Vliv konstrukčních materiálů na kvalitu pitné vody v regionu Staré Město. Bc. Jana Machynková

Vliv konstrukčních materiálů na kvalitu pitné vody v regionu Staré Město

Bc. Jana Machynková

Diplomová práce 2011

Příjmení a jméno: ………………………………………. Obor: ………………….

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe •

•

•

• •

•

•

beru na vědomí, ţe odevzdáním diplomové práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonŧ (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisŧ, bez ohledu na výsledek obhajoby 1); beru na vědomí, ţe diplomová práce bude uloţena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému dostupná k nahlédnutí, ţe jeden výtisk diplomové práce bude uloţen na příslušném ústavu Fakulty technologické UTB ve Zlíně a jeden výtisk bude uloţen u vedoucího práce; byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na moji diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisŧ, zejm. § 35 odst. 3 2); beru na vědomí, ţe podle § 60 3) odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlíně právo na uzavření licenční smlouvy o uţití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona; beru na vědomí, ţe podle § 60 3) odst. 2 a 3 mohu uţít své dílo – diplomovou práci nebo poskytnout licenci k jejímu vyuţití jen s předchozím písemným souhlasem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, která je oprávněna v takovém případě ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladŧ, které byly Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně na vytvoření díla vynaloţeny (aţ do jejich skutečné výše); beru na vědomí, ţe pokud bylo k vypracování diplomové práce vyuţito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelŧm (tedy pouze k nekomerčnímu vyuţití), nelze výsledky diplomové práce vyuţít ke komerčním účelŧm; beru na vědomí, ţe pokud je výstupem diplomové práce jakýkoliv softwarový produkt, povaţují se za součást práce rovněţ i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této součásti mŧţe být dŧvodem k neobhájení práce.

Ve Zlíně ................... .......................................................

1)

zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonŧ (zákon o vysokých

školách), ve znění pozdějších právních předpisŧ, § 47 Zveřejňování závěrečných prací: (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudkŧ oponentŧ a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Zpŧsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být téţ nejméně pět pracovních dnŧ před konáním obhajoby zveřejněny k nahlíţení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Kaţdý si mŧţe ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoţeniny. (3) Platí, ţe odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. 2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisŧ, § 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, uţije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené ţákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo). 3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisŧ, § 60 Školní dílo: (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o uţití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez váţného dŧvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vŧle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zŧstává nedotčeno. (2) Není-li sjednáno jinak, mŧţe autor školního díla své dílo uţít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny poţadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladŧ, které na vytvoření díla vynaloţily, a to podle okolností aţ do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaţeného školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z uţití školního díla podle odstavce 1.

ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá zjišťováním vlivu konstrukčních materiálŧ na kvalitu pitné vody v regionu Staré Město. Teoretická část je zaměřena na materiály vodovodního potrubí a zásobování obyvatelstva pitnou vodou na Uherskohradišťsku. Dále je zde uveden rozsah stanovení rozboru pitné vody a jejich hygienický význam. V praktické části byl uskutečněn odběr vzorkŧ u vybraných koncových uţivatelŧ a následný rozbor pitné vody. V práci jsou uvedeny a popsány metody pouţívané při stanovování daných ukazatelŧ. Na závěr je provedeno srovnání naměřených hodnot a následné vyhodnocení.

Klíčová slova: materiály vodovodního potrubí, ukazatele jakosti pitné vody, metody stanovení ukazatelŧ pitné vody

ABSTRACT This thesis is concerned with identifying the impact of construction materials afecting the quality of drinking water in the region Staré Město. The theoretical part is focused on the materials of water pipes and supplying of drinking water to Uherské Hradiště. Then there is the determination of the range of analysis of drinking water and their hygienic importance. The practical part is about sampling in selected end users and the subsequent analysis of drinking water. In this work are given and described the methods used to determine the relevant indicators. Finally, are compared the measured values and the subsequent evaluation.

Keywords: materials of water pipes, drinking water quality indicators, methods of determining the characteristics of drinking water

Poděkování, motto Děkuji vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Ivanu Maškovi, CSc., Ing. Renatě Jordánové, Ing. Lubomíru Trachtulcovi a panu Karlu Čejkovi za cenné rady a odbornou pomoc při zpracování diplomové práce.

Prohlašuji, ţe jsem na diplomové práci pracovala samostatně a pouţitou literaturu jsem citovala. V případě publikace výsledkŧ, je-li to uvedeno na základě licenční smlouvy, budu uvedena jako spoluautorka.

Ve Zlíně ....................................................... Podpis studenta

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 11 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 12 1 LEGISLATIVA ........................................................................................................ 13 1.1 ZÁKON Č. 254/2001 SB. O VODÁCH, V PLATNÉM ZNĚNÍ........................................ 13 1.1.1 Vyhláška č. 20/2002 Sb., o zpŧsobu a četnosti měření mnoţství a jakosti vody, v platném znění....................................................................... 13 1.2 ZÁKON Č. 258/2000 SB. O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, V PLATNÉM ZNĚNÍ ...... 14 1.2.1 Vyhláška č. 252/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, v platném znění ............................................................................................................. 14 1.3 ZÁKON Č. 274/2001 SB. O VODOVODECH A KANALIZACÍCH PRO VEŘEJNOU POTŘEBU, V PLATNÉM ZNĚNÍ ................................................................................ 14 1.3.1 Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonŧ v platném znění ................................................................................ 14 2 ZÁKLADNÍ POJMY ............................................................................................... 16 3 MATERIÁLY VODOVODNÍHO POTRUBÍ ....................................................... 18 3.1 DŘEVO ................................................................................................................. 18 3.2 ETERNIT ............................................................................................................... 18 3.3 OLOVO ................................................................................................................. 19 3.4 LITINA .................................................................................................................. 19 3.4.1 Šedá litina ..................................................................................................... 19 3.4.2 Tvárná litina ................................................................................................. 21 3.4.3 Temperovaná litina....................................................................................... 22 3.4.4 Vybrané firmy vyrábějící litinové vodovodní potrubí ................................. 22 3.5 OCEL .................................................................................................................... 22 3.5.1 Vybrané firmy vyrábějící ocelové vodovodní potrubí ................................. 23 3.6 MĚĎ ..................................................................................................................... 23 3.6.1 Vybrané firmy vyrábějící měděné vodovodní potrubí ................................. 24 3.7 KAMENINA ........................................................................................................... 24 3.7.1 Vybrané firmy vyrábějící kameninové potrubí ............................................ 24 3.8 PLASTY ................................................................................................................ 25 3.8.1 Vybrané firmy vyrábějící plastové potrubí .................................................. 25 3.9 SKLOLAMINÁT...................................................................................................... 25 3.9.1 Vybrané firmy vyrábějící sklolaminátové potrubí ....................................... 26 4 ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTAVA PITNOU VODOU NA UHERSKOHRADIŠŤSKU...................................................................................... 27 4.1 ZDROJ PITNÉ VODY ............................................................................................... 27 4.2 ÚPRAVNA PITNÉ VODY ......................................................................................... 29 4.3 VODOJEM ............................................................................................................. 31 4.3.1 Rozdělení vodojemŧ podle účelu ................................................................. 31

5

II

6 7

8

9

4.4 VODOVODNÍ SÍŤ ................................................................................................... 32 4.5 ČERPACÍ STANICE ................................................................................................. 33 ROZBOR PITNÉ VODY ......................................................................................... 34 5.1 ROZSAH STANOVENÍ ............................................................................................. 34 5.1.1 Krácený rozbor pitné vody podle vyhlášky 252/2004 Sb. ........................... 34 5.1.2 Úplný rozbor pitné vody podle vyhlášky 252/2004 Sb. ............................... 34 5.2 LIMITY UKAZATELŦ ............................................................................................. 35 5.2.1 Limity mikrobiologických a biologických ukazatelŧ pitné vody podle vyhlášky 252/2004 Sb. ................................................................................. 35 5.2.2 Limity fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelŧ pitné vody podle vyhlášky 252/2004 Sb. .............................................................. 36 5.3 RIZIKA SPOJENÁ S NADLIMITNÍM MNOŢSTVÍM NĚKTERÝCH UKAZATELŦ PITNÉ VODY .......................................................................................................... 38 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 42 CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 43 CHARAKTERISTIKA ODBĚROVÝCH MÍST VE STARÉM MĚSTĚ ........... 44 7.1 ODBĚROVÉ MÍSTO Č. 1 – ULICE NÁDRAŢNÍ ........................................................... 45 7.2 ODBĚROVÉ MÍSTO Č. 2 – ULICE TYRŠOVA............................................................. 46 7.3 ODBĚROVÉ MÍSTO Č. 3 – OBYTNÁ OBLAST TRÁVNÍK ............................................ 47 ODBĚR VZORKŦ ................................................................................................... 48 8.1 PRACOVNÍ POSTUP ODBĚRU VZORKŦ .................................................................... 48 8.1.1 Odběr vzorkŧ pro zjištění kvality vody v domovním řadu .......................... 48 8.1.2 Odběr vzorkŧ pro zjištění kvality vody ve vodovodním řadu ...................... 48 8.2 TYPY VZORKOVNIC .............................................................................................. 49 UKAZATELE JAKOSTI PITNÉ VODY A METODY POUŢÍVANÉ PŘI JEJICH STANOVENÍ ............................................................................................. 52 9.1 MIKROBIOLOGICKÉ A BIOLOGICKÉ UKAZATELE ................................................... 52 9.1.1 Metoda membránových filtrŧ ....................................................................... 52 9.1.2 Metoda přímého výsevu do kultivačního média .......................................... 53 9.1.3 Mikroskopická analýza ................................................................................ 54 9.2 FYZIKÁLNÍ, CHEMICKÉ A ORGANOLEPTICKÉ UKAZATELE ..................................... 55 9.2.1 Odměrná analýza .......................................................................................... 55 9.2.1.1 Neutralizační titrace ............................................................................. 55 9.2.1.2 Manganometrická titrace ..................................................................... 56 9.2.1.3 Komplexometrická titrace s EDTA ..................................................... 56 9.2.1.4 Argentometrická titrace modle Mohra ................................................. 56 9.2.2 Optická (spektrální) metoda ......................................................................... 57 9.2.2.1 Spektrofotometrická metoda ................................................................ 57 9.2.2.2 Atomová absorpční spektrometrie ....................................................... 58 9.2.2.3 Turbidimetrická metoda ....................................................................... 60 9.2.3 Separační analýza ......................................................................................... 61 9.2.3.1 Metoda iontové chromatografie ........................................................... 61 9.2.4 Elektrochemická analýza ............................................................................. 61 9.2.4.1 Potenciometrická metoda ..................................................................... 61 9.2.4.2 Metoda stanovení konduktivity ve vodě .............................................. 62

9.2.5 Senzorická analýza ....................................................................................... 62 10 VÝSLEDKY MĚŘENÝCH UKAZATELŦ A JEJICH VYHODNOCENÍ ........ 63 10.1 VYHODNOCENÍ VLIVU DOMOVNÍHO ŘADU NA KVALITU PITNÉ VODY .................... 63 10.2 VYHODNOCENÍ VLIVU VODOVODNÍHO ŘADU NA KVALITU PITNÉ VODY ................ 64 10.2.1 Nápravné opatření a jeho vyhodnocení ........................................................ 68 10.3 SROVNÁNÍ KVALITY VODY OD VODOJEMU KE KONEČNÉMU SPOTŘEBITELI ........... 68 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 70 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY.............................................................................. 71 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŦ A ZKRATEK ..................................................... 74 SEZNAM OBRÁZKŦ ....................................................................................................... 75 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 77 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 78

UTB ve Zlíně, Fakulta technologická

11

ÚVOD Voda představuje jednu ze základní sloţek zajišťující existenci na zemi. Uţ starořecký filozof Thales Milétský (kolem roku 624 – 543 př.n.l.) prohlašoval: „Podstatou všech věcí je voda, z vody vše pochází, do vody se vše vrací“. Voda je ţivel zabírající více neţ 70 % veškerého povrchu planety Země. Podle salinity ji lze rozdělit do dvou skupin – slaná a sladká. Přibliţně 96,5 % veškerého vodstva na zemi tvoří voda slaná a 3,5 % voda sladká. Pouze 0,27 % sladké vody se dále upravuje a čistí, aby mohla být pouţita k pitným účelŧm. Pitná voda tedy tvoří asi 0,01 % z celkového mnoţství vody na zemi. [4] Existuje mnoho ukazatelŧ pitné vody, které by mohly mít neţádoucí účinky na zdraví člověka. Proto je nutné neustále kontrolovat její kvalitu. Otázkou je, zda mŧţe mít vliv na kvalitu pitné vody také odlišnost konstrukčních materiálŧ. Odpovědí se budu zabývat v následujících kapitolách. Jako oblast prŧzkumu jsem zvolila Staré Město u Uherského Hradiště, kde se vyskytují tři druhy materiálŧ vodovodního potrubí. Jedná se o materiály, které jsou odlišné svými vlastnostmi a sloţením. Z daných míst budou odebrány vzorky pitné vody a následně proveden její rozbor. Cílem diplomové práce bude dle naměřených hodnot, vyhodnocení vlivu konstrukčních materiálŧ na kvalitu pitné vody.


I. TEORETICKÁ ČÁST

12


1

13

LEGISLATIVA

Problematika pitné vody spadá do velmi rozsáhlé oblasti práva. Jedná se o právo vodní, kde lze nalézt vše, co se týká vod a vodního hospodářství (od vodních zdrojŧ, přes její úpravu, čištění, práva a povinnosti právnických a fyzických osob, pitnou vodu aţ po vody odpadní). Z dŧvodu stále se zvyšující úrovně ochrany lidského zdraví prochází právní předpisy týkající se pitné vody neustálými změnami. Proto je velmi dŧleţité tyto předpisy sledovat a dodrţovat. Legislativní poţadavky na kvalitu vody platné v ČR: -

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění a prováděcí Vyhláška č. 20/2002 Sb., o zpŧsobu a četnosti měření mnoţství a jakosti vody, v platném znění.

-

Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění a prováděcí Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, v platném znění.

-

Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a související předpisy, v platném znění a prováděcí Vyhláška č. 428/2001 Sb., v platném znění.

1.1

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění

Tento zákon je zaměřen na ochranu povrchových a podzemních vod, hospodárné vyuţívání vodních zdrojŧ, jakost povrchových a podzemích vod a na minimalizaci či úplné odstranění nepříznivých vlivŧ v období povodní nebo sucha. Dále se zabývá zásobováním obyvatelstva pitnou vodou a ochranou vodních a suchozemských ekosystémŧ. [14] 1.1.1 Vyhláška č. 20/2002 Sb., o zpŧsobu a četnosti měření mnoţství a jakosti vody, v platném znění Vyhláška stanovuje zpŧsob a četnost měření mnoţství a jakosti odebírané povrchové nebo podzemní vody, vody k umělému obohacování podzemních zdrojŧ povrchovou vodou a také podzemních vod čerpaných za účelem sniţování jejich hladiny. Dále se zaměřuje na četnost měření mnoţství a jakosti vody, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo která je vyhrazeným nerostem, na měření mnoţství povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové


14

vody vodním dílem akumulované a na rozsah, zpŧsob a četnost předávání výsledkŧ měření správcŧm povodí. [11]

1.2

Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, v platném znění

Tento zákon je zaměřen na hygienické poţadavky na vodu, povinnosti osob při kontrole pitné vody a podmínky dodávky pitné vody, výrobky přicházející do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou, chemické přípravky, úpravu vody a vodárenské technologie, ochranu před hlukem a vibracemi v ţivotním prostředí, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, správní orgány a správní úřady, hygienickou a protiepidemickou péči, mateřské školy a předškolní výchovu, střední školy, učiliště, vyšší odborné a soukromé školy, nemocnice a ochranu zdravých ţivotních podmínek. [15] 1.2.1 Vyhláška č. 252/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, v platném znění Vyhláška stanovuje mikrobiologické, biologické, organoleptické, chemické, fyzikální ukazatele jakosti pitné a teplé vody a jejich hygienické limity. Dále ukládá poţadavky na kontrolu pitné vody, četnost a rozsah rozborŧ u výdejních automatŧ, odběr vzorkŧ, metody rozboru a místa jejich splnění. [12]

1.3

Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, v platném znění

Tento zákon se vztahuje na rozvoj a provoz vodovodŧ a kanalizací, technické poţadavky na výstavbu vodovodŧ a kanalizací a na ně napojené přípojky. Stanovuje poţadavky na jakost vody, její dodávky, měření, ceny a sankce. Dále je zaměřen na zásobování pitnou vodou za krizové situace a povinnosti veřejné sluţky. [16] 1.3.1 Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonŧ v platném znění Vyhláška je zaměřena na provozní evidenci a rozsah a zpŧsob zpracování plánu rozvoje vodovodŧ a kanalizací. Dále ukládá náleţitosti týkající se ţádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, náleţitosti smlouvy o dodávce vody a o odvádění odpadních vod. Vymezuje také obsah plánu financování obnovy vodovodŧ nebo kanalizací a pravidla pro jeho zpracování, zpŧsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo


15

neoprávněném vypouštění odpadních vod a technické poţadavky na stavbu vodovodŧ. Stanovuje ukazatele jakosti surové vody odebírané z povrchových vodních zdrojŧ nebo z podzemních vodních zdrojŧ pro účely úpravy na vodu pitnou, obecné technické podmínky měření mnoţství dodávané vody a zpŧsob výpočtu vodného a stočného. [13]


16

ZÁKLADNÍ POJMY

2

Pitná voda -

„Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího podání.“ [15]

Vodovod -

„Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.“ [16]

Kanalizace -

„Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod, kanalizační objekty včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Kanalizace je vodním dílem.“ [16]

Provozovatel vodovodu nebo kanalizace -

Provozovatelem mŧţe být vlastník nebo osoba, která je drţitelem povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, vydaném krajským úřadem.

Odběratel -

Odběratelem je osoba, která vlastní pozemek nebo budovu, připojenou na vodovod či kanalizaci.

Hygienické poţadavky na pitnou vodu -

Voda povaţována za pitnou musí splňovat limity mikrobiologických, biologických, organoleptických, chemických a fyzikálních ukazatelŧ. [12]

Hygienický limit -

Je stanoven jako nejvyšší mezní hodnota, mezní hodnota a doporučená hodnota (nezávazná).

UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Mezní hodnota -

Hodnota, při níţ má voda vyhovující jakost.

Nejvyšší mezní hodnota -

Překročením nejvyšší mezní hodnoty se voda přestává povaţovat za pitnou.

Doporučená hodnota -

Udává přijatelné mnoţství nebo koncentraci dané látky v pitné vodě.

17


3

18

MATERIÁLY VODOVODNÍHO POTRUBÍ

Díky technickým změnám za poslední staletí existuje celá řada materiálŧ vyuţívající se na výrobu vodovodního potrubí. Volba správného materiálu má také velký vliv na kvalitu pitné vody. Mezi nejvýznamnější materiály minulosti pouţívané na výrobu vodovodního potrubí se řadí dřevo, eternit a olovo. V současné době se vyuţívá především litina, ocel, měď, kamenina, plast a sklolaminát.

3.1

Dřevo

Dřevo patří mezi historicky první materiál pouţívaný na stavbu vodovodŧ. V Plzni bylo objeveno nejstarší dřevěné potrubí v České Republice pocházející z roku 1300. Nejčastěji byly pouţívány kmeny borových a dubových stromŧ. Dříve se k zásobování vodou pouţívaly studny, které byly postupem času nahrazeny dřevěným potrubím. Přednost v zásobování vodou měly stavby významné pro město (školy, fary, kašny, lázně) a šlechtu. Na přelomu 19. a 20. století byly dřevěné vodovody vyměňovány za kovové. [20]

Obrázek 1 Dřevěné potrubí [19]

3.2

Eternit

Eternit bývá také někdy označován jako azbestocement nebo osinkocement. Jak jiţ vyplývá z názvu, obsahuje tento materiál prvek azbest, který po inhalaci vyvolává v lidském organismu karcinogenní účinky. Rozsáhlé studie odborníkŧ však prokázaly, ţe poţití azbestu pitnou vodou nemá vliv na výskyt nádorových onemocnění. V současné


19

době je azbestocementové potrubí nahrazováno technologicky mladším materiálem, nečastěji litinovým, plastovým nebo sklolaminátovým. [21]

Obrázek 2 Eternitové potrubí [19]

3.3

Olovo

Tento těţký kov se pouţíval na výrobu olověných vodovodních trubek v třicátých aţ padesátých letech minulého století. I v dnešní době jsou stále ještě součástí některých starých domŧ, ale díky svým toxickým účinkŧm na lidský organismus jsou postupně vyměňovány za trubky z méně rizikového materiálu. Od roku 2005 lze v České republice ţádat ministerstvo pro místní rozvoj o dotaci na výměnu olověných rozvodŧ.

Obrázek 3 Olověné potrubí [19]

3.4

Litina

3.4.1 Šedá litina Jedná se o slitinu ţeleza a uhlíku, přičemţ uhlík je zde vyloučen ve formě lamel (lamelární nebo také lupínkový grafit). Kovová část je tvořena feritem, perlitem nebo jejich


20

směsí. Existují tři druhy pouţití šedé litiny: litiny pro běţné pouţití (vodovodní tvarovky, kanálové poklopy, mříţe, atd.), litiny se zaručenými mechanickými vlastnostmi (v automobilovém a strojařském prŧmyslu) a litiny s vysokou pevností (vodovodní trubky, armatury, atd). Mechanické vlastnosti šedé litiny mŧţou být ovlivněny velikostí, tvarem a mnoţstvím grafitu, chemickým sloţením a rychlostí ochlazování. Pro zajištění vyšší pevnosti se vyuţívá tzv. očkování (vmísení očkovadla do tekutého kovu). V dnešní době se řadí mezi nejvýznamnější očkovadla ferosilicium (FeSi75), SIMANCAL, Superseed 75, zirconic atd. Pro zlepšení vlastností při zvýšených teplotách, mechanických vlastností a odolnosti vŧči korozi se provádí tzv. legování. Mezi hlavní legující prvky patří cín, chrom, měď, molybden, nikl, vanad, hliník a titan. [23] Struktura šedých litin:

Obrázek 4 Šedá litina s feritem [23]

Obrázek 5 Šedá litina se směsí perlitu a feritu [23]


21

Obrázek 6 Šedá litina s perlitem [23] 3.4.2 Tvárná litina Jde o slitinu ţeleza a uhlíku, kdy uhlík je vyloučen ve formě kuliček (kuličkový neboli zrnitý grafit). Kovová část je tvořena stejně jako u litiny šedé feritem, perlitem nebo jejich směsí. Mechanické vlastnosti tvárné litiny jsou závislé na mnoţství, velikosti a druhu grafitu a na poměru mezi feritem a perlitem. Vodovodní potrubí z tvárné litiny se řadí mezi nejpouţívanější v současné době. Od šedé litiny se liší větší pevností, pruţností, tvrdostí, taţností, atd. [23] Struktura tvárných litin:

Obrázek 7 Tvárná litina s feritem [23]

Obrázek 8 Tvárná litina s perlitem [23]


22

Obrázek 9 Tvárná litina se směsí perlitu a feritu [23] 3.4.3 Temperovaná litina Stejně jako u šedé a tvárné litiny se jedná o slitinu ţeleza a uhlíku. Temperovaná litina se vyrábí z bílé litiny tzv. temperováním (ţíhání na cca 1000 °C). Bílá litina obsahuje cementit, který se ţíháním rozpadá na grafit vločkovitého tvaru. Sloţením se velmi podobá šedé litině, liší se pouze větší tvrdostí. [6] 3.4.4 Vybrané firmy vyrábějící litinové vodovodní potrubí

3.5

-

SAINT-GOBAIN PAM CZ, s.r.o. (Králŧv Dvŧr)

-

Buderus litinové systémy s.r.o. (Beroun)

-

DORG trubní systémy, spol. s.r.o. (Česká Ves)

Ocel

Stejně jako u litiny se jedná o slitinu ţeleza a uhlíku. Při výskytu uhlíku s obsahem menším neţ 2,14% se jedná o ocel, v opačném případě o litinu. Běţné ocelové potrubí je méně odolné vŧči korozi, a proto je jeho povrch upraven tzv. pozinkováním. Přesto má však toto potrubí poměrně nízkou ţivotnost. Prouděním vody dochází k odbourávání pozinkované vrstvy a následnému vzniku usazenin. Daleko perspektivnější je potrubí z nerezové oceli.


23

Má speciálně upravený povrch, coţ zajišťuje větší kvalitu a dlouhodobější odolnost proti vzniku usazenin. [26] 3.5.1 Vybrané firmy vyrábějící ocelové vodovodní potrubí -

Mittal Steel Ostrava a.s., (Ostrava)

-

TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a.s. (Třinec – Staré město)

-

Ferona, a.s. (Praha)

Obrázek 10 Ocelové potrubí [19]

Měď

3.6

Měď je přírodní prvek, který nalézá velké uplatnění ve stavebním prŧmyslu a to zejména na rozvody pro pitnou i uţitkovou vodu, zemní plyn, horký vzduch a další prŧmyslové výrobky. Výhodou je její odolnost proti stárnutí, korozi a UV záření, hladkost, antibakteriální vlastnosti a 100% recyklovatelnost. Díky své velké pevnosti mŧţou být trubky vyráběny s poměrně tenkými stěnami. Měděné trubky lze rozdělit podle tvrdosti na: •

měkké (svitky),

•

polotvrdé (tyče),

•

tvrdé (tyče).


24

3.6.1 Vybrané firmy vyrábějící měděné vodovodní potrubí -

BOLEMA, s.r.o. (Polešovice)

-

GUVEX, s.r.o. (Lanškroun)

-

Kovohutě Čelákovice a.s. (Čelákovice)

Obrázek 11 Měděné potrubí [19]

3.7

Kamenina

Jedná se o výrobu z přírodních kameninových jílŧ a příměsí hrubější zrnité sloţky keramických hmot. Pro zajištění menší nasákavosti bývá celý povrch rour opatřen glazurou. Kameninové potrubí vyniká svou vysokou ţivotností (aţ 100 let), chemickou odolností, jednoduchou montáţí a v neposlední řadě 100% recyklovatelností. 3.7.1 Vybrané firmy vyrábějící kameninové potrubí -

SFB, s.r.o. (Praha)

-

Keramo Steinzeug s.r.o. (České Budějovice)

-

EuroCeramic GmbH (Německo)

Obrázek 12 Kameninové potrubí [19]


3.8

25

Plasty

Výhodou plastového potrubí je jeho dlouhá ţivotnost, pruţnost, poměrně nízká hmotnost, chemická a biologická odolnost a hladkost.

Plasty lze rozdělit na termoplasty

(po vychladnutí tuhnou a při dalším zahřátí se stávají opět tvarovatelnými) a termosety (po vychladnutí tuhnou a při dalším zahřátí zŧstávají netvarovatelné). Na výrobu plastového vodovodního potrubí se nejčastěji pouţívají termoplasty a to zejména polyethylen (PE), polybuten (PB), polypropylen (PP) a polyvinylchlorid (PVC). [7] 3.8.1 Vybrané firmy vyrábějící plastové potrubí -

Pipelife Czech s.r.o. (Otrokovice)

-

GASCONTROL PLAST, a. s. (Havířov)

-

Midas International spol. s r.o. (Česká Třebová)

Obrázek 13 Plastové potrubí [19]

3.9

Sklolaminát

Sklolaminátové potrubí se vyznačuje svou stálostí, pevností a antikorozními vlastnostmi. Jedná se o kombinovaný plast, jehoţ základními sloţkami jsou skleněná vlákna, polyesterová pryskyřice a plnivo. Mezi nejčastější technologiemi pouţívané na výrobu takového potrubí se řadí odstředivé lití a navíjení. [18]

UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 3.9.1 Vybrané firmy vyrábějící sklolaminátové potrubí -

HOBAS CZ spol. s.r.o. (Uherské Hradiště)

-

ZEFYR, s.r.o. (Praha)

-

SUPERLIT JOKVA Olomouc a.s. (Olomouc)

Obrázek 14 Sklolaminátové potrubí [19]

26


4

27

ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTAVA PITNOU VODOU NA UHERSKOHRADIŠŤSKU

Voda je surovina, bez které nelze na Zemi ţít. Málokdo si ale uvědomuje, jak dlouhou cestu musí absolvovat, neţ se dostane ke spotřebiteli. Její putování začíná ve zdroji a pokračuje do úpravny vody. Zde však její cesta nekončí. Dále proudí do vodojemu a následně vodovodní sítí aţ ke konečnému spotřebiteli.

Obrázek 15 Schéma cesty pitné vody

4.1

Zdroj pitné vody

Zdroj vody je počátečním článkem celého procesu zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Zdrojŧ je v dnešní době stále ještě dostatek, ale neustále dochází k postupnému zhoršování jejich kvality a proto je nutné tomu předcházet. Na světě existují i místa, které trpí nedostatkem pitné vody. Jednou z nejvíce postiţených oblastí je Subsaharská Afrika. Na Zemi umírá ročně přibliţně 2 miliony lidí z dŧvodu nedostatečného přísunu kvalitní pitné vody. Jako zdroj pitné vody mŧţou slouţit povrchové nebo podzemní vody: Povrchové vody se nacházejí přirozeně na povrchu země. Jedná se především o vodní toky, jezera, přehrady a nádrţe. Podzemní vody se nacházejí přirozeně pod povrchem země a získávají se z vrtŧ či pramenŧ. Kaţdý zdroj pitné vody má své ochranné pásmo stanovené podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění.


28

Na Uherskohradišťsku se nachází několik podzemních i povrchových zdrojŧ pitné vody: a) Ostroţská Nová Ves -

V Ostroţské Nové Vsi se nacházejí tři zdroje pitné vody, z toho jeden povrchový (vodárenská nádrţ JEZERO) a dva podzemní (vrt HVN 9 a prameniště LES).

-

Z těchto zdrojŧ jsou zásobovány sídelní celky: Ostroţská Nová Ves, Ostroţská Lhota, Uherský Ostroh, Uherské Hradiště, Mařatice, Sady, Míkovice, Vésky, Kunovice, Kostelany nad Moravou, Podolí, Popovice, Hluk, Dolní Němčí, Slavkov, Horní Němčí, Vlčnov, Veletiny, Hradčovice, Lhotka, Drslavice.

b) Kněţpole -

Na tomto území se vyskytují pouze podzemní zdroje – prameniště I, II a III.

-

Z těchto zdrojŧ jsou zásobovány sídelní celky: Kněţpole, Bílovice, Včelary, Jarošov, Staré Město, Mistřice, Javorovec, Topolná, Březolupy, Nedachlebice, Zlechov, Tupesy, Buchlovice, Břestek.

c) Bojkovice -

V Bojkovicích slouţí jako povrchový zdroj pitné vody nádrţ Kolelač.

-

Z tohoto zdroje jsou zásobovány sídelní celky: Bojkovice, Záhorovice, Nezdenice, Rudice, Šumice, Nivnice, Uherský Brod.

d) Salaš -

Vodním zdrojem na Salaši je prameniště podzemní vody, které vyniká svou vysokou kvalitou.

-

Z tohoto zdroje jsou zásobovány sídelní celky: Salaš, Velehrad, Modrá, Jalubí, Staré Město, Zlechov, Tupesy, Břestek, Buchlovice.

e) Bystřice pod Lopeníkem -

Zde se nachází prameniště Hrabŧvka, Hrkávka, Nový, Záhumenice a Polana.

-

Z těchto zdrojŧ jsou zásobovány sídelní celky: Uherský Brod a Bystřice pod Lopeníkem.


29

f) Bánov -

Na tomto území je zdrojem pitné vody prameniště „U sedmi bratrŧ“.

-

Tento zdroj zásobuje pouze sídelní celek Bánov.

g) Boršice -

Jako zdroj pitné vody jsou zde vyuţívány tři studně.

-

Tyto vodní zdroje jsou určeny jen pro obec Boršice.

4.2

Úpravna pitné vody

Komunální úpravna vody slouţí k hromadnému zásobování obyvatelstva. Prŧtok vody se pohybuje od 0,5 l/s aţ po tisíce l/s. „Komunální úpravny vody jsou úpravny vyrábějící pitnou vodu pro distribuci vodovodem do obcí i velkoměst. Komunální úpravny vody a distribuční systém mají svého provozovatele a sledování kvality vody je nejdůslednější. Tato zařízení mají zpravidla vysokou spolehlivost a bezpečnost pro konečného spotřebitele pitné vody, která je vyvážena nutností za tuto službu platit.“ [17] [str. 26] Poté co se voda dostane ze zdroje do úpravny, nastává sloţitý proces. Aby voda dostala potřebnou kvalitu, musí projít mechanickým předčištěním, chemickým čeřením, filtrací, dále dochází k odstranění iontŧ ţeleza, manganu, částečně i dusitanŧ a dusičnanŧ a v neposlední řadě k samotné desinfekci. Po dosaţení určité kvality opouští úpravnu a pokračuje směrem k vodojemu. [22] Pro uherskohradišťsko jsou nejvýznamnějšími úpravnami vody Ostroţská Nová Ves (1976), Kněţpole (1959) a Bojkovice (1968).


Obrázek 16 Úpravna vody Ostrožská Nová Ves

Obrázek 17 Úpravna vody Kněžpole

Obrázek 18 Úpravna vody Bojkovice

30


4.3

31

Vodojem

„Vodojem je vodárenský objekt pro akumulaci vody. Účelem vodojemu je vyrovnat rozdíly mezi přítoky z vodního zdroje a odběry spotřebiteli, zajistit potřebný tlak na vodovodní síti a zabezpečit dostatečnou rezervu vody pro případ požáru.“ [25] Vodojemy bývají zpravidla stavěny na kopcích z dŧvodu gravitační dopravy vody aţ ke spotřebiteli. V takovém případě se jedná o výstavbu podzemních či nadzemních vodojemŧ. Jestliţe se však v okolí města nenachází ţádné vyvýšené místo, vyuţívá se tzv. věţových vodojemŧ.

Obrázek 19 Druhy vodojemů na Uherskohradišťsku 4.3.1 Rozdělení vodojemŧ podle účelu -

Hlavní vodojem: Hlavní vodojem zásobuje vodou několik obcí nebo měst (spotřebišť) a zásobní vodojemy nacházející se na trase.

-

Zásobní vodojem: Zásobní vodojem zásobuje vodou spotřebiště. K jeho naplňování dochází v době, kdy spotřebiště přijímá menší mnoţství vody, neţ které k němu proudí. Naopak k vyprazdňování dochází tehdy, kdy ke spotřebišti proudí menší mnoţství vody, neţ je jím přijímáno. [16]

-

Přerušovací vodojem: Nachází se v oblastech s velkým výškovým rozdílem. Vodojem tak rozdělí vodovod na tlaková pásma, ve kterých by tlak neměl přesáhnout 0,7 MPa.

-

Vyrovnávací vodojem: Umisťuje se blízko koncových větví spotřebiště, aby voda proudila od spotřebiště k vodojemu obousměrně a dosáhla tak v celém systému poţadovaného tlaku. [16]

-

Poţární vodojem: Slouţí jako zdroj vody pro poţární účely.


32

Vodovodní síť

4.4

Vodovodní řad -

Přiváděcí vodovodní řad dopravuje vodu od zdroje do hlavních objektŧ vodovodu, kterými jsou zejména úpravny vody, čerpací stanice a vodojemy.

-

Zásobovací vodovodní řad přivádí vodu z vodojemu do spotřebiště.

-

Rozváděcí vodovodní řad slouţí k rozvodu vody po spotřebišti.

Vodovodní přípojka -

Vodovodní přípojka je spojnice mezi hlavním vodovodním řadem a vodoměrem nebo vnitřním uzávěrem objektu, na který má být připojena. Vlastníkem vodovodní přípojky je podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích osoba, která na své náklady přípojku pořídila, nebo vlastník pozemku nebo stavby, která je připojena na vodovod.

Armatury -

Jedná se o pomocná zařízení nacházející se na rozvodech, která ovládají prŧtok a tlak vody.

-

Mezi nejpouţívanější armatury se řadí: •

šoupátka (slouţí k částečnému nebo úplnému omezení prŧtoku vody),

•

zpětné klapky (zabraňují zpětnému proudění vody),

•

hydranty (slouţí k odběru vody pro poţární účely),

•

vzdušníky (určeny k odvzdušnění, popř. zavzdušnění potrubí),

•

redukční ventily (slouţí k redukci tlaku),

•

výtokové ventily (určeny k veřejnému odběru pitné vody – např. stojany, fontány, prameníky),

•

poruchové ventily (slouţí k uzavření potrubí při vzniku poruchy),

•

kalníky (zachycují nečistoty v nejniţších místech sítě),

•

vodovodní baterie.


33

Tvarovky -

Jedná se o část potrubí, která umoţňuje změnu směru, prŧměru, odbočení, větvení a ukončení potrubí.

-

Podle druhu potrubí dělíme tvarovky na: • tvarovky lité, • tvarovky lisované, • tvarovky svařované, • tvarovky kované.

Vodoměr -

Vodoměr se připojuje na kaţdou vodovodní přípojku a slouţí k měření spotřeby vody za určitý čas.

-

Fakturační (hlavní) vodoměr – Slouţí k fakturaci odebrané pitné vody v daném objektu nebo zařízení. Vlastníkem fakturačního vodoměru je provozovatel nebo vlastník vodovodu.

-

Podruţný (poměrový) vodoměr – Zpravidla bývá umístěn za fakturačním vodoměrem a slouţí k rozdělení nákladŧ bytových či nebytových prostor. Vlastníkem podruţného vodoměru je vlastník objektu nebo zařízení.

4.5

Čerpací stanice

V místech kde není moţný gravitační odběr pitné vody, se voda odebírá umělým zdvihem (čerpáním) pomocí tzv. čerpacích stanic umístěných přímo ve vodovodní síti. Ve stanici se nachází několik na sebe nezávislých čerpadel, která mohou pracovat současně nebo se střídají z dŧvodu minimalizace opotřebování. Čerpací a přečerpávací stanice slouţí pro bezporuchové zásobování vodojemŧ. Veškeré údaje o chodu jednotlivých čerpadel jsou evidovány v centrálním dispečinku. [24]


5 5.1

34

ROZBOR PITNÉ VODY Rozsah stanovení

5.1.1 Krácený rozbor pitné vody podle vyhlášky 252/2004 Sb. Escherichia coli, koliformní bakterie, Clostridium perfringens, počet kolonií při 22°C, počet kolonií při 36°C, Pseudomonas aeruginosa, mikroskopický obraz – abioseston, mikroskopický obraz – počet organismŧ, mikroskopický obraz – ţivé organismy, amonné ionty, barva, dusičnany, dusitany, hliník, chlor volný, chemická spotřeba kyslíku manganistanem (nebo celkový organický uhlík), chuť, konduktivita, mangan, pach, pH, zákal, ţelezo. 5.1.2 Úplný rozbor pitné vody podle vyhlášky 252/2004 Sb. Clostridium perfringens, enterokoky, Escherichia coli, koliformní bakterie, mikroskopický obraz

–

abioseston,

mikroskopický obraz

–

počet

organismŧ,

mikroskopický obraz – ţivé organismy, počet kolonií při 22°C, počet kolonií při 36°C, Pseudomonas aeruginosa, 1,2-dichlorethan, akrylamid, amonné ionty, antimon, arsen, barva, benzen, benzo(a)pyren, beryllium, bor, bromičnany, celkový orgamický uhlík, dusičnany, dusitany, fluoridy, hliník, hořčík, chemická spotřeba kyslíku (manganistanem), chlor volný, chlorethen (vinylchlorid), chloridy, chloritany, chrom, chuť, kadmium, konduktivita, kyanidy celkové, mangan, měď, microcystin – LR, nikl, olovo, ozon, pach, pesticidní látky, pesticidní látky celkem, pH, polycyklické aromatické uhlovodíky, rtuť, selen, sírany, sodík, stříbro, tetrachlorethen, trihalomethany, trichlorethen, trichlormethan (chloroform), vápník, vápník a hořčík, zákal, ţelezo.


5.2

35

Limity ukazatelŧ

5.2.1 Limity mikrobiologických a biologických ukazatelŧ pitné vody podle vyhlášky 252/2004 Sb. Ukazatel

Jednotka

Limit

Typ limitu

Clostridium perfringens

KTJ/100 ml

0

MH

enterokoky

KTJ/100 ml

0

NMH

KTJ/250 ml

0

NMH

KTJ/100 ml

0

NMH

KTJ/250 ml

0

NMH

KTJ/100 ml

0

MH

%

10

MH

mikroskopický obraz – počet organismŧ

jedinci/ml

50

MH

mikroskopický obraz – ţivé organismy

jedinci/ml

0

MH

KTJ/ml

200

MH

KTJ/ml

100

NMH

KTJ/ml

20

MH

KTJ/ml

20

NMH

KTJ/250 ml

0

NMH

Escherichia colli

koliformní bakterie mikroskopický obraz - abioseston

počty kolonií při 22 °C

počty kolonií při 36 °C

Pseudomonas aeruginosa

Tabulka 1 Limity mikrobiologických a biologických ukazatelů pitné vody


36

5.2.2 Limity fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelŧ pitné vody podle vyhlášky 252/2004 Sb. Ukazatel

Jednotka

Limit

Typ limitu

1,2-dichlorethan

μg/l

3,0

NMH

akrylamid

μg/l

0,1

NMH

amonné ionty (NH4+)

mg/l

0,50

MH

antimon (Sb)

μg/l

5,0

NMH

arsen (As)

μg/l

10

NMH

mg/l Pt

20

MH

benzen

μg/l

1,0

NMH

benzo[a]pyren (BaP)

μg/l

0,010

NMH

beryllium (Be)

μg/l

2,0

NMH

bor (B)

mg/l

1,0

NMH

bromičnany (BrO)

μg/l

10

NMH

celkový organický uhlík (TOC)

mg/l

5,0

MH

dusičnany (NO3-)

mg/l

50

NMH

dusitany (NO2)

mg/l

0,50

NMH

epichlorhydrin

μg/l

0,10

NMH

fluoridy (F-)

mg/l

1,5

NMH

hliník (Al)

mg/l

0,20

MH

hořčík (Mg)

mg/l

10 (20-30)

MH

chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSK-Mn)

mg/l

3,0

MH

chlor volný

mg/l

0,30

MH

chlorethen (vynilchlorid)

μg/l

0,50

NMH

chloridy (Cl-)

mg/l

100

MH

barva


37

chloritany (ClO)

μg/l

200

MH

chrom (Cr)

μg/l

50

NMH

přijatelná pro odběratele

MH

μg/l

5,0

NMH

konduktivita (k)

mS/m

125

MH

kyanidy celkové (CN-)

mg/l

0,050

NMH

mangan (Mn)

mg/l

0,050

MH

měď (Cu)

μg/l

1000

NMH

microcystin - LR

μg/l

1

NMH

nikl (Ni)

μg/l

20

NMH

olovo (Pb)

μg/l

10

NMH

ozon (O)

μg/l

50

MH

přijatelný pro odběratele

MH

chuť kadmium (Cd)

pach pesticidní látky

μg/l

0,10

NMH

pesticidní látky celkem

μg/l

0,50

NMH

pH

pH

6,5-9,5

MH

polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)

μg/l

0,10

NMH

rtuť (Hg)

μg/l

1,0

NMH

selen (Se)

μg/l

10

NMH

sírany (SO)

mg/l

250

MH

sodík (Na)

mg/l

200

MH

stříbro (Ag)

μg/l

50

NMH

tetrachlorethenn (PCE)

μg/l

10

NMH

trihalomethany (THM)

μg/l

100

NMH

trichlorethen (TCE)

μg/l

10

NMH


38

trichlormetan (chloroform)

μg/l

30

MH

vápník (Ca)

mg/l

30

MH

40-80

DH

vápník + hořčík (Ca + Mg)

mmol/l

2-3,5

DH

zákal

ZF (t,n)

5

MH

mg/l

0,20

MH

ţelezo (Fe)

Tabulka 2 Limity fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů pitné vody

Rizika spojená s nadlimitním mnoţstvím některých ukazatelŧ pitné

5.3

vody Escherichia coli -

Přítomnost Escherichia colli v pitné vodě znamená změnu označení z pitné vody na vodu nepitnou. Nachází se ve fekáliích a odpadních vodách. Vyvolává zánětlivá onemocnění, například zánět močového měchýře.

Koliformní bakterie -

Koliformní bakterie jsou povaţovány za indikátor fekálního znečištění. Některé kmeny koliformních bakterií vytvářejí toxiny, které mohou ohrozit zdraví člověka nebo zvířat. Zpŧsobují závaţná prŧjmová onemocnění, choleru nebo tyfus.

Clostridium perfringens -

Hlavním zdroje výskytu Clostridium perfringens jsou fekálie a odpadní vody. Jedná se o součást střevní flóry člověka a teplokrevních zvířat (u lidské populace se nachází u necelé čtvrtiny osob). Mŧţe zpŧsobit prudké bolesti břicha, vodnaté prŧjmy a nekrotizující eteritidu, které končí aţ v 50 % úmrtím. [5]

Počet kolonií při 22°C a 36°C -

Překročení stanoveného limitu počtu kolonií mŧţe mít za následek prŧnik povrchové vody do podzemních zdrojŧ, závada v technologii při výrobě nebo také nepříznivá teplota při skladování. Má vliv také na některé organoleptické vlastnosti vody - pach, chuť, barvu a zákal.


39

Pseudomonas aeruginosa -

Pseudomonas aeruginosa se vyskytuje v odpadních vodách a ve fekáliích zvířat a lidí. Produkuje řadu toxických látek a zpŧsobuje zánětlivá onemocnění. Nebezpečí hrozí převáţně u malých dětí, které jsou méně odolné vŧči napadení.

Amonné ionty -

Nejobvyklejším zdrojem amonných iontŧ jsou odpadní vody z lidských sídlišť a ţivočišné výroby. Jsou povaţovány za spolehlivý indikátor fekálního znečištění a sniţují účinnost dezinfekce vody. Jejich přítomnost poukazuje na moţný výskyt organického znečištění. [5]

Barva -

Barva jako senzorický ukazatel kvality vody představuje velký význam hlavně pro spotřebitele. Změna barvy vody z čiré na hnědo-červenou neznamená jedovatost, ale sníţení její spotřebitelské kvality. Ve většině případŧ je následkem přítomnosti organických látek nebo ţeleza.

Dusitany a dusičnany -

Dusitany a dusičnany se vyskytují v odpadních vodách a fekáliích člověka a zvířat. V trávicím traktu dochází k přeměně dusičnanŧ na toxické dusitany. To má za následek zvýšený výskyt rakoviny tlustého střeva, ţaludku a močového měchýře. Jsou velmi nebezpečné převáţně pro malé děti.

Hliník -

Hliník se pouţívá při úpravě pitné vody a při jeho neúplném odstranění se mŧţe vyskytnout ve vodě konečného spotřebitele. V malém mnoţství není akutně toxický, pouze při chronickém příjmu má vliv na poškození nervového systému. [5]

Měď -

Zvýšený výskyt mědi v pitné vodě mŧţe být dŧsledkem koroze měděného potrubí nebo jiných materiálŧ obsahujících měď. Poţití menšího mnoţství má za následek bolesti břicha a hlavy, prŧjmy a také zvracení. Při chronickém zatíţení poškozuje játra a ledviny. [5]


40

Chuť a pach -

Pitná voda by měla být bez chuti i zápachu. Jedná se o senzorické ukazatele kvality pitné vody a stejně jako u barvy mají velký význam pro konečného spotřebitele. Změna

chuti

a

pachu

mŧţe

být

zpŧsobena

přítomnosti

organických

a anorganických látek. Oba ukazatele nemají přímý vliv na zdraví člověka. Mangan -

Mangan se nachází v podzemních vodách a ve většině případŧ také tam, kde se vyskytuje větší mnoţství ţeleza. Na zdravotní stav mŧţe mít vliv po dlouhodobém uţívání.

pH -

Voda s niţším pH se vyznačuje svou agresivitou a má vliv na porušení materiálu potrubí. Mŧţe obsahovat více toxických kovŧ. Voda s vyšším pH má menší účinnost dezinfekce vody.

Zákal -

Zákal pitné vody mŧţe být organického (bakterie, sinice, řasy) i anorganického (jílovité materiály) pŧvodu. Při distribuci vody bývá zákal spojován s přítomností jemných bublinek v dŧsledku sníţení tlaku a změny teploty v potrubí. [1]

Ţelezo -

Výskyt většího mnoţství ţeleza v pitné vodě mŧţe být zpŧsobeno korozí vodovodního potrubí. Zdravotní rizika jsou téměř nulová.

Olovo -

V dnešní době se tento těţký kov objevuje v pitné vodě zřídkakdy. Riziko představuje především pro těhotné ţeny a malé děti, protoţe mŧţe vést k poškození vyvíjející se nervové tkáně a narušení inteligence.

Tvrdost -

Tvrdost vody je zpŧsobena výskytem většího mnoţství minerálních látek projevuje se tvorbou vodního kamene. Vyšší tvrdost vody mŧţe vyvolat koţní onemocnění a vznik atopických ekzémŧ.

UTB ve Zlíně, Fakulta technologická -

41

Základní jednotkou tvrdosti vody je mmol/l. Existují však i další jednotky, mezi které se řadí stupně německé (°dH) a stupně francouzské (°F), které jsou dodnes v technické praxi pouţívány.

mmol/l

°dH

°F

1

5,6

10

1 °dH

0,18

1

1,7

1F

0,1

0,56

1

1 mmol/l

Tabulka 3 Převody jednotek tvrdosti vody

Stupnice tvrdosti vody mmol/l

°dH

°F

0 – 0,5

0 – 2,8

0–5

měkká voda

0,51 – 1,25

2,81 – 7

5,1 – 12,5

středně tvrdá voda

1,26 – 2,5

7,1 – 14

12,6 – 25

tvrdá voda

2,51 – 3,75

14,1 – 21

25,1 – 37,5

velmi tvrdá voda

3,76 a více

21,1 a více

37,6 a více

velmi měkká voda

Tabulka 4 Stupnice tvrdosti vody


II. PRAKTICKÁ ČÁST

42


6

43

CÍL PRÁCE

Cílem diplomové práce je zjištění vlivu konstrukčních materiálŧ na kvalitu pitné vody od vodojemu aţ ke konečnému spotřebiteli. Budou tedy provedeny odběry pitné vody jak vodovodního řadu, tak i domovního řadu. Na základě konzultace s vedoucím provozu vodovodŧ a s

vedoucí útvaru

vodohospodářských laboratoří Slováckých vodáren a kanalizací, a.s., byl naplánován program vzorkování (místa, čas a metody vzorkování). Místa odběru vzorkŧ pitné vody byla vybrána tak, aby voda z vodojemu prošla odlišným druhem vodovodního potrubí, co se týče materiálu. Na základě těchto kritérií bylo zvoleno jako oblast prŧzkumu Staré Město u Uherského Hradiště, kde se nachází tři odlišné materiály vodovodního potrubí ve vodovodním řadu. První odběrové místo bylo naplánováno v ulici Nádraţní, kde se nachází vodovodní řad z litinového materiálu a domovní řad je zde tvořen ocelovými pozinkovanými trubkami. Druhé odběrové místo bylo přiřazeno ulici Tyršové, které náleţí vodovodní řad z eternitového materiálu a domovní řad z plastových trubek. Posledním, třetím odběrovým místem byla zvolena bytová oblast Trávník, kde se nachází vodovodní řad z PVC a domovní řad je také tvořen plastovými trubkami.


7

44

CHARAKTERISTIKA ODBĚROVÝCH MÍST VE STARÉM MĚSTĚ

Staré Město se nachází poblíţ Uherského Hradiště, jejichţ hranici tvoří řeka Morava. První zmínky o existenci této obce pocházejí z 12. století. Dříve bylo Staré Město povaţováno za součást Uherského Hradiště. Aţ v roce 1991 došlo k jeho osamostatnění a o šest let později bylo označeno jako „město“. V současné době zde ţije téměř 7 000 obyvatel. Staré Město je zásobováno pitnou vodou z vodojemu Mařatice, kde se nachází míchaná voda z vodního zdroje Ostroţská Nová Ves a z vodního zdroje Kněţpole. Přiváděcí vodovodní řad do obce Staré Město je tvořen potrubím z litinového materiálu. Vodovodní síť daného území je tvořena třemi odlišnými druhy materiálŧ vodovodního potrubí (viz Příloha I). Jedná se o potrubí z litiny, eternintu a PVC. Podle těchto kritérií byla také vybrána místa odběru pitné vody.

Obrázek 20 Odběrová místa ve Starém Městě


7.1

45

Odběrové místo č. 1 – ulice Nádraţní

V ulici Nádraţní se nachází vodovodní řad tvořen litinovým potrubím. Byl vybudován v roce 1964 a určen pro objekty ţelezniční stanice Staré Město u Uherského Hradiště. Dříve byly objekty zásobovány ze tří studní, ale kvŧli jiţ nevyhovujícím vlastnostem vody došlo k přestavbě. [10] Jako místo k odběru vzorku pitné vody byla zvolena restaurace na vlakovém nádraţí. Uvnitř budovy se nacházejí vodovodní rozvody, které jsou tvořeny ocelovými pozinkovanými trubkami.

Obrázek 21 Odběrové místo v ulici Nádražní


7.2

46

Odběrové místo č. 2 – ulice Tyršova

V ulici Tyršové se nachází vodovodní řad tvořen eternitovým potrubím. Byl vybudován v roce 1965 a připojen na hlavní zásobovací řad pro závod Buchlovan, který byl vybudován v letech 1956 – 1963. [9] Jako místo k odběru vzorku pitné vody byla zvolena budova, kde sídlí chráněná dílna. Vnitřní vodovodní rozvody jsou tvořeny plastovými trubkami.

Obrázek 22 Odběrové místo v ulici Tyršové


7.3

47

Odběrové místo č. 3 – obytná oblast Trávník

V obytné oblasti Trávník byl vybudován vodovodní řad z PVC. Jedná se o nejmladší výstavbu, která pochází z roku 2004. [8] Jako místo odběru vzorkŧ pitné vody byl vybrán rodinný dŧm, jehoţ vnitřní vodovodní rozvody jsou tvořeny z plastových trubek.

Obrázek 23 Odběrové místo v obytné oblasti Trávník


8

48

ODBĚR VZORKŦ

Na začátku celého procesu je třeba správně zvolit účel vzorkování. Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny dva účely: a) Prvním účelem odběru vzorkŧ je zjištění vlivu konstrukčních materiálŧ na kvalitu pitné vody v domovním řadu. b) Druhým účelem vzorkování je zjištění vlivu konstrukčních materiálŧ na kvalitu pitné vody ve vodovodním řadu.

Pracovní postup odběru vzorkŧ

8.1

8.1.1 Odběr vzorkŧ pro zjištění kvality vody v domovním řadu -

Nejprve je nutné ještě před puštěním kohoutku odstranit jeho přídavné části (perlátor, síta, apod.), které by mohly být zdrojem znečištění.

-

Pro zjištění kvality vody v domovním řadu je zapotřebí odebrat vzorek před odpuštěním, tedy ihned po puštění vodovodního kohoutku. Je to proto, aby byl získán vzorek vody nacházející se přímo v domovních trubkách. Pro tento účel jsou odebrány vzorky pro stanovení niklu, mědi a olova.

-

Během odběru je změřena také teplota vody.

8.1.2 Odběr vzorkŧ pro zjištění kvality vody ve vodovodním řadu Odběr vzorkŧ pro zjištění kvality vody ve vodovodním řadu navazuje na předchozí kapitolu. -

Před dalším odebráním vzorkŧ se nechá voda cca 5 minut odpustit a to z toho dŧvodu, aby voda nacházející se v domovním řadu odtekla a byla odebraná voda z řadu vodovodního. Během odpouštění je měřena teplota aţ do jejího ustálení. Potom je nutné proud vody zmírnit tak, aby nebyl příliš silný.

-

Následuje měření volného chloru pomocí kapesního kolorimetru. Měření probíhá přímo na místě.

-

Dalším krokem je odebrání vzorku pro stanovení pachu a chuti, proto je zapotřebí propláchnout kohoutek a mechanicky jej vyčistit. Stanovení pachu a chuti se provádí přímo na místě odběru.

UTB ve Zlíně, Fakulta technologická -

49

Po vyhodnocení pachu a chuti dochází k odběru vzorkŧ pro stanovení fyzikálních, chemických a dalších ukazatelŧ.

-

Před odebráním posledního vzorku je nutné nejprve kohoutek pořádně vydezinfikovat čistícím přípravkem Savo nebo jiným dezinfekčním prostředkem a poté dŧkladně propláchnout. Jedná se o odběr vzorku pro stanovení mikrobiologických ukazatelŧ kvality pitné vody. Jakákoli nečistota na vodovodním kohoutku by mohla ovlivnit výsledky měření.

-

Všechny odebrané vzorky musí být dŧkladně označeny a uloţeny do chladících boxŧ umístěných ve vzorkovacím vozidle.

-

Součásti celého procesu je také vyplnění protokolu o odběru vody. Protokol s odebranými vzorky je po příjezdu do laboratoře předán laborantŧm.

8.2

Typy vzorkovnic

Při odebírání vzorkŧ pitné vody je nutné dbát na to, aby kaţdý odebraný vzorek byl odebrán do správného typu vzorkovnice. Typ vzorkovnice, zpŧsob konzervace vzorkŧ a manipulace s nimi popisují ČSN ISO 5667-3 Jakost vod – Odběr vzorkŧ (část 3: Návod pro konzervaci vzorkŧ a manipulaci s nimi), ČSN EN ISO 5667-5 Jakost vod – Odběr vzorkŧ (část 5: Návod pro odběr vzorkŧ pitné vody z úpraven vody a z vodovodních sítí) a ČSN EN ISO 19458 Jakost vod – Odběr vzorkŧ pro mikrobiologickou analýzu. (viz Příloha II)

Obrázek 24 Typy vzorkovnic


50

Vzorkovnice č. 1 -

Plastová láhev o objemu 1000 ml.

-

Společná vzorkovnice pro stanovení ukazatelŧ základního chemického rozboru.

Vzorkovnice č. 2 -

Láhev z hnědého skla o objemu 1000 ml.

-

Samostatná vzorkovnice pro stanovení polycyklických aromatických uhlovodíkŧ (PAU) a polychlorovaných bifenylŧ (PCB).

-

Jedná se o subdodávku.

Vzorkovnice č. 3 -


-

Společná vzorkovnice pro stanovení fluoridŧ, chloridŧ, dusitanŧ, dusičnanŧ, chloritanŧ, bromičnanŧ, fosforečnanŧ a síranŧ.

Vzorkovnice č. 4 -


-

Samostatná vzorkovnice pro stanovení rtuti.

Vzorkovnice č. 5 -

Plastová láhev o objemu 250 ml

-

Samostatná vzorkovnice pro stanovení kyanidŧ

Vzorkovnice č. 6 -

Láhev vialka o objemu 40 ml

-

Samostatná vzorkovnice vialka je určena pro stanovení těkavých organických látek (TOL) a trihalomethanŧ (THM)

-

Jedná se o subdodávku.

Vzorkovnice č. 7 -

Plastová láhev o objemu 250 ml

-

Samostatná láhev pro stanovení kovŧ


Vzorkovnice č. 8 -

Skleněná sterilní zábrusová láhev o objemu 500 ml

-

Vzorkovnice pro stanovení mikrobiologických a biologických ukazatelŧ

51


52

UKAZATELE JAKOSTI PITNÉ VODY A METODY POUŢÍVANÉ

9

PŘI JEJICH STANOVENÍ Existuje celá řada metod vhodná pro stanovení kvality vody. Pro správnou volbu metody je zapotřebí mít bohaté zkušenosti z praxe a dokonalou znalost teorie celého vědního oboru. V diplomové práci byly pouţity metody prováděné v Útvaru vodohospodářských laboratoří Slováckých vodáren a kanalizací, a. s., které jsou vypracované podle českých státních norem a evropských norem. Útvar vodohospodářských laboratoří je nositelem Osvědčení o akreditaci, uděleného Českým institutem pro akreditaci. Rozbor pitné vody byl prováděn v souladu s vyhláškou 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, v platném znění.

9.1

Mikrobiologické a biologické ukazatele

9.1.1 Metoda membránových filtrŧ Metoda membránových filtrŧ se vyuţívá pro stanovení Escherichia coli a koliformních bakterií dle ČSN EN ISO 9308-1, Clostridium perfringens dle vyhlášky 252/2004 Sb. a intestinálních enterokokŧ dle ČSN EN ISO 9308-1. Metoda je zaloţena na filtraci přes membránový filtr, který je následně přenesen na selektivní médium a inkubován při určité teplotě. Přítomnost měřených ukazatelŧ se projeví nárŧstem kolonií. Pomŧcky potřebné při stanovení daných ukazatelŧ: -

Inkubátor, autokláv, horkovzdušný sterilizátor na sterilizaci skla, zařízení pro membránovou filtraci, Petriho misky, zkumavky, laboratorní sklo, membránové filtry, pH metr a obvyklé mikrobiologické vybavení.

Obrázek 25 Inkubátor


53

Obrázek 26 Autokláv

Obrázek 27 Horkovzdušný sterilizátor na sterilizaci skla 9.1.2 Metoda přímého výsevu do kultivačního média Metoda přímého výsevu do kultivačního média se vyuţívá při stanovení počtu kolonií při 22°C a při 36°C dle ČSN EN ISO 6222. Podstatou zkoušky je smíchání zkoumaného vzorku s ţivým kultivačním médiem v Petriho miskách a následná inkubace při teplotách 22 °C po dobu 68 hodin a 36 °C po dobu 44 hodin. Počet narostlých kolonií se vyjadřuje na určitý objem. Pomŧcky potřebné při stanovení daných ukazatelŧ: -

Inkubátor (viz Obr. 25), autokláv (viz Obr. 26), horkovzdušný sterilizátor na sterilizaci skla (viz Obr. 27), Petriho misky, vodní lázeň, zvětšovací lupa na počítání kolonií a běţné mikrobiologické vybavení.


54

9.1.3 Mikroskopická analýza Metodou mikroskopické analýzy se provádí stanovení biosestonu (ţivé organismy, počet organismŧ) dle ČSN 75 7712 a stanovení abiosestonu dle ČSN 75 7713. Pro přípravu mikroskopického preparátu je nutné vzorek nejdříve centrifugovat pro získání zahuštěného vzorku (tj. vzorek ze stěn a dna zkumavky, kde se díky centrifugaci nachází nejvíce částic). Podstatou zkoušky biosestonu je stanovení druhŧ a počtu mikroorganismŧ ve vzorku vyšetřením zahuštěného vzorku pod mikroskopem se současným osvětlením fluorescenční lampou. Podstatou zkoušky abiosestonu je stanovení pokryvnosti zorného pole mikroskopu zahuštěného vzorku. Pomŧcky potřebné při stanovení daných ukazatelŧ: -

Mikroskop fluorescenční - Axiostar Plus, laboratorní odstředivka, počítací komŧrky Cyrus I, centrifugační zkumavky, automatická pipeta.

Obrázek 28 Mikroskop fluorescenční Axiostar Plus

Obrázek 29 Laboratorní odstředivka


9.2

55

Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

9.2.1 Odměrná analýza Titrační metody se řadí mezi metody kvantitativní analýzy. Princip spočívá v přidávání činidla po kapkách do vzorku s indikátorem aţ do bodu ekvivalence, kdy zkoumaný vzorek změní barvu. Jako indikátor se nejčastěji pouţívá methylenová oranţ, methylenová červeň, fenolftalein, murexid a eriochromčerň T. 9.2.1.1 Neutralizační titrace Neutralizační titrace se pouţívá pro stanovení kyselinové neutralizační kapacity (do pH 4,5) dle ČSN EN ISO 9963-1 a zásadové neutralizační kapacity (do pH 8,3) dle ČSN 75 7372. Podstatou zkoušky je titrace vzorku pitné vody odměrným roztokem kyseliny nebo zásady aţ k dosaţení určité hodnoty pH, coţ se projeví změnou barvy. Pomŧcky pouţívané pro stanovení daných ukazatelŧ: -

Digitální byreta, odměrné sklo a další laboratorní vybavení.

Obrázek 30 Byrety určené pro odměrné analýzy


56

9.2.1.2 Manganometrická titrace Titrace bývá také uváděna pod názvem Kubelova metoda a pouţívá se pro stanovení chemické spotřeby kyslíku manganistanem dle ČSN EN ISO 8467. Podstatou zkoušky je oxidace organických látek (obsaţených ve vzorku pitné vody) manganistanem draselným v prostředí kyseliny sírové při desetiminutovém varu. [3] Následuje přidání kyseliny šťavelové v přesně známém nadbytečném mnoţství, coţ má vliv na odbarvení roztoku. Odbarvená směs se zpětně titruje odměrným roztokem manganistanu draselného aţ do bodu ekvivalence. Pomŧcky pouţívané pro stanovení daných ukazatelŧ: - Digitální byreta (viz Obr. 30), odměrné sklo, topná deska, titrační baňky a další laboratorní vybavení. 9.2.1.3 Komplexometrická titrace s EDTA Komplexometrická metoda s EDTA se vyuţívá pro stanovení hořčíku a vápníku dle ČSN ISO 6059. Tato metoda se někdy také nazývá chelatometrická titrace. Zkouška je zaloţena na titraci roztokem EDTA při hodnotě pH 10. Jako indikátor se pouţívá eriochromčerň T, který zbarví vzorek do červenofialového zbarvení. Při titraci dochází v bodě ekvivalence ke změně barvy z červenofialové na modrou. Pomŧcky pouţívané pro stanovení daných ukazatelŧ: -

Digitální byreta (viz Obr. 30), odměrné sklo a další laboratorní vybavení.

9.2.1.4 Argentometrická titrace modle Mohra Titrace podle Mohra se pouţívá pro stanovení chloridŧ v pitné vodě dle ČSN ISO 9297. Metoda je zaloţena na vzniku bílé sraţeniny zpŧsobené reakcí chloridŧ obsaţených ve vzorku a stříbrného kationtu. Jako indikátor se pouţívá chroman draselný. Při titraci dusičnanem stříbrným aţ do bodu ekvivalence, dochází k hnědočervenému zbarvení vzniklého chromanu stříbrného. Pomŧcky pouţívané pro stanovení chloridŧ: -

Automatická byreta (viz Obr. 30), odměrné sklo a další běţné laboratorní vybavení.


57

9.2.2 Optická (spektrální) metoda Optické metody jsou založeny na vzájemném působení analytické soustavy a elektromagnetického záření, které je charakterizováno kmitočtem (počet kmitů za sekundu), vlnovou délkou nebo vlnočtem (počet kmitů na délkovou jednotku, většinou 1 cm). Vlnočtů se užívá hlavně při měření v oblasti infračerveného záření. U ultrafialového a viditelného záření se užívá častěji vlnové délky (v oblasti viditelné a ultrafialové v nm). [2] 9.2.2.1 Spektrofotometrická metoda Metoda je zaměřena především na stanovení absorbance dle ČSN 75 7360, amonných iontŧ dle ČSN ISO 7150-1, volného a celkového chloru dle ČSN ISO 7393-2, anionaktivních tenzidŧ dle ČSN EN 903 a celkových kyanidŧ dle ČSN 75 7415. Podstatou zkoušky je měření koncentrace stanovovaných ukazatelŧ při určité vlnové délce.

Stanovovaný prvek

Vlnová délka

absorbance

252 nm

amonné ionty

655 nm

volný a celkový chlor

510 nm

anionaktivní tenzidy

653 nm

celkové kyanidy

580 nm

Tabulka 5 Vlnové délky stanovovaných ukazatelů

Pomŧcky potřebné při stanovení daných ukazatelŧ: -

Spektrofotometr Aqua Mate, prŧtočná kyveta, vodní lázeň, filtrační aparatura, filtry ze skleněných vláken, pipeta, skleněná kyveta, destilační aparatura, odměrné sklo a další běţné laboratorní vybavení


58

Obrázek 31 Spektrofotometr Aqua Mate

-

Volný a celkový chlor – Kapesní kolorimetr Hach DR/800 a dávkovač.

Obrázek 32 Kapesní kolorimetr Hach DR/800 9.2.2.2 Atomová absorpční spektrometrie Při atomové absorpční spektrometrii (AAS) dochází ke zmlţení měřeného prvku pomocí tepelné energie a převedení do atomárního stavu. Atomizace nastává za velmi vysokých teplot (2000 – 3000 K) při pouţití plamene (F AAS) nebo grafitové kyvety (ET AAS). Principem AAS je absorpce záření procházejícího volnými atomy, které vznikají v atomizátorech. Metoda AAS je vhodná pro stanovení téměř všech kovŧ.


59

AAS s plamenovou atomizací (F AAS) – Metoda se pouţívá pro stanovení ţeleza a manganu dle ČSN 75 7385, sodíku dle ČSN ISO 9964-3 a mědi dle ČSN ISO 8288. Jedná se především o stanovení prvkŧ vyšších koncentrací.

Stanovovaný prvek

Vlnová délka

Plamen

Ţelezo

248,3 nm

acetylén-vzduch

Mangan

279,5 nm

acetylén-vzduch

Měď

324,7 nm

acetylén-vzduch

Sodík

589,0 nm

acetylén – vzduch

Tabulka 6 Vlnové délky a druh plamene stanovovaných ukazatelů

Pomŧcky potřebné při stanovení daných ukazatelŧ: -

Atomový absorpční spektrometr s hořákem pro plamen C2H2/vzduch nebo pro plamen C2H2/oxid dusný, se zdroji záření - výbojkami s dutou katodou, vyhrazené laboratorní sklo, dávkovací pipety s nastavitelným objemem, tlakové láhve s acetylenem (palivo), tlakové láhve s oxidem dusným, kompresor (tlaková nádoba), filtrační zařízení.

Obrázek 33 Atomový absorpční spektrometr s hořákem pro plamen C2H2/vzduch nebo C2H2/oxid dusný


60

AAS s elektrotermickou atomizací (ET AAS) – Metoda se pouţívá pro stanovení niklu, berylia, kadmia, arsenu, chromu, olova, antimonu, selenu a hliníku dle aplikačních listŧ GBC Avanta. Jedná se především o stanovení prvkŧ niţších koncentrací. Pomŧcky potřebné při stanovení daných ukazatelŧ: -

Atomový absorpční spektrometr vybavený grafitovou kyvetou, vyhrazené laboratorní sklo, dávkovací pipety, pyrolyticky pokryté grafitové kyvety s platformami a bez platformy, filtry a homogenizátor.

Obrázek 34 Atomový absorpční spektrometr s grafitovou kyvetou 9.2.2.3 Turbidimetrická metoda Turbidimetrie slouţí ke stanovení zákalu dle ČSN EN ISO 7027. Je zaloţena na měření procházejícího světla vzorkem ve směru od zdroje záření. Při prŧchodu dochází k poklesu jeho intenzity v dŧsledku rozptylu, odrazu a absorpce. Pomŧcky potřebné při stanovení zákalu: -

Optický turbidimetr - spektrofotometr Aqua Mate (viz Obr. 31), prŧtočná křemenná kyveta


61

9.2.3 Separační analýza 9.2.3.1 Metoda iontové chromatografie Metoda iontové chromatografie se pouţívá pro stanovení dusitanŧ, dusičnanŧ, fluoridŧ, chloridŧ, síranŧ a chloritanŧ dle ČSN EN ISO 10304-1,4 a bromičnanŧ dle ČSN EN ISO 15061. Jedná se o fyzikálně–chemickou metodu, která je zaloţena na dělení aniontŧ probíhající na dělící koloně. Anionty jsou tedy rozděleny podle příbuznosti mezi stacionární a mobilní fázi. Stacionární fáze je tvořena nízkokapacitním měničem aniontŧ a mobilní fáze roztokem hydroxidu draselného. Koncentrace aniontŧ jsou zjišťovány v detektoru. Pomŧcky pouţívané pro stanovení daných ukazatelŧ: -

Iontový kapalinový chromatograf Dionex, plastové vialky s filtry, zařízení pro membránovou filtraci s membránovými filtry, dávkovací pipety, vyhrazené laboratorní sklo.

Obrázek 35 Iontový kapalinový chromatograf Dionex ICS-2000 9.2.4 Elektrochemická analýza 9.2.4.1 Potenciometrická metoda Potenciometrická metoda se pouţívá pro stanovení pH ve vodě dle ČSN ISO 10523.


62

Podstatou zkoušky je měření rozdílu elektrochemického článku vhodným pH metrem. Hodnota pH je závislá také na teplotě, proto je uváděna při kaţdém měření. Pomŧcky pouţívané pro stanovení pH ve vodě: -

MultiLab 540 a ponorné míchadlo.

Obrázek 36 MultiLab 540 9.2.4.2 Metoda stanovení konduktivity ve vodě Metoda se pouţívá pro stanovení elektrické konduktivity dle ČSN EN 27888. Stanovení elektrické konduktivity je zaloţeno na přímém měření pomocí vhodného přístroje. Elektrická konduktivita je schopnost iontŧ přítomných ve vodě vést elektrický proud a závisí na koncentraci a druhu iontŧ, teplotě a viskozitě roztoku. Pomŧcky pouţívané pro stanovení elektrické konduktivity: -

MultiLab 540 a vodivostní elektroda.

9.2.5 Senzorická analýza Senzorická analýza je zaměřena na hodnocení pachu a chuti zkoumaného vzorku pitné vody dle ČSN EN 1622 a TNV 757340. Metoda je odlišná od ostatních tím, ţe se provádí přímo na místě odběru a uvádí ve stupních doplněných slovní charakteristikou. Pomŧcky potřebné při stanovení pachu a chuti: -

Zkušební sklenice a odměrné válce, sklenička pro hodnocení chuti, Erlenmeyrovy baňky a vzorkovnice z bezbarvého skla.


63

10 VÝSLEDKY MĚŘENÝCH UKAZATELŦ A JEJICH VYHODNOCENÍ Odběr vzorkŧ a následný rozbor pitné vody byl proveden ve spolupráci s Útvarem vodohospodářských laboratoří Slováckých vodáren a kanalizací, a.s. . V následujících kapitolách je provedeno srovnání naměřených hodnot ukazatelŧ pitné vody domovního řadu (viz 10.1.) a vodovodního řadu (viz 10.2.) Dále je také provedeno porovnání s kvalitou vody ve vodojemu, který zásobuje zkoumané území (viz 10.3.). Pro stanovení kvality pitné vody vodojemu Mařatice – horní bylo zvoleno jako odběrové místo Jarošov – Pivovarská. Do daného odběrového místa nacházejícího se poblíţ vodojemu je voda dodávaná přímo a proto se kvalita vody nijak neliší. Kompletní zkušební protokoly vypracované Útvarem vodohospodářských laboratoří Slováckých vodáren a kanalizací, a. s. viz Příloha III.

10.1 Vyhodnocení vlivu domovního řadu na kvalitu pitné vody V následující tabulce je provedeno srovnání naměřených hodnot na rŧzných typech domovního řadu.

St. Město Nádraţní (Pozinkovaná ocel)

St. Město Tyršová (Plast)

St. Město Trávník (Plast)

Jednotka

Výsledek

Výsledek

Výsledek

Maximální limit

Nikl

μg/l

<5

<5

<5

20

Měď

μg/l

<10

<10

15

1000

Olovo

μg/l

<2,5

<2,5

<2,5

25

Teplota

°C

11,7

8,0

5,4

Ukazatel

Tabulka 7 Naměřené hodnoty pitné vody domovního řadu

Srovnáním výsledkŧ rozboru pitné vody bylo zjištěno, ţe naměřené hodnoty vyhovují poţadavkŧm na kvalitu pitné vody a tudíţ materiály domovních rozvodŧ nemají vliv na její kvalitu.


64

V porovnání všech třech odběrových míst bylo na odběrovém místě v bytové oblasti Trávník naměřeno větší mnoţství mědi neţ v ulici Tyršové a Nádraţní. Příčinou zvýšeného obsahu mědi je instalovaný prŧtokový ohřívač na teplou vodu z měděných trubek. Dochází ke smíchání teplé a studené vody ve směšovací baterii a tím k ovlivnění kvality studené vody.

10.2 Vyhodnocení vlivu vodovodního řadu na kvalitu pitné vody V následující tabulce je provedeno srovnání naměřených hodnot na rŧzných typech vodovodního řadu.

St. Město St. Město St. Město Jarošov Nádraţní Tyršová Trávník Pivovarská (litina) (eternit) (PVC) Ukazatel

Jednotka

Maximální Výsledek limit

Výsledek

Výsledek

Výsledek

Intestinální enterokoky

KTJ/100

0

0

0

0

0

Koliformní bakterie

KTJ/100

0

0

0

0

0

Escherichia coli

KTJ/100

0

0

0

0

0

Počty kolonií při 22 °C

KTJ/ml

200

403

118

78

0

Počty kolonií při 36 °C

KTJ/ml

20

2

0

0

0

Clostridium perfringens

KTJ/100

0

0

0

0

0

Abioseston

%

10

1

2

2

1

Bioseston – ţivé organismy

jedinci/m l

0

0

0

0

0

Bioseston – počet organismŧ

jedinci/m l

50

0

0

0

0

Nikl

μg/l

20

<5

<5

<5

<5

Beryllium

μg/l

2,0

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

Ţelezo

mg/l

0,20

0,11

0,07

<0,05

<0,05


65

Kadmium

μg/l

5,0

<1,0

<1,0

<1,0

<1,0

Arsen

μg/l

10

<5

<5

<5

<5

Chrom

μg/l

50

<4

<4

<4

<4

Měď

μg/l

1000

<10

<10

<10

<10

Mangan

mg/l

0,05

<0,050

<0,050

<0,05

<0,050

Olovo

μg/l

25

<2,5

<2,5

<2,5

<2,5

Antimon

μg/l

5

<1,6

<1,6

<1,6

<1,6

Selen

μg/l

10

<5

<5

<5

<5

Hliník

mg/l

0,20

<0,005

<0,005

0,028

<0,005

Sodík

mg/l

200

38,6

42,0

39,4

36,8

Rtuť

μg/l

1,0

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

Volný chlor

mg/l

0,30

0,06

0,10

0,05

0,11

6,5-9,5

7,9

7,8

7,8

7,8

pH – reakce vody Konduktivita

mS/m

125

90

90

90

91

Zákal

ZF(n)

5

0,5

0,5

0,4

<0,2

Amonné ionty

mg/l

0,5

<0,05

<0,05

<0,05

<0,05

Dusitany

mg/l

0,5

<0,02

<0,02

<0,02

<0,02

Dusičnany

mg/l

50

<2,0

<2,0

<2,0

<2,0

mg/l pt

20

5

5

5

5

Fluoridy

mg/l

1,5

0,1

0,1

0,1

0,1

Kyanidy celkové

mg/l

0,05

<0,005

<0,005

<0,005

<0,005

Suma vápníku a hořčíku

mmol/l

2,0-3,5

3,9

4,0

4,0

3,9

CHSKMn

mg/l

3,0

0,7

0,7

0,8

0,7

Chloridy

mg/l

100

46

46

46

46

Vápník

mg/l

40-80

122

122

121

122

Hořčík

mg/l

20-30

21

23

24

21

Barva

UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Sírany

mg/l

250

66 184,5

185,8

185,2

188,1

Pach

Přijatelný Přijatelný Přijatelný Přijatelný

Přijatelný

Chuť

Přijatelná Přijatelná Přijatelná Přijatelná

Přijatelná

Chloritany

μg/l

200

<50

<50

<50

<50

Bromičnany

μg/l

25

<10,0

<10,0

<10,0

<10,0

Teplota

°C

8,1

7,3

5,0

7,8

Benzo(b)fluoranthen

μg/l

<0,010

<0,02

<0,020

<0,010

Benzo(k)fluoranthen

μg/l

<0,010

<0,02

<0,020

<0,010

Benzo[a]pyren

μg/l

<0,005

<0,005

<0,005

<0,005

Benzo(ghi)perylen

μg/l

<0,010

<0,02

<0,020

<0,010

Indeno(1,2,3-cd)pyren

μg/l

<0,010

<0,02

<0,020

<0,010

Polycyklické aromatické uhlovodíky

μg/l

0,1

<0,08

<0,08

<0,08

0

alfa-HCH

μg/l

0,03

<0,01

<0,01

<0,01

<0,01

Hexachlorbenzen

μg/l

0,10

<0,01

<0,01

<0,01

<0,01

Lindan (gama-HCH)

μg/l

0,10

<0,01

<0,01

<0,01

<0,01

Heptachlor

μg/l

0,03

<0,01

<0,01

<0,01

<0,01

Aldrin

μg/l

0,03

<0,01

<0,01

<0,01

<0,01

Heptachlorepoxid

μg/l

0,03

<0,01

<0,01

<0,01

<0,01

p,p-DDE

μg/l

0,10

<0,01

<0,01

<0,01

<0,01

Dieldrin

μg/l

0,03

<0,01

<0,01

<0,01

<0,01

p,p-DDD

μg/l

0,10

<0,01

<0,01

<0,01

<0,01

o,p-DDT

μg/l

0,10

<0,01

<0,01

<0,01

<0,01

p,p-DDT

μg/l

0,10

<0,01

<0,01

<0,01

<0,01

Pesticidní látky celkem

μg/l

0,50

0

0

0

0

Bór

mg/l

1,0

0,13

0,13

0,12

0,2

0,01


67

Trichlormethan (chloroform)

μg/l

30

3,25

3,49

3,41

1,9

Benzen

μg/l

1,0

<0,2

<0,2

<0,2

<0,1

1,2-dichlorethan

μg/l

3,0

<0,80

<0,80

<0,80

<0,50

Trichlorethan

μg/l

10

<0,1

<0,1

<0,1

<0,5

Bromdichlormethan

μg/l

5,00

5,40

5,30

4,2

Tetrachloretan

μg/l

<0,2

<0,2

<0,2

<0,5

Dibromchlormethan

μg/l

6,90

7,50

7,40

6,20

Bromoform

μg/l

2,66

2,87

2,66

2,50

Suma trihalomethany

μg/l

17,8

19,2

18,7

15

10

100

Tabulka 8 Naměřené hodnoty pitné vody vodovodního řadu

Voda odebraná v ulici Tyršové, kde je vodovodní řad tvořen eternitovým potrubím vyhovuje poţadavkŧ na kvalitu pitné vody. Voda odebraná v bytové oblasti Trávník, kde je vodovodní řad tvořen potrubím z PVC také vyhovuje poţadavkŧ na kvalitu pitné vody. Voda odebraná v ulici Nádraţní, kde je vodovodní řad tvořen litinovým potrubím nevyhovuje poţadavkŧm na kvalitu pitné vody po mikrobiologické stránce. Byl zjištěn nevyhovující ukazatel počty kolonií při 22 °C, jejich zvýšený počet signalizuje prŧnik znečištění z okolí, poruchy úpravny vody nebo dezinfekci. Z dŧvodu nadlimitního mnoţství bylo naplánováno nápravné opatření (viz Příloha IV).


68

10.2.1 Nápravné opatření a jeho vyhodnocení Ze vzorku odebraného z litinového vodovodního řadu v ulici Nádraţní bylo naměřeno větší mnoţství počtu kolonií při 22 °C. Proto bylo provedeno nápravné opatření, které spočívalo v odkalení vodovodní sítě a následném odběru nového vzorku. Po provedení opětovného stanovení, hodnota počtu kolonií při 22 °C vyhovuje poţadavkŧm na kvalitu pitné vody.

St. Město Ul. Nádraţní Pŧvodní měření

Měření po nápravném opatření

Jednotka

Výsledek

Výsledek

KTJ/ml

403

36

Chlor volný

Mg/l

0,06

0,02

Chlor celkový

Mg/l

Ukazatel Počty kolonií při 22 °C

Teplota

°C

0,12 8,1

11,0

Tabulka 9 Naměřené hodnoty pitné vody po nápravném opatření

10.3 Srovnání kvality vody od vodojemu ke konečnému spotřebiteli V tabulce č. 8 je provedeno také srovnání kvality vody od vodojemu (hodnoty Jarošov – Pivovarská) ke konečnému spotřebiteli. Celková prŧměrná specifická spotřeba pitné vody ve Starém Městě je 122 litrŧ na osobu/den a prŧměrná specifická spotřeba domácností činí 75 litrŧ na osobu/den. Délka potrubí, kterým voda protéká od vodojemu Mařatice – Horní k ulici Nádraţní je 5550 m, k ulici Tyršové 4750 m a k obytné oblasti Trávník 4800 m. Doba zdrţení vody ve vodovodní síti v lokalitě Staré Město ulice Tyršova a obytná oblast Trávník se odhaduje dle hydraulického modelu Slováckých vodáren a kanalizací, a.s. na 24 – 45 hodin. V ulici Nádraţní se odhaduje zdrţení vody na 72 – 120 hodin, protoţe se jedná o koncovou větev vodovodní sítě.


69

Při porovnání hodnocených odběrových míst ve Starém Městě s odběrovým místem Jarošov – Pivovarská, které má stejnou kvalitu vody jako zásobovací vodojem Mařatice, bylo zjištěno, ţe vlivem dopravy vody ke konečnému spotřebiteli se změnily hodnoty u ukazatelŧ počty kolonií při 22 °C, ţeleza a následně i zákalu. Závěrem lze říci, ţe všechny uvedené ukazatele vyhovují limitŧm stanovených vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a na četnost a rozsah kontroly pitné vody.


70

ZÁVĚR V teoretické části byla zmíněna legislativa týkající se pitné vody a její kvality, dále byly popsány známé materiály vodovodního potrubí pouţívané v minulosti i současnosti a zásobování obyvatelstva pitnou vodou na Uherskohradišťsku. Na závěr první části diplomové práce byl uveden rozsah stanovení rozboru pitné vody a jejich hygienický význam a zdroje znečištění. V praktické části byl uskutečněn odběr vzorkŧ a následný rozbor pitné vody. Dále byly uvedeny a popsány metody pouţívané při stanovování daných ukazatelŧ. Na závěr bylo provedeno srovnání všech naměřených hodnot. Na výslednou kvalitu vody u konečného spotřebitele má vliv především doba zdrţení vody v síti a s ní související faktory jako vyšší teplota vody, rychlost proudění vody, zbytková koncentrace a druh dezinfekčního prostředku, přítomnost biofilmu či korozivních produktŧ na stěnách potrubí a kvalita materiálu rozvodné sítě. Voda odebraná v ulici Nádraţní, kde se nacházejí domovní rozvody z pozinkované oceli i voda odebraná v ulici Tyršové a v bytové oblasti Trávník, kde jsou domovní rozvody z PVC, vyhovuje poţadavkŧm na kvalitu pitné vody dle Vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Voda v lokalitě Staré Město odebraná v ulici Nádraţní, kde je vodovodní řad tvořen litinovým potrubím z roku 1964, voda odebraná v ulici Tyršové, kde je vodovodní řad tvořen eternitovým potrubím z roku 1965 i voda odebraná v bytové oblasti Trávník, kde je vodovodní řad tvořen potrubím z PVC z roku 2004, vyhovuje poţadavkŧ na kvalitu pitné vody dle Vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Při porovnání kvality vody ve vodojemu s kvalitou vody u vybraných koncových uţivatelŧ bylo zjištěno, ţe vlivem dopravy vody se změnily hodnoty u ukazatele počty kolonií při 22 °C, ţeleza a zákalu. Přesto uvedené ukazatele vyhovují poţadavkŧm na kvalitu pitné vody dle Vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Závěrem diplomové práce lze říct, ţe konstrukční materiály vodovodní sítě v lokalitě Staré Město nemají zásadní vliv na kvalitu dodávané pitné vody.


71

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Tištěná literatura: [1]

AMBROŢOVÁ, Jana, a kolektiv. Sdruţení oboru vodovodŧ a kanalizací ČR: Příručka provozovatele úpravny pitné vody. 1. vyd. Líbeznice : Medim, spol. s.r.o., 2005. s. 206. ISBN 80-239-4565-3.

[2]

DAVÍDEK, Jiří. Laboratorní příručka analýzy potravin. 1. vyd. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1977. s. 720. Typové číslo: L18-E1-IV41/81999

[3]

HORÁKOVÁ, Marta. LISCHKE, Peter. GRUNWALD, Alexander. Chemické a fyzikální metody analýzy vod. 1. vyd. Praha: SNTL – Státní nakladatelství technické literatury, 1986. s. 392. Typové číslo: L16-C3-IV-31f/68122.

[4]

IMMESBERGER, Hubert. Trinkwasser im Saarland. Sulzbach: VGW - Verband der Gas - und Wasserwirtschaft des Saarlandese. 1. Auflage. Seiten 16. 1998.

[5]

KOŢÍŠEK, František; KOS, Jiří; PUMAN, Petr. Hygienické Sdruţení oboru vodovodŧ a kanalizací: Hygienické minimum pro pracovníky ve vodárenství. Praha, 2006. s. 80.

[6]

PLACHÝ, Jan; OTÁHAL, Vlastislav. Jakostní litiny, 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1956. s. 284.

[7] Plastové potrubní systémy v inţenýrských sítích. Praha : ITC, 1997. [8]

Projektová dokumentace skutečného stavu „Inţenýrské sítě Trávník – Staré Město, SO 05 – vodovod“. 2004.

[9]

Projektová dokumentace „Technický projekt vodovodu ve Starém Městě, I. etapa“. 1956.

[10] Projektová dokumentace „Ţelezniční stanice Staré Město u Uh. Hradiště, vodovodní přípojka“. 1964. [11] Vyhláška č. 20 ze dne 18. ledna 2002, o zpŧsobu a četnosti měření mnoţství a jakosti vody. In Sbírka zákonŧ, Česká republika. 2002, částka 8, s. 394-398. ISSN 1211-1244. [12] Vyhláška č. 252 ze dne 30. dubna 2004, kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. In Sbírka zákonŧ, Česká republika. 2004, částka 82, s. 5402-5422. ISSN 1211-1244.


72

[13] Vyhláška č. 428 ze dne 11. prosince 2001, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonŧ. In Sbírka zákonŧ, Česká republika. 2001, částka 161, s. 9066-9152. ISSN 1211-1244. [14] Zákon č. 254 ze dne 28. června 2001, o vodách a o změně některých zákonŧ. In Sbírka zákonŧ, Česká republika. 2001, částka 98, s. 5617-5668. ISSN 12111244. [15] Zákon č. 258 ze dne 14. července 2000, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonŧ. In Sbírka zákonŧ, Česká republika. 2000, částka 74, s. 3622-3662. ISSN 1211-1244. [16] Zákon č. 274 ze dne 10. července 2001, o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonŧ. In Sbírka zákonŧ, Česká republika. 2001, částka 104, s. 6465-6482. ISSN 1211-1244. [17] ZELINKA, Zdeněk. FORMÁNEK, Zdeněk. Stavíme úpravny vody. 1. vyd. Brno: ERA, 2005. s. 68. ISBN: 80-7366-036-9.

Elektronická literatura: [18] HOBAS CZ spol. s.r.o.. Výroba trub. [online]. [cit. 2011-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.hobas.com/cz [19] Internetový vyhledávač. GOOGLE obrázky. [online]. [cit. 2011-02-25]. Dostupný z WWW: http://www.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi [20] JAVOŘÍKOVÁ, Eva. Zásobování Zlínského regionu pitnou vodou od historie po současnost. [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW: http://www.smv.cz/res/data/024/002772.pdf [21] KOŢÍŠEK, František; PUMANN, Petr. Stanovisko k používání azbestocementtových potrubí pro dopravu pitné vody. [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW: http://www.tzb-info.cz/4586 [22] SLOVÁCKÉ VODÁRNY A KANALIZACE, a.s.. Úpravny vody. [online]. [cit. 2011-02.27]. Dostupný z WWW: http://www.svkuh.cz/cz/upravny-vody/


73

[23] Struktura a vlastnosti grafitových litin. [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW: http://ime.fme.vutbr.cz/files/Studijni%20opory/savgl/index. php?chapter=2v [24] ŠVARC, Pavel. Modelování a řízení kvality vody ve vodárenské síti [online]. 2010. 70 s. Diplomová práce. České vysoké učení technické . Dostupný z WWW: http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/images/3/39/Dp_20 10_svarc_pavel.pdf [25] Vodojem. A-Z Encyklopedie. [online]. [cit. 2011-02-28]. Dostupný z WWW: http://www.az-encyklopedie.info/v/33859_Vodojem/ [26] ŢABIČKA, Zdeněk. Vodovody a kanalizace. [online]. [cit. 2011-03-18]. Dostupný z WWW: http://www.garten.cz/a/cz/4848-vodovod-a-kanalizace-materialy-pro-potrubi-1/


SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŦ A ZKRATEK MH

Mezní hodnota

NMH

Nejvyšší mezní hodnota

DH

Doporučená hodnota

PAU

Polycyklické aromatické uhlovodíky

PCB

Polychlorované bifenyly

TOL

Těkavé organické látky

THM

Trihalomethany

EDTA

Kyselina ethylendiamintetraoctová

AAS

Atomová absorpční spektrometrie

F AAS

Atomová absorpční spektrometrie a plamenovou atomizací

ET AAS Atomová absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací

74


75

SEZNAM OBRÁZKŦ Obrázek 1 Dřevěné potrubí ................................................................................................. 18 Obrázek 2 Eternitové potrubí ............................................................................................. 19 Obrázek 3 Olověné potrubí ................................................................................................. 19 Obrázek 4 Šedá litina s feritem ........................................................................................... 20 Obrázek 5 Šedá litina se směsí perlitu a feritu ................................................................... 20 Obrázek 6 Šedá litina s perlitem ......................................................................................... 21 Obrázek 7 Tvárná litina s feritem ....................................................................................... 21 Obrázek 8 Tvárná litina s perlitem ..................................................................................... 21 Obrázek 9 Tvárná litina se směsí perlitu a feritu ................................................................ 22 Obrázek 10 Ocelové potrubí ............................................................................................... 23 Obrázek 11 Měděné potrubí ............................................................................................... 24 Obrázek 12 Kameninové potrubí ........................................................................................ 24 Obrázek 13 Plastové potrubí .............................................................................................. 25 Obrázek 14 Sklolaminátové potrubí ................................................................................... 26 Obrázek 15 Schéma cesty pitné vody ................................................................................... 27 Obrázek 16 Úpravna vody Ostrožská Nová Ves .................................................................. 30 Obrázek 17 Úpravna vody Kněžpole ................................................................................... 30 Obrázek 18 Úpravna vody Bojkovice .................................................................................. 30 Obrázek 19 Druhy vodojemů na Uherskohradišťsku........................................................... 31 Obrázek 20 Odběrová místa ve Starém Městě ..................................................................... 44 Obrázek 21 Odběrové místo v ulici Nádražní ...................................................................... 45 Obrázek 22 Odběrové místo v ulici Tyršové ........................................................................ 46 Obrázek 23 Odběrové místo v obytné oblasti Trávník ......................................................... 47 Obrázek 24 Typy vzorkovnic ................................................................................................ 49 Obrázek 25 Inkubátor .......................................................................................................... 52 Obrázek 26 Autokláv ............................................................................................................ 53 Obrázek 27 Horkovzdušný sterilizátor na sterilizaci skla ................................................... 53 Obrázek 28 Mikroskop fluorescenční - Axiostar Plus ......................................................... 54 Obrázek 29 Laboratorní odstředivka ................................................................................... 54 Obrázek 30 Byrety určené pro odměrné analýzy ................................................................. 55 Obrázek 31 Spektrofotometr Aqua Mate ............................................................................. 58 Obrázek 32 Kapesní kolorimetr Hach DR/800 .................................................................... 58


76

Obrázek 33 Atomový absorpční spektrometr s hořákem pro plamen C2H2/vzduch nebo C2H2/oxid dusný................................................................................................. 59 Obrázek 34 Atomový absorpční spektrometr s grafitovou kyvetou ..................................... 60 Obrázek 35 Iontový kapalinový chromatograf .................................................................... 61 Obrázek 36 MultiLab 540 .................................................................................................... 62


77

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Limity mikrobiologických a biologických ukazatelů pitné vody ......................... 35 Tabulka 2 Limity fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů pitné vody.......... 38 Tabulka 3 Převody jednotek tvrdosti vody ........................................................................... 41 Tabulka 4 Stupnice tvrdosti vody ......................................................................................... 41 Tabulka 5 Vlnové délky stanovovaných ukazatelů ............................................................... 57 Tabulka 6 Vlnové délky a druh plamene stanovovaných ukazatelů ..................................... 59 Tabulka 7 Naměřené hodnoty pitné vody domovního řadu ................................................. 63 Tabulka 8 Naměřené hodnoty pitné vody vodovodního řadu .............................................. 67 Tabulka 9 Naměřené hodnoty pitné vody po nápravném opatření ...................................... 68


SEZNAM PŘÍLOH P I - Vodovodní síť v obci Staré Město P II - Typ vzorkovnice, zpŧsob konzervace vzorkŧ a manipulace s nimi P III - Kompletní zkušební protokoly P IV - Záznam o nápravném opatření

78

PŘÍLOHA P I: VODOVODNÍ SÍŤ V OBCI STARÉ MĚSTO Mapa v měřítku 1:5000 viz kapsa na přílohy.

PŘÍLOHA P II: TYP VZORKOVNICE, ZPŦSOB KONZERVACE VZORKŦ A MANIPULACE S NIMI

PŘÍLOHA P III: KOMPLETNÍ ZKUŠEBNÍ PROTOKOLY

PŘÍLOHA P IV: ZÁZNAM O NÁPRAVNÉM OPATŘENÍ

Vliv konstrukčních materiálů na kvalitu pitné vody v regionu Staré Město. Bc. Jana Machynková

Recommend Documents