UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Fakulta sociálních věd

Lenka Prokopcová

Diplomová práce

Sociálně vyloučená lokalita Mojžíř?

Praha 2012

1

Diplomová práce


Autorka práce: Lenka Prokopcová Vedoucí práce: MUDr. Petr Háva, CSc. Oponent práce: Datum obhajoby: 2013 Hodnocení:

2

Diplomová práce


Bibliografický záznam PROKOPCOVÁ, Lenka, Sociálně vyloučená lokalita Mojžíř?, Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, 2012, 127 s. Vedoucí diplomové práce MUDr. Petr Háva, CSc.

3

Diplomová práce


Anotace Diplomová práce s názvem „Sociálně vyloučená lokalita Mojžíř“ se zabývá analýzou současné situace sídliště Mojžíř, možnostmi a spoluprácí jednotlivých aktérů. Současný stav na sídlišti a jeho okolí je již v určité fázi řešení, její záběr ale není komplexní a na určité důležité aspekty se nesoustředí. Smyslem této práce je rozbor stavu sídliště, jeho obyvatel a popis místních problémů. S tímto souvisí i kvalita spolupráce jednotlivých institucí a aktérů při navrhování a realizaci možných opatření, díky kterým by bylo možné předejít vzniku další sociálně vyloučené lokality ve městě Ústí nad Labem.

Annotation The thesis "Options avoidance of socially excluded areas Mojžíř" analyzes the current situation Mojžíř housing options. The current state of the housing estate and its surroundings is already in some stage solution, but its scope is not comprehensive and some important aspects are concentrated. The purpose of this paper is to analyze the status settlement, its inhabitants and a description of local problems. With this cooperation is related to the quality of institutions and actors in the design and implementation of possible measures, which make it possible to prevent the emergence of other socially excluded localities in the town of Usti nad Labem.

4

Diplomová práce


Klíčová slova Sociální vyloučení, sociálně vyloučená lokalita, instituce, Romové, diskriminace, nezaměstnanost, plán rozvoje, aktéři.

Keywords Social exclusion, socially excluded locality, institution, Roma, discrimination, unemployment, development plan, actors.

5

Diplomová práce


Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. 2. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro účely výzkumu a studia.

V Praze dne 1.12. 2012

Lenka Prokopcová

6

Diplomová práce


Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především MUDr. Petru Hávovi, CSc. za odborné vedení a cenné připomínky k diplomové práci. Tímto také děkuji všem respondentům, kteří si udělali čas a zodpověděli mi mé dotazy. Poděkování patří v neposlední řadě mému manželovi a celé mé rodině za pomoc, podporu a trpělivost.

7

Diplomová práce


UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD INSTITUT SOCIOLOGICKÝCH STUDIÍ KATEDRA VEŘEJNÉ A SOCIÁLNÍ POLITIKY

Teze diplomové práce Jméno diplomanta: Bc. Lenka Prokopcová Jméno konzultanta: MUDr. Petr Háva, CSc. Předpokládaný název diplomové práce: Sociálně vyloučená lokalita Mojžíř?

1. Vymezení problému Při vymezení výzkumného problému vycházím především z problematiky sociálně vyloučených lokalit a obyvatel, kteří na takových místech z nějakého důvodu žijí, ať už dobrovolně, či proto, že jednoduše nemají jinou možnost. Zároveň se zaměřuji na situaci jedné konkrétní lokality, jejíž stav lze v současné době označit za krajní, krizový, ale zatím snad ještě řešitelný.

Město Ústí nad Labem ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a s využitím dotačních programů ze Strukturálních fondů Evropské unie započalo dosti obsáhlý projekt nazvaný Integrovaný plán rozvoje města (IPRM). Tento plán je složen z více částí, podstatné ale je, že jednou z lokalit, na kterou se soustředí, je i ústecká čtvrť – Neštěmice – Sídliště Mojžíř. Převážná část dotací je využita na zvelebení a rekonstrukci infrastruktury, jako jsou například chodníky a nová parkovací místa. Menší část plyne do rekonstrukcí obytných domů, tato částka je však bohužel velmi ponížena a dotace je využita jen z malé části. Tento fakt je objasněn dále v práci. Snad nejpotřebnější investice, a to investice „do lidí“, do programů a projektů, které by jim mohly být nápomocny v lepším zapojení a zkvalitnění jejich života, jsou od celého IPRM odděleny a o dotace mohou jednotlivé organizace žádat formální cestou, vypsáním a následným případným schválením projektu městem. Je nutné zde podotknout, že IPRM má i jisté nedostatky, na které je v práci také poukázáno.

8

Diplomová práce


Multidimenzionalita problému sociálně vyloučené lokality je patrná z množství aktérů, které se tímto problémem zabývají, nebo kterých se tento problém dotýká. Množství odborných studií na toto téma se zabývají problémem sociálně vyloučených lokalit a zabránění vzniku dalších nejen z pohledu osob, které na takových místech žijí, ale různých opatření prevence či řešení této záležitosti.

Problémy spojené se životem v takovéto lokalitě nepřicházejí odděleně, ale dotýkají se více oblastí života jejího obyvatelstva. Negativní dopady mohou působit nejen na samotné rodiny zde žijící, ale i na širokou veřejnost, v různých spojitostech. Lidé jsou zde z velké části nezaměstnaní, pobírající různé dávky sociální podpory a pomoci, a tím pádem odčerpávají nemalé částky ze státního rozpočtu, což se přeneseně dotýká všech, kteří svými odvody přispívají do státního rozpočtu. Jelikož jsou zdejší lidé nezaměstnaní, neodvádí žádné daně z příjmů a stát tím mimo jiné také přichází o část výnosů. (Greenberg; Heintz, 1994). „Z pohledu samotného nezaměstnaného obyvatele se jedná nejen o ztrátu příjmu, ale především o ztrátu sociálního statusu. Změny mohou nastat i ve vztazích s jeho okolím a celkové vnímání jeho rodiny i ke zhoršení vztahů uvnitř.“ (Mareš 2002:78)

Rodina hraje velmi důležitou roli v rámci socializace a předávání vzorců chování. Dítě vyrůstající v sociálně vyloučeném prostředí, na pokraji nouze a označené nálepkou toho, co žije v té „nikým nevyhledávané čtvrti“, se může cítit handicapované a je otázkou, jakým způsobem se s tím v budoucnu dokáže vyrovnat. Chybí zde jakési vzory životního úspěchu a hodnot, které by se děti učily vnímat jako důležité pro život. (Sirovátka, 1997)

Přítomnost takovéto lokality na území města nepůsobí dobrý dojmem jak v rámci České republiky, ale i v souvislosti s unijní politikou, která se na řešení problematiky sociálního vyloučení všeobecně spolupodílí a v rámci Evropských sociálních fondů (ESF) přispívá nemalými částkami na projekty podporující sociální integraci.

Pro diplomovou práci bude stěžejní komunikace s místními institucemi, které se problematikou sociálního vyloučení zabývají. Mezi nejdůležitější aktéry řadím organizaci Člověk v tísni, která má od loňského roku přímo na sídlišti svou pobočku, 9

Diplomová práce


Magistrát města Ústí nad Labem a neziskové organizace zabývající se sociálním vyloučením. Tyto instituce pro mne budou stěžejní v přísunu informací, mimo jiné i o probíhajícím projektu IPRM v lokalitě Neštěmice – sídliště Mojžíř.

Je třeba si uvědomit, že ústecká čtvrť Mojžíř se pomalu ale jistě sociálně vyloučenou lokalitou stává a je nejvyšší čas, aby se tímto problémem pověřené instituce i široká veřejnost začali zabývat. Tato situace má jak řadu příčin, tak i mnoho dopadů a důsledků na společnost, jedince a jejich rodiny.

2. Teoretická východiska Ve své práci použiji teoretická východiska, která se zabývají různými formami sociálního vyloučení a jeho příčin a následků.

3. Cíle diplomové práce

Hlavním cílem mé práce je provést analýzu počínající sociálně vyloučené lokality Mojžíř. Podstatou práce je evaluační výzkum, založený na důkladném sběru dat a informací o daném tématu.

Výzkumné otázky:

• Jaká je míra občanské participace obyvatel Mojžíře podílet se na inovacích, starosti o své prostředí a hlavně na řešení existujících sociálních problémů? • Jakou roli sehrávají neziskové organizace (Člověk v tísni, o.p.s) při řešení sociální situace zdejších obyvatel? • Jak vnímají děti a mládež čtvrť, ve které žijí, podmínky pro svůj vlastní rozvoj (vzdělání, mimoškolní zájmové aktivity, sport, existenci problémů, jako jsou drogové závislosti a z nich vyplývající sociální důsledky?

10

Diplomová práce


4. Metody a prameny

Teorii a náhled na celkovou problematiku budu čerpat z odborných publikací a studií. Také využiji statistické údaje zveřejňované především Českým statistickým úřadem a portálem Ministerstva práce a sociálních věcí. K analýze a vymezení problémů sídliště Mojžíř použiji metodu stromu problémů a metodu SWOT. Metodou dotazníků zjistím postoj místních obyvatel k nepříznivé situaci na sídlišti a jejich ochotu a motivaci k zapojení se do řešení svých problémů. Další dotazníky s jiným okruhem otázek, týkajících se osobního vnímání svého bydliště, budou rozdány žákům druhého stupně místní základní školy. Jako zásadní pokládám množství rozhovorů, které budou realizovány s odborníky na danou problematiku. Nedílnou součástí práce je i analýza veřejných politik, jejich programů a nástrojů.

5. Předpokládaná struktura diplomové práce

1) Úvod 2) Vymezení výzkumného problému 3) Cíle práce, hypotézy a výzkumné otázky 4) Teoretická východiska 5) Dosavadní úroveň implementace podpůrných programů lokality 6) Metodologie 7) Deskriptivní část - základní charakteristika obce a jejích obyvatel, analýza aktérů, zhodnocení současné situace v lokalitě, zmapování situace z pohledu klíčových aktérů a jejich působení proti vzniku sociálně vyloučené lokality. 8) Analytická část – vyhodnocení dotazníkového šetření, návrhy na opatření a spolupráci při řešení situace místních obyvatel. 9) Závěr – zhodnocení dosavadních poznatků.

11

Diplomová práce


6. Základní literatura k tématu:

ATKINSON, Rob: Občanství a boj proti sociální exkluzi v kontextu reformy sociálního státu. In Sborník prací Fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Sociální studia, 5, 2000 BROT, M., P. KINTLOVÁ, and L. TOUŠEK. Kdo drží Černého Petra: Sociální vyloučení v Liberci, Plzni a Ústí nad Labem (Who Holds the Black Peter: Social Exclusion in Liberec, Pilsen and Usti nad Labem). Prague: Člověk v tísni - společnost při České televizi, 2007. BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce, Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. ISBN 80-86429-16-4 BROŽ, T., KINTLOVÁ, P., TOUŠEK, L. Kdo drží Černého Petra, Člověk v tísni společnost při České televizi, o. p. s., 2007, ISBN: 978-80-86961-27-9 DOSTÁLOVÁ T., PODRÁPSKÝ F., SÝKORA T., LIŠKOVÁ K., Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem: Neštěmice – Sídliště Mojžíř, Červen 2011. DŽAMBAZOVIČ R., JURÁSKOVÁ M., Sociálne vylúčenie Rómov na Slovensku. In VAŠEČKA M (ed.) Čačipen pal o Roma – Súhrnná správa o Rómoch na Slovensku. Bratislava. Institut pre verejné otázky, 2002. GABAL I., Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2006. GREENBERG, M. E.; HEINTZ, S. Jak odstranit bariéry: Strategie pomoci při dlouhodobé nezaměstnanosti, Praha: Studio IEWS - European Studies Center, 1994. ISBN 80-238-7561-2. HENDL, J: Kvalitativní výzkum. Nakladatelství Portál: Praha, 2005. ISBN: 978-807367-485-4 KELLER, J. Tři sociální světy. Praha: SLON, 2010. KUCHAŘ, P. Trh práce, sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80246-1383-3 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, 3. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 80-86429-08-3 MAREŠ, P. “Co s konceptem sociální exkluze v české společnosti?” Pp. 11-26 in Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze, edited by P. Mareš and O. Hofírek. Brno: Masarykova univerzita, 2007. MAREŠ, P. “Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení.” Sociologický časopis 36(3):285-297, 2000.

12

Diplomová práce


SIROVÁTKA, T. “Exkluze Romů na trhu práce a šance na jejich inkluzi.” Sociální studia 10:11–34, 2003. SIROVÁTKA, T. Sociální a ekonomické faktory marginalizace na pracovním trhu v České republice, [online]. 1997, Sociologický časopis, roč. 33, č. 2: 169-188) [cit 13. 3. 2011]. Dostupné z: VESELÝ A., Vymezení a strukturace problému ve veřejné politice, Karolinum, 2009. ISBN 978–80–246–1714-5 VESELÝ A., NEKOLA M., Analýza a tvorba veřejných politik, Slon, 2007

13

Diplomová práce


Obsah ÚVOD........................................................................................................................................................ 16 1.

VYMEZENÍ VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU ............................................................................. 20

1.1 STROM PŘÍČIN, PROBLÉMŮ A JEJICH SOCIÁLNÍCH DŮSLEDKŮ PRO LOKALITU.............................................................................................................................................. 24 2.

CÍLE PRÁCE, HYPOTÉZY A VÝZKUMNÉ OTÁZKY .......................................................... 27

2.1

CÍLE PRÁCE............................................................................................................................. 27

2.2

HYPOTÉZY............................................................................................................................... 27

2.3

VÝZKUMNÉ OTÁZKY ........................................................................................................... 27

3.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA .................................................................................................. 28

3.1

SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ ........................................................................................................ 28

3.2

EKONOMICKÉ VYLOUČENÍ ............................................................................................... 30

3.3

PROSTOROVÉ VYLOUČENÍ ................................................................................................ 30

3.4

SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ (V UŽŠÍM SLOVA SMYSLU) ................................................... 31

3.5

KULTURNÍ VYLOUČENÍ ...................................................................................................... 31

3.6

SYMBOLICKÉ VYLOUČENÍ ................................................................................................ 32

3.7

TEORIE – PŘEROZDĚLOVÁNÍ NEBO UZNÁNÍ?............................................................. 33

EMPIRICKÁ ČÁST ................................................................................................................................ 35 4.

DOSAVADNÍ ÚROVEŇ IMPLEMENTACE PODPŮRNÝCH PROGRAMŮ LOKALITY. 36

5.

METODOLOGIE A ZDROJE DAT ............................................................................................ 42

5.1

KVANTITATIVNÍ VÝZKUM ................................................................................................. 45

5.2

KVALITATIVNÍ VÝZKUM.................................................................................................... 45

5.3

ROZHOVORY........................................................................................................................... 46

5.4

DOTAZNÍKY ............................................................................................................................ 47

5.5

SKUPINY RESPONDENTŮ PRO DOTAZNÍKY ................................................................. 48

5.6

ZÚČASTNĚNÉ POZOROVÁNÍ.............................................................................................. 48

5.7

INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA............................................................................................ 48

5.8

SHRNUTÍ METODOLOGIE................................................................................................... 49

6. 6.1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY OBCE A MÍSTNÍCH OBYVATEL............................... 50 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA OBCE MOJŽÍŘ ............................................................ 50

14

Diplomová práce


6.2

OBYVATELSTVO LOKALITY.............................................................................................. 51

2.6.1

ROMSKÁ KOMUNITA NA SÍDLIŠTI .................................................................................. 53

2.6.2

VZDĚLÁNÍ OBYVATEL A JEHO MOŽNOSTI .................................................................. 56

6.3

SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY...................................................................................... 62

6.4

TRESTNÉ ČINY, PŘESTUPKY ............................................................................................. 64

6.5

NEZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ DÁVKY ...................................................................... 66

6.6

BYDLENÍ................................................................................................................................... 70

6.6.1

BYTOVÝ FOND........................................................................................................................ 70

6.6.2

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ, ZELENÉ PLOCHY .............................................................. 75

6.6.3

OBČANSKÁ VYBAVENOST.................................................................................................. 76

6.6.4

KOMUNIKACE A PARKOVACÍ PLOCHY ......................................................................... 78

7. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ POUŽITÉHO V RÁMCI PŘÍPADOVÉ STUDIE MOJŽÍŘ .......................................................................................................... 80 7.1

PŘÍPADOVÁ STUDIE 1. – OBYVATELÉ LOKALITY MOJŽÍŘ ..................................... 80

7.2

PŘÍPADOVÉ ŠETŘENÍ 2. – ŽÁCI 2. STUPNĚ ZŠ MOJŽÍŘ ............................................. 85

8.

HLOUBKOVÉ ROZHOVORY S OBYVATELI SÍDLIŠTĚ ..................................................... 91

ZÁVĚRY VYPLÝVAJÍCÍ Z ROZHOVORŮ ....................................................................................... 98 SOUHRN ZJIŠTĚNÍ ............................................................................................................................... 99 ZÁVĚRY ................................................................................................................................................ 105 RESUMÉ ................................................................................................................................................ 109 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................. 111 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................................................ 118 PŘÍLOHY............................................................................................................................................... 119

15

Diplomová práce


Úvod Když nejde ovlivnit, kde lidé žijí, musíme se pokusit ovlivnit to, jak tam žijí.

„Vyloučených lokalit v Česku neustále přibývá“

1

a nejvíce jich je na území

Ústeckého kraje. Podle mapy vyloučených lokalit zpracované v roce 2006 je takových míst cca 330 a jejich počet neubývá, spíše naopak. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní zpracovává nový aktualizovaný přehled, ze kterého by měl vyplynout nárůst těchto lokalit, a to zhruba na 400. 2

Na lokalitu Neštěmice – sídliště Mojžíř je v rámci města Ústí nad Labem nahlíženo jako na deprivované obytné území s koncentrací negativních jevů specifických pro sociálně vyloučenou lokalitu. (Integrovaný plán rozvoje města – IPRM, 2010) Nejedná se o lokalitu s výraznou hospodářskou aktivitou, je to zóna z valné části rezidenční a nevyskytuje se zde žádný větší zaměstnavatel. Mnohými lidmi, experty i institucemi je považována za lokalitu, která se již jako sociálně vyloučená dá považovat. (in verb – J. Michal) Po konzultaci s odborníky a lidmi věci znalými, jsem nabyla přesvědčení, že současná situace čtvrti je právě v té hraniční fázi, takovou lokalitou se stát. V poslední době je vidět zřetelná snaha státních i nestátních institucí problémovou lokalitu řešit a předcházet tak dalším potížím, se kterými se místní obyvatelé potýkají. Je ale otázkou, nakolik jsou dosavadní aktivity dostatečné a zda pokrývají nejpalčivější problémy tohoto místa a jeho obyvatel.

Mojžíř a sousední východní část Neštěmic představují jeden z menších sídlištních celků v Ústí nad Labem. Zónu lze rozdělit na dva dílčí obytné celky: sídliště Mojžíř a sídliště Neštěmice. Jednotlivé bytové domy sídliště jsou panelové, v zóně nebo jejím okolí se nacházejí objekty občanské vybavenosti a několik lokalit se zástavbou rodinných domků a zelenými plochami. Pod město Ústí nad Labem patří obec Mojžíř od roku 1986. Důvod sloučení byl prostý, a to dosažení stotisícové hranice v počtu obyvatel města Ústí. (Archiv města Ústí nad Labem, 1994)

1

Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/203287-na-socialnich-davkach-parazituji-spekulanti-alichvari/ 2 Odhad Martina Šimáčka z Agentury pro sociální začleňování

16

Diplomová práce


Pro obyvatele zóny obecně platí, že v rámci města Ústí nad Labem bez ohledu na etnicitu, jde o všeobecně vnímanou skupinu sociálně slabých obyvatel, tedy osob s nízkým socio-ekonomicko-kulturním kapitálem, kteří se postupně dostávají do situace sociálního vyloučení nebo jsou tímto vyloučením ohroženi a ze zóny se reálně stává vyloučená lokalita. Čtvrť Mojžíř postupem času získala pověst jakéhosi „špatného a nežádoucího místa k bydlení“, ze kterého, pokud to jen trochu jde, je nejlepší se odstěhovat. (in verb – místní obyvatelé) Ceny bytů jsou zde jedny z nejnižších ve městě, tudíž jsou dostupné pro právě ekonomicky méně majetné osoby, jejichž počet zde stále roste. (Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit, 2009)

Foto 1: Pohled na sídliště Mojžíř

Zdroj: autorka

Sociálně vyloučená komunita v zóně zahrnuje převážně romské obyvatelstvo doplněné menším počtem sociálně slabých až vyloučených obyvatel jiné (převážně české) národnosti. Skupina romských obyvatel čtvrti se do značné míry kryje se skupinou sociálně slabých až vyloučených – žije zde ovšem samozřejmě i mnoho Romů a romských rodin, které naprosto není možné zařadit mezi sociálně slabé, stejně jako je

17

Diplomová práce


mezi sociálně slabými v této čtvrti celá řada občanů jiných národností. (in verb – J. Kostelecký)

Romové se do Ústí nad Labem začali stěhovat hned po skončení druhé světové války. K výraznému nárůstu počtu romského obyvatelstva a také k jeho koncentraci v několika ústeckých čtvrtích vč. Mojžíře došlo především v sedmdesátých letech, kdy započala na Slovensku likvidace romských osad, jejímž důsledkem byla masová migrace Romů ze Slovenska do Čech. Romy lze prakticky v celém Ústí nad Labem, tedy i v Mojžíři jednoznačně rozdělit na starousedlíky (kteří přicházeli hlavně z Košic a okolí) a novousedlíky. ( Závěrečná zpráva projektu „identifikace potřeb obyvatel sociálně vyloučených romských…, 2006)

Stěhování osob do nově vzniklého sídliště v Mojžíři započalo v srpnu roku 1986, i přesto, že ještě zdaleka nebylo dokončeno. „Zde jsou převážně byty komunální, určené pro lidi z Ústí, kteří se musí vystěhovat, neboť domy, kde dosud bydleli, jsou určené v likvidaci. Jedná se o vykrytí požadavků pro výstavbu kotlů teplárny v Trmicích – 75 bytů, budované silnice tzv. malý obchvat a dálnice D8 v Koštově, dále pak vykrytí bytů pro výstavbu druhé části Fučíkovy třídy v Ústí nad Labem. Struktura obyvatel v Mojžíři se proti dosavadnímu stavu podstatně změní, a to tím, že do nových bytů se nastěhovalo dost cikánských rodin. Tento stav si vyžádá určitě zvýšenou pozornost všech orgánů v územním obvodě.“ (Kronika obce Neštěmice, 1945 - 1990) O roce 1986 se v Kronice obce Mojžíř doslova píše: „Rok 1986 není obdobím událostí původní obce, protože výstavba sídliště bez minulosti zakončila dějiny této pěkné obce, která se každému svou polohou, výstavbou a krajinou zalíbila….Život v obci se oproti loňskému roku mnoho nezměnil, nedošlo ještě ke konsolidaci přátelských vztahů, které by měly vliv na atraktivní soužití.“ (Kronika obce Mojžíř, 1945 – 1990)

Následně v roce 1987 byly předány k užívání další byty, a to v domech číslo 187 – 192 a do provozu byla předána mateřská školka pro 120 dětí. Tento rok nebyl dle údajů z Archivu města Ústí rokem pohody….“Nedošlo ke splynutí starých a nových obyvatel. Lidé se jen těžko poznávali navzájem. Nebylo také, kde se sblížit.“ (Nutno podotknout, že tato výtka je aktuální i v současnosti) „ Nebyly ještě dokončeny společenské prostory, snad nebylo ani dost času. Snad tu byl problém mezi vyrovnáváním se poměrů mezi občany bílé a tmavé pleti. Lidé žili jen pro sebe a 18

Diplomová práce


problémy druhého jim byli cizí. Mnohým vadilo, že v pracovní době byli odpoledne na zastávkách autobusu občané v nejlepších letech, dost hluční, ba až někdy výstředně oblečení lidé, kteří měli již dávno „píchat“ na svých pracovištích, Nebyli to lidé nemocní, invalidé, nebo směnaři. Ve velkém městě se to dá přehlídnout, ale u nás nad tím lidé kroutili hlavami. To však musí srovnat čas…„ (Kronika obce Mojžíř, 1945 – 1990) Již v následujícím roce je možné v zápisu ze zasedání pléna národního výboru 5 – Neštěmice vyčíst, že zjišťují:…“Zásadní problémy a nedostatky v oblastech porušování občanského soužití, vlivu nepřizpůsobivých osob a valné části cikánského obyvatelstva,…“ a k tomuto ukládají v bodě druhém II. – Péče o nepřizpůsobivé občany a cikánské obyvatelstvo: „Společným postupem obv. odd. VB a Obvodního národního výboru omezit pobyt nehlášených osob cikánského původu v obvodu. K tomu zpracovat do 30. 6. 1989 společné opatření.“ (tamtéž)

Dle pana Kaisera, ředitele Ústeckého archivu, příliv romského obyvatelstva v případě Mojžíře vznikl částečně přidělováním náhradního bydlení pro obyvatele stovek demolovaných obytných domů městského centra (ulice Fučíkova, Moskevská apod.) a následným

lavinovým

efektem

(postupným

přistěhováním

příbuzných

"nepřizpůsobivých" a následným vystěhováním "přizpůsobivých" nájemníků kvůli zhoršování podmínek bydlení v dané lokalitě). (in verb, V. Kaiser, 25.2. 2012)

Za velký současný problém romských obyvatel jsou považovány drogy a zadluženost. (Drugout, výroční zpráva 2011) Podle odhadu terénních pracovníků KCentra je ve věkové skupině 17 – 35 let z pravidelných uživatelů drog přes 60 procent registrovaných klientů-Romů; z toho nejméně polovina konzumuje tzv. tvrdé drogy, jako jsou pervitin či heroin. Problém zadluženosti rodin na sídlišti pomáhá řešit organizace Člověk v tísni, vyžaduje k tomu ale naprosté spolupodílení se konkrétních osob, kterých se tato potíž týká, jejich vlastní invenci a návrhy na realizaci konkrétních opatření na vyřešení jejich situace.

Sociálně vyloučení Romové jsou většinou nezaměstnaní, odhadem se nezaměstnanost romských obyvatel v lokalitě pohybuje mezi 60 až 80 %. Ti, kdo už práci najdou, pracují často „načerno“ na stavbách, silnicích apod. a bez adekvátní odměny. Jak bylo ukázáno v jiných studiích (Steiner, 2004), pracovat se jim často 19

Diplomová práce


nevyplatí: rodiny žijí ze sociálních dávek a pokud by například otec rodiny začal pracovat, příjem rodiny by se podstatně nezvýšil.

1.

Vymezení výzkumného problému Při vymezení výzkumného problému vycházím především z problematiky

sociálně vyloučených lokalit a obyvatel, kteří na takových místech z nějakého důvodu žijí, ať už dobrovolně, či proto, že jednoduše nemají za vzniklých sociálních a ekonomických podmínek jinou možnost. Zároveň se zaměřuji na situaci jedné konkrétní lokality, jejíž stav lze v současné době označit za krajní, krizový, ale zatím snad ještě řešitelný. Sociálně vyloučené lokality nevznikají samovolně, ale vyskytují se spíše v krajích více zatížených sociálními a strukturálními problémy, jako je např. Ústecký kraj, který je mimo jiné na první pozici v počtu takových lokalit na svém území v rámci České republiky.

Multidimenzionalita problému sociálně vyloučené lokality je patrná z množství aktérů, které se tímto problémem zabývají, nebo kterých se tento problém dotýká. Množství odborných studií na toto téma se zabývají problémem sociálně vyloučených lokalit a zabránění vzniku dalších nejen z pohledu osob, které na takových místech žijí, ale různých opatření prevence či řešení této záležitosti, viz. např. Benschová 2011, Silver 2003.

Navzdory snaze EU spojit různé tradice v pojetí sociální exkluze, existují minimálně tři základní způsoby, jak je možné k ní přistupovat. (Levitas, 1998) Ta rozlišila takzvaný moralistický diskurz, sociálně-integrující diskurz a redistributivní diskurz, v nichž je možné nalézt odlišné představy jak o původu sociálního vyloučení, tak o jeho možných cestách nápravy. Pro moralistický diskurz je ústředním konceptem kultura, protože hovoří o existenci specifické (sub)kultury vyloučených, která se rozvíjí na základě příliš štědrého sociálního státu a projevuje se závislostí na něm. Sociálněintegrativní diskurz zase pracuje s nezaměstnaností jako hlavní příčinou vyloučení a o řešení dané situace usiluje prostřednictvím začlenění se do pracovního trhu. A konečně redistributivní diskurz chápající exkluzi jako důsledek chudoby, proto prosazuje zejména dávky sociálního zabezpečení jakožto prostředek řešení sociálního vyloučení.

20

Diplomová práce


Exkluze je relativní, protože vždy vypovídá o jisté společnosti v konkrétním čase. Multidimenzionální charakter uznává, že se sociální vylučování odehrává ve škále společenských procesů, tedy na úrovních ekonomické, sociální a kulturní, politické, symbolické a také prostorové. Takové rozdělení je ovšem výslovně analytické, protože realita sociální exkluze představuje střet nejrůznějších faktorů podílejících se na sociálním vylučování (Littlewood, Herkommer 2000: 15 - 16).

Problémy spojené se životem v takovéto lokalitě nevznikají odděleně a dotýkají se více oblastí života jejího obyvatelstva. Negativní dopady mohou působit nejen na samotné rodiny zde žijící, ale i na širokou veřejnost. Lidé jsou zde z velké části nezaměstnaní, pobírající různé dávky sociální podpory a pomoci, a tím pádem odčerpávají nemalé částky ze státního rozpočtu, což se přeneseně dotýká všech, kteří svými odvody přispívají do státního rozpočtu. A tím, že jsou zdejší lidé nezaměstnaní, neodvádí žádné daně z příjmů a stát tím mimo jiné také přichází o část výnosů. (Greenberg; Heintz, 1994). „Z pohledu samotného nezaměstnaného obyvatele se jedná nejen o ztrátu příjmu, ale především o ztrátu sociálního statusu. Změny mohou nastat i ve vztazích s jeho okolím a celkové vnímání jeho rodiny i ke zhoršení vztahů uvnitř.“ (Mareš 2002:78) Rodina hraje velmi důležitou roli v rámci socializace a předávání vzorců chování. Dítě vyrůstající v sociálně vyloučeném prostředí, na pokraji nouze a označené nálepkou toho, co žije v té „nikým nevyhledávané čtvrti“, se může cítit handicapované a je otázkou, jakým způsobem se s tím v budoucnu dokáže vyrovnat. Chybí zde jakési vzory životního úspěchu a hodnot, které by se děti učily vnímat jako důležité pro život. (Sirovátka, 1997)

Přítomnost takovéto lokality na území města nepůsobí dobrý dojmem jak v rámci České republiky, ale i v souvislosti s unijní politikou, která se na řešení problematiky sociálního vyloučení všeobecně spolupodílí a v rámci Evropských sociálních fondů (ESF) přispívá nemalými částkami na projekty podporující sociální integraci.

Podstata celého problému má jistě hlubší kořeny, nevznikl během krátké chvíle, má širší souvislosti a jistý sled událostí, které k současné situaci vedly či přispěly. Město Ústí nad Labem se s přílivem a zvýšenou koncentrací osob romské národnosti 21

Diplomová práce


potýká již řadu let. Tento značný příliv romského obyvatelstva započal již v roce 1945 a velkou měrou tak ovlivnil demografickou strukturu celého města. „1. lednu 1980 žilo na území města 507 rodin romského původu. Z toho 1 504 dospělých osob a 1 184 dětí do 15 let. Celkem 2 688 osob romského původu. Stav tohoto obyvatelstva byl a je dosud velice pohyblivý. Každá rodina trvale přihlášená na sebe vázala řadu rodin, které se vůbec nepřihlásily k trvalému, ani k přechodnému pobytu. Národní výbor nebyl vůbec schopen s ohledem na platná ustanovení zákonů o evidenci obyvatelstva zabránit trvalému přílivu romského obyvatelstva. Z výše uvedených 507 rodin v r. 1980 jich bylo 152 v trvalé péči odboru sociální věcí a zdravotnictví MěNV. Jednalo se vesměs o rodiny s malými důchody, o rodiny s více dětmi (z 1 184 dětí navštěvovalo 277 dětí ZDŠ a 271 dětí zvláštní školy) a o rodiny, kde byl otec nebo matka ve výkonu trestu, a tudíž zbylá část rodiny se mnohdy ocitla bez prostředků.“ 3 „ Nejhorší devastace regionu nastala v období po roce 1968. V rámci migrační politiky prosazované státem se západní část Severočeského kraje stávala sběrnou oblastí Rómů vyháněných z Východoslovenského kraje. V polovině 80. let dokonce komunistické orgány administrativně zabraňovaly migraci občanů z "pánevních" okresů do jiných oblastí státu.“ 4

Bez ohledu na demografickou strukturu, trpí město Ústí nad Labem jednou z největších nezaměstnaností v republice. V současné době je tato míra 13,19 %.

5

Podstatou města Ústí vždy byla jeho průmyslovost a tím pádem byla převážná část pracovních míst vázána na toto odvětví. „V 80. letech se dá konstatovat, že přes 46 % všech pracovních příležitostí v ústeckém průmyslu bylo zaměřeno na výrobu, probíhající na bázi chemické technologie. Kromě toho se stala chemická technologie vlastní 86 % pracovních příležitostí v potravinářském průmyslu, 51 % v průmyslu těžby a zpracování hnědého uhlí (tlaková plynárna). Chemie tedy patřila k rozhodujícím činitelům v průmyslové struktuře Ústecka. Druhým důležitým činitelem bylo strojírenství.“6 Velká část této průmyslové výroby je dnes ukončena, či přestavěna na jiné výkonnější systémy výroby, při kterých již není v takové míře zapotřebí manuální pracovní síla. Lidé s nízkou či dokonce žádnou kvalifikací jsou tedy méně žádáni a jen velmi těžko hledají pracovní uplatnění, navíc s „handicapem“ dnešní doby, svou romskou příslušností. 3

Dostupné z: http://www.usti-nl.cz/dejiny/1945-95/ul-8-58.htm Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450018&id_org=450018&id=850435&p1=92906 5 Údaj je datován k 1. 11. 2012 6 Dostupné z: http://www.usti-nl.cz/dejiny/1945-95/ul-8-73.htm 4

22

Diplomová práce


Město Ústí nad Labem ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a s využitím dotačních programů ze Strukturálních fondů Evropské unie započalo dosti obsáhlý projekt nazvaný Integrovaný plán rozvoje města (IPRM).

7

Jedná se o

strategický dokument města, který obsahuje soubor cílově zaměřených projektů, které jsou realizovány na konkrétním území města. Je zaměřen na řešení problémů rozvojových oblastí města a využívá k tomuto podporu ze strukturálních fondů v programovacím období 2007- 2013.

Na řízení celého IPRM se podílí několik

subjektů, které mezi sebou mají rozdělené jednotlivé výkonné, schvalovací a jiné kompetence. Manažerem IPRM Neštěmice - sídliště Mojžíř je vedoucí odboru strategického rozvoje Magistrátu města Ústí nad Labem, Ing. František Podrápský, který mimo jiné koordinuje zajištění přípravy, zpracování a realizace IPRM a dohlíží na plnění harmonogramu a finančního plánu. K projednávání a výběru dílčích projektů k realizaci v rámci IPRM byl ustaven radou města 27.3.2008 řídící výbor. Mezi jeho jinými neméně důležitými pravomoci je také fakt, že schvaluje seznam vyhodnocených projektů individuálních žadatelů a doporučuje je ke schválení radě města. Jako další byly vytvořeny pracovní skupiny, jejichž pracovní náplní je především generování a příprava projektových záměrů a zpracování kvalifikovaných odborných doporučení, která tvoří podklad pro rozhodování řídicího výboru. Řídicím orgánem celého plánu rozvoje je MMR8 ČR, které funguje nezávisle na Statutárním městě Ústí nad Labem. Rozhodnutí řídicího orgánu jsou závazná pro řídicí výbor. Kromě toho má řídicí orgán také roli poradce, tzn. že vydává doporučení pro přípravu, realizaci i monitoring IPRM.

Celý plán IPRM je složen z více částí, podstatné ale je, že jednou z lokalit, na kterou se soustředí, je i ústecká čtvrť – Neštěmice – Sídliště Mojžíř. Převážná část dotací je využita na zvelebení a rekonstrukci infrastruktury, jako jsou například chodníky a nová parkovací místa. Menší část plyne do rekonstrukcí obytných domů, tato částka je však bohužel velmi ponížena a dotace je využita jen z malé části. Tento fakt je objasněn dále v práci. Snad nejpotřebnější investice, a to investice „do lidí“ a do programů a projektů, které by jim mohly být nápomocny v lepším zapojení a zkvalitnění jejich života, jsou od celého IPRM odděleny a o dotace mohou jednotlivé organizace 7

Dostupné z: http://www.usti-nad-labem.cz/cz/zivot-mesta/integrovany-plan-rozvoje-mesta/iprm-nestemice-mojzir/

23

Diplomová práce


žádat formální cestou, vypsáním a následným případným schválením projektu městem. Je nutné zde podotknout, že IPRM má i jisté nedostatky, na které je v práci také poukázáno. Důležité je zamyslet se nad tím, jakou míru zodpovědnosti má za současný stav lokality stát, město a jeho příslušné orgány a jakou měrou se na stávající situaci podílí samotní obyvatelé sídliště Mojžíř. Ze strany města, potažmo ústeckého kraje byly v současné době vyvinuty aktivity směřované na podporu této obce, hrazené převážně z fondů ESF. Je ale otázkou, nakolik je tato snaha úspěšná v podpoře sociálního znouvuzačlenění místních lidí. Zatím se celá situace jeví spíše jako potřebná revitalizace panelového sídliště. Sociální situace jeho obyvatel je dále řešena jen minimálně, ne-li vůbec.

1.1

Strom příčin, problémů a jejich sociálních důsledků pro lokalitu „Strom problémů je v podstatě diagramem příčin, tj. faktorů, které způsobují

určitý problém, a důsledků. Stejně jako každý strom má strom problémů kmen, kořeny a větve.“ (Veselý 2009: 208) Vznik sociálně vyloučené lokality představuje závažný problém, nesoucí rizika nejen pro obyvatele takého místa, ale přeneseně pro celou společnost. Toto grafické znázornění velmi pomáhá zorientovat se v základních příčinách vzniku sociálně vyloučené lokality, jejich souvislostech a důsledcích pro jednotlivce, jejich rodiny i společnost. Je potřeba říci, že příčiny i důsledky popsané ve stromu problému jsou vzájemně propojené a jejich znázornění může působit jako výrazné zjednodušení celého problému.

Na základě mých poznatků a zjištění se zdá být jádrem problému velmi vysoká nezaměstnanost obyvatel zdejšího sídliště, spojená s, pro dnešní dobu, nedostatečným vzděláním a kvalifikací. Místní lidé jsou ve velké míře závislí na sociálních dávkách, tudíž jsou jejich příjmy minimální a jejich možnosti ke změně bydlení a života také. Jak z rozhovorů s nimi vyplynulo, ne vždy tomu tak ale bylo. V době minulé, před rokem

8

MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

24

Diplomová práce


1989, většina z nich práci měla a byli tak soběstační. Do Mojžíře se stěhovali s vidinou lepšího, nového bydlení, většinou dobrovolně. 9 Tento problém je dále podpořen nedostatečně vyvíjenými aktivitami ze strany města, které se sice snaží řešit vzniklé potíže, ale nejsou zacílené na podstatu jejich vzniku. Místní problémy se snaží řešit převážně prostřednictvím neziskové organizace Člověk v tísni. Navíc má tato spolupráce značné trhliny, spočívající v neochotě neštěmické radnice podílet se na podpůrných programech a aktivitách. V souvislosti s cenami bytů v Ústí nad Labem se na sídlišti Mojžíř koncentrují lidé sociálně slabí, s dluhy a nezaměstnaní, z velké většiny romské národnosti, kteří by na bydlení v jiné části města nedosáhli. Celkovou situaci v lokalitě ještě podporuje smýšlením většinové společnosti o Romech a jejich zneuznání majoritou. Toto následně vede k stavu, ve kterém se sídliště Mojžíř jeví jako sociálně vyloučená lokalita, jejíž obyvatelé mohou pociťovat jak sociální, tak prostorou exkluzi. Ta může mít negativní dopad na jedince i jeho rodinu a spolu s dalšími podněty může způsobovat snížený sociální statut obyvatel. Jako důsledek koncentrace osob žijících ve špatných podmínkách je možné považovat i zvýšenou kriminální činnost v lokalitě.

9

Viz. strana 92 této práce

25

Diplomová práce


DŮSLEDKY Drogy

Prostituce

Představy a stereotyp. smýšlení o obyvatelích

Vandalismus

Negativní dopad na rodinu

Krádeže, vloupání

Zvýšená kriminalita

Snížení sociálního statusu

Prostorová segregace

Negativní dopad na jedince

Zvýšené výdaje na soc. dávky

Sociální exkluze lidí

SOCIÁLNĚ VYLOUČENÁ LOKALITA Mojžíř

Nedostatečná iniciativa institucí při implementaci prosociální politiky

Deficity ve strukturálních reformách

Dlouhodobý nedostatek prac. míst

Lidé s nízkým vzděláním

Rušení ekonomice produkce Velká nezaměstnanost

PŘÍČINY 26

skladba obyvatel

Sociálně slabí lidé

Zneuznání minoritních skupin ze strany většiny

Romské etnikum

Nedostatečná aktivita a neochota MU Neštěmice při spolupráci s organizací Člověk v tísni o.p.s.

Diplomová práce

2.


Cíle práce, hypotézy a výzkumné otázky

2.1

Cíle práce Hlavním cílem mé práce je provést hodnotící analýzu současného vývoje

sociálně vyloučené lokality Mojžíř (součást města Ústí nad labem) za situace, kdy zde jsou implementovány programy směřující k podpoře existujících sociálních problémů a posoudit, zda jsou tyto aktivity dostatečné v pomoci řešení sociální situace místních obyvatel.

2.2

Hypotézy

• Dosavadní programové intervence v rámci Evropských strukturálních fondů nejsou dostatečné k zamezení dalšího zhoršování sociálně vyloučené skupiny Romů. • Spolupráce městského úřadu v Neštěmicích s organizací Člověk v tísni při řešení situace na sídlišti Mojžíř je nedostatečná.

• Situace místních lidí je velmi nepříznivá a je spojená především s jejich nezaměstnaností a dluhy.

2.3

Výzkumné otázky

• Jaká je míra občanské participace obyvatel Mojžíře podílet se na řešení existujících sociálních problémů? • Jakou roli sehrávají neziskové organizace (Člověk v tísni, o.p.s) při řešení sociální situace zdejších obyvatel?

27

Diplomová práce


• Jak vnímají děti a mládež čtvrť, ve které žijí, podmínky pro svůj vlastní rozvoj (vzdělání, mimoškolní zájmové aktivity, sport, existenci problémů jako jsou drogové závislosti a z nich vyplývající sociální důsledky? • Jaký dopad mají současné podpůrné aktivity lokality na sociální situaci místních lidí? • Jaké jsou nejčastější potíže a problémy místních obyvatel?

3. 3.1

Teoretická východiska Sociální vyloučení Jako hlavní teoretické východisko situační analýzy této lokality jsem zvolila

koncept sociálního vyloučení. Tento koncept se během 90. let 20. století stal jedním z ideových základů sociální politiky Evropské unie ( Atkinson, 2000) a následně také sociální politiky v České republice. (Mareš, 2007) Přestože má vůči tomuto přístupu mnoho lidí odborných i politických výhrad (Keller, 2010), má tento koncept nezpochybnitelnou výhodu, a to tu, že se v současné době jedná o celkem jednoduchý způsob, jak porozumět situací lidí, kteří se v důsledku působení sociálních, ekonomických a politických příčin ocitnou na pomyslném dnu naší společnosti.

V současné době se ke konceptualizaci sociálního vyloučení přikláníme spíše v dynamickém pojetí. V tomto ohledu sehrála v rozvoji tohoto konceptu svou roli především společenská transformace v oblasti strukturálních změn na trhu práce v osmdesátých letech, jež vyústily růstem dlouhodobé nezaměstnanosti, prohloubením nestability rodin, zvyšováním počtů lidí bez domova a v neposlední řadě v zesílení napětí na západoevropských předměstích obývaných především přistěhovalci (Béland 2007). Ve stejné době bylo sociální vyloučení adaptováno také ve Velké Británii a především také na úrovni Evropské unie, kde nahradilo v té době dominující koncept chudoby. Přestože byla tato změna původně pouze politickým aktem,10 sociální exkluze se posléze etablovala jako osobitý pojem zahrnující množství specifických fenoménů, a to včetně chudoby (Bergham 1995: 10 – 16).

28

Diplomová práce


Výhodou tohoto konceptu je, že na jeho základě již několik let v České republice probíhá debata mezi akademickou sférou, rozhodovací sférou a sférou sociální práce. Toto teoretické kritérium velmi úzce souvisí s pojmy sociální inkluze a sociální integrace, tudíž s pojmy, ve kterých jsou formulovány cíle evropské, státní i lokální dotační politiky. ( Zákon o sociálních službách, 2006)

V rámci konceptu sociální vyloučení pracujeme s mechanismy, které jsou v literatuře dále rozlišovány na dimenzi prostorovou, symbolickou, ekonomickou, sociální a kulturní (Mareš, 2000). Na základě tohoto vymezení lze sociální vyloučení chápat jako multidimenzionální proces, soubor mechanismů, jehož působením může docházet k tomu, že jsou jednotlivci či celé skupiny osob limitování při čerpání a vytváření společenských zdrojů. Také Hills se svými spolupracovníky definují sociální vyloučení jako stav, při kterémjedinec nemůže participovat na klíčových aktivitách společnosti, které je součástí. (Hills, 2002) Z tohoto pohledu není situační analýza obce pouhým popisem či výčtem statistických dat a popisem lokálních problémů. Mým záměrem je zaměřit se na porozumění jednotlivým faktorů sociálního vyloučení a jejich vzájemným vztahům a souvislostem, a to v kontextu sociální struktury místního společenství.

Také tato definice naznačuje multidimenzionalitu konceptu sociální exkluze. Upozorňuje totiž také na znevýhodňující procesy v rovině aktivit sociálních, ekonomických a politických a zní takto: „znevýhodnění ve vztahu k určitým normám sociálních, ekonomických a politických aktivit jednotlivců, domácností a skupin; znevýhodňující sociální, ekonomické a institucionální procesy a důsledky z nich plynoucí pro jednotlivce, skupiny či komunity“. (Percy-Smith, 2000: 3) Jak je tedy zřejmé, multidimenzionalita konceptu sociální exkluze vyplívá z velkého počtu jejích definicí.

10

pojem chudoba se v této době (80. léta) zdál být neadekvátní situaci v západoevropských zemích

29

Diplomová práce

3.2


Ekonomické vyloučení Ekonomické vyloučení chápeme jako marginalizaci či uzavření přístupu na

primární, ale i na sekundární trh práce, které se v důsledku projevuje nezaměstnaností, potažmo postavením zcela mimo trh práce. (Sirovátka, 2003: 11-34) Projevuje se relativní a v poslední době i absolutní chudobou, předlužením a orientací na sféru šedé ekonomiky. ( Brot, Kintlová, Toušek, 2007) Důležitým faktorem je v tomto případě nejčastěji specifická fyziognomie, kterou většina populace místní lokality má a kterou příslušníci majoritní populace rozeznávají jako romskou. Tuto příslušnost k romské minoritě má většina potencionálních zaměstnavatelů v místě spojenu s negativním obrazem romské populace, který je často podporován i médii prezentací výhradně problémových případů. Tím vším se pak pro místní obyvatelstvo výrazně snižují již tak malé šance na získání řádného zaměstnání.

Určitou formou adaptace na tento stav může být vytváření neoficiálních ekonomických struktur, díky nimž jsou do jisté míry na majoritní populaci nezávislí. Tímto mám na mysli například sběr železa a vzácných kovů, který je zde častým jevem i díky přítomnosti ne příliš vzdálené výkupně kovů. Bohužel však stále častěji, předpokládám, že z nedostatku volných zdrojů těchto surovin dochází k jejich krádežím. Určitá míra segregace na základě ekonomického statusu je přirozeným důsledkem nerovnosti ve společnosti. Avšak v případě, že segregace probíhá na základě připsaných charakteristik etnicity, národnosti, rasy či náboženství, pak již lze hovořit přímo o diskriminaci.

3.3

Prostorové vyloučení Prostorové vyloučení je možné chápat jako nedobrovolnou segregaci, resp.

nucené shlukování určité skupiny osob ve vymezeném prostoru (Marcuse, 2005) na základě sociálního statutu nebo připsané národnostní, či etnické skupiny. Ke vzniku sociálního, prostorového vyloučení může dojít i méně atraktivních lokalitách, ve kterých ale původně lidé žili poměrně dobrovolně, což je i příklad situace v lokalitě Mojžíř, která dříve byla periferní obcí, jejíž ráz narušila až výstavba sídliště v pol. 80 let dvacátého století (wikipedie, historie obce Mojžíř) a následný příliv osob jinde nežádoucích. Obec Mojžíř je rozdělena na starou rezidenční část, obývanou

30

Diplomová práce


starousedlíky a část novou, tvořenou panelovým sídlištěm a v podobném rázu vystavěnou základní a mateřskou školou, potravinami a „kulturním střediskem“. Prostorová segregace se dle mého zjištění týká pouze sídliště a jeho blízkého okolí.

3.4

Sociální vyloučení (v užším slova smyslu) Sociální vyloučení v užším slova smyslu brání lidem sdílet určité sociální

statusy či sociální instituce a participovat na sociálních, ekonomických, politických a kulturních systémech, které podmiňují sociální integraci jedince do společnosti a na společenských aktivitách, popřípadě představuje určitou formu jejich sociální izolace. A to jak na makrosociální úrovni, tak i v mikrostrukturální rovině v komunitách, tzn., že sledujeme vztahy mezi obyvateli lokality a ostatními obyvateli města. Důraz je kladen na faktory případného napětí, tak jako i na pozitivní sociální vazby, které sociálně vyloučení jedinci se svým okolím navazují. Analýzu sociální exkluze provádí také Robert Castel, který konstatuje, že soustředit se pouze na průběžný stav vyloučení znamená omezovat se jen na snahu zalátovat pár děr v sociálním tkanivu, aniž by se uvažovalo, kdo je vlastně trhá. A lepší je dle něj říkat lidem na samém okraji společnosti „poražení“, než vyloučení. Byli totiž poraženi v bitvě za vyšší ekonomickou účinnost. (Castel - in Keller, 2011) V rámci sociálního vyloučení můžeme hovořit i o tzv. kulturním vyloučení – vyloučení z participace na kulturním dění společnosti. (Brož, Kintlová, Toušek, 2007)

3.5

Kulturní vyloučení Kulturním vyloučením rozumíme omezený přístup či dokonce vyloučení ze vzdělání,

omezený přístup ke znalostem a informacím, což má za následek odlišnou povahu a skladbu kulturního kapitálu marginalizovaných osob, který není v kontextu celkové společnosti pozitivně ceněn a neumožňuje jim ani sdílet kulturní kapitál a vzdělanostní hodnoty. V konkrétní rovině se projevuje zejména reprodukcí vzdělanostních nerovností a absencí vzdělanostních aspirací.

Džambazovič s Juráskovou (2002) poukazují na to, že jedním z hlavních indikátorů kulturního vyloučení je vyloučení z přístupu ke vzdělání, které má za konečný důsledek nízkou úroveň dosaženého vzdělání. Vzdělanostní úroveň v prostředí

31

Diplomová práce


sociálně vyloučených romských lokalit je velmi nízká a získávání vzdělávání zde nepatří mezi preferované strategie. Nedá se říci, že místní populace by neměla možnosti vzdělávat se. Základní škola je necelých sto metrů od posledního domu na panelovém sídlišti, druhá základní a třetí speciální škola jsou v Neštěmicích, co jsou cca dva kilometry a dvě zastávky místní trolejbusovou linkou.

Nedokončené vzdělání romských žáků v českém školském systému, nízká kvalifikace a nevybudované pracovní návyky, posléze spojené s neúspěchem na trhu práce, přispívají k neustálému prohlubování sociálního vyloučení. (Gabal, 2006) Mnoho lidí sdílí názor, že vzdělání pro Romy nepředstavuje hodnotu. Šimíková (2004) však upozorňuje, že „k tomu, aby se hodnota stala hodnotou, je nutná její reprodukce v daném sociálním prostoru“. To znamená, že je-li v lokalitě velké zastoupení lidí s nízkým vzděláním, dlouhodobě bez zaměstnání a chybí zde pozitivní vzory, totiž osoby se vzděláním či osoby vykonávající kvalifikovaná zaměstnání, nemůžeme očekávat, že se vzdělání stane pro tyto obyvatele ze dne na den preferovanou hodnotou a jejich životní strategie se změní.

3.6

Symbolické vyloučení Zjednodušeně lze říci, že teorie lidského kapitálu je založená „na myšlence, že

výška příjmu jednotlivce se odvíjí výhradně od jeho schopností a dovedností, a ty zase od výše dosaženého vzdělání“ (Veselý 2006: 11). Vychází z analogii mezi investicemi do fyzického a lidského kapitálu a na myšlence, že produktivitu lze zvyšovat nejen investicemi do strojů, budov apod., ale také investicemi do vzdělávání lidí. Ekonomové vidí v procesu učení investici, při které je vzdělání lidským kapitálem, do něhož byly investovány finance. A člověk při takovéto „investici“ počítá s návratností, jelikož mu vzdělání může dopomoci k lepšímu pracovnímu místu a tím i k vyššímu finančnímu ohodnocení (Brožová, 2003).

Lidé s nízkým vzděláním mají ztíženou situaci na trhu práce. Při současném stavu trhu práce, kdy nabídka pracovní síly často převyšuje poptávku po ní, jsou tito lidé svou nízkou kvalifikací znevýhodněni (např. Brožová, 2003; Kuchař, 2007).

32

Diplomová práce


Lidský kapitál, jeho získávání či zvýšení, je ovlivněno více faktory, než jen samotným jedincem. Veselý (2006) uvádí, že se termín teorie lidského kapitálu v dnešní podobě překrývá s konceptem potenciálu lidského. Potůček lidský potenciál definuje jako: „soustavu dispozic a sklonů člověka (a k existenci ve vztazích), které rozvíjejí jak lidské bytostné síly, tak zároveň společnost… lidský potenciál je však zároveň výsledkem životních činnosti (a vztahů) lidí, protože teprve v činném uplatnění (a ve vztazích) se mohou tyto dispozice a sklony vyvíjet“ (Potůček, 1999:21). Z výše uvedeného vyplývá, že se teorie lidského a sociálního kapitálu do značné míry prolínají.

3.7

Teorie – přerozdělování nebo uznání? Teorií přerozdělování nebo uznání se mezi jinými zabývá také Fraserová. Na

počátku své analýzy vztahu přerozdělování (redistribution) a uznání (recognition) vymezuje

filosofické

zdroje

těchto

pojmů.

Zatímco

přerozdělování

pochází

z individualismu tradičního liberalismu, modifikovaného od sedmdesátých let 20. století ve směru egalitarismu distributivní spravedlnosti, pojem uznání má zdroj v Hegelově filosofii. V její tradici označuje ideální reciproční vztah mezi subjekty, v němž každý nahlíží druhého jako sobě rovného a zároveň jako od sebe odděleného. V tomto smyslu se „člověk stává individuálním subjektem jen tím, že uznává druhý subjekt a že je tímto druhým subjektem uznáván“, z čehož dále vyplývá, že „sociální vztahy předchází individuím.“ (Fraserová, Honeth, 2004: 25-26) Fraserové kritika teorií distributivní spravedlnosti se sestává ze dvou argumentů. První tvrdí, že teorie distributivní spravedlnosti se zaměřují výhradně na ekonomické respektive materiální nerovnosti, čímž nejen, že opomíjí problematiku uznání, ale co víc, v čemž spočívá druhý argument, ani nejsou schopny jejího adekvátního pojmutí. Uznání a redistribuci nechápe jako vzájemně se vylučující alternativy, naopak se snaží nalézt takový model, který by umožnil koexistenci obou. Adekvátní pojímání spravedlnosti vyžaduje využití obou konceptů, protože ani jeden z nich sám o sobě není dostačující. Uznání a redistribuci nechápe jako vzájemně se vylučující alternativy, naopak snaží se nalézt takový model, který by umožnil koexistenci obou, neboť adekvátní pojímání spravedlnosti vyžaduje využití obou konceptů, protože ani jeden z nich sám o sobě není dostačující.

33

Diplomová práce


Fraserová zavádí pojem dvoudimenzionálně znevýhodněná uskupení (bivalent collectivity), která jsou poškozena nejen nespravedlivou ekonomickou distribucí, ale rovněž vyloučena (z)neuznáním. Uvádí „dvoudimenzionálně znevýhodněná uskupení zakoušejí jak nerovnoměrná rozdělování, tak i zneuznání, a to ve formách, v nichž žádný z obou druhů nespravedlnosti není nepřímým účinkem druhé, nýbrž v níž jsou oba druhy primární a stejně původní.“(Fraserová, Honeth: 39) Na tomto konceptu ukazuje nejen vnitřní provázanost distribuce a uznání, ale současně i jejich vzájemnou neredukovatelnost. V takovém případě, podle ní, „nestačí ani sama politika přerozdělování, ani sama politika uznání. Dvojdimenzionálně znevýhodněná uskupení potřebují obojí.“ (tamtéž) Zneuznání podle Fraserové probíhá prostřednictvím institucionalizovaných vzorců chování, respektive takového způsobu fungování společenských institucí, které regulují vztahy podle kulturních norem bránících „rovnoprávnosti“ (Fraserová, Honeth: 53), či participační paritě. Protože tedy distributivní teorie spravedlnosti opomíjí otázky uznání a současně teorie uznání nejsou schopny obsáhnout potřebu redistribuce, navrhuje Fraserová dvojdimenzionální teorii spravedlnosti (Fraserová, Honeth: 59), která bude zahrnovat jak distribuci, tak uznání. Domnívá se, že společenské uspořádání a instituce by měly být souzeny dle stupně tzv. participační parity (Fraserová, Honeth: 62), pod kterou rozumí možnost každého dospělého člena společnosti jednat s druhými jako sobě rovnými. Předkládá tedy takový model uznání, který je propojený s problematikou spravedlnosti a sebeurčením individuí skrze sociální interakce. Participační parita předpokládá splnění alespoň dvou podmínek, a sice objektivní předpoklad spravedlivé distribuce a inter(subjektivní) podmínku vzájemného uznání (Fraserová, Honeth: 63). První podmínka zahrnuje požadavky, které jsou zpravidla uplatňovány v rámci teorií distributivní spravedlnosti, a které tedy souvisí s přerozdělováním hmotných statků. Druhá podmínka je určena rovnými příležitostmi, za kterých může každý člen společnosti usilovat o ocenění. Vyžaduje, aby „institucionalizované kulturní vzorce prokazovaly všem participujícím rovný respekt a zaručovaly jim rovnost při získávání společenské

vážnosti.“(tamtéž)

Tohoto

má

být

dosaženo

odstraněním

institucionalizovaných norem, které „znevažují některé skupiny osob a s nimi spojené vlastnosti“, a to tím, že je jim jinakost připisována v přehnané míře, nebo je jim naopak upřena. 34

Diplomová práce


EMPIRICKÁ ČÁST Sociálně vyloučené lokality jsou většinou výsledkem politických rozhodnutí lokálních politik v součinnosti s přirozeným stěhováním i obchodních praktik na trhu nemovitostí spojených s cíleným zadlužováním obyvatel těchto lokalit. Tento výčet platí i pro popisovanou zónu Mojžíř. Skutečná finanční podpora těchto lidí, kterou jim v rámci sociální politiky a mezilidské solidarity garantuje stát, je tedy z velké části odvedena

mimo

své

pole

určení.

V tomto

případě

konkrétně

spekulantům

s nemovitostmi, kteří ve velké míře nakoupili bytové jednotky na sídlišti Mojžíř a nyní je s velkým ziskem pronajímají lidem, jež by jinde kvůli své romské příslušnosti bydlení nenašli a kterým na rozdíl na nájemném přispěje stát formou sociálních dávek (příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení). Sociální situace místních lidí je z valné většiny spojena s jejich dlouhodobou nezaměstnaností, jejíž počátky můžeme hledat již v roce 1989. S pádem komunismu skončila i faktická povinnost být někde zaměstnán pod hrozbou trestného činu příživnictví, tato pracovní povinnost byla ovšem státem garantována, a to pro všechny, bez ohledu na národnost či barvu pleti.

V současné době je primárním motivem města zabrzdit devastaci a degradaci vyloučených lokalit, které se na jeho území nachází. Hlavní aktérem změn by měla být obec a její samospráva, s patřičným využitím regionální politiky a hlavně informací, zkušeností a znalostí neziskových organizací operujících v těchto lokalitách, jejichž práce a aktivity jsou stále dost nedoceněny, konkrétně v případě lokality Mojžíř až znevažovány.

11

Z postoje městského úřadu v Neštěmicích je jasně čitelná neochota a

absence politické vůle ke změnám a participaci podílení se aktivitách či projektech organizace Člověk v tísni, která se v lokalitě čitelně angažuje. Chybí jakýsi celostní přístup k celé problematice sociálního vyloučení. Politika na centrální úrovni se snaží rozpohybovat proces sociálního začleňování a snižování počtu vyloučených lokalit, politika obcí a měst se oproti tomu pokouší spíše stabilizovat a zmírňovat současný stav, v případě obce Mojžíř konkrétně pomocí investic z IPRM programu na revitalizaci infrastruktury sídliště. Obce ke své činnosti potřebují dostatečnou odbornou a koncepční podporu ze strany samosprávného úřadu, která naštěstí v případě krajského úřadu v Ústí 11

viz. volební program SZSP (Strana zdraví, sportu, prosperity), jehož předsedkyní je paní Válková, současná starostka obecního úřadu Neštěmice – Mojžíř, dostupný z: http://www.szsp.cz/

35

Diplomová práce


nad Labem nechybí. Obec má dle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů chránit též veřejný zájem.12 Je ale nutné specifikovat, co je to veřejný zájem. Pokud by to byla vůle většiny, byla by opět v nevýhodě menšina, v tomto případě romská menšina. Na řešení současné kritické situace jsou vynakládány značné finanční prostředky, ať už z fondů EU či rozpočtu kraje a obcí, chybí ale jakási funkční zacílenost programů, která by řešila skutečné problémy skutečných lidí, kteří se v těchto lokalitách pohybují. Jak z dokumentu Strategie EU 2020 vyplývá, jedním z hlavních cílů je i podpora sociálního začlenění, zejména prostřednictvím snižování chudoby, a to snahou snížit počet lidí ohrožených chudobou nebo vyloučením nejméně o 20 milionů. 13 Tento a další cíle Evropské Unie jsou dále předávány do podoby vnitrostátních cílů, což v případě České republiky znamená – zachovat počet osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením na úrovni z roku 2008 (15,3 % celkové populace) a usilovat o snížení jejich počtu o 30 000.14

4.

Dosavadní úroveň implementace podpůrných programů lokality Při mém pátrání po konkrétních opatřeních a realizacích různých projektů a

programů směřovaných k podpoře obyvatelstva lokality Mojžíř jsem došla k poznání, že toho bohužel doposud mnoho uděláno nebylo. Až nyní, v současné době, jsou již v realizaci či se rozjíždí určitá skupina projektů, od malých krátkodobých až po opravdu velké, jako je Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem: lokality Neštěmice – Mojžíř, zkráceně IPRM realizovaný na základě Dohody o zabezpečení realizace Integrovaného plánu rozvoje města mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a statutárním městem Ústí nad Labem.

15

Město chce prostřednictvím IPRM realizovat v lokalitě

Neštěmice – Mojžíř aktivity a opatření vedoucí jak ke zlepšení fyzického stavu obytných budov a prostranství, tak i k zamezení nepříznivým trendům v oblasti sociálního složení obyvatelstva. (Dostálová, Podrábský, Sýkora, Lišková, 2011)

12

Zákon 128/2000 Sb. dostupný z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-(obecnizrizeni).html 13 Dostupné z: http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/targets/index_cs.htm 14 Dostupné z: http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/targets_cs.pdf 15 Dostupné z: http://www.usti-nad-labem.cz/cz/zivot-mesta/integrovany-plan-rozvoje-mesta/iprm-nestemicemojzir/dokumenty.html

36

Diplomová práce


Toto zní idylicky a velmi pozitivně, ovšem realita je trochu jiná. V současnosti je plán rozvoje složen ze dvou, potažmo ze tří velkých částí, jimiž jsou (1) OP1 – veřejná prostranství, (2) OP2 – bytové domy a (3) třetí, od celého plánu oddělený i samostatně spravovaný a financovaný soubor – sociální projekty. Celý integrovaný plán má spoustu pravidel a podmínek plnění a možného čerpání obrovského množství peněz. Jednou ze základních podmínek je poměr čerpatelných financí, a to způsobem 60:40, 60 jednotek pro operační program veřejné prostranství a 40 jednotek pro bytové domy. Tento poměr je nezbytné a nutné dodržet, pokud chce město možnou sumu nabízených financí čerpat. Abychom mluvili v reálných částkách, v případě veřejných prostranství se jedná konkrétně o sumu přesahující 72 milionů korun16, z čehož jsou 85 % dotace EU a 15 % se na financování spolupodílí město Ústí nad Labem. U bytových domů je, respektive bylo možné čerpat částku více než 36 milionů korun, z toho dotace EU jsou 60 % a 40% by měl zaplatit žadatel, v tomto případě tedy bytové družstvo Rozvoj a Sedab – správa domů a bytů.

Bytové družstvo Rozvoj ale tuto atraktivní možnost využití financí z EU na rekonstrukci svého bytového fondu nevyužilo. Jako důvody uvedly to, že nemají zájem o to, aby se někdo zabýval a procházel jejich interní směrnice a dokumenty. (in Verb – K. Lišková) Jako pravděpodobnější důvod ale zaměstnanci odboru rozvoje vidí ten, že syn jednatele družstva vlastní stavební firmu a většina zakázek týkajících se oprav a rekonstrukcí bytů samozřejmě připadá právě jemu. U společenství vlastníků bytových jednotek je problém trochu jiný, ale důležité je, že ani oni tuto velkorysou možnost nevyužili. U velké většiny z nich byl důvod ten, že mezi majiteli bytů je velký počet neplatičů, dlužících nemalé částky. Z toho důvodu nemají dostatečnou bonitu na to, aby jim banky půjčily nutný obnos peněz pro dosažení dotace z EU, jak již bylo řečeno, musí se 40% podílet na celkové částce peněz plynoucích z dotace. Tuto možnost tak využilo pouhých pět společenství vlastníků.

Jelikož tedy nebyl poměr 60:40 dodržen, nemohlo ani město celou nabízenou částku 124 176 470,59 milionu korun na program OP1 – veřejné finance využít. Celé čerpání z programu rozvoje bylo plánováno na roky 2011 až 2014, již nyní je ale předpoklad, že čerpáno bude jen do konce roku 2012. Na zbylou část obnosu dotací již

16

Částka je již městem Ústí nad Labem účelně ponížena, aby byl dodržen poměr 60:40

37

Diplomová práce


město nedosáhne, a to z důvodu již zmíněného, což je neúčast bytového družstva Rozvoj a Sedabu s.r.o. na celém programu. Město Ústí tak muselo svou část možných dotací ponížit, aby tak naplnilo podmínku poměru 60:40. Předpokládaná konečná suma dotace zatím činí 72 000 000 Kč na infrastrukturu a cca 36 000 000 Kč na bytové domy. Poměr 60:40 nevychází přesně, ale je to v rozmezí, které zatím Ministerstvo pro místní rozvoj toleruje.17

Projekt je již v současné době ukončen. Monitorovací indikátory, které byly sledovány, jsou plocha revitalizovaného území a počet regenerovaných bytů. Revitalizovaná plocha byla v rozsahu 19 807,15 m2 a počet bytů 136, čímž byla naplněna plánovaná cílová hodnota. Revitalizací území se rozumí nová parkovací místa a nové vydlážděné chodníky pro chodce.

Třetí část Integrovaného plánu rozvoje jsou již zmiňované sociální projekty, jejichž financování neplyne z fondu IPRM. Jednotlivé organizace se o dotace uchází klasickým způsobem, zpracováním projektu, který předloží příslušnému odboru Magistrátu UL. V současné době je podáno 7 projektů, jejichž hlavními předkladateli jsou místní základní škola a organizace Člověk v tísni, o.p.s.

Stěžejním projektem mojžířské základní školy byl projekt s názvem Rozšíření služeb pro děti se sociokulturním znevýhodněním a specifickými poruchami učení.18 Na tomto projektu se školou spolupracovala i organizace Člověk v tísni

19

,

která má od roku 2010 na sídlišti Mojžíř svou pobočku. Celkové náklady na uskutečnění projektu byly 2 300 000 Kč. Jeho cílem byl rozvoj pedagogických kompetencí pro výuku dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a dětí s SPU se záměrem odstraňovat bariéry bránící rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání. Dále pak zkvalitnění poskytování speciálně pedagogických služeb v oblasti ambulantní nápravy a k zefektivnění práce pedagogických pracovníků s dětmi s SPU v běžných hodinách. Posledním definovaným cílem bylo rozšíření nabídky terénní sociální služby zaměřené na práci s rodinami ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a individuálního doučování

dětí

ze

sociokulturně

znevýhodněného

17

prostředí

prostřednictvím

Informace je potvrzena paní Liškovou z odboru strategického rozvoje Magistrátu Ústí nad Labem Dostupné z: http://www.zsmojzir.cz/downloads/info_projekt.pdf 19 Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravy/centrum-ktere-bude-doucovat-deti-otevreli-na-usteckem-sidlisti 18

38

Diplomová práce


dobrovolníků. (Integrovaný operační program, projektový list)

20

Toto doučování

fungovalo dvojí formou, ve většině případů v domácím prostředí žáka, ve spolupráci s rodinou, pokud to z nějakého důvodu nebylo možné, byly k dispozici prostory bytu, který má organizace Člověk v tísni pronajatý od města. Doučování zaštiťovali dobrovolníci z Univerzity J. E. Purkyně. Na začátku celého projektu škola vytipovala kolem 100 žáků, kteří by doučování nějakého předmětu potřebovali a oslovili jejich rodiče, zda s tímto souhlasí. Pozitivní odezva však byla u pouhých třiceti dětí. Projekt je nyní ukončen. Ptala jsem se, zda bylo dosaženo zřetelného zlepšení konkrétních žáků účastnících se individuálního doučování. Z vyjádření ředitele základní školy v Mojžíři pana Bendlmajera vyplynulo, že mírné zlepšení vidět je, když jsem se ale ptala jednotlivých pedagogů, kteří mají tyto žáky ve třídě, odpovědi se různily, převažovaly ale spíše negativní názory.

Důležité a potřebné projekty se zde realizují, či v blízké době budou realizovat, právě díky obecně prospěšné organizaci Člověk v tísni. Jedním z takových je projekt s názvem Sociální integrace v ústeckém městském obvodě Neštěmice – Mojžíř. Projekt byl již spuštěn, právě v době vzniku pobočky organizace na mojžířském sídlišti, v roce 2010.

Jeho cíly jsou podpora integrace Romů z vyloučených lokalit,

prostřednictvím služeb zlepšení situace cílové skupiny v oblastech bydlení, kvalifikace a vzdělání, zaměstnanosti a zdraví, zvýšení kompetencí osob z cílové skupiny pro úspěšný život ve společnosti. Takto komplexně zní hlavní cíl. V zóně Mojžíř má naplňovat tyto dílčí cíle. 1) Poskytovat terénní sociální práci jako registrovanou sociální službu podle zákona 108/2006 Sb. pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit a lokalit ohrožených sociálním vyloučením v Ústí nad Labem a poskytovat službu nízkoprahového zařízení pro mládež. 2) Poskytovat specifické odborné služby pracovního poradenství a právního poradenství, která jsou zásadní pro zvýšení klíčových kompetencí cílové skupiny. 3) Realizovat aktivity pro mládež zaměřené na vstup na trh práce. 4) Vyjednávat s autoritami a institucemi společný postup proti sociálnímu vyloučení, navrhovat rozvojová a integrační opatření na úrovni města Ústí nad Labem.

20

Dosupné z: http://www.usti-nad-labem.cz/cz/zivot-mesta/integrovany-plan-rozvoje-mesta/iprm-nestemicemojzir/projekty-pod-carou.html

39

Diplomová práce


V praxi toto vše znamená především aktivní terénní práci s vyhledáváním a nabízením pomoci těm, co ji potřebují, nebo podílení se na řešení problémů osob, které sami navštíví pobočku Člověka v tísni na sídlišti. Jako velká bariéra se zatím jeví fakt, že jejich působiště se nachází uprostřed sídliště v přízemním pronajatém bytě, na jehož vchod zrekonstruovaný z bývalého balkonu je ze všech stran vidět. Zřejmě i to je jeden z důvodů zatím nevelké návštěvnosti organizace. Lidé se cítí být stigmatizováni, když je ostatní vidí při vstupu dovnitř a mohou si tak lehce vytvořit úsudek o možných problémech konkrétních obyvatel. V blízkém okolí sídliště se ale nachází dostatečné množství prostor, které nejsou „tak na očích“ a přitom jsou strategicky dobře umístěné. Například i prostory, kde v nynější době sídlí místní služebna Policie ČR, by byly více než vhodné k této činnosti. Pro Policii je i dle jejich vyjádření objekt zbytečně velký, využívá ho pouze z cca jedné třetiny, zbytek budovy je prázdný, nebo slouží jako skladiště.

Dalším negativním jevem vypozorovaným na místním sídlišti je jakási uzavřenost zdejších obyvatel, daná především charakterem stylu bydlení, panelových bytů. (in verb – J. Kostelecký) Lidé jsou zde uzavření, málo mezi sebou komunikují, neřeší spolu navzájem své problémy. Tento fakt je zřetelný hlavně při srovnání podobných osob s podobnými problémy bydlících v další z nežádoucích čtvrtí Ústí, v Předlicích. Zde je naopak stará cihlová zástavba, lidé více žijí a fungují dohromady, spolupodílí se na řešení svých potíží. Toto v Mojžíři chybí, lidé tady žijí více sami pro sebe a své problémy neradi dávají navenek najevo. Další překážkou této širší komunikace je již zmíněná větší migrace osob v rámci celého města Ústí. Mnoho lidí zde žije jen chvíli a své nesnáze často řeší jednoduše přestěhováním se do jiného podnájmu. Fluktuace osob je zde tedy dost velká. 21

Nejčastější potíže lidí, které se lidé z Člověka v tísni pokouší vyřešit, jsou hlavně oddlužení, problémy s bydlením a hledání zaměstnání. Toto poradenství je ale založeno na aktivní spolupráci lidí. Jejich zapojení při řešení problémů je velmi důležité, očekávají se jejich vlastní návrhy možných řešení. Z dostupných materiálů jsem nabyla dojmu, že se na mojžířském sídlišti kromě mnoha dalších nežádoucích jevů nevyskytuje lichva, což je velký problém například ve zmiňovaných Předlicích. 21

Dle odhadu paní Balogové z Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva se týdně do Mojžíře přistěhuje a vystěhuje cca 30 lidí. Tento odhad je založen čistě na terénní práce v lokalitě.

40

Diplomová práce


Pracovníci Člověka v tísni se ale domnívají, že i zde se tento negativní úkaz vyskytuje, jen není tolik viditelný.

Pro maximální využití potenciálu této prospěšné organizace je samozřejmě aktivní spolupráce s dotčenými institucemi a úřady. Jak jsem ale po pohovorech převážně s panem J. Michalem

22

zjistila, tato komunikace často naráží na neochotu a

nechuť cokoli řešit a měnit. Konkrétně se jedná o úřad městského obvodu Neštěmice a jeho úředníky. Návrhy na zlepšení situace v Mojžíři prvoplánově nezavrhují, ale není z jejich strany žádná invence a podnět, jak tyto návrhy využít a podpořit. Z celého jejich postoje lze vyvodit závěr, že by bylo nejlepší, když by vše vymysleli, zaštítili a vykonali zaměstnanci Člověka v tísni. Jejich působení na sídlišti pokládají jako dostatečnou "všeřešící“ možnost zvyšování sociálních služeb na sídlišti.

V rámci Komunitního plánu péče města Ústí nad Labem na období 2010 – 2013 23

má být podpořen vznik nového nízkoprahového zařízení mimo jiné i v Mojžíři. Do

současné doby ale k ničemu podobnému nedošlo.

22

23

Jakub Michal, koordinátor programů sociální integrace Člověka v tísni Dostupný na: http://www.usti-nad-labem.cz/files/4_kpp.pdf

41

Diplomová práce

5.


Metodologie a zdroje dat Výzkumný plán této práce byl orientován na získání relevantních dat z co

nejvíce zdrojů. Tato data byla posuzována jak z perspektivy kvantitativní, založené na registraci „tvrdých“, objektivních dat, tak s ohledem na jejich kvalitativní stránku, která se snaží zohlednit lokální, subjektivní specifika zkoumaných fenoménů.

Techniky sběru dat, které jsem v práci využila, jsou především sekundární analýza dat, rozhovory s experty na danou problematiku, rozhovory s obyvateli lokality Mojžíř, dotazník ke zjištění postoje obyvatel města Ústí nad Labem ke zmiňované čtvrti, dotazník pro žáky druhého stupně místní základní školy ke zjištění jejich vnímání lokality, ve které žijí. Dále jsem pro analýzu lokality vyhodnotila jako vhodnou techniku strom problémů, díky které je možné získat jasný přehled o hlavních problémech tohoto místa. Jako důležitou součást výzkumu jsem provedla institucionální analýzu, která zahrnovala i přehled dosavadních aktivit vyvinutých na podporu lokality Mojžíř.

Využity byly následující datové zdroje:

Český statistický úřad - data ze Sčítání lidu, domů a bytů 1991 a 2001, (Poslední sčítání z roku 2011 bohužel zatím pro tak malou jednotku, jako je obec Mojžíř, zpracováno není. K dispozici by prý mělo být ke konci roku 2012.)

o.p.s. Člověk v tísni - v pobočce organizace Člověk v tísni, která má sídlo v jednom z panelových bytů na sídlišti, jsem absolvovala větší množství rozhovorů s místními pracovníky, i s panem J. Michalem, koordinátorem projektů sociální integrace. Tyto rozhovory pro mne byly jedním z nejpřínosnějších materiálů, z pohledu lepšího pochopení praktického aspektu problémů a potíží místních obyvatel. Mimo jiné jsem jako ukázku jejich práce dostala k dispozici tři kazuistiky osob, které pobočku z osobních důvodů navštívili a chtěli tak jejich intervenci při řešení určitého problému. Díky vzájemné komunikaci jsme došli k závěru, že průzkum mezi místními lidmi bude přínosný nejen pro mou

42

Diplomová práce


práci, ale závěry z něj mohou pomoci i Člověku v tísni. Oplátkou za tato data mi byly poskytnuty jejich statistiky řešených případů.

Základní škola Mojžíř -

na základní škole v Mojžíři jsem se setkala s panem ředitelem

Bendlmajerem, který mi poskytl rozhovor a zodpověděl mi předem připravené otázky týkající se žáků, dětí bydlících na sídlišti v Mojžíři. Zajímala jsem se o program individuálního doučování dětí, který funguje ve spolupráci s dobrovolníky z Člověka v tísni, jaká je jeho úspěšnost, zda je možné již nyní posoudit jeho výsledky a úspěchy. Další z mých otázek směřovala i k případným problémům, nedostatkům či handicapům místních žáků a možnosti školy, jak s těmito žáky a jejich rodinami pracovat. Kromě tohoto mi bylo sděleno množství dalších informací, které jsou zpracovány níže v textu v popisu lokality a jejích občanů.

Úřad městského obvodu Ústí nad Labem – pobočka Neštěmice -

mé očekávání o množství dat a informací, které mohu získat z místní radnice,

bohužel nebylo naplněno. S paní starostkou i úředníky jednotlivých odborů jsem jednala jednak formou e-mailu, s paní Morávkovou z odboru sociálních věcí jsem měla osobní schůzku. Musím zde uvést fakt, že ani toto jednání nebylo pro mou práci příznivé, ani v přísunu informací, ani z mého osobního dojmu z celého místního úřednického aparátu. Můj dojem, že úředníci pracují hlavně pro lidi a hledají možnosti, jak jim poradit či pomoci, byl na tomto úřadě tvrdě vyvrácen. Odpovědi místních úředníků, potažmo i paní starostky Válkové byly velmi strohé, na bázi odkazů na pracovní úřad či organizace Člověka v tísni, ve smyslu, že jedině oni mi mohou dát potřebné informace. Zajímala jsem se například o akční skupinu, která by měla na neštěmické radnici fungovat a pracovat. Tento dotaz jsem v první řadě směřovala na paní starostku, která mne jednoduše odkázala opět na pana Michala z organizace Člověk v tísni. Členem této skupiny měla být i paní Morávková z odboru sociálních věcí, ta mi na ústní dotaz odpověděla, že se o tomto tématu se mnou bavit nebude. Jediná podstatná informace, která zazněla, byla, že z této skupiny vystoupila a že s lidmi z Člověka v tísni spolupracovat nebude, protože nechce.

Magistrát Ústí nad Labem -

na magistrátu v Ústí nad Labem jsem sešla s paní Liškovou, referentkou 43

Diplomová práce


oddělení rozvoje, která je i spoluautorkou Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Z této schůzky jsem získala velké množství informací ohledně naplňování podmínek tohoto programu, zjistila jsem možnou výši dotací z EU a jejich reálnou dosažitelnou hodnotu, nutnost spolufinancování města a ostatních účastníků programu a informace, jak vše funguje či nefunguje v praxi.

Stavební bytové družstvo Rozvoj -

po neúspěšných pokusech komunikovat se zaměstnanci bytového družstva

e-mailovou poštou, jsem uskutečnila telefonní rozhovor. Množství informací, které mi byly dány, není velké a spíše jen potvrdily mé osobní znalosti a zkušenosti s bydlením na sídlišti v Mojžíři.

Sedab s.r.o. – společenství vlastníků bytového fondu -

se zástupci společnosti Sedab jsem se dohodla, že u poskytnutých informací

nebudu jmenovat konkrétní osoby, které mi informace použité dále v textu daly, i když jsou to často pouhé spekulace, co bude či co společenství chystá v blízké době. Dále jsem zjistila potřebné údaje ohledně založení společenství a privatizace bytů v roce 1998.

PČR pobočka Neštěmice –Mojžíř -

na základě rozhovoru s paní Štěpánovou sloužící na pobočce Policie ČR

v Neštěmicích jsem do své práce mohla zakomponovat i statistická data týkající se přestupků a trestných činů spáchaných přímo na sídlišti Mojžíř a jeho blízkém okolí. Tato statistika mi byla dána k dispozici v přehledu i za celý obvod Neštěmice, aby bylo možné udělat srovnání.

Archiv města Ústí nad Labem -

komunikaci jsem vedla s ředitelem ústeckého archivu, panem Kaiserem.

Tento mi dal informace, jakým způsobem dle něj vzniklo sídliště Mojžíř a jak a proč se do něj postupně stěhovali „nepřizpůsobiví“ občané. Také mi potvrdil mé zjištění, že k celé záležitosti existuje velice málo materiálů, potažmo žádné.

44

Diplomová práce

5.1


Kvantitativní výzkum Hlavní využitou technikou kvantitativní fáze průzkumu byla tzv. sekundární

analýza dat. Jde v podstatě o obsahovou analýzu existujících a dostupných databází primárních dat různé úrovně obecnosti a relevance k předmětu šetření. (Hendl, 2005) Hlavním klíčem pro výběr konkrétních datových zdrojů podrobených sekundární analýze byla jejich schopnost charakterizovat kvalitu života ve zkoumané lokalitě.

Byly sledovány následující oblasti: • chudoba a vyloučení • nezaměstnanost • demografické ukazatele (věk, pohlaví a národnost) • úroveň vzdělání • kriminalita a jiné formy sociálně patologických jevů • kvalita vybavenosti domácností Zdrojem dat pro tuto fázi zkoumání byly dostupné aktuální statistické a demografické údaje centrálních institucí vztahující se k uvedené oblasti, statistiky, evidence a databáze vedené místními institucemi – státními, městskými, nestátními a zpracované rozvojové a jiné strategické materiály města Ústí nad Labem pro tuto vybranou oblast. Kvantitativní údaje týkající se trestné činnosti ve sledované lokalitě mi poskytli příslušníci Policie České republiky sloužící na místní služebně.

5.2

Kvalitativní výzkum Hlavním cílem kvalitativního výzkumu bylo vytvoření si komplexního obrazu

lokálních specifik sledované lokality. Snahou bylo porozumění problémům místních obyvatel, jejich potřeb a přiblížit tak jejich svět široké veřejnosti tak, aby byl srozumitelný i lidem vně sledované skupiny osob sídliště. Výsledná data z kvalitativního výzkumu jsou potřebná i v případě neexistence potřebných dat kvantitativních, jako jsou například počty Romů v této lokalitě, či jejich nedostatečnost a neúplnost.

45

Diplomová práce

5.3


Rozhovory Z mnoha metod kvalitativních metod jsem zvolila interview neboli rozhovory

s odborníky zabývajícími se danou lokalitou. Usilovala jsem o získání různých názorů, proto jsou mezi dotazovanými lidé jak ze státních, tak z neziskových organizací. Z pohovorů s experty jsem chtěla získat ty informace, které jsem nebyla schopna vyseparovat z různých dokumentů statistického charakteru. Mám na mysli především údaje

týkající

se

míry

chudoby,

demografické

struktury

obyvatel

lokalit,

sociopatologických jevů jako jsou prostituce, lichva, zadluženost či drogová závislost.

Mezi nejpřínosnější pokládám rozhovory s lidmi aktivními v organizaci Člověk v tísni, kteří přímo pracují s osobami sociálně vyloučenými a podílí se tak na řešení jejich situace. S obyvateli lokality mají díky tomuto působení důvěrnější vztah, mohli mi proto poskytnout kvalitnější informace, než kdokoli jiný. Na základě této spolupráce vznikla i dohoda o provedení terénního výzkum mezi místními obyvateli a zjištění jejich postoje, možností a motivace ve svém okolí něco změnit k lepšímu. Tento výzkum byl realizován na základě dotazníků, které jsem jednotlivým domácnostem rozdala a asistovala při jejich vyplnění. Velmi mi pomohl rozhovor s panem doktorem Kaiserem z ústeckého archivu, díky němuž jsem si udělala všeobecný přehled o vzniku sídliště a jeho historii. Další z rozhovorů vedený s Mgr. Bendlmajerem, ředitelem místní základní školy byl důležitý pro zjištění údajů o místních dětech, následně pak i pro implementaci dotazníku směřujícího ke zjištění pocitů dětí z místa, ve kterém žijí. Kromě toho jsem vedla rozhovor s paní Zimmermannovou, která zde působí jako výchovná poradkyně. Díky ní jsem zjistila největší problémy, se kterými se místní žáci a tím i jejich pedagogové potýkají. V poslední řadě jsem hovořila s paní L. Balogovou, která ve škole pracuje jako asistentka pedagoga v přípravném ročníku. Jako velmi podnětný pokládám rozhovor, který jsem uskutečnila na odboru rozvoje ústeckého Magistrátu s paní Kamilou Liškovou, která má na starosti plnění celého plánu rozvoje města (IPRM). Její cenné podrobné informace i osobní názor na podmínky a realizaci plánu byly pro tuto práci důležité. Pro zmapování situace a přístupu, který je v současné době uplatňován na neštěmickém úřadu, byl důležitý rozhovor s paní Morávkovou z odboru sociálních věcí 46

Diplomová práce


tohoto úřadu. Nezjistila jsem bohužel důvody, ale bylo mi zde jasně řečeno, že z jejich strany nemůže být žádná spolupráce s organizací, jako je Člověk v tísni, očekávána. Jako další jsem podnikla rozhovor s paní ředitelkou mateřské školky v Mojžíři, abych zjistila možnosti a míru využívání této služby místních rodin s malými dětmi. Mimo rozhovory uskutečněné s odborníky na danou problematiku jsou pro mou práci velmi důležité a podnětné informace, které mi poskytli místní obyvatelé. Oslovila jsem celkem 14 místních lidí, přičemž prioritou pro mne byl jejich věk a romská příslušnost z důvodu převahy romského etnika na sídlišti. Potřebovala jsem osoby s určitými zkušenostmi, proto jsem se zaměřila na „starší“ lidi. Hloubkové rozhovory byly vedeny jako polostandardizované, byly nahrávány a následně byla provedena jejich analýza.

5.4

Dotazníky Realizace dotazníkového šetření byla uskutečněna jako součást případové

studie obyvatel lokality. Případová studie se hodí k průzkumnému, popisnému či vysvětlujícímu typu výzkumů (Yin, 1993). Sběr dat v oblasti případových studií může být prováděn pomocí interview, návštěv, prostřednictvím pozorování, sběrem sekundárních údajů či etnografickým zapojením výzkumníka do zkoumané reality ( Denzin – Lincoln, 1994). Dotazníky byly dvojího typu. První z dotazníků byl zaměřen na žáky druhého stupně základní školy, kteří mají své bydliště na sídlišti v Mojžíři. Cílem šetření bylo zjistit, jak oni sami vnímají místo, kde žijí. Mimo jiné jsou v dotazníku i otázky týkající se rodinného zázemí dětí, případných problémů jejich rodiny a využití institucionální pomoci či podpory. Dotazníky byly rozdány dětem v rámci hodiny občanské výchovy a jednotliví vyučující byli seznámeni s formou vyplňování otázek.

Dotazník určený pro obyvatele sídliště Mojžíř má kratší formu, i způsob jeho vyplnění je odlišný. Z důvodu maximální návratnosti formulářů byly jednotlivým osobám rozdány osobně a ty byly požádány o vyplnění dotazníku. Otázky byly směřovány na postoj místních obyvatel k jejich nejbližšímu okolí, ochotě a motivaci spolupodílet se na vytváření lepšího místa k životu.

47

Diplomová práce

5.5


Skupiny respondentů pro dotazníky První skupinou osob byli obyvatelé lokality, náhodně oslovení na ulici J. Plachty

na sídlišti. Nebyl brán zřetel na přesný poměr mužů a žen, i věkové rozlišení bylo náhodné, necílené. Mé očekávání neochoty na dotazníky odpovědět nebylo naplněno, nikdo z oslovených mne neodmítl a vcelku ochotně mi sdělili svůj názor. Celkem jsem takto ve spolupráci s respondenty vyplnila 40 dotazníků. Druhou skupinou respondentů byli žáci druhého stupně místní základní školy, kterým byl dotazník rozdán na začátku hodiny občanské nauky. Jejich vyučující byli seznámeni s postupem vyplnění dotazníku. Výsledná data z těchto dvou průzkumů jsou nedílnou součástí celé práce. Ze základní školy se mi vrátilo 63 vyplněných dotazníků.

5.6

Zúčastněné pozorování Pozorování je přirozenou formou chování, v případě výzkumu i zkoumání

jedinců nebo skupiny osob v různém typu prostředí. Konkrétně zúčastněné pozorování patří mezi nejdůležitější formy kvalitativního výzkumu. (Hendl, 2005) „Tato strategie se používá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na v analyzované lokalitě více než dvacet let žila, mohla jsem velmi dobře využít pozitivní vlastnosti této metody, jako jsou osobní vztahy s pozorovanými a následné sbírání dat vycházející z přímé účasti na událostech konkrétních jedinců i lokality celkově.

5.7

Institucionální analýza Cílem institucionální analýzy je podat přehled o existenci a působnosti institucí,

které mají možnosti a povinnost podílet se na řešení současné nepříznivé situace. K tomuto mohou využívat různých nástrojů, jako jsou zákony a různé dokumenty politické a programové praxe. Analyzované dokumenty byly vybrány na základě toho, zda se vztahují přímo či nepřímo k problému sociálního vyloučení a možností nápravy.

48

Diplomová práce

5.8


Shrnutí metodologie Realizovanou analýzu lze popsat jako kombinaci kvantitativních a kvalitativních

způsobů šetření. Kvantitativní část byla zaměřena na registraci statistických údajů. S pomocí kvalitativních metod jsem se snažila popsat život ve sledované lokalitě z pohledu jejich obyvatel a expertů. Současně s tím jsem usilovala o to získat informace o potřebách a přáních těchto osob stojících na okraji společnosti. Také byla provedena analýza dosavadních podpůrných akcí a programů a zhodnocení jejich dostatečnosti a cílenosti v ohledu zlepšení životních podmínek obyvatel Mojžíře.

49

Diplomová práce

6.


Základní charakteristiky obce a místních obyvatel

6.1

Stručná charakteristika obce Mojžíř „Jedná se o periferii, jejíž vesnický ráz narušila výstavba panelového sídliště v

průběhu 2. poloviny 80. let 20. století spolu s dalšími novostavbami.“ (wikipedie, obec Mojžíř) Sídliště Mojžíř spadající pod městský obvod Neštěmice, leží na východním okraji krajského města Ústí nad Labem. Z jedné strany je obec sevřena kopcovitým terénem, na straně druhé je údolí obehnáno řekou Labe. Bylo vystaveno v polovině osmdesátých let na místě zástavby rodinných domů obce Mojžíř spolu se základní a mateřskou školou, obchodem a jakýmsi centrem, ve kterém místní knihovnu vystřídala herna s automaty. Důvodem postavení bylo rozšíření bytové kapacity do dosud nezastavěných prostorů v okolí krajského města. Tehdy se tvrdě prosazovalo extenzivní rozšiřování obytných ploch, což bylo v případě měst Ústí dost problematické díky jeho geografické poloze. Kromě sídliště v Mojžíři bylo plánováno i spousta dalších, k jejichž realizaci již nedošlo. (in verb, Kaiser, 25.2.2012)Místní nelichotivé složení obyvatel je zčásti způsobeno přidělováním stovek demolovaných obytných domů v centru města Ústí a následným přílivem příbuzných těchto osob z jiných krajů republiky i ze Slovenska.

Sídliště je díky trolejbusové dopravě i přes svou vzdálenost od centra dobře dostupné ze středu města i z ostatních městských čtvrtí. Zónu tvoří bytové domy v ulicích Jindřicha Plachty, Seifertova a Mlýnská, dále přilehlé objekty vystavěné ve stejné době a volná prostranství. Jednotlivé bytové domy na sídlišti jsou výhradně panelové a v jeho nejbližším okolí se nachází objekty občanské vybavenosti stejného data vzniku a dále lokality se zástavbou rodinných domků, nazývanými jako „Starý Mojžíř“. Kromě toho se zde nachází i menší výrobní a skladovací plochy a menší zelená prostranství.

Co do velikosti je sídliště Mojžíř jedním z nejmenších v Ústí nad Labem. V zóně Neštěmice – sídliště Mojžíř se nachází 954 bytů v bytových domech. Tyto byty jsou

50

Diplomová práce


z poloviny majetkem místního Stavebního bytového družstva Rozvoj sídlícího v Neštěmicích, druhá část bytů je pak ve sdružení vlastníků.

6.2

Obyvatelstvo lokality Celkový počet obyvatel v zóně Mojžíř je 4 970 (sídliště Mojžíř, Mojžíř –

Veselí, sídliště Skalka), konkrétně jen v obci Mojžíř je to 2030 osob.

24

Údaj jsem

získala z informačního systému evidence obyvatel správního obvodu Magistrátu města Ústí nad Labem. Zdejší skupina obyvatel je všeobecně vnímána jako skupina sociálně slabých osob, s nízkým socio-ekonomicko-kulturním kapitálem, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením, nebo již i takto vyloučeni jsou. Ceny bytů v této lokalitě jsou na nejnižší možné úrovni ve srovnání s jinými částmi města. Jsou proto dostupné i pro ekonomicky méně movité osoby, ať již ke koupi či k pronájmu. Počet takových rodin tedy logicky ve čtvrti, potažmo v jediné ulici na sídlišti - Jindřicha Plachty, stále roste. A čím více sociálně slabých lidí zde žije, tím více je obec Mojžíř ostatními obyvateli města vnímána jako problematická, nežádoucí a tím více se jí osoby, které tu možnost mají, snaží opustit a polepšit si tak na svém statusu lepší adresou. Je to trochu jako začarovaný kruh, ze kterého je těžká cesta ven.

V roce 1998 zde byla započata privatizace bytů, v první vlně privatizace se byty prodávaly pouze lidem bez dluhů vůči ÚMO, později byly byty prodávána i lidem, kteří dlužili na nájmech. (in verb, Holečková, 16.3. 2012) Město se svého majetku ve formě bytového fondu ve velkém zbavovalo, důvodu, proč tak činilo, jsem se nedopátrala. Toho využili spekulanti, kteří zde nakoupili velké množství bytů, a ty nyní pronajímají sociálně slabším osobám nemajícím velkou šanci na vlastní bydlení. Dle pana Michala z organizace Člověk v tísni je zde v rámci celého města Ústí velká migrace osob. Když již jednoduše nemají na nájemné, odstěhují se do jiného podnájmu v jiné části města. Vzniká tak bohužel situace, že tito lidé nemají žádný pozitivní vztah ke svému bydlišti, nemají potřebu řešit jeho zvelebování a zlepšování místní situace, protože řeší zásadnější věci, jako je prostá existence a dluhy. Je tak proto velmi těžký úkol motivovat tyto lidi a snažit se je zapojit do místních programů.

24

Údaj je datován k 27. 2. 2012

51

Diplomová práce


Statistická data charakterizující obyvatele Mojžíře jsou zatím stále dostupná pouze ze sčítání, která byla uskutečněna v letech 1991 a 2001. Nejaktuálnější počty a informace z posledního sčítání v roce 2011 mi byla přislíbena, že budou k dispozici ke konci roku 2012. Bohužel se tak ale nestalo, data na konci roku 2011 uvolněna nebyla. (in verb, Svobodová, 2.3. 2012)

V tabulce č. 1 a 2 jsou konkrétní počty osob, které zde v době sčítání měly své trvalé bydliště a sčítání se zúčastnily. V roce 1991 zde žilo celkem 2055 osob, o 105 osob méně mužského pohlaví než žen. Za povšimnutí stojí mizivé číslo osob, které v tu dobu studovali vysokou školu, celkem pouhých šest studentů. Mezi dvěma sčítáními jsou patrné rozdíly v záběru informací, které se zjišťovaly. Můžeme se dočíst, že v roce 1991 zde bylo 119 žen na mateřské dovolené, z roku 2001 jsem získala pouze počet žen na MD, zároveň ale pracujících. Bylo jich pouhých 15. Rozdíly v celkovém počtu osob lokality během sledovaných deseti let není nijak závratný, u mužů je to nárůst o pouhých pět osob, u žen naopak pokles o osm osob. Co ale pokládám za důležité, je značný celkový úbytek žáků.

Tabulka č. 1: Základní statistická data o složení obyvatel Mojžíře ze sčítání z roku 1991.

Obyvatelstvo r. 1991 CELKEM muži celkem muži ekonomicky aktivní muži hledající zaměstnání muži s vlastním zdrojem obživy narození v obci Mojžíř žáci ZŠ žáci učiliště žáci SŠ studenti VŠ

2 055 964 540 12 61 539 331 15 13 3

ženy celkem ženy ekonomicky aktivní ženy hledající zaměstnání ženy s vlastním zdrojem obživy narozené v obci Mojžíř žáci ZŠ žáci učiliště žáci SŠ studenti VŠ

1069 569 26 142 565 320 22 18 3

ženy na MD

119

Zdroj: autorka na základě dat z ČSÚ

52

Diplomová práce


Tabulka č. 2: Základní statistická data o složení obyvatel Mojžíře ze sčítání z roku 2001.

Obyvatelstvo r. 2001 CELKEM muži celkem muži ekonomicky aktivní muži ekonomicky neaktivní nepracující důchodci muži s vlastním zdrojem obživy narození v obci Mojžíř žáci, studenti, učni

2 030 969 548 409 71 61 539 255

ženy celkem ženy ekonomicky aktivní ženy ekonomicky neaktivní nepracující důchodkyně ženy s vlastním zdrojem obživy narozené v obci Mojžíř žákyně, studentky, učnice ženy pracující na MD

1061 489 564 160 142 551 276 15

Zdroj: autorka na základě dat z ČSÚ

2.6.1

Romská komunita na sídlišti Mezi oblasti městského obvodu Neštěmice, o nichž se řada informátorů a

pracovníků 25 úřadu městského obvodu vyslovila jako o obývaných z velké části Romy, se řadí i zóna Neštěmice – Sídliště Mojžíř (konkrétně ulice Jindřicha Plachty). Na základě odhadu pracovnic úřadu městského obvodu Neštěmice vypracovaného kvůli potřebě IPRM v roce 2010, (který se opíral především o příjmení, považovaná za romská, což je při podobných odhadech považováno za standardní používanou metodu) tvoří Romové asi 25 – 30 % obyvatel v zóně. Tento odhad dle mých i zkušeností26 pracovníků Člověka v tísni, nevypovídá o reálné skutečnosti počtu osob romské národnosti žijících na sídlišti v Mojžíři. Na základě mého pozorování je romská populace v lokalitě svým počtem rovna skupině osob majoritní, to znamená cca 2 500 osob. A podle terénního odhadu, který na sídlišti provedli pracovníci Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva, tu žije cca 400 Romů. Tento odhad je ale dle mého názoru a zkušenostmi s místní lokalitou značně poddimenzován.

25

Na základě rozhovoru s paní Morávkovou z odboru sociálních věcí městského úřadu v Neštěmicích jsem došla k poznání, že za tímto odhadem si pracovníci úřadu nestojí, jelikož na nich prý byl vynucen organizací Člověk v tísni s příslibem nepublikování tohoto číselného odhadu. Tak se ale nestalo a odhad byl použit ve více studiích jako relevantní údaj o počtu obyvatel Mojžíře s romskou národností.

26

Tento odhad se opírá o osobní zkušenosti, jelikož jsem na sídlišti Mojžíř dvacet pět let žila a na tomto základě jsem si vytvořila jakýsi přehled o místních obyvatelích. Mimo to jsem zde udělala menší dotazníkový průzkum směřující ke kvalitě bydlení a ochotě místních lidí se svým okolím „něco dělat“. Formou pochůzek po sídlišti jsem náhodně oslovila 40 osob se žádostí o rozhovor a asistenci s vyplněním dotazníku. Z těchto čtyřiceti osob jich bylo 19 romské národnosti, zbytek bylo majoritní obyvatelstvo. I z toho, ač malého vzorku, vyplývá rovnoměrné složení místního obyvatelstva.

53

Diplomová práce


Skupina romských obyvatel čtvrti se do značné míry kryje se skupinou sociálně slabých až vyloučených – žije zde ovšem samozřejmě i mnoho Romů a romských rodin, které naprosto není možné zařadit mezi sociálně slabé, stejně jako je mezi sociálně slabými v této čtvrti celá řada Neromů. Hrozba vyloučení se tedy týká především místních Romů, kteří se ocitají v sociálně obtížné situaci, která mnohdy hraničí se sociální exkluzí, přičemž lze u řady (většiny) témat prakticky vyloučit, že by neměly stejnou podobu i u Neromů ve stejné sociální situaci.

Romové se do Ústí nad Labem začali stěhovat hned po skončení druhé světové války; k výraznému nárůstu počtu romského obyvatelstva a také k jeho koncentraci v několika ústeckých čtvrtích vč. Mojžíře došlo především v sedmdesátých letech, kdy započala na Slovensku likvidace romských osad, jejímž důsledkem byla masová migrace Romů ze Slovenska do Čech. Romy lze prakticky v celém Ústí nad Labem, tedy i v Mojžíři jednoznačně rozdělit na starousedlíky (kteří přicházeli hlavně z Košic a okolí) a novousedlíky. Kritériem zde je to, zda daná rodina přišla do Ústí přibližně od konce války do šedesátých let (starousedlíci, kteří přicházeli z Košic a okolí a byli příbuzensky provázaní) nebo později (noví obyvatelé, kteří jsou konglomerátem rodin, přišedších z nejrůznějších míst Slovenska a mezi nimiž primárně příbuzenské vazby nebyly).

Romské obyvatelstvo zóny je třeba vnímat jako jednotlivé rodiny, postupem času do různé míry příbuzensky propojené – nikoli jako jednolitou komunitu, nebo různorodé společenství utvářené kolem jakéhosi „starousedlického jádra“. Přesto se dá najít mezi starousedlíky a novými obyvateli rozdíl: s prvně jmenovanými jsou daleko méně často problémy, jsou obvykle zaměstnaní a mívají i lepší sousedské vztahy s okolím.

Jedním z důsledků složité situace s bydlením je velmi častá migrace romských rodin

27

buď v rámci samotného Ústí nad Labem, nebo po jiných městech, obvykle těch,

kde má rodina příbuzné. Jedná se v podstatě o trajektorii výpověď z bytu – hledání jiného bytu – příbuzní – ubytovna, kdy se jednotlivé fáze mohou měnit. V ubytovnách v

27

Dle odhadu paní Balogové z Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva se týdně do Mojžíře přistěhuje a vystěhuje cca 30 lidí. Tento odhad je založen čistě na terénní práce v lokalitě.

54

Diplomová práce


Ústí nad Labem ale není fluktuace obyvatel výrazná, ubytovny bývají záchytným bodem alespoň na 1-2 roky. Jestliže se rodina stěhuje do jiného města za příbuznými, nemusí to vždy nutně znamenat „za příbuznými s bytem“ – jak bylo uvedeno výše, stěhují se někdy i za příbuznými do ubytovny.

Údaje v tabulkách č. 3 a 4 jsou založeny na výsledcích ze sčítání lidu v letech 1991 a 2001. Jak je patrné, konkrétně k romské národnosti se v roce 1991 přiznalo pouze 15 mužů a 14 žen z celé lokality Mojžíř, v roce 2001 byl počet osob, které se přihlásili k této národnosti pouze 13, 7 mužů a 6 žen. Dle všech ukazatelů je jasné, že tyto počty se nezakládají na pravdě. Podle výsledků především terénního šetření a informací pracovnic úřadu v Neštěmicích je romského obyvatelstva na sídlišti mnohem více. Všechno jsou to ale údaje založené na odhadech a pravděpodobnostech.

Tabulka č. 3: Národnostní složení osob v lokalitě Mojžíř z roku 1991

Národnost obyvatel r. 1991 muži česká 874 ženy česká muži slovenská 56 ženy slovenská muži moravská 6 ženy moravská muži maďarská 0 ženy maďarská muži romská 15 ženy romská muži polská 1 ženy polská muži německá 5 ženy německá muži ukrajinská 0 ženy ukrajinská ostatní 6 ostatní

964 80 7 3 14 3 13 2 5

Zdroj: autorka, na základě dat z ČSÚ

Tabulka č. 4: Národnostní složení osob v lokalitě Mojžíř z roku 2001

Národnost obyvatel r. 2001 muži česká 877 muži slovenská 43 muži moravská 2 muži romská 7 muži polská 0 muži německá 5 muži ruská 3 muži ukrajinská 0 muži vjetnamská 1 ostatní 6 nezjištěno 23

ženy česká ženy slovenská ženy moravská ženy romská ženy polská ženy německá ženy ruská ženy ukrajinská ženy vjetnamská ostatní nezjištěno

964 46 4 6 2 6 4 1 0 5 28


55

Diplomová práce

2.6.2


Vzdělání obyvatel a jeho možnosti

Stav vzdělávací soustavy lokality Mojžíř Jesle Jak vyplývá ze zápisu schůze zastupitelstva města Ústí nad Labem, konkrétně odboru sociálních věcí a zdravotnictví, která se konala 27. 6. 1991, byly jesle ke 30. 4. 1991 zrušeny. K tomuto kroku je vedl předpoklad, že se počet dětí navštěvujících jesle bude nadále snižovat, především z důvodů poskytování mateřského příspěvku do tří let věku dítěte, klesání populační křivky a vývoje věkové strnuty obyvatel, zvyšování poplatků za pobyt v jeslích a růst životních nákladů a nezaměstnanosti, která postihne především ženy s dětmi. Objekt jeslí byl nabídnut k pronájmu a původní záměr bylo jeho využití pro účely sociálních věcí. V současné době v něm sídlí služebna policie ČR, která ale není schopna plně využít kapacitu nemovitosti a zabírá jen cca polovinu místa.

Mateřská školka Pastelka V roce 1988 byla na nově postaveném sídlišti Mojžíř otevřena mateřská školka Pastelka. Je složena ze tří oddělení, pro mladší, předškolní a od roku 2007 i pro děti se zdravotním problémem. Zajímalo mne, zda obyvatelé sídliště plně využívají služeb tohoto předškolního zařízení a zda např. mají problémy s úhradou povinných plateb, jako je úhrada za vzdělávání a úhrada za stravu. Jelikož se v lokalitě vyskytuje velký počet osob a rodin, které jsou dlouhodobě závislé na sociálních dávkách, předpokládala jsem, že se jisté problémy budou vyskytovat. Od září roku 2011 do teď ukončilo docházku do školky 17 dětí, jejichž rodiče neměli dostatek financí na to, aby mohli povinné poplatky za dítě školce platit. Formy ukončení byly různé, převážně ale jednoduchou formou, že již děti do školky nepřišly a ani nedoplatky, které tam převážná většina těchto rodičů měla, již neuhradily. Na písemné výzvy prý nereagují a prakticky není žádná možnost, jak se dlužné částky domoci. Do roku 2010 mohli být osoby pobírající sociální příplatek od této platby školce osvobozeni a cca polovina rodičů dětí o toto osvobození žádaly. V současné době již možnost tohoto osvobození zůstala jen

56

Diplomová práce


pro rodiče dětí, které navštěvují oddělení pro děti se zdravotním problémem. (in verb G. Šťastná) Zadluženost je velkým problémem místních lidí, troufám si tvrdit, že jedním z největších. Přímo samozřejmě souvisí s velkou nezaměstnaností i s jistým specifickým přístupem k životu, zaměřeným spíše krátkodobě, na aktuální potřeby, bez dlouhodobé vize a určitých životních cílů. Jsou lidé, kteří si za svou situaci a dluhy mohou sami, jsou ale i tací, kteří jen řeší problémy svých bližních a do podobné či stejné situace se tak dostávají také. Průměrně pět dětí za rok navštěvujících školku Pastelka je v péči prarodičů nebo jen jednoho z nich, a to z důvodu přítomnosti rodičů v nápravném zařízení, v převážné většině prý z důvodu drogové závislosti a trestných činů s ní spojenými. Ve školce je cca 1/3 dětí romské národnost, děti v péči prarodičů z výše uvedených důvodů jsou ale české národnosti, tzv. „bílé“.

Dalším problémem, se kterým se školka potýká a který má spojitost se špatnou finanční situací rodičů dětí, je fakt, že je raději dají do přípravného ročníku základní školy, protože tady nemusí platit nic. Škola tak již otevřela druhou třídu „přípravky“ a školka musí naopak nabírat děti „přespolní“. (in verb – G. Šťastná)

Základní škola Mojžíř Pro obec Mojžíř, sídliště Skalka a malou část Neštěmic je spádovou základní školou škola v Mojžíři, jejíž rok výstavby je totožný se vznikem panelového sídliště. Původní kapacita žáků, pro jakou byla škola stavěna, bylo 850 dětí. V prvních letech jejího fungování byla naplněnost něco málo přes 700 žáků. V dnešní době je to pouze číslo pohybující se kolem 370 dětí. Jedním z faktorů, který k této situaci také přispívá, je opět již zmiňovaná nevalná pověst této lokality, tudíž i školy, kterou děti z této nežádoucí čtvrti navštěvují. Rodiče mají tu možnost a právo dát své dítě do jaké školy chtějí a této možnosti dle pana Bendlmajera, ředitele základní školy v Mojžíři, plně využívají. Velká část dětí ze sídliště Skalka i z části Neštěmic náležící svou polohou škole v Mojžíři, navštěvuje základní školu v Neštěmicích.

Přitom škola v Mojžíři nabízí velké množství mimoškolních aktivit, v současné době mohou děti využívat více než dvacet kroužků, od sportovních činností počínaje,

57

Diplomová práce


keramikou či výukou jazyka konče. Fungují zde dvě přípravné třídy, každá pro 7 – 15 dětí, výjimečně až pro 18 dětí, obě dvě jsou zcela naplněny. Pedagog v každé z těchto tříd má k dispozici svého asistenta, který je prý shodou okolností romské národnosti. Tyto „přípravky“ jsou velmi přínosné pro děti, které jsou již svým věkem vhodné pro školní aktivitu, z různých důvodů je pro ně ale vhodnější tento pomalejší přechod ze školky do první třídy. Změna není tak náhlá a je více času na jejich přizpůsobení se a zvyknutí si na jistý řád. Dle názoru místních pedagogů je přísun informací a práce s dětmi v přípravném ročníku značně produktivní, děti jsou následně v první třídě velmi šikovné a motivované, bohužel se ale prý toto nadšení a přístup pozvolna již od druhé třídy vytrácí a žáci se začínají oproti prospěchu z první třídy rapidně zhoršovat. Podle informací získaných z rozhovoru s paní Džudžovou

28

je právě na těchto

nejmenších dětech navštěvujících přípravný ročník vidět jejich vzdělanostní zanedbanost a převzaté špatné návyky chování a řešení situací. Např. vypozorovala, jaká jsou nejčastější témata jejich her, řeší například problémy svých rodičů – jednání na sociálním odboru, nezaplatí nájem, nabízejí si navzájem půjčku, hrají karty apod. Tyto děti mají velmi zúžený prostor zážitků, nejvíce svého času stráví před domem na sídlišti, u televize, často se účastní rodinných oslav trvajících dlouho do noci. Na otázku paní učitelky ve třídě, co by dělaly, kdyby učitelka nepřišla do práce a byly by tu sami, 80 % dětí odpovědělo, že by všechno ve třídě ukradly, hračky, bonbony… Nestydí se za to, připadá jim to normální a v pořádku. Ze 14 dětí v přípravném ročníku roku 2011 jich 8 nikdy nebylo například v zoologické zahradě. Ze 14 dětí rodiče jednoho pracují, maminka v Tescu na pokladně a otec má příležitostné brigády. Nejsou to Romové. Děti velmi rády pracují s knihou, rády poslouchají pohádky a hrají si se stavebnicemi. Druhý zásadní důvod nenaplněnosti zdejší základní školy je ten, že velká část místních školou povinných dětí

29

ze sídliště v Mojžíři navštěvuje základní praktickou školu

v Neštěmicích.

Škola spolupracuje na vzdělávacích sociálních projektech s organizací Člověk v tísni. Tyto projekty jsou více méně zaměřeny na individuální doučování žáků. Než celý projekt započal, škola nejdříve musela zjistit případný zájem mezi rodiči vytipovaných žáků, kteří by dle pedagogů doučování z jakéhokoli předmětu potřebovali.

28 29

Paní Džudžová je romskou asistentkou v přípravném ročníku na ZŠ Mojžíř. Dle paní Balogové z Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva cca 80 % dětí ze sídliště Mojžíř navštěvuje

praktickou základní školu v Neštěmicích.

58

Diplomová práce


Osloveno bylo 100 rodin vytipovaných dětí, pouze cca 30 rodičů se pozitivně vyjádřilo k aktivní spolupráci a podpoře svých dětí. Individuální doučování probíhá přímo v rodinném prostředí žáka, pouze ve výjimečných případech, kdy to z nějakého důvodu není možné, jsou pro toto k dispozici prostory bytu na sídlišti, ve kterém sídlí organizace Člověk v tísni. Jednou z podmínek projektu je i ta, že pracovníci Člověka v tísni musí škole měsíčně vykazovat určitý počet žáků, kteří možnosti doučování využili. Tuto podmínku je prý bohužel problém naplňovat.

Rodinné zázemí žáků a vůbec komunikace rodičů se školou je vcelku zásadní problém, který se škola stále pokouší řešit. Nejčastější problémy, které je nutné ve spolupráci s rodiči řešit, je nevybavenost jejich dětí potřebnými pomůckami a záškoláctví. První problém by bylo možné v určité míře vyřešit příspěvkem od sociálního úřadu, řešení druhého problému je dlouhodobější záležitostí. Problém prý bohužel tkví v tom, že není dohledatelné, na co ve skutečnosti rodiče dávku určenou na nákup školních pomůcek použijí. Toto by ale šlo vyřešit poukázáním příspěvku přímo dotčené škole, která by tak důležité věci k výuce pro dítě pořídila. Špatná finanční situace rodičů dětí se projevuje mimo jiné i ve velkém úbytku žáků, kteří se stravují ve školní jídelně. (in verb – M. Zimmermannová)

Více než dvacet neomluvených hodin žáka musí škola hlásit magistrátu v Ústí nad Labem. Rodičům, kteří nejsou schopni zajistit pravidelnou docházku dětí do školy, může úřad odebrat nebo podstatně snížit sociální dávky, které rodina pobírá. Jestli se tak ale děje, se škola bohužel nedozví, chybí jakákoli zpětná vazba, což je dle pana ředitele Bendlmajera i značně demotivující jakékoli záškoláctví řešit.

V roce 2011 devět dětí „nedokončilo“ základní školní docházku a vyšlo ze sedmé třídy, jelikož už odchodily povinný počet let základní školy, a to devět. (in verb – K. Bendlmajer) I tito žáci ale mají možnost nastoupit do učňovského oboru nebo na střední školu bez maturity, dětí je málo a školy mají zájem o každého nového žáka.

Podle souhrnné zprávy dlouhodobého monitoringu situace romských lokalit je škola v Mojžíři další ústeckou školou, která se výrazně etnizuje. (Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit – souhrnná zpráva, 2009) Dle tohoto dokumentu

59

Diplomová práce


tvoří romští žáci na druhém stupni čtvrtinu až třetinu, na stupni prvním jsou to zhruba dvě třetiny všech žáků.

Návazné možnosti vzdělávání jako učiliště, střední školy i vysoká škola jsou v centru města Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí. Z následujícího přehledu tabulek jasně vyplývá, jaké bylo vzdělanostní složení obyvatel lokality Mojžíř v letech 1991 a 2001.

Během deseti let mezi jednotlivými sčítáními se počet osob se základním vzděláním nijak razantně nezměnil, jen u mužů se počet mírně zvýšil, a to o 35 osob. Podstatnější zvýšení počtu nastalo u žen s vysokoškolským vzděláním, z deseti na dvacet devět, což je pozitivní jev. Ne všechny sledované jednotky se v daných obdobích shodují. V roce 1991 ČSÚ například zveřejnil podrobný výčet jednotlivých tipů vysokých škol, které obyvatelé Mojžíře uvedli jako své nejvyšší dosažené vzdělání, oproti tomu sčítání v roce 2001 již takto detailní výsledky neuvádí, je zde jen počet vysokoškoláků souhrnem. Grafy 1 a 2 uvádí jednoduchý přehled rozložení různých stupňů vzdělání obyvatel Mojžíře v letech 1991 a 2001, mužů i žen dohromady.

Tab. č. 5: Vzdělanostní skladba obyvatel Mojžíře v roce 1991

Vzdělání obyvatel r. 1991 muži základní 145 ženy základní muži SOU bez maturity 261 ženy SOU bez maturity muži střední bez mat. 12 ženy střední bez mat. muži střední odborné 109 ženy střední odborné muži střední všeobecné 23 ženy střední všeobecné muži vyšší odborné 0 ženy vyšší odborné muži VŠ technické 22 ženy VŠ technické muži VŠ ekonomické 4 ženy VŠ ekonomické muži VŠ zemědělské 1 ženy VŠ zemědělské muži VŠ ostatní 2 ženy VŠ ostatní muži bez udání vzdělání 30 ženy bez udání vzdělání muži bez školního vzd. 4 ženy bez školního vzd. Zdroj: autorka, na základě dat z ČSÚ

60

291 178 41 148 26 0 5 3 2 0 36 11

Diplomová práce


Graf č. 1: rozložení vzdělání všech obyvatel Mojžíře v roce 1991


Tab. č. 6: vzdělanostní skladba obyvatel Mojžíře v roce 2001

Vzdělání obyvatel r. 2001 muži základní 180 ženy základní muži střední bez mat. 321 ženy střední bez mat. muži střední s mat. 137 ženy střední s mat. muži střední všeobecné 23 ženy střední všeobecné muži vyšší odborné 13 ženy vyšší odborné muži VŠ 38 ženy VŠ muži bez udání vzdělání 22 ženy bez udání vzdělání muži bez školního vzd. 7 ženy bez školního vzd. Zdroj: autorka, na základě dat z ČSÚ

Graf č. 2: rozložení vzdělání všech obyvatel Mojžíře v roce 2001

61

294 221 187 26 27 29 25 14

Diplomová práce


Z následující tabulky je jasně patrný rozdíl v průměrné výši dosaženého vzdělání obyvatel Ústeckého kraje, ve srovnání s celostátním průměrem. Nejvíce zřetelné jsou rozdíly u základního a vysokoškolského vzdělání.

Tab. č. 7: Rozdíl úrovně vzdělanosti obyvatel Ústeckého kraje s celorepublikovým průměrem

obyvatelstvo 15 let a výše - průměr roku 2011 úroveň vzdělání v % základní střední bez mat. střední s mat. vysokoškolské

Česká republika 16 35,1 33,9 14,8

Ústecký kraj 21,2 38,7 31,1 8,7


6.3

Sociálně patologické jevy Podle všech ukazatelů se jeví, že jedním z největších současných problémů

lokality, potažmo jejích romských obyvatel, jsou drogy. Podle odhadu terénních pracovníků K-Centra je ve věkové skupině 17 – 35 let z pravidelných uživatelů drog 60 procent registrovaných klientů-Romů a z toho nejméně polovina konzumuje tzv. tvrdé drogy, jako jsou pervitin nebo heroin. (Dostálová, Podrábský, Sýkora, 2011) I dle zkušeností paní Zimmermannové

30

z místní základní školy jsou drogy obrovským

problémem zdejších lidí, bohužel z velké části i dětí. Dokonce i v prostorách základní školy již bylo více případů, kdy museli problémy s přítomností drog u dětí řešit. Za poslední dva roky si vybavuje cca 4 případy, kdy byla u dětí nalezena marihuana. Toto je ale jen „špička ledovce“, protože tyto odhalení těchto 4 případů bylo více méně náhodné, na cílené vyhledávání drog u dětí se nikdo nezaměřuje.

Z hlediska věku uživatelů je třeba v první řadě konstatovat, že u Romů jsou mnohdy drogy problémem vícegeneračním – lidé z občanské společnosti DRUG – OUT KLUB se shodují na tom, že právě to je zde specifické: mezi Romy (naopak od Neromů) nejsou zcela výjimeční uživatelé nad padesát let, případně starší; stejně tak se objevují rodiny, kde fetují rodiče i jejich děti, a to dokonce (zřídka, ale přece) i ve třech

30

Paní Zimmermannová – výchovná poradkyně ZŠ Mojžíř, Hlavní 193

62

Diplomová práce


generacích. Podle informací paní Jany Balogové

31

bylo vypozorováno i u nejmenších

dětí v přípravném ročníku, že si v rámci svých her hrají „na drogy“, jelikož jsou přirozenou součástí jejich domova a vidí, či slyší mluvit o nich své rodiče a sourozence. V současné době funguje, ačkoli by si lokalita zasluhovala častější frekvenci návštěv, terénní program vedený zaměstnanci DRUG – OUT KLUBU. Jednou za tři týdny v pátek je tak možné využít této služby, která je zaměřena na poskytování služeb sociální péče komunitě pouličních uživatelů drog. V rámci lokality Mojžíř se jedná převážně o výměnný program, o potenciální vyhledávání nových klientů potřebujících pomoc a odstraňování infekčního materiálu z veřejných prostor sídliště a tím ochrana zdejších obyvatel před možnou nákazou. Tento neblahý fakt mohu sama potvrdit, jelikož jsem na sídlišti více než dvacet lež žila, měla jsem bohužel spoustu možností použité injekční stříkačky ležící pod kolem auta, či na kraji chroští a v trávě vidět.

Ačkoli se věk uživatelů drog stále snižuje, jsou zatím výjimkou uživatelé tvrdých drog (heroin, pervitin) pod 14 let32 - „běžný“ ale je věk kolem šestnácti, sedmnácti let. Na opačné straně spektra stojí již zmínění padesátiletí a starší uživatelé (časté je zde kouření hašiše či heroinu). Dle odhadu kurátorů OSPOR je, že u mladistvých romských uživatelů návykových látek lze s určitým zjednodušením říci, že děti do ukončení povinné školní docházky užívají toluen (nejsou výjimkou děti desetiaž dvanáctileté) a kolem dvanácti, třinácti let začnou kouřit marihuanu (mezi jejich klienty do 15 let je přibližně 30 % pravidelných uživatelů návykových látek). Na základě postřehů a zkušeností výchovné poradkyně ZŠ Mojžíř je marihuana nejčastější formou drogy, kterou místní žáci užívají. Ví ale jen o jednom žákovi z druhé stupně, který využívá služeb DRUG – OUT KLUBU. (in verb – M. Zimmermannová)

V oblasti léčby závislosti je u Romů podstatně méně časté zbavovat se závislosti prostřednictvím specializovaných zařízení (jako je např. terapeutická komunita White Light I.) – raději volí „cestu menšího odporu“, kdy je odvykání opticky snazší, tedy cestu substitučních látek (Metadon, Subutex). Zároveň je u Romů častější, že se zbaví závislosti bez „instituční“ pomoci, tedy sami. Obojí je vysvětlováno vazbami na rodinu: pro Romy je prý těžší se od rodiny zcela odloučit (což je předpokladem pro léčbu 31 32

Paní Balogová J. – asistentka pedagoga přípravného ročníku ZŠ Mojžíř Tato skutečnost bývá interpretována tak, že dokud jsou děti školou povinné, nemají tolik času na shánění peněz na drogy a je v zájmu celé rodiny, aby děti pravidelně docházely do školy a nehrozilo tak odebrání dávek – a jak známo, osoba na drogách závislá tohoto schopná není.

63

Diplomová práce


v komunitách), zároveň je rodina k takovému způsobu léčby sama „netlačí“ – naopak ale je častější než u Neromů, že tlak rodiny a její autorita přinutí závislého jedince k abstinenci. (IPRM, 2010)

V Ústí nad Labem Romové prakticky zcela ovládli tzv. otevřenou drogovou scénu - jedná se o prodej heroinu i pervitinu. Dealerské sítě jsou amorfní, proměnlivé, objevují se stále noví dealeři a nové „zdroje“; rozhodně to v současné době nefunguje tak, že by určité velké organizované skupiny nebo rodiny měly své „rajóny“, v nichž by drogy prodávaly a které by „ovládaly“. Na úrovni distribuce drog se již pohybujeme na daleko větším území, než jsou samotné Neštěmice, Mojžíř nebo město Ústí nad Labem – jedná se o činnost zasahující celý Ústecký kraj, nebo dokonce celou ČR. Závislost na nikotinu či občasné kouření cigaret je u zdejších dětí běžnou záležitostí, kterou místní učitelé řeší, dá se říci každý den. (in verb – M. Zimmermannová)

Podle odhadu PČR je naprostá většina deliktů v lokalitě spáchána osobami užívajícími drogy (Romy i Neromy). Zdá se, že v tomto ohledu četnější kriminální činnost Romů zde neplyne z toho, že se jedná o Romy – ale z toho, že se častěji jedná o osoby závislé.

6.4

Trestné činy, přestupky Na ÚMO Neštěmice jsou nejčastěji projednávané přestupky proti veřejnému

pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku do pěti tisíc korun. Podle zaměstnankyň obecního úřadu se Romové na celkovém počtu přestupků v městském obvodu Neštěmice podílejí šedesáti až sedmdesáti procenty. 33 Za charakteristické určily pracovnice přestupkové komise tyto přestupky – drobné krádeže v obchodech, ničení cizího majetku, rozkrádání cizího majetku (krádeže různých kovových předmětů určených do sběren), rušení nočního klidu, rušení veřejného pořádku, znečišťování veřejných prostor a porušování občanského soužití (rvačky, výtržnosti, napadení revizora, vyhrožování,…). Obyvatelé romské národnosti se prý ale k projednání přestupků obvykle nedostaví, ani si nevyzvednou oznámení o uložení případné pokuty.

33

Tento odhad byl dle pracovnic obecního úřadu vytvořen opět na základě žádosti organizace Člověka v tísni, skutečnost může být značně odlišná.

64

Diplomová práce


A i v případě, že o uložené pokutě ví, není prakticky moc možností, jak je k zaplacení částky donutit, její vymáhání je značně obtížné.

Na základě údajů o trestné činnosti z let 2009 až 2011, které jsem získala od příslušníků PČR obvodního oddělení Neštěmice – Mojžíř 34, jsem vytvořila následující jednoduchou tabulku. Z přehledu lze snadno vyčíst, jaký způsobem během posledních tří let stoupla trestná činnost v obvodě, z čísla 277 trestných činů v roce 2009 na celých 355 v roce 2011. V poměru k celkovému počtu trestných činů celého obvodu se údaje za ulici Jindřicha Plachty, jeví značně pozitivně. V roce 2009 to bylo pouhých 21 trestných činů a 34 přestupků, v roce 2011 33 trestných činů a 54 přestupků. K tomuto mi ale podala vysvětlení paní Štěpánková z obvodního oddělení policie ČR v Neštěmicích. Čísla se zdají být malá, ovšem díky tomu, že pachatelé trestných činů či přestupků svou činnost z převážné většiny páchají v jiné lokalitě, než přímo ve svém bydlišti.

Tab. č. 8: Přehled navýšení počtu trestných činů a přestupků v obvodním oddělení Neštěmice – Mojžíř a konkrétně na sídlišti J. Plachty

období TČ celkově Př celkově TČ Mojžíř J. Plachty Př Mojžíř J. Plachty

r. 2009 277 390

r. 2010 326 543

r. 2011 355 638

21

38

33

34

55

54

Zdroj: autorka, na základě údajů poskytnutých PČR obvodní oddělení Neštěmice –Mojžíř

TČ- trestné činy Př – přestupky

34

Obvodní oddělení PČR Neštěmice – Mojžíř – slouží v počtu 15 policistů, vedoucího oddělení a zástupce vedoucího oddělení

65

Diplomová práce


Graf č. 3: Nárůst trestné činnosti

Zdroj: autorka, na základě dat poskytnutých obvodním oddělením PČR Neštěmice - Mojžíř

6.5

Nezaměstnanost a sociální dávky Je možné říci, že nezaměstnanost je jedním z nejpalčivějších problémů zdejší

lokality. Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji je 12,81 %, v Ústí nad Labem konkrétně 13,34 %

35

. Jedním z dílčích cílů Strategie Evropa 2020 je také - Národní

dílčí cíl „snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací“: snížení o čtvrtinu ve srovnání s rokem 2010.36 Jak uvádí Keller, nezaměstnanost vyplývá přímo z povahy tržního systému, který od počátku činí z části populace „přebytečné lidi“, jejichž pracovní sílu není nikdo ochoten si v dané fázi cyklického procesu reprodukce kapitálu koupit. (Keller, 2011) Varovným signálem je fakt, že zatímco ještě v nedávné době se mezi sociálně vyloučené dostávali ti, kdo nepracovali, dnes se lze ale do této situace dostat, i když člověk pracuje. (tamtéž)

35

Údaj je datován k červnu 2012. Dostupný z: http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/strategie-evropa-2020/cr/eu-2020-a-cr78696/

36

66

Diplomová práce


Míra registrované nezaměstnanosti, jak dokládá tabulka níže (stanovená na základě evidence úřadů práce) vykazuje postavení Ústeckého kraje jako kraje s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností v České republice.

Tab. č. 9: Základní ukazatele nezaměstnanosti podle krajů České republiky k 30. 6. 2012

Území

Celkem ČR v tom kraj: Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Pracovní síla (klouzavý průměr)

Počet uchazečů o zaměstnání

z toho dosažitelní

Volná pracovní místa celkem

Míra nezaměstnanosti v % celkem

muži

ženy

Pořadí kraje podle míry nezaměstnanosti

5 695 698

474 586

459 497

42 779

8,07

6,88

9,63

x

789 378 707 073 336 836 320 702 168 406 435 319 230 798 283 948 272 138 264 034 617 581 327 677 304 719 637 089

33 499 48 074 23 729 20 156 16 598 57 410 22 264 20 340 20 326 21 609 57 019 34 197 26 806 72 559

32 159 47 171 22 782 19 664 16 148 55 764 21 356 19 604 19 790 21 295 55 558 32 866 26 066 69 274

10 139 5 306 2 852 2 954 1 403 2 261 2 015 1 910 2 660 1 115 2 878 1 446 1 672 4 168

4,07 6,67 6,76 6,13 9,59 12,81 9,25 6,90 7,27 8,07 9,00 10,03 8,55 10,87

3,63 5,54 5,49 4,99 8,87 10,89 7,59 5,90 6,09 6,50 7,76 8,55 7,31 9,56

4,66 8,21 8,42 7,66 10,49 15,45 11,49 8,17 8,81 10,18 10,64 11,89 10,18 12,60

1 3 4 2 11 14 10 5 6 7 9 12 8 13

Zdroj: ČSÚ

Má snaha zjistit co nejpřesnější údaj o míře nezaměstnanosti v Mojžíři, vyšla naprázdno. Za takto malou územní jednotku pracovní úřad prý evidenci nevede. Nezaměstnanost v obci Mojžíř značně převyšuje míru průměrné nezaměstnanosti v Ústí nad Labem, je nutné ovšem podotknout, že z převážné části její hodnotu zvyšují místní obyvatelé romské národnosti. Dle terénních odhadů organizace Člověka v tísni jsou zdejší sociálně vyloučení Romové většinou nezaměstnaní (ženy prakticky všechny – starají se o početné rodiny, mužů většina; odhadem se nezaměstnanost romských obyvatel v lokalitě pohybuje mezi 60 a 80 %), ti, kdo práci najdou, pracují často „načerno“ na stavbách, silnicích apod. a bez adekvátní odměny. A jak bylo ukázáno v jiných studiích37, pracovat se často ani nevyplatí: rodiny žijí ze sociálních dávek a pokud by například otec rodiny začal pracovat, příjem rodiny by se nijak podstatně nezvýšil. 37

Viz např. Steiner, J.: „Ekonomie sociálního vyloučení“. In: Jakoubek, M., Hirt, T.: Romové – kulturologické etudy, Praha 2004, s, 218 – 229.

67

Diplomová práce


Samotný úhrn vyplácených sociálních dávek patří v rámci města v přepočtu na obyvatele k nejvyšším a dokládá výraznou koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Porovnáme-li např. průměrnou výši příspěvku hmotné nouze přepočtenou na 1 obyvatele, vychází tento údaj za zónu Neštěmice – Sídliště Mojžíř o 70 % vyšší než za celé Ústí nad Labem. Na základě znalostí a informací pracovnice odboru sociálních věcí ÚMO Neštěmice tvoří Romové necelou polovinu všech jejich klientů, kterým jsou vypláceny dávky sociální péče.

Z následující tabulky č. 8 je možné zjistit přesné údaje činností odboru sociálních věcí obecního úřadu v Neštěmicích. V roce 2011 došlo ke značnému nárůstu klientů a tím i spisové dokumentace na 817 spisů (v roce 2010 to bylo 716 spisů) a zároveň ke zvýšenému čerpání finančních prostředků a to vše z důvodu ukončení sociálního příplatku z dávek státní sociální podpory. Počet vyplacených dávek v roce 2011 činil 9 793 (v roce 2010 bylo vyplaceno 7 181 dávek). Tyto uvedené změny jsou vidět i v tabulce č. 9 v údajích o čerpání. Tab. č. 10: Statistické údaje OSV (odbor sociálních věcí) obecního úřadu v Neštěmicích

Přehled statistiky OSV za rok 2011 celkem Rozhodnutí hmotné nouze (včetně oznámení) 6 271 přiznání: 1 300 snížení: 1 908 zvýšení: 2 153 odejmutí: 586 zastavení řízení: 70 nepřiznání: 205 odvolání: 1 přeplatek: 38 doplatek: 10 Celkem provedeno šetření v domácnostech 1 507 Úhrady nájmů správcům (průměr za rok) 153 Počet vyplacených dávek (za rok) 9 793 Počet spisů (průměr za rok) 817 Počet poskytnutí jednorázové pomoci (za rok) 360 Sdělení soud a policie 950 Sociální poradenství 1 600 Počet dlužníků za rok 2011 103 Zdroj: autorka, na základě dat poskytnutých p. Morávkovou z odboru sociálních věcí úřadu Neštěmice

68

Diplomová práce


Tab. č. 11: Souhrnné statistické údaje OSV (odbor sociálních věcí) obecního úřadu v Neštěmicích

čerpání v roce 2011 v roce 2010 § 4171 příspěvek na živobytí 32,939,069 Kč 19,750,324 Kč § 4172 doplatek na bydlení § 4173 mimořádná pomoc celkem

7,606,694 Kč

5,353,709 Kč

1,686,263 Kč 885,44 Kč 42,232,026 Kč 25,989,477 Kč

Zdroj: autorka, na základě dat poskytnutých p. Morávkovou z odboru sociálních věcí úřadu Neštěmice

Evidentní je enormní nárůst celkové výše u doplatku na bydlení vypláceného statutárním městem Ústí nad Labem. V meziročním srovnání došlo k nárůstu celkového objemu vyplacených finančních prostředků o 13,36 mil Kč, což je meziroční nárůst o 49%. Důvodem takto vysokého nárůstu je dle pracovníků města především nárůst počtu ubytovaných osob na ubytovnách a vysoká kompenzace jejich nákladů na bydlení. Kapacity na ubytovnách jsou v zásadě naplněné, bez možnosti ubytování dalších rodin, přicházejících především ze sociálně vyloučených lokalit. Důležitým faktorem je také výše plateb za bydlení v soukromých ubytovnách. Meziroční nárůst objemu vyplaceného příspěvku na živobytí je ovlivněn především vyšším využitím institutu veřejné služby, která již bude od roku 2013 zrušena. Za povšimnutí stojí poměr výše vyplácených dávek ve spojitosti s počtem obyvatel jednotlivých ústeckých čtvrtí. Spolu s centrální částí města

38

patří Neštěmice

k obvodům s nejvyšším vypláceným objemem dávek pomoci na počet obyvatel. Oproti roku 2010 je v ÚMO Neštěmice i značný nárůst počtu obyvatel, ze 7 857 na současných 10 631.

38

Pod ÚMO Město spadá mimo jiné městská část Předlice a Trmice, což jsou Ústecké čtvrti nejvíce obývané lidmi závislými na sociálních dávkách, převážně Romy.

69

Diplomová práce


Tab. č. 12: Přehled počtu vyplacených dávek podle Ústeckých obvodů

Přehled počtu vyplacených dávek v členění dle obvodů za rok 2011 – údaj v ks ÚMO PnŽ Dbyd Mop Celkem za r. 2011 Počet obyvatel r. 2011 13662 3867 489 18018 35 187 Město 3878 1474 189 5541 20 500 Severní Terasa 8155 2010 466 Neštěmice 10631 23 274 3950 1609 241 5800 14 041 Střekov Celkem 29645 8960 1385 39990 93 002 Zdroj: Strategie prevence kriminality města Ústí nad Labem na období 2012-2015

PnŽ – příspěvek na živobytí Dbyd – doplatek na bydlení Mop – mimořádná okamžitá pomoc

6.6

Bydlení

6.6.1

Bytový fond Bytový fond na sídlišti Mojžíř zahrnuje 954 bytů v bytových domech. Největší

počet bytových domů spravuje společenství vlastníků Sedab. Zbývající byty vlastní bytové družstvo Rozvoj sídlící v Neštěmicích.

Bytové domy v zóně nejsou příliš vysoké. Centrální část sídliště Mojžíř má osmipodlažní domy, jižní okraj tvoří dlouhý čtyřpodlažní dům, který je celý ve správě družstva Rozvoj.

V zóně Neštěmice – Sídliště Mojžíř byla již započata rekonstrukce bytových domů, zpravidla je však dokončena jen z malé části. Některé domy mají vyměněnou část rozvodů, většina domů má nová okna, jen menší část domů má zrekonstruovanou, zateplenou fasádu nebo upravený a zmodernizovaný vchod. Ty domy, které nemají zateplenou fasádu (případně ani vyměněná okna), jsou energeticky náročné, což představuje vysokou ekonomickou zátěž na majitele či nájemce, a to i do budoucna, kdy lze očekávat nárůst cen energií. Několik vchodů v zóně je dosud v původním stavu, tedy nemají ani nová okna, ani novou fasádu (zpravidla se však jedná o udržované domy). Povětšinou jsou to bytové domy ve vlastnictví družstva nebo sdružení nájemníků, kteří jsou více či méně zadluženi a nemají pro bankovní ústavy dostatečnou bonitu na získání

70

Diplomová práce


úvěru, díky němuž by se mohli spolupodílet na financování rekonstrukce. Několik domů, resp. vchodů je ve stavu mírně nebo částečně dokončené rekonstrukci, tzn. např. má pouze vyměněná okna nebo pouze upravený vstup do domu. Části dvou domů lze z hlediska vnějšího vzhledu označit za pokročile nebo zcela zrekonstruované, protože mají upravené vstupy, novou fasádu se zateplením i nová okna. Fáze rekonstrukcí přehledně zobrazuje schematický obrázek č. 2 umístěný níže, díky němuž je možné udělat si základní přehled o situaci. Na fotce přibližující současný stav domů pořízené v listopadu 2012 je vidět také plácek, kde si hrají místní děti. Foto 2: Část sídliště Mojžíř, ulice J. Plachty, s hracím pláckem dětí.

Zdroj: autorka

Z grafu č. 4 vyčteme, že nejnižší ceny bytů jsou jednoznačně ve čtvrti Mojžíř, Krásném Březně a v Neštěmicích, což dokresluje situaci, ve které se lokalita Mojžíř nachází. Tato skutečnost je všeobecně známá, dokládá to jednak malý zájem o byty v této lokalitě, jednak ceny bytů nabízených realitními kancelářemi.

71

Diplomová práce


Graf č. 4: Porovnání průměrné ceny bytu v městských čtvrtích v Ústí nad Labem

2 500 000 Kč 2 000 000 Kč 1 500 000 Kč 1 000 000 Kč 500 000 Kč

K líš e

Kr ás Mo né jží B ř ře zn N o eš tě m ic e St ře ko v D Se ob ve ět rn ice íT er as a S tří br ní ky B uk ov S kř iv án ek Vš eb oř Ú ic L ce e nt ru m

0 Kč

Zdroj: Ing. J. Gabčanová, vlastní výpočty

„Dobrou a špatnou adresu lze snadno poznat z nabídek realitních kanceláří. Například byt 3+1 na ústecké Severní Terase stojí kolem milionu, ve čtvrti Krásné Březno polovinu, v Mojžíři je téměř neprodejný“ 39 Protože jsem sama byt 1+1 prodávala, vím, jakým způsobem je nutné ceny bytů podhodnocovat, aby byla vůbec nějaká reálná šance nemovitost prodat. Byt jsem prodávala před šesti lety, celý prodej trval rok a půl a musím podotknout, že během této doby se cca 1/5 potencionálních kupců zajímala spíše o možnost pronájmu bytu a z cca 20 osob či rodin, kteří byli na prohlídce bytu, jich bylo 14 romské národnosti. Tato skutečnost na sídlišti trvá dodnes. V tabulce č. 10 jsou zkoumané městské čtvrti Ústí nad Labem řazeny vzestupně podle průměrné ceny za jeden metr čtvereční bytové plochy. I dle tohoto kritéria je patrné, že bytové jednotky v obci Mojžíř jsou z celého Ústí nejlépe finančně dostupné. Bohužel ale toto kritérium není pro většinovou populaci stěžejní. O byty na sídlišti Mojžíř mají zájem spíše lidé v složité životní situaci, závislí na dávkách státní sociální pomoci, nezaměstnaní, prostě osoby, které nemají dostatek financí na to, pořídit si bydlení v jiné „lepší“ části města Ústí nad Labem.

39

http://zpravy.idnes.cz/ze-sidlist-na-severu-cech-vznikaji-ctvrti-hruzy-nove-chanovy-pto/domaci.aspx?c=A101005_183331_usti-zpravy_alh

72

Diplomová práce


Tabulka č. 13: Průměrná cena za 1m2 plochy bytu v městských čtvrtích Ústí nad Labem

městská čtvrť

Kč / 1m2

Mojžíř Neštěmice Krásné Březno Střekov Dobětice Stříbrníky Severní Terasa Klíše ÚL centrum Bukov Skřivánek Všebořice

8 477 11 311 12 249 15 384 15 396 16 553 17 878 18 910 19 949 21 840 22 165 22 360

Zdroj: Ing. Gabčanová, vlastní výpočty

Následující tabulky ukazují přehled vývoje v počtu bytových jednotek a počtu osob, které je užívají. Zajímavý je posun v počtu trvale obydlených bytů, a to směrem dolu. To odpovídá zjištěné situaci o vysoké migraci osob ze sídliště a opět zpět. Také počet osob na jednu bytovou jednotku se nepatrně zvýšil, z 2,8 na 2,95 a tím pádem také průměrný počet metrů čtverečních na jednu osobu se snížil, z 14,3 na 13,72. To naznačuje menší komfort současných obyvatel sídliště.

Tab. č. 14: Údaje o bytovém fondu v r. 1991

bytový fond r. 1991 počet rodinných domů počet bytových domů prům. stáří byt. domů počet bytů v byt. domech trvale obydlené byty počet osob na jeden byt prům. počet m2 na 1 osobu

Tab. č. 15: Údaje o bytovém fondu v r. 2001

bytový fond r. 2001 počet rodinných domů počet bytových domů prům. stáří byt. domů počet bytů v byt. domech trvale obydlené byty počet osob na jeden byt prům. počet m2 na 1 osobu

53 35 4 roky 670 664 2,8 14,3

Zdroj: autorka, na základě dat z ČSU

Zdroj: autorka, na základě dat z ČSU

73

53 35 14 let 670 632 2,92 13,72

Diplomová práce


Obrázek č. 1: Přehled bytového fondu na sídlišti Mojžíř z pohledu vlastnictví

Zdroj: IPRM

Obrázek č. 2: Přehled stavu rekonstrukcí jednotlivých bytových domů na sídlišti Mojžíř

Zdroj: IPRM

74

Diplomová práce

6.6.2


Veřejná prostranství, zelené plochy

Zóna Neštěmice – Sídliště Mojžíř se vyznačuje značným podílem volných prostranství na celkové ploše. Významnou část těchto prostranství tvoří zelené plochy, což je samo osobě velkým pozitivem, protože s takovým potenciálem se dá velmi dobře pracovat. Problém však představuje nevyužití těchto velkých ploch, místy pak velká zanedbanost a nepořádek. Většinou se jedná o rozsáhlejší travnaté plochy doplněné jen minimem dřevin, přes něž vede jen málo cest pro pěší a kde prakticky chybí mobiliář, nebo je zničený a nedá se využívat. Tato skutečnost platí i pro obě největší zelené plochy v zóně: prostor nad základní školou směrem k sídlišti Skalka a prostor mezi sídlištěm Mojžíř a železniční tratí.

Obr. č. 3: Rozložení zelených ploch na území Mojžíře a nejbližšího okolí

Zdroj: IPRM

Část území lze označit za zanedbanou, případně zdevastovanou. Jedná se vesměs o malé plochy kolem popelnic, kde se hromadí nepořádek a neodvezené velké kusy odpadu (např. vyřazená elektronika nebo nábytek), či o poničená „bývalá“ dětská hřiště. Zcela zdevastován a nevyužíván je bohužel prostor bývalého venkovního koupaliště na 75

Diplomová práce


východním okraji sídliště Mojžíř, které je nefunkční již od roku 2002. Relativně nejlépe udržovaná jsou prostranství kolem základní školy, mateřské školy a prostor hřiště, které je také na školním pozemku. To je zřejmě díky dohledu, který je nad většinou těchto prostor vykonáván. Velká zelená plocha, která se rozprostírá na ploše mezi sídlištěm a železniční tratí, je v dnešní době z 1/4 díky plánu rozvoje IPRM zrevitalizován na parkovací plochu. Tato plocha byla využívána pouze místními „pejskaři“ a parkovací místa byla vždy slabou stránkou tohoto sídliště.

6.6.3

Občanská vybavenost Mojžíř je v zásadě sídliště bez významnější občanské vybavenosti. Nachází se

zde základní a mateřská škola. Řada dětí, především z romských rodin, však dojíždí do speciální školy v Neštěmicích.

Mojžíř je nevelké sídliště a nemá prakticky žádné významné centrální místo. Tuto skutečnost lze považovat za jeden z hlavních problémů zóny. Souvisí s tím také skutečnost, že sídliště má jen minimální obslužnou infrastrukturu a že představuje monofunkční celek s výraznou dominancí rezidenční funkce. Relativně nejlépe plní roli centrálního místa malá samoobsluha poblíž autobusové zastávky a prostor kolem ní a dále samozřejmě restaurační zařízení, kterých je na takto malé územní ploše jako je Mojžíř, nebývale mnoho. Napočítala jsem jich celkem sedm, jsou to restaurace různých cenových skupin, rozmístěné nedaleko od sebe. Zvláštní ale je, že jsou všechny schopné provozu, přitom na místě, kde žijí lidé většinou nezaměstnaní, závislí na sociálních dávkách, tudíž s nedobrou finanční situací. Kromě tohoto se zde nachází i klasická herna s výherními automaty, která má otevřeno dlouho do noci a je místem setkávání místní specifické skupiny osob s nevalnou pověstí.

Důležitým místem setkávání dětí je budova základní školy, v níž se konají drobné školní akce a různé zájmové kroužky. Dále je v pronajaté části budovy školy možné využít služeb sauny. Nejsem si ale jista, zda je tato možnost vyžití obyvateli sídliště vzhledem k životní situaci velké části z nich vyhledávána.

76

Diplomová práce


Za zvláště podstatnou skutečnost lze označit minimální počet míst setkávání přímo na veřejných prostranstvích (lavičky, dětská pískoviště, vybavené parky apod.). Pokud už taková místa v zóně existují, jsou prakticky vždy v zanedbaném stavu, kdy neslouží svému původnímu účelu. Zvláště sídliště Mojžíř trpí výskytem množství tzv. non-places, tedy míst s nejasným využitím nebo míst zdevastovaných, která neplní svůj původní účel (např. bývalé koupaliště, prostory pro popelnice, dětská hřiště se zničeným vybavením…). Je nutné podotknout, že za devastaci původního vybavení dětských hřišť a laviček kolem nich mohou samotní lidé, kteří tyto prostory navštěvují, v nemalé míře i místní adolescenti, kteří se k veřejnému majetku chovají dosti svérázným způsobem. (in verb – viz. dotazníkové anonymní šetření)

Na obrázku č. 4, který zjednodušeně znázorňuje sídliště Mojžíř a část Neštěmic (Tesco, čerpací stanice), jsou vidět tři restaurace, realita je ale již trochu jiná, restaurační zařízení se rozrostla na počet sedm. Druhým obchodem, který je zde zakreslen, je myšlena cihlová budka s tabákem, která ale v dnešní době nefunguje.

Obr. č. 4: Občanská vybavenost a zázemí sídliště Mojžíř

Zdroj: IPRM

77

Diplomová práce

6.6.4


Komunikace a parkovací plochy Jižní okraj zóny tvoří dvě významné dopravní komunikace: železniční trať a

silnice I. třídy vedoucí z Ústí nad Labem na Děčín. Vlaková zastávka je ale až ve „starém“ Mojžíři, původní domkové zástavbě, což je zhruba kilometr pěšky. Silnice z Ústí na Děčín je přístupna také ze staré části Mojžíře, nebo naopak z Neštěmic, kde je na ni přípoj u supermarketu Tesco, což je cca také kilometr a půl. Zóna sama o sobě tedy představuje oblast se zklidněnou automobilovou dopravou.

Hlavní příjezdovou komunikaci pro obyvatele sídlišťě Mojžíř tvoří Hlavní ulice. Další místní komunikace, které z Hlavní ulice vybíhají směrem do sídlišť, jsou zpravidla slepé a jsou součástí vlastní obytné zóny. Celé sídliště je protkáno jednou ulicí, Jindřicha Plachty.

Významný problém v zóně představují parkovací kapacity, i když v současné době se již situace značně lepší, a to díky již zmiňovanému plánu rozvoje města. Sídliště bylo stejně jako všude jinde v Česku při své výstavbě dimenzováno na výrazně nižší počet aut než dnes. Přestože se na obou koncích samotného sídliště nachází dvě větší parkoviště, jsou ulice v blízkosti panelových domů využívány pro podélné parkování všude, kde je to jen trochu možné. To zhoršuje obslužnost většími vozidly jako je např. zásobování, pro automobily hasičského záchranného sboru tento způsob parkování představuje zásadní problém a velmi znesnadňuje jejich práci. Automobily často stojí na chodnících, pěších zónách nebo zasahují do křižovatek či znesnadňují pohyb chodcům.

Zóna je dobře obsloužena městskou hromadnou dopravou. Zajíždí sem trolejbusová linka č. 57, kterou trvá cesta do centra města přibližně 20 minut. Linka je v provozu celodenně a celotýdenně, ve špičce pracovního dne jezdí 1x za 10 minut, mimo špičku a o víkendu 1x za 20 minut. Na lince jezdí kapacitní kloubové trolejbusy. Zastávka MHD je umístěna přímo nad sídlištěm, s ohledem na koncentraci obyvatel tedy velmi vhodně.

78

Diplomová práce


Obr. č. 5: Parkovací možnosti sídliště Mojžíř a jeho okolí, vyznačené plochy označují parkoviště, linie pak místa nejčastějšího stání automobilů podél ulic.

Zdroj:IPRM

79

Diplomová práce

7. 7.1


Interpretace výsledků dotazníkového šetření použitého v rámci případové studie Mojžíř 40 Případová studie 1. – obyvatelé lokality Mojžíř Pro dotazníkový průzkum mezi obyvateli sídliště v Mojžíři jsem zvolila osobní

přístup, formou náhodného oslovení osob, které se v danou dobu pohybovaly na ulici J. Plachty na sídlišti. Jediné kritérium pro mne bylo navázat kontakt s dospělými lidmi, protože jsem chtěla získat jejich názor a postoj k dané problematice. Na děti, či spíše mládež, byl zaměřen dotazník druhý, jehož výsledky jsou interpretovány dále v této práci. Jelikož jsem očekávala velmi vlažné, až negativní přijetí a ochotu komunikace od místních lidí, připravila jsem si čtyřicet kusů dotazníků. Tento můj dojem byl ale naprosto vyvrácen. Nesetkala jsem se ani s jedním odmítnutím a každý, koho jsem na ulici oslovila, byl více či méně ochotný mi na otázky odpovědět, někdo stručně, jiní se rozpovídali nad očekávání.

Mým záměrem nebylo lidi selektovat a záměrně ke spolupráci vybírat pouze osoby romské či české národnosti, přesto jsem si ale „přehled“ vedla a ze 40 náhodně oslovených lidí jich bylo 24 národnosti romské a 16 jiné, předpokládám, že české. Ač byl toto malý vzorek místní populace, i z něho vyplývá, že cca polovinu místního obyvatelstva tvoří lidé s romskou národností.

Samotný dotazník se skládal ze šesti otázek, otevřených i uzavřených, vesměs kvalitativního charakteru. Interpretace výsledků je tudíž složitější, než by bylo pouze u otázek uzavřených, s možnými odpověďmi ano x ne. Pouze otázka první, díky které jsem chtěla zjistit dobu, po kterou osoby na sídlišti žijí, je jednoduchá na zpracování. Bylo osloveno 18 mužů a 22 žen.

Z odpovědí na otázku: Jak dlouho na sídlišti Mojžíř bydlíte?, vyplynul průměrný počet 12,87 let, z rozsahu od 1 do 16 let. Na základě informací, které mi poskytli lidé z organizace Člověk v tísni jsem předpokládala, že průměrná doba života strávená v lokalitě bude mnohem kratší. 40

Nejde o standardní dotazníkové šetření v rámci kvantitativního metodického přístupu, ale o použití dotazníků v rámci případové studie. Tomu také odpovídá menší množství dotázaných osob.

80

Diplomová práce


Druhá otázka byla zacílena na spokojenost se životem v lokalitě. Její přesné znění bylo: Jak jste spokojeni se životem na sídlišti Mojžíř? Statistické výsledky odpovědí jsou v tabulce č. 16. Odpovědi se různily, převažovaly ale názory spíše negativního charakteru, typu: „No, moc ne; Nejsem; Absolutně nejsem; Ne, ze začátku se mi tu hrozně líbilo, teď už ne; No, no, bejvávalo líp, teď je to hrůza.“ Vyskytly se i ambivalentní odpovědi, jako například: „Napůl. V domě to jde, hrozné okolí. Dům ano, sídliště ne; Nedá se jednoznačně odpovědět, krajina maximálně, díky zdejším obyvatelům se mi tu nelíbí; Ano, až na ten bordel, nikdo ty lidi nenaučí uklízet, ničeho si neváží;. Bylo by to fajn, bez nepřizpůsobivých (mám tu sestru a maminku;. Jsem zvyklá.“ Odpovědí: „Ano; Spíše ano; Docela ano.“ bylo nejméně. Tab. č. 16: Výsledky odpovědí na otázku č. 2 – Spokojenost se životem na sídlišti.

MUŽI

spíše ano 5

ŽENY

spíše ano 3

spíše ne 7

spíše ne 8

rozhodně ne je mi to jedno/ nevím 5

1

rozhodně ne je mi to jedno/ nevím 9

2

Zdroj: autorka

Otázkou číslo tři jsem chtěla získat pro mne nejdůležitější informaci, a to postoj a osobní invenci jednotlivých lidí, kterou mají k vylepšování stávající situace na sídlišti. Pro pochopení otázky jsou zde i vyjmenované základní příklady, kterými je možné sídlišti pomoci. Otázka zněla: Byli byste ochotni něco sami udělat pro zlepšení situace na sídlišti? (dohled nad dodržováním čistoty veřejných prostranství, úprava zeleně před bytovým domem, úklid společných prostor, vytvoření prostoru pro scházení se dětí,…) Odpovědi na tuto otázku byly naopak převážně pozitivní, což značí chuť respondentů něco se svým bydlištěm dělat a nenechat ho v současném nevalném stavu.

Doslova zaznívaly věty: „Určitě, ale jak to řešit?; Jsem truhlář, rád.; Kdyby šli všichni pracovat a někdo to pak hlídal, aby zase nevznikl nepořádek; Kdyby šli všichni a udržovali to potom, pak ano; Já ano, ale úřady to nechápou, platím pokuty za Romy, co mi vysypali popelnice u firmy; My sami ano, dům je bezvadný, okolí hrozné, nejde to udržet; Ano, ale ne sami, zapojit většinu, zatím to nemá smysl; Dělám, každý měsíc uklízíme, za hodinu je to zpátky; Ano, bejvaly tu hřiště pro děti, dětské koutky, 81

Diplomová práce


teď si hrajou na parkovišti, mohou poškrábat auto, pak by byly problémy; Určitě, ale jak nevím; Ano, hlavně pro děti tu nic není, nedá se udržet čistota v domě; Ale co? Já s tím nic neudělám, s mentalitou určitých lidí.“ Dále se objevily i názory, že by se zapojili, ale….: „ Jo, ale jenom za zaplacení, jestli málo, tak nepřijdu a na kolik hodin? Jen dohlídnout, to jo. Ale jestli by dali málo, tak to dělat nebudu. A kdy to bude?; Zadarmo bych to neděla. apod.“ Na druhé straně spektra se vyskytovaly i názory typu: „Nemá to cenu, hned je to zpátky zničené. Museli by tu bydlet slušní lidé.; Nemá to smysl, museli by vystěhovat nepřizpůsobivé občany, slušní občané to nezvládnou.; Ne, protože to nemá cenu.; Ano, ale tady to nepomůže.; Nevím jak.; Asi se nic už zlepšit nedá.; Absolutně ne, protože jsou tu další, kteří nic nedělají, jen ničí.“ Vyslechla jsem i názory, ve smyslu: „Výbor aby něco udělal, všechno zrušili, i lavičky, pískoviště,...; Nebo: „Nemám čas, večer chodím z práce domů, jsem unavená.; Není čas díky zaměstnání, radši si zaplatím.“ Je tedy příjemné poznání, že ne všichni obyvatelé Mojžíře pokládají tuto lokalitu za ztracenou, ale vidí možnosti, jak a proč ji změnit na takovou, jaká byla podle některých z nich dříve. Bylo by ale dosti problematické najít nějaký společný stimul, který by tyto lidi spojil a vybudil k určité akci. Jak je z odpovědí také patrno, mnoho osob již na základě špatných zkušeností příliš nevěří v přetrvání a zachování nově vytvořených hodnot, mají obavu z opětovného zničení nových věcí a neudržení nastolené čistoty. Tab. č. 17: Výsledky odpovědí na otázku č. 3 – Ochota podílet se na vylepšení sídliště…

spíše ano 6

rozhodně spíše ne ano 3 7

rozhodně ne 2

je mi to jedno/nevím 0

spíše ŽENY ano 10

rozhodně spíše ne ano 6 3

rozhodně ne 3

je mi to jedno/nevím 0

MUŽI

Zdroj: autorka

Otázkou čtvrtou jsem po předchozí dohodě vyšla vstříc požadavku organizace Člověk v tísni o.p.s. a pokusila jsem se zjistit, zda by přítomní obyvatelé uvítali uzavření provozu herny s automaty. Na otázku: Bylo by pro vás přínosné uzavření provozu herny u zastávky MHD v Mojžíři?

82

Diplomová práce


Tab. č. 18: Výsledky odpovědí na otázku č. 4 – Uzavření provozu herny s automaty…

MUŽI

spíše ano 12

spíše ne 1

určitě ano je mi to jedno/nevím 2 3

ŽENY

spíše ano 10

spíše ne 3

určitě ano je mi to jedno/nevím 5 4

Zdroj: autorka

I v tomto případě se většina odpovídajících přiklonila ke kladným odpovědím a byla pro uzavření místní herny s automaty, jakožto místu, kde se kumuluje nežádoucí chování a jednání. Lidé se převážně vyjádřila jen stručně, ano či ne, někteří ale svou odpověď specifikovali, či měli potřebu svůj postoj vysvětlit. Občané přející si zavření herny odpovídali následovně: „Ano, zásadně ano, je tam rachot.; Bylo by to lepší.; Nás to zrovna neruší, ale herny bych zrušil všechny.; Ano, doupě je to.; Ano, včera hráli do rána, nedá se otevřít ani okno.; Je to možné, asi by zas tak velký rozdíl nebyl, kdyby se zrušila.; Některým osobám byla celá záležitost jedno, nebo měli dojem, že by tato restrikce k ničemu nevedla: „ Je mi to jedno, nikdo z rodiny tam nechodí.; Já tam nechodím, manžel taky ne, je mi to jedno.; Já tam nechodím, nevím.; Je mi to jedno, má věčně zavřeno.; Aspoň se tam scházejí, je tady od nich pokoj.; Nic by to neřešilo.; A samozřejmě padlo i malé množství stanovisek, jako: „Je tam hezky, hezké písničky, něco se tam dá koupit i v noci. Hezky tam hrajou přece.; Nebo jednoduše: „Nevadí mi.“

Poslední z otázek byla směřována na vnímání obyvatel svého okolí, na všímání si záležitostí, které se v jejich okolí dějí. Pátá otázka byla ještě doplněna o podotázku, pakliže respondenti odpověděli kladně, ptala jsem se jich, zda vidí či znají nějaké řešení místních problémů, případně celkové situace na sídlišti. Tuto otázku bylo vcelku jednoduché vyhodnotit, naprostá většina tázajících totiž odpověděla kladně, že si dění ve svém okolí všímají. Specifikace jejich návrhů řešení byly vesměs velmi radikálního charakteru. Některé z nich zde pro ilustraci uvádím.

Na otázku: Všímáte si případných problémů a dění ve svém okolí? Vidíte či máte nějaký vlastní návrh řešení této situace? lidé odpovídali: „Policie hodně chodit musí.; Zatím nevidím, probrat rodiny, vláda jim jde na ruku, dostávají peníze zadarmo.; Těžko, obávám se, že těžko, u rodičů to začíná – pořádek, vést děti, ale…

83

Diplomová práce


musí se začít v rodinách.; Hodně kradou, feťáci… kamery by fungovaly, policie aby chodila, jen projíždějí autem.; Napsat na družstvo stížnost, aby všichni dodržovali jako my pořádek, vždycky to říkám domovnici, ale ta nic na to, sklepy dát do pořádku, feťáci tam chodí, prodávají drogy.; Víc hlídat, hlavně v noci, vykrádání aut, poškrábaná auta.; Vyhnat feťáky, my si to musíme udržovat.; Je to špatný, bordel, feťáci… jen když budou lidi sami chtít.; Vystěhovat neplatiče, nechodí policejní kontroly, koupaliště z hygienických důvodů zavřeno, město nechtělo investovat, měl to být sportovní areál.; Když se udělá něco pro děti, hned je to rozbité.; Vystěhovat ty, co sypou odpadky přímo z oken, vypadá to na druhý Chánov.; Zrušit hospodu.; Nevidím, už jsem to vzdala, snad jen radikální, a to zvýšení nájemného.; Nezodpovědní lidé tu bydlí, naučit je zodpovědnosti.; Vystěhovat problematické lidi.; Policejní služebna v místě, přímo na sídlišti, vyházet nepřizpůsobivé občany.; Poslat to na Slovensko.; Pozabíjet to a zavřít to.; Sama neudělám nic, upozorním, ale záleží na lidech.; Víc hlídat, nahnat nezaměstnané Romy, hlídat Romy, je mezi nimi spousta slušných lidí.; Hlavně na radnici záleží, rekonstrukce chodníků – je tu spousta chyb po rekonstrukci, nikdo nedělá dobře.; Výbor by musel toto zařídit, nad náma bydlí v bytě 1+1 osm lidí, hrozný rachot.; Posílit policejní hlídky, feťáci vykrádají sklepy, družstvo se o nic nestará, rodiny tu už nebydlí, ale jejich děti mají klíče od sklepů a vykrádají sklepy, zaplatit domovníka – snížit mu nájem a on by se staral, ale to prý nejde.; Nevidím řešení, jen výchova v rodině.; Vše je v lidech, aby byli lepší.; Pořádek v rodinách.; Odstěhovat se odtud.; Umlátit je.; Vystěhovat nepřizpůsobivé.; Skončí to tu špatně, slušní nemají šanci slušně žít v čistém prostředí, hlavně na zastávce v nočních hodinách, tam je bordel, vidím na to z okna.; Vláda je nevystěhuje, ti jsou za vodou, nebudu to řešit, takže to nevyřeší nikdo.; Z oken hází odpadky, kontejnery jsou pořád otevřené, lítá bordel, nekonečný nepořádek.; Samé radikální řešení vidím jen.; Napomínám je, aby dávali nepořádek do popelnic.; Řešení nevidím.; Já nevím.“

Zjištění 1. dotazníkového šetření

Velmi pozitivní jev, který z odpovědí respondentů vyplynul, je, že velké procento z nich je ochotno podílet se na zlepšování stávající situace jejich bydliště. Většinou ale tuto ochotu provázeli podmínky, typu – museli by ale všichni nebo musel by ale někdo dohlížet, aby se vše nevrátilo do původního rozbitého stavu. Samozřejmě 84

Diplomová práce


se ale našli i odpovědi veskrz negativní, typu, že už to nemá cenu, že je na tomto místě jakákoli aktivita zbytečná, apod.

Tuto skutečnost podtrhují i odpovědi týkající se

celkové spokojenosti se životem v lokalitě, ve kterých převažovala stanoviska celkové nespokojenosti, leckdy i smířenosti se stávajícím bezútěšným stavem a chováním velké části místních obyvatel. Hernu s výherními automaty pokládá většina oslovených za škodlivou a jako místo, kde se střetávají lidé závislí na drogách. Tudíž by byli pro její zavření. Konkrétní návrhy a opatření na zlepšení prostředí na sídlišti zaznívající z úst oslovených byli velmi podobného ražení, často dosti radikální až nereálné. Občas ale bylo možné slyšet i reálný názor, který by bylo možné uskutečnit, jako např. posílení policejních hlídek, které by osobně procházeli sídliště. V současné době ho prý jen občas projedou ve svém služebním voze.

7.2

Případové šetření 2. – žáci 2. stupně ZŠ Mojžíř 41 Cílem mého druhého průzkumu bylo přinést informaci o tom, jak své bydliště

vnímají děti, žáci druhého stupně místní základní školy. I tento průzkum byl uskutečněn dotazníkovou formou. Celý dotazník sestával ze 14 otázek, z nichž některé v případě kladných odpovědí měly doplňující podotázku, sloužící ke konkretizaci odpovědi. Prostor určený k vyplnění dotazníku byl dán v rámci hodiny občanské nauky a jednotliví vyučující byli stručně instruováni k případným dotazům žáků ohledně formy vyplnění. Zpětně mohou posoudit, že se nevyskytl žádný problém či nejasnost. Dotazníky byly rozdány celkem ve dvou šestých, dvou sedmých, jedné osmé a dvou devátých třídách. Ze sta dotazníků se mi jich vrátilo 67. Dotazníky byly anonymní, pouze jsem požadovala rozlišení muž/žena a vyplnění věku žáka.

85

Diplomová práce


2. Bydlíš na sídlišti Mojžíř od narození? ano 17

ne 48 Požadavkem první a druhé otázky bylo zjištění, jak dlouho v Mojžíři děti bydlí

a zda zde žijí od svého narození. Průměrný počet let, který z odpovědí vyplynul, je 7,95 let života stráveného na zdejším sídlišti. Průměrný věk respondentů je 13 let. Na druhou otázku jen 17 dětí odpovědělo kladně, že zde bydlí od narození, 48 odpovědělo ne.

Třetí otázkou jsem chtěla zjistit, odkud se přistěhovali ti, kteří zde nežijí celý svůj život. Můj předpoklad, že jsou to podobné lokality, jak je Mojžíř, se vcelku naplnily. V odpovědích se objevovali čtvrti, jako jsou Střekov, Trmice či Krásně Březno, což jsou všechno ústecké čtvrtě podobného charakteru, jako je sídliště Mojžíř. Rozdíl je ale v typu zástavby, protože kromě Krásného Března jsou to místa se starou cihlovou zástavbou, ne panelová sídliště. Dvakrát jsem mezi odpověďmi našla i Slovensko, jednou Bulharsko.

4. Jsi se životem na sídlišti spokojený(á)? ano 38

ne 29

Čtvrtá otázka v pořadí má velmi jednoduchou formu, její obsah je pro mne ale důležitý, jelikož je to stěžejní záležitost, která mne u tázaných zajímala. Jak je vidět, větší část dětí odpověděla kladně. Tato skutečnost sice působí velmi pozitivně, je ale potřeba brát zřetel i na odpovědi na otázku následující, pátou, ve které jednou tolik dětí vyjádřilo chuť bydlet jinde, pokud by to situace dovolovala.

41

Také zde platí, že jde o využití dotazníků v rámci případové studie a nikoliv o standardní metodu dotazníkového šetření.

86

Diplomová práce


5. Pokud bys mohl(a), chtěl(a) bys bydlet někde jinde? ano 42

ne 25

6. Je něco, co bys chtěl(a) ve svém bydlišti změnit?........ Co? ano 43

ne 22

Šestá otázka měla prostou podotázku, „Co?“. Podle mého očekávání většina tázaných odpovídala ano, že by rádi něco ve svém okolí změnili. Odpovědi na otázku, kde už bylo potřeba konkretizovat, se ve své podstatě shodovali i s odpověďmi dospělých na sídlišti, jelikož bylo možné se dočíst…“Vystěhování nepřizpůsobivých občanů.; Chtěl bych vystěhovat nepřizpůsobivé.; Je tu hodně bordelu, chci, aby tu byl pořádek a slušnější lidi.; Odstranit feťáky a lidi, který se neumí chovat.; Aby tu více uklízeli a neničili věci.; Chování určitých lidí.; Větší čisto venku.; Hřiště, paneláky, atd.; Prostředí, které škodí dětem, je tu málo místa na hraní.; Místo plácku fotbalový hřiště s brankami.; Čistotu.; Aby tam nebyli feťáci a degeši.; Aby byli místo koupaliště rampy na kola.; Lépe vychované Romy.; Nový hřiště s bránami.; Nějaký lavičky.; Zrušit paneláky.; Nějakej park místo koupáku, každou neděli, aby se uklízelo.; Obyvatelé.; Aby byly všude lavičky, park a aby tady nebyl bordel.; Chtěla bych tam více laviček, obnovit dětská hřiště.; Míň nepřizpůsobivých lidí (Romů).; Aby se přestalo krást a aby lidé nevyhazovali odpadky všude po sídlišti.; Hřiště, kamery, basketbalový koš.; Nové hřiště, bazén, příroda, cyklistická stezka.; Nové hřiště na brusle a fotbalové hřiště.; Hřiště, namalovat paneláky, nové výtahy.;“ Jak je možné vidět, děti mají celkem realistické požadavky a přání, jak zlepšit svůj život na sídlišti. V podstatě zde vyjmenovaly základní nedostatky, které je trápí, jako je chybějící zázemí pro hraní a sportování, chybějící lavičky a prostor pro odpočinek či relaxaci, všudypřítomný nepořádek a přítomnost nepřizpůsobivých obyvatel, v jejich podání označených jako Romové, degeši a feťáci.

87

Diplomová práce


7. Všiml(a) sis v poslední době nějakých pozitivních či negativních změn na sídlišti a jeho okolí? ano 42

ne 25 Otázkou sedmou jsem chtěla zjistit, zda si místní děti všimly změn, které se

v poslední době na sídlišti udály, jako jsou rekonstrukce chodníků novým vydlážděním, vznik nových parkovacích míst či menší rekonstrukce některých domů. I zde bylo mé očekávání naplněno a cca 3/2 děti odpověděly, že všimly. I tato otázka byla doplněna o podotázku mající za úkol konkretizaci, čeho si děti všimly. Logicky tedy odpovídaly: „ Nové chodníky, silnice.; Nový asfalt.; Opravují tam chodníky, silnice a tak.; Změnilo se to na sídlišti, chodníky.; Dobré je, že nám udělali nové chodníky a silnice a že budou kamery.; Oprava sídliště k lepšímu.; Prostě se předělává celý Mojžíř.; Nové chodníky přechod.; Parkoviště.; Kamery.; Jsou tu kamery a udělali chodníky.;“ Tolik pro představu přehled odpovědí pozitivního charakteru, četla jsem ale i názory typu: „Většina obyvatel jsou Romové.; Větší a větší bordel.; Feťáci.; Přibývají tu feťáci.; Jsou nové chodníky a více lidí.; Bydlí tady jiný lidé.; Jsou tu drogově závislí lidi, krade se tu.;“

8. Souhlasíš s tím, aby tvé sídliště bylo monitorováno kamerovým systémem? ano 43

ne 24 Díky této otázce jsem chtěla zjistit, jaký postoj mají děti z Mojžíře k nové formě

monitoringu sídliště kamerovým systémem. Zda tuto inovaci vnímají jako omezení své svobody neustálým dohledem, či třeba jako možnou prevenci trestných činů. 43 z celkového počtu se jich postavilo na stranu souhlasu.

88

Diplomová práce


9. Setkal(a) ses ty nebo tví kamarádi ve svém okolí s nějakou trestnou činností? ano 29

ne 38 Protože je ze všech možných zdrojů slyšet o všudypřítomné trestné činnosti na

sídlišti, chtěla jsem zjistit, zda se i děti s nějakou její formou přímo, nebo přeneseně setkaly. V tomto případě bylo kladných odpovědí méně, i přesto je to ale alarmující číslo. 29 z celkových 67 odpovídajících se s nějakou trestnou činností setkali, či o ní alespoň vědí od jiných kamarádů nebo známých.

10. Máš na sídlišti hodně příbuzných? ano 29

ne 38

Podle informací, které jsem získala z rozhovorů s lidmi z organizace Člověk v tísni, nebydlí na sídlišti velké rodinné klany o mnoha příbuzných, které by spolu více komunikovali či se podíleli na řešení rodinných problémů, jak je tomu např. v Předlicích, podobné ústecké čtvrti, jako je Mojžíř. Proto jsem se dětí zeptala, zda mají ve svém bydliště příbuzné a odpověděly následovně. Méně než polovina oslovených napsala, že ano, 38 dětí odpovědělo ne.

11. Máš pocit, že se tvá rodina potýká s nějakými problémy? ano 2

ne 65 Na jedenáctou otázku odpověděly jen dvě děti kladně, což ovšem

nekoresponduje s odpověďmi na otázku následující, dvanáctou.

89

Diplomová práce


12. Myslíš si, že by tvá rodina potřebovala nějakou pomoc?...... Jakou? ano 7

ne 60 Je možné, že si žáci neuvědomili spojitost těchto dvou otázek, či to co uváděli,

nepokládali za problém. Bylo možné dočíst se specifikací, typu: „Dát opravit a pomoc s bytem.; Finanční, psychickou,….; Exekutoři a splátky.; Dlužíme, rodiče dluží za nájem.; Exekuci.; Musíme se stěhovat.; To je jasný, mít hodně peněz a mít vilku u moře.;“

13. Využívá tvá rodina nějakou pomoc?...... Jakou? ano 10

ne 57 Jelikož na sídlišti jiná organizace, než Člověk v tísni nepracuje, bylo

předvídatelné, pokud děti odpoví kladně na otázku 13, že jako upřesnění zazní tato organizace. Deset dětí se vyjádřilo, že rodina pomoc využívá, ne všichni specifikovali jako pomáhajícího Člověka v tísni. Doslova uváděly: „Hledání bytu.; Klub Člověka v tísni Nový Svět.; Pomoc s exekucí.; Člověk v tísni jako doučování.; Že tam chodím na doučování.; Exekuce.; Kvůli půjčkám.; Doučování s paní Kubatovou.; Hledají místo tátovi.; Doučování tam mam, i doma.“

14. Postrádáš v blízkosti sídliště Mojžíř nějaký prostor (klub) pro denní aktivity dětí a mládeže? (hry, sportovní činnosti, soutěže, možnosti výletů, doučování, praktická tvorba,….) ano 56

ne 11 Poslední otázku jsem do dotazníku umístila, aby se potvrdila či vyvrátila má

domněnka chybějícího zařízení pro děti, školního či nízkoprahového klubu, kde by mohly trávit volný čas po škole. Z vyjádření dětí vyplynulo, že většina by takové zařízení uvítala a využívala. 11 z nich se k otázce buď nevyjádřilo, nebo uvedly

90

Diplomová práce


alternativu klubu pro děti, který se nachází na Novém Světě (ul. Matiční). Ten je ale vzdálen cca pět kilometrů od mojžířškého sídliště a slouží především místním dětem.

Závěry 2. dotazníkového šetření Jednou z podstatných informací, která z tohoto průzkumu vyplynula, je, že velká část dětí není spokojena s místem, ve kterém žijí a pokud by to možnosti dovolovali, chtěly by žít jinde. Z jejich odpovědí je dobře vidět, že i tito nedospělí lidé si velmi dobře uvědomují, s jakými nesnázemi se jejich sídliště a hlavně jeho obyvatelé potýkají. Dokonce bylo mnoho z nich schopno navrhnout i konkrétní příklady toho, co by ve svém bydlišti chtěly změnit, či co zde postrádají. Ve spojitosti s velkou fluktuací osob, kterou sídliště dosti trpí je skutečnost, že jen 17 dětí z 67 odpovídajících se na sídlišti narodilo, zbylí dotazovaní se většinou přistěhovali z jiných, víceméně podobných částí města. Pro mne osobně je jedním z nejdůležitějších aspektů, které ze šetření vyplynulo, jasný deficit volnočasového klubu pro děti, který i oni sami pociťují.

8.

Hloubkové rozhovory s obyvateli sídliště Samotné realizaci hloubkových rozhovorů předcházela analýza42 nejčastěji

uváděných problémů, které místní lidé řeší. Cílem výzkumu bylo zmapování širších souvislostí konkrétních životních podmínek oslovených jednotlivců v kontextu dnešního vývoje společnosti. Jelikož jsem na sídlišti značnou část svého života žila, rozhodla jsem se s žádostí o poskytnutí dosti detailních informací oslovit osoby, které alespoň částečně znám. Na tomto místě je nutné podotknout, že u konkrétní realizace rozhovorů byla přítomná má maminka, kterou jakožto učitelku místní základní školy téměř všichni obyvatelé sídliště znají a váží si jí. Tímto aktem jsem chtěla docílit jejich ochoty odpovídat na dosti konkrétní a niterné otázky. Rozhovory byly provedeny v jejich domácím prostředí, ovšem po předchozí telefonické domluvě a potvrzení, že s tímto souhlasí. Jednotlivé respondenty jsem ujistila o nezveřejnění jejich celých jmen, proto jsou zde uvedeni jen pod jejich křestními jmény. Jednotlivé rozhovory trvaly průměrně

91

Diplomová práce


půl hodiny a oslovila jsem takto 14 osob, 8 žen a 6 mužů. Časové rozmezí implementace rozhovorů bylo dva víkendy, tedy 4 dny. Z každého rozhovoru byl nahrán záznam, na jehož základě jsem vyhotovila částečný přepis a provedla kvalitativní analýzu informací. Formulace otázek byla poskládána tak, abych mohla co možná nejpodrobněji získat informace, na jejichž základě bych byla schopna porovnat situaci místních lidí, jaká byla před rokem 1989 a jaká je nyní. Z toho důvodu jsem vybírala osoby, které věkově odpovídali tomuto datu a měli již jako pracující zkušenosti i z předlistopadové doby. Věkové rozmezí tázaných bylo od 40 do 78 let.

Tab. č. 18: Základní charakteristika respondentů

RESPONDET VĚK POHLAVÍ VZDĚLÁNÍ 1

52

žena

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

49 50 73 57 51 56 58 55 59 77 45 78 40

žena žena žena žena žena žena žena muž muž muž muž muž muž

ZAMĚSTNÁNÍ

základní

nezaměstnaná pracuje "načerno" v základní Německu základní od r. 1989 nepracuje základní v důchodu vyučená v invalidním důchodu základní nezaměstnaná základní prac. důchodkyně základní prac. důchodkyně základní nezaměstnaný základní sezónní práce vysokoškolské důchodce základní v invalidním důchodu střední důchodce základní v invalidním důchodu

RODINNÝ STAV

POČET DĚTÍ

rozvedená

3

vdaná vdova vdaná rozvedená vdaná vdova vdova ženatý ženatý vdovec ženatý svobodný ženatý

2 4 4 2 2 4 5 6 0 2 1 2 7

Zdroj: autorka

42

Na základě dat poskytnutých organizací Člověk v tísni a na základě vlastních zkušeností a znalostí lokality a osob zde žijících

92

Diplomová práce


Výsledky výzkumu jsem nerozdělila do tematických okruhů, i když to také byla varianta, kterou jsem zvažovala. Pro lepší nástin a pochopení životní situace oslovených lidí pokládám za lepší přístup celostní, kdy rozeberu každého respondenta jednotlivě a na základě jeho odpovědí nastíním jeho konkrétní situaci. Kromě dvou odpovídajících osob byly životní podmínky u všech ostatních velmi nepříznivé, u všech se vyskytuje velké množství nemocí, dluhů, špatných rodinných vztahů, nezaměstnanost, často apatie a smutek.

Paní P. (52 let) žije na sídlišti pátým rokem, přistěhovala se z Krásného Března, protože se rozvedla (manžel hrál automaty a nepracoval) a prodala dům. Nyní bydlí v družstevním bytě 3+1, spolu se svými dvěma dcerami a jejich dětmi. Ty jsou vyučeny jako prodavačka a šička konfekce, jsou v současné době bez práce a rekvalifikaci prý neshání. Třetí dcera pracuje jako uklízečka v nemocnici. Za nájem platí 8 600 Kč měsíčně. Celý život pracovala v ústecké likérce, od 1. 6. 2012 je bez práce, protože majitel zavřel provoz a firmu přestěhoval do Prostějova. Před rokem 1989 nemusela pobírat žádné dávky pomoci, až nyní, 7 000 Kč měsíčně. Dříve s penězi pohodlně vystačila, dnes velmi špatně, bojí se, že nebude mít na nájem. Práci shání aktivně, chodí, telefonuje, ale stále nic. Žádná rekvalifikace jí na úřadu práce nabídnuta nebyla. O žádnou pomoc (např. Člověk v tísni) zatím nežádala, s nikým se na sídlišti nestýká. Doufá, že po Vánocích v novém roce zaměstnání najde. Při srovnání své dnešní situace ji vidí jako o mnoho horší, než před rokem 1989. Na otázku, co nejvíce postrádá, odpovídá, že peníze. ( toto byla odpověď 11 lidí ze 14 dotázaných, na druhém místě bylo zdraví, jeden pán odpověděl, že sex) Nejvíce peněz utratí za jídlo, jelikož živí i své dvě dcery a 3 vnoučata. Jejím přáním je najít práci. Pokud by se mohla odstěhovat, chtěla by někam do menšího bytu, lokalitu neuvedla. Volby jako možnost změny k lepšímu nevidí, volit nechodí, pokládá je všechny za jednu verbež. Odpovědí na otázku, zda někomu věří, odpověděla nikomu, jen rodině. Zkušenosti s jednáním na úřadech má dobré, nemůže si stěžovat, jednali s ní vždy slušně. Paní je romské národnosti.

Paní T. (50 let) je samoživitelka, v Mojžíři bydlí pět let. Přistěhovala se z Krásného Března, kde si chtěla koupit družstevní byt, ale nedostala na něj hypotéku. Tady má byt 3+1, který obývá se svými 4 dětmi (11 – 30 let), pátý syn zemřel jako malý. Dva synové jsou nevyučení, jeden nedoučený a dcera chodí na základní školu. 93

Diplomová práce


Jsou bez práce. Paní má základní vzdělání a je také bez práce. Od 15 let pracovala jako uklízečka, od roku 1989 je doma (prý kvůli dětem) Před tímto rokem žádné přídavky ani sociální dávky nepobírala, dnes má na nejmladší dítě přídavek 610 Kč měsíčně. Má druha, který vydělává, není ale hlášen u ní v bytě. Dříve s penězi naprosto vystačila, dnes prý ne. Musí platit hypotéku na byt, má dluh na nájmu a bojí se, že jí ho vezmou. Pak by si případně pořídila byt malý, 1+1 a vzala by si k sobě jen nejmladší dceru. Nejvíce peněz utratí za jídlo a cigarety pro syny, nejvíce postrádá zdraví, pak až peníze. Je nemocná, má epilepsii, proto by potřebovala nějakou lehčí práci, úklid, nikde ji prý ale nechtějí. Rekvalifikaci jí nikdo nenabídl. Nevěří už nikomu. Na úřady moc nechodí, myslí si, že pomohou jen těm, co to umí a systém zneužívají. Na úřadu v Neštěmicích ji prý odbyli, musí něco doložit, ale neví pořádně co, teď se snaží to vyřídit. K volbám chodí, volila ČSSD, ale prý to stejně k ničemu není. Chtěla by se odstěhovat na Slovensko, ke své rodině. Jejím snem je mít se dobře. Paní je romské národnosti.

Pan H. (78 let), přistěhoval se z Olešnice, prý nedobrovolně, ale nechtěl odpověď moc rozvádět. V Mojžíři bydlí od vzniku sídliště, má byt 1+1, který obývá se svými pěti psy. Je velmi skromný, s penězi vystačil dříve i dnes. 30 let pracoval na dráze jako signalista, sociální dávky nikdy nepobíral, nikdy neměl žádné dluhy, jen v dnešní době si občas musí půjčit u Providentu, když chce pračku, nebo lednici. Vždy ale všechno řádně splatil. Nejvíce utratí za nájem a inkaso. Má dceru, kterou ale nevídá. Pracoval do svých 68 let. Prý nic nepostrádá a nepotřebuje, jeho snem je mít domek, ale kvůli věku už se mu to nepodaří. Lidem prý nevěří, věří ale úřadům. Žádnou pomoc od nikoho nepotřebuje, jen občas prý zaplatí někomu na sídlišti, aby mu uklidil (okna apod.), většinou jsou to prý Romové. Sám Rom není. Volit chodí, letos prý poprvé volil KSČM, v domnění, že to povedou k lepšímu. Stěhovat se nikam nechce, kvůli psům, jsou tu už zvyklí. Pan H. není Rom.

Pan H. (56 let) v Mojžíři bydlí od roku 2008, přišel sem ze Slovenska za svou ženou. Žije v družstevním bytě 3+1 a měsíčně platí 7 500 Kč. Před rokem 1989 se měl lépe, teď si dle něho každý dělá, co chce, hlavně vláda. Tenkrát žádné dávky nepotřeboval, pracoval jako řidič a se svými příjmy vystačil. Následně pracoval v šachtě v Ostravě, poté na výboře, odkud odešel sám v padesáti letech. Pak byl dva roky v Anglii, v domnění, že to tam bude lepší. Živil se jako pekař a pomáhal v masně. V roce 2008 se vrátil na Slovensko, koupil tam dům, ale prý to tam nestálo za nic a po 94

Diplomová práce


dvou letech ho prodal a koupil tady byt. Podle jeho vyjádření je to ale z bláta do louže. Pan H. má celkem 6 dětí, 3 z předchozího manželství, 3 malé nyní. O jednom ví, že je vyučený a pracuje jako opravář zeměď. strojů, dcera je na MD, neví, jestli je vyučená o třetím neví nic. (jsou na Slovensku) Dnes s penězi nevystačí, dříve prý ano. Také je nejvíce postrádá. Věří jen své rodině a Pánu Bohu, o pracovním uplatnění neuvažuje, protože by prý 8 500 Kč vydělal, manželka by přišla o dávky, tak je lepší to, jak to je. Organizace Člověk v tísni mu moc nepomohla, jen mu řekli – běžte tam a tam, nenechali ho tam zavolat, poslali ho do telefonní budky. Jeho přáními a sny jsou zdraví a vychovat své děti. Byl u voleb a volil ČSSD, pokud by to šlo, rád by se zase odstěhoval zpátky k rodině na Slovensko, do baráku. Pan H. je Rom.

Paní D. (49 let), bydlí v Mojžíři v podnájmu od roku 2004, předtím bydlela v Krásném Březně. Přistěhovala se sem za rodiči, potřebovali pomoc. Za byt platí 7000 Kč měsíčně, plus plyn a elektrika. Před rokem 1989 pracovala v textilní továrně a měla se lépe. Soc. dávky žádné neměla, dnes má bohužel dluhy, nemá práci, chodí jen na brigády, když nějaké jsou. Po roce 1989 byla propuštěna, s úřady nekomunikuje, není hlášena ani na úřadu práce, nyní pracuje načerno v Německu, práci sehnala díky své rodině. Má dvě děti školního věku. Nejvíce postrádá peníze a přeje si hlavně zdraví a mít se dobře. Nikoho o pomoc nežádá, řeší svou situaci sama. Volila ČSSD, chtěla by se odstěhovat pryč z Ústí, kamkoli. Paní D. je Romka.

Pan D. (55 let) chtěl do většího bytu, proto se přistěhoval z Ústí v roce 1986. Má ale byt 1+1, proto se v blízké době bude stěhovat ob vchod vedle do 3+1, který je ale zdevastovaný a musí ho opravit. Pracuje jen jako sezónní dělník, každou zimu ho propustí, jeho paní ale práci má. Mají u sebe svého vnuka, dcera pobírá invalidní důchod 8 600 Kč (má schizofrenii), má ale spoustu dluhů (dopravní podnik apod.), které jí z dávek ihned strhávají, nedostává proto nic. On s manželkou žádné dávky nemají, říká, že ti, co nedělají, se mají líp, než ti, co dělají. Chtěli pomoc od Člověka v tísni, aby doučoval jejich vnuka, ti ale mohli jen ve tři hodiny, což jsou oba v práci, proto nemohli… Otec vnuka je zavřený. Do roku 1989 pracoval v montážním podniku Praha. Sociální dávky ani tenkrát neměli, dnes s příjmy vystačí tak akorát. Nejvíce utratí za poplatky a za jídlo, nejvíce postrádají právě peníze. Věří jen sami sobě, úřadům prý vůbec ne. U voleb volili KSČM, stěhovat jinam se nechtějí, neměli by na to. Pan D. je Rom. 95

Diplomová práce


Pan M. (40 let) žije dva roky v podnájmu, kde platí 10 000 Kč plus elektrika a plyn a přistěhoval se z Krupky. Částku nepokládá za adekvátní, jelikož byt je ve zdevastovaném stavu. Důvod stěhování do Mojžíře byl ten, že jedna z dcer je postižená (má revmat. artritidu) a jedině zde může mít individuální plán učení (učitelka dojíždí k nim do bytu). 16 let pracoval ve sklárně v Duchcově, kde foukal sklo, dnes je bez práce, v invalidním důchodu. Má sedm dětí, školního věku. S příjmy vystačí slovy, je to bída, jsme pod hranicí minima. Patří ke Svědkům Jehovovým, kteří jim prý hmotně pomáhají. Jeho manželka má invalidní důchod 3 000 Kč (má revma mozku a její stav se zhoršuje). Pan M. má sám roztroušenou sklerózu a jeho stav je také progresivní. Jejich celkový měsíční příjem je 28 000 Kč, velkou část ale dají za léky. Nejvíce postrádají zdraví, celý důchod by vrátili výměnou za zdraví. V blízké době lze očekávat, že z pana M. bude vozíčkář, čekají na bezbariérový státní byt. Jedno dítě (16 let) se učí na truhláře – čalouníka. 4 děti dojíždí na Severní Terasu (ústecká čtvrť), kde navštěvují Školu hrou. S úřady mají zkušenosti velmi dobré, věří jen Bohu a rodině. Jejich přání a sny jsou přežít konec světa, přežít do spravedlivého systému. Volit nechodí. Pan M. je Rom.

Paní M. (58 let) se přistěhovala z Vilsnice u Děčína v roce 1987, vdala se sem. Za byt 2+1 platí 5 200 Kč. Před rokem 1989 pracovala v Dianě, v továrně na obaly čokolád, bylo to lepší, nepobírala žádné sociální dávky. Dnes jí peníze nestačí, je v důchodu a má dvě brigády (inventury v Globusu). Tvrdí, že před rokem 1989 bylo lépe, že všeho bylo málo, ale člověk si s tím vystačil a byla práce. Má 5 dětí, z toho dva pracují, dvě jsou na MD, jedna chodí na základní školu. Manžel jí zemřel, pak díky druhému přišla o byt, a třetí si našel jinou ženu. Nejvíce postrádá peníze, k úřadům důvěru nemá, pořád jim něco chybí k doložení, je to prý hrůza. Jejím snem je mít dům, k volbám nechodí, nadává na všechny. Přestěhovat by se chtěla, jedno kam, ale do baráku. Paní M. je Romka.

Pan S. (45 let) se stěhoval do Mojžíře v roce 2000 kvůli menšímu bytu ze Střekova, aby méně platil. Nyní má družstevní byt 2+1 a platí za něj 5 500 Kč. Dříve pracoval jako dělník v místním pivovaru, doma je už 19 let, má plný invalidní důchod (schizofrenie) Má sedm dětí a i dříve pobíral rodinné přídavky, v dnešní době s příjmy nevystačí, má dluhy. Jeho manželka je také bez práce. Nejvíce peněz utratí za jídlo, ty také nejvíce postrádá, hned potom zdraví. Zkušenosti s úřady má dobré. Pomoc 96

Diplomová práce


vyhledal u Člověka v tísni, chtěl doučování pro svou dceru. Jeho přání je zdraví. Nejstarší z dětí (19 let) je na podpoře. V volbám nechodí, stěhovat se nechce, protože je tu ( v Mojžíři) podle něho dobře. Pan S. je Rom.

Paní P. (73) chtěla mít vlastní byt, proto v roce 2000 zakoupila byt v Mojžíři, za který platí 6 100 Kč měsíčně. Přestěhovala se ze čtvrti Dobětice. Před rokem 1989 žádné dávky nepobírala, dnes splácí hypotéku a má půjčku. Je v důchodu, má 4 děti, tři z nich pracují, čtvrtá dcera nepracuje, nechce, nemá ani žádné dávky, protože „něco“ nedoložila na úřadu. Tato dcera spolu s vnučkou, která je prý nemocná, s nimi bydlí v jedné domácnosti. Děti pracují jako kuchař, číšník a poslední dělá melouchy. Nejvíce utratí za jídlo a léky, nejvíce postrádají peníze. Na úřadě jim řekli, že mají dobré důchody, tudíž nic jiného nedostávají. Paní P. sází deset let denně 10 Kč Fortunu. Žádnou organizaci o pomoc nežádali. Volit nechodí, je to k ničemu. Odstěhovali by se hned, ale na teď na stará kolena už ne a nemají splacenou hypotéku. Přeje si hlavně zdraví. Paní S. je Romka.

Paní D.(51 let) vyměnila byt 2+0 v Krásném Březně za byt 2+1 v Mojžíři, v roce 2008. Před rokem 1989 pracovala v chemičce a v Setuze jako dělnice. Za nájem platí měsíčně 5 800 Kč. Ve výchově má 3 vnoučata od jedné ze svých dvou dcer, která se o děti nestará a žije v Brně s přítelkyní. Druhá dcera je MD, obě mají základní vzdělání. Manžel pracuje v plynárně. Sama má 6 500 dávky hmotné nouze, na děti něco nedoložila na úřadech, nepobírá na ně nic. Musí to doložit. Manželovi z platu strhávají tři exekuce ze sociálky, takže v dnešní době s penězi v žádném případě nevystačí. Mají dluh 27 000 Kč na nájmu, musí si najít podnájem, hrozí jí soud. Věří své sestře, která jí občas finančně vypomůže, manželovi prý ne, úřadům vůbec ne. Volila ODS, odstěhovat by se chtěla třeba na Skalku, prý je tam klidněji. Paní D. je Romka.

Paní D.(58) bydlí v Mojžíři od roku 1986, kdy jí tu dali byt, protože její původní bydliště v ul. Fučíkova v centru města se bouralo. Nyní platí měsíčně 5 500 za byt. Před rokem 1989 pracovala v pozemních stavbách, nyní je v důchodu a stále pracuje. Celkem prý pracuje 37 let. Manžel jí zemřel, má 4 děti, dva jsou vyučeni, jedna je na MD, jedna má základní vzdělání a bydlí s paní D. Jeden ze synů je ve vězení. Nejvíce utratí za jídlo, živí i dceru s vnukem, měsíčně jí na jídlo zbývá 3 000 Kč. Nejvíce postrádá peníze a zdraví, je po operaci žlučníku. Věří už jen sama sobě a dětem, 97

Diplomová práce


úřadům ne. Tam jí prý řekli, že má důchod a to jí stačí. Od 1.1. 2013 bude bez práce, má strach, aby měla na život. K volbám nechodí, stěhovat se nechce, je už tu zvyklá. Paní D. je Romka.

Pan B. (77 let) na sídlišti žije od roku 1986, přistěhoval se z Litoměřic, protože chtěl mít družstevní byt. Měsíčně platí něco přes 5 000 Kč. Před rokem 1989 pracoval jako technik a zároveň učil. Pracoval ještě 10 let v důchodu. Sociální dávky nikdy nepobíral, dnes s důchodem vystačí tak akorát. Nejvíce utratí za potraviny. Postrádá nejvíce sex, peníze prý ne. Nikomu nevěří, žádné přání a sny nemá. Co se pomoci organizací týče, využívá dovoz obědů, za který platí 75 Kč. Celý život volil KSČM. Má dvě děti, obě pracují a jsou vysokoškolsky vzdělané. Pan B. není Rom.

Paní Z. (57 let) žije na sídlišti také od roku 1986, přistěhovala se z ul. Moskevské v centru města, jelikož tam domy bourali. Byt má v osobním vlastnictví a platí 7 200 Kč. Sociální dávky pobírala před rokem 1989 i nyní, čeká na invalidní důchod, prodělala rakovinu prsu. Dříve pracovala 23 let jako servírka. Má dvě děti, jedno je bez práce, druhé ve vězení a ona má v péči jeho dítě, svého vnuka. Obě mají základní vzdělání. Nejvíce utratí za jídlo, musela si vzít půjčku, má kvůli dluhům exekuci na byt, ale pomalu splácí. Nejvíce postrádá peníze a zdraví, jejím snem je, aby z vnuka něco bylo. Pomoc od žádné organizace nechce, nikomu nevěří a s nikým se tam nebaví. K volbám nechodí a ráda by se odstěhovala na vesnici. Paní Z. je Romka.

Závěry vyplývající z rozhovorů První z okolností, která mne zaujala je, že téměř všichni jednotně odpovídali, že se na sídliště do Mojžíře přistěhovali dobrovolně (kromě dvou osob, kterým původní bydliště v centru zbourali a jednoho pána, který důvod nerozvedl). Nejčastější důvody ke stěhování byla očekávaná pozitivní změna bytu, chtěli větší, menší, v osobním či družstevním vlastnictví. Velmi znepokojivé jsou poznatky týkající se zaměstnanosti jednotlivých respondentů, hlavně rozdílů před a po roce 1989. Valná většina z odpovídajících v předlistopadové době zaměstnání měla, nebyla závislá na státní pomoci ve formě

98

Diplomová práce


sociálních dávek a se svými penězi sice akorát, ale vystačila. V současné době jsou na tom tito lidé hůře, práci kromě pár jedinců nemají, nebo pokud ano, je to práce jen příležitostná, sezónní nebo práce načerno. Velké množství z nich jsou vážně nemocní, a to ne jen lidé důchodového věku, ale i osoby v produktivním období svého života. I mezi jejich dětmi se vyskytuje dost nemocí, často vrozených. Co se aktivity při shánění zaměstnání týče, vyslechla jsem více variant, někteří se aktivně snaží, ptají se, telefonují i obchází potencionální zaměstnavatele, ale bez valného výsledku. Dvě paní důchodového věku se ještě ke svému důchodu snaží formou brigád přivydělat, většinou je to nutnost, protože mnoho z nich živí širší část své rodiny, děti a jejich vnoučata. Zaznamenala jsem ale i názor podložený vyčíslením příjmů, ze kterého pro dotyčného vyplývalo, že opravdu nemá cenu se do pracovního procesu nějak zapojovat, jelikož by na tom on i celá jeho rodina byli hůře. (manželka by přišla o dávky, on by polovinu platu projezdil) Nabízí se hypotéza, že hlavním důvodem jejich nepříznivého životního stavu je jejich nezaměstnanost, která souvisí s jejich pouze základním vzděláním. V současné době se ale zdá, že to není ta hlavní překážka, jelikož dříve jim i toto základní vzdělání k obživě stačilo. Jak lze i z výpovědí výše vyčíst, značná část těchto osob pracovala manuelně, v různých provozech místních závodů a továren. V současné době je ale tento provoz velmi omezen, výroba se redukuje, přesouvá či úplně končí a tito lidé bývají propuštěni. Velkým problémem je i jejich značná zadluženost a strach, že přijdou o bydlení. Soudím, že specifické pro Romskou komunitu je jejich přístup k řešení problémů, často jsem registrovala přístupy k jejich řešení stylem, že od nikoho nic nechtějí a pomohou si sami, že už nikomu, ani úřadům nevěří a že se s nikým na sídlišti nestýkají. Tím mi opravdu potvrdili informace pana J. Michala z Člověka v tísni, že je místní společenství Romů specifické i tím, že se navzájem velmi málo stýkají, navzájem nekomunikují a málo se znají.

Souhrn zjištění Problematika sociálně vyloučených lokalit všeobecně není vůbec jednoduchá, má spoustu příčin a důsledků a zasahuje do života mnoha jedinců, přeneseně pak celé společnosti. Řešení této záležitosti se již netýká jen konkrétních měst či obcí, na jejichž 99

Diplomová práce


území z různých důvodů takováto místa vznikla, je to otázka celorepubliková, na kterou hledá společnost odpovědi i s pomocí Evropské unie a jejích dotačních programů a intervencí. Ze zjištění této práce však vyplývá, že implementace dotačních programů sama o sobě k významnému řešení vzniklých problémů nevede. Tyto programy se totiž snaží reagovat na problém ex post a nejsou většinou zaměřeny na příčiny, které ke vzniku problémů vedly. K příčinám patří rostoucí zneuznání menšinových skupin ve společnosti. Tyto skupiny jsou následně vylučovány ze společenského dění (práce, vzdělání, nerovnosti v odměňování za práci) a jejich situace se dále zhoršuje. Dílčí programové aktivity v podobě investic do bydlení, které navíc ještě nemá charakter sociálního bydlení, k řešení nepřispívají.

Jednou z hypotéz byla problematická spolupráce radnice v Neštěmicích, pod kterou Mojžíř územně spadá, s organizací Člověk v tísni o.p.s., která v lokalitě vyvíjí činnost. Pro vyjasnění celé záležitosti jsem nasbírala množství dat a informací, které jsem konzultovala přímo s účastníky této spolupráce, s paní starostkou Neštěmic, J. Válkovou, vedoucí odboru sociálních věcí p. Morávkovou a na druhé straně zaměstnanci organizace Člověk v tísni, panem J. Kosteleckým, vedoucím mojžířské pobočky a panem J. Michalem, koordinátorem programů sociální integrace.

Ze strany radnice bohužel nebyla žádná vůle ani ochota celou záležitost jakkoli komentovat, ani formou e-mailu, ani ústně. Při jakémkoli mém dotazu směřujícím k případnému partnerství a kooperaci s Člověkem v tísni jsem byla rázně odbyta a doslova zazněla slova, že se mi k tomuto vyjadřovat nebudou, protože nechtějí. S lidmi z této organizace spolupracovat nebudou, protože k tomu prý mají své důvody. Jaké, to mi sděleno nebylo. Tento postoj lze podepřít i informacemi, které jsou možné vyčíst z prvního bodu volebního programu SZSP, jehož předsedkyní je právě současná starostka městského obvodu Neštěmice, paní Miloslava Válková. Prvním bodem tohoto programu je kategorie nazvaná Nepřizpůsobiví, kde je v rámci konkrétních návrhů řešení v Ústeckém kraji v rámci tlačení na vládu a parlament ČR doslova napsáno: “ K ukončení jakéhokoliv zvýhodňování všech menšin, zejména cikánské menšiny (finančně a před zákonem) na úkor ostatního obyvatelstva.

K

zásadní změně parametrů ve vyplácení sociálních dávek a podpory v hmotné nouzi, které dnes umožňují celoživotní bezpracný parazitní styl života některým nepřizpůsobivým na účet majority.

K okamžitému zrušení veškeré státní podpory 100

Diplomová práce


některým tzv. „neziskovým“ organizacím, které si ze zvýhodňování zejména cikánské menšiny udělaly skvělý byznys“ 43

V počátcích působení Člověka v tísni v Ústí nad Labem (po událostech kolem výstavby zdi v Matiční ulici) komunikovali jejich terénní sociální pracovníci především s pracovníky místního sociálního odboru, a to především v rámci jednání v zájmu klientů. Etapy spolupráce s neštěmickou radnicí lze rozdělit do dvou zásadních etap:

1)

1999 - 2006 – pozice Člověka v tísni o.p.s. v letech 1999 - 2006 ve vnímání ze

strany místní samosprávy a politického vedení radnice nebyla příliš pozitivní. Kromě poskytnutí finančních prostředků na veřejně prospěšného pracovníka pro vedení volnočasových aktivit, který působil tehdy ještě v komunitním centru v Matiční ulici, byly vztahy výrazně ovlivněny cílovou skupinou, se kterou tato organizace pracuje. Mezi nimi úřadem MO Neštěmice panoval "otevřený boj" a nepochopení, i mediální přestřelky.

2)

V roce 2006 začala fáze rozšiřování působnosti společnosti Člověk v tísni v

Ústí nad Labem a to včetně zahájení poradenství v oblasti sociálně-integračních politik měst a obcí - v projektu POLIS.

44

V roce 2010 se městský obvod Neštěmice připojil

jako partner do projektu Člověka v tísni - SOCIÁLNÍ INTEGRACE V ÚSTECKÉM MĚSTSKÉM OBVODĚ NEŠTĚMICE. Hlavní úlohou partnera projektu bylo iniciovat vznik akční skupiny pro Neštěmice. Spolupráce a partnerství bylo dohodnuto s tehdejším vedením radnice - starostkou za ODS Lianou Wagnerovou. V rámci vedení obvodu po dlouhých letech pocítili ochotu a zájem o aktivní řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách a také na sídlišti Mojžíř. Do realizace projektu a v něm plánovaných aktivit vstoupili komunální volby na podzim 2010. Spolupráce s neštěmickou radnicí musela být znovuzapočata po volbách s novým politickým vedením. Minimálně další půlrok trvalo dát politikům do souvislostí činnost organizace, zájem o řešení situace v lokalitě a úlohu radnice v partnerském projektu. Pragmatismus nového „vícebarevného“ složení vedení radnice vedl k zeštíhlení současné spolupráce na úroveň pronájmu prostor na sídlišti Mojžíř, občasné konzultace k tématu bez dalších návazností nebo návrhů na realizaci smysluplných opatření. 43 44

Dostupné z: http://www.szsp.cz/article/neprizpusobivi/4/6/0 Dostupný z: http://www.epolis.cz

101

Diplomová práce


Kromě této organizace mají místní lidé možnost využít služeb dvou terénních pracovníků Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva, kteří se na sídlišti každé úterý od 11.00 do 13.00 a každý čtvrtek od 11.00 do 13.00 hodin pohybují. ( in verb – J. Balogová) Jestliže jejich klienti potřebují něco vyřídit mimo tyto dny, mohou přijít do poradny, která sídlí v Krásném Březně (6 zastávek trolejbusové dopravy). Pomáhající a podporující aktivity se více méně překrývají s náplní práce Člověka v tísni.

Jednou za tři týdny zde provozují svůj terénní program lidé z organizace DRUG OUT klubu, zaměřený převážně na vyhledávání nových klientů a na výměnu použitých jehel. Je velmi pozitivní, že zde tato aktivita funguje, vzhledem k drogové situaci na sídlišti je ovšem značně nedostatečná a poddimenzovaná. Bylo by potřeba častějších návštěv terénních pracovníků. Musím ale podotknout, že v době, kdy jsem na sídlišti bydlela, jsem nikdy tuto aktivitu nezaznamenala.

Kromě práce neziskových organizací patří mezi důležité dosavadní intervence v lokalitě Mojžíř IPRM – pro lokalitu Neštěmice – Mojžíř. V jeho rámci se na sídlišti udělal veliký kus práce, mající pozitivní vliv na celkový pohled na tuto zónu. V jeho sféře byla a je nutná kooperace mnoha aktérů, ústeckým magistrátem počínaje, přes jednotlivé firmy, které zaštiťují rekonstrukce a revitalizace infrastruktury a některých bytových domů, přes bytové družstvo Rovzoj a bytovou správu SEDAB, neziskové organizace a nakonec i jednotlivé obyvatele sídliště v Mojžíři. Nic ale není zcela a jen pozitivní, proto i projekt IPRM má své nedostatky.

Problémem je daná "zónovost" IPRM - myšlenkou IPRM bylo, aby aktivity probíhaly v zóně, kterou si město vytyčí na základě nějakých charakteristik (obyvatelstvo, životní úroveň apod.) a aby tyto charakteristiky byly synergické, tj. aby se provazovaly: město opraví silnice a chodníky, bytové družstvo ROZVOJ a SEDAB si zvelebí domy a do toho budou v místě neziskové organizace pracovat se sociálně vyloučenými obyvateli. Problémem je však to, že tyto "hranice" se nedají upravit a IPRM tak nemůže flexibilně reagovat na změny. Např. v zóně Mojžíř už není o projekty na rekonstrukce domů zájem a přitom SVJ (sdružení vlastníků jednotek) z ulice, která k zóně přiléhá, ale bohužel do ní nepatří, zájem má, ale realizovat projekt už nemůže. Nebylo tedy úplně šťastné zaměření projektu jen na sídliště Mojžíř, měla se lépe

102

Diplomová práce


vymezit zóna, která by tyto dotace mohla využít. Nemalým důvodem je i fakt, že již zaznívají názory typu – do Mojžíře teče velká spousta peněz a nám tady (obyvatelům Neštěmic) všechno padá na hlavu, ani pořádné hřiště pro děti tu není. V očích občanů z okolních čtvrtí to pak může vypadat jako pozitivní diskriminace…

Dalším z problémů IPRM je dokladování celé realizace projektu pro žadatele ze SVJ. Přestože MMR pořádá semináře, kde informují o tom, jak se administrací projektu „prokousat“, je tato záležitost pro žadatele velmi zatěžující a složitá a ne každý se v ní umí zorientovat. A poslední skutečnost je ta, že sociální projekty nemají na zónu takový dopad, jak se předpokládalo. (in verb – K. Lišková)

Možnosti místních obyvatel, jak přispět ke zlepšení situace na sídlišti, určitě jsou. Jak bylo patrné z výsledků dotazníkového průzkumu, někteří si i kolektivní spolupráci na úklidu, starání se o zeleň apod. umí představit. V minulosti se již podobný záměr i povedlo zrealizovat, a to díky manželům Šenkiovým, kteří se na sídliště přistěhovali zpět z Prahy. V červnu 2011 ve spolupráci s místostarostkou Neštěmic paní Jaremovou zorganizovali dobrovolný úklid sídliště v Mojžíři. Vylepili plakáty s informacemi, kdy se akce bude konat a přes údiv všech se dostavilo 56 dospělých a 50 dětí. Radnice k tomuto zapůjčila lopaty, rukavice, pytle apod. Úklid se poté ještě párkrát zopakoval, v menším provedení s pár lidmi, poté akce ustala. Důvod byl prý ten, že kdosi rodinu Šenkiových nařkl, že to dělají za peníze. (ústecký deník, 12.6.2011) Tento příklad uskutečněné akce tedy vylučuje hypotézu, že místní lidé jsou bez možností a bez prostředků, jak se do řešení stávající situace zapojit. Jen je potřeba víc podobných akčních lidí, jako byli např. Šenkiovi, kteří by svým příkladem a nadšením navnadili i ostatní a spojili tak své síly pro dobrou věc. Důležitá je zde kooperace neštěmického úřadu, buď v úloze organizátora, či jako materiální podpora, jako tomu bylo v tomto případě.

Na základě výsledků dotazníků, které vyplynuly z odpovědí občanů, je zřejmé, že jsou zde lidé, kteří mají zájem se na inovacích podílet. Mají k tomu ale své podmínky, některé reálné, jiné nikoliv. Mnoho se jich vyjádřilo, že by se těchto sídlištních aktivit museli zúčastnit všichni, čehož jde jen těžko dosáhnout. Podmínkou také bylo, následovné ošetření nově vzniklého stavu, aby se vše nevrátilo do původní

103

Diplomová práce


zničené a zanedbané podoby. Toho by bylo možné docílit vyčleněním osob, které by například v rámci veřejně prospěšných pracích dohlíželi nad pořádkem a dodržováním pravidel v prostorách sídliště.

Na základě druhého dotazníkového průzkumu formulovali děti své postoje a smýšlení o zdejší lokalitě, ve které žijí. I tito mladí lidé velmi vnímají problémy a nesnáze, se kterými by bylo dobré se vypořádat, v příslibu zlepšení životních podmínek obyvatel sídliště. V rámci návrhů na zlepšení místních podmínek vyjádřily mnoho reálných nápadů, které by jim zpříjemnily život, jako bylo nové hřiště s brankami, lavičky a odpočinková místa, skatepark v místě starého nefunkčního koupaliště, či jen prosté zlepšení čistoty a chování lidí, kteří zde bydlí. Velmi důležité a podstatné je, že v lokalitě chybí klub pro děti, kde by mohly trávit volný čas, kde by se jim každé odpoledne někdo věnoval a nabídl jim alternativy činností. Takový klub by bylo nejefektivnější zřídit v rámci základní školy, v jejích prostorách a pod její záštitou, jako školní klub. V takovém klubu mohou děti relaxovat a smysluplně využívat svůj čas. Měl by zde být k dispozici počítač, knihovna, časopisy, stolní hry, příp. i televize. Pro svou činnost by mohl klub využívat i prostory školy, jako je tělocvična, hřiště či třeba cvičnou kuchyňku. Kromě pravidelné denní činnosti by se v rámci klubu mohly konat i příležitostné akce, jakou jsou soutěže, turnaje nebo výlety. Docházka by byla bezplatná, či za symbolický motivační měsíční příspěvek. V klubu by bylo žádoucí provozovat také výchovně preventivní a vzdělávací aktivity, formou besed, přednášek i doučování a opakování učiva. „Školní klub může vzniknout buď jako součást školy, nebo jako samostatný právní subjekt, podle školského zákona jako školská právnická osoba. Pokud chce od státu finanční prostředky na zabezpečení, musí požádat prostřednictvím zřizovatele o zařazení do registru škol a školských zařízení. Pokud je ředitel schopen zřídit školní klub „v rámci rámce“ a nebude požadovat žádné finanční prostředky, nebo pokud mu školní klub financuje někdo jiný, může zřídit klub podle vlastního uvážení.“ (Učitelské noviny, 7/2005)

V rámci spolupráce jednotlivých aktérů, konkrétně neštěmické radnice a Člověka v tísni o.p.s. jsou ze strany neziskové organizace nastoleny konkrétní priority, na které je důležité se v nadcházející době soustředit. Je nutné motivovat vedení radnice k udržení neštěmických témat a lokalit ve skupině primátora pro řešení problematiky

104

Diplomová práce


sociálně vyloučených lokalit. Pro skupinu primátora

45

je důležité přinášet témata a

zjištění z terénu. V případě zájmu ze strany radnice chce Člověk v tísni i nadále poskytovat poradenství a podílet se na přípravě a realizaci smysluplných projektů, které povedou ke zlepšení nepříznivé životní situace obyvatel sociálně vyloučených lokalit nebo ohrožených lokalit, kterou je právě Mojžíř. (in verb – J. Michal)

Spolupráce na konkrétních sociálních programech založená mezi základní školou a Člověkem v tísni o.p.s. dle slov jejího pana ředitele funguje dobře a plní svůj účel, doučovat děti, které to nejvíce potřebují. (in verb – K. Bendlmajer)

Závěry V závěru práce se pokusím na základě získaných poznatků a informací zodpovědět na otázky položené v úvodu práce a reagovat na hypotézy, které byly stanoveny. Míra participace obyvatel Mojžíře na řešení svých sociálních problémů je velmi spojená s jejich celkovým přístupem k místu svého bydliště, kde víceméně žije každý sám pro sebe a problémy ostatních moc neřeší. Možnosti, jako jsou např. vytvoření nějakého občanského sdružení složeného z místních lidí, které by mělo za cíl podporu a pomoc svým členům s jejich problémy, jsou zatím nevyužity. V minulosti již ale jedna romská rodina prokázala, že ke svému okolí není lhostejná a ve spolupráci s neštěmickou radnicí zorganizovala hromadný úklid celého sídliště. Z dotazníků, které jsem vyplnila ve spolupráci s místními obyvateli, vyplynulo, že převážná většina z oslovených by byla ochotna podílet se na vylepšování situace na sídlišti, neví ale jak.

V současné době je organizací, která pomáhá místním obyvatelům s řešením jejich problémů, pobočka organizace Člověk v tísni, o.p.s. I kdyby nic jiného, to že se aktivně účastní programu na doučování dětí z místní základní školy, které mají z různých důvodů horší prospěch, je nedocenitelné. Kde jinde začít s nápravou, než u dětí a skrze ně třeba motivovat i rodiče. 45

Skupina primátora funguje místo zaniklé pracovní „Skupiny pro Neštěmice“, byly na ni přeneseny témata a okruhy řešených problémů aktuální situace v sociálně vyloučených lokalitách ve městě Ústí nad Labem.

105

Diplomová práce


Není ale možné nechat všechnu práci jen této organizaci. Je zde velmi důležitá podpora a spolupráce státních institucí, mezi nimi i úřadu MO Neštěmice, která zatím pokulhává. Ne úplně šťastné je stanovisko SZSP, jehož předsedkyní je starostka Neštěmic paní Válková, které mimi jiné na svých internetových stránkách vybízí k okamžitému zrušení veškeré státní podpory některým tzv. „neziskovým“ organizacím, které si ze zvýhodňování zejména cikánské menšiny udělaly skvělý byznys. Konkrétní přehled aktivit, kterými tato instituce místním lidem pomohla v období srpna 2011 do března 2012, je obsažen v příloze č. 3. Tímto se také potvrzuje má hypotéza o nedostatečné spolupráci městského úřadu v Neštěmicích s organizací Člověk v tísni při řešení situace na sídlišti Mojžíř. Jak v zásadě z této práce vyplývá, zásadní problém je na straně obecního úřadu v Neštěmicích, jehož vedení a zaměstnanci nemají chuť a potřebu se více aktivně zapojit do řešení problémů lokality Mojžíř, i když spadá pod jejich obvod a tudíž je to jejich povinnost. Místní úředníci jsou úředníky, kteří působí v obvodě, ve kterém žije nezanedbatelná skupina lidí žijící na pomyslném sociálním dně. Každý z úředníků (bez ohledu na náplň své práce nebo pravomoci), by měl být minimálně proškolen v problematice sociálního vyloučení. Pro realizaci smysluplné sociální politiky městského obvodu, je dle mého názoru nezbytné poskytnout zaměstnancům obvodu, kteří přichází do přímého kontaktu s lidmi žijícími v sociálně vyloučených lokalitách nebo v lokalitách ohrožených sociálním vyloučením, dostatek podpory např. formou pravidelné a povinné supervize. Tato aktivita byla součástí městem připravovaného projektu, který bohužel nebyl podpořen.

Pro Člověka v tísni je v rámci spolupráce s neštěmickou radnicí i nadále prioritou: 1) Motivovat vedení radnice k udržení témat týkajících se Mojžíře ve skupině primátora pro řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit. 2) Pro skupinu primátora 46 přinášet témata a zjištění z terénu. 3) V případě zájmu ze strany radnice nadále poskytovat poradenství a podílet se na přípravě a realizaci smysluplných projektů, které povedou ke zlepšení nepříznivé životní situace obyvatel ohrožené lokality, kterou je např. Mojžíř.

46

skupina Primátora pro řešení aktuální situace v sociálně vyloučených lokalitách ve městě Ústí nad Labem.

106

Diplomová práce


Z reakce dětí na otázky v dotazníku vyplývá, že velká část z takto oslovených žáků není spokojena s místem a situací, ve které žijí. Velmi dobře si uvědomují, že je možné žít i jinak. Sami pociťují deficit volnočasového zařízení, které děti v jiných Ústeckých čtvrtích mají a hojně ho využívají. Je smutné, že již v dětském věku vnímají a setkávají s přítomností drog a na nich závislých osob, které se na sídlišti pohybují. Podle zkušeností pedagogických pracovnic z přípravných tříd jsou už malé sedmileté děti ochuzené o zkušenosti a zážitky pro jiné děti naprosto přirozené, jako je výlet do ZOO, čtení knížek, poslouchání pohádek apod. Současné podpůrné aktivity mající za cíl zlepšit současný stav lokality a zlepšit tak podmínky k životu místních obyvatel, jsou v kompetenci města, které je realizovalo s přispěním z fondů ESF. Tyto programové aktivity mají charakter investic do zvelebování a rekonstrukcí infrastruktury. Samotná implementace těchto dotačních programů neřeší konkrétní problémy osob v lokalitě, nesoustředí se na jejich předcházení, ale reaguje až ex post. Nebere v potaz příčiny vedoucí k rostoucí nezaměstnanosti těchto lidí, závislosti na sociálních dávkách a tím i zneuznání a zvětšující se propast mezi nimi a majoritní částí populace. Jejich situace se tak dále zhoršuje. Tímto se myslím potvrzuje má hypotéza, že dosavadní programové intervence v rámci Evropských strukturálních fondů nejsou dostatečné k zamezení dalšího zhoršování sociálně vyloučené skupiny Romů. Neexistuje žádný preventivní program, který by byl zacílen na zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti místních Romských obyvatel. Aktuálně se pouze řeší ve spolupráci s organizací Člověk v tísni problémy jednotlivých osob či rodin, které o pomoc sami požádají a aktivně se plánu pomoci účastní. Mezi nejčastěji řešenými jsou dluhy, bytové problémy a hledání zaměstnání. Zjištění, které jsem udělala na základě hloubkových rozhovorů s jedinci bydlícími na sídlišti lze konstatovat, že mezi nejčastější potíže a problémy, se kterými se musí místní lidé vypořádávat, jsou nezaměstnanost, dluhy, nemoci a strach o svou existenci. Tyto rozhovory mi potvrdily mou třetí vstupní hypotézu, a to že nepříznivá situace lidí ze sídliště je spojena především s jejich nezaměstnaností, nedostatkem financí a dluhy. U většiny účastníků rozhovorů lze konstatovat zřetelný rozdíl v jeho sociální pozici v období před rokem 1989 a v současnosti. Většina respondentů hodnotila dobu minulou jako pro ně přívětivější a lépe využívající jejich pracovní

107

Diplomová práce


potenciál. V hypotéze nebyla zformulována vysoká nemocnost těchto lidí, která z mého šetření také vyplynula.

108

Diplomová práce


Resumé Tato diplomová práce se zabývá analýzou lokality sídliště v obci Mojžíř, které se nachází na periferii města Ústí nad Labem. Toto místo je obýváno především lidmi sociálně i ekonomicky vyloučenými, většinou romské národnosti. Převážná část jich je dlouhodobě nezaměstnána a mnoho z nich má velké existenční problémy. V lokalitě pracuje pobočka organizace Člověk v tísni, která se snaží těm, co mají zájem, pomoc při řešení jejich problémů. Při realizaci mého výzkumu vyplynulo zjištění nedostatečné spolupráce a podpory s touto organizací ze strany neštěmické radnice, pod kterou Mojžíř oblastně spadá. Při analýze problémů místních obyvatel se vyjevilo jako jejich největší trápení nemožnost najít zaměstnání a z toho plynoucí nedostatek peněz a dluhy. Jak vyplývá z rozdílů v jejich zaměstnanosti před rokem 1989, zásadní potíž netkví jen v jejich nedostatečném vzdělání a kvalifikaci, jelikož v době minulé i s tímto hendikepem většina z nich zaměstnání měla. Další z velkých přítomných těžkostí je velká nemocnost místních lidí, nejen těch starších. Koncepce podpory ze strany města s využitím podpory ze strukturálních fondů ve formě IPRM byla zacílena na revitalizaci a rekonstrukci infrastruktury a části bytového fondu lokality. Programů, které by byly zacílené na podporu a řešení závažných problémů obyvatel sídliště, je poskrovnu.

Résumé This thesis deals with the analysis of settlement sites Mojžíř in the village, which is located on the outskirts of the city of Usti nad Labem. This place is inhabited mainly by people socially and economically excluded, mostly Roma. Most are long-term unemployed, and many of them have big financial problems. The site operates a branch of the People in Need Foundation, which seeks those who are interested in helping to solve their problems. In the implementation of my research findings showed a lack of cooperation and support with the organization of the neštěmické Hall, under which falls Mojžíř regionally. When analyzing the problems of local inhabitants revealed as their greatest torment inability to find employment and the consequent lack of money and debt. As follows from the differences in their employment before 1989, a major difficulty lies not only in their lack of education and skills, as well as in time past this handicap most of them had a job. Another major difficulty is present in large morbidity of local people, not just the older ones. The concept of support from the city with

109

Diplomová práce


support from the Structural Funds in the form of IDP was targeted for revitalization and reconstruction of infrastructure and housing locations. Programs that are aimed at supporting and solving serious problems the residents is scarce.

110

Diplomová práce


Seznam použité literatury Archiv města Ústí nad Labem, fond ONV (JNV) Ústí nad Labem 1945-1986, knihy zápisů plenárních zasedání, fond Národní výbor města Ústí nad Labem 1986-1990, zápisy rady a pléna. Okres Ústí n. L. v datech a číslech 1850-1994, Ústí nad Labem 1994. ATKINSON, Rob: Občanství a boj proti sociální exkluzi v kontextu reformy sociálního státu. In Sborník prací Fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Sociální studia, 5, 2000, dostupné z: http://socstudia.fss.muni.cz/archiv.php?ukol=1&cislo=20&rok= BENSCHOVÁ, Linda. Romská menšina v kontextu sociální exkluze a inkluze [online]. 2011 [cit. 2012-11-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dana Knotová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/329454/ff_m/. BÉLAND, D. “The social exclusion discourse: ideas and policy change.” Policy and Politics 35:123-139. BERGHAM, J.: Social Exclusion in Europe: Policy Context and Analytical Framework. In Room, G. (ed., 1995): Beyond the Threshold. The Measurement and Analysis of Social Exclusion, Bristol, The Policy Press, s. 10 – 28. BROT, M., P. KINTLOVÁ, and L. TOUŠEK. Kdo drţí Černého Petra: Sociální vyloučení v Liberci, Plzni a Ústí nad Labem (Who Holds the Black Peter: Social Exclusion in Liberec, Pilsen and Usti nad Labem). Prague: Člověk v tísni - společnost při České televizi, 2007. BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce, Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. ISBN 80-86429-16-4 BROŽ, T., KINTLOVÁ, P., TOUŠEK, L. Kdo drží Černého Petra, Člověk v tísni společnost při České televizi, o. p. s., 2007, ISBN: 978-80-86961-27-9 Čím se řídí školní družiny a kluby 7/2005, dostupné z: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=3044&PHPSESSID=37ec0689f51ce06 d0c7c7b33b09ac149 Drug – out klub o.s. – výroční zpráva 2011, dostupné z: http://www.drugout.cz/sites/drugout.cz/files/DrugOutClub_VZ2011.pdf DENZIN, N. K., LINCOLN, Y. S., Eds. Handbook of Qualitative Research. Thousand Oaks, CA: Sage, 1994. Evropa 2020, dostupné z: http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm Historie obce Mojžíř, dostupné

111

na

Diplomová práce


GAC spol. s.r.o., Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit – české lokality, Praha, prosinec 2009. DOSTÁLOVÁ T., PODRÁPSKÝ F., SÝKORA T., LIŠKOVÁ K., Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem: Neštěmice – Sídliště Mojžíř, Červen 2011. DŽAMBAZOVIČ R., JURÁSKOVÁ M., Sociálne vylúčenie Rómov na Slovensku. In VAŠEČKA M (ed.) Čačipen pal o Roma – Súhrnná správa o Rómoch na Slovensku. Bratislava. Institut pre verejné otázky, 2002. FRASEROVÁ N., HONNETH A.: Přerozdělování nebo Uznání, Filosofia, Praha, 2004, vydání první FRASEROVÁ N.: Rethinking Recognition, New Left Review 3/2000 GABAL I., Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2006. GABČANOVÁ, J., Detekce problematických regionů, Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta sociálně ekonomická, 2009. GREENBERG, M. E.; HEINTZ, S. Jak odstranit bariéry: Strategie pomoci při dlouhodobé nezaměstnanosti, Praha: Studio IEWS - European Studies Center, 1994. ISBN 80-238-7561-2. HALE, C. – FITZGERALD, M.: Social Exclusion and Crime. In Abrams, D. – Christian, J. – Gordon, D. (ed., 2007): Multidisciplinary Handbook of Social Exclusion Research, West Sussex, John Wiley and Sons, s. 137 – 158. HENDL, J: Kvalitativní výzkum. Nakladatelství Portál: Praha, 2005. ISBN: 978-807367-485-4 HILLS, J. a kol. Understanding Social Exclusion. Oxford: Oxford University Press, 2002. Integrovaný operační program, Projektový list (reg. Č. 301), dostupný na: http://www.usti-nad-labem.cz/cz/zivot-mesta/integrovany-plan-rozvoje-mesta/iprmnestemice-mojzir/projekty-pod-carou.html KELLER, J. Tři sociální světy. Praha: SLON, 2011. ISBN 978-80-7419-004-5 Komunitní plán města Ústí nad Labem na období 2010 – 2013, dostupný na: http://www.usti-nad-labem.cz/files/4_kpp.pdf KUCHAŘ, P. Trh práce, sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80246-1383-3 LEVITAS, R. (1998): The Inclusive Society? Social Exclusion and New Labour, Basingstoke, Macmillan Press.

112

Diplomová práce


LITTLEWOOD, P. – HERKOMMER, S.: Indetifying Social Exclusion. Some Problems of Meaning. In Littlewood, P. (ed., 2000): Social Exclusion in Europe: Problems and Paradigms, Aldershot, Ashgate, s. 1 – 22. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, 3. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 80-86429-08-3 MAREŠ, P. “Co s konceptem sociální exkluze v české společnosti?” Pp. 11-26 in Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze, edited by P. Mareš and O. Hofírek. Brno: Masarykova univerzita, 2007. MAREŠ, P. “Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení.” Sociologický časopis 36(3):285-297, 2000. MARCUSE, P. “Enclaves Yes, Ghettos No: Segregation and the State.” Pp. 15-30 in Desegregating The City: Ghettos, Enclaves, And Inequality, edited by David P. Varady. New York: State University of New York Press, 2005. PERCY-SMITH, J. „Introduction: The Contours of Social Exlusion.“ In PERCYSMITH, J. (ed.) Policy Responses to Social Exclusion. Towards inclusions? Buckingham: Open University Press, s. 1-21., 2000, Přijel Rom z Praha a lidé začaly Mojžíř uklízet, dostupné http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110610_mich_romove_mojzir.html

na:

SIROVÁTKA, T. “Exkluze Romů na trhu práce a šance na jejich inkluzi.” Sociální studia 10:11–34, 2003. SIROVÁTKA, T. Politika pracovního trhu a sociální inkluze. Sociologická studia 2003, 9: 87-105 SIROVÁTKA, T. Sociální a ekonomické faktory marginalizace na pracovním trhu v České republice, [online]. 1997, Sociologický časopis, roč. 33, č. 2: 169-188) [cit 13. 3. 2011]. Dostupné na: STEINER, J.: „Ekonomie sociálního vyloučení“. In: Jakoubek, M., Hirt, T.: Romové kulturologické etudy, Praha, 2004, s, 218 – 229. ŠIMÍKOVÁ, I.: Konceptualizace výzkumu. In Šimíková, I. – Vašečka, I.: Mechanismy sociálního vyčleňování romských komunit na lokální úrovni a nástroje integrace, Brno, Barrister & Principal, 2004, s. 64 VESELÝ A., Vymezení a strukturace problému ve veřejné politice, Karolinum, 2009. ISBN 978–80–246–1714-5 VESELÝ A., NEKOLA M., Analýza a tvorba veřejných politik, Slon, 2007 VESELÝ, A., Teorie mnohačetných forem kapitálu. Praha: FSV UK, Smetanovo

113

Diplomová práce


nábreží 6, 2006, ISSN 1801- 5999 [online]. Dostupné http://publication.fsv.cuni.cz/attachments/117_014_Vesely.pdf

na:

www:

YIN, R. Applications of case study research. Beverly Hills, Sage Publishing,1993. Zákon o sociálních službách

2006/108

Sb.,

dostupné

na:

Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, dostupný na: http://www.zakonycr.cz/seznamy/1282000-sb-zakon-o-obcich-(obecni-zrizeni).html Závěrečná zpráva projektu „Identifikace potřeb osob sociálně vyloučených romských enkláv ve vztahu ke vzdělávacím institucím na příkladu jazyka. http://antropologie.zcu.cz/media//webzin/webzin_1_2007/05_budilova_jakoubek_baudi s.pdf

114

Diplomová práce


Rozhovory: PhDr. .V. Kaiser,( ředitel archivu, Archiv města Ústí nad Labem Hrnčířská 65/2) 25. 2. 2012 J. Holečková, ( Společenství vlastníků jednotek domu, Železná 226, Ústí nad Labem) 16.3. 2012 A. Svobodová,( ČSÚ Krajská správa Ústí nad Labem, Špálova 2687) dne 2. 3. 2012 K. Lišková, ( Magistrát města Ústí nad Labem, odbor strategického rozvoje, Velká Hradební 2336/8) dne 22. 3. 2012 P.Morávková, ( odbor sociálních věcí, ÚMO Neštěmice, U radnice 229, Neštěmice) dne 2.4. 2012 J.Kostelecký, (Člověk v tísni o.p.s., J. Plachty, Mojžíř) dne 16.3. 2012 J.Michal, (Člověk v tísni o.p.s., Pařížská 16, Ústí nad Labem) dne 29.3. 2012 K. Bendlmajer (ředitel, ZŠ Mojžíř, Hlavní 193, Mojžíř) dne 2. 3. 2012 L. Balogová (Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva, Zolova 502/2, Ústí nad Labem), dne 2. 4. 2012 J. Balogová (asistentka pedagoga v přípravném ročníku, ZŠ Mojžíř, Hlavní 193), dne 24. 4. 2012 G. Šťastná (ředitelka MŠ Pastelka, Mojžíř) dne 19. 4. 2012 Obyvatelé sídliště Mojžíř, dne 10.-11.11. a 7.-18. 11 2012.

115

Diplomová práce


Seznam grafů, tabulek, obrázků a schémat Grafy Graf č. 1: Rozložení vzdělání všech obyvatel Mojžíře v roce 1991…………………...61 Graf č. 2: Rozložení vzdělání všech obyvatel Mojžíře v roce 2001…………………...61 Graf č. 3: Nárůst trestné činnosti……………………………………………………….66 Graf č. 4: Porovnání průměrné ceny bytu v městských čtvrtích v Ústí nad Labem……72

Tabulky Tabulka č. 1: Základní statistická data o složení obyvatel ze sčítání z roku 1991……………………………………………………………………………….……52 Tabulka č. 2: Základní statistická data o složení obyvatel ze sčítání z roku 2001……………………………………………………………………………….……53 Tabulka č. 3: Národnostní složení osob v lokalitě Mojžíř z roku 1991………………..55 Tabulka č. 4: Národnostní složení osob v lokalitě Mojžíř z roku 2001………………..55 Tab. č. 5: Vzdělanostní skladba obyvatel Mojžíře v roce 1991………………………..60 Tab. č. 6: Vzdělanostní skladba obyvatel Mojžíře v roce 2001………………………..61 Tab. č. 7: Rozdíl úrovně vzdělanosti obyvatel Ústeckého kraje s celorepublikovým průměrem………………………………………………………………………………62 Tab. č. 8: Přehled navýšení počtu trestných činů a přestupků v obvodním oddělení Neštěmice – Mojžíř a konkrétně na sídlišti J. Plachty…………………………………65 Tab. č. 9: Základní ukazatele nezaměstnanosti podle krajů České republiky k 30. 6. 2012……………………………………………………………………………………67 Tab. č. 10: Statistické údaje OSV (odbor sociálních věcí) obecního úřadu v Neštěmicích…………………………………………………………………………..68 Tab. č. 11: Souhrnné statistické údaje OSV (odbor sociálních věcí) obecního úřadu v Neštěmicích…………………………………………………………………………..69 Tab. č. 12: : Přehled počtu vyplacených dávek podle Ústeckých obvodů……………..70 Tabulka č. 13: Průměrná cena za 1m2 plochy bytu v městských čtvrtích Ústí nad Labem…………………………………………………………………………………..73 Tab. č. 14: Údaje o bytovém fondu v r. 1991…………………………………………..73 Tab. č. 15: Údaje o bytovém fondu v r. 2001…………………………………………..73 Tab. č. 16: Výsledky odpovědí na otázku č. 2…………………………………….……81 Tab. č. 17: Výsledky odpovědí na otázku č. 3……………………………………….…82 116

Diplomová práce


Tab. č. 18: Výsledky odpovědí na otázku č. 4…………………………………………83 Tab. č. 19: Základní charakteristika respondentů……………………………………...92 Tab. č. 20: Statistika srpen 2011 – březen 2012………………………………………101 Obrázky Obrázek č. 1: Přehled bytového fondu na sídlišti Mojžíř z pohledu vlastnictví………..74 Obrázek č. 2: Přehled stavu rekonstrukcí jednotlivých bytových domů na sídlišti Mojžíř…………………………………………………………………………………..74 Obr. č. 3: Rozložení zelených ploch na území Mojžíře a nejbližšího okolí…………....75 Obr. č. 4: Občanská vybavenost a zázemí sídliště Mojžíř…………...…………………77 Obr. č. 5: Parkovací možnosti sídliště Mojžíř a jeho okolí…………………...………..79

Schéma Schéma č. 1: Strom problémů lokality Mojžíř…………….…..……………………….22

Fotky Fotka č. 1: Pohled na sídliště Mojžíř…………………………………………………...17 Fotka č.2: Část sídliště Mojžíř, ulice J. Plachty, s hracím pláckem dětí……………71

117

Diplomová práce


Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník č. 1 (obyvatelé lokality Mojžíř)………………………………99 Příloha č. 2: Dotazník č. 2 (žáci 2. stupně ZŠ Mojžíř)………………………………100 Příloha č. 2: Statistika srpen 2011 – březen 2012 řešených zakázek v lokalitě Mojžíř – Člověk v tísni o.p.s. (tabulka č. 19)………………………………………………….101 Příloha č. 3: Člověk v tísni o.p.s., Kazuistika č. 1……………….……………….….103 Příloha č. 4: Člověk v tísni o.p.s., Kazuistika č. 2…………………………………...105

118

Diplomová práce


Přílohy Příloha č. 1 Dotazník č. 1 (obyvatelé lokality Mojžíř): 1) Jak dlouho na sídlišti Mojžíř bydlíte? 2) Jak jste spokojení se životem na sídlišti Mojžíř? 3) Byli byste ochotní něco sami udělat pro zlepšení situace na sídlišti? (dohled nad dodržováním čistoty veřejných prostranství, úprava zeleně před bytovým domem, úklid společných prostor, vytvoření prostoru pro scházení se dětí,....) 4) Bylo by pro vás přínosem uzavření provozu herny u zastávky MHD Mojžíř? 5) Všímáte si případných problémů a dění ve svém okolí? 6) Vidíte nějaké řešení současné situace?

119

Diplomová práce


Příloha č. 2

Dotazník č. 2 (žáci 2. stupně ZŠ Mojžíř):

ZŠ Mojžíř, Hlavní 193, 403 31

DOTAZNÍK o ŽENA o MUŽ VĚK:……………

Jak dlouho bydlíš na sídlišti v Mojžíři?____________________________________________ Bydlíš na sídlišti od narození? Ano x ne Pokud ne, odkud jsi se přistěhoval(a)?_____________________________________________ Jsi se životem zde spokojený(á)? Ano x ne Pokud by jsi mohl(a), chtěl(a) bys bydlet někde jinde? Ano x ne Je něco, co bys ve svém bydlišti chtěl(a) změnit? Ano x ne Co?___________________________________________________________________ Všiml(a) sis v poslední době nějakých pozitivních či negativních změn na sídlišti a jeho okolí? Ano x ne Jakých?________________________________________________________________ Souhlasíš s tím, aby tvé sídliště bylo monitorováno kamerovým systémem? Ano x ne Setkal(a) ses ve svém okolí ty nebo tví kamarádi s nějakou trestnou činností? Ano x ne Máš na sídlišti hodně příbuzných? Ano x ne Máš pocit, že se tvá rodina potýká s nějakými problémy? Ano x ne Jakými?________________________________________________________________

120

Diplomová práce


Příloha č. 2 (pokračování)

Myslíš si, že by tvá rodina potřebovala nějakou pomoc? Ano x ne Jakou?_________________________________________________________________ Využívá tvá rodina nějakou pomoc? (např. organizace Člověk v tísni) Ano x ne Jakou?_________________________________________________________________ Postrádáš v blízkosti sídliště Mojžíř nějaký prostor (klub) pro denní aktivity dětí a mládeže? (hry, sportovní činnosti, soutěže, možnosti výletů, doučování, praktická tvorba,….) Ano x Ne

Děkuji Ti za vyplnění.

121

Diplomová práce


Příloha č. 3 Celkový počet klientů, se kterými v rámci terénní sociální práce pracovali lidé z organizace Člověk v tísni o.p.s. v období od otevření kontaktního místa v Mojžíři v srpnu 2011 do března 2012. Celkový počet klientů je 105. Statistika řešených zakázek v rámci terénní sociální práce s obyvateli sídliště Mojžíř v členění dle typu zakázek: Tab. č. 19: Statistika srpen 2011 – březen 2012

Dluhy - podání ins. návrhu

0

Vzdělávání - placené doučování

0

Dluhy - výběr úvěru

0

Dluhy - nastavení plateb

0

Dluhy - exekuce

0

Dluhy - slučování řízení

0

Dluhy - náklady řízení

0

Dluhy - platební rozkaz

0

Dluhy - rozhodčí doložka

0

Dluhy - dokumentace

0

Vzdělávání - předškolní příprava

0

Dluhy - vypovězení smlouvy

0

Dluhy - splátky

0

Udržovací kontakt

0

Zaměstnání - veřejná služba

0

Zaměstnání - APZ

0

Zaměstnání - zvýšení kvalifikace

0

Dluhy - konsolidace

0

Zaměstnání - udržení

0

Zaměstnání - rozvoj kompetencí

0

Vzdělávání - žádost o retrostipendium

0

Bydlení - asistence Bydlení - technické zabezpečení a služby

13 6

Bydlení - zprostředkování možnosti bydlení 12 Dluhy - vypořádání (bydlení)

1

Dluhy - asistence (bydlení)

1

Dluhy - vypořádání

8

Dluhy - asistence

49

Dávky

27

Důchody

4

Pojištění

0

Doklady

4

Občanství, trv./přech. pobyt, statut

2

Rodina - sociálně právní poradenství

24

122

Diplomová práce


Rodina - hospodaření rodiny

0

Rodina - vedení domácnosti

0

Rodina - vztahy

0

Rodina - volný čas

0

Výchova a péče o děti

0

Sociálně patologické jevy a návyky

0

Podpora v obtížné životní situaci

0

Pobyt v zařízení

0

Zvýšení sociálních schopností a dovedností

0

Asistence v trestním řízení

0

Trestní řízení

2

Urovnání konfliktu

6

Výkon sociální práce

0

Vzdělávání - asistence

3

Vzdělávání - hry

0

Vzdělávání - doučování

0

Vzdělávání - doučování - reparát

0

Vzdělávání - mentoring

0

Vzdělávání - volný čas dětí

0

Vzdělávání - zprostředkování

0

Poradenství

0

Zaměstnání - asistence

8

Zaměstnání - pracovně právní vztahy

1

Zaměstnání - testovací sady

0

Zaměstnání - zprostředkování

13

Zdraví, hygiena

1

Individuální plánování

0

Zprostředkování jiné služby

8

Kontakt se zájemcem o službu

0

jiné...

12

Zdroj: Člověk v tísni, o.p.s.

123

Diplomová práce


Příloha č. 4 Člověk v tísni o.p.s. – konkrétní příklad řešení problému klienta z Mojžíře Kazuistika č. 1: Zaměstnání

Klient se dozvěděl o službě terénní programy z letáku. Vyhledal naši kancelář, protože chce pomoc při hledání zaměstnání. Vrátil se z Anglie, protože si našel přes internet přítelkyni, která ho dnes finančně podporuje, než si najde práci. Přítelkyně žije v bytě se synem. Oba pobírají invalidní důchod. Klient se obrátil na sociálního pracovníka společnosti Člověk v tísni (15.2. 2012) ve chvíli, kdy ztratil poslední zaměstnání a přítelkyně mu hrozí, že se s ním rozejde a vyhodí ho z bytu, když si nenajde práci do konce února. Klientovi je 44 let se základním vzděláním. Střední odborné učiliště nedokončil (učil se na havíře na Kladně). Důležité je říci, že klient má záznam v RT, protože 1999 byl odsouzen za trestný čin. V roce 2002 mu skončila podmínka. Během svého života pracoval v mnoha firmách. V jeho CV je uveden JZD Řepín, okr. Mělník (pracovník v zemědělství, 1 rok), Karvinská aliance stavbařů, a.s. Horní Suchá (dělník na stavbě, 4 roky), MetelPlast Lipník n. Bečvou (manipulační dělník, 3 roky), Kazeto, spol. s.r.o., Přerov (montážní dělník, 1 rok). V zaměstnáních získal zdravotní průkaz a odborné dovednosti (řízení jeřábu, vysokozdvižného vozíku; dnes nemá platné průkazy). V posledním zaměstnání pracoval ve firmě na montování plastových oken. Po třech měsících ho zaměstnavatel propustil. Po propuštění se evidoval na Úřadu práce Ústí nad Labem. Podporu v nezaměstnanosti nezískal, protože nesplňoval zákonné podmínky. Dávky státní sociální podpory nebo dávky pomoci v hmotné nouzi mu také nebyly přiznány. Spolupráce se sociálním pracovníkem začala tedy 15.2. 2012. Na začátku byl s klientem veden vstupní rozhovor, aby sociální pracovník získal vhled do jeho situace a mohl mu nabídnout maximální možnou pomoc a motivovat ho k aktivnímu řešení jeho vlastní situace. S klientem byl sepsán životopis, který klient společně se sociálním pracovníkem odesílají emailem zaměstnavatelům nebo klient sám rozdává ředitelům či personalistům při osobních schůzkách. Osobní aktivita klienta je nejdůležitější při spolupráci se sociálním pracovníkem. Od začátku spolupráce oba dva hledají práci na internetu 124

Diplomová práce


(okresy Teplice, Litoměřice, Děčín, Ústí nad Labem), přes agentury práce, ÚP a osobní návštěvy firem ve městě Ústí nad Labem. Od první konzultace byl klient pouze na třech pohovorech. Vždy byl odmítnut. Nejčastější důvody odmítnutí – nízké vzdělání, krátká praxe, chybějící řidičské oprávnění na sk. B. S klientem sociální pracovník i nadále pracuje a motivuje klienta, aby trpělivě pokračoval v hledání zaměstnání. Přítelkyně ho nakonec nevyhodila a stále spolu žijí v jedné domácnosti.

125

Diplomová práce


Příloha č. 5 Člověk v tísni o.p.s. - konkrétní příklad řešení problému klienta z Mojžíře

Kazuistika č. 2: Dluhy Klient, 30 let, 1 družka, 3 děti v domácnosti, 1 dítě mimo domácnost (výživné 500Kč/ měs.)

Klient v dětství žil se svou rodinou ve čtvrti Nový svět v Ústí nad Labem, kde navštěvoval nízkoprahový klub Nový svět v Matiční ulici. Tady se seznámil s dalšími sociálními službami Člověka v tísni. V dospělosti si založil rodinu a odstěhoval se s ní do Mojžíře do bytu 3+1. Klient již řadu let pracuje ve výrobním závodu Black&Decker Trmice. Zmíněný byt si koupil na hypotéku u GE Money Bank za 400 000Kč, kterou řádně splácel. Krom hypotéky si během svého života půjčil 300 000Kč také u GE Money Bank, k tomu měl dluhy u Dopravního podniku města Ústí nad Labem za jízdu načerno, dále dluh u města za neuhrazený poplatek za komunální odpad a ještě další dluhy. Všechny uvedené dluhy se snažil splácet paralelně. Celková dlužná částka s hypotečním úvěrem činila á 700 000Kč u několika věřitelů. Zároveň s povinností splácet své závazky musel živit rodinu. Náklady spojené s domácností se třemi dětmi je finančně náročné. Čas od času měla rodina neplánované výdaje, které nabourali domácí rozpočet. Díky tomu se klient dostal do dluhové pasti, kdy se mu nepodařilo vždy uhradit všechny předepsané splátky. Splátky hradil po splatnosti nebo vůbec. Proč si půjčoval? Proč se dostal do problému? Důvodů je mnoho. Rodina. Příbuzní. Lákavé nabídky od banky. Družka má také dluhy, které se také musí splácet z jednoho rozpočtu. Družka je doma s předškolním dítětem. Klient navštívil kancelář Člověka v tísni, aby mu sociální pracovník pomohl se vypořádat s předlužeností. Klient se ptal na insolvenci. Pracovník mu nabídl pomoc v sepsání návrhu na povolení oddlužení po vstupním pohovoru a několik konzultací a splnění podmínek pro insolveci. Několikrát jsme navštívili Poradnu při finanční tísni, kam dnes posíláme klienty, kteří uvažují o insolvenci. V prosinci 2011 měl klient stání u soudu, kde mu byl schválen návrh na povolení oddlužení a od 1.1. 2012 po dobu 5 let bude v insolvenci splácet své závazky. Protože 5

126

Diplomová práce


let je dlouhá doba, klient může sociálního pracovníka vyhledat v případě problémů (např. ztráty zaměstnání).

127

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Recommend Documents