Vliv partnerství měst a obcí na rozvoj cestovního ruchu

Vliv partnerství měst a obcí na rozvoj cestovního ruchu

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:

Romana Marková Ekonomika a management Cestovní ruch Vliv partnerství měst a obcí na rozvoj cestovního ruchu Charakterizovat ideu vzniku vybraných partnerských měst. Analyzovat přínosy partnerství pro místní obyvatelstvo, ekonomickou a kulturní spolupráci. Moţnosti finančních zdrojů pro podporu partnerství ve smyslu rozvoje cestovního ruchu daných lokalit.

Mgr. Eva Horňáková vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. května 2012 ...................................................... Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí Mgr. Evě Horňákové, za rady, pomoc, spolupráci a připomínky. Dále bych také ráda poděkovala těmto osobám: Ing. Petře Brejšové, Janu Kolomému a Františku Groholovi, kteří byli tak ochotni a poskytovali mi veškeré informace k bakalářské práci. Dále bych ráda poděkovala své rodině za jejich toleranci a podporu při studiu. V Jihlavě 9. května 2012

………………………… Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vliv partnerství měst a obcí na rozvoj cestovního ruchu

Bakalářská práce

Autor: Romana Marková Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2012

© Copyright, Marková Romana, 2012

ABSTRAKT Marková Romana: Vliv partnerství měst a obcí na rozvoj cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 68 stran.

Tato práce je zaměřena na partnerství a spolupráci mezi českým Lanškrounem, polským Dzierzoniowem a slovenským Keţmarokem. V teoretické části se dozvíme o městě Lanškroun a jeho okolí, také jeho umístění – kraji, okrese. Dále si zde můţeme přečíst, jak partnerství mezi těmito městy fungují, na čem spolupracují, kdy jejich partnerství začalo nebo jak pokračuje. V praktické části budou pomocí dotazníkového šetření rozeslány respondentům dotazníky s 16 otázkami, následně budou vyhodnoceny. V závěru práce bude shrnuto dotazníkové šetření a případně doporučeno městům co zlepšit nebo jak zapojit občany.

Klíčová slova: Vliv, partnerství, cestovní ruch, město, obec, Lanškroun, Dzierzoniow, Keţmarok.

ABSTRACT Marková, Romana: The influence of partnership cities and villages on a develop of tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics, Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: Mgr. Eva Horňáková. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 68 pages.

This thesis is focused on the partnership and cooperation between Czech city Lanskroun, Polish city Dzierzoniow and Slovakian city Kezmarok. In the theoretical part you learn about city Lanskroun and its surroundings as well as about its location – periphery, county. Next we can read about how the partnership between these cities works, on what they cooperate, when their partnership started or how it continues. In the practical part I am going to send questionnaires with sixteen questions to the respondents, which makes my survey that is going to be evaluated afterwards. In conclusion the survey will be summarized and eventually I recommend the cities what to improve or how to involve the citizens.

Key words: Influence, partnership, tourism, city, village, Lanškroun, Dzierzoniow, Keţmarok.

Obsah Seznam tabulek ............................................................................................................... 10 Seznam obrázků .............................................................................................................. 10 Seznam grafů .................................................................................................................. 11 Úvod................................................................................................................................ 12 1

Teoretická část ......................................................................................................... 14 1.1

Svaz měst a obcí ............................................................................................... 14

1.1.1

Co je Svaz měst a obcí České Republiky ................................................. 14

1.1.2

Význam partnerské spolupráce měst ........................................................ 14

1.1.3

Nabídka partnerství ................................................................................... 14

1.1.4

Dotace a granty ......................................................................................... 15

1.2

Lokalizace města .............................................................................................. 17

1.2.1

Pardubický kraj ......................................................................................... 17

1.2.2

Orlické hory a Podorlicko ......................................................................... 17

1.2.3

Okres Ústí nad Orlicí ................................................................................ 18

1.3

Město Lanškroun .............................................................................................. 18

1.3.1

Historie města ........................................................................................... 20

1.3.2

Nejvýznamnější památky .......................................................................... 20

1.3.3

Památky a tipy na výlety v okolí .............................................................. 21

1.4

Společenský ţivot v Lanškrouně ...................................................................... 23

1.4.1

Akce v roce 2012 ...................................................................................... 23

1.4.2

Tradiční akce............................................................................................. 24

1.5

Partnerská města............................................................................................... 26

1.5.1

město Keţmarok ....................................................................................... 28

1.5.2

město Dzierźoniów ................................................................................... 29

1.6

Partnerství ........................................................................................................ 30

1.6.1

Partnerství s polským městem Dzierźoniów ............................................. 30 8

1.6.2 2

Partnerství se slovenským městem Keţmarok.......................................... 33

Praktická část – Marketingový výzkum .................................................................. 35 2.1

Údaje k marketingovému šetření ..................................................................... 35

2.2

Vyhodnocení dotazníku ................................................................................... 37

Otázka číslo 1 .......................................................................................................... 37 Otázka číslo 2 .......................................................................................................... 38 Otázka číslo 3 .......................................................................................................... 39 Otázka číslo 4 .......................................................................................................... 41 Otázka číslo 5 .......................................................................................................... 42 Otázka číslo 6 .......................................................................................................... 43 Otázka číslo 7 .......................................................................................................... 45 Otázka číslo 8 .......................................................................................................... 46 Otázka číslo 9 .......................................................................................................... 47 Otázka číslo 10 ........................................................................................................ 48 Otázka číslo 11 ........................................................................................................ 49 Otázka číslo 12 ........................................................................................................ 50 Otázka číslo 13 ........................................................................................................ 51 Otázka číslo 14 ........................................................................................................ 52 Otázka číslo 15 ........................................................................................................ 54 Otázka číslo 16 ........................................................................................................ 55 3

Závěr ........................................................................................................................ 56

Seznam pouţité literatury a zdrojů ................................................................................. 59 Seznam příloh ................................................................................................................. 63

9

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní informace dotazníku ...................................................................... 36

Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa územního vymezení Euroregionu Glacensis ...................................... 16 Obrázek 2: Letecký snímek města Lanškroun ................................................................ 18 Obrázek 3: Zámek Lanškroun......................................................................................... 21 Obrázek 4: Renesanční radnice v Lanškrouně ................................................................ 21 Obrázek 5: Nový zámek u Lanškrouna........................................................................... 22 Obrázek 6: Tvrz Bouda ................................................................................................... 23 Obrázek 7: Znak města Keţmarok.................................................................................. 26 Obrázek 8: Znak města Dzierźoniów.............................................................................. 27 Obrázek 9: Znak města Castiglione In Teverina ............................................................ 27 Obrázek 10: Znak města Serock ..................................................................................... 28 Obrázek 11: Mapa a poloha města Keţmarok ................................................................ 29 Obrázek 12: Mapa polohy města Dzierźoniów............................................................... 30

10

Seznam grafů Graf 1: Ve kterém kraji bydlíte? ..................................................................................... 37 Graf 2: Myslíte si, ţe má partnerství měst a obcí vliv na rozvoj cestovního ruchu? ...... 38 Graf 3: Co podle Vás přináší partnerství městům, obcím a jejím obyvatelům? ............. 39 Graf 4: Pokud byste měl/a moţnost, případně byl/a více informován/a, zapojil/a byste se do dění a společného budování partnerství? ............................................................ 41 Graf 5: Znáte, nebo se pohybujete v nějakém jiném partnerství, neţ je partnerství měst a obcí? ........................................................................................................................ 42 Graf 6: Jaká znáte, nebo v jakých jiných partnerstvích se pohybujete, neţ je partnerství měst a obcí? ............................................................................................................. 43 Graf 7: Má město, ve kterém bydlíte, nějaké partnerství s českým nebo zahraničním městem? ................................................................................................................... 45 Graf 8: S jakým českým nebo zahraničním městem má Vaše město partnerství? ......... 46 Graf 9: Pokud má Vaše město s někým partnerství, myslíte si, ţe jste o něm dostatečně informován/a? .......................................................................................................... 47 Graf 10: Zapojujete se do činnosti mezi partnerskými městy? ....................................... 48 Graf 11: Do kterých konkrétních činností/ aktivit mezi partnerskými městy jste se zapojil/a?.................................................................................................................. 49 Graf 12: Pořádá Vaše město nějaké společné akce, setkání, výměnné pobyty s partnerským/i městem/městy? ................................................................................. 50 Graf 13: Jakých akcí jste se zúčastnil/a? ........................................................................ 51 Graf 14: Co si vlastně představíte pod těmito slovy: Partnerství měst a obcí? .............. 52 Graf 15: Jste muţ nebo ţena? ......................................................................................... 54 Graf 16: V jaké jste věkové kategorii? ........................................................................... 55

11

Úvod Zvolené téma bakalářské práce je Vliv partnerství měst a obcí na rozvoj cestovního ruchu. Toto téma je velice zajímavé a zaslouţí si, aby se o partnerství měst mluvilo a účastníci cestovního ruchu se tak dozvěděli více. Práce analyzuje město Lanškroun a jeho

partnerství

se

dvěma

městy,

slovenským

Keţmarokem

a

polským

Dzierźoniówem. Téma by mělo nalákat nové lidi a pomoci přimět je zapojit se do akcí, na kterých se podílí Lanškroun s partnerskými městy. Práce má ukázat obyvatelům, ţe partnerství mezi těmito městy přináší i jim uţitek a pokud by chtěli, mohli by s touto spoluprací být více spjati. Inspirací k této práci slouţí jiţ 10letá spolupráce mezi Sborem dobrovolných hasičů v Horní Čermné, jímţ jsem členkou, a německými hasiči z Edertalu. Jeden rok přijíţdí v letních měsících skupina mladých hasičů se svými vedoucími do Horní Čermné na výměnný pobyt, a druhý rok je tomu naopak. Toto partnerství přináší mnoho kladů, například nové kamarády, se kterými je jiţ několik let udrţován kontakt přes email či sociální sítě a zlepšování jazykových dovedností. Výměnné pobyty přináší mladým hasičům moţnost poznávat památky nebo atrakce Německa či České republiky. Člověk se podívá do míst, kam by se zřejmě sám nikdy nepodíval. Hypotézy práce: 1. Partnerská města vyuţívají dotace pro rozvoj spolupráce, 2. Partnerství měst a obcí ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu daných lokalit, 3. Obyvatelé vybraných lokalit jsou dostatečně informováni o partnerství měst a konkrétním dopadu do jejich osobního ţivota. Hlavním cílem této práce je charakterizovat ideu vzniku partnerských měst a na základě vybraného města, jiţ zmíněného Lanškrounu, analyzovat přínosy partnerství pro obyvatelstvo, ekonomickou a kulturní spolupráci. Budu se snaţit vyhledat moţnosti finančních zdrojů pro podporu partnerství měst a obcí. Práce by měla specifikovat význam těchto partnerství, přidat nové podněty pro rozvoj cestovního ruchu a charakterizovat, co je Svaz obcí a měst, jeho význam a grantové moţnosti. Důleţitým bodem práce je také seznámit čtenáře s městem Lanškroun a partnerskými městy, případně jejich společnou spolupráci. 12

Praktická část formou výzkumu by měla ověřit pravdivost hypotéz a vytvořit určitý závěr. Tato práce snad pomůţe městu Lanškroun, případně i partnerským městům, zvýšit návštěvnost a přilákat tak více turistů. Toto téma dosud nebylo nikým na Vysoké školy polytechnické zpracováno. Je však vypracována bakalářská práce na téma Městská památková rezervace Lanškroun (rok 2011), přičemţ se s touto prací shodují jen některé čerpané zdroje. Dále byla nalezena bakalářská práce o Euroregionu Glacensis (rok 2009), o kterém se zlehka, viz níţe, mluví.

13

1 Teoretická část 1.1

Svaz měst a obcí

Lanškroun je členem této organizace od 26. 2. 1990. [1] Město je však výjimečné v tom, ţe níţe zmiňovaná partnerství nevznikla díky svazu měst a obcí. Vděčí za to své bohaté historii a kontaktům nejen města, ale i lanškrounským firmám.

1.1.1 Co je Svaz měst a obcí České Republiky SMO je celostátní dobrovolnou nepolitickou a nevládní organizací, zaloţenou jako zájmové sdruţení právnických osob. Města a obce jsou členy tohoto Svazu. Činnost je zaloţena na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst. V dnešní době je ve Svazu kolem dvou a půl tisíce měst a obcí. [2]

1.1.2 Význam partnerské spolupráce měst První myšlenka partnerské spolupráce měst, v angličtině town-twinning, se zrodila po 2. světové válce. Záměrem této spolupráce bylo ochránit Evropu před dalšími konflikty. Díky tomu se lidé z jakýchkoliv evropských měst mohou setkávat, vzájemně se poznávat, vyměňovat si myšlenky, názory a zkušenosti. V dnešní době tato partnerská spolupráce přerostla spíše v hnutí, které spojuje města a občany celé Evropy i světa. Twinningové hnutí je zaloţeno na konkrétním setkávání občanů měst, na přátelství a osobních kontaktech. Tato spolupráce měst a obcí se zaměřuje na mnoho aktivit, jimiţ jsou aktivity kulturní, sportovní, výměny studentů a mladých lidí, spolupráce na projektech v rámci evropských programů. [3]

1.1.3 Nabídka partnerství Na internetových stránkách Svazu mohou města a obce ve stejnojmenném odkazu najít evropská města nebo obce, které hledají někoho z České republiky jako partnera. Všechna data jsou pravidelně aktualizovaná. Není však pravidlem a nutností hledat si partnerské město přes tento web. Jsou i jiné způsoby, jak taková města najít.

14

Konkrétním příkladem jsou dvě partnerská města a jejich vznik spolupráce s městem Lanškroun. Dzierźoniów – Tato spolupráce začala jiţ v období 80. let 20. století, kdy obě země procházeli těţkým obdobím, nastoleným totalitním reţimem. Tehdejší dost významný podnik Diora Dzierźoniów, vyrábějící spotřební elektroniku ve třídě HIFI, se rozhodl najít stejně vyspělý a silný podnik v českém regionu. Vybranou firmou byla Tesla Lanškroun. Obě firmy se dohodli na společné spolupráci, ta ale byla ukončena na konci 80. let. Po roce 1985 došlo k opětovnému navázání vztahů mezi pobočkou Československá vědeckotechnická společnost podniku Tesla a pobočka organizace polských techniků NOT podniku Diora. Mezi podniky se začali pořádat výměnné zájezdy na veletrhy, výměnné stáţe, exkurze a jiné. Po roce 1990 se partnerství podniků rozšířilo na partnerství mezi Středním odborným učilištěm elektrotechnické Lanškroun, a po roce 1997 se dále rozšířilo ještě o spolupráci mezi základními školami. Partnerství mezi nimi je dodnes a přináší to zkušenosti a nové poznatky stovkám studentů. (Město Lanškroun, 2009, str. 95-97) Keţmarok – Partnerství mezi Keţmarokem a Lanškrounem není bohuţel tak dobře rozvinuté a bohaté. Vznik této spolupráce se datuje okolo roku 1960, kdy se v Československu začali vytvářet nové okresy a kraje. Keţmarok tehdy spadal pod okresní město Poprad, který měl druţbu s městem Ústí nad Orlicí (okresní město Lanškrouna) a následně byl Lanškrounu přidělen Keţmarok. Partnerství obou měst pokračuje i nadále, avšak není tak rozšířené a aktivní jako partnerství s polským Dzierźoniówem. [jak uvádí František Grohola v e-mailové komunikaci s autorem tohoto článku ze dne 2. 3. 2012]

1.1.4 Dotace a granty Města mají moţnost získávat granty či dotace. Lanškroun a slovenský Keţmarok čerpají pouze z dostupných finančních prostředků obou měst. Partnerství s polským Dzierźoniówem napomáhají peníze z Euroregionu Glacensis. [jak uvádí Ing. Petra Brejšová v e-mailové komunikaci s autorem tohoto článku ze dne 25. 4. 2012] 1.1.4.1

Co je Euroregion Glacensis

„Regionální sdružení Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska - Euroregion Glacensis a Sdružení měst Kladské oblasti, dále nazývána stranami, podporujíce ideu 15

transhraniční spolupráce, podporujíce ideu evropské jednoty, ve snaze o rozvoj přátelských a vzájemně výhodných kontaktů mezi Českou republikou a Polskou republikou, pečujíce o zachování společného kulturního dědictví pohraničních území a současně berouce v úvahu ustanovení "Evropské rámcové úmluvy o spolupráci přesahující hranice mezi územními celky a orgány", přijaté Radou Evropy v Madridu 21. května 1980 se rozhodly vytvořit Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska Euroregion Glacensis.“ [4]

Obrázek 1: Mapa územního vymezení Euroregionu Glacensis zdroj: http://www.euro-glacensis.cz/

16

1.2

Lokalizace města

Město Lanškroun se nachází v podhůří Orlických hor ve Východních Čechách, kraj Pardubický, okres Ústí nad Orlicí.

1.2.1 Pardubický kraj Pardubický kraj leţí ve Východních Čechách, krajským městem jsou Pardubice. Rozloha kraje činí 4 519km2 a ţije zde 517 169 obyvatel. Pardubický kraj sousedí na jihovýchodě s krajem Jihomoravským, na východě s Olomouckým, na západě se Středočeským, na jihozápadě s krajem Vysočina, na severozápadě s krajem Královéhradeckým a na severu s Polskem. Celý kraj je vymezen čtyřmi okresy, a to: okres Pardubice, Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí. [5]

1.2.2 Orlické hory a Podorlicko Oblast Orlických hor a Podorlicka se nachází v severní části východních Čech. Značná část této oblasti se rozkládá na území Královéhradeckého kraje a menší část zasahuje do kraje Pardubického. Hranice této oblasti je dána hřebenem Orlických hor a linií měst Dobrošov, Dobruška, Opočno, Třebechovice pod Orebem, Choceň, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Jablonné nad Orlicí a Lichkov. Orlické hory a Podorlicko nabízí ideální podmínky pro turistiku, cykloturistiku a v zimních měsících pro sjezdové nebo běţecké lyţování ve známých lyţařských střediscích, například Deštné v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Zdobnice nebo Čenkovice. K návštěvě lákají také kulturní a historické památky. Ze zámků jmenujme například Opočno, Rychnov nad Kněţnou, Častolovice, Kostelec nad Orlicí a Doudleby nad Orlicí nebo Potštejn. Mezi nejnavštěvovanější zříceniny hradů patří Potštejn a Litice, dále Ţampach a Lanšperk. Za zmínku stojí poutní místo Homol a barokní kostel v Neratově, kostelík v Liberku nebo ve Velinách. Další turistickou zajímavostí je vojenské opevnění vybudované na obranu proti nebezpečí ze strany fašistického Německa (k nejnavštěvovanějším patří Hanička, Bouda a Dobrošov). [6]

17

1.2.3 Okres Ústí nad Orlicí Okres Ústí nad Orlicí zahrnuje 115 obcí, z toho 10 měst, 2 městyse a 103 obcí (vesnic). Rozloha celého okresu činí 1 258 km2 a ţije zde 140 503 obyvatel. Největším městem okresu dle počtu obyvatel je Česká Třebová, dále okresní město Ústí nad Orlicí. Lanškroun je na 4. místě. Tento okres je zajímavý tím, ţe zde sídlí firmy dvou největších výrobců autobusů v České Republice, a je tím Iveco Czech Republic a SOR Libchavy. [7]

1.3

Město Lanškroun

Obrázek 2: Letecký snímek města Lanškroun zdroj: www.google.com

Lanškroun je krásné rychle se rozvíjející menší město, které bylo zaloţeno ve 13. století. Jeho název má německý původ slova Landeskrone, který znamená „Zemská koruna“. Město leţí v Lanškrounské kotlině, cca 380 m n. m. a obývá ho 10 123 obyvatel. Lanškroun je správní centrum pro 22 obcí v okolí. Má skvělou polohu, nedaleko leţí největší ţelezniční uzel České republiky - Česká Třebová. Také leţí na celkem významné spojnici mezi Brnem – Svitavami a Polskem. [8] Co se týče průmyslu, město je známé elektrotechnikou a papírenstvím. Je zde i velké mnoţství nástrojáren. Sport v Lanškrouně hraje významnou roli. Je zde mnoho sportovních zařízení, která jsou plně vyuţita. Mezi ta nejvyuţívanější patří Sportovní hala Bohumila Modrého, která se přes zimu vyuţívá na volná bruslení pro veřejnost a na lední hokej - zápasy 18

Lanškrounské ligy a utkání Okresního přeboru. Lanškroun má svůj tenisový a šachový oddíl, florbalový klub, klub ledního hokeje a volejbalový oddíl. Ze sportovních zařízení můţe město kromě hokejové haly v Lanškrouně nabídnout i volejbalové, tenisové a beachvolejbalové kurty, fitness centra, spinning centrum nebo minigolf. Kromě těchto zařízení se mnoho mladých i starších občanů, nejen z Lanškrouna, věnuje cyklistice, fotbalu, volejbalu, dokonce i jízdě na koních. Lanškroun je i významným centrem vzdělávání. Nachází se zde 5 mateřských škol, 4 základní školy, 1 speciální škola, gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště, střední škola zemědělská a veterinární, základní umělecká škola Jindřicha Pravečka. Město má dobrou obchodní síť. Největší seskupení obchodů se nachází na náměstí Jana Marka Marků. Najdou se tu obchody s potravinami, útulné obchody s dárky, hodinářství, zlatnictví, obuv nebo obchody s oblečením. Pro milovníky chutného jídla či dobrého pití se zde nachází velký počet pohostinských a restauračních

zařízení,

barů,

pivnic,

malých

občerstvení

nebo

kaváren.

Nejoblíbenějšími restauracemi jsou Restaurace U Krkovičky, Restaurace Maniny nebo Restaurace Koupaliště. Lanškroun je skvěle dostupný pro okolní vesnice, díky pravidelným autobusovým linkám Československé státní autobusové dopravy Ústí nad Orlicí a.s. nebo vlakovým spojům společnosti České dráhy a.s. Město má díky své poloze v podhůří Orlických hor vcelku dobré vyuţití pro cestovní ruch. V okolí Lanškrouna se nachází dostatek vodních ploch, které slouţí pro rybolov, ale i pro vodní sporty. Dostatek lesů dopřává milovníkům přírody vhodné moţnosti na procházky, houbaření nebo sběru lesních plodů. Nově jsou vybudovány stezky pro hippoturistiku. Cyklisté si mohou vyšlapat na vrchol nedalekého Suchého vrchu, Bukovou horu nebo Lázek. Na všech kopcích jsou chaty s rozhlednami. Pro historiky se mezi Králíkami, Těchonínem a Mladkovem nachází mnoho bunkrů a tvrzí z 2. světové války. Zimní radovánky si návštěvníci Lanškrouna mohou uţít v nedalekých Výprachticích nebo Čenkovicích. Člověk by neměl dlouho váhat a určitě by měl navštívit a více poznat Lanškroun a jeho krásné okolí, přírodu a nejatraktivnější místa.

19

(Městské muzeum Lanškroun, 1991, str. 44-46, 73-74), (Národní výbor Lanškroun, 1948, str. 5-11)

1.3.1 Historie města Historie města Lanškroun se datuje od 2. poloviny 13. století, kdy zde bylo hlavní ekonomické centrum tehdejšího lanškrounsko- lanšperského panství. V roce 1285 si toto město, tehdejší panství, převzal Záviš z Falkenštejna od Václava II a právě z této doby je dochovaná první písemná zmínka. Město prošlo mezi mnoha majiteli. Těmi nejznámějšími byl od roku 1371 Petr Jelito, tehdejší rodák Dolního Třešňovce a biskup v Litomyšli. V 15. století byly majiteli Kostkové z Postupic pouze do roku 1507, kdy vládu převzali Pernštejnové. Po bitvě na Bílé Hoře byly dalšími majiteli Lichtenštejnové. Bohuţel nastala doba třicetileté války, coţ vzalo za své na vzhledu města. Koncem 18. století se Lanškroun stal správním městem pro 22 okolních obcí. Za zmínku stojí, ţe byl Lanškroun aţ do roku 1960 okresním městem, sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu. (Městské muzeum Lanškroun, 1991, str. 7-31)

1.3.2 Nejvýznamnější památky Město Lanškroun nabízí nejen turistům ale i jeho obyvatelům několik památek k navštívení. Jsou jimi například: Zámek Lanškroun Zájezdní hostinec Krčma Renesanční radnice Gymnázium Lanškroun Kostel sv. Anny Kostel sv. Máří Magdalény Kostel sv. Václava [9]; [10]; [11] Lanškrounské rybníky [14]

20

Obrázek 3: Zámek Lanškroun zdroj: www.google.com

Obrázek 4: Renesanční radnice v Lanškrouně zdroj: www.google.com

1.3.3 Památky a tipy na výlety v okolí Nový zámek u Lanškrouna Zámek Tatenice Torzo kláštera Koruna Poutní místo Mariánská hora Divoká Orlice, Zemská brána Údolní nádrţ Pastviny Lázně Velké Losiny 21

Andrlův Chlum Kozlovský kopec Lázek Suchý vrch Údolí Moravské Sázavy Tvrz Bouda Tvrz Hanička Průmyslové Muzeum Mladějov Muzeum řemesel Letohrad Vojenské muzeum Králíky [9]; [10]; [11]; [12]; [13]

Obrázek 5: Nový zámek u Lanškrouna zdroj: www.google.com

22

Obrázek 6: Tvrz Bouda zdroj: www.google.com

1.4

Společenský život v Lanškrouně

Město Lanškroun pořádá kaţdoročně řadu kulturních a společenských akcí, divadelních představení či výstav ve spolupráci s Kulturním centrem. Město má kaţdoročně jiţ tradiční akce, na kterých spolupracuje s jejími organizátory.

1.4.1 Akce v roce 2012 Kulturní a společenské akce Oslavy 20 let od znovuobnovení muzea 3. Ročník Petra Oravce – Lanškrounský dţem Jarní koncert skupiny Big Band Smetanova Litomyšl 2012 – Externí koncert: Čtvero ročních období [15] Divadelní představení Bez předsudků (Divadlo Kalich Praha) Zmýlená platí (Zora Kostková – Procházková) Básník a kočka (Wilton Manhoff) [15]

23

Výstavy Jak jsme ţili v Lanškrouně v 50. – 80. letech 20. století Výstava zdobených velikonočních vajíček Výstava Anna Šlesingerová – Panenky ze soukromé sbírky Výstava Karel Balcar – obrazy Výstava Veronika Balcarová – dětské ilustrace, betlémy, vánoční stromky [15] Promítání pro veřejnost Kyrgyzstán – promítání s vyprávěním pana Jaroslava Jiráska o této krásné zemi. [15]

1.4.2 Tradiční akce Masopustní průvod a veselice – vţdy v půlce února pořádá Městské muzeum v Lanškrouně průvod v maskách. Na malém náměstí mohou návštěvníci vidět i tradiční zabíjačku se vším co k tomu patří. Stánky s občerstvením zde také nechybí. Majáles – kaţdoročně pořádají studenti septimy a 3. ročníku Gymnázia Majáles ve

spolupráci

s Kulturním

centrem

Lanškroun.

Akce

se kaţdoročně zúčastní stovky lidí. Pravečkův Lanškroun – tuto akci pořádá Kulturní centrum města. Jde o festival dechových hudeb, který má tradici o délce více neţ 25 let. Představují

se

zde

dechové

soubory

z tohoto

regionu

ale i ze zahraničí. Akce je pojmenovaná po Jindřichu Pravečkovi, který

byl

známým

hudebním

skladatelem

a

dirigentem

Lanškrouna. Díky svým činům během ţivota výrazně ovlivnil vývoj české dechové hudby. Malý závod míru AVX – pořádaný Cyklistickým klubem Lanškroun. Tento rok jiţ bude 41. ročník mládeţnického čtyřetapového cyklistického závodu. Pivní festival – Tato akce je pořádaná přímo Kulturním centrem Lanškroun a jedná se o slavnosti piva. Tento rok se bude konat 3. ročník a v prostorách lanškrounského zámku se návštěvníci mohou těšit 24

na ochutnávku piva několika pivovarů, bohaté občerstvení a vystoupení několika kapel. Muzejní hrátky – Tuto akci pořádá Městské muzeum v Lanškrouně a jedná se o vystoupení skupiny historického šermu, dále je zde hudební program, hry pro děti, výstava drobného zvířectva a další. Regionem Orlicka – Jedná se o cyklistický závod juniorů, kde se účastní nejen čeští závodníci v kategorii junioři a kadeti, ale i závodníci z Polska, Rakouska a dalších států. Tento závod je rozčleněn do tří dnů. Mistrovství střední Evropy v závodech do vrchu – V nedalekých Albrechticích se koná kaţdoročně jeden ze závodů Mistrovství střední Evropy, kam se sjede velké mnoţství závodníků a celý víkend tu návštěvníci mohou vidět tréninky i jízdy na ostro. Pro milovníky adrenalinu je to dobrý důvod tuto akci navštívit. Lanškrounská kopa a Městské slavnosti – Nejlepší a dle mého největší akce v Lanškrouně se koná vţdy druhý víkend v září a je pořádána Klubem českých turistů ve spolupráci s Kulturním centrem Lanškroun. Jedná se o dálkový pochod, na kterém jsou vyznačené trasy různých délek. Můţou se zúčastnit nejen pěší návštěvníci, ale také cyklisté a nově i in-line bruslaři. Kaţdoročně přijíţdí tisíce návštěvníků. Celé páteční odpoledne i celou sobotu je zajištěn bohatý program, od vystoupení studentů Gymnázia, tanečních skupin aţ po významné hudební kapely či zpěváky. Městské slavnosti a kopa jsou doprovázeny i trhy s bohatým občerstvením. Lanškrounský jazzový festival – Lákadlem pro milovníky hudby je právě tento festival, který je pořádán kaţdoročně v sále lanškrounského zámku. Adventní trhy – To, co nesmí před Vánoci chybět v Lanškrouně, jsou adventní trhy, na kterých si návštěvníci mohou nakoupit zboţí s vánoční tématikou. Trhy doprovází vůně svařeného vína nebo punče. [16]

25

1.5

Partnerská města

Město Lanškroun se neustále snaţí rozvíjet partnerskou spolupráci. Doposud spolupracuje se 4mi městy, se kterými mají uzavřenou i partnerskou smlouvu a snaţí se nejrůznějšími způsoby rozvíjet vztahy.

Partnerská města: Keţmarok, Slovensko Dzierźoniów, Polsko Castiglione In Teverina, Itálie Serock, Polsko [17]

Obrázek 7: Znak města Kežmarok

zdroj: http://www.google.com/

26

Obrázek 8: Znak města Dzierźoniów zdroj: http://www.google.com/

Obrázek 9: Znak města Castiglione In Teverina zdroj: http://www.google.com/

27

Obrázek 10: Znak města Serock zdroj: http://www.google.com/

1.5.1 město Kežmarok Keţmarok je překrásné město se 17 500 obyvateli leţící v Prešovském kraji na severu Slovenské republiky. Město se nachází v nadmořské výšce 626 metrů nad mořem a je obklopeno krásnou krajinou Vysokých Tater. První dokumenty o městě pochází uţ z 50. let 13. století. Historie města není tak rozsáhlá jako historie Lanškrouna. Zajímavé na ní je však to, ţe město vzniklo sloučením několika osad ještě z doby, kdy tu ţilo původní slovanské obyvatelstvo a němečtí přistěhovalci. Datum první zmínky je z roku 1251. O 18 let později získal Keţmarok městská práva. V minulosti bylo město díky své poloze významným bodem obchodních cest z Orientu do Evropy. Školství a kultura hrají ve městě důleţitou roli. V minulosti zde studovali a působili různí spisovatelé, umělci a vědci Slovenska. První škola zde vznikla jiţ ve 14. století. Město se můţe chlubit svojí architekturou. Turisté zde mohou vidět zastoupení téměř všech slohů. Mezi nejvýznamnější památky patří kostely, zámek nebo staré měšťanské domy. Významnou celovíkendovou akcí města je Evropské lidové řemeslo, které se koná kaţdoročně jiţ od roku 1991. Na tuto akci právě jezdí i lanškrounští obyvatelé v rámci partnerství. [18]

28

Obrázek 11: Mapa a poloha města Kežmarok zdroj: http://www.google.com/

1.5.2 město Dzierźoniów Turisticky oblíbené město Dzierźoniów leţí ve stejnojmenném okrese v Dolnoslezském vojvodství na úpatí Sovích hor Sudecké vysočiny. Ţije zde 35 tisíc obyvatel. Okolí města nabízí krásnou přírodu, mnoţství minerálů, historické podzemní objekty z 2. světové války a nepopsatelně krásný výhled na hory na obzoru. Historické památky zkrášlují město. Mezi nejhezčí památky se řadí radnice ze 17. století s hranatou věţí, obranné hradby ze 13. století, kostel sv. Jiří, kostel Panny Marie Matky Církve, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, kaple rodiny Sadebecků, socha sv. Jana Nepomuka, dům J. T. M. Kellnera, nebo vodovodní věţ, která vznikla před 2. světovou válkou. Pro návštěvníky města je zde otevřeno několik stylových restaurací s příjemným posezením u chutného jídla. Pro milovníky sportu se zde nachází moderní Centrum sportu a rekreace, kde člověk můţe vyuţít sportovní haly, krytého bazénu, posilovny, fotbalového hřiště nebo tenisových kurtů. Dzierźoniów je moderní, rychle se rozvíjející město, které má turistům co nabídnout. [19]

29

Obrázek 12: Mapa polohy města Dzierźoniów zdroj: http://www.google.com/

1.6

Partnerství

Lanškroun má uzavřené partnerství se 4mi městy, já jsem si však pro svoji bakalářskou práci vybrala dvě města, a to Keţmarok a Dzierźoniów. S oběma městy jsou sepsané smlouvy o partnerských vztazích. Významem a cílem obou partnerství je sbliţování se s obyvateli partnerských měst, rozvíjení vzájemných vztahů a podpora setkání. Partnerství by mělo napomoci sportovnímu a kulturnímu setkání mládeţe a dospělých spolků a organizací v daném městě a tím rozvíjet vztahy mezi jednotlivci, rodinami a kolektivy. Obě města si tímto kladou za cíl rozvíjet cestovní ruch pomocí informačních center v daných lokalitách, pořádání společných akcí nebo setkání, jak praví Dohoda o partnerských vztazích mezi městy Lanškroun a Keţmarok.

1.6.1 Partnerství s polským městem Dzierźoniów Partnerství mezi těmito městy bylo podepsáno Smlouvou o spolupráci 27. října 1999. Podpisu však předcházelo mnoho historických okamţiků. Počátek spolupráce začal mnohem dříve, konkrétně v 80. letech 20. století. O tom jiţ bylo řečeno viz 2.1.3 Nabídka partnerství. Partnerství je opravdu velmi rozšířené. Jsou zde zapojeny i organizace a zařízení města.

30

Kromě níţe zmíněných spolu také spolupracuje: Městské muzeum Lanškroun a Dzierźoniówské kulturní středisko (od roku 1999 aţ dodnes) Městská a okresní knihovna a Spolek partnerských měst Dzierźoniówa a města Lanškrouna (od roku 1999 aţ dodnes). (Město Lanškroun, 2009, str. 109-115)

1.6.1.1

Spolupráce Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Lanškroun s Zespol Szkol Nr 1 Dzierźoniów v rámci partnerství

Za počátek spolupráce se datuje rok 1990, kdy tehdejší ředitel lanškrounské odborné školy a odborného učiliště rozhodl navštívit podnik Diora v Dzierźoniówě a snaţil se zajistit případnou spolupráci.

Stalo se tak díky podobným učebním oborům

a podniku Tesla v Lanškrouně. 17. dubna 1991 byla podepsána dohoda o spolupráci, ve které byly vypsány i následující základní body: Moţnost 2 týdenního pobytu pro zaměstnance a rodinné příslušníky na internátech dané školy o letních prázdninách, Moţnost týdenních stáţí 10 ţáků škol v laboratořích a dílnách, Moţnost výměny učebních programů a zkušeností z didaktiky v odborných předmětech. Při první návštěvě ţáků z Polska se na učilišti věnovali logickým obvodům TTL a exkurzím v lanškrounském podniku Tesla, při dalších návštěvách se zaměřili na automatizaci a řídicí systémy. A naopak, kdyţ se konaly stáţe českých studentů v Polsku, jejich cílem byla výpočetní technika. Partnerství se postupem času stále prohlubovalo mezi oběma školami, za coţ se vděčí pořádání prohlídek obou měst a jejich okolí, pořádání společných akcí (například diskotéky, koncerty nebo večírky). Krásným zpestřením byly i konané turnaje ve fotbale, volejbale, košíkové nejen mezi studenty, ale i mezi pedagogy. Toto partnerství má velký význam pro školy partnerských subjektů. Kaţdoročně se v březnu a v říjnu setkávají učitelé obou měst na Den učitelů. Po roce 1990 měli pedagogové ze škol blíţe se seznámit s tím, jak jsou vybaveny školní učebny, jak je 31

celkově organizována výuka a jak se ţáci na jednotlivých oborech vzdělávají. V roce 2010 to bylo jiţ 20 let společné spolupráce a oběma školám to přineslo obohacení pro ţáky i učitele obou škol. Za tolik let se konalo na desítky výměnných pobytů, exkurzí, stáţí a návštěv. Od roku 2006 se do této spolupráce zapojili i studentky oboru kadeřnice a kosmetička, které mají moţnost absolvovat také výměnné pobyty právě v Dzierźoniówě nebo Bielawě. Toto partnerství je opravdu pevné a přináší oběma školám mnoho výhod – zisk zkušeností, nové kamarády, zlepšení se ve svém oboru, zlepšení se v jazyce a mnoho dalšího. (Město Lanškroun, 2009, str. 104-106) 1.6.1.2

Spolupráce Základní umělecké školy Jindřicha Pravečka v Lanškrouně a Umělecké školy Panstwowa Szkola Muzyczna I stopnia im. Wojciecha Kilara w Dzierzoniowie

Tato spolupráce započala jiţ v roce 2004. Partnerství začalo setkáním s muzikantským tématem polského umělce Frydryka Chopina, jehoţ hudba zazněla na koncertě v lanškrounském sále. Od tohoto roku se konalo více neţ deset společných setkání, z nichţ kaţdé bylo na nějaké téma, například Den české kultury, Den polské kultury, Den dechařů a tak dále. I přes dlouhé fungování tohoto partnerství se neobejdou obě školy bez finančních prostředků. Za podporu touto formou vděčí školy fondům města Lanškrouna, sdruţení rodičů při škole a samotným rodičům studentů. Polský Dzierźoniów mělo moţnost navštívit přes 150 dětí a téměř všichni pedagogové. Myslím si proto, ţe by byla chyba takovéto partnerství nepodporovat. (Město Lanškroun, 2009, str. 106-108) 1.6.1.3

Spolupráce mezi Gymnáziem Lanškroun a polskou školou „Zespół Gimnazjów nr 3 im. Stanisława Konarskiego w Dzierźoniowie v letech 2006 – 2009

Hlavními důvody vzniku tohoto partnerství byl chtíč spolupráce mezi oběma školami právě v oblasti sportu, rekreace nebo poznávání kultur obou národů, které funguje jiţ od roku 2006. O rok později uspořádali obě školy výměnný pobyt pro ţáky a učitele, na který přispěl na straně lanškrounského gymnázia, Pardubický kraj. Ţákům na obou pobytech nechyběl ani sport, turistika, společná zábava nebo zapojení se do výuky 32

se studenty v partnerské škole. V letech 2008 – 2009 se výměnné pobyty zopakovaly díky perfektně propracovanému projektu, který byl spolufinancován z prostředků Evropské Unie. Díky tomuto projektu si obě školy mohli vybavit například novou digitální techniku, sportovní dresy a další. (Město Lanškroun, 2009, str. 108-109)

1.6.2 Partnerství se slovenským městem Kežmarok Tehdejšího starostu města Keţmarok vedlo k myšlence a realizaci, následně i uzavření partnerství s Lanškrounem několik důvodů: Historické Politicko – společenské Hospodářské – z hlediska cestovního ruchu Přesný datum té počáteční spolupráce se mi ani přes několik osob nepodařilo zjistit. Některé ty první pokusy o spolupráci začali v roce 1960, kdy v tehdejším Československu bylo vytvořeno nové územní členění, a tím vznikli i okresy a kraje, jak jsem o tom hovořila jiţ v bodě 2.3. Nabídka partnerství, odstavec 3. Město Poprad mělo partnerství s Ústím nad Orlicí, a Lanškrounu byl přidělen právě Keţmarok. Spolupráce mezi městy se rozvíjela v oblasti společenské, kultury, sportu a hospodářství. Okolo roku 1990 bylo partnerství slabší nastolenou dobou a následným rozdělením České a Slovenské republiky. Kdyţ se tehdy uzavírala partnerství měst, oba starostové brali na zřetel to, aby to přineslo uţitek městu i jejím obyvatelům. Záleţelo jim na tom, aby se lidé střetávali a komunikovali navzájem, poznávali se a vytvářeli si tak mezi sebou důvěru. Tehdejší starosta města Keţmarok, pan František Grohola, navrhl městským radám města a zastupitelstvům svůj návrh spolupráce, který byl i následně odsouhlasen. Roku 1995 se rozhodl pan Grohola oslovit tehdejšího starostu Lanškrouna, pana Jana Kolomého, který téţ s partnerstvím souhlasil. Po určení cílů této spolupráce a směrů byla uzavřeno roku 1997 smlouva o partnerských vztazích mezi těmito městy. Partnerství dnes vcelku aktivně přetrvává stále. [jak uvádí František Grohola v e-mailové komunikaci s autorem tohoto článku ze dne 2. 3. 2012]

33

1.6.2.1

Spolupráce Kežmaroku a Lanškrouna

Tato spolupráce, i kdyţ trvá hodně let, není tak aktivní. Partnerství má 4 oblasti spolupráce. První oblastí je samospráva, kdy obě města pořádají oficiální návštěvy. Druhá oblast spolupráce zahrnuje sport. Obyvatelé Keţmaroku pravidelně přijíţdí na Lanškrounskou kopu pořádanou Klubem českých turistů ve spolupráci s městem Lanškroun. Účastníci si mohou vybrat, zda připravené trasy, různých délek, budou absolvovat pěšky, na kole nebo na kolečkových bruslích. Této akce se účastní necelých 5000 lidí, kaţdý rok se však toto číslo zvyšuje. Další zajímavou sportovní událostí je Sportovní olympiáda partnerských měst, která má hned několik disciplín, jsou jimi například fotbal, volejbal, stolní tenis a disciplína formou překvapení. Třetí oblastí spolupráce je cestovní ruch, kdy pořádají pobyty pro občany Lanškrouna v Keţmaroku a Tatrách. Kaţdoročně se také koná stáţ 10 ţáků ze Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Lanškroun v partnerském Keţmaroku. V roce 2009 se dokonce uskutečnil výměnný pobyt Střední zemědělské školy Lanškroun s Polnohospodářskou školou Keţmarok. Posledním bodem spolupráce je kultura. Pěvecké a folklórní skupiny z Lanškrouna přijíţdí na festival Evropská lidová řemesla. [jak uvádí Drahomíra Lišková v e-mailové komunikaci s autorem tohoto článku ze dne 23. 4. 2012], [22]

34

2 Praktická část – Marketingový výzkum 2.1

Údaje k marketingovému šetření

Téma vlivu partnerství je mezi občany, nejen města Lanškroun, nediskutované. Toto bylo i důvodem toho, proč jsem si takové téma bakalářské práce vybrala. Ve své praktické části bych ráda zjistila, jaký mají lidé nejen města Lanškrouna, názor na partnerství mezi městy. Zajímá mne, zda vědí, co určité termíny znamenají nebo zda jsou dokonce zapojeni aktivně i pasivně do nějakého partnerství. Zajímá mne názor respondentů na toto téma, a zda mají přehled o tom, jestli i jejich město nějaké partnerství má. Na základě těchto otázek bych ráda dotazník vyhodnotila a vyvodila z něho závěr, případné doporučení městům, co by se dalo zlepšit, jak občany více nalákat nebo zapojit do partnerství měst a obcí. Dotazník byl vytvořen díky webovým stránkám www.vyplnto.cz, kde bylo pro respondenty zadáno 16 lehkých a srozumitelných otázek. Dotazníky byly zaslány na všechny krajské úřady České republiky, které mají odbor cestovního ruchu nebo kultury. Dále byly zaslány na městské úřady v celé České naší zemi, po mým známých přes email a sociální síť. Bohuţel se mi odpovědí z úřadů moc nevrátilo. Byla jsem dokonce upozorněna zaměstnankyní nejmenovaného úřadu, ţe na takové věci opravdu úředníci a úřednice čas nemají. Dotazníku se zúčastnilo 132 respondentů a doba šetření byl 1 měsíc. Ostatní údaje viz tabulka.

35

Tabulka 1: Základní informace dotazníku

Autor průzkumu:

Romana Marková

Doba šetření:

14. 3. 2012 - 13. 4. 2012

Počet respondentů:

132

Počet otázek:

16

Pouţité ochrany:

ţádné

Zobrazení otázek:

celý dotazník najednou

Návratnost dotazníků:

49,30%

Průměrná doba vyplňování

00.07:45

36

Vyhodnocení dotazníku

2.2

Otázka číslo 1 V první otázce jsem se chtěla dozvědět od respondentů, odkud jsou, kde bydlí. Sešli se respondenti opravdu z různých konců České republiky, za coţ jsem velice ráda. Graf 1: Ve kterém kraji bydlíte?

kraj Pardubický

Ve kterém kraji bydlíte?

kraj Vysočina 1%

kraj Olomoucký

9%

kraj Moravskoslezský

4% 27% 5%

kraj Zlínský kraj Jihomoravský

1%

kraj Královehradecký

3%

kraj Jihočeský 5%

kraj Plzeňský kraj Karlovarský

4%

kraj Ústecký 19% 13%

kraj Středočeský Praha

3%

5%

1%

kraj Liberecký

Zdroj: Vlastní šetření

Z grafu je viditelné, ţe byl alespoň jeden respondent z kaţdého kraje naší republiky. Největší obsazení má Pardubický kraj, 27%, v němţ i já bydlím. Dalším krajem, kde lidé odpovídali na dotazník o partnerství má s 19% Vysočina, za ní je kraj Středočeský, 13%. Ostatní kraje mají niţší procentní hodnotu, ale kaţdá odpověď a názor na toto téma je přínosem.

37

Otázka číslo 2 Ve druhé otázce bylo účelem zjistit, jestli má dle respondentů partnerství měst a obcí vliv na rozvoj cestovního ruchu. Člověk by měl okamţitě bez jakéhokoliv váhání říci, ţe ano, vliv má. Našli se však i tací, kteří tohoto názoru nejsou. Graf 2: Myslíte si, že má partnerství měst a obcí vliv na rozvoj cestovního ruchu?

Myslíte si, že má partnerství měst a obcí vliv na rozvoj cestovního ruchu? 4%

Ano určitě. Partnerství mají velký vliv na rozvoj cestovního ruchu

7%

Zřejmě ano.

34%

55%

Nemám zdání.

Ne, partnerství nemají ţádný vliv na rozvoj cestovního ruchu. Zdroj: Vlastní šetření

Bylo potěšující vidět, ţe 55% respondentů souhlasí se mnou a myslí se, ţe mají partnerství měst a obcí vliv na rozvoj cestovního ruchu. Proč by také nemělo, obce pořádají mezi sebou nejen společná setkání, ale i výměnné pobyty a jiné. Na odpověď zřejmě ano odpovědělo 34%. Jistí si pravdivostí této otázky moc nejsou. 7% respondentů odpovědělo, ţe nemají zdání. Předpokládám, ţe by nad touto otázkou ani více nepřemýšleli, zda tedy pravdivá je nebo není. Pouhá 4% ze všech respondentů tvrdí, ţe partnerství nemají ţádný vliv na rozvoj cestovního ruchu. Proč takto odpověděli nevím, ale dle mého, pravdu nemají. Jsem toho názoru, ţe takto odpověděli velmi mladí lidé, kteří se s tím to typem rozvoje cestovního ruchu dosud nesetkali.

38

Otázka číslo 3 V této otázce jsem se chtěla dozvědět od respondentů, co si vlastně myslí, ţe partnerství přináší městům, obcím a jejím obyvatelům? Poţádala jsem je, aby napsali alespoň 2 pozitiva. Otázka byla na vypisování, proto je mnoho odpovědí. Většina se shodovala, některé však byly zařazeny do určitého společného názvu. Graf 3: Co podle Vás přináší partnerství městům, obcím a jejím obyvatelům?

Co podle Vás přináší partnerství městům, obcím a jejím obyvatelům? (Napište prosím alespoň 2 pozitiva).

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

46 31

28

25 23 13 12 11 10 9

8

8

7

7

7

5

4

1


Nejčetnější odpověď respondentů, 46, jsou finance. Mnoho lidí psalo o tom, ţe městům přibývají na tato partnerství finanční prostředky a společně mají moţnost získat větší dotaci. Dalším četně zodpovězeným pozitivem je spolupráce, odpovědí 31. Slovo propagace podle respondentů je velké pozitivum. Města si navzájem vytváří propagaci. Jeden dělá reklamu druhému. Dalším pozitivem je kultura, kdy mají města díky 39

partnerství kulturní obohacení. Konají společné akce nebo koncerty pro veřejnost, obyvatele daných měst. Pátou nejčastější odpovědí je rozvoj a výměna zkušeností. Organizace takových setkání není hračka a kaţdým novým plánováním člověk, který je do toho zapojen, získává zkušenosti ve všech směrech. Šestou nejčastější odpovědí bylo poznání partnerského města a jeho okolí. Vidím v tom velké pozitivum. Předpokládám, ţe by se někteří lidé do dané země nebo do partnerského města jen těţko někdy podívali. Za zmínku stojí i lidmi zvolené pozitivum výměnné pobyty. Bohuţel se našlo i 9 odpovědí, kdy respondenti netušili, jaké pozitivum by to mohlo přinášet. Lidé poznávají zvyky a tradice druhých národů, coţ byla jedna z odpovědí. Respondenti zmínili i vznik nových kontaktů, přátel, kamarádů. Mezi ty méně zmíněná pozitiva patří pomoc v nouzových situacích, otázkou by bylo, zda by se tak opravdu stalo, ţe by si města

vypomohla

například

při

přírodní

katastrofě.

Dalším

pozitivem

je brigáda/praxe/nová pracovní místa. Pokud města mezi sebou mají uzavřená partnerství, díky tomu můţe vzniknout i nové pracovní místo, člověk, který se tomuto směru rozvoje cestovního ruchu bude věnovat. Za zmínku stojí i pozitiva typu – rozvoj cestovního ruchu, příliv turistů, informovanost nebo udrţování vztahů. Vše co zde bylo zmíněno, jsou určitě pozitiva těchto partnerství.

40

Otázka číslo 4 Ve 4. otázce jsem se chtěla dozvědět, zejména od těch respondentů, kteří se zatím ţádného partnerství neúčastní, zda by o to zájem měli, zda by se zapojovali a vypomáhali budovat a rozšiřovat jej. Graf 4: Pokud byste měl/a možnost, případně byl/a více informován/a, zapojil/a byste se do dění a společného budování partnerství?

Pokud byste měl/a možnost, případně byl/a více informován/a, zapojil/a byste se do dění a společného budování partnerství? 11% Nejsem si jist/á. 47% 42%

Určitě ano, zapojil/a bych se. Toto téma mne nezajímá.

Zdroj: Vlastní šetření V dnešní uspěchané době je jasné, ţe občany okolo nás nezajímají partnerství měst a obcí. Vypovídá o tom i hodnota 11% respondentů, kteří opravdu odpověděli, ţe je toto téma nezajímá. Druhé zastoupení má 42% odpovědí. Pokud by tito respondenti byly více informováni, určitě by se zapojili. Největší obsazení má odpověď, ţe si nejsou jistí, zda by se zapojili či ne. Konkrétně se jedná o 47% respondentů.

41

Otázka číslo 5 V této otázce jsem se ptala, zda respondent zná nebo se pohybuje v nějakém jiném partnerství, neţ je partnerství měst a obcí. Bylo tím myšleno, například partnerství nějakých organizací, spolků, sportovních krouţků a další. Pokud respondent odpověděl, ţe zná nebo se pohybuje v jiném partnerství, přesunulo ho to na otázku číslo 6. Pokud však někdo odpověděl, ţe ţádná jiná partnerství nezná, ani se v ţádných jiných nepohybuje, posunulo ho to aţ na otázku číslo 7. Graf 5: Znáte, nebo se pohybujete v nějakém jiném partnerství, než je partnerství měst a obcí?

Znáte, nebo se pohybujete v nějakém jiném partnerství, než je partnerství měst a obcí? Například partnerství spolků, organizací, sportovních kroužků, a tak dále.

33%

67%

Ne, neznám ţádná jiná parnerství/ nepohybuji se v ţádném jiném partnerství. Ano, znám nebo se pohybuji.


Celkem vysoké číslo, konkrétně 67%, značí velký počet respondentů, kteří neznají ţádné jiné partnerství, a v ţádném se ani nepohybují. Mnoho lidí se věnuje různým druhům sportu, ale zřejmě ještě jejich klub či spolek nedošli k takovému pokroku, ţe by vytvořili partnerství s někým po České republice nebo v zahraničí v oblasti sportu. Naproti tomu 33% respondentů zná a dokonce se i pohybuje v jiném partnerství.

42

Otázka číslo 6 Pokud v předchozí otázce respondent odpověděl ano, přesunulo ho to na tuto další otázku. Ráda bych zjistila, v jakých tedy konkrétních jiných partnerstvích se dotyční pohybují. Některé obce mají spolky, které spolupracují mezi sebou a pomáhají si. Je tomu tak i v tomto případě? Otázka byla opět na vypisování, takţe kaţdý měl moţnost napsat jeden a více jiných partnerství, které znají. Graf 6: Jaká znáte, nebo v jakých jiných partnerstvích se pohybujete, než je partnerství měst a obcí?

Jaká znáte, nebo v jakých jiných partnerstvích se pohybujete, než je partnerství měst a obcí? Například partnerství spolků, organizací, sportovních kroužků.

Počet odpovědí

15

12 10

10 5

8

7 2

2

1

1

1

0


Na grafu můţeme vidět nejvíce opakované odpovědi. Partnerstvím, které znají nebo jsou jeho členem a má nejvíce odpovědí je partnerství mezi školami. V tomto případě se tak děje mezi vysokými školami, středními nebo základními. Ţáci a studenti se díky tomuto partnerství mají moţnost podívat do partnerské obce a jejího okolí. Naučí a dozvědí se něco nového. Opráší si své komunikační schopnosti v cizím jazyce a mnoho dalšího. Tato partnerství jsou stále oblíbenější. Partnerství udrţují zájmové 43

spolky, do nichţ lze zařadit motorkáře, zahrádkáře, rybáře, šachisty a další. Do sportovních spolků jsou v této otázce zařazeny některé kluby, například Tělovýchovná Jednota Sokol, Klub českých turistů nebo Triatlonový klub. Lze sem zařadit i sportovní kluby – fotbal, volejbal, florbal, hokej, tenis a další. Hodně se i já setkávám s partnerstvím mezi sbory dobrovolných hasičů. V rámci partnerství se pro mladé hasiče a jejich vedoucí pořádají výměnné pobyty s výlety do okolí a pravidelné návštěvy. Další kategorií jsou hudební spolky, kdy společně mohou pořádat hudební akce, festivaly nebo koncerty. Taneční spolky mají také svá partnerství. V tomto případě byl odpovězen folklor, na něhoţ se sjíţdí spolky nejen z České republiky ale i ze zahraničí. V odpovědích respondentů byl navrţen i divadelní spolek, nebo jak jiţ bylo řečeno, spolupráce spolků v rámci jedné obce. Odpověď, která mne mile překvapila, ţe existuje i partnerství mezi městskou policí s obcí Polska.

44

Otázka číslo 7 V této otázce mne zajímalo, zda obec, ve které respondent bydlí, má partnerství s českým nebo zahraničním městem. Pokud odpověděl ano, pokračoval otázkou 8. Jestli odpověděl ne nebo nevím, odpovídal aţ na otázky od čísla 14. Graf 7: Má město, ve kterém bydlíte, nějaké partnerství s českým nebo zahraničním městem?

Má město, ve kterém bydlíte, nějaké partnerství s českým nebo zahraničním městem? 9%

Ano, má partnerství. 27%

Nevím, nezajímám se o to. 64%

Ne, nemá partnerství s ţádným městem.


Z celkového počtu odpovědí má rodné město 64% respondentů partnerství se zahraničním nebo českým městem. Celkem vysoké číslo, 27%, značí o nezájmu některých lidí a 9% nám říká, ţe jejich město partnerství s nikým nemá. Předpokládám, ţe jde spíše o vesnice.

45

Otázka číslo 8 Pokud respondenti na předchozí otázku odpověděli kladně, automaticky se jim objevila otázka tato. Zde jsem chtěla vědět s jakým konkrétním městem má jejich rodné město, případně místo bydliště, partnerství. Otázka byla na vypisování a odpovědí bylo opravdu dost. Na základě velkého počtu měst jsem vytvořila tento graf, který nám ukáţe obecně, s jakou částí Evropy, případně jinými státy, mají nejvíce města uzavřené partnerské smlouvy. Graf 8: S jakým českým nebo zahraničním městem má Vaše město partnerství?

S jakým českým nebo zahraničním městem má Vaše město partnerství? 1%

3%

5%

11%

Východní Evropa Západní Evropa 13%

Jiţní Evropa Severní Evropa

56%

Střední Evropa 8% 3%

Japonsko USA Nevím


Nejvíce vypisovali respondenti města a obce Střední Evropy, ze států to bylo nejvíce Polsko, Německo a Slovensko. Na druhém místě je Západní Evropa se 13%, stát to pak byl konkrétně Francie. Další oblíbenou destinací v rámci partnerství jsou města a obce ve Východní a Jiţní Evropě. Ovšem objevili se zde i státy, které jsem vcelku ani nečekala. Bylo jimi Japonsko a státy ve Spojených státech amerických. Našli se ale i ti, kteří netuší, 5%.

46

Otázka číslo 9 Ráda bych se touto otázkou dozvěděla, zda jsou lidé ve svých městech dostatečně informovaní o dění mezi partnerskými městy. Informovanost obyvatel je velice důleţitá, a pokud chtějí města zvýšit zapojení obyvatel do činnosti, měli by je více nalákat, najít na tom to pozitivní a předat to i jim. Graf 9: Pokud má Vaše město s někým partnerství, myslíte si, že jste o něm dostatečně informován/a?

Pokud má Vaše město s někým partnerství, myslíte si, že jste o něm dostatečně informován/a?

18%

Ano, jsem dostatečně informován/a. 46%

36%

Mohlo by to být lepší.

Ne, jako obyvatel mého města nejsem o partnerství vůbec informován/a.


Z grafu je zřetelné, ţe je 46% respondentů dostatečně informovaných. Červená barva nám značí 36% respondentů, kteří tvrdí, ţe by to mohlo být lepší. Ţlutá barva pak poukazuje na 18% respondentů, kteří tvrdí, ţe jako obyvatele svého města nejsou o partnerství vůbec informováni.

47

Otázka číslo 10 V otázce číslo 10 jsem se ptala respondentů, zda se zapojují do činností mezi partnerskými městy. Graf vyšel vcelku pěkný, díky tomu, ţe odpovídali lidé, kteří se zapojují a i ti, kteří se nezapojují. Graf 10: Zapojujete se do činnosti mezi partnerskými městy?

Zapojujete se do činnosti mezi partnerskými městy?

Ne, nemám na to čas.

20% 36%

Ano, zapojuji se občas. Ano, snaţím se zapojovat vţdy.

22%

Ne, nikdy. 22%


Do činnosti mezi obcemi se zapojuje občas 22% respondentů. Stejné číslo vyšlo i v odpovědi, ţe se určití lidé snaţí zapojovat vţdy. Předpokládám však, ţe v tomto případě odpovědí jde o zaměstnance úřadů, kteří se věnují cestovnímu ruchu a jeho dění v svém městě nebo lokalitě. Z celkového počtu respondentů odpovědělo 20%, ţe se nikdy nezapojují. Dalších 36% značí, ţe na takový druh činnosti, zábavy nemají čas.

48

Otázka číslo 11 V této otázce jsem se ptala respondentů, do jakých konkrétních činností se zapojili. Otázka byla opět na vypisování. Chtěla jsem zjistit, na čem se podílí, s čím pomáhají, případně jakou pozici v rámci partnerství zastávají. Graf 11: Do kterých konkrétních činností/ aktivit mezi partnerskými městy jste se zapojil/a?

Počet odpovědí

Do kterých konkrétních činností/ aktivit mezi partnerskými městy jste se zapojil/a? 14 12 10 8 6 4 2 0

13 9 6 4 2

2

2


Nejvíce lidé navštěvují nebo pomáhají na kulturních a společenských akcích, dalších 9 odpovědí je spojeno s organizování setkání a akcí. Na takovou práci je třeba mít spolehlivé lidí, které toto téma opravdu zajímá. Podle mého, ten kdo k těmto činnostem a všemu co s partnerstvím souvisí, nemá určitý vztah, tak je to celkem zbytečné snaţení. Dalším počtem odpovědí, 6, jsou přímo setkání či společná posezení. Jak jiţ bylo řečeno, velice oblíbenější se stávají výměnné pobyty, které v tomto dotazníku získali 4 odpovědi. Ostatní respondenti se zúčastnili sportovních akcí, propagovali toto partnerství nebo byly na nějakých akcích dokonce tlumočit.

49

Otázka číslo 12 V otázce číslo 12 mne zajímalo, zda partnerské/á město/a pořádá nějaké společné akce, setkání, výměnné pobyty. Tato otázka je obecná a navazuje na ní otázka číslo 14, kde se člověk dozví přesněji, čeho se z výše zmíněných respondent účastnil. Graf 12: Pořádá Vaše město nějaké společné akce, setkání, výměnné pobyty s partnerským/i městem/městy?

Pořádá Vaše město nějaké společné akce, setkání, výměnné pobyty s partnerským/i městem/městy? 4% 18%

Ano, pořádá 78%

Nejsem si jist. Myslím, ţe ne.


Většina respondentů, konkrétně 78%, tvrdí, ţe jejich město právě s městem partnerským různé akce nebo setkání pořádá. Není si jisto 18% respondentů, přičemţ z toho chápu, ţe tito lidé nemají o takové akce vůbec zájem a celkově jde partnerství mezi městy mimo ně. Ty 4% respondentů, kteří si myslí, ţe ne, nemají také zřejmě ţádnou představu o tom co se mezi městy děje.

50

Otázka číslo 13 Tato otázka byla zaškrtávací formou, díky tomu si respondenti mohli vybrat více moţných odpovědí. Zajímalo mě, jakých akcí v rámci partnerství se zúčastnili. Graf 13: Jakých akcí jste se zúčastnil/a?

Počet odpovědí

Jakých akcí jste se zúčastnil/a? 37

40 35 30 25 20 15 10 5 0

29 23 19

Společné akce

Setkání měst

Výměnné pobyty

Jiné

17

Ţádné


Z grafu lze vidět nejvíce odpovědí u společných akcí. 29 respondentů z celkového počtu dotázaných se účastnilo setkání měst, 23 hlasů dostaly výměnné pobyty, které jsou v dnešní době velice oblíbené. Také se našli i respondenti, kteří se neúčastnili ţádných akcí, je jich 17 a jiných akcí neţ výše zmiňovaných se účastnilo 19 lidí. O které jiné akce jde, však nevím.

51

Otázka číslo 14 Otázka byla otevřená, na rozepisování, ale i přesto povinná. Proto musel kaţdý respondent napsat alespoň jedno slovo. Ne kaţdému, kdo vyplňoval dotazník na téma partnerství měst a obcí je jasné, co tato slova vlastně znamenají. I spousta mých kolegů se mnohdy dlouze zamýšlí nad tím, jak by to vysvětlili. Proto i já jsem chtěla zjistit, zda respondenti vědí, co znamená, kdyţ se řekne partnerství měst a obcí. A odpovědi dopadly vcelku dle mého očekávání. Graf 14: Co si vlastně představíte pod těmito slovy: Partnerství měst a obcí?

Co si vlastně představíte pod těmito slovy: Partnerství měst a obcí?

Počet odpovědí

100

88

80 60 40

28 18

20

14

13

11

5

0


V konečném vyhodnocení jsem měla mnoho odpovědí, které se samozřejmě v mnohém shodovali nebo opakovali. Na grafu lze vidět všechny odpovědi, které byly pouţívány. První a nejčastější odpovědí byla spolupráce mezi městy či obcemi a jejich rozvoj s partnerstvím spojený. Obě města/ obce se díky partnerství mohou rozvíjet nejen v cestovním ruchu. 28 respondentů se zmínilo o tom, ţe plánují společné akce, realizují je a zajišťují vše ke spokojenosti všech. Dalších 18 respondentů napsalo výměnu 52

zkušeností, s čímţ souhlasím. Vše co s partnerstvím souvisí, přináší oběma stranám zkušenosti, například při organizaci setkání, společných a společenských akcí, nebo jen jednání s lidmi na druhé straně. Odpověď, která stojí za zmínku je vzájemná výpomoc, co se týče propagace či vytváření společných projektů. Je důleţité, aby si obě města vypomohla z propagací, a děje se tak v propagaci města, regionu, společenských akcí či setkání a mnoho dalšího. Tvorba projektů téţ patří k výpomoci. Lanškroun se spolu s partnerskými městy snaţí zajistit finanční podporu z fondů Pardubického kraje, fondů Evropské Unie a česko-polských fondů budoucnosti, díky kterým je moţné zajišťovat správný směr a rozvoj těchto partnerství. Na tuto odpověď kladlo důraz 14 respondentů. Dalších 13 si neumí pod těmito slovy nic představit. Na jednu stranu mne taková odpověď mrzí, buď dotyčný opravdu neví, co to znamená, co mohou tato slova vyjadřovat, nebo se dotyčnému nechtělo přemýšlet. 11 lidí si myslí, ţe slovo partnerství znamená také poznání nových lidí a míst. S čímţ nelze nesouhlasit. Proto přeci tato partnerství vznikají. Člověk pozná nové lidi, nové kamarády, přátele. Tyto vztahy jsou většinou na dlouhou dobu, přičemţ mít kontakty i v zahraničí se v dnešní době opravdu vyplatí. Mnoho lidí se tak podívá i do nových míst, vidí nové památky, jinou kulturu, poznává jiný národ. Poslední odpovědí, konkrétně 5, je rozvoj cestovního ruchu. K partnerství patří i rozvoj cestovního ruchu. Lidé svými návštěvami města, památek a okolí vyzdvihují sféru sluţeb, do níţ patří právě i ubytování či pohostinství. Cestovní ruch je v daném městě nutno rozšiřovat, a díky partnerství se čísla lehce zdvihají.

53

Otázka číslo 15 V předposlední otázce mne zajímalo, které pohlaví se nejčastěji účastnilo vyplňování dotazníku. Graf 15: Jste muž nebo žena?

Jste muž nebo žena?

23%

Muţ Ţena 77%


Z grafu lze snadno vyčíst, ţe se výzkumu účastnilo 77% ţen a pouhých 23% muţů. Po mém zaslání odkazu na vyplňování dotazníku na městské a krajské úřady v České republice, je zřejmé, ţe pracovní pozice v oblasti cestovního ruchu hodně zastupují ţeny.

54

Otázka číslo 16 V poslední otázce jsem se ptala respondentů na jejich věk. Vše samozřejmě anonymně. Graf 16: V jaké jste věkové kategorii?

V jaké jste věkové kategorii ? 4% 8% 7%

10 - 25let 26 - 35let 12%

36 - 45let 46 - 55let 56 a více 69%


Z grafu lze vidět, ţe nejvíce respondentů, kteří vyplňovali dotazník, byly ve věku 10 – 25let, 69%. Ve věku 26 – 35 let odpovědělo pouhých 12% respondentů, ve věku 36 – 45let to bylo 7%. Další věková kategorie byla 46 – 55let, 8%, a poslední věková kategorie 56 a více, pouhá 4% respondentů.

55

3 Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo charakterizovat město Lanškroun a jeho partnerská města, jejich spolupráci a rozvoj. Dalším úkolem bylo zjistit, zda jsou tato partnerství podporována finančními prostředky z nějakých fondů a zda tato partnerství podporují rozvoj cestovního ruchu v daných lokalitách. V teoretické části se člověk dozvídá, jak lze najít město či obec k partnerství a odkud se dají získávat peníze. Dále se zde uvádí údaje o lokalizaci města Lanškroun, tj. Pardubický kraj, okres Ústí nad Orlicí a konkrétně o městě, jeho památkách, historii, kaţdoročních akcích a další. Důleţitou součástí teorie jsou i články a texty o partnerství měst s Lanškrounem, spolky a organizacemi, které se do těchto partnerství zapojují nebo své partnerství rozšířili například i mezi školy. Praktická část práce, formou marketingového výzkumu, by měla zjistit, zda obyvatelé nejen Lanškrouna, ale i měst a obcí z různých koutů České republiky znají své město v oblasti partnerství, zda jsou dostatečně informovaní, zapojují se do konání společných akcí nebo mají vůbec zájem se zapojit a zajímat se o toto téma. Dotazník byl zveřejněn na internetových stránkách vyplnto.cz a následně odkaz na vyplnění dotazníku zaslán na všechny krajské úřady a městské úřady se zaměřením na oblast cestovního ruchu, kultury a školství. Výzkumu se účastnilo 132 respondentů, z nichţ 69% bylo ve věku 10-25 let. A další nejčetnější věkovou skupinou byly ţeny a muţi ve věku 26-35 let. Tato práce je určena široké veřejnosti, tzn. obyvatelům Lanškrouna a širokého okolí, jako informační materiál o příliš nediskutovaném tématu partnerství měst a obcí. Práce by měla ukázat čtenářům nové moţnosti a klady, které tato partnerství přináší. Ukázat jim, ţe být zapojen/ a do činnosti partnerství mezi městy a obcemi není tak špatné, jak se zdá a pochopit tak, ţe i jim samotným to přinese mnoho nového. Povědomí lidí o tématu je velice nízké. Hlavními body nezájmu je časová vytíţenost obyvatel nebo malá informovanost.

56

Konkrétně i město Lanškroun můţe pouţít tuto práci jako vodítko k zapojení místního obyvatelstva do činnosti mezi partnerskými městy nebo do pořádání různých společných akcí a setkání. Snaţit se přes Lanškrounské listy nebo internetové stránky nalákat občany a informovat je o moţnostech a výhodách partnerství, a tak i zvýšit jejich zájem. Bylo by dobré více o tomto tématu mluvit a propagovat tato partnerství v obou městech. Pokud budou umět lidé o partnerstvích mluvit více mezi sebou, ať uţ pozitivně nebo negativně, mnozí další lidé nad tím začnou přemýšlet a budou mít postupem času snahu se případně i pasivně zapojit. Na všem je nutné hledat pozitivum, a na partnerství je pozitiv opravdu mnoho, viz otázka číslo 3, graf číslo 3. Mnoho lidí je zapojeno do partnerství měst a obcí jen díky tomu, ţe pracují na příslušné pozici či příslušném úřadě, kde se tomuto tématu věnují, organizují a pomáhají této spolupráci. Mladí lidé však o těchto partnerstvích moc nevědí nebo o ně nejeví ţádný zájem. Lidé, které toto téma zajímá, se zúčastňují různých společných akcí, jako jsou setkání, návštěvy a výměnné pobyty. Pomáhají tyto akce organizovat, udrţovat tuto spolupráci, někteří pomáhají s tlumočením, vypomáhají při občerstvování a ubytování hostů nebo se druhé straně blíţe věnují a seznamují svá partnerská města se svým okolím, přírodou, památkami a další. Je tu však i druhá stránka lidí, kteří toto téma samozřejmě znají, vědí o tom, ţe i jejich město takové partnerství má. Problém je však v tom, ţe dnešní „uspěchaná doba“ nedovoluje lidem věnovat se i jiným věcem, náročnějším věcem jako je partnerství mezi městy. Přípravy a vše s tímto spojené jsou časové náročné a někteří lidé prostě zájem zapojit se naprosto odmítají. Znám mnoho mladých lidí, kteří byli zapojeni do partnerství nejen měst, ale i spolků či organizací v útlém věku, cca okolo 15 věku ţivota, kdyţ se účastnili nejčastěji výměnných pobytů a společných návštěv. Od toho jiţ ale po letech upustili. Proč? Znovu opakující se koloběh dnešního ţivota mladých lidí. Pokud lidé tento zájem nejeví a odmítají jakoukoliv spolupráci i přesto, ţe se je město snaţí jakkoliv motivovat, nemá vcelku cenu snaţit se je zapojovat. Člověk postupem času zjistí sám, jestli chce být zapojován do spolupráce mezi městy, spolky nebo organizacemi, sám musí chtít a sám se o to musí chtít zajímat. Jediným doporučením na závěr je poprosit touto cestou rodiče, aby zapojili své děti do těchto partnerství, své kamarády, příbuzné, přátele. Rozvoj cestovního ruchu je v kaţdém městě důleţitý a i tomuto rozvoji partnerství přispívají. Vţdyť je to krásná cesta 57

a moţnost podívat se do míst, na která by člověk ani při surfování na internetu nenarazil. Poznávání nových lidí, jejich kultury a styl ţivota můţe být motivací pro všechny. Ať uţ se kdokoliv pokusí zapojit do partnerství mezi městy, spolky a organizacemi, určitě se mu to zalíbí a ta pozitiva na tom začne opravdu sám poznávat. Kaţdá zkušenost, taky zkušenost.

58

Seznam použité literatury a zdrojů Tištěné zdroje Sborník konference 20 let svobody, 10 let spolupráce. Lanškroun: Město Lanškroun, 2009, ISBN 978-80-2545968-3. Lanškroun: Příspěvky k poznání města a jeho okolí. Lanškroun: Městské muzeum Lanškroun, 1991, ISBN 900048-3-0. Lanškrounsko. Lanškroun: Národní výbor Lanškroun, 1948, ISBN není uvedeno. Krajem koruny země: vlastivěda Lanškrounska. 1. vyd. Lanškroun: Městské muzeum Lanškroun, 2002, 560 s. ISBN 80-238-9081-6. Smlouva o navázání partnerských vztahů mezi Dzierzoniow a městem Lanškroun. Lanšroun, Dzierzoniow, 1999, ISBN není uvedeno. Dohoda o partnerských vztazích mezi městy Lanškroun a Kežmarok. Lanškroun, Keţmarok, 1997, ISBN není uvedeno.

59

Internetové zdroje [1] Přehled členů Svazu měst a obcí České republiky. Svaz měst a obcí ČR [online]. 2012

[cit.

2012-04-16].

Dostupné

z

WWW:

<

http://www.smocr.cz/maps/membermap.aspx>. [2] Kdo jsme. Svaz měst a obcí ČR [online]. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . [3] Partnerství měst. Svaz měst a obcí ČR [online]. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . [4] Úvodem. Euroregion Glacensis [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z WWW: . [5] Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2010). Krajská správa ČSÚ v Pardubicích [online]. 2012, 23. 1. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z WWW: . [6] turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko. Orlické hory a Podorlicko [online]. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . [7] Okres Ústí nad Orlicí [online]. 2012, 3. 2. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Orlic%C3%AD. [8] Základní informace o městě Lanškroun. Město Lanškroun [online]. 2011 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z WWW: . [9] Památky: Zámky a hradiště. Město Lanškroun [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné

z

WWW:

. [10]

Památky: Historické budovy. Město Lanškroun [online]. 2012 [cit. 2012-

04-16].

Dostupné

z

WWW:

. [11]

Památky: Kostely a kláštery. Město Lanškroun [online]. 2012 [cit. 2012-

04-16].

Dostupné

z

WWW:

.

60

[12]

Památky: Rozhledny a věţe. Město Lanškroun [online]. 2012 [cit. 2012Dostupné

04-16].

z

WWW:

. [13]

Památky: Technické památky. Město Lanškroun [online]. 2012 [cit. Dostupné

2012-04-16].

z

WWW:

. [14]

Památky: Naučná stezka Lanškrounské rybníky. Město Lanškroun

[online].

2012

[cit.

2012-04-16].

Dostupné

z

WWW:

. [15]

Kalendář akcí. Město Lanškroun [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z

WWW: . [16]

Tradiční akce roku. Město Lanškroun [online]. 2012 [cit. 2012-04-16].

Dostupné z WWW: . [17]

Partnerská města. Město Lanškroun [online]. 2012, 3. 5. 2010 [cit. 2012-

04-16]. Dostupné z WWW: . [18]

Keţmarok. [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW:

. [19]

Tourism. Dzierźoniów [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z

WWW: . [20]

Mesto Keţmarok. Partnerské mestá [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Do-

stupné

z

WWW:

.

61

Ostatní zdroje E-mailová korespondence s Ing. Františkem Groholou [online], 5. 3. 2012, [email protected] E-mailová korespondence s Ing. Petrou Brejšovou [online], 25. 4. 2012, [email protected] E-mailová korespondence s Drahomírou Liškovou [online], 23. 4. 2012, [email protected]

62

Seznam příloh Příloha 1: Dohoda o partnerských vztazích mezi městy Lanškroun a Keţmarok .......... 64 Příloha 2: Smlouva o navázání partnerských vztahů mezi městem Dzierzoniow a městem Lanškroun ................................................................................................ 66

63

Příloha

1:

Dohoda

o

partnerských

vztazích

mezi

městy

Lanškroun

a

Kežmarok

64

65

Příloha 2: Smlouva o navázání partnerských vztahů mezi městem Dzierzoniow a městem Lanškroun

66

67

68

Vliv partnerství měst a obcí na rozvoj cestovního ruchu

Recommend Documents