VLIV PŘÍDAVKU ESENCIÁLNÍ OLEJŮ BYLIN S OBSAHEM ANETHOLU NA STRAVITELNOST ŽIVIN U PRASAT

ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOV Y ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIV ERZITY V BRNĚ Ročník LVII

19

Číslo 1, 2009

VLIV PŘÍDAVKU ESENCIÁLNÍ OLEJŮ BYLIN S OBSAHEM ANETHOLU NA STRAVITELNOST ŽIVIN U PRASAT L. Zeman, P. Mareš, M. Večerek Došlo: 22. září 2008 Abstract ZEMAN, L., MAREŠ, P., VEČEREK, M.: The effect of anethole containing essentials oils on nutrients digestibility of pigs. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2009, LVII, No. 1, pp. 171–180 The plant additives and their functional components can selectively influence the intestinal microorganism growth in positive or negative direction. If the growth promotion relates with positive microorganisms and growth elimination is connected with pathogens the results is nutrients utilization improvement, stimulation of immunologic system or positive influence of intermedial metabolism. Anethole is one of these important plant metabolites. There are described following positive effects of anethole in human medicine: vasorelaxant, antithrombotic, releasing of heart function, fytoestrogenic (it mean improving of milk secretion, menstruation, promotion of menses, birth improvement, men’s hormonal changes improving, sexual libido improving), antioxidative, antifungal, improvement of derma permeability, antihelmintic, insecticidal, yeast elimination, antibacterial, antipyretic. In our work the effect of anise and fennel essential oils on nutrients utilization in pig experiment was evaluated. The trial was organized in accredited experimental stable Žabčice of Mendel University of Agriculture and Forestry Brno. The high level efficiency of experimental animals is mentioned through general parameters (average daily gain, feed intake and feed conversion). The results of nutrients utilization rate show slightly higher digestibility of nutrients in treatment with anise oil, this improvement is not higher then 1.0 %. We can see also improvement of nitrogen retention in body mass on level of 5.6 % (anise treatment compared with control group). There is low variability between experimental animals (except nitrogen retention coefficient) but we can not see any statistical significance. On base of these results we can say the used phytogenic additives do not affect negatively the nutrient utilization in used concentration (0.1 % of essential oil in feed mixture) and are fully eligible for animal nutrition. These results are also supported by few research papers connected with similar topic. anethole, nutrient utilization, pig, Pimpinella anisum, Fennel vulgare, essential oil Krmivářský průmysl je v současné době charakterizován zvýšeným tlakem na bezpečnost potravin. Jedním z dílčích opatření je například eliminace potenciálně nebezpečných krmných aditiv, které však významnou měrou přispívají ke zvýšení užitkovosti a efektivnosti živočišné výroby. Mezi aktuální výzkumné úkoly v této oblasti tedy patří hledání náhradních zdrojů stimulátorů růstu, přičemž zkušenosti z humánního lékařství nabízejí znalosti mnoha pozitivních účinků vybraných bylin. Tato potenciální aditiva by měla také zajistit optimální užitkovost a dostupnost živin v krmivu. Teoretických předpokladů pro použití rostlinných přípravků ve výživě

zvířat je v současné době k dispozici relativně mnoho. Velká část z nich má biochemický základ a u jednotlivých typů látek jsou popisovány možné, logické či laboratorně ověřené principy jejich fungování v živočišném metabolismu. Další oblastí je jejich praktické využití v humánním lékařství, ze kterého lze také přebírat zkušenosti pro potřeby výživy zvířat. Obecně tyto komponenty umožňují rostlinám vazbu s prostředím a mohou působit v obraně proti fyziologickým a okolním stresům: působí jako ochrana před mikrobiologickými patogeny, býložravými živočichy a živočišnými parazity, konkurují-

171

172

L. Zeman, P. Mareš, M. Večerek

cími rostlinami i fyzikálními vlivy (extrémní teploty, UV záření, mechanické poškození, sucho) (Rhodes, 1996; Rhodes, 1994). Účinné sekundární metabolity pak mohou náležet k různým skupinám chemických látek (Wenk, 2000). Přehled fyziologicky aktivních druhotných metabolitů rostlin (např. Rhodes, 1996 nebo Hirasa a Takemasa, 1998) a jejich principy působení (např. Halliwell et al., 1995) jsou prezentovány různými autory. Nejvíce z těchto aktivních druhotných rostlinných metabolitů patří ke skupině glykosidů či fenolických látek, zejména flavonoidů či fenylpropanoidů (Wenk, 2000; Rhodes 1996). Bylinné přípravky a v nich obsažené fytochemikálie mohou selektivně ovlivnit intestinální mikroflóru antimikrobiálním působením či naopak selektivním podněcováním určitých mikroorganismů. Tyto vlastnosti jsou ve velkém počtu prací ověřovány v pokusech in vitro. Bylinné přípravky a rostlinné extrakty přidané ke krmné směsi jsou vystaveny v trávicím traktu jiným podmínkám než v pokusech in vitro a již teď je zřejmé, že tyto testy nebudou moci být plnohodnotně použity při tvorbě doporučení pro chovatele hospodářských zvířat (Wenk, 2000). Předmětné potenciální vlastnosti však do velké míry závisejí také na antagonistických a synergistických vazbách s dalšími složkami aditiva, se složkami krmiva či krmné směsi a dalších látek obsažených v trávicím traktu. Patří sem antibakteriální, kokcidiostatické, antifungální a antivirové vlastnosti metabolitů rostlin (Tassou et al., 2004; Shylaja et al., 2004). Princip antimikrobiálních účinků spočívá v inhibici enzymů uvolňujících energii, ve vyšších koncentracích pak účinné látky srážejí bílkoviny. Tímto způsobem pak rozrušují membrány mikroorganismů, které ztrácejí své strukturální a funkční vlastnosti. Aktivní látky mohou dále narušit příjem živin, syntézu nukleových kyselin, aktivitu enzymů ATPasy a tím prohloubit jejich nedostatek. Další studie hovoří o narušení respiratorní aktivity bakterií a kvasnic rostlinnými látkami při účinné koncentraci cca 100 mg/l (Thassou, 2004; Sarkozi a kol., 2007). Některé esenciální oleje negativně ovlivňují dostupnost mikroprvků, zejména železa, a tím růst prokaryontních buněk. Dále reakcí železitých ionů s fenolickými sloučeninami se buňka dostává do oxidativního stresu a dochází k její destrukci. Vysoce reaktivní aldehydové skupiny obsažené v esenciálních olejích tvoří Shiffovu vazbu s membránovými proteiny, což způsobuje inhibici biosyntézy buněčné stěny. Na rozdíl od jiných antibiotik jsou esenciální oleje schopné proniknout do periplasmy pórovitými membránami Gram-negativních bakterií, přičemž tato prostupnost závisí do značné míry na teplotě a určuje míru antimikrobiálních účinků aktivních látek (Tassou et al., 2004). Kokcidiostatické účinky byly sledovány například Gaborem a Borosem (cit Wenk., 2000) či Allenem et al. (1998) s kladnými výsledky ve prospěch potenciálního použití v ochraně proti kokcidiím. Rostlinné extrakty mohou také vykazovat insekticidní či repelentní účinky (Shylaja et al., 2004). Látky projevují i antihelmintární účinky. Aktivity různých antioxidačních látek

se liší v závislosti na jejich typu, polaritě, rozpustnosti a místem jejich aktivity. Antioxidační vlastnosti jsou zejména spojovány s fenolickými sloučeninami; anioxidační vlastnosti jsou zachovávány v extraktech bylin. Rostlinné metabolity se mohou vyznačovat dalšími farmaceutickými účinky. Jednou z aktivních látek, jejíž zásadní role je v našich pokusech předpokládána, je anethol. Chemický název anetholu je (E)-1-methoxy-4-prop-1-enyl benzen.

1: Strukturní vzorec anetholu Anethol není nově objevenou látkou, jeho charakteristika i výskyt byly známy již v první polovině minulého století. Dle chemické klasifikace se jedná o aromatický nenasycený ether ze skupiny fenylpropanoidů. Pokud je v čisté podobě, tak za pokojové teploty se jedná o sladký bílý krystalický prášek s bodem tání 20–21 °C, v kapalné fázi se jedná o bezbarvou tekutinu. Anethol je získáván z anýzového oleje z rostlinných druhů Pimpinella anisum (bedrník anýz), Illicium verum (keř, zvaný také „hvězdicovitý anýz“) či Foeniculum vulgare (fenykl obecný); v prvních dvou typech silic je anýzu přibližně 80–90 %, ve fenyklové silici 50–60 %. Nejefektivnější je pro komerční použití získávání oleje z hvězdicovitého anýzu, který však není rozšířený ve středoevropském regionu. Čistá látka se používá jako expektorans, proti nadýmání či jako aroma. Bezpečná dávka pro organismy byla stanovena přibližně na úrovni 125 mg/kg živé váhy (WHO, Nacagawa a Suzuki, 2003 nebo Poon a Freeman, 2006). Anethol se v přírodních surovinách vyskytuje v trans-isomerii. Tato látka nese pozitivní vlastnosti naproti cis-isomeru, který je toxický, a v rostlinných silicích se vyskytuje v řádech desetin procenta. V metabolismu rostlin je anethol oxidován na anisaldehyd, který je také výrazným nositelem typické anýzové vůně a dalším derivátem je anýzová kyselina, která je také součástí rostlinných extraktů. O metabolismu anetholu referují práce Sangster et al. (1984), Bourhis (1968) či Passreiter et al. (2004). Velmi zajímavým derivátem je anethol-dithiolethion (anethol-trithione), který je používán jako lék podporující vylučování slin, omezující zácpy a uklidňující látka. Dále jako cholereticum (podpora vylučování žluče), sialogogum (podpora vylučování slin), je také znám jako antioxidancium (Khana et al., 1998; Pazaud a Rat, 2001; Li et al., 2008; Li et al., 2007, Kwak et al., 2007). Vasorelaxační, antitrombotické a srdeční činnost zpomalující účinky anetholových surovin popisují Tognolini et al. (2007) či Soares et al., (2007) nebo také Siqueira et al. (2006) a Siqueira et al. (2006a). Fytoestrogenní vlastnosti anetholu byly prokázány prostřednictvím podpory sekrece mléka, vyvolání

Vliv přídavku esenciální olejů bylin s obsahem anetholu na stravitelnost živin u prasat

menstruace, usnadnění porodu, zmírnění vlivů mužského klimakteria, zvýšení sexuálního libida (Nacagawa a Suzuki, 2003; Tabanca et al., 2004). V současnosti jsou jako syntetické estrogenní látky používány polymery anetholu – dianetholy či photoanethol (Albert-Puleo, 1980). Antioxidační účinky popisují například Wang et al. (2008) nebo Veronikami a Gavalas (2006); tyto účinky jsou popsány i v práci Misharina a Polshkova (2005). Antifungální vlastnosti popisují Fontenelle et al. (2008), Fujita et al. (2007) nebo Lee et al. (2007) či Soylu et al. (2006), také Kordali et al. (2005) či Fujita a Kuhn (2004). Antihelmintární účinky pak jsou potvrzovány například v práci Camurca-Vasconcelos et al. (2007) a insekticidní účinky v práci Knio et al. (2008), Park et al. (2006) či Morais et al. (2006). Eliminace rozvoje kvasinek rodu Candida (ústní hygiena) je popsána v práci Marotta et al. (2006). Antibakteriální účinky popisují například Kordali et al. (2005), Karapinar (1990) nebo Shimoni et al. (2003). V práci byly použity dva zdroje anetholových esenciálních olejů, a to bedrník anýz a fenykl lékařský. Jedná se o příbuzné rostliny z řádu Cornales a čeledi Apiaceae. Bedrník anýz (Pimpinella anisum) se rozšířil z oblasti Středozemí a Středního Východu (Egypt, Turecko, Indie a další) a její využívání pro potravinářské, kosmetické i farmaceutické účely je známo již z období středověku a používá se dodnes (Kabayashi et al., 2007). V současné době se vyskytuje planě, či je pěstována ve všech oblastech s teplým klimatem; většími producenty jsou Turecko či Španělsko (dále například Indie, Mexico, Chile aj.). V České republice je možné pěstovat plodinu opět v teplejších oblastech (např. jižní Morava). Přirozený výskyt v přírodě u nás není běžný. Anýz je jednoletá bylina. Planě rostoucí anýz dosahuje výšky do 20 cm, v polních podmínkách mohou pěstěné kultivary dosahovat výšky až 50–60 cm. Drobné bílé květy vykvétají na složeném okolíku. Plodem je vejčitá dvounažka 3–5 mm dlouhá s deseti podélnými rýhami – obsahující dvě semena. Právě plody jsou žádanou částí rostliny, obsahují vyšší podíl silic, které jsou nositeli aromatických či farmaceutických účinků. Plody se vyznačují nasládlou až palčivou kořenitou chutí; mohou obsahovat 2,5–3,5 % silice dle místa a způsobu pěstování (výskytu). Hlavní siličnou složkou je trans-anethol (isoestragol, trans-p-propylenylanisol, 80–90 %), který doplňuje dalších až 21 sloučenin. Mezi nimi jsou to estragol (2 %), anisaldehyd (do 1 %), anisalkohol, kyselina anýzová, kumariny: bergapten, umbelliferon, p-metothoxy-acetonphenol, pinene, limonene, γ-himachalene (Velíšek, 1999; Ci ci, 2005). Patří sem i skupina fenylpropanoidů, z toho některé se vyskytují pouze v anýzu. Ci ci (2005) zjišťoval vliv anýzového oleje na užitkovost brojlerů. Na základě tohoto sledování popisuje až 15% zvýšení průměrných denních přírůstků a 12% zlepšení konverze krmiva po zařazení 400 mg oleje do kg krmné směsi a to ve srovnání s negativní kontrolou. Tato varianta zlepšila průměrný denní přírůstek o 6,5 % také vůči pozitivní kontrole (0,1 %

173

Avilamycinu). Také pokusné zásahy se 100 či 200 mg oleje v kg krmné směsi způsobily zlepšení (i když pouze mírné) užitkových parametrů. Podobné sledování provedl i Ertas (2005), který však použil blíže nedefinovanou směs oregánového, hřebíčkového a anýzového oleje v dávkách 100, 200 a 400 mg/kg krmné směsi. Na základě sledování zjistil 16% zvýšení průměrného denního přírůstku a 12% zlepšení konverze krmiva oproti negativní kontrole, mírné zlepšení těchto ukazatelů i v případě zařazení polovičního množství tohoto oleje. V případě zařazení 400 mg směsi olejů do kg krmné směsi došlo k poklesu užitkovosti, což je však nejspíše vliv dalších součástí směsi, nikoliv však anýzového oleje – v porovnání s předchozím popisovaným sledováním. Použití spentu anýzu ve výživě skotu ověřovali Nath et al. (1966). Fenykl obecný (Foenicullum vulgare) je vytrvalá bylina. Pochází z oblastí Středozemí, ale dnes je rozšířena ve všech teplejších oblastech Evropy a v tomto pásu i dále na východ až do Indie, kde roste vždy na sušších půdách. Rostlina má šedozelenou dutou přímou lodyhu a dosahuje výšky až 2,5 m. Květy jsou umístěny na okolíku o průměru 5–15 cm s 20–50 drobnými žlutými kvítky na krátkých stopkách. Plodem je 4–10 mm dlouhá rýhovitá nažka se semenem. Sušená semena jsou zelená či hnědá s anýzovým aroma, také vzhledem se anýzovým podobají, jsou však menší. Listy a semena rostliny, pro které je také cíleně pěstována, jsou používány v kulinářství i farmaceutice. Pozitivní vliv extraktů z fenyklu na užitkovost brojlerů dokazují práce Cabuk et al. (2006).

MATERIÁL A METODIKA Pokusná sledování byla provedena v pokusném akreditovaném zařízení Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně na pracovišti Školní zemědělský podnik v Žabčicích, v experimentální stáji zařízené pro tyto pokusy. V pokusech byl použit masný typ prasat – hybridní kombinace PIC. Pro bilanční pokusy byla vybrána krmná aditiva, esenciální olej z rostlin Pimpinella anisum a Foenniculum vulgare. Složení pokusných krmných aditiv bylo zvoleno na základě informací z literárních zdrojů a také na základě vlastních předcházejících sledování. Statistické zpracování výsledných hodnot růstu, koeficientů stravitelnosti a dalších údajů bylo provedeno jednofaktorovou analýzou variance. Do uvedeného pokusného sledování bylo zařazeno osm prasat, pokusná ošetření byla založena na přídavku pokusného aditiva v krmné směsi. Krmná pokusná aditiva byla založena na bylinných produktech potravinářské kvality, komerčně prodávaná pod značkou Salus. Před začátkem pokusu byly odebrány vzorky krmiv a byly u nich provedeny rozbory na obsah základních organických živin, a to sušiny, N-látek, vlákniny, tuku, BNLV, popela. Analýzy a chemická stanovení byla provedena podle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 124/2001 Sb., která stanovuje požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a pre-

174

L. Zeman, P. Mareš, M. Večerek

mixů a způsob uchovávání vzorků podléhajících zkáze. Veškerá laboratorní stanovení obsahu živin jsme prováděli v laboratoři Ústavu výživy a pícninářství MZLU v Brně. Pokus se uskutečnil v podzimních měsících roku 2007. Jako pokusných zvířat bylo použito osm vepřů o počáteční průměrné živé hmotnosti 40,95 ± 1,05 kg, kteří byli umístěni do individuálních bilančních klecí, ve kterých bylo možné přesně sledovat přijaté množství krmiva a množství vyloučených výkalů a moče. Před zahájením pokusu byli vepříci umístěni na dobu 14 dnů do karanténních kotců, byli ošetřeni antibiotiky a antihelmitiky; po tuto dobu jim byla podávána kontrolní pokusná směs a jednalo se o návykové období na krmnou směs, zatímco před tímto obdobím byla prasata chována ve standardním provozu bez výjimečné nákazové situace ve standardních podmínkách, krmena sledem komerčních směsí (ČOS 1, ČOS 2). Bilanční pokus byl rozdělen do sedmi bilančních period. Střídání krmných směsí u jednotlivých prasat bylo provedeno podle latinského čtverce, to znamená, že krmné směsi byly sedmkrát opakovány (pokusné sledování zahrnovalo také další pokusné zásahy, které se však nezabývaly použitím esenciálních olejů. Každá bilanční perioda trvala sedm dní, z toho tři dny tvořilo přípravné období a další čtyři dny bilanční období pokusu. Během pokusu bylo přesně sledováno a evidováno množství předloženého krmiva, množství případných zbytků krmiva a množství výkalů a moči. Směs byla dávkována semi-ad-libitum tak, aby všechna zvířata přijala množství směsi během 30 minut a nevznikaly nedožerky. Všem zvířatům bylo podáváno stejné množství směsi ve dvou denních dávkách tak, aby intenzita růstu zvířat nebyla rozdílná z důvodu odlišného příjmu krmiva. Výkaly byly odebírány každé ráno a přesný procentický podíl denního množství výkalů (20 %) byl uchováván v polyethylenové uzavíratelné nádobě a po odběru zamrazen. Výkaly byly na konci pokusného sledování lyofilizovány, přičemž před touto operací byly dílčí vzorky rozmraženy, zváženy, smíchány čtyři dílčí vzorky za jednu bilanční periodu a byl odebrán konečný vzorek o hmotnosti přibližně 0,4 kg. Celé toto množství bylo lyofilizováno, rozemleto, uchováno a analyzováno. Moč byla sbírána taktéž denně a procentický podíl denního množství (5 %) byl uchováván v polyethylenové láhvi v chladu, zakonzervován 50% kyselinou chlorovodíkovou (HCl) v množství 10 ml. Na konci bilanční periody byl odebrán průměrný vzorek pro laboratorní rozbor a ihned analyzován. Množství předkládaného krmiva bylo odvozeno od příjmu krmiva v přípravném období, zvýšená dávka krmení v následujících bilančních periodách byla odvozena podle předcházejícího příjmu krmiva s přihlédnutím k živé hmotnosti prasete. Vážení zvířat bylo prováděno pravidelně 1x týdně. Pitná voda byla k dispozici v průběhu krmení a po krmení. Mikroklima ve stáji bylo zjišťováno a zaznamenáno automaticky v půlhodinových intervalech po celou dobu bilančního sledování. Čištění klecí bylo prováděno denně. Základní krmná dávka byla složena z těchto hlav-

ních komponent: ječmen, pšenice, kukuřice, sója a hrách. Do denní krmné dávky bylo přidáno 0,2 % Cr2O3 pro možnost kontroly bilančních poměrů indikátorovu metodou. Dále uvedené výsledky jsou však výstupy klasického zjištění bilanční stravitelnosti (ZELENKA, 1987). I: Složení pokusné krmné směsi Surovina

Zastoupení v KS (%)

Ječmen

26,0

Pšenice

44,5

Soj.ex.šrot 45%

23,8

Ascolac

1,0

CAFO

1,0

Dikalciumfosfát

0,5

MCP

0,5

Sul krmná

0,4

Vápenec mletý

0,6

Pokusné aditivum

0,5

ČOS Plus 100 Vanilac

0,5

Lysin 78 %

0,5

Oxid chromitý

0,2

Během sestavování pokusných krmných směsí byl vliv rozdílné nutriční hodnoty rostlinných aditiv považován za zanedbatelný vzhledem k jejich nízkému zastoupení v krmné směsi (0,5 %). Jako nosič či ředicí médium byl použit kukuřičný škrob. V testovaných krmných směsích a výkalech byl stanoven obsah sušiny, N-látek, tuku, vlákniny, popela, základních aminokyselin a jejich energetická hodnota. Dále byl stanoven obsah sušiny čerstvých výkalů. U vzorků moči byl stanoven obsah dusíku. Na základě stanovených množství živin a znalosti množství přijatého a vyloučeného krmiva jsme stanovili koeficienty bilanční stravitelnosti jednotlivých živin krmných směsí. U N-látek jsme kromě koeficientů bilanční stravitelnosti stanovili na základě N-látek v moči a množství moče i retenci a koeficient retence N-látek. Obsah živin jsme stanovili podle weendské metody analýzy krmiv. Obsah vlhkosti byl stanoven vážkově jako úbytek po vysušení vzorku při teplotě 103 ± 2 °C. Ke stanovení obsahu dusíkatých látek byla užita Kjeldahlova metoda určení obsahu dusíku na přístroji Kjeltec Analyzer Unit FOSS TECATOR. Uzanční faktor pro přepočet obsahu dusíku na dusíkaté látky byl “6,25“. Vláknina byla stanovena na přístroji ANKOM 220 Fiber Analyzer. Tuk byl stanoven vážkově přímou extrakcí vzorku extrakčním činidlem (diethylether) a následným destilováním extrakčního činidla. Pro analýzu byl použit extrakční přístroj dle Twisselmanna. Popel byl stanoven vážkově jako zbytek hmoty po zpopelnění

Vliv přídavku esenciální olejů bylin s obsahem anetholu na stravitelnost živin u prasat

při teplotě 550 °C do konstantní hmotnosti za předepsaných podmínek. Obsah bezdusíkatých látek výtažkových BNLV (g/kg) byl stanoven výpočtem dle vzorce: BNLV = sušina (g/kg) – (obsah NL (g/kg) + obsah vlákniny (g/kg) + obsah tuku (g/kg) + obsah popela (g/kg). Brutto energii jsme stanovili na spalovacím kalorimetru PARR 1281. Chromatogramy byly získány od dodavatelů surovin, nicméně v živočišné výrobě se touto metodologií zabývají například Michiels et al. (2007).

175

VÝSLEDKY A DISKUSE Během realizace pokusného sledování nebyly zaznamenány prostřednictvím zootechnického sledování žádné výrazné zdravotní potíže zvířat ani úhyn. Dobré obecné podmínky chovu a stavu prasat dokládají údaje o intenzitě růstu a konverzi krmiva. Tyto hodnoty shrnuje Tab. II., která uvádí hodnoty základních užitkových parametrů zvířat dokládající také velmi vyrovnanou intenzitu růstu těchto zvířat zařazených do pokusu metodou latinského čtverce.

II: Základní parametry užitkovosti pokusných zvířat Vepř 1

Vepř 2

Vepř 3

Vepř 4

Vepř 5

Vepř 6

Vepř 7

Průměr ± směrodatná odchylka

Počáteční ž.h.(kg)

41,45

39,80

41,85

42,80

39,95

40,80

40,00

40,95 ± 1,05

Konečná ž.h.(kg)

92,10

87,90

85,50

93,30

89,80

86,30

85,10

88,57 ± 3,01

ADG (kg/den)

1,13

1,07

0,97

1,12

1,11

1,01

1,00

1,06 ± 0,06

FI (kg/den)

2,63

2,63

2,63

2,63

2,63

2,63

2,63

2,63 ± 0

FC (ADG/FI)

2,34

2,46

2,71

2,34

2,37

2,60

2,62

2,49 ± 0,14

ADG – průměrný denní přírůstek, FI – průměrný denní příjem krmné směsi, FC – konverze krmiva.

Počáteční živá hmotnost prasat zařazených do sledování byla 41,0 ± 1,0 kg. V průběhu pokusného sledování dosáhli vepři průměrného denního přírůstku 1,06 ± 0,06 kg při průměrné spotřebě směsi 2,63 kg/den/kus. Průměrná konverze krmiva pak či-

nila 2,5 ± 0,1 kg KS/kg přírůstku. Příjem krmiva i konverze odpovídá podobným experimentálním zjištěním a v této hmotnostní kategorii (40–90 kg ž. hm.) se jedná o spíše nadprůměrné (v pozitivním slova smyslu) hodnoty.

III: Vlastní zjištěné koeficienty stravitelnosti Kontrola

Anýz

Fenykl

KS sušiny

84,77 ± 1,67

85,14 ± 1,37

84,71 ± 1,30

KS NL

84,64 ± 1,48

85,30 ± 1,80

84,71 ± 1,49

Retence NL

39,90 ± 8,22

42,12 ± 6,56

39,49 ± 7,32

KS ME

84,78 ± 1,54

85,15 ± 1,47

84,57 ± 1,41

KS tuku

59,69 ± 5,70

58,90 ± 7,91

57,85 ± 5,80

KS popelovin

46,28 ± 9,88

46,95 ± 8,15

48,50 ± 5,33

KS vlákniny

34,46 ± 11,73

36,59 ± 9,20

29,64 ± 11,43

Výsledky naznačují mírně vyšší stravitelnost směsi, která byla ošetřena anýzovým extraktem; tento rozdíl u koeficientů stravitelnosti však nepřekročil míru 1 %. Vyšší rozdíl je zřejmý u retence dusíkatých látek v organismu, kde dosáhl hranice 5,6 %. Z uvedených hodnot koeficientů stravitelnosti sušiny pokusných směsí je zřejmá nízká variabilita (mimo míru retence NL). I když lze tedy sledovat určité zlepšení KS, zejména u pokusné směsi s obsahem anýzového oleje, rozdíly hodnot nebyly statisticky průkazné. Lze tedy

předpokládat, že použitá krmná aditiva a jejich koncentrace v KS neovlivňují stravitelnost sušiny pozitivním směrem, a současně nepůsobí negativně, jejich použití v krmných směsích je pak z tohoto pohledu plně využitelné. V literatuře lze nalézt poměrně málo údajů týkajících se vlivu bylinných extraktů na stravitelnost živin. Zlepšení užitkových vlastností brojlerů ve výkrmu pro přidání anýzového extraktu uvádí například Ghalib (2008), a to až o 24 % při zastoupení 1 % esenciálního oleje v kr-

176

L. Zeman, P. Mareš, M. Večerek

mivu a téměř o 17 % při zastoupení 0,5 %; podobné hodnoty jsou sledovány i u množství přijatého krmiva. Komerční přípravek, jehož součástí je i anýzový extrakt, zvyšuje užitkovost prasnic při jeho zařazení do jejich krmných dávek. Dochází ke zvýšení příjmu krmiva o 2 %, zvýšení přírůstku selat téměř o 5 % a porodní hmotnost selat až o 6 % (Kroismayr et al., 2008). Směs bylinných extraktů (fenykl, koriandr a další) ve vyšších dávkách (1,5 %) naopak snižovala stravitelnost proteinu u laboratorních potkanů dle autorů Pradeep a Geervani (1994). U drůbeže byl sledován vliv bylin a jejich esenciálních olejů na užitkovost a stravitelnost živin týmem ze Skotské zemědělské univerzity (Cross et al., 2007). Tyto práce byly využívány zejména z metodologického hlediska. Při využívání rostlinných surovin v krmných směsích (sušené a esenciální oleje tymiánu, oregána, majoránky, rozmarýny a řebříčku) byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly v užitkových parametrech zvířat; vliv na stravitelnost živin však prokázán nebyl. To koresponduje s našimi výsledky u prasat vzhledem k podobnému mechanismu trávení těchto mo-

nogastrů. Zatímco stravitelnost nebyla v pokusu Ertase et al. (2005) sledována, byl v této práci prokázán relativně vysoký pozitivní vliv anýzového esenciálního oleje na užitkovost brojlerů, podobně i v práci autora Simsek et al. (2005) nebo Ci ci et al. (2005), nutno podotknout, že však všechny tři posledně jmenované práce jsou od jednoho řešitelského týmu ze stejného období. Naopak nezávisle na těchto pracích uvedené zlepšení užitkovosti (až 19% zvýšení přírůstků brojlerů) potvrzuje práce El-Deeka et al. (2003), kde stravitelnost není opět sledována. Naopak spíše nepříznivé účinky byly sledovány při zařazení anýzu společně s rostlinou Trigonellae foenumgraecum do krmných směsí pro králíky (březí a kojící samice), což však může být vlivem právě druhé zmíněné složky krmného aditiva (Eiben et al., 2008). Aktivní roli anýzu v metabolismu zvířat pak potvrzuje sledování jeho vlivu na trávící procesy v bachoru skotu, kde průkazně snižoval počet protozoí, koncentraci amoniaku, poměr octové a propionové kyseliny i celkový obsah těkavých mastných kyselin s rozvětveným řetězcem (Cardozo et al., 2006).

SOUHRN Používání antibiotik bylo kritizováno v celé Evropě v souvislosti se zvýšeným rizikem výskytu patogenů rezistentních k léčivům užívaných současně ve veterinární i humánní medicíně. S omezováním použití nebo s úplným zákazem zkrmování antibiotických přípravků musí být objevovány alternativní způsoby, jak zlepšit a ochránit zdravotní stav hospodářských zvířat. Rosen (1996) zahrnuje tyto potenciální látky pod název pronutrienty; do této skupiny patří například probiotika, prebiotika, organické kyseliny, dietní vláknina a také právě byliny, koření či extrakty z bylin. Vliv těchto pronutrientů na užitkovost hospodářských zvířat se může měnit v širokém rozmezí. Obecně jsou tyto látky více efektivní u zvířat s nižší užitkovostí a s nepříznivým zdravotním stavem; tato zvířata jsou často chována v nepříznivých mikroklimatických a organizačních podmínkách nebo dostávají krmiva s nízkou výživnou hodnotou. Práce měla za cíl zhodnotit vliv některých z těchto látek na stravitelnost živin a přispět tak k určení jejich vhodnosti pro zařazení do krmných směsí pro prasata. Pokusná sledování byla provedena v pokusném akreditovaném zařízení Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně na pracovišti Školní zemědělský podnik v Žabčicích, v experimentální stáji zařízené pro tyto pokusy. Pro bilanční pokusy byla vybrána krmná aditiva, esenciální olej z rostlin Pimpinella anisum a Foenniculum vulgare. Dobré obecné podmínky chovu a stavu prasat dokládají údaje o intenzitě růstu a konverzi krmiva. Výsledky naznačují mírně vyšší míru stravitelnosti směsi, která byla ošetřena anýzovým extraktem; tento rozdíl u koeficientů stravitelnosti však nepřekročil míru 1 %. Vyšší rozdíl je zřejmý u retence dusíkatých látek v organismu, kde dosáhl hranice 5,6 %. Z uvedených hodnot koeficientů stravitelnosti sušiny pokusných směsí je zřejmá nízká variabilita (mimo míru retence NL). I když lze tedy sledovat určité zlepšení KS, zejména u pokusné směsi s obsahem anýzového oleje, rozdíly hodnot nebyly statisticky průkazné. Lze tedy předpokládat, že použitá krmná aditiva a jejich koncentrace v KS neovlivňují stravitelnost sušiny pozitivním směrem a současně nepůsobí negativně; jejich použití v krmných směsích je pak z tohoto pohledu plně využitelné. anethol, stravitelnost, prase, Pimpinella anisum, Fennel vulgare, esenciální olej

SUMMARY The antibiotics usage was criticized in all Europe because of high risks of pathogen resistance on these medicaments that are used consequently in animal and human medicine. New alternative ways to protect and improve an animal health are to be founded in relation with this antibiotics ban and other regulations. Rosen (1996) classified this potential matters as pronutrients and the groups called like this are for example probiotics, prebiotics, organic acids, diet fiber and also herbs, spices and plant extracts. The effect of these pronutrients on livestock efficiency has huge range. Generally, the positive effect is higher in low efficiency conditions (bad health status, low quality of quality hygienic

Vliv přídavku esenciální olejů bylin s obsahem anetholu na stravitelnost živin u prasat

177

conditions, temperature-humidity status, nutrition or management. The plant additives and their functional components can selectively influence the intestinal microorganism growth in positive or negative direction. If the growth improving relates with positive microorganisms and growth elimination is connected pathogens the results is nutrients utilization improving, stimulation of immunologic system or positive influence of intermedial metabolism. These properties are evaluated in vitro in huge amount of research papers. The transfer of these results into life intestinal conditions is not easy. The phytogenic additives are here in different conditions and are affected by synergistic or antagonistic connections with other feedstuffs components and others (Wenk, 2000). The main positive properties are antiviral, coccidiostatic, antifungal (Tassou et al., 2004; Shylaja et al., 2004). One of these important plant metabolites is anethole. Anethole additives are obtained mainly from plant species Pimpinella anisum (aniseed), Illicium verum (star anise) or Foeniculum vulgare (fennel); from firs two mentioned plants we can obtain essential oil with 80–90 % amount of anethole, in fennel essential oil there is 50–60 % of anethole. The most economic effect is connected with star anise essential oil but it is plat that is not common in Middle Europe. In human medicine there are described following positive effects of anethole: vasorelaxant, antithrombotic, releasing of heart function, fytoestrogenic (it mean improving of milk secretion, menstruation, promotion of menses, birth improving, men’s hormonal changes improving, sexual libido improving), antioxidative, antifungal, improving of derma permeability, antihelmintic, insecticidal, yeast elimination, antibacterial, antipyretic. In our work was evaluated effect of anise and fennel essential oils on nutrients utilization in pig experiment. The trial was organized in accredited experimental stable Žabcice of Mendel University of Agriculture and Forestry Brno. The high level efficiency of experimental animals is mentioned through general parameters (average daily gain, feed intake and feed conversion). The results of nutrients utilization rate show slightly higher digestibility of nutrients in treatment with anise oil, these improving is not higher then 1.0 %. We can see also improving on nitrogen retention in body mass on level of 5.6 % (anise treatment compared with control group). There is low variability between experimental animals (except nitrogen retention coefficient) but we can see any statistical significance. On base of these results we can say the used phytogenic additives do not affect negatively the nutrient utilization in used concentration (0.1 % of essential oil in feed mixture) and are fully eligible for animal nutrition. These results are also supported by few research papers connected with similar topic. Výsledky výzkumu uvedené v této práci jsou součástí řešení výzkumného projektu Ústavu výživy zvířat a pícninářství podpořeného NAZV pod číslem QG 60118.

LITERATURA ALBERT-PULEO, M., 1980: Fennel nad anise as estrogenic agents. In: J Ethnopharmacol: Dec. 2 (4): 337–44 BOURHIS LE, B., 1968: Preliminary research on the metabolism of trans-anethole. In: Ann. Biol. Clin, May–Jun, 26 (5): 711–715 CABUK, M., BOZKURT M, ALCICEK, A., The Effect of a Mixture of Herbal Essentials Oil on Performance of Broiler Chicks Originate From Young and Olg Broiler Breeder Flocs CARDOZO, P. W., CALSAMIGLIA, S., FERRET, A., KAMEL, D., 2006: Effects of alfalfa extract, anise, capsicum, and a mixture of cinnamaldehyde and eugenol on rtuminal fermentation and protein degradation in beef heifers fed a high concentrate diet. In: J. Anim. Sci 84, 2801–2808 CIFTCI, M., TALAT, G., DALKICIC, B., ERTAS, O. N. 2005: The Effect of Anise Oil (Pimpinela anisum) on Broiler Performance In: International Journal of Poultry Science, 4 (11): 851–855. ISSN: 1682–8356 CROSS. D. E., MCDEWITT, R., M., HILLMAN, K., ACAMOVIC, T., 2007: The Effect of herna and thein associated Essentials oils on performance, dietetary digestibiliy and gut microflora in chicken from 7 to 28 days of age. In: Brittish Poultry Science, Aug. 48 (4): 496–506. ISSN 0007–1668

EIBEN, C. S., RASHWAN, A. A., KUSTOK, K., GODOR-SURMANN, K., SZENDRO, Z., 2008: Effect of anise nad Fenugreek supplementation on performance of Rrabbit does EL-DEEK, A. A., ATTIA, Y. A., HANNFY, M. M., 2003: Effect of anise (Pimpinella anisum), ginger (Zingiber officinale Roscoe) and fennel (Foeniculum vulgare) and their mixtures on performance of broilers. In: Arch. Geflugel, 67 (2), 92–96, ISSN 0003–9098 ERTAS, O. N., GULLER, T., CIFTCI, M., DALKILIC, B., SIMEK, G., 2005: The Effect of an Essentials Oil Mix Derived from Oregano, Clove and Anise on Broiler Performance. In: International Journal of Poultry Science 4 (11): 879–884. FONTENELLE, R. O., MORAIS, S. M., BRITO. E. H., BRILIANTE R. S., CORDEIRO, R. A. NASCIMENTO, N. R., KERNTOPF, M. R., SIDRIM J. J., ROCHA, M. F., 2008: Antigfungal activity oils of Croton species from Brazilian Caatinga biome. In: J Appl Microbiol, May, 104(5): 1383–1390 FUJITA, K., KUHN, I., 2004: Potentiation of fungicidal activities of trans-anethole against Saccharomyces cerevisce under hypoxic conditions. In: J Biosci Bioeng: 98 (6): 490–492 FUJITA, K., FUJITA, T., KUHN, I., 2007: Anethole, a potential antimicrobial synergist, converts a fungistatic dodecanol to fungicidal agent. In: Phytoter Res, Jan, 21(1): 47–51

178

L. Zeman, P. Mareš, M. Večerek

GHALIB, A. M. A., 2008. The Effect of Anise and Rosemary on Broiler Performance. In: International Journal of Poultry Science 7 (3): 243–245. ISSN 1682-8356 HALLIVELL, B., AESCHBACH, R., LOELIGER, J., AROMA, O. I., 1995: The characterization of antioxidants. In: Food and Chemical Toxicology 33: 601–617 HIRASA, K., TAKEMASA, M., 1998: Spice science and technology. Marcel Dekker, New York, str. 220. KARAPINAR, M.: 1990: Inhibitory effects of anethole and eugenol on the growth and toxin production of Aspergilus parasiticus. In: Int. J. Food. Microbiol: May, 10 (3–4): 193–199 KHANA, S., SEN, Ch. K., ROY, S., CHRISTEN, M. O., PACKER, L., 1998: Protective Effects of Anethole Dithioletthione against Oxidative Stress-induced Cytotoxicity in Human Jukat T Cells. In: Biochemical Pharmacology, Vol. 56, 61–69, ISSN 0006–2952 KNIO, K. M., USTA, J., DAGHER, S., ZOURNAJIAN, H., KREYDIYYEH, S., 2008: Larvicidal activity of Essentials oils extracted from commonly used hernb in Libanon against the seaside mosquito, Ochierotatus caspius. In: Bioresour Technik Mar. 99(4): 763–768 KOBAYASHI, T., SAKAI, N., KOBAYKAWA, T., AKIYAMA, T., TODA, H., SAITO, S., 2008: Effects of congitive factors on perceived odor intensity in adaptation/habituation processes: from 2 defferent odor presentration methods. In: Chem Senes, Feb 33 (2): 163–171 KORDALI, S., KOTAN, R., MAVI, A., CAKIR, A., ALA, A., YILDRIM, A., 2005: Determinationof the chemical composition and antioxidant activity of the Essentials oil of Artemisia draculonous and of the antifungal and antimicrobial activities of Turkish Artemisia absintum, A. draculuncus, Artemisia santonicum, and Artemisia spicingera essencial oils. In: J Agric Food Chem Nov. 30; 532 (24): 9452–9458 KROISMAYR, A., HSUN, C., RACOUSIER, M., STEINAR, T., 2007: Effect of a phytogenic additive on reproduction performance of sows. In: J. Anim. Sci., Vol. 85, Suppl. 1. ISSN 1525–3163 KWAK, M. K., JUANY, B., CHANY, H., KIM., J. A., KENSLER, T. W., 2007: Tissue specific increase of the catalytic subunits of hte 26S proteasome by indirect antioxidant dithiolethione in mice: enhanced activity for degradation of abnormal protein. In: Life Sci, Jun, 6, 80 (26): 2411–2420 LEE, S. O., PARK, I. K., CHOI, G. J., LIM, H. K., JANG, K. S., CHO, K. Y., SHIN, S. C., KIM, J. C., 2007: Fumigant activity of Essentials oils and components of Illicium verum and Schizonapete tenuifolia agains Botrytis cinera nad Colletotichum goespoiodes. In: J Microbiol Biotechnik Sep, 17(9), 1568–1572 LI, T., ZHANG, Z., JIAO, H., ZHANG, L., TIAN, Y., CHEN, Y., PANG, X., ZHUANG, J., 2007: Determination of anethole trione in human plasma usány high performance liguid chromatrography cou-

pled with tandem mass spectrometric detection. In: Anal Chim Acta: Jul 2, 594(2): 274–278 LI, W., DENG, J., QIAO, J., LI, Q., ZHANG, Y., 2008: HPLC determination of 4-hydroxi-anethole trithione in plasma via enzymatic hydrolysis and its application to bioquivalence study. In: J Pharma Biomed Anal, Jul 15 47 (3): 612-617 MAROTTA, F., BARRETO, R., KAWAKITA, S., MINELLI, E., PAVASUTHIPAISÍ, K., LORENZETTI, A., NASBIWAKI, M., GLOSA, F., FESCE, E., OKURA, R., 2006: Preventive strategy for Candida gut translocation during ischemia-repefusion injury supervening on protein malnutrition. In: Chin J Dig Dis 7 (1): 33–38 MORAIS, S. M., CAVALCANTI, E. S. BERTINI, L. M., OLIVIERA, C. L. RODRIQUES, J. R., CARDOVO, J. H. 2006: Larvicidal activity of Essentials oil from Brazilian CCroton species against Adres aegypti L. In: J. Am. Mosg. Kontrol. Assoc. March, 22 (1): 161–164 NACAGAWA, Y., SUZUKI, T., 2003: Cytotoxic and xenoestrogenic effects via biotransformation of trans-anethole. In: Biochemical Pharmacology, 66 (1) 63–73 ISSN 0006–2952 NATH, K., AGARWALA, O. N., MAHADEVAN, V., 1966: „Spent aniseed“ (Pimpinella anisum) as a cattle feed. In: Indian Vet J. Oct. 43(10):908–912 PARK, I. K., CHOI, K. S., KIM, D. H., CHOI, I. H., KIM, L. S., BAK, W. C., CHOI, J. W., SHIN, S. C., 2006: Fumigant activity of plant Essentials oils and components from horseradish (armoracia rusticana) anise (Pimpinella anisum) and garlic (allium sativum) oils against Lycoriella inenua (Diptera, Sciaridae). In: Pest Manag Sci, Aug, 62(8): 723–728 PASSREITER, C. M., WILSON, J., ANDERSEN, R., ISMAN, M. B., 2004: Metabolism of thymol and trans-anethole in larva of Sporoptera litera and Trichoplusia ni (Lipoptera, Noctuidae). In: J Agric Food Chem, May 5, 52 (9): 2549–2551. POON, T. S., FREEMAN, S., 2006: Cheilitis cause by contact allergy to anethol in spearmint flavoured toothpaste. In: Australan J Dermatos. Nov 47 (4): 300–301 POUZAUD, F., RAT, P. 2001, Role of Anethole Dithioletthione (ADT) to Protect against Tenotoxicity Induced by Fluoroguinolones. In: Abstr Intersci Conf Antimirob Agents Chemother Intersci Antimicrob Agents Chemother. Dec 16–19; 41. Abstrakt No. A–638 PRADEEP, K. U., GEERVANI, P., 1994: Influence of spices on protein utilization of Winter bean (Psophocarpus tetragonolobus) and horsefram (Dolichus biflorus) In: Plant Foods Hum Nutr. Oct, 46 (3): 187–193 PRADEEP, K. U., GEERVANI, P., EGGUM, B. O., 1991: Influence of spices on utilization of sorgum and chickpea protein. In: Plant Foods Hum Nutr. Jul, 41 (3): 269–276 RHODES, M. J. C., 1994: Physiological roles for secondary metabolites in plants: some progress many outstanding problem. In: Plant Molecular Biology 24: 1–20.

Vliv přídavku esenciální olejů bylin s obsahem anetholu na stravitelnost živin u prasat

RHODES, M. C., 1996: Physiologically-active compounds in plant foods: an overview. In: Proceedings of the Nutrition Society 55: 371–384 RICHTER, T., BRAUN, P., FEHLHABER, K., 2002: Influence of spiced feed additives on taste of hen‘s eggs. In: Berl Munch Tierarztl Wochenschr. May– Jun; 115 (5-6):200-2. ROSEN, G. D., 1996: World’s Poultry Sci. J. 52: 53–56 SANGSTER, S. A., CALDWELL, J., SMITH, R. L., FARMERS, P. B., 1984: Metabolism of anethole. Pathways of methabolism in rat and mouse. In: Food. Chem. Toxicol. Sep: 22 (9): 695–706 SARKOZI, S., ALMÁSSY, J., LUKACS, B., DOBROSI, N., NAGY, G., JONA, I., 2007: Effect of natural phenol derivates on skeletal type sarcoplasmic CA 2+ -ATPase and ryanodine receptor. In: J Musile res Cell Motil: 28 (2–3): 167–174 SHIMONI, E., BAASOV, T., RAVID, U., SHOLAM, Y., 2003: Biotransformation of propenylbenzenes by an Arthrobacter s pand its t-anethole blocked mutans. In: J Biotechnik, Oct 9, 105 (1-2): 61–70. SHYLLAJA, M. R., PETER, K. V., 2004: The functional role of herbal spices. In: Handbook of herbs and spices. Volume 2: 11–21. ISBN 1-85573-721-3 SIMSEK, U. G., GULLER, T., CIFTCI, M., ERTAS, O. N., DALKILIC, B., 2005: The Effect of an essence Oil Mix (Derived from Oregano, Clove and Anise) on Body Weight and Carcass characteristic in Broiler. In: Vet. Fak. Derg, 16 (2): 1–5. SIQUEIRA DE, R. J., MAGALHAES, P. J., LEALCARDOSO, J. H., DUARTE, G. P., LAHLOU, S., 2006: Cardivascular effects of Essentials oil of Croton zehntneri leaves and its main constituents anethole and estragone, in normotensive concious rats. In: Life Sci. Apr, 11, 78 (20): 2365–2372 SIQUEIRA, R., LEAL-CARDOSO, J., COUTURE, R., LAHLOU, S., 2006a: Role of capsaicin-sensitive sensory nerves in mediation of the cardiovasular effets of the Essentials oil of Croton zehntneri leaves in anaestezed rats. In: Clin Exp Pharmacol Physiol, Mar, 33 (3): 328–347 SOARES, P. M., LIMA, R. F., DE FREITAS PIRES, A., SOUZA, E. P., ASSREUY, A. M., CRIDDLE, D. N.,

179

2007: Effects of anethole and structural analogues on the contractility of rat isolatér aorta: Inolment of voltage dependent CA 2+channels. In: Life Sci, Sep 8, 81 (13): 1085–1083 SOYLU, E. M., SOYLU, S., KURT, S., 2006: Antimicrobial activites of Essentials oils of various plants against tomato late blight disease agent Phytophora infestans. In: Mycopatologia, Feb, 161 (2): 119–128 TABANCA, N., KHAN, S. I., BEDER, E., ANNAVARAPU, S., WILLETT, K., KHAN, I. A., KIRIMER, N., BASER, K. H., 2004: Estrogenic activity of isolated compound and Essentials oils of Pimpinela species from Turkey, evaluated usány a recombinant trast screen. In: Planta Med. Aug: 70 (8): 728–735. TASSOU, C. C., NYCHAS, G.-J. E., SKANDAMIS, P. N., 2004: Herbs and spices as antimikrobials. In Handbook of herbs and spices. Volume 2: 22–40. ISBN 1-85573-721-3 TOQNOLINI, M., BALLABENI, V., BERTOLNI, S., BRUNI, R., IMPICCIATORE M., BAROCCELI, E., 2007: Protective effect of Foeniculum vulgare Essentials oil and anethole in an experimental model of thrombosis. In: Pharmacol Res. Sep. 56 (3): 254–260 VELÍŠEK, J., 1999: Chemie potravin 2. ISBN 80-902391-4-5 VERONIKAMI, A. A., GAVALAS, A. M., 2006: Antioxidants and inflammatory disease: synthetic and natural antioxidants with anti-inflammatory activity. In: Bomb Chem High Throughput Screen Jul, 9 (6): 425–442 WANG, C. Y., WANG, S. Y., CHEN, C., 2008: Increasing antioxidant activitiy and reducing decay by blueberries Essentials oils. In: JH Agric Food Chem. May 28, 56 (10): 3587–3592 WENK, C., 2000: Herbs, spices and botanicals: ‘Old fashioned’ or the new feed additives for tomorrow’s feed formulations? Concepts for their successful use. In: Biotechnology in the Feed Industry: 79–96

Adresa prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., Ing. Petr Mareš, Ing. Michal Večerek, Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova zemědělská a lenická univerzita v Brně, 613 00 Brno, Česká republika, e-mail: [email protected]

180