JIHO ESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUD JOVICÍCH
ZDRAVOTN SOCIÁLNÍ FAKULTA
ZDRAVOTN SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA ŽEN S MO OVOU INKONTINENCÍ BAKALÁ SKÁ PRÁCE
Autor práce: Kazdová Markéta, DiS. Vedoucí práce: MUDr. Miloš Velemínský, ml.
10.5. 2007
ABSTRACT – HEALTH AND SOCIAL PROBLEMS OF WOMEN WITH URINARY INCONTINENCE The urinary incontinence is defined as involuntary leaks of urine that cause hygienic as well as social problems that can be evaluates objectively. At present there are many diagnostic methods that can distinguish various types of urinary incontinence and then – the optimal method of treatment can be used. According the causes and severity of symptoms of urinary incontinence the optimal method of treatment is chosen. The modern medicine offers many good ways to solve the urinary leaks. There are conservative or surgical methods of treatment and according the women health status, the optimal method is used. The aim of the thesis was to evaluate to what degree are women in West Bohemia affected by the urinary incontinence and if they search for help in the beginning of their health problems. The patients’ population was formed by 82 women coming from West Bohemia that had problems with the urinary incontinence and that were treated in the specialized out-patient clinic of urogynecology at the Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital in Pilsen. The data were collected using questionnaire. Our first hypothesis that women don’t search for help in the beginning of their problems was not confirmed. In the questionnaire, 59 % of women stated that they searched for help in time. Our second hypothesis was proved – all women regardless their age are affected in their personal life by urinary incontinence. Out of the data we obtained it is clear that women regardless their age are affected by urinary incontinence in their personal life and even though most of them searched for help in time, there are still a high number of those, who find this problem too delicate to search for help in time. Thanks to our original data, the thesis could help to students of medical and social schools to understand these problems. It could also be used to set the right approach to women with urinary incontinence and to understand their situation. It could also serve to public - to break the taboos around this problem.
Prohlášení Prohlašuji, že svoji bakalá skou
na téma Zdravotn
s mo ovou inkontinencí jsem vypracovala samostatn
sociální problematika žen pouze s použitím pramen
a
literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona . 111/1998 Sb. v platném zn ní souhlasím se zve ejn ním své bakalá ské práce, a to v nezkrácené podob fakultou elektronickou cestou ve ve ejn p ístupné ásti databáze STAG provozované Jiho eskou univerzitou v eských Bud jovicích na jejích internetových stránkách.
V eských Bud jovicích dne …………………. Podpis:……………………………………
Pod kování
D kuji svému vedoucímu práce MUDr. Miloši Velemínskému, ml. za ochotu, poskytnutí informací a cenné rady, které mi pomohly p i zpracování bakalá ské práce.
OBSAH ÚVOD
7
1. SOU ASNÝ STAV
8
1.1. Definice inkontinence
8
1.2. Klasifikace mo ové inkontinence
8
1.3. Incidence mo ové inkontinence
9
1.4. Anatomie a fyziologie mo ového ústrojí
10
1.4.1. Anatomie a fyziologie ledvin
10
1.4.2. Anatomie a fyziologie dolních mo ových cest
12
1.4.3. Inervace dolních mo ových cest
13
1.4.4. Fyziologie mikce
14
1.5. Vyšet ovací metody
15
1.5.1. Anamnéza
15
1.5.2. Gynekologické vyšet ení
16
1.5.3. Další vyšet ovací metody a testy
17
1.5.4. Laboratorní vyšet ení
17
1.5.5. Urodynamické vyšet ovací metody
18
1.5.6. Zobrazovací metody
19
1.6. Zp soby ešení mo ové inkontinence
19 20
1.6.1. Konzervativní lé ba 1.6.1.1. Zm na životního stylu
20
1.6.1.2. Gymnastika sval pánevního dna, trénink mo ového m chý e
20
1.6.1.3. Elektrická stimulace
21
1.6.1.4. Mechanické a antiinkontinen ní pom cky
22
1.6.1.5. Farmakoterapie
22 23
1.6.2. Chirurgická lé ba 1.6.2.1. P ední poševní plastika
-5-
24
1.6.2.2. Kolpopexe dle Burche
24
1.6.2.3. TVT
24
1.7. Sociální dopady mo ové inkontinence
25
1.8. Psychologické aspekty
25
1.9. Prevence
26
2. CÍL PRÁCE A HYPOTÉZA
27
2.1. Cíl práce
27
2.2. Hypotéza
27
3. METODIKA
28
3.1. Použitá metoda
28
3.2. Charakteristika výzkumného souboru
28
4. VÝSLEDKY VÝZKUMU
29
5. DISKUZE
38
6. ZÁV R
45
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
46
8. KLÍ OVÁ SLOVA
50
9. P ÍLOHY
51
-6-
ÚVOD Mo ová inkontinence je problém, který je velmi úzce spojen s kvalitou života. Jde o stresující a invalidizující stav zvyšující nemocnost ve spole nosti a dotýkající se všech oblastí života ženy. Strádající ženy se vzdávají mnohého ze svého b žného životního stylu a dochází tak k poškození jejich sociálních vazeb, partnerských a sexuálních vztah , profesního za azení a k celkové nespokojenosti. S problémem mo ové inkontinence se denn
setkávám p i své praxi na
gynekologickém odd lení. Byla jsem p ekvapena, kolik žen tímto problémem trpí a do jaké míry jsou tímto problémem obt žovány. Dosp la jsem k názoru, že se jedná o stav, o kterém se p íliš nehovo í, i když ženy velmi zat žuje. Jde o problém intimní, který je i v sou asné dob stále tabuizován. Ženy se o n m stydí hovo it i p esto, že pro n znamená nejen zdravotní, ale asto i sociální a psychologický problém. Mo ová inkontinence je spojena s množstvím anatomických a funk ních zm n, které však dnešní medicína m že ovlivnit a ešit. V sou asné dob existuje ada nových informací o mo ovém ústrojí a z toho plynou i velké možnosti v oblasti lé by
i
zmírn ní úniku mo i. Urogynekologie je obor, který se perspektivn rozvíjí a dává tak šanci více ženám vy ešit jejich problém. Cílem práce je shrnutí dosavadních informací o mo ové inkontinenci od anatomie a fyziologie mo ového ústrojí p es diagnostiku úniku mo i až k možným zp sob m lé by. Ve výzkumné
ásti bych cht la zmapovat informovanost žen
trpících mo ovou inkontinencí, zjistit kdy vyhledávají odbornou pomoc a do jaké míry je únik mo i obt žuje.
-7-
1. SOU ASNÝ STAV 1.1. Definice inkontinence mo i Definice inkontinence mo i podle Mezinárodní spole nosti pro kontinenci ICS (International Continence Society) zní: „Inkontinence je stav, p i kterém mimovolní úniky mo e
jsou
sociálním a
hygienickým problémem a
jsou
objektivn
prokazatelné.“ (6) Mezinárodní spole nost pro kontinenci vznikla v roce 1971 na podklad rychlého rozvoje diagnostiky a lé by inkontinence a poskytuje prostor pro diskuzi v otázkách terminologie a anatomie, neurofyziologie, diagnostiky a lé by inkontinence. 1.2. Klasifikace mo ové inkontinence ICS doporu ila v roce 1973, v zájmu sjednocení diagnostiky a lé by, používat následující rozd lení mo ové inkontinence (6): I. extrauretrální inkontinence: 1) Vrozená – extrofie, ektopický ureter 2) Píšt le – ureterální, vezikální, uretrální II. uretrální inkontinence: 1) Urgentní – mimovolný únik mo i spojený se silným nucením k mikci. Je charakterizována spontánní nebo vyprovokovanou kontrakcí mo ového m chý e b hem plnící fáze provázená silným nucením na mo ení, kterou žena nem že potla it. Podle toho, zda je p ítomna svalová kontrakce, lze rozd lit tuto urgenci na motorickou (nestabilní detruzor) a senzorickou (hypersenzitivita). 2) Reflexní – je projevem zvýšené aktivity spinálního mik ního reflexu netlumeného z centrální nervové soustavy. 3) P epadová, p etlaková, overflow – retence mo i vzniká v d sledku striktury nebo neuropatie a mo
odtéká mimovoln z p epln ného mo ového m chý e. M že být
akutní, i chronická. 4) Stresová, pravá, genuiiní – je mimovolní únik mo i zp sobený náhlým zvýšením intraabdominálního tlaku (kašel, kýchnutí, smích, zvednutí b emene). Je také
-8-
ozna ována jako inkompetence uretry. Je to mimovolný únik mo i, p i kterém intravezikální tlak p evýší tlak intrauretrální bez sou asného stahu svalstva st ny mo ového m chý e. V etiologii hraje patrn roli dislokace mo ové trubice z oblasti p sobení nitrob išního tlaku, který se pak p i svých zm nách na ni nep enáší. asto se také používá název smíšená inkontinence - jedná se o smíšenou formu inkontinence urgentní a stresové. Tvo í 20 – 40% všech inkontinencí.(23) Mo ovou inkontinenci lze také d lit dle stupn
závažnosti.
asto užívané
ohodnocení závažnosti inkontinence se ídí dle Ingelmanna – Sundberga , který rozlišuje 3 stupn dle úniku mo i p i pohybu, námaze, vsed a vleže. Další možný druh d lení dle stupn závažnosti je na t i typy: Typ O – žena má v anamnéze únik mo i, ale p i urogynekologickém vyšet ení není únik mo i prokázán. Typ 1 – únik mo i je prokazatelný p i urodynamickém vyšet ení. Projevuje se únikem mo i po kapkách p i kašli, smíchu, kýchnutí a p i zvedání t žkých b emen. Typ 2 – dochází ke zjevnému úniku mo i p i b hu, ch zi, ch zi po schodech a p i leh í fyzické práci. Typ 3 -
k úniku mo i dochází p i minimálním vzestupu nitrob išního tlaku. Mo
odchází permanentn p i ch zi nebo v klidu ve vzp ímené poloze. 1.3. Incidence mo ové inkontinence N které výzkumy ukazují, že tém
50 procent žen, v etn mladých žen, má
b hem života problém s udržením mo i. S p ibývajícím v kem se zvyšuje i výskyt inkontinence mo i a její p íznaky jsou udávány ve 12 - 57 procentech celé populace.(6) Asi polovinu všech forem inkontinence tvo í istá stresová inkontinence , ve 20 procentech se vyskytuje stresová inkontinence v kombinaci s urgentní a asi ve 30 procentech je prokázána urgetní inkontinence. Lé ba chirurgická je možná u stresové inkontinence. Urgentní, reflexní a p etlaková je kontraindikací opera nímu výkonu. V p ípadech smíšené inkontinence, jestliže je prokázán v tší podíl stresových faktor , lze operaci provést s menším výhledem na úsp ch.
-9-
1.4. Anatomie a fyziologie mo ového ústrojí 1.4.1 Anatomie a fyziologie ledvin Ledvina (ren, nefros) je párový orgán fazolovitého tvaru o velikosti 12x6x3 cm s elastickou konzistencí. Spole n s celým mo ovým systémem jsou uloženy na zadní ploše b išní dutiny v retroperitoneálním prostoru. Ledviny jsou obaleny tukovým polštá em, který tvo í mechanickou ochranu pom rn k ehkého orgánu. Jsou p ipojeny mohutnými renálními tepnami na b išní aortu a renálními žilami na dolní dutou žílu. Makroskopicky rozlišujeme ledvinu na k ru a d e . D e je uspo ádána do kuželovitých útvar , pyramid, kterých je v jedné ledvin 15-20. Do d en se zano uje Henleova kli ka, kterou prochází sb rný kanálek, jenž odvádí vytvo enou mo
do
ledvinné pánvi ky. Korová vrstva zasahuje i mezi pyramidy a obsahuje asi jeden milión mikroskopických funk ních jednotek ledvin – nefron .(3) Každý nefron za íná Bowmanovým pouzdrem (též vá kem), které obklopuje cévní klubí ko (glomerulus) a je tvo eno podocyty, což jsou bu ky, které jsou spolu t sn spojeny a tvo í ultrafiltr. Bowman v vá ek spolu s glomerulem tvo í Malphigické t lísko. Mezi dv ma listy Bowmanova pouzdra se filtruje plazma a odtéká do voln navazujícího proximálního tubulu, který je tvo en jednovrstevným epitelem a dochází v n m k nejv tšímu zp tnému vst ebávání.(21) Tekutina p efiltrovaná do dutiny Bowmanova vá ku se nazývá glomerulární filtrát nebo primární mo . Denn se ji vytvo í asi 170-180 litr , více než 99 procent p efiltrované tekutiny se v tubulech vst ebává zp t. Dalším oddílem je Henleova kli ka, na kterou navazuje sestupné neboli descendentní raménko, a pak se znovu ohýbá a m ní se v ascendentní neboli vzestupné raménko a p echází do distálního tubulu, který pokra uje sm rem k povrchu ledvin dále do sb rného kanálku a ústí na vrcholu d e ových pyramid. Renální tepny odstupují z aorty a dále se v tví do nadledvin, do pánvi ky a horního úseku mo ovodu. P ed vstupem do ledvin se renální tepna d lí na dv až t i v tve, které zásobují horní, st ední a dolní
ást ledvin. Z drobn jších v tví pak
odstupuje v k e ledvin tzv. p ívodná céva (vas afferens), která se stá í do klubí ka, z
- 10 -
n hož je krev odvád na pomocí odvodné cévy (vas efferens). Odvodné cévy jsou širší, a tak je již anatomicky zajišt no, že je v glomerulu vyšší tlak, který umož uje filtraci krve.(3) U zdravého dosp lého lov ka prote e ledvinami 1300 ml krve za minutu, což je 1700 litr krve za den. Tento velký pr tok ledvinami je d ležitý pro jejich funkci. Denn se vytvo í kolem 1,5 – 2 litr definitivní mo i, která je kone ným produktem innosti funk ního ledvinného parenchymu. Množství mo i za 24 hodin se nazývá diuréza. Diuréza je
ízena hormonem zadního laloku hypofýzy - antidiuretickým
hormonem, který ovliv uje propustnost vody v distálního tubulu a sb rném kanálku. Dále má vliv na diurézu mineralokortikoid z k ry nadledvin – aldosteron, který primárn p sobí na vst ebávání sodíkových iont ve sb rném kanálku a spolu s nimi se znovu vst ebává i voda. V glomerulu je pak filtrace ovlivn na reninem, hormonem, který je produkován ledvinami, a vyvolává smršt ní bun k hladké svaloviny p ívodné cévy, a tím ovliv uje filtraci.(3) Snížené množství mo i za 24 hodin se nazývá oligurie a znamená mén než 500 ml mo i za 24 hodin. Stav, kdy se mo netvo í nebo jen ve velmi malém množství mén než 100 ml za 24 hodin, nazýváme anurie. A pokud se mo i tvo í více než 2 l za den jedná se o polyurii. Množství a složení mo i kolísá podle pot eb organismu a je závislé p edevším na množství p ijaté tekutiny a typu potravy. Sv tlá, slámová barva mo i je podmín na mo ovými barvivy, které vznikají z rozpadajícího
erveného krevního
barviva. Mezi hlavní funkce ledvin adíme funkci vylu ovací. Do mo i ledviny vylu ují látky, kterých je v t le nadbytek, nap íklad vodu, draslík, sodík, fosfore nany. Dále i zplodiny látkové p em ny jako je mo ovina, kyselina mo ová a kreatinin jako kone né produkty rozpadu bílkovin. Ledviny se ú astní zachování stálého vnit ního prost edí organismu (homeostázy), p edevším kyselosti. Dále jsou ledviny žlázou s vnit ní sekrecí produkující hormon renin a erytropoetin, p em ují vitamín D a podílí se na ízení krevního tlaku.(21)
- 11 -
Definitivní mo je z ledvin odvád na p es ledvinové kalichy (calices renales) a mo ovody do mo ového m chý e. Mo ovod (ureter) je trubice v pr m ru 30 cm dlouhá, probíhající retroperitoneálním prostorem do pánve, kde šikmo proráží st nu mo ového m chý e. Mo ovody dopravují mo do mo ového m chý e aktivn pomocí peristaltických vln. 1.4.2 Anatomie a fyziologie dolního mo ového ústrojí u žen Jak uvádí profesor Halaška, M.(6), mo ové cesty se vyvíjí z Wolfova vývodu, který probíhá v t sné blízkosti s Müllerovými vývody, a které jsou základem p evážné ásti ženských pohlavních orgán . Následkem t chto vývojových souvislostí je t sný anatomický vztah mezi mo ovou trubicí a pochvou, mo ovým m chý em a hrdlem d ložním a také mezi mo ovody , postranními vazy a adnexy. Vzhledem ke spole nému základu zevních rodidel a dolního mo ového ústrojí jsou pozorovány spole né vývojové vady. Podmínkou správné funkce dolních mo ových cest je neporušenost a fyziologické postavení orgán malé pánve. Mo ový m chý (vesica urinaria) je dutý roztažitelný svalový orgán, který plní dvojí funkci: shromaž uje a zadržuje mo a za mikce se kontrahuje a mo aktivn vypuzuje. Je uložen fyziologicky v malé pánvi za stydkou sponou. Jeho st nu tvo í sliznice s epitelem a svalovina. Svalová vlákna jsou souborn
ozna ována jako
detruzor.(6) Mo ový m chý je možné rozd lit na n kolik ástí: na spodinu (fundus) obrácenou dozadu a dol , kr ek (cervix) zúženou ást spodiny mo ového m chý e, odkud za íná mo ová trubice, t lo (korpus) nejroztažliv jší ást mo ového m chý e a vrchol (apex), který je obrácen k zadní ploše p ední b išní st ny. Spodina mo ového m chý e je obrácena proti urogenitálnímu difragmatu a je odd lena od d ložního hrdla a p ední st ny pochvy vazivovým prostorem. Horní ást povrchu mo ového m chý e je p ekryta peritoneem a p echází na d lohu a široký d ložní vaz. Nejvíce upevn na je spodina mo ového m chý e. Tato fixace je zajišt na postupem uretry skrze urogenitální diafragmu a ligamentem vesicouterina, na které navazují sm rem dop edu ke spon stydké ligamenta pubovesicalia.
- 12 -
Nápl mo ového m chý e obvykle nep esahuje 500 ml. P i náplni asi 150 ml se dostavuje nucení na mo ení. Prázdný mo ový m chý nep esahuje horní okraj stydké spony, teprve nápl asi 200 ml se projeví vyklenováním m chý e nad sponou, což umož uje jeho pohmatové vyšet ení. (3) Uzáv r mo ového m chý e zabezpe ují dva sv ra e, vnit ní tvo ený hladkou svalovinou a je v lí neovlivnitelný a zevní tvo ený p í n pruhovanou svalovinou a v lí ovladatelný. Další ástí dolního mo ového ústrojí je mo ová trubice (uretra). Uretra je asi 3 – 5 cm dlouhý a 6 mm široký dutý trubicovitý orgán. Podle pr b hu se d lí na: intramurální uretru (prochází st nou mo ového m chý e), st ední uretru (mezi m chý em a diafragmou), perineální (pod diafragmou) a distální.(6) Uvnit uretry je epitel a pod ním submukóza, kde jsou bohaté venózní plexy, hladká svalovina a p í n pruhovaná svalovina. Uzáv r uretry je zajišt n kombinací aktivní a pasivní funkce hladkých a p í n pruhovaných svalových vláken, vlastní elasticitou a krevním zásobením. Vzhledem k blízké anatomické souvislosti se zmi uji také o pochv (vagina), která jako orgán související s dolním mo ovým ústrojím má pro diagnostiku a lé bu mo i mimo ádný význam. Jedná se o dutý fibromuskulární orgán, který je uložený mezi mo ovým m chý em a kone níkem. P iléhající rektovaginální a vezikovaginální prostory dávají možnost posunu, což jednak umož uje jejich fyziologickou funkci, ale zárove i patologické zm ny polohy vedoucí k inkontinenci.(6) Pánevní dutina je zespodu uzav ena souborem sval a fascií, které zajiš ují polohu orgán
malé pánve a jejich správnou funkci. Skládá se ze dvou
ástí:
z diafragma pelvis, kterou tvo í musculus levator ani, musculus coccygeus a z diafragma urogenitale upínající se mezi ob mi dolními rameny stydké kosti od symfýzy.(2) 1.4.3. Inervace dolních mo ových cest Centrální kontrola vychází z mik ního centra frontálního laloku mozku, kde se zpracovává senzorická signalizace z periferie a koordinována zevními vlivy. Cestou ty
- 13 -
Bradleyho reflexních oblouk je odtud potla ován vyprazd ovací reflex mimo mikci, je zajiš ována volní kontrola mikce, koordinace mezi detruzorem a uretrou a tonizace motorických nerv inervující sv ra uretry. Celý tento oblouk uzrává a je navozen výchovou mezi 2.-4. rokem života. Suprasakrální poškození vede k urgenci, infra sakrální poškození k retenci a overflow. (2) Periferní inervace je zprost edkována somatickým i autonomním systémem. Sympatikus vycházející z Th11-L3 kontroluje spíše p ijímání mo i. Parasympatikus sbírá vlákna ze sakrální míchy S2-S4, kontroluje vyprazd ování mo i. Somatická inervace ze stejných míšních segment zajiš uje kontrak ní funkce pánevního dna a sfinkteru uretry.(2) 1.4.4. Fyziologie mikce Shromaž ování mo i a její vyprazd ování je složitý a dosud jen
áste n
objasn ný d j, který je ízen centrální nervovou soustavou. Na po átku mikce se bránice a svaly b išní st ny kontrahují a zvyšuje se intraabdominální tlak. V d sledku toho dochází k poklesu uretrovezikální junkce a relaxuje se též vnit ní uretrální sfinkter. Poté je potla ena z mozkové k ry inhibice sakrálního mik ního centra a parasympatikus vyvolá kontrakci detruzoru a p íbuzných svalových vláken v uret e, která ji zkracují a otevírají vnit ní ústí. Tlak intrauretrální klesá, intraabdominální stoupá a ve chvíli, kdy se vyrovnají za íná mikce. B hem ní p etrvává vysoký tlak v mo ovém m chý i. Na konci mikce se pánevní dno a vnit ní sv ra kontrahují, tok mo i je p erušen ve st ední t etin uretry, obsah mo i v horní t etin je vypuzen zp t do m chý e a je obnovena inhibice sakrálního mik ního centra.(6) Patologický stav m že vznikat jak ve fázi shromaž ování mo i projevující se retencí mo i, tak i ve fázi vyprazd ování projevující se inkontinencí. P í iny t chto p íznak mohou být rozmanité. Nap íklad trauma, infekce, nádorové onemocn ní, nebo degenerativní onemocn ní.
- 14 -
1.5. Vyšet ovací metody P i zjiš ování charakteru potíží souvisejících s vyprazd ováním mo i je d ležité použít komplexní p ístup zahrnující správné odebrání anamnézy, p es klinické testy až po p ístrojová vyšet ení, aby byla porucha správn adekvátn
diagnostikována a mohla být
ešena.(20)
1.5.1 Anamnéza Anamnéza je jedním z nejzákladn jších vyšet ení, které nám umož uje zjiš ování údaj týkajících se sou asného stavu ženy, ale i údaj z minulosti. Mnoho žen považuje únik mo e za p íliš degradující, a proto sv j stav spíše tají. Starší ženy považují únik mo i za stav normální, p im ený v ku. Proto je d ležité provést p ímý dotaz práv na tyto potíže. Jak uvádí docent Zikmund, J.(23), je velmi p ínosné pro získání správných anamnestických údaj nechat pacientku vést si mik ní deník (p íloha 1), do n hož si zapisuje p íjem tekutin a výdej mo i za 24 hod. Zárove zaznamenává frekvenci mikcí i s epizodami úniku mo i. Rodinná anamnéza. Obvykle se za íná odb rem rodinné anamnézy, která m že léka e dovést ke zjišt ní vrozených rodinných vad uropoetického traktu, rozšt pových vad a anomálií v oblasti sakrální míchy.
asto se m že zjistit rodinný výskyt
inkontinence u matky a dcery a sester. Anamnéza osobní. Dotazy jsou cílené na onemocn ní, která pacientka prod lala, a které mohou zp sobit, nebo ovlivnit vznik inkontinence (vrozené vady, mozková onemocn ní, prod laná onemocn ní, operace, atd.). Také je d ležité v d t, které léky pacientka užívá, protože mnohé z nich (antihypertenziva, diuretika, atd.) mohou inkontinenci zp sobit, nebo ji podstatn zhoršit. Jindy, pokud je možné inkontinenci ešit medikamentózn , m že být onemocn ní jiného orgánu léky na mo ovou inkontinenci negativn ovlivn no (glaukom, kardiopatie).(23) Gynekologická a porodnická anamnéza. Získávají se údaje o první menstruaci, o délce menstrua ního cyklu, o pre
i postmenopauzálním stavu, po tu t hotenství,
zp sobu jejich ukon ení a o hmotnosti narozených d tí (nad 4000g). D ležité je zjistit, zda byly porody protrahované, opera n ukon ené, zda bylo n jaké závažné porodní
- 15 -
poran ní a jak se hojilo. Dále je t eba zjistit, zda pacientka prod lala n jakou abdominální i vaginální nebo laparo-vaginální operaci, obzvlášt v malé pánvi, a zda již m la provedenou n jakou operaci pro mo ovou inkontinenci i pro sestup. Sociální a pracovní anamnéza. Urgentní inkontinence je ast jší u pacientek, které jsou trvale vystavovány stresu v zam stnání (nap . u itelky) nebo u pacientek se sklonem k depresivním stav m. ast jší je inkontinence u žen, které mají povolání, kde musejí zvedat t žká b emena. Odb r této anamnézy je d ležitý také pozd ji p i za le ování pacientky zp t do práce.(23) Urologická anamnéza. Pacientka subjektivn vylí í své obtíže vlastními slovy. Poté se cílenými dotazy up esní údaje. Anamnéza bývá dopln na systémem otázek sestavených do tzv. Gaudenzova dotazníku (p íloha 2), který by pacientka m la vyplnit doma v klidu, a napomáhá k rozlišení urgentní a stresové inkontinence. V sou asné dob se více využívají dotazníky kvality života pro mo ovou inkontinenci (IQOL, SF 36). Pacientka m že udávat následující potíže spojené s mo ením: polakisurii ( asté mo ení), dysurii (bolestivé mo ení), bolest za sponou, hematurii (krev v mo i), dyspareunii (bolest p i pohlavním styku). Bolest p i mo ení a asté mo ení malých porcí mo i m že poukazovat na zán t mo ových cest, ale i na jiná onemocn ní, nap íklad tumory. Krev v mo i je nález vždy závažný, a se jedná o mikroskopickou i makroskopickou hematurii. P í inou mohou být zán ty a tumorózní procesy. P i inkontinenci mo i nás zajímá za átek onemocn ní, souvislosti k porodu, úrazu a operaci. Dále se zjiš uje, za jakých okolností pacientka mo neudrží, zda je to v klidu, nebo p i kašli, smíchu, kýchnutí, posko ení, ch zi ze schod , p i popob hnutí. D ležitý je údaj o asovém sledu, zda k úniku mo i dojde bezprost edn po zvýšení nitrob išního tlaku, nebo zda je inkontinence spojena s imperativní nucením na mo ení. 1.5.2 Gynekologické vyšet ení Vyšet ení se za íná pohledem na pacientku (aspexe), její konstituci, dále se provádí pohmatové vyšet ení a vyšet ení v zrcadlech. Zjiš uje se p ítomnost vrozených vývojových vad, posuzuje se mo ová trubice (svalové nap tí, možné zatvrdnutí a stupe fixace). N které dysurické potíže mohou být zp sobeny strikturou uretry, proto je
- 16 -
možné p esv d it se o jejím pr svitu kalibra ními sondami. Dále se posuzuje vchod poševní a poševní st ny v klidu a p i zatla ení tzv. Valsalv v manévr. (23) U pacientky s inkontinencí se zjiš uje p edevším stav p ední poševní st ny, která m že poklesat izolovan nebo s d ložním hrdlem i s celou d lohou a dochází tak ke vzniku cystokély, která se m že projevit inkontinencí mo i nebo naopak retencí. 1.5.3. Další vyšet ovací metody a testy Klinické testy slouží k up esn ní p í iny vzniku obtíží pacientky a adíme k nim Marshall v (Bonney v) test, kdy se naplní mo ový m chý 200 ml tekutiny a pacientka se vyzve ke kašli. Pokud se jedná o stresovou inkontinenci p i testu mo uniká. Pak se vyzdvihne dv ma prsty parauretrální tká v míst kr ku m chý e bez komprese uretry, a pokud mo
p i kašli neuniká, jedná se s nejv tší pravd podobností o stresovou
inkontinenci.(6) Q-tip test (cotton swab test) je m ení osy uretry zasunutou navlh enou vatovou št ti kou v klidu a po zatla ení, který nás informuje mobilit uretry. (2) Pad-weighing test . Principem testu je vážení vložek v ur itém asovém období. Nár st jejich hmotnosti nás informuje o stupni závažnosti inkontinence. Pacientka musí b hem testu vypít stanovené množství tekutiny a poté vykonávat fyzické aktivity, které vyvolávají únik mo i. Stres test. P i stres testu je pacientky vyzvána ke kašli po vy azení sval pánevního dna a test je pozitivní v p ípad úniku mo i. 1.5.4. Laboratorní vyšet ení Základní vyšet ení se dopl uje vyšet ení mo ového sedimentu a vyšet ením bakteriologickým, p edevším pokud se plánuje provést urodynamické vyšet ení. Mo se odebírá ze st edního proudu mo i po d kladném omytí zevních rodidel, nebo pokud je to nezbytné, vzhledem k odlišení kontaminace odb ru, vycévkováním. Prokáže-li kultivace mo i p ítomnost patogenních mikrob v signifikantním množství více než 105, je t eba nejprve infekci zalé it.
- 17 -
V p ípad
pot eby je možné provést rutinní hematologické vyšet ení,
onkologickou cytologii, pokud ji pacientka nemá odebranou u obvodního gynekologa a kultivaci z pochvy. 1.5.5. Urodynamické vyšet ovací metody Urodynamika je v da o transportu mo i z mo ového m chý e mimo t lo a o jeho poruchách. Moderní urodynamika hodnotí t i veli iny: tlak, pr tok a elektrické svalové potenciály.(6) Cystometrie je metoda, jejíž podstatou je m ení vztahu mezi tlakem v mo ovém m chý i a objemem m chý e b hem pln ní tekutinou. Zárove
se registruje
intraabdominální tlak v tšinou v rektu a jeho simultánní elektrická substrakce. Porovnáním s tlakem v mo ovém m chý i získáváme záznam detruzorového tlaku. Na po átku vyšet ení se m í reziduum po spontánním vymo ení, pak se plní mo ový m chý a ve spolupráci s pacientkou se zaznamenává FDV (first desire to void) první nucení na mo ení, normální nucení na mo ení, silné nucení na mo ení, maximální kapacita Vmax tj.množství, kdy pacientka cítí, že už nem že dále odkládat mikci, urgence, bolest. Dále se zaznamenává compliance (C ), což je detruzorový koeficient. Na konci vyšet ení se na naší klinice provádí stres test v gynekologické poloze a ve stoje. (4) Profilometrie. Metoda, která m í intraluminální tlak v uret e (uretrální tlak) v klidu, p i zvýšeném abdominálním tlaku a b hem mo ení. (6) LPP (leak point pressure) m ení tlaku p i úniku mo i slouží k diagnostice tlakových pom r v uret e p i úniku mo i. Jedná se o nejnižšího hodnotu detruzorového tlaku, p i n mž se objeví únik mo i bez zvýšeného abdominálního tlaku. Dále se používají techniky stresových LPP, tj. únik mo i p i zvýšeném abdominálním tlaku bez p ítomnosti detruzorové kontrakce (Valsalva – VLPP, cough – CLPP, abdominal ALPP). M ení LPP se provádí zpravidla b hem urodynamického vyšet ení, po cystometrii nebo profilometrii se zavedeným intrauretrálním katetrem.(6) Mezi urodynamické metody dále pat í uroflowmetrie, která je základním nepoškozujícím vyšet ením, které m í okamžité a celkové množství vymo ené
- 18 -
tekutiny, které je závislé na odporu uretry a tlaku uvnit mo ového m chý e p i mikci. Sou ástí vyšet ení je i m ení rezidua mo i (množství mo i, které z stane v mo ovém m chý i po vymo ení). Elektromyografie sval
pánevního dna je relativn
jednoduchou metodou
k detekci elektrické aktivity jednotlivých svalových skupin, p edevším uretrálního a análního sfinkteru a levatoru ani sledující bioelektrické potenciály. 1.5.6. Zobrazovací metody Jednou z nejmén
zat žujících a poškozujících zobrazovacích metod je
sonografické vyšet ení, které se m že provád t p es b išní st nu, nebo transvagináln , transperineáln
i introitáln . Pomocí ultrasonografického vyšet ení je možné
neinvazivn m it nap . reziduum, vyšet ovat mo ový m chý a m it uretrovezikální junkci i jakékoliv místo v pr b hu uretry (st ed uretry). Dalšími metodami, které jsou již mén
asté, ale je jich možné využít
v urogynekologii jsou rentgenové metody a mezi nimi nap íklad cystouretrografie, intravenózní vylu ovací urografie, které se provád jí za použití kontrastních látek.(20) Cystoskopie je endoskopická metoda, která se provádí za pomocí optiky. Sv j význam má v p ípad , kdy na lé bu nereaguje urgentní inkontinence, jinak se využívá pouze jako dopl ující vyšet ení p i neobjasn ných dysurických potížích a pr kazu hematurie.(23) 1.6. Zp soby ešení mo ové inkontinence Po d kladném vyšet ení a stanovení diagnózy mo ové inkontinence a objasn ní její p í iny by m la následovat adekvátní lé ba. Metody terapie jsou pom rn široké a v zásad se rozd lují na konzervativní a opera ní. D ležité je nejprve vylé it eventuální infekce mo ových cest, a poté teprve pokra ovat v urogynekologickém vyšet ení a lé ení. N kdy m že sanace infekce vy ešit problém s mo ovou inkontinencí. Podle druhu inkontinence je volen i vhodný zp sob lé by. U stresové inkontinence se používá konzervativní a opera ní lé ba (viz. další kapitoly). U urgentní
- 19 -
inkontinence je opera ní lé ba kontraindikována a volí se konzervativní zp soby lé by. P i reflexní inkontinenci je lé ba ízena neurologem a extrauretrální formy inkontinence jsou ešeny výhradn chirurgicky. 1.6.1. Konzervativní lé ba 1.6.1.1. Zm na životního stylu Každá lé ba inkontinence by m la za ínat posouzením životního stylu pacientky. Za rizikové faktory se považuje: nadm rná t lesná hmotnost, parita, nadm rná fyzická aktivita a nadm rný nebo naopak nedostate ný p íjem tekutin. Za faktory se sporným vlivem na inkontinenci se považují: kou ení cigaret, stravovací návyky, obstipace. D ležité je tedy zredukovat t lesnou hmotnost, omezit nadm rnou fyzickou aktivitu (zejména po abdominálních operacích nejmén 6 m síc nezvedat b emena t žší 5 kg) a korigovat p íjem tekutin (nezvyšovat p íjem tekutin ve er, dodržovat správný pitný režim).(6) 1.6.1.2. Gymnastika sval pánevního dna, trénink mo ového m chý e Gymnastika sval
pánevního dna je definována jako opakovaná selektivní
kontrakce nebo relaxace ur itých sval pánevního dna. To vyžaduje podv domí o užití ur itého svalu a vylou ení necht né kontrakce p ipojených svalových skupin.(6) Arnold Kegel ve 40.letech 20.století uvedl své výsledky cvi ení sval pánevního dna, kdy dosáhl u všech typ inkontinence v populaci žen vylé ení v 84%. Požíval 4 fáze cvi ení: v první fázi dochází k uv domování si sval a jejich koordinace, v druhé fázi získává žena jistotu o aktivaci požadovaných sval , ke zvyšování síly a koordinace, t etí fáze je fází regenera ní, kdy ob as již dochází k ústupu potíží a tvrtá fáze je charakterizovaná z etelným nár stem svalové síly i její regulace, pohyby jsou vykonávány s menší námahou, svaly jsou mén unavené a pevn jší.(6) Kegel použil pro usnadn ní nácviku volních kontrakcí tzv. perineometr, což je pneumatické za ízení k m ení intravaginálního tlaku. D ležitá je pravidelnost cvi ení,
- 20 -
správnost provád ní cvi ení a nep erušování jeho plynulosti, avšak nikde není stanoveno množství cvi ení, které by se m lo provád t, aby byl ú inek trvalý. Posilování sval
pánevního dna je ú innou terapií u ásti žen se stresovou
inkontinencí. Metoda je vhodná u žen bez výrazného anatomického defektu v oblasti malé pánve, a to p edevším pro svou nenáro nost a pro nep ítomnost jakýchkoli komplikací lé by. Trénink mo ového m chý e je metodou, kterou lze uplatnit p i lé b urgencí, astého mo ení i urgentní inkontinence mo i (senzorické i motorické). Pacientky mohou b hem tréninku používat anticholinergika. První den programu pacientky zaznamenávají mikci a úniky mo i bez jakéhokoliv ovlivn ní. Poté je stanoven interval mezi povinnými mikcemi. Na po átku je nastaven na kratší dobu zhruba mezi 30-120 minutami. Tento interval je postupn prodlužován asi o 30 minut denn . Vzniknou-li potíže s dodržováním stanoveného intervalu, je jeho další prodlužování možné až po dostate né fixaci p edchozího intervalu. Cílem je dosažení intervalu mezi epizodami mikce 4-6 hodin. Reeduka ní program v ambulantní form trvá 21 dn .(2) 1.6.1.3. Elektrická stimulace V sou asné dob
se využívá metod elektrické stimulace k ešení urgentní
inkontinence. V podstat
se užívají dva zp soby podle délky aplikace a intenzity
elektrického podn tu: krátkodobá maximální stimulace nebo dlouhodobá chronická elektrická stimulace. Elektrody jsou napojeny na vaginální nosi e a napojeny na pulzní generátory. Nejvýhodn jší je použití frekvence kolem 50 Hz u stresové inkontinence a kolem 10 Hz u urgentní inkontinence. Podle užitých elektrických parametr se aplikují bu
trvale
celý den po n kolik m síc , nebo jen v no ní dob , nebo v sériích po 20 minutách aplikace. (23) Lé ebné úsp chy se udávají kolem 50 %, ale studie nejsou dob e dokumentované. Užití elektrostimulace je vhodné u pacientek, které nemohou být z n jakého d vodu operovány.(6)
- 21 -
1.6.1.4. Mechanické a antiinkontinen ní prost edky Poševní pesary se využívají ke korekci descens d lohy a poševních st n, ale jsou též využívány v terapii stresové inkontinence. Mechanismus ú inku pesar
se
p edpokládá v tom, že vyzdvihnou kr ek mo ového m chý e, imobilizují ho a více, nebo mén podporují až komprimují uretru. Nevýhoda je v možném vytvo ení ulcerací v pochv p i výb ru nesprávné velikosti. Toto ešení je vhodné pro pacientky, které nemohou podstoupit opera ní lé bu a nebo nereagují na ostatní konzervativní zp soby ešení. (23) Intrauretrální okluzivní prost edky jsou prost edky, které si sama žena zavádí v situacích, kdy ji obvykle mo
uniká. Využívat je mohou nap íklad ženy, které
intenzivn cvi í. Nevýhodou je, že stálé zavád ní m že zp sobovat opakující se zán ty mo ových cest a zavád ní m že být bolestivé. Antiinkontinen ní pom cky jsou prvním prost edkem na za átku obtíží, b hem lé by p ed nástupem jejího plného ú inku a v p edopera ním období, ale také posledním prost edkem zajiš ující snesitelnou hygienickou pé i a sociální úrove pro nelé itelné pacientky.
adí se sem jednoduché vložky až po speciální kalhotky, které
jsou v tšinou hrazeny na p edpis specialisty zdravotními pojiš ovnami. Skv lé je, že n kolik spole ností v nuje pom ckám pro inkontinenci velkou pozornost. P icházejí s novými a dokonalejšími výrobky, aby spl ovaly nejnáro n jší kritéria a individuální požadavky pacient . 1.6.1.5. Farmakoterapie Medikamentózní lé ba vychází z inervace orgán mo ového ústrojí. Nej ast ji se k lé b mo ové inkontinence používají látky, které inhibují kontraktilitu mo ového m chý e, jejichž cílem je zv tšení objemu p i prvním nucení na mo ení, a to anticholinergika.
asto využívaný preparát z této ady je Spasmex s ú innou látkou
trospium hydrochlorid, moderní preparát tolterodin Detrusitol a podobn
p sobící
solifenacin Vesicare.(6) Dále se používají spasmolytika s p ímým muskulotropním p sobením a smíšeným ú inkem, která p sobí p ímým relaxa ním ú inkem na hladkou svalovinu
- 22 -
mo ového m chý e, kam adíme lék Ditropan a Uroxal s ú innou látkou oxybutin a preparát Mictonorm s ú innou látkou propiverin hydrochlorid.(6) Vzhledem k tomu, že se inkontinence objevuje, nebo zhoršuje v období menopauzy, doporu uje se podávání estrogen
k dosažení lepšího efektu. Je
doporu ována jejich vaginální aplikace. Nej ast ji se používá preparát Ortho-gynest (supp.vag., crm.vag.) obsahující estriol nebo preparát Vagifen ( tbl.vag.) osahující estradiol. Swiss Max brusinky lze využít jako podp rnou lé bu. Napomáhají lé b infekce mo ového ústrojí a mohou být podp rným lékem v lé b inkontinence. Tento preparát není hrazený z ve ejného zdravotního pojišt ní. 1.6.2. Chirurgická lé ba Opera ní lé ba inkontinence má za úkol obnovit normální topografické vztahy v oblasti dolních mo ových cest. (6) P i volb lé ebného postupu je t eba posuzovat každou pacientku individuáln , do úvahy je t eba vzít v k, celkový zdravotní stav, zda bude chtít žena ješt rodit, jestli má pozitivní sexuální život, nebo zda má již v anamnéze operaci pro inkontinenci. K opera nímu ešení se léka rozhoduje až po vy erpání všech možností konzervativní lé by. Pacientka nesmí být nucena k operaci. Je t eba podat ji dostate né informace o tom, jaké jsou možnosti lé by, jak se m že podílet na ešení obtíží a jaké budou omezení po opera ním
ešení. Operace pro inkontinenci nejsou život
zachra ující, sm rodatné je do jaké míry ženu obt žují obtíže, a proto záleží na rozhodnutí pacientky, zda operaci zvolí. Opera ní lé ba je vyhrazena pro stresový typ inkontinence. Urgentní, reflexní a p etlaková jsou kontraindikací opera ních výkon . U smíšené formy inkontinence, kdy je prokázán v tší podíl stresových faktor , lze operovat ovšem s menší nad jí na úsp ch. Velkou škálu používaných výkon
lze rozd lit na ty i skupiny: kolpopexe
(vyzdvižení a záv s hrdla mo ového m chý e a proximální uretry), p ední poševní plastika, jehlové suspenze, smy ka.(6)
- 23 -
Ráda bych se zmínila o nej ast ji používaných operacích pro lé bu inkontinence. Jedná se o p ední poševní plastiku, kolpopexi dle Burche a metodu TVT využívající pásku z polypropylenu. 1.6.2.1. P ední poševní plastika (kolporrhaphia anterior) Operace je provád na z vaginálního p ístupu a spo ívá ve vytvo ení pevného valu pod uretrovezikální junkcí s cílem znovu obnovit a zajistit pozici uretrovezikální junkce v oblasti p sobení abdominálního tlaku a jeho zm n. P ední plastika je d ležitou sou ástí rekonstrukce pochvy v rámci ešení descenzu a prolapsu orgán malé pánve a bývá asto sou ástí pokra ováním operace u vaginální hysterektomie.(2) Úsp šnost p ední plastiky v lé b inkontinence je udávána v literatu e kolem 60%. (6) 1.6.2.2. Kolpopexe dle Burche Cílem výkonu je vyzdvižení a záv s hrdla mo ového m chý e a proximální uretry pomocí sutury pevné paravaginální tkán . Operace je provád na z krátkého ezu dle Pfannenstiela. Zakládají se stehy na klenbu poševní v míst junkce, steh je fixován do vezikovaginální fascie a lateráln naho e se všívá do ligamentum iliopectineum (Cooperi). Uretra je voln
vyzdvižená p í ným valem, který tvo í pochva spolu
s fasciíí.(16) Úsp šnost metody je uvád na u primárních výkon v rozmezí 84-91%.(6) 1.6.2.3. TVT (Tension-free Vaginal Tape) V roce 1996 publikoval Ulmsten novou metodu lé ení stresové inkontinence, která znamená nad jný krok ve vývoji miniinvazivních metod k lé ení stresové inkontinence. Tato ambulantní operace se m že provád t i v lokální anestezii a spo ívá v záv su dolní poloviny uretry polypropylenovou páskou s velkou adhezivitou ke tkáním bez nutnosti její fixace. Výhody této metody spo ívají v rychlosti, malé invazivit a možnosti ambulantního provedení.
- 24 -
Modifikací TVT je TVT-O, kdy se proniká p i ventrálním okraji fossa obturatoria, a tak je výrazn sníženo poran ní procházejících struktur. Nejnov jší metodou je TVT-S miniinvazivní technologie pro ešení stresové inkontinence. Výhodami je menší invazivita, vyhýbá se blízkosti st ev a velkých cév a orgán , menší poopera ní bolestivost. Neprochází p es k ži a absorbovatelné fixa ní konce umož ují fixaci do doby, než tká zcela proroste implantátem. Úsp šnost TVT metod ve st edním i dlouhém odstupu p esahuje 90%. (6) 1.7. Sociální dopady mo ové inkontinece Mo ová inkontinence je stresující a invalidizující stav zvyšující nemocnost ve spole nosti. Ženy jsou mo ovou inkontinencí ovliv ovány ve všech oblastech svého života – fyzické, sociální, psychické, v sexu, doma i v zam stnání. Jejich problém p sobí na sociální vazby. Strádající ženy se vzdávají mnohého ze svého b žného životního stylu a dochází tak ke z ejmému poškození jejich sociálních vazeb, partnerských a sexuálních vztah , profesního za azení a k celkové nespokojenosti. Také starost o domácnost, odpo inek a zájmové aktivity jsou ovlivn ny. Všeobecn se o ekává, že v budoucnu výskyt mo ové inkontinence poroste. Jednou z p í in je celkové stárnutí populace a prodlužování pr m rného lidského v ku. Tento problém se ale netýká pouze starší populace, i když v sou asnosti se propaguje aktivní stá í. Ženy, které mají vyšší spole enské uplatn ní, si p ejí sv j problém ešit, i když se jedná o mírný stupe inkontinence. 1.8. Psychologické aspekty Mo ová inkontinence se m že stát chronickým problémem. Pro ženu, která tento problém ne eší, znamená, že se s ním z hlediska psychologického musí vyrovnávat. Adaptace vyžaduje optimální fungování jedince a výrazn zasahuje do jednotlivých oblastí života. D ležitá je podpora okolí, a už rodinného, širšího sociálního prost edí nebo zdravotnických pracovník . Na prožívání ženy má výrazný vliv rovn ž to, že problém je lokalizovaný v blízkosti reproduk ních orgán a m že se projevit i problémy v sexuálním život .
- 25 -
Proto m že být pro ženu t žké o svém problému hovo it a m že ho zvlášt citliv snášet.(17) U žen se m že objevit nejv tší dopad v oblasti sebepojetí a to p edevším v tom, jak se žena vidí, chápe a hodnotí. M že dojít až k tomu, že se žena p estane cítit hodnotným lov kem. Ženy si mohou vytvo it vlastní strategii zvládání svého problému. asto dochází k tomu, že se vyvine strategie distancování se od problému. Takový pokus nemyslet na sv j problém, na to, co se zm nilo a není v po ádku. N které strategie, které byly zjišt ny u pacientek s chronickým onemocn ním nebo symptomem jsou ale i pozitivní. Dochází ke snaze uv domit si, co je možné ud lat a zm nit.(15) Proto je d ležité dostate n ženy informovat o možnostech ešení problematiky mo ové inkontinence a doporu it jim odbornou pomoc. 1.9. Prevence Vzhledem k pom rn
vysokému výskytu inkontinence v populaci jsou
doporu eny n která preventivní opat ení: -
Již od d tství by se m ly navozovat správné mik ní návyky, které zafixují reflexní nervový oblouk ovliv ující shromaž ování a vyprazd ování mo i.
-
Udržování p im ené t lesné hmotnosti.
-
Nepracovat stereotypn , fyzicky náro n .
-
Dbát o dostatek pohybu a pe ovat o pravidelnou stolici.
-
P edcházení infekcím mo ového ústrojí, pop ípad jejich ádná a správná lé ba.
-
Správný pitný režim (vypít alespo 2l tekutin denn ).
-
Dodržování pravidelného intervalu mo ení každých 4-5 hod. a vymo it se p ed spaním. Dostate ná hygiena zevních rodidel.
-
Šetrné vedení porodu s následným pe livým ošet ením porodního poran ní a snaha o posílení pánevního dna v šestined lí.
-
V období klimakteria ešit problémy žen, pop . i hormonální substitucí (pohlavní hormony tonizují záv sný aparát mo ového ústrojí).(5)
- 26 -
2. CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY 2.1. Cíl práce Cílem bakalá ské práce je zjistit, do jaké míry jsou ženy, které navšt vují odbornou poradnu v plze ském kraji, mo ovou inkontinencí omezovány, a kdy vyhledávají kv li svým potížím odbornou pomoc. 2.2. Hypotézy Hypotéza 1: domnívám se, že ženy s mo ovou inkontinencí nevyhledávají odbornou pomoc p i po áte ních potížích. Hypotéza 2: domnívám se, že ženy jsou bez ohledu na v k mo ovou inkontinencí omezovány v osobním život .
- 27 -
3. METODIKA 3.1. Použitá metoda K výzkumu problematiky mo ové inkontinence u žen byla použita technika sb ru dat – dotazník. Jedná se o soustavu formulovaných a p ipravených otázek, na které ženy písemn odpovídaly. Tuto velmi astou metodu sb ru dat jsem zvolila z n kolika d vod . Dává možnost odebrat data v krátkém asovém období od celkem velkého výzkumného souboru a respondentky mají v tší pocit anonymity. Rozdáno bylo celkem 100 dotazník , vrátilo se 92 dotazník . Návratnost je 92%. Kompletn nebylo vypln no 10 dotazník z 92 dotazník . Takže jsem pracovala s 82 dotazníky, což p edstavuje 82% všech dotazník . Dotazník byl sestaven ze 16 otázek. Jednalo se o otázky uzav ené a polootev ené. Úvodní otázky byly zam eny na identifikaci respondentek, na jejich v k a vzd lání. Další oblast otázek byla zam ena na vlastní problematiku mo ové inkontinence u žen. Na n které otázky byla možnost více odpov dí (7, 14). V jedné otázce byla použita škála od jedné do p ti, kde respondentky zaznamenávaly zát ž únikem mo i v b žném život . 3.2. Charakteristika výzkumného vzorku Výzkumný soubor byl tvo en ženami z plze ského kraje, které poprvé navštívily odbornou urogynekologickou ambulanci Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Jednalo se o ženy, které p išly sv j problém s únikem mo i ešit. Velikost výb rového souboru tvo ilo 82 žen. Dotazníkové šet ení probíhalo v roce 2007. Pro zpracování dat jsem použila grafy a výsledky dat jsou uvád ny v absolutních íslech a procentech.
- 28 -
4. VÝSLEDKY VÝZKUMU Graf 1 : V k respondentek. (v %) (k otázce 1)
18%
2%
6% 16%
21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let
16%
61-70 let 71let a více
42%
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 1 znázor uje, že 2 (2%) respondentky byly ve v ku 21-30 let, 5 (6%) respondentek bylo ve v ku 31-40 let, 13 (16%) respondentek bylo ve v ku 41-50 let, 34 (42%) respondentek bylo ve v ku 51-60 let, 13 (16%) respondentek bylo ve v ku 61-70 let a 15 (18%) respondentek bylo ve v ku 71 let a více. Graf 2: Vzd lání respondentek. (v %) (k otázce 2)
21%
29%
základní vyu ená st edoškolské
7%
vyšší odborné
7% 36%
vysokoškolské
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 2 znázor uje vzd lání respondentek a ukazuje, že 17 (21%) respondentek m lo základní vzd lání, 24 (29%) respondentek bylo vyu ených, 29 (36%) respondentek
- 29 -
m lo st edoškolské vzd lání, 6 (7%) respondentek vyšší odborné vzd lání a 6 (7%) respondentek m lo vysokoškolské vzd lání. Graf 3: Informovanost o pojmu mo ová inkontinence. (v %) (k otázce 3)
84% ano ne 16%
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 3 znázor uje informovanost respondentek o pojmu mo ová inkontinence. 69 (84%) respondentek znalo pojem mo ová inkontinence, 13 (16%) respondentek neznalo pojem mo ová inkontinence. Graf 4: Délka potíží související s únikem mo i. (v %) (k otázce 4) 9%
21% mén než 1 rok
22%
1-5 let 5-10 let více než 10 let 48%
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 4 znázor uje délku potíží s únikem mo i, jak ji vnímaly respondentky. 17 (21%) respondentek m lo potíže s únikem mo i mén než 1 rok, 40 (48%) respondentek
- 30 -
vnímalo mo ovou inkontinenci jako problém 1-5 let, 18 (22%) respondentek trp lo únikem mo i 5-10 let, 7 (9%) respondentek m lo potíže více než 10 let. Graf 5: Vyhledání odborné pomoci p i po áte ních potíží. (v %) (k otázce 5)
59% ano ne 41%
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 5 znázor uje, zda respondentky vyhledaly odbornou pomoc p i po áte ních potížích s mo ovou inkontinencí. 48 (59%) respondentek odpov d lo, že vyhledaly pomoc p i po áte ních potížích s mo ovou inkontinencí, 34 (41%) respondentek nevyhledalo pomoc p i po áte ních obtížích. Graf 6: Zát ž mo ovou inkontinencí v b žném život . (v %) (k otázce 6) 40%
38%
35%
35% 30% 25% 20% 15%
10%
10% 5% 0%
0%
1%
1
1,5
10% 2%
1% 2
2,5
3
3,5
2% 4
4,5
5
1-nikdy 2-vyjím e n 3-ob as 4- asto 5-trvale
Zdroj: vlastní výzkum
- 31 -
Graf 6 znázor uje do jaké míry respondentky mo ová inkontinence obt žuje. Respondentky zaznamenávaly odpov di na škále od 1 do 5. 1 (1%) respondentka vnímala své potíže mezi nikdy a vyjíme n , 8 (10%) respondentek bylo obt žováno mo ovou inkontinencí vyjíme n , 1 (1%) respondentka vnímala potíže mezi vyjíme n a ob as, 31 (39%) respondentek bylo ob as obt žováno potížemi s únikem mo i, 2 (2%) respondentky zaznamenaly své potíže mezi ob as a asto, 29 (35%) respondentek vnímalo své potíže jako asté, 2 (2%) respondentky m ly potíže mezi asto a trvale a 8 (10%) respondentek m ly potíže trvalé a silné. Graf 7: Sv ení se s problémem. (v %) (k otázce 7)
56% 7%
rodin p átel m léka i
25%
nikomu
12%
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 7 znázor uje, komu se respondentky sv ily se svými problémy týkající se mo ové inkontinence. U této otázky mohly respondentky ozna it více odpov dí. 23 (25%) respondentek se sv ilo rodin , 11 (12%) respondentek se sv ilo p átel m, 51 (56%) respondentek se sv ilo léka i a 6 (7%) respondentek se nesv ilo nikomu.
- 32 -
Graf 8: Depresivní pocity v závislosti na úniku mo i. (v %) (k otázce 8)
58% asto ob as 10%
nikdy
32%
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 8 znázor uje, jak moc se cítily respondentky kv li inkontinenci mo i depresivn . 26 (32%) respondentek se cítilo depresivn
asto, 48 (58%) respondentek se cítilo
depresivn ob as a 8 (10%) respondentek se nikdy necítilo depresivn kv li únik m mo i. Graf 9: Zásah do sexuálního života. (v %) (k otázce 9)
60% ano ne 40%
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 9 znázor uje, zda únik mo i zasahuje do sexuálního života respondentek. 33 (40%) respondentkám zasahovala mo ová inkontinence do sexuálního života, 49 (60%) respondentkám nezasahoval únik mo i do sexuálního života.
- 33 -
Graf 10: Omezení v zam stnání. (v %) (k otázce 10)
55% ano ne 45%
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 10 zobrazuje omezení respondentek z d vodu mo ové inkontinence v pracovním pom ru, pokud byly zam stnány. 29 (45%) respondentek odpov d lo, že se cítí být omezováno únikem mo i v zam stnání, 36 (55%) respondentek problém v zam stnání nepoci ovalo. Graf 11: Obavy z cestování. (v %) (k otázce 11)
66% ano ne 34%
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 11 znázor uje, zda se respondentky kv li úniku mo i obávaly cestování. 54 (66%) respondentek se kv li únik m mo i obávalo cestování, 28 (34%) respondentek nebálo cestování.
- 34 -
Graf 12: Použití antiinkontinen ních pom cek. (v %) (k otázce 12)
72% ano ne 28%
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 12 znázor uje, zda respondentky , které trpí únikem mo i používají n kterou z antiiinkontinen ních pom cek. 59 (72%) respondentek odpov lo, že používá antiinkontinen ní pom cky, 23 (28%) respondentek nepoužívalo antiinkontinen ní pom cky. Graf 13: Finan ní zát ž v souvislosti s nákupem antiinkontinen ních pom cek. (v %) (k otázce 13)
54% ano ne
46%
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 12 znázor uje, zda p edstavuje pro respondentku nákup antiinkontinen ních pom cek, pokud je používá, finan ní zát ž. 32 (54%) respondentek vnímalo nákup
- 35 -
antiinkontinen ních pom cek jako finan ní zát ž. Pro 27 (46%) respondentek nebyl nákup antiinkontinen ních pom cek finan n náro ný.
Graf 14: Zdroj informací o možnostech lé by lé by. (v %) (k otázce 14)
5%
1%
z televize
17%
z tisku z internetu od p átel 18%
46% 7%
6%
od léka e od zdravotní sestry jiné
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 14 znázor uje, odkud respondentky získaly informace o možnostech lé by mo ové inkontinence.
U této otázky mohly respondentky ozna it více odpov dí.17 (17%)
respondentek získalo informace z televize, 18 (18%) respondentek získalo informace z tisku, 6 (6%) respondentek z internetu, 7 (7%) respondentek získalo informace od p átel, 45 (46%) respondentek získalo informace od léka e, 5 (5%) respondentek uvedlo, že získaly informace od zdravotní sestry a 1 (1%) respondentka zvolila jinou možnost a uvedla, že je sama zdravotní sestra.
- 36 -
Graf 15: Vy ešení mo ové inkontinence ve specializované poradn . (v %) (k otázce 15)
88% ano ne nevím 12%
0%
Zdroj: vlastní výzkum
Graf 15 znázor uje o ekávání respondentek, zda se jejich problém s únikem mo i ve specializované poradn
vy eší. 72 (88%) respondentek o ekávalo vy ešení svého
problému, ani jedna respondentka si nemyslela, že by se její problém v odborné poradn nevy ešil a 10 (12%) respondentek nev d lo, zda se únik mo i vy eší. Graf 16: Odstran ní problému chirurgickým zákrokem. (v %) (k otázce 16)
95% ano ne
5% Zdroj: vlastní výzkum
Graf 16 znázor uje, jestli by respondentka podstoupila chirurgický zákrok, pokud by vy ešil její problém s mo ovou inkontinencí. 78 (95%) respondentek by chirurgický zákrok, který by odstranil její potíže, podstoupilo, 4 (5%) respondentky odmítly chirurgický zákrok podstoupit.
- 37 -
5. DISKUZE Cílem výzkumné práce bylo zjistit, zda ženy, které mají potíže s mo ovou inkontinencí vyhledávají pomoc p i po áte ních potížích a jestli jsou díky mo ové inkontinenci bez ohledu na v k omezovány v osobním život . Jako výzkumný vzorek jsem zvolila ženy ve v ku od 21 let do 71 let a více, které navštívili odbornou urogynekologickou poradnu v plze ském kraji. Ke zpracování výzkumné ásti jsem ke sb ru dat použila techniku dotazníku. Dotazník byl anonymní a byl sestaven z otázek uzav ených a polootev ených. V pr b hu od ledna do poloviny dubna roku 2007 bylo osloveno celkem 100 žen, které navštívili odbornou poradnu. Bu
vyhledaly pomoc samy, nebo byly
doporu eny gynekologem i praktickým léka em. Z celkového po tu 100 dotazník se vrátilo 92 dotazník . Návratnost byla 92%.10 dotazník nebylo vypln no úpln . Takže jsem pracovala s 82 dotazníky. V diskusi se zamýšlím nad výsledky výzkumu a porovnávám je s teoretickými poznatky, výzkumným šet ením a svým názorem. Vyhodnocením otázky .1 jsem zjistila, že z celkového po tu dotazovaných žen bylo nejvíce respondentek a to 42% ve v ku 51-60 let. Další, již mén
po etn
zastoupenou skupinou 18%, byly ženy ve v ku 71 let a více, dále 16% respondentek bylo ve v ku 41-50 let, stejn po etn byla zastoupena i další skupina respondentek 16% ve v ku 61-70 let a podstatn mén bylo respondentek ve v ku 31-40 let 6% a nejmén bylo respondentek v nejmladší v kové skupin ve v ku 21-30 let (2%). Jak uvádí prof. MUDr. Michael Halaška, Dr.Sc., každá druhá žena má b hem života potíže s udržením mo i a s p ibývajícím v kem se pohotovost k inkontinenci mo i výrazn zvyšuje a její p íznaky bývají udávány ve 12-57 % celé populace.(6) Naši urogynekologickou ambulanci v daném období navštívilo nejvíce pacientek ve v ku 51-60 let. Myslím si, že ženy v tomto v kovém rozmezí cht jí svoji situaci ešit, protože by rády zkvalitnily sv j život. Pr m rná v ková hranice lidí se posouvá, celkov dochází ke stárnutí populace a ženy si cht jí i d chod užít „naplno“. Z ostatního
- 38 -
v kového zastoupení je možné vid t, že mo ová inkontinence se nevyhýbá ani mladším ro ník m a zastoupení je v celé populaci. V otázce .2 jsem se respondentek ptala na jejich nejvyšší dosažené vzd lání. Nejvíce respondentek 36% m lo st edoškolské vzd lání a 29% respondentek bylo vyu ených. Dále bylo 21% respondentek se základním vzd láním, 7% respondentek m lo vyšší odborné vzd lání a 7% respondentek je vysokoškola ek. Snažila jsem se najít souvislost mezi vzd láním a znalostí pojmu mo ová inkontinence. V tšina žen se základním vzd láním tento pojem nezná. Dále jsem zjiš ovala, jestli má vliv vzd lání na vyhledání odborné pomoci p i po áte ních potížích a nezjistila jsem žádnou p í inou souvislost. V otázce .3 jsem se zam ila na znalost pojmu mo ová inkontinence. 84% respondentek znalo pojem mo ová inkontinence, 16% respondentek pojem mo ová inkontinence neznalo. Myslím si, že je velmi dobré, že skoro t i tvrtiny dotázaných žen pojem mo ová inkontinence zná. Ženy jsou tedy lépe informované a mají více znalostí o problematice, což znamená velký pokrok. Samoz ejm je možné, že výsledky jsou áste n
ovlivn né tím,
že ženám,
které
práv
p išly
navštívit
odbornou
urogynekologickou poradnu, nejspíše již n kdo p edtím n jaké informace poskytl. D ležité je, že se zvyšuje informovanost žen v dané problematice. Ženy tak mohou lépe pomoci sob , ale i podat informace svým známým, které mají podobný problém. Další otázka
.4 se zabývala délkou potíží s únikem mo i, jak ji vnímají
respondentky. Nejvíce respondentek 48% trp lo únikem mo i 1-5 let, 22% respondentek m lo problémy s mo ovou inkontinencí 5-10 let a pom rn podobné množství 21% respondentek vnímalo své potíže mén než 1 rok. Nejmén respondentek 9% m lo potíže více než 10 let. Doc.MUDr.Ji í Zikmund, Csc. uvádí ve své knize, že zvlášt staré pacientky, které mají problém dlouhou dobu, považují únik mo i za normální ve vyšším v ku a mají pocit, že je t eba se s ním smí it.(23) Tak si také vysv tluji, tak malé procento respondentek s potížemi více než 10 let. Nejspíše se jedná o ženy ve vyšších v kových kategoriích, což také m j výzkum potvrdil. Potíže s únikem mo i nad 10 let udávali pouze ženy nad 61 let v ku. Zhruba polovina respondentek tedy vnímalo své potíže jako obt žující 1-5 let. To znamená, že se snaží své obtíže ešit
- 39 -
pom rn brzy. I když na druhou stranu se jedná o velmi rozsáhlé asové období, které by mohlo ženu na svém konci p ti let dosti traumatizovat. V otázce .5 jsem se ptala respondentek, zda vyhledaly pomoc p i po áte ních potížích. 59% respondentek odpov d lo, že vyhledaly pomoc p i po áte ních potížích s mo ovou inkontinencí, 41% respondentek m lo pocit, že nevyhledaly pomoc p i po áte ních obtížích. Jak píše ve své informa ní brožu e MUDr.Roman Chmel - Kdy lé it mo ovou inkontinenci? Za léka em je t eba jít ve chvíli, kdy necht ný únik mo i za ne obt žovat. Není vhodné ekat až do chvíle, než budou potíže neúnosné.(12) Záleží tedy pouze na subjektivním vnímání ženy, kdy pro ni za ne být únik mo i obt žující. Více než polovina respondentek odpov d la, že vyhledala odbornou pomoc v as, to znamená, že únik mo i ve chvíli, kdy pro ni za al být zat žující, za ala ešit. Je t eba se také zamyslet, nad druhým íslem, které je 41%. Znamená, že stále velké množství žen nevyhledává pomoc v as. Jak uvádí Haslam, J. v asopise Florence, je jedním z d vod , pro ženy oddalují vyhledání pomoci p i úniku mo i, to, že doufaly, že se uzdraví i bez ní. Další ženy uvedly, že diskuse s jejich praktickým léka em je uvád la do rozpak . Starší ženy se také obávaly chirurgického zákroku.(7) Otázka .6 se zam uje na to, do jaké míry respondentky mo ová inkontinence obt žuje. Respondentky zaznamenávaly odpov di na škále od 1 do 5. Kdy 1 znamenala nikdy, 2 vyjíme n , 3 ob as, n kdy, 4 asto, 5 trvale, siln . Nejvíce respondentek 39% bylo ob as obt žováno potížemi s únikem mo i, hned t sn
se pohybuje 35%
respondentek, které vnímaly potíže jako asté. Což dohromady dává kolem t i tvrt respondentek, které byly ob as až asto obt žovány únikem mo i. Jedná se pom rn velké množství. Dále m lo 10% respondentek potíže vyjíme n a 8% trvale, 2% respondentek zaznamenaly potíže v rozmezí ob as a asto a stejné množství m lo potíže na rozhraní asto a trvale. 1% respondentek vnímalo potíže na škále mezi nikdy a vyjíme n
a 1% mezi vyjíme n
a ob as. Žádná respondentka, která navštívila
odbornou poradnu, nezvolila možnost nikdy. To znamená, že všechny ženy navštívily poradnu s potížemi, které mají r znou intenzitu a žena je m že vnímat r zn . Nap íklad žena, která uvedla potíže jako vyjíme né, m že sv j stav vnímat stejn nep íjemn jako žena, která potíže asté.
- 40 -
V otázce .7 jsem se zam ila na to, zda se ženy sv ily n komu se svým problémem mo ové inkontinence. U této otázky mohly respondentky ozna it více odpov dí. Nejvíce respondentek 56% se sv ily se svými potížemi léka i, dále 25% respondentek své problémy pov d ly rodin , 12% respondentek se sv ilo p átel m a 7% respondentek se nesv ilo nikomu. Jak uvádí Doc.MUDr.Ji í Zikmund, Csc., ženy asto nep ichází do ordinace léka e p ímo pro únik mo i a nevyžadují pro tento stav lé ení. Je tedy na léka i, nebo zdravotnickém personálu, aby dotazem zjistil, zda ženu únik mo i netrápí.(23)
tvrtina žen se sv ila svému nejbližšímu okolí rodin a dále
12% p átel m, z toho vyplývá, že je d ležitá informovanost nejen žen, které mo ovou inkontinencí trpí, ale i jejich nejbližšího okolí. Otázka
.8
se
týkala
v souvislosti
s mo ovou
inkontinencí.32% respondentek se cítilo kv li únik m mo i depresivn
asto, 58%
respondentek se cítilo depresivn depresivn
depresivních
pocit
ob as a 10% respondentek se nikdy necítilo
kv li únik m mo i. Mo ová inkontinence, pokud ji žena vnímá jako
problém, je jednozna n zat žující. P sobí v oblasti psychiky ženy. Jak je vid t ve výzkumu více než polovina žen se ob as cítí depresivn , což znamená, že rozhodn stojí za to její problém ešit a aktivn ženy s problémy inkontinence vyhledávat. Další otázka .9 m la za úkol zjistit, zda mo ová inkontinence zasahuje do sexuálního života respondentek. 60% respondentek mo ová inkontinence nezasahovala do sexuálního života, 40% respondentek vnímalo potíže s únikem mo i jako zasahující do sexuálního života. Je tedy z ejmé, že více jak polovina dotázaných žen nevnímala souvislost mezi únikem mo i a sexuálním životem. Ale je tu také 40% žen, pro které byl ovlivn n sexuální život mo ovou inkontinencí. Jak se zmi uje PhDr.Eva Morovicsová, PhD., jedinec zvlášt citliv snáší onemocn ní na reproduk ních orgánech.(17) K nim nepochybn pat í i onemocn ní dolního mo ového ústrojí pro svoji blízkou souvislost práv s reproduk ními orgány. Otázka .10 se týkala vlivu úniku mo i p i zam stnání respondentek, pokud jsou v pracovním pom ru. 55% respondentek problém v zam stnání nepoci ovalo, 45% respondentek odpov d lo, že se cítí být omezováno únikem mo i v zam stnání. Z toho vyplývá, že sice více respondentek problém s únikem mo i v zam stnání nem lo, ale
- 41 -
stále velké množství žen je omezováno únikem mo i. Žena musí myslet na sv j problém i v zam stnání, s nejv tší pravd podobností musí nosit n kterou s antiinkontinen ních pom cek, což se m že odrážet op t na její psychice, ale i na pracovních výsledcích. V otázce .11 jsem se respondentek ptala, jestli se kv li úniku mo i obávají cestování. V tšina respondentek 66% se kv li únik m mo i obávalo cestování, 34% respondentek tento problém nevnímalo. Z této otázky je patrné, že mo ová inkontinence velkou m rou zasahuje do kvality života žen. Vede k omezování sociálních kontakt , až k sociálnímu vylou ení. Vzhledem k tomu, že se dá únik mo i lé it a existuje více možností ešení, je d ležité, aby žena vyhledala pomoc, pokud ji pot ebuje. Otázka .12 se týkala používání antiinkontinen ních pom cek. Respondentek jsem se ptala, jestli používají n kterou s pom cek jako jsou nap íklad vložky nebo plenkové kalhotky. Možnost odpov dí byla ano a ne. 72% respondentek používalo antiiinkontinen ní pom cky, v tšina z nich m la tendenci zaškrtávat vložky, to si vysv tluji tím, že plenkové kalhotky jsou spíše využívány u pacient upoutaných na l žko, 28% respondentek antiinkontinen ní pom cky nepoužívalo. Je tedy vid t, že i antiinkontinen ní pom cky mají své nezastupitelné místo ve zlepšení kvality života žen zvlášt v t ch p ípadech, kdy není ú inná lé ba, nebo lé ba ješt nebyla zahájena. Existuje velká nabídka pom cek od r zných firem. Pom cky spl ují pom rn vysoké nároky, ale jsou také finan n náro né, jak se zmíním v následujícím odstavci. V otázce .13 jsem se ptala, jestli je pro respondentky nákup t chto pom cek finan n náro ný. 54% respondentek vnímalo nákup antiinkontinen ních pom cek jako finan ní zát ž. Pro 46% respondentek nebyl nákup antiinkontinen ních pom cek finan n náro ný. Jak uvádí MUDr. Lukáš Hor i ka ve svém internetovém lánku, ekonomický dopad pé e o kontinenci je zna n kvantifikovatelný. S výjimkou kalkulací náklad používaných absorp ních pom cek p i r zn
velký, ale jen obtížn
p esn
jednotlivých zdravotních výkon a závažné inkontinenci nebyla v
R
provedena analýza ekonomických dopad inkontinence. V USA podle výzkumu z roku 1984 inily náklady na inkontinenci 8,8 miliardy amerických dolar . V pr b hu dalšího desetiletí vystoupaly dokonce až na 26,3 miliardy amerických dolar .(9) Protože
- 42 -
antiinkontinen ní pom cky jsou pouze z ásti hrazeny z ve ejného zdravotního pojišt ní, jsou pro mnohé respondentky ekonomicky náro né. V otázce .14 jsem se zajímala, jak se respondentky dozv d ly o možnostech lé by mo ové inkontinence. Ženy m ly více možností odpov dí. Nejvíce respondentek 46% získalo informace od léka e. Protože jsem nem la uvedenou specializaci léka e, mohlo se jednat o praktického léka e, gynekologa, nebo urogynekologa. V každém p ípad je velmi pozitivní, že se jedná o tak velké množství respondentek. Podobn pak získaly respondentky informace z televize 17% a z tisku 18%, takže média jsou také nezanedbatelná v informovanosti žen. 7% respondentek získalo informace o lé b mo ové inkontinence od p átel a 6% respondentek z internetu. Tady si myslím, že je ješt velký potenciál, protože zvlášt mladší ro níky žen s internetem pracují a mají k n mu p ístup a jist budou s postupem asu více vyhledávat informace p es internet. 5% respondentek získalo informace od zdravotní sestry. Zde by, podle mého názoru, mohlo dojít ke zlepšení ze strany zdravotních sester a porodních asistentek, které by mohly podávat informace a preventivn p sobit, i když pr zkum Mgr.Marie Malinkové ukázal, že zdravotní sestry mají zna ný podíl na vyhledávání inkontinence, k ešení souvisejících problém
ovšem nemají dostatek informací.(16) 1 respondentka pak
využila polootev ené otázky, zvolila jinou možnost a uvedla, že informace m la dostate né, protože je sama zdravotní sestra. V otázce .15 jsem se zeptala respondentek, zda o ekávají, že se jejich problém s mo ovou inkontinencí v odborné poradn vy eší. Respondentky si mohly zvolit t i možnosti odpov di ano, ne, nevím. 88% respondentek o ekávalo vy ešení svého problému, ani jedna respondentka si nemyslela, že by se její problém v odborné poradn nevy ešil a 12% respondentek nev d lo, zda se únik mo i vy eší. Z t chto odpov dí je znát velká d v ra v léka e a v sou asnou medicínu. Otázka .16 se týkala názoru respondentek na to, pokud by se dal problém s mo ovu inkontinencí odstranit pomocí chirurgického zákroku, jestli by ho respondentky podstoupily. 95% respondentek by chirurgický zákrok, který by odstranil její potíže, podstoupilo, 5% respondentek odmítlo chirurgický zákrok podstoupit. Z dotazník se dalo vysledovat, že chirurgický zákrok by odmítly v tšinou ženy nad
- 43 -
71 let a více. Je možné se domnívat, že se jedná o ženy, které sou asn trpí ješt n jakou nemocí a mohou se obávat zhoršení svého stavu. K posouzení hypotézy 1 bylo použito otázek 4, 5 a 7, a jak je již uvedeno výše v diskuzi, p i vyhledávání odborné pomoci ze strany žen záleží p edevším na tom, jak žena problém subjektivn
vnímá a kdy se pro ní stane zat žující. I když 48%
respondentek m lo problém s únikem mo i 1-5let, p esto 59% žen uvedlo, že vyhledalo pomoc p i po áte ních potížích. 56% žen vyhledalo kv li svým potížím s mo ovou inkontinencí pomoc léka e. Výše uvedené vyvrací hypotézu 1: domnívám se, že ženy s mo ovou inkontinencí nevyhledávají odbornou pomoc p i po áte ních potížích. Hypotéza 1 se souborem respondentek nepotvrdila. K posouzení hypotézy 2 bylo použito otázek 1, 4, 6, 8, 9, 10 a 11. Respondentky, které byly ve v ku 21-71 let a více, m ly problémy s mo ovou inkontinencí ve 48% nej ast ji trvající v rozmezí 1-5 let a v b žném život je obt žoval únik mo i nejvíce na rozmezí ob as 39% až asto 35%, tzn. že se jedná o 74% respondentek. Respondentky se také cítily v 58% ob as depresivn kv li úniku mo i a v 66% se ženy obávaly cestování. V sexuálním život a v zam stnání se nadpr m rné omezení neprokázalo. I p esto je z ejmé, že zát ž žen s mo ovou inkontinencí je na úrovni bio-psycho-sociální a zasahuje do všech rovin osobního života ženy. Výše uvedené potvrzuje hypotézu 2: domnívám se, že ženy jsou bez ohledu na v k mo ovou inkontinencí omezovány v osobním život . Hypotéza 2 je souborem respondentek potvrzena. Cílem práce bylo shrnout dosavadní poznatky o mo ové inkontinenci a zjistit, do jaké míry jsou ženy, které trpí únikem mo i, mo ovou inkontinencí omezovány v osobním život a zda vyhledávají odbornou pomoc p i po áte ních potížích. Dle mého názoru byl cíl práce spln n.
- 44 -
6. ZÁV R Mo ová inkontinence u žen je problematika, která zasahuje do všech oblastí života ženy. V sou asné dob existuje velká ada nejnov jších poznatk , jak o mo ové inkontinenci samotné, tak o její lé b . Otvírají se tak nové možnosti ešení mo ové inkontinence. I když se stále ješt jedná o problém, který je z velké ásti tabuizován a mnoho žen o n m nechce hovo it, je d ležité, aby si jej žena nenechávala pro sebe. Cílem mé práce bylo shrnout dosavadní poznatky o mo ové inkontinenci u žen v teoretické ásti a ve výzkumné ásti pak zjistit, do jaké míry jsou ženy v plze ském kraji omezovány mo ovou inkontinencí a zda vyhledávají pomoc p i po áte ních potížích s únikem mo i. Cíl práce byl spln n. Na základ studia odborné literatury jsem stanovila dv hypotézy. Hypotéza 1, domnívám se, že ženy s mo ovou inkontinencí nevyhledávají odbornou pomoc p i po áte ních potížích, se nepotvrdila. Hypotéza 2, domnívám se, že ženy jsou bez ohledu na v k mo ovou inkontinencí omezovány v osobním život , se potvrdila. Zdá se, že mo ová inkontinence vzhledem ke své incidenci znamená velký problém. Také se dá p edpokládat, že bude docházet ke stárnutí populace a únik mo i se tak stane závažným problémem. Jak se ukázalo ve výzkumu, ženy jsou únikem mo i omezovány bez ohledu na v k, ale nepotvrdilo se, že ženy nevyhledávají pomoc p i po áte ních potížích. D ležité je, jak žena subjektivn své obtíže vnímá a jestliže za ne vnímat své obtíže jako problém, aby v d la, kam se má obrátit pro pomoc. Pokud žena vyhledá léka skou pomoc, je velká šance, že se její život stane kvalitn jší. Proto je d ležité, aby m la dostatek informací. K tomu jí mohou pomoci nejen léka i, ale i zdravotní sestry, porodní asistentky, média a tisk. Ráda bych, aby tato bakalá ská práce sloužila jako zdroj informací a byla využita jako studijní materiál pro studenty všech zdravotních a sociálních obor . Dále by také práce mohla být využita, sloužit a napomoci správnému p ístupu k ženám s mo ovou inkontinencí a k pochopení jejich situace. Mohla by posloužit i široké ve ejnosti, aby porozum la problematice. Mohlo by tak dojít k pochopení daného problému. Získané informace rovn ž ráda využiji ve své praxi.
- 45 -
7. POUŽITÁ LITERATURA 1. BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ, V. Výzkum a ošet ovatelství. 1.vyd. Brno: NCO NZO, 2005, 146 s. ISBN 80-7013-416-X 2. CITTEBART, K. a kol. Gynekologie. 1.vyd. Praha: Galén, 2001. 278 s. ISBN 80-246-0318-7 3. DYLEVSKÝ, I. Somatologie. 2.vyd. Praha: Epava, 2000. 480 s. ISBN 80-86297-05-5 4. FOREJTOVÁ, J. Urodynamické vyšet ení mo ové inkontinence u žen. Sestra. Praha: 2004, ro .14, .1, s.18. ISSN 1210-0404 5. GALAJDOVÁ, L. O nemocech mo ového m chý e aneb Lé ba inkontinence. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 98 s. ISBN 80-7169-950-0 6. HALAŠKA, M. a kol. Urogynekologie.1.vyd. Praha: Galén, 2004. 256 s. ISBN 80-7262-272-2 7. HASLAM, J. Urinary incontinence: why women do not ask for help. P el. K. Drábková, Florence, Praha: 2006, ro .2, .9, s.26-28, ISSN 1801-464X 8. HOR I KA, L. Inkontinence ve všeobecné gynekologické ambulanci. http://gona.in/?pg=13&idclanku=49, 16.12., 2006 9. HOR I KA, L. Kvalita žen s mo ovou inkontinencí. http://gona.in/?pg=13&idclanku=48, 16.12., 2006
- 46 -
10. HOR I KA, L.,CHMEL R., NOVÁ KOVÁ M. Konzervativní terapie ženské mo ové inkontinence – možnosti a efektivita. http://gona.in/?pg=13&idclanku=50, 16.12., 2006 11. HRDÁ, I. Inkontinence mo i TVT a TOT. Sestra. Praha: 2007, ro .17, .2, s.18. ISSN 1210-0404 12. CHMEL, R. Mo ová inkontinence. Informa ní leták vydala Solvay Pharma s.r.o. Praha, 10.2., 2007 13. KAHOVCOVÁ, I. Zdravotn sociální problematika žen s mo ovou inkontinencí. Bakalá ská práce. eské Bud jovice: 2005. ZSF J U. 14. KLEVETOVÁ, D. Pé e o inkontinentní ženy. Sestra. Praha: 2004, ro .14, .1, s.18-20. ISSN 1210-0404 15. K IVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci.1.vyd. Praha: Grada, 2002. 198 s. ISBN 80-247-0179-0 16. MALINKOVÁ, M. Inkontinence mo i z pohledu sestry, Sestra. Praha: 2003, ro .13, .2, s.32-34. ISSN 1210-0404 17. MOROVICSOVÁ, E. Nemoc v prožívání lov ka, Sestra. Praha: 2006, ro . 16, .4, s.13-14. ISSN 1210-0404 18. MIKŠOVÁ, M. Inkontinence u starých lidí. Ro níková práce. eské Bud jovice: 2001. ZSF J U. 19. PEVNÁ, Z. Informovanost laické a zdravotnické ve ejnosti o mo ové inkontinenci.Urologie pro praxi, 2005. File: informovanost o inkont.pdf
- 47 -
20. ROZTO IL, A. a kol. Vyšet ovací metody v gynekologii a porodnictví. 1.vyd. Brno: IDVZP, 1998. 179 s. ISBN 80-7013-255-8 21. SCHREIBER, M. a kol. Funk ní somatologie. 1.vyd. Jino any: H&H, 1998. 467 s. ISBN 80-86022-28-5 22. SV RÁKOVÁ, M. Inkontinence. Vydala Všeobecná zdravotní pojiš ovna eské republiky, 2003, 19. íslo odborné edice. 23. ZIKMUND, J. Inkontinence mo i u žen.1.vyd. Praha: Karolinum, 2001. 132 s. ISBN 80-246-0164-8 24. ZIKMUND, J., HANUŠ, T. Inkontinence mo i u žen. 2.vyd. Brno: IDVPZ, 1995. 60 s. ISBN 80-7013-096 25. ZERHAU, P. Opera ní lé ba dysfunkcí dolních mo ových cest. 1.vyd. Brno: IDVPZ, 2000. 59 s. ISBN 80-7013-308-2 26. http://www.incoforum.cz/, march 2007 27. http://www.cus.cz/odkazy_laicke.htm , march 2007 28. http://www.gynecare.com/bgdisplay.jhtml?itemname=tvt_about&mi=1 ,march 2007 29. http://www.gynecare.com/bgdisplay.jhtml?itemname=incontinence_treatments#The rapy , march 2007 30. http://www.gynecare.com/bgdisplay.jhtml?itemname=incontinence_prevention , march 2007
- 48 -
31. http://www.nafc.org/about_incontinence/faq.htm , april 2007 32. http://www.healthywomen.org/healthtopics/incontinence/treatment , april 2007 33. http://kidney.niddk.nih.gov/kudiseases/pubs/uiwomen/index.htm , april 2007 34. http://www.inkontinence.com/popis-vykonu/ , april 2007 35. http://cz.hartmann.info/CZ/74493.htm, april 2007 36. http://cz.hartmann.info/CZ/76945.htm,april 2007
- 49 -
8. KLÍ OVÁ SLOVA 1. mo ová inkontinence 2. žena 3. mikce 4. lé ba 5. informovanost
- 50 -
9. P ÍLOHY P íloha 1: Dotazník P íloha 2: Mik ní deník P íloha 3: Gaudenz v dotazník P íloha 4: Urodynamická jednotka P íloha 5: Cviky k posílení pánevního dna P íloha 6: TVT pásky P íloha 7: Inkontinen ní pom cky
- 51 -
P íloha 1 – Dotazník Dobrý den, dovolte mi, abych se p edstavila, jmenuji se Markéta Kazdová a jsem studentkou 3.ro níku Zdravotn sociální fakulty Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích. Cht la bych Vás požádat, zda byste si našla chvilku asu a vyplnila tento dotazník, který je sou ástí mé bakalá ské práce na téma Zdravotn sociální problematika žen s mo ovou inkontinencí. Dotazník je anonymní a výsledky budou sloužit pouze pro zpracování mé bakalá ské práce. D kuji za vypln ní. Markéta Kazdová Instrukce: Svoji odpov , nebude-li uvedeno jinak, vyjád ete zakroužkováním p íslušného písmene, v n kterých otázkách lze zakroužkovat více dopov dí. 1) Kolik je Vám let? a) 21-30 let b) 31-40 let c) 41-50 let d) 51-60 let e) 61-70 let f) 71 let a více 2) Vaše nejvyšší dosažené vzd lání? a) základní b) vyu ená c) st edoškolské d) vyšší odborné e) vysokoškolské 3) Víte, co to znamená pojem mo ová inkontinence? a) ano b) ne 4) Jak dlouho únikem mo e trpíte? a) mén než 1 rok b) 1-5 let c) 5-10 let d) více než 10 let 5) Vyhledala jste p i po áte ních potížích odbornou pomoc? a) ano b) ne 6) Pokud by jste m la na škále od jedné do p ti zaznamenat, jak moc vás únik mo e obt žuje v b žném život (prosím zaznamenejte k ížkem) 1 nikdy
2 vyjíme n
3 ob as,n kdy
- 52 -
4 asto
5 trvale,siln
7) Sv a) b) c) d)
ila jste se n komu se svým problémem? rodin p átel m léka i, nebo jinému zdravotnickému personálu nikomu
8) Cítíte se kv li svým problém m s únikem mo i depresivn ? a) asto b) ob as c) nikdy 9) Zasahuje únik mo e do Vašeho sexuálního života? a) ano b) ne 10) Pokud jste v pracovním pom ru, omezuje Vás únik mo e v zam stnání? a) ano b) ne 11) Obáváte se kv li úniku mo i cestování? a) ano b) ne 12) Požíváte n kterou z inkontinen ních pom cek jako jsou vložky, nebo plenkové kalhotky? a) ano b) ne 13) Pokud ano, p edstavuje pro Vás nákup t chto pom cek finan ní zát ž? a) ano b) ne 14) Jak jste se dozv d la o možnosti lé by úniku mo e? a) z televize b) z tisku c) z internetu d) od p átel e) od léka e f) od zdravotní sestry jiné (prosím uve te) ……………………………………………………………… 15) O ekáváte, že návšt va léka e ve specializované poradn Váš problém s únikem mo e vy eší? a) ano b) ne c) nevím 16) Pokud by se dal Váš problém s únikem mo e odstranit chirurgickým zákrokem, podstoupila byste jej? a) ano b) ne
- 53 -
P íloha 2 – Mik ní deník
- 54 -
P íloha 3: Gaudenz v dotazník
- 55 -
P íloha 4: Urodynamická vyšet ovací jednotka (p evzato z: http://www.fnplzen.cz/data/prac/Bory/urol/fotogalerie/foto-ambulance.html)
- 56 -
P íloha 5: Cviky k posílení pánevního dna (p evzato z knihy O nemocech mo ového m chý e, L. Galajdová, viz. použitá literatura)
- 57 -
- 58 -
- 59 -
- 60 -
- 61 -
- 62 -
- 63 -
P íloha 6 – TVT pásky (p evzato z:
http://www.gynecare.com/bgdisplay.jhtml?itemname=incontinence_treatments#Therapy )
Uložení TVT pásky
Páska TOT
Nejnov jší páska TVT SECUR
- 64 -
P íloha 7- Inkontinen ní pom cky (p evzato z: http://cz.hartmann.info/CZ/74493.htm ) Vložky pro lehký stupe inkontinence
Vložné pleny pro astý únik mo i
Kalhotky pro mobilní inkontinentní pacienty
Prodyšné plenkové kalhotky pro trvalý únik mo i
- 65 -
