UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Husitská teologická fakulta
Bakalářská práce
Zámecké
kaple v majetku státu , jejich zařízení a
liturgické předměty. Možnosti jejich využití.
Chapels in chateaux, whose are owned by the State. Their furniture and liturgical items. Available for functions.
Vedoucí práce:
Autor:
Mgr. Pavel Kolář, Th.D., M.T.S.
Lenka Svobodová
Praha 2009
Anotace Bakalářská práce „Zámecké kaple v majetku státu, jejich zařízení
a
liturgické předmět y. Možnosti jejich využití“ pojednává o kaplích, které jako součásti hradů a zámků přešl y do vlastnictví státu. Zmíněny jsou způsob y nab ývání tohoto majetku a vývoj péče o něj. U tří vybraných hradů a zámků je uveden nástin jejich historie se zřetelem na dobu založení kaplí. Kaple jsou popsány z hlediska architektonického, umělecké výzdob y a zařízení. Jsou sledovány změny v jejich vybavení v průběhu staletí, přemísťování předmětů z kaple v rámci objektu i jinam, ztrát y, krádeže, nahrazování děl kopiemi a restaurování. Popsán je t ypický soubor liturgických potřeb pro bohoslužebné účel y v zámecké kapli. U každé kaple jsou uvedeny možnosti jejího využití.
Klíčová slova Kaple, památky, liturgika, umění, historie, hrady, zámky.
Annotation Thesis „ Chapels in chateaux,
whose are owned b y the State. Their
furniture and liturgical items. Available for functions“ deals with chapels, which are parts of heritage buildings owned b y the state. The manner of acquiring this propert y is mentioned together with the development of heritage care. The outline of the history three of selected buildings accents time foundation their chapels. The chapels are described from the standpoint of construction, decoration and facilities. Changes in their decor
trought
centuries are tracked, cum fixtures relocation from chapel in other place in the castle or out of the castle, losses, robberies, replacing works of art with copies and restoration. The t ypical set of the liturgical objects is described that have been used for divine service in chateau chapel. The possibilities of using are mentioned with every chapel.
Keywords Chapels, relics, liturgy, arts, history, castles.
2
.
Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na
téma „Zámecké kaple v majetku
státu, jejich zařízení a liturgické předmět y. Možnosti jejich využití“ jsem zpracovala samostatně. Použitou literaturu, podkladové materiál y a odborné zdroje uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 20. března 2009
3
Poděkování Děkuji panu Mgr. Pavlu Kolářovi, Th.D., M.T.S. za ochotu, se kterou se ujal vedení této bakalářské práce. Náleží mu též poděkování za oprávněné kritické připomínky a veškerou pomoc a podporu, kterou mi zpracování poskytl.
4
při jejím
OBSAH OBSAH …………………………………………………………………………...……....….. 5 ÚVOD …………………………………………………………………………….……………………6 1. PÉČE O PAMÁTKOVÉ OBJEKTY V OBDOBÍ OD VZNIKU ČESKOSLOVENSKA….....8 2. KAPLE SV. KŘÍŽE NA KARLŠTEJNĚ……………………………….……………………....12 2.1
STRUČNÁ HISTORIE HRADU ………………………… ……………………………….…….12
2.2
Zařízení a výzdoba kaple sv. Kříže……………………………………………………..….14
2.2.1
Stav kaple sv. Kříže v době založení ………………………………….………………………….15
2.2.2 Stav kaple sv. Kříže v 17. s 18. století …………………………………………………………….16 2.2.3 Stav kaple sv. Kříže v 19. století ……………………….…………………………………….……17 2.2.4 Stav kaple sv. Kříže ve 20. století ……………………………………….…………………….…..19 2.2.5 Stav kaple sv. Kříže na počátku 21. století …………………………..……………………….….22 3. ZÁMECKÁ KAPLE V BŘEZNICI ………………………………...……………….………….27 3.1
Stručná historie zámku …………………….……….……………………………..……..…27
3.2
Zámecká kaple …………………………………...….…………………………….…...……28
3.2.1 Kaple v roce 1689 …………………………………………………………………………………. 30 3.2.2 Kaple v roce 1948 …………………………………………………………………………………. 31 3.2.3 Kaple od roku 1967 do současnosti …………………………..…………………………….……35 3.3
Soubor liturgických předmětů ………………………………….……….…………………37
3.3.1
Liturgické nádoby ………………………………………………………….………..……………..38
3.3.2
Ornáty a textilie ………………………………………………..…….…………………………….39
3.3.3
Mešní knihy ………………………………………………..………………………………………..47
3.4
Zhodnocení využití kaple…………………………………………………….…..…..………48
4. ZÁMECKÁ KAPLE V MNÍŠKU POD BRDY …………………………………………………50 4.1
Stručná historie zámku …………………………………………………………….….….....50
4.2
Zámecká kaple ………………………………………………………………….………..…..52
4.2.1
Umístění a výzdoba kaple …………………………………………..…………………..……...….52
4.2.2
Stav kaple v roce 2000 ………………………………………………………………....………….53
4.2.3
Současná instalace ………………………………………………………………..……..………...53
4.3
Zhodnocení stavu a využití kaple……………………………………….…….…………….56
ZÁVĚR…………………………………………………………………………………...………….. 58 SUMMARY …………………………………………………………………………………………..59 PRAMENY A LITERATURA …………………………………………………………….……......61 SEZNAM FOTOGRAFICKÝCH PŘÍLOH ………………………………………….…………....62
5
Úvod Bakalářská práce na téma „Zámecké kaple v majetku státu, jejich zařízení
a l i t u r g i c k é p ř e d m ě t y. M o ž n o s t i j e j i c h v yu ž i t í “ j e v ýs l e d k e m
snahy o propojení poznatků získaných během studia na teologické fakultě
s m ým
zájmem
o
historii
a
umělecké
p a m á t k y.
Návštěva
k a ž d é h o p a m á t k o v é h o o b j e k t u p ř i n á š í ř a d u p o d n ě t ů k z a m yš l e n í . K d o b yl i l i d é , k t e ř í n a h r a d ě č i z á m k u ž i l i , j a k é m ě l i o s u d y, j a k j e j i c h č i n y o v l i v ň o v a l a d o b a a j a k o n i o v l i v ň o v a l i d o b u . N a v ě t š i n ě b ýv a l ýc h k r á l o v s k ýc h i š l e c h t i c k ýc h s í d e l b ý v á s o u č á s t í p r o h l í d k y i z á m e c k á k a p l e , j e j í ž v ýz d o b ě v ě n o v a l i z a k l a d a t e l é v e l k o u p o z o r n o s t a č a s t o i n e m a l é f i n a n č n í p r o s t ř e d k y. H r a d y a z á m k y p r o c h á z e l y b ě h e m s v é s t a l e t é e x i s t e n c e r ů z n ým i z m ě n a m i a p ř e s t a v b a m i . C í l e m t é t o p r á c e j e n a p ř í k l a d u t ř í k a p l í v ýz n a m n ýc h p a m á t k o v ýc h o b j e k t ů v e s p r á v ě Národního
památkového
ústavu,
územního
odborného
pracoviště
s t ř e d n í c h Č e c h v P r a z e z a c h yt i t z m ě n y , k e k t e r ým d o c h á z e l o p ř í m o v s a k r á l n í c h p r o s t o r á c h , j a k s e m ě n i l j e j i c h v z h l e d , z a ř í z e n í a v yu ž i t í o d d o b y z a l o ž e n í a ž d o d n e š n í c h d n ů . V ý s l e d k e m b y m ě l o b ýt z j i š t ě n í , d o jaké míry odpovídá současný stav stavu původnímu. Ke kaplím patří r o v n ě ž s o u b o r y l i t u r g i c k ýc h p ř e d m ě t ů a o r n á t ů , k t e r é b ýv a l y u l o ž e n y v z á k r i s t i í c h . T yp i c k ým p ř í k l a d e m o b s a h u a r o z s a h u
dochovaných
k o l e k c í r o u c h a l i t u r g i c k ýc h p o t ř e b p r o z á m e c k é k a p l e j e s o u b o r z e zámku v Březnici, jehož detailní výčet uvádím v kapitole věnované březnické kapli. Na bakalářské práci jsem pracovala od června 2008 do února 2009. Během této doby jsem se jako členka inventarizačních komisí podílela na
řádn ých
inventarizacích
mobiliárních
fondů
státního
hradu
Karlštejn a státních z ámků Březnice a Mníšek pod Brd y. Součástí inventarizačních
prací
je
identifikace
nalezen ých
předmětů
a
sepisování mobiliáře v jednotliv ých prostorách, porovnávání se stavem z minul ých inventariz ací a kontrola dokladů, na jejichž základě b yl y předměty
v ydán y
z objektu,
například
k účelům
restaurování
či
zápůjčk y, a to v rámci Národního památkového ústavu, nebo jin ým
6
institucím. Základem této práce jsou tedy údaje získané přímo na místě a jejich porovnání s údaji získan ými z předchozích inventarizací. Dalšími
podklady
byl y
složky
smluv,
korespondence,
hlášení
o
krádežích a ostatní dokument y k příslušn ým památkov ým objektům. Informace
o
historick ých
událostech
a
dějinách
jednotliv ých
památkov ých objektů jsem získala během své praxe při průvodcovské činnosti, dále od spolupracovníků ze správ hradů a zámků a též z literatur y, jejíž seznam uvádím v příloze. P rávě odborná literatura b yla
hlavním
podkladem
pro
část
práce
věnovanou
liturgick ým
předmětům. První
kapitola
je
krátk ým
nástinem
v ývoje
památkové
v Československu. V souvislosti s dějinami republiky
péče
ukazuje, jak
stát k památkovým objektům přicházel. Následující kapitoly se již zab ývají přímo j ednotliv ými kaplemi v ybran ých objektů. Po stručném úvodu z historie hradu či zámku jsou popsány jejich kaple z hlediska stavebního, v ýzdob y a zařízení. Konkrétně druhá kapitola je věnována kapli sv. Kříže na Karlštejně. K porovnání změn v jejím inventáři slouží tři základní prameny – soupis profesora A. Sedláčka z konce 19. století, inventární soupis z roku 1961 a nejnovější inventarizační protokol z roku 2008. Náplní třetí kapitoly je kaple zámku v Březnici. Popis jejího inventáře v ychází z nejstaršího seznamu z roku 1948 a zaměřuje se na změn y, ke kter ým od té dob y docházelo až do dnešních dnů.
Rozsáhlou
část
této
kapitoly
tvoří
seznam
dochovan ých
liturgick ých předmětů, které se sice v kapli f yzick y nenacházejí, ale b yl y nedílnou součástí jejího v yužívání v dřívějších dobách. Dnešnímu v yužití kaple je věnován závěr kapitol y. Čtvrtá kapitola představuje kapli zámku v Mníšku pod Brd y, která je příkladem obnoveného a nově zařízeného prostoru.
7
1 . P éč e o pa má t ko v é o b je kt y v o b do b í o d v zn i ku Čes ko slo v e ns ka Konec habsburské monarchie znamenal v mnoha případech i změnu držitelů b ýval ých šlechtick ýc h sídel. Některá nejv ýz namnější se
dostala
i
z politick ých
do
vlastnictví
důvodů
jako
státu,
Konopiště,
a
to
přím ým
nebo
koupí
v yvlastněním od
původních
majitelů, kter ým se po provedení pozemkové reformy nedostávalo prostředků
k jejich
udržování.
Například
Fürstenberkové
se
tak
z finančních důvodů rozhodli v roce 1929 prodat hrad Křivoklát a zámek v Lánech. Stát jako nový majitel takto získané historické objekt y z přístupnil veřejnosti, nebo je v yužíval pro reprez entační účel y.
Méně v ýznamné objekt y kupovali jako svá sídla prům yslníci a
finančníci. Některé zřícenin y, hrady či tvrze zůstaly opuštěné a chátral y. Ujímal y se jich různé vlastivědné spolk y, které s pomocí veřejnosti usilovaly o jejich záchranu. Například Klub česk ých turistů se věnoval zajištění hradních zřícenin, mj. Žebráku a Točníku. Během 2.světové válk y došlo k poškození a zničení někter ých v ýz n a m n ý c h h i s t o r i c k ý c h o b j e k t ů . M o v i t é p a m á t k y v e l k é c e n y , k t e r é se nepodařilo ukr ýt, b yl y německ ými okupant y odvlečen y. Č ást z nich b yla po skončení válk y v ypátrána a vrátila se z pět do Č eskoslovenska, část však zmizela neznámo kde. Po osvobození v roce 1945 se do státního vlastnictví dostal konfiskací majetku Němců, kolaborantů, zákon y o pozemkové reformě i jin ými opatřeními bezpočet movit ých i nemovit ých památek. Konfiskačními dekret y se stát stal vlastníkem asi 2000 hradů, zámků a paláců s mobiliářem.1 Pro správu tohoto velkého majetku byl y z ákonem č. 137/1946 Sb. kulturní
komise
pro
správu
kulturního
2
v ytvořen y Národní
majetku
v Praze
při
ministerstvu školství a osvěty a v Bratislavě při pověřenectvu školství a
osvěty pro Slovensko. Národní kulturní komise přejímaly do své
____________________________ 1 2
BLAŽÍČEK, O. J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. Ústí nad Labem: KSSPPOP, 1983, s. 6. Zákon č. 137/1946 Sb.Prozatímního Národního shromáždění o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku ze dne 16.5.1946
8
správ y od r. 1947 nejv ýznamnější majetek
–
celkem
131
objektů
památky jako
s cca
400.000
státní
kulturní
inventárními
čísly
mobiliáře a s 1,500.000 knihovních jednotek.3 Na t yto objekt y, se kter ými s e po čít alo pro zpřístu pn ěn í veřej nosti , b yl y svážen y t ak é v ýz n a m n é s o u b o r y p a m á t e k z e z á m k ů u r č e n ý c h k j i n ý m ú č e l ů m ( š k o l y , nem ocniční zaříz en í, dom ov y dů ch od ců, d ěts ké dom ov y, úřad y, ob yt n é účel y). Zákl ad ním úkol em Národ ní kult urní k omis e b yl a z áchran a památek, péče o ně a jejich v yužití. Památkov ými orgán y, které v ykonával y odbornou činnost, b yl y s tátní památkové úřad y v P raze a Brně, spojené
v roce 1950. P o zříz ení krajsk ých národních v ýborů
roku 1949 převzaly péči o kulturní památky jejich
referáty pro
školství, osvětu a tělesnou v ýchovu. Národní kulturní komise se měla stát pouze poradním orgánem ministra, ale k žádné její další činnosti již nedošlo. Další reorganizace památkové péče nastala v roce 1953, kdy
b yla
při
ministerstvu
školství
a
osvěty
v yt vořena
Státní
památková správa v Praze, která sdružila b ývalé oddělení pro ochranu památek v ministerstvu školství, někdejší kancelář Národní kulturní komise
pro
správu
státního
kulturního
majetku
v Praze,
Státní
památkový ústav v Praze s pobočkou v Brně a Státní fotoměřický ústav. Vrcholn ým orgánem zůstalo ministerstvo školství a osvět y, od září
1953
do
roku
1956
ministerstvo
kultur y,
od
roku
1956
ministerstvo školství a kultur y, v němž bylo v ytvořeno nové oddělení pro památkovou péči a ochranu přírod y. Státní památková správa připravila znění z ákona o památkové péči. V ydáním tohoto zákona č. 22/1958 Sb.4 v Praze.
30.6.1958 skončila i činnost Státní památkové správy
Odborné
úkoly
převzal
Státní
ústav
památkové
péče
a
ochran y přírod y, památkové obj ekt y b yl y předán y národním v ýborům. Správu státních hradů a z ámků začala v ykonávat střediska státní památkové péče jako organizace krajsk ých národních v ýborů.
____________________________ 3 4
BLAŽÍČEK , O. J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů, s. 11. Zákon č. 22/1958 Sb. Národního shromáždění o kulturních památkách, ze dne 17.4.1958
9
Středisko
státní
památkové
národního v ýboru, které
péče
Středočeského
krajského
vzniklo v červenci roku 1960, převzalo
postupně v období let 1965-1967 do své správ y 18 památkov ých objektů.
Kromě
zajišťování
stavebních
oprav
a
přípravy
expozic
začala b ýt pozornost věnována rovněž poh ybu kulturního mobiliáře, tj.
převozům,
podch ycen y
zápůjčkám
řádnými
nedostatků
b yl
důraz
a
v ýpůjčkám,
doklad y.
Kromě
kladen
na
i
které
dříve
zjednání
pravidelné
často
neb yl y
nápravy
těchto
provádění
inventur
kulturního mobiliáře. Naštěstí neb yl realizován záměr pověřit správou mobiliáře Národní galerii a Uměleckoprům yslové muzeum v Praze. Obě t yto instituce by sv ým přístupem proměnil y interiér y hradů a zámků v galerie a muzea5 a nejcennější kusy mobiliáře
by z nich
převedl y do sv ých sbírek a stál ých ex pozic. Památkové objekt y b y tak ztratily možnost představovat návštěvníkům šlechtická sídla v ucelené podobě,
tj.
včetně
autenticky
zařízen ých
interiérů
s mobiliářem
majícím vztah k danému prostředí. S účinností od 1.1.1988 se veškerá rozhodnutí o nakládání s památkami řídí zákonem č. 20/1987 Sb.6, kter ý však již zcela neodpovídá změněn ým politick ým a společensk ým podmínkám. Proto Ministerstvo kultury ČR připravilo nový zákon o památkové péči, jehož návrh b yl předložen k připomínkovému řízení. Střediska památkové péče se později změnila na Krajské ústavy státní památkové
péče,
v roce
2002
b yla
sloučena
se
Státním
ústavem
památkové péče v Národní památkový ústav, jehož územní odborná pracoviště v jednotliv ých krajích pečují o památkové objekt y, které mají ve své správě. Za svůj základní úkol památkáři považují zachovat kulturní dědictví v dochované podobě i příštím generacím a proto omezují zásahy do stavebních částí objektů a dbají, aby interiéry neztratil y historickou věrnost. P ři rozšiřování prohlídkov ých tras se odborní pracovníci snaží zařídit místnosti tak, aby se co nejvíce přiblížily
původnímu
charakteru. K tomu v yužívají i dochovan ých
____________________________ 5
6
Typy instalací popisuje BENEŠ J. Pojetí prezentace uměleckých děl. In Muzejní a vlastivědná práce, 1977, roč. XV. číslo 1, s. 42-43 Zákon č. 20/1987 Sb. České národní rady o státní památkové péči, ze dne 30.3.1987
10
fotografií v rodinných albech majitelů či jejich kreseb ve skicářích. Základem nov ých instalací je vžd y umístění dochovaného mobiliáře, který
je
zařízením
uložen jiného
v depozitářích. původu
Ten pak b ývá doplňován vhodn ým
(svozový
mobiliář,
v ýpůjčk y
z jin ých
památkov ých objektů ve vlastní správě, nákup y, v ýpůjčk y od cizích institucí, kopie uměleck ých děl, věci předané z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkov ých jako odúmrť). Cílem tohoto stručného nástinu b ylo objasnit, jak probíhal v ývoj vlastnick ýc h vztahů státu k památkov ým objektům od dob y vzniku republiky v roce 1918 a jaké administrativní a právní změny přecház el y současnému stavu. Není vyloučeno, že dříve či později nastanou další změn y. Místní samospráv y b y rád y dostal y hrad či zámek v
obci do své správ y. Vede je k tomu především snaha o
komerční v yužití památk y. Tento vývoj, kter ý má podporu mnoha politiků na různ ýc h úrovních však z ároveň může ohrozit celistvost objektu ve sm yslu vztahu budov y a zaříz ení. Hrozí totiž nebezpečí v ykliz ení
části
prostor
pro
potřeby
jiného
v yuž ití
a
prodej
nepotřebného mobiliáře. Tak by se mohla opakovat například situace z 60. let minulého století, kd y Okresní národní v ýbor v Kutné Hoře jako tehdejší správce sázavského kláštera vytřídil téměř veškeré zb ývající zařízení zámku.7
____________________________ 7
K prvnímu prodeji inventáře došlo koncem roku 1952 (vytřídění Ministerstva školství, věd a umění č.j. 8276/53). Prodejem další části majetku Okresní národní výbor Kutná Hora v roce 1967 dosáhl úplného vyklizení zámecké budovy. Odkazy k odpisům obsahuje Soupis konfiskovaného majetku z roku 1951.
11
2.
Ka pl e s v. K ří že na Ka rlš te j ně Státní hrad Karlštejn patří mezi nejnavštěvovanější památky v naší
republice.
Na 300.000
lidí
projde každoročně jeho
zdmi8
a
při
prohlídce si připomene osobnost a dílo jeho zakladatele Karla IV., krále českého a císaře římského. Většina z návštěvníků však nemá možnost na vlastní oči spatřit jeden z největších klenotů středověkého umění kapli sv. Kříže.
2.1
Stručná historie hradu
Pevný hrad nedaleko Prahy je jedním z řady zakladatelských a stavitelsk ých počinů Otce vlasti. Stavba b yla z ahájena patrně v roce 1348
9
a trvalo celých 9 let, než se z a pevn ými hradbami objevil y tři
budov y, z nichž každá měla své určení. Skutečnost, že 27.3.1357 b yla založena karlštejnská kapitula, svědčí o tom, že hrad postupně ožíval a v jeho prostorách docházelo k naplnění císařov ých plánů, třebaže práce na jeho dokončení pokračovaly ještě další léta, zřejmě až do roku 1372.
Císařsk ý palác s reprezentačními a ob ytn ými místnostmi
sloužil světské moci, prostřední věž s kostelem P. Marie pak moci církevní, reprezentované převážně kanovník y karlštejnské kapitul y. Nad
nimi
se
t yč ící
nejposvátnějším
Velká
místem
věž
s kaplí
království.
sv.
Kříže
Uloženy
v ní
pak
měla
byl y
b ýt
říšské
korunovační klenoty, nejdůležitější státní listin y a též Karlova velká sbírka relikvií a ostatků svat ých. Avšak měnící se společenské poměr y a nové historické události následujících let a staletí neb yl y příliš vhodné pro zachování císařov ých z áměrů. Říšské korunovační klenot y b yl y na Karlštejně ulož en y v období let 1358 – 1423, v letech 1419 – 1421 i české korunovační klenot y, které se sem vrátil y ještě v období 1434 – 1619, kd y zde b yl umístěn archiv království českého. Hrad ____________________________ 8
9
Přesné počty návštěvníků jsou každoročně zveřejňovány v Ročence, která je přílohou časopisu Památky středních Čech. Praha: Jalna, 2003-, ISSN 0862-1586 K tomuto roku se váže soudobá zmínka o zakládání vinic pod hradem v kronice svatovítského kanovníka Beneše KRABICE z WEITMILE: „ Léta Páně 1348 … rovněž dal přivézt /pan Karel, král římský a český/ z Rakous velmi ušlechtilé druhy révy a vysázel je tam a pod hradem Karlštejnem, který v té době začal stavět.“ In Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV. : umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna . Fajt, J. /Sbírka starého umění Národní galerie v Praze, 12.11.1997-26.4.1998]. Praha: Národní galerie, 1997, s. 33.
12
spravoval
královský purkrabí, střežila ho místní manská posádka,
činn ý b yl děkan a kanovníci. V roce 1619 však b yly korunovační klenot y i archiv přestěhován y do Prah y a Karlštejn svůj v ýz nam královské
klenotnice
a
úschovny
státních
dokumentů
ztratil.
Roku 1625
císař Ferdinand II. zrušil úřad karlštejnského královského
purkrabího a panství včetně hradu ustanovil věnem česk ých královen. Údržbě hradu nebyla věnována náležitá pozornost a tak stavba začala chátrat. Za Ferdinanda III. b yl y z oltáře a obrazů v kapli sv. Kříž e v yjmut y a odvezen y relikvie a ostatk y, které Karel IV. s velk ým zaujetím shromažď oval. Mohlo b y se zdát, ž e tento čin b yl porušením vůle velkého panovníka, který určil a zřídil pro jejich uložení zvláštní důstojné místo. Ale musíme vzít v úvahu dobu a okolnosti. Správci hradu zastávali svůj úřad někdy více, jindy méně odpovědně a náhle se zjistilo, ž e část ostatků ch ybí. Na památku si je totiž odnášeli někteří návštěvníci kaple. Zarážející je nejen to, že se tito nezdární lidé nebáli přestoupit Boží přikázání, ale navíc kradli na posvěceném místě a
předmětem jejich lupu b yl y ostatk y světců a mučedníků vír y.
Skutečností tak zůstává, že převezením ostatků do Prahy a jejich uložením v katedrále sv. Víta Ferdinand III. zabránil jejich dalšímu rozkrádání. například
O
postupné
zprávy
devastaci
hradu
B a l b í n a , 10
Bohuslava
a
jeho
který
ve
interiérů druhé
svědčí
polovině
17.století hrad navštívil a shledal jej ve značně neutěšeném stavu. Karlštejn přestal b ýt věnn ým hradem česk ým královen v roce 1755, kdy z rozhodnutí Marie Terezie připadlo panství Ústavu šlechtičen v Praze na Hradčanech. V ýnos y z hospodářství b yl y jistě vítan ým zdrojem
financí,
nev ýz namnou
avšak
hrad
pozapomenutou
samotný připomínkou
spíše
přítěží.
zašl ých
Stal
se
Až
na
dob.
přelomu 18. a 19. století můžeme sledovat zv ýšení zájmu o historické a umělecké památky. V roce 1812 navštívil Karlštejn císař František, na něhož i zchátralý hrad učinil velk ý dojem. V ýsledkem Františkov y ____________________________ 10
BALBÍN, B. Miscelanea historica regni Bohemiae (1681). In Magister Theodoricus, dvorní malíř Karla IV., s. 73-93
13
cest y b ylo rozhodnutí o opravě hradu a sepsání jeho inventáře. Oprav y probíhal y i v letech 1837-1838 za Ferdinanda I., který rozhodl, že hrad bude udržován ze zemsk ých prostředků. Ovšem k největší akci na obnově hradu došlo v letech 1887 – 1904. Oprava a přestavba dle návrhů
architekta
Josefa
Mockera
měla
svůj
původ
jednak
v obroz eneck ých myšlenkách česk ýc h vlastenců, kteří v hradu viděli s ymbol jednoho z největších
česk ýc h panovníků
a doby rozkvětu
česk ých zemí a jednak v romantismu, kter ý zvedl zájem o historické památk y. V hradu b ylo v roce 1906 zřízeno muz eum a objekt se stal v yhledávan ým turistick ým cílem. Po vzniku Československa v roce 1918 o hrad pečoval zvláštní v ýbor, složen ý z odborníků a osobností kultur y. V letech 1955-1956 došlo k reinstalaci hradního muz ea, ab y odpovídalo duchu dob y, hradní expozice se měnila i v následujících letech,
b yla
doplněna
v ypůj čen ými
exponát y,
kopiemi
listin
uměleck ých děl. Usnesením vlád y č. 251 ze dne 30. března 1962 Karlštejn
v yhlášen
národní
kulturní
památkou.
Hrad
je
11
i
byl
státním
majetkem, který spravuje zákonem určená instituce. V současné době je to Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze.
2.2
Za ř í z e n í a v ý z d o b a ka p l e sv . K ř í ž e
K a p l e U t r p e n í P á n ě , p o z d ě j i s v . K ř í ž e b yl a s l a v n o s t n ě v ys v ě c e n a 9.2.1365.12 Na každého, kdo do ní vstoupí, zapůsobí zlatý lesk nebeské k l e n b y a m l č e n l i v é p o h l e d y s v ě t c ů . J e t o m í s t o v yb í z e j í c í k z a s t a v e n í a z a m yš l e n í . A z á r o v e ň m í s t o , k d e m y š l e n k a d o š l a z h m o t n ě n í d í k y u m u l i d s k ýc h
rukou.
obdélný
prostor
Neznámý
architekt
křížovou
(možná
klenbou,
která
Petr
Parléř)
posázena
s k l e n ě n ým i p u k l i c e m i n a v o z u j e d o j e m n e b e s h v ě z d a m i ,
zaklenul zl acen ým i sluncem,
________________________ 11
12
Usnesení č. 251 Vlády Československé republiky o prohlášení nejvýznamnějších kulturních památek za národní kulturní památky ze dne 30.3.1962. Registrováno v částce 36/1962 Sb. na straně 0329 Beneš KRABICE z WEITMILE ve své kronice píše: „Léta Páně 1365… ctihodný otec pan Jan, arcibiskup pražský …v neděli po svátku Očišťování vysvětil větší kapli ve věži hradu Karlštejna“. In Magister Theodoricus, dvorní malíř Karla IV., s. 33-35
14
měsícem a
5 planetami. Zlacená mříž
uprostřed
kaple
odděluje
p r o s t o r , k d e s e j e š t ě m ů ž e p o h yb o v a t s v ě t s k á o s o b a o d m í s t , k a m s m í vstoupit pouze duchovní. Horní části stěn kaple zdobí deskové obrazy mistra Theodorika13 znázorňující Kristovo utrpení a svět nebeského Jeruzaléma, nástěnné
na
klenbách
třech
okenních
malby
stejného
autora.
Církev
v ýk l e n k ů věřících
můžeme
vidět
symbolizuje
pod
o b r a z y p á s a m e t ys t o v ýc h a j a s p i s o v ýc h d e s e k v s a z e n ýc h d o t v a r u k ř í ž ů ve zlaceném štuku s reliéfy v podobě lvíčků, orlic, koruny či písmena „K“. Spodní kraj tohoto pásu lemuje zlacený prut s trny upomínající na Spasitelovu trnovou korunu.
V k a ž d é m d e t a i l u v ýz d o b y a u m í s t ě n í
p ř e d m ě t ů v k a p l i l z e h l e d a t a n a l é z a t j i s t o u s ym b o l i k u . A v š a k d u c h o v n í s f é r a n e n í t é m a t e m t é t o p r á c e . T í m j e z d o k u m e n t o v á n í z m ě n , k e k t e r ým v průb ěhu věků v kap li došl o, t udíž s e nadál e budeme věnovat takov ým r y z e p r o z a i c k ým z á l e ž i t o s t e m , j a k ým i j s o u v ě c i a j e j i c h p ř e m í s ť o v á n í .
2.2.1 Stav kaple sv. Kříže v době založení J a k p ř e s n ě k a p l e v yp a d a l a v d o b ě s v é h o d o k o n č e n í ,
se můžeme jen
d o h a d o v a t . Ž á d n ý s o u d o b ý p o p i s j e j í v ýz d o b y s e t o t i ž n e d o c h o v a l . Nejstarší
soupisy
inventáře
pocházejí
až
z 18.
století.
Nicméně
z n o v o d o b ýc h s t a v e b n ě - h i s t o r i c k ýc h p r ů z k u m ů v í m e , ž e s e p ů v o d n ě v kapli sv. Kříže nacházely 3 oltáře.14 Prostor rozdělovala chórová p řep ážka v p odob ě zl acené mříže a nad ní zl acený obl ouk s e z avěš eným i p o l o d r a h o k a m y. N a s t ě n á c h v i s e l o 1 3 0 p o r t r é t ů p ř í s l u š n í k ů N e b e s k é h o v o j s k a s e š i k o v a n é h o z e v a n g e l i s t ů , a p o š t o l ů , c í r k e v n í c h o t c ů , s v a t ýc h m u č e d n í k ů , v yz n a v a č ů , p r o r o k ů , p a p e ž ů , b i s k u p ů , o p a t ů , p a n o v n í k ů , r yt í řů,
vdov,
panen,
poustevníků,
andělů
a
archandělů.
Pokud
Karlovi IV. podařilo získat relikvii či ostatek příslušného světce, kůstky nebo předměty menších
se
b yl y
rozměrů uloženy do otvoru v obrazu
________________________ 13
14
Listiny dokládající autorství uvádí GOTTFRIED, L. Výběr archivních pramenů k Historii hradu Karlštejna a jeho umělecké výzdobě In Magister Theodoricus dvorní malíř Karla IV., s. 29 Bohuslav Balbín je dosvědčuje ještě v 17. století. BALBÍN, B. Diva Mantis Sancti (1665). In: Magister Theodoricus, dvorní malíř Karla IV., s. 86
15
nebo
v jeho
rámu,
větší
r e l i k v i e b yl y u k l á d á n y d o s c h r á n e k
v oltářích. Oltářní stěně (obrázek č.1) vévodil obraz Ukřižování, pod ním tři deskové malby zobrazující dvojici andělů, Bolestného Krista a t ř i M a r i e . A u t o r e m v š e c h v ýš e u v e d e n ýc h m a l í ř s k ýc h d ě l b yl m i s t r T h e o d o r i k . T r i p t y c h p ř í m o n a d d v í ř k y o l t á ř n í h o v ýk l e n k u v yt v o ř i l italský mistr Tomasso da Modena. Představuje
sv. Václava, Pannu
M a r i i s J e ž í š k e m a s v . P a l m á c i a . D o v ýk l e n k u z a z l a c e n ý m i m ř í ž o v ý m i d v í ř k y b yl y u l o ž e n y k o r u n o v a č n í k l e n o t y a d a l š í v z á c n o s t i . P r o u l o ž e n í státních listin se používaly truhlice z dubového dřeva (obrázek č.2) o p a t ř e n é k o v á n í m a z á m k y, k t e r é b y l y r o z m í s t ě n y p o d é l s t ě n k a p l e . P r o s t o r o s v ě t l o v a l o 5 d ř e v ě n ýc h p ě t i b o k ýc h l u c e r e n a n ě k o l i k s v í c n ů . Liturgické Bohoslužba
obřady se zde
mohl
v kapli
konala jen
provádět velice
pouze
zřídka
a
biskup b yl a
či
děkan.
v ýj i m e č n o u
slavnostní událostí.
2.2.2 Stav kaple sv. Kříže v 17. a 18.století
O tom, jaké změny kapli přineslo 17. století, vypovídá hlavně svědectví Bohuslava Balbína
15
a dochovaný karlštejnský mobiliář. Jak
j i ž v yp l ýv á z ú v o d n í h o h i s t o r i c k é h o p ř e h l e d u , a ž d o r o k u 1 6 1 9 b yl y v k a p l i u l o ž e n y v ýz n a m n é a r c h i v á l i e . V š e c h n y p í s e m n o s t i s e p o s t u p e m času do původních truhlic z doby Karlovy
j i ž n e v e š l y. V 1 6 . s t o l e t í
p r o t o d o k a p l e p ř i b yl y 3 n o v é v e l k é a r c h i v n í t r u h l y s e z á s u v k a m i (obrázek č.3) a v roce 1612 i dvě intarzované skříně. Jedna nesla nápis „MATHIASI REGNANTE 1612“ (obrázek č.4) a druhá „STATUS REGNI F F 1 6 1 2 “ . U m í s t ě n y b yl y u č e l n í s t ě n y , j e d n a n a p r a v o , d r u h á n a l e v o o d hlavního oltáře, na němž se objevily dva nové svícny z jalovcového dřeva. Patrně v tomto období došlo i ke zrušení obou bočních oltářů. D o k u m e n t y v š a k v n o v ýc h s k ř í n í c h d l o u h o u l o ž e n y n e b y l y, n e b o ť z á h y nastalo
stěhování
archivu
do
P r a h y.
Stejně
korunovační klenoty a o nějaký čas později j e j i c h s e z n a m u v š a k b y l a v yř a z e n a l e b k a ,
i
tak
ostatky
b yl y a
relikvie.
BALBÍN, B. Miscelanea historica regni Bohemiae (1681). In Magister Theodoricus dvorní malíř Karla IV., s. 73-93
16
Z
o níž se ještě na začátku
________________________ 15
odvezeny
16. století soudilo, že patřila draku zabitému sv. Jiřím.16 O století p o z d ě j i v š a k j i ž b y l a s p r á v n ě i d e n t i f i k o v á n a j a k o l e b k a k r o k o d ýl a a t a k zůstala
v kapli
jako
vzácná
místní
zajímavost,
neboť
se
mezitím
r o z š í ř i l a p o v ě s t , ž e t e n t o k r o k o d ýl b yl u l o v e n v ř e c e B e r o u n c e . O d B o h u s l a v a B a l b í n a v í m e , ž e v k a p l i c h yb í j e d e n z d e s k o v ýc h o b r a z ů . Vzhledem
k tomu,
že
se
spolehlivě
nedá
určit
totožnost
všech
osobností,
jejichž portréty vykouzlil štětec mistra Theodorika,
lze se
j e n d o h a d o v a t , k d o n a z t r a c e n é m o b r a z u z p r v n í h o o k e n n í h o v ýk l e n k u n a p r a v é s t r a n ě o d v s t u p u b yl . M o ž n á z p o d o b ň o v a l M a r t u , s e s t r u L a z a r o v u , s n a d n a n ě m b yl a t v á ř s v . C e c í l i e . K d y a j a k o b r a z z m i z e l , n e n í z n á m o . P o d l e j e d n é t e o r i e b ýv a l n o š e n v č e l e p r o c e s í a j e d n o u s e z nějakého důvodu nevrátil, zůstal uložen na neznámém místě, možná se p o š k o d i l č i h o n ě k d o z c i z i l . S t e j n ě j a k o h r a d v 1 7 . s t o l e t í p o z b ýv a l n a v ýz n a m u , t a k i k a p l e z t r á c e l a s v ů j l e s k a p o d l é h a l a z u b u č a s u . Z 1 8 . století
jsou
dochovány
první
soupisy
inventáře
kaple.
Z nich
se
d o z v í d á m e , ž e v k a p l i j e j e d e n o l t á ř s e 2 d ř e v ě n ým i s v í c n y a p r o s t ým krucifixem, dvě skříně pro korespondenci, starý pulpit, 14 truhel, dvě s t o l i c e , p o s t e l s v . L u d m i l y z T e t í n a a p o s t e l K a r l a I V . s n e b e s y, d á l e dračí hlava a velký kámen z praku. Z polodrahokamů visících nad s t ř e d o v o u z l a c e n o u m ř í ž í v t é t o d o b ě z ů s t a l j e d i n ý, n e j v ýš e u m í s t ě n ý k á m e n . 17
2.2.3 Stav kaple sv. Kříže v 19.století Přenesme se nyní o další století, řadu informací o dění v kapli nalezneme
ve
spisech
profesora
Augusta
Sedláčka,
který kapli
navštívil ještě před zahájením velké Mockerovy hradní restaurace. Pan profesor při své návštěvě hradu v roce 1884 se smutkem konstatuje, že v kapli není dalších šest obrazů. Z oltářní stěny zmizelo Ukřižování a t r i p t yc h T o m a s s a d a M o d e n a , n a s v ý c h m í s t e c h n e b yl i a n i c í r k e v n í o t c o v é s v . A u g u s t i n a s v . A m b r o ž . K d y a k a m b yl y o d v e z e n y? ________________________ 16 17
FAJT, J. Posvátné prostory hradu Karlštejna. Praha: Památkový ústav středních Čech v Praze, Lepton, 1998, str. 58-59 Inventáře kaple sv. Kříže ve Velké věži z roku 1745 a 1759. In Magister Theodoricus dvorní malíř Karla IV., s. 261-263
17
N a t yt o o t á z k y o d p o v ě ď z n á m e . V r o c e 1 7 8 0 b yl y p ř e v e z e n y d o V í d n ě z a ú č e l e m p r ů z k u m u p o u ž i t ýc h b a r e v . A v m e t r o p o l i n a D u n a j i z ů s t a l y a ž d o r o k u 1 9 0 2 , k d y s n a h y o j e j i c h v r á c e n í b yl y k o n e č n ě k o r u n o v á n y úspěchem. Do té doby si však návštěvníci kaple místo obdivování T o m a s s o v a t r i p t yc h u m o h l i dřevěné
tabuli
Bohemiae“.
tento
na místě nad oltářem přečíst na zelené
nápis:
Ukřižování
„Ferdinandus
ničím
nahrazeno
I.
Imperator
n e b yl o ,
takže
Austriae
se
nabízel
pohled na bílou zeď. V letech 1839 až 1841 opustily kapli i další o b r a z y. D o b u k o v ý c h d e s e k s e t o t i ž p u s t i l č e r v o t o č a b y l o n u t n o u d ě l a t n ě c o p r o j e j i c h z á c h r a n u . O p r a v y s e u j a l p r a ž s k ý m a l í ř M a r k o v s k ý. 1 8 Červotoč ovšem hlodal i v dalším dřevěném zařízení kaple. Jeho přičiněním
se
začalo
rozpadat
dřevo
ú l o ž n ýc h
truhlic.
Lze
p ř e d p o k l á d a t , ž e v p o d o b n ě š p a t n é m s t a v u b yl i o l t á ř a p r o t o d o š l o k t o m u , ž e v r o c e 1 8 4 1 b yl p ů v o d n í r o z b o ř e n a n a h r a z e n n o v ým . 1 9 K neutěšenému stavu kaple přispívali i nehodní lidé, kteří zlákáni z l a t ým l e s k e m z c i z i l i z k l e n b y s l u n c e a m ě s í c . Z a ř í z e n í k a p l e k o n c e m 19.
století
(obrázek
č.5)
sestávalo
z oltáře
s dvěma
d ř e v ě n ým i
plastikami Ježíše Krista a jednou plastikou Panny Marie. Na oltáři stály 2 svícny z jalovcového dřeva a 2 svícny modré emailové s hvězdičkami. V kapli zůstaly všechny archivní truhlice i obě skříně z roku 1612, do n i c h ž s i k a r l š t e j n š t í d ě k a n é u l o ž i l i č á s t k n i h o v n y. B yl z d e v ys o k ý d ř e v ě n ý č t e c í p u l t s v yř e z á v a n ým i v ě ž i č k a m i , k l e k á t k o a p r o s k l e n á s kří ň s p amátkam i. Ze s oup isu p rofesora S edl áčka20 ví me, ž e v ní b yl n a p ř í k l a d s t ř í b r n ý p o h á r e k K a r l a I V . č i s t ř í b r n á s c h r á n k a s o s t a t k y, kterou měl císař nosívat na krku. Též kus jeho červeného pláště (obrázek
č.6),
nebo
památka
na
sv.
Václava
v podobě
části
jeho
k r o u ž k o v é k o š i l e . O s t a r ýc h d o b á c h n e j e n v á l e č n ýc h s v ě d č i l y k o v o v é š i p k y,
hroty
Návštěvníkům
kopí,
kuše,
se ukazoval
t ř m e n y,
udidla,
p o d k o v y,
z b yt e k p ů v o d n í h o
okna,
z á m k y,
klíče.
které
v době
K a r l o v ě b yl o z h o t o v e n o z p o l o d r a h o k a m ů z a l i t ýc h d o o l o v a . V k a p l i ____________________________ 18 19 20
SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 6., Podbrdsko. Praha: Nakladatelství Šolc a Šimáček, 1934, s. 30 FAJT, J. Magister Theodoricus, dvorní malíř Karla IV., s. 88 SEDLÁČEK, A. Průvodce na Karlšteině. Praha: Knihtiskárna Františka Šimáčka, 1884, s. 33-34
18
b yl d á l e m e š n í t r o j z v o n e k ,
části jedné gotické lampy (obrázek č.7) a
„zkamenělá lebka nějakého ještěra, nalezená v Berounce“.21
Postel sv.
Ludmil y se v kapli koncem 19. století stále ještě nacházela, zatímco p o s t e l K a r l a I V . b yl a v r o c e 1 8 0 0 o d v e z e n a n a r o z k a z c í s a ř e d o Laxenburka.22
2.2.4 Stav kaple sv. Kříže ve 20. století
A r c h i t e k t J o s e f M o c k e r d o s v ýc h p l á n ů r e s t a u r a c e h r a d u s a m o z ř e j m ě zahrnul i opravy a úpravy Velké věže a jejích interiérů. Do klenby k a p l e b yl o t e h d y v s a z e n o n o v é s l u n c e i m ě s í c , n o v ým i b y l y n a h r a z e n y p o š k o z e n é a c h yb ě j í c í s k l e n ě n é z l a c e n é p u k l i c e . O b n o v e n o b yl o z l a c e n í p l a s t i c k ýc h Zchátralé
štukových lišty
reliéfů,
poničené
s l i s o v a n ým i
z l a c e n ým i
b yl y n a h r a z e n y r e p l i k a m i . ornamenty
lvíčků,
orlic,
l í s t e č k ů , k ř í ž k ů a h v ě z d i č e k d r ž í c í n a s t ě n á c h d e s k o v é o b r a z y b yl y v ym ěněn y z a nov é, kt eré v š ak měl y s t ejn ou rel i éfní v ýzd ob u j ako t y p ů v o d n í . N a h r a z e n y b yl y i č á s t i p r o f i l o v a n ýc h l i š t s č e r v e n ý m a m o d r ým n á t ě r e m l e m u j í c í c h s t ě n y. N i c z p ů v o d n í c h s o u č á s t í n e b yl o v y h o z e n o . K a ž d á č á s t l i š t y, z l a c e n é h o š t u k u č i s t ř e p y s k l e n ě n é p u k l i c e b yl y ul ož en y do hradní h o d ep ozit áře. Kap le do st al a no v ý o l t ář. Do o b l o u k u n a d m ř í ž í b yl y z a v ě š e n y n o v é p o l o d r a h o k a m y , t a k ž e j e j i c h počet včetně jediného původního dochovaného chr ysoprasu dosáhl 39 kusů. Kaple se opět dočkala navrácení původního lesku. Velkor ysá restaurace však měla i svá stinná místa. Jedním z nich b ylo například nahrazení
původních
truhlic
z doby
Karlovy
nov ými
kopiemi.
Je
pravda, ž e dubové dřevo, z něhož byl y ve 14. století vyroben y, již b ylo v dost špatném stavu, ale kování drželo bedn y pohromadě. Pokud b y truhlice b yl y konzervován y a přestěhován y do v ýstavních prostor hradu , mo hl y se stát v ýzn amn ým i a vz ácn ými ex po nát y.
Veškeré
kování (pant y, petlice, z ámk y i okování hran) však b ylo z truhel sundáno a osaz en y jím b yl y nově v yrobené kopie. Původní truhl y se po ____________________________ 21 22
SEDLÁČEK, A. Průvodce na Karlštejně, s. 34 SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 6., Podbrdsko , s. 37
19
tomto
zásahu
rozpadly
na
jednotlivé
desky
a
prkna,
uskladněny v depozitáři. Vcelku zůstala jediná truhlice,
které
b yl y
třebaže bez
kování. K negativnímu zásahu do interiéru kaple došlo v roce 1946, kdy b ylo několik Theodorikov ých deskov ých maleb svěřeno ke kulturnímu v yužití Národní galerii v Praze. Tato
instituce si pro v ystavení ve
sv ých stál ých expozicích v ybrala obraz y sv. Jeron ýma, evangelist y Matouše, sv. Alžbět y, sv. Víta a sv. Papeže, a to zcela bez ohledu na to, jak rušivě bílá místa v kapli působí. V roce 1962 se dokonce v souvislosti s dokončovan ým převodem správ y národního majetku od Státní památkové správy v likvidaci v Praze do správy Okresního národního
v ýboru
v Berouně,
který
znamenal
předání
movitého
majetku kulturní povahy Krajskému středisku státní památkové péče a ochran y přírod y S tředočeského kraje, jednalo o převedení dotčen ých obrazů do správy Národní galerie. Naštěstí berounský odbor školství a kultury projevil s převodem nesouhlas a naopak žádal o vrácení sv. Jeron ýma či o zhotovení kopie, neboť prázdné místo v kapli b ylo středem pozornosti návštěvníků a terčem neustál ých dotazů. Pro sledování osudů veškerého hradního mobiliáře je důležitý předávací protokol ze dne 20. ledna 1961, neboť jeho součástí je kompletní inventární soupis v ypracovan ý Jaroslavem Lukešem a ing. Janem Staňkem. Ze soupisu v ypl ývá, že v kapli sv. Kříže b yl y 2 cínové svícn y v ysoké 150 cm, pocházející z dob y kolem r. 1700, 6 mosazn ých pozlacen ých s Kristem, pětiboká
svícnů pult
pod
lampa,
zhotovená
koncem
školou
mosazný
a
v ysok ých misál
38
cm,
z cedrového
pětiboká
zasklená
19.století
podle
trojzvonek.
Za
bronzový dřeva,
lampa původní
pozlacený
poškozená s dřevěnou
kříž
dřevěná kostrou,
uměleckoprům yslovou
mřížov ými
dvířky
v oltářním
v ýklenku b yl y uložen y dvě dřevěné schránk y s ostatk y. Pocház el y z 2. polovin y 17. století a v jedné b ylo 7 kostí a umělé květin y, ve druhé kousk y kostí v barevn ých sáčcích a svaz eček slám y údajně pocházející
20
z b e t l é m s k ý c h j e s l í . 23
Kamenů visících nad středovou mříží b ylo už
jen 37, což znamená, že dva se mezitím staly pro neznámé jedince suven ýrem z návštěv y hradu. O tom, že o kamen y b yl mezi nenechavci zájem i nadále, svědčí
skutečnost, že v roce 1963 ub yl y 2 achát y,
k ř i š ť á l , s a r d e r a s v ě t l á z á h n ě d a 24, r o k u 1 9 6 7 b y l a z j i š t ě n a z t r á t a p o l o d r a h o k a m u č e r v e n ě a b í l e ž i l k o v a n é h o 25, v r o c e 1 9 6 8 k d o s i u k r a d l tmavozelený
k á m e n 26 a
od
roku
1973
je
postrádán
r ů ž e n í n 27.
Do
dnešních dnů tedy zůstalo pouze 31 kamenů. 63 cm dlouhá lebka krokod ýla se v roce 1961 nacház ela na méně důstojném místě než dříve, neboť b yla zaevidována na půdě Císařského paláce, která po restauraci
hradu
sloužila
jako
depozitář
pro
uložení
původních
dřevěn ých součástí v ybavení hradních prostor. Na stejném místě se nacházel y i zb ytky dvou postelí. Nelze v yloučit, že jedna z nich je právě ta, kterou pánové Balbín a Sedláček viděli v kapli sv. Kříže a k níž se váže pověst, že v ní ležela na Tetíně kněžna Ludmila předtím, n e ž b y l a z a v r a ž d ě n a . 28 Jako perličku možno uvést, že komise v roce 1961 do inventárního seznamu zapsala a číslo přidělila celkem 130 Theodorikov ým obraz ům, tj. včetně toho, který
c h y b ě l j i ž v 1 7 . s t o l e t í . 29 P ř e d m ě t p r o t o m u s e l
b ý t p o z d ě j i v e d e n i v k n i z e ú b y t k ů 30
s v ysvětlením, ž e schází již od
dob Balbínov ých. Ani v 80. letech 20. století, kd y dostával mobiliář při zpracování základní evidence nová čísla, neb yl nepřítomn ý obraz o p o m i n u t , b y l o m u o p ě t p ř i d ě l e n o č í s l o 31 a z a l o ž e n a p r o n ě j e v i d e n č n í karta. Koncem 20.století musela b ýt kaple sv. Kříže kvůli postupujícímu poškození způsobenému nadměrn ým návštěvnick ým provozem zcela uzavřena.
S v ynaložením
nemal ýc h finančních
prostředků
b yla
________________________ 23
24 25 26 27 28 29 30 31
Jedná se o relikvie původně zazděné ve stěně oltářního výklenku. O nálezu svazku slámy v hedvábné látce v r. 1810 píše SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 6., Podbrdsko, s. 27 Hlášení ztráty polodrahokamu Okresnímu oddělení Veřejné bezpečnosti Beroun dne 28.12.1963 Hlášení ztráty polodrahokamu Oddělení Veřejné bezpečnosti Karlštejn dne 12.6.1967 Hlášení ztráty polodrahokamu Oddělení Veřejné bezpečnosti Karlštejn dne 10.6.1968, č.j. 584/68 Hlášení ztráty polodrahokamu Oddělení Veřejné bezpečnosti Karlštejn dne 2.12.1973, č.j. 795/73 Průběh zločinu je vylíčen ve 4. kapitole Kristiánovy legendy Inventární kniha, list č. 168. Zápis u inv. čísla 3156: „obraz schází od dob Balbínových /Na stěně malířské znamení: gotic. Majuskule N“ Kniha úbytků, pořadové číslo 188 s poznámkou „nepředáno Památkovou správou v likvidaci“ Karta základní evidence KA 3764. Předmět: obraz deskový, schází od 18. st.
21
provedena oprava celého interiéru, restaurovány nástěnné malby i deskové obraz y. Na restaurování Theodorikov ých maleb se podíleli restaurátoři ateliérů,
z
Národní
sdružení
galerie
Brandl
a
v Praze, další.
Státních
Kapli
však
restaurátorských deskové
obrazy
neopouštěly jen z důvodu restaurování. Národní galerie se snažila o jejich prez entaci na v ýstavách v naší republice i v zahraničí. V roce 1969 b yl y z apůjčen y na v ýstavu do Brna portrét y sv. Alžbět y a sv. Jeron ýma. Sv. Jeron ým o rok později putoval do Japonska na světovou v ýstavu Osaka 70. Na v ýstavu v P aříži v roce 1975 odjelo 6 obrazů – sv. Augustin, sv.Ambrož , sv. Hippol yt, sv. Kateřina, sv. r ytíř a pět sv. bratří. Do Polska se v roce 1977 podívala sv. Hedvika. V roce 1978 b ylo možno vidět na v ýstavě v P raz e sv. Kateřinu a sv. Ambrože. Sv. Jiří b yl zapůjčen v roce 1986 do bulharské metropole Sofie. Velkou v ýstavu uspořádala Národní galerie v klášteře sv. Jiří v Praze na Hradčanech v roce 1989, zapůjčeno na ní b ylo 33 deskov ých obrazů. Rozsahem ještě větší b yla v ýstava „Mistr Theodorik, dvorní malíř císaře Karla IV.“ v prostorách kláštera sv. Anežky České v Praze, která
b yla
zahájena
v roce
1997.
Z kaple
sv.
Kříže
na
ní
b ylo
v ystaveno 47 deskov ých obrazů, jedna původní lišta z jejich obložení, originální
skleněná
puklice
ze
stropu,
fragment
gotického
okna,
dřevěná závěsná gotická lampa, fragment zlacené štukové reliéfní ozdoby a oltářní relikvie – 3 voskové schránky na ostatky a svazek s l á m y z a b a l e n ý v h e d v á b n é l á t c e . 32
2.2.5 Stav kaple sv. Kříže na počátku 21. století Každé tři roky probíhá na státním hradě Karlštejně inventarizace mobiliárního
fondu,
zatím
poslední
b yla
provedena
v roce
2008.
Lokační seznam, který je přílohou inventarizačního protokolu, je tedy aktuálním soupisem všech předmětů, které se v současnosti v kapli ________________________ 32
Smlouva o výpůjčce č. SV 1639 ze dne 21.5.1997
22
n a c h á z e j í . 33
Návštěvník jistě s uspokojením konstatuje, že na sv ých
místech jsou všechn y Thedorikov y obraz y (samoz řej mě s v ýj imkou toho, jehož nepřítomnost b yla dosvědčena již v 17. století). Že b y Národní galerie v Praze dospěla k pochopení toho, že obrazy patří na místo, pro které byly určeny a vrátila je? Nikoliv. Raději pro Karlštejn nechala zhotovit kopie. Evangelisté Lukáš a Matouš, sv. Karel Velik ý, sv. Kateřina, sv. Ambrož a sv. Řehoř Veliký dnes zůstávají v expozici S t a r é h o u m ě n í v k l á š t e ř e s v . A n e ž k y Č e s k é v P r a z e 34. N e z b ý v á n e ž doufat,
že
jednou
nastane
doba,
kdy
se
vrátí
mezi
ostatní,
Theodorikovo Kristovo vojsko bude opět kompletní a kopie skončí v depozitáři, tak jako například zelená „Ferdinandova tabule“, která k d ys i n a h r a z o v a l a t r i p t yc h T o m a s s a d a M o d e n a . N o v ě z h o t o v e n ý m i kopiemi
jsou
rovněž
dvě
truhličky
na
relikvie,
které
vidíme
za
m ř í ž o v ým i d v í ř k y v ýk l e n k u n a d o l t á ř e m . J a k j i ž v í m e , k e k o p i í m j e t ř e b a p o č í t a t t é ž 1 4 ú l o ž n ýc h
t r u h e l , i k d yž p o u z e č á s t e č n ě , n e b o ť
j e j i c h d ř e v ě n é č á s t i n o v ě v yr o b e n é n a k o n c i 1 9 . s t o l e t í b yl y o s a z e n y originálním kováním ze 14. století. Z původního a v průběhu staletí doplňovaného v ybavení kaple na místě zůstal y oba v ysoké cínové svícn y a 6 menších mosazn ých svícnů, trojzvonek, dřevěný
dřevěná
stupeň,
lampa
který
na
b ýval
věčné součástí
světlo
visící
původního
před
oltáře
oltářem, a
v ysok ý
dřevěn ý pult pod misál. S někter ými dalšími předmět y, které kd ysi v kapli sv. Kříže b yl y, se návštěvníci mohou setkat během prohlídk y hradu v jin ých prostorách. Například obě skříně z počátku 17. století, které měl y sloužit k ukládání listin, jsou součástí v yb avení místnosti zvané Klenotnice, kříž s Kristem je nyní v R ytířském sále, stejně jako 3 archivní truhlice se zásuvkami z počátku 16. století. V Pokladnici v prosklené vitríně jsou v ystaven y 2 modré emailové svícn y, liturgické předmět y, část
kroužkové
košile sv. Václava
i lebka
krokod ýla
nilského. V téže místnosti je v ystavena i jediná dochovaná původní truhlice z dob y Karlov y,ovšem bez kování. V hradní expozici uvidíme ________________________ 33
34
Protokol o povedení řádné inventarizace mobiliárního fondu památkového objektu státního hradu Karlštejn. Inventarizace proběhla ve dnech 14.10. – 12.11. 2008. Smlouva o výpůjčce č. SV 2034 ze dne 13.11.2006 a její dodatky č. 1 a 2
23
i některé drobné památk y, které profesor S edláček shledal v kapli sv. Kříž e v prosklené skříni – kovové šipk y, udidla, třmeny, klíče apod.. Stříbrný koflík a stříbrná schránka na ostatky mezi nimi nejsou. Mezi dochovan ými předmět y však je i zb ytek roucha z červeného sametu s částmi rukávů, které měl nosit Karel IV., není ho však možné vidět, neboť je uložen v depozitáři.
2.3
Zhodnocení stavu a využití kaple sv. Kříže
Hrad Karlštejn se stal v yhledávan ým cílem milovníků památek, školních v ýletů a do programů zájezdů pro zahraniční návštěvník y ho často zařazují i cestovní kanceláře. Zájem o historii a památkové objekt y lze jistě hodnotit kladně, ovšem je třeba vidět i neblahé stop y, které na památce zanechává. Těmi stopami není jen turisty oblíbené r ytí
jmen do zdí. Jsou to i miliony nohou ošlapané dlaždice podlah a
kamen y schodů. Je to vlhkost přinášená dovnitř d ýchajícími, potícími se a často i zmoklými návštěvník y. Jsou to dotek y milionů prstů na nást ěn n ých m alb ách a d os ažitel n ých předm ět ech. Vžd yť dotk no ut s e historie
je
tak
lákavé.
Naštěstí
není
zatím
nutno
omezovat
návštěvnický provoz v celém hradě, Karel IV. mu dal pevný základ a rekonstrukce a opravy probíhají takřka neustále. Jiná situace nastala přímo
v kapli
sv.
Kříže,
do
které
b ylo
třeba
vstup
návštěvníků
radikálně omezit. Prohlídky se konají pouze v období od června do ř í j n a , p o č e t l i d í v e s k u p i n ě n e s m í p ř e s á h n o u t 1 5 o s o b . 35 T o t o o m e z e n í je
nutn ým
zájemcům
kompromisem
mezi
a
škodám,
zamezením
snahou
umožnit
které
poh yb
prohlídku osob
vážn ým
v prostoru
způsobuje. Olupující se vrstvy maleb na obrazech a opadávající omítku však nezapříčinily jen davy návštěvníků. V kapli se měnila teplota a klimatické podmínky
i v závislosti
na střídání ročních období. Jak
víme, kaple se nachází ve druhém patře Velké věže. Obklopují ji kamenné, několik metrů silné zdi, v nichž se dlouho do zimy udrží teplo,
avš ak j akm ile p rom rznou , chl ad v n ich v yt rv á až
________________________ 35
Aktuální návštěvní řád státního hradu Karlštejn vyvěšený u vstupu památkového objektu
24
do letních
měsíců.
Toto
kolísání
teploty je
však
celkem
novodob ým
jevem.
Ačkoliv se v kapli žádný zdroj tepla nenachází, zimou v ní účastníci bohoslužby netrpěli. V místnostech v nižších patrech věže jsou velké krb y. Kd yž se v nich topilo, tepl ý kouř stoupal komín y ve zdech věže kolem kaple a ohříval kamenné zdivo. V poschodí nad kaplí b yla strážnice,
ve
Mockerově
které
si
hradní
posádka
také
topila.
A
právě
po
rekonstrukci, kdy posádka věž opustila a z hradu se stalo
muzeum, přestal b ýt prostor kaple tímto jednoduch ým leč účinn ým způsobem temperován, což se na jejím stavu později neblaze projevilo. V současné době je v kapli instalována jednotka na úpravu vzduchu, která v ní zabezpečuje stabilní teplotu a vlhkost. Dalším rizikem, tentokrát pro stav jednotliv ých předmětů, je snaha různ ých kulturních institucí, našich i zahraničních, v ypůj čit si pro krátkodobé výstav y někter ý z Theodorikov ých obrazů. Veškeré tyto ž ádosti jsou v dnešní době na základě doporučení restaurátorské komise Ministerstva kultur y ČR z amítán y, a to s ohledem na nebezpečí poškození při manipulaci s deskami i se změnami klimatick ých a světeln ých podmínek během v ýstav. V kapli sv. Kříž e tak skutečně můžeme
vidět
unikátní
ucelený
deskov ých maleb, z něhož je pouze Anežky České v Praze ani pro prezentaci
soubor
originálních
gotick ých
6 děl v ystaven ých v klášteře sv.
nahrazeno kopiemi. Obrazy kapli neopustily
na v ýstavě „P rague, The
Crown
of Bohemia
1347–1437“ v Metropolitním uměleckém muzeu v New Yorku, na které se podílela Správa Pražského hradu v roce 2005. Vzhledem k v ýz namu této akce b ylo rozhodnuto, že tam budou v ystaven y dvě díla z oněch šesti, které jsou umístěny v Národní galerii -
sv. Karel Veliký a
Lukáš Evangelista. Kapli
a
její
v ýz době
je
z památkového
hlediska
věnována
náležitá péče, o čemž svědčí skutečnost, že za projekt o restaurování a soustavnou péči o soubor deskov ých obrazů Mistra Theodorika z kaple sv.
Kříže
ocenění
získal
Národní
Evropské
unie
památkový v oblasti
ústav
ochrany
dědictví – diplom a plaketu Europa Nostra.
25
v roce
2006
evropského
prestižní kulturního
Kaple b yla po rekonstrukci dne 8. srpna 2000 z novu posvěcena kardinálem Vlkem. Církevní obřady
v kapli sv. Kříže však i nadále
zůstanou j en z cela v ýjimečnou událostí. Bohoslužba z de totiž od té dob y b yla slouž ena pouze jednou, 27.března 2007 u příležitosti 650. v ýročí založení karlštejnské kapituly. Obřad proběhl výhradně za účasti kléru. Pravidelně se bohoslužba koná v karlštejnském kostele Panny Marie 15. srpna a zádušní mše za Karla IV. 29. listopadu. Mše k v ýročí založení karlštejnské kapituly 27. března probíhá v kapli sv. Mikuláše. A jaká je tedy budoucnost kaple? Církevním účelům bude sloužit patrně jen velice zřídka. Jednak je omezen počet osob vstupujících do jejího interiéru a zároveň umístění kaple ve věži klade vyšší nároky na dobrý
f yzick ý stav účastníků. Jako archiv už určitě nikd y kaple
v yužita
nebude,
v klimatizovan ých
neboť
v ýz namn ým
bezprašn ých
státním
moderních
listinám
prostorách.
je
lépe
Korunovační
klenot y se též do ní ze svého bezpečí za sedmer ými z ámk y v katedrále sv. Víta nevrátí a kosti světců
ve stejném chrámu snad už nalezly
místo konečného klidného spočinutí. Co ted y z b ylo ze záměru velkého panovníka, krále českého a císaře římského? Prostor, který svou nádherou a zvláštní posvátnou atmosférou
uchvátí každého, kdo do
něho vstoupí, a to i přesto, nebo právě proto, že za jeho dnešním leskem
a
krásou
je
viditelná
obnovovatelů.
26
práce
a
um
jeho
restaurátorů
a
3 . Zá me c ká ka ple v B ře zni ci K založení
kaple
v
březnickém
zámku
došlo
až
v průběhu
17.století, v ysvěcena b yla dne 28.10.1689 biskupem Janem Ignácem D l o u h o v e s k ý m z D l o u h é V s i . 36 H i s t o r i e k a p l e N e p o s k v r n ě n é h o p o č e t í Panny Marie tedy není tak dlouhá jako dějiny celého zámku.
3.1 Stručná historie zámku P ů v o d n ě k a m e n n á t v r z s t r ž n í o s a d o u n a v ýz n a m n é o b c h o d n í s t e z c e j e d o l o ž e n a u ž v e 1 3 . s t o l e t í . M e z i j e j í v ýz n a m n é m a j i t e l e
patřil
v 15.století Petr Zmrzlík ze Svojšína, který podporoval husitské hnutí, c o ž b yl o r . 1 4 2 2 p ř í č i n o u d o b yt í a v yp á l e n í t v r z e i p ř i l e h l é h o m ě s t a k a t o l i c k ým v o j s k e m . V ýr a z n ým z á s a h e m d o z n o v u v y b u d o v a n é t v r z e b yl a
její
renesanční
přestavba
v 16.století,
kdy
panství
patřilo
Lokšanům. Sídlo do této doby nemělo vlastní kapli a ani Jiří z Lokšan a j e h o p o t o m c i n e c í t i l i p o t ř e b u j i z ř í d i t . K v yb u d o v á n í k a p l e t a k d o š l o a ž se
změnou
Lokšanům
majitele, za
která
aktivní
nastala
účast
ve
po
bělohorské
stavovském
bitvě,
povstání
kdy
b yl
majetek
z k o n f i s k o v á n . N u t n o p o d o t k n o u t , ž e z á m e k b yl v d o b ě , k d y j e j v ýh o d n ě získal
královský prokurátor v procesu
se 27
č e s k ým i
pány Přibík
J e n í š e k z Ú j e z d a , n o t n ě z p u s t o š e n a m ě s t o v yp l e n ě n o . P r á v ě b ě h e m prací na obnově a přestavbě budovy nechal Přibík Jeníšek
k zámku
přistavět kapli. Mimochodem právě tento pán povolal roku 1630 v rámci p r o t i r e f o r m a c e d o B ř e z n i c e j e z u i t y, k t e ř í v e v ýc h o d n í č á s t i n á m ě s t í zbudovali monumentální kostel sv. Ignáce a Františka Xaverského a j e z u i t s k o u k o l e j . V ys v ě c e n í z á m e c k é k a p l e s e v š a k P ř i b í k J e n í š e k nedočkal, neboť roku 1651 zemřel. Bohoslužby se začaly v kapli konat a ž p o j e j í m v ys v ě c e n í v r o c e 1 6 8 9 , z a J a n a J o s e f a J e n í š k a z Ú j e z d a . R o d p á n ů z Ú j e z d a v ym ř e l v 1 . p o l o v i n ě 1 8 . s t o l e t í , p a n s t v í
tehdy
získali
nichž
jejich vzdálení příbuzní
Krakovští z Kolovrat, z
________________________ 36
SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého, Díl 11., Prachensko. Praha: Nakladatelství Šolc a Šimáček, 1936, s. 220
27
p o s l e d n í b yl o b r o z e n e c k ý v l a s t e n e c H a n u š K r a k o v s k ý . T e n r o v n ě ž neměl
p o t o m k y,
P á l f f ym u
proto
odkázal
majetek
svému
synovci
Eduardu
z Erdödu. Rod Pálffy vlastnil zámek i panství od r. 1872 do
r . 1 9 4 5 , k d y b yl n a z á k l a d ě p r e z i d e n t s k ýc h d e k r e t ů 37 J a n u P á l l f y m u majetek zkonfiskován. V z á m k u b yl y u m í s t ě n y k a n c e l á ř e J i h o č e s k ýc h e l e k t r á r e n a č á s t z í s k a l M ě s t s k ý n á r o d n í v ýb o r v B ř e z n i c i p r o m ě s t s k é m u z e u m , k t e r é s i v z á m e c k ýc h p r o s t o r á c h i n s t a l o v a l o s v é s b í r k y. V e d n e c h 2 9 . 1 1 . – 2.12.1948 p rob ěhl s oupi s z ám eckého mobi li áře, do něhož v š ak b yl y o m y l e m z a h r n u t y i n ě k t e r é m u z e á l n í p ř e d m ě t y. 38
Věci zapsané jako
p ř í s l u š e n s t v í k a p l e a z á k r i s t i e b yl y v y u ž í v á n y p ř i b o h o s l u ž b á c h , k t e r é v k a p l i p r a v i d e l n ě p r o b í h a l y. D n e 7 . z á ř í 1 9 5 3 j e p ř e v z a l d o s p r á v y z a D ě k a n s k ý ú ř a d v B ř e z n i c i d u c h o v n í s p r á v c e A l o i s K o r t á n . 39 K o m p l i k a c e s prolínáním zámeckého inventáře se sbírkami muzea
pokračovaly a
projevily se hlavně v roce 1967, kdy mobiliář zámku včetně kaple od M ě s t s k é h o n á r o d n í h o v ýb o r u v B ř e z n i c i f yz i c k y p ř e b í r a l o S t ř e d i s k o státní
památkové
péče
Krajského
národního
v ýb o r u
Středočeského
k r a j e . 40 Z á l e ž i t o s t s e p o d a ř i l o d e f i n i t i v n ě d o ř e š i t a ž v r o c e 1 9 9 7 , k d y p r o b ě h l o p ř e d á n í p ř e d m ě t ů m e z i z á m k e m a m u z e e m p o d l e p r o k á z a n ýc h p ů v o d ů 41
a m u z e u m s i z e z á m k u s v é s b í r k y, k t e r é o b s a h o v a l y n a p ř . i
pěkný soubor ornátů ze 17. století, odstěhovalo.
3.2
Zá m e c k á ka p l e J a k v yp l ýv á z p ř e d c h o z í k a p i t o l y , b ř e z n i c k ý z á m e k n e m ě l a ž d o
přestavby uskutečněné
Přibíkem
Jeníškem
z Újezda
k a p l i . S j e j í m b u d o v á n í m b yl o z a p o č a t o v r o c e 1 6 2 5
vlastní
domácí
a vznikla
jako
n o v o s t a v b a p ř i l é h a j í c í k b u d o v ě z á m k u n a j e h o j i h o v ýc h o d n í s t r a n ě n a z a s yp a n é m v o d n í m p ř í k o p u , k t e r ý d ř í v e
zámek obklopoval. Hlavní
____________________________ 37 Dekret č. 12/1945 Sb. II Presidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa ze dne 21.6.1945, uveřejněný v č. 7/1945 Sbírky zákonů na straně 0017 a Dekret č. 108/1945 Sb. Presidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy ze dne 25.10.1945, uveřejněný v č. 48/1945 Sbírky zákonů na straně 0248 38 Úřední záznam o provedení soupisu na zámku Březnice soupisovou komisí Národního památkového fondu z Prahy, vedenou úř. Matějem Gibsonem s pp: Oldřichem Pejšou a Ladislavem Petrýdesem, za přítomnosti správce zámku p. Jindřicha Šulce a kastelána p. Karla Dostálka byl podepsán den 2.12.1948. 39 Dopis Děkanského úřadu v Březnici č.j. 68/53 ze dne 7.9.1953. 40 Soupis zámeckého inventáře ku dni předání 31.12.1967 41 Smlouva o převodu správy a práva hospodaření s národním majetkem ze dne 26.6.1997
28
v s t u p d o k a p l e j e s v ě t l ým i d v o u k ř í d l ý m i d ř e v ě n ým i d v e ř m i z d o b e n ý m i v yr y t ým i o r n a m e n t y s l e t o p o č t e m s t a v e b n í h o d o k o n č e n í k a p l e 1 6 3 2 a sluncem na každé polovině. V jednom slunci jsou iniciály IHS, ve druhém monogram MRA. Dveře jsou vsazeny do portálu z červeného m r a m o r u . K t o m u t o v s t u p u v e v ýš i 1 . p a t r a s e p ř i c h á z í p o s c h o d i š t i vedoucím od dveří v zadním průjezdu zámku. V kapli za dveřmi vlevo od hlavního vchodu se nachází zákristie, která je průchozí do dalších z á m e c k ýc h m í s t n o s t í , p ř i s t a v ě n ýc h v 1 . p o l o v i n ě 1 7 . s t o l e t í . P ř í c h o d n a k ů r v e d e z e z á m e c k ýc h s a l o n ů c h o d b o u v e v ýš i 2 . p a t r a .
Kaple má
o b d é l n ý p ů d o r ys s p o l yg o n á l n í m z á v ě r e m . J e j í s t r o p t v o ř í v a l e n á k l e n b a z d o b e n á š t u k o v ým o r n a m e n t e m . S t e j n ý o r n a m e n t r á m u j e n a m a l o v a n ý e r b J e n í š k ů a K r a k o v s k ýc h z K o l o v r a t n a k l e n b ě n a d k ů r e m . K a p l e m á 8 o k e n , n a k a ž d é s t r a n ě p o č t yř e c h . P o u z e p r v n í o k n a p o
stranách
h l a v n í h o o l t á ř e j s o u z d o b e n á m a l b a m i , k t e r é v yt v o ř i l v r o c e 1 8 6 6 J a n Z a c h a r i á š Q u a s t . 42
Na levém okně je nahoře zobrazen Ježíš na kříži,
v p r o s t ř e d n í č á s t i s v . A n t o n í n a s v . J a n N e p o m u c k ý, v d o l n í č á s t i e r b y Kolovratů. V horní části pravého okna Madona s Ježíškem, uprostřed s v . E l i g i u s a c t i h o d n á a b a t yš e M l a d a , v d o l n í č á s t i o k n a j s o u o p ě t n a m a l o v á n y e r b y K o l o v r a t ů . V ě t š i n a s o u č a s n é v ýz d o b y a z a ř í z e n í k a p l e Neposkvrněného početí Panny Marie pochází z doby kolem roku 1760, k d y m u s e l a b ýt k a p l e o p r a v e n a a n o v ě z a ř í z e n a p o t é , c o u t r p ě l a š k o d y z p ů s o b e n é p o b yt e m p r u s k ýc h v o j á k ů n a z á m k u 43. Z v e l k é č á s t i j e d í l e m místních umělců pracujících pod vedením Ignáce Hammera z nedaleké D o b r é V o d y 4 4 . V n á s l e d u j í c í c h s t o l e t í c h b yl y v k a p l i p r o v á d ě n y u ž pouze
minimální
z m ě n y,
zařízení
z 18.století
b yl o
udržováno
a
opravováno, o čemž svědčí například nápis na zadní straně ozdobného v yř e z á v a n é h o š t í t u n a o l t á ř n í m e n z e , z n ě h o ž s e d o z v í d á m e ,
že v roce
1848
Výhonem
b yl y o l t á ř e
měšťanem
pražským
K r a k o v s k ýc h .
První
nově postříbřeny a na
náklady
pozlaceny Janem
Hanuše
hraběte
Kolovratů
–
soupis inventáře kaple máme z roku 1948, další
____________________________ 42 FÜRST, L. Březnice. Průvodce městem. Březnice: Městské muzeum v Březnici, 1965, s. 40 43 KOPEČEK, J. Březnice: zámek, město a okolí. Praha: SSPPOP SK, 1986 44 KOPEČEK, J. Březnice: zámek, město a okolí
29
v p o d s t a t ě t o t o ž n ý z r o k u 1 9 6 7 a o b a m ů ž e m e p o r o v n a t s e s o u č a s n ým s t a v e m , t a k j a k v y p l ýv á z p ř í l o h y k p r o t o k o l u z ř á d n é i n v e n t a r i z a c e m o b i l i á r n í h o f o n d u z r o k u 2 0 0 8 . 45
3.2.1
Kaple v roce 1689
Slavnostní vysvěcení zámecké kaple dokumentuje obraz, který u této příležitosti nechal namalovat Jan Josef Jeníšek z Újezda (obrázek č.8). Obraz je rozdělen na dvě části, v levé polovině vidíme procesí před březnick ým zámkem, podle pravé polovin y si můžeme udělat představu o interiéru kaple, který měl jednoduché zařízení. Bílý oltář se zlat ým kříž em, na něm 3 zlaté svícn y a oltářní obraz Madon y s dítětem. Gotick ý obraz Madon y b ýval rodov ým majetkem Jeníšků, d o s t a l z á r o v e ň s j e j i c h p ř í c h o d e m n a p a n s t v í . 46
Březnice se
do
Po levé
straně oltáře je umístěna jedna dlouhá kostelní lavice se znakem s jednorožcem, erbem Jeníšků, ve které sedávali páni, po pravé straně podobná
lavice
pro
dám y,
ovšem
s erbem
s lekny,
který
patřil
Jeníškově choti Ludmile z Talmberku. Nápis v horní části obrazu podává k události faktické informace: „Anno 1689 die 28. Octobris festo
Sanctorum
Apostolerum
Simonis
et
Judae
ad
petitionem
Illustrissimi Domini Domini Joannis Josephi Liberi Baronis de Ugezd Domini
in
Caesareae Cappella
Brzeznitz Regiae Areis
rendissimo Dlauhoweskij
et de
Tochowitz
Majestatis
Kaupi
Actualis
Brzeznicensis
una
Illustrissimo
Domino
Longavilla
cum
Episcopo
Kameni
et
Camerarij Maiore Domino
Lasko.
Sacrae
Consecrata Altari Joanne
Millevitanocel,
a
est
Reve, Ignatio
sissimiac
Reverendissimi Principis Domini Domini Joannis Friderici ecomitibus de Waldstein Archi Episcopi Pragensis Sufraganeo“. ________________________ 45
46
Protokol o povedení řádné inventarizace mobiliárního fondu památkového objektu státního zámku Březnice. Inventarizace proběhla ve dnech 31.1. – 28.2.2008. KOPEČEK, J. Březnice: zámek, město a okolí
30
3.2.2
Kaple v roce 1948
Kaple si zachovala podobu, kterou získala ve druhé polovině 18.století
(obrázek
č.9),
kdy
tehdejší
majitelé
panství
Krakovští
z Kolovrat zámek přestavovali a upravovali. Zaříz ení se v yz načuje rokokovou zdobností se stříbřen ými a zlacen ými dekory a v interiéru zaujme množství zlacen ých dřevěn ých soch světců. Kaple má jeden hlavní
a
dva
postranní
oltáře.
Hlavní
oltář
v barvě
šedomodré
s mramorováním je složen z menzy, tabernáklové části s obrazem „Březnické madony“ ve zlaceném paprskovitém rámu a z modrého sádrového baldachýnového pozadí se sochou
Assumpty ve zlatém
plášti, nad jejíž svatozáří se vznáší Duch svatý v podobě holubice. P.Marie stojí na z eměkouli, kterou ovíjí čern ý had se z lat ým jablkem. Oltář dále doplňují 4 plastiky andělů, andílčí hlavičky a plastické zlacené a stříbřené dekor y. Originál obrazu Madon y s Ježíškem, kter ý b yl dle latinského nápisu na zadní straně namalován v roce 1396, se na oltáři nacházel až do r. 1946,
47
kdy Národní galerie v Praze v yužila
konfiskací a zestátnění majetků v poválečném období k rozšíření sv ých sbírek a toto nejcennější umělecké dílo z březnické kaple převezla do Prah y a v ystavila ve sv ých expozicích. Obraz na oltáři je nově zhotovenou kopií od prof. Bohumila Slánského. Madona má hnědý plášť se zlat ým lemem a s modr ými, bíl ými a červen ými hvězdičkami, Ježíšek má plášť bíl ý s modr ými hvězdičkami. Pozadí obrazu je zlaté s motivem čern ých akantů. Z inventárního
soupisu
zařízení
kaple z r.
1948
víme, že po
stranách tabernáklové skříňky stály dvě mosazné zlacené monstrance. V zasklené schránce uprostřed paprsčitého terče jedné z nich b yl štítek „S.CRUCIS“, ve druhé „S.IOAN NEP.M.“
Mezi monstrancemi se
nacházel 47 cm vysoký krucifix obložený želvovinou, s korpusem ze slonovin y. Oltářní menz a b yla pokr yt a různ ými plátěn ými přikr ývkami ____________________________ 47 FÜRST, L. Březnice. Průvodce městem, s. 40
31
a s t á l o n a n í 6 p l e c h o v ýc h s v í c n ů z 1 9 . s t o l e t í a
3
k a n o n i c k é t a b u l k y.
Jednalo se o barevné litografie, na jedné z nich byla v yobrazena Madona
s děckem
na
klíně,
mezi
dvěma
a n d ě l y,
text
s
nadpisem
„Inideum Sancti Evangelii secundum Joannem“. Text druhé tabulky s obrázkem P.Marie na půlměsíci začínal: třetí tabulka s Pietou
„Gloria in excelsis …“ a
měla text začínající slovy „Sacerdos infudit
vinum …“. Oba
postranní
oltáře
jsou
dřevěné,
v šedomodré
barvě
s b í l ým
m r a m o r o v á n í m , z d o b e n é z l a c e n ým i a s t ř í b ř e n ým i d e k o r y . N a p r a v é m oltáři sv. Anny je socha světice ve zlatém šatě s Ježíškem na ruce, obklopená 2 anděly a 10 andílčími hlavičkami. V roce 1948 na tomto o l t á ř i s t á v a l a m a l á č e r n á s k ř í ň k a s m r a m o r o v ým r e l i é f e m s v . R o d i n y. Z poznámky v seznamu z roku 1967 se dozvídáme, že skříňka v kapli n e n í . J e j í o s u d z ů s t á v á n e z n á m ý, n e b o ť prostorách se
a n i v j i n ý c h z á m e c k ýc h
podobný předmět nenachází. Na oltáři tak zůstaly pouze
2 p o l š t á ř k y s k ř í ž k o v ým v yš í v á n í m . N a p r o t ě j š í m o l t á ř i s v . Š i m o n a a J u d y T a d e á š e j s o u s o c h y s v ě t c ů v e z l a t ýc h o d ě v e c h r o v n ě ž o b k l o p e n y 2 anděly a 10 hlavičkami andílků. Na oltáři stával dřevěný stojánek s obrázkem hlavy Panny Marie (dnes přemístěný do zákristie) a ležely n a n ě m t a k é 2 v y š í v a n é p o l š t á ř k y. S t u p í n e k k o l t á ř i p o k r ýv a l s t a r ý jutový koberec. V ýz n a m n o u s o u č á s t í i n t e r i é r u j e k a z a t e l n a , o p ě t v š e d o m o d r é b a r v ě s b í l ým
mramorováním
a
se
z l a c e n ým i
a
stříbřenými
V kartuši na kazatelně je zlacený reliéf rozsévače. b a l d a c h ýn u
kazatelny tvoří 3 plastiky andílků
ozdobami.
Vrchol dřevěného
s křížem. Dva andílci
jsou zavěšeni také pod kazatelnou. Jeden se drží druhého, který se snaží n e p u s t i t s p o d n í č á s t i k a z a t e l n y. Nad
oltářním
prostorem,
který
zábradlím z kuželek, visí stříbrná
je
oddělen
ní zk ým
dřevěn ým
lampa na věčné světlo s nápisy
dokládajícími, že ji nechal pro kapli zhotovit Jan Josef z Újezda roku 1696: „Durch den Wohlgebohrnen H.H. Johann Joseph Hernn von Ugezd …“ a „Den 2. Augusti Anno 1696 ist diese Lampen in die Brzeznitzen Schloss cappelen ... geopfert worden“. Lampa b yla v roce 1877 zrestaurována. 32
V ýrazn ým prvkem v ýz dob y kaple je 8 plastik světců v lehce nadživotní velikosti symetrick y umístěn ých na konzolách
v celém
prostoru. Plastik y jsou pol ychromované a silně zlacené. Po levé straně směrem od oltáře ke kůru vidíme sv. Petra s klíčem, evangelistu Marka se lvem u nohou, dále evangelistu Lukáše s b ýkem u nohou a poslední v řadě sv. Apolenu s pérem v ruce.
Na pravé straně
od oltáře je
apoštol P avel s mečem a knihou, evangelista Matouš píšící do knih y, kterou drží dítě, evangelista Jan s knihou a orlem u nohou, řadu u kůru zakončuje sv. Barbora s kalichem a palmovou ratolestí.
Nad těmito
velk ými plastikami je na konzolách v podobě hlavic sloupů umístěno 8 polopostav znázorňujících následující světce: od oltáře po levé straně sv. Ludmila, sv. Norbert s mitrou na hlavě držící v levé ruce berlu a v pravé monstranci, dále plastika Boha Otce s levou rukou položenou na zeměkouli a v pravé třímajícího žezlo, poslední v řadě
u kůru je
sv. Jiljí s křížem a laní. Na protější straně vidíme u oltáře sv. Václava s praporcem a štítem, sv. Vojtěcha s mitrou a berlou v levé ruce, sv. Víta a u kůru sv. Prokopa s křížem a čertem pod pravou rukou. Obrazovou v ýz dobu kaple v roce 1948 tvořilo několik kvalitních olejomaleb na plátně. K nejstarším dílům patří obraz sv. Jeron ýma ze 17.století. S větec s pláštěm přehoz eným přes pravé rameno pohlíží na lebku ležící dole. Obraz je umístěn na boční stěně napravo od vstupu do kaple na zdi pod kůrem mezi dvěma menšími plátny z pozdějšího období. Jedno z nich
zobrazuje Krista s trnovou korunou, na druhém
je pak vousat ý světec v modrém rouchu se sepjat ým a rukama. P od kůrem
na
zdi
vedle
vstupních
dveří
visí
menší
portrét
světice
v červen ých šatech, modrém plášti a s bílou rouškou na hlavě, jehož autorem je Michael Anelo, obraz pochází ze 17.století. U dalšího díla lze určit dobu jeho vzniku přesně, neboť se jedná o votivní obraz zobrazující ženu v červeném plášti klečící u postele se dvěma ležícími dětmi
a
vzhlížející
vzhůru,
kde
se
zjevuje
P.
Marie
s Ježíškem
v náručí. Událost, na jejíž památku b yl obraz namalován, v ysvětluje text v jeho dolní části: „Tento Obrázek gest tu Zawgiesseny ke czti a Chwale Nejs. Rodiczky Božij Neposskwrnieneho
Poczeti
w Zamku Brzezniczkem Pod titulem
obemnie 33
nize
Podepsanij
w
Prziczinie
Mylosti meym Synaczkům prokazani gmenowitie Matiege a Emanuela kterizto w Nesstowiczich jsou Smrti postavenij … dne 26 Martej A. 1737
Anna
Bendowa
heitmanka
Brzeznic“.
Madona
s dítětem
je
tématem dalšího plátna, které b ylo v yhotoveno v roce 1673 jako kopie staršího obrazu. Nad P.Marií v růž ov ých šatech a v modrém plášti, které na klíně sedí Ježíšek na zeleném polštáři, v bílé košilce a červeném pláštíku, se vznáší 12 andílků nesoucích korunu a kříž. Pod obrazem j e text s kr yptogramem „ESTOPROTECTRIXOBENIGNAPARENS“, znak s bíločervenou orlicí a pokračující text „DOMVS KOLOVRATIANAE“. Tento obraz je umístěn vedle dveří do z ákristie, na které byl v 19.století připevněn zvonek s táhlem
ze
stuhy
s modře
v yšívan ým
rostlinn ým
ornamentem.
Účastníci bohoslužeb dodnes usedají do 4 kostelních lavic z tvrdého dřeva, jimiž b yl prostor v ybaven při úpravách ve 2.polovině 18.století. Dvě lavice jsou dvouřadové, dvě jednořadové. Z e s o u p i s u z r o k u 1 9 4 8 v yp l ýv á , ž e s e v k a p l i n a c h á z e l y i d a l š í p ř e d m ě t y, k t e r é v n í d n e š n í n á v š t ě v n í k j i ž n e u v i d í . J e d n á s e o s t ů l s v yř e z á v a n ým i k v ě t y a s f i a l o v ým p l yš e m n a d e s c e , n a k t e r é m s t á l a z l a c e n á v i t r í n k a s J e z u l á t k e m , 2 v ys o k é k a n d e l á b r o v é m o s a z n é s v í c n y , č t yř z v o n e k k o l t á ř i , n á s t ě n n o u k r o p e n k u , n á d o b k u n a k a d i d l o , o v á l n ý kovový podnos a plechovou oválnou nádobku. V kapli byl i následující užitkový inventář: čalouněné klekátko z měkkého dřeva, 3 běhouny a 1 k o b e r e c , 8 p o š k o z e n ýc h ž i d l í z o h ýb a n é h o d ř e v a , s c h ů d k y 1 0 s t u p ň o v é a schůdky
3
stupňové,
nástěnná
pokladnička,
3
svícny
dřevěné
bronzované, elektrický teplomet A.E.G., dřevěná černá kazeta a 6 r ů z n ýc h p o r c e l á n o v ý c h v á z i č e k . Při opravách kaple ve 2.polovině 18. století b yl do jejího interiéru vestavěn kůr a na něm umístěn y varhan y.48 Desetirejstříkov ý nástroj je dílem Vojtěcha Schreiera z Kuksu, dokončen b yl v roce 1796. Skříň varhan je modrošedé barvy s bílým mramorováním a zdobená je stříbrn ými a zlacen ými dekor y, stejně jako všechn y o statní dřevěné součásti
vybavení
kaple.
V současné
________________________ 48
KOPEČEK, J. Březnice: zámek, město a okolí
34
době
varhany postrádají
f i g u r á l n í v ýz d o b u , k t e r o u t v o ř i l y d ř e v ě n é s o š k y l e t í c í c h t r o u b í c í c h a n d ě l ů n a l e v é a p r a v é n e j v yš š í č á s t i n á s t r o j e a n a n i ž š í s t ř e d n í č á s t i m e n š í a n d í l e k s p a l i č k a m i h r a j í c í n a t y m p á n y, a n d í l e k s l e s n í m r o h e m a a n d í l e k s r o z p a ž e n ý m a r u k a m a , p a t r n ě d i r i g e n t . S o š k y b yl y s u n d á n y z d ů v o d u r e s t a u r o v á n í , p o k t e r é m b yl y p r o v i z o r n ě u l o ž e n y v d e p o z i t á ř i . Počítá se s jejich vrácením na nástroj, jakmile bude provedena oprava varhanní
skříně.
Na
kůru
je
kromě
varhan
jedna
kostelní
lavice
r o z d ě l e n á n a 2 p o l o v i n y, d o k a ž d é s e v e j d e p o u z e 1 o s o b a . S o u p i s z r o k u 1 9 4 8 u v á d í , ž e n a k ů r u j s o u j e š t ě t yt o p ř e d m ě t y: k l e k á t k o b í l é , 3 č a l o u n ě n é ž i d l e , 2 n á s t ě n n é k o v o v é s v í c n y, n á s t ě n n é v ě č n é s v ě t l o , o b r a z Z á m e k s n á b o ž e n s k ým v ýj e v e m , o b r a z P r o c e s í a m o d l i t b a a 1 0 r ů z n ýc h u p o m í n k o v ý c h o b r á z k ů .
3.2.3.
Kaple od roku 1967 do současnosti
Z předávacího protokolu z roku 1967 v ypl ývá, že stav inventáře v kapli
se
příliš
nelišil
od
stavu
v roce
1948.
Pouze
b ylo
konstatováno, že ch ybí skříňka s reliéfem sv. Rodiny z oltáře sv. Ann y. F yzick y se na místě dále nenacházel y předmět y, které duchovní z děkanského úřadu přenesli do kostela sv. Ignáce a tam je používali k bohoslužebn ým čt yřzvonek, teplomet
6
účelům.
Z kaple
to
plechov ých
svícnů,
běhoun
A.E.G..
v Drahenicích.49
Oválná
plechová
b yla
lodička kokosový
nádobka
na a
skončila
kadidlo, elektrický na
faře
Ze zákristie b yla do kostela sv. Ignáce přemístěna
zlacená monstrance, kalich s paténou a dvě dřevěné polychromované sošky z přelomu 18. a 19.století – sv. František z Assisi a Ecce Homo. Používána byla i část textilií – vélum, 3 ministrantské komže černé a 2 červené a 8 ks červeného sukna. Předáním zámku Středisku státní památkové péče skončila i správa
zámecké kaple ze strany
Děkanského úřadu v Březnici, který zde však i nadále prováděl obřady. ________________________ 49
Poznámka v inventárním seznamu z roku 1967
35
P ř e d m ě t y p ř e m í s t ě n é d o k o s t e l a s v . I g n á c e b yl y d ě k a n s k é m u ú ř a d u z ap ůj čován y na z ákl adě hosp odářsk ých s mluv, p ůvodně uz avřen ých na d o b u n e u r č i t o u , p o z d ě j i v ž d y n a o b d o b í j e d n o h o r o k u , p o j e h o ž u p l yn u t í b yl a u z a v ř e n a s m l o u v a n o v á . 50
P o s t u p e m l e t b yl o u s i l o v á n o o f y z i c k é
navrácení zapůjčených předmětů, což se ze strany děkanského úřadu n e s e t k a l o s v e l k ým p o c h o p e n í m . A ž a d m i n i s t r á t o r R . S k ř e p e k 1984
oznámil,
že
je
ochoten
vrátit
2
s o š k y,
které
v roce
z obavy před
krádežemi už neb yl y v ys t aven y v kos tel e a dál e s děli l, ž e l átk y j e t řeba p r o j e j i c h z v e t š e l o s t o d e p s a t . 51 O s t a t n í p ř e d m ě t y s i v š a k s t á l e h o d l a l p o n e c h a t p r o l i t u r g i c k é ú č e l y. V r o c e 1 9 8 4 p r o b ě h l o n a b ř e z n i c k é m z á m k u v yt ř í d ě n í u ž i t k o v é h o , p o š k o z e n é h o a n e p o t ř e b n é h o m a j e t k u . 52 Z i n v e n t á ř e k a p l e b yl y p r o v e l k ý s t u p e ň o p o t ř e b o v á n í a p o š k o z e n í odepsány běhouny a koberec, čalouněné klekátko z měkkého dřeva, 8 židlí
z o h ýb a n é h o
dřeva,
nástěnná
pokladnička,
dvoje
s c h ů d k y,
3
d ř e v ě n é s v í c n y, t e p l o m e t , d ř e v ě n á č e r n á k a z e t a a 6 p o r c e l á n o v ý c h váziček. Zároveň byly pro značnou zchátralost odepsány a komisionelně zlikvidovány i textilie ze zápůjčky děkanskému úřadu. Snaha o vrácení d a l š í c h z a p ů j č e n ýc h p ř e d m ě t ů z ů s t á v a l a n a d á l e m a r n á . T e p r v e v r o c e 1995 předal všechny
p ř e d m ě t y J o s e f C h a r yp a r z D ě k a n s k é h o ú ř a d u
B ř e z n i c e z p ě t n a z á m e k . 53
O d t é d o b y j e s l i t u r g i c k ým i p ř e d m ě t y
z a c h á z e n o p o u z e j a k o s p a m á t k a m i a k ú č e l u , p r o k t e r ý b y l y k d ys i zhotoveny a jemuž sloužily mnohá desetiletí již používány nejsou a ani v budoucnu nebudou. Ale vraťme se zpět k z aříz ení kaple a změnách, ke kter ým v ní došlo po roce 1967. V letech 1988 – 1991 prošlo zařízení kaple důkladnou
opravou.
restaurátorský
Oltáře
zásah,
i
který
sochy
potřebovaly
provedli
konzervátorský
restaurátoři
Karel
a
Hrubeš
z Českého Krumlova a Jiří Rataj z P lzně. V ýzdoba pak byla doplněna restaurovan ými obraz y s tématikou světců, a to ze zákristie i z jin ých ________________________ 50 51 52 53
Hospodářské smlouvy č. 1063, 1393, 1475 a 1586 Dopis Děkanského úřadu Březnice ze dne 2.1.1984 Odpis Ministerstva kultury ČSR č.j. 11.099/84 Příjmový list č. 6/95 ze dne 13.12.1995
36
prostor zámku. Vedle oltáře sv. Šimona a Judy tedy můžeme vidět Pietu z 18.století. Olejomalba na plátně zobrazuje Pannu Marii v modrém plášti, která tiskne svoji tvář k tváři mrtvého Ježíše. Po stranách okna nad
tímto
oltářem
visí
dvě
olejomalby
z poloviny
18.
století
znázorňující sv. Petra a sv. Pavla, jejichž autorem je patrně J.J.Major. Po stranách okna nad oltářem sv. Anny jsou dva obrazy připisované P e t r u B r a n d l o v i . 54
Jedná se o obraz sv. Josefa, který drží v rukou
Ježíška ležícího na bílé drapérii. Na druhém obraze je světice v modrém p l á š t i s h n ě d ým š á t k e m n a h l a v ě a s r o z e v ř e n o u k n i h o u . S o c h a ř s k á v ýz d o b a b yl a d o p l n ě n a m e n š í s k u l p t u r o u s v . J a n a N e p o m u c k é h o . S v ě t e c ve zlatém rouchu drží v rukou kříž s Kristem. Stojí na konzolce vedle b o č n í h o o l t á ř e s v . Š i m o n a a J u d y. Z a j í m a v ý p ř e d m ě t j e u m í s t ě n v e d l e o l t á ř e s v . A n n y. J e d n á s e o č e r n ý r á m e č e k , v n ě m ž j s o u u l o ž e n y památky na Ernestinu Kolovratovou, dobrou a zbožnou ženu, jejíž srdce b y l o z a z d ě n o d o z d i k a p l e . V r á m e č k u j e j e j í č e p e c z b í l é h o v yš í v a n é h o t yl u z dob en ý krajkami, bíl ý l n ěn ý kap es ní ček a z ávoj s větl ez el ené b a r v y.
Další
památkou
na
dřívější
majitele
panství
je
bílá
svíce
s č e s k ým n á p i s e m : „ Z r u k o u s v . o t c e Ř e h o ř e X V I . o b d r ž e l n a d e n Hromnic roku 1838 v Řjmě a Rodičce Božj w
této swé kapli na zámku
Březnickém obětuge Jan Karel Krakowsky hrabě z Kolowrat Pan z Ugezda
cýs.krl.skut.komornjk
a
c.“.
V ýč e t
předmětů
u m í s t ě n ýc h
v kapli uzavírá ratolest pletená z orobince, která je zavěšená na zdi po pravé straně hlavního oltáře pod sochou evangelisty Matouše. Dlužno podotknout, že ratolest se svící nebyly v roce 1948 ani v roce 1967 s h l e d á n y h o d n ým i z á p i s u d o i n v e n t á r n í c h s e z n a m ů . O v š e m d n e s j i ž s v é i nvent ární čí slo m aj í a p oží vají t ak ochrany j akožto kul turní p am át ky.
3.3. Soubor liturgických předmětů Ke každému svatostánku patří soubor liturgických předmětů ____________________________ FÜRST, L. Březnice. Průvodce městem, s. 41
54
37
používan ých při bohoslužbě, paramenta pro různé příležitosti, svátk y a události
liturgického
roku
a
též
mešní
knih y.
T yto
předměty se
nacházejí v mobiliárním fondu téměř všech památkových objektů, ve kter ých b yla zříz ena domácí kaple. Vzhledem k jejich specifičnosti je však nelz e příliš v yužívat k expoz ičním účelům a proto zůstávají ukr yt y
v depozitářích.
dochovaných
na
Skladba
zámku
souboru
v Březnici
je
liturgických
obdobná
jako
na
památek dalších
objektech, může tedy sloužit jako typický příklad souboru předmětů, které b yl y potřebné k provozování bohosluž eb v z ámeckých kaplích.
3.3.1
Liturgické nádoby Kalich
s paténou
nechal
pro
budoucí
kapli
zhotovit
zakladatel Přibík Jeníšek z Újez da. S tříbrn ý, silně zlacen ý kalich
její je
hladk ý, pouze na okraji noh y jsou v yr yt y iniciál y Přibíka a jeho choti Ludmily s letopočtem „P.G.Z.V. 1631 L.G.Z.T.“ a dále erb Jeníšků. Paténu
zdobí
v yr yt ý
kříž
s hadem.
Oba
předměty
jsou
uloženy
v lepenkovém pouzdře potaženém hnědou kůží. Ze zlaceného stříbra je i ciborium pro uchovávání hostií, které b ylo zhotoveno na přelomu 18. a 19. století, o čemž svědčí kolovratovský erb a písmena „JK“ a „BDV“ na spodní části patk y. Je hladké s postříbřenými aplikacemi s prolamovanou arabeskou. Jeho široká patka má reliéf s rozvilinov ým ornamentem, nohu zdobí roseta a putti. Víko s rozvilinov ým dekorem ukončuje jetelov ý kříž. Plastick ým dekorem je zdobena stříbrná loďka na kadidlo se lžičkou, která b yla do kaple pořízena
v 1.polovině
19.století. Mezi další vzácné předměty patří velká monstrance ze zlaceného stříbra, která b yla zhotovena v roce 1761, což dokládá punc s uveden ým letopočtem a dva mosazné zlacené relikviáře umístěné v zasklen ých schránkách. Jeden má v paprsčitém terči štítek s nápisem „S. CRUCIS“, druhý „S. IOAN NEP. M.“, oba pocházejí z 2.poloviny 18.století. Ještě v roce 1948 stávaly na oltáři v kapli, dnes jsou uloženy
stejně
jako
ostatní
liturgické
předměty
v depozitáři.
stejného období je i třetí paprskovit ý terč s monogramem IHS
38
Ze ve
věnci z velk ých modr ých a mal ých z elen ých skel. Další z relikviářů má v horní
části
zlacené mosazné rámečky schránek, ve spodní jsou
uzavřené listin y. Vzadu je na něm nápis „Zde uloženy authentiky“, v přední kartuši je vyr yt nápis: „ Fieri Curavit P. Ferdinandu Fanta S.O. Cisterc. Prof. Plasii A.D. 1786“. P ři mších v z ámecké kapli b yl od počátku
19.
„Hosanna“.
století Během
používán
času
b yl
mosazný
jeden
ze
čt yřzvonek
zvonečků
s nápisem
ulomen
a
takto
poškozen ý zůstal předmět až dodnes. Do v ýbav y kaple dále patří křtitelnice.
V Březnici
čt yřbokého
hranolu
si
v 19.století
s hranami
pořídili
tvořícími
dřevěnou,
pokračování
spočívá na kruhovém podstavci. Její víko
ve tvaru
nohou,
který
je zdobené volutov ými
tvar y. V ýčet nádob uzavírá nástěnná měděná kropenka z 18.století a lavabo, které tvoří tři části – dřevěná deska s konzolou, cínová nádoba na vodu s víkem a v ýpustn ým kohoutem a
mísa. V yr yt ý nápis na dně
mísy nás informuje, že ji zhotovil Iosep Kined v roce 1762.
3.3.2
Ornáty a textilie Liturgick ých oděvů a textilií se dochoval poměrně velk ý počet,
celkem
18
ornátů
s příslušenstvím,
4
dalmatik y,
3
pluviál y,
5
ministrantsk ých komží, 4 alb y, 3 humeral y, 2 rochety, 2 cingula, 4 korporál y, 3 purifikatoria, 1 biret, 8 pokr ývek na oltář. Roucha b yla pořizována během let postupně, nejstarší sada pochází z 1. poloviny 17. století, jejím objednavatelem b yl ted y patrně Přibík Jeníšek. Dochované soubory kapli
zakoupeny
z období,
kdy
z 18.století pocházejí z Francie, kde b yl y pro
Krakovsk ými
byli
majiteli
z Kolovrat.
panství
Většina
Pálff yové
ornátů
z Erdödu,
je
pak
tj.
z 2.
poloviny 19. století až 1. poloviny 20.století. Zatímco ministrantské komže odepsat,
b ylo
třeba
kněžská
pro
značný
roucha
se
stupeň dochovala
opotřebovanosti navzdory
z inventáře
svému
stáří
a
mnohaletému používání v celkem uspokojivém stavu. Samozřejmě, že jsou tkanin y někter ých rouch poškozen y potrháním, zvetšelostí či oděrem a oděv y nesou známk y v yspravování či některé mají novější podšívku. Zásluhu na tom, že v ydržel y až do současné dob y, má
39
především
skutečnost,
že pro jejich ušití
b yl y používán y v ysoce
kvalitní materiál y. Kněz používal liturgick ý oděv a doplňk y v barvě symbolické pro r ů z n é p ř í l e ž i t o s t i c í r k e v n í h o r o k u . 55
Základní jednotnou sadu tvoří
svrchní liturgické roucho kázule, k němu patří štóla – dlouhý pruh látk y nošen ý kolem krku, manipul – podobn ý, ale krátk ý pruh látk y nošený
navlečený
na
levém
předloktí,
palla
–
malá
čtvercová
v yz t u ž e n á p ř i k r ý v k a n a k a l i c h , k t e r á z a j i š ť o v a l a , ž e s e v é l u m ( v ě t š í čtvercová dečka) při překr ytí kalichu nepronášelo do jeho kup y a burz a, což jsou větší čtvercové textilní v yztuž ené desky s kapsou pro uložení korporálu. Korporál je čtvercový kus bílého plátna, které kněz při mši prostře pod kalich a paténu s hostiemi. K v ýba vě patří rovněž vélum na ciborium - bílá ozdobná přikr ývka připevňovaná k víku nádoby na hostie. V březnickém inventáři se nachází pouze jediné. Pochází
z konce
19.
století
a
je
z bílého
atlasu
s ornamentem
a
monogramem IHS v yšívan ým zlat ým dracounem a hedvábím, s tmav ými šňůrkami
na
okrajích.
Důležitou
součástí
oblečení
kněze
pro
bohoslužebné úkony konané mimo prostor kaple (např. procesí, poutě) je i dlouhý plášť spínaný kovovou sponou na hrudi, zvaný pluviál. Střih y, velikost i umístění zdobn ých prvků (bort y, lemování, křížk y) ornátů i jejich příslušenství se od 17. do 20. století v z ásadě neměnil y. Roucha se odlišují
hlavně použit ým materiálem, z něhož jsou ušit y, a
to co do druhu, barv y, kvalit y, v ýzdob y v ýšivkou či aplikací. Kázule je oděv bez rukávů, na bocích nesešit ý, obléká se přes hlavu, jeho délka b ývá kolem 100 cm. Přední strana je mírně užší. Zpravidla má na předním a z adním díle uprostřed svisl ý pruh s v ýraznějším zdobením či odlišnou základní barvou, než je převládající barva celého roucha. B ývá zhotovena z drah ých kvalitních materiálů a zdobena pracn ými v ýšivkami či aplikacemi. Štóla a manipul jsou obvykle z jednoho druhu látk y, lemované bortou po celé délce i kolem trojúhelníkovitě rozšířen ých konců
s aplikovan ými pr ýmkov ými křížky. Lz e se však
________________________ 55
ADAM, A. Liturgika. Křesťanská bohoslužba a její vývoj. Praha: Vyšehrad, 2001, s. 97-100
40
setkat například i se zakončením v podobě třásní či s tím, že je použit jiný druh látky pro rovný pás a jiný pro zakončení (obrázek č.10 a č.11). Délka štól se poh ybuj e mezi 204 až 230 cm,
délka manipulů
mezi 36 až 46 cm. Palla je zhotovena z tuhého papíru potaženého textilií. Po okrajích je lemována bortou, ze které je i křížek v jejím středu. Pally v březnickém fondu mají velikost v rozmezí 13x13 až 17x17
cm.
Vélum
sloužící
k z akr ytí
kalichu
je
naopak
měkká
přikr ývka, která mívá i podšívku z kvalitní hedvábné látk y (obrázek č.12). Vélum b ýv á lemováno krajkou a uprostřed má našit ý křížek. Nejmenší má rozměr 50x43 cm, naopak velikost největšího dosahuje 60x60 cm. Pouzdro burza má v yztužené desk y potažené látkou stejnou jako palla, stejně tak je lemované prýmkem po okraji a má uprostřed našitý
křížek
(obrázek
č.13).
Průměrná
velikost
je
21x21
cm.
Takov ýchto z ákladních souborů je u každého kostela či kaple několik, a
to
z důvodu
příležitostech.
používání
Naopak
různ ýc h
univerzální
barev je
alba,
ornátů
při
dlouhá
různých
bílá
košile
s dlouh ými rukáv y, kterou kněz obléká pod kázuli. Alba je vžd y bílá, většinou je ušita z plátna,
dole mívá široký ozdobný lem, např.
z krajk y. K jejímu přepásání slouží šňůra zvaná cingulum.
Ab y neb yl
vidět oděv pod albou, dává si kněz kolem krku a na ramena obdélný bílý plátěný šátek zvaný humerál. Jednotné oblečení pro všechny příležitosti mají při mši ministranti. Tvoří je černý nebo červený dlouhý oděv, přes který oblékají rochetu, bílou širokou halenu. Dlouhá je kolem 90 cm, takže zpravidla dosahuje ke kolenům. K ornátům patří rovněž dalmatika, kterou nosí při bohoslužbě diákon. Tento oděv b ývá zhotoven z e stejných materiálů a s obdobn ým zdobením jako kázule. Jedná se o jak ýsi kabátek s krátk ými širok ými rukávy. K oblečení a v ýbavě kněz e patří i pokr ývka hlavy, kterou v břez nickém souboru zastupuje
biret.
Barva
této
v yz tužené
textilní
čepičky
odpovídá
postavení v kněžské hierarchii, které její nositel zastává. Březnický biret je černé barv y, znamená to, že ho nosil
kněz. (Hlavu biskupa
zakr ývá fialov ý biret, kardinál má červen ý, bíl ý je v yhrazen papeži).
41
N yn í s i p o d r o b n ě j i p ř e d s t a v í m e v š e c h n a d o c h o v a n á p a r a m e n t a s příslušenstvím, a to vždy se zřetelem k období liturgického roku, pro k t e r é b yl a u r č e n a . B í l á b a r v a j e p ř e d e v š í m s ym b o l i c k á p r o v á n o č n í a velikonoční období, nosí se při mších u příležitosti svátků Páně a Panny Marie, rovněž při svátcích světců, kteří nezemřeli mučednickou smrtí, p ř i s v ě c e n í a ž e h n á n í . 56 N a B ř e z n i c i j s o u 2 s o u p r a v y, o b ě j s o u p o m ě r n ě nové, pocházejí z počátku 20. století. Jedna souprava je z damašku vzorovaného křížky. Kázule má na zádech kříž a v předu svislý pruh s v y t k á v a n ým r o s t l i n n ý m o r n a m e n t e m . J e z d o b e n a ž l u t ým i b o r t a m i , podšívka je rovněž žlutá. Ke kázuli patří štóla, manipul, vélum, burza, a p a l l a . K á z u l e z d r u h é s o u p r a v y z b í l é h o a t l a s u j e z d o b e n á v yš í v a n ým i liliemi, má bílou bavlněnou podšívku (obrázek č.14). Dochovaly se k ní štóla, manipul, vélum a burza, které jsou lemovány bortami a mají n a š i t é k ř í ž k y ž l u t é b a r v y. T a t o s o u p r a v a j e u š i t a z e s v a t e b n í c h š a t ů , k t e r é n a s o b ě m ě l a h r a b ě n k a E d e l t r a u d W u r m b r a n d , k d yž s i v r o c e 1 8 9 8 v G r a z u b r a l a z a m u ž e H a n s e P á l f f yh o . 57 Při smutečních příležitostech (např. na Velký pátek58
či svátky
zemřel ých) b ylo používáno několik souborů černé barvy, ž ádn ý z nich však již dnes není úplný. Ze souprav y z černého sametu zdobené našit ými stříbrn ými bortami a křížkem, s podšívkou z černého plátna, se dochovala
burza, 2 štól y, vélum a palla. Ze druhé smuteční
souprav y v yšívané trojlístk y a rostlinami bílou a béžovou vlnou, zdobené stříbrnou paličkovanou krajkou a s podšívkou z černého hedvábí zůstalo pouze vélum,
štóla a manipul. Třetí sada
z černého
sametu je již včetně kázule, která má střed ze žlutého damašku s květ y, je zdobená
bortami žlutočern ými a podšitá čern ým klotem.
Patří
manipul.
k ní
štóla
a
křížkovou v ýšivkou, s bíl ým
Čtvrtá
souprava
je
černě
rostlinn ým ornamentem
na
v yšívaná černém
________________________ 56
57
58
SALAJKA, M. Křesťanská bohoslužba. Praha: Blahoslav, 1985, s. 67, nebo ADAM, A. Liturgický rok. Historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1997 s. 148., také ADAM, A. Liturgika, s. 100 Věnovat látku ze svatebních šatů k ušití parament bylo koncem 19. a začátkem 20. století ve šlechtických rodinách běžným zvykem. Například v inventáři státního zámku Žleby se nachází ornát ze svatebních šatů Wilhelminy Auerspergové, na státním zámku Konopiště uchovávají kázuli zhotovenou ze šatů Žofie Hohenbergové. Na rubu zadní části kázule bývá nahoře u krku nebo dole nad lemem našit dobový textilní štítek s dokládajícím textem. SALAJKA, M. Křesťanská bohoslužba, s. 67. Kněz v současné době pro velkopáteční bohoslužbu obléká roucho červené barvy, což uvádí ADAM, A. Liturgický rok, s. 76. či ADAM, A. Liturgika, s. 100
42
podkladě, podšívka
okraje je
zdobí
z černého
stříbrný
dracoun,
soukenného
plátna.
ze
kterého
Z této
je
i
křížek,
soupravy zůstala
káz ul e, pall a, burz a, 2 m ani pul y a š tól a. Pro sm ut eční ob řad y b yl y p o u ž í v á n y i 2 s t e j n é d a l m a t i k y s k ř í ž k o v ě v l n o u v yš í v a n ým i s v ě t l ý m i k v ě t y n a č e r n é m p o z a d í a h n ě d ým i n a b í l é m p o z a d í , k t e r é j s o u z d o b e n y s t ř í b r n ým i b o r t a m i a s t ř a p c i , p o d š í v k y m a j í z č e r n é h o h e d v á b n é h o t a f t u a r o v n ě ž p l u v i á l , u š i t ý z č e r n é v l n ě n é t k a n i n y s d a m a š k o v ým v z o r e m . V ýš i v k a p l á š t ě j e s t e j n á j a k o u d a l m a t i k , s p o n a z b í l é h o k o v u m á pseudogotický ornament. V dnešní době kněží římskokatolické církve oblékají při liturgii za z e m ř e l é b a r v u f i a l o v o u , k t e r á s ym b o l i z u j e t é ž a d v e n t a p o s t n í d o b u . 59 O v š e m r o u c h a t é t o b a r v y n e b yl a p ř i m š í c h v b ř e z n i c k é k a p l i p o u ž í v á n a . Svědčí o tom skutečnost, že fialovou barvu má z celého inventáře pouze j e d i n á p a l l a , z h o t o v e n á z h e d v á b í s v yt k a n ým z l a t ým o r n a m e n t e m a l e m o v a n á z l a t ým i b o r t a m i . D ů v o d e m n e k o m p l e t n o s t i s o u p r a v j i s t ě b yl o v p r ů b ě h u č a s u v yř a z e n í n ě k t e r ýc h s o u č á s t í k v ů l i v e l k é o p o t ř e b o v a n o s t i a
poškození,
ovšem
v
případě,
kdy
se
dochová
jediná
součást
p ř í s l u š e n s t v í u r č i t é h o t yp u a p r o v e d e n í , l z e p ř e d p o k l á d a t , ž e t a t o pochází ze soupravy náležící k souboru u jiné kaple či kostela a do kaple v Březnici byla přenesena knězem nedopatřením. Navíc vzhledem k tomu, že předmětná fialová palla pochází až ze 2.poloviny
19.
století, jeví se možnost, že by se z celé sady z důvodu zničení dochoval toliko tento jediný kousek, za velmi nepravděpodobnou a důvodem její p ř í t o m n o s t i b u d e p a t r n ě o p o m e n u t í a c h yb a o s o b y p o v ě ř e n é p é č í o l i t u r g i c k é p o t ř e b y. V období půstu a adventu oblékal březnický duchovní oděv modré b a r v y. 60 D o c h o v a l y s e 2 m o d r é s o u p r a v y, z a j í m a v é j e , ž e p r á v ě t yt o p a t ř í k n e j s t a r š í m . K á z u l e z e s v ě t l e m o d r é h o b r o k á t u s e s t ř í b r n ým o r n a m e n t á l n í m a r o s t l i n n ým v z o r e m j e z d o b e n a s t ř í b r n ý m i b o r t a m i , plátěná podšívka je rovněž světle modrá (obrázek č.15). Kromě kázule ________________________ 59 60
ADAM, A. Liturgika, s. 100 Stejný význam liturgických barev fialové a modré uvádí SALAJKA, M. Křesťanská bohoslužba, s. 67
43
se dochovala i palla, burza, vélum, manipul a štóla, takže sada ušitá ve druhé polovině 18.století ve Franci je kompletní. Ještě starší je s o u p r a v a z e s v ě t l e m o d r é h o h e d v á b í s d r o b n ým r o s t l i n n ý m o r n a m e n t e m , z d o b e n á s t ř í b r n ým i b o r t a m i . Z h o t o v e n a b yl a v I t á l i i v 1 . p o l o v i n ě 1 7 . století. Přes toto její stáří se z ní do dnešní doby dochovala kázule, š tól a (ob ráz ek č.16) a vélum. P all a z m odrého s am etu s e s tříb rným i bortami a s úzkou paličkovanou krajkou z 18.století a burza z přelomu 18. a 19.století z
r yp s u s e s t ř í b r n ý m i b o r t a m i a k ř í ž k e m j s o u s t e j n ě
j a k o d ř í v e z m í n ě n á f i a l o v á p a l l a s o l i t é r y. Č ervená barva s ymbolizuje svatodušní svátk y, nosí se o Květné n e d ě l i a o s v á t c í c h a p o š t o l ů a m u č e d n í k ů . 61
Účastníci mše v zámecké
kapli mohli kněze při těchto příležitostech od počátku 18. století vidět v kázuli z červeného brokátu se zlatým a pestr ým květinov ým vzorem a
se
zlat ými
bortami.
Ze
soupravy
francouzské
provenience
se
dochoval i manipul, štóla, burza a vélum. Další kázule červené barvy se
v Březnici
nenachází,
avšak
máme
několik
sad
drobn ých
liturgick ých textilií v červené barvě z různ ých materiálů a období. Například hedvábnou štólu, manipul, burzu, vélum a pallu s pestr ým a zlat ým rostlinn ým vzorem z 2.polovin y 19. století nebo hedvábnou soupravu s rostlinným damaškov ým vzorem se žlut ými bortami z konce 18.století, Z 18.století
ze je
které i
se
štóla
dochoval a
manipul,
manipul
burza,
z červeného
štóla
sametu
a
palla.
s růžovou
podšívkou a se stříbrn ými bortami a křížk y. V liturgickém mezidobí, o
volné neděli
po
sv. Trojici
a o
nedělích mezi Zjevením Páně a postem nosí římskokatoličtí kněží r o u c h a z e l e n é b a r v y . 62
Pr o t u t o p ř í l e ž i t o s t b y l a z a č á t k e m 2 0 . s t o l e t í
poříz ena souprava ze zeleného hedvábí s damaškov ým vzorem roz et a věnců, se zelenou podšívkou. Kázule má na zádech kříž, na přední straně žlut ý pruh s písmen y IHS, zdobená je žlut ými bortami. K sadě
________________________ 61 62
ADAM, A. Liturgika, s. 100, též SALAJKA, M. Křesťanská Bohoslužba, s. 67 ADAM, A. Liturgika, s. 100, též SALAJKA, M. Křesťanská bohoslužba, s. 67
44
patří vélum, burz a se 2 bíl ými plátěn ými purifikatorii, štóla a manipul. O 200 let starší je francouzská souprava manipulu
a
štóly
z hedvábí
kázule, véla, burz y, pall y,
s v ytkávan ým
abstraktním
stříbrn ým
vzorem, se stříbrn ými bortami a křížk y. Kázule má střední pruh y z bílého r ypsu, pestře v yšívané drobn ými kvítk y. Z 18.století pochází rovněž burza a palla ze zeleného damašku s drobným rostlinn ým vzorkem a se zlatými bortami. Roucha v yz n a č u j í
určená pestrostí.
pro
obřady
mimo
K nejstarším
v ýše
patří
uvedené
například
svátky
se
francouzská
dalmatika, kázule, štóla, manipul, burza a palla z 18.století z bílého hedvábí s pestr ým a zlat ým ornamentem růžiček a tulipánů, s hladk ými zlat ými bortami a růžovou podšívkou. K souboru patři i pluviál se sponou ze žlutého kovu. O století mladší je soubor sestávající z kázule, štól y, manipulu, burz y, véla a pall y
z bílého hedvábí se
zlat ými růžemi a pestře v yšívan ým geometrick ým ornamentem, zlat ými bortami a s červenou vlněnou podšívkou. Další souprava je ze žlutého zlatě
protkávaného
červenou v předu
r ypsu
se
žlutými
hedvábnou
podšívkou.
aplikovaným
aliančním
bortami
Sestává znakem
a
křížk y,
ze
2 dalmatik
pod
korunkou,
s tmavě
zdoben ých 2
štól,
2
manipulů a 1 pluviálu se zlatou v ýšivkou IHS v medailonu z paprsků. Tato sestava je z 2. poloviny 19.století. Dále se jako jednotlivé kus y dochoval y 3 různé štóly. Nejstarší je z kon ce 18. st oletí z Fran ci e, j e ušit a z bíléh o r yp su s p est r ým vzo rem květin a jahůdek, se stříbrn ými bortami, s plátěnou podšívkou. Další dvě pocházejí z přelomu 19. a 20. století, jedna je z bílého damašku s rostlinn ým vzorem, žlut ými bortami a růž ovou bavlněnou podšívkou , ke druhé z bílého r ypsu se žlut ými bortami a křížk y a bavlněnou podšívkou tmavě růžové barvy se dochoval i manipul.
V samostatné
burz e z bílého hedvábí s damaškov ým vzorem růží, se zlat ými bortami a s červenou klotovou podšívkou je uloženo purifikatorium s lemem z paličkované krajk y. Jednotlivá jsou i dvě véla – jedno
z bílého
atlasu se zlatou výšivkou a monogramem IHS a se zlat ými bortami a druhé
bílé
s
damaškov ým
vzorem,
žlut ými
bortami
hedvábnou podšívkou, obě pocházejí z konce 19.století. 45
a
červenou
Zajímav ý je počet samostatn ých pall, které pocházejí většinou z 19. a 20. století. Kromě již zmíněné fialové je jich dalších šest. Tři z nich jsou z bílého plátna a zdobí je červené v ýšivk y s různými námět y pelikán krmící mláďata, monogram IHS či Beránek Boží ve věnci z vinné rév y. Patrně se jedná o dar některé zámecké paní, která b yla zručnou v yšívačkou. Naopak palla z bílého hedvábí s damaškov ým vzorem květů, lemovaná žlut ými bortami a s podšívkou z růžového plátna, další z bílého hedvábí, zlatými bortami a růžovou plátěnou podšívkou či
bílá palla z
atlasu s damaškov ým rostlinn ým vzorem,
žlut ými bortami a červenou hedvábnou podšívkou použitými materiál y a
zpracováním
nezapřou
skutečnost,
že
b yl y
v yroben y
ve
specializované profesionální dílně. Ve v ýčtu nelze opomenout ještě dvě kázule bez jediného doplňku. Jedna j e z bílého r ypsu s červenou podšívkou. Na zádech má kříž, vpředu v ytkané
žluté a červené pruhy s latinsk ými texty. Druhá je ze
žlutého hedvábí s pestr ým a stříbrn ým vzorem ovoce a květů, se stříbrn ými bortami, pochází z Francie z 18.století. Z drobných oděvních součástí je třeba zmínit i jedinou dochovanou pokr ývku hlav y, kterou je čern ý biret, jehož základ tvoří lepenka z vnější strany potažená černou látkou, uvnitř červenou. Biret má dokonce označení v ýrobce – M. Ludvíková, v ýroba kolárů a biretů Praha, Karlova ul. č. 157.
Cingulum určené k přepásání alby je z bílé
bavlněné šňůry o délce 432 cm, ukončené je spletenými kuličkami a střapečk y. 2 humerál y z bílého plátna s bíl ými stuhami a v yšit ým maličk ým křížkem u horního delšího okraje se liší jen velikostí – jeden má rozměr y 45x90 cm, druh ý menší 40x80 cm. Jak již b ylo dříve zmíněno, dochovaly
ministrantské
komže
podlehly
zubu
času,
nicméně
se
2 rochet y z 2. polovin y 19.století z bílého tylu. Jedna má
lem ze st roj ov é krajk y s mot iv y růží, druh á s v elk ým
rostlinn ým
vzorem. K v ýz d o b ě k a p l e p ř i b o h o s l u ž b á c h s l o u ž i l y i r ů z n é d a l š í t e x t i l i e , p ř e d e v š í m p o k r ýv k y n a o l t á ř a a n t e p e n d i a n a p ř e d n í s t r a n u o l t á ř e . O l t á ř n í p ř i k r ýv k y n e j s o u p ř í l i š s t a r é , v š e c h n y b yl y u š i t y v o b d o b í o d 2 . poloviny 19. až 1. poloviny 20. století. 4 z nich jsou zhotoveny z bílého 46
plátna, jehož jedna delší strana je lemována krajkou. Rozměry ubrusů jsou poměrně rozdílné, nejmenší má 62x148 cm, nejdelší 70x440 cm, ovšem většina má průměrnou velikost
7 0 x 2 0 0 c m . K r o m ě p r o s t ýc h
b í l ýc h p ř i k r ýv e k j s o u v b ř e z n i c k é m f o n d u i p a r á d n ě j š í v y š í v a n é . J e d n a m á n a b í l é m p o d k l a d u z e s í ť o v é k r a j k y p o d l o ž e n é s v ě t l ým o k r o v ým plátnem
u o k r a j e v yš í v a n ý h u s t ý a r a b e s k o v ý v z o r , g i r l a n d y s m a š l e m i
a 4 kříže, ve středu pak písmena IHS a křížek. Letopočet 1870 v levém r o h u n á s i n f o r m u j e , k d y v yš í v a č k a d í l o d o k o n č i l a . N á p i s „ M a r i a b e z p o s k v r n y h ř í c h u p o č a t á , o r o d u j z a n á s ! “ v yš i t ý n a d r u h é p o k r ý v c e z b a v l n ě n é h o t yl u n e n e c h á v á n i k o h o n a p o c h yb á c h , ž e t e x t i l i e b y l a opravdu určena pro březnickou kapli. Velká tiskací písmena doplňují v yš i t é m o t i v y k ř í ž e s e z á ř í , h o ř í c í h o s r d c e v e v ě n c i h v ě z d , l i l i o v é k v ě t y a o z d o b n á p í s m e n a j m é n a „ M a r i a “ . V yš í v a n é j s o u r o v n ě ž o z d o b n é závěsy na přední stranu oltáře zvané antependia. Jedno antependium je z b í l é h o a t l a s u , s k v ě t i n a m i v yš í v a n ý m i ř e t í z k o v ým s t e h e m , d o l n í k r a j j e z a k o n č e n k r a j k o v ým v o l á n k e m . B í l é p l á t n o d r u h é h o z d o b í l i l i e v yš í v a n é
křížkovým
stehem
modrou
bavlnkou,
dolní
zakončení
je
k r a j k o v é . K ú p l n é m u v ýč t u t e x t i l i í j e t ř e b a u v é s t j e š t ě p ř i b l i ž n ě t u c e t r ů z n o b a r e v n ýc h
polštářků,
zdobených
vesměs
pestrou
v ýš i v k o u
k ř í ž k o v ým s t e h e m , s r ů z n ým i k v ě t i n o v ým i a g e o m e t r i c k ý m i o r n a m e n t y či kříži.
3.3.3
Mešní knihy
B ř e z n i c k á z á m e c k á k n i h o v n a o b s a h u j e 6 . 4 8 1 s v a z k ů . 63 D o k a t a l o g ů b yl y z a p s á n y v š e c h n y k n i h y, k t e r é s e v d o b ě j e j i c h s o u p i s u f y z i c k y nacházely ve dvou místnostech sloužících jako knihovny.
B yl o t ak do
n i c h z a ř a z e n o i n ě k o l i k l i t u r g i c k ýc h k n i h , p ř e v á ž n ě l a t i n s k ýc h m i s á l ů , které
patřívaly
k zámecké
kapli. V době konfiskace
zámku se
________________________ 63
Celkový počet svazků uvedených v následujících katalozích, které zpracovávali pracovníci Knihovny Národního muzea: TURKOVÁ, H. KUBIŠTA, A. Lokální a inventární katalog zámecké knihovny Březnice-Pállfy. 1971, HÁJKOVÁ, A. - TURKOVÁ, H. Lokální a Inventární katalog zámecké knihovny Březnice-Kolovrat. 1979 a SEMECKÁ, D. Lokální a inventární katalog zámecké knihovny Březnice, 1995.
47
v zákristii kaple nacházela pouze jediná kniha - Misale Romanum v yd a n é r o k u 1 8 4 5 v P r a z e u v yd a v a t e l e T h e o f i l a H a a s e v n á d h e r n é umělecké
vazbě.
s t ř í b r n ým
kováním.
záložky
jsou
s
Misál
je
List y
t i š t ě n ým i
vázán mají
v červené
zlatou
m a r i á n s k ým i
ořízku
kůži
zdobené
s r yt ý m i
m e d a i l o n y.
r yt ý m
o r n a m e n t y,
Misál
uzavírá
s t ř í b r n á s p o n a s e m a i l o v ým o b r á z k e m P a n n y M a r i e . U k n i h z a ř a z e n ý c h do knihovny dřívější příslušnost k vybavení kaple dokládá rukopisná p o z n á m k a v n i c h v e p s a n á , n e b o j i l z e s v ys o k o u p r a v d ě p o d o b n o s t í odvodit. Nejstarší je patrně misál bez titulního listu, u něhož tedy není možné zjistit místo a přesný rok vydání. Summa privilegií, kterou obsahuje, je však datována r. 1611. V knize je vpis „K. Capella arcensi Březnicensi comparatum“. Z roku 1682 pochází Missae defunctorum ex m i s s a l i c i s t e r c i e n s i d e s u m p a t e s r u k o p i s n ým v p i s e m „ C a p e l l a a r c e n s i s Březnicensis“. Missale Romanum ex decreto Sacrosancti Conc. Trid. Restitutum,
S.
Pii
V.
Pont.
Maximi
jussu
editum
b yl o
v yd á n o
v Benátkách v roce 1721. Jen o málo mladší je Missale RomanoBohemicum conformatum, … ex mandato Joannis Mauritii Gustavi A r c h i - E p i s c o p i P r a g e n s i a v yd a n é v r o c e 1 7 3 5 v P r a z e . Z V í d n ě p o c h á z í Missae defunctorum, juxta usum ecclesiae Romanae, cum ordine et canone extense z roku 1771. Kniha Rituale Romanum Pauli V. Pont. Max. jussu editum et a Benedicto XIV. … accedit collectio rituum p a r t i c u l a r i u m a C l e r o p r o v i n c i e P r a g e n s i a , k t e r á b yl a v y d á n a v Ř e z n u roku 1782, obsahuje rukopisnou poznámku Březnicensis
1873“.
Konečně
„Capella
arcensis
vpis „majetek zám. kaple 1904“ lze
číst i ve Sbírce modliteb a duchovních písní pro kostelní a domácí p o b o ž n o s t J a n a Š w é p y a F r a n t i š k a Z a c h a v yd a n é v P r a z e r o k u 1 8 7 8 .
3.4.
Z h o d n o c e n í v yu ž i t í k a p l e
P ř e d r o z h o d n u t í m , j a k v yu ž í t u r č i t ý p r o s t o r , j e n u t n é z v a ž o v a t j e h o původní určení a v maximální možné míře toto zachovat. Zároveň je však třeba mít na zřeteli i měnící se společenské podmínky a brát ohled na
potřeby celého objektu, jehož je prostor nedílnou součástí. U
48
z á m e c k é k a p l e b y t e d y b yl o v h o d n é v r á m c i j e j í h o p ů v o d n í h o u r č e n í z a c h o v a t m o ž n o s t v yu ž i t í p r o c í r k e v n í ú č e l y a z á r o v e ň j i j a k o s o u č á s t n á r o d n í k u l t u r n í p a m á t k y,
z a n í ž b yl
březnický zámek prohlášen,
v yu ž í v a t p r o k u l t u r n í a v z d ě l á v a c í ú č e l y, a t o t a k , a b y s e t yt o č i n n o s t i n e n a r u š o v a l y, a l e n a v z á j e m d o p l ň o v a l y. U b ř e z n i c k é k a p l e s e t e n t o záměr zdařil. V kapli se koná bohoslužba sice jen jednou v roce, a to u příležitosti
svátku
Neposkvrněného
početí
Panny
Marie
dne
18.
prosince, ale i tento jediný obřad znamená kontinuitu účelu, pro který b yl a z b u d o v á n a . A č k z á m e c k é k a p l i p a t ř í p ř í s l u š n é l i t u r g i c k é p o t ř e b y i velké množství ornátů, kněz si ke mši musí donést všechny předměty vlastní.
Je
to
proto,
že
režim
zacházení
s
movitými
kulturními
p a m á t k a m i j e d o s t p ř í s n ý. K a ž d á m a n i p u l a c e s p ř e d m ě t y t o t i ž v z h l e d e m k jejich stáří představuje velké riziko jejich poškození. Třebaže je b ř e z n i c k ým f a r n í m k o s t e l e m k o s t e l s v . I g n á c e a c í r k e v n í s v a t b y s e zpravidla konají v něm, lze sňatek uzavřít i v zámecké kapli. O svatby n a p a m á t k o v ýc h o b j e k t e c h j e v e l k ý z á j e m , B ř e z n i c e n e n í v ýj i m k o u . Nutno však konstatovat, že v dnešní době probíhá naprostá většina obřadů civilních, a to v zámecké obřadní síni či za pěkného počasí pod v z r o s t l ým d u b e m p ř e d z á m e c k o u b u d o v o u . K u z a v ř e n í m a n ž e l s t v í t a k v zámecké kapli dochází pouze přibližně 2x do roka. Kaple je tedy hlavně
v yu ž í v á n a
ke
kulturním
účelům
prohlídkového okruhu. Návštěvníci si
jako
součást
zámeckého
mohou prohlédnout její interiér
se zařízením, které má velkou historicko-uměleckou hodnotu, neboť se zachoval
j e d n o t n ý s t y l z 1 8 . s t o l e t í . V ýz d o b a k a p l e t v o ř e n á c e n n ý m i
u m ě l e c k ým i d í l y z a u j m e k a ž d é h o z á j e m c e o h i s t o r i i a p a m á t k y . D o kaple lze zajít i za hudebním zážitkem. Několikrát do roka jsou v ní p o ř á d á n y v a r h a n n í k o n c e r t y, n e b o ť m í s t n í n á s t r o j m á p ř e s s v é s t á ř í velice dobrý zvuk a prostor kaple výbornou akustiku. Kaple se tedy poté, co přestala být domácí kaplí
majitelů zámku a stala se majetkem
státu, nezměnila v mrtvý muzeální prostor, ale zůstává dál místem, k t e r é m ů ž e p o s k yt n o u t n e j e n k u l t u r n í , a l e i d u c h o v n í p r o ž i t e k .
49
4 . Zá me c ká ka pl e v M níš ku po d Br dy P r o s t o r y s t á t n í h o z á m k u v M n í š k u p o d B r d y b yl y p o r o z s á h l ýc h stavebních opravách
zpřístupněny široké veřejnosti dne 1.července
2 0 0 6 , k d y b yl p r o n á v š t ě v n í k y o t e v ř e n p r v n í p r o h l í d k o v ý o k r u h v č e t n ě kaple sv. Serváce.
Na rozdíl od kaple sv. Kříže na Karlštejně i
zámecké kaple v Březnici se však v tomto prostoru nachází minimum p ů v o d n í h o v yb a v e n í . T a t o s k u t e č n o s t j e d ů s l e d k e m 1945, kdy se sice stal
v ýv o j e p o r o c e
rovněž zámek v Mníšku majetkem státu, ale
n e b yl v yu ž í v á n p r o k u l t u r n í č i n n o s t , n ýb r ž j a k o p r o s t o r y p r o p o t ř e b y Státního ústředního archívu.
4.1
Stručná historie zámku Barokní
Martina
zámeckou
Ringera
budovu
postavit
nechal
pražský
podle
podnikatel
projektu
architekta
v koželužství
Servác
E n g e l , k t e r ý b yl z a z á s l u h y p ř i o b r a n ě K a r l o v a m o s t u v r o c e 1 6 4 8 p r o t i Š v é d ů m p o v ýš e n c í s a ř e m F e r d i n a n d e m I I I . v r o c e 1 6 5 1 d o š l e c h t i c k é h o s t a v u s t i t u l e m z E n g e l f l u s s u . 64
Základní kámen ke stavbě nového
z á m k u n a m í s t ě p o b o ř e n é s t a r š í b u d o v y b yl p o l o ž e n n a s v á t e k s v . Serváce dne 13.5.1656. Stavba čtvercového půdor ysu s nádvořím uprostřed a třemi věžičkami na nárožích b yla dokončena v roce 1672. V roce 1743 rod Engelů v ymírá a na panství se postupně střídá několik nov ých majitelů, převážně příslušníků nižších šlechtick ých rodů. V roce 1909 zámek získal Theodorech Kast, svobodný pán z Ebelsbergu. Ani v držení jeho rodu však panství nezůstalo dlouho, neboť v roce 1945 byla pro kolaboraci s nacist y majitele
Llewel yna Kasta odsunuta a vešker ý majetek jí b yl na
základě Benešov ýc h dekretů65 utrpělo
rodina posledního
zkonfiskován. Vnitřní zařízení zámku
tím, že opuštěnou budovu začali drancovat
ob yvatelé
někteří místní
a neprospěl mu ani pobyt vojáků Rudé armád y, kteří jej
krátce v roce 1945 v yužívali jako lazaret. Po jejich odchodu b ylo ________________________ 64 65
SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého, Díl 6., Podbrdsko, s. 98 Dekret č. 12/1945 Sb. II Presidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa ze dne 21.6.1945, uveřejněný v č. 7/1945 Sbírky zákonů na straně 0017 a Dekret č. 108/1945 Sb. Presidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy ze dne 25.10.1945, uveřejněný v č. 48/1945 Sbírky zákonů na straně 0248
50
rozhodnuto, že na zámku bude sídlit Místní národní výbor a budova bude v yuž ita jako sběrna pro mobiliář ze zkonfiskovan ých zámků v okolí. Jako vhodnější obj ekt k tomuto účelu však b yl záh y v ybrán prostornější
zámek
v Hořovicích.
Mníšecký
zámek
si
nakonec
ponechal stát a umístěním archivu v jeho prostorách na dlouhou dobu znemožnil veřejnosti přístup do objektu. V roce 2000 byl
zámek od
Ministerstva vnitra ČR delimitován jako náhrada objektů v ydan ých v restitucích a b yl převeden do správ y Státního památkového ústavu středních
Čech
v Praze
(n yní
Národního
památkového
ústavu,
územního odborného pracoviště středních Čech v Praze). Původně měl zámek sloužit jako ústřední depozitář pro mobiliář, kter ý b ylo nutno z restituovan ých objektů odvézt. Po pečlivém posouzení technického stavu
budovy
a
dispozičního
řešení
vnitřních
prostor
však
b ylo
konstatováno, že stavba není pro účely depozitáře příliš vhodná. Proto b yl změněn původní záměr a k nutným stavebním opravám již b ylo přistupováno s tím, že zámek bude sloužit pro kulturní a částečně i komerční účel y. V připravované expozici měl y b ýt využ it y všechn y předmět y, které původně z mníšeckého zámku pocházel y. Na místě samém se dochovaly pouze předměty zabudované, např. skříně a kamna.
Zachovaná
část
z
původního
mobiliáře
s
významnější
historickou či uměleckou hodnotou b yla po konfiskaci majetku L. Kastovi převezena jako svoz Mníšek na státní zámek Hořovice, který sloužil jako sběrna. Tam b yl y předmět y uložen y do depozitáře, pro některé se našlo uplatnění i v zámecké expozici. Jelikož státní zámek Hořovice
je
stejně
jako
zámek
v
Mníšku
ve
správě
Národního
památkového ústavu, b ylo navrácení dochovaného původního mobiliáře a rovněž i knih do mníšecké zámecké knihovny zcela bez problémů. Připravovaná expozice měla b ýt instalována v celém 1. patře z ámku. Svoz
Mníšek
inventárních
na
Hořovicích
čísel.
Instalace
však b yla
obsahoval proto
pouze
z velké
přibližně
části
320
sestavena
z předmětů z mobiliárních fondů ze svozů řad y jin ýc h památkov ých objektů, které b yl y dosud ulož en y v depozitářích.
51
4.2
Zámecká kaple
Zakladatel zámku Servác Engel z Engelsflussu nechal kapli zasvětit sv. Serváci. Úctu
s v a t é m u S e r v á c i , k t e r ý b ýv a l b i s k u p e m v b e l g i c k é m
Tongernu,
prokazovala
pocházela.
Kapli
F e r d i n a n d . 66
rodina
v ys v ě t i l
Engelů
v roce
1672
již
v
Brabantsku,
pražský
arcibiskup
odkud Matouš
Nevelký sakrální prostor sloužil jako rodinná kaple i
následujícím majitelům panství. Od poloviny 18. století měla kaple vlastního zámeckého kaplana.
4.2.1
Umístění a výzdoba kaple
Kaple (obráz ek č.17) je umístěna v severov ýchodní nárožní věži, která má stejně jako ostatní dvě zámecké věž e šestibok ý půdor ys. Věže mají na jedné straně vstup do místnosti, uprostřed ostatních pěti stran
okna.
Tomuto
neobv yklému
tvaru
b ylo
třeba
přizpůsobit
i
zaříz ení a v ýz dobu. Věž s kaplí má pouze 2 prosklená okna, obě jsou situována na v ýchod, tudíž světlo do místnosti přichází pouze z jedné stran y. Okenní otvor y ve zb ývajících třech stěnách jsou zaslepen y. Do kaple
se
vstupuje
dvoukřídl ými
dveřmi
z místnosti
zvané
Zimní
jídelna. Ve v ýklenku přímo proti vchodu je umístěn oltář, nad ním obraz „představující sv. Servacia, an v konciliu se sv. Anastasiem sv. Trojici zastává“.
67
Horní a boční stran y toho v ýklenku jsou zdoben y
nástěnnou malbou. Jejím motivem jsou barevné květiny a ovoce na tmavém pozadí. Vlastní oltář je tvořen oltářní deskou se zasazen ým kamenem, pod níž je vestavěna dvoudveřová skříňka s policí uvnitř, před ní je dřevěn ý stupínek. V ýmalba celé kaple je dnes v modravém tónu s hnědav ými středov ými plochami. Strop kaple je v yz doben štukovou v ýz dobou, připisovanou Antoniu Travellimu (obrázek č.18). Šestice
plastických
andílků
nese
věnec
s malovan ým
erbem
zakladatele zámku. Motiv andílků použil i na sv ých malbách v šesti polích mezi štukov ými předěl y Fabián Harovník. Vidíme na nich ________________________ 66 67
SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého, Díl 6., Podbrdsko, s. 98 SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého, Díl 6., Podbrdsko, s. 98
52
andílka s klíčem, s mitrou, s oštěpem, s květinami, se džbánkem a jednoho andílka ležícího. P ět lunet v nejnižší části stropu v yplňuj í štukové reliéfy s motivem koše květin, v šesté nad oltářem jsou znázorněni
dva andílci držící veraikon. Celá stropní klenba spočívá
na hlavách další šestice štukov ých andílků stojících na konzolách v rozích stěn. Antonio Travelli s nimi však projevil soucit a aby je z té tíh y příliš nebolel y hlavičk y, dal jim na ně polštářky.
4.2.2 Stav kaple v roce 2000 Po v ystěhování archívu zůstal z ámek téměř prázdný. Ze zařízení kaple zůstala na místě pouze oltářní deska a dvě zabudované nízké skříňk y s úložn ým i prostor y pro liturgické potřeb y. Žádn ý předmět z původního v ybavení kaple neb yl ani součástí svozu Mníšek na zámku
Hořovice.
Pátráním
v archivních
dokumentech
se
podařilo
zjistit, že se některé předměty uvedené v soupisu inventáře Národní správy
v roce
1946
jako
součást
vybavení
kaple,
dostaly
do
vlastnictví Římskokatolické farnosti Mníšek pod Brd y a b yl y umístěn y ve
farním kostele sv. Václava.
Serváce,
obraz
sv.
Rodiny
a
Konkrétně se jedná o obraz sv. 2
chórové
lavice.
Osud
ostatních
sakrálního
prostoru
sakrálních předmětů se objasnit nepodařilo.
4.2.3 Současná instalace Ve
snaze
o
rehabilitaci
jedinečného
v zámeckém objektu se pracovníci Národního památkového ústavu obrátili na Římskokatolickou farnost Mníšek pod Brdy se žádostí o navrácení či alespoň zapůjčení obou obrazů a lavic, aby se opět staly součástí kaple, pro kterou b yl y v yt vořen y. Dík y vstřícnosti farního ú ř a d u 68 t e d y m o h o u n á v š t ě v n í c i o p ě t t a t o u m ě l e c k á d í l a o b d i v o v a t v původním prostředí. Nastala však otázka, jak celý prostor dále zařídit. V depozitářích státních hradů a zámků, které sloužily jako svozové
sběrn y, se nachází
řada
________________________ 68
Smlouva o výpůjčce č. NPÚ-ÚOPSČ 24/2005 ze dne 1.1.2005
53
předmětů
ze zámeck ých kaplí
zkonfiskovan ých objektů. Z nich b yly v ybírán y takové, které se sv ým charakterem hodí k zařízení menší kaple z barokního období. Některé b ylo před instalací třeba restaurovat, jiné se zachoval y v tak dobrém stavu,
že
postačila
jejich
konzervace
v restaurátorsko-
konzervátorsk ých dílnách. V kapli tedy dnes můžeme vidět z původního vybavení oltářní obraz sv. Serváce, který si Servác Engel objednal u malíře Karla Š k r é t y . 69
Jedná se o olejomalbu na měděném plechu v dřevěném
zlaceném rámu. Sedící biskup, bojovník proti arianismu, ukazuje na text v rozevřené knize ve své ruce a vzhlíží vzhůru, kde je zobrazena sv. Trojice. Pod obrazem jsou na oltářní desce v ystaven y
liturgické
předměty
s paténou
z 18.století
původem
z
Vinoře
–
kalich
z měd ěn éh o a mo sazn ého tepan ého plech u s e st říb řen ým reli éfem , zlacená monstrance a kříž z bílého kovu s 10 barevn ými email y s v yobrazeními ukřižovaného Krista, Pann y Marie, světců a umrlčí lebk y.
Loďka na kadidlo, která b yla zhotovena kolem r. 1800
z mosazného plechu reliéfně zdobeného, pochází ze zámku ve Star ých Mitrovicích. Oba v ýklenk y po levé i pravé straně vstupu z aplňují chórové lavice, které pocházejí z doby založení kaple. Plocha jejich
čel je
zdobena náročnou řezbou – reliéfem s erbem Engelů z Engelsflussu. Nad ním je v yr yt letopočet 1672, pod erbem pak monogram donátorů „B.T.G.F.V.V.Z.E.“. Na stěně nad lavicí po levé stěně zaujme barokní man ýristick ý obraz sedící P ann y Marie v objetí Ježíška. P o Mariině boku stojí chlapec Jan Křtitel, za ním přihlíží starší vousatý muž – sv. Josef. Olejomalba pochází z Jindřichovic. Ve druhém v ýklenku po levé
straně
je
zabudována
hluboká
dřevěná
dvoudveřová
skříňka
s jednou zásuvkou nahoře, která b yla určena pro ukládání liturgick ých potřeb.
Na horní
desce úložné skříňky jsou umístěny tři dřevěné
________________________ 69
SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého, Díl 6., Podbrdsko, s. 93
54
pol ychromované plastik y. P ieta v yniká dramatick ým pojetím. Tělo Krista leží na levém boku na kolenou sedící Panny Marie, která drží jeho pravou ruku, levá ruka visí bezvládně dolů. Dřevořezba je v ysoká 50 cm, zhotovena b yla v 1.polovině 18.století a pochází ze S ychrova. Další dvě menší plastiky jsou původem
z Čimelic. Jedna zpodobuje
sv. Martina na koni, který podává sedícímu nahému žebrákovi plášť, druhá sv. Jiří, rovněž na koni. Světec třímá v ruce biskupskou berlu, kterou se ch ystá jako kopím probodnout draka ležícího pod kop yt y koně. Obě řezb y jsou pol ychromované, vlající pláště světců zlacené. Stříbrný cestovní zvonek s reliéfem sv. Petra lze časově zařadit do 19. století. Obraz sv. Rodiny visící nad skříňkou se po desítkách let vrátil na své původní místo. Olejomalba na plátně pochází ze 17.století, zach ycuje
Pannu Marii
kojící Ježíška, vlevo v pozadí sedí sv. Josef
s rozevřenou knihou v ruce. V ýzdobu v ýklenku doplňuje ještě jeden menší
obraz
na
boční
stěně,
který zobrazuje světce s planoucím
srdcem. Dominantou okenního v ýklenku (obrázek č.19) po pravé straně oltáře je šestiboká křtitelnice z Líšna. Zhotovena b yla v 18.století. Je cínová, kónická, vysoká 88 cm a její průměr je 42 cm. Stojí na 3 ptačích nohách zakončen ých bocích
má
úch yty,
je
pařáty z aťat ými do koulí. Na třech
zdobena
reliéfy
kučerav ých
hlav,
hlavami
andílků a vlasat ými maskaron y. Víko s v yv ýšen ým středem vrcholí zploštělou koulí a jetelov ým křížem, je rovněž zdobeno plastick ými reliéf y andílčích hlav a opatřeno třemi úch yt y. P rávě pro motiv andílků korespondující s tématem štukové v ýzdob y stropu se umístění právě této křtitelnice v mníšecké kapli jeví jako velmi vhodné. Na boční zdi okna blíže k oltáři ve zlaceném rámu nepravidelného tvaru visí další plátno s tématikou ze života Panny Marie. Sedící Madona přidržuje Ježíška, který jí stojí na kolenou. Po její pravici sedící sv. Anna
líbá
Ježíškovi
ručku.
Scéna
je
obklopena
andílk y,
nahoře
v oblacích se vznáší s ymbol Ducha svatého. Obraz pochází z e svozu Měšice. Do rohu mezi dva okenní v ýklenk y b yl instalován dřevěn ý 55
tordovan ý sloup černě pol ychromovan ý, ovinut ý plastickou řezbou vinné révy a zakončený zlacenou korintskou hlavicí. Na něm stojí dřevěná plastika Immaculaty z 1. poloviny 18.století. Postava Panny Marie je esovitě prohnutá, s hlavou nach ýlenou k levému rameni. Ruce má sepjaté. Stojí na zeměkouli ovinuté hadem, s půlměsícem u nohou. Plastika je pol ychromovaná, bohatě řasené rozevláté roucho zlacené. Sloup i plastika jsou původem ze S ychrova. Poslední
okenní
v ýklenek
zaplňuje
druhá
z původních
lavic.
Lavice jsou s ohledem na omezen ý prostor úzké, určen y b yl y pouz e pro
1
–
2
osob y.
v červenozeleném
Zeď
oděvu
u
okna
s v ýraznou
zdobí
zlatou
podobizna
svatozáří.
světice
Jedná
se
o
malbu na měděném plechu zasazenou do cínového rámu zdobeného plastick ým vegetativním dekorem. P ůvod Dolní Krč. Pod světicí je umístěn reliéfní obraz z mosazného plechu s tématikou korunování Panny
Marie.
Marie
klečí
se
sepjat ýma
rukama
mezi
Kristem
třímajícím v pravé ruce kříž a Bohem Otcem, kteří společně drží korunu nad její hlavou. Nad korunou se vznáší Duch svatý v podobě holubice. R eliéf pochází z Vrchotov ýc h Janovic. V kapli nech ybějí ani svícn y.
Je jich
v ní
rozmístěno
osm,
některé stojí
na dřevěném
stupínku před oltářem, jiné na zemi v prostoru kaple. Pocházejí z Hořovic a z Jemniště. Jedná se o typické cínové oltářní svícn y z 19.století, stojící na třech nohách, v ysoké 54 nebo 68 cm. Umístění exponátů z různých
období je v kapli záměrné.
Zařízení každého
prostoru se časem mění, dochází k úpravám, doplňování, staré věci jsou nahrazovány moderními. Lze tedy předpokládat, že i mnozí z pozdějších
majitelů
zámku
ke
zkrášlení
kaple
přispívali
nov ými
cenn ými uměleck ými předmět y.
4.3 Zhodnocení stavu a využití kaple J a k j i ž v yp l ýv á z p ř e d c h o z í k a p i t o l y, k z a ř í z e n í k a p l e b yl o v yu ž i t o krom ě několika mál o k us ů p ůvodního mobil i áře předmět ů, kt eré b yl y v minulosti
součástí
zařizována
právě
sakrálních
s ohledem
na
56
prostor
j i n ýc h
uplatnění
zámků.
původního
Kaple
b yl a
mníšeckého
m o b i l i á ř e , k t e r é m u b yl p o d ř í z e n v ýb ě r d o p l ň u j í c í c h u m ě l e c k ýc h d ě l z depozitářů. Pracovníkům oddělení expozic se zdařilo nezahltit prostor množstvím
předmětů.
Kaple
tak,
ač
umístěná
v nevelké
věžičce,
nepůsobí stísněným dojmem. Kladně lze hodnotit též skutečnost, že díky otevření mníšeckého zámku se může veřejnost seznámit s několika d a l š í m i u m ě l e c k ým i p ř e d m ě t y, k t e r é d o s u d b yl y u l o ž e n y v d e p o z i t á ř í c h , n e b o ť p r o n ě n e n í s n a d n é n a l é z t o d p o v í d a j í c í u m í s t ě n í . T yt o p ř e d m ě t y b yl y z á r o v e ň z r e s t a u r o v á n y a o d b o r n ě o p r a v e n y. P r o b l é m v yu ž i t í č á s t i m o b i l i á ř e z d e p o z i t á ř ů s e t ýk á h l a v n ě s a k r á l n í c h p ř e d m ě t ů , n e b o ť v objektech ve správě
Národního památkového ústavu jsou převážně
interiérové expozice zachovávající původní stav zařízení. Vzhledem k tomu, že
hrady a zámky měly zpravidla vždy pouze jednu kapli
( v ýj i m k y s a m o z ř e j m ě e x i s t u j í ) , n e n í m o ž n é i v r á m c i b u d o v á n í n o v ý c h p r o h l í d k o v ýc h o k r u h ů p ř i r e s p e k t o v á n í h i s t o r i c k é h o v ýv o j e o b j e k t u z p a m á t k o v é h o h l e d i s k a v yt v á ř e t u m ě l e n o v é s a k r á l n í p r o s t o r y. K a p l e v M n í š k u j e k o n c i p o v a n á j a k o r yz e u k á z k o v ý e x p o z i č n í p r o s t o r , o t o m s v ě d č í i v ys t a v e n í l i t u r g i c k ýc h p ř e d m ě t ů n a o l t á ř i . P ů v o d e m z n a č n ě nesourodý
mobiliář
architekturou, prohlídkové
která
trasy
1.
se
celkem
není
zcela
zámeckého
podařilo běžná. okruhu.
sladit
Kaple
se
S j i n ým
se
zajímavou
stala než
součástí
expozičním
v yu ž i t í m s e n e p o č í t á . V k a p l i n e l z e v z h l e d e m k m a l é m u p r o s t o r u k o n a t ani svatební obřady. Církevní svatby v Mníšku pod Brdy probíhají ve farním kostele sv. Václava, na zámku lze uzavřít civilní sňatek, a to shodou okolností právě v Zimní jídelně, ze které se do kaple sv. Serváce vstupuje.
57
Závěr V ě t š i n a k a p l í b ýv á n a h r a d e c h a z á m c í c h s o u č á s t í p r o h l í d k o v ý c h o k r u h ů a j e t e d y v e ř e j n o s t i p ř í s t u p n á . V n ě k t e r ýc h k a p l í c h s e k o n a j í i b o h o s l u ž b y, a t o
zpravidla u příležitosti
svátku, nebo vzpomínkové
m š e z a n ě k t e r é d ř í v ě j š í v ýz n a m n é m a j i t e l e . T yt o o b ř a d y n e j s o u č a s t é , c o ž s v ýj i m e č n o s t í p r o s t ř e d í p ř i s p í v á k s l a v n o s t n ě j š í a t m o s f é ř e a zvláštnímu duchovnímu prožitku. Rovněž možnost dát slib manželské věrnosti v kapli historického objektu bývá využívána. Oblíbené jsou též o b č a s n é k o n c e r t y, k t e r é v š a k b ýv a j í p o ř á d á n y p o u z e v n ě k t e r ýc h v ě t š í c h kaplích. Veškeré tyto činnosti totiž lze provádět pouze tam, kde není problematické zajistit ochranu a bezpečnost účastníků, vybavení kaple i c e l é h o o b j e k t u . N a u v e d e n ýc h t ř e c h p ř í k l a d e c h l z e d o k u m e n t o v a t s n a h u pracovníků památkové péče o zachování podoby kaplí v podobě, kterou měly v době, kdy je do svého vlastnictví získal stát. Těmto prostorům je věnována stejná pozornost, jako ostatním zámeckým interiérům, u m ě l e c k á v ýz d o b a j e v p ř í p a d ě p o t ř e b y o p r a v o v á n a a r e s t a u r o v á n a . Cílem je zachování staveb i zařízení v co nejlepším stavu i pro budoucí generace. Problémem z hlediska prezentace zůstávají předměty liturgického c h a r a k t e r u , k t e r é b ýv a l y u l o ž e n y v z á k r i s t i í c h , d n e s j s o u z p r a v i d l a v depozitářích
s vhodnějšími
k l i m a t i c k ým i
podmínkami.
Jelikož
se
j e d n á o m o v i t é k u l t u r n í p a m á t k y, n e n í u ž m o ž n é j e p o u ž í v a t , a t o a n i m i m o ř á d n ě k ú č e l u , p r o k t e r ý b yl y z h o t o v e n y. N a j í t p r o n ě v h o d n ý způsob
p r e z e n t a c e v r á m c i s t á v a j í c í c h p r o h l í d k o v ýc h t r a s z á m e c k ýc h
e x p o z i c b ýv á p r o j e j i c h z v l á š t n í c h a r a k t e r v e l m i o b t í ž n é . J e l i k o ž s e jedná
o
v yn i k a j í c í
doklady
uměleckořemeslného
mistrovství
jejich
t v ů r c ů a m a j í s i l n o u v a z b u n a m í s t o , p r o k t e r é b yl y z h o t o v e n y a k d e b yl y p o u ž í v á n y, z ů s t á v á v e l k ým ú k o l e m n a l e z e n í v h o d n é h o z p ů s o b u j e j i c h v yu ž i t í a p ř i b l í ž e n í v e ř e j n o s t i .
58
S u m m ar y Zámecké kaple v majetku státu, jejich zařízení a liturgické předmět y. Možnosti jejich využití. Chapels in chateaux, whose are owned b y the State. Their furniture and liturgical items. Available for functions. Lenka Svobodová
This thesis presents three chapels that are important heritage buildings owned by the state. The manner of acquiring this property in relation to the republic’s history is mentioned in the first chapter, which is likewise a brief outline of the development of heritage care in Czechoslovakia. The following chapters are directly concerned with the individual chapels of selected buildings administered by the National Heritage Institute. After a brief introduction to the history of the castle or chateau the religious rooms are described from the standpoint of construction, decoration and facilities. Changes that took place in the past or more recently are tracked, above all those such as relocation, restoration, replacing works of art with copies and so on. Specifically the second chapter is devoted to the Chapel of the Holy Cross at Karlštejn Castle. Following an introductory overview of the castle’s history there is a description of the chapel at the time of its f o u n d a t i o n i n t h e 1 4 t h c e n t u r y, t h e c h a n g e s t o i t s f a c i l i t i e s t h a t t o o k p l a c e i n t h e 1 7 t h a n d 1 8 t h c e n t u r y, w h e n t h e c a s t l e l o s t i t s s i g n i f i c a n c e a n d o n t o t h e 1 9 t h c e n t u r y, w h i c h i s t h e p e r i o d o f M o c k e r ’ s g r e a t restoration work. The changes that took place in the second half of the 20th
century
are
also
described
when
the
chapel
was
negatively
influenced by the inordinate number of visitors and at the start of the 2 1 t h c e n t u r y, w h e n t h e c h a p e l w a s o n c e a g a i n o p e n e d u p t o t h e p u b l i c . The chapter closes with an appraisal of the possibilities of using the chapel. The third chapter deals with the chapel of the chateau at Březnice. After a brief introduction to the history of the chateau there is a description of the chapel at the time of its foundation in the 17th 59
century and a detailed description of its facilities from the period of c o n f i s c a t i n g c h a t e a u s , i . e . i n t h e 2 0 t h c e n t u r y. A n e x t e n s i v e p a r t o f t h i s chapter is made up of a list of the liturgical objects that have been preserved although they cannot be found in the chapel they were an inseparable
part
of
its
use.
The
list
includes
liturgical
vessels,
vestments and missals. The close of the chapter concerns the current use of the chapel. The fourth chapter presents the chapel at the chateau in Mníšek pod Brd y, wh i ch i s an ex amp l e o f a rest ored and n ewl y e qui pp ed room . Apart from the history of the chateau and an architectonic description of the chapel attention is given to how this space was equipped after the building was placed in the administration of the National Heritage Institute and it began to be used for cultural purposes. The work concludes with a summary of the opportunities for using chateau chapels in heritage buildings open to the public and draws attention to the problem of presenting liturgical objects.
60
Prameny a literatura Dokumenty, inventární knihy, protokoly, smlouvy a korespondence týkající se státních hradů a zámků Karlštejn, Březnice a Mníšek pod Brdy z archivu Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště středních Čech v Praze. ADAM, Adolf. Liturgika. Křesťanská bohoslužba a její vývoj. Praha: Vyšehrad spol. s r.o., 2001. -- 471 s., ISBN 80-7021-420-1 ADAM, Adolf. Liturgický rok. Historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad spol. s r.o., 1997. – 328 s., ISBN 80-7021-269-1 BLAŽÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. Ústí nad Labem: KSSPPOP. -- 32 s., 1983 FAJT, Jiří. Posvátné prostory hradu Karlštejna. (Jiří Fajt, Jan Royt, Libor Gottfried). Praha: Památkový ústav středních Čech v Praze, Lepton, 1998. 64 s. ISBN: 80–85094–66-5. FAJT, Jiří. Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV. : umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. / Sbírka starého umění Národní galerie v Praze, 12.11.1997-26.4.1998]. -- Praha: Národní galerie, 1997. -- 621 s. , ISBN: 80-7035-163-2 FÜRST, Ludvík. Březnice. Průvodce městem. Březnice : Městské muzeum v Březnici, 1965. -- 46 s., E 03-51908 KOPEČEK, Josef. Březnice : zámek, město a okolí. Praha : Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje,1986. -- Nestr. Muzejní a vlastivědná práce. Č.1, roč. XV, Praha: Národní muzeum – Ústřední muzeologický kabinet v Orbisu, n.p., 1977, vychází 4x ročně SALAJKA, Milan. Křesťanská bohoslužba. Praha: Blahoslav, 1985. --135 s. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 6., Podbrdsko / Popisuje August Sedláček ; Ilustrují bratři Liebscherové, V. Brechler a B. Kutina. -- 2. nezměn. vyd. -- V Praze : Nakladatelství Šolc a Šimáček, 1934. -- 279 s. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 11., Prachensko / Popisuje August Sedláček ; Ilustrují Karel Liebscher a V. Král z Dobré Vody. -- 2. nezm. vyd. -- V Praze : Nakladatelství Šolc a Šimáček, 1936. -- 294 s. SEDLÁČEK, August. Průvodce na Karlšteině. Praha: Knihtiskárna Františka Šimáčka, 1884. 35 s.
61
Sez n a m f o t og ra fi ck ýc h pří l oh Obrázek č. 1: Oltářní stěna kaple sv. Kříže
………………………..str.
63
Obrázek č. 2: Archivní truhlice ze 14. století ………………………..str.
64
Obrázek č. 3: Archivní truhlice ze 16. století ………………………..str.
64
Obrázek č. 4: Archivní skříň ze 17. století …………………………..str.
65
Obrázek č. 5: Interiér kaple sv. Kříže na konci 19. století ………….str.
65
Obrázek č. 6: Fragment sametového roucha Karla IV. ……………...str.
66
Obrázek č. 7: Gotická závěsná lampa
………………………………..str.
66
Obrázek č. 8: Obraz k založení zámecké kaple v Březnici ………….str.
67
Obrázek č. 9: Interiér zámecké kaple v Březnici …………………....str.
68
Obrázek č. 10: Část ze souboru štól …………………………………..str.
69
Obrázek č. 11: Část ze souboru manipulů …………………………...str.
69
Obrázek č. 12: Část ze souboru vél …………………………………...str.
70
Obrázek č. 13: Část ze souboru pall a burs ……………………….…str.
70
Obrázek č. 14: Kázule ze svatebních šatů Edeltraud Pálffy ………...str.
71
Obrázek č. 15: Kázule a štóla z 18.století z Francie ………………...str.
72
Obrázek č. 16: Modrá štóla ze 17. století z Itálie ………………..….str.
72
Obrázek č. 17: Interiér zámecké kaple v Mníšku pod Brdy …….…..str.
73
Obrázek č. 18: Štuková výzdoba stropu kaple v Mníšku pod Brdy...str.
74
Obrázek č. 19: Okenní výklenek kaple v Mníšku pod Brdy ………..str.
75
62