Významné parky v centrální části města a jejich vliv na kvalitu života obyvatelstva

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Významné parky v centrální části města a jejich vliv na kvalitu života obyvatelstva Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Pavel Trnka, CSc.

Vypracovala: Irena Langerová Brno 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Významné parky v centrální části města a jejich vliv na kvalitu života obyvatelstva vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MU v Brně.

Dne 28. dubna 2010

podpis diplomanta……………………….

Poděkování Děkuji RNDr. Pavlu Trnkovi, CSc. za jeho odborné vedení, ochotu a cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování mé diplomové práce. Děkuji Mgr. et. Mgr. Haně Chalupské za pomoc při vyhledávání zdrojů a pracovnicím Zeleně města Brna, zvláště pak ing. Kolouškové a ing. Andielové za spolupráci při sbírání podkladů pro tuto práci. Chtěla bych dále poděkovat mým spolupracovníkům a přátelům, a zejména mým dětem - synovi Davidovi a dceři Lucii za trpělivost a podporu, se kterou se mnou prošli celým mým studiem.

ABSTRAKT Významné parky v centrální části města a jejich vliv na kvalitu života obyvatelstva Diplomová práce se zaměřuje na parky v centrální části města Brna. Jedná se o parky Špilberk, Koliště, Denisovy sady a Tyršův sad, které tvoří tzv. městský parkový okruh a dále o park Lužánky, což je jeden z nejvýznamnějších brněnských parků. Tato práce se zabývá vymezením funkce parku v městské aglomeraci a podává jejich ucelený přehled. V rámci popisu uvedených parků byly zpracovány informace o historii parků a průběhu jednotlivých rekonstrukcí. Zároveň byl popsán a posouzen jejich současný stav, zmapován aktuální zdravotní stav dřevin a vybavení mobiliářem. Ve sledovaných lokalitách proběhl terénní průzkumu a dotazníkového šetření, pomocí nichž bylo sledováno jejich využití obyvatelstvem a byly mapovány požadavky respondentů a případné nedostatky. Výstupy dotazníkového šetření byly následně vyhodnoceny a analyzovány, a byla navržena zlepšující opatření na údržbu a další rozvoj sledovaných lokalit. Klíčová slova: MĚSTSKÁ ZELEŇ – MĚSTKÝ PARKOVÝ OKRUH – PARK – HISTORIE PARKU – REKONSTRUKCE PARKU – DENDROLOGIE – MOBILIÁŘ

ABSTRACT Major parks in the central part of the city and their impact on quality of life of the population Diploma thesis is focused on the parks in the central region of the Brno city. These are Špilberk, Koliště, Denis' gardens and Tyrš' garden parks, forming the so-called city park circuit and the park Lužánky, which is one of the most important park in Brno. This work defines a function of park in the urban agglomeration and gives a comprehensive overview of the individual parks. Information about the history and progress of particular reconstructions have been provided within the description of each park. Simultaneously their current status was described, together with mapping the timber species health conditions and assessing the equipment with mobiliary Field survey and questionnaire enquiries at the given sites were used for monitoring the utilisation by urban population and mapping the requirements and any eventual drawbacks. These survey outputs were subsequently evaluated and analyzed, and improving measures for their maintenance and further development were suggested. Keywords: URBAN GREEN AREAS – URBAN PARK CIRCUS – PARK – PARK HISTORY – PARK RENOVATION – DENDROLOGY – MOBILIARY

OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 10 3 METODIKA ................................................................................................................ 11 4 FUNKCE PARKŮ A LESOPARKŮ V ORGANISMU MĚSTA............................... 12 4.1 Parky v centrální části města Brna........................................................................ 15 4.2 Park Lužánky ........................................................................................................ 19 4.2.1 Historický vývoj ............................................................................................ 19 4.2.2 Dendrologická charakteristika ....................................................................... 22 4.2.3 Současný stav a vybavenost pro návštěvníky ................................................ 25 4.2.4 Společenský život v parku Lužánky .............................................................. 27 4.3 Tyršův sad............................................................................................................. 28 4.3.1 Historický vývoj ............................................................................................ 29 4.3.2 Dendrologická charakteristika ....................................................................... 30 4.3.3 Současný stav a vybavenost pro návštěvníky ................................................ 31 4.4 Denisovy sady....................................................................................................... 33 4.4.1 Historický vývoj ............................................................................................ 33 4.4.2 Dendrologická charakteristika ....................................................................... 35 4.4.3 Současný stav a vybavenost pro návštěvníky ................................................ 36 4.4.4 Společenský život v parku Denisovy sady .................................................... 38 4.5 Park Koliště........................................................................................................... 38 4.5.1 Historický vývoj ............................................................................................ 38 4.5.2 Dendrologická charakteristika ....................................................................... 39 4.5.3 Současný stav a vybavenost pro návštěvníky ................................................ 40 4.6 Park Špilberk......................................................................................................... 41 4.6.1 Historický vývoj ............................................................................................ 41 4.6.2 Dendrologická charakteristika ....................................................................... 43 4.6.3 Současný stav a vybavenost pro návštěvníky ................................................ 44 5 VÝSLEDKY................................................................................................................ 46 5.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření..................................................................... 46 5.1.1 Ochota respondentů ke spolupráci ................................................................. 46 5.1.2 Demografická část dotazníkového šetření ..................................................... 47 6 NÁVRHY ZLEPŠUJÍCÍCH OPATŘENÍ ................................................................... 57 6.1 Odpadkové koše.................................................................................................... 57 6.2 Psí exkrementy...................................................................................................... 57 6.3 Informační tabulky................................................................................................ 57 6.4 Vandalismus a celková bezpečnost v parcích....................................................... 58 6.5 Propojení zeleně.................................................................................................... 58

6.6 Možnosti občerstvení............................................................................................ 59 7 DISKUZE .................................................................................................................... 60 8 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 62 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 63

1 ÚVOD V současné hektické době, kdy rychle pracujeme, rychle jíme, rychle vychováváme své děti, rychle žijeme i rychle umíráme, v době, kdy se většina obyvatelstva přesunuje do měst a rozšiřuje se okruh lidí, kteří nemají možnost odjet o víkendu na venkov, chatu či chalupu, se stále častěji setkáváme s potřebou většího kontaktu s přírodou. Městská zeleň se tak stále častěji stává jedinou cestou, jak se obyvatelé zejména velkých měst mohou s přírodou setkat. Zeleň nám oživuje šedá sídliště, zaobluje ostré tvary. Význam městské zeleně spočívá zejména v její schopnosti očisty životního prostředí snižováním prašnosti zachycováním prachu se škodlivými exhaláty, snižováním hluku ze stále hustější dopravy. Například hluk je v poslední době považován za stále nebezpečnější v souvislosti se zdravím člověka. Rostliny pohlcují městské teplo a v létě se tak stává okolí zeleně snesitelnějším. Velmi důležitý je relaxační účinek zeleně na člověka, zrak si odpočine pohledem do zeleně, pomáhá rozvoji pozorovacích schopností, když sledujeme, jak se mění stromy a keře v průběhu ročních období. Městská zeleň poskytuje také útočiště různým druhům ptáků, hmyzu, hlodavců, plazů, apod., a zejména pro děti je velmi významným prvkem jejich rozvoje. V souvislosti s těmito skutečnostmi vyvstávají stále náročnější požadavky na relaxační oblasti a městskou zeleň ve městech, kde se na jejím stavu a jejím množství jednak projevuje odkaz minulých desetiletí, kdy byla údržba zanedbávána, ale i současná doba „peněz“, kdy je na úkor někdy posledních zbytků zeleně vystavěn nový hyper či supermarket. Vybrala jsem si diplomovou práci z oblasti městské zeleně a jejího vlivu na člověka zejména z toho důvodu, že sama bydlím v centru Brna a já i moje děti jsme byli vděčni za to, že právě v centru Brna je zeleň samozřejmým doplňkem bydlení. Žijeme v blízkosti parku Lužánky, který se nám stal „vlastní zahradou“ a se kterým jsme absolvovali celou jeho náročnou rekonstrukci.

9

2 CÍL PRÁCE Cílem práce je zdokumentovat historický vývoj a současný stav městských parků Lužánky, Tyršův sad, Denisovy sady, Špilberk a Koliště jako nejvýznamnějších parků v centrální části Brna. Diplomová práce má podat jednak ucelený pohled na městskou zeleň ve výše uvedených oblastech, zhodnotit vybavenost pro návštěvníky a dále zjištěním a vyhodnocením názorů obyvatel navrhnout zlepšující opatření v rámci jejich údržby a další možnosti zvelebení.

10

3 METODIKA K dosažení cíle diplomové práce bylo nutné v první fázi zjistit informace o dostupné literatuře a mapových podkladech souvisejících s historickým vývojem brněnských parků. Na základě těchto podkladů byla provedena historická charakteristika popisovaných území. Dalším krokem bylo zjištění současného stavu sledovaných území pomocí terénního průzkumu, během kterého byl zdokumentován současný stav, postupy rekonstrukcí, vybavení mobiliářem a tento dále doplněn opět studiem dostupné literatury. V rámci aktivity proběhly také konzultace a doplnění zjištěných skutečností se správcem dotyčných území, kterým je příspěvková organizace Veřejná zeleň města Brna. Tato organizace byla významným zdrojem informací v průběhu všech fází zpracování diplomové práce Terénní průzkum byl podkladem pro zjištění stavu zeleně a dendrologickou charakteristiku uvedenou u jednotlivých popisovaných lokalit. Tato charakteristika byla rovněž diskutována se správcem lokalit a doplněna studiem podkladů získaných z dostupných zdrojů. V průběhu terénního průzkumu, který se uskutečnil od března 2009 do ledna 2010, proběhlo rovněž dotazníkové šetření zaměřené na sociologický průzkum sledovaných území a na zjištění názorů občanů na problematiku parků v městě Brně (Chaloupková, 2000). V dotazníku byli občané dotazováni například na tyto skutečnosti:

•

věková struktura respondentů

•

dosažené vzdělání

•

důvod návštěvy parku

•

četnost návštěvy parku

•

návrhy na zlepšení Dotazníkové šetření proběhlo osobním setkáním s respondenty ve všech

sledovaných parcích za pomoci 2 spolupracovníků, a vyhodnocení dotazníku slouží jako podklad pro navrhovaná zlepšení stavu. Dotazník je k nahlédnutí v přílohách diplomové práce a jeho zpracování je součástí kapitoly Výsledky.

11

4 FUNKCE PARKŮ A LESOPARKŮ V ORGANISMU MĚSTA Pod pojmem zeleň se rozumí soubor sadovnických prvků buď přirozených, nebo uspořádaných podle zásad sadovnické estetiky do zpravidla vícefunkčních kompozic, které utvářejí nebo doplňují dané prostředí. Sadovnické prvky jsou živé – stromy, keře, květinové a trávníkové plochy apod., neživými prvky je například voda a přírodní útvary, stavební objekty a umělecká díla. Součástí objektů zeleně jsou i přenosná nebo stabilní zařízení sloužící k užívání, údržbě a ochraně zeleně (Bednář, 2007). Nejdůležitějším obdobím zakládání a rozšiřování městské zeleně bylo zejména devatenácté století. Většina zeleně byla z měst vytlačena se stále se rozšiřující hustotou zastavění a zalidnění a rozvojem historických center. Začátkem 19. století vyvstala potřeba začlenit zeleň opět do života obyvatel města a zeleň se stává společenským prvkem. V průběhu devatenáctého století dochází k postupnému přechodu od uzavřených šlechtických zahrad k veřejným parkům, soukromé parky se otevírají pro veřejnost a dochází k prvním výstavbám parků otevřených všem obyvatelům městské aglomerace. Typickým rysem tohoto období je zájem obyvatel o veřejnou zeleň, využívání v kultuře, ve sportu, společenských akcích. Obyvatelé měst se starají dobrovolně o zeleň, vznikají turistické a osvětové spolky, které se podílejí na vysazování alejí, budování turistických stezek, přístřešků, apod. Například zalesňovací a okrašlovací spolek v Brně nechal od roku 1878 do roku 1914 vysázet cca 2 miliony dřevin a keřů (Kupka, 2006) Parky a lesoparky jsou dodnes nedílnou součástí městské aglomerace a jejich role je stále velmi významná. Mezi hlavní funkce parků a lesoparků v organismu města patří funkce biologická, meliorační, izolační, asanační, rekreační a naučná, kulturní a estetická. Mizivý význam má v současné době funkce produkční. 1.

Biologická funkce

Biologickou funkcí rozumíme tvorbu biotopů neboli propojení živých a neživých složek přírody, jejich vzájemnou interakci a s tím související výskyt rostlin, živočichů a následně i ekologická stabilita.

12

Meliorační funkce

2.

Meliorační funkce souvisí s úpravou vodního režimu a jeho využití (např. biotopy vodních živočichů, apod.), vliv na kvalitu spodní vody, ochrana před vodní a větrnou erozí (půdopokryvné rostliny, větrolamy), rekultivace skládek. 3.

Izolační funkce

Jedna z nejvýznamnějších funkcí zeleně v městském prostředí, kde tato působí zejména na snižování: - exhalací – produkce nebezpečných látek vznikajících při provozu vozidel, při výrobě, apod., - prašnosti - množství polétavých části prachu různých frakcí (částice frakce PM20, tj. do 20 µm, částice frakce PM10, tj. do velikost 10 µm, PM2,5). Prašnost je způsobena v převážné většině lidskou činností, ve městech převážně dopravou (Obrázek 1),

Obrázek 1 Průměrné 24 hodinové koncentrace PM10 v Jihomoravském kraji (http://www.zubrno.cz/studie) -

hlučnosti – zvuk, který vyvolá rušivý nebo nepříjemný pocit vznikající činností člověka – doprava, průmysl nebo přirozenou cestou jako je proudění vzduchu, fauna, a další (Obrázek 2).

13

Obrázek 2 Hluková mapa Brno-střed (http://www.brno.cz/sprava-mesta)

4.

Asanační funkce

Asanační funkce městské zeleně spočívá v produkci O2, pohlcování CO2 a filtraci ovzduší 5.

Rekreační a naučná funkce

V rámci městské zeleně jsou vybudována hřiště, sportoviště, naučné stezky. Parky a lesoparky jsou využívány jednak k výuce, jednak k rekreačním účelům – procházky, sport. 6.

Kulturní a estetická funkce

Rozvoj estetického cítění, vkusu, možnost pořádání kulturních akcí. 7.

Produkční funkce

V současné době zanedbatelná, těžba dřeva, využití plodů, apod.

14

Stejně tak, jako ovlivňují parky a lesoparky náš život, ovlivňujeme také my podmínky, které jsou pro zdravý růst a vývoj zeleně důležité. Mezi nejdůležitější patří: -

dostupnost vody v prostoru i v čase

-

pH půdy (vliv solení)

-

půdní vzduch (provzdušnění)

-

znečištění ovzduší

-

klimatické poměry

V souvislosti s funkcemi parků nelze pominout ani finanční hodnotu parků, kam patří náklady spojené s výsadbou a péčí stromu a na druhé straně ocenění významu stromu v souvislosti s městským ekosystémem.

4.1 Parky v centrální části města Brna Brno je město s bohatou historií sahající do desátého století, i když první písemná zprávy pochází až z roku 1092 (Kuča, 2000). V průběhu následujících tří století bylo vybudováno královské město obehnané hradbami. Tehdejší možnosti a způsob života neumožňovaly vznik zeleně uvnitř hradeb. Zeleň bylo možno najít z vnější části hradeb a jednalo se zejména o pole, sady a vinice. První zahradnické úpravy se objevily v 16. století kolem obytných domů bohaté části obyvatelstva. Po třicetileté válce, kdy dochází k rozmachu aristokracie, začínají se objevovat kolem šlechtických paláců okrasné zahrady. Až do druhé poloviny 18. století se ve městě nenacházela žádná plocha zeleně přístupná veřejnosti. Teprve rozhodnutí Josefa II. začalo budování prvního městského parku. Na vzhled brněnské městské zeleně měla největší vliv blízkost Vídně a budování města v letech 1848 – 1918 vídeňskými architekty. V centru města nebylo možné bourat zastavěné území a zakládat nové parky, proto byl po vzoru Vídně využit nezastavěný pás kolem městský hradeb (Obrázek 3). Tento pás neboli glacis (koliště), měl za úkol umožnit obráncům historického centra dobrý výhled na případné útočníky. Pásy postupně v průběhu věků ztrácely vojenský význam a byly proto využity v rámci rozvoje městské zeleně, osázeny, byly zde vystavěny promenády, aleje, parky (Kuča, 2000). Tím vznikl kolem historického centra pás zeleně oddělující od města nově vznikající příměstské oblasti. 15

Obrázek 3 Historická mapa města Brna, 1836 – 1852 (http:// www.mapy.cz)

Do brněnského parkového okruhu patřily Denisovy sady a Studánka (dříve Františkov), park Koliště a park Špilberk. Dalšími důležitými prvky městské zeleně v centrální části Brna jsou park Lužánky a park Tyršovy sady. V současné době jsou všechny tyto parky ve správě příspěvkové organizace Veřejná zeleň města Brna se sídlem na Kounicově ulici v Brně. Parky postupně od 90. let procházejí náročnými dlouholetými rekonstrukcemi, a to jak co se týká sadových úprav, tak nákupu nového mobiliáře, úpravy komunikačních sítí, zavlažovacích systémů, apod. Z důvodu sanačních a asanačních prací proběhlo postupně v parcích Lužánky, Denisovy sady, Tyršovy sady a Koliště zhodnocení stavu dřevin, byl proveden jejich soupis, zmapování jejich výšky, průměrů kmene, průměrů koruny, fyziologické stáří, perspektiva, vitalita, stabilita a jejich zdravotní stav. Tento soupis dosud z finančních důvodů nebyl proveden v parku Špilberk. Jedním ze základních faktorů, které je nutno zejména z důvodu bezpečnosti sledovat je zdravotní stav, kdy hodnotíme stav stromu s ohledem na případné narušení 16

kořenového systému, kmene, větví (růstové defekty, mechanické poškození, napadení patogenními organizmy, zejména dřevokaznými houbami). Rozlišujeme tyto stupně zdravotního stavu: 1. výborný zdravotní stav – stromy bez poškození s nepatrnými odchylkami od normálu a s minimálními defekty, které nemají vliv na stabilitu stromu 2. dobrý zdravotní stav – na stromech se nevyskytuje významné poškození 3. mírně zhoršený zdravotní stav – stromy poškozené, jejich existence není bezprostředně ohrožena, může se objevit souběh defektů a někdy je nutný stabilizační zásah 4. silně narušený zdravotní stav – silně poškozené stromy, nízká možnost úpravy a stabilizace, krátká životnost 5. velmi špatný zdravotní stav – stromy odumřelé, případně téměř odumřelé s krátkodobou perspektivou, které svou přítomností ohrožují bezpečný pohyb v jejich okolí Ve významných brněnských parcích (mimo park Špilberk, kde přesná soupiska dosud nebyla dokončena) je zdokumentováno 1738 stromů.

Zdravotní stav stromů celkově 1% zdravotní stav výborný

5% 15%

33%

zdravotní stav dobrý zdravotní stav mírně narušený zdravotní stav silně narušený zdravotní stav velmi špatný

46%

Obrázek 4 Zdravotní stav stromů

17

Ve významných brněnských parcích (mimo park Špilberk, kde přesná soupiska dosud nebyla dokončena) je zdokumentováno 1738 stromů. Z uvedeného grafu (Obrázek 4) vyplývá, že pouze 1% stromů je ve velmi špatném zdravotním stavu, 5% stromů je ve stavu silně narušeném. Jedná se v převážné většině o stromy v těch částech parků, kde dosud neproběhla rekonstrukce, jejíž součástí jsou také sanační opatření na dřevinách. Sanační zákroky provádějí specializované firmy buď použitím plošiny, nebo horolezeckou metodou, která umožňuje přístup nejen k venkovním částem stromů, ale i dovnitř koruny. Rozlišujeme tato základní opatření: •

zdravotní a bezpečnostní řez – odstranění starých, suchých nebo poškozených větví a zajištění provozní bezpečnosti

•

redukční řez – zjištění stability stromů, odlehčení koruny, snížení koruny (většinou u starých a zanedbaných stromů)

•

výchovný řez – řez po výsadbě a v prvních letech života. Dobře provedený výchovný řez je předpokladem ke kvalitnějšímu růstu a snížení nákladů na pozdější ošetření stromu

•

zajištění provozní bezpečnosti stromů – v případě možnosti rozlomení stromů, pokud má strom několik hlavních kmenů, zajištění silné větve, apod. Jedná se o vzájemné spoutání větví nebo kmenů buď vazbou pevnou, nebo dynamickou (Obrázek 5)

•

ošetření, případně zastřešení dutin (Obrázek 6) – využívá se zejména v případě starých a památných stromů, vyčištění, ošetření a dezinfekce dutin, případně jejich zastřešení k zabránění padání nečistot a zatékání vody do dutiny. (www.profipark.com, 2007)

Obrázek 5 Spoutání dvou hlavních kmenů stromu – vlevo (http://profipark.com) Obrázek 6 Zastřešení dutiny – vpravo (http://www.profipark.com) 18

4.2 Park Lužánky Park Lužánky je založený na místě bývalého lužního lesa a je nejstarším parkem pro veřejnost v českých zemích. Rozloha: 17,9 ha Umístění: širší střed města, hranice tvoří ulice Lidická, Lužánecká, Drobného, Pionýrská (Obrázek 7) Legislativa: kulturní památka zapsaná v Ústředním státním seznamu nemovitých kulturních památek, pořadové číslo 0019, zajištění ochrany – Územní plán města Brna, Vyhláška města Brna č. 15/2007

Obrázek 7 Letecká mapa Lužánek (http://www.mapy.cz)

4.2.1 Historický vývoj Oblast města Brna byla již v historii důležitou křižovatkou dálkových cest a na vytváření krajiny měly největší vliv řeky Svitava a Svratka. Jedním z přítoků Svitavy, 19

který protékal přímo centrem Brna, byl potok Ponávka. Ponávka protékala také přes území nynějšího parku, který byl původně součástí řetězu rybníků (Hálová-Jahodová, 1975). Na jeho ploše vznikl lužní les a tyto prostory využívaly ve 13. století řeholnice herburského kláštera augustiánek (Peša & Dřímal, 1973). V 16. století byl klášter převedený na jezuity, za jejich hospodaření byl tehdejší lužní lesa a louka ohraničen zdí a byly upraveny cestičky a začala být občany vnímána jako jezuitská zahrada. V polovině 18. století začal pozemky spravovat rektor jezuitské koleje Karel Rentsch, pozemky sahaly tehdy až k dnešním ulicím Koliště a Bratislavská a zde postavený statek (Karlův dvůr) byl zásobovačem klášterní kuchyně drůbeží, ovocem, zeleninou. Na pozemcích se nacházely 2 rybníky – Špilberský (nad Lužánkami) a Hutterův (dnes na nám. 28. října). Když v roce 1773 zrušila Marie Terezie jezuitský řád, byla zahrada připojena k řečkovickému panství, kde bez řádné péče zpustla (Schramm, 1905). Tuto zpustlou zahradu předal v roce 1786 císař Josef II. občanům města Brna na zřízení parku. Dne 9. září 1786 zaslal císař Josef II. dopis s informací o předání zahrady občanům Brna hraběti Ludvíku Gavrianimu, zemskému gubernátorovi, a tento den se považuje za datum vniku parku. Císař se postaral nejen o náklady související s rekultivací zpustlé zahrady, ale zajistil také další financování údržby parku. Císař Josef II. požádal svého zahradníka Karla Bisingera, aby rekultivaci provedl co nejrychleji, a již v roce 1788 byly dokončeny sadové úpravy ve francouzském slohu. Bylo vysazeno více než 5000 stromů a keřů. V roce 1788 byly Lužánky dokončeny. Hlavní částí parku byla lipová alej vedoucí až do části nad ulicí Drobného, kde byla postavena vyhlídka. Ze starých hospodářských budov se staly promenádní pavilony a parkem také protékala říčka Ponávka s několika zákruty a můstky. Jako památka na tento čin císaře Josefa stojí při vchodu do Lužánek památník s nápisem JOSEPHUS II. PUBLICO MDCCLXXXVI (Josef II. veřejnosti 1786). Park Lužánky se stal místem zábavy a výletů pro Brňany. Od roku 1828 byly Lužánky předány do správy magistrátu, které přestal údržbu parku financovat a park opět pomalu pustnul. Také veřejnost se v této době více zajímala o nově vybudovaný park Františkov s jeho romantickou atmosférou. V roce 1840 byl z popudu brněnského podnikatele Karla Offermana, který si vzal nad parkem patronát, park postupně upraven a přeměněn do anglického stylu. Velkou zásluhu má na této úpravě zahradník Antonín Schebanek (Schramm, 1905), ve své době nejvýznamnější osobnost zahradnického oboru v Brně, který se podílel nejen na úpravách Lužáneckého parku, ale také například na výsadbě stromů v Tyršových 20

sadech, tehdejším městském hřbitově. Schebanek využil místa po staré dřevěné boudě, založil zde sadařskou školku a tu využíval pro pěstování sazenic nových druhů a exotických dřevin a dal tak základ arboretu v rámci městského parku. Když Schebanek v roce 1870 zemřel (po 25 letech působení v parku), zůstalo po něm úžasné dílo, které můžeme obdivovat dodnes. Ve druhé polovině 19. století bylo dále postavené tzv. Kasino (Kuča, 2000), dnešní Středisko volného času, dále kašna s fontánou a figurami tří puttů (Obrázek 8) od vídeňského sochaře Františka Melnitzkého (Hálová-Jahodová, 1975). Kolem celého parku byly vybudovány zdi, které byly odstraněny v období protektorátu.

Obrázek 8 Kašna Tři putti

Na konci 19. století se staly Lužánky opět centrum bohatého kulturního a společenského života, tentokrát již nejširších vrstev obyvatelstva města (Schramm, 1905). Od konce 19. století si Lužánky za svoje působiště vybraly všemožné sportovní kluby a spolky, bylo zde vybudováno kluziště, tenisové hřiště. Dalším přelomovým obdobím pro park byl rok 1907 – 1910, kdy došlo ke svedení potoka Ponávka do podzemního potrubí a park tak ztratil svůj nádech romantiky a byl připraven o množství vodního ptactva a rostlin. Po skončení 1. světová války bylo v parku vybudováno dětské hřiště s houpačkami, prolézačkami, pískovištěm. Dokumenty o pozdějších stavebních či jiných úpravách parku ve 40. a 50. letech nejsou známé (starý spisový archiv bývalého Památkového úřadu neobsahuje žádné písemnosti týkající se Lužánek). Po druhé světové válce se Lužánky staly pouze blokem 21

zeleně v centru Brna, kam se chodilo na procházky a venčit psy, oddíly TJ využívali tenisové hřiště ve spodní části parku. V 60. letech bylo v Lužánkách vybudováno dopravní hřiště. Od této doby až do 90. let 20. století nedošlo k žádné další rekonstrukci a park pustnul. Po roce 1989 se stal majetkem města Brna a od roku 1995 je správcem parku Veřejná zeleň města Brna. V této době také započala dlouhodobá rekonstrukce celého parku.

4.2.2 Dendrologická charakteristika S přeměnami parku v průběhu jeho existence souvisí i změna druhové skladby lužánecké flóry. Přehled dřevin, které byly v parku vysazené v době jeho největšího rozvoje pod vedením zahradníka Schebanka je dodnes uchován v seznamech z roku 1840. Tyto dřeviny byly poskytnuty většinou jako dar z panství v okolí nebo je Schebanek dovezl ze svých zahraničních cest.

Obrázek 9 Jerlín japonský (Sophora Japonica) Původní porost tvořily zejména olše, vrby a topoly, které byly postupně doplněny buky, lípami, javory, jilmy a rostlinami jako jsou šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangiana), korkovník amurský (Phelodendron amurense), nahovětevec dvoudomý (Gymnocladus dioicus), jerlín japonský (Sophora japonica) a další (Obrázek 9). Podle Rozboru stavu stromů v parku Lužánky, který zpracoval ing. Jaroslav Kolařík v roce 2001 jsou v parku nejčastěji zastoupeny tyto dřeviny: javor mléč (Acer platanoides), jírovec maďal Aesculus hippocastanum), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), trnovník bílý – akát (Robinia 22

pseudoacacia), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), borovice černá (Pinus nigra), douglaska Menziesova (Pseudotsuga menziesii), javor babyka (Acer campestre), lípa zelená (Tilia x euchlora), aj. V rámci komplexní rekonstrukce, která v parku probíhá od roku 1991 byly postupně vysazovány záhony okrasných cibulovin. V záhonu před Střediskem volného času nacházíme tulipány (Tulipa sp.), další cibuloviny jsou citlivě vysázeny ve velkých skupinách v trávnících celého parku, a to především šafrány (Crocus sp.), modřenky (Puschkinia sp.), ladoňky (Scilla sp.). V celém parku je v současné době vysazeno cca sedmdesát tisíc cibulovin kvetoucích brzy na jaře. Do trvalkových záhonů jsou postupně vysazovány trvalky tak, aby přirozeně zapadly do okolní koncepce. Vysazovány jsou nejčastěji na stinných místech, takže tyto záhony najdeme nejčastěji pod stromy, kde se příliš nedaří trávníkům. Mezi trvalkami objevujícími se v parku najdeme zejména bohyšky (Hosta sp.), barvínky (Vinca sp.), šanty (Nepeta sp.), udatny (Aruncus dioicus). Okraje záhonů jsou doplněny astrami (Aster sp.) a rozchodníky (Sedum telephium). Nový prvkem, kterým je umělý tok řeky Ponávky, souvisí s výsadbou vodních rostlin. Přímo v korytu potoka jsou vysazeny kosatce (Iris pseudacorus) a orobince (Typha latifolia). Břehy jsou osázeny ostřicemi (Carex morowii) kontryhelem (Alchemilla mollis), upolínem (Trollius sp.), popelivkou (Ligularia dentata) a vrbinou (Lysimachia punctata). Kašnu Tři putti doplňují lekníny (Nymphaea sp.), kosatce (Iris pseudacorus) a orobinec (Typha angustifolia). Soupiska stromů v parku Lužánky obsahuje 1233 položek

Lužánky 1%

zdravotní stav výborný

6% 16%

30%

zdravotní stav dobrý zdravotní stav mírně narušený zdravotní stav silně narušený

47%

zdravotní stav velmi špatný

Obrázek 10 Zdravotní stav stromů v parku Lužánky

23

Obrázek 11 Plánek parku Lužánky s vyznačenými významnými a zajímavými dřevinami (Park Lužánky 1786 – 2006) Tabulka 1 Významné a zajímavé dřeviny parku Lužánky (Park Lužánky 1786 – 2006) VELIKÁNI

VELIKÁNI

ořešák černý (Juglans nigra)

1

smrk ztepilý (Picea abies)

16

dub uherský (Quercus frainetto)

3

jedle ojíněná (Abies concolor)

17

javor klen (Acer pseudoplatanus)

7

lípa srdčitá (Tilia cordata)

8

vrba bílá (Salix x sepulcralis)

10

topol černý (Populus nigra)

12

24

buk lesní (Fagus sylvatica) platan javorolistý (Platanus x acerifolia

EXOTICKÉ DŘEVINY

13

liliovník tulipánokvětý 14

(Liriodendron tulipifera

6

katalpa nádherná (Catalpa Zerav obrovský (Thuja plicata)

15

speciosa.)

11

KURIOZITY jasan ztepilý – jednolistý ATYPICKÉ LISTY JASANU

(Fraxinus ex. ´Diversifolia´)

2

PSÍ STROM

jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)

4

POLYKORMON

buk lesní (Fagus sylvatica ´Atropunicea´)

5

JESKYNĚ

jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)

9

4.2.3 Současný stav a vybavenost pro návštěvníky Lužánky byly založeny v barokně klasicistním slohu ve francouzském stylu v kombinaci s krajinářskými úpravami ve stylu anglických parků. Proto se návrhy na rekonstrukci odvíjely od této kompozice. Rekonstrukce parku podle projektu prof. Otruby byla rozdělena do 5. etap, v současné době jsou hotové čtyři z nich, pátá etapa započne v letošním roce. Před započetím rekonstrukce byl prozkoumán stav porostů dřevin i keřů a jejich úprava po obvodu parku a byl realizován nový závlahový systém. I. etapa probíhala v roce 1991, kdy byly opraveny komunikace, došlo k výsadbě vzrostlejších dřevin a ve stinných a přesušených místech byl trávník nahrazen půdopokryvnými rostlinami. II. etapa (1992 – 1994) - byly upraveny cesty s pískovým povrchem, proběhla instalace fontány s pitnou vodou a napajedla pro ptáky. Záhony byly osázeny trvalkami, křížení cest vydlážděno drobnou kamennou mozaikou

25

III. etapa (1994 – 1998) byla věnována především úpravě prostoru kolem Centra volného času, byla obnovena historická napajedla pro ptactvo i pítka pro návštěvníky IV. etapa (1998 – 2001) zahrnuje výstavbu nového dětského hřiště spolu s rekonstrukcí dopravního hřiště, kde provozuje dopravní výuku MP Brno, Dále zahrnuje rekonstrukci kašny se sochami tří puttů, vybavení mobiliářem. Dále bylo vybudováno hřiště pro petanque. V. etapa (2001 – dosud) V průběhu této etapy byla upravena tzv. ekologická část parku. Největším krokem bylo vybudování umělého potoku na místě původního toku řeky Ponávky (Obrázek 12) a jezírka, které připomíná dřívější lužní les a romantiku dřívější slávy parku. Původně uvažoval záměr o vyvedení potoka Ponávka na povrch, tento záměr však byl vyhodnocený jako nerealizovatelný.

Obrázek 12 Střední část potoka Ponávka

26

V roce 2003 byly v celém parku nainstalovány směrovky a informační tabule, dále informace o historii parku, informace o tom, k čemu slouží která část parku, apod. V současné době jsou zrekonstruovány 3/4 parku. V rámci dokončení V. etapy je dále plánována rekonstrukce zelen podél ulice Drobného a tenisových kurtů na rohu Lužánecké ulice a ulice Drobného. Dále je v této části naplánována výsadba a regenerace keřů a dřevin, které jsou z důvodu těsné blízkosti velmi frekventované ulice ve špatném stavu, a je napadena houbovými chorobami. V současné době dále není dokončena ochrana parku proti hluku a je plánována výsadba (resp. doplnění) vhodných dřevin po obvodu celého parku. Dojde také k úpravě psí louky, doplnění trvalkových záhonů s vhodnými květinami a travinami (Carex, Vinca, Brachypodium) a podle dobových plánů bude vybudované bludiště v ploše trávníků s tvarovanými dřevinami (Buxus). Trávníkové plochy budou zatravněny směsí „luční trávník“.

4.2.4 Společenský život v parku Lužánky Park slouží v současné době širokému spektru návštěvníků. Někteří tudy denně procházejí do práce a do školy, další jdou jen tak na procházku, se psem, kterého můžou nechat volně proběhnout na psí louce. Někteří chodí za klidem a meditací, často se zde v létě schází milovníci meditační hudby a cvičení, parkem se rozléhá zvuk bonga. Potkáme zde cyklisty, skateboardisty, in-line bruslaře. V zimním období pak uvidíme lední bruslaře na kluzišti vytvořeném dočasně z tenisových kurzů a nejmenší děti na sáňkách a na bobech, jak využívají každého malého kopečku k jízdě. Vždycky plné je dětské dopravní hřiště a pískoviště (Obrázek 13). Někteří se opalují, hrají míčové hry, relaxují. V průběhu celého roku probíhají v parku pravidelné i nepravidelné společenské a sportovní akce jako např. Bambiriáda, Běh Terryho Foxe, akce ke Dni Země, akce, které pořádá Červený kříž, apod. Park využívají studenti přírodovědných oborů ke studiu, školy, školní družiny a zájmové kroužky. V poslední době se také objevují snoubenci, kteří se rozhodli říct si zde své ano.

27

Dámy v krinolínách a se slunečníky a pány ve fracích projíždějící se v kočáře vystřídali lidé všech generací a zájmů.

Obrázek 13 Dětské hřiště

4.3 Tyršův sad Tyršův sad vznikl v roce 1883 na místě bývalého městského hřbitova a patří k největším brněnským parkům. Rozloha: 1,7 ha Umístění: park zabírá cca 1/3 původního hřbitova a je ohraničený ulicemi Botanická, Kounicova, Smetanova a jednou z původních hřbitovních cest, která je v současné době zkratkou mezi ulicemi Botanická a Kounicova. Legislativa: Tyršův sad je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek pod pořadovým číslem 7052 - park

28

4.3.1 Historický vývoj Místo, na kterém leží park, bylo původně městským hřbitovem hřbitovem, založeným v roce 1785 z důvodu zákazu pohřbívat mrtvé uvnitř obydlených sídel. V roce 1802 byla po velkých urgencích postavena vlevo od vchodu márnice, v roce 1805 byla zřízena funkce strážce parku. Hřbitov byl dlouhou dobu velice špatně a nedostatečně udržován, byly zde rozbité a poválené pomníky a kříže, propadlé hroby, apod. V roce 1824 prošla hřbitov komise, která rozhodla o opravách poválených zdí, dále nařídila vysadit topoly kolem hlavní cesty vysypané pískem, osázet hřbitov růžovými keři, náhrobky umístit na zdi a povolit vstup pouze rodinným příslušníkům, aby se zamezilo vandalům ničit toto pietní míst. Práce trvaly téměř rok, ovšem ani následně nebyla péče o hřbitov příliš důsledná (Dřímal & Peša, 1969). V roce 1832 došlo k rozšíření stávajícího hřbitova. Z důvodu špatné péče několikrát k uschnutí většího množství stromů v aleji. Tyto stromy byly průběžně nahrazovány novými, přece však stav hřbitova nebyl valný. Na hřbitově byly v té době dva dřevěné kříže a v roce 1846 došlo k jejich výměně za kříž litinový, který byl dokola osázený záhonem růží. V roce 1849 došlo k dalším požadavků na rozšíření a současně se objevily první náznaky o možnosti přestěhování hřbitova na jiné místo, tato myšlenka však byla nakonec realizována až po 35 letech. V roce 1853 provedl lužánecký zahradník Schebanek (Schramm, 1905) výsadbu 24 javorů, dále 30 horských jasanů, 13 topolů a 11 jasanů v rozšířené části hřbitova. V polovině 19. století bohužel uschnula většina topolů po pravé straně aleje a v roce 1866, kdy bylo Brno zasaženo epidemií cholery, došlo k dalšímu požadavku na rozšíření hřbitova. Hřbitov se postupně rozšiřoval ještě několikrát, ale vzhledem k tomu, že se již uvažovalo o zřízení nového hřbitova, byla všechna tato rozšíření provedena pouze jako provizorium. Z důvodu propadání hrobů a neustálého navyšování pískových cest na hřbitově docházelo postupně stále častěji k terénním úpravám. Ještě na konci existence hřbitova v roce 1883 se prováděly odkopy. V tomto roce byl založen Ústřední hřbitov v Brně a z bývalého městského hřbitova vznikla v roce 1902 botanická zahrada. Po druhé světové válce byl celý prostor upravený a zařazený mezi městské parky. V roce 1996 přešla správa parku pod Veřejnou zeleň Města Brna, p.o. 29

Obrázek 14 Tyršůva sad, úprava podle návrhu Ivara Otruby (Popelínský 2008)

4.3.2 Dendrologická charakteristika Součástí parku je cca 220 dřevin, mezi které patří některé velmi významné, jako například břestovec západní (Celtis occidentlis),

zelkava habrolistá (Zelkova

carpinifolia), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba). V parku

dále

nacházíme

tradiční

dřeviny:

lípa

velkokvětá

(Tilia

platyphyllos), tis červený (Taxus baccata), javor mléč (Acer platanoides), bříza bělokorá (Betula pendula), borovice černá (Pinus nigra), javor polní (Acer campestre) a další druhy: javor horský (Acer pseudoplatanus), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), habr obecný „Fastigiata“ (Carpinus betulus „Fastigiata“), třešeň pilovitá „Kanzan“ (Cerasus serrulata „Kanzan“), dřín obecný (Cornus mas), líska turecká (Corylus colurna), hloh (Crataegus sp.), hlošina úzkolistá (Eleagnus angustifolia), buk lesní (Fagus sylvatica), jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), nahokvětec kanadský (Gymnocladus dioicus), ořešák černý (Juglans nigra), štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides), ambroň západní

(Liquidambar

styraciflua),

liliovník

tulipánokvětý

(Liriodendron

tulipifera), magnólie přišpičatělá (Magnolia acuminata), střemcha obecná (Padus avium), smrk pichlavý (Picea pugens), borovice lesní (Pinus sylvestris), platan 30

javorolistý (Platanus x hispanica), topol bílý (Populus alba), řešetlák počistivý (Rhamnus catharctica), jeřáb prostřední (Sorbus intermedia), túje obrovská (Thuja plicata), jilm vaz (Ulmus leavis), největší zastoupení má habr obecný (Carpinus betulus) a mezi dřevinami najdeme také okrasné ovocné stromy – hrušeň obecná (Pyrus communis), jabloň (Malus sp.), slivoň (Prunus sp.). Loubí je porostlé zimolezem kozím listem (Lonicera caprifolium), v rosariu najdeme četné odrůdy růží, jak pnoucích, tak keřových. Na okrasných záhonech na jaře zaznamenáme tulipány (Tulipa sp.), v létě letničky všech druhů a barev. Pro nevidomé je upravený bylinný záhon se 42 druhy rostlin. Zastoupeny jsou například bazalka vonná (Ocimum basilicum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), levandule lékařská (Lavandula angustifolia), mateřídouška obecná (Thymus serphyllum), rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis) a další. Soupiska stromů v parku Tyršův sad obsahuje 218 položek

Tyršův sad 10%

5%

zdravotní stav výborný zdravotní stav dobrý

29%

56%

zdravotní stav mírně narušený zdravotní stav silně narušený

Obrázek 15 Zdravotní stav stromů v parku Tyršův sad

4.3.3 Současný stav a vybavenost pro návštěvníky Vzhledem k tomu, že na místě současného parku byl v minulosti hřbitov, bylo nutné přistupovat k rekonstrukci s pietou. Rekonstrukce probíhala v roce 1998 – 2000 (Obrázek 14). Hlavní komunikace parku – zkratka mezi ulicemi Kounicova a Botanická je vedená v původním historickém umístění. V zadní části porostů je členění připomínající původní hrobová pole. Rozloha parku dnes představuje pouze 31

malou část původního hřbitova, a to střední prostor. Další část původního hřbitova je ohrazena plotem a zdí a nachází se zde sportoviště, které využívají okolní školy. V parku bylo instalované loubí, na kterém se pnou popínavé rostliny, dále byl vysazený záhon s letničkami a cibulovinami a také rozárium s růžemi jak popínavými, tak keřovými. V parku je vybudováno nové osvětlení a na sloupech jsou zavěšeny koše s květinami. Dále byl park doplněn novým mobiliářem. Nejvýznamnějším prvkem parku je záhon pro nevidomé (Obrázek 16). Jedná se o speciální záhon, který je osázený na vyvýšeném místě, u každé rostliny se nachází cedulky s názvem rostliny v Braillově písmu. Záhon obsahuje speciální rostliny, které jsou dobře hmatově rozeznatelné, s výraznými znaky a vůněmi. V parku pravidelně probíhá soutěž „Poznávání květin hmatem“. Důležitým krokem k udržení stávajícího zrekonstruovaného stavu bylo vydání vyhlášky Návštěvní řád městských parků v roce 2001, kde je pro Tyršův sad zakázán vstup se psy a park se na noc uzamyká. Tyršův sad je jediným oploceným brněnským parkem. V roce 2003 byl park oceněn 3. místem na soutěží Sadovnické dílo roku.

Obrázek 16 Záhon pro nevidomé

32

4.4 Denisovy sady Denisovy sady, dříve Františkov byly založeny jako krajinářský park na terasách pod Petrovem. Rozloha: 2,7 ha Umístění: park je umístěný na svahu pod kostelem svatého Petra a Pavla a je rozdělen ulicí Husovou na část Denisovy sady a Studánka. Řadíme sem také Kapucínské terasy. Legislativa: Tyršův sad je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek pod pořadovým číslem 7-10

4.4.1 Historický vývoj V roce 1655 bylo Brno vyhlášené jako vojenská pevnost a kolem něj postupně vystavěno městské opevnění. Plány opevnění navrhl císařský inženýr Tenzini. Skalnatý svah pod Petrovem pojmenovaný Puhlík, kudy vedl už v roce 1415 vodovod ze Svratky, byl v roce 1771 postupně zpřístupněný křížovou cestou. Nadšený krásným výhledem se zde rozhodl brněnský vojenský velitel arcivévoda Ferdinand d´Este založit park. Tento plán zastavily napoleonské války a teprve v roce 1805 – 1813 se s parkovou úpravou začalo na popud moravského místodržitele Antonína Bedřicha Mitrovského (Dřímal & Peša, 1969). V roce 1815 byla založena botanická zahrada s 223 druhy dřevin, která byla využívána také jako herbář a rovněž byla v tomto období postavena kolonáda se zahradním pavilonem v horní části parku.

V dolní části pavilon Fons salutis.

Kolonáda byla v roce 1880 nahrazena současným Hudebním pavilonem. Antonín Bedřich Mitrovský uspořádal v letech 1815 – 1818 veřejnou sbírku, z níž byla zaplacena výstavba mírového obelisku. Do obelisku byl 4. října 1818 vsazen základní kámen a park byl pojmenován Františkov na počest císaře Františka I. V roce 1849 se park stal národní památkou a jeho správu měli na starosti lužánecký zahradník Antonín Schebanek a ředitel zemských zahrad Karel Offerman (Schramm, 1905).

33

Ve druhé polovině 19. století začala výstavba na dnešní Husově ulici a spolu s evangelickým kostelem vymezil obelisk brněnskou vládní čtvrť (Obrázek 17).

Obrázek 17 Pohled do sadů pod zdmi Petrova 1902 (http://www.fotohistorie.cz)

V roce 1918 po vzniku samostatného Československa byl park pojmenován po francouzském vědci Ernstu Denisovi, který se na vzniku Československa významnou měrou podílel. V roce 1939 došlo na návrh architekta Jaroslava Grunta k prodloužení dnešní Husovy ulice a park byl rozdělen na dvě části, kdy spodní část byla pojmenována Studánka. Během 2. světové války byla velmi poškozena kolonáda a po válce, v roce 1952 byla započata její rekonstrukce. V této době došlo také k realizaci rekonstrukce Petrovských teras tak, aby terasy mohly být zpřístupněny veřejnosti. Byly opraveny všechny zídky, vydlážděny chodníky a postavena vyhlídková kavárna, která byla po sametové revoluci v roce 1993 zbourána. Spodní část se studánkou Fons salutis byla dlouhodobě rekonstruována ve druhé polovině 20. století. V roce 1996 přešel park pod správu Veřejné zeleně města Brna, p. o. a od roku 2000 do roku 2005 probíhala rekonstrukce.

34

4.4.2 Dendrologická charakteristika Z důvodu svahovitosti terénu je největší pozornost věnována zrekonstruování svahu. Nevhodný porost byl ze svahu odstraněn, na svah byla položena rákosová rohož a do ní byly vysázeny půdopokryvné dřeviny, zejména vinná réva jako symbol Moravy a také připomenutí školky vinné révy, která zde historicky bývala. Na stinných plochách je vysázený břečťan popínavý (Hedera helix) a u vstupů na bastion záhony různých druhů růží. V rámci sadových úprav je vysázeno 15 vzrostlých listnatých stromů s obvodem kmene 20 cm zejména po obvodu parku kolem ulice Husova, aby došlo k jejímu odstínění a odhlučnění. Z dřevin jsou nejvíce zastoupeny javory, a to javor polní (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus). Mezi dalšími dřevinami najdeme jírovec maďal (Aescullus hippocastanum), borovici černou (Pinus nigra), trnovník bílý (Robinia pseudoacacia), jerlín japonský (Sophora japonica), pajasan žláznatý (Ailanthus altisssima), kaštanovník jedlý (Castanea sativa),

katalpa

obecná

(Catalpa

bignonioides),

zmarličník

japonský

(Cercidiphylum japonicum), líska turecká (Corylus colurna), buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides), platan javorolistý (Platanus x hispanica), slivoň (Prunus sp.), hrušeň obecná (Pyrus communis), hrušeň obecná „Beech Hill“ (Pyrus communis Beech Hill), trnovník bílý „Bessoniana“ (Robinia pseudoacacia „Bessoniana“), tis červený. (Taxus baccata), lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jilm vaz (Ulmus leavis).

Obrázek 18 Katalpa obecná (Catalpa bignonioides) 35

K významným stromům parku řadíme „Strom milénia“ lípu malolistou (Tilia cordata) a památný strom platan javorolistý (Platanus x hispanica) Soupiska parku Denisovy sady obsahuje 119 položek

Denisovy sady zdravotní stav výborný 18%

21% zdravotní stav dobrý

zdravotní stav mírně narušený

61%

Obrázek 19 Zdravotní stav stromů parku Denisovy sady

4.4.3 Současný stav a vybavenost pro návštěvníky Denisovy sady jsou jednou z nejzajímavějších součástí historického centra Městské památkové rezervace zejména kvůli výhledům na město. Park byl ve velice dezolátním stavu, jak co se týká nemovitostí, tak porostů a zeleně. Jejich rekonstrukce probíhala v 8. etapách: I. – III. etapa probíhala v roce 2000 – 2003, v parku došlo k opravě zdí, povrchů komunikací, rekonstrukce kašny, Obelisku, veřejného osvětlení a byly zde doplněny kamery Městské policie. Část dřevin ve svahu byla vykácena a byl zde položen nový kobercový trávník s automatickou závlahou. Byla provedena protierozní opatření a vysázeny půdopokryvné dřeviny. Zrekonstruovaný Obelisk (Obrázek 20) byl nasvícen a bastion byl znovuvybaven novými autorskými lavičkami se zkrácenou délkou, které znemožňují spánek bezdomovcům a doplněn panoramatickými mapami s popisem okolní krajiny. Byly zde umístěny koše z nerezu a dávkovače na sáčky na psí exkrementy. 36

IV. – VI. etapa v letech 2003 – 2005 je charakterizována opravou zdí a povrchů, opravou skalního masivu a úpravou vstupu z ulice Bašty. Skalní masiv byl pokryt velkou vrstvou zeminy, která byla postupně odvezena, a masiv byl nasvícen. Vstup z ulice Bašty byl zcela přepracován, místo travnatého kopce byly vybudovány schody s vodní kaskádou. VII. – VIII. Etapa obsahuje úpravu teras Kapucínských zahrad, rekonstrukce povrchů, schodišť a zdí mezi Hudebním pavilonem a terasami. Základní dispozice parku Studánka zůstávají zachovány a dochází k opětovnému připojení objektu na pitnou vodu tak, aby byla zachována jeho původní funkce.

Obrázek 20 Část Kolonády a Obelisk v parku Denisovy sady

37

4.4.4 Společenský život v parku Denisovy sady Zrekonstruovaná část Denisových sadů se stala místem, kde můžeme obdivovat historické centrum města Brna. Pro turisty atraktivní pohled a přístup ke katedrále svatého Petra a Pavla. Park navštěvují návštěvníci pro zhlédnutí ohňostrojů pořádaných v rámci Ignis Brunensis. Pořádají se zde firemní večírky, VIP party a módní přehlídky. Různá zájmová sdružení zde pořádají svoje akce a školy využívají možnosti procházky s výkladem se zaměřením na zahradní architekturu a historii. Veřejná zeleň města Brna se rozhodla navázat také na tradici kolonádních koncertů a od léta 2009 pořádá pravidelně každou neděli odpoledne na Kolonádě promenádní koncerty různých žánrů.

4.5 Park Koliště Park Koliště je jedním z nejstarších parků brněnského zeleného kruhu a je prvním významným parkem tohoto typu v Čechách. Rozloha: 2,3 ha Umístění: střed města, hranice tvoří ulice Koliště, Moravské náměstí, ulice Rooseveltova a Malinovského náměstí (Obrázek 21) Legislativa: zajištění ochrany – Územní plán města Brna, Vyhláška města Brna č. 15/2007

4.5.1 Historický vývoj Park Koliště je jednou z nejstarších součástí brněnského prstence zeleně. První zmínky o možnosti vybudování parku v tomto místě před tehdy ještě stojícími hradbami se objevily kolem roku 1793, kdy místodržící hrabě Alois Ugarte přebudoval toto území v pole, na které vysadil promenádní alej. Později zde byl upravený parčík, kde se pořádaly koncerty vojenské hudby ve vystavěném dřevěném pavilonu pojmenovaném Kiosek. Základní část parku vznikla po roce 1816, byla vysazena alej akátů, javorů a líp. Od roku 1864 spravoval park městský zahradník Antonín Schebanek (Schramm, 1905) spolu s ředitelem městských zahrad a továrníkem Karlem Offermannem a park získal reprezentativní charakter. 38

Hlavním prvkem parku je alej s pavilonem a kavárnou. Postupně zde byly postaveny v roce 1881 reprezentační budova Městského divadla, v roce 1911 Dům umělců a v roce 1925 Zemanova kavárna, která byla původně umístěna blíž Moravskému náměstí a pot zbořena, protože v roce 1962 byla vystavěna budova Janáčkova divadla a dle názoru tehdejšího režimu kavárna postavená nepříliš oblíbených Bohuslavem Fuchsem zastiňovala budovu nového divadla (Kuča, 2000). Kavárna byla pozdějí (v roce 1995) znovu vystavěna ve druhé polovině parku, blíž k Malinovskému náměstí.

Obrázek 21 Letecká mapa parku Koliště (http://www.mapy.cz)

4.5.2 Dendrologická charakteristika Nejčastěji zastoupeným stromem v parku Koliště je javor, zejména javor horský (Acer pseudoplatanus), dalšími dřevinami jsou javor polní (Acer compestre), javor mléč (Acer platanoides), javor stříbrný (Acer saccharinum), javor horský „Purpurascens“ (Acer pseudoplatanu „Purpurascens“), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), bříza bělokorá (Betula pendula), habr obecný (Carpinus betulus), katalpa obecná (Catalpa bignonoides), třešeň pilovitá (Cerasus serrulata), jasan 39

ztepilý (Fraxinus excelsior), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba),

svitel latnatý

(Koelreuteria paniculata), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), jabloň (Malus sp.), střemcha obecná (Padus avium), paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), platan javorolistý (Platanus x hispanica), topol černý „Italica“ (Populus nigra „Italica“), slivoň třešňová „Nigra“ (Prunus cerasifera „Nigra“), slivoň domácí (Prunus domestica), dub (Quercus sp.), dub bažinný (Quercus palustris), dub letní (Quercus robur), trnovník bílý (Robinia pseduacacia), vrba náhrobní (Salix x sepulcralis), jerlín japonský (Sophora japonica), lípa mlolistá (Tilia cordata), lípa velkokvětá (Tilia platyphyllos), lípa zelená (Tilia x euchlora), jilm vaz (Ulmus leavis). Soupiska stromů parku Koliště obsahuje 168 položek

Koliště 1%

zdravotní stav výborný

4% 14%

29%

zdravotní stav dobrý zdravotní stav mírně narušený

52%

zdravotní stav silně narušený zdravotní stav velmi špatný

Obrázek 22 Zdravotní stav stromů parku Koliště

4.5.3 Současný stav a vybavenost pro návštěvníky Park Koliště je rozdělen na dvě části ulicí Jezuitskou. V první části se vstupem z Moravského náměstí najdeme dětské hřiště, vodní prvky, dřevěné sochy a pijátka pro ptáky. Rekonstrukcí prošla travnatá část a byly sanovány starší dřeviny. Doposud není zrekonstruována část před Janáčkovým divadlem, která je v současné době využívána jako parkoviště a také komunikace v parku jsou původní. Spodní část parku tvoří hustý keřový porost, který odděluje park od rušné komunikace. Druhá část parku bližší k Moravskému náměstí již prošla celkovou rekonstrukcí, včetně stavby repliky Zemanovy kavárny. Jsou zde vysazené četné 40

nové dřeviny jako například okrasné jabloně a myrobalán. Park byl vybaven novým mobiliářem a byly nově upravené komunikační cesty. V centrální části parku je vysazen „strom Milénia“

4.6 Park Špilberk Park Špilberk spolu s hradem Špilberk tvoří dominantu města Brna a je vyhlášen Národní kulturní památkou. Rozloha: 17 ha Umístění: střed města, ohraničený ulicemi Husova, Údolní, Pellicova, Úvoz Legislativa: Národní kulturní památka zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, zajištění ochrany – Územní plán města Brna, Vyhláška města Brna č. 15/2007

4.6.1 Historický vývoj Svahy kopce, na kterém leží hrad Špilberk založený Přemyslem Otakarem II. ve druhé polovině 13. Století, byly původně z vojenských a obranných důvodů v horní části holé, v dolní části osázené ovocnými sady a vinicemi.

Obrázek 23 Pohled na Špilberk dle veduty zhotovené podle předlohy F.B. Wernera, 1750 (http://www.fotohistorie.cz)

41

V polovině 19. století přišel s myšlenkou holého kopce a jeho přeměnou na park Christian d´Elvert, brněnský starosta v roce 1861. Realizací tohoto záměru byl pověřen ředitel městských zahrad Karel Offerman a pod jeho dohledem zejména hlavní lužánecký zahradník Antonín Schebanek (Schramm, 1905), jehož významný vliv pozorujeme na celé brněnské městské zeleni. Dřeviny k parkovým úpravám získával Schebanek převážně darem od významných brněnských osobností. V 70. letech 19. století zájem o park poněkud opadl, postupně byl park doplněn o vyhlídkové altány a bylo zde zřízeno zahradnictví, které mělo na starosti brněnskou zeleň. Během první světové války byl park zdevastován, také skleníky, mobiliář parku a školky stromků byly zničeny. Další úpravy parku byly zahájeny v roce 1921 a byly zaměřeny zejména na stranu od Husovy ulice a Úvozu. Postupně přibylo veřejné osvětlení. V průběhu druhé světové války byl park opět zničen při budování protileteckých krytů, požárních nádrží a zákopů. Po roce 1948 došlo v prvé řadě k opravě pomníků a od 50. let minulého století probíhala postupná rekonstrukce podle projektu pražského Státního ústavu pro rekonstrukci. V 70. a 80 letech byl proveden geologický průzkum této oblasti, který prokázal význam Špilberku zejména pro čistotu ovzduší a vody a ochrany proti hluku. Od 90. let probíhá postupná rekonstrukce zaměřená na zeleň, mobiliář a komunikace a pomníky, kam patří například: •

Socha svatého Jana Nepomuckého – umístěná v jihovýchodní části parku, socha pochází pravděpodobně z let 1695 – 1701, Jan Nepomucký je vymodelován v životní velikosti.

•

památník Christiana d´Elvert, zakladatele parku. Památník je umístěn severně od hradu na zdi barokní bašty

•

pomník Pavla Křížkovského, hudebního skladatele, pomník je umístěn poblíž vstupu z ulice Údolní

•

pomník itlských karbonářů připomíná nejznámější politické vězně na Špilberku počátkem 19. stol., kteří se snažili o sjednocení Itálie v jeden stát

•

severní vyhlídkový pavilon s orientačním stolem – Gloriet otevřený těsně po odhalení d´Elvertova památníků se situačním plánem na desce stolu 42

•

jižní vyhlídkový pavilon – Altán jako příklad romantické úpravy parku

Od roku 2000 přešel park pod správu Veřejné zeleně města Brna, p. o.

Obrázek 24 Vodní prvek v parku Špilberk

4.6.2 Dendrologická charakteristika V parku Špilberk nebyl dosud z finančních důvodů zpracován přehled vysazených dřevin a popis jejich zdravotního stavu, stability, velikosti a dalších sledovaných ukazatelů stavu zeleně. Během regenerace porostů a rekonstrukce proběhly také sadové úpravy, které obsahovaly úpravy svahů proti erozím, odstraňování náletových a nevhodných dřevin, zmlazování porostů. Na prudkých svazích je položena ochranná síť osázená půdopokryvnými rostlinami. Průběh systému opevnění hradu zvýrazňují živé ploty. Keřové porosty jsou v parku podobné jako v ostatních brněnských parcích. Největší zastoupení má tis červený (Taxus baccata), šeřík obecný (Syringa vulgaris), 43

tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei), zimolez tatarský (Lonicera tatarica), pámelník (Symphoricarpos) a další. Mezi dřevinami nalezneme habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč (Acer

platanoides),

javor

klen

(Acer

pseudoplatanus),

lípa

velkolistá

(Tilia

platyphyllos), lípa srdčitá (Tilia cordata), borovice černá (Pinus nigra), modřín opadavý (Larix x decidua), platan javorolistý (Platanus x hybrida), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), třešeň ptačí (Prunus avium). Tam, kde je porost bližší lesu a neproběhla ještě úplná rekonstrukce, se vyskytují zejména náletové dřeviny.

4.6.3 Současný stav a vybavenost pro návštěvníky Poslední rekonstrukce probíhala ve IV. etapách a byla započata již v 90. letech minulého století: I. etapa probíhala od roku 1994 do roku 2000, v rámci této etapy proběhla rekonstrukce cest probíhajících nad Husovou ulicí, bylo opraveno a dobudováno veřejné osvětlení, provedeny terénní a sadové úpravy. II. etapa již pod taktovou Veřejné zeleně města Brna v letech 2000 až 2002 spočívala ve stavebních pracech na jižní straně nad ulicemi Pellicova a Gorazdova, proběhla úprava svahů proti erozi, instalace mobiliáře a rekonstrukce komunikací. III. etapa v letech 2003 – dosud - bylo otevřeno hřiště na petanque, dále probíhala rekonstrukce komunikací, zahájeny byly opravy vyhlídkového altánu. Zrekonstruovány byly vstupy do parku z ulic Údolní a Husova, zrestaurovány pomníky Pavla Křižkovského, italských karbonářů, socha Jana Nepomuckého. Opravena byla budova bývalé vodárny, kterou využívá v současné době Zeleň města Brna. V parku byly rozestavěny lavičky a odpadkové koše. III. etapa stále probíhá a v plánu je dokončení závlahového systému, další rekonstrukce komunikačních sítí, sadové úpravy celého parku, rekonstrukce dalších objektů v parku. Celá rekonstrukce čeká na část parku nazvanou Malý Špilberk, která se nachází na západním okraji parku Špilberk a je ohraničená ulicemi Pellicova a Úvoz. Tato část parku je dosud v původním špatném stavu, svah je poškozený erozí, porostlý 44

nevhodnými a náletovými dřevinami, chybí keřové i bylinné patro. Po úpravách bude tato část parku ve svahu nepřístupná pro návštěvníky a bude fungovat jako hluková a prachová stěna Zrekonstruovaná část parku nabízí výhled na panorama města, promenádní cesty, přístup na hrad Špilberk. K využití slouží návštěvníkům hřiště na petanque a byly obnoveny kašny, které zvou k oddechu v jejich okolí. Park je poměrně často využíván při různých příležitostech k oslavám a akcím pro děti i dospělé. Probíhají zde oslavy Dne Země, akce typu Brno Město uprostřed Evropy, Brno Zdravé město, Pohádkový les, Dětský den, soutěže v orientačním běhu, apod. Bohužel stále je podstatná část parku v dezolátním stavu a z tohoto důvodu nemůže dojít k plnému využití parku občany a turisty.

Obrázek 25 Hradby v parku Špilberk

45

5 VÝSLEDKY

5.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření 5.1.1 Ochota respondentů ke spolupráci V průběhu dotazníkového šetření jsem oslovila celkem 132 respondentů, z toho 68 respondentů bylo ochotných se dotazníkového šetření zúčastnit (Tabulka 1). Tento zájem o účast představuje 52% úspěšnost, kterou považuji s ohledem na to, jak často jsme oslovováni tazateli v rámci různých šetření a nabídek marketingového charakteru za poměrně vysokou. Největší zájem o spolupráci byl zaznamenán v lokalitě Tyršův sad (80% respondentů bylo ochotno spolupracovat), nejmenší v lokalitě Koliště (Obrázek 26). Toto zjištění koresponduje s výše uvedenými popisy parků a jejich využití, kdy park Koliště je vzhledem ke svému umístění považován více za průchozí oblast a občané spěchající za svými cíli nebyli příliš sdílní. Na rozdíl od toho park Tyršův sad je svým zaměřením charakterizován jako odpočinková zóna a oslovení respondenti, nebyli v žádné časové tísni a byli tudíž mnohem přístupnější spolupráci. Dotazník obsahoval 17 otázek, z nichž 15 bylo vyhodnoceno graficky, poslední dvě otázky byly zpracovány do textu. První část otázek (č. 1 – 6) se zaměřila na demografická zjištění, jako jsou věk, pohlaví, ekonomická situace respondentů. Druhá část otázek obsahovala dotazy přímo se vztahující ke sledovaným parkům. Tabulka 2 Ochota respondentů ke spolupráci počet oslovených respondentů

počet respondentů ochotných zúčastnit se šetření

Lužánky

35

20

Tyršův sad

20

16

Špilberk

31

12

Denisovy sady

28

13

Koliště

18

7

Celkem

132

68

lokalita

46

Dotazníkové šetření - ochota ke spolupráci

počet respondentů

35 30 25 20 15 10 5 0

Lužánky

Tyršův sad

Špilberk Denisovy Koliště sady lokalita

počet oslovených respondentů

počet respondentů ochotných zúčastnit se šetření

Obrázek 26 Vyhodnocení dotazníkového šetření – ochota ke spolupráci

5.1.2 Demografická část dotazníkového šetření Otázka č. 1: Pohlaví respondentů Objektivnost

Pohlaví respondentů

výstupů

jsem se snažila zajistit tím, že jsem oslovila pokud

44% 56%

možno

stejný

muž

počet mužů i žen. Ze

žena

strany setkala

žen

jsem

s mírně

se větší

ochotou zapojit se do Obrázek 27 Vyhodnocení otázky č. 1 šetření. Rozdíl je však opravdu minimální a zájem ze strany mužů je důkazem toho, že mají-li možnost nejen poukazovat na nedostatky, ale navrhovat i zlepšující opatření, jsou vstřícní i jinak nepříliš populárním způsobům dotazování.

47

Otázka č. 2: Věk respondentů V šetření jsem se snažila

Věk respondentů

do 15%

4% méně než 15

22%

16 - 26 27 - 40

25%

41 - 65

34%

více než 65

průzkumu

zapojit

pokud

možno

rovnoměrně skupiny.

všechny

Nejméně

se

podařilo zapojit skupinu respondentů

mladších

patnácti let, kdy tito o Obrázek 28 Vyhodnocení otázky č. 2 účast v průzkumu téměř neprojevili zájem. Nejvíce zastoupenou skupinou je věková kategorie osob ve věku 27 – 40 let, skupiny 16 – 16 let a skupina 41 – 65 let jsou zastoupeny stejnoměrně. Skupina osob nad 65 let se zapojila v menším počtu (16%), kdy z jejich strany panovala částečná obava, že se z naší strany bude jednat o nabídku zboží nebo služeb. Otázka č. 3: Nejvyšší dosažené vzdělání

Nejvyšší dosažené vzdělání záladní

3% 18%

19%

vyučen/a (výuční list)

4% 24%

1% 31%

střední odborné, neodborné (s maturitou) vyšší odborné bakalářské magisterské jiné

Informace

o

nejvyšším

dosaženém

vzdělání

respondentů ukazují, že nejvýše zastoupené jsou osoby se středoškolským vzděláním,

dále

osoby

vyučené a se základním vzděláním. Naopak

Obrázek 29 Vyhodnocení otázky č. 3 nejmenší zastoupení mají absolventi bakalářského studia a vyššího odborného studia. Ve srovnání s průzkumem vzdělanosti obyvatelstva v celé ČR vidíme u občanů ČR vyšší zastoupení osob se základním vzděláním než v mém průzkumu. Dle mého je způsobeno tím, že můj výzkum byl prováděn ve velkém městě s několika vysokými školami a tím vzrostla pravděpodobnost vyššího zapojení např. studentů do průzkumu. 48

Otázka č. 4: Místní příslušnost Většina respondentů je

Místní příslušnost ano

10%

místních

nebo

zde

studují, apod. Ti, kteří

18% ne

72%

jiné (přechodné bydliště, student)

však

nebydlí

přímo

v Brně jsou v převážné většině

zaměstnanci

brněnských firem, kteří pravidelně dojíždějí do Obrázek 30 Vyhodnocení otázky č. 4 Brna z blízkých okolních obcí a měst a parky procházejí cestou do zaměstnání, případně do škol nebo na úřady.

Otázka č. 5: Ekonomický stav Nejvyšším počtem jsou

Ekonomický stav

zastoupeni zaměstnanci, student

12% 4%

25%

zaměstnanec

7%

13% 39%

dále následují studenti

mateřská dovolená

středních a vysokých

OSVČ

škol.

nezaměstnaný

poměrem

důchodce

Téměř

stejným

také

jsou

zastoupeni důchodci a rodiče na rodičovské

Obrázek 31 Vyhodnocení otázky č. 5 dovolené. V grafu je patrný rozdíl v počtu respondentů důchodců oproti bodu „Věk respondentů“, který je dán tím, že někteří občané zařazení do důchodového věku jsou stále ještě aktivní v zaměstnání.

49

5.1.3 Část dotazníku zaměřená na posouzení stavu sledovaných parků, zjištění pozitivních a negativních jevů a vztahu občanů k těmto lokalitám. Otázka č. 6: Který park navštěvujete nejčastěji

Návštěvnost jednotlivých parků 3%

Lužánky

15%

Koliště 7%

49%

22%

zjištění,

který

sledovaných

parků

ze má

Špilberk

největší

návštěvnost.

Denisovy sady

Z grafu

jednoznačně

Tyršův sad 4%

Otázka je zaměřena na

žádný z uvedených

vyplývá

skutečnost,

že

nejčastěji navštěvovaným je park Lužánky, dále je Obrázek 32 Vyhodnocení otázky č. 6 to park Špilberk, kde je návštěvnost zajištěna zejména turisty. Překvapivě 15% dotazovaných nenavštěvuje žádný z parků v centru Brna. Toto poměrně vysoké procento podle mého koresponduje s demografickým šetřením o místní příslušnosti a jedná se o občany, kteří například do Brna dojíždějí do práce, apod. Otázka č. 7: Jak často navštěvujete výše uvedené brněnské městské parky.

Frekvence návštěvnosti parků 4% 13%

4%

4%

Z šetření

vyplývá,

denně

více

více než 3× týdně

respondentů navštěvuje

14% 1 - 2× týdně pouze výjimečně 61% jen pokud se tam koná nějaká akce vůbec

než

že

polovina

naše sledované parky pouze výjimečně, tzn. méně

než

jedenkrát

týdně nebo pouze při příležitosti veřejných

Obrázek 33 Vyhodnocení otázky č. 7 akcí pořádaných v dané lokalitě. Domnívám se, že možnost „pouze výjimečně“ označili zejména lidé, kteří parkem pouze procházejí a toto nepovažují za návštěvu.

50

Otázka č. 8: Z jakého důvodu nejčastěji navštěvujete výše uvedené parky? Nejčastějším

Důvod návštěvnosti parků procházky s rodinou

3% 16%

cesta do práce/zpráce (do školy/ze školy)

34%

5%

setkání s přáteli venčení psa

22% 20%

volnočasové aktivity - pískoviště, petanque, koncerty, apod. nenavštěvuji

důvodem

návštěvy parku je

ve

sledované skupině jsou procházky

s rodinou,

dále v pořadí následuje setkání s přáteli a cesta z práce a do práce nebo cesta ze školy

Obrázek 34 Vyhodnocení otázky č. 8 a do školy. Poměrně vysoce jsou také zastoupeny volnočasové aktivity. Z odpovědí vyplývá, že návštěvníci parku se v převážné většině snaží využít veškerých možností, které parky nabízejí. Velmi malým procentem je zastoupeno venčení psa, kdy se však domnívám, že v tomto bodě respondenti neodpovídali pravdivě. Procento neodpovídá mému terénnímu pozorování, kdy zejména v určitých časových intervalech jsou návštěvníci na procházce se psem zastoupení více než polovinou přítomných občanů. Otázka č. 9: Jak se vám líbí současný stav sledovaných brněnských parků? Pozitivní

Spokojenost se stavem

v souvislosti líbí

nelíbí 58%

16%

nevím, nesleduji

s otázkou

číslo 9 je informace, že více

26%

zjištění

než

respondentů současný

polovině se

líbí stav

sledovaných parků. Cca ¼

dotazovaných se

k otázce spokojenosti se Obrázek 35 Vyhodnocení otázky č. 9 aktuálním stavem nevyjádřila úplně jednoznačně a označila možnost „nevím, nesleduji“. Poměrně vysoké číslo je dle mého způsobeno tím, že občané, kteří parkem pouze procházejí, nesledují jeho stav natolik intenzivně, aby se mohly k otázce 51

jednoznačně vyjádřit. Pouze 16 % respondentů je se stavem nespokojeno, což svědčí o úspěšnosti prováděných zásahů a rekonstrukcí, které jsou v souvislosti s městskou zelení prováděny.

Otázka č. 10: Jsou podle vás parky vybavené dostatečně mobiliářem (lavičky, odpadkové koše, apod.)?

Vybavení mobiliářem

Vybaveni mobiliářem je

6% ano, dostatek všeho 26%

44%

chybí lavičky chybí odpadkové koše

24%

chybí jiné

cca

polovinou

respondentů

označeno

jako Zbývající

dostačující. polovina

postrádá

v podobném

poměru

lavičky

a

odpadkové koše. Méně Obrázek 36 Vyhodnocení otázky č. 10 než 10 % respondentů postrádá jiné prvky vhodného vybavení. Podrobnějším dotazováním se zde objevily nejčastěji požadavky na informační tabulky s označením druhové skladby stromů a rostlin. Nikdo z dotazovaných však neměl žádný návrh jakým způsobem tabulky umístit tak, aby nepoškodily vegetaci a nebyly samy poškozeny vandaly. V průběhu terénního šetření jsem si potvrdila informaci o nedostatku laviček, a to zejména v letním období, kdy v případě pěkného počasí jsou lavičky beze zbytku obsazeny. Co se týká odpadkových košů, domnívám se, že toto je slabina nejen brněnských parků, ale všeobecně celého našeho území, ať již v městské aglomeraci nebo na venkově.

52

Otázka č. 11: Navštěvujete akce typu Den Země, Den dětí, Pohádkový park, promenádní koncerty apod. pořádané v brněnských parcích?

Jak vyplývá z grafu,

Návštěvnost akcí pořádaných v parcích 9% 37%

většina občanů

ano, pravidelně

nenavštěvuje parky

pouze vyjímečně

v souvislosti

nenavštěvuji

54%

s různými pravidelně pořádaným akcemi, ale spíše individuálně. Pouze 8% respondentů

Obrázek 37 Vyhodnocení otázky č. 11 navštěvuje pravidelně společenské akce ve sledovaných parcích. V souvislosti s terénním průzkumem vyšlo najevo, že pravidelně navštěvují tyto akce zejména rodiče s malými dětmi.

Otázka č. 12: Domníváte se, že je veřejnost o aktivitách pořádaných v parku dostatečně informována? Informovanost

Informovanost veřejnosti o akcích 12%

veřejnosti o aktivitách, ano

44%

široké

ne

které

jsou

pořádány

v městských parcích je velmi nízká. I tam, kde

44% nevím

respondenti možnost domnívám,

vybrali

"nevím"

se

že

to

je

důkazem velmi malé Obrázek 38 Vyhodnocení otázky č. 12 informovanosti. Nevím = nejsem informován. Tento graf odpovídá i zjištěním z minulé otázky, ze kterých vyplývá, že návštěvnost parků z důvodu účasti na konkrétní akci je velmi malá. 53

Otázka č. 13: Setkáváte se při návštěvě parku s vandalismem? Z grafu nám vyplývá

Výskyt vandalismu 21%

13%

16%

poměrně jasný názor ano, často

občanů na problémy

ano, ale jen výjimečně

s výskytem vandalismu.

ne

S vandalismem

nevím

v jakékoliv podobě se

50%

setkalo téměř ¾ respondentů, z toho Obrázek 39 Vyhodnocení otázky č. 12 13 % respondentů se s vandalismem podle jejich vyjádření setkalo často.

Otázka č. 14: Domníváte se, že by bylo vhodné v rámci bezpečnosti parky oplotit a vybavit kamerovým systémem?

Požadavky na bezpečnostní prvky ano, oplotit i kamerový systém

16% 6%

41%

pouze oplotit

Z grafu zejména že

cca

vyplývá skutečnost, polovina

respondentů je proti větším bezpečnostním

37%

pouze kamerový systém

úpravám

v parcích.

nic z výše uvedeného

Poměrně

vysoké

procento občanů by bylo ochotných smířit Obrázek 40 Vyhodnocení otázky č. 14 se s kamerovým systémem, pouze 6% souhlasí s oplocením parků. Kombinaci obou bezpečnostních opatření by respektovalo 16 % dotázaných.

54

Otázka č. 15: Byli byste ochotni platit symbolické vstupné 1,- Kč za návštěvu parku?

Platba symbolického vstupného

Otázkou

na

platbu

„vstupného“ ve výši 1,- jsem chtěla získat

pro platbu 49%

51% proti platbě

informace o tom, jak hluboký a vážný vztah k parkům

a

zeleni

v centru města občané mají.

Tato otázka

rozdělila Obrázek 41 Vyhodnocení otázky č. 15 dotazovanou populaci na dvě téměř stejné poloviny pro a proti. Je překvapivé, že i symbolické vstupné jedna koruna je až pro polovinu občanů považováno jako nepřípustné.

Otázka č. 16: Co se vám nejvíc LÍBÍ na jednotlivých parcích, uveďte max. jednu věc u každého ze sledovaných parků Lužánky – nejčastěji oceňovaná byla rozloha parku, jeho přístupnost a blízkost centra města. Dále se respondentům líbilo dětské hřiště a možnost využití tenisových kurtů Špilberk – na parku Špilberk se respondentům nejvíce líbil výhled, umístění parku a to, že park si zachoval přírodní vzhled lesoparku Koliště – v parku Koliště se respondentům nelíbilo s výjimkou Zemanovy kavárny vůbec nic. Většina z nich si při prvním dotazu na tento park ani nebyla jistá, který to je, teprve po upřesnění, o který park se jedná, si ho vybavili. Že se nacházejí v parku Koliště nevěděli dokonce ani ti, kteří jím přímo procházeli. Tyršův sad – na Tyršově sadě oceňovali všichni respondenti zdařile provedenou rekonstrukci a zejména záhon pro slepce. Dále se líbí nový mobiliář, ať lavičky či osvětlení a rosarium. Denisovy sady a Studánka - Denisovy sady oslovily většinu respondentů zejména vodopádem a vyhlídkou

55

Otázka č. 17: Co se vám nejvíc NELÍBÍ na jednotlivých parcích, uveĎte max. jednu věc u každého ze sledovaných parků U všech sledovaných lokalit se shodli respondenti na nedostatku mobiliáře – lavičky, odpadkové koše, případně osvětlení. Dále poukazovali na nedostatečnou otevírací dobu WC, na množství neuklizených psích exkrementů. Občané postrádají více informačních tabulek s popisem flory a fauny v jednotlivých parcích a také nedostačující možnost zakoupení občerstvení, případně venkovní posezení s možností občerstvení v letních měsících.

56

6 NÁVRHY ZLEPŠUJÍCÍCH OPATŘENÍ V průběhu zpracování diplomové práce byly jednak terénními zjištěními a jednak dotazníkovým šetřením zjištěny některé nejčastěji se vyskytující nedostatky a požadavky. K těmto aktuálním problémům navrhuji provést zlepšující opatření, které popisuji v níže uvedených kapitolách.

6.1 Odpadkové koše Ve všech sledovaných lokalitách – parky Lužánky, Koliště, Denisovy sady, Tyršův sad a Špilberk se objevuje požadavek na zvýšení počtu odpadkových košů. Doporučuji navýšení počtu odpadkových košů o 25% tak, aby koše byly umístěny pokud možno na dohled od sebe. Četnost jejich vyvážení je dostačující.

6.2 Psí exkrementy V souvislosti s problémem výskytu psích exkrementů myslím vidíme zlepšující se trend. Tento doporučuji podpořit tím, že při navyšování počtu odpadkových košů by se jednalo o koše vybavené úložným prostorem pro čisté sáčky na psí exkrementy, čímž v první fázi oslovíme majitele psů, aby exkrementy sami odklízeli. Dále navrhuji zvýšit frekvenci úklidu trávníků a komunikací pomocí speciálních vysavačů na psí exkrementy.

Současně navrhuji oplotit nízkými plotky všechna dětská hřiště a

pískoviště tak, aby sem byl znemožněn přístup volně pobíhajícím psům. V rámci výchovy bych doporučovala zaměřit se zejména na děti a dospívající mládež, která chodí venčit psy buď sama, nebo v doprovodu rodičů a uspořádat osvětovou akci na téma „Jak škodí psí exkrementy rostlinám“ s ukázkami vegetace poškozené psími výkaly. Aby se nám cílovou skupinu mládeže a dětí podařilo zapojit, doporučuji akci oživit soutěžemi např. o nejhezčího psa, apod.

6.3 Informační tabulky Přestože se ve sledovaných parcích postupně objevují popisky u některých významným stromů a rostlin, domnívám se, že je naprosto nedostačující. Navrhuji umístění informačních tabulek postupně ke všem významným prvkům vegetace. Doporučuji také 57

využít mapových podkladů (viz příloha č. ) a na jejich základě zpracovat jednoduché plánky s označením významných dřevina a bylin v jednotlivých parcích. Tyto plánky by byly k dispozici např. na Informačním středisku města Brna, v Centru volného času Lužánky, kde by si je zájemci mohli za rozumnou cenu (v řádu korun) zakoupit a park si podle nich projít. Dále navrhuji pro zájemce umožnit na objednávku prohlídky s průvodcem. Tuto možnost by zcela jistě uvítaly mateřské školy, školy, školní družiny a zájmové kroužky. Prohlídky s průvodcem historickou části Brna jsou v ceně 20,- na osobu pořádány pro školy v rámci výuky historie. Domnívám se, že na stejném způsobu by mohly fungovat i prohlídky zeleně a parků v městě Brně.

6.4 Vandalismus a celková bezpečnost v parcích Vandalismus je v současné době celospolečenským problémem a setkáváme se s ním ve všech oblastech života. Co se týká vandalismu v parcích, dochází nejčastěji z rozbíjení mobiliáře, ničení porostů a lámání keřů a dřevin. Nejsou ojedinělé případy odlomení hlavního kmene nově vysazeného stromu a tím jeho úplnému zničení. Zde vidím jako hlavní možnost ustanovení správců parku, kteří by dohlíželi na provoz zejména rozsáhlejších parků, jako jsou Lužánky a Špilberk. Navrhuji využít možnosti veřejně prospěšných prací nezaměstnaných osob, které by mohly ve spolupráci se správcem parku vytipovávat riziková místa a zde provádět častější kontrolu. Už přítomnost takovéto služby v parku by spoustu vandalů odradila od jejich chování. Také v rámci posílení celkové bezpečnosti v parcích vidím službu správce a případně hlídačů parku jako smysluplnou. Jako solidní bezpečnostní prvek určitě slouží kvalitní osvětlení. Jeho rekonstrukce ve všech sledovaných parcích postupně probíhá. Doporučují také častější pochůzky příslušníků Městské Policie a Policie ČR, zejména v nočních hodinách.

6.5 Propojení zeleně V průběhu terénního průzkumu a sbírání podkladů pro svou diplomovou práci pro mne vyplynulo ještě jedno doporučení, které se neobjevilo v dotazníkovém šetření. Tímto 58

doporučením je propojení jednotlivých lokalit zeleně a parků navzájem s využitím stromořadí, mezi nimiž by probíhala komunikace pro pěší a cyklisty tak, aby se tito mohli vyhnout frekventovaným komunikacím. Toto je samozřejmě velice ambiciózní projekt, ale například v případě realizace plánovaného přesunu hlavního nádraží by zcela jistě tato možnost byla realizovatelná.

6.6 Možnosti občerstvení Ve všech sledovaných lokalitách byl terénním průzkumem i dotazy mezi občany zjištěn nedostatek možnosti zakoupení občerstvení, případně posezení v kavárně, cukrárně nebo restaurační zahrádce. Jedinou výjimkou je Zemanova kavárna v parku Koliště. V rámci rozšíření služeb a oslovení větší cílové skupiny návštěvníků doporučuji zvýšit nabídku těchto služeb například pojízdnými zmrzlinářskými stánky, apod. s tím, že počet těchto poskytovatelů bude omezen a striktně dodržována kvalita a hygiena prodávaných výrobků

59

7 DISKUZE V současné době můžeme konstatovat, že kvalita a vybavenost našich parků se dostává na úroveň srovnatelnou se zahraničím. Vracíme se opět pomalu do historických období, kdy byla městská zeleň přirozenou součástí života obyvatelstva, a myslím, že je to dobře. Je třeba nalézt rovnováhu mezi naším přetechnizovaným světem a přírodou kolem nás. Údržbu celoměstsky významných parků, kterými jsem se zabývala v diplomové práci má na starosti Zeleň města Brna, p. o., ostatní zeleň v Brně spravují jednak jednotlivé městské části, jednak Brněnské komunikace, a. s. Příměstské lesy spravují Lesy České republiky se sídlem v Kuřimi. Je otázkou, zda je tato na první pohled roztříštěná péče o zeleň výhodou či nevýhodou. Podle mého v tom spatřuji spíše výhodu, protože Zeleň města Brna, jako příspěvková organizace zřizovaná Magistrátem města Brna, má větší možnosti využití různých druhů financování, jako například Evropské strukturální fondy, apod. Také struktura vegetace parků a příměstských lesů je rozdílná, proto se správa příměstských lesů Lesy ČR jeví jako logický krok. Otázkou zůstává, jak funguje komunikace a spolupráce správců zeleně například v rámci územního rozvoje, ochrany přírody, souhlasů s kácením, apod. Významným přispěním v rámci rozvoje městských parků je možnost čerpání financí z ESF, kde se jeví, že Zeleň města Brna využívá těchto možností maximálně a velmi úspěšně, což dokazuje stav rekonstruovaných lokalit. Další otazník zůstává také nad tím, jak vnímají parky občané a návštěvníci našeho města. Kde například mohou získat informace o tom, co se v parcích pořádá, jaké zde najdou rostliny. Zde se zdá, že osvěta v tomto směru je nedostatečná, a přestože naše parky „začínají žít“, obyvatelé o tom příliš nevědí. S problémem osvěty souvisí i ochota obyvatel starat se o svoji zeleň. Na jedné straně vidíme v dotaznících obavy z vandalismu, nepřizpůsobivých skupin obyvatelstva, bezdomovců, apod., na druhé straně však nejsme ochotni cokoliv slevit ze svých zvyků a ze svého pohodlí. Chceme bezpečí, ale nechceme oplocení ani kamery. Chceme další úpravy, ale nechceme jakkoliv přispět. Chceme čistotu, ale nejsme schopni odhodit odpadek do koše nebo uklidit po svém psovi. 60

Nejlepší cestu vidím ve větší osvětě a informovanosti obyvatelstva a jejich zapojení do jednotlivých aktivit. Vhodným se také jeví založení občanských sdružení, která by se aktivně věnovala osvětové činnosti mezi návštěvníky a ve spolupráci se správci městské zeleně se spolupodílela na dalším rozvoji sledovaných lokalit.

61

8 ZÁVĚR Vliv zeleně v městské aglomeraci, a to zejména městských parků je rozhodně významný. Chrání obyvatele před zvyšujícími se škodlivinami v životním prostředí, působí jako oddechová a relaxační zóna, slouží k výuce. Ochrana a rozvoj stávajících sledovaných parků je dostatečně zajištěna a je dobře, že jsme byli schopni zodpovědně převzít dílo mnoha generací architektů, urbanistů a zahradníků. Ani těmto dobře udržovaným a postupně rekonstruovaným městským parkům se však nevyhýbají problémy. Je to zejména vandalismus, se kterým se bohužel setkáváme na každé kroku, bezohlednost některých našich spoluobčanů a jejich nezájem o okolí. Těmito problémy se však správce lokalit aktivně zabývá a také na zpětné vazbě od občanů a respondentů dotazníkového šetření je vidět, že tento posun vnímají. V nás všech je stále vnitřní touha po bližším sepjetí s přírodou a toto nám umožňují právě městské parky. Jejich potřeba je nejvíc citelná v centru města a je dobře, že město Brno je jedním z těch měst, která můžeme oprávněně nazvat Zelené město. Doufáme a věříme, že tyto plochy nám i nadále budou sloužit k naší spokojenosti.

62

9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Bednář, O. (2007). Parky, lesoparky a stromořadí. Veronica 2007,19.zvl.vyd.Brněnská příroda a územní plán , 18-19. Chaloupková, H. L. (2000). Moje obec, moje město - věc veřejná. Praha: Nadace VIA. Damcová, E. (2005). Významné parky města Brna. Brno: Odbor ŽP MMB Dřímal, J., & Peša, V. (1969). Dějiny města Brna (Sv. I.). Brno: Blok. Emődiová, R. (1983). Historický vývoj zeleně v městě Brně. Brno: Městké kulturní středisko S. K. Neumanna. Hálová-Jahodová, C. (1975). Brno, dílo přírody, člověka a dějin. Brno: Blok. Kolejka, J., & kol. (1997). Životní prostředí Brno 1996. Brno: Magistrát města Brna. Kuča, K. (2000). Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset. Kupka, J. (2006). Zeleň v historii města. Praha: Nakladatelství ČVUT. Mikšík, J., Němec, J., & kol. (1999). Regulační plán městské památkové rezervace Brno. Brno: Magistrát statutárního města Brna. Němcová, L., & kol. (2003). Funkce zeleně ve města. Brno: Veřejná zeleň města Brna. Nováková, O., & kol. (srpen 2006). Park Lužánky 1786 - 2006 . Brno, Jihomoravský: Statutární město Brno. Přibyl, J. (1998). Galerie brněnských stromů. Brno: Magistrát města Brna Peša, V., & Jaroslav, D. (1973). Dějiny města Brna (Sv. II.). Brno: Blok. 63

Samek, B. (1982). Brno - proměny města. Brno: Blok. Schramm, W. (1905). Ein Büch für jeden Brünner. Brunn: Verlag der Verfassers. Popelínský, Jan.(2008). K biogeografii městských parků v Brně. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vyhláška města Brna číslo 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně. Internetové zdroje Koplík, František; Pecák, Oldřich Zátěž obyvatelstva hlukem. In Životní podmínky a jejich vliv na zdraví obyvatel Jihomoravského kraje. Brno : Zdravotní ústav, 2006 [cit. 2010-02-22]. Dostupné na: http://www.zubrno.cz Kolektiv autorů Zátěž ovzduší kraje – hlavní složky imisní plošné zátěže. In Životní podmínky a jejich vliv na zdraví obyvatel Jihomoravského kraje. Brno: Zdravotní ústav, 2006 [cit. 2010-02-22]. Dostupné na: http://www.zubrno.cz. Kejdušová, Eva. Parkový okruh jako fenomén zahradní architektury 19. století [online]. Lednice : MZLU, 2007. 56 s. Bakalářská práce. MZLU. Dostupné na: Fajné stromy [online]. 2007 [cit. 2010-04-02]. Listnaté dřeviny. Dostupné na: http://www.fajnestromy.cz. Profipark [online]. 2007 [cit. 2010-04-15]. Ošetřování stromů. Dostupné na: http://www.profipark.com.

Brno [online]. 2006 [cit. 2010-03-02]. Hluková mapa. Dostupné na: hattp://www.brno.cz Veřejná zeleň města Brna [online]. 2005, 2010-01-12 [cit. 2010-02-21]. Lokality. Dostupné na: http://www.vzmb.brno.cz. 64

Mapové podklady www.mapy.cz Seznam obrázků Obrázek 1 Průměrné 24 hodinové koncentrace PM10 v Jihomoravském kraji (http://www.zubrno.cz/studie)......................................................................................... 13 Obrázek 2 Hluková mapa Brno-střed (http://www.brno.cz/sprava-mesta) .................... 14 Obrázek 3 Historická mapa města Brna, 1836 – 1852 (http:// www.mapy.cz) ............. 16 Obrázek 4 Zdravotní stav stromů.................................................................................... 17 Obrázek 5 Spoutání dvou hlavních kmenů stromu – vlevo (http://profipark.com)......... 18 Obrázek 6 Zastřešení dutiny – vpravo (http://www.profipark.com)............................... 18 Obrázek 7 Letecká mapa Lužánek (http://www.mapy.cz)............................................... 19 Obrázek 8 Kašna Tři putti .............................................................................................. 21 Obrázek 9 Jerlín japonský (Sophora Japonica) ............................................................. 22 Obrázek 10 Zdravotní stav stromů v parku Lužánky ...................................................... 23 Obrázek 11 Plánek parku Lužánky s vyznačenými významnými a zajímavými dřevinami (Park Lužánky 1786 – 2006)........................................................................................... 24 Obrázek 12 Střední část potoka Ponávka ....................................................................... 26 Obrázek 13 Dětské hřiště................................................................................................ 28 Obrázek 14 Tyršůva sad, úprava podle návrhu Ivara Otruby (Popelínský 2008).......... 30 Obrázek 15 Zdravotní stav stromů v parku Tyršův sad .................................................. 31 Obrázek 16 Záhon pro nevidomé.................................................................................... 32 Obrázek 17 Pohled do sadů pod zdmi Petrova 1902 (http://www.fotohistorie.cz)......... 34 Obrázek 18 Katalpa obecná (Catalpa bignonioides) ..................................................... 35 Obrázek 19 Zdravotní stav stromů parku Denisovy sady ............................................... 36 Obrázek 20 Část Kolonády a Obelisk v parku Denisovy sady ....................................... 37 Obrázek 21 Letecká mapa parku Koliště (http://www.mapy.cz) .................................... 39 Obrázek 22 Zdravotní stav stromů parku Koliště........................................................... 40 Obrázek 23 Pohled na Špilberk dle veduty zhotovené podle předlohy F.B. Wernera, 1750 (http://www.fotohistorie.cz) ................................................................................... 41 Obrázek 24 Vodní prvek v parku Špilberk ...................................................................... 43 Obrázek 25 Hradby v parku Špilberk ............................................................................. 45 Obrázek 26 Vyhodnocení dotazníkového šetření – ochota ke spolupráci ...................... 47 Obrázek 27 Vyhodnocení otázky č. 1 .............................................................................. 47 Obrázek 28 Vyhodnocení otázky č. 2 .............................................................................. 48 Obrázek 29 Vyhodnocení otázky č. 3 .............................................................................. 48 Obrázek 30 Vyhodnocení otázky č. 4 .............................................................................. 49 Obrázek 31 Vyhodnocení otázky č. 5 .............................................................................. 49 Obrázek 32 Vyhodnocení otázky č. 6 .............................................................................. 50 Obrázek 33 Vyhodnocení otázky č. 7 .............................................................................. 50 Obrázek 34 Vyhodnocení otázky č. 8 .............................................................................. 51 Obrázek 35 Vyhodnocení otázky č. 9 .............................................................................. 51 Obrázek 36 Vyhodnocení otázky č. 10 ............................................................................ 52 Obrázek 37 Vyhodnocení otázky č. 11 ............................................................................ 53 Obrázek 38 Vyhodnocení otázky č. 12 ............................................................................ 53 Obrázek 39 Vyhodnocení otázky č. 12 ............................................................................ 54 Obrázek 40 Vyhodnocení otázky č. 14 ............................................................................ 54 Obrázek 41 Vyhodnocení otázky č. 15 ............................................................................ 55 65