V VOJ OBYVATELSTVA»ESK REPUBLIKY V ROCE 2005

2006 ï RO»NÕK 48 ï »ÕSLO 3

V›VOJ OBYVATELSTVA »ESK… REPUBLIKY V ROCE 2005 KRYäTOF ZEMAN

Population Development in the Czech Republic in 2005 The article describes and explains demographic development in the Czech Republic in 2005 in the context of recent demographic changes since 1990. The article analyses the progress in natality, mortality, nuptiality, divorce, abortions and migration using absolute and relative numbers as well as an array of analytic demographic indicators. Among especially important topics are the decline of fertility below the ìlowest-low fertilityî level, the postponement of nuptiality and fertility to older age, the sharp increase in extramarital births and the increasing importance of external migration. Unless otherwise stated, all data and calculations are based on databases of Czech Statistical Office, Demographic Statistics Section. Demografie, 2006, 48: 153ñ165

PopulaËnÌ v˝voj v »eskÈ republice v poslednÌch letech probÌh· bez v˝raznÏjöÌch v˝kyv˘ a p¯ekvapenÌ. Demografick· situace je charakterizov·na nÌzkou ˙rovnÌ plodnosti a sÚateËnosti, ˙bytkem obyvatelstva p¯irozenou mÏrou a vysokou rozvodovostÌ. V souladu s trendy poslednÌch let ˙roveÚ plodnosti zvolna roste, zlepöujÌ se tÈû ˙mrtnostnÌ pomÏry, roste v˝znam zahraniËnÌ migrace a kles· poËet potrat˘. Nejn·padnÏjöÌm jevem roku 2005 tak byl p¯edevöÌm v˝razn˝ p¯evis poËtu p¯istÏhoval˝ch nad vystÏhoval˝mi tvo¯ÌcÌ kladnÈ migraËnÌ saldo ve v˝öi 36,2 tisÌce osob. Naopak p¯irozenou mÏnou ubylo v »eskÈ republice 5,7 tisÌce osob, kdyû poËet zem¯el˝ch (107,9 tisÌce) p¯ev˝öil poËet ûivÏ narozen˝ch (102,2 tisÌce). I tak byl poËet narozen˝ch nejvyööÌ od roku 1994 a poprvÈ od tÈ doby p¯ekroËil hranici sta tisÌc. MeziroËnÌ zv˝öenÌ poËtu ûivÏ narozen˝ch o 4,5 tisÌce se odrazilo v r˘stu ˙rovnÏ ˙hrnnÈ plodnosti na 1,28 dÌtÏte. SouËasnÏ rostl tÈû pr˘mÏrn˝ vÏk matek. P¯Ìzniv˝ v˝voj byl i nad·le zaznamen·n v p¯ÌpadÏ potratovosti. Celkov˝ poËet potrat˘ klesl oproti roku 2004 o 1,3 tisÌce na Ëty¯icet tisÌc. PoËet manûelstvÌ uzav¯en˝ch bÏhem roku 2005 byl o 382 vyööÌ neû v roce 2004. PoËet sÚatk˘ tak d·le stagnuje na hodnot·ch okolo pades·ti tisÌc a ˙roveÚ sÚateËnosti z˘st·v· nÌzk·. Z ˙daj˘ tabulek sÚateËnosti vypl˝v·, ûe p¯i zachov·nÌ souËasnÈ ˙rovnÏ sÚateËnosti by z˘stalo ve vÏku 50 let 31 % ûen a 37 % muû˘ svobodn˝ch. Pr˘mÏrn˝ vÏk p¯i prvnÌm sÚatku p¯itom dosahoval 30,7 let pro muûe a 28,1 roku pro ûeny. BÏhem roku 2005 bylo rozvedeno 31,3 tisÌce manûelstvÌ, coû byl poËet o 1772 niûöÌ neû v roce p¯edchozÌm. Ukazatel ˙hrnnÈ rozvo153

Demografie, 2006, roË. 48, Ë. 3

dovosti dos·hl v roce 2005 hodnoty 47,3 % p˘vodnÌch poËt˘ manûelstvÌ konËÌcÌch rozvodem. V pr˘bÏhu roku 2005 zem¯elo 107,9 tisÌce osob, nadÏje doûitÌ p¯i narozenÌ u muû˘ tak dos·hla 72,9 let; u ûen nadÏje doûitÌ dosahuje 79,1 roku. Tab. 1 Pohyb obyvatelstva, 1990–2005 (Population movement, 1990–2005) Ukazatel Živě narození Zemřelí z toho do 1 roku věku Sňatky Rozvody Potraty celkem z toho UPT Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Počet obyvatel (1. 7.), tis. Živě narození Zemřelí Sňatky Rozvody Potraty celkem z toho UPT Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek

1990

1995

2000

130 564 129 166 1 410 90 953 32 055 126 055 111 268 12 411 11 787 1 398 624 2 022 10 363

96 097 117 913 740 54 956 31 135 61 590 49 531 10 540 541 –21 816 9 999 –11 817 10 331

90 910 109 001 373 55 321 29 704 47 370 34 623 7 802 1 263 –18 091 6 539 –11 552 10 273

12,6 12,5 8,8 3,1 12,2 10,7 1,2 1,1 0,1 0,1 0,2

9,3 11,4 5,3 3,0 6,0 4,8 1,0 0,1 –2,1 1,0 –1,1

8,8 10,6 5,4 2,9 4,6 3,4 0,8 0,1 –1,8 0,6 –1,1

2001 2002 Absolutní počet 90 715 92 786 107 755 108 243 360 385 52 374 52 732 31 586 31 758 45 057 43 743 32 528 31 142 12 918 44 679 21 469 32 389 –17 040 –15 457 –8 551 12 290 –25 591 –3 167 10 287 10 189 Na 1000 obyvatel 8,8 9,1 10,5 10,6 5,1 5,2 3,1 3,1 4,4 4,3 3,2 3,1 1,3 4,4 2,1 3,2 –1,7 –1,5 –0,8 1,2 –2,5 –0,3

2003

2004

2005

93 685 111 288 365 48 943 32 824 42 304 29 298 60 015 34 226 –17 603 25 789 8 186 10 202

97 664 107 177 366 51 447 33 060 41 324 27 574 53 453 34 818 –9 513 18 635 9 122 10 207

102 211 107 938 347 51 829 31 288 40 023 26 453 60 294 24 065 –5 727 36 229 30 502 10 234

9,2 10,9 4,8 3,2 4,1 2,9 5,9 3,4 –1,7 2,5 0,8

9,6 10,5 5,0 3,2 4,0 2,7 5,2 3,4 –0,9 1,8 0,9

10,0 10,5 5,1 3,1 3,9 2,6 5,9 2,4 –0,6 3,5 3,0

Tab. 2 Základní intenzitní ukazatele demografického vývoje, 1990–2005 (Basic intensity indicators of demographic development, 1990–2005) Ukazatel Prvosňatečnost žen (%) Průměrný věk žen při 1. sňatku Úhrnná rozvodovost (%) Úhrnná plodnost Průměrný věk matek při narození 1. dítěte Podíl narozených mimo manželství (%) Čistá míra reprodukce Úhrnná potratovost Naděje dožití mužů při narození Naděje dožití žen při narození Kojenecká úmrtnost (‰)

1990 96,2 21,4 38,0 1,89 22,5 8,6 0,91 1,77 67,6 75,4 10,8

1995 80,0 24,6 38,5 1,28 23,3 15,6 0,61 0,84 69,7 76,6 7,7

2000 74,4 26,4 41,3 1,14 24,9 21,8 0,55 0,63 71,6 78,3 4,1

2001 72,5 26,9 44,6 1,15 25,3 23,5 0,55 0,60 72,1 78,4 4,0

2002 72,4 27,2 45,7 1,17 25,6 25,3 0,56 0,58 72,1 78,5 4,1

2003 68,7 27,7 47,9 1,18 25,9 28,5 0,57 0,56 72,0 78,5 3,9

2004 69,8 28,0 49,3 1,23 26,3 30,6 0,59 0,55 72,5 79,0 3,7

2005 69,1 28,1 47,3 1,28 26,6 31,7 0,62 0,53 72,9 79,1 3,4

SloûenÌ obyvatelstva podle vÏku a rodinnÈho stavu Strm˝ pokles porodnosti na hodnoty hluboko pod ˙rovnÌ 2,1 dÏtÌ na ûenu, kter· zajiöùuje dlouhodobou poËetnÌ reprodukci populace, se odr·ûÌ v rychlÈm poklesu poËtu a podÌlu dÏtÌ 154

Kryötof Zeman: V˝voj obyvatelstva »eskÈ republiky v roce 2005

v populaci »R. Mezi roky 1990 a 2005 se snÌûil poËet obyvatel mladöÌch 15 let vÏku z 2,2 na 1,5 miliÛnu a podÌl dÏtskÈ sloûky v populaci tak klesl z 21,2 % na 14,6 %. Tento pokles vedl prakticky k vyrovn·nÌ podÌlu dÏtskÈ sloûky obyvatelstva s podÌlem osob staröÌch 65 let, kter˝ zatÌm nezaËal r˘st pouze proto, ûe tÈto vÏkovÈ hranice se doposud doûÌvaly poËetnÏ slabÈ p¯edv·leËnÈ roËnÌky. D˘sledkem souËasnÈho v˝voje na z·kladnÏ a na vrcholu vÏkovÈ pyramidy je pokles ekonomickÈho zatÌûenÌ obyvatelstva, ovöem pouze doËasn˝. V˝raznÏjöÌ projevy demografickÈho st·rnutÌ se oËek·vajÌ v nadch·zejÌcÌch letech, kdy do vÏku 65 let a vÌce zaËnou naopak vstupovat poËetnÏ silnÈ roËnÌky narozen˝ch bÏhem druhÈ svÏtovÈ v·lky a tÏsnÏ po nÌ. Tab. 3 Charakteristiky věkového složení, 1990–2005 (31. 12.) (Age distribution characteristics, 1990–2005) 1990

Ukazatel

1995

2000

Celkem 0–14 15–64 65+ 80+

10 364 124 2 193 682 6 867 991 1 302 451 258 954

0–14 15–64 65+ 80+

21,2 66,3 12,6 2,5

18,3 68,4 13,3 2,7

16,2 69,9 13,9 2,4

Index stáří1) Index ekonomického zatížení2) Průměrný věk Věkový medián

59,4 50,9 36,3 35,3

72,5 46,3 37,3 36,4

85,5 43,0 38,8 37,6

Pozn.:

1) 2)

10 321 344 10 266 546 1 893 259 1 664 434 7 055 805 7 179 109 1 372 280 1 423 003 277 109 249 767

2001 2002 Počet osob 10 206 436 10 203 269 1 621 862 1 589 766 7 170 017 7 195 541 1 414 557 1 417 962 260 302 277 204 Složení (v %) 15,9 15,6 70,2 70,5 13,9 13,9 2,6 2,7 Syntetické ukazatele 87,2 89,2 42,3 41,8 39,0 39,3 37,9 38,2

2003

2004

2005

10 211 455 1 554 475 7 233 788 1 423 192 292 753

10 220 577 1 526 946 7 259 001 1 434 630 308 332

10 251 079 1 501 331 7 293 357 1 456 391 321 532

15,2 70,8 13,9 2,9

14,9 71,0 14,0 3,0

14,6 71,1 14,2 3,1

91,6 41,2 39,5 38,5

94,0 40,8 39,8 38,7

97,0 40,6 40,0 38,9

PoËet osob ve vÏku 65 a vÌce let na 100 dÏtÌ ve vÏku 0ñ14 let. PoËet dÏtÌ ve vÏku 0ñ14 let a osob staröÌch 65 let na 100 osob ve vÏku 15ñ64 let.

ZmÏny ve v˝voji sÚateËnosti se odrazily ve sloûenÌ populace podle vÏku a rodinnÈho stavu. Odkl·d·nÌm uzav¯enÌ manûelstvÌ Ëi jeho odmÌt·nÌm a nahrazenÌm nesezdan˝m souûitÌm (kohabitacÌ), p¯ÌpadnÏ oddÏlen˝m souûitÌm (LAT-living appart together), v˝znamnÏ p¯ibylo mlad˝ch svobodn˝ch muû˘ a ûen do vÏku 35 let. PodÌl vdan˝ch ûen v plodnÈm vÏku 15ñ49 let tak jiû klesl pod polovinu a ve vÏkovÈ skupinÏ 20ñ24 let nastal pokles mezi roky 1990 a 2005 ze 62,4 na 10,8 %. U muû˘ podÌl ûenat˝ch p¯es·hne polovinu aû po t¯icÌtce, zatÌmco v roce 1990 to bylo jiû ve vÏku 23 let. PodÌl rozveden˝ch muû˘ v populaci staröÌch patn·cti let se st·le zvyöuje, v roce 2005 jiû dos·hl 9,9 % oproti 6,4 % v roce 1990. U ûen doölo k n·r˘stu ze 7,8 na 11,8 %. PodÌl ovdovÏl˝ch je dlouhodobÏ v˝raznÏji vyööÌ mezi ûenami (okolo 15 %) neû u muû˘ (okolo 3 %). Tab. 4 Podíl vdaných žen v daném věku (%), 1990–2005 (31. 12.) (Proportion of married woman at given age in %; 1990–2005)

Věk 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 15–49

1990 62,4 81,9 84,1 82,4 80,7 79,0 67,1

1995 43,2 75,0 80,7 80,5 78,8 77,5 61,1

2000 22,5 60,8 74,9 76,9 76,3 75,2 55,1

2001 19,5 57,4 73,4 75,7 75,7 74,6 53,8

2002 17,0 54,1 71,9 74,6 74,9 74,1 52,5

2003 14,5 50,2 70,1 73,3 73,8 73,5 51,1

2004 12,4 46,6 68,0 72,0 72,6 72,8 49,9

2005 10,8 43,6 66,1 70,7 71,6 72,1 48,7

155


SÚateËnost PoËty uzav¯en˝ch sÚatk˘ stagnujÌ v poslednÌch letech na ˙rovni okolo pades·ti tisÌc roËnÏ. P¯itom do sÚatkovÈho vÏku p¯ich·zejÌ silnÈ roËnÌky let sedmdes·t˝ch, kterÈ vöak z Ë·sti sÚatek odmÌtajÌ nebo alespoÚ odkl·dajÌ do vyööÌho vÏku. Mezi roky 1990 a 2005 klesl tabulkov˝ ukazatel prvosÚateËnosti ûen z 96,2 % na 69,1 %, naznaËuje tak, ûe p¯es t¯icet procent ûen by p¯i zachov·nÌ souËasnÈ ˙rovnÏ sÚateËnosti z˘stalo svobodn˝ch. U muû˘ vych·zÌ dokonce podÌl 37 % svobodn˝ch p¯i dosaûenÌ pades·t˝ch narozenin. V˝raznÏ tÈû vzrostl pr˘mÏrn˝ vÏk p¯i prvnÌm sÚatku, a to z 21,4 na 28,1 let u ûen a z 24,0 na 30,7 let u muû˘. Vedle vlivu tohoto fenomÈnu na sloûenÌ vÏkovÈ struktury podle rodinnÈho stavu je dalöÌm ˙zce souvisejÌcÌm jevem r˘st poËtu a podÌlu mimomanûelsky narozen˝ch. Tab. 5 Tabulkové ukazatele sňatečnosti, 1990–2005 (Nuptiality table indicators, 1990–2005)

Ukazatel

1990

1995

2000

2001

2002

2003

2004

2005

66,2 33,8 29,7

62,5 37,5 30,2

63,6 36,4 30,5

62,8 37,2 30,7

72,4 27,6 27,2

68,7 31,3 27,7

69,8 30,2 28,0

69,1 30,9 28,1

Muži

Tabulková prvosňatečnost (%) Tabulkový podíl svobodných ve věku 50 (%) Průměrný věk při prvním sňatku

91,1 8,9 24,0

73,2 26,8 26,7

69,5 30,5 28,8

66,0 34,0 29,2

Tabulková prvosňatečnost (%) Tabulkový podíl svobodných ve věku 50 (%) Průměrný věk při prvním sňatku

96,2 3,8 21,4

80,0 20,0 24,6

74,4 25,6 26,4

72,5 27,5 26,9

Ženy

Graf 1 Pravděpodobnost uzavření sňatku svobodných žen podle věku, 1991–2005 (Probability of getting married for single women by age, 1991–2005) 0,20 0,18

1991

0,16

1995 2000

0,14

2005

0,12 0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0,00 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

Mezi sÚatky d·le zvolna kles· podÌl sÚatk˘ protogamnÌch, kde jsou snoubenec i nevÏsta svobodnÌ. TÏch v roce 2005 bylo 33 446, neboli 65 % ze vöech sÚatk˘ (poË·tkem devades·t˝ch let Ëinil tento podÌl okolo 70 %). Naopak roste podÌl sÚatk˘ opakovan˝ch, kdy jsou jeden Ëi oba snoubenci rozvedenÌ. SÚatky, kde je alespoÚ jeden ze snoubenc˘ ovdovÏl˝, jsou spÌöe ojedinÏlÈ ñ v roce 2005 jich bylo 1200. NejvÌce je takov˝ch sÚatk˘, kde rozdÌl mezi vÏkem ûenicha a vÏkem nevÏsty p¯edstavuje 0ñ3 roky. PostupnÏ roste podÌl sÚatk˘, ve kter˝ch je staröÌ snoubenka ñ v roce 2005 to nastalo jiû vÌce neû v pÏtinÏ p¯Ìpad˘. Pr˘mÏrn˝ vÏkov˝ rozdÌl mezi snoubenci p¯es posun 156


sÚateËnosti do vyööÌho vÏku stagnuje, v roce 2005 Ëinil p¯esnÏ 3 roky; 2,4 roku u protogamnÌch sÚatk˘. Rozvodovost V roce 2005 bylo rozvedeno 31,3 tisÌce manûelstvÌ, coû bylo 87,6 % z celkovÈho poËtu podan˝ch û·dostÌ o rozvod (35 698). Syntetick˝ ukazatel ˙hrnnÈ rozvodovosti dos·hl v roce 2005 hodnoty 47,3 %, coû naznaËuje, ûe p¯i zachov·nÌ souËasnÈ ˙rovnÏ rozvodovosti by byla nakonec rozveden· tÈmÏ¯ polovina p˘vodnÌho poËtu uzav¯en˝ch manûelstvÌ. Ukazatel sice klesl oproti roku 2004 (49,3 %), ovöem ve srovn·nÌ s rokem 1990 (38,0 %) jde st·le o v˝razn˝ rozdÌl. KromÏ poklesu zp˘sobenÈho legislativnÌ zmÏnou v roce 1999 nic nenasvÏdËuje snÌûenÌ intenzity rozvodovosti, kter· v »eskÈ republice pat¯Ì mezi absolutnÏ nejvyööÌ v EvropÏ i na svÏtÏ. V˝voj rozvodovosti vöak pravdÏpodobnÏ v roce 2004 kulminoval a n·slednÏ se intenzita procesu stabilizuje. Tab. 6 Rozvodovost podle délky trvání manželství (na 100 výchozích sňatků), 1990–2005 (Divorce rates by duration of marriage – per 100 innitial marriages, 1990–2005)

Délka trvání manželství (roky) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10–14 15–19 20–24 25+ Úhrnná rozvodovost Průměrná délka trvání rozváděných manželství (roky)

1990 0,75 2,69 3,38 3,16 2,83 2,50 2,14 2,00 1,66 1,53 1,22 0,88 0,58 0,40 38,0

1995 0,37 1,89 2,97 3,46 3,05 2,61 2,34 2,09 1,86 1,69 1,30 0,87 0,60 0,45 38,5

2000 0,00 2,33 2,88 3,21 3,00 2,66 2,44 2,29 2,14 1,98 1,49 0,96 0,65 0,29 41,3

2001 0,28 2,10 2,89 3,12 2,97 2,82 2,75 2,50 2,38 2,07 1,68 1,10 0,74 0,31 44,6

2002 0,31 2,05 2,74 3,12 3,04 3,02 2,62 2,48 2,27 2,16 1,74 1,18 0,77 0,34 45,7

2003 0,38 2,17 2,83 3,13 3,02 2,97 2,83 2,63 2,24 2,10 1,83 1,27 0,87 0,38 47,9

2004 0,37 2,16 2,81 3,02 3,00 3,06 2,87 2,60 2,50 2,30 1,89 1,33 0,91 0,39 49,3

2005 0,36 1,93 2,63 2,84 2,87 2,95 2,63 2,50 2,29 2,07 1,79 1,33 0,89 0,41 47,3

10,1

10,4

11,0

11,2

11,4

11,7

11,9

12,2

Navrhovatelem rozvodu jsou tradiËnÏ spÌöe ûeny, a to ve dvou t¯etin·ch p¯Ìpad˘. Postupem Ëasu roste jednak pr˘mÏrn· dÈlka trv·nÌ rozvedenÈho manûelstvÌ, kter· v roce 2005 dos·hla 12,2 roku, jednak kles· podÌl manûelstvÌ rozveden˝ch v kr·tkÈ dobÏ od sÚatku. Je to ovöem d·no tÈû klesajÌcÌ sÚateËnostÌ v poslednÌch letech, roste tak celkovÏ podÌl staröÌch manûelstvÌ. OpakovanÈ rozvody tvo¯Ì p¯ibliûnÏ pÏtinu vöech rozvod˘. Sniûuje se podÌl rozv·dÏn˝ch manûelstvÌ se z·visl˝mi dÏtmi, v roce 2005 to bylo 61,4 % ze vöech rozvod˘. Rozvod rodiË˘ tak v roce 2005 zaûilo 28 732 dÏtÌ, v souËasnosti tak je rozvodem rodiË˘ postiûeno p¯ibliûnÏ kaûdÈ t¯etÌ aû ËtvrtÈ z·vislÈ dÌtÏ. Porodnost1) Od prvnÌ poloviny devades·t˝ch let je proces plodnosti v »eskÈ republice charakteristick˝ poklesem intenzity v mladöÌm vÏku ûen, odkl·d·nÌm porod˘ do vyööÌho vÏku a poklesem manûelskÈ plodnosti p¯i souËasnÈm r˘stu podÌlu mimomanûelsky narozen˝ch dÏtÌ. V roce 1) KromÏ uvedenÈho poËtu narozen˝ch se v roce 2005 narodilo t¯in·ct dÏtÌ v r·mci utajen˝ch porod˘ podle z·kona Ë. 20/1966 Sb., o pÈËi o zdravÌ lidu, ve znÏnÌ z·kona Ë. 422/2004 Sb.

157


Tab. 7 Ukazatele plodnosti, 1990–2005 (Fertility indicators, 1990–2005)

Ukazatel Úhrnná plodnost – prvního pořadí – druhého pořadí – v manželství – mimo manželství Hrubá míra reprodukce Čistá míra reprodukce Podíl narozených mimo manželství (%) Předmanželské koncepce (%) Průměrný věk matek – při prvním porodu

1990 1,89 0,90 0,71 1,74 0,16 0,92 0,91 8,6 54,4 24,76 22,47

1995 1,28 0,56 0,51 1,09 0,19 0,62 0,61 15,6 50,8 25,76 23,32

2000 1,14 0,54 0,43 0,89 0,25 0,55 0,55 21,8 41,6 27,18 24,94

2001 1,15 0,54 0,43 0,87 0,28 0,56 0,55 23,5 39,5 27,55 25,34

2002 1,17 0,56 0,43 0,86 0,31 0,57 0,56 25,3 37,6 27,81 25,63

2003 1,18 0,57 0,43 0,83 0,35 0,57 0,57 28,5 33,6 28,05 25,92

2004 1,23 0,60 0,44 0,84 0,39 0,60 0,59 30,6 32,2 28,33 26,31

2005 1,28 0,63 0,46 0,86 0,42 0,62 0,62 31,7 31,7 28,61 26,61

2005 se poprvÈ za poslednÌch deset let narodilo p¯es sto tisÌc dÏtÌ, coû bylo d·no zejmÈna vstupem poËetnÏ siln˝ch roËnÌk˘ let sedmdes·t˝ch do vÏku maxim·lnÌ plodnosti. NicmÈnÏ vzestup nebyl tak velk˝, aby se v˝raznÏ odrazil v relativnÌch a intenzitnÌch ukazatelÌch. Ukazatel ˙hrnnÈ plodnosti dos·hl v roce 2005 hodnoty 1,28, coû st·le pat¯Ì mezi nejniûöÌ hodnoty na svÏtÏ. Oproti roku 1990 je takto poËet dÏtÌ p¯ipadajÌcÌch (p¯i zachov·nÌ souËasn˝ch pomÏr˘) na jednu ûenu st·le o 0,6 niûöÌ. Plodnost ovöem neklesala rovnomÏrnÏ nap¯ÌË vÏkov˝m spektrem. Pokles byl nejv˝raznÏjöÌ v nejmladöÌch vÏkov˝ch skupin·ch 20ñ22let˝ch, kde Ëinil aû Ëty¯i pÏtiny, naopak od vÏku 27 let v˝öe byly v roce 2005 zaznamen·ny vyööÌ mÌry plodnosti neû v roce 1990, ve vÏku 35ñ39 let aû dvojn·sobnÈ. Z·roveÚ stoupl pr˘mÏrn˝ vÏk matek o Ëty¯i roky, na 26,6 let p¯i narozenÌ prvnÌho dÌtÏte a na 28,6 let celkovÏ. Tab. 8 Plodnost žen podle věku (na 1000 žen), 1990–2005 (Fertility by age of women – rates per 1,000, 1990–2005) Věk ženy 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

1990 176,0 184,9 181,1 173,6 156,6 144,3 121,4 100,4 83,9 68,0 56,9 43,6 38,0 30,1 23,4 19,2 14,0 10,4 7,6 5,6

1995 85,3 102,3 109,4 110,7 107,4 102,5 94,6 79,5 70,8 59,0 49,9 40,6 33,3 26,8 22,8 17,5 13,8 10,8 7,2 5,5

2000 44,9 53,5 65,0 79,9 91,3 98,2 100,2 91,4 84,3 74,0 61,7 52,4 40,8 32,7 27,0 22,7 17,5 13,1 10,3 7,1

2001 39,6 49,4 57,8 69,9 82,2 94,7 98,5 96,5 88,1 77,4 67,9 58,3 45,0 37,1 29,2 23,2 19,3 14,6 9,9 8,4

2002 36,9 45,8 56,6 65,8 80,2 91,4 99,3 98,5 95,1 83,6 74,6 61,4 50,0 40,5 33,9 27,0 21,1 16,0 11,7 9,3

2003 35,5 42,5 50,1 61,2 74,3 84,6 97,6 100,0 97,2 92,4 81,7 65,6 55,3 42,9 35,8 28,4 22,2 15,8 13,2 9,7

2004 34,6 41,4 48,3 56,2 69,6 84,7 96,1 102,6 105,3 98,0 90,1 75,8 59,7 49,1 39,9 32,1 26,1 18,9 14,3 10,5

2005 33,4 39,8 47,1 54,5 66,8 82,4 95,4 104,9 109,6 109,7 96,8 84,3 69,3 55,5 45,9 37,2 28,8 21,4 15,5 10,6

Z rozdÏlenÌ poËtu ûivÏ narozen˝ch podle rodinnÈho stavu matky vypl˝v·, ûe manûelsk· plodnost zaûila bÏhem obdobÌ 1990ñ2005 v˝razn˝ pokles, a to aû o 40 %. Naopak mimomanûelsk· plodnost roste, a to zejmÈna v prvnÌm po¯adÌ, kde se poËet ûivÏ narozen˝ch za uvedenÈ 158


Tab. 9 Specifická plodnost žen daného rodinného stavu a věku (na 1000), 1990–2005 (Specific fertility by age and family status per 1,000, 1990–2005)

Věk ženy

1990

1995

2000

20–24 25–29 30–34 35–39 40–44

24,9 30,1 24,8 10,5 1,6

22,4 31,4 26,2 9,9 2,2

21,7 30,9 31,6 16,5 2,7

20–24 25–29 30–34 35–39 40–44

263,5 120,6 39,8 11,3 1,6

194,5 95,3 37,0 10,5 1,5

209,6 123,7 46,7 14,0 2,0

20–24 25–29 30–34 35–39 40–44

58,6 40,5 25,1 11,2 2,0

61,4 46,1 28,5 11,5 2,4

73,5 51,3 31,9 15,7 2,5

2001

2002

Svobodné 22,1 23,6 33,3 34,4 37,2 39,3 19,0 19,6 3,7 4,1 Vdané 206,0 210,0 130,1 138,2 52,3 58,2 14,7 16,6 2,4 2,6 Rozvedené a ovdovělé 66,9 75,9 51,7 55,1 35,0 38,1 16,1 17,0 2,7 3,3

2003

2004

2005

25,2 38,1 45,0 21,2 5,8

26,7 41,1 50,8 24,8 5,4

27,3 43,7 54,7 29,0 5,8

202,7 143,0 63,0 16,7 2,8

199,9 154,4 71,8 19,3 3,1

207,1 167,1 81,8 21,8 3,2

75,1 61,8 42,3 19,6 3,9

92,5 66,0 45,2 21,9 4,2

87,2 70,1 48,7 23,5 4,6

Graf 2 Specifické míry plodnosti žen (na 1000) (Age-specific fertility rates by age, per 1000)

obdobÌ ztrojn·sobil. ⁄hrnn· plodnost narozen˝ch v manûelstvÌ klesla z 1,7 dÏtÌ v roce 1990 na polovinu (0,86) v roce 2005. Celkem 31,7 % dÏtÌ se narodilo mimo manûelstvÌ, podÌl byl jeötÏ vyööÌ u prvnÌho po¯adÌ (40 %), u matek se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm (68 %), a v nÏkter˝ch okresech republiky (Most ñ 59 %; naopak UherskÈ HradiötÏ ñ 18 %). NenÌ vöak jasnÈ, jak˝ podÌl mimomanûelskÈ plodnosti je zastoupen osamÏl˝mi ûenami a jak˝ podÌl je realizov·n v nesezdan˝ch souûitÌch. Neboli jak˝ podÌl dÏtÌ narozen˝ch neprovdan˝m matk·m je p¯iv·159


dÏn do ˙pln˝ch, funkËnÌch rodin, a jak˝ podÌl p¯ipad· na osamÏlÈ ûeny, coû p¯edstavuje nep¯Ìzniv˝ soci·lnÌ jev a potenci·lnÌ problÈm. Demografick· statistika »eskÈ republiky zaznamen·v· ˙daje o otci pouze u dÏtÌ vdan˝ch ûen. Na rozdÌl od nÏkter˝ch jin˝ch evropsk˝ch zemÌ nejsou k dispozici û·dnÈ ofici·lnÌ ˙daje o otcÌch mimomanûelsk˝ch dÏtÌ, musÌme v tomto smÏru vych·zet z ˙daj˘ SËÌt·nÌ lidu, byt˘ a dom˘ 2001 doplnÏn˝ch daty v˝bÏrov˝ch sociologick˝ch öet¯enÌ. ⁄daje ze sËÌt·nÌ 2001 ¯ÌkajÌ, jak˝ podÌl svobodn˝ch matek ve vÏku 18ñ34 let byl p¯i sËÌt·nÌ oznaËen jako druûky. Tento podÌl roste s poËtem dÏtÌ, a to od 20 % u prvnÌho dÌtÏte a 40 % u dÌtÏte druhÈho aû k polovinÏ vöech neprovdan˝ch matek se t¯emi dÏtmi (äalamounov· ñN˝vlt, 2006). PodobnÈ hodnoty byly zjiötÏny z v˝bÏrovÈho öet¯enÌ rodiny a reprodukce v roce 1997 (FFS, 1997). Je tedy pravdÏpodobnÈ, ûe s r˘stem mimomanûelskÈ plodnosti roste tÈû poËet a podÌl kohabitacÌ, proto kles· podÌl osamÏl˝ch matek na mimomanûelskÈ plodnosti, a naopak roste podÌl matek ûijÌcÌch v nesezdanÈm souûitÌ na Ëtvrtinu aû polovinu v z·vislosti na poËtu dÏtÌ, vzdÏl·nÌ matky a regionu. Tab. 10 Živě narozené děti podle pořadí a rodinného stavu matky, 1990–2005 (Live births by order and family status of mother, 1990–2005) 1990

1995

1. pořadí 2. pořadí 3.+ pořadí Celkem

55 580 46 423 17 394 119 397

35 877 33 606 11 667 81 150

1. pořadí 2. pořadí 3.+ pořadí

46,6 38,9 14,6

44,2 41,4 14,4

1. pořadí 2. pořadí 3.+ pořadí Celkem

6 794 2 123 2 250 11 167

8 645 3 420 2 882 14 947

1. pořadí 2. pořadí 3.+ pořadí

60,8 19,0 20,1

57,8 22,9 19,3

1. pořadí 2. pořadí 3.+ pořadí Celkem ze všech dětí

10,9 4,4 11,5 8,6

19,4 9,2 19,8 15,6

Pořadí

2000

2001 2002 2003 Živě narození v manželství 32 209 30 873 30 919 29 282 29 127 29 026 28 621 28 262 9 782 9 540 9 787 9 428 71 118 69 439 69 327 66 972 Složení (%) 45,3 44,5 44,6 43,7 41,0 41,8 41,3 42,2 13,8 13,7 14,1 14,1 Živě narození mimo manželství 11 695 12 464 13 826 16 081 4 746 5 190 5 826 6 561 3 351 3 622 3 807 4 071 19 792 21 276 23 459 26 713 Složení (%) 59,1 58,6 58,9 60,2 24,0 24,4 24,8 24,6 16,9 17,0 16,2 15,2 Podíl narozených mimo manželství (v %) 26,6 28,8 30,9 35,4 14,0 15,2 16,9 18,8 25,5 27,5 28,0 30,2 21,8 23,5 25,3 28,5

2004

2005

29 615 28 672 9 538 67 825

29 962 30 079 9 761 69 802

43,7 42,3 14,1

42,9 43,1 14,0

18 451 6 997 4 391 29 839

19 968 7 914 4 527 32 409

61,8 23,4 14,7

61,6 24,4 14,0

38,4 19,6 31,5 30,6

40,0 20,8 31,7 31,7

D¯ÌvÏjöÌ vysok˝ podÌl p¯edmanûelsk˝ch koncepcÌ, kdy se aû polovina ûen vd·vala tÏhotn˝ch, od poloviny devades·t˝ch let zvolna klesal s tÌm, jak kvalitnÌ antikoncepce omezila podÌl nechtÏn˝ch tÏhotenstvÌ, a jak Ë·st p·r˘ s dÌtÏtem z˘st·vala nesezdan· nebo se brala aû po narozenÌ dÌtÏte. To souvisÌ tÈû s celkovou zmÏnou spoleËenskÈho klimatu, kdy na nemanûelsk· tÏhotenstvÌ jiû nenÌ pohlÌûeno s d¯ÌvÏjöÌ animozitou a spoleËensky p¯ijateln· zaËÌnajÌ b˝t tÈû nesezdan· souûitÌ s dÏtmi. V poslednÌch letech klesl podÌl p¯edmanûelsk˝ch koncepcÌ u prvnÌch dÏtÌ narozen˝ch v manûelstvÌ na t¯etinu, v roce 2005 Ëinil 31,7 %. Pr˘mÏrn˝ interval mezi sÚatkem a narozenÌm prvnÌho dÌtÏte se od roku 1990 zv˝öil z 1,1 roku na souËasn˝ch 2,1 roku. Pr˘mÏrn˝ vÏk matek rodÌcÌch v manûelstvÌ v roce 2005 Ëinil 29,4 roku, pr˘mÏrn˝ 160


vÏk otce Ëinil v manûelstvÌ 32,6 roku, o pÏt let vÌce neû v roce 1990. RozdÌl mezi vÏkem otce a matky, jenû dosahuje 3,2 roku, je srovnateln˝ s vÏkov˝m rozdÌlem mezi snoubenci p¯i sÚatku. Mezi roky 1990 a 2005 v˝raznÏji vzrostl interval mezi narozenÌm prvnÌho a druhÈho dÌtÏte z 3,7 na 5,1 roku. V souvislosti se socioekonomick˝mi zmÏnami poslednÌch patn·cti let se sniûuje prorodinn· orientace spoleËnosti a d¯ÌvÏjöÌ dvoudÏtn˝ model, kdy ûena mÏla prvnÌ dÌtÏ brzy po sÚatku a druhÈ dÌtÏ n·sledovalo do Ëty¯ let, je Ë·steËnÏ opouötÏn. Ot·zkou z˘st·v·, zda ûeny zaËnou ve vÏtöÌ mÌ¯e z˘st·vat pouze u jednoho dÌtÏte Ëi zda se rozdÏlÌ na dvÏ skupiny, na ûeny, jeû z˘stanou bez dÏtÌ, a na ûeny zachov·vajÌcÌ dvoudÏtn˝ model plodnosti pouze realizovan˝ ve vyööÌm vÏku. Z·leûÌ tÈû na tom, do jakÈ mÌry ûeny Ñstihnouì v pozdÏjöÌm vÏku porodit dvÏ dÏti. Z generaËnÌch ukazatel˘ vypl˝v·, ûe zatÌmco ûeny narozenÈ v roce 1940 a 1950 mÏly ve vÏku 35 let v ˙hrnu jiû dvÏ dÏti, roËnÌk 1970 jich m· zatÌm jen 1,7. éeny narozenÈ v roce 1975 majÌ ve t¯iceti letech v pr˘mÏru 1,1 dÌtÏte, zatÌmco roËnÌk 1950 jich mÏl v tomto vÏku jiû 1,85. KoneËn· plodnost a koneËn· bezdÏtnost v mladöÌch generacÌch vöak z·leûÌ pouze na v˝voji v p¯ÌötÌch letech, kter˝ lze odhadovat velmi obtÌûnÏ. Pokles plodnosti v »eskÈ republice od roku 1990 nenÌ vöeobecn˝m fenomÈnem a nenÌ ani demografickou krizÌ. NejvÏtöÌm negativnÌm d˘sledkem je deformace vÏkovÈ struktury. Z d˘kladnÏjöÌ anal˝zy vypl˝v·, ûe pokles byl zaznamen·n p¯edevöÌm u mlad˝ch ûen, u kter˝ch byla d¯Ìve intenzita plodnosti velmi vysok·, plodnost staröÌch ûen naopak roste, i kdyû ne natolik, aby kompenzovala pokles v mladÈm vÏku. P¯itom plodnost roste i v mladöÌch vÏkov˝ch skupin·ch neprovdan˝ch ûen. NejvÌce klesla plodnost ûen vdan˝ch a tento efekt byl jeötÏ posÌlen rychl˝m poklesem sÚateËnosti a tedy i podÌlu vdan˝ch ûen. Pokles plodnosti ûen v mladÈm vÏku nebyl okamûitÏ vyrovn·n vzestupem plodnosti ve vÏku staröÌm, neboù tyto staröÌ ûeny jiû majÌ Ñodrozenoì. Tato nÏkolikalet· Ëasov· mezera, kdy staröÌ ûeny jiû nerodÌ, a mladöÌ ûeny porod odkl·dajÌ do vyööÌho vÏku, je charakterizov·na prudk˝m poklesem ˙rovnÏ ˙hrnnÈ plodnosti pod hladinu tzv. Ñlowest-low fertilityì o hodnotÏ 1,3. P¯i takto v˝razn˝ch zmÏn·ch Ëasov·nÌ porod˘ je ovöem ukazatel ˙hrnnÈ plodnosti zkreslen˝, podhodnocen˝. Pokud k oËiötÏnÌ ukazatele od vlivu posouv·nÌ plodnosti do vyööÌho vÏku pouûijeme metodu, kterou navrhli Bongaarts a Feeney (1998), pr˘mÏrn˝ poËet dÏtÌ na jednu ûenu dosahuje v obdobÌ po roce 2000 hodnot 1,6ñ1,8 a koneËn· bezdÏtnost z transverz·lnÌho pohledu dosahuje okolo 10ñ 20 %. Pr˘mÏrn˝ poËet dÏtÌ na jednu ûenu vypoËten˝ pomocÌ tabulek plodnosti dosahuje v tomto obdobÌ okolo 1,3ñ1,4 p¯i ˙rovni koneËnÈ bezdÏtnosti 20ñ25 % (podrobnÏji o r˘zn˝ch typech v˝poËtu agregovan˝ch ukazatel˘ plodnosti viz Sobotka, 2003). V n·sledujÌcÌch letech m˘ûeme oËek·vat rychlejöÌ r˘st hodnoty ˙hrnnÈ plodnosti s tÌm, jak ûeny, kterÈ vstoupily do vÏku d¯Ìve obvyklÈho pro plozenÌ dÏtÌ jiû po p·du komunismu a kterÈ doposud rozenÌ dÏtÌ odkl·daly, zaËnou rodit dÏti v podstatnÏ staröÌm vÏku, i po t¯icÌtce. Vûdyù jiû v roce 2005 se 21 % dÏtÌ prvnÌho po¯adÌ a 38 % vöech dÏtÌ narodilo matk·m staröÌm 30 let. PravdÏpodobnost, ûe t¯icetilet· bezdÏtn· ûena jeötÏ p¯ed koncem svÈho reprodukËnÌho obdobÌ porodÌ dÌtÏ, ËinÌ v souËasnosti okolo 50 %. Tab. 11 Kumulované míry plodnosti podle věku a generace narození žen (Accumulated fertility rates by age and birth cohort of women) Věk 25 30 35 40 45

1940 1,22 1,74 1,98 2,06 2,07

1950 1,22 1,85 2,07 2,13 2,14

1960 1,10 1,59 1,78 1,84 1,85

1970 1,01 1,43 1,69

1975 0,59 1,09

1980 0,34

Potratovost V˝voj ˙rovnÏ potratovosti v poslednÌch patn·cti letech je jednoznaËnÏ klesajÌcÌ. Mezi roky 1990 a 2005 klesla mÌra ˙hrnnÈ umÏlÈ potratovosti z 1,5 na 0,35 a poËet potrat˘, kter˝ byl 161


Tab. 12 Potratovost, 1990–2005 (Abortion rates, 1990–2005) 1990

1995

2000

Samovolná potratovost Indukovaná potratovost Celková potratovost*

0,21 1,51 1,75

0,14 0,68 0,84

0,15 0,47 0,63

Samovolná potratovost Indukovaná potratovost Celková potratovost*

26,4 28,7 28,4

27,6 29,3 29,0

28,9 29,8 29,6

Ukazatel

2001 2002 Úhrnná míra 0,14 0,15 0,44 0,42 0,60 0,58 Průměrný věk ženy při potratu 29,1 29,2 29,7 29,7 29,6 29,6

2003

2004

2005

0,15 0,39 0,56

0,16 0,37 0,55

0,16 0,35 0,53

29,7 29,7 29,7

29,9 29,8 29,8

30,0 29,6 29,8

Pozn.: *VËetnÏ ukonËenÌ mimodÏloûnÌch tÏhotenstvÌ a ostatnÌch potrat˘.

koncem osmdes·t˝ch let srovnateln˝ s poËtem narozen˝ch dÏtÌ (okolo 120 tisÌc), klesl na t¯etinu. V roce 2005 tak bylo evidov·no celkem Ëty¯icet tisÌc potrat˘, p¯iËemû dvÏ t¯etiny potrat˘ Ëinily interrupce (umÏl· p¯eruöenÌ tÏhotenstvÌ, UPT), kter˝ch bylo vykon·no 26 453. Samovoln˝ch potrat˘ bylo registrov·no 12 245, ukonËen˝ch mimodÏloûnÌch tÏhotenstvÌ 1324, na kategorii ÑostatnÌ potratyì zbyl jeden p¯Ìpad. Potraty cizinek s povolenÌm k pobytu p¯edstavujÌ 5,6 % ze vöech potrat˘. Pln˝ch 78 % umÏl˝ch p¯eruöenÌ tÏhotenstvÌ (20 519) byly tzv. miniinterrupce, vykonanÈ metodou vakuovÈ aspirace do osmÈho t˝dne tÏhotenstvÌ (do sedmÈho t˝dne u prvorodiËek). Kles· podÌl opakovan˝ch z·krok˘, 58 % podstoupen˝ch interrupcÌ bylo prvnÌho po¯adÌ, avöak st·le cel˝ch 17 % ûen podstoupilo umÏl˝ potrat t¯etÌho nebo vyööÌho po¯adÌ. Celkem 4678 interrupcÌ bylo vykon·no ze zdravotnÌch d˘vod˘ a nebyl za nÏ tedy ˙Ëtov·n poplatek, kter˝ ËinÌ v souËasnosti okolo 3000 KË. Naopak poËty samovoln˝ch potrat˘ v poslednÌch letech spÌöe stagnujÌ ñ na jednÈ stranÏ se zlepöuje reprodukËnÌ zdravÌ ûen, na druhÈ stranÏ vöak ûeny odkl·dajÌ tÏhotenstvÌ do st·le vyööÌho vÏku, kdy mohou b˝t tÏhotenstvÌ rizikovÏjöÌ. ZavedenÌ poplatku za interrupce mohlo p¯ispÏt k poklesu potratovosti v »eskÈ republice, tÌm hlavnÌm d˘vodem vöak bylo rychlÈ rozöÌ¯enÌ informacÌ o reprodukËnÌm zdravÌ, sexualitÏ, pl·novanÈm tÏhotenstvÌ a prevenci pohlavnÏ p¯enosn˝ch nemocÌ, a p¯edevöÌm zlepöenÌ dostupnosti modernÌ antikoncepce od roku 1990. PodÌl ûen ve vÏku 15ñ49 let, jeû uûÌvajÌ lÈka¯em p¯edepsanou hormon·lnÌ antikoncepci, vzrostl mezi roky 1990 a 2004 vÌce neû desetkr·t, ze Ëty¯ na 44 % (⁄ZIS, 2005a). DalöÌch sedm procent ûen pouûÌv· antikoncepci nitrodÏloûnÌ. ZmÏnila se tÈû struktura ûen podstupujÌcÌch umÏl˝ potrat. ZatÌmco koncem osmdes·t˝ch let byly interrupce z·leûitostÌ p¯edevöÌm vdan˝ch ûen po narozenÌ druhÈho dÌtÏte, pro kterÈ byly jakousi ÑantikoncepcÌ ex-postì, bÏhem devades·t˝ch let klesly mÌry umÏlÈ potratovosti vdan˝ch ûen o 85 % a ˙roveÚ umÏlÈ potratovosti vdan˝ch a nevdan˝ch ûen se vyrovnaly. V souËasnosti tedy podstupujÌ interrupce p¯edevöÌm dvÏ skupiny ûen. PrvnÌ skupinou jsou tradiËnÏ ûeny se dvÏma dÏtmi, obvykle vdanÈ nebo rozvedenÈ. Druhou skupinu tvo¯Ì mladÈ svobodnÈ ûeny, kterÈ se uchylujÌ k interrupcÌm, pokud selûe pouûÌvan· antikoncepce nebo dojde k nepl·novanÈmu poËetÌ. Podle anal˝zy rozloûenÌ interrupcÌ podle poËtu ûivÏ narozen˝ch dÏtÌ st·le poËetnÏ vede prvnÌ skupina ûen se dvÏma dÏtmi, na kterÈ p¯ipad· 35 % vöech interrupcÌ; na bezdÏtnÈ ûeny p¯ipad· 27 %. V tÈto souvislosti je t¯eba zmÌnit moûnost sterilizace (p¯eruöenÌ vejcovod˘), kter· nenÌ v »eskÈ republice na rozdÌl od jin˝ch st·t˘ z·padnÌ Evropy a USA p¯Ìliö vyuûÌv·na. PoËet sterilizaËnÌch z·krok˘ u ûen sice od poloviny devades·t˝ch let vzrostl, ËinÌ vöak pouze okolo Ëty¯ tisÌc z·krok˘ roËnÏ (⁄ZIS, 2005b). Podle st·le platnÈ smÏrnice z roku 1972 m˘ûe b˝t ûena sterilizov·na pouze pokud m· nejmÈnÏ t¯i ûijÌcÌ dÏti (u ûen mladöÌch 35 let Ëty¯i dÏti). V »eskÈ republice by vöak sterilizaci pravdÏpodobnÏ vyuûilo mnoho ûen jiû po druhÈm porodu. 162


Tab. 13 Naděje dožití, 1990–2005 (Life expectancy, 1990–2005) Věk

1990

1995

2000

2001

2002

2003

2004

2005

72,1 29,3 13,9 6,0

72,0 29,2 13,8 5,9

72,5 29,6 14,2 6,1

72,9 29,9 14,4 6,1

78,5 34,8 17,2 6,9 6,5

78,5 34,7 17,1 6,9 6,5

79,0 35,2 17,5 7,1 6,5

79,1 35,2 17,6 7,1 6,2

Muži

0 45 65 80

67,6 25,8 11,6 5,1

69,7 27,6 12,7 5,7

71,6 28,9 13,7 6,1

72,1 29,3 13,9 6,2

0 45 65 80 Rozdíl ženy – muži

75,4 32,3 15,2 6,1 7,8

76,6 33,3 16,0 6,6 6,9

78,3 34,6 17,1 7,1 6,7

78,4 34,6 17,1 7,0 6,3

Ženy

⁄mrtnost V pr˘bÏhu roku 2005 zem¯elo 107 938 osob, tj. o 761 vÌce neû v roce 2004. PoËet zem¯el˝ch kojenc˘ Ëinil 347, z toho 206 zem¯el˝ch do 28 dn˘ od narozenÌ. ⁄roveÚ kojeneckÈ ˙mrtnosti se tak snÌûila na 3,4 zem¯el˝ch kojenc˘ z tisÌce ûivÏ narozen˝ch, ˙roveÚ novorozeneckÈ ˙mrtnosti na 2,0 zem¯el˝ch do 28 dn˘ po narozenÌ z tisÌce ûivÏ narozen˝ch. NadÏje doûitÌ p¯i narozenÌ u muû˘ vzrostla oproti p¯edchozÌmu obdobÌ o t¯etinu roku na 72,9 let; u ûen se nadÏje doûitÌ tÈmÏ¯ nezmÏnila a dosahuje 79,1 roku. Ve srovn·nÌ s rokem 1990 ovöem zlepöov·nÌ ˙mrtnostnÌch pomÏr˘ zp˘sobilo prodlouûenÌ st¯ednÌ dÈlky ûivota o 5,3 roku u muû˘ a o 3,7 let u ûen, rozdÌl mezi obÏma pohlavÌmi se tedy sniûuje ze 7,8 na souËasn˝ch 6,2 roku. NejvÏtöÌ z·sluhu na tom m· na jednÈ stranÏ zlepöov·nÌ zdravotnÌ pÈËe o kojence, jejichû ˙mrtnost se snÌûila o vÌce neû dvÏ t¯etiny z 10,8 na 3,4 â. Na opaËnÈ stranÏ vÏkovÈho spektra se zlepöovaly ˙mrtnostnÌ pomÏry staröÌch osob, a to zejmÈna ve vÏku 55ñ80 let u muû˘ a ve vÏku 65ñ80 let u ûen. Naopak intenzity ˙mrtnosti mlad˝ch lidÌ po celÈ obdobÌ stagnujÌ. Z hlediska p¯ÌËin smrti m· absolutnÏ nejvÏtöÌ z·sluhu na prodluûov·nÌ dÈlky ûivota mezi roky 1990 a 2005 zlepöenÌ ˙mrtnosti na nemoci obÏhovÈ soustavy a Ë·steËnÏ tÈû lepöÌ diagnostika a lÈËitelnost zhoubn˝ch novotvar˘. Tyto dvÏ skupiny jsou vöak st·le zodpovÏdnÈ za p¯ibliûnÏ t¯i Ëtvrtiny ˙mrtÌ. D·le se sniûuje ˙mrtnost na poranÏnÌ a otravy. Naopak mÌrnÏ vzrostla ˙mrtnost na nemoci d˝chacÌ soustavy, a to pravdÏpodobnÏ vinou ch¯ipkovÈ epidemie v mÏsÌci ˙noru v souvislosti s nÌû zem¯elo ¯·dovÏ tisÌc p¯ev·ûnÏ staröÌch lidÌ. Vnit¯nÌ migrace V loÚskÈm roce bylo v r·mci »eskÈ republiky zaznamen·no 213 688 zmÏn trvalÈho bydliötÏ2), z toho 96 605 mezi obcemi tÈhoû okresu, 41 414 mezi okresy tÈhoû kraje a 75 669 mezikrajsk˝ch. Tyto poËty vöak nezahrnujÌ faktickÈ migrace bez registrace na ohlaöovn·ch pobytu, z tohoto hlediska jsou podhodnocenÈ. Ze srovn·nÌ okres˘ je patrn˝ zejmÈna siln˝ migraËnÌ tok z venkovsk˝ch oblastÌ do velkomÏst a naopak z velkomÏst do z·zemÌ. Nap¯Ìklad do Prahy se p¯istÏhovalo 15,3 tisÌce osob, vystÏhovalo se 17,7 tisÌc, z toho vöak 6,7 tisÌce do okres˘ Praha-v˝chod a Praha-z·pad. V roce 2005 pat¯ily mezi okresy s nejvyööÌmi p¯Ìr˘stky obyvatel zmÌnÏn· z·zemÌ Prahy, KolÌn a Brno-venkov, naopak nejvÏtöÌ ztr·ty zaznamenala velk· mÏsta a okresy MoravskoslezskÈho kraje a kraje KarlovarskÈho.

2)

U cizinc˘ ölo o zmÏny p¯echodnÈho Ëi dlouhodobÈho pobytu.

163


Tab. 14 Standardizované míry úmrtnosti podle hlavních příčin smrti (na 100 000 obyvatel), 1990–2005 (Standardized mortality rates by main groups of causes of death per 100,000, 1990–2005)

Příčiny smrti

1990

1995

2000

2001

2002

2003

2004

2005

323,3 560,6 55,6 50,3 91,4 65,1 1146,3

321,1 568,5 59,7 50,8 96,3 68,5 1164,9

315,2 530,9 55,4 50,4 89,0 65,7 1106,6

296,8 508,1 65,9 52,4 82,8 70,7 1076,7

175,3 379,5 27,2 26,0 32,8 45,1 685,9

177,5 384,4 30,9 27,5 35,4 48,0 703,6

173,0 356,9 25,5 25,7 34,0 46,7 661,9

166,2 351,1 33,5 26,8 29,3 50,3 657,2

Muži

Novotvary Nemoci oběhové soustavy Nemoci dýchací soustavy Nemoci trávicí soustavy Poranění a otravy Ostatní Celkem

361,1 834,1 81,3 67,6 117,4 103,7 1565,3

345,1 708,1 62,5 53,6 106,2 60,0 1335,6

326,7 576,9 56,9 48,5 93,0 59,6 1161,6

317,5 567,6 55,6 50,7 90,4 61,7 1143,6

Novotvary Nemoci oběhové soustavy Nemoci dýchací soustavy Nemoci trávicí soustavy Poranění a otravy Ostatní Celkem

191,6 512,5 29,7 29,7 54,1 70,7 888,3

191,4 455,0 31,6 26,3 47,9 46,8 798,9

178,7 379,0 29,1 25,4 34,2 44,2 690,5

179,3 381,7 26,6 25,8 33,8 44,9 692,2

Ženy

Tab. 15 Zahraniční stěhování a počet cizinců podle státního občanství, 2005* (International migration and number of foreigners by citizenship)

Počet cizinců (31. 12. 2005) Státní občanství

Saldo migrace

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Ukrajina Slovensko Vietnam Ruská federace Polsko Německo Bulharsko Moldavsko USA Čína Srbsko a Černá Hora Česká republika** Celkem

12 483 8 161 3 489 1 994 1 119 1 332 392 891 628 426 137 –551 36 229

23 875 10 107 4 906 3 300 1 259 1 431 846 1 672 1 374 833 215 1 718 60 294

11 392 1 946 1 417 1 306 140 99 454 781 746 407 78 2 269 24 065

celkem

trvalý pobyt

přechodný pobyt

87 789 49 446 36 833 16 273 17 810 7 187 4 551 4 674 3 952 3 580 3 559 x 278 312

15 334 20 227 23 235 6 012 11 384 3 957 2 337 678 2 051 1 471 2 306 x 110 598

72 455 29 219 13 598 10 261 6 426 3 230 2 214 3 996 1 901 2 109 1 253 x 167 714

podíl s přechodným pobytem (%) 82,5 59,1 36,9 63,1 36,1 44,9 48,6 85,5 48,1 58,9 35,2 x 60,3

Pozn.: **⁄daj ÿeditelstvÌ sluûby cizineckÈ a pohraniËnÌ policie MV »R. **⁄daje InformaËnÌho systÈmu evidence obyvatel MV »R.

ZahraniËnÌ migrace NejvyööÌ migraËnÌ p¯Ìr˘stek od vzniku samostatnÈ »eskÈ republiky ve v˝öi 36,2 tisÌce osob byl zp˘soben p¯evisem poËtu p¯istÏhoval˝ch (60,3 tisÌce) nad vystÏhoval˝mi (24,1 tisÌce). Nutno ovöem zd˘raznit, ûe poËty vystÏhoval˝ch obËan˘ »eskÈ republiky, kter˝ch bylo v roce 2005 ofici·lnÏ zaregistrov·no 2269, jsou podhodnocenÈ o faktickÈ migranty, kte¯Ì nezruöili sv˘j trval˝ pobyt v »R. JasnÏ nejaktivnÏjöÌ zemÌ v obou smÏrech stÏhov·nÌ je Ukrajina, ze kterÈ se p¯istÏhovalo 164


24,0 tisÌce osob a kam se bÏhem roku odstÏhovalo 11,4 tisÌce osob. V menöÌ mÌ¯e n·sleduje Slovensk· republika, Vietnam a Rusk· federace. NejpoËetnÏjöÌ skupinou cizinc˘ s povolenÌm k pobytu v »eskÈ republice jsou Ukrajinci, n·sledujÌ Slov·ci, Vietnamci, Pol·ci a RusovÈ. Celkov˝ poËet cizinc˘ ûijÌcÌch leg·lnÏ na ˙zemÌ »R k 31. 12. 2005 byl podle ˙daj˘ ÿeditelstvÌ sluûby cizineckÈ a pohraniËnÌ policie Ministerstva vnitra »R 278,3 tisÌce, neboli 2,7 % populace »eskÈ republiky. Literatura Bongaarts, J. ñ Feeney, G. 1998. On the quantum and tempo of fertility. Population and Development Review, 24, 2, s. 271ñ 291. FFS.1997. Fertility and Family Survey. Czech Republic. Population Activities Unit, Economic Commission for Europe, Geneva: United Nations. Kretschmerov·, T. 2005. V˝voj obyvatelstva »eskÈ republiky v roce 2004. Demografie, 47, 3, s. 153ñ168. Sobotka, T. 2003. ZmÏny v Ëasov·nÌ mate¯stvÌ a pokles plodnosti v »eskÈ republice v 90. letech. Demografie, 45, 2, s. 77ñ87. äalamounov·, P. ñ N˝vlt, O. 2006. Mimomanûelsk· plodnost ñ souËasnÈ trendy v EvropÏ a v »eskÈ republice. In Hamplov·, D. et al. (eds.). éivotnÌ cyklus. SociologickÈ a demografickÈ perspektivy. Praha: Sociologick˝ ˙stav AV »R, s. 118ñ140. ⁄ZIS. 2005a. Potraty 2004. Praha: ⁄stav zdravotnick˝ch informacÌ a statistiky »R. ⁄ZIS. 2005b. Sterilizace ûen v »eskÈ republice. Aktu·lnÌ informace Ë. 2/2005, Praha: ⁄stav zdravotnick˝ch informacÌ a statistiky »R. Pokud nenÌ uvedeno jinak, vöechna data a v˝poËty poch·zejÌ z datab·zÌ »eskÈho statistickÈho ˙¯adu, OddÏlenÌ demografickÈ statistiky.

KRYäTOF ZEMAN (*1974) dokonËil doktorskÈ studium na kated¯e demografie a geodemografie P¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty UK v roce 2004. V souËasnÈ dobÏ pracuje v OddÏlenÌ demografickÈ statistiky »S⁄. http: //www.natur.cuni.cz/~zeman2 Summary While the number of deaths (107.9 thousands) in 2005 outnumbered the number of live births (102.2 thousands) by 5.7 thousands, the net migration of 36.2 thousands resulted in an increase of population of the Czech Republic to 10.251 thousands at the end of 2005. The number of live births was the highest one since 1994, exceeding the level of 100 thousands and leading to the increase of total fertility rate to 1.28. The level of fertility is still affected by sharp decrease of fertility levels of young and/or married mothers since 1989 and by the postponement of nuptiality and fertility to older age. The increase in nonmarital fertility and the spread of nonmarital forms of partnership led to an increase in the proportion of births out of marriage to 31.7%. The mean age of mothers at first birth rised by more than 4 years since 1990, reaching 26.6 in 2005. The nuptiality level constantly declines; according to nuptiality tables the proportion of never married at age 50 was 31% for women and 37% of men. The table age of first marriages of women increased even by 6.7 years since 1990, reaching 28.1 years in 2005; for men the figure was 30.7 years. The level of divorce rates in the Czech Republic is one of the highest in Europe; according to current rates the proportion of marriages that would be finally disrupted is 47.3%. The number of abortions again declined, recently the total abortion rate amounts to 0.53 per woman. The total induced abortion rate declined between 1990 and 2005 from 1.5 to 0.35. The life expectancy at birth was 72.9 for men and 79.1 for women and the infant mortality reached an all-time low (3.4 per thousand live births). Three-fourths of deaths are ascribed to the diseases of the circulatory system and neoplasia. The external net migration from 2002 is positive and growing, reaching the highest number since the 1950s in 2005. Most of immigrants are originated in Ukraine, Slovakia and Vietnam. However, besides 2.269 of official migrants, unknown number of outmigrating Czech citizens is not covered by the official statistics. The number of foreign citizens legally living in the Czech Republic was 278.3 thousand in 2005, amounting to 2.7% of population.

165

V VOJ OBYVATELSTVA»ESK REPUBLIKY V ROCE 2005

Recommend Documents