Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:
Historie
Studijní program:
Historické vědy
Studijní obor:
Historie
TRESTNÍ NALÉZACÍ KOMISE V TRUTNOVĚ 1945-1948 PENALTY FINDING COMISSION AT TRUTNOV 1945-1948 Diplomová práce: 12-FP-KHI-250 Autor:
Podpis:
Zdeňka ČERVINKOVÁ
Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Lozoviuková, Ph.D. Konzultant:
Mgr. Pavel Kmoch
Počet stran
grafů
obrázků
tabulek
0
0
8
V Liberci dne: 27.7.2012
pramenů
příloh 13
Čestné prohlášení Název práce: Jméno a příjmení autora: Osobní číslo:
Trestní nalézací komise v Trutnově 1945 - 1948 Zdeňka Červinková P10001000
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má diplomová práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé diplomové práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě. V Liberci dne: 27.7.2012 Zdeňka Červinková
PODĚKOVÁNÍ: Tímto bych chtěla poděkovat všem, bez nichž by tato práce nemohla vzniknout. Vedoucí diplomové práce Mgr. Kateřina Lozoviukové, Ph. D., za její trpělivou spolupráci a cenné připomínky a náměty. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům Státního okresního archívu v Trutnově za jejich pomoc a ochotu při poskytování archivních dokumentů. V neposlední řadě také děkuji Mgr. Pavlu Kmochovi za závěrečnou korekturu a zpětnou vazbu. Závěrem děkuji svým rodičům a přátelům za lásku a za podporu.
ANOTACE Tato diplomová práce analyzuje jeden z aspektů retribučního soudnictví poválečného Československa. Na základě komparací poznatků z odborné literatury a rozboru pramenů je popsána činnost Trestní nalézací komise v Trutnově v letech 1945 – 1948. První část práce je teoretická, věnuje se vzniku tzv. velkého a tzv. malého retribučního dekretu a institucím vzniklých na jejich základě. Druhá část práce je zaměřena na samotnou činnost Trestní nalézací komise v Trutnově. Pozornost je věnována složení komise či pohlaví, věku, zaměstnání a národnosti odsouzených. Poslední část charakterizuje vybrané případy jak u československých, tak i u německy mluvících obyvatel. Součástí práce je soupis obžalovaných, které Trestní nalézací komise v Trutnově soudila ve vymezeném období. Podstatná část práce je postavena na analýze archivního materiálu, který je uložen ve Státním okresním archívu v Trutnově. Klíčová slova: retribuce, odplata, očista, dekret, spis, případ, národní čest, provinění, Trutnov, Trestní nalézací komise, směrnice, zákon, nález, revize, národnost. ANNONATION The diploma thesis analyses one of the aspects of retribution justice of the Czechoslovakian post/war era. The comparisons are based on findings from literature and sources. The first part of the work is theoretical, it devotes to formation of Great and Small retribution decree and the institutions, which were created on their basis. The second part of the work focuses on the activity of the Penalty finding commission at Trutnov. The attention is paid to the composition of the commission, gender, age, occupation and nationality. The last part of the work characterizes the selected cases of Czech and German-speaking population. The attachment contains a list of accused persons, sentenced by the Penalty finding commission at Trutnov during defined period. A significant part of the thesis is based upon analyses of archive materials, which are deposited in the State District Archives Trutnov. Key words: retribution, vengeance, cleansing, decree, file, case, national honour, offence, Trutnov, Penalty finding commission, regulations, act, judgement, revision, nationality.
ANNOTATION Ce mémoire a pour but d´analyser l´un des aspects des procédés de retribution judiciaire en Tchécoslovaquie d´après-guerre. La première partie de ce travail, de nature théorique, examine la naissance du „petit“ décret de retribution“ et du „grand decret de retribution“ ainsi que des institutions créées dans cette même logique. Ensuite, la deuxième partie étudie l´activité du Comité d´Inspection de Trutnov. L´attention est portée en particulier sur les membres du Comité d ´inspection ainsi que sur le sexe, l´âge, la profession et la nationalité des condamnés. La dernière partie expose certains cas des habitants d´origine tchèque et des habitants allemands. Ce travail contient également une liste des personnes accusées durant la période définie. Le présent mémoire s´appuie essentiellement sur l´analyse des documents se trouvant dans les Archives du District de Trutnov. Mots-clés: rétribution, revanche, justification, décret, acte, cas, l´honneur national, délit, Trutnov, directive, loi, découverte, révision, nationalité.
Obsah 1 Ú V O D ..........................................................................................................................................1 0 2 K R I T I K A P R A M E N Ů A L I T E R AT U R Y ....................................................................1 2 2.1Kritika literatury.....................................................................................................................12 2.2 Kritika pramenů.....................................................................................................................12 3 R E T R I B U Č N Í S O U D N I C T V Í V Č E S K Ý C H Z E M Í C H ......................................1 6 3.1Divoká retribuce.....................................................................................................................17 3.2Retribuční dekrety..................................................................................................................18 3.2.1. Tzv. „malý retribuční dekret“.........................................................................................24 3.2.1.1. Směrnice ministra vnitra..............................................................................................25 3.2.1.2. První dodatek ke směrnicím.........................................................................................28 3.2.1.3. Druhý dodatek ke směrnicím.......................................................................................29 3.2.1.4. Třetí dodatek ke směrnicím..........................................................................................29 4 T R E S T N Í N A L É Z A C Í K O M I S E ...................................................................................3 1 4.1Známé případy „malé retribuce“: Vlasta Burian, Adina Mandlová, Lída Baarová...........34 4.2Trestní nalézací komise v Trutnově......................................................................................39 5 S TAT I S T I C K É V Y H O D N O C E N Í Č I N N O S T I T N K V T R U T N O V Ě ...........4 1 5.1 Komise...................................................................................................................................41 5.2Pohlaví....................................................................................................................................45 5.3 Věková struktura...................................................................................................................46 5.4 Národnost...............................................................................................................................47 5.5Zaměstnání..............................................................................................................................47 5.6 Provinění, rozsudky a udělené tresty...................................................................................49 5.7 Odvolání.................................................................................................................................52 5.8Revize......................................................................................................................................54 6 O D S U Z U J Í C Í N Á L E Z Y ...................................................................................................5 6 6.1Žádost o německou státní příslušnost...................................................................................56 6.2Členství ve fašistických organizacích...................................................................................60 6.3Tzv. horizontální kolaborace a společenský styk s Němci..................................................64 6.4Udavačství a vyhrožování......................................................................................................72 6.5Propagování, obhajování, podpora nacismu a schvalování nepřátelských projevů a činů 77 6.6Urážení Čechů a československých představitelů................................................................81 7 V Y B R A N É O D S U Z U J Í C Í N Á L E Z Y ...........................................................................8 4 7.1Není dána skutková podstata.................................................................................................84
8 N Ě M C I P Ř E D T N K V T R U T N O V Ě ............................................................................8 8 8.1Národností problematika........................................................................................................89 8.2Vybrané nálezy.......................................................................................................................90 8.3Internační tábory.....................................................................................................................98 8.4. Pobočné tábory na Trutnovsku......................................................................................99 8.5. Dozorkyně...................................................................................................................100 9 Z Á V Ě R .....................................................................................................................................1 0 2 1 0 S E Z N A M Z K R AT E K ......................................................................................................1 0 5 1 1 P O U Ž I T É P R A M E N Y A L I T E R AT U R A ..............................................................1 0 8 11.1Archív.................................................................................................................................108 11.2Publikované prameny.........................................................................................................108 11.3Literatura.............................................................................................................................108 1 2 S E Z N A M P Ř Í L O H ..........................................................................................................1 0 9
1 ÚVOD Konec druhé světové války s sebou přinesl otázku, jak se vypořádat s válečnými zločinci, kolaboranty a zrádci. Na mezinárodní politické scéně se tento problém vyřešil zřízením Mezinárodního soudního tribunálu v Norimberku. Před tímto soudem stanuli nejvýznamnější nacističtí zločinci a většina z nich byla odsouzena k trestu smrti. Poválečné Československo se s válečnými zločinci, zrádci a kolaboranty vypořádalo pomocí dekretů prezidenta republiky, především retribučních dekretů. Tyto dekrety stanovily tři základní instituce, které oprávněně trestaly zločiny spáchané v době tzv. ohrožení republiky, která byla vymezena od května 1938 do prosince 1946. Váleční zločinci, kolaboranti a zrádci byli stíháni před mimořádnými lidovými soudy. Vznikly na základě dekretu prezidenta publiky č. 16 vydaného 19. června 1945. V platnost vešel jako „Dekret prezidenta republiky č. 16 ze dne 19. Června 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech“. Kolaboranti, vůdci fašistických a nacistických organizací a členové protektorátní vlády byli souzeni před Národním soudem, který vznikl na základě dekretu prezidenta republiky č. 17 „O Národním soudu“ vydaný 19. června 1945. Menší viníci, kteří se provinili proti národní cti, dopustili se přestupků, které urážely „národní hrdost“ občanů a Československa a vzbudily veřejné pohoršení, se zabýval tzv. „malý retribuční dekret“. K jeho vydání došlo 27. října 1945 pod názvem „Dekret prezidenta republiky č. 138/1945 Sb. o potrestání některých provinění proti národní cti“. Výkonem dekretu byly pověřeny okresní národní výbory (ONV), popřípadě okresní správní komise (OSK). Na základě směrnic a jejich dodatků národní výbory zřizovaly trestní nalézací komise (TNK). Předložená práce vznikla na základě analýzy pramenů a komparacI s odbornou literaturou. Cílem je charakterizovat činnosti Trestní nalézací komise v Trutnově v letech 1945 – 1948.
10
Práci jsem rozdělila na tři části. První část je teoretická a věnuji se zde vzniku a vývoji retribučních dekretů a institucemi zřízenými na jejich základě. Větší pozornost je věnována obecně trestním nalézacím komisím a zejména TNK v Trutnově. Kromě toho se zde zmiňuji o významných českých osobnostech, kteří byli před TNK souzeni. Druhá část se zaměřuje na samotnou činnost TNK v Trutnově. Využité informace jsem získala analýzou archivního materiálu fondu TNK Trutnov při ONV Trutnov, který je uložen v Okresním archívu v Trutnově. Získané poznatky jsem využila ke statickému vyhodnocení obžalovaných osob (pohlaví, věk, národnost, zaměstnání) a činnost TNK Trutnov (komise, rozsudky, udělené tresty). V poslední části podrobněji charakterizuji vybrané případy, které jsem rozdělila do několika skupin. Všechny kauzy jsou zaznamenány v tabulce, jež je přílohou této práce. Tabulka obsahuje jména a příjmení obžalovaných, datum narození, národnost, státní příslušnost, sociální statut, provinění, datum vydání trestního nálezu, rozsudek nebo jiný způsob ukončení kauzy, seznam členů komise, poznámku k případu, záznam o odvolání nebo revizi a číslo kartonu, ve kterém se spis nachází. Pokud se u některých údajů nepodařilo zjistit požadovanou informaci či byla ve spisu nejasná, uvádím v kolonce otazník. Pokud údaj neexistuje, je kolonka označena křížkem. Součástí práce jsou i přílohy, které obsahují výše uvedenou tabulku, plné znění tzv. velkého a tzv. malého retribučního dekretu, dekret o Národním soudu, text směrnic ministra vnitra k malému dekretu i text jejich příloh, texty všech tří dodatků, vládní usnesení ze dne 18. června 1948 o amnestii ve správních věcech trestních, ukázku evidenčního listu odsouzeného, ukázku rejstříku vyšetřovací komise, ukázku rejstříku trestně nalézací komise a ukázku zápisu trestně nalézací komise o průběhu řízení. Citace v texu jsou uvedeny kurzívou a jedná se o doslovný přepis textu. Jména uvedená v diplomové práci jsou variantou uvedenou v trestním spise. Pokud se jednalo o příslušníky německé národnosti, vyskytly se zde případy počeštění jejich jmen.
11
2 KRITIKA PRAMENŮ A LITERATURY 2.1
Kritika literatury Teprve s pádem komunistického režimu v listopadu 1989 mohla vzniknout
literatura věnující se dekretům prezidenta republiky. Do té doby nebyly prameny dostupné, zůstaly skryty v archívech. V posledních letech se česká, ale i světová historiografie snaží věnovat pozornost jak dekretům prezidenta republiky, tak i mimořádným lidovým soudům. Veškerá literatura se zabývá spíše tzv. „velkým retribučním dekretem“. Tzv. „malý retribuční dekret“ je s „velkým“ úzce spjat, ale jeho samotný průběh se v literatuře nevyskytuje, což je škoda. Výjimku tvoří nedávno obhájená diplomová práce Pavla Kmocha Malá retribuce v českých zemích a Trestní nalézací komise v Benešově u Prahy1. Jeho práce komplexně popisuje retribuci v celém Československu, ale velký důraz klade na malý dekret. Stěžejní publikací pro moji práci se stala monografie Benjamina Frommera Národní očista: Retribuce v poválečném Československu2. V anglickém vydání vyšla v roce 2005, v českém teprve v roce 2010. Autor zde popisuje celé období retribuce, počínaje „divokou retribucí“, pokračujíce „velkým dekretem“, dekretem o Národním soudu, činností MLS i „malým dekretem“. Frommer se velmi dobře orientuje v dané problematice a jeho práce obsahuje celou řadu zajímavýchpoznatků a myšlenek. Práce
Mečislava
Boráka
Spravedlnost
podle
dekretu3
v první
části
charakterizuje retribuci v ČSR obecně, ve druhé se zabývá činností MLS v Ostravě, kde je vidět, že právě v analýze činnosti MLS v Ostravě leží těžiště této práce. Spíše se věnuje tzv. velkému retribučnímu dekretu a o „malém“ se pouze zmiňuje, ale oproti tomu dává větší prostor retribuci na Slovensku. V roce 1998 byla Borákova práce jedinou, která se věnovala MLS.
1
KMOCH, P.: Malá retribuce v českých zemích a Trestní nalézací komise v Benešově u Prahy. Diplomová práce. Liberec 2011. 2 FROMMER, B.: Národní očista: Retribuce v poválečném Československu. Praha 2010. 3 BORÁK, M.: Spravedlnost podle dekretu. Retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě (1945-1948), Šenov u Ostravy 1998.
12
O deset let později vyšla práce Lucie Jarkovské Odplata či spravedlnost? Mimořádné lidové soudy 1945 – 1948 na Královéhradecku 4. V první části se zabývá vznikem tzv. velkého retribučního dekretu, ve druhé zřízením mimořádných lidových soudů, ve třetí činností MLS na Královéhradecku a ve čtvrté se věnuje vybraným případům. Jednotlivé případy poměrně dobře charakterizují dobu a společnost, ve které se odehrály. V každé publikaci se nechází něco typického pro daný soud. Jarkovské se podařilo zpracovat témata jako koncentrační a pracovní tábory ve východních Čechách, osudy členů hradeckého gestapa či osudy odbojových skupin. Dekretům prezidenta republiky se věnuje Jan Kuklík ve své práci Mýty a realita takzvaných „Benešových dekretů“5. Jako právní historik zkoumá dekrety hlavně po právní stránce. Ve své práci vychází ze vzniku a postavení prozatímního státního zřízení ČSR v emigraci. Kuklík rozděluje dekrety podle období vydání a podle jejich účelu. Rozlišuje celkem tři etapy – první do roku 1943, kdy se týkaly fungování zahraniční reprezentace, druhou v letech 1944-1945, kdy se připravovala obnova Československa v exilu a třetí, kdy se dekrety vydávaly již na osvobozeném území republiky. Kuklík dále dělí dekrety na ty, které se týkají německé a maďarské menšiny, dekrety znárodňovací, dekrety rušící německé školy a dekrety retribuční. Ve své práci jsem využila i monografie, jejichž tématem je „divoká retribuce“. Nejaktuálnější edicí týkají se problematiky vysídlení, „divoké retribuce“ a excesy je Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-19516. Je výsledkem dlouholeté spolupráce Tomáše Staňka a Adriana von Arburga. V neposlední řadě jsem využila závěrečné práce kolegů z katedry historie Technické univerzity v Liberci, které se taktéž zabývají trestními nalézacími komise v různých městech. Jsou to práce Zuzany Hamplové Trestní nalézací komise Nymburk7, Václava Rybáře Trestní nalézací komise v Liberci v letech 1945-19488, 4
JARKOVSKÁ, L.: Odplata či spravedlnost? Mimořádné lidové soudy 1945 – 1948 na Královéhradecku. Praha 2008. 5 KUKLÍK, J.: Mýty a realita tzv. „Benešových dekretů“. Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Praha 2002. 6 Vysídlení českého pohraničí 1945-1951 I.a II. díl, ed. STANĚK, T. – ARBURG, A., Středokluky 2010-2011. 7 HAMPLOVÁ, Z. : Trestní nalézací komise Nymburk. Bakalářská práce. Liberec 2011. 8 RYBÁŘ, V: Trestní nalézací komise v Liberci v letech 1945-1948. Bakalářská práce. Liberec 2009.
13
Barbory Mikšovské Trestní nalézací komise Poděbrady9, Jiřího Loudy Trestní nalézací komise Turnov10 a Moniky Remsové Trestní a nalézací komise v Jablonci nad Nisou 1945-194711. 2.2
Kritika pramenů Základním pramenem ke studiu TNK Trutnov se stal fond TNK Trutnov při
ONV Trutnov, který se nachází ve Státním okresním archívu Trutnov. Kromě TNK Trutnov jsou zde uloženy i TNK Dvůr Králové nad Labem a TNK Vrchlabí. Fond obsahuje veškeré dochované spisy případů, protokoly a rejstříky vyšetřovacích komise, různé seznamy osvobozených, odsouzených a odsunutých osob, originály či opisy výnosů a vyhlášek, texty dekretů a směrnice a podobně. Fond TNK Trutnov obsahuje celkem 43 kartonů, jedná se o kartony 156-198 z fondu ONV Trutnov. První čtyři kartony obsahují různé seznamy, rejstříky, vyhlášky atd. Spisy případů jsou v kartonech řazeny a abecedně a jsou ve velmi dobrém stavu. Vyskytly se i případy, kdy jeden obžalovaný měl spisy dva. Důvod není zcela jasný. Celkově se zde nachází 1609 případů, ale více jak polovina není úplná. Mnoho spisů neobsahuje ani základní informace. Často zde chybělo i obvinění a byl tu jen lístek se zpáteční adresou obžalovaného. Karton č. 156 obsahuje jednací a podací protokoly, trestní rejstříky a žádosti o přiznání německé státní příslušnosti. Karton č. 157 obsahuje sbírku na německý červený kříž v Úpici, různou korespondenci z let 1945 a 1946, oběžníky a oznámení o tom, kde sídlily OVK. Karton č. 158 obsahuje seznam osob, proti kterým se vede trestní řízení podle retribučního dekretu, seznam osob, proti kterým nebylo dosud ukončeno vyšetřování ve smyslu dekretu č. 138/1945 Sb.; seznam členů NOF, proti kterým se vede trestní řízení podle dekretu prezidenta republiky č. 138/1945 Sb. a seznam osob, které byly po vyšetření navrženy pro postavení před lidový soud.
9
MIKŠOVSKÁ, B.: Trestní nalézací komise Poděbrady. Bakalářská práce. Liberec 2011. LOUDA, J: Trestní nalézací komise Turnov. Bakalářská práce. Liberec 2011. 11 REMSOVÁ, M.: Trestní a nalézací komise v Jablonci nad Nisou 1945-1947. Bakalářská práce. Liberec 2012. 10
14
Karton č. 159 obsahuje seznam předaných hotových/skončených spisů trestní komise nalézací, tiskoviny fašistických a kolaborantských organizací a abecedně řazené spisy od písmen A a B. Kartony č. 160 až 198 obsahují abecedně řazené složky se spisy případů zahájených u TNK. Zákonné normy pro mou práci jsem čerpala z knihy Karla Kaplana a Karla Jecha Dekrety prezidenta republiky 1940-194512. Publikace se na začátku krátce věnuje obecným informacím o vzniku a vývoji prezidentských dekretů. Kromě toho obsahuje seznam všech vydaných dekretů a u těch důležitých i celé jejich znění. Další prameny, které jsem využila je brožura vydaná ministerstvem vnitra roku 1945 od Jindřicha Stacha Provinění proti národní cti a jejich trestání podle dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 194513 a příručka Jaroslava Fuska Provinění proti národní cti14. V obou dílech autoři podrobně popsali směrnice a jednotlivé druhy trestů. Celkový seznam použitých pramenů a literatury je uveden na konci práce.15
12
JECH. K. – KAPLAN, K.: Dekrety prezidenta republiky 1940-1945, Praha 2002. STACH, J.: Provinění proti národní cti a jejich trestání podle dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945. Brno 1946. 14 FUSEK, J.: Provinění proti národní cti. 13
15
15
3 RETRIBUČNÍ SOUDNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH Během okupačního teroru nacistického Německa bylo den ode dne jasnější, že za zločiny spáchané na československém obyvatelstvu musí následovat trest. V době, kdy začaly první popravy heydrichiády, prezident Beneš sliboval odplatu a po lidické tragédii učinil slib, který během následujících let vyplnil: „Za všechno to budou se zodpovídat a pykat! Prohlašuji slavnostně jménem státu, národa a vlády československé, že za všechno to, co se v těchto dnech u nás stalo, považujeme osobně zodpovědného Adolfa Hitlera a všechny členy jeho vlády bez výjimky.“16 Československo nebylo jedinou okupovanou zemí. Ve stejné situaci se nacházela například Francie, Belgie, Polsko a další evropské státy. Vlády těchto zemí se dohodly na společném postupu ohledně potrestání válečných zločinců. Zásadní krok byl učiněn 13. ledna 1942. V Londýně, kde sídlily exilové vlády okupovaných států17, se sešla spojenecká konference. Za své sídlo si zvolila palác St. James, předsedal jí polský ministerský předseda generál Sikorský a účastnil se jí též ministr zahraničí Velké Británie Anthony Eden. Na jednáních přijali deklaraci, podle místa nazvanou Svatojakubskou, která odsuzovala mocenské zásahy provedené Němci a požadovala zařazení potrestání válečných zločinců mezi cíle spojenců. 18 O rok později, v říjnu 1943, vznikla v Londýně Komise Spojených národů pro válečné zločiny – United Nations War Crimes Comission (UNWCC). Sbírala důkazy o válečných zločinech a jejich pachatelích. S vládami okupovaných zemí jednala o zásadách vydávání zločinců a o přípravě Mezinárodního vojenského tribunálu. Vedoucí mocnosti USA, SSSR a Velká Británie se k deklaraci připojily tzv. Moskevskou deklarací z přelomu října a listopadu 1943. Formulovala zásady trestního postihu válečných zločinců v zemích, kde tyto zločiny spáchali, jejich souzením a potrestáním podle zákonů těchto zemí.19 Nejznámějším vojenským tribunálem se stal soud v Norimberku zasedající od října 1945 do října 1946, který měl za hlavní úkol odsoudit nejvyšší nacistické představitele. Kromě toho zde probíhala celá řada dalších procesů. Vojenské 16
BORÁK, Mečislav: Spravedlnost podle dekretu, s. 21. Belgie, Československo, Francie, Jugoslávie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko a Řecko. 18 KUKLÍK, Jan: Mýty a reality takzvaných Benešových dekretů, s. 196. 19 Borák, c. d., s. 24. 17
16
tribunály se odehrávaly především v americké, britské a francouzské zóně. Váleční zločinci odtud byli předáni do zemí, v nichž se svých zločinů dopustili. Pro Československo a ostatní „postižené“ země byl tento soud významný v tom, že si každý stát ustanovil svoje vlastní retribuční soudnictví.20 Oproti ostatním státům začalo retribuční soudnictví v Československu se zpožděním, ale tento důvod nezabránil tomu, aby se stalo jedním z nejtvrdších v Evropě. 3.1
Divoká retribuce První poválečné týdny byly v českých zemích poznamenány nenávistí vůči
Němcům a všemu německému. Na řadách míst došlo k událostem, které měly často tragické následky. Během těchto aktů násilí, kdy byli postiženi jedinci, ale také velké skupiny, docházelo ke ztrátám na životech. Cíl byl jasný: dostat ze země co nejrychleji co nejvíce Němců. 21 Začalo tak období, které do dějin vešlo pod názvem tzv. „divoká retribuce“. Domnělí i skuteční viníci byli trestáni „samozvanými“ orgány, nebo často jen „lidem“. Neexistoval zde žádný právní podklad pro soudní proces a v nastalé době zmatku a chaosu brali spravedlnost do svých rukou jednotlivci či malé skupiny. Vše se odehrávalo na konci války a v této době zde tudíž nepůsobily žádné soudy, což je podle Frommera důležitá skutečnost. Například kolaboranti žili relativně v bezpečí, neohroženi odplatou. Naživu zůstali i po válce, touha lidí po pomstě a spravedlnosti zůstala neuspokojena, ale čím dál tím více vzrůstala.22 Kmoch pokládá za důležitou skutečnost, že s koncem války se pomstychtiví jedinci zbavili strachu z následků své případné pomsty. V mnoha případech byla pomsta jen prostředkem k zakrytí jejich vlastní sporné minulosti.23 Společnost se radikalizovala a pojetí kolektivní viny Němců byla vlastní i většině představitelů státní politiky. Např. v květnu 1945 mluvil prezident Beneš na veřejném shromáždění v Brně i v Praze o „vylikvidování“ Němců a Maďarů: „Bude třeba nově formovat politické strany a zredukovati jejich počet proti době předválečné, nově vytvářet poměr Čechů a Slováků a vylikvidovat zejména 20
Viz JUDT, Tony: Poválečná Evropa, Praha 2008, s. 46.
21
ARBURG, Adrian von – STANĚK, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951. Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování. Středokluky 2011, s. 18-19. 22 Viz FROMMER, Benjamin: Národní očista, s. 67. 23 Viz KMOCH, Pavel: „Malá retribuce“ v českých zemích TNK v Benešově u Prahy (Diplomová práce), Liberec 2012, s. 24.
17
nekompromisně Němce v zemích českých a Maďary na Slovensku, jak se jen likvidace ta dá v zájmu jednotného národního státu Čechů a Slováků vůbec provést. Heslem naším budiž: definitivně odgermanizovat naši vlast, kulturně, hospodářsky, politicky.“24 Samozřejmě to nebylo myšleno ve smyslu přímé fyzické likvidace, ale jednalo se o jejich vysídlení. V obdobném duchu se vyjadřoval i národní socialista Prokop Drtina: „Musíme začít s vyháněním Němců z našich zemí ihned, okamžitě, všemi způsoby, před ničím se nesmíme zarazit a zaváhat.“25 Lze konstatovat, že státní politika místo aktivit vedoucích k uklidnění konfliktní situace podporovala vyhrocení nacionalistické nálady obyvatelstva a tím svým způsobem legalizovala i násilí v tu dobu páchané. 3.2
Retribuční dekrety Postupně byly vydány tři retribuční dekrety, na jejichž základě došlo ke zřízení
tří institucí. Na prvním z dekretů se začalo pracovat již na konci roku 1942. Zákonodárnou stránkou se zabývalo ministerstvo spravedlnosti. První osnovu předložil londýnské radě exilový ministr spravedlnosti Jaroslav Stránský v březnu 1943, prezidentu Benešovi poté v červnu téhož roku. Mezi členy vlády vyvolala rozdílná stanoviska a první koncepce nebyla přijata. Sporné otázky se týkaly hlavně rozlišení viníků podle národnosti na německé, české a slovenské, potrestání vysoce postavených státních úředníků, členů protektorátní vlády a prezidenta Emila Háchy. Ministr Stránský musel návrh přepracovat. Nová, srozumitelnější a jednodušší osnova byla vládě předložena až v roce 1944 a po několika dalších jednáních vláda dekret schválila 6. října 1944.26 Několik členů vlády vznášelo námitky proti veřejným popravám a proti dlouhému trvání mimořádného soudnictví, nicméně poslední krok byl na prezidentu republiky. Beneš se dlouho zdráhal dekret podepsat. Obával se „lidovosti“ soudů, ale po obratu na válečném poli - německé ofenzivě na západě a rychlému postupu sovětské armády na východě, se rozhodl podepsat. Datum, kdy Beneš s konečnou 24
ARBURG, Adrian von – STANĚK, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951. Duben – srpen/září 1945: „Divoký odsun“ a počátky osídlování. Středokluky 2011.; Dokument č. 39. 25 Frommer, c. d., s. 72. 26 JARKOVSKÁ, L.: Odplata či spravedlnost? Mimořádné lidové soudy 1945-1948 na Královéhradecku, s. 14.
18
platností dekret podepsal, se v pramenech liší. Platnosti nabyl dne 6. března 1945 pod číslem 6/1945 a nesl název „o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech.“27 Během jednání londýnského a moskevského exilu dekret doznal několika menších úprav. Ta nejdůležitější se týkala přidání nového paragrafu – udavačství. Poslední věta tohoto paragrafu zněla takto: „Mělo-li udání za přímý či nepřímý následek ztrátu svobody většího počtu lidí nebo těžkou újmu na zdraví, trestá se doživotním žalářem, mělo-li za následek něčí smrt, trestá se smrtí.“ 28 Takto modifikovaný byl uveřejněn jako „Dekret prezidenta republiky č. 16 z 19. června 1945 o potrestání nacistických zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech“.29 V platnost vstoupil 9. července 1945. Spíše je znám jako tzv. „velký retribuční dekret“. Dekret měl celkem dvě hlavy. Hlava I. rozdělovala zločiny v jedenácti paragrafech do čtyř základních skupin: zločiny proti státu, zločiny proti osobám, zločiny proti majetku a udavačství. Dalších devět paragrafů zahrnovalo všeobecná ustanovení. Hlava II. uzákonila mimořádné lidové soudy (dále jen MLS) a jejich činnost.30 Svoji působnost vykonávaly v pětičlenných senátech, složených ze soudce z povolání a čtyř soudců z lidu. Prezident jmenoval přednosty MLS, náměstky a soudce z povolání na základě návrhu vlády ze seznamu osob sestaveného okresními národními výbory (dále jen ONV). Vláda ustanovila na základě podobných seznamů ONV soudce z lidu. MLS sídlily v budovách krajských soudů, pokud však bylo potřeba, mohl senát zasedat v kterémkoli místě soudního obvodu. Vláda nebo z jejího pověření ministr spravedlnosti jmenoval veřejného žalobce MLS, který mu podléhal. MLS se řídily stejnými zásadami jako stanné soudy. Pokud byl obviněný u MLS osvobozen, mohl být stíhán před jiným soudem. Řízení před MLS zahajoval žalobce a nesmělo trvat déle než tři dny. Obžalovaný nemusel být přítomen, řízení 27
Viz BORÁK: Spravedlnost podle dekretu, s. 28. JECH, K. – KAPALN, K.: Dekrety prezidenta republiky 1940-194, s. 241. 29 Tamtéž, s. 237. 30 Jednotlivých MLS vzniklo na území ČSR celkem 24: Brno, České Budějovice, Česká Lípa, Hradec Králové, Cheb, Chrudim, Jičín, Jihlavy, Klatovy, Kutná Hora, Liberec, Litoměřice, Mladá Boleslav, Most, Moravská Ostrava, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Písek, Praha, Tábor, Uherské Hradiště a Znojmo. 28
19
bylo ústní a veřejné. Soud se měl zaobírat pouze činy, pro které byl obviněný souzen, jiné prohřešky měly být stíhány před různými soudy. Po skončení řízení veřejný žalobce přednesl výsledky a podal konečný návrh. Na rozsudku se musel usnést celý soud a byl vyhlášen na veřejném zasedání. Proti tomuto rozsudku neexistovala možnost odvolání. Trest smrti měl být vykonán do dvou hodin od vynesení rozsudku a mohl být uskutečněn veřejně, pokud spáchané zločiny nebo povaha pachatele mluvily pro veřejný rozsudek. V takovém případě mohla být lhůta výkonu prodloužena na 24 hodin. Účinnost dekretu se vymezila na dobu jednoho roku. Účinnost dekretu v podobě zákona byla několikrát pozměněna. V § 33 byla platnost stanovena na dobu jednoho roku, tedy do 9. července 1946. Den před tímto datem byl vydán nový zákon č. 149/1946 Sb., který prodloužil účinnost retribučních dekretů o mimořádném lidovém soudnictví do 8. ledna 1947. Hlavním důvodem bylo, že velké množství případů nebylo možno prozkoumat a odsoudit během jednoho roku. Další zákon, který prodloužil platnost dekretů byl zákon č. 245/ 1946 Sb. ze dne 18. prosince 1946. Tento zákon účinnost prodlužoval do 4. května 1947. Současně zahrnoval některé změny týkající se řízení před MLS i před Národním soudem. Doplněn byl i možností potrestání soudců z lidu, kteří se nedostavili k líčení. Případy, které se nestihly vyřešit před MLS, měly být předány řádným soudům. Ty aplikovaly hmotně právní ustanovení velkého retribučního dekretu. Znamenalo to, že soudily podle paragrafů dekretu a ukládaly tresty jím dané. Podobně se postupovalo u případů, které byly oznámeny po 4. květnu 1947.31 Na schůzce Národního shromáždění konané dne 29. května 1947 přednesl ministr spravedlnosti Prokop Drtina zprávu týkající se výsledků první retribuce. Před MLS bylo v českých zemích podáno 132 549 trestních oznámení. Z těchto případů se v 40 534 kauzách od stíhání upustilo, protože pro ně nebyly důkazy. V 14 879 se jednalo o odsunuté Němce a repatriace jiných státních příslušníků, tudíž bylo od stíhání též upuštěno. Pro nevědomost ohledně neznámého pobytu pachatele bylo řízení přerušeno u 4 592 osob, jejichž případy byly postoupeny řádným soudům, podobně jako dalších 2 435 případů nevyřízených do skončení retribuce.32 31 32
Kuklík, c. d., s. 385. Borák, c. d., s. 72-74.
20
Dohromady bylo u MLS podáno 38 316 žalob. Odsouzeno celkem 21 342 osob, z toho 19 888 osob k trestům odnětí svobody, 741 k trestu smrti. V 745 případech bylo od vyměřeného trestu upuštěno a 9 132 osob bylo osvobozeno. Po zahájení trestního řízení bylo 1 634 případů postoupeno řádným soudům. Zbývajících 5 129 případů skončilo buď spojením nebo jinou trestní věcí, nebo přerušením řízení pro neznámý pobyt či pro úmrtí obžalovaného. Ministr Drtina toto zhodnotil slovy: „Tato čísla jsou jasným dokladem o veliké práci, která byla poměrně v krátké době a za často velmi svízelných poměrů zdolána.“33 Dekret platil pouze pro české země. Na Slovensku vytvořila Slovenská národní rada zvláštní nařízení č. 33/1945 Sb. dne 15. května 1945 „o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví“ 34. Slovenská národní rada neuznávala právní kontinuitu první republiky. Text údajně napsal Gustav Husák a byl poznamenán uspěchaností svého vzniku. Formy trestné činnosti byly vtěsnány pouze do pěti paragrafů; je tedy stručnější než český retribuční dekret. Paragrafy rozlišovaly činy jako fašistickou okupaci, domácí zradu, kolaboraci, zradu za povstání a provinění proti fašistickému režimu. Orgánem pověřeným výkonem retribuce na Slovensku byl Národný súd se soudem v Bratislavě. Působnost měl na celém území Slovenska a v jeho pravomoci bylo soudit trestné činy představitelů Slovenského štátu. Členy senátu, přísedící a žalobce s náměstkem jmenovala Slovenská národní rada. Předseda senátu a náměstek museli být soudci z lidu. Na nižší úrovni rozhodovaly okresní soudy zřizované v sídle okresů. Jejich pravomocí bylo soudit osoby a trestné činy s regionálním významem. Místní lidové soudy byly nejnižším stupněm a rozhodovaly výhradně o trestných činech podle §5 (provinilci fašistického režimu).35 Ti, kteří měli politickou či morální odpovědnost, mohli být podle tzv. „velkého retribučního dekretu“ postaveni před Národní soud. Tato istituce vznikla na základě dekretu z 19. června 1945 č. 17/1945 Sb. O Národním soudu36. Zrod iniciovali a 33
Tamtéž, s. 72. Tamtéž, s. 345. 35 Kuklík, c. d., s. 381. 36 Jech, K. – Kaplan, K. c. d., s. 269. 34
21
posléze i prosadili komunisté a to hlavně z toho důvodu, že chtěli exemplárně potrestat nejvýznamnější kolaboranty. Před tímto soudem byly projednávány pouze případy osob české národnosti, především vůdců fašistických organizací, aktivistických novinářů či představitelů protektorátní vlády. Předseda, jenž předsedal Národnímu soudu, jmenoval sedmičlenné senáty. Přednostu soudu, jeho dva náměstky a předsedy senátu jmenoval prezident na návrh vlády. Na návrh ministra spravedlnosti byli jmenováni vládou přísedící senátů ze seznamu pořízených zemskými národními výbory. Mělo se jednat o osoby, které se zasloužily v zahraničním či domácím odboji, eventuálně oběti nepřátelské perzekuce či zrady. Na návrh ministra spravedlnosti určila vláda veřejného žalobce (národního prokurátora) a jeho náměstky. V jeho pravomoci bylo určování, kdo bude souzen Národním soudem, čímž rušil kompetenci MLS nebo řádných soudů. Pro Národní soud platila obecná ustanovení trestního řádu. Řízení proti viníkům probíhalo neprodleně a rychle, vyšetřování se nekonalo, vyhledávání se omezilo jen na nutné případy. Obžalovaný měl možnost zvolit si obhájce, kterým mohla být osoba, jež měla právnické vzdělání. Líčení mohlo probíhat v nepřítomnosti obžalovaného. Samotné přelíčení se zahajovalo čtením spisu obžalovaného a mohlo být veřejné a ústní. Konečný návrh podal veřejný žalobce a na rozsudku se usnesl soud, který rozhodnutí vyhlásil ve veřejném zasedání soudu. Proti konečnému nálezu nebylo opravných prostředků a žádost o milost neměla odkladný účinek. Platnost dekretu byla stanovena na jeden rok ode dne vyhlášení.Největší zájem veřejnosti vzbuzoval Národní soud v otázce viny a případného odsouzení bývalého prezidenta Háchy37 a členů protektorátních vlád38. Avšak dříve než mohl být Hácha souzen, zemřel v pankrácké nemocnici. Před soud se nedostal ani František Chvalovský 39, který zahynul během náletu amerických letadel na dálnici u Berlína a Emanuel Moravec 40, jenž spáchal sebevraždu. 37
Více KVAČEK, R. – TOMÁŠEK, D.: Kauza Emil Hácha, Praha 1995. Více KVAČEK, R. – TOMÁŠEK, D.: Obžalována je vláda, Praha 1998. 39 Československý velvyslanec a ministr zahraniční protektorátní vlády. Společně s prezidentem Háchou podepsal v Berlíně 14. března 1939 kapitulační dokument, ve kterém Hácha vložil osud českého národa do rukou Adolfa Hitlera. 40 Ministr školství a osvěty protektorátní vlády. Souhlasil s německým nacistickým okupačním režimem za Protektorátu a patřil tak mezi nejaktivnější představitele české kolaborace. 38
22
Nejprve bylo obžalováno pět z celkem šestnácti členů protektorátních vlád. Zvláštní případ představoval generál Alois Eliáš41, kterého odsoudil berlínský Lidový soud za účast v odboji k trestu smrti. Druhým byl Ladislav Feierbend, jenž v lednu 1940 emigroval a do února 1945 zastával funkci ministra v exilové vládě v Londýně. Před soud nebyl nikdy postaven. Ministr Drtina jeho žádost vypovídat alespoň jako svědek několikrát odmítl. Do soudcovské nezávislosti často zasahovala vláda či sovětské orgány, které požadovaly vynesení tří rozsudků smrti. Vláda tlačila na soud, aby vydal rozhodnutí, ke kterému došlo 31. července 1946. Bývalí předsedové protektorátních vlád dostali tři tresty těžkého žaláře, jeden trest doživotí a bývalý ministr financí Josef Kalfus byl sice uznán vinným, ale nebyl potrestán. Další protektorátní ministři stanuli před soudem v jiných procesech. S tímto rozsudkem nebyli spokojeni především komunističtí členové vlády a několikrát žádali revizi nebo obnovu soudního řízení. Ministr Kopecký dokonce prohlásil, „že si nyní národ sám rozsudkem Národního soudu plivl do obličeje“42. Celkem Národní soud projednal 36 žalob proti 80 osobám – 65 odsoudil, 15 osvobodil. Vynesl 18 trestů smrti (z toho 3 osoby dostaly milost) a 8 doživotních trestů, 5 osob odsoudil v nepřítomnosti a 4 obžalované uznal vinnými, ale od jejich potrestání upustil. Celkem Národní soud vyměřil 35 trestů těžkého žaláře v délce 334 a půl roku.43 Třetímu z dekretů prezidenta republiky, tzv. „malému retribuční dekretu“, věnujme výraznější pozornost. 3.2.1. Tzv. „malý retribuční dekret“ Již v květnu 1945 vláda pověřila ministra vnitra Václava Noska, aby vypracoval novou zákonnou normu. Teprve v říjnu na zasedání vlády Nosek oznámil, že komise pro vypracování nového zákona připravila předpisy pro trestání „provinění proti národní cti“. Došlo tak k vydání dekretu č. 138/1945 Sb. „o trestání 41
Více KVAČER, R. – TOMÁŠEK, D. : Generál šel na smrt : životní příběh Aloise Eliáše. Praha 2007. 42 Borák, c. d., s. 63. 43 Borák, c. d., s. 71.
23
některých provinění proti národní cti“44, tzv. „malého retribučního dekretu“. Vydán byl společně s dekretem č. 137/Sb. „o zajištění osob, které v době revoluční byly považovány za státně nespolehlivé“.45 Tyto shodné dekrety byly vydány ve stejný den, 27. října 1945. Účinnosti nabyl dekret č. 138/1945 Sb. dnem vyhlášení 27. listopadu 1945. Tzv. „malý retribuční dekret“ odpovídal svému názvu, protože měl pouze čtyři paragrafy. Postihoval osoby, které svým nepřístojným chováním urážející národní cítění českého nebo slovenského národa vzbudily veřejné pohoršení. Stanovoval pro ně trest maximální délky jednoho roku nebo pokutu do jednoho milionu korun či veřejné pokárání. Připouštěl taktéž kombinaci dvou nebo všech třech trestů. Pokud byla uložena peněžitá pokuta, pro její nedobytnost byl vyměřen náhradní trest vězení. Nesměl však přesáhnout dobu jednoho roku. Podle dekretu č. 137/1945 Sb. se do trestu na svobodě započítávala i doba, po kterou byl obžalovaný zajištěn. Pokud nedošlo k zahájení trestního řízení po šesti měsících od jejich spáchání, byly trestné činy promlčeny. Dekret nabyl platnost dnem svého vyhlášení a platil jen pro české země. V praxi to znamenalo, že nemohl postihnout činy spáchané na území Slovenska ani v případě, že byly spáchány Čechem. Na druhou stranu podle právních příruček mohl postihnout čin spáchaný Slovákem, a dokonce čin, spáchaný na Slovensku, pokud ovšem vzbudil veřejné pohoršenív některém okrese českých zemí. 3.2.1.1. Směrnice ministra vnitra Oproti tzv. „velkému retribučnímu dekretu“ byl tzv. „malý retribuční dekret“ velmi stručný. Brzy po vydání dekretu jej ministerstvo vnitra doplnilo o všeobecné směrnice. Opíraly se především „o § 1, odst. 2 vládního nařízení o volbě a pravomoci národních výborů, který zmocňoval ministra vnitra, aby upravil prozatím způsob, jakým národní výbory vykonávají svou působnost“46. Směrnice byly vydány na základě pravomocí ministra vnitra upravovat činnost národních výborů. Dále
44
Jech, K. - Kaplan, K., c. d., s. 899. Jech, K. - Kaplan, K., c. d., s. 901. 46 FUSEK, J: Provinění proti národní cti, s. 19. 45
24
určovaly rámec správního řízení „malé retribuce“ včetně skutkové podstaty provinění. Směrnice vešly v platnost 26. listopadu 1946 a nesly název: „Směrnice ministra vnitra ze dne 26. listopadu 1945 ku provedení dekretu prezidenta republiky č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti cti“ 47. Celkem v devíti odstavcích upřesňovaly udání, vyšetřování a souzení trestných činů podle dekretu. Všechna obvinění, která se dostala před bezpečnostní komisi, pocházela z místních národních výborů. Komise rozhodovala, jestli skutková podstata odpovídala tzv. „malému retribučnímu dekretu“ nebo tzv. „velkému retribučnímu dekretu“. Pokud se jednalo o provinění podle malého dekretu, bezpečností komise případ prošetřila a předala ho trestní nelézací komisi. V opačném případě spis postoupila příslušnímu soudu. Trestní řízení se mohlo zavést proti československému občanu české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti. Doba zvýšeného ohrožení republiky byla stanovena na 21. května 1938 do dne, který určí vláda. Tato doba oficiálně trvala až do 31. prosince 1946 „se zřetelem na postupující konsolidaci poměrů“ 48. Vláda předpokládala, že na území Československého státu stále pobýval vysoký počet sudetských Němců, kteří ohrožovali republiku. Teprve na koci října 1946 ministr Nosek oznámil, že organizovaný odsun Němců byl úspěšně dokončen. Podle vlády znamenal transfer ukončení jedné z hlavních příčin ohrožení republiky, což podpořil i úřad vlády: „poslední transporty opouštějí území právě ke dni 28. října 1946, odstraňuje se tento vždy republice nepřátelský element a dovršuje se tak vnitřní zabezpečení klidu ve státě“49. Směrnice dále určovaly, že pro podezření z trestných činů není přípustná vyšetřovací
vazba.
Vymezovaly
příslušnost
okresních
národních
výborů
k vyšetřování trestních činů a otázkou pravomoci příslušného okresního výboru. Ten posléze zvolil trestní komisi. Obviněný byl souzen příslušným okresním národním výborem podle místa spáchání trestného činu. Důležité pro trestní řízení bylo, aby
47
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 158. Frommer, c. d., s. 346. 49 Tamtéž, s. 346. 48
25
jeden ze čtyř členů komise měl právní vzdělání, a obviněný tak nemohl napadnout trestní nález. Následovalo devět bodů, které charakterizovaly jednotlivá „provinění proti národní cti“. Provinění, podle kterých TNK soudila, byla následující: hlášení se k německé nebo maďarské národnosti politická spolupráce s Němci a Maďary, jakož i členství ve fašistických organizacích propagování, obhajování, vychvalování nebo podpora nacismu, fašismu nebo antisemitismu vychvalování nebo podpora nebo obhajování nepřátelských projevů nebo činů nacistů odborná spolupráce s Němci, Maďary a českými nebo slovenskými zrádci ucházení se o povýšení, vyznamenáním, odměny, služby a jiné výhody u německých a maďarských úřadů nebo funkcionářů zneužívání postavení na vedoucím místě, dosaženého pomocí okupantů společenský styk s Němci nebo Maďary v rozsahu přesahujícím míru nezbytné nutnosti týrání, urážení nebo terorizování Čechů a Slováků Příručka Jaroslava Stacha uvádí, že „nic jiného, než co ve směrnicích je výslovně uvedeno, stíhání býti nemá a nesmí“ 50, čímž byl výklad značně omezen. Podle odborného rady ministra vnitra Jaroslava Fuska „tato praktická pomůcka slouží spíše pro národní výbory, ukazuje na konkrétních příkladech, jak jest rozuměti abstraktnímu pojmu nepřístojné chování“51. Ke směrnicím ministra vnitra byla také vydaná poměrně důležitá „Příloha ke směrnicím ministerstva vnitra“. Zahrnovala seznam fašistických organizací k odst. 10, písm. b) směrnic. „Kromě fašistických organizací, uvedených v retribučním dekretu č. 16/1945 Sb., tj. Vlajky, Hlinkovy gardy a Svatoplukovy gardy nutno za fašistické organizace považovati zejména“, nato následoval seznam. I když soupis 50 51
STACH, J: Provinění proti národní cti…, s. 7. Fusek, c. d., s. 10.
26
uváděl fašistické organizace, ve kterých bylo členství podle dekretu trestné, konečné rozhodnutí záleželo na TNK. Navíc u mnoha z nich se tresty vztahovaly jen na představitele, kteří měli politický vliv. Jednalo se o Českou ligu proti bolševismu, Český svaz pro spolupráci s Němci, Národní odborovou ústřednu zaměstnaneckou, Svaz zemědělců a Veřejnou osvětovou službu. Pro činovníky Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě platila trestnost pro ty, kteří neměli očistné listy vydané ministerstvem vnitra. Podle tzv. „velkého retribučního dekretu“ měli být souzeni pouze činovníci uvedených fašistických organizací. Avšak podle tzv. „malého retribučního dekretu“ komise odsoudila všechny, kteří podle ní překročili rámec „běžných členských povinností“. Často se do toho označení vešla jen běžná účast na stranické schůzi.
27
3.2.1.2. První dodatek ke směrnicím Trestní řízení podle tzv. „malého retribučního dekretu“ již probíhalo, ale stále zde byly některé nedostatky. Směrnice ministerstva vnitra si vynutily úpravu několika drobných chyb. Dne 7. května 1946 příslušné úřady obdržely „Dodatek ke směrnicím ministra vnitra ze dne 26. listopadu 1945 Sb. o trestání některých provinění proti národní cti.“52 Opatření vyplývající z dodatečných ustanovení měla být ihned provedena. Mezi činy vyjmenované v odstavci 10) směrnic přibyl skutek, kterého se dopustil člověk, jenž „vědomě nebo z hrubé nedbalosti učiněné nesprávné prohlášení o státní a národní spolehlivosti osoby, která se provinila proti Československé republice nebo národu českému nebo slovenskému, mohl-li ten, kdo prohlášení učinil, důvodně předpokládati, že prohlášení může býti předmětem úředního jednání“53. Tento dodatek směřoval proti těm, kteří křivě svědčili během řízení o vydání osvědčení o spolehlivosti, o bezúhonnosti a národní spolehlivosti obviněných. Část
dodatku
doplňovala
seznam
fašistických
organizací
o
„Obóz
Zjednoczenia Narodowego (tj. Tábor národního sjednocení), pokud jde o činovníky pracovší ilegálně před odtržením Těšínska od Československé republiky.“ Podle Boráka byl tento dodatek zbytečný, protože dle něho to „byla oficiální strana s totalitními rysy, do níž se sloučily všechny polské strany s výjimkou socialistů...“54 Následující část se věnovala „řízení proti veřejným zaměstnancům“. Jednalo se svým způsobem o konkurenci dekretu č. 138/1945 Sb. a dekretu č. 105/1945 Sb. o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců. Stanovil podmínky jejich činnosti a pravomoci týkají se jak veřejných zaměstnanců v činné službě, tak těch, kteří pobírali zaopatřovací platy, tedy důchodců, vdov a příjemců sirotčích penzí. Vztahoval se na státní zaměstnance, zaměstnance ČSD, příslušníky SNB a soudce. Dodatek dále stanovil, že pokud došlo k šetření u ONV podle dekretu č. 138/1945 Sb., musel ONV oznámení učinit u příslušného služebního úřadu a 52
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 158. Tamtéž, karton 158. 54 Borák, c. d., s. 251. 53
28
počkat na výsledek. Úřad obvykle konal očistné řízení ze své vlastní vůle, ale musel brát v potaz předpoklady pro řízení podle dekretu 138/1945 Sb. Pokud rozhodl kladně, poslal opis kárného oznámení příslušnému ONV. Ten následně zahájil řízení podle dekretu č. 138/1945 a počkal na výsledek očistného řízení. Veřejní zaměstnanci, kteří se provinili proti národní cti, byli posuzováni podle toho, v jaké době se svého činu dopustili. Poslední článek určoval opatření proti promlčení dekretu. Pokud ONV nemohly zahájit trestní řízení proti osobám, na které bylo učiněno trestní oznámení, hrozilo promlčení. ONV tomu chtěly zabránit zasláním výměru v tomto znění: „okresní výbor v ……… zahajuje proti Vám trestní řízení pro přestupek §1 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945 č. 138 S., o trestání některých provinění proti národní cti“.55 3.2.1.3. Druhý dodatek ke směrnicím Jeden dodatek ke směrnicím nestačil. Ministerstvo vnitra 28. listopadu 1946 vydalo dodatek druhý. Upravoval konkrétní podobu TNK. Především zvyšoval počet členů na pět a jejich výběr probíhal na základě nominace politických stran. Zmiňoval i možnost, že ONV mohl zřídit několik TNK. Vytvořením více takových komisí tak vyřešil spory o jejich obsazování. K urychlení retribuce zde byla možnost zvolit náhradníky, kteří by zastoupili za členy komise v případě jejich nepřítomnosti. Výslovně tak vybízel k tomu, aby se retribuce urychlila.56 3.2.1.4. Třetí dodatek ke směrnicím 7. ledna 1947 byl vydán třetí dodatek doplňující směrnice ministerstva vnitra. Doplnil 5 odstavec o toho znění: „trestný čin podle ods. 19, písm. a) těchto směrnic, lze trestní řízení zavésti proti osobám českého, slovenského nebo jiného slovanského původu bez ohledu na jejich státní příslušnost“.57 Podobně postihoval ucházení se o německou státní příslušnost. Projednávání případů se dodatek snažil urychlit tím, že není-li přítomen člen TNK a náhradník se nedostaví včas, komise může jednat ihned, je-li přítomna nadpoloviční většina. Snaha urychlit trestné řízení se projevila i během vyšetřování u veřejných zaměstnanců. TNK již nemusela čekat na výrok očistné 55
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 158. Viz Kmoch, c. d., s. 53-54. 57 Tamtéž, s. 54. 56
29
komise. Po uplynutí lhůty třiceti dnů mohla zavést řízení podle tzv. „malého retribučního dekretu“, aniž by trestní řízení u očistné komise skončilo.58
58
Tamtéž, s. 54.
30
4 TRESTNÍ NALÉZACÍ KOMISE Trestní nalézací komise vznikly při okresních národních výborech. Ministerstvo vnitra řídilo národní výbory, čímž byla dána jistá nezávislost teoreticky nezávislých TNK na tomto ministerstvu. TNK uvedly do praxe dekret prezidenta republiky č. 138/1945 Sb. o trestání některých provinění proti národní cti, neboli tzv. „malý retribuční dekret“. Samotný dekret se jejich činností nezabýval. Důležité pro funkci TNK, byly směrnice ministerstva vnitra vydané takřka o měsíc později, 26. listopadu 1946. Charakterizovaly jejich činnosti – oznámení trestných činů, vyšetřování a souzení. Předpokládalo se, že každý ONV vytvoří alespoň jednu nezávislou TNK. Podle klíče tehdejší politické scény měla komise skládat ze čtyř členů, tedy za každou politickou stranu jeden. Často se však stávalo, že vyrovnané hlasování zapříčinilo osvobození. Aby se tomu předešlo, v některých případech se počet členů snížil na tři, nebo naopak zvýšil na pět. Mnohokrát se přihodilo, že členové komisí nominovaných za KSČ a ČSSD hlasovali pro vinu, zatímco členové ČNS a ČLS hlasovali pro nevinu.59 Směrnice doporučovaly, aby jeden ze členů komise měl právnické vzdělání, podle Fuska byl tento požadavek relativizující: „Není vadou řízení, není-li jeden ze členů komise práva znalý.“60 Komise byly svými vlastními pány, nepodléhaly žádným soudcům ani soudům. Jednání probíhala v uzavřených místnostech, kam nesměla vstoupit veřejnost a „členové působili jako vyšetřovatelé, žalobci, obhájci i soudci v jedné osobě.“61 Udání z trestných činů podle retribučních dekretů č. 16/1945 Sb. „o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, č. 17/1945 Sb. „o Národním soudu“ a č. 138/1945 Sb. „o trestání některých provinění proti národní cti“ shromažďovaly bezpečnostní komise (dále jen BK) místních národních výborů. Oznámení nijak nezkoumala, ale dále je předložila bezpečnostní komisi okresního národního výboru. Jestliže se jednalo o trestný čin podle tzv. „malého retribučního dekretu“, komise provedla šetření a předložila jej 59
Viz Kmoch, c. d., s. 46. Fusek, c. d., s. 23. 61 Frommer, c. d., s. 258. 60
31
TNK. V opačném případě měla komise povinnost obviněného ihned propustit z vazby, protože v případě tzv. „malého retribučního dekretu“ nebyla vazba přípustná. K trestnímu řízení se mohl obviněný dostavit společně se svým právním zástupcem, jenž nemohl ale do procesu zasahovat. Obžalovaný neměl ani možnost ve svůj prospěch předvolat svědky. Předpokladem spáchání trestného činu bylo vzbuzení veřejného pohoršení. Tento termín sice obsahoval tzv. „malý retribuční dekret“, ale dále už ho nerozvíjel. Pokud dotyčný svým chováním vzbudil pohoršení vůči svému okolí, provinil se proti národní cti a mohl být potrestán. Různá pobouření však vyvolávala různé reakce. To, co pohoršovalo jednoho, nemuselo podněcovat stejné odezvy u ostatních. Co to tedy veřejné pohoršení bylo? Lze ho vůbec objektivně prokázat? Nejasnost tohoto termínu nebyla v dekretu přesně definována. Poskytlo to tak značný prosto zahrnout mezi provinění celou škálu přestupků. Rozhodnutí tak zůstávala na trestních nalézacích komisích. Z tohoto důvodu mohla být trestána taková provinění, jako byl milostný poměr s osobou německé národnosti. Stát tak zasahoval do velmi intimní sféry lidského života. Jak se tedy zjišťovala skutková podstata daného činu? Jednání muselo odpovídat jednotlivým písmenům směrnic. Pokud tomu tak bylo, zjišťovalo se, zda obviněný vzbudil veřejné pohoršení. K tomu se používaly objektivní důkazy, jako například výslech osob z místa, v němž obviněný žil či pracoval. Od trestního řízení mohlo být upuštěno, byl-li čin spáchán pod tlakem, nebo obviněný prokázal, že jednal pod tlakem. Došlá udání předložil místní národní výbor či bezpečností komise okresnímu národnímu výboru. Mnohá udání nemusela být pravdivá. Co tedy vedlo tzv. udavače k tomu, aby druhou osobu takto poškodili? V mnoha případech to byly zištné důvody, nenávist vůči druhé osobě, msta, nebo prostá neznalost zákona. Vyšetřování mohly provádět i vyšetřovací komise. V trutnovském okrese jich bylo zřízeno několik, přesné datum vzniku komisí však není známo. Okresní vyšetřovací komise (dále jen OVK) I., I.a v budově okresního soudu Žacléř, OVK II. v budově okresního soudu Maršov, OVK III., IV., V. v budově okresního soudu Úpice, OVK VI. v budově obecního úřadu Velké Svatoňovice a OVK VI.,VII. VIII. v budově
okresního
soudu
v Trutnově.
„Prozatímní
instrukce
Ústředního 32
vyšetřovacího výboru při KNVB v Čechách pro okresní vyšetřovací komise“ ze dne 15. června 1945“62 přímo uváděly, že při každém ONV má být zřízena OVK. Jejich hlavní úkol spočíval ve vyšetření internovaných osob. O každé osobě vedly spis opatřený spisovou značkou. Ve své kompetenci mohly rozhodovat o tom, kdo bude postaven před soud nebo kdo bude propuštěn z vazby. Komise vybíraly za své členy národnostně a politicky spolehlivé odborníky z řad příslušníků SNB, soudních zaměstnanců, právníků atd.63 Vyšetřování podle retribučních dekretů nebyla jedinou záležitostí OVK. V počátečním období mohly vyšetřovat válečné zločiny či tragické nehody. Do jejich kompetence spadaly zadržené osoby ve věznicích a internačních táborech, pracovní nasazených zadržených osob a internovaných Němců, OVK se vyjadřovaly k žádostem o potvrzení státní spolehlivosti nebo k žádostem o potvrzení či navrácení československé státní příslušnosti.64 Jeden z nejzajímavějších případů, které trutnovská OVK vyšetřovala, byla kauza manželů Bergerových. Arnold Berger65 společně se svou ženou Terezií Bergerovou a sestrou Amalií Bergerovou. Obvinění neuposlechli vyhlášku Okresního Národního výboru v Trutnově č. jedn. 11/45 ze dne 18. května 1945 a dodatek této vyhlášky ze dne 30. května 1945 týkající se odevzdání střelných zbraní a munice. Povoláním lesmistr se rozhodl, že loveckou pušku, 100 kusů brokových a 50 kusů kulových loveckých nábojů zakopou v lese mezi obcemi Žacléř a osadou Vyzov. Zde byli dne 6. června 1945 o 22:00 hodině přistiženi četnickou hlídkou. Strážmistr Václav Stránský uvedl, že je překvapili v době, kdy Berger nesl tlumok naplněný náboji a jeho žena se sestrou každá jeden díl lovecké pušky. Každá svou část zahodila do blízké houštiny a oba dva kusy byly nalezeny druhého dne během prohlídky okolí. Berger se snažil ospravedlnit tím, že munici chtěl zničit, případně hodit do potoka. 62
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 158. Tamtéž, karton 158. 64 Tamtéž, karton 158. 65 SOkA Trutnov, fond TNK, karton 160 – spisy Arnold Berger, Terezie Bergerová, Amalie Bergerová. 63
33
Toto tvrzení však bylo nepravdivé, protože v okolí jejich zatčení se žádný potok nenacházel. Na místě činu spatřila četnická hlídka neznámého muže, který jí však rychle zmizel a vzhledem k noční hodině se ho nepodařilo zajistit. Je proto pravděpodobné, že Berger byl s tímto mužem domluven, že mu předá uvedenou munici a zbraň. Ke svému ospravedlnění nemohli nic dodat a byli si vědomi, že porušili vydaný zákon. Navíc Arnold Berger při výslechu uvedl: „Když Vám řeknu pravdu, tak mne zastřelíte. Když Vám neřeknu pravdu, také!“ Tím podle OVK v podstatě doznal svoji vinu. V jejich případě šlo o velmi tvrdý rozsudek. Dne 12. června 1946 byli popraveni. Navíc se domnívám, že jejich případ se nedostal ani před soud. Tento můj názor sdílí i Jarkovská, podle které byl počet zastřelených Němců značně vysoký, a poprava se konala bez soudu. Podle jejích výzkumů šlo hlavně o funkcionáře NSDAP, SA, SS apod. Doložených poprav bylo v okrese Trutnov nejméně osm.66 Naproti tomu Staněk uvádí, že není pravda, že by došlo k vraždám. Němci na Trutnovsku byli soustředěni především ve sběrném středisku v Mladých Bukách. Podmínky pro přežití měli velmi dobré a dozorčí personál se k nim choval slušně, tudíž mezi nimi nedocházelo k velkým konfliktům. Je však pravda, že v tomto zařízení došlo ke dvěma vraždám, ale ty byly způsobeny tím, že se internovaný postavil na odpor a v druhém případě se jednalo o útěk.67 4.1
Známé případy „malé retribuce“: Vlasta Burian, Adina Mandlová, Lída Baarová Byli slavní, obdivovaní a hýčkaní. Měli skoro vše, co si přáli – peníze a
popularitu. Ve své době patřili mezi nejúspěšnější herce, režiséry či hudebníky. Poznali, jak chutná sláva a moc. Po válce však přišel pád a zatracení. Lidé, kteří je předtím obdivovali, je nyní zatracovali. Svatopluk Beneš na tuto dobu vzpomínal: „Musel jsem zděšený sledovat, co se děje s mými hereckými kolegy, které jsem měl opravdu rád a o nichž jsem věděl, že to nebyli žádní kolaboranti. Někteří lidé byli najednou plni zloby, pomstychtivosti, s touhou za každou cenu soudit a odsuzovat.“68 Mezi těmito „odsuzovanými“ se ocitl jeden z nejúspěšnějších režisérů a producentů Jan Sviták, dirigent Václav Talich nebo filmový producent Miloš Havel. Kauzy tří 66
Viz Jarkovská: Odplata či spravedlnost, s. 38-39. Viz Arburg, Adrian von – Staněk, Tomáš, c. d., s. 282. 68 MOTL, S.: Mraky nad Barrandovem, s. 7. 67
34
nejznámějších herců tehdejšího Československa dokazují, že v jejich případě nešlo o spravedlnost, ale česká veřejnost je chtěla potrestat. Příklad tří českých herců, Vlasty Buriana, Lídy Baarové a Adiny Mandlové, dokládá, že česká veřejnost zapomínala na spravedlnost a vedla ji jen touha po pomstě. Můžeme to vysvětlit i jako nepřímý útok proti první republice a kultu jejich hvězd, který po válce zmizel. Vlasta Burian je právem nazýván „králem komiků“. Jeden z jeho největších snů se mu splnil, když se dostal na prkna Národního divadla. Zahrál si roli principála komediantů ve Smetanově „Prodané nevěstě“. Toto jeho vystoupení se stalo jedním z důkazů jeho údajné kolaborace s nacisty. Důvodem zatčení bylo rozhlasové vystoupení ve skeči „Hvězdy nad Baltimorem“. Parodoval zde projevy ministra exilové vlády Jana Masaryka. Dále mu vyčítali společenský styk s Němci a také to, že si během války žil na zavedené poměry až nadstandardně. Následně byl předvolán k MLS, ale veřejný žalobce vyšetřování případu zastavil a Burian byl z vazby propuštěn. Jeho případ se tak dostal k TNK při ÚNV hlavního města Prahy. V březnu 1946 Buriana obvinili z přihlášení k říšskoněmeckému státnímu občanství, z propagování a podpory nacismu a ze společenského styku s Němci. První obvinění se ukázalo jako nepodložené a na řadu přišlo účinkování ve skeči „Hvězdy nad Baltimorem“, ve které měl skrytě líčit propagaci nacismu. Objevily se zde i informace o Burianových stycích s Gestapem, které byly založeny na tom, že „to někdo od někoho slyšel“. Takovéto důkazy komise shledala jako nepodstatné. Burian se nakonec vyhnul i potrestání týkající se společenských vztahů s Němci. Komise uznala, že jako ředitel divadla a známý umělec se kontaktů s nimi nemohl zcela vyhnout. Dne 8. července 1946 komise trestní řízení proti Burianovi zastavila.69 S tímto výrokem nebyla spokojena StB. Začala Buriana sledovat a snažila se objevit další důkazy pro obnovu řízení. Zároveň začala v tisku probíhat kampaň, která tvrdila, že je vinný, i když se před TNK prokázal pravý opak. Tento „hon na Buriana“ trval deset měsíců a nakonec byl úspěšný. Burian se opět ocitl před TNK. Opět byla vytažena stejná obvinění: říšskoněmecká státní příslušnost, parodování ministra Masaryka, společenský styk s Němci a nově také zdravení zdviženou pravicí. I když mnohá obvinění stála jen na tvrzeních, komise Buriana dne 7. května 69
Motl, c. d., s. 53-55.
35
1947 odsoudila za podporu nacismu, která se měla objevit ve skeči „Hvězdy nad Baltimorem“, a společenský styk s Němci k trestu vězení v délce tří měsíců, pokutě ve výši 500 000 Kčs a veřejnému pokárání.70 Burian využil možnosti odvolání a během tří dnů tak učinil. K zamítnutí došlo až po roce a půl, 7. října 1948. Jeho trest spočíval také v tom, že byl vystěhován ze své vily a neustále jej sledovala StB. Dostal nevyslovený distanc na vystoupení s odůvodněním, že je kolaborant a publikum by s jeho vystoupením nesouhlasilo. Jelikož mu tímto zákazem bylo znemožněno pracovat, na příkaz ministra vnitra Noska byl předán do pracovního tábora. Na několik měsíců nastoupil brigádu do dolů. Teprve v únoru 1950 se rozhodl, že se přizná k tomu, co nespáchal. Sepsal poníženou prosbu o milost, ve které přiznal, že „veřejné mínění“ bylo v právu, když jej odsoudilo. Komunisté dosáhli svého: populární herec se musel kát. Vlasta Burian zemřel 31. ledna 1962 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti jedna let.71 Lída Baarová (vlastním jménem Ludmila Babková) byla považována za nejkrásnější českou herečku. „Smůlu“ jí přinesla nabídka od německé filmové společnosti Ufa, pro kterou Baarová natočila její první německý film – „Barkarolu“72. Při natáčení tohoto filmu se poprvé setkala s ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. V roce 1936 ji pozval na nacistický sjezd do Norimberku a záhy se stala jeho milenkou. O dva roky později o jejich vztahu informovaly i zahraniční noviny a jejich poměr přerostl ve státní aféru. Baarovou dokonce začalo sledovat gestapo. Magda Goebblesová, manželka ministra propagandy, si však na vztah svého manžela s českou herečkou stěžovala přímo u Adolfa Hitlera. Goebbles se musel vrátit zpět k rodině a Baarová do ČSR. I když se jí spousta českých herců a režisérů vyhýbala, až do roku 1941 se jí dařilo. Natočila populární filmy jako „Dívka v modrém“73, „Maskovaná milenka“74 a svůj poslední český film „Turbinu“75. Filmová kariéra pro ni skončila a mohla vystupovat pouze v divadle. Částečným vysvobozením se pro ni stala nabídka z Říma. Odjela do Itálie a natočila zde celkem 70
JUST, V.: Věc: Vlasta Burian, Praha 1991, s. 77-79. Motl, c. d., s. 57. 72 Barcarole, režie Gerhard Lamprecht, Německo 1935. 73 Dívka v modrém, režie Otakar Vávra, Protektorát Čechy a Morava 1939. 74 Maskovaná milenka, režie Otakar Vávra, Protektorát Čechy a Morava 1940. 75 Turbina, režie Otakar Vávra, Protektorát Čechy a Morava 1941. 71
36
šest filmů. Ovšem po internaci Benita Mussoliniho spojeneckými vojsky se musela vrátit zpět do protektorátu. V době osvobození v květnu 1945 už Baarová v Praze nebyla. Koncem dubna 1945 odjela na Západ. Během své cesty se dostala do Herbstdorfu, kde ji internovali příslušníci zpravodajské služby CIC76. Vyšetřovali ji dva a půl měsíce, poté ji převezli do Mnichova. V ČSR se ocitla na listině hledaných válečných zločinců a československé úřady vyjednali s Američany její vydání, které se uskutečnilo dne 23. září 1945.77 Převezli ji do Prahy na Pankrác, kde ji drželi až do vánoc 1946. Den před Štědrým dnem veřejný žalobce u MLS v Praze rozhodl, že se Baarová nedopustila udavačství ani nepodporovala nacismus a nespolupracovala s SD. Měla zákaz vystupovat u filmu, a tak se svým novým manželem Janem Kopeckým hrála po venkově loutkové divadlo. Navíc její případ převzala TNK při ÚNV hlavního města Prahy dle šetření „malého dekretu“. Řízení proti ní bylo zastaveno 12. ledna 1948. Záhy nato s Kopeckým opustila Československo a žila v Itálii, Argentině a v Rakousku, kde zůstala natrvalo. Lída Baarová zemřela dne 27. října 2000 v rakouském Salzburgu v úctyhodném věku osmdesáti šesti let. 78 Adina Mandlová (vlastním jménem Jarmila Tůmová) byla jednou z nejobsazovanějších hereček. Často byla vídána ve společnosti vysokých pohlavárů, s nimiž navštěvovala drahé bary. Nejdiskutovanějším se stal její údajný poměr s K. H. Frankem. Natočila dokonce film „Přítelkyně pana ministra“79, který měl podobnou tematiku. Pro Němce natočila jeden jediný film 80, i když jí bylo vyčítáno, že jich natočila více. Po osvobození v květnu 1945 byla zadržena v Berouně, kam odjela za svými přáteli. Revoluční gardisté ji zatkli pod falešnou záminkou, že přijala německou 76
Zkratka anglického názvu Counter Intelligence Corps, jež můžeme přeložit jako kontrašpionážní sbory. Tato vojenská zpravodajská služba armády Spojených států byla založena již v roce 1917 pod názvem Corps of Intelligence Police. V průběhu druhé světové války byla přejmenovaná na CIC. V této době měla za úkol vyhledávat a zneškodňovat německé špióny v řadách spojeneckých vojsk, podporovat materiálně i logisticky odbojové skupiny na území nepřítele, získávat tajné a taktické informace, plány a dokumenty atd. 77 MOTL, S.: Hvězdy nad Barrandovem, s. 67. 78 K jejímu osudu více např.: MOTL, Stanislav: Prokletí Lídy Baarové. Praha 2002., BAAROVÁ, Lída: Života sladké hořkosti. Ostrava 1998., PŘÍBSKÝ, Vladimír: Krása je můj hřích, Praha 2002. 79 Přítelkyně pana ministra, režie Vladimír Slavínský, Protektorát Čechy a Morava 1940. 80 Ich vertraue dir mein Frau an, režie Kurt Hoffmann, Německo 1943.
37
státní příslušnost. Když ji vedli přes berounské náměstí, shromážděný dav ji slovně lynčoval a někteří po ní házeli i kameny. Vzpomínala, že jeden muž k ní přiskočil a plivl jí do obličeje se slovy: „To je za moji mrtvou maminku, ty německá kurvo“81. Paradoxně ji zatčení uchránilo před fyzickým násilím od rozzuřeného davu. Z Berouna byla převezena do Prahy na Pankrác, kde strávila několik měsíců ve vazbě.
Vzhledem k tomu, že proti ní nebyly žádné důkazy, brzy se octila na
svobodě. Zde strávila jen krátkou chvíli, protože byla zadržena pod záminkou, že si nechala úmyslně udělat potrat. Toto obvinění ale nestačilo a opět byla propuštěna. I když proti ní nebyly žádné důkazy, v očích veřejnosti zůstala navždy poznamenána a filmování pro ni nadobro skončilo. Souběžně začalo vyšetřování podle tzv. „malého retribučního dekretu“. Komise došla k závěru 5. února 1947. Mandlová byla vinna, že „za německé okupace, tedy v době ohrožení republiky, spolupracovala jako herečka v německém filmu, aniž šlo o činnosti, okupanty nařízenou a pěstovala společenské styky s Němci.“82 Odsoudila ji k trestu vězení dvou měsíců, peněžité pokutě 100 000 Kčs, náhradnímu trestu čtyř měsíců, a k veřejnému pokárání. Mandlová podala odvolání, které se táhlo až do roku 1951. Výsledkem bylo zamítnutí co do výroku o vině; trestní nález byl potvrzen, ale komise vyhověla návrhu o výroku trestu. Zrušila pokutu a veřejné pokárání, ale trest vězení ponechala. Nicméně vzhledem k amnestii se daný trest vykonat neměl. Mandlová si však věci vyřešila po svém. Vdala se za válečného pilota, který získal britské občanství, a při nejbližší příležitosti odjela do Anglie. Do Československa se vrátila až v roce 1991 a v tomto roce zde také 16. června zemřela.83
81
FRAIS, J.: Trojhvězdí nesmrtelných, s. 152. TABÁŠEK, A.: Fámy a skutečnost, s. 129. 83 Motl, c. d., s. 79. 82
38
4.2
Trestní nalézací komise v Trutnově Z analýzy archívních materiálů vyplývá, že v rejstříku TNK v Trutnově se
nacházelo celkem 1609 případů. Několik stovek případů bylo prošetřeno, ale vzhledem k jejich charakteru a okolnostem nebylo nikdy zahájeno. Zmínku o nich najdeme v protokolech, které jsou uloženy v archívu. Většina případů byla sice zahájena, ale rozsudek zde chybí. Některé spisy TNK předala krajskému soudu nebo MLS84. Často se stávalo, že případy nejdříve projednávaly MLS v Jičíně či Hradci Králové, a teprve poté došlo k řízení podle tzv. „malého retribučního dekretu“ před TNK. Dokumenty tak měla TNK pouze zapůjčené, ale pokud dotyčného odsoudila, spis zde zůstal i nadále. Překvapující je, že vzhledem k takto velkému počtu případů, jsem nenašla žádný spis, u něhož by chyběly údaje. Každý dokument obsahoval alespoň záznam o tom, kdo obviněný byl, kdy se narodil a z jakého činu byl obviněn. Výsledek trestního řízení zde chyběl, ale naproti tomu zde nescházela poznámka o tom, že daný spis ONV odeslal jiným TNK. Z výše uvedených důvodů jsem se rozhodla, že pro svoji analýzu budu pracovat s počtem 865, tedy 631 mužů a 236 žen. U těchto případů s určitostí víme, že je projednávala TNK Trutnov, i když mnoho z nich bylo posléze zastaveno, nebo předáno k projednání u MLS. Počátky TNK v Trutnově lze datovat již krátce po vydání tzv. „malého retribučního dekretu“, na konci října 1945. Nutno ovšem podotknout, že ještě před ustanovením TNK, zde působily „revoluční“ komise. Jejich působnost byla jen krátká, pracovaly zhruba od konce června do konce října 1945, poté jejich funkci převzaly TNK. „Revoluční“ komise soudila celkem 31 lidí, ve třech případech obviněné propustila a u zbytku řízení zastavila. První případ řešila již na konci června 1945. Jednalo se o vrchního dozorce vězňů Josefa Ruse85. Údajně byl členem SdP a NSDAP, za což mu hrozilo odsouzení. Dřív než došlo k jeho postavení před OVK, se v červnu 1945 oběsil v cele. Jarkovská uvádí, že na Královéhradecku se takových případů vyskytovalo více. 84 85
Spisy byly předány MLS v Jičíně nebo MLS v Hradci Králové. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 185 – spis Ruse Josef.
39
Sebevražd se dopouštěli Němci, kteří neunesli porážku „třetí říše“, nebo se dopustili trestných činů. Strach měli ze Sovětů, z poměrů v pohraničí, z obav ze zatčení a možná i ve skrytu duše z pocitu viny.86 Pochopitelně příčin by se dalo najít nespočetně, například bych sem mohla zařadit duševní chorobu či negativní zážitky z minulosti. K podobné situaci došlo i u TNK Poděbrady. Nebyla zde zřízena komise, ale tzv. soud národní očisty, ve kterém zasedali kněží, právníci a „bezúhonní“ občané. I tady docházelo k exekucím ihned po osvobození v květnu 1945. Z tohoto důvodu místní ONV zřídil tuto instituci, aby zrádce a kolaboranty soudil soud a ne samotní občané. Pochopitelně ani zde neměl soud právní podklady a prověření. Spíše šlo o to, aby se zamezilo násilí a případnému zabíjení.87
86 87
Viz Jarkovská: Odplata či spravedlnost, s. 46. Viz Mikšovská, c. d., s. 38.
40
5 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ ČINNOSTI TNK V TRUTNOVĚ 5.1
Komise Komise TNK Trutnov během prvního a druhého retribučního období začala
zasedat ve čtyřčlenném složení, později se skládala z pěti členů, ale vyskytly se i případy, kdy zasedala pouze se třemi členy. Nabízí se otázka, zda tento počet členů nebyl proti zákonným normám. Směrnice uváděly čtyřčlenné a později pětičlenné komise, ale výslovně nezakazovaly pouze členy tři. Vzhledem k tomu, že TNK ve tříčlenném složení pár případů vyřešila, platná nařízení neporušila. Jak už jsem v předchozí kapitole zmínila, celkem bylo souzeno 867 lidí. Pouze u 206 případů se mi podařilo dohledat jména členů komisí. Zajímavé také je, že se jména členů ve spisech začala pravidelně objevovat až od října roku 1946, což je celý rok od vydání tzv. „malého retribučního dekretu“. Naopak s druhou retribucí, která začala v květnu roku 1948, se jména opět postupně vytrácela. Z analýzy výše uvedených 206 případů vyplývá, že v roli předsedů vystupovali JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Bohumil Málek a Josef Souček 88. Jména posledních dvou zmiňovaných se u komise TNK objevila pouze u dvou případů, což ale nemuselo znamenat, že nevyšetřovali i jiné případy. U první z těchto kauz zastavila TNK ve složení Bohumil Málek, Karel Hoch, Bedřich Šnaider a Josef Pilař dne 19. března 1946 trestní řízení proti německé úřednici Heleně Feestové89. Údajně vyvíjela protistátní činnost a udržovala styky s osobami pracujícími v zahraničí proti ČSR a pro obnovení nacismu. Následně byla odsunuta mimo území ČSR. Jména ostatních členů komise se u jiných případů nevyskytovala. U druhého případu komise s předsedou Josefem Součkem a členy Věnceslavou Sonnebergovou, Bohumilem Chotašem a JUDr. Vilémem Ledererem odsoudila dne 12. září 1946 úředníka Jaroslava Hlávka90. Jmenovaný si zažádal o udělení říšskoněmeckého občanství. Trestem mu bylo veřejné pokárání a pokuta 4 000 Kčs. Podobně jako u 88
Podrobnější informace o jednotlivých členech komise se mi nepodařilo dohledat, což se týká i toho, za jakou politickou stranu působili. 89 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 164 - spis Feestová Helena. 90 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 168 - spis Hlávko Jaroslav.
41
předchozího případu, jména ostatních členů se vyskytovala pouze v tomto jediném spise. Na základě analýzy archivních pramenů vyplývá, že během retribučního období zasedalo celkem dvaadvacet variant obsazení. V mnoha případech se však stávalo, že v některých kombinacích zasedala častěji. Ve složení JUDr. Karel Vojtěch, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl a Josef Matějka se sešla celkem u čtyřiceti případů. Lze tedy předpokládat, že toto bylo základní obsazení jedné z komis.V této sestavě zasedali jen krátce a to od listopadu 1946 do prosince téhož roku. Stejného počtu případů dosáhla komise v pětičlenném složení – JUDr. Karel Vojtěch, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl, Josef Matějka a Alois Kopecký. Tato komise pravděpodobně nahradila komisi předchozí, poněvadž její funkční období bylo od prosince 1946 do února 1947. Nejdelší činnost měla komise v podobném složení jako dvě předchozí – JUDr. Karel Vojtěch, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl a Alois Kopecký. V této sestavě působili od října 1946 až do dubna 1947. Celkem se sešli u dvaceti případů. Je tedy vidět, že i když měly komise odlišná obsazení, stále se na těchto postech střídali stejní lidé. Druhým předsedou byl Rudolf Vyhnálek. I on měl stejné přísedící jako v případě JUDr. Karla Vojtěcha – byli to Josef Matějka, Dr. Josef Nikl a už zmiňovaný JUDr. Karel Vojtěch. Kromě těchto známých jmen se zde poměrně často objevovalo jméno Rudolf Loukota. Společně s předsedou Rudolfem Vyhnálkem a členy JUDr. Karlem Vojtěchem a Josefem Matějkou se podílel celkem na jedenácti případech. Zasedali pouze krátce a to od dubna do června roku 1946. Po nich následovala komise v obdobném složení, Rudolfa Loukotu nahradil Dr. Josef Nikl. V této sestavě pracovali celkem na dvaceti čtyřech případech v období od června do srpna roku 1946. Následující dva měsíce, tedy v září a říjnu roku 1946 zasedala komise jen ve třech členech – Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl a Alois Kopecký. Celkem spolupracovali na čtyřech případech.
42
Měsíc říjen 1945 listopad 1945 prosinec 1945 leden 1946 únor 1946 březen 1946 duben 1946 květen 1946 červen 1946 červenec 1946 srpen 1946 září 1946 říjen 1946 listopad 1946 prosinec 1946 leden 1947 únor 1947 březen 1947 duben 1947 květen 1947
Počet zasedání 2 4 4 14 13 17 17 10 9 8 6 12 10 11 7 11 11 7 12 1
Počet případů 2 4 7 29 20 37 30 20 18 18 13 26 23 20 15 22 27 25 48 1
Počet rozsudků X 1 X X 2 4 8 7 11 13 10 19 15 20 14 22 23 18 35 1
Řízení zastaveno 2 3 7 29 18 33 22 13 5 5 3 5 8 X 1 X 4 7 13 1
Tabulka 1: První retribuční období Jak z výše uvedené tabulky vyplývá, komise TNK začala zasedat ihned po vydání tzv. „malého retribučního dekretu“. První obvinění řešila už 31. října 1945. Obžalovaným byl německý propuštěný válečný zajatec Herbert Tschöp91 narozený 17. ledna 1889. Obviněný byl z neoprávněného překročení státních hranic a z předávání zpráv. Jména členů komise nejsou známa, stejně jako trestní nález. Řízení bylo zastaveno a spis postoupen MLS v Jičíně. Ve zbytku roku se komise sešla během devíti zasedání, kdy byl odsouzen pouze jediný člověk. Dozorce u firmy Úpický lnářský a jutařský průmysl Josef Bartoš92 byl podezřelý z toho, že po dobu okupace projevoval neskrytě svoje přátelství k okupantům, spolupracoval s nimi a urážel představitele čsl. zahraniční vlády. Komise, jména jejich členů opět chybí, proti němu neměla žádné důkazy, a tak byl dne 24. listopadu 1945 propuštěn na
91 92
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 193 - spis Tschöp Herbert. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 159 – spis Bartoš Josef.
43
svobodu. U zbytku obžalovaných komise trestní řízení zastavila, protože zde nebyla prokázána skutková podstata. Prvním případem, kde se objevila jména všech členů komise, bylo obvinění proti tovární dělnici Boženě Jánské93 narozené 11. dubna 1922. Podle spisu ji sousedé nařkli ze společenského styku s příslušníky SS a také z toho, že si zažádala o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti. Komise ve složení Rudolf Vyhnálek, JUDr. Vojtěch Karel, Josef Matějka a Václav Kopecký ji dne 15. března 1946 odsoudila k veřejnému pokárání. Naopak poslední případ se všemi členy komise se týkal obvinění proti dělníku Bedřichu Hofmanovi94, narozeném 12. listopadu 1910. Jeho obvinění spočívalo ve vyhrožování Gestapem rodině dělníka Jakuba Kábrta. Komise ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl a Josef Matějka ho odsoudila k veřejnému pokárání a vězení v délce jednoho roku. Z tabulky dále vyplývá, že během krátkého funkčního období v roce 1945 se komise sešla celkem desetkrát a řešila dohromady 13 případů. Jak už jsem výše uvedla, pouze jeden člověk byl odsouzen a u zbylých případů komise trestní řízení zastavila. Během roku 1946 začala komise pracovat intenzivněji. Počet zasedání se stupňoval, s čímž také narůstal počet odsouzených. Postupem času tak byla komise schopná během jednoho zasedání vynést rozsudek až nad šesti obžalovanými. Měsíc květen 1947 červen 1947 červenec 1947 říjen 1947 listopad 1947 prosinec 1947 únor 1948 březen 1948 srpen 1948 říjen 1948 prosinec 1948
Počet zasedání 1 3 1 2 4 1 2 3 1 1 1
Počet případů 1 3 3 2 4 1 2 3 1 1 1
Počet rozsudků X 1 1 1 4 1 1 X X 1 1
Řízení zastaveno 1 2 2 1 X X 1 3 1 X X
Tabulka 2: Druhé retribuční období
93 94
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 171 - spis Jánská Božena. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 169 - spis Hofman Bedřich.
44
Jak je patrné z výše uvedené tabulky, během druhého retribučního období komise zasedala jen párkrát během každého měsíce nebo nezasedala vůbec. Způsobeno to bylo především tím, že nové případy se v tomto období vyskytovaly jen zřídka. Komise spíše řešila revize. Posledním odsouzeným se tak stal invalidní důchodce Jan Indra95, narozený 9. dubna 1887. Zažádal si o udělení říšskoněmeckého státního občanství a dne 20. prosince 1948 byl odsouzen k veřejnému pokárání a trestu vězení na dva měsíce. Obžalovaný si podal odvolání a vzhledem k jeho vyššímu věku mu bylo dne 11. prosince 1949 vyhověno. 5.2
Pohlaví Jak již bylo výše zmíněno, komise řešila celkem 865 případů. Kauzy, ve
kterých byli souzeni muži, převládaly. Celkem jich bylo souzeno 631 (73%), zatímco žen pouze 236 (27%), což je téměř o třetinu méně. K velmi podobným situacím došlo i u TNK Poděbrady96, kde bylo z 650 osob souzeno 522 mužů (80%) a 128 žen (20%) a TNK Turnov97, kde bylo souzeno ze 481 případů 407 mužů (85%) a 74 žen (15%). Velmi netypickým případem se stala TNK Jablonec 98, kde před TNK stanul vyrovnaný počet mužů (227) a žen (230). Ovšem, co se týče počtu odsouzených, v tomto úhlu pohledu převládaly u TNK Trutnov ženy. V procentuálním zastoupení byly potrestány ženy (36%) častěji než muži (24%). Procentuálně vzato, TNK shledávala v Trutnově tedy ženy častěji vinnými než muže. Nebylo to nic neobvyklého. U TNK Nymburk bylo odsouzeno celkem 33% žen a jen 19% mužů. 99 Ke stejnému výsledku došlo u TNK Poděbrady. Zde bylo též potrestáno 33% žen a pouze 19% mužů.100
95
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 170 – spis Indra Jan. MIKŠOVSKÁ, B.: Trestní nalézací komise Poděbrady. Bakalářská práce. Liberec 2011. 97 LOUDA, J.: Trestní nalézací komise Turnov. Bakalářská práce. Liberec 2011. 98 REMSOVÁ, M.: Trestní nalézací komise Jablonec nad Nisou 1945-1947. Bakalářská práce. Liberec 2012. 99 HAMPLOVÁ, Z.: Trestní nalézací komise Nymbruk. Bakalářská práce, Liberec 2011, s. 48. 100 Mikšovská, c. d., s. 44 96
45
5.3
Věková struktura Rok narození/věk Počet obviněných 1860 - 1869 (77-86 let) 2 1870 - 1879 (67-76 let) 30 1880 - 1889 (57-66 let) 87 1890 - 1899 (47-56 let) 263 1900 - 1909 (37-46 let) 260 1910 - 1929 (27-36 let) 137 1920 - 1929 (17-26 let) 72 1930 a méně 5 neznámo 11 Skupinou, jež byla souzena nejčastěji, byli lidé, kteří se narodili v posledním
desetiletí 19. století (celkem 263). V těsném závěsu následovali lidé narození v první dekádě 20. století (celkem 260). To znamená, že během působení TNK jim bylo mezi 37 – 56 lety. Podrobnější věkové rozdělení je uvedeno v následující tabulce. Nejstarší obviněnou byla Anna Duchoňová101, která se narodila 28. dubna 1865. Během konání soudu byla již v domácnosti a její provinění spočívalo v tom, že si zažádala o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti, již získala v listopadu roku 1944. Dne 20. prosince 1946 ji komise ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl, Josef Matějka a Alois Kopecký odsoudila k veřejnému pokárání. V době přelíčení jí bylo přes 80 let. Duchoňová si po roce 1945 zažádala o znovuvrácení československého občanství, ale její žádost byla zamítnuta. Naopak nejmladší obžalovanou byla Eliška Vejnarová102 narozená 4. října 1927. Ve spisu chybí zmínka o tom, zda byla zaměstnána či studovala. Spis dále uvádí, že trutnovští občané ji znali jako „zuřivou Němku“, zásadně mluvila německy, nikdy ne česky, nosila viditelně hákový kříž a objevovala se ve společnost SS-manů. Tato provinění k odsouzení nestačila a trestní řízení bylo dne 29. ledna 1946 zastaveno. Komise pravděpodobně řízení zastavila z toho důvodu, že byla brána jako Němka. Jmenována byla posléze odsunuta mimo území ČSR.
101 102
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 163 – spis Duchoňová Anna. SOkA Trutnov, fond TNT Trutnov, karton 194 – spis Vejnarová Eliška.
46
5.4
Národnost Ze spisů vyplývá, že více jak polovina vyslýchaných se hlásila k německé
národnosti (celkem 55%). Vzhledem k tomu, že Trutnov díky své geografické poloze byl od roku 1938 součástí Sudet, je tento výsledek celkem pochopitelný. Zbývající část obžalovaných se hlásila k národnosti české (celkem 44%). Jen dvě osoby uvedly svoji národnost jako slovenskou, u dvou nebyla uvedena a u tří se nedá zjistit, k jaké se hlásili. Ve svých spisech mají uvedenu jak českou tak i německou a jeden dokonce rakouskou a německou národnost. K podobnému národnostnímu složení došlo i u TNK Jablonec a TNK Liberec. Obě dvě města se po Mnichovu stala součástí Říšské župy Sudety, a tak není překvapením, že se lidé v roce 1939 hlásili převážně k národnosti německé. U TNK Jablonec103 to nebylo tak zřetelné, procentuálně bylo obviněných pouze 38%. Téměř 50% obžalovaných však nevědělo, k jaké národnosti se hlásit. U TNK Liberec104 z celkového počtu 816 osob, jich 514 uvedlo německou národnost (63%), což je ještě větší procento než u TNK Trutnov. Národnost německá česká slovenská neuvedeno nelze určit 5.5
Počet osob 480 381 2 2 3
Zaměstnání Sociální
postavení
obžalovaných
bylo
velmi
pestré,
což
uvádím
v předposledním řádku následující tabulky. Zde jsem zařadila povolání, která se ve spisech vyskytovala nejméně často a jejich počet byl menší než pět. Jednalo se o typické profese jako např. inženýr, obuvník či řidič. Naproti tomu zde byla i zajímavá zaměstnání jako modistka, konkubína či sommelier. Nejvyšší procento zaměstnaných uvedlo jako své povolání dělník či dělnice, což odpovídalo tehdejší skladbě obyvatel. Druhou nejpočetnější skupinou byly ženy v domácnosti, které se nejčastěji provinily tím, že si zažádaly pro sebe či 103 104
Remsová, c. d., s. 58. Rybář, c. d., s. 35.
47
své děti o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti. Podobný počet lidí uvedlo svoji profesi jako horník, což je celkem pochopitelné, protože nedaleký Žacléř je znám pro dolování černého uhlí. Další zaměstnání jsou s těmito uvedenými příklady zanedbatelná, přesto je uvádím v následující tabulce. Zaměstnání dělník/dělnice v domácnosti horník úředník/úřednice rolník/rolnice obchodník mistr učitel/učitelka majitel/ka nemovitosti zámečník správce tkadlec/tkadlena krejčí/krejčová personální vedoucí truhlář/klempíř švadlena dozorce/dozorkyně hostinský řezník inspektor zaměstnanci ČSD zedník ředitel kuchař/číšník lékař/lékařka řidič jiná neuvedeno
Počet osob 134 69 61 57 43 43 23 22 21 19 15 10 9 9 9 9 8 8 8 8 7 6 6 6 6 6 195 51
Zastoupení v % 15,5 8 7 6,5 5 5 2,6 2,5 2,4 2,1 1,7 1,1 1 1 1 1 0,9 0,9 0,9 0,9 0,8 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 22,5 5,8
48
5.6
Provinění, rozsudky a udělené tresty Udělené tresty jsem rozdělila podle osob československé a německé
národnosti. Jako kritérium jsem brala údaj, jejž mají obžalovaní uveden ve spisu. Nejčastějším obviněním českých občanů před TNK v okrese Trutnov bylo zažádání si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti. 105 Takových případů se vyskytlo 127. Druhou nejčastější kategorii tvořilo členství ve fašistických organizacích. 106 Těchto obvinění bylo celkem 65 a jednoznačně zde převládalo členství v Národní obci fašistické. Třetí nejčastější provinění představovalo propagace, podpora a obhajování nacismu.107 Jednalo se dohromady o 39 případů. Poměrně dost obviněných odsoudila komise za členství v nacistických organizacích, jako SdP, SA či NSDAP. Dalším v pořadí bylo udavačství, jež se vyskytlo v 31 případech. Téměř podobě dopadla obvinění z intimního styku s Němci, takových kauz bylo 25. Ze společenského styku s Němci komise obvinila 20 osob. Další obvinění se týkala hrubého zacházení s dělníky, týrání a urážení Čechů, zcizení národního majetku či ucházení se o výhody, nebo poskytování výhod okupantům. Poslední kategorií jsou nespecifikovaná obvinění, kde jsou započteny všechny případy, kdy není příčina uvedena. Do této kategorie spadají případy jako vyhrožování, kolaborace, provinění proti národní cti či vyhrožování Gestapem, . Těchto případů bylo celkem 100. Obvinění českých občanů u TNK Trutnov Druh obvinění Zažádání si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti Člen ve fašistické organizaci Propagace, podpora a obhajování nacismu Udavačství Intimní styk s Němci
Počet 127 65 44 31 25
105
Stejně tomu bylo v okrese Liberec a Jablonec nad Nisou. RYBÁŔ, V.: TNK Liberec v letech 19451948. Bakalářská práce. Liberec 2008. a REMSOVÁ, M.: TNK Jablonec nad Nisou. Bakalářská práce. Liberec 2012. 106 Toto bylo nejčastější obvinění v okrese Turnov. LOUDA, J.: TNK Turnov. Bakalářská práce. Liberec 2011. 107 Toto bylo nejčastější obvinění v okrese Jilemnice. HYBNEROVÁ, L.: TNK Jilemnice. Bakalářská práce.
49
Společenský styk s Němci Členství v nacistických organizacích Týrání a urážení Čechů Hrubé zacházení s dělníky Spolupráce s Němci Nespecifikovaná obvinění
20 22 21 11 11 100
Nejčastější obvinění u obžalovaných s německou příslušností108 bylo z členství v nacistických organizacích. Jednalo se o instituce jako NSDAP, SdP, SA, SS, NVS a NSKK. Ženy byly především členkami Frauenschaftu nebo dozorkyněmi. V trutnovském kraji vzniklo mnoho táborových zařízení.109 Nejčastěji to byly pobočky koncentračních táborů, kde obžalované působily. Počet těchto případů dosáhl čísla 271. Druhým nejčastějším obviněním se stalo propagování nacismu – zdravení nacistickým pozdravem zdviženou pravicí, vyvěšování vlajek s hákovým křížem, viditelné nošení odznaků nacistických stran. Těchto kauz bylo celkem 37. Téměř ve stejném počtu se vyskytlo obvinění z udavačství, takových případů se objevilo 32. Poměrně hodně obžalovaných, a to 19, údajně působilo v organizaci Freikorps. Nespecifických obvinění, kde jsou stejně jako u předchozích českých obžalovaných, započítány případy, kdy není příčina uvedena, bylo celkem 122. Spadaly sem urážky českého národa, vyhrožování Gestapem, hrubé zacházení s internovanými lidmi v táborech, neoprávněné držení zbraně či protistátní činnost. Obvinění německých občanů před TNK Trutnov Druh obvinění Počet Členství v nacistických organizacích 271 Propagování nacimus 37 Udavačství 32 Členství ve Freikorps 19 Nespecifikovaná obvinění 78 TNK Trutnov vydala v roce 1946 122, v roce 1947 109 a v roce 1948 4 odsuzující nálezy. Dohromady tvořily 235 případů. Nejvyšší byl počet trestů 108
To, zda byl obviněný německé či československé národnosti jsem brala podle údaje, jenž byl uveden ve spisu. 109 Podrobněji k táborům na Trutnovsku : MÁLEK, Bohumil: Koncentrační tábor v Bernarticích a jeho oběti, in: Ozvěny vraních hor. Zpravodaj Bernartic. 2005, či dokument: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/170566-na-trutnovsku-se-nachazelo-sedm-pracovnichtaboru/.Této problematice bude věnována jedna z následujících kapitol.
50
v kombinaci veřejné pokárání a pokuta110. Tento rozsudek komise vynesla v 91 případech. Druhé nejčastější provinění bylo v kombinaci veřejné pokárání, vězení a pokuta, které komise oznámila v 75 kauzách. Třetí nejčastější trest spočíval v podobě veřejného pokárání a vězení, celkem v 23 případech a jen o jednoho obviněného méně měl trest v podobě pokuty. Samotný trest veřejného pokárání vynesla TNK v 15 případech, trest vězení ve 4 a pokutu v kombinaci s vězením taktéž ve 4 kauzách. Pokud měl obžalovaný zaplatit pokutu, soudci často přihlédli k finanční situaci obviněného. Mnohdy spis obsahoval poznámku, že obžalovaný nemá dostatek majetku, k čemuž komise přihlédla. Pokutu tak snížila, nebo ji rozdělila do splátek. Trest veřejného pokárání byl většinou vyhlášen vyvěšením trestního nálezu na místním národním výboru, v místě bydliště nebo v místě zaměstnání. V některých případech vyměřila komise náhradní trest. Stávalo se to v případech, kdy obviněný nebyl schopen zaplatit uloženou pokutu. Částka na něm byla několikrát vymáhána, případně mohlo dojít až k exekuci. Teprve poté, kdy obžalovaný nezaplatil pokutu, nastoupil do vězení. Tresty veřejné pokárání pokuta vězení pokuta, vězení veřejné pokárání, pokuta veřejné pokárání, vězení veřejné pokárání, pokuta, vězení
Muži 8 14 3 3 61 16 44
Ženy 7 8 1 2 30 7 31
Celkem 15 22 4 5 91 23 75
Nejnižším trestem see stalo veřejné pokárání. Komise tento trest uložila 15 osobám a to v rozmezí od ledna do dubna 1947. Většinou šlo o obvinění jako udavačství, členství ve Vlajce či přijetí říšskoněmecké státní příslušnosti. Nejvyšší trest uložila TNK prokuristovi firmy Hubner Josefu Štěpánkovi111, narozenému 23. prosince 1882. Odsouzen byl za to, že si údajně zažádal o udělení říšskoněmeckého státního občanství, podporoval nacistické hnutí a v soukromém 110
Toto byl nejčastější trest v okrese Jablonec nad Nisou. REMSOVÁ, Monika: TNK Jablonec nad Nisou. Bakalářská práce. Liberec 2012. 111 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 191 – spis Štěpánek, Josef.
51
písemném styku používal pozdrav „Heil Hitler“. Komise ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl, Josef Matějka a Alois Kopecký mu vyměřila dne 18. dubna 1947 pokutu ve výši 100 000 Kčs, veřejné pokárání a trest vězení na dobu 9 měsíců. Obžalovaný podal odvolání, ale dne 2. září bylo zamítnuto. Nicméně jeho trest zanikl v rámci udělené amnesie 18. června 1948.
52
5.7
Odvolání Proti odsuzujícímu nálezu mohl obviněný podat odvolání. Jako příčinu
nejčastěji uváděli formální (nebyly prošetřeny všechny důkazy, poddajnost komise), nebo věcné (falešní svědci) příčiny, popřípadě uvedli nové skutečnosti a důkazy. 112 Odvolání se podávala k příslušnému zemskému národnímu výboru (dále jen ZNV), což v případě Trutnova znamenalo na ZNV v Praze. Trest nemohl být zostřen, nýbrž pouze potvrzen, snížen nebo zrušen. Proti tomuto rozhodnutí se nedalo nadále odvolat. Často se stávalo, že na rozhodnutí si odsouzení museli počkat i několik měsíců, ne-li let. Z archivních materiálů vyplývá, že proti nálezům vysloveným TNK podalo odvolání celkem 160 osob, což je z celkového počtu veškerých případů 18% a z počtu odsouzených téměř 57%. Z analýzy dále vyplývá, že zamítnuto bylo celkem 82 odvolání, což znamenalo, že trest vynesený TNK byl potvrzen jak do rozsahu viny, tak i do výkonu trestu. U 41 případů došlo též k potvrzení trestního nálezu, ale tyto tresty se nevykonaly v důsledku amnestie z 18. června 1948.113 Rozsudek nabyl platnosti u 68 trestů, ať už ve stejném znění, v jakém rozhodla TNK, nebo v pozměněné verzi.
112
Viz. Stach, c. d., s. 21-22. Vládní usnesení ze dne 18.června 1948 o amnestii ve správních věcech trestních bylo vydáno u příležitosti volby prezidenta republiky, provedené Národním shromážděním dne 14. června 1948. 113
53
První odvolání byla rozhodnuta již v roce 1947 po skončení prvního retribučního období. Velká část případů se uzavřela během druhého retribučního období. Ve většině odvolání padlo rozhodnutí až v letech 1948 – 1949. Poslední případy ZNV uzavřel 2. září 1949, kdy odvolání zamítnul a potvrdil tak výroky TNK v Trutnově. Odvolání podáno vyhověno trest pozměněn zamítnuto zamítnuto, ale amnestie 5.8
Muži 111 41 10 60 31
Ženy 49 14 3 32 10
Celkem 160 55 13 82 41
Revize Několik dní po únorovém převratu začala diskuze o revizi tzv. „velkého
retribučního dekretu“. Během schůze Ústavodárného Národního shromáždění v březnu 1948 vláda schválila obnovu lidových soudů. Zákon č. 33/1945 Sb. obnovil účinnost retribučního dekretu č.16/1945 Sb. až do konce roku 1948. Vyhlášen byl 2. dubna 1948 a v českých zemích mohla začít další etapa retribučního soudnictví. Vláda současně přijala zákon č. 34/1945 „o revizi trestního řízení v některých případech provinění proti národní cti“114 také z března 1948 a účinnost rovněž nabyl 2. dubna 1948.115 Pravomoc přešla ze soudů na ONV. Výbory mohly provést revizi jakéhokoliv trestného řízení. Nemuselo být ani řádně ukončeno TNK či soudy. Kromě toho bylo v jejich pravomoci otevřít i příapdy nové. Revize měla „účinky zahájení trestního řízení podle dekretu č. 138/1945 Sb.“ Neexistoval zde žádný opravný prostředek. ONV provedly revizi u případů, u kterých trestní řízení bylo zastaveno nebo skončilo osvobozujícím rozsudkem. Kočová uvádí, že „cílem obnovení retribuce se neměli stát drobní viníci, ale „velké ryby“. Počítalo se s řadou revizních procesů a s projednáním odložených či zastavených případů.“116 Zanedlouho se však ukázalo, 114
Borák, c. d., s. 76-77. Tamtéž, s. 77. 116 KOČOVÁ, Kateřina: Druhá retribuce. Činnost Mimořádných lidových soudů v roce 1948. Soudobé dějiny III.-IV./2005. s. 592. 115
54
že výsledky nejsou takové, jak si je komunistická vláda představovala. Akce na obnovu retribucí ztroskotala. Na jedné straně bylo potrestáno mnoho kolaborantů a zrádců, ale na druhé straně u řady osob postižených zásahem „třídní“ justice zůstal pocit křivdy a nespravedlnosti. I to bylo důvodem, proč Klement Gottwald u příležitosti svého jmenování prezidentem republiky, vyhlásil dne 18. června amnestii.117 Ačkoliv TNK v Trutnově řešila poměrně velké množství kauz, v archivních materiálech jsem našla zmínku jen o sedmi případech revize (5 mužů a 2 ženy). Všechny revize byly zahájeny na začátku května 1948 a ukončeny 31. července 1948. Končily vždy stejným rozsudkem: „V důsledku výnosu ministerstva vnitra ze dne … č. B-2220-7/7-1948-I/2 projednala revizní komise ve své schůzi konané dne 31. července 1948 znovu váš případ a rozhodla od obnovení – zahájení - řízení ustoupiti. Toto rozhodnutí je konečné.“
117
Vládní usnesení ze dne 18.června 1948 o amnestii ve správních věcech trestních bylo vydáno u příležitosti volby prezidenta republiky, provedené Národním shromážděním dne 14. června 1948.
55
6 Vybrané odsuzující nálezy Jakmile byl obviněný poslán do vazby, začala se mu tato doba započítávat do uděleného trestu. Trest vězení byl udělován nejčastěji společně s jiným trestem, většinou s veřejným pokáráním. Doba strávená ve vazbě se tak často shodovala s výměrou trestu. Mohlo se tak zdát, že komise udělila tvrdý trest, ale ve skutečnosti si ho již odsouzený většinou odpykal.118 Ve vězení se odsouzení nevyhnuli fyzickému i psychickému násilí od vyšetřovatelů, vězeňského personálu i spoluvězňů, které se příliš nelišilo od praxe v 50. letech 20. století. Snahou vyšetřovatelů bylo získat od vězněných přiznání. Motivací mohla být i touha po pomstě, moci či násilnické sklony dozorců.119 6.1
Žádost o německou státní příslušnost U některých případů nešlo přesně zjistit, zda byl obviněný Čech či Němec.
Mnoho obviněných měnilo svou národnost podle momentální situace. K české národnosti se hlásili hlavně v období první republiky, k německé v době po Mnichovu a opět k české po skončení druhé světové války. Jednoduše řečeno volili takové řešení, které jim v danou situaci vyhovovalo nejlépe. Nutno ovšem říci, že k takovému kroku byli donuceni buď přímým nátlakem, nebo nastalou situací. U některých osob je toto „přecházení“ považováno za legitimní. Můžeme doložit celé skupiny, ale také jednotlivce, „kteří se nalézali nebo nalézají v permanentním stavu nejednoznačné etnické opce“.120 Tyto skupiny lze označit jako „etnicky indiferentní“. Pokud se obyvatelé takto chovali, nastaly problémy během posuzování míry viny, v tomto případě podle tzv. „malého retribučního dekretu“. Nejvíce se tento problém projevil při posuzování, zda obžalovaný přijal německou státní příslušnost. 118
Kmoch, c. d., s. 153. LOZOVIUKOVÁ, Kateřina – KMOCH, Pavel: Zakázaná láska. Trestní postih milostných vztahů v letech 1935–1948. In: MÄRZ, Josef, a kol. (eds.): Žena jako subjekt a objekt dějepisného vyučování (Generová tematika ve výuce dějepisu), Acta Universitatis Purkinianae, Facultatis Philosophicae, Studia Historica Didactica 3. Ústí nad Labem 2012, s. 128-129. 120 KOČOVÁ, Kateřina: Činnost mimořádný lidových soudů – MLS Česká Lípa, Litoměřice a Liberec, Disertační práce, Hradec Králové 2006, s. 329-330. 119
56
Důvodů vedoucích k přijetí německé národnosti bylo několik. Motivem mohly být existenční důvody, osoby podlehly tlaku ze svého nejbližšího okolí, ať už rodinného nebo pracovního, vypočítavost, obavy z možné perzekuce nebo čistě osobní důvody. Dělník Alfréd Kašpar121 se v roce 1933 přestěhoval z Německa, odkud byl údajně vystěhován pro svou komunistickou činnost, do Malých Svatoňovic. Se svojí rodinou se ubytoval v domě dělníka Josefa Hanouska. Krátce po svém příchodu se začal údajně přátelsky stýkat s SS-manem Karlem Sochůrkem. Prý na jeho popud přijal v době okupace říšskoněmeckou státní příslušnost pro sebe, svoji manželku a své děti. Podle výpovědi domácího Hanouska a dalších podnájemníků se Kašpar a jeho žena začali chovat povýšeně a uplatňovali výhody plynoucí z jejich příslušnosti. Manželé Kašparovi si údajně stěžovali na Hanouska, který jim znemožňoval poslech rozhlasu tím, že vypínal elektrický proud. Stížnost na Hanouska byla bezdůvodná, ale přesto ho prý vyslýchal nejdříve Sochůrek a následně hradecké Gestapo. Spis neuvádí, jaký byl Hanouskův další osud. Hanouskova manželka vypověděla, že Kašparová prý úmyslně provokovala místní občany. Údajně si hlasitě pouštěla rádio, ve kterém zněl jen nacistický rozhlas. Proti Kašparovi a jeho manželce vypovídali tři svědci, mezi nimi i Hanouskova manželka. K její výpovědi komise příliš nepřihlížela, protože zde bylo jasné, že uvedená jedná z pomsty. Další dva svědci vypověděli, že zdůrazňoval svoji říšskou příslušnost, udržoval styky s místními nacistickými představiteli a choval se arogantně. Naproti tomu šest svědků svědčilo ve prospěch Alfréda Kašpara, jednalo se o dělníky, se kterými pracoval v dolech v Žacléři. Shodně uvedli, že „byl dobrým Čechem a kamarádem a choval se protinacisticky“. I přes poměrně příznivé svědecké výpovědi rozhodla komise ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl a Josef Matějka dne 25. února 1947 o trestu veřejného pokárání a pokutě 10 000 Kčs, v případě nedobytnosti trest vězení 2 měsíce. Obviněný si podal odvolání, ale rozhodnutím Zemského národního výboru v Praze dne 8. března bylo zamítnuto jako bezdůvodné a trestní nález TNK potvrzen 121
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 172 – spis Kašpar Alfréd.
57
do výroku o vině, tak i o trestu. Vzhledem k amnestii ze dne 18. června 1948 nebyl rozsudek vykonán. Obchodník se zeleninou Josef Horák122, narozený 7. února 1889, se dle trestního spisu přihlásil o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti ze svého vlastního popudu a následně mu byla udělena. Údajně se také stal členem složky NSV i Volkstrumu. Podle výpovědi jeho zaměstnanců prý udržoval styky s příslušníky německé policie v Trutnově, kterým dával zadarmo různé zboží. Spis uváděl, že viditelně nosil odznak strany NSDAP a pravděpodobně byl i členem této organizace. S příslušníky české národnosti prý mluvil německy a zdravil německým pozdravem „Heil Hitler“. Proti Horákovi bylo vedeno trestní řízení dle retribučního dekretu č. 16 pro podezření z udavačství, ale veřejný žalobce u MLS v Jičíně toto řízení zastavil s návrhem, aby se pokračovalo ve smyslu dekretu č. 138. Případ převzala TNK Trutnov, jehož Horáka odsoudila k trestu veřejného pokárání, k vysoké peněžní pokutě 50 000 Kčs a 2 měsícům vězení. Obvinění si podal odvolání, ale jeho žádost byla teprve 27. listopadu 1948 zamítnuta. Trestní nález TNK byl potvrzen. Tovární dělnice Anna Missbergerová123, narozená 12. dubna 1901, se provdala za Němce Augustina Missbergera. Společně se svým manželem se údajně přihlásila o říšskoněmeckou státní příslušnost, kterou získala. Její spolupracovnice vypověděly, že projevovala sympatie k německému režimu a okupantům, měla s nimi časté neshody a v několika případech žalovala na české dělníky. Svědek Václav Danihelka uvedl: „Byla na mne žalovat v kanceláři Meissnerovi, že jsem posílal jeho ženu do práce. Za to jsem dostal důtku a hrozil mi gestapem.“ Obviněná vznesená obviněnou se často ani nezakládala na pravdě. „Byl jsem udán, že jsem trhal německé plakáty, jenže se to nezakládalo na pravdě,“ vypověděl svědek Ladislav Smutný. Výpovědi svědků nasvědčovaly tomu, že jmenovaná měla údajně kladný vztah k nacistickému režimu a užívala si výhod, kterého jí z jejího přístupu plynul. Podle trestního spisu nikdy nezapomněla zdůraznit svoji říšskoněmeckou 122 123
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 169 – spis Horák Josef. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 178 – spis Missbergerová Anna.
58
státní příslušnost. „Já jsem říšská Němka“ – „Jsem německá příslušnice,“ vzpomínal svědek Josef Teichman. Podle komise údajně přijala říšskoněmeckou státní příslušnost z vypočítavosti. Dne 4. října 1946 ji odsoudila k trestu veřejného pokárání, vězení na 3 měsíce a peněžité pokutě 3 000 Kčs, v případě nedobytnosti k náhradnímu trestu vězení v trvání 3 měsíce. Obviněná podala odvolání, které bylo dne 24. března 1947 zamítnuto jako bezdůvodné a trestní nález potvrzen. Tovární dělnice Jarmila Gröerová124, narozená 21. října 1910, se v roce 1933 provdala za Adalberta Gröera, který pocházel ze smíšeného manželství. Oba manželé ve svých spisech uvedli československou národnost, ale před okupací si údajně zažádali o říšskoněmeckou. Zatímco její manžel po dobu okupace působil v Německu, obviněná pracovala jako tkadlena v textilní továrně firmy Buxbaum. Podle výpovědí dělníků v továrně se přizpůsobila tehdejšímu režimu, využívala znalostí německého jazyka, snažila se zavděčit vedoucím Němcům a zdravila nacistickým pozdravem. Ke konci okupace v Úpici údajně přespávala autokolona Wehrmachtu. Podle výpovědi sousedů se s nimi obviněná velmi často stýkala. Údajně měla velmi přátelské vztahy s příslušníky SS. Všechna tato obvinění komise vzala v potaz a dne 11. dubna 1947 rozhodla o trestu veřejného pokárání a pokutě 3 000 Kčs. Poněkud
absurdně
působil
případ
Jaroslava
Hlávka125,
úředníka
Podkrkonošského konzumu v Trutnově. Říšskoněmeckou státní příslušnost údajně přijal v roce 1942. Uvedl, že to udělal z toho důvodu, aby se dostal do Německa, kam skutečně v roce 1944 uprchl. Údajně tak chtěl bojovat za osvobození Československa. Podle trestního spisu v sousední zemi rozvracel německé hospodářství domnělou podporou ruských zajatců a špatnou pracovní morálkou. Údajně se zde dostal před soud, ale ve spisu nebylo uvedeno, jakým skončil výsledkem. Spis ani neuvedl, jak se obviněný vrátil zpátky do Československa. 124 125
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 166 – spis Gröerová Jarmila. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 168 – spis Hlávko Jaroslav.
59
Před TNK v Trutnově se ocitnul 12. září 1946. Můžeme si jen tipovat, jakým způsobem se sem dostal, když v roce 1944 měl údajně stanout před soudem v Německu. Osvobodil ho tento tribunál, nebo ho předal protektorátním úřadům? Nabízí se i otázka, zda není možné, že Hlávko z Německa utekl. V tomto případě si tedy nepomohl. Komise obžalovaného shledala vinným a odsoudila k trestu veřejného pokárání a pokutě 4 000 Kčs, v případě nedobytnosti k náhradnímu trestu vězení v trvání 2 měsíce. Proti trestnímu nálezu se Hlávko ihned odvolal. Údajně si stěžoval na člena komise Součka, jenž byl politicky organizován za lidovou stranu. Prý o Hlávkovi věděl, že je komunista. Odsouzený tvrdil, že komise nesoudila jeho chování, ale spíše brala zřetel na jeho politickou příslušnost. Celé trestné řízení na Hlávka působilo tímto dojmem: „Připadalo mi to jako politická komedie zpracovaná Součkem. Nebyl jsem ani správně vyslechnut a celé řízení trvalo pouze 5 minut.“ Trestní nalézací komise jeho stížnost uznala a trestní nález byl dne 18. prosince 1948 zrušen. Otázka je, jestli tak neudělala v důsledku tzv. únorového převratu na začátku tohoto roku. Komunisté se dostali k moci a Hlávko se svou politickou příslušností netajil. Lze tak přepokládat, že trestní nález zrušila z toho důvodu, aby Hlávko její členy nemohl případně perzekuovat.
6.2
Členství ve fašistických organizacích Na základě analýzy spisů vyplývá, že důvodem pro vstup do fašistických
organizací, v tomto případě hlavně do Národní obce fašistické a do Vlajky, nebyla v mnoha případech ideologie. Svou roli zde sehrály okolnosti jako zisk majetku či lepšího pracovního postavení. NOF, neboli Národní obec fašistická, byla fašistickou stranou založenou v r. 1926. Počátky jsou spojeny s osobou generály Radoly Gajdy. Za cíl si vytkla vybudování totalitního stavovského státu podle vzoru fašistické Itálie. Za druhé republiky NOF společně s dalšími fašistickými stranami pokusila převzít moc. Pokus byl zlikvidován již v počátku a strana se musela podřídit autoritě prezidenta Háchy. 60
Činnost NOF byla v roce 1939 zastavena a její členové mohli vstoupit do Národního souručenství, které se stalo jedinou politickou organizací. Oficiálně byla obnovena již o rok později a propagovala okupační režim. Hodně byla ovlivněna názory Emanuela Moravce a začaly zde vznikat rozpory. I na jeho popud byla činnost NOF počátkem roku 1943 zastavena.126 V roce 1930 vznikla jedna z největších a nejnebezpečnějších fašistických skupin v Protektorátu, Vlajka. V jejím rámci se sloučily Svatoplukovy gardy a Národní árijská kulturní jednota. Podobně jako NOF i ona měla za cíl vybudovat stavovský stát podle italského vzoru, „osvobození národa od Masarykova realismu a pozitivistických pověr“. Stala se i silně antisemitskou a šířila letáky vybízející k útokům na úkor Národního souručenství. Zpočátku ji podporovaly nacistické organizace, ale později se přiklonily ke kolaborantům, reprezentovanými Emanuelem Moravcem. V roce 1942 byla Vlajka podrobována neustálé kritice a v lednu 1943 její činnost zastavena.127 Tovární zaměstnanec u firmy Oberländer v Úpici František Šubrt128, narozený 28. srpna 1899, během okupace údajně vychvaloval a veřejně obhajoval nacistický režim a prohlašoval, že Německo vyhraje válku. Ve svém zaměstnání se často stýkal s německými úředníky, kteří mu důvěřovali. Mnohokrát zdravil nacistickým pozdravem a zdviženou pravicí. Mimoto vstoupil r. 1927 do NOF a stal se jejím členem. V době okupace se scházel s dalšími fašisty hlavně s Vlčkem a Nývltem, vždy v bytě jednoho z nich. Pořádali zde schůze a diskutovali o článcích uveřejněných ve Vlajce, Árijském boji a Árijské korespondenci. O fašistickém chování obviněného svědčil i dopis, který dle spisu napsal okresnímu vedoucímu VOS v Náchodě a ukončil ho fašistickým pozdravem „Vůdci zdar“. Komise ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl, Josef Matějka obviněnému vyměřila dne 15. listopadu 1946 trest veřejného pokárání, trest vězení na dobu 7 měsíců a pokutu 5 000 Kčs. Proti tomuto rozsudku se Šubrt 126
PASÁK, T.: Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945, Praha 1999, s. 349-350. Pasák, c. d., s. 347-348. Problematikou Vlajky se dále zabývá NAKONEČNÝ, M.: Vlajka: k historii a ideologii českého nacionalismu, Praha 2001. 128 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 191 – spis Šubrt František. 127
61
odvolal, ale dne 22. října 1947 odvolací komise trestní nález potvrdila v plném rozsahu. Tovární truhlář Vilém Efler
129
, narozen dne 21. dubna 1893, nikdy nebyl
v žádné politické straně. Přesto však v posledních volbách, zastupoval ve volební komisi NOF. Těsně předtím než německá armáda zahájila okupaci Československa, se údajně zúčastnil veřejného projevu fašistů v Hronově. Po návratu z tohoto setkání prý pronášel výroky proti prezidentu Benešovi. Kritizoval i republikánský režim za první republiky. Během okupace měl časté výstupy se svými spoludělníky v továrně, při nichž se netajil svými sympatiemi ke stávajícímu nacistickému režimu. Dělník Josef Baier, jenž s ním pracoval v továrně, vypověděl: „V době okupace se Efler nijak netajil sympatiemi k Němcům a ke stávajícímu režimu. Sám jsem s ním měl asi v roce 1943 výstup, přičemž došlo až na politiku. Efler mě přitom vyhrožoval slovy: ,Já vám tu šeptandu zatrhnu´“. Naproti tomu Efler na svoji obhajobu uvedl: Prohlašuji, že svědecké výpovědi dělníků z továrny jsou učiněny pod nátlakem a ze strachu, aby nebyli šikanováni od nynějšího režimu továrny.“ Komise Eflera dne 21. srpna 1946 uznala vinným a odsoudila ho k veřejnému pokárání, pokutě 3 000 Kčs a v případě nedobytnosti k náhradnímu trestu vězení. O tři dny později si Efler podal odvolání, které se táhlo celé tři roky. Teprve 2. září 1949 odvolací komise krajského národního výboru v Hradci Králové trestní nález zrušila. Václav Vlček130, narozený 10. března 1901, se provinil tím, že jako bývalý předseda místní skupiny NOF ve Rtyni v Podkrkonoší údajně podporoval schůzky přívrženců fašistického hnutí. Ve svém bytě organizoval schůze, na kterých se četl fašistický tisk. Kromě toho prý využíval svého postavení jako člena obecního zastupitelstva a na zaměstnancích obecního úřadu vyžadoval, aby ho informovali o všech událostech v obci. Podle spisu zdravil nacistickým pozdravem, vychvaloval nacistický režim a chválil protektorátní vládu. Se svým sousedem Ladislavem Kábrtem se dostal do pozemkového sporu. V této záležitosti žádal o zásah komisaře okresního úřadu 129 130
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 164 – spis Efler, Vilém. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 194 – spis Vlček Václav.
62
v Náchodě, fašistu Štekra. Při prvním setkání mu údajně řekl: „Jsem fašista, od prvopočátku přívrženec Němců, já respektuji veškeré vyhlášky a nařízení.“ Proti Kábrtovi měl pronést výhružku: „Dej si pozor, jednou nebudeš mít čas natáhnout kalhoty, půjdeš nahý“. Další spor vyvolal s kovářem Hynkem Kutákem, kterého údajně donutil zaplatit pokutu 100 Kčs na německý kříž. Měla to být jakási pokuta za urážlivý výrok, jenž Kuták pronesl na jeho adresu. Svým chováním vzbudil veřejné pohoršení, a proto není divu, že mu během okupace chodila spousta výhružných dopisů. Jeho reakce byla značně nepřiměřená. U okresního úřadu v Náchodě žádal o vydání zbrojního průkazu. Tvrdil, že chtěl zbraň použít na svoji sebeobranu. Údajně se připravoval k tomu, že se zbraní v ruce povede boj rtyňských obyvatel proti německým okupantům. Z jeho snahy bylo spíše patrné, že si ji hodlal pořídit z fašistické zaujatosti. Z těchto uvedených důvodů byl postaven před TNK v Trutnově. Dne 14. října 1946 komise ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl a Josef Matějka rozhodla o trestu veřejného pokárání, pokutě 15 000 Kčs, v případě nedobytnosti vězení v délce 3 měsíc, a vězení na 6 měsíců. Obžalovaný se proti tomuto rozsudku odvolal, ale jeho stížnost byla dne 11. února 1947 zamítnuta. Bývalý obchodník Karel Nývlt131, narozený 1. dubna 1894, nebyl až do roku 1943 politicky činným. V tomto roce údajně vstoupil do NOF, protože mu program této strany vyhovoval. V této době obchodoval se smíšeným zbožím a mimo to se zabýval výrobou čisticího prostředku zn. „Leskol“. V podnikání neměl mnoho úspěchů, což přičítal státnímu zřízení v době první republiky a stal se dle spisu „zapřisáhlým fašistou“. Po zřízení Protektorát zaujal Nývlt kladný postoj k tomuto režimu a svými názory se netajil. Údajně veřejně prohlašoval, že některá opatření nacismu jsou dobrá a chválil rasovou politiku Němců. Otevřeně oznamoval: „Vůdce Adolf Hitler jest první osoba, která vede boj proti židům.“ Pokaždé když mluvil se svými spoluobčany, vychvaloval a vnucoval jim zásady nacismu, z čehož často vznikaly spory a hádky, při kterých Nývlt vyslovoval výhružky udáním.
131
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 180 – spis Nývlt Karel.
63
V roce 1942 byl odsouzen okresním úřadem v Náchodě pro neoprávněný prodej fermežové peněženky k pokutě 50 000 Kčs. Rozsudek chtěl zrušit, a tak požádal tehdejšího Blockleitera NSDAP Karla Sochůrka o přímluvu a dokonce mu přinesl bednu barevných kovů (měď, mosaz, bronz), na které byl údajný nápis „pro světový nacismus věnoval prvý Čech z Velkých Svatoňovic“. Nývlt uvedl, že to je dar především pro armádu. Bedna byla vystavena v přádelně lnu z propagačních důvodů, vyfocena a její obrázek zveřejněn v německých obrázkových časopisech. Kromě toho Nývlt pravidelně přispíval na německý červený kříž. Svoje dary zveřejňoval a používal je jako obchodního triku během jednání s německými firmami. Během vyšetřování vyšlo najevo, že se jmenovaný dopustil těchto provinění ze sobeckých a zištných důvodů. Komise ve složení Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl a Alois Kopecký vyměřila Nývltovi trest veřejného pokárání a vězení v délce jednoho roku. Všichni obvinění se kromě členství v NOF dopustili i jiných provinění. Jednalo se především o urážení představitelů československé vlády a projevování sympatií vůči nacistům. Přesto je TNK shodně odsoudila pouze za členství v této organizaci. Udělené tresty tomu však neodpovídají. Ve všech případech byly rozsudky poměrně vysoké, tudíž nepřiměřené pouze jednomu provinění. Pokuta se vyšplhala až do řádek několika desítek tisíc korun, což v tehdejší době bylo dost peněz. Proč tedy komise udělila tak vysoké tresty? Domnívám se, že členové komise přihlíželi i k dalším přestupkům, nikoliv jen ke členství v NOF.
6.3
Tzv. horizontální kolaborace a společenský styk s Němci Po skončení druhé světové války byly první měsíce doprovázeny vlnou
vyhroceného nacionalismu. Nenávist a násilí směřovaly vůči projevům kolaborace a všemu německému. Skuteční i domnělí viníci se stali objektem „lidové spravedlnosti“. Každý stát a jeho politická reprezentace se s daným problémem vypořádala po svém. Součástí radikálně nenávistné nálady ve společnosti bylo uplatňování principu kolektivní viny. Stát se mohl rozhodnout, zda situaci uklidní nebo zda ji naopak využije k uplatnění vlastních politických vizí. Československo 64
usilovalo o vytvoření národnostně homogenního státu „Čechů“ a „Slováků“, což ho bezesporu řadilo ke druhé skupině.132 V Československu byli příslušníci národnostních menšin, a to především Němci, vnímáni jako zástupci nebo přisluhovači okupačního režimu. Lidé jednali na základě dojmů z okupace a na bázi dlouhodoběji utvářených stereotypů. V prvních měsících po válce zde převládala vlna nenávisti a msty. Ještě před platností retribučních dekretů zde působily „lidové tribunály“. Docházelo tak k řadám pochybení a k excesů.133 Nařízení obsažená v tzv. „malém retribučním dekretu“ byla namířena proti Čechům, kteří si zažádali o německou státní příslušnost a také proti těm, kteří s osobami německé národnosti udržovali kontakty. Z analýzy spisů vyplývá, že se nemuselo vysloveně jednat o sexuální styk, ale různé návštěvy, schůzky či procházky spadaly pod tato provinění. Československá vláda uplatnila kromě tzv. „malého retribučního dekretu“ i další prostředek. Oběžník MV z 22. května 1945 na určitou dobu dokonce zakazoval uzavírat tzv. smíšená manželství.134 Kromě toho bylo osobám, které byly považovány za Němce, odebráno také volební právo. Týkalo se to i těch, kteří byli vězněni, vystupovali za okupace proti nacionálnímu socialismu a obdrželi osvědčení o zachování státního občanství. V prvních poválečných volbách v roce 1946 neměli právo kandidovat a volit ani uznaní antifašisté. Stát tak výrazně omezil jejich aktivní roli v občanském životě.135 Zvláštní skupinu tvořily ženy, které údajně udržovaly milostné vztahy s okupanty. I když muži též udržovali intimní styky s Němkami, podle Frommera nejsou případy mužů tak časté.136 Pokud k tomuto obvinění skutečně došlo, tresty pro muže byli daleko nižší než pro ženy. Kmoch tvrdí, že je to celkem logické. Němečtí muži se spíše zajímali o české ženy, ale čeští muži neměli o Němky příliš velký zájem, protože jim byly společensky nadřazené. Pokud se stalo, že byl Čech postaven před TNK a obviněn z intimního styku, jeho konečný trest byl nižší než tomu bylo 132
Lozoviuková – Kmoch, c. d., s. 118. Tamtéž, s. 119. 134 ARBURG, A. – STANĚK, T. (edd.), Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951. Duben –srpen/září 1945: „Divoký odsun“ a počátky osídlování, Dokument 4. 66, s. 310-311. 135 Lozoviuková – Kmoch, c. d., s. 130. 136 Frommer, c. d., s. 272. 133
65
v případě žen.137 Například u TNK Benešov nedošlo k žádnému případu, kdy byl z tohoto přestupku obviněn muž. Identické to bylo také u TNK Turnov. Zde byly za tzv. horizontální kolaboraci souzeny pouze ženy. U TNK Trutnov byla situace jiná. Z intimního a společenského styku zde bylo obviněno celkem 45 osob, z toho 31 mužů a 14 žen. Co se týče udělených trestů, tak muži byli odsouzeni k veřejnému pokárání a peněžité pokutě pohybující se i v desítkách tisíc korun. Ženy dostaly kombinaci všech tří trestů – veřejné pokárání, peněžitou pokutu a trest vězení. Odborný učitel Ladislav Rathaus138, narozený 11. června 1894, údajně udržoval intimní styk s Němkou Annou Konvalinkovou. Ve večerních hodinách v červenci roku 1945 se u domu jmenované objevili dva muži – lesník Vítek a jeho praktikant Tabačiar. Přišli jí oznámit, že má další den nastoupit do zaměstnání u lesní správy. Jelikož v tuto domu už byla v domě tma, nahlédli oknem do kuchyně a údajně viděli za stolem schovaného muže. Spis uvádí, že jeden z nich vystřelil, a teprve potom Konvalinková otevřela. Podle jejich svědectví byla cítit alkoholem. Na příkaz Vítka provedl Tabačiar domovní prohlídku, při které našel obviněného. Mezi Vítkem a Rathausem došlo ke slovní potyčce, při které Vítek vyčítal obžalovanému jeho styk s Němkou. Rathaus na svoji obhajobu jakýkoli styk s Konvalinkovou popřel. Uvedl, že majitel domu, Hynek Kott, ho pověřil nad jeho dohledem po dobu jeho nepřítomnosti. Osobnímu kontaktu s Konvalinkovou se tak nevyhnul. I přes poměrně dobrou obhajobu, komise ve složení Rudolf Vyhnálek, JUDr. Vojtěch Karel, JUDr. Vojtěch Nikl a Josef Matějka dne 2. července 1946 rozhodla o trestu veřejného pokárání a pokutě 5 000 Kčs, v případě nedobytnosti k náhradnímu trestu vězení po dobu 1 měsíc. Proti trestnímu nálezu Rathaus ihned podal odvolání, kterému odvolací komise dne 20. listopadu 1946 vyhověla. Jako hlavní důvody uvedla, že skutková podstata činu nebyla spolehlivě prokázána. Prodavačka Božena Kulová139, narozená 1. dubna 1922, údajně udržovala od roku 1940 až do roku 1942 intimní poměr s příslušníkem říšskoněmecké armády, 137
Viz Kmoch, c. d., s. 162. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 184 – spis Rathaus Ladislav. 139 SOkA Trutnov, font TNK Trutnov, karton 175 – spis Kulová Božena. 138
66
Aloisem Hajtmarem. V této době byla obviněná zaměstnána na plzeňském letišti, kde se s výše uvedeným vojínem seznámila. Z jejich poměru se Kulové narodila dcera. Údajně se veřejně bavila s německými vojáky, ale toto obvinění ji nebylo prokázáno. Komise ve složení Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Nikl a Josef Matějka jednohlasně rozhodla o trestu veřejného pokárání, vězení v délce tří měsíců a peněžité pokutě 3 000 Kčs, v případě nedobytnosti náhradní trest vězení v délce 1 měsíce. Obuvník František Pilař140, narozený 28. června 1889, od září 1945 údajně udržoval nadměrné styky se svojí hospodyní Němkou Františkou Sagaserovou, s níž sdílel domácnost. Výše uvedená Němka mu důvěřovala, protože mu půjčovala peníze. K bližšímu styku údajně nedošlo, i když tuto možnost nešlo vyloučit. Ve své výpovědi Sagaserová uvedla, že ji Pilař několikrát vybízel k tomu, aby se s ním vyspala, ale ona odmítla. Prý jí pak vždy sprostě nadával. Obžalovaný vlastnil chatu, ve které umožňoval styk Němky Justové s Čechem Bockem, z kterého jmenovaná otěhotněla. Na svůj svátek zde pořádal hostinu, na níž pozval Němky Justovou, Tippeltovou, Sagaserovou a Čecha Bocka. Zábava se protáhla až do ranních hodin. Ačkoliv věděl o zákazu styku Čechů s Němci, nedodržoval ho, a proto byl postaven před TNK. Dne 13. listopadu 1946 ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl a Josef Matějka komise rozhodla o trestu veřejného pokárání a pokuty 5 000 Kčs, v případě nedobytnosti náhradního trestu vězení 1 měsíc. Rolník Jaroslav Sviták141, narozený 27. března 1906, rolník František Janeček142, narozený 16. ledna 1902, dělník Jaroslav Stupka143, narozený roku 1908 a zaměstnanec v zemědělství Josef Kazarík144, narozený 11. března 1908 byli údajně spatřeni, jak sedí v hostinci Františka Lokvence ve společnosti Němců. Během této příležitosti vypili nadměrné množství alkoholu, takže celá společnost 140
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 182 – spis Pilař František. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 172 - spis Sviták Jaroslav. 142 Tamtéž – spis Janeček František. 143 Tamtéž – spis Stupka Jaroslav. 144 Tamtéž – spis Kazarík Josef. 141
67
byla kolem 22 hodiny večerní ve značně podnapilém stavu. V lokále se zpívaly české a německé písně a kolem půlnoci měl „dokonce“ Janeček a Sviták tančit společně s Němkami Sturmovou a Pauerovou. Kazarík hrál celé společnosti na tahací harmoniku a klarinet. V podnapilém stavu se podle spisu obvinění dopustili několika „nepříjemností“. Němka Sturmová podle výpovědi Kazaríka a Stupky údajně seděla na klíně Janečka a líbala se s ním, Sviták tančil s Pauerovou a po krátkém tanci se spolu vytratili ven. Naproti tomu Sviták obviňuje Stupku a Kazaríka, že byli značně opilí a že to byl Kazarík a Stupka, kteří obtěžovali výše uvedené Němky. Mimo to Sviták uvedl, že se mu Kazarík druhý den svěřil, že byl tak opilý, že ani nevěděl, jak se dostal domů. Obvinění shodně uvedli, že věděli o zákazu styku s Němci a rovněž věděli, že se Němci nesmí po 20 hodině zdržovat mimo svůj domov. Původní oznámení bylo učiněno pouze na Svitáka a Janečka, kteří byli členy MNV – Sviták předsedou a Janeček zemědělským referentem. Zdejší OVK během vyšetřování došla vzhledem k výpovědi Svitáka a Janečka k názoru, že Stupka i Kazarík se rovněž dopustili přestupku, poněvadž se také bavili s uvedenou společností do pozdních nočních hodin. Místo toho měli z hostince ihned odejít a nahlásit jejich chování příslušným orgánům. Z celého případu plyne, že oznámení proti Janečkovi a Svitákovi učinili Stupka s Kazaríkem z osobních důvodů. Oznámení učinil jejich přítel Josef Hamerlík, jenž je uvedl jako svědky. Z jejich výpovědí pak vyplynulo, že Sviták se bavil s německými společníky jako by to byli jeho dobří známí. Také Janeček se s uvedenou společností živě bavil. Svědkyně Anna Pešková, které v tomto sporu byla údajně jedinou „nezaujatou“ osobou, uvedla: „Kritického dne jsem přišla do hostince k Lokvencům kolem 22 hodiny pro svého manžela. V hostinci byli přítomní Janeček, Sviták, Fikar, Stupka a Němci Cholz, Stumová a Paeurová. Sedla jsem si k této společnosti, která se mezi sebou navzájem bavila a popíjeli jsme pivo. Na nikom ze společnosti jsem nezpozorovala že by byl opilý a mohu říci, že byla jenom jakási menší nálada. Rozhodně však za mé přítomosti v hostinci nedošlo k nepřístojnostem, jak je uvádí Stupka s Kazaríkem.“
68
Všichni čtyři obvinění stanuli před komisí ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Josef Matějka a Alois Kopecký dne 11. října 1946. Jaroslav Sviták, František Janeček a Josef Kazarík dostali trest veřejného pokárání, pokutu 5 000 Kčs, v případě nedobytnosti vězení v trvání 1 měsíce, a trest vězení na dobu 3 měsíců. Jaroslavu Stupkovi vyměřila komise trest též veřejného pokárání, ale pokutu pouze 3 000 Kčs, v případě nedobytnosti náhradní trest vězení v délce 1 měsíce. Odvoláni podali jen dva odsouzeni a to Josef Kazarík a Jaroslav Sviták. Odvolací komise zemského národního výboru v Praze dne 29. října 1948 shodně oba dva odmítla a trestní nálezy potvrdila, jak do výroku o vině, tak i o trestu. Nicméně vzhledem k amnestii vydané ze dne 18. června 1948 se tresty nevykonají. Železniční zřízenec ve výslužbě Josef Černý145, narozený 7. prosince 1890 společně s Josefem Honsnejmanem146, narozeným 3. března 1907, byli podezřelí z údajné kolaborace. Černý, jako člen místní správní komise v Peci, a Honsnejman, jako národní správce vily „Adolf“ a „Etrich“, udržovali důvěrné styky s Němkami Ernou Kotschwarovou a Marií Richterovou. Scházeli se u nich v bytě a pořádali zde večírky. Obžalovaní si s těmito Němkami tykali, oslovovali je jmény, a když s nimi šli na procházku, snímali jim pásky s označením „N“, které uvedené ženy musely nosit. S těmito ženami se procházeli po okolí po 21 hodině, tedy v době, kdy Němci nesměli opouštět své domovy. Kromě toho se Černý údajně vydával za policejního komisaře v červnu 1945, tedy krátce po jeho příchodu do Pece. Podílel se na vyšetřování ohledně zavraždění partyzána Ladislava Kubína. Členy partyzánské skupiny „Pěst“ nechal uvěznit a hlídat. Tyto okolnosti byly zjištěny na základě protokolárních výsledků svědků, jednotlivými stížnostmi od občanů české národnosti a členů MSK v Peci. Během osobní prohlídky byla u Josefa Honsnejmana nalezena automatická pistole značky Mauser se šesti náboji a u Josefa Černého také automatická pistole neznámé vojenské značky ráže 9 mm s osmi náboji. Černý během vyšetřování uvedl: „Není pravda, že udržuji důvěrný styk s Marií Richterovou, protože žiji ve spořádaném manželství se svojí manželkou. Je pravda, že jsem šel s Richterovou a 145 146
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 162 – spis Černý Josef. Tamtéž – spis Honsnejman Josef.
69
Kotschwarovou k vile „Adolf“, ale nevím jestli měly na rukávech předepsané pásky. Ohledně překročení doby, kdy Němci nesmí své domovy opustiti, mohu udati, že jsem uvedené ženy jen doprovodil z vily Belveder do vily Adolf. Ani jsem si neuvědomil, že zde je zákaz pro Němce v této době vycházet.“ Oba dva obvinění se stanuli před komisí dne 6. září 1946. Josefa Černého odsoudila komise ve složení Rudolf Vyhnálek, JUDr. Vojtěch Karel, Dr. Josef Nikl a Josef Matějka k trestu veřejného pokárání a pokutě 5 000 Kčs, v případě nedobytnosti k náhradnímu trestu 1 měsíc. Rozsudek pro Josefa Honsnejmana byl o něco nižší. Komise mu vyměřila trest veřejného pokárání a pokutu 3 000 Kčs, v případě nedobytnosti k náhradě 3 neděl. Obchodník s textilem Adolf Hejda147, narozen 28. června 1904, se v době okupace údajně stýkal s obyvatelstvem německé národnosti. V Brusnici, kde bydlel, se s nimi setkával během různých příležitostí. Snažil se jim zavděčit a prý jim prokazoval různé služby. Například po dobu jednoho roku stravoval německé celníky, i když se mohli najíst v místním hostinci, nebo je vozil svým soukromým autem na hony. Svoje děti posílal do Hitlerjugend, ačkoliv to nebylo přímo nařízeno. Veškerá obvinění Hejda popřel, nicméně dne 30. dubna 1947 mu byl udělen trest veřejného pokárání a pokuta 5 000 Kčs, v případě nedobytnosti náhradní trest vězení v délce 1 měsíce. Hejda se odvolal ke komisi krajského národního výboru v Hradci Králové. Komise dne 17. června 1949 částečně vyhověla, co se týče znění výroku trestu. Avšak vzhledem k vyhlášení amnestie dne 18. června 1948 se trest nevykonal. Antonie Kuldová148, narozená 18. září 1907, žila se svým manžele autodopravcem Josefem Kuldou od roku 1942 v nespokojeném manželství a často se spolu hádali. Do svých rodinných problémů zasvětila svou kamarádku německé národnosti Boženu Beierovou. Často ji navštěvovala u ní v bytě a stěžovala si na svého manžela. Josef Kulda vozil na černo zakoupené zboží, přechovával naftu a jiné věci. 147 148
SOkA Trtunov, fond TNK Trutnov, karton 168 – spis Hejda Adolf. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 175 – spis Kuldová Antonie.
70
Podle výpovědi Němce Františka Beiera, Kuldová udala svého manžela na německé četnické stanici v Náchodě. Na základě tohoto udání nařídil velitel stanice Hibscher prohlídku Kuldova auta, ale nic nenašel. Avšak Kulda byl ještě společně s Václavem Kuťákem a Janem Suchánkem přistižen při převážení zboží na černo. Všichni jmenovaní byli zatčeni. Jediného Kuldu propustili na svobodu a zbylí dva byli odsouzeni na 7 měsíců do vězení. Kuldová dostala dne 29. dubna 1947 trest veřejného pokárání, vězení v délce 1 měsíce a peněžitou pokutu ve výši 15 000 Kčs. Proti tomuto rozhodnutí se jmenovaná odvolala. Odvolací komise krajského národního výboru v Hradci Králové dne 17. června 1949 její stížnost zamítla. Je zajímavé, že obviněná byla odsouzena za styky s německými občany a ne za udání svého vlastního manžela. Co k tomuto rozsudku členy komise vedlo? Domnívám se, že zde převládal typicky poválečný názor, že vše německé je nepřátelské a tudíž špatné. Švadlena Leopolda Součková149, narozená 7. listopadu 1898, s cílem zavděčit se Němcům, údajně žalovala SS-manům na některé úpické občany proto, že podporovali židy pracující v pracovním oddílu pro školu SS. Svědek Miroslav Möglich k tomu uvedl: Já, Anna Feichtingerová, Jaroslav Müller, Anna Kopecká a jiní sousedé donášeli jídlo židům, kteří pracovali pod dozorem SS-manů Burkovského a Kolhofera. Tito dovolili z toho důvodu, že též od nás dostávali cigarety apod. Jednou se však tato věc prozradila a byla vyšetřována jinými SSmany. Když jsem se zeptal, kdo měl zájem na udání, řekl Burkovský, že to vyšlo od Součků.“ Kromě toho se s některými SS-many stýkala a údajně k nim veřejně projevovala sympatie a přátelstvím tím, že jim pekla např. buchty, což potvrdila i svědkyně Balcarová: „Bydlím v domě vedle rodině Františka Součka. V době okupace jsem viděla, jak se do jeho rodiny docházejí různí Němci, zejména příslušníci SS. Také jsem viděla, jak dochází k Součkům komisař Hans Richter, který se tam zúčastnil i nějaké hostiny.“ Kromě bezpečnostní komise v Trutnově, podal proti ní písemné obvinění i advokát Josef Červinka. Jmenovaná tato obvinění popřela: „K obvinění JUDr. 149
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 189 – spis Součková Leopolda.
71
Rudolfa Červinky nemohu ničeho uvésti, protože toto odmítám se vší rozhodností jako neopodstatněné a bezdůvodné.“ Za toho chování komise ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl, Alois Kopecký a Josef Matějka dne 25. dubna 1947 odsoudila jmenovanou k trestu veřejného pokárání a vězení 8 týdnů. Součková se ihned odvolala a 11. května 1948 odvolací komise rozhodla, že jejímu návrhu částečně vyhoví. Zrušila trest v podobě veřejného pokárání, ale trest vězení ponechala. Trestat osoby za milostné vztahy je absurdní. Stát svými represemi zasahoval do velmi intimní oblasti lidského života, na což podle mého názoru neměl sebemenší právo. Pro řadu lidí bylo nepochopitelné, že jsou jejich blízké osoby (milenci, přátelé, kamarádi) najednou vnímáni jako nepřátelé. U mnoha případů se objevil i rasisticky nacionalistický přístup. Ne všichni sice mysleli nacionalisticky, ale československá státní politika měla v rukou nástroj, díky němuž se snažila usilovat o vytvoření národnostně homogenního státu „Čechů“ a „Slováků“. Legálně tak soudila vše německé, aniž by se musela někomu zpovídat.
6.4
Udavačství a vyhrožování Udavačství a vyhrožování se staly typickými jevy totalitních režimů.
Využívaly jich jako nástroj k udržení a upevnění moci a vyvolávání atmosféry strachu a teroru. Tíživá situace, která během okupace nastala, dala průchod temným stránkám lidské psychiky. Udávání se stalo snadným způsobem, jak si vyřídit účty, pomstít se druhé osobě či osobám, nebo se zbavit lidí, kteří se stali nepohodlnými. Udával téměř každý a stejně tak mohl být i každý udán. Provinění byla různá, často bez příčiny i důkazu. Mezi lidmi vyvolávalo znepokojení, strach a nedůvěru. Okupační režim využil jejich slabosti, aby je kontroloval a manipuloval s nimi.150 Václav Ladnar151, narozený 15. července 1921, údajně vyhrožoval Ludmile Čermákové, Marii Machové a Anně Škodové. Tvrdil, že má známé na vysokých 150
Viz KOČOVÁ, Kateřina: Činnost mimořádných lidových soudů – MLS Česká Lípa, Litoměřice a Liberec, Disertační práce, Hradec Králové 2006, s. 332. 151 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 176 – spis Ladnar Václav.
72
místech a tudíž může nechat zavřít každého. Mimo jiné upozorňoval na to, že má v Hradci Králové známého na policejní stanici. V létě roku 1944 prý vyhrožoval Adolfu Čermákovi přímo v jeho bytě. Jmenovaný byl V Malé pevnosti Terezín a Ladnar ho zastrašoval tím, že má tu moc poslat ho tam znovu. Čermák k této příhodě uvedl, že z jeho bytu zmizel větší počet cigaret. Vše nasvědčovalo tomu, že to byl Ladnar, ale neměl proto žádné důkazy. Když Ladnar procházel kolem jejich domu, zeptal se ho Čermák: „Jakpak ti chutnali cigarety?“, načež Ladnar odpověděl slovy: „Vy strejče jeden jen si dejte pozor, aby ste se nedostal tam odkud ste přišel.“ Proti Ladnarovi svědčili všichni výše uvedení. Dne 24. ledna 1947 komise ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Josef Nikl, Josef Matějka, Alois Kopecký rozhodla o trestu veřejného pokárání, vězení na 3 týdny a pokutě 3 000 Kčs, v případě nedobytnosti k náhradnímu trestu vězení 1 měsíc. Proti tomuto nálezu se Ladnar odvolal a komise mu dne 14. prosince 1948 vyhověla a trestní nález zrušen jako nezákonný. Hedvika Preislerová152, narozená 20. června 1870, její dcera Františka Pácalová153, narozená 11. ledna 1917 a její manžel Jaroslav Pácal154, narozený 7. června 1913, údajně udali na gestapu v Hradci Králové Jarmilu Svobodovou, Rudolfa Svobodu a Gabrielu Kultovou. Rodina Pácalova bydlela s rodinou Svobodovou ve stejném domě. Pácal uvedl, že tyto osoby jeho manželku a tchyni utlačovaly a nedovolily jim využívat pokoje, které měly slíbeny. Preislerová kromě udavačství údajně zažádala o udělení německého státního občanství, které následně získala. Spis uvádí, že vystupovala jako Němka, vyhrožovala osobám, které ji urážely koncentračním táborem a strojila se do německého kroje. Jaroslav Pácal se domáhal u místního vedoucího NSDAP Viléma Nissera zakročení proti Jarmile Svobodové. Jeho manželka měla s výše uvedenou spor, který byl projednáván u českého soudu. Pácal požadoval, aby se tento spor řešil u německého soudu. Údajně byl členem německého pracovního oddílu, tudíž
152
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 181 – spis Preislerová Hedvika. Tamtéž, spis Pácalová Františka. 154 Tamtéž, spis Pácal Jaroslav. 153
73
předpokládal, že jeho manželka bude mít oproti Svobodové jistou výhodu. To jestli se spor těchto dvou žen dostal k soudu, spis neuvádí. Všichni tři byli postaveni před komisi ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl, Josef Matějka a Alois Kopecký dne 29. dubna 1947 a každý z nich odešel s jiným treste.m. Rozsudek pro Pácala zněl: veřejné pokárání a peněžitá pokuta ve výši 5 000 Kčs, v případě nedobytnosti náhradní trest vězení v délce 1 měsíc. Pro jeho manželku komise vyměřila trest veřejného pokárání a peněžité pokuty 8 000 Kčs, v případě nedobytnosti náhradní trest v délce 2 měsíců. Hedvice Preislerové určila komise trest veřejného pokárání a pokuty 5 000 Kčs. Vzhledem k jejímu vysokému věku náhradní trest neurčila. U Preislerové a Pácalové komise hlasovala jednohlasně, u Pácala byly čtyři hlasy pro vinu a jeden proti. Toto je typický příklad toho, kdy rodina Pácalova chtěla využít udavačství k tomu, aby nabyla majetku jiných osob. Ve spise to není jednoznačně řečeno, ale svým činem chtěli uvedené osoby vystěhovat z domu, aby ho tak mohli celý využívat pro sebe. Jejich udání se však neprokázalo.
74
Obchodní manipulant dřevařské firmy František Landa – Kačice – Kladno Josef Kopecký 155, narozený 20. září 1895, pracoval téměř po celý svůj život na pile na dole Ida v Malých Svatoňovicích. Pracovní podmínky pro dělníky zde nebyly příznivé a Kopecký, jenž byl prudší a vznětlivé povahy, s nimi údajně zacházel hrubě, nadával jim a vyhrožoval. Během okupace zde pracovalo mnoho dělníků, kteří byli k této práci donuceni. Mezi nimi a Kopeckým docházelo často ke konfliktům. Aby si u nich Kopecký získal autoritu, několikráte jim prý vyhrožoval Gestapem. Jmenovaný ovšem nikdy nikoho neudal a podle výpovědí jeho nadřízených si ani na nikoho nestěžoval ani nežádal ničí potrestání. Dle výpovědi dělníků veškeré spory vyřizoval přímo na pracovišti, čímž si udržoval autoritu. Na druhé straně zde bylo několik pracovníků, kteří dosvědčili, že Kopecký se svými podřízenými údajně jednal hrubě a vyhrožoval jim. Na svoji omluvu Kopecký uvedl, že na výkonu jeho oddělení byla závislá bezpečnost osazenstva dolů SBS. Dodávali dříví pro zajištění chodeb v podzemí. V jeho prospěch také svědčilo, že poskytoval dříví některým rodinám, jejichž členové byli zatčeni Gestapem. Ačkoli by se mohlo zdát, že komise od trestání upustí, trestní řízení nakonec proběhlo. TNK uznala dne 12. dubna 1946 Josefa Kopeckého vinným a odsoudila ho k trestu veřejného pokárání a pokutě 10 000 Kč, v případě nedobytnosti k náhradnímu trestu v délce jednoho měsíce vězení. Kopecký se odvolal na to, že během jeho výslechu i výslechu svědků nepostupoval štábní strážmistr Urban nestranně. Domníval se, že protokoly mohly být upraveny v jeho neprospěch. Odvolací komise další výslechy svědků nepovolila a trestní nález potvrdila. Nicméně trest snížila na veřejné pokárání a pokutu 5 000 Kčs. Poštovní úřednice Ludmila Pokorná156, narozená 20. července 1922, se společně s rodiči přistěhovala do Rtyně v Podkrkonoší krátce poté, co pohraniční území zabrala německá armáda. Ačkoliv její rodiče byli Češi, ona sama si zažádala 155 156
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 174 – spis Kopecký Josef. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 182 – spis Pokorná Ludmila.
75
o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti, která jí byla záhy udělena. Domnívám se, že díky této skutečnosti dostala lepší místo. Dříve pracovala jako tovární dělnice, ale po obdržení jiné příslušnosti dostala místo jako úřednice na pobočce místní pošty. Na své pozici využívala své příslušnosti k tomu, aby zasahovala do kompetencí přednosty poštovního úřadu Karla Hrušky. Díky tomu mezi nimi údajně vznikl napjatý poměr. Hruška nebyl jediným, s kým měla obviněná problémy. Dostala se do sporu také se svým spoluzaměstnancem Jaroslavem Kloudou. Spis neuvádí přesnou příčinu jejich rozepře, ale Pokorná odjela do Pardubic, kde si na uvedeného stěžovala. Aby pobočku ve Rtyni co nejvíce poškodila, údajně si vymyslela několik nepravdivých informací. Nepodložené skutečnosti měly za následek revizi a vyšetřování na poštovním úřadě. V důsledku vyšetřování byl Jaroslav Klouda propuštěn a odvezen na práci do Německa. Karla Hrušku suspendovali a přemístili na nižší pracovní pozici. Na poštovním úřadě se jmenovaná seznámila s příslušníkem německé armády Gerhardem Opitzem a jejich vztah přerostl ve vážnou známost. Voják však na frontě. Pokorná se dále stýkala s německými příslušníky a hlavně s SS-many z výcvikového tábora. Za všechny uvedené činy ji komise ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, František Tománek a Václav Košťál shledala dne 4. dubna 1947 vinnou. Odsoudila ji k trestu veřejného pokárání, vězení v délce 1 roku a peněžité pokutě 10 000 Kčs, v případě nedobytnosti tři měsíce vězení. Udavači se provinili obdobnými způsoby, ale TNK jejich provinění neposuzovala stejným měřítkem. V potaz brala motiv a příčiny udání. Často se jednalo o bezvýznamné osobní spory se sousedy či známými. Udání provedli bez rozmyšlení, aniž by si uvědomovali, k jakým následkům to povede. Na druhé straně zde byli udavači, kteří udání provedli za jasným účelem. Zde se nejčastěji projevoval boj o moc a nabytí majetku. I když se udavačství stalo fenoménem tehdejší doby, nebylo v kompetenci TNK jej soudit. Směrnice toho provinění nezahrnovaly. Tento přestupek byl zakotven v tzv. „velkém retribučním dekretu“, v paragrafu 11§. Podle něho měli být
76
údajní obvinění postaveni před mimořádný lidový soud, nikoli před trestní nalézací komise. Komise tak evidentně zneužívala svého postavení. 6.5
Propagování, obhajování, podpora nacismu a schvalování nepřátelských projevů a činů Veřejné propagování, vychvalování a podpora nacismu bylo třetím
nejčastějším obviněním u TNK Trutnov. V době okupace bylo v trutnovském okrese více Čechů než Němců, kteří v některých případech nepřímo rozhodovali o dalším osudu českých obyvatel. Lidé se jim proto snažili zavděčit, ať už materiálně či jinými způsoby, kterými podporovali je i jejich činnost. Aby dali jasně najevo, ke komu chovají své sympatie, zdravili nacistickým pozdravem „Heil Hitler“ a vystavovali obrazy, na kterých byl znázorněn Adolf Hitler, ve svých domácnostech či v zaměstnání. Obchodní jednatel Antonín Hochhaus, narozený 4. dubna 1890, po dobu okupace údajně sympatizoval a stýkal se s Němci, veřejně propagoval, obhajoval a vychvaloval německý nacismus a zdravil nacistickým pozdravem „Heil Hitler“ a zdviženou pravicí. Němečtí příslušníci ho sami zvali na jejich schůze. Důvod byl ten, že jim donášel na své spoluobčany. V úpickém hotelu Hruška se scházeli hlavně čeští obyvatelé, kteří se bavili o německé situaci a o tom, jak to bude s Československem. Hochhaus je údajně obviňoval z tajné přípravy spiknutí proti Německu. On sám věřil ve vítězství Německa. Vzhledem k tomu, že v případě ponechání na svobodě by mohl působit na svědky ve svůj prospěch, popřípadě být lynčován naštvanými občany, četnická hlídka ho ihned po zatčení předala do vazby okresního soudu v Úpici. Jeho případ nejdříve vyšetřoval MLS v Hradci Králové. Výslechem svědků a obviněného neshledal MLS v Hradci Králové důvody pro postavení jmenovaného před soud, a tak trestní řízení zastavil. Veškeré spisy předal bezpečností komisi k zavedení trestního řízení dle dekretu prezidenta dekretu č. 138/1945 Sb. Hochhaus byl původně zajištěn stanicí SNB v Úpici, ale ze zdravotních důvodů byl propuštěn. Trestní řízení proti němu pokračovalo i nadále. Dne 26. dubna 1946 komise ve složení Rudolf Vyhnálek, JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Loukota a Josef Matějka 77
rozhodla o trestu veřejného pokárání, pokutě 50 000 Kčs, v případě nedobytnosti trestu vězení v délce 4 měsíce, a vězení na 1 rok. Hochhaus podal odvolání, kterému bylo dne 7. října 1948 částečně vyhověno. Trest se mírně změnil – byl uznán vinným propagací nacismu a hlášení se k německé národnosti a odsouzen k veřejnému pokárání, trestu vězení v délce 6 měsíců a k pokutě 30 000 Kčs. Rafael Jörka157, narozený 9. března 1896, byl do roku 1935 zaměstnán jako disponent u firmy bratří Rudolfů v Zálesí u Úpice. V tomto roce přišla firma do konkurzu a Jörku pověřili správou majetku. Osamostatnil se a brzy si zařídil vlastní závod. Během okupace se jeho firmě dobře dařilo a její obrat se blížil k několika milionům. Pracoval pro protektorátní firmy a také pro Wehrmacht. Jeho zástupci ho údajně donutili, aby ve své kanceláři pověsil obraz Adolfa Hitlera. K tomuto obvinění dělník z jeho továrny uvedl: „Němečtí důstojníci často poukazovali, že nemáme v kanceláři obraz Hitlera, proto si Jörka tento obraz obstaral. Vždy před příjezdem těchto Němců jsem tento obraz pověsil, jinak byl odložen pod psacím stolem.“ Podle svědectví jednoho z jeho úředníků, během obchodních jednání se zástupci německých firem zdravil zdviženou pravicí. V Úpici se stýkal se zdejšími Němci a hlavně s místním komisařem Hansem Richterem. Podle spisu ho zval k sobě do bytu a pozdě v noci ho doprovázel zpět do města. Díky známosti s Richterem se setkal i místním vedoucím NSDAP Vilémem Nisserem. Obchodoval i s jinými Němci, kterým dodával zboží. Svým odběratelům posílal k jejich svátku různé dary a přání v německém jazyce. Stejný úředník k tomuto dodal: „Zakázky od Wehrmachtu byly velice výhodné, a proto si je Jörka hodlal udržet. Za tímto účelem posílal Němcům různé dárky u příležitosti svátků.“ Podnět k vyšetřování proti obviněnému byl dán na popud poštovního úředníka L. Borůvky, jenž zachytil odposloucháváním rozhovor obviněného s jiným mužem z Úpice. Údajně chtěli podplatit německé činovníky, aby jejich synové byli uchráněni před pracovním nasazením. Z uvedeného podnětu začalo vyšetřování, ve kterém hlavní obvinění spočívalo ve společenských stycích s německými občany a propagování nacismu. 157
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 171 – spis Jörka Rafael.
78
Obviněný nepopřel, že měl kancelář vyzdobenou podobiznou Hitlera, ale zdůraznil, že tomu bylo jen tehdy, když očekával návštěvu zástupců Wehrmachtu. Většina svědků vypovídala v jeho prospěch. Z jejich výpovědí vyplynulo, že pro obviněného byla doba okupace příznivá a nerozlišoval, který je režim. Na jednu stranu sympatizoval s okupantským režimem, ale prý podporoval i své zaměstnance, když měli nedostatek peněz. Nálezem TNK byl dne 5. května 1946 uznán vinným. Komise ve složení Rudolf Vyhnálek, JUDr. Vojtěch Karel, Josef Matějka a Alois Kopecký mu vyměřila trest v podobě veřejného pokárání a peněžité pokuty 10 000 Kčs, v případě nedobytnosti náhradní trest vězení na dobu 1 měsíce. Obžalovaný si ihned podal odvolání, kterému bylo 4. září 1946 částečně vyhověno. Odvolací komise ZNV v Praze snížila peněžitý trest na 7 000 Kčs a trest veřejného pokárání prominula. Dělník u firmy lnářský a jutařský průmysl v Úpici Eduard Martinec158, narozený 18. března 1906, byl během okupace předsedou závodního výboru, údajně důvěrníkem NOÚZ159 a závodním výběrčím této organizace. Při vybírání příspěvků v závodě od členů uvedené organizace agitoval pro vstup. Pokud někdo odmítl, nahlásil jejich jména úřadu práce k nasazení do organizace Todt160, která v zimě 1945 prováděla úpravu železniční tratě Svatoňovice – Úpice. Podle svědeckých výpovědí bylo takových lidí asi 10, vesměs ti, kteří odmítli členství v NOÚZ, a všichni přičiněním Martince. Jako předseda závodní rady měl obviněný na starosti zásobování dělníků v továrně, kterým přiděloval oděv a obuv. Mezi dělníky prý činil velké rozdíly. Pokud se mu pracovník nezamlouval, odmítl mu vydat potřebné oblečení, i když je nutně potřeboval. Podle výpovědi jednoho z dělníků byl Martinec viděn, jak veřejně zdraví německého komisaře města Úpice nacistickým pozdravem. Komise ve složení Rudolf Vyhnálek, JUDr. Vojtěch Karel, Josef Matějka a Alois Kopecký odsoudila dne 10. května 1946 Martince za podporu a propagování nacismu. Udělila mu trest veřejného pokárání, vězení v délce 3 měsíce a pokutu 158
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 177 – spis Martinec Eduard. Národní odborová ústředna zaměstnanecká byla organizací, která po vyhlášení Protektorátu sloužila jako nástroj nacistické propagandy ke zvýšení pracovního úsilí. 160 Polovojenská organizace vzniklá v roce 1938 pro realizaci veřejných prací. O rok později byla podřízena velení Wehrmachtu. 159
79
5 000 Kčs, v případě nedobytnosti k náhradnímu trestu 1 měsíc. Proti tomuto rozsudku podal Martinec odvolání, kterému odvolací komise dne 11. prosince 1946 vyhověla a zrušila trestní nález jako nezákonný. Alžběta Hašková161 se narodila 10. listopadu 1897. Během okupace údajně sympatizovala s nacistickým režimem, schvalovala bezohledné zákroky německých orgánů vůči českému obyvatelstvu, vychvalovala protektorátní vládu a schvalovala tehdejší směr nacistického tisku. Dle spisu udržovala přátelské styky s Němci, kteří ji často navštěvovali v jejím domě. Komise ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl a Josef Matějka dne 22. listopadu 1946 jednohlasně Haškovou odsoudila k trestu veřejného pokárání, pokutě ve výši 10 000 Kčs, v případě nedobytnosti k náhradnímu trestu vězení v délce 2 měsíce, a vězení v délce 5 neděl. Jmenovaná podala odvolání ke komisi Krajského národního výboru v Hradci Králové. Uvedla, že pokuta je vzhledem k jejím majetkovým poměrům značně vysoká a není schopna ji zaplatit. Požádala o snížení alespoň na 1 000 Kčs a zároveň o splácení částky jednou za měsíc. Odvolací komise její důvody zamítla, nicméně její trest byl zrušen vzhledem k vyhlášení amnestie ze dne 18. června 1948. Architekt a zaměstnanec firmy Jutařský a lnářský průmysl Jan Jíra162, narozený 14. května 1902 údajně žaloval na svého kolegu Ing. Antonína Tröstera. Tito dva muži měli mezi sebou neustálé spory. Obviněný prý také schvaloval násilné činy okupačních úřadů. V roce 1942 proběhly popravy několika českých vlastenců. S exekucemi Jíra souhlasil a prohlašoval, že si svoji smrt zavinili sami. Schvaloval uzavření vysokých škol slovy: „Byli všichni takoví sprosťáci jako Tröster, kteří studovali na vysoké škole a že bylo dobré, že byly tyto školy zavřeny“. Podle výpovědi Tröstera Jíra za první republiky vystudoval německou techniku. Bývalý vedoucí uvedené továrny Vilém Nisser potvrdil, že Jíra skutečně na Tröstera v jeho kanceláři žaloval. Tröster údajně zanedbával svoje povinnosti a Jíra je za něho musel odpracovat. 161 162
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 167 – spis Hašková Alžběta SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 171 – spis Jíra Jan.
80
Na první pohled je patrné, že se v první řadě jednalo o osobní spor mezi Trösterem a Jírou. Obviněný tento čin spáchal ze snahy zalíbit se Němcům. Neuvědomoval si, kam až jeho snažení může dojít. Problém nastal, když se komise dozvěděla, že hlavní svědek byl v přátelském poměru s jiným Němcem. Za tento prohřešek mohla TNK odsoudit i jeho, což však neudělala. Místo toho udělila ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl a Josef Matějka rozhodla dne 29. listopadu 1946 Janu Jírovi mírný trest v podobě veřejného pokárání. Obuvník Josef Petr163, narozený 9. června 1904, během okupace údajně sympatizoval s nacistickým režimem. Po obsazení území německou armádou vítal vojsko a na okna svého bytu pověsil prapor s hákovým křížem. Na německé vojáky čekal na ulici a rozdával jim cigarety. Dva příslušníky německé armády pozval do svého bytu a připíjel s nimi na vítězství. Oženil se s Němkou a svého syna posílal do německé školy. V Trutnově pracoval jako obuvník a na obchodě měl jméno „Peter“ a také se tak podepisoval. Ve své dílně měl prý pověšen obraz Hitlera. Kromě toho údajně udal gestapu v Trutnově svého dělníka Václava Šturmu. Tvrdil, že špatně odvádí svou práci, je líný a vymlouvá se na nemoc. Šturmu vyšetřovalo gestapo a během výslechu bylo údajně použito i fyzického násilí. Po prošetření všech výpovědí komise ve složení Rudolf Vyhnálek, JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Loukota a Václav Kopecký rozhodla dne 24. května 1946 o trestu veřejného pokárání a peněžité pokutě 2 000 Kčs, v případě nedobytnosti k náhradnímu trestu vězení 3 týdny.
6.6
Urážení Čechů a československých představitelů Instituce jako Československá vláda, československé státní symboly, osoby
prezidenta Beneše a prezidenta Masaryka se stávali nejčastějšími terči urážek. Lidé uráželi představitele vlády, protože se chtěli zalíbit novému režimu a v mnoha situacích upřednostňovali Němce před Čechy. Nacistický režim vychvalovali, čímž de facto podkopávali svoji národní identitu. Urážek se dostávalo i podřízeným 163
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 182 – spis Petr Josef.
81
zaměstnancům, většinou šlo o dělníky či horníky. Nutno ovšem podotknout, že se zde objevily případy, kdy byly urážlivé výroky pronášeny v podnapilém stavu. Nastává zde otázka, jak vážně tato slova byla míněna a jak tedy komise měla tyto případy posoudit. Předvolaní svědci často ani nevěděli, že k podobnému incidentu došlo, a vypovídali na základě sympatií k obviněnému. Obchodní jednatel Antonín Kadaník164, narozený 2. května 1907, pracoval v továrně Jana Havla v Úpici. Mezi dělníky se údajně vyjadřoval s despektem o prezidentu Masarykovi. V době, kdy Němci obsazovali pohraničí, měl se dle spisu vyjádřit v tomto smyslu: „kosti toho starého dědka měly být rozmetány do Labe.“ V obdobném duchu se vyjádřil o prezidentu Benešovi 165: „kdybych mohl, tak bych Beneše zastřelil.“. Svědkové uvedli, že psal do fašistického listu Vatra, jenž se vydával v Náchodě. Jeho údajná nenávist vůči Čechům nepřestala ani v posledních dnech války. Veřejně projevoval sympatie Němcům a jeho antipatie k západnímu světu se projevila po smrti prezidenta Roosevelta, kdy prý pronesl: „Jedna potvora již zdechla a druhá zdechne.“ Skutečnosti uvedené ve spisu svědčily o tom, že obviněný souhlasil se zřízením Protektorátu. Jeho údajná loajalita vůči Němcům zastrašovala české spoluobčany, kteří se mu raději vyhýbali. Veškeré uvedené skutečnosti dosvědčili četní svědkové, hlavně dělníci z továrny, ve které pracoval. Obžalovaný svá veškerá slova popřel. Jeho případ nejdříve projednával MLS v Hradci Králové, ale řízení bylo zastaveno a zavedeno nové u TNK v Trutnově. Na základě výpovědí svědků a zpráv MNV z Maršova a SNB v Úpici, které dosvědčily, že Kadaník urážel československou vládu a současně sympatizoval s nacistickým režimem, ho komise uznala vinným. Dne 15. září 1946 vynesla trest v podobě veřejného pokárání, vězení na 6 měsíců a pokuty 5 000 Kčs, v případě nedobytnosti trest vězení na 1 měsíc. Vzápětí po vynesení rozsudku podal Kadaník odvolání. Odvolací komise jeho žádosti vyhověla jen částečně – trest upravila na vězení v délce 25 dnů a pokutu 2 000 Kčs.
164
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 172 – spis Kadaník Antonín. Kritický postoj k prezidentu Benešovi měla řada obyvatel. Vyčítali mu například emigraci a to, že vojensky nereagoval na Mnichov. 165
82
Finanční situace dělníka Jana Kalouse166, narozeného 1. června 1911, nebyla příznivá. Na počátku okupace se údajně dobrovolně přihlásil na práci do Německa, kde byly lepší výdělky. Během své dovolené, kterou strávil v Úpici, prý vychvaloval dobré poměry v Německu a sympatizoval s nacistickým režimem. Podle výpovědi svědků pronášel urážlivé výroky o prezidentu Benešovi a také Masarykovi. Dalšími výslechy svědků bylo zjištěno, že Kalous byl člověk, který se nedokázal sám rozhodnout, byl to velký „mluvka“, navíc tělesně postižený a u českých spoluobčanů vzbuzoval soucit. V tomto případě ho mohla komise obvinění zprostit, ale neudělala to. Dne 12. dubna 1946 ho odsoudila k veřejnému pokárání, vězení v délce 1 měsíce a pokutě 2 000 Kčs, v případě nedobytnosti vězení na 1 měsíc. S tímto rozhodnutím nebyl odsouzený spokojen a podal si odvolání. Odvolací komise zemského národního výboru v Praze dne 1. října 1946 nařízený nález zrušila pro podstatné vady v řízení. Chyby viděla v tom, že TNK nesdělila obviněnému obsah svědeckých výpovědí. První Kalousovo slyšení proběhlo již 10. července 1945. Jeho výslech se uskutečnil před BK, v té době ještě TNK neexistoval. Svědecké výpovědi byly před TNK opakovány v až únoru 1946 a jejich znění mu sděleno nebylo.
166
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 172 – spis Kalous Jan.
83
7 VYBRANÉ OSVOBOZUJÍCÍ NÁLEZY 7.1
Není dána skutková podstata TNK v Trutnově často zastavila trestní řízení z důvodu, že u daného případu
nebyla prokázána skutková podstata. Neprokázalo se „veřejné pohoršení“ nebo byla trestná činnost napravena následným jednáním obviněného. V Trutnově se takových případů objevilo jen 96, což je pouhých 11% z celkového počtu 867 kauz. V roce 1945 jich bylo 15, 69 v roce 1946, 17 v roce 1947, 1 v roce 1948 a 4 nálezy jsou bez data. Neprokázání či nezjištění skutkové podstaty se stalo nejčastějším odůvodněním osvobozujících rozsudků. Jako příklad jsem zvolila 5 kauz, všechny z roku 1946. Anna Baudyšová167, narozená 8. listopadu 1895, společně se svým manželem Václavem Baudyšem byla údajně podezřelá, že při záboru pohraničí německou armádou a při určování demarkační linie v říjnu 1938 se na katastru obce Rtyně v Podkrkonoší přimluvila u velitele německé hlídky, aby skupina domků, kde se nacházel Baudyšův hostinec „Veselka“, byla připojena k bývalému sudetskému území. Ačkoli bylo její žádosti zpočátku vyhověno, na protest skupinky rtyňských občanů byla demarkační hranice posunuta zpět na rtyňský katastr. Kromě toho byla opět se svým manželem údajně podezřelá z důvěrných styků s Němci. Podle spisu měli upozornit hradecké Gestapo na vytlučená okna jejich hostince, i když se to odehrálo před delší dobou. Pravděpodobně vyhledávali přízeň u německých občanů a přizpůsobovali se německému režimu. Jako poslední provinění jim bylo vyčítáno, že v době okupace učinili oznámení na četnictvu ve Rtyni o vycházení ilegálního časopis „Plivátko“. Zde měla být uveřejněna báseň, která se manželům vysmívala. Za tento čin udali několik lidí z redakčního kruhu. Před trestní nalézací komisi stanuli společně 28. června 1946. Ve složení Rudolf Vyhnálek, JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Loukota a Josef Matějka řízení zastavení. Podle komise skutková podstata činu nebyla prokázána.
167
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 159, spis – Baudyšová Anna.
84
Šofér autobusu Josef Ladnar168, narozený 4. srpna 1912, jezdil na pravidelné lince, na které do práce dojížděli jak čeští, tak i němečtí dělníci. Podle výpovědi českých dělníků se k nim choval hrubě, mluvil na ně německy a odmítal je vzít do autobusu, i když v něm bylo dost místa. Naproti tomu k německým dělníkům se choval přátelsky. Údajně je zdravil nacistickým pozdravem. Podle svědeckých výpovědí, Ladnar údajně žaloval Němcům na některé české dělníky, kteří byli ze strany Němců šikanováni a dokonce i tlučeni. Na základě další svědecké výpovědi Karla Hejny bylo zjištěno, že jmenovaný udržoval důvěrné styky s Němkou a často chodil do jejího bytu. Ladnar toto obvinění popřel, stejně jako to, že zdravil nacistickým pozdravem. K cestujícím se prý choval přívětivě. Vzhledem k tomu, že obvinění se těžko prokazovala a mnoho svědků podalo odlišné výpovědi, komise ve složení Rudolf Vyhnálek, JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Loukota a Václav Kopecký dne 24. května 1946 trestní řízení zastavila. Skutková podstata uvedeného činu nebyla prokázána. Inspektor městské policie Josef Bárta169, narozený 27. března 1901, údajně slovně urazil strážmistra Bohuslava Spilku z četnické stanice Úpice během provádění služebního příkazu. Spilka měl za rozkaz vyšetřit majetkové poměry Marie Bártové a jejich nejbližších příbuzných. Dne 3. března 1941 přišel do bytu Bártových, kde zastihl i jejich syna Josefa Bártu. Spilka všem přítomným oznámil, že přišel vyšetřit majetkové poměry rodiny týkající se zaplacení nemocničních výdajů za Marii Bártovou. Příkaz okresního úřadu prý položil na stůl, kde si ho všiml Bárta a začal na něho křičet urážlivá slova: „Vy to nemáte co vyšetřovat, když to již bylo na obecním úřadě v Úpici, takové žebráky vyšetřujete Vy špinavče. My si to spolu ještě vyřídíme, Vás znají v celé Úpici. Vy jste šel do bytu vyšetřovat moji paní a neměl jste žádného svědka, to si moje paní s Vámi vyřídí. Špinavci, chtějí mě zničit. To jste Čech Vy špinavče? Oni nemohou přijít za mnou, oni musejí to vyšetřovat vedle na důchodě, myslejí, že bych jim neřekl pravdu.“ U celé situace byl přítomen i Bártův otec, kterému jeho syn řekl: „To je ten pán, co mě udal s cukrem a za mé nepřítomnosti, když jsem byl v Náchodě zavolali kontrolu.“ Nemocná Marie Bártová svého syna 168 169
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 176 – spis Ladnar Josef. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 159 – spis Bárta Josef.
85
okřikla, aby nevyvolával další hádky a uklidnil se. Posléze se strážmistr Spilka zeptal Marie Bártové, jak vysoký důchod pobírá. Místo ní však opověděl její syn a po jeho odpovědi Spilka odešel z bytu. Předtím však upozornil Josefa Bártu, že celý incident ohlásí na velitelství stanice. Událost se odehrála pouze v přítomnosti Filipa a Marie Bártových, rodičů podezřelého. Jiné osoby zde v onu inkriminovanou dobu nebyly. Oni však svědky býti nemohli, protože ošetřující lékař prohlásil, že jejich zdravotní stav výslech nedovoluje. Vyslechnut byl jen Josef Bárta, který však popřel, že by pronesl jakékoliv urážlivé výroky. Pro nedostatek důkazů tak bylo trestní řízení proti obžalovanému dne 25. dubna 1946 zastaveno. Václav Baudyš170, narozený 3. února 1894, a František Friese byli údajně podezřelí, že se v roce 1938 stali členy organizace SA. Svým činem tak chtěli poškodit republiku. V rámci této nacistické složky prováděli úkoly, které zmíněná organizace stanovovala. Jednalo se např. o cvičení se zbraněmi a následnou střelbu. Oba dva nosili žlutou uniformu SA, Baudyš ve funkci Rottenführera a Fries jako člen. Na koženém opasku měli zavěšenou krátkou dýku a na lokti červenou stuhu s hákovým křížem. Na obžalované upozornil Vincent Keliner, který je tak de facto udal. Vztahovala se na ně ustanovení ministerstva vnitra o zatčení osob organizovaných v ozbrojených skupinách. Svým členstvím tak podle spisu přispěli k odtržení pohraničních území v roce 1938 a byli pokládáni za spoluviníky, kteří se postavili „proti samostatnosti a jednotnosti Československé republiky.“ Baudyš ke své omluvě uvedl: „Ve straně SdP jsem nebyl, rovněž jsem nebyl u NSDAP. V roce 1939 jsem vstoupil do ozbrojené organizace SA, ve které jsem setrval až do konce dubna 1945.“ Dále dodal, že ke vstupu do SA byl donucen nastalými poměry. Fries vypověděl: „Byl jsem členem SA v Bernarticích od roku 1939 až do roku 1943. Konal jsem cvičení se členy SA v Bernarticích a několikráte jsem konal školní střelbu, někdy byla školní střelba blíže býv. české školy a někdy v polích. V roce 1943
170
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 159 – spis Baudyš Václav.
86
padl můj syn a proto jsem více na cvičení nešel.“ Ke své omluvě dodal, že ke vstupu do SA byl donucen poměry. Jakými okolnostmi to ani jeden z nich nezmínil. Komise ve složení Rudolf Vyhnálek, JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Loukota a Josef Matějka rozhodla trestní řízení dne 28. června 1946 ukončit pro nedostatek důkazů. Horník Václav Černík171, narozený 16. dubna 1906, žil v mládí v Německu, odkud ho z neznámých důvod v roce 1923 údajně vyhostili. Jeho dalším cílem bylo Rusko, ale už v Polsku byl zatčen. Ve spisu se opět neuvádí žádný důvod. Ve vězení strávil šest týdnů a poté odešel do Čech, do Malých Svatoňovic, kde získal zaměstnání jako horník. Po okupaci v roce 1939 se věnoval práci pro NOÚZ a v dubnu téhož roku byl jmenován členem předsednictva pro soudní okres úpický. Krátce na to začal údajně sympatizovat s okupačním režimem. Na svoji funkci rezignoval a odůvodnil to tím, že: „staví na základ nového sociálního uspořádání a na tomto poli je ochoten pracovat s kýmkoli“. V roce 1942 se vrchním velitelem svatoňovické báňské společnosti stal Němec Ing. Otto Einer, se kterým se obviněný začal přátelit. Postupem času si získal velkou důvěru Němců, kteří spravovali uhelné doly. Využívali ho jako prostředníka svatoňovických dělníků s německými úřady. Černík údajně zprostředkoval jednu šichtu, která byla věnována jako dar k 54. narozeninám Adolfa Hitlera. U této příležitosti ho nacističtí představitelé pověřili předáním daru, což byl hornický kahan. Dle spisu měl projev přímo ke K. H. Frankovi jménem všech horníků z celého Protektorátu. Se svými styky s čelnými nacistickými představiteli se netajil. Údajně prohlašoval: „že vše vsadil na vítězství Říše“. Měl i několik dalších projevů, ve kterých vychvaloval nový režim. Výslechem svědků a obviněného komise ve složení JUDr. Vojtěch Karel, Rudolf Vyhnálek, Dr. Josef Nikl a Josef Matějka, nezjistila skutečnosti, které by zakládaly skutkovou podstatu a trestní řízení bylo dne 22. listopadu 1946 zastaveno.
171
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 162 – spis Černík Václav.
87
8 NĚMCI PŘED TNK V TRUTNOVĚ Na základě směrnic vydaných ministerstvem vnitra, směla TNK trestat pouze osoby české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti. Teprve třetí dodatek ze dne 7. ledna 1947 umožňoval zavést trestní řízení „i proti osobám kterékoli národnosti a státní příslušnosti“. TNK mohla soudit i osoby německé národnosti a této své kompetence ihned využila. Týkalo se to pouze pěti osob a všechny byly ženy. Eva Nováková172,
Filoména
Břicháčková173,
Otilie
Krausová174,
Marie
Goldmannová175 a Marta Sochůrková176 shodně přijaly říšskoněmeckou státní příslušnost. Během ledna až dubna TNK tyto ženy odsoudila k trestům veřejného pokárání, peněžité pokutě a vězení. Podle dochovaných materiálů figuruje ve spisech TNK Trutnov 489 osob, které v roce 1939 uvedly svoji národnost německou. Jednalo se o 367 mužů a 107 žen. Téměř u všech případů bylo trestní řízení zastaveno. Spisy byly postoupeny k dalšímu vyšetřování u MLS v Jičíně, nebo u MLS v Hradci Králové. V několika případech navrhla TNK ihned vysídlení z ČSR. Otázka je, co bylo pro odsouzené větším trestem – odsun, nebo odsuzující rozsudek od TNK, respektive od MLS? Poměrně jednoduchá otázka, ale odpověď na ni je složitá. Pokud byla dotyčná osoba vysídlena, ztratila zaměstnání, majetek, domov, přátele. Osoby německé národnosti byly vyhoštěny nejčastěji do americké či sovětské zóny. Na malém prostoru bylo shromážděno mnoho lidí, kteří nevěděli, co mohou očekávat od své budoucnosti. Ani rozsudek od TNK či MLS v tomto případě nevěstil nic dobrého. TNK mohla odsouzeného zařadit na seznam pro odsun ihned po vynesení rozsudkem. „Nejnižším“ trestem se tak stalo veřejné pokárání v kombinaci s trestem vězení a peněžitou pokutou. Rozsudek od MLS ve většině případů znamenal vězení v podobě těžkého žaláře. Soud však mohl vynést i trest smrti. V „lepším“ případě bylo trestní řízení zastaveno. Pokud bylo řízení zastaveno, dotyčný Němec byl předán do pracovního tábora. Tresty se pohybovaly v rozmezí několika měsíců až let. Nejvyšším trestem na svobodě bylo vězení na dobu 20 let. Kromě toho obviněný 172
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 179 – spis Nováková Eva. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 161 – spis Břicháčková Filoména. 174 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 174 – spis Krausová Otilie. 175 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 166 – spis Goldmannová Marie. 176 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 189 – spis Sochůrková Marta. 173
88
ztratil majetek, který propadl státu a občanskou čest po dobu, kterou strávil ve vězení. Co bylo větším trestem, je na posouzení každého z nás.
8.1
Národností problematika Dekret prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního
občanství osob německé a maďarské národnosti určoval, kdo je Němec. Českoslovenští státní občané německé národnosti podle tohoto ustanovení ztratili československé občanství v tu dobu, kdy získali německou státní příslušnost nebo se dobrovolně přihlásili k Němcům. Těm, kterým nebyla německá státní příslušnost přidělena, automaticky ji získali 10. srpna 1945, kdy dekret vstoupil v platnost. Už samotná snaha o udělení německé příslušnosti znamenala ztrátu československého občanství, ať už byla žádost úspěšná či nikoli.177 Prohřeškem bylo také neúřední přihlášení se k německé národnosti spíše deklarativní povahy. Obvinění svoji náklonnost k německé národnosti či jejím příslušníkům dávali najevo svým chováním: bez donucení mluvili německy, využívali příbuznosti s Němci nebo se neoprávněně přihlašovali jako osoby německé národnosti za účelem nějakého zisku.178 Kdo se tedy v této době považoval za Němce? Byly to osoby, které byly původem Němci; osoby, které se přihlásili k německé národnosti nebo zažádaly o německou státní příslušnost. Komise často tyto dva pojmy spojovala. Zvláštní postavení v rámci německého obyvatelstva měli tzv. specialisté, antifašisté a smíšená manželství. Nutné pracovní síly – skláři, textiláci, horníci i jejich rodinní příslušníci mohli zůstat z hospodářských důvodů. Československé hospodářství bylo závislé na německých pracovních silách, tudíž bylo jasné, že se bez nich neobejde ani po válce. Potřeba ochránit je od vyhoštění se projevila během tzv. organizovaného odsunu.
177
ARBURG, A. – STANĚK, T.: Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951, II. 1., Středokluky 2011, s. 87. 178 Kmoch, c. d., s. 140.
89
Zasloužilo se o to hlavně Ministerstvo ochrany práce a sociální péče a Vojenská policie.179 Některé rodiny provázel problém smíšených manželství. Manželé reagovali na vzniklý režim a společenský nátlak a snažili se svou národnost sjednotit. Soužití těchto manželství se považovalo za národnostně problematické. Česko – německé sňatky uzavřené již před rokem 1938 využíval nacistický režim jako důkazu o naplňování úspěšné koncepce o germanizaci českého prostoru. Milostné poměry mezi Čechy a Němci, které ke sňatku ještě nedospěly, se snažila nacistická moc rozdělit.180 Poté, co padl okupační režim, nastala otázka, co s těmito rodinami bude. Ponechat je v Československé republice, nebo je vystěhovat do Německa? Rozhodnutí přišlo během tzv. divokého odsunu, kdy československá vláda rozhodla o odsunutí některých smíšených rodin. Další část byla vysídlena v rámci tzv. organizovaného odsunu. Rodina, ve které byl manžel Čech a manželka Němka, mohla zůstat. V prvních poválečných týdnech byly vysídleny rodiny, ve kterých měla Češka za manžela Němce.
8.2
Vybrané nálezy Ve večerních hodinách dne 31. srpna 1945 na Luční boudě v Krkonoších
hostinský Josef Adolf181, narozený 14. května 1898, z Pece pod Sněžkou údajně hrubě urážel československý národ a partyzány československé republiky. Veškerá slova pronášel v německém jazyce a prý pronesl: „Sie Tschechen, was sind sind sie für eine Bande, dass sie solche Inteligention haben, dass in dieser Zeit durch einen Russen kommandiert sein müssen.“182 Tuto větu řekl v přítomnosti partyzánů Josefa Píši, Josefa Šolína a Václava Šroma, členů partyzánské skupiny „Václavík“, která měla stanoviště v Jánských Lázních. Následujícího dne byl zatčen a předán do 179
ARBURG, A. – STANĚK, T.: Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951, II. 1., Středokluky 2011, s. 164. 180 CHROBÁKOVÁ – LNĚNIČKOVÁ, A: „Malý“ retribuční dekret v Ostravě v letech 1945-1948, Disertační práce, Brno 2009, s. 118. 181 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 159 – spis Adolf Josef. 182 Vy Češi, co to jste za bandu, že máte takovou inteligenci, že se v této době musíte nechat komandovat nějakým Rusem!
90
okresní vyšetřovací vazby. Strážmistr, který ho zatýkal, tvrdil, že se údajně choval hrubě. Během výpovědi obviněný svoji vinu nepřiznal. Tvrdil, že uvedená slova neřekl. Prý prohlašoval: „to je hned vidět českou inteligenci, to je něco jiného nežli ta ruská banda“. Předvolání svědci nemohli potvrdit, zda obviněný urážku ve spise skutečně pronesl. Dva ze svědků přiznali, že německy neumí, tudíž nerozuměli tomu, co obžalovaný říkal. Třetí svědek doznal, že u inkriminované situace nebyl přítomen. Na tomto základě se komise dne 5. února 1946 usnesla, že trestní řízení proti Josefu Adolfovi zastaví. Skutková podstata daného činu nemohla být dostatečně prokázána. Komise se současně usnesla na tom, aby byl jmenovaný v první skupině určené k vystěhování mimo území ČSR. Poštovní zaměstnanec František Babel183, narozený 11. listopadu 1892, opustil údajně svoje služební místo a začátkem září 1938 uprchl společně se svým přítelem Karlem Feestem do Německa, do obce Albendorf. Dle spisu dále odjeli do Rohrbachu, kde byli zaměstnáni jako dělníci na stavbě ozdravovny. O měsíc později se obviněný vrátil zpět do ČSR. Tehdy byl obviněn z údajného vstupu do strany SdP. Během výslechu uvedl, že do této strany vstoupil dobrovolně z toho důvodu, že do ní vstupovala většina Němců. Přiznal, že do Německa odešel úmyslně, protože se obával o svůj život. Uznal, že svým útěkem chtěl pracovat proti ČSR. Vyšetřovací komise uvedla ve spisu toto: „Svoje postavení zradili, zneužili a přísahu porušili s úmyslem, aby státu přivodili újmu a byli tak svým činem nápomocni odtržení sudetského území k německé říši“.
TNK Trutnov řízení
zastavila a předala spis MLS v Jičíně. I zde bylo trestní řízení dne 19. února 1946 zastaveno. Odsouzený byl zařazen do pracovního procesu v dolech v Žacléři. Pokud by tuto funkci nemohl vykonávat, měla příslušná MSK podat návrh na jeho vystěhování. Na dvůr statku Josefa Vaňury přišel v srpnu 1945 Rudolf Baudisch184, narozený 2. června 1924, a před ním i jeho manželkou Anežkou, údajně začal mluvit německy a urážel Čechy. Vaňurová se ho slušně zeptala, co si přeje a on jí prý česky odpověděl: „Za dva roky tady nebudete.“ Na otázku proč, odvětil: „To se neví.“ 183 184
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 159 – spis Babel František. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 159 – spis Baudisch Rudolf.
91
Poté jejich statek opustil. Vzhledem k tomu, že Baudisch pronesl tyto výhružky krátce po vysídlení jeho bratra, kterému tento statek dříve patřil, dostali manželé strach, že se jim Baudisch bude chtít pomstít. Sousedka Vaňurových, Antonie Žitková, přiznala, že Baudische potkala několik dní poté, co měl konflikt s Vaňurovými. Údajně se ho zeptala, jak je velký statek, který dřív také vlastnil jeho bratr a na němž žila s rodinou. Obviněný jí prý oznámil: „Budete tady týden, nebo měsíc a nebo vůbec ne.“ Žitková konstatovala, že ho zeptala, co tím myslel, ale on neodpověděl a odešel. Rovněž jako manželé Vaňurovi, Žitková se obávala, že se Baudisch chce novým nájemníkům pomstít. Společně s výše uvedenými manželi na obviněného podala údajnou stížnost pro vyhrožování. Během výslechu Baudisch uvedená obvinění přiznal. Na svou omluvu uvedl, že to nemyslel nijak ve zlém. Prý chtěl tyto rodiny varovat, že na převzatých statcích nebudou schopni pracovat. Tvrdil, že nemůže označit údajnou osobu, která mu pravděpodobně naznačila, že se Češi z osídleného pohraničí budou stěhovat. Jeho jednání vyvolalo mezi obyvateli Bernartic pozdvižení, proto byl raději zatčen a předán do okresní věznice v Trutnově, kde čekal na rozsudek několik měsíců. Teprve v únoru 1946 TNK řízení proti němu zastavila. Ihned po vynesení rozsudku doporučila, aby byl zařazen do první skupiny pro vystěhování mimo území ČSR. Božena Špreňarová185, narozená 20. září 1898, se v roce 1926 provdala za Němce Františka Beiera. O pár let později si manželé pronajmuli hostinec ve Rtyni v Podrkonoší a povolení obdržela Beierová. V roce 1938 byli údajně podezřelí ze špionáže ve prospěch Německa. Udání učinili jejich spoluobčané, ačkoliv k tomu neměli žádné důkazy. Velitelství policejní stanice na tomto základě vydalo příkaz, že jejich hostinec nesmí navštěvovat němečtí vojáci. Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava, se Beierovi údajně přihlásili k říšskoněmecké státní příslušnosti, která jim byla udělena. V dubnu téhož roku probíhaly v celém Protektorátu oslavy Hitlerových narozenin. Dle očitých svědků manželé vyvěsili ze svého okna vlajku s hákovým křížem. Rtyňští občané českého 185
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 160 – spis Beierová Božena.
92
původu přestali navštěvovat jejich hostinec – vyhlásili tzv. bojkot. Do hostince chodili už pouze němečtí občané. Starosta obce Václav Kutlák potvrdil, že Beierová u něho požadovala odstranění bojkotu. Její žádost nebyla úspěšná a s celou věcí se obrátila na Gestapo v Hradci Králové. Na základě jejího udání provedlo Gestapo celkem třikrát zákrok ve Rtyni v Podrkonoší. Za údajného iniciátora bojkotu hostince označila Hynka Zídku. Výše uvedený přiznal, že ho Gestapo vyslýchalo, ale nezatklo. Současně uvedl, že zatklo dva členy obecního zastupitelstva Adolfa Zeleného a Václava Pokorného. Dle spisu byli po několik týdnů vězněni a během výslechu několikrát mučeni. Od této doby Beierová údajně vystupovala proti českým obyvatelům obce, záměrně s nimi vyvolávala konflikty, vyhrožovala jim zákroky u německých úřadů a s odvoláním na svoji říšskoněmeckou příslušnost vyžadovala výhody na úkor českých občanů. Podle vedení pobočky poštovního úřadu v roce 1943 požádala o místo poštovní úřednice. Její spolupracovník Karel Hruška vypověděl, že byla neschopná a o své místo brzy přišla. Podle Hrušky vinu za ztrátu místo přičítala jemu. Podle spisu neustále sledovala jeho činnost a několikrát ho udala německým úřadům. V důsledku těchto oznámení byl Hruška zbaven svého místa. Hruška na adresu Beierové uvedl: „Paní Beierovou považuji za udavačku a mstivou osobu. Způsobila mi za války velmi mnoho duševních muk, znesnadnila mi službu a dodnes se léčím z nervového otřesu, který jsem utrpěl jejím přičiněním.“ Během výslechu svědků a obvinění bylo zjištěno, že se obviněná dopustila činů ve smyslu tzv. velkého retribučního dekretu. TNK řízení proti ní zastavila a navrhla její postavení před lidový soud v Hradci Králové. Rozsudkem MLS v HK ze dne 28. srpna 1946 byla odsouzena k trestu těžkého žaláře na 10 let.
Koncem listopadu 1946 Klára Bergerová186, narozená 28. října 1897, údajně napsala a prostřednictvím Ludvíka Mohlera nechala předat dopis svému manželovi Adolfu Bergerovi, který byl v tu dobu v Německu. Zprávu odevzdala i přesto, že si byla vědoma toho, že písemný styk osob německé národnosti je zakázán. Údajně se tvrdilo, že Němci předávají do Německa zprávy, které ohrožují Československo. Dle spisu jmenované přitěžoval i fakt, že si pro svůj dopis zvolila nezákonnou cestu. 186
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 160 – spis Bergerová Klára.
93
K napsání dopisu se obviněná doznala a na svou omluvu dodala: „Dostala jsem od Ludvíka Mohwalda z Pece zprávu, že mohu jeho prostřednictvím pro svého muže v Bavorsku odeslat dopis. Poněvadž již delší dobu nemám o svém muži žádný zpráv, rozhodla jsem se volit tuto cestu. Nepsala jsem nic politického, ani nic o poměrech v ČSR. Do svého dopisu jsem dala dopis dcer Grety a Heleny.“ Při bližším přezkoumání TNK zjistila, že se nejednalo o trestný čin podle dekretu prezidenta republiky, nýbrž o čin stíhaný před soudem. Trestní řízení bylo zastaveno a jmenovaná předána do vazby internačního tábora AEG V Trutnově. Rolník Jan Spazier187, narozený 12. září 1895, během okupace údajně na svém hospodářství zaměstnával polské a ruské dělníky. Spis uvádí, že je přetěžoval prací, tělesně je týral a poskytoval jim málo stravy, i když museli vykonávat namáhavé zaměstnání. Svědek František Sieber vypověděl: „Jednu neděli jsem viděl, jak služebná, která byla zaměstnána u Jana Spaziera utíká do bytu bývalého starosty a je v obličeji zakrvácená.“ Starosta obce Volanov Hubert Schneider k případu uvedl: „V neděli před polednem ke mně přiběhla služebná rolníka Spaziera a stěžovala si, že s ní Spazier špatně zachází a žádala aby jí bylo dáno povolení k rozvázání pracovního poměru.“ Obviněný byl údajně zaujatý vůči československému státu a jeho obyvatelům. Prý vyhrožoval českým dělníkům: „Co ta česká pakáž a ti čeští psi tady ještě chtějí, ty je třeba odtud vymlátiti.“ – „Ty český pse, já ti ty hnáty zpřerážím.“ – Ta česká pakáž, ti čeští psi musí odtud zmizet.“ Spazier všechny uvedené výroky během svého výslechu popřel. Komise měla dva očité svědky špatného zacházení obžalovaného s dělníky, přesto dne 11. ledna 1946 trestní řízení proti němu z neznámých důvodů zastavila. Trestem mu tak mohlo být okamžité vystěhování mimo území ČSR. Kuchařka Marie Spieková188, narozená 8. září 1898, pracovala u rolníka Jakuba Beránka společně s Němkami Gertrudou a Ilsou Nittnerovými. Každá z nich měla přidělenu určitou část pole s bramborami. Sestry Nittnerovy pracovaly společně, tudíž měly svoji práci dříve hotovou. Beránek uvedl, že když obviněná 187 188
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 189 – spis Spazier Jan. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 190 – spis Spieková Marie.
94
viděla, že výše uvedeným sestrám nestačí, nadávala jim do gaunerů a patolízalů. Údajně pronesla větu v podivné němčině: „Die was hier nach bleiben wirklich die grössten Gauner und Schmauzler.“ Takovou to a podobné věty prý Beránek slyšel několikrát za den. Dle spisu je sváděla k tomu, aby pracovaly pomalu. Prý se dřou zbytečně, protože dříve nebo později budou stejně vysídleny. Obviněná údajně pracovala po dobu okupace jako vedoucí poštovního úřadu ve Vlčicích. Podle spisu se stala členkou strany NSDAP a měla za úkol dohlížet na polské a ruské zajatce, kteří vypomáhali místním rolníkům. Ilsa Nittnerová uvedla, že svoji práci obviněná vykonávala velmi pečlivě. Při každém menším provinění prý telefonovala na německé četnictvo v Pilníkově. Na udání Josefa Beránka byla dotyčná zatčena a předána do vazby okresního soudu. Před TNK se dostala dne 29. ledna 1946, kdy bylo proti ní trestní řízení zastaveno, protože obviněná byla Němka. Ihned po rozsudku byl podán návrh na vystěhování obviněné mimo území ČSR. Elsa Hofhanselová189, narozená 14. srpna 1908, a její syn Horst Hofhansel, narozený 9. srpna 1931, byli podezřelí, že v jejich domě byla údajně ukryta vojenská puška s menším množstvím nábojů. Ačkoliv si prý byli vědomi vyhlášky, jež nařizovala odevzdání zbraní, neodevzdali ji. Manžel Hofhanselové byl již dříve zatčen za údajnou protistátní činnost. Obviněná často navštěvovala svého švagra a při jedné návštěvě prý řekla, že bez svého manžela nepřežije a spáchá sebevraždu. Přitom se dle spisu zmínila o tom, že je škoda, že musela manželovu zbraň odevzdat Národnímu výboru. Načež její syn prý podotknul: „Muti, ich habe noch was“ a oznámil jim, že za jejich domem našel vojenskou pušku, kterou ukryl v kůlně. Jeho matka a strýc ho údajně vyzvali k tomu, aby zbraň okamžitě odnesl z domu. Hofhansel této výzvy neuposlechl a prý hodil zbraň do odpadové jámy na jejich dvorku. Své matce zalhal, že pušku z domu odnesl a ona se s touto odpovědí spokojila. V červnu 1945 se v Pilínkově prováděla domovní prohlídka. Podle výpovědi policejní hlídky byla v odpadové jámě domu Hofhanselů nalezena vojenská puška 189
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 169 – spis Hofhanselová Elsa.
95
s několika náboji. Obviněná se díky tomu údajně pokusila o sebevraždu. Dle spisu si přeřezala žíly a současně se snažila oběsit v bytě na věšáku. Jeden z vojínů četnické hlídky vypověděl, že ji stihl odříznout a následně přivolaný lékař ji přivedl k životu. Na svou omluvu obviněná uvedla, že byla rozrušená ze zatčení svého manžela. Proto se prý nepřesvědčila, zda její syn skutečně pušku odnesl pryč. Její syn vypověděl, že si zbraň chtěl ponechat. Jeho matka údajně často mluvila o sebevraždě a on ji chtěl k tomuto účelu použít, pokud by nastala doba, která by byla pro jejich rodinu nepříznivá. Nenašli se svědci, kteří by s určitostí prokázali vinu obžalované. Skutková podstata činu tak nemohla být prokázána a TNK trestní řízení zastavila. Současně podala návrh na vystěhování Hofhanselové i jejího syna. Hospodář Josef Mohorn, narozený 3. května 1892, a jeho manželka Hedvika Mohornová190, narozená 17. října 1895, se údajně zúčastnili nezákonné činnosti proti Československé republice. Prý sepsali inventuru svého majetku v Peci pod Sněžkou, plány svého domu a odhad celé nemovitosti. Pokud by byli odsunuti, chtěli si údajně vzít všechny plány s sebou. Kromě toho se údajně hrubě vyjadřovali o československém státě a neschvalovali metody odsunu. Udání na ně učinil Oldřich Stránský, který po nich převzal jejich dům. Tvrdil, že se k němu chovali hrubě a chovali se tak, jako by byli stále majiteli domu. Mohorna prý Stránskému řekl: „Oho, ještě jsem v domě já…však ona přijde doba.“ Podle nařízení MSK v Peci pod Sněžkou měl Stránský za úkol vyměřit všechny místnosti v domě. Oba manželé na něho začali údajně křičet: „V té vaší republice je to jako v blázinci, jak si to představujete nás jen s 50 kg vyhnat.“ – „To nejde, aby nás ČSR bez trestu připravila o celý majetek.“ Podobné věty prý opakoval stále dokola. Dalšími výpověďmi svědků bylo zjištěno, že se stali členy SdP a později příslušníky NSDAP. Spis neuvedl, zda zastávali nějakou funkci. Podle vyšetřovací komise obvinění spáchali svůj čin ze zaujatosti vůči Československé republice. Oba dva přiznali, že si udělali soupis svého majetku, ale popřeli, že si ho chtěli vzít s sebou, pokud by byli vysídleni. Rovněž také popřeli, že by řekli urážlivé výroky proti Československu nebo proti československému národu. 190
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 178 – spis Mohorna Josef,. Mohornová Hedvika.
96
Komise TNK trestní řízení zastavila. Dospěla k závěru, že se Mohornovi nedopustili přestupku dle zákona, ale jednalo se o přestupek neslušného chvoání. Obvinění byli předáni do internačního tábora AEG v Trutnově. Odtud měli býti nejbližším transportem odsunuti mimo území ČSR. Sigfried Steidler, narozený 8. srpna 1932, prý namaloval v bytě své matky Pavly Steidlerové191, narozené 7. července 1897, leták s údajným textem: „Achtung!! Achtung!!! Sudentendeutsche haltet aus!!! Wir kommen…!!!“ 192 Dle spisu nechal tento leták v bytě své matky s úmyslem jej později někde vyvěsit. Mezitím jeho matka zhotovený leták omylem odnesla společně s jinými papíry do místnosti se záchodem, kterou sdíleli s ostatními nájemníky. Zde ho údajně nalezl holič Václav Kunc. Vypověděl, že neuměl německy, proto nechal leták na toaletě a oznámil to nejbližší četnické hlídce. Strážníci odešli do domu Steidlerové, kde údajný leták nalezli. Členové hlídky vypověděli, že list předložili majitelce domu, ale ta ho vytrhla z rukou strážmistra a pokusila se ho zničit, což se jí nepodařilo. Během výslechu Steidlerovi údajně tvrdili, že o letáku nic nevědí. Svoji výpověď s postupem času pozměnili a tvrdili, že jej našli na zahradě. V jejich bytě byla následně provedena prohlídka, při které se údajně našel štětec od barvy, která odpovídala té na letáku. Podle tohoto důkazu byli zatčeni a dne 11. dubna postaveni před TNK. Ačkoliv na svoji obhajobu nemohli uvést nic, co by je zprostilo obvinění a naproti tomu zde byli svědci, kteří jejich vinu mohli potvrdit, komise trestní řízení proti nim zastavila. Skutková podstata jejich činu nebyla údajně prokázána. Současně doporučila jejich zařazení do skupiny k vystěhování mimo ČSR.
191 192
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 179 – spis Steidler Sigfried a Steidlerová Pavla. Pozor! Pozor! sudetští Němci vydržte, my přijdem…!!!
97
8.3
Internační tábory Vzhledem k tomu, že kapacita věznic byla přeplněná a počet obviněných stále
vzrůstal, musel se tento problém vyřešit. Vzniklá otázka se měla vyřešit zřízením internačních táborů, které vznikaly na území republiky od května 1945. Důvodem vzniku se stalo především zabezpečení pobytu a pracovního nasazení válečných zajatců, dále přechodné soustředění početných skupin uprchlíků, potřeba umístění zadržených Němců před jejich nuceným vysídlením za hranice, zajištění internovaných lidí a hledání vhodného prostoru pro osoby, které musely opustit své domovy za účelem pracovního přidělení.193 Soustředily se zde hlavně osoby označené za tzv. státně nespolehlivé, což v tehdejší době znamenali především Němci určení k odsunu, Maďaři a osoby pokládané za kolaboranty a nacisty. Táborů bylo několik typů – sběrné (pro osoby čekající na odsun), internační (určené pro osoby ve vyšetřovací vazbě nebo u nichž se předpokládalo, že budou trestně stíhány) a pracovní. Na základě dekretu prezidenta republiky č. 71/1945 Sb. z 19. září 1945 vznikaly pracovní tábory, ale v praxi spíše převažovaly smíšené. Na přelomu října a listopadu roku 1945 existovalo nejméně 90 internačních táborů. Původně byl v každém okrese jeden internační tábor, ale v průběhu roku 1946 bylo toto nařízení zrušeno a internační tábor měl vzniknout v obvodě každého MLS. Tento návrh však nevyšel a v průběhu roku 1946 internační tábory zanikly.194 V královéhradeckém okresu bylo doloženo 18 táborů, jejich funkce spočívala v internaci osob, které byly vyšetřovány pro provinění proti tzv. „malému retribučnímu dekretu“, tak osoby, proti kterým bylo zahájeno trestní řízení u MLS či běžných soudů. Vznikaly hlavně ve větších městech, především v sídle okresních soudů. Panovaly zde velmi špatné hygienické podmínky, chyběla zde zdravotní péče, zázemí, mizerné bylo jídlo i materiální vybavení. V táborech se často soustředilo velké množství lidí, na což nebyly přizpůsobeny a mnohdy chyběly přikrývky, oblečení a jídlo.195 193
Staněk, c. d., s. 29. Jarkovská, c. d., s. 55. 195 Tamtéž, s. 57 194
98
Intervenovaní německé a maďarské národnosti ve věku od patnácti do šedesáti let museli vykonávat pracovní činnost. Zezačátku se jednalo o podřadné práce související se skončením války – kopání hrobů pro mrtvé, odstraňování zátarasů, úklid měst, provádění dezinfekce bytů atd. Posléze byli přidělováni na zemědělské práce, do továren, restaurací a úřadů. Už v květnu 1945 část zajištěných na Trutnovsku pracovala ve svatoňovických a žacléřských dolech. Početná skupina intervenovaných v trutnovském táboře, zřízeném v bývalé továrně AEG, pracovala v pivovaru, v továrně firmy AEG, v mlékárně a na berním úřadě. Intervenovaní z věznice v Žacléři působili v dolech, vypomáhali v zahradnictví, v pekárnách, obchodech apod.196
8.4
Pobočné tábory na Trutnovsku197 Na Trutnovsku se nacházelo celkem sedm pracovních táborů – v Poříčí,
Horním Starém Městě, Hořejším Vrchlabí, Žacléři a Libči. Mezi ně patřil i tábor Lubawka (česky Libavá), který se nacházel v Polsku. Jednalo se o pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen. Vězeňkyněmi byli mladé židovské dívky. Žádné pece ani plynové komory tu nebyly – uvězněné tu umíraly vyčerpáním. Dohromady bylo v táborech uvězněno přes 4 000 osob. Kombinací nelidských podmínek, špatné lékařské péče i stravy, nadměrné práce se počet obětí vyšplhal na několik stovek. Největší a současně nejstarší pobočkou koncentračního tábora Gross-Rosen byl tábor v Poříčí u Trutnova. Pravděpodobně už v roce 1940 zde pracovaly „židovské“ vězeňkyně v přádelně lnu. O rok později byly další uvězněné zaměstnané v továrně na výrobu uniforem a dílů k plynovým maskám pro německou armádu. Běžný stav uvězněných se pohyboval kolem 1 400 žen, ale jednu dobu přesáhl hranici 2 000 vězeňkyň. Přijížděly sem většinou transporty s maďarskými ženami a dívkami. Poměrně brzy vznikl tábor v Bernarticích. První zmínky pocházejí z roku 1941. Zaměstnány zde byly židovské ženy polského původu. Pracovaly v textilní továrně firmy Etrich, kde zpracovávaly jutu a šily pytle. S postupem času vyráběly i plynové 196
Jarkovská, c. d., s. 57. Pokud není jinak uvedeno, bylo v této části práce využito poznatků z publikace JARKOVSKÁ, Lucie: Odplata či spravedlnost? Praha 2008, s. 62-74. 197
99
masky. V Etrichově závodu pracovali také sovětští občané a dělníci z Holandska, Belgie, Francie i z Čech. Poskytovali vězeňkyním stravu, které se zde nedostávalo. Přesto byl podle výpovědí uvězněných jedním z těch snesitelnějších. V táborech v Horním Starém Městě, v Žacléři, Hořejším Vrchlabí a Libči pracovaly ženy židovského původu v přádelnách lnu.
8.5
Dozorkyně V pracovních táborech na Trutnovsku byl zpočátku ustanoven ženský dozorčí
personál. Nejprve tuto funkci vykonávaly postarší ženy, které převážně pracovaly v továrnách firem, u nich se tábory zřídily. Mnohé z nich tuto práci vykonávaly v rámci organizace SS. Nebyly však začleněny do rámce Waffen SS, ale byly členkami tzv. společenství SS (v originále Gefolgschaftsmitglieder). 198 Nejdříve byly po dobu tří týdnů „proškoleny“ v některém z větších koncentračních táborů199 a posléze přeřazeny do jednoho ze sedmi pracovních táborů v trutnovském okrese. V březnu r. 1944 projevily nacistické orgány snahu dozorčí personál „omladit“. Veškeré firmy, pro něž vězeňkyně pracovaly, udělaly seznam zaměstnankyň ve věku od 20 do 30 let. Jejich počet byl ustanoven úměrnému počtu vězeňkyň, nad kterými dohlížely. U TNK Trutnov bylo souzeno 13 žen německého původu, u nichž jejich provinění spočívalo v dozorčí práci v těchto táborech. Ve všech případech bylo řízení před TNK zastaveno. Dvanáct spisů bylo předáno MLS Jičín a u Gertrudy Beierové200 TNK podala návrh na vystěhování ihned. V deseti případech MLS Jičín odsoudil obviněné k trestu těžkého žaláře. Hermína Bodiová201 si měla odpykat trest v délce 16 měsíců, Růžena Scholzová202 18 měsíců, Jana Hrdá203 2 roky, Eugenie 198
Tamtéž, s. 215. Nejdříve probíhala školení v ženském táboře Ravensbrück, ale od září 1944 byly školeny v kmenovém táboře Gross Rosen a od podzimu 1944 v Poříčí u Trutnova. 200 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 159 – spis Beierová Gertruda201 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 161 – spis Bodiová Hermína. 202 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 187 – spis Scholzová Růžena. 203 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 170 – spis Hrdá Jana. 199
100
Scholzová204 5 let a Marie Tippeltová205 8 let. Shodný rozsudek v délce 10 let dostaly Arnoštka Taubová206, Irma Kammelová207, Selma Bischofová208 a Irma Maulová209. U Hildy Etrichové210 nebyl trest uveden a spis Trudy Wosnekové211 uvedl, že byla z vězení odvedena vojáky Rudé armády a její další osud nebyl znám. K podobným rozsudkům došlo např. v ženském pobočném táboře v Chrastavě. I zde byly zřízeny tábory pro židovské ženy nasazované na práci v okolních továrnách. Na vězeňkyně zde dohlíželo asi 17 žen. Celkem 6 z nich bylo trestně stíháno. U jednoho případu bylo od stíhání ihned upuštěno, u dvou kauz trestní řízení zastaveno, protože byly dotyčné odsunuty. Před MLS se dostaly čtyři z nich. Odsouzeny byly k trestu odnětí svobody. Jejich tresty dohromady čítaly 18 let a 6 měsíců.212
204
SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 187 – spis Scholzová Eugenie. SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 192 – spis Tippeltová Marie. 206 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 192 – spis Taubová Arnoštka. 207 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 172 – spis Kammelová Irma. 208 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 160 – spis Bischofová Selma. 209 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 172 – spis Maulová Irma. 210 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 169 – spis Etrichová, Hilda. 211 SOkA Trutnov, fond TNK Trutnov, karton 195 – spis Wosneková,Truda. 212 LOZOVIUKOVÁ-KOČOVÁ, K.: Mimořádný lidový soud v Liberci a pobočné tábory koncentrační tábory KT Gross-Rosen, in: Fontes Nissae VII/2006, s. 129-130. 205
101
9 ZÁVĚR Po skončení druhé světové války a po opadnutí revolučního nadšení se společnost snažila vrátit do předválečných poměrů. Zpočátku bylo retribuční soudnictví vítáno, ale i toto zanícení brzy zmizelo. Působení retribučních soudů a trestních nalézacích komis poznamenalo na několik let československou společnost. Začali být zatýkáni lidé, o kterých se vědělo, že se na československém obyvatelstvu dopustili křivdy či zrady. Zatýkáni byli všichni, kteří se dopustili faktického či jen zdánlivého činu proti tehdejšímu státnímu zřízení. Nebylo překvapením, že ve vazbě se ocitli lidé, kteří byli nevinní. Stávali se trnem v oku někomu jinému a nejčastějším důvodem tak mohl být vztek, závist, touha po majetku někoho jiného nebo vyřizování osobních účtů. Ve vazbě se ocitalo stále více lidí. Od června 1945 mohli být souzeni podle tzv. „velkého retribučního dekretu“. Toto ustanovení však nepokrylo všechna obvinění. Velké množství lidí bylo nakonec propuštěno z vazby a jejich případy prozatím odloženy. Nepotrestaných však bylo stále víc a víc, a tak vláda přišla půl roku po skončení války s novými pravidly, podle kterých byly předchozí případy vyšetřovány. Vznikl tzv. malý retribuční dekret, odložené kauzy znovu otevřeny a předány příslušným TNK. Na základě nového ustanovení mohl být souzen každý, bez rozdílu věku, pohlaví, sociálního postavení a později i národnosti. Diplomová práce si kladla za cíl charakterizovat retribuční soudnictví v českých zemích. Na základě studia archivního materiálu se snažila zodpovědět otázku, do jaké míry se dařilo naplnit myšlenku tzv. malého retribučního dekretu. Svoje záměry uplatňoval prostřednictvím ONV, respektive TNK. V této práci byla věnována pozornost TNK Trutnov, pod kterou spadaly i menší vesnice na Trutnovsku. Počet veškerých případů se vyšplhal až na 1609. Ke své analýze jsem však využila pouze polovinu, přesněji 865 případů. U těchto kauz s určitostí víme, že se ocitly před TNK Trutnov. Několik stovek případů bylo pouze prošetřeno, ale TNK je nikdy nezahájila. Mnoho spisů předala TNK Trutnov krajským soudům, MLS v Jičíně či Hradci Králové nebo odeslala jiným TNK. 102
Celkový počet případů je poměrně vysoký, což přičítám tomu, že mnoho udání se nezakládalo na pravdě. Lidé si často byli vědomi toho, že za falešné udání nenásledoval žádný trest. Trestní nalézací komise byly mnohokrát využívány jako prostředek pomsty. Udavači jednali ze vzteku, ze zášti, z vypočítavosti a také se chtěli obohatit na úkor obviněného. Pokud se ukázalo, že bylo obvinění skutečně nepravdivé, obžalovaný byl propuštěn. V opačném případě byl člověk ponížen před společností,
v horších
případech
z ní
vyřazen,
ztratil
zaměstnání,
což
z ekonomického hlediska ohrozilo celou jeho rodinu. Nutno ovšem podotknout, že díky falešným udáním a následným propuštěním, klesl i počet odsouzených. Netýkalo se to jen TNK Trutnov, ale byl to jakýsi „celorepublikový trend“. Provinění, kterých se obvinění dopustili, jsem rozdělila do několika skupin. Všeobecně se odsuzovalo za provinění „proti národní cti“, které však není přesně definováno a zahrnuje tak celou řadu přestupků. U TNK Trutnov převažovalo přihlášení se k německé národnosti (127 osob, 15%). Druhým nejčastějším obviněním bylo členství ve fašistických organizacích (59 osob, 7%), nejčastěji v NOF a ve Vlajce. Odsouzených by bylo jistě více, ale pokud obviněný neprojevoval příliš „horlivou činnost“, komise řízení zastavila. Samotné prokazování členství bylo obtížné, protože často o něm neexistovaly žádné důkazy. Poměrně častým obviněním byla podpora a propagace nacismu (39 osob, 5%). Kromě zmíněných přestupků se trestaly urážky prezidenta republiky a obecně celého českého národa, tzv. horizontální kolaborace, vyhrožování a udavačství. Nebylo výjimkou, že se viník údajně dopustil několika provinění. Troufám si říci, že u takových případů komise trestala za to, co se jí zdálo jako horší provinění. S rozsudky souvisela i výše trestů. U TNK Trutnov bylo několik různých komisí, i když se u nich střídali stále stejní lidé. Každá komise na své případy pohlížela odlišně, soustředila se především na polehčující a přitěžující okolnosti. Mnohdy se stávalo, že za stejná provinění padaly různé tresty. Důvodů mohlo být několik, ale nejčastěji to byla zaujatost komise. Zajímavé je, že na základě analýzy archivního materiálu mohu tvrdit, že komise byly zaujaty vůči ženám. V procentuálním zastoupení byly ženy (36%) trestány častěji než muži (24%).
103
Předložená práce analyzuje činnost TNK Trutnov v letech 1945 – 1948. V současné době se trestním nalézacím komisím věnují i další badatelé, tudíž jsem se snažila částečně využít metodu srovnávací analýzy. V dalším výzkumu by se daly hlouběji prozkoumat osudy těch, jejichž spisy byly postoupeny k MLS v Jičíně. Tento fond se nachází ve Státním okresním archívu v Jičíně. Zajímavé by bylo zjistit, zda žije někdo, kdo se před TNK ocitl. V takovémto případě lze využít metodu orální historie.
104
10 SEZNAM ZKRATEK a. a.
ad acta
BK
bezpečnostní komise
ČČK
Československý červený kříž
čsl.
československý
ČSL
Československá strana lidová
ČSNS
Československá strana národně sociální
ČSR
Československá republika
ČSSD
Československá sociální demokracie
DAF
Deutsches Arbeitsfront, Německá pracovní fronta, monopolní
odborová organizace nacistického Německa DNSAP
Deutsche nationalsozialistiche Arbeiterpartei, Německá národně
socialistická strana dělnická fy.
firmy
HJ
Hitlerjugend
Kčs
korun českých
KHI FP TUL Katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci KNV
krajský národní výbor
KS MV
krajská správa ministerstva vnitra
KSČ
Komunistická strana Československa
MěstNV
městský národní výbor
ml.
mladší
MLS
mimořádný lidový soud
MNV
místní národní výbor
MV
ministerstvo vnitra
n. p.
národní podnik
NDR
Německá demokratická republika
NF
Národní fronta
NOF
Národní obec fašistická 105
NOÚZ
Národní odborová ústředna zaměstnanecká
NS
Národní soud
NSDAP
Nazional Sozialistische Deutsches Arbeiter Partei, Národně
socialistická německá dělnická strana NSV
Nationalsozialistische Volkswohlfahrt, Národně socialistický spolek
pro prosperitu národa NSKK
Nationalsozialistische Kraftfahrkorps, Nacionálně socialistický
motoristický sbor ONV
okresní národní výbor
OSK
okresní správní komise
OVK
okresní vyšetřovací komise, totéž jako TVK a VK
OZON
Obóz Zjednoczenia Narodowego, Obec národního sjednocení
ROH
Revoluční odborové hnutí
SA
Sturmabteilung der NSDAP, útočné oddíly nacistické strany
Sb.
sbírky
SdP
Sudetendeutsche Partei
SD
Sicherheitsdienst, bezpečnostní služba SS
SNB
Sbor národní bezpečnosti
SNR
Slovenská národní rada
SOkA
Státní okresní archiv
SS
ϟϟ –Schutzstaffeln der NSDAP, ochranné oddíly nacistické strany,
později vojenské jednotky pod stranickou jurisdikcí, které nebyly součástí armády, ale spadaly pod její operační velení (Waffen-SS). st.
starší
StB
Státní bezpečnost
t. č.
toho času
TNK
trestně nalézací komise
TOK
trestní odvolací komise
TVK
trestní vyšetřovací komise, totéž jako VK a OVK
ÚAV
ústřední akční výbor
ÚNS
Ústavodárné Národní shromáždění 106
ÚNV
ústřední národní výbor
UNWCC- United Nations Commission for Investigation of War Crimes, komise Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů ÚVV
ústřední vyšetřovací výbor
VK
vyšetřovací komise, vyšetřovací komise, totéž jako TVK a OVK
VOS
Veřejná osvětová služba
ZNV
zemský národní výbor
107
11 POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA 11.1 Archív Státní okresní archív Trutnov: fond ONV Trutnov – Trestní nalézací komise Trutnov 11.2 Publikované prameny Lída BAAROVÁ, Života sladké hořkosti, Ostrava: 1998, 242 s. Karel JECH, Karel KAPLAN, Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Dokumenty. Díl I. a II. Brno: 1995, 1071 s. Adina MANDLOVÁ, Dneska už se tomu směju. Toronto: 1977, 334 s. 11.3 Literatura Adrian von ARBURG – Tomáš STANĚK, Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951. Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování, Středokluky : 2011, s. 329. Adrian von ARBURG – Tomáš STANĚK, Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951. Duben – srpen/září 1945: „Divoký odsun“ a počátky osídlování, Středokluky : 2011, 957 s. Adrian von ARBURG – Tomáš STANĚK, Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951. Češi a Němci do roku 1945: úvod k edici, Středokluky : 2011, 373 s. Mečislav BORÁK, Spravedlnost podle dekretu. Retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě (1945-1948), Šenov u Ostravy 1998, 450 s. Benjamin FROMMER, Národní očista. Retribuce v poválečném Československu. Praha: 2010, 504 s. Andrea CHROBÁKOVÁ LNĚNIČKOVÁ, „Malý“ retribuční dekret a německy hovořící obyvatelstvo v Ostravě v letech 1945-1948, in: Adrian von ARBURG, Tomáš DVOŘÁK, David KOVAŘÍK a kol., Německy mluvící obyvatelstvo v Československu po roce 1945, Brno: 2010, s. 465-470.
108
Zuzana HAMPLOVÁ, Trestní nalézací komise Nymburk, bakalářská práce, KHI FP TUL 2011, 81 s. Lucie JARKOVSKÁ, Odplata či spravedlnost? Mimořádné lidové soudy 1945-1948 na Královéhradecku, Praha : 2008, 364 s. Tony JUDT, Poválečná Evropa: historie po roce 1945, Praha: 2008, 986 s. Vladimír JUST, Věc: Vlasta Burian. Praha: 1991, 142 s. Kateřina KOČOVÁ, Činnost mimořádných lidových soudů-MLS Česká Lípa, Liberec a Litoměřice, disertační práce ,HÚ FHS UHK 2006, 335 s. Kateřina KOČOVÁ, Druhá retribuce. Činnost Mimořádných lidových soudů v roce 1948, in: Soudobé dějiny III.-IV./2005, s. 586-619. Kateřina KOČOVÁ-LOZOVIUKOVÁ, Mimořádný lidový soud v Liberci a pobočné koncentrační tábory KT Gross-Rosen, in: Fontes Nissae VII/2006, s. 124-145. Jan KUKLÍK, Mýty a realita tzv. „Benešových dekretů“. Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Praha: 2002, 511 s. Pavel KMOCH, „Malá retribuce“ v českých zemích a Trestní nalézací komise v Benešově u Prahy, diplomová práce, KHI FR TUL 2011, 259 s. Jiří LOUDA, Trestní nalézací komise Turnov, bakalářská práce, KHI FP TUL 2011, 111 s. Emanuel MANDLER, Benešovy dekrety. Proč vznikaly a co jsou. Praha: 2002, 126 s. Barbora MIKŠOVSKÁ, Trestní nalézací komise Poděbrady, bakalářská práce, KHI FP TUL 2011, 68. s. Stanislav MOTL, Prokletí Lídy Baarové. Praha: 2002, 237 s. Stanislav MOTL, Mraky nad Barrandovem, Praha : 2006, 310 s. Jan NĚMEČEK a kol., Cesta k dekretům a odsunu Němců. Praha: 2002, 152 s. Tomáš PASÁK, Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945, Praha: 1999, 486 s. Jiří PERNES, Dějiny Československa očima Dikobrazu 1945-1990. Brno: 2003, 230 s. Vladimír PŘIBSKÝ, Adina: příběh české hvězdy. Praha: 2001, 201 s. Vladimír PŘIBSKÝ, Krása je můj hřích: osudový vztah Lídy Baarové, Praha : 2002, 213 s. 109
Monika REMSOVÁ, Činnost Trestní nalézací komise v Jablonci nad Nisou, bakalářská práce, KHI FP TUL 2012, 88 s. Václav RYBÁŘ, Trestní a nalézací komise v Liberci v letech 1945-1948, bakalářská práce, KHI FP TUL 2009, 94 s. Tomáš STANĚK, Tábory v českých zemích 1945-1948, Šenov u Ostravy : 1996, 263 s. Arnošt TABÁŠEK, Adina Mandlová: fámy a skutečnost. Praha: 2003, 200 s.
110
12 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1.: Dekret prezidenta republiky č.16/1945 Sb. Příloha č. 2.: Dekret prezidenta republiky č. 17/1945 Sb. Příloha č. 3.: Dekret prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. Příloha č. 4.: Směrnice ministerstva vnitra k provedení dekretu č. 138/1945 Sb. Příloha č. 5.: Příloha směrnic ministra vnitra k provedení dekretu č. 138/1945 Sb. – seznam fašistických organizací. Příloha č. 6.: Dodatek ke směrnicím ministra vnitra k provedení dekretu č. 138/1945 Sb. Příloha č. 7.: Druhý dodatek ke směrnicím ministra vnitra k provedení dekretu č. 138/1945 Sb. Příloha č. 8.: Třetí dodatek ke směrnicím ministra vnitra k provedení dekretu č. 138/1945 Sb. Příloha č. 9.: Ukázka z dvojstrany rejstříku Vyšetřovací komise. Příloha č. 10.: Ukázka z rejstříku Trestně nalézací komise Příloha č. 11.: Ukázka ze zprávy o zatčení Příloha č. 12.: Ukázka trestního listu Příloha č. 13.: Ukázka zápisu o jednání Trestně nalézací komise
111
Příloha č. 1.: Dekret presidenta republiky č. 16 ze dne 19. června 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech. O přísnou spravedlnost volají neslýchané zločiny, kterých se dopustili nacisté a jejich zrádní spoluvinníci na Československu. Porobení vlasti, vraždění, zotročování, loupení a ponižování, jehož obětí byl československý lid, a všechna ta stupňovaná německá zvěrstva, kterým bohužel pomáhali nebo asistovali i zpronevěřivší se občané českoslovenští, z nichž někteří zneužili při tom i vysokých úřadů, mandátů nebo hodností, musí dojíti zaslouženého trestu bez průtahu, aby nacistické a fašistické zlo bylo vyvráceno z kořene. Proto ustanovuji k návrhu vlády takto: Hlava I. Zločiny proti státu. § 1. Kdo se v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) dopustil na území republiky nebo mimo ně některého z těchto zločinů podle zákona na ochranu republiky ze dne 19. Března 1923, č. 50 Sb.: úkladů o republiky (§ 1), trestá se smrtí; kdo se dopustil přípravy úkladů (§ 2), ohrožení bezpečnosti republiky (§ 3), prorady (§ 4, č. 1), zrady státního tajemství (§ 5, č. 1), vojenské zrady (§ 6, č. 1, 2 a 3) a násilí proti ústavním činitelům (§ 10, č. 1), trestá se těžkým žalářem od dvaceti let až na doživotí a za okolností zvláště přitěžujících smrtí. § 2. Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) byl členem organizací: Die Schutzstaffeln der Nationalsozialistischen Deutschen Arbeiterpartei (S. S.), nebo FreiwillingeSchutzstaffeln (F. S.), nebo Rodobrany, nebo Szabadcsapatoku, nebo jiných zde nejmenovaných organizací podobné povahy, trestá se, nedopustil-li se
112
činu přísněji trestného, za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let a za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od dvaceti let až na doživotí. § 3. (1) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) propagoval nebo podporoval fašistické nebo nacistické hnutí, nebo kdo v oné době tiskem, rozhlasem, filmem nebo divadlem, nebo na veřejném shromáždění schvaloval nebo obhajoval nepřátelskou vládu na území republiky nebo jednotlivé nezákonné činy okupačních velitelství a úřadů a orgánů jim podřízených, trestá se, nedopustil-li se činu přísněji trestného, za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let, spáchal-li však takový zločin v úmyslu, aby rozvrátil mravní, národní nebo státní vědomí československého lidu, zejména československé mládeže, trestá se těžkým žalářem od deseti do dvaceti let, a za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od dvaceti let až na doživotí, nebo smrtí. (2) Kdo v téže době byl činovníkem nebo velitelem v organizacích Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP) nebo Sudetendeutsche Partei (SdP) nebo Vlajka, Hlinkova nebo Svatoplukova Garda, nebo v jiných fašistických organizacích podobné povahy, trestá se, nedopustil-li se činu přísněji trestného, za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let. § 4. Československý občan, který v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) v zahraničí rozvracel hnutí, směřující k osvobození republiky Československé v její předmnichovské ústavě a jednotnosti, aneb jinak vědomě poškozoval zájmy republiky Československé, zejména kdo ohrožoval bezpečnost občanů, pracujících pro osvobození republiky doma, trestá se, nedopustil-li se zločinu přísněji trestného, těžkým žalářem od pěti do dvaceti let. Zločiny proti osobám. § 5.
113
(1) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) dopustil se ve službách, nebo v zájmu Německa, nebo jeho spojenců, nebo republice nepřátelského hnutí, jeho organizací, či členů, těchto zločinů: a) podle trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., zločinu veřejného násilí loupeží lidí (§ 90), veřejného násilí nakládáním s člověkem jako s otrokem (§ 95) vraždy (§§ 134 až 137), zabití (§§ 140 a 141) a těžkého poškození na těle (§ 156), b) podle trestního zákona zák. čl. V/1878 zločinu vraždy (§ 278), úmyslného zabití (§ 279), těžkého ublížení na těle s následky smrtelnými (§§ 306 a 307) a loupeže dětí (§ 317), trestá se smrtí. (2) Kdo v téže době, za týchž okolností a za týmž účelem se dopustil těchto zločinů: a) podle trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., zločinu veřejného násilí neoprávněným omezováním osobní svobody člověka (§ 93) veřejného násilí vydíráním (§ 98), veřejného násilí nebezpečným vyhrožováním (§ 99) a těžkého poškození na těle (§§ 152 a 155), b) podle trestního zákona zák. čl. V/1878 zločinu bezprávného omezování osobní svobody člověka (§§ 323, 324 a 325), těžkého ublížení na těle (§ 301) a vydírání (§§ 350 a 353), trestá se těžkým žalářem od deseti do dvaceti let. § 6. (1) Kdo v téže době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) nařídil ve prospěch válečného úsilí Německa nebo jeho spojenců nucenou nebo povinnou práci, a ten, kdo při vydání a výkonu takového nařízení spolupůsobil, trestá se, nedopustil-li se zločinu přísněji trestného, za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let. (2) Byl-li však takovým nařízením obyvatel republiky donucen pracovati v cizině, nebo za okolností, nebo na místech jeho životu nebo zdraví nebezpečných, trestá se vinník, bez ohledu na účel práce těžkým žalářem od deseti do dvaceti let. § 7. (1) Kdo sám nebo v součinnosti s jinými v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) ve službách nebo v zájmu Německa, nebo jeho spojenců, nebo republice nepřátelského hnutí, jeho organisací či členů zavinil ztrátu svobody 114
obyvatele republiky bez jiných následků, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let. Způsobil-li vinník takto ztrátu svobody většího počtu obyvatel republiky, může soud uložiti trest těžkého žaláře od dvaceti až doživotí, za okolností pak zvláště přitěžujících tresti smrti. (2) Kdo v téže době, za týchž okolností, za týmž účelem a týmž způsobem způsobil obyvateli republiky těžké ublížení na těle bez těžkých následků (odst. 3), trestá se za zločin těžkým žalářem od deseti do dvaceti let, a za okolností zvláště přitěžujících žalářem od dvaceti let až na doživotí. Byl-li však takto postižen větší počet osob, může soud uložiti trest smrti. (3) Kdo v téže době a za týchž okolností, za týmž účelem a týmž způsobem způsobil soudním usnesením, rozsudkem, nařízením, nebo správním rozhodnutím jakéhokoliv druhu, výkonem rozsudku, nařízení, nebo jinak smrt obyvateli, těžké ublížení na těle obyvateli republiky s následky označenými v § 156 trest. zák. č. 117/1852 ř. z. a v §§ 306, 307 trest. zák. zák. čl. V/1878, nebo jeho deportaci, trestá se za zločin smrtí. Zločiny proti majetku § 8. (1) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) se dopustil ve službách, nebo v zájmu Německa, nebo jeho spojenců, nebo republice nepřátelského hnutí, jeho organizací či členů těchto zločinů: a) podle trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., zločinu veřejného násilí zlomyslným poškozením cizího majetku (§ 85) s následky podle § 86, odst. 2, žhářství (§ 166) za okolností s následky podle § 167, písm. a), loupeže (§ 190) za okolností s následky podle § 195, b) podle trestního zákona zák. čl. V/1878 zločinu žhářství (§ 424), loupeže (§§ 344 a 345), za okolností a s následky podle § 349, odst. 1, bod 2 a odst. 2, trestá se smrtí. (2)Kdo v téže době a za týchž okolností a za týmž účelem se dopustil těchto zločinů:
115
a) podle trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., zločinu veřejného násilí násilným vpadnutím do cizího nemovitého statku (§ 83), veřejného násilí zlomyslným poškozením cizího majetku (§§ 85, 86 odst. 1), žhářství (§ 166) za okolností a s následky podle § 167, písm. b) až g), krádeže (§§ 171 až 180), zpronevěry (§§ 181 až 183), podílnictví na krádeži nebo zpronevěře (§§ 185 a 186), loupeže (§ 190) za okolností a s následky podle §§ 191 až 194, podílnictví na loupeži (§ 196), podvodu (§§ 197 až 201, 203), b) podle trestního zákona zák. čl. V/1878 zločinu porušení domácnosti soukromými osobami (§§ 330 a 331), přečinu poškození cizího majetku (§§418 a 420), který se za okolností odst. 1 tohoto paragrafu kvalifikuje jako zločin, žhářství (§§ 422 a 423), krádeže (§§ 333 až 341), nakolik čin není trestný podle odst. 1, písm. b) toho paragrafu, podílnictví (§ 370), podvodu (§ 379 ve znění § 50 trestní novely), za okolností podle § 383, odst. 2 s výjimkou § 382, trestá se těžkým žalářem od deseti do dvaceti let a za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od dvaceti let až na doživotí. § 9. Kdo sám, nebo v součinnosti s jiným v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) ve službách nebo v zájmu Německa, nebo jeho spojenců nebo republice nepřátelského hnutí, jeho organisací či členů způsobil soudním usnesením, rozsudkem, nařízením, nebo správním rozhodnutím jakéhokoliv druhu, nebo výkonem rozsudku, nařízení nebo správního rozhodnutí, že československému státu nebo právnické či fysické osobě bylo proti zákonu republiky odňato jich mění zcela nebo zčásti, trestá se, nedopustil-li se zločinu přísněji trestného, za zločin těžkým žalářem od deseti do dvaceti let, a za okolností zvláště přitěžujících žalářem od dvaceti let až na doživotí. § 10. Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) zneužil tísně, způsobené národní, politickou či rasovou persekucí, aby se obohatil na úkor státu, právnické nebo fysické osoby, trestá se, nedopustil-li zločinu přísněji trestného, za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let.
116
Udavačství. § 11. Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky ve službách nebo v zájmu nepřítele, nebo využívaje situace přivoděné nepřátelskou okupací jiného pro nějakou skutečnou nebo vymyšlenou činnost udal, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let. Zavinil-li však udavač svým udáním ztrátu svobody československého občana, trestá se těžkým žalářem od deseti do dvaceti let. Mělo-li udání za přímý nebo nepřímý následek ztrátu většího počtu lidí nebo těžkou újmu na zdraví, trestá se doživotním žalářem, mělo-li za následek něčí smrt, trestá se smrtí. Všeobecná ustanovení. § 12. Podle tohoto dekretu bude potrestán i cizinec, jenž se dopustil zločinu, uvedeného v § 1, nebo některého ze zločinů, uvedených v §§ 4 až 9 v cizině, dopustil-li se jich na československém státním občanu nebo na československém veřejném nebo soukromém majetku. § 13. (1) Jednání trestné podle tohoto dekretu není ospravedlněno tím, že je nařizovaly nebo dovolovaly předpisy jiného práva než československého, nebo orgány, zřízené jinou státní mocí než československou, aniž jest omluveno tím, že pachatel takové neplatné předpisy za ospravedlněné považoval. (2) Také neospravedlňuje pachatele, že konal svoji služební povinnost, jednal-li s obzvláštní horlivostí, překročuje tak ve značné míře normální rámec svých povinností, nebo byl-li činný v úmyslu napomáhat válečnému úsilí Němců (jejich spojenců), poškodit či mařit válečné úsilí Československa (jeho spojenců), nebo jednal-li z jiné zřejmě zavržitelné pohnutky. (3) Neodolatelné donucení rozkazem představeného nezprošťuje viny nikoho, kdo se dobrovolně stal členem organizací, jejichž členství ukládalo vykonat každý, i zločinný rozkaz. § 14. 117
Odsoudí-li soud pro zločin v tomto dekretu uvedený a neupustí-li od trestu (§ 16, odst. 2), vysloví zároveň: a) že odsouzený pozbývá na určitou dobu, nebo navždy občanské cti (§ 15); b) že odsouzený část trestu na svobodě nebo celý trest odpyká ve zvláštních nucených pracovních oddílech, které se zřídí zvláštním zákonem; c) že celé jeho jmění nebo část jeho jmění propadá ve prospěch státu.
§ 15. Pozbytí občanské cti [§ 14, písm. a)] znamená: 1. trvalou ztrátu vyznamenání, řádů a čestných odznaků, veřejných služeb, hodností a funkcí, akademických hodností, jakož i ztrátu odpočivných a zaopatřovacích požitků, platů z milosti a všelikých jiných platů z peněz veřejných; 2. u poddůstojníků degradaci a u důstojníků kasaci; 3. ztrátu způsobilosti k nabytí, výkonu a opětovnému nabytí práv, uvedených pod číslem 1 a 2 a práv ztracenými hodnostmi podmíněných; 4. ztrátu práva voliti a volen nebo povolán býti k veřejné funkci nebo hlasovati ve věcech veřejných; 5. ztrátu způsobilosti zastávati funkce ve sdruženích (spolcích nebo jiných útvarech podobných); 6. ztrátu způsobilosti býti vlastníkem, vydavatelem, nebo redaktorem, nebo jakkoliv spolupůsobiti při vydávání, redakci periodického tiskopisu, jakož i nakládati, vydávati a uveřejňovati, tiskopisy neperiodické; 7. ztrátu způsobilosti konati veřejné přednášky nebo projevy; 8. ztrátu způsobilosti k práci ve výchovných nebo uměleckých institucích nebo podnicích; 9. ztrátu způsobilosti býti zaměstnavatelem nebo spoluzaměstnavatelem; 10. ztrátu způsobilosti provozovati svobodné zaměstnání; 11. ztrátu způsobilosti býti členem představenstva (správní rady) společností a společenstev;
118
12. ztrátu způsobilosti býti vedoucím úředníkem v podniku soukromém. Kdo přestoupí zákazy v tomto paragrafu obsažené, bude potrestán řádným soudem pro přestupek vězením od jednoho týdne do tří měsíců. § 16. (1) Trest na svobodě nelze snížiti pod dolní hranici sazby a zaměniti jeho způsob za mírnější. (2) Soud může snížiti trest i pod dolní hranici sazby a zaměniti jeho způsob za mírnější, v případech pak zvláštního zřetele hodných v odsuzujícím výroku upustiti od potrestání, je-li obecně známo, nebo lze-li bez průtahů prokázati, že obalovaný jednal s úmyslem prospěti českému nebo slovenskému národu nebo Československé republice či jejím spojencům nebo jinému obecnému zájmu, nebo že se pozdější svou činností zasloužil o osvobození republiky z nepřátelské moci, nebo o nápravu, nebo o zmenšení zla nepřítelem způsobeného a že po svém obrácení na cestě povinnosti už vytrval. Tohoto ustanovení však nelze použít, převyšuje-li škoda pachatelem zaviněná neúměrně obecný prospěch jím sledovaný. § 17. Zločiny trestné podle tohoto dekretu a výkon trestu se nepromlčují. § 18. Dobou zvýšeného ohrožení republiky se rozumí doba od 21. května 1938 do dne, který bude určen vládním nařízením. § 19. Zločiny trestné podle tohoto dekretu buďtež pokládány vždy za zvlášť zavržitelné ve smyslu § 1, odst. 1 zákona o státním vězení ze dne 16. července 1931, č. 123 Sb. § 20. Nadržování zločinům, trestným podle tohoto dekretu trestá se podle platných trestních zákonů s těmito změnami: 1. u zločinů proti státu trestá se nadržování stejně jako tyto zločiny: 2. u týchž zločinů je i nadržování ukrýváním osob blízkých (§ 39, č. 4 zák. č. 50/1923 Sb. na ochranu republiky) trestné jako zločin a trestá se těžkým žalářem od
119
jednoho roku do deseti let, ukládá-li však na zločin sám tento dekret trest smrti, těžkým žalářem od pěti do dvaceti let; 3. u ostatních zločinů trestá se nadržování těžkým žalářem a) od deseti do dvaceti let, ukládá-li na zločin sám tento dekret trest smrti, nebo těžkého žaláře v trvání více než dvaceti let, b) od jednoho roku do deseti let, ukládá-li na zločin sám tento dekret trest nižší.
Hlava II. Mimořádné lidové soudy. § 21. (1) Mimořádným lidovým soudům přísluší souditi všechny zločiny trestné podle tohoto dekretu, odpovídají-li za ně trestně jako pachatelé, spolupachatelé, spovinníci, účastníci nebo nadržovatelé, osoby, uvedené v § 2 a § 3, odst. 2; odpovídají-li za ně trestně osoby jiné, soudí je mimořádné lidové soudy tehdy, navrhne-li jejich stíhání před nimi veřejný žalobce (§ 24). (2) Místní příslušnost mimořádných lidových soudů se určuje předpisy trestních řádů, platných na území republiky. Složení a sídlo mimořádných soudů. § 22. (1) Mimořádný lidový soud vykonává svou pravomoc v pětičlenných senátech, složených z předsedy, jímž, musí býti soudce z povolání (občanský nebo vojenský soudce), a ze čtyř soudců z lidu. (2) Přednosty mimořádných lidových soudů, jejich náměstky a soudce z povolání (odst. 1) jmenuje president republiky k návrhu vlády ze seznamu osob, 120
pořízených za tím účelem okresními výbory. Z jiných seznamů okresními národními výbory pořízených jmenuje vláda soudce z lidu. (3) Přednostovi mimořádného lidového soudu nebo jeho náměstku náleží, aby z osob, jmenovaných v odst. 2, sestavil potřebný počet senátů s náhradníky. (4) Mimořádné lidové soudy se zřídí v sídlech krajských soudů, každý senát mimořádného lidového soudu může však zasedati, ukáže-li se toho potřeba, v kterémkoli místě soudního obvodu. Vykonavatele hrdelních trestů s potřebným počtem pomocníků ustanoví místní národní výbor v sídle krajského soudu. (5) Vládním nařízením bude stanoveno, jaký slib budou soudcové z lidu skládati a jaká náhrada výloh a ušlého zisku jim přísluší. § 23. Při hlasování hlasují nejprve soudcové z lidu, a to starší před mladšími. Veřejný žalobce. § 24. (1) Veřejné žalobce mimořádných lidových soudů jmenuje vláda nebo z její pověřen ministr spravedlnosti pro určité období, pro určité případy, nebo pro celou dobu činnosti soudu z prokurátorů nebo jiných osob, které dosáhly doktorátu práv nebo složily tři státní zkoušky právnické, nejméně však zkoušku judicielní, pokud budou v seznamech, pořízených za tím účelem okresními národními výbory. (2) Veřejní žalobci u mimořádných lidových soudů jsou podřízeni ministru spravedlnosti. Řízení před mimořádnými lidovými soudy. § 25. (1) Pro řízení před mimořádnými soudy lidovými platí zásady řízení před soudy stannými, a to v úpravě, provedené v §§ 26 až 31 tohoto dekretu. Tam, kde dekret odkazuje na předpisy řízení řádného, jsou míněny předpisy platného trestního řádu. (2) Byl-li obžalovaný rozsudkem mimořádného lidového soudu osvobozen,
121
nevylučuje se tím jeho stíhání před příslušným soudem řádným, případně před soudem státním podle zákona č. 68/1935 Sb. nebo před krajským soudem příslušným pro souzení vojenské zrady podle zákona č. 130/1936 Sb. a vl. nař. č. 238/1937 Sb. Tento soud posoudí věc znova řízením řádným, při čemž platí hmotně právní ustanovení tohoto dekretu (§§ 1 až 20), stejně jako když osoba provinilá hned předem byla pohnána před soud řádný (§ 21). Návrh, aby se takto proti obžalovanému postupovalo, musí však býti podán nejpozději do tří měsíců ode dne osvobozujícího rozsudku. § 26. (1) Řízení před mimořádným lidovým soudem zahajuje se k návrhu veřejného žalobce (§ 24). Těhotné ženy nebuďtež poháněny před mimořádný lidový soud, dokud tento jejich stav trvá. (2) Celé řízení proti jednotlivému obžalovanému koná se, pokud možno, bez přerušení, od počátku až do konce před mimořádným lidovým soudem. Řízení proti jednotlivému obžalovanému nesmí trvati déle než tři dny. Tato lhůta se počítá od okamžiku, kdy byl obžalovaný před soud postaven. (3) Nedospěje-li lidový soud v třídenní lhůtě k rozsudku, postoupí věc příslušnému soudu řádnému (§ 23, odst. 2). V tomto případě rozhodne také, zda se má obžalovaný ponechati ve vazbě. (4) Jestliže se obžalovaný nedostavil anebo nemůže dostaviti k soudu z jakýchkoli důvodů, může veřejný žalobce navrhnouti, aby se hlavní přelíčení konali v nepřítomnosti obžalovaného. V takovém případě musí soud zřídít obhájce z úřední moci. § 27. Řízení před mimořádným lidovým soudem je ústní a veřejné. Obžalovaný má právo zvoliti si sám obhájce nebo požádati soud, aby mu zřídil obhájce, je-li nemajetný. Nepoužijeli obžalovaný svého práva, zřídí mu soud obhájce z moci úřední. Jak obžalovaný, tak soud mohou obhajobou pověřit i osobu, nezapsanou v seznamu obhájců, která dosáhla doktorátu práv nebo složila tři státní zkoušky právnické, nejméně však státní zkoušku judicielní. § 28. 122
(1) Hlavní přelíčení před mimořádným lidovým soudem zahajuje se po vyvolání věci a zjištění generalií výkladem veřejného žalobce, které skutky jsou obžalovanému kladeny za vinu. Výslech obžalovaného a provádění důkazů řídí se obecně přepisy trestního řízení. Protokoly o výsleších spoluvinníků a svědků a dobrá zdání znalců mohou se číst vždy, když předseda senát považuje jejich čtení za účelné. (2) Řízení se zpravidla omezí na čin nebo činy, pro které byl obviněný před mimořádný lidový soud pohnán. Na činy, které nejsou trestné podle tohoto dekretu, nemá tudíž býti brán zřetel. Budou-li stíhány později v řízení před mimořádným soudem lidovým, nebo před soudem řádným, případně státním, nebo před krajským soudem, příslušným pro souzení vojenské zrady, budiž při výměře trestu vzat zřetel na trest na svobodě mimořádným lidovým soudem již uložený. (3) Řízení před mimořádným lidovým soudem nesmí býti zdržováno zjišťováním nároků na náhradu škody trestným činem způsobené. (4) Zjištění spoluvinníků nebudiž sice opomenuto, avšak vynesení a výkon rozsudku se tím nemá oddalovat. (5) Po ukončení průvodního řízení zhodnotí veřejný žalobce jeho výsledky a podá svůj konečný návrh. Na to udělí předseda slovo obžalovanému a jeho obhájci k přednesení obhajoby. Odpoví-li veřejný žalobce na její výhody, mají obžalovaný a jeho obhájce právo na poslední slovo. § 29. (1) Poté usnese se soud v neveřejné poradě na rozsudku, řídě se při tom příslušnými předpisy o řízení řádném, pokud tento dekret neustanovuje jinak. (2) Opírá-li se výrok o vině u zločinu, na který tento dekret ukládá trest smrti, toliko o tři hlasy anebo dospěl-li soud k názoru, že byly zjištěny takové okolnosti, že by trest smrti byl nepřiměřeně přísný, může soud uložiti trest těžkého žaláře od dvaceti let až na doživotí a za předpokladů, označených v § 16, odst. 2, užíti i tohoto ustanovení. (3) Rozsudek budiž ihned vyhlášen ve veřejném zasedání soudu. § 30.
123
O řízení před mimořádným lidovým soudem sepíše se zápis podle předpisů o řízení řádném. Tento zápis podepíší všichni členové senátu a zapisovatel. § 31. (1) Proti rozsudku mimořádných lidových soudů není opravných prostředků. Žádost o milost kýmkoli podaná nemá odkladného účinku. (2) Trest smrti se vykoná zpravidla do dvou hodin po vyhlášení rozsudku. Na výslovnou prosbu odsouzeného může býti lhůta prodloužena o další hodinu. Konaloli se řízení v nepřítomnosti obžalovaného, provede se rozsudek smrti do 24 hodin po dopadení odsouzeného. (3) Mimořádný lidový soud může také rozhodnouti, že trest smrti se vykoná veřejně. Učiní tak zejména, když surový způsob, jímž byl zločin spáchán, nebo zvrhlá povaha pachatele, počet jeho zločinů nebo jeho postavení mluví pro veřejný výkon rozsudku. V tomto případě může soud, aby se zajistila veřejnost, aby se zajistila veřejnost výkonu trestu, lhůtu dvou hodin prodloužiti, ne však nad 24 hodin.
Ustanovení přechodná a závěrečná. § 32. (1) Ustanovení zákona ze dne 3. května 1934, č. 91 Sb., o ukládání trestu smrti a o doživotních trestech, pro zločiny trestné podle tohoto zákona neplatí. (2) Ustanovení zákona ze dne 11. března 1931, č. 48 Sb., o trestním soudnictví nad mládeží, zůstávají v platnosti. § 33. Účinnost tohoto dekretu se stanoví ode dne vyhlášení na dobu jednoho roku, leč by jej příslušné zákonodárné instituce změnily nebo doplnily, anebo dobu jeho účinnosti zkrátily nebo prodloužily. § 34. Provedením tohoto dekretu se pověřují všichni členové vlády.
124
Příloha č. 2.: Dekret presidenta republiky č. 17 ze dne 19. června 1945 o Národním soudu. K návrhu vlády ustanovuji: § 1. (1) V Praze se zřizuje Národní soud. (2) Národní soud funguje jednak jako soud trestní, jednak jako soud čestný. §2. Dopustili-li se činů trestných podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. Června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (v dalším retribuční dekret), státní president t. zv. protektorátu, členové t. zv. protektorátních vlád, členové ústředního vedení Vlajky, členové Kuratoria pro výchovu mládeže, členové výboru a činovníci České ligy proti bolševismu, vedoucí činovníci Národní odborové ústředny zaměstnanců a Svazu zemědělství a lesnictví, novináři, kteří propagačně sloužili vládě vetřelců v denním tisku, nebo vůbec osoby, které byly vedoucím postavením v životě politickém, vysokým úřadem, vysokou funkcí velitelskou nebo význačným místem v životě hospodářském vázány být svým spoluobčanům vlasteneckým vzorem, budou souzeni Národním soudem jakožto soudem trestním. § 3. Národní soud je vázán hmotně-právními předpisy retribučního dekretu. § 4. Osoby označené v § 2 budou souzeny Národním soudem jako soudem čestným, i když se nedopustily činů trestných, ale nechovaly-li se po 21. květnu 1938 jak se slušelo na věrné a statečné občany československé. § 5. (1) Kdo bude uznán vinným podle předcházejícího paragrafu, bude výrokem Národního soudu zbaven aktivního a pasivního volebního práva do veřejných zastupitelstev, dále práva svolávat veřejná shromáždění a zúčastniti se jich,
125
organizovat se v politických spolcích a organizacích, vydávat politické časopisy nebo jiné politické publikace, je redigovat neb do nich psát. (2) Přestoupení některého z těchto zákazů trestá se řádným soudem jako přestupem vězením od tří do šesti měsíců. § 6. (1) Národní soud rozhoduje v sedmičlenných senátech, které sestavuje přednosta Národního soudu. (2) Přednosta Národního soudu, jeho dva náměstkové, jakož i předsedové senátů musí býti soudcové z povolání. Jmenuje je president republiky k návrhu vlády. Přísedící senátů pro Národní soud jmenuje vláda k návrhu ministra spravedlnosti ze seznamů pořízených zemskými národními výbory. Přísedícími Národního soudu buďte osvědčení vlastenci, zejména také osoby, které se zasloužily v zahraničním nebo domácím odboji, nebo které byly obětí nepřátelské persekuce či zrady. § 7. (1) K návrhu ministra spravedlnosti určí vláda z řad osob práva znalých u Národního soudu veřejného žalobce (národního prokurátora), s potřebným počtem jeho náměstků. (2) Národní prokurátor i jeho náměstkové jsou podřízeni ministru spravedlnosti. (3) Národní prokurátor určuje, kdo z osob uvedených v § 2 nebo § 4 má býti souzen Národním soudem, a pro jaké zločiny nebo činy. Tímto určením se ruší příslušnost mimořádných lidových soudů i soudů řádných. § 8. (1) Pro řízení před Národním soudem platí obecná ustanovení trestního řádu, pokud tento dekret neustanovuje jinak. (2) Řízení proti vinníkům ve smyslu tohoto dekretu budiž zahájeno neprodleně a budiž v něm postupováno co možno urychleně. (3) Vyšetřování se nekoná. Vyhledávání buď omezeno na skutečnosti zásadní důležitosti. Provádí je národní prokurátor, který může požádati soudy a bezpečnostní úřady o provedení jednotlivých úkonů. 126
(4) Po skončeném vyhledávání podá národní prokurátor písemnou obžalobu pro trestné činy, případně písemné obvinění ve smyslu § 4. Námitky proti tomu se nepřipouštějí. (5) V obžalobě či obvinění musí býti označena také skutečnost, která je podkladem obhajoby či obvinění. § 9. O vazbě obžalovaného v případě obžaloby ve smyslu § 2 rozhoduje národní prokurátor, řídě se při tom předpisy §§ 175 a 180 trestního řádu. § 10. (1) Obžalovaný má právo zvolit si obhájce nebo požádati soud, aby mu zřídil obhájce, je-li nemajetný. Nepoužije-li obžalovaný svého práva, zřídí mu soud obhájce z úřední moci. (2) Obhájcem může býti toliko osoba, jež dosáhla doktorátu práv neb aspoň složila tři státní zkoušky právnické, nejméně však státní zkoušku judicielní. § 11. (1) Obžaloba, případně obvinění doručí se obžalovanému přímo s obsílkou k hlavnímu přelíčení, jehož termín nebudiž stanoven dříve než za osm dní od doručení obsílky. (2) Jestliže se obžalovaný nedostavil anebo nemůže dostaviti k soudu z jakýchkoliv důvodů, může národní prokurátor navrhnouti, aby se hlavní přelíčení konalo v nepřítomnosti obžalovaného. V takovém případě musí soud zřídit obhájce z úřední moci. § 12. (1) Hlavní přelíčení před Národním soudem zahajuje se po vyvolání věci a zjištění generálií čtením obžalovacího spisu, případně obvinění (§ 8). Výslech obžalovaného a provádění důkazů řídí se předpisy obecného trestního řízení. Činnost soudů a stran buď omezena na skutečnosti, pro něž byl obžalovaný před Národní soud pohnán. Zjištění spoluvinníků nebudiž sice opominuto, avšak vynesení a výkon rozsudku se tím nemá oddalovat.
127
(2) Hlavní přelíčení před Národním soudem jest veřejné a ústní. Protokoly o výsleších spoluvinníků a svědků jakož i dobré zdaní znalců mohou se čísti vždy, považuje-li to předseda senátu za účelné. (3) Po ukončení průvodního řízení zhodnotí národní prokurátor jeho výsledky a podá konečný návrh. Předseda na to udělí slovo obžalovanému a jeho obhájci. Odpovídá-li národní prokurátor na vývody obhajoby, má obžalovaný a jeho obhájce na poslední slovo. § 13. (1) Poté co se soud v neveřejné poradě usnese na rozsudku, řídě se při tom příslušnými předpisy o obecném trestním řízení, pokud tento dekret neustanovuje jinak. (2) Při hlasování hlasují nejprve přísedící, a to starší před mladšími. (3) Neopírá-li se výrok o vině odsouzeného u zločinů, na něž je uložen trest smrti, alespoň o pět hlasů anebo dospěl-li soud k názoru, že pro zjištěné polehčující okolnosti by trest smrti byl nepřiměřeně přísný, může soud uložiti trest těžkého žaláře od dvaceti let až na doživotí, a za předpokladů uvedených v § 16, odst. 2 retribučního dekretu užít ustanovení v něm obsažených. (4) Na to budiž rozsudek ihned vyhlášen ve veřejném zasedání soudu. § 14. O prodloužení hlavního přelíčení se sepíše zápis podle předpisů o řádném řízení. Tento zápis podepíší všichni členové soudu a zapisovatel. § 15. Proti rozsudku Národního soudu není opravných prostředků. § 16. (1) žádost o milost kýmkoli podaná nemá odkladného účinku. (2) Trest smrti se vykoná zpravidla do dvou hodin po vyhlášení rozsudku. Na výslovnou prosbu odsouzeného možno lhůtu prodloužit o další hodinu. Konalo-li se řízení v nepřítomnosti obžalovaného, provede se rozsudek smrti do 24 hodin po dopadení odsouzeného. (3) Národní soud může rozhodnout, aby se trest smrti vykonal veřejně. Učiní tak zejména, když surový způsob, jímž byl zločin spáchán, nebo zvrhlá povaha 128
pachatele, počet jeho zločinů, nebo jeho postavení veřejného výkonu rozsudku si žádá. V tomto případě může soud, aby se veřejnost výkonu zajistila, lhůtu dvou hodin prodloužit, ne však na více než 24 hodin. § 17. Ustanovení zákona o ukládání trestu smrti a doživotních trestech č. 91/1934 Sb. neplatí při odsouzení podle tohoto dekretu. § 18. Účinnost tohoto dekretu se stanoví ode dne vyhlášení na dobu jednoho roku, leč by jej příslušné zákonodárné instituce změnily či doplnily, anebo dobu jeho účinnosti zkrátily či prodloužily. § 19. Provedením tohoto dekretu se pověřují všichni členové vlády.
129
Příloha č. 3.: Dekret presidenta republiky č. 138 ze dne 27. října 1945 o trestání některých provinění proti národní cti. K návrhu vlády ustanovuji: § 1. 1) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nepřístojným chováním, urážejícím národní cítění českého nebo slovenského lidu, vzbudil veřejné pohoršení, bude potrestán – nejde-li o čin soudně trestný – okresním národním výborem vězením do jednoho roku nebo pokutou do 1,000.000 Kčs nebo veřejným pokáráním nebo dvěma nebo všemi těmito tresty. (2) Byla-li uložena pokuta, buď pro případ její nedobytnosti zároveň vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění do jednoho roku. Byl-li vedle pokuty uložen i trest na svobodě, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení přesahovati jeden rok. (3) Směrnice, které v této věci vydá ministr vnitra, jsou pro národní výbor závazné. § 2. Do trestu na svobodě se započítá doba, po kterou byl pachatel zajištěn (ústavní dekret presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 137 Sb., o zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé, v době revoluční § 3. Činy trestné podle § 1 se promlčují v šesti měsících. Promlčecí lhůta počíná se dnem, kdy čin byl spáchán; u činů spáchaných před účinností tohoto dekretu pak dnem počátku jeho účinnosti. § 4. Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí jen v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr vnitra.
130
Příloha č. 4.: Směrnice ministra vnitra ze dne 26. listopadu 1945 ku provedení dekretu prezidenta republiky č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti. Podle § 1. odst. 3 dekretu presidenta republiky č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti a podle § 1, odst. 2 vládního nařízení ze dne 5. května 1945, č. 4 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů, ve znění vládního nařízení ze dne 7. srpna 1945, č. 44 Sb., vydávám tyto směrnice: 1) Za účelem konečného provedení očisty veřejného života pověřují se bezpečnostní komise, zřízené u místních národních výborů, aby u sebe soustředily všechna udání, jež se v obci vyskytnou a obsahují podezření z činů trestných a/ podle dekretu presidenta republiky č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, případně podle dekretu presidenta republiky č. 17/1945 Sb., o Národním soudu, nebo b/ podle dekretu prezidenta republiky č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti. 2) Došlá udání (trestní oznámení) předloží místní národní výbor (bezpečnostní komise) – pokud se tak již dříve nestalo- okresnímu národnímu výboru (bezpečnostní komisi). 3) Zjistí-li okresní národní výbor (bezpečnostní komise) z trestního oznámení nebo během řízení, že jde o čin trestný soudem, odstoupí spis příslušnému soudu. 4) Vyplývá-li z trestního oznámení, že je dána skutková podstata činu trestného podle dekretu prezidenta republiky č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, provede bezpečnostní komise okresního národního výboru potřebné šetření, po případě zvláštní vyšetřující komisí. Vyšetřené případy předloží pak trestní komisi (odstavec 9). 131
5) Trestní řízení podle tohoto dekretu lze zavésti jen proti československému státnímu občanu české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, který se provinil způsobem uvedeným v § 1, odst. 1 dekretu, a pokud jde o delikty uvedené v odst. 11, písm. g) a ch) těchto směrnic a jim podobné i proti občanu kterékoli národnosti a státní příslušnosti. 6) Dobou zvýšeného ohrožení republiky (§ 1 dekretu) se rozumí doba od 21. května 1938 do dne, který bude určen vládním nařízením. 7) Pro podezření z činů trestných podle dekretu prezidenta republiky o trestání některých provinění proti národní cti není podle platných předpisů zajišťovací vazba přípustná. 8) K provedení trestního řízení je příslušný okresní národní výbor podle místa spáchaného činu a, nezavede-li řízení, je příslušným okresní národní výbor, který nejprve nabyl vědomosti o spáchaném činu. 9) Trestní pravomoc příslušející okresnímu národnímu výboru vykonává jeho jménem čtyřčlenná trestní komise nalézací, kterou volí okresní národní výbor přihlížeje k tomu, aby alespoň jeden z členů komise byl znalý práva (dosáhl doktorátu práva nebo složil všechny předepsané státní zkoušky). Jest dbáti toho, aby dodržením formálních náležitostí řízení bylo obviněnému znemožněno napadati nález po této stránce. 10) Nepřístojné chování, urážející cítění českého nebo slovenského lidu (§ 1, odst. 1 dekretu) je zejména: a) hlášení se k německé nebo maďarské národnosti, nemělo-li již za následek ztrátu československého občanství podle § 1, odst. 4 ústavního dekretu prezidenta republiky ze dne 2. srpna 1945, č. 33 Sb., nebo vědomé podporování odnárodňovacích snah Němců nebo Madarů, 132
b) politická spolupráce s Němci nebo Maďary, jakož i členství ve fašistických organisacích, jednal-li pachatel s obzvláštní horlivostí, překračuje tak ve značné míře normální rámec svých členských povinností. Seznam fašistických organisací je uveden v příloze těchto směrnic; c) propagování (řečníci, pisatelé článků atd.-rukopisná poznámka), obhajování, vychvalování nebo podpora nacismu, fašismu nebo antisemitismu, d) schvalování, podpora nebo obhajování nepřátelských projevů nebo činů nacistů, fašistů a českých nebo slovenských zrádců, e) odborná spolupráce s Němci, Maďary a s českými nebo slovenskými zrádci, přesahující meze průměrného nařízeného výkonu (initiativní a mimoslužební návrhy, příkazy na zvýšení pracovní výkonnosti a pod.), f) ucházení se o povýšení, vyznamenání, odměny, služby a jiné výhody u německých nebo maďarských úřadů nebo funkcionářů, nebo poskytování úplat a různých jiných výhod okupantům, g) zneužívání postavení na vedoucím místě, dosaženého pomocí okupantů, k získání nebo zabezpečení osobního prospěchu přisluhováním okupantům na úkor podřízených, h) společenský styk s Němci nebo Maďary v rozsahu přesahujícím míru nezbytné nutnosti, jakož i hospodářský styk s Němci nebo Maďary přesahující tuto míru za účelem dosažení nadprůměrného obohacení a směřující k vědomému podporování okupantů, ch) týrání, urážení nebo terorisování Čechů a Slováků, spáchané ve službách nebo v zájmu okupantů nebo ve snaze zalíbiti se jim. 133
11) Předpokladem trestností je, že činem bylo vzbuzeno veřejné pohoršení. Pokud toto veřejné pohoršení nemusilo býti vzbuzeno již povahou činu samého, jak je tomu u deliktů uvedených v odstavci 10 pod písm. a) -d), f), g) a ch), dlužno je zjistiti (a to pokud možno v souvislosti se zjišťováním podstaty trestného činu)) objektivními důkazními prostředky, např. výslechem osob z prostředí, v němž obviněný žil nebo pracoval. 12) Od trestního stíhání buď upuštěno, byl-li čin spáchán pod nátlakem nebo lze-li bez průtahu prokázati, že pachatel jednal s úmyslem prospěti českému nebo slovenskému národu nebo Československé republice či jejím spojencům nebo jinému obecnému zájmu, nebo s úmyslem zabrániti národní, rasové nebo politické persekuci jednotlivce, nebo že se pachatel svou pozdější činností zasloužil o osvobození republiky z nepřátelské moci, nebo o nápravu, nebo o zmenšení zla nepřítelem způsobeného a že po svém obrácení na cestě povinnosti už vytrval. Tohoto ustanovení však nelze použít, převyšuje-li škoda pachatelem zaviněná neúměrně účel jím sledovaný. 13) Trestní řízení nutno prováděti urychleně se zřetelem k tomu, že činy spáchané před účinností tohoto dekretu se promlčují v šesti měsících ode dne, kdy tento dekret nabyl účinnosti. Zemský národní výbor jest v rámci své dozorčí pravomoci oprávněn přidržovati okresní národní výbory k plnění této povinnosti, popřípadě dá podnět k použití ustanovení § 1, odst. 4 nebo § 5 vládního nařízení ze dne 5. května 1945, č. 4 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů, ve znění vládního nařízení ze dne 7. srpna 1945, č. 44 Sb. 14) Pachatele lze potrestati podle míry zavinění a) veřejným pokáráním, b) pokutou, c) pokutou a veřejným pokáráním, d) vězením, 134
e) vězením a veřejným pokáráním, f) pokutou a vězením, g) pokutou, vězením a veřejným pokáráním. 15) Trest veřejného pokárání se provede tím způsobem, že se pravoplatný nález, kterým byl uložen trest veřejného pokárání, veřejně vyvěsí nebo jinak veřejně vyhlásí v obci, v níž potrestaný bydlí a po případě i v obci, v níž byl čin spáchán. 16) Byl-li vedle pokuty uložen i trest na svobodě, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení přesahovati jeden rok. Do trestu na svobodě se započítává doba, po kterou byl pachatel zajištěn (ústavní dekret prezidenta republiky č. 137/1945 Sb., o zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé, v době revoluční). 17) Trestní nález musí býti vydán písemně, býti řádně odůvodněn a opatřen poučením o opravném prostředku. O odvolání rozhoduje zemský národní výbor. Trest může býti vykonán až po té, kdy trestní nález nabyl moci práva. To platí i o trestu veřejného pokárání. 18) Tyto směrnice jsou pro národní výbory závazné (§ 1, odst. 3 dekretu č. 138/1945 Sb.).
135
Příloha č. 5.: Příloha ke Směrnicím ministerstva vnitra ze dne 26. listopadu 1945, odst. 10, písm. b). Seznam fašistických organizací. Kromě fašistických organizací, uvedených v retribučním dekretu č. 16/1945 Sb., tj. Vlajky, Hlinkovy gardy a Svatoplukovy gardy, nutno za fašistické organisace považovati zejména: Akci národní obnovy, Akci „Národopisná Morava“ (organisátor Jan Úprka), Arijskou pracovní frontu (organisátor Opletal), Arijskou stráž, Českou arijskou frontu (organisátor ing. Roček z Brna), Českou pracovní frontu přidruženou k ČNST – Vlajce, Česko-německou společnost (sdružující skutečné přátele říšské orientace, naproti tomu Český svaz pro spolupráci s Němci, zřízený Dr. Háchou, byl rázu oficiosního), Český svaz válečníků, Exekutivu býv. vojáků, Fašistickou skupinu při Nár. souručenství na Moravě (organisátor Rob. Mišurec), Hlavní vedení protektorátních fašistů (organisátor Jos. Rambousek v Brně), Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (pokud jde o osoby, které nemají očistné listy, vydané ministerstvem vnitra), Moravské národní socialisty (organisátor E. Pitlík v Brně), přezvané později na Moravskou nac. soc. stranu a její Fašistické gardy (přezvané později na „Ochranné sbory“), Nacionální hnutí spolu s jeho gardami, přezvanými na Černé šiky, Nár. akční komitét (organisátor bar. Procházka), Nár. obec fašistickou – dělnický syndikát při Nár. souručenství (organisátor Jan Trojovský z Brna),
136
Nár.-soc. českou dělnicko-rolnickou stranu (NSČDRS, známější pod označením „Strana zeleného hákového kříže“, organisátor Mlčoch v Kroměříži), Nár. soc. gardu státních aktivistů Velkoněmecké říše (NSGSA, zvanou též nac. soc. garda slovanských aktivistů osy Berlín-Řím, organisátor Fr. Löffler v Jihlavě), Nár. soc. hnutí pracujícího lidu (organisátor Blažek), Nár. soc. stranu dělnickou (organisátor Grasblum), Nár. tábor fašistický (NTF, organisátoři Kasandra a Břetenář), Nár. tábor fašistický-moravské křídlo (organisátor Jar. Vala), Nár. arijskou kulturní jednotu, Národní obec fašistickou (N.O.F., organisátor Rud. Gajda), Protižidovskou ligu, Stranu českých fašistů (SČF, organisátor Janík), Svaz arijských mlynářů, Svaz českých vojáků ze světové války, kteří bojovali po boku německé armády (při nár. obci fašistické), Svaz vojáků z fronty, Ústřední sekretariát Nár. tábora fašistického, velitelství fašistických gard (později z něho vzniklo „České arijské hnutí“- organisátor O. Peřina v Brně), Zemské vedení moravských fašistů (organisátor J. M. Tichý), Železnou gardu (organisátor Jos. Dostál v Brně). Dále pak tyto organisace: Českou ligu proti bolševismu, Český svaz pro spolupráci s Němci (ČSSN), Národní odborovou ústřednu zaměstnaneckou, Svaz zemědělství a lesnictví, Veřejnou osvětovou službu (u těchto pěti posléze jmenovaných organisací jen pokud jde o činovníky, kteří měli politický vliv u těchto organizacích.)
137
Příloha č. 6.: Dodatek ke směrnicím ministra vnitra ze dne 26. listopadu 1945 ku provedení dekretu presidenta republiky č. 138/45 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti. Směrnice ministra vnitra ze dne 26. listopadu 1945 ku provedení dekretu presidenta republiky č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti (výnos minist. vnitra č. B- 2220-23/11-45-I/2/ doplňují se na podkladě § 1, odst. 3, takto: I. Odstavec 10 směrnic. Do odstavce 10 směrnic ministerstva vnitra ze dne 26. listopadu 1945 ku provedení dekretu presidenta republiky č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, se za písmeno ch) zařazuje toto další ustanovení: „i) vědomě nebo z hrubé nedbalosti učiněné nesprávné prohlášení o státní a národní spolehlivosti osoby, která se provinila proti Československé republice nebo národu českému nebo slovenskému, mohl-li ten, kdo prohlášení učinil, důvodně předpokládati, že prohlášení může býti předmětem úředního jednání“. II. Příloha ke směrnicím. Příloha k odst. 10, písm. b) směrnic se doplňuje tak, že se za Národní obec fašistickou (N.O.F., organisátor Rud. Gajda) ještě uvede: „Obóz Zjednoczenia Narodowego (tj. Tábor národního sjednocení), pokud jde o činovníky pracovavší ilegálně před odtržením Těšínska od Československé republiky“. III. Řízení proti veřejným zaměstnancům. (poměr dekretu č. 138/1945 Sb. k dekretu č. 105/1945 Sb.): Při konkurenci činů trestných podle dekretem presidenta republiky č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, a podle dekretu presidenta republiky č. 105/1945 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, jest postupovati takto: 1/ Okresní národní výbory, u nichž bylo podáno proti veřejnému zaměstnanci trestní
138
oznámení podle dekretu 138/1945 Sb., učiní po zahájení řízení oznámení služebnímu úřadu a vyčkají výsledku řízení podle dekretu č. 105/1945 Sb. 2/ Služební úřad (:úřad příslušný podle § 15 dekretu č. 105/1945 Sb.) uvědomí o svém rozhodnutí okresní národní výbor a to tím, že mu buď zašle opis kárného oznámení, nebo oznámí, proč kárné oznámení nečiní. 3/ Koná-li služební úřad šetření podle dekretu č. 105/1945 Sb. z vlastního podnětu, uváží v každém případě, zda jsou u něho dány též předpoklady pro stíhání podle dekretu č. 138/1945 Sb., t.j. bylo-li nepřístojným chováním, urážejícím národní cítění českého nebo slovenského lidu vzbuzeno veřejné pohoršení. Dojde-li k tomuto závěru, zašle opis kárného oznámení zároveň příslušnému okresnímu národnímu výboru, který po zahájení řízení podle dekretu č. 138/1945 Sb. vyčká výsledku očistného řízení. 4/. O výsledku provedeného očistného řízení vyrozumí služební úřad okresní národní výbor, u něhož bylo proti zaměstnanci zahájeno řízení podle dekretu č. 138/1945 Sb. 5/. Okresní národní výbor přihlédne při svém rozhodování k výsledku řízení podle dekretu č. 105/45 Sb., pokud se týče ke sdělení služebního úřadu podle odstavce 2. 6/ Provinění veřejných zaměstnanců proti národní cti, spáchaná v době od 29. září 1938 a v době po 4. květnu 1945 nutno posuzovati podle dekretu č. 138/45 Sb. bez újmy stíhání podle disciplinárních předpisů platných pro veřejné zaměstnance. Podle dekretu č. 138/45 Sb. trestají se totiž provinění proti národní cti spáchaná v době zvýšeného ohrožení republiky, kterážto doba od 21. května 1938 dosud trvá, (vládní vyhláškou č. 162/1945 Sb., o ukončení stavu branné pohotovosti státu, nebyla prohlášena za skončenou) kdežto řízení proti veřejným zaměstnancům podle dekretu č. 105/45 Sb. vztahuje se jen na dobu nesvobody, tj. na dobu od 30. září 1938 do 4. května 1945 včetně. V těchto případech je postupovati podle obdoby předpisů uvedených pod body 1 až 5. IV. Řízení proti vojenským gážistům. Pro řízení proti vojenským gážistům platí ustanovení vojenského kárného zákona ve znění vyhlášky č. 65/1935 Sb. Nutno proto příslušné trestní spisy okresního 139
národního výboru předložiti ministerstvu národní obrany k dalšímu opatření. U osob, které nejsou vojenskými osobami z povolání, buď řízení formálně zahájeno, leč s vydáním trestního nálezu buď posečkáno až do doby, kdy tyto osoby budou z vojenské služby propuštěny. V. Opatření proti promlčení deliktu. Okresní národní výbory, které dosud z jakýchkoli důvodů nemohly zahájiti trestní řízení proti osobám, na něž bylo učiněno trestní oznámení, zejména je vyslechnouti, zahájí neprodleně toto řízení alespoň tak, že jim zašlou výměr tohoto znění: „Okresní národní výbor v……….zahajuje proti Vám trestní řízení pro přestupek § 1 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945 č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti. O tom se uvědomujete s tím, že obsílka k výslechu bude Vám doručena zvlášť.“ (datum, razítko, podpis). Koncept tohoto vyřízení buď spolu s průkazem o doručení (návratkou) uložen u spisu. VI. Tento dodatek ke Směrnicím jest podle § 1, odst. 3 dekretu presidenta republiky č. 138/1945 Sb. pro národní výbory závazný. Ministr vnitra Nosek v.r.
140
Příloha č. 7.: Druhý dodatek ze dne 28. listopadu 1946 ke směrnicím ministra vnitra ze dne 26. listopadu 1945 k provedení dekretu presidenta republiky č. 138/45 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti. Směrnice ministerstva vnitra ze dne 26. listopadu 1945 k provedení dekretu presidenta republiky o trestání některých provinění proti národní cti (výnos ministerstva vnitra č. B- 2220-23/11-45-I/2/ ve znění prvního dodatku ze dne 7. května 1946 č. B-2220-12/4-46-I/2/ se na podkladě § 1, odst. 3 dekretu č. 138/1945 Sb. doplňují a pozměňují takto: I. (1) Věta první odstavec 9 směrnic se pozměňuje a zní takto: „Trestní pravomoc, příslušející okresnímu národnímu výboru, vykonává jeho jménem jedna nebo několik pětičlenných trestních komisí nalézacích (dále jen komisí), které volí ve své plenární schůzi okresní národní výbor přihlížeje k tomu, aby v nich byly zastoupeny všechny politické strany, vyvíjející činnost na území okresního národního výboru (dále jen strany).“ (2) Do odstavce 9 směrnic vkládají se za první větu tato další ustanovení: a) Při přikazování mandátů v trestní komisi nalézací jednotlivým stranám se nejprve přidělí každé straně po jednom členu komise a zbývající mandáty, které zůstaly takto ještě neobsazeny, přidělí se postupně těm stranám, kterým by připadl podle zásady poměrného zastoupení největší počet členů komise. b) Při volbě členů komisí přihlíží okresní národní výbor k tomu, aby alespoň jeden z členů každé komise byl znalý práva (dosáhl doktorátu práv) nebo složil všechny předepsané státní zkoušky (a aby mezi členy komise byly pokud možno osoby, které se osvědčily v boji proti nacismu (např. osvobození političtí vězňové). c) Za každého člena komise zvolí okresní národní výbor náhradníka podle týchž zásad, podle nichž se volí členové. Náhradník nastupuje na uprázdněné místo člena komise. Je-li člen komise zaneprázdněn, zastupuje ho při projednávání celého případu náhradník.
141
d) Komise je způsobilá k usnášení za přítomnosti všech svých členů (náhradníků), nedostavíli se všichni členové komise (náhradníci), odročí se jednání na nejbližší příští pracovní den, kdy je komise způsobilá jednati i za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. Rozhoduje nadpoloviční většina všech hlasů přítomných, předseda komise hlasuje. II. Okresní národní výbory jsou povinny učiniti v rámci své působnosti všechna opatření k tomu, aby trestní řízení bylo co nejvíce urychleno. Tohoto výsledku nutno dosáhnouti zásadně bez zvláštních finančních výdajů a to zejména zvýšením výkonnosti trestních komisí nalézacích, které jsou již zřízeny, přidělením většího počtu pomocných sil k přípravným úkonům a to sil z těch oborů, kde mohou býti přechodně postrádány apod., kdyby se to ukázalo nutným buďte zřízeny další komise na dobu nezbytné potřeby. III. Tento dodatek ke Směrnicím jest pro národní výbory závazný. Ministr vnitra Nosek v.r.
142
Příloha č. 8.: Třetí dodatek ze dne 7. ledna 1947 ke směrnicím ministra vnitra ze dne 26. listopadu 1945 k provedení dekretu presidenta republiky č. 138/45 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti. Směrnice ministerstva vnitra ze dne 26. listopadu 1945 k provedení dekretu presidenta republiky o trestání některých provinění proti národní cti (výnos ministerstva vnitra č. B- 2220-23/11-45-I/2/ ve znění prvního dodatku ze dne 7. května 1946 č. B-2220-12/4-46-I/2/ a druhého dodatku ze dne 28. listopadu 1946, č. B-2220-28/11-46-I/2/ se na podkladě § 1, odst. 3 dekretu č. 138/1945 Sb. doplňují a pozměňují takto: I. Odstavec 5 směrnic. Odstavec 5 směrnic ministra vnitra se doplňuje a zní takto: „(5) Trestní řízení podle tohoto dekretu lze zásadně zavésti jen proti československému státnímu občanu české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, který se provinil způsobem, uvedeným v § 1. odst. 1 dekretu; pokud jde o trestný čin podle odst. 10, písm. a) těchto směrnic, lze trestní řízení zavésti proti osobám českého, slovenského nebo jiného slovanského původu bez ohledu na jejich státní příslušnost, pokud pak jde o trestné činy podle odst. 10, písm. g) a ch) a jim podobné i proti osobám, kterékoli národnosti a státní příslušnosti“. II. Odstavec 10 směrnic. Odstavec 10, písm. a) směrnic se pozměňuje a zní takto: „a) ucházení se o německou nebo maďarskou státní příslušnost, hlášení se k německé nebo maďarské národnosti nebo vědomé podporování odnárodňovacích snah Němců a Maďarů,“ Poznámka ad I. a II.: Osoby českého, slovenského nebo jiného slovanského původu lze bez ohledu na jejich státní příslušnost stíhati, jestliže se ucházely o německou nebo maďarskou 143
státní příslušnost, hlásily se k německé nebo maďarské národnosti nebo vědomě podporovaly odnárodňovací snahy Němců a Maďarů, bylo-li trestní řízení zahájeno před uplynutím zákonné promlčecí lhůty. III. Odstavec 9. směrnic. Ustanovení odstavce 9, písm. d) směrnice znění druhého dodatku se pozměňuje a zní takto: „d) Komise je způsobilá k usnášení za přítomnosti všech svých členů (náhradníků); nedostavíli se všichni členové (náhradníci), pozve předseda komise ihned náhradníka nedostavivšího se člena komise, aby se k jednání bez průtahů dostavil v přiměřené době, již předseda zároveň určí. Nedostaví-li se tento náhradník v určené době, může komise jednati, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Nebylo-li možno náhradníka pozvati, nutno jednání odročiti na nejblíže příští pracovní den, kdy je komise způsobilá jednati i za přítomnosti nadpoloviční většiny členů. Komise rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných; předseda komise hlasuje. IV. Řízení proti veřejným zaměstnancům. Odstavec 1 prvního dodatku Směrnice věci shora uvedené se doplňuje a zní takto: „(1) Okresní národní výbory, u nichž bylo podáno proti veřejnému zaměstnanci trestní oznámení podle dekretu č. 138/1945 Sb., učiní po zahájeném řízení oznámení služebnímu úřadu a vyčkají zpravidla výsledku řízení podle dekretu č. 105/1945 Sb. Nedostanou-li však vyrozumění o výsledku tohoto řízení do 30 dnů ode dne učiněného oznámení, nejpozději do 31. března 1947, provedou řízení podle dekretu č. 138/1945 Sb. Tato lhůta počítá se u oznámení učiněných před vydáním těchto směrnic od 10. ledna 1947.“ V. Tento dodatek ke směrnicím je pro národní výbory závazný.
144
Příloha č. 9.: Ukázka dvojstrany rejstříku Vyšetřovací komise
Příloha č. 10.: Ukázka z rejstříku Trestně nalézací komise
Příloha č. 11.: Ukázka ze zprávy o zatčení
Příloha č. 12.: Ukázka trestního listu
Příloha č. 13.: Ukázka zápisu o jednání Trestně nalézací komise
Jméno
datum narození
národnost 1939
státní příslušnost
sociální postavení
provinění
datum rozsudku
rozsudek
složení komise
odovolání/ revize
číslo kartonu
Adolf, Josef
14.5.1898
německá
?
hostinský
hrubě urážel čsl. představitele
5.2.1946
řízení zastaveno
X
X
159
Altenberger Antonín Altmann, Josef
21.3.1879 20.7.1886
německá německá
? německá
textilní dělník truhlářský dělník
člen SA vedoucí strany NSDAP-Blockleiter
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
159 159
Ambroschová, Marie
8.8.1887
česká
čsl.
domácnost
sympatizovala s nacistickým režimem
X
X
X
X
159
Amler, Josef
6.10.1895
německá
?
dělník
člen SdP, DAF, VS, NSDAP
7.3.1946
řízení zastaveno
X
X
159
Amlerová, Filomína Anders, Arnošt
4.9.1895 28.4.1914
německá německá
? ?
dozorkyně X
udavačství člen SdP, NSDAP, NSKK
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
159 159
Arnold, Hugo August, Richard Aynedter, Alois
22.10.1893 21.2.1903 6.5.1885
německá německá německá
německá německá ?
X strojní technik obchodník
udavačství člen SdP, NSDAP člen SP, NSKK, Volksturmu
X X X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
159 159 159
Babel, František
11.11.1892
německá
čsl.
poštovní úředník
člen SdP, NSDAP, NSV
X
řízení zastaveno
X
X
159
Bachtík, Bedřich
21.10.1901
německá
čsl.
pekařský mistr
udal svého zaměstnance pro poslech cizího rozhlasu
X
řízení zastaveno
X
X
159
Bachtíková, Helena
21.6.1907
německá
čsl.
majitelka obchodu
udala dělníka z poslechu cizího rozhlasu
X
řízení zastaveno
X
X
159
Baier, František Baier, Herbert
X 31.10.1909
německá německá
? ?
X X
člen SA není známo
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
159 159
Baierová, Gertruda
24.6.1922
německá
?
přadlena
dozorkyně SS v židovském pracovním táboře
X
řízení zastaveno
X
X
159
Bárta, Josef
27.3.1901
česká
čsl.
praporčík SNB
člen NOF
25.4.1946
řízení zastaveno
X
X
159
Bartel, Gerhard
12.8.1905
německá
?
inženýr
uprchl do Německa, aby se vyhnul vojenským povinnostem
X
řízení zastaveno
X
X
159
Barthová, Albína
16.10.1897
německá
německá
expedientka ve vinárně
udala Čecha pro styk se zajatci
X
řízení zastaveno
X
X
159
Bartman, Maxmilian
13.5.1891
německá
čsl.
bankovní úředník
choval se nedůstojně
X
řízení zastaveno
X
X
159
Bartoš, Josef
5.7.1904
česká
čsl.
dozorce u firmy "Úpický lnářský a jutařský průmysl"
sympatizoval s okupanty
24.11.1945
propuštěn na svobodu
X
ne/ano
159
Batliner, Albert Baudisch, Alois Baudisch, Bedřich
26.11.1901 16.6.1900 7.3.1908
německá německá německá
? čsl. ?
tajemník lesní dělník pekařský pomocník
protistátní činnost člen NSDAP členství v SA a Freikorpsu
23.11.1945 X X
řízení zastaveno X řízení zastaveno
X X X
X X X
159 159 159
Baudisch, Gustav
16.11.1901
německá
rakouská
dělník
člen protistátních formací
X
řízení zastaveno
X
X
159
Baudisch, Jindřich
5.8.1893
německá
čsl.
dílovedoucí na dole
zločin proti státu
X
řízení zastaveno
X
X
159
Baudisch, Rudolf Baudisch, Václav Baudyš Václav
19.7.1890 13.3.1898 3.2.1894
německá německá česká
? ? čsl.
zámečník horník majitel hostince
protistátní činnost člen SA provinění proti národní cti
15.2.1946 X 28.6.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X RV, VK, RL, JM
X X X
159 159
Baudyš, Alfred
4.2.1920
německá
?
holičský pomocník
zločin proti státu
X
řízení zastaveno
X
X
159
Baudyš, Karel
11.10.1915
česká
čsl.
X
provinění proti národní cti
6.9.1946
řízení zastaveno
RV, VK, JN, JM
X
159
Baudyš, Rudolf
2.6.1924
německá
?
tkadlec
člen organizace Hi
X
řízení zastaveno
X
X
159
Baudyšová, Anna
8.11.1895
česká
čsl.
v domácnosti
provinění proti národní cti
28.6.1946
řízení zastaveno
RV, VK, RL, JM
X
159
Baum, František
23.12.1900
německá
německá
obchodník se zeleninou
člen SdP, NSDAP, člen nacistických složek DAF, NSV
7.1.1946
řízení zastaveno
X
X
159
Bayer, Alois
28.10. 1880
německá
německá
dělník
člen NSDAP, u SdP pokladníkem
X
řízení zastaveno
X
X
159
Bednářová, Marie
8.12.1872
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení německého občanství, které jí bylo v roce 1940 uděleno
24.1.1947
veřejné pokárání, pokuta 5 000
VK, JN, JM, AK
ano/ne
160
Beier, František
3.11.1894
německá
?
tkalcovský mistr
udavačství
X
X
X
X
160
Beier, Jaromír
12.2.1916
česká
čsl.
technický úředník
projevoval sympatie nacistickému režimu
21.6.1946
X
160
Beierová, Božena
20.9.1898
německá
německá
X
udavačství a terorizování českého obyvatelstva
X
X
X
X
160
Benda, Josef
1.3.1912
česká
čsl.
dělník
ženatý s Němkou
X
upuštěno od stíhání
X
ano/ne
160
Beneš, Josef
29.3.1914
česká
čsl.
rolník
uržáení představitelů čsl. vlády
14.6.1946
řízení zastaveno
RV, VK, RL, JM, AK
X
160
Beneš, Václav
5.8.1889
česká
čsl.
obchodník
členství ve Vlajce
19.7.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 20 000 JN, JM
ano/ne
160
Benešová, Barbora
2.3.1897
česká
čsl.
kuchařka
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
X
X
160
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 5.000 RL, JM
X
X
Beran, Emil
30.11.1897
německá
německá
obuvník
člen NSDAP ve funkci skupinového vedoucího
X
řízení zastaveno
X
X
160
Beran, Jan
21.2.1903
německá
?
mandlíř
člen SdP, NSDAP, SA, NSV, DAF
X
řízení zastaveno
X
X
160
Beránková, Anna
17.8.1889
česká
čsl.
v domácnosti
žádala o přiznání německé státní příslušnosti
X
X
X
X
160
Berger, Jan Berger, Josef
16.8.1899 27.6.1903
německá německá
německá ?
solicitátor dělník
protistátní činnost člen nacistických organizací SS a Gestapa
X X
řízení zastaveno X
X X
X X
160 160
Bergerová, Klára
28.10.1897
německá
německá
služebná v hotelu
ilegální písemný styk s Němcem
26.2.1946
řízení zastaveno
X
X
160
Berke, František
21.10.1898
německá
?
papírnický mistr
člen SdP, NSDAP, DAF, NSV, BdD, RLB, BLO
X
zastaveno MLS v Jičíně
X
X
160
Berková, Hana
26.3.1913
česká
čsl.
úřednice
10 měsíců vězení
X
X
160
Bernard, Heřman
7.4.1906
česká
čsl.
tovární dělník
stýkal se s příslušníky národní obce fašistické
5.10.1946
zemřel
X
X
160
Bernardová, Anna
18.4.1901
německá
čsl.
v domácnosti
v roce 1939 nabyla řískoněmeckou příslušnost a vstoupila do strany NSDAP
30.8.1945
řízení zastaveno
X
X
160
Bernát, Miroslav
23.7.1925
česká
čsl.
zubní technik
napsal dopis proti národu s názvem "Liga proti bolševismu"
X
X
X
ne/ano
160
Bernatscheková, Olga
4.5.1903
německá
?
učitelka
protistátní činnost
X
řízení zastaveno
X
X
160
styk s Němci, zejména 23.10.1948 s německými vojáky
Beschel, Siegfried
30.12.1909
německá
německá
typograf
podezřelý z ilegálního přestupu hranic a vstupu do Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
160
Beyer, Josef
17.10.1908
německá
německá
truhlářský mistr
zločin proti státu
X
řízení zastaveno
X
X
160
Beyerová, Marie
22.2.1907
německá
německá
dozorkyně
členka SdP, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
160
Beyerová, Marie
18.4.1905
německá
?
práce v zemědělství
vedoucí ženského odboru ve straně NSDAP, činná ve straně SdP
X
X
X
X
160
Bien, Rudolf
19.6.1900
německá
?
povozník
podezřelý ze sabotáže
X
X
X
X
160
Binder, Antonín Birke, František Birke, Jan Birke, Karel
24.4.1897 21.9.1891 26.12.1904 1.8.1908
německá německá německá česká
? ? ? čsl.
zámečník obchodník úředník tovární dělník
člen NSDAP člen SDP, NSDAP podpora nacismu zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
X X 22.2.1946 X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno X
X X X X
X X X X
160 160 160 160
Birkeová, Julie
12.12.1905
česká
čsl.
vdova
její manžel pro ni zažádal o říšskoněmeckou státní příslušnost
21.2.1947
ano/ne
160
Bischof, Arnošt Bischof, Ferdinand
9.4.1921 21.12.1892
německá německá
německá německá
horník zemědělský dělník
člen SS přepravoval nepovolené zbraně
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
160
Bischof, Reinhold Bischof, Vilém
17.12.1877 4.9.1898
německá německá
německá německá
pensista horník
člen NSDAP člen SdP, NSDAP, podetřelý z udavačství
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
160 160
Bischofová, Eliška
7.6.1916
německá
německá
X
X
X
řízení zastaveno
X
X
160
veřejné pokárání a VK, RV, trestem 14 dnů JN, JM, vězení AK
Bischofová, Marie
19.1.1923
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
26.7.1946
řízení zastaveno
RV, VK, JN, JM
X
160
Bischofová, Marie Bischofová, Selma
9.5.1900 4.1.1900
německá německá
? německá
v domácnosti tovární dělnice
členka SdP, NSV dozorkyně v židovském táboře
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
160 160
Bittner, Josef
25.8.1895
německá
německá
X
utekl z pracoviště, kde měl nakládat brambory
X
řízení zastaveno
X
X
160
Blaschke, Josef Bock, Gerfried
4.9.1897 23.3.1929
německá německá
? ?
obchodník hospodář
člen SdP, NSDAP horlivý zastánce Hitlerova režimu
23.2.1946 4.3.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
160 160
Bock, Günter
17.2.1927
německá
?
obchodní příručí
zločin proti státu
X
řízení zastaveno
X
X
160
Bock, Rudolf Bodiová, Hermína
18.3.1900 16.9.1902
německá německá
? německá
horník a rolník pradlena
člen SdP, NSDAP dozorkyně SS v židovském táboře
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
160 161
Bognar, Jan
21.12.1892
německá
německá
úředník německých drah
zabraňoval v roce 1938 evakuaci
X
řízení zastaveno
X
X
161
Bochertová, Gertruda
22.5.1922
německá
?
dozorkyně SS
řízení zastaveno
X
X
161
Bok, Zdeněk
25.6.1926
česká
čsl.
lesní hajný
udržoval "přátelský" styk s Němci
30.8.1946
pokuta 5 000 Kč, veřejné pokárání
RV, JN, JM, AK
X
161
Bönisch, Adolf
21.1.1895
německá
?
bývalý lázeňský ředitel
člen SdP, NSDAP
X
X
X
X
161
Bönisch, Gabriel
27.5.1891
německá
?
mistr u firmy označen jako horlivý Eichman a spol. nacista, nepřítel Čechů
28.1.1946
řízení zastaveno
X
X
161
Bönischová, Alžběta
11.5.1920
německá
?
4.1.1946
řízení zastaveno
X
X
161
dělnice
spoluúčast na 20.11.1945 přechovávání radia, dozorkyně SS v židovském pracovním táboře
udavačství Gestapu
Bönsch, Heřman
21.1.1895
německá
?
důlní
člen SdP, NSDAP, člen SA, NSV
X
řízení zastaveno
X
X
161
Bönsch, Jan
19.10.1892
německá
?
fotograf
člen Freikorps, SA propagoval a podporoval nacistické hnutí
X
řízení zastaveno
X
X
161
Bönsch, Jindřich
6.7.1891
německá
?
X
členství v SdP, NSV
X
řízení zastaveno
X
X
161
Bönsch, Julius
29.1.1886
německá
německá
hostinský
poskytoval ve svém domě nedovoleně byt a stravu říšskému Němci
X
řízení zastaveno
X
X
161
Bönsch, Richard
14.7.1899
německá
německá
horník
člen SA, který si bitím na zajatcích vynucoval pracovní úsilí
X
řízení zastaveno
X
X
161
Bönschová, Edita
3.7.1912
německá
?
v domácnosti
podezření z protistátní činnosti a účasti ve Wehrvolfu
X
řízení zastaveno
X
X
161
Bönschová, Gertruda
11.1.1920
německá
?
v domácnosti
předmětem obvinění byl její kurz ve Velké Úpě, kde se učila střílet
X
řízení zastaveno
X
X
161
Both, Vincenc
10.10.1899
německá
čsl.
úředník
podezřelý ze členství v SdP a NSDAP
24.8.1945
řízení zastaveno
X
X
161
Bradatsch, Antonín
9.1.1896
německá
?
X
řízení zastaveno
X
X
161
Brát, Karel
20.4.1915
česká
čsl.
soukromý úředník
podezřelý z kolaboranství
2.8.1946
řízení zastaveno
RV, VK, JN, JM
X
161
Brát, Zdeněk
11.11.1916
česká
čsl.
strojní zámečník
člen NOF
7.3.1947
pokuta ve výši 3000 Kč
VK, RV, JN, JM, FB
ano/ne
161
dělník u firmy člen NSDAP a F.F.Oberländer zakldatel Henleinovy v Úpici strany v Radči
Brath, Bohdan
2.10.1898
německá
?
elektromontér
neoprávněné doručení dopisu přes hranice
X
řízení zastaveno
X
X
161
Brath, Günter
4.11.1926
německá
?
X
horlivý člen HJ a vojín SS
25.9.1945
řízení zastaveno
X
X
161
Braun, Adalbert Braun, Jan Braun, Jan
27.1.1891 27.2.1907 16.5.1903
německá německá německá
? ? ?
lesní hajný dřevorubec majitel malého hospodářství
člen NSDAP a SA X člen NSDAP v hodnosti Blockleiter
X X X
X řízení zastaveno X
X X X
X X X
161 161 161
Braunová, Anna
3.2.1933
německá
?
úřednice na obecním úřadě
protistátní činnost
3.1.1946
řízení zastaveno
X
X
161
Braunová, Erna Brázda, Václav
22.10.1928 19.6.1900
německá česká
? čsl.
modistka skladník firmy Křižík
protistátní činnost členství ve Vlajce
X 7.3.1947
X veřejné pokárání
X X
X X
161 161
Breiter, Herbert
1.2.1903
německá
?
dělník
nenosil označení Němce - bílou pásku
X
X
X
X
161
Brendel, Alfred
25.3.1903
německá
?
dělník
po okupaci přestoupil k německé Schutzpolicii
X
řízení zastaveno
X
X
161
Breuer, František Breuer, František
20.5.1903 27.5.1894
německá německá
? ?
horník horník
člen SA a NSV vedoucí bloku NSDAP
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
161 161
Breuer, Jindřich
19.11.1900
německá
německá
tovární mistr
podezřelý z týrání Rusů, židovek a udavačství
X
řízení zastaveno
X
X
161
Breuer, Rudolf
17.3.1910
německá
?
horník
v době mobilizace uprchl do Německa
29.4.1946
řízení zastaveno
X
X
161
Brucha, Vilém
28.6.1899
německá
?
bývalý majitel knihtiskárny
člen DNSAP, SdP, NSDAP
X
X
X
X
161
Brumlík, Arnošt
8.9.1907
německá
?
horník
účastnil se jako Čech a čsl. státní příslušník války na straně Německa
X
X
X
X
161
Brumlíková, Emma Brunecker, Vendelín
18.4.1903 18.9.1892
německá německá
? ?
v domácnosti majitel hospodářství
členka NSV člen SA, zakazoval Němcům, aby se stýkali s Čechy a komunisty
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
161 161
Břicháčková, Filoména
10.12.1911
německá
?
tovární dělnice
až německého původu, hlásila se k české národnosti
31.1.1947
veřejné pokárání, pokuta ve výši 2 000 Kč
VK, JN, JM, AK
X
161
Bubeníček, Josef
14.3.1899
česká
čsl.
rolník
podezřelý z členství ve Vlajce
7.6.1946
řízení zastaveno
RV, VK, RL, JM, AK
X
161
Bucke, Alois
12.6.1890
německá
?
personální vedoucí
člen SdP, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
161
Buder, Jan Bugala, Cyril
22.9.1912 10.1.1896
německá slovenská
? ?
X důchodce
člen SS zažádal o udělení německého státního občanství pro sebe a svého syna
X X
řízení zastaveno X
X X
X X
161 161
Bucharová, Jarmila
21.11.1906
česká
čsl.
služebná
udržovala společenský styk s Němcem
24.1.1947
veřejné pokárání
X
X
161
Bulíček, Antonín
25.3.1873
česká
čsl.
penzista-horník
zažádal si o udělení německého občanství
25.4.1947
řízení zastaveno
VK, RV, JN, AK
X
161
Bulíček, Josef
X
česká
čsl.
horník
odešel ilegální cestou do nepřátelského státu
31.4.1946
řízení zastaveno
RV, VK, RL, JM
X
161
Burešová, Marie
21.12.1871
česká x německá (ze spisu je to nejasné)
?
vdova
zažádala o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti a bylo jí vydáno
28.3.1947
řízení zastaveno
VK, RV, JM, AK
X
161
Bürgel, Leon
12.4.1907
německá
?
truhlář
obviněný z členství ve Freikorps
X
X
X
X
161
Bürgel, Otto
8.5.1898
německá
?
bývalý poštovní úředník
člen NSDAP, SA
X
řízení zastaveno
X
X
161
Burketová, Karolína
4.11.1875
německá
?
majitelka domu
nalezena u ní pistole
X
řízení zastaveno
X
X
161
Bydžovský, Rudolf
10.2.1904
česká
čsl.
obchodník se zeleninou
požádal okupanty o přiznání státního občanství
X
X
X
X
161
Celba, Alois Celba, Josef
26.8.1907 18.10.1876
česká česká
čsl. čsl.
barvíř penzista - kovář
člen NOF člen NOF
28.3.1947 27.6.1947
X X
X X
ano/ne
161 161
Celba, Ludvík Celbová, Drahomíra
25.2.1909 10.1.1926
česká česká
čsl. čsl.
obchodník v domácnosti
člen NOF obviněna vyhrožováním Gestapem její spolubydlící
14.1.1947 X
X X
X X
X ne/ano
161 162
Celbová, Elsa Josefa
8.3.1911
německá
?
X
zažádala o říšskoněmeckou státní příslušnost
X
X
X
X
162
Celbová, Hedvika
15.6.1884
česká
čsl.
vdova
byla jí samočinně udělena německá státní příslušnost
19.2.1947
X
162
Colombo, Helmut
7.1.1910
německá x rakouská
čsl.
vedoucí firmy Piette
člen NSDAP, SA
9.7.1945
propuštěn
X
X
162
Coufal, Josef
17.3.1894
česká
čsl.
učitel
provinění proti národní cti
17.5.1946
řízení zastaveno
X
X
162
Čarský, Jan
1.10.1910
česká
čsl.
X
udržoval styk s Němkou
9.8.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 3 000 JN, JM
X
162
veřejné pokárání, VK, RV, 2 měsíce vězení a JN, JM, pokuta 5 000 AK
Čepelka, Hynek
21.1.1896
česká
čsl.
X
podezřelý z členství v Gestapu
22.2.1946
řízení zastaveno
X
X
162
Čermák, Josef
17.9.1880
česká
čsl.
penzista tkalcový mistr
udavačství
15.2.1946
řízení zastaveno
X
X
162
Čermáková, Marie Černá, Olga
12.12.1897 16.11.1922
česká česká
čsl. čsl.
X X
udavačství zažádala si o udělení německé státní příslušnosti
10.5.1946 22.4.1947
řízení zastaveno řízení zastaveno
X VK, RV, JN, JM, AK
X X
162 162
Černík, Václav
16.4.1906
česká
čsl.
horník
kolaborantství
22.11.1946
veřejné pokárání
VK, RV, JN, JM
X
162
Černý, Eduard
7.3.1908
česká
čsl.
úředník pojišťovny
provinění proti národní cti
4.9.1946
X
X
ne/ano
162
Černý, Josef
7.12.1890
česká
čsl.
železniční zřízenec ve výslužbě
kolaboranství, neoprávněné držení zbraně
6.9.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 5 000 Kčs JN, JM
ano/ne
162
Černý, Rudolf
31.8.1895
česká
čsl.
číšník/tajemník
obdržel říšskoněmeckou státní příslušnost
24.6.1946
veřejné pokárání a pokuta 5 000
X
ano/ne
162
Černý, Rudolf
8.5.1917
česká
čsl.
obchdní vedoucí
vyhrožování Gestapem
28.6.1946
veřejné pokárání, pokuta 5 000
X
ano/ne
162
Červinka, Rudolf
26.12.1900
česká
čsl.
advokát
udržoval styk se zástupcem Gestapa
29.4.1947
veřejné pokárání a pokuta 100 000
X
ano/ne
Červinková, Jaroslava
25.10.1910
česká
čsl.
advokátka
udržovala styky se zástupcem Gestapa
29.4.1947
veřejné pokárání, pokuta 100 000
X
ano/ne
Čížek, Rudolf
21.8.1891
česká
čsl.
vdovec
člen NOF
24.1.1947
veřejné pokárání
VK, JN, JM, AK
ano/ne
Dassler, Štěpán
3.10.1885
německá
německá
továrník
obohatil se na úkor českých občanů
17.1.1947
zproštěn viny
X
X
Delitsch, Jan
22.1.1897
německá
německá
mistr v porcelánce
ubližoval českým dělníkům
X
řízení zastaveno
X
X
162
Delitschová, Gabriela
17.2.1902
německá
?
v domácnosti
X
29.1.1946
řízení zastaveno
X
X
162
Demuth, Alois
29.11.1896
německá
?
strojní zámečník
člen NSKK, sympatizoval s SdP, udával dělník
X
X
X
X
163
Demuth, František
29.1.1895
německá
?
řezník
sympatizování s Němci
4.3.1946
řízení zastaveno
X
X
163
Dietrichová, Ema
22.2.1911
německá
?
příležitostná dělnice
výměna zpráv mezi německými příslušníky
18.12.1945
řízení zastaveno
X
X
163
Dittel, Jan
1.6.1919
německá
?
elektrotechnik
podezřelý, že se vydává za repatrianta a udavačství
30.3.1946
řízení zastaveno
X
X
163
Dittman, František
5.7.1899
česká
čsl.
báňský inženýr propagoval nacismus, terorizoval Čechy
9.4.1947
veřejné pokárání, vězení po dobu 3 měsíců
X
ano/ne
163
Dix, František
6.5.1886
německá
?
cestář a rolník
podporoval vedení NSDAP
23.3.1946
řízení zastaveno
X
X
163
Dix, Jan
9.6.1895
německá
?
ředitel školy
byl horlivým Schulungsleiter ve straně NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
163
Dix, Jan
5.1.1914
německá
?
28.5.1946
X
X
X
163
Dix, Jindřich Dobschal, Josef
14.3.1905 7.1.1913
německá německá
? německá
invalida pomocný dělník
člen SA tyranizoval české obyvatelstvo pohrůžkami udáním Gestapu
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
163 163
Doletschek, Emil
5.4.1892
německá
?
vrchní montér
člen NSDAP, NSKK
X
X
X
X
163
Dompig, Arnošt Dörner, František
26.10.1891 25.12.1919
německá česká
? ?
dělník úředník
člen NSDAP, SA zažádal si o udělení řískoněmecké státní příslušnosti
X X
řízení zastaveno X
X X
X X
163 163
Dörner, Josef
21.4.1927
česká
německá
učitel
člen Hitlerjugend
28.8.1945
propuštěn
X
X
poštovní úředník členská příslušnost v protistátních organizacích
Dörnerová, Františka
28.7.1890
česká
německá
tovární dělnice protičeské smýšlení a vyvolávala hádky
X
X
X
X
163
Dörnerová, Marta
26.2.1925
německá
?
tovární dělnice
obdržela říšskoněmeckou státní příslušnost
X
X
X
X
163
Drexlerová, Marie
9.1.1906
česká
čsl.
dělnice
zažádala si o udělení německého státního občanství a obdržela jej
17.7.1947
zproštěna viny
X
X
163
Drosen, Alois Dubánek, Josef
25.6.1899 12.4.1919
německá česká
? čsl.
ředitel papírny krejčí
člen SdP, NSDAP podezřelý z toho, že se vyhýbal práci, snažil se pro svoji osobu vytěžit různé výhody
8.4.1946 29.4.1947
řízení zastaveno pokuta ve výši 5 000 Kč
X VK, RV, JN, JM, AK
X ano/ne
163 163
Dubišar, Josef
19.3.1879
česká
čsl.
tovární dělník
provinění proti národní cti
17.5.1946
řízení zastaveno
RV, VK, JM, AK
X
163
Dufek, Karel
31.8.1897
česká
čsl.
krejčí
během mobilizace odešel přes hranice
X
X
X
X
163
Duchoňová, Anna
28.4.1865??
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělní říšskoněmecké státní příslušnosti
20.12.1946
veřejné pokárání
VK, RV, JN, JM, AK
X
163
Ebert, Alfred
21.5.1897
německá
?
správce ozdravovny
člen DAF, NSDAP, organizace Wehrwolf
18.12.1945
řízení zastaveno
X
X
163
Efler, Karel
30.12.1901
německá
?
elektrikář
X
X
163
Efler, Štěpán
13.3.1897
česká
čsl.
tovární dělník
člen NOF
12.3.1947
pokuta 5 000 Kč
VK, RV, JN, JM, AK
ano/ne
163
Efler, Vilém
21.4.1893
česká
čsl.
tovární truhlář
fašistické smýšlení
12.4.1946
veřejné pokárání, pokuta 30 000 Kč
X
ano/ne
164
Eflerová, Berta
7.7.1897
německá
?
rolnice
udavačství
27.3.1947
řízení zastaveno
X
X
164
organizován ve straně 25.10.1946 zproštěn obžaloby NSDAP
Ehlová, Emílie
5.5.1886
česká
čsl.
rolnice
nepřihlásila majetek příslušníků německé národnosti
29.1.1947
pokuta 10 000 Kč
X
X
164
Ehlová, Vlasta
28.3.1922
česká
čsl.
soukromá úřednice
přijmula místo sekretářky u bývalého nacisty
9.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 10 000 FT, VKo, AK
ano/ne
164
Ende, Jan
24.10.1884
německá
?
rolník
podezření z napomáhání krádeže národního majetku
X
řízení zastaveno
X
X
164
Ende, Josef
20.7.1913
německá
?
rolník
nalezena u něho flobertka ráže 9mm a 9 nábojů do pušky, člen SdP, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
164
Ende, Josef Endeová, Marie
20.7.1913 13.12.1883
německá německá
? ?
rolník X
člen SdP, NSDAP krádež národního majetku
X X
X řízení zastaveno
X X
X X
164 164
Erbertová, Elsa Erwertová, Anna
24.2.1930 5.10.1910
německá česká
? čsl.
X tkadlena
protistátní činnost zažádala si o udělení německého státního občnaství
X X
řízení zastaveno X
X X
X ne/ano
164
Etrich, Ignác
25.12.1879
německá
německá
továrník
podporoval nacismus finančními příspěvky
23.9.1946
řízení zastaveno
X
X
164
Etrichová, Hilda
15.4.1918
německá
?
dělnice
dozorkyně SS v židovském táboře
20.1.1946
řízení zastaveno
X
X
164
Ettrich, František
31.1.1893
německá
německá
dělník
funkcionář strany SdP, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
164
Fähnrich, Josef
27.12.1899
německá
?
krejčí
člen NSDAP, udavačství
X
řízení zastaveno
X
X
164
Falge, Rudolf
29.3.1897
německá
čsl.
tesař
jako člen SdP se dopustil násilností na příslušnících české národnosti
14.8.1945
řízení zastaveno
X
X
164
Falta, Josef
1.4.1897
česká
čsl.
řezník
člen NOF
11.4.1947
řízení zastaveno
VK, RV, JN, JM, AK
X
164
Faltová, Božena
4.5.1912
česká
čsl.
účetní
společenský styk s Němci
21.11.1947
zproštěna viny
X
X
164
Feest, Heinrich
8.7.1903
německá
?
rolník
člen NSDAP, velmi činný a nebezpečný nacista
X
řízení zastaveno
X
X
164
Feest, Jan
20.11.1914
německá
?
zedník
podezřelý, že zběhl od čsl. vojenského pluku číslo 21
X
řízení zastaveno
X
X
164
Feest, Karel Feestová, Helena
17.2.1899 6.6.1920
německá německá
? ?
rolník úřednice
člen SdP, NSDAP protistátní činnost
X 19.3.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X BM, KH, BŠ, JP
X X
164 164
Feistauer, Ondřej
30.11.1879
německá
?
policejní inspektor
člen NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
164
Feistauerová, Věra
5.12.1925
česká
čsl.
tkadlena
společenské styky s Němci
20.12.1946
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 5 000 Kčs JN, JM, AK
ano/ne
164
Felker, Josef
1.5.1883
česká
čsl.
invalida
člen NOF
7.3.1947
pokuta 2 000 Kčs VK, RV, JN, JM, AK
ano/ne
164
Felzman, Werner Ficker, František Ficker, Václav Fidler, Augustin
22.5.1928 10.10.1894 22.2.1901 9.12.1888
německá německá německá německá
? ? ? čsl.
horník tovární mistr rolník zemědělský dělník
člen SA člen SdP, NSDAP člen SdP člen ozbrojené organizace NSKK a člen DAF
X 1.3.1946 4.1.1946 X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X X
X X X X
164 164 164 164
Fiedler, Alois Fiedler, František
26.12.1870 22.9.1916
německá německá
? německá
továrník rolník
člen SdP, NSDAP člen SdP
15.2.1946 18.4.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
165 165
Fiedler, Josef
16.5.1901
německá
?
stavební dělník
Fiedler, Oskar Fiedlerová, Gertruda
19.11.1911 22.12.1915
německá německá
německá ?
horník dělnice
Fiedlerová, Jana
9.12.1888
česká
čsl.
Fiedlerová, Olga
2.11.1888
česká
Fiest, Rudolf
21.11.1892
Findeisová, Alžběta
ordnér a vedoucí bloku NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
165
člen Freikorps X údajná rvačka s jiným 27.10.1945 Němcem
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
165 165
v domácnosti
zažádala si o přiznání říšskoněmecké státní příslušnosti
21.1.1947
veřejné pokárání, pokuta 3 000 Kč
VK, JN, JM, AK
X
165
čsl.
v domácnosti
podala a podepsala žádost o německé státní občanství
9.8.1946
řízení zastaveno
RV, VK, JN, JM
X
165
německá
německá
tovární mistr
pokladník a vedoucí NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
165
22.10.1905
německá
?
v domácnosti
vyhrožování čsl. voínovi
X
řízení zastaveno
X
X
165
Fink, Bedřich
22.11.1890
německá
?
obchodník
neoprávněné držení zbraně
6.3.1946
řízení zastaveno
X
X
165
Fink, Jaroslav
23.1.1902
česká
čsl.
soukromý úředník
oženil se s Němkou, člen nacistické organiazce NSKK
21.6.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 5 000 Kčs RL, JM
ano/ne
164
Finková, Marie
27.6.1907
?
?
X
úmyslné zatajování zakázaných předmětů
29.1.1946
řízení zastaveno
X
X
165
Firslus, Josef
20.11.1895
německá
?
pojišťovací úředník
člen NSDAP, SdP
X
řízení zastaveno
X
X
165
Fisher, Julius
13.1.1886
německá
?
bývalý soudní úředník
uprchl s rodinou bez povolení překročení hranic
6.3.1946
řízení zastaveno
X
X
165
Fisherová, Adela
6.8.1909
německá
čsl.
v domácnosti
členka Opferringu a Frauenschaftu
25.4.1947
řízení zastaveno
VK, RV, JN, AK
X
165
Fischer, František
12.7.1898
česká
čsl.
úředník ČSD
při okupaci Sudet se neodsunul, ale zůstal v Trutnově a vstoupil do Reichsbahnu
28.1.1946
řízení zastaveno
X
X
165
Fladerer, Osvald
16.11.1904
německá
?
lékař
člen NSDA, politicky vedoucí nacista ve zdejším kraji
19.3.1946
řízení zastaveno
X
X
165
Flégl, Vincenz
10.3.1888
německá
německá
horník
udávání osob během války
X
řízení zastaveno
X
X
165
Flögel, Alfons Flögel, Erwinn Flögel, Rudolf
24.2.1891 14.5.1920 18.12.1886
německá německá německá
? německá ?
dělník dělník pomocný dělník
člen NSDAP člen SS člen SdP, NSDAP
X X X
řízení zastaveno řízení zastaveno X
X X X
X X X
165
Flögelová, Marie
9.4.1901
německá
?
hospodyně
ač německého původu, hlásila se k české národnosti
X
X
X
X
165
Flögelová, Marta
5.9.1892
německá
?
tovární dělnice
členka SdP, NSDAP, nadávky proti českému národu
X
řízení zastaveno
X
X
165
Fraidl, Antonín
24.5.1889
česká
čsl.
malíř pokojů
přijal říšskoněmeckou státní příslušnost
18.4.1947
ano/ne
165
Franze, Julius
26.2.1895
německá
?
tovární dělník
ilegální překročení hranic
X
X
165
Frenzel, Václav Frýba, Jan
25.9.1897 12.2.1920
německá česká
? čsl.
dělník vrátný na dolech
člen Freikorps udržoval styk s Němkou
X 21.6.1946
řízení zastaveno X veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 15 000 RL, JM Kčs
X ano/ne
165 165
Fuderer, Josef
21.11.1898
německá
?
obuvník
urpch z čsl. území
18.12.1945
řízení zastaveno
X
165
veřejné pokárání, VK, RV, vězení 5 měsíců, JN, JM, pokuta 5 000 Kč AK
X
X
X
165
Gall, Alfred
11.11.1897
německá
německá
sedlář a čalouník
Garbeová, Irene
22.8.1919
německá
?
Geisler, Julius
22.1.1896
česká
čsl.
zaměstnanec města
Gerhardtová, Marie
27.1.1902
česká
čsl.
Gerhardtová, Marie
24.9.1891
slovenská
Giebner, Artur
19.10.1915
Gleisner, Adalbert
člen NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
165
X
řízení zastaveno
X
X
165
podezření z udavačství
28.6.1946
řízení zastaveno
RV, VK, RL, JM
X
165
v domácnosti
zažádala si o udělení německého státního občanství
25.4.1947
pokuta 5 000 Kč
KV, RV, JN, AK
ano/ne
166
čsl.
hospodyně
zažádala si o udělení německého státního občanství
6.6.1947
X
X
X
166
německá
?
průvodčí vlaku u DRB
člen SS
X
řízení zastaveno
X
X
166
13.7.1902
německá
německá
zaměstnán v hospodářství
člen SA, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
166
Gleisner, František Gleisnerová, Helena
11.7.1894 11.7.1894
německá německá
německá ?
tovární dělník v domácnosti
člen NSDAP členka SdP, NSDAP, zúčastnila se střeleckého výcviku
X 29.1.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
166 166
Goldmannová, Marie
6.10.1900
německá
čsl.
tovární dělnice
přihlásila se k německé říšské příslušnosti
28.3.1947
veřejné pokárání, VK, RV, vězení 3 měsíce, JM, AK pokuta 3 000 Kč
X
166
Gottstein, Karel
28.4.1887
německá
čsl.
podomní obchodník
udavačství
23.7.1945
řízení zastaveno
X
X
166
Gröer, Adalbert
21.2.1890
německá
čsl.
zedník
podezřelý z členství v NSDAP
30.7.1945
řízení zastaveno
X
X
166
nádražní dělnice zatčení pro nenošení náramenní pásky, že je Němka
Gröerová, Aloisie
5.7.1877
česká
čsl.
v domácnosti
svolila k tomu, aby její manžel zařádal pro ni o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
11.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 3 000 Kčs JN, JM
X
166
Groerová, Jarmila
21.10.1913
česká
čsl.
v domácnosti
udržovala styk s Němci přesahující míru nezbytné nutnosti
12.4.1946
veřejné pokárání, RV, VK, trest vězení 1 JM, Vko měsíc
ano/ne
166
Gröerová, Jarmila
21.10.1910
česká
čsl.
X
provdala se za muže, jehož rodina byla poloněmecká
X
X
X
X
Grulichová, Julie
6.2.1880
německá
bez státní příslušnosti
tkadlena
přiznání německé státní příslušnosti
12.5.1947
X
X
X
166
Grund, Rudolf
12.2.1910
česká
čsl.
vojín v záloze
provinění proti národní cti
24.5.1946
řízení zastaveno
RV, VK, RL, Vko
X
164
Grünwald, František
1.9.1890
německá
německá
14.7.1945
řízení zastaveno
X
X
166
Haase, Arnošt
13.8.1908
německá
německá
horník
člen oddílu SA a vedoucí bloku NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
166
Hampel, Rudolf Hampel, Rudolf
31.12.1887 9.7.1929
německá německá
? ?
řezník řeznický účeň
podezřelá činnost podezřelý, že se jako příslušník NSDAP věnoval odporu proti ČSR
26.1.1946 11.3.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
166 166
Hampel, Štěpán
5.12.1894
německá
?
X
řízení zastaveno
X
X
167
Hampelová, Anna
30.1.1904
německá
?
dělnice v továrně
členka NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
167
Hampelová, Marie
14.11.1895
německá
?
spolumajitelka domu
členka NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
167
Hantscher, Čeněk
24.2.1901
německá
?
rolník
člen SdP, NSDAP, SS
21.3.1946
řízení zastaveno
X
X
167
bývalý naddůlní dopustil se některých hrubostí vůči českému obyvatelstvu
majitel hostince udavačství, člen SdP a NSDAP
Hantscher, Jan
1.9.1898
německá
?
lesní dělník
člen SdP, NSDAP, SA
X
X
X
X
167
Hanuš, Jan
27.12.1900
česká
čsl.
tovární dělník
udal svého nájemníka pro poslech cizího rozhlasu
X
řízení zastaveno
X
X
167
Hanuš, Jan
16.1.1897
česká
čsl.
štábní mistr u podepsal přihlášky pro SNB své dcery o říšskoněmecké občanství
18.2.1947
veřejné pokárání, trest vězení 2 měsíce a pokuta 10 000 Kč
X
ano/ne
167
Hartmann, Wilibald Hartychová, Růžena
23.5.1910 15.12.1922
německá česká
? čsl.
zubní technik tovární dělnice
X VK, JN, JM, AK
X X
167 167
Haselbach, Rudolf
21.10.1904
německá
?
rolník
člen SdP, NSDAP, Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
167
Hašková, Alžběta
10.11.1897
česká
čsl.
v domácnosti
schvalovala činy nacistů, sympatizovala s nacistickým režimem
3.12.1946
veřejné pokárání, vězení 5 měsíců, pokuta 10 000 Kč
X
ano/ne
167
Hauptfleisch, František Hauptfleisch, Josef
16.4.1901 16.3.1896
německá německá
? německá
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
167 167
Hauptfleisch, Siebert
21.10.1911
německá
?
strojní zámečník
člen Freikorps, SA
X
řízení zastaveno
X
X
167
Häuslerová, Anna
29.11.1915
německá
?
švadlena
neoprávněné držení radiopřístroje a nábytku
15.1.1946
řízení zastaveno
X
X
167
Hausner, Jan Havel Adolf
12.11.1890 3.6.1901
německá česká
? čsl.
úředník vyhýbkář u ČSD
člen SdP, NSDAP podezřelý z udavačství
X 18.2.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
167 167
člen SdP X řízení zastaveno z donucení si musela 17/27.1.1947 veřejné pokárání zažádat o udělení říšskoněmeckého státního občanství
strojník a topič člen SA rolník a hajný člen SdP, NSDAP, SA
Havel, Jan
29.10.1895
česká
čsl.
továrník
využil tísně příslušníka židovské rasy a obohatil se na jěho úkor, společenský a obchodní styk s okupanty člen SdP, SS hájil zásady německého režimu
18.3.1946
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 100 JM, VK, 000Kčs AK
ano/ne
167
Hein, Alois Heisler, Jan
16.5.1899 23.9.1872
německá německá
? čsl.
X účetní ve výslužbě
X 10.8.1945
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
167 167
Heislerová, Antonie
10.7.1876
česká
čsl.
X
zažádala si o udělení říšskoněmeckého občanství
17.1.1947
řízení zastaveno
VK, JN, JM, Jako
X
167
Hejda, Adolf
11.3.1898
česká
čsl.
obchodník textilu
člen NOF
19.2.1946
veřejné pokárání, pokuta 10 000 Kč
X
ano/ne
168
Hejna, Odon
14.3.1880
česká
čsl.
obecní starosta
podezřelý z udavačství
20.9.1946
řízení zastaveno
RV, JN, JK
X
168
Heldová, Zdeňka
25.11.1910
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení říšskoněmecké příslušnosti
26.7.1946
veřejné pokárání, trest vězení 1 měsíc, pokuta 1 000 Kč
X
ano/ne
168
Heller, Zdeněk
10.7.1900
česká
německá
obchodní zástupce
jako příslušník české národnosti sloužil v bývalé říšskoněmecké armádě, člen DAF
28.2.1947
veřejné pokárání, pokuta 3 000 Kč
X
X
168
Hentschel, František
28.8.1897
německá
?
cestář
člen NSDAP, nebezpečný nacista a udavač
X
řízení zastaveno
X
X
168
Hentschle, Oskar
16.5.1902
německá
?
horník
podporoval nacistické hnutí a byl vedoucím bloku NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
168
Hermann, Václav
20.5.1888
německá
?
horník
člen SdP, NSDAP, NSV
6.3.1946
řízení zastaveno
X
X
168
Herrmann, Alfréd
1.7.1893
německá
?
učitel
člen SdP, NSDAP, NSV
X
řízení zastaveno
X
X
168
Hetflejš, Josef
24.4.1907
česká
čsl.
poštovní posel
člen NOF
29.11.1946
pokuta 2 000 Kč
VK, RV, JN, JM
Hezlová, Margareta
21.10.1910
německá
?
úřednice u firmy členka SdP, udavačka Eichmenn
X
X
X
Hilsch, Josef
15.8.1895
německá
?
malorolník, obecní tajemník
člen SdP
X
řízení zastaveno
X
Hilsch, Marie
4.3.1901
česká
?
X
zažádala o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
30.10.1946
veřejné pokárání, vězení na 3 měsíce, pokuta 5 000 Kč
X
ano/ne
168
Hinter, František
16.7.1909
německá
?
lesní dělník
člen SdP a Freikorps
5.6.1946
řízení zastaveno
X
X
168
Hirschová, Anežka
26.8.1911
česká
čsl.
dělnice v zahradnictví
zažádala si o udělení říšskoněmeckého občanství
14.2.1947
pokuta 1 000 Kč
X
X
168
Hlavička, František Hlávko, Jaroslav
1910 X
? česká
? čsl.
X úředník
člen SS zažádal si o udělení říšskoněmeckého občanství
25.1.1946 12.9.1946
řízení zastaveno X veřejné pokárání, JS, VS, pokuta 4 000 Kč BCH, VL
X X
168 168
Hoder, Jan Hoder, Josef
6.5.1890 26.2.1898
německá německá
? čsl.
učitel stavební klempíř
člen SdP, NSDAP člen NSDAP, SA
8.9.1945 6.3.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
168 168
Hoder, Richard
10.9.1896
německá
?
tesařský mistr
udavačství - udal holandského zajatce Gestapu
X
řízení zastaveno
X
X
168
168 X
168
168
Hoderová, Anna
16.1.1897
česká
čsl.
tovární dělnice
zažádala si o udělení říšskoněmeckého občanství
27.9.1946
veřejné pokárání, VK, RV, vězení 1m, pokuta JN 8 000 Kč
ano/ne
169
Hofer, Edeltraut
19.7.1928
německá
?
kychyňské práce
ničila a spalovala protičeské tiskopisy
X
řízení zastaveno
X
X
169
Hofer, Richard
9.3.1887
německá
?
notář
ve svém držení měl radiové přijímače
X
řízení zastaveno
X
X
169
Hoferová, Marie
20.1.1908
německá
?
v domácnosti
členka SdP, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
169
Hofhanselová, Elsa
14.8.1908
německá
?
v domácnosti
neohlášené ukrytí zbraně
31.10.1945
řízení zastaveno
X
X
169
Hofman, Bedřich
12.11.1910
česká
čsl.
dělník
29.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, vězení 1 rok JN, JM
ne/ano
169
hostinský správce zemědělství
přiměl vrátného u firmy lnářský a jutařský průmysl, aby udal Jakuba Kábrta pro výrok, který Kábrt pronesl před Hofmanem člen SdP, NSDAP člen nacistických hnutí
Hofman, František Hofman, Jaroslav
4.9.1892 23.1.1906
německá česká
? čsl.
X X
řízení zastaveno X
X X
X X
169 169
Hofmann, Alfréd
28.12.1917
česká
čsl.
úředník
oženil se s nacistkou
12.12.1946
veřejné pokárání, vězení 5 měsíců, pokuta 20 000 Kč
X
X
169
Hofmann, Arnošt Hofmann, Josef Hofmanová, Marta Höge, Jan
10.4.1900 25.1.1898 17.7.1896 19.6.1892
německá německá německá česká
? ? ? německá
horník důlní X bývalý ředitel firmy Ph. Morawetz a syn
člen SA, Freikorps člen NSDAP členka NSDAP udavačství
X X X X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X X
X X X X
169 169 169 169
Hochhaus, Antonín
4.4.1890
česká
čsl.
obchodní jednatel
přihlásil se o udělení říšskoněmeckého občanství, ale bylo mu zamítnuto
26.4.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 50 000 Kč, RL, JM vězení 1 rok
ano/ne
169
Honsnejman, Josef
3.3.1907
česká
čsl.
šofér
společenský styk s Němci
6.9.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 3 000 Kč JN, JM
ano/ne
169
Horák, Josef
7.2.1899
česká
čsl.
obchodník se zeleninou
podezřelý z udavačství
28.2.1947
veřejné pokárání, vězení 2 měsíce, pokuta 50 000 Kč
X
ano/ne
169
Hrdá, Anna Hrochová, Hedvika
26.7.1909 9.10.1910
německá ?
? ?
přadlena v domácnosti
dozorkyně SS buňková vedoucí NSF
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
169 169
Hrubeš, Jindřich
9.3.1899
česká
čsl.
vojín
člen NOF
25.2.1947
pokuta 5 000 Kč
X
ano/ne
169
Hubka, Jindřich
9.7.1913
česká
čsl.
správce firmy Etrich
udavačství
27.3.1946
pokuta 10 000 Kč
X
X
169
Hubka, Josef
27.7.1896
česká
čsl.
vojín v záloze
spolupráce s Němci
10.1.1946
řízení zastaveno
X
X
170
Hübnerová, Eliška
18.8.1912
česká
čsl.
v domácnosti
propagovala nacismus a schvalovala činy nacistů
4.6.1946
veřejné pokárání, vězení 1 rok
X
ano/ne
170
Hůlek, Václav
23.2.1910
česká
čsl.
bývalý vojín
zažádal si o udělení říšskoněmeckého státního příslušenství
26.7.1946
veřejné pokárání, pokuta 5 000 Kčs
X
ano/ne
170
Hůlková, Anna
23.10.1889
česká
čsl.
X
zažádala si o udělení německého stáního občanství
25.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 3 000 Kč JN, AK
X
170
Chejlo, Petr
24.8.1897
ruská
bez státní příslušnosti
inženýr, geometr
X
X
X
X
X
170
Chmelíková, Ludmila
21.1.1924
česká
čsl.
ošetřovatelka
stýkala se s příslušníky SS
X
X
X
X
170
Chudý, Jan
27.12.1903
česká
čsl.
majitel domu
udavačství
13.9.1946
ano/ne
170
Illner, František Illner, Fridolín Illner, Jan
10.9.1903 26.5.1897 13.3.1885
německá německá německá
? ? ?
X tovární dělník rolník
člen SdP, NSDAP člen NSDAP člen SdP, NSDAP, NSV
X X X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
170 170 170
Illner, Richard Illnerová, Pavlína
15.3.1899 X
německá německá
? ?
horník majitelka rolnické usedlosti
člen SA, Freikorps členka Henleinovy strany
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
170 170
Indra, Jan
9.4.1887
česká
čsl.
invalidní důchodce
zažádal si o udělení německé státní příslušnosti
20.12.1948
veřejné pokárání, vězení 2 měsíce
X
ano/ne
170
Insenhagen, Hermann
7.6.1891
německá
?
poštovní zaměstnavatel
lhal o svém zaměstnání
X
řízení zastaveno
X
X
170
Jaklová, Marta
22.4.1906
česká
čsl.
tovární dělnice
zastávala se Němkdy před Čechy
2.8.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 1 000 Kč JN, JM
ano/ne
170
Janda, František
4.10.1892
česká
čsl.
inspektor finanční stráže
zcizení národního majetku
12.7.1946
řízení zastaveno
RV, VK, JN, JM
X
170
Janko, Josef
28.10.1921
česká
čsl.
úředník
jednal hrubě se svými podřízenými a používal proti nim výhružky
17.5.1946
řízení zastaveno
RV, VK, JM, AK
X
170
Jansch, Josef Jánská, Božena
16.7.1904 11.4.1922
německá česká
? čsl.
tovární dělník tovární dělnice
člen SA, NSV zažádala si o udělení řískoněmecké státní příslušnosti
X 15.3.1946
řízení zastaveno veřejné pokárání
X RV, VK, JM, Vko
X X
170 170
veřejné pokárání, RV, VK, trest vězení 6 JN, AK měsíců
Jánský, Josef
14.4.1898
německá
?
rolník
podezřelý z přenášení střelných zbraní za hranice
10.4.1946
řízení zastaveno
X
X
170
Jeschekeová, Vlasta
11.11.1906
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení říšskoněmecké národnosti
7.9.1946
veřejní pokárání, vězení 3 měsíce, pokuta 25 000 Kč
X
ano/ne
170
Jindrová, Anna
20.11.1894
německá
?
v domácnosti
členka SdP, NSDAP
14.1.1946
řízení zastaveno
X
X
171
Jíra, Jan
14.5.1902
česká
čsl.
architekt
podezřelý z udavačství
4.9.1945
řízení zastaveno
VK, RV, JN, JM
X
171
Jörka, Rafael
9.3.1896
česká
čsl.
majitel tkalcovství
5.5.1946
veřejné pokárání, pouta 10 000 Kč
X
ano/ne
171
Joudalová, Marie Junek, Josef
27.6.1910 3.3.1904
německá česká
? čsl.
tovární dělnice důlní úředník
členka SS podezřelý, že se za okupace hlásil dobrovolně na práci do Německa
X X
řízení zastaveno X
X X
X X
171 171
Just, Alfréd
19.12.1904
německá
?
rolník
utekl, aby se vyhnul konání vojenské služby
X
řízení zastaveno
X
X
171
Just, Jan Justová, Hedvika
4.4.1900 16.4.1914
německá německá
? ?
topič spolumajitelka hospodářství
udavačství udavačství
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
171 171
Kábrt, Jakub
8.7.1910
česká
čsl.
správce pojišťovny
vedoucí VOS, podezřelý z udavačství
X
řízení zastaveno
X
X
171
Kadaník, Antonín
2.5.1907
česká
čsl.
obchodní jednatel
kolaboranství
15.9.1946
veřejné pokárání, vězení 6 měsíců, pokuta 5 000 Kč
X
ano/ne
171
Kadlec, Bohumil
28.8.1908
česká
čsl.
dělník
zažádal si o udělení říšskoněmecké státní příslušnost, vychvaloval nacismus
2.8.1946
veřejní pokárání, vězení 3 měsíce, pokuta 2 000 Kč
RV, VK, JN, JM
X
171
Kalous, Jan
1.6.1911
česká
čsl.
tovární dělník
hlásil se dobrovolně na práci do Německa
12.4.1946
veřejné pokárání, vězení 1 měsíc
X
X
172
Kalousek, Rudolf Kamitz, František Kammel, Andělov
1913 25.5.1909 24.12.1893
česká německá německá
čsl. ? ?
zedník automechanik bývalý svobodník
člen NOF člen SS udavačství
18.4.1947 X 29.4.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
172 172 172
Kammelová, Irma
27.1.1922
německá
?
X
dozorkyně SS v židovském táboře
X
řízení zastaveno
X
X
172
Kasper, Bedřich
2.8.1900
německá
čsl.
horník
člen NSDAP, SA, Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
172
Kasper, František
14.5.1889
německá
?
horník
člen NSDAP, SA, Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
172
Kasper, Josef
14.3.1888
česká
čsl.
kovář
zažádal si o udělení říšskoněmeckého občanství
24.1.1947
veřejné pokárání, pokuta 5 000 Kčs
X
ano/ne
172
Kasper, Max
17.9.1915
německá
?
obchodník
nalezena u něho pistole a mnoho dalších nábojů
19.10.1945
řízení zastaveno
X
X
172
Kasper, Václav Kašpar, Alfred
28.4.1898 ?
německá česká
? čsl.
tovární zedník automechanik
člen SdP, NSDAP přihlásil se k říšskoněmeckému občanství
X 21.2.1947
řízení zastaveno X veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 10 000 Kč JN, JM
X ano/ne
172 172
Katschnerová, Anna
10.10.1903
česká
čsl.
tovární dělnice
zažádala si o udělení říšskoněmeckého občanství
4.11.1946
veřejné pokárání, VK, RV, vězení 4 měsíce, JN, JM pokuta 3 000 Kč
ano/ne
172
Katschnerová, Terezie
2.4.1895
německá
?
úřednice
členka NSDAP
X
X
172
řízení zastaveno
X
Kaulich, Richard Keich, Gustav
9.11.1885 19.8.1884
německá německá
? čsl.
dělník zaměstnanec firmy Alfred Mund Berlín
křivé svědectví umožňoval pobyt říšskému Němci a předstíral, že jej zaměstnal, k čemuž neměl povolení
27.4.1946 1.9.1945
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
172 172
Kejzlar, Adolf Keller, Jaroslav
17.2.1905 28.1.1909
německá česká
? čsl.
horník úředník MSK v Poříčí u Trutnova
člen Freikorps oženil se s Němkou
X 24.8.1946
řízení zastaveno veřejné pokárání, pokuta 20 000 Kč
X X
X ano/ne
172 172
Kimmer, Stanislav Kirsch, Rudolf
20.1.1910 25.9.1904
česká německá
čsl. ?
důlní dozorce tovární strojník
udavačství člen SA
X X
X řízení zastaveno
X X
X X
172 172
Kirsch, Rudolf Klapal, Ferdinand
4.2.1896 17.2.1900
německá německá
? ?
horník horník
člen NSDAP, SA člen NSDAP, SA, Freikorps
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
172 172
Klapal, Karel
28.9.1903
německá
?
horník
člen NSDAP, Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
172
Kleiner, Karel
29.6.1905
česká
čsl.
horník
zažádal o udělení říšskoněmeckého státního občanství
17.2.1947
veřejné pokárání, trest vězení 1 rok
X
ano/ne
172
Kleinerová, Kristýna
11.9.1902
česká
čsl.
tovární dělnice
zažádala si o udělení říšskoněmeckého státního občanství
29.4.1947
veřejné pokárání, pokuta 3 000 Kč
X
ano/ne
172
Klofandová, Berta
15.10.1900
německá
?
konkubína
výystupy s českými občany
5.3.1946
řízení zastaveno
X
X
172
Klose, Václav
12.3.1902
německá
?
tesař
člen SA a Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
172
Klug, Alois
12.6.1897
německá
?
školní inspektor
člen SdP, NSDAP
4.6.1946
řízení zastaveno
X
X
172
Kluge, Alfred
11.12.1898
německá
?
evangelický farář
člen SdP, NSDAP
18.12.1945
řízení zastaveno
X
X
173
Kmínková, Milena
X
česká
čsl.
úřednice
podepsala přihlášku o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
13.9.1946
řízení zastaveno
X
X
173
Knahl, Jan Kneitschel, František Kocián, Adolf
12.5.1909 6.8.1900 4.2.1890
německá německá česká
? ? čsl.
účetní truhlář vrchní dílovedoucí
člen SS člen SdP, NSDAP nepřístojné jednání s českými dělníky a podezření z vyhrožování
X X 16.7.1945
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X RV, VK, JN, JM
X X X
173 173 173
Kofránek, Josef
1.8.1899
česká
čsl.
obchodník
provinění proti národní cti
31.5.1949
veřejné pokárání, RV, KV, pokuta 100 000 RL, JM, Kč AK
ano/ne
173
Kohl, Robert
21.1.1904
německá
německá
naddůlní
hrubé nakládání s českými horníky v době okupace
19.2.1946
řízení zastaveno
X
X
174
Koníř, Antonín
22.12.1907
česká
čsl.
řezník a uzenář podezření ze sabotáže
6.8.1945
řízení zastaveno
X
X
174
Kopecký, Josef
20.9.1895
česká
čsl.
zástupce dřevařské firmy
vyhrožování, udavačství, hrubé zacházení s dělníky
12.4.1946
veřejné pokárání, pokuta 10 000 Kč, vězení 1 měsíc
X
ano/ne
174
Koperová, Olga
27.6.1912
německá
?
krejčová
udržovala tajný styk s osobou z Německa
12.3.1946
řízení zastaveno
X
X
174
Kosseková, Marie
3.11.1905
německá
?
v domácnosti
členka SdP, NSDAP
11.9.1945
řízení zastaveno
X
X
174
Košnar, Josef
8.4.1914
česká
čsl.
tovární dělník
zažádal si p přiznání říšskoněmecké státní příslušnosti
12.6.1946
veřejné pokárání, RV, KV, vězení 6 měséců JN, JM
ano/ne
174
Košnarová, Anna
5.9.1904
německá
?
v domácnosti
podezřelá z udavačství
19.4.1947
řízení zastaveno
X
X
174
Košťál, Josef
19.8.1909
německá
?
horník
člen NSKK
X
řízení zastaveno
X
X
174
Košťál, Josef
20.10.1900
česká
čsl.
trafikant
přijal říšskoněmeckou státní příslušnost
19.7.1946
veřejné pokárání, pokuta 5 000 Kčs
X
ano/ne
174
Kozák, Josef
14.9.1895
česká
čsl.
vedoucí úředník textilní továrny
vůči dělníkům v továrně používal pohrůžky koncentračním táborem
28.4.1947
veřejné pokárání, vězení 1 měsíc, pokuta 10 000 Kč
X
ano/ne
174
Kozel, Karel
10.3.1914
česká
čsl.
národní správce hostince
v podnapilém stavu spílal veřejně slovy: "Bohmische Hund"
12.7.1946
řízení zastaveno
X
X
174
Krajíček, Josef
26.2.1907
česká
čsl.
cementářský dělník
člen NOF
29.11.1946
veřejné pokárání, VK, RV, vězení 2 měsíce JN, JM
ano/ne
174
Králová, Hedvika
10.1.1915
česká
čsl.
rolnice
Kraus, Alois
17.3.1894
německá
německá
Kraus, František
31.5.1923
česká
Krause, Adolf
21.9.1897
Krause, Edmund Krausová, Marie
podezřelá z udavačství 14.10.1946
řízení zastaveno
X
X
174
tovární dělník
člen SA, vyhrožování
X
řízení zastaveno
X
X
174
čsl.
tovární dělník
zažádal si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
31.1.1947
veřejné pokárání
X
X
174
německá
?
hudebník z povolání
člen SdP, NSDAP, Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
174
4.6.1921 25.6.1920
německá česká
? čsl.
řidič tovární dělnice
vyhrožování zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
29.1.1946 31.1.1947
řízení zastaveno veřejné pokárání
X X
X X
174 174
Krausová, Otilie
3.4.1895
německá
čsl.
tovární dělnice
přijala říšskoněmeckou státní příslušnost
31.1.1947
veřejné pokárání, vězení 2 měsíce, pokuta 3 000 Kč
X
ano/ne
174
Kreim, František
18.11.1901
německá
?
dílovedoucí
člen SdP, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
174
Kriegler, Rudolf
27.3.1903
německá
?
horník
člen NSDAP, SA, Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
174
Kröhn, Josef Kroulík, Antonín
16.2.1910 18.8.1875
německá česká
? čsl.
zámečník drnomistr
člen Freikorps člen NOF
X 26.2.1947
řízení zastaveno pokuta 3 000 Kč
X X
X X
174 174
Krsek, Josef
7.11.1903
česká
čsl.
zaměstnanec VČE v Trutnově
podezřelý z udavačství
21.3.1947
veřejné pokárání
X
ano/ne
174
Křeček, Jan
17.5.1917
česká
čsl.
holič
choval se tak, že urážel národní cítění českého lidu
18.5.1946
veřejné pokárání, vězení 3 měsíce, pokuta 20 000
X
ano/ne
174
Křech, Václav
20.9.1919
česká
čsl.
obchodník s textilem
řízení zastaveno
VK, RV, JN, JM
X
174
Křelina, Josef
10.5.1911
česká
čsl.
úředník
stal se intruktorem pro 29.11.1946 tělovýchovný výcvik a trval na tom, aby se členové zúčastňovali cvičení hlavně po tělesné stránce svým chováním urážel 26.4.1946 národní cítění českého lidu
řízení zastaveno
X
X
174
Křepinský, Jaroslav
30.5.1907
česká
čsl.
číšník
jako příslušník české národnosti se stal členem SA
21.3.1947
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 3 JN, AK měsíce, pokuta 15 000 Kč
ano/ne
174
Kubcová, Anna
25.7.1914
česká
čsl.
tkadlena
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
14.2.1947
veřejné pokárání, pokuta 3 000 Kč
X
ano/ne
175
Kubesch, Rudolf
15.3.1882
německá
?
ředitel přádelny
nepřátelský postoj vůči českému národu
24.10.1945
řízení zastaveno
X
X
175
Kubrt, Karel
18.11.1908
česká
čsl.
úředník
podezřelý z udavačství
X
X
X
X
175
Kudelka, Josef
26.2.1919
česká
čsl.
cukrářský pomocník
udržoval přátelský a důvěrný styk s Němci
31.4.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 1 500 RL, JM, AK
X
175
Kuhn, Arnošt
25.10.1885
německá
?
rolník
vyhrožoval ublížením na těle Rusům
X
řízení zastaveno
X
X
175
Kuhn, Josef
8.8.1911
česká
čsl.
číšník
udržoval osobní a písemný styk s Němkou
31.3.1947
veřejní pokárání, pokuta 2 000 Kč
X
ano/ne
175
Kühnel, Konrad Kuhnová, Angela
23.8.1897 18.7.1911
německá německá
? ?
horník X
člen SA dozorkyně SS v židovském táboře
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
175 175
Kuhnová, Marie Kühnová, Otilie
4.8.1911 17.3.1919
německá česká
? čsl.
přadlena v domácnosti
členka SS zažádala si o udělení německé státní příslušnosti
X 21.3.1947
řízení zastaveno řízení zastaveno
X VK, RV, JN, JM, AK
X X
175 175
Kuldová, Antonie
18.9.1907
česká
čsl.
v domácnosti
podezřelá z udavačství
29.4.1947
veřejné pokárání, trest vězení 1 měsíc, pokuta 15 000
X
X
175
Kuldová, Eliška
19.11.1904
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala pro sebe a svoje dvě nezletilé dcery o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
22.4.1947
vězení na 3 měsíce, pokuta 5 000
X
ano/ne
175
Kulová, Božena
1.4.1922
česká
čsl.
prodavačka
udržovala intimní poměr s příslušníkem říšskoněmecké armády
4.11.1946
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 3 JN, JM měsíce, pokuta 3 000
ano/ne
175
Kult, František
21.10.1885
česká
čsl.
rolník
dopustil se spoluudavačství
29.4.1947
veřejné pokárání, KV, RV, trest vězení 2 JN, JM měsíce, pokuta 10 000
ano/ne
175
Kult, Václav
1.8.1902
česká
čsl.
horník
přikloňoval se k nacistickému režimu
15.7.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 10 000 JN, JM
ano/ne
175
Kunzová, Augusta
12.3.1888
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
4.11.1946
řízení zastaveno
X
175
Kutnar, František
7.2.1888
česká
čsl.
obchodník
přijal říšskoněmeckou státní příslušnost, byl člen DAF a NSV
29.4.1947
veřejní pokárání, VK, RV, trest vězení 4 JN, AK, měsíce, pokuta 10 JM 000
ano/ne
175
Kůželka, Vilém
21.3.1906
česká
čsl.
vrátný
udržoval milostný poměr s Němkou
29.4.1947
veřejní pokárání, trest vězení 2 měsíce
VK, RV, JN, JM, AK
ano/ne
175
Kvaška, Josef
17.8.1904
česká
čsl.
řezník
přijal říšskoněmeckou státní příslušnost
5.12.1946
veřejné pokárání, vězení 6 měsíců, pokuta 80 000 Kč
X
ano/ne
175
Ladnar, Josef
4.8.1912
česká
čsl.
garážmistr ČSD choval se hrubě k autobusů v českým dělníkům, Trutnově mluvil na ně německy a nechtěl je vzít do autobusu
24.5.1946
řízení zastaveno
RV, VK, RL, Vko
X
175
Ladnar, Václav
15.7.1921
česká
čsl.
kovář
vyhrožoval třem ženám, že má právo je nechat zavřít
24.1.1947
veřejné pokárání, pokuta 3 000, trest vězení 3 týdny
KV, JN, JM, AK
ano/ne
175
Lammer, Josef Langer, Eduard Laštovková, Vilemína
25.4.1902 29.11.1891 11.5.1905
německá německá německá
? ? ?
rolník tovární dělník švadlena
člen SdP, NSDAP člen NSDAP, SA činná jako Blockleiterin v obci Volanov
X X 27.3.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
175 176 176
VK, RV, JN, JM
Lecnar, Václav
21.9.1892
česká
čsl.
tkalcovský mistr
člen NOF
10.5.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 10 000, JM, Vko vězení 2 měsíce
X
176
Lehmertová, Růžena
29.8.1883
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
20.2.1947
veřejné pokárání, pokuta 5 000 Kčs
X
ano/ne
176
Lhoták, Emil
26.3.1898
česká
čsl.
majitel reklamního a dekoračního závodu
?
2.5.1947
veřejné pokárání, pokuta 7 000
X
ano/ne
176
Linke, Vilém
X
česká
čsl.
X
vystupoval nápadně 24.10.1947 veřejné pokárání, ve smyslu trest vězení 3 nacistických myšlenek měsíce, pokuta 20 000
X
X
176
Linkner, Herman
22.4.1902
německá
?
zemědělec
člen SdP, NSDSAP
6.3.1946
řízení zastaveno
X
X
176
Lorenc, František
23.8.1901
německá
?
bývalý voják
vedoucí německé mládeže, který vychovával tuto mládež v duchu proti české národnosti
X
řízení zastaveno
X
X
176
Luckeová, Olda
30.6.1907
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
9.11.1946
pokuta 1 000 Kč
VK, RV, JN, JM
X
176
Macek, Josef
13.2.1887
česká
čsl.
tesařský mistr vyhrožování dělníkům
17.7.1946
řízení zastaveno
X
ano/ne
176
Macek, Josef
3.5.1912
česká
čsl.
záložní důstojník
jeho firmy přijímala zakázky od Wehrmachtu
11.10.1946
veřejní pokárání, pokuta 10 000 Kč
X
ano/ne
176
Mackenthuová, Marie
9.3.1914
německá
?
v domácnosti
X
26.10.1945
řízení zastaveno
X
X
176
Mach, Jan
12.1.1897
česká
čsl.
horník
špatně zacházel s ruskými zajatci, kteří mu byli v práci podřízeni
16.10.1946
veřejné pokárání, vězení 3 měsíce
RV, JN, JK
X
177
Mach, Kliment
16.5.1889
česká
čsl.
obchodník
zaslal společníku 21.10.1946 firmy Fisher Jan Karlu Machovi výhružný dopis
veřejné pokárání, pokuta 50 000, vězení 3 měsíce
X
ano/ne
177
Mach, Rudolf
2.4.1902
česká
čsl.
obchodník s textilem
člen NOF
7.2.1947
pokuta 10 000 Kč
X
ano/ne
177
Macháček, Josef
1.4.1914
česká
čsl.
správce zemědělské usedlosti
intimní styk s Němkou
12.7.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 5 000 Kčs JN, JM
X
177
Mai, Jindřich
5.5.1898
německá
?
číšník
činný jako člen Gestapa
15.2.1946
řízení zastaveno
X
X
177
Maivald, Jan
20.3.1909
německá
?
dělník na dráze
člen SA a Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
177
Malý, Jaroslav
20.4.1905
německá
čsl.
tovární inženýr
zažádal si o udělení říšskoněmecké občnaství
X
X
X
X
177
Mann, František Mann, Otto Marek, František
29.6.1878 8.12.1884 29.1.1870
německá německá česká
? německá čsl.
cestář horník pekař
člen SA člen NSDAP oženil se s Někou, přizpůsobil se nacistickému režimu
X X 18.4.1946
řízení zastaveno X řízení zastaveno X veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 50 000, RL, JM vězení 6 měsíců
X X ano/ne
177 177
Marek, Jaroslav
26.7.1906
česká
čsl.
obchodník
člen NOF
7.2.1947
řízení zastaveno
VK, JM, AK
X
177
Marková, Filoména
23.4.1899
česká
čsl.
tovární dělnice
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
28.1.1947
veřejné pokárání, trest vězení 2 měsíce, pokuta 1 000
X
ano/ne
177
Martinec, Eduard
18.3.1906
česká
čsl.
tovární dělník
propagoval a podporoval nacismus
10.5.1946
veřejné pokárání, RV, VK, trest vězení 2 JM, AK měsíce, pokuta 1 000
ano/ne
177
Matěna, Antonín
8.5.1920
česká
čsl.
technický úředník
spolu s Němci pronásledoval židovské dělnice v podniku Kluge
13.12.1946
řízení zastaveno
VK, RV, JN, JM
X
177
Materna, Maxmilián
5.2.1887
česká
čsl.
lékař
člen SdP, NSDAP, přihlásil se k německé národnosti a obdržel německou státní příslušnost
4.4.1947
veřejné pokárání, trest vězení 5 měsíců, pokuta 30 000
X
ano/ne
177
Materna, Václav
24.9.1903
česká
čsl.
správce v zemědělství
Matesová, Růžena
14.7.1895
česká
čsl.
projevoval veřejné své sympatie k tehdejšímu režimu a pronesl hanlivé výroky o prezidentu Benešovi tovární dělnice zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
19.4.1946
řízení zastaveno
RV, VK, RL, AK
X
177
4.10.1946
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 2 000 JN, JM
X
177
Maulová, Irma
26.4.1920
německá
?
zemědělská dělnice
dozorkyně v koncentračním táboře
X
řízení zastaveno
X
X
177
Mědílek, Josef
12.10.1877
česká
čsl.
kovář
Mědílek, Josef
4.6.1913
česká
čsl.
obuvník
Menzel, Gustav Merta, Eduard
5.6.1889 16.8.1890
německá německá
? ?
horník zahradník
při sčítání lidu uvedl do sčítacího archu pro svoji osobou německou národnost vstoupil do německé armády a zúčastnil se bojů na východní frontě v Africe člen SA člen NSDAP
18.4.1947
řízení zastaveno
VK, RV, JN, JM, AK
X
177
31.3.1947
veřejné pokárání, vězení 4 měsíce
X
ano/ne
177
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
177 178
Mertlík, Josef
12.7.1908
česká
čsl.
obchodník
člen NOF
21.2.1947
Mička, František
11.11.1914
česká
čsl.
topič
udavačství
25.4.1947
Mihulka, Josef
11.10.1901
česká
čsl.
stavební dělník
člen NOF
6.12.1946
Mikeš, Jaroslav
23.4.1904
česká
čsl.
obchodník s textilem
člen Vlajky
X
Miksch, Richard Milo, Jozes
24.8.1907 15.2.1894
německá slovenská
? čsl.
horník dělník
Minařík, Jan
15.9.1893
česká
čsl.
úředník
Missbergerová, Anna
12.4.1901
česká
čsl.
Mitlöhner, František
8.12.1878
německá
?
majitel hospodářství
Mitlöhner, Jindřich Modler, Josef
6.1.1892 17.7.1890
německá německá
? ?
Mohorn, Josef
3.5.1893
německá
Mojžíš, Jaroslav
7.11.1900
česká
pokuta 5 000, trest vězení 1 měsíc
X
ano/ne
178
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 10 000 Kč JN, AK
X
178
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 1 500 Kč JN, JM
ano/ne
178
X
X
X
178
člen SA X hlásil se k německému 26.11.1947 státnímu občanství
řízení zastaveno veřejné pokárání, vězení 6 měsíců
X X
X ano/ne
178 178
schvaloval nacismus a jeho zřízení
28.3.1947
veřejné pokárání
X
ano/ne
178
tovární dělnice provdala se za Němce a přihlásila se o říšskoněmeckou státní příslušnost
4.10.1946
trest vězení 3 měsíce, pokuta 5 000
X
ano/ne
178
neoprávněné držení střeliva
X
řízení zastaveno
X
X
178
horník horník
udavačství podpora a propagace nacismu
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
178 178
?
hospodář
nezákonná činnost proti ČSR
X
řízení zastaveno
X
X
178
čsl.
zemědělský dělník
udržoval nadměrné styky s Němkou
21.3.1947
pokuta 3 000 Kč
VK, RV, JN, JM, AK
ano/ne
178
Morávek, Josef
12.9.1912
česká
čsl.
úředník
jednal se svými podřízenými nesociálně - nadával jim stravovací lístky
22.10.1946
veřejné pokárání, VK, RV, vězení 1 měsíc, JN, JM pokuta 10 000 Kč
X
178
Moser, Jindřich
12.7.1912
německá
?
dělník v papírně
člen NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
178
Mühlberger, Václav
X
německá
?
technický inspektor říšských drah
člen NSDAP, SS
X
řízení zastaveno
X
X
178
Mühlová, Jindřiška
22.1.1907
česká
čsl.
tovární dělnice
Musil, Václav
11.7.1912
česká
čsl.
učitel
svolila k tomu, aby její manžel podal za ni žádost o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti spolupráce s Němci
4.11.1946
řízení zastaveno
VK, RV, JN, JM
X
178
17.5.1946
řízení zastaveno
X
X
178
Nečekal, Rudolf
17.4.1913
česká
čsl.
úředník
násilné smilstvo
26.7.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 15 000 Kč JN, JM
ano/ne
179
Nečina, Bohdan
19.8.1912
česká
čsl.
dělník
sloužil v německé armádě
24.1.1947
veřejné pokárání, vězení 1 rok
VK, JN, JM, AK
X
179
Nejedl, Václav
12.11.1888
česká
čsl.
sládek v pivovaře
vyhrožoval dělníkům
21.10.1946
veřejné pokárání, pokuta 10 000
RV, JN, AK
ano/ne
179
Němeček, Jaroslav
6.12.1909
česká
čsl.
učitel
Niepel, Arnošt Niewelt, Lorenz
7.7.1911 28.2.1913
německá německá
? ?
rolník rolník
hanlivě urážel prezidenta Masaryka a kritizoval činnost Beneše a zahraniční vlády člen SA, Freikorps protistátní činnost
15.3.1946
řízení zastaveno
X
X
179
X X
řízení zastaveno X
X X
X X
179 179
Nisserová, Hedvika
7.2.1911
česká
čsl.
tovární dělnice
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
11.11.1947
veřejné pokárání, VK, RV, vězení 2 měsíce, JN, JM pokuta 5 000
X
179
Nisserová, Marie
12.1.1907
česká
čsl.
švadlena
provdala se za Němce Viléma Nissera a přihlásila tak sebe i svého syna k německé státní příslušnosti
14.4.1947
veřejné pokárání, KV, RV, vězení 6 měsíců, JN, JM, pokuta 10 000 AK
ano/ne
179
Novák, Jaroslav Nováková, Erna
19.11.1907 23.7.1925
česká národnost nerozřešena
čsl. ?
hostinský úřednice
udavačství přijala říšskoněmeckou státní příslušnost
ne/ano X
179 179
Novotná, Anna
8.11.1880
česká
čsl.
obchodnice
ano/ne
179
Novotný, Jaroslav
12.9.1898
česká
čsl.
X
179
Novotný, Jaroslav
11.7.1904
česká
ano/ne
179
Nyklíček, Antonín
27.5.1927
Nyklíčková, Filoména
28.2.1947
veřejné pokárání
vyhrožovala svým nájemníkům
13.11.1946
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 10 000 JN, JM
velitel stanice SNB
vyhrožoval dělníkům
19.4.1946
řízení zastaveno
čsl.
cukrář
člen NOF
22.10.1946
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 10 000 JN, JM
česká
čsl.
tajemník hospodářské skupiny
udržoval písemný styk s vedoucím NSDAP
13.9.1946
řízení zastaveno
RV, VK, JN, AK
X
179
20.9.1870
česká
čsl.
majitelka pivovaru
16.9.1946
veřejné pokárání, pokuta 10 000
X
ano/ne
179
Nymsová, Marie
20.1.1897
česká
čsl.
udržovala přátelský styk s Němci a sympatizovala s nacistickým režimem tovární dělnice přihlásila se o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
9.4.1947
veřejné pokárání, pokuta 5 000 Kčs
X
ano/ne
179
Nývl, Josef
14.3.1901
česká
čsl.
X
X
X
X
180
zámečník
urážel prezidenta Beneše
VK, RV, JN, JM, AK
RV, VK, RL, JM
Nývlt, Antonín
28.1.1887
česká
čsl.
prokuratiska městské Spořitelny
provinění proti národní cti
12.10.1946
X
X
ano/ne
180
Nývlt, Josef
28.2.1907
česká
čsl.
rolník
zcizení národního majetku
30.11.1946
pokuta 2 500
X
X
180
Nývlt, Karel
1.4.1894
česká
čsl.
obchodník
člen NOF
20.9.1946
veřejné pokárání, vězení v délce 1 rok
RV, JN, AK
X
180
Nývlt, Ladislav
14.12.1899
česká
čsl.
tovární dělník
člen NOF
29.11.1946
pokuta 2 000 Kč
VK, RV, JN, JM
ano/ne
180
Nývlt, Ladislav
4.6.1919
česká
čsl.
správce mlýna
člen NOF
9.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 10 000 AK
ano/ne
180
Nývltová, Marie
5.10.1909
česká
čsl.
zaměstnána v hospodářství
zcizení národního majetku
30.11.1946
X
180
Očenášková, Taťána
20.6.1925
česká
čsl.
v domácnosti
funkcionářka v Kuratoriu pro výchovu mládeže
4.11.1946
ano/ne
180
Ohnrich, Rudolf
26.1.1901
německá
?
úředník uhelných dolů
člen SdP, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
180
Ondráček, Josef
5.7.1905
česká
čsl.
soukromý úředník
člen NOF
10.2.1947
veřejné pokárání
VK, JN, JM, AK
X
180
Paasch, Rudolf
9.8.1906
německá
?
obchodní cestující
podezřelý z politické nespolehlivosti
25.2.1946
od potrestání se upouští
X
X
180
Paaschová, Božena
7.7.1907
německá
?
v domácnosti
členka SdP, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
180
Pacák, Jan
16.9.1893
česká
čsl.
zahradník
pokoušel se o to, aby mu byla přiznána říšskoněmecká příslušnost
17.4.1946
veřejné pokárání, pokuta 5 000 Kčs
X
ano/ne
180
pokuta 2 500
X
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 30 000 Kč JN, JM
Pacáková, Marie
8.10.1893
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení říšskoněmeckého občanství
29.7.1946
řízení zastaveno
X
X
181
Pácal, Jaroslav
7.6.1916
česká
čsl.
X
podezřelý z udavačství
29.4.1947
veřejné pokárání, pokuta 5 000
X
X
181
Pácalová, Františka
11.1.1917
česká
čsl.
v domácnosti
podezřelá z udavačství
29.4.1947
veřejné pokárání, pokuta 8 000
X
ano/ne
181
Paluska, Ladislav
22.8.1925
německá
?
horník
podezřelý z udavačství
X
řízení zastaveno
X
X
181
Pánek, Josef
11.7.1912
česká
čsl.
tovární dělník
zažádal si o udělení říšskoněmeckého občanství
20.12.1946
veřejné pokárání, pokuta 2 000, trest vězení 1měsíc
X
X
181
Papeš, František
31.8.1912
česká
čsl.
strážmistr SNB
podezřelý z udavačství
28.3.1947
řízení zastaveno
VK, RV, JM, AK
X
181
Pasler, Otto Patsch, Josef Patzeltová, Anna
26.9.1892 22.2.1884 16.12.1906
německá německá česká (německá)
? ? ?
horník majitel domu tovární dělnice
člen SdP člen SdP, NSDAP přijala říšskoněmeckou státní příslušnost
X X 24.3.1948
řízení zastaveno řízení zastaveno zproštěna obhajoby
X X X
X X X
181 181 181
Pauer, Emil Pauer, Julius
6.1.1885 29.6.1892
německá německá
? ?
tovární mistr cukrářský mistr
udavačství vedoucí bloku NSDAP
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
181 181
Pauerová, Marie Paus, Josef
14.6.1913 28.11.1895
německá německá
?
X dělník
členka NSDAP člen SA, NSV, DAF
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
181 181
Pausová, Jarmila
25.9.1913
česká
čsl.
šička v továrně
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
13.9.1946
veřejné pokárání, pokuta 1 000 Kč
X
ano/ne
181
Pausová, Marie
12.4.1917
česká
čsl.
tkadlena
podepsala žádost o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
13.9.1946
veřejné pokárání, pokuta 1 000, vězení 3 měsíce
RV, JN, JM, AK
ano/ne
181
Pausová, Vilemína
2.12.1898
česká
čsl.
tovární dělnice
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
30.8.1946
veřejné pokárání, pokuta 1 000, vězení 3 měsíce
RV, JN, JM, AK
X
181
Pavschitz, František
13.11.1912
německá
?
soukromý úředník
člen SA
X
řízení zastaveno
X
X
181
Pawel, Rudolf
4.6.1891
německá
?
vedoucí elektrodílny na dolech
člen SdP
X
řízení zastaveno
X
X
181
Pazdera, Karel
6.2.1891
česká
čsl.
přednosta poštovního úřadu
donutil své podřízené, aby podepsali přihlášku ke vtupu do Spolku pro spolupráci Čechů a Němců
4.10.1946
veřejné pokárání
X
ano/ne
181
Pazelt, Alois
12.4.1899
německá
?
dělník
stoupenec Henleinovy strany, člen NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
181
Pech, Rudolf Pešek, Rudolf
3.5.1888 8.6.1896
německá česká
? čsl.
účetní obchodník
člen NSDAP člen NOF
28.3.1946 5.3.1946
řízení zastaveno veřejné pokárání, pokuta 10 000
X X
X ano/ne
181 181
Pešoutová, Milena
29.7.1920
česká
čsl.
v domácnosti
udržovala styky s příslušníky SS, chodila s nimi do kasáren
25.4.1947
veřejní pokárání, KV, RV, pokuta 10 000 Kč JN, AK
ano/ne
181
Peterková, Marie
21.3.1907
česká
čsl.
vdova
zažádala si o udělení německé státní příslušnosti
29.3.1946
X
182
řízení zastaveno
X
Petr, Josef
9.6.1904
česká
čsl.
obuvník
po okupaci vítal německé okupační vojsko, vyvěsil z bytu prapor v hákovým křížem udavačství a hrubé zacházení s občany české národnosti
24.5.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 2 000 RL, Vko
X
182
Petzak, Alois
12.11.1896
německá
?
zámečník
5.10.1945
řízení zastaveno
X
X
182
Petzaková, Helena
16.12.1915
německá
?
učitelka
napsala hanebný dopis o Československu do Německa, kde šířila nepravidvé zprávy
26.2.1946
řízení zastaveno
X
X
182
Pilař, František
28.6.1889
česká
čsl.
obuvník
udržoval nadměrné styky s Němkou
13.11.1946
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 5 000 Kčs JN, JM
ano/ne
182
Pilař, Karel
24.9.1905
česká
čsl.
obchodník
útisk ubyvatel, pokus o podvod, nedovolené držení zbraně
X
X
X
X
182
Plištilová, Marie
5.11.1906
německá
?
X
členka SdP, NSDAP
6.3.1946
řízení zastaveno
X
X
182
Pohl, Alosi Pohl, Antonín
4.3.1895 5.2.1873
německá německá
? ?
rolník tkalcovský mistr
člen NSDAP člen NSDAP a SA
X 14.10.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
181 181
Pohl, Max Pohl, Theodor
17.7.1903 29.1.1896
německá německá
? ?
horník továrník
člen NSDAP člen SdP, NSDAP, NSV
27.8.1948 26.4.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
182 182
Pokorná, Danuše Pokorná, Ludmila
8.3.1931 20.7.1922
česká německá
čsl. čsl.
studentka v domácnosti
X obviněna z udavačství , stýkala se s příslušníky SS
21.7.1945 4.4.1947
řízení zastaveno X veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 10 000, FT, VK vězení 1 rok
X X
182 182
Pokorný, Václav
30.10./12.189 3
česká
čsl.
okresní cestář
nechoval se jako dobrý Čech, měl časté výstupy s rtyňskými občany
7.7.1945
řízení zastaveno
X
X
182
Polz, Arnošt Polz, František Polz, František
17.1.1908 13.3.1903 3.9.1909
německá německá německá
? ? ?
horník řidič horník
člen SA, udavač člen SdP, NSDAP člen NSDAP, SA, Freikorps
X 23.1.1946 X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
182 182 182
Pöpperl, Max
29.1.1887
německá
?
pomocný dělník
člen NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
182
Portig, Emil
1.7.1894
německá
čsl.
železniční zaměstnanec
člen NSDAP
27.8.1945
řízení zastaveno
X
X
182
Posdien, Berthold Posdien, Vilém Posner, Maxmilián
29.6.1894 20.1.1899 17.5.1897
německá německá německá
? ? ?
obchodník horník bývalý vrchní justiční inspektor
člen NSDAP, SA člen SA politická činnost
X X 4.4.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
182 182 182
Posner, Václav
16.5.1903
německá
?
strojní topič
rušil činnost národního správce
X
řízení zastaveno
X
X
182
Preislerová, Hedvika Preller, Alfred
20.6.1870 20.6.1870
česká česká
čsl. čsl.
v domácnosti v domácnosti
udavačství podezřelá z udavačství
X 30.4.1946
X veřejné pokárání, pokuta 5 000
X X
X X
182 181
Procházka, Jaroslav
27.1.1889
česká
čsl.
profesor
tajmeníkem Svazu pro spolupráci s Němci
17.5.1946
řízení zastaveno
RV, VK, JM, AK
X
182
Prokop, Alfred
13.3.1890
česká
čsl.
kočí
přihlásil se o německou státní příslušnost
X
X
X
X
183
Prokop, Bohuslav
10.1.1895
česká
čsl.
trafikant
zažádal o německou státní příslušnost
15.3.1946
řízení zastaveno
X
X
183
Prokop, Jan
1.8.1901
česká
čsl.
zámečník
nezabránil tomu, aby jeho manželka neexponovala pro nacistické hnutí
11.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 5 000 Kč, JN, JM, vězení 5 m AK
ano/ne
183
Prokop, Karel
28.1.1889
česká
čsl.
řezník a uzenář
udavačství
23.4.1946
řízení zastaveno
X
183
Prokop, Miroslav
24.7.1909
česká
čsl.
zámečník
udržoval nadměrné styky s německými manželi
15.1.1947
veřejné pokárání, VK, JM, pokuta 5 000 AK, JP
ano/ne
183
Prokopová, Marta
27.7.1900
česká
čsl.
tovární dělnice
zažádala si o udělení německé státní příslušnosti
20.12.1946
veřejné pokárání, VK, RV, vězení 3m, pokuta JN, JM, 3 000 AK
ano/ne
183
Prouza, Jan
25.12.1911
česká
čsl.
rolník a obchodník
udržoval nadměrné styky s nacistou
7.11.1946
veřejné pokárání, vězení 3m, pokuta 50 000
ano/ne
183
Prouza, Jaroslav
9.5.1902
česká
čsl.
pekař a obchodník
člen NOF
7.3.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 15 000 Kč JN, JM, AK
ano/ne
183
Prouza, Josef
17.12.1914
česká
čsl.
rolník
člen NOF
29.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 10 000 JN, JM, AK
ano/ne
183
Prouza, Josef
28.9.1892
česká
čsl.
rolník
člen NOF
23.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 20 000 Kč JN, JM, AK
ano/ne
183
Prouza, Ladislav
11.6.1903
česká
čsl.
obchodník
byl při ustanovení Svazu pro spolupráci s Němci
17.5.1946
řízení zastaveno
X
X
183
Ptáček, Josef Pudil, Jindřich
18.3.1902 18.12.1907
česká česká
? čsl.
šofér lékárník
udavačství vychvaloval nacistický režim, shcvaloval jeho brutální metody
26.4.1946 9.8.1946
řízení zastaveno veřejné pokárání, pokuta 30 000 Kč
X X
X ano/ne
183 183
X
X
Pusch, Bernard
20.5.1897
německá
?
bývalý textilní dozorce
podporoval nacismus
X
řízení zastaveno
X
X
183
Pusch, Rudolf Püschel, Osvald
17.10.1902 29.9.1898
německá německá
? ?
pekař dělník
člen SdP, NSDAP člen SdP, NSDAP, NSV
X X
řízení zastaveno X
X X
X X
183 183
Püschel, Rudolf
2.11.1906
německá
?
horník
člen Freikorps, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
183
Rais, Josef Rathaus, Ladislav
6.4.1895 11.6.1894
německá česká
? čsl.
tovární mistr učitel
X udržoval poměr s Němkou Annou Konvalinkovou
X 2.7.1946
X ano/ne
183 183
Rauch, Karel
5.8.1891
česká
čsl.
dělník na dolech
nutil ruské spoludělníky k velkým pracovním výkonům
22.10.1946
řízení zastaveno
X
X
183
Reh, Josef Reibstirn, Alfred Reihornová, Irma Reichstein, Adolf
28.8.1895 6.9.1900 25.11.1921 6.4.1883
německá německá německá německá
? ? ? ?
rolník dělník tovární dělnice pojišťovací inspektor
člen Freikorps člen SS členka SS člen NSDAP
29.4.1946 X X X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X X
X X X X
184 184 184 184
Reichstein, Josef Reichsteinová, Hedvika Reis, Gustav Rejman, Josef
3.1.1909 3.1.1909 19.7.1903 9.9.1901
německá německá německá česká
? ? ? čsl.
horník v domácnosti rolník dělník
člen NSDAP členka NSV člen NSDAP ve své fuknci předsedy MSK nadržoval osobám německé národnosti
11.3.1946 X 27.8.1946 22.11.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X KV, RV, JN, JM
X X X X
184 184 184 184
Rener, Hugi
3.9.1892
německá
?
X
řízení zastaveno
X
X
184
Rennerová, Marie
16.6.1902
německá
?
X
řízení zastaveno
X
X
184
tkalcovský mistr udavačství, člen SA zemědělská dělnice
sabotáž a vyhrožování protistáními výroky
řízení zastaveno X veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 5 000 JN, JM
Renth, František
8.2.1922
česká
čsl.
eletrotechnik
přijal říšskoněmeckou státní příslušnost
X
řízení zastaveno
X
X
184
Renthová, Božena
20.2.1897
česká
čsl.
v domácnosti
nabyl říšskoněmecké státní příslušnosti, když o ni požádal manžel
23.4.1947
veřejné pokárání
VK, RV, JN, JM, AK
ano/ne
184
Richter, Antonín
7.2.1900
německá
?
truhlářský pomocník
člen SdP, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
184
Richter, Bruno Richter, Jan Richterová, Marie
14.2.1877 19.6.1906 6.8.1908
německá německá německá
? ? ?
podnikatel učitel v domácnosti
16.5.1946 X 26.4.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
184 184 184
Rindschwenter, Alois
20.3.1899
německá
?
X
řízení zastaveno
X
X
184
Rodr, Rudolf
8.2.1911
česká
čsl.
stavební mistr
jako příslušník české národnosti vystupoval jako Němec
28.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 10 000, JN, JM, trest vězení 8m AK
ano/ne
184
Röelová, Josefa Röhrichtová, Marie
8.1.1909 31.12.1904
německá česká
čsl. čsl.
v domácnosti tovární dělnice
členka NSDAP zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
23.7.1945 30.1.1947
řízení zastaveno veřejné pokárání, vězení 1 rok
X X
X X
184 184
Rong, Václav
18.6.1897
německá
?
rolník
politicky vedoucí nacista
X
řízení zastaveno
X
X
184
Rösel, Albín
29.8.1907
německá
?
textilní obchodník
člen NSDAP, udavačství
X
řízení zastaveno
X
X
184
člen SdP, NSDAP člen SS jako příslušnice německé národnosti chodila po okolí bez bílé pásky s "N", účastnila se poslechu rádiového přijímače strojní zámečník nařizoval práci ve prospěch Německa a jeho válečného úsilí
Rösler, Gustav
27.11.1881
německá
?
četnický strážmistr
X
X
X
X
X
184
Rotterová, Marie
16.8.1908
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
13.3.1948
řízení zastaveno
X
X
184
Rücker, František
30.4.1890
německá
?
hostinský
neoprávněné držení výbušnin
6.10.1945
řízení zastaveno
X
X
184
Rücker, Josef Rücker, Karel Rückerová, Josefa
26.1.1912 21.7.1898 16.10.1910
německá německá česká
? ? čsl.
úředník klempíř tovární dělnice
udavačství X člen DAF 14.12.1945 přijala 21.10.1946 říšskoněmeckou státní příslušnost
řízení zastaveno X řízení zastaveno X veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 2 JM, AK měsíce, pokuta 2 000
X X ano/ne
184 184 185
Rückerová, Marie
30.1.1913
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
6.9.1946
veřejné pokárání, RV, VK, trest vězení 3 JN, JM měsíce, pokuta 50 000
ano/ne
185
Rudlofová, Anežka
15.4.1885
česká
čsl.
dělnice
zažádala si o udělení německého státního občanství
11.3.1948
trest vězení 1 měsíc
X
X
185
Rudlovová, Marie Rudolf, Alfred
20.3.1905 6.4.1901
německá německá
? ?
sukařka majitel malého hospodářství
členka SS člen NSDAP, SA
X X
řízení zastaveno X
X X
X X
185 185
Rudolf, František Ruhand, Josef Rummler, Edwin Rummlerová, Albína
20.5.1898 9.10.1904 17.3.1891 17.4.1891
německá německá německá německá
? ? ? ?
krejčí horník horník v domácnosti
člen SA člen SA člen SdP, NSDAP členka Frauenschaftu, přechovávala ve svém bytě střelivo
X X X X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno X
X X X X
X X X X
185 185 185 185
Ruse, Josef
9.4.1887
německá
čsl.
vrchní dozorce vězňů
člen SdP, NSDAP
29.6.1945
řízení zastaveno
X
X
185
Rýdlová, Jarmila
18.2.1912
česká
čsl.
v domácnosti
přihlásila se k říšskoněmecké příslušnosti
21.5.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 15 000 Kč JM, VK
ano/ne
185
Řehák, Ladislav
29.9.1908
česká
čsl.
krejčí
člen NOF
14.2.1947
pokuta 1 000 Kč
VK, RV, JN, JM, AK
X
185
Řeháková, Hedvika Řezníček, Josef
10.8.1902 16.4.1900
německá česká
? čsl.
tkadlena dělník
člen SS zažádal si o udělení německé státní příslušnosti
X X
řízení zastaveno X
X X
X X
185 185
Řezník, Heřman
13.8.1902
německá
?
majitel hospodářství
člen SdP, NSDAP, SA
X
X
X
X
185
Ságner, Václav
9.6.1914
německá
?
horník
člen SdP, NSDAP, NSV, DAF, Freikorps
X
X
X
X
185
Sacherová, Anna
23.10.1902
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
5.8.1946
ano/ne
185
Salisch, Walter Sandner, Karel
14.12.1911 10.10.1900
německá německá
? ?
lakýrník zaměstnán v lékárně
člen NSKK člen SdP, NSDAP
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
185 186
Sarichová, Adéla
8.5.1923
česká
čsl.
tovární dělnice
dozorkyně SS v židovském táboře
22.10.1947
X
X
ano/ne
186
Saruga, Gustav Saukelová, Marie
23.5.1905 4.9.1901
německá česká
? čsl.
horník v domácnosti
X 17.7.1947
X zproštěna viny
X X
X X
186 186
26.3.1884
německá
?
horník
člen NSDAP, SA svolila k tomu, aby její manžel Němec Josef Saukel zažádal pro ni o říšskou státní příslušnost zavinil ztrátu svobody spoluobčanům
Scahrm, Josef
X
řízení zastaveno
X
X
186
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 2 000 JN, JM
Sedláček, Alois
9.2.1897
česká
čsl.
sukař příze
zažádal si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
29.9.1946
veřejné pokárání, VK, RV, vězení 4 měsíce, JN pokuta 5 000
X
186
Seibert, Bedřich
18.7.1897
česká
čsl.
dělník
podezřelý z udavačství
8.1.1947
veřejné pokárání, pokuta 5 000
X
186
Seidel, Čeněk Seidl, Josef
16.10.1897 16.5.1905
německá česká
? čsl.
obchodník majitel hospodářství
X 15.1.1947
řízení zastaveno X veřejné pokárání, VK, JM, pokuta 15 000 AK
X ano/ne
187 186
Seidl, Otto Seidlová, Hedvika
5.4.1907 19.8.1914
německá česká
? čsl.
truhlář prodavačka
člen SdP, NSDAP v době zvýšeného ohrožení republiky využil mimořádné poměry ke zlepšení svých pozemkových výhod na úkor sousedů člen SdP podepsala souhlas, aby její dcera byla přihlášena jako říšskoněmecká státní příslušnice
X 6.12.1946
řízení zastaveno X veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 2 JN, AK měsíce, pokuta 10 000
X ano/ne
186 186
Seifert, Alfréd
2.4.1901
německá
?
bývalý ředitel továrny
X
X
X
X
186
Seifert, Josef Seifert, Oskar
17.2.1898 26.2.1898
německá německá
? ?
úředník obchodník
vyhrožoval podřízeným zaměstnancům české nebo jiné slovanské národnosti udavačství člen NSKK, vyhrožování
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
186 186
Seifertová, Marie
8.8.1898
česká
čsl.
ano/ne
186
Semerák, Miroslav
14.7.1919
česká
čsl.
ano/ne
186
učitelka cizích přijala jazyků a hudby říšskoněmeckou státní příslušnost
mlynářský dělník
člen NOF
4.10.1946
29.2.1946
X
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 3 JN, JM měsíce, pokuta 20 000 pokuta 2 000
VK, RV, JN, JM
Semerák, Vilém
30.10.1909
česká
čsl.
majitel chalupy
souhlasil s tím, aby jeho manželka a dvě děti přijali říšskoněmeckou státní příslušnost
6.9.1946
veřejné pokárání, RV, VK, trest vězení 1 JN, JM měsíc, pokuta 10 000
ano/ne
186
Semerák, Vincenc
8.2.1888
česká
čsl.
rolník
člen NOF
13.12.1946
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 10 000 JN, JM
ano/ne
186
Schäfer, Josef
8.4.1885
česká
čsl.
úředník
sympatizoval s nacistickým režimem
6.12.1946
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 1 JN, AK měsíc, pokuta 5 000
ano/ne
186
Schacherlová, Marie
8.7.1886
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
6.2.1948
trest vězení 3 měsíce, pokuta 10 000
X
ano/ne
186
Scharf, Bedřich
30.12.1873
německá
?
obecní tajemník
důvěrník Gestapa
21.2.1946
řízení zastaveno
X
X
186
Scharf, František
9.12.1902
německá
?
horník
člen NSDAP, SA, Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
187
Scharf, Josef
1.7.1889
německá
?
tovární dělník
ukazoval německému vojsku cestu do Čech
X
řízení zastaveno
X
X
187
Schien, Josef Schien, Josef
26.1.1906 16.7.1893
německá německá
německá ?
horník zámečník
člen NSDAP, SA veřejně v hostinci křičel "Heil Hitler" a měl zdviženou pravici
21.3.1946 25.3.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
187 187
Schimmerová, Eliška
12.11.1882
česká
čsl.
v domácnosti
18.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 2 JN, JM, měsíce, pokuta 5 AK 000
ano/ne
187
Schmidt, Ferdinand Schmidt, František
13.6.1897 2.11.1901
německá německá
? ?
důlní úředník zámečník
svolila k tomu, aby její manžel zažádal pro ni a jejího syna o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti člen SA, Freikorps člen SS
X X
187 187
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
Schmidtová, Marie
30.8.1906
německá
?
smaltovačka
členka NSDAP, Frauenschaftu
X
řízení zastaveno
X
X
187
Schmidtová, Růžena Schmied, Josef Schmocková, Albína
15.10.1900 25.10.1905 11.2.1899
německá německá česká
? ? čsl.
tovární dělnice zámečník v domácnosti
členka SS člen NSDAP podepsala žádost o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
X X 4.11.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X VK, RV, JN, JM
X X X
187 187 187
Schneider, Hubert Schneider, Václav
7.10.1897 23.8.1899
německá německá
? ?
rolník rolník
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
187 187
Schober, Vilém Scholz, Erich Scholzová, Eugenie
5.2.1907 1.8.1918 1.5.1922
německá německá německá
? čsl. ?
obchodník učitel dozorkyně
člen NSDAP podporoval ozbrojené povstání vůči ČSRtajnou dopravou zbraní člen SS člen NSDAP, SS dozorkyně SS v židovském táboře
X 16.7.1945 X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
187 187 187
Scholzová, Růžena
25.12.1913
německá
?
dozorkyně
dozorkyně SS v židovském táboře
X
řízení zastaveno
X
X
187
Schöpsová, Anna Schreiber, Alfred
5.3.1903 7.10.1902
německá německá
? ?
přadlena zámečník
členka SS člen NSKK a Freikorps
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X
X X
187 187
Schreiber, Bedřich
21.1.1897
česká
čsl.
invalida
člen NOF
19.2.1947
veřejné pokání, pokuta 3 000
VK, RV, JN, JM, AK
X
187
Schreiber, Gustav Schreiber, Hugo Schreiber, Richard
28.6.1897 30.7.1909 1.1.1893
německá německá německá
? ? ?
krejčí zedník horník
člen DAF člen SdP, NSDAP člen NSDAP, udavačství
X X X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
187 188 188
Schröfelová, Aloisie Schrollová, Hedvika
21.10.1922 3.2.1922
německá německá
? ?
ošetřovatelka dozorkyně
členka WW členka SdP, NSDAP
23.1.1946 29.4.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
188 188
Schubert, Alfred Schubert, Berthold
24.1.1910 28.7.1915
německá německá
? ?
elektrikář rolník
člen SS, NSKK člen SA
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
188 188
Schubert, Josef
18.12.1896
německá
?
malorolník a lesní dělník
člen SA
X
řízení zastaveno
X
X
188
Schubert, Rudolf Schubert, Vilém Schubertová, Marie
31.12.1909 5.1.1889 12.1.1900
německá německá německá
? ? ?
zámečník hostinský X
člen NSDAP, SA udavačství členka NSDAP, Frauenschaftu
X X 3.1.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
188 188 188
Schubertová, Marie
16.8.1907
německá
?
v domácnosti
členka SdP, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
188
Schwarz, Gustav
18.12.1906
německá
?
dělník
navádění k sabotáži, nenošení bílé pásky jako označení Němce
11.3.1946
propuštěn z vazby
X
X
188
Schwedler, Jaroslav
21.1.1909
česká
čsl.
dozorce u firmy Etrich
známost s Němkou
25.6.1947
pokuta 5 000
X
X
188
Sibera, Jaroslav
20.3.1900
česká
čsl.
obchodník
člen NOF
22.11.1946
řízení zastaveno
VK, RV, JN, JM
X
188
Sieberová, Augustina Sieglová, Marie
27.2.1913 8.12.1871
německá česká
? čsl.
tovární dělnice pensistka
udavačství zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
X 13.9.1946
řízení zastaveno veřejné pokárání, pokuta 500
X RV, JN, JM, AK
X X
188 188
Sixta, Jaroslav Skalický, Eduard
7.3.1882 15.11.1903
německá německá
německá čsl.
krejčí strojní zámečník
člen SdP, NSDAP vedoucí NSDAP, udavačství
12.3.1946 X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
188 188
Sobola, Josef
15.3.1907
česká
čsl.
provozní oficiál ČSD
provinění proti národní cti
21.2.1947
řízení zastaveno
VK, RV, JN, AK, JM
X
188
Sobolová, Marie Sochůrková, Marta
25.1.1906 26.9.1904
německá německá
čsl. čsl.
X v domácnosti
X podezřelá z udavačství, přijala německou státní příslušnost
18.4.1947 14.4.1947
řízení zastaveno veřejné pokárání, vězení 9 měsíců, pokuta 10 000
X X
X ano/ne
188 189
Sommerauer, Karel
16.8.1892
česká
čsl.
bývalý vrchní přijal říškoněmeckou inspektor ČSD státní příslušnost a stal se členem NSKK
X
X
X
X
189
Sommerauerová, Růžena
23.8.1898
česká
čsl.
švadlena
podepsala přihlášku o přiznání německé státní příslušnosti
15.1.1947
veřejné pokárání, pokuta 10 000
X
ano/ne
189
Souček, František
22.5.1889
česká
čsl.
úředník
podezřelý z nadměrného styku s příslušníky SS
1.8.1945
propuštěn na svobodu
X
X
189
Souček, Jiří
12.6.1918
česká
čsl.
berní úředník
člen Vlajky
8.11.1946
Souček, Josef
16.6.1914
česká
čsl.
obchodník
udržoval přátelské styky s německou rodinou, u které pracoval
28.3.1946
pokuta 10 000
RV, VK, JM, Vko
ano/ne
189
Součková, Leopolda
7.9.1898
česká
čsl.
X
společenské styky s Němci
25.4.1947
veřejné pokárání, vězení 8 týdnů
X
ano/ne
189
Soudil, František Spálenský, Josef
18.12.1884 14.12.1893
německá česká
čsl. čsl.
úředník dělník
člen SdP, NSDAP dával najevo sympatie k nacistickému režimu
X 20.9.1946
řízení zastaveno veřejné pokárání, pokuta 1 000
X RV, JN, AK
X X
189 189
Spazier, Jan
12.10.1895
německá
čsl.
rolník
11.1.1946
řízení zastaveno
X
X
189
Spieková, Marie Sräg, Walter
1.9.1898 26.9.1904
německá německá
čsl. ?
kuchařka zubní technik
zaměstnával ve svém hospodářství polské a ukrajinské dělníky, které přetěžoval prací, tělesně je týral sváděla k sabotáži člen SdP, NSDAP
29.1.1946 29.1.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
189 189
veřejné pokárání, VK, RV, vězení 4 měsíce, JN, JM pokuta 10 000
ano/ne
Staňková, Antonie
3.12.1916
česká
čsl.
v domácnosti
podezřelá z udavačství
17.7.1947
propuštěna z vazby
X
X
189
Stehr, Vilém
20.2.1884
německá
?
správce továrny člen NSDAP, NSKK, DAF
12.3.1946
řížení zastaveno
X
X
189
Steidler, Siegfried
8.8.1932
německá
čsl.
student
protistátní propaganda
11.4.1946
řízení zastaveno
X
X
189
Steidlerová, Anna
20.8.1894
německá
čsl.
tovární dělnice
členka Frauenschaftu
9.1.1946
řízení zastaveno
X
X
190
Steidlerová, Pavla
7.7.1897
německá
čsl.
učitelka ručních protistátní propaganda prací
11.4.1946
řízení zastaveno
X
X
190
Steiner, Alois
13.3.1898
německá
?
železniční zřízenec
člen NSDAP, SA
X
řízení zastaveno
X
X
190
Steiner, Jan
17.7.1891
německá
čsl.
dělník firmy Ignác Dix
člen NSDAP, SA
X
X
X
X
190
Steiner, Josef Stelzig, Arnošt Sterubel, Gustav Stierant, Bedřich Stránská, Anna
18.8.1904 30.4.1910 16.1.1901 20.8.1904 25.2.1907
německá německá německá německá česká
čsl. čsl. ? čsl. čsl.
rolník profesor X horník v domácnosti
udavačství člen SdP, NSDAP člen SdP, NSDAP člen SA zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
X 6.4.1946 X 7.3.1946 26.2.1947
X X X X ano/ne
190 190 190 190 190
Stránský, František
16.1.1904
německá
?
tkalcovský mistr
člen SA
X
X
190
Stránský, Václav
6.9.1874
česká
čsl.
pensista
zažádal si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
31.7.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 5 000 JN, JM
ano/ne
190
Struckel, Raimund Suchánková, Marie
23.2.1904 18.1.1909
německá česká
? čsl.
horník X
člen NSDAP, SA zažádala si o udělení říšskoněmeckého státního občanství
10.5.1946 13.9.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
190 190
řízení zastaveno X řízení zastaveno X řízení zastaveno X řízení zastaveno X veřejné pokárání, VK, RV, vězení 4 měsíce, JN, JM, pokuta 1 000 JK
řízení zastaveno
X
X RV, VK, JN, AK
Suchomel, Jaroslav
27.2.1926
česká
čsl.
dělník
zažádal si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
28.3.1947
řízení zastaveno
Suchomel, Václav
22.9.1903
česká
čsl.
tovární dělník
zažádal si o udělení státní příslušnosti a vstoupil do formace SA
18.2.1947
Suchomelová, Růžena
26.2.1909
česká
čsl.
tovární dělnice
zažádala si o udělení německé státní příslušnosti
Světlý, Josef
13.1.1919
česká
čsl.
zaměstnanec výtopny ČSD
člen Vlajky
Svoboda, Josef
15.3.1907
česká
čsl.
X
190
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 6 JN, JM, měsíců, pokuta 3 AK 000
ano/ne
190
24.1.1947
veřejné pokárání, trest vězení 2 měsíce, pokuta 5 000
VK, JN, JM, AK
ano/ne
190
6.9.1946
veřejné pokárání, RV, VK, trest vězení 1 JN, JM měsíc, pokuta 5 000
ano/ne
190
26.2.1947
řízení zastaveno
VK, RV, JN, JM, AK
X
190
Šabaka, Oldřich
5.2.1922
česká
čsl.
učitel
byl činitelem Moravcova kuratoria mládeže
X
X
X
X
190
Šacler, Josef
20.8.1920
česká
čsl.
hajný
přihlásil se o říšskoněmecké občanství na popud otce
X
X
X
X
190
Šadek, František
13.5.1880
česká
čsl.
pensista
zažádal si o udělení německého státního občanství
10.12.1947
vězení 1 měsíc
X
ano/ne
189
Šádek, Rudolf
3.2.1913
česká
čsl.
dělník
zažádal si o udělení říšskoněmeckéhé státní příslušnosti
6.3.1947
ano/ne
187
provozní oficiál posílal svou nezletilou ČSD dceru do německé školy
VK, RV, JM, AK
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 8 JN, JM, měsíců AK
Šafář, Jan
13.5.1924
česká
čsl.
tovární dělník
svolil k tomu, aby jeho matka Němka podepsala za něho přihlášku o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti chovala se jako Němka, stýkala se s SS-many
4.10.1946
X
VK, RV, JN, JM
X
187
Šafářová, Markéta
10.8.1925
česká
čsl.
tovární dělnice
X
X
X
X
187
Šafářová, Notrburga
10.9.1901
česká
německá
tovární dělnice
po dobu války se stýkala s německými vojáky
X
X
X
X
187
Ševčíková, Taťana
20.6.1925
česká
čsl.
X
X
X
X
190
Šévl, Josef
8.12.1908
česká
čsl.
majitel hospodářství
člen NOF
12.3.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 10 000 JN, JM, AK
ano/ne
190
Šilhan, Aldolf
11.3.1901
česká
čsl.
stavitel
hrubé zacházení s podřízeným dělnictvem a vyhrožování
6.2.1946
řízení zastaveno
X
190
Šimková, Věra
2.3.1921
česká
čsl.
v domácnosti
hrubé chování
15.11.1946
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 5 000 JN, JM
X
190
Šindelář, Ladislav
6.6.1902
česká
čsl.
úředník
poskytl interview redaktoru Posledního listu na téma: "Dvě zla - bolševismus a Beneš"
14.2.1947
veřejné pokárání, VK, JM, pokuta 10 000 AK
ano/ne
190
Šoltys, Ladislav
21.1.1905
česká
čsl.
referent ONV
udržoval nedovolené styky s Němkou
20.11.1947
vězení 2 měsíce
X
190
dámská krejčová podezřelá z udavačství
X
X
Špindlerová, Marta
5.2.1910
česká
čsl.
kuchařka
podepsala žádost o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
27.11.1946
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 3 JN měsíce, pokuta 5 000
ano/ne
190
Šrámková Pavla Šraml, Adolf
X 2.11.1911
X česká
X čsl.
X zaměstnanec VČE
X stýkal se s Němci a zásoboval je potravinami
X 31.5.1946
X řízení zastaveno
X X
190 191
Šrejber, Karel
16.10.1920
česká
čsl.
dělník
odjel dobrovolně do Německa a stal se spojovacím důvěrním pro kraj Elbing
16.9.1946
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 1 000 JN, AK
ano/ne
191
Šrejber, Oskar
6.5.1887
česká
čsl.
rolník
udavačství
15.1.1947
veřejné pokárání, VK, JM, trest vězení 1 AK měsíc, pokuta 20 000
ano/ne
191
Šrejtr, Oskar
12.5.1920
česká
čsl.
řezník
udržoval nadměrné styky s Němci
14.6.1946
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 50 000 JM, AK
ano/ne
191
Štafa, Václav
19.5.1905
česká
čsl.
mlynář
člen NOF
31.3.1947
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 4m, JM, AK pokuta 10 000
ano/ne
191
Štěpánek, Josef
23.12.1882
česká
čsl.
18.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 9m, JN, JM, pokuta 100 000 AK
ano/ne
191
Štěpánský, Antonín
4.12.1919
česká
čsl.
15.5.1946
veřejné pokárání, RV, VK, trest vězení 6m, JM, AK pokuta 100 000
ano/ne
191
prokurista firmy podporoval nacistické Hubner hnutí
obchodní vedoucí
při svém zaměstnání využíval příbuzenských vztahů s Němcem Josefem Rückerem
X RV, VK, RL, JM, AK
Štiler, František
1.4.1910
česká
čsl.
malíř
udržoval nadměrné styky s Němkou Pavlou Kleinovou
22.11.1946
pokuta 3 000, vězení 1 měsíc
VK, RV, JN, JM
X
191
Šubert, Arnošt
14.2.1904
německá
?
listonoš
politický vedoucí nacistických stran
X
X
X
X
191
Šubrt, František
22.8.1899
česká
čsl.
tovární zaměstnanec
ano/ne
191
Šváb, Bedřich Tamm, František Tamm, František
X 6.7.1901 15.10.1905
česká německá německá
čsl. ? ?
učitel hospodář horník
Tamm, Oswald
3.12.1912
německá
čsl.
horník
Taube, Antonín
20.4.1903
německá
?
Taube, Berthold
3.7.1897
německá
Taube, Otto
16.4.1913
Taubová, Arnoštka Tauchenová, Marie
Teichamnn, Adolf Teichamnn, Emil
vychvaloval a veřejně 15.11.1946 obhajoval nacistický režim
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 7m, JN, JM pokuta 5 000
vedoucí VOS člen SdP, NSDAP člen NSDAP, tloukl ruské zajatce zaměstnané na dole, až jeden z nich následkem bití zemřel podezřelý ze členství v NSDAP a SA
27.2.1948 13.6.1946 X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
191 191 191
12.3.1946
řízení zastaveno
X
X
191
domkář
člen Henleinovy strany, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
192
?
tesař
člen SdP, NSDAP, NSV
19.2.1946
řízení zastaveno
X
X
192
německá
?
soukromý úředník
člen SdP, NSDAP, Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
192
16.3.1923 23.9.1917
německá česká
čsl. čsl.
modistka v domácnosti
dozorkyně SS zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
X 17.4.1947
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
192 192
9.3.1913 7.4.1910
německá česká
? čsl.
celní úředník zámečník
člen SdP, NSDAP přihlásil se o říšskoněmeckou státní příslušnost a stal se členem NSKK
12.3.1946 2.5.1946
řízení zastaveno propuštěn na svobodu
X X
X X
192 192
Teichmann, Friedrich
21.1.1900
česká
německá
textilní dělník
přihlásil se o říšskoněmeckou příslušnost a stal se členem NSDAP
X
X
X
X
192
Teichmann, Josef Teichmannová, Karolína
14.8.1898 16.5.1904
německá česká
? německá
obchodník v domácnosti
X členka Frauenschaftu
29.1.1946 11.9.1945
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
192 192
Teichmannová, Ludmila
4.3.1920
česká
čsl.
expedientka u firmy Antonín Labus, tkalcovna
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
26.7.1946
ano/ne
192
Teichmannová, Marie
15.1.1923
česká
čsl.
X
192
Teichmannová, Marie
10.8.1911
česká
čsl.
tovární dělnice v důsledku přihlášení 12.3.1946 jejich rodičů k říšskoněmecké státní příslušnosti ji získala i ona tovární dělnice zažádala si o udělení 15.10.1946 říšskoněmecké státní příslušnosti
ano/ne
192
Ter, Hugo Teuber, Augustin Tham, František Thamm, František
8.9.1898 7.11.1905 3.10.1912 15.6.1900
německá česká německá německá
čsl. čsl. čsl. čsl.
tesař úředník elektromontér strojní zámečník
člen SA udavačství člen NSFK vedoucí bloku NSDAP
X 4.12.1946 X X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X X
X X X X
192 192 192 192
Thamm, Reinhold Thim, Václav
4.8.1902 5.10.1881
německá německá
? ?
horník výměnkář
člen SA maření vysídlovací akce
5.3.1946 4.4.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
192 192
Ticháček, Robert Tinla, Antonín Tintěra, Jiří
13.12.1888 25.11.1905 7.1.1903
německá německá česká
? německá čsl.
rolník truhlář advokát
člen NSDAP člen NSDAP, SA udržoval přátelské styky s Němci
X 17.9.1945 31.1.1947
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X VK, JN, JM, AK
X X X
192 192 192
Tippelt, Alois
2.8.1891
německá
?
učitel
člen SdP, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
192
veřejné pokárání, RV, VK, vězení 5m, pokuta JN, JM 10 000 řízení zastaveno
X
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 2m, JN, JM pokuta 2 000
Tippelt, Arnošt
28.5.1905
německá
?
pekařský mistr
v den mobilizace nenastoupil ke svému oddílu a zběhl
X
řízení zastaveno
X
X
192
Tippelt, Florian Tippelt, Václav Tippeltová, Marie
4.12.1884 9.4.1895 5.11.1915
německá německá německá
? ? ?
obchodník kamnář tovární dělnice
člen SdP, NSDAP člen NSKK dozorkyně SS v židovském táboře
X X X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
192 192 192
Tölg, Josef
19.5.1890
německá
čsl.
dílovedoucí
udal 4 francouzské dělníky proto, že psali na okna továrny francouzská hesla
X
X
X
X
192
Trejdlová, Julie
9.1.1901
česká
čsl.
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 5 000 JN, JM
X
192
Treschnak, Albín
12.11.1899
německá
čsl.
truhlář
člen NSV, vnikl do domu Čecha a uvěznil ho tu
X
řízení zastaveno
X
X
192
Trojanová, Marie
31.10.1900
německá
čsl.
v domácnosti
členka SdP, NSDAP
29.1.1946
řízení zastaveno
X
X
193
Trönerová, Jana Tschernitschek, Jan Tschöp, Herbert
22.6.1911 12.2.1904 17.1.1899
německá německá německá
čsl. ? ?
tovární dělnice zubní technik propuštěný válečný zajatec
udavačství člen SdP, NSDAP neoprávněné překročení státních hranic a podezření z přenášení zpráv
X X 30.10.1945
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
193 193 193
Tschöp, Josef
20.8.1892
německá
?
rolník
viděn, jak hází balíček, ve kterém byla stará vojenská celta přes plot, kde byla hromada podobného materiálu
14.2.1946
řízení zastaveno
X
X
193
tovární dělnice přihlásila se o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
26.7.1946
Tuček, Jaroslav
21.12.1894
česká
čsl.
obchodník s textilem
člen NOF
17.1.1947
veřejné pokárání, trest vězení 1m, pokuta 10 000
VK, JN, JM, AK
ano/ne
193
Tučková, Agáta
15.8.1911
česká
čsl.
v domácnosti
podepsala žádost o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
29.11.1946
řízení zastaveno
VK, RV, JN, JM
X
193
Unger, Ladislav
29.12.1903
česká
čsl.
úředník
používal nacistického pozdravu "Heil Hitler"
4.10.1946
řízení zastaveno
VK, RV, JN, JM
X
193
Ungerová, Hedvika
13.12.1892
německá
?
X
řízení zastaveno
X
X
193
Ungerová, Zdeňka
22.8,.1897
česká
čsl.
30.8.1946
veřejné pokárání, trest vězení 6 měsíců, pokuta 5 000
RV, JN, JM, AK
ano/ne
193
Urbanová, Marie Vacek, Jiří
14.6.1891 20.9.1923
česká česká
čsl. čsl.
tovární dělnice zahradník
udavačství udržoval styk s Němkou
18.10.1946 12.7.1946
řízení zastaveno X veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 5 000 JN, JM
X ano/ne
193 193
Vágner, Josef
25.11.1898
česká
čsl.
dělník
člen NOF
26.2.1947
veřejné pokárání, pokuta 2 000
X
ano/ne
193
Vachek, Karel Valášková, Františka
23.1.1904 5.1.1884
česká česká
čsl. čsl.
učitel X
vedoucí VOS jako bývalá majitelka hostince zakazovala českým hostům mluvit česky
17.1.1947 19.7.1946
řízení zastaveno veřejné pokárání, trest vězení 6 měsíců, pokuta 5 000
X X
X ano/ne
193 193
tovární dělnice jako dozorkyně firmy Etrich dopouštěla se násilí proti českým a ruským zaměstnankyním továrny tovární dělnice vzala si za manžela Němce a následně zažádala o udělení německé příslušnosti
Valentová, Františka
9.9.1893
německá
?
v domácnosti
udávání čsl. příslušníků
X
X
X
X
193
Valeš, Stanislav
10.1.1901
česká
čsl.
majitel drogerie
člen NOF
13.9.1946
veřejné pokárání, trest vězení 6m, pokuta 30 000
X
ano/ne
193
Vávra, Josef
17.1.1902
česká
čsl.
krajský soudce v Jičíně
Vejnar, František
20.10.1909
německá
?
horník
Vejnarová, Adéla
20.4.1913
česká
čsl.
X
Vejnarová, Anna
11.11.1898
česká
čsl.
v domácnosti
zažádala si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
14.2.1947
řízení zastaveno
Vejnarová, Eliška
4.10.1927
německá
čsl.
X
29.1.1946
řízení zastaveno
Vencl, František
19.1.1912
česká
německá
horník
29.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 4 JN, AK měsíce
Ventura, Josef Vinčálek, František
22.12.1922 1.6.1925
česká česká
čsl. čsl.
zahradník zámečník
byla známá jako zuřivá Němka, mluvila zásadně německy, nosila hákový kříž, pohybovala se ve společnosti SS-manů vstoupil do německé armády, kde sloužil u německého námořnictva až do konce války člen NOF zažádal si o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
X 7.3.1947
X řízení zastaveno
193
podporoval nacismus
X
udržovala společenské 12.11.1946 styky s příslušníky říšskoněmecké branné moci
řízení zastaveno
X
X
193
ano/ne
193
VK, RV, JN, JM, AK
X
193
X
X
193
ano/ne
193
X X
193 194
veřejné pokárání, VK, RV, trest vězení 3 JN, JM měsíce, pokuta 5 000
X X
Vít, František
25.9.1885
česká
čsl.
majitel chalupy
člen NOF
27.3.1947
Vít, Karel
22.2.1875
česká
čsl.
soukromý podnikatel
výměnný obchod s Němcem
21.6.1946
Vítová, Marie
29.8.1895
česká
německá
v domácnosti
Vlasák, František
8.12.1901
česká
čsl.
zedník
ač německého původu, hlásila se k české národnosti, ale v roce 1942 podepsala žádost o udělení německé státní příslušnosti člen NOF
Vlasák, Josef
2.2.1912
česká
čsl.
ano/ne
194
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 5 000 RL, JM
X
194
14.2.1947
veřejné pokárání, VK, JM, pokuta 10 000 AK
ano/ne
194
3.1.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 5 000 JN, JM
X
194
10.2.1947
veřejné pokárání, vězení 3 měsíce, pokuta 3 000
VK, JN, JM, AK
ano/ne
194
Vlček, Jan
24.8.1885
česká
čsl.
rolník
člen NOF
22.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 20 000 JN, JM, AK
ano/ne
194
Vlček, Josef
3.3.1895
česká
čsl.
tovární truhlář
člen NOF
7.3.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 3 000 JN, JM, AK
ano/ne
194
Vlček, Václav
10.3.1901
česká
čsl.
majitel hospodářství
horlivý člen NOF
14.10.1946
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 15 000, JN, JM trest vězení 6m
ano/ne
194
Vocelová, Marie
14.2.1884
česká
čsl.
X
přihlásila se o říšskoněmeckou státní příslušnost
30.8.1946
veřejné pokárání, pokuta 1 000
X
194
národní správce udržoval intimní styk s Němkou
pokuta 3 000
VK, RV, JN, JM, AK
RV, JN, JM, AK
Vogelová, Marie
17.5.1900
česká
čsl.
tovární dělnice podepsala přihlášku o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
14.4.1947
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 3 000 JN, JM, AK
ano/ne
194
Vojtěch, Antonín Vojtěch, František
17.1.1889 21.2.1907
německá česká
čsl. čsl.
učitel národní správce v zemědělství
X 7.3.1947
řízení zastaveno X veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 3 000 JN, JM, AK
X ano/ne
194 194
Vokoun, Rudolf
12.5.1890
česká
čsl.
majitel rodinného domu
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 20 000 JN, JM
ano/ne
194
Volech, František
27.7.1926
česká
čsl.
X
194
Vondráček, Miroslav
18.8.1901
česká
čsl.
řidič
člen NOF
6.12.1946
ano/ne
194
Vrabec, František
6.4.1902
česká
čsl.
technický úředník
projev sympatie k německému režimu
X
X
194
Vykus, Bohumil
2.10.1900
česká
čsl.
úředník
kolaborace
18.10.1946
veřejné pokárání, VK, RV, pokuta 25 000 JN, JM
ano/ne
194
Wagner, Berthold Wagner, Emil Wagner, Ladislav
11.1.1883 16.4.1901 22.11.1929
německá německá česká
? čsl. čsl.
úředník drogista stavební dělnik
člen SdP, NSDAP člen SdP, NSDAP podepsal jako nezletilý žádost o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
X X 24.1.1947
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X VK, JN, JM, AK
X X X
194 194 194
Wagnerová, Anna Walsch, Alois
12.9.1868 11.12.1899
německá německá
čsl. ?
X horník
udavačství člen Freikorps
28.3.1946 X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
195 195
člen SdP, NSDAP člen NOF
při sčítání obyvatel 22.11.1946 v roce 1939 uvedl jako svoji národnost a mateřskou řeč německou dělník v továrně stal se členem 27.9.1946 a porcelán Hitlerovy mládeže
řízení zastaveno
RV, VK, JN
veřejné pokárání, VK, RV, vězení 2 měsíce, JN, AK pokuta 5 000
řízení zastaveno
X
Walsch, Werner
15.2.1930
německá
čsl.
tovární dělník zadržen na jeho jméno adresovaný šifrovaný dopis
2.4.1946
řízení zastaveno
X
X
195
Waltr, Vilém
27.11.1906
německá
?
technický inspektor
člen NSDAP, NSKK
30.11.1945
řízení zastaveno
X
X
195
Wanura, Kryštof
21.1.1904
německá
čsl.
kamnář
člen SdP, NSDAP, NSKK, DAF
X
X
X
X
195
Watzaková, Irma
20.12.1903
německá
?
přadlena
členka SdP, NSDAP, Frauenschaftu
X
řízení zastaveno
X
X
195
Wawra, František
8.6.1898
německá
čsl.
zaměstnanec německých drah
člen SdP, NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
195
Weber, Osvald
2.9.1902
německá
čsl.
bankovní úředník
člen NSKK, Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
195
Weber, Rudolf
30.7.1897
německá
čsl.
obchodní vedoucí
člen SdP, NSDAP, SA
X
řízení zastaveno
X
X
195
Weber, Rudolf
6.1.1907
německá
čsl.
zámečnický mistr
člen Freikorps, týrání
X
řízení zastaveno
X
X
195
Weigent, František
15.10.1910
německá
?
obchodník
člen SdP, NSDAP, NSF, DAF
X
řízení zastaveno
X
X
195
Weinelt, Maxmilián
17.10.1899
německá
čsl.
úředník v obchodě se dřívím
člen NSDAP
X
řízení zastaveno
X
X
195
Weinelt, Walter Weiss, Emil
12.11.1894 26.7.1891
německá česká
čsl. čsl.
učitel topič
řízení zastaveno veřejné pokárání, pokuta 500
X X
X ano/ne
185 195
Weiss, Rudolf
13.3.1907
německá
?
truhlářský pomocník
člen SdP, SA, Freikorps
X
řízení zastaveno
X
X
195
Wende, František Wenzel, Andělín
13.7.1900 23.5.1893
německá německá
? čsl.
tovární dělník učitel
X člen Freikorps, NSDAP
X X
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
195
Wiatkovský, Herbert
18.6.1920
německá
čsl.
X
člen SdP, NSDAP, SS
25.1.1946
řízení zastaveno
X
X
195
člen NSDAP, SA 11.12.1945 ucházel se o 28.6.1946 říšskoněmeckou státní příslušnost
Windischmann, Jindřich Windischmannová, Alžběta
3.2.1872 20.7.1909
německá německá
? ?
soukromník tovární dělnice
člen SdP, NSDAP členka SdP, NSDAP
29.1.1946 27.2.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
195 195
Winkler, František
25.11.1900
česká
německá
tovární tkadlec
člen SA, NSDAP
X
propuštěn z vazby
X
X
195
Winkler, František
17.4.1883
německá
německá
pensista
útisk osob české národnosti
29.1.1946
řízení zastaveno
X
X
195
Winter, Karel
16.3.1906
česká
čsl.
obchodník
ano/ne
195
Winterová, Marie
5.11.1897
česká
čsl.
tovární dělnice
vdala se za Němce a přihlásila sebe i syna o říšskoněmeckou příslušnost
26.7.1946
X
195
Wipplerová, Marie
30.9.1873
německá
?
soukromnice
neodevzdání střelné zbraně
X
X
X
X
195
Witwer, František Wosneková, Truda
2.7.1896 26.4.1920
německá německá
? čsl.
X dozorkyně
X dozorkyně SS v židovském táboře
22.3.1946 3.4.1946
řízení zastaveno řízení zastaveno
X X
X X
195 194
Wottawová, Olga
6.9.1902
německá
?
pomocná úřednice
udavačství
X
řízení zastaveno
X
X
195
Zakouřil, Karel
3.1.1901
česká
čsl.
X
v době okupace a podporování nacistického režimu
X
X
X
X
195
Zaňka, Václav Zarichová, Adéla
1.7.1893 8.5.1923
česká německá
čsl. ?
kočí tovární dělnice
kolaborace hrubé zacházení s internovanými židovkami
X 30.9.1946
řízení zastaveno zproštěna obžaloby
X X
X X
195 195
Záruba, Gustav Záruba, Josef
23.5.1905 7.10.1915
německá česká
? čsl.
horník správce rolnické usedlosti
člen NSDAP, SA člen NOF
X 13.12.1946
X ano/ne
196 196
přijal říšskoněmeckou 11.10.1946 veřejné pokárání, VK, RV, státní příslušnost vězení 10 měsíců, JM, AK pokuta 8 000
veřejné pokárání, RV, VK, pokuta 5 000, JN, JM vězení 1 měsíc
X X veřejné pokárání, VK, RV, vězení 1m, pokuta JN, JM, 10 000 AK
Zástěra, Artur Zeman, Josef
23.9.1903 31.10.1882
německá česká
? čsl.
lesní hostinský
člen NSDAP jako majitel hostince ho používal jako shromažďovací místo pro příslušníky NSDAP týrál ruské zajatce v době okupace
29.3.1946 X
řízení zastaveno X
X X
X X
196 196
Zepper, Jindřich
3.11.1897
německá
čsl.
horník
X
řízení zastaveno
X
X
196
Zinecker, Herrmann Zintel, František Zölfel, Richard
24.7.1919 7.6.1909 29.3.1900
německá německá německá
čsl. ? ?
X poštovní řidič úředník
zločin proti státu člen SdP, NSDAP schvaloval nezákonné činy a jednání okupačních úřadů proti českým studentům rolník člen Freikorps telegrafní dělník choval se podlézavě k německým prgánům
26.1.1946 30.4.1946 X
řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno
X X X
X X X
196 196 196
Zosel, Vilém Žabka, František
5.11.1898 18.12.1903
německá česká
? čsl.
X X
řízení zastaveno X
X X
X X
196 196
Žížalová, Jana
14.8.1875
česká
čsl.
26.4.1946
veřejné pokárání, pokuta 500
X
X
196
X
ucházela se o udělení říšskoněmecké státní příslušnosti
VYSVĚTLIVKY K TABULCE čsl.
československý
RV
Rudolf Vyhnálek
VK
Vojtěch Karel
RL
Rudolf Loukota
JM
Josef Matějka
JN
Josef Nikl
AK
Alois Kopecký
FB
František Bárta
FT
František Tomášek
VKo
Václav Kopecký
BM
Bohumil Málek
KH
Karel Hoch
BŠ
Bedřich Šnaider
JP
Josef Pilař
JS
Josef Souček
VS
Věnceslava Sonnerbergová
BCH Bohumil Chotaš VL
Vilém Lederer
219
