Stanovení hodnoty podniku a vliv na účetní výkazy podniku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Stanovení hodnoty podniku a vliv na účetní výkazy podniku Diplomová práce

Autor:

Bc. Josef Jíra Finance

Vedoucí práce:

Ing. Pavlína Mazancová

Praha

Červen, 2014

1|S t r a n a

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Ústí nad Labem dne 05.06.2014

Bc. Josef Jíra

2|S t r a n a

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych v prvé řadě rád poděkoval vedoucí mé diplomové práce paní Ing. Pavlíně Mazancové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále bych rád poděkoval majiteli společnosti INSKY spol. s r.o. panu Ing. Jaroslavu Štráchalovi, který mi umožnil zpracování mé práce a poskytl potřebné informace o společnosti a v neposlední řadě také ekonomické ředitelce paní Karin Vršínské za podnětné připomínky a konzultace ke sledovanému tématu.

Bc. Josef Jíra

3|S t r a n a

ANOTACE PRÁCE A KLÍČOVÁ SLOVA Anotace Diplomová práce „Stanovení hodnoty firmy a její vliv na účetní výkazy“ analyzuje vzájemný vztah a propojení standardizovaných finančních výkazů společnosti, jejichž struktura je zákonem stanovena a metody stanovení hodnoty firmy, které z velké části právě z těchto výkazů vycházejí. V první části se zaměřuji na vymezení sledovaného tématu po teoretické stránce. Definuji v praxi nejčastěji používané a aplikované modely, přibližuji přístup ke komplexnějšímu pojetí analýzy s ohledem na standardizované účetní výkazy a jejich vypovídající schopnost. Sleduji vzájemné propojení mezi samotnou hodnotou společnosti a finančními výkazy. Ve druhé části následně aplikuji teorii na konkrétním případě a pomocí finanční analýzy a vybraných modelů oceňování stanovuji hodnotu zvolené společnosti. V závěru zdůrazňuji a poukazuji na jistá rizika, která se mohou v interpretaci zjištěných hodnot skrývat, a která jsou zachytitelná pouze při komplexnějším pohledu na celé téma. Klíčová slova Podnik, finanční analýza, hodnota podniku, účetní výkazy Annotation Diploma thesis „Determination of the value company and the impact on the financial statements“ analyzes the interactions and connections standardized financial statements of the company and methods of determining the value of the company. In the first part I focuse on the topic in theory. I define the most commonly used models. I analyze the approach to a more complex concept analysis with regard to standardized financial statements. I watch the interrelations between the value of the company and financial statements. In the second part of thesis I apply the theory to the specific case. With financial analysis and specific models I determinate the value of the company. In conclusion I define the risks, which may mean the hidden values. Their are detectable only with more complex view of the whole topic. Key words Company, financial analysis, value of the company, financial statements.

4|S t r a n a

OBSAH PROHLÁŠENÍ .......................................................................................................................... 2 PODĚKOVÁNÍ......................................................................................................................... 3 ANOTACE PRÁCE A KLÍČOVÁ SLOVA........................................................................... 4 OBSAH ...................................................................................................................................... 5 ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1

METODY STANOVENÍ HODNOTY PODNIKU ......................................................... 8 1.1 Podnik ............................................................................................................................... 8 1.1.1 Oceňování podniku ............................................................................................. 8 1.1.2 Finanční oceňování aktiv a ohodnocování podniku ........................................... 9 1.1.3 Hodnota podniku .............................................................................................. 10 1.1.4 Právní úprava oceňování podniku .................................................................... 11 1.1.5 Proč oceňovat podnik ....................................................................................... 12 1.1.6 Postup při ohodnocování podniku .................................................................... 12 1.1.7 Přístupy k oceňování podniku .......................................................................... 13 1.1.8 Nákladový přístup ............................................................................................ 13 1.1.9 Výnosový přístup.............................................................................................. 14 1.1.10 Kombinované metody ...................................................................................... 26 1.1.11 Finanční analýza ............................................................................................... 27 1.1.12 Agentury ........................................................................................................... 35

2

VLIV OCENĚNÍ PODNIKU NA ÚČETNÍ VÝKAZY ................................................ 36 2.1 Účtování - kupující.......................................................................................................... 37 2.2 Účtování - prodávající ..................................................................................................... 37

3

STANOVENÍ HODNOTY VYBRANÉ SPOLEČNOSTI POMOCÍ POUŽITÝCH METOD ............................................................................................................................ 38 3.1 Výběr společnosti a její představení ............................................................................... 38 3.1.1 Analýza odvětví. ............................................................................................... 43 3.1.2 Pozice společnosti na trhu a konkurence .......................................................... 46 3.2 Finanční analýza ............................................................................................................. 49 3.2.1 Rozvaha ............................................................................................................ 50 3.2.2 Analýza poměrových ukazatelů........................................................................ 55 3.3 Stanovení hodnoty společnosti INSKY .......................................................................... 57 3.3.1 Metoda sumární hodnoty aktiv ......................................................................... 58 3.3.2 Výnosové metody ocenění DCF Entity, EVA, KČV ....................................... 59 3.3.3 Dvoufázová metoda DCF Entity (FCFF) ......................................................... 60 3.3.4 Dvoufázová metoda DCF Entity ...................................................................... 62 3.3.5 Metoda EVA ..................................................................................................... 63 3.3.6 Metoda kapitalizovaných čistých výnosů (KČV) ............................................. 64

5|S t r a n a

3.3.7 Shrnutí oceňovacích metod a stanovení finální hodnoty společnosti INSKY spol. s r.o.......................................................................................................................... 66 4

ZÁVĚR – ANALÝZA DOPADŮ ZJIŠTĚNÝCH HODNOT NA ÚČETNÍ VÝKAZY ........................................................................................................................................... 67

5

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................... 70

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 72

6|S t r a n a

ÚVOD Maximalizace obratu, zvýšení podílu na trhu, maximalizace zisku eventuálně navyšování zisku na akcii. Všechny tyto cíle byly, dříve s různou intenzitou, ať už ze strany vlastníků, či finančních manažerů firem, vytyčeny v rámci jednotlivých vlastních strategických plánů společností. Ačkoliv jsou tyto ukazatele jistě opodstatněné a v rámci monitoringu mají své stálé místo, je v rámci stávajících strategií definováno sledování lehce odlišného a specifického cíle. Je jím maximalizace tržní hodnoty firmy. Totiž hodnoty jakožto celkové sumy, za kterou by mohl být majetek prodán. Dnešní turbulentní doba, množství změn kolem nás, rychlost s jakou se dnešní svět mění, nebo konkurence, která nikdy nespí. Všechny tyto aspekty působí na naše každodenní rozhodování. Snaha absolutně ovládnout trh. Rezignace a chuť se vším skoncovat prodejem dlouho tvořených hodnot. Vize zlepšení obchodních podmínek vzniklých spojením s novým strategickým partnerem, nebo vstup nového společníka do firmy. To vše jsou důvody, které vždy vedly k tomu zajímat se o aktuální stav věcí a nalézt odpovědi na otázky typu: Kolik stojí padesátiprocentní podíl ve firmě, kolik dostanu za svou společnost, pokud jí prodám konkurenci, případně o kolik mohu přijít postoupením svého podílu. Všechny tyto otázky mě vedly právě ke zvolení tématu mé diplomové práce „Stanovení hodnoty firmy a vliv na finanční výkazy“. V první polovině práce se v rámci teoretického vymezení finanční analýzy a způsobu zjišťování hodnoty společnosti věnuji zároveň i vazbám mezi metodami stanovení hodnoty podniku a finančními výkazy a naopak. Bez těchto informací a znalostí by totiž reálný obraz společnosti nemohl být kompletní. Druhá část je zaměřena na praktickou ukázku využití propojení dostupných informací pomocí synergického efektu na mnou zvolenou společnost. Na jedné straně vycházím z analýzy sektoru, ve kterém se mnou sledovaná společnost pohybuje. Vedle toho přidávám detaily z finanční analýzy, která vychází z účetních výkazů společnosti se zaměřením na vybrané ukazatele. To vše následně podtrhuji aplikací zvolených metod stanovení hodnoty společnosti. Závěr je opřen o samotnou interpretaci provedených analýz a výpočtů, jejich vzájemné vazby a jejich vypovídající schopnost, včetně toho, jakým způsobem by se některé tyto informace měly promítnout do účetních výkazů.

7|S t r a n a

1

METODY STANOVENÍ HODNOTY PODNIKU

1.1

Podnik Stejně jako v kterékoliv jiné oblasti lidské společnosti je i podnikatelské prostředí

determinováno příslušnými zákony, které vytváří pomyslné hřiště s jasně stanovenými mantinely, které více či méně přesně vymezují prostor, v rámci kterého je možné realizovat příslušný typ činnosti. Pokud se tedy i ve své práci odrazím od tohoto základního předpokladu, nezbývá nic jiného, než se poohlédnout po jednoznačně stanovených mantinelech v českém právním řádě. „Dle § 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“) „se podnikem pro účely rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.1“ Pro lepší představu jednotlivých složek uvedu, že podnik tvoří: -

hmotné (materiální) složky – např. auta, výrobní haly, administrativní budovy, strojní zařízení, nakoupený materiál a zboží apod.;

-

nehmotné složky – např. patenty, licence, SW, vědecko-technické poznatky;

-

osobní složky – např. kvaliﬁkace zaměstnanců, úroveň managementu atd.

V odborné literatuře zabývající se samotnou ekonomikou, financemi a podnikáním, je potom podnik definován, dle mého názoru, poněkud jednoznačněji a srozumitelněji. Jde o obecné označení pro ekonomicko-právní subjekt, který tvoří jednu ze základních forem institucionálního uspořádání každé ekonomiky. Podniky jsou založeny buď na výrobě zboží, nebo na poskytování služeb za úplatu. Samotným smyslem podniku potom je systematické organizování lidské činnosti za účelem uspokojování cizích potřeb tak, aby byly uspokojeny i potřeby samotného podnikatele. 1.1.1

Oceňování podniku Bez ohledu na jednotlivé specifické znaky je podnik především tržní statek. Oceňování

se zabývá podnikem jako předmětem směny mezi kupujícím a prodávajícím. Cena podniku potom závisí na schopnosti nabízet služby a vyrábět zboží se ziskem. Podniku se ocenění

1

Webový portál. ČR. Businesscenter. Dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/.

8|S t r a n a

může týkat v různých obdobích jeho existence od založení až po jeho likvidaci. Nejčastěji je potřeba ocenění podniku spojena s převodem vlastnictví, ať už celého majetku podniku, nebo jeho určité části. V některých případech je možné přistoupit dokonce jen k částečnému ocenění podniku. Podmínkou je v tomto případě jasná identifikovatelnost a izolovanost od celku. 1.1.2 Finanční oceňování aktiv a ohodnocování podniku Z hlediska teorie oceňování podniku lze považovat aplikaci finanční teorie za jeden z jejich konceptů. Často tyto dvě disciplíny nejsou odlišovány, což vede k aplikaci metod finančního oceňování i na podniky, a to často nepřiměřeně účelu ocenění, bez toho, aby bylo možné výsledek interpretovat v souladu s účelem. Finanční oceňování aktiv Vychází z neoklasické teorie dokonalého fungování kapitálového trhu a z předpokladu racionálního investora. Za těchto základních předpokladů můžeme modelovat způsob dosažení rovnováhy a zjistit rovnovážnou cenu, kdyby se aktivum definovaných vlastností obchodovalo při splnění ostatních předpokladů na tomto teoretickém trhu. Nejčastějšími modely jsou známé varianty DCF a opční modely. Vzhledem k tomu, že se jedná o modely hypotetické rovnováhy trhu, bývá tento koncept také označován jako tzv. tržní koncepce oceňování podniku. Pozor však na záměnu metod tržních oceňování podniku (metoda srovnatelných transakcí, metoda srovnatelných podniků) a tržní koncepce. Teorie ohodnocování (oceňování podniku) Vychází proti tomu z teorie investování v podmínkách reálného trhu a světa. Lidé se v konečném důsledku samostatně rozhodují o výši cen a o podmínkách tržních transakcí. Cílem modelu tedy není zjištění objektivní a tudíž obecně platné částky (nejčastěji označované jako tržní hodnota), ale subjektivní hraniční ceny, která je relevantní pro daný oceňovaný subjekt, či která je v souladu s účelem ohodnocení. Koupě a prodej podniku jsou investicemi a dezinvesticemi. Subjekty transakce se samy rozhodují, jestli vlastnické právo držet, nebo úplatně převést. Rozhodnutí je potom otázkou toho, co je z jejich pohledu výhodnější. Jednak ve vztahu k ostatním disponibilním možnostem alokace svých finančních prostředků, tak i k času a ostatním preferencím.

9|S t r a n a

1.1.3 Hodnota podniku2 V ekonomickém slova smyslu je hodnota chápána jako vztah mezi objektem a subjektem za předpokladu racionality jejich chování. V případě takovéhoto pojetí hodnoty lze hovořit o dvou základních typech hodnot. Užitná hodnota (Use Value) a směnná hodnota (Value in Exchange). Dle obecné ekonomické teorie je hlavním cílem jakékoliv činnosti maximalizace užitku. V případě podnikatelského prostředí je hlavním cílem, který podniky a jejich vlastníci sledují, maximalizace zisku. A to zejména z provozní činnosti podniku. Samotná hodnota podniku je tedy zcela pochopitelně determinována jeho očekávanými budoucími příjmy upravenými (diskontovanými) na jejich současnou hodnotu. Z uvedené úvahy, která předurčuje orientaci zejména na budoucí vývoj podniku je patrná orientace na výnosový princip oceňování. Tento princip je obecně doporučován ve střední Evropě. 1.1.3.1 Hladina hodnot podniku S ohledem na míru započitatelnosti jednotlivých položek a z hlediska objemu a vlastnictví vloženého oceňovaného kapitálu lze hodnotu podniku diferencovat na hodnotu netto a brutto. Brutto hodnota Je hodnota podnikatelské jednotky jako celku jak pro věřitele, tak pro vlastníky. Při aplikaci výnosových metod je nazývána jako metoda Entity. Dle obchodního zákoníku je označena jako obchodní majetek. „Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek.3“ Netto hodnota Jedná se o stanovení hodnoty na úrovni majitelů podniku. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o ocenění vlastního kapitálu podniku, na který se lze dívat z několika pohledů. Při aplikaci výnosových metod bývá označována jako metoda Equity.

2

SABOLOVIČ Mojmír. Stanovení hodnoty podniku. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. ISBN 978 – 80 – 7375 – 503 – 4. 3


10 | S t r a n a

Dle obchodního zákoníku je označena jako čistý obchodní majetek. Jako čistý obchodní majetek je u fyzické osoby označován obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých v souvislosti s jeho podnikáním. V případě právnické osoby po odečtení veškerých závazků. Podle obchodního zákoníku (§ 6 odst. 4) je pojem netto hodnota vymezen jako vlastní kapitál, coby vlastní zdroje financování. „Vlastní kapitál tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na straně pasiv.“4 Rád bych současně upozornil na rozdílný výklad pojmů čistý obchodní majetek a vlastní kapitál. Nuance tkví ve způsobu oceňování a položkách, které jsou pro tyto účely brány v úvahu. Čistý obchodní majetek je nutné chápat v souvislosti s reálnou hodnotu podniku. V ČR se jedná o obvyklý cíl při oceňování netto. Vlastní kapitál je postaven je oceňován dle účetních pravidel a kde klíčovou roli hrají zejména ceny historické. V účetním systému lze konkrétní obsahové rozdíly, kde se majetek nezahrnuje v celé jeho reálné hodnotě, vysledovat zejména u rezerv, pohledávek, dlouhodobého nehmotného majetku a goodwillu. 1.1.4 Právní úprava oceňování podniku Dle mého mínění je oceňování podniku v české legislativě upraveno poměrně nesystematicky a nepřehledně. Základním odrazovým můstkem je dle mého názoru vedle nového Občanského zákoníku (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění) i samotný obchodní zákoník. Vedle těchto zákonů jsou některé otázky řešeny samozřejmě v Zákoně č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o oceňování majetku a na tento zákon navazující Oceňovací vyhlášce Ministerstva financí č. 456/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tyto prameny se však zabývají spíše otázkou obecného oceňování majetku. Další právní předpisy, které s oceňováním podniku souvisí jsou například: -

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů;

-

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů;

4

-

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;

-

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.


11 | S t r a n a

1.1.5 Proč oceňovat podnik Stanovení hodnoty podniku má své opodstatnění zejména v případech, dochází-li ze změnám ve vlastnické struktuře podniku. V těchto situacích je žádoucí mít přesně stanovenou hodnotu podniku, která je dále předmětem ostatních jednání. Jednoduché rozdělení, které můžeme proto použít je podle toho, zda dochází ke změnám ve vlastnictví nebo ne. V prvním případě, kdy dochází k vlastnickým změnám, můžeme oceňovat vybranou společnost za těchto okolností: -

V případě nepeněžitého vkladu do společnosti;

-

V souvislosti s prodejem a koupí podniku;

-

Pokud se jedná o rozdělení podniku nebo fúzi s jinou společností;

-

Při stanovení daňového základu dle příslušných zákonů (daň z převodu nemovitosti, dědická a darovací daň).

Ve druhém případě, kdy ke změnám vlastníků nebo podílů nedochází, lze ocenění sestavovat pro tyto účely: -

Pro zjištění hodnoty majetku společnosti;

-

Pro účely auditu;

-

Při úpadku společnosti;

-

Při změně právní formy podniku;

-

Pro stanovení pojistné hodnoty.

1.1.6 Postup při ohodnocování podniku Každé oceňování podniku, je svým způsobem jedinečné. V první řadě záleží na důvodu, proč jsme se rozhodli podnik ocenit. Samotný výběr metod je pak podřízen funkcím, které ocenění plní. Jedno s obecných schémat, jak přistoupit k samotnému procesu ocenění, by mohl vypadat následovně: 1.

„Definice úkolu – stanovení cíle ocení;

2.

Znalost podniku – informace o podniku, seznámení se s dokumentací;

3.

Obecná diagnóza – Ekonomická a obchodní diagnóza, technická a řídící diagnóza, sociální, právní a majetková diagnóza;

4.

Účetní a finanční diagnóza – finanční analýza;

5.

Prognózy podniku – perspektivy podniku, předpokládané výsledky;

6.

Výběr metody - Výběr metody oceňování a parametrů v souvislosti s cílem ocenění;

12 | S t r a n a

7.

Analýza ocenění - aplikace nejvhodnější metody ocenění podniku;

8.

Závěrečný výrok - závěrečný výrok o tržní hodnotě v kontextu s kompletní analýzou společnosti.“ 5

1.1.7 Přístupy k oceňování podniku -

Nákladový přístup

-

Výnosový přístup

-

Kombinované metody

1.1.8 Nákladový přístup6 Odhad hodnoty majetku na základě jeho analýzy je definován jako součet jednotlivých ocenění položek majetku podniku. Tyto položky tvoří majetkovou podstatu podniku, kterou označujeme jak substanční hodnotu (Intrinsic Value, Substantive Value). Od tohoto souboru položek majetku je odečten součet individuálně oceněných závazků. Tato hodnota by měla zahrnovat všechny položky majetku, se kterými měl podnik spojené výdaje a od kterých lze očekávat přispění k výsledkům hospodaření podniku. Označení substanční hodnota je používán pro celou skupinu metod založených na analýze nákladů. Nejedná se však o pouhou analýzu nákladů, které byly vynaloženy. Jedny z hlavních metod pro stanovení substanční hodnoty jsou: -

likvidační hodnota;

-

ocenění na principu historických cen;

-

ocenění na principu reprodukčních cen;

-

náklady nahrazení;

-

princip úspory nákladů.

1.1.8.1 Likvidační hodnota Jedná se o metodu zjišťovanou z důvodu odprodeje, rozdělení nebo likvidace určitého typu majetku. Jedná se o typ ocenění, které je založeno na předpokladu, že trh je schopen v určitém čase absorbovat podnikový majetek. Jedná se zpravidla o nejnižší hodnotu podniku, která nezahrnuje potenciální příjmy z jednotlivých složek majetku podniku plynoucí.

5

SABOLOVIČ Mojmír. Oceňování podniku. Brno: Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008. ISBN 978 – 80 – 87001 – 13 – 4. 6

MAŘÍK Miloš a kolektiv, Metody oceňování podniku, Proces ocenění – základní metody a postupy. Praha: Ekopress s.r.o., 2011. ISBN 978 – 80 – 86929 – 67 – 5.

13 | S t r a n a

Tato hodnota by měla sloužit zejména k odhadu dolní hrance ocenění podniku, rozhodnutí mezi sankcí a likvidací podniku a případnému měření jistoty, s jakou se investorům vrátí jejich kapitál, který vložili do podniku. Samotný výpočet likvidační hodnoty je dán následovně: „Příjmy z prodeje majetku – výdaje na vyrovnání dluhů – náklady na vyrovnání nákladů likvidace +/- běžné podnikové příjmy a výdaje pro překlenutí nezbytně nutné pokračující doby činnosti.“ 1.1.8.2 Princip reprodukčních cen (Reproduction Costs) Tento princip je založen na poměrně jednoduché myšlence. Totiž: Za jakou částku by se dalo opětovně vybudovat znovu celý podnik. Její význam je však přijímán pouze v omezené míře. Výsledkem této úvahy je potom stanovení aktualizované pořizovací ceny, nebo čistých nákladů nezbytných pro vybudování obdobného podniku. V rámci tohoto ocenění je abstrahováno od nehmotných složek majetku jako je goodwill, vytvořené obchodní sítě, zkušenosti managementu a zaměstnanců apod. 1.1.8.3 Báze nákladů nahrazení Tato metoda je založena na myšlence: „vybudovat stejně využitelný majetek při aktuálních cenách k datu ocenění a za využití moderních technologií, materiálů, apod.“ Společně s metodou reprodukčních cen je tato metoda obecně přijímána a akceptována i v rámci mezinárodních účetních standardů 1.1.8.4 Princip úspory nákladů Zjednodušeně řečeno se jedná o kvantifikaci substitučního efektu existujícího majetku podniku. Hodnota majetku je tak dána schopností nahradit plánované investiční výdaje se započtením provozních nákladů. Celý princip je tak založen na cash flow, které je spojeno s jednotlivými položkami majetku. 1.1.9 Výnosový přístup7 Jak z hlediska teoretického, tak z hlediska praktického, se jedná o nejvhodnější přístup k oceňování. Bez ohledu na typ majetku (popřípadě aktiva, eventuálně dle ekonomické teorie uváděného výrobního faktoru) je hlavním faktorem, který do tohoto ocenění vstupuje, příjem z daného aktiva. Základním předpokladem je fakt, že příjem z poskytnutí tohoto aktiva

7


14 | S t r a n a

nebude nikdy nulový. Základní vztah pro ocenění výnosovou metodou vychází předpokladu nekonečných plateb v budoucnu (tzv. perpetuity) a ze vztahu:

H=r/i r

vyjadřuje výši věčné, pravidelné platby za jedno období;

i

míra zhodnocení za jedno období;

H

současná hodnota perpetuity.

1.1.9.1 Historický fokus8 Při oceňování pomocí variant výnosových metod je hodnota aktiva dána současnou hodnotou budoucích výnosů. Přepočet budoucí hodnoty na současnou se potom realizuje pomocí kalkulované úrokové míry, která vyjadřuje náklady na kapitál a rizikovost budoucích výnosů a cash flow. Základy aplikace současné hodnoty jako jednoho z oceňovacích přístupů, lze najít již počátkem 20. století. Za hlavní představitele dvou základních odlišných přístupů v neoklasické ekonomii lze považovat Alfreda Marshalla (představitele cambridgské školy) a Eugena von Böhm-Bawerka (rakouská škola). Moderní principy oceňování pak vycházejí z prací amerického marginalisty a spoluzakladatele moderní ekonometrie Irvinga Fischera (The Rate of Interest, 1907, The Theory of Interest,1930). Zde představil čtyři alternativní přístupy vhodné pro analýzu investic, které současně vedly ke stejným výsledkům. Princip byl založen vždy na porovnání dvou investic. Preferovaná varianta potom byla charakterizována: -

Vyšší současnou hodnotou při stejné tržní sazbě;

-

Největším přesahem současné hodnoty přínosů nad současnou hodnotou nákladů;

-

Největším přesahem míry návratnosti nad tržní úrokovou mírou;

-

Při porovnání s další nejvíce nákladnou investicí by výnosy přesahující míru návratnosti nákladů měly přesáhnout tržní úrokovou míru. Tyto základní předpoklady hodnocení ekonomické efektivnosti investic dodnes

představují základní kritéria investičního rozhodování. První dva body demonstrují princip čisté současné hodnoty, třetí bod vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return). Poslední potom míru návratnosti.9

8

SABOLOVIČ Mojmír. Stanovení hodnoty podniku. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. ISBN 978 – 80 – 7375 – 503 – 4. 9 KRABEC Tomáš. Oceňování podniku a standardy hodnoty. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. ISBN 978 – 247 – 2865 – 0.

15 | S t r a n a

Později v roce 1939 podle J. M. Keynese byla mezní efektivnost kapitálu počítána jako diskontní míra, která současnou hodnotu rentability aktiv (ROA – Return of Assets) vyrovnává se současnou hodnotou. V 50. letech 20. století se pokročilo zejména k modelům, založených na cash fow na akciové trhy a oceňování podniků. V dnešní době je dle Mezinárodních oceňovacích standardů (IVS – International Valuation Standards) za základní oceňovací metodu pokládána metoda Diskontovaného cash flow (DCF – Discounted Cash Flow). 1.1.9.2 Typy výnosových metod10 -

Metoda DCF Entity

-

Metoda DCF Equity

-

Metoda DCF APV

-

Metoda EVA

Metoda DCF Entity: Je v současnosti metoda, která je jak v praxi tak i v odborné teorii nejčastěji používána. Jedná se o způsob ocenění, který je využíván v případech, kdy není cílem ocenit čistý obchodní majetek (vlastní kapitál), ale zejména investovaný kapitál. Vymezení volných peněžních toků (Free Cash Flow to Firm) Jedná se o variantu, která je konstruována z pohledu jak vlastníků, tak úročených věřitelů. Tzn. z pohledu všech investorů, kteří podniku poskytují zpoplatněný kapitál. Nejčastěji se tyto toky označují jako FCFF (Free Cash Flow to Firm). Při stanovování v tomto případě pracujeme s brutto investicemi do dlouhodobého majetku a nutného provozního kapitálu. Případně se dají použít i čisté investice (tj. snížené o odpisy – tzv. netto investice), které lze získat jednoduchým meziročním rozdílem provozně nutně investovaného kapitálu. FCFF lze stanovit následujícím způsobem: Korigovaný provozní výsledek hospodaření po dani (KPVH) - Odpisy + ostatní náklady, které nejsou výdaji v daném období (např. změna nákladových rezerv)

10

MAŘÍK Miloš a kolektiv. Metody oceňování podniku pro pokročilé – hlubší pohled na vybrané problémy. Praha: Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-80-4.

16 | S t r a n a

- Investice do provozně nutného pracovního kapitálu - Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku = Volné peněžní toky do firmy (FCFF) KPVH = výsledek hospodaření, který je vytvořen hlavní činností podniku a očištěn o jednorázové položky před rozdělením mezi vlastníky a úročené věřitele. FCFF v sobě tedy zahrnují podíly na zisku (dividendy) a platby věřitelům (splátky úvěrů vč. nákladových úroků) Zároveň platí následující vztah (M. Mařík):

FCFF(t) = KPVH(t) – In(t) = KPVH(t) – (K(t) – K(t-1)) kde: FCFF(t)

volný peněžní tok do firmy v roce t;

KPVH(t)

korigovaný provozní výsledek hospodaření po dani v roce t;

In(t)

netto investice do provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu v roce t;

K(t)

provozně nutný investovaný kapitál ke konci roku t.

Diskontní míra V tomto případě je diskontní míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC – wighted average capital cost), která není ničím jiným než váženým průměrem.

WACC = WACC

×. × (1 – d) +

×

průměrné vážené náklady kapitálu; náklady vlastního kapitálu při konkrétním zadlužení; náklady cizího kapitálu;

d

sazba daně z příjmů;

CK

cizí úročený kapitál (v tržní hodnotě);

VK

vlastní kapitál (v tržní hodnotě);

K

investovaný kapitál (K = CK + VK).

Obecný výraz pro stanovení hodnoty podniku metodou DCF Entity, kde WACC =

diskontní míra :

= ∗ 17 | S t r a n a

volné cash flow do podniku v roce t;

diskontní míra (kalkulovaná úroková míra);

Brutto hodnota podniku celkem;

počet let předpokládané existence.

n

Vzhledem k předpokladu existence firmy je nemožné naplánovat peněžní toky na jednotlivá léta. V praxi oceňování je tento problém řešen buď standardní dvoufázovou metodou, nebo metodami založenými na odhadu průměrných temp růstu. Standardní řešení plánu predikce peněžních toků je rozdělení předpovídaného období do částí, které jsou odlišeny mírou podrobnosti vypracovaných plánů, tempem růstu a délkou předpovídaného období. Dvoufázová metoda DCF Entity

= ∗ + PH ∗ T

délka první fáze v letech;

PH

pokračující hodnota;

diskontní míra (kalkulovaná úroková míra na úrovni WACC).

Výpočet pokračující hodnoty PH Pokračující hodnota zásadním způsobem ovlivňuje finální odhad hodnoty podniku. Při kratším období první fáze, ta se obvykle stanovuje na 3 – 6 let, může tvořit cca 80% výsledné hodnoty. Pro odhad pokračující hodnoty vzhledem k její významnosti platí stejně striktní požadavky jako na celé ocenění. Pro výpočet pokračující hodnoty se v praxi používá jedna ze dvou metod: 1) Gordonův vzorec Za předpokladu stabilního a trvalého růstu FCFF pak pokračující hodnota představuje současnou hodnotu:

T =FCFFT+1 / - g T

poslední rok předpovídaného období; kalkulovaná úroková míra;

g

předpokládané tempo růstu FCFF během druhé fáze;

FCFFT+1

volný peněžní tok pro první rok pokračující fáze.

18 | S t r a n a

2) Parametrický vzorec Do výpočtu pomocí této metody vstupují dva hlavní faktory: a)

Tempo růstu korigovaných provozních výsledků hospodaření (upravených o daně );

b) Očekávaná rentabilita čistých investic .

PH = FCFFT+1 / (ik – g) g

tempo růstu (v dlouhodobé perspektivě lze tempo růstu podniků přibližně stanovit na úrovni tempa růstu národního hospodářství).

Třífázová metoda DCF Entity Jedná se o metodu, kde jsou zpřesněny předpovědi předpokládaných výnosů realizované podnikem v budoucím období. Základním krokem je rozdělení budoucnosti na tři fáze: 1.

Fáze rychlého růstu – jedná se o období, pro které má společnost kompletně zpracované finanční plány, z hlediska jak očekávaných nákladů, tak z hlediska předpokládaných výsledků hospodaření;

2.

Přechodná fáze – v této fázi je již potřeba jistý typ predikce ročního tempa růstu. Dochází ke stabilizaci parametrů a ke zpomalování růstu;

3.

Fáze stability – v této fázi jsou již parametry stabilní a je tak možné stanovení věčné anuity. Tento model je vhodný zejména pro podniky, které se vyznačují rychlým tempem

růstu. Čisté investice se během snižování výkonnosti budou zmenšovat až do období třetí fáze. Do doby, kdy se čisté investice dostanou na úroveň výše odpisů. Metoda DCF Equity:11 V tomto případě se jedná o metodu, která je opřena výhradně o vlastní kapitál podniku, se kterým přímo pracuje. Přímo počítá jednotlivé změny zadlužení a úroky. Jedná se o metodu, která je typická zejména pro oceňování různých finančních institucí, zejména bank, výnosovou metodou. Cizí kapitál má v těchto podnicích odlišné postavení než v případě nefinančních podniků. Tento způsob ocenění není vhodný zejména pro oceňování dílčích částí podniku.

11


19 | S t r a n a

Vymezení volných peněžních toků (Free Cash Flow to Equity) Volné peněžní toky jsou v tomto případě vymezeny pro samotné vlastníky. K jeho stanovení lze dojít dvěma způsoby. Vzhledem k tomu, že jsem v předchozí části již odvodil výpočet FCFF budu demonstrovat jako první variantu způsob, který vychází právě z volných peněžních toků do firmy. Volné peněžní taky do firmy (FCFF) 12 -

Nákladové úroky * (1 – daňová sazba)

-

Splátky úročeného cizího kapitálu

+

Přijetí nového úročeného cizího kapitálu

Volné peněžní toky pro vlastníky (FCFE) Úplný model potom představuje následující způsob výpočtu: Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daní -

Nákladové úroky

=

Korigovaný výsledek hospodaření před daní

-

Upravená daň připadající na korigovaný výsledek hospodaření

=

Korigovaný výsledek hospodaření po dani (pro vlastníky)

+

Odpisy

+

Ostatní náklady, které nejsou výdaji v daném období (např. změna nákladových rezerv)

-

Investice do provozně nutného pracovního kapitálu

-

Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku

-

Splátky úročeného cizího kapitálu

+

Přijetí nového úročeného cizího kapitálu

=

Volné peněžní toky pro vlastníky FCFE

Diskontní míra V tomto případě na rozdíl od předešlé metody musí být stanovena diskontní míra na

úrovni nákladů vlastního kapitálu . Tyto náklady odrážejí rizika spojená s peněžními toky

jak ve finanční oblasti tak v provozní. Jedná se o kalkulovanou diskontní míru při konkrétní úrovni zadlužení podniku:

12


20 | S t r a n a

Hn = ∗ + ( /( )) *

Hodnota podniku netto;

FCFF

Volný peněžní tok pro vlastníky;

ik

Kalkulovaná úroková míra na úrovni nákladů vlastního kapitálu při konkrétní míře zadlužení podniku;

g

Předpokládané tempo růstu FCFE ve druhé fázi;

T

Počet let první fáze.

Metoda DCF APV (Adjusted Present Value – upravená současná hodnota) Jedná se o zřídka používanou metodu, která je založena na dvou krocích. V první fázi se zjišťuje výnosová hodnota nezadlužené firmy. Jedná se o volné peněžní toky do firmy (FCFF), které jsou diskontovány náklady vlastního kapitálu, které nejsou zadluženy. Ve druhé fázi je nutné stanovení daňového štítu (daňových úspor), který plyne z nákladových úroků (pokud je společnost financována cizím kapitálem, který je úročen). Hodnota podniku brutto je potom dána součtem hodnoty podniku při nulovém zadlužení a současné hodnoty daňových úspor. Hodnota podniku netto se následně získá rozdílem hodnoty brutto a cizího kapitálu. Metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA – Economic Value Added)13 Koncept EVA staví na platnosti teorie, podle které čistá současná hodnota získaná z hospodářských výsledků, je stejná jako čistá současná hodnota kalkulovaná z peněžních toků. Hospodářské výsledky je nezbytné ponížit o úroky z počátečních hodnot kapitálu v každém období. Jinými slovy, jedná se o kalkulování ekonomického zisku, který je dosahován při uhrazení běžných nákladů, nákladů na kapitál (vč. nákladů na vlastní kapitál). V případě aplikace této metody dochází ke spojení výsledku hospodaření souvztažně se zohledněním rizika, které je spojeno s jeho dosažením. V tomto případě se tak jedná o propojení dat získaných z účetnictví společnosti a informací z kapitálového trhu. Významnou přidanou hodnotou této metody a samotného ukazatele je možnost propojení s finanční analýzou a příležitost využít jej jak přímo k ocenění podniku, tak k řízení hodnoty podniku.

13


21 | S t r a n a

Ke stanovení EVA je nutné diferencovat dva typy zisku: Prvním z nich je zisk účetní. Finanční cíle jsou tak zpravidla determinovány účetními výkazy. Mám na mysli například různé formy výsledků hospodaření, jako je provozní výsledek hospodaření, výsledek hospodaření z běžné činnosti. Pomocí těchto dat je možné následně stanovit základní ukazatele rentability, jako jsou například rentabilita aktiv, nebo rentabilita vlastního kapitálu. V druhém případě se jedná o tzv. ekonomický zisk. Ten podnik generuje v případě, kdy jsou uhrazeny jak běžné náklady, tak i náklady na cizí i vlastní kapitál. V praxi znamená maximalizace ekonomického zisku maximalizaci akcionářské hodnoty (tzv. Shareholder Value). Základní a hlavní nevýhodou této metody je fakt, že se jedná ve své podstatě o výpočet jistého odhadu, který navíc platí jen s určitou pravděpodobností. V praxi je potom používáno několik formalizovaných typů výpočtu tohoto ukazatele: Výpočet EVA Pro samotné zjištění této hodnoty je třeba stanovit tři základní veličiny. Tento ukazatel je totiž chápán jako čistý výnos z provozní činnosti očištěný o náklady kapitálu (jak vlastního tak i cizího). Varianta Entity

EVA = NOPAT – Capital × WACC NOPAT

výsledek hospodaření z operační činnosti (Net Operating Profit After Taxes);

Capital

kapitál vázaný v aktivech sloužících k operační činnosti podniku (aktivech potřebných k hlavnímu provozu podniku);

WACC

průměrné vážené náklady kapitálu.

Varianta podle nákladů

EVA = NOPAT – NOAt-1 × WACCt NOAt-1

Čistá operační aktiva (Nett Operating Assets).

22 | S t r a n a

Stanovení NOPAT (Net Operating Profit After Taxes): Jak již z doslovného anglického překladu vyplývá, je podstatou úpravou výsledku hospodaření z operační činnosti pro stanovení NOPAT jeho daňová úprava. Pro přesné stanovení lze použít například následující postup. Skutečnou daňovou sazbu zjistíme vydělením splatné daně účetním výsledkem hospodaření. Získáme tak efektivní daňovou sazbu. NOPAT potom touto sazbou vynásobíme. Úpravy výsledku hospodaření: Provozní výsledek z účetní výsledovky – provozní výnosy z neoperačního majetku + finanční výnosy z finančního majetku zahrnutého do NOA + provozní náklady na neoperační majetek + odpisy goodwillu + původní náklady s investičním charakterem - odpisy nehmotného majetku vytvořeného aktivací + leasingová platba, příp. změna časového rozlišení (původní náklad na leasing) + původní účetní odpis z odkupní ceny v letech po skončení leasingu - nově kalkulované odpisy majetku pronajatého na leasing – neobvyklé zisky + neobvyklé ztráty +/- eliminace tvorby a rozpuštění nákladových rezerv Úprava daní na úroveň NOPAT = NOPAT Stanovení NOA (Nett Operating Assets): Jedná se o aktiva, která jsou svou podstatou naprosto nezbytná k základnímu účelu podnikání. Ze stejného důvodu jako je z výsledovky nezbytné, vyloučit výnosy a náklady, které jsou vykázány jako provozní ačkoliv s běžnou činností podniku nesouvisejí, tak obdobným způsobem je nutné upravit položky aktiv, které nejsou spojeny s hlavní činností a z pasiv závazky, které nejsou úročeny.

23 | S t r a n a

Úpravy v aktivech a pasivech 14 Hodnotu NOA v tomto případě představuje upravená bilanční suma. Pro lepší transparentnost uvedu i samotné úpravy výkazů vycházející z českých účetních standardů. Tab. 1 Úpravy v aktivech Dlouhodobá aktiva Dlouhodobá aktiva z účetní rozvahy - Neoperační (provozně nenutný) dlouhodobý majetek + Goodwill (v brutto hodnotě) + Zvýšení hodnoty dlouhodobého majetku z přecenění (tiché rezervy) - Zůstatková hodnota majetku odkoupeného po skončení leasingu + Hodnota pronajatého majetku (leasing) + Kumulované neobvyklé ztráty - Kumulované neobvyklé zisky Zdroj: MAŘÍK Miloš a kolektiv. Metody oceňování podniku pro pokročilé – hlubší pohled na vybrané problémy. Praha: Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-80-4. Tab. 2: Upravený pracovní kapitál Upravený pracovní kapitál Oběžná aktiva z účetní rozvahy - Neoperační (provozně nenutná) oběžná aktiva + Tiché rezervy z přecenění oběžných aktiv - Časové rozlišení související s nepravidelnými leasingovými platbami - neúročené krátkodobé závazky Zdroj: MAŘÍK Miloš a kolektiv. Metody oceňování podniku pro pokročilé – hlubší pohled na vybrané problémy. Praha: Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-80-4.

14


24 | S t r a n a

Tab. 3 Úpravy v pasivech Vlastní kapitál Vlastní kapitál z účetní rozvahy Změny vyvolané úpravou aktiv - Neoperační aktiva (dlouhodobá i oběžná) + Goodwill (v brutto hodnotě) + Tiché rezervy z přecenění + aktivované náklady s investičním charakterem (nehmotná aktiva) +/- případná úprava VH o náklady spojené s leasingem (kumulovaně) + Kumulované neobvyklé ztráty - Kumulované neobvyklé zisky Změny ostatní + nákladové rezervy, které nemají charakter skutečných závazků Úročený cizí kapitál Cizí zdroje z účetní rozvahy Změny vyvolané úpravou aktiv - krátkodobé neúročené závazky (vč. časového rozlišení pasivního) + závazky z leasingu Změny ostatní - nákladové rezervy, které nemají charakter skutečných závazků (vyřazené z cizího kapitálu a přesunuté do vlastního kapitálu) Zdroj: MAŘÍK Miloš a kolektiv. Metody oceňování podniku pro pokročilé – hlubší pohled na vybrané problémy. Praha: Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-80-4. Ocenění podniku založené na EVA Metoda EVA, obdobně jako metody založené na DCF, se z hlediska času dá rozdělit na tři fáze. Lze tak hodnotu podniku sledovat na třech úrovních: Brutto hodnota, pro kterou lze použít metodu EVA Entity. Netto hodnotu, kterou získáme pomocí metody zvané EVA Equity. V poslední řadě, jako upravenou současnou hodnotu pomocí metody EVA APV. EVA /MVA V této části bych se rád zmínil o konceptu EVA/MVA. MVA - Market Value Added (trhem přidaná hodnota). MVA lze vyjádřit jako současnou hodnotu budoucích EVA. Svým způsobem se jedná o podnikový goodwill. Souhrnný pohled na princip EVA/MVA je tedy spojením jak jednoho minulého období (EVA), tak zohlednění budoucích očekávání (MVA).

25 | S t r a n a

)

!" # $ % '

&" ' ("'

&" ' * ! " ! + (" ∗ (") MVA

Hodnota vlastního kapitálu podniku (hodnota netto);

&" '

EVA v roce t;

!" #

Čistá operační aktiva k datu ocenění;

("

Průměrné vážené náklady kapitálu;

"!

Neoperační aktiva k datu ocenění.

* !

Cizí kapitál k datu ocenění;

1.1.10 Kombinované metody Tyto metody lze někdy označovat také jako korigované výnosové metody. Vyvozují výslednou hodnotu podniku na základě dílčích výsledků získaných aplikací základních oceňovacích metod a jejich kombinací. Mezi tyto metody se řadí například : -

Metoda ekonomického nadzisku;

-

Metoda střední hodnoty;

1.1.10.1 Metoda kapitalizovaných nadzisků (Excess Earnings Method) Tento způsob stanovení hodnoty podniku vychází z předpokladu, že existuje jistý výnosový potenciál podniku, který se dá považovat za jistý. Podnik tedy vytváří jistou hodnotu právě tehdy, když výnosy přesahují cenu investovaného kapitálu. Na rozdíl od jiných metod umožňuje zachytit stav, kdy podnik negeneruje žádnou hodnotu, ale naopak ji spotřebovává. Tato metoda je nejefektivnější u typu podniků s vysokým technologickým potenciálem a značným podílem nehmotných aktiv. Zisk se v tomto případě skládá ze dvou fiktivních položek: -

Úroků z hodnoty provozně nutného majetku;

-

Úroků z goodwillu (nadzisk).

Samotná hodnota podniku je pak dána součtem věcné hodnoty podniku (upravené o majetek, který není provozně nutný) a hodnoty goodwillu. Ke zjištěné hodnotě je v konečné fázi nezbytné ještě připočíst likvidační hodnotu majetku podniku.

26 | S t r a n a

1.1.10.2 Metoda střední hodnoty (Schmalenbachova metoda) Jak již samotný název napovídá, jedná se o kombinaci zjištěných středních hodnot pomocí nákladových a výnosových metod. Z matematického pohledu tvoří základní vztah aritmetický průměr výnosové a substanční metody:

H

hodnota podniku;

SH

substanční hodnota;

VH

výnosová hodnota.

& , -

Základní myšlenkou je, že hodnota podniku je vytvářena jak vloženými prostředky do podnikání, tak i budoucím výnosem. Při aplikaci této metody je nejobtížnější zvolit a přiřadit optimální váhy každé z metod. Celkový výpočet je potom zpřesněn a výsledná hodnota je dána váženým aritmetickým průměrem:

. , .-

. . / . .-

zvolené váhy výnosové a substanční hodnoty.

1.1.11 Finanční analýza V prvé řadě je nutné podotknout, že finanční analýza je systémem, který není žádným způsobem právně upraven, kodifikován, či jakýmkoliv způsobem vymezen. Už samotný tento fakt tak komplikuje nejen její provádění, ale stejně tak nejednoznačnost výkladu, interpretace a komparace zjištěných výsledků. Ve vztahu ke konkrétním potřebám lze finanční analýzu účetních výkazů řešit z několika úhlů pohledu, s různou mírou detailnosti, a za pomoci několika metod. Vedle analýzy absolutních hodnot různých položek účetních výkazů se nejčastěji používají například rozdílové či poměrové ukazatele. Jak již z názvu vyplývá, finanční analýza se zaměřuje na finanční situaci firmy a podává tak informace o finanční situaci podniku, někdy též o finančním zdraví podniku. Posouzení finančního zdraví je založeno na analýze dat uvedených ve finančních výkazech. Skutečnou situaci podniku však nelze stanovit pouhým výpočtem sledovaných hodnot. Do reálného obrazu pak tato čísla přemění analytický rozbor založený na řadě zkušeností a úsudku analytiků.

27 | S t r a n a

I přes absenci jakékoliv oficiální metody finanční analýzy jsou ale mezi analytikami postupy, které cílí na podání věrného obrazu o situaci v podniku. Jak z pohledu na majetek, tak s pohledu příjmů a výdajů společnosti. 1.1.11.1 Horizontální analýza15 Jako výchozí pro rozbor účetních výkazů, považuji stejně jako celá řada expertů a analytiků, rozpad na horizontální a vertikální analýzu. V rámci horizontální analýzy sledujeme vývoj každé veličiny v čase. Nejvíce využívané je právě meziroční srovnání. Tato změna absolutních ukazatelů je potom nejčastěji vyjadřovaná procentuálně. Již v této části analýzy je možné vysledovat vývoj sledovaných položek a jejich případnou vzájemnou kolizi. Z uvedeného vyplývá, že proto, abychom mohli vůbec horizontální analýzu provádět, je nezbytné mít k dispozici údaje alespoň za dvě po sobě jdoucí období. Zjednodušeně řečeno, výsledkem horizontální analýzy je pro analytika odpověď na jednoducho otázku: „O kolik?“, přičemž vyjádření této změny je absolutní, nebo procentuální. 1.1.11.2 Vertikální analýza16 Princip vertikální analýzy spočívá v pohledu na jednotlivé položky rozvahy a výsledovky ve vztahu k nějaké veličině. V případě rozvahy jsou často vyjadřovány jako procento z celkové bilanční sumy. V případě výsledovky se sledované položky poměřují nejčastěji k celkovým výnosům nebo tržbám. Díky vertikální analýze lze tak sledovat vliv individuálních činitelů na tvorbě zisku. Toto porovnání se děje ve vztahu k jedinému roku, nikoliv meziročně. Finanční analýza jako samostatná kapitola v rámci stanovení hodnoty firmy, je dle mého názoru zcela základní a výchozí metodou, která pomáhá vytvořit si poměrně rychlými kroky aktuální obrázek o hodnocené společnosti. Jedná se o rozbor založený především na základních účetních výkazech každého podniku. Rozvahy, výkazu zisku a ztráty a výkazu o peněžních tocích (Cash flow). Zkoumá a zjišťuje především finanční zdraví podniku a je nedílnou součástí systematického finančního řízení podniku. V jistém slova smyslu se dá hovořit o zpětné vazbě, kterou finanční analýza podává svým uživatelům. V tomto případě se může v neposlední řadě jednat i o totožné subjekty, které jsou zainteresované na stanovení hodnoty sledovaného podniku. Neocenitelným pomocníkem je zcela nepochybně finančním 15

KOVANICOVÁ Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon, 2005. ISBN 80 – 7273 – 118 – 1. 16 KOVANICOVÁ Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon, 2005. ISBN 80 – 7273 – 118 – 1.

28 | S t r a n a

manažerům a samotnému vedení. Díky unifikovanosti sledovaných dat a v některých případech i díky povinnosti tyto informace zveřejňovat, jde o velmi cenný a vypovídající podklad o aktuálním stavu hospodaření každé sledované společnosti. Tyto informace jsou potom bedlivě sledovány nejen interními uživateli pro chod podniku, ale i externími uživateli, jako jsou potenciální investoři, stávající věřitelé, auditoři, nebo případně státní orgány. Cílem finanční analýzy je určit co a s jakou intenzitou přispělo k aktuální finanční situaci sledovaného podniku. Zároveň jsou tato data nepostradatelným pomocníkem při stanovování budoucích kroků při finančním řízení. I přesto, že vstupní data pro finanční analýzu vychází ze samotného účetnictví, jehož vedení je nejen upraveno zákony, ale zároveň i opřeno o několik obecně závazných pravidel, lze se často v praxi setkat na straně podniků s jistými zásahy, které bychom mohli pracovně nazvat optimalizací. Nepovažuji za nezbytné a příliš vhodné ve své práci podrobně rozebírat strukturu hlavních účetní výkazů. Velice rád bych ale tuto podkapitolu ne zcela opomněl a rád bych poukázal na drobná překvapení, která se mohou za jednotlivými položkami skrývat. 1.1.11.3 Rozvaha Rozvaha (též bilance), jakožto jeden ze základních prvků účetních výkazů, podává stavové informace o majetku podniku (Aktivech), zdrojích (Pasivech), kterými je tento majetek financován. Z hlediska účetnictví je její hlavní a klíčovou charakteristikou tzv. bilanční princip, neboli zlaté Bilanční pravidlo:

∑ AKTIVA = ∑ PASIVA A skutečně. Pokud se například na webovém portále justice.cz, kde jsou zveřejňovány účetní závěrky společností, které tuto povinnost mají, náhodně porozhlédneme po dostupných výkazech, zjistíme, že je toto pravidlo s nebývalou přesností dodržováno a respektováno. O věrnosti a poctivosti zobrazených dat nás potom ve značné míře ubezpečují i samotní členové auditorské komory (KAČR), kteří některé z těchto výkazů posvěcují. Jsou však tyto výroky „Bez výhrad“ opravdu směrodatné? Při pohledu na splnění bilančního pravidla a po posouzení jednotlivých položek v bilanci jistě ano, nicméně při bližším pohledu na některé z nich zůstávají zcela nepochybně viset ve vzduchu určité otazníky. Rád bych se tímto pozastavil nad některými vybranými položkami, napříč celou rozvahou.

29 | S t r a n a

Aktiva Již první zastavení na „AKTIVNÍ“ straně bilance nad dlouhodobým nehmotným majetkem nás zcela nepochybně zarazí položka s názvem „Goodwill“ neboli „dobré jméno, pověst podniku, výrobku nebo služby“. Podle § 6 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, definice následující: „Goodwill je pro účely této vyhlášky kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku, nebo jeho části ve smyslu obchodního zákoníku, nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky.“ Z tohoto pohledu je patrné, že goodwill je chápán jako aktivum nabyté „druhotným“ způsobem (tj. např. vzniklý akvizicí jiné společnosti). Za tzv. „prvotní“ goodwill lze potom považovat dobré jméno podniku skutečně nabyté jeho vlastní činností. Přesná a spolehlivá kalkulace je nicméně poměrně obtížná. Hodnota se totiž může v čase měnit významně rychle a to jak v důsledku ekonomických změn, tak příchodem konkurence, nebo pouhým špatným marketingem. Při sestavení účetní závěrky například k 31.12., tak skutečný stav goodwillu nemusí zcela odpovídat situaci, která nastane například pouhý týden poté. Obdobná, do jisté míry i subjektivní, je situace u „Staveb“ v dlouhodobém hmotném majetku. Bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti sem patří stavby podle stavebního zákona vč. budov, důlních děl a důlních staveb pod povrchem, vodní díla apod. Vedle těchto také otvírky nových lomů, pískoven a v neposlední řadě byty a nebytové prostory. Do účetnictví potom vstupují na základě způsobu jistého ocenění. Pominu-li nejednotnost odborných znaleckých posudků a subjektivních přístupů samotných znalců, jsou i zvolené metody ocenění značně zavádějící. Tržní (příp. prodejní) hodnota je v nemálo případech výrazně odlišná od hodnot stanovených ve znaleckých posudcích. Samostatnou kapitolou u dlouhodobého hmotného majetku je potom možnost jeho odepisování a postupně snižovaná jeho účetní hodnota. Skutečná vypovídající hodnota této položky je tak v bilanci značně zkreslená a netransparentní. Obdobnou úvahu bychom potom mohli použít i u „samostatných movitých věcí a jejich souborů“. Z hlediska dlouhodobého finančního majetku jsou v účetnictví nepochybně spornými položkami podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem a půjčky a úvěry

30 | S t r a n a

ovládající a řídící osoba, podstatný vliv. Existují dnes reálně možnosti, jak tyto položky věrně a poctivě zobrazovat a evidovat? Určitě „ano“. V případě oběžných aktiv bych se dle obecně ustáleného pořadí zastavil až u pohledávek. Ačkoliv přeskočené stavy zásob a materiálu jistě nejsou nedotknutelnou a neovlivnitelnou složkou účetního výkazu Rozvaha. Bez rozdílu jejich krátkodobosti či dlouhodobosti bych dokonce abstrahoval i od položek typu Pohledávky – ovládající a řídící osoba a Pohledávky – podstatný vliv. Těžko totiž soudit morální kredit jednotlivých řídících osob například u společností s ručením omezeným, kde jediný společník je zároveň jednatelem. Nad reálnou vymahatelností a splatností těchto pohledávek se mi tak, možná snad právem, vznáší jeden velký otazník. Pohledávky z obchodních vztahů by však, alespoň dle mého názoru, neměli z hlediska interpretace být zase až tak zkreslené. Nicméně vřele doporučuji bližší seznámení s přílohou k účetní závěrce, kde je možné nabýt poněkud lepšího dojmu. Struktura pohledávek z hlediska jejich statutu do splatnosti/po splatnosti je již sama o sobě poměrně vypovídající. Jednak o portfoliu zákazníků účetní jednotky a tak i o případných problémech se samotnou likviditou a solventností sledované společnosti. V případě vymahatelnosti pohledávek po splatnosti nad 90 dnů bych již byl značně skeptický. Při zamyšlení se nad krátkodobým finančním majetkem bych se ještě rád zastavil nad položkou peníze a účty v bankách. V případě peněz na pokladně spatřuji problém v relevantních informacích při zpracovávání dat pro účetní závěrku. Pro jednoduchost uvedu, že není nijak zvlášť složitý „převod“ hotovosti z peněženky do pokladny. Opačným směrem to nebude o moc těžší. Druhý problém v případě krátkodobého finančního majetku vidím na účtech v bankách. Zejména potom v případě, kdy společnosti využívají účty v různých měnách a tyto měny často konvertují mezi sebou. V systému plovoucích měnových kurzů mohou při větších objemech vznikat ze dne na den poměrně značné kurzovní rozdíly. Pokud bychom do hry zapojili i vstupující daň z přidané hodnoty stojíme před branami „novodobého Babylonu“. Doslova hrátky se pak dají realizovat v položkách časového rozlišení v položkách nákladů a příjmů příštích období. Zejména pak u případných spekulací stavebních firem, kde do hry vstupují reálné/nereálné rozpracované a dosud nevyfakturované zakázky, zádržné apod.

31 | S t r a n a

Pasiva Pokud bychom se zaměřili na druhou, „PASIVNÍ“ stranu bilance je třeba se nejprve podívat na její dvě složky, které již samy o sobě mnohé napovídají. Rozdělení pasiv na vlastní kapitál a cizí zdroje nám zcela jednoznačně a transparentně dokáže popsat ukazatel Equity ratio. Ten je dán poměrem vlastního kapitálu a celkové bilanční sumy, neboli celkovou hodnotou pasiv, příp. aktiv (zůstává totiž zachován bilanční princip, kdy suma aktiv = suma pasiv). Ne vždy však platí, že čím vyšší podíl vlastních prostředků na financování majetku, tím zdravější firma. V případě obchodních firem je tento ukazatel často realizován i na úrovni cca 20 - 30%. Vzhledem k výši pohledávek a struktuře splatnosti, často i přes 90 dnů, je nezbytné tento nedostatek likvidity kompenzovat provozními úvěry od různých bankovních institucí. Zcela logicky potom na straně pasiv dochází k nárůstu na straně cizích zdrojů a zhoršení sledovaného ukazatele. Bez ohledu na časovou strukturu potom za nejpodstatnější body k zamyšlení na straně pasiv považuji stranu závazků. Primárně je třeba zdůraznit, že závazky z obchodních vztahů nemusí být a priori indikátorem negativní situace v podniku. I v tomto případě, stejně jako u struktury pohledávek, je nezbytné prohlédnout si detailněji přílohu k účetní závěrce, kde je možné dozvědět se skutečný stav věci. I tak ale v případě závazků, kterým nebyl klient schopen dostát včas, nemusí být nutně oheň na střeše. Celá řada dodavatelů má totiž smluvně nastaveny natolik přísné podmínky, že ani při nejlepší vůli není pro společnost možné nedostat se do stavu do splatnosti. Současně je třeba brát i v potaz, že celá řada dodavatelskoodběratelských vztahů je nastavena na dlouhodobé spolupráci, vzájemné „toleranci“ a důvěře. Ne zřídka se tak můžeme setkat se vzájemným uznáváním zápočtů a podobně. Kapitola sama o sobě jsou závazky ke společníkům, členům družstva k účastníkům sdružení. Těžko předvídat nakolik bude společník a jednatel v jedné osobě „tolerantní“ vůči své vlastní firmě, pokud u ní bude mít nesplacený závazek. Z cizích zdrojů bych se závěrem zastavil u položky bankovní úvěry a výpomoci. Z hlediska účtování a dodržování základních pravidel by se měly i zůstatky dlouhodobých úvěrů splatné do jednoho roku připisovat na stranu krátkodobých bankovních úvěrů. Nicméně rozlišení těchto zůstatků a čerpaných provozních úvěrů je v případě samotné rozvahy zcela nemožné. Občas je možné vysledovat tuto strukturu opět právě v příloze k účetní závěrce. Poměrně důležitou informací z titulu ošetření rizika splácení těchto půjček a v souvislosti s předchozím odstavcem je podřízenost závazkům ke společníkům vůči

32 | S t r a n a

bankovním úvěrům. Pokud by totiž tato subordinace neproběhla, mohlo by se to v některých případech bankám významně nevyplatit. Z výše uvedených postřehů je více než patrné, že samotný pohled na rozvahu je jen pouhou osnovou. Pro správnou interpretaci těchto čísel je do jisté míry možné použít přílohu k účetní závěrce. Ještě více důležité je dle mého názoru pro finančního analytika umění číst mezi řádky . 1.1.11.4 Výkaz zisku a ztrát Druhým ze základních výstupů, který podnik musí s ohledem na zákonnou úpravu vedení účetnictví sestavovat, je vedle rozvahy výkaz zisku a ztráty. I tento výkaz je povinnou součástí účetní závěrky. Z hlediska vypovídající schopnosti dat, které jsou zde obsaženy, je třeba hned na samotném počátku zdůraznit, že proti rozvaze, která zachycuje statický pohled na aktiva a pasiva podniku ke dni sestavení tohoto výkazu, se výkaz zisku a ztrát (též výsledovka) soustředí vždy na určitý časový interval. V rámci sledovaného období potom Výsledovka zachycuje náklady a výnosy. Nikoli výdaje a příjmy. Náklady a výnosy se účtují k okamžiku vzniku, což ve skutečnosti často neodpovídá skutečným peněžním výdajům a příjmům (ty zachycuje výkaz o peněžních tocích (Cash flow). Navíc zde v některých případech hrají významnou roli odpisy, které jsou sice nákladem, i přesto však neznamenají úbytek peněžních prostředků. Samotná struktura tohoto výkazu potom obsahuje dvě základní skupiny dat. V prvním případě se jedná o informace týkající se provozní činnosti podniku. Druhá, neprovozní (též mimořádná) část je zaměřena na ostatní činnosti, které nemají se samotnou hlavní činností podniku a jeho podstatou přímou souvislost. Odráží tak účetní výsledky všech ostatních aktivit. Stěžejními ukazateli v prvním případě jsou provozní výsledek hospodaření a finanční výsledek hospodaření. Provozní výsledek hospodaření odráží jádro sledované společnosti a lze jej tedy zcela oprávněně považovat za nejdůležitější. Schematické znázornění výpočtu provozního výsledku hospodaření: + tržby za prodej zboží − náklady na prodané zboží = obchodní marže + výnosy z finančních činností − náklady na finanční činnost = finanční výsledek hospodaření

33 | S t r a n a

+ tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb − náklady související s provozní činností = provozní výsledek hospodaření Při zcela základním pohledu na toto schéma je patrné, že podíl na celkovém provozním výsledku hospodaření bude zcela nepochybně záviset na typu sledované společnosti. Jinou strukturu uvidíme u obchodního podniku, jinou u výrobní firmy. Finanční výsledek hospodaření Odráží jednak způsob financování podniku (úroky z úvěrů) a jednak politiku v oblasti finančních investic a finančního majetku (výnosy z cenných papírů). Za finančními náklady lze v tomto případě vidět především již zmíněné nákladové úroky. Díky této položce lze tak zejména v průmyslových podnicích pozorovat zápornou výši finančního výsledku hospodaření. Tento stav je dán zejména nutností pravidelných investic do obnovy, inovací a nákupu nových technologií. Stejně tak je tato položka významně ovlivňována čerpáním různých typů provozních úvěrů od komerčních bank, bez kterých si dnes řada firem nedokáže své podnikání vůbec představit. Konkurenční situace snad na všech trzích, tlak na kvalitu, rychlost a objem produkce, nestandardní platební podmínky a zejména pak dlouhá splatnost faktur, si svým způsobem vynucují, aby společnosti tento výpadek v cash flow vykrývaly čerpáním právě zmíněných provozních úvěrů od bank. Mimořádný výsledek hospodaření Tvoří z hlediska tvorby celkového výsledku hospodaření jeho třetí složku. Stejně jako v předešlých případech se jedná o rozdíl mezi výnosy a náklady. Z hlediska jejich mimořádnosti se ale jedná o operace, které nejsou vzhledem k běžné činnosti podniku obvyklé. Jedna se například o nahodilé škody na majetku, výnosy a náklady plynoucí například ze změny oceňování majetku. V tomto případě je však pro uživatele těchto informací důležité zjistit, do jaké míry mohly být tyto výsledky manipulována a do jaké míry odpovídají skutečnému vývoji. EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization)17 V souvislosti s modernějším a v praxi aktuálně mnohem používanějším přístupem, bych se v tuto chvíli rád zastavil nad trochu odlišnějším pojetím hospodářského výsledku. Je jím ukazatel EBITDA a jeho různé modifikace. Svým způsobem se jedná o tytéž informace,

17

Webový portál. ČR. EBITDA.CZ. Dostupné z http://ebitda.cz/

34 | S t r a n a

které lze lze vysledovat i z výkazu zisku a ztrát, nicméně v praxi a v manažerském pojetí se s ním setkáme výrazně častěji. Česky se tento ukazatel dá přeložit jako zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace. amortizace Postupnými úpravami a očištěním můžeme z tohoto ukazatele dostat různé typy typy zisku sledované společnosti: EBITDA

zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace amortizace;;

EBITDA

odpisy = zisk před úroky a daněmi ( EBIT) EBIT);

EBIT

úroky( nákladové) = zisk před zdaněním (EBT) (EBT);

EBT

daň z příjmu = zisk po zdanění ( EAT). EAT)

Tab. 4 Grafické znázornění struktury zisků na různé úrovni

Zdroj Webový portál. ČR. EBITDA.CZ. Dostupné z http://ebitda.cz/ Zdroj: 1.1.12 Agentury -

Česká komora odhadců majetku

-

Ústavu pro oceňování majetku ČKOM, a.s.

Česká komora odhadců majetku Byla založena jako profesní sdružení občanů ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, občanů ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o zájmové, nezávislé a neziskové sdružení podnikatelů (fyzických i právnických osob), podnikajících v oblasti oceňování majetku. Za stanovených podmínek mohou být členy Komory i fyzické nebo právnické osoby, které nepodnikají nepodnikají v oblasti oceňování majetku. Komora je členem mezinárodních organizací a institucí, jejichž cíle a všeobecné zásady uznává a ztotožňuje se s nimi. ČKOM je

35 | S t r a n a

zakladatelskou organizací dvou dceřiných společností. Ústavu pro oceňování majetku ČKOM, a.s. a Společnosti pro personální certifikaci, o.p.s. Ústavu pro oceňování majetku (ČKOM, a.s). Ústav oceňování majetku ČKOM, a.s. byl založen v roce 1999 především na základě požadavků ze strany bankovních ústavů spolupracujících se členy České komory odhadců majetku. Podnět k této spolupráci vycházel i z dlouhodobé koncepce podložené profesními zkušenostmi jednotlivých členů komory, zejména v tržním oceňování majetku. V samém počátku byla společnost orientována především na poskytování služeb pro bankovní domy a státní orgány. V současnosti společnost i nadále spolupracuje s bankovními ústavy a státními orgány, ale nabízí služby všem klientům (institucím, právnickým i fyzickým osobám), kteří potřebují ocenit svůj majetek. Dále se rozvíjí i spolupráce se zahraničními investory, kteří mají zájem v ČR podnikat. Ústav oceňování majetku ČKOM a.s. je odborným výkonným pracovištěm, který současně centrálně organizuje činnost jednotlivých agenturních středisek. Ústav průběžně vyjadřuje kvalifikovaná stanoviska k problematice oceňování jednotlivých druhů majetku a poskytuje relevantní odborné služby. Odhadci majetku spolupracující s ÚOM ČKOM, a.s. působí dlouhodobě ve svých profesních specializacích, jsou eticky na potřebné úrovni a jsou schopni poskytovat klientům komplexní služby.

2

VLIV OCENĚNÍ PODNIKU NA ÚČETNÍ VÝKAZY Jak již bylo nastíněno v úvodu této práce, existuje celá řada důvodů, které manažery

vedou k rozhodnutí zajímat se o stanovení hodnoty jejich společnosti. Nejčastěji mezi tyto důvody patří rozdělení obchodních podílů, likvidace společnosti, prodej části podílu nebo celé firmy. Jaký vliv má ale takto stanovená hodnota na samotný prodej a jaký je její dopad do účetních výkazů jak samotné firmy, tak kupujícího subjektu? Prodat, případně koupit jeho část může být pro jeho samotnou existenci ekonomicky optimálním rozhodnutím. Toto rozhodnutí má tak dopady jak do finančních výkazů prodávajícího, tak kupujícího. Podle obchodního zákoníku se podnikem rozumí soubor nehmotných, hmotných a osobních složek podnikání. Při prodeji podniku převádíme na kupujícího všechny majetkové položky i závazky. Je nutné zdůraznit, že prodávající a kupující se v tomto případě nijak nepropojují. Nejedná se o prodej podílů, práv a povinností prodávajícího ve vztahu k podnikání kupujícího a na druhou stranu nedává možnost kupujícímu podílet se na podnikání prodávajícího. Rád bych stručně vystihl základní výhody prodeje nebo koupě celého podniku, případně jeho části. Primární výhodnou je rychlost. Právně i procesně se jedná o relativně jednoduchou transakci, kde kupující vstupuje přímo do kupovaného podniku a váže na sebe veškeré vztahy

36 | S t r a n a

plynoucích např. z nájemních smluv a leasingů. Stejně tak nabývá možnost účastnit se i pracovně právních vztahů k zaměstnancům. Prodávající subjekt touto transakcí nepozbývá podnikatelská oprávnění a ani jinak nezaniká. Výsledkem je tak pouhá úprava bilance a její vyčištění za předem smluvenou cenu. Zůstávají mu také některé veřejnoprávní vztahy jako jsou dotační, pojistné, daňové, apod. Obchodní zákoník v tomto případě jasně definuje právní úpravu těchto transakcí smlouvou o prodeji podniku. 2.1

Účtování - kupující Oproti prodávajícímu nebude účtovat kupující o transakci výsledkově ale rozvahově.

Prakticky to znamená, že bude účtovat na stejné účty, z nichž prodávající odúčtoval převáděné složky jmění. Jednotlivé účty se však mohou lišit. Tuto možnost kupujícímu dává směrná účtová osnova. Důležitým faktorem, který zaúčtování nabytého majetku ovlivňuje je jeho ocenění. Kupující má v tomto případě na rozdíl od prodávajícího poměrně volnou ruku. Zákon o účetnictví stanovuje tři metody, ze kterých si kupující má možnost vybrat: -

V účetních cenách prodávajícího;

-

Ve skutečných dohodnutých cenách;

-

Individuelně dle znaleckého posudku. Případný rozdíl mezi přeceněným podnikem a kupní cenou je zaúčtován jako goodwill, resp. badwill.

2.2

Účtování - prodávající Účtování pro podobné transakce je blíže popsáno částí Českého účetního standardu

pro podnikatele – operace s podnikem. Vzhledem k souladu českých účetních standardů se zákonem o účetnictví je pro podobné operace jeho využití velice bezpečné. Tyto postupy lze rozdělit do následujících kroků: -

Zrušení rezerv – jak zákonných (podle zákona o rezervách), tak ostatních;

-

Zrušení opravných položek vztahujících se k prodávanému majetku;

-

Zrušení oceňovacího rozdílu k nabytému majetku z dřívějších transakcí aktivního i pasivního;

-

Zrušení goodwillu a badwillu;

-

Vypořádání časového rozlišení vztahujícího se k prodeji podniku, leasingy apod. lze převést na kupujícího jako pohledávku či závazek, v ostatních případech se toto vypořádání účtuje do výsledku hospodaření;

-

Vypořádání dohadných položek souvisejících s prodejem podniku, jak aktivních tak pasivních;

37 | S t r a n a

-

Jednotlivé složky majetku se převádějí na kupujícího (vyřazení majetku se provádí v účetních cenách);

-

Složky závazků převáděné na kupujícího (vyřazení závazků se provádí v účetních cenách);

-

Převod rezerv na kupujícího, které lze ze zákona takto převézt;

-

Zaúčtování sjednané prodejní ceny za podnik nebo jeho části.

I v případě prodeje celého podniku nebo jeho části však nedojde k úplnému vynulování všech účtů. Převézt nelze například: -

Veřejnoprávní pohledávky a závazky;

-

Zřizovací výdaje;

-

Vnitropodnikové účty;

-

Právně nezcizitelný majetek (licence);

-

Složky vlastního kapitálu;

-

Opravné položky a ostatní účty vztahující se k vlastnímu kapitálu;

-

Pohledávky za upsaný vlastní kapitál;

-

Pohledávky za společníky při úhradě ztráty

3

STANOVENÍ HODNOTY VYBRANÉ SPOLEČNOSTI POMOCÍ POUŽITÝCH METOD

3.1

Výběr společnosti a její představení V této druhé stěžejní části své práce bych se rád zaměřil na konkrétní společnost, na

níž provedu detailní finanční analýzu včetně aplikace některých z používaných modelů pro stanovení hodnoty společnosti. Vzhledem k aktuální ekonomické situaci ve světě, která byla nastartována splasknutím realitní bubliny ve Spojených státech amerických a s jejímiž následky se postupně museli potýkat nejen v zámoří, ale i v celé Evropě, budu svou pozornost upírat na odvětví, které se podle mého názoru s touto negativní turbulencí vyrovnává velmi pozvolna a s velkými problémy až doposud. Je to právě stavebnictví, které jak v profesním životě, tak osobním životě kříží cestu snad každému z nás. Vždyť s výstavbou nebo rekonstrukcí vlastní střechy nad hlavou, nebo revitalizací dopravních či inženýrských sítí apod. se potkáváme dnes a denně. Jak jsem již uvedl v samotném začátku své práce, v následující části se zaměřím na analýzu a ocenění mnou vybrané společnosti. Vzhledem k mému osobnímu vztahu k ústeckému regionu jsem zcela záměrně zůstal přímo v Ústí nad Labem a soustředil se na

38 | S t r a n a

jednu z klíčových společností pocházející z tohoto města. Svou činností však, zejména díky své velikosti a dlouholetým zkušenostem, zcela pochopitelně působí v rámci celé České republiky. Zvolenou společností je stavební firma INSKY spol. s r.o. Základní informace18 Obchodní firma:

INSKY spol. s r.o.

Sídlo:

Ústí nad Labem, Nový svět 100, PSČ 400 07

Identifikační číslo:

006 71 533

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Datum zápisu do obchodního rejstříku:

4. prosince 1990

Spisová značka: Základní kapitál:

C 113 vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem 15 000 000,- Kč

Kontakty:

www.insky.cz [email protected]

Předmět podnikání Projektová činnost ve výstavbě, hostinská činnost, zámečnictví, nástrojařství, montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona, silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahujcící 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí Statutární orgán Jednatel:

Ing. Jaroslav Štráchal, dat. nar. 19. srpna 1960; Ústí nad Labem, Na zacházce 1230/18, PSČ 400 03 (den vzniku funkce: 1. dubna 1993)

Společníci:

100% Ing. Jaroslav Štráchal, dat. nar. 19. srpna 1960; Ústí nad Labem, Na zacházce 1230/18, PSČ 400 03

18

Webový portál. ČR. Ministerstvo spravedlnosti: JUSTICE.CZ. Dostupné z http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx.

39 | S t r a n a

Založení Společnost INSKY byla založena v Ústí nad Labem v roce 1990. Svou činnost rozvíjela postupně, tak jak se dařilo zvládat rostoucí počet zakázek a zaměstnanců. K původnímu oboru, provozování kolejových vleček, se během několika málo počátečních let přidaly další. Ze skromných počátků se společnost v devadesátých letech rozrostla ve firmu střední velikosti se širokou škálou specializací. V současné době zaměstnává společnost kolem 130 zaměstnanců, kteří se věnují hlavně silnicím, mostům, budovám, ocelovým konstrukcím a činnostem v oboru investičním, realit a developmentu. Práce jsou prováděny na odpovídající technické úrovni a kvalitě, převážná většina podle závazné metodiky ISO. Významným pozitivem firmy je od jejích počátků rozpracovaný a mnohokrát ověřený systém vysoce racionálního a úsporného managementu materiálových zdrojů a lidské práce. Struktura společnosti je nastavena tak, aby byla schopna úspěšně realizovat zakázky velkého i malého rozsahu. V roce 2007 byla střediska v zájmu zvýšení efektivity řízení rozčleněna do 3. divizí. 1. září 2009 byl započat proces štěpení společnosti, jejímž výsledkem byl vznik nové nástupnické společnosti k 1.1.2010. Společnost INSKY spol. s r.o. byla rozdělena formou odštěpení se vznikem jedné nové společnosti Raeder & Falge s.r.o., se sídlem v Lovosicích, Přívozní 114/2, IČ 287 14 989. Na novou společnost Raeder & Falge s.r.o., přešla část jmění rozdělované společnosti včetně práv a povinností plynoucích ze smluvních vztahů v rozsahu a za podmínek stanovených projektem rozdělení odštěpením ze dne 23.10.2009. Profil:19 Stavební firma INSKY je stavební firmou s dlouholetými zkušenostmi a praxí v oboru stavebnictví a pozemních staveb. Firma byla založena v roce 1990 v Ústí nad Labem. Jedná se o firmu střední velikosti s širokým spektrem specializací zejména na následující obory: Provádění dopravních staveb V rámci tohoto oboru se společnost INSKY zaměřuje jak na rekonstrukce stávajících staveb, tak na výstavbu nových. V této oblasti se soustředí na kompletní škálu dopravních staveb od výstavby mostů, silničních i železničních propustů, výstavbu komunikací či parkovacích ploch, nástupišť, protihlukových či a opěrných zdí a podobně.

19

Webový portál. ČR. INSKY s.r.o. Dostupné z http://www.insky.cz/.

40 | S t r a n a

Provádění pozemních staveb Zde se, obdobně jako u celé řady stavebních firem, jedná zejména o průmyslové či občanské a bytové objekty, skladové haly, sportovní a kulturní objekty a v neposlední řadě realizace rodinných domů a rekreační objekty. Výroba a montáž ocelových konstrukcí V tomto případě se jedná o zaměření na výrobu ocelových konstrukcí v rozsahu platnosti prvního stupně způsobilosti (Velkého průkazu způsobilosti) dle ČSN 73 2601 -Z2 s rozšířením dle čl. 205: písmeno a) ,j), k). Nejčastěji se jedná o příhradové konstrukce hal, ložiska mostů, schodiště, obslužné lávky, zábradlí apod. Dále pak o výstavbu ocelových montovaných hal včetně zajištění dodávky jeřábových drah a jeřábů Reference Jako generální dodavatel a stejně tak i jako subdodavatel se společnost INSKY podílí na celé řadě klíčových projektů v rámci celého severočeského regionu. Pro lepší představu uvádím výběr z úspěšných projektů, které nejlépe demonstrují široké spektrum realizací společnosti INSKY. Zámek Děčín - Kulturně společenské centrum Investor: Statutární město Děčín Doba plnění: 2009 - 2010 Objem: cca 149,6 mil Kč

Předmětem stavební zakázky byla rekonstrukce části historického objektu zámku v Děčíně, který je zapsanou nemovitou kulturní památkou starší 200 let. Součástí provádění bylo kromě realizace běžných bouracích a stavebních prací také zajištění odborné restaurátorské práce na interiérech a venkovních fasádách budovy, statické zajištění části objektu, obnova historických a kamenných prvků, obnova střešního pláště, provedení izolací proti vlhkosti a izolací tepelných, částečná obnova interiéru a provedení prací ve všech odbornostech inženýrských sítí a to jak vnitřních tak venkovních.

41 | S t r a n a

Rekonstrukce muzea města Ústí nad Labem s cílem zřízení centra Česko-Německých studií Collegium Bohemicum Investor: Magistrát města Ústí nad Labem Doba plnění: 2009 - 2010 Objem: cca 262,46 mil Kč

Předmětem stavební zakázky byla kompletní rekonstrukce objektu Muzea města Ústí nad Labem, která je zapsanou nemovitou kulturní památkou. Součástí provádění bylo kromě realizace klasických stavebních prací také zajištění odborné restaurátorské práce na interiérech a venkovních fasádách budovy. Domov důchodců v areálu seniorů Investor: Městský úřad Litoměřice Doba plnění: 06/2007 - 06/2009 Objem: cca 149,9 mil. Kč bez DPH Centrum sportu a volného času – zimní stadion Chomutov Zadavatel: Statutární město Chomutov Doba plnění: 04/2009 - 02/2011 Objem: cca 399,1 mil Kč

42 | S t r a n a

Stavební úpravy komunikace Malá hradební v Ústí nad Labem Investor: Statutární město Ústí nad Labem Doba plnění: 2006 - 2009 Objem: cca 163,07 mil. Kč bez DPH Předmětem stavby bylo vyvýšení a rekonstrukce stávající komunikace Malá Hradební v délce 412 m včetně realizace 2 mostních železobetonových objektů o rozpětí 12 a 8 m (v ceně 17,97 mil. Kč a 14,372 mil. Kč bez DPH). Součástí stavby byla dále výstavba ŽB monolitické zdi o délce 163 m a výšce 1,2 - 6,5 m a dále přeložky inženýrských sítí vodovodů DN 500-700, kanalizace DN 500, STL plynu DN 300 a přeložky kabelů. 3.1.1

Analýza odvětví.20 Rok 2013 byl již pátým rokem pokračujícího poklesu českého stavebnictví. Stavební

produkce za rok 2013 klesla o 8,3% a ve srovnání se svým vrcholem v roce 2008 pokleslo stavebnictví až o čtvrtinu. S výjimkou zlomového roku 2008, kdy rozsah blížící se krize ještě nebyl patrný, a roku 2009, kdy naopak v sektoru vypukla panika ohledně reálně nastoupivší krize, predikce ředitelů stavebních firem v následujících čtyřech letech již opět velice přesně odpovídaly číslům, které následně na konci každého roku publikoval Český statistický úřad. Graf č. 1 Vývoj českého stavebnictví v % (2007 – 2015)

Zdroj: Webový portál. ČR. CEEC. Dostupné z http://www.ceec.eu/research/ 20

Webový portál. ČR. CEEC. Dostupné z http://www.ceec.eu/research/.

43 | S t r a n a

Jak ukazují nejnovější predikce týkající se vývoje v roce 2014, ani letošní rok nebude ještě rokem růstu, spíše se očekává stagnace celého sektoru. První velice mírný růst českého stavebnictví by měl přijít až v roce 2015, a to za předpokladu že vláda zrealizuje proinvestiční politiku a zároveň dojde ke zlepšení vývoje ekonomiky, čímž by se odstranily obavy privátních investorů, kteří by přestali odsouvat své plánované investice. Pokud se podíváme na situaci v oblasti stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci z pohledu počtu jejich nových zakázek, poklesl v roce 2013 počet zakázek meziročně jen velice mírně (cca o 0,8%), a dle dostupných informací podniky v tuzemsku uzavřely 40.478 zakázek. Jejich hodnota poklesla o něco více - meziročně o 2,6% a činila 145,2 mld. CZK. V pozemním stavitelství se jednalo o 63,9 mld. CZK (pokles o 18,1%), v inženýrském stavitelství o 81,3 mld CZK, tj. naopak nárůst o 14,3%. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 3,6 mil. CZK a byla meziročně o 1,8% nižší. Z pohledu naplněnosti zásobníků práce stavebních firem, měly ke konci roku 2013 stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 9,4 tisíc zakázek, což znamenalo meziroční růst o 1,4 %. Z pohledu hodnoty se ale jednalo o další pokles objemu zesmluvněných zakázek – ve srovnání se stavem na konci roku 2012 došlo ke snížení o 5,7 % (celková hodnota zakázek v zásobnících těchto firem byla 132,4 mld. Kč). Hodnota nasmlouvaných stavebních zakázek se snižuje již od počátku roku 2009 a nyní se jejich objem ve finančním vyjádření pohybuje na úrovni roku 2002. Stagnaci českého stavebnictví v tomto roce (a velice omezený prostor pro jakýkoliv růst) rovněž potvrzuje konstantně klesající počet i hodnota stavebních povolení, které jsou předindikátorem blížících se realizací do stavebnictví. Jedním z klíčových indikátorů dalšího vývoje objemu zakázek pro stavební firmy je aktuální stav a míra rozpracovanosti projektů v projektových společnostech. Jak tedy vypadá situace a objem realizovaných zakázek v těchto firmách? Výsledky aktuálního výzkumu ukazují na stále složitou situaci, která se ale pozvolna začíná zlepšovat. V projektové přípravě zaměřené na inženýrské stavitelství již představitelé firem v letošním roce očekávají mírný růst (o 2,5%), který by se ke konci roku 2014, a zejména v roce 2015, již mohl přenést i do zakázek připravených k realizaci pro stavební firmy. Výhled na rok 2015 ukazuje na první velice mírný růst v sektoru projektových prací jako celku. České stavebnictví v tomto roce měla čekat stagnace (-0,6%), což s velice malými odchylkami potvrzují představitelé jak největších, tak i středních a malých stavebních společností. Neočekává se tak pokračování

44 | S t r a n a

výrazných propadů z předchozích let. V roce 2015 by mělo dojít prvnímu mírnému růstu (o 1,8%) Graf č. 2 Očekávaný vývoj stavebnictví v jednotlivých segmentech 2014 - 2015

Zdroj: Webový portál. ČR. CEEC. Dostupné z http://www.ceec.eu/research/ Tab.č. 5 Podíl společností, které mají méně zakázek než před rokem v jednotlivých segmentech

Zdroj: Webový portál. ČR. CEEC. Dostupné z http://www.ceec.eu/research/ I přes očekávané zastavení rychlých propadů českého stavebnictví z minulých let zůstává situace na trhu náročná. Krize sebou přinesla problémy, se kterými se trh dříve nepotýkal, případně ne v takovém měřítku, jako dnes. Jedním z nových problémů, který se na trhu objevil a který před krizí nebyl příliš obvyklý, je problém s kvalitou projektové dokumentace u některých staveb, a v důsledku toho vznikající složité diskuse mezi stavební firmou a investorem v průběhu samotné stavební realizace. Dále také došlo ke znatelnému

45 | S t r a n a

zhoršení platební morálky části investorů a komplikacím u stavebních firem se získáváním finančních prostředků za jimi odvedenou práci. Situace je podle firem vážná a hrozí, že v těchto případech budou stavební práce zastavovány a vzniklé spory řešeny soudně. 3.1.2

Pozice společnosti na trhu a konkurence Z hlediska celkové výše ročního obratu a počtu a velikostí zakázek, by nebylo zcela na

místě vytyčit jako relevantní trh, v rámci kterého budu společnost INSKY komparovat, na území celé České republiky. Ačkoliv není činnost společnosti regionálně limitována a své zakázky realizuje takřka kdekoliv, rád bych při pohledu na její tržní postavení porovnal její pozici právě ve vztahu ke společnostem v ústeckému regionu. S ohledem na tuto skutečnost jsem namátkou zvolil, vedle společnosti INSKY, tři další stavební firmy, které by z hlediska účasti v soutěžích na podobné zakázky měly být relativně srovnatelné. K porovnání těchto dat využiji pouze veřejně dostupné informace z výročních zpráv, které jsou k dispozici na serveru www.justice .cz. Jedná se o tyto společnosti:21 Raeder & Falge s.r.o. IČO: 28714989 Sídlo: Lovosice, Přívozní 114/2, PSČ 410 02 METALL QUATRO spol. s r.o. IČO: 61538213 Sídlo: Most, Na Vrátku 1245/25, PSČ 434 01 SaM silnice a mosty a.s. IČO: 25018094 Sídlo: Česká Lípa, Máchova 1129, PSČ 470 01 Tab. 6: Ukazatele rentability ROK 2012

INSKY spol. s r.o.

Raeder & Falge s.r.o.

METALL QUATRO spol. s r.o.

SaM silnice a mosty a.s.

Ukazatele rentability - Return of Assets (ROA) %

1,6%

3,1%

3,2%

-6,1%

- Return of Equity (ROE) %

2,4%

4,3%

3,1%

-7,9%

- Return of Sales (ROS) %

1,0%

1,3%

2,3%

-3,3%

Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz 21


46 | S t r a n a

Z hlediska rentability aktiv (ROA), neboli celkového vloženého kapitálu, která vyjadřuje celkovou efektivnost podniku resp. produkční sílu podniku, si společnost INSKY stojí poměrně dobře. Nicméně je třeba zdůraznit, že v porovnání se svými konkurenty nedosahuje tak vysoké efektivnosti. Při pohledu na ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE nutno podotknout, že právě tento ukazatel je velmi důležitý zejména pro konečné vlastníky. Jeho porovnání je tak možné i s ostatními více či méně rizikovými investicemi. Lze říci, že jeho hodnota by vzhledem k rizikům spojených s podnikáním měla minimálně překročit hodnotu méně rizikových, případně zcela bezrizikových investičních instrumentů. Za velmi málo rizikové jsou považovány například státní pokladniční poukázky, nebo poukázky centrální banky. Jejich aktuální hodnotu lze sledovat na internetových stránkách České národní banky. V současné době se jejich roční výnos pohybuje mezi 0 – 0,16% p.a. Z uvedeného vyplývá, že téměř ve všech porovnávaných společnostech je vlastní kapitál efektivně zhodnocován. Výjimku tvoří společnost SaM silnice a mosty a.s. Problémy s její finanční kondicí se odráží téměř ve všech sledovaných ukazatelích za rok 2012. S ohledem na ziskovost tržeb (ROS) je možné porovnat hospodárnost a konkurenceschopnost sledovaných podniků. Tab. 7: Ukazatele aktivity ROK 2012

INSKY spol. s r.o.




Ukaztele aktivity - Obratovost zásob

26x

20x

17x

12x

- Doba obratu zásob

14D

18D

21D

32D

- Obratovost pohledávek 3x 2x 7x - Doba obratu (inkasa) 106D 179D 53D pohledávek Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz

4x 88D

V porovnání ukazatelů aktivity si společnost INSKY stojí poměrně dobře. Zásoby se jí daří otáčet v porovnání s konkurencí zdaleka nejlépe. U inkasa pohledávek potom vidím jistý prostor ke zlepšení.

47 | S t r a n a

Tab. 8: Ukazatele zadluženosti ROK 2012

INSKY spol. Raeder & s r.o. Falge s.r.o.



Ukaztele zadluženosti - Celková zadluženost

44,9%

58,7%

17,3%

30,0%

- Equity ratio

53,0%

36,9%

82,4%

70,0%

- Debt-equity ratio

84,6%

158,9%

21,0%

42,8%

---

4,21

---

-13,74

- Úrokové krytí

Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz Při pohledu na ukazatele zadluženosti je až na společnost Raeder & Falge s.r.o. patrný významný podíl vlastního kapitálu na financování. Poměrně nízká zadluženost a vyšší podíl vlastního kapitálu je ve stavebním sektoru typickým jevem. Jiné poměry bychom mohli vysledovat například v sektoru velkoobchodů, nebo u automobilových dopravců. Řada společností ve stavebnictví využívá pro případné investice zejména zdrojů vlastních. Případné úvěrové limity u bank jsou potom zaměřeny spíše na vystavování bankovních záruk, které zpravidla suplují povinnost zádržného. Toto je také možné chápat jako důvod relativně vysokých zůstatků na běžných účtech u bank těchto sledovaných firem. Ukazatele úrokového krytí má potom smysl sledovat pouze u společností, které nějaké úvěry přesto splácejí. Jejich záporná hodnota svědčí o tom, že svou činností si společnost není schopna vydělat ani na splátky svých závazků vůči bankám. Tab. 9: Ukazatele likvidity ROK 2012

INSKY spol. s r.o.




Ukaztele likvidity Běžná likvidita (Current ratio) %

1,85

1,11

6,09

2,48

Pohotová likvidita (Quick ratio) %

1,74

1,01

5,59

1,87

Peněžní likvidita (Cash ratio) %

0,95

0,01

4,27

0,02

Čistý pracovní kapitál (v 1.000,154 056,00 15 557,00 137 963,00 86 894,00 CZK) Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz Likvidita a výše čistého pracovního kapitálu je u společnosti INSKY téměř učebnicová. Díky vysokému podílu krátkodobého finančního majetku je dokonce pohotová

48 | S t r a n a

likvidita vysoko nad minimálními doporučovanými hodnotami, které by se měly pohybovat kolem hodnoty 1.s Tab. 10: Různé typy výsledků hospodaření ROK 2012 (v 1.000,- CZK) EBITDA

INSKY spol. s r.o.




14 103

14 347

10 959

-6 340

EBIT

6 296

6 769

6 976

-16 150

EBT

6 296

4 989

6 976

-17 255

EAT

4 933

3 774

5 395

-13 798

Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz Porovnání výsledků hospodaření na jeho různých úrovních, stejně tak jako předchozí analýza ukazatelů rentability, potom demonstrují, že sledovaným firmám se dařilo velmi dobrým způsobem bojovat s nepřízní trhu v roce 2012. Zmiňovanou nepřízeň může demonstrovat například výše zmíněný významný pokles indexu stavební produkce v letech 2010 - 2012. Výjimku tvoří zmiňovaná společnost SaM silnice a mosty a.s. u které bude jistě zajímavé sledovat její další vývoj. 3.2

Finanční analýza Finanční analýza je zpracována na základě veřejně dostupných údajů. Výroční zprávy

jsou dle zákonných podmínek firmou pravidelně zveřejňovány na serveru www.justice.cz , kde jsou volně ke stažení. Svou finanční analýzu jsem opřel o auditované účetní výkazy a data za poslední tři účetní období. Jsou to roky 2010, 2011 a 2012. Odpovědnou auditorkou je Ing. Blanka Vorlíčková, adresa: E. Filly 1942, Louny, č. osv. KAČR 1911. Podle jejího názoru účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv, finanční situace, stejně tak jako nákladů, výnosů a výsledku hospodaření společnosti INSKY, spol. s r.o. a byla v souladu s českými účetními předpisy.

49 | S t r a n a

3.2.1

Rozvaha

Tab. 11: Rozvaha (v 1.000,- CZK)

31.12.2010 31.12.2011

Meziroční Meziroční 31.12.2012 změna % změna %

AKTIVA CELKEM

514 148

330 410

64,26%

387 919

117,41%

Dlouhodobý majetek

55 247

53 809

97,40%

51 648

95,98%

Dlouhodobý hmotný majetek

55 103

53 737

97,52%

51 648

96,11%

458 725

276 344

60,24%

336 194

121,66%

30 060

28 686

95,43%

19 403

67,64%

Krátkodobé pohledávky

202 485

93 996

46,42%

143 265

152,42%

Krátkodobý finanční majetek

226 180

153 662

67,94%

173 526

112,93%

PASIVA CELKEM

514 148

330 410

64,26%

387 919

117,41%

Vlastní kapitál

172 534

200 848

116,41%

205 781

102,46%

116 827

154 113

131,92%

182 433

118,38%

37 288

28 320

75,95%

4 933

17,42%

Cizí zdroje

341 614

129 562

37,93%

173 993

134,29%

Krátkodobé závazky

341 551

129 562

37,93%

173 993

134,29%

Oběžná aktiva Zásoby

Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+ -)

Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz Aktiva Z hlediska bilanční sumy a její struktury se nejprve zaměřím na strukturu dlouhodobého majetku, konkrétně pak toho hmotného. V čase se výše dlouhodobých aktiv příliš nemění. To vypovídá zejména o stabilní struktuře dlouhodobých aktiv. Společnost INSKY v těchto položkách účtuje zejména o pozemcích v hodnotě cca 36 Mio CZK, které zůstávají dlouhodobě na stejné úrovni. Tento fakt vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“, který říká, že pozemky a jiný majetek vymezený zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy se neodpisuje. Vedle pozemků je zde také účtováno o stavbách a samostatných movitých věcech. Z těchto položek je důležitější stav věcí movitých. Jejich výše je pochopitelně v čase poměrně volatilní. Důvodem je jednak jejich obnova v čase a dále povinnost jejich odepisování dle zákona o účetnictví se jedná o

50 | S t r a n a

majetek s dobou použitelnosti více jak jeden rok. Z podstaty stavební firmy vyplývá, že se v tomto případě jedná především o stavební stroje, dopravní techniku. Z hlediska aktivní části bilance hraje roli převážně podíl oběžného majetku. Na straně zásob je vedle vlastních výrobků, jejichž hodnota se pohybuje v rozmezí 4 - 8 Mio CZK, hlavním determinantem zejména nedokončená výroba (14 – 21 Mio CZK). V této položce stavební firmy zpravidla účtují o rozpracované stavební výrobě. Tu lze oceňovat přímými náklady, pokud se na zakázce nebude pracovat více let. Do ocenění lze zahrnout i výrobní režii. Ta se pak musí rozvrhnout na jednotlivé zakázky, např. v poměru k přímým nákladům. Z daného vývoje je patrné, že po letech 2010 a 2011 došlo k lehkému poklesu z titulu rozpracovaných zakázek. V případě větší meziroční výchylky by tak tento pokles mohl mít, čistě teoreticky, negativní dopad na tržby v následujícím roce, kdy je předpokládané dokončení těchto prací. Zásadní položkou ovlivňující bilanční sumu je z oběžných aktiv položka pohledávek. Zvláště pak výše a struktura krátkodobých pohledávek. Marginální je v tomto případě stav daňových pohledávek, ostatních poskytnutých záloh a jiných pohledávek. Za velmi důležitý považuji podrobný rozbor výše pohledávek z obchodních vztahů a jejich struktura z hlediska splatnosti. V r. 2010 měla společnost INSKY pohledávky v celkové výši 210 Mio CZK (brutto). Cca 20 Mio CZK (tj. 9,5%) z těchto pohledávek byly však po splatnosti a byly na ně vytvořeny opravné položky. Do konkurzního řízení však byl podán jen jejich nepatrný a nepodstatný zlomek. Proti tomu v r. 2012, kdy společnost evidovala pohledávky z obchodních vztahů ve výši 170 Mio CZK (brutto) činila výše pohledávek po splatnosti cca 91 Mio CZK (tj.53%). Opravné položky k pohledávkám byly vytvořeny ve výši cca 43 Mio CZK. Vymáhání těchto pohledávek bylo řešeno soudní cestou. Poslední rozhodující položkou, která zejména u mnou sledované společnosti hraje na aktivní straně rozvahy klíčovou roli a díky které je dle mého názoru společnost INSKY do budoucna poměrně dobře zajištěna, je výše krátkodobého finančního majetku. Dlouhodobě totiž společnost vykazuje poměrně vysoké a stabilní zůstatky na svých bankovních účtech. Uváděná výše hotovostních peněz je dle mého názoru v rozvaze zachycena celkem realisticky. Pasiva Z hlediska pasiv tvoří více jak polovinu vlastní kapitál. Ukazatel Equity ratio je na velmi dobré úrovni 52%. Celková aktiva jsou tedy z více jak poloviny kryta vlastními zdroji

51 | S t r a n a

financování. Pro stavební firmu hodnotím tuto skutečnost jako optimální. Vedle základního kapitálu, který je dlouhodobě v nezměněné výši 15 Mio CZK, se největší částí podílí výsledek hospodaření z minulých let, který je za sledované období ve firmě ponecháván a kumulován. V r. 2010 ve výši 116 Mio CZK, v r. 2012 ve výši 182 Mio CZK. Z pohledu na cizí zdroje financování je patrné, že majoritní podíl mají závazky z obchodních vztahů a závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení. V celkové

hodnotě závazků z obchodních vztahů je zcela zřejmý poměrně

turbulentní vývoj v sektoru stavebnictví. Ten je pochopitelně doprovázen jak poklesem na straně pohledávek z obchodních vztahů na straně aktiv, tak změnou závazků z obchodních vztahů na pasivní straně bilance. Hodnota těchto závazků v r. 2010 byla ve výši 253 Mio CZK, v r. 2012 potom 108 Mio CZK. S ohledem na jejich status do splatnosti, respektive po splatnosti se z hlediska absolutní výše příliš mnoho nezměnilo. Jedná se o částku pohybující se v řádu 50 – 60 Mio CZK. Ve vztahu k absolutní výši závazků z obchodních vztahů je ale patrné, že struktura klientových závazků se poměrně negativně změnila. V roce 2010 byl poměr závazků po splatnosti k celkovým závazkům 22,5%, ale v roce 2012 byl tento poměr už 50%. Druhá zásadní položka závazků obsahuje zejména dlouhodobé závazky z titulu poskytnutých půjček společníky a závazky k účastníkům sdružení, které není právnickou osobou. V roce 2010 ve výši 52 Mio CZK, v roce 2011ve výši 6 Mio CZK a v roce 2012 ve výši 30 Mio CZK. S ohledem na zásadu věcné a časové souvislosti jsou pochopitelně využívány dohadné účty pasivní. Zde se účtují například nevyfakturované dodávky, nákladové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za dané účetní období, nebo jiné provozní náklady v případě nevyfakturovaných dodávek. Stav na těchto účtech byl v r. 2010 cca 11 Mio CZK, v roce 2011 a 2012 cca 5 Mio CZK. Krátký komentář si neodpustím ani k položce bankovní úvěry a výpomoci i přesto, že jejich hodnota je dlouhodobě nulová. Tento fakt jen podporuje tvrzení, že stabilita společnosti INSKY je dlouhodobě dobrá. Firma má dostatek vlastních zdrojů a nemá potřebu čerpat ani krátkodobé, ani dlouhodobé úvěry od bank, a to jak na financování provozních potřeb, tak na případné financování nových CAPEXů (Capital expenditure), respektive investic. Z daného však není patrné, jestli ve skutečnosti má klient v bankách otevřené určité provozní limity, či nikoliv. V položce krátkodobých bankovních úvěrů by se totiž reflektovalo pouze jejich skutečné čerpání. Obdobná situace je i v případě využívání potenciálních 52 | S t r a n a

bankovních záruk. Ačkoliv jsou pro firmy zaměřené na stavební činnost tyto produkty velice běžné a bývají velmi častou požadovány již ve fázi výběrových řízení, v účetnictví se reálně neprojeví. V některých situacích lze tyto záruky nahradit případně formou zádržného, které se pohybuje v rozmezí 5 – 10% z ceny díla. Výkaz zisku a ztráty Tab. 12 Výkaz zisku a ztráty (v 1.000,- CZK) 31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012 Výkony 933 679 580 995 494 972 Výkonová spotřeba 657 816 404 081 310 909 Přidaná hodnota 275 863 176 914 184 063 Osobní náklady 194 603 107 179 166 804 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 9 164 10 106 7 807 Provozní výsledek hospodaření 38 993 33 381 6 050 Finanční výsledek hospodaření 744 304 243 Výsledek hospodaření za běžnou činnost 30 146 27 126 4 930 Mimořádný výsledek hospodaření 7 142 1 194 3 Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) 37 288 28 320 4 933 Výsledek hospodaření před zdaněním 46 879 34 879 6 296 Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz Při prvním pohledu a při porovnání vývoje tržeb v rámci sledovaných let je zcela zřejmý jejich značný pokles. Zcela logicky a právem je nutné tento fakt dát do souvislosti s aktuálním vývojem na stavebním trhu během mnou sledovaných let. Při porovnání s trendem, který jsem nastínil ve své práci v rámci analýzy českého stavebnictví za posledních několik let, je patrné drobné zpoždění v horizontu cca jednoho roku. Zatímco předpokládaný drastický pokles byl dle analytiků očekáván již v roce 2009, jeho skutečný propad nastal až v roce 2010. Ne však u společnosti INSKY.

Propad celkových výkonů, který tak plně

koresponduje s celosvětovou finanční krizí a s jejími dopady konkrétně ve stavebním segmentu, se u mnou sledované společnosti začal projevovat až následující kalendářní rok 2011. Nadcházející rok potom v souvislosti s útlumem staveních zakázek a v korespondenci se stagnací v celém stavebním sektoru sice ještě došlo k dalšímu poklesu, nicméně meziroční propad již nebyl tak drastický. Poměrně vysoká výše celkových tržeb v r. 2010 byla způsobena vyfakturováním a uhrazením částek za velké zakázky, které byly dokončeny na přelomu roků 2009 a 2010. Řadu těchto projektů jsem i uvedl již v rámci referenčních staveb, které byly společností INSKY v minulosti realizovány.

53 | S t r a n a

Stejně tak jako docházelo k poklesu na straně tržeb, došlo ke snížení na straně výkonové spotřeby. Tato položka je z velké většiny tvořena službami. V roce 2010 ve výši 588 Mio CZK, v roce 2012 ve výši 255 Mio CZK. V této položce stavební společnosti zpravidla účtují o subdodávkách, které pro ně realizují jiní dodavatelé. Spotřeba materiálu a energie zůstává z dlouhodobějšího pohledu velice podobná (55 – 70 Mio CZK). Velmi zajímavý je pohled na volatilitu na straně osobních nákladů. Při pohledu na standardní formát výsledovky je zcela zřejmé, že tato položka je z převážné většiny tvořena buď mzdovými náklady, nebo odměnami členům orgánů společnosti a družstva a mzdovými náklady. Pokud k tomuto přidáme fakt, že počet zaměstnanců se meziročně liší jen minimálně, je nasnadě položit si otázku, čím jsou tyto výkyvy vysvětlitelné. Odpovědí může být dle mého názoru výplata zisku a její daňová optimalizace. Reálně lze společníka u společnosti s ručením omezeným odměnit dvěma způsoby. První formou je vyplacení podílu na zisku. Druhou variantou je právě možnost přes mzdové náklady. Zásadní rozdíl je ovšem v celkové daňové povinnosti vztažené k tomuto úkonu. V případě výplaty podílu na zisku platí následující principy. Podíly na zisku jsou vypláceny ze zisku po zdanění. Pro výplatu podílů na zisku společníkům je nutno respektovat podmínky, které stanovuje obchodní zákoník. Podíly na zisku nejsou nákladem společnosti a nelze je vyplácet společníkům v podobě záloh. Jedná se tak o příjem z kapitálového majetku a jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně dle jejíž výše je 15 %. Výhodnost tohoto modelu je dána pouze do určité výše. Jakmile je tato hranice překročena, je optimálnější taková varianta, kdy je na společníka nahlíženo jako na zaměstnance a jeho odměna tvoří příjem ze závislé činnosti. V tomto případě je potom možné uplatnit jak slevy na dani, tak zde kladně působí maximální vyměřovací základ pro odvody sociálního a zdravotního pojištění. Při dosažení tohoto základu nejsou již odváděna zdravotní a sociální pojištění. Současně s tímto se v účetnictví sledované společnosti odráží tento fakt právě ve mzdových nákladech a patřičně tak ovlivňuje konečnou výši zisku a následně daň, která je z něj odváděna. Poslední významnou položkou, která má poměrně zajímavý dopad do konečného provozního výsledku hospodaření, je výše odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Tyto odpisy jsou pro účetní jednotku nákladem a provozní výsledek je tak nižší právě o jejich hodnotu. Výše odpisů společnosti INSKY je v letech 2010 – 2012 na úrovni cca 8 – 10 Mio CZK.

54 | S t r a n a

V roce 2012 mimo jiné také nedošlo k žádné změně na straně rezerv opravných položek, které byly tvořeny v letech 2010 a 2011. Tento fakt se pochopitelně odrazil i v konečném provozním výsledku hospodaření v roce 2012. Z hlediska ostatních položek vykazovaných ve výsledovce nebyly zaznamenány žádné podstatné hodnoty, které by na konečný výsledek hospodaření mohly mít zásadnější vliv. Vzhledem k tomu, že společnost INSKY nesplácí žádný dlouhodobý úvěr, jsou nulové i případné nákladové úroky. Výsledek hospodaření za běžnou činnost je tak již ovlivněn pouze splatnou daní za běžnou činnost, která byla v r. 2010 9,5 Mio CZK, v roce 2011 ve výši 6,5 Mio CZK a v roce 2012 1,3 Mio CZK. 3.2.2

Analýza poměrových ukazatelů

Ukazatele rentability Tab. 13: Rentabilita 31.12.2010

31.12.2011

31.12.2012

Return of Assets (ROA)

7,58%

10,10%

1,56%

Return of Equity (ROE)

21,61%

14,10%

2,40%

3,99%

4,87%

1,00%

Return of Sales (ROS)

Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz Při detailnějším pohledu na ukazatele ziskovosti na jednotlivých úrovních je zcela zřejmé zhoršení situace právě v posledním zmiňovaném roce. Tento negativní trend je důsledkem zhoršení nejen provozního výsledku hospodaření, ale i ostatních druhů hospodářských výsledků. Společnosti se totiž nepodařilo tento výpadek sanovat ani žádnými případnými mimořádnými výnosy či prodejem dlouhodobého majetků. Ukazatele aktivity Tab. 14: Aktivita 31.12.2010

31.12.2011

31.12.2012

Obratovost zásob

31

20

26

Doba obratu zásob (dny)

12

18

14

5

6

3

79

59

106

Obratovost pohledávek Doba obratu (inkasa) pohledávek (dny)

Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz

55 | S t r a n a

Z hlediska ukazatelů aktivity společnost INSKY dosahuje poměrně stabilních výsledků zejména ve vztahu k zásobám. Tento vyrovnaný stav však bohužel nekoresponduje s výsledky vztahujícími se k pohledávkám. Citelné zhoršení této situace demonstruje jednak případné zhoršení platební kázně obchodních partnerů společnosti a jednak případné změny, které mohou být způsobeny tlakem na soutěžené zakázky. Ne zřídka se totiž aktuální situace na stavebním trhu promítá i do smluvně stanovených splatností pohledávek z případných kontraktů. Ukazatele zadluženosti Tab. 15: Zadluženost 31.12.2010

31.12.2011

31.12.2012

Celková zadluženost

66,44%

39,21%

44,85%

Equity ratio

33,56%

60,79%

53,05%

Debt-equity ratio

198,00%

64,51%

84,55%

Úrokové krytí

1 257,84

2 384,36

---

Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz Zadluženost společnosti INSKY hodnotím jako pozitivní. S ohledem na fakt, že společnost v současné době ani v minulosti nevyužívá žádné bankovní úvěry a je schopna své provozní potřeby a případné investiční výdaje řešit z vlastních zdrojů, jsou ukazatele ve velmi příznivých intervalech. Zásadní význam na těchto údajích mají zejména položky závazků z obchodních vztahů. Ty jsou samozřejmě, stejně jako pohledávky z obchodních vztahů v aktivech, dominantním hybatelem těchto ukazatelů a to nejen u staveních firem. Ukazatele likvidity Tab. 16: Likvidita 31.12.2010

31.12.2011

31.12.2012

Běžná likvidita (Current ratio) %

1,34

2,13

1,85

Pohotová likvidita (Quick ratio) %

1,25

1,91

1,74

Peněžní likvidita (Cash ratio) %

0,66

1,19

0,95

117 111,00

146 782,00

154 056,00

Čistý pracovní kapitál (v 1.000,- CZK)


56 | S t r a n a

Likvidita u mnou sledované společnosti je naprosto příkladná. Všechny ukazatele dosahují nadprůměrných hodnot a společnost tak může vůči svým obchodním partnerům právem vystupovat z pozice velice likvidního a solventního partnera. Tato pozice je u společnosti INSKY determinována zejména vysokou výší zůstatků na bankovních účtech. Dle určitých doporučení analytiků by se výše provozně nutných peněžních prostředků měla pohybovat na úrovni 20-30% celkových cizích zdrojů, je možné považovat společnost za lehce překapitalizovanou. Nicméně s ohledem na velikost zakázek, aktuální situaci ve stavebnictví a nejasnost dodavatelsko-odběratelských vztahů v tomto segmentu považuji tuto výši za oprávněnou. Společnost tak dokáže bez větší újmy překlenout i potenciální problémy spojené s případnými opožděnými platbami ze strany zadavatelů zakázek. 3.3

Stanovení hodnoty společnosti INSKY V této části své práce bych se rád zaměřil na samotné ocenění mnou sledované

společnosti. Ze širokého spektra možných aplikovatelných metod se budu soustředit na ty, které mají podstatu ve výnosové stránce firmy. Majetkové metody, které jsem v teoretické části jednotlivě a detailně rozebíral, aplikovat nebudu. Důvodem je nepříliš přesná znalost jednotlivých složek majetku a velmi obtížné stanovení jejich hodnoty s ohledem na jejich opotřebení, stáří a životnost. Z výnosových metod jsem se rozhodl zpracovat ocenění formou metody diskontované cash flow, speciálně pak metodou DCF Entity, metodou ekonomické přidané hodnoty EVA a metodou kapitalizovaných čistých výnosů. Dle mého názoru jsou pro účely ocenění společnosti daleko lépe vypovídající než metody založené na analýze majetku. Jako důkaz naprosté odlišnosti zjištěných hodnot různými metodami poslouží metoda sumární hodnoty aktiv, která odvozuje hodnotu podniku od hodnoty celkových aktiv, která sledovaný podnik vytváří a která jsou jeho součástí. Tato hodnota je determinována součtem hodnot jednotlivých aktiv a očištěna o hodnotu jejich závazku. Jako rozhodné datum pro stanovení hodnoty firmy bylo pro všechny metody stanoveno datum 31. prosince 2012. S ohledem na nutnost kalkulovat výnosové metody i na základě předpokládaných výkazů v nadcházejících letech, sestavil jsem odhad těchto výkazů pro roky 2013 – 2015. Jako vodítko mi posloužila analýza trhu stavebnictví, kterou jsem rozebíral již v předchozí části své práce. Při zohlednění předpokládaného vývoje jsem stanovil koeficienty pro jednotlivé roky, které předurčili jak vývoj tržeb, tak ostatních sestavovaných položek.

57 | S t r a n a

Tab. 17: Předpokládaný vývoj ve stavebnictví Predikce vývoje stavebnictví v 31.12.2012 31.12.2013 31.12.2014 31.12.2015 ČR pokles proti roku 2008 -7,6% -8,3% -0,6% -1,8% (r.2008 = 0%) meziroční změna

-

-0,7%

7,7%

2,4%

koeficient

-

0,993

1,077

1,024

Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.ebitda.cz 3.3.1

Metoda sumární hodnoty aktiv Pro stanovení účetní hodnoty vlastního kapitálu jsem vycházel z dostupných účetních

závěrek za roky 2010 až 2012. Tab.18: Účetní hodnota vlastního kapitálu Účetní hodnota vlastního kapitálu (v 1.000,- CZK) 31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012 Dlouhodobý nehmotný majetek

144

72

0


55 103

53 737

51 648

Dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

30 060

28 686

19 403

0

0

0

226 180

153 662

173 526

176

257

77

311 663

236 414

244 654

Dlouhodobé závazky

0

0

0


341 551

129 562

173 993

Závazky celkem

341 551

129 562

173 993

Zásoby Dlouhodobé pohledávky Finanční majetek Ostatní aktiva Majetek celkem

Účetní hodnota vlastního kapitálu -29 888 106 852 Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz

70 661

Hodnota společnosti INSKY stanovená účetní hodnotou vlastního kapitálu k 31. prosinci 2012 činí: 70.661.000,- CZK Z výše uvedené tabulky je patrná značná volatilita zjištěných hodnot. V roce 2010 je účetní hodnota vlastního kapitálu determinována zejména výší finančního majetku a

58 | S t r a n a

krátkodobých závazků. Značná výše krátkodobých závazků však byla během roku 2011 vypořádána, což se pozitivně promítlo i do účetní hodnoty vlastního kapitálu. Z výše uvedeného vyplývá, že účetní hodnota čistého obchodního majetku (respektive vlastního kapitálu) společnosti INSKY k datu 31. prosince 2012 byla ve výši 70.661.000,CZK. Účetní hodnota majetku a závazků je však brána jako informativní. 3.3.2

Výnosové metody ocenění DCF Entity, EVA, KČV

Stanovení WACC Otázka jak vypočítat průměrné vážené náklady na kapitál není zrovna lehká. Ukazatel WACC je ale velice důležitým determinantem pro výpočet nejen řady finančních ukazatelů, ale zejména i určující hodnotou při realizaci metody EVA. Stejně tak je jeho využití aplikované i v dalších výnosových metodách, včetně metody kapitalizovaných čistých výnosů (KČV). Pro vlastníky menších a středních firem jsou zejména v době krize tyto hodnoty důležité pro obrázek toho, kolik jejich společnost vydělává. Z ratingového modelu BACC od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR lze zjistit, že by firma měla dosahovat WACC na úrovni cca 20%, což znamená, že v případě firem, kde je financování řešeno majitelem firmy přes základní jmění a nerozdělený zisk z minulých let, by firma měla ročně vygenerovat cca 20% ze součtu těchto dvou položek. Znalost WACC tak může poměrně jasně pomoci vlastníkovi s otázkou, zda by v době krize nebylo firmu lepší zavřít či prodat.

WACC = Náklady vlastního kapitálu 123

× × (1 – d) +

×

Náklady vlastního kapitálu jsem stanovil na úrovni průměrného ROE za sledované a modelované období 2010 – 2015. Průměrná hodnota ROE = 14,41%.

Náklady cizího kapitálu 143

S ohledem na to, že klient aktuálně nevyužívá žádných úvěrů od bank ani jiných subjektů a jeho náklady na kapitál jsou tyto náklady nulové. Celkové náklady kapitálu WACC jsou tak spojeny pouze s vlastním kapitálem společnosti INSKY. Výsledná výše WACC je tedy rovna právě hodnotě průměrného ROE za zmiňované období. WACC = 14,41% 59 | S t r a n a

3.3.3

Dvoufázová metoda DCF Entity (FCFF) Jako první z hlavních aplikovaných metod uvedu výpočet hodnoty pomocí metody

DCF – entity. V první fázi je nutné rozdělit majetek společnosti na provozně nutný a provozně nenutný. Jednotlivé úpravy jsem provedl následovně: = dlouhodobý hmotný majetek + dlouhodobý

Provozně nutný dlouhodobý majetek

nehmotný majetek; = zásoby + pohledávka + provozně potřebné

Provozně nutný pracovní kapitál

peněžní prostředky + časové rozlišení aktivní – krátkodobé závazky – časové rozlišení pasivní; Provozně potřebné peněžní prostředky

= 20% cizího kapitálu (dle Maříka).

Tab. 19: Rozdělení majetku na provozně nutný a provozně nenutný (v 1.000,- CZK) 31.12.2012 31.12.2013

31.12.2014 31.12.2015

Provozně nutné peněžní prostředky (20% krát. závazků)

34 799

25 381

27 038

27 594

Provozně nutný dlouhodobý majetek

51 648

51 153

51 660

51 625

Provozně nutný upravený prac. kapitál

15 406

55 000

67 385

65 361

Provozně nutný investovaný kapitál

67 054

106 153

119 045

116 986

Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz V další části bylo třeba sestavit korigovaný provozní výsledek hospodaření a investice do provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu: Korigovaný provozní výsledek hospodaření = provozní výsledek hospodaření – tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu – ostatní jednorázové neopakující se položky Tab. 20: Korigovaný provozní výsledek hospodaření (v 1.000,- CZK) Korigovaný provozní výsledek hospodaření (KPVH)

31.12.2012 31.12.2013 31.12.2014 31.12.2015 5 472

61 558

75 108

78 992

Korigovaný provozní výsledek 4 109 49 862 60 837 63 983 hospodaření po dani (19%) Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz

60 | S t r a n a

Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku = změna provozně nutného dlouhodobého majetku za daný rok + odpisy; Investice do provozně nutného pracovního kapitálu = změna provozně nutného pracovního kapitálu za daný rok. Tab. 21: Investice do provozně nutného dl. majetku a prac. kapitálu (v 1.000,- CZK)

31.12.2012 31.12.2013 31.12.2014 31.12.2015

Investice do provozně nutného dl. majetku

5 646

7 505

8 506

7 966

Investice do provozně nutného prac. kapitálu

8 886

-9 418

1 657

556

Investice do provozně nutného 14 532 -1 913 10 164 8 522 dl. majetku a prac. kapitálu Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz Následně jsem stanovil volný peněžní tok FCF (Free Cash Flow): KPVH (před zdaněním) – daň z příjmu = KPVH + odpisy + ostatní náklady (změna nákladových rezerv a opravných položek = předběžný peněžní tok z provozu - investice do upraveného pracovního kapitálu (nutného) - investice do pořízení dlouhodobého majetku = Volný peněžní tok (FCF). Tab. 22: FCFF (Free Cash Flow to Firm) FCFF (Free Cash Flow to Firm) 31.12.2012 31.12.2013 31.12.2014 31.12.2015 (v 1.000,- CZK) Předběžný peněžní tok z provozu

11 916

57 862

68 837

71 983

Volný peněžní tok FCF (Free -2 616 59 774 58 674 63 462 Cash Flow) resp. FCFF Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz V případě DCF entity se volným peněžním tokem rozumí tvorba peněžních prostředků, které jsou k dispozici buď vlastníkům (na dividendy), nebo věřitelům v podobě splátek úvěrů. Z tohoto důvodu se právem u metody DCF entity hovoří o peněžním toku do firmy neboli FCFF (Free cash Flow to to Firm).

61 | S t r a n a

3.3.4

Dvoufázová metoda DCF Entity

= ∗ + PH ∗ T

délka první fáze v letech – délku první fáze jsem s ohledem na dostupnou analýzu stavebního trhu určil na dolní, minimální hranici 3 let. V praxi je obvykle doporučována perioda 5 – 7 let;

PH

pokračující hodnota;

diskontní míra (kalkulovaná úroková míra na úrovni WACC) = 14,41%.

PH – stanovení pokračující hodnoty podle parametrického vzorce

PH = *5& ∗ (1-( 6 /78 )) ∗ – 6 6/78 6

PH = / – g)

míra investic = Investice netto/KPVH; Tempo růstu 2,60%.

Tempo růstu je veličina odvislá od růstu hrubého domácího produktu. Podle aktuální predikce zveřejněné na webových stránkách ČNB je HDP pro rok 2014 očekáváno na úrovni 2,60% (zdroj: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza ). Pro stanovení hodnoty podniku budu předpokládat stejný růst HDP pro celé sledované období. Hodnota společnosti INSKY dvoufázovou metodou FCFF k 31. prosinci 2012 je dána součtem hodnot v 1. fázi a 2. fázi a činí: 507.621.000,- CZK

62 | S t r a n a

Tab. 23: Hodnota společnosti INSKY spol. s r.o. dvoufázovou metodou FCFF Dvoufázová metoda FCFF (v 1.000,- CZK)

31.12.2013

FCFF

31.12.2014 31.12.2015

59 774

58 674

63 462

T - délka první fáze v letech (2013 - 2015)

3

-

-

i(k) - průměrné náklady kapitálu na úrovni WACC (14,41%)

0,1441

-

-

1 + i(k)

1,1441

-

-

g = Tempo růstu dle očekávaného HDP pro r. 2014 (2,60%)

0,0260

-

-

1+g

1,0260

-

-

FCFF(2016)

65 112

-

-

Hodnota 1. fáze

139 448

-

-

PH - pokračující hodnota

551 361

-

-

Hodnota 2. fáze

368 173

-

-

Hodnota společnosti INSKY dvoufázovou 507 621 metodou FCFF k 31. prosinci 2012 Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz 3.3.5

-

Metoda EVA Tato metoda se stále častěji prosazuje nejen v ekonomické teorii, ale zejména i v praxi.

Ekonomická přidaná hodnota je ukazatel, který nachází své uplatnění jak na úrovni finanční analýzy, tak v rámci oceňování podniků. Jedná se o ukazatel výkonnosti podniku, který eliminuje nedostatky a zkreslení, která mohou ovlivňovat například ukazatele rentability, jako jsou ROA a ROE.

EVA = NOPAT – Capital × WACC EVA = NOPAT - !"' × ("' NOPAT

(Net Operating Profit After Taxes) - Operační výsledek hospodaření po odečtení daní, pro výpočet bude použit Korigovaný provozní výsledek hodpodaření po dani (19%);

NOA

(Net Operating Assets) - Čistá operační aktiva, která odpovídají provozně nutnému investovanému kapitálu;

WACC

Průměrné vážené náklady kapitálu (14,41%).

63 | S t r a n a

Tab. 24: Hodnota společnosti INSKY spol. s r.o. metodou EVA Metoda EVA (v 1.000,- CZK)

31.12.2012 31.12.2013 31.12.2014 31.12.2015

NOPAT ( korigovaný provozní VH po dani) NOA (provozně nutný investovaný kapitál)

4 109

49 862

60 837

63 983

14 532

-1 913

10 164

8 522

14,41%

14,41%

14,41%

14,41%

2 015

47 768

61 113

62 519

NOPAT (2016)

65 647

-

-

-

EVA (2016)

64 419

-

-

-

Hodnota 1. fáze

130 188

-

-

-

Hodnota 2. fáze

298 531

-

-

-

MVA (tržní přidaná hodnota)

428 718

-

-

-

WACC (14,41%) EVA (ekonomická přidaná hodnota)

Hodnota společnosti INSKY 443 251 metodou EVA k 31. prosinci 2012 Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz

-

Hodnota společnosti INSKY metodou EVA k 31. prosinci 2012 činí: 443.251.000,- CZK 3.3.6

Metoda kapitalizovaných čistých výnosů (KČV) Metoda kapitalizovaných čistých výnosů má svůj původ zejména v německy

mluvících zemích. Z tohoto důvodu ji také zařazuji do portfolia metod, které jsem použil při stanovení hodnoty společnosti INSKY. U metody KČV jsou rozlišovány dva základní přístupy. První „teoretická“ varianta vychází z předpokladu, že čistý výnos podniku je determinován zejména rozdílem mezi příjmy a výdaji. Tato metoda má velmi blízko k metodě DCF. Druhá „praktická“ varianta počítá čistý výnos z upravených výsledků hospodaření. Vychází tedy z rozdílů mezi výnosy a náklady. Analýza je prováděna na základě minulých dostupných údajů za 3 - 5 let zpětně. Z tohoto důvodu jsem také právě tuto metodu zvolil. Dvě předchozí metody totiž kalkulovaly zejména z odhadovaného budoucího vývoje, který je jak známo vždy poměrně nejistý.

64 | S t r a n a

Stanovení trvale dosažitelného zisku >

: z< ∗ q< <?

ez =

>

: q< <?

ez

trvale dosažitelný zisk;

zi

čistý zisk v období i;

qi

váhy přiřazené jednotlivým obdobím.

Odhad kalkulované úrokové míry r Kalkulovanou míru představují náklady vlastního kapitálu WACC použité při metodě DCF: r

kalkulovaná úroková míra 14,41%.

Stanovení hodnoty podniku metodou KČV

Hodnota podniku = ez / r Tab. 25: Hodnota společnosti INSKY spol. s r.o. metodou KČV Metoda KČV - "praktická metoda" 31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012 (v 1.000,- CZK) z(i) - zisk v období i (EAT) q(i) - váhy přiřazené jednotlivým obdobím z(i) x q(i) q(i) e(z) - trvale dosažitelný zisk

37 288

28 320

4 933

1

2

3

37 288

56 640

14 799

6

-

-

18 121

-

-

r - kalkulovaná úroková míra na úrovni 0,1441 WACC Hodnota společnosti INSKY 125 760 "praktickou" metodou KČV Zdoj: Vlastní zpracování z finančních výkazů veřejně dostupných na www.justice.cz

65 | S t r a n a

Hodnota společnosti INSKY "praktickou" metodou kapitalizovaných čistých výnosů k 31. prosinci 2012 činí: 125.760.000,-CZK 3.3.7

Shrnutí oceňovacích metod a stanovení finální hodnoty společnosti INSKY spol. s r.o. Pro výpočet hodnoty podniku jsem použil v praxi dle mého názoru nejčastěji

používané metody oceňování. S ohledem na nepříliš detailní znalost struktury majetku, jsem se soustředil převážně na metody výnosové. Pro finální hodnotu oceňované společnosti jsem každé metodě přiřadil určitou váhu. Její hodnotu jsem stanovil subjektivně s ohledem na vypovídací schopnost metody a míru jejího detailu, čímž se částečně eliminuje i značná rozkolísanost vypočtených hodnot. Výsledná hodnota je tak jistým kompromisem mezi všemi metodami a zohledňuje jejich klady a nedostatky. Detailní strukturu finálního výpočtu s jednotlivými přiřazenými váhami demonstruje následující tabulka: Tab. 26: Hodnota společnosti INSKY spol. s r.o. Stanovení hodnoty společnosti INSKY spol. s r.o. (v 1.000,- CZK)

Ocenění

Váha

Přepočtená hodnota

Metoda účetní hodnota vlastního kapitálu

70 661

5%

3 533

Metoda DCF entity

507 621

35%

177 667

Metoda EVA

443 251

40%

177 300

Metoda KČV

125 760

20%

25 152

Hodnota společnosti INSKY spol. s r.o.

383.652.781,-


Hodnota společnosti INSKY spol. s r.o. k 31. prosinci 2012 činí: 383.653.781,- CZK

66 | S t r a n a

4

ZÁVĚR – ANALÝZA DOPADŮ ZJIŠTĚNÝCH HODNOT NA ÚČETNÍ VÝKAZY Cílem mé diplomové práce byla analýza různých metod pro stanovení hodnoty

podniku a jejich vliv na účetní výkazy. Zároveň jsem si za cíl vytyčil aplikaci některých mnou zvolených metod na vybranou společnost, abych tyto hodnoty komparoval ve vztahu k účetním výkazům. V první části diplomové práce jsem teoreticky nastínil přístup k jednotlivým hladinám hodnot, jejich vypovídající schopnost a hodnotu pro uživatele. Rovněž jsem se zaměřil na otázky týkající se konečných uživatelů těchto informací a to především na důvody jejich zájmu o zjištění hodnoty společnosti a na to k jakým účelům mohou být tyto informace využity. Z analýzy vyplynulo, že nejčastějším důvodem je potřeba stanovení hodnoty podniku v případě změn vlastnické struktury, ať už v případě nepeněžitého vkladu do společnosti, nebo v souvislosti s prodejem a koupí podniku nebo jeho části. Dalším krokem pro ocenění společnosti bylo rámcové vytyčení základního postupu pro stanovení hodnoty podniku a následně jsem na základě tohoto postupu vybrané body diplomové práce implementoval v druhé části na zvolenou firmu. Dále jsem se zaměřil na samotné přístupy v oceňování. Z několika různých možností jsem zvolil výnosový přístup, a to zejména proto, že nejlépe v sobě kombinuje prvky reálných dat z minulosti společně s kvalifikovanou predikcí budoucího vývoje. Zvolený přístup byl, jak se později ukázalo, vhodně zvolen a měl optimální vypovídací hodnotou. Z výnosových metod jsem uvedl celou řadu variant, které lze pro stanovení hodnoty podniku použít. Dle svého uvážení jsem zvolil takové metody, které jsou dle mého názoru nejlépe vypovídající a v běžné praxi často používané, případně pracují s výhledem. Samotnému stanovení hodnoty podniku předchází detailní finanční analýza se zaměřením na obě strany bilance, aktiva a pasiva, na výkaz zisku a ztráty a analýzu poměrových ukazatelů získaných z rozvahy a výsledovky. Posledním bodem první části je rozbor teoretických dopadů stanovené hodnoty podniku do účetních výkazů společnosti, jak prodávajícího, tak kupujícího. Prvním krokem v druhé („praktické“) části bylo představení vybrané společnosti – stavební firmy INSKY spol. s r.o., popis předmětu její činnosti a referenčních realizovaných projektů.

67 | S t r a n a

Následovala analýza aktuálního stavu v odvětví stavebnictví v České republice od roku 2007 do roku 2015, z níž vyplynula zásadní informace o tom, jakým směrem se budou ubírat predikované účetní výkazy společnosti INSKY spol. s r.o. při stanovení hodnoty podniku výnosovými metodami. Poté jsem komparoval finanční situaci společnosti INSKY spol. s r.o. s podobnými konkurenčními firmami v ústeckém regionu, přičemž uvedený rozbor poukázal na velmi dobrou konkurence schopnost společnosti INSKY spol. s r.o. na současném trhu. Na základě porovnání finančních ukazatelů INSKY spol. s r.o. s ostatními společnostmi je dle mého názoru možné společnost INSKY spol. s r.o. zařadit k velmi stabilním firmám v regionu, která má i nadále potenciál účastnit se řady významných výběrových řízení na stavební zakázky. Tento předpoklad se potvrdil po detailní finanční analýze, která následovala v další části práce. Samotná finanční analýza vycházela z účetních výkazů společnosti INSKY spol. s r.o. z let 2010 až 2012, které jsou firmou pravidelně zveřejňovány v obchodním rejstříku. Z provedené analýzy mimo jiné vyplynulo, že vývoj stavebního trhu ne zcela koresponduje s reálnou situací ve společnosti INSKY spol. s r.o. Díky mnoha úspěšně realizovaným velkým zakázkám se firmě podařilo překonat nejhorší krizová období v českém stavebnictví. Lze tedy očekávat, že má tak vytvořenu dostatečně silnou pozici pro získávání nových zakázek, které by v dohledné době dle nastíněného vývoje odvětví měly přijít. Jak již bylo v teoretické části uvedeno, pro stanovení hodnoty podniku byly použity vybrané zejména výnosové metody, a to metoda DCF Entity, metoda EVA a metoda kapitalizace čistých výnosů. Vedle těchto zmíněných metod bylo použito i stanovení hodnoty podniku na základě účetní hodnoty majetku. Tato hodnota byla aplikována především s ohledem na samotný cíl práce a odraz stanovené hodnoty v účetních výkazech. Vzhledem k rozdílným výsledkům ve výnosových metodách, byla každé z těchto metod přiřazena patřičná váha. Výší těchto vah byla zohledněna významnost jednotlivých metod pro závěrečný výpočet. Finální hodnota byla stanovena k 31. prosinci 2012 kombinací všech metod k jednotlivým vahám a činí 383.653.781,- CZK. Závěrem diplomové práce je poukázat na vliv stanovené hodnoty společnosti na účetní výkazy. V souvislosti s hlavním motivem stanovení hodnoty podniku, kterými je zejména prodej celého podniku, nebo jeho části, je nutné podotknout, že se prodej části podniku, nebo jeho celku, odráží v účetnictví jak prodávajícího, tak kupujícího subjektu. Hlavní roli v této transakci pak hraje samotná kupní cena podílu nebo firmy. Zvláštní důraz je pak nutné klást na účetnictví kupujícího a na zvolené ocenění nabytého majetku. Nabytý majetek se v tomto

68 | S t r a n a

případě zaúčtuje do rozvahy na stejné účty, z nichž prodávající odúčtoval převáděné složky majetku. A to buď: -

ve skutečných dohodnutých cenách, s čímž se v praxi prakticky nesetkáváme;

-

v účetních cenách prodávajícího, kdy je případný rozdíl mezi účetním oceněním a kupní cenou zaúčtován jako oceňovací rozdíl a nebo, kdy je o rozdílu účtováno jako o dlouhodobém hmotném majetku bez ohledu na jeho ocenění;

-

individuálně (dle znaleckého posudku) v přeceněných hodnotách. V tomto případě je rozdíl mezi majetkem a závazky a kupní cenou zaúčtován do rozvahy kupujícího jako goodwill. V případě jeho záporné hodnoty jako badwill. Účtováno je pak o něm jako o dlouhodobém nehmotném majetku.

69 | S t r a n a

5

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Monografie: 1.

COPELAND Tom, KOLLER Tim, MURRIN Jack. Stanovení hodnoty firem. Praha: Victoria Publishing a.s., 1991. ISBN 80 – 85605 – 41 – 4.

2.

JUREČKA Jan. Ocenění ochranné známky s případovými studiemi. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, Institut oceňování majetku – znalecký ústav, 2007. ISBN 978 – 80 – 245 – 1303 – 4.

3.

KOVANICOVÁ Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon, 2005. ISBN 80 – 7273 – 118 – 1.

4.

KRABEC Tomáš. Oceňování podniku a standardy hodnoty. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. ISBN 978 – 247 – 2865 – 0.

5.


6.


7.

MAŘÍK Miloš, MAŘÍKOVÁ Pavla. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, Institut oceňování majetku – znalecký ústav, 2007. ISBN 978 – 80 – 245 – 1242 – 6.

8.

RAFFEGEAU Jean, DUBOIS Fernand. Finanční oceňování podniku. Praha: HZ Praha, spol. s r.o., 1996. ISBN 80 – 86009 – 03 - 3.

9.

SABOLOVIČ Mojmír. Oceňování podniku. Brno: Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008. ISBN 978 – 80 – 87001 – 13 – 4.

10.

SABOLOVIČ Mojmír. Stanovení hodnoty podniku. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. ISBN 978 – 80 – 7375 – 503 – 4.

70 | S t r a n a

Elektronické dokumenty: 1.


2.

Webový portál. ČR. CEEC. Dostupné z http://www.ceec.eu/research/.

3.

Webový portál. ČR. INSKY s.r.o. Dostupné z http://www.insky.cz/.

4.

Webový portál. ČR. BusinessInfo. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/.

5.

Webový portál. ČR. Ministerstvo spravedlnosti. Dostupné z http://obcanskyzakonik.justice.cz/.

6.


7.

Webový portál. ČR. EBITDA.CZ. Dostupné z http://ebitda.cz/

Počítačový program: 1.

Microsoft Office 2007 (Microsoft Office Word, Microsoft Office Excel).

71 | S t r a n a

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SW

Software

DCF

Discounted Cash Flow

EVA

Economic Value Added

FCFF

Free Cash Flow to Firm

KPVH

Korigovaný provozní výsledek hospodaření

WACC

Wighted Average Capital Cost

PH

Pokračující hodnota

FCFE

Free Cash Flow to Equity

APV

Adjusted Present Value

NOPAT

Net Operating Profit After Taxes

NOA

Nett Operating Assets

VH

Výsledek hospodaření

MVA

Market Value Added

KAČR

Auditorská komora České republiky

EBITDA

Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization

EBIT

Earnings before Interest, Taxes

EBT

Earnings before Taxes

EAT

Earnings after Taxes

ČKOM

Ústavu pro oceňování majetku

DPH

Daň z přidané hodnoty

ROA

Return of Assets

ROE

Return of Equity

ROS

Return of Sales

72 | S t r a n a

Příloha č. 1 Účetní výkazy společnosti INSKY spol. s r.o. – Rozvaha v 1.000,- CZK

Výkazy 2010 - 2012 31.12.2010

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

31.12.2011

Predikce výkazů 2013 - 2014

31.12.2012

31.12.2013 31.12.2014 31.12.2015

514 148

330 410

387 919

352 320

452 146

519 163

0

0

0

0

0

0

55 247

53 809

51 648

51 153

51 660

51 625

144

72

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

144

72

0

0

0

0

Ocenitelná práva

0

0

0

0

0

0

Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

55 103

53 737

51 648

51 153

51 660

51 625

Pozemky

36 506

36 480

36 432

36 432

36 432

36 432

4 691

4 216

3 768

3 354

2 985

2 656

13 906

13 041

11 448

11 368

12 243

12 537

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software

Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Dospělá zvířata a jejich skupiny Jiný dlouhodobý hmotný majetek

1|S t r a n a

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly - ovládaná osoba Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

458 725

276 344

336 194

301 167

400 486

467 537

30 060

28 686

19 403

19 229

20 686

21 175

204

204

341

300

300

300

21 863

21 900

14 706

14 603

15 727

16 105

7 993

6 582

4 356

4 326

4 659

4 770

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Pohledávky z

0

0

0

0

0

0

2|S t r a n a

obchodních vztahů Pohledávky ovládaná nebo ovládající osoba Pohledávky podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky ovládaná nebo ovládající osoba Pohledávky podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

202 485

93 996

143 265

137 294

154 850

154 562

190 384

82 568

126 692

125 805

135 492

138 744

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

9 397

4 767

7 161

5 000

7 000

5 000

2 115

1 752

8 231

2 000

2 000

2 000

83

177

100

0

0

0

506

4 732

1 081

4 489

10 358

8 818

226 180

153 662

173 526

144 644

224 950

291 800

724

72

446

100

400

100

225 456

153 590

173 080

144 544

224 550

291 700

0

0

0

0

0

0

3|S t r a n a

cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

0

0

0

0

0

0

176

257

77

0

0

0

176

257

77

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

31.12.2010

31.12.2011

31.12.2012

PASIVA CELKEM

514 148

330 410

387 919

352 320

421 690

488 707

Vlastní kapitál

172 534

200 848

205 781

225 416

286 501

350 737

Základní kapitál

15 000

15 000

15 000

15 000

15 000

15 000

Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu

15 000

15 000

15 000

15 000

15 000

15 000

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Kapitálové fondy

0

0

0

0

0

0

Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností Rozdíly z přeměn společností Rozdíly z ocenění při přeměnách společností Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3 419

3 415

3 415

3 415

3 415

3 415

Zákonný rezervní

1 500

1 500

1 500

1 500

1 500

1 500

4|S t r a n a

31.12.2013 31.12.2014 31.12.2015

fond/Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Jiný výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+ - ) Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ovládaná nebo ovládající osoba Závazky podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě

1 919

1 915

1 915

1 915

1 915

1 915

116 827

154 113

182 433

187 366

207 001

268 086

116 827

154 113

182 433

187 366

207 001

268 086

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

37 288

28 320

4 933

19 635

61 084

64 236

341 614

129 562

173 993

126 903

135 189

137 970

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5|S t r a n a

Dohadné účty pasivní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

341 551

129 562

173 993

126 903

135 189

137 970

253 431

105 085

108 362

107 603

115 889

118 670

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

51 887

5 608

30 456

0

0

0

2 532

2 046

2 035

2 000

2 000

2 000

1 588

1 392

1 269

1 300

1 300

1 300

11 153

1 303

5 623

3 000

3 000

3 000

5 100

5 050

17 635

5 000

5 000

5 000

0

0

0

0

0

0

11 116

5 727

5 269

5 000

5 000

5 000

Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci

4 744

3 351

3 344

3 000

3 000

3 000

63

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

63

0

0

0

0

0

Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

0

0

8 145

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

8 145

0

0

0

Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ovládaná nebo ovládající osoba Závazky podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní

6|S t r a n a

Příloha č. 2 Účetní výkazy společnosti INSKY spol. s r.o. – Výkaz zisku a ztráty Výkazy 2010 - 2012 Období Období Období do do do

Predikce výkazů 2013 - 2014 Období Období do Období do do

31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012 31.12.2013 Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží

31.12.2014 31.12.2015

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

933 679

580 995

494 972

491 862

530 429

543 375

966 737

582 368

504 393

500 862

539 429

552 375

-33 058

-1 373

-9 421

-9 000

-9 000

-9 000

0

0

0

0

0

0

Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie

657 816

404 081

310 909

308 733

332 505

340 485

69 003

65 214

55 256

54 869

59 094

60 512

Služby

588 813

338 867

255 653

253 863

273 411

279 973

Přidaná hodnota

275 863

176 914

184 063

183 130

197 924

202 890

Osobní náklady

194 603

107 179

166 804

109 400

110 400

111 400

Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

177 757

91 351

152 128

95 000

95 000

95 000

0

0

0

0

0

0

15 555

14 304

13 244

13 000

14 000

15 000

Sociální náklady

1 291

1 524

1 432

1 400

1 400

1 400

Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného

1 750

1 785

627

1 000

1 000

1 000

9 164

10 106

7 807

8 000

8 000

8 000

307

904

578

0

0

0

307

904

578

0

0

0

0

0

0

0

0

0

292

211

159

0

0

0

Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace

1|S t r a n a

dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

292

211

159

0

0

0

0

0

0

0

0

0

20 120

22 839

0

0

0

0

1 893

2 120

1 318

1 309

1 410

1 443

13 141

4 437

4 512

4 480

4 825

4 941

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

38 993

33 381

6 050

61 558

75 108

78 992

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2|S t r a n a

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky

0

0

0

0

0

0

1 402

889

650

645

695

712

31

14

0

0

0

0

112

12

0

0

0

627

683

419

416

448

459

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost

744

304

243

229

247

253

9 591

6 559

1 363

11 696

14 270

15 008

- splatná

9 591

6 559

1 363

11 696

14 270

15 008

0

0

0

0

0

0

30 146

27 126

4 930

50 091

61 084

64 236

Mimořádné výnosy

7 142

1 194

3

0

0

0

Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti

0

0

0

30 456

0

0

0

0

0

0

0

0

- splatná

0

0

0

0

0

0

- odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním

0

0

0

0

0

0

7 142

1 194

3

-30 456

0

0

0

0

0

0

0

0

37 288

28 320

4 933

19 635

61 084

64 236

46 879

34 879

6 296

31 331

75 355

79 245

- odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost

3|S t r a n a

Příloha č. 3 Účetní výkazy konkurence – Rozvaha 2012 ROZVAHA v 1.000,- CZK

AKTIVA CELKEM

Raeder Falge

INSKY

Metall Quatro

SaM

387 919

240 336

210 119

248 741

0

0

0

0

51 648

74 110

44 233

102 840

Dlouhodobý nehmotný majetek

0

132

68

0

Zřizovací výdaje

0

0

0

0

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

0

0

0

0

Software

0

132

68

0

Ocenitelná práva

0

0

0

0

Goodwill

0

0

0

0

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


51 648

69 778

29 912

102 840

Pozemky

36 432

574

888

5 714

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek

Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

3 768

55 276

16 796

39 388

11 448

13 654

7 185

53 680

Pěstitelské celky trvalých porostů

0

0

0

0

Dospělá zvířata a jejich skupiny

0

0

0

0

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

0

0

0

0

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

0

274

5 043

4 058

0

0

0

0

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

0

0

0

0

Dlouhodobý finanční majetek

0

4 200

14 253

0

Podíly - ovládaná osoba Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv

0

0

0

0

0

0

0

0

Jiný dlouhodobý finanční majetek

0

4 200

14 253

0

Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

0

0

0

1|S t r a n a

Oběžná aktiva

336 194

162 420

165 077

145 670

19 403

14 709

13 402

35 870

341

13 940

3 200

6 808

14 706

743

10 202

28 862

4 356

0

0

0

Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny

0

0

0

0

Zboží

0

26

0

200

Poskytnuté zálohy na zásoby

0

0

0

0

Dlouhodobé pohledávky

0

0

2 411

8 931

Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba

0

O

2 411

6 312

0

0

0

0

Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

0

0

0

0

0

0

0

0

Dlouhodobé poskytnuté zálohy

0

0

0

0

Dohadné účty aktivní

0

0

0

0

Jiné pohledávky

0

0

0

0

Odložená daňová pohledávka

0

0

0

2 619

Krátkodobé pohledávky

143 265

146 467

33 587

99 750

Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba

126 692

125 554

30 435

90 151

0

0

0

0

Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

0

0

0

0

0

0

0

0

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

0

0

0

0

Stát - daňové pohledávky

7 161

1 100

2 654

4 628

Krátkodobé poskytnuté zálohy

8 231

3 249

448

737

100

16 564

0

0

1 081

0

50

4 234

173 526

1 244

115 677

1 119

446

1 244

229

224

173 080

0

115 448

895

Krátkodobé cenné papíry a podíly

0

0

0

0

Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

0

0

0

0

Časové rozlišení

77

3 806

809

231

Náklady příštích období

77

3 806

473

231

Komplexní náklady příštích období

0

0

0

0

Příjmy příštích období

0

0

336

0

Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky

Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách

2|S t r a n a

INSKY

Raeder Falge

Metall Quatro

SaM

PASIVA CELKEM

387 919

240 336

210 119

248 741

Vlastní kapitál

205 781

88 739

173 105

174 231

Základní kapitál

15 000

7 500

5 500

100 000

Základní kapitál

15 000

7 500

5 500

100 000

Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)

0

0

0

0

Změny základního kapitálu

0

0

0

0

Kapitálové fondy

0

0

0

0

Emisní ážio

0

0

0

0

Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Rozdíly z přeměn společností

0

0

0

0

Rozdíly z ocenění při přeměnách společností Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

0

0

0

0

3 415

874

1 317

12 515

Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond

1 500

750

550

12 515

Statutární a ostatní fondy

1 915

124

767

0

Výsledek hospodaření minulých let

182 433

76 591

160 893

75 514

Nerozdělený zisk minulých let

182 433

76 591

160 893

75 514

Neuhrazená ztráta minulých let

0

0

0

0

Jiný výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+ - )

0

0

0

0

4 933

3 774

5 395

-13 798

173 993

141 031

36 299

74 508

Rezervy

0

0

8 084

0

Rezervy podle zvláštních právních předpisů

0

0

8 084

0

Rezerva na důchody a podobné závazky

0

0

0

0

Rezerva na daň z příjmů

0

0

0

0

Ostatní rezervy

0

0

0

0

Dlouhodobé závazky

0

4 734

1 816

2 845

Závazky z obchodních vztahů

0

0

0

0

Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba

0

0

0

0

Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

0

0

0

0

0

0

637

0

Dlouhodobé přijaté zálohy

0

0

0

0

Vydané dluhopisy

0

0

0

0

Dlouhodobé směnky k úhradě

0

0

0

2 845

Cizí zdroje

3|S t r a n a


0

0

0

0

Jiné závazky

0

4 734

0

0

Odložený daňový závazek

0

0

1 179

0


173 993

65 900

26 399

49 761

Závazky z obchodních vztahů

108 362

55 938

9 848

38 847

Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba

0

0

0

0

Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

0

0

0

0

30 456

6 030

0

0

Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

2 035

4 034

11 546

5 742

1 269

2 279

1 133

2 903

Stát - daňové závazky a dotace

5 623

-6 442

1 998

719

17 635

281

1 844

300

0

0

0

0


5 269

3 745

10

113

Jiné závazky

3 344

35

20

1 137

Bankovní úvěry a výpomoci

0

70 397

0

21 902

Bankovní úvěry dlouhodobé

0

0

0

12 889

Krátkodobé bankovní úvěry

0

70 397

0

9 013

Krátkodobé finanční výpomoci

0

0

0

0

8 145

10 566

715

2

Výdaje příštích období

0

0

0

2

Výnosy příštích období

8 145

10 566

715

0

Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy

Časové rozlišení

4|S t r a n a

Příloha č. 4 Účetní výkazy konkurence – Výkaz zisku a ztráty 2012 Výkaz zisku a ztráty (v 1.000,- CZK)

INSKY

Raeder Falge

Metall Quatro

SaM

Tržby za prodej zboží

0

76

0

1

Náklady vynaložené na prodané zboží

0

76

0

0

Obchodní marže

0

0

0

1

Výkony

494 972

298 786

229 748

415 488

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

504 393

289 236

228 362

414 047

-9 421

-6 101

1 386

-4 140

0

15 651

0

5 581

310 909

196 049

172 608

295 881

55 256

62 249

76 696

159 213

Služby

255 653

133 800

95 912

136 668

Přidaná hodnota

184 063

102 737

57 140

119 608

Osobní náklady

166 804

87 570

43 846

111 956

Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

152 128

65 773

35 361

82 756

0

0

0

170

13 244

20 673

8 282

28 477

1 432

1 124

203

553

627

463

450

1 629

7 807

7 578

3 983

9 810

578

518

186

7 301

578

337

0

1 910

0

181

186

5 391

159

229

111

3 981

159

94

0

0

0

135

111

3 981

0

0

1 162

-346

Ostatní provozní výnosy

1 318

3 736

7 052

505

Ostatní provozní náklady

4 512

3 660

8 041

15 572

Převod provozních výnosů

0

0

0

0

Převod provozních nákladů

0

0

0

0

6 050

7 491

6 785

-15 188

Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie

Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

Provozní výsledek hospodaření

1|S t r a n a

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

0

0

0

0

Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Výnosové úroky

650

3

1 453

220

Nákladové úroky

0

1 780

0

1 105

Ostatní finanční výnosy

12

30

132

21

Ostatní finanční náklady

419

755

1 394

1 203

Převod finančních výnosů

0

0

0

0

Převod finančních nákladů

0

0

0

0

243

-2 502

191

-2 067

Daň z příjmů za běžnou činnost

1 363

1 215

1 581

-3 457

- splatná

1 363

1 215

1 455

0

0

0

126

-3 457

4 930

3 774

5 395

-13 798

Mimořádné výnosy

3

0

0

0

Mimořádné náklady

0

0

0

0

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

0

0

0

0

- splatná

0

0

0

0

- odložená

0

0

0

0

Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

3

0

0

0

0

0

0

0

4 933

3 774

5 395

-13 798

Výsledek hospodaření před zdaněním

6 296

4 989

6 976

-17 255

Finanční výsledek hospodaření

- odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost

2|S t r a n a

Stanovení hodnoty podniku a vliv na účetní výkazy podniku

Recommend Documents