Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Specializace ve zdravotnictví Nutriční terapeut
Mgr. Alena Teofil Edukace těhotných žen v oblasti těhotenské stravy Education of gravid women at the area of gravidity nutrition
Bakalářská práce Vedoucí závěrečné práce: MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D.
Praha, 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracoval/a samostatně a že jsem řádně uvedla a citovala všechny použité prameny a literaturu. Současně prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím s trvalým uložením elektronické verze mé práce v databázi systému meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací. V Praze 30. 3. 2015
PODĚKOVÁNÍ Velmi děkuji vedoucímu práce MUDr. Kateřině Anderlové, Ph.D., za aktivní vedení a konzultantce, cenné rady, podněty a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. V Praze 30. 3. 2015
Identifikační záznam: TEOFIL, Alena, Mgr. Edukace těhotných žen v oblasti těhotenské stravy. [Education of gravid women at the area of gravidity nutrition]. Praha, 2015. Počet stran 75, počet příloh 5. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1.lékařská fakulta, III. interní klinika klinika endokrinologie a metabolismu 1.LF a VFN v Praze 2015. Vedoucí závěrečné práce MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D.
Podpis
ABSTRAKT Jméno a příjmení autora: Mgr. Alena Teofil Instituce: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Název práce: Edukace těhotných žen v oblasti těhotenské stravy Vedoucí práce: MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D. Počet stran: 75 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2015 V teoretické části této práce jsem se pokusila vytyčit názory odborníků na zásady a specifika stravy v době těhotenství včetně vhodnosti případné suplementace. Názory jsem mezi sebou snažila porovnat a případné neshody vytyčit v textu. Praktická část práce je rozdělena do dvou celků- výzkumná část a edukační část. Ve výzkumné části jsem se zaměřila na zjištění, zda se těhotné ženy zajímají o problematiku těhotenské stravy, odkud získávají informace a jak jsou spokojeny s jejich kvalitou. Potvrdil se mi předpoklad, že ženy mají zájem o tuto problematiku, ale také ten, že hlavním informačním zdrojem je internet, který využívá 93% respondentek. Ženy jsou vesměs pokojeny s dostupností informací, ale procento spokojenosti klesá u hodnocení jejich srozumitelnosti a obsahu. V edukační části jsem se tedy zaměřila na vytvoření jednoduchého a srozumitelného edukačního materiálu, který by měl sloužit budoucím maminkám ke zvládnutí stravování tak, aby pokryly potřeby svého těla i plodu. Pro jeho tvorbu jsem využila poznatky uvedené v teoretické části práce. Práce je zaměřena na těhotné ženy bez výrazných zdravotních komplikací.
Klíčová slova: těhotenství, plod, fyziologické změny, výživa, výživové doplňky
ABSTRACT Author: Mgr. Alena Teofil Institution: Charles University in Prague, First Faculty of Medicine Title: Sipping in the nutrition of oncologic patients Tutor: MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D. Number of pages: 75 Number of supplements: 5 Year: 2015 I focused on the description of main principles and specifics of nutritional needs of teamers in the theoretical part of this Bachelor thesis. Supplementation during gravidity was another item I focused on. I tried to compare the opinion of more specialists and to find out the differences. The practical part of the thesis is divided into two parts- a research and an educational part. The research focused on the gravid women to find out their interest of gravidity nutritional needs, where do they find the information about this topic and how are they satisfied with their quality. The research confirmed my premises that women are interested about this topic and their main source of information is internet (93% of respondents use it). They are mainly satisfied with the accessibility of information but their satisfaction of understandability and contents is worse. I tried to prepare a simple and understandable educational material which should be helpful for pregnant women to cover all nutritional needs during gravidity. My Bachelor thesis is focused on teamers without any health difficulties.
Key words: gravidity, child, physiological changes, nutrition, supplements
1 OBSAH
1
Obsah .......................................................................................................................................... 7
2
Úvod .......................................................................................................................................... 10
3
Těhotenství ............................................................................................................................... 11
4
Fyziologické změny během těhotenství .................................................................................... 12
5
6
4.1
Placenta ............................................................................................................................ 12
4.2
Hmotnostní změny v těhotenství ..................................................................................... 12
4.3
Metabolické změny v těhotenství .................................................................................... 14
Obecné zásady zdravého stravování ......................................................................................... 17 5.1
Co tedy vlastně znamená zdravá strava? ......................................................................... 17
5.2
Zdravý talíř ....................................................................................................................... 18
SPECIFIKA PRO TĚHOTNÉ .......................................................................................................... 21 6.1
Ovoce a zelenina .............................................................................................................. 21
6.2
Bílkoviny (Maso, vejce, luštěniny, mléčné výrobky) ........................................................ 21
6.3
Polysacharidy (obiloviny, těstoviny, pečivo, rýže) ........................................................... 23
6.4
Oleje a tuky ...................................................................................................................... 23
6.5
Tekutiny............................................................................................................................ 24
6.6
Další specifika těhotenské stravy ..................................................................................... 25
6.6.1
Výživová doporučení pro CŘ- těhotné a kojící ženy ................................................. 25
6.6.2
Energetický příjem ................................................................................................... 25
7
Období před plánovaným těhotenstvím a jeho požadavky na výživu ...................................... 27
8
Mikronutrienty důležité v těhotenství ...................................................................................... 28
9
8.1
Kyselina listová ................................................................................................................. 28
8.2
Vápník............................................................................................................................... 29
8.3
Železo ............................................................................................................................... 29
8.4
Jód .................................................................................................................................... 30
8.5
Selen ................................................................................................................................. 30
8.6
Zinek ................................................................................................................................. 30
8.7
Vitamín C .......................................................................................................................... 31
8.8
Suplementace v těhotenství ............................................................................................ 31
BIOpotraviny v době těhotenství .............................................................................................. 33 9.1
Výhody BIO potravin ....................................................................................................... 33
7
9.2
Nevýhody BIO potravin .................................................................................................... 34
9.3
Fakta o BIO potravinách související s výživou v těhotenství ............................................ 34
9.4
„Éčka, která nejvíce škodí těhotným ženám (a malým dětem)........................................ 35
10 Nebezpečné látky v těhotenství ................................................................................................ 37 10.1
Alkohol ............................................................................................................................. 37
10.2
Kofein ............................................................................................................................... 38
10.3
Nikotin a kouření .............................................................................................................. 38
10.4
Léky .................................................................................................................................. 39
10.5
Bylinky a koření ................................................................................................................ 40
10.6
Některé nevhodné potraviny ........................................................................................... 40
11 Technologické úpravy potravin a hygiena v kuchyni ................................................................ 41 12 PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................................... 42 12.1
Formulace problému ........................................................................................................ 42
12.2
Cíle a úkoly ....................................................................................................................... 42
12.3
HYPOTÉZY ......................................................................................................................... 43
12.4
VZOREK RESPONDENTŮ ................................................................................................... 43
12.5
METODY ........................................................................................................................... 43
12.6
Výzkumná část ................................................................................................................. 44
12.6.1
Analytický popis zkoumaného vzorku ...................................................................... 44
12.6.2
Výsledky šetření ....................................................................................................... 47
12.6.3
Hlubší analytické zpracování: ................................................................................... 50
12.6.4
Vyhodnocení hypotéz............................................................................................... 54
13 Edukační část............................................................................................................................. 56 14 Diskuze a závěry ........................................................................................................................ 67 15 Zdroje ........................................................................................................................................ 71 15.1
Literární zdroje: ................................................................................................................ 71
15.2
Absolventské práce: ......................................................................................................... 71
15.3
Online zdroje: ................................................................................................................... 72
15.4
Jiné zdroje: ....................................................................................................................... 73
16 Seznamy .................................................................................................................................... 74 16.1
Seznam Tabulek ............................................................................................................... 74
16.2
Seznam Obrázků............................................................................................................... 75
16.3
Seznam grafů.................................................................................................................... 75
16.4
Seznam příloh................................................................................................................... 75
8
Příloha 1: Seznam potravin dle glykemického indexu ...................................................................... 76 Příloha 2: Složení polykomponentních doplňků stravy určených pro těhotné ženy ........................ 77 Příloha 3: Seznam aditiv, kterým bychom se měli v každém případě vyhnout ................................ 78 Příloha 4: Dotazník ............................................................................................................................ 79 Příloha 5: Kompletní tabulkové zpracování výzkumu ....................................................................... 81
9
2 ÚVOD V mé bakalářské práci jsem se rozhodla zabývat se výživou v období těhotenství. Toto téma jsem si zvolila hned z několika důvodů. Význam kvalitní pestré a plnohodnotné stravy se stává stále častěji skloňovanou problematikou. Odborníci více a více upozorňují na vliv stravy na celkové zdraví lidí. Význam výživy nelze podceňovat již od prenatálního období. Navíc těhotenství klade značné nároky na tělo matky, které pak má zvýšenou potřebu nejen živin, ale i energie. Pokud budoucí maminka nedbá v tomto požehnaném období na kvalitu své stravy, může negativně ovlivnit jak svůj, tak život svého budoucího potomka. Domnívám se také, že nastávající maminky mají stále větší zájem o poznání této krásné, ale zároveň náročné etapy jejich života, protože chtějí pro své budoucí dítě i pro sebe to nejlepší. Na základě vlastní zkušenosti i zkušenosti z mého nejbližšího okolí vím, že těhotné ženy nejsou často dostatečně edukovány v této oblasti. Vyhledávají pak informace na internetu, v literatuře nebo si je předávají mezi sebou. Tyto informace však nemusí být zdaleka správné či dostatečné. Jejich vyhledávání je navíc časově náročné. Ráda bych krátce nastínila změny, kterými gravidní ženy v rámci jednotlivých trimestrů těhotenství procházejí a jaké nároky tyto změny kladou na jejich výživu. Na základě těchto poznatků pak vytvořím jednoduchý a přehledný edukační materiál, který by budoucím maminkám pomohl se v problematice stravy v době těhotenství zorientovat. Práce bude doplněna o velmi krátký dotazníkový výzkum zaměřený na zjištění spokojenosti žen s dostupností, srozumitelností a obsahem informací, které během těhotenství o zásadách stravování dostaly nebo si samy aktivně vyhledaly.
10
3 TĚHOTENSTVÍ Již od pradávna se těhotenství nazývá „ jiný stav“. Nejedná se o stav patologický, tedy o nemoc, ale o období, kdy žena prochází mnohými změnami jak tělesnými, tak psychickými. Těhotenství je obdobím, kdy se v těle budoucí maminky začne vyvíjet nový život. A právě tomu se musí ženský organismus postupně přizpůsobovat. Tělo matky se mění během celého těhotenství, nejprve se připravuje na vlastní průběh těhotenství, po té na růst plodu a nakonec na porod. Některé změny jsou při tom shodné pro všechny těhotné ženy, ale je nezbytné poznamenat, že každá žena je individuální a tedy i průběh těhotenství a změny, které ji v průběhu její gravidity provází, jsou do určité míry také jedinečné a individuální. Doba těhotenství se v praxi obvykle určuje jako tzv. gestační věk, tj. 280 dnů od prvního dne poslední menstruace. Odpovídá to 40 celým týdnům, což se rovná 9 kalendářním měsícům. Nejedná se však o zcela přesnou dobu ode dne oplození po porod. Proto se fyziologická délka těhotenství udává mezi 38. a 42. (Velemínský, http://www.babyweb.cz/chci-si-vypocitat-termin-porodu-aneb-jak-dlouho-trvatehotenstvi) . . Těhotenství dělíme do tří trimestrů: 1. Trimestr: od začátku 1. do konce 13. týden těhotenství. 2. Trimestr: od 14. do konce 26. týdne těhotenství. 3. Trimestr: od 27. Týdne těhotenství do porodu.
11
4 FYZIOLOGICKÉ ZMĚNY BĚHEM TĚHOTENSTVÍ Během těhotenství dochází k menším či větším adaptačním změnám prakticky na všech orgánech v těle ženy. Orgány se přizpůsobují těhotenství a plodu. Dochází především k růstu tkání, retence tekutin ve tkáních, relaxace hladkého svalstva a dalším všeobecným funkčním přizpůsobením (Hájek, Čech, Maršál a kol., 2014). Orgánové soustavy, na nichž dochází k největším změnám: • • • • • • • •
Pohlavní orgány (děloha, vaječníky, pochva). Poprsí. Kardiovaskulární systém. Dýchací systém. Močový systém. Kůže. Endokrinní systém. Metabolické změny. (Hájek, Čech, Maršál a kolektiv, 2014; Machačová, 2012; Trčka, 2009, Velemínský, http://www.babyweb.cz/jste-tehotna-vase-telo-ceka-spousta-zmen)
Vzhledem k malému rozsahu práce se podrobněji budu zabývat pouze změnami, které souvisí s výživou a metabolickým přizpůsobením mateřského organismu.
4.1 Placenta Placenta je nový orgán, který se během těhotenství začne v těle matky vyvíjet a pro průběh celého těhotenství má nenahraditelný význam. Jedná se vlastně o dočasnou endokrinní žlázu a její hlavní funkcí je správný kontakt mezi tělem matky a dítěte. Placenta je oválný orgán o velikosti cca 15- 20 cm, váží přibližně 500 g. Dle Hronka (2004) jsou jejími základními funkcemi výživu plodu, ochranu plodu, exkreci odpadních látek, výměnu plynů a endokrinní funkci. Placenta ale propouští do krevního oběhu dítěte látky bez rozdílu jejich prospěšnosti pro matku i plod. Propouští tedy i tzv. xenobiotika, která mohou mít až teratogenní efekt na vývoj plodu (Hronek, 2004). Stejně tak je to i se živinami, tekutinami, vitaminy a ostatními zdroji stravy, které matka přijímá. Významná je placenta také v hormonální činnosti, syntéze hormonů. Ty se dále vstřebávají do krevního oběhu matky. Patří mezi ně estrogeny, progesteron, hCG nebo hPL.
4.2 Hmotnostní změny v těhotenství Názory autorů na optimální váhový přírůstek se mírně liší. Shodují se však na jeho závislosti na nutričním stavu matky před těhotenstvím.
12
Dle Mullerové (2004, str. 22) je optimální BMI před těhotenstvím v rozmezí 20- 24,9 kg/m2. Při nižším BMI hrozí podvýživa, a tím pádem nejsou optimální podmínky pro vývoj plodu. BMI nad 25 kg/m2 (s výjimkou žen kulturistek) charakterizuje nadváhu, nad 30 kg/m2 pak obezitu, které také nejsou optimální pro průběh těhotenství. BMI = tělesná hmotnost v kg / (tělesná výška v m)2 U ženy starší 18 let, která má a počátku těhotenství normální hmotnost (BMI 2024,9 kg/m2), se udává jako optimální váhový přírůstek 11, 4- 16kg, přičemž přibírat by měla hlavně v druhém a třetím trimestru, zhruba v průměru 0,3- 0,4 kg za týden (Mullerová, 2004). U žen, které na počátku těhotenství trpí nadváhou nebo dokonce obezitou by měl minimální váhový přírůstek činit 7-8 kg. U žen s podváhou se doporučuje naopak přírůstek vyšší, a to dle Mullerové (2004, str. 22) 12,5- 18 kg. Toto doporučení víceméně odpovídá doporučení Evropského společenství, které jako ideální přírůstek hmotnosti v těhotenství uvádí: • • •
Ženy s BMI před těhotenstvím 18,5- 19,9 má činit 12,5- 18,0 kg. Pro ženy s BMI 20,0- 25,9 má činit 11,4- 16,0 kg. U žen s BMI větším než 25,9 má činit 7,0- 11,5 kg (Hronek, 2004, str. 47).
Přírůstky jsou pochopitelně vyšší při mnohočetném těhotenství. Hmotnostní přírůstky mohou být, především v posledním trimestru těhotenství, zkresleny zadržováním vody v těle, čili otoky.
Tabulka 1: Přírůstky tělesné hmotnosti matky na konci těhotenství (Hájek, Čech,
Maršál, a kol. 2014, s. 36). Plod
3,4 kg
Placenta
0,6 kg
Plodová voda
0,8 kg
Děloha
0,9 kg
Prsní žlázy
0,4 kg
Krev
1,2 kg
Tuk
3,0 kg
Mimobuněčná tekutina
2,5 kg
Velice orientačně připadají na 1. trimestr dva kilogramy, na 2. trimestr pět kilogramů a na třetí trimetr také pět kilogramů váhového přírůstku. Tyto údaje se ale od
13
různých autorů taktéž mírně liší. Shodují se však na dominantním přírůstku v 2. a 3. Trimestru. Huch (2007, str. 86) doporučuje, aby žena přestala v těhotenství s přísnými redukčními dietami. A to i v případě, že patří k ženám s vysokým BMI, které neustále bojují s přebytečnými kilogramy. Nebezpečí, že dítě bude trpět nedostatkem živin, je příliš velké. Na začátku těhotenství se může objevit mírný pokles hmotnosti vlivem těhotenstkých nevolností. I kolísání hmotnosti o několik set gramů bývá běžné. Proč je adekvátní váhový přírůstek tak důležitý:
Neadekvátní nárůst hmotnosti během těhotenství má vliv na nesčetné těhotenské komplikace včetně závažných rizik, mezi která patří těhotenská hypertenze, gestační diabetes a preeklampsie… Matčina obezita je dle Mullerové (2004) také spojována se zvýšeným zdravotním rizikem pro plod. Děti obézních matek potřebují častěji intenzivní neonatologickou péči. Z dlouhodobých komplikací jde pak o zhoršení obezity matky a rozvoj obezity u dítěte v dalším věku. Hronek (2004) navíc jako rizika spojená s nadměrnou váhou matky uvádí vyšší výskyt infekcí, zvýšenou pravděpodobnost císařského řezu, vyšší porodní hmotnost novorozence, riziko defektu neurální trubice, vyšší prenatální mortalitu a sníženou produkci mléka. Jako komplikace podprůměrného hmotnostního přírůstku v těhotenství Hronek (2004) uvádí nižší porodní hmotnost novorozence, intrauterinní opoždění vývoje a vznik gestóz. Dále pak nebezpečí předčasného porodu.
4.3 Metabolické změny v těhotenství Na metabolismus ženy jsou v době těhotenství vyvíjeny zvýšené nároky. Je třeba zabezpečit zvýšené potřeby jak energetické, tak nutriční. Tyto zvýšené nároky nejsou zapříčiněny jen vyvíjejícím se plodem, ale i zvětšováním se podpůrných tkání, které zabezpečují vlastí těhotenství a přípravu na následnou laktaci (Mullerová, 2004). Metabolická adaptace se v průběhu celého těhotenství prohlubuje, takže je nejvyšší ve třetím trimestru těhotenství (Mullerová, 2004, str. 53). Dle Brázdové (2004) během těhotenství stoupá úroveň bazálního metabolismu. Během první poloviny těhotenství dochází především k anabolismu, čímž vzrůstá množství tukové tkáně matky (zásoba energie na dobu laktace). V druhé polovině se jedná především o intenzivní růst plodu a placenty.
14
Dle Mullerové (2004) významnou roli v metabolických změnách v době gravidity hraje placenta, která produkuje hormony ovlivňující metabolismus jednotlivých živin. Je jimi ovlivněna: • • •
Metabolická rychlost dle Hájka, Čecha, Maršála a kol., (2014) stoupá bazální metabolismus v průběhu gravidity přibližně o 15- 20 %. Zvyšuje se účinnost vstřebávání živin ve střevě. Snižuje se ztráta živin při průchodu trávicím traktem a ledvinami.
15
Metabolismus bílkovin O bílkovinách se hovoří jako o základní stavební jednotce těla. V době těhotenství mají pro to zcela zásadní roli pro růst plodu i mateřských tkání a orgánů. Dle Hronka (2004) zajišťují normální růst plodu, vývoj placenty, změny dělohy a prsů, kromě toho plní úlohu jako hormony, transportní látky, protilátky a enzymy. Během těhotenství se tedy zvyšuje potřeba bílkovin a zároveň dochází k adaptaci mateřského metabolismu na tyto zvýšené nároky. Dochází ke snížené produkci a vylučování odpadních produktů metabolismu bílkovin, zejména se jedná o močovinu. Hladina močoviny je po celou dobu těhotenství snížená. Pokud těhotná žena přijímá nedostatečné množství bílkovin, zvyšuje se jejich katabolismus (odbourávání mateřských zásob). Takto získané proteiny jsou pak transportovány přes placentu k plodu (Heclová, 2010, s. 15). Metabolismus sacharidů a tuků Hlavním úkolem metabolismu sacharidů a tuků je neustálé zásobení plodu energií a živinami. V těhotenství, zvláště pak ve druhém a třetím trimestru dochází ke snížené citlivosti tkání na inzulin, tzv. inzulinová rezistence. Dále se zvyšuje produkce jaterní glukosy, snižují se zásoby glykogenu. Tyto pochody jsou ovlivňovány celou řadou hormonů. Dochází ke snižování využití glukosy, jsou využívány alternativní zdroje energie, mastné kyseliny. Glukosa je tedy chráněna a může být transportována do plodu Heclová, 2010, s. 14). Co se týče lipidového metabolismu, dochází nejprve k jeho inhibici (první polovina těhotenství), což umožní vytvoření tukových zásob. V druhé polovině těhotenství dochází naopak k postupnému zvýšení plazmatické hladiny cholesterolu, triacylglycerolů, volných mastných kyselin, lipoproteinů a fosfolipidů, a tedy ke stimulaci lipolýzy. V případě hladovění matky (i krátkodobého, tj. do 18 hodin) dochází k dřívějšímu nástupu lipolýzy, než u netěhotných žen (Machačová, 2012; Mullerová, 2004).
16
5 OBECNÉ ZÁSADY ZDRAVÉHO STRAVOVÁNÍ Zdravá výživa by měla být součástí každodenního života každého z nás, v souvislosti s těhotenstvím o to více. Plnohodnotná vyvážená strava může samotnému otěhotnění napomoci, je tedy nanejvýš záhodno, pokud se zdravě nestravujete každodenně, změnit svůj stravovací režim již v době plánování těhotenství. Během vlastního těhotenství, a dále pak období kojení, je zdravá strava nezbytná pro plnohodnotný vývoj plodu i udržení zdraví matky. V neposlední řadě je nutno zmínit to, že vhodně složeným jídelníčkem zajistíme adekvátní přírůstky hmotnosti a zamezíme tím rizikům spojeným s podvýživou či obezitou. Jak jsem již uvedla v předchozí kapitole, těhotenství není stav nemoci, a tudíž nevyžaduje žádnou speciální dietu. Těhotná žena by se měla řídit zásadami zdravého stravování jako každý jiný. Optimální je, pokud se budoucí maminka stravuje zdravě celoživotně a ve svých návycích jednoduše pokračuje. Pokud tomu tak není, doporučuje se změna stravovacích návyků alespoň 3 měsíce před plánovaným těhotenstvím. Jak již bylo nastíněno v předchozích kapitolách, těhotenstvím se zvyšují nároky na příjem energie i některých živin. Tyto potřeby se během těhotenství mění. Dá se tedy říci, že těhotné ženy by měly dbát obecným zásadám zdravé stravy jako každý jiný s tím, že je třeba hlídat příjem určitých živin a energie dle aktuálních potřeb plodu (Slimáková, www.margit.cz).
5.1 Co tedy vlastně znamená zdravá strava? Mgr. Margit Slimákové,Phd. na www.margit.cz uvádí jako základ zdravé stravy pestrý jídelníček založený na přirozených potravinách s dostatkem pestré zeleniny a ovoce, kvalitních bílkovin, obilovin a tuků. Všeobecně také doporučuje upřednostňovat přirozené potraviny před polotovary a vysoce průmyslově zpracovanými potravinami, dále sezónní lokální potraviny nejlépe v Bio kvalitě před dovozem (vhodnosti BIO potravin v době těhotenství se budu věnovat v samostatné kapitole). Strava by měla být rozložena do menších dávek během celého dne. Tělu tím zajistíme nejen průběžný příjem živin, ale také energie.
17
Tabulka 2: Rozložení jídla během dne (Málková, Štochlová, 2010, s. 42) Stravovací dávka
Denní energetický příjem
Snídaně
25%
Svačina
10%
Oběd
30%
Svačina
10%
Večeře
25%
Specifika pro těhotné: Těhotným ženám je obzvláště doporučeno jíst v menších porcích vícekrát denně (5- 6x). Především v druhé polovině těhotenství, kdy dochází k výraznému nárůstu dělohy a tím utlačování orgánů trávicího traktu, může přijímání větších dávek stravy vést k pocitům těžkosti a nadýmání. Ženy mohou zařadit i malou druhou večeři. Optimální intervaly mezi jídly jsou zhruba 2- 3 hodiny. Při takovémto způsob stravování dle Hronka (2004) také nedochází k pocitům hladu, což má pozitivní vliv na psychiku ženy. Kratší intervaly, tzv. „uzobávání“ mezi jídly, vede obvykle k neadekvátnímu nárůstu hmotnosti.
5.2 Zdravý talíř „Zdravý talíř je nová a zdravější varianta zastaralé výživové pyramidy. Složení talíře odpovídá moderním vědeckým poznatkům, ukazuje nejlepší cestu k udržení zdravého těla i hmotnosti, tvoří základ zdravotní prevence a podpory účinné léčby“ (Slimáková, http://www.margit.cz/zdravy-talir/) Zdravý talíř je velmi jednoduchou názornou variantou, jak veřejnosti přiblížit optimální skladbu jejich stravy. Přehledně ukazuje vyvážený poměr jednotlivých skupin potravin (zelenina, ovoce, oleje a tuky, polysacharidy, bílkoviny), které by v naší každodenní stravě měly být obsaženy. Nezapomíná ani na pitný režim a upozornění na další aspekty zdravého životního stylu jako je přiměřený pohyb na čerstvém vzduchu, dostatek spánku či dobré nálady. Základní poznatky zdravého talíře jsou s mírnými úpravami velmi dobře využitelné i v době těhotenství (Slimáková, http://www.margit.cz/zdravy-talir/).
18
Obrázek 1: Zdravý talíř
(Slimáková, http://www.healthyplate.eu/cz/) •
„Zelenina by měla tvořit nejméně čtvrtinu příjmu potravin. Čím více rozmanité zeleniny upravené na různé způsoby sníte, tím lépe. Hranolky se k zelenině nepočítají a brambory patří svým složením spíše k polysacharidům.
•
Ovoce tvoří druhou čtvrtinu talíře. Nejzdravější a nejvýživnější je jíst sezónní ovoce různých druhů a barev. Příjem ovoce je možné nahradit konzumací zeleniny.
•
Bílkoviny získáte nejlépe z ryb, luštěnin, ořechů, semínek, zakysaných mléčných výrobků, vajec či masa. Většině z nás prospívá vyšší podíl rostlinných zdrojů bílkovin. Vybírejte dle své chuti i stravovací filozofie.
•
Polysacharidy jsou nejlepší v přirozené podobě. Například jáhly, ovesné vločky, žitné kváskové chleby či divoká rýže. Důležité je omezovat pojídání výrobků z nehodnotné bílé mouky.
•
Oleje a tuky jsou nejhodnotnější v superzdravých potravinách jako ořechy, avokádo či ryby. Vhodné je i kvalitní máslo a zastudena lisované rostlinné oleje. Nejezte margaríny a omezte i další průmyslově upravené tuky a oleje.
19
•
Tekutiny jsou nejlepší v podobě čisté vody a neslazených čajů. Slazené nápoje a čaje raději zcela vynechte“ (Slimáková, http://www.margit.cz/zdravy-talir/).
20
6 SPECIFIKA PRO TĚHOTNÉ 6.1 Ovoce a zelenina Doporučuje se zařazovat široké spektrum ovoce a zeleniny, které zároveň zajistí příjem i širokého spektra vitamínů, minerálů a fytoprotektivních látek (Mullerová, 2004). Pro nižší energetickou hodnotu se doporučují 3- 5 porcí zeleniny a pouze 2- 4 porce ovoce na den. Porcí rozumíme 1 ks ovoce (100 g), miska salátu nebo drobných plodů (150200 ml), sklenice neředěné šťávy (250- 300 ml). Alespoň 2 porce zeleniny a 1 porce ovoce by vždy měly být syrové. Vhodné jsou i v podobě mražené, sušené, vařené nebo dušené (Mullerová, 2004; Hronek, 2004; Schneiderová, Brázdová, http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/ostatni/tehotenstvi-a-materstvi.html). Na množství zkonzumovaného ovoce by měly být obezřetné ženy trpící těhotenskou cukrovkou. Ovoce obsahuje volné cukry, které mohou neúměrně zvedat hladinu cukru v krvi. Těmto ženám je doporučeno jíst najednou pouze 1 kus ovoce a konzumovat ho pouze v rámci svačin, nekombinovat s hlavními jídly ani se jím nedojídat mezi jídly. Zcela nedoporučitelné jsou marmelády, kompoty, sušené či kandované ovoce (Moravcová, Krejčí, Anderlová, 2004). Slimáková na http://www.margit.cz/strava-pro-tehotne/ navíc apeluje na pravidelný příjem zelené listové zeleniny, jako zdroj kyseliny listové. Ovoce a zelenina jsou vedle ořechů semen, luštěnin a celozrnných výrobků také významným zdrojem vlákniny. Doporučený denní příjem vlákniny je 30 g. V těhotenství má vláknina mimo jiné význam jako prevence zácpy.
6.2 Bílkoviny (maso, vejce, luštěniny, mléčné výrobky) Bílkoviny jsou nezbytné pro zajištění normálního růstu plodu, pro vývoj placenty, změny dělohy a prsů (Hronek, 2004). Názory na doporučenou dávku bílkovin v době těhotenství se mírně liší. Shodují se na tom, že je nutné jejich navýšení, a to od druhého trimestru. Mullerová (2004) vychází z obecného doporučení pro netěhotné ženy 0,8 g bílkovin na 1 kg hmotnosti na den. Tuto dávku je podle ní třeba v době těhotenství navýšit o 10 g na den. Brazdová (2004) udává navýšení pouze o 6 g bílkovin na den. Mandžuková (2008) udává u zdravé těhotné ženy potřebu bílkovin 1,1 g na 1 kg váhy. Slimáková na http://www.margit.cz/strava-pro-tehotne/ udává jako nejvhodnější pro navýšení bílkovin sklenici kvalitního bílého jogurtu, misku ořechů nebo porci čočkové polévky.
21
Tabulka 3: Doporučené denní dávky proteinů (v g/den) (Brazdová, 2004; Hronek, 2004) Netěhotné
Těhotné
WHO
45
51
Evropa
47
48- 60
ČR
80
Důležitý je ale nejen absolutní příjem bílkovin, ale také jejich biologická hodnota. Je nezbytné zajistit přísun širokého spektra aminokyselin, především těch, které si naše tělo neumí samo vyrobit (esenciálních). Je tedy vhodné kombinovat různé zdroje bílkovin. Nejlépe zařazovat bílkoviny živočišného i rostlinného původu. Vhodné zdroje bílkovin jsou tvořeny následujícími potravinovými skupinami: -
-
Maso, ryby, vejce, luštěniny Této skupiny by těhotná žena měla sníst 1- 2 porce za den (porce= 80- 100 g syrového masa, 2 vejce, 150- 200 ml luštěnin). Maso by měly ženy preferovat libové. Pro vysoké riziko kontaminace toxickými látkami a vysokou dávkou vitamínu A se nedoporučují vnitřnosti. Vhodné nejsou ani masné výrobky. 1-2x v týdnu by ženy měly konzumovat mořské ryby, jako zdroj jódu. Tyto potraviny jsou zároveň bohatým zdrojem železa, zinku, fosforu, vitamínů skupiny B a n-3 polyenových mastných kyselin (Mullerová, 2004). Při výběru ryb by těhotné ženy měly být ale obezřetné, a to kvůli možné vysoké kontaminaci rtuti, která poškozuje mozek a vnitřní orgány nenarozených dětí. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) nedoporučuje žraloky, mečouny a dravé ryby jako štika, candát nebo sumec. Upozorňuje i na tuňáky a velké makrely. Konzervovaní tuňáci se vyrábí z menších druhů, a tedy mají i nižší toxicitu. Proto není nutné je omezovat (Zemanová, 2011, s. 58). Luštěniny nemají kompletní spektrum aminokyselin. Chybí v nich především esenciální aminokyseliny lysin a methionin. Jsou ale bohatým zdrojem vlákniny, minerálů, vitamínu E a vitamínů skupiny B. Další výhodou oproti živočišným zdrojům bílkovin je nízký obsah tuku. Mléko, mléčné výrobky Mullerová (2004) doporučuje konzumaci 3 porcí této potravinové skupiny denně (tj. 200 ml mléka nebo jogurtu, 50 g sýra), Brázdová (2004) dokonce 3- 4 porce. Obsahují plnohodnotnou bílkovinu, zároveň se jedná o hlavní zdroj vápníku. Doporučuje se upřednostňovat výrobky s nižším obsahem tuku (do 2 % tuku, do 30 % tuku v sušině u sýrů). Mléko by mělo být vždy pasterované. Nevhodné jsou čerstvé nezrající sýry, které nejsou tepelně upravené (Mullerová, 2004).
22
-
Hronek (2008) doporučuje upřednostňování zakysaných mléčných výrobků především pro jejich pozitivní vliv na střevní mikroflóru, imunitní systém, nižší obsah laktózy nebo pozitivní vliv na vstřebatelnost některých prvků z potravy (vápník, fosfor, železo…). Ořechy Mají vysoký obsah bílkovin, ale také především tuku, díky jejichž složení jsou velmi ceněny. Dále jsou bohatým zdrojem minerálních látek, vitamínu E, železa, selenu, draslíku, hořčíku a zinku (Mullerová, 2004). Důležitá je jejich kvalita především z hlediska plísní!
6.3 Polysacharidy (obiloviny, těstoviny, pečivo, rýže) Tato potravinová skupina nepotřebuje v době těhotenství žádnou speciální úprav. Těhotné ženy by se měly držet zásad dle zdravého talíře. Mullerová (2004) doporučuje příjem 3- 6 porcí této potravinové skupiny denně (za porci považujeme 1 plátek chleba, 1 rohlík, 125 g přílohy, 30- 50 g cereálií…). Upřednostňovat by těhotné ženy měly celozrnné pečivo a obiloviny a především netučné pečivo! V přirozené celozrnné podobě je tato potravinová skupina hodnotným zdrojem vitamínů skupiny B, řady minerálních látek a vlákniny. Zároveň jsou zdrojem menší dávky bílkovin, které ale nejsou plnohodnotné. Naklíčené obiloviny navíc obsahují vitamín E. Brambory jsou dle Hronka (2004) pro těhotné též významným zdrojem vitamínu C. Zvláštní pozornost, ale zasluhují jednoduché cukry, jejichž nadměrný příjem může vést k velkým váhovým přírůstkům a zvyšuje riziko vzniku gestačního diabetu. Jejich příjem by neměl převýšit 1/5 celkového energetického příjmu sacharidů. Doporučit se nedají tedy sladkosti, bílý cukr, sladké pečivo ani doslazované cereálie! Těhotné ženy by měly preferovat potraviny s tzv. nízkým glykemickým indexem. Seznam potravin dle glykemického indexu je přiložen v příloze č. 1.
6.4 Oleje a tuky Autoři se shodují na názoru, že by v jídelníčku těhotné ženy měly převažovat rostlinné tuky (cca 2/3 příjmu) nad živočišnými (1/3 příjmu). Doporučené množství pro jednotlivé ženy se odvíjí dle velikosti váhového přírůstku mezi 10- 30 g na den (Mullerová, 2004; Hronek, 2004; Brázdová, 2004). Mullerová (2004) v souvislosti s těhotenstvím zdůrazňuje přísun esenciálních mastných kyselin pro rozvoj mozku plodu (n-3 PMK a n-6 PMK), jsou též spojovány s prevencí předčasného porodu a protizánětlivými účinky. Vhodným zdrojem jsou např.
23
ryby, některé rostlinné oleje, ořechy a lněné semínko. Naopak trans- mastné kyseliny jsou spojovány s rizikem předčasného porodu. Vyvarovat by se těhotné ženy měly především ztuženým tukům a potravinám, které je obsahují. Dle Mullerové (2004) je v době těhotenství důležitý i cholesterol, který je obsažený především ve vejcích, tučném mase, masných výrobcích či mléčném tuku. Cholesterol ovlivňuje vývoj mozku dítěte. Dominantní část si ho ale tělo matky vytvoří samo a při běžném stravování českých žen není nutné jeho záměrné navyšování ve stravě. Hronek (2004) za nevhodné považuje konzumaci živočišných tuků, jako jsou sádlo, lůj, ztužené tuky a máslo v množství nad 20 g/den. Mullerová (2004) navíc upozorňuje na čokolády, máslové krémy, sušenky koblihy, věnečky, jemné pečivo…
6.5 Tekutiny Potřeba tekutin je velmi individuální a závislá na mnoha faktorech (okolní teplota, fyzická aktivita, skladba stravy…). V těhotenství by příjem tekutin za den neměl klesnout pod 1,5 l, optimálně se však doporučuje přijmout alespoň 2 l tekutin za den. Pokud žena konzumuje ve velké míře stravu bohatou na vodu, jako jsou ovoce, zelenina, polévky, mléko aj., může být příjem ve formě nápojů nižší. Dostatečný pitný režim lze odhadnout dle moči, která by měla být světle nažloutlá. Pokud je sytě žlutá může značit o dehydrataci. Tekutiny by těhotné ženy měly popíjet během celého dne v menších dávkách. (Madžuková, 2008; Mullerová, 2004, Pokorná, http://www.nutrivia.cz/tehotenstvi-kojeni-pitny-rezim.php). Dle Hronka (2004) mezi vhodné nápoje v době gravidity patří: nezávadná pitná voda, minerální vody, šípkový čaj, zeleninové vývary, mléko, kysané mléčné výrobky, ovocné mošty a džusy (pozor je nutno dát na zvýšený příjem cukru). Mezi nevhodné tekutiny se naopak řadí vodovodní voda, dlouhodobé pití bylinných čajů a nápoje s obsahem kofeinu či chininu. Dle Pokorné na http://www.nutrivia.cz/tehotenstvi-kojeni-pitny-rezim.php i Madžukové (2008) je kvalitní voda z vodovodu postačující. Dále doporučuje minerální vody se slabou mineralizací, jako jsou Dobrá voda, Bonaqua, Toma a Rajec. Vody s vyšší mineralizací (Mattoni, Koruní, Magnesia, Poděbradka…) by měly zařazovat ženy trpící zvracením, průjmy a zvýšeným pocením. Vyhnout by se těhotné ženy dle Pokorné na http://www.nutrivia.cz/tehotenstvi-kojeni-pitny-rezim.php měly nápojům syceným, alkoholickým, s obsahem kofeinu, ale i nápojům s obsahem sacharidů, do kterých řadí nejen limonády, ale i džusy. Džusy je možné ředit vodou. Nedostatečný pitný režim může přispět ke vzniku otoků nebo zácpy, se kterými se setkáváme především v druhé polovině těhotenství.
24
6.6 Další specifika těhotenské stravy K hlavním zásadám výživy těhotné ženy patří pravidelná konzumace pestré a rozmanité stravy, ve které jsou zastoupeny všechny hlavní skupiny potravin (Schneiderová, Brázdová, http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/ostatni/tehotenstvi-amaterstvi.html). 6.6.1 -
-
-
-
-
6.6.2
Výživová doporučení pro CŘ- těhotné a kojící ženy „strava těhotných žen by měla energeticky zajistit optimální váhový přírůstek a vývoj plodu a měla by mít dostatek bílkovin, vitaminů (nenavyšovat však příjem vitaminu A) a minerálních látek (zvláště zinku, jodu, vápníku a železa) i tekutin již měsíc před plánovaným početím a dále po dobu prvního trimestru těhotenství by výživa měla zajišťovat dostatečný příjem kyseliny listové, mezi jejíž přirozené zdroje patří především listová zelenina, pomerančová šťáva, sója, pšeničné zrno, mandle a další potraviny. S výhodou je užívání potravin obohacených o kyselinu listovou v druhé polovině těhotenství je vyšší potřeba vápníku, mezi jehož přirozené zdroje patří mléko a mléčné výrobky (navíc denně 2 jogurty nebo 300 g tvarohu nebo 250 ml mléka) těhotné ženy by měly pravidelně konzumovat celozrnné a další výrobky z obilovin, zeleninu, čerstvé a sušené ovoce. Přirozeným zdrojem železa je maso, jodu ryby a plody moře těhotná žena by se měla vyvarovat konzumace alkoholu těhotná i kojící žena by měla ve své výživě preferovat tuky s dostatečným obsahem nenasycených mastných kyselin ve třetím trimestru by měla těhotná žena konzumovat nenadýmavou stravu v případech vegetariánství se doporučuje lakto-ovo vegetariánský způsob“ (Dostálová, Dlouhý, Tláskal, http://www.vyzivaspol.cz/rubrikadokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html) Energetický příjem
Ohledně energetického příjmu vhodného pro těhotné ženy se mezi lidmi šíří jeden z největších mýtů: „Těhotná žena by měla jíst za dva!“ Toto tvrzení vážně není pravda a může s sebou nést ošklivé následky spojené s komplikacemi a riziky obezity v těhotenství. Dle Brázdové (1999) je ve skutečnosti potřebné navýšení energetického příjmu během gravidity o 830 KJ ve 3. trimestru (dle doporučení pro Evropu) nebo o 1250 KJ ve 2. a 3. Trimestru (dle doporučení pro USA).
25
Tabulka 4: Srovnání výživových doporučení Světové zdravotnické organizace, Evropské unie, Amerických a Českých výživových doporučených dávek s výsledky průřezové studie výživy gravidních žen plzeňského regionu z roku 1997 (Mullerová, 2004, s. 71).
Energie (MJ)
SZO
1. trimestr 2. trimestr 3. trimestr
10,7
Evropa
USA
ČR (1993)
8,5- 9,1
9,2
9,0
9,3- 9,9
10,5
11,0
9,3- 9,9
10,5
11,0
Studie (1997)
9,3+- 3,2
Dle Brázdové (2004) je tato doporučená energetická dávka (viz. tabulka 4) vždy třeba upravit dle tělesné hmotnosti, stavu výživy a úrovně fyzických aktivit.
26
7 OBDOBÍ PŘED PLÁNOVANÝM TĚHOTENSTVÍM A JEHO POŽADAVKY NA VÝŽIVU Cílem stravovacího režimu před plánovaným těhotenstvím je vyživit a zásobit tělo budoucí matky všemi potřebnými látkami pro sebe i miminko. V ideálním případě by žena měla dlouhodobě dodržovat zásady zdravého stravování (viz. předchozí kapitola). Za minimální dobu pro úpravu stravovacího režimu, aby se tělo matky nutričně připravilo na těhotenství, jsou 3 měsíce. Dle Hronka (2004) dostatečný příjem živin a nutrientů v prekoncepčním období • • •
Snižuje riziko závažných vrozených malformací. Je významný k dosažení a udržení optimální tělesné váhy. Ovlivňuje endokrinní systém.
Jídelníček by měl být co nejpestřejší, aby obsahoval všechny potřebné látky. Záhodno je také vyhnout se jednostranným dietám a soustředit se na nakupování správných potravin. Zapomínat by ženy neměly na ovoce, zeleninu, maso, přílohy lépe celozrnné, mléčné výrobky a kvalitní tuky rostlinného původu (Boháčová, http://www.ordinace.cz/clanek/vyziva-pred-pocetim-a-na-zacatku-tehotenstvi/). Příjem jednotlivých potravinových skupin by měl odpovídat doporučení dle zdravého talíře. Dle Hronka (2004) by zvláštní důraz ženy plánující těhotenství měly klást na dostatečný příjem kyseliny listové, nenasycených mastných kyselin a železa. •
•
•
Kyselina listová- dostatečný příjem snižuje riziko vzniku defektu neutrální trubice; doporučená dávka je 0,4 mg/den, dle platných výživových doporučení by měl být její příjem pojištěn i vodnou suplementací. Nenasycené mastné kyseliny- snižuje riziko předčasného porodu, preeklampsie, nízké porodní hmotnosti novorozence, zabezpečuje správný vývoj neurovizuálních funkcí plodu; DDD je 300 mg. Železo- cílem je především zásobení těla budoucí matky, jako prevence sideropenie, která je spojována s vyšším rizikem předčasného porodu a potratu a nízké porodní hmotnosti; jako prevence je doporučována suplementace v dávce 60- 120 mg.
27
8 MIKRONUTRIENTY DŮLEŽITÉ V TĚHOTENSTVÍ Mezi mikronutrienty se řadí vitamíny, minerální látky a stopové prvky. Jedná se o látky, které si tělo ve většině případů nedokáže samo syntetizovat. Ač jich potřebujeme jen malé množství, je nezbytné tyto látky tělu poskytnout ve stravě nebo doplnit vhodným výživovým doplňkem. Dle Vašuta a kol.(2007) je dostatečný příjem mikronutrientů, spolu s makronutrienty, pro zdravý vývoj dítěte po celou dobu těhotenství nezbytný. Jejich nejlepším zdrojem je pestrá rozmanitá strava, která obsahuje celozrnné výrobky, čerstvé ovoce a zeleninu. Někdy je však těžké všechny potřebné látky v potravě zajistit. Proto bývá těhotným ženám doporučováno užívání multivitaminových prostředků, které by případný nedostatek v potravě měly nahradit. Výhody a nevýhody těchto prostředkům bude popsáno níže. V žádném případě ale neplatí, že nadměrný příjem mikroelementů má vždy pozitivní vliv na zdraví matky a plodu. Těhotné by si měly dát pozor především na vitamíny A, D. Tělo si umí jejich určitou zásobu vytvořit samo. Není nutné je tedy doplňovat denně. Díky tomu se jimi ale zároveň můžeme předávkovat. Přesto, že se každá žena stravuje jinak, a potenciálně jí tedy chybí jiné látky, je možné definovat ty, jejichž příjem je pro správný vývoj plodu nezbytný a které nejčastěji v potravě chybí. Mullerová (2004) jako mikronutrienty vyžadující zvláštní pozornost ve výživě těhotných žen uvádí především kyselinu listovou, vápník, vitamín D, železo a jód. Vašut a kol. (2007) navíc přidává hořčík, zinek, selen. Hronek (2004) dodává chróm a měď.
8.1 Kyselina listová Kyselina listová patří do skupiny vitamínů B. V době těhotenství se její potřeba zvyšuje. Funguje jako ochranná látka při tvorbě genetického materiálu a je nezbytná pro dělení buněk, a tím i pro růst plodu. U žen s dostatečným přísunem kyseliny listové, byl prokázán nižší výskyt malformací plodu. Pro dosažení protektivních účinků je doporučená denní dávka 400 um denně u zdravé populace, v případě rizikového těhotenství se jedná o dávku několikanásobně vyšší, tj. až 5 mg denně (Vašut a kol., 2007; Mullerová, 2004). Kyselina listová se řadí mezi termolabilní vitamíny, což znamená, že se tepelnou úpravou ničí! Bohaté zdroje kyseliny listové jsou: zelenina košťálová, listová, kořenová, chřest, různé druhy ořechů, pomeranče, avokádo, banány, mango, angrešt, datle, celozrnné obiloviny, vejce, játra…
28
Dle Hronka (2004) až 60 % těhotných žen trpí hypovitaminózou, ač je prokázáno, že prekoncepční suplementace kyseliny listové snižuje výskyt defektů neurální trubice až o 50 %. Z tohoto důvodu se doporučuje její suplementace, a to dle Vašuta (2007) již 1 měsíc před plánovaným těhotenstvím.
8.2 Vápník Těhotenství klade zvýšené nároky na množství vápníku, a to jak pro tělo matky, tak pro plod. Příjem vápníku je nezbytný pro správnou tvorbu kostí plodu, ale zároveň chrání kostru a chrup těhotné ženy. Při nedostatečné koncentraci vápníku v séru dochází k jeho resorpci z matčiných kostí. Z tohoto důvodu dochází během těhotenství vlivem hormonů k adaptivním změnám v metabolismu vápníku- dochází ke zvýšení jeho absorpce ze střeva a ke snižování jeho ztrát ledvinami. K tomuto procesu je nepostradatelný dostatek vitamínu D (Hronek, 2004; Mullerová, 2004). Další preventivní účinky vápníku jsou spojovány s prevencí předčasného porodu, zmírnění těhotenských křečí nohou, odstranění únavy a depresí po porodu, prevence preeklampsie (Hronek, 2004, s. 190). Podle evropských doporučení by měla obvyklá strava s dostatečným příjmem vápníku (700 mg) stačit. Podle SZO nebo doporučení USA se ale doporučuje 1200 mg denně (Mullerová, 2004, s. 34). Hlavním zdrojem vápníku jsou u nás mléko a mléčné výrobky. Jedna porce mléka obsahuje zhruba 300 mg vápníku, jedna porce jogurtu nebo sýra zhruba 240 mg, což znamená, že tři porce mléčných výrobků pokryjí potřebné požadavky (Mullerová, 2004). Hořčík je další nezbytnou minerální látkou pro vstřebávání vápníku, působí spolu a
měly by být přijímány v poměru 2:1 (vápník : hořčík). Nedostatek hořčíku může způsobit křeče v lýtkách, nervové poruchy, ale i předčasné děložní stahy, poruchy funkce placenty, předčasné porody a jiné poruchy (Heclová, 2010, s. 37- 38). Doporučená denní dávka hořčíku pro těhotné ženy je až 450 mg (Vašut a kol., 2007, s. 56). Potraviny bohaté na vápník: mléko, mléčné výrobky, sardinky, mák, lněné semínko, vlašské ořechy, brokolice Zdroje vitamínu D: sluneční záření, žloutek, mořské ryby, obohaceno margaríny, máslo, mléko, játra Zdroje hořčíku: banán, meruňky sušené i čerstvé, datle, jahody, kiwi, maliny, mandarinky, meloun, ostružiny
8.3 Železo Rychlý růst tkání a zvýšení počtu červených krvinek během těhotenství vyžaduje zvýšené množství železa. Spotřeba železa se v průběhu těhotenství zvyšuje až na
29
dvojnásobek. Jeho nedostatek se projevuje nejčastěji ve třetím trimestru těhotenství, kdy je zapotřebí jeho příjem zvýšit. Nedostatek železa umocňuje riziko nízké porodní hmotnosti dítěte a předčasného porodu. Tělo miminka si vytváří zásoby železa pro prvních několik měsíců života, a také tělo maminky si musí vytvořit zásoby, aby pokrylo ztráty krve při porodu. Dostatečný přísun železa pomáhá proti porodním křečím a bolestem a zlepšuje poporodní rekonvalescenci a hojení (Heclová, 2010). Denní doporučená dávka pro těhotné ženy je 15 mg železa i více (Mandžuková, 2008, s. 33). Nebezpečné je však i předávkování železem v době gravidity. V těchto stavech se zvyšuje riziko spontánního potratu, předčasného porodu, vzniku vývojových vad, nebo úmrtí matky (Hronek, 2004, s. 233). Míra vstřebatelnosti železa je ovlivněna jeho zdrojem. Obecně lze říci, že lépe vstřebatelné je železo pocházející z živočišných zdrojů než železo ze zdrojů rostlinných. Hlavní zdroje železa: červené maso, vaječný žloutek, vnitřnosti, špenát, pistácie, vlašské ořechy, špenát, petržel
8.4 Jód Nedostatek jódu je závažný zejména na počátku těhotenství, kde může vést ke zvýšené potratovosti. Trvalý následek nedostatku jódu se projevuje na plodu již v 8. až 10. týdnu těhotenství. Jód je nesmírně důležitý pro optimální vývoj mozku. Za následek může mít až poruchu ve formě kretenismu. Při mírném nedostatku jódu dochází k nižší porodní hmotnosti, poruše psychických funkcí dítěte a ke zvýšení novorozenecké úmrtnosti. U nedostatku jódu během těhotenství se narozené děti často vyznačují neklidem a hyperaktivitou. U matky se nedostatek jódu projevuje zvětšením štítné žlázy (Mullerová, 2004, Heclová, 2010). Těhotným ženám se doporučuje konzumace mořských ryb 1- 2x týdně jako jeden z nejdůležitějších zdrojů jódu. U žen, které ryby nekonzumují je doporučená suplementace v denní dávce 100 um (Mullerová, 2004, s. 40). Hlavní zdroje jódu: mořské ryby, jodizovaná sůl, mléko, mléčné výrobky
8.5 Selen V těhotenství se zvyšuje spotřeba selenu vlivem zvýšené spotřeby plodu. Důležitý je pro správný vývoj kosterního svalstva. Může snížit riziko potratu (Vašut a kol., 2007). Selen je také antioxidant a nezbytný pro dobrou imunitu. Hlavní zdroje selenu: ořechy, dary moře, jablečný ocet, máslo, vločky, hnědá rýže
8.6 Zinek Zinek je velmi důležitý pro správný růst plodu. Jeden z hlavních projevů deficitu zinku je růstová retardace plodu, tedy opožděný růst vzhledem ke gestačnímu věku, a
30
nízká porodní hmotnost. Předpokládá se, že deficit zinku by mohl být přidružený faktor v patogenezi defektů neurální trubice. Dále se nedostatek zinku dává do souvislosti i s předčasnými porody či potraty (Heclová, 2010, s. 51). Doporučená denní dávka pro těhotné ženy je 15 mg zinku (Vašut a kol., 2007, s. 56). Vstřebatelnost je lepší z živočišných zdrojů. Hlavní zdroje zinku: vnitřnosti, červené maso, plody moře, drůbež, ořechy
8.7 Vitamín C Vitamín C je důležitý během celého těhotenství. Tělo si neumí tvořit jeho zásoby a plod ho čerpá na úkor matky. Jeho hladiny v mateřské krvi klesají. Dítě ho potřebuje především na správný růst a vývoj kostí a zubů. Doporučená denní dávka pro těhotné je dle Brázdové (2004) 90 mg. Hlavní zdroje vitamínu C: citrusy, jahody, meruňky, papriky, česnek a brambory
8.8 Suplementace v těhotenství Doplňky stravy v těhotenství jsou vhodné zejména pro ženy, u kterých existuje možnost rizika, které by mohlo bránit adekvátnímu příjmu či vstřebávání vyvážené stravy, z níž by žena získávala potřebné zdroje energie, vitaminů a minerálních látek. Rizikovými ženami z hlediska zvýšených nároků na výživu jsou ženy adolescentní, podvyživené na počátku a v průběhu těhotenství, sociálně a ekonomicky slabší, s nižším vzděláním, ženy závislé na alkoholu, drogách, kuřačky, ženy stravující se alternativními dietami, s vícečetným těhotenstvím, ženy s krátkým intervalem mezi těhotenstvími. Ohroženy mohou být ale i ženy s obezitou, a to jak vznikem komplikací, tak nesprávnými stravovacími návyky, kdy nemusí být strava kvalitativně vyhovující (Machačová, 2012, str.19) Schneidrová a Brázdová uvádí na http://www.vychovakezdravi.cz, že pestrá strava zajistí dostatečný příjem nezbytných vitamínů a minerálních látek lépe než suplementační preparáty. Za negativa multivitaminových a minerálních přípravků uvádí vysokou cenu, špatnou vstřebatelnost, nevyváženost jednotlivých živin a možnost dlouhodobé závislosti. Doporučení pro užívání doplňků stravy pro těhotné ženy • Vždy se snažíme zajistit pestrou vyváženou stravu, pak není třeba doplňky stravy (kromě kyseliny listové) užívat. • V případě mírných nepravidelností ve stravě je záhodno případné nedostatky ve stravě doplnit suplementačně. • Pokud žena není schopna zajistit příjem potřebných látek dlouhodobě (např. při těhotenské nevolnosti), je vhodné užívat širokospektré suplementy.
31
•
Gynekolog by na pravidelných kontrolách na základě prospívání ženy i plodu a na základě krevního rozboru, upozornit na případný deficit a doporučit změny stravovacích návyků nebo vhodný doplněk stravy. (Machačová, 2012, str. 27-28)
Schneidrová a Brázdová doporučují na http://www.vychovakezdravi.cz poradit se o případných výživových doplňcích se svým lékařem především v případech: • Pokud žena nekonzumuje mořské ryby. • Je vegetariánka nebo veganka. • Vynechává-li žena celou potravinovou skupinu (např. při alergii). • Je-li její hmotnost na začátku těhotenství výrazně vyšší nebo nižší než je norma. • Pokud žena uvažuje o užívání multivitaminových a minerálních doplňků. Na trhu se objevují dvě skupiny výživových doplňků, které jsou vhodné k užití v těhotenství- polykomponentní a monokomponentní suplementa. Polykomponentní doplňky obsahují množství různých mikronutrientů (často více než 10). Nejčastěji jsou určeny bez rozdílu pro těhotné, kojící a ženy plánující těhotenství, ale na trhu jsou i přípravky určené pro ženy plánující těhotenství a ženy do 12. týdne těhotenství a dále navazující určené pro ženy od 13. týdne gravidity. Monokomponentní preparáty se pak soustředí na jednu určitou mikroživinu. Pro těhotné ženy bývá nejčastěji využívána kyselina listová a železo. (Machačová, 2012). Autoři se shodují na vhodnosti suplementace kyseliny listové již v prekoncepčním období a dále v prvním trimestru těhotenství. (Hronek,2004; Mullerová, 2004; Vašut, 2007; Schneidrováa a Brázdová na http://www.vychovakezdravi.cz). Ostatní mikronutrienty by měly být podávány na základě nutričních potřeb konkrétní ženy. Složení polykomponentních doplňků stravy určených pro těhotné ženy naleznete v příloze č. 2.
32
9 BIOPOTRAVINY V DOBĚ TĚHOTENSTVÍ Velkou část spotřebitelů bio produktů tvoří právě těhotné ženy a maminky na mateřské. Motivuje je k tomu především zdravotní přínos pro jejich potomky. Pojmu BIO a naopak aditiva, pesticidy nebo geneticky modifikované potraviny jsou v současné době hojně skloňovány. V podstatě lze říci, že jsou dvě skupiny vědců- příznivci bio, upozorňující na nutriční kvalitu a chemickou bezpečnost biopotravin, a zastánci konvenčních potravin ohánějící se argumenty o testování bezpečnosti dávek chemických aditiv. Slimáková na http://www.margit.cz/proc-bio/ i Strunecká, Patočka (2011) upozorňují na nedostatečnost tohoto testování, protože nebere v potaz to, že konzument se denně setká i s tisíci různých chemických látek obsažených v konvenčních potravinách, což studie neberou v potaz. Podobných sporů je pochopitelně více. Obecně lze říci, že tyto oblasti stále nejsou dostatečně prozkoumány. Co je to BIO? „BIO potraviny jsou vyrobené ze surovin pocházejících z ekologického zemědělství, což je způsob hospodaření, který nepoužívá průmyslově vyráběná hnojiva ani syntetické přípravky proti chorobám, škůdcům a plevelům. Je velmi šetrné k přírodě, využívá přirozenou úrodnost půdy a podporuje harmonii při pěstování rostlin i zvířat. Důležitý je i způsob zpracování, neboť při výrobě biopotravin jsou používány přirozené způsoby zpracování, nenajdeme v nich umělá barviva, aromata, konzervační látky a další umělé přísady. Jedním z největších pozitiv je šetrnější přístup k životnímu prostředí a zachování přirozené chuti, barvy a vůně potravin“ (Heclová, 2010, s. 44).
9.1 Výhody BIO potravin Zemanová (2013) uvádí důvody proč jíst BIO: • • • • • •
Jsou zdravé, plnohodnotné a výborné chuti. Neobsahují škodlivá aditiva, antibiotika, zbytky růstových hormonů ani geneticky modifikované organismy. Nejsou ošetřovány pesticidy. Ekofarmáři se starají o pohodu svých zvířat. Ekologické zemědělství neznečišťuje půdu, vodu ani vzduch, chrání ohrožené druhy rostlin a zvířat. Ekofarmáři neskrývají vedlejší náklady a šetří energii.
33
9.2 Nevýhody BIO potravin Mezi hlavními nevýhodami BIO potravin se uvádí: (Veselá, http://www.biolife.cz/clanky/bio/biopotraviny---pro-a-proti.html) • • •
Ekonomická náročnost- tyto potraviny jsou u nás až o 100 % dražší, v západní Evropě je to jen o 20- 40 % (Zemanová, 2013). Malovýroba, která není schopna pokrýt poptávku. Vyšší výskyt plísní z důvodu nepoužívání chemických postřiků.
9.3 Fakta o BIO potravinách související s výživou v těhotenství Biopotraviny jsou nutričně hodnotnější. Například biomléko obsahuje o 60 % více omega- 3 mastných kyselin a o 20 % více antioxidantů a vitamínu E. Některé druhy ovoce a zeleniny v biokvalitě obsahují o 10- 50 % více vitamínů, minerálních látek a antioxidantů. Biomaso a biomléko navíc pozitivně ovlivňují kvalitu mateřského mléka, které pak obsahuje více zdraví prospěšných mastných kyselin. Dánský výzkum prokázal, že ekofarmáři živící se biopotravinami mají o polovinu vyšší obsah spermií než muži konzumující běžnou stravu (Zemanová, 2013, s.15) . Biovajíčka mají třikrát vyšší obsah omega 3 mastných kyselin, o 40 % více vitamínu A a dvakrát více vitamínu E než vajíčka slepic z konvenčního chovu. Bio ovoce obsahuje více fotochemikálií, neboli rostlinných ochranných látek (Slimaková, http://www.margit.cz/proc-bio/). Obsah dusičnanů v bio zelenině je o 10- 50 % nižší než u běžné zeleniny. Zbytkové pesticidy jsou u bio ovoce 550x nižší a u bio zeleniny až o 700x nižší (Zemanová, 2013, s. 15) •
•
Dle Zemanové (2013) je studiemi podložený fakt, že některé pesticidy narušují účinek hormonů, které mají klíčovou roli při vývoji lidského zárodku. Navíc narušují náš imunitní systém, negativně ovlivňují plodnost a přispívají ke vzniku rakoviny. Dusičnany se mohou v trávicím traktu měnit na dusitany, které vedou k tvorbě rakovinotvorných nitrosaminů. Jejich nadbytek ve stravě může způsobovat alimentární methemoglobinémii (působí na hemoglobin, který pak ztrácí schopnost roznášet po těle kyslík), která ovlivňuje hlavně kojence a malé děti (Kopec, http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/dusicnany-v-zelenine/). Studie poukazující na míru přechodu dusičnanů přes placentu se mi bohužel nepodařilo nalézt.
Ekologické zemědělství odmítá genetickou modifikaci. •
Podle Evropského sdružení výrobců krmiv až 85 % krmných směsí v EU označeno jako GM materiál. Přitom již existují studie, které prokazují, že dochází k přechodu
34
•
geneticky modifikovaných organismů z potravy do krve, a to i přes pupečník do krve plodu (Slimáková, http://www.margit.cz/proc-bio/). Slimáková na http://www.margit.cz/gm-potraviny/ též upozorňuje na vliv geneticky modifikovaných potravin na snížení plodnosti obranyschopnosti organismu, nebo poškození důležitých orgánů. Poukazuje též na 50 % vzestup výskytu alergiků na sóju v Anglii po zavedení GM sóji na trh. Při výzkumech na zvířatech byly též prokázány obtíže při těhotenství, zvýšená úmrtnost mláďat, menší mozek a nevysvětlitelné anomálie u potomků.
Biopotraviny mohou obsahovat i některá aditiva, ale jejich konkrétní druhy a množství jsou velmi přísně limitovány. Při výrobě biopotravin je u nás povoleno pouze 36 přídatných látek (z více než 300 povolených v konvenčních potravinách), a to pouze přírodní látky, které nesmí být geneticky upraveny. V EU je v současné době povoleno i několik aditiv, které nejsou dle zastánců zdravé stravy zcela v pořádku, např. E250nitrátová sůl při výrobě BIO uzenin (http://biospotrebitel.cz/bio-poradna/casto-kladenedotazy/jsou-pri-vyrobe-biopotravin-povolena-tzv-ecka). •
•
•
Strunecká, Patočka (2011) upozorňuje na mnohá rizika, která může konzumace aditiv mít na naše zdraví. Seznam těch, kterým bychom se měli v každém případě vyhnout, je uveden v příloze č. 3. Existují i potraviny, u nichž je využití aditiv zakázáno. Jsou to: med, máslo, káva, cukr, těstoviny, neochucené podmáslí, minerální vody, mléko, neochucená smetana, neemulgované oleje a tuky a nearomatizovaný čaj (Strunecká, Patočka, 2011, s. 64). E250 používaný ve velké míře v konvenčních uzeninách (v mnohem menší míře i v BIO uzeninách) je dle Zemanové (2011) hlavním zdrojem dusitanů v našem těle. Jejich negativní účinek byl popsán výše.
Vyšší riziko kontaminace plísněmi u bio zeleniny a ovoce. •
Dle Zemanové (2011) bylo na toto téma provedeno vícero studií, které zvýšený výskyt plísní neprokázaly. Naopak se ukázalo, že ekologicky pěstované rostliny si vytvářejí fotochemikálie, které je chrání a prospívají i lidskému organismu. K náchylnosti k plísním přispívá i vyšší obsah vody v konvenčních plodech ve srovnání s bioprodukty.
9.4 „Éčka, která nejvíce škodí těhotným ženám (a malým dětem) 1. Dusitany a dusičnany- jejich častá konzumace v době těhotenství a v útlém věku má vliv na nádorová onemocnění, jsou spojovány i s obtížemi jako jsou bolesti hlavy, kožními a dýchacími problémy. Hojně se nachází především v uzeninách. • Vyhýbejte se: E 249 (dusitan draselný), E 250 (dusitan sodný), E 251 (dusičnan sodný), E 252 (dusičnan draselný).
35
2. Nevhodné antioxidanty- vedou k podráždění žaludku a kožním potížím. Najít je můžete především v margarínech, některých tucích, olejích, masných výrobcích, smažených polotovarech a žvýkačkách. • Vyhýbejte se: E 310 (propylgallát), E 311 (oktylgallát), E 312 (dodecylgallát). 3. Glutamáty v potravinách- častá konzumace těchto látek může vyvolat bolest hlavy, nevolnost, zvracení, křeče v břiše, astmatické záchvaty. Vyvarovat by se těhotné ženy měli především jídlům v čínských restauracích, instantním polévkám, omáčkám, vývarům a směsím koření. • Vyhýb ejte se: E 620 (kyselina l-glutamová), E 621 (glutamát sodný), E 622 (glutamát draselný), E 623 (glutamát vápenatý), E 624 (glutamát amonný), E 625 (glutamát hořečnatý). 4. Umělá sladidla- mezi projevy jejich časté konzumace se řadí bolesti hlavy, závratě, vyrážky a poruchy chování u dětí. Vědci upozorňují i na jejich souvislost s nádory mozku. Nevhodné jsou tedy dietní nápoje, cukrovinky a nízkokalorické mléčné výrobky. • Vyhýbejte se: E 951 (aspartam), E 962 (sůl aspartamu acesulfamu). (Vašáková, http://www.duchna.cz/jidlo-a-zdravi/ktera-ecka-nejvice-skodi-tehotnymzenam-a-detem/3-10-381-388-241)
36
10 NEBEZPEČNÉ LÁTKY V TĚHOTENSTVÍ Jak bylo již popsáno v předchozím textu, jedinou ochranou před vstupem mikroorganismů a toxických látek do plodu je placenta. Ale i přes placentu se bohužel mohou dostat některá xenobiotika, která jsou přijímána s potravou a která mohou na plod působit toxicky (Hronek, 2004, str. 18). Z tohoto důvodu je nutné, nebo minimálně záhodné, se některým látkám v těhotenství vyhnou či omezit jejich příjem na bezpečné množství.
10.1 Alkohol Autoři se shodují na názoru výrazného omezení alkoholu nebo úplného vyloučení alkoholu v době gravidity. Neškodné množství alkoholu v době těhotenství zatím nebylo stanoveno. Je tedy doporučeno jeho úplné vyloučení, v případě, že to není možné, omezit jeho příjem na 1 skleničku denně. (Hronek, 2004; Mullerová, 2004; Pokorná, Březková, Pruša 2008; Vašut a kol., 2007). Vysoká dávka alkoholu vede k narušení vývoje plodu, který se nazývá tzv. fetální alkoholový syndrom (FAS). Dle Vašuta (2007), je FAS charakterizován těmito základními znaky plodu: • • • •
Abnormální obličejové rysy. Opožděný růst. Poruchy nervového systému plodu. Děti s touto poruchou mívají problém s pozorností, učením, pamětí, komunikací, sluchem a zrakem.
Dle Hronka (2004) je nadměrná konzumace alkoholu v těhotenství spojeno s vyšším rizikem rozštěpu patra. Důležité pro vývoj a poruchy plodu je kromě množství požitého alkoholu a hladina alkoholu v krvi matky také období konzumace alkoholu (Vašut, 2007). Tabulka 5: Závislost doby konzumace alkoholu a vlivu na vývoj a poruchy plodu (Vašut, 2007) Období těhotenství
Nejčastější důsledky na vývoj plodu
1. trimestr
Malformace nervového systému, pomalejší vývoj plodu, nižší porodní váhu plodu
2. trimestr
Nejvyšší riziko potratu
3. trimestr
Narušení růstu, poruchy chování dětí
37
10.2 Kofein Názory na příjem kofeinu v době těhotenství se u různých autorů liší: V těhotenství nemá užívání kofeinu v malé míře žádný negativní vliv na plod, dosud tomu žádné studie nepřispěly. Extrémní konzumace kofeinu se již považuje za zdraví škodlivou, jelikož kofein prostupuje placentou a ovlivňuje srdeční a dechovou frekvenci plodu (Hronek, 2004). Dle Mullerové, (2004) není jednoznačně prokázána bezpečnost kofeinu v době gravidity. Hronek, (2004) dokonce uvádí negativní vliv kofeinu na porodní hmotnost dítěte, urychlení srdeční akce a dechové frekvence plodu, zvýšené vylučování vápníku močí, negativní vliv na vstřebatelnost železa a poruchy dozrávání plodu. Denní dávka kofeinu by neměla překročit množství 300 mg/den. Tabulka 6: Obsah kofeinu v nápojích (Hronek, 2004, s. 262) Nápoj (100 ml)
Obsah kofeinu (mg)
Káva pražená filtrovaná
43,0- 84,0
Káva pražená překapávaná
13,0-100,0
Káva instantní
13,0-73,0
Čaj balíčkový (vyluhování 5 minut)
22,0-36,0
Čaj lístkový (vyluhování 5 minut)
20,0-32,0
kola
2,0-19,0
10.3 Nikotin a kouření Mezi rizikové faktory v těhotenství se řadí i kouření matky, a to jak aktivní, tak pasivní. Negativně ovlivňuje jak zdraví ženy, tak dítěte. V cigaretách kromě nikotinu a oxidu uhličitého můžeme najít další toxické látky, které mají negativní vliv především na placentu. Negativní vliv kouření je také spojován se špatnými stravovacími návyky kuřaček a jejich zvýšenou potřebou některých důležitých látek, jako jsou vitamín C, E, kyselina listová či železo. Doporučuje se úplná abstinence tabáku, pokud je žena silná kuřačka, je vhodné alespoň snížení vykouřených cigaret (Brázdová, 2004; Hronek, 2004; Pokorná, Březková, Pruša, 2008; Vašut a kol., 2007).
38
Rizika kouření pro zdraví matky související s těhotenstvím: • • • • • •
Vyšší riziko spontánního potratu. Častější výskyt nitroděložního těhotenství. Vznik scestného lůžka. Předčasné odloučení placenty (ohrožuje život matky i dítěte). Předčasný porod. Porodní komplikace (Dušková, Adamcová, 2012).
Důsledky kouření pro život dítěte: • • • • •
12 % úmrtí těsně po porodu. 10 s% kojeneckého úmrtí. Syndrom náhlého úmrtí. Nižší porodní hmotnost. Zdravotní komplikace v budoucnosti (záněty dýchacích cest a středního ucha, vyšší riziko cukrovky, zhoubných nádorů a KVCH, vyšší BMI, změny produkce hormonů, problémové chování) (Dušková, Adamcová, 2012).
Dle Vašuta a kol. (2007) je u gravidních kuřaček vyšší potřeba vitamínu C a často trpí jeho nedostatkem. Dále uvádí u těhotných kuřaček nižší výskyt koncentrace betakarotenu, vitamínu B12, B6 a kyseliny listové ve srovnání s nekuřačkami. Důvod však není objasněn. Doporučuje tedy u těhotných kuřaček dodávání těchto látek do organismu.
10.4 Léky Během těhotenství může být plod negativně ovlivněn i lékem, který matka užije. Nevhodné užívání léků může vést k různým malformacím. Na druhou stranu nepodání léku v některých situacích může život matky i dítěte také ohrozit (např. vysoká teplota). Proto by si žena bez konzultace s lékařem neměla nasazovat žádné léky! Výjimkou jsou pochopitelně léky chronických onemocnění, bez kterých se žena neobejde, jako je například inzulín u diabetiků. I u těchto léků je vhodné se o jejich užívání poradit s gynekologem a specialistou (Schneidrová a Brázdová, http://www.ordinace.cz/clanek/leky-v-tehotenstvi/; Vašut a kol. 2007; Maňáková, http://www.slg.cz/leky-v-tehotenstvi). Nejcitlivějším obdobím je první I. trimestr těhotenství, kdy probíhá neskutečné množství zárodečných změn a vytváří se jednotlivé orgánové struktury. Každý orgánová soustava má období, kdy je nejvíce ohrožena působením teratogenů. Na základě těchto období můžeme obecně říci, že nejvíce ohroženo je embryo působením léků v období 3. – 8. týdne po oplození (Vašut, 2007, s. 7). Z běžných léků je bezpečný Paralen v dávce do 1500 mg/den, lokální léky proti virovým infekcím jako Herpesin, proti kašli jsou vhodné ACC nebo bromhexin. Ani běžná
39
antibiotika jako penicilín, cefalosporiny a většina makrolidů by neměla plodu škodit. Pozor by si těhotné ženy měly naopak dát na rostlinné přípravky a výživové doplňky, které mohou obsahovat směs účinných látek, o jejichž vlivu na plod je velmi málo studiemi podložených informací. Těhotné ženy by si měli vybírat výživové doplňky určené pro těhotné, které s jistotou neobsahují především velké množství vitamínu A, jež je pro plod toxický a může způsobit vznik vrozené vývojové vady (Maňáková, http://www.slg.cz/lekyv-tehotenstvi).
10.5 Bylinky a koření „K užívání jakýchkoliv endogenních látek by měly těhotné ženy být co nejvíce obezřetné a to zejména v prvním trimestru těhotenství, kdy je plod na zevní vlivy obzvláště citlivý. Mezi endogenní látky patří také byliny. U většiny bylin není přesně znám jejich účinek na vývoj plodu, a téměř nikdy neznáme přesnou míru užité účinné látky, obsažené v extraktu z byliny. Do konce pátého měsíce by neměly být užívány žádné prostředky obsahující bylinné extrakty. V případech, kdy je to nezbytně nutné, je vždy nutná pečlivá konzultace s farmaceutem a s lékařem“ (Špačková, 2010, str. 28). Dle Madžukové (2003) je za nejlepší bylinu v těhotenství považován list maliníku. Doporučuje ho podávat po celou dobu těhotenství v podobě 1 šálku čaje za den. Maliník dodává tělu cenné látky a navíc tonizuje a posiluje svaly pánve, které dle potřeby buď stimuluje, nebo posiluje. Nemá žádné vedlejší účinky ani kontraindikace. Riziková koření v době těhotenství jsou: hořčičné semínko, šafrán, petržel, rozmarýn lékařský a pelyněk černobílý. Mezi sporná koření s podezřením na abortivní účinek se řadí i muškátový oříšek, skořice, pepř, máta, kari a celer. Jejich negativní vliv spatřuje v nadměrném překrvování tkání nebo ovlivnění svaloviny pánevního dna, což může vést ke stahům dělohy, předčasným kontrakcí, potratu nebo krvácení (Hronek, 2004, str. 273).
10.6 Některé nevhodné potraviny • • • • • • • •
Uzeniny- vysoký obsah tuku, karcinogenních látek a soli. Potraviny s konzervačními látkami, barvivy, umělými sladidly, polotovary a předvařené potraviny. Ztužené tuky. Rychlé cukry- riziko obezity a diabetu mellitu. Ořechy, buráky, plísňové sýry a jiné potraviny s rizikem kontaminace plísněmi. Syrové maso a ryby, vnitřnosti- mohou obsahovat rtuť, pesticidy a toxiny. Syrová vejce- riziko bakteriální nákazy. Játra a paštiky- pro vysoký obsah vitamínu A.
40
11 TECHNOLOGICKÉ ÚPRAVY POTRAVIN A HYGIENA V KUCHYNI Technologické úpravy jsou v době těhotenství víceméně bez omezení. Vhodné je volit takové úpravy, při kterých dochází k minimálním ztrátám biologické hodnoty pokrmů. Nejvhodnější jsou vaření, dušení, dále pak pečení. Omezovat by se mělo smažení, a to nejen z důvodu vysoké kalorické hodnoty a obsahu tuku, ale také z důvodu těžké stravitelnosti, která těhotným ženám může dělat potíže. Biologická hodnota jídla se snižuje i při opakované ohřívání pokrmu. Nejvhodnější je tedy jídlo zkonzumovat hned po připravení. Nevhodná je též častá konzumace uzených nebo grilovaných pokrmů z důvodu karcinogenních látek, které při těchto úpravách v potravinách vznikají Dle Mullerové (2004) by především v první třetině těhotenství měl dáván velký důraz na dodržování hygienických zásad při zpracování potravin a přípravě pokrmů. Jedná se o prevenci přenesení infekcí z potravy na matku a následně pak na plod. Závažně ohrožovat vývoj plodu může především toxoplazmóza nebo listerióza. Důsledkem může být potrat nebo úmrtí plodu před narozením. Z důvodu nákazy parazity by se ženy během těhotenství měly vyhýbat především: • • • • •
Syrovému masu a „medium“ steakům. Chlazeným uzeným rybám. Nepřevařeným párkům a vajíčkům na hniličku. Pokrmům z majonézy a nepřevařených vajec. Nepasterizovanému mléku.
41
12 PRAKTICKÁ ČÁST 12.1 Formulace problému V bakalářské práci se zabývám „Edukací těhotných žen v oblasti zdravého stravování“. V praktické části se zaobírám především problematikou edukace, kterou subjektivně spatřuji jako nedostatečnou. Ženy v rámci návštěv v prenatální poradně obvykle nedostávají žádné nebo velmi omezené informace o tom, jak by se během těhotenství měly stravovat, aby byla zajištěna adekvátní výživa pro ně i pro vyvíjející se plod. Pokud se ženy cítí nedostatečně informovány ohledně těhotenství, porodu či péče o dítě, mají možnost navštěvovat kurzy předporodní přípravy. Jejich dostupnost je v dnešní době již poměrně velká. Speciální kurzy zabývající se problematikou stravování jsou ale vzácné. Často se týkají pouze žen s těhotenskou cukrovkou, která vyžaduje speciální úpravu stravy. Ostatní kurzy jsou nabízeny prakticky jen komerčními vzdělávacími zařízeními, což sebou nese i vyšší finanční zatížení. Je tedy pak předpokládatelné, že hlavním zdrojem informací pro těhotné ženy zůstává internet, který ovšem nabízí velmi rozličné a často nesprávné informace.
12.2 Cíle a úkoly Praktická část mé bakalářské práce je rozdělena do dvou částí- výzkumné a edukační. Cílem výzkumného šetření je zjistit zda se těhotné ženy zajímají o to, jak by se během těhotenství měly stravovat, kde nejčastěji získávají informace a zda jsou s dostupností a kvalitou informací spokojeny. Cílem edukační části je vytvoření jednoduchého, přehledného edukačního materiálu, který by těhotným ženám pomohl se v problematice těhotenské stravy zorientovat a zároveň jednoduše si pohlídat, zda jejich každodenní strava je vyvážená. Dílčí cíle k výzkumné části: • • •
Zjistit, zda se ženy zajímají o to, jak by se během těhotenství měly stravovat. Zjistit odkud ženy získávají informace ohledně těhotenské stravy. Zjistit jaký názor mají na kvalitu a dostupnost informací.
Dílčí cíle k edukační části: • • •
Vytvořit názorný edukační materiál týkající se těhotenské stravy. Vytvořit obecný návod, jak jednotlivá doporučení týkající se těhotenské stravy uvést v praxi. Vytvořit jednoduchou pomůcku pro každodenní kontrolu stravovacího režimu.
42
12.3 HYPOTÉZY Hypotézy k výzkumné části H1: Předpokládám, že více než polovina žen se zajímá o to, jak by se během těhotenství měla stravovat. H2: Předpokládám, že ženy s dosaženým vysokoškolským vzděláním se častěji zajímají o problematiku těhotenské stravy ve srovnání s ženami s nižším stupněm vzdělání. H3: Předpokládám, že více než 80% žen využívá jako hlavní informační zdroj internet. H4: Předpokládám, že více než polovina žen není spokojena s dostupností informací týkajících se těhotenské stravy. H5: Předpokládám, že více než polovina žen je spokojena s obsahovou kvalitou dostupných informací.
12.4 VZOREK RESPONDENTŮ Pro výzkumné šetření jsem využila vzorek náhodně získaných pražských respondentek ve třetím trimestru těhotenství. Volila jsem ženy v takto pokročilém stádiu těhotenství z důvodu eliminace zkreslení výsledků, ženami v počátcích těhotenství, které mohou trpět nevolnostmi či zvracením, což dle mého názoru může ovlivnit i jejich zájem a způsob stravování. Data jsem sbírala v několika pražských babycentrech mezi klientkami, které navštěvují předporodní kurzy a kurzy cvičení pro ženy ve třetím trimestru těhotenství. CÍLOVÁ SKUPINA EDUKAČNÍHO MATERIÁLU Edukační materiál je určen pro ženy, jejichž těhotenství probíhá fyziologicky a nejsou zatíženy žádnou metabolickou poruchou nebo jinou zdravotní komplikací, která vyžaduje speciální úpravu stravovacího režimu. Není určen ani pro ženy s alternativním přístupem ke stravování. Využitelný je případně pro ovolaktovegetariánky.
12.5 METODY Metody výzkumu Pro výzkumné šetření jsem zvolila kvantitativní dotazníkovou formu, která umožnila za relativně krátký čas získat dostatečné množství informací od více respondentů. Dotazník je anonymní, určen pro ženy ve třetím trimestru těhotenství (viz. příloha č. 4). Dotazník obsahuje 7 otázek, z nichž jedna je otevřená, zbylé uzavřené. Pouze u jedné otázky mají ženy možnost zvolit více odpovědí. Otázky jsou pokládány tak, že ženy vypovídají ohledně současného stavu (těhotenství).
43
Dotazníků jsem rozdala celkem 70, z nichž návratnost byla 80 % (tj. celkem 56 dotazníků). Pět z nich bylo vyřazeno pro nekompletní vyplnění. Celkový vzorek respondentů byl tedy 51, což tvoří 100 %. Data získaná výzkumným šetřením byla zpracována graficky, resp. tabulkově. Metody edukační části Pro zpracování edukačního materiálu jsem použila dostupné informace z ověřených knižních a internetových zdrojů. Bylo provedeno jejich porovnání a rešerše (informace vytyčené v teoretické části bakalářské práce), na základě které jsem pak vypracovala vlastní edukační materiál, který nabízí přehledný průnik jednotlivých zdrojů. Z důvodu časté odlišnosti názorů jednotlivých autorů, jsem vždy zvolila poznatky, které převládaly u většiny autorů nebo se kterými se racionálně ztotožňuji. Zaměřila jsem se především na jednoduchost, názornost a přehlednost edukačního materiálu, tak aby mohl sloužit ke každodennímu použití těhotných žen. Edukační materiál je rozdělen do několika částí (každá část obsahuje stručný návod, jak s ní správně pracovat): • • • • •
Grafické zpracování základních zásad zdravého stravování v době těhotenství. Tabulky potravin rozdělených dle vhodnosti. Obecný návod, jak jednotlivé zásady zařadit do každodenního stravování. Návod, jak jednoduše kontrolovat, zda strava obsahuje vše, co má. Pár rad nakonec.
12.6 Výzkumná část 12.6.1 Analytický popis zkoumaného vzorku Dotazník vyplňovaly ženy různého věku a vzdělání. Tabulka č. 7: Věk Věk v době těhotenství Počet žen
Do 20 let
21-25 let
26- 30 let
31- 35 let
Nad 36 let
Celkem
1
3
24
21
2
51
Procento
2%
6%
47%
41%
4%
100%
44
Tabulka č. 8: Vzdělání ZŠ
OU
SOU
SŠ
21- 25 let
1
1
1
26- 30 let
1
Do 20 let
VOŠ
VŠ
2
2
19
2
1
18
1
31- 35 let Nad 35 let
2
Počet
1
2
3
5
3
37
Procento
2%
4%
6%
10%
6%
73%
Zkratky: ZŠ= základní vzdělání, OU= vyučen, SOU= střední odborné vzdělání, SŠ= střední s maturitou, VOŠ= vyšší odborné, VŠ= vysokoškolské
Tabulka č. 9: Ženy se speciální dietou nebo úpravou stravovacího režimu Mám, ale neřeším to
Počet žen
Mám speciální režim 2
2
Nemám speciální režim 46
Procento
4%
4%
90%
Nevím 1 2%
Celkem 51 100%
Nejvíce respondentek dotazníkového šetření bylo ve věku 26 - 30 let (47 %), resp. 31 – 35 let (41 %). Studie se zúčastnila převážná většina žen s vysokoškolským vzděláním (73 %), 10 % respondentek byly středoškolačky. Zároveň vysokoškolsky vzdělané respondentky odpovídají, až na jednu výjimku, nejvíce zastoupeným věkovým skupinám (tj. 26 – 30 a 31 – 35 let). Ostatní stupně vzdělání byly zastoupeny velmi minoritně. 90 % respondentek nemělo v době výzkumu žádnou nemoc ani stav, který si vyžaduje speciální dietu nebo úpravu stravovacího režimu. S přihlédnutím k minoritnímu zastoupení žen, které speciální úpravu režimu mají (celkem 4 respondentky) nebo nevědí, zda mají (celkem 1 respondentka), nebudu se těmto skupinám v dalším analytickém rozboru věnovat. Domnívám se, že tyto ženy by mohly zkreslit výsledky výzkumu, protože jejich stav vyžaduje speciální pozornost a péči lékaře. Budu tedy pracováno se vzorkem 46 respondentek.
45
Tabulka č. 10: Věk - respondentky bez speciální úpravy dietního režimu Věk v době těhotenství Počet žen
Do 20 let
21-25 let
26- 30 let
31- 35 let
Nad 36 let
Celkem
0
2
23
19
2
46
Procento
0%
4%
50%
41%
4%
100%
Po vyřazení respondentek se speciálním dietním zatížením, resp. respondentky, která neví, zda v době studie nějakou nemoc nebo stav, který vyžaduje úpravu stravovacího režimu má, bylo 50 % dotazovaných žen ve věku 26 – 30 let, 41 % ve věkové skupině 31 – 35 let.
Tabulka č. 11: Vzdělání - respondentky bez speciální úpravy dietního režimu ZŠ
OU
SOU
SŠ
VOŠ
VŠ
21- 25 let
1
1
1
26- 30 let
1
2
2
17
2
1
16
Do 20 let
31- 35 let Nad 35 let
2
Celkem
0
2
3
5
3
33
Procento
0%
4%
7%
11%
7%
72%
Zkratky: ZŠ= základní vzdělání, OU= vyučen, SOU= střední odborné vzdělání, SŠ= střední s maturitou, VOŠ= vyšší odborné, VŠ= vysokoškolské
Po vyřazení respondentek se speciálním dietním zatížením, resp. respondentky, která neví, zda v době studie nějakou nemoc nebo stav, který vyžaduje úpravu stravovacího režimu má, je stále převážná většina zkoumaného vzorku zastoupena vysokoškolsky vzdělanými respondentkami (72 %). Středoškolačky tvoří 11 % vzorku.
46
12.6.2 Výsledky šetření Otázka č. 4: Zajímáte se o to, jak byste se během těhotenství měla stravovat? Tabulka 12; Graf 1 Počet žen
Procento
Ano, záměrně
28
61%
Spíše náhodně
18
39%
Ani mě to nenapadlo
0
0%
Nadpoloviční většina respondentek (61 %, tj. 28 žen) se záměrně zajímala o to, jak by se během těhotenství měla stravovat. Ostatní se o tuto problematiku zajímají spíše náhodně. Žádná s respondentek neuvedla možnost, že je zájem o těhotenskou stravu ani nenapadl.
Otázka č. 5: Odkud získáváte informace týkající se stravování v době těhotenství? Tabulka 13: Odkud získáváte informace týkající se stravování v době těhotenství? Počet žen Procento Knihy
24
52%
Časopisy
20
43%
Internet
43
93%
Televize
5
11%
Poradna
19
35%
Veřejné přednášky
6
13%
Výživový poradce
1
2%
Jiné
6
13%
47
Graf 2: Odkud získáváte informace týkající se stravování v době těhotenství? Zdroje informací 93%
52% 43% 35% 13%
11%
13% 2%
Knihy
Časopisy Internet Televize Poradna Veřejné Výživový přednášky poradce
Jiné
Nejvyužívanějším zdrojem informací je internet, který využívá 93 % respondentek. Nadpoloviční většina respondentek také využívá knihy (52 %).
Otázka č. 6: Jaký je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k a) dostupnosti? Tabulka 14, graf 3: DOSTUPNOST Počet žen Výborná 25
Procento
Spokojenost s dostupností informací.
54%
Dobrá
17
37%
Průměrná
2
4,3%
Podprůměrná
1
2,2%
Špatná
1
2,2%
Nevím
0
0%
5%
2%
2% 0%
Výborná Dobrá Průměrná
37%
54%
Podprůměrná Špatná Nevím
Ženy hodnotí dostupnost informací týkajících se těhotenské stravy vesměs pozitivně- 54 % respondentek ji považuje za výbornou, 37 % za dobrou. Pouze 9 % respondentek považuje dostupnost informací za průměrnou a horší.
48
b) Srozumitelnosti? Tabulka 15, graf 4: SROZUMITELNOST Výborná
Počet žen
Procento
9
20%
Dobrá
22
48%
Průměrná
11
24%
Podprůměrná
2
4,3%
Špatná
0
0%
Nevím
2
4,3%
Téměř polovina (48 %) respondentek hodnotilo srozumitelnost dostupných informací jako dobrou, 24 % jako průměrnou a dokonce 20 % výbornou.
c) Obsahu? Tabulka 16, graf 5: OBSAH
Počet žen Procento
Výborný
4
8,7%
Dobrý
19
41%
Průměrný
14
30%
Podprůměrný
2
4,3%
Špatný
3
6,5%
Nevím
4
8,7%
Obsah informací ohledně těhotenské stravy hodnotí 41 % žen jako dobrý, 30 % jako průměrný. 8,7 % respondentek neví, jak obsah informací zhodnotit.
49
Otázka č. 7: Změnila jste na základě získaných informací Vaše výživové návyky? Tabulka 17, Graf 6: Procento
Ano, rozhodně
Počet žen 8
Snažím se
31
67%
Nemám vůli
5
11%
Nevím jak
0
0%
Nevím
2
4,3%
17%
Změna výživových zvyklostí 0% 4% 11%
Ano, rozhodně
17%
Snažím se Nemám vůli Nevím jak 68%
Nevím
Nadpoloviční většina respondentek (67 %) se na základě dostupných informací snaží změnit své stravovací návyky v době těhotenství. 17 % žen své návyky rozhodně změnilo. 11 % z nich na změnu nemá vůli.
12.6.3 Hlubší analytické zpracování: Zkoumaný vzorek byl důkladně analyticky prozkoumán (kompletní tabulkové zpracování viz příloha č. 5). V této kapitole vytyčím pouze nejpodstatnější nalezené výsledky výzkumu.
Tabulka 18: Závislost dosaženého vzdělání a použitých zdrojů informací: Vzdělání
Vysokoškolské
Ostatní
Celkem
Knihy
67%
15%
52%
Časopisy
48%
31%
43%
Internet
91%
100%
93%
Televize
9%
15%
11%
Poradna
36%
31%
35%
Veřejné přednášky
18%
0%
13%
Výživový poradce
3%
0%
2%
Jiné
9%
23%
13%
50
Graf 7: Závislost dosaženého vzdělání a použitých zdrojů
100% 80%
Závislost dosaženého vzdělání a použitých zdrojů informací 100% 91% 67%
60% 40% 20%
15%
0%
Vysokoškolské
Ostatní
Respondentky byly rozděleny do dvou skupin dle stupně vzdělání- vysokoškolačky a respondentky s nižším stupněm vzdělání (ostatní). Obě skupiny využívají internet jako dominantní zdroj informací (91 % vysokoškolaček, 100 % ostatních respondentek). Výrazný rozdíl v porovnání obou skupin je v případě využití knih jako zdroje informací, které využívá 67 % vysokoškolaček, ale pouze 15 % ostatních respondentek.
Tabulka 19 a 20: Závislost věku respondentek a zdrojů informací na dosaženém vzdělání: Vysokoškoláci Věk Knihy Časopisy Internet Televize Poradna Veřejné přednášky Výživový poradce Jiné
25-26 100% 0% 0% 0% 0% 100% 0% 0%
27-28 67% 50% 100% 17% 17% 17% 0% 17%
29-30 60% 30% 100% 10% 30% 10% 10% 10%
31-32 63% 63% 100% 13% 50% 38% 0% 13%
33-34 67% 67% 67% 0% 50% 0% 0% 0%
35-36 100% 50% 100% 0% 50% 0% 0% 0%
51
Ostatní Věk Knihy Časopisy Internet Televize Poradna Veřejné přednášky Výživový poradce Jiné
<25 0% 0% 100% 0% 0% 0% 0% 0%
25-26 0% 100% 100% 0% 0% 0% 0% 0%
27-28 33% 0% 100% 0% 33% 0% 0% 33%
29-30 0% 50% 100% 0% 0% 0% 0% 50%
31-32 50% 50% 100% 0% 50% 0% 0% 0%
35-36 0% 33% 100% 67% 67% 0% 0% 33%
Internet jako zdroj informací týkajících se těhotenské stravy využívají ve velké míře všechny věkové skupiny bez rozdílu na stupni dosaženého vzdělání (výjimka: skupina vysokoškolaček 25 – 26 let, do této skupiny ale spadá pouze jedna respondentka, tudíž výsledek nelze považovat za vypovídající). V obou skupinách dle stupně dosaženého vzdělání implikuje získávání informací prostřednictvím gynekologicko - porodnických poraden dosažení věku 31 let a více. Vysoká využitelnost knih (alespoň 60 % respondentek) není v rámci skupiny vysokoškolaček podmíněna věkem. Tabulka 21 a 22: Srovnání spokojenosti s kvalitou informací vysokoškolaček, které používají, resp. nepoužívají jako zdroj informací knihy: Spokojenost vyskokoškolaček se srozumitelností informací SROZUMITELNOST Knihy nevyužívá Knihy využívá Celkem Výborná 18% 23% 21% Dobrá 64% 45% 52% Průměrná 9% 27% 21% Podprůměrná 9% 0% 3% Špatná 0% 0% 0% Nevím 0% 5% 3% Celkem 100% 100% 100% Spokojenost vysokoškolaček s obsahem informací OBSAH Knihy nevyužívá Knihy využívá Celkem Výborný 0% 5% 3% Dobrý 36% 45% 42% Průměrný 27% 36% 33% Podprůměrný 9% 5% 6% Špatný 18% 5% 9% Nevím 9% 5% 6% Celkem 100% 100% 100%
52
Nadpoloviční většina vysokoškolaček je spokojena se srozumitelností informací, pozitivněji však hodnotí její kvalitu skupina, která nevyužívá knihy jako zdroj informací (82 % hodnotí jako výbornou nebo dobrou). U těch, které knihy využívají, se jedná pouze o 67 %. Vysokoškolačky, které využívají knihy jako zdroje informací, jsou naopak ve vyšší míře spokojeny s obsahem (50 % hodnotí jako dobrý nebo výborný), ve srovnání s těmi, které knihy nevyužívají (36 % hodnotí jako dobrý).
53
12.6.4 Vyhodnocení hypotéz H1: Předpokládám, že více než polovina žen se zajímá o to, jak by se během těhotenství měla stravovat.
•
Hypotéza se potvrdila, 61 % respondentek se rozhodně zajímá o stravu v těhotenství, 39 % se náhodně zajímá o tuto problematiku. Žádná z respondentek nevyjádřila jasný nezájem.
H2: Předpokládám, že ženy s dosaženým vysokoškolským vzděláním se častěji zajímají o problematiku těhotenské stravy ve srovnání s ženami s nižším stupněm vzdělání. Graf 8: Zajímáte se o to, jak byste se během těhotenství měla stravovat?
•
Hypotéza se vesměs potvrdila. Vysokoškolsky vzdělané respondentky odpovídaly ve větší míře, že se záměrně o problematiku těhotenské stravy zajímají (70 %). Ženy s nižším vzděláním naopak volily odpověď, že se o problematiku zajímají spíše náhodně (71 %).
H3: Předpokládám, že více než 80 % žen využívá jako hlavní informační zdroj internet.
•
Hypotéza se potvrdila, internet jako informační zdroj využívá 93 % respondentek.
H4: Předpokládám, že více než polovina žen není spokojena s dostupností informací týkajících se těhotenské stravy.
•
Hypotéza se nepotvrdila, respondentky jsou s dostupností informací vesměs spokojeny. 54 % z nich hodnotí dostupnost jako výbornou. 37 % jako dobrou.
54
H5: Předpokládám, že více než polovina žen je spokojena s obsahovou kvalitou dostupných informací.
•
Hypotéza se potvrdila, 41 % respondentek hodnotí obsah informací jako výborný, dalších 30 % jako dobrý. Za spokojené lze tedy předpokládat 71 % respondentek.
55
13 EDUKAČNÍ ČÁST
Základní zásady zdravého stravování v době těhotenství Nejezte za 2! Energetickou hodnotu stravy není třeba výrazně navyšovat. Větší hlad pravděpodobně budete mít až v druhé polovině těhotenství, kde si můžete navíc dopřát jednu svačinu, nebo malou druhou večeři.
Jezte 2x kvalitněji! Kupujte kvalitní potraviny, nikoli polotovary a hotová jídla. Zvažte BIO stravu. Vyhnete se nebezpečným aditivům a zajistíte výživově hodnotnou stravu.
Dostatečný pitný režim! Pít byste měly v průběhu celého dne v menších dávkách. Zaměřte se na neslazené, nesycené tekutiny. Vyhněte se alkoholu a omezte kávu na max. 2 šálky denně. Vypít byste měly alespoň 8 běžných hrnků tekutin za den.
Jezte 5- 6x denně pestré pokrmy! Pravidelná vyvážená pestrá strava v intervalech 2- 3 hodiny vám zajistí dostatečný příjem všech živin i energie. Zároveň se nebudete cítit unavená a nebudete mít chutě na sladké. Střídat by se vždy mělo hlavní jídlo (snídaně, oběd, večeře) s malou svačinou či druhou večeří.
Pestrý a dostatečný příjem ovoce a zeleniny! každý den snězte alespoň 3 porce zeleniny (100- 125 g) a alespoň 2 porce ovoce (100 g). Druhy střídejte. Zařazovat můžete syrové, sušené i tepelně upravené. Alespoň 2 porce zeleniny by vždy měly být čerstvé! Zeleninu i ovoce vybírejte nejlépe sezónní a lokální, zajistíte tak vyšší přísun živin a zbavíte se zbytečné chemické zátěže z chemických postřiků.
56
Denně 3- 5 porcí příloh, pečiva nebo obilovin! Potřebu sacharidů má každá žena jinou v závislosti na její energetické potřebě. Zkonzumovat byste měla 3 hlavní porce v podobě např. 200- 250 g přílohy, 50 g syrových obilovin, 1 ks pečiva. Doplnit je můžete 2 menšími porcemi např. 50 g pečiva nebo 30 g obilovin. Preferujte celozrnné výrobky.
Dostatek kvalitních bílkovin! 1- 2 porce masa, vajec, luštěnin (100 g masa, 2 vejce, 70 g luštěnin, 2x v týdnu 100 g ryby) 3 porce mléčných výrobků (1 jogurt, sklenice kefíru, 50 g sýra…). Maso upřednostňujeme netučné, mléčné výrobky polotučné a lépe zakysané, vyhýbejte se variantám light. Alespoň 1x týdně by se v jídelníčku měly objevit mořské netučné ryby. Potřeba bílkovin se zvyšuje v posledním trimestru těhotenství, přidejte 1 jogurt, sklenici kefíru nebo talíř čočkové polévky.
Dostatek zdravých tuků! Zaměřte se především na příjem „zdravých“ tuků. Strava by měla denně obsahovat nejméně 2 polévkové lžíce rostlinného oleje (bez tepelné úpravy), hrst oříšků, semínek nebo porci ryby. S živočišnými tuky to naopak nepřehánějte!
Omezte „rychlé“ cukry! Vhodné nejsou sladkosti, sušenky, zmrzliny, sladké pečivo ani přislazované musli. Neposkytnou vám žádné hodnotné živiny a výrazně zvýší váš kalorický příjem, což může vést k neadekvátním hmotnostním přírůstkům! Náhradou nejsou ani DIA a uměle slazené dobroty.
Pozor na koření a bylinky! Některé bylinky a koření jsou spojovány a rizikem předčasného porodu. Jiné nejsou dostatečně prozkoumány a jejich účinky jsou nejisté. Dejte si pozor na množství majoránky, rozmarýnu, bazalky, svízele, pelyňku, máty poleje a vodilky.
57
Rozdělení potravin dle vhodnosti Potraviny, resp. nápoje, jsou rozděleny dle jednotlivých potravinových skupin, které by ve vaší stravě měly být obsaženy denně. Jednotlivé skupiny jsou dále rozděleny do 3 sloupců, které jsou barevně rozlišeny: zelené- vodné pro každodenní konzumaci oranžové- méně výživově hodnotné, v jídelníčku by neměly převažovat červené- výživově nehodnotné, a tedy nevhodné (k zařazení příležitostně) potraviny nebezpečné pro vaše dítě, a tedy „zakázané“
•
potraviny nákladnější, k sehnání v obchodech se zdravou stravou
Skupina ovoce a zeleniny je rozdělena dle sezónnosti na skupiny vhodné po celý rok, v létě, v zimě, na jaře a na podzim. Vybírejte si vždy převahu sezónního ovoce či zeleniny. Pro skupinu tuků je zařazeno doporučení pro druhy vhodné k tepelné úpravě.
Pitný režim Pitný režim v těhotenství není nutné měnit. Za minimální příjem se považuje 2 l, v horkých dnech to může být i jednou tolik. (Tabulka 23: Rozdělení nápojů dle vhodnosti) Voda
Ředěné ovocné šťávy
Soft drinks
Stolní voda
Ředěný džus
Limonády
Voda s citrónem
Minerální vody
Sycené vody
Čaj ovocný
Zelený čaj
Džusy
Čaj bílý
Nealkoholické pivo
Ovocné šťávy
Ředěné zeleninové šťávy
Slazené čaje
Melta
Čaj černý
Obilné kávy
Sirupy
Těhotenské čaje
Nektary Uměle slazené nápoje
alkohol, káva (nad 2 šálky/ den), energetické nápoje, bylinné čaje (kromě těhotenských), nápoje s obsahem chininu (např. Tonic)
58
Potravinová skupina polysacharidů (obiloviny, pečivo, přílohy) Tato skupina je vaším hlavním zdrojem energie. (Tabulka 24 : Polysacharidy dle vhodnosti) Chléb kváskový pšenično- Kornspitz Chléb žitný Kváskový žitný Dalamánek
Chléb bílý Rohlík/houska světlá
• Vital placka
Lisovaný chléb žitný
Bageta světlá
Pečivo špaldové
Kneackebrot
Rýžový chléb Racio
Palačinky mouky Brambory
z celozrnné Chléb konzumní
Suchar dietní/ kukuřičný
Grahamové pečivo
Tortilla
Rýže natural
Toastový chléb tmavý
Topinka na tuku
Rýže basmati
Palačinky na sucho
Toastový chléb světlý
Rýže jasmínová
Cornflakes
Lívanečky
Těstoviny celozrnné
Hranolky pečené nasucho
Palačinka na tuku
• Těstoviny grahamové
Bramborový knedlík
Vánočka tuková, mazanec
Těstoviny semolinové
Bramborová kaše
Kobliha
• Těstoviny pohankové • Těstoviny amarantové
Rýže bílá
Buchta, koláč
Těstoviny pšeničné
Závin z listového těsta
Kuskus celozrnný
Kuskus
Bábovka třená
Jáhly
Halušky
Anglický rohlík
Ovesné vločky
Gnocchi
Sýrový rohlík
Bulgur
Bramborový Jogurtem
Pohanka
salát
s Piškot Croissant
Kroupy
Slané krekry, tyčinky
Kukuřice
Slazené cereálie
• Quinoa • Amarant
Bebe Dobré ráno
Fazolové lusky
Wafle
Hrášek
Hranolky, krokety
Perník
Knedlík houskový Těstoviny rýžové Bramborový salát výrobky DIA a slazené umělými sladidly (zdroje: Slimáková, 2013, www.zdravakuchyn.cz; STOB, 2010; Turek, Ježková, Procházková, 2003, www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/glykemie.pdf)
59
Skupina bílkovin (maso, vejce, luštěniny, mléčné výrobky) Tato skupina je základní stavební jednotkou našeho těla, je nutná pro správný vývoj plodu a placenty. (Tabulka 25: Bílkoviny dle vhodnosti) Kuřecí maso
Libové vepřové
Mleté maso
Krůtí maso
Hovězí
Tučné vepřové
Králík
Sýr 30 % t.v.s.
Sekaná
Telecí
Šunka drůbeží
Krkovice
Ryby
Šunka vepřová
Tlačenka
Skopové
Čerstvý sýr
Párek
Vaječný bílek
Mozzarella
Klobása
Cottage
Lučina
Salám tvrdý
Jogurt bílý
Žervé
Šunkový salám
Kefír
Mléko polotučné
Uzené maso
Acidofilní mléko
Smažený sýr
Podmáslí
Jogurt ochucený (do 2,5 % t.) Tvaroh ochucený polotučný
Tvaroh
Jogurtové mléko
Sýr 45 % t.v.s. a více
Šmakoun
Hermelín
• Kozí jogurt
• Kozí sýr • Ovčí sýr
Olomoucké tvarůžky
Sardinky v oleji
Balkánský sýr
Tuňák ve vlastní šťávě
Tuňák v oleji
Čočka (červená, zelená, hnědá) Cizrna
Vejce celé
Acidofilní ml. ochucené plnotučné/ light Mléko plnotučné/ odtučněné Jogurt smetanový
Acidofilní ml. ochucené polotučné
Niva
Tavený sýr
Fazole všechny druhy
Zakysaná smetana
Hrách
Sardinky v tomatě Šlehačka Smetana Tvaroh plnotučný/ light
játra, paštika, tučné mořské ryby (makrela, žraloky, mečouny), velké dravé ryby (štika, candát, sumec…), light mléčné výrobky, plísňové sýry, syrové ryby (zdroje: Slimáková, 2013, www.zdravakuchyn.cz; STOB, 2010)
60
Skupina ovoce a zelenina je hlavním zdrojem širokého spektra vitamínů a minerálních látek, dále vlákniny a vody. (Tabulka 26: Zelenina a ovoce dle sezónnosti) Celý rok
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Mrkev
Ředkvičky
Cuketa
Pastinák
Kompoty
Celer
Špenát
Meloun
Kapusta hlávková Kapusta růžičková
Petržel
Cibule
Polníček
Okurka
Pastinák
Ředkev bílá
Česnek
Salát hlávkový
Rajče
Petržel
Ředkev černá
Pórek
Salát ledový
Paprika
Špenát
Zelí bílé
Kandované ovoce Sušené ovoce slazené Sušené ovoce sýřené Marmelády
Řepa
Kedlubna
Saláty
Brokolice
Zelí červené
Džemy
Zelí
Květák
Brokolice
Dýně
Tuřín
Řeřicha
Mangold
Hrášek
Fenykl
Kysané zelí
Nakládaná zelenina Zeleninové chipsy
Jablka
Řapíkatý celer
Chřest
Kedlubna
• Pickles
Pažitka
Ranná kapusta
Květák
Mražená zelenina
Řeřicha
Květák
Lilek
• Sušená
Brokolice
Mrkev
Okurka
zelenina Citrusy
Kadeřávek
Lilek
Paprika
Jablka
Hrášek
Rybíz
Rajče
Hrušky
Zelené fazolky Rajčata
Angrešt
Ředkev bílá
Ananas
Jahody
Tykev
Banán
Cuketa
Maliny
Salát ledový
Kiwi
Kapusta
Borůvky
Salát hlávkový
Okurky
Ostružiny
Ředkvička
Sušené ovoce Mražené ovoce
Chřest
Letní jablka
Švestky
61
Jahody
Třešně
Hrozny
Meruňky
Broskve Jablka Hrušky Ostružiny Maliny Slívy Brusinky
(zdroje: Slimáková, 2013, www.zdravakuchyn.cz; Škramlíková, 2012,
https://skramlikova.wordpress.com/2011/11/29/sezonni-ovoce-a-zelenina-podzim-zima/)
62
Skupina tuky Tuky jsou nejen velkým zdrojem energie, ale umožňují také vstřebávání některých vitamínů, v době těhotenství jsou naprosto nezbytné především pro nitroděložní vývoj a ostrost zraku. (Tabulka 27: Zdroje tuků dle vhodnosti) Ryby
Olej slunečnicový
Sádlo
Restování
Olej řepkový
Lněné semínko
Tučné maso
Olej olivový
Arašídy nesolené
• Olej lněný
Máslo
Smetanové mléčné výrobky Olej palmový
Olej Slunečnicový Olej olivový
• Olej sezamový
• Olej konopný
Olivy v nálevu
Ořechy pražené
• Ghí
Kešu ořechy nesolené Vlašské ořechy
• Ghí • Kokosový olej
Ořechy solené Rafinovaný kokosový olej
Smažení
panenský Lískové ořechy Mandle nepražené
Margaríny
• Makadamové
Ořechy v jogurtové polevě
ořechy
• Kaštany
• Olej kokosový • Ghí • Olej avokádový
Ořechy v čokoládové polevě
Para ořechy
• Pekanové ořechy • Piniové ořechy • Pistácie nesolené Slunečnicová semínka Dýňová semínka
• Konopná semínka • Chia semínka • Lněné semínko drcené Kokos Avokádo Mák ořechy napadené plísněmi (nejčastěji vlašské, lískové, arašídy) nebo žluklé, syrové ryby (zdroje: Slimáková, 2013, www.zdravakuchyn.cz; Slimáková, 2013, http://www.margit.cz/mazani-asmazeni/; STOB, 2010)
63
Jak to během dne všechno poskládat? Jezte pravidelně v intervalech přibližně 2-3 hodiny. Ideální je střídat vždy hlavní jídlo (snídaně, oběd, večeře) s malou svačinou, přesnídávkou nebo druhou večeří. Tělu tak zajistíte pravidelný přísun živin a energie. Nebudete unavená a nebude vás „honit mlsná“. Vždy kombinujte potraviny z různých potravinových skupin. Abyste neměla chutě na sladké, a zároveň jste obsáhla všechny doporučené dávky potravin, vám pomůže následující schéma: Snídaně: S + B + Ovoce/ zelenina
Vysvětlivky:
Přesnídávka: (S) + B + Ovoce/ zelenina
S = potravina ze skupiny polysacharidů
Oběd: S + B + Ovoce/ zelenina
B = potravina ze skupiny bílkovin
Svačina: (S) + B + Ovoce/ zelenina
() = údaje v závorce zařaďte v případě hladu
Večeře: S + B + Ovoce/ zelenina (Druhá večeře: B + zelenina)
A co tuky? Na přípravu hlavních jídel si můžete dopřát zhruba 10 g tuku. Na zdravé tuky nezapomeňte také v rámci svačin. Inspirujte se příklady vhodných svačin:
• • • • • • • • •
Jogurt s 1 ks ovoce a hrstičkou oříšků nebo semínek, (ovesné vločky). Sklenice kefíru/ acidofilního mléka se zeleninou, (celozrnné pečivo). Několik plátků sýra nebo šunky se zeleninou, (celozrnné pečivo). Cottage se zeleninou nebo 1 ks ovoce a hrstičkou semínek nebo oříšků. Malý zeleninový salát se sýrem a olivovým olejem, (celozrnné pečivo). Malý ovocný salát přelitý jogurtem se lžící oříšků. Tvarohová pomazánka se zeleninou, (celozrnné pečivo). Vajíčko natvrdo, zelenina, (celozrnné pečivo). Mléčný koktejl s ovocem a lžičkou drceného lněného semínka, (rozemleté vločky).
Druhou večeři přidejte, když půjdete pozdě spát nebo jako variantu doporučeného navýšení energetického příjmu a příjmu bílkovin v druhé polovině těhotenství. Vhodné jsou lehce stravitelné potraviny jako jogurt, kefír, vaječný bílek, Cottage, tuňák ve vlastní šťávě… Doplnit můžete zeleninou. Vyhněte se tukům, bude se vám lépe spát!
64
Zkontrolujte si každý den, zda jste svému dítěti i sobě dala vše, co potřebuje. Každý obrázek v následujícím textu znamená jednu porci dané potraviny nebo nápoje, kterou byste během dne měla zkonzumovat.
1.
DOSATEČNÝ PŘÍJEM TEKUTIN
2.
JEZTE 5- 6X DENNĚ RŮZNÉ POKRMY
3.
PESTRÝ A DOSTATEČNÝ PŘÍJEM OVOCE A ZELENINY
4.
DENNĚ 3 - 5 PORCÍ POLYSACHARIDŮ (obiloviny, těstoviny, brambory, pečivo, rýže)
5.
DOSTATEK BÍLKOVIN- (1- 2 porce masa, vajec, luštěnin, 3 porce mléčných výrobků)
6.
DOSTATEK ZDRAVÝCH TUKŮ
65
Pár rad nakonec: Nezapomeňte na kyselinu listovou! Doplňte vhodným výživovým doplňkem v dávce 0,4 mg/ již v době plánování těhotenství (cca 3 měsíce před otěhotněním). Vhodná je též po dobu prvního trimestru. Snížíte tak riziko vrozených vývojových vad. Nechcete- li polykat pilulky, dbejte na pestrost a dostatečnost jejich zdrojů v jídelníčku (listová zelenina, květák, brokolice, kapusta, dýně, zelí, okurky, rajčata, špenát, celozrnné výrobky, pomeranče, banány, třešně, jahody, maliny, vlašské ořechy…). Pozor, kyselina listová se ničí tepelnou úpravou!
Trpíte těhotenskými nevolnostmi? Nezoufejte, ve většině případů tento problém do 16. týdne těhotenství zmizí. Vyvarujte se jídlům a pachům, které nevolnosti nebo zvracení spouštějí. Jezte více potravin s obsahem sacharidů, naopak se vyhýbejte tučným pokrmům. Jezte menší porce, ale častěji. Než ráno vstanete, snězte něco malého, např. piškot nebo suchar. Zvážit můžete též psychoterapii.
Pálí Vás žáha? Vyhněte se dráždivým, tučným a kořeněným jídlům, dále čokoládě, všeobecně sladkým jídlům a mentolu. Jezte v menších porcích. Potíže můžete též zmírnit spánkem v polosedě s podloženou horní polovinou těla.
Pryč se zácpou! Ze všeho nejdříve zkontrolujte, zda je váš pitný režim dostatečný a zda konzumujete dostatek vlákniny (ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, luštěnin…). Nezbytná bude též „masáž střev“ pomocí pohybu. Postačí i svižná procházka každý den. Pomoci Vám mohou sušené švestky, lněná nebo slunečnicová semínka v dávce 1 lžičky denně nebo sklenice vlažné vody nalačno.
Poraďte se se svým lékařem pokud: • • • • • • •
Váš zdravotní stav vyžadující speciální dietní opatření. Trpíte potravinovou alergií nebo intolerancí, která vede k vyřazení celé potravinové skupiny nebo širšího spektra potravin z vašeho jídelníčku. Trpíte nadměrným těhotenským zvracením. Je-li vaše hmotnost výrazně nižší nebo naopak vyšší než by měla být. Jste vegetariánka, veganka nebo zastáváte jiný alternativní způsob výživy. Nekonzumujete tučné mořské ryby. Uvažujete o užívání jakéhokoli výživového doplňku.
66
14 DISKUZE A ZÁVĚRY Cílem výzkumné části bylo zjistit, zda se ženy zajímají o to, jak by se během těhotenství mely stravovat, odkud získávají informace a zda jsou spokojeny s jejich kvalitou. Informace byly získávány dotazníkovým šetřením a vzhledem ke stanoveným cílům bylo vytyčeno celkem pět hypotéz, které byly jednotlivě vyhodnoceny v předchozí kapitole. Ač byly dotazníky sbírány náhodně v rámci 2 babycenter, do kterých jsem předpokládala, že chodí široké spektrum žen, vzorek respondentek byl bohužel poměrně homogenní z hlediska dosaženého vzdělání (73 % VŠ), což se domnívám, že mohlo výrazně zkreslit výsledky. Pro analytické zpracování výzkumu jsem se také rozhodla vyřadit respondentky, které trpí nějakou metabolickou chorobou, která si vyžaduje speciální dietní opatření. Domnívám se, že tyto respondentky jsou ve větší míře pod dohledem lékaře, a to i z hlediska jejich stravovacích návyků. Jejich znalosti a zájem o tuto problematiku tedy nepovažuji za srovnatelné s běžnou populací. Vyřazením těchto respondentek jsem z původního vzorku 51 žen získala vzorek 46, mezi nimiž je stále výrazná převaha vysokoškolaček (72 %). I přes tento nepoměr jsem se rozhodla na ženy nahlížet na základě jejich dosaženého vzdělání. Rozdělila jsem respondentky ale pouze do dvou skupin- vysokoškolačky a ostatní (tj. ženy s nižším stupněm vzdělání než VŠ). I tak vznikl nevyrovnaný poměr 33 : 13 ve prospěch vysokoškolaček. Předejít této komplikaci se dle mého názoru dalo zvětšením zkoumaného vzorku a oslovením respondentek v rámci více institucí (porodnic, baby center, gynekologické poradny). Z počátku jsem nechtěla využít jako zdroj respondentů gynekologické poradny, a to z toho důvodu, že v tom vidím potenciální zkreslení výsledků. Neznala jsem míru poskytování informací v rámci poraden. Na základě získaných výsledků si myslím, že obava ze zkreslení ale nebyla na místě. Velmi malé procento respondentek získalo v rámci poradny informace o těhotenské stravě (35 %). Případným pochybnostem se dalo předejít využitím většího množství poraden. Druhé kritérium pro srovnávání výsledků jsem zvolila věkové kategorie, kde jsem ženy rozdělila v dvouletých věkových intervalech. Pozitivně hodnotím velký zájem žen o tuto problematiku- 61 % se zajímá záměrně, 39% náhodně. Žádná respondentka nezvolila odpověď, že jí zájem o těhotenskou stravu ani nenapadl. 67 % respondentek se na základě získaných informací snaží změnit své stravovací návyky. Z teoretické části práce je patrné, že jednotliví autoři se často liší ve svých názorech na vhodnou těhotenskou stravu. Pokusila jsem se vytvořit jakýsi průnik mezi těmito zdroji. Při získávání orientace v jednotlivých zdrojích jsem zjistila především velké nedostatky v informacích, které jsou uvedeny na internetu a v některých neodborných časopisech.
67
Často se liší od odborné literatury. Proto jsem se v rámci výzkumné části zaměřila na zjištění toho, odkud ženy informace získávají a jak posuzují jejich kvalitu. Internet jako zdroj informací využívá celkem 93 % respondentek, časopisy 43 %, významným zdrojem se jeví také knihy, které využívá 52 % respondentek, v poradně dostalo informace 35 % žen. Ostatní zdroje informací nedosáhly ani 30% zastoupení ve využitelnosti respondentek výzkumu. Při hodnocení spokojenosti respondentek jsem se rozhodla jako vyjádřenou „spokojenost“ považovat hodnocení kvality jako „výbornou“ i jako „dobrou“, protože si myslím, že lidé se v dotaznících často vyhýbají extrémním odpovědím (např. „výborně“), a to i za předpokladu, že nemají výhrad. Dle tohoto kritéria jsou ženy s dostupností informací převážně spokojeny (91 %). Se srozumitelností je spokojeno již jen 68 %, s obsahem dokonce jen 50 %. Oba faktory hodnotí zbylé ženy vesměs průměrně. Zajímavé výsledky ukázalo i propojení dosaženého vzdělání a využitelnost jednotlivých zdrojů pro získávání informací. Zásadní rozdíl se ukázal především v případě knih, které využívá 67 % vysokoškolsky vzdělaných žen, ale pouze 15 % žen z kategorie ostatních. Zajímavé je též propojení závislosti věkových kategorii a využívaných zdrojů, kde se ukázala závislost věku respondentek a získávání informací v rámci gynekologickoporodnických poraden. Od věku 31 let a více minimálně polovina žen informace v poradně obdržela, což je ve výrazném nepoměru s mladšími respondentkami, které v poradnách informace vesměs nezískávají. V dalším výzkumu by bylo zajímavé ověřit, zda tato skutečnost je iniciována ze strany lékařů nebo vyspělostí pacientek, které k těhotenství v pokročilejším věku přistupují zodpovědněji. Využití knih, časopisů a internetu není výrazně závislé na věku respondentky. Dále jsem se pokoušela prověřit, zda využívání knih, které já osobně považuji za nejlepší zdroj informací, nevede ke větší spokojenosti s kvalitou informací, což se jednoznačně nepotvrdilo. Omezila jsem se na vysokoškolsky vzdělané respondentky, které knihy využívají ve větší míře. Respondentky, které knihy využívají, hodnotí pozitivněji obsah informací a méně pozitivně jejich srozumitelnost ve srovnání s respondentkami, které knihy nepoužívají jako zdroj informací o těhotenské stravě. Ve srovnání hodnocení dostupnosti nebyly signifikantní rozdíly. Celý výzkum považuji za velmi obecný, pro přesné posouzení kvality informací, které ženy o těhotenské stravě mají a kde ony samy vidí rezervy, by bylo potřeba prozkoumat jejich zdroje přesněji (jaké webové stránky volí, jaké knihy a časopisy…). Dále by bylo zajímavé podrobněji prozkoumat podávání informací v poradnách. S přihlédnutím k tomu, že dostupné informace (z různých zdrojů) jsou velmi rozličné, považuji za vhodné i návaznost dalšího výzkumu zaměřeného na zjištění toho, jak konkrétně ženy změnily své stravovací návyky v době těhotenství. Tím by se ověřila i kvalita či srozumitelnost informací, které ženy získaly.
68
V druhé polovině praktické části jsem vytvořila edukační materiál zaměřený na těhotenskou stravu. Z důvodu malého rozsahu práce jsem se rozhodla orientovat se pouze na ženy zdravé, bez dietního omezení. Vhodný není ani pro ženy, které se stravují alternativně. Pro tvorbu edukačního materiálu jsem využila informace popsané v teoretické části práce. V případě informací, ve kterých se jednotliví autoři lišili, jsem zvolila ty, která mě osobně připadaly nejracionálnější a nejsrozumitelnější pro běžné ženy, které se v problematice odborně neorientují. Cílem edukačního materiálu je podat ženám informace názorně, srozumitelně a jednoznačně. Edukační materiál obsahuje několik částí: grafické zpracování základních zásad zdravého stravování v době těhotenství, tabulky potravin rozdělených dle vhodnosti, obecný návod, jak jednotlivé zásady zařadit do každodenního stravování, návod, jak jednoduše kontrolovat, zda strava obsahuje vše, co má a pár rad nakonec. Pro rozdělení potravin dle vhodnosti jsem vždy použila několik kritérií, které jsem vyhodnotila jako podstatné. U potravinové skupiny polysacharidů jsem nebrala v úvahu pouze glykemický index, jak k tomu přistupuje většina autorů. V potaz jsem brala i jejich celkovou výživovou hodnotu z hlediska obsahu mikroživin, což vedlo k zařazení i některých potravin se středním glykemickým indexem do kategorie vhodných (např. ovesné vločky). Tuto metodiku jsem zvolila z toho důvodu, že se domnívám, že vhodnou kombinací potravin (ke které ženy navádím v další části edukačního materiálu) nemusí vyšší glykemický index být problematický. Za nezbytnou však považuji pestrost jídelníčku s důrazem na široké spektrum mikroživin. Za nevhodné byly označeny naopak druhy pečiva s vysokým obsahem tuku nebo cukru. V případě skupiny bílkovin jsem brala v potaz množství tuku, se kterým výrazně stoupá i kalorická hodnota potravin. Přihlížela jsem i k míře průmyslového zpracování potravin a s tím související obsah aditiv v potravinách. Za méně vhodné byly proto označeny i ochucené mléčné výrobky, šunky nebo některé sýry, jejichž konzumace je v naší společnosti dle mého názoru nadměrná. Ráda bych ženy tímto způsobem nabádala i ke kreativitě jídelníčku. Do nevhodné kategorie jsem zařadila především masné výrobky, tučná masa, trvanlivé uzeniny, tučné sýry, plnotučné a light mléčné výrobky. V doporučeních pro konzumaci ovoce a zeleniny se shoduji s názory Mrg. Margit Slimákové, Phd., která zdůrazňuje sezónnost a lokálnost. Považuji to za způsob, jak zajistit v jídelníčku jejich vyšší kvalitu z hlediska obsahu mikroživin a naopak snížit jejich chemickou zátěž. V zimním období, ale zároveň doporučuji konzumaci citrusů a jiného tropického ovoce, a to z důvodu nedostatečné nabídky lokálních druhů, čímž by mohl být ohrožen dostatečný příjem např. vitamínu C. Pro kategorii tuků hlavním kritériem vhodnosti byl obsah zdravých tuků (především omega 3 mastných kyselin). U olejnatých semen a ořechů jsem kladla důraz i na vysoký obsah mikroživin. Za nevhodné považuji výrazné zdroje živočišných tuků (kromě másla),
69
ořechy solené, pražené nebo v polevách, vysoce průmyslově upravené oleje (palmový, kokosový). Máslo a přepuštěné máslo (Ghí) jsem i přes obsah živočišných tuků zařadila do skupiny středně vhodných zdrojů tuku, a to především pro jejich dobrou stravitelnost a obsah mikroživin. O vhodnosti margarínů nejsem přesvědčena, myslím, že do našeho jídelníčku nepřináší nic podstatného, co bychom nemohli získat z přirozených potravin. U tekutin hrála nejvýznamnější roli kalorická hodnota nápojů, obsah cukru a potenciálně škodlivých látek v nápojích. Zajímavou návazností na tento edukační materiál by mohla být kvalitativní studie, která by ověřila, jak jsou ženy s touto pomůckou spokojeny (subjektivně) a zda pomohla zlepšení jejich stravovacích návyků (objektivně). Cíle práce byly splněny, pro dobrou využitelnost jejich výsledků by bylo zapotřebí doplnit další návazné studie, které jsem vytyčila výše. Pak by práce mohla být dobrým vodítkem pro nutriční terapeuty, porodní asistentky či gynekology, kteří by měli ověřeným poznatkům přizpůsobit svou práci s pacientkami. Edukační materiál je využitelný jak pro těhotné ženy, tak právně pro zdravotnický personál, který by se edukací gravidních žen měl zabývat.
70
15 ZDROJE 15.1 Literární zdroje: 1. BRÁZDOVÁ, Z. Výživa těhotných a kojících žen. Vydání 1. Brno: Vladimír Smrčka, 2004. 27 s. ISBN 80-901427-7-X. 2. DUŠKOVÁ, Michaela a Karolína ADAMCOVÁ. SPOLEČNOST PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI NA TABÁKU. Kouření a těhotenství. Edukační materiál. Praha, 2012. 3. HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL. Porodnictví. 3., zcela přeprac. a doplň. vyd. Praha: Grada, 2014, 538 s. ISBN 9788024745299. 4. HRONEK, Miloslav. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. Praha: Maxdorf, c2004, 309 s. ISBN 8073450135. 5. HUCH, R. Šťastné těhotenství od A do Z. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 160 s. ISBN 978-80247-1717-3. 6. MÁLKOVÁ, Iva a Jaroslava ŠTOCHLOVÁ. Hubneme s rozumem tvořivě: Variabilní jídelníček pro hubnutí a udržení váhy. Praha: Smart Press, 2010. ISBN 978-80_87049-31-0. 7. MANDŽUKOVÁ, Jarmila. Co jíst, když...: praktický domácí lékař. 2. vyd. Benešov: Start, 2003, 143 s. ISBN 8086231267. 8. MANDŽUKOVÁ, J. Výživa v těhotenství od A do Z. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2008. 104 s. ISBN 978-80-7021-951-5. 9. MIKULANDOVÁ, M. Těhotenství a porod. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 162 s. ISBN 80-251-0205-X. 10. MÜLLEROVÁ, Dana. Výživa těhotných a kojících žen. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004, 119 s. Žijeme s dětmi, sv. 7. ISBN 8020410236. 11. KOLEKTIV, Karel Vašut a. Léčiva v těhotenství: [vliv léků a vitamínů na zdravý vývoj plodu]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 9788025114520. 12. KUDELA, M. a kol. Základy gynekologie a porodnictví: pro posluchače lékařské fakulty. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého. 2004, 273 s. ISBN 8024408376 13. POKORNÁ, Jitka, Veronika BŘEZKOVÁ a Tomáš PRUŠA. Výživa a léky v těhotenství a při kojení. 1. vyd. Brno: ERA, 2008, 132 s. Zdravá rodina (ERA). ISBN 9788073661366. 14. STRUNECKÁ, Anna a Jiří PATOČKA. Doba jedová. Vyd. 1. Praha: Triton, 2011, 295 s. ISBN 9788073876029. 15. TRČA, S. Budeme mít děťátko. Vyd. 9. Praha : Grada, 2009. 272 s. ISBN 978-80-247-25819. 16. ZEMANOVÁ, Hana. Bioabecedář Hanky Zemanové. Praha: Smart Press, 2011. ISBN 97880-87049-30-3. 17. ZEMANOVÁ, Hana. Biokuchařka Hanky Zemanové. Praha: Smart Press, 2013. ISBN 80903642-3-3.
15.2 Absolventské práce: 18. HECLOVÁ, Martina. Atributy ve výživě těhotných a kojících žen v šumperském regionu. Olomouc, 2010. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta pedagogická. Vedoucí práce Mgr. Ludmila Zbořilová.
71
19. MACHAČOVÁ, Lucie. Doplňky stravy v těhotenství. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Fakulta lékařská. Vedoucí práce prof. MUDr. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc. 20. STÖGEROVÁ. Těhotenské změny a edukace porodní asistentky [online]. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/handle/11025/3797. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Irena Pokorná. 21. ŠPAČKOVÁ, Tereza. Posouzení edukační potřeby těhotných žen. Brno, 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Fakulta lékařská. Vedoucí práce PhDr. Radka Wilhelmová.
15.3 Online zdroje: 22. BOHÁČOVÁ, Věra. Výživa před početím a na začátku těhotenství. Ordinace.cz [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/vyziva-pred-pocetim-a-nazacatku-tehotenstvi 23. DOČKALOVÁ, Jarmila. Léky v těhotenství. Ordinace.cz [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/leky-v-tehotenstvi/ 24. DOSTÁLOVÁ, Jana, Pavel DLOUHÝ a Petr TLÁSKAL. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Společnost pro výživu [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovychdoporuceni.html 25. Jsou při výrobě biopotravin povolena tzv. éčka?. Biospotrebitel.cz [online]. [cit. 2015-0222]. Dostupné z: http://biospotrebitel.cz/bio-poradna/casto-kladene-dotazy/jsou-privyrobe-biopotravin-povolena-tzv-ecka 26. KOPEC, Karel. Dusičnany v zelenině. Doktorka.cz [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/dusicnany-v-zelenine/ 27. MAŇÁKOVÁ, Eva. Léky v těhotenství. Společnost lékařské genetiky [online]. [cit. 2015-0222]. Dostupné z: http://www.slg.cz/leky-v-tehotenstvi 28. POKORNÁ, Jitka. Pitný režim během těhotenství a při kojení. Nutrivia [online]. [cit. 201502-22]. Dostupné z: http://www.nutrivia.cz/tehotenstvi-kojeni-pitny-rezim.php 29. SCHNEIDROVÁ, Dagmar a Zuzana BRÁZDOVÁ. Výživa v těhotenství a v období kojení (PDF). Výchova ke zdraví [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/ostatni/tehotenstvi-a-materstvi.html 30. SLIMÁKOVÁ, Margit. Co je nejlepší na mazání a co na smažení?. In: Margit.cz [online]. 2013 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.margit.cz/mazani-a-smazeni/ 31. SLIMÁKOVÁ, Margit. GM potraviny. Margit.cz [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://www.margit.cz/gm-potraviny/ 32. SLIMÁKOVÁ, Margit. Proč BIO?. Margit.cz [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://www.margit.cz/proc-bio/ 33. SLIMÁKOVÁ, Margit. Strava pro těhotné. Margit.cz [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://www.margit.cz/strava-pro-tehotne/ 34. SLIMÁKOVÁ, Margit. Zdravá kuchyň. Zdravá kuchyň: praktický průvodce pro nákupy do vaší kuchyně [online]. 2013 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.zdravakuchyn.cz/ 35. SLIMÁKOVÁ, Margit. Zdraví talíř. Margit.cz [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://www.margit.cz/zdravy-talir/ 36. SLIMÁKOVÁ, Margit. Zdraví talíř. [obrázek]. Zdravý talíř [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://www.healthyplate.eu/cz/
72
37. ŠKRAMLÍKOVÁ, Jana. Sezónní ovoce a zelenina – PODZIM, ZIMA. Zdravá strava jako životní styl: Jezte zdravě, žijte zdravě [online]. 2012 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: https://skramlikova.wordpress.com/2011/11/29/sezonni-ovoce-a-zelenina-podzim-zima/ 38. TUREK, Bohumil, Dagmar JEŽKOVÁ a Růžena PROCHÁZKOVÁ. Glykemický index. Státní Zdravotní Ústav [online]. 2003, s. 2 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/glykemie.pdf 39. VAŠÁKOVÁ, Jana. Která éčka nejvíce škodí těhotným ženám a dětem?. Duchna.cz [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.duchna.cz/jidlo-a-zdravi/ktera-eckanejvice-skodi-tehotnym-zenam-a-detem/3-10-381-388-241 40. VELEMÍNSKÝ, Miloš. Chci si vypočítat termín porodu aneb jak dlouho trvá těhotenství [online]. [cit. 28.12.2014.]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/chci-si-vypocitat-terminporodu-aneb-jak-dlouho-trva-tehotenstvi 41. VELEMÍNSKÝ, Miloš. Jste těhotná? Vaše tělo čeká spousta změn. Babyweb.cz [online]. 2014 [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/jste-tehotna-vase-telo-cekaspousta-zmen 42. VELEMÍNSKÝ, Miloš. Výpočet termínu porodu [online]. [cit. 28.12.2014.]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/chci-si-vypocitat-termin-porodu-aneb-jak-dlouho-trvatehotenstvi 43. VESELÁ, Iva. Biopotraviny - pro a proti. Bio-life.cz [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.bio-life.cz/clanky/bio/biopotraviny---pro-a-proti.html
15.4 Jiné zdroje: 44. Dieta. MORAVCOVÁ, Milena, Hana KREJČÍ a Kateřina ANDERLOVÁ. Těhotenská cukrovka [online]. Praha, 2014 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.tehotenskacukrovka.cz/dieta 45. STOB. Ledničkový tahák: hubnutí, udržení váhy, zdravý životní styl. Praha, 2010.
73
16 SEZNAMY 16.1 Seznam Tabulek Tabulka 1: Přírůstky tělesné hmotnosti matky na konci těhotenství Tabulka 2: Rozložení jídla během dne Tabulka 3: Doporučené denní dávky proteinů (v g/ den) Tabulka 4: Srovnání výživových doporučení Světové zdravotnické organizace, Evropské unie, Amerických a Českých výživových doporučených dávek s výsledky průřezové studie výživy gravidních žen plzeňského regionu z roku 1997 Tabulka 5: Závislost doby konzumace alkoholu a vlivu na vývoj a poruchy plodu Tabulka 6: Obsah kofeinu v nápojích Tabulka 7: Věk Tabulka 8: Vzdělání Tabulka 9: Ženy se speciální dietou nebo úpravou stravovacího režimu Tabulka 10: Věk - respondentky bez speciální úpravy dietního režimu Tabulka 11: Vzdělání - respondentky bez speciální úpravy dietního režimu Tabulka 12: Zajímáte se o to, jak byste se během těhotenství měla stravovat? Tabulka 13: Odkud získáváte informace týkající se stravování v době těhotenství? Tabulka 14: Jaký je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k dostupnosti? Tabulka 15: Jaký je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem ke srozumitelnosti? Tabulka 16: Jaký je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k obsahu? Tabulka 17: Změnila jste na základě získaných informací Vaše výživové návyky? Tabulka 18: Závislost dosaženého vzdělání a použitých zdrojů informací Tabulka 19: Závislost věku respondentek a zdrojů informací na dosaženém vzdělánívysokoškoláci Tabulka 20: Závislost věku respondentek a zdrojů informací na dosaženém vzděláníostatní Tabulka 21: Srovnání spokojenosti s kvalitou informací vysokoškolaček, které používají, resp. nepoužívají jako zdroj informací knihy- vysokoškoláci Tabulka 22: Srovnání spokojenosti s kvalitou informací vysokoškolaček, které používají, resp. nepoužívají jako zdroj informací knihy- ostatní Tabulka 23: Rozdělení nápojů dle vhodnosti Tabulka 24: Polysacharidy dle vhodnosti Tabulky 25: Bílkoviny dle vhodnosti Tabulky 26: Zelenina a ovoce dle sezónnosti Tabulka 27: Zdroje tuků dle vhodnosti
74
16.2 Seznam Obrázků Obrázek 1: Zdravý talíř
16.3 Seznam grafů Graf 1: Zajímáte se o to, jak byste se během těhotenství měla stravovat? Graf 2: Odkud získáváte informace týkající se stravování v době těhotenství? Graf 3: Jaký je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k dostupnosti? Graf 4: Jaký je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem ke srozumitelnosti? Graf 5: Jaký je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k obsahu? Graf 6: Změnila jste na základě získaných informací Vaše výživové návyky? Graf 7: Závislost dosaženého vzdělání a použitých zdrojů Graf 8: Zajímáte se o to, jak byste se během těhotenství měla stravovat?
16.4 Seznam příloh Příloha 1: Seznam potravin dle glykemického indexu Příloha 2: Složení polykomponentních doplňků stravy určených pro těhotné ženy Příloha 3: Seznam aditiv, kterým bychom se měli v každém případě vyhnout Příloha 4: Dotazník Příloha 5: Kompletní tabulkové zpracování výzkumu
75
PŘÍLOHA 1: SEZNAM POTRAVIN DLE GLYKEMICKÉHO INDEXU
(Turek, Ježková, Procházková,www.szu.cz)
PŘÍLOHA 2: SLOŽENÍ POLYKOMPONENTNÍCH DOPLŇKŮ STRAVY URČENÝCH PRO TĚHOTNÉ ŽENY
Elasti- Q Calibrum Calibrum Femibion Centrum GS Gravilakt Vitamins Mamavit mami babyplan 400/800 Materna Minerals Vitamin A Beta karoten Vitamin B1 Vitamin B2 Niacin Kyselina pantothenová Vitamin B6 Kyselina listová Vitamin B12 Vitamin C Vitamin D Vitamin E Biotin Fosfor Vápník Ţelezo Zinek Jod Hořčík Selen Chrom Měď Mangan Molybden
mg mg mg mg mg
3 1,6 1,8 20
2 2 15
-
1,2 1,6
2 1,2 1,4 14
0,3 1,2 2 2,6 25
3 0,7 1 10
mg mg μg μg mg μg mg μg mg mg mg mg μg mg μg μg mg mg μg
6 2,5 400 2,5 120 10 23,5 150 126 163 20 10 200 100 50 25 2 2 25
10 2 400 200 2,5 20 30 100 200 20 10 150 100 25 0,5 2 -
400 100 30 20 150 -
6 1,9 400/800 3,5 110 13 60 150 -
6 1,6 400 3 110 5 12 100 131 15 7 200 100 25 1 1 -
10 2,2 300 10 120 10 30 50 250 20 15 150 100 50 30 2 2 30
7 1 400 3 100 5 10 30 180 20 5 100 100 30 1 1 -
(Machačová, 2012, str. 24)
PŘÍLOHA 3: SEZNAM ADITIV, KTERÝM BYCHOM SE MĚLI V KAŽDÉM PŘÍPADĚ VYHNOUT E- kód
Název a kategorie
Možná zdravotní rizika
E 102 – E 172
Barviva
Mohou zvyšovat hyperaktivitu u dětí, vyvolávají astma, alergie. Nebrat současně s aspirinem!
E 173
Hliník
Neurotoxický
E 210 – E 220
Kyselina bencoová a její soli
Pozor u astmatiků a alergiků: může vyvolávat bolesti hlavy.
E 220 – E 228
Oxid siřičitý a siřičitany
Bolesti hlavy, podráždění trávicího ústrojí, podráždění kůže, ničí vitamín B12
E 230
Bifenyly
Bolesti hlavy, zažívací potíže, podráždění kůže
E 249 – E 252
Dusitany a dusičnany
Bolesti hlavy, zažívací potíže, podráždění kůže
E 338- E 343
Kyselina fosforečná a její soli
Trávicí potíže, překyselení
E 450 – E 452
Polyfosforečnany
Trávicí potíže, překyselení
E 650 – E 625
Kyselina glutamová a její soli
Excitotoxiny, neurotoxiny, zvýšení krevního tlaku, podráždění srdce, obezita
E 951
Aspartam
Excitoxin, neurotoxin
E 952
Cyklamáty
Kancerogenní
E 954
Sacharin
Kancerogenní (Strunecká, Patočka, 2011, st. 65)
PŘÍLOHA 4: DOTAZNÍK Dotazník- Spokojenost s dostupností a kvalitou informací o zásadách výživy v období těhotenství Vážená paní, vážená slečno, Dovoluji si Vás požádat o zodpovězení Vám předloženého dotazníku. Odpovědi budou využity na výzkum k mé bakalářské práci, která je zaměřena na zjištění spokojenosti těhotných žen s dostupností a kvalitou informací o zásadách výživy v období těhotenství. Dříve než vyslovíte souhlas s Vaší účastí ve studii, přečtěte si prosím následující informace o tom, co pro Vás účast obnáší. Účast je plně dobrovolná, máte právo ji odmítnout nebo svůj souhlas kdykoli v průběhu studie stáhnout bez udání důvodu. Tento dotazník je anonymní, veškeré získané informace jsou důvěrné a budou použity pouze pro vypracování mé bakalářské práce na 1. Lékařské Fakultě University Karlovy v Praze.
Případné dotazy prosím směřujte na: MUDr. Kateřina Anderlová, PhD. Gynekologicko – porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Apolinářská 18, Praha 2 Tel: 224967413
Souhlas s účastí ve studii: Souhlasím s účastí v dotazníkové studii „Zjištění spokojenosti těhotných žen s dostupností informací o zásadách výživy v období těhotenství“. Datum:
Podpis:
Oceňuji Vaši ochotu a velmi Vám děkuji za Váš čas strávený tímto dotazníkem. Mgr. Alena Teofil Studentka 3. Ročníku 1. Lékařské fakulty University Karlovy
1. Váš věk je …………. let 2. Jakého vzdělání jste dosáhla? základní
vyučena
Střední s maturitou
Střední odborné
vysokoškolské
Vyšší odborné
3. Máte v současné době nějakou nemoc nebo stav, která si vyžaduje speciální dietu nebo úpravy stravovacího režimu? (např. Diabetes, potravinovou alergii nebo intoleranci, Crohnovu chorobu, chronickou pankreatitidu…) Ano, mám Ano, ale Ne, nemám Nevím speciální režim neřeším to
4. Zajímáte se o to, jak byste se během těhotenství měla stravovat? Ani mě to Ano, záměrně Spíše náhodně nenapadlo
Pokud jste odpověděli: „Ani mě to nenapadlo“, dále v dotazníku nepokračujte. 5. Odkud získáváte informace týkající se stravování v době těhotenství? (zaškrtněte všechny zdroje, které využíváte) Gynekologicko Veřejné Výživový Jiné Knihy Časopisy Internet Televize porodnická přednášky poradce poradna
6. Jak je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k…. Jaký je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k… 1
Dostupnosti
2
Srozumitelnosti
3
Obsahu
špatný nevím
výborný 1
2
3
4
5
7. Změnila jste na základě získaných informací Vaše výživové návyky? Ano, rozhodně
Snažím se
Ne, nemám vůli
Ne, nevím jak
Nevím
6
PŘÍLOHA 5: KOMPLETNÍ TABULKOVÉ ZPRACOVÁNÍ VÝZKUMU Závislost vzdělání na využívaných zdrojích informací. (Klienti bez metabolických obtíží) Vaše vzdělání
Hodnoty Součet z Knihy
Střední odborné Středoškolské Vysokoškolské Vyšší odborné Vyučen Vyučen s maturitou Celkový součet
Vaše vzdělání
0 1 22 1 0 0 24
Součet z Knihy
Střední odborné Středoškolské Vysokoškolské Vyšší odborné Vyučen Vyučen s maturitou Celkový součet
0% 20% 67% 33% 0% 0% 52%
Hodnoty Součet z Knihy
Vzdělání skupina Vysokoškolské Ostatní Celkový součet
Vzdělání skupina Vysokoškolské Ostatní Celkový součet
22 2 24
Součet z Časopisy
Součet z Internet
0 2 16 2 0 0 20
2 5 30 3 2 1 43
Součet z Televize
2 0 3 0 0 0 5
Součet z Časopisy
Součet z Internet
0% 40% 48% 67% 0% 0% 43%
100% 100% 91% 100% 100% 100% 93%
Součet z Časopisy
Součet z Internet
16 4 20
30 13 43
Součet z Součet z Součet z Gynekologi Veřejné Výživový cko přednášky poradce porodnická poradna 2 0 0 0 0 0 12 6 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 16 6 1
Součet z Televize
100% 0% 9% 0% 0% 0% 11%
Součet z Televize
Součet z Knihy
Součet z Časopisy
Součet z Internet
67% 15% 52%
48% 31% 43%
91% 100% 93%
Součet z Součet z Gynekologi Veřejné cko přednášky porodnická poradna 100% 0% 0% 0% 36% 18% 67% 0% 0% 0% 0% 0% 35% 13%
Součet z Součet z Gynekologi Veřejné cko přednášky porodnická poradna 9% 36% 18% 15% 31% 0% 11% 35% 13%
Počet responde ntů
1 2 3 0 0 0 6
Součet z Výživový poradce
2 5 33 3 2 1 46
Součet z Jiné
0% 0% 3% 0% 0% 0% 2%
Součet z Součet z Součet z Gynekologi Veřejné Výživový cko přednášky poradce porodnická poradna 3 12 6 1 2 4 0 0 5 16 6 1
Součet z Televize
Součet z Jiné
50% 40% 9% 0% 0% 0% 13%
Součet z Jiné
Počet responde ntů
3 3 6
Součet z Výživový poradce
3% 0% 2%
33 13 46
Součet z Jiné
9% 23% 13%
Závislost věku na využívaných zdrojích informací Součet z Knihy Součet z Součet z Součet z Součet z Součet z Součet z Součet z Časopisy Internet Televize Gynekologi Veřejné Výživový Jiné přednášky poradce cko porodnická Váš věk je? poradna 23 0% 0% 100% 0% 0% 0% 0% 0% 25 0% 100% 100% 0% 0% 0% 0% 0% 100% 0% 0% 0% 0% 100% 0% 0% 26 27 67% 33% 100% 0% 33% 0% 0% 0% 28 50% 33% 100% 17% 17% 17% 0% 33% 56% 22% 100% 11% 33% 0% 11% 22% 29 30 33% 67% 100% 0% 0% 33% 0% 0% 63% 63% 100% 13% 50% 38% 0% 13% 31 32 50% 50% 100% 0% 50% 0% 0% 0% 33 75% 100% 75% 0% 75% 0% 0% 0% 34 50% 0% 50% 0% 0% 0% 0% 0% 67% 67% 100% 0% 33% 0% 0% 0% 35 36 0% 0% 100% 100% 100% 0% 0% 50% Celkový součet 52% 43% 93% 11% 35% 13% 2% 13% Celkový součet 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%
Podíl respon dentů na celku 4% 2% 2% 7% 13% 20% 7% 17% 4% 9% 4% 7% 4% 100% 100%
Součet z Součet z Součet z Podíl Součet z Knihy Součet z Součet z Součet z Součet z Časopisy Internet Televize Gynekologi Veřejné Výživový Jiné respond cko přednášky poradce entů na celku porodnická Váš věk je? poradna <25 0% 0% 100% 0% 0% 0% 0% 0% 4% 25-26 50% 50% 50% 0% 0% 50% 0% 0% 4% 27-28 56% 33% 100% 11% 22% 11% 0% 22% 20% 29-30 50% 33% 100% 8% 25% 8% 8% 17% 26% 31-32 60% 60% 100% 10% 50% 30% 0% 10% 22% 33-34 67% 67% 67% 0% 50% 0% 0% 0% 13% 35-36 40% 40% 100% 40% 60% 0% 0% 20% 11% Celkový součet 52% 43% 93% 11% 35% 13% 2% 13% 100%
Závislost vzdělání a jejich zájem o těhotenskou stravu. (Klienti bez metabolických obtíží) . Zajímáte se o to, jak byste se během těhotenství měla stravovat? Ano, záměrně Spíše náhodně Celkový součet
Vzdělání skupina Ostatní Vysokoškolské Celkový součet 31% 73% 61% 69% 27% 39% 100% 100% 100%
Závislost vzdělání a jejich spokojenost s dostupnými informacemi z hlediska dostupnosti. (Klienti bez metabolických obtíží) . Jak je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k…. [Dostupnosti] Výborný
Vzdělání skupina Ostatní 2 3 4
Špatný Celkový součet
Vysokoškolské 6 7
13
19 10 2 1 1 33
Celkový součet 25 17 2 1 1 46
Závislost vzdělání a jejich spokojenost s dostupnými informacemi z hlediska srozumitelnosti. (Klienti bez metabolických obtíží) . Vzdělání skupina Jak je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k…. [Srozumitelnosti] Ostatní Vysokoškolské Celkový součet 1 15% 21% 20% 2 38% 52% 48% 3 31% 21% 24% 4 8% 3% 4% nevím 8% 3% 4% Celkový součet 100% 100% 100%
Závislost vzdělání a jejich spokojenost s dostupnými informacemi z hlediska obsahu. (Klienti bez metabolických obtíží) . Jak je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k…. [Obsahu]
nevím Celkový součet
Vzdělání skupina Ostatní Vysokoškolské Celkový součet 1 23% 3% 9% 2 38% 42% 41% 3 23% 33% 30% 4 0% 6% 4% 5 0% 9% 7% 15% 6% 9% 100% 100% 100%
Závislost vzdělání a změny stravovacích návyků na základě získaných informací. (Klienti bez metabolických obtíží) . Změnila jste na základě získaných informací Vaše výživové návyky? Ano, rozhodně Snažím se Ne, nemám vůli Nevím Celkový součet
Vzdělání skupina Ostatní Vysokoškolské Celkový součet 15% 18% 17% 62% 70% 67% 15% 9% 11% 8% 3% 4% 100% 100% 100%
Závislost využívání knih jako zdroje informací a zájem o těhotenskou stravu. (Klienti bez metabolických obtíží) . Zajímáte se o to, jak byste se během těhotenství měla stravovat? Ano, záměrně Spíše náhodně Celkový součet
Knihy Knihy ne
Knihy ano 10 12 22
18 6 24
Celkový součet 28 18 46
Závislost využívání knih jako zdroje informací a spokojenosti s dostupností informací. (Klienti bez metabolických obtíží) . Knihy Jak je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k…. [Dostupnosti]Knihy ne 1 2 3 4 5 Celkový součet
Knihy ano 11 10
Celkový součet 25 17 2 1 1 24 46 14 7 2 1
1 22
Závislost využívání knih jako zdroje informací a spokojenosti se srozumitelností informací. (Klienti bez metabolických obtíží) . Knihy Jak je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k…. [Srozumitelnosti] Knihy ne 1 2 3 4 nevím Celkový součet
Knihy ano 4 11 4 2 1 22
Celkový součet 9 22 11 2 1 2 24 46 5 11 7
Závislost využívání knih jako zdroje informací a spokojenosti s obsahem informací. (Klienti bez metabolických obtíží) . Jak je Váš názor na kvalitu dostupných informací vzhledem k…. [Obsahu]
Knihy Knihy ne 1 2 3 4 5
Knihy ano 14% 36% 23% 5% 9% 14% 100%
nevím Celkový součet
4% 46% 38% 4% 4% 4% 100%
Celkový součet 9% 41% 30% 4% 7% 9% 100%
Závislost využívání knih jako zdroje informací a změny stravovacích návyků na základě získaných informací. (Klienti bez metabolických obtíží) . Změnila jste na základě získaných informací Vaše výživové návyky? Ano, rozhodně Snažím se Ne, nemám vůli Nevím Celkový součet
Knihy Knihy ne
Knihy ano 27% 50% 18% 5% 100%
8% 83% 4% 4% 100%
Celkový součet 17% 67% 11% 4% 100%