Srovnání podnikatelského prostředí v České republice a v Kyperské republice ve sféře cestovního ruchu

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Srovnání podnikatelského prostředí v České republice a v Kyperské republice ve sféře cestovního ruchu Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Bc. Pavel Kvasnička

Lucie Gavlíková

Jihlava 2009

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Srovnání podnikatelského prostředí v České republice a v Kyperské republice ve sféře cestovního ruchu, jsem vypracovala samostatně, s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Jihlavě dne 17. 5. 2009

………………………

Tímto bych ráda poděkovala všem, kteří mi během zpracovávání této práce pomáhali a vyšli mi vstříc. Zvláštní poděkování patří vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Bc. Pavlu Kvasničkovi za odborné vedení a cenné rady.

COPYRIGHT © 2009 Lucie Gavlíková

Abstrakt Hlavním cílem této bakalářské práce je komparace celé řady ukazatelů, týkajících se geografie, demografie, ekonomiky a mnoha dalších, které souvisejí s podnikáním v oblasti cestovního ruchu v České republice a v Kyperské republice. První část práce podrobně charakterizuje obě tyto země, ve druhé jsou potom státy porovnávány také s ostatními členy Evropské unie. Práce je rozdělena na pět kapitol, má celkem 62 stran a je vystavěna především na srovnáních, která jsou zachycena v přehledných grafech.

Klíčová slova: Cestovní ruch, Česká republika, Kyperská republika, Evropská unie, Obyvatelstvo, Zaměstnanost, Podnikání, Služby

Abstract The main objective of this bachelor thesis is to compare a number of indicators which deal with geography, demography, economy and many others, which relate to travel and tourism in the Czech republic and in the Republic of Cyprus. The first part of this thesis closely describes both of these countries, in the second part these countries are compared with other members of the European Union. This thesis is divided into five chapters, it has 62 pages and there is a lot of graphs which describe the number of indicators for better comparison.

Keywords: Tourism, Czech Republic, Republic of Cyprus, European Union, Population, Employment, Business, Services

Obsah Úvod 1

3

Svět a Evropa....................................................................................................................... 5 1.1 Stručná charakteristika světa ........................................................................................ 5 1.1.1 Povrch Země ......................................................................................................... 5 1.1.2 Populace ................................................................................................................ 5 1.1.3 Jazyky a náboženství............................................................................................. 6 1.1.4 Státy světa ............................................................................................................. 6 1.2 Stručná charakteristika Evropy..................................................................................... 6 1.2.1 Rozloha a poloha Evropy ...................................................................................... 6 1.2.2 Státy Evropy.......................................................................................................... 7

2

3

Česká republika................................................................................................................... 8 2.1

Poloha a rozloha České republiky ................................................................................ 8

2.2

Podnebí ......................................................................................................................... 9

2.3

Oficiální název a státní symboly.................................................................................... 9

2.4

Historie........................................................................................................................ 10

2.5

Politický systém........................................................................................................... 12

2.6

Územně správní členění .............................................................................................. 13

2.7

Obyvatelstvo................................................................................................................ 14

2.8

Náboženství ................................................................................................................. 16

2.9

Vzdělávání ................................................................................................................... 16

2.10

Přírodní a kulturní podmínky...................................................................................... 17

2.11

Doprava....................................................................................................................... 18

2.12

Zdravotnictví v ČR ...................................................................................................... 19

2.13

Členství v mezinárodních organizacích ...................................................................... 20

2.14

Cestovní ruch v České republice ................................................................................. 23

Kyperská republika........................................................................................................... 25 3.1

Poloha a rozloha ostrova Kypr ................................................................................... 25

3.2

Podnebí ....................................................................................................................... 26

3.3

Oficiální název, vlajka a znak ..................................................................................... 26

3.4

Historie........................................................................................................................ 27

3.5

Politický systém........................................................................................................... 28

3.6

Administrativně-správní členění ................................................................................. 29

3.7

Obyvatelstvo................................................................................................................ 29

1

4

3.8

Náboženství ................................................................................................................. 32

3.9

Vzdělávání ................................................................................................................... 33

3.10

Jazyk............................................................................................................................ 33

3.11

Přírodní podmínky....................................................................................................... 33

3.12

Doprava....................................................................................................................... 34

3.13

Zdravotnictví na Kypru ............................................................................................... 35

3.14

Členství v mezinárodních organizacích ...................................................................... 35

3.15

Cestovní ruch na Kypru............................................................................................... 36

Vzájemné vztahy mezi Českou a Kyperskou republikou .............................................. 37 4.1 Přehled bilaterálních návštěv...................................................................................... 37 4.1.1 Návštěvy českých představitelů na Kypru .......................................................... 37 4.1.2 Návštěvy kyperských představitelů v ČR ........................................................... 37 4.2

5

Turisté ......................................................................................................................... 38

Porovnání ČR a Kypru s ostatními členskými státy EU................................................ 39 5.1

Česká republika a Evropská Unie............................................................................... 39

5.2

Kypr a Evropská Unie ................................................................................................. 39

5.3

Rozloha států EU......................................................................................................... 42

5.4

Počet obyvatel ve státech EU ...................................................................................... 43

5.5

Migrace ....................................................................................................................... 44

5.6

Tempo růstu obyvatel ve státech EU, porodnost a úmrtnost....................................... 45

5.7

Vzdělání obyvatelstva ve státech EU........................................................................... 46

5.8

Míra zaměstnanosti ve státech EU .............................................................................. 48

5.9

Míra nezaměstnanosti ve státech EU .......................................................................... 49

5.10

Hrubý domácí produkt ................................................................................................ 51

Závěr........................................................................................................................................... 54

Seznam zkratek

56

Seznam grafů

57

Seznam obrázků

59

Seznam použité literatury

60

Seznam bibliografických citací

62

2

Úvod Téma mé bakalářské práce „Srovnání podnikatelského prostředí v České republice a v Kyperské republice ve sféře cestovního ruchu“ jsem zvolila z toho důvodu, že turismus je odvětvím, které v posledních letech zaznamenává obrovský rozmach. Právě rozvoj a především i řízení turismu znamená pro každou zemi, která má zájem a podmínky k rozvíjení tohoto odvětví, velmi důležitý ekonomický a hospodářský přínos. V neposlední řadě má i značný vliv na zachovávání kultury daného státu.

Je ve vlastním zájmu každé země, bez ohledu na geografickou polohu, podnebí, počet obyvatel nebo politické zřízení, aby nebránila rozkvětu tohoto sektoru služeb a nezanedbávala ho, neboť pozitivní přínos cestovního ruchu zastiňuje jeho případná negativa. Za ta můžeme v první řadě považovat znečišťování životního prostředí. Je na každé zemi, aby se postarala o zmírnění následných dopadů cestovního ruchu, neboť příroda poničená masovou turistikou jistě nebude lákat davy návštěvníků.

Cestovní ruch je multilaterálním odvětvím, zahrnujícím široké spektrum služeb. Jedná se hlavně o služby průvodcovské nebo služby cestovních kanceláří. Velký význam mají však v první řadě ubytovací a stravovací zařízení, v dnešní moderní době obrovsky stoupá i důležitost turistického informačního systému a nesmíme opomenout služby v oblasti dopravy. Toto vše a mnohem více můžeme zařadit do této sféry – turismus má mimo jiné silný dopad například na stavebnictví nebo obchod, ale i na jiné obory, které vytvářejí produkty spjaté s rekreací nebo poskytují služby týkající se využití volného času. Je v zájmu každého státu mít kvalitní materiálně-technickou základnu všech služeb cestovního ruchu, neboť právě turismus patří k nejvýznamnějším složkám národního i celosvětového trhu a pro některé státy je dokonce odvětvím, bez kterého by jen stěží dosahovaly takové úrovně, jaké dosahují. Turismus je pro ně, co se podnikání týče, klíčový, a turisté, především ti zahraniční, zásadně ovlivňují jejich každodenní život. Podle údajů UNWTO a WTTC (Světové organizace cestovního ruchu a Světové rady cestování a cestovního ruchu) je zhruba 9-10% pracovních sil spjato se službami v oblasti turismu. Dá se říci, že cestovní ruch se postupem času a značným rozšířením nabídky služeb stal největším zaměstnavatelem na světě a stále se počítá s jeho dalším dynamickým rozvojem. Proto také hraje velice důležitou úlohu při zlepšování podmínek

3

v hospodářsky slabších oblastech, jelikož vytváří finanční zdroje pro rozvoj takovýchto území.

Delší pobyt v Kyperské republice mi umožnil sledovat rozdíly týkající se jak kultury, tak i například přírodních podmínek a dalších ukazatelů, které od Kyperské republiky odlišují republiku Českou. Jde v podstatě o dvě naprosto odlišné země, které spojuje pouze fakt, že se 1. 5. 2004 staly členy Evropské unie a řadí se mezi méně vyspělé a svou rozlohou menší země EU. Na ekonomiku obou zemí má však velký vliv právě turismus. Přestože je jedna ze zemí ostrovním státem, který nabízí především krásy moře a druhý láká potencionální návštěvníky svou historií a přírodou, povede tato práce ke komparaci těchto dvou zemí.

Kypr je pro české občany vyhledávanou destinací, jež je snadno dostupná. Ve své práci se tedy snažím porovnat nejen atraktivitu obou zemí, ale i životní úroveň, stav zaměstnanosti, politickou či ekonomickou situaci a řadu jiných specifik, které co nejlépe vystihují oba státy.

V první části práce se nejprve krátce zabývám stručnou charakteristikou světa, dále pak Evropy. Tyto základní údaje jsem se rozhodla uvést pro lepší představu toho, že přestože obě republiky zabírají nepatrné procento zemského povrchu, jsou to země nejen velmi turisticky atraktivní a oblíbené, ale i vhodné pro realizaci rozličných podnikatelských záměrů. Dále tyto státy podrobně charakterizuji. Nejprve Českou, následně Kyperskou republiku. Charakteristiky obou zemí zahrnují geografické údaje, informace o populaci, historii, ekonomice, vzdělávání, infrastruktuře a jiné. Číselná fakta o zemích, čerpané především z internetových zdrojů, jsem zpracovala do přehledných grafů. Druhá část je zaměřena na komparaci ČR a Kypru s ostatními státy Evropské unie, což umožňuje lepší přehled a srovnání.

Celá práce je vystavěna na údajích, které nejsou utajovány a jsou k dispozici ve veřejných zdrojích.

4

1 Svět a Evropa 1.1 Stručná charakteristika světa 1.1.1

Povrch Země

Povrch Země je bezmála z 71% pokryt vodou, což je přes 361 000 000 km2. Tuto souvislou vodní plochu, která je označována jako tzv. Světový oceán Země, tvoří celkem pět oceánů. Největší je Tichý oceán, dále pak Atlantský, Indický, Jižní (Antarktický) a Severní ledový oceán. Pevnina zabírá zhruba 29% zemského povrchu (přes 148 000 000 km2) a je rozdělena na 7 kontinentů (světadílů). Asii, Afriku, Severní Ameriku, Jižní Ameriku, Antarktidu, Evropu a Austrálii a Oceánii. Žádný standard pro přesnou definici kontinentu není, čili různí lidé z různých kultur a vědních oborů se na věc mohou dívat odlišným způsobem. Dvěma nejčastějšími neshodami v udávání počtů kontinentů jsou otázky, mají-li se Evropa a Asi počítat odděleně nebo dohromady jako Eurasie a mají-li Severní a Jižní Amerika být považovány za dva kontinenty nebo za jediný. Několik geografů také navrhlo seskupit Evropu, Asii a Afriku do jediného kontinentu, Eurafrasie (v geopolitice se jí rovněž říká světový ostrov).(1) 1.1.2

Populace

Co se světové populace týče, čítá v současnosti více než 6,7 miliardy lidí a každoročně se toto číslo zvyšuje o další neuvěřitelné desítky milionů. Stoupá rovněž tempo růstu obyvatelstva. Hovoří se o tzv. populační explozi, přestože je ze statistik patrné, že ve vyspělých státech dochází spíše k vymírání obyvatel, čili jejich úmrtnost převyšuje porodnost. To je zapříčiněno především životním stylem ve vyspělých státech. Lidé jsou poučeni o moderních formách antikoncepce, v mnoha zemích je možnost umělého přerušení těhotenství, řada obyvatel déle studuje, hodně cestuje, čili zakládají rodiny v pozdějším věku a běžné je jedno nebo dvě děti. Nejvyšší porodnost zaznamenávají země rozvojové. Mnohé z nich dokonce vyzývají své obyvatele, aby využívali metod kontroly porodnosti, a přijímají i další opatření. V zemích tzv. třetího světa (např. některé státy v Africe, Asii nebo Jižní Americe) dochází ovšem k neustálému rapidnímu přírůstku. Tyto země jsou však bohužel nejméně schopny další obyvatele uživit.

5

1.1.3

Jazyky a náboženství

Na Zemi existují pouze dva prvky, které zásadně odlišují jednu skupinu lidí od druhé. Jde o jazyk a náboženství. Právě diference mezi různými jazyky a náboženstvími má často kulturní nebo politické dopady. Na světě se mluví zhruba čtyřmi tisíci různých jazyků, přičemž je řada z nich příbuzných. Někteří odborníci mají za to, že existuje pouze osm základních jazykových skupin, další zase, že je těchto skupin třicet. V případě víry se jedná o sedm hlavních náboženství a dalších tisíců náboženství menšinových. Mezi ty hlavní řadíme buddhismus (jedno z hlavních náboženství Číny, Japonska a ostrovů v Jihovýchodní Asii), křesťanství, konfucianismus (tradiční Čínské náboženství), hinduismus, islám, judaismus a šintoismus. Obecně lze náboženství dělit na monoteistická - uctívající jen jednoho boha, a polyteistická – uctívající více bohů.

1.1.4

Státy světa

V současnosti existuje asi 195 samostatných států (tedy států, které nejsou ani autonomními územím, ani koloniemi), ovšem tento počet se neustále mění a ne každý stát uznává ty ostatní. Zpravidla se za suverénní stát považuje ten, který uznává Organizace spojených národů (OSN).

1.2 Stručná charakteristika Evropy 1.2.1

Rozloha a poloha Evropy

Evropa je jedním ze sedmi výše uvedených světadílů. Co se rozlohy týče, se svými více než 10 000 000 km2 (což činí zhruba 7% z povrchu Země), je Evropa druhým nejmenším kontinentem, avšak na druhou stranu, také druhým nejhustěji zalidněným kontinentem. Evropská populace čítá kolem 720 000 000 obyvatel, tedy zhruba 12% z populace světové. Na severu je Evropa obklopena Severním ledovým oceánem, západní stranu ohraničuje oceán Atlantský. Na jihu nalezneme Středozemní moře a východ Evropy je spojen s Asií. Průběh evropsko-asijské hranice je předmětem občasných sporů a existuje na něj řada rozličných názorů. Nejrozšířenější verzí je: východní úpatí pohoří Ural, dále řeka Emba, Kaspické moře, Kumomanyčská sníženina, řeky Kuma, Manyč, Don a potom Azovské moře.

6

V Evropě převládají nížiny a pahorkatiny. Evropská nadmořská výška činí 292 m, což ji spolu s Austrálií a Oceánii řadí mezi nejníže položené světadíly. Nejvyšší hora je Mont Blanc (4 807 m n. m.), nejnižším bodem je Kaspická nížina (-28 m pod hladinou světového oceánu). 1.2.2

Státy Evropy

Na evropském kontinentu se nachází 46 nezávislých států, 4 autonomní území a 1 kolonie. Podle rozličných hledisek se počet států může různě odlišovat v závislosti na kultuře a politice zemí. Například státy jako Kypr. Ten geograficky nepatří přímo do Evropy, ale co se kultury a politiky týče, je jednoznačně státem evropským. Obrázek číslo 1: Evropa

http://geology.com/world/europe-physical-map.shtml

7

2 Česká republika 2.1 Poloha a rozloha České republiky Česká republika (ČR) je vnitrozemský stát, který leží ve střední Evropě uprostřed mírného pásu severní polokoule. Leží mezi 51° 03´ a 48° 33´ severní délky a 12° 06´ a 18° 52´ západní šířky. Často se rovněž setkáváme s označením „stát v srdci Evropy“ či jednoduše „srdce Evropy“. Celková délka hranic České republiky se sousedními státy činí asi 2 290 km. Délka hranice s Německem na západní straně je zhruba 810 km, s Polskem na severu asi 762 km. ČR sousedí také se Slovenskem z východu (délka hranice je zhruba 252 km) a Rakouskem z jihu (délka hranice cca 466 km). Kromě Slovenska jsou všechny sousední státy ČR, co se rozlohy týče, větší. Česká republika je státem nacházejícím se na území tří historických zemí – Čech, Moravy a části Slezska a v současné době činí rozloha ČR 78 866 km2, což jí ve srovnání s ostatními státy světa vyneslo 113. příčku. Republika, jejíž rozloha by se například do rozlohy Spojených států americký vešla 122x, je srovnatelná s velikostí území Irska nebo Rakouska. Obrázek číslo 2: Česká republika

Zdroj: www.cia.gov

8

2.2 Podnebí Česká republika je stát vnitrozemský, který se nachází na severní polokouli v tzv. mírném pásu. Podnebí je zde rozmanité a na různých místech v ČR se liší především kvůli rozdílné nadmořské výšce daných oblastí. Co se zeměpisné šířky týče, ta na podnebí v ČR velký vliv nemá, neboť nejsevernější bod se nachází pouze o 2,5° severněji než bod nejjižnější.

Na výše zmíněné nadmořské výšce také závisí mimo jiné průměrná teplota vzduchu, která například na Sněžce, nejvyšší hoře České republiky s nadmořskou výškou 1 602 m, dosahuje asi 0,4°C.

V nížinách, na jihovýchodě země, je téměř 10°C.

Nadmořská výška také souvisí s počtem srážek, kterých spadne nejméně v nejníže položených oblastech, nejvíce potom v místech, kde jsou nejvyšší pohoří.

Různá výška Slunce je příčinou střídání všech čtyř ročních období, což má vliv v první řadě na vegetaci. Nejchladnějším měsícem je leden, srážky bývají většinou sněhové, pouze v nížinách dešťové. Na druhou stranu v letních měsících bývají teploty v průměru okolo 20°C. Nejteplejší měsíce bývají rovněž nejdeštivější.

2.3 Oficiální název a státní symboly Dle ústavy České republiky, nejvyššího zákona ČR, kterou můžeme najít ve sbírce zákonů pod číslem 1 z roku 1993, jelikož účinnosti nabyla dne 1. 1. 1993, je oficiálním názvem státu právě Česká republika, avšak část veřejnosti, ačkoli tím dochází k občasným sporům, užívá jednoslovný název Česko. První užití výrazu Česko je doloženo jako synonymum ke slovu Čechy, jako oficiální označení české části československé federace se slovo Česko objevilo ve Slovníku spisovné češtiny v roce 1978.(2) Státními symboly dle článku 14 Ústavy České republiky jsou státní barvy, velký a malý státní znak, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. Symboly státu můžeme definovat jako předměty, které si stát určil jako své oficiální a nezaměnitelné označení, jež stát reprezentuje a vychází z jeho tradic.

9

Obrázek číslo 3: Státní barvy

Obrázek číslo 4: Velký státní znak

Obrázek číslo 5: Malý státní znak

Obrázek číslo 6: Státní vlajka

Obrázek číslo 7: Prezidentská standarta

Obrázek číslo 8: Státní pečeť

Zdroj: www.hrad.cz

2.4 Historie Mezi nejstarší kmeny, které obývaly česká území, patří bezesporu Bójové. Podle nich vznikl i latinský název tohoto území – Bohemia. Bójové patří mezi kmeny keltské, které však byly postupem času vytlačeny Germány (Markomany a Kvády). Ke konci 5. století přicházejí na území Čech kmeny Slovanů, které vytvořili Sámovu říši (asi 623 – 629 n. l.) – svaz proti expanzi Avarů. Velkomoravská říše, která je považována za první doložený státní útvar, vznikla v 9. století. Rozvrácena byla již však na počátku století 10. a centrum vytváření státnosti bylo přesunuto do Čech. K těm bylo následně, za vlády rodu Přemyslovců, připojeno i území Moravy (11. století). Královstvím se český stát stal ve 13. století a v tomto období byl na vrcholu své moci – prosperoval především za vlády posledních panovníků dynastie Přemyslovců a za 10

Karla IV. Země Koruny české se v roce 1526 definitivně staly součástí habsburské monarchie a na trůn nastoupili vladaři z dynastie Habsburků. Od 17. století probíhalo poněmčování českého území, což trvalo až do začátku 19. století, přestože se již ke konci století 18. projevovala snaha o obnovení české kultury a jazyka, známá jako české národní obrození. 28. října 1918, po pádu Rakouska-Uherska, který byl způsoben jeho porážkou v 1. světové válce, bylo vyhlášeno samostatné Československo. Prvním prezidentem Československé republiky, byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk. V periodě mezi 1. a 2. světovou válkou, kdy je Československo nazýváno také první republikou, se řadilo mezi hospodářsky nejvyspělejší země Evropy. Rok 1938 je v československé historii rokem, kdy byl stát nucen postoupit, tehdy ještě nacistickému Německu, část svého území – Sudety. V březnu roku 1939 byla země rozdělena. Slovensko se stalo samostatným státem a zbytek českých zemí byl obsazen německými vojsky. 15. března tohoto roku byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. K obnovení státu a odsunu německé menšiny došlo v roce 1945, kdy bylo Československo osvobozeno spojenci. Vzhledem k tehdejšímu mocenskému uspořádání Evropy, se země stala součástí sovětského bloku, což bylo rovněž jednou z příčin, že se vlády v zemi chopila v roce 1948 komunistická strana. 1. 1. 1960 došlo ke změně oficiálního názvu státu na „Československá socialistická republika“. Liberalizační hnutí, které se pokoušelo o částečné navrácení demokracie, bylo v srpnu 1968 zastaveno vojsky Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy. Toto období je známé jako Pražské jaro. V roce 1989 vyvrcholila situace v Československu svržením komunistického režimu a bylo umožněno opětovné nastolení demokracie. Po tzv. „Sametové revoluci“, která proběhla v listopadu roku 1989, komunisté pod nátlakem veřejnosti ustoupili a 1. 1. 1993 vznikla samostatná Česká republika, jejímž prvním prezidentem byl zvolen Václav Havel, a samostatná Slovenská republika. Rozdělení Československa proběhlo mírovou cestou. V roce 1999 vstoupila ČR do NATO a 1. května 2004 byla přijata do Evropské unie.

11

2.5 Politický systém Česká republika je parlamentní demokratická republika s pluralitním politickým systémem. Pro politické strany to znamená, že mají možnost svobodně vzniknout a soupeřit mezi sebou. Musí se však jednat o strany demokratické a odmítající používat násilí k prosazování svých názorů. Podle Ústavy České republiky je moc ve státě rozdělena na moc výkonnou, zákonodárnou a soudní. Ústava ČR je základním zákonem České republiky, jehož součástí je rovněž Listina základních práv a svobod, zákony a smlouvy mezinárodního charakteru. Výkonná moc ve státě přísluší prezidentovi a vládě. Členy vlády jmenuje, popřípadě odvolává právě prezident republiky. Jako hlava státu má funkci především reprezentativní, a to jak uvnitř státu, tak i v zahraničí. Prezidenta volí parlament na pět let. Předseda vlády vybírá ministry vlády a organizuje a řídí různá jednání. V ČR existuje ministerstvo: •

dopravy,

•

financí,

•

kultury,

•

práce a sociálních věcí,

•

pro místní rozvoj,

•

průmyslu a obchodu,

•

spravedlnosti,

•

školství, mládeže a tělovýchovy,

•

vnitra,

•

zahraničí,

•

zdravotnictví,

•

zemědělství,

•

životního prostředí.

Zákonodárnou moc má výše zmíněný Parlament České republiky. V ČR je parlament dvoukomorový, skládající se z Poslanecké sněmovny a Senátu. V Poslanecké sněmovně působí 200 poslanců, kteří jsou voleni na čtyři roky. V Senátu je 81 senátorů, volených na šest let. Parlament přijímá zákony, volí prezidenta republiky, dává souhlas k podpisu některých mezinárodních smluv.

12

2.6 Územně správní členění Ze všech bývalých komunistických států v Evropě je Česká republika zemí, která začala s reformou veřejné správy nejpozději. Některé změny byly uskutečněny již v roce 1990, ale hlavní změny proběhly až v roce 2001, kdy byla vytvořena krajská samospráva, a v roce 2003, kdy byly zrušeny okresní úřady a vznikly správní obvody obcí s rozšířenou působností. Po tzv. Sametové revoluci v roce 1989 byly zrušeny krajské národní výbory. Kraje však jako územní jednotky zůstaly. Tzv. I. etapou reformy veřejné správy bylo vyhlášení 14 krajů (1. 1. 2001), které byly vytvořeny ze stávajících okresů.

V čele krajů stojí

hejtmani. II. etapa reformy znamenala zrušení okresních úřadů, které k 1. 1. 2003 nahradily správní obvody obcí s rozšířenou působností. Podle čl. 99 Ústavy České republiky se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
Vyšší územní samosprávné celky Vyšší územní samosprávné celky byly stanoveny ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Celkem bylo vytvořeno 14 samosprávných krajů. Kraje jsou vymezeny územím okresů.
Základní územní samosprávné celky (obce) K 1. 7. 2006 existovalo na území ČR 6 245 obcí. Obce se od sebe liší rozsahem výkonu státní správy. Rozlišujeme dvě skupiny obcí: •

obce se základním rozsahem přenesené působnosti (do této skupiny patří všech 6 245 obcí),

•

obce s rozšířeným rozsahem přenesené působnosti (jedná se o obce, které vykonávají státní správu také pro obce spadající do jejich správního obvodu. Nejširší

rozsah

přenesené

působnosti

působností).(3)

13

vykonávají

tzv. obce

s rozšířenou

2.7 Obyvatelstvo V dnešní době žije v České republice přes 10 200 000 obyvatel, což je srovnatelné například s Belgií, Maďarskem nebo Portugalskem. Přes 90% občanů je české národnosti. Graf číslo 1: Složení obyvatel České republiky

Zdroj: www.cia.gov Graf číslo 2: Věková struktura obyvatel České republiky

Zdroj: www.cia.gov

14

Graf číslo 5: 0 – 14 let

Graf číslo 4: 15 - 64 let

Graf číslo 5: 65 - ? let

Zdroj: www.cia.gov

15

V současné době se počet obyvatel nezvyšuje kvůli nízké porodnosti – podle údajů CIA připadne 8.89 porodů na 1 000 obyvatel. Tempo růstu obyvatel ČR je –0,094%. Natalita byla nejvyšší v 60. a 70 letech, od této doby má však klesající tendenci. Co se týče počtu úmrtí, na 1 000 obyvatel jich připadá 10,69.

2.8 Náboženství Z následujícího grafu je patrné, že v České republice převládají lidé bez jakéhokoli vyznání. Podle údajů CIA je jich téměř 60% z celkového počtu obyvatel České republiky. Nejvíce rozšířeným náboženstvím v ČR je náboženství římsko-katolické. Graf číslo 6: Náboženství v České republice

Zdroj: www.cia.gov

2.9 Vzdělávání Orgánem řídícím vzdělávací soustavu v ČR je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Školy mohou být buď veřejné, nebo soukromé. Financování vzdělávání ve veřejných školách je realizováno prostřednictvím státního rozpočtu.

Předškolní vzdělání je v České republice určeno dětem od 3 do 6 let. Tato forma vzdělávání je realizována v mateřských školách a není povinná.

16

Povinná školní docházka existuje v ČR již od roku 1774 a je určená pro děti od 6-ti do 15-ti let věku. Probíhá na základních školách. Základní stupeň vzdělání trvá 9 let a je rozdělen na dva stupně. 1. stupeň, probíhá na výše zmíněných základních školách a je pětiletý. 2. stupeň základního vzdělání (čtyřletý) může probíhat buď na základních školách nebo také na víceletých gymnáziích či osmileté konzervatoři.

Střední vzdělání následuje po ukončení základního vzdělání a je nutné absolvovat přijímací řízení, jehož podmínky si stanovuje každá škola sama. Střední vzdělání můžeme rozdělit na střední vzdělání s maturitní zkouškou (trvá 4 roky) a střední vzdělání s výučním listem (délka studia je 2 – 3 roky).

Dále je možnost vyššího odborného vzdělání. Podmínkou přijetí je maturitní vysvědčení a splnění podmínek přijímacího řízení.

Vysokoškolské vzdělávání má v České republice dlouholetou tradicí a vysoké školy jsou zde považovány za kvalitní a prestižní. Poskytují vzdělání na třech úrovních. Bakalářský studijní program, magisterský studijní program a doktorský studijní program. Určité rezervy v oblasti vysokého školství však v ČR stále existují.

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v České republice v roce 2008 celkem 4 808 mateřských škol, 4 155 základních škol, 373 gymnázií, 916 středních odborných škol, 556 středních odborných učilištˇ, 177 vyšších odborných škol, 26 veřejných vysokých škol a 42 soukromých vysokých škol. Celkem bylo na všech těchto školách ve školním roce 2007/2008 evidováno 2 035 275 studentů.

2.10 Přírodní a kulturní podmínky Přírodní krásy a kulturní bohatství lákají každoročně do České republiky spoustu návštěvníků, přestože je zemí relativně malou. V ČR najdeme řadu chráněných krajinných oblastí nebo přírodních rezervací. Šest oblastí, Pálava, Křivoklátsko, Šumava, Třeboňsko, Krkonoše a Bílé Karpaty, bylo dokonce začleněno do biosférické rezervace UNESCO. V České republice můžeme

17

navštívit i čtyři národní parky – největší Národní park Šumava, nejstarší Národní park Krkonoše, Národní park Podyjí a České Švýcarsko. Rovněž je zde mnoho teplých a studených pramenů minerálních vod, které jsou využívány nejen místními obyvateli, ale i zahraničními turisty k léčebným procedurám nebo k relaxaci. Hojnost minerálních pramenů ve státě zapříčila, že normy, podle kterých je schvalováno, že pramen může být označen jako minerální, jsou o něco přísnější než v jiných evropských státech. Kvalita, dobré jméno a dlouholetá tradice lázní, zvyšuje nemalým podílem atraktivitu republiky v zahraničí. V zemi je také zachováno bohaté kulturní dědictví, díky kterému je tato malá středoevropská země populární turistickou destinací pro návštěvníky ze všech koutů světa. Organizace UNESCO vyhlásila řadu chráněných památkových rezervací. Jsou jimi: historické jádro hlavního města Prahy, historické jádro města Český Krumlov, historické jádro města Telč, poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou, historické jádro města Kutná Hora, Lednicko-Valtický areál, jihočeská vesnice Holašovice, zámek a zahrady v Kroměříži, zámecký areál v Litomyšli, sloup Nejsvětější trojice v Olomouci, vila Tugendhat v Brně a židovská čtvrť a bazilika Sv. Prokopa v Třebíči.

2.11 Doprava V České republice existuje hustá síť dopravních cest a je možno cestovat všemi druhy dopravy. Letecká doprava je v ČR využívána především na mezinárodní úrovni, tedy jako možnost rychlé a relativně bezpečné přepravy do více či méně vzdálených států. Česká letiště jsou také hojně využívána jako tranzitní. Největší a nejznámější je v Praze – Ruzyni, další jsou potom v Brně, Ostravě, Karlových Varech nebo Pardubicích. Ministerstvo dopravy evidovalo v ČR v roce 2006 celkem 9 mezinárodních veřejných letišť, 59 veřejných vnitrostátních letišť, 10 neveřejných mezinárodních letišť a 12 neveřejných vnitrostátních letišť. Vnitrostátní doprava je využívána s daleko menší frekvencí než ta mezinárodní, neboť ČR je zemí relativně malou a čeští obyvatelé upřednostňují spíše dopravu silniční, případně železniční, především z ekonomických důvodů. Vnitrostátní letecká doprava slouží hlavně osobám nějakým způsobem

18

reprezentujícím ČR, a dalším, pro které je nezbytné dostat se co nejrychleji na místo určení, bez ohledu na finance. Nejvíce rozšířeným typem dopravy je doprava silniční, přestože české silnice a dálnice jsou ve stavu, který se ani zdaleka neblíží kvalitě silnic ve státech západní Evropy a ČR je za tento stav častým terčem kritiky. Jelikož je však zemí tranzitní, snaží se o dynamický rozvoj tohoto druhu dopravy. V posledních letech se jedná především o výstavbu dálnic, kterých bylo dle údajů Ministerstva dopravy České republiky v roce 2000 500 km, v roce 2006 už 633 km. Celková délka silnic a dálnic byla v roce 2006 55 585 km, délka místních komunikací 72 927 km. Dalším druhem dopravy, kterou je v ČR možno využít je doprava železniční. Republika se dokonce může pochlubit jednou z nejhustších železničních sítí světa. Celková délka železničních tratí dosáhla dle Ministerstva dopravy 9 597 km. Lodní doprava je využívána především k přepravě nákladů, a to hlavně na vodních tocích jako je Labe nebo Vltava. Velké přístavy nalezneme v Praze, Děčíně a v Ústí nad Labem. Nicméně spojení lodní dopravy a cestovního ruchu je rovněž efektivní – turisté zahraniční i domácí hojně využívají možnosti osobní lodní dopravy v některých částech země, což bezpochyby zvyšuje její atraktivitu.

2.12 Zdravotnictví v ČR Zdravotní péči pro občany České republiky zaručuje Ústava České republiky, přesněji Listina základních práv a svobod, která je její součástí. Ve článku 31 Listiny základních práv a svobod je uvedeno: Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.(4)

V ČR existuje veřejné zdravotní pojištění, které funguje na základě Zákona č. 48/1997 Sb. „O veřejném zdravotním pojištění“. Občané přispívají do fondu zdravotního pojištění dle svých možností a zdravotní péči čerpají dle svých potřeb. Celkem činí pojistné 13,5% z hrubé mzdy.

19

2.13 Členství v mezinárodních organizacích Česká republika je členem následujících mezinárodních organizací: 

Banka pro vyrovnávání mezinárodních plateb (BIS, Bank for International Settlements)



Centrální dispečerská organizace propojených energetických soustav (CDO, Central Dispatching Organization of the Interconnected Power Systems)



Mezinárodní stálá komise pro zkoušky ručních palných zbraní (CIP, Commission Internationale Permanente pou les Epreuves des Armes a Feu Portatives)



Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva



Rada Evropy (CE, Council of Europe)



Evropská organizace pro řízení letového provozu (EUROCONTROL, European Organisation for the Safety of Air Navigation)



Evropská a Středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO, European and Mediterranean Plant Protection Organization)



Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD, European Bank for Reconstruction and Development)



Evropská konference pro civilní letectví (ECAC, European Civil Aviation Conference)



Evropská konference ministrů dopravy (ECMT, European Conference of Ministers of Transport)



Evropská konference pro molekulární biologii (EMBC, European Molecular Biology Conference)



Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN, European Organization for Nuclear Reserch)



Evropská telekomunikační družicová organizace (EUTELSAT, European Telecommunication Satellite Organization)



Haagská konference mezinárodního práva soukromého (Hague Conference on Private International Law)



Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční dopravu (OTIF, Organisation intergouvernementale

pour

les

transports

internationaux

Intergovernmental Organization for International Carriage by Rail)

20

ferroviaires,



Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA, International Atomic Energy Agency)



Mezinárodní banka pro hospodářskou spolupráci (IBEC, International Bank for Economic Co-operation)



Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD, International Bank for Reconstruction and Development)



Mezinárodní centrum pro studium a ochranu kulturního bohatství (ICCROM, International Centre for the Study of the Preservation and the Restoration of Cultural Property)



Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO, International Civil Aviation Organization)



Mezinárodní organizace pro kakao (ICCO, International Cocoa Organization)



Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIPM, International Committee for Measures and Weights



Mezinárodní organizace kriminální policie (INTERPOL, International Criminal Police Organization)



Mezinárodní rozvojové sdružení (IDA, International Development Association)



Mezinárodní úřad pro výstavnictví (BIE, Bureau International des Expositions, International Bureau of Exhibitons)



Mezinárodní finanční korporace (IFC, International Finance Corporation)



Mezinárodní

ústav

pro

sjednocování

soukromého

práva (UNIDROIT,

International Institute for the Unification of Private Law) 

Mezinárodní ústav chladírenský Institut international du froid (IIF, International Institute of Refrigeration)



Mezinárodní investiční banka (IIB, International Investment Bank)



Mezinárodní organizace práce (ILO, International Labour Organization)



Mezinárodní námořní organizace (IMO, International Maritime Organization)



Mezinárodní námořní družicová organizace (INMARSAT, International Maritime Satellite Organization)



Mezinárodní měnový fond a skupina Světové banky (IMF/WB, International Monetary Fund)



Mezinárodní úřad epizootický Organisation mondiale de la santé animace (OIE, World Organisation for Animal Health)

21



Mezinárodní organizace pro migraci (IOM, International Organization for Migration)



Mezinárodní organizace pro metrologii Organisation internationale de métrologie Líbale (OIML, International Organization of Legal Metrology)

 

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA, International Seabed Authority) International System and Organization of Space Communications – Intersputnik (International Organization of Space Communications)



Mezinárodní telekomunikační družicová organizace (INTELSAT, International Telecommunication Satellite Organization)



Mezinárodní telekomunikační unie (ITU, International Telecommunication Union)



Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů Iternational Union for Conservation of Nature and Natural Resources (The World Conservation Union)



Mezinárodní organizace pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV, international Union for the Protection of New Varieties of Plants)



Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV, International Organisation of Vine and Wine)



InterOceanMetal



Spojený ústav jaderných výzkumů (JINR, Joint Institute for Nuclear Reserch)



Multilaterální investiční záruční fond (MIGA, Multilateral Investment Guarantee Agency)



Severoatlantická aliance (NATO, North-Atlantic Treaty Organizaton)



Organizace pro hospodářskou spolupráci a obchod (OECD, Organization for Economic Co-operation and Development)



Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (OSCE, Organization for Security and Cooperation in Europe)



Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW, Organization for the Prohibition of Chemical Weapons)



Organization for the Railways Cooperation OSJD Organizace pro spolupráci železničních drah



Přípravaná komise Organizace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek Preparatory Commission for the Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty Organization (PC CTBTO)

22



Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO, United Nations Educational Scientific and Cultural Organization)



Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO, United Nations Food and Agriculture Organization)



Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO, United Nations Industrial Development Organization)



Organizace spojených národů (UN, United Nations)



Světová poštovní unie (UPU, Universal Postal Union)



Rada pro celní spolupráci (WCO, World Customs Organization)



Světová zdravotnická organizace (WHO, World Health Organization)



Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO, World Intellectual Property Organization)



Světová

meteorologická

organizace

(WMO,

World

Meteorological

Organization) 

Světová organizace turistického ruchu (UNWTO, United Nations World Tourism Organization)



Světová obchodní organizace (WTO, World Trade Organization)

2.14 Cestovní ruch v České republice K obrovskému rozvoji cestovního ruchu v České republice došlo až po roce 1989. Do tohoto roku převažoval v tehdejší Československé socialistické republice především domácí cestovní ruch. Zahraniční návštěvníci, kteří v těchto letech jezdili do ČSR, byli z velké části občané států bývalého socialistického bloku. V ČSR existoval jen malý počet cestovních kanceláří. Monopol měl Čedok – Československá cestovní a dopravní kancelář. Kromě Čedoku zde působilo pouze 7 specializovaných cestovních kanceláří: CKM – cestovní kancelář mládeže, Rekrea, Balnea, Autoturist, Sportturist, Slovakoturist a Slovakotherma. Po Sametové revoluci v roce 1989 bylo vydáno více než 10 000 živnostenských oprávnění umožňující provoz cestovní kanceláře. Řada z nich však postupem času, vlivem tvrdé konkurence a nezkušenosti provozovatelů, zkrachovala.

23

V současnosti existuje v ČR zákon č. 214/2006 Sb., který novelizuje zákon č. 159/99 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon má především posílit ochranu zákazníka a stanovit podmínky podnikání v cestovním ruchu srovnatelné s podmínkami v ostatních státech EU.

Nejdůležitějším orgánem, spravujícím oblast cestovního ruchu v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho základním cílem v této sféře je vytváření takových podmínek, které co nejefektivněji napomohou k dalšímu rozvoji cestovního ruchu, a tím pádem i k rozvoji české ekonomiky a rozšíření povědomí o České republice v zahraničí. Toto má za úkol především příspěvková organizace, zřízená roku 1993 a spadající pod Ministerstvo pro místní rozvoj od roku 1996 – Česká centrála cestovního ruchu Czech tourism. Jejím hlavním cílem je především propagace České republiky v zahraničí a podpora především příjezdového a domácího cestovního ruchu obecně. Úzce spolupracuje s kraji, městy a turistickými regiony v ČR a snaží se o maximální podporu cestovního ruchu v daných oblastech.

Dne 7. listopadu 2007 schválila vláda ČR Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013. Koncepce vymezuje komplex opatření vedoucích k realizaci základních cílů státní politiky v oblasti cestovního ruchu, jimiž jsou v obecné rovině především zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomického přínosu odvětví cestovního ruchu v ČR, snížení nezaměstnanosti, rozvoj regionů, malého a středního podnikání a ochrana životního prostředí.(5)

Cestovní ruch patří v ČR mezi významná ekonomická odvětví. Vytváří řadu pracovních příležitostí, a tím poskytuje zaměstnání mnoha občanům. Český statistický úřad uvádí, že v roce 2006 bylo ve sféře cestovního ruchu zaměstnáno celkem 240 000 osob. Cestovní ruch se rovněž podle záznamů ČSÚ podílel v roce 2007 2,9% na HDP země, což činilo zhruba 101, 783 mld. Kč. Dále uvádí, že počet zahraničních návštěvníků byl v tom samém roce 24 538 milionů, z toho bylo 14 376 milionů jednodenních návštěvníků.

24

3 Kyperská republika 3.1 Poloha a rozloha ostrova Kypr Po Sicílii a Sardinii je Kypr třetím největším ostrovem ve Středozemním moři. Má velice výhodnou, strategickou polohu - leží na křižovatce mezi Evropou, Afrikou a Asií - 75 km jižně od Turecka, 380 km severně od Egypta a 105 km západně od Sýrie. Nejbližší řecké místo je ostrov Rhodos, který leží 380 km na západ od Kypru. Jedná se rovněž o jednu z nejpopulárnějších evropských turistických destinací, která přitahuje téměř 2,5 milionu turistů ročně. Obrázek číslo 9: Kypr

Zdroj: www.cia.gov

Rozloha ostrova je 9 250 km2, ovšem necelá polovina území je mimo kompetence vlády Kyperské republiky (cca 3 355 km2). Pevnina zabírá celých 9 240 km2, voda pouze 10 km2. Celý ostrov, a také přímo hlavní město, protíná zelená demarkační linie, což je demilitarizované, vysídlené pásmo, které rozděluje zemi na tzv. řeckou a tureckou část. Tuto linii hlídají jednotky OSN. Pojmenování Zelená linie bylo prvně použito v roce 1964, kdy britské vojenské jednotky, poté co vznikly nepokoje mezi místními Řeky a Turky a bylo rozděleno město Nikósie, vyznačily na mapě zelenou barvou právě rozdělení ostrova na dvě části.

25

Rok 1974 je v kyperské historii rokem útoku tureckých vojsk, která zabrala zhruba 37% kyperského území. Od této doby je severní část ostrova okupována, avšak Kyperská republika je mezinárodně uznávána jako jediný legitimní ostrovní stát. Nepatrnou část ostrova také zabírají území, kde stojí britské vojenské základy. Ostrov je de facto rozdělen do čtyř částí: oblast spadající pod kontrolu Kyperské republiky (jižní část ostrova), oblast kontrolovaná Tureckem (sever), dále území, na němž operují mírové jednotky OSN na Kypru – UNFICYP (cca 3%) a také již zmiňovaná místa pod správou britských vojenských základen – Akrotiri/Episkopi a Dhekelii, která pokrývají rovněž zhruba 3% plochy ostrova. Vojska Velké Británie sídlí na těchto dvou základnách již od roku 1960, kdy Kypr získal na základě ujednání nezávislost na britské koloniální vládě.

3.2 Podnebí Podnebí na Kypru je subtropické, v zimě začíná období dešťů, léto je suché a horké, zima pak mírná, vlhká, s dešťovými srážkami. Ty se vyskytují především od listopadu do prosince. Pohoří Troodos je v zimních měsících pokryto sněhem. Co se týče dešťových srážek, spadne jich tu v průměru jen 300 – 400 mm ročně. Pro Kypr je velkým problémem nedostatek vody, kterou musí dovážet. Většina dní v roce je slunečných.

3.3 Oficiální název, vlajka a znak Oficiálním názvem země je Kyperská republika. Řecky Kypriaki Dimokratia, turecky Kibris Cumhuriyeti, anglicky Republic of Cyprus. Pojmenování Kypru pochází z řeckého slova „kypros“, což znamená měď. Ve 3. tisíciletí před naším letopočtem se zde totiž nacházely doly rudy mědi, které zásobovaly celé východní Středozemí a přinesly Kypru nemalé bohatství. Kyperské vlajka byla poprvé mezinárodně zveřejněna 16. srpna roku 1960 v Curyšské a Londýnské dohodě, které uznaly Kypr jako nezávislý stát. Kyperská vlajka je bílá s mapkou ostrova měděné barvy a dvěma olivovými ratolestmi uprostřed. Měděná barva poukazuje na kyperské nerostné bohatství – mědˇ a olivové ratolesti symbolizují touhu po mírovém soužití Řeků s Turky.

26

Obrázek číslo 10: Vlajka a znak Kyperské republiky

Zdroj: www.wikipedia.cz

3.4 Historie Historie ostrova je vzhledem k jeho strategické poloze velmi bohatá a pestrá. Kypr měl již od starověku velmi významnou roli. Obydlen byl dokonce již v neolitu. Během své existence byl mnohokrát osídlen, například Féničany, Egypťany nebo Peršany. Byl interesantní kořistí pro všechny středomořské civilizace, neboť zde byla objevena řada nerostných surovin.

V letech 30 př. n. l. – 300 n. l. byl rovněž součástí Říše římské. V této době zažíval klidnější časy a především rozkvět - prosazovalo se křesťanství, stavěly se nové kostely a kláštery. Přišlo však rozdělení ostrova mezi Byzantskou a Islámskou říši a změny vlády. Křižáckou vládu nahradila francouzská, benátská a následně turecká.

Kypr byl roku 1878 obsazen Velkou Británií, a tím se mu dostalo statutu britské korunní kolonie. V letech 1955 – 1959 usilovali řečtí Kypřané o osvobození od britské nadvlády a svou nezávislost získali roku 1960. Británie si ponechala dvě výše zmíněné nezávislé základny. Kypr se stává rovněž členem OSN a prvním prezidentem nově vyhlášené Kyperské republiky je zvolen arcibiskup Makarios III. Po třech letech však mezi Řeky a Turky vypukla občanská válka. Konflikt byl na několik let utišen až po příchodu ozbrojených sil OSN. Hlavní město Nikósie (Lefkosie) je po ozbrojených konfliktech mezi oběma částmi obyvatel rozdělena na dvě části.

V červenci 1974 zahájilo Turecko invazi proti Kypru. Turecká vláda využila neúspěšného puče řeckých vojáků proti prezidentovi Makakovi jako záminku k vpádu

27

turecké armády na Kypr a okupaci jeho severní části, což znamenalo 37% ostrova. Toto jednání bylo odsouzeno mezinárodní veřejností, generálním shromážděním, Spojenými národy, Evropským společenstvím i Radou Evropy jako porušování lidských práv. V roce 1983 byla vyhlášena výše zmíněná Severokyperská turecká republika, kterou však dodnes uznalo pouze Turecko. Tento akt byl prohlášen Radou OSN za nezákonný.

V roce 1990 se Kyperská republika stává přidruženým členem Evropské unie a 1. 5. 2004 jejím právoplatným členem.

3.5 Politický systém Vzhledem k tomu, v jaké situaci se země momentálně nachází, tedy, že část ostrova je neustále okupována ze strany Turecka, není možné řešit otázku jednoho politického systému, neboť i v tomto případě je nutné odlišit politický systém v Kyperské republice, která je mezinárodně uznaná a v Severokyperské turecké republice (TRNC), kterou uznává jen samotné Turecko. Mezinárodně uznaná vláda, jejíž sídlo je v hlavním městě Nikósii, však oficiálně zastupuje celý stát.

Kypr je nezávislá republika s prezidentským systémem vlády. Výkonná moc přísluší prezidentovi, který je volen každých pět let ve svobodných volbách, a Radě ministrů, kterou prezident jmenuje. Rada ministrů (vláda) má 11 členů. Turečtí Kypřané zájem o podíl ve vládě nemají.

Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament (Sněmovna reprezentantů), který má 80 členů. Stejně jako prezident republiky jsou i členové Sněmovny reprezentantů voleni na pět let ve všeobecných volbách. Místa pro turecké Kypřany se neobsazují. Z celkem 80 křesel je tedy obsazeno pouze 56, a to kyperskými Řeky.

Soudní moc má Nejvyšší soud republiky, porotní a dále okresní soudy.

28

3.6 Administrativně-správní členění Kypr se dělí na šest administrativních oblastí - krajů. Jsou jimi Nikósie, Famagusta, Limassol, Pafos, Larnaka a Kyrenie. Turecko-kyperské oblastní členění zahrnuje Kyreniu, téměř celou Famagustu, část kraje Nikósie a Larnaka. Dále je zde pět samosprávných obcí: Ayia Napa, Latsia, Limassol, Nikósie, Strovolos.

Přehled ústřední úrovně státní správy (přehled resortů): 

Ministerstvo zemědělství, přírodních zdrojů a životního prostředí,



Ministerstvo obchodu, průmyslu a turismu,



Ministerstvo komunikací a veřejných prací,



Ministerstvo obrany,



Ministerstvo vzdělávání a kultury,



Ministerstvo financí,



Ministerstvo zahraničních věcí,



Ministerstvo vnitra,



Ministerstvo zdravotnictví,



Ministerstvo spravedlnosti,



Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení.

3.7 Obyvatelstvo Populace na ostrově činí 796 740 osob, z čehož zhruba 90 000 obyvatel žije v turecké části ostrova. Na ostrově převažují Řekové (77%), turečtí obyvatelé jsou zde zastoupeni 18%. Věkovou strukturu obyvatelstva vyjadřují následující grafy.

29

Graf číslo 7: Složení obyvatel Kyperské republiky

Zdroj: www.cia.gov

Graf číslo 8: Věková struktura obyvatel Kyperské republiky

Zdroj: www.cia.gov

30

Graf číslo 9: 0 – 14 let

Graf číslo 10: 15 – 64 let

Graf číslo 11: 65 - ? let

Zdroj: www.cia.gov

31

3.8 Náboženství Ostrov Kypr byl v minulosti ovlivňován mnoha kulturami a i v dnešní době hraje náboženství v životě místních obyvatel velmi důležitou roli. V zemi funguje celá řada mešit, klášterů i kostelů, jež Kypřané navštěvují každé nedělní odpoledne. Graf číslo 12: Náboženství

Zdroj: www.cia.gov

Řecký ortodoxní kostel má blízko k ruskému a je třetí největší náboženskou skupinou. 78% obyvatel celého ostrova tvoří ortodoxní kyperští Řekové, hlásící se k samostatné pravoslavné řecké církvi Kypru, 18% jsou muslimové. V současnosti žijí muslimové většinou na severu země. Nejsou však tak ortodoxní jako křesťané. Nedodržují striktně všechna pravidla, jako je například zákaz požívání alkoholu nebo pravidla, týkající se oblečení žen.

Ostatní víry jsou v menšině, avšak je jich velké spektrum. Například Maronité, Atéňané nebo členové římskokatolické církve. Maronité, kteří získali název od svého legendárního zakladatele Marona, žijí převážně v Sýrii, Libanonu nebo Egyptě. Na Kypru mají své centrum ve vesnici Kormakitis, situované v severní části ostrova.

Jednou z velmi významných osobností novodobého Kypru byl arcibiskup Makarios III. Byl velmi oblíbený, a mimo náboženství se věnoval velmi intenzivně i politice. V prosinci 1959 byl zvolen prvním prezidentem Kyperské republiky, jelikož několikrát 32

jednal s Velkou Británií a nakonec uzavřel smlouvu o nezávislosti ostrova. Zemřel v roce 1977.

3.9 Vzdělávání Na Kypru je povinná školní docházka pro všechny děti od pěti let a osmi měsíců do patnácti let. Základní a středoškolské vzdělání je bezplatné. Skládá se z šestileté základní školy a tříleté nižší střední školy. Vyšší střední stupeň vzdělávání trvá taktéž tři roky a je rozdělen na obecný cyklus, což jsou lycea, a technický a odborný cyklus, tedy technické a odborné školy. Na Kypru fungují dvě státní a tři soukromé univerzity. Dále pak třiadvacet dalších institucí a odborných škol poskytujících vyšší vzdělání.

Podle statistických údajů Ministerstva financí Kyperské republiky z roku 2007 působí na Kypru celkem 1 258 vzdělávacích institucí, z toho 74,2% jsou školy veřejné, 25,8% pak školy soukromé. V roce 2007 bylo evidováno 172 361 žáků a 15 213 učitelů. Studentů studujících v zahraničí bylo celkem 21 188, z nichž 63,1% studovalo v Řecku, 26,6% ve Velké Británii, 2,7% v USA, 2,2% v Bulharsku, 1,1% v Maďarsku, 0,8% ve Francii a 0,5% v Rusku.

3.10 Jazyk Oficiálními jazyky jsou řečtina (Kyperská republika) a turečtina (Severokyperská republika), při čemž se stále více prosazovanou angličtinou je možnost domluvit se po celém ostrově. Díky rozvíjejícímu se cestovnímu ruchu mluví řada lidí v hlavních turistických letoviscích také rusky.

3.11 Přírodní podmínky Kyperská republika leží na jihozápadě ostrova Kypr. Severovýchodní část zabírá Severokyperská turecká republika.

Z hlediska povrchu je ostrov Kypr rozdělen do tří částí. Největší z nich je rovina Mesaória, v jejímž centru nalezneme i hlavní město ostrova, Nikósii. Rovina Mesaória, která má rozlohu cca 188 000 ha, a která se rozkládá na území mezi západní Famagustou a východními břehy ostrova, je využívána téměř z poloviny k pěstování 33

obilí. Nachází se mezi dvěma velkými horskými masívy – Troodos a Kyrenia. Vápencové pohoří Kyrenia se táhne téměř 100 km se severními břehy ostrova. Oproti tomu pohoří Troodos, zabírá většinu jihozápadní části. Je téměř celé zalesněné. 20% celkové rozlohy ostrova pokrývají lesy, což Kypr řadí mezi nejvíce zalesněné ostrovy ve Středozemním moři. V Troodosu leží i nejvyšší hora Kypru Mt. Olympos, vysoká 1951 m n. m. V jižní části ostrova se rovněž nachází dvě důležitá přístavní města Larnaka a Limassol. Západní část ostrova tvoří poloostrov Akamas, na východě je možno při pohledu na tvar ostrova vidět dlouhý výběžek, směřující k syrsko-turecké hranici, což je poloostrov Karpas a nejjižnějším cípem ostrova je poloostrov Akrotiri.

Ostrov je mimo jiné i plný všemožných kontrastů. Najdeme zde horské lesy, slaná jezera, písečné pláže, citrusové plantáže nebo zelené vinice.

3.12 Doprava Nejsnadnějším způsobem, jak se na ostrov dostat je samozřejmě letecky. Mezinárodní letiště je v Larnace a Pafosu. Další možný, avšak pomalejší způsob je využití lodní dopravy. Velké přístavy jsou na území kontrolovaném vládou v Larnace, Limassolu a Vasilikosu, na území mimo kontrolu vlády ve Famagustě a Kyrenei.

Nejvyužívanější dopravou na ostrově je tradičně doprava silniční. Dopravní předpisy jsou srovnatelné s předpisy jiných evropských zemí, až na fakt, že se zde jezdí na levé straně silnice, stejně jako například ve Velké Británii, jejíž je Kypr bývalou kolonií. Ostrov je protkán autobusovými linkami. Fungují zde autobusy dálkové, městské a vesnické, tzv. zastávkové. Na pravidelnost tohoto druhu dopravy však není spoleh, proto řada osob, a to nejen turistů, využívá místní taxi služby nebo si vozidlo zapůjčí v půjčovně, kterých je na ostrově celá řada. Podle údajů CIA je na Kypru celkem 14 630 km silnic, z toho 12 280 km na území kontrolovaném vládou. Železniční doprava na Kypru neexistuje.

34

3.13 Zdravotnictví na Kypru Ve státě funguje možnost využití bezplatné zdravotní péče. Tato možnost je tu pro sociálně slabé rodiny, uprchlíky a státní úředníky. Obyvatelé si platí zdravotní pojištění.

Čeští občané, stejně jako občané ostatních členských států Evropské unie musí dodržovat pravidla lékařské péče. Bezplatné ošetření je poskytnuto všem po předložení Evropského zdravotního průkazu, pouze však ve státních zařízeních. Na soukromých klinikách, kterých je Kypru více než 100, je nutné platit v hotovosti.

3.14 Členství v mezinárodních organizacích Kyperská republika je členem: 







Organizace spojených národů (OSN), Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO, United Nations Food and Agriculture Organization), Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA, International Atomic Energy Agency), Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO, International Civil Aviation Organization),



Mezinárodní organizace práce (ILO, International Labour Organization),



Mezinárodní námořní organizace (IMO, International Maritime Organization),













Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO, United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation) Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO, United Nations Industrial Development Organization), Světové zdravotnické organizace (WHO, World Health Organization), Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO, World Intellectual Property Organization), Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD, International Bank for Reconstruction and Development), Mezinárodní finanční korporace (IFC, International Finance Corporation),

35



Mezinárodního Association),

rozvojového

sdružení

(IDA,

International



Rady Evropy (CE, Council of Europe),



Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)



Britského společenství národů



a dalších.

Development

3.15 Cestovní ruch na Kypru Dříve byla centrem cestovního ruchu především severní část ostrova, kterou nyní zabírá Turecko. V současnosti, vzhledem k politické situaci, je hojně navštěvovaný jih ostrova. V této části se nachází rovněž mezinárodní letiště a také přístavy. V posledních letech neustále vzrůstá počet nově postavených hotelů, které se snaží nabízet služby v té nejlepší kvalitě, aby vyhověly náročné evropské klientele. Turismus má na ekonomiku státu obrovský vliv. Cestovní ruch patří do sektoru služeb, který se podílel v roce 2008 celými 78,3% na tvorbě HDP země. Sektor služeb je rozdělen na sektor komunálních, sociálních, finančních, pojišťovacích, obchodních, hotelových a restauračních služeb. Služby, které souvisejí se sférou cestovního ruchu, se v tomto roce podílely na tvorbě HDP necelými 13%. Podle statistik Ministerstva financí Kyperské republiky navštívilo v roce 2008 Kyperskou republiku 2 403 000 turistů a celkové příjmy z cestovního ruchu činily 1792,8 milionů EUR. V roce 2007 byl počet turistů vyšší o téměř 13 000 a příjmy z turismu činily 1 858,1 milionů EUR. Byl tedy zaznamenán mírný pokles. V posledních pěti letech byla země navštěvována nejvíce v roce 2005, kdy bylo evidováno 2 470 000 turistů, celkové příjmy však byly nižší než v letech 2006 a 2007 (1 755.6 milionů EUR). Největší podíl na návštěvnosti Kypru mají již dlouhodobě obyvatelé Velké Británie.

36

4 Vzájemné vztahy mezi Českou a Kyperskou republikou Česko-Kyperské vztahy se dají označit jako přátelské, bezkonfliktní, bez sporných otázek. Významnou součástí vztahů obou republik je permanentní česká podpora spravedlivému řešení kyperské záležitosti, týkající vpádu Turků na kyperské území a zabrání jeho části. Země rovněž udržují pravidelné kontakty na politické úrovni, a přestože oficiální diplomatické vztahy existují od 1. 1. 1993, tedy ode dne vzniku samostatné České republiky, vzájemná spolupráce států navazuje na bohaté styky již z dob bývalého Československa. To poskytlo kyperským občanům materiální i morální výpomoc po vyhlášení samostatnosti Kyperské republiky v roce 1960 a také po turecké invazi v roce 1974. Velvyslanectví České republiky v Nikósii a Kyperské republiky v Praze napomáhají k vývoji spolupráce mezi oběma zeměmi.

4.1 Přehled bilaterálních návštěv 4.1.1

Návštěvy českých představitelů na Kypru


Oficiální návštěva předsedy vlády ČR M. Topolánka (duben 2008)
Návštěva ministra zemědělství P. Gandaloviče (listopad 2007)
Návštěva předsedy Senátu PČR P. Pitharta (listopad 2004)
Návštěva ministra průmyslu a obchodu M. Urbana (září 2004)
Oficiální návštěva prezidenta republiky V. Klause (květen 2004)
Oficiální návštěva ministra zahraničních věcí J. Kavana (duben 2001) (6)

4.1.2

Návštěvy kyperských představitelů v ČR


Oficiální návštěva předsedy PS PKR D. Christofiase (říjen 2007)
Oficiální návštěva prezidenta KR T. Papadopoula (duben 2005)
Návštěva ministra zahraničních věcí KR I. Kassoulidese (leden 2001) (7)

37

4.2 Turisté Ostrov Kypr je pro české občany velmi atraktivní destinací, avšak ve srovnání s ostatními jihoevropskými státy, je pro turisty finančně náročnější. Nutno podotknout, že pro řadu osob je Kypr ostrovem, na němž najdou nejkrásnější pláže v Evropě, velmi milé a laskavé místní obyvatele, a rádi si za toto připlatí. Kyperští obyvatelé, až výjimky z řad velmi movitých občanů nebo mladých obyvatel, za svůj život navštíví ze zahraničních států nanejvýš Řecko. O tom, kde leží nebo jak je velká Česká republika, však ví řada z nich, mnoho z nich zná Prahu, nebo ji dokonce osobně navštívilo. V roce 2008 přijelo na Kypr 20 027 českých turistů, což představuje meziroční pokles o 4,5 % (pro srovnání: 2007 - 20 972, a 2006 - 18 764). Mezi nejaktivnější cestovní kanceláře patří VTT, Čedok, Fischer, Firotour. Kypr využívají v zimním období čeští sportovci pro trénink, zejména fotbalisté. Kyperských turistů, kteří navštívili ČR bylo v roce 2008 celkem 15 276, což představuje meziroční nárůst o 58,3 % .(8)

38

5 Porovnání ČR a Kypru s ostatními členskými státy EU 5.1 Česká republika a Evropská Unie Novým členem Evropské unie se Česká republika stala 1. května 2004, a tímto byla v podstatě splněna jedna z priorit zahraniční politiky této země po pádu komunismu v roce 1989.

Na 13. a 14. června 2003 bylo prezidentem republiky vyhlášeno referendum o vstupu do EU, aby se mohla vyjádřit i česká veřejnost. Ta se z necelých 78% vyslovila pro, přičemž se referenda účastnilo zhruba 55% voličů. Podmínky referenda upravil zákon č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda).(9)

Oficiální žádost o členství v EU byla Českou republikou, reprezentovanou tehdejším premiérem Václavem Klausem, podána v roce 1996 a v roce 1997 byl Evropskou komisí předložen program rozšíření – Agenda 2000. 31. 3. 1998 začaly přístupové rozhovory mezi ČR a EU.

5.2 Kypr a Evropská Unie Stejně jako ČR, vstoupil i Kypr 1. května 2004 do Evropské unie. Patří sice k nejmenším státům EU, avšak ze zemí, které do EU vstoupily nejpozději, spadá mezi ty nejvyspělejší.

Kyperská republika se snažila o možnost vstupu do evropských struktur řadu let a nutno podotknout, že jí v tomto směru výrazně pomohlo Řecko. Asociační dohoda mezi Kyprem a Evropským hospodářským společenstvím byla vytvořena už v roce 1973 a protokol o celní unii vstoupil v platnost v roce 1988.

O tom, že budou zahájeny rozhovory o možném vstupu Kypru do EU, bylo rozhodnuto v roce 1997. Kypr podal žádost o členství v Evropských společenstvích již v červenci 1990. Jelikož se Řecko rozhodlo co nejvíce posílit své postavení v oblasti vůči Turecku, 39

které do druhé vlny rozšíření zařazeno nebylo, stalo se zásadním obhájcem vstupu Kypru do Evropských společenství.

Za zmínku jistě stojí i fakt, že Kypr je jedinou zemí, ve které neproběhlo referendum o vstupu do EU. Týden před vstupem do unie však proběhlo referendum o znovusjednocení ostrova, které mělo rozhodnout o vstupu Kypru jako celku a ne jen části ostrova. V jižní i severní části ostrova se referenda zúčastnilo téměř 90% voličů, avšak tento záměr byl zamítnut, především kvůli nesouhlasu kyperských Řeků. Referenda, ve kterých by kyperští občané rozhodovali o záležitostech týkajících se EU, zatím neproběhla, vše momentálně schvaluje parlament.

Otázku vstupu Kyperské republiky do Evropské unie řeší protokol č. 10 Přístupové smlouvy. Z tohoto protokolu vyplývá, že do Evropské unie vstupuje Kyperská republika jako celek (včetně území, které vláda v Nikósii nemá pod efektivní kontrolou, tzn. území tzv. Severokyperské turecké republiky). Na území pod kontrolou úřadů TRNC nebudou až do vyřešení „kyperského problému" aplikovány tzv. acquis. Podle protokolu 10 nepředstavuje demarkační linie mezi entitami vnější hranici EU. Na druhé straně je uznána nutnost zavést speciální pravidla pro pohyb osob, zboží a služeb. V praxi to znamená, že občané severního Kypru mohou využívat např. volného pohybu osob, pokud zažádají o vydání pasu Kyperské republiky (v praxi obvykle mají pas TRNC a Turecka). Tímto řešením se EU vyhnula faktickému uznání TRNC (což by bylo proti rezolucím OSN z roku 1983 a 1984). Po formálně-právní stránce je tedy součástí EU celá Kyperská republika. Fakticky však pouze území, která kontroluje vláda v Nikósii. Na kladný výsledek referenda o Annanově plánu v severní části ostrova zareagovala EU snahou zmírnit izolaci kyperských Turků. Evropská komise navrhuje, aby byl vytvořen preferenční režim pro severokyperské výrobky. Ten by měl usnadnit jejich vývoz do zemí Evropské unie. Také obchodní komora severní části ostrova získala pravomoc poskytovat pod dohledem Komise osvědčení o původu zboží.(10) Od 1. 1. 2008 je Kypr členem Eurozóny, byla tedy oficiálně přijata měna Euro.

40

Graf číslo 13: Počet zástupců v Evropském parlamentu

Zdroj: www.europarl.curopa.eu

Evropský parlament je složen ze 785 poslanců. Ti jsou voleni na pět let ve všeobecných volbách, které se konají ve všech 27 členských státech Evropské unie. Počet poslanců každého státu je odvozen od počtu obyvatel dané země. Nejméně jich však může být 5, nejvíce 99. Nejvyšší počet poslanců má Německo, za ním pak Francie, Itálie a Velká Británie.

Graf číslo 14: Hlasovací síla v Radě EU (rok 2007)

Zdroj: www.europa.eu

41

Rada EU je hlavním rozhodovacím orgánem EU. Opět platí, že čím vyšší je počet obyvatel ve státě, tím více hlasů stát v Radě EU má. Schůzek Rady Evropské unie se účastní vždy jeden ministr z vlády ze všech států Evropské unie. Jaký ministr se účastní, závisí na předmětu jednání.

5.3 Rozloha států EU Jak je patrné z následujícího grafu, vytvořeného na základě údajů CIA z roku 2008, ze všech 27 států Evropské unie se mezi největší řadí Francie, Španělsko, Švédsko nebo Finsko. Kypr se patří mezi státy nejmenší. Je vlastně hned třetím nejmenším státem Evropské unie hned po Maltě a Lucembursku. Česká republika se svými 78 866 km2 spadá mezi středně velké státy Evropské unie. Graf číslo 15: Rozloha v km2

Zdroj: www.cia.gov

42

5.4 Počet obyvatel ve státech EU V rámci států EU je zemí s největším počtem obyvatel Německo, následuje Francie, Velká Británie a Itálie. Česká republika se svými 10 211 904 obyvateli více než 10-ti násobně převyšuje počet obyvatel na Kypru. Graf číslo 16: Počet obyvatel

Zdroj: www.cia.gov

43

5.5 Migrace V následujícím grafu je znázorněn počet migrantů na 1000 obyvatel. Kladné hodnoty převažují u většiny států EU, což znamená, že lidé se do těchto států stěhují (imigrují). Záporná hodnota, kterou můžeme vidět u Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska a Rumunska znamená, že se obyvatelé z těchto států stěhují (emigrují). Většinou je důvodem nižší životní úroveň v těchto zemích a vidina uplatnění se v ekonomicky nejvyspělejších státech Evropy. Graf číslo 17:Počet migrantů na 1000 obyvatel

Zdroj: www.cia.gov

44

5.6 Tempo růstu obyvatel ve státech EU, porodnost a úmrtnost Graf číslo18: Tempo růstu obyvatel (v %)

Zdroj: www.cia.gov

Tempo růstu obyvatel je spjato s porodností a úmrtností v zemi. U České republiky můžeme vidět zápornou hodnotu, jelikož počet úmrtí ve státě převyšuje počet porodů, naopak na Kypru jde o hodnotu, ve srovnání s ostatními členy EU, relativně vysokou, což znamená, že počet obyvatel Kypru se zvyšuje. Řada států EU, včetně výše zmíněné České republiky se nachází v záporných hodnotách. Tyto faktory jsou znázorněny v následujících dvou grafech, údaje jsou z roku 2008, stejně jako u grafu předchozího.

45

Graf číslo 19: Počet porodů na 1000 obyvatel

Graf číslo 20: Počet úmrtí na1000 obyvatel

Zdroj: www.cia.gov

5.7 Vzdělání obyvatelstva ve státech EU Vzdělanostní struktura obyvatelstva vypovídá o kvalitě lidského kapitálu, který je v daném období v jednotlivých zemích k dispozici. Evropská unie si v rámci Lisabonské strategie stanovila jako jeden z cílů dosáhnout toho, aby do roku 2010 mělo středoškolské vzdělání alespoň 85% dvaadvacetiletých. Ukončené středoškolské vzdělání je nejen předpokladem pro úspěšný vstup na trh práce, ale také nezbytným předpokladem pro získání terciárního vzdělání.(11)

46

Rozsah vzdělávání je předurčován objemem veřejných i soukromých prostředků, které jsou na tyto služby vynakládány. Samotný objem prostředků je závislý na ekonomické vyspělosti dané země, na možnostech veřejných rozpočtů, příjmové situaci obyvatelstva a dalších soukromých subjektů, ale také na významu, který společnost a jednotlivci vzdělávání přikládají.(12) Graf číslo 21: Úroveň dosaženého vzdělání mladých 20-24 let (střední a vyšší vzdělání) v členských státech EU v roce 2007 (%)

Zdroj:www.czso.cz

Úroveň dosaženého středního a vyššího vzdělání mladých lidí v České republice i na Kypru byla v roce 2007, ve srovnání s ostatními členskými státy, velmi dobrá. Česká republika v tomto ohledu dokonce zaujala první místo.

47

5.8 Míra zaměstnanosti ve státech EU Míra zaměstnanosti znamená jednoduše podíl zaměstnaných z celkového počtu osob v určité věkové skupině. Následující dva grafy znázorňují nejprve míru zaměstnanosti obyvatel od 15 do 64 let a potom míru zaměstnanosti starších občanů od 55 do 64 let. Nízkou míru zaměstnanosti si můžeme vyložit jako nevyužívání ekonomického potenciálu země. To pro každý stát znamená celou řadu dalších nákladů, které musí vynaložit ze svého rozpočtu (například náklady na sociální zabezpečení a podobně). Graf číslo 22: Míra zaměstnanosti (%) v členských státech EU v roce 2007 (věková skupina 15 – 64 let)

Zdroj: www.czso.cz

48

Graf číslo 23: Míra zaměstnanosti starších pracovníků (%) v členských státech EU v roce 2007 (55 – 64 let)

Zdroj: www.czso.cz

5.9 Míra nezaměstnanosti ve státech EU Míra nezaměstnanosti znamená podíl nezaměstnaných osob z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva, jež závisí na vztazích mezi nabídkou pracovních pozic a poptávkou po nich. Na výši této hodnoty mají vliv rovněž demografické faktory. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných osob na celkovém počtu osob, jež jsou ekonomicky aktivní, a to po dobu delší než 12 měsíců.

Tento ukazatel je ovlivňován situací na trhu práce a nebo i výkonností ekonomiky. Její výše odráží vztahy poptávky a nabídky, ale je rovněž ovlivněna demografickými faktory.

49

Graf číslo 24: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (12 měsíců a déle) v členských státech EU v roce 2007

Zdroj: www.czso.cz

Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí ČR činila míra krátkodobé nezaměstnanosti v České republice ve III. čtvrtletí roku 2008 5,8% a neustále stoupá. V dubnu 2009 dosáhla již 7,9%. Nezaměstnanost v KR je třetí nejnižší v EU. Podle harmonizované metodiky EU dosáhla nezaměstnanost ve III. čtvrtletí 2008 3,6 % a za rok 2008 se odhaduje 4 % % pracovní síly (roce 2007 3,9). Počet registrovaných nezaměstnaných v roce 2008 představoval 2,9%. (13)

V této oblasti má jednoznačně navrch Kyperská republika, přestože i tam nezaměstnanost narůstá, není nárůst tak rapidní jako v ČR.

50

5.10 Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt (HDP) je základním ukazatelem národních účtů, jež charakterizuje hospodářský růst ekonomiky státu. K dispozici bývá čtvrtletně. Má velký význam, a to také z toho důvodu, že umožňuje jednoduchou mezinárodní srovnatelnost a tím pádem zjednodušuje posouzení hospodářského rozvoje v daných zemích. Pro tuto mezinárodní komparaci je také užíván HDP na 1 obyvatele.

V následujícím grafu je zaznamenán hrubý domácí produkt na 1 obyvatele ve standardech kupní síly (paritě kupní síly – PPS). Parita kupní síly se dá vyjádřit jako poměr mezi měnami, pomocí kterého můžeme vyjádřit schopnost zakoupení stejného souboru statků a služeb v zemích, které srovnáváme.

Graf číslo 25: HDP na 1 obyvatele ve standardech kupní síly (PPS) – v %

Zdroj: www.czso.cz

51

Graf číslo 26 znázorňuje míru růstu reálného HDP na jednoho obyvatele ve stálých cenách. Pro lepší přehled je uveden i celkový průměr všech 27 států Evropské unie stejně jako v grafu předchozím. V rámci Evropské unie je patrné vyšší tempo růstu u členských zemí, které do EU vstoupily později. Graf číslo 26: Míra růstu reálného HDP na 1 obyvatele, stálé ceny (%) - 2007

Zdroj: www.czso.cz

V posledním grafu je uvedena výše státního dluhu v % z hrubého domácího produktu. Výše dluhu státního rozpočtu je také jedním z konvergenčních kritérií, které musí splnit stát, který chce přijmout Euro jako svou oficiální měnu. V tomto případě nesmí být státní dluh vyšší než 60% HDP země.

52

Graf číslo 27: Dluh - %HDP (údaje z r. 2007)

Zdroj: www.businessinfo.cz

53

6 Závěr V této bakalářské práci jsem porovnávala situaci v České republice a v Kyperské republice v oblasti cestovního ruchu. Komparaci jsem prováděla takovým způsobem, abych podrobnou charakteristikou obou států a jejich srovnáním s ostatními členy Evropské unie, nastínila podmínky pro možnou realizaci rozmanitých podnikatelských záměrů v těchto státech, právě ve sféře turismu. Kvalitní podmínky pro podnikání totiž velmi výrazně ovlivňují jak realizaci podnikatelských aktivit, tak také jejich výkonnost, což je následnou příčinnou vyžadovaného ekonomického růstu a konkurenceschopnosti země.

Pracovala jsem především s údaji z let 2006 – 2008, které jsem z velké části čerpala z internetových zdrojů. Ke komparaci jsem zvolila celou řadu ukazatelů, které byly, dle mého názoru, pro toto téma klíčové. Jednalo se především o údaje týkající se polohy států,

demografie,

náboženství,

přírodních

podmínek,

systému

vzdělávání,

zdravotnictví, ekonomické situace států, zaměstnanosti, infrastruktury a dalších.

Za velký klad obou zemí můžeme považovat především jejich výhodné umístění. Česká republika má velmi významnou polohu ve středu Evropy a tím pádem se stala křižovatkou mezi ostatními státy. Může tedy, samozřejmě nejen díky své poloze, snadněji upoutat na atraktivity, které nabízí a přilákat tak mnoho návštěvníků. Kypr je naopak úplně mimo Evropu, avšak rovněž zaujímá důležitou polohu. Leží na křižovatce mezi světadíly – Evropou, Asií a Afrikou. Za jeho obrovskou přednost můžeme považovat krásné moře a pláže, díky kterým se řadí mezi nejoblíbenější destinace, ve kterých chtějí Evropané trávit svou dovolenou. Pro oba státy z toho můžeme vyvodit, že se díky své poloze stávají více zajímavými jak pro turisty, tak jistě i pro investory, podnikatele a další subjekty.

Pro obě země byl bezesporu velkým krokem kupředu vstup do Evropské unie, který ve své podstatě zajistil nejen možnost čerpání finančních zdrojů z Evropských fondů, a v tom případě otevření úplně nových možností, ale znamenal také krok ke zvýšení životní úrovně v těchto státech a tím možné přiblížení se k životní úrovni

54

nejvyspělejších evropských států. Otevření hranic a možnost volného pohybu osob měla za důsledek nové, zajímavější pracovní nebo též studijní příležitosti pro občany.

Existuje však i záporný fakt, který Českou a Kyperskou republiku spojuje, a tím je politická situace. Kypr se již řadu let potýká s problémem, který způsobilo Turecko svou invazí v roce 1974, kdy zabralo část území tohoto ostrova. Tím pádem je do jisté míry neustále řešena jedna a tatáž záležitost – východisko z této situace. Pro zemi je tento stav velkou nevýhodou, neboť je zde část území naprosto nevyužita, jelikož turisté preferují cestování do jižní oblasti i z hlediska bezpečnosti. Tu by sice měla zaručit vojska OSN, která zde operují, avšak už samotný fakt, že jsou v zemi vojáci, vkládá do myslí řady lidí nejistotu, zda nemůže hrozit nějaké nebezpečí, což je v dnešní době, kdy slyšíme o neustálých teroristických útocích a podobně, pochopitelné. Kdyby ovšem v budoucnosti došlo ke znovusjednocení ostrova, znamenalo by to pro Kypr zajisté obrovský hospodářský přínos. Otevřeli by se také širší možnosti pro podnikatele. Na druhou stranu Česká republika i po dvaceti letech, kdy zde byla nastolena demokracie, trpí následky komunistického režimu.

Česká republika je malým státem ve srovnání například s Německem, Polskem nebo Francií, avšak ve srovnání s Kyperskou republikou, ji můžeme řadit spíše ke státům střední velikosti. ČR je téměř o 70 000 km2 větší než ostrov Kypr, bohužel jí však chybí jedno z největších turistických lákadel - moře. I tak můžeme za zásadní rozdíl mezi zeměmi považovat to, že přestože se sektor služeb, do něhož řadíme i veškeré služby cestovního ruchu, podílí na tvorbě hrubého domácího produktu v ČR necelými 3% a podíl návštěvníků v této zemi činí přes 10 milionů, na Kypru je podíl sektoru služeb na HDP přes 78% a návštěvnost 2,4 milionu osob. Toto je zapříčiněno jak rozlohou, počtem obyvatel nebo většími možnosti podnikání v jiných oblastech, tak především výraznou sezónností, která na Kypru v oblasti turismu pochopitelně panuje.

Jak Česká republika, tak Kyperská republika, svým způsobem velmi atraktivní turistické destinace, avšak každá nabízí návštěvníkům jiná lákadla a potencionálním novým podnikatelům zajímavé možnosti. V obou samozřejmě nelze označit stav za ideální, avšak je jisté, že obě země jsou natolik zajímavé, že si každý potencionální zájemce o podnikání přijde na své.

55

Seznam zkratek CIA – Central Intelligence Agency (Ústřední zpravodajská služba) cca – cirka č. – číslo čl. – článek ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie ha – hektar HDP – hrubý domácí produkt km – kilometr km2 – kilometr čtvereční KR – Kyperská republika m – metr m n. m. – metrů nad mořem např. – například NATO – North Atlantic Treaty Organisation (Severoatlantická aliance) n. l. – našeho letopočtu OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OSN – Organizace spojených národů OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná Sb. – sbírka TRNC – Turkish Republic of North Cyprus (Severokyperská turecká republika) tzv. – tak zvaný UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) UNFICYP – United Nations Peacekeeping Force In Cyprus (Mírové jednotky OSN na Kypru) UNWTO – United Nations World Tourism Organisation (Světová organizace cestovního ruchu WTTC – World Travel and Tourism Council (Světová rada cestování a cestovního ruchu) 56

Seznam grafů Česká republika Graf číslo 1: Složení obyvatel České republiky

14

Graf číslo 2: Věková struktura obyvatel České republiky

14

Graf číslo 3: 0 – 14 let

15

Graf číslo 4: 15 – 64 let

15

Graf číslo 5: 65 - ? let

15

Graf číslo 6: Náboženství v České republice

16

Kyperská republika Graf číslo 7: Složení obyvatel Kyperské republiky

30

Graf číslo 8: Věková struktura obyvatel Kyperské republiky

30

Graf číslo 9: 0 – 14 let

31

Graf číslo 10: 15 – 64 let

31

Graf číslo 11: 65 - ? let

31

Graf číslo 12: Náboženství

32

Porovnání ČR a Kypru s ostatními členskými státy EU Graf číslo 13: Počet zástupců v Evropském parlamentu

41

Graf číslo 14: Hlasovací síla v Radě EU

41

Graf číslo 15: Rozloha v km2

42

Graf číslo 16: Počet obyvatel

43

Graf číslo 17: Počet migrantů na 1000 obyvatel

44

Graf číslo 18: Tempo růstu obyvatel (v %)

45

Graf číslo 19: Počet porodů na 1000 obyvatel

46

Graf číslo 20: Počet úmrtí na 1000 obyvatel

46

Graf číslo 21: Úroveň dosaženého vzdělání mladých 20-24 let (střední a vyšší vzdělání) v členských státech EU v roce 2007

47

Graf číslo 22: Míra zaměstnanosti (%) v členských státech EU v roce 2007 (věková skupina 15 – 64 let)

48

Graf číslo 23: Míra zaměstnanosti starších pracovníků (%) v členských státech EU v roce 2007 (55 – 64 let)

57

49

Graf číslo 24: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (12 měsíců a déle) v členských státech EU v roce 2007

50

Graf číslo 25: HDP na 1 obyvatele ve standardech kupní síly (PPS) – v %

51

Graf číslo 26: Míra růstu reálného HDP na 1 obyvatele, stálé ceny (%) – 2007

52

Graf číslo 27: Dluh - %HDP (údaje z r. 2007)

53

58

Seznam obrázků: Obrázek číslo 1: Evropa

7

Obrázek číslo 2: Česká republika

8

Obrázek číslo 3: Státní barvy

10

Obrázek číslo 4: Velký státní znak

10

Obrázek číslo 5: Malý státní znak

10

Obrázek číslo 6: Státní vlajka

10

Obrázek číslo 7: Prezidentská standarta

10

Obrázek číslo 8: Státní pečeť

10

Obrázek číslo 9: Kypr

25

Obrázek číslo 10: Vlajka a znak Kyperské republiky

27

59

Seznam použité literatury Knižní publikace KADEŘÁBKOVÁ, Anna, a kol. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2005. Praha : Linde s. r. o., 2005. 164 s. ISBN 80-86131-64-5. European Commision. Key facts and figures about the Europe and the Europeans. [s.l.] : [s.n.], 2005. 40 s. ISBN 92-894-9551-0.

Webové stránky www.businessinfo.cz www.cia.gov.cz www.cot.cz www.crr.cz www.cyprus.gov.cy www.czech.cz www.czechembassy.org www.czechtourism.cz www.czso.cz www.eurodesk.cz www.europarl.europa.eu www.euroskop.cz www.eurostat.cz www.eu2009.cz www.kypran.cz www.hrad.cz www.icm.cz www.ims.org www.industry-eu.cz www.kypr.libria.cz www.mfa.gov.cy www.mmr.cz www.mof.gov.cy www.moi.gov.cy/cystat 60

www.msmt.cz www.mvcr.cz www.nuov.cz www.nvf.cz www.portal.mpsv.cz www.psp.cz www.svetadily.cz www.wikipedia.cz www.zemepis.eu

61

Seznam bibliografických citací (1)

Zeměpis : Kontinent [online]. poslední aktualizace 17.5. 2009. 2006-2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: .

(2)

Wikipedie, otevřená encyklopedie : Česko [online]. 2009 [cit. 2009-05-12]. Dostupný z WWW: .

(3)

Minsterstvo vnitra : Změny v úřední veřejné správě [online]. c2005 [cit. 200905-10]. Dostupný z WWW: .

(4)

Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna : Listina základních práv a svobod [online]. c1995-2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: .

(5)

Czech tourism : Důležité dokumenty [online]. 2003 [cit. 2009-05-20]. Dostupný z WWW: .

(6)

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky : Vzájemné vztahy [online]. 2008 [cit. 2009-05-02]. Dostupný z WWW: .

(7)

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky : Vzájemné vztahy [online]. 2008 [cit. 2009-05-02]. Dostupný z WWW: .

(8)

Businessinfo : Kypr: obchodní a ekonomická spolupráce s ČR [online]. 19972009 [cit. 2009-05-02]. Dostupný z WWW: .

(9)

Euroskop : Referendum [online]. 2008 [cit. 2009-05-10]. Dostupný z WWW: .

(10)

Euroskop : Kypr v Evropské unii [online]. 2008 [cit. 2009-05-10]. Dostupný z WWW: .

(11)

Kadeřábková, Anna, a kol. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2005. Praha : Linde s. r. o., 2005. 164 s. ISBN 80-86131-64-5.

(12)

Kadeřábková, Anna, a kol. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2005. Praha : Linde s. r. o., 2005. 164 s. ISBN 80-86131-64-5.

(13)

Businessinfo : Kypr: Ekonomická charakteristika země [online]. 1997-2009 [cit. 2009-05-02]. Dostupný z WWW: .

62