Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní
Vliv finan ní krize na insolventnost firem R Bc. Erika Šustrová
Diplomová práce 2010
Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatn . Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona . 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skute ností, že Univerzita Pardubice má právo na uzav ení licen ní smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávn na ode mne požadovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad , které na vytvo ení díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skute né výše. Souhlasím s prezen ním zp ístupn ním své práce v Univerzitní knihovn Univerzity Pardubice.
V Pardubicích dne 23. 4. 2010
Erika Šustrová
Pod kování: Na tomto míst bych ráda pod kovala doc. Ing. Ivan Kraftové, CSc. za trp livé vedení mé diplomové práce, v novaný as a cenné rady p i jejím zpracování. V Pardubicích dne 23. 4. 2010
Erika Šustrová
ANOTACE Diplomová práce se zabývá vlivem sou asné ekonomické krize na insolvenci firem v eské republice. Pozornost je nejprve v nována problematice ekonomických krizí obecn , p
inám, pr
hu a d sledk m sou asné hospodá ské krize. Další oblastí zájmu je
problematika platební neschopnosti podnik , v etn pohledu na vývoj insolvencí v eské republice a ve vybraných sv tových ekonomikách. T etí kapitola se v nuje teoretickometodologickým aspekt m analýzy finan ního zdraví a identifikace finan ní tísn podniku. Následn jsou tyto metody aplikovány na spole nost JITEX, a.s., s cílem identifikace finan ní tísn a odhalení hrozícího bankrotu. Záv r práce obsahuje shrnutí získaných poznatk a ov ení hypotéz o možném vlivu ekonomické krize na insolvenci podnik .
KLÍ OVÁ SLOVA finan ní krize; insolvence; insolven ní ízení; finan ní tíse ; predik ní modely
TITTLE The influence of the financial crisis on corporate insolvency in the Czech Republic
ANNOTATION Thesis deals with the influence of the current economic crisis on corporate insolvency in the Czech Republic. Attention is first paid to the economic crisis in general, causes and consequences of the current economic crisis. Another area of concern is the issue of corporate insolvency, including overwiew of the development of corporate insolvency in the Czech Republic and selected world economies as well. The third chapter is devoted to theoretical and methodological aspects of analysis of the financial health and identification of enterprise financial distress. Subsequently, these methods are applied to incorporated company JITEX, in order to identify financial distress and detection of impending bankruptcy. Conclusion of the thesis contains the summary of lessons learned and the verification of hypotheses about the possible influence of the economic crisis on corporate insolvency.
KEYWORDS financial crisis; insolvency; insolvency proceedings; financial distress; bankruptcy models
Obsah: ÚVOD...........................................................................................................................................9 1
PROBLEMATIKA EKONOMICKÝCH KRIZÍ .............................................................12 1.1.1
Hospodá ský cyklus a jeho fáze ...............................................................................12
1.1.2
Typy hospodá ského cyklu.......................................................................................14
1.2
PODSTATA A TYPOLOGIE FINAN NÍCH KRIZÍ ................................................................16
1.3
KRIZE V
1.4
P
Nadm rná úv rová expanze.....................................................................................23
1.4.2
Sekuritizace hypote ních úv
1.4.3
Další p
...............................................................................25
iny ...........................................................................................................27
D SLEDKY SOU ASNÉ FINAN NÍ KRIZE .......................................................................28
1.5.1
Dopad sou asné finan ní krize na sv tové ekonomiky..............................................28
1.5.2
Dopad sou asné finan ní krize na eskou republiku ...............................................31
INSOLVENCE FIREM V R A VE SV 2.1
...................................................................34
INSOLVEN NÍ ÍZENÍ ...................................................................................................34
2.1.1
Úpadek ...................................................................................................................36
2.1.2
Pr
2.1.3
Možné zp soby ešení úpadku firmy ........................................................................40
2.2
h insolven ního ízení ....................................................................................37
INSOLVENCE V R ......................................................................................................42
2.2.1
Vývoj insolvencí v R..............................................................................................42
2.2.2
Insolvence v jednotlivých regionech R...................................................................45
2.2.3
Insolvence firem v R podle odv tví národního hospodá ství ..................................46
2.3
3
INY SOU ASNÉ FINAN NÍ KRIZE............................................................................22
1.4.1
1.5
2
JINÁCH ......................................................................................................19
INSOLVENCE VE VYBRANÝCH SV TOVÝCH EKONOMIKÁCH ..........................................54
2.3.1
Vývoj insolvencí ve St ední a Východní Evrop ........................................................57
2.3.2
Vývoj insolvencí v Západní Evrop ..........................................................................59
2.3.3
Vývoj insolvencí v USA ...........................................................................................61
FINAN NÍ ZDRAVÍ PODNIKU – IDENTIFIKACE FINAN NÍ TÍSN .....................63 3.1
FINAN NÍ ANALÝZA A FINAN NÍ ZDRAVÍ PODNIKU ......................................................63
3.1.1
Zdroje dat pro finan ní analýzu a hodnocení finan ního zdraví ...............................65
3.1.2
ehled vybraných metod finan ní analýzy..............................................................68
3.2
ANALÝZA POM ROVÝCH UKAZATEL .........................................................................71
3.2.1
Ukazatele rentability ...............................................................................................73
3.2.2
Ukazatele likvidity...................................................................................................76
3.2.3
Ukazatele finan ní stability a zadluženosti...............................................................79
3.2.4
Ukazatele aktivity....................................................................................................80
3.2.5
Ukazatele toku hotovosti .........................................................................................82
3.3
4
ANALÝZA SOUSTAV UKAZATEL - BANKROTNÍ A BONITNÍ MODELY .............................83
3.3.1
Altmanovy modely...................................................................................................84
3.3.2
Model „IN“ Index d
3.3.3
Taffler v model.......................................................................................................91
3.3.4
Kralick v Quicktest.................................................................................................92
3.3.5
Soustava bilan ních analýz dle R. Douchy...............................................................93
ryhodnosti ..........................................................................87
ANALÝZA FINAN NÍHO ZDRAVÍ FIRMY JITEX A.S. (V KONKURZU) ...............96 4.1 4.1.1 4.2
P EDSTAVENÍ SPOLE NOSTI JITEX A.S. ......................................................................96 Události p ed prohlášením konkurzu a sou asná situace spole nosti .......................97 ANALÝZA POM ROVÝCH UKAZATEL FIRMY JITEX A.S. .............................................98
4.2.1
Ukazatele rentability ...............................................................................................99
4.2.2
Ukazatele likvidity.................................................................................................100
4.2.3
Ukazatele finan ní stability a zadluženosti.............................................................102
4.2.4
Ukazatele aktivity..................................................................................................103
4.2.5
Ukazatele toku hotovosti .......................................................................................104
4.3
ANALÝZA FINAN NÍHO ZDRAVÍ FIRMY JITEX, A.S.....................................................106
4.3.1
Altman v Z´´skóre model ......................................................................................106
4.3.2
Index IN95 ............................................................................................................108
4.3.3
Index IN05 ............................................................................................................110
4.3.4
Taffler v model – modifikovaná verze ...................................................................111
4.3.5
Kralick v Quicktest...............................................................................................112
4.3.6
Bilan ní analýza II. dle R. Douchy ........................................................................114
4.4
ZHODNOCENÍ FINAN NÍHO ZDRAVÍ FIRMY JITEX, A.S. ..............................................116
ZÁV R.....................................................................................................................................119 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .....................................................................................125 SEZNAM OBRÁZK A TABULEK ......................................................................................131 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK......................................................................................133 ÍLOHY ................................................................................................................................134
Úvod as od asu se v d jinách odehraje událost, která vyzna í p elomový bod mezi jednou érou a tou co následuje. Jedním z takových zlom , který zanechá stopy v d jinách, je i sou asná globální ekonomická krize, která
eno s ur itou nadsázkou p
ala éru
relativního blahobytu a nastolila éru „utahování opask “. Na prvopo átku stála hypote ní krize v USA, která se za ala projevovat na ja e roku 2007. Problémy hypote ního trhu se však b hem n kolika m síc p elily do amerického finan ního trhu a vzáp tí zaplavily v podstat celý sv t. Díky globalizaci trh a vzájemné provázanosti ekonomik se z p vodní finan ní krize stala hospodá ská krize globálního rozm ru. I když se na po átku ada odborník domnívala, že se tomu tak. Ani
eské republice ekonomická krize vícemén vyhne, nebylo
eská republika, jelikož je vysoce otev enou ekonomikou, nez stala
uchrán na. Aktuálnost tohoto tématu je z ejmá p edevším z etnosti výskytu zpráv v médiích, které se týkají hospodá ské krize a jejích dopad , jak na trhy s cennými papíry, sv tové bankovnictví, tak i reálné ekonomiky, pr myslové a další podniky. Mediální zájem o toto téma je obrovský. Nev nují se mu pouze odborná i alespo seriózní periodika, palcové titulky obsahující slovo krize se objevují tém
všude.
Ruku v ruce s tím, jak postupovala ekonomická krize, nar staly i problémy podnik s platební schopností. N které podniky byly krizí zasaženy více, jiné mén . Avšak ur itý vliv ekonomické krize na insolvenci podnik nelze pop ít. V eské republice, nap
celým
spektrem odv tví národního hospodá ství, se nyní s insolvencí potýká celá ada podnik . A tak aniž by to zákonodárci dop edu tušili, p išli s p ijetím zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolven ní zákon) práv v as. Novela insolven ního zákona, která vstoupila v platnost 1. ledna 2008, p edevším dává v itel m v tší možnost zasahovat do pr
hu ízení a umožnila ešit úpadek dlužníka nejen konkurzem, ale
inesla i nový prvek do úpadkového ízení – reorganizaci a oddlužení. Je však t eba podotknout, že v našich kon inách se reorganizace prozatím p íliš neuchytila. Obecn je téma sou asné ekonomické krize zpracováváno adou autor . Z t ch eských jmenujme nap íklad publikaci ekonoma P. Kohouta s názvem Finance po krizi: sledky hospodá ské recese a co bude dál. Ze zahrani ních autor pak nap íklad publikaci The Great Financial Crisis: Causes and Consequences od autor
J. B. Fostera a F.
Magdoffa, která vyšla i v eském p ekladu pod názvem Velká finan ní krize: p
9
iny
a následky. Vzhledem k erstvosti tématu lze p edpokládat, že ada st žejních publikací bude teprve zpracována, a proto je k dispozici více aktuálních informací spíše v odborných láncích. S literaturou a dostupností informací, které se týkají problematiky insolvence a p edevším pak aktuálního vývoje insolvencí v eské republice je to již o n co horší. Novele insolven ního zákona se v nuje nap íklad T. Richter ve své publikaci s titulem Insolven ní právo
i J. Maršíková s publikací Insolven ní ízení z pohledu dlužníka
a v itele. O vývoji insolvencí ve sv
pak v anglickém jazyce každoro
informuje
úv rová pojiš ovna Euler Hermes v publikaci „Insolvency Outlook“. V eské republice však existuje pouze n kolik institucí, resp. spole ností, které se zabývají monitorováním insolvence. Ve ejným zdrojem, který umož uje sledovat pr
h insolven ního ízení firem
u nás, je zejména insolven ní rejst ík. Na druhé stran stojí zdroje komer ních spole ností, které jsou placené, avšak poskytují data s ur itou p idanou hodnotu. Jedná se zejména o spole nost COFACE Czech, Czech Credit Bureu, Creditreform, Creditinfo Czech Republic, aj. Služby t chto komer ních spole ností využívají p edevším firmy k tomu, aby ly lepší p ehled o bonit a finan ní situaci svých obchodník partner . as od asu však zve ejní n které informace zdarma prost ednictvím tisku a tak se stávají alespo z ásti ístupné širší ve ejnosti. P ekvapivé je, že data o po tu a složení insolven ních firem nesbírá nap íklad eský statistický ú ad a ani Ministerstvo spravedlnosti R je pravideln nezve ej uje. Hlavním cílem této práce je ov it následující hypotézy: 1. Globální ekonomická krize se projevila v rostoucím po tu podaných návrh na zahájení insolven ního ízení a zárove ovlivnila po et prohlášených konkurz na majetek firem v eské republice. 2. Vývoj pracovního kapitálu spole nosti JITEX, a.s. koresponduje s vývojem doby obratu závazk . 3. Již dva roky p ed prohlášením konkurzu na majetek spole nosti JITEX, a.s., což je hrani ní doba z hlediska spolehlivosti odhadu predik ních model , bylo možné identifikovat finan ní tíse a hrozící úpadek spole nosti.
10
K napln ní hlavního cíle práce byly stanoveny tyto díl í cíle: popsat p
iny, pr
h a d sledky sou asné hospodá ské krize,
obecn charakterizovat vybrané aspekty nového insolven ního zákona, zpracovat vývoj insolvencí v eské republice a ve vybraných sv tových ekonomikách za n kolik posledních let, provést komparaci po tu prohlášených insolven ních ízení, a to jak z hlediska teritorií, tak z asového hlediska, ipravit si teoreticko-metodologické podklady pro následné provedení analýzy finan ního zdraví a identifikace finan ní tísn na vybraném podniku, seznámit se s událostmi, které p edcházely prohlášení konkurzu na majetek spole nosti JITEX, a.s., aplikovat p ipravené teoreticko-metodologické podklady analýzy finan ního zdraví a identifikace finan ní tísn na spole nost JITEX, a.s., ov it, zda bylo pomocí predik ních model
možné n kolik let dop edu
diagnostikovat budoucí finan ní tíse spole nosti JITEX, a.s., která vyústila až k podání návrhu na zahájení insolven ního ízení a následného prohlášení konkurzu na majetek spole nosti.
Vzhledem k charakteru práce budou p i jejím zpracování využity následující metody ekonomického výzkumu - deskripce, komparace teritoriální a asová, analýza pom rových ukazatel , metody ú elov vybraných ukazatel (bankrotní a bonitní modely), grafická analýza a syntéza.
11
1
Problematika ekonomických krizí Hospodá ský vývoj každé tržní ekonomiky se odehrává v cyklech 1. Období
hospodá ské expanze je po ur ité dob st ídáno obdobím hospodá ské recese a naopak období hospodá ské recese je tém
s ur itou pravidelností st ídáno obdobím hospodá ské
expanze. I když k tomuto st ídání obvykle nedochází v pravidelných intervalech, lze podle dostupné literatury a z asových ad r stu hrubého domácího produktu ve vybraných státech vysledovat, že k hospodá ské recesi dochází zpravidla jednou za 6-12 let.2
1.1
Hospodá ské cykly a vznik krizí
1.1.1 Hospodá ský cyklus a jeho fáze Pro pojem hospodá ský cyklus se v literatu e [Schumpeter, 1939; Keynes, 1936 – eský p eklad 1963; Czesaný 2006; aj.] asto vyskytují synonyma jako ekonomický, obchodní, pr myslový nebo také konjunkturní cyklus. Hospodá ský cyklus lze v obecné rovin definovat jako: „výkyvy (fluktuace) v ekonomické aktivit v podob opakovaného kolísání reálného produktu, zam stnanosti, investic, zisk a jiných veli in.“ 3 Zpravidla se jedná o výkyvy aproximované reálným hrubým domácím produktem. Toto výkyvné chování ekonomické aktivity jako celku je p edm tem teorie hospodá ského cyklu. Jiný p ístup k vymezení pojmu hospodá ský cyklus nabízí americká instituce National Bureau of Economic Research (NBER). Jedná se o soukromou neziskovou organizaci, založenou v roce 1920 jako centrum pro nezávislý ekonomický výzkum mající sídlo v Cambridge, která má zkušenosti s empirickým zkoumáním hospodá ských cykl . NBER charakterizuje hospodá ský cyklus takto: „hospodá ský cyklus se sestává z expanzí, objevujících se ve stejnou dobu v mnoha díl ích ekonomických aktivitách, následovaných podobn
všeobecnými kontrakcemi, ústícími do fáze op tovné celkové hospodá ské
expanze.“ 4 Z obou definic je z ejmé, že hospodá ský cyklus je kolísáním celkové výkonnosti ekonomiky v ase. Celková ekonomická aktivita se v pr pohybuje v n kolika fázích, které v nezm
hu hospodá ského cyklu
ném po adí navazují jedna na druhou, a po
1
KEYNES, J. M. Obecná teorie zam stnanosti, úroku a pen z. Praha: eskoslovenská akademie v d, 1963. ZEMÁNEK, J. Kdy p ijde další celosv tová hospodá ská recese?[on-line]. Euroekonom.cz 5.9.2005 [cit. 15.10.2009]. Dostupné na:
3 SEKERKA, B. Makroekonomie. Praha: Profess Consulting, 2007. 488 s. ISBN 80-7259-050-2. s.308. 4 LIŠKA V. a kol. Makroekonomie. Praha: Professional Publishing, 2002. 554 s. ISBN 80-86419-27-4. s. 405 2
12
ur ité dob se pohyb vrátí na svou p vodní pozici a celý proces se znovu opakuje. Tyto fáze odpovídají fluktuaci skute ného reálného produktu kolem produktu potenciálního, emž st ídání fází hospodá ského cyklu nemusí probíhat pouze kolem potenciálního produktu, ale také nad ním nebo pod ním (to je ast jší p ípad). Jednotlivé st ídání fází hospodá ského cyklu je znázorn no na následujícím obrázku. Obr. 1 Fáze hospodá ského cyklu
Zdroj: TULEJA, P. Základy makroekonomie. Brno: Computer Press, 2006. 311 s. ISBN 80-251-0952-6. s. 165.
Ve své podstat
se jedná o posloupnost
ty fází – kontrakce, dno, expanze
a vrchol. Kontrakce je fází sestupnou, která je charakterizována zpomalením r stu
i
poklesem hrubého domácího produktu. V souvislosti s poklesem reálného produktu klesají i výnosy a investi ní poptávka. Pro tuto fázi se n kdy používá ekvivalentního ozna ení krize. Spot ebitelé a podniky za ínají z r zných d vod omezovat své výdaje, n které podniky dokonce zkracují pracovní dobu a propoušt jí své pracovníky. Dále se zvyšuje nezam stnanost, klesá poptávka po surovinách, pomaleji rostou mzdy a ceny. To vše vede
13
k tomu, že spot ebitelé mén utrácejí a vede to k dalším odbytovým potížím. Pakliže pokles reálného produktu trvá déle než jedno pololetí, hovo íme o recesi.5 Dno (sedlo) hospodá ského cyklu je fáze, ve které reálný produkt zpomalí i poklesne na svou nejnižší úrove . V p ípad , že pokles hospodá ské aktivity je prudký a dlouhotrvající ozna ujeme ho jako deprese. Tato fáze je zejména charakterizována nízkou úrovní spot ebitelské i investi ní poptávky a nevyužitými kapacitami, nalézt pracovní místo bývá obtížné a nezam stnanost za íná dosahovat vysoké úrovn . Firmy mají velmi nízké až záporné zisky a ada podnik dokonce zaniká. Fáze expanze (oživení, konjunktura) následuje po dosažení dna. Tato fáze je doprovázena poklesem míry nezam stnanosti, nahrazováním opot ebeného kapitálu, stem spot ebitelské poptávky a optimisti ekonomiky do budoucna.6 Optimisti
jšími o ekáváními ohledn
vývoje
jší o ekávání ekonomických podmínek vede
podniky k tomu, že za ínají investovat do rozši ování svých výrobních kapacit. Vzhledem k tomu, že klesá nezam stnanost, jsou vytvá ena i nová pracovní místa. Toto vše vede ke zvyšování úrovn
spot ebitelských výdaj
a dalšímu r stu výroby, zam stnanosti
a spot eby. Vrchol (fáze vrcholící konjunktury) je obdobím, kdy se ekonomická aktivita nachází do asn na nejvyšší úrovni. V této fázi je míra ekonomické aktivity nejvyšší. Podniky vyráb jí s pln
i tém
pln
využitými kapacitami. Podnikové investice,
produkce a spot ebitelské výdaje rostou rychleji. Osoby, které hledají práci, zpravidla nemají problém ji nalézt. Na druhé stran
se však za íná projevovat nedostatek
kvalifikované pracovní síly. V d sledku rostoucí poptávky po zbožích a službách, rostou v této fázi hospodá ského cyklu zpravidla i ceny. Konec vrcholu bývá ozna ován jako horní bod obratu a za tímto bodem se dostává ekonomika op t do sestupné fáze.
1.1.2 Typy hospodá ského cyklu Existuje n kolik typ hospodá ských cykl , které vybo ují z b žné definice cykl . Jedná se o krátkodobé Kitchinovy, st edn dobé Juglarovy a dlouhodobé Kuznetsovy a Kondrat vovy cykly.
5
TULEJA, P., MAJEROVÁ, I., NEZVAL, P. Základy makroekonomie: u ebnice pro ekonomické a obchodn podnikatelské fakulty. Brno: Computer Press, 2006. 311 s. ISBN 80-251-0952-6. s 66-67. 6 CZESANÝ,S. Hospodá ský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. Praha: Linde, 2006.199 s. ISBN 80-7201-576-1. s. 24.
14
Kitchin v7 cyklus probíhá v asovém období p ibližn 3-5 let a souvisí se zm nami v zásobách. Dle Sekerky8 je možné v jednotlivých odv tvích národního hospodá ství sledovat nap . krátkodobé kolísání reálného produktu pod vlivem sezónních událostí (vliv po así v zem
lství a stavebnictví, rostoucí poptávka p ed vánocemi, aj.)
Juglar v9 cyklus je spojen s obdobím 8–11 let a souvisí s reprodukcí stroj , respektive s vývojem investic do stroj a za ízení. Kuznets v10 cyklus pat í k prvnímu dlouhodobému cyklu, který trvá 15-25 let a týká se investic do realit a finan ních instrument . Druhým dlouhodobým cyklem a z hlediska jeho p cyklu je Kondrat
in i nejdiskutovan jším typem
v11 cyklus, který bývá n kdy ozna ován jako Kondrat vovy vlny.
Tento cyklus trvá 45-60 let a k p rozvoj mezinárodního
inám pat í nap . objevy nových naleziš zlata, války,
obchodu, rozvoj infrastruktury (výstavba železnic)
nebo
technologický pokrok i inovace. Podle literatury12 bylo v historii zaznamenáno již n kolik dlouhodobých vln, a to konkrétn : o první vlna (1780-1842), která za ala spole
s pr myslovou revolucí a vynálezem
parního stroje, o druhá vlna (1842-1898), jejíž za átek je spjat s rozvojem železnic, lodní dopravy a ocelá ského pr myslu, o
etí vlna je vsazena do období konce 19. století až do druhé sv tové války, byla vyvolána rozvojem obor , jako je elektroenergetika, elektrotechnika, nástup automobil a letadel,
o
tvrtá vlna souvisela s tzv. v deckotechnickou revolucí v 50. až 90. letech minulého století, kdy se rozvíjel zejména elektronický pr mysl (polovodi e, tranzistory, ipy) a jaderná energetika,
o pátá vlna, která za ala koncem 90. let minulého století rozši ováním investic v oblasti informatiky a telekomunikací založených na mikrotechnologiícg v podob
tzv.
informa ní revoluce.
7
Tento hospodá ský cyklus je pojmenován podle amerického ekonoma Josepha Kitchina (1861-1932) SEKERKA, B. Makroekonomie. Praha: Profess Consulting, 2007. 488 s. ISBN 80-7259-050-2. s. 308. 9 Cyklus je pojmenován podle francouzského léka e, statistika a ekonoma Clémenta Juglara (1819 – 1905) 10 Podle nositele Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1971 Simona Kuznetse (1901-1985) 11 Cyklus nese jméno ruského ekonoma Nikolaje Dimitrije Kondrat va (1892 – 1938) 12 TULEJA, P., MAJEROVÁ, I., NEZVAL, P. Základy makroekonomie: u ebnice pro ekonomické a obchodn podnikatelské fakulty. Brno: Computer Press, 2006. 311 s. ISBN 80-251-0952-6. s. 167. 8
15
1.2
Podstata a typologie finan ních krizí Finan ní krize se obecn vyzna ují zhroucením d
ry mezi finan ními institucemi
a jejich v iteli. 13 Definic, které vymezují samotný pojem finan ní krize, však existuje hned n kolik. Mezinárodní m nový fond nap íklad uvádí, že finan ní krize jsou „… potenciáln t žké rozpady finan ních trh , které mohou mít silné nep íznivé dopady na nový a hospodá ský vývoj“. 14 V jiné literatu e je finan ní krize definována „ jako výrazné zhoršení velké v tšiny finan ních indikátor , projevující se nedostate nou likviditou finan ního systému, rozsáhlou insolventností finan ních institucí, nár stem volatility výnosových m r finan ních instrument , výrazným poklesem hodnoty finan ních a nefinan ních aktiv a podstatným snížením rozsahu alokace úspor ve finan ním systému“.15 Dle literatury16 lze rozlišit n kolik typ finan ních krizí, a to krizi m novou, krizi bankovní, krizi dluhovou
i úv rovou a systematickou finan ní krizi, která zahrnuje
projevy v tšiny nebo všech d íve uvedených typ krize. V období propuknutí finan ní krize totiž
asto dochází k situaci, kdy se jednotlivé typy krizí vzájemn
proplétají
a p ekrývají. I p es tuto skute nost je ú elné uvést základní charakteristiky jednotlivých typ krizí. nová krize nastává v situaci, kdy dochází k prudkému a neo ekávanému oslabení kurzu domácí m ny. Zatímco v systému pohyblivého kurzu se m nová krize projeví jako depreciace nominálního kurzu, v systému pevného kurzu spekulanti na sm nný kurz vynutí devalvaci domácí m ny i donutí centrální banku k obran kurzu. Podstatou spekulativního útoku na ur itou m nu je út k od domácí m ny k zahrani ním nám, který je vyvolán obavou z možné devalvace kurzu domácí m ny. V d sledku tohoto útoku dojde k poklesu výnosnosti finan ních aktiv denominovaných v postižené , což zap
iní snahu centrální banky bránit kurz. Dochází tak k od erpávání zna né
ásti devizových rezerv, k výraznému zvýšení úrokových sazeb a k devalvaci kurzu domácí m ny, pop . ke zm
kurzového režimu z pevného na pohyblivý.
13
FURCERI, D., MOUROUGANE, A. „Financial Crises: Past lessons and Policy Implications“, OECD Economic Department Working Papers, No. 668, OECD publishing, 2009. doi: 10.1787/226777318564.s.5. 14 CZESANÝ,S. Hospodá ský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. Praha: Linde, 2006.199 s. ISBN 80-7201-576-1. s. 79. 15 MUSÍLEK, P. Analýza p in a d sledk eské finan ní krize v 90. letech – výzkumná studie [on-line]. Praha: Grantová agentura eské republiky, prosinec 2004 [cit.1.10.2009]. Dostupné na: . 16 DVO ÁK, P. Ve ejné finance, fiskální nerovnováha a finan ní krize. Praha: C.H. Beck, 2008. 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. s. 169.
16
Bankovní krize je spjata s problémy, které souvisí s nedostate nou likviditou, edevším pak s insolvencí n kterých i dokonce v tšiny komer ních bank. Bankovní krize jsou zpravidla delší než krize m nové. Hlavní p ekonomiky. Nej ast jší p
ina jejich vzniku je odvislá od typu
inou bankovní krize v rozvojových zemích je náhlá ztráta
ry vkladatel , která se projeví bankovním runem (nap . Mexiko, Argentina, aj.) Pokud vláda neposkytne pomoc postiženým bankám v podob vládní intervence, dochází k odlivu depozit a následnému odkladu splácení závazk , které m že vyústit až v úpadek jednotlivých bank. V rozvinutých ekonomikách jde spíše o problémy spjaté s prudkým poklesem hodnoty n kterého typu bankovních aktiv, nap íklad nemovitostí i akcií, aj. Bankovní krize n kdy vznikají i jako d sledek krize dluhové, tj. dochází-li k nadm rnému stu objemu nesplacených bankovních úv
, anebo v d sledku krize m nové, jsou-li
v dlužnické pozici k zahrani í domácí banky. Jedním z nejzávažn jších projev finan ní krize je krize dluhová. Nej ast ji se vyskytují externí dluhové krize, které souvisí s neschopností vlády
i firem splácet
zahrani ní dluh. Druhým a nemén nebezpe ným p íkladem mohou být interní dluhové krize, které se projevují chronickou vnit ní p edlužeností ekonomik, platební neschopností podnik a nár stem objemu klasifikovaných úv
. Tyto interní dluhové krize mohou
vyústit až do problému zamrznutí, resp. zablokování úv rového trhu (credit crunch), což má negativní d sledky na reálnou ekonomiku. Pojem systematická finan ní krize se používá pro situace, kdy se m nová, bankovní a dluhová krize navzájem prolínají. Mezinárodní m nový fond, ve své studii17 o vzájemné souvislosti m nových a bankovních krizí, definuje systematickou finan ní krizi jako: „závažné poruchy finan ních trh , které zhoršují schopnost ú inného fungování trh a mohou mít zna né negativní dopady na reálnou ekonomiku. Systematická finan ní krize v sob m že zahrnovat m novou krizi, ale m nová krize nemusí nutn znamenat vážné narušení domácího platebního systému a tudíž se nemusí vždy rovnat systémové finan ní krizi“. Vzájemné prolíná jednotlivých typ krizí, p edevším m nových a bankovních, je v poslední dob , pom rn
astým jevem. Podle Mezinárodního m nového fondu ast ji
edcházejí krize bankovní krizím m novým. V d sledku vnit ního dluhového problému mohou bankovní krize zhoršovat kredibilitu domácího kapitálového trhu a vyvolat tak odliv kapitálu s negativním vlivem na kurz. Na druhé stran pokles hodnoty kurzu, který je 17
IMF. Characteristics and Indicator of Vulnerability [on-line]. World Economic Outlook, May 1998 [cit. 1.10.2009]. Dostupné na: < http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/weo0598/pdf/0598ch4.pdf>
17
projevem m nové krize zvyšuje podíl zahrani ního dluhu firem k celkové hodnot jejich majetku a dále zhoršuje jejich finan ní pozici. M nová krize komplikuje i situaci bank a nárazov
zvyšuje reálnou hodnotu vn jšího ve ejného dluhu. V literatu e18 se pro
novou a bankovní krizi, které nastanou zárove , vyskytuje rovn ž ozna ení „twin crises“. edstavu o etnosti výskytu m nových a bankovních krizí v poslední dob pomáhá vytvo it následující graf, který vychází ze studie Mezinárodního m nového fondu z roku 1998, jenž ve své publikaci upravil a okomentoval P. Dvo ák19. Ve studii byla zkoumána vzájemná souvislost m nových a bankovních krizí ve 22 pr myslových a 31 rozvojových a tranzitivních zemí. Analýze bylo podrobeno celkem 158 p ípad m nových a 54 p ípad bankovních krizí, ke kterým došlo v letech 1975-1997, tj. v období p ed vznikem asijské finan ní krize (více o asijské finan ní krizi v kapitole Krize v d jinách).
Obr. 2 Po et m nových a bankovních krizí v letech 1975-1997
Zdroj: DVO ÁK, P. Ve ejné finance, fiskální nerovnováha a finan ní krize. Praha: C.H. Beck, 2008. 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. s. 199
Z grafu je z ejmé, že v letech 1975-1986 byl etn jší výskyt m nových krizí. Nejv tší po et m nových krizí se vyskytoval v polovin 70. let (období velkých externích šok , které zasáhly mnoho zemí – první a druhý ropný šok) a v polovin
80. let
(latinskoamerická dluhová krize). Naproti tomu po roce 1987 v souvislosti s liberalizací
18
nap . BORDO, M.D. Growing up to Financial Stability. Economic Journal – Special Issue „Recent Developments in International Money and Finance“, 2008, vol. 2. p. 2. 19 DVO ÁK, P. Ve ejné finance, fiskální nerovnováha a finan ní krize. Praha: C.H. Beck, 2008. 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. s. 199.
18
finan ního sektoru v ad zemí byl etn jší výskyt bankovních krizí. Sou asný výskyt nové a bankovní krize byl rovn ž velmi astým jevem. Finan ní krize, a už se jedná o krizi m novou, bankovní i dluhovou nebo jejich kombinace, mají zna né negativní dopady do podnikové sféry (r st platební neschopnosti, insolvence, aj.), do bankovní sféry (bankroty komer ních bank, možnost ztráty m nových rezerv centrální banky), do reálné ekonomiky (r st nezam stnanosti, pokles HDP a životní úrovn ) a v neposlední ad ovlivní i vývoj platební bilance, inflace a dalších oblastí.
1.3
Krize v d jinách V pr
hu d jin se lidstvo setkalo s celou adou hospodá ských krizí. Doposud
nejdrtiv jší dopady m la Velká hospodá ská krize, která zapo ala na konci 20. let minulého století a byla jednou z p
in vypuknutí druhé sv tové války. Práv s Velkou
depresí ve 30. letech 20. století je asto porovnávána sou asná globální finan ní krize. V následující tabulce je uveden p ehled významn jších krizí v d jinách. Tab. 1 P ípady významn jších krizí v d jinách
Název krize Tulipánová hore ka Krize v USA Hyperinflace Velká hospodá ská krize První ropná krize Druhá ropná krize Americká bankovní krize Chilská finan ní krize Latinskoamerická dluhová krize Severská bankovní krize Japonská krize Krize evropského m nového mechanismu Mexická krize Asijská krize Ruská krize Brazilská finan ní krize Dot.com krize Turecká finan ní krize Argentinská krize
Doba trvání krize 1634-1637 1857-1860 1914-1923 1929-1933 1973 1979-1980 1980-1995 1981-1985 1982-1989 1988-1994 1991-2006 1992-1993 1994-1995 1997-1998 1998 1998-1999 2000 2000 2001-2002
Zdroj: vlastní zpracování
V n kolika dalších odstavcích jsou stru historických krizí.
19
popsány p
iny a pr
h nejznám jších
Tulipánová hore ka je jednou z nejznám jších p ípad spekulativní bubliny na komoditním trhu. V letech 1634-1637 zasáhla p edevším Nizozemsko, ale i okolní zem . Objektem spekulací se staly cibulky tulipán dopravené do Evropy z Asie, které se v té dob staly vysoce žádaným módním artiklem. Spekulanti za n byly ochotni zaplatit závratné sumy, výjime né nebyly ani p ípady, kdy byl obchodník schopen za jedinou cibulku zaplatit celým domem. Tulipánové šílenství narostlo do takových rozm
, že
podkopalo základy a podstatu jakéhokoliv spolehlivého obchodu. Optimistická o ekávání davu, která byla vyvolána spekulativní bublinou, dosáhla svého maxima. Náhle se d
ra
v další r st cen cibulek rozplynula a spekula ní bublina praskla. ada obchodník výrazn zchudla, nebo jim v rukou z staly tém
bezcenné a neprodejné cibulky tulipán .
Finan ní krize s hyperinflací v letech 1914-1923 vypukla ve výmarské republice. ina spo ívala ve zp sobu, jakým tehdejší n mecká íše financovala vále né dluhopisy za první sv tové války. Když válka skon ila, vláda jednak nebyla schopna tyto dluhopisy financovat a jednak se projevily i vále né požadavky vít zných mocností. V d sledku toho vláda zapo ala tisk velkého objemu papírových pen z, kterými splácela své dluhy. K povále né recesi se nakonec p idala i hyperinflace, která dostala do bídy v tšinu obyvatelstva.20 Doposud nejv tší a nejhorší hospodá skou krizí v historii je Velká hospodá ská krize, n kdy též ozna ována jako Velká deprese. Hospodá ská krize se do pohybu dala 24. íjna 1929 ( erný pátek), kdy došlo k prudkému poklesu akcií na newyorské burze. Tomuto p edcházelo období hospodá ské prosperity a extrémního r stu cen akcií, avšak náhle se ceny akcií b hem n kolika týdn z ítily o desítky procent a z mnoha z nich se staly bezcenné „papírky“. Ve ejnost zahájila útok na banky s cílem vybrat své vklady, což zp sobilo krach dalších a dalších bank. Literatura21 uvádí, že koncem roku 1930 v USA zaznamenalo bankrot nebo omezení
innosti celkem 1 350 bank. Pat ila mezi n
i významná banka Bank of United States, která stála na samotném za átku dominového efektu. Ve t icátých letech 20. století v USA padlo celkem cca 8000 bank, což byla zhruba etina celkového po tu. Spolu s bankami zažívá pád i pr mysl, doprava, obchod, aj. Z USA se recese následn rozší ila do zbytku sv ta. Tehdejší eskoslovensko pat ilo mezi zem krizí nejh e postižené. P estože se k nám krize dostala až pozd ji, byla hlubší a delší. V N mecku dosahoval po et nezam stnaných hrozivého 20
ísla 45 %, což
MÁŠOVÁ, H, KORBEL, P. Nejv tší sv tové krize. Ekonom, 2008, . 39, s. 24. ISSN 1210-0714. KOUHOUT, P. Finance po krizi: d sledky hospodá ské recese a co bude dál. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-3199-5. s. 86. 21
20
napomohlo k urychlení nástupu Adolfa Hitlera k moci. P estože svého dna krize dosáhla v roce 1933, pro adu zemí to nebylo p edzv stí nové konjunktury, ale vyústilo v novou krizi, která se neprojevila se všemi d sledky jen kv li vypuknutí druhé sv tové války. 22 sledkem celosv tové krize bylo zbída ení a ohromná nespokojenost. Vyvstaly mezinárodní snahy o odstran ní p americké
iniciovaly
vznik
tzv.
in této krize. V kv tnu 1945 tak Spojené státy brettonwoodských
institucí,
Sv tové
banky
a Mezinárodního m nového fondu, které dostaly za úkol hlídat stabilitu m n a rovnom rný ekonomický vývoj ve sv
.
Další významnou krizí byly první a druhá ropná krize. První ropný šok v roce 1973 je považován za ukázkový p ípad hospodá ské recese, která p icházela „z vn jšku“. V pr
hu 60. let 20. století hospodá ství USA, Evropy a Japonska prožívalo ekonomický
rozkv t srovnatelný s pr myslovou revolucí v druhé polovin 19. století. V roce 1973 však do tohoto rozkv tu zasáhla Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a vyhlásila ropné embargo, což vedlo k prudkému navýšení cen ropy a jejímu obecnému nedostatku. Z ropy se stává pom rn drahá tekutina. „V roce 1973 se platí za barel erného zlata 3 dolary, v roce 1974 rovných 13 dolar . To p edstavuje meziro ní nár st ceny o 330 %!23 První ropná krize se dotkla všech pr myslov vysp lých stát . B hem ní zbankrotovalo n kolik podnik a práci ztratila ada lidí. Druhá ropná krize v letech 1979-1980 souvisí s výpadky v t žb a distribuci ropy zp sobené válkou mezi Irákem a Íránem. Cena ropy op t prudce vzrostla a celkov jí byl nedostatek. Hospodá ství v Evrop se dostává do další recese. nem la na placení ú
za ropu a musela si tak p
ada rozvojových zemí
ovat na všech úrovních, ímž se tyto
zem dostaly do dluhové závislosti. Z tohoto d vodu je druhá ropná krize považována za po átek dluhové krize ady rozvojových zemí. Japonská krize, která vypukla na po átku 90. let 20. století, následovala po prasknutí spekula ní bubliny na trhu nemovitostí. Zp sobila nejen zadlužení firem, které se zú astnily spekulací, ale i krizi bankovního sektoru. Hospodá ský propad spojený mimo jiné s vysokou nezam stnaností a dlouhodobou deflací trval v Japonsku patnáct let.
22
SEKANINA, M. Kdy nám bylo nejh e?: hospodá ská krize 30. let 20. století v eskoslovensku. Praha: Libri, 2004. 143 s. ISBN 80-7277-213-9. s. 33. 23 ZEMÁNEK, J. Kdy p ijde další celosv tová hospodá ská recese?[on-line]. Euroekonom.cz, 5.9.2005 [cit. 15.10.2009]. Dostupné na:
21
Vzniku Asijské krize
edcházel ekonomický boom, díky n muž se za alo
kolika zemím v jihovýchodní Asii íkat „asijští tyg i a draci“. V ervenci roku 1997 praskla spekula ní bublina, potom co zahrani ní investo i bez obav investovali velké sumy pen z do akcií, dluhopis a celé ady dalších a stále více rizikových podnikatelských projekt . K propuknutí krize p isp la i skute nost, že v tšina zemí vázala své m ny na americký dolar. I z tohoto d vodu do asijských zemí proudil krátkodobý, spekulativní kapitál, který byl p i prvních pesimistických zprávách hromadn stažen. Tato krize se posléze podílela na krizi v Rusku i Latinské Americe. Situaci se poda ilo stabilizovat až poté co postižené zem zažádaly o pomoc Mezinárodní m nový fond, který jim poskytl finan ní p
ky.
Splasknutí internetové bubliny v roce 2000 neboli tzv. Dot.com krizi zap
inilo
unáhlené zakládání internetových firem bez napojení na reálné hospodá ství. „Firmy jako Yahoo!, negenerovaly vysn né zisky, p esto se do jejich akcií mohutn investovalo. Když išlo vyst ízliv ní, slétla cena Yahoo! ze 120 dolar na 13 dolar a mnohým investor m zbyly pouze o i pro plá “.24 D sledkem prasknutí bubliny byla vysoká ned
ra v tento
typ podnikání a banky p išly o zhruba 200 miliard dolar . Jak je vid t, krizí se v historii vyskytla celá ada. N kte í ekonomové tvrdí, že krize jsou p irozenou sou ástí hospodá ství a bez nich by nefungovalo tak, jak má. Jsou totiž jakýmsi ozdravným procesem. Tehdy, když se ekonomika p eh ívá, když se ceny p íliš nafukují a nedbá se na základní pravidla obez etnosti, musí p ijít n co, co nazna í lidem, že d lají n co špatn .
1.4
P
iny sou asné finan ní krize
Na po átku stála hypote ní krize v USA, která se za ala projevovat na ja e roku 2007. Tomu p edcházel velký stavební boom, který byl podporován neobvykle levnými a dostupnými hypotékami. Spojené státy americké na po átku 21. století procházely konjunkturou, rostl optimismus a to vše ješt víc umoc ovalo sen každého Ameri ana o vlastním domku a pozemku. Banky a další instituce se nechaly zlákat boomem na trhu s realitami a za aly poskytovat hypote ní úv ry prakticky komukoliv, v etn lidí s nízkými a nestabilními p íjmy, kte í by za normálních okolností na hypotéky nedosáhli. N které 24
ZEMÁNEK, J. Kdy p ijde další celosv tová hospodá ská recese?[on-line]. Euroekonom.cz, 5.9.2005 [cit. 15.10.2009]. Dostupné na:
22
hypote ní firmy dokonce poskytovaly úv ry bez jakéhokoli dokladu o p íjmech žadatele. Optimismus skon il v moment , kdy tisíce dlužník p estaly být kv li rostoucím životním náklad m schopní p
ené ástky splácet. Na konci ervence 2007 se hypote ní krize
poprvé projevila naplno. Nár st míry vnímaného rizika z poskytování tzv. subprime mortgages25 na mezibankovních trzích byl rychlý a ne ekaný. Banky za aly poci ovat ztráty miliardových ástek, které jim snížily zisk a rating. Problémy hypote ního trhu v USA se b hem n kolika m síc zaplavily v podstat
p elily do amerického finan ního trhu a vzáp tí
celý sv t. Ani
eská republika, jelikož je vysoce otev enou
ekonomikou, nez stala uchrán na.
1.4.1 Nadm rná úv rová expanze Jak již bylo uvedeno výše, Spojené státy americké se na po átku 21. století nacházely v konjunktu e. Tato ekonomická expanze byla ale do zna né míry vykoupena rostoucí mírou spot ebitelského zadlužování. Následující tabulka znázor uje procentuální podíl nesplacených spot ebitelských dluh
na disponibilních p íjmech amerických
domácností.
Tab. 2 Podíl nesplacených spot ebitelských dluh na disponibilních p íjmech (v mld. dolar )
Zdroj: FOSTER, J.B., MAGDOFF, F. Velká finan ní krize: p 156 s. ISBN 978-80-902831-1-4. s. 29.
iny a následky. Grimmus, 2009.
Z tabulky je z ejmé, že podíl nesplacených spot ebitelských dluh
v i
disponibilním p íjm m v roce 1975 vzrostl z 62 procent na 127,2 procenta v roce 2005, to znamená, že se dostal na více než dvojnásobek své p vodní hodnoty. K r stu zadluženosti domácností v USA p isp la nemalou mírou i organizace FED26, která b hem jednoho roku výrazn snížila úrokové sazby a tím p isp la k rozší ení rizikových hypoték. Pro ilustraci 25 26
subprime mortgages = rizikové hypotéky FED (Federal Reserve System) = centrální banka USA
23
v roce 2000 inila základní úroková sazba FEDu 6,50 %, kdežto o rok pozd ji v roce 2001 to bylo pouze 1,75 %. Tímto snížením cht l FED zmírnit dopad splasknutí internetové bubliny27 v roce 2000 a odvrátit tak recesi americké ekonomiky. To se na ur itý as poda ilo, avšak nízké úrokové sazby FEDu m ly i negativní ú inky. Ekonomika sice byla stimulována k vyššímu r stu díky vyšší spot eb
domácností a levným firemním
investicím, ale spot eba domácností se stále více transformovala do spot eby na dluh. Je eba dodat, že nár st zadluženosti nebyl pouze doménou domácností, ale rostla i zadluženost firemního sektoru. S poklesem základní úrokové sazby FEDu poklesly i hypote ní úrokové sazby. Mezi mén bonitními klienty se staly hojn žádanými hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou. Zatímco hypotéky fixované na 15 až 30 let mají velmi stabilní úroky a klient tšinou ví, jakou m sí ní ástku bude po celé roky splácet. U hypoték s pohyblivou úrokovou sazbou si klient nem že být jist, jak vysoká bude výše m sí ních splátek, nap íklad po uplynutí 5 i 10 let a zda je bude schopen splácet. Jak uvádí P. N mec v lánku zve ejn ném v asopisu Ekonom28…“ Zejména se uplatnil model 2+28 v p ípad obvyklého t icetiletého pr
hu hypotéky. Zájemci o úv r se nabídlo po první dva roky
splácení velmi nízké, ne-li p ímo nulové zúro ení. Teprve po dvou letech se úroky zvedly na obvyklou míru.“ Po et prodaných nemovitostí v USA rostl, rostla i jejich cena. Tzv. politika levných pen z spojená se snižování úrokových sazeb napomohla i podnik m, nebo levné peníze um le zlepšovaly finan ní pozici amerických firem. Výrazné zlev ování firemních úv
umožnilo i rizikov
se chovajícím investor m
v p ípad prvních problém refinancovat své dluhy novými, snadno dostupnými a levnými kami. 29 Jak lze vid t na následujícím grafu, FED však v roce 2004 zvedl základní úrokovou sazbu z 1 % na 2,25 % a v dalších letech s navyšováním pokra oval.
27
viz. kap. 1.3 Krize v d jinách N MEC, P. Krize podle šablony. Ekonom, 2009, . 3, s. 42-45. ISSN 1210-0714. s. 44 29 DVO ÁK, P. Ve ejné finance, fiskální nerovnováha a finan ní krize. Praha: C.H. Beck, 2008. 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. s. . 28
24
Obr. 3 Základní úrokové sazby FEDu (v % na konci roku)
Základní úroková sazba (v %)
7,00 6,00
6,50 5,50
5,50
5,25
4,75
5,00
4,25
4,25
4,00 3,00
2,25 1,75
2,00
1,25
1,00
1,00
0,25
0,00 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Roky
Zdroj: Euroekonom.cz (vlastní zpracování) 30, 31
Zvýšení t chto sazeb se promítlo s n kolikatýdenním zpožd ním i do výše úrokových sazeb u hypoték. V d sledku toho mén bonitní klienti za ali mít problémy se splácením úv
.
ást mén
bonitních domácností p estala splácet m sí ní splátky
hypotéky a domy jim byly následn zabaveny. Na trhu realit se výrazn zmenšila poptávka a tím klesala i cena nemovitostí. P
emž náklady spojené s nesplácením hypotéky
v kone ném d sledku nesla banka. A jelikož banky poskytovaly asto hypotéky na 100 % ceny nemovitostí, p i jejím prodeji výrazn prod lávaly. Tento vývoj zvyšoval dluhové náklady a vedl i ke zpomalení ekonomického r stu.
1.4.2 Sekuritizace hypote ních úv Na p elomu ervence a srpna 2007 se problémy s poskytováním hypote ních úv málo bonitním klient m projevily na kapitálových trzích. Týkalo se to zejména úzkého segmentu trh
s rizikovými dluhopisy odvozenými od rizikových hypoték cestou
sekuritizace. 30
ZEMÁNEK, J. Hypote ní krize v USA. P iny, pr h, následky (1.díl) [on-line]. Euroekonom.cz, 29.2.2008 [cit. 20.10.2009]. Dostupné na: 31 ZEMÁNEK, J. Hypote ní krize v USA. P iny, pr h, následky (2.díl) [on-line]. Euroekonom.cz, 10.3.2008 [cit. 20.10.2009]. Dostupné na:
25
Na tomto míst je t eba p idat vysv tlení o podstat sekuritizace. P i procesu sekuritizace dochází ke sdružování jednotlivých strukturovaných aktiv do balíku, který je následn
postoupen t etí osob . B žn
se sekuritizace využívá u dluhu ve ejného
a naprostá v tšina objemu sv tového dluhu existuje ve form státních obligací. Koncem 90. let se však sekuritizace za ala využívat i pro soukromé dluhy. Emitované obligace byly kryty úv ry r zné kvality, tudíž bylo pom rn obtížné posoudit jejich skute nou kvalitu. Sekuritizace bankám umožnila, aby p
ovaly finan ní prost edky v podstat
komukoliv, v etn nebonitních klient . M lo to fungovat tak, že se riziko z poskytování úv
rozptýlí po celém sv
a bude tak nižší než riziko, které by bylo soust ed no
v malém po tu bank. Toto rozptýlení rizika však nevedlo k jeho snížení, ale naopak. Vedlo to akorát k nevyjasn ným p vod m špatných úv
z amerických „subprime
mortgages“. 32 Základním typem strukturovaných obligací jsou tzv. CDO (Collateralized Debt Obligations), neboli zajišt né dluhové obligace. Jedná se o komplexní finan ní instrument, který je vytvo ený za ú elem p enosu úv rového rizika. Podkladovým aktivem CDO jsou koše dluhopis
r zných emitent , p íp. kreditních derivát . CDO se prodávají v tzv.
tranších, které mají r znou míru výnosu a rizika33: o junior tranše (bez ratingu) – poskytují nejvyšší výnos, avšak jsou nejrizikov jší, o mezzanine tranše (s ratingem AA-BB), o senior tranše (s ratingem AAA).
V únoru 2007 výrazn vzrostl objem nesplácených hypote ních úv
v i státem
podporovaným spole nostem Fannie Mae (Federal National Mortgage Association) a Freddie Mac (Federal Home Loan Mortgage Corporation). Tyto spole nosti se specializovaly na poskytování hypoték s nižší úrokovou sazbou chudším vrstvám obyvatelstva. Problém byl o to horší, že ob firmy ovládaly více než polovinu amerického hypote ního trhu. Jelikož byly hypote ní dluhy r zné kvality sekuritizovány, spojovány do balík a následn nabízeny investor m po celém sv
, brzy se problémy z hypote ního
trhu promítly do sv tových finan ních trh .
32
KOUHOUT, P. Finance po krizi: d sledky hospodá ské recese a co bude dál. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-3199-5. s. 16. 33 DVO ÁK, P. Ve ejné finance, fiskální nerovnováha a finan ní krize. Praha: C.H. Beck, 2008. 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. s. .
26
V b eznu 2008 p išla další vlna nejistoty. V tuto dobu se do finan ních problém dostala americká investi ní banka Bear Stearns, která se soust edila výhradn
na
obchodování s cennými papíry a ve svém portfoliu m la mimo jiné i problémové „subprime“ hypotéky. Záchranou pro ni byla až spole ná akce Federálního rezervního systému a banky JP Morgan, která Bear Stearns p evzala. V zá í 2008 následovalo uvalení nucené správy na ob
polostátní hypote ní
agentury Fennie Mae a Freddie Mac. Posléze, v zá í téhož roku, se dostala do problém i investi ní banka Lehman Brothers, které však oproti Bear Stearns nikdo nepomohl a tudíž padla. Do potíží se dostaly i další americké investi ní banky a problémy na sv tových finan ních trzích dosáhly rozm
globální finan ní krize, která se projevuje výrazným
zhoršením valné v tšiny finan ních indikátor . „Globální finan ní systém se za al potýkat s nedostate nou likviditou, rozsáhlou insolventností finan ních institucí, nár stem volatility výnosových m r finan ních instrument , výrazným poklesem hodnoty finan ních a nefinan ních aktiv a podstatným snížením rozsahu alokace úspor ve finan ním systému“. 34
1.4.3 Další p
iny
K vypuknutí sou asné globální finan ní krize p isp lo rovn ž neefektivní fungování systému ratingového hodnocení.
ada ratingových agentur neplnila sv j
hlavní ú el, kterým je objektivn posuzovat schopnost emitenta splácet své krátkodobé a dlouhodobé závazky. N které ratingové agentury adily riziková aktiva do vyšších kategorií, než do kterých správn pat ily. Za obligace nejvyšší kategorie ozna ovaly nap íklad i ty, kde majitelé dom , respektive p íjemci hypote ních úv
byli lidé bez
vlastních p íjm . Situace v hodnocení byla nep ehledná a dávala prostor vzniku spekulací. Hlavním problémem ratingových agentur je skute nost, že nejsou v podstat
nijak
regulovány. Zde se otvírá prostor pro sou asnou americkou vládu k náprav tohoto stavu. Dalšími p
inami byly nepoctivé praktiky p i poskytování úv
, snaha
o obcházení pravidel regulace finan ního sektoru, politický zájem na stimulování r stu a „blahobytu“, selhání ídících a kontrolních mechanism , celosv tová finan ní panika, aj. Krize se stala globální krizí zejména z d vodu propojenosti dnešních finan ních trh
34
MUSÍLEK, P. iny globální finan ní krize a selhání regulace.[on-line] eský finan ní a ú etní asopis, 2008, . 4. [cit.1.11.2009]. Dostupné na:
27
a díky snaze ady evropských bank i investi ních fond p iživit se na zprvu rostoucím americkém hypote ním trhu.
1.5
D sledky sou asné finan ní krize Na za átku roku 2008 všichni v ili, že se finan ní krize týká pouze relativn
úzkého sektoru finan ního trhu, který byl p ímo spojený s poskytováním amerických substandardních hypoték (subprime mortgages). Ke konci téhož roku si tím však valná tšina sv tové ve ejnosti už tak jistá nebyla. Problémy z USA se díky globalizací trhu a vzájemné provázanosti ekonomik brzy p elily i do zbytku sv ta. Pozornost bude nejprve zam ena na d sledky sou asné finan ní krize, jež se projevily ve sv tových ekonomikách. Posléze bude pozornost v nována dopad m finan ní krize na eskou republiku.
1.5.1 Dopad sou asné finan ní krize na sv tové ekonomiky Dle d ív jších prognóz m ly být dopady finan ní krize do ekonomik ve zbytku sv ta pouze mírné. Nyní však je již známo, že celosv tová recese zasáhla v podstat všechny oblasti, a už se jedná o trhy s cennými papíry, sv tové bankovnictví, tak i reálné ekonomiky, pr myslové a další podniky. Spojené státy americké, odkud pramení prap vod sou asné globální hospodá ské krize, jsou podle oficiálního hodnocení v recesi již od konce roku 2007. Tehdy se poprvé výrazn projevily potíže hypote ního a úv rového trhu, které se posléze p enesly na všechna odv tví hospodá ství. HDP Spojených stát se v posledním tvrtletí roku 2008 propadl meziro
o 3,8 %, což je nejhorší výkon za více než tvrt století.35 Vzhledem
k provázanosti sv tových ekonomik se problémy za aly ší it i do dalších zemí sv ta. První vážn jší problémy se projevily ve finan ním sektoru, a to u bank, které obchodovaly s toxickými substandardními hypote ními úv ry. V ervnu 2007 zkolabovaly dva hedgeové fondy investi ní banky Bear Stearns, které dohromady držely tém 10 miliard cenných papír krytých hypotékami. Finan ním sv tem se za al ší it strach z vypuknutí kreditní krize, nebo
ada bank v Evrop , Asii i USA rovn ž obchodovala
s toxickými aktivy. Ke konci roku 2007 obavy ješt
více podpo il krach a následné
znárodn ní britské hypote ní banky Northern Rock. Ta se tak stala po dlouhé dob první
35
FILIPOVÁ, H., N MEC,P. Z nejhoršího jsme uvnit . Ekonom, 2009, . 5, s. 24-29. ISSN 1210-0714.s. 24.
28
britskou bankou, které postihl run na banku, nebo díky panice st adatelé stáli fronty, aby si vybrali úspory ze svých ú
. 36
Banky, které doposud byly solventní a spolehlivé, za aly mít problémy s likviditou. Rostla ned
ra v bankovní instituce, i mezi nimi navzájem. A koliv se FED snažil
napumpovat do systému peníze a snížil úrokové sazby, ekonomika USA se ocitla v pasti likvidity. Ta se projevila v hromad ní hotovosti a neochot poskytovat mezibankovní ky z d vodu obav o jejich p ílišné rizikovosti. Jak uvádí Foster a Magdoff: „past likvidity hrozí, když se nominální úrokové míry za nou p ibližovat nule. Obvyklý m nový nástroj v podob snižování úrokové míry tak ztrácí svou efektivitu kv li nemožnosti stla it úrokovou míru pod nulu“. 37 Problémy bank se p esunuly i na akciové trhy, které b hem roku 2008 poklesly o n kolik desítek procent. Rovn ž dochází ke snížení soukromých výdaj , poklesu investic, nár stu míry nezam stnanosti, aj. Co se tý e nezam stnanosti, za první tvrtletí roku 2009 ubylo jen v eurozón 1,22 milionu pracovních míst. To odpovídá meziro nímu poklesu o 1,2 %. Nezam stnanost v celé EU by se podle odhad m la do konce roku 2010 dostat na tém
11 %. S rostoucí nezam stnaností bude klesat i spot eba domácností,
emž konzumenti z Evropy a Ameriky byli v minulosti hlavními tahouny sv tové ekonomiky. 38 Potíže mají i pr myslové podniky a stavebnictví. Mezi jedny z nejvíce postižených odv tví p itom pat í automobilový pr mysl. Nap íklad americké automobilky, jako Chrysler, Ford nebo General Motors nemají za úkol pouze vyráb t automobily, ale plní také roli sociálních a zdravotních pojiš oven pro své sou asné i bývalé zam stnance. Náklady na toto pojistné rostou rychleji než p íjmy a vznikají tak nekryté závazky, jež táhnou americké automobilky pod vodu.39 Odbyt automobilek se propadá i v Evrop – mecko, Francie,
eská republika, aj. Bez úhony nez stala ani japonská automobilka
Toyota a mnohé další. Dopady krize se také výrazn
projevily v malých, otev ených ekonomikách.
Nap íklad pobaltské zem Litva, Lotyško a Estonsko zažívaly v posledních letech silný 36
FOSTER, J.B., MAGDOFF, F. Velká finan ní krize: p iny a následky. Grimmus, 2009. 156 s. ISBN 978-80-902831-1-4. s. 98 37 FOSTER, J.B., MAGDOFF, F. Velká finan ní krize: p iny a následky. Grimmus, 2009. 156 s. ISBN 978-80-902831-1-4. s. 112 38 HRUŠKA, B . Krize odpískala polo as. Ekonom, 2009, . 26-27, s. 58-61. ISSN 1210-0714. s. 59. 39 KOUHOUT, P. Finance po krizi: d sledky hospodá ské recese a co bude dál. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-3199-5. s. 152.
29
ekonomický r st. P estože se dynamika r stu v t chto zemích postupn snižovala, krize ke zpomalení r stu výrazn p isp la. I když Ma arsko, na rozdíl od pobaltských zemí, nedosahovalo tak zázra ných ísel v r stu HDP, je jednou z nejvíce sv tovou krizí ohrožených zemí ve východní Evrop . P edevším kv li závislosti na p
kách v zahrani í.
Do recese se dostala také ekonomika N mecka, která zaznamenává nejhlubší propad od konce druhé sv tové války. Kv li závislosti na exportu klesá výroba automobilek, potíže má i IT pr mysl. P itom na kondici N mecka závisí i ekonomika eské republiky, nebo více než t etina eského vývozu mí í práv k našim západním soused m.40 Z velkých sv tových ekonomik je t eba zmínit ješt Rusko a
ínu. V Rusku krize
zasáhla p edevším banky, kterým chybí kapitál. Dále se objevily problémy firem se splácením úv
. Poklesu se neubránily ani akciové trhy.
ínská ekonomika ve srovnání
s Evropou pom rn stále roste, avšak zcela uchrán na krize nez stala. Za své úsp chy do jisté míry vd í Spojeným stát m, kam sm uje velká ást jejich exportu. V tšinou platí ímá úm ra, když Ameri ané p estanou nakupovat, propadne se také odb r ínského zboží. Klesající poptávka p ivedla v in
adu firem ke krachu, který s sebou p inesl i r st
míry nezam stnanosti. Za zmínku stojí také samotný vztah íny a Spojených stát amerických. Amerika je již dlouhou dobu považována za nejmocn jší zemi sv ta. To však nemusí platit navždy. Podle n kterých ohlas je to práv
ína, která má nyní našlápnuto k tomu, aby zanedlouho
Ameriku vyst ídala v pozici globálního lídra. Jak již bylo uvedeno výše,
ína a USA se
navzájem výrazn ovliv ují. Podle n které literatury41 je dokonce vztah t chto dvou zemí ozna ován jako nejd ležit jší bilaterální vztah na sv
. ína pot ebuje Ameri any k tomu,
aby nakupovali její výrobky, a naopak USA pot ebují rostoucího dluhu. Paradoxem je, že
ínu k financování svého hroziv
ané na nákupy Ameri an m v podstat p
ují.
Zatímco bilance obchodu íny a dalších výrobních zemí vykazují p ebytky, Spojené státy se již n kolik let potýkají s deficitem obchodní bilance. Prost edky plynoucí z p ebytk obchodní bilance ína využívá k investicím na finan ních trzích. Není tudíž p ekvapením, že
ané pat í mezi nejv tší v itele USA. „
dluhopis
amerických hypote ních obr
ané jsou nap íklad nejv tším držitelem
Fannie Mae a Freddie Mac. Uvedené firmy
40
HRUŠKA, B . Krize odpískala polo as. Ekonom, 2009, . 26-27, s. 58-61. ISSN 1210-0714. s. 59. BREMMER, I., GORDON, D. A year of US-China Discord? [on-line]. Project Syndicate, 2010. [cit. 15.2.2010]Dostupné na: < http://www.project-syndicate.org/commentary/bremmer15/English> 41
30
z t chto pen z financují více než polovinu hypoték na americkém trhu.“42 V dob sou asné ekonomické krize, která sužuje USA stejn jako ostatní sv tové ekonomiky, jsou ínské nákupy amerických dluhopis
více než vítány.
ína však s pomocí Spojeným stát m
v dob krize pom rn váhala, nebo se kv li klesající kupní síle dolaru obávala poklesu hodnot svých investic. Hlavní p
inou obav
íny byla zejména masivní fiskální
a monetární expanze, kterou USA zahájily jako obranu proti krizi.
ína však zatím nemá
íliš jiných možností jak naložit se svými dolarovými rezervami a tudíž pokra uje ve vykupování vládních cenných papíru Spojených stát
a ekonomickou pomoc Americe
nakonec poskytla. Vlády postižených zemí se snaží o podporu domácích ekonomik a chrlí jeden záchranný plán za druhým. Rozebírat jednotlivá protikrizová opat ení všech zemí by bylo íliš obsáhlé, tudíž pouze stru
. Vlády v rámci svých záchranných „balí
“ p istupují
tšinou ke snižování dání, podpo e ohrožených odv tví, investicích do infrastruktury a krocích v oblasti sociální. Dochází k seškrtávání n kterých rozpo tových výdaj
ve
prosp ch pomoci postiženým podnik m a podpo e zam stnanosti. N které státy se podílejí i na výkupu špatných úv
a rekapitalizaci bank, poskytují státní garance na vybrané
úv ry. Zem EU, podle údaj k ervnu 2009, uvolnily na boj s krizí dohromady p es 600 miliard eur, což je zhruba 5 % hrubého domácího produktu Evropské unie.
1.5.2 Dopad sou asné finan ní krize na eskou republiku eská republika byla zasažena s ur itým zpožd ním, ale recese se jí nevyhnula. Zám rn je uvád na recese nikoliv finan ní krize, nebo problémem eské ekonomiky v sou asné dob není finan ní krize, ale práv hospodá ská recese. Jak se k tomuto tvrzení dosp lo? Lze konstatovat, že eská republika má pom rn zdravý bankovní, resp. finan ní sektor, který stojí na tradi ních konzervativních základech. likviditu. Podíl nesplacených úv
v
eské banky mají dobrou
R dosahuje nízkých hodnot, a jelikož jsme se
v podstat neú astnili obchod s nevaln proslulými substandardními hypotékami, podíl toxických aktiv je zanedbatelný (dosahuje mén než 1% aktiv).43 Navzdory tomu jsme
42
PÍRKO, Š. Krize: Boj ohn a ledu [on-line].Finexpert.cz, 22.4. 2009 [cit. 15.2.2010]. Dostupné na: 43 SINGER, M. Dopad hospodá ské krize na eskou ekonomiku a její finan ní sektor [on-line]. Praha: NB, 29. kv tna 2009 [cit. 1.11.2009].
31
malou otev enou ekonomikou a p ípadné vn jší poptávkové šoky vždy zp sobí zpomalení, ípadn recesi. V následující tabulce je zobrazen vývoj hrubého domácího produktu
R od roku
2000 do 3. tvrtletí roku 2009.
Tab. 3 Vývoj HDP v R (ve stálých cenách) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok Meziro ní 3,6 2,5 1,9 3,6 4,5 6,3 6,8 6,1 2,5 zm na (v %) * p edb žný odhad
I. 2009
II. 2009
III. 2009*
-3,5
-5,5
-4,1
Zdroj: eský statistický ú ad (vlastní zpracování) 44 , 45 , 46 ,47
Z tabulky je z ejmé, jak se HDP eské republiky postupn dostával do „ ervených ísel“. Zatímco v letech 2003-2006 HDP výrazn vzrostl. Z 3,6 % v roce 2003 se vyšplhal na velmi slušných 6,8 % v roce 2006. V roce 2007 již mírn poklesl a v roce 2008 se dopad finan ní krize na eskou ekonomiku v podob poklesu HDP projevil výrazn ji. I když v sou asné dob (3. tvrtletí 2009) dochází k mírnému oživení, v meziro ním srovnání se HDP pohybuje v ervených íslech. Technická definice recese, tj. dv
tvrtletí
za sebou klesající HDP, byla napln na. Pro k poklesu HDP došlo? Podepsal se na tom zejména zahrani ní obchod, slabý výkon pr myslu a stavebnictví a v neposlední ad také kurz eské koruny. Jak bylo uvedeno již d íve, eská ekonomika je ekonomikou otev enou, což v praxi znamená, že eský HDP je z tém
70 % závislý na zahrani ním obchodu. Pokud si
zahrani ní obchod nevede dob e, eská ekonomika na tom není o moc lépe. P estože pom r exportu a importu z stává zhruba vyrovnaný, v roce 2008 vývozy klesly o 0,7 % a dovozy vzrostly pouze o 0,1 %.
48
Jak je vid t, zahrani ní poptávka po eské produkci
a exportech se snižuje.
44
SÚ. Vývoj hrubého domácího produktu v R (ve stálých cenách) [on-line]. SÚ, 2009 [cit. 14.11.2009]. Dostupné na: < http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/cr_od_roku_1989_hdp> 45 SÚ. HDP klesl o 3,4% [on-line]. SÚ, 9. ervna 2009 [cit. 14.11.2009]. Dostupné na: 46 SÚ. Pokles ekonomiky ve 2. tvrtletí zastavil [on-line]. SÚ, 8.9. 2009 [cit. 14.11.2009]. Dostupné na: 47 SÚ. HDP mezi tvrtletn vzrostl ve 2. i 3. tvrtletí [on-line]. SÚ, 13.11.2009 [cit. 14.11.2009]. Dostupné na: < http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpoh111309.doc> 48 PLHO , T. ísla p ímo z pekla. Ekonom, 2009, . 7, s. 66-67. ISSN 1210-0714. s. 66.
32
Recese nep ízniv
ovlivnila rovn ž podniky. Firmám výrazn
ubylo zakázek,
které musely omezit výrobu, propoušt ly. Další se dostaly do za arovaného kruhu insolvencí, ada firem zbankrotovala. Jelikož je insolventnímu
ízení firem v eské
republice v nována celá 2. kapitola, o této problematice nyní jen v krátkosti. ekonomika je z velké
eská
ásti závislá na pr myslu, p edevším se uvádí pr mysl
automobilový. Avšak h e než automobilky (pokles o 20 %) na tom v roce 2008 byly podniky v hutnictví, sklárny a textilní pr mysl. Do ur itých potíží se koncem roku 2008 dostal i sektor stavebnictví, jehož produkce poklesla o 0,6 %. Maloobchod klesl v prosinci 2008 meziro
o 1,5 %.
Pokles firemních zakázek, snížení odbytu zboží a služeb se zákonit
muselo
projevit i v nižší pot eb práce, která s sebou p inesla zvýšení míry nezam stnanosti. Mezi další oblasti, které mohly pocítit dopady sou asné finan ní krize, pat í i finan ní sektor, i když rozhodn nem l a nemá takové problémy jako v USA. Komer ní banky v R z stávají nadále ziskové. P estože v tšina eských bank má mate ské instituce v zemích finan ní krizí výrazn ji zasažených, v eském bankovním sektoru se projevili pouze dopady jako je nap . ochlazení trhu s úv ry. Krize zahýbala i s akciemi na pražské burze, které se dostaly na své p tileté minimum. Jednou z mála statistik, která nás m že v sou asné situaci trochu t šit, je vývoj eské koruny. Výrazný pokles kurzu koruny v i euru byl zaznamenán zejména na po átku roku 2009. Rovn ž v i dolaru v tomto období kurz klesal. Nižší kurz by m l eským podnik m snížit náklady, i když, jak uvádí asopis Ekonom, v dob klesajících zakázek se jedná pouze o malou náplast.49
49
PLHO , T. ísla p ímo z pekla. Ekonom, 2009, . 7, s. 66-67. ISSN 1210-0714. s. 67.
33
2
Insolvence firem v R a ve sv Sou asná hospodá ská krize s sebou mimo jiné p inesla i rostoucí po et firemních
insolvencí50. Tento rostoucí trend se projevuje nejen ve sv
, ale i v eské republice.
U nás krize zasáhla p edevším firmy závislé na úv rovém financování i na exportu svých produkt do zahrani í. Zatímco spoušt em insolvence u n kterých podnik byla samotná krize, jiné podniky zaznamenávaly ur ité problémy již delší dobu a krize tyto problémy pouze prohloubila a pád t chto spole ností urychlila. Pozornost je v nována nejprve problematice insolven ního ízení podle
eské
právní úpravy a vývoji insolvencí v R. V záv ru kapitoly je pak pojednáno o vývoji insolvencí v zahrani í, zejména ve st ední a východní Evrop , západní Evrop
a ve
Spojených státech amerických.
2.1
Insolven ní ízení „Insolven ními
ízeními rozumíme všechna zvláštní soudní
ízení, jejichž
edm tem je projednání úpadku a jeho d sledk .“51 V eské republice upravuje insolven ní ízení zákon . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolven ní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , který nabyl ú innosti 1. ledna 2008 (dále jen „insolven ní zákon“). Po patnácti letech tak nahradil p edchozí zákon . 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání a do legislativy upravující insolvenci p ináší adu zm n. Na kolika následujících ádcích je uveden p ehled t ch nejzásadn jších. Nový insolven ní zákon dává v itel m v tší možnost zasahovat do pr
hu
insolven ního ízení. Nyní se mohou i v itelé podílet na výb ru zp sobu ešení úpadku dlužníka a výb ru osoby insolven ního správce. Mnohem v tší pravomoci jsou jim dány také v samotném pr
hu insolven ního ízení. S rozší ením práv v itel však souvisí
také rozší ení jejich povinností a odpov dnosti, kterou v pr ponesou. Pokud svého práva ovlivnit pr
hu insolven ního ízení
h insolven ního ízení nevyužijí, nebo budou
tohoto práva zneužívat ve sv j individuální prosp ch, budou jim tato práva odebrána a namísto nich bude rozhodovat insolven ní soud.52
50
Insolvence neboli platební neschopnost je situace, kdy má dlužník více v itel a pen žité závazky po lh splatnosti delší než 30 dn a tyto své závazky není schopen plnit. 51 ZOULÍK, F. Vývoj insolven ních ízení. Právní fórum, 2009, . 4, s. 153-160. ISSN 1214-7966. s. 153. 52 PACHL, L. Pr vodce v itele insolven ním ízením. Právní fórum, 2008, . 1, s. 2-17. ISSN 1214-7966.s.2
34
Nová právní úprava insolven ního práva se dotkla rovn ž postavení dlužníka v insolven ním ízení. Dlužníci mají nyní více možností, jak ešit úpadek a nov je jim dána možnost ešit rovn ž hrozící úpadek. Další významnou zm nou je zavedení institutu oddlužení, který pomáhá ešit úpadek
i hrozící úpadek nepodnikatelských subjekt ,
zejména fyzických osob, za p edpokladu respektování podmínek daných insolven ním zákonem. 53 Podle asopisu Finan ní management54 došlo díky novému insolven nímu zákonu také ke zkrácení doby trvání konkurz , což umož uje uspokojiv jší vypo ádání pohledávek a následnou revitalizaci mnoha v itel , kte í se dostávali do problém spojených s druhotnou platební neschopností. Tentýž zdroj uvádí, že d íve trvala doba konkurzního ízení v R více než dev t let, což bylo v porovnání s ostatními ekonomicky vysp lými zem mi na pováženou. V mezinárodním srovnání to pro nás znamenalo 113. ku a eská republika se v délce trvání konkurzního ízení adila na úrove rozvojových zemí. Podle studie Sv tové banky s názvem „Closing a Business“ z po átku roku 2009 se tato doba zkrátila na 6,5 let55, avšak po ád pat íme k zemím s nejdelší dobou trvání konkurzního ízení. Nový insolven ní zákon na rozdíl od p edchozí právní úpravy obsažené v zákonu o konkurzu a vyrovnání obsahuje také vý et základních zásad insolve ního ízení. T mito zásadami se musí v pr
hu insolven ního ízení ídit nejen insolven ní soud, insolven ní
správce, ale také v itelé a všechny zú astn né osoby. Mezi základní zásady insolven ního ízení dle §5 insolven ního zákona, pat í zejména tyto principy: a) insolven ní ízení musí být vedeno tak, aby žádný z ú astník nebyl nespravedliv poškozen nebo nedovolen zvýhodn n a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení v itel ; b)
itelé, kte í mají podle tohoto zákona zásadn stejné nebo obdobné postavení, mají v insolven ním ízení rovné možnosti;
53
KOZÁK, J. Pr vodce dlužníka insolven ním ízení. Právní fórum, 2008, .1, s. 18-26. ISSN 1214-7966. s.18. 54 Podnikatelé: Nový insolven ní zákon zkrátil trvání konkurz . Finan ní management, 2008, . 9. s. 61. ISSN 1214-9292. 55 WORLD BANK. Closing a Business [on-line]. 2009 [cit. 11.12.2009]. Dostupné na:
35
c) nestanoví-li insolven ní zákon jinak, nelze práva v itele nabytá v dobré ví e p ed zahájením insolven ního
ízení omezit rozhodnutím insolven ního soudu ani
postupem insolven ního správce; d)
itelé jsou povinni zdržet se jednání, sm ujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolven ní ízení, ledaže to dovoluje zákon.
Další významnou zm nou bylo rovn ž zavedení elektronického soudního spisu, tzv. insolven ního rejst íku, který za al fungovat soub žn
s novým zákonem. Jedná se
o ve ejný zdroj, ve kterém jsou zve ej ovány tém
všechny d ležité informace
o insolven ním ízení. Jeho prost ednictvím se v tšina spis týkajících se insolven ního ízení doru uje elektronicky a celý proces úpadku dlužníka se tak stává pr hledn jší a efektivn jší. Další výhodou insolven ní rejst íku je, že nutí dlužníky splácet své závazky mnohem rychleji než d íve, nebo
p ípadné zve ejn ní v insolven ním rejst íku na
spole nost vrhá negativní stín. I když samotné zve ejn ní nemusí nutn znamenat, že firma skon í v úpadku, zákazníci a obchodní partne i obvykle vnímají oznámení o zahájení insolven ního ízení negativn .
2.1.1 Úpadek Insolven ní zákon v §3 charakterizuje úpadek jako situaci, kdy má dlužník více itel , pen žité závazky po splatnosti po dobu delší než 30 dn a tyto své závazky není schopen objektivn splnit. O úpadek se však nejedná tehdy, když dlužník sice eviduje závazky po splatnosti po dobu delší než 30 dn , ale je schopen je splnit; závazky nebyly zaplaceny pouze pro neochotu dlužníka k pln ní nap . z d vodu rozpor mezi dlužníkem i itelem56. Prvním zp sobem, jak m že vzniknout úpadek dlužníka, je tedy jeho platební neschopnost (insolvence). Dlužníci – podnikatelé se však mohou do úpadku dostat také druhým zp sobem, a to v d sledku
edlužení. P edlužením se rozumí situace, kdy má dlužník více v itel
a souhrn všech jeho závazk p evyšuje hodnotu jeho majetku. Zde je d ležité upozornit na to, že se p i stanovení hodnoty dlužníkova majetku zohled uje také jeho budoucí vývoj, tj.
56
MARŠÍKOVÁ, J. Insolven ní ízení z pohledu dlužník a v itele (P íru ka zejména pro neprávníky). Praha: Linde, 2009, s. 394. ISBN 978-80-7201-780-5. s. 35.
36
ípadné další trvání podniku, pokud lze d vodn p edpokládat, že dlužník bude moci ve správ majetku nebo v provozu podniku dále pokra ovat57. Jak uvádí B ezinová [2009, s. 131], p i ekonomickém vyhodnocování úpadku je nezbytné brát také v potaz následující skute nosti. V rámci ú etnictví je t eba prost ednictvím inventarizace porovnat skute nou a ú etní hodnotu závazk
58
, informovat
se o všech p edvídatelných rizicích. Z ú etnictví lze dále získat informace o tom, zda jsou ípadn vykázány rezervy i zda ú etní hodnota majetku p evyšuje tržní hodnotu, apod. V podniku se také m že schylovat k ekonomickým proces m, jež vedou ke zvýšení hodnoty majetku, nap . další rozvoj podniku, fúze, majetkové akvizice, apod. To vše je p i stanovení hodnoty dlužníkova majetku t eba brát v potaz. Nový insolven ní zákon zavádí také institut tzv. hrozícího úpadku. Hrozící úpadek nastává v situaci, kdy lze p edpokládat, že dlužník nebude schopen ádn a v as splnit podstatnou ást svých pen žitých závazk insolven ní ízení ješt
59
. Cílem je umožnit dlužníkovi zahájit formální
p edtím, než nep íznivý vývoj jeho financí dosp je do stavu
skute ného úpadku60. Tento institut slouží k ochran dlužníka, který tak dop edu avizuje, že v budoucnosti m že mít problémy s nepln ním závazk . Tímto v asným zásahem se zvyšují šance na nelikvida ní zp sob ešení úpadku i na jeho p ekonání.
2.1.2 Pr
h insolven ního ízení
V této ásti je ve zjednodušené podob pojednáno o klí ových bodech, kterými musí firma v pozici dlužníka v pr znázor uje obecný pr
hu insolven ního ízení projít. Následující obrázek
h insolven ního ízení.
57
B EZINOVÁ, H. Ekonomické aspekty insolven ního zákona. Praha: BOVA Polygon, 2009, s. 200. ISBN 978-80-7273-159-6. s. 129. 58 §26 odst. 2 zákona . 563/1991 Sb., o ú etnictví. 59 § 3 odst. 4 insolven ního zákona. 60 RICHTER, T. Insolven ní právo. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008, 472 s. ISBN 978-80-7357-329-4. s. 202.
37
Obr. 4 Pr
h insolven ního ízení
Zdroj: VEP EK, M., CASKA, O. Test p edlužení. Ekonom, 2008, . 44. s. 68-69. ISSN 1210-0714. s. 69
Insolven ní ízení lze zahájit pouze na základ insolven ního návrhu, který m že být podán jak ze strany dlužníka, tak ze strany v itele, a to bu písemn opat ený ú edn ov eným podpisem, anebo elektronicky v etn
zaru eného elektronického podpisu.
Zatímco dlužník m že insolven ní návrh podat jak pro úpadek, tak i pro hrozící úpadek, itel m že podat insolven ní návrh pouze tehdy, jestliže se dlužník nachází ve stavu úpadku61. Podle § 98 insolven ního zákona je dlužník-podnikatel povinen podat insolven ní návrh bezprost edn poté, co se dozv
l nebo p i náležité pe livosti se m l dozv
t
o svém úpadku. Ke dni 20. ervence 2009 však nabyla ú innosti novela insolven ního zákona provedená zákonem . 217/2009 Sb., která zmírnila na p echodnou dobu tuto povinnost pouze na p ípad, kdy je dlužník-podnikatel v úpadku ve form 61
platební
PACHL, L. Pr vodce v itele insolven ním ízením. Právní fórum, 2008, . 1, s. 2-17. ISSN 1214-7966.s.3
38
neschopnosti62. Odpadá tedy povinnost dlužníka podat na sebe insolven ní návrh p i stavu edlužení. K tomuto rozhodnutí a p ijetí novely zákona p im la vládu sou asná hospodá ská krize. Konec p echodné doby, po kterou není dlužník povinen p i stavu edlužení podat návrh na insolven ní ízení, je stanoven na 31. prosince 2011. Pokud dlužník povinnost podat na sebe insolven ní návrh ádn a v as nesplní, odpovídá za ípadnou škodu, která v itel m tímto vznikne. Podává-li návrh dlužník sám na sebe, musí také uvést d vody, které ho vedou k domn nce, že je v úpadku, podložit je d kazy a dodat další informace, které vyžaduje zákon. Jedná se zejména o seznam majetku, dluh a n které další zákonem stanovené požadavky. K návrhu m že dlužník p ipojit i sv j názor na ešení úpadku (konkurz i reorganizace).63 Pokud podává návrh v itel, rovn ž uvede d vody, které ho k tomu vedou a doloží, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku a k návrhu p ipojí její p ihlášku. Insolven ní návrh je nutné zaslat na krajský soud, v jehož obvodu má dlužník bydlišt
i sídlo. Poté, co soud p ijme tento návrh, dojde do dvou hodin k jeho zve ejn ní
v insolven ním rejst íku. Od tohoto okamžiku nastávají veškeré ú inky spojené se zahájením insolven ního ízení. Samotné zve ejn ní firmy v insolven ním rejst íku však ješt neznamená rozhodnutí o úpadku dlužníka. Soud teprve zkoumá majetkové pom ry dlužníka a rozhoduje o tom, zda je i není v úpadku, resp. zda mu úpadek hrozí. Zahájením ízení se však již aktivují n které základní mechanismu – blokuje se majetek a blokují se itelé. To znamená, že i nadále m že dlužník podnik provozovat a b žným zp sobem nakládat s majetkovou podstatou, avšak nesmí ho spravovat tak, že by snižoval jeho hodnotu, nap íklad nesmí majetek prodat, pronajmout ho t etím osobám i jej darovat, apod. 64. Po zahájení insolven ního ízení (v p ípad hrozícího úpadku ješt p ed ním) je ponechána krátká lh ta na to, aby dlužník požádal soud o tzv. moratorium (ochranu p ed iteli). Díky moratoriu má dlužník možnost vyrovnat se s v iteli ješt p ed rozb hnutím celého insolven ního ízení, a to tím, že po dobu jeho trvání nelze vydat rozhodnutí o úpadku. Podal-li insolven ní návrh dlužník, lze o moratorium požádat nejpozd ji do 7
62
MARŠÍKOVÁ, J. Insolven ní ízení z pohledu dlužník a v itele (P íru ka zejména pro neprávníky). Praha: Linde, 2009, s. 394. ISBN 978-80-7201-780-5. s. 36. 63 BINAR, J. Jak probíhá bankrot [on-line]. Euroekonom.cz, 1.4.2008 [cit. 20.12.2009]. Dostupné na: 64 MARŠÍKOVÁ, J. Insolven ní ízení z pohledu dlužník a v itele (P íru ka zejména pro neprávníky). Praha: Linde, 2009, s. 394. ISBN 978-80-7201-780-5. s. 45.
39
dn od podání. Pokud návrh podal v itel, prodlužuje se tato lh ta na 15 dn . Povinností dlužníka je k návrhu p ipojit i poslední ú etní záv rku a písemné prohlášení v tšiny svých itel , že s vyhlášením moratoria souhlasí65. Moratorium trvá nejdéle 3 m síce, avšak za ur itých podmínek (§119 odst. 2 insolven ního zákona) jej lze prodloužit o dalších 30 dn . Pokud po prov ení majetkových pom
dlužníka soud zjistí, že je dlužník
v úpadku nebo mu úpadek hrozí, vydá rozhodnutí o úpadku. Mezi možné zp soby ešení úpadku, resp. hrozícího úpadku dlužníka – podnikatele pat í konkurz a reorganizace. Insolven ní zákon nov
nabízí také možnost tzv. oddlužení, to se však týká pouze
fyzických osob (nepodnikatel ) a tudíž jeho bližší specifikace není sou ástí této práce. Pro ur ité subjekty i ur ité druhy p ípad je povolen i tzv. zvláštní zp sobem ešení úpadku dle § 4 insolven ního zákona. Bližší pojednání o jednotlivých zp sobech ešení úpadku podniku následuje níže.
2.1.3 Možné zp soby ešení úpadku firmy Jak již bylo
eno, u dlužníka, kterým je obchodní spole nost, existují dva
základní zp soby ešení úpadku, a to konkurz nebo reorganizace. Cílem konkurzního ízení je zpen žení majetku spole nosti a uspokojení jejich v itel z výnos zpen žení. Reorganizace má naopak za cíl uspokojení v itel z výnos pokra ující podnikatelské innosti úpadce. V p ípad reorganizace nedojde ke zpen žení majetku spole nosti, ale pouze ke zm
kapitálové struktury spole nosti.66 Snahou nového insolven ního zákona
je tedy umožnit prost ednictvím reorganizace ozdrav ní dlužníka a jeho další existenci. ešení úpadku reorganizací p ináší v itel m zpravidla lepší výsledky než konkurz, avšak ozdravný proces probíhající v podniku v rámci reorganizace je dlouhodobou a pom rn nákladnou záležitostí. Reorganizace také není umožn na jakémukoliv podniku. Je ur ena zejména velkým podnikatelským subjekt m, které zam stnávají více než 100 lidí, nebo jejichž obrat p esáhne za poslední ú etní období 100 milion
korun67. Za
zákonem stanovených podmínek ji však lze využít rovn ž u malých a st edních podnik .
65
B EZINOVÁ, H. Ekonomické aspekty insolven ního zákona. Praha: BOVA Polygon, 2009, s. 200. ISBN 978-80-7273-159-6. s. 136. 66 RICHTER,T. Insolven ní právo. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008, 472 s. ISBN 978-80-7357-329-4. s. 342. 67 § 316 odst. 4 insolven ní zákona.
40
A to tehdy, když je reorganiza ní plán zárove p ijat alespo polovinou všech zajišt ných itel a polovinou všech nezajišt ných v itel . Konkurz na rozdíl od reorganizace není založen na dalším trvání podniku, ale práv naopak - vede k jeho zániku. Po prohlášení konkurzu p echází oprávn ní nakládat s majetkovou podstatou na insolven ního správce, a to v etn výkonu práv souvisejících s majetkovou podstatou dlužníka. Mimo jiné to znamená, že insolven ní správce zajiš uje veškerý provoz dlužníkova podniku, vedení ú etnictví a pln ní da ových povinností. V neposlední ad také vykonává akcioná ská správa spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty a vystupuje v i dlužníkovým zam stnanc m jako zam stnavatel. 68 Hlavním úkolem insolven ního správce však z stává zpen žení majetkové podstaty a uspokojení pohledávek v itel . Za zmínku stojí i tzv. nepatrný konkurz, který se provádí u velmi malých spole ností, tj. u t ch spole ností, jejichž obrat za poslední ú etní období p edcházející konkurzu nep esahuje 2 miliony korun a které zárove
nemají více než 50 v itel .
Nepatrný konkurz p edstavuje zjednodušenou formu konkurzu a jeho zájmem je co nejvíce minimalizovat transak ní náklady ízení69.
68
B EZINOVÁ, H. Ekonomické aspekty insolven ního zákona. Praha: BOVA Polygon, 2009, s. 200. ISBN 978-80-7273-159-6. s. 154. 69 RICHTER,T. Insolven ní právo. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008, 472 s. ISBN 978-80-7357-329-4. s. 377.
41
2.2
Insolvence v R V eské republice existuje pouze n kolik institucí, resp. spole ností, které se
zabývají monitorováním insolvence. Ve ejným zdrojem, který umož uje sledovat pr
h
insolven ního ízení firem u nás, je zejména insolven ní rejst ík70. P ístup k insolven nímu rejst íku je poskytován zdarma prost ednictvím portálu Ministerstva spravedlnosti
R,
tudíž je p ístupný prakticky všem. Na druhé stran stojí zdroje komer ních spole ností, které jsou placené, avšak poskytují data s ur itou p idanou hodnotou. Služby t chto komer ních spole ností využívají p edevším firmy k tomu, aby m ly lepší p ehled o bonit a finan ní situaci svých obchodních partner . Jedná se zejména o spole nost COFACE Czech, Czech Credit Bureau, Creditreform, Creditinfo Czech Republic aj. Tyto komer ní spole nosti však ob as zve ejní n které informace zdarma prost ednictvím tisku a tak se stávají alespo z ásti ístupné širší ve ejnosti.
2.2.1 Vývoj insolvencí v R V následující tabulce je znázorn n po et p ípad insolvencí v eské republice od roku 1995 do roku 2006.
Tab. 4 Po et p ípad insolvencí v eské republice v letech 1995 – 2006
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Po et návrh celkem 2400 2996 3311 4306 4339 4650 4036 4002 3918 3643 3882 4227
Vy ízené návrhy 1117 1716 2047 2418 2964 4087 4539 4429 4639 4778 4870 5106
Probíhající ízení 3179 4575 6027 8087 9706 10560 10537 10217 9744 8876 8135 7456
Zahájená ízení za rok 727 808 1251 2022 2000 2491 2473 2155 1728 1441 1236 1245
Zdroj: CREDITREFORM, Tisková informace [on-line]. Praha, b ezen 2007 [cit. 3.12.2009]. Dostupné na:
70
Insolven ní rejst ík je p ístupný na:
42
Z tabulky vyplynuly následující skute nosti. Zatímco po et návrh na insolven ní ízení v letech 1995 až 2000 nep etržit rostl, od roku 2001 do roku 2004 mírn klesal. Na poklesu se nejvíce podílel ekonomický r st, zejména rostoucí export a vysoké investice od zahrani ních firem. Tento pokles byl však pouze krátkodobý, nebo od roku 2004 dochází v eské republice k op tovnému nár stu po tu podaných návrh na insolven ní ízení. Jako protipól k rostoucímu po tu insolven ních návrh v t chto letech, lze zmínit i jednu pozitivní skute nost. Ta se týká rostoucího po tu vy ízených návrh na prohlášení konkursu, který ze 4 778 v roce 2004 vzrostl na 4 870 v roce 2005 a 5 106 v roce 2006. Z t chto údaj
je patrné, že v R v posledních letech dochází k urychlení procesu
vy izování konkurzních návrh . B žn totiž, oproti situaci v západní Evrop , v eské republice trvá mnohem delší dobu, než dojde k prohlášení konkurzu soudem a prodeji konkursního podniku. Pozornost je dále v nována vývoji po tu prohlášených konkurz vzhledem k po tu podaných návrh v R, a to podle dat shromážd ných Ministerstvem spravedlnosti a úv rovou pojiš ovnou Euler Hermes
R
escob, jež byly uve ejn ny v týdeníku Ekonom;
etn odhadu na rok 2009. Obsahem obr. 5 je i vývoj po tu podaných návrh na zahájení insolven ního ízení od roku 1997 až po odhad za rok 2009, nebo p edchozí tabulka kon ila rokem 2006. Obr. 5 Vývoj po tu prohlášených konkurz v R
5200 1770
5141 1720
4227 1245
3882 1236
3643
4002
3918
1411
2473
4036
4650 2491
1728
2000
2155
1251
3000
2000
4000
2022
3311
5000
4339
4306
6000
5040
Nových návrh
1115
Prohlášeno konkurz
1000
20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 *
20 02 20 03 20 04
19 98 19 99 20 00 20 01
19
97
0
Zdroj: JUNEK, A., LUCOVÁ, M. Bankrotové domino. Ekonom, 2009, . 4, s. 16-21. ISSN 1210-0714. s. 18
43
Nejvíce prohlášených konkurz v historii
eské republiky bylo v roce 2000, kdy
k úpadku došlo u 2 491 firem. Poté následovalo n kolikaleté období ve znamení klesajícího trendu bankrotujících firem. V roce 2008 však bylo podáno nejvíce nových návrh na zahájení insolven ního ízení za více než deset let. P
emž do 5141 p ípad
jsou nov zapo ítávány i návrhy na insolven ní ízení podané na živnostníky. Tento vývoj se musel zákonit projevit i v po tu skute
prohlášených konkurz . V roce 2008 tak
došlo k úpadku v 1720 p ípadech, což p edstavuje více jak 15 % nár st oproti roku 2007. Podle výsledk spole nosti Creditreform bylo v prvním pololetí roku 2009 podáno celkem 4 021 insolven ních návrh , což iní tém
58 procentní nár st oproti prvnímu
pololetí roku 2008. Nejvýrazn jší nár st po tu insolven ních návrh
je p itom
u právnických osob, a to o 87 procent. V ervnu 2009 bylo dokonce dosaženo rekordního po tu 891 podaných návrh za jeden kalendá ní m síc.71 esné po ty za celý rok 2009, ješt nejsou k dispozici. Nejv tší vlna insolvencí, v souvislosti s dopady krize na eskou ekonomiku, se však má projevit práv v roce 2009. Odhaduje se, že by v roce 2009 m lo úpadkové ízení zasáhnout až 5 200 firem, p
emž
v 1770 p ípadech by m ly soudy navrhnout konkurz. Podle týdeníku Ekonom má být tento vývoj ovlivn n adou faktor . Jednak bude docházet k dalšímu poklesu zahrani ní poptávky po
eských výrobcích a službách a jednak v d sledku o ekávaného r stu
nezam stnanosti poklesnou výdaje tuzemských domácností, což omezí i poptávku vnit ní. K problém m p isp je i zvýšená opatrnost bank p i p zap
ování pen z podnik m. A to
iní horší p ístup firem k finan ním zdroj m. 72 Už na konci roku 2009 bylo jasné, že se tyto p edpov di v lec ems naplnily. Podle
údaj meziro
eského statistického ú adu73 poklesl vývoz zboží a služeb v 1. tvrtletí roku 2009 o 18,5 %, ve 2. tvrtletí byl zaznamenán pokles o 15,5 % a kone
3. tvrtletí došlo k poklesu meziro
ve
o 7 %. Rovn ž v p edpov di o rostoucí mí e
nezam stnanosti se týdeník nemýlil. Ve 3. tvrtletí roku 2009 dosáhla nezam stnanost 7,3 %, a nep etržit tak roste už od 2. tvrtletí roku 2008. Nár st míry nezam stnanosti se podle p edpoklad
projevil i v poklesu spot ebních výdaj
V neposlední ad klesá i tempo r stu poskytovaných úv
71
tuzemských domácností.
domácnostem a podnik m.
Po et insolven ních návrh stoupl v pololetí o 58 procent [on-line]. Konkursní noviny, . 14-15, 29.7.2009 [cit. 30.11.2009]. Dostupné na: 72 JUNEK, A., LUCOVÁ, M. Bankrotové domino. Ekonom, 2009, . 4, s. 16-21. ISSN 1210-0714. 73 SÚ. Vývoj eské ekonomiky za 1. až 3. tvrtletí 2009 [on-line]. SÚ, 11.12.2009 [cit. 12.12.2009]. Dostupné na:
44
Vývoj eské ekonomiky se tedy poda ilo p edpov odhadovaná hodnota 1770 prohlášených konkurz
t pom rn p esn , avšak
byla v roce 2009 s nejvyšší
pravd podobností p ekro ena. Jenom za prvních osm m síc roku 2009 totiž bylo, podle vyjád ení spole nosti Creditreform74, prohlášeno více konkurz než za celý rok 2008.
2.2.2 Insolvence v jednotlivých regionech R Vývoj insolvencí v R, co se tý e jednotlivých region , není rovnom rný. Naopak, liší se region od regionu. Zatímco ve t ech krajích se v prvním pololetí roku 2009 oproti druhé polovin
roku 2008 po et návrh
na insolven ní
ízení snížil, jinde
dramaticky rostl. Jak m žeme vid t na následujícím obrázku (obr. 6), nejv tší nár st návrh na zahájení insolven ního ízení byl v 1. pololetí 2009 zaznamenán v Plze ském kraji (o 58 %). V záv su za Plze ským krajem byl kraj Ústecký (nár st o 40 %) a Jihomoravský (nár st o tém
40 %). Tyto kraje však m ly nejnižší nár sty návrh na
zahájení insolven ního ízení z prvního pololetí 2008 do druhého pololetí 2008.
editel
spole nosti Coface Czech, Radek Laštovi ka k tomu dodává… : „dopady krize do Plze ského, Ústeckého a Jihomoravského kraje p išly se zpožd ním oproti jiným kraj m“. 75 To tedy m že být hlavním d vodem, pro je v t chto krajích zaznamenán takový nár st podaných návrh . Naopak pokles podaných návrh na insolven ní ízení v 1. polovin roku 2009 oproti 2. polovin 2008 zaznamenaly v kraji Královéhradeckém (-5 %), kraji Karlovarském (- 4,35 %) a Pardubickém (- 3,75 %) Pokud porovnáme 2. pololetí 2008 s 1. pololetím 2008, tak za rekordmana v nár stu podaných návrh na insolven ní ízení lze ozna it kraj Vyso ina (p es 182 %).
74
TK. Po et krach už letos p ekonal lo ský rok [on-line]. Lidové noviny, 8.9. 2009 [cit. 15.12.2009]. Dostupné na: 75 COFACE CZECH. Tisková zpráva: Vývoj insolvencí v R je odlišný v r zných odv tvích i v r zných regionech. [on-line]. Praha, 14.8.2009 [cit. 16.12.2009]. Dostupné na:
45
Obr. 6 Pololetní zm ny po tu návrh na insolven ní ízení v jednotlivých krajích76
Zdroj: COFACE CZECH. Tisková zpráva: Vývoj insolvencí v R je odlišný v r zných odv tvích i v r zných regionech. [on-line]. Praha, 14. 8. 2009 [cit. 16. 12. 2009]. 77
2.2.3 Insolvence firem v R podle odv tví národního hospodá ství Zna né rozdíly ve vývoji insolvencí firem existují i v rámci jednotlivých odv tví národního hospodá ství. A p estože už p icházejí ze sv ta optimistické zprávy o tom, že krize a hospodá ský útlum jsou na ústupu, v eské republice se ada odv tví stále potýká s nár stem po tu insolventních firem.
76
ervený sloupec zna í pokles podaných návrh na zahájení insolven ního ízení v daném kraji. Dostupné na: 77
46
Míru insolvencí ve vybraných odv tvích národního hospodá ství, vyjád enou po tem návrh na zahájení insolven ního ízení k po tu registrovaných subjekt , ukazuje následující graf (údaje jsou za 1. pololetí roku 2008 a 2009). Obr. 7 Pololetní míra insolvence ve vybraných odv tvích
Po et návrh na insolven ní ízení k po tu registrovaných subjekt
0,60%
Textilní pr m ysl
0,45% 0,51%
Nábytká ství
0,30% 0,46%
Chemický pr m ysl žba a zpracování kov Výroba s troj a za ízení
0,27% 0,43% 0,11% 0,30% 0,10%
1.pololetí 2009 1. pololetí 2008
0,24%
Výroba potraviná ských výrobk
0,11%
Doprava
0,18% 0,09% 0,17%
Tisk, m édia a zábavní pr m ysl 0,10% Od vní pr m ysl Obchod
0,17% 0,11% 0,14% 0,07%
0,00% 0,10% 0,20% 0,30% 0,40% 0,50% 0,60% 0,70%
Zdroj: Upraveno dle: COFACE CZECH. Tisková zpráva: Vývoj insolvencí v R je odlišný v r zných odv tvích i v r zných regionech. [on-line]. Praha, 14.8.2009 [cit. 16.12.2009].
Nejh e si v 1. pololetí 2009 vedl textilní pr mysl, jehož míra insolvence dosáhla 0,6 %. Po textilním pr myslu následuje sektor nábytká ský s mírou insolvence 0,51 % a chemický pr mysl s mírou insolvence ve výši 0,46 %. Když porovnáme 1. pololetí 2009 s prvním pololetím 2008 je po adí insolvencí nejvíce zasažených odv tví tém
shodné.
Avšak co se dynamiky r stu tý e, bylo po adí pon kud jiné. Na dalším grafu jsou vyobrazena odv tví s nadpr
rnou a podpr
rnou dynamikou r stu podaných návrh
na zahájení insolven ního ízení p i porovnání 1. pololetí roku 2009 s 1. pololetím roku 2008. Žlutou barvou je vyzna ena pr
rná hodnota násobku r stu podaných návrh za
všechna období. Zelená barva zna í odv tví s podpr 47
rnou dynamikou r stu, ervená
barva naopak zna í odv tví s nadpr
rnou dynamikou r stu po tu podaných návrh na
zahájení insolven ního ízení. Obr. 8 Nadpr rná a podpr rná odv tví z hlediska dynamiky r stu návrh na insolven ní ízení v 1. pololetí 2009/1. pololetí 2008
Finan ní s lužby
1,04
Ve ejné s lužby
1,13
Chov dobytka
1,17
Textilní pr mys l
PR
1,32
Služby pro domácnos ti
1,40
Služby pro podniky
1,41
Od vní pr mys l
1,54
Kovoobráb ní
1,60
Chemický pr mys l
1,67
Tis k, média a zábavní pr mys l
1,67
Nábytká ství
1,69
Stavebnictví
1,85
Po íta e, hardware a software
1,88
R ZA VŠECHNA ODV TVÍ
1,92
Obchod
1,95
Doprava
1,96
Stavební materiály
1,97
lství a rybá ství
2,00
Zem Výroba el. s pot ebi
2,20
a telekomunikace
2,21
Výroba potraviná ských výrobk Motorová vozidla
2,53 3,00
Výroba s troj a za ízení žba a zpracování d eva
3,08 3,88
žba a zpracování kov 0,00
1,00
2,00
3,00
4,00
Zdroj: Vlastní zpracování na základ COFACE CZECH. Tisková zpráva: Vývoj insolvencí v R je odlišný v r zných odv tvích i v r zných regionech. [on-line]. Praha, 14. 8. 2009 [cit. 16. 12. 2009].
48
5,00
i porovnání 1. pololetí roku 2009 se stejným obdobím p edchozího roku, nejvíce vzrostl po et podaných návrh na insolven ní ízení v sektoru t žby a zpracování kov (tém
ty násobn ). Následuje sektor t žby a zpracování d eva a sektor výroby stroj
a za ízení (u obou zhruba t ínásobný r st). To je oproti pr
ru 1,92 násobku za všechna
odv tví pom rn vysoký r st. Naopak nejmenší nár st byl zaznamenán u ve ejných služeb a v odv tví finan ních služeb. Podívejme se nyní blíže na problémy n kterých krizí nejvíce zasažených odv tví. Jsou jimi sklá ský a keramický pr mysl, textilní pr mysl, automobilový pr mysl, chemický pr mysl, stavebnictví a developing. Sklá ský a keramický pr mysl Sklá ský a keramický pr mysl, tradi ní eský obor tvo ící sou ást zpracovatelského pr myslu, se s ur itými problémy potýká již adu let. Musí elit neustálému poklesu zakázek, levné zahrani ní konkurenci a posilující korun . Potíže se v oboru ješt více prohloubily s nastupující finan ní krizí, která následný pád skláren výrazn uspíšila. eský sklá ský a keramický pr mysl je sou asnou ekonomickou situací vysoce ohrožen, a to nejen pro svoji proexportní orientaci, ale také kv li závislosti na celé ad navazujících pr myslových odv tví, pro které dodává své výrobky. V zá í 2008 se do insolven ního ízení dostala skupina skláren Bohemia Crystalex Trading a porcelánka Porcela Plus. Bankrot tak velkých firem, jako je skupina Crystalexu a Porcely, eská republika nezažila od konce 90. let minulého století, kdy se hroutily velké banky a pr myslové kolosy. Skupina Bohemia Crystalex Trading (BCT) pat ila mezi deset nejv tších výrobc skla na sv tém
5 400 lidí.
78
. Její ro ní obrat dosahoval 5 miliard korun a zam stnávala
V tšina firem skupiny BCT však skon ila v konkurzu a o práci p išlo
kolik tisíc lidí. Nejvíce se hovo ilo o sklárnách Sklo Bohemia ve Sv tlé nad Sázavou, které zam stnávaly tém
1250 pracovník .79 Konkurz byl nakonec prohlášen i na
mate skou firmu BCT. inou krachu BCT nebyla jenom finan ní krize, p íliš silná koruna a rostoucí ceny energií, ale i úv rové zatížení firem z dob Investi ní a poštovní banky. Dokon it plánovanou finan ní restrukturalizaci skupiny se totiž i díky sv tové finan ní krizi nepoda ilo. Nyní mají již všechny dce iné spole nosti skupiny BCT, tj. Sklo Bohemia ve
78 79
KORBEL, P. Crystalex v ohrožení. Ekonom, 2008, . 39, s. 15. ISSN 1210-0714. OLBRICHOVÁ, A. Vym te sklo za železo! Ekonom, 2008, . 42, s. 22-23. ISSN 1210-0714. s. 22
49
Sv tlé nad Sázavou, Sklárny Kavalier Sázava, Sklárny Bohemia v Pod bradech i novoborský Crystalex, nové vlastníky80.
Textilní pr mysl íve silné odv tví eské ekonomiky se potýká s problémy už delší dobu. Sou asná krize spolu s posilováním koruny a r stem cen energií tyto problémy ješt umocnila. Za rok 2008 se tržby textilního pr myslu v b žných cenách propadly o více než šestnáct procent na necelých 46 miliard korun, což je nejhorší výsledek od roku 1997 81. ada firem pokra ovala v propoušt ní, n které se dostaly do insolvence. V insolven ním ízení je nap íklad textilní skupina Kord. Ekonomická krize a levná asijská konkurence dolehla i na píseckou textilní spole nost Jitex, na kterou byl v listopadu 2009 prohlášen konkurz. Potíže mají i další firmy z oboru. Hospodá ská krize se nevyhnula ani výrobc m technických textilií, kte í zatím jako jedni z mála v textilním pr myslu zdárn odolávali problém m. Výrobci technických textilií totiž pocítili výrazný úbytek zakázek pro stavebnictví a automobilový pr mysl, které je doposud držely nad vodou. P íkladem je znojemský výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens, který ješt v roce 2008 rozši oval výrobu, avšak kv li krizi své plány na další novou výrobní linku musel oddálit 82. A podobn jsou na tom i další výrobci technických textilií.
Automobilový pr mysl Produkce automobilového pr myslu, tahouna eské ekonomiky, prožívá strmý pád. Po n kolika letech r stu dochází k prudkému útlumu, který se u n kterých firem v odv tví projevil již v lét roku 2008, u jiných až na po átku roku 2009. Sektor doplácel nejen na posilující korunu a r st cen oceli a dalších surovin, ale ovlivnil ho stejn jako n která další odv tví také propad zahrani ní poptávky. V nejistých dobách, kterou je dozajista i tato zp sobená hospodá skou krizí, lidé odkládají nákupy zbytného zboží na pozd ji. A za
80
TK. BCT vyprodává ochranné známky, chrán né vzory i sklo ze sklad [on-line]. eské noviny.cz, 30.10.2009 [17.12.2009]. Dostupné na: < http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/bct-vyprodava-ochranneznamky-chranene-vzory-i-sklo-ze-skladu/405272&id_seznam=1032> 81 FILIPOVÁ, H., PANCZAKOVÁ, Z., PRIKNEROVÁ, L. A bude h . Ekonom, 2009, . 28, s. 8-14. ISSN 1210-0714. s. 13. 82 TK. I výrobci technických textilií ekají kv li krizi horší rok [on-line]. Hospodá ská komora R, 17. 2.2009 [cit. 20. 12.2009]. Dostupné na: < http://www.komora.cz/hk-cr-top-02-sede/podpora-podnikani-vcr/pomahame-vam-celit-hospodarske-krizi/zpravodajstvi-z-domova/art_28748/pd-7/i-výrobci-technickychtextilii-cekaji-kvuli-krizi-horsi-rok.aspx>
50
zbytné zboží, lze ozna it i automobil. Uklidnit nás však trochu m že informace o tom, že eský automobilový pr mysl oproti tomu sv tovému elí propadu produkce mnohem lépe. Zatímco úrove
eské produkce automobil za prvních dev t m síc roku 2009 klesá
oproti stejnému období lo ského roku o p t procent, sv tový automobilový trh se za stejné období propadl o tém dvanáct procent83. Situace u jednotlivých firem v automobilovém pr myslu je však odlišná. Nejvíce na íkají subdodavatelé výrobc automobil . Tuzemští výrobci automobil , p estože také pocítily pokles tržeb, jsou na tom o n co lépe. Nap íklad Škoda Mladá Boleslav, i p es snížení prodeje aut o desetinu, vykázala v pololetí 2009 provozní zisk ve výši 4,2 miliardy korun84. „Automobilka“ se výrazn „p iživila“ i na šrotovném, které probíhalo v zahrani í, nebo vyrábí p edevším malá úsporná auta. A ta byla nejen díky šrotovnému v zahrani í pom rn
žádaným zbožím. I kolínská TPCA a jihokorejská automobilka Hyundai
v Nošovicích si p íliš nest žují a svoji budoucnost vidí pom rn
optimisticky.
Nep edpokládají omezení výroby a p íští rok o ekávají oživení trh . Po et insolventních firem v automobilovém pr myslu není v porovnání s ostatními sektory nijak výrazný. Avšak jak už bylo nazna eno výše, výrazn jší problémy zasáhly spíše subdodavatele výrobc
automobil . Do insolvence se dostaly zejména sv tové
dodavatelské firmy, jako je nap íklad n mecký dodavatel autodíl
Bosch, který má
v eské republice p t výrobních závod . Úpadek dále hlásí krom ížský Magneton, producent startér , alternátor a pojistek. Do insolven ního ízení se dostala i firma SVA Holešov, která vyrábí ná adí a sva ované díly i výrobce karosá ských díl Automotive Components Czech a mnohé další. Velké problémy krom výrobc díl pro automobilový pr mysl hlásí p edevším kop ivnická automobilka Tatra, která vyrábí nákladní automobily. Tržby Tatry v roce 2009 klesly meziro
o 54 procenta a firmu opustila t etina
zam stnanc .85
83
BAUMRUK, L. Nejistá Škodovka, silná Erste. Ekonom, 2009, . 44, s. 67. ISSN 1210-0714. ALFOLDI ŠPERKEROVÁ M., HRUŠKA, B. Malér odložen. Auta Jedou! Ekonom, 2009, . 43, s. 12-17. ISSN 1210-0714. s. 14 85 ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ M., HRUŠKA, B. Malér odložen. Auta Jedou! Ekonom, 2009, . 43, s. 12-17. ISSN 1210-0714. s. 14 - 15. 84
51
Chemický pr mysl Jelikož je chemický pr mysl navázán na pr mysl automobilový a také sklá ský, ed krizí nez stal uchrán n ani on. Údaje z první poloviny roku 2009 hlásí propad zakázek chemického pr myslu kolem t iceti procent. Potíže mají zejména výrobci plast a gumy. Nižší poptávka po plastech a dalších výrobcích se projevila nap íklad v Unipetrolu, který musel p ijmout úsporná opat ení a v prvním kvartálu 2009 tak vykázal horší výsledky než loni. Pokles poptávky pocítily i další firmy z odv tví. Podle p edpov dí by se m l obor znovu vzchopit v první polovin roku 2010.86
Stavebnictví a developing Stavebnictví se potýká s propadem zakázek, klesá p edevším soukromá výstavba. Zhruba do 3. tvrtletí roku 2009 se stavebnictví ješt drželo pom rn dob e díky státním zakázkám, kterých však má už v roce 2010 výrazn ubýt. Nejhorší období má p ijít na elomu roku 2009 a 2010.87 O moc lépe si nevede ani developing88, který zaznamenal propad už na konci roku 2008. P
inou je nedostatek finan ních prost edk na financování nových projekt . Banky
jsou totiž ochotné financovat pouze rozb hnuté projekty, anebo vyžadují více pen z z vlastních zdroj . Akcie developerské spole nosti Orco a ECM pat í mezi nejhorší na pražské burze. Orco je od b ezna 2009 pod soudní ochranou p ed v iteli a propoušt lo tém
deset procent lidí. ECM dala výpov
tvrtin zam stnanc .89
Sou asný útlum poptávky ve stavebnictví ješt v odv tví.
více podnítil konkuren ní boj
ada firem využívá insolven ního zákona k „šikan “ konkurent , která m že
v nejhorším skon it až zánikem firmy. Insolven ní návrh na firmu m že totiž podat jakýkoliv obchodní partner, který eká na zaplacení faktury více než 30 dn . Této „obchodní politiky“ využívají zejména menší firmy, aby poškodily velké konkurenty. Do insolven ního ízení se tak mohou dostat i velké firmy, jejichž majetek výrazn p evyšuje hodnotu jejich závazk . Jsou to tedy firmy schopné hradit své závazky, a p esto se mohou objevit v insolven ním rejst íku. Zpravodajský server ihned.cz uvádí jako p íklad stavební 86
FILIPOVÁ, H., PANCZAKOVÁ, Z., PRIKNEROVÁ, L. A bude h . Ekonom, 2009, . 28, s. 8-14. ISSN 1210-0714. s. 13. 87 FILIPOVÁ, H., PANCZAKOVÁ, Z., PRIKNEROVÁ, L. A bude h . Ekonom, 2009, . 28, s. 8-14. ISSN 1210-0714. s. 8 a 13. 88 innost vytipování lokality, vypracování projektu, realizace a financování stavby 89 FILIPOVÁ, H., PANCZAKOVÁ, Z., PRIKNEROVÁ, L. A bude h . Ekonom, 2009, . 28, s. 8-14. ISSN 1210-0714. s. 12.
52
firmu Strabag, „která m la na za átku roku 2008 ty i miliardy na ú tech a t ímiliardový kapitál. P esto kv li nezaplacené faktu e za 20 milion prošla v lét insolven ním ízením a n kolik týdn nebylo jisté, zda nekrachuje.“90 A ada dalších velkých firem, které se dostaly do insolven ního ízení je na tom podobn , nap íklad OHL ŽS, Hochtief nebo developer Central Group. Tento konkuren ní boj firmu v tšinou poškodí, v krajním ípad m že p isp t i k její likvidaci.
Strojírenství Hospodá ská recese neminula ani výrobu stroj . Po p edchozí konjunktu e za alo strojírenství poci ovat výrazný pokles zakázek. Ve druhém tvrtletí 2009 se výroba v oboru propadla meziro
o tvrtinu a v p edchozím tvrtletí byla situace obdobná91.
in poklesu je hned n kolik. Jednak je obor ovlivn n propadem zakázek z N mecka a jednak strojírenství z velké ásti produkuje za ízení, která si firmy kupují jako investice, emž jedním z projev
krize je práv
odkládání n kterých p vodn
plánovaných
a n kdy dokonce schválených investic. V d sledku toho n které firmy musely p istoupit k omezování produkce, zkracování pracovních týdn
i byly dokonce nuceny propoušt t
své zam stnance. Za první pololetí 2009 oproti lo sku narostl po et konkurz ve strojírenství t ikrát. Na ja e 2009 nap íklad v konkurzu skon ily b eclavské Tranza Strojírny, v lét
pak
zbankrotovala Severo eská armaturka. Další podniky uvažují o ukon ení výroby nebo o p eorientaci na jiný typ produkce. Všechny podniky ve strojírenství na tom však nejsou stejn . Pokles zakázek je citelný v oblasti výroby stroj pro stavebnictví i pro dopravní techniku. Naopak i nadále perspektivní z stává oblast energetiky, infrastruktury a strojírenství pro ekologii. 92
Na druhé stran jsou tu i obory, respektive jednotlivé firmy, kterým se navzdory krizi da í pom rn dob e. Jedná se zejména o malé firmy, které vyráb jí unikátní produkt, s nímž se dokáží prosadit doma i v zahrani í. Nap íklad firma Tylex Letovice, poslední výrobce pletených záclon, krajek a krajkovin v R. Tato firma asto vyrábí pouze na 90
Stavební firmy se šikanují pomocí insolven ního zákona. Zpravodajský server ihned.cz., 15. 4. 2009 [cit. 18.12.2009]. Dostupné na: 91 ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ, M. Rok volného pádu. Ekonom, 2009, . 36, s. 42-44. ISSN 1210-0714. s. 43. 92 ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ, M. Rok volného pádu. Ekonom, 2009, . 36, s. 42-44. ISSN 1210-0714. s. 43.
53
zakázku a v malých sériích. P ežila už omezování výroby, propoušt ní a p esto funguje dál, protože tento produkt u nás nikdo jiný nevyrábí. Tylex Letovice se zam uje na inovace p esn mí ené na zákazníky. Kvalitní záclony vyráb jí také v N mecku, levn jší jsou pak z Polska nebo Turecka a nejlevn jší jsou asijské. P esto si Tylex drží na tuzemském trhu více než 60 % podíl. 93 Malých firem specializujících se na ur itý produkt a jeho kvalitu je v eské republice více. Uve me ješt nap íklad jediného výrobce zabezpe ovací techniky v R, firmu Jablotron. V roce 2008 se tato spole nost p em nila na holding n kolika firem. Jablotron Alarms se zam uje na vývoj a výrobu alarm , JabloCOM vyrábí mimo jiné speciální mobilní telefony pro seniory, Album Team zase d lá digitální fotoalba. Jablotron se snaží vyráb t unikátní výrobky, nabídnout zákazník m n co výjime ného a p itom nezapomíná ani na kvalitu. Navzdory krizi se da í firm zvyšovat provozní zisk, který byl v roce 2009 o t icet procent vyšší než v p edchozím roce. A tento zisk nazp t investuje do výzkumu a vývoje nových produkt . 94
2.3
Insolvence ve vybraných sv tových ekonomikách Vývoj insolvencí v Evrop v roce 2008 zaznamenal výrazný obrat. Zatímco se
v letech 2005-2007 projevoval trend klesajícího po tu p ípad
insolvencí, v roce 2008
po et podnikových insolvencí v Evrop dramaticky vzrostl. V souvislosti s krizí se tento rostoucí trend projevuje nejen v Evrop , ale i jinde ve sv
, zejména ve Spojených státech
amerických. Kone ný po et insolvencí v jednotlivých zemích za rok 2009 zatím není k dispozici. Podle p edpov dí by však m l v zemích Západní Evropy v roce 2009 stoupnout po et insolvencí oproti roku 2008 o cca 17 procent na tém Spojených státech pak o 50 procent na necelých 62 tisíc.
95
200 tisíc, ve
Podle celosv tového výhledu
úv rové pojiš ovny Euler Hermes ve vývoji po tu zbankrotovaných firem, má být v roce 2009 nejhorší situace v automobilovém pr myslu, maloobchodu, textilním pr myslu a logistice. 96
93
FILIPOVÁ, H. Poslední eští mohykáni. Ekonom, . 39, s. 10-15. ISSN 1210-0714. s. 13-14. FILIPOVÁ, H. Poslední eští mohykáni. Ekonom, . 39, s. 10-15. ISSN 1210-0714. s. 12-14 95 EULER HERMES ESCOB. Po et insolvencí letos stoupne. Finan ní management, 2009, . 3, s. 48-49. ISSN 1214-9292. s. 48. 96 JUNEK, A., LUCOVÁ, M. Bankrotové domino. Ekonom, 2009, . 4, s. 16-21. ISSN 1210-0714. s. 21. 94
54
Výhled po tu insolvencí na rok 2009 a 2010 od spole nosti Euler Hermes97 je obsahem p ílohy . 1. V dokumentu naleznete po ty a p ír stky insolventních firem od roku 2000, v etn p edpov dí z ervna 2009 na celý rok 2009 a 2010 u 33 sledovaných zemí sv ta. Firmy se do insolvence mohou dostat v podstat ze dvou d vod . Bu to je jejich hospodá ská situace špatná a delší asové období hospoda í se ztrátou, kterou nelze pokrýt z vlastních zdroj , anebo se do insolvence mohou dostat kv li druhotné platební neschopnosti. K druhotné platební neschopnosti dochází tehdy, když spole nost není schopna platit své závazky z d vodu nehrazení faktur odb rateli, i když jinak je její innost zisková. A práv
druhotná platební neschopnost je problémem
ady evropských
a amerických spole ností. 98 Zajímává je nap íklad doba, po kterou trvá úhrada závazk firem v jednotlivých zemích. Na platbu za poskytnuté zboží a služby ze západoevropských zemí ekají nejdéle italské firmy, v pr
ru 92 dní, p
emž z toho 26 dní p edstavuje pr
rnou délku
zpožd ní platby. V t sném záv su za italskými firmami jsou, co se tý e ekací doby na platbu, firmy francouzské (celkem 58 dní p i 14 dnech zpožd ní), firmy britské (celkem 53 dní p i 19 dnech zpožd ní) a firmy belgické (celkem 48 dní p i 15 dnech zpožd ní). Naopak nejrychleji hradí své závazky skandinávské spole nosti. 99 Dalším údajem, který stojí za pozornost, je pr
rná délka trvání konkurzního
ízení, nebo v tomto mezi jednotlivými zem mi existují zna né rozdíly. Problematikou délky trvání konkurzního ízení se ve své studii „Closing a Business“100 zabývala Sv tová banka. Ve studii jsou porovnávány úpadkové procedury jednotlivých zemí z hlediska jejich trvání, efektivnosti a nákladovosti. Jedním z díl ích výsledk studie je identifikace zemí, ve kterých dochází k p íliš pomalému pr
hu konkurzních ízení a naopak t ch zemí, kde
jsou tato ízení ešena nejrychleji. Výsledky jsou znázorn ny v následujícím grafu. Zelen
97
EULER HERMES. Insolvency Outlook [on-line]. 2009, no.1, June 1 [cit.12.12.2009]. ISSN 1162–288. Dostupné na: 98 GOLA, P. EU - Po et firem v insolvenci stoupl o 11 % [on-line]. Finance.cz, 3.3.2009 [cit. 10.12.2009]. Dostupné na: 99 GOLA, P. EU - Po et firem v insolvenci stoupl o 11 % [on-line]. Finance.cz, 3.3.2009 [cit. 10.12.2009]. Dostupné na: 100 WORLD BANK. Closing a Business [on-line]. 2009 [cit. 11.12.2009]. Dostupné na:
55
jsou ozna eny zem s nejkratší dobou trvání konkurzního ízení, erven potom zem s nejdelší dobou trvání konkurzního ízení.
12,0
10,0
10,0
8,0
8,0 5,8 5,3 5,5 5,7 5,7
6,0
6,7 6,2 6,5
4,0
Indie
Mauritánie
Maledivy
R
Angola
lorusko
Filipíny
Haiti
Indonésie
Ekvádor
Island
Belize
Austrálie
Norsko
Finsko
Belgie
Singapour
Kanada
Japonsko
2,0 0,4 0,6 0,8 0,8 0,9 0,9 0,9 1,0 1,0 1,0 0,0 Irsko
Pr rný po et let trvání konkurzního ízení
Obr. 9 Zem s nejkratší a nejdelší dobou trvání konkurzního ízení dle Sv tové banky
Zdroj: Vlastní zpracování dle: WORLD BANK. Closing a Business [on-line]. 2009 [cit. 11.12.2009]. Dostupné na: < http://www.doingbusiness.org/documents/fullreport/2009/Closing_Business.pdf>
Z grafu vyplývá, že v bec nejkratší délka trvání konkurzního ízení je v Irsku. Do jednoho roku jsou v Evrop schopni vy ešit konkurzy i v Belgii, Finsku a Norsku. Na druhé stran stojí zem , kde konkurzní ízení trvá i n kolik let. Mezi tyto zem pat í také eská republika s pr
rnou délkou trvání konkurzního ízení 6,5 let. Povšimn me si, že
eská republika je jedinou zemí v Evrop , kterou Sv tová banka za adila mezi zem s nejdéle trvajícím pr
hem konkurzního ízení. S výsledky Sv tové banky však u nás
nesouhlasí ada konkurzních soudc , kte í tvrdí, že metodika pro hodnocení doby trvání konkurzního ízení je nesprávn nastavena a ve skute nosti je pr
rná délka trvání
procesu kratší. Nicmén je t eba dodat, že díky p ijetí nového insolven ního zákona, který vstoupil v platnost rokem 2008, dochází v R k výraznému urychlení procesu konkurzního ízení.
56
i porovnávání po tu insolvencí v jednotlivých zemích je t eba brát z etel i na rozdílnou legislativní úpravu v jednotlivých zemích. Nebo je to práv legislativa, která má vedle výkonnosti ekonomiky na po et zbankrotovaných firem podstatný vliv. 101 Tudíž ne vždy je porovnání po tu insolventních firem
i délky trvání konkurzního
ízení
v jednotlivých zemích zcela relevantní.
2.3.1 Vývoj insolvencí ve St ední a Východní Evrop Podívejme se nejprve na výsledky pr zkumu spole nosti Creditreform, týkající se insolvencí u ekonomicky nejvýznamn jších zemí st ední a východní Evropy (dále jen zem MEE).
Tab. 5 Po ty insolven ních návrh v zemích MEE
2008 Estonsko Lotyšsko Litva Polsko Slovensko Slovinsko R Ma arsko celkem
2007
366 1277 731 411 2300 657 4513* 11322 21577
333 1272 647 447 2100 560 4250 9723 19332
2006 352 1174 808 576 2150 577 4227 9447 19311
2005 429 830 773 793 2200 n.a. 3882 7983 16890
Zm na 2007/08 v procentech + 9,9 + 0,4 + 13,0 - 8,1 + 9,5 + 17,3 + 6,2 + 16,4 + 11,6
* po et fyzických a právnických osob navržených do insolvence Zdroj: CREDITREFORM102
Klesající trend v po tu podaných insolven ních návrh
v zemích MEE z let
2005–2007 byl v roce 2008 vyst ídán výrazným nár stem insolvencí firem. V zemích MEE bylo celkov zjišt no víc jak 21 500 p ípad bankrot podnik , což znamená nár st o 11,6 % ve srovnání s rokem 2007. Výrazný nár st po tu p ípad insolventnosti lze pozorovat zejména ve Slovinsku (nár st o 17,3 %) a v Ma arsku (nár st o 16,4 %).103 101
HOR ICOVÁ, P. Letos bude lépe, zkrachuje 1120 firem [on-line]. Euro, . 10, 3. b ezna 2008 [cit. 10.12.2009]. Dostupné na: 102 CREDITREFORM. Tisková informace: P ípady insolvence v eské republice a v Evrop v roce 2008 [on-line]. Praha, únor 2009 [cit. 30.11.2009]. Dostupné na: 103 CREDITREFORM. Tisková informace: P ípady insolvence v eské republice a v Evrop v roce 2008 [on-line]. Praha, únor 2009 [cit. 30.11.2009]. Dostupné na:
57
Jedinou zemí MEE, která v roce 2008 zaznamenala pokles po tu insolvencí, je Polsko (pokles o 8,1 % oproti roku 2007). Na obdobné úrovni jako v roce 2007 z stává po et insolvencí v Lotyšsku (nár st pouze o 0,4 %). Další tabulka znázor uje kvótu insolvencí v jednotlivých MEE zemích, která vyjad uje po et insolventních firem p ipadajících na 10 000 podnik v dané zemi. Tab. 6 Kvóta insolvencí v jednotlivých MEE zemích
Polsko esko Slovinsko Slovensko Ma arsko Lotyšsko Estonsko Litva pr r
Insolvence na 10 000 podnik 3 50 72 83 92 99 108 115 52
Zdroj: CREDITREFORM 104
Nejv tší kvótou insolvencí, v rámci zemí MEE, disponují pobaltské zem . V Litv na 10 000 podnik
p ipadá 115 insolvencí, v Estonsku je to 108 a v Lotyšsku 99
insolvencí. Na tomto vývoji se podepsala nemalou m rou finan ní krize, která dopadla plnou vahou zejména na Lotyšsko, jež po p edchozím rekordním ekonomickém r stu z let 2006 a 2007 zaznamenává výrazný pokles. Naopak nejnižší kvóta insolvencí je v Polsku, kde na 10 000 podnik p ipadají 3 insolventní podniky. eská republika s 50 insolventními podniky na 10 000 podnik zaujímá v žeb
ku 2. místo. V porovnání s naším východním
sousedem - Slovenskem, jsme na tom o n co lépe. Avšak je t eba mít na pam ti, že míra stu po tu insolvencí má i v eské republice rostoucí tendenci.
104
CREDITREFORM. Tisková informace: P ípady insolvence v eské republice a v Evrop v roce 2008 [on-line]. Praha, únor 2009 [cit. 30.11.2009]. Dostupné na:
58
2.3.2 Vývoj insolvencí v Západní Evrop Spole nost Creditreform se vedle St ední a Východní Evropy zabývala i vývojem po tu insolvencí v Západní Evrop . Jak je možné pozorovat v tabulce níže, celkový po et podnikových insolvencí v t chto oblastech v roce 2008 p esáhl hodnotu 150 000, což edstavuje 11 % nár st oproti roku 2007. Tab. 7 Po ty podnikových insolvencí v Západní Evrop 2008 Belgie Dánsko mecko Finsko Francie ecko Velká Británie Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Norsko Rakousko Portugalsko Švédsko Švýcarsko Špan lsko celkem
2007
2006
2005
2004
8 300 7 677 7 617 7 878 7 836 3 710 2 401 1 987 2 497 2 620 29 800 29 150 34 040 36 850 39 270 2 660 2 300 2 285 2 278 2 385 49 100 42 532 40 360 41 930 40 776 530 510 520 580 577 14 880 12 893 13 686 13 462 12 813 700 317 304 327 321 7 130 5 518 8 827 17 150 17 500 590 680 634 682 665 6 580 7 952 5 941 6 780 6 648 3 640 2 845 3 032 3 540 4 297 6 500 6 362 6 854 7 136 6 328 3 500 3 350 3 400 3 300 3 123 6 300 5 791 5 243 5 865 6 588 4 220 4 314 4 528 4 751 4 955 2 100 880 853 869 561 150 240 135 472 140 111 155 875 157 263
Zm na 2007/08 v procentech + 8,0 + 55,0 + 2,0 + 16,0 + 15,0 + 4,0 + 15,0 + 121,0 + 29,0 - 13,0 - 17,0 + 28,0 + 2,0 + 5,0 + 9,0 - 2,0 + 139,0 + 11,0
Zdroj: CREDITREFORM. Tisková informace: P ípady insolvence v eské republice a v Evrop v roce 2008 [on-line]. Praha, únor 2009 [cit. 30.11.2009]. Dostupné na:
Nejvíce vzrostl po et firem v insolvenci ve Špan lsku, a to o 139 % oproti roku 2007. Tento vývoj se dotýká zejména stavebního pr myslu, oblasti nemovitostí a subjekt poskytujících finan ní služby Další výrazný nár st byl zaznamenán v Irsku (plus 121 %) a v Dánsku (nár st o 55 %). Dvojciferný nár st po tu insolvencí se projevil rovn ž ve Francii a Velké Británii (v obou p ípadech nár st o 15 %). Francie tak dosáhla nejvyšší hodnoty p ípad insolvencí od konce 90. let. Ve Velké Británii pak finan ní krize p isp la k zaznamenání nejv tšího po tu insolvencí za posledních 5 let. Z evropských velmocí jmenujme ješt N mecko, u kterého se v roce 2008 nár st insolvencí prozatím p íliš
59
neprojevil (dosáhl 2 %).105 Na druhé stran byly i zem , ve kterých klesl po et firem v insolvenci. Jedná se o Nizozemí, Lucembursko a Švýcarsko. Dále je pozornost v nována mí e relativního postižení insolvencemi v Západní Evrop . Po et p ípad insolvencí v ur ité zemi na 10 000 podnik v dané zemi znázor uje následující tabulka. Tab. 8 Kvóta insolvencí v Západní Evrop
Insolvence na 10 000 podnik ecko Špan lsko Itálie Portugalsko Velká Británie Irsko mecko Nizozemí Finsko Švédsko Švýcarsko Belgie Norsko Dánsko Francie Rakousko Lucembursko pr r
6 7 18 40 76 82 96 103 107 108 113 115 142 149 215 224 233 83
Zdroj: CREDITREFORM106
Nejvyšší kvótu insolvencí v Západní Evrop vykazuje s 233 p ípady insolvencí na 10 000 podnik Lucembursko. Následuje Rakousko (224 p ípad ) a Francie (215 p ípad ). Tento obraz je však, jak uvádí tisková informace spole nosti Creditreform, pon kud zkreslen výsledky dosahovanými ve Špan lsku, ecku a v Itálii, nebo statistika firemních krach v t chto zemích není zcela srovnatelná se statistickými údaji vykazovanými jinými zem mi. “Zaprvé je míra insolvencí v t chto státech významn ovlivn na sm rem dol v d sledku p ítomnosti relativn
vysokého po tu velice malých podnik
105
a jednak
CREDITREFORM. Tisková informace: P ípady insolvence v eské republice a v Evrop v roce 2008 [on-line]. Praha, únor 2009 [cit. 30.11.2009]. Dostupné na: 106 CREDITREFORM. Tisková informace: P ípady insolvence v eské republice a v Evrop v roce 2008 [on-line]. Praha, únor 2009 [cit. 30.11.2009]. Dostupné na:
60
spole nosti postižené platební neschopností nebo p edlužené podniky volí insolven ní ízení v právním slova smyslu relativn z ídka.“107
2.3.3 Vývoj insolvencí v USA Finan ní krize, která naplno propukla po pádu investi ní banky Lehman Brothers, výrazn zhoršila ekonomickou situaci Spojených stát amerických a zasáhla v podstat všechny ekonomické subjekty, a
už se jednalo o finan ní instituce, podniky
i
domácnosti. Finan ní krize a recese v USA s sebou p inesla mimo jiné i velkou vlnu bankrot , a už osobních i t ch firemních. Na následujícím grafu je znázorn n vývoj po tu
insolventních
firem
ve
Spojených
státech amerických
od
roku
1990,
etn p edpov di budoucího vývoje insolvencí na rok 2009 a 2010 od spole nosti Euler Hermes.108
20000
60700
43546
63000
30000
28322
70643
19695
39201
34317
35037
38540
54027
53549
51959
40099
35472
37884
40000
44367
50000
52374
60000
62304
70000
71549
80000
64853
Obr. 10 Vývoj insolvencí v USA
10000 0 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10
Zdroj: EULER HERMES. Insolvency Outlook [on-line]. 2009, no.1, June 1 [cit.12.12.2009]. ISSN 1162–288.
107
Zdroj: CREDITREFORM. Tisková informace: P ípady insolvence v eské republice a v Evrop v roce 2008 [on-line]. Praha, únor 2009 [cit. 30.11.2009]. Dostupné na: 108 jedná se o nejv tší sv tové uskupení v oblasti úv rového pojišt ní, které má zastoupení ve všech hlavních centrech sv tového obchodu
61
Vývoj po tu insolvencí v USA pokra uje v rostoucím trendu z roku 2007, kdy se po et p ípad insolvencí firem zvýšil o 44 %, v roce 2008 pak vzrostl po et insolventních firem o 54 % na kone ných 43 546 p ípad . V roce 2008 tak bylo dosaženo nejvyšší hodnoty insolvencí v USA od roku 1998. Americké soudy v roce 2008 zaznamenaly celkem 1 117 771 osobních a firemních bankrot , což p edstavuje nár st o 31 % oproti roku 2007. Podstatnou ást (96 %) z toho tvo ily osobní bankroty, zbývající 4 % tvo í bankroty podnik (43 546 p ípad ). Nejvíce postiženým sektorem byl v roce 2008 sektor finan ní a bankovní. Za celý rok 2008 ohlásilo ve Spojených státech amerických úpadek 25 bank a p edpokládá se, že v roce 2009 bude toto íslo ješt vyšší. Krom finan ního sektoru bylo dále zasaženo p edevším stavebnictví a obchod s nemovitostmi. Kv li poklesu spot eby domácností si nevedou moc dob e ani další sektory.109
109
EULER HERMES. Insolvency Outlook [on-line]. 2009, no.1, June 1 [cit.12.12.2009]. ISSN 1162–288. Dostupné na:
62
3
Finan ní zdraví podniku – identifikace finan ní tísn Podnik se do insolvence nedostane jen tak z ni eho nic. Naopak, již n jakou dobu ed propuknutím finan ních problém je možné vysledovat ur ité znaky nastupující krize.
V obecné rovin se prvotní problémy mohou projevit nap íklad ve zhoršených platebních podmínkách dodavatel , v nar stajícím po tu reklamací, r stu pohledávek, ale také v odlivu zákazník , zvýšené pot eb
úv
, apod. V konkrétní podob
se p íznaky
nastupující krize projeví v ekonomických ukazatelích odrážejících finan ní zdraví daného podniku. Ba dokonce, analýza finan ního zdraví podniku nabízí nástroje, které umož ují predikci budoucích problém podniku a hrozícího bankrotu i na n kolik let dop edu.
3.1
Finan ní analýza a finan ní zdraví podniku Finan ní analýza je významnou sou ástí finan ního ízení podniku. Jejím hlavním
úkolem je spln ní dvou základních funkcí, a to prov it finan ní zdraví podniku (ex-post analýza) a vytvo it základ pro finan ní plán (ex-ante analýza).110 Finan ní analýza také poskytuje managementu dostatek informací pro posouzení minulého, sou asného i budoucího stavu hospoda ení podniku, a dále pot ebné podklady pro r zná operativní, taktická a strategická rozhodnutí. Vedle managementu se o výsledky finan ní analýzy zajímají také akcioná i spole nosti, odb ratelé, banky, obchodní v itelé, zam stnanci a ada dalších subjekt . Finan ní analýza pracuje se soustavami ukazatel , které umož ují vyhodnotit informace skryté v datech, získaných p edevším z ú etnictví. Korektn provedená analýza však nespo ívá pouze v dosazení n kolika ísel do obvyklých vzore správné interpretaci získaných údaj . P
, ale p edevším ve
emž zpravidla je t eba zvážit mnoho r zných
prom nných a technicky vzato se už nejedná o analýzu, ale spíše syntézu.111 Správn provedená finan ní analýza by tedy m la vést k syntéze všech aspekt financí podniku, a dosp t k úsudku o mí e finan ní d
ryhodnosti a spolehlivosti podniku. Takováto
syntéza finan ní situace bývá asto prezentována pod pojmem finan ní zdraví nebo bonita podniku.112 110
R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 21. 111 SYNEK, M., KOPKÁN , H., KUBÁLKOVÁ, M. Manažerské výpo ty a ekonomická analýza. Praha: C.H. Beck, 2009, s. 301. ISBN 978-80-7400-154-3. s. 221. 112 GRÜNWALD, R., HOLE KOVÁ, J. Finan ní analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, 2007, s. 318. ISBN 978-80-86929-26-2. s.23.
63
Vymezení pojmu finan ní zdraví podniku není v literatu e zcela jednozna né. Zatímco Kalouda [2009, s. 151] definuje finan ní zdraví podniku jako „pr nik podnikem dosažené rentability a likvidity.“ 113 Podle Grünwalda a Hole kové [2007, s. 23] je finan ní zdraví chápáno v pon kud širším pojetí a to jako: „syntéza hodnocení jednotlivých aspekt kvality financí podniku, k nimž pat í rentabilita vlastního kapitálu, krátkodobá likvidita, dlouhodobá solventnost a finan ní stabilita.“114 Mrkvi ka a Kolá [2006, s. 21-22] pak uvádí dv hlavní podmínky pro finan ní zdraví. První podmínkou je zachování schopnosti hradit splatné závazky v budoucnosti, tedy dlouhodobá likvidita. Tu ovliv uje pom r mezi cizími a vlastními zdroji v celkové finan ní struktu e podniku. Pro v itele p edstavuje v tší jistotu investice do podniku s v tším podílem vlastních zdroj . Naproti tomu, v p ípad v tšího podílu cizích zdroj , je hospoda ení podniku výrazn zatíženo fixními splátkami, a tudíž je p i zna ném poklesu hospodá ského výsledku podnik zraniteln jší. Druhou podmínkou finan ního zdraví podle chto autor je rentabilita neboli výnosnost kapitálu vloženého do podnikání. ím vyšší je rentabilita podniku, tím atraktivn jší je podnik pro investory. Finan ní zdraví podniku je tedy v zásad
ovliv ováno p edevším likviditou
a rentabilitou podniku. O zdravém podniku m žeme hovo it tehdy, když nemá problémy se svou schopností v as hradit splatné závazky a zárove
je schopen v dostate né mí e
zhodnotit vložený kapitál. Naopak známkou finan ní tísn
jsou takové problémy
s likviditou, které podnik není schopen vy ešit, aniž by musel zajistit úpravu zp sobu financování nebo innosti podniku. Finan ní tíse m že p er st až ve zhoršující se potíže v cash flow doprovázené poklesem hospodá ského výsledku s velkou pravd podobností úpadku spole nosti.115 Uvádí se, že podnik, který jeví p íznaky finan ní tísn , ješt nemusí v dohledné dob (do roka) dosp t až k platební neschopnosti i úpadku, p ijmou-li se zav asu pot ebná opat ení k náprav .
113
KALOUDA, F. Finan ní ízení podniku. Plze : Vydavatelství a nakladatelství Aleš en k, 2009, s. 279. ISBN 978-80-7380-174-8. s.151. 114 GRÜNWALD, R., HOLE KOVÁ, J. Finan ní analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, 2007, s. 318. ISBN 978-80-86929-26-2. s.23. 115 MRKVI KA, J., KOLA , P. Finan ní analýza. Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2. s. 21-22.
64
3.1.1 Zdroje dat pro finan ní analýzu a hodnocení finan ního zdraví Pro zpracování finan ní analýzy a hodnocení finan ního zdraví je t eba velkého množství dat z r zných informa ních zdroj a r zné povahy. P evážnou v tšinu t chto údaj poskytuje finan ní ú etnictví jako prvotní a obvykle hlavní zdroj ekonomických dat. K ve ejn dostupným informacím, pot ebným ke zpracování základní finan ní analýzy, pat í zejména data z ú etní záv rky. Jejím obsahem je kompletní sada finan ních výkaz , kterou tvo í rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty (výsledovka) a p íloha, ve které je zahrnut p ehled o pen žních tocích a p ehled o zm nách vlastního kapitálu. Ú etní záv rka bývá b žn sou ástí dalšího dokumentu, který spole nosti p ipravují, a to výro ní zprávy. Vedle již zmín ných finan ních výkaz jsou ve výro ní zpráv obsaženy obecné informace o spole nosti a jejím podnikání, v etn informací o fungování spole nosti v uplynulém roce. Rozsah a kvalita informací ve výro ní zpráv
asto odpovídá velikosti a d ležitosti
firmy. Tato data pot ebná pro základní finan ní analýzu, tj. ú etní záv rky i výro ní zprávy spole ností, jsou pom rn snadno dostupné, odhlédneme-li od faktu, že se zpravidla musí po ítat se zna ným asovým zpožd ním jejich zve ejn ní (3 – 9 m síc podle typu spole nosti)116. U v tších firem a zejména u ve ejn obchodovatelných spole ností je dostupnost informací velmi dobrá, nebo
asto zve ej ují celé výro ní zprávy p ímo na
svých webových stránkách v odkazu pro akcioná e nebo vlastníky firmy. Menší firmy však tento zp sob prezentace finan ních výsledk
zpravidla nevyužívají. Finan ní výkazy
a informace o t chto firmách je možné získat zpravidla prost ednictvím Obchodního rejst íku, dostupného na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti R117. Ne vždy je však hledání finan ních výkaz tak jednoduché. N kdy jsou zve ej ovány pouze základní informace a pro samotná finan ní data je t eba oslovit místn p íslušný rejst íkový soud, kterému mají i menší firmy povinnost prezentovat své výsledky hospoda ení, které jsou pak k nahlédnutí. V souvislosti se zve ej ováním finan ních výkaz 118
týdeníku Ekonom
je zaujetí hodný poznatek
týkající se spole ností, které si s povinností zve ej ovat dokumenty
v obchodním rejst íku p íliš „hlavu nelámou“. Podle tohoto zdroje jsou u nás pouhé dv 116
R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 17. 117 http://portal.justice.cz 118 ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ, M., DOLEJŠ, R., ŠKODA, M. Informací jako šafránu. Ekonom, 2009, . 30, s. 14-17. ISSN 1210-0714.
65
tiny firem, které pravideln v obchodním rejst íku zve ej ují ú etní záv rku. I p estože je k tomuto nabádají hned dva zákony – obchodní a o ú etnictví. Nezve ejn ní ú etní záv rky m že být d sledkem pouhého opomenutí, ale také úmyslem a neochotou nechat jiné nahlížet do svého hospoda ení. N kdy m že dokonce nezve ejn ní v obchodním rejst íku signalizovat finan ní potíže firmy i blížící se bankrot. Týdeník Ekonom v tomto lánku dále uvádí, že je v eské republice pouhých p t procent zbankrotovaných firem, které zve ejnily ú etní výkazy ješt v roce, kdy byl na n konkurz vyhlášen. Dva roky p ed krachem už se s povinností zve ejnit ú etní záv rky „neobt žovalo“ 97 procent spole ností. Nicmén , o tomto problému bylo možné se p esv
it již p i samotném
zpracování této diplomové práce a výb ru vhodné firmy, která by spl ovala stanovené podmínky, tj. nacházet se v insolven ním ízení a mít zve ejn ny ú etní záv rky za poslední roky. Vskutku nelehký úkol, nebo ú etní záv rky za poslední dva roky p ed prohlášením konkurzu i v bec insolvencí, u valné v tšiny firem skute
chyb ly.
Pro zajímavost je uveden následující graf, který znázor uje po ty firem zve ej ujících ú etní záv rku za n kolik posledních let.
Obr. 11 Po ty firem zve ej ujících ú etní záv rku v R
1993
6,71%
1994
8,62%
1995
8,98%
1996
8,99%
1997
7,88%
1998
7,01%
1999
7,08%
2000 2001 2002 2003
7,72% 9,37% 23,00% 36,66%
2004
40,00%
2005
42,28%
2006 2007
38,80% 36,11%
Zdroj: ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ, M., DOLEJŠ, R., ŠKODA, M. Informací jako šafránu. Ekonom, 2009, . 30, s. 16.
66
Z grafu je možné vy íst, že po et firem zve ej ujících ú etní záv rku v obchodním rejst íku od roku 2001 sice rostl, avšak od roku 2006 se vývoj obrátil op t sm rem ke klesajícímu trendu. Otázkou je, jak je v bec možné, že po et firem zve ej ujících informace v obchodním rejst íku je tak nízký, p estože je tato povinnost dána i zákony. Nap íklad zákon o ú etnictví119 v § 21 íká, že všechny spole nosti zapsané v obchodním rejst íku mají povinnost každoro
odesílat ú etní záv rku do sbírky listin obchodního
rejst íku, který je každému p ístupný. Každý do n j m že nahlížet a po izovat si z n j kopie i výpisy. Podle obchodního zákoníku120 mají povinnost zve ej ovat ú etní záv rku zejména obchodní spole nosti a družstva, dále fyzické osoby, které jsou podnikateli a ob any R nebo n kterého z lenských stát EU, pokud o zápis do obchodního rejst íku požádají a ada dalších subjekt v zákon uvedených. Mimo to, zákony jednozna
vymezují sankce, kterými rejst íkový soud m že
provinilé subjekty potrestat. P estože jsou postihy pom rn tvrdé, nap . nezve ejn ní ú etní záv rky stojí firmu pokutu až do výše t í procent hodnoty aktiv firmy121 nebo m že dokonce rejst íkový soud dosp t k obvin ní firmy z trestného
inu zkreslování údaj
o stavu hospoda ení a jm ní122. Ani tyto sankce nedonutí adu podnikatel splnit svoji povinnost. Nabízí se otázka, pro ? Podle týdeníku Ekonom123 je tzv. „zakopán pes“ v tom, že jednotlivé rejst íkové soudy dohlížejí na dodržování povinností zve ej ovat ú etní záv rku dosti rozdíln a p esné informace o tom, jak jednotlivé soudy postupují a jakou výši pokut provinilým subjekt m ukládají, nejsou ve ejné. Lze tedy usuzovat na to, že firmy z t chto sankcí strach p íliš nemají a pokud soudy neprovád jí samy od sebe revizi sbírky listin jednotlivých subjekt
anebo na chyb jící záv rku n kdo rejst íkový soud
neupozorní, firmy mohou být i nadále klidné. Nikdo totiž pln ní t chto povinností sám od sebe nesleduje. Pro finan ní analýzu nejsou údaje z ú etních záv rek a výro ních zpráv samoz ejm jediným zdrojem informací. Vedle údaj z finan ního ú etnictví je t eba mít k dispozici také informace z vnitropodnikového ú etnictví. Sem pat í nap íklad výkazy zobrazující vynakládání podnikových náklad v nejr zn jším len ní, jako je kalkula ní i
119
Zákon . 563/1991 Sb., o ú etnictví. § 34 odst. 1 zákona . 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 121 § 37 zákona . 563/1991 Sb., o ú etnictví. 122 § 254 zákona . 40/2009 Sb., trestní zákoník. 123 ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ, M., DOLEJŠ, R., ŠKODA, M. Informací jako šafránu. Ekonom, 2009, . 30, s. 14-17. ISSN 1210-0714. s. 15. 120
67
druhové len ní, apod. Tyto výkazy ale mají interní charakter, a tudíž nejsou zpravidla ve ejn dostupnými informacemi. 124 Dále k vyšší vypovídací schopnosti finan ní analýzy mohou p isp t informace týkající se firemní statistiky produkce, odbytu, zam stnanosti, normy spot eby, interní sm rnice a mnohé další. Výše jmenované informace lze ozna it jako interní. Mimo nich existují rovn ž informace externí, které pocházejí z vn jšího prost edí a týkají se nejen podniku jako takového, ale také domácího a zahrani ního okolí podniku. Do této kategorie lze za adit informace plynoucí z analýz národního hospodá ství, z odv tvových analýz i z analýz mezinárodních, ale také informace z oficiálních statistik, burzovní informace z odborného tisku, aj. Takovéto informace se mohou týkat postavení dané firmy na trhu, konkurence, kvality managementu apod.125
3.1.2 P ehled vybraných metod finan ní analýzy Systém finan ní analýzy není nijak kodifikován, není žádným zp sobem legislativn upraven a regulován právními p edpisy jako nap íklad finan ní ú etnictví i da ová problematiky, což n kdy zp sobuje nejednotnost terminologie a postup , nejednozna nost výkladu i srovnávání jejích výsledk .126 Taktéž pro jednotlivé metody používané ve finan ních analýzách a pro hodnocení finan ního zdraví firmy neexistuje jediné a jednozna né len ní. Avšak pro všechny platí, že každá použitá metoda musí mít vždy zp tnou vazbu na cíl, který má splnit. Základem
ady metod finan ní analýzy jsou finan ní ukazatele, kterými se
zpravidla rozumí íselné charakteristiky ekonomické innosti podniku. Op t jich je celá ada a volba toho správného typu ukazatele závisí na ú elu a stanoveném cíli finan ní analýzy, tj. komu a k emu mají výsledky analýzy sloužit. V rámci finan ní analýzy a hodnocení finan ního zdraví firmy se využívá v podstat dvou skupin metod, a to konkrétn metod elementárních a metod tzv. vyšších. Podle n kterých autor , nap . R ková [2007, s. 41], nepat í vyšší metody finan ní analýzy k metodám univerzálním a v praxi se b žn nepoužívají. Použití t chto metod 124
DLUHOŠOVÁ, D. Finan ní ízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, 2006, s. 191. ISBN 80-86119-58-0. s. 69. 125 R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 19. 126 GRÜNWALD, R., HOLE KOVÁ, J. Finan ní analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, 2007, s. 318. ISBN 978-80-86929-26-2. s. 53.
68
vyžaduje hlubší matematické znalosti a zárove i hlubší teoretické a praktické ekonomické znalosti.
asto je zapot ebí taktéž kvalitního softwarového vybavení. Zejména pro tyto
vody se vyššími metodami zabývají p edevším specializované firmy, zatímco metody elementární analýzy jsou využívány b žn ve všech firmách. Na následujících ádcích je uveden p ehled nejpoužívan jších metod elementární finan ní analýzy a to v len ní, které uvádí R ková [2007, s. 44].
Analýza stavových (absolutních) ukazatel Do analýzy stavových ukazatel
adíme p edevším horizontální a vertikální
analýzu. Horizontální analýza, jež se n kdy také nazývá analýzou trend , se zabývá asovými zm nami absolutních ukazatel . Vývoj položek se zpravidla vyjad uje bu rozdílem údaj , které p ísluší dv ma sousedícím rok m, anebo indexem meziro ních zm n. Sou ástí analýzy bývá zpravidla i p íslušný komentá p
in významných zm n
jednotlivých položek. Pokro ilejším stádiem zkoumání je vertikální analýza, která prezentuje procentní rozbor základních ú etních výkaz . N kdy se nazývá též analýza komponent. Jejím cílem je zjistit, jak se jednotlivé ásti podílely nap . na celkové bilan ní sum a z hlediska asového zjišt ní pohybu v nastavení majetkového a finan ního portfolia. Využívá se zejména p i analýze aktiv a pasiv podniku (p i rozboru majetkové a finan ní struktury firem). Díky tomu, že se vertikální rozbor znázor uje v procentech, jej lze využít rovn ž pro srovnání s ostatními firmami v rámci daného oboru podnikání pr
i s odv tvovými
ry.
Analýza rozdílových a tokových ukazatel Analýza rozdílových a tokových ukazatel se zam uje na rozbor t ch základních etních výkaz , které v sob primárn nesou tokové položky, tj. zejména výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow. Avšak pomocí rozdílových ukazatel
je možné provést
i analýzu ob žných aktiv, tudíž lze tuto metodu využít i pro rozbor n kterých položek rozvahy. Do této skupiny metod adíme také analýzu fond finan ních prost edk , která se zam uje p edevším na istý pracovní kapitál. Ten se vypo te jako rozdíl mezi hodnotou celkových ob žných aktiv a celkových krátkodobých dluh krátkodobých bankovních úv
a výpomocí).
69
(krátkodobých závazk ,
Analýza pom rových ukazatel Mezi nejpoužívan jší metody finan ní analýzy pat í analýza pom rových ukazatel neboli p ímá analýza intenzivních ukazatel . Podstatou pom rové analýzy je systematický rozbor soustavy vybraných pom rových ukazatel , p
emž jednotlivé pom rové ukazatele
lze podle informa ních zdroj konstruovat r zn . Bu
se získají pouze z údaj výkazu
zisku a ztráty (nap . ukazatele nákladové struktury), nebo pouze z údaj rozvahy (nap . podíl cizích zdroj
na celkovém kapitálu firmy),
i kombinací údaj
z výkazu zisku
a ztráty a z rozvahy (nap . ukazatel rentability kapitálu), p ípadn i kombinací z dat etních a tržních. 127 Do této kategorie analýzy
adíme hodnocení ukazatel
rentability, aktivity,
zadluženosti, likvidity, kapitálového trhu a cash flow. Bližší popis jednotlivých ukazatel bude uveden v kapitole 3.2.
Analýza soustav ukazatel Analýza soustav ukazatel
p edstavuje metody, které využívají výše uvedené
rozborové postupy a vzájemn je kombinují. Hlavním smyslem soustavy pom rových ukazatel finan ní analýzy je z formálního hlediska sestavení jednoduchého modelu, který zobrazí vzájemné vazby mezi díl ími ukazateli vyššího ádu. Rozlišují se jednak tzv. pyramidové soustavy ukazatel a jednak metody ú elov vybraných ukazatel , tzv. bonitní (diagnostické) a bankrotní (predik ní) modely. Pyramidová soustavu ukazatel
podle Dluhošové [2006, s. 191] spo ívá
v rozkladu ur itého základního, syntetického ukazatele, který je postupn dekomponován do díl ích vysv tlujících ukazatel tak, že celá soustava ukazatel má tvar pyramidy. Cílem t chto soustav je zejména popsat vzájemné závislosti jednotlivých ukazatel
a
analyzovat složité vnit ní vazby v rámci pyramidy. Nejznám jší je Du Pont v rozklad ukazatele rentability, který byl poprvé použit v nadnárodní chemické spole nosti Du Pont de Nomeurs. Jeho nespornou výhodou je jednoduchost a p ehlednost znázorn ní jednotlivých vztah . Druhou a pro tuto práci d ležitou skupinu v oblasti soustav ukazatel tvo í metody elov
vybraných ukazatel , které mají spole nosti p adit jednu jedinou
íselnou
charakteristiku, na jejímž základ se posuzuje finan ní zdraví podniku, respektive se 127
DLUHOŠOVÁ, D. Finan ní ízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, 2006, s. 191. ISBN 80-86119-58-0. s. 71.
70
predikuje krizový vývoj (finan ní tíse ). Do této skupiny metod adíme tzv. bankrotní a bonitní modely, p
emž rozdíl mezi nimi spo ívá v ú elu jejich použití. Zatímco
bankrotní modely mají uživatele informovat o tom, zda je v dohledné dob firma ohrožena bankrotem, tj. predikují budoucí finan ní situaci podniku, tak bonitní modely umož ují diagnostiku sou asného finan ního zdraví firmy, respektive ur ují, zda se firma adí mezi dobré
i špatné firmy. Pro bonitní modely je obzvláš
d ležité, aby umož ovaly
srovnatelnost s jinými firmami. Metod používaných ve finan ní analýze je celá ada. D ležité však je, aby každá použitá metoda vždy m la zp tnou vazbu na cíl, který má splnit. Nebo , jak uvádí R ková [2007, s. 40], platí: “ ím lepší metody, tím spolehliv jší záv ry, tím nižší riziko chybného rozhodnutí a tím vyšší nad je na úsp ch.“ Mimo jiné i z tohoto d vodu budou v dalším textu popsány pouze ty metody, jimž bude v nována pozornost v analytické ásti této práce, a to konkrétn analýza pom rových ukazatel – rentability, likvidity, finan ní stability a zadluženosti, aktivity, toku hotovosti, a problematika bankrotních a bonitních model .
3.2
Analýza pom rových ukazatel Jak už bylo uvedeno výše, pom rové ukazatele pat í mezi základní a v nejv tší mí e
využívané nástroje finan ní analýzy. Jejich nespornou výhodou je, že využívají ve ejn dostupné informace a vychází zpravidla z údaj ze základních ú etních výkaz . Ú elem chto pom rových ukazatel je charakterizovat vzájemný vztah dvou položek z ú etních výkaz
pomocí jejich podílu. P
emž je d ležité, aby mezi jednotlivými položkami
uvedenými do pom ru existovala vzájemná souvislost a vypo tený pom rový ukazatel tak l ur itou vypovídací schopnost. V r zných pramenech lze nalézt velké množství pom rových ukazatel , z nichž které se navzájem liší pouze drobnými modifikacemi. Postupem asu se však vy lenila ur itá skupina ukazatel , které jsou všeobecn akceptované a které umož ují utvo it si základní p edstavu o finan ní situaci daného podniku. Mezi základní skupiny pom rových ukazatel pat í zejména: ukazatele rentability, ukazatele likvidity, ukazatele finan ní stability a zadluženosti,
71
ukazatele toku hotovosti (cash flow), ukazatele aktivity, ukazatele kapitálového trhu.
i výpo tech jednotlivých ukazatel se používají r zné typy výsledk hospoda ení, respektive zisk , které jsou více i mén obsahov srovnatelné s anglosaskými kategoriemi zisku. Jednotlivé kategorie výsledk
hospoda ení, spolu s návodem, jak je ur it uvádí
nap íklad Kalouda [2009, s. 133] :
Tržby (= Výroba) – náklady bez odpis , úrok a daní = EBDIT, resp. EBITDA (zisk p ed úhradou odpis , úrok a daní) – odpisy = EBIT (zisk p ed úroky a zdan ním) = Operating Profit (USA) = provozní zisk – nákladové úroky = EBT (zisk p ed zdan ním) = Operating Profit (GB) – da z p íjm = EAT (zisk po zdan ní).
Zisk p ed úhradou odpis , úrok a daní (EBITDA) udává celkový finan ní efekt, který je generován aktivy daného podniku. Tato kategorie zisku zahrnuje náklady kapitálu (zisk p ed zdan ním a úroky) a zdroj na obnovu (odpisy), tj. položky, které obecn nezávisí na výkonu. Nebo
zisk p ed zdan ním jako reziduum se pom uje
k investovanému kapitálu, úroky se odvozují od úro ených dluh a odpisy se vztahují k hodnot
používaného a opot ebovaného majetku.128 Výhodou tohoto ukazatele
finan ního výkonu je p edevším to, že není p i asovém a prostorovém srovnávání ovlivn n rozdílnou odpisovou politikou. Další kategorie zisku, EBIT, odpovídá provoznímu výsledku hospoda ení a jeho smyslem je zm it efekt z hospodá ské innosti bez ohledu na strukturu financování. V rámci finan ní analýzy se využívá zejména tam, kde je t eba zajistit mezifiremní
128
GRÜNWALD, R., HOLE KOVÁ, J. Finan ní analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, 2007, s. 318. ISBN 978-80-86929-26-2. s. 76.
72
srovnání. Své uplatn ní nalezne zejména p i m ení výkonnosti podniku pomocí rentability aktiv ROA. Zisk p ed zdan ním (EBT), bývá n kdy také ozna ován jako hrubý zisk. Jedná se o provozní zisk snížený nebo zvýšený o finan ní a mimo ádný výsledek hospoda ení, od kterého ješt nebyly ode teny dan . Využití najde tam, kde chceme zajistit srovnání výkonnosti firem s rozdílným da ovým zatížením.129 Poslední uvedenou kategorií hospodá ského výsledku je zisk po zdan ní (EAT), kdy nazývaný též jako
istý zisk (NP - net profit). Ve výkazu zisku a ztráty jej
nalezneme jako výsledek hospoda ení za b žné ú etní období. A uplatníme jej ve všech ukazatelích, které hodnotí výkonnost firmy. Tento istý zisk lze dále roz lenit na dividendy prioritních a kmenových akcioná , tj. zisk k rozd lení (výplatní pom r) a zisk, který slouží k reprodukci v podniku, tj. nerozd lený zisk (aktiva ní pom r). Vzhledem k tomu, že jednotlivé skupiny ukazatel finan ní analýzy, ani jejich obsahové vymezení není standardizováno, budou v dalším textu uvád ny pouze ty nejpoužívan jší, p esn ji ty ukazatele, které mají nejširší vypovídací schopnost. Rovn ž smyslem této podkapitoly není detailní rozbor jednotlivých pom rových ukazatel , ale snaha o jejich sumarizaci pro pot eby aplikace ukazatel na konkrétní firmu v analytické ásti této práce (viz. kapitola 4.3). Z tohoto d vodu budou u t chto ukazatel uvedeny edevším jejich hlavní charakteristiky, vzorce a žádoucí trendy i doporu ené hodnoty.
3.2.1 Ukazatele rentability Rentabilita neboli výnosnost vloženého kapitálu je m ítkem schopnosti podniku vytvá et nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu [R ková, 2007, s. 51]. Rentabilita pat í k nejd ležit jším charakteristikám podnikatelské innosti. P estože má každý podnik své specifické cíle, pro všechny je spole ná snaha dosahovat uspokojivé výnosnosti vloženého kapitálu. Nesmí se však opomenout ani její hodnocení v souvislosti s platební schopností a finan ní stabilitou. Nebo podnik vedený snahou maximalizovat zisk za každou cenu m že rychle sm ovat do finan ních potíží, jež vyplývají nap . z p eúv rování i z neuváženého investování do asn volných pen žních prost edk do dlouhodobých cenných papír , které pak nelze pohotov p em nit v peníze, apod. Na druhé stran ani p íliš opatrný podnik, který se chce za každou cenu vyhnout riziku 129
R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 52.
73
platební neschopnosti a udržuje proto relativn vysokou pojistnou zásobu pohotových pen žních prost edk , není zcela ideální. Takovýto podnik totiž zbyte kapitálové zdroje a dosahuje výrazn menší výnosnosti.
umrtvuje své
130
Ukazatelé rentability zajímají nejvíce akcioná e a potenciální investory, ale i pro ostatní zainteresované skupiny mají sv j ur itý význam. Obecn se rentabilita vyjad uje pom rem zisku k ástce vloženého kapitálu. Žádoucí je, aby m la rentabilita v asové ad rostoucí tendenci. K jejímu zjiš ování a m ení jsou v praxi používány nejvíce tyto ukazatele: rentabilita celkového kapitálu, resp. rentabilita aktiv (ROA – return on assets), rentabilita vlastního kapitálu (ROE – return on equity), rentabilita tržeb (ROS – return on sales), rentabilita náklad (ROC – return on costs).
Rentabilita celkového kapitálu Základním m ítkem výnosnosti podniku je rentabilita celkového kapitálu, n kdy též rentabilita aktiv. Tento ukazatel pom uje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání, bez ohledu na to, z jakých zdroj jsou financovány. Vyjad uje tedy návratnost vloženého kapitálu ve form aktiv neboli výd lkovou schopnost vloženého kapitálu.
ROA
EBIT aktiva
EAT
úroky 1 t aktiva
, kde t … sazba dan z p íjm
Jak m žeme vid t, lze ukazatel rentability aktiv vyjád it více zp soby. Vždy záleží na ú elu jeho použití. Bude-li do itatele vstupovat zisk p ed zdan ním zvýšený o úroky (EBIT), pak nám jde zpravidla o komparaci podnik s rozdílným da ovým a úrokových zatížením. Zejména rozdílné úrokové zatížení je velmi b žné, protože každá firma vykazuje jinou v itelskou bonitu, na základ které bývá stanovována velikost úrokové sazby z úv ru. 131 Použijeme-li v itateli sou et zisku po zdan ní a zdan ných úrok , pak je zohled ován da ový štít a úrok chápeme jako výnos z cizího kapitálu. Smyslem tohoto zp sobu je pom it veškerý vložený kapitál s výslednými efekty, které vznikly 130
GRÜNWALD, R., HOLE KOVÁ, J. Finan ní analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, 2007, s. 318. ISBN 978-80-86929-26-2. s. 79. 131 R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 53.
74
produktivním využitím tohoto kapitálu. Zisk po zdan ní je pouze ástí výsledného efektu. Druhou ást tvo í odm na v itel m za zap
ení kapitálu, tj. úroky.132 Pro naše ú ely bude
v itateli použit EBIT. Podle doporu ení n kterých autor , nap . Grünwald a Hole ková [2007, s. 82], by l jmenovatel tohoto ukazatele p esn ji obsahovat pr
r stavu aktiv k po átku a konci
etního období, nikoliv pouze aktiva daného ú etního období. Je to z toho d vodu, že toková veli ina EBIT se kumuluje po celé ú etní období, po které však stavová veli ina „aktiva“ m ní svou velikost. To by m lo platit pro všechny ukazatele, u kterých dochází k soub hu tokové a stavové veli iny. Jde však pouze o nepatrné zp esn ní, které lze pominout.
Rentabilita vlastního kapitálu Dalším hojn užívaným ukazatelem je rentabilita vlastního kapitálu, jež vyjad uje výnosnost kapitálu vloženého akcioná i i vlastníky podniku. Pomocí tohoto ukazatele mají investo i možnost zjistit, zda je jejich vložený kapitál reprodukován s o ekávanou intenzitou odpovídající riziku investice. Obecn by m la být výše tohoto ukazatele vyšší než míra výnosu ze státem garantovaných cenných papír (nap . pokladni ní poukázky, státní dluhopisy, aj.)
ROE
EAT vlastní kapitál
Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb, n kdy též odbytu, m í podíl istého zisku p ipadající na 1 K tržeb. P i porovnání hodnoty tohoto ukazatele s odv tvovým pr
rem lze usuzovat na
úrove cen dosahovaných podnikem a na výši výrobkových náklad . Obecn by tento ukazatel m l mít v ase rostoucí tendenci. Jeho nízká úrove je znakem chybného ízení firmy, st ední úrove odráží dobrou práci managementu firmy a dobré jméno firmy na trhu, vysoká úrove pak ukazuje na nadpr
rnou úrove firmy. 133
132
GRÜNWALD, R., HOLE KOVÁ, J. Finan ní analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, 2007, s. 318. ISBN 978-80-86929-26-2. s. 83. 133 DLUHOŠOVÁ, D. Finan ní ízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, 2006, s. 191. ISBN 80-86119-58-0. s. 78.
75
ROS
EAT tržby
Tomuto ukazateli se v praxi n kdy také íká ziskové rozp tí a slouží k vyjád ení ziskové marže. V tomto p ípad je t eba do itatele dosazovat zisk istý, tj. EAT. Do položky tržeb se zpravidla zahrnují tržby, jež tvo í provozní výsledek hospoda ení, avšak je možné zahrnout i tržby veškeré. Pro ú ely této práce budou do tržeb zahrnuty tržby z prodeje zboží a tržby z vlastních výrobk a služeb (výkony).
Rentabilita náklad Je-li ziskové rozp tí nízké nebo po n kolik let klesá, je t eba provést podrobn jší rozbor jednotlivých druh náklad , nebo ziskové rozp tí je taktéž m ítkem schopnosti podniku ovliv ovat úrove náklad . Jedním ze zp sob , jak dosahovat vyšší absolutní ástky zisku a tím zlepšovat ukazatel ziskovosti tržeb je práv snižování náklad . Ukazatel rentability náklad udává, kolik K
istého zisku získá podnik vložením
1 K celkových náklad . ím vyšší je ukazatel náklad , tím lépe jsou zhodnoceny vložené náklady do hospodá ského procesu a tím vyšší je i procento zisku.134 Ukazatel lze vyjád it bu
jako podíl istého zisku a náklad , anebo jako dopln k
k rentabilit tržeb.
ROC
EAT náklady
nebo
ROC = 1 – ROS
3.2.2 Ukazatele likvidity Z pohledu platební schopnosti je nezbytné rozlišovat mezi likviditou, likvidností a solventností. Pojem likvidita se používá bu anebo ve vztahu k likvidit
ve vztahu k likvidit ur ité složky majetku
podniku. Zatímco likvidita ur ité složky majetku, resp.
likvidnost, je vyjád ením vlastnosti dané složky majetku p em nit se rychle a bez velké ztráty hodnoty na pen žní hotovost. Tak likvidita podniku je vyjád ením schopnosti podniku uhradit v as své splatné závazky. 135 134
DLUHOŠOVÁ, D. Finan ní ízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, 2006, s. 191. ISBN 80-86119-58-0. s. 79. 135 R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 48.
76
ková [2007, s. 48] dále zd raz uje, že nedostatek likvidity vede k neschopnosti podniku využívat ziskové p íležitostí, které se p i podnikání objeví i k neschopnosti hradit své b žné závazky, což m že vést až k platební neschopnosti a posléze vyústit v bankrot podniku. Mezi pojmy solventnost a likvidita tedy existuje ur itá souvislost, avšak nelze je ztotož ovat. Závislost t chto pojm se dá pom rn výstižn vyjád it na v
, že podmínkou
solventnosti je likvidita. Solventnost lze také chápat jako dlouhodobou schopnost podniku hradit své závazky, tj. dlouhodobou likviditu. Žádoucí je likvidita vyvážená, která zaru í jak dostate né zhodnocení prost edk , tak i schopnost dostát svým závazk m. Ukazatele likvidity mají obecn tvar podílu toho, ím možno platit k tomu, co je nutno platit. Zpravidla se používají tyto základní ukazatele likvidity: okamžitá likvidita (likvidita 1. stupn , cash ratio), pohotová likvidita (likvidita 2. stupn , quick ratio, acid test ratio), žná likvidita (likvidita 3. stupn , current ratio).
Okamžitá likvidita LI Z krátkodobého hlediska je významný ukazatel vyjad ující okamžitou likviditu, ozna ovanou též jako likvidita 1. stupn . Jedná se o nejužší vymezení likvidity, p
emž do
ukazatele vstupují ty nejlikvidn jší položky z rozvahy, tj. peníze na b žných ú tech i v pokladn , ale také voln obchodovatelné cenné papíry, šeky. Ve jmenovateli se pak objevují krátkodobé závazky, v rámci kterých se pro finan ní analýzu uvažují i b žné bankovní úv ry a krátkodobé finan ní výpomoci, jež jsou v rozvaze vedeny odd len od krátkodobých závazk v rámci bankovních úv
a výpomocí. Souhrnn je lze ozna it také
jako krátkodobé dluhy.
LI = finan ní majetek/ krátkodobé závazky
Doporu ovaná hodnota pro okamžitou likviditu se pohybuje v rozmezí 0,9 – 1,1. Tato hodnota je však p evzata z americké literatury. Pro
eskou republiku je uvád na
doporu ená hodnota spíše v rozmezí 0,2 – 0,4.136
136
KALOUDA, F. Finan ní ízení podniku. Plze : Vydavatelství a nakladatelství Aleš en k, 2009, s. 279. ISBN 978-80-7380-174-8. s. 144.
77
Pohotová likvidita LII Dalším ukazatelem je pohotová likvidita (likvidita 2. stupn ), která vyjad uje schopnost podniku vyrovnávat závazky bez prodeje zásob, které jsou považovány za nejmén likvidní zdroj137.
LII = (ob žná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky Doporu ovaná hodnota pro pohotovou likviditu je 1,0.138 Pokud je dosaženo této doporu ované hodnoty, podnik je schopen vyrovnat se se svými závazky, aniž by musel prodat své zásoby. Vyšší hodnota ukazatele je p ízniv jší spíše pro v itele, ale nikoliv pro akcioná e a vedení podniku. Nebo
velký objem ob žných aktiv vázaný ve form
pohotových prost edk p ináší jen malý nebo žádný úrok.
žná likvidita LIII žná likvidita, resp. likvidita 3. stupn , ukazuje, kolikrát pokrývají ob žná aktiva krátkodobé závazky podniku, nebo také kolika jednotkami ob žných aktiv je kryta jedna jednotka krátkodobých závazk .
LIII = ob žná aktiva / krátkodobé závazky ím vyšší je hodnota ukazatele, tím je pravd podobn jší zachování platební schopnosti podniku. Nevýhodou tohoto ukazatele je, že nep ihlíží ke struktu e ob žných aktiv z hlediska jejich likvidnosti a také nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazk z hlediska doby splatnosti. Pro b žnou likviditu je doporu ená hodnota v rozmezí 1,5-2,5.139 S analýzou likvidity je spojena i kategorie zvaná pracovní kapitál, který sice z hlediska metodického len ní pat í do skupiny ukazatel rozdílových, ale velmi úzce souvisí s likviditou, a proto se obvykle adí i k ukazatel m likvidity.
137
KALOUDA, F. Finan ní ízení podniku. Plze : Vydavatelství a nakladatelství Aleš en k, 2009, s. 279. ISBN 978-80-7380-174-8. s. 143. 138 GRÜNWALD, R., HOLE KOVÁ, J. Finan ní analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, 2007, s. 318. ISBN 978-80-86929-26-2. s. 115. 139 DLUHOŠOVÁ, D. Finan ní ízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, 2006, s. 191. ISBN 80-86119-58-0. s. 79.
78
Pracovní kapitál se obecn
vypo ítá jako rozdíl mezi ob žnými aktivy
a krátkodobými závazky. Je to ta ást ob žných aktiv, která je financována dlouhodobými finan ními zdroji a podnik s ní m že voln disponovat. Dle R kové [2007, s. 51] m žeme pracovní kapitál také chápat jako „ ást prost edk , které by podniku dovolily v omezeném rozsahu pokra ovat v jeho
innosti, pokud by byl nucen splatit p evážnou ást nebo
všechny krátkodobé závazky – jde tedy o finan ní polštá pro p ípad nouze.“ Obecn se doporu uje kladná hodnota pracovního kapitálu.
3.2.3 Ukazatele finan ní stability a zadluženosti Tato skupina ukazatel hodnotí finan ní stabilitu podniku vyplývající p edevším ze zadluženosti a zahrnuje celou adu ukazatel
hodnotících finan ní strukturu podniku.
Finan ní stabilitu lze posuzovat na základ analýzy vztahu podnikových aktiv a zdroj jejich krytí (pasiv). Pod pojmem zadluženost rozumíme skute nost, kdy podnik používá k financování svých aktiv cizí zdroje, tedy dluh. Podstatou analýzy finan ní stability a zadluženosti je tedy hledání optimálního vztahu mezi vlastním a cizím kapitálem. V praxi se používá celá ada pom rových ukazatel
zadluženosti, avšak mezi
nepoužívan jší ukazatele této kategorie pat í: ukazatel v itelského rizika, resp. celkové zadluženosti (debt ratio), kvóta vlastního kapitálu, resp. koeficient samofinancování (equity ratio),
Ukazatel v itelského rizika Základním ukazatelem, kterým se zpravidla vyjad uje zadluženost, je ukazatel itelského rizika, n kdy též celkové zadluženosti.
Ukazatel v itelského rizika = cizí kapitál / celková aktiva
Za cizí kapitál dosazujeme sou et t chto položek: rezervy, krátkodobé závazky, dlouhodobé závazky, bankovní úv ry a výpomoci a ostatní pasiva.
ím vyšší je hodnota
celkové zadluženosti, tím vyšší je riziko v itel .140 Ukazatel v itelského rizika je využívaný p edevším bankami p i posuzování žádosti o poskytnutí úv ru. Z tohoto hlediska je pro podnik žádoucí klesající trend hodnoty ukazatele v ase. 140
DLUHOŠOVÁ, D. Finan ní ízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, 2006, s. 191. ISBN 80-86119-58-0. s. 75.
79
Kvóta vlastního kapitálu Kvóta vlastního kapitálu neboli koeficient samofinancování je dopl kovým ukazatelem k ukazateli v itelského rizika. Sou et t chto dvou ukazatel
by m l dát
ibližn 1 (rozdíl m že být zp soben nezapo tením ostatních pasiv do cizího kapitálu).
Kvóta vlastního kapitálu
vlastní kapitál celková aktiva
Smyslem tohoto ukazatele je charakterizovat dlouhodobou finan ní stabilitu. Udává, do jaké míry je podnik schopen krýt sv j majetek vlastními zdroji a jak vysoká je jeho finan ní samostatnost. Obecn
platí, že zvyšování tohoto ukazatele znamená
upev ování finan ní stability. Avšak neúm rn vysoký ukazatel m že vést k poklesu výnosnosti vložených prost edk .141 Co se tý e hodnocení výsledk
u jednotlivých ukazatel
finan ní stability
a zadluženosti, nelze ur it p esné kritérium optimality. Vždy je d ležité brát v potaz obor, ve kterém firma podniká. Avšak pro pr mysl je zpravidla typický vyvážen jší pom r mezi vlastním a cizím kapitálem, p
emž se kapitálová struktura pr myslu p iklání spíše na
stranu vlastního kapitálu. Kdežto stavebnictví a obchod kloní svou strukturu k mén vyváženému pom ru a k cizím zdroj m financování.
3.2.4 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity m í relativní vázanost kapitálu v r zných formách aktiv, jak krátkodobých tak dlouhodobých. Nej ast ji tyto ukazatele vyjad ují dobu obratu nebo po et obrátek jednotlivých složek zdroj
i aktiv.
Dále jsou uvedeny pouze ty ukazatele aktivity, které budou využity v analytické ásti této práce, konkrétn se jedná o: obrat celkových aktiv, dobu obratu pohledávek, dobu obratu závazk .
141
DLUHOŠOVÁ, D. Finan ní ízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, 2006, s. 191. ISBN 80-86119-58-0. s. 73.
80
Obrat celkových aktiv Ukazatel obratu, respektive rychlosti obratu celkových aktiv m í obrat neboli intenzitu využití celkového majetku. Udává, kolikrát se aktiva obrátí v ro ních tržbách. Obecn platí, že ím je ukazatel vyšší, tím efektivn ji podnik využívá majetek.142
tržby celková aktiva
Obrat celkových aktiv
Doba obratu pohledávek Ukazatel doby obratu pohledávek vypovídá o strategii ízení pohledávek a udává, za jak dlouho jsou pr
rn placeny faktury. Doporu enou hodnotou je b žná doba
splatnosti faktur. Pokud je doba obratu pohledávek delší než b žná doba splatnosti faktur, znamená to nedodržování obchodn úv rové politiky ze strany obchodních partner . V tší firmy jsou zpravidla schopny akceptovat delší dobu splatnosti pohledávek. Naopak pro menší firmy m že delší doba splatnosti pohledávek v kone ném d sledku znamenat zna né finan ní problémy. 143 Obecn je žádoucí klesající trend tohoto ukazatele v ase.
Doba obratu pohledávek
pohledávky 360 tržby
Doba obratu závazk Doba obratu závazk charakterizuje platební disciplínu podniku v i dodavatel m. Ukazatel vyjad uje po et dní, na které dodavatelé poskytli podniku obchodní úv r. Obecn platí, že doba obratu závazk by m la být delší než doba obratu pohledávek, aby nebyla narušena finan ní rovnováha ve firm .
Doba obratu závazk
závazky 360 tržby
142
DLUHOŠOVÁ, D. Finan ní ízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, 2006, s. 191. ISBN 80-86119-58-0. s. 83. 143 R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 60.
81
3.2.5 Ukazatele toku hotovosti Analýza pen žních tok (cash flow) má za úkol zachytit jevy, které signalizují platební potíže a posoudit, k jakému výsledku sp je finan ní situace firmy. Vypovídací schopnost mají p edevším ty ukazatele, které pom ují finan ní toky z provozní innosti k n kterým složkám výkazu zisku a ztráty i rozvahy. Mezi základní ukazatele toku hotovosti, které budou využity i v analytické ásti této práce pat í: obratová rentabilita (cash provozní výkonnost), stupe oddlužení.
Obratová rentabilita Výše tohoto ukazatele a jeho vývoj v ase p edstavuje schopnost podniku vytvá et z obratového procesu finan ní p ebytky pot ebné pro další posilování pozice podniku, k udržení i op tovnému získání finan ní nezávislosti a k obsluze kapitálu. 144
Obratová rentabilita
cash flow z provozní innosti obrat
Cash flow z provozní innosti vypo ítáme jako sou et hospodá ského výsledku za žné ú etní období, odpis a zm ny pracovního kapitálu (bez finan ního majetku). Obrat v tomto ukazateli p edstavují tržby z b žné innosti podniku. Za poklesem hodnoty tohoto ukazatele stojí bu
zvýšený objem tržeb, nebo snížení vnit ního finan ního potenciálu
firmy. Za krajní p ijatelnou hodnotu se podle literatury145 považuje hodnota 0,09.
Stupe oddlužení Ukazatel stupn oddlužení je indikátorem racionality finan ní politiky podniku. Jde o pom r mezi financováním cizím kapitálem a schopností podniku vyrovnávat vzniklé závazky z vlastní finan ní síly.
144
R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 63. 145 GRÜNWALD, R., HOLE KOVÁ, J. Finan ní analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, 2007, s. 318. ISBN 978-80-86929-26-2. s. 142.
82
Stupe oddlužení
cash flow z provozní innosti cizí kapitál
Za rozumnou velikost ukazatele oddluženosti se podle R kové [2007, s. 63] považuje hodnota mezi 20 a 30 %. P
emž p i vývoji tohoto ukazatele v ase se za
žádoucí považuje rostoucí trend. Naopak klesající hodnota indikuje rostoucí napjatost finan ní pozice podniku.
3.3
Analýza soustav ukazatel - bankrotní a bonitní modely Vytvo it si p edstavu o finan ním zdraví firmy pouze na základ
hodnocení
jednotlivých pom rových ukazatel je skoro nemožné. Hlavní nevýhodou pom rových ukazatel ve finan ní analýze je totiž p edevším jejich stati nost a orientace na finan ní výsledky v minulosti. Minulé finan ní výsledky nemusí být dostate ným podkladem pro ur ení budoucí finan ní výkonnosti firmy, nebo zatímco podle pozitivních výsledk jedné skupiny ukazatel m žeme usuzovat na dobré finan ní zdraví firmy, jiná skupina ukazatel se m že vyvíjet negativn a signalizovat tak ur ité problémy podniku. Protože je pom rová analýza asto používána ve firemní praxi, existovala ada pokus , jak její nedostatky v co nejv tší mí e eliminovat a orientovat ji více na budoucnost. Byly tak vytvo eny tzv. bankrotní a bonitní modely, jejichž cílem je jedním íslem vyjád it finan
-ekonomickou situaci a výkonnost podniku a upozornit na
ípadné ohrožení finan ního zdraví ú etní jednotky i na hrozící bankrot firmy. Hovo í se také o tzv. systémech v asného varování nebo predik ních modelech finan ní úrovn . Bankrotní a bonitní modely vychází z p edpokladu, že v podniku již n kolik let ed úpadkem dochází k ur itým anomáliím ve vývoji, které jsou charakteristické práv pro ohrožené podniky. Základní rozdíl mezi t mito modely je následující. Bankrotní modely mají za úkol informovat uživatele o tom, zda je firma v dohledné dob ohrožena bankrotem. Vychází se p itom z p edpokladu, že každá firma, která je ohrožena bankrotem, již n kolik let p ed touto událostí, vykazuje ur ité symptomy, které jsou pro bankrot typické. K nej ast ji zmi ovaným symptom m hrozícího bankrotu
83
pat í problémy s b žnou likviditou, výší
istého pracovního kapitálu a problémy
s rentabilitou celkového vloženého kapitálu.146 Bonitní modely mají za cíl diagnostikovat finan ní zdraví firmy, resp. stanovit zda firma pat í mezi dobré
i špatné podniky. Využívají syntézy poznatk
z analýzy
výkonnosti (rentability) a analýzy finan ní pozice (likvidity, solventnosti, finan ní stability). Posuzovaná firma musí být srovnatelná s jinými firmami, a to p edevším v rámci jednoho oboru podnikání. i aplikaci predik ních model bychom m li mít na pam ti, že jsou spíše ur itým dopl kem k základní finan ní analýze a nemohou ji zcela nahradit, nebo ta mnohem detailn ji zkoumá jednotlivé oblasti finan ního hospoda ení podniku. Zárove lze za ur itý nedostatek bankrotních a bonitních model
ozna it skute nost, že v tšina takto
vytvo ených soustav pracuje s výzkumy ekonomických podmínek, které nejsou shodné s eským ekonomickým prost edím. P i využívání t chto model bychom tedy m li dbát na opatrnost jejich interpretace. Nicmén
postupem
asu byly i pro podmínky
R
vytvo eny specifické soustavy, a to jak na stran bankrotních, tak i bonitních model . V další ásti práce jsou uvedeny vybrané bankrotní a bonitní modely. Tento p ehled však není a nem že být vy erpávající, snahou je ukázat a charakterizovat nejvýznamn jší modely a p edevším pak ty, které budou využity v analytické ásti této práce.
3.3.1 Altmanovy modely Jedním z nejstarších, ale stále ješt hojn používaným modelem predikce finan ní tísn je Altman v model, který byl zpracován v roce 1968 E. I. Altmanem. Tento p vodní Altman v model se snaží pomocí diskrimina ní analýzy stanovit ur itou hranici, která by rozd lila podniky na ty, u nichž je vysoká pravd podobnost bankrotu a na ty, kterým nebezpe í bankrotu nehrozí. P i konstrukci modelu profesor Altman ve své studii147 pracoval s celkem 66 pr myslovými ve ejn obchodovatelnými spole nostmi v USA, které rozd lil na dv stejn velké skupiny. První skupinu tvo ily podniky bankrotující a ve druhé byly podniky „zdravé“. Pro ú ely predikce hrozící finan ní tísn bylo autorem nejprve vybráno 22 ukazatel . Poté s využitím diskrimina ní analýzy snížil jejich po et na p t ukazatel , které p i testování nejlépe identifikovaly finan ní tíse . 146
R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 72. 147 ALTMAN, E. I. Financial Ratios, Discriminang Analysis and the Prediction of Corporate Bankruptcy. Journal of Finance, 1968, Vol. 23, No. 4, pp. 589-609.
84
První Altman v model (Z-score, resp. ZETA score) je ur en pro skupiny firem ve ejn obchodovatelných na burze. Tento model se skládá ze sou tu p ti pom rových ukazatel , jimž je p azena r zná váha. Altman v model pro ve ejn obchodované spole nosti148 je následující: Z = 1,2 X1 + 1,4 X2 + 3,3 X3 + 0,6 X4 + 1,0 X5, kde
X1 = pracovní kapitál / celková aktiva, X2 = zadržený zisk / celková aktiva, X3 = zisk p ed úroky a zdan ním / celková aktiva, X4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / cizí kapitál, X5 = tržby / celková aktiva.
Výsledek lze interpretovat následovn : Z > 2,99 1,81< Z Z
1,81
prosperující podnik, 2,99
„šedá zóna“,
pásmo bankrotu.
Ocitne-li se podnik v tzv. „šedé zón “ nelze na základ Altmanova modelu firmu jednozna
ozna it za úsp šnou, ale zárove
tak ji nem žeme hodnotit jako firmu
s problémy. Pro up esn ní je t eba využít dalších predik ních model . Pokud se však podnik dostane do pásma bankrotu, pak se u n j podle T. Pet íka149 mohou problémy ve finan ní stabilit a výkonnosti objevit již do dvou let od jejího stanovení. Naopak tentýž autor tvrdí že, když p i hodnocení firma získá hodnotu Z v tší jak 2,99, jde o slušný výhled na udržení finan ní výkonnosti a stability firmy, v posuzovaném horizontu, tj. obvykle do 5 let. Aplikovatelnost p vodního ZETA skóre modelu na eské podmínky je zna diskutabilní. Nejvíce se jeho vypovídací schopnost pro eské podniky kritizuje z d vodu výrazné odlišnosti eského a amerického ekonomického prost edí a rozdílnosti amerických a
eských ú etních standard . Kritizovány jsou rovn ž n které ukazatele obsažené
148
ALTMAN, E. I. Corporate Distress Prediction Models in a Turbulent Economic and Basel II Environment. NYU Working Paper, September 2002, No. FIN-02-052. 149 PET ÍK, T. Ekonomické a finan ní ízení firmy (Manažerské ú etnictví v praxi). Praha: Grada Publishing, 2009. s. 736. ISBN 978-80-247-3024-0. s. 253-254.
85
v modelu. Nap . ukazatel X2, tj. pom r zadrženého zisku k celkovým aktiv m. Zadrženým ziskem se v souladu s anglosaskou terminologií rozumí výsledek hospoda ení minulých let a fondy ze zisku. Marek P. a kolektiv ve své knize150 uvád jí, že je tento ukazatel asto kritizován kv li tomu, že diskriminuje malé a za ínající podniky, kte í dosud nem li možnost si v minulých obdobích vytvo it zadržený zisk. Je však t eba podotknout, že malé a st ední podniky také nej ast ji krachují. Pozd ji byl „Zeta skóre“ model p epracován Altmanem tak, aby byl využitelný i pro ve ejn neobchodované spole nosti. Tento model z r. 1983 vychází op t ze situace na americkém trhu, avšak oproti p vodnímu modelu je v ukazateli X4 tržní hodnota vlastního kapitálu nahrazena vlastním kapitálem, jak ho známe z ú etnictví.
Altman v model pro ve ejn neobchodované spole nosti vypadá následovn
151
:
Z´= 0,717 X1 + 0,847 X2 + 3,107 X3 + 0,420 X4 + 0,998 X5, kde
X1, X2, X3, a X5 mají stejný význam jako v p edchozím modelu Z, X4 = vlastní kapitál / cizí kapitál.
Interpretace výsledku: Z´ > 2,9
uspokojivá finan ní situace,
1,2 < Z´
2,9
Z´
„p ímí kandidáti bankrotu“.
1,2
„šedá zóna“,
Tento model pro ve ejn
neobchodované spole nosti, však stále není zcela
využitelný pro eské podmínky. Další snahou bylo minimalizovat vliv oboru podnikání na hodnotu ZETA. V roce 1995 profesor Altman zjistil, že p edchozí dva modely nejsou využitelné pro všechny trhy, resp. pro všechny typy spole ností. Vytvo il nový model, který vylu uje z konstrukce ukazatel obratovosti X5.
150
MAREK, P. A KOL. Studijní pr vodce financemi podniku. Praha: Ekopress, 2009, s. 309. ISBN 978-80-86929-49-1. 151 KALOUDA, F. Finan ní ízení podniku. Plze : Vydavatelství a nakladatelství Aleš en k, 2009, s. 279. ISBN 978-80-7380-174-8. s. 152.
86
Altman v model z roku 1995, který autor zmi uje i ve své studii152 zve ejn né v roce 2002, slouží pro ov ení finan ního zdraví p edevším nevýrobních spole ností a podle samotného autora je vhodný rovn ž pro rozvíjející se trhy. Využitelnost pro eskou republiku je tedy mnohem vyšší než u p edchozích dvou model . I p i výpo tech v aplika ní ásti práce bude up ednostn n práv tento model ur ený pro nevýrobní podniky a rozvíjející se trhy.
Altman v model pro nevýrobní podniky a rozvíjející se trhy [Altman, 2002]: Z´´ = 6,56 X1 + 3,26 X2 + 6,72 X3 + 1,05 X4, kde
X1 = pracovní kapitál / celková aktiva, X2 = zadržený zisk / celková aktiva, X3 = zisk p ed úroky a zdan ním / celková aktiva, X4 = vlastní kapitál / cizí kapitál.
Interpretace: Z´´ > 2,6
prosperující spole nost,
1,1 < Z´´
2,6
„šedá zóna“,
Z´´ 1,1
pásmo bankrotu.
Nevhodnost mechanické aplikace prvních dvou Altmanových model v R byla hlavním d vodem snah o konstrukci index finan ního zdraví podniku, které by odrážely reálie podnikatelského prost edí v R. P íkladem je dále uvedený Index d
ryhodnosti
eského podniku.
3.3.2 Model „IN“ Index d Autory tzv. index d
ryhodnosti ryhodnosti jsou eši, manželé Ivan a Inka Neumaierovi. Ti
s ohledem na specifika tržního prost edí
R vytvo ili obdobu Altmanovy Z-funkce
v n kolika variantách, které se v názvu liší rokem publikace i vzniku dané varianty.
152
ALTMAN, E. I. Corporate Distress Prediction Models in a Turbulent Economic and Basel II Environment. NYU Working Paper, September 2002, No. FIN-02-052.
87
Index IN95 bec nejznám jší index d
ryhodnosti je Index IN95. Je vyjád en rovnicí
obsahující ur ité pom rové ukazatele, kterým je p azena váha. Tyto váhy na rozdíl od Altmana nejsou platné pro všechny podniky, nýbrž jsou váženým pr každého ukazatele v rámci ur itého odv tví národního hospodá ství
rem hodnot eské republiky.
Podle svého ú elu bývá model n kdy ozna ován jako „v itelský“. Index IN95 má s váhami pro ekonomiku R následující tvar153:
IN 95
kde
0,22
A CZ
0,11
EBIT Ú
8,33
EBIT A
0,52
VÝN A
0,10
A
jsou aktiva,
CZ
jsou cizí zdroje,
EBIT
je zisk p ed úroky a zdan ním,
Ú
jsou nákladové úroky,
VÝN
jsou výnosy
OA
jsou ob žná aktiva,
KZ
jsou krátkodobé závazky,
KBÚ
jsou krátkodobé bankovní úv ry a výpomoci
ZPL
jsou závazky po lh
A/ CZ
je finan ní páka,
EBIT/ Ú
je úrokové krytí,
EBIT/ A
je produk ní síla,
VÝN/ A
je obrat aktiv,
OA/(KZ + KBÚ) ZPL/VÝN
OA KZ KBÚ
16,80
ZPL VÝN
splatnosti (p íloha ú etní záv rky),
je b žná likvidita neboli likvidita 3. stupn ,
je doba obratu závazk po lh
splatnosti.
Pro každé odv tví, podle odv tvové klasifikace ekonomických inností OKE , stanovili manželé Neumaierovy [2002, s. 96] odlišné váhy jednotlivých ukazatel . V následující tabulce je uvedena hodnota indexu pouze pro textilní a od vní pr mysl, nebo v analytické ásti práce bude index aplikován na firmu z tohoto odv tví. U ukazatele EBIT/ = Ú je pro všechny OKE váha rovna 0,11 a u ukazatele OA/(KZ+KBÚ) iní váha jednotn 0,10. 153
NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada, 2002, s. 215. ISBN 80-247-0125-1. s. 95.
88
Tab. 9 Váhy indexu IN95 pro OKE textilní a od vní pr mysl OKE DB
Název
A / CZ
EBIT / A
VÝN / A
ZPL / VÝN
Textilní a od vní pr mysl
0,23
6,08
0,43
12,73
Zdroj: NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada, 2002, ISBN 80-247-0125-1. s. 97.
Interpretace indexu IN95154: IN95 > 2 1 < IN95 IN95
1
firma se schopností bezproblémov platit závazky, 2
„šedá zóna“ – firma s potenciálními problémy v placení závazk ,
firma s nedostate nou schopností plnit své závazky.
Jak uvádí Neumaierová a Neumaier [2002, s. 96] ov ení indexu IN95 na tisících eských firem ukázalo dobrou vypovídací schopnost pro odhad finan ní tísn , a to s úsp šností více než 70 %. Tento index rovn ž zohlednil v té dob pom rn vysokou platební neschopnost eských podnik , a to tím, že je v n m obsažen ukazatel doby obratu závazk po lh
splatnosti, o který se snižuje hodnota indexu IN95.
Index IN01 V roce 1999 byl zpracován tzv. „model vlastnický“ neboli Index IN99. Tento model respektuje skute nost, že z investorského pohledu není primární obor podnikání, nýbrž schopnost nakládat se sv enými finan ními prost edky. Proto jsou váhy v modelu IN99 shodné pro všechny obory podnikání v národním hospodá ství R. Spojením indexu IN95 s indexem IN99 vznikl index pro pr mysl nazvaný IN01, který vypovídá o schopnosti podniku tvo it hodnotu. Index pro pr mysl IN01 stanovili Neumaierová a Neumaier [2002, s. 99] takto: IN 01 0,13
A CZ
0,04
EBIT Ú
3,92
EBIT A
154
0,21
VÝN A
0,09
OA KZ KBÚ
NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada, 2002, s. 215. ISBN 80-247-0125-1. s. 97.
89
Interpretace indexu IN01: IN01 > 1,75 0,75 < IN01 IN01
0,75
podnik tvo í hodnotu, 1,75
„šedá zóna“,
podnik sp je k bankrotu.
Dosažená hodnota indexu IN01 v tší jak 1,75 pro pr myslový podnik znamená, že s pravd podobností 67% tvo í hodnotu. Hodnota IN01 menší jak 0,75 znamená, že podnik s pravd podobností 86% zbankrotuje.155
Index IN05 Podle test na pr myslových datech z roku 2004 manželé Neumaierovy ješt Index IN01 zaktualizovali a vznikl tzv. Index IN05, který se od p edchozího liší pouze nepatrn . Index IN05 je dán následující rovnicí156: IN 05 0,13
A CZ
0,04
EBIT Ú
3,97
EBIT A
0,21
VÝN A
0,09
OA KZ KBÚ
Vedle nov definované váhy u ukazatele EBIT/A se zm nily také hranice pro interpretaci: IN05 > 1,6 0,9 < IN05 IN05
0,9
m žeme p edpovídat uspokojivou finan ní situaci 1,6
„šedá zóna“,
firma je ohrožena vážnými finan ními problémy.
Ve Sborníku p ísp vku mezinárodní konference s názvem „Evropské finan ní systémy“, Neumaier a Neumaierová [2005, s. 147] dále zmi ují jeden pom rn významný problém v konstrukci index IN. Týká se ukazatele EBIT/U v p ípad úrok blížících se k nule. Neumaier a Neumaierová v t chto p ípadech doporu ují omezit hodnotu ukazatele EBIT/U hodnotou 9. Eliminuje se tím p ípad, kdy vliv ukazatele EBIT/U p eváží ostatní vlivy a hodnota indexu by se tím pádem blížila k nekone nu.
155
NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada, 2002, s. 215. ISBN 80-247-0125-1. s. 99. 156 NEUMAIEROVÁ, I. NEUMAIER, I. Index IN05. In: Sborník p ísp vk mezinárodní v decké konference „Evropské finan ní systémy“. Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU v Brn , 2005, s. 143 – 148. ISBN 80210-3753-9. s. 145.
90
3.3.3 Taffler v model157 Jedná se o bankrotní model, který udává pravd podobnost bankrotu spole nosti. Ukazatel byl poprvé publikován v roce 1977, a existuje jak v základním tak v modifikovaném tvaru. Ob verze však pracují se 4 ukazateli, které odrážejí klí ové charakteristiky platební neschopnosti spole nosti. Základní tvar Tafflerova modelu: Tz = 0,53 * X1 + 0,13 * X2 + 0,18 * X3 + 0,16 * X4, kde
X1 = rentabilita krátkodobých závazk (EBT / krátkodobé dluhy), X2 = likvidita (ob žná aktiva / cizí zdroje), X3 = krátkodobá zadluženost (krátkodobé dluhy / celková aktiva), X4 =likvidita – interval nepokrytý úv rem [(finan ní majetek – krátkodobé dluhy)/ provozní náklady].
emž za krátkodobé dluhy se považuje sou et t chto položek: krátkodobé závazky + b žné bankovní úv ry + krátkodobé finan ní výpomoci.
Interpretace základního Tafflerova modelu: Tz < 0
velká pravd podobnost bankrotu,
Tz > 0
malá pravd podobnost bankrotu.
Modifikovaná verze Tafflerova modelu: Tmod. = 0,53 * X1 + 0,13 * X2 + 0,18 * X3 + 0,16 * X´4, kde
X1, X2 a X3 mají stejný význam, jako v Tz, X´4 = (tržby/celková aktiva).
Interpretace modifikované verze Tafflerova modelu: Tmod. < 0,2
velká pravd podobnost bankrotu,
Tmod. > 0,3
malá pravd podobnost bankrotu.
157
Zpracováno dle R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 75.
91
Vedle bankrotních model , které predikují budoucí finan ní tíse podniku i jeho ohroženost bankrotem, jsou v následujícím textu uvedeny dva asto používané bonitní modely. Bonitní modely, jak už bylo zmín no výše, mají za cíl diagnostikovat finan ní zdraví podniku a za adit podnik, bu do skupiny „dobrý“ nebo do skupiny „špatný“.
3.3.4 Kralick v Quicktest Kralick v Quicktest p i hodnocení bonity podniku využívá následující soustavy ty rovnic158:
R1
vlastní kapitál aktiva celkem
R2
(cizí zdroje peníze ty u bank ) provozní cash flow
R3
EBIT aktiva celkem
R4
provozní cash flow výkony Po vypo ítání t chto ukazatel
p adíme jednotlivým výsledk m bodovou
hodnotou podle následující tabulky. Tab. 10 Bodování výsledk Kralickova Quicktestu R1 R2 R3 R4
0 bod <0 <3 <0 <0
1 bod 0 - 0,1 3-5 0 - 0,08 0 - 0,05
2 body 0,1 - 0,2 5 - 12 0,08 - 0,12 0,05 - 0,08
3 body 0,2 - 0,3 12 - 30 0,12 - 0,15 0,08 - 0,1
4 body > 0,3 > 30 > 0,15 > 0,1
Zdroj: R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 80.
Výsledné hodnocení firmy se skládá z 3 krok : Hodnocení finan ní stability – sou et bodové hodnoty R1 a R2 d lený 2, Hodnocení výnosové situace – sou et bod R3 a R4 d lený 2, 158
R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 79-80.
92
Hodnocení celkové situace – sou et bodové hodnoty finan ní stability a výnosové situace d lený 2.
Interpretace Kralickova Quicktestu: hodnocení celkové situace > 3
bonitní podnik,
hodnocení celkové situace v intervalu 1 – 3 hodnocení celkové situace < 1
„šedá zóna“
podnik má finan ní potíže.
3.3.5 Soustava bilan ních analýz dle R. Douchy159 Jedná se o soustavu ukazatel koncipovanou tak, že je možné ji použít v jakémkoli podniku bez ohledu na jeho velikost. Protože byla tato soustava vytvo ena v podmínkách eské republiky, m že poskytovat spolehlivé výsledky bez zkreslení jiným ekonomickým prost edím. Soustava obsahuje celkov t i varianty bilan ních analýz, od nejjednodušší po nejsložit jší. První varianta bilan ní analýzy poskytuje pouze orienta ní p ehled a nem la by být použita p i zásadních rozhodnutích, ani pro srovnávací analýzy v odv tví. T etí varianta obsahuje v tší množství ukazatel
a klade rovn ž vyšší nároky na pot ebu
zdrojových dat, zejména pot eba výkazu cash flow. Z t chto d vod bude dále popsána a v analytické ásti použita druhá varianta bilan ní analýzy Rudolfa Douchy. P estože vychází pouze z analýzy rozvahy a výkazu zisku a ztráty, poskytuje objektivní výsledky nahlížení na finan ní zdraví firmy. Bilan ní analýzy II., jejímž autorem je R. Doucha, se skládá ze soustavy 17 ukazatel , z nichž vznikají 4 díl í ukazatele a z nich nakonec 1 ukazatel celkový. Tato soustava hodnotí podnik ve ty ech základních sm rech, a to z hlediska stability, likvidity, aktivity a rentability. Jednotlivé ukazatele jsou pak konstruovány tak, že jejich zvyšující se hodnota znamená zlepšující se stav v podniku. Tento typ analýzy poskytuje pom rn rychlé, avšak seriozní výsledky.
159
Zpracováno dle R KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007, s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 75 - 79.
93
Ukazatele stability: (2 S1 S 2 S 3 S 4 2 S 5) , kde: 7
Celkový koeficient stability S
S1
vlastní kapitál stálá aktiva
S4
celková aktiva krátkodobé dluhy 5
vlastní kapitál 2 stálá aktiva
S2
S5
S3
vlastní kapitál cizí zdroje
celková aktiva zásoby 15
Ukazatele likvidity: (5 L1 8 L 2 2 L3 L 4) , kde: 16
Celkový ukazatel likvidity L
L1
2 finan ní majetek krátkodobé dluhy
L2
finan ní majetek pohledávky krátkodobé dluhy
L3
ob žná aktiva krátkodobé dluhy
L4
pra cov ní kapitál 3,33 pasiva celkem
Ukazatel aktivity: Celkový ukazatel za ukazatele aktivity A tržby celkem A1
2 pasiva celkem
( A1 A2 3
A3)
, kde:
tržby celkem 4 vlastní kapitál
A2
A3
idaná hodnota 4 tržby celkem
Ukazatel rentability: (3 R1 7 R 2 4 R3 2 R 4 R5) , kde: 17
Celkový ukazatel rentability R
R1
10 EAT idaná hodnota
R4
40 EAT (tržby výkony )
R2
R5
8 EAT vlastní kapitál
R3
20 EAT pasiva celkem
1,33 provozní VH ( provozní VH finan ní VH mimo ádný VH )
94
Finan ní zdraví firmy se pak posuzuje na základ
jediné hodnoty, kterou
vypo teme pomocí ukazatele: celkový ukazatel C
(2 S
4 L 1 A 5 R) 12
Interpretace výsledk Bilan ní analýzy II. R. Douchy: C>1
bonitní firma, resp. dobré finan ní zdraví firmy,
0,5 < C
1
0
0,5
„šedá zóna“, problémy v hospoda ení firmy,
alarmující výsledek.
Jak je vid t v konstrukci celkového ukazatele, je nejv tší váha p ikládána skupin ukazatel rentability. Pokud tedy vyjde záporná hodnota celkového ukazatele C, je z ejmé, že firma není schopna zhodnocovat sv ené finan ní prost edky. To pro ni zpravidla znamená odsouzení k zániku, jelikož je pro ni obtížné získávat další zdroje financování.
95
4
Analýza finan ního zdraví firmy JITEX a.s. (v konkurzu)
4.1
P edstavení spole nosti JITEX a.s.160
Obchodní jméno:
JITEX, a.s.
Sídlo:
U Vodárny 1506, 397 01 Písek
O
26073951
Právní forma:
akciová spole nost, akcie nejsou ve ejn obchodovatelné,
Datum vzniku:
9. 4. 2004
Majoritním vlastníkem spole nosti JITEX a.s., která svým hlavním oborem podnikatelské innosti spadá do odv tví textilního pr myslu, je její mate ská spole nost JITEX Písek, a.s. (vlastní 100 % akcií). Základním p edm tem
innosti je výroba a prodej úplet , pleteného ošacení,
pleteného prádla, pletených od
a ostatních pletených výrobk
v etn
jejich
komponent . U prodeje se jedná jak o velkoobchodní prodej, tak o maloobchodní prodej. Spole nost JITEX a.s. od svého vzniku v roce 2004 prošla adou zm n a v pr své dosavadní existence musela výrobc
hu
elit vysoké konkurenci, p edevším z ad asijských
levného textilu. V d sledku klesajícího odbytu výrobk
a snaze o zachování
efektivnosti výroby, byla spole nost n kolikrát nucena redukovat své výrobní kapacity a snižovat po ty pracovník . Zatímco pr
rný p epo tený po et zam stnanc spole nosti
v roce 2004 inil 555, v roce 2008 už m la spole nost pouze 171 zam stnanc . Ani kolikrát provedená vnit ní restrukturalizace spole nosti však nezabránila neustále klesajícímu odbytu výrobk a následným finan ním problém m firmy, které v ervenci 2009 vyústily až k podání návrhu na zahájení insolven ního ízení.
160
Informace erpány z Obchodního rejst íku http://portal.justice.cz a výro ních zpráv spol. JITEX, a.s.
96
4.1.1 Události p ed prohlášením konkurzu a sou asná situace spole nosti Jak již bylo zmín no výše, spole nost JITEX a.s. po celou dobu své existence elí klesajícímu odbytu výrobk , a to jak na domácím trhu, tak i na trzích zahrani ních. Významným distribu ním kanálem byly v minulých letech i ve ejné zakázky, zejména pro Armádu eské republiky. Podle údaj z Výro ní zprávy spole nosti za rok 2006 se ve ejné zakázky na celkovém prodeji spole nosti v roce 2006 podílely tém
dvaceti procenty,
avšak v následujících dvou letech již spole nost žádnou ve ejnou zakázku nezískala. vodem je op t rostoucí konkurence, která je schopna akceptovat tvrdé zadávací podmínky v kvalit , cen a dalších parametrech. Snahou spole nosti JITEX a.s. je bojovat s konkurencí cestou orientace na výrobky s vyšší p idanou hodnotou, výrobou od
podle
speciálních požadavk zákazník a v menší mí e výrobou kolekce pro danou zákaznickou skupinu. Jak se však zdá, zákazníci up ednost ují spíše nižší ceny než vysokou kvalitu, a tudíž tato strategie firm zatím p íliš nevychází. Nep íznivý vývoj odbytu výrobk se pak projevil i v celkové ekonomické situaci podniku. V roce 2008 spole nost dosp la ke ztrát ve výši 486 tisíc K . Ur itou roli v nep íznivém vývoji sehrála i sou asná hospodá ská krize, která ješt
více utlumila
poptávku po výrobcích spole nosti. V ervenci 2009 byla spole nost kv li neschopnosti splácet své závazky donucena podat na sebe návrh na zahájení insolven ního ízení. Ke dni 28.7.2009 evidovala závazky v celkové výši 47,7 mil. K , p
emž nadpolovi ní v tšinu závazk (62,4%) p edstavuje
pohledávka mate ské spole nosti JITEX Písek. Spole nost JITEX a.s. do zákonné lh ty 7 dn
od podání návrhu požádala soud o vyhlášení moratoria, kterému bylo po
ezkoumání oprávn nosti vyhov no. Moratorium, jež m lo spole nosti dát šanci na odvrácení úpadku, trvalo do listopadu 2009.161 Odvrátit úpadek se však nepoda ilo, a tak v listopadu 2009 Krajský soud v eských Bud jovicích rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek spole nosti. I p es tyto skute nosti spole nost stále pokra uje ve své podnikatelské innosti. Pokra ování ve výrob , která byla p vodn p islíbena pouze do konce roku 2009, totiž odsouhlasili v itelé JITEXu. V sou asné dob
se insolven ní správce pokouší najít
strategického investora, který by do podniku p inesl kapitál a pomohl ho „vzk ísit“. 161
Usnesení Krajského soudu v eských Bud jovicích KSCB 26 INS 4757/2009-A-9. Justice.cz [on-line]. Založeno 1. 2. 2010 [cit. 2.4.2010]. Dostupné na: < http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=documentDetail&vypisLi stiny.@slCis=300127920&vypisListin.@cEkSub=300000229>
97
4.2
Analýza pom rových ukazatel firmy JITEX a.s. Kapitola je rozd lena podle skupin jednotlivých ukazatel , tak jak byly uvedeny
v teoreticko-metodologické ásti této práce. Samostatn zde budou rozebrány vybrané pom rové ukazatele rentability, likvidity, finan ní stability a zadluženosti, aktivity a pom rové ukazatele na bázi hotovostního toku. Zdrojová data pro výpo ty, tj. ú etní záv rky spole nosti za roky 2004 – 2008 jsou uvedeny v p íloze. Ve výpo tech jsou použity vzorce uvedené v teoreticko-metodologické ásti práce, avšak s následujícími modifikacemi. Pokud je ve vzorci uvedena položka krátkodobé pohledávky, obsahuje krátkodobé pohledávky v etn
ostatních aktiv.
Krátkodobé závazky analogicky obsahují i položku ostatní pasiva. Cizí kapitál je tedy brán jako cizí kapitál v etn ostatních pasiv a položka ob žná aktiva v sob zahrnuje položku ostatních aktiv. Pokud je v ukazateli po ítáno s tržbami, rozumí se jimi sou et tržeb za prodej zboží (ve výsledovce ozna eno I.) a výkon (ozna ení II.). Naopak do položky tržeb nejsou zahrnuty tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého finan ního majetku, které jsou ovlivn ny spíše rozhodnutím managementu, než aby odrážely skute nou výkonnost firmy. Další modifikace se týká t ch p ípad , kdy ve vzorci dochází k soub hu intervalové (tokové) veli iny a veli iny stavové. Jak bylo uvedeno již v kapitole 3.2, p i soub hu tokové a stavové veli iny by pro lepší porovnatelnost hodnot m la stavová veli ina obsahovat pr
rnou hodnotu. Je to z toho d vodu, že toková veli ina (nap . EBIT) se
kumuluje po celé ú etní období, po které však stavová veli ina (nap . aktiva) m ní svou velikost. Tím, že použijeme prostý aritmetický pr
r stavu na po átku a na konci
sledovaného období, p i soub hu stavové a tokové veli iny ve vzorci, zmírníme i dokonce eliminujeme ur ité zkreslení hodnoty. Výsledky by tak m ly být objektivn jší. Tytéž modifikace vzorc jsou použity i v další kapitole 4.3. Je t eba ješt zd raznit, že celá analýza pom rových ukazatel je provád na za pomoci pouze ve ejn
dostupných zdroj , jako jsou nap íklad finan ní výkazy nebo
výro ní zprávy. Jde tedy o ryze externí finan ní analýzu, bez bližší znalosti rozhodnutí, které m ly dopady na výsledky hospoda ení spole nosti.
98
4.2.1 Ukazatele rentability Pom rové ukazatele rentability jsou asto používanými finan ními ukazateli p i hodnocení efektivnosti podniku. Obecn je žádoucí, aby m la rentabilita v asové ad rostoucí tendenci. Pro posuzování výnosnosti vloženého kapitálu spole nosti JITEX a.s. jsou vybrány ty nej ast ji využívané ukazatele, a to rentabilita celkového kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita tržeb a rentabilita náklad . Následující tabulka obsahuje vypo tené hodnoty t chto ukazatel za období 2005 – 2008.
Tab. 11 Ukazatele rentability v letech 2005 – 2008 Ukazatel ROA ROE ROS ROC
Konstrukce ukazatele EBIT / aktiva EAT / VK EAT / tržby EAT / náklady
2005 -0,566 x -0,524 -0,318
2006 0,954 -2,026 0,611 0,532
2007 0,003 0,305 0,002 0,002
2008 -0,009 -0,854 -0,006 -0,004
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
Jak je možno vid t v tabulce, hodnoty všech ukazatel rentability zaznamenaly ve sledovaném období 2005 – 2008 výrazn turbulentní vývoj. Je to dáno p edevším vývojem výsledku hospoda ení spole nosti, který se dá ozna it taktéž za turbulentní. Zatímco v roce 2005 spole nost dosáhla alarmující ztráty -95,96 mil. K , o rok pozd ji m la v bec nejvyšší istý zisk za celou dobu své existence (zisk 91,53 mil. K ). V roce 2007 už byl istý zisk pouze 215 tis. K . A v posledním sledovaném roce 2008 spole nost dosáhla op t ztráty, tentokrát ve výši -486 tis. K . Hospodá ské výsledky spole nosti (nap . alarmující ztráta v roce 2005) výrazn ovliv uje klesající odbyt jejích výrobk , daný p edevším sílící konkurencí z ad asijských výrobc levného textilu. V roce 2008 sv j díl na nep íznivém vývoji m la i hospodá ská krize, která ješt
více utlumila poptávku po výrobcích
spole nosti. Z tohoto d vodu musela spole nost n kolikrát p istoupit k již zmi ované vnit ní restrukturalizaci, aby zvrátila negativní trend výsledku hospoda ení. To se jí však povedlo pouze v roce 2006 a další roky byly op t ve znamení poklesu nejen výsledku hospoda ení, ale i výnosnosti vloženého kapitálu. Je-li pominut vývoj rentability vlastního kapitálu, všechny ukazatele výnosnosti vykazují v ase shodný trend. Mezi roky 2005-2006 lze pozorovat výrazný nár st hodnoty ukazatel , zatímco v následujících letech docházelo k negativnímu, resp. klesajícímu trendu t chto ukazatel .
99
Dále jsou n které ukazatele rentability komentovány zvláš . Rentabilita celkového kapitálu (ROA) dosahuje v roce 2005 a 2008 záporné hodnoty, což je dáno již zmi ovaným záporným výsledkem hospoda ení spole nosti. Kapitál je tak znehodnocován v mí e odpovídající ztrát . Naopak nejvyšší a tedy i nejlepší hodnoty dosáhl ukazatel ROA v roce 2006. Jedna koruna celkového kapitálu v tomto roce vygenerovala 0,954 K zisku, což je z hlediska výnosnosti výborný výsledek. Je t eba podotknout, že zde po ítáme s modifikací vzorce ROA, ve smyslu použití pr
rné hodnoty stavové veli iny p i
soub hu tokové a stavové veli iny ve vzorci. Pokud bychom pominuli toto zp esn ní a nepoužili pr
rnou hodnotu aktiv, vyšla by hodnota ukazatele ROA, respektive
výnosnost celkového kapitálu v roce 2006 „pouze“ 79 %. I tak je to ale výborný výsledek. Co se tý e rentability vlastního kapitálu, v roce 2005 nelze ukazatel na spole nost JITEX, a.s. aplikovat, nebo
v tomto roce spole nost dosáhla záporného výsledku
hospoda ení (-95,96 mil. K ) a zárove
záporného pr
rného vlastního kapitálu
(-42,96 mil. K ). Nelze tedy usuzovat na výnosnost vlastního kapitálu v tomto roce. V dalším roce, tj. 2006, dosáhla spole nost naopak zisku 91,54 mil. K , avšak pr
rný
vlastní kapitál v tomto roce stále vykazuje zápornou hodnotu (-45,17 mil. K ). Proto v tomto období rentabilita vlastního kapitálu dosahuje výrazn záporné hodnoty. Poslední dva zkoumané ukazatele, rentabilita tržeb a rentabilita náklad , vykazují shodný trend jako ukazatel rentability celkového kapitálu. Tedy mezi roky 2005-2006 lze sledovat nár st t chto ukazatel , tj. p íznivý vývoj, naopak v letech 2007 a 2008 je vývoj ukazatel negativní.
4.2.2 Ukazatele likvidity Další skupina pom rových ukazatel , ukazatele likvidity, jsou pro tuto práci velmi ležité, nebo mají poukázat na schopnost podniku hradit v as své splatné závazky. Mohla tedy spole nost JITEX a.s. b hem sledovaného období 2005-2008 v
t, že má
jaké problémy s platební schopností, které posléze v roce 2009 vyústily až v podání návrhu na insolven ní ízení? Odpov
zní ano. Všechny sledované ukazatele likvidity
totiž po celé období, tj. roky 2005 – 2008 dosahují nižších hodnot, než jsou hodnoty doporu ené. Vypo tené hodnoty jednotlivých ukazatel likvidity jsou uvedeny v následující tabulce. Je zde za azen i ukazatel pracovní kapitál, který sice z hlediska metodologického len ní pat í do skupiny ukazatel
rozdílových, ale velmi úzce souvisí s likviditou. 100
Pracovní kapitál totiž zjiš uje rozdíl a b žná likvidita podíl ob žných aktiv a krátkodobých závazk . V jednom p ípad , jde tedy o rozdíl a v druhém p ípad podíl dvou stejných veli in.
Tab. 12 Ukazatele likvidity v letech 2005 - 2008 Ukazatel LI. LII. LIII. PK
Konstrukce ukazatele finan ní majetek / kr. závazky (ob žná aktiva - zásoby) / kr. závazky ob žná aktiva / kr. závazky kr.pohledávky +FM+zásoby - kr.závazky
2005 0,035 0,152 0,444 -89 163
2006 0,039 0,191 0,648 -26 772
2007 0,025 0,212 0,704 -18 109
2008 0,007 0,174 0,785 -10 835
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
Vývoj okamžité, pohotové a b žné likvidity spole nosti JITEX a.s. je pro lepší ilustraci znázorn n rovn ž graficky. Obr. 12 Vývoj jednotlivých likvidit v letech 2005-2008 0,90 0,79
0,80
0,70
0,70
0,65
0,60 0,50
0,44
0,40 0,30
0,10
0,04
0,21
0,19
0,15
0,20
0,04
0,02
0,17 0,01
0,00 2005
2006 Okamžitá likvidita
Zdroj: Vlastní konstrukce na základ výpo
2007 Pohotová likvidita
2008 žná likvidita
z výro ních zpráv spole nosti JITEX a.s.
Pro okamžitou likviditu je doporu ována hodnota v rozmezí 0,2 – 0,4. Jak lze vysledovat v grafu, ani v jednom ze sledovaných období spole nost této hodnoty nedosáhla. V asovém vývoji lze dokonce sledovat klesající trend okamžité likvidity. Co se tý e pohotové likvidity, i zde jsou dosahované hodnoty spole nosti pod úrovní doporu ené hodnoty 1, a to pom rn výrazn . B žná likvidita sice v asové ad vykazuje rostoucí trend, ale op t je pod doporu enou hodnotou, která by m la být v rozmezí 1,5 – 2,5. Rostoucí trend b žné likvidity je zp soben rychlejším poklesem
101
krátkodobých závazk
oproti ob žným aktiv m, které sice rovn ž v ase klesají, ale
pomalejším tempem. Pracovní kapitál p edstavuje tu
ást ob žných aktiv, která je financována
dlouhodobými finan ními zdroji a podnik s ní m že voln disponovat. P estože se hodnota pracovního kapitálu v letech 2005 až 2008 zvyšuje, stále dosahuje záporných hodnot, což je negativní výsledek. Krátkodobé závazky po celé sledované období p evyšují hodnotu ob žných aktiv. Záporné hodnoty pracovního kapitálu tak mohou zna it, že kdyby byl podnik nucen splatit p evážnou ást nebo dokonce všechny své závazky, nem l by dostatek prost edk na to, aby mohl pokra ovat ve své innosti v plném, ba dokonce možná ani v omezeném rozsahu. Vzhledem k tomu, že všechny sledované likvidity po všechna období dosahují nižších než doporu ených hodnot a hodnota pracovního kapitálu dosahuje záporných hodnot, lze konstatovat, že podniku hrozí problémy s platební schopností.
4.2.3 Ukazatele finan ní stability a zadluženosti Další
skupinou
pom rových ukazatel
jsou
ukazatele
finan ní
stability
a zadluženosti. Jejich výpo et je znázorn n v následující tabulce. Tab. 13 Ukazatele finan ní stability a zadluženosti v letech 2005 - 2008 Ukazatel Konstrukce ukazatele itelské riziko cizí kap. / aktiva Kvóta vlastního kap. vlastní kap. / aktiva
2005 1,786 -0,786
2006 0,992 0,008
2007 0,987 0,013
2008 0,994 0,006
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
Vysoká výše celkové zadluženosti (v itelského rizika) v roce 2005 byla zp sobena záporným vlastním kapitálem v tomto roce. To se odrazilo ve výrazn vyšší hodnot cizího kapitálu oproti aktiv m a tedy i v dosažení takovéto hodnoty celkové zadluženosti. Ukazatel celkové zadluženosti však zaznamenal v letech 2005 až 2007 pozitivní klesající trend. V roce 2008 ovšem došlo k mírnému obratu ve prosp ch negativního rostoucího trendu tohoto ukazatele. Riziko v itel se tedy op t mírn zvýšilo. Kvóta vlastního kapitálu je dopl kovým ukazatelem k ukazateli v itelského rizika. Tento ukazatel tedy kopíruje pozitivní i negativní trend ukazatele celkové zadluženosti. Žádoucí jsou rostoucí hodnoty kvóty vlastního kapitálu v ase. Zvyšování tohoto ukazatele
102
v letech 2005 až 2007 tedy zna í na upev ování finan ní stability spole nosti. Naopak pokles míry finan ní stability lze pozorovat v roce 2008.
4.2.4 Ukazatele aktivity V rámci ukazatel
aktivity je zkoumán obrat celkových aktiv, doba obratu
pohledávek a doba obratu závazk . Tab. 14 Ukazatele aktivity v letech 2005 – 2008 Ukazatel
Konstrukce ukazatele
2005
2006
2007
2008
Obrat celkových aktiv
tržby/
1,083
1,562
1,556
1,567
36,135
38,398
40,490
aktiva
Doba obratu pohledávek
pohledávky*360 /tržby
55,140
Doba obratu závazk
závazky*360 / tržby
416,290 338,327 229,055 227,417
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
Hodnoty ukazatele obratu celkových aktiv jsou ve všech letech krom roku 2005 na pom rn dobré úrovni (kolísají kolem hodnoty 1,5). Podnik tedy v posledních t ech letech využívá sv j majetek efektivn ji než v roce 2005. íznivého vývoje u doby obratu pohledávek bylo dosaženo pouze v roce 2006, nebo z 55,14 dn v roce 2005 poklesla doba obratu pohledávek na 36,14 dní v roce 2006. estože výše pr
rných pohledávek v dalších dvou letech poklesla, byl zaznamenán
negativní vývoj doby obratu pohledávek. Je to z toho d vodu, že sou asn s poklesem výše pohledávek klesala i hodnota tržeb, avšak rychlejším tempem. Vyšší hodnoty doby obratu pohledávek vedou sou asn k vyšším kapitálovým náklad m a zat žují podnik také vyšší administrativou. Doba obratu závazk po celé sledované období vykazuje klesající trend. Spole nost je tedy schopna uhradit veškeré závazky z dosažených tržeb za stále kratší dobu. Nicmén klesající trend doby obratu závazk nem ní nic na tom, že závazky spole nosti (i když dochází k jejich poklesu) dosahují p i porovnání s tržbami po ád dosti vysokých hodnot, což signalizuje na možné problémy s platební schopností.
103
4.2.5 Ukazatele toku hotovosti Pom rové ukazatele na bázi pen žních tok rovn ž vypovídají o finan ní situaci podniku a mohou signalizovat i ur ité platební potíže firmy. P ed výpo tem jednotlivých ukazatel
toku hotovosti je t eba nejprve propo ítat hodnotu provozního cash flow
v jednotlivých letech, nebo
spole nost JITEX a.s. ve svých výro ních zprávách
nezve ejnila výkaz CF.
Provozní CF = EAT + odpisy DHM a DNM ±
pracovního kapitálu
Vliv jednotlivých složek pracovního kapitálu na provozní CF o
krátkodobých pohledávek => - CF, naopak
kr. pohledávek => + CF,
o
zásob => - CF, naopak zásob => + CF,
o
krátkodobých závazk => + CF, naopak kr. závazk => - CF.
Tab. 15 Výpo et provozního CF v jednotlivých letech Provozní CF EAT odpisy DHM a DNM kr. pohl s vlivem na provozní CF zásob s vlivem na provozní CF kr. závazk s vlivem na provozní CF provozní CF
2005 -95 958 10 666 18 829 46 909 35 901 16 347
2006 91 534 11 247 6 451 11 795 -83 339 37 688
2007 215 8 025 143 4 693 -14 903 -1 827
2008 -486 7 398 3 014 -665 -10 796 -1 535
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
V následující tabulce jsou vypo teny vybrané ukazatele toku hotovosti za období 2005 až 2008, konkrétn se jedná o ukazatel obratové rentability a stupn oddlužení. Tab. 16 Ukazatele toku hotovosti v letech 2005 - 2008 Ukazatel Obratová rentabilita Stupe oddlužení
Konstrukce ukaz. provozní CF / obrat162 provozní CF / CK
2005 0,089 0,079
2006 0,251 0,498
2007 -0,017 -0,030
2008 -0,018 -0,031
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
Obratová rentabilita udává finan ní efektivitu podnikového hospoda ení. Hodnota tohoto ukazatele po celé sledované období klesá, což zna í na stále menší schopnost
162
obrat = tržby za prodej zboží + výkony
104
podniku vytvá et z obratového procesu finan ní p ebytky nutné pro další posilování pozice podniku, i udržení i op tovnému získání finan ní nezávislosti. Stupe oddlužení udává, kolik procent závazk je podnik schopen splatit za 1 rok. V roce 2005 byl podnik schopen splatit za 1 rok 7,9% veškerých závazk . O rok pozd ji to byla tém
polovina všech závazk . V roce 2007 a 2008 je však ukazatel stupn oddlužení
ve znamení negativního klesajícího trendu, dokonce dosahuje záporné hodnoty. To zna í na to že, v roce 2007 a 2008 nebyl podnik schopen za 1 rok splatit žádné závazky. Je t eba podotknout, že tohoto negativního klesajícího trendu stupn oddlužení bylo dosaženo i p es pokles hodnoty cizího kapitálu v t chto letech. Je to z toho d vodu, že v roce 2007 a 2008 mnohem více než cizí kapitál poklesla hodnota provozního CF. Na poklesu hodnoty provozního CF se v roce 2007 nejv tší m rou podílel pokles istého zisku (z 91,5 mil. K v roce 2006 poklesl na hodnotu 215 tis. K v roce 2007). Zárove poklesla i hodnota pracovního kapitálu a taktéž hodnota odpis . V roce 2008 se na záporné hodnot provozního CF nejv tší m rou podílel další pokles pracovního kapitálu a zárove dosažená ztráta – 486 tis. K za b žné ú etní období.
105
4.3
Analýza finan ního zdraví firmy JITEX, a.s. Po provedení analýzy pom rových ukazatel následuje analýza finan ního zdraví
a identifikace finan ní tísn firmy JITEX, a.s. s využitím predik ních model . Predik ní modely, které jsou využity v této ásti práce, lze rozd lit na t i základní kategorie. První kategorii tvo í zástupci ist bankrotních model , mezi n ž pat í Altman v Z´´ skóre model, Taffler v index a Index IN95 manžel
Neumaierových. Tyto modely slouží
k identifikaci finan ní tísn a predikci hrozícího bankrotu. Index IN05, taktéž z „dílny“ manžel Neumaierových, nelze jednozna
za adit ani mezi bankrotní modely ani mezi
modely bonitní, nebo v sob kombinuje jak hledisko v itelské tak vlastnické. Poslední skupinu tvo í bonitní modely, které nám pomohou odhalit, zda je firma finan
zdravá i
má ur ité finan ní potíže. Zástupcem bonitních model je Kralick v Quick test a Bilan ní analýza R. Douchy. Postup výpo tu byl stejn jako u pom rové analýzy nejprve uveden v teoretickometodologické ásti práce. Nyní budou vybrané modely aplikovány na analyzovanou spole nost. Cílem je posoudit finan ní zdraví spole nosti a zárove zjistit, zda bylo možné již n kolik let dop edu o ekávat finan ní problémy, které dovedly podnik až do insolven ního ízení a následného úpadku. I v této ásti práce platí úpravy vzorc uvedené v kapitole 4.3. Zdrojová data pro výpo ty jsou obsahem p ílohy.
4.3.1 Altman v Z´´skóre model Altman v Z´´ skóre model byl použit ve verzi z roku 1995 pro nevýrobní spole nosti a rozvíjející se trhy, nebo
se nejvíce z t ech dosud publikovaných
Altmanových bankrotních model p iblížil podmínkám eských podnik .
106
Tab. 17 Z´´skóre model pro nevýrobní spole nosti a rozvojové trhy Z´´= 6,56*X1 + 3,26*X2 + 6,72*X3 + 1,05*X4
2005
PK celková aktiva 6,56 * PK / celková aktiva
-89 163 115 682 -5,056
-26 772 76 228 -2,304
-18 109 61 540 -1,930
-10 835 50 258 -1,414
-100 937 115 682 -2,844
-9 403 76 228 -0,402
-9 188 61 540 -0,487
-9 674 50 258 -0,628
EBIT celková aktiva 6,72 * EBIT / celková aktiva
-95 708 169 068 -3,804
91 539 95 955 6,411
215 68 884 0,021
-486 55 899 -0,058
vlastní kapitál cizí kapitál 1,05 * vlastní kapitál / cizí kapitál
-90 937 206 619 -0,462
597 75 631 0,008
812 60 728 0,014
326 49 932 0,007
-12,167 3,713 hrozí prosperující bankrot podnik
-2,382 hrozí bankrot
-2,093 hrozí bankrot
zadržený zisk celková aktiva 3,26 * zadržený zisk / celková aktiva
Z´´ skóre Hodnocení
2006
2007
2008
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
V tabulce 17 je uveden komplexní výpo et Altmanova Z´´skóre modelu pro spole nost JITEX, a.s. za období 2005 až 2008. Výsledky aplikace Altmanova modelu spolu s hodnocením jsou pro lepší p ehlednost zakresleny do grafu (obr. 13).
Obr. 13 Vývoj výsledk Z´´skóre modelu u spole nosti JITEX, a.s. 6,0 prosperující 4,0 podnik
3,7
šedá zóna 2,0 0,0 -2,0
2005
2006
hrozba bankrotu -4,0
2007
2008
-2,4
-2,1
-6,0 -8,0 -10,0 -12,0 -14,0
-12,2
Z´´ skóre
Zdroj: Vlastní konstrukce na základ výpo
Hranice hrozby bankrotu
Hranice šedé zóny
z výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
107
Podle výsledk Z´´skóre byla nejv tší hrozba bankrotu spole nosti v roce 2005 (Z´´skóre -12,2). Je však t eba podotknout, že podnik vznikl teprve v roce 2004. Tento fakt se mohl projevit zejména v ukazateli X2, který pom uje zadržený zisk a celková aktiva, nebo se dá p edpokládat, že nový podnik nemá p íliš velkou možnost vytvo it si za tak krátkou dobu existence zadržené zisky. Nejvíce však v tomto roce ovlivnil negativní výsledek Z´´skóre modelu nikoliv ukazatel rentability X2, nýbrž ukazatel likvidity X1, který pom uje pracovní kapitál a celková aktiva. Tomuto ukazateli je dána druhá nejv tší váha ze všech hodnocených ukazatel . Podnik p itom dosáhl výrazn
záporného
pracovního kapitálu, což zna í na to, že kdyby m l b hem jednoho roku uhradit všechny své závazky, m l by s tím zna né problémy. Rok 2006 byl jediným rokem, kdy bylo možné p edpokládat, že podnik nebude mít v dohledné dob finan ní problémy. Hodnota Z´´ skóre 3,7 byla totiž v tší než hranice 2,6, která ukon uje šedou zónu nevyhran ných výsledk
a ur uje, že podnik pat í mezi
prosperující spole nosti. Na tomto výsledku se nejv tší m rou podílel ukazatel X4. Je to dáno jednak jeho vysokou váhou, avšak p edevším dosažením „rekordního“ zisku spole nosti v roce 2006. Jak bylo uvedeno již v teoreticko-metodologické ásti práce, Altman v model by l predikovat úsp šnost
i neúsp šnost podniku na cca 2 roky dop edu. Když se
zam íme na vývoj v dalších dvou letech, tj. rok 2007 a rok 2008 vidíme, že se podnik op t dostal do pásma bankrotu. A co sice z výpo
kon ících rokem 2008 nevy teme, ale
žeme to íci, jelikož další vývoj podniku známe. V roce 2009 se podnik skute
dostal
do finan ní tísn , která vyústila až v prohlášení konkurzu na majetek JITEXu. Dá se tedy konstatovat, že Altman v model odhadl finan ní situaci podniku pom rn dob e. Do dvou let od predikce se podnik skute
ocitl ve finan ní tísni, která vyústila až v prohlášení
konkurzu na majetek spole nosti.
4.3.2 Index IN95 Stejn
jako Altman v Z´´skóre model snaží se i index IN95 zkoumat
pravd podobnost, se kterou se podnik v dohledné dob dostane do finan ní tísn .
108
Tab. 18 Index IN95 v letech 2005 - 2008 IN 95 = 0,23X1+0,11X2+6,08X3 + +0,43X4+0,10X5-12,73X6
2005
aktiva cizí zdroje 0,23 * aktiva / cizí zdroje
115 682 206 619 0,129
EBIT nákladové úroky 0,11 * EBIT / nákladové úroky EBIT aktiva 6,08 * EBIT / pr
2007
2008
76 228 75 631 0,232
61 540 60 728 0,233
50 258 49 932 0,232
-95 708 250 -42,112
91 539 5 9,000
215 0 0,000
-486 0 0,000
-95 708 169 068 -3,442
91 539 95 955 5,800
215 68 884 0,019
-486 55 899 -0,053
rná aktiva
206 133 169 068 0,524
263 643 95 955 1,181
119 977 68 884 0,749
108 130 55 899 0,832
ob žná aktiva krátkodobé závazky krátk. bankovní úv ry a výpomoci 0,10 * OA / (KZ+KBÚ)
70 569 158 970 0 0,044
48 978 75 631 0 0,065
42 738 60 728 0 0,070
39 216 49 932 0 0,079
závazky po lh splatnosti výnosy 12,73* pr r. ZPL / výnosy
17 529 206 133 1,083
22 919 263 643 1,107
15 279 119 977 1,621
9 701 108 130 1,142
výnosy aktiva 0,43 * výnosy / pr
IN95 Hodnocení
rná aktiva
2006
-45,938 15,172 -0,550 -0,053 finan ní bez finan ní finan ní finan ní tíse tísn tíse tíse
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
Pro výpo et indexu IN95 jsou použity váhy ur ené pro odv tví textilního pr myslu, jak byly uvedeny v tab. 10. U ukazatele X2 (EBIT/nákladové úroky) byla v roce 2006 výše úrok
pouze 5 tis. K . Aby tento ukazatel nep evážil hodnotu ostatních ukazatel
a hodnota indexu nevyšla zkreslená, byla v tomto p ípad úrove ukazatele X2 omezena na hodnotu 9 (vyzna eno erven ), jak to pro p ípad úrok blížících se k nule doporu ují auto i indexu. 163 A jak dopadlo hodnocení podniku po aplikaci indexu IN95? Index IN95 pro všechny sledované roky prokázal obdobné výsledky jako Altman v model. V roce 2006 hodnota indexu (15,172) p evýšila hodnotu 2 a tudíž se dalo s ur itou pravd podobností edpokládat, že podnik nebude ohrožen finan ní tísní. Naopak v roce 2005, 2007 a 2008 dosáhl index IN95 hodnoty menší než 1, což je hrani ní hodnota pro finan ní tíse
163
NEUMAIEROVÁ, I. NEUMAIER, I. Index IN05. In: Sborník p ísp vk mezinárodní v decké konference „Evropské finan ní systémy“. Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU v Brn , 2005, s. 143 – 148. ISBN 80210-3753-9. s. 147.
109
podniku. Po této predikci se v následujících letech dala se 70 % pravd podobností ekávat nedostate ná schopnost podniku splácet své závazky.
4.3.3 Index IN05 Pro porovnání a ov ení výsledk je uvedena ješt aplikace nejnov jšího indexu Neumaierových, tedy indexu IN05. Díl í výpo ty i celková hodnota indexu v etn jeho hodnocení je uvedena v tab. 19.
erven ozna ená hodnota v tabulce zna í, že i zde bylo
v roce 2006 pot ebné upravit hodnotu ukazatele X2, aby kv li nízkým nákladovým úrok m nedocházelo ke zkreslení celkové hodnoty indexu. Ukazatel X2 (EBIT/nákladové úroky) byl v tomto roce, stejn jako v p edchozím p ípad , omezen na hodnotu 9.
Tab. 19 Index IN05 v letech 2005-2008 IN 05 = 0,13X1+0,04X2+3,97X3+0,21X4+0,09X5
2005
aktiva cizí zdroje 0,13 * aktiva / cizí zdroje
115 682 206 619 0,073
76 228 75 631 0,131
61 540 60 728 0,132
50 258 49 932 0,131
EBIT nákladové úroky 0,04 * EBIT / nákladové úroky
-95 708 250 -15,313
91 539 5 9,000
215 0 0,000
-486 0 0,000
EBIT aktiva 3,97 * EBIT / pr
-95 708 169 068 -2,247
91 539 95 955 3,787
215 68 884 0,012
-486 55 899 -0,035
rná aktiva
206 133 169 068 0,256
263 643 95 955 0,577
119 977 68 884 0,366
108 130 55 899 0,406
ob žná aktiva krátkodobé závazky krátk. bankovní úv ry a výpomoci 0,09 * OA / (KZ+KBÚ)
70 569 158 970 0 0,040
48 978 75 631 0 0,058
42 738 60 728 0 0,063
39 216 49 932 0 0,071
IN05
-17,192
13,554
0,573
0,573
výnosy aktiva 0,21 * výnosy / pr
Hodnocení
rná aktiva
hrozí bankrot
2006
uspokojivá finan ní situace
2007
hrozí bankrot
2008
hrozí bankrot
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
Aplikací indexu IN05, bylo dosaženo obdobných výsledk
jako v p ípad
edchozích model . Jelikož v roce 2006 hodnota indexu IN05 p evýšila hodnotu 1,6, dala se podniku p edpovídat uspokojivá finan ní situace. Na tomto výsledku se nejv tší m rou podílel ukazatel X2 úrokového krytí (EBIT/nákladové úroky) a to z d vodu rekordního
110
zisku spole nosti v tomto roce a naopak výrazn nízkých nákladových úrok . I p es omezení hodnoty tohoto ukazatele na hodnotu 9 (podle doporu ení I. a I. Neumaerových), dosáhl ukazatel úrokového krytí vysoké hodnoty, a tudíž výrazn ovlivnil záv re né hodnocení. Avšak v roce 2005, 2007 a 2008 byla hodnota indexu IN05 nižší než 0,9, což za adilo podnik mezi ty, jimž hrozí vážné finan ní problémy. Jak Altman v Z´´ skóre model, tak indexy IN se tedy na p edpov di hrozících finan ních problém spole nosti shodly.
4.3.4 Taffler v model – modifikovaná verze Posledním ze skupiny bankrotních model , který bude aplikován na spole nost JITEX, a.s., je Taffler v model ve své modifikované verzi. Jak m žeme vid t v tabulce níže, tento model se shoduje v hodnocení s ostatními modely pouze v roce 2005 a 2006.
Tab. 20 Aplikace Tafflerova modelu v letech 2005 - 2008 Tmod. = 0,53*X1+0,13*X2+0,18*X3+0,16*X4 EBT krátkodobé dluhy 0,53 * EBT / krátkodobé dluhy ob žná aktiva cizí zdroje 0,13 * ob žná aktiva / cizí zdroje
2005 -95 958 141 020 -0,361
2006 91 534 117 301 0,414
2007 215 68 180 0,002
2008 -486 55 330 -0,005
70 569 206 619 0,044
48 978 75 631 0,084
42 738 60 728 0,091
39 216 49 932 0,102
krátkodobé dluhy celková aktiva 0,18 * krátkodobé dluhy / celková aktiva
158 970 115 682 0,247
75 631 76 228 0,179
60 728 61 540 0,178
49 932 50 258 0,179
tržby celková aktiva 0,16 * tržby / celková aktiva
183 154 169 068 0,173
149 917 95 955 0,250
107 156 68 884 0,249
87 587 55 899 0,251
0,104
0,926
0,520
0,527
Tmod. Hodnocení
malá malá malá velká pravd p. pravd p. pravd p. pravd p. bankrotu bankrotu bankrotu bankrotu
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
Na rozdíl od p edchozích model , Taffler v index ozna uje spole nost JITEX, a.s. za podnik, který v posledních dvou sledovaných letech nesp je k bankrotu, respektive pravd podobnost bankrotu je zde pouze malá.
111
4.3.5 Kralick v Quicktest První ze skupiny zvolených bonitních model , Quick test rakouského profesora Kralicka, hodnotí samostatn finan ní stabilitu a výnosovou situaci a z t chto hodnot pak ur uje celkovou situaci podniku. Tab. 21 Zdrojová data pro Kralick v Quick test Zdrojová data vlastní kapitál aktiva celkem cizí zdroje - finan ní majetek provozní CF EBIT aktiva celkem výkony
2005 -90 937 115 682 201 003 16 347 -95 708 169 068 117 825
2006 597 76 228 72 717 37 688 91 539 95 955 125 444
2007 812 61 540 59 218 -1 827 215 68 884 98 515
2008 326 50 258 49 595 -1 535 -486 55 899 80 766
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
edchozí tabulka (tab. 21) obsahuje zdrojová data pot ebná pro výpo et Quick testu. V následující tabulce (tab. 22) jsou uvedeny výpo ty Quick testu spolu s dosaženým bodovým hodnocením.
Tab. 22 Aplikace Kralickova Quick testu v letech 2005 - 2008 Konstrukce Kralickova Quicktestu R1 = vlastní kapitál /aktiva celkem Bodové hodnocení R1 R2 = (cizí zdroje - finan ní majetek) / provozní CF Bodové hodnocení R2 R3 = EBIT / aktiva celkem Bodové hodnocení R3 R4 = provozní CF / výkony Bodové hodnocení R4 FINAN NÍ STABILITA (body) = (R1+R2) / 2 VÝNOSNOST (body) = (R3+R4) / 2 CELKOVÁ SITUACE (body) = = (fin. stabilita + výnosnost) / 2
2005
2006
2007
2008
-0,786 0 12,296 3 -0,566 0 0,139 4 1,5 2
0,008 1 1,929 0 0,954 4 0,300 4 0,5 4
0,013 1 -32,413 0 0,003 1 -0,019 0 0,5 0,5
0,006 1 -32,309 0 -0,009 0 -0,019 0 0,5 0
1,75
2,25
0,5
0,25
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
Výsledné hodnocení jak pro finan ní stabilitu a výnosnost, tak pro celkovou situaci podniku, je pro lepší p ehlednost zakresleno do grafu.
112
Obr. 14 Vývoj výsledk Kralickova Quick testu spole nosti JITEX, a.s. 4,5 4 3,5 3 2,5 šedá zóna 2 1,5 1 finan ní 0,5 potíže 0 bonitní podnik
2005
2006
2007
FINAN NÍ STABILITA
VÝNOSNOST
hranice bonitního podniku
hranice finan ních potíží
Zdroj: Vlastní konstrukce na základ výpo
2008 CELKOVÁ SITUACE
z výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
Slovní hodnocení celkové situace je následující: rok 2005
hodnota 1,75 spadla do intervalu 1-3
„šedá zóna“,
rok 2006
hodnota 2,25 spadla do intervalu 1-3
„šedá zóna“,
rok 2007
hodnota 0,5 < 1
rok 2008
hodnota 0,25 < 1podnik
podnik má finan ní potíže, podnik má finan ní potíže.
Aplikace Kralickova Quick testu nám dala tyto výsledky. Zatímco v prvních dvou sledovaných letech z pohledu výnosnosti dosahuje spole nost pom rn dobrých hodnot, z hlediska finan ní stability je její situace hodnocena h e. To je zp sobeno zejména nízkým podílem vlastního kapitálu na celkových aktivech, respektive nízkou mírou finan ní stability, která je dokonce v roce 2005 záporná. V dalším sledovaném období (roky 2007 až 2008) se situace podniku výrazn zhoršila. Finan ní stabilita v t chto letech stává po ád na velmi nízké úrovni a navíc došlo k výraznému zhoršení situace spole nosti z pohledu výnosnosti. Co se tý e celkové situace podniku, lze podle Kralickova Quick testu sledovat negativní trend zejména v období 2007 až 2008. Zatímco v roce 2005 a 2006 ohodnotil test celkovou situaci spole nosti v šedé zón nevyhran ných výsledk , kdy nelze po provedení testu jednozna
ur it, zda se jedná o bonitní podnik i podnik s finan ními potížemi. Tak
113
v roce 2007 a 2008 vyšlo hodnocení celkové situace jednozna
. Spole nost JITEX, a.s.
je podnikem s finan ními potížemi.
4.3.6 Bilan ní analýza II. dle R. Douchy Pro ov ení nebo p ípadné vyvrácení p edchozích výsledk
využijeme ješt
druhého bonitního modelu, a to Bilan ní analýzy podle R. Douchy, která hodnotí situaci podniku pon kud komplexn ji – z hlediska stability, likvidity, aktivity a rentability.
Tab. 23 Díl í ukazatele bilan ní analýzy R. Douchy Ukazatel Konstrukce ukazatele stability S1 vlastní kapitál / stálá aktiva S2 vlastní kapitál *2/ stálá aktiva S3 vlastní kapitál / cizí zdroje S4 celková aktiva / (kr. dluhy * 5) S5 celková aktiva / (zásoby * 15) S = (2S1+S2+S3+S4+2S5) / 7 Ukazatel Konstrukce ukazatele likvidity L1 (2 * FM )/ kr. dluhy L2 (FM + pohledávky) / kr. dluhy L3 ob žná aktiva / kr. dluhy L4 (pracovní kapitál * 3,33) / pasiva L = (5L1+8L2+2L3+L4) / 16 Ukazatel Konstrukce ukazatele aktivity A1 A2
(tržby celkem / 2) / pasiva (tržby celkem / 4) / VK (p idaná hodnota * 4) / tržby A3 celkem A = (A1+A2+A3) / 3 Ukazatel Konstrukce ukazatele rentability R1 R2 R3 R4
10 * EAT / p idaná hodnota 8 * EAT / vlastní kapitál 20 * EAT / pasiva 40 * EAT / (tržby + výkony)
1,33 * provozní VH / (provozní VH + finan ní VH + mimo . VH) R = (3R1+7R2+4R3+2R4+R5) / 17 R5
2005
2006
2007
2008
-2,016 -4,032 -0,440 0,146 0,166 -1,146
0,022 0,044 0,008 0,202 0,147 0,084
0,043 0,086 0,013 0,203 0,137 0,095
0,030 0,059 0,007 0,201 0,110 0,078
2005
2006
2007
2008
0,071 0,152 0,444 -2,567 -0,007
0,077 0,191 0,648 -1,170 0,127
0,050 0,212 0,704 -0,980 0,148
0,013 0,174 0,785 -0,718 0,144
2005
2006
2007
2008
0,602 -1,185
0,844 -0,896
0,796 38,932
0,798 39,214
0,121
1,056
1,345
1,055
-0,154
0,334
13,691
13,689
2005
2006
2007
2008
-155,675 17,870 -11,351 -20,957
21,413 -16,211 19,079 24,423
0,058 2,441 0,062 0,080
-0,206 -6,833 -0,174 -0,222
1,302
1,342
5,945
-0,733
-25,174
4,545
1,389
-2,960
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
114
Díl í výpo ty jednotlivých oblastí Bilan ní analýzy jsou uvedeny v tab. 23. Následující tabulka pak ukazuje celkové výsledky analýzy v jednotlivých letech, v etn slovního hodnocení. Tab. 24 Celkový ukazatel Bilan ní analýzy R. Douchy Celkový ukazatel Bilan ní analýzy II. C = (2S + 4L+ 1A +5R) / 12 Hodnocení
2005 -10,695
2006 1,978
alarmující finan ní problémy zdraví
2007 1,785
2008 -0,031
finan ní alarmující zdraví problémy
Zdroj: Vlastní výpo et na základ výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
Výsledky Bilan ní analýzy R. Douchy ukazují na alarmující problémy firmy v roce 2005 a 2008. Jelikož je v konstrukci celkového ukazatele nejv tší váha p ikládána skupin ukazatel rentability, dá se usuzovat na to, že firma není schopna dostate
zhodnocovat
sv ené finan ní prost edky. Ke špatnému hodnocení firmy však v t chto letech velkou rou p isp lo i dosažení záporného výsledku hospoda ení za ú etní období. V roce 2006 je hodnocení jako u v tšiny p edchozích model pozitivní. Firma je ozna ována za finan
zdravou. Avšak v hodnocení, že je firma finan
zdravá
i v dalším roce 2007, je s v tšinou ostatních aplikovaných model rozpor. P estože je v modelu nejmenší váha p isuzována ukazatel m aktivity, byl to práv jeden zástupce z ad ukazatel aktivity (konkrétn ukazatel výkonnosti vlastního kapitálu A2), který nejvíce isp l k za azení spole nosti do kategorie „finan
zdravá“. K tomuto, od ostatních
model odlišnému za azení firmy v roce 2007 p isp ly rovn ž ukazatele rentability, jimž je v modelu p isuzována nejv tší váha - p edevším pak ukazatel R5.
115
4.4
Zhodnocení finan ního zdraví firmy JITEX, a.s. Finan ní zdraví spole nosti bylo nejprve prozkoumáno pomocí analýzy
pom rových ukazatel , která podrobn rozebírá podnik z hlediska rentability, likvidity, aktivity, finan ní stability a zadluženosti a z hlediska toku hotovosti. Následn bylo na spole nost JITEX, a.s. aplikováno celkem 6 predik ních model , z toho 3 ze skupiny bankrotních model , 2 ze skupiny model bonitních a 1 kombinující oba pohledy. Tyto modely nám umožnily získat jediný výsledek, na jehož základ je možné utvo it si obrázek o finan ním zdraví podniku. Zatímco bonitní modely nabídly pohled na finan ní zdraví podniku, bankrotní modely se snažily identifikovat finan ní tíse a p edpov
t, zda podniku v dohledné dob hrozí i nehrozí bankrot.
Ohodnocení spole nosti JITEX, a.s. spolu s díl ími výpo ty bylo provedeno v p edchozí kapitole. V tab. 25 jsou pro srovnání uvedeny komplexní výsledky hodnocení finan ního zdraví firmy za všechny modely.
erven je ozna ena identifikovaná finan ní
tíse , respektive možné ohrožení podniku bankrotem. Zelená barva zna í finan
zdravý
(bonitní) podnik, respektive podnik, kterému v nejbližší dob nehrozí bankrot. Šedá barva znamená, že se hodnocení modelu ocitlo v šedé zón nevyhran ných výsledk , tj. aplikací tohoto modelu nebylo možné jednozna
za adit podnik mezi finan
zdravé podniky
bez hrozby bankrotu nebo naopak mezi podniky s identifikovanou finan ní tísní a hrozícím bankrotem. Tab. 25 Porovnání výsledk aplikace bankrotních a bonitních model u spole nosti JITEX, a.s. Název modelu
2005
2006
2007
2008
Altmanovo Z´´ skóre Taffler v index Index IN95
-12,167 0,104 -45,938
3,713 0,926 15,172
-2,382 0,520 -0,550
-2,093 0,527 -0,053
Index IN05 Kralick v Quick test Bilan ní analýza R. Douchy
-17,192 1,750 -10,695
13,554 2,250 1,978
0,573 0,500 1,785
0,573 0,250 -0,031
Zdroj: Vlastní zpracování na základ výpo tu z výro ních zpráv spole nosti JITEX, a.s.
Pokud mezi sebou porovnáme výsledky ist bankrotních model , zjistíme, že Altman v Z´´skóre model a Index IN95 vykázaly totožné výsledky. Shodn za adily spole nost JITEX, a.s. mezi podniky, jimž v blízké budoucnosti po vyslovené predikci v roce 2005, 2007 a 2008 hrozí bankrot. Tentýž názor má pro to samé období Index IN05. Existuje však jeden ze zástupc bankrotních model , a to Taffler v index, který v roce 116
2007 a 2008 p edpovídal podniku do budoucna malou pravd podobnost bankrotu. Te , když víme, že podnik se v budoucnu, lépe
eno v roce 2009, do finan ních potíží, které
následn vyústily až v prohlášení konkurzu na majetek spole nosti, dostal, m žeme tvrdit, že Taffler v model jako jediný z bankrotních model neodhadl finan ní situaci podniku zcela správn . Bankrotní modely se tedy až na jedinou výjimku v p edpov di možného bankrotu shodly. Kdežto u bonitních model byl v hodnocení zaznamenán ur itý rozpor. Kralick v Quick test v prvních dvou sledovaných letech 2005 a 2006 nedokázal jasn ur it finan ní zdraví podniku. Ocitl se totiž v šedé zón
nevyhran ných výsledk . Pokud se však
podíváme na výsledky bilan ní analýzy R. Douchy, m žeme se v roce 2005 p iklonit na stranu podniku, který je ohrožen finan ními problémy. Naopak v roce 2006 bylo možné spole nost JITEX, a.s. ozna it za finan
zdravou. V roce 2007 se hodnocení obou
vybraných bonitních model taktéž liší. Zatímco Bilan ní analýza R. Douchy adí podnik mezi finan
zdravé, Kralick v Quick test se domnívá, že má podnik ur ité finan ní
problémy. Kone
v roce 2008 došlo ke shod obou model a rovn ž ke shod s v tšinou
bankrotních model . V roce 2008 má podnik alarmující problémy a do budoucna hrozí s velkou pravd podobností jeho bankrot. estože se bankrotní a bonitní modely pom rn
v hodnocení shodly, ur ité
nejasnosti v ur ení finan ního zdraví podniku se p i aplikaci objevily. Bude tedy p ínosné ov it si tyto výsledky pomocí zp tného pohledu na výsledky z provedené analýzy pom rových ukazatel v kapitole 4.2. Co se tý e ukazatel rentability, nejlepší výnosnost byla dosažena v roce 2006, v ostatních letech je na tom spole nost z hlediska výnosnosti vloženého kapitálu špatn . V roce 2008 dokonce dosahuje u všech rentabilit záporné hodnoty. Alarmující výsledky z analýzy pom rových ukazatel vyplynuly p edevším v oblasti likvidity. JITEX, a.s. po všechna sledovaná období dosahoval nižších než doporu ených hodnot u okamžité, pohotové i b žné likvidity. Podnik je tedy po celé sledované období ohrožen platební neschopností. Rovn ž hodnoty pracovního kapitálu jsou po celé sledované období záporné a zna í na to, že kdyby byl podnik nucen splatit p evážnou ást nebo dokonce všechny své závazky, nem l by dostatek prost edk
na to, aby mohl pokra ovat ve své
v plném, ba dokonce možná ani v omezeném rozsahu. Z ukazatel
innosti
finan ní stability
a zadluženosti jmenujme p edevším pokles míry finan ní stability v roce 2008 a zárove
117
zvýšení v itelského rizika v tomto roce. Na velmi špatné výsledky upozornily i ukazatele toku hotovosti, zejména pak v posledních dvou sledovaných obdobích (rok 2007 a 2008). Podle v tšiny aplikovaných model bylo tedy možné akciovou spole nost JITEX ozna it za finan
zdravou a bez hrozby bankrotu, pouze v roce 2006. A to díky
provedení zm n ve velikosti a struktu e spole nosti ke konci roku 2005, které posléze vedly ke snížení zejména režijních náklad . Tyto úspory, spolu se získanou zakázkou pro Armádu R, znamenaly obrat k lepšímu. Zatímco v roce 2005 firma zaznamenala ztrátu ve výši 95,96 mil. K , v roce 2006 dosáhla istého zisku ve výši 91,53 mil. K . Dalším, nemén významným aktem, realizovaným v záv ru roku 2006, bylo rozhodnutí jediného akcioná e (mate ské spole nosti JITEX Písek, a.s.) o odkoupení ásti vlastní pohledávky za spole nosti JITEX, a.s. vzniklé z titulu smlouvy o prodeji ásti podniku a jejím následném zp tném odprodeji, za cenu, která odpovídá bonit spole nosti JITEX, a.s. Pozitivním efektem této transakce je skute nost, že k záv ru roku 2006 byla vyrovnána kumulovaná ztráta minulých let a p eklopen vlastní kapitál do erných ísel. Tato opat ení však firm pomohla pouze v roce 2006. V dalších letech spole nost již žádnou ve ejnou zakázku nezískala a zárove jí výrazn pokles odbyt výrobk . Provedené analýzy tak vedou k pom rn jednozna nému záv ru. S výjimkou roku 2006, byl podnik po celé sledované období ve finan ní tísni a dalo se tedy p edpokládat, že mu v budoucnu hrozí výrazné problémy s platební schopností. Hrozba zahájení insolven ního ízení a následného prohlášení konkurzu tak byla vysoce pravd podobná.
118
Záv r Hospodá ská krize, která zapo ala na ja e roku 2007 na americkém hypote ním trhu a o n kolik m síc pozd ji díky propojenosti trh a vysoké provázanosti sv tových ekonomik zaplavila tém
celý sv t, trvá již n jakou dobu. Nyní s ur itým asovým
odstupem m žeme poukázat na její d sledky a p edevším pak objasnit co tuto krizi vlastn zp sobilo. Jednou z hlavních p
in propuknutí krize byla nadm rná úv rová expanze.
Prvopo átek krize je p itom t eba hledat ve velkém stavebním boomu, který šel ruku v ruce s konjunkturou Spojených stát amerických na po átku 21. století. Banky a další instituce ve snaze vyd lat na tomto boomu co nejvíce, za aly poskytovat hypote ní úv ry prakticky komukoliv, v etn lidí s nízkými a nestabilními p íjmy, kte í by za normálních okolností na hypotéky nedosáhli. Je t eba podotknout, že úv rová expanze byla masivn podporována i ze strany americké centrální banky FED, která mezi roky 2000 a 2001 výrazn snížila základní úrokové sazby a po t i roky je držela na velmi nízké úrovni. Optimismus však netrval dlouho. V roce 2004 p istoupil FED ke zvýšení úrokových sazeb z 1% na 2,25%, což se mimo jiné projevilo i v neschopnosti mén bonitních dlužník splácet své dluhy. Nár st míry vnímaného rizika z t chto tzv. „subprime mortgages“ byl velmi rychlý a ne ekaný. Banky pocítily ztráty miliardových ástek, které jim snížily zisk a rating. Díky druhé p
in
– sekuritizaci hypote ních úv
– se pak problémy
s rizikovými hypotékami rychle projevily i na finan ních trzích. Tzv. balí ky, se kterými se posléze obchodovalo na finan ních trzích, obsahovaly totiž emitované obligace, jež byly kryty úv ry r zné kvality, v etn již zmín ných rizikových hypoték. V rámci „balí ku“ však bylo obtížné posoudit skute nou kvalitu t chto úv
, a proto s nimi po celém sv
obchodovala ada institucí, v etn bank. V roce 2008 vypukla další velká vlna nejistoty spojená s krachem ady velkých bank, jako byla nap íklad Lehman Brothers. Problémy na sv tových finan ních trzích tak rychle dosáhly rozm díky provázanosti trh
globální finan ní krize. Od které
a sv tových ekonomik nebylo daleko k propuknutí globální
hospodá ské krize. Vedle již zmín ných p
in p isp ly k vypuknutí ekonomické krize i další faktory.
Jmenujme nap íklad neefektivní fungování systému ratingového hodnocení, kdy ada ratingových agentur adila riziková aktiva do vyšších kategorií, než do kterých správ
119
pat ila. Dalšími p
inami byly nepoctivé praktiky p i poskytování úv
o obcházení pravidel regulace finan ního sektoru, selhání
, snaha
ídících a kontrolních
mechanism a mnohé další. D sledk této ekonomické krize je pak celá ada. Dopady lze sledovat tém
všude, jak na trzích s cennými papíry, ve sv tovém bankovnictví, tak
i v reálných ekonomikách, u pr myslových a dalších podnik . Výrazn se ekonomická krize podepsala i na insolvenci podnik , a to jak ve sv
,
tak v eské republice. Problematika insolvencí je ve druhé kapitole této práce otev ena charakteristikou novely insolven ního zákona. Zd razn n je p edevším p ínos tohoto zákona pro v itele i dlužníky a jeho pozitivní vliv na zkrácení doby trvání konkurz v eské republice, pro kterou je naše republika zkrácení této doby trvá v
asto v zahrani í kritizována. I p es
R konkurzního ízení po ád cca 6,5 let, což nás stále adí
k zemím s nejdelší dobou trvání konkurzního ízení. Jedním z díl ích cíl bylo provést asovou a teritoriální komparaci po tu podaných insolven ních návrh . Byl sledován vývoj po tu insolvencí v p edkrizovém a krizovém období, zvláš pro
eskou republiku a zvláš pro vybrané sv tové ekonomiky. Nejprve
tedy poznatky a výsledky za eskou republiku. Zatímco od roku 2001 do roku 2004 po et podaných návrh na insolven ní ízení klesal. Od roku 2004 dochází v eské republice k jejich op tovnému nár stu. V roce 2008, p edevším v posledním tvrtletí tohoto roku, byl nár st po tu návrh na insolven ní ízení markantní. Práv ve 4. tvrtletí roku 2008 za ala v eské ekonomice výrazn ji p sobit hospodá ská recese zp sobená ekonomickou krizí. V prvním pololetí 2009 byl zaznamenán dokonce 58 % nár st po tu podaných návrh oproti stejnému období roku 2008. Spolu s rostoucím po tem podaných návrh na insolven ní ízení rostl i po et prohlášených konkurz na majetek podnik v R. V roce 2008 došlo k úpadku v 1720 p ípadech, což p edstavuje více jak 15% nár st oproti roku 2007. P esné výsledky za celý rok 2009 zatím nejsou k dispozici, avšak podle odhad jsou prohlášené konkurzy op t ve znamení rostoucího trendu. S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že první hypotéza: „globální ekonomická krize se projevila v rostoucím po tu podaných návrh
na zahájení
insolven ního ízení a zárove
na majetek
ovlivnila po et prohlášených konkurz
firem v eské republice“, byla potvrzena. Vedle komparace asové bylo p i porovnání insolvence v eské republice využito také komparace jednotlivých kraj
a jednotlivých odv tví. Bylo zjišt no, že vývoj
insolvencí v R, co se tý e jednotlivých region , není rovnom rný. Naopak liší se region
120
od regionu. Nejv tší nár st po tu podaných insolven ních návrh byl v 1. pololetí 2009 zaznamenán v Plze ském kraji (o 58 %). V záv su za Plze ským krajem byl kraj Ústecký (nár st o 40 %) a Jihomoravský (nár st o tém
40 %). Rovn ž p i porovnání insolvencí
z hlediska jednotlivých odv tví národního hospodá ství není vývoj totožný. V roce 2009 byl nejv tší po et insolvencí zaznamenán p edevším ve sklá ském pr myslu, stavebnictví, textilním pr myslu, doprav , chemickém a ocelá ském pr myslu. Ur ité problémy však ly i firmy napojené na automobilový pr mysl a mnohé další. Co se tý e vývoje insolvencí ve sv tových ekonomikách, byla nejv tší pozornost nována vývoji v Západní Evrop , Východní a St ední Evrop a ve Spojených státech amerických. U všech zmi ovaných teritorií došlo mezi roky 2007 a 2008 k nár stu po tu insolven ních návrh . Ze zemí Západní Evropy p ipadá nejvíce insolvencí na 10000 podnik na Lucembursko, ze zemí Východní a St ední Evropy bylo nejvíce insolvencí na 10000 podnik zjišt no v Litv . Úkolem t etí kapitoly bylo p ipravit teoreticko-metodologické podklady pro následné provedení analýzy finan ního zdraví a identifikace finan ní tísn na vybraném podniku. Nejv tší pozornost p itom byla v nována analýze pom rových ukazatel a tzv. predik ním (bankrotním a bonitním) model m. Zatímco bankrotní modely mají za úkol informovat uživatele o tom, zda je firma v dohledné dob ohrožena bankrotem. P
emž
vycházejí z p edpokladu, že každá firma, která je ohrožena bankrotem, vykazuje již kolik let p ed touto událostí ur ité symptomy, které jsou pro bankrot typické. Ú elem bonitních model je diagnostikovat finan ní zdraví firmy, resp. odhalit finan ní problémy firmy. Analytická ást této práce zapo ala p edstavením podniku JITEX, a.s., který byl v d sledku ur itých finan ních problém
nucen v roce 2009 podat návrh na zahájení
insolven ního ízení. Posléze byl na majetek podniku dokonce prohlášen konkurz. Jedním z dalších cíl bylo zjistit, zda se daly vysledovat ur ité finan ní problémy alespo rok i dva p ed prohlášením konkurzu, které by upozornily na hrozící bankrot. P edm tem zjiš ování byl rovn ž možný vliv sou asné ekonomické krize na nep íznivém vývoji podniku. Spole nost JITEX, a.s. byla nejprve podrobena analýze pom rových ukazatel , jež v praxi pat í mezi nejvyužívan jší metody finan ní analýzy. Alarmující výsledky po provedení této analýzy vyplynuly zejména v oblasti likvidity. Podnik se totiž po celé sledované období (roky 2005 až 2008) potýkal s problémy v likvidit . Všechny sledované
121
hodnoty likvidity byly pod doporu enou hodnotou, což zna í na ohrožení podniku platební neschopností. Na velmi špatné výsledky upozornily i ukazatele toku hotovosti, a to edevším v roce 2007 a 2008. Co se tý e ukazatel rentability, nejlepší výnosnost byla dosažena v roce 2006, v ostatních letech je na tom spole nost z hlediska výnosnosti vloženého kapitálu špatn . V roce 2008 dokonce dosahuje u všech rentabilit záporné hodnoty. Jedním z dalších cíl
bylo ov it hypotézu, zda vývoj pracovního kapitálu
spole nosti JITEX, a.s. koresponduje s vývojem doby obratu závazk . Po provedení analýzy pom rových ukazatel byly zjišt ny následující skute nosti. Hodnoty pracovního kapitálu spole nosti po celé sledované období 2005 až 2008 dosahují záporné hodnoty. Krátkodobé závazky podniku tak p evyšují hodnotu ob žných aktiv. To znamená, že pokud by byl podnik nucen splatit p evážnou ást nebo dokonce všechny své závazky, nezbylo by mu dostatek prost edk na to, aby mohl pokra ovat ve své innosti v plném, ba dokonce možná ani v omezeném rozsahu. Nicmén je t eba podotknout, že v asové ad mají hodnoty pracovního kapitálu pozitivní rostoucí tendenci. Co se tý e doby obratu závazk , ta se v pr
hu celého období 2005 až 2008 zkracuje, což lze z pozice
spole nosti JITEX, a.s. chápat rovn ž jako pozitivní trend, nebo to zna í na stále kratší dobu pot ebnou pro splacení závazk svých v itel . Avšak ani klesající trend doby obratu závazk nem ní nic na tom, že závazky spole nosti dosahují p i porovnání s tržbami po ád dosti vysokých hodnot, což signalizuje na možné problémy s platební schopností. P estože jsou výsledky pracovního kapitálu i doby obratu závazk spole nosti nedobré, je možné vysledovat, že oba ukazatele, pracovní kapitál i doba obratu závazk , se v ase vyvíjely shodn pozitivním sm rem. Hypotéza . 2: „vývoj pracovního kapitálu spole nosti JITEX, a.s. koresponduje s vývojem doby obratu závazk “ se tedy potvrdila. Nejprve bylo
finan ní zdraví spole nosti prozkoumáno pomocí analýzy
pom rových ukazatel . Následn
se na spole nost JITEX, a.s. aplikovalo celkem 6
predik ních model , z toho 3 ze skupiny bankrotních model , 2 ze skupiny model bonitních a 1 kombinující oba pohledy. Zatímco bonitní modely (Kralick v Quick test, Bilan ní analýza R. Douchy), nabídly pohled na finan ní zdraví podniku, bankrotní modely (Altmanovo Z´´ skóre, Taffler v index a Index IN95) se snažily identifikovat finan ní tíse a p edpov
t, zda podniku v dohledné dob hrozí i nehrozí bankrot.
Aplikace t chto predik ních model
umožnila ov ení hypotézy
. 3, která
zkoumala, zda bylo možné již dva roky p ed prohlášením konkurzu na majetek spole nosti
122
JITEX, a.s. identifikovat finan ní tíse a hrozící úpadek. Zástupci bankrotních model , s výjimkou Tafflerova indexu, odhadovaly hrozící bankrot spole nosti již v roce 2007 a 2008. Tentýž názor má pro to samé období Index IN05 manžel Neumaierových, který kombinuje v itelský a investorský pohled. Bankrotní modely se tedy až na jedinou výjimku v p edpov di možného bankrotu shodly. Pro potvrzení jejich p edpov di byla spole nost podrobena také rozboru pomocí bonitních model . Bilan ní analýza R. Douchy za adila podnik v roce 2007 mezi finan
zdravé spole nosti, kdežto Kralick v Quick test
se domnívá, že má podnik v tomto roce ur ité problémy. Kone shod obou bonitních model
v roce 2008 došlo ke
a rovn ž ke shod s v tšinou bankrotních model . Již
v období 2007 a 2008 se tedy podnik potýkal s ur itými finan ními problémy a do budoucna mu s velkou pravd podobností hrozil bankrot. Finan ní problémy, které vedly až k insolvenci, se u spole nosti do dvou let skute
objevily. V insolven ním ízení se totiž
spole nost JITEX, a.s. ocitla v ervenci roku 2009. V listopadu téhož roku byl na majetek spole nosti prohlášen konkurz. Hypotéza
. 3: „již dva roky p ed prohlášením
konkurzu na majetek spole nosti JITEX, a.s., což je hrani ní doba z hlediska spolehlivosti odhadu predik ních model , bylo možné identifikovat finan ní tíse a hrozící úpadek“ se potvrdila. Jakou m rou se na špatné finan ní situaci podniku mohla podílet sou asná hospodá ská krize? Je nasnad
íci, že v p ípad akciové spole nosti JITEX, hospodá ská
krize p ílišný vliv na insolvenci nem la. Krize, která zapo ala v roce 2007 ve Spojených státech amerických, se v eské republice za ala projevovat až v roce 2008. Odv tví textilního pr myslu, a jak vyplynulo z provedené analýzy finan ního zdraví, i spole nost JITEX a.s., se s ur itými problémy potýká již delší dobu. Odbyt spole nosti JITEX, a.s. klesal již od roku 2005, což bylo dáno p edevším n kolikrát zmín nou sílící konkurencí ze strany asijských výrobc
levných textilií a neschopností spole nosti
elit cenové
konkurenci. Ur itý vliv na finan ních problémech spole nosti však sou asné krizi p ipsat žeme a m li bychom. Krize totiž odbyt a p edevším pak export výrobk
akciové
spole nosti JITEX ješt více utlumila. Dá se tedy konstatovat, že hospodá ská krize nebyla hlavní p
inou sou asných problém spole nosti, nýbrž je ješt více umocnila a pád firmy
uspíšila. Nicmén , je t eba ješt upozornit, že jde pouze o jednu firmu z jednoho odv tví. ada firem p ed krizí nem la žádné výrazné finan ní problémy, avšak po nástupu krize
123
ano. Vliv ekonomické krize na insolventnost firem v R tedy nelze vylou it. Ne vždy je však hospodá ská krize jedinou p
inou finan ních problém firem.
Spole nost JITEX, a.s., prozatím výrobu zcela neukon ila, avšak její konec tzv. „visí na vlásku“. V podstat jedinou možností záchrany je sehnat strategického investora, který do podniku vloží pot ebný kapitál a pokusí se zm nit obchodní politiku tak, aby se nep íznivý vývoj odbytu výrobk a potažmo i nep íznivý ekonomický vývoj spole nosti obrátil k lepšímu. Zm na by byla vhodná i na stran výroby a s ní souvisejících vysokých náklad . Za pokus by stálo nap íklad p emíst ní výrobními náklady. To by firm
umožnilo lépe
ásti výroby do oblastí s nižšími elit sílící cenové konkurenci. Bez
strategického investora je však budoucnost firmy JITEX, a.s. zna
nejistá.
A co konec ekonomické krize? Nejprve se ode dna odpíchly Spojené státy americké. S ur itým zpožd ním pak ekonomiky evropské. Podle nejnov jších p edpov dí (z jara 2010) má i eská ekonomika v roce 2010 zaznamenat r stovou tendenci. Je tedy ejmé a mnohá média nás v tom utvrzují, že dna krize bylo již dosaženo a „blýská se tak na lepší asy“.
124
Seznam použité literatury Monografie: EZINOVÁ, H. Ekonomické aspekty insolven ního zákona. Praha: BOVA Polygon, 2009. s. 200. ISBN 978-80-7273-159-6. CZESANÝ, S. Hospodá ský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. Praha: Linde, 2006.199 s. ISBN 80-7201-576-1. DLUHOŠOVÁ, D. Finan ní ízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, 2006. s. 191. ISBN 80-86119-58-0. DVO ÁK, P. Ve ejné finance, fiskální nerovnováha a finan ní krize. Praha: C. H. Beck, 2008. 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finan ní krize: p 156 s. ISBN 978-80-902831-1-4.
iny a následky. Grimmus, 2009.
GRÜNWALD, R., HOLE KOVÁ, J. Finan ní analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, 2007. s. 318. ISBN 978-80-86929-26-2. KALOUDA, F. Finan ní ízení podniku. Plze : Vydavatelství a nakladatelství Aleš en k, 2009. s. 279. ISBN 978-80-7380-174-8. KEYNES, J. M. Obecná teorie zam stnanosti, úroku a pen z. Praha: akademie v d, 1963. s. 386.
eskoslovenská
KOUHOUT, P. Finance po krizi: d sledky hospodá ské recese a co bude dál. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-3199-5. LIŠKA V. a kol. Makroekonomie. Praha: Professional Publishing, 2002. 554 s. ISBN 8086419-27-4. MAREK, P. A KOL. Studijní pr vodce financemi podniku. Praha: Ekopress, 2009. s. 309. ISBN 978-80-86929-49-1. MARŠÍKOVÁ, J. Insolven ní ízení z pohledu dlužníka a v itele (P íru ka zejména pro neprávníky). Praha: Linde, 2009. s. 394. ISBN 978-80-7201-780-5. MRKVI KA, J., KOLA , P. Finan ní analýza. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357219-2. NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada, 2002. s. 215. ISBN 80-247-0125-1. PET ÍK, T. Ekonomické a finan ní ízení firmy (Manažerské ú etnictví v praxi). Praha: Grada Publishing, 2009. s. 736. ISBN 978-80-247-3024-0. RICHTER, T. Insolven ní právo. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008. s. 472. ISBN 97880-7357-329-4.
125
KOVÁ, P. Finan ní analýza (metody, ukazatele, využití v praxi). Praha: Grada Publishing, 2007. s. 118. ISBN 978-80-247-1386-1. SEKANINA, M. Kdy nám bylo nejh e?: hospodá ská krize 30. let 20. století v eskoslovensku. Praha: Libri, 2004. 143 s. ISBN 80-7277-213-9. SEKERKA, B. Makroekonomie. Praha: Profess Consulting, 2007. 488 s. ISBN 80-7259050-2. SCHUMPETER, J. A. Business Cycles: A theoretical, historical and statistical analysis of the Capitalist process. New York and London: McGraw-Hill Book Company, Inc. 1939. 461 pp. SYNEK, M., KOPKÁN , H., KUBÁLKOVÁ, M. Manažerské výpo ty a ekonomická analýza. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 301. ISBN 978-80-7400-154-3. TULEJA, P., MAJEROVÁ, I., NEZVAL, P. Základy makroekonomie: u ebnice pro ekonomické a obchodn podnikatelské fakulty. Brno: Computer Press, 2006. 311 s. ISBN 80-251-0952-6. URBAN, J. Teorie národního hospodá ství. 2., dopln. a rozš. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2006. s. 516. ISBN 80-7357-188-9.
Zákony: Zákon . 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon . 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolven ní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon . 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis .
Odborné lánky: ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ, M. Rok volného pádu. Ekonom, 2009, . 36, s. 42-44. ISSN 1210-0714. ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ, M., DOLEJŠ, R., ŠKODA, M. Informací jako šafránu. Ekonom, 2009, . 30, s. 14-17. ISSN 1210-0714. ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ M., HRUŠKA, B. Malér odložen. Auta Jedou! Ekonom, 2009, . 43, s. 12-17. ISSN 1210-0714. ALTMAN, E. I. Financial Ratios, Discriminang Analysis and the Prediction of Corporate Bankruptcy. Journal of Finance, 1968, Vol. 23, No. 4, pp. 589-609.
126
ALTMAN, E. I. Corporate Distress Prediction Models in a Turbulent Economic and Basel II Environment. NYU Working Paper, September 2002, No. FIN-02-052. BAUMRUK, L. Nejistá Škodovka, silná Erste. Ekonom, 2009, . 44, s. 67. ISSN 12100714. BINAR, J. Jak probíhá bankrot. Euroekonom.cz [on-line]. 1.4.2008 [cit. 20.12.2009]. Dostupné na: BORDO, M. D. Growing up to Financial Stability. Economic Journal – Special Issue „Recent Developments in International Money and Finance“, 2008, vol. 2. BREMMER, I., GORDON, D. A year of US-China Discord? Project Syndicate [on-line]. 2010 [cit. 15.2.2010]. Dostupné na: EULER HERMES ESCOB. Po et insolvencí letos stoupne. Finan ní management, 2009, . 3, s. 48-49. ISSN 1214-9292. EULER HERMES. Insolvency Outlook [on-line]. 2009, no.1, June 1 [cit.12.12.2009]. ISSN 1162–288. Dostupné na: FILIPOVÁ, H., N MEC, P. Z nejhoršího jsme uvnit . Ekonom, 2009, . 5, s. 24-29. ISSN 1210-0714. FILIPOVÁ, H., PANCZAKOVÁ, Z., PRIKNEROVÁ, L. A bude h . Ekonom, 2009, . 28, s. 8-14. ISSN 1210-0714. FILIPOVÁ, H. Poslední eští mohykáni. Ekonom, 2009, . 39, s. 10-15. ISSN 1210-0714. FURCERI, D., MOUROUGANE, A. „Financial Crises: Past lessons and Policy Implications“, OECD Economic Department Working Papers, No. 668, OECD publishing, 2009. doi: 10.1787/226777318564. GOLA, P. EU - Po et firem v insolvenci stoupl o 11 %. Finance.cz [on-line]. 3.3.2009 [cit. 10.12.2009]. Dostupné na: HRUŠKA, B. Krize odpískala polo as. Ekonom, 2009, . 26-27, s. 58-61. ISSN 12100714. IMF. Characteristics and Indicator of Vulnerability. World Economic Outlook [on-line]., May 1998 [cit. 1.10.2009]. Dostupné na: JUNEK, A., LUCOVÁ, M. Bankrotové domino. Ekonom, 2009, . 4, s. 16-21. ISSN 12100714. KORBEL, P. Crystalex v ohrožení. Ekonom, 2008, . 39, s. 15. ISSN 1210-0714.
127
KOZÁK, J. Pr vodce dlužníka insolven ním ízení. Právní fórum, 2008, .1, s. 18-26. ISSN 1214-7966. MÁŠOVÁ, H, KORBEL, P. Nejv tší sv tové krize. Ekonom, 2008, . 39, s. 24-25. ISSN 1210-0714. MUSÍLEK, P. Analýza p in a d sledk eské finan ní krize v 90. letech – výzkumná studie. Praha: Grantová agentura eské republiky [on-line]. prosinec 2004 [cit.1.10.2009]. Dostupné na: . MUSÍLEK, P. P iny globální finan ní krize a selhání regulace. eský finan ní a ú etní asopis [on-line]. 2008, . 4. [cit. 1.11.2009]. Dostupné na: NEUMAIEROVÁ, I. NEUMAIER, I. Index IN05. In: Sborník p ísp vk mezinárodní decké konference „Evropské finan ní systémy“. Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU v Brn , 2005, s. 143 – 148. ISBN 80-210-3753-9. MEC, P. Krize podle šablony. Ekonom, 2009, . 3, s. 42-45. ISSN 1210-0714. OLBRICHOVÁ, A. Vym te sklo za železo! Ekonom, 2008, . 42, s. 22-23. ISSN 12100714. PACHL, L. Pr vodce v itele insolven ním ízením. Právní fórum, 2008, . 1, s. 2-17. ISSN 1214-7966. PÍRKO, Š. Krize: Boj ohn a ledu. Finexpert.cz [on-line]. 22.4.2009 [cit. 15.2.2010]. Dostupné na: PLHO , T. ísla p ímo z pekla. Ekonom, 2009, . 7, s. 66-67. ISSN 1210-0714. Po et insolven ních návrh stoupl v pololetí o 58 procent. Konkursní noviny [on-line]. . 14-15, 29.7.2009 [cit. 30.11.2009]. Dostupné na: Podnikatelé: Nový insolven ní zákon zkrátil trvání konkurz . Finan ní management, 2008, . 9. s. 61. ISSN 1214-9292. PRAVEC, J. eskoslovensko a rok 1938. Od New Yorku až k Mnichovu. Ekonom, 2008, . 39, s. 32-34. ISSN 1210-0714. SINGER, M. Dopad hospodá ské krize na eskou ekonomiku a její finan ní sektor [on-line]. Praha: NB, 29. kv tna 2009 [cit. 1.11.2009]. Dostupné na: SINGER, M. M. Dopad hospodá ské krize na eskou ekonomiku a její finan ní sektor [online]. Praha: NB, 14. íjna 2009 [cit. 3.11.2009]. Dostupné na:
128
VEP EK, M., CASKA, O. Test p edlužení. Ekonom, 2008, . 44. s. 68-69. ISSN 12100714. WORLD BANK. Closing a Business [on-line]. 2009 [cit. 11.12.2009]. Dostupné na: ZÁRUBA, I. Drama teprve p ijde. Ekonom, 2008. . 38, s. 82-84. ISSN 1210-0714. ZEMÁNEK, J. Kdy p ijde další celosv tová hospodá ská recese? Euroekonom.cz [on-line]. 5.9.2005 [cit. 15.10.2009]. Dostupné na: ZEMÁNEK, J. Hypote ní krize v USA. P iny, pr h, následky (1.díl). Euroekonom.cz [on-line]. 29.2.2008 [cit. 20.10.2009]. Dostupné na: ZEMÁNEK, J. Hypote ní krize v USA. P iny, pr h, následky (2.díl). Euroekonom.cz [on-line]. 10.3.2008 [cit. 20.10.2009]. Dostupné na: ZEMÁNEK, J. Hypote ní krize v USA. P iny, pr h, následky (3.díl). Euroekonom.cz [on-line]. 20.3.2008 [cit. 20.10.2009]. Dostupné na: ZOULÍK, F. Vývoj insolven ních ízení. Právní fórum, 2009, . 4, s. 153-160. ISSN 12147966. Podnikové prameny: Výro ní zprávy spole nosti JITEX, a.s. za roky 2004 - 2008 Webové stránky: COFACE CZECH. Tisková zpráva: Vývoj insolvencí v R je odlišný v r zných odv tvích i v r zných regionech. [on-line]. Praha, 14.8.2009 [cit. 16.12.2009]. Dostupné na: CREDITREFORM, Tisková informace [on-line]. Praha, b ezen 2007 [cit. 3.12.2009]. Dostupné na: SÚ. HDP klesl o 3,4% [on-line]. SÚ, 9. ervna 2009 [14.11.2009] Dostupné na:
129
SÚ. Pokles ekonomiky ve 2. tvrtletí zastavil [on-line]. SÚ, 8.9. 2009 [cit. 14.11.2009]. Dostupné na: SÚ. HDP mezi tvrtletn vzrostl ve 2. i 3. tvrtletí [on-line]. SÚ, 13.11.2009 [cit. 14.11.2009]. Dostupné na: < http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpoh111309.doc> SÚ. Vývoj hrubého domácího produktu v R (ve stálých cenách) [on-line]. SÚ, 2009 [cit. 14.11.2009]. Dostupné na: TK. I výrobci technických textilií ekají kv li krizi horší rok [on-line]. Hospodá ská komora R, 17. 2.2009 [cit. 20. 12.2009]. Dostupné na: < http://www.komora.cz/hk-crtop-02-sede/podpora-podnikani-v-cr/pomahame-vam-celit-hospodarskekrizi/zpravodajstvi-z-domova/art_28748/pd-7/i-výrobci-technickych-textilii-cekaji-kvulikrizi-horsi-rok.aspx> TK. Dopady finan ní krize na vybrané zem [on-line]. Hospodá ská komora, 4.3. 2009. [cit. 5.11.2009]. Dostupné na: < http://www.komora.cz/hk-cr-top-02-sede/podporapodnikani-v-cr/pomahame-vam-celit-hospodarske-krizi/zpravodajstvi-zesveta/art_29042/pd_3/dopady-financni-krize-na-vybrane-zeme.aspx > TK. BCT vyprodává ochranné známky, chrán né vzory i sklo ze sklad [on-line]. eské noviny.cz, 30.10.2009 [17.12.2009]. Dostupné na: Insolven ní rejst ík. Dostupné na: Obchodní rejst ík. Dostupné na: Stavební firmy se šikanují pomocí insolven ního zákona. Zpravodajský server ihned.cz., 15. 4. 2009 [cit. 18.12.2009]. Dostupné na: Usnesení Krajského soudu v eských Bud jovicích KSCB 26 INS 4757/2009-A-9. Justice.cz [on-line]. Založeno 1. 2. 2010 [cit. 2. 4. 2010]. Dostupné na:
130
Seznam obrázk a tabulek Obr. 1 Fáze hospodá ského cyklu.................................................................................................13 Obr. 2 Po et m nových a bankovních krizí v letech 1975-1997 ....................................................18 Obr. 3 Základní úrokové sazby FEDu (v % na konci roku) ...........................................................25 Obr. 4 Pr
h insolven ního ízení ..............................................................................................38
Obr. 5 Vývoj po tu prohlášených konkurz v R.........................................................................43 Obr. 6 Pololetní zm ny po tu návrh na insolven ní ízení v jednotlivých krajích ........................46 Obr. 7 Pololetní míra insolvence ve vybraných odv tvích.............................................................47 Obr. 8 Nadpr
rná a podpr
rná odv tví z hlediska dynamiky r stu návrh na insolven ní
ízení v 1. pololetí 2009/1. pololetí 2008..........................................................................48 Obr. 9 Zem s nejkratší a nejdelší dobou trvání konkurzního ízení dle Sv tové banky .................56 Obr. 10 Vývoj insolvencí v USA..................................................................................................61 Obr. 11 Po ty firem zve ej ujících ú etní záv rku v R...............................................................66 Obr. 12 Vývoj jednotlivých likvidit v letech 2005-2008 .............................................................101 Obr. 13 Vývoj výsledk Z´´skóre modelu u spole nosti JITEX, a.s. ...........................................107 Obr. 14 Vývoj výsledk Kralickova Quick testu spole nosti JITEX, a.s. ....................................113
Tab. 1 P ípady významn jších krizí v d jinách.............................................................................19 Tab. 2 Podíl nesplacených spot ebitelských dluh na disponibilních p íjmech (v mld. dolar ) ......23 Tab. 3 Vývoj HDP v R (ve stálých cenách) ................................................................................32 Tab. 4 Po et p ípad insolvencí v eské republice v letech 1995 – 2006 ......................................42 Tab. 5 Po ty insolven ních návrh v zemích MEE .......................................................................57 Tab. 6 Kvóta insolvencí v jednotlivých MEE zemích ...................................................................58 Tab. 7 Po ty podnikových insolvencí v Západní Evrop ...............................................................59 Tab. 8 Kvóta insolvencí v Západní Evrop ...................................................................................60 Tab. 9 Váhy indexu IN95 pro OKE textilní a od vní pr mysl ....................................................89 Tab. 10 Bodování výsledk Kralickova Quicktestu ......................................................................92 Tab. 11 Ukazatele rentability v letech 2005 – 2008.......................................................................99 Tab. 12 Ukazatele likvidity v letech 2005 - 2008........................................................................101 Tab. 13 Ukazatele finan ní stability a zadluženosti v letech 2005 - 2008 ....................................102 Tab. 14 Ukazatele aktivity v letech 2005 – 2008.........................................................................103 Tab. 15 Výpo et provozního CF v jednotlivých letech................................................................104 Tab. 16 Ukazatele toku hotovosti v letech 2005 - 2008...............................................................104 Tab. 17 Z´´skóre model pro nevýrobní spole nosti a rozvojové trhy ...........................................107 Tab. 18 Index IN95 v letech 2005 - 2008....................................................................................109
131
Tab. 19 Index IN05 v letech 2005-2008 .....................................................................................110 Tab. 20 Aplikace Tafflerova modelu v letech 2005 - 2008..........................................................111 Tab. 21 Zdrojová data pro Kralick v Quick test .........................................................................112 Tab. 22 Aplikace Kralickova Quick testu v letech 2005 - 2008...................................................112 Tab. 23 Díl í ukazatele bilan ní analýzy R. Douchy...................................................................114 Tab. 24 Celkový ukazatel Bilan ní analýzy R. Douchy...............................................................115 Tab. 25 Porovnání výsledk aplikace bankrotních a bonitních model u spole nosti JITEX, a.s..116
132
Seznam použitých zkratek BCT
Bohemia Crystalex Trading
CDO
Collateralized Debt Obligations
CF
Cash Flow
DHM
dlouhodobý hmotný majetek
DNM
dlouhodobý nehmotný majetek
EAT
Earnings after Taxes
EBIT
Earnings before Interest and Taxes
EBITDA
Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization
EBT
Earnings before Taxes
EU
Evropská unie
FED
Federal Reserve System
HDP
hrubý domácí produkt
IT
Information Technology
MEE
ekonomicky nejvýznamn jší zem st ední a východní Evropy
NBER
National Bureau of Economic Research
OKE
Odv tvová klasifikace ekonomických inností
OPEC
Organizace zemí vyvážejících ropu
ROA
rentabilita celkového kapitálu
ROC
rentabilita náklad
ROE
rentabilita vlastního kapitálu
ROS
rentabilita tržeb
TPCA
Toyota Peugeot Citroën Automobile
133
ílohy íloha 1 Insolvence firem ve sv
USA Kanada Japonsko mecko Francie Itálie Špan lsko Nizozemí Belgie Rakousko Portugalsko Finsko ecko Lucembursko Irsko UK Dánsko Švédsko Norsko Švýcarsko Polsko Ma arsko eská rep. Slovenská rep. Litva Lotyšsko Estonsko Brazílie ína Taiwan Jižní Korea Hong Kong Singapore
– meziro ní zm ny
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009*
2010*
13% 3% 2% 14% 0% - 8% - 8% 21% 4% - 3% 9% - 2% -13% 26% 29% 4% 32% 10% 0% - 6% 30% 18% - 1% 4% 42% 11% -12% - 5% 26% - 8% -21% 17% -12%
- 4% - 9% 0% 15% 2% - 1% 37% 15% 2% 2% 13% 2% -18% - 9% -11% 0% 6% 7% 26% 11% 11% 5% -13% 20% 35% 18% 66% 29% -18% 31% -20% 21% 5%
- 9% - 7% -15% 6% 12% - 2% - 2% 29% 5% 7% 25% - 2% -17% - 4% -12% - 7% 1% 4% 17% 13% - 3% 24% -20% -16% -22% 46% 7% -25% -19% 29% 25% - 3% -13%
- 2% - 8% -16% 0% - 1% 8% - 8% 4% 4% 12% 8% -11% 20% 2% - 4% - 5% 5% - 7% -18% 9% -43% 2% -16% -22% 14% -22% - 5% -32% -52% 8% -16% - 8% - 3%
14% - 7% - 5% - 6% 1% 7% - 7% 2% 0% 12% -37% - 7% 2% 2% - 3% 10% - 5% -11% -18% - 4% - 4% 2% -12% 66% 9% -36% - 4% -31% 9% 17% -23% -26% -28%
-50% -10% 2% - 7% - 4% -16% - 2% -12% - 3% - 5% 3% 2% - 8% - 8% 1% 6% -20% - 9% -14% - 5% -34% 18% 0% 5% - 2% 15% -16% -53% 14% 21% -26% -35% -19%
44% - 7% 6% -15% 6% -41% 3% -23% 1% - 6% 18% - 1% - 6% 6% 3% -20% 21% - 6% - 6% - 5% -26% 3% -10% -54% -20% 16% -43% -35% 20% 68% - 9% -18% -18%
54% -2% 11% 0% 15% 45% 187% 1% 10% 0% 67% 14% 10% -12% 113% 31% 54% 9% 28% - 2% -10% 15% -3% -27% 53% 21% 112% -18% 5% -23% 19% 3% 25%
45% 10% 15% 19% 30% 31% 58% 75% 18% 15% 30% 32% 15% 15% 55% 56% 40% 35% 66% 16% 26% 30% 28% 55% 40% 50% 40% - 8% 10% 18% 25% 71% 37%
- 4% 5% 5% 11% 10% 15% - 3% 10% 5% 7% 20% 4% 11% 4% - 8% 11% - 9% 5% - 5% 4% 13% 15% 5% -11% - 5% -10% - 5% -10% 5% - 5% - 5% 6% 4%
* p edpov di Zdroj: Vlastní úprava dle EULER HERMES. Insolvency Outlook [on-line]. 2009, no.1, June 1 [cit.12.12.2009].ISSN 1162–288. p.55.Dostupné na:
134
íloha 2 Rozvaha spole nosti JITEX, a.s. za období 2004 – 2008 Ozna ení
A. B. B. I. B. I. 1. 3. 7. B. II. 3. 6. 9. C. C. I. C. I. 1. 2. 3. 5. 6. C. II. C. II. 1. 2. 5. C. III. C. III. 1. 2, 7. 8. 9. C. IV. C. IV. 1. 2. D. I. D. I. 1. 3.
AKTIVA (v tis. K ) AKTIVA CELKEM ( .2+3+31+63) Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek ( .4+13+23) Dlouhodobý nehmotný majetek izovací výdaje Software Nedokon ený dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Samostatné movité v ci a soubory movitých v cí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Oce ovací rozdíl k nabytému majetku Ob žná aktiva ( .32+39+48+58) Zásoby Materiál Nedokon ená výroba a polotovary Výrobky Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztah Pohledávky – ovládající a ídící osoba Dlouhodobé poskytnuté zálohy Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztah Pohledávky – ovládající a ídící osoba Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné ú ty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finan ní majetek Peníze Ú ty v bankách asové rozlišení ( .64 až 66) Náklady p íštích období íjmy p íštích období
. .
2004
2005
2006
2007
2008
1
222453
115682
76228
61540
50258
2 3 4 5 7
7000 66041 2109 44 1207
0 45113 2118 44 754
0 27250 2100 44 493
0 18802 1839 44 232
0 11042 1607 44 0
11 13
858 63932
1320 42995
1563 25150
1563 16963
1563 9435
16 19
62916 1016
41979 1016
24134 1016
15947 0
8487
22 31 32 33
0 148426 93267 18783
0 70329 46358 8400
0 48711 34563 6787
1016 42560 29870 5603
948 38730 30535 4665
34 35 37 38 39 40
14504 46029 13951 0 849 138
7490 21304 9164 0 762 51
7146 14473 6157 0 119 0
7598 14252 2364 53 119 0
6106 15899 3679 186 119 0
41 44 48 49
711 0 35676 34509
711 0 17593 16740
0 119 11115 10308
0 119 11061 10329
0 119 7739 6607
50 55 56 57 58 59 60 63 64 66
0 739 2 426 18634 268 18366 986 986 0
0 637 95 121 5616 162 5454 240 240 0
97 638 10 62 2914 386 2528 267 219 48
36 591 54 51 1510 618 892 178 169 9
524 601 4 3 337 203 134 486 476 10
135
Ozna ení A. A. I. A. I. 1. A. III. A. III. 1. A. IV. 2. A. V. B. B. I. 4. B. II. 2. B. III. B. III. 1. 2. 5. 6. 7. 8. 10. 11. C. I. C. I. 1.
PASIVA (v tis. K )
. .
2004
2005
PASIVA CELKEM ( .68+85+118) Vlastní kapitál ( .59+73+78+81+84) Základní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy, ned litelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond VH minulých let Neuhrazená ztráta minulých let VH b žného ú etního období (+/-) Cizí zdroje ( .86+91+102+114) Rezervy Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky – ovládající a ídící osoba Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztah Závazky – ovládající a ídící osoba Závazky k zam stnanc m Závazky ze sociálního zabezpe ení a zdravotního pojišt ní Stát - da ové závazky a dotace Krátkodobé p ijaté zálohy Dohadné ú ty pasivní Jiné závazky asové rozlišení ( .119+120) Výdaje p íštích období
2006
67 68 69 70
222453 5021 10000 10000
115682 -90937 10000 10000
76228 597 10000 10000
61540 812 10000 10000
50258 326 10000 10000
78 79 81 83 84 85 86 90 91 93 102 103 104 107
0 0 0 0 -4979 217432 0 0 94363 94363 123069 24783 82021 6340
0 0 -4979 -4979 -95958 206619 467 467 47182 47182 158970 41189 106950 2703
0 0 -100937 -100937 91534 75622 0 0 0 0 75622 6321 60300 2280
1000 1000 -10403 -10403 215 60717 0 0 0 0 60717 5861 49495 2016
1000 1000 -10188 -10188 -486 49923 0 0 0 0 49923 7253 36962 2198
108 109 110 112 113 118 119
2450 5638 13 1388 436 0 0
2524 3904 30 737 933 0 0
1083 3425 0 690 1523 9 9
1086 1281 4 213 761 11 11
1053 1597 0 277 583 9 9
Zdroj: Výro ní zprávy spole nosti JITEX, a.s. za roky 2005, 2006, 2007 a 2008.
136
2007
2008
íloha 3 Výkaz zisku a ztráty spole nosti JITEX, a.s. za období 2004 - 2008 Ozna ení I. A. + II. II. 1. 2. 3.
Výkaz zisku a ztráty (v tis. K ) Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže ( .1-2)
F. 1. 2.
Výkony Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb Zm na stavu zásob vlastní innosti Aktivace Výkonová spot eba Spot eba materiálu a energie Služby idaná hodnota ( .3+4-8) Osobní náklady Mzdové náklady Odm ny len m orgán spole nosti a družstva Náklady na sociální zabezpe ení a zdravotní pojišt ní Sociální náklady Dan a poplatky Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu statková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu statková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál
G.
Zm na stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti
B. B. 1. 2. + C. C. 1. 2. 3. 4. D. E. III. III. 1. 2 F.
IV. H. V. I. * X. N. XI. O.
* ** XIII. * *** ****
.
2004
2005
2006
2007
2008
1 2 3
40000 28177 11823
65329 66047 -718
24473 24509 -36
8641 7652 989
6821 6582 239
4 181689 117825 125444 5 165874 108135 119813 6 -2054 -22872 -9526 7 17869 32562 15157 8 116028 110943 82661 9 81859 69022 56748 10 34169 41921 25913 11 77484 6164 42747 12 70605 78283 49873 13 51728 57580 35935
98515 96938 -956 2533 62604 45086 17518 36900 40709 29593
80766 78203 -3201 5764 57454 41565 15889 23551 39865 29158
14
369
624
624
442
312
15 16 17
16630 1878 50
18256 1823 102
11946 1368 115
10182 492 190
10014 381 113
18
7750
10666
11247
8025
7398
19 20 21
14023 11394 2629
20504 14459 6045
12015 10624 1391
2554 1792 762
1665 1062 603
22
12790
14047
7657
596
663
23 24
10527 2263
11418 2629
6859 798
554 42
359 304
15837
-6413
-2495
-4808
1830 101453 3535 1379 25 0 1 0
10151 1619 0 0
18769 486 0 0
25
2126
Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady evod provozních výnos evod provozních náklad Provozní výsledek hospoda ení ( .1112-17-16+19-22-25+26-27+(-28)-(-29)) Výnosové úroky Nákladové úroky
26 27 28 29
718 2447 0 0
30 42 43
-3543 25 263
-93948 21 250
92357 5 5
961 2 0
268 2 0
Ostatní finan ní výnosy Ostatní finan ní náklady Finan ní výsledek hospoda ení ( .3132+33+37-38+39-40-41+42-43+4445+(-46)-(-47)) Výsledek hospoda ení za b žnou innost ( .30+48-49)
44 45
2734 3942
593 2380
252 1076
114 862
107 863
48
-1446
-2016
-824
-746
-754
52
-4989
-95964
91533
215
-486
Mimo ádné výnosy Mimo ádný výsledek hospoda ení ( .53-54-55) Výsledek hospoda ení za ú etní období (+/-) ( .52+58-59) VH p ed zdan ním ( .30+48+53-54)
53
10
6
1
0
0
58
10
6
1
0
0
60 61
-4979 -4979
-95958 -95958
91534 91534
215 215
-486 -486
137