Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

Příloha důvodové zprávy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

1. Základní identifikační údaje Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Zpracovatel / zástupce předkladatele

Předpokládaný termín nabytí účinnosti

Ministerstvo financí

1. ledna 2016

Implementace práva EU: Ano - uveďte termín stanovený pro implementaci: 31. prosince 2015 (dle směrnice účinnost národních předpisů povinná od 1. ledna 2016) - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: Ne 2. Cíl návrhu zákona

Zamezení dvojího nezdanění příjmů Cílem navrhované změny je zamezení dvojího nezdanění a odstranění nesouladu vznikajícího v případě hybridních úvěrových nástrojů a také v případech daňově odčitatelné položky pro vlastní kapitál.

Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru) Z důvodů jednoznačného nastavení daňového režimu je nutné upřesnění, které zajistí, že shodné náklady nemohou být v základu daně uplatněny dvakrát. Rozšíření okruhu zdanitelných příjmů u daňových nerezidentů České republiky a zajištění stejného daňového režimu pro fyzické a právnické osoby Cílem je zdanění příjmů daňových nerezidentů plynoucích z podílů na zisku obchodní korporace v případech, kdy jsou jinými osobami, než společníky, a to jednak z důvodu fiskálního, ale také z důvodu narovnání podmínek, které v současnosti nejsou spravedlivé pro všechny skupiny poplatníků. Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě Problematika vyplývá ze záměru vlády deklarovaného v programovém prohlášení vlády, ohledně zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě. Cílem je naplnění závazků vlády vůči veřejnosti uvedených v programovém prohlášení 2

vlády. Změna zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem Cílem je změna zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, tak, aby se nezvýšila daňová zátěž těchto výrobců elektřiny. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano Zamezení dvojího nezdanění příjmů Zvolená varianta bude mít pozitivní vliv na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Fiskální dopad není hlavním cílem. Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru) Vyčíslit dopad nelze, protože počet poplatníků ani objem případně uplatněných nákladů není znám. Vesměs se očekává mírně pozitivní vliv na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Rozšíření okruhu zdanitelných příjmů u daňových nerezidentů České republiky a zajištění stejného daňového režimu pro fyzické a právnické osoby Lze očekávat mírně pozitivní dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě Předpokládají se hotovostní rozpočtové dopady na státní rozpočet ve výši -0,5 mld. Kč a na ostatní veřejné rozpočty ve výši -0,8 mld. Kč v roce 2016. Počínaje rokem 2017 se předpokládají hotovostní rozpočtové dopady na státní rozpočet ve výši –0,6 mld. Kč a na ostatní veřejné rozpočty ve výši -1 mld. Kč. Změna zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem Negativní rozpočtový dopad na úrovni veřejných rozpočtů u daně z příjmů fyzických se odhaduje maximálně ve výši 50 mil. Kč. 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano

3

Zamezení dvojího nezdanění příjmů Při realizaci zvolené varianty již nebude možné, aby podnikatelské subjekty využívaly hybridních úvěrových nástrojů k daňové optimalizaci. Jedná se především o velké podniky. Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru) Některým podnikatelským subjektům bude zamezeno uplatňování shodných nákladů v základu daně dvakrát, což je postup, který z logiky zákona o daních z příjmů není přijatelný. Rozšíření okruhu zdanitelných příjmů u daňových nerezidentů České republiky a zajištění stejného daňového režimu pro fyzické a právnické osoby Úpravou ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 a § 36 odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů bude dosaženo zdanění příjmů plynoucích z podílů na zisku obchodní korporace daňovým nerezidentům i v případech, kdy jsou jinými osobami, než společníky, prostřednictvím srážkové daně. Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě Předpokládá se marginální zátěž spojená s nutností zaměstnavatelů upravit parametr v účetním software. Změna zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem Návrh zákona zmirňuje nebo v řadě případů eliminuje negativní dopad v oblasti zdaňování příjmů, který vyplývá ze změny režimu výrobců elektřiny založeným novelou energetického zákona. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne

3.4 Sociální dopady: Ano Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě Realizace záměru přinese dodatečný disponibilní příjem rodin s dvěma více dětmi. Celkový příjem těchto rodin je ve výši příjmu (nebo vyplaceného výdaje v případě daňového bonusu), o který jsou sníženy příjmy veřejných rozpočtů. 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne

4

A Zamezení dvojího nezdanění příjmů 1 1.1

Důvod předložení a cíle Název

Zamezení dvojího nezdanění příjmů.

1.2

Definice problému

Zamezení dvojího nezdanění příjmů - Zamezení dvojího nezdanění příjmů odepřením osvobození ve státu příjemce plateb, které jsou odečitatelné od základu daně v členském státu plátce. Problém vzniká z důvodu rozdílné kvalifikace finančních úvěrových nástrojů, kdy jeden členský stát takový nástroj považuje za půjčku a druhý členský stát za vklad do společnosti. Jedná se o tzv., hybridní půjčky.

1.3

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Některé členské státy umožňují v rámci jejich interních daňových předpisů uplatnit vyplácené podíly na zisku jako položku snižující základ daně, což při aplikaci dividendové směrnice vedlo k tzv. „dvojímu nezdanění“. Tyto situace mohou nastat pouze v případě výplat podílů na zisku ze zahraničí do České republiky, při výplatě podílu na zisku u české společnosti k výše uvedené situaci dojít nemůže, neboť to české daňové předpisy neumožňují. Předpokladem dvojího nezdanění příjmů z titulu hybridních nástrojů je rozdílné zacházení dvou členských států s jedním finančním nástrojem, tedy nesouladu mezi dvěma jurisdikcemi. Proto nelze uvést seznam jurisdikcí, kterých se tato problematika týká. Typickým příkladem takového instrumentu u bank je investiční nástroj patřící do vedlejšího kapitálu Tier 1, kdy banka emituje investiční nástroj, který se po určitou dobu chová jako dluhopis a pouze v případě, že se banka dostane do problémů, začíná se chovat v podstatě jako majetková účast - tedy investor přestává mít nárok na vrácení jistiny atd. V ČR se na příslušenství tohoto nástroje pohlíží jako na dividendu, tedy není na straně emitenta daňově uznatelným nákladem a u příjemce se zdaňuje jako dividenda srážkovou daní s uplatněním osvobození dle PSD, zatímco v některých jiných státech se na toto příslušenství pohlíží jako na úrok, tedy daňově uznatelný náklad u emitenta a u příjemce nelze použít dividendovou směrnici. Dvojí nezdanění tedy vznikne kombinací rozdílných daňových úprav v členských státech. Některé státy za účelem odstranění nerovnováhy mezi dluhovým a kapitálovým financováním zavedly speciální odčitatelnou položku, která se stanoví v závislosti na rozdělovaném zisku společnosti. ACE (allowance for corporate equity) ve svém důsledku znamená, že dividendy, resp. jejich část, jsou daňově odčitatelné za obdobných podmínek jako úroky. Tento systém v současné době uplatňuje např. Belgie, Itálie a Lotyšsko. Souvisejícím zákonem v českém právním řádu je zákon o daních z příjmů.

1.4

Identifikace dotčených subjektů

Dotčenými subjekty jsou správce daně a poplatníci daně z příjmů právnických osob. 5

1.5

Popis cílového stavu

Cílem navrhované změny je zamezení dvojího nezdanění a odstranění nesouladu vznikající v případě hybridních úvěrových nástrojů a také v případech daňově odčitatelné položky pro vlastní kapitál, kdy v některých členských státech lze platby deklarované jako rozdělení zisku v rámci přeshraničních vztahů uplatnit ve státu plátce jako položku snižující základ daně a v státu příjemce jako platby rozděleného zisku (dividenda) osvobozené od daně.

1.6

Zhodnocení rizika

Nepřijetí nové úpravy s sebou nese riziko spočívající v zachování nevyhovující úpravy umožňující v určitých případech dvojí nezdanění. Druhým rizikem je nesplnění závazku, který vyplývá České republice z členství v Evropské unii.

2

Návrh variant řešení

Varianta 0 - Zachování současného stavu Varianta 1 – Změna zákona o daních z příjmů Prostředkem naplnění varianty je doplnění § 19 zákona o daních z příjmů o ustanovení zabraňující osvobození dividend u mateřské společnosti, v případě, že dceřiná společnost uplatní tyto platby jako položky snižující základ daně

2.1

Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování

Z důvodu, že identifikovaná varianta vede ke stanovenému cíli, a varianta 0 se nedá vyloučit, budou dále obě varianty posuzovány.

3 3.1

Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů

Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, které pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant. Jako hodnotící kritéria byla identifikována tato:

3.2



Nutnost naplnění mezinárodních smluv, ke kterým se Česká republika zavázala (hlavní)



Výnos ze zdanění hybridních půjček (vedlejší)

Náklady

Kvantifikaci nákladů nelze provést, neboť závisí na intenzitě využívání předmětných struktur a hybridních úvěrových nástrojů.

6

3.3

Přínosy

Nutnost naplnění mezinárodních smluv, ke kterým se Česká republika zavázala Přijetím jedné z navržených variant může vzniknout přínos pro Českou republiku v podobě splnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv a vyhnutí se případných sankcí. Výnos ze zdanění hybridních půjček Je pravděpodobné, že některé společnosti provádí daňovou optimalizaci, viz kapitola 1.2, nicméně přesný dopad na veřejné rozpočty a státní rozpočet není znám.

3.4

Vyhodnocení variant

Varianta 0 S sebou nese náklady v podobě sankcí za neplnění mezinárodních smluv, ke kterým se Česká republika zavázala. Dále pak nenese žádný výnos ze zdanění hybridních úvěrových nástrojů. Varianta 1 Varianta 1 přináší přínos ze splnění požadavků na implementaci dividendové směrnice a zároveň i výnos ze zdanění hybridních půjček.

4 4.1

Návrh řešení Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Ministerstvo financí doporučuje k realizaci variantu 1, která je vyhovující z pohledu dopadu na veřejné rozpočty a na státní rozpočet, který by měl být veskrze pozitivní, neboť by měla vést k vyloučení dvojího nezdanění příjmů. Jejich kvantifikaci však nelze provést, neboť závisí na intenzitě využívání předmětných struktur a hybridních úvěrových nástrojů.

5 5.1

Implementace doporučené varianty a vynucování Vynucování

Navrhovaná změna bude provedena formou novely zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Orgánem odpovědným za implementaci bude Ministerstvo financí. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem jsou příslušné úřední osoby správce daně.

6

Přezkum účinnosti regulace

Navržená úprava vyplývá z nutnosti transpozice dividendové směrnice a adaptace českého právního řádu na přijatý mezinárodní závazek. Posuzování se týkalo pouze výhodnosti zvolení jedné z variant řešení daných dividendovou směrnicí, popř. mezinárodním instrumentem. Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna pracovníky správce daně. 7

7

Konzultace a zdroje dat

Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím.

8

Kontakty na zpracovatele RIA

JUDr. Miroslava Bartková Ministerstvo financí, odbor 15 – Daně z příjmů tel.: +420 257 044 294, e-mail: [email protected]

8

B Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru) 1 1.1


Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru).

1.2

Definice problému

Obecně v návaznosti na inkorporaci daně darovací do zákona o daních z příjmů je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru), pokud o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech nebo pokud nejde o příjem osvobozený resp. o příjem, který není předmětem daně. V situaci, kdy tento bezúplatný příjem využije k dosažení dalších příjmů, lze o hodnotu tohoto příjmu výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snížit. Pokud bezúplatný příjem obdrží poplatník, který ho nevyužije pro dosahování dalších zdaňovaných příjmů (v podnikání), výsledek hospodaření ani rozdíl mezi příjmy a výdaji snížit nelze.

1.3


Problematika je řešena v ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 zákona o daních z příjmů.

1.4


Dotčenými subjekty jsou správce daně, poplatníci daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob.

1.5


Cílovým stavem je situace, kdy je v zákoně jasně uvedeno, že shodné náklady nemohou být v základu daně uplatněny dvakrát, viz kapitola 1.2.

1.6

Zhodnocení rizika

Nepřijetí nové úpravy s sebou nese riziko spočívající v zachování nejistoty správců daně i poplatníků při snižování výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji. Existuje riziko, že někteří poplatníci budou snižovat výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o stejné náklady dvakrát. Protože ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 8. bylo do ZDP doplněno zákonem č. 344/2013 Sb., s účinností od 1. 1. 2014, připadá posouzení správné aplikace tohoto ustanovení provedené ze strany správce daně v úvahu nejdříve v rámci kontroly správnosti základu daně za zdaňovací období započaté v roce 2014. V současné době proto tedy nejsou k dispozici údaje o počtu případů, ve kterých by měli správci daně a poplatníci odlišný názor, který by navíc byl řešen odvolacím orgánem či soudem.

9

2


Varianta 0 -Zachování současného stavu Varianta 1 - Změna zákona o daních z příjmů Zpřesnění stávajícího ustanovení tak, aby bylo zřejmé, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, který byl zvýšen o související hodnotu podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 16 zákona o daních z příjmů, lze snížit za splnění podmínek buď jednorázově (např. v případě bezúplatně obdrženým malířských služeb, o jejichž „spotřebě“ není účtováno v nákladech) nebo prostřednictvím odpisů (např. v případě obdržení daru odpisovaného majetku) nikoliv uplatněním obou způsobů.

2.1


Z důvodu, že identifikované varianty vedou ke stanovenému cíli, budou všechny varianty posuzovány dále.

3 3.1


Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant. Jako hodnotící kritérium bylo identifikováno: 

Zvýšení právní jistoty

Dále pak z analýzy rizik vyplynulo další kritérium: 

3.2

Zamezení dvojího snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu příjmů a výdajů (fiskální dopad)

Náklady

Kromě marginálních administrativních nákladů nebyly identifikovány žádné další náklady.

3.3

Přínosy

Zvýšení právní jistoty V případě přijetí varianty 1, tedy změny ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 zákona o daních z příjmů bude odstraněna nejistota při zjišťování základu daně z příjmů fyzických i právnických osob i správce daně při správě daní z příjmů. Zamezení dvojího snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu příjmů a výdajů (fiskální dopad) Při zachování současně platné legislativní úpravy bude existovat riziko, že někteří poplatníci budou snižovat výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o stejné náklady dvakrát. Vyčíslit dopad z takového postupu nelze, protože počet poplatníků ani objem případně uplatněných nákladů nelze odhadnout. 10

3.4


Varianta 0 Ponechá-li se současný stav, bude zachována nejistota správců daně i poplatníků při zjišťování základu daně z příjmů. Nedojde také k zamezení uplatňování dvojího snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu příjmů a výdajů což může nést i mírný fiskální dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Varianta 1 Varianta 1 je koncipována tak, že při snižování výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi a výdaji podle § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 zákona o daních z příjmů nelze shodné náklady uplatnit v základu daně dvakrát.

4 4.1

Návrh řešení Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení Varianta

Právní jistota

V0

0

Zamezení dvojího snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu příjmů a výdajů 0

V1

1

1

Body

2

0

Ministerstvo financí doporučuje variantu 1, která je vyhovující z pohledu poplatníků daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob i správce daně.

5 5.1


Navrhovaná změna bude provedena formou novely zákona o daních z příjmů. Orgánem odpovědným za implementaci bude Ministerstvo financí. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem je příslušný správce daně.

6


Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna správcem daně.

7



11

8


Ing. Drahomíra Martincová Ministerstvo financí, odbor 15 – Daně z příjmů tel.: +420 257 043 355, e-mail: [email protected]

12

C Rozšíření okruhu zdanitelných příjmů u daňových nerezidentů České republiky 1 1.1


Rozšíření okruhu zdanitelných příjmů u daňových nerezidentů České republiky a zajištění stejného daňového režimu pro fyzické a právnické osoby.

1.2

Definice problému

Výplaty podílů na zisku i jiným osobám než jsou společníci (umožněno zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích) nejsou v současnosti zahrnuty ve výčtu příjmů daňových nerezidentů ze zdrojů na území České republiky. Současně s tímto problémem v § 22 zákona o daních z příjmů je nutné stanovit způsob zdanění tohoto příjmu, a to s možností využití ustanovení § 36 odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů, kdy se nově toto ustanovení může vztahovat i na právnické osoby. Tento koncept zdanění výplat podílů na zisku jiným osobám než je společník akcentuje hledisko zdroje příjmu, tj. distribuce zisku po zdanění, s následnou aplikací srážkové daně jak v relaci k fyzickým, tak i v relaci k právnickým osobám. Alternativou je možnost podrobit tento druh příjmu povinnosti příjemce podat daňové přiznání.

1.3


Předmětné příjmy v současné době nejsou u fyzických osob definovány jako příjmy ze zdrojů na území České republiky podle § 22 zákona o daních z příjmů, v kontextu osob právnických jde v tuto chvíli o tzv. bezúplatný příjem podle § 22.

1.4


Dotčenými subjekty jsou

1.5



správce daně,



plátci daní z příjmů,



poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty a



poplatníci daně z příjmů právnických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty.


Cílem je zdanění daňových nerezidentů České republiky v situacích uvedených v kapitole 1.2, a to jednak z důvodu fiskálního, ale také z důvodu narovnání podmínek, které v současnosti nejsou spravedlivé pro všechny skupiny poplatníků.

13

1.6

Zhodnocení rizika

Neřešení problému s sebou nese riziko spočívající v zachování pro Českou republiku nevyhovujícího postupu zdanění vůči daňovým nerezidentům a současně tedy nižší daňový výnos.

2


Varianta 0 - Zachování současného stavu Varianta 1 – Srážková daň Doplnění stávajícího ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 zákona o daních z příjmů spočívající v rozšíření okruhu příjmů, ze kterých může správce daně vybrat daň. Současně je nutné rozšířit úpravu ustanovení § 36 odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů, tak, že ustanovení se bude vztahovat i na právnické osoby a kdy bude docházet k uplatnění srážkové daně. Varianta 2 – Uvedení příjmů v daňovém přiznání Doplnění stávajícího ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 zákona o daních z příjmů spočívající v rozšíření okruhu příjmů, ze kterých může správce daně vybrat daň a také v povinnosti zahrnout tyto příjmy do základu daně v daňovém přiznání. Aby byl záměr funkční, je třeba provést další legislativní úpravu v kontextu zdaňování příjmů fyzických osob.

2.1


Z důvodu, že identifikované varianty vedou ke stanovenému cíli, a variantu 0 nelze vypustit, budou všechny varianty posuzovány dále.

3 3.1


Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant. Jako hodnotící kritéria byla identifikována:

3.2



Spravedlnost práva



Funkčnost opatření



Změna daňového výnosu

Náklady

Kromě marginálních administrativních nákladů nebyly identifikovány žádné další náklady.

14

3.3

Přínosy

Spravedlnost práva Jedním z přínosů je možné narovnání diskriminačních ustanovení vůči poplatníkům daně z příjmů fyzických a právnických osob, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky. Zvýšení daňových výnosů Přijetím návrhu bude předmětný příjem poplatníků daně z příjmů fyzických a právnických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty České republiky, zdaněn, nicméně celkové přínosy nelze zcela jednoznačně kvantifikovat, jelikož se budou v jednotlivých případech lišit a to s ohledem na zemi daňové rezidence konkrétního poplatníka (aplikace konkrétní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění nebo smlouvy o výměně informací, případně bezesmluvní stav), tj. aplikace srážkové daně ve výši 35 % nebo 15 % nebo modifikované dle mezinárodní smlouvy, popř. 0 %.

3.4


Varianta 0 Ponechá-li se současný stav, nebude předmětný příjem daňových nerezidentů zdaněn, což povede k nižším daňovým příjmům a také k zachování právní úpravy, která není jednotná vůči všem skupinám poplatníků. Varianta 1 Z hlediska stanovených kritérií je třeba konstatovat, že varianta 1 narovnává právní úpravu a činí ji spravedlivější. Varianta 1 je cestou k fungujícímu nástroji, protože správce daně může efektivně vymáhat odvod srážkové daně od plátce. Varianta 1 také zajistí zvýšení daňových výnosů. Varianta 2 Z hlediska stanovených kritérií je třeba konstatovat, že varianta 2 se snaží narovnat právní úpravu a učinit ji spravedlivější, ovšem efektivita výběru daně je zde nízká. Správce daně bude jen s velkými obtížemi vymáhat daň od poplatníků daně z příjmů fyzických a právnických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, z čehož vyplývá, že u této varianty dojde zřejmě k menšímu daňovému výnosu než u varianty 1.

4 4.1


Ministerstvo financí doporučuje realizovat variantu 1, která je optikou zvolených kritérií nejvíce vyhovující, a to především z pohledu spravedlnosti práva, spravovatelnosti, zvýšení příjmů státního rozpočtu a techniky výběru daně.

15

5 5.1



6



7



8


Ing. Martin Boreš Ministerstvo financí, odbor 15 – Daně z příjmů tel. +420 257 044 467, e-mail: [email protected]

16

D Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě 1 1.1


Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě.

1.2

Definice problému

Problematika vyplývá ze záměru vlády deklarovaného v programovém prohlášení vlády zvýšit daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě. Záměrem vlády je od roku 2016 zvýšit na druhé vyživované dítě daňové zvýhodnění na 17 004 Kč ročně a na třetí a každé další dítě na 20 604 Kč ročně. Přitom výše daňového zvýhodnění ve formě maximálního ročního daňového bonusu podle § 35c odst. 3 zákona o daních z příjmů zůstává nezměněna.

1.3


Problematika je v současné době řešena v ustanovení § 35c zákona o daních z příjmů.

1.4


Dotčenými subjekty jsou správce daně a poplatníci daně z příjmů - fyzické osoby, kteří mají více než jedno vyživované dítě. Dle údajů Českého statistického úřadu se jedná o více než půl milionu domácností.

1.5


Cílem je naplnění závazků vlády vůči veřejnosti uvedených v programovém prohlášení vlády.

1.6

Zhodnocení rizika

Nepřijetím nové úpravy nebude zvýšeno daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě a nebude tak naplněno programové prohlášení vlády.

2


Varianta 0 - Zachování současného stavu. Varianta 1 – Zvýšení daňového zvýhodnění Variantou 1 by se zvýšilo daňové zvýhodnění podle požadavků vlády a to na výši 17 004 Kč ročně na druhé vyživované dítě od roku 2016 a na třetí a každé další dítě na výši 20 604 Kč ročně. Přitom by výše daňového zvýhodnění ve formě maximálního ročního daňového bonusu podle § 35c odst. 3 zákona o daních z příjmů zůstala nezměněna.

17

3 3.1


Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, které pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant. Jako hodnotící kritéria byla identifikována:

3.2



Naplnění požadavku vlády



Blahobyt společnosti



Administrativní náklady

Náklady

Administrativní náklady Dotčenými subjekty jsou domácnosti s dětmi a zaměstnavatelé, jejichž prostřednictvím je daňové zvýhodnění uplatňováno. Přímé administrativní náklady dotčeným subjektům nevznikají, protože se jedná pouze o parametrickou změnu. Lze tedy očekávat parametrické změny v účetním software zejména u zaměstnavatelů, které ale nepředstavují systémovou změnu. Blahobyt společnosti Z hlediska ekonomické teorie uplatněné při zpracování studie je důležité oddělit náklady a transfery. Náklady dané akce jsou chápány jako částka, o kterou se sníží celkový skutečný blahobyt resp. bohatství společnosti. V podstatě to znamená, že měření společenských nákladů nespočívá v pouhém vyčíslení jednotlivých výdajů, ale spočívá spíše ve snaze o nalezení čistých nákladů pro společnost, tedy nákladů, které přímo snižují společenský blahobyt. Pokud jde tedy o situaci, kdy blaho jedněch je redukováno, ale blaho druhých ekvivalentně zvýšeno, pak nejde o sociální náklad, ale o transfer. Z tohoto hlediska jsou snížené příjmy (nebo zvýšené výdaje v případě daňového bonusu) veřejných rozpočtů a státního rozpočtu (redukce blaha) transferem, který zajišťuje příjem (zvýšení blaha) příjemců (rodin s dětmi). Dopady do na veřejné rozpočty a státní rozpočet rozpočtů lze odhadnout následovně. Vývoj zvýšení daňového zvýhodnění v letech 2014 až 2016 Zvýšení daňového zvýhodnění o Kč

2014

Na druhé dítě Na třetí a každé další dítě

0 0

2015 měsíčně ročně 200 2 400 300 3 600

2016 měsíčně ročně 300 3 600 600 7 200

Vývoj výše ročního daňového zvýhodnění v letech 2014 až 2016 Výše daňového zvýhodnění v Kč

2014

2015

2016

Na jedno dítě

13 404

13 404

13 404

Na druhé dítě

13 404

15 804

17 004

Na třetí a každé další dítě

13 404

17 004

20 604

18

Dopady zvýšení daňového zvýhodnění na dítě podle varianty 1 při předpokladu změny zákona o daních z příjmů s účinností od roku 2016 jsou počítány vůči stavu v roce 2015, kdy již k první vlně zvýšení daňového zvýhodnění došlo. Hotovostní dopady na příjmy veřejných rozpočtů a příjmy státního rozpočtu byly odhadnuty na základě statistického počtu dětí a změny daňového zvýhodnění následovně: Hotovostní rozpočtové dopady zvýšení daňového zvýhodnění od roku 2016 (v mld. Kč)

3.3

V mld. Kč

2016

2017

Dopady na veřejné rozpočty

-0,8

-1,0

Dopady na státní rozpočet

-0,5

-0,6

Přínosy

Naplnění požadavku vlády Jedna z navržených variant splňuje cíl a naplňuje záměr vlády deklarovaný v programovém prohlášení vlády ohledně zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě.

3.4


Varianta 0 S variantou se nepojí žádné administrativní náklady, žádné výdaje státního rozpočtu, ale varianta nesplňuje stanovený cíl. Varianta 1 Varianta 1 především naplňuje stanovený cíl. S variantou 1 se pojí nutné výdaje státního rozpočtu, které nejsou náklady, ale transfery. Kvantifikace dopadů byla předmětem kapitoly 3.2. V případě realizace varianty 1 by byli zatíženi marginálními administrativními náklady zejména zaměstnavatelé a v malé míře i osoby samostatně výdělečně činné.

4 4.1


Předmětem analýzy bylo vyhodnocení záměru zvýšení částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě. I přes nutné výdaje (které jsou z ekonomického pohledu transferovou platbou), Ministerstvo financí doporučuje variantu 1, která je vyhovující z pohledu zvolených kritérií a jako jediná splňuje stanovený cíl.

19

5 5.1



6



7



8


Mgr. Jiří Klaus Ministerstvo financí, odbor 15 – Daně z příjmů tel. +420 257 044 289, e-mail: [email protected] Katarína Dobešová Ministerstvo financí, odbor 15 – Daně z příjmů tel. +420 257 042 555, e-mail: [email protected]

20

E Zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny 1 1.1


Zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.

1.2

Definice problému

Novela zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela energetického zákona“), a souvisejících zákonů, zjednodušení administrace výroby elektřiny u malých zdrojů, které nejsou předmětem podnikatelské činnosti a jejichž výkon je z hlediska dopadů na distribuční soustavu omezený a slouží převážně pro vlastní spotřebu zákazníka. Poplatník daně z příjmů fyzických osob provozující malou výrobnu elektřiny, zejména fotovoltaickou elektrárnu, prakticky nemá jiný výdaj než odpisy tohoto hmotného majetku, a proto dochází k situaci, kdy by i velmi nízké příjmy z provozu malé výrobny elektřiny byly zdanitelným příjmem bez možnosti uplatnění výdajů spojených s instalací příslušné investice. Po přijetí novely energetického zákona by bez reakce došlo k neodůvodněnému zpřísnění daňového režimu vybrané skupiny poplatníků a ke zvýšení odvodové zátěže drobných výrobců elektřiny.

1.3


Zákon o daních z příjmů V současné době jsou příjmy z provozu výroben elektřiny bez ohledu na instalovaný výkon u fyzických osob zdaňovány v režimu § 7 zákona o daních z příjmů (příjmy ze samostatné činnosti).

1.4


Dotčenými subjekty jsou poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří provozují malé výrobny elektřiny, tj. zejména fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem do 10 kW. Dle databáze Automatizovaného daňového informačního systému (ADIS) má příjmy z výroby elektrické energie celkově cca 6 tis. subjektů fyzických osob, odhadem polovina z nich může splňovat kritéria, na které cílí návrh zákona. Dle ERÚ je počet fyzických osob, které vyrábějí elektřinu cca 4x vyšší. Rozdíl mezi počtem subjektů v ADIS a statistice ERÚ může být způsoben tím, že fyzické osoby uvedou v daňovém přiznání jinou hlavní činnost než výrobu elektřiny. Pokud tedy data z daňových přiznání extrapolujeme na data z ERU, tak maximální dopad je 50 mil. Kč. To je statický výpočet, kdy nebylo počítáno s tím, že dojde ke změně chování subjektů. Nicméně z expertních názorů vyplývá, že změna zákona bude s velkou pravděpodobností působit na chování subjektů tak, že dojde ke snížení počtu subjektů ve skupině do 10 KWh na možná 100ky subjektů. 21

1.5


Poplatník provozující malou výrobnu elektřiny, zejména fotovoltaickou elektrárnu, jiný výdaj než odpisy tohoto hmotného majetku prakticky nemá a z toho důvodu bude tato skutečnost vykompenzována uvedeným osvobozením příslušných příjmů do zákonného limitu od daně.

1.6

Zhodnocení rizika

Nepřijetím nové úpravy budou i velmi nízké příjmy z provozu malé výrobny elektřiny zdanitelným příjmem bez možnosti uplatnění výdajů spojených s instalací příslušné investice.

2


Varianta 0 - Zachování současného stavu Varianta 1 - Rozšíření ostatních příjmů podle § 10 odst. 1 písm. a) o příjmy z provozování malých výroben elektřiny Je možné doplnit některá ustanovení zákona o daních z příjmů tak, aby případné příjmy z provozování malé výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW byly ostatním příjmem podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Zdaňování v kategorii „ostatní příjmy“ se týká pouze případů, kdy podle energetického zákona nebude na provoz výroben elektřiny potřeba licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem (např. fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem do 10 kW). Nebude se tak již jednat o poplatníka, který má příjem z jiného podnikání (§ 7 odst. 1 písm. c)), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Varianta 1 předpokládá doplnění stávajícího ustanovení § 10 zákona o daních z příjmů tak, aby případné příjmy z provozování malé výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW byly ostatním příjmem podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a), tj. příjmy z příležitostné činnosti, nájmu věci movité nebo zemědělské výroby do limitu 30 000 Kč ročně, jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny v souladu se stávajícím ustanovením § 10 odst. 3 písm. a) zákona. Důvodem je skutečnost, že u ostatních příjmů je daňovým výdajem pouze výdaj na jejich dosažení s tím, že výdajem na dosažení příjmů nejsou odpisy hmotného majetku. Poplatník provozující malou výrobnu elektřiny, zejména fotovoltaickou elektrárnu, jiný výdaj než odpisy tohoto hmotného majetku prakticky nemá a z toho důvodu bude tato skutečnost vykompenzována uvedeným osvobozením příslušných příjmů do zákonného limitu od daně.

3 3.1


Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, které pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant. Jako hodnotící kritéria byla identifikována:   

Zjednodušení administrativy Administrativní zátěž na straně dotčených subjektů Vliv na veřejné rozpočty 22

3.2

Náklady

Vliv na veřejné rozpočty Vzhledem k zavedení limitu pro osvobození příjmů z malé výrobny elektřiny, lze předpokládat oproti stávajícímu stavu mírně negativní dopad do veřejných rozpočtů. Negativní rozpočtový dopad na úrovni veřejných rozpočtů u daně z příjmů fyzických osob se odhaduje maximálně ve výši 50 mil. Kč. Pro výpočet byla použita data z interní databáze ADIS a data z Energetického regulačního úřadu. Výpočet byl prováděn staticky, nepředpokládala se výrazná změna chování subjektů v čase v souvislosti se změnou právní normy. Administrativní zátěž na straně dotčených subjektů Nebyly identifikovány žádné přímé administrativní náklady vznikající dotčeným subjektům.

3.3

Přínosy

Zjednodušení administrativy Protože by v případě varianty 1 mohl provozovatel při provozování výrobny elektřiny do instalovaného výkonu do 10 kW uplatnit osvobození na ostatní příjmy do 30 000 Kč ročně, pak některým poplatníkům daně z příjmů fyzických osob nevznikne povinnost podat daňové přiznání. Přínosem záměru by tedy při realizaci varianty 1 byla kompenzace nemožnosti uplatnit daňové odpisy pro provozovatele malé výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW, jako před novelou energetického zákona.

3.4


Varianta 0 Ponechá-li se současný stav, budou i velmi nízké příjmy z provozu malé výrobny elektřiny zdanitelným příjmem bez možnosti uplatnění výdajů spojených s příslušnou investicí. Tím se zvýší odvodová zátěž těchto výrobců a také se nezjednoduší se administrativa poplatníkům. Varianta 1 Varianta 1 zajistí kompenzaci nemožnosti uplatnění odpisů a zjednodušení administrativy. Nese s sebou snížení příjmů veřejných rozpočtů nejvýše o 50 mil. Kč.

4 4.1


Ministerstvo financí doporučuje variantu 1, která je vyhovující z pohledu poplatníků, a zatěžuje veřejné rozpočty zanedbatelně.

23

5

Implementace doporučené varianty a vynucování


6



7



8


Ing. Eva Sedláková Ministerstvo financí, odbor 15 – Daně z příjmů tel.: +420 257 042 238, e-mail: [email protected]

24

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

Recommend Documents