Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví
Studijní program: Studijní obor:
informační
informační
studia a knihovnictví
studia a knihovnictví
Alena Jašprová
Webová počítačová grafika : potřeba použitelnosti a přístupnosti webových stránek pro získávání informací v síti Internet Bakalářská
práce
Praha 2006-08-16
Ull.il~vq;n;ib Ki!H'M~V:lil v Praze Knihovna společenských věd
Vedoucí bakalářské práce:
Oponent bakalářské práce:
Datum obhajoby:
Hodnocení:
Ing. Martin
Souček
l'\1~ _ ~ v~"' ~~-__v \_-o\
2 S _cl . 'Lo o G
Vysoká škola:
Univerzita Karlova v Praze
Fakulta:
součást: Ústav infonnačních studií a knihovnictví
Filozofická fakulta
Školní rok:
2005/2006
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU)
pro
Alena Jašprová
obor
Informační
Název tématu:
studia a knihovnictví
Webová počítačová grafika
Zásady
pro
vypracování:
Cílem práce je popsat a rozebrat design webových stránek po jejich grafické i obsahové stránce, zda jsou přístupné, přehledné a zda respektují uživatele. Hlavní pozornost je zaměřena na použitelnost webových stránek, zejména na jejich strukturu a obsah. Předběžná
osnova:
1. Úvod 2. Optimalizace pro 3.
Přístupnost
vyhledávače
webových stránek
4. Použitelnost webových stránek 5.
Závěr
Bakalářská práce bude připravena a upravena v souladu s platnými vnitřními předpisy FF UK a dalšími metodickými pokyny a normativními dokumenty.
49 395
o
1/2001
Tisk: Rapy 0078/2001
Rozsah grafických prací: Rozsah průvodní zprávy: Seznam odborné literatury: Překlad
1.
NIELSEN, Jakob. Designing Web Usability: The Practice ofSimplicity. SoftPress, 2002. 382 s. ISBN 80-86497-27-5.
2.
KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. Překl. Jan Škvařil. 1. vyd. Brno: ComputerPress, 2003. 144 s. ISBN 80-7226-892-9.
3.
ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky. 1. vyd. Brno: Zoner Press, 2004. 360 s. ISBN 80-86815-110.
4.
L. Valík ml. 1. vyd. Praha:
SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače SEO :jak zvýšit návštěvnost webu. 1. vyd. [Dubany] : [Jaroslava Smičková],
2004. 120 s. D?stupný z WWW: . ISBN 80-239-2961-5. \
Vedoucí bakalářské práce:
Datum zadání
bakalářské
Termín odevzdání
Ing. Martin
práce:
bakalářské
Souček
15.12.2005
práce:
L.S.
Vedoucr součásti-feditel ÚISK FF UK
V
Praze dne 15.12.2005
Děkan
FFUK
!
I
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala použité informační zdroje.
samostatně
a že jsem uvedla všechny
V Praze, 16. srpna 2006
_l&JMma 1
····~:.~·····/····-························
'" podpis studenta
Identifikační
záznam
JAŠPROV Á, Alena. Webová počítačová grafika: potřeba použitelnosti a přístupnosti pro získávání informací v síti Internet [Web page design : the importance oj usability and accessibility oj web pages for gaining infonnation]. Praha, 2006-08-16. 44 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Martin Souček.
Abstrakt Bakalářská
práce pojednává o základních pravidlech pro tvorbu webových stránek a pro
jejich vyhledávání v síti Internet. Cílem práce je popsat a rozebrat design webových stránek po jejich grafické i obsahové stránce, zda jsou uživatele. Hlavní pozorqost je
zaměřena
přístupné, přehledné
a zda respektují
na použitelnost webových stránek, zejména na
jejich strukturu a obsah.
Klíčová
slova
optimalizace pro
vyhledávače,
stránek, bezbariérový web,
přístupnost informační
webových stránek, použitelnost webových
architektura,
webdesign, webové standardy, webové stránky
HTML, XHTML, hypertext,
Obsah Předmluva ............................................................................................................................... 2
1 Úvod ................................................................................................................................... 3 2 Optimalizace pro vyhledávače ......................................................................................... ..4 2.1 Katalogy vs. vyhledávače ........................................................................................... 4 2.2 Předpoklady pro optimalizaci ..................................................................................... 6 2.3 Metody SEO ............................................................................................................... 8 2.3.1 On page faktory ................................................................................................... 8 2.3.2 Off page faktory ................................................................................................ ll 2.3.3 Podvodné techniky- spam ................................................................................ 13 2.4 Testování výsledků SE0 ........................................................................................... 15 3 Přístupnost webových stránek. .......................................................................................... 16 3.1 Výhody p1istupného webu ......................................................................................... 16 3.2 Handicapy .......... 'y-····································································································17 3 .2.1 Zdravotní dispozice ........................................................................................... 18 3.2.1.1 Zrakově postižení....................................................................................... 18 3.2.1.2 Uživatelé s poruchami učení a soustředění... ............................................. 21 3.2.1.3 Pohybově postižení. ................................................................................... 21 3.2.1.4 Roboti. ........................................................................................................ 22 3.2.2 Omezení technickým vybavením ...................................................................... 23 3.2.2.1 Uživatelé rozdílných webových prohlížečů ............................................... 23 3.2.2.2 Uživatelé minoritních operačních systémů a jiných zobrazovacích za1izení ................................................................................................................................ 24 3 .2.2.3 Majitelé zastaralých počítačů .................................................................... 25 3.3 Pravidla a standardy .................................................................................................. 25 3.4 Testování přistupnosti. .............................................................................................. 27 4 Použitelnost webových stránek ......................................................................................... 28 4.1 Design webu .............................................................................................................. 28 4.1.1 Rychlost webu, důvěryhodnost. ......................................................................... 29 4.1.2 Uživatelé Internetu ............................................................................................ 29 4.1.3 Navigace ............................................................................................................ 30 4.2 Design stránek .......................................................................................................... 33 4.2.1 Titulní stránka................................................................................................... 33 4.2.2 Rozložení prvků na stránce ............................................................................... 33 4.3 Design obsahu ........................................................................................................... 34 4.3.1 Jazyk dokumentu ............................................................................................... 36 4.3.2 Oddělení obsahu od vzhledu ............................................................................. 36 4.4 Testování použitelnosti............................................................................................. 39 5 Závěr ................................................................................................................................. 40 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 41
1
Předmluva Téma designu webových stránek jsem si pro svou
bakalářskou
práci vybrala s ohledem
na jeho aktuálnost a na vlastní zájem o tuto oblast. Jelikož se sama tvorbou stránek zabývám, bylo mi vše, co jsem do této práce zahrnula, Tato práce by problém.
měla
Vytvořit
vytvořit
poukázat na fakt, že
však web, který je uživatelsky
přínosné.
webovou stránku není pro kohokoliv
přívětivý
a který se dokáže sám v silné
konkurenci na Internetu prosadit, je záležitost poněkud komplikovanější. Cílem této
bakalářské
stránek v síti Internet ze
práce je
všeobecně
tří různých ohledů-
zhodnotit design a provedení webových
optimalizace pro
vyhledávače,
použitelnosti. Jednotlivá1 hlediska jsou rozebírána od prvotních
návrhů
p1istupnosti a
a analýz až po
finální podobu webu a její testování. První
část
práce se
zaměřuje
na internetové
webových stránek a návrh a analýzu věnovaná
webů
vyhledávače
a vhodných
a jejich
klíčových
způsoby
hodnocení
slov. Následuje kapitola
zdravotním a technickým omezením, jež mohou mít negativní vliv na používání
webových stránek. Nakonec se
věnuji
tématu použitelnosti webových stránek,
struktuře
webu a jeho obsahu. Smyslem práce je popsat ty ovlivňují
jeden z
části
webdesignu, které z
nejsledovanějších faktorů
Internetu -
jmenována základní pravidla, díky nímž lze
různých
návštěvnost
návštěvnost
nejenom
hledisek
zásadně
stránek. V práci jsou
dlouhodobě
udržet, ale
které vedou i k jejímu rozvoji. Seznam použité literatury, který obsahuje všechny mnou použité citace v práci, je řazen abecedně. Všechny bibliografické záznamy jsou v souladu s normami ČSN ISO 690 a ČSN
ISO 690-2.
2
1 Úvod Internet je
celosvětová počítačová "supersíť",
(networks). World Wide Web (WWW, také pouze
která spojuje jednotlivé menší
zkráceně
web) je
Síť
pro aplikace
určeného původně
internetového protokolu HTTP (HyperText Transfer Protocol) výměnu
označení
sítě
pro
hypertextových dokumentů.
Internet je
tvořena
webovými stránkami. Velká
HTML (HyperText Markup Language,
část
značkovací jazyk
z nich je
tvořena
pomocí jazyka
hypertextu). Ten obsahuje
značky,
tzv. tagy, které jsou základními prvky HTML jazyka a které nesou význam jednotlivých prvků
nejčastěji určován
webu. Vzhled stránek je
pomocí
stylů
Sheets, kaskádové stylY,). Rozvržením struktury stránky neboli udržována její logická 'brganizace a tedy
přehlednost,
CSS (Cascading Style vytvořením
která je pro
layoutu je
návštěvníky
stránek
podstatná. Ať
už uživatelé využívají
prohlížeč,
tedy program zařízení,
internetové stránky, anebo jiná zobrazovaní potřeba,
aby tomu stránky byly
uzpůsobeny.
znalostmi, schopnostmi a vybavením softwarem) uživatel na stránky zavítá,
(ať
umožňující
jako
Jelikož nelze
např.
zobrazovat a procházet
hlasové
dopředu
by
tvůrci
apod., je
odhadnout, s jakými
už technickým- hardwarem,
měli
čtečky
webových stránek
či
programovým-
vytvářet
své weby
natolik pružně, aby nikdo z návštěvníků nebyl omezen. Síť
webů,
Internet poskytuje
značnou
univerzálnost a jednoduchost, je tedy
hlavně
na autorech
zda své stránky připraví dle následujících pravidel, tedy s ohledem na uživatele.
3
2 Optimalizace pro vyhledávače V dnešní
době
obsahuje web ve své
všeobecně
vnímané
podobě
cca 19
terabytů
informací, ovšem jedná se pouze o tzv. web povrchový, který je zhruba 500x menší než web hluboký. Na rozdíl od povrchového webu jsou informace v hlubokém webu uloženy v databázích, které generují obsah dynamicky až na NEC Research mají internetové webu [BERGMAN 2001].
vyhledávače
Denně
základě
dotazu. Podle studie institutu
zpracováno pouze asi 16 % z povrchového
se navíc web rozroste o zhruba 7,5
miliónů
nových
webových stránek [MURRAY 2000]. Jak je patrné, není jednoduché se zviditelnit v takto rozsáhlé síti a
vytvoření
webových stránek proto znamená nikdy
nekončící
boj o
přízeň
uživatelů.
Search Engine Optirnlczation (SEO) neboli optimalizace pro vyhledávače je způsob, jak se prosadit v důležité,
prostředí
Internetu, kde se vše neustále
neuvěřitelným
tempem
mění.
vůbec
najít a
ostatními. Pro
tvůrce
aby webové stránky byly konkurenceschopné, aby je uživatel dokázal
když už je najde, aby ho zaujali natolik, že jim dá webových stránek není pií.1iš optimistický
průzkum,
přednost před
Proto je
který ukázal, že až 80 %
Internetu klikne pouze na první 2 odkazy v celkovém seznamu
uživatelů
výsledků
na
hledání
[SULLIVAN 2005]. Díky dobré optimalizaci webových stránek je možné zvýšit nejenom návštěvnost,
ale také zisk, upevnit dobré jmény firmy
či prostě
vstoupit do
povědomí
uživatelů.
Naproti tomu je služba Search Engine Marketing (SEM), kdy se platí přímo vybranému vyhledávači
za
umístění
na
předních
pozicích
výsledků
vyhledávání. V tomto
případě
se
tedy pozice webové stránky při vyhledávání odvíjí pouze od vynaložených investic.
2.1 Katalogy vs. vyhledávače V této kapitole se budeme
věnovat
rozdílu mezi internetovými katalogy a
vyhledávači
webových stránek a vyhledávacím robotům, jejich principům a strategiím. Internetové katalogy jsou databáze, které různých
kritérií
(zaměření,
řadí
odkazy v nich uložené do kategorií podle
obor nebo také lokalita, atd.).
webových stránek zdarma, jejich korektnost a administrátoři, kteří
Většina katalogů umožňuje
umístění
zápis
ve správné kategorii hlídají
nové zápisy do katalogu kontrolují a schvalují. Množství kategorií, do
kterých lze odkaz umístit, a data o odkazovaných webových stránkách si katalogy
4
určují
samy. Pomocí placených služeb pak lze docílit lepších pozic v dané kategorii,
popř.
umístění odkazu do většího počtu kategorií. V Čechách jsou nejpoužívanějšími katalogy
Seznam, Centrum
či
Atlas, ve
světě
např.
je to pak Yahoo nebo
Open Directory Project
(ODP).
1%
Graf 1: Podíly oblíbenosti vyhledávač!! ve Plevzato z: [KOPTA 2006]
Na rozdíl od
katalogů
nelze
většinou
1%
světě
do internetových
vyhledávačů
plimo registrovat
jednotlivé weby. Vyhledávací roboti procházejí Internet a sami hledají nové stránky. Ty pak zpracují (tzv. indexace) a uloží do své databáze. Podle níže, pak jednotlivým stránkám
přisuzují
různých
hodnocení, které
výsledcích vyhledávání. Dobu, za jakou robot stránku najde, odkazů.
na ni vede pouze
čas
od
času
určuje
jejich pozici ve
určuje hlavně
to, zda a kolik
Roboti si také pamatují, které stránky již navštívili, v tom kontrolují, zda byly na stránkách provedeny
stránku znovu projdou a zpracují. V vyhledávač
faktorl'1, které jsou popsány
současnosti
v
celosvětovém mělitku
Google, který používá zhruba 35 % ze všech Atlas; 5,7% Centrum; 8,0%
Graf2: Podíly oblíbenosti vyhledávaČ!! v ČR z: [KOPTA 2006]
P1~evzato
5
nějaké změny
uživatelů
případě
a
již
plipadně
dominuje
[SULLIVAN 2005], v
českých poměrech
vedou
převážně
Seznam fulltext, Jyxo, Mm·feo Může
Zakázat
(vyhledávač
se stát, že si majitel webu
zveřejňovali
našich
nejrozšířenějších katalogů
nepřeje,
aby vyhledávací roboti indexovali a
zpracování webových stránek lze
robots.txt,
něm
(http://www.example.com/robots.txt) a v
umístit
obdobně
atributy
využít
určují,
značky
vypsat,
kteří
meta "Robots" [KOSTER [2005]] v
zda se má obsah indexovat
či
data apod.
kořenu
v
zpracování zakázáno a na které stránky se tento zákaz vztahuje. lze
neveřejná
následně
několika způsoby, např. vytvořením
třeba
je
který
-
Centra).
ve výsledcích vyhledávání určité stránky obsahující např.
robotům
souboru
vyhledávače
webu
vyhledávací roboti mají Kromě
souboru robots.txt
hlavičce
dokumentu. Její
zda se mají sledovat odkazy na stránce.
Metadata se musí zadat každé stránce, která nemá být zpracována vyhledávačem, proto při I
větším třeba
množství takovýchto stránek se spíše vyplatí používat soubor robots.txt. Navíc je
mít na
paměti,
Jyxo). Jednoduchým nejsou
určeny,
je
že ne všechny způsobem,
vyhledávače
jak zabránit
vytvoření odkazů
tuto
značku
robotům
respektují
(např. vyhledávač
zindexovat stránky, které k tomu
pomocí Javascriptu. Jelikož si se skriptem roboti
neporadí, zůstane tak odkazovaná stránka vyhledávačům utajena. [JANOVSKÝ [2004]]
2.2 Předpoklady pro optimalizaci Jak jsme již zmínili, roboti
vyhledávačů
obsah a ten pak pomocí jejich databází
prochází stránku, ukládají a zpracovávají její
zpřístupňují uživatelům.
různé
Jsou však
které mohou zindexování webové stránky ztížit, ne-li zcela znemožnit. Je tedy zřetel
na to, jakým způsobem stránky
vytváříme,
důležité
napsaný kód se všemi náležitostmi, které k němu
Internetu, ale
hlavně
důležitá
také pro roboty
zviditelnění případě
se. Oba tyto
předpoklady
validity kódu stránky
patří,
např.
čímž
řádně
s co nejmenším počtem chyb a také
pouze pro uživatele s pomalým
vyhledávačů.
nemusí je stáhnout pro indexaci celé,
brát
jaké používáme technologie apod.
Základem pro dobrou optimalizaci webových stránek je validita stránky, tedy
celková velikost stránek. Ta není
prvky,
připojením
k
Pokud totiž budou stránky pií.1iš velké,
autor webu
přichází
o možnost lepšího
lze jednoduše otestovat pomocí online služeb - v pomocí validátoru W3C [World Wide Web
Consortium c1994-2006], velikost stránky je možné
změřit
pomocí nástroje Web Page
Analyzer [KING c2002-2006], který stránku zanalyzuje a ve výsledcích vás upozorní na
6
části,
způsobovat
které by svou velikostí mohli
Poměrně hojně
nepříliš
problémy.
využívaným prvkem pro tvorbu webových stránek je Javascript. Jeho
vhodné použití však
může
vést k velkým
problémům
s optimalizací. Nejenom, že
pokud skript není uložen ve vlastním souboru, zvyšuje celkovou velikost stránky, ale někteří
vyhledávačů
roboti
navigační
vytvořeno
menu
úvodní stránku a dál už se
s ním mají
při
zpracování
značné
problémy. Pokud je
(např.
např.
pomocí Javascriptu, dojde k tomu, že robot zpracuje pouze kvůli
skriptování nedostane. Je tedy
důležité
již p1i
stránek zhodnotit, zda je použití Javascriptu vhodné, nebo zda by nebylo nahradit
hlavně
vytváření
výhodnější
jej
kaskádovými styly).
Obdobným problémem pro optimalizaci webových stránek je využití technologie Flash firmy Macromedia. Vytyoření interaktivní stránky, založené na aplikaci Flash, může být sice pro uživatele efektní, nikoli však pro vyhledávací roboty. Odkaz animaci nedokáže, opět
a tak se
stejně
jako v
případě
umístěný
ve flashové
nevhodného použití Javascriptu, robot zindexovat,
nemusí dostat dál než na úvodní stranu. I tady je proto nutno zvážit, zda a
jakým způsobem Flash pro prezentaci na Internetu využít. Dalším
často
využívaným prvkem na stránce je tzv. slash page. Jedná se o úvodní
stránku, která však nenese přímo obsah stránky, ale pouze jakési přivítání uživatele. Často se
vytváří
pomocí
obrázků či
dostane obvykle pomocí
přesměrování
po
skončení
slash page klasický odkaz na stránky s obsahem, kteří např.
se
přes
30
ni nedostanou, ale i
vteřin,
návštěvník
flashových animací a na samotný obsah se
uživatelům.
uvítací animace. Není-li na takovéto
může
se stát překážkou nejenom robotům,
Pokud by totiž uživatel
než se dostane tam, kam chce, je velice
měl
pravděpodobné,
pokaždé
čekat
raději
zvolí
že
stránky jiné, které ho nenutí čekat a mrhat tak jeho drahocenným časem. Je mnoho dalších
které
ovlivňují předpoklad
kvalitní optimalizace. Jmenujme
některé
z nich. Mezi prvky, které vyhledávací robot nemusí zvládnout
patří např.
rámce, klikací obrázkové mapy nebo také rozbalovací menu. Vždy
tedy již jen zpracovat,
faktorů,
platí, že pokud chceme, aby informace v nich obsažené byly zpracovány, je zpřístupnit robotům vyhledávačů,
kte1í' jsou ovšem na rozdíl od
potřeba
je
běžných uživatelů různě
omezeni (více o handicapech vyhledávacích robotů v kapitole 3.2.1.4 Roboti). Problém
může
zapamatovatelné,
nastat i v
případě
přemíra parametrů
použití dynamických stránek. Nejenom, že jsou
těžko
v nich obsažených může roboty až "odradit" (udávaný
počet parametrů, které například Google ještě zpracuje, jsou tři) [SMIČKA 2004]. Vyplatí
7
se proto využít toho dosáhnout,
kroků
k
může
přeměně
být
např.
dynamické adresy ve statickou. Jedním ze
způsobů,
jak
modul pro Apache mod_rewrite [The Apache Software
Foundation c 1995-2006]. Na
závěr
této kapitoly bych se ráda
ještě
zmínila o duplicitním obsahu na stránkách.
Jedná se o stránky, které mají víceméně totožný obsah, ale jinou URL adresu. typem
duplicitního
obsahu jsou
např.
tyto
různých
ukázky
Nejčastějším
webových
adres
[PROKOP 2005]: • http://example.com/ • http://example.com/index.htm • http://www.exlfmple.com/ I
• http://www.exámple.com/index.htm Většina robotů
postupuje v případě nalezení duplicitního obsahu obvykle podobně, tedy
že zindexují pouze obsah jednoho webu a zbytek ignorují. Nejjednodušším
řešením,
jak se
duplicitnímu obsahu vyhnout, je přesměrovávat veškeré varianty na jednu vybranou adresu.
2.3 Metody SEO Před
web
samotnou optimalizací webových stránek je
vytvořen
a tudíž, kterou
část uživatelů
Všechny metody optimalizace pro
Při volbě vlastně
Vysoká
se totiž budou
či
řídit
vlastně
majitel webu oslovit.
tématem dané webové
primárně vytvořen.
strategie pro optimalizaci webových stránek je také dobré si rozmyslet,
chceme uživatele přesvědčit a získat, zda mu
konkurence.
si ujasnit, pro koho je
Internetu chce autor
vyhledávače
stránky a typem uživatelů, pro které je web
důležité
Následně
návštěvnost
Pokud se totiž
můžeme
nabídnout
něco
čím
víc, než naše
je třeba si stanovit cíle, které bychom chtěli pomocí SEO dosáhnout.
webu totiž nemusí být vždy to pravé, co majitelé
podaří
jakýmikoliv
internetový obchod tisíce lidí,
ještě
způsoby
dosáhnout toho, že
to žádný zvláštní
úspěch
webů potřebují.
denně
navštíví
neznamená, pokud si v
např. něm
ony tisíce lidí nic nekoupí.
2.3.1 On page faktory Jak již sám název napovídá, mezi on page faktory se optimalizaci, které se vyskytují
přímo
řadí
na webové stránce. Jak 8
takové metody pro vyhledávače
stránku
procházejí, sbírají informace a zpracovávají tyto faktory do svých databází, ze kterých pak následně čerpají
data pro výsledky hledání uživatelů. patří jednoznačně klíčová
Mezi hlavní on page faktory nejdůležitějších částí
daným tématem. V může
kteří
výběr
je jednou z
SEO. Cílem je nalézt co nejvíce slov a frází, která si lidé spojují s
případě,
se pustit do analýzy
uživatelé,
slova. Jejich
že majitel webových stránek již zná, kdo jsou jeho zákazníci,
klíčových
slov. Nejprve je
přinesla
mohou být pro web natolik vhodná, aby majiteli klíčové
zjistit, jaká slova vyhledávají
potřeba ještě
se již na web dostali. K tomu je
nepodcenit a neopomenout žádné
třeba
doplnit, která další slova
zisk.
Důležité
je analýzu
slovo, které by mohlo mít význam pro
optimalizaci. Při výběru optimální~h klíčových
tématem slova. K
přímo
souvisejí. Pro tento
objasnění těchto výrazů
Lupa.cz. Vertikální analýza je v různé
tvary a slovní spojení
slov slov se hledají takové výrazy, které s daným
účel
se nejlépe hodí synonyma, vertikální a laterální
použiji
podstatě
(např.
příklad
článku
z
Roberta
Němce
na serveru vytvoří
tzv. ohýbání slov, kdy se z jednoho slova udělá
ze slova "sport"
"sportovní", "sportovní oddíl",
"sportu", "historie sportu" atd.). Laterální analýza naopak vyhledá taková slova, která vyhledávají lidé v souvislosti se slovem "sport"
(např.
"tenis", "golf", ale i "plavky" nebo
"jak na gambit"). [NĚMEC 2004] výběrem
S
správných
vyhledávaných slov
klíčových
současnými
může
slov
pomoci -
například
zákazníky -
rozhovor s
webového projektu, slovník synonym nebo také online nástroje, [Google, c2006] přímo
vyhledávače
pro analýzu a
samozřejmě
Google
či
výběr klíčových
jedna z
ať
někým "zvenčí"
už
třeba
AdWords určená
SEO databází
slov WordTracker. [MINDEL cl998-2006] Ta
není k dispozici zadarmo, vyzkoušet lze ovšem její trialovou verzi. Tato
databáze využívá k získání optimálních
klíčových
(KEl), který vymyslel Sumantra Roy, jeden z optimalizace pro počítající
nejrozšířenějších
zmíněných
krom již
vyhledávače
podíl mezi
počtem
slov tzv. Keyword Efectiveness Index
nejuznávanějších specialistů
v oblasti
na Internetu. [D2 Ventures c2004] Jedná se o vzorec, počtem
vyhledávání a
stránek, které obsahují
určité
slovní
spojení v daném vyhledávači. [NĚMEC 2004] Při výběru těch skloňování či část
správných
klíčových
užívání množného
čísla.
optimalizace, jelikož s tím si
slov je
To je
obzvlášť
vyhledávače
9
potřeba
dost
v
věci,
jako je
případě češtiny poměrně
zásadní
často
dbát i na takové
neporadí (národní
vyhledávače
mají již
alespoň částečnou
podporu jazyka, ty
cizojazyčné
ovšem stále považují např. slova
nábytek a nábytku za odlišná). Naopak je to s diakritikou. Tu již bez
problémů
podporují
všechny hlavní vyhledávače, takže není nutné psát klíčová slova duplicitně s i bez ní. V
závěru
dostatečným
analýzy již disponujeme
množstvím klíčových slov, které je ještě
nutné porovnat s optimalizací konkurence, abychom byli schopni
určit,
kolik
času, peněz
a
úsilí nás bude stát dostat se výš, než je naše konkurence. Nakonec je ještě
potřeba
vybraná slova profiltrovat a
vyřadit
ty
méně
vhodná tak, aby
celková analýza byla dostatečně efektivní (je dobré zvážit, které z klíčových slov se vyplatí víc než ostatní, které je lepší použít a od kterého
raději
seznam klíčových slov, pro které se webové stránky
skutečně
Je
upustit). Výsledkem by
měl
být
vyplatí optimalizovat.
několik možností, }'ak klíčová slova použít na stránce a jednou z nich jsou (X)HTML
tagy. Mezi ty, na které internetové
vyhledávače
kladou velký
dokumentu, dále to jsou tagy nesoucí metadata dokumentu
plipadě
platí naprosto
internetový všemu
zřejmá
plimá
úměrnost
vyhledávač). Vyhledávače
přikládají přílišnou důležitost.
(hlavně
nadpisů
a "Keywords") [Refsnes Data c1999-2006], obsah
důraz, patří
titulek v
hlavičce
meta "Description"
použitých na stránce (v tomto
mezi velikostí nadpisu a jeho
důležitostí
pro
sledují prakticky vše, co stránka obsahuje, ovšem ne Mezi tagy, které by
optimalizaci (i když dobrý SEO analytik by
neměl
neměly
uniknout pozornosti
opomenout nic),
zařaďme ještě
při
atribut
alt, odkazy nebo také samotnou URL adresu. I zdánlivá drobnost může ovlivnit pozici ve
výsledcích vyhledávání. Kromě tagů
v HTML kódu hledají
stránky. Dalo by se pravda. Dlive textu,
čehož
říci,
že
čím
více
vyhledávače většinou
využívali
někteří
vyhledávače klíčová klíčových
směru
slov, tím lépe, avšak není to tak docela
nijak nekontrolovaly
poměr klíčových
slov ke zbytku
lidé k nepft1iš etickým způsobům, jak se dostat ve výsledcích
vyhledávání výše, ale dnes se takové chování považuje v tomto
slova také v samotném obsahu
za
podvodně
může
vymstít a
jednající,
může
vyhledávač
různě
stránku, kterou
penalizovat (více o
podvodných technikách a penalizacích v kapitole 2.3.3 Podvodné techniky- spam). platí, že
čím hustější
výskyt
klíčových
Přesto
slov (v rozumné rmre), tím lépe. I proto se vyplatí
ukládat co možná nejvíce kaskádové styly, Javascript apod. do externích souborů. Ne všechna slova však mohou být k užitku. Existují i tzv. stop slova, jejichž důležitost je pro internetové
vyhledávače
v
podstatě
nulová, mnohdy je proto
pfi vyhledávání ignorují. Mezi takováto slova 10
kvůli
zrychlení své práce
patří hlavně předložky
a spojky, v cizích
jazycích určité těmito
či neurčité členy
apod. Pokud to tedy nevyžaduje celkový smysl, nemá cenu
slovy plnit titulky a metadata description a keywords a je lépe se jim
při vývěru
klíčových slov co možná nejvíce vyhnout. [SMIČKA 2004]
2.3.2 Off page faktory faktorů
Opakem on page obsaženy
přímo
jsou off page faktory.
na stránkách daného webu, ale
Patří
mezi
přesto umístění
ně
metody, které nejsou
ve výsledcích vyhledávání
ovlivňují. Důležitým
off page faktorem jsou odkazy.
stránce nebo na ni odkazují jiné weby,
Ať
většina vyhledávačů
I
stránek právě množstvírJ odkazů, které na ně vedou. vede na
určitý
web, tím hodnotnější se stává pro při
pozici ve výsledcích
přímo
už se jedná o odkazy hodnotí
důležitost
Obecně tedy platí, že čím více odkazů
vyhledávače
a tím se také dostane na lepší
mezi weby,
nejvhodnější
samozřejmě vytvářet
je
webech tematicky podobných. Naopak tzv. odkazové farmy, tedy stránky účelem shromáždění
webových
vyhledávání. Proto je také z hlediska co nejlepší optimalizace
důležitá výměna odkazů
za
na webové
co
největšího počtu odkazů,
samotnou stránku a odkazy vedoucí na
ně
jsou
vyhledávače
odkazy na
vytvořené
pouze
již schopné odhalit,
pak penalizují. Více o penalizacích webových
stránek v kapitole 2.3.3 Podvodné techniky- spam.
Vyhledávače
hodnotí nejenom obsah
odkazu samotného, nýbrž také jeho okolí na stránce a dokonce i téma stránky s daným odkazem. Kromě odkazů
si
vytváří většina
hlavních
webových stránek, který se skládá z vícero takovýchto hodnocení jsou však vždy Vlastní hodnocení mají poměrech či
přísně
např. vyhledávače
vyhledávačů
vlastní systém hodnocení
faktorů, přesné
algoritmy pro
utajeny a tudíž se o nich lze pouze dohadovat.
Google (PageRank) [Google c2004], v
těchto "ranků"
K
českých
pak Seznam (S-rank) [Seznam.cz c1996-2005], Jyxo (JyxoRank) [Jyxo [2006]]
Centrum (quality factor nebo také Q) [Centrum 1999-2006]. Zjistit
zveřejňují
výpočet
je v
podstatě
nemožné, z
důvodu
již
zmíněného
přesnou
utajení je
hodnotu
vyhledávače
pouze přibližně.
orientačnímu
odhadu takovýchto hodnocení slouží různé
PageRank [Google c2006], který krom jiného PageRanku.
Stejně
vypočítá
i
pomůcky,
přibližnou
např.
Toolbar
hodnotu googlovského
tak se dá hodnocení od Googlu zjistit i online na
ll
jako
různých
webových
věnujících
stránkách stránky.
Pň.1dadem
stačí
se tomuto tématu, kde vám
pouze zadat URL požadované
uvádím http://www.jaknaweb.com/pagerank-checker.
I~ Search
T
~ ~ Check
T
~ Subsaibe
T
·[]
AutoFill ~\ Autolink <Ý
Ilustrace 1: Google Toolbar PFevzato z: www. goorde.com!tools!firefox!toolbarlindex.html
Hodnocení přibližného PageRanku se pohybuje na stupnici od O do 10. Čím vyšší PageRank webová stránka obdrží, tím lepší očekávat.
umístění
Nula naopak znamená, že stránka
buď ještě
různých důvodt'l
nalezena a zindexována nebo jí z
ve výsledcích vyhledávání se dá
byla
nebyla vyhledávacím robotem udělena
penalizace.
Důvody
a
možnosti penalizace webových stránek jsou rozebrány v kapitole 2.3.3 Podvodné techniky
'\
-spam"
Již v povídání o odkazech bylo tematicky podobnými.
Důvodem
zmíněno,
je, že
že
nejvhodnější
vyhledávače
je
mohou
vyměňovat
odkazy s weby
zohledňovat kromě
obsahu
stránek i tematickou příbuznost s weby, které na stránku odkazují, tzv. tematický PageRank. Cílem je získat
Bioqraphv of President George W. Bush Biography of the 43rd President of the Un~ed States. \'IViW.\\Jhitehouse gov/presidentlgv,bbio.html- 30k- Cached- Sirnilar paqes
Bioqraphy of Jimmv Carter Biography of Jim my Carter, the thirty-ninth President ofthe United States (1977-1961). ~1-~hw.whitehouse.gavlhistoryfpresidents[jc39.html- 35k- Ca.:hed - S1rnilar oaGes
Welcome to Michae!Moore.com! Join aur mail ing list ... l.'Ni'W.michaelmoore.com/- 27k- Feb 12, 2005-
Cach~d-
Sirnil2r pages
BBC NEWS I Americas /'Miserable failure'links to Bush 'Miserable failure' links to Bush .... Prank website. I·Jewsday newspaper says as few as 32 web pages with the words "miserable failure" link to the Bush biography .••• news bbc.co ukí21hilamericasl3298443. stm- 33k- Feb 12. 2005 • Cache_!!- Similar p~
Gooqle's (and lnktomi's) Miserable Failure A search for miserable failure on Google brings up the official George W.
Ilustrace 2: PNklad Google bomby- výsledkem hledání 'miserable failure'je odkaz na životopis amerického prezidenta George W Bushe P Fe vza to z: http :!les. wikipedia. o rg!w iki!Goo gle_bomba
Dalším z off page
faktorů
jsou i tzv. Google bomby. Spíše než o metodu optimalizace 12
pro
vyhledávače
principů vyhledávačů.
jde ale o "zneužití"
Pomocí
odkazů
na vybranou
stránku lze docílit velmi vysoké pozice ve výsledcích vyhledávání daného slova Prvním
vyhledávačem, blogerů,
komunity zmiňovaná
převážně
na kterém byl tento druh zábavy, oblíbené
výrazu.
u internetové
zaznamenán, je Google, odtud tedy i název. První Google bomba
v populárním tisku je již z roku 1999. [WALES [2001-]] Mezi
Google bomb se
či
řadí celosvětově
nejčastější
cíle
velmi oblíbené útoky na politické strany a jejich
představitele.
Kromě
si
určuje
výše
zmíněných
využívá každý
vyhledávač ještě
sám. Takovýchto faktorů je celá řada, ucelený
další faktory, jejichž důležitost
přehled
lze najít na webu
SEOmoz.org [FISHKIN c1996-2006], p1ipadně existuje také český [BEDRNÍK [2006]]
překlad.
\
2.3.3 Podvodné techniky - spam vyhledávače
Optimalizace pro
znamená úpravy webu za
účelem
získání co nejlepších
pozic ve výsledcích vyhledávání. Ne všechny používané metody jsou však etické a protože chtějí vyhledávače
uživatelům
nabízet svým
co nejlepší výsledky, snaží se podvodné
techniky odhalovat a penalizovat. Zdánlivá anonymita
sítě
pocit všemohoucnosti, a tak využívají techniky, které by v počítat
za nekalé. I na webu ovšem musí bude potrestán. Podle druhu lze
většinou
Některé
napravit
prohřešku
odstraněním
to
s tím, že může
přenechat
běžném životě
dříve či později
přijde
a
podvodných metod, až po trvalé zakázání dané domény.
k posouzení
člověku,
popřípadě může
na využívání neetických
způsobů
možnost nahlásit spam na stránkách
stránku
který stránku projde
možné podvody sám. Existují také webové stránky, kde podezření
označit
neváhali
se na podvod
lidem
být "jen" snížení hodnocení stránek, které
metody dokáže odhalit robot automaticky,
potenciální spam a
některým
Internet dává
může
ručně
jako
a zhodnotí
kdokoliv nahlásit své
k dosažení lepších pozic. Jako
vyhledávače
označit
příklad
uvádím
Google [Google c2005]. Poté dojde
opět
k ruční kontrole a případné penalizaci. Již od dob vzniku
vyhledávačů
vyhledávání. Jedním ze
způsobů,
se lidé snažili o co nejlepší pozice ve výsledcích
jak toho docílit, je
textu, jejich vhodná spojení, dostatek efektu, obsahují
některé
odkazů
apod. Aby bylo dosaženo co
stránky oblasti, kde jsou tyto
13
dostatečný počet klíčových
důležité
faktory
slov v
největšího
soustředěny
a celá
oblast je pak skryta, nejjednodušeji
např.
pomocí kaskádových
stylů
anebo
třeba
tím, že
text i pozadí mají stejnou barvu. Jelikož ale uživatel na rozdíl od vyhledávače text nevidí, je toto považováno za jeden z neetických který sice není skryt,
nicméně
zptlsobů
optimalizace.
Stejně
bývá hodnocen i text,
je natolik malý, že si jej uživatel nemusí
vůbec
všimnout,
natož aby byl schopen ho přečíst. Pro co nejlepší optimalizaci platí, že
čím častější
klíčového
výskyt
lépe. I toto jednoduché pravidlo se však dá zneužít. Proto největšího počtu klíčových
hodnocení co
tendence, kdy stránce
nadměrné
tvůrci vyhledávačů přešli
slov na webových stránkách k
hustoty slov ke zbytku obsahu - pokud tedy opačná
slova v obsahu, tím
nějaké
množství
slovo
počítání poměru
přesáhne určenou
klíčových
od
mez, nastává
slov více škodí než prospívá.
Také slova, která s obsahem webových stránek nemají nic společného, mohou sice nalákat mnohem více nových uživateh'l, což ale nevede k
ničemu
dobrému, protože pokud uživatel
zjistí, že stránka nijak nesouvisí s hledaným výrazem, tak
většinou
ze stránky zase rychle
odchází. Anmelden
G·. . . o·..
Web
o·"'.· . .. . g.·.. t·e.·
~
Bil der
Verzeichnis
News
Froogle
Mehr »
sUChe I EIWeiterte S u che Einslellungen
Isite:bmW. d8
Suche: ío" Oas Web (' Seiten auf Deutsch (' Seiten aus Deutschland
Web Es wurden keine mit lhrer Suchanfrage- site:bmw.de- Obereinstimmenden Dokumente gefunden. Vorschlage: • Vergewissern Sie sich. dass alle Worter richtig geschrieben sind. • Probieren Sie andere Suchbegriffe. • Probieren Sie allgemeinere Suchbegriffe.
stránek firmy BMW (www.bmw.de), a tak je na potrestal
dočasným vyřazením
přesměrován
začátku
vytvořena
pro
optimalizovaná pro
např.
roku 2006
ze své databáze. [CUTTS 2006]
doorway pages. Jedna stránka je
plně
i u
německých
vyhledávač
Podobně
vyhledávače,
JSOU
Google
fungují i tzv.
zatímco uživatel je
na stránku jinou.
Odkazové farmy jsou další metodou, jak nedovoleně zvýšit hodnocení stránek. Jedná se
14
o takové webové stránky, které pouze
shromažďují
jakékoliv jiné stránky za účelem získání co největšího PageRanku stránek. Takovéto stránky se v dnešní větší či
snaží s
menší
úspěšností
velké množství
různých odkazů
počtu zpětných odkazů
době
většina
již
hlavních
odhalovat a penalizovat automaticky
hodnocení na nejnižší hodnoty. Je tedy
důležité při výměně odkazů
na
a tím zvýšení vyhledávačů
právě
snížením
dávat pozor, s kým se
odkazy vyměňují, platí totiž pravidlo, že stránky, které jsou odkazovány farmami, postiženy nejsou, naopak ty, které na farmu odkazují, jsou postiženy
stejně
jako penalizovaná
odkazová farma. Cybersquatting, neboli zakoupení domény s atraktivním názvem s cílem výhodného bakalářské
prodeje, je poslední podvodnou technikou, kterou zmíním v této
práci.
Nejčastěji se tak děje u Ólomén s názvy známých osobností, firem či zeměpisných názvů. Zaregistrovanou doménu pak mohou nabídnout (samozřejmě
za cenu
podstatně
původní osobě, firmě či
instituci ke koupi
vyšší, než kolik stála samotná registrace). Obdobné je to u
zaregistrování podobného názvu již existující domény, která však s původní doménou nemá nic
společného
a pouze
těží
z chyb a
překlepů
uživatelů,
při1dadem
adresy
vyhledávačů
neustále
www.gooogle.com, www.goolge.com, www.gogle.com apod. Metod, které lze
označit
za spam, bylo a je spousta. Proto se tvůrci
snaží zdokonalovat jejich roboty s cílem zkvalitnit co možná nejvíce své služby pro uživatele a zabránit podvodníkům jejich zneužívání. [JANOVSKÝ [2004]]
2.4 Testování výsledků SEO Kromě
sledování
různých
hodnocení je nejjednodušším testem vyzkoušet
požadovanou webovou stránku vyhledat v faktu, že
denně narůstá
z
předních vyhledávačů.
Vzhledem k
Internet o miliony nových stránek a tedy i o potencionální
konkurenci, je optimalizace v příčkách
některém
SI
podstatě nekonečný
ve výsledcích neznamená
vítězství,
umístění
protože pozice se neustále
neustálá analýza a vylepšování stránek může vést k
15
proces. Ani
úspěchu.
na
mění
předních
a
jedině
3 V
Přístupnost
běžném životě
samozřejmostí,
webových stránek
že se staví budovy
hromadné dopravy se čím dál Tvůrci
tomu zatím naopak.
ponětí
značný počet
častěji
lidí s postiženími. Je pro nás naprostou
přístupné
zvukovými signály a na chodnících jsou
uživatele,
potřeby
jsme zvyklí dbát na
značky
vozíčkářům,
opatřeny
semafory jsou
pro nevidomé, že na zastávkách
městské
objevují popisy Braillovým písmem apod. Na webu je
webových stránek
webových stránek je
často
neberou ohledy na handicapované
vytvářen
lidmi, kteli mají jen velmi malé
o webových standardech a pravidlech pro tvorbu internetových stránek, a jen malé
procento lidí je počítačem či
srozuměno
prostředky,
které handicapovaní lidé využívají k práci s
Internetem. zai;něřím
V této kapitole se odstranění.
možné
s
na problémy s plistupností webových stránek a na jejich
Nejdlive je ale
třeba
vlastně
si ujasnit, co
přístupnost
(angl.
accessibility) webových stránek ve své podstatě znamená. Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www a (W3C), pronesl: "Síla webu je v jeho
ředitel
konsorcia World Wide Web
univerzalitě. Přístup
pro každého nezávisle na
schopnostech je jeho základní prvek." [World Wide Web Consortium c1994-2006] Tyto dvě
jednoduché
věty
shrnují celou podstatu plistupnosti.
uživatelům překážky,
respektuje je a jejich trvalé
Přístupný
či dočasné
web totiž neklade svým
zdravotní dispozice, technické
možnosti, znalosti a dovednosti. Vhodným synonymem plistupnosti je stránkách jsou na rozdíl od
běžného
např.
bezbariérovost.
Překážky
života možná na první pohled
méně
na webových patrné, jejich
dopad na uživatele je ovšem naprosto stejný.
3.1 Výhody přístupného webu Mnoho
majitelů
webových stránek se domnívá, že
Internetu jé zanedbatelný a že se jich tato skupina vytvářet
plistupné stránky.
Proč
by
napň1dad
počet
často
handicapovaných
uživatelů
ani netýká, a proto není
obchod s outdoorovým vybavením
plistupný pro handicapované osoby, když si u nich
stejně
důvod
měl
být
nic nekoupí? To je ovšem velmi
mylná domněnka. Často se pojem handicapovaný uživatel Internetu zužuje pouze na lidi se zrakovým Je tedy
či tělesným
třeba,
postižením a zbylá
poměrně
velká skupina
uživatelů
je opomíjena.
abychom si nejdříve definovali takového handicapovaného uživatele.
16
Handicapovaným uživatelem Internetu rozumíme takového uživatele, u kterého lze důvodně předpokládat,
že mu
nevhodně vytvořená
webová stránka bude
činit
problémy
při
použití, které není schopen jednoduše obejít. Tento handicap se vztahuje tedy pouze na použitelnost webových stránek. Handicapovaným uživatelem z hlediska použití webových člověka,
stránek budeme nazývat i
který v
běžném
životě
žádný handicap nemá.
[ŠPINAR [2004- ]] Je důležité si uvědomit, že handicapovaný uživatel nemusí být zdravotně
s
postižený, ale že do této skupiny patří i lidé s všelijakým technickým vybavením,
různými
znalostmi a dovednostmi. Možné handicapy a jejich dopad na používání
webových stránek si podrobněji popíšeme v následujících kapitolách. Vraťme skeptičtí.
se nyní k
tvůrcům
webových stránek,
kteří
jsou k
Opravdu je to 'Jak zanedbatelný problém? Udávaný
pravidlům přístupnosti
počet těch, kteří
na mnoho
webových prezentací vůbec nedostanou, dosahuje téměř 30 %. [ŠPINAR c2003-2006] Uvědomíme-li
špatně vytvořenou
si, že na
čím
by
Pokud tedy brání majitelé a auto1i webových stránek -
ať
potenciálních
uživatelů,
webovou stránku se nedostane celá
je jasné, že nejde o něco, nad
tvůrci
a majitelé
webů
třetina
mohli
jen tak mávnout rukou.
uživatelům
v
přístupu,
porušují tím hned
3.3 Pravidla a standardy)
včetně
už
záměrně či nevědomky
několik standardů přístupnosti
Pravidel tvorby
přístupného
-
(viz kapitola
webu, které byly vydány v
souladu s novelou Zákona č. 365/2000 Sb. [Česko 2006] o informačních systémech veřejné správy Ministerstvem informatiky ČR, ale mohou se tak navíc připravit i o nemalé zisky. Nyní se tedy
zaměřme
na to, kdo
vlastně tvoří oněch
30% handicapovaných uživatelů.
3.2 Handicapy Jaké
potřeby
mají handicapovaní uživatelé? Jak
vlastně
využívají Internet? A jaké k
tomu používají pomůcky? V následujících kapitolách se pokusíme otázky, ale zpřístupnit
zároveň
i najít
řešení
pro autory a majitele
webů,
zodpovědět
si nejen tyto
jak své stránky co nejvíce
všem uživatelům bez rozdílu.
Zhruba 500
milionů
[United Nations 1982] lidí na celém
postižením. Ne všechna však ochrnutím dolních
končetin
ovlivňují
práci s
není pro tuto
počítačem
činnost
světě
trpí nějakým zdravotním
nebo Internetem
nijak omezen). Naopak
(např. člověk někteří,
s
jejichž
omezení budou v následujících kapitolách popsány, by sami sebe za handicapovaného
17
neoznačili.
uživatele
Druhy omezení se
uživatele do dvou základních skupin -
značně
rozdělme SI
liší,
zdravotně
proto handicapované
handicapovaní a uživatelé omezení
technickým vybavením.
3.2.1 Zdravotní dispozice části
V této
nebo pouze
si
představíme
dočasně)
kteří
uživatele,
jsou v užívání Internetu
(ať
už
dlouhodobě
omezeni svým zdravotním stavem.
Každá z následujících skupin postižení vyžaduje
určitý způsob pi'izpůsobení
designu
webového obsahu. Často ale tyto úpravy ocení nejenom zdravotně handicapovaní uživatelé, ale také zdraví lidé.
Například
opatřené
video
titulky je sice
primárně určeno
hluchým
I
lidem, ocení ho ale i slyšící uživatelé bez zvukových zai'izení nebo lidé, kteří zvuk nepouštějí
z toho dl'lvodu, že jsou ve
hromadné dopravy apod.). zdravotně
Vytváření
veřejných
učebny, prostředky
pi'istupných webových stránek tak pomáhá nejenom
postiženým, ale i v normálním
handicapovaní však ve
prostorách (knihovny,
většině případt'l
životě
zdravým lidem. Ti
nemají žádnou šanci, jak se na
zdravotně
nepřístupný
web
dostat.
3.2.1.1 Zrakově postižení
Vzhledem k tomu, že Internet je ze své podstaty zrakově
postižení uživatelé z hlediska pi'istupnosti
si pod pojmem zrakového handicapu
představí
především
často
napřfklad
Jedná se či
mnohem
poruch, kdy některé
častěji
červené
ať
člověka,
Začněme
od
na Internetu jsou však
těch méně
postižených.
už úplnou
se vyskytující rl'lzné
člověk
barvy
rozlišování
o barvoslepost,
v centru pozornosti. Mnoho z nás
nevidomého
indisponováni i uživatelé s lehčí formou zrakové vady.
vizuální médium, jsou jeho
stupně
nedokáže rozpoznat pouze nejčastějším
problémem je
barvy od zelené. Až 8 % mužl'l a
0,5 % žen [Psychologický ústav Akademie
věd
České republiky c2000-2005] trpí některou z poruch
vnímání barev. To tedy
představuje
nemalou skupinu
uživatelí'I, na kterou by tvúrce webových stránek měl 18
Ilustrace 4: Ishihanlv test barvocitu Plevzato z: www.colorvisiontestinrr.com
brát ohled. značení, znesnadňuje těmto uživatelům
Spoléhá-li se autor stránek pouze na barevné práci a orientaci na jeho webové stránce. zachování
dostatečného
kontrastu
stránky plistupný i lidem,
kteří
Měl
popředí
nevnímají barvy
různé stupně
spočítat
zřetel
(textu) a pozadí tak, aby
mohou být online Testy kontrastu barev dokáží nasimulovat
by tedy brát velký
stejně
(např.
barvosleposti
na
výběr
zůstal
barev pro
obsah webové
jako ostatní. Dobrou pomůckou pak
http://www.sovavsiti.cz/kontrast), které
či prostě
jen pomocí speciálního algoritmu
kontrast, a vy díky nim snadno zjistíte, zda jsou vaše webové stránky v tomto
ohledu uživatelům p1istupné. Rozhodně
by pak autor
neměl
odlišovat jednotlivé prvky
stránky pouze na záklaqě různých barev. Častým příkladem
'!
tohoto jevu, kdy
webdesignéři
zapomínají na plistupnost a lidí
se pouze vzhledem, jsou popisky
f01mulářových
polí, odkazy Ilustrace 5: Normální pohled Phvzato z:
atd.
Další zrakové vady, které bych ráda zmínila, nějakým www.cincvblind.org způsobem
Ilustrace JO: Využití braillova písma na klávesnici PFevzato z: www.lwoleon.com
20
pomůcky
Tyto potřeba:
obsah webových stránek musí být formou
přehlednou nějakou
dokáží interpretovat pouze text a z toho tedy vyplývá i jejich základní dobře
strukturovaného textu, s
a snadno dostupnou navigací. Všechny grafické a multimediální prvky nesoucí či sdělení
informaci
musí obsahovat textové alternativy.
3.2.1.2 Uživatelé s poruchami učení a soustředění
I když na
ně
uživatelů, kteří
pli
soustředění
tvorbě
trpí poruchami
učení či soustředění,
je velmi mnoho, obvykle se či
poruchou
či příliš
odbornou
internetové prezentace zapomíná. Lidé trpící dyslexií
mohou mít problémy s dlouhými,
nepřehlednými
texty
slovní zásobou, což se může projevovat nepozorností, zapomínáním a nadměrnou aktivitou. Tato část
uživatelů potřeb~e tedy přehledné, dobře strukturované a jednoduše pochopitelné přehlednou
webové stránky s
počtem
jazykem s co nejmenším písma,
častým členěním
navigací. Znamená to psát obsah stránek jednoduchým
do
cizích slov a odborných
odstavců,
dostatkem vhodných
výrazů,
nadpisů
s možností vůbec
a
zvětšení
vizuálních
"zarážek" pro oči, atd.
3.2.1.3 Pohybově postižení Ať
už trvale nebo jen
dočasně (např.
s rukou v
sádře),
zařízení
jako je myš a klávesnice.
různě tvarově
upravené klávesnice nebo
problém v tom, že nemohou používat klasická vstupní stupně
Podle druhu a specializované dechem. Tato převážně
postižení jsou odkázáni na
pomůcky zařízení
umožňující
ovšem
většinou
ovládání
tito uživatelé mají zásadní
počítače
například
pohybem hlavy
či
fungují na podobné bázi jako klávesnice, takže
platí, že pokud je webová stránka ovladatelná z klávesnice, bude s velkou
pravděpodobností
ovladatelná i za pomocí těchto speciálních vstupních
zařízení.
Hlavními
bariérami pro pohybově postižené uživatele jsou: • Časované události - spuštění akce po určitém čase. Obsah stránky by se rozhodně neměl měnit
• Skripty s přfkaz
bez uživatelova přímého
příkazy řídící
příkazu
(aktivace prvku).
události myši bez podpory klávesové alternativy
onMouseOver). Pokud je takový příkaz vložen do
nějakého
elementu,
ten obsahovat i příkaz stejného charakteru pro klávesnici. ·
Formuláře,
kterými nelze procházet v logickém směru pomocí klávesy TAB.
21
(např. měl
by
značně ulehčit
Další možností, jak
motoricky postiženým
návštěvníkt:'lm
pohyb po
webových stránkách, jsou klávesové zkratky nebo také rychlé klávesy. Pomocí tzv. access keys se lze i bez použití myši pohybovat po stránce snadno a rychle, ovládat navštěvovat převážně
odkazy apod.
Vytváření
proto, že dosud nebyl
zabýval. Každý
tvůrce
rychlých kláves má však stále
vytvořen
ještě určitá
úskalí,
žádný standard, který by se touto problematikou
webových stránek si ml'1že
určit
klávesové zkratky podle sebe,
ovšem pokud se daná kombinace bude krýt s klávesovými zkratkami ten vždy přednost a rychlé klávesy jsou tedy
nefunkční.
vyhnout, je používání klávesových zkratek v řešením, zvláště
formuláře,
Možností, jak se
podobě číselné,
pro handicapované uživatele, by
prohlížeče,
zřejmě
dostává
těmto problémům
ovšem nejjednodušším
bylo sjednocení
těchto
zkratek.
[ŠPINAR 2004]
Ilustrace ll: Klávesnice uzpzlsobená pro práci pravou rukou Pi"evzato z: www.sforh.com
3.2.1.4 Roboti
I když si to
většinou
lidé
neuvědomují,
jsou roboti
vyhledávačů těmi nejpostiženějšími
uživateli Internetu. Nevidí obrázky, nerozeznají barvy, neslyší zvuk, neumí používat Javascript ani Flash, orientují se jen na texty, odkazy a sémantiku HTML značek. Je tedy při.tom
zbytečné
plnit
hlavičku
HTML dokumentu
nepřeberným
neupravit stránku dle základních pravidel p1istupnosti. Je
množstvím metadat a
třeba
zvážit používání
J avascriptu a flashových animací, zda neohrozí p1istupnost stránky, ale také brát
zřetel
na
tvorbu klasických odkazl'1. Pokud totiž nebude vyhledávací robot schopen stránku nalézt, projít a zindexovat, jen
těžko
se o ní budou dozvídat ostatní,
22
byť
zdraví a i jinak
ne handicapovaní, uživatelé.
3.2.2 Omezení technickým vybavením Nejenom zdravotní obtíže mohou zabránit uživateli dostat se tam, kam chce. Handicapovaným uživatelem Internetu se Ať
naprosto zdravý. neobvyklý webový zaručeny
může
snadno stát i
člověk
v
běžném životě
už využívají zastaralé technologie nebo naopak ty
prohlížeč, operační
stejné podmínky
přístupnosti
systém
či
zobrazovací
zařízení,
nejnovější,
stále by
měli
mít
jako všichni ostatní uživatelé Internetu.
3.2.2.1 Uživatelé rozdílných webových prohlížečů
Ruku v ruce s nástupym firem Netscape a Microsoft na rovněž rozšířili
směroval
i internetové
prohlížeče
celosvětový
softwarový trh se
Netscape Navigator a Internet Explorer. Microsoft
spíše k jednoduše vytvolitelnému designu stránek - práci s písmy, barvami,
pohyblivými texty apod.
začal
upravovat tak, aby jejich
prohlížeč
zpracoval a
následně
zobrazil i webovou stránku, která sice není zcela podle pravidel, ale kterou je schopen vytvořit
každý
běžný
nicméně přístupnost
názorem, že není
uživatel Internetu. Tím možná zvýšil šla v tomto
důležité,
plistupné všem, hlavně aby
případě
stranou.
Ještě
počet vytvářených
stránek,
nezřídka
setkat s
dnes se lze
jestli budou stránky tzv. validní, tedy podle pravidel a tedy i dobře
vypadaly.
74,17% 4.34%
11,18%
16,89%
18,03%
21.65%
1,22%
6,34%
14,09%
15,39%
19,51%
2,49%
2,71%
2,89%
3,48%
0,45%
0,55%
0,52%
0,54%
0,25%
0,22%
0,07%
Tabulka 1: Zdroj -NAVRCHOLU.cz PFevzato z: [Internet lnfo 2006]
Od 90. let se ovšem konkurenčním patří
začínají
boji s dodnes
objevovat i jiné
nejrozšířenějším
prohlížeče,
které se snaží
uspět
v
Internet Explorerem. Mezi nejznámější určitě
multiplatformní Mozilla Firefox a Opera, linuxový Konqueror, macovský iCab ale i
další. S
celosvětovým
rozvojem Internetu dochází také k
neplatí, že optimalizovat webovou stránku pro vícero
23
přesunu
prohlížečů
priorit je
webdesignérů.
Již
zbytečné. Současným
aktuálním jazykem pro web je XHTML, jakási spojovací osa mezi HTML a XML, kde je oddělení
striktní dodržování syntaxe a naprosté
informací od popisu jejich vzhledu
nezbytností, což napomáhá k budování bezbariérového webu a k
zpřístupnění
Internetu
všem. [NIELSEN 2002] I když tví1rci webových všechny
prohlížeče
prohlížečů směřují
znesnadňuje
práci všem, kte1i
všech hlavních
prohlížečích.
To, jak ten který přesvědčit
CSS, se mt'lžete sami
chtějí
formátu PNG,
atd. Podle toho, jak přísně se
říci,
že by
chybné kroky stále nebyly
zvládá standardy jazyka HTML a
pomocí tzv. testu Acid2 [The Web Standards
I
elementů
nedá se
mít své webové stránky použitelné ve
prohlížeč
prověřuje,
Project 1998]. Na jedné testovací stránce se
zprůhledňovaní obrázků 'te
standardů,
splňovaly. Některé
daná pravidla zcela
napraveny, což
stylů
k dodržování
počítání
řídili
jak
prohlížeč
zvládá
např.
box modelu, pozicování jednotlivých
vývojá1i standardy, se na stránce zobrazí více
či méně podařený usměvavý obličej.
Hello World!
Hello World!
Ilustrace 12: Výsledek Acid2 testu v prohlížeči Konqueror 3.5.3
Hello World!
ilustrace 13: Výsledek Acid2 testu v prohlížeči Opera 8.5
ilustrace 14: Výsledek Acid2 testu v prohlížeči Firefox 1.5.0.4
3.2.2.2 Uživatelé minoritních
operačních
ilustrace 15: Výsledek Acid2 testu v prohlížeči internet Explorer 6
systémů
a jiných
zobrazovacích zařízení Obdobným, z hlediska používání Microsoft,
počítače či
počtu
s jiným
uživatelí1 ovšem
operačním
využívání kapesních
(SmartPhone ), díky kterým se
závažným problémem
systémem, než je
počítačů
můžete
méně
nejrozšířenější
operačním
být i
Windows firmy
(PDA) a "inteligentních" mobilních
telefonů
p1ipojit na Internet opravdu odkudkoli.
I podle statistik se to zdá býti zanedbatelným problémem, avšak stále setkat s unixovým
může
systémem ve školství
či
státní
správě,
častěji
se můžeme
oblíbenost
počítačů
Macintosh firmy Apple roste i mimo Spojené státy americké a rozvoj technologií pro 24
obřími
mobilní telefony roste
kroky, takže stále více
uživatelů
získává informace z
Internetu právě pomocí nich. I když
autoři
webových stránek nemají přímo možnost testovat funkčnost jejich
jiných než majoritních
operačních
či
systémech
zobrazovacích
myslet na takovéto uživatele jakožto potenciální optimalizovat stránky pouze pro
prohlížeče
jednoho
zařízeních,
návštěvníky
a
i tak by
neměli
určitého operačního
webů
by
měli
tvořit
systému
na
a
(např.
pomocí Javascriptu).
98,32%
0,53
1,18%
0,84%
-0,34
0,77.%
0,64%
-0,13
0,20%
0,19%
-0,01
0,01%
0,01%
0,00
Tabulka 2: Zdroj -NAVRCHOLU.cz Plevzato z: [In.temet Injo 2006]
3.2.2.3 Majitelé zastaralých počítačů Ač
zcela zdrávi, uživatelé s ne zrovna
obdobné problémy jako uživatelé
nejnovějším počítačovým zařízením
zdravotně
mohou mít
postižení. Ne každý totiž vlastní 20" LCD
monitor s rozlišením 1600 x 1200 pixelů, vysokým jasem a kontrastem barev. Řešení je proto stejné jako u zdravotně postižených uživatelů. Platí, že dostatečný
kontrast mezi textem a pozadím je nutností, rozlišování na určité
3.3 Pravidla a standardy Celou tuto kapitolu jsme se opírali o nutnost tvorby webových stránek podle platných standardů
pro
zajištění
dobré
nezmínili, o jaká pravidla to Asi
nejznámější
konsorcium W3C.
a
přístupnosti
vlastně
uživatelům
bez rozdílu, ale zatím jsme se
jde a co obnáší jejich dodržování.
nejdůležitější
Přístupnosti
všem
organizací, zabývající se tvorbou
stránek handicapovaným 25
uživatelům
standardů
se pak
věnuje
je
celé
oddělení
jedno jeho mezinárodně
Web Accessibility Initiative (WAI), které zpracovává dnes již
uznávanou normu Web Content Accessibility Guidelines
(WCAG)
[CHISHOLM c1999]. Verze 1.0 vznikla již v roce 1999, a tak není divu, že se již
pilně
pracuje na verzi novější. Další
mezinárodně
uznávanou normou Je Electronic and Information Technology
Accessibility Standards, známou spíše pod názvem Section 508 [Government Services Adminstration [2000]]. Tyto pravidla vznikla ve Spojených státech za zrovnoprávnění
handicapovaných
občanů
v
počítačové sféře
zákona Rehabilitation Act. Ukládá všem federálním
orgánům,
přidána
jako dodatek
které provozují
způsobem,
systémy, povinnost poskytovat informace p1istupným zaměstnancům,
a byla
účelem
informační
a to jak svým
tak i veřeJnosti. ',I
Až donedávna nebyla v České republice žádná metodika, kterou by se přístupnost webů 1idila. S rozšířením Internetu došlo ale i u nás k pokusům o
vytyčení
strategie, jež by vedla
k zlepšení přístupnosti a použitelnosti dokumentů prezentovaných na Internetu. webdesignéři
pod vedením Petra
Staníčka
Přední čeští
sestavili nezávazný Manifest Dogma W4
[STANÍČEK 2002], jenž obsahuje 13 základních zásad, jak zlepšit přístupnost a
použitelnost webových stránek. Dalším významným projektem tohoto
směru
Je Blind frienly web [Sjednocená
organizace nevidomých a slabozrakých c2001-2006]. Jak již název sám napovídá, jedná se o projekt na podporu
zrakově
postiženým lidem. Vznikl pod záštitou Sjednocené
organizace nevidomých a slabozrakých ČR a jeho cílem je zvýšit povědomí o problému přístupnosti
a umožnit tak
zrakově
postiženým
webových stránkách. V rámci projektu byl
uživatelům snadnější přístup
vytvořen
a orientaci na
i metodický návod, který podobně jako
WCAG sdružuje zásady ve třech hlavních skupinách podle relevantnosti. V říjnu roku 2005 schválila Poslanecká sněmovna ČR první legislativní ustanovení o přístupnosti webových stránek. Díky této novele zákona č. 365/2000 Sb. [Česko 2006], o informačních
institucí
systémech
veřejné
veřejné
správy budou muset od 1. 1. 2008 veškeré webové stránky
správy dodržovat pravidla
přístupnosti.
Tyto pravidla,
skupinou pod záštitou Ministerstva informatiky, sestavovali webové
přístupnosti
a jejich obsah je do
značné
standardy tohoto druhu. [ŠPINAR [2006]]
26
vytvořená
přední čeští
míry v souladu s
pracovní
experti v oblasti
nejvýznamnějšími
3.4 Testování přístupnosti Možností, jak otestovat určitě
patří
přístupnost
webové stránky, je hned
několik.
Mezi
nejznámější
online validátory Bobby (roku 2005 nahrazen validátorem WebXACT)
[Watchfire Corporation c2003-2004], Cynthia says [HiSoftware c2003-2006] [Web Accessibility in Mind [1999-2006]]. Pomocí nich si kdokoliv stránky
splňují
podobě přímo
podobě
textové,
třetí
Wave
může ovělit,
pravidla WCAG 1.0 a/nebo Section 508. Výstupní zpráva je v
prvních dvou jmenovaných v grafické
či
zda
případě
validátor naopak prezentuje výsledky v
na titulní stránce testovaného webu. Ne všechno však lze
zkontrolovat pomocí validátorů, a proto jsou
autoři
odkazováni také na ruční kontrolu, je-li
to nezbytné. Ideálním pomocníkecl pro ruční kontrolu přístupnosti mohou být nástrojové lišty pro různé
webové
prohlížeče.
Pomocí nich se lze jednoduše dostat do pozice handicapovaného
uživatele a odhalit tak nedostatky na vlastních stránkách. Tyto lišty dokáží zobrazovat webové stránky různých
např.
bez barev
či
kaskádových
stylů,
bez skriptování
či obrázků,
v
rozlišeních a velikostech okna, s ovládáním pomocí rychlých kláves apod.
Takovéto pomocné nástrojové lišty najdeme v
těch nejrozšířenějších prohlížečích
- Web
Developer Toolbar pro Firefox [Czilla c2003-2006] a Operu [Web Developer Toolbar & Menu for Opera [2004]]
či
Accessibility Toolbar [Vision Australia c2005-2006] pro
Internet Explorer. Pokud je pro nás
přístupnost
více než jenom
hřejivým
pocitem, ale spíše
potřebou či
nutností, je dobré obrátit se s kontrolou webových stránek na odborníka a požádat o tzv. audit. Tato služba je času
samozřejmě
placená, ovšem pro laiky nebo ty,
pro vlastní kontrolu, je to nejjednodušší
stránky k naprosté spokojenosti.
27
řešení,
jak otestovat a
kteří
nemají dostatek
případně
upravit své
4 Použitelnost webových stránek důležitá
Zatímco optimalizace webových stránek podle pravidel SEO je uživatel byl schopen
určitou
stránku v
stránka zaujala natolik, že jí dá
záplavě
ostatních na Internetu
přednost před
ostatními,
přístupnost
vůbec
proto, aby
nalézt a aby ho
je pak nutná k tomu,
aby se uživatel na stránku dokázal dostat bez ohledu na jeho technické vybavení, zdravotní dispozice nebo jeho znalosti a dovednosti, a použitelné webové stránky jsou takové stránky, problémů
na kterých se uživatel dokáže bez přesně
schopen najít
kvůli čemu
to,
Naopak, nejsou-li stránky
dostatečně
struktuře
a je
stránky hledal. Použitelnost webových stránek
přívětivé,
znamená, že jsou uživatelsky
orientovat, pohybovat se v jejich
dostatečně
intuitivní a práce s nimi
použitelné, budou se
obtížně
efektivní.
používat nejenom
handicapovaným uživate\ům, ale naprosto všem. [POUŽITELNOST 2005] předchozích
Více než v uživatelů
kapitolách se v použitelnosti webových stránek odráží
nebo také postup
moderních technologií.
Nestačí
mít stránky
potřeby
dobře
optimalizované a přístupné i handicapovaným uživatelům, protože i když předchozí metody přilákat
dokáží na web
velký
počet zákazníků,
špatná použitelnost jich ještě více odradí.
[KOPTA 2005] Je
třeba
pamatovat na to, že na Internetu je
tudíž uživatelé mají
dostatečné
možnosti
použitelnost je základní podmínkou k jeden z
z
něj
nejuznávanějších odborníků
nepřeberné
výběru
úspěchu,
toho
její
množství webových stránek,
nejkvalitnějšího
důležitost
shrnuje i Jacob Nielsen,
v tomto oboru: "Pokud se web
obtížně
odejdou. Pokud úvodní stránka neobsahuje jasné informace, o
něm jde dělat,
čem
používá, lidé
web je a co na
lidé odejdou. Pokud uživatel na webu zabloudí, odejde. Jestliže se informace
na webu uživateli dalších
webu. Dobrá
webů.
obtížně čtou, či
ne odpovídají na jeho otázky, odejde... Po ruce je plno
Odchod je základní obrana uživatele
před
potížemi." [Internet Info
c2003-2006]
4.1 Design webu Lidé mají na Internetu velmi obdobné jednání- jsou ovládají, a proto více než kde jinde web by
měl splňovat
tyto pravidla
patří
rozdílu, kvalitní a
očekávají
rychlé
přímočaří.
odpovědi
Mají rádi pocit, že web
na jejich
činy.
Použitelný
základní pravidla, díky nimž jeho obliba oproti ostatním roste. Mezi
rychlé
načítaní
přehledný
stránek, jejich snadné používání pro všechny lidi bez
obsah a také jeho 28
častá
aktualizace (frekvence inovací závisí
na druhu a velikosti webu- zpravodajské servery je nutné aktualizovat zatímco
poměrně
malé a
vystačí
statické weby
několikrát denně, např.
s aktualizací
měsíční).
[NIELSEN 2002] Úspěšné webové stránky dokáží uspokojit potřeby návštěvníků, ti je naopak oceňují
vyšší popularitou a trvalou návštěvností.
4.1.1 Rychlost webu, načítání
Rychlost
důvěryhodnost ovlivňuje
webových stránek také
rychlostí p1ipojení k síti Internet se zvyšují nároky Návštěvníci
značně
jsou stále více
např. /tabulkový
zpomaluje
úplného
načtení
netrpěliví
uživatelů
a jen velmi neradi
layout, jelikož
narůstající
jejich použitelnost. S
na rychlost odezvy stránek.
čekají,
než se stránky
prohlížeče čekají
načtou-
to
se zobrazením až do
celé tabulky. Proto se vyplatí využívat kaskádových
stylů
namísto
formátování webových stránek za pomoci tabulky. Rychlost odezvy tedy dobré
při tvorbě
PHP atd.). Ty totiž paměti.
U
ovlivňuje
i jejich velikost
včetně
webu využívat samostatných externích
prohlížeče načtou
přl1oh větších
pouze
při
pro
nějakou
souborů
doplňků
a p1·I1oh, je
(pro CSS, Javascript,
prvním použití a dál už si je udržují v
velikostí, které jsou k dispozici ke stažení, je dobré uvést stručný
informace jako jsou délka, velikost, formát a určen
grafiky a dalších
popis obsahu souboru. Je-li soubor
externí aplikace, která je na Internetu
volně
dostupná, je dobré
připojit
odkaz na tuto aplikaci. Uživatele
nestačí
pouze zaujmout, ale také
stránky stále vracet, nebo je dokonce mimo jiné, že je
důvěryhodný
doporučovat
informace spoléhat. Serióznost webu zbytečně přeplácaný,
začnou
zajímat o jeho obsah.
o
kvalitě. Jedině
tak se budou na
ostatním. Kvalitní obsah webu znamená
- pokud odkazy vedou tam, kam mají, nadpisy odpovídají
zbytku textu a i samotný obsah je slušné
být ani
přesvědčit
úrovně,
utváří
mají uživatelé pocit, že se mohou na dané
krom obsahu i jeho vzhled. Ten by proto
ani natolik strohý, aby uživatele neodradil
dříve,
než se
neměl vůbec
4.1.2 Uživatelé Internetu Veškerý web je
vytvářen
pouze a jedině pro uživatele a jejich
by se tedy vše
ohledně
webových stránek
Přesto
značné
množství
je stále
webů,
mělo vytvářet
přání
s ohledem na
které vypadají, že jsou 29
a
potřeby.
běžné
vytvořeny
Logicky
uživatele. spíše jako
umělecké
dílo než stránky pro každodenní použití. Velké množství
webdesignérů
webových stránek se domnívá, že to, co uživatele na jejich stránky pravděpodobně
design a interaktivita. To také velmi
p1i první
pokud uživatelé hledají informace a ne zábavu, dávají jednoduchý a
přehledný
Jinými slovy,
značná část uživatelů
design, co
nejméně
přiláká,
návštěvě
raději přednost
a
tvůrců
je moderní
zaujme. Ovšem
opaku - mají rádi
technických novinek a moderních
výstřelků.
ocení, když se hned po vstupu na webové stránky
dokáží zorientovat a web používat. Také časté stránce,
změny zásadnějšího
Návštěvníci
nejsou ideální.
několikanásobně
ať
charakteru,
už vizuální nebo také v rozložení prvků na
naučení
na
déle hledat "staré známé" prvky
či
určitou
strukturu pak mohou p1ipadě neúspěšného
položky, v
hledání může web o některé své návštěvníky dokonce i p1ijít. Drtivá čeká.
většina
lidí pohybujících se na Internetu je také
poměrně netrpělivá
a nerada
Dlouhé intervaly mezi jednotlivými akcemi odrazují uživatele od dalšího procházení
stránek. Proto je vhodné
vytvářet
stránky, které se co nejrychleji
načítají
alespoň
(nebo
jejich hlavní části, jako jsou navigace apod.). oblibě
Taktéž mají uživatelé v stále další
doplňkové
aplikace.
Přemíra
webu, zda stránky nemohly být Obzvláště
v korporativním
aplikace, takže i kdyby
stránky, které je
funkčnosti
nutí instalovat
nedůvěru
jednodušeji a bez nutnosti tolika
bývají z důvodu
chtěli, může
jejich
takovýchto instalací vzbuzuje
vytvořeny
prostředí
kvůli
bezpečnosti
v
tvůrce
doplňků.
omezena práva instalovat popřípadě
se stát, že se na stránky nedostanou,
že
nebudou schopni se po stránkách normálně pohybovat. Velkým a strukturou nápovědy,
jim
který by jim usnadnil
pomůže
stránce na
složitějším webům začátky
viditelném místě
vytvořit
pro uživatele systém
v orientaci a v případě, že se na stránkách ztratili,
se vrátit a najít hledané informace. Vhodné
dostatečně
(ideálně
aby ji uživatelé nemuseli neustále hledat. přehlednost
se vyplatí
umístění nápovědy
je na každé
v blízkosti navigace) a nemělo by se
Samozřejmostí nápovědy
by
měla
měnit,
být naprostá
a srozumitelnost, aby se uživatelé dokázali zorientovat a pohybovat se po
stránkách bez větších překážek. [KRUG 2003]
4.1.3 Navigace Navigace po webových stránkách je jednou z navržená navigace usnadní
uživatelům
nejdůležitějších částí
orientaci a pohyb po stránkách, 30
webu.
zpřehlední
Dobře
obsah,
takže
návštěvník
špatná navigace
dokáže bez
problémů
návštěvníka
pouze
plánovaní webových stránek je logicky
členit
vytvořit
důkladně.
potřeba
přestože
či tvůrce
jedné
na stránky vstupoval. Naopak době
a ze stránek doslova "vyžene". Již v
myslet na dobrou strukturu, jednotlivé stránky zřejmý
informační
všem. Bez kvalitní
použitelné webové stránky, i kdyby navigace jako taková byla
Struktura by se
nikoliv myšlení firmy rozdílný,
roztrpčí
kvůli čemu
do kategorií, jejichž obsah bude
architektury nelze navržena
najít to,
straně
měla
potřeby
snažit odrážet
stránek. Rozdíl mezi
a pohledy
návštěvní'ků
pohledy je
často
těmito dvěma
je struktura naprosto jasná a
čitelná,
té druhé se
velice
může
zdát
nepochopitelná. potřeba
Odkazy a jejich provázanost je
plánovat
prezentace, následné úptavy v hotovém webu jsou vždy l
odkazy ve
formě,
použit. Od
stylů
Výsledkem jsou
počátků
začali
vizuálně
běžného
ostatního
přehlédnut,
toho, že bude odkaz
podtržením. S nástupem HTML kaskádových
obtížnější.
webové
Je dobré prezentovat
na kterou jsou uživatelé Internetu zvyklí. Pak je totiž
pravděpodobnost
opětovně mylně
ještě před vytvořením
značně
zmenšena
anebo již navštívený odkaz bude
Internetu jsou uživatelé navyklí na modré odkazy s
značek
formátujících vzhled stránek a
webdesignéři
upravovat vzhled stránek
následně
včetně
také
odkazů.
efektní stránky, na nichž je však složité odlišit odkazy od
textu. Zavedené koncepce sice možná nejsou
dostatečně
atraktivní, z
hlediska použitelnosti je to však ta nejlepší volba. Základním druhem navigace, který nechybí snad na žádných stránkách, je nabídka odkazů
(menu). Je to
pohybují.
Mělo
výjimkou
těch,
právě
menu, pomocí
něhož
seřazené
by obsahovat hierarchicky
nejčastěji
se uživatelé po stránkách
odkazy na všechny stránky webu s
které mají pro uživatele podružný význam
či
jsou
neveřejného
Menu, které navíc svou funkčnost nezakládá na technologiích jako jsou Flash
či
charakteru. Javascript,
je bezproblémově použitelné jak z hlediska vyhledávačů, tak i uživatelů. Velice
přehlednou
metodou pro
vytvoření
navigace je použití tzv.
(breadcrumb navigation), jež ukazuje nejenom aktuální zároveň
i
úrovně nadřazené. Drobečky
ale také k
zjištění
několik
tlačítka Zpět.
navigace
ve hierarchii webu, ale
mohou sloužit nejenom k indikaci pozice na webu,
cesty, kterou se na stránku dostali, nebo
Pomocí tohoto druhu navigace se mohou vrátit o
úroveň
drobečkové
návštěvníci
úrovní výš, aniž by museli
klíčového
slova, které hledají.
webu rychle zorientovat a případně se
zdlouhavě
procházet menu
či
se vracet pomocí
[COLTER 2006] Je tedy ideálním doplňkem klasického menu.
31
Mapa stránek je další
navigační
Na jednom místě je zobrazena struktura celého webu V
připadě,
hlavně
pro rozsáhlejší weby.
včetně odkazů
na jednotlivé stránky.
možností, která se hodí
že se uživatel ztratí, nebo mu není zcela
zřejmá
struktura webu, má takto
možnost se zorientovat a přejít přesně tam, kam zamýšlel. Weby s velkým množstvím stránek využijí k navigaci i pole pro vyhledávání na stránkách. Ty jsou při fulltextovém hledání procházeny jedna po druhé a kontrolovány, zda se na nich nenachází zadaný výraz uživatele,
kteří
či
spojení. Tento zpúsob navigace je ideální pro
si nejsou jisti, ve které kategorii
či části
webu požadovanou informaci
hledat.
Harmonogram akademického roku 2006/2007 (upraven opati·ením rektora é.7/2005)
• • • • •
2. f'ijna 2006 · zahájeni a!mdemického roku a zimního semestru a!mdemického rolm 2006/2007 23. prosince 2006 · 2. ledna 2007 ·vánoční prazdniny 19. února 2007 . zahájení letnil10 semestru akademického roku 2006/2007 1. července 2007 - 31. srpna :2007 -letní prázdniny 30. záři 2007 - konec akademického roku 2006/2007
Dalším dúležitým prvkem navigace na stránkách je odkaz na titulní stránku. Takovýto odkaz by
měl
být obsažen na všech stránkách webu, výjimku
tvoří
samotná titulní stránka
(z dúvodu, aby neodkazovala sama na sebe).[NIELSEN 2002] Návratem na úvodní stránku webu se ztracení a zmatení uživatelé snadno a rychle znovu zorientují a mohou pak v klidu pokračovat
od místa, kde se ztratili. Nespornou výhodou odkazú je fakt, že ne všichni
návštěvníci
vstupují na stránky
možná nejjednodušeji dostat řádku prohlížeče).
přes
(např.
úvodní
část,
tudíž by
měli
mít možnost se na ni co
aniž by museli odmazávat URL stránek v adresním
Tuto možnost odkazy na úvodní stránku splňují, a tak se jejich
začlenění
do stránek rozhodně vyplatí. Dalšími prvky, které jsou pro navigaci významné,
JSOU
odkazy mimo daný web.
Odkazují na jiné stránky, než na kterých se uživatel zrovna nachází. Pro lepší je možno takovéto odkazy
viditelně
odlišit od
webu. 32
těch,
přehlednost
které odkazují do struktury daného
4.2 Design stránek Použitelnost designu webových stránek je stránkách vyskytují. Jejich
výběr
ovlivňována
umístění určují,
a
zapřičinit,
jak rychle
Přehnané
pochopí a jsou schopni jej snadno používat.
jednotlivými prvky, které se na návštěvníci
strukturu webu
experimenty s layoutem mohou značně
že se uživatelé na stránkách ztratí a jejich používání bude pro všechny
obtížné.
4.2.1 Titulní stránka Titulní strana je
většinou
měla
stránky. Proto by
místo, na které se uživatelé dostanou ihned po vstupu na
pbsahovat základní informace o webu, jeho
účelu
zaměření
a
a
,j,
'I
hlavně
také uživatelsky přívětivou navigaci, pomocí níž lze webem procházet. I když titulní
stránka má za úkol uživatele zaujmout, záplavě
zbytečně
zpráv a informací
vhodnější
neměla
by být p1·I1iš
přeplněná,
aby se uživatelé v
neztráceli. Namísto velkého množství upoutávek je
vybrat pouze aktuality a odkazy na nejčastěji hledané informace
uživateli nebude po vstupu na stránky
zřejmé,
či
služby. Pokud
kde hledanou informaci rychle a jednoduše
najít, odejde rychle jinam.
4.2.2 Rozložení To, zda se po
příchodu
rozložení jednotlivých neustále mohou
mění,
na stránky uživatelé rychle zorientují,
prvků
na stránce.
by
návštěvníci
nemělo chybět
do jisté míry i
se grafické návrhy a rozložení
prvků
zůstávají víceméně nezměněny
a tím
(využívá ji kolem 84 %
webů),
identifikační
na žádných stránkách. Protože nelze
vstupovat na stránky
identifikátorem, o jaký web se jedná.
funkce
Ačkoliv
určuje
pomoci pochopit uspořádání stránek.
Např.logo společnosti
kromě
na stránce
existují jisté zažité zvyklosti, které
uživatelům
budou všichni
prvků
Nejčastější
přes
titulní
část,
zaručit,
je logo snadným
pozicí loga je horní levý roh stránek
obsahuje-li navíc ještě odkaz na titulní stranu,
splňuje
navigace, jednotný vzhled stejných měla
být
viditelně oddělena
(vertikální navigace) nebo
tak
i roli navigace.
Dalšími zvyklostmi, které se vyplatí s ohledem na uživatele dodržovat, je
vždy
že
prvků
po celém webu atd. Navigace jako taková by
od obsahu, její nejčastější umístění je v levé
nahoře
umístění
(horizontální navigace).
33
Drobečková
části
stránek
navigace má své
místo v blízkosti hlavní nabídky navigace, zatímco pole pro vyhledávání a nástroje jako např.
nákupní košík
či nápověda
stránek. Co se týče jednotného vzhledu měly
které by
být podtržené a
nejčastěji umisťovány
jsou
prvků, uplatňuje
barevně
do horního pravého rohu
se toto pravidlo nejvíce na odkazy,
odlišené od ostatního textu.
Stejně
tak navštívené
odkazy by se měly barevně lišit od odkazů nenavštívených. [NIELSEN 2002] I když se ulehčí
může
zdát, že takováto jednoduchá pravidla jsou
pohyb po stránkách, a proto není důvod,
proč
zbytečná, uživatelům
velmi
jim nejít vstříc a pravidla nevyužívat.
4.3 Design obsahu Z hlediska použitelnosti jsou informace obsažené na webových stránkách jedním z
nejdůležitějších prvků. Obsah je zpravidla také důvod, proč uživatelé stránky vyhledávají, přípravu měl
proto by se na jeho klíčových častěji
důraz,
klást stejný
jako
tvorbě
slov. Dobrý a kvalitní obsah je zárukou vysoké a dlouhotrvající
citován jinými weby a v neposlední řadě je také lépe hodnocen
Stejně
designu
tak je však
jednotvárně
potřeba,
aby veškerý obsah byl
jasně
a
členit
nadpisů,
delší
části
vhodně
doplní.
opticky
Přesto
oddělovat
by obsah
obrázky
měl zůstat
obrázky v některých případech potřebné,
či
návštěvnosti,
přehledně členěn.
odstavců,
do
analýze je
vyhledávači.
napsaný sloupec textu by mohl být sebelépe napsaný, ale
nezaujme, spíše naopak. Proto je vhodné jej
či
Dlouhý,
rozhodně čtenáře
využívat vhodných oči,
které text
konzistentní, takže i když jsou
ilustrační
rozhodně
jinými "zarážkami" pro
by
neměli převážit
nad vlastním textem,
ani jej jiným způsobem narušovat. Nadpisy mají za hlavní cíl upoutat, hlavně
by
měly pravdivě
spíše uživatele by se
roztrpčí
autoři měli úplně
měly
by být sice
stručné,
reflektovat text, který je následuje. Lákavé,
a urychlí jejich odchod ze stránek. vyvarovat případných
Stejně
výplňových textů
Dalším pravidlem, kterým by se rozvržení obsahu stránek kódu stránek by se Např.
měly
pro nadpisy by se
používat
mělo
a zjednoduší, ale
nevyužívají kaskádových informace by
měly
značky,
využívat
který se pomocí kaskádových zpřehlední
ale i
stylů
stylů
přesto
leč
výstižné a
klamné nadpisy
tak je to i u obsahu, kde
a nicneříkajících mělo řídit,
sdělení.
je sémantika. V
které mají pro daný úsek ten správný smysl.
značek
až
a nikoliv
obyčejného
textu,
upraví do podoby nadpisu. To daný kód nejenom
napomůže
také
uživatelům,
kteří
z
různých
pro zobrazení vzhledu stránky. Také platí, že
být vždy hned na
začátku
34
dokumentu,
důvodů
nejdůležitější
neboť značný počet
lidí
nečte
celý text, pouze v píipadě, že je jeho začátek zaujme, jsou ochotni ve Také velikost, druh čitelnosti
se musí při
či
barva písma hrají v použitelnosti webu svou roli. Z hlediska dobré
výběru
vzhledu písma pamatovat na to, že na každém (např. vizuálně
být nainstalovaný jiný druh písma operačních
systémech jiné názvy), a tak by se
základní typy písem. typu písma,
může
obrazovkách
Různé
fonty jsou navíc
být v jiném
monitorů
naopak více používá u
čtení pokračovat.
nečitelné
tištěných
fontů nemělo
deklaraci
veliké, tudíž co vypadá
nebo naopak neúnosné veliké.
čitelnější
je mnohem
velmi podobná písma mají v
při
různě
počítači
ml'1že
různých
zapomínat na
dobře
Obecně
v jednom
platí, že na
bezpatkové písmo než patkové, které se
dokumentt'l. Pro
určení
velikosti je také lépe používat
relativních jednotek, se kterými nemají prohlížeče problém při
zvětšování
písma na stránce.
[BERNARD 2000] Relaťive
sizes of TrueTgpe font displag
Wi ndows95, 12 pt type
Maci ntosh, 12 pt type
Arial Arial Black
Jbial Black
Arial
Arial Narrow Arial Rounded MT Bold Book Antiqua
/lrial Narroi.OJ A rial Rourded MT Bold
Bo ok Antiqua
Bookman Old Style Century Gothic
Bookman Old Stvle
Century Schoolbook Courier New Garamond MS LineDraw Times N ew Roman
Century Schoolbook
Centvry Gothic
Cou:t:ie:t: Mew Garamond
MS LineD:t:aw
Tirnes New Roman Verdana
Verdana
Ilustrace 17: Rozdíly ve velikostech stejnýchfonttt v nlzných operačních systémech. PFevzato z: http://cal.bemidjistate.edu Stejně důležitá potřebný
nejenom pro
dostatečný
postižené uživatele, ale i pro zdravé
zlehčí
čtení.
Více se o kontrastu lze
kontrast je
návštěvníky, dočíst
jímž
v kapitole
Zrakově postižení.
Pokud by využít
zrakově
značně
vhodný kontrast 3.2.1.1
jako druh a velikost písma je i jeho barva -
měly
obrázků,
být na stránce zvláštní a
celkový design by však nikdy
uložený v obrázcích totiž prohledávat,
netradiční
čímž
povětšinou
jsou uživatelé,
ať
nejde
fonty
neměl
či
zdobení, lze v tomto
být založen na obrázcích. Text
tradičním způsobem zvětšit,
už handicapovaní 35
či
píipadě
ani nijak rozumně
dokonale zdraví,
značně
omezeni.
Dalšími nevýhodami je pak velikost stránek, která by načítaly
co možná nejrychleji, nebo také
obrázku uložen. Pokud je z
např.
nějakého důvodu
měla
být co nejnižší, aby se stránky
nemožnost kopírování textu, který je v
použit namísto textu obrázek,
každém případě obsahovat atribut s vhodným alternativním popiskem, který výstižně
měl
by ten v
přesně, jasně
a
vystihne text obsažený v obrázku, aby uživatelé, kteří z jakéhokoliv důvodu nevidí
obrázky, nebyli o tyto informace ochuzeni. čtení
Co se číst
obsahu webových stránek
vytištěný
text
zohlednit
než
při tvorbě
přímo
týče,
stále je pro drtivou
z obrazovky monitoru. Tuto
obsahovat naprosté minimum grafiky,
neboť
skutečnost
neměla chybět
stránek a mezi styly by
je
většinu
by
lidí pohodlnější
webdesignéři měli
verze pro tisk - ta by
třeba čtenářům ušetřit
měla
co nejvíce místa pro
samotný text.
4.3.1 Jazyk dokumentu Ať
měl
už se jedná o jakékoliv stránky, vždy by
být obsah psán jednoduchým jazykem, nadměrného
který je srozumitelný všem. Pokud to situace nevyžaduje, není používání množství cizích slov většiny mělo
či
odborných
třeba
lidí nepovšimnuty. Je-li
by být ihned vysvětleno, aby
Stejně
termínů
na
použít
čtenáři
místě,
méně
jelikož obtížné texty
zůstanou
u
či
cizí slovo,
metafor apod. Ne každý
návštěvník
známý, odborný výraz
neztráceli souvislosti.
tak je to i s používáním slovník
hříček,
dokáže pochopit, co autor daným výrazem myslel, a tak se mohou cítit na stránkách zmateni,
obzvláště
jsou-li slovní hrátky použity v navigaci.
U stránek, které jsou dbát na kvalitní a
vytvářeny
přesný překlad,
pro uživatele z
který
Krom toho je dobré mít na paměti také vést k případným
nedorozuměním
4.3.2
Oddělení
nepřevrátí různé
různých
jazykových skupin, je
ani jinak neznehodnotí význam obsahu.
regionální či kulturní rozdíly, které by mohly
a omylům. [NIELSEN 2002]
obsahu od vzhledu účelem
Jazyk HTML (HyperText Markup Language) vznikl v roce 1990 za jednoduchého zakódování významu informace. Toto tzv. sémantické kódování neobsahovalo žádné
značky ovlivňující
Tim Berners-Lee, zakladatel
potřeba
sítě
zpočátku
vzhled dokumentu. Tyto základní principy
vytvořil
Internet, proto aby základní logická struktura dokumentu
byla zachována. To, jak se stránka ve výsledku zobrazí, bylo dáno konkrétním prohlížečem 36
a také vybavením každého z uživatelů. Postupem takové
času
značky
určovaly
si však výrobci jednotlivých
a atributy, které
vzhled
prvků
neměly
prohlížečů začali
vymýšlet a používat
se sémantikou dokumentu nic
v nich obsažených
(např.
společného,
, <menu>,
, apod.).
[Refsnes Data c1999-2006] Tyto
značky
webdesignéři měli alespoň nějakou
možnost, jak ovlivnit vzhled svých stránek a
pro uživatele
zajímavějšími.
se
pouze
začaly poměrně
rychle používat,
Tyto úpravy fungovaly ovšem pouze v
případě,
neboť
udělat
pokud
je
měli
uživatelé stejné vybavení, tedy hardware i software. V raných dobách Internetu (a v případě Intranetu ještě déle, jelikož v jeho podobné vybavení), kdy Ovšem s
rozšiřováním
které vyvíjí vlastní vzhledově
případě
převažoval
jediný typ
prohlížeče,
Ji?.ternetu mezi stále širší
prohlížeče.
zaručit,
lze snáze
Ty se od sebe
aby uživatelé
to bylo
počet uživatelů samozřejmě
a funkčně, ale hlavně svou podporou HTML.
měli
shodné
ještě poměrně
či
snadné.
se rozvíjí i nové firmy,
navzájem liší - nejenom
Některé prohlížeče
se
striktně
drží
pravidel, která sestavuje a upravuje konsorcium W3, jiné podporují vlastní nestandardní značky (např.
). Ve výsledku
přibývá
práce pro tvůrce stránek a ti tedy musí dbát
na to, aby jejich stránky byly zobrazitelné ve všech majoritních aktuálně nejpoužívanější.
může
případě,
V
že by
některý
prohlížečích,
prohlížečů
z hlavních
které jsou
byl opomenut,
dojít k tomu, že stránky budou pro daný program nepoužitelné a p1ijdou tak o
potencionálních
zákazníků.
Nejpoužívanější značkou
. Ta umístění
umožňovala
dřívějších
pro úpravu vzhledu stránek byla v
(vedle
rámců) vytvořit
strukturu, tak pro vzhled. Nové možnosti (Cascading Style Sheets). Ty daly
dobách tabulka
layout, který již převážně dokázal udržet
jednotlivých prvků na stránce. Stále však jazyk HTML obsahoval
jedinečných
část
přinesly
v
polovině
webdesignérům
značky
90. let až kaskádové styly vytváření
doslova volné ruce ve
webových stránek. Jejich hlavní výhodou je možnost naprostého
vzhledu od struktury dokumentu. stránku, také vzhled stránky Zároveň umožňují
Umožňují
tištěné
tak i použití vícero
a na obrazovce monitoru
jak pro
druhů stylů
může
oddělení
pro jednu
být snadno odlišen.
velmi přesnou práci s umísťováním jednotlivých prvků na stránce. Navíc
p1idaly jednu jednu novou možnost, která v HTML Jednotlivé prvky se mohou libovolně
chyběla,
vzájemně překrývat, čímž
a tou je
lze
vytvořit
"třetí rozměr".
nové, zajímavé
efekty. [Refsnes Data c1999-2006] O tom, že pomocí kaskádových
stylů
lze opravdu dosáhnout libovolného vzhledu, se lze 37
přesvědčit
nap11'klad na stránkách www.csszengarden.com. Celý web se skládá z jedné
jediné HTML stránky s velkým množstvím číslo rozhodně
existuje 979, ovšem toto publikovat na
těchto
stránkách
svůj
vytvořených
není
CSS
konečné, neboť
stylů
(v
současné době
jich
kdokoliv si mi'lže vytvo!it a
vlastní vzhled) [SHEA c2001-2006]. Myslím, že tato
webová stránka je dokonalou ukázkou toho,
čeho
všeho lze dosáhnout designem
postaveným na kaskádových stylech. S pHchodem jazyka XML (eXtensible Markup Language) se vyvíjet a vzniká jazyk XHTML. Ten má v logiku HTML a vizuálními
zároveň
značkami,
využívá kaskádových
striktnost a
přesnost
sty~fl.
I tak ale
tvůrci
XML. Jazyk XHTML již nepracuje s
prohlížeče;
vzhledu stránky již
se totiž vyskytly ty samé obtíže s nestandardními
některé prohlížeče
tzv. "box model"
určení
(šířka
dokáží zpracovat a zobrazit, zatímco jiné,
a výška prvki'l, která je
podle specifikace se do
plně
webových stránek mohou narazit na problém s
držící pravidel W3C, je nepochopí a tudíž vynechávají. počítají
HTML dále
vlastnosti obou jmenovaných. Strukturu a
akceptuje pouze ty sémantické. Pro
různými prohlížeči. Opět
hodnotami, jež
sobě
přestává
rozměrů
prvki'l
Některé
majoritní
počítána
příkazy či striktně
prohlížeče
také
vykreslovacím režimem
nepočítá rámeček
(bm·der) a vnit!ní
okraj (padding).) [World Wide Web Consortium 2006] jinak než ostatní. Takovéto rozdíly v pojetí připravují
pouze více práce pro tvi'lrce webi'l (a
znesnadňují
ji). Ti proto musí pamatovat na to, že
fungující stránky v jednom
prohlížeči
mohou být v
jiném naprosto nepoužitelné. A snažit se vnutit uživatelům
jeden typ
prohlížeče
je (s výjimkou
Intranetu, kde se naopak pouze s jedním prohlížečem počítá)
nemožné. Je snazší
návštěvníky
ztratit, než je Ilustrace 18: Rozdílná inte1pretace box modelu prohlížečem Internet Explorer
přesvědčit
pro
něco,
o
čem
sami nejsou
rozhodnuti.
38
se
plně Převzato z: www. wikipedia.orr:
4.4 Testování použitelnosti Testováním použitelnosti lze jednoduše a
poměrně spolehlivě
zjistit, jak uživatelé
vnímají dané webové stránky, jejich logickou strukturu a přehlednost. Možnosti jsou -
buď
zadat kontrolu
při výběru auditorů
profesionálům
- tato varianta je
samozřejmě
za peníze a je čas
na jejich kvalitu, jinak by veškerá snaha, vložený
různé
třeba
dbát
a peníze mohli
přijít vniveč.
Jinou možností je testovat stránky
přímo
profesionalita
běžných uživatelů
nemusí být vždy schopni popsat své
pocity, myšlenky, těmi,
přání
kteří
Internetu,
uživateli. Nevýhodou je nízká
a požadavky. Naopak velkou výhodou je právě
kdo web doopravdy využívají,
včetně
méně
pohledu
přímá
komunikace s
technicky zdatných
jedinců.
Díky samotným uživatelům je možno odhalit velké množství nedostatků. Zpětnou
vazbu lze. získat I
mínění, různých
anket,
např.
přímou
apod. Poslední jmenovaný
návštěvnosti,
pomocí statistik
spoluprací s lidmi jakožto potencionálními
způsob
je na jednu stranu
nejnáročnější,
během
samotného testování, na druhou stranu je to však také
přímou
spolupráci je třeba vybrat dostatečný
a složitost webu, množství financí, zastoupeny všechny osobami by se
věkové
neměli
mohou mít stejné
či
zodpovědět
času
počet
jak v
schopen
vytvářen.
Kromě
tvůrčího
vysvětlit
dostatečně
kolektivu,
či
Mezi vybranými
třeba
přehledný.
úkolů.
Na konci každého testování se musí
v jeho
průběhu
překážky,
a také s každou
nemělo provádět
průběhu
tvůrcům
unikly, nebo se jim
vytvoření
stránek, ale
charakteru, jako
např. změna
jenom po
změnou zásadnějšího
struktury stránek, navigace, vyhledávaní apod. Je v
které
Během plnění
[KRUG 2003]
Testování použitelnosti webu by se hlavně
dát najevo, že
schopnosti, nýbrž daný web. Dál už následuje samotné
testující osoba odhalit i
daný prvek zdál dostatečně
jelikož
testovacích osob je
zapsat a zhodnotit výsledky, které slouží jako výborná analýza stránek. úkolů může
tvůrců,
úkoly, které budou plnit, a také, aby dokázal
procházení webových stránek a plnění zadaných
zadaných
metoda. Pro
komunikativního na to,
všechny jejich plipadné dotazy. Testujícím osobám je
nejsou testovány jejich znalosti
tak
apod.) osob pro testování- mezi nimi by měly být
velmi podobné myšlenkové postupy.
testerům
návštěvníky
Ge odvislý od faktorů jako jsou velikost
vyskytovat rodinní plislušníci a další blízké osoby
z
veřejného
době příprav,
nejspolehlivější
a typové kategorie, pro které je web
potřeba ještě přítomnost někoho
aby byl všem
výzkumu
výhodnější
provést několik menších testů
tvorby webu než jeden velký na konci. [KOPTA 2005]
použitelnosti se tvůrci stránek pouze připravují o možné
39
návštěvníky
Podceněním
a zákazníky.
testování
5 Z
Závěr
předchozích
kapitol je
zřejmé,
úspěšný
že pro
web je
potřeba důkladná
analýza a
plánování a že pouhé základní znalosti jazyka HTML nestačí. Aby se nové webové stránky dokázaly prosadit a stát se
úspěšnými,
ať
už zdravé
či nějakým způsobem
začátečníky. Tvůrci webů
by nikdy
neměli
vyhledávací roboty, tak uživatele, naprosté reklama
musí dodržovat pravidla, která respektují jak
či
pozice ve výsledcích vyhledávání nemusí zdaleka
předních
pozicích jen díky
předčit
vyhledávače.
finančním vkladům,
zanedbané, nezískají nikdy takové množství
či
zapomínat na fakt, že ani placená
uživatelsky p1istupné, použitelné a optimalizované pro drží na
postižené, zkušené
stránky, které jsou
Navíc stránky, které se
ale které jsou po technické stránce
návštěvníků
jako stránky, které jim jdou ve
I
všech ohledech vstříc.
zy
Většina zmíněných
pravidel
patří
mezi základní znalosti, kterými by
každý, kdo se chce tvorbou webových stránek zabývat.
Ačkoli
se
může
měl
disponovat
zdát, že se jedná o
triviálnosti nevalného významu, opak je pravdou; jejich dodržováním lze jednoduše dosáhnout úspěšného webu. Osobně
s dodržováním
standardů
souhlasím.
Doporučení,
nejsou žádnou "horkou" novinkou, nýbrž jsou pečlivě možný dopad na uživatele. možné
vytvořit
webu v
Samozřejmě
nelze
které jsou v nich obsažené,
prověřována
říct,
a vybírána s ohledem na
že bez dodržování
kvalitní webové stránky, myslím si ale, že by je i tak
povědomí
a porušovat je v pouze v
případě,
je-li
měl
přesvědčen
standardů
není
mít každý autor o správnosti a
výhodnosti svého počínání. Od svých
počátků
stránek bych navržen není divu, že obsah tvůrce
zaznamenal Internet obrovský rozvoj. Jazyk pro tvorbu webových dostatečně
sítě
jednoduše, takže jej zvládne používat
Internet roste exponenciální řadou. rovině)
webových stránek (v profesionální
ohledně
znalostí nejenom
standardů
a dalších
prosadit kvalita
značkovacích či
vědomostí
před
budou
Přesto
vedoucích ke
každý, a tak
jsem přesvědčena, že na
vytvářeny
programovacích
takřka
jazyků,
zkvalitnění webů. Věřím,
stále ale
větší
právě
že se
nároky
platných
časem
poda1i
kvantitou a že i samotní uživatelé Internetu pochopí, že smyslem
webu není efektnost, nýbrž
informační
hodnota.
40
Seznam použité literatury BEDRNÍK, Tomáš. Faktory ovliviíující hodnocenívyhledávaó! [online]. [2006] [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . BERNARD, Michael; MILLS, Melissa. So, what size and type offont should I use on my website?. Usability News [online]. 2000, vol. 2, is. 2 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . Centrum. Morfeo: specialista na hledání v če.ftině [online]. 1999-2006 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . COLTER, Angela. Drobečková navigace na webu [online]. 2006 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . CUTTS, Matt. Gadgets, Google, and SEO: ramping up on intemational webspam [online]. 2006 [cit. 2006-08-15]. Dostupný -1 WWW: . CZilla. Web Developer Toolbar: lokalizované roz.fíl'ení [online]. c2003-2006 [cit. 2006-06-23]. Dostupný z WWW: . Česko. Ministerstvo informatiky. Novela zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. In Sbírka zákmul, Česká republika. 2006, částka 30, s. 1011-1023. Dostupný z WWW: .
D2 Ventures. SEO Today biography: Sumantra Roy [online]. c2004 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . FISHKIN, Rand. Se arch engine ranking factors [online]. c1996-2006 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . Google. Google AdWords: nástroj pro návrh klíčových slov [online]. c2006 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . Google. Google technology [online]. c2004 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . Google. Google toolbarfor Firefox [online]. c2006 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . Google. Report a spam result [online]. c2005 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . Government Services Adrninstration. Section 508: Section 508 Standards [online]. [2000] [cit. 2006-06-22]. Dostupný z WWW: . HiSoftware. Cynthia Says™ Parta! [online]. c2003-2006 [cit. 2006-06-23]. Dostupný z WWW: .
41
CHISHOLM, Wendy; VANDERHEIDEN, Gregg; JACOBS, lan. Web Content Accessibility Guidelines 1.0 [online]. W3C, c1999, 5-May-1999 [cit. 2006-06-22]. Dostupný z WWW: . Internet Info. NAVRCHOLU.cz: MS Windows nejužívaněj.fím operačním systémem [online]. 2006 [cit. 2006-06-23]. Dostupný z WWW: . Internet Info. NAVRCHOLU.cz: Podíl Firefoxu už dosahuje k hranici 20% [online]. 2006 [cit. 2006-06-23]. Dostupný z WWW: . JANOVSKÝ, Dušan. Podvodné optimalizační techniky [online]. [2004] [cit. 2006-06-23]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-0458. JANOVSKÝ, Dušan. Robots.txt: Zakázání přístupu vyhledávačlim [online]. [2004], Poslední aktualizace 13. srpna 2006. [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-0458. l
Jyxo. Odpovědi na časté otázky: webmastei'i [online]. [2006] [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele pi"'emý.flet!. Překl. Jan Škvařil. 1. vyd. Brno : ComputerPress, 2003. 144 s. ISBN 80-7226-892-9. MINDEL, Andy; MINDEL, Mike. Wordtracker: the leading keyword research tool [online]. c1998-2006 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . NĚMEC, Robert. Analýza klíčových slov: letní .fkola SEO [online]. 2004 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702.
NIELSEN, Jakob; TAHIR, Maria. Homepage usability: 50 websites deconstructed. Indianapolis: New Riders Publishing, c2002. xiii, 315 s. Voices that matter. ISBN 0-7357-1102-X. NIELSEN, Jakob. Web.design: pn/vodce od Jakoba Nielsena. Praha: SoftPress, 2002. 382 s. ISBN 80-86497-27-5.
Překlad
Ladislav Malík ml .. 1. vyd.
PROKOP, Marek. Co znamená duplicitní obsah a proč vyhledavači'tm vadí? [online]. 2005, Publikováno (aktualizováno): 28.03.06 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . Psychologický ústav Akademie věd České republiky. Jaké to je "být barvoslepý"? [online]. c2000-2005 [cit. 2006-06-23]. Dostupný z WWW: . Refsnes Data. HTML 4. Ol I XHTML I. O Reference [online]. c 1999-2006 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . Refsnes Data. HTML meta tag [online]. c1999-2006 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . Seznam.cz. Seznam fulltext: informace pro webmastery [online]. c1996-2005 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: .
42
SHEA, Dave. CSS Zen Gm·den: comprehensive design list [online]. c2001-2006 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR. Informační servis pro zdravotně postižené :zrakové vady [online]. cl995-1999 [cit. 2006-06-23]. Dostupný z WWW: . Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR. Blind Friendly Web : pNstupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké [online]. c2001-2006 [cit. 2006-06-22]. Dostupný z WWW: . SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače- SEO: jak zvýšit návštěvnost webu. 1. vyd. Dubany : Jaroslava Smičková, 2004. 120 s. Dostupný z WWW: . ISBN 80-239-2961-5.
STANÍČEK, Petr; et a!. Dogma W4 [online]. 2002, 26. únor 2003 [cit. 2006-06-22]. Dostupný z WWW: .
'"
ŠPINAR, David; PROKOP, Marek. Dob1)í web: použitelnost webových stránek [online]. c20032006, 3. 2. 2006 [cit. 2006-02-03]. Dostupný z WWW: . ŠPINAR, David; PROKOP, Marek. Dob1ý web: pi'ístupnost webových stránek [online]. Internet Info, c2003-2006 [cit. 2006-06-23]. Dostupný z WWW: . ŠPINAR, David. Pravidla tvorby pNstupného webu [on1ine]. [2006] [cit. 2006-08-14]. Dostupný z WWW: . ŠPINAR, David. Pi'ístupnost: web a weblog věnovaný přístupnosti webových stránek [online]. [2004- ], 3. 2. 2006 [cit. 2006-02-03]. Dostupný z WWW: . ŠPINAR, David. Tvolíme piYstupné webové stránky. 1. vyd. Brno : Zoner Press, 2004. 360 s. ISBN 80-86815-11-0. The Web Standards Project. Acid2 Browser Test [online]. 1998 [cit. 2006-06-22]. Dostupný z WWW: . United Nations. UN Enable : promoting the rights oj persons with disabilities [online]. 1982 [cit. 2006-06-22]. Dostupný z WWW: . Vision Australia. Web Accessibility Toolbar [online]. c2005-2006 [cit. 2006-06-23]. Dostupný z WWW: . WALES, Jimmy; SANGER, Larry. Google bomba [online]. [2001-] [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . Watchfire Corporation. Watchfire WebXACT [online]. c2003-2004 [cit. 2006-06-23]. Dostupný z WWW: . Web Accessibility in Mind. Web Accessibility Versatile Evaluator [online]. [1999-2006] [cit. 200606-23]. Dostupný z WWW: .
Web Developer Toolbar & Menu for Opera [online]. [2004] [cit. 2006-06-23]. Dostupný z WWW: . 43
World Wide Web Consortium. Cascading Style Sheets, level 2 revision 1 : CSS 2.1 specification [online]. 2006 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: . World Wide Web Consortium. Web Accessibility Initiative [online]. c1994-2006, Last updated: 2006/03/07 [cit. 2006-03-09]. Dostupný z WWW: .