UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky
Prokop Vodrážka
Fenomén seznamovacích reality show: Hledání lásky či zábavy? Bakalářská práce
Praha 2014
Autor práce: Prokop Vodrážka Vedoucí práce: PhDr. Irena Carpentier Reifová, Ph.D. Rok obhajoby: 2014
Bibliografický záznam
VODRÁŽKA, Prokop. Fenomén seznamovacích reality show: Hledání lásky či zábavy? Praha, 2014. 79 s. Diplomová práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Irena Carpentier Reifová, Ph.D.
Abstrakt Bakalářská práce popisuje fenomén seznamovacích reality show. Práce se soustředí na několik rovin, které v sobě TV Dating Shows obsahují. Za prvé se zaměřuje na pojem reality TV, tedy na obraz skutečné televize, která ukazuje skutečné lidi a jejich skutečné příběhy. Za druhé se snaží prozkoumat motivaci účastníků, která je vede k účasti v těchto pořadech a jejich následnému chování během natáčení. Za třetí se práce zabývá vnímáním lásky z pohledu účastníků a hledá souvislosti mezi motivy a chováním účastníků s jejich pohledem na seznamování a rodinu. Čtvrtým zkoumaným aspektem je dopad těchto pořadů na společnost a účastníky. Práce potvrdila, že seznamovací reality show skutečně mohou fungovat jako možnost nalezení partnera, ale musí zde být motivace všech zúčastněných subjektů. Během šetření se také potvrdilo, že samotné zpracování reality show je přizpůsobeno reakcím diváků a jejich požadavkům, které vychází ze sledovanosti pořadů
Abstract Bachelor's thesis describe phenomenon of TV Dating Shows. Thesis is focusing on a few elements which TV Dating Shows contain. First of all it explains concept of the reality TV, which shows real people and their true stories. Secondly it investigates motivation of participants and their behaviour in front of cameras. In a third line it look into perception of the love by participants and connection between motivation and behaviour of the participants and their point of view to dating and family. Fourth explored aspect of TV Dating Shows is impact of such type of programmes to society and participants. The thesis confirmed that TV Dating Shows could work as a dating
option on condition there is such motivation of all participants. The investigation also confirmed that realisation of the shows is adjusted to viewers expectation and requirements, which are measured by ratings.
Klíčová slova Reality show, TV Dating, Reality TV, Láska, Seznamování, Motivace
Keywords Reality show, TV Dating, Reality TV, Love, Dating, Motivation
Rozsah práce: Vlastní text práce bez anotací a příloh má rozsah celkem 98 411 znaků s mezerami, tj. 54 normostran.
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.
V Praze dne 15. 5. 2014
Prokop Vodrážka
Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří se podíleli na tvorbě této Bakalářské práce. V prvé řadě bych chtěl poděkovat tvůrcům a aktérům všech světových seznamovacích reality show. Zejména pak těm, kteří spolupracovali na této Bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat PhDr. Ireně Carpentier Reifové, Ph.D. za vedení mé práce a potřebné nasměrování při psaní. Děkuji také přítelkyni Alžbětě, matce Lence, bratrům Šimonovi a Štěpánovi a všem dalším členům rodiny, kteří při mně stáli a podporovali mě během celého studia. V poslední řadě bych chtěl poděkovat spoluhráčům z fotbalových týmu TJ Sokol Troja a Berlusconi SV.
Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK Teze BAKALÁŘSKÉ diplomové práce TUTO ČÁST VYPLŇUJE STUDENT/KA: Příjmení
a
jméno
Razítko podatelny:
diplomantky/diplomanta: Prokop Vodrážka Imatrikulační ročník diplomantky/diplomanta:
2011
E-mail diplomantky/diplomanta:
[email protected] Studijní obor/forma studia: Mediální studia/kombinované studia Předpokládaný název práce v češtině: Fenomén televizního seznamování: hledání lásky či zábavy? Předpokládaný název práce v angličtině:
TV Dating: Search for love or fun? Předpokládaný termín dokončení (semestr, akademický rok – vzor: ZS 2012/2013): (diplomovou práci je možné odevzdat nejdříve po dvou semestrech od schválení tezí)
LS 2013/2014
Základní charakteristika tématu a předpokládaný cíl práce (max. 1000 znaků): Cílem práce je zmapovat téma seznamovacích televizních reality show. V práci se zaměřím především na obsah a formu jednotlivých show. Reality show do jisté míry odrážejí touhy a zájem diváků. Stejně, jako se posouvá hranice vkusu jednotlivých show, se posouvá i zájem diváka a jeho vkus. Právě proto jsou reality show ukazatelem televizního vkusu společnosti. Jiné země mohou hledat ve stejném formátu pořadu zcela odlišné věci. Jedni hledají zábavu, druzí romantiku, třetí zde kojí svou lidskou škodolibost. Na konci práce bych chtěl dojít k poznatku, jaký je vlastně odraz společnosti v seznamovacích reality show a ke na ose láska-zábava-realita-fikce leží tyto pořady. Předpokládaná struktura práce (rozdělení do jednotlivých kapitol a podkapitol se stručnou charakteristikou jejich obsahu): I) Úvod a) Žánr reality show V úvodu představím formát seznamovací reality show a základní, nejznámější a také nejspecifičtější reality show mnou zkoumaného tématu. Popisný úvod, kde vymezím téma mnou zkoumaného materiálu b) Vznik a vývoj seznamovacích reality show V této podkapitole se zaměřím na jednotlivé show a jejich vývoj. Chronologicky se pokusím seznámit čtenáře s vývojem tématu, které jsou v těchto reality show zpracovávány. c) Média jako prostředek seznamování Nemusí se jednat pouze o televizní pořad. Seznamování pomocí médií, ať už tištěných, rozhlasových či elektronických je v nich hluboce zakořeněné. Jak jsme se dostali k televiznímu seznamování a proč jsou právě média používána jako prostředek k seznámení. Může inzerát přes noviny znamenat spokojený život? II) Odraz společnosti v reality show a) Láska či zábava? Jak jsou vytvářeny jednotlivé reality show v různých zemích? Stejný formát může být v každé zemi pojat zcela jinak a tak je pořad, který vychází ze stejného základu, zcela jiný u nás nebo v Americe. Je to obraz tužeb diváka, ale také programové skladby televize. Čím se vyznačují společnosti a jak se to projevuje na jejich seznamovacích reality show?
b) Od rande k Mami, ožeň mě Vývoj formátu reality show, aneb jak se mění televizní seznamování. Od studiových her, kde se seznamují lidé pomocí her a soutěží se dostáváme do soukromí jednotlivých aktérů a sledujeme je v jejich přirozeném prostředí. Je to dané vývojem televizní zábavy, nebo vývojem společnosti? c) Sláva, partnerství, peníze? Ačkoliv se jedná o show, stále se je to soutěž. Dá se však o lásku soutěžit. Hledají soutěžící v televizi skutečného partnera, nebo jsou pouze hladoví po slávě či penězích. Na příkladech několika soutěžících, kteří prošli těmito show se zaměřím na pohnutky, které mohou vést soutěžící v účasti. d) Hranice vkusu a snesitelnosti Jsou soutěže úspěšné, ale také neúspěšné. Kde je hranice televizního vkusu a které pořady tuto hranici překročili. A kam až můžou tyto reality show zajít? Budou se stále opakovat stejné pořady, nebo se bude vývoj ubírat k novým formátům? e) Reality či fikce, manipulace se soutěžícími Kde jsou hranice manipulace, které jsou ochotni soutěžící podstoupit. Je možnost nalézt skutečnou lásku, nebo z něčeho pofiderního jako je televizní show nemůže nic takového vzniknout. Může fungovat vztah i bez stálé přítomnosti kamer, nebo je to naivní představa soutěžících? III)
Závěr V závěru shrnu poznatky, které jsem v průběhu práce nasbíral. Zaměřím se především na otázky, které jsem nastínil v předpokládaných cílech: Jak se odráží společnost ve formátu reality show? Proč lidi lákají právě seznamovací reality show? Jde spíše o zábavu, nebo jde opravdu o hledání skutečného partnerství. A co láká diváky? Vymezení zpracovávaného materiálu (např. konkrétní titul periodika a období jeho analýzy): Světové televizní seznamovací reality (Farmář hledá ženu, Mama ožeň ma, Balírna, Hledá se táta, Hledá se táta a máma, Rande, Date
my mom, The Bachelor, Joe Millionaire, Boy meets boy, The 5th Wheel…) Postup (technika) při zpracování materiálu: Kvalitativní obsahová analýza, Mediální rozbor Základní literatura (nejméně 5 nejdůležitějších titulů k tématu a způsobu jeho zpracování; u všech titulů je nutné uvést stručnou anotaci na 2-5 řádků): JOST, François. Realita - fikce: říše klamu. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění,
2006, 107 s. ISBN 80-733-1056-2. Kniha je iniciační esejí k analýzám filmu, televize a audiovizuálních jevů obecně. Dílo otevírá široký úhel náhledu na problematiku autenticity zobrazovaného, interpretaci a reinterpretaci zobrazení v samočinně falzifikujícím cyklu, který výsledku nezřídka kdy korumpuje sdělný charakter původního obrazu. ŠTROBLOVÁ, Soňa. Film a televize jako audiovizuální zprostředkování světa ; Filmová a televizní dramaturgie a programová skladba. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009. ISBN 978-808-6723-730. Sborník studií na téma film a televize jako audiovizuální zprostředkování světa a filmová a televizní dramaturgie a programová skladba. HORROCKS, Christopher. Marshall McLuhan a virtualita. Vyd. 1. Praha: Triton, 2002, 77 s. ISBN 80-725-4269-9. Konfrontace McLuhanových názorů o médiích a technologii s aktuálními trendy v oblasti informatiky, elektronického obchodu i utváření virtuální reality. POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. 2., opr. vyd. Překlad Irena Reifová. Praha: Mladá fronta, 2010, 204 s. ISBN 978-802-0422-064. Jednotlivá historická období podléhají vlivu různých médií (např. tisk, televize), která diktují kulturní postoje a tak formují naše vědomí. Současnost charakterizuje dominantní role televize, prosazující bezobsažnou zábavu. JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 207 p. ISBN 80-717-8697-7. Shrnutí poznatků o podstatě mediální komunikace coby institucionalizované interakce mezi veřejností, masmédii a společenskými souvislostmi Diplomové práce k tématu (seznam bakalářských, magisterských a doktorských prací, které byly k tématu obhájeny na UK, případně dalších oborově blízkých fakultách či vysokých školách za posledních pět let) BARBAPOSTOLOSOVÁ, Lucie. Komunikace v televizní reality show. Olomouc, 2012. disertační práce (Ph.D.). UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta KŘEMENÁKOVÁ, Adéla. Člověk jako konzument reality show. Plzeň, 2013. bakalářská práce (Bc.). ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Fakulta filozofická KÁBELE, Tomáš. Reality show: teorie, vývoj a příklady z praxe výroby v České republice [online]. 2007 [cit. 2013-06-05]. Diplomová práce. Akademie múzických umění v Praze, Filmová a televizní fakulta AMU. Vedoucí práce Tomáš Petráň.
RAABOVÁ, Nikola. Reality show - Moderní cesta k divákovi [online]. 2012 [cit. 2013-06-05]. Bakalářská práce. Univerzita Jana Amose Komenského Praha, . Vedoucí práce Michael Hovorka.
Datum / Podpis studenta/ky 7.6.2013
………………………
TUTO ČÁST VYPLŇUJE PEDAGOG/PEDAGOŽKA: Doporučení k tématu, struktuře a technice zpracování materiálu:
Případné doporučení dalších titulů literatury předepsané ke zpracování tématu:
Potvrzuji, že výše uvedené teze jsem s jejich autorem/kou konzultoval(a) a že téma odpovídá mému oborovému zaměření a oblasti odborné práce, kterou na FSV UK vykonávám.
Souhlasím s tím, že budu vedoucí(m) této práce.
…..……..……………………… Příjmení a jméno pedagožky/pedagoga pedagožky/pedagoga
Datum / Podpis
Obsah
Obsah ...................................................................................................................... 1 Úvod ........................................................................................................................ 2 1. Teoretická část .............................................................................................. 3 1.1. Reality TV ............................................................................................... 3 1.1.1. Historie................................................................................................ 4 1.1.2. Franchising a hnací motory reality TV ............................................... 7 1.1.3. Žánry Reality TV ................................................................................ 9 1.2. Motivace ................................................................................................ 12 1.2.1. Motivace jako psychický proces ....................................................... 12 1.2.2. Faktory motivace a jejich sociální vlastnosti .................................... 14 1.2.3. Společenské působení lidské motivace ............................................. 18 1.3. Láska v moderní společnosti ................................................................. 21 1.3.1. Romantická láska a spolu plynoucí láska ......................................... 21 1.3.2. Rodina, manželství a osobní život .................................................... 24 1.4. Bardská televize .................................................................................... 31 2. Praktická část .............................................................................................. 34 2.1. Vymezení zkoumaných pořadů ............................................................. 34 2.2. Zvolená metodologie ............................................................................. 35 2.3. Analýza rozhovorů s účastníky ............................................................. 36 2.3.1. Motivace k účasti soutěžících ........................................................... 38 2.3.2. Casting .............................................................................................. 42 2.3.3. Scénář a vnímání prostředí ............................................................... 46 2.3.4. Reflexe pořadu .................................................................................. 50 2.4. Sledovanost a její význam ..................................................................... 50 Závěr ..................................................................................................................... 52 Resumé.................................................................................................................. 53 Summary .............................................................................................................. 53 Použitá literatura ................................................................................................. 55 Seznam příloh ...................................................................................................... 59 Přílohy .................................................................................................................. 59
1
Úvod Téma své diplomové práce Fenomén televizního seznamování: hledání lásky či zábavy? jsem zvolil proto, že jsem nadšeně sledoval pořady tohoto typu a přemýšlel nad otázkou, co vede participanty k tomu, aby předstoupili před kamery a odhalili svůj příběh, své soukromí a city. Zamyslel jsem se nad tím, jestli lidé skutečně mohou najít lásku v televizním pořadu a zdali je jejich motivace opravdu taková, nebo jestli je do pořadu lákají jiné důvody. Moje zvědavost a nadšení pro žánr mě dostaly až k tomu, že jsem se rozhodl zkoumat motivaci účastníků těchto soutěží. Jejich zdůvodnění a stanoviska jsem přednesl také tvůrcům pořadů, které jsem se pokusil konfrontovat s názory účastníků soutěží. Práce se soustředí na několik rovin, které v sobě TV Dating Shows obsahují. Za prvé se zaměřuje na pojem Reality TV, tedy na obraz skutečné televize, která ukazuje skutečné lidi a jejich skutečné příběhy. Za druhé se snaží prozkoumat motivaci účastníků k účasti v těchto pořadech a jejich následnému chování v průběhu natáčení. Pořady jsou zaměřeny na seznámení a symbolické hledání lásky, třetím aspektem práce se tak stává láska. Práce se zabývá vnímáním lásky z pohledu účastníků a hledá souvislosti mezi motivy a chováním účastníků s jejich pohledem na seznamování a rodinu. Čtvrtým zkoumaným aspektem je dopad těchto pořadů na společnost a účastníky. Bakalářská práce je rozdělena do 2 hlavních kapitol, pokud pomineme Úvod a Závěr. První kapitola‒ Teoretická část objasňuje pojmy, které jsou pro práci důležité z hlediska tématu, a zabývá se jednotlivými oblastmi, které jsou pro práci klíčové. Vymezuje zkoumané pořady, popisuje pojem reality TV, včetně jeho historie a žánrového dělení. Významná část kapitoly se zabývá také vnímáním lásky v moderní společnosti a historickou proměnou vnímání lásky a rodiny. V neposlední řadě se část kapitoly věnuje také motivaci a jejím faktorům a také pojmu bardská televize. Druhá kapitola s názvem Praktická část je založena na interpretaci rozhovorů s účastníky těchto soutěží. Na základě teoretického úvodu se snaží prozkoumat jejich skutečnou motivaci k účasti v těchto soutěžích. Výsledek těchto rozhovorů je poté konfrontován s tvůrci, kteří se snaží s ohledem na dané skutečnosti vysvětlit fungování výroby pořadu a dalších s tím souvisejících témat, jako je například castingový výběr či televizní zadání. 2
1. Teoretická část 1.1.Reality TV Stále více pořadů se prezentuje tím, že ukazuje „skutečné lidi, skutečný život a skutečné příběhy“. Právě pro tyto pořady, které umožňují lidem vystupovat sami za sebe, se postupem času vžilo označení „reality TV“. Název je odvozen od označení „reality show TV,“ tedy pro soutěžní pořady s prvkem autenticity.1 „Reality TV je komerční žánr, který není ani tak spojován estetickými pravidly nebo jistotami, ale spíše fůzí populární zábavy se sebevědomým tvrzením o realističnosti celé situace.“2 Pod žánr spadá hned několik televizních formátů, ať už se jedná o herní pořady (gamedoc), jako jsou například Big Brother a Kdo přežije, lifestylové pořady typu Vítejte doma!, nebo český Jste to, co jíte a také zmiňované seznamovací pořady. 3 Na principu autenticity je založeno také mnoho pořadů, které principu porušování některých společenských norem, ať už se jedná o respektování soukromí (Vyvolení, Výměna manželek), úctu k druhému (Nejslabší, máte padáka) či veřejné probírání citových vztahů (Pošta pro tebe).4 Název reality TV byl původně používán jako kategorie pro „záběry z akce“ policistů a jejich práce. Postupně se pak pojem přenesl do televize a populární zábavy. U žánru se obecně předpokládá, že diváci nepoznají rozdíl mezi zábavou a informací, tedy v případě televize mezi fikcí a realitou. Žánr je velice populární, což dokládá jeho neustálý rozvoj a opakování pořadů. Jedním z hlavních důvodů úspěchu realitního žánru v televizním průmyslu je zejména zájem mladších diváků. Například herní a talentové show jsou v USA velmi oblíbené mezi mladými diváky, kteří se na tyto show v televizi dívají v mnohem častěji než na
1
JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 297 s. ISBN 978-807-3674-663. 2
MURRAY, Susan a Laurie OUELLETTE. Reality TV: remaking television culture. New York: New York University Press, 2004, ix, 2 s. ISBN 08-147-5688-3. 3
MURRAY, Susan a Laurie OUELLETTE. Reality TV: remaking television culture. New York: New York University Press, 2004, ix, 2 s. ISBN 08-147-5688-3. 4
JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 297 s. ISBN 978-807-3674-663.
3
cokoliv jiného. Z těchto důvodů je reklama v těchto pořadech často směřována právě na ně.5 1.1.1. Historie Podstatou práce není historický rozbor reality TV, přesto se domnívám, že je podstatné si o ní něco říci. Kapitola není koncipována časově, ale spíše sleduje zásadní pořady a momenty, které formovaly formáty pořadů. 1.1.1.1.
Od otce žánru po celebrity z ulice
Za průkopníka žánru reality TV je často označován Allen Funt se svojí televizní sérií Candid Camera z roku 1948. Ta navázala na jeho dřívejší pořad v rádiu Candid Microphone. V pořadu byli náhodní účinkující vystaveni nějaké neobvyklé situaci a skrytou kamerou byla natáčena jejich reakce. (V Česku známe například obdobné pořady Na Palmě! nebo převzatý formát Šprťouchlata.)6 Ve stejném roce se na televizní obrazovky přesunuly také rozhlasové pořady Original Amateur Hour od Teda Macka a Arthur Godfrey´s Talent Scouts. Nejedná se o talentové show současného typu, ale spíše o pořady, které dávají prostor amatérským hudebníkům a umělcům. Jsou zde poprvé do hry vtaženi přímo diváci, kteří mohou hlasovat o vítězi jednotlivých pořadů.7 V 50. letech začaly vznikat televizní soutěžní pořady a na obrazovku se dostal například pořad Truth or Consequences (1950). V tomto soutěžním pořadu byla lidem položena neobvyklá otázka, a pokud nedokázali správně odpovědět (což ve většině případů nedokázali), byli potrestáni nějakým nelehkým, a často směšným nebo akrobatickým výstupem. Podobně tomu bylo například u pořadů I´ve Got a Secret (1952) a To Tell the Truth (1956), což byly pořady, kde byli obyčejní lidé se nějakým tajemstvím či zajímavostí dotazováni celebritami.
5
HILL, Annette. Reality TV: audiences and popular factual television. New York: Routledge, 2005, viii, 1.-11. s. ISBN 04-152-6152-X. 6
History of Reality TV. Infoplease [online]. 2000 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.infoplease.com/spot/realitytv1.html 7
The Real History of Reality TV Or, How Allen Funt Won the Cold War. SLOCUM, Charles B. Writers Guild of America [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.wga.org/organizesub.aspx?id=1099
4
1.1.1.2.
První show moderního formátu
Prvním vysílaným pořadem ve Velké Británii byl v roce 1964 dokumentární cyklus Seven Up!, ve kterém tvůrci vedli rozhovory se 7 letými dětmi napříč společností, snímali je při obyčejných životních situacích a zjišťoval jejich názor na běžné společenské otázky. Pořad poté pokračoval se stejnými lidmi a postupem let a dalších natáčení mapoval jejich životní cestu. Série dala za vznik fenoménu, kdy se obyčejní lidé mění na celebrity a který je kořením moderních reality shows.8 Za opravdového průkopníka moderního žánru reality show se považuje 12 dílná show z roku 1973 An American Family (vyrobila a vysílala PBS), která se zaměřila na na první pohled obyčejnou rodinu Loudsů, která však skýtala mnohá tajemství. Tvůrci natáčením rodiny při jejich denních činnostech posunuli dosavadní hranice dokumentárního žánru. Rozhodnutí rodiny k rozvodu v televizním vysílání a přiznání jejich syna, že je gay, šokovalo v 70. letech televizní diváky. Socioložka Margaret Meadová podotkla, že tento pořad už nepatří do dokumentární kategorie a že je potřeba pro tento typ pořadů vymyslet nový název.9 Pořad jako první ve své době fungoval tak, že z velkého množství materiálu byla vybrána pouze část, která byla poté odvysílána. Rodina se před kamerami nechovala podle žádného scénáře a bylo tedy na tvůrcích, jak se s materiálem vypořádají. Významnou postavou při tvorbě moderních televizních reality show byl producent Chuck Barris, který v 70. letech vytvořil pořady The Dating Game, The Newlywed Game a The Gong Show, jejichž účastníci byli v rámci soutěže ochotni vzdát se části svého soukromí nebo důstojnosti. 1.1.1.3.
Nástup videokazet a počítačového střihu
Producent George Schlatter dokázal v roce 1979 využít nástup videokazet k vytvoření pořadu Real People. Velmi úspěšný pořad, který natáčel skutečné lidi při jejich zajímavých aktivitách, byl předzvěstí nástupu videokazet do tvorby všech
8
Reality television. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Reality_television 9
MURRAY, Susan a Laurie OUELLETTE. Reality TV: remaking television culture. New York: New York University Press, 2004, ix, 41 s. ISBN 08-147-5688-3.
5
televizí.10 Právě jejich rozšíření na začátku 70. let zlevnilo možnost tvorby pořadů mimo studia a ve skutečném světě. K výrobě reality TV Shows se tak dostala i studia, která dříve nezvládala tento typ pořadů finančně. Díky tomu vznikl také pořad Writers Guild of America strike (1988), který zobrazoval policisty přímo při výkonu služby, tedy ve chvílích, kdy dopadají zločince. Podobná tématika a zpracování začala fungovat i u obdobných pořadů, jako jsou například Unsolved Mysteries (1987), America´s Most Wanted (1988) nebo Rescue 911 (1989).11 Velkým zlomem v tvorbě reality TV byl také nástup počítačů do televizní tvorby a možnost počítačového střihu, který nabízel tvůrcům možnost nelineárního střihu. Tedy možnost zpracovat hodiny a hodiny materiálu v relativně krátké době. To nebylo nic složitého ani v případě filmového pásu, ten však byl pro takovýto rozsah příliš finančně náročný. 1.1.1.4.
Big Brother, Kdo přežije! a Superstar
Moderní reality show se nese ve znamení velkých výher. Soutěžící jsou často vrženi mezi neznámé lidi do neznámého prostředí a soutěží mezi sebou o výhru. Pionýrem těchto soutěží je pořad Nummer 28 vysílaný holandskou televizí v roce 1991, který poprvé ukázal koncept shromáždění naprosto cizích lidí v neznámém společném prostředí a jejich nahrávání. Pořad také představil mnoho stylistických novinek, které se nám dnes možná zdají normální, jako je třeba časté používání hudebního doprovodu nebo používání zpovědí účastníků jako průvodce. Plně využila tohoto formátu až Švédská televize, která vysílala pořad Expedition Robinson (1997), později celosvětově převzatý jako Survivor (v Česku Kdo přežije). Pořad byl oproti předchozímu typu soutěžní, takže účastníci byli postupně ze soutěže vyřazováni, dokud nezbyl pouze vítěz.12
10
Reality television. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Reality_television 11
The Real History of Reality TV Or, How Allen Funt Won the Cold War. SLOCUM, Charles B. Writers Guild of America [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.wga.org/organizesub.aspx?id=1099 12
Reality television. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Reality_television
6
Na vlně úspěchu Survivora se svezl pořad Big Brother, který byl poprvé vysílán v roce 1999. Jedná se o formát, kdy je skupina lidí zavřena do vily, prošpikované kamerovým systémem, který snímá každý pohyb účinkujících. Na konci pořadu čeká na vítěze miliónová výhra. Všichni účinkující jsou však zavázáni dělat vše, k čemu jsou tvůrci donuceni, takže nejenže dobrovolně ztrácejí soukromí, ale také svobodu a důstojnost. Mezi moderní soutěže založené na principu reality TV patří určitě také talentové soutěže. Zahraniční franchise pořady Pop Idol (2001, Česko Hledá Superstar) X Factor (2004) a Got Talent (2005, Česko Slovensko má talent) hledají nové talenty, kterým slibují zářnou budoucnost v showbyznysu. 1.1.2. Franchising a hnací motory reality TV Reality TV se dá rozdělit na několik žánrů. Podkapitola se zaměřuje především na jejich hnací motory (engines) a představení franchise systému, díky kterému vznikají pořady v různých zemích na základě podobného scénáře. Franchising je systém marketingu produktů, služeb a technologií, spočívající v těsné a stálé spolupráci mezi právně a finančně odlišnými podniky – franchisorem a franchisantem – v rámci které franchisor poskytuje svým franchisantům určitý nárok, ale rovněž je zavazuje k povinnosti provozovat činnost v souladu s koncepcí franchisingu.13 Podle Michaela Keane a Alberta Morana si myšlenku franchisingu, která je podle nich často spojená především se sportovními týmy, fastfoody a službami, rychle adoptovali také televizní producenti, kteří se snaží prodávat své koncepty a programy za hranice vlastní země.14 Program může být přeformátován do jiné země a lokální producent či vysílatel může převzít koncept, který prošel už dvěma fázemi vývoje. Jednak samotného vývoje pořadu a jeho obhájení před vedením vysílací společnosti, ale také testování před samotnými diváky. Lokalizace úspěšných TV programů odebírá hodně z myšlenkové 13
Franšízing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fran%C5%A1%C3%ADzing 14
KEANE, M. a A. MORAN. Television's New Engines. Television. 2008-01-16, vol. 9, issue 2, s. 156. DOI: 10.1177/1527476407313815. Dostupné z: http://tvn.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1527476407313815
7
práce z lokální televize, což způsobuje zlevnění výroby těchto pořadů. V tomto smyslu se jedná o poměrně bezpečnou strategie v odvětví, které je poměrně ostražité vůči riskantnímu jednání.15 Prototypem současných TV formátů je „vydavatelský model,“ ve kterém je produkce pořadu převedena do „nezávislého sektoru“.16 Samotné pořady tak nevytváří televize, ale najímá si externí štáb, který poté pořady odkupuje a zpracovává do podoby, která splňuje podmínky franchizy a zároveň nároky televize. Aby samotné televizní formáty mohly fungovat, musí být vždycky založeny na nějakém hnacím motoru (engine). To jsou prvky, které určují spád pořadu a jeho napínavost, která dokáže udržet diváky u televize. Jednotlivé hnací motory se dají ukázat na základních typech pořadů. Mezi nejznámější pořad této sekce patří jednoznačně Who Wants to be a Millionaire (Chcete být milionářem?), který obsahuje také nejznámější engine, a to milionovou výhru. Tedy peníze, které jsou pro mnoho lidí opravdu nedosažitelné a nabízejí tak představu, že každý se může stát milionářem.17 Podle producenta formátu Marka Overetta lze v pořadu Milionář nalézt také mnoho jiných enginů: „Milionář má mnoho enginů. Jedním z nich je, že se rozdává milion dolarů, tedy částka, která se dosud nikdy nenabízela. Za druhé se v pořadu dozvídáme správné odpovědi na zajímavé otázky. Za třetí nabízí pořad tři životní cesty (lifelines), tedy přítele na telefonu, 50 na 50 a možnost zeptat se obecenstva.“18 Tipování správných odpovědí podle Morana a Keane nabízí divákům možnost participace i z domova a zároveň jim dává něco zdarma, v tomto případě poučení. Engine životní cesty je úzce propojen s vyřazovacím enginem.
15
KEANE, M. a A. MORAN. Television's New Engines. Television. 2008-01-16, vol. 9, issue 2, s. 157. DOI: 10.1177/1527476407313815. Dostupné z: http://tvn.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1527476407313815 16
KEANE, M. a A. MORAN. Television's New Engines. Television. 2008-01-16, vol. 9, issue 2, s. 157. DOI: 10.1177/1527476407313815. Dostupné z: http://tvn.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1527476407313815 17
KEANE, M. a A. MORAN. Television's New Engines. Television. 2008-01-16, vol. 9, issue 2, s. 159. DOI: 10.1177/1527476407313815. Dostupné z: http://tvn.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1527476407313815 18
MORAN, Edited by David Adair and Albert. At the TV format coalface: Mark Overett and David Franken in conversation. Nathan, Qld: Griffith University, 2004. s. 23. ISBN 09-092-9195-0.
8
Ten je vidět především v pořadech jako jsou Survivor (Kdo přežije?), Big Brother a The Weakest Link (Nejslabší, máte padáka!). Hráči v těchto soutěžích tvoří různé strategické aliance s ostatními hráči v průběhu hry. Nabízí se jim přitom důležitá volba, zda vyřadit či ponechat silné hráče ve hře. Marketingový slogan Survivora je přechytračit, přehrát, přežít (outwitting, outplaying, and outlasting).19 V Nejslabší, máte padáka je zabudována paralela s životními zkušenostmi. Lidé zde prohrají s lidmi, kteří nejsou nezbytně chytřejší nebo silnější, ale kteří dokázali využít pravidel hry a získali tak hlasy ostatních, kteří je udrželi ve hře. A to ať už se jedná o hlasy ostatních spoluhráčů, nebo třeba hlasy televizních diváků, jako je tomu například v Česku úspěšném pořadu Vyvolení. Vyřazování je podle Morana a Keane také dobré z reklamních důvodů, kdy právě finále dílu, tedy vyřazení, dokáže diváky držet u televize přes několik dílů. Ti tak často po zhlédnutí jednoho dílu musejí vidět show do konce a napjatě prožívají jednotlivé dny mezi vysíláními jednotlivých dílů. Jejich zájem o soutěžící se projevuje i v další publicitě na jiných platformách, kdy se soutěžící dostávají na stránky magazínů, jsou v rádiu, v televizi a hlavně na internetu.20 Vyřazovací engine je často spojen také se zabudovaným konfliktem (in-build conflict), který je často založen už na výběru soutěžících. Takovým příkladem může být například Výměna manželek, kde jsou páry vždy vybírány z důvodu nějaké sociální, rasové nebo názorové odlišnosti. Podobně je tomu i u lokace, kde se za engine dá považovat neznámé, nebo naopak známé prostředí. Soutěžící se zde musí popasovat s nástrahami exotických zemí, ale mohou být také snímáni v prostředí pro ně vlastním. To divákovi nabízí pohled na jejich přirozené chování. 1.1.3. Žánry reality TV 1.1.3.1.
Soutežní pořady / Reality soutěž
Žánr, který je někdy nazýván „reality game show“, nabízí soutěžícím jednu hlavní výhru, kvůli které musejí splnit několik úkolů či zdolat několik překážek. 19
KEANE, M. a A. MORAN. Television's New Engines. Television. 2008-01-16, vol. 9, issue 2, s. 160. DOI: 10.1177/1527476407313815. Dostupné z: http://tvn.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1527476407313815 20
KEANE, M. a A. MORAN. Television's New Engines. Television. 2008-01-16, vol. 9, issue 2, s. 160. DOI: 10.1177/1527476407313815. Dostupné z: http://tvn.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1527476407313815
9
Nejznámějším pořadem je jednoznačně Who Wants to be a Millionaire (Chcete být milionářem?), který nabízí soutěžícím možnost milionové výhry. Pořady ovšem nenabízejí pouze milionovou výhru, ale dají se rozdělit i podle toho, jaká je hlavní cena. Mezi nejznámější spadají určitě seznamovací show, kdy je hlavní cenou samotný vztah, či člověk, který jej reprezentuje. V Česku známe například Farmář hledá ženu či Vem si mě! Druhým typem těchto soutěží jsou soutěže talentové. Účinkující se v nich snaží přesvědčit o svém talentu a postoupit přes několik kol až do finále, kde mohou vyhrát hlavní cenu. Ta je většinou volena tematicky podle toho, čím se soutěž zabývá. V Česku známe Česko hledá superstar, Česko Slovensko má talent nebo Talentmania. Jako soutěžní pořady se chápou i reality show, kde je výhrou zaměstnání, po kterém touží všichni soutěžící. Výherce je většinou vybírán odbornou porotou, která je většinou sama spojena s budoucím zaměstnáním. Nejznámější je určitě Ramsayho Hell´s Kitchen, v Česku je tento formát zatím téměř neznámý, ale i zde se objevil například pořad Hospoda u druhé šance. 1.1.3.2.
Dokumentární styl
Jedná se o jeden z nejemotivnějších žánrů reality TV. V tomto typu pořadů jsou propojeny dokumentární prvky s těmi z reality TV, díky čemuž vzniká dílo, které má v divákovi zanechat dojem realističnosti situace, ale má být zároveň divácky přitažlivé. Některé reality show dokumentárního stylu používají techniku „mouchy na zdi“, kdy není štáb v kontaktu s „hvězdami“ reality show a účastníci jsou pouze snímáni kamerami. Ve většině reality show dokumentárního stylu je materiál předem naplánován a později výrazně sestříhán, takže tyto reality show nabízejí spojení soap opera´s s reálnými situacemi v životě.21 Prostředí pro život Reality show tohoto typu jsou často považovány za lehce sadistickou formu. Natáčení totiž svede do jedné skupiny účinkující v neznámém prostředí, odkud se nikdo z nich nemůže dostat.22 Tito účinkující se předem neznají a prostředí, do kterého jsou
21
Sub-Genres of Reality Television. In: PB Works [online]. 2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://343f11.pbworks.com/w/page/48945020/Sub%20Genres%20of%20Reality%20TV 22
Documentary-Style Reality Television. In: RealityShows.com [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20111011021417/http:/www.realityshows.com/articles/documentarystyle_reality_television.html
10
vpuštěni, je umělé a tematicky vytvořené. Mezi nejznámější show tohoto typu patří Big Brother (v Česku známější Vyvolení). Dále sem spadá například Survivor (Trosečník) nebo Hotel Paradise. Sociální experiment Podobným typem reality show je i sociální experiment, který má ovšem poněkud jiná pravidla. Ve většině případů se nejedná o soutěž, takže zde není ani výherce, ani poražený. Štáb se snaží vypustit účinkující do pro ně nepříjemného sociálního prostředí, nebo do sociální situace, která je pro ně naprosto nezvyklá. Při natáčení následně sleduje účinkující, jak si dokážou poradit s neobvyklými podmínkami a jak celou situaci zvládají. V Česku je určitě nejznámější Výměna manželek, v Americe například Colony (Experiment Kolonie). Celebrity V Česku poměrně neznámý žánr, ale v Americe velmi oblíbený. Jedná se často o pouhé sledování celebrit, a to buď v jejich přirozeném prostředí, nebo jsou celebrity součástí soutěží, které jsou i pro „obyčejné lidi“. V Americe funguje například Celebrity Big Brother nebo The Osbournes. V Česku by se sem dalo zařadit například VIP Prostřeno či Čápi s mákem. Profesionálové v práci Profesionálové v oboru ukazují, v čem spočívá jejich často specifické povolání. Neznámí lidé se stávají celebritami díky tomu, co dělají. V průběhu natáčení zde není přítomen žádný konzultant nebo asistence zvenčí. Tyto typy show jsou vždy natočeny a sestříhány tak, aby často i nudné povolání vypadalo zajímavě. V Americe populární American Chopper (Americký chopper) a Ice road truckers (Trucky na ledě), v Česku nejspíše Na nože či Chůva v akci. 1.1.3.3.
Proměna
Jedná se o pořady, kdy se vylepšuje něco, co podle účinkujících není v pořádku. Ať už se jedná o je samotné, nebo třeba jejich dům či auto. Účinkující se stanou součástí přeměny, kdy je štáb sleduje v každé fázi jejich změny. Proměnou lidí se v Česku zabýval například pořad Jste to, co jíte či Mladší o pár let. Proměny bydlení jsou oblíbené a v Česku je známe například pod názvy Bydlení je hra nebo Jak se staví sen.
11
Představili jsme si základní pojmy související s pořady typu reality show. Účast lidí v těchto pořadech má však určitě několik možných motivů, které mohou být u každého jiné. Proto se následující kapitola zaměří na motivaci účastníků.
1.2.Motivace Termín motivace se nejčastěji pojí s otázkou, „proč se člověk chová tím, nebo oným způsobem“. 23 Původ slova motivace můžeme hledat v latině. Sloveso movero, movere znamenající pohybovat, měnit. Slovo se používá pro všechny podněty, které vedou k určitému chování. Samotný pojem motivace je vymezován různě. Základní dělení motivace je na fyziologickou, tedy motivaci, která je způsobena fyzickými potřebami. Sem můžeme zařadit například hlad, touhu, pohlavní pud nebo sebezáchovu. Motivace existuje též psychologická, kam patří například touha uspět nebo potřeba někam patřit.24 Psychologická motivace se dále dělí podle souhrnného rozdělení Hanse Thomase, který v roce 1965 různé významy pojmu motivace v psychologii dělí takto: 1. motivace jako příčina pohybu, 2. motivace jako důsledek změny organismu, 3. motivace jako abstrakce z kontinua aktivace, 4. motivace jako determinita zaměřování chování, 5. motivace jako výklad smysluplných souvislostí duševního života a 6. motivy jako důvody rozhodování v situaci volby.25 1.2.1. Motivace jako psychický proces Motivací rozumíme hybné síly psychického charakteru. Síly proto, že mají jednak směr, jednak intenzitu. Jako aktuální se projevují v motivaci jako v psychickém procesu. Jako potencionální vystupují v podobě psychických motivačních dispozic.26 Základním vnitřním zdrojem motivace je motiv čili pohnutka. Ta určuje směr a intenzitu chování. Jedná se o nejzákladnější jednotku motivace.
23
NAKONEČN , Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1. Praha: Academia, 1997, 101 s. ISBN 80-200-0625-7 24
HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Ilustrace Karel Nepraš. Praha: Portál, 2010, 320 s. ISBN 978-80-7367-686-5. 25
THOMAS (1965) in NAKONEČN , Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1. Praha: Academia, 1997, 102 s. ISBN 80-200-0625-7 26
V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 147 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288.
12
U člověka se během života vytvoří složitá struktura motivačních dispozic. Některé jsou člověku vrozené a jiné získá během života. K těm vrozeným patří již dříve zmiňované fyziologické potřeby (hlad, žízeň), které se nazývají primárními potřebami. Mezi získané (sekundární) patří sociální potřeby, dále zájmy, hodnotové orientace a částečně postoje. Získané motivační dispozice se vytvářejí na základě sociální zkušenosti. Nabývají generalizované podoby, což znamená, že určitá tendence se projevuje v různorodých situacích. Motivační dispozice se stává aktualizovaným motivem buď jako důsledek změn vnitřního prostředí, podmíněný především fyziologickými procesy ale i psychickými stavy, nebo působením podnětu z vnějšího prostředí. Tyto podněty představují základní vnější zdroje motivace a označují se jako incentivy (pobídky).27 V praxi to znamená, že podněty se stávají incentivy pouze v závislosti na aktuálním stavu. Takže například nápoj je incentivou pouze pro žíznícího. V tomto smyslu se často mluví o popudech, které vytvářejí tlak na chování z vnitřku, a pohnutkách, které působí z vnějšku. Avšak puzení a přitahování tvoří jednotu (pobídky), jsme totiž přitahováni jen tím, co signalizuje přímé nebo zprostředkované uspokojení nějaké potřeby.28 Cílem se rozumí obraz budoucího stavu, kterého se snaží člověk dosáhnout nebo kterému se snaží vyhnout. Cíl vyjadřuje směr motivace, snahu o jeho dosažení a intenzitu motivace. Kromě motivační charakteristiky má také poznávací a emocionální aspekt. Poznávací aspekt je dán jasnou představou o tom, čeho chce člověk dosáhnout. Emocionální aspekt je spjat s předpokládaným uspokojením, které člověk od dosažení cíle očekává. Cíl je na rozdíl od motivu pokaždé vědomý.29
27
V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 147 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288. 28
NAKONEČN , Milan. Motivace lidského chování. 1.vyd. Praha: Academia, 1997, 17 s. ISBN 80-200-0592-7 29
V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 148 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288.
13
Smysl je vytvářen vztahem toho, co podněcuje člověka k činnosti, tedy k tomu, proč je jeho činnost zaměřena na bezprostřední výsledek. Podle A. N. Leonťjeva smysl funguje jako vztah motivu k cíli.30 Struktura vědomí je potom charakterizována vztahem mezi smyslem a významem. Význam jako zobecnění objektivní skutečnosti, jako krystalizace společenské zkušenosti ve formě poznatku, pojmu, dovednosti. Patří především ke společenskému vědomí, ale je zároveň reálnou „jednotkou“ významu. Při vnímání motivace jako psychického procesu vyvstává otázka rozdílu mezi motivací a vůlí. S. L. Rubinštejn31 chápe jednání vůle jako cílevědomé jednání, při kterém si člověk jasně uvědomuje následky, které z dosažení cíle vyplynou, a také motivy, které jej k tomu jednání nutí. Patří k němu i vědomé zvládání odpovídajících prostředků a rozhodování konfliktů mezi motivy. V této souvislosti rozlišuje Brichcin32 cílesměrné a cílevědomé chování. Cílesměrné chování je regulováno podle předem určeného programu. U cílevědomého chování není program předem pevně určen, ale je sestavován jen pro dané chování a s ohledem na dosažení cíle.33 V konkrétní motivaci jsou zpravidla obsaženy všechny dosud uvedené komponenty. Pro poznání dané motivace je však nutno odkrýt jejich souvislosti a zejména přechody mezi nimi. 1.2.2. Faktory motivace a jejich sociální vlastnosti Pro potřeby práce je zásadní pochopení motivačních faktorů. Mezi základní motivační faktory se řadí: -
Potřeby
-
Zájmy
-
Návyky 30
LEONŤJEV (1966) in V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 148 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288. 31
RUBINŠTEJN (1964) in V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 149 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288. 32
BRICHCIN (1999) in V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 149 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288. 33
V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 149 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288.
14
-
Hodnoty a hodnotové orientace
-
Ideály34 Potřeba je subjektivně pociťovaný nedostatek něčeho, co je pro život jedince
nezbytné. Podstatnou stránkou potřeby je její subjektivní prožívání, nejčastěji jako pocit napětí, nelibosti, strádání. Potřeby vyjadřují závislost na životních podmínkách. Zároveň však potřeby podněcují k dosažení příslušných životních podmínek. V tomto ohledu se stávají hybnou silou lidské společnosti.35 Lidé se snaží ukojit své potřeby, jejich potřeby se neustále mění a často je i jejich denní činnost závislá pouze na tom, jaké mají aktuální potřeby. Při vnímání uspokojování potřeb je důležité si uvědomit, že celý proces probíhá v určitých společenských podmínkách. Příkladem může být konzumace jídla u stolu, nebo třeba i určité hygienické návyky. Potřeby se dají rozdělit pomocí základního rozdělení na dvě oblasti, primární a sekundární. Primární potřeby vycházejí z funkcí a potřeb lidského těla. Sem můžeme zařadit například hlad, žízeň, dýchání atd. Sekundární potřeby vznikly na základě společenského chování člověka. Patří sem například potřeba lásky, intimity nebo kulturního života.36 Některé jiné teorie dělení přidávají k těmto základním potřebám ještě potřebu ekonomickou. Klasifikace potřeb se ovšem kromě základního dělení se většinou rozděluje podle Maslowovy hirearchické klasifikace, též známé jako Maslowova pyramida potřeb.
34
BEDRNOVÁ, Eva. Psychologie a sociologie řízení. 1. vyd. Praha: Management Press, 1998, 228 s. ISBN 80-859-4357-3. 35
V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 150 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288. 36
BEDRNOVÁ, Eva. Psychologie a sociologie řízení. 1. vyd. Praha: Management Press, 1998, 228 s. ISBN 80-859-4357-3.
15
Graf 137
První čtyři kategorie Maslow označuje jako nedostatkové potřeby a pátou kategorii jako potřeby existence (bytí) nebo růstové potřeby. Všeobecně platí, že níže položené potřeby jsou významnější a jejich alespoň částečné uspokojení je podmínkou pro vznik méně naléhavých a vývojově vyšších potřeb. Toto však není možné tvrdit zcela bezvýhradně a je dokázáno, že uspokojování vyšších potřeb (estetických, duchovních) může napomoci v krajních situacích (nouze, nedostatek, strádání) lidského života, ve kterých je možnost uspokojování nižších potřeb omezena či znemožněna. Za nejvyšší považuje Maslow potřebu seberealizace, čímž označuje lidskou snahu naplnit svoje schopnosti a záměry.38 Z hlediska sociální povahy potřeb se za jednu ze základních lidských potřeb považuje potřeba sociálního kontaktu. Ta může mít různé podoby. Může jít například o potřebu sdružování, kdy se lidé stýkají na základě stejných zájmů, sdílení stejných náboženských či politických idejí. Jinou podobu potřeby sociálního kontaktu mají interpersonální vztahy, které mohou být náhodné, krátkodobé až dlouhodobé a s různou mírou důvěrnosti a těsnosti vztahu.39
37
http://isr.dashofer.cz/onb/images/isr/20/2.6.9.2/img001.jpg
38
Maslowova pyramida. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Maslowova_pyramida 39
V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 150 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288.
16
Samostatné téma tvoří potřeba navazovat pozitivní a blízké vztahy, afilace, jejichž základ je spatřován v citové vazbě, připoutání (attachment). To vyjadřuje těsnou vazbu partnerů, charakterizovanou pocitem jistoty a bezpečí. Jedná se o sklon dítěte držet se v blízkosti osob, které o něj pečují. Právě pocit bezpečí je v raném věku podmínkou schopnosti udržovat blízké vztahy v dospělosti.40 K sociálním potřebám se dále řadí potřeba moci. Jedná se o dispoziční sklon usilovat o ovládání druhých lidí a mít kontrolu nad svým okolím.41 Samotná potřeba může být často silnější než touha po finančním zisku. Potřeba moci je kompenzací pocitu méněcennosti. Při uspokojování této potřeby je patrně nejdůležitější snaha o zvyšování vlastní hodnoty.42 Za sociální potřebu se považuje také potřeba chovat se konformně. Ta by odpovídala potřebě naplňovat sociální normy, být v souladu s požadavky společnosti, chovat se v souladu se společenskými hodnotami a vyhnout se tak sankcím, případně získat pochvalu. Nyní můžeme přejít od potřeb k dalšímu motivačnímu faktoru, tedy k zájmům. To je trvalejší zaměření na určitou činnost s výrazným emočním doprovodem. Zájmy často vypovídají o osobnosti a životní dráze člověka.43 Hranice mezi zájmem a potřebou nejsou zcela jasné. Zájem je vědomě aktivnější a je konkrétněji vázán na určitý předmět. Tato vázanost na předmět je výrazem zájmu jako objektivního vztahu člověka a prostředí. Jozef Výrost ve své knize Sociální psychologie44 říká, že z této vázanosti zájmu vyplývá, že si člověk nemusí vždy svůj objektivní zájem uvědomovat, že se může řídit i iluzorním zájmem v rozporu se svým zájmem skutečným.
40
HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Ilustrace Karel Nepraš. Praha: Portál, 2010, 320 s. ISBN 978-80-7367-686-5 41
HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Ilustrace Karel Nepraš. Praha: Portál, 2010, 433 s. ISBN 978-80-7367-686-5 42
V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 151 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288. 43
HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Ilustrace Karel Nepraš. Praha: Portál, 2010, 684 s. ISBN 978-80-7367-686-5 44
V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 151 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288.
17
Od zájmu se přesuňme k hodnotám, což jsou objektivní přírodní a společenské jevy hmotné či duchovní povahy, které slouží k uchování a rozvoji základních vztahů mezi člověkem a společností, člověkem a přírodou, k uchování a rozvoji samotného lidského života.45 Hodnotou může být pro konkrétního člověka v podstatě cokoliv. Za obecně platné hodnoty se považuje např. zdraví, rodina, děti, práce, přátelství, vzdělání, společenské postavení, peníze, upřímnost, láska, pravda, svoboda a také například úspěch. Je velmi pravděpodobné, že člověk bude více motivován k těm činnostem, které povedou ke skutečnostem podle jeho hodnotové hierarchie důležitějším, tj. ke skutečnostem, kterým připisuje vysokou pozitivní hodnotu, a naopak bude se vyhýbat skutečnostem, jimž připisuje hodnoty negativní, resp. bude relativně lhostejný ke skutečnostem bez výraznějšího pozitivního či negativního hodnocení.46 1.2.3. Společenské působení lidské motivace Dosud se práce zabývala především motivačními dispozicemi a faktory. Pro pochopení motivace v rámci obsahu práce se však potřebujeme zaměřit na to, jak lidská motivace působí, jaký má dopad a případně efekt. Společenské působení motivace je vždy spojeno s časovou dimenzí. Už ty nejzákladnější otázky sebereflexe se pojí s časem: „Jaký je cíl mé činnosti“ a „kým bych se měl stát.“ Již zde spojuje člověk své individuální motivace do společenské perspektivy. Na druhé straně je třeba vzít v úvahu, že vnímání času je samo motivačním faktorem. Časové meze poskytují rámec, v němž lidé vybírají cíle. Podle L. Carstensenové, když je čas vnímán jako dlouhodobý, je dávána přednost dlouhodobým sexuálním cílům kognitivní povahy. Za těchto podmínek například kontakty s novými sociálními partnery mají přednost před kontakty s partnery již známými, protože je dost času na realizaci nových výhod z toho plynoucích. Když je však čas vnímán jako
45
V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 152 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288. 46
BEDRNOVÁ, Eva a Ivan NOV . Psychologie a sociologie řízení. 3., rozš. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2007, 369 s. ISBN 978-80-7261-169-0
18
omezený, dává se přednost krátkodobým sociálním cílům emocionální povahy, jako jsou kontakty s blízkými osvědčenými partnery, sociální opora apod.47 1.2.3.1.
Výkonová motivace
Ta představuje osobnostně příznačnou, relativně stálou tendenci člověka dosahovat co nejlepšího výkonu, či alespoň „držet se co nejlépe“ v činnostech, v nichž je možné uplatnit měřítko kvality a které se tedy mohou či nemusí podařit, resp. v nichž člověk může dosáhnout úspěchu.48 Výkonová motivace úzce souvisí s obecně se vyskytujícími, přesto však specifickými lidskými tendencemi: s tendencí (potřebou) dosáhnout úspěchu a s protikladnou tendencí (potřebou) vyhnout se neúspěchu.49 Jedincova tendence dosáhnout úspěchu v práci na určitém úkolu je funkcí nejméně tří faktorů: 1. motivu dosáhnout úspěch, což je pro jedince motiv charakteristický, stabilní a projevující se v jeho chování v každé situaci; 2. odhadovaného úspěchu takové činnosti; 3. incentivní hodnoty úspěchu v takové činnosti.50 Společný výsledek těchto faktorů je největší, když člověk považuje úkol za středně obtížný. Z toho plyne, že pokud má člověk na výběr několik aktivit, u kterých má u každé jinou pravděpodobnost úspěchu, bude se věnovat té, která má střední pravděpodobnost úspěchu. 1.2.3.2.
Motiv společné činnosti
K motivaci dělat věci společně dochází často. Příkladem může být například touha dětí, aby je rodiče pozorovali při hře. Důvodem těchto motivů je hned několik. Člověk, s kterým je činnost prováděna, může mít k člověku kladný vztah a on si tak může uspokojovat jeho potřebu kladného vztahu. Může mu pochlebovat a obdivovat jej a tím
47
CASTERSENSOVÁ (1999) in V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 154 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288. 48
Heckhausen (1996) in BEDRNOVÁ, Eva a Ivan NOV . Psychologie a sociologie řízení. 3., rozš. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2007, 375 s. ISBN 978-80-7261-169-0 49
tamtéž
50
Berkowitz (1969) in V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 154 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288.
19
uspokojovat jeho potřebu úspěchu a uznání. Může lidem nabízet možnost porovnání schopností a jejich další možnost zdokonalování. Společnou činnost ovšem nemůžeme vždy označit za skupinovou činnost. Vedle mého osobního „já“ může existovat ještě sociální „já“. Toto sociální „já“ může mít opět dvojí podobu. Jedna podoba toho sociálního „já“ se odvozuje od interpersonálního vztahu, jako jsou vztahy mezi dítětem a rodičem, milenci, přáteli atd. Druhá podoba se odvozuje od společné identifikace s určitou skupinou či sociální kategorií. Někteří autoři hovoří o kolektivním „já“, které reflektuje internalizaci norem a charakteristických rysů referenční skupiny.51 Musí být zřetelná souvislost mezi společným úkolem a uspokojením individuálních potřeb a musí být zároveň jasný skupinový cíl samotný, protože jasnost skupinového cíle ovlivňuje jeho přijetí členy skupiny. Soudržnost skupiny je v přímé souvislosti s přijímáním skupinového cíle za svůj. Přijímání skupinových cílů je značně ovlivněno tím, v jaké míře se členové sami podílejí na jejich tvorbě. Vztah individuální potřeby a skupinového cíle se mění v závislosti na dosahování tohoto cíle.52 1.2.3.3.
Teorie vnímaného sebeuplatnění
Všechny výše zmíněné motivace jsou zahrnuty do teorie vnímaného sebeuplatnění (perceived self-efficacy, 1997) Alberta Bandury. Bandura vymezuje vnímané sebeuplatnění jako víru člověka ve vlastní schopnosti organizovat a provádět činnosti, které jsou potřebné k dosažení daných výsledků. Moment zaměření na dosažení cíle lze chápat podobně jako aspirační úroveň. Tím však vnímané sebeuplatnění nevyčerpává. Autor považuje vnímané sebeuplatnění za komplexnější, než je motivace. Co se týče motivace, rozdělují se v teorii tři druhy kognitivních motivátorů. Dva z nich působí anticipačně, což jsou uvědomované cíle a očekávané výsledky. Třetí, což jsou vnímané příčiny úspěchu a neúspěchu, působí retrospektivně. Teorie dále naznačuje souvislost mezi osobním uplatněním, efektivností, sociální změnou a kolektivním uplatněním. Silný smysl pro osobní uplatnění a efektivnost je 51
Brewerová, Gardnerová (1996) in V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 154 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288. 52
Janoušek (1975) in V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 154 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288.
20
podstatný pro úspěšnou adaptaci a proměnu bez ohledu na to, zda je dosažena individuálně nebo jako člen skupiny.53
V předcházejících kapitolách jsme si představili, jaké jsou motivátory a potřeby cílevědomých lidí. Za cílevědomé lidi se dají považovat i lidé, kteří se zúčastní seznamovacích reality show. Můžeme zde tedy nacházet paralely i v tom, co člověka motivuje k účasti v takovémto pořadu. Co je jeho motivem? Jaké faktory ho přitom ovlivňují? Mají zájem najít skutečnou lásku, nebo jsou jejich úmysly jiné? Část aktérů určitě vstupuje do pořadu za účelem seberealizace a zviditelnění v televizi. Motivačních faktorů je mnoho. A to nejen pro účastníky, ale také pro tvůrce. Na tyto otázky se zaměřím především v Praktické části práce, kde se dozvím od samotných aktérů a tvůrců, jaké jsou jejich skutečné motivy.
1.3.Láska v moderní společnosti 1.3.1. Romantická láska a spolu plynoucí láska TV Dating shows jsou často spojovány právě s láskou. Samotní tvůrci používají slovní spojení jako „hledání pravé lásky“54 nebo „honba za láskou“. Snaží se vyprávět romantický příběh o seznámení dvou lidí, kteří k sobě najdou cestu a spojí je pouto lásky. Kapitola se zaměří na pochopení významu romantické lásky ve vztazích a principech, na kterých je láska založena. Anthony Giddens vymezuje dva typy lásky: romantickou a konfluentní, neboli spolu plynoucí. Oba druhy mají společný základ, stojí však vůči sobě v protikladu.55 Kapitola vysvětlí rozdíly mezi těmito druhy lásky. Bronislaw Malinowski popisuje ve své studii o domorodcích lásku takto: „Láska je vášní pro Melanésany stejně jako pro Evropany. Trápí tu více tu méně jejich duši i 53
A. Bandura (1997) in V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 154 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288. 54
Prima family hledá farmářům partnery IN: IPrima [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.iprima.cz/farmarhledazenu/prima-family-hleda-farmarum-partnery 55
Konfluentální láska. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Konfluentn%C3%AD_l%C3%A1ska
21
tělo, dává jim zakusit mučivou touhu, tragédie a skandály, někdy také, leč méně často, prosvětlí nádherně jejich život a naplní jejich srdce dosud nepoznanou radostí.“56 Ve starém Egyptě byla láska chápána jako něco ohromujícího, co se podobá nemoci, ale někdy dokonce i léčí. Láska byla dlouhou dobu spojována především se vztahem k Bohu. Až v moderní době začíná být spojována s vášní a sexualitou. Láska je spojena i s manželstvím, ale nebylo tomu tak vždy. V předmoderní Evropě se sňatky uzavíraly nikoli na základě vzájemné sexuální přitažlivosti, nýbrž s ekonomickými ohledy. Romantická láska se objevuje v životě lidí koncem 18. století. Je výlučně heterosexuální, úzce spjata s amour passion57 a vnáší do vztahů mezi lidmi ideu narativity. Individualizuje se zde příběh, kdy člověk sám sebe a svou „lásku“ zahrnuje do personalizované narace, která už není spjata s širšími sociálními nebo náboženskými procesy. Romantická láska má několik rysů, které byly do té doby zcela neslučitelné. Poprvé spojila lásku se svobodou a obojí bere jako žádoucí stav. V romantickém milostném vztahu má prvek kultivované lásky tendenci převážit nad sexuální vášní. Láska se osvobozuje od sexuality, a přece jí zahrnuje, „ctnost“ nabývá pro obě pohlaví nový smysl, přestává znamenat pouze nevinnost a začíná označovat i ty kvality charakteru, které vydělují osobu partnera jako „jedinečnou.“. 58 Jedinečná je v romantické lásce také otázka sexuality. Ta je totiž v souladu s kulturně podmíněnou představou sexuální exkluzivity, realizované v rámci monogamního manželského svazku nebo k němu směřující, stejně jako k založení rodiny.59 Romantická láska se neslučuje s chlípností ani s živočišným sexem. Ne snad proto, že milovaný je idealizován – i když také o to běží – nýbrž proto, že předpokládá
56
MALINOWSKI, Bronisław. Sex a represe v divošské společnosti. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007, 245 s. ISBN 978-80-86429-76-2. 57
Milostná vášeň, podstata sepětí mezi láskou a sexuální vazbou.
58
GIDDENS, Anthony. Proměna intimity: sexualita, láska a erotika v moderních společnostech. Vyd. 1. Překlad Ivo Možný. Praha: Portál, 2012, 50-51 s. ISBN 978-802-6201-755. 59
Konfluentální láska. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Konfluentn%C3%AD_l%C3%A1ska
22
psychickou komunikaci, souznění duší, které samo svou povahou člověka napravuje. Ten druhý jsa tím, kým je, představuje odpověď na vlastní neúplnost, kterou si člověk nutně ani neuvědomuje – dokud se nezamiluje.60 Giddens ve své knize také popisuje, že romantická láska je úzce spojena s prvkem „hrdinské výpravy“. Nejedná se ovšem o výpravy středověkého typu, kdy je žena v příběhu pouze jako vedlejší postava a objekt rytířova srdce. Ženy v moderních romantických příbězích jsou vesměs nezávislé a statečné a důsledně se tak chovají. Motiv dobývání nemá v těchto vyprávěních podobu mužského sexuálního vítězství; hrdinka potká muže a obměkčí jeho srdce, ač mu byla původně lhostejná a on na ni nedbal.61 Romantická láska je chápána jako svazek, který je navždy. Je zde tedy strukturální shoda mezi romantickou láskou a sexuálním partnerstvím. Podle Giddense v důsledku této představy často vznikaly nešťastné vztahy, které byly způsobené nejasností, jestli je láska klíč k manželství, nebo jestli je láska požadavkem na udržení vztahu. Samotné manželství ve skutečnosti stojí především na genderové rozdílnosti dělbě práce, kdy muž finančně obstarává rodinu, zatímco žena vychovává děti a pečuje o domácnost. Oproti tomu konfluentní láska (spolu plynoucí láska) vychází z uvědomování si vlastního postavení a vlastní identity ve vztahu. Souvisí s individualizací společnosti a předpokládá rovnocennou pozici obou partnerů. Jde o racionálně vnímaný koncept vztahu, v němž oba partneři vyhodnocují všechny klady a zápory. Nemusí být sexuálně exkluzivní a nemusí být výlučně spojena s heterosexualitou, neboť spíše než s pohlavím partnerů souvisí s jejich feminitou a maskulinitou, které nemusí na biologickém pohlaví nutně záviset.62 Idea romantické lásky se začíná drolit nástupem ženské nejen sexuální emancipace a autonomie. Zde vzniká spolu plynoucí láska, která je genderově vyrovnaná. Ta předpokládá vyrovnanost mezi emočním dáváním a braním, a čím větší
60
GIDDENS, Anthony. Proměna intimity: sexualita, láska a erotika v moderních společnostech. Vyd. 1. Překlad Ivo Možný. Praha: Portál, 2012, 56 s. ISBN 978-802-6201-755. 61
GIDDENS, Anthony. Proměna intimity: sexualita, láska a erotika v moderních společnostech. Vyd. 1. Překlad Ivo Možný. Praha: Portál, 2012, 57 s. ISBN 978-802-6201-755. 62
Konfluentální láska. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Konfluentn%C3%AD_l%C3%A1ska
23
rovnosti tohoto druhu je v daném vztahu dosaženo, tím více se blíží prototypu čistého vztahu.63 V romantické lásce byl muž vykreslován jako chladný a nedostupný, a tím vlastně maskoval svou emoční závislost. Spolu plynoucí láska ovšem takovéto vlastnosti rozptyluje a tím přiznává něco, co nebylo do té doby vnímáno jako možný problém, tedy mužskou emoční zranitelnost. Spolu plynoucí láska činí poprvé ars erotica64 jádrem partnerského vztahu a schopnost poskytnout si vzájemné sexuální uspokojení se v ní stává rozhodujícím prvkem pro to, zda vztah zůstane zachován, anebo se rozpadne. Kultivace sexuálních dovedností, schopnosti poskytovat a zažívat sexuální uspokojení, a to pro obě pohlaví, začíná být reflexivně organizováno prostřednictvím mnoha zdrojů informací o sexu, poradenství a výcviku.65 Giddens zároveň zmiňuje, že spolu plynoucí láska není nutně monogamní ve smyslu sexuální exkluzivity. Ta zde hraje pouze takovou roli, nakolik ji oba partneři ve vzájemné shodě považují za žádoucí nebo podstatnou. 1.3.2. Rodina, manželství a osobní život Proměna intimity a lásky je úzce spjata také s vývojem osobního života. Proměna lásky a intimního vnímání vztahů se promítla do rodiny, kterou se právě tato kapitola zabývá. O vytvoření rodiny se snaží také seznamovací reality TV, které jsou předmětem zkoumání této práce. Podkapitola se zaměřuje na přeměny, které v rodinném životě a přístupu k němu nastaly, ale také moderními fenomény rodiny, jako je například vysoká rozvodovost či fenomén „chybějícího otce“. Pro pochopní je důležité si nejdříve vymezit několik základních pojmů. Rodina představuje skupinu osob přímo spjatých příbuzenskými vztahy, jejíž dospělí členové jsou odpovědni za výchovu dětí.66
63
GIDDENS, Anthony. Proměna intimity: sexualita, láska a erotika v moderních společnostech. Vyd. 1. Překlad Ivo Možný. Praha: Portál, 2012, 72 s. ISBN 978-802-6201-755. 64
Termín, který používá Michel Foucault v knize Dějiny sexuality (1978) a v překladu to znamená umění milovat. Jedná se o východní vnímání sexu jako umění, nikoliv podle západního laboratorního a statistického přístupu k němu. 65
GIDDENS, Anthony. Proměna intimity: sexualita, láska a erotika v moderních společnostech. Vyd. 1. Překlad Ivo Možný. Praha: Portál, 2012, 73 s. ISBN 978-802-6201-755. 66
GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 156 s. ISBN 80-720-3124-4.
24
Sociologický slovník vymezuje rodinu jako původní a nejdůležitější společenskou skupinu a instituci, která je základním článkem sociální struktury i základní ekonomickou jednotkou, a jejímiž hlavními funkcemi jsou reprodukce lidského biologického druhu a výchova, respektive socializace potomstva, ale i přenos kulturních vzorů a zachování kontinuity kulturního vývoje.67 Příbuzenství je vztah mezi jedinci, jenž vzniká buďto sňatkem, anebo pokrevními vazbami v otcovské či mateřské linii. Manželství můžeme definovat jako sociálně akceptovaný a posvěcený sexuální svazek mezi dvěma dospělými jedinci. Sňatkem dvou jedinců se stávají příbuznými nejen oni sami, ale i jejich rodiče a další pokrevní příbuzní každého z nich. Jedná se o sociální instituci, jejímž obsahem je kulturně akceptovaný typ svazku mezi dvěma či více partnery, u něhož se předpokládá dlouhodobé trvání a který transformuje sociální status partnerů, je výrazem jejich akceptace společenských norem; definuje či implikuje vzájemné nároky partnerů (a jejich příbuzných) na sebe, rodičovské povinnosti a práva k dětem vzešlým z této unie, práva a povinnosti těchto dětí k rodičům, definuje či implikuje sociální status dětí vzešlých z této unie a vytváří vazby mezi příbuznými partnerů.68 1.3.2.1.
Rodina v průběhu let
Vývoj rodinného života se v průběhu let zásadně měnil. Lawrence Stone69, který se historickou sociologií zabýval, rozlišil tři fáze, které v Evropě proběhly od 16. do 19. století. V první fázi převládaly nukleární rodiny70 žijící v malých domácnostech, ale současně udržující úzké vztahy s komunitou a širší rodinou. Rodina nebyla založena na citových vztazích a poutech. Pohlavní život byl považován spíše za nutnost ke zplození dětí než za potěšení. 67
PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. (2.svazek), s. 940. 68
MALINA, Jaroslav. Antropologický slovník, aneb, Co by mohl o člověku vědět každý člověk: (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění). Brno: Akademické nakladatelství CERM, c2009, 2372 s. ISBN 978-80-7204-560-0. Dostupné online: http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/pdf/antropologicky_slovnik.pdf 69
Stone (1977) in GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 157-158 s. ISBN 80-720-3124-4. 70
Blízká rodina. Pouze rodiče a jejich děti
25
Právo na volbu partnera bylo podřízeno rodičům. Rodina neměla dlouhého trvání, protože končila smrtí rodiče nebo odchodem dětí. Druhá fáze se odehrávala především v aristokratických kruzích, ale její myšlenky se postupně přenesly do celé společnosti. Nukleární rodina se odlišila od vztahu k ostatním příbuzným, začal se více klást důraz na mateřskou a rodičovskou lásku. Ve třetí fázi se postupně vyvíjel současný styl života, který známe v současnosti. Rodina je spjatá úzkými citovými vazbami, těší se většímu soukromí a soustřeďuje se na výchovu dětí. Na vzestupu je také citový individualismus, díky kterému se vytváření manželských vztahů zakládá na osobní volbě, jež vychází z romantické lásky nebo sexuální přitažlivosti.71 Podle Williama J. Gooda se dá vývoj rodin a jejich fungování v 19. století shrnout do několika trendů, které ovlivnily jejich vývoj až do moderní podoby. Uvádí následující trendy: 1. Pokles významu rozšířených rodin a jiných příbuzenských skupin. 2. Všeobecná tendence ke svobodné volbě manželského partnera. 3. Více se uznává právo žen na rozhodování jak ve věci samotného sňatku, tak v rodinných záležitostech. 4. Ubývá příbuzenských sňatků. 5. Ve společnostech, které byly tradičně velmi restriktivní, se prosazuje větší míra sexuální svobody. 6. Všeobecně se také rozšiřují práva dítěte.72 1.3.2.2.
Moderní rodina
V moderním světě se institut rodiny proměňuje. Giddens73 popisuje moderní západní rodinu pomocí následujících vlastností: 1. Ze zákona je monogamní. Vzhledem k vysoké rozvodovosti lze však považovat současnou situaci spíše za sériovou monogamii. Jedinec může vystřídat více manželských partnerů, ale nesmějí se překrývat. To se týká ale pouze manželských partnerů, z čehož plyne velké procento osob s mimomanželským vztahem.
71
Stone (1977) in GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 157-158 s. ISBN 80-720-3124-4. 72
Good (1963) in GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 159 s. ISBN 80720-3124-4. 73
GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 160 s. ISBN 80-720-3124-4.
26
2. Manželství vychází z představy romantické lásky, dominuje citový individualismus. Citová přitažlivost je považována za základ výběru partnera. Romantická láska je naturalizována, takže jí nechápeme jako produkt moderní společnosti, ale jako něco přirozeného. 3. Rodina je obvykle patrilineární a neolokální. To znamená, že děti dostávají jméno po otci a také majetek se dědí spíše v mužské linii. Neolokalitou se chápe přesun novomanželů do nového prostředí, nového místa, nové domácnosti. 4. Rodina má nukleární charakter, typickou domácnost tvoří rodiče a jejich děti. Širší rodina není odstřižena, ale její význam je menší. Moderní rodina má ovšem mnoho variací. Podle manželů Raportových se dnes rodiny ocitají v přechodné fázi mezi společností, v níž existovala jediná platná norma rodinného života, a pluralitním modelem, považujícím různorodost norem za legitimní, ba dokonce žádoucí.74 Raportovi zde nastiňují několik typů variací moderní rodiny, které v moderní společnosti jsou. Prvním je organizace rodin, které se týkají rozdělení domácích povinností rodiny mezi jednotlivé členy ve vztahu k sociálnímu prostředí. Příkladem je například kontrast mezi tradiční rodinou, kde je otec živitel a žena hospodyně, se situací obou pracujících rodičů či osamělého rodiče. Kulturní rozmanitost se projevuje v rodinných hodnotách a názorech. Stále existují třídní variace rodin, rozdíly mezi chudými a bohatými se stále projevují ve struktuře rodin. Další okolností je životní dráha jedince, tedy jestli pochází z úplné či rozpadlé rodiny. Jestli se jedná o jeho první nebo další manželství, či zda má nějaké závazky z minulosti. 1.3.2.3.
Rozvodovost, nová manželství a role nevlastních rodičů
Rozvodovost je fenoménem moderní společnosti. Tato skutečnost se projevuje i v samotné reality TV, kde vznikají pořady založené právě na rozvedených párech. V pořadu Hledá se táta a máma se vybírají kandidáti především mezi rozvedenými osobami. Po řadu století bylo manželství na Západě považováno za prakticky nezrušitelné a rozvod byl povolen jen ve výjimečných případech. Dlouhou dobu existoval prakticky ve
74
Rapoport a Rapoportová in GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 160 s. ISBN 80-720-3124-4.
27
všech zemích rozvod pouze na základě žaloby.75 První rozvody bez výroku o vině, tj. po vzájemné dohodě, se objevily v právním řádu několika zemí teprve v polovině 60. let.76 Od té doby se úroveň rozvodovosti významně navyšovala. V současné době se dokonce čísla dostala na takovou úroveň, že 50 procent všech manželství končí rozvodem (Graf 2).
Graf 277
Diane Vaughanová78 se pokusila zmapovat celý průběh odpoutání, tedy přechodu od společného k oddělenému životu. V mnoha případech podle ní předcházela fyzickému rozchodu sociální separace, což znamená, že si alespoň jeden z partnerů vytvořil nový životní styl, našel nové zájmy a nové přátele v prostředí, do kterého ten druhý nepatří. Partneři se podle Vaughanové často začnou vzdalovat, aniž by měli v úmyslu se rozejít. Iniciátor, tedy ten méně spokojený ve vztahu, si vytvoří vlastní teritorium nezávisle na tom, co provádějí spolu. Zprvu se třeba pokouší neúspěšně přeměnit partnera, nebo ovlivnit jeho chování. Iniciátoři také více přemýšlí o možném rozdělení. Řeší, jaké následky to bude mít na rodinu, známé, přátele a podobně. Většina rozvedených dospěje k rozhodnutí, že odpovědnost za vlastní štěstí má přednost před závazkem k partnerovi.
75
Aby se jeden z partnerů mohl rozvést, musel toho druhého žalovat (kruté zacházení, nevěra)
76
GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 164 s. ISBN 80-720-3124-4.
77
Zdroj: ČSÚ
78
Vaughanová (1986) in GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 166 s. ISBN 80-720-3124-4.
28
Dopad rozvodu na psychiku a případný vývoj dítěte závisí na mnoha faktorech: na jejich věku, na intenzitě předchozího konfliktu mezi rodiči, zda mají sourozence, prarodiče a další příbuzné. V dalším období je ovlivňuje to, jestli se nadále stýkají s oběma rodiči. Výzkumy dokládají, že děti po rozvodu skutečně často emocionálně strádají. Příkladem může být srovnávací analýza, ve které Martin Richards zjišťuje, že děti z rozvedených rodin mají statisticky nižší sebevědomí a horší školní výsledky, v dospělosti častěji střídají zaměstnání a je vyšší pravděpodobnost, že i jejich vlastní manželství skončí rozvodem.79 Nejedná se podle něj o významné rozdíly oproti zbytku populace, ale tyto výsledy jsou dlouhodobě pozorovatelné a o lecčems vypovídají.
Graf 380
Po rozvodu vznikají zákonitě domácnosti vedené jedním rodičem. Vzhledem k navyšujícímu se počtu rozvedených párů jich stále přibývá. Tyto domácnosti se skládají povětšinou z matky a jejich dětí, které jsou stále z téměř 90% procent (Graf 3) přidělovány matce.
79
Richards (1995) in GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 168 s. ISBN 80-720-3124-4. 80
http://nd05.jxs.cz/985/914/3e3e8918f7_78673171_o2.jpg
29
Domácnosti vedené osamělým rodičem v průměru patří k nejchudším skupinám současné společnosti. Někteří osamělí rodiče se ještě i dnes musejí potýkat nejen s ekonomickými problémy, ale i s předsudky okolí, i když už se obvykle nemluví o „opuštěných ženách“ či „rozvrácených rodinách“.81 Kategorie osamělých rodičů je vnitřně diferencována. Více než polovina ovdovělých matek například žije ve vlastním bytě nebo domě, zatímco naprostá většina svobodných matek v bytě nájemním. Většina lidí se do situace osamělého rodiče dostává nedobrovolně, ale jsou i výjimky, tedy ženy, které se stávají svobodnými matkami z vlastního přesvědčení. Tyto ženy mají obvykle dostatek prostředků k tomu, aby se mohly o dítě starat. Téma chybějících otců bylo ve světě velice aktuální již v období od 30. do 70. let minulého století. Tenkrát otce oddělila od rodiny druhá světová válka. Děti tak byly vychovávány bez otce, který se i po návratu z válek zdržoval především v práci a jejich výchova byla závislá především na matce. Nástupem větší rozvodovosti dostalo slovo zcela jiný význam. S větším nárůstem rozvodovosti přichází otázka, jestli není vyšší počet dětí vyrůstajících bez otce příčinou širšího spektra sociálních problémů. David Blankenhorn v knize Fatherless America tvrdí, že společnostem s vysokým počtem rozvodů hrozí nejen nedostatek otců, ale i ztráta otcovské role jako takové. To má zhoubné sociální důsledky, protože mnohé děti dnes vyrůstají bez otcovské autority, k níž by se mohli v případě potřeby obrátit.82 Naopak výzkumy prováděné ve Švédsku nepotvrzují přítomnost sociálních problémů, které by souvisely s chybějícím otcem. Naskýtá se tedy vysvětlení, že důvodem narůstajících sociálních problémů ve společnosti není rozpad rodiny, ale spíše chudoba. Ve Švédsku zaručují sociální dávky, že ani matka samoživitelka nesklouzne do bídy.83 Nově vznikající manželství již jednou rozvedených lidí se dají rozdělit na dva typy. Na ty, kde se nový člen rodiny zapojí do rodiny, kde jsou stále děti, a stává se tak 81
GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 168 s. ISBN 80-720-3124-4.
82
GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 169 s. ISBN 80-720-3124-4.
83
Home sweet home.(national family policies and single parenthood). The Economist. London: Economist Newspaper Ltd., 1995. Dostupné z: http://www.highbeam.com/doc/1G1-17383655.html
30
náhradním rodičem. Druhým případem jsou manželství, kdy jsou děti již odrostlé, takže do nové domácnosti nevstupuje člověk jako náhradní rodič, ale pouze jako partner. Může se to zdát zvláštní, ale statisticky vzato mají největší šanci se oženit či provdat právě ty osoby, které už jedním manželstvím prošly. Přinejmenším statisticky jsou ale následná manželství ještě méně úspěšná než první, neboť vykazují vyšší procento rozvodů. To ovšem neznamená, že by byla předem odsouzena k nezdaru.84 V rodinách, kde se objevuje nevlastní rodič, vzniká zároveň specifický vztah nevlastního rodiče s nevlastním dítětem. Podle Giddense se v těchto rodinách často objevují problémy. Za prvé proto, že děti mají často také vlastního rodiče, který s nimi sice nežije, ale může na ně mít velký vliv. Za druhé proto, že spolupráce mezi rozvedenými partnery často skřípe, zvlášť když jeden nebo oba uzavřou nový sňatek. Třetí příčina spočívá v tom, že děti z různých rodin mají často různé návyky a představy o správném chování, což zvyšuje pravděpodobnost střetů. Kapitola se snaží uchopit koncept lásky a ukázat na něm proměnu společnosti. S proměnou vnímání lásky se proměňuje i rozvoj rodiny a manželství. Zkoumané reality show se zaměřují především na vytvoření rodiny, nebo doplnění stávající rodiny o nového člena. Pomocí této kapitoly se v praktické části pokusím odpovědět na to, jestli farmář skutečně hledá ženu, a jestli je správné, aby do hledání partnera byla zapojena matka, jako je tomu v pořadu Mami, ožeň mě.
1.4.Bardská televize Televize má v současné společnosti funkci sociálního rituálu. Lidé si plánují rozvrh podle televizního vysílání, jsou zvyklí na dané vysílací časy a zároveň se pro ně televize často stává prostředníkem, přes kterého komunikují s okolním světem. Tato kapitola se zaměří především na vnímání televize jako kulturního barda. Televize představuje bardskou funkci pro celou kulturu, ale i pro všechny lidi, kteří v ní žijí. Termínem bard či bardská televize (bardic television) odkazují Fiske a Hartley v knize Reading Television (2003) na roli Keltského barda. Ten měl za úkol být
84
GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 171 s. ISBN 80-720-3124-4.
31
prostředníkem mezi vládci na jedné straně a společností jako celkem na druhé straně. V tomto způsobu má televize důležitou funkci v chápání sociálních změn a problémů.85 Oni ve své knize představují 6 vlastností, které spojuje bardy a televizi. Prvním je jejich funkce jazykového prostředníka. Tradiční bard přepisoval naše každodenní vnímání do veršů. Musíme pochopit, že televize překládá naše každodenní vnímání do podobně specializovaného, ale méně formálního, jazykového systému.86 Druhou vlastností je struktura zpráv, které se k nám dostávají. Ta je totiž uzpůsobena k potřebám posluchačů, tedy pro uši a oči těch, kdo je vstřebávají. Není zde vnímána individualita autora, který by chápal výtvor jako svůj. Jedinou skutečnou „autoritou“ je pro bardské a televizní zprávy publikum, jejichž jazyk používají.87 Jako třetí vlastnost uvádějí Hartley a Fiske fakt, že bardský prostředník je centrem své vlastní kultury. Televize je jedna z nejcentralizovanějších institucí v moderní společnosti. To není důsledkem pouze reklamního monopolu nebo vládní kontroly, ale také kulturní potřeby. Díky své centralizaci promlouvá ke všem členům jinak velmi rozdělené společnosti. Za čtvrté je bardský hlas mluvený, nikoliv psaný. To nabízí v kultuře, která jinak klade ohromný důraz na abstraktní kódy psaného projevu, spojující a doplňující diskurz.88 Jako pátou vlastnost uvádějí Fiske a Hartley fakt, že bardská role je normálně považována za pozitivní a dynamickou. Do centrální pozice to přitahuje jednak obecenstvo, ale také realitu. Tento pozitivní jev se snaží zformulovat do termínu znovuzískání nebo znovuvtažení (claw back). Bardský prostředník se snaží stále znovuzískávat pozornost subjektu jeho zpráv, chápejme obecenstva. Za šesté je bardská funkce náležitě spojena s mýty. Ty jsou vybrány a spojeny do celku, který nazýváme mytologie. Jelikož mytologie fungují na úrovni skrytých náznaků
85
Mass media effect glossary. In: Encyclo [online]. 2007 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.encyclo.co.uk/2013/local/20164 86
FISKE, John a John HARTLEY. Reading television. reprint ed. London: Routledge, 2003. 86 s. ISBN 978-041-5291-385. 87
FISKE, John a John HARTLEY. Reading television. reprint ed. London: Routledge, 2003. 87 s. ISBN 978-041-5291-385. 88
FISKE, John a John HARTLEY. Reading television. reprint ed. London: Routledge, 2003. 87 s. ISBN 978-041-5291-385.
32
a konotací, nemusí být divákem ani vědomě vstřebány, aby mu mohly být úspěšně komunikovány. Z těchto vlastností vyvozují Hartley a Fiske, že funkce prováděné televizním médiem ve své bardské roli mohou být shrnuty následovně: 1. Artikulovat (articulate) společnosti hlavní linie zaběhnutého kulturního konsenzu o povaze reality. 2. Implikovat (implicate) jednotlivé členy kultury do jejího dominantního hodnotového systému. 3. Oslavovat (celebrate), vysvětlovat, interpretovat a ospravedlňovat chování jednotlivých kulturních reprezentantů. 4. Zajistit (assure) kultuře její adekvátní postavení ve společnosti potvrzováním jejích mytologií a ideologií. 5. Naopak ukázat (expose) každý praktický nedostatek kulturního významu jako takového, který může vzniknout změnou podmínek ve světě nebo přeorientováním na novou ideologii. 6. Přesvědčit (convince) publikum, že jejich status a identita jako jednotlivců je zaručena kulturou jako celkem. 7. Tím pádem také přenést (transmit) smysl kulturního členství.89
Bardský prostředník je často veden k tomu, že ukazuje pouze centrální zájmy kultury, s omezenými a často zprofanovanými odkazy na ideologie, názory a smýšlení. A jelikož jednou ze základních charakteristik západní kultury je třídně rozdělená společnost, televize nabízí a prezentuje především ideologii dominantní třídy.90 Bardská funkce televizního média se však podle Fiske a Hartley dá chápat také z antropologického hlediska, kde se nazývá rituální zhmotnění. V praxi to znamená, že abstraktní myšlenky, jako třeba dobro či zlo, se zde zhmotňují do podoby vnějšího světa. V tomto případě bychom mohli chápat dobro jako bílou barvu a zlo jako černou. V přenesenějším významu to ale může znamenat, že televize může jako zlo
89
FISKE, John a John HARTLEY. Reading television. reprint ed. London: Routledge, 2003. 8990 s. ISBN 978-041-5291-385. 90
FISKE, John a John HARTLEY. Reading television. reprint ed. London: Routledge, 2003. 90 s. ISBN 978-041-5291-385.
33
představovat například Romy, zatímco majoritní společnost ukazovat jako to velké dobro.
2. Praktická část Práce se snaží odhalit pravou podstatu seznamovacích reality show. Pomocí rozhovorů s účastníky a tvůrci se pokouší zjistit, jestli je TV Dating skutečně možná forma seznamování a zdali k tomu tak přistupují všichni účastníci natáčení. Praktická část se nejprve snaží vymezit zkoumané pořady. Dále se snaží na základě rozhovorů s účastníky zjistit jejich motivace a vnímání pořadu. Pomocí čerpání z rozhovorů s producenty se pokouší o konfrontaci pohledů na pořady a zjištění, jestli může být seznamovací reality show skutečným hledáním lásky.
2.1.Vymezení zkoumaných pořadů Bakalářská práce zkoumá pořady TV seznamovacích reality show (TV Dating Shows), které se vysílaly v českém a slovenském televizním prostředí. Pořady se dají rozdělit typově na ty, které se odehrávají v umělém prostředí, jako jsou v českém prostředí například Balírna, Rande nebo Vem si mě, a ty, které jsou v přirozeném prostředí účastníků. Sem se řadí například Farmář hledá ženu, Hledá se táta a máma nebo Mami, ožeň mě. Pro potřeby práce jsem se rozhodnul pracovat s druhým typem pořadů, tedy s již zmiňovanými pořady, které si zakládají na přirozeném prostředí pro účastníky. Jedná se o zábavné pořady, které mají za cíl seznámit nezadané osoby a stát se tak prostředníkem milostných vztahů. Pořad Farmář hledá ženu, vysílaný v Česku na FTV Prima, „nabízí jedinečnou příležitost sledovat navazování vztahů několika žen a mužů v reálných kulisách života, uprostřed přírody a tvrdé práce, v domácím prostředí – na farmě91“. Skupina farmářů zde postupně eliminuje své nápadnice, až zbyde jedna, se kterou by měl každý farmář navázat milostný vztah. Poté jsou od sebe oba „zamilovaní“ odloučeni a jejich vztah
91
Prima family hledá farmářům partnery IN: IPrima [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.iprima.cz/farmarhledazenu/prima-family-hleda-farmarum-partnery
34
prochází testem. Pořad je obdobou zahraničního pořadu Farmer Wants a Wife, který byl vyvinut mezinárodní distribuční firmou Fremantle Media.92 Druhý pořad s názvem Hledá se máma a táta zachycuje trojici účastníků, kteří hledají partnera a náhradního rodiče pro své děti. Pořad je vysílán také na stanici FTV Prima a v Česku se s obměnami doposud vysílaly 3 série. Každý z hledajících rodičů má kolem sebe velkou skupinu nápadníků a nápadnic, které postupně eliminují až k poslednímu účastníkovi, se kterým by měli spojit svou budoucnost. Pořad pochází z distribuční skupiny Real TV93, která pořad převzala ze severských zemí. Show byla v Čechách poprvé odvysílána v roce 2008. Třetí pořad, který spadá do tematického výběru této práce, je show Mami, ožeň mě. Jedná se o pořad, kdy pomáhají „starostlivé maminky najít dokonalou partnerku pro své už dávno dospělé, ale stále nezadané syny“. Účastníci soutěže jsou nastěhováni domů k soutěžícím, kteří často ještě žijí s rodiči. Pořad je doprovázen štiplavým a satirickým komentářem, který často umocňuje směšnost situací. Pořad je franchisovým formátem pořadu Who Wants to Marry My Son tvůrčí skupiny Eyeworks94. V Česku je vysílán pořad na FTV Prima a je vytvořena mezinárodní verze ve spolupráci se slovenskou televizí Joj. Žánrově se pořady pohybují na hranici mezi docu-soap a reality TV. Pořady v českém provedení mají poměrně jednotný styl, který se v průběhu let vyprofiloval. Tvůrci se zde snaží klást velký důraz na romantiku a skutečný „princeznovský milostný příběh“.
2.2.Zvolená metodologie Tato práce sestává z analýzy polo-strukturovaných rozhovorů s lidmi, kteří se přímo účastnili nebo jinak podíleli na natáčení mnou vybraných seznamovacích reality show. Vzorek zahrnuje osm lidí ‒ pět z nich jsou účastníci těchto pořadů, jejichž výpověď je doplněna rozhovory s třemi tvůrci televizních reality show.
92
The Farmer Wants a Wife IN: The Fremantle Media [online]. 2010 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.fremantlemedia.com/Production/Our_Brands/The_Farmer_Wants_a_Wife.aspx 93
Hledá se táta. Real TV [online]. 2008 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.realtv.cz/projekty_detail.php?ID=24 94
Who Wants To Marry My Son. In: EyeWorks.tv [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.eyeworks.tv/catalogue/catalogue_item/t/who_wants_to_marry_my_son
35
Při výběru účastníků jsem se snažil především zahrnout všechny zmiňované pořady. Dále jsem se pokoušel o výběr typově rozdílných lidí. Z některých prací vyplývá, že účastníci reality show jsou programově vybíráni, často za účasti psychologů s cílem vytipovat účastníky podle předem daných stereotypů. Show by podle výpovědí některých tvůrců měla vždy obsahovat dané typy charakterů, aby zde byly postavy „od drsňáka, přes hezouna, po maminkovský typ či naivní princeznu.“95 Mezi tvůrci jsem vybíral pracovníky na vyšších pozicích. Mám ve výběru dva producenty pořadu. Pro lepší pochopení jsem čerpal ze 3 internetových rozhovorů, které svým obsahem splňovali mnou zkoumané podmínky. Při některých případech jsem pro potvrzení argumentace respondentů výzkumu čerpal také z jiných zdrojů (odborná literatura, internetové rozhovory apod.), kde jsem se snažil především odhalit pravdivost výpovědí respondentů. Názory účastníků pořadů jsem čerpal také z bulvárních článků, které sice nemusí být stoprocentně spolehlivým zdrojem, ale mohou nabízet alespoň témata ke zkoumání Výpovědi účastníků pořadů jsem se poté pokusil konfrontovat s tvůrci pořadu. U nich jsem se zaměřil především na témata, která byla zmiňovaná v rozhovorech s účastníky. Dále také na podmínky formátu pořadů, jejich úspěšnost a vnímání. Zvolený kvalitativní způsob dotazování umožnil respondentům ponechat prostor pro vlastní formulaci pocitů, názorů a odpovědí. Výhodou polo-strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami, kde respondenti neměli možnost vybrat z možností, ale museli odpovědi formulovat sami, bylo postupné rozšíření okruhu výzkumných otázek či možnost je v průběhu rozhovoru modifikovat a tak se přiblížit k pravé podstatě otázky.
2.3.Analýza rozhovorů s účastníky Jak bylo již dříve zmíněno, pro analýzu motivací účastníků seznamovacích reality show jsem zvolil kvalitativní metodu polo-strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Struktura rozhovoru zahrnovala několik základních témat, na která se nabalovalo několik rozvíjejících podotázek. Tematicky pokrývaly otázky tyto oblasti: 1. Motivace 95
BUCHTOVÁ FIDLEROVÁ, Tereza. Televizní žánr reality TV z pohledu jeho tvůrců/tvůrkyň. Praha, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze.
36
k účasti v pořadu; 2. Castingový výběr a komunikace s produkcí; 3. Natáčecí den; 4. Rodina, láska a milostný život; 5. Reflexe působení v pořadu; 6. Dopad účinkování v pořadu na život respondenta.96 Vzhledem k vytíženosti respondentů a celkově k poměrně značné neochotě ke komunikaci a podezřívavosti se rozhovory neuskutečnily osobně. Tři rozhovory byly vedeny telefonicky, další dva prostřednictvím mailu. Všechny rozhovory však byly založeny na intenzivní komunikaci, nikoliv samotném odeslání otázek a následném přijetí odpovědí. Odpovědi byly posléze doplněny dalšími otázkami, čímž jsem se snažil docílit především přesnosti v odpovědích a doplnění výpovědní hodnoty rozhovorů. Při výběru respondentů jsem chtěl obsáhnout především všechny zkoumané pořady. To se vzhledem k velké neochotě účastníků některých pořadů ne zcela podařilo. Zejména účastníci pořadu Mami, ožeň mě jsou takřka nedohledatelní a také velice neochotní. Jejich vnímání svého působení v pořadu je často negativní, takže nejsou ochotni se podílet na rozhovorech, které jsou vedeny na dané téma. Podobným příkladem je i pořad Hledá se táta a máma, kde je sice část, která je ochotna se zúčastnit rozhovoru, ale zase byla součástí pořadu pouze 1 natáčecí den. Silné osobnosti těchto pořadů nechtějí komunikovat s odkazem na produkci a vyznění pořadu. Poznatky získané z rozhovorů jsou doplněny citacemi z jednotlivých rozhovorů. To umožňuje jednak ověření mé interpretace výsledků, ale také nabízí čtenáři možnost vlastního pochopení rozhovorů a následnou interpretaci výsledků. Citace jsou vzhledem k většímu počtu v textu zvýrazněny kurzívou a jsou vždy označeny číslem R1 až R5 s doplněným jménem respondenta. Citace doplňkových rozhovorů s producenty jsou označeny písmeny P1 a P2. Při kódování dat jsem vycházel převážně z předem zvolených témat, ale zaměřil jsem se také na nové prvky, které jsem v průběhu rozhovorů objevil, nebo na které jsem narazil během rozhovorů s producenty. Výpovědi respondentů jsem nejprve zkoumal jednotlivě, teprve poté jsem se snažil najít paralely a opakující se motivy napříč rozhovory.
96
Příloha č. 2, Ukázka dotazníku, který sloužil k lepší orientaci při rozhovoru
37
2.3.1. Motivace k účasti soutěžících Jedna z nejdůležitějších částí výzkumu se zabývá otázkou motivace. Ta je spojena především s motivací účastníků seznamovacích reality show k přihlášení do soutěže. Otázka motivace je ovšem celkově úzce spjata s castingovým výběrem. Zabývat se zde budu tedy i pohledem produkce na výběr účastníků. 2.3.1.1.
Seznámení
Základní myšlenka práce se dá shrnout v podtitulu práce, tedy v otázce, zdali jsou televizní seznamovací reality show o hledání lásky či zábavy. V pohledu na účastníky televizních soutěží je velice důležité zabývat se jejich motivací k účasti v pořadech. Nedá se najít jeden zcela jednotící prvek, ale několik společných faktorů, které respondenti uváděli. Silným spojujícím článkem motivace respondentů je skutečně hledání životního partnera. Respondenti shodně uváděli, že jedním z faktorů pro přihlášku bylo rozhodně seznámení: „Chtěl jsem najít panenku a s ní budovat a rozvíjet farmu, byl jsem osloven produkcí, která tento pořad připravuje, a dohodli jsme se.“ (R5 - Pavel) Tři z respondentů uvedli, že je poznání potencionálních partnerů lákalo a proto se přihlásili. Ale pouze dva z nich to uvedli jako hlavní důvod jejich účasti v pořadu. Důležité je ovšem i to, že respondenti alespoň chvilku přemýšleli nad tím, že by pořad mohl fungovat jako seznamovací kanál. „Těšila jsem se na nové možné přátelské vztahy, nepochybovala jsem, že si budeme s Michalem rozumět, ale že bych si hlavu prolévala romantickými představami o velké lásce až za hrob, to fakt ne. Možná na pár vteřin z počátku mi prolítlo hlavou něco jako: ‚holka, nikdy nevíš, co kdyby.‘“ (R3 – Renata) Více než samotné partnerství ve smyslu životních partnerů nebo lásky, bylo v rozhovorech akcentováno především kamarádství. Respondenti byli při přihlašování do soutěže povětšinou skeptičtí. Chápali, že můžou najít partnera, ale nijak se na to neupínali. Speciálním případem, který se zcela vyhýbal ostatním respondentům, byl respondent číslo 1. Jan. Ten od začátku rozhovoru tvrdil, že seznamovací reality show nejsou o seznamování, ale pouze o zábavě. Přišel zároveň se zajímavou myšlenkou, 38
proč v těchto pořadech vztahy vznikají, ale často brzy po skončení pořadu také zanikají: „To, že tam vzniknou vztahy, je způsobený tím, že tam pracují lidi 24 hodin denně a 7 dní v týdnu opravdu našlapaný na jednom místě. Protože třeba zvukař přijde v půl 7 ráno a nandá nám porty. Zvuk tak mají už od rána po celý den až do půlnoci. Byly i dny, kdy jsem šel spát ve 4 ráno. To je z toho potom člověk tak zblblej, že z toho ten vztah klidně může vzniknout.“ (R1 – Jan) Seznámení se ovšem snaží zdůraznit především tvůrci pořadu. Podle jednoho z producentů je opravdový zájem o nalezení lásky tím hlavním faktorem při výběru do pořadu. „My se při výběru zaměřujeme především na to, aby ten člověk chtěl skutečně najít partnera. Nechceme tady lidi, co se chtějí zviditelnit, ale chceme skutečně do určité míry fungovat jako seznamka.“ (P1 – Jakub). Stejně se vyjadřují producenti. Ve svém resumé 4 sérií pořadu zmiňují jako jednu ze základních charakteristik pořadu „důvěryhodnost – lidé, kteří skutečně hledají lásku.“97 2.3.1.2.
Peníze
Jedním z mých předpokládaných hlavních motivů lidí pro účast v pořadech byla jednoznačně otázka peněz. Ať už z mého pohledu, nebo z pohledu internetových diskuzí často vyplývá, že peníze jsou vnímány jako základní motivační prvek k účasti v pořadu. Motivace se zde dá rozdělit na dvě fáze. Tu první, která je v úrovni očekávání, tedy jestli člověka motivuje vidina peněz, které mu ovšem nikdo nepřislíbil. Jedná se tedy spíše o pohnutku, která ovlivňuje chování jedince. Zde se shodují respondenti poměrně jednoznačně na tom, že při prvotním přemýšlení o účasti v pořadu je otázka peněz napadla a poměrně vážně se jí zabývali. „Peníze, ty jsou tady také potřeba. Nejsem jak nějaký zemědělec, který bere dotace na pole, pastviny. Já nedostávám nic! Jaké bylo moje zděšení, když jsem se dozvěděl, že za to nic není, že je to bráno jako seznamka.“ (R2 – Standa) To také potvrzuje pohled účastníka jako průměrného diváka. Respondent číslo 2 se zúčastnil druhé řady pořadu Farmář hledá ženu, tedy věděl, čeho se pořad týká a jak probíhá. I přesto byl překvapen z faktu, že je celý pořad natáčen za nulový honorář, kdy dle slov produkce: „Nikdo nedostal za natáčení ani korunu. Mám tady k tomu papíry.“ (P1 – Jakub).
97
Příloha 1
39
Tu druhou fázi bych bral jako chování účastníků, kterým jsou peníze přislíbené. Dva z účastníků pořadu připustili, že dostali za natáčení honorář. Jeden z respondentů připustil, že honorář dostal, ale nebylo mu předem nic slíbeno. „Já osobně jsem o tom předem nevěděla. Předpokládala jsem, že nějaký peníz za to asi dostaneme, protože jsme měli docela výlohy s cestováním a tak.“ (R3 – Renáta). Další respondent, který prošel hned třemi seznamovacími reality show, připustil, že peníze mu byly slíbeny před natáčením. Sám sice nepřipouští, že by se do pořadu hlásil z finančních důvodů, ale říká, že dívky, které se k němu přihlásily, šly do soutěže především kvůli vidině peněz. „Já byl u toho, když jí produkce slíbila, že jí zaplatí stejně jako Lence 54 tisíc. Ona mu narovinu řekla, že mu tam zahraje, co bude chtít, ale v okamžiku, kdy jí pustí v televizi, tak přijde o svou hlavní práci.“ (R1 – Jan). Pokusil jsem se ověřit tuto informaci jednak u produkce, která pořad připravuje, tedy s lidmi, které měl respondent na mysli. Ti tuto informaci rázně popřeli s tím, že soutěžící skutečně žádné peníze nedostali a ani jim žádné nebyly přislíbeny. Informaci jsem se pokusil potvrdit i u dalších soutěžících. Jejich postoj k výzkumu byl však odmítavý, takže se práce může opírat pouze o další respondenty. Žádný jiný účastník kromě Jana podobný slib nepotvrdil. Vyplacení honoráře potvrdil respondent číslo 1. také u dalšího pořadu, kterého se zúčastnil. Ve slovenské obdobě českého pořadu Farmář hledá ženu prý bylo předem dohodnuto, že účastníci dostanou peníze. „Na Slovensku platí každému účastníkovi 2 tisíce euro a celý to podporujou alkoholem.“ (R1 – Jan). Informaci potvrdila i producentka pořadu, podle které je po zkušenostech z předchozích pořadů často těžké dostat lidi do účasti v těchto pořadech. Peníze jsou podle ní přitom nejlepší motivací. „Áno, dosť peňazí. Mení to ich životnú situáciu na niekoľko mesiacov. Sú to veľmi slušné peniaze na úrovni členov štábu. Nie je to almužna.“98 2.3.1.3.
Životní zkušenost / Sebeprezentace
Respondenti nezávisle na sobě vždy zmínili alespoň částečně možnost působení v reality show jako zajímavou životní zkušenost. V každém rozhovoru zaznělo, že se jedná o „něco nového“ a že respondenty lákala možnost seznámení s novými lidmi. „No já jsem se přihlásil, protože mám rád všechno nový. Jsou to pokaždý nový zážitky. Každý to natáčení bylo nový, dostal jsem se tam, kam bych se normálně nedostal. Užíval 98
Barbora Vallová a Rado Štefanov: Robíme zábavu, nikoho nezhovaďujeme!. In: Panáček v reality show [online]. 2012 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://reality-show.panacek.com/21384barbora-vallova-a-rado-stefanov-robime-zabavu-nikoho-nezhovadujeme.html
40
jsem si to jako činnost. Prostě jako zážitek.“ (R1 – Jan). Kromě nových příležitostí k seznámení se opakoval v rozhovorech jistý důraz na nový zážitek. Již zmiňovaný akcent na „něco nového“ je z rozhovorů poměrně čitelný. Kromě nové životní zkušenosti se dá za tímto projevem číst také možnost zviditelnění. Jeden z respondentů se zúčastnil více seznamovacích reality show, další se nebrání podobným zkušenostem a jeden z respondentů se snaží svůj život propojit s natáčením. „Nabídek jsem poté dostala ještě pár. Některé jsem využila, některé ne. Pravdou je, že se mi už moc nechtělo, ale já neumím říkat ne. Občas mi zavolají z produkce, že potřebují soutěžící do nového pořadu a koukají tak smutně, že je to vidět i po telefonu. Takže pak odmítejte, že jo. Pravdou je, že jsem ale vyhrála spoustu hezkých věcí, takže nakonec jsem nelitovala. A jestli bych něco takového chtěla dělat jako životní poslání? No, mám záchvaty, kdy ano. Ale pak si uvědomím, že to hodně zasahuje do soukromí a to si momentálně buduji nové a ničit bych ho nedovolila. Ráda si zablbnu, tak řádím v rádiu a sním o práci v dabingu - někde, kde bych byla slyšet, ale nebyla vidět. Jsem hodně tvůrčí, takže mě tenhle svět láká, ale také vím, že je k tomu potřeba mít tvrdé lokty a to zrovna není můj styl.“ (R3 – Renáta) Když měli respondenti seřadit jejich možné motivace podle jejich názorů na jejich vážnost, tak byla životní zkušenost či zvědavost na prvním místě. 2.3.1.4.
Pracovní zviditelnění
Jednou z předpokládaných motivací bylo pracovní zviditelnění. Ať už se jedná o jejich primární práci, jako například u účastníků pořadu Farmář hledá ženu jejich farmaření, nebo o možné nalezení nové práce, která by byla spojena s mediální prezentací. Žádný z respondentů přímo nepotvrdil, že by jeho motivem k účasti v televizi bylo nalezení nové práce nebo zviditelnění jeho podnikání. Často však odpovědi kroužily kolem zmiňovaného tématu a sami účinkující přiznali, že jim pořad pomohl z pracovního hlediska „Tou druhou je to, že mam spoustu objednávek na drůbež, na jehňata atd. a můžu dělat to, co mě baví. Je spousta lidi, co mi fandí, a podporujou mě, a za to jim patří můj velký dík.“ (R5 – Pavel). Výzkum nepřinesl jasný výsledek, zdali se možnost pracovního zviditelnění dá považovat za relevantní motivaci. Respondenti ve svých odpovědích však potvrzují, že jim co ve zviditelnění podnikání nebo sebe sama účast v pořadu jednoznačně pomohla. Nepodařilo se však zjistit, jestli se respondenti hlásili do soutěže s tímto úmyslem, nebo nikoliv. 41
2.3.2. Casting Důležitou podmínkou úspěchu při přípravě reality show je jednoznačně kvalitní výběr při castingu. Režiséři a producenti reality TV chtějí do svých pořadu silné osobnosti.99 Režisér reality show Trosečník Tomáš Medek v rozhovoru pro Mediální svět přiznává, že úspěch a neúspěch pořadu stojí na kvalitním castingu: „Další chyba byla v castingu. Nikoho ze soutěžících tím nechci urazit, není to jejich chyba. Ale jako skupina prostě nefungovali. Bohužel jsem do projektu přišel až po castingu i po výběru moderátora, ale je fakt, že když je ze 16 soutěžících téměř 12 managerů, zajištěných lidí, vůle bojovat není tak silná jako dejme tomu u chudého člověka.“100 Výzkum se zabývá castingovým výběrem nejenom z pohledu tvůrců, tedy producentů, kteří pořad připravují, ale také z pohledu účastníků, kteří si sami prošli výběrem do pořadu a vědí, jak s nimi tvůrci komunikovali a na co se především zaměřili při jejich výběru. Tvůrci potvrdili, že úspěch pořadu je založen především na kvalitním výběru účinkujících. „Je to především o lidech. Když tam budou nudný lidi, tak s toho nevytáhneme nic ani střihem, ani ničím podobným.“ (P2 – Jana). Formáty, které jsou součástí výzkumu, spadají do mezinárodních franchisových pořadů, takže i castingový výběr účastníků je zde omezen několika pravidly. Práce se pokouší odpovědět na otázku, zdali může být právě plnění těchto pravidel vliv na fungování pořadu jako seznamovací reality show. 2.3.2.1.
Výběr účastníků a faktory ovlivňující jejich výběr
Tvůrci pořadu stojí u prvotního výběru účastníků. Vybírají lidi, na kterých se snaží pozdější show postavit. Po rozhovorech s tvůrci pořadů a využití článků z veřejně dostupných médií se práce pokouší o vysvětlení běžné rutiny při výběru jednotlivých účastníků.
99
How To Get Cast On A Reality TV Show. In: Cast My Reality [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.castmyreality.com/Article/How-To-Get-Cast-On-A-Reality-TV-Show 100
Trosečník: Rozhovor s režisérem Tomášem Medkem. In: Mediální svět [online]. 2006 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20100425062344/http:/www.medialnisvet.cz/rozhovory/trosecnik-rozhovor-sreziserem-tomasem-medkem-349/
42
„Na začiatku býva televízna výzva, nech sa ľudia prihlásia. Tá môže zarezonovať a priniesť do šou talenty, ale nemusí.“101 Výzva funguje už u prvotního hledání účastníků. Tvůrci potvrzují, že výzva většinou nefunguje a moc lidí se na výzvu neozve. Poté tedy začíná fáze hledání možných účastníků. „V první řadě Farmáře jsme šli prostě na slepo. Objížděli jsme český kraje a hledali lidi, kteří by se do pořadu hodili. Nyní už máme tak vybudovanou základnu účastníků, že už ani nemusíme dělat televizní výzvy.“ (P1 – Jakub). Hledání účastníků tak funguje jednak přímo v terénu, ale také pomocí sociálních sítí. „Kľúč k tomu nie je zložitý, príde na to každý. Sadnete si k stolu kdesi v kancelárii v Bratislave, napojíte sa na siete, tie vás privedú k zdrojom. Potom už je to len chodenie od dverí ku dverám.“102 Samotní účastníci potvrzují, že účast v jejich show nebyla jejich iniciativou, ale že se jednalo především o iniciativu produkce. „Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu. Objevili se tady znenadání. Režisér s producentkou. Já jsem se nikde nehlásil. Údajně mě nahlásil soused, taky zemědělec.“ (R4 – Petr). Z výzkumu zároveň vychází, že si účastníci soutěže nejsou jisti důvodem, proč byli produkcí vybráni. Většinou se respondenti odvolávali na produkci, která by měla znát pravý důvod. Dalším poměrně výrazným důvodem bylo uvědomění vlastních předností. „Já si myslím, že si mě vybrali proto, jelikož předpokládali, že tam budu držet humor, zábavu a takovou tu vyrovnanou hladinu mezi tolika babama, protože v Prostřeno se můj přístup osvědčil a ani Prostřeno nebylo moje první natáčení, takže je asi zlákala zkušenost, že nezmatkuju, umím mluvit a chovám se přirozeně; a když je potřeba, zasáhnu, aby nebyla nuda.“ (R3 – Renáta). Tvůrci potvrdili, že jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru je právě showmenství a jistý exhibicionismus člověka. (P3 - Šárka) Dva z producentů zmínili, že dle jejich názoru hlavním kritériem při výběru účinkujících je jejich skutečný zájem nalézt lásku. „My první, na co se díváme je, jestli ty lidi jdou do pořadu skutečně hledat lásku. Snažíme se zaměřit na tohle a teprve potom zkoumáme další povahové vlastnosti lidí.“ (P2 – Jana). Důležité je si u tohoto faktu uvědomit, že se jedná o producentku pořadu Farmář hledá ženu, který jako jediný ze 101
Rado Štefanov, producent pořadů Farmár hlaďá ženu, Bučkovci či Extrémné rodiny Producent Farmára: Ľudia v reality šou sú svojprávni a plnoletí. In: Kultúra.sme.sk [online]. 2013 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://kultura.sme.sk/c/6693259/producent-farmara-ludia-v-reality-sou-su-svojpravni-aplnoleti.html#ixzz31j4nJQQg 102
Producent Farmára: Ľudia v reality šou sú svojprávni a plnoletí. In: Kultúra.sme.sk [online]. 2013 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://kultura.sme.sk/c/6693259/producent-farmara-ludia-v-realitysou-su-svojpravni-a-plnoleti.html#ixzz31j4nJQQg
43
zkoumaných nevyplácí účinkujícím v pořadu žádné peníze. Lidé, kteří se do reality show přihlásí, tak přicházejí o jednu ze základních motivací, tedy peníze. Jako další z důvodů výběru uvádějí producenti programovou vyváženost. Tedy, že by každý pořad měl obsahovat povahově různé lidi, kteří se budou doplňovat. Nejedná se o typově různé lidi, kteří by spolu byli v kontaktu, ale spíše aby každý příběh nabízel trochu jinou zápletku. „V každý reality show musí být jeden padesátník, prostě starší pán. Musí tam bejt jeden hezoun, musí tam bejt mladej a nadějnej.“ (P1 – Jakub). Zajímavým pojmem ve spojitosti s reality show je „freak“ (zrůda). Rado Štefanov popisuje freak takto: "Freak je ten typ postavy, ktorú keď večer televízie ukážu na obrazovke, tak na druhý deň ľudia v práci či v krčme diskutujú: „videl si včera ten typ, to bola bomba!“ Zaujal ich človek, zvláštnym spôsobom zábavný, smiešny, milý. A je to spontánne, samotní producenti môžu byť zmätení, že čo sa medzi ľuďmi šíri. Freak faktor je dôležitý nástroj v tvorbe reality šou. Všade na svete s ním pracujú, len na Slovensku to, snáď s výnimkou Srdcových záležitostí Jara Bučeka, dlho spalo. Martinka z Turca tú dieru vyplnila a pomenovala trend - každý podobný budúci fenomén na Slovensku budeme porovnávať s ňou. Prelomová bola aj pre nás, odvtedy sa na castingy pozeráme trochu ináč."103 Pojem freak show se ve spojitosti s reality TV používá poměrně dlouho. Při castingovém výběru se jedná především o určitým způsobem zdeformované lidi, a to ať už fyzicky či mentálně. Důležitou součástí výběru je také rozmanitost prostředí. Tu zmínili jednak samotní aktéři pořadu: „Možná proto, že je tady pěkná příroda. Tak aby to neměli všechno na jedno brdo.“ (R4 – Petr), ale také producenti pořadů. „Určitě je důležitý, aby tady byla rozmanitost prostředí. Například teď na konferenci Fremantle Media, kde se probíraly různé mutace pořadů, se zmiňovalo, kde všude se dá natáčet Farmář. No a 3 ze 4 obrázků tam byly z Česka nebo Slovenska.“ (P2 – Jana) 2.3.2.2.
Eliminace soutěžících a pravidla franchisingu
Další částí pořadu je výběr účastníků, který se odehrává před zraky diváků. Z výpovědí producentů zároveň vyplývá, že každý pořad je trochu jiný a řídí se podle 103
Producent Farmára: Ľudia v reality šou sú svojprávni a plnoletí. In: Kultúra.sme.sk [online]. 2013 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://kultura.sme.sk/c/6693259/producent-farmara-ludia-v-realitysou-su-svojpravni-a-plnoleti.html#ixzz31j4nJQQg
44
jiných castingových pravidel. Farmář hledá ženu má přísně daná pravidla výběru, kdy produkce může vybrat pouze úvodních 10 farmářů. Téměř všechny následující castingové výběry, nebo v terminologii pořadů vyřazení, jsou v rukou samotných účastníků. Z desítky farmářů je následně vybrána čtveřice postupující do samotného natáčení pomocí počtu dopisů, které od nápadnic dostanou. Jeden farmář může být doplněn produkcí na základě jejich vlastního výběru. Zajímavostí je, kterých účinkujících se tato volba týkala. V první sérii se jednalo o Petra Bušáka, který byl v hledáčku médií především kvůli své úzké vazbě na matku a rodinu a své nulové sexuální zkušenosti.104 V druhé sérii se jednalo o Jiřího Čočka, což je farmář s malými finančními prostředky a žádnými sexuálními zkušenostmi. 105 V třetí sérii byl produkcí zvolený Josef František S. Král, který o sobě tvrdá, že má senzibilní léčitelské schopnosti a zároveň v průběhu pořadu říká, že nepotřebuje k životu jídlo, protože čerpá energie z jiných forem příjmu.106 Čtvrtou sérii pořadu zase doplnil farmář Josef, který má dle produkce i bulvárních článků problémy s alkoholem. Zajímavostí je v tomto ohledu také vnímání těchto lidí produkcí. Jiří Čoček je na oficiálním materiálu produkce veden jako „nepolíbený, který se dle jeho vlastních slov ‚pokouší seznámit již od převratu‘, prožil před kamerami své první milostné krůčky.“ Ten je zde vkládán do kontrastu s Honzou Pokorným, který je známý také jako Indián, „zatím nejdivočejší a mediálně nejznámější farmář který dělal vše proto, by nesešel z očí, ani z mysli.“ 107 V tomto případě je zajímavé především vnímání těchto lidí z pohledu produkce. Zatímco u Jiřího se produkce tváří, jako kdyby měla opravdu potřebu mu najít partnerku a snažila se mu skutečně pomoci, na Janovu adresu se vyjadřuje špatně a tvrdí, že je to lhář a podvodník. „To vám tady můžu říct, že ten člověk je podvodník a lhář. Tomu bych nevěřil ani nos mezi očima.“ (P1 – Jakub) Mimochodem stejně se vyjadřuje samotný účastník směrem k produkci.
104
Farmář-panic Petr Bušák tají přítelkyni!. In: Aha! [online]. 2011 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.ahaonline.cz/clanek/trapasy/57582/farmar-panic-petr-busak-taji-pritelkyni.html 105
Jiří Čoček z Farmáře: Rozhovor s »panicem«! Nemá peníze, chtěl po Aha! 10 000 Kč!. In: Aha! [online]. 2012 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.ahaonline.cz/clanek/trapasy/72314/jiricocek-z-farmare-rozhovor-s-panicem-nema-penize-chtel-po-aha-10-000-kc.html 106
Farmář z televize Josef František S.: Chci dát lidem inspiraci. In: Deník.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ostatni_kultura/rozhovor-josef-frantisek-s-chci-dat-lideminspiraci-ycn0.html 107
Příloha 1
45
Následný výběr potencionálních partnerek je ponechán na samotných účastnících. Ti si vybírají ze seznamu dívek a postupně je vyřazují až k té jedné finální, s kterou mají skončit. Producenti potvrdili, že zde občas někoho trochu popostrčí k výběru, ale že výběr je stejně nakonec vždy na samotných farmářích. „Například Katarína v letošní sérii po vyřazení od Jirky za námi rovnou vyrazila a ještě předtím, než jsme se jí stihli zeptat, co se vlastně stalo, tak nám sama řekla, že by ráda jela k Josefovi.“ (P1 – Jakub). Pouze jeden z respondentů, který byl účastníkem tohoto pořadu, sdělil, že se mu bylo předem řečeno, koho má vyřadit a koho vybrat. Ten samý aktér ale zároveň o celém pořadu mluví jako o pořadu s „napsaným scénářem a předem daným příběhem.“ (R1 – Jan) V pořadu Hledá se táta a máma jsou vybráni 3 rodiče, kteří hledají své partnery. Ti si pozvou všechny své protějšky na první setkání. Během dalších dílů a dalších setkání z pořadu účinkující postupně vyřazují, až zbyde pár, který spolu má zůstat. Jedna z respondentek potvrdila, že během svého natáčení zažila nátlak na jednoho z účinkujících, který musel změnit svou volbu ve vyřazování. „Jednalo se o závěr a o dovolenou. Tam produkce zasáhla silně, protože jsem měla na dovču letět já a Jindřiška, která mezitím s Michalem navázala milé souznění, a rozhodli se, že to spolu zkusí. K divákům se nic z toho nedostalo, protože produkce chtěla show a tak rozhodla, že na dovču musí jet Míša. Z prostého důvodu - celou dobu to vypadalo, že se Michal rozhodne pro ni.“ (R3 – Renáta) V pořadu Mami, ožeň mě produkce vybírá všechny účastníky. U každého účastníka se jedná o 2 dívky. Ženy, které vybere produkce, jsou následně přiděleny k jednotlivým zájemcům do bytů, kde se mají seznamovat. Samotní soutěžící poté pouze vyloučí jednu z nápadnic a podle myšlenky pořadu by měli s tou druhou zůstat. 2.3.3. Scénář a vnímání prostředí Člověk si občas při sledování seznamovacích reality show říká, zdali jsou tyto příběhy skutečně možné, nebo zdali se jedná o výmysl scenáristy, který své příběhy sdělil účastníkům reality show. 2.3.3.1.
Natáčecí den
Důležitou součástí celého natáčecího procesu je jednoznačně průběh běžného natáčecího dne. Práce se zabývá pohledem účinkujících na průběh běžného natáčecího
46
dne, jeho plánování a vůbec vnímání reality v pořadech, které si zakládají na tom, že snímají realitu. Docu-dramata, docu-soapy a docu-komedie jsou obdoby pořadů se scénáři, ale natáčené v reálném prostředí. Například pořad MTV The Osbournes byl sitcom bez scénáře. Ačkoliv nepoužíval žádný scénář, byl vymyšlen především k maximálnímu využití komických momentů a měl vypadat jako obyčejná komedie.108 Dá se tak chápat i proces natáčení seznamovacích reality show. Žádný z producentů nepřiznává, že by zde fungoval nějaký scénář, ale všichni potvrzují, že používají scenáristické prvky. Pořad Farmář hledá ženu se dá rozdělit na 3 fáze. První fází je společná schůzka všech účastníků, kde se pětice vybraných farmářů potkává s 10 ženami, které si pozvali na zámek. Druhou fází je pozvání na farmu a natáčení týdne společného života na farmě. Třetí fází je romantický víkend, který pár stráví na místě dle jejich určení. Respondenti, kteří se zúčastnili tohoto pořadu, potvrdili, že výběr míst je založen především na jejich volbě. „Na ten úvodní pobyt si všichni farmáři měli připravit nějaký program. Program mýho týdne jsem vymýšlel já. Počasí nevyšlo, tak jsme šli do tělocvičny.“ (R1 – Jan). Televize nezasahovala do volby prostředí, ani do volby činnosti. Podle výpovědí chtěli pouze předem vědět, co bude mít farmář na programu. Kromě toho je pořad doplněn o několik povinných scén, které směřují účastníky dále do pořadu (ceremoniál slunečnic, rozhovor mezi 4 očima). Činnosti, které dělají účinkující na farmě, nejsou předem nastaveny produkcí, ale vymýšlejí je samotní účinkující. „Jinak na tom samotném statku to bylo jako můj normální den. Den předem se ptali, co budeme druhý den dělat. Takže jsem to režisérovi řekl, on to odsouhlasil a pak jsme natáčeli. Prakticky to tak odpovídalo realitě, tedy alespoň pro mě.“ (R4 – Petr) Poslední část pořadu, tedy romantický víkend, už byl pod taktovkou režiséra a tvůrců. Sami soutěžící mohli rozhodnout, kam pojedou na víkend, ale vše se projednávalo s produkcí, která se snažila vybrat divácky zajímavá místa. 108
SCRIPTING UNSCRIPTED TELEVISION. In: Writer´s Digest [online]. 2008 [cit. 2014-0515]. Dostupné z: http://www.writersdigest.com/writing-articles/by-writing-genre/scriptwriting/scripting_unscripted_television
47
Zajímavé je také tvrzení respondenta číslo 1., který tvrdí, že byl do soutěže dosazen produkcí, která mu předem dala příběh, který má vytvořit. „Já konkrétně na českýho i slovenskýho farmáře jsem měl vyloženě napsanej scénář a celej můj příběh byl připravenej, jak to zahrajem. Partnerky byly domluvený částečně. Lenka (Pokorný s ní nakonec strávil romantický víkend a pořad skončil s tím, že mezi nimi začíná láska.) byla domluvená od začátku. To, že jsem nerozdělal obálku. Dotáhnout to do konce. Pak jsme měli ten luxusní program po Praze. Protože ona byla Generální manažerka Dolce Gabbana a jí se líbil ten příběh toho špinavýho vidláka z nějakýho rustikálního ranče a manažerky Dolce Gabbana Praga.“ (R1 – Jan) Podobný příběh nabízí i další respondent, který sdělil, že mu byl scénář nabídnut scenáristou z televize, ale při rozhovoru s produkcí mu bylo sděleno, ať se ho zbaví a jedná podle svého uvážení. (R2 – Standa) To však nepotvrdili ani tvůrci pořadu Farmář hledá ženu: „Žádný scénář nepoužíváme.“ (P2 – Jana), ani tvůrci slovenské obdoby Farmár hlaďa ženu: „Vo Farmárovi to nie je scriptované, tá šou je naozaj docu-soap, reality. Je to jej veľký benefit. Tá značka to dostala do vienka a snažíme sa to držať. Aj keď dnes je scriptovanie úplne bežný postup, ktorý nikoho neurazí, my sme tomu otvorení.“109 Tvůrci farmáře však potvrdili, že při některých příležitostech používají „hrané scény:“ „Například když něco nestihneme nebo když se odehraje něco, co je zajímavý a my to nestihneme. Tak pak říkáme, jestli by to nešlo sehrát ještě jednou, nebo jestli by to mohli zopakovat, ale rozhodně je do ničeho netlačíme.“(P2 – Jana) V pořadu Hledá se táta a máma je denní náplň vybírána produkcí ve spolupráci s účastníky. Pořad se dá rozdělit na několik setkání, která jsou vždy nějak tematicky zvolena. Od úvodního setkání, přes sportovní výlety až k závěrečné dovolené v zahraničí. „Denní náplň předkládala produkce, vždy jsme se včas dozvěděli, co nás čeká a co se po nás chce.“ (R3 – Renáta) V pořadu Mami, ožeň mě se dá těžko mluvit o nějaké denní náplni a natáčecím dnu. Účastníci tráví většinu svého času přímo v domácnosti, nebo v okolí bytu.
109
Barbora Vallová a Rado Štefanov: Robíme zábavu, nikoho nezhovaďujeme!. In: Panáček v reality show [online]. 2012 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://reality-show.panacek.com/21384barbora-vallova-a-rado-stefanov-robime-zabavu-nikoho-nezhovadujeme.html
48
Vzhledem k zájmům lidí se dá předpokládat, že denní náplň je vybírána samotnými lidmi, kteří dost možná jsou zvyklí trávit tímto způsobem svůj volný čas. Výzkum nedokázal potvrdit oprávněnost tohoto tvrzení, protože se nepodařilo sehnat účastníky tohoto pořadu. Denní náplň natáčecího dne je založena především na dobré komunikaci mezi produkcí a soutěžícími, kteří se na samotné náplni dne poměrně aktivně podílejí. 2.3.3.2.
Seznamování před kamerou
Předmětem výzkumu jsou seznamovací reality show. Základní myšlenkou pořadu by tak mělo být především seznámení. V předchozích částech se výzkum zabýval motivací, kam hledání lásky rozhodně patří. V této časti se výzkum zaměří především na vnímání seznamování před kamerami samotnými participanty a jejich celkového vnímání seznamování. Všichni respondenti odpověděli, že jejich vnímání seznamování před a mimo kamery se poměrně značně liší. Jedním ze základních motivů, který je z odpovědí jasný, je především vybírání mezi partnerkami: „Dvě ženy u mě na farmě pro mě byl rozhodně šok. Dvě ženský najednou není přímo ideální. Člověk už je takhle dost roztěkanej, když se seznamuje s jednou, tak je to těžký, ale když má vybírat mezi dvěma, to je děs a hrůza. Představa, že vybírám mezi třema, jako to mají teď. To se musím přiznat, že je obdivuju. Člověk byl večer uplně zmatenej, pořadně nevěděl, která co povídala.“ (R4 – Petr) Dalším poměrně výrazným rysem byl krátký čas na poznání, který jim byl v pořadu vymezen. Zde se ne zcela respondenti shodli. Zatímco dva z nich tvrdili, že je velice těžké za tak krátkou dobu poznat, jestli se k sobě s partnerem hodíte, a že vážný vztah potřebuje především čas (R2 a R4), další respondent řekl, že samotné seznamování nebyl ten hlavní problém, ale spíše byl překvapen z toho, že jsou slečny u něj doma. Kameru přitom nevnímal jako zásadní problém. „Ze začátku jsem byl nervózní, ale pak jsem přestal kamery vnímat a snažil jsem se chovat úplně normálně. Zvláštní bylo to, že byly dívky u mne doma a byly tam najednou. Kamera je věc, není to dozorce s obuškem. (R5 – Pavel). Další respondenti sdělili, že seznámení nebylo jejich skutečným důvodem, proč se přihlásili, takže považovali otázku za irelevantní, vzhledem k tomu, že účast v pořadu jako seznamování nebrali.
49
2.3.4. Reflexe pořadu Výzkum se zabýval také reflexí pořadu účastníky reality show. Všichni účastníci potvrdili, že si nemyslí, že by jim pořad nějak uškodil. „Nemyslím, že bylo něco, za co bych se měl stydět. Možná jsem řekl něco, co nebylo úplně vhodné a třeba to vyznělo jinak, než to bylo myšleno, ale zpětně to vysvětlovat divákům nelze.“ (R5 – Pavel) Sami na sobě respondenti nepotvrdili, že by jim bylo v pořadu nějak ublíženo. Následný střih většinou chápou, protože sami potvrzují, že materiálu bylo hodně. „Produkce, myslím, že to tak odpovídalo realitě. Materiálu na sestříhání měli mraky. Některý části, které se třeba mně líbily, tak tam nebyly. Ale režisér se snažil a musím říct, že před ním vlastně smekám.“(P4 – Petr). Tento fakt byl pro mě velkým překvapením ‒ samotní účinkující byli vesměs spokojeni se svým vystupováním v televizi a zaznamenal jsem naštvanost na produkci. To je poměrně překvapivý závěr, který však vypovídá také o důsledcích reality show. Důsledkem také může být, že se respondenti zúčastnili především reality show, které si zakládají na skutečném hledání lásky a seznamování. Nemají žádná finanční očekávání, ani sliby od produkce. Čtyři z pěti respondentů zároveň potvrdili, že si myslí, že v pořadu, kterého se zúčastnili, je možné dosáhnout seznámení. S reflexí pořadu je také důležité zmínit, že pořad Mami, ožeň mě obsahuje známý ironický komentář, který vykresluje všechny zúčastněné především v komickém či špatném světle. Naopak komentář pořadu Farmář hledá ženu je laděn spíše do romantického tónu, zatímco v pořadu Hledá se táta a máma se jedná především o popisný a lehce dramatický přednes. Spokojenost se sestříháním pořadu může zároveň vypovídat o tom, jak moc střih změnil onen původní materiál, tedy jako moc se upravila skutečná situace.
2.4.Sledovanost a její význam Sledovanost je jedním z hlavních ukazatelů toho, jestli je televizní pořad úspěšný nebo nikoliv. Vypovídá o náladách lidí a také o tom, co chtějí a nechtějí v televizi vidět. Sledovanost pořadů není veřejně dostupná a televize odmítla dodat data k výzkumu. Jedná se tedy o data z veřejně dostupných zdrojů. Nejedná se o kompletní data pro všechny zkoumané díly, ale dají se z nich vyčíst důležitá fakta. Zajímavý vývoj je vidět například u pořadu Farmář hledá ženu, kde sledovanost v průběhu jednoho roku rapidně klesla. Vysvětlení podává jeden z tvůrců pořadu:
50
„Například loni nám ta sledovanost spadla. Bylo tam víc důvodů, ale prostě už to bylo moc romantický. Lidi nebyli tak zábavný a lidi chtěli větší akci.“ (P1 – Jakub) V tomto smyslu se dá chápat sledovanost jako hlas lidu, který se spolupodílí na tvorbě pořadu. Tato reflexe není přímá, tedy že by autoři brali v potaz, co si přeje vidět chce publikum, ukazatelem je televizní sledovanost. Díky ní tak tvůrci monitorují, co je a co není žádáno divákem. Pořad Farmář hledá ženu Farmář hledá ženu Farmář hledá ženu
Série 1 2 3
Sledovanost 696 tisíc diváků starších 15 let 752 tisíc diváků starších 15 let 553 tisíc diváků starších 15 let
Tabulka 1110 Zajímavá je tato statistika z pohledu komunikace mezi produkcí, televizí a vlastníkem pořadu. Po rozhovorech s producenty se situace jeví tak, že každý z účastníků tohoto vztahu má na dílu trochu jiný zájem. Televizi jde především o diváky a tím pádem sledovanost. Čím sledovanější pořad, tím pro televizi lepší. Vlastníkovi pořadu, tedy franšízy, jde především o dodržení pravidel jejich pořadu a splnění kritérií, která nastavují produkcím při výrobě formátu. Produkci, která samotný pořad točí, jde především o to, aby dokázala spojit tyto dva proudy a vytvořit dílo, které bude mít vysokou sledovanost, ale bude zároveň splňovat podmínky pořadu. Zajímavá je pak tento vztah také v ohledu na různé formáty v různých zemích. Zatímco český Farmář je považován za jednoho z nejúspěšnějších z hlediska zadaných párů, slovenský Farmář je považován za jednoho z nejlepších z hlediska sledovanosti. Slovenská sledovanost je však vykoupena tím, že pořad neplní oficiální kritéria vlastníka formátu. „Například teď jsme měli velkou konferenci Fremantle Media, kam slovenskej Farmář nebyl vůbec pozvanej. Jim se prostě nelíbilo, jak ho tam dělají a že neplní podmínky licence.“(P1 – Jakub). Při pohledu na samotné aktéry tohoto vztahu je důležité si uvědomit, kdo zastává funkci lidu. Je to totiž jednoznačně především samotná televize, která tlačí na vyšší sledovanost. Fungování se tak zákonitě odráží především v náladě pořadu a v jeho konečném vyznění. 110
Zdroj, http://www.mediaguru.cz/2013/03/presunutim-si-farmar-polepsil-zrcadlopodprumerne/#.U3UCy_l_sRU, http://mediamania.tyden.cz/rubriky/televize-radio/prima-startuje-ctvrtouradu-show-farmar-hleda-zenu_295603.html, http://mam.ihned.cz/c1-55806550-druha-rada-farmar-hledazenu-uspesnejsi-nez-prvni-prima-chysta-pokracovani
51
Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabýval seznamovacími reality show a jednotlivých participantů při tvorbě pořadu. Na příkladu tří českých seznamovacích pořadů jsem se pokusil porovnat, jaké jsou rozdíly v přístupu k tvorbě pořadu a jaké mají tyto přístupy projevy v samotném pořadu. V teoretické části jsem se pokusil představit reality TV jako žánr. Jeho historické podoby, žánrové dělení i hnací motory, na kterých jsou stavěny. Dále jsem nastínil principy lidské motivace a faktory, které ovlivňují lidské chování. Pokusil jsem se také představit proměny intimity ve společnosti, které měnili lidské chápání lásky. V praktické části jsem se zaměřil především na samotné pochopení fungování seznamovacích reality show. Pomocí rozhovorů s účastníky a producenty jsem se snažil zjistit motivace jednotlivých aktérů. Analýzou rozhovorů jsem docílil několika závěrů, které pomohou k pochopení fungování pořadů. Základním zjištěním je, že motivace účastníků seznamovacích reality show není postavena na penězích, ale často také na skutečném hledání lásky. Mezi nejčastějšími motivacemi účastníků se objevila především touha po nové zkušenosti a zajímavém zážitku, ale touha po seznámení je hned za ní. Důležitým faktorem jsou z tohoto pohledu výše zmiňované peníze. Podle úspěšnosti pořadů dle seznámení je z českých seznamovacích reality show úspěšný pouze jeden pořad, a to Farmář hledá ženu. Ostatní pořady nepřivedly ani přes náznaky možného vztahu nikdy ovoce a na konci pořadu nebyl nikdy vytvořen nějaký trvalý vztah. Naopak pořad Farmář hledá ženu se může pochlubit hned 3 manželstvími a dalšími několika pevnými vztahy.111 To je důležité také z pohledu castingové chování jednotlivých produkcí. Zatímco u pořadu Farmář hledá ženu byl tlak produkce na chování účastníků minimální, u pořadu Hledá se táta a máma byl tento tlak cítit a poměrně znatelně zasahoval do chodu pořadu. Pořad Mama, ožeň ma vychází z výzkumu jako naprosto specifický formát, který není postaven na seznamování, ale spíše je spojen s pojmem freak, tedy využívání šílených lidí a jejich prezentace v mediálním éteru. 111
Příloha č.1
52
Výzkum potvrdil, že pořad je z velké části stále především reality TV, tedy situace jsou opravdu skutečné a skriptované prvky nejsou běžnou součástí postupu při výrobě reality show. S tím souvisí také otázka vlastní reflexe pořadu, kdy byli překvapivě účastníci reality show spokojeni s tím, jak byli v televizi prezentováni. Za tímto výsledkem může být také neúčast respondentů z pořadu Mami, ožeň mě, kde se respondenti omlouvali z neúčasti především z důvodu špatného vyznění jejich osoby v televizi. Na myšlenku celé práce, tedy jestli jsou seznamovací reality show skutečně hledáním lásky či zábavy se na základě výzkumu nedá přesně odpovědět. Výzkum naznačil, že základem úspěšného seznámení v televizi je především opravdová touha všech zúčastněných. Dále je s tím spojena také otázka castingu, kdy se právě tato touha dá vypozorovat mimo jiné tím, jestli jsou účastníci reality show placeni, či nikoliv. V neposlední řadě je důležité také všeobecné vnímání pořadu. Do pořadu, který zesměšňuje své účinkující, se těžko přihlásí člověk, který hledá skutečné seznámení. Technologie spojená s formáty není u konce a žánr seznamovací reality show se bude jednoznačně dále vyvíjet. Směřování českých pořadů je důležité nadále sledovat a snažit se pomocí myšlenek, které zazněly v práci, analyzovat jednotlivé pořady a sledovat tak trend, jakým se ubírá česká scéna seznamovacích reality show. Přeci jenom je odraz reality show především odrazem lidí, kteří se na pořady dívají. Práce tak může posloužit jako vodítko při pozorování změn reality show a jejich provedení a sledovat tak nálady ve společnosti.
Resumé Bakalářská práce stručně a přehledně analyzuje problematiku reality TV. Podrobně definuje žánr reality TV, zabývá se jeho historií, členěním, ale také hnacími motory. Práce se zabývá také motivací, čtenáři přináší také rozbor motivace a vnímáním lásky a intimity v historických souvislostech. Za pomoci rozhovorů s účastníky a tvůrci seznamovacích pořadů pak analyzuje motivaci a vnímání těchto pořadů samotnými aktéry. Jednotlivé kapitoly jsou okomentovány, dominantní prvky a problémy jsou zdůrazněny. Závěr práce nabízí čtenáři možnost pochopení fungování seznamovacích reality show jako žánru. Na základě provedeného výzkumu jsem došel k závěru, že 53
seznamování přes televizní reality show je možné, ale je k tomu potřeba skutečná motivace všech zúčastněných.
Summary Bachelor's thesis briefly and clearly analyses issues of reality TV. Defines in details genre of reality TV, describes their history, structure and as well engines. Thesis as well deals with motivation and understanding of the love and intimacy in historical context. For analysis of motivation and perception of such programmes by participants are used interviews with authors and participants. Individual chapters are commented, dominant problems and issues are highlighted. At the end is summarized function of Dating TVs as a specific genre. Based on the investigation done during the data collection I came to the conclusion, that real dating via Dating TVs is possible, on condition all participants has real motivation to find a partner there.
54
Použitá literatura JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 413 s. ISBN 978-807-3674-663. MURRAY, Susan a Laurie OUELLETTE. Reality TV: remaking television culture. New York: New York University Press, 2004, ix, 358 s. ISBN 08-147-5688-3. HILL, Annette. Reality TV: audiences and popular factual television. New York: Routledge, 2005, viii, 231 s. ISBN 04-152-6152-X. MORAN, Edited by David Adair and Albert. At the TV format coalface: Mark Overett and David Franken in conversation. Nathan, Qld: Griffith University, 2004. s. 23. ISBN 09-092-9195-0. NAKONEČN , Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1. Praha: Academia, 1997, 437 s. ISBN 80-200-0625-7 NAKONEČN , Milan. Motivace lidského chování. 1.vyd. Praha: Academia, 1997, 270 s. ISBN 80-200-0592-7 HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Ilustrace Karel Nepraš. Praha: Portál, 2010, 797 s. ISBN 978-80-7367-686-5. V ROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 404 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288. BEDRNOVÁ, Eva. Psychologie a sociologie řízení. 1. vyd. Praha: Management Press, 1998, 559 s. ISBN 80-859-4357-3. MALINOWSKI, Bronisław. Sex a represe v divošské společnosti. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007, 245 s. ISBN 978-80-86429-76-2. GIDDENS, Anthony. Proměna intimity: sexualita, láska a erotika v moderních společnostech. Vyd. 1. Překlad Ivo Možný. Praha: Portál, 2012, 215 s. ISBN 978-8026201-755. GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 156 s. ISBN 80-7203124-4. PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. (2.svazek), s. 940.
55
MALINA, Jaroslav. Antropologický slovník, aneb, Co by mohl o člověku vědět každý člověk: (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění). Brno: Akademické nakladatelství CERM, c2009, 2372 s. ISBN 978-80-7204-560-0. Dostupné online: http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/pdf/antropologicky_slovnik.pdf FISKE, John a John HARTLEY. Reading television. reprint ed. London: Routledge, 2003. 86 s. ISBN 978-041-5291-385. BUCHTOVÁ FIDLEROVÁ, Tereza. Televizní žánr reality TV z pohledu jeho tvůrců/tvůrkyň. Praha, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze.
Internetové zdroje: KEANE, M. a A. MORAN. Television's New Engines. Television. 2008-01-16, vol. 9, issue 2, s. 155 - 169. DOI: 10.1177/1527476407313815. Dostupné z: http://tvn.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1527476407313815 Farmář hledá ženu. Farmáž hledá ženu [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.iprima.cz/farmarhledazenu/prima-family-hleda-farmarum-partnery Historie. IQ151.net [online]. 2005 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.iq151.net/history.htm History of Reality TV. Infoplease [online]. 2000 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.infoplease.com/spot/realitytv1.html Hledá se táta. Real TV [online]. 2008 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.realtv.cz/projekty_detail.php?ID=24 Prima family hledá farmářům partnery. IPrima [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.iprima.cz/farmarhledazenu/prima-family-hleda-farmarum-partnery The Farmer Wants a Wife. The Fremantle Media [online]. 2010 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.fremantlemedia.com/Production/Our_Brands/The_Farmer_Wants_a_Wife.aspx The Real History of Reality TV Or, How Allen Funt Won the Cold War. SLOCUM, Charles B. Writers Guild of America [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.wga.org/organizesub.aspx?id=1099 The Farmer Wants a Wife [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.fremantlemedia.com/Production/Our_Brands/The_Farmer_Wants_a_Wife.aspx
56
Barbora Vallová a Rado Štefanov: Robíme zábavu, nikoho nezhovaďujeme!. In: Panáček v reality show [online]. 2012 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://realityshow.panacek.com/21384-barbora-vallova-a-rado-stefanov-robime-zabavu-nikohonezhovadujeme.html Documentary-Style Reality Television. In: RealityShows.com [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20111011021417/http:/www.realityshows.com/articles/documentary -style_reality_television.html Farmář z televize Josef František S.: Chci dát lidem inspiraci. In: Deník.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ostatni_kultura/rozhovor-josef-frantisek-schci-dat-lidem-inspiraci-ycn0.html Farmář-panic Petr Bušák tají přítelkyni!. In: Aha! [online]. 2011 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.ahaonline.cz/clanek/trapasy/57582/farmar-panic-petr-busak-tajipritelkyni.html Franšízing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fran%C5%A1%C3%ADzing How To Get Cast On A Reality TV Show. In: Cast My Reality [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.castmyreality.com/Article/How-To-Get-Cast-On-A-Reality-TV-Show Jiří Čoček z Farmáře: Rozhovor s »panicem«! Nemá peníze, chtěl po Aha! 10 000 Kč!. In: Aha! [online]. 2012 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.ahaonline.cz/clanek/trapasy/72314/jiri-cocek-z-farmare-rozhovor-s-panicem-nemapenize-chtel-po-aha-10-000-kc.html Konfluentální láska. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Konfluentn%C3%AD_l%C3%A1ska Maslowova pyramida. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Maslowova_pyramida Producent Farmára: Ľudia v reality šou sú svojprávni a plnoletí. In: Kultúra.sme.sk [online]. 2013 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://kultura.sme.sk/c/6693259/producentfarmara-ludia-v-reality-sou-su-svojpravni-a-plnoleti.html#ixzz31j4nJQQg
57
Reality television. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Reality_television SCRIPTING UNSCRIPTED TELEVISION. In: Writer´s Digest [online]. 2008 [cit. 201405-15]. Dostupné z: http://www.writersdigest.com/writing-articles/by-writing-genre/scriptwriting/scripting_unscripted_television Sub-Genres of Reality Television. In: PB Works [online]. 2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://343f11.pbworks.com/w/page/48945020/Sub%20Genres%20of%20Reality%20TV Trosečník: Rozhovor s režisérem Tomášem Medkem. In: Mediální svět [online]. 2006 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20100425062344/http:/www.medialnisvet.cz/rozhovory/trosecnikrozhovor-s-reziserem-tomasem-medkem-349/ Who Wants To Marry My Son. In: EyeWorks.tv [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.eyeworks.tv/catalogue/catalogue_item/t/who_wants_to_marry_my_son
58
Seznam příloh Příloha č.1 – Propagační materiál pořadu Farmář hledá ženu od produkce Via Nostra Příloha č.2 - Ukázka dotazníku, který sloužil k lepší orientaci při rozhovoru Příloha č.3 – Přepisy rozhovorů převedné do příběhové formy
Přílohy Příloha č.1 – Propagační materiál pořadu Farmář hledá ženu od produkce Via Nostra
59
60
Příloha č.2 – Ukázka dotazníku, který sloužil k lepší orientaci při rozhovoru 1. Proč jste se rozhodnul zúčastnit pořadu? Jak probíhalo přihlášení? Jaká byla komunikace s produkcí? 2. Proč si myslíte, že Vás vybrali do pořadu? 3. V pořadu jste našel vztah. Čekal jste něco takového, nebo jste do pořadu šel s tím, že zde je tato možnost, ale velká očekávání jste neměl? 4. Jak probíhal natáčecí den? Kdo vymýšlel denní náplň? Probíhá takto skutečně Váš den? 5. Když jste zpětně viděl pořad, byl jste naštvaný nebo zklamaný? Měl jste nějaký moment, za který jste se styděl? Myslíte si, že produkce upravila materiál tak, že není zcela pravdivý? 6. Nyní možná trochu osobnější. Měl jste dříve nějaké vážnější vztahy? Žil jste někdy s přítelkyní ve společné domácnosti? Jak to probíhalo? 7. Jak jste vnímal seznamování s dívkami, když jste byl celou dobu pod dohledem kamer? 8. Jak probíhá vaše běžné seznamování? Pokud jste měl nějaký vážnější vztah, jak jste se poznali? Vidíte velký rozdíl mezi tím, jak to probíhalo při natáčení a v normálním životě? 9. Máte pocit, že Vás při natáčení produkce do něčeho tlačila? Například do věcí, které jste říct nechtěl, nebo nechtěl udělat? 10. Chápu, že jste možná vázán mlčenlivostí, ale stejně se zkusím zeptat. Dostal jste za natáčení pořadu nějaké peníze? Pokud ano, tak věděl jste o tom dopředu, nebo jste byl poté příjemně překvapen?
61
11. Jaké máte ohlasy od kamarádů a známých na Vaše vystoupení v pořadu? Cítíte, že jste známý? Poznávají Vás lidé na ulici? Je Vám příjemná tato popularita, nebo je spíše otravná? 12. Dostal jste nabídky k vystupování v některých dalších televizních pořadech? Chtěl byste něco takového dělat, nebo si myslíte, že svět showbyznysu není pro Vás? 13. Četl jste o sobě nějaké články na internetu? Jaké jste z nich měl pocity? 14. Nyní trochu o Vás. Odkud pocházíte? 15. V předchozím rozhovoru jsem četl, že se Vám po soutěži daří pracovně. Počítal jste s tím, nebo jste byl překvapen? Příloha č.3 – Přepisy rozhovorů převedené do příběhové formy R1 – Jan Pokorný (pořady Hledá se táta a máma, Farmář hledá ženu 2, Farmár hlaďá ženu 2) Já jsem natáčel první sérii Hledá se táta a máma. Chlap co se dostal mezi poslední tři, tak to nebyl schopnej zvládnout s těma koňma. Tak mě režisérka poprosila, já jsem se zamaskoval a hrál jsem to za něj. Pak mě pozvali do Hádej kdo jsem jako zaříkavače koní. Při tom Hádej kdo jsem se na tom podílela Via Nostra, která dělala první řadu Farmáře a oslovili mě, že jsem šel do druhý řady Farmáře. Tím chci říct, že jsem se nikdy nikam nehlásil. Potom mě pozvali ještě do Slovenskýho Farmáře, do Prostřena, který nedopadlo, protože jsem vyhořel a pozvali mě do Vyvolenejch jako divokou kartu, což nakonec nedopadlo, protože se vyměnilo vedení Vyvolenejch a divoký karty padly. Jinak výběr standartně probíhá tak, že část lidí oslovujou a ten zbytek není vůbec podle hlasování diváků, ale podle toho, jaké lidi potřebujou. Dělají psychologický rozbory, nějakou numerologii. Na základě toho se pak ty problémový lidi vybíraj. No já jsem se přihlásil, protože mám rád všechno nový. Jsou to pokaždý nový zážitky. Každý to natáčení bylo nový, dostal jsem se tam, kam bych se normálně nedostal. Užíval jsem si to jako činnost. Prostě jako zážitek. Já konkrétně na českýho i slovenskýho farmáře jsem měl vyloženě napsanej scénář a celej můj příběh byl připravenej, jak to zahrajem. Partnerky byly domluveny částečně. Lenka (Pokorný s ní nakonec strávil romantický víkend a pořad skončil s tím, že mezi nimi začíná láska.) byla domluvená od začátku. To, že jsem nerozdělal obálku. Dotáhnout to do konce. Pak jsme měli ten luxusní program po Praze. Protože ona byla Generální manažerka Dolce Gabbana a jí se líbil ten příběh toho špinavýho vidláka z nějakýho rustikálního ranče a manažerky Dolce Gabbana Praga. 62
Na ten úvodní pobyt si všichni farmáři měli připravit nějaký program. Program mýho týdne jsem vymýšlel já. Počasí nevyšlo, tak jsme šli do tělocvičny. Ale celý se to natáčelo jako film. Normálně se udělá klapka, opakujou se záběry. V podstatě celý se to točí jako film. A takhle vlastně točí všechny reality show. Na natáčení jsou vždy 3 kameramani, režisér, zvukař. Občas přijela Ňergešová, občas tam byl fotograf z Blesku. Občas tam byl někdo z televize Prima. To, že tam vzniknou vztahy je způsobený tím, že tam pracují lidi 24 hodin denně a 7 dní v týdnu opravdu našlapaný na jednom místě. Protože třeba zvukař přijde v půl 7 ráno a nandá nám porty. Zvuk tak mají už od rána po celý den až do půlnoci. Byly i dny, kdy jsem šel spát ve 4 ráno. Mezi českým a slovenským Farmářem je ohromný rozdíl. Vše totiž záleží na produkci. Televize rozhodne rozpočet, ten pak dá produkci a ta podle toho musí natočit díly. Když oni pak dostanou třeba 10 milionů a natočí Farmáře za 7, tak jim 3 zůstanou. A produkce Via Nostra, což je Jakub Vrhal, tak to je hroznej sráč, protože nikomu nezaplatil ani základní věci co nasliboval. Na Slovensku to vede Šárka Šedivá, která si mě vybral na základě sledovanosti českýho farmáře. Na Slovensku platí každému účastníkovi 2 tisíce euro a celý to podporujou alkoholem. Tam ty lidi od rána do večera nalejvaj chlastem a tím pádem ty problémový situace tam vznikaj spíš. Slovenskej byl tím rozhodně lepší. Tam Vás do ničeho necpou. V tom českym to řešej tak, že mezi ty lidi vypouštěj fámy a chovali se necharakterně. U nás se vypustila fáma, že mi farmáři dostaneme 300 tisíc a rozdělíme je těm dívkám podle toho, jak se budou chovat. Ty ženský tam šli částečně kvůli seznámení a částečně kvůli tomu, že z toho něco kápne. Jako celebrita se vůbec nevnímám. Jako veřejně známa osoba to jo. V určitym období, zvlášt když jsem byl v Praze, tak jsem se cítil jako celebrita. Později, když jsem odjel třeba do Německa tak mě štvalo, jak mě ty lidi zastavovali na ulici a vynadali mi kvůli Oli. Ta změna, kde mě v Německu nikdo neznal, byla úplně skvělá. Když jsem se pak vrátil, tak byly ty reakce lidí hrozně pozitivní. Když to pak vysílali s odstupem několika let, tak ty reakce byly dost pozitivní. Většina lidí totiž chápe farmáře, jako live vysílání, že se to rovnou natáčí a vysílá do televize. Co se týká českého farmáře, tak mě naštvalo to, že celý den natáčí zvuk. Oni vlastně natočí pořad a pak sedí půlroku ve střižně a stříhaj. Tam pak skládaj zvuk a obraz dohromady, takže nám často vkládají do úst slova, který jsme třeba v tý daný
63
situaci ani neřekli. Je to vlastně jako dabing. Měl jsem s nima poměrně velkej konflikt, takže od tý doby mi začali vkládat do úst věci, který jsem pořádně ani neřekl. Bylo to hlavně v přístupu k Olí (Účastnice mezi natáčením a vysíláním pořadu spáchala sebevraždu.), kdy oni napsali, že to má souvislost se mnou, což nemělo. Ona byla zadlužená, už když šla do Farmáře. Já byl u toho, když jí Jakub Vrhal slíbil, že jí zaplatí stejně jako Lence 54 tisíc. Ona mu narovinu řekla, že mu tam zahraje, co bude chtít, ale v okamžiku kdy jí pustěj v televizi tak příjde o svou hlavní práci. A ona o ní vlastně fakt přišla a kvůli tomu, že měla dluhy jí pak exekutor vyhodil na ulici. Ona se vlastně do těch velkých problémů dostal kvůli tomu, že natáčela Farmáře. O mě vyšli taky nějaký články, že nemám peníze, ale je důležitý se zde podívat na to kdy vyšli. Bylo to v době, kdy jsem byl v Praze mezi těma milionářema. Mně pak vyhořel ranč, takže jsem musel všechno prodat. Tak jsem zavolal do Blesku, takže v pátek vyšel bulvární článek, že jsem vyhořel a že všechno prodávám. Díky bohu, protože den nato za mnou přijel nějaký člověk a koupil ode mě druhý auto a já jsem byl rázem relativně v pohodě. Tak moje dcera je stejnej komediant jako já, takže to natáčení brala v pohodě. Ty lidi, který mě znaj a mají mě rádi, tak to neřešej. Nějaký články v bulváru. Já jsem 4 rozvedenej. Já vůbec nezapadám do svý rodiny. Můj prapradědeček byl Maur a jenom já jsem mu podobnej. Úplně od dětství jsem nikdy nezapadl do žádnýho kolektivu. Já to beru tak, že když nevyšla první svatba ve 20 z lásky, tak pak už je mi uplně jednou, jestli budu mít svatbu jednou nebo 20 krát. Musím zdůraznit, že ženský v mém životě byly lvice a já jsem Vodnář, což je hrozná kombinace. S většinou bývalých partnerek mám dobrý vztah, ale to mám s většinou lidí, kteří prošli mým životem a stále se spolu bavíme. Úplně se všema. Já jsem ani nečekal, že mi reality show pomůže najít ženskou po natáčení. To s tím nemá nic společnýho. To je to samý, jako kdyby si se mě zeptal, jestli jsem chtěl jít do prostřeno, protože jsem chtěl ukázat jak umím vařit. Standartní divák vnímá reality show tak, jak je vidí v televizi To zákulisí je jiný. Všechny reality show jsou jenom o penězích. Diváci u mě rozhodovali, který farmář do soutěže půjde. Štáb vůbec nerozhodoval. Všechny reality show v ČR jsou o tom, aby diváci posílali SMS a aby pořad měl sledovanost kvůli reklamním spotům. 64
Já jsem to celou dobu bral jako reality. Je to hrozná prdel to natáčení. S Produkcí mám špatné zkušenosti. Mně vadilo, že nikomu nezaplatili to, co jim slíbili. Například Jirka Čoček, který neměl pořádně ani na lístek na tramvaj a musel si půjčovat, tak ani on nedostal od Via Nostry ani korunu. Druhá věc je, že když si dva chlapi něco řeknou a není to ve smlouvě, tak by to stejně mělo platit. Takže když došlo na lámání chleba, tak na mě vytáhnul smlouvu a kopnul mě do zad s tím vlastně. R2 – Standa Sekanina (Farmář hledá ženu 2) Ranč už buduji takových 25 roků. Začal jsem ho budovat na tom, že jsem začal dělat vyhlášené makrely, napřed na ohništi, potom jsem v roce 1990 postavil zděnou udírnu, abych se jim nemusel tak věnovat a mohl více obsluhovat. Chodil jsem normálně do práce, V roce 1993 na Václava, den, kdy měla moje maminka narozeniny, jsem se po 19 letech manželství rozvedl. V roce 1995 3.6. jsem se znovu oženil a vyženil novou dceru a syna, Já mám jinak 3 děti, dva kluky a holku. 3.6. měla nová dcera i můj otec narozeniny. Lenka chtěla koně, tak jsme jí ho koupili. Za nějaký čas byl druhý, třetí, kozy. Samozřejmě slepice a králíci nechyběli. Nové tisíciletí vůbec nezačalo dobře. 1.1. 2000 v 1 hod. 30 minut mě zemřela maminka. Bydlel jsem s nimi v domě, kde jsem přistavěl a postavil patro, kde jsem měl byt. Doba se měnila, tak nakonec dcera vzala s přítelem dva koně, a odstěhovala se k němu. Osud jí ale nepřál a když jela 7.3.2004 shánět seno, tak se jí arabská kobylka splašila, protože jel nákladní vlak a ona stála před závorami, protože potřebovala přejet. Strhla jí podél tratě. Bohužel tam byl most přes řeku Svitavu, zúžený prostor. Následkem bylo, že kobylka skončila napůl a ona bez nohy v půli stehna. Štěstí bylo, že na protější straně stáli dva muži, kteří čekali na osobní vlak, kteří ji po přejetí náklaďáku spatřili. Seděla zkrvácená na konci mostku, kobylka opodál na kolejích. Jeden nemeškal a poskytl jí první pomoc. Napsal jsem tenkrát prezidentu Klausovi, který mu poslal děkovný dopis za záchranu života. Kopie mě také. 46 krát jsem tenkrát byl na úrazovce v Brně. To ale nestačilo. Až jsme si s ženou zvykly, tak jsme jeli autem na dovolenou až do Španělska. Na manželčiny padesátiny. Po návratu byla oslava, zabíjačka. Potom ještě napekla na Vánoce, oslavili jsme Silvestra, Nový rok. Potom onemocněla a 7.2. 2006 mě zemřela.
65
Přemýšlel jsem co dál. Ranč jsem dělal vlastně pro dceru. Abych ranč a všechno utáhl, tak jsem rozvážel pečivo. Vstával jsem ve 2 hodiny 11 minut. Rozhodoval jsem se jak dál. Zlikvidovat zvířata, oddělat si hodiny rozvozem a vydělat peníze, nebo se věnovat ranči a hospůdce. Štamgasti mě pomalu vymírali. Měl jsem tady paní, stejně starou, se dvěma syny. Kluky to ale nezajímalo. Jednou, když štamgasti ve středu odešli, uviděl jsem v televizi upoutávku na Farmář hledá ženu. Zavolal jsem. Vzal to záznamník. Druhý den mě produkční zavolala. Měl jsem poslat fotku a životopis. Po měsíci mě sdělili, že mě vybrali. Nejprve přijel scénárista, povykládali jsme si, potom mě navštívil režisér. Nakonec přijeli, natočili se mnou medailonek, který běžel v televizi. Na ten se hlásili ženy. Tak vidíš. Důvodů, proč jsem se přihlásil, bylo několik. Čím více nás by tady bylo, tím lépe by to mohlo fungovat. Peníze, ty jsou tady také potřeba. Nejsem jak nějaký zemědělec, který bere dotace na pole, pastviny. Já nedostávám nic. Jaké bylo moje zděšení, když jsem se dozvěděl, že za to nic není, že je to bráno jako seznamka. Po natáčení mě volal jeden z první řady, co mě to přineslo? Problémy, závist, problémy. Přítelkyně, kterou mám, tady měla dva koně, kobyly, mámu s dcerou. Stará měla 26 roků. Stářím začala jako člověk, chřadnout, hubnout. Jednou přijelo plné auto pražáků. Nic neřekli, jen procházeli, fotili. Ani ne za měsíc přijeli z Krajské, okresní veteriny, z městského úřadu, a dva policisté. Myslel jsem, že mně vyvrátí branku. Udání, týrám zvířata. Podívali se, kobylky byly v jedné ohradě, žraly spolu. Proč tedy je jedna hubená? Žrádlem to asi nebude. Udělali zápis a v klidu odjeli. Raději jsme ji nechali utratit, aby se to neopakovalo. Kdyby se bývali zeptali. Těch problémů, udání bylo víc. Lidi jsou závistiví a zlí. A nic za to. To je Prima, Vianostra, která to pro ně natáčela. Po druhé stránce jsem poznal hodně nových lidí. Pořad byl pro mě taková reklama, protože to dělám hlavně pro děti. Já na takovou otázku nedokážu odpovědět jedním slovem. Já sem byl prakticky starší než oni. Ten Rossler, který dříve pracoval na Nově, ten je snad o rok nebo o dva starší, jinak to byli všechno mladí kluci. Například ten Rossler napsal scénář a poslal mě ho. Když jsem to řekl režisérovi, tak ten řekl, ať ho zahodím, že budeme jednat spolu. Oni natáčeli 10-11 hodin a pak z toho do pořadu udělali 20 minut třeba i z těch dalších dnů. Ten slovosled to dokáže třeba hrozně ovlivnit. Třeba ta Laďka měla takový přístup, že mě vrazila štamprly slivovice, abych byl trochu uvolněnej a akční. Já povídám, co bych měl být akční, když se prohlížejí ty fotky. Já jsem prohlížel 40 dopisů, kdy mě 66
zabírali dvě kamery. To všechno v tom medailonku bylo. Já jsem si vybral 10, ostatním přijelo třeba 7 nebo 9, ten Jirka ČOček, ten měl třeba jenom 4 a přijeli mu jenom 3. Bylo to takový rozdílný. Jinak jsme vy styku tak pořád. Když říkala, ať jsem akční, tak jsem řekl, jak mám být akční. Já jsem dědek, ony jsou babky. „No, to je ono.“ Tak povídám: „To je babka, to je stoprocentní babka.“ A ona mě pořád říkala: „To je vono, To je vono.“ Oni to pak sestříhali v řadě jako babka, babka, babka a já jsem proletěl facebook. Podíval se na tu diskuzi a ty babky šílely. Co jsem si to mohl dovolit, takovým mladicím šedesátiletejm, říct babky. To třeba teď ty mladí to chválí, že díky Primě poznají, ten co mu spravili zuby. Tak co mladí. Co jinýho než v těhle letech to bere člověk víc rozumem. Ty mladí se třeba převrátí nebo přizpůsobí. Nene, oni mi řekli, že mi nedají nic. No jistě, já jsem s tím počítal, že z toho něco bude. Když teď přišli naposledy dotáčet, tak řikám kolik dáte, protože člověk už byl nasranej. A oni řekli, že nic. Protože člověk má tu smlouvu schovanou, ale přítelkyně mi řekla: „vykašli se na to a nech to být.“ Lidi jsou různý, nikdy se člověk nezavděčí všem. No tak ty lidi to musí bavit. Musí se mít na co dívat. Oni potřebujou ty špeky. Třeba ja Jirka říká, že se musí zeptat faráře. Prostě to jsou takový to. To oni potřebujou. Z toho jsou pak články v novinách. Je to celý takový složitý. Záleží jak kdo. Ty mladí. Od nás ti mladí, třeba ten Jéňa. Přitelkyni jsem neměl. Měl jsem tady pani, protože bych to sám špatné zvládal. Ona tady měla ustájené koně. Já jsem jich měl dalších 9. Sám bych to prostě těžko zvládnul. No já bych tu Katarínu semka klidně bral, ale poznal jsem, že ona prostě je strašně falešná a lže. Nejhorší je, že ona si v tom lhaní ani nepamatuje, co řekla a kdy lže. To bylo třeba poznat tady přitom posledním. Ona si skutečně nepamatuje, co řekne. Ona je strašný trdlo a nechala se hodně ovlivnit tím režisérem. Třeba na těch kolách se chovala jako debil, že to jako, to bylo hrozný. To bylo úplně přehnaný. Já sem s ním hnedka volal, protože jsme pořád ve styku. Ona mi volala, když byla u něj. Já jí beru je taková a taková. Ve skutečnosti je jinačí, ale jak se zapnou kamery, tak je prostě úplně jiná. Ona che hrát to divadlo bych řekl. Ona je taky zvyklá na tu svojí samotu, na tu prácu. Ona by semkla šla třeba hned, ale taky má problémy. Dluhy tam byly. Protože ten scénárista mi říkal: „Bacha, má na plat exekuci.“
67
Jeden den jsme byly v Praze a už druhej den vyšel článek, že jsem si od ní dokázal vypůjčit peníze. A takový. Já si myslím tenkrát, že to udělala Katarína. Prostě se nás vyptávali jednotlivě bokem. Ona se chtěla zviditelnit. Tam to nebylo jmenovaný, ale bylo tam napsaný, že jsem si dokázal vypůjčovat peníze. Člověk to neřeší, hodí to za hlavu. Ten bulvár čte málo rozumných lidí. Jedním uchem tam a druhým ven. R3 – Renáta Altmanová Moje účast v pořadu byl z počátku hec mých dětí. Bylo to krátce po pořadu Prostřeno, ze kterého byly nadšené a kde jsem se tak vyřádila, že mi všichni říkali, ať zase někam jdu, protože to je děsná psina. Docela se mi po natáčení stýskalo a tak jsem jen tak zkusmo vyplnila přihlášku a čekala, co se bude dít. Mezitím mi přišla mailem nabídka od produkce Real TV, jestli bych se nechtěla toho pořadu zúčastnit. Tak jsem to brala jako znamení. A nechala jsem vše bez odezvy buď si mou přihlášku a jejich pozvání propojí, nebo ne. Už si to moc nepamatuju, ale následně mě někdo kontaktoval, abych přijela do Real TV natočit pro tatínka Michala krátké video, které on si pustí a pak se rozhodne, jestli mě vybere mezi své nápadnice. Tak jsem jela. A poslala jsem mu tak ulítlé video, že mi bylo jasné, že si mě nevybere. Paní produkční ale tvrdila opak, naprosto samozřejmě kývla, že si je JISTÁ, že pozvání přijde a mě v tu chvíli projelo hlavou, že bude chudák Michal muset, že ten jeho výběr asi až tak dobrovolný nebude. Celkově byla komunikace s produkcí vstřícná, usměvavá a milá, chovali se ke mně jako k sobě rovné a byla s nimi i legrace. Já si myslím, že si mě vybrali proto, jelikož předpokládali, že tam budu držet humor, zábavu a takovou tu vyrovnanou hladinu mezi tolika babama, protože v Prostřeno se můj přístup osvědčil a ani Prostřeno nebylo moje první natáčení, takže je asi zlákala zkušenost, že nezmatkuju, umím mluvit a chovám se přirozeně a když je potřeba, zasáhnu, aby nebyla nuda. Dnes jsem už přesvědčená, že mě jako Michalovu nevěstu neviděli ani v nejmenším. Přiznám se, že ani já jsem v této Seznamce neviděla žádnou možnost seznámení. Těšila jsem se na nové možné přátelské vztahy, nepochybovala jsem, že si budeme s Michalem rozumět, ale že bych si hlavu prolévala romantickými představami o velké lásce až za hrob, to fakt ne. Možná na pár vteřin z počátku mi prolítlo hlavou něco jako
68
"holka, nikdy nevíš, co kdyby." Ale k zaplašení této rychlomyšlenky jsem měla jeden obrovský důvod, ke kterému se ještě dostaneme. Natáčecí den začínal buzením přímo na kameru, aby národ viděl, jak jsou maminky po vyčerpávající z půli pronatáčené noci krásné a svůdné. A pak se vždycky něco dělo. Snídaně, program, hlavně výpovědi, kde jsme líčili své zážitky a dojmy, zase nějaká akce, výpovědi, pak opět výlet, nebo rozhovory s Michalem, výpovědi, pak někdy večeře, pak výpovědi a večerní akce, pak výpovědi. Prostě dramatický kolotoč, kdy jsme se různě proplétali a trávily chvíle většinou čekáním, protože někdo další něco natáčel. Při sledování pořadu doma mě mrzela jediná věc, že naše skupina tam byla nejmíň. Jenže to bylo jasné. My jsme totiž byla taková banda, kde všechno probíhalo v klidu. Hodně jsme se všichni nasmáli, my maminky jsme se o Michala vůbec nepraly, navzájem jsme se nepomlouvaly, netrhaly jsme si vlasy, ani jsme neintrikovaly. No a náš národ miluje katastrofy, špínu, zradu a křivárny, takže u nás se v tom případě nebylo na co dívat. Jestli jsem se za něco styděla, tak za úsek, kde jsme vyrazili na kola a já to nedala. Jsem nesportovní vepříček a mám problém s plícemi, takže mě první kopec zabil. To jsem dokonce obrečela. Ale střih byl milosrdný a pustil do éteru tu scénu tak, že to vyznělo docela lidsky. Tím se zrovna dostávám k části otázky o pravdivosti materiálu po úpravách a střihu. Byly momenty, které jsem opravdu vnímala jinak a ve finále byly odvysílané tak, aby vyzněly dle potřeby reality show. Nikdy v můj neprospěch, čili já osobně jsem bez nároku na stížnost, ale zamrzelo mě to vůči těm, kterých se to týkalo. Jestli je to důležité, tak šlo konkrétně o maminku Terezu a scénu s melounem a rumem. Produkce se postarala o to, aby vyzněla jako totálně opilá a přitom to tak vůbec nebylo. Ano, mám dvě dcery, dnes jim je 13 a 18 let. Byla jsem vdaná, ale rozvedla jsem se bezdětná. Moje holčičky jsou luxus, který jsem si dovolila až po svatbě. S manželem jsme byli asi 6 let, vzala jsem si svou první lásku a je to úžasný člověk. Rozdělily nás naprosto rozdílné zájmy. Já zpívala v Country kapele, patřila jsem mezi lidi, on kreslil vtipy do Dikobrazu a nejraději tudíž seděl doma u stolu a tvořil. Poslední kapkou byla moje velká touha po dítěti, kterou on se mnou sice sdílel, ale odmítal vyšilovat jako já, protože měl rozum = v mých očích tu touhu nesdílel. No a tak jsem udělala tu chybu a vztah ukončila.
69
S manželem jsem se seznámila, když jsem pomáhala bráškovi v hospůdce, kam chodil můj budoucí muž s partou kamarádů na kulečník. Bylo mi 15. Pořád jsme po sobě koukali, až jsem ho pozvala na rande. Po rozvodu jsem byla asi dva roky sama a pak jsem se nechala vyloženě ukecat na rande já. Měla jsem poslechnout intuici a nikam nechodit, ale tak zas mám tu nejbáječnější dceru pod sluncem. Lucienne je skvělá skorožena. No a pak jsem po několika letech poslechla "výbornou radu" kartářky a dala jsem si inzerát, který mi do života vnesl otce mé mladší Karoline. Abych to pojala stručně, tak oni dva byli tím nejtvrdším trestem za to, že jsem svým odchodem ublížila manželovi. Beru to jako pohlavek od života, ale díky tomu mám i nejbáječnější dceru pod sluncem číslo dvě. Pokud prahnete po detailech našeho společného života, počkejte si na mou knihu, kde budeš všechno. Teď bych Vám nerada kazila den. Jak jsem už zmínila, mně přítomnost kamer nevadí. Já na ně velmi často zapomínala a brala jsem tu naši show jako normální pokec. Hodně jsem sledovala ostatní maminky i Michala, právě proto, že mě spíš zajímalo, jak kamery vnímají oni. A někdy člověk docela žasne. Já se snažila chovat se tak, abych to byla já a hodně v tom hrál roli fakt, že jsem jako touhu po seznámení vážně nevnímala. No ano, to víte, že občas tam proběhnul nějaký hec, zejména při výpovědích. Já se dám zlákat ke kdejakým kravinám, ale abych něco kritizovala, nebo naopak chválila, když to ale není můj názor, tak to fakt ne. Spíš jsem měla ke kritice zábrany a tak mě museli ponoukat, abych to řekla, když to tak cítím. Snažili se asi o nějakou akci, o nějaký to čóro, o rozruch. Takže přímá odpověď na Vaši otázku je ANO, samozřejmě, že se z nás snažili vytlačit víc, než jsme chtěli dát. Nevnímám to ale jako něco, co by bylo špatně. Dodatečně se ještě k otázce vracím, protože jsem si vzpomněla na jeden příklad ovlivňování chodu pořadu. Jednalo se o závěr a o dovolenou. Tam produkce zasáhla silně, protože jsem měla na dovču letět já a Jindřiška, která mezitím s Michalem navázala milé souznění a rozhodli se, že to spolu zkusí. K divákům se nic z toho nedostalo, protože produkce chtěla show a tak rozhodla, že na dovču musí jet Míša. Z prostého důvodu - celou dobu to vypadalo, že se Michal rozhodne pro ni. No, ale nakonec musím uznat, že věděli, co dělají, protože Michala tento zásah natolik rozzuřil, že se pak začal chovat právě tak, jak se choval. Národ čekalo překvapení, Jindřišku zklamání, Míšu šok, protože nic netušila a produkce si mnula ruce, jak to krásně vymysleli. To víte, že jsem byla nejdřív smutná, už jsme se s holčičkama těšily na 70
letadlo a na moře, nechali nás nakoupit a sbalit si kufry a pak nic. Ale chápu, že pro jejich účely další pohodové díly nebyly tak atraktivní, jako to, co se odehrálo bez nás. Nejsem si žádného závazku mlčenlivosti vědoma, dokonce jsem příjem z této činnosti přiznávala i na sociálce, takže asi nespáchám zločin, když prozradím, že natáčení honorováno bylo. Myslím, že to bylo tisíc Korun za jeden natáčecí den. Já osobně jsem o tom předem nevěděla. Předpokládala jsem, že nějaký peníz za to asi dostaneme, protože jsme měli docela výlohy s cestováním a tak. Ale že to bude tolik, to mě mile překvapilo a rozhodla jsem se natáčet po zbytek života, což mi nakonec nevyšlo. Mí kamarádi a známí byli ze Seznamky unešeni. To kvůli nim jsem ale musela být celou dobu svá, protože oni mě znají, oni předpokládají mé reakce a oni by byli zklamaní, kdybych tam předváděla cokoli mě nevlastního. Hodně mi fandili, hodně mě podporovali a i následně ocenili mou odvahu a smysl pro zachování svého já. Mluvím teď teda o těch opravdových přátelích, protože s každým natočeným pořadem se mi i malinko "vytřídil šatník", což beru jako pozitivum a jsem za to vděčná. Ale spoustu nových přátel jsem díky pořadu i získala. Jako známá se cítím až dnes. Nejdříve jsem si to moc nepřipouštěla, ale zachvátila mě lavina zpráv na facebooku, mailů a vzkazů na mých stránkách, ale také osobních setkání, kde mě lidé zdraví, zastavují a dotazují. Trvá to dodnes. Je to velmi milé a příjemné a já si to užívám. Jen mi občas hlavou proletí otázka, jestli je vůbec možné, aby na mě tolik lidí reagovalo tak pozitivně? Jestli je to upřímné, pokud mi rozumíte. Oproti tomu mě spousta lidí vyhledává, aby si dobili energii, tak snad to myslí vážně. Jediná stinná stránka této věci je ta, že těch zpráv a dotazů je tolik, tolik moc, že pak nestíhám na všechny reagovat a to mě moc mrzí, protože nechci nikoho nechat bez odpovědi. Často jsou příběhy, co ke mně dorazí, až bolestné a já mlčím a neodpovídám. To mě drtí a to špatně nesu. No a pak ještě moje dcery - to je další menší úskalí. Nechtějí se mnou chodit ven, protože nás pořád někdo zastavuje. Ale to je spíš úsměvné. Nabídek jsem poté dostala ještě pár. Některé jsem využila, některé ne. Pravdou je, že se mi už moc nechtělo, ale já neumím říkat ne. Občas mi zavolají z produkce, že potřebují soutěžící do nového pořadu a koukají tak smutně, že je to vidět i po telefonu. Takže pak odmítejte, že jo? Pravdou je, že jsem ale vyhrála spoustu hezkých věcí, takže nakonec jsem nelitovala. A jestli bych něco takového chtěla dělat jako životní poslání? No, mám záchvaty, kdy ano. Ale pak si uvědomím, že to hodně zasahuje do soukromí a 71
to si momentálně buduji nové a ničit bych ho nedovolila. Ráda si zablbnu, tak řádím v rádiu a sním o práci v dabingu - někde, kde bych byla slyšet, ale nebyla vidět. Jsem hodně tvůrčí, takže mě tenhle svět láká, ale také vím, že je k tomu potřeba mít tvrdé lokty a to zrovna není můj styl. Články? To asi zrovna ne. Sledovala jsem přihlouplý Blesk, to se přiznám. Každý týden tam byl článek o někom z Hledá se táta. O mě žádný nevyšel, nebo o něm nevím. A asi je to poklona, protože ty články byly typicky Bleskově primitivní a škodící. Vyhlížela jsem, kdy někdo z mých odpůrců prodá informace o mých dluzích a hele nic. Spíš jsem sledovala diskuze a z těch mám rozporuplné pocity. Ne proto, že by mě ničila kritika. Každý má svůj názor, to je jasná věc. Mile mě překvapilo, že převažovaly pozitivní reakce a doslova mě šokovaly příspěvky typu vlastní zkušenost se mnou a já ty lidi přitom vůbec neznala. Jak by to jen přiblížila. Třeba: "já s ní žil, je to strašný, nevaří, kašle na děti..." apod. a oproti tomu zase "já s ní žil, to není pravda, je úžasná..." apod. a těch příspěvků tam bylo tolik, že bych do svého života tolik partnerů nevtěstnala ani kdybych se obrátila naruby. Měla jsem celkem tři a i to je dost. Takže celkově shrnuto - v produkci měli pravdu, že ty bláboly nemáme číst. Jelikož jsem doma na péči o osobu blízkou, konkrétně pečuji o dědu mé mladší dcery Karoline, tak se natáčení mého povolání asi nemělo jak dotknout. Snad jen v tom ohledu, že byl problém zajistit péči o něj v době natáčení. Holčičky byly tenkrát ještě "malé", tak s nimi byla moje mladší sestra a o všechno se vzorně postaraly, za což jim patří můj obdiv a dík. Bez nich bych si to tak neužila a nebo hůř - nikam bych nemohla. Ale teď mě vlastně napadá jedna souvislost, která stojí za zmínku. V pořadu se pak následně mihnul i náš děda, v rámci natáčení u nás doma. A díky tomu se nám ozvalo pár jeho přátel a tak měl radost. Dostal se totiž do situace, kdy prakticky všem zmizel ze světa. Po mozkové příhodě mu našli v peněžence mé telefonní číslo, kontaktovali mě a já se ho pak ujala. Spadl nám do klína téměř nepřečten a neznán. A o jeho minulém životě jsme toho moc nevěděly. Takže jsme uvítaly zájem o jeho osobu a připsaly to Seznamce do seznamu pozitiv. Tak to je rozsáhlá otázka. Moje představa rodiny je hlavně o zázemí a důvěře. Pokud se ptáte konkrétně na to, jaký postoj zaujímám po stránce finančního zabezpečení, tak já bych se k tomu postavila tak, že bych byla v podstatě v domácnosti, starala se o chod domu a kolotoč kolem dětí, ale měla bych nějakou svou výdělečnou činnost, kterou bych zvládala natolik, abych ještě stíhala pomáhat hlavě rodiny s firmou. 72
Vycházím tak z vlastní situace, kdy by společné soužití obnášelo mou péči o nejen svoje, ale i partnerovy děti a na druhé straně ale jeho starost nejen o svoje, ale i moje finance. A to bych těžko nesla. Jak jsem již letmo zmínila, bojuju s určitými finančními bubáky a neumím si představit, že by moje problémy měl řešit můj partner na úkor svůj a jeho dětí. Takže mít svůj vlastní příjem je nezbytné. Shrnuto a podtrženo: vydělat si na svoje pohledávky a z větší části na provoz mých dětí a o zbytek se postarat tím, že zabezpečím domácnost a pomůžu ve firmě. Nesnesla bych pocit, že jsem na někom závislá a někdo na mě doplácí. Myslím, že je to v situaci, kdy člověk nežije s otcem svých dětí, naprosto přirozené. Nemyslím. Žiju čím dál stejně a pokud proběhly jakékoliv změny, soutěž na to neměla nejmenší vliv. Ano, s pár maminkama si ještě stále píšeme a voláme. Mně se nepodařilo někoho si tam vyloženě znepřátelit a jsem moc ráda za nové kámošky. Dokonce si občas vyměním zprávu i s účastníky těch dalších skupin. Jen tatínek Michal se nám nadobro odmlčel. Naposledy projevil své zhnusení po natočení dovolené, která se fakt nepovedla a kde se ukázal ne zrovna v dobrém světle, ale pak už mi volat přestal a nevím ani, jak se jeho život ubírá dál. Tak řadím: 1. za d/ při ohledu na mé showmanství je toto asi nejsilnější motivace k účasti, 2. za b/ zvědavost mi taky neschází, 3. za a/ lákalo mě seznámení jako takové a 4. za c/ ty peníze, což je sporné, jelikož jsem o nich nevěděla. Kdybych o nich tehdy věděla, asi bych je postavila před bod a/ to seznámení s tatínkem, jelikož - a tím se dostávám k výše zmíněnému důvodu zaplašení myšlenky na seznamování - byla jsem v tu dobu masakristicky zamilovaná a neexistovala možnost ten cit vytěsnit ze srdce. Trvalo to tehdy nějakých 7 let baj voko a trvá to dodnes. Jenže tenkrát to mělo úplně jinou formu, dost nehmatatelnou. A dnes je to ve fázi, kterou bych nerada zakřikla. Nechci zabíhat do detailů, tohle Vám musí stačit. Každopádně jste úplně první, komu jsem něco takového práskla. Protože si myslím, že to dost moji účast v takovém pořadu ovlivňuje a mohlo by to mít význam i pro Vaši práci. Doufám jen, že se všemi informacemi naložíte citlivě a bez následků.
73
No a to je asi tak všechno. Napadá mě ještě otázka, která docela se vším souvisí. Co bylo dál? Ozval se pak někdo s nabídkou k sňatku vyřazeným maminkám? Každé z nás zveřejnila produkce e-mail, na který mohli případní nápadníci posílat svá vyznání. Lítala jsem do té schránky celá zvědavá a víte co? Drtivá většina ohlasů byla od žen. Ne jako že by mě zvaly na rande a nabízely vztah, to ne, to jen asi dvě. Spíše šlo o projevy sympatií, díků za energii a optimismus, lítosti nad tím, že jsem nepokračovala na dovolenou a také o spoustu povzbuzení, že si z toho nemám nic dělat, protože se nakonec Michal pěkně vybarvil. Ano, pár nabídek od mužů přišlo také, všem jsem zodpovědně slušně odpověděla, že už jsem zadaná a s jedním si dokonce do dnes velice ráda popovídám, nebo napíšu v přátelském duchu. No ale teda jako že by se o mě prali, to se říct vážně nedá. R4 – Petr Bušák (Farmář hledá ženu 1) Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu. Objevili se tady z nenadání. Režisér s producentkou. Já jsem se nikde nehlásil. Údajně mě nahlásil soused, taky zemědělec. Nadšenej jsem z toho dvakrát nebyl, protože seznamování v televizi není zrovna ideální druh. TO si člověk říká, jestli se tam vůbec někdo přihlásí. Byli tady asi 3krát. Vždycky si mě natočili a pak to takhle dopadlo. Proč si mě vybrali, to netuším. Možná proto, že je tady pěkná příroda. Tak aby to neměli všechno na jedno brdo. Vztah jsem v pořadu nejprve našel, ale pak nám láska nevyšla. No co se dalo dělat. Ono tyhlety vztahy na dálku. Já byl v Krkonoších a ona u Brna. Viděli jsme se jednou za 14 dní, to není úplně ideální vztah jako takovej jako já si představuju. Ani jsem se pak nedivil, že to nevyšlo. Natáčecí den probíhal normálně. Nejdřív jsme byli někde mimo statek. To bylo to vybírání. Bylo to takové hektické. Byl to docela stres. Navíc k tomu byla ta kamera. Člověk je zvyklej být spíše za kamerou, když si doma tak natáčí. Jinak na tom samotném staktu to bylo jako můj normální den. Den předem se ptali, co budeme druhý den dělat. Takže jsem to režišérovi řekl, on to odsouhlasil a pak jsme natáčeli. Prakticky to tak odpovídalo relalitě, tedy alespoň pro mě. Dvě ženy u mě na farmě pro mě byl rozhodně šok. Dvě ženský najednou není přímo ideální. Člověk už je takhle dost roztěkanej, když se seznamuje s jednou tak je to těžký, ale když má vybírat mezi dvěma, to je děs a hrůza. Představa, že vybírám mezi třema jako to mají teď. To se musím přiznat, že je obdivuju. Člověk byl večer uplně 74
zmatenej, pořadně nevěděl která co povídala. Večer, když pak bylo to hodnocení, tak to je o samotě mezi mnou, kameramanem, režisérem. Probírali jsme celý den, co se mi líbilo a nelíbilo. Prostě děs a hrůza. Já když zpětně viděl pořad, tak jsem nebyl ani naštvaný, ani zklamaný. Choval jsem se tak, jak jsem se choval. Celá vesnice na to koukala, byl to rozhodně zážitek. Ke konci to bylo docela vyhrocený. Přeci jenom ženský dokážou chlapovi zamotat hlavu fest. Navíc alkohol k tomu může taky trochu přidat, takže když si mě potom o půlnoci odchytli na tom posledním loučení, tak to pak dopadlo, jak to dopadlo. Produkce, myslím, že to tak odpovídalo realitě. Materiálu na sestříhání měli mraky. Některý části, které se třeba mně líbili, tak tam nebyli. Ale režisér se snažil a musím říct, že před ním vlastně smekám. No moje předchozí vztahy, s tím je to komplikované. Do třiceti to člověk nebere vážně, navíc je to tady samá práce. Bylo to takové povrchní. Občas něco na nějakých zábavách, ale nic vážného. Seznamování pod dohledem kamer rozhodně moc příjemné nebylo. Člověk to chce většinou jenom mezi 4 očima. Takže na tý farmě to bylo spíše jenom takové oťukávání, nic vážnějšího. Na pořádné seznámení potřebuje člověk víc času, než 14 dní nebo týden. Intimní otázky, to v televizi vůbec nejde rozebírat. No chtěli vědět, co ten den budeme dělat. Tak jsme se dohodli předem, že třeba budeme kopat brambory, alespoň co se mě týče. Mlčenlivost jsme podepisovali. No tak čekal jsem, že dostanu nějaké peníze a určitě by se i hodili. Celý pořad jsem dělal zadarmo. Pořádně jsem nevěděl, do čeho jdu. Pořád jsem si myslel, že do toho užšího finále nepostoupím. Nějak jsem si pořád říkal, že do užšího finále nepostoupím. Že si potom ty nabídky proberu pěkně v klidu a vyberu si nějakou, o kterou bych měl třeba zájem. To byl takový můj sen. Nadšenej jsem z toho rozhodně nebyl. Celý roztoky pořad sledovali. Chvíli jsem byl celebrita. Poznávali mě lidi na zábavách. Příjemný to celkem bylo, ale nějak jsem si to moc nebral, takže to docela šlo. Fotili se se mnou lidi na plesech, takže dobrý no. I když měl jsem z toho teda obavy, protože jsem nevěděl, co tam všechno dají. Pak se ozvali ještě z Primy, protože chtěli vědět, jak jsem dopad. Takže to je jediné moje další působení v televizi. Jinak jsem nikde nevystupoval. Do šoubyznysu, to já se rozhodně montovat nebudu. To nepříchází v úvahu. 75
Samozřejmě, že jsem o sobě četl nějaké články. Především otec si to pořádně študoval. Je vtipné, jak tam byli opravdu postřehy od všech lidí, kteří mě znají. I já jsem to občas pročítal, ale ty bulvární články jsem nebral moc vážně. Dopad na moje hospodářství to mělo spíše neblahý. Přeci jenom člověk strávil nějaký čas tím natáčením a to hospodářství nepomáhá. Ale co se dá dělat. Jinak výsledky na farmě jsou pořád stejný. Já si rodinu představuju jako manželku, děti a normální poklidný život. V dnešní době by přece jenom měla manželka pracovat. Doba je zlá, je draho. Současná partnerka je na mateřský, ale do práce bude chodit. Dříve jí to bavilo a chce to dělat i poté. Bude pracovat v místní textilní firmě. Co se týče rozpočtu to bude příspěvek dobrý. To hospodaření je všelijaké, takže nikdo pořádně neví. Já jsem tolerantní. Z předmanželského sexu bych nedělal žádnou kovbojku. Je důležité, aby se lidi poznali po všech stránkách. Můj život se po soutěži nijak zásadně nezměnil. Občas mě zastaví lidé po soutěží a ptají se, jestli bude veselka a tak. Měl jsem ještě dvě sezení s důchodci. Popovídal jsem jim o tom, jak probíhalo natáčení, ukázal jsem jim nějaké fotky, video a bylo to. Byl jsem sám docela překvapen, jak tím lidé žili. V kontaktu jsem pouze s Gábinou. S Janou jsme si párkrát napsali po tom drastickém rozchodu, ale jenom jako kamarádi. S Gábinou jsem v kontaktu i teď. Ona se asi před rokem vdávala. To je asi tak všechno, co bych chtěl dodat. R5 - Pavel (Farmář hledá ženu 4) Chtěl jsem najít panenku a s ní budovat a rozvíjet farmu, byl jsem osloven produkcí, která tento pořad připravuje, a dohodli jsme se. Tak to já nevím, to se musíš zeptat jich :-) Já neměl žádné očekávání, nevěřil jsem, že by to fungovalo. Nebyl žádný scénář, náplň dne nikdo nevymýšlel. Dělal jsem to co každý den. Pak už je to v rukou režiséra, co vybere do dílů, které diváci uviděli v TV. Já ještě všechny díly neviděl, já se všechny podívám s odstupem. Nemyslím, že bylo něco, za co bych se měl stydět. Možná jsem řekl, něco co nebylo úplně vhodné a třeba to vyznělo jinak, než to bylo myšleno, ale zpětně to vysvětlovat divákům nelze.
76
Ano. Vztahy jsem měl normální jako každej jinej. Problém byl vždy ve zvířatech. Málokterá žena se smíří s tím, že jsem u zvířat třeba celý den, to není práce na osm hodin a přijít domu a lehnout na gauč. Ze začátku jsem byl nervózní, ale pak jsem přestlal kamery vnímat a snažil jsem se chovat úplně normální. Zvláštní bylo to, že byly dívky u mne doma a byli tam najednou. Kamera je věc, není to dozorce s obuškem :-) Seznámení bylo v podstatě vždy omylem. Neřeším takový věci, co má přijít přijde. Nevím o ničem. Nedělám nic, co mi vadí anebo je mi nepříjemný. První otázka lidí byla, když se dozvěděli, že budu v reality show, kolik za to je. Když jsem odpověděl, že žádný peníze nikdo nedostal, říkali, že to není možný. Takže s klidným svědomím, můžu říct, že jsem žádný peníze nedostal. Čemu bude věřit národ, je jejich věc. Kladné. Ano poznávají, občas se na něco zeptají, chtějí se vyfotit. Popularita je příjemná ale já si myslím, že nejsem tak slavnej a známej aby to se mnou nějak zamávalo :-) Bavilo by mne točit dokument o ZOO a farmách, jak se tam žije a tak. Já vím, jak to bylo a jak to je doopravdy, takže mě většina z nich, hlavně těch bulvárních, hodně pobavila. Z Pardubic. Překvapen nejsem, nezačínám. Dělám to už řadu let, ale teprve Saša mne naučila nebo vysvětlila ty ekonomické věci, věci ohledně peněz a investic, co ještě k hospodaření a chovu zvířat patří. Chybu jsem udělal, že jsem nechal finance na manželce a s tím vznikly pak moje další problémy. Oslovila mne produkce podle mých webových stránek. Oslovili mne v květnu, přijeli se podívat a pak se natáčel medailonek a v červnu se vysílal v TV a nějak v červenci přijeli s dopisy . Produkce mne do ničeho netlačila. Na zámek přijelo 5 dívek,. Alexandra byla od začátku favoritkou, tam to bylo jasné. Chtěl jsem aby na farmu jela Jitka, Lída, Alexandra. Ale Jitka už byla zadaná. Proto postoupila Michaela. To že s Lídou nemáme
77
shodné názory neznamená, že by jsme si nerozuměli zase v něčem jiném. I na farmě jsme si kolikrát dobře popovídali. Jen to tam nezajiskřilo. B,A, D C bych vyškrtl peníze za natáčení nejsou
Vyrůstal su v hlubokých temných Šumavských hvozdech. Měli jsme králíky, kachny i vlčicu. Tenkrát sa šlechtil dnešní Československý ovčák, tyhle psy byli vypouštěný na volno do hraničních pásem/ tu co jsme měli, sa jim asi nehodila,pásla krávy. Matka byla vlčica, otec Německý ovčák. Pro dítě luxus, v zimě spousta sněhu, do lesa kousek… Kousek od nás bydlel myslivec, co mel dokonce doma chvilku medvíďata. Ale pro dospělé utrpení. Zásobovaní nic moc, doktoři a všechny služby 20 km daleko. Dneska je to ale pěkná dědina, která se rozrostla a je to tam už lepší. Do Třebařova jsme se stehovali s ex manželkou, kvůli většímu bydlení a pozemkům. Před tím su mel menší fungující farmu u Přelouče. Ale kvůli sousedům a dalším okolnostem su ju nemohl rozšířit. Tak padla volba založit novou farmu na Moravě, kterou mám rád a cejtím sa tam lip jak v Čechách. Jinak pocházím z Pardubic, odkud je to na Moravu kousek. Ale párkrát su slyšel od “chytrých“ lidi, že Pardubice jsou už Morava. V Třebařove to nedopadlo, jak manželství, tak farma a tak mam teď třetí farmu, kousek od Šumavských hvozdů. Takže v podstatě tam, kde su prožil dětství. Zvířata, četba, muzika.
Já sa nepřihlásil. Byl su vybrán na základě jiných věcí. Nepokládám to ani za reality show ani za soutěž ale za dokument jak se žije farmářům. Nikdy su sa ale za farmáře nepokládal a nepokládám. Farmy jsou u klokanů a indiánů. Tady má “farmu“ kde kdo má par zvířat. U mňa je farma víc jak tisíc hektaru ze se stovkama zvířat. Tady jsou jen malý statky, hospodářství. O farmách v pravém slova smyslu sa v tomhle státě mluvit určo nedá. Spoustu skvělých zážitků, zkušeností a nových přátel a známých. Navíc pro mna splněný sen, z jednoho pro mňa životního setkání. Ale to neprozradím, koukejte sa na další díly. 78
Opět su zjistil, že v tomto státě vládne závist, že úspěch sa neodpouští, že lidi věřej bulváru, a že sa tady lidi rychle naučili používat anonymitu internetu, kde si vylejvaj svoje mindráky, pomlouvaj a sami jsou tak “dokonaly“. To je jedna věc. Tou druhou je to, z mam spoustu objednávek na drůbež, na jehňata atd. a můžu dělat to, co mňa baví. Je spousta lidi, co mi fandí, a podporujou, a za to jim patří můj velký dík!
79