UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Ústav ošetřovatelství
Pavla Kalčíková
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech Bakalářská práce
Praha 2012
Autor práce:
Pavla Kalčíková
Vedoucí práce:
PhDr. RNDr. Daniel Jirkovský, Ph.D., MBA
Oponent práce:
PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D.
Datum obhajoby: 2012
Bibliografický záznam KALČÍKOVÁ, Pavla. Zásady asepse a antisepse na operačních sálech. Praha. Univerzita Karlova v Praze, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2012. s. 98 Vedoucí bakalářské práce PhDr. RNDr. Daniel Jirkovský, Ph.D., MBA.
Anotace Bakalářská práce „Zásady asepse a antisepse na operačních sálech“ se zabývá problematikou dodrţování hygienicko-epidemických postupů a porovnáním jejich dodrţování sálovými sestrami na operačních sálech. K porovnání byla vybrána dvě pracoviště, a to oddělení centrálních operačních sálů pro dospělé a oddělení centrálních operačních sálů pro děti ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze 5. Teoretická část obsahuje krátký pohled do historie asepse a antisepse, charakteristiku operačních sálů a představuje pracoviště, kde probíhalo vlastní šetření. Dále jsou uvedeny zásady hygieny rukou a další hygienická opatření na operačních sálech. Část práce je věnována procesům sterilizace a dezinfekce. Vlastní šetření bylo provedeno pomocí dotazníků, které měly získat data pro porovnání práce sálových sester na dvou pracovištích v téţe nemocnici se zaměřením na dodrţování hygienicko-epidemických postupů. Získaná data byla vyhodnocena pomocí tabulek a grafů a výsledky byly mezi sebou porovnány. Dalším záměrem bylo získaná data srovnat s dříve realizovaným šetřením.
Annotation Bachelor project “Principles of asseption and antiseption in operation theatres” deals with the problem aspects of hygienic and epidemic observance and procedure and comparison of their observance by the staff nurses in operation theatres. In order to compare, following two workplaces have been chosen: central operation theatre department for adults and central operation theatre department for children in a teaching
hospital in Motol, Prague 5. The theoretical part includes a brief view to the history of asseption and antiseption, characteristics of operation theatres, and presents the workplaces, where the peculiar research was held. Then, the principles of hand hygiene and necessary hygienic measures are mentioned. The part of the project is devoted to the processes sterilization and disinfection. The certain research had been held with the help of the special questionnaire, where the necessary data for comparison of scrub nurses in two workplaces in the same hospital with the focus on hygienic and epidemic observance and procedure must be obtained. The obtained data were estimated with the help of the charts and graphs and the results were carefully compared. The next purpose was to compare the obtained data with the earlier realized research.
Klíčová slova Asepse, antisepse, dezinfekce, sterilizace, hygiena, instrumentárium, chirurgie, operace
Keywords Asepsis, antisepsis, disinfection, sterilization, hygiene, surgery, instrumentation, operations
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením PhDr. RNDr. Daniela Jirkovského Ph.D., MBA, uvedla všechny pouţité literární a odborné zdroje a dodrţovala zásady vědecké etiky. Dále prohlašuji, ţe stejná práce nebyla pouţita pro k získání jiného nebo stejného akademického titulu.
V Praze dne 12. 4. 2012
Pavla Kalčíková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce PhDr. RNDr. Danielu Jirkovskému, Ph.D., MBA za trpělivé a odborné vedení práce, podněty a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat mé matce Slávce Kalčíkové za cenné rady a mému příteli za podporu a trpělivost.
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Obsah Seznam zkratek…………………………………………………………………………………………..10 1
ÚVOD .............................................................................................................................................. 12 1.1
2
CÍLE PRÁCE ............................................................................................................................... 13
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................... 14 2.1 Z HISTORIE ................................................................................................................................ 14 2.2 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PRACOVIŠŤ ............................................................................ 16 2.2.1 Oddělení centrálních operačních sálů pro dospělé ........................................................... 16 2.2.2 Oddělení centrálních operačních sálů pro děti ................................................................. 16 2.3 OPERAČNÍ SÁLY ........................................................................................................................ 17 2.3.1 Aseptický provoz ............................................................................................................. 17 2.3.2 Prostorové uspořádání operačních sálů............................................................................ 18 2.3.3 Aseptické oblečení a rouškování ..................................................................................... 19 2.3.4 Hygiena a bezpečnost práce na operačních sálech........................................................... 20 2.4 ZÁSADY ASEPSE A ANTISEPSE ................................................................................................... 21 2.4.1 Definice ........................................................................................................................... 21 2.4.2 Reţimová opatření na operačních sálech ......................................................................... 23 2.4.3 Poţadavky na stavebně-technické řešení operačních sálů ............................................... 23 2.4.4 Klimatizační zařízení ....................................................................................................... 23 2.4.5 Hygienicko-protiepidemická reţimová opatření .............................................................. 26 2.4.6 Zásady hygieny rukou ..................................................................................................... 27 2.4.7 Úklid operačních sálů ...................................................................................................... 30 2.4.8 Plošná a povrchová dezinfekce ........................................................................................ 31 2.5 DEZINFEKCE A STERILIZACE...................................................................................................... 31 2.5.1 Protiepidemická opatření ................................................................................................. 32 2.5.2 Sterilizace ........................................................................................................................ 33 2.5.3 Dezinfekce ....................................................................................................................... 37
3
EMPIRICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 40 3.1 METODIKA ................................................................................................................................ 41 3.1.1 Dotazník .......................................................................................................................... 41 3.2 ORGANIZACE ŠETŘENÍ............................................................................................................... 42 3.2.1 Zpracování dat ................................................................................................................. 43 3.3 CHARAKTERISTIKA A POPIS ZKOUMANÉHO VZORKU ................................................................. 44 3.4 VÝSLEDKY VLASTNÍ PRÁCE....................................................................................................... 49 3.5 DISKUZE.................................................................................................................................... 78
4
ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 84
Referenční seznam……………………………………………………………………………………….86 Seznam tabulek…………………………………………………………………………………………..89 Seznam obrázků……………………………………………………………………………………….....90 Seznam příloh…………………………………………………………………………………………….91
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Seznam zkratek % - relativní četnost °C – stupeň Celsiův Bc. – bakalář cca – circa CDC – Centres for Disease Control and Prevention cit. – citováno COS – centrální operační sály č. – číslo ČR – Česká republika ČSN – Česká soustava norem EN – evropská norma FED-STD – Federal Standard FN – fakultní nemocnice HDR – hygienická dezinfekce rukou HMR – hygienické mytí rukou CHDR – chirurgická dezinfekce rukou INOPS – instrumentování na operačním sále ISO – International Organization fot Standardization kGy – kiloGray LF – lékařská fakulta Mgr. – magister min – minuta ml – mililitr MMR – mechanické mytí rukou MP – metodický pokyn MZ – Ministerstvo zdravotnictví n – absolutní četnost nm – nanometr OBR – obrázek odst. – odstavec příp. – případně
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
resp. - respektive roč. – ročník s. – strana SAL – Sterility Assurance Level Sb. – sbírky SZŠ – Střední zdravotnická škola TAB – tabulka tj. – to jest tzn. – to znamená tzv. – tak zvané UK – Univerzita Karlova VOZS – Vyšší odborná zdravotnická škola
Bakalářská práce
1
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
ÚVOD Aseptické prostředí je dnes hlavní podmínkou současné jak lékařské, tak
ošetřovatelské péče. Hlavním cílem je vţdy minimalizovat moţnosti kontaminace, tj. maximální moţná sterilizace nástrojů, předmětů, oděvů. Pravidla dezinfekce a sterilizace jsou ve vyspělých zemích zahrnuty v zákonech. V České republice je obecně upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Asepse a antisepse, zejména dodrţování jejich zásad na operačních sálech, mají významnou úlohu v boji proti infekcím a jsou nedílnou součástí protiepidemického reţimu kaţdého zdravotnického zařízení. Rozsah těchto opatření přímo souvisí s personálem, přístrojovým a prostorovým vybavením kaţdého pracoviště a především se zdravotnickým uvědoměním personálu. Správné dodrţování všech pravidel asepse a antisepse, všech dezinfekčních a sterilizačních postupů je základní podmínkou úspěchu chirurgického výkonu, a kaţdý pracovník ve zdravotnictví by měl mít toto pravidlo vţité jako systém práce, nikoliv jako „to se musí, oni to chtějí“. Mezi tyto postupy a pravidla lze zařadit způsob oblékání a převlékání se na chirurgických pracovištích, zacházení se sterilními i pouţitými nástroji a materiálem, znalosti pravidel práce na septických i aseptických odděleních, ambulancích a operačních sálech. Tato práce se zabývá problematikou dodrţování hygienicko-epidemických postupů a porovnáváním jejich dodrţování sálovými sestrami na operačních sálech ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze 5. K porovnání byly vybrány sálové sestry instrumentářky ze dvou pracovišť. Jednu skupinu tvořily sálové sestry pracující na oddělení centrálních operačních sálů pro dospělé, kde se provádějí chirurgické operace z osmi chirurgických pracovišť dospělé části FN Motol, tj. Klinika kardiovaskulární chirurgie UK 2. LF a FN Motol, Chirurgická klinika UK 2. LF a FN Motol, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol, Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, Oddělení neurochirurgie, Ortopedická klinika UK 1. LF a FN Motol, Ortopedická klinika UK 2. LF a FN Motol – Dětská a dospělá ortopedie a traumatologie, Oddělení spondylochirurgické. Jako druhá skupina byly vybrány sálové sestry z oddělení centrálních operačních sálů pro děti FN Motol v Praze, kde se uskutečňují veškeré operační výkony u hospitalizovaných nemocných v dětské části FN Motol. 12
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. Obsahuje část teoretickou, ve které je uvedena charakteristika operačních sálů a jejich provozu a vysvětleny pojmy týkající se vybraného tématu, a část empirickou, která je zaměřena na samotný výzkum dodrţování zásad asepse a antisepse. V empirické části jsou uvedeny výsledky z provedeného dotazníkového šetření a jejich interpretace.
1.1
Cíle práce Záměrem bakalářské práce je předvést základní poznatky o hygienicko-
epidemickém reţimu na operačních sálech a zjistit, jaká je úroveň dodrţování zásad asepse a antisepse sálovými sestrami na dvou pracovištích téţe nemocnice, a jejich informovanost o této problematice. V této souvislosti byly stanoveny následující cíle: 1) Přinést ucelený přehled základních teoretických poznatků o řešené problematice. 2) Pomocí strukturovaného dotazníku získat data, kterými lze zjistit úroveň dodrţování zásad asepse a antisepse sestrami na vybraných pracovištích. 3) Provést primární analýzu získaných dat. 4) Navrhnout opatření ke zlepšení současného stavu.
13
Bakalářská práce
2
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část bakalářské práce představuje operační sály a jejich hygienicko-
epidemický reţim. Dále popisuje pracoviště, kde probíhalo vlastní šetření. Část práce je věnována zásadám asepse a antisepse. Nedílnou součástí práce je kapitola věnovaná procesům sterilizace a dezinfekce.
2.1
Z historie Po dlouhá staletí nebývalo aseptické prostředí v nemocničním prostředí
samozřejmostí, dezinfekce a sterilizace si našly své nenahraditelné místo v péči o nemocné ve velké míře aţ ve 20. století. Veškerá opatření, která dnes známe, byla postupně zaváděna do praxe od poloviny 19. století, předtím se operovalo bez typického a výjimečného důrazu na čistotu. Ve středověku, v období, které lze nazvat obdobím aseptického temna, byl tehdejšími lékaři zastáván názor: „pus bonum et laudabile“ (hnis dobrý a chvályhodný) s odůvodněním, ţe hnis je dobrá věc, neboť podporuje hojení, přestoţe léčebná metoda – otevření abscesu noţem – můţe být pro pacienta bolestivá a nepříjemná. V tomto období byla velmi vysoká úmrtnost při prováděných chirurgických výkonech, a to zejména z důvodu rozvoji infekčních komplikací. Vznik špitálů, především v okolí klášterů, a z počátku jako útulky pro pocestné, kde se později shromaţďovali i nemocní, neboť jim bylo poskytnuto nejběţnější zaopatření a nejnutnější lékařské ošetření, přinesl mimo jiné vysokou koncentraci nemocných na jednom místě, přenos infekcí a zvyšování mortality. V polovině 19. století jako první, kdo poukázal na moţnost šíření infekce prostřednictvím lékaře nebo zdravotní sestry, byl Oliver Wendell Holmes (1809 - 1894, porodník a děkan lékařské fakulty na Harvardově univerzitě). Jednalo se o onemocnění matek po porodu, o tzv. horečku omladnic, puerperální sepsi. Byl prvním lékařem, který prosazoval, ţe porodníci přenášejí nemoci do rodidel, a snaţil se předloţit určitá doporučení, aby ke kontaktu s rodičkou a zdravotnického personálu, který předtím byl na pitevně nebo u jiné jiţ nemocné matky, docházelo co nejméně. Nedokázal vysvětlit příčinu a nesetkal se ani s pochopením u jiných kolegů. (Schott, 1994) Roku 1847 maďarský lékař, gynekolog a porodník Ignác Filip Semmelweis (Ignaz Fűlőp, 1818 - 1865), zvaný „zachránce matek“, přednesl názor, ţe horečku 14
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
omladnic způsobují lékaři a medici, kteří přicházejí rodit rovnou z pitevny (přenos infekce z rukou lékaře), zavedl proto povinné mytí rukou chlorovým vápnem a další opatření např. nepřecházet od infekčních pacientů. Snaţil se zavést metodu asepse před jakýmkoliv vyšetřováním rodičky. „Roku 1847 referoval na schůzi Vídeňského spolku lékařů o výrazném snížení úmrtnosti rodiček na puerperální sepsi z 12,3% na 3,4% po zavedení mytí rukou za použití mýdla, kartáčku na ruce a chlorové vody. K dalšímu snížení na 1,33% došlo po zavedení mytí rukou před každým vyšetřením. Semmelweis tak prokázal kontaktní způsob přenosu rukama, nástroji a ložním prádlem“ (Bolek, 1984, s. 110). Francouzský bakteriolog Louis Pasteur (1822 - 1895), který přednesl svou práci o mikroorganismech a teorii, ţe nemoci, hniloba a zánět jsou způsobeny ţivými mikroorganismy, dal lékařské komunitě vědecké podklady pro principy asepse a antisepse. Joseph Lister (1827 - 1912), britský lékař, poprvé roku 1867 zavedl metodu antisepse do chirurgie a je povaţován za jejího zakladatele. Uplatnil aktivní hubení choroboplodných zárodků přímo v ráně pouţitím obkladů s fenolem a prosadil operace se sprchami karbolové kyseliny. Navíc si v této kyselině myl ruce a myl v ní i chirurgické nástroje. Vypracoval tak první antiseptický program. (Schott, 1994) Koncem 19. století zavedl Ernst von Bergman (1836 - 1909) metodu asepse. Přikázal, ţe do rány se bude zasahovat pouze sterilními nástroji a budou se přikládat pouze sterilních obvazy. Roku 1886 instaloval tento německý chirurg na své klinice v Berlíně sterilizaci parou. Se zavedením asepse a antisepse do operačních oborů se začalo přemýšlet o pouţívání ochranných pomůcek, které by měly jak zabránit přenosu infekce, tak chránit i lékaře a sestry účastnící se operací. Polsko-německý profesor chirurgie Johann von Mikulcz-Radecki (1850 - 1905) začal při chirurgických výkonech pouţívat gázovou masku a bavlněné rukavice. V roce 1896 byly do praxe zavedeny gumové rukavice. Průkopníkem je označován americký chirurg William Steward Halsted (1852 - 1922). Poté německý lékař Hans Berger zavedl nošení ústenky. (Schott, 1994)
15
Bakalářská práce
2.2
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Charakteristika vybraných pracovišť Fakultní nemocnice v Motole vznikla 1. ledna 1971 sloučením Dětské fakultní
nemocnice a Městské nemocnice v Motole, a je jedním z největších komplexů v Evropě. „Široké spektrum oborů pokrývá téměř veškerou problematiku běžné lékařské péče a plynule přechází v péči specializovanou a superspecializovanou. Pro řadu zdravotnických pracovišť České republiky slouží FN v Motole jako vyšší instance případů, které jsou již mimo jejich možnosti“ (http://www.fnmotol.cz/o-nas/historie-asoucasnost/[cit. 2012-03-11]).
2.2.1 Oddělení centrálních operačních sálů pro dospělé Podle informací z oficiálních stránek FN Motol oddělení centrálních operačních sálů pro dospělé poskytuje zázemí pro 8 z 10 chirurgických pracovišť dospělé části FN Motol, tj. Kliniky kardiovaskulární chirurgie UK 2. LF a FN Motol, Chirurgické kliniky UK 2. LF a FN Motol, III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol, Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, Oddělení neurochirurgie, Ortopedické kliniky UK 1. LF a FN Motol, Ortopedické kliniky UK 2. LF a FN Motol – Dětská a dospělá ortopedie a traumatologie, Oddělení spondylochirurgické. (http://www.fnmotol.cz/kliniky-a-oddeleni/spolecne-vysetrovacia-lecebne-slozky/oddeleni-centralnich-operacnich-salu-pro-dospele-c/[cit. 2012-03-11]) Oddělení je organizačně rozděleno na 6 stanic a 3 úseky a pracuje zde 85 sálových sester a 45 sanitářů. Centrálních sálů je celkem 21 a dalších 5 sálů je zajišťováno nejen materiálem, ale i personálem.
2.2.2 Oddělení centrálních operačních sálů pro děti Na tomto oddělení se provádějí veškeré operační výkony u hospitalizovaných pacientů v dětské části FN Motol. Ţádná klinika nebo oddělení s chirurgickým zařízením, mimo Dětské kardiocentrum, nemá své vlastní operační sály.
16
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Po přestavbě dětské části FN Motol bylo vybudováno nejmodernější pracoviště a operační trakt se špičkovým přístrojovým vybavením, elektronickým zabezpečením a vzduchotechnikou. Oddělení je organizačně rozděleno do dvou stanic a pracuje zde 27 sálových sester a 11 pracovníku pomocného zdravotnického personálu.
2.3
Operační sály V dnešní době jsou na poskytování kvalitní operační léčby bez následných
komplikací kladeny vysoké nároky. Provádění operačních výkonů je moţné ve speciálních, k tomuto účelu zbudovaných prostorách a musí být tedy splněny tyto podmínky: kvalitní technické a materiální vybavení, speciálně vyškolený personál, organizace práce a co nejdokonalejší dodrţování zásad asepse a antisepse. Operační trakt, neboli operační oddělení, je komplex prostorů, který tvoří uzavřený celek, jehoţ jádrem je jeden nebo více operačních sálů s přilehlými pomocnými místnostmi. V kaţdém operačním traktu musí být respektovány tři oddělené základní hygienické zóny, a to čistá, ochranná a sterilní. (Duda, 2000) V minulých dobách dominoval při výstavě nemocnic pavilonový systém. Dnes je tento typ nahrazován centralizovaným systém, se kterým souvisí i centralizace operačních sálů, jeţ mohou jako samostatná organizační jednotka zajišťovat veškerý provoz pro operační obory v nemocnici.
2.3.1 Aseptický provoz Vhodné stavební a funkční uspořádání operačního traktu je důleţité pro zajištění aseptického provozu. Pro dosaţení optimálního prostředí jak pro nemocného, tak pro operační tým, jsou podstatné klimatizace, topení a větrání. (Duda, 2000) Operační sál musí být rozvrţen tak, aby byl oddělen aseptický, semiaseptický a septický provoz. Podstatová uvádí, ţe „každé operační místo musí být zajištěno samostatně rozvodem medicinálních plynů, elektrické energie, sáním, stlačeným vzduchem, osvětlením, anesteziologickým přístrojem a příslušným instrumentáriem“ (Podstatová, 2010, s. 36 – 37). 17
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Duda uvádí, ţe „je třeba mít k dispozici dostatečný počet operačních sálů, aby bylo v provozu možno vyčlenit operační sály pro operace septické a aseptické. Supraseptické sály jsou vyhrazeny pro cévní a srdeční operace a náhrady kloubů. Aseptické sály slouží pro operace ortopedické, kostní traumatologii, operace hernií, plastickou chirurgii, oční operace apod. Poloaseptické sály slouží především k operacím na trávicím ústrojí, s výjimkou tlustého střeva. Ty se spolu s operacemi urologickými a dalšími, kde předpokládáme možnost kontaminace operačního pole, provádějí na operačních sálech určených pro septickou chirurgii“ (Duda, 2000, s. 27).
2.3.2 Prostorové uspořádání operačních sálů Při projektování operačních sálů musí být respektováno, ţe se jedná o provozní jednotku, která je nezávislá na proudění vzduchu v ostatních částech zdravotnického zařízení. Pohyb vzduchu musí jít od čisté části k části nečisté. Jednotlivé prostory operačního traktu tvoří filtr, předsálí, umývárna, odpočinková místnost, záchody, odsunový prostor a úloţné prostory, a jsou situovány tak, aby provozně nejčistší prostory byly aţ na konci. (Duda, 2000) Podle Dudy: „v operačním traktu rozlišujeme zónu ochrannou, čistou (aseptickou), sterilní a odsunovou“ (Duda, 2000, s. 28). Vstup personálu do ochranné zóny je přes filtr, v němţ je povinnost kaţdého převléknout se do operačního prádla. Taktéţ převoz pacienta na operační sál je přes vstupní filtr pro operovaného. Na filtry navazuje ochranná zóna, kterou tvoří zejména příjezdová chodba pro transport pacientů. Dále navazují místnosti pro odpočinek personálu, pracovny vrchní a staniční sestry, vedoucího oddělení a lékařský pokoj. Je nutné pamatovat na skladovací prostory a na místnosti pro uloţení operačních nástrojů, prádla a přístrojů pouţívaných na operačním sále, případně k uloţení léků. (Duda, 2000) Do aseptické zóny patří místnosti přiléhající k vlastním operačním sálům. Jedná se zejména o umývárnu lékařů a instrumentářek, místnost pro přípravu nemocného před operací a místnost pro sterilizaci a umývání nástrojů. Přestoţe je v řadě nemocnic zřízena centrální sterilizace, je někdy potřeba některé nástroje sterilizovat přímo v operačním traktu. (Duda, 2000) Vlastní operační sály pokládáme za sterilní zónu. Sály jsou konstruovány pro umístění jednoho operačního stolu a se značnou náročností na prostornost a jen na 18
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
nejnutnější vybavení, ţádné skříňky a umyvadla, tj. většina nábytku i přístrojů by měla být umístěna mimo operační sál. (Duda, 2000) Podlahy operačního sálu mají být dokonale hladké, beze spár, nevodivé a musí mít antistatickou úpravu. Rohy a přechody stěn a podlah mají být zaoblené a bez zákoutí, kde se můţe zachycovat nečistota. Stěny a strop musí být hladké, bez štěrbin a otvorů, omyvatelné. Všechny plochy musí být odolné proti poškození při pravidelném čištění a dezinfekci. (Podstatová, 2010) Duda uvádí, ţe: „tvar operačního sálu je čtvercový nebo obdélníkový. Dveře nejen na operační sál, ale v celém operačním traktu musí být dostatečně široké a automaticky otevíratelné stisknutím čidla“ (Duda, 2000, s. 30). Dnes se při stavění operačních traktů dává přednost operačním sálům bez oken, s dokonalou laminární klimatizací. Aby se zamezilo proudění vzduchu z vnějšku do operačního sálu, pouţívá se v klimatizovaných prostorách mírný přetlak, takţe při otevření dveří proudí vzduch ze sálu ven. Jakýkoliv přivezený přístroj do operačního traktu musí mít vydezinfikovaný povrch nebo musí být vystaven působení ultrafialových paprsků. (Duda, 2000)
2.3.3 Aseptické oblečení a rouškování Hlavním zdrojem infekce na operačním sále můţe být jak personál, tak i pacient. Aby se zabránilo přístupu infekce z pokoţky do operační rány, je nutné striktně dodrţovat nošení operačního oblečení a dbát na správné rouškování pacienta. K operačnímu oblečení se řadí pracovní oděv a obuv, které je pouţíváno pouze v operačním traktu. Nedílnou součástí oblečení je speciální operační čepice, sterilní operační maska, sterilní rukavice, gumová nebo igelitová zástěra a speciální brýle jako ochrana před potřísněním krví. (Duda, 2000) Ke sterilnímu zarouškování instrumentačních stolků a operovaného pacienta slouţí operační prádlo. Obvykle se pouţívají prostěradla a menší roušky, a to z opakovatelně pouţitelných materiálů, vyrobené ze lnu nebo bavlny, nebo z materiálů na jedno pouţití, tzv. netkaný textil. Ve srovnání s bavlnou je netkaný textil nepropustný pro krev, samolepící okraje roušek dokonale izolují ránu od okolí a vytvářejí velmi účinnou bariéru proti bakteriím. Dnes se více upřednostňuje
19
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
jednorázové rouškování. V porovnání s náklady na údrţbu operačního prádla je ekonomicky výhodnější. (Duda, 2000) Operační roušky a operační pláště mají významnou úlohu při sniţování rizika pooperačních infekcí. Jsou to zdravotnické prostředky, které musí splňovat zákonné poţadavky. Norma ČSN EN 13795 stanovuje vlastnosti operačních roušek a plášťů důleţité pro prevenci přenosu infekcí (např. nepropustnost pro tekutiny, prašnost) a specifikuje informace, které musí výrobci poskytovat uţivatelům. Bělíková v roce 2007 uvedla, ţe „výrobci nebudou smět uvádět na trh klasické bavlněné roušky a pláště jako zdravotnické prostředky a nemocnice budou tudíž muset na operačních sálech začít používat jiné typy materiálů“ (Bělíková, 2007, s. 318). O sterilních rukavicích, bez nichţ se nedá na operačních sálech pracovat, Duda uvádí: „operační rukavice se dnes dodávají výhradně ve sterilním balení na jedno použití. Musí splňovat evropské normy pro lékařské rukavice k jednorázovému použití, které požadují vysokou těsnost, vlastnosti související s bezpečností, pevnost v tahu, pružnost, celkovou délku atd. (Duda, 2000, s. 64)“. Centers for Disease Control and Prevention doporučuje nošení rukavic z důvodů redukce rizika přenosu infekce od pacienta, zamezení přenosu patogenní mikrobiální flóry k pacientovi a redukce přenosu patogenní mikrobiální flóry prostřednictvím personálu mezi pacienty. (CDC, [online] 2002)
2.3.4 Hygiena a bezpečnost práce na operačních sálech Hygienické poţadavky na chod operačního traktu jsou velmi vysoké a řídí se zásadami aseptického provozu. Vysoké nároky jsou kladeny nejen na úklid a udrţování pořádku a čistoty, ale také na údrţbu a přípravu všech nástrojů, pomůcek a zařízení. Pravidelný úklid se provádí denně mezi operacemi a po skončení operačního programu. Velký úklid všech prostor a zařízení a jejich údrţba se provádí dle předem stanoveného týdenního a měsíčního programu práce (sanitární dny). (Duda, 2000) Duda uvádí, ţe: „Operační sál má být izolován od zevního hluku a všichni v něm mají zachovávat klid“ (Duda, 2000, s. 83). Rizika a nebezpečí na operačních sálech jsou různorodá. Zaměstnanci je musí znát a musí s nimi být opakovaně seznamováni spolu s předepsanými pracovními postupy a předpisy a s nutností pouţívání potřebných ochranných pomůcek. 20
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Náročná práce na operačním sále s sebou nese zvýšené riziko moţnosti omylu a pochybení ze strany personálu. Přísné dodrţování bezpečnostních předpisů je vyţadováno při všech pracovních úkonech přístroji. Je nutné věnovat zvýšenou pozornost při vyuţívání elektrické energie různého napětí a medicinálním plynům, bez nichţ je provoz operačního sálu nemoţný. (Duda, 2000)
2.4
Zásady asepse a antisepse V této kapitole bakalářské práce jsou uvedeny definice hlavních pojmů, dále
reţimová opatření, poţadavky na stavebně-technické řešení operačních sálů a hygienické poţadavky. Větší část je věnována zásadám hygieny rukou.
2.4.1 Definice Pro úplnost a lepší porozumění jsou níţe uvedeny definice některých pouţitých pojmů. Jako definici antisepse uvádí Vokurka: „postup sloužící k co největšímu omezení choroboplodných zárodků v daném prostředí, např. v okolí rány“ (Vokurka, 2002, s. 59). Podle Dudy jsou antiseptika „přípravky používané k antisepsi. Mají nízkou toxicitu, dobrou tkáňovou snášenlivost a působí místně“ (Duda, 2000, s. 87). Bencko definuje pojem asepse jako „soubor opatření, která vedou k zachování sterilního prostředí a k zabránění kontaminace tkání (používání sterilních nástrojů, chirurgické mytí rukou apod.)“ (Bencko, 2002, s. 163). Tento pojem zavedl do chirurgie německý lékař Ernst von Bergman (1836 – 1909). Duda uvádí definici aseptického prostředí jako „prostředí definované třídy čistoty,
v němž
je
povolena
přítomnost
limitovaného
počtu
nepatogenních
mikroorganismů“ (Duda, 2000, s. 87). Dle Podstatové je dekontaminace „soubor opatření vedoucích k usmrcení a/nebo odstranění mikroorganismů z prostředí a z předmětů. Tyto postupy musí
21
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
odstranit mikrobiální flóru z předmětů nebo prostředí tak, aby byly bezpečné pro další manipulaci“ (Podstatová, 2010, s. 56). Podle Podstatové je dezinfekce „soubor opatření k zneškodňování vegetativních forem mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavé osobě“ (Podstatová, 2010, s. 56). Jednorázové pomůcky se dle vyhlášky č. 195/2005 Sb. „nesmí opakovaně používat ani opakovaně sterilizovat“ (§ 8, odst. 2 vyhlášky č. 195/2005 Sb.). Melicherčíková dodává, ţe pomůcky pro jednorázové pouţití „někdy není možné dostatečně sterilizovat, protože jsou termolabilní a sterilizační proces je ničí nebo protože mohou zadržovat toxická rezidua či měnit fyzikálně-chemické a mechanické vlastnosti. Výrobce je dodává sterilní, individuálně balené k okamžitému použití, nebo nesterilní vyráběné v prostředí, kde je biologická zátěž sledována, a před doporučenou sterilizací není nutné žádné čištění“ (Melicherčíková, 1998, s. 12). Melicherčíková uvádí, ţe protiepidemická opatření „jsou cílená opatření k předcházení vzniku nebo potlačení již vzniklých nákaz. Mají charakter represivní, kdy zaměřena na likvidaci zdroje nákazy a přerušení cest přenosu, nebo preventivní, pak jsou
zaměřena
na
zvýšení
specifické
a
nespecifické
imunity
vnímavých
jedinců“(Melicherčíková, 1998, s. 12). Hoffman definuje sterilizaci jako „proces, který zabraňuje výskytu živých organismů na předmětech, a to se zajištěním vysokého stupně kvality“ (Hoffman, 2004, s. 1). Dle
Melicherčíkové:
„Úklid
snižuje
rozmnožování
a
rozšiřování
mikroorganismů. Pozornost je třeba věnovat pořadí úklidu, aby nedocházelo ke křížení špinavé a čisté strany“ (Melicherčíková, 1998, s. 13). Duda definuje Úroveň bezpečné sterility (Sterility Assurance Level = SAL) jako „označení pro mezinárodně akceptovatelný požadavek, aby pravděpodobnost výskytu nesterilního předmětu po dokončené sterilizaci byla menší než 1 : 1 000 000. Jeden milion spor v bioindikátoru musí být zničen za polovinu sterilizační expoziční doby, druhá polovina expozice představuje koeficient bezpečnosti“ (Duda, 2000, s. 87). Jako definici validace uvádí Duda: „Validace označuje činnost prokazující, že určitý materiál, proces, postup, činnost, zařízení nebo mechanismus používané ve výrobě nebo kontrole dosahují a budou dosahovat žádaných a zamýšlených výsledků, tj. sterility materiálu“ (Duda, 2000, s. 87).
22
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
2.4.2 Režimová opatření na operačních sálech Předcházení vzniku a šíření nosokomiálních nákaz u operovaných pacientů je základním předpokladem úspěšné práce kaţdého operačního týmu. Na konečném výsledku operačního procesu se podílejí nejen výchozí zdravotní stav pacienta, znalosti, zkušenosti a zručnost hlavního operatéra, ale také stavebně-technické podmínky a hygienicko-protiepidemická reţimová opatření. (Duda, 2000)
2.4.3 Požadavky na stavebně-technické řešení operačních sálů Operační sály jsou riziková pracoviště s nejvyššími technickými a hygienickými nároky na aseptický provoz. Musí být umístěny mimo oblast nejvyšší nemocniční aktivity, aby nebyla jejich činnost rušena jiným neţ nezbytně nutným provozem. (Duda, 2000) Provoz v komplexu operačních sálů má být rozdělen do dvou samostatných chodeb, z nichţ jedna slouţí pro pacienty a druhá pro personál a k zajištění materiálu. Nesmí docházet ke kříţení čistého a nečistého provozu. Na operačním sále nesmějí být umyvadla, podlahová vpusť, ţádné skříně a temperování musí zajišťovat klimatizace.
2.4.4 Klimatizační zařízení Pazdziora uvádí, ţe: „Kvalita ovzduší na operačním sále, tzn. přítomnost mikroorganismů a prachových částic anorganického a organického původu, významně ovlivňuje výsledek práce operačního týmu“ (Pazdziora, 2009, s. 39). Prostředí na operačních sálech má odpovídat 2. – 5. třídě čistoty (podle ČSN 125310). Třída čistoty je dána počtem a rozměrem aerosolových částic obsaţených v určitém objemu vzduchu a podle povoleného mnoţství částic určité velikosti obsaţených v jednotkovém objemu vzduchu se rozdělují třídy čistoty prostředí (tabulka 1):
23
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
TAB. 1: Airborne particulate cleanliness classes (Třídy čistoty podle částic ve vzduchu)
Number of Particles per Cubic Meter by Micrometer Size Class 0,1 um
0,2 um
0,3 um
0,5 um
ISO 1
10
2
ISO 2
100
ISO 3
1 um
24
10
4
1000
237
102
35
8
ISO 4
10000
2370
1020
352
83
ISO 5
100000
23700
10200
3520
832
29
ISO 6
1000000
237000
102000
35200
8320
293
ISO 7
352000
83200
2930
ISO 8
3520000
832000
29300
ISO 9
35200000
8320000
293000
Zdroj: http://www.set3.com/standards.html [cit. 2012-03-11]
24
5 um
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
ČSN 125310 se shoduje s mezinárodně uznávanou normou FED-STD-209 E, která byla v roce 2001 nahrazena nornou ISO 14644. Jak uvádí tabulka 2, změnilo se zejména označení třídy a byly přidány další tři třídy. TAB. 2: Comparing FED STD 209E to the new ISO 14644-1 (Srovnání FED STD 209E nové normy ISO 14644-1)
ISO 14644-1
FED STD 209E
1 2
Airborne Particulate
3
1 M1.5
4
10 M2.5
5
100 M3.5
6
1000 M4.5
7
10000 M5.5
8
100000 M6.5
Cleanliness Class Comparison
9
Zdroj: http://www.set3.com/standards.html [cit. 2012-03-11]
Náročné podmínky na operačních sálech jsou splnitelné s dobře udrţovanou klimatizací. Klimatizace je předepsána na všech operačních sálech, v přípravně pacientů, v umývárně lékařů a instrumentářek, v místnosti pro umývání nástrojů a sterilizaci a na dospávacích pokojích. (Duda, 2000) Klimatizační zařízení musí být vybaveno automatickou regulací a seřízeno tak, aby nejvyššího přetlaku bylo dosahován na supraseptickém sále a na aseptickém sále. V místnostech tvořících zázemí musí být tlak vzduchu niţší. Rozdíl tlaků umoţňuje cirkulaci vzduchu ze sálů do okolních místností. Výjimkou je operační sál pro septické operace, který musí být řešen zvlášť podle svého umístění v komplexu. (Duda, 2000) Nejvýhodnější z hlediska čistoty je klimatizační zařízení s laminárním stropem, tj. s proděním působícím v místě operačního pole a instrumentačního stolku s nástroji. Laminárnímu proudění ze stropních otvorů musí být přizpůsobeno operační světlo, aby 25
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
nedocházelo k turbulenci. Vzduch má obtékat operatéry, pacienta, operační stůl a instrumentační stolek. V ostatních částech operačního sálu vzniká turbulentní proudění, které se odstraňuje doplňující vzduchotechnikou tak, ţe se odvádí odtahovými otvory ve spodních částech stěn. (Duda, 2000) Překročení počtu mikroorganismů v 1 m3 vzduchu způsobují zejména osoby přítomné na sále a provozní nekázeň, jako je zbytečné a nadměrné otvírání dveří, rychlé pohyby a sekundární prašnost. K povinnostem sálových sester patří i zajištění pravidelné očisty a dezinfekce všech kritických míst klimatizačního zařízení na sálech a vyţadování dokladů o čištění klimatizačních jednotek a výměně filtrů od technických pracovníků.
2.4.5 Hygienicko-protiepidemická režimová opatření Tato kapitola uvádí reţimová opatření na oddělení operačních sálů, která platí jak pro personál a přicházející operační tým, tak pro pacienty. Pacienti se na sál přiváţejí přes vlastní filtr, kde jsou přeloţeni na čistý vozík určený pro operační sál. Po operaci je pacient přeloţen na vozík příslušného oddělení. V místnostech přejezdu vozíků se pouţívají speciální adhezivní podlahové krytiny, které zabraňují přenosu nečistot z obuvi a koleček vozíků. Příprava pacienta se zaměřuje na toaletu, holení ochlupení v co nejkratším čase před operací, odstranění sádrových obvazů a fixačních dlah, krytí vlasů, sejmutí šperků a vyjmutí zubní protézy. (Duda, 2000) Před zákrokem se provede dezinfekce operačního pole a pokoţky dezinfekčním roztokem, který se nanáší sterilním tampónem tak, aby vytvořil souvislý povlak. Z důvodu dodrţení potřebné doby expozice musí roztok na pokoţce zaschnout. Operační tým vstupuje do prostor operačních sálů přes průchozí filtry do chodby pro personál. V šatnách se pracovníci převlékají do pracovního oděvu pro úsek operačních sálů (kalhoty, halena), nasazují si operační čepici a obličejovou roušku, nazouvají si dezinfikované galoše nebo sálovou obuv. Poté přecházejí přes umývárnu lékařů, kde si myjí ruce a na sále si oblékají operační oděv (sterilní rukavice, sterilní plášť). (Duda, 2000) Vstup na sál je přípustný pouze v ochranném oděvu a v sálové obuvi. Obličejová rouška musí krýt nos, ústa, vousy a čepice kryje celý vlasový pokryv. 26
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
2.4.6 Zásady hygieny rukou Mytí rukou je nejjednodušší a nejdostupnější způsob, jak zamezit přenosu infekce. Správně a dokonale provedená dezinfekce rukou je povaţována za nejefektivnější postup omezující šíření patogenních mikroorganismů ve zdravotnickém zařízení. Zásady péče o ruce a jejich bezpečnou přípravu ke zdravotnickým úkonům definuje věstník Ministerstva zdravotnictví ČR 9/2005, metodické opatření č. 6/2005 hygienické zabezpečeni rukou ve zdravotní péči. Účelem hygienické dezinfekce rukou je efektivně redukovat tranzientní mikroflóru na povrchu rukou, aby se minimalizovalo riziko šíření infekce. Je potřeba mít k dispozici vyváţený přípravek pro hygienu rukou s plným spektrem účinnosti proti bakteriím, plísním i proti virům, který bude současně pokoţka dobře snášet a který bude bezpečný při pouţití, a dobře akceptovatelný všemi, kteří ho pouţívají. (Podstatová, 2010) Hrčková (2002) uvádí, ţe z 80% jsou příčinou vzniku nosokomiálních nákaz ruce zdravotnických pracovníků.
2.4.6.1 Postupy při mytí a dezinfekci rukou
Jednotný postup k zajištění zásad osobní hygieny, péče o ruce a jejich bezpečnou přípravu ke zdravotnickým úkonům v rámci ošetřovatelské a léčebné péče o pacienty je stanoven metodickým pokynem (MP) č. 6/2005 uvedeným ve věstníku MZ ČR 9/2005, který přesně definuje dílčí postupy při mytí a dezinfekci rukou.
2.4.6.1.1 Mechanické mytí rukou před chirurgickou dezinfekcí rukou (MMR)
Mechanické mytí rukou znamená mechanické odstranění nečistot a částečně i přechodné mikroflóry z pokoţky rukou. Je-li prováděno před chirurgickou dezinfekcí, je rozšířeno o mytí pokoţky předloktí. Provádí se vţdy před zahájením operačního programu. (MP č.6/2005)
27
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Postup: Na ruce a předloktí zvlhčené vodou se nanese tekutý mycí přípravek z dávkovače a dobře se rozetře na rukou a předloktí. Poté je napěněn malým mnoţstvím vody a ruce se myjí po dobu 1 minuty. Ruce se opláchnou tekoucí pitnou vodou a do sucha vytřou ručníkem na jedno pouţití. V případě viditelného znečištění se pouţije jednorázový nebo vysterilizovaný kartáček na okolí nehtů, nehtové rýhy a špičky prstů. (MP č.6/2005)
2.4.6.1.2 Chirurgická dezinfekce rukou (CHDR)
Tímto postupem se redukuje mnoţství přechodné i trvalé mikroflóry na pokoţce rukou a předloktí. Provádí se před zahájením operačního programu, mezi jednotlivými operacemi nebo při porušení celistvosti či výměně rukavic během operace. (MP č.6/2005) Postup: Chirurgická dezinfekce se provádí tekutým alkoholovým dezinfekčním prostředkem určeným pro chirurgickou dezinfekci rukou z dávkovače ovládaného bez přímého dotyku prsty rukou. Alkoholový dezinfekční prostředek se v mnoţství cca 10 ml se po dobu 3 - 5 minut vtírá do suché pokoţky rukou a předloktí (směrem od špiček prstů k loktům, od špiček prstů do poloviny předloktí a od špiček prstů po zápěstí) aţ do úplného zaschnutí. Po celou dobu expozice musí být ruce vlhké. Ruce se neoplachují a neutírají. (MP č.6/2005) Vinklárková uvádí, ţe „při výběru prostředků k chirurgickému mytí a dezinfekci rukou je kladen největší důraz na možnosti ochrany kůže a teprve na druhém místě na cenu přípravku (…). Samozřejmě sledujeme i stížnosti personálu, zejména na alergii“ (Vinklárková, 2000, s. 14)
2.4.6.1.3 Hygienická dezinfekce rukou (HDR)
Hygienická dezinfekce rukou redukuje mnoţství přechodné mikroflóry z pokoţky rukou s cílem přerušení cesty přenosu mikroorganismů. Provádí se jako součást bariérové ošetřovatelské techniky, jako součást hygienického filtru, po náhodné 28
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
kontaminaci rukou biologickým materiálem a případném protrţení rukavic během operačního výkonu. (MP č.6/2005) Postup: Provádí se alkoholovým dezinfekčním prostředkem určeným pro hygienickou dezinfekci rukou, který lze v případě nutnosti nahradit jiným dezinfekčním prostředkem určeným k dezinfekci rukou. Prostředek se vtírá do suché pokoţky rukou v mnoţství 3 ml po dobu 30 – 60 sekund aţ do úplného zaschnutí. Ruce se opět neoplachují a neotírají. (MP č.6/2005)
2.4.6.1.4 Hygienické mytí rukou (HMR)
Tento způsob hygieny rukou je účinnější neţ mechanické mytí rukou, ale je méně účinné neţ hygienická dezinfekce rukou. Znamená odstranění nečistoty a sníţení mnoţství přechodné mikroflóry na pokoţce rukou mycími přípravky s dezinfekční přísadou. Provádí se zejména při osobní hygieně a není vhodné pro rutinní pouţívání ve zdravotnictví. (MP č.6/2005)
2.4.6.2 Přípravky k mytí a dezinfekci rukou
Všechny prostředky pouţívané ve zdravotnictví k mytí a dezinfekci rukou musí splňovat určitá kritéria platných evropských norem a musí s nimi být nakládáno dle určitých zásad a pravidel.
2.4.6.2.1 Poţadavky na dezinfekční prostředky na ruce
Dezinfekční prostředky na ruce musí být v prvé řadě účinné, šetrné k lidské pokoţce, dobře aplikovatelné a dostupné, a zejména ekonomicky výhodné. V neposlední řadě musí být zařazeny dle platného právního předpisu (prostředky pro HMR musí vyhovovat ČSN EN 1499, pro HDR musí vyhovovat ČSN EN 1500, pro CHDR musí postačovat prEN 12791). (MP č.6/2005)
29
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
2.4.6.2.2 Poţadavky na alkoholové dezinfekční prostředky
Tyto prostředky musí být dodávány v originálním balení, neředěné a moţností okamţitého pouţití. Musí být dávkované pomocí dávkovačů, které je nutné udrţovat v čistotě a při kaţdé výměně je náleţitě omýt a vymýt, dezinfikovat, eventuálně sterilizovat. Jejich účinek by měl být rychlý a mohou obsahovat zvlhčovací sloţku, která zamezuje vysoušení pokoţky. (MP č.6/2005)
2.4.6.3 Nejdůležitější zásady mytí a dezinfekce rukou
1. Mechanické mytí rukou jejich dezinfekci neřeší, mikrobiologický obraz pokoţky rukou se po mytí tekutým či tuhým mýdlem změní minimálně. 2. Ruce mohou být zbaveny mikroorganismů pouze krátkodobě, a to pouze po správně provedené dezinfekci rukou (expozice 30 sekund, cca 3 ml dezinfekčního roztoku), proto je třeba tento postup realizovat v prevenci šíření nemocničních mikrobiálních kmenů co nejčastěji. 3. Úroveň mikrobiální čistoty rukou i pracovního prostředí je kolektivní záleţitostí, která závisí na časté a pečlivě prováděné hygienické dezinfekci rukou všech zaměstnanců. 4. Správně provedená dezinfekce rukou je ekonomicky nejefektivnější postup, omezující šíření patogenních mikroorganismů ve zdravotnických zařízeních. (Podstatová, 2010, s. 49)
2.4.7 Úklid operačních sálů
Provádí se podle schválených hygienicko-protiepidemických reţimových opatření a provozního řádu pracoviště, a to mezi operacemi, po septické operaci, po ukončení operačního programu a jednou týdně tzv. velký úklid. (Duda, 2000) Mechanické odstraňování nečistot na sálech musí být vţdy spojeno s dezinfekcí virucidními prostředky, po septické operaci dezinfekčním prostředkem sporucidním, u operací s probíhající infekcí cílenými prostředky (např. tuberkulocidními). Pouţívají se pomůcky a pracovní postupy podle evropských standardů úklidu. Postupuje se od 30
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
nejčistších prostor k zázemí sálů. Očista a dezinfekce se musí doplňovat větráním, odklízení pouţitých předmětů, prádla a odpadků. (Duda, 2000) Četnost úklidu je stanovena charakterem pracoviště ve vyhlášce č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické poţadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, v platném znění (dále jen vyhláška č. 195/2005 Sb.).
2.4.8 Plošná a povrchová dezinfekce
Pro pouţívání dezinfekčních prostředků musí být zpracován dezinfekční plán, respektující princip střídání prostředků odlišného chemického sloţení s dostatečným a cíleným účinkem na mikroorganismy, které se nejčastěji diagnostikují u operovaných pacientů.
Střídáním
dezinfekčních
prostředků
se
zabrání
vzniku
rezistence
mikroorganismů a selektivnímu přeţívání přirozeně odolnějších kmenů. (Duda, 2000) Současně je třeba přihlíţet k alergickým účinkům na personál. Aktivní sloţkou četných biocidních prostředků k povrchové dezinfekci je glutaraldehyd, jehoţ dlouhodobým působením se rozvíjí kontaktní přecitlivělost a můţe být tak vyvolávající příčinou profesionálního ekzému. (Novák, 2000)
2.5
Dezinfekce a sterilizace Dezinfekce a sterilizace se provádí podle zásad ve vyhlášce č. 195/2005 Sb.
Provádění sterilizace a dezinfekce je nedílnou součástí protiepidemického reţimu ve zdravotnických zařízeních a v oblastech, kde se provádí činnost epidemiologicky závaţná (zařízení péče o tělo, farmaceutická výroba). Jsou to opatření, která zamezují dalšímu přeţívání choroboplodných zárodků na předmětech a pokoţce. Správné provádění sterilizace a dezinfekce předmětů, ošetřovatelské techniky a dezinfekce rukou můţe podstatně omezit šíření infekčních nemocí, vznik nosokomiálních nemocí a sníţit riziko výskytu profesionálních nákaz. (Bencko, 2002, s. 162)
31
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
2.5.1 Protiepidemická opatření Všechna nejdůleţitější opatření na operačních sálech týkající se dezinfekce, sterilizace, manipulace a biologickým materiálem a prádlem, likvidace odpadu, pouţívání pracovních ochranných prostředků a dezinfekce rukou patří mezi nejvýznamnější kroky v prevenci nosokomiálních (i profesionálních) nákaz a zabránění vzniku a šíření infekce. Všechny tyto zásady musí být popsány v provozních řádech pracoviště a důsledně dodrţovány všemi pracovníky na operačních sálech. (Podstatová, 2010) Podle Melicherčíkové je základním principem protiepidemických opatření dekontaminace, kterou charakterizuje jako: „proces usmrcení nebo odstraňování mikroorganismů z prostředí nebo z předmětů bez ohledu na snížení jejich počtu“ (Melicherčíková, 2003, s. 37). Důsledné provádění hygienických a protiepidemických postupů má podstatný význam zejména v boji proti nosokomiálním nákazám. Kterákoliv opatření mohou být úspěšná jen tehdy, kdyţ jsou podloţena dobrými teoretickými znalostmi, jsou prováděna cíleně a komplexně. Všechna protiepidemická opatření u nosokomiálních nákaz musí být zaměřena na přerušení jakéhokoliv článku procesu šíření. Jsou to: 1. Preventivní opatření, která jsou prováděna běţně nebo při zvýšeném nebezpečí vzniku nákaz a zaměřená na to, aby k preventabilní nosokomiální infekci vůbec nedošlo. 2. Represivní opatření mají za cíl zlikvidovat ohnisko nákazy, kdyţ jiţ k nákaze došlo, a která jsou zaměřena na zdroj a cestu přenosu nákazy a na vnímavé jedince. (Šrámová, 2001) Aby se v celé problematice preventivních a represivních protiepidemických opatření ve zdravotnickém provozu orientoval kaţdý pracovník, musí zaměstnavatel zajistit povinné celoţivotní vzdělávání zaměstnanců v této oblasti.
32
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
2.5.2 Sterilizace Sterilizace je proces, který zabezpečuje usmrcení všech ţivotaschopných mikroorganismů, a který vede k ireverzibilní inaktivaci virů. Cílem těchto postupů je zajistit úroveň bezpečné sterility (SAL) 10-6, která zaručuje, ţe pravděpodobnost výskytu nesterilního předmětu po správně proběhlém dokončeném procesu sterilizace je v poměru menším neţ 1 : 1 000 000, tj. z jednoho milionu sterilizovaných předmětů můţe být nanejvýše jeden nesterilní. Přístroje pomůcky a předměty určené ke sterilizaci a k předsterilizační přípravě se pouţívají v souladu s návodem výrobce. Nedílnou součástí sterilizace je předsterilizační příprava předmětů, kontrola sterilizačního procesu a sterilizovaného materiálu, monitorování a záznam nastavených parametrů ukazovacími a registračními přístroji zabudovanými ve sterilizátoru a kontrola účinnosti sterilizace biologickými a nebiologickými indikátory sterilizace. Kaţdý sterilizační cyklus se dokumentuje. (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 195/2005 Sb.) Podstatová uvádí, ţe „sterilní musí být vše, co porušuje integritu sliznic a pokožky nebo proniká do tělních dutin“ (Podstatová, 2010, s. 19). Minimalizaci rizika poškození sterilního materiálu v současnosti představují jednorázové sterilní sety určené ke konkrétním invazivním výkonům. Sterilizace
můţe
být
realizována
pouze
proškolenými
zdravotnickými
pracovníky. Dle Podstatové: „Sterilizace nesmí ovlivnit funkci předmětu ani jeho obalu. Na konci sterilizačního cyklu mají být obalové materiály dostatečně suché, aby si zachovaly svou funkci sterilní bariéry“ (Podstatová, 2010, s. 19). Poškození obalového materiálu mohou způsobit i změny vlhkosti, teploty a tlaku.
2.5.2.1 Předsterilizační příprava Vyhláška č. 195/2005 Sb. uvádí, ţe „předsterilizační příprava je soubor činností, předcházející vlastní sterilizaci, jehož výsledkem je čistý, suchý, funkční a zabalený zdravotnický prostředek určený ke sterilizaci“ (Vyhláška č. 195/2005 Sb.). Všechny pouţité nástroje se pokládají za kontaminované, a pokud jsou určeny k opakovanému pouţití, musí se dekontaminovat ihned po pouţití v myčkách nebo ručním mytím. 33
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Další postup při předsterilizační přípravě dle výše uvedené vyhlášky je následující: „ V myčkách probíhá očista v kyselém, alkalickém nebo enzymatickém prostředku. Dezinfekce je provedena termicky při teplotě 90 °C a vyšší po dobu 10 minut nebo termochemicky s použitím předepsaného dezinfekčního prostředku při teplotě 60 °C po dobu 20 minut“ (Vyhláška č. 195/2005 Sb.) Ruční mytí nástrojů a pomůcek probíhá po jejich dezinfekci v prostředku s virucidní účinností a přípravky pro dezinfekci se volí tak, aby nedocházelo k poškození ošetřovaného materiálu. Poté následuje opláchnutí vodou. Po umytí se nástroje a pomůcky před zabalením důkladně osuší, prohlédnou a poškozené se vyřadí. (Vyhláška č. 195/2005 Sb.) Poslední fází předsterilizační přípravy je uloţení předmětů určených ke sterilizaci do vhodných obalů, které je chrání před mikrobiální kontaminací po sterilizaci. Materiál se ukládá do sterilizační komory, která se zaplňuje do ¾ objemu, a to tak, aby se materiál nedotýkal stěn. Plnění je shodné pro všechny typy sterilizace. (Vyhláška č. 195/2005 Sb.)
2.5.2.2 Způsoby sterilizace Rozlišují se dva způsoby sterilizace – fyzikální sterilizace a chemická sterilizace. V zákoně č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 130/2003 Sb. je uvedeno, ţe „ke sterilizaci zdravotnických prostředků se smí používat pouze sterilizační přístroje za podmínek stanovených pro zdravotnické prostředky“ (zákon č. 123/2000 Sb.).
2.5.2.2.1 Fyzikální sterilizace Sterilizace vlhkým teplem (sytou vodní parou) Tento způsob sterilizace je vhodný pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy a plastů. Provádí se v parních přístrojích (autoklávech) a médiem je nasycená vodní pára pod tlakem. „Sterilizace vlhkým teplem se řídí ČSN EN 554 Sterilizace zdravotnických prostředků validace a pravidelná kontrola sterilizace vlhkým teplem“ (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 195/2005 Sb.). 34
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Sterilizace proudícím horkým vzduchem Horkovzdušná sterilizace je určena pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky a kameniny, a provádí se v přístrojích s nucenou cirkulací vzduchu při parametrech uvedených v tabulce 3: TAB. 3: Parametry horkovzdušné sterilizace Teplota (°C)
Čas (min)
160
60
170
30
180
20
Zdroj: příloha č. 3 k vyhlášce č. 195/2005 Sb.[cit. 2012-04-01] Horkovzdušný sterilizátor se po skončení sterilizačního cyklu otvírá aţ po zchladnutí alespoň na 80 °C. Přístroj má zabudovaný teploměr, který je spřaţený s časovým ovladačem a odměřuje sterilizační expozici po dosaţení nastavené hodnoty. (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 195/2005 Sb.)
Sterilizace plazmou Tento způsob sterilizace vyuţívá plazmy vznikající ve vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli, které ve vysokém vakuu působí na páry různých chemických látek. Druhy materiálu, které se tímto způsobem sterilizují, jsou dány typem přístroje. Nepouţívá se u savého materiálu a materiálu vyrobeného na základě celulózy. (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 195/2005 Sb.) Radiační sterilizace Účinek je vyvolán gama zářením v dávce 25 kGy. Tento způsob se pouţívá zejména při průmyslové výrobě sterilního jednorázového materiálu, případně ke sterilizaci exspirovaného zdravotnického materiálu. (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 195/2005 Sb.)
35
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
2.5.2.2.2 Chemická sterilizace
Chemická sterilizace je určena pro materiál, který nelze sterilizovat fyzikálními způsoby. Sterilizačním médiem jsou plyny předepsaného sloţení a koncentrace. Sterilizace probíhá v přístrojích za stanoveného přetlaku nebo podtlaku při teplotě do 80°C. Pracuje-li přístroj v podtlaku, zavzdušnění komory na konci sterilizačního cyklu probíhá přes antibakteriální filtr. Přístroje jsou vybaveny programem kontrolujícím jeho těsnost před kaţdým sterilizačním cyklem. (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 195/2005 Sb.) Dle pouţitého sterilizačního média se rozeznává: a) Sterilizace formaldehydem – je zaloţena na působení plynné směsi formaldehydu s vodní párou při teplotě 60 °C aţ 80 °C v podtlaku při parametrech stanovených výrobcem (ČSN EN 14 180) b) Sterilizace ethylenoxidem - je zaloţena na působení ethylenoxidu v podtlaku nebo přetlaku při teplotě 37 °C aţ 55 °C při parametrech stanovených výrobcem (ČSN EN 550). Po sterilizaci ethylenoxidem se materiál odvětrává ve zvláštních skříních (aerátorech) nebo alespoň ve vyčleněném uzavřeném, dobře odvětrávaném prostoru. (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 195/2005 Sb.) Vysterilizovaný materiál musí být skladován při teplotě 15 – 25 °C a pro ochranu před poškozením a znečištěním je převáţen v uzavřených přepravkách. Pro dlouhodobou exspiraci se pouţívá dvojitý obal, který se poté vkládá do uzavíratelného skladovacího obalu.
2.5.2.3 Kontrola sterilizace
Jak uvádí Podstatová: „Kontrola sterilizace zahrnuje monitorování sterilizačního cyklu, kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů a kontrolu sterility vysterilizovaného materiálu“ (Podstatová, 2010, s. 70). Pověřená osoba vede dokumentaci procesu sterilizace, o kontrole sterilizace a o vystavení prostředku sterilizačnímu procesu. Sterilizační přístroje podléhají kontrole účinnosti. Existují tři systémy kontroly. Jsou to: biologické systémy, nebiologické systémy a systém fyzikální. Biologická kontrola (ČSN EN 866) je prováděna pomocí biologických indikátorů (Geobacillus 36
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
stearothermophillus pro parní, formaldehydové a plasmové sterilizátory a Bacillus atrophaeus pro horkovzdušné a ethylenoxidové sterilizátory). Kultivace biologického indikátoru se musí provést do 24 hodin po expozici parním, resp. horkovzdušným sterilizačním procesem. Po ukončení kultivace se musí nosič biologického indikátoru dekontaminovat. (Solařová, 2008) Při nebiologické kontrole (ČSN EN 867) se pouţívají testy reagující změnou barvy na podmínky ve sterilizační komoře a ihned se odečítají. Fyzikální kontrola sterilizace zahrnuje vakuový test a ukazovací přístroje k měření teploty a tlaku.
2.5.3 Dezinfekce Cílem dezinfekce je, aby na plochách, předmětech v prostředí nebo neporušené pokoţce nebyly mikroorganismy vyvolávající infekční onemocnění. Podle Podstatové „význam správného provádění dezinfekci roste se stoupajícím výskytem rezistentních až multirezistentních
mikrobiálních
kmenů
v nemocničním
prostředí
a
jejich
předpokládané adaptaci na jednotlivé účinné látky obsažené v dezinfekčních přípravcích“ (Podstatová, 2010, s. 55).
2.5.3.1 Způsoby dezinfekce Ve vyhlášce č. 195/2005 Sb. jsou uvedeny tři způsoby dezinfekce, a to: fyzikální dezinfekce, chemická dezinfekce a fyzikálně-chemická dezinfekce. Při volbě postupu dezinfekce se vychází především ze znalostí cest a mechanismů přenosu infekce. (Vyhláška č. 195/2005 Sb.)
2.5.3.1.1 Fyzikální dezinfekce a) Var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut b) Var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut c) Dezinfekce v přístrojích při teplotě 90 °C a vyšší po dobu 10 minut d) Ultrafialové záření vlnové délky 253,7 nm – 264 nm e) Filtrace, ţíhání, spalování 37
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
2.5.3.1.2 Chemická dezinfekce Při tomto druhu dezinfekce jsou mikroorganismy hubeny roztokem nebo aerosolem chemických dezinfekčních přípravků dané koncentrace a uvedené doby působení. Při dezinfekci je nutné dodrţet dvouetapový postup, který zahrnuje mechanickou očistu a vlastní dezinfekci. Obě etapy je moţné spojit při pouţití dezinfekčních přípravků a mycími a čistícími vlastnostmi. (Podstatová, 2010) Způsoby provádění ponořením otřením postřikem dezinfekčními aerosoly fumigace (plynování) odpařování par dezinfekčních roztoků pěnou Při provádění chemické dezinfekce platí určité zásady, mezi něţ mimo jiné patří: 1. Dezinfekci provádí pouze pověřený a zaškolený pracovník, který dodrţuje pravidla ochrany zdraví a pouţívá osobní ochranné pracovní pomůcky. 2. Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním přesného mnoţství dezinfekčního prostředku ve vodě a připravují se kaţdou směnu nově. 3. Při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, ţe jejich názvy jsou slovní známky a koncentrace přípravků se povaţuje za 100%. 4. Předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem. 5. Nečistoty a organické látky sniţují účinnost dezinfekčních přípravků, proto je nutné zachovávat dvouetapový postup dezinfekce. 6. K dezinfekci se volí takové dezinfekční přípravky a postupy, které nepoškozují dezinfikovaný materiál. 7. Dezinfekční přípravky se nesmí navzájem míchat. 8. Zbytky dezinfekčních přípravků je moţné po větším naředění nalít do kanalizace. 9. Dezinfekční přípravky se musí skladovat zvlášť, v úklidové místnosti.
38
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
10. Dvoustupňová dezinfekce je určena pro flexibilní digestivní endoskopy nebo jejich části, které nelze sterilizovat.
2.5.3.1.3 Fyzikálně-chemická dezinfekce Je označována také jako termochemická dezinfekce a vyuţívá kombinace teploty a dezinfekčních vlastností chemického přípravku. Zařízení, které vyuţívá tento způsob dezinfekce, je paroformaldehydová komora a slouţí k dezinfekci textilu, výrobků z umělých hmot, vlny, kůţe a koţišin při teplotě 45 – 75 °C. Dalším jsou prací, mycí a čistící stroje, kde dezinfekce probíhá při teplotě do 60 °C s přísadou chemických dezinfekčních přípravků. (Vyhláška č. 195/2005 Sb.)
2.5.3.2 Vyšší stupeň dezinfekce Tento druh dezinfekce je určen pro zdravotnické pomůcky, které nelze dostupnými metodami sterilizovat. Předměty se nejdříve ručně nebo strojně očistí a osuší. Jsou-li kontaminovány biologickým materiálem, před čištěním se odezinfikují dezinfekčním přípravkem s virucidním účinkem. Do určených roztoků se ponoří suché předměty tak, aby byly naplněny všechny duté části. Po vyšším stupni dezinfekce je nutné předměty opláchnout sterilní vodou k odstranění reziduí dezinfekčních přípravků. (Vyhláška č. 195/2005 Sb.) Bostlová ve svém článku Antisepse v průběhu věků uvádí, ţe: „Vyšší stupeň dezinfekce je určen pro termolabilní předměty. Je agresivnější a dokáže zneškodnit i vajíčka helmitů (…) a cysty prvoků“ (Bostolová, 2010, online, cit. 2012-04-01). Podstatová uvádí, ţe „pomůcky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují až 8 hodin kryté sterilní rouškou v uzavřených kazetách nebo skříních“ (Podstatová, 2010, s. 61).
39
Bakalářská práce
3
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
EMPIRICKÁ ČÁST V úvodu empirické části bakalářské práce jsou uvedeny cíle práce a pracovní
hypotézy vztahující se ke kvantitativnímu šetření. Dále je charakterizována pouţitá metodika a soubor respondentů. Podstatnou část této kapitoly tvoří výsledky vlastního šetření zpracované pomocí tabulek a grafů. V závěru empirické části je zařazena krátká diskuze nad zjištěnými výsledky. Cíle práce a pracovní hypotézy V empirické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: 1) Pomocí dotazníků získat data, kterými lze zjistit úroveň dodrţování zásad asepse a antisepse sestrami na vybraných pracovištích a jejich informovanost o dané problematice. 2) Provést primární analýzu získaných dat. 3) Porovnat výsledky vlastního šetření s dříve realizovanými výzkumy.
Po prostudování odborné literatury byly v souladu s uvedenými cíli práce stanoveny následující pracovní hypotézy: 1) Očekávám, ţe v rámci dotazníkového šetření všichni respondenti pracující na centrálních operačních sálech pro dospělé a všichni respondenti pracující na centrálních operačních sálech pro děti uvedou specializovanou způsobilost v oboru perioperační péče (INOPS). 2) Předpokládám, ţe v rámci dotazníkového šetření většina respondentů z centrálních operačních sálů pro dospělé a většina respondentů z centrálních operačních sálů pro děti uvede konání seminářů zaměřených na hygienu rukou na pracovišti ve stejném časovém intervalu. 3) Předpokládám, ţe v rámci dotazníkového šetření většina respondentů z centrálních operačních sálů pro dospělé a většina respondentů z centrálních 40
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
operačních sálů pro děti uvede správný postup při provádění chirurgické dezinfekce rukou. 4) Předpokládám, ţe více respondentů z oddělení centrálních operačních sálů pro dospělé bude informováno o intervalu střídání dezinfekčních prostředků pouţívaných na operačních sálech, neţ respondentů z oddělení centrálních operačních sálů pro děti. 5) Na základě výsledků výzkumného šetření očekávám, ţe dodrţování zásad asepse a antisepse bude stejné jak u sester pracujících na centrálních operačních sálech pro dospělé, tak u sester pracujících na centrálních operačních sálech pro děti.
3.1
Metodika Dodrţování zásad asepse a antisepse bylo zkoumáno pomocí dotazníkového
šetření, kdy respondenti odpovídali na otázky týkající se zásad hygieny rukou a běţného provozu na operačních sálech. Dotazník byl tištěný a obsahoval 25 poloţek. Pro výzkum dodrţování zásad asepse a antisepse byly vybrány dvě skupiny sálových sester. První skupinu tvořily sálové sestry z oddělení centrálních operačních sálů pro dospělé, druhou skupinu sálové sestry z oddělení centrálních operačních sálů pro děti. Dotazníky byly zadány ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze 5.
3.1.1 Dotazník Dotazník je způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí, tj. podobá se metodě přímého ústního rozhovoru. Řadí se mezi explorační výzkumné metody získávání informací prostřednictvím subjektivních výpovědí zkoumaných osob. Dotazník je určen především pro hromadné získávání údajů a pro tento účel je nejfrekventovanější metodou. Otázky by měly být formulovány jasně, srozumitelně a
41
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
měly by být smysluplné, jednoduché, lehce pochopitelné a zodpověditelné. (Farkašová, 2006) Dotazník obsahoval 25 poloţek. Nejčastěji byly zařazeny otázky strukturované (uzavřené) polynomické, a to výběrové uzavřené i výběrové polozavřené. Výhodou těchto otázek je nasměrování respondenta na konkrétní zájem a jejich snadné zpracování. V dotazníku se vyskytují 2 nestrukturované (otevřené) otázky, a jsou zaměřené na chirurgickou dezinfekci rukou. Výhodou tohoto typu otázek je získat přesnější odpověď respondenta na otázku, a respondent není omezen danými variantami odpovědi. Prostřednictvím dotazníku byly zjišťovány tyto informace: rozčleňovací otázky – COS pro dospělé, COS pro děti; pohlaví; věk; stupeň nejvyššího dosaţeného vzdělání; délka praxe v oboru perioperační péče; specializovaná způsobilost v oboru perioperační péče; moţnosti zvyšování kvalifikace; poloţky týkající se hygieny rukou; informace o dezinfekčních prostředcích a intervalu jejich střídání na pracovišti; poloţky o pouţívaných druzích sterilizace.
3.2
Organizace šetření Dotazníky zásad asepse a antisepse na operačních sálech byly zadány v období
od února 2012 do března 2012. Na oddělení centrálních operačních sálů (dále COS) pro dospělé pracuje 85 sálových sester, a bylo rozdáno 80 dotazníků, tj. bylo osloveno 94,12 %. Na oddělení COS pro děti, kde pracuje 27 sálových sester, bylo rozdáno 25 dotazníků, tj. bylo osloveno 92,59 %. Dotazníky na obou odděleních byly sestrám předány prostřednictvím vrchních sester. Konkrétní počty vydaných dotazníků a jejich návratnost z jednotlivých oddělení jsou níţe uvedeny v tabulce 4.
42
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
TAB. 4: Návratnost dotazníků
data COS děti
COS-dospělí dotazník
n
%
n
%
celkem n
%
Vydáno
80
76,19%
25
23,81% 105
Návratnost
36
45,00%
23
92,00%
59
56,19%
Vyhodnoceno
35
43,75%
23
92,00%
58
55,24%
100%
Návratnost dotazníků z COS pro dospělé byla 45%, z toho byl jeden dotazník vyřazen pro neúplnost vyplnění. Z COS pro děti byla návratnost 92%.
3.2.1 Zpracování dat K třídění a základnímu zpracování dat byla pouţita aplikace Microsoft Excel 2010. Výsledky dotazníkového šetření byly vyjádřeny pomocí absolutní a relativní četnosti, a to v tabulkách, výsečových diagramech a sloupcových grafech.
43
Bakalářská práce
3.3
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Charakteristika a popis zkoumaného vzorku Pro dotazníkové šetření byly vybrány dvě skupiny sálových sester. První
skupinou byly sestry pracující na oddělení centrálních operačních sálů (dále jen COS) pro dospělé a odpovědělo 35 respondentů. Druhou skupinu tvořily sestry, které pracují na oddělení COS pro děti, a odpovědělo 23 respondentů. Celkový počet dotazníků je 58. Zkoumaný vzorek sester bude charakterizován dle pohlaví, věku, nejvyššího stupně dosaţeného vzdělání a délky praxe v oboru perioperační péče.
Pohlaví respondentů Na COS pro dospělé 2 respondenti uvedli pohlaví muţské, na COS pro děti se šetření zúčastnily pouze ţeny . O zastoupení muţů a ţen na COS ve FN Motol informuje následující tabulka 5. TAB. 5: Zastoupení muţů a ţen: Oddělení COS-dospělí COS děti Celková četnost Celková četnost v %
Data n % n %
Ţeny 33 94,29% 23 100,00% 56 96,55%
Muţi
Celková četnost
2 5,71% 0 0,00% 2 3,45%
35 100% 23 100% 58 100%
Z uvedené tabulky je patrné četnější zastoupení ţen jak v celkovém vzorku, tak na jednotlivých odděleních. Zastoupení muţů je z celkového souboru cca 3,5 %.
44
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
OBR. 1: Procentuální zastoupení pohlaví všech respondentů
3%
ţeny muţi 97%
Z celkového počtu sester pracujících na COS pro dospělé 35 (100%) z daného vzorku pracují na COS pro dospělé 2 (5,71%) muţi a 33 (94,29%) ţen. Z celkového počtu sester pracujících na COS pro děti 23 (100%) z daného vzorku nepracuje ţádný muţ (0%), ale pouze 23 (100%) ţen. Z celkového souboru 58 (100%) sester byli zjištěni 2 (3,45%) muţi a 56 (96,55%) ţen. Věk respondentů Průměrný věk sester pracujících na COS pro dospělé je 40,86 let (s=8,45) a na COS pro děti je průměrný věk sester 42,70 let (s=8,65). V tabulce 6 jsou uvedeny údaje o věkovém průměru sloţení souboru sester na odděleních COS ve FN Motol. TAB. 6: Věk respondentů
Aritmetický průměr Směrodatná odchylka Maximální zjištěná hodnota v souboru
COS pro dospělé COS pro děti Celkem 40,86 42,70 41,59 8,45 8,65 8,65 60 56 60
Minimální zjištěná hodnota v souboru
27
24
24
Z uvedené tabulky 6 vyplývá, ţe průměrný věk všech respondentů je v průměru 41,59 let. Vyšší průměr byl zaznamenán u sester pracujících na COS pro děti s rozdílem o 1,84 roku. 45
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Vzdělání respondentů OBR. 2: Vzdělání respondentů celkem
Střední zdravotnická škola 12%
3% 45%
28%
Vyšší odborná zdravotnická škola Vysokoškolské vzdělání - Bc. Vysokoškolské vzdělání - Mgr.
12%
Jiné
Nejvyšší zastoupení z celkového počtu respondentů měly sestry se vzděláním ze střední zdravotnické školy 26 (44,83%), následovaly sestry s vysokoškolským bakalářským vzděláním 16 (27,59%) sester. Stejný počet respondentů uvedl vzdělání z vyšší odborné zdravotnické školy a s vysokoškolským magisterským vzděláním (12,07%, n=7). Jinou moţnost nejvyššího dosaţeného vzdělání uvedli 2 respondenti (3,45%). TAB. 7: Nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů
Oddělení COS-dospělí COS-děti Celková četnost Celková četnost v %
Data n % n %
SZŠ 8 22,86% 18 78,26% 26 44,83%
VOZŠ Bc. Mgr. Jiné 7 13 6 1 20,00% 37,14% 17,14% 2,86% 0 3 1 1 0,00% 13,04% 4,35% 4,35% 7 16 7 2 12,07% 27,59% 12,07% 3,45%
46
Celková četnost 35 100% 23 100% 58 100%
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Ve skupině sester pracujících na COS pro dospělé měly největší zastoupení sestry s vysokoškolským bakalářským vzděláním (37,14%, n=13). Následovaly sestry se vzděláním ze střední zdravotnické školy (22,86%, n=8). Vyšší odborné vzdělání mělo ve skupině COS pro dospělé 20% (n=7) respondentů, na rozdíl od skupiny COS pro děti, kde tento stupeň vzdělání neuvedl ţádný dotazovaný respondent. Významné zastoupení ve skupině COS pro dospělé mají sestry s vysokoškolským magisterským vzděláním (17,14%, n=6). Ve skupině sester pracujících na COS pro děti měly největší zastoupení sestry se vzděláním ze střední zdravotnické školy (78,26%, n=18). Vysokoškolské bakalářské vzdělání uvedly 3 respondentky (13,04%) a vysokoškolské magisterské vzdělání uvedla 1 respondentka (4,35%). V obou skupinách vţdy 1 respondent uvedl jinou moţnost nejvyššího dosaţeného vzdělání (2,86%).
Délka praxe v oboru perioperační péče OBR. 3: Délka praxe v oboru perioperační péče
12%
26%
22%
do 4 let 5-10 let 11-20 let 21-35 let
40%
Z celkového počtu respondentů měly největší zastoupení sestry s délkou praxe 11-20 let (39,66%), následovaly sestry s délkou praxe 21-35 let (25,86%), sestry pracující v oboru 5-10 let (22,41%), nejméně bylo sester s délkou praxe do 4 let (12,07%). 47
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
TAB. 8: Délka praxe
Oddělení COS-dospělí
Data n % n %
COS-děti Celková četnost Celková četnost v %
do 4 let 5-10 let 11-20 let 21-35 let 3 10 15 7 8,57% 28,57% 42,86% 20,00% 4 3 8 8 17,39% 13,04% 34,78% 34,78% 7 13 23 15 12,07% 22,41% 39,66% 25,86%
Celková četnost 35 100% 23 100% 58 100%
Ve skupině sester pracujících na COS pro dospělé bylo nejvíce sester s délkou praxe 11-20 let (42,86%). Následovaly sestry s délkou praxe 5-10 let (28,57%) a sestry pracující v oboru 21-35 let (20%). Nejmenší zastoupení měly sestry s délkou praxe do 4 let (8,57%, n=3). Největší zastoupení ve skupině sester pracujících na COS pro děti bylo v kategoriích 11-20 let a 21-34 let (34,78%), v kaţdé odpovědělo 8 respondentek. Sestry s délkou praxe do 4 let byly 4 (17,39%) a sestry s délkou praxe 5-10 let byly 3 (13,04%).
48
Bakalářská práce
3.4
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Výsledky vlastní práce Výsledky vlastní práce jsou hodnoceny postupně dle pořadí otázek v dotazníku a
kaţdá otázka je vyhodnocena tabulkou, komentářem a grafem.
Otázka 1: Máte specializovanou způsobilost v oboru perioperační péče (INOPS)? Tabulka 9 podává informaci, kolik respondentů získalo specializovanou způsobilost v oboru perioperační péče (INOPS).
TAB. 9: Specializovaná způsobilost (INOPS)
Oddělení COS-dospělí COS-děti Celková četnost Celková četnost v %
Data n % n %
ANO 31 88,57% 15 65,22% 46 79,31%
NE 4 11,43% 8 34,78% 12 20,69%
Celková četnost 35 100% 23 100% 58 100%
Z tabulky 9 vyplývá, ţe na otázku: Máte specializovanou způsobilost v oboru perioperační péče (INOPS) odpovědělo kladně 31 (88,57%) respondentů ze skupiny sester pracujících na COS pro dospělé a ze skupiny sester pracujících na COS pro děti 15 (65,22%) respondentů. Odpověď - ne vybrali 4 (11,43%) respondenti z COS pro dospělé. Ze skupiny COS pro děti vybralo tuto odpověď 8 (34,78%) sester.
49
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
OBR. 4: Specializovaná způsobilost (INOPS)
31 46 90,00% 15
80,00% 70,00% 60,00%
8
50,00% 40,00%
12 4
30,00% 20,00% 10,00% 0,00% ANO COS dospělí %
NE COS děti %
50
Celkem %
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 2: Rozšiřujete si vzdělání ve svém oboru? Tabulka 10 přináší informaci o rozšiřování vzdělání sester v jejich oboru. TAB. 10: Prohlubování vzdělávání v oboru
Oddělení COS-dospělí COS-děti Celková četnost Celková četnost v %
Data n % n %
ANO 35 100,00% 23 100,00% 58 100%
Celková četnost
NE 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00%
35 100% 23 100% 58 100%
Z tabulky 10 je patrné, ţe všichni respondenti v obou skupinách vybrali odpověď - ano (100%, n=58). V případě kladné odpovědi (ano) na otázku č. 2 se respondentů týkala otázka č. 3 – „Jakým způsobem si rozšiřujete vzdělání ve svém oboru“ (tabulka 11). TAB. 11: Moţnosti zvýšení kvalifikace
Individuální studium Účast na vzdělávacích akcích Vzdělání praxí Specializační vzdělání Certifikované kurzy Celkem
COS-dospělí COS-děti n % n % 14 13,46% 8 20,51% 35 33,65% 18 46,15% 16 15,38% 3 7,69% 6 5,77% 4 10,26% 33 31,73% 6 15,38% 104 100% 39 100%
Celkem n % 22 15,38% 53 37,06% 19 13,29% 10 6,99% 39 27,27% 143 100%
Ve skupině sester pracujících na COS pro dospělé nejvíce respondentů uvedlo jako způsob vzdělávání ve svém oboru účast na vzdělávacích akcích (33,65%, n=35). Tutéţ moţnost nejvíce vybraly i sestry pracující na COS pro děti (46,15%, n=18). Celkově tuto moţnost vybralo 37,06% (n=53) respondentů. Respondenti z COS pro dospělé jako další moţnost nejvíce uvedli certifikované kurzy (31,73%, n=33). Na rozdíl od skupiny sester z COS pro děti, kde certifikované
51
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
kurzy uvedlo 6 (15,38%) respondentek. Celkem tuto moţnost vybralo 27,27% (n=39) respondentů. Moţnost vzdělání praxí vybralo 16 (15,38%) respondentů z COS pro dospělé, zatímco ve skupině sester z COS pro děti tuto moţnost vybralo nejméně sester (7,69%, n=3). Celkově tuto moţnost vybralo 13,29% (n=19) respondentů. Méně respondentů z COS pro dospělé (13,46%, n=14) vybralo moţnost individuální studium. Tutéţ moţnost ve skupině sester z COS pro děti zvolilo 8 (20,51%) sester. Celkem tuto moţnost vybralo 15,38% (n=22) respondentů. Nejméně respondentů z COS pro dospělé vybralo moţnost specializační vzdělání (5,77%, n=6). Ze skupiny COS pro děti zvolily tuto moţnost 4 (10,26%) sestry. Celkově tuto moţnost vybralo 6,99% (n=10) respondentů. OBR. 5: Moţnosti rozšiřování vzdělání v oboru
18
50,00% 45,00%
53
40,00%
35
33
35,00%
39
30,00% 8
25,00% 20,00%
14
16
22
3
15,00% 10,00%
6
19
4 6
10
5,00% 0,00% Individuální studium
Účast na vzdělávacích akcích COS dospělí %
Vzdělání praxí
COS děti %
52
Specializační vzdělání
Celkem %
Certifikované kurzy
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 4: Konají se na vašem pracovišti pravidelné semináře zaměřené na hygienu rukou? Tabulka 12 podává informaci o konání pravidelných seminářů zaměřených na hygienu rukou na daném pracovišti. TAB. 12: Semináře zaměřené na hygienu rukou
Oddělení COS-dospělí COS-děti Celková četnost Celková četnost v %
Data n % n %
ANO 11 31,43% 19 82,61% 30 52%
Celková četnost
NE 24 68,57% 4 17,39% 28 48,28%
35 100% 23 100% 58 100%
Z tabulky 12 je patrné, ţe na otázku „Konají se na vašem pracovišti pravidelné semináře zaměřené na hygienu rukou“ ze skupiny sester pracujících na COS pro dospělé kladně odpovědělo 11 (31,43%) respondentů. Tutéţ odpověď ve skupině sester z COS pro děti zvolilo 19 (82,61%) respondentů. Celkově takto odpovědělo 52% (n=30) respondentů. Odpověď - ne vybralo 24 (68,57%) respondentů z COS pro dospělé a 4 (17,39%) respondenti z COS pro děti. Celkem tuto odpověď zvolilo 28 (48,28%) respondentů. V případě kladné odpovědi (ano) na otázku č. 4 se respondentů týkala otázka č. 5 – „Pokud ano, jak často“ (tabulka 13). TAB. 13: Semináře zaměřené na hygienu rukou
1 x za měsíc 1 x za 3 měsíce 1 x za 6 měsíců 1 x za 12 měsíců celkem
COS-dospělí n % 8 72,73% 2 18,18% 1 9,09% 0 0,00% 11 100%
n 1 3 14 1 19
53
COS-děti % 5,26% 15,79% 73,68% 5,26% 100%
n 9 5 15 1 30
celkem % 30,00% 16,67% 50,00% 3,33% 100%
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Ve skupině sester pracujících na COS pro dospělé nejvíce respondentů uvedlo konání seminářů 1 x za měsíc (72,73%, n=8). Ze skupiny sester z COS pro děti tuto odpověď zvolila 1 (5,26%) sestra. Celkově tuto odpověď vybralo 30% (n=9) respondentů. Méně respondentů z COS pro dospělé vybralo moţnost 1 x za 3 měsíce (18,18%, n=2). Ze skupiny sester z COS pro děti tuto moţnost vybraly 3 (15,79%) sestry. Celkově tuto odpověď vybralo 16,67% (n=5) respondentů. Nejméně respondentů z COS pro dospělé uvedlo konání seminářů 1 x za 6 měsíců (9,09%, n=1), na rozdíl od skupiny sester pracujících na COS pro děti, kde tuto odpověď uvedlo nejvíce respondentek (73,68%, n=14). Celkově tuto odpověď vybralo 50% (n=15) respondentů. Moţnost 1 x za 12 měsíců uvedla pouze 1 (5,26%) sestra pracující na COS pro děti ze všech respondentů. Celkově má tato moţnost zastoupení v 3,33%. OBR. 6: Semináře zaměřené na hygienu rukou
80,00%
14
8
70,00% 60,00%
15
50,00% 40,00% 9 30,00% 2 20,00%
3
5 1
10,00%
1
1 0
0,00% 1 x za měsíc
1 x za 3 měsíce COS dospělí %
1 x za 6 měsíců
COS děti %
54
Celkem %
1 x za 12 měsíců
1
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 6: Znáte dezinfekční plán Vašeho oddělení? Tabulka 14 podává informaci o znalosti respondentů dezinfekčního plánu oddělení. TAB. 14: Dezinfekční plán
Oddělení COS-dospělí COS-děti Celková četnost Celková četnost v %
Data n % n %
ANO 35 100,00% 23 100,00% 58 100%
NE 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00%
Celková četnost 35 100% 23 100% 58 100%
Z tabulky 14 je patrné, ţe všichni respondenti v obou skupinách vybrali odpověď - ano (100%, n=58).
55
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 7: Jak často dochází ke střídání dezinfekčních prostředků k dezinfekci a mytí rukou na Vašem pracovišti? Tabulka 15 přináší informaci o intervalu střídání dezinfekčních prostředků k dezinfekci a mytí rukou na pracovišti. TAB. 15: Interval střídání dezinfekčních prostředků – dezinfekce a mytí rukou
po 14 - ti dnech po měsíci po čtvrt roce po půl roce po roce jiné celkem
COS-dospělí n % 4 11,43% 27 77,14% 0 0% 3 8,57% 0 0% 1 2,86% 35 100%
COS-děti % 4,35% 0% 8,70% 4,35% 30,43% 52,17% 100%
n 1 0 2 1 7 12 23
n 5 27 2 4 7 13 58
celkem % 8,62% 46,55% 3,45% 6,90% 12,07% 22,41% 100%
Ve skupině sester pracujících na COS pro dospělé nejvíce respondentů uvedlo střídání dezinfekčních prostředků po měsíci (77,14%, n=27). Ze skupiny sester z COS pro děti tuto moţnost nezvolila ţádná sestra (0%). Celkově tuto odpověď vybralo 46,55% (n=27) respondentů. Méně respondentů z COS pro dospělé vybralo moţnost po 14-ti dnech (11,43%, n=4). Ze skupiny sester z COS pro děti tuto moţnost vybrala 1 (4,35%) sestra. Celkově tuto odpověď vybralo 8,62% (n=5) respondentů. Moţnost po půl roce ze skupiny sester pracujících na COS pro dospělé vybrali 3 (8,57%) respondenti. Ze sester z COS pro děti tuto odpověď vybrala 1 (4,35%) sestra. Celkem tuto odpověď vybrali 4 (6,90%) respondenti. Ţádný
z respondentů
z COS
pro
dospělé
nevybral
moţnost
střídání
dezinfekčních prostředků po čtvrt roce (0%) a po roce (0%). Naopak moţnost po roce byla nejvíce uvedena respondenty z COS pro děti (30,43%, n=7). Celkově tuto odpověď vybralo 12,07% respondentů. Moţnost po čtvrt roce uvedly 2 (8,70%) sestry z COS pro děti. Celkově tuto odpověď vybralo 3,45% respondentů. Nejvíce respondentů z COS pro děti zvolilo jako moţnost střídání dezinfekčních prostředků „jiné“ (52,17%, n=12). Ze skupiny sester z COS pro dospělé tuto moţnost uvedl 1 (2,86%) respondent. Celkově tuto odpověď vybralo 13 (22,41%) respondentů. 56
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
OBR. 7: Interval střídání dezinfekčních prostředků – dezinfekce a mytí rukou
27
80,00% 70,00% 60,00%
12 27
50,00% 40,00%
7 30,00% 20,00% 10,00%
13 4
2
5 1
2 0
7
3 1
4 0
0
1
0,00% po 14-ti dnech
po měsíci
po čtvrt roce po půl roce
COS dospělí %
COS děti %
57
po roce
Celkem %
jiné
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 8: Kolik času potřebujete k chirurgické dezinfekci vlastních rukou? (bez mechanického mytí…) Tabulka 16 uvádí odpovědi respondentů na otázku číslo 8 z dotazníku, která byla otevřená. Jedná se o otázku, která zjišťuje časový údaj potřebný k chirurgické dezinfekci rukou. Dle odpovědí dotazovaných bylo vytvořeno celkem 6 kategorií. TAB. 16: Doba trvání chirurgické dezinfekce rukou
COS-dospělí % 0 0,00% 0 0,00% 15 42,86% 8 22,86% 12 34,29% 0 0,00% 35 100%
n 2 min 2 -3 min 3 min 3 - 5 min 5 min dle návodu celkem
n 2 3 9 1 4 4 23
COS-děti % 8,70% 13,04% 39,13% 4,35% 17,39% 17,39% 100%
n 2 3 24 9 16 4 58
celkem % 3,45% 5,17% 41,38% 15,52% 27,59% 6,90% 100%
Z tabulky 16 je patrné, ţe respondenti z oddělení COS pro dospělé uváděli 3 druhy odpovědí, zatímco sestry z COS pro děti uvedly 6 moţností. Ve skupině sester pracujících na COS pro dospělé nejvíce respondentů uvedlo dobu trvání chirurgické dezinfekce rukou 3 minuty (42,86%, n=15). Ze skupiny sester z COS pro děti tuto moţnost také uvedlo nejvíce sester (39,13%, n=9). Celkově tuto moţnost uvedlo 41,38% (n=24) respondentů. Méně respondentů z COS pro dospělé uvedlo moţnost 5 minut (34,29%, n=12). Ze skupiny sester z COS pro děti tuto moţnost uvedly 4 (17,39%) sestry. Celkově tuto moţnost uvedlo 27,59% (n=16) respondentů. Nejméně dotazovaných ze skupiny sester pracujících na COS pro dospělé uvedlo moţnost 3-5 minut (22,86%, n=8). Ze sester z COS pro děti tuto moţnost uvedla 1 (4,35%) sestra. Celkem tuto moţnost uvedlo 9 (15,52 %) respondenti. Ze skupiny sester pracujících na COS pro děti uvedly 4 (17,39%) sestry druh odpovědi „dle návodu“. Celkově měla tato moţnost zastoupení v 6,90%. Méně sester uvedlo moţnost 2-3 minuty (13,04%, n=3) a celkově měla tato moţnost zastoupení v 6,90%. Nejméně sester uvedlo moţnost 2 minuty (8,70%, n=2). Celkově měla tato moţnost zastoupení v 3,45%.
58
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
OBR. 8: Doba chirurgické dezinfekce rukou
15
45,00%
24 9
40,00% 12
35,00%
16
30,00% 8
25,00%
4
20,00% 3
15,00% 2
10,00% 5,00%
4
9
4
3
1
2 0
0
0
0,00% 2 min
2 -3 min
3 min
COS dospělí %
3 - 5 min COS děti %
59
5 min Celkem %
dle návodu
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 9: Jaké množství dezinfekčního prostředku vtíráte do pokožky rukou při chirurgické dezinfekci rukou (CHDR)? Tabulka 17 uvádí odpovědi respondentů na otázku číslo 9 z dotazníku, která byla otevřená. Jedná se o otázku, která zjišťuje mnoţství dezinfekčního prostředku potřebného k chirurgické dezinfekci rukou. Dle odpovědí dotazovaných bylo vytvořeno celkem 5 kategorií. TAB. 17: Mnoţství dezinfekčního prostředku potřebného k CHDR
2 ml 3 ml 5 ml 5 - 10 ml dle návodu celkem
COS-dospělí n % 0 0,00% 0 0,00% 22 62,86% 13 37,14% 0 0,00% 35 100%
n 3 11 2 0 7 23
COS-děti % 13,04% 47,83% 8,70% 0,00% 30,43% 100%
n
celkem %
3 11 24 13 7 58
5,17% 18,97% 41,38% 22,41% 12,07% 100%
Z tabulky 17 je patrné, ţe respondenti z oddělení COS pro dospělé uváděli 2 druhy odpovědí, zatímco sestry z COS pro děti uvedly 5 moţností. Ve skupině sester pracujících na COS pro dospělé nejvíce respondentů uvedlo mnoţství dezinfekčního prostředku potřebného k chirurgické dezinfekci rukou 5 ml (62,86%, n=22). Ze skupiny sester z COS pro děti tuto moţnost uvedly pouze 2 sestry (8,70%). Celkově tuto moţnost uvedlo 41,38% (n=24) respondentů. Méně respondentů z COS pro dospělé uvedlo moţnost 5-10 ml (37,14%, n=13). Ze skupiny sester z COS pro děti tuto moţnost neuvedla ţádná sestra. Celkově měla tato moţnost zastoupení v 22,41%. Ve skupině sester pracujících na COS pro děti nejvíce respondentů uvedlo mnoţství dezinfekčního prostředku potřebného k chirurgické dezinfekci rukou
3
ml
(47,83%, n=11). Celkově měla tato moţnost zastoupení v 18,97%. Méně sester uvedlo druh odpovědi „dle návodu“ (30,43%, n=7) a celkově měla tato moţnost zastoupení v 12,07%. Nejméně sester z COS pro děti uvedlo moţnost 2 ml (13,04%, n=3). Celkově měla tato moţnost zastoupení v 5,17%.
60
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
OBR. 9: Mnoţství dezinfekčního prostředku potřebného k chirurgické dezinfekci rukou
70,00%
22
60,00% 11
50,00%
24 13
40,00%
7 30,00%
13
11 20,00%
3
7 2
10,00% 0
3 0
0
0
0,00% 2 ml
3 ml COS pro dospělé %
5 ml COS pro děti %
61
5 - 10 ml Celkem %
dle návodu
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 10: Vzhled Vašich nehtů na rukou nejlépe vystihuje tvrzení. Tabulka 18 informuje o vzhledu nehtů na rukou sester pracujících na oddělení centrálních operačních sálů ve FN Motol. TAB. 18: Vzhled nehtů na rukou
COS-dospělí n % nepřesahují bříška prstů a nejsou nalakované nepřesahují bříška prstů, ale jsou nalakované přesahují bříška prstů a jsou nalakované přesahují bříška prstů, ale nejsou nalakované jsou umělé, příp. gelové celkem
35
COS-děti n %
100% 22
celkem n %
95,65% 57
98,28%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0 0 35
0% 1 0% 0 100% 23
4,35% 1 0% 0 100% 58
1,72% 0% 100%
Z tabulky 18 vyplývá, ţe všichni respondenti pracující na COS pro dospělé vybrali odpověď „nepřesahují bříška prstů a nejsou nalakované“ (100%, n=35). Ze skupiny sester pracujících na COS pro děti takto odpovědělo 22 (95,65%) sester. Celkově má tato odpověď zastoupení v 98,28%. Pouze 1 sestra z COS pro děti zvolila moţnost „přesahují bříška prstů, ale nejsou nalakované“ a celkově měla tato odpověď zastoupení v 1,72%.
62
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 11: Víte, jak často dochází ke střídání dezinfekčních prostředků k dezinfekci nástrojů na Vašem pracovišti? Tabulka 19 přináší informaci o intervalu střídání dezinfekčních prostředků k dezinfekci nástrojů na pracovišti. TAB. 19: Interval střídání dezinfekčních prostředků – dezinfekce nástrojů
COS děti
COS-dospělí n
%
n
%
celkem n
%
po 14 - ti dnech po měsíci po čtvrt roce po půl roce po roce jiné
1 24 0 0 0 10
2,86% 68,57% 0% 0% 0% 28,57%
1 5 2 1 1 13
4,35% 21,74% 8,70% 4,35% 4,35% 56,52%
2 29 2 1 1 23
3,45% 50,00% 3,45% 1,72% 1,72% 39,66%
celkem
35
100%
23
100%
58
100%
Ve skupině sester pracujících na COS pro dospělé nejvíce respondentů uvedlo střídání dezinfekčních prostředků po měsíci (68,57%, n=24). Ze skupiny sester z COS pro děti tuto moţnost zvolilo 5 sester (21,74%). Celkově tuto odpověď vybralo 50% (n=29) respondentů. Méně respondentů z COS pro dospělé vybralo moţnost „jiné“ (28,57%, n=10). Ze skupiny sester z COS pro děti tuto moţnost vybralo 13 (56,52%) sester, a byla nejčastější v této skupině. Celkově tuto odpověď vybralo 39,66% (n=23) respondentů. Nejméně respondentů z COS pro dospělé zvolilo moţnost střídání dezinfekčních prostředků po 14-ti dnech (2,86%, n=1). Ve skupině sester z COS pro děti tuto moţnost zvolila také 1 (4,35%) sestra. Celkem tuto odpověď vybrali 2 (3,45%) respondenti. Ve skupině sester pracujících na COS pro děti 1 (4,35%) sestra uvedla odpověď po půl roce a po roce. Celkově měly tyto odpovědi zastoupení v 1,72%. Moţnost po čtvrt roce zvolily 2 (8,70%) sestry z oddělení COS pro děti. Celkově měla tato moţnost zastoupení v 3,45%.
63
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
OBR. 10: Interval střídání dezinfekčních prostředků – dezinfekce nástrojů
24
70,00%
13
60,00% 29 50,00%
23 40,00% 10
30,00% 5 20,00% 10,00%
2 1
1
2
0
2
0
1
1
0
1
1
0,00% po 14-ti dnech
po měsíci
po čtvrt roce po půl roce
COS pro dospělé %
COS pro děti %
64
po roce
Celkem %
jiné
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 12: Jaké typy sálů se vyskytují na Vašem oddělení? Tabulka 20 informuje o skutečnosti, jaké typy sálů se vyskytují na oddělení centrálních operačních sálů ve FN Motol. TAB. 20: Typy operačních sálů
COS-dospělí
COS-děti
celkem
supraseptické poloseptické aseptické
n 20 32 29
% 24,69% 39,51% 35,80%
n 11 12 21
% 25,00% 27,27% 47,73%
n 31 44 50
% 24,80% 35,20% 40,00%
celkem
81
100%
44
100%
125
100%
V uvedené tabulce 20 a grafu lze vyčíst nejvyšší celkové zastoupení (40%, n=50) aseptických sálů. Ve skupině sester pracujících na COS pro dospělé tuto moţnost zvolilo 29 (35,80%) respondentů. Ve skupině sester z COS pro děti takto odpovědělo nejvíce sester (47,73%, n=21). Sestry z COS pro dospělé nejvíce uváděly poloseptické sály (39,51%, n=32). Tuto moţnost zvolilo 12 (27,27%) sester z COS pro děti. Celkově měla tato moţnost zastoupení v 35,20%. Nejméně v obou skupinách zvolili respondenti supraseptické sály – 20 (24,69%) sester z COS pro dospělé a 11 (25%) sester z COS pro děti. Celkově měla tato moţnost zastoupení v 24,80%. OBR. 11: Typy operačních sálů
21 50,00%
32
44
40,00% 30,00%
20
11
29
12
31
20,00% 10,00% 0,00% supraseptické COS pro dospělé %
poloseptické COS pro děti %
65
aseptické Celkem %
50
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 13: Z jakého typu materiálu se převážně na Vašem oddělení používá rouškování? Tabulka 21 podává informace o druhu materiálu pouţívaného rouškování na odděleních centrálních operačních sálů FN Motol. TAB. 21: Druhy materiálu rouškování
COS-dospělí n % 90% opakovatelně pouţitelný, 10% jednorázový 90% jednorázový, 10% opakovatelně pouţitelný 50% opakovatelně pouţitelný, 50% jednorázový 100% opakovatelně pouţitelný 100% jednorázový Celkem
COS-děti n %
Celkem n %
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
1 0 34 35
2,86% 0 0% 0 97,14% 23 100% 23
0% 1 0% 0 100% 57 100% 58
1,72% 0% 98,28% 100%
Z tabulky 21 můţeme číst, ţe na oddělení COS pro děti se pouţívá pouze 100% jednorázový materiál. Tuto moţnost vybralo všech 23 (100%) respondentů. Celkově je tato moţnost zastoupena v 98,28%. Ze skupiny sester pracujících na COS pro dospělé 1 (2,86%) respondent uvedl moţnost „50% opakovatelně pouţitelný, 50% jednorázový“. Celkem je tato moţnost zastoupena v 1,72%.
66
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 14: Jak často se na Vašem oddělení konají sanitární dny? Následující tabulka 22 přináší informaci, v jakém intervalu se na vybraných odděleních konají sanitárních dny. TAB. 22: Sanitární dny
COS-dospělí % 0 0% 5 14,29% 0 0% 21 60,00% 9 25,71% 35 100%
n 1 x za týden 1 x za 14 dní 1 x za 3 týdny 1 x za měsíc jiné celkem
n 20 0 0 3 0 23
COS-děti % 86,96% 0% 0% 13,04% 0% 100%
n 20 5 0 24 9 58
celkem % 34,48% 8,62% 0% 41,38% 15,52% 100%
Z tabulky a grafu vyplývá, ţe ze skupiny COS pro děti nejvíce respondentů vybralo moţnost 1 x za týden (86,96%, n=20). Ze skupiny COS pro dospělé tuto moţnost nevybral ţádný respondent. Celkem takto odpovědělo 20 (34,48%) respondentů. Nejméně sester z COS pro děti zvolilo moţnost 1 x za měsíc (13,04%, n=3). Na rozdíl od skupiny sester pracujících na COS pro dospělé, kde takto odpovědělo nejvíce respondentů (60%, n=21). Celkově takto odpovědělo 24 (41,38%) respondentů. Na oddělení COS pro dospělé 5 (14,29%) respondentů uvedlo moţnost 1 x za 14 dní a 9 (25,71%) respondentů zvolilo moţnost „jiné“. OBR. 12: Sanitární dny
100%
20
80%
21
60% 40% 20%
24
20
9 5 0
0
5
9
3 0
0
0
0
0% 1 x za týden
1 x za 14 dní
COS pro dospělé %
1 x za 3 týdny
1 x za měsíc
COS pro děti %
67
Celkem %
jiné
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 15: Víte, jaké dezinfekční prostředky se používají k plošné a povrchové dezinfekci na Vašem oddělení? Následující tabulka 23 podává informaci o znalosti respondentů o pouţívaných druzích dezinfekčních prostředků k plošné a povrchové dezinfekci. TAB. 23: Dezinfekční prostředky k plošné a povrchové dezinfekci
Oddělení COS-dospělí COS-děti Celková četnost Celková četnost v %
Data n % n %
ANO
Nevím
NE
35 100% 23 100% 58 100%
0 0% 0 0% 0 0%
0 0% 0 0% 0 0%
Celková četnost 35 100% 23 100% 58 100%
Z tabulky 23 je patrné, ţe všichni respondenti v obou skupinách vybrali odpověď - ano (100%, n=58).
68
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 16: Jak často se provádí na operačních sálech Vašeho oddělení plynování? Tabulka 24 přináší informaci o plynování (dezinfekci klimatizace) na odděleních centrálních operačních sálů ve FN Motol. TAB. 24: Plynování operačních sálů
COS-dospělí % 0 0% 1 2,86% 7 20,00% 27 77,14% 0 0% 35 100%
n 1 x týdně 1 x měsíčně čtvrtletně 1 x za rok neprovádí se celkem
n 0 0 1 8 14 23
COS-děti % 0% 0% 4,35% 34,78% 60,87% 100%
n 0 1 8 35 14 58
celkem % 0% 1,72% 13,79% 60,34% 24,14% 100%
Z tabulky 24 a grafu vyplývá, moţnost - 1 x týdně, nevybral ani jeden ze všech respondentů (0%). Moţnost - 1 x měsíčně vybral v první skupině 1 (2,86%) respondent, ve druhé skupině takto neodpověděl ţádný z dotazovaných. Celkem je tato moţnost zastoupena v 1,72%. Moţnost - čtvrtletně vybralo 7 (20%) respondentů z oddělení COS pro dospělé, ve druhé skupině takto odpověděla 1 (4,35%) sestra. Celkem tuto moţnost označilo 8 (13,79%) respondentů. Nejvíce respondentů z COS pro dospělé označilo moţnost – 1 x za rok (77,14%, n=27). Tutéţ moţnost ve skupině sester z COS pro děti vybralo 8 (34,78%) sester. Celkem tuto moţnost označilo 35 (60,34%) respondentů. Nejvíce respondentů z COS pro děti označilo moţnost – neprovádí se (60,87%, n=14). Ze skupiny sester COS pro dospělé takto neodpověděl ţádný z dotazovaných. Celkem je tato moţnost zastoupena v 24,14%.
69
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
OBR. 13: Plynování operačních sálů
27
80% 70%
14
35
60% 50% 8
40% 30%
14
7 8
20% 10%
0
0
0
1
0
1
1
0
0% 1 x týdně
1 x měsíčně COS pro dospělé %
čtvrtletně
1 x za rok
COS pro děti %
70
Celkem %
neprovádí se
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 17: Jakým způsobem je nakládáno s použitými nástroji a pomůckami kontaminovanými biologickým materiálem na Vašem oddělení? Tabulka 25 informuje o nakládání s pouţitými nástroji a pomůckami kontaminovanými biologickým materiálem na oddělení COS ve FN Motol. Tab. 25: Nakládání s pouţitými nástroji a pomůckami kontaminovanými biologickým materiálem
COSdospělí n
%
A: Mechanické mytí nástrojů po předchozí dekontaminaci dezinfekčními přípravky zaručujícími virucidní účinek na OPS. B: Mechanické mytí nástrojů se neprovádí na OPS – CS s kompletním servisem.
13 37,14%
celkem
35
COS-děti n
%
celkem n
%
7 30,43% 20
34,48%
22 62,86% 16 69,57% 38
65,52%
100% 23
100% 58
100%
Z tabulky 25 můţeme číst, ţe odpověď – A označilo 13 (37,14%) respondentů z COS pro dospělé a 7 respondentů (30,43%) z COS pro děti. Celkově takto odpovědělo 34,48 % (n=20) respondentů. Odpověď – B vybralo 22 (62,86%) respondentů z COS pro dospělé a 16 (69,57%) respondentů z COS pro děti. Celkově tuto odpověď vybralo 65,52% (38) respondentů.
71
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
OBR. 14: Nakládání s pouţitými nástroji a pomůckami kontaminovanými biologickým materiálem
16 38
22
70,00% 60,00% 50,00%
13 7
40,00%
20
30,00% 20,00% 10,00% 0,00% A COS pro dospělé %
B COS pro děti %
72
Celkem %
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 18: V centrální sterilizaci se z Vašeho oddělení sterilizují. Následující tabulka 26 přináší informaci sterilizaci nástrojů a pomůcek v centrální sterilizaci ve FN Motol. TAB. 26: Sterilizace pomůcek v centrální sterilizaci
COS dospělí n
%
COS děti n
celkem
%
n
%
5 14,29% 12 52,17% 17 29,31% A: všechny operační nástroje a pomůcky B: pouze operační nástroje a pomůcky 30 85,71% 11 47,83% 41 70,69% určené ke sterilizaci C: všechny operační nástroje a pomůcky si 0 0% 0 0% 0 sterilizujeme na oddělení 0% celkem
35
100% 23
100% 58
100%
V uvedené tabulce 26 a grafu lze vyčíst, ţe ze skupiny sester pracujících na COS pro dospělé nejvíce vybralo odpověď – B (85,71%, n=30). Z druhé skupiny tuto odpověď zvolilo 11 (47,83%) sester. Celkově měla tato odpověď zastoupení v 70,69% (n=41). Méně respondentů z COS pro dospělé zvolilo odpověď – A (14,29%, n=5). Na rozdíl ze skupiny COS pro děti tuto moţnost vybralo 12 (52,17%) sester. Celkem měla tato odpověď zastoupení v 29,31% (n=17). Moţnost – C nevybral ţádný z respondentů. OBR. 15: Sterilizace pomůcek v centrální sterilizaci
30
100,00%
41
80,00% 12
11
60,00% 17
40,00% 20,00%
5
0
0
0,00% A COS pro dospělé %
B COS pro děti %
73
C Celkem %
0
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 19: Jaké druhy fyzikální sterilizace se ve FN Motol aktuálně využívají? Následující tabulka 27 přináší informace o způsobech fyzikální sterilizace, které se aktuálně vyuţívají ve FN Motol. U této otázky mohli respondenti označit více moţností. TAB. 27: Druhy fyzikální sterilizace
COS-dospělí n % sterilizace vlhkým teplem (párou) sterilizace suchým teplem sterilizace plazmou sterilizace radiační jiné celkem
35 18 33 0 0 86
COS děti n %
40,70% 23 20,93% 7 38,37% 16 0% 2 0% 0 100% 48
celkem n %
47,92% 58 14,58% 25 33,33% 49 4,17% 2 0% 0 100% 134
43,28% 18,66% 36,57% 1,49% 0% 100%
Z tabulky 27 a grafu vyplývá, moţnost sterilizace vlhkým teplem (párou) vybralo ze skupiny sester pracujících na COS pro dospělé 35 (40,70%) respondentů. Ze skupiny sester pracujících na COS pro děti tuto moţnost zvolilo 23 (47,92%) respondentů. Celkově tuto moţnost zvolilo 43,38% (n=58) respondentů. Moţnost sterilizace suchým teplem zvolilo z obou skupin nejméně respondentů, 18 (20,93%) sester z COS pro dospělé a 7 (14,58%) sester z COS pro děti. Celkově tuto moţnost vybralo 25 (18,66%) respondentů. Moţnost sterilizace plazmou vybralo 33 (38,37%) respondentů z COS pro dospělé. Ze skupiny sester z COS pro děti zvolilo tuto moţnost 16 (33,33%) sester. Celkem tuto moţnost vybralo 49 (36,57%) respondentů. Moţnost sterilizace radiační uvedly 2 (4,17%) sestry pracující na COS pro děti. Na oddělení COS pro dospělé tuto moţnost neuvedl ţádný z respondentů. Celkově měla tato moţnost zastoupení v 1,49%. Moţnost – jiné nevybral ţádný z respondentů.
74
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
OBR. 16: Druhy fyzikální sterilizace
23
50,00% 45,00%
58 35 33
40,00%
49 16
35,00% 30,00% 25,00%
18 22
20,00% 7 15,00% 10,00%
2 5,00%
2
0
0
0
0,00% sterilizace sterilizace vlhkým teplem suchým teplem (párou) COS pro dospělé %
sterilizace plazmou
COS pro děti %
75
sterilizace radiační
Celkem %
jiné
0
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Otázka 20: Jaké druhy chemické sterilizace se ve FN Motol aktuálně využívají? Následující tabulka 28 přináší informace o způsobech chemické sterilizace, které se aktuálně vyuţívají ve FN Motol. U této otázky mohli respondenti označit více moţností. TAB. 28: Druhy chemické sterilizace
sterilizace formaldehydem sterilizace etylenoxidem (Etoxen) sterilizace glutaraldehydem sterilizace kyselinou peroctovou ţádné jiné celkem
COS-dospělí COS děti celkem n % n % n % 2 5,41% 2 6,9% 4 6,06% 35
94,59% 23
79,31% 58
0
0%
0%
0 0 0 37
0
0% 4 0% 0 0% 0 100% 29
87,88%
0
0%
13,79% 4 0% 0 0% 0 100% 66
6,06% 0% 0% 100%
Z uvedené tabulky 28 a grafu vyplývá, ţe moţnost – sterilizace formaldehydem vţdy vybraly 2 sestry z COS pro dospělé (5%) a z COS pro děti (7%). Celkově měla tato moţnost zastoupení 6%. Moţnost – sterilizace etylenoxidem (Etoxen) vybrali všichni respondenti (n=58, 87,88%)z obou oddělení COS, z první skupiny 35 (94,59%) sester a z druhé skupiny 23 (79%) sester. Ze skupiny sester z COS pro dospělé nezvolil ţádný z respondentů jinou moţnost. Ze skupiny sester z COS pro děti vybrali 4 (13,79%) respondenti moţnost – sterilizace kyselinou peroctovou. Celkově měla tato moţnost zastoupení 6,06%.
76
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
OBR. 17: Druhy chemické sterilizace
100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%
35 23
58
2 2 4
COS pro dospělé %
4 0
0 0
0
COS pro děti %
77
4
0
0
0
Celkem %
0 0 0
Bakalářská práce
3.5
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Diskuze Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na dodrţování zásad asepse a antisepse
na operačních sálech ve Fakultní nemocnici v Motole. Cílem mé práce bylo zjistit, zda na dvou pracovištích stejného typu v jedné fakultní nemocnici je nějaký rozdíl v dodrţování hygienicko-epidemických opatření. Od zavedení metod asepse a antisepse do operačních oborů koncem 19. století se na personál operačních sálů kladou vysoké nároky a poţadavky na dodrţování hygienických pokynů a zajištění aseptických podmínek. Dbání pokynů protiepidemických opatření sniţuje riziko vzniku a výskytu nosokomiálních nákaz ve zdravotnickém zařízení. Z prostudované literatury a dostupných zdrojů bylo zjištěno, ţe výzkumem na operačních sálech se autoři zabývají spíše v souvislosti s výskytem nosokomiálních nákaz a prevencí jejich vzniku u pacientů v perioperační péči. Touto problematikou se zabývala ve své bakalářské práci Penková, která v roce 2010 prezentovala výsledky dodrţování zásad a postupů perioperační péče, výskytem a četností perioperačních komplikací a stupeň rizikovosti perioperačních komplikací z pohledu perioperační sestry. V roce 2008 se ve své bakalářské práci Štefková zabývala mírou poškození pacienta v perioperační péči. Tato práce byla zaměřena na perioperační péči z pohledu perioperačních sester a pacientů. Výše jmenovaní autoři ve svých výzkumech pouţívali vlastní vytvořené dotazníky a jejich poloţky byly zcela odlišné od poloţek v mém dotazníku. Zaměřovali se na výzkum mezi operovanými pacienty, zatímco v mé práci jsou zkoumaným vzorkem pouze sestry pracující na operačním sále. Detailní popis výsledků výzkumného šetření je uvedený v kapitole výsledky vlastní práce. Cílem bakalářské práce bylo přinést poznatky z dotazníkového šetření zaměřeného na dodrţování zásad asepse a antisepse na operačních sálech a zjistit jejich informovanost o dané problematice. S hlavním cílem souvisejí stanovené pracovní hypotézy. K provedení vlastního dotazníkového šetření byl vytvořen dotazník, který byl rozdán sestrám pracujícím na odděleních centrálních operačních sálů pro dospělé a pro děti ve FN Motol. Celkem bylo rozděleno 105 dotazníků. Z vrácených 59 dotazníků byl pro neúplnost vyplnění 1 vyřazen. Celkově bylo zpracováno 58 dotazníků. Ve vlastním výzkumném šetření byly porovnávány dvě skupiny respondentů. První skupinou byly sestry pracující na oddělení centrálních operačních sálů pro dospělé a druhou skupinu 78
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
tvořily sestry pracující na oddělení centrálních operačních sálů pro děti. Data, která byla zjištěna, nemohou být plně srovnatelná, neboť z celkového počtu vyhodnocených dotazníků bylo 60,35% z COS pro dospělé a 39,65% z COS pro děti. Rozdílné zastoupení počtu dotazníků se odlišuje z důvodu rozdílného počtu zaměstnanců na jednotlivých odděleních a niţší návratnosti dotazníků z oddělení COS pro dospělé. Z empirického šetření vyplývá četnější zastoupení ţen jak v celkovém vzorku, tak na jednotlivých odděleních. Muţi z celkového počtu dotazovaných tvořili cca 3,5%. Věkový průměr sester pracujících na odděleních centrálních operačních sálů je 41,59 let, nejmladší sestře bylo 24 let a nejstarší 60 let. U sester pracujících na centrálních operačních sálech pro děti byl zjištěn vyšší věkový průměr s rozdílem o 1,84 roku. Věkovému sloţení odpovídá délka praxe v oboru perioperační péče. Nejpočetnější skupina sester má praxi v rozmezí 11-20 let, a to 39,66%. Výrazné rozdíly mezi jednotlivými odděleními v porovnání věku a délky praxe zaznamenány nebyly. Podle předpokladu nejčastěji sestry uváděly středoškolský stupeň vzdělání. Tuto kategorii uvedlo 44,83% sester a nejpočetněji byl tento stupeň vzdělání zastoupen na oddělení centrálních operačních sálů pro děti, kde takto odpovědělo 78,26% sester. Zajímavé zjištění bylo zaznamenáno u sester na oddělení centrálních operačních sálů pro dospělé, kde nejvíce sester uvedlo vysokoškolský stupeň vzdělání. Nejpočetnější skupina sester uvedla vysokoškolské bakalářské vzdělání, a to 37,14%. Nezanedbatelné procento, 17,14%, sester uvedlo vysokoškolské magisterské vzdělání. Pracovní hypotéza č. 1 Další část šetření se zabývala zjištěním, zda se sestry na centrálních operačních sálech ve FN Motol celoţivotně vzdělávají. Této části byly věnovány otázky 1, 2 a 3. Specializaci instrumentování na operačním sále uvedlo 79,31% sester. Vzhledem k předpokládanému širokému věkovému rozpětí byla v dotazníku zařazena otázka týkající se prohlubování vzdělání v oboru, na kterou 100% sester odpovědělo kladně. Podotázka měla zjistit, jaký způsob zvyšování kvalifikace sestry uplatňují. Účast na vzdělávacích akcích a certifikované kurzy byly nejčastěji vybírané moţnosti. K těmto otázkám se vztahuje pracovní hypotéza č. 1, která předpokládala, ţe všichni respondenti pracující na centrálních operačních sálech pro dospělé a všichni respondenti pracující na centrálních operačních sálech pro děti uvedou specializovanou způsobilost v oboru 79
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
perioperační péče (INOPS). S výše uvedenými výsledky dotazníkového šetření nelze hypotézu č. 1 přijmout, protoţe pouze 79,31% sester uvedlo, ţe má specializaci instrumentování na operačním sále. Jelikoţ finanční ohodnocení dnešních nelékařských zdravotnických pracovníků je z velké části ovlivněno jejich dosaţeným vzděláním, případně získanou specializací v oboru, očekávala jsem specializaci INOPS u všech sester pracujících na COS ve FN Motol. Získaná data vztahující se k výše uvedeným otázkám jsou v tabulkách 9, 10 a 11. Pracovní hypotéza č. 2 Další otázky v dotazníku byly zaměřeny na hygienu rukou a vztahovaly se k pracovní hypotéze č. 2, která předpokládala, ţe dle většiny dotazovaných se na odděleních konají pravidelné semináře zaměřené na hygienu rukou. Pouze 52% sester uvedlo odpověď ano. Výsledky dokládá tabulka 12. Doplňující otázka 5 byla zaměřená na četnost seminářů zaměřených na hygienu rukou. Očekávala jsem, ţe sestry, které odpoví kladně na předchozí otázku, shodně vyberou nabízenou moţnost. Sestry pracující na centrálních operačních sálech pro dospělé nejvíce uváděly konání seminářů 1 x za měsíc, a to 72,73%. Sestry pracující na centrálních operačních sálech pro děti v 73,68% uvedly četnost konání seminářů 1 x za 6 měsíců. Kompletní výsledky této otázky vystihuje tabulka 13. Jestliţe pracovní hypotéza č. 2 předpokládala, ţe většina respondentů z COS pro dospělé a většina respondentů z COS pro děti uvede konání seminářů zaměřených na hygienu rukou na pracovišti ve stejném časovém intervalu, pak vzhledem k výše uvedeným výsledkům nelze hypotézu č. 2 přijmout. Pracovní hypotéza č. 3 Otázky 8 a 9 byly otevřené a vztahovaly se k pracovní hypotéze č. 3, která předpokládala znalost správného postupu při provádění chirurgické dezinfekce rukou u většiny respondentů z obou oddělení. Otázka 8 byla zaměřena na dobu trvání CHDR a ve výsledku se vyskytlo několik druhů odpovědí u obou dotazovaných skupin. Uvedené odpovědi byly rozděleny do 6 kategorií. Ze skupiny sester z centrálních operačních sálů pro dospělé uvedlo nejvíce sester odpověď 3 minuty. Takto odpovědělo 42,86% sester. Z druhé skupiny sester stejné procento uvedlo odpovědi 5 minut a dle návodu. Takto 80
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
odpovědělo 17,39%. Otázka 9 byla zaměřena na mnoţství dezinfekčního prostředku vtíraného do pokoţky rukou při CHDR. Ve výsledku bylo vyhodnocováno 5 kategorií odpovědí. Ze skupiny sester pracujících na centrálních operačních sálech pro dospělé 62,86% sester uvedlo mnoţství 5 ml. Z druhé skupiny sester z centrálních operačních sálů pro děti uvedlo nejvíce sester mnoţství 3ml. Takto odpovědělo 47,83% sester. V celkovém výsledku 41,38% sester uvedlo dobu trvání CHDR 3 minuty a potřebné mnoţství 5 ml. Dle metodického pokynu MZ hygienické zabezpečení rukou ve zdravotní péči, který přesně definuje dílčí postupy při mytí a dezinfekci rukou, je postup při chirurgické dezinfekci rukou následující: „Vtírání alkoholového dezinfekčního prostředku v množství cca 10 ml po dobu 3-5 minut do suché pokožky rukou a předloktí (směrem od špiček prstů k loktům, od špiček prstů do poloviny předloktí a od špiček prstů po zápěstí), do úplného zaschnutí“ (MP MZ „Částka 9“, s. 14). V porovnání s postupem uvedeným v metodickém pokynu pouze 15,52% sester uvedlo dobu trvání CHDR 3-5 minut a ţádná sestra neuvedla potřebné mnoţství dezinfekčního prostředku cca 10 ml. Za těchto předpokladů hypotézu č. 3 nelze přijmout. Pokud mezi správné odpovědi doby trvání CHDR zahrneme i odpovědi 3 minuty a 5 minut, zvýší se celková četnost na 84,48%. Jestliţe mezi správné odpovědi potřebného mnoţství dezinfekčního prostředku k CHDR zařadíme odpověď 5-10 ml, zvýší se celková četnost na 22,41%. Přesto vzhledem k výše uvedeným výsledkům pracovní hypotézu nelze přijmout. Výsledky šetření dokládají tabulky 16 a 17. Pracovní hypotéza č. 4 V dotazníku byly zařazeny otázky (6, 7, 11, 15) týkající se intervalu střídání dezinfekčních prostředků na operačních sálech. Mimo otázku 6, která byla zaměřena na znalost dezinfekčního plánu oddělení a byla zodpovězena všemi respondenty kladně, a otázku 15, která byla namířena na znalost dezinfekčních prostředků pouţívaných k plošné a povrchové dezinfekci, jsem u dalších dvou otázek očekávala, ţe minimálně v jednotlivých skupinách respondentů bude vybrána vţdy stejná moţnost. Celkově ţádná z nabízených moţností nepřesáhla více jak 50%. Zatímco na centrálních operačních sálech pro dospělé dochází ke střídání dezinfekčních prostředků k dezinfekci a mytí rukou po měsíci, odpovědělo tak 77,14% respondentů, na centrálních operačních sálech pro děti ke střídání těchto dezinfekčních prostředků nedochází, neboť 52,17% respondentů zvolilo moţnost – jiné a dopsalo „nestřídáme“. Obdobné výsledky byly 81
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
zjištěny u otázky 11 zaměřené na interval střídání dezinfekčních prostředků k dezinfekci nástrojů. Na oddělení centrálních operačních sálů pro dospělé dochází ke střídání těchto prostředků po měsíci, odpovědělo tak 68,57% respondentů, na centrálních operačních sálech pro děti ke střídání těchto dezinfekčních prostředků nedochází, jelikoţ 56,52% respondentů opět zvolilo moţnost – jiné a dopsalo „nestřídáme“. K těmto otázkám se vztahovala pracovní hypotéza č. 4, která předpokládala, ţe více respondentů z oddělení centrálních operačních sálů pro dospělé bude informováno o intervalu střídání dezinfekčních prostředků pouţívaných na operačních sálech, neţ respondentů z oddělení centrálních operačních sálů pro děti. Z výše uvedených výsledků vyplývá, ţe pracovní hypotézu č. 4 lze přijmout. Výsledky dokládají tabulky 14, 15, 19 a 23. Pracovní hypotéza č. 5 V další části šetření jsem se věnovala poznatkům z běţného provozu na operačních sálech. Otázka 12 zjišťuje, jaké typy operačních sálů se vyskytují ve FN Motol. Nejvíce sester uvedlo moţnost aseptické sály. Takto odpovědělo 40% dotazovaných. Otázka 13 se zajímala o druh materiálu, z kterého se na operačních sálech pouţívá rouškování. 98,28 % sester odpovědělo, ţe na jejich oddělení se pouţívá rouškování pouze z materiálu na jedno pouţití. Zajímavých výsledků bylo dosaţeno u otázky 14 zaměřené na četnost sanitárních dnů, kde jsem očekávala, ţe na obou odděleních je interval stejný. Z výsledků vyplývá, ţe na oddělení centrálních operačních sálů pro dospělé se sanitární dny konají 1 x za měsíc, odpovědělo tak 60% sester. Na oddělení centrálních operačních sálů pro děti 86,96% sester uvedlo zařazení sanitární dnů 1 x za týden. Výsledky uvádí tabulka 22. Otázka 17 zjišťuje, jaký způsobem je nakládáno s pouţitými nástroji a pomůckami kontaminovanými biologickým materiálem. Ve vyhlášce č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické poţadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, je stanoveno, ţe: „použité nástroje a pomůcky kontaminované biologickým materiálem nesmí zdravotničtí pracovníci čistit bez předchozí dekontaminace dezinfekčními přípravky zaručujícími virucidní účinek“ (Vyhláška č. 195/2005 Sb.). Takto odpovědělo 34,48% respondentů. Více sester uvedlo, ţe veškeré mytí nástrojů se neprovádí na 82
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
operačních sálech, ale pouţité nástroje a pomůcky se odesílají na centrální sterilizaci, kde je zajištěn kompletní servis. Výsledky dokládá tabulka 25. Otázky 18, 19 a 20 jsou zaměřeny na znalosti sester o sterilizaci. Dle 70,69% sester se v centrální sterilizaci sterilizují pouze operační nástroje a pomůcky určené ke sterilizaci. Ve FN Motol se aktuálně z druhů fyzikální sterilizace nejvíce vyuţívá sterilizace vlhkým teplem (párou), takto odpovědělo 43,28%. Z druhů chemické sterilizace se aktuálně ve FN Motol nejvíce vyuţívá sterilizace etylenoxidem. Tuto moţnost uvedlo 87,88% respondentů. Výsledky šetření dokládají tabulky 26, 27 a 28. Na základě výsledků výzkumného šetření, kdy se u většiny otázek shodla většina sester na jedné odpovědi, lze konstatovat, ţe sestry pracující na centrálních operačních sálech ve FN Motol dodrţují zásady asepse a antisepse a znají hygienicko-epidemický reţim oddělení, a proto pracovní hypotézu č. 5 lze přijmout.
83
Bakalářská práce
4
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Závěr V předkládané bakalářské práci je řešena problematika dodrţování hygienicko-
epidemických postupů a zásad asepse a antisepse na operačních sálech v rámci jedné fakultní nemocnice. Teoretická část přináší přehled základních poznatků o zásadách asepse a antisepse. Zaměřuje se na charakteristiku operačních sálů a jejich hygienický reţim. Část práce je věnována procesům sterilizace a dezinfekce. V empirické části byly stanoveny následující cíle: 1) Pomocí dotazníků získat data, kterými lze zjistit úroveň dodrţování zásad asepse a antisepse sestrami na vybraných pracovištích a jejich informovanost o dané problematice. 2) Provést primární analýzu získaných dat. 3) Porovnat výsledky vlastního šetření s dříve realizovanými výzkumy. V souvislosti s uvedenými cíli byly výsledky vlastního dotazníkového šetření a jejich interpretace prezentovány v tabelárních přehledech, výsečových diagramech a histogramech četností. V kapitole diskuze byly zhodnoceny a diskutovány výsledky šetření a pracovní hypotézy. Byla uvedena podobná dříve realizovaná výzkumná šetření. Z důvodu rozdílnosti výzkumného souboru nedošlo ke komparaci s touto prací. Předpokládám, ţe se mi v této práci podařilo vystihnout alespoň základní rysy vybraného tématu. Lze konstatovat, ţe cíle bakalářské práce se podařilo splnit. Původním záměrem bakalářské práce bylo porovnání dodrţování zásad asepse a antisepse na operačních sálech sestrami instrumentářkami ve dvou nemocnicích. Z důvodu malého počtu sester pracujících na operačních sálech v okresní nemocnici bylo výzkumné šetření provedeno mezi sestrami ze dvou oddělení centrálních operačních sálů ve FN Motol. Mám-li zpětně hodnotit realizaci vlastního výzkumného šetření, změnila bych termín rozdání dotazníků na období, kdy jich mezi zdravotnickým personálem v nemocnici nekoluje velké mnoţství, čímţ bych se vyhnula niţšímu zájmu sester a
84
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
zvýšila návratnost dotazníků. Dále bych se souhlasem vrchní sestry oslovila instrumentářky osobně. Nejdůleţitějším bodem bakalářské práce jsou zásady hygieny rukou. Jiţ v diskuzi jsem uvedla překvapivé zjištění o konání pravidelných seminářů zaměřených na hygienu rukou a časovém intervalu jejich konání. Ke zlepšení bych navrhla jednotný povinný interval konání těchto seminářů pro obě oddělení, a to např. 1 x za 6 měsíců. Dalším neočekávaným výsledkem byly doba trvání CHDR a potřebné mnoţství dezinfekčního prostředku vtíraného do pokoţky rukou při CHDR. Z výsledků je moţné usuzovat, ţe kaţdá sestra má vlastní postup CHDR, který zcela neodpovídá platnému MP č. 6/2005 - „Částka 9“. Další moţná otázka k diskuzi vychází z tvrzení Havlíčka (2008): „Tím, že se stanoví obecný návod a ponechá se na každém, jak provede HDR, se docílí toho, že každý pracovník bude cítit zodpovědnost ne za způsob, ale za výsledek každé hygienické dezinfekce rukou“ (Havlíček, 2008, s. 19). Výsledky šetření charakterizují pouze sestry z jedné nemocnice, a proto je nelze zobecnit na dodrţování zásad asepse a antisepse všemi sestrami.
85
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Referenční seznam 1. BĚLÍKOVÁ, M. Nová evropská norma pro operační roušky a pláště. Rozhledy v chirurgii. 2007, roč. 86, č. 6, s. 318. ISSN 0035-9351. 2. BENCKO, Vladimír, a kol. Hygiena a epidemiologie. Praha: Karolinum, 2006. 178 s. ISBN 80-246-1129-5. 3. BOLEK, Silvestr, a kol. Dezinfekce, sterilizace a režim v prevenci nozokomiáních nákaz. Praha: Avicenum, 1984. 392 s. 4. BOSTLOVÁ, Monika. http://www.zdn.cz [online]. 2010 [cit. 2012-04-01]. Antisepse
v
průběhu
věků.
Dostupné
z
WWW:
http://www.zdn.cz/clanek/sestra/antisepse-v-prubehu-veku-455700. 5. CENTER FOR DISEASE CONTROL AND PREVENTION. Guideline for hand hygiene in health-care settings [online], October 2002 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z:
6. DUDA, Miloslav a spolupracovníci. Práce sestry na operačním sále. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2000. 392 s. ISBN 80-7169-642-0. 7. DUŠKOVÁ, Markéta a kol. Úvod do chirurgie. Praha: Univerzita Karlova. 3. lékařská fakulta. Klinika plastické chirurgie 3. LF a FN KV, 2009. 139 s. ISBN 978-80-254-4656-0. 8. HAVLÍČEK, Petr. Hygienická dezinfekce rukou - odpovědný přístup. Sestra. 2008, roč. 18, č. 10, s. 19. ISSN 1210-0404. 9. HOFFMAN, P. N. Disinfection in healthcare [online]. 2004 [cit. 2012-04-01]. ISBN 1-4051-26426. Dostupné z: Přímý přístup k elektronické verzi z IP adres UK, vzdálený přístup přes CAS UK. 10. HRČKOVÁ, A. Ruky v ošetrovateľskej praxi – nástroj pomoci alebo ohrozenia? Nozokomiálne nákazy. 2002, 1. roč., č.1, s. 35 – 37. ISSN 1336-3859. 11. MELICHERČÍKOVÁ Věra. Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnictví. Praha: Grada, 1998. 102 s. ISBN 80-7169-442-8. 12. MELICHERČÍKOVÁ, Věra. Ochranná dezinfekce. Praha: Sdruţení DDD a Společenstvo drobného podnikání, 2003. 118 s. ISBN 80-02-01559-2. 13. Metodické opatření č. 6/2005 hygienické zabezpečení rukou ve zdravotní péči. Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR. Roč. 2005, Částka 9, s. 13 – 19.
86
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
14. NOVÁK, M. Profesionální alergický ekzém po benzalkoniichloridu a glutar(di)aldehydu v kontaktním prostředku k dezinfekci povrchů a nástrojů. Pracovní lékařství. 2000, roč. 52, č. 3, s. 123-126. ISSN 0032-6291. 15. Oddělení COS pro dospělé. Fakultní nemocnice v Motole [online]. 2012 [cit. 2012-03-11].
Dostupné
z
WWW:
oddeleni/spolecne-vysetrovaci-a-lecebne-slozky/oddeleni-centralnichoperacnich-salu-pro-deti-cos/>. 16. PAZDZIORA, Erich. Dekontaminace vzduchu v prostředí s rizikem infekce. Sestra. 2009, roč. 19, č. 4, s. 39-42. ISSN 1210-0404. 17. PENKOVÁ, L. Nejčastější komplikace u pacientů v perioperační péči. Brno, 2010. 126 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z WWW: . 18. PODSTATOVÁ, Renata. Hygiena a epidemiologie pro ambulantní praxi. Praha: Maxdorf, s.r.o., 2010. 141 s. ISBN 978-80-7345-212-4. 19. POKORNÁ, R. Zásady hygieny rukou. Diagnóza v ošetřovatelství. 2008. roč. 4, č. 2, s. 13. ISSN 1801-1349. 20. Set3.com. 2012.[cit. 2012-03-12]. Industry standarts. Dostupné z WWW: . 21. SCHOTT, Heinz, MULLER, Ingo W., aj. Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print, spol. s r.o., 1994. 648 s. ISBN-80-85873-16-8. 22. SOLAŘOVÁ, P. Nové aspekty ve sterilizaci. Sestra. 2008. roč. 18, č. 1, s. 1718, ISSN 1210-0404. 23. ŠINDELÁŘ, R., HARTMANOVÁ M., CHLÍBEK R. Vojenská epidemiologie: Dezinfekce, sterilizace a dekontaminace. Brno: Univerzita obrany, 2006. 62 s. ISBN 80-85109-81-6. 24. ŠRÁMOVÁ H. a kol. Nozokomiální nákazy II. Praha: Maxdorf – Jessenius, 2001. 303 s. ISBN 80-85912-25-2. 25. ŠTEFKOVÁ, I. Míra poškození pacienta v perioperační péči. Brno, 2008. 115 s. Bakalářská
práce.
Masarykova
univerzita,
Lékařská
fakulta,
Katedra
ošetřovatelství. Dostupné z WWW: < http://is.muni.cz/th/142540/lf_b/>. 26. VINKLÁRKOVÁ, Z. Hygienicko-epidemiologický reţim na operačních sálech nejen z pohledu hygienika. Časopis Společnosti instrumentářek. 2000. č. 1, s. 13-14. ISSN 1213-1350.
87
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
27. VOKURKA, Martin a HUGO, Jan. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf, 2002. 925 s. ISBN 80-85921-77-5. 28. Vyhláška č. 195/2005 ze dne 18. května 2005, kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněni a hygienické poţadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR. Roč. 2005, Částka 71, s. 3814 – 3834. 29. Zákon č. 123/2000 Sb. ze dne 15. dubna 2000 o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 130/2003 Sb. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR. Roč. 2000. s. 1 – 32. 30. Zákon č. 258/2000 Sb. ze dne 14. července 2000 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR. Roč. 2000, Částka 74, s. 3622 – 3662.
88
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Seznam tabulek TAB. 1: Airborne Particulate Cleanliness Classes (Třídy čistoty dle částic ve vzduchu) TAB. 2: Comparing FED STD 209E to the new ISO 14644-1 (Srovnání FED STD 209E nové normy ISO 14644-1) TAB. 3: Parametry horkovzdušné sterilizace TAB. 4: Návratnost dotazníků TAB. 5: Zastoupení muţů a ţen: TAB. 6: Věk respondentů TAB. 7: Nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů TAB. 8: Délka praxe TAB. 9: Specializovaná způsobilost (INOPS) TAB. 10: Prohlubování vzdělávání v oboru TAB. 11: Moţnosti zvýšení kvalifikace TAB. 12: Semináře zaměřené na hygienu rukou TAB. 13: Semináře zaměřené na hygienu rukou TAB. 14: Dezinfekční plán TAB. 15: Interval střídání dezinfekčních prostředků – dezinfekce a mytí rukou TAB. 16: Doba trvání chirurgické dezinfekce rukou TAB. 17: Mnoţství dezinfekčního prostředku potřebného k CHDR TAB. 18: Vzhled nehtů na rukou TAB. 19: Interval střídání dezinfekčních prostředků – dezinfekce nástrojů TAB. 20: Typy operačních sálů TAB. 21: Druhy materiálu rouškování TAB. 22: Sanitární dny TAB. 23: Dezinfekční prostředky k plošné a povrchové dezinfekci TAB. 24: Plynování operačních sálů Tab. 25: Nakládání s pouţitými nástroji a pomůckami kontaminovanými biologickým materiálem TAB. 26: Sterilizace pomůcek v centrální sterilizaci TAB. 27: Druhy fyzikální sterilizace TAB. 28: Druhy chemické sterilizace
89
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Seznam obrázků OBR. 1: Procentuální zastoupení pohlaví všech respondentů OBR. 2: Vzdělání respondentů celkem OBR. 3: Délka praxe v oboru perioperační péče OBR. 4: Specializovaná způsobilost (INOPS) OBR. 5: Moţnosti rozšiřování vzdělání v oboru OBR. 6: Semináře zaměřené na hygienu rukou OBR. 7: Interval střídání dezinfekčních prostředků – dezinfekce a mytí rukou OBR. 8: Doba chirurgické dezinfekce rukou OBR. 9: Mnoţství dezinfekčního prostředku potřebného k chirurgické dezinfekci rukou OBR. 10: Interval střídání dezinfekčních prostředků – dezinfekce nástrojů OBR. 11: Typy operačních sálů OBR. 12: Sanitární dny OBR. 13: Plynování operačních sálů OBR. 14: Nakládání s pouţitými nástroji a pomůckami kontaminovanými biologickým materiálem OBR. 15: Sterilizace pomůcek v centrální sterilizaci OBR. 16: Druhy fyzikální sterilizace OBR. 17: Druhy chemické sterilizace
90
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník – Zásady asepse a antisepse na operačních sálech Příloha č. 2: Mezinárodně uznávaná technika mytí rukou Příloha č. 3: Fáze sterilizačního procesu
91
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Přílohy Příloha č. 1: Dotazník – Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Dotazník Zásady asepse a antisepse na operačních sálech Vážené kolegyně, vážení kolegové, jmenuji se Pavla Kalčíková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia, oboru Všeobecná sestra s rozšířenou výukou v pediatrickém ošetřovatelství, 2. lékařské fakulty, Univerzity Karlovy v Praze. Předkládám Vám dotazník, který je součástí mé bakalářské práce na téma Zásady asepse a antisepse na operačních sálech. Dovoluji si Vás požádat o spolupráci na mém výzkumu a o pravdivé vyplnění dotazníku. Dotazník je dobrovolný a informace, které z dotazníku získám, budou použity pouze pro účely mé bakalářské práce. Pokud jste se rozhodli dotazník vyplnit, zaškrtněte prosím vždy nejlépe se hodící možnost, pokud nebude uvedeno jinak. Vyplněné dotazníky prosím vložte a zalepte do obálek a nechte u Vaší staniční sestry. Předem děkuji za Vaši spolupráci a za Váš čas. Pavla Kalčíková …………………………………………………………………………………………… Pohlaví: □
Ţena
□
Muţ
Věk (uveďte): ……………………………………………………………………………………………. Nejvyšší dosaţené vzdělání: □
Střední zdravotnická škola
□
Vyšší odborná zdravotnická škola
□
Vysokoškolské vzdělání – Bc. (v oboru Ošetřovatelství / Všeobecná sestra)
□
Vysokoškolské vzdělání – Mgr. (v oboru Ošetřovatelství / Všeobecná sestra)
□
Jiné………………………………………………………………………………...
92
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Délka Vaší praxe v oboru perioperační péče: □
do 4 let
□
11 – 20 let
□
5 – 10 let
□
21 – 35 let
Oddělení, na kterém pracujete: □
COS pro dospělé ve FN Motol v Praze
□
COS pro děti ve FN Motol v Praze
1. Máte specializovanou způsobilost v oboru perioperační péče (INOPS)? □
ano
□
ne
2. Rozšiřujete si vzdělání ve svém oboru? □
ano
□
ne
3. Pokud ano, uveďte, prosím, jakým způsobem: (lze uvést více moţností) □
individuální studium
□
účast na vzdělávacích akcích (odborných seminářích, kurzech a konferencích)
□
vzdělání praxí – odborné stáţe na jiném pracovišti
□
specializační vzdělávání (probíhající, nikoliv ukončené)
□
certifikované kurzy
4. Konají se na vašem pracovišti pravidelné semináře zaměřené na hygienu rukou? □
ano
□
ne
5. Pokud ano, jak často? □
1 x za měsíc
□
1 x za 6 měsíců
□
1 x za 3 měsíce
□
1 x za 12 měsíců
6. Znáte dezinfekční plán Vašeho oddělení? □
□
ano
93
ne
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
7. Jak často dochází ke střídání dezinfekčních prostředků k dezinfekci a mytí rukou na Vašem pracovišti? □
po 14-ti dnech
□
po čtvrt roce
□
po měsíci
□
po půl roce
□
po roce
□
jiné………………………
8. Kolik času potřebujete k chirurgické dezinfekci vlastních rukou? (bez mechanického mytí…) ……………………………………………………………………………………………. 9. Jaké mnoţství dezinfekčního prostředku vtíráte do pokoţky rukou při chirurgické dezinfekci rukou (CHDR)? …………………………………………………………................................................. 10. Vzhled Vašich nehtů na rukou nejlépe vystihuje tvrzení: □
nepřesahují bříška prstů a nejsou nalakované
□
nepřesahují bříška prstů, ale jsou nalakované
□
přesahují bříška prstů a jsou nalakované
□
přesahují bříška prstů, ale nejsou nalakované
□
jsou umělé, příp. gelové
11. Víte, jak často dochází ke střídání dezinfekčních prostředků k dezinfekci nástrojů na Vašem pracovišti? □
po 14-ti dnech
□
po měsíci
□
po čtvrt roce
□
po půl roce
□
po roce
□
jiné…………………………
94
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
12. Jaké typy sálů se vyskytují na Vašem oddělení? (lze uvést více moţností) □
supraseptické sály
□
poloseptické sály
□
aseptické sály
13. Z jakého typu materiálu se převáţně na Vašem oddělení pouţívá rouškování? □
90 % opakovatelně pouţitelné materiály (bavlna, len) a 10% materiály na jedno pouţití, tzv. jednorázové
□
90 % materiály na jedno pouţití, tzv. jednorázové a 10 % opakovatelně pouţitelné materiály (bavlna, len)
□
50 % opakovatelně pouţitelné materiály (bavlna, len) a 50 % materiály na jedno pouţití, tzv. jednorázové
□
100 % opakovatelně pouţitelné materiály (bavlna, len)
□
100 % materiály na jedno pouţití, tzv. jednorázové
14. Jak často se na Vašem oddělení konají sanitární dny? □
1 x za týden
□
1 x za měsíc
□
1 x za 14 dní
□
jiné……………………………
□
1 x za 3 týdny
15. Víte, jaké dezinfekční prostředky se pouţívají k plošné a povrchové dezinfekci na Vašem oddělení? □
□
ano
□
ne
nevím
16. Jak často se provádí na operačních sálech Vašeho oddělení plynování? □
1 x týdně
□
1 x za rok
□
1 x měsíčně
□
neprovádí se
□
čtvrtletně
17. Jakým způsobem je nakládáno s pouţitými nástroji a pomůckami kontaminovanými biologickým materiálem na Vašem oddělení? □
Mechanické
mytí
nástrojů
provádíme
po
předchozí
dezinfekčními přípravky zaručujícími virucidní účinek na OPS.
95
dekontaminace
Bakalářská práce □
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Mechanické mytí nástrojů se neprovádí na OPS – máme Centrální sterilizaci s kompletním servisem.
18. V centrální sterilizaci se z Vašeho oddělení sterilizují: □
všechny operační nástroje a pomůcky
□
pouze operační nástroje a pomůcky určené ke sterilizaci
□
všechny operační nástroje a pomůcky sterilizujeme sami na oddělení
19. Jaké druhy fyzikální sterilizace se ve FN Motol aktuálně vyuţívají? (označte více moţností) □
sterilizace vlhkým teplem (párou) = horká pára pod tlakem
□
sterilizace suchým teplem = horkovzdušná sterilizace
□
sterilizace plazmou
□
sterilizace radiační
□
jiné………………………………………………………………………………
20. Jaké druhy chemické sterilizace se ve FN Motol aktuálně vyuţívají? (označte více moţností) □
sterilizace formaldehydem
□
sterilizace etylenoxidem (Etoxen)
□
sterilizace glutaraldehydem
□
sterilizace kyselinou peroctovou (Persteril, Cidex)
□
ţádné
□
jiné…………………………………………………………………………… Děkuji Vám za vyplnění dotazníku
96
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Příloha č. 2: Mezinárodně uznávaná technika mytí rukou
MEZINÁRODNĚ UZNÁVANÁ TECHNIKA MYTÍ RUKOU
(POKORNÁ, 2008)
97
Bakalářská práce
Zásady asepse a antisepse na operačních sálech
Příloha č. 3: Fáze sterilizačního procesu
FÁZE STERILIZAČNÍHO PROCESU
Fáze sterilizačního procesu 1. fáze
Předsterilizační příprava
Dezinfekce virucidním prostředkem
Ošetření nástrojů, hygienická funkční a technická kontrola
2. fáze
Balení nástrojů a pomůcek Vloţení testů Vloţení zabalených předmětů Sledování teploty a tlaku
Vlastní doba sterilizace
Sledování doby sterilizace 3. fáze
Uloţení a expedice
Kontrola materiálu a testů Doba exspirace sterilního materiálu
Expedice
(ŠINDELÁŘ, R., HARTMANOVÁ, M., CHLÍBEK, R., 2006)
98