SEJŘEK ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST březen 2009
opraveny připomínky z projednání dle §50, odst.2 zákona 183/2006 Sb.: - vložena etapizace výstavby u plochy Z1 - odstraněno nesprávné vykázání záboru PUPFL u plochy Z17 v tabulce přehledu záboru ZPF a PUPFL - doplněna lokalita ochrany přírody a památné stromy
Obsah: II.
Odůvodnění územního plánu
(1) Textová část a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem b) Údaje o splnění zadání, údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu (v případě zpracování konceptu) c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území d) Umístění ploch a řešení Veřejné infrastruktury e) Koncepce uspořádání krajiny a ploch zeleně v urbanizovaném území f) Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí a zdůvodnění (pokud stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno) g) Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
(2) Grafická část
seznam výkresů grafické části a. KOORDINAČNÍ VÝKRES b. ŠIRŠÍ VZTAHY c. ZÁBOR ZPF
2
měřítko 1: 5 000 1: 5 000
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU – TEXTOVÁ ČÁST A) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM. a1. Soulad s politikou územního rozvoje a dokumentací vydanou krajem Z Politiky územního rozvoje České republiky vydané vládou České republiky usnesením č. 561 ze dne 17.5.2006 nevyplývají pro řešené území žádné požadavky. Pro předmětné území není v současné době platná žádná územně plánovací dokumentace vydaná krajem. Byl zpracován koncept ÚP VÚC kraje Vysočina, který je považován za územně plánovací podklad (zpracovatel: Urbanistické středisko Brno, s.r.o, 2004). Na území obce Sejřek (k.ú. Bor u Nedvědice, k.ú. Sejřek) není v ÚPN VÚC evidován žádný zájem nadmístního významu. Jsou zde vymezeny plochy a koridory VPS: označení VPS Vv21
název
administrativní území obcí, kterých se dotýká rozšíření skupinového vodovodu Olší, Pernštejnské Jestřabí, Kaly, Vír, větev Olší - Kaly Sejřek
Z širších územních vztahů nevyplývají žádné skutečnosti, které by měly dopad na zpracování územního plánu. Zastavitelné plochy leží převážně na okraji zastavěného území. Navržené uměny v území jsou svým charakterem místního významu, z hlediska širších vztahů a využívání území nevyžadují koordinaci s jinými záměry. a.2. Širší vztahy a.2.1. Postavení obce v systému osídlení Sejřek leží na území okresu Žďár nad Sázavou, asi 3 km západně vzdušnou čarou od Nedvědice u v nadmořské výšce 518 m (místní část Sejřek), resp.507 m (m.č. Bor). Území obce má venkovský charakter. Obec má význam jako základní prvek v sídelní struktuře území. Funkci vyšší územní jednotky vzhledem k řešenému území zastávají Nedvědice a Bystřice nad Pernštejnem, kde je pro obyvatele dostupné veškeré občanské vybavení. kraj: CZ 061 Vysočina okres: CZ 0615 Žďár nad Sázavou úřad obce s rozšířenou působností: 6101 Bystřice nad Pernštejnem obec s pověřeným úřadem: 061011 Bystřice nad Pernštejnem stavební úřad: 610502 MěÚ Bystřice nad Pernštejnem matriční úřad: 07943 OÚ Rožná finanční úřad: 3522 Bystřice nad Pernštejnem a.2.2. Širší dopravní vztahy Obec Sejřek dopravně spáduje především k asi 4 km vzdálenému regionálnímu centru Nedvědice (II/390) s dalším možným napojením na Tišnov a Brno. Další důležité vazby existují směrem k Dolní Rožínce (II/385), Bystřici nad Pernštejnem. Svým významem je v dopravních vztazích naprosto převažující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Nejbližší železniční stanice je v 4 km vzdálené Nedvědici resp. Věžné na trati č.251 Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě - Tišnov. 3
a.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury Zásobení vodou – je navrhováno vybudování veřejného vodovodu, hlavním zdrojem surové vody vodovodu bude ÚV Vír. Obec bude zásobena ze stávající vodovodní sítě obce Olší, která je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Žďársko (kraj Vysočina), větve Vír-Bystřice n.P.-Olší. Zásobovací řad pro obec Olší vede z VDJ Drahonín ( 150m3, 572,0/568,0 m n.m. ). Odkanalizování – kanalizace v obci bude napojena na ČOV v obci. Recipientem vyčištěných a dešťových vod jsou potoky, odvádějící vody do řeky Nedvědičky a na území sousedních obcí, zejména Rakové a Doubravník. Zásobení elektrickou energií - elektrická energie pro obec Sejřek je zajišťována ze systému 22 kV přes distribuční trafostanice 22/0.4 kV. Další rozvoj energetických zařízení bude záviset na rozvoji obce. Stávající i navrhovaná zařízení el. distribuční sítě jsou zakreslena v grafické části ÚP včetně příslušných ochranných pásem. Zásobení plynem - Obec není plynofikována, v ÚP jsou navrženy STL rozvody s přívodem z Nedvědice. Kapacita zdroje nabyla v rámci ÚP posuzována. a.2.4. Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních ekosystémů Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability - Nadregionální biokoridor Údolí Hodonínky – Pokomorské lesy (OP zasahuje do východní části území) - Regionální biocentrum RBC 292 Pernštejn (v severní části území) - Regionální biokoridor RBK 1403 Pernštejn – K 128 (v severní části území) - Regionální biokoridor RBK 1404 (v severní části území) V řešeném území se nenachází lokality systému ochrany přírody NATURA 2000. Objekt
ozn.
Bioregion 1.51 Podprovincie Migrační území Biochory 4PS 4UQ -4UQ 3UQ
název Sýkořský hercynská ano Pahorkatiny na kyselých metamorfitech 4. v.s. Výrazná údolí v pestrých metamorfitech 4. v.s. Výrazná údolí v pestrých metamorfitech v suché oblasti 4. v.s. Výrazná údolí v pestrých metamorfitech 3. v.s.
B) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU (V PŘÍPADĚ ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU). Dokumentace byla zpracována v souladu s požadavky zastupitelstva, zástupců samosprávy obce a schváleným zadáním pro zpracování územního plánu.
4
C) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. c.1. Východiska řešení Přírodní podmínky a krajinný ráz Obec Sejřek se nachází v oblasti Bystřickopernštejnska ve východní části kraje Vysočina. Na území obce převažuje pahorkatinný reliéf, severní a východní okraj zasahuje do hlubokých zářezů řek Nedvědičky (na severu) a Svratky (na východě). Dle krajinného rázu je rozděleno na část s polně lesní krajinou pahorkatin na kyselých metamorfitech 4 v.s. s málo zachovaným krajinným rázem a lesní krajinu výrazných údolí s výjimečně zachovalým krajinným rázem. Pestrá lesní krajina údolí Nevědičky korunovaná panoramatem hradu Pernštejna na protějším ostrohu je mimořádnou a jedinečnou přírodní dominantou a nejvýznamnější hodnotou na území obce nadmístního významu. Z toho důvodu klade řešení územního plánu vysoký důraz na ochranu přírodního prostředí a navrhuje v navazujícím zemědělsky obhospodařovaném území opatření k posílení ekologické stability. Jedná se o zvyšování podílu ekostabilizujících prvků (trvalé travní porosty, prvky ÚSES, interakční prvky, protierozní a revitalizační opatření apod.). Doporučujeme zlepšit prostupnost krajiny zlepšením stavu polních a lesních cest v severní části katastrů. Z hlediska krajinného rázu lze území hodnotit jako kulturní krajinu středně antropicky ovlivněnou. Jedná se o krajinu vysoké estetické hodnoty, krajinu která je vyvážená, ekologicky poměrně stabilní. Jednotlivé části obce jsou z dálkových pohledů vnímány jako harmonické celky osazené ve vzrostlé zeleni zahrad tvořící spolu s pestrou zemědělskou krajinou obdělaných polí, luk, lesů a rozptýlené zeleně typickou vysočinskou scenerii. Uvnitř obcí jsou cennou místní hodnotou centrální části starých návsí s kapličkami. Rozvojové předpoklady obce Obec Sejřek se nachází nedaleko Nedvědice na málo frekventované silnici II/390. Území si zachovává venkovský charakter, vzhledem k obtížným zemědělským a podnebním podmínkách (mírně teplá oblast MT9, 110 – 130 mrazových dnů, 30 – 40 ledových dnů průměrně v roce) se zástavba poněkud rozvolňuje a přibližuje se poněkud horskému typu (oblast pozdně středověké kolonizace). Nejstarší části Sejřku a Boru patří k typu lesních lánových vsí v podobě okrouhlic s nevýraznou návsí. Obec má význam jako základní prvek sídelní struktury. Urbanistická struktura byla během historického vývoje doplněna o nové části, osada Mansberk byla založena v roce 1803. Konfigurace terénu poskytuje podmínky pro případný další rozvoj bou částí obce. Dle SLDB 2001 (Sčítání lidu, domů a bytů) zde žilo 159 obyvatel, v obci bylo 56 domů, z toho 42 obydlených (41 RD, žádný bytový dům, celkem 52 obydlených bytů). Celkový počet obyvatel v obci mírně stoupá (2007 162 obyv.). Průměrný věk obyvatel je 39,4 roků. Na území obce se nenacházejí výrazné nadmístní dominanty, místní kulturní hodnotou je harmonický urbanistický a stavební celek obce a přírodní rámec v dohledu hradu Pernštejna. Podmínky rozvoje obce z hlediska pozice v sídelní struktuře, prostorových podmínek a vztahu k rozvojovým a dopravním osám lze považovat za průměrné, vyžadující stimulační kroky. V zájmu trvalé stabilizace osídlení je třeba, aby územní plán vytvořil
5
podmínky pro aktivní strategii rozvoje obce v příštím období. Navržené plochy pro výstavbu by měly pokrývat potřeby regenerace bytového fondu a předpokládané rozvojové potřeby. V příštím období se předpokládá průběžná rekonstrukce stávající zástavby, je třeba zlepšovat životní podmínky v obci (veřejná vybavenost, technická infrastruktura, dopravní obsluha apod.) a vytvářet podmínky pro rozvoj vhodných ekonomických aktivit na přestavbových plochách bývalých zemědělských areálů. Základním předpokladem udržitelného rozvoje je zajištění regenerace sídelní struktury a přístup k infrastruktuře. S ohledem na stav území bude třeba klást důraz na prozíravou ochranu přírodního prostředí. Výsledek snahy o zlepšení technické infrastruktury obce a životních podmínek obyvatel ovlivní míru úspěšnosti snahy o další rozvoj obce. c.2. Varianty a koncepce umístění plošného rozvoje Plochy vhodné z technického hlediska pro novou výstavbu se vyskytují na obvodu celého zastavěného území obce. Z hlediska vlastnických práv je však celá řada pozemků fakticky nevyužitelná. S ohledem na charakter obce je možné, aby zástavba vznikala i ve vzájemně oddělených uzlech. Nedochází ke střetu se zájmy ochrany ZPF z hlediska kvality půd, na obvodu zastavěného území se vyskytují převážně půdy méně hodnotné, zařazené do III. a vyšší tř. ochrany ZPF. Po vyhodnocení všech technických ostatních hledisek byla hlavní plocha pro výstavbu navržena východně od historického jádra osady Sejřek a východně od osady Bor. Důvodem je dobrá vazba na současně zastavěné území obce, přijatelná dopravní obslužnost a možnost budoucího napojení na inženýrské sítě. Ostatní rozptýlené lokality pro bydlení jsou umístěny ve vazbě na zastavěné území obce. Reflektují aktuální požadavky na výstavbu a doplňují sídelní strukturu. Přestavbová území zemědělských areálů jsou určena pro podnikatelské aktivity, infrastrukturu cestovního ruchu a další činnosti, které neruší obytné území. D. UMÍSTĚNÍ PLOCH A ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY D 1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Současný stav silniční sítě Územím obce Sejřek prochází silnice: II/390 III/38513 II/385 III/38710
Nedvědice – Osová Bítýška – Budišov Bor – spojovací Nové Město na Moravě – Tišnov – Česká (okrajem území) Nedvědice – Rožná – Dolní Rožínka (při severním okraji území)
Mimo zastavěné území činí šířka zpevněné části vozovky u silnice II/390 6,5 m a je tvořena starším penetračním makadamem. Průtah obcí silnice II/390 není na většině délky stavebně odlišen v typu MO2 10/7,5/50, i když prostorové uspořádání okolní zástavby umožňuje spojité úpravy v celé délce.
6
Silnice III/38513 má v obci Bor i mimo zastavěné území konstrukci z penetračního makadamu šířky 5,0 - 5,5 m. Její šířkové a směrové uspořádání je nevyhovující. Mimo zastavěné území činí šířka zpevněné části vozovky u silnice II/385 7,5 m a je tvořena starším, poměrně kvalitním asfaltovým betonem. Naléhavost řešení dopravních závad (viz návrhová část ÚP) bude záviset na tendencích intenzity dopravy na předmětné komunikaci, v současnosti ve většině případů vyhoví regulace dopravy dopravním značením. Existující dopravní závady jsou navrženy řešit. Dopravní závady jsou vymezeny. Sčítání dopravy Celostátní sčítání dopravy bylo v roce 2005 provedeno ve sčítacím místě 6-5870 na silnici II/390 , 6-3940 na silnici II/385 a 6-7310 na silnici III/38710 – použito pro posouzení hlukové hladinu v katastru obce (viz níže - Vliv dopravy na životní prostředí). Požadavky na výhledové řešení silniční sítě Ve výhledovém řešení silniční sítě se v katastru obce dle ústního vyjádření příslušných správních orgánů neočekávají výraznější změny již stabilizované stávající silniční sítě s výjimkou odstranění existujících dopravních závad a průběžné úpravě komunikací v třídách, požadovaných ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, případně ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Kategorizace silnic Dle zásad ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic" byly provedeny úpravy silnice II/390 mimo zastavěné území v návrhové kategorii S 7,5/60. V zastavěné části obce byl v souladu s požadavky ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ zařazen silniční průtah II/390 obcí Sejřek ve funkční skupině C (obslužná). Neplnění technických požadavků (šířkových parametrů) je označeno jako DZ 1. Ochranné pásmo u silnic II. a III. třídy činí 15 m od osy včetně průtahů silnice zastavěným územím (Silniční zákon č.13/1997 Sb.) Rozhledové pole u křižovatek (silnic a MK) bylo posuzováno dle ČSN 73 6102: 2007, kap.5.2.9.2. Síť místních komunikací Většinu dopravní obsluhy v obci je možné realizovat po silnicí II/390, zařazené do funkční skupiny C typ MO2 10/6,5/30, resp. MO2k 7,5/7,5/30 a III/38513 - MO2 10/6,5/30. Do MK funkční skupiny C nejsou v obci zařazeny žádné komunikace. Úpravy MK v obci jsou navrženy ve funkční skupině D1 (tedy bez chodníků). U zklidněných MK je nevyhovující jak šířkové uspořádání tak technický stav konstrukce vozovky, kterou většinou tvoří porušený penetrační makadam. Doporučujeme provést rekonstrukce povrchů vozovek (v závislosti na finančních možnostech), šířkové úpravy jsou ve značné míře limitovány okolní zástavbou. Doprava v klidu S ohledem na malou kapacitu většiny objektů občanské vybavenosti v obci je výpočet dle ČSN 73 6110 problematický, parkovací plochy je nutno navrhovat spíše podle potřeb jednotlivých objektů.
7
Výpočet koeficientu pro přepočet počtu potřebných stání pro obec - informativní stupeň velikost sídel. útvaru Index výsledný automobilizace (počet obyvatel) dostupnosti koeficient 3,0 do 20 000 1 0,84 1 1 0,84= 1,0 Současný a požadovaný stav parkovišť je zachycený v následující tabulce (1) druh objektu účel.jed./1stání potřeba skutečný stav OÚ
25 m2
2
10 před objektem - upravit*
obchod Smíš. zboží
50 m2
2
10 před objektem - upravit*
sportovní areál
10 návštěvníků 5
5 před objektem - upravit*
TK Sejřek/Bor
15 lůžek
5 v objektu
Výroba bet.prvků
4 zaměstnanců 3 - 5
8 v objektu
Pila Mansberg 4 zaměstnanců 3 - 5 * - sdílené odstavné plochy
6 v objektu
3
Veřejná hromadná doprava osob Svým významem je v dopravních vztazích naprosto převažující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. - Autobusová doprava: V zastavěné centrální části obce (na průtahu II/390) se nachází dvě zastávky HD s čekárnou: Sejřek Mansberk a Sejřek zbrojnice. Docházkové vzdálenosti (500 m chůze) jsou pro většinu obyvatel obce přijatelné. Umístění zastávek v přímo na silnici II/390 je z dopravního hlediska nevhodné, ale s ohledem na velmi nízké dopravní zatížení silniční sítě v obci je možné je tolerovat (ČSN 73 6425, čl. 5.2.1.6). Problematická je nízká četnost spojů, zejména mimo pracovní dny. Mimo zastavěnou část obce je zastávka Sejřek - U dvora. V části obce Bor se nachází jedna zastávka. Významnější jsou dvě zastávky na silnici II/385 (Bor, rozcestí a Střítež, hájovna) s vyšším počtem autobusových linek. Pro obydlí na severním okraji katastru (v údolí Nedvědičky) je určena jedna zastávka Sejřek, Bor rozcestí. - Železniční doprava: Severním okrajem katastru prochází trať ČD č.251 Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě - Tišnov. Nejbližší železniční stanice je v 4 km vzdálené Nedvědici. Na stanici Věžná na stejné trati není z obce kromě pěší chůze přímé spojení. Ochranné pásmo dráhy činí 60 m od osy krajní koleje (nejméně 30 m od obvodu dráhy), u vleček pak 30 m od osy koleje. Účelová doprava Účelové komunikace v katastru slouží především zemědělskému a lesnímu hospodářství. K dopravní obsluze přilehlých polí slouží polní cesty, napojené na silniční síť. Tyto cesty jsou pouze lehce zpevněné štěrkem bez výraznějšího odvodnění, jejich šířka se pohybuje okolo 3 m. Jejich další rozvoj a úprava dopravně - technických parametrů (šířkové úpravy, zesílení konstrukce, řádné odvodnění) je závislé na jejich dalším
8
využití. Napojení na silnice je hodnoceno jako DZ 3. Dopravně významnější ÚK spojuje Sejřek s obcí Rakové. Pěší a cyklistická doprava - Pěší trasy Samostatná pěší stezka se nachází v centrální části obce (kaplička,..) U MK ve funkční skupině D1 chodníky nejsou, což vzhledem k jejich zařazení jako zklidněné nelze považovat za závadu. Obcí vede zelená turistická značka DoubravníkSejřek-Nedvědice. - Cyklistická doprava Intenzity cyklistické dopravy odpovídají okolnímu terénu, s ohledem na nižší zátěže motorové dopravy v řešeném území je možno ji vést společně s touto dopravou po silnicích třetích tříd, místních a především účelových komunikacích. Intenzity cyklistické dopravy se zvyšují s rozvojem cykloturistiky i v tomto regionu. Obcí vede nečíslovaná cyklotrasa směrem od Rakové přes Sejřek na Bor a k hájence, která využívá kromě krátkého silničního úseku i zpevnění a nezpevněné účelové komunikace. Údolím Nedvědičky na severním okraji katastru po silnici III/38710 vede cyklistická trasa č. 5130. Vliv dopravy na životní prostředí Hladina hluku z dopravy ve venkovním prostoru je stanovena výpočtem podél průtahu silnic III/39217 a III/39910 zastavěnou části obce v průměrné vzdálenosti 15 m od osy komuni-kace a výšce 1,5 m nad terénem.. Nejvyšší přípustné hladiny hluku z dopravy ve venkovním prostoru jsou stanoveny ve smyslu Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 148/2006 ze dne ze dne 1.6.2006. Podle tohoto předpisu je nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru pro účely územního plánování stanovena v hodnotě L Aeq,T = 50 dB. Po započtení korekcí dle přílohy č. 3 A, odstavec č.3 je v okolí průtahu silnic III/39217 a III/39910, které jsou zařazeny jako hlavní pozemní komunikace nejvyšší přípustná 24 hodinová dlouhodobá ekvivalentní hladina L dvn rovna 60 dB, noční dlouhodobá ekvivalentní hladina Ln potom 50 dB - vypočtené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. označení silnice II/390 II/385 III/38513 III/39910
L den - dB(A) - L noc - dB(A) I55 dB(A)-2025 2005 - 2005 (m) 55,1 41,9 8 19 52,4 38,3 5 55,3 41,9 9
I45 dB(A)-2025 (m) 4 14 0 6
Pro silnice byla informativně stanovena izofona 60/50 dB pro rok 2005 a ve výhledu roku 2025. Žádná z izofon nepřesahuje ochranné silniční pásmo 50 resp. 15 m. Výpočet hladin hluku je proveden dle novelizované metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, zpracované Ing. Kozákem, CSc. a RNDr. Liberkem - Praha 1995 a je přílohou této zprávy. Přesnější stanovení hlukové hladiny v obci je nutno ověřit podrobnějším rozborem a hlukovou studií.
9
D.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 2.1 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU 2.1.1. Koncepce zásobování vodou V obci bude vybudována veřejná vodovodní síť, která bude napojena na stávající vodovodní síť obce Olší ( Jihomoravský kraj ). Obec Olší je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Žďársko ( kraj Vysočina ), větve Vír-Bystřice n.P.-Olší. Zásobovací řad pro obec Olší vede z VDJ Drahonín ( 150m3, 572,0/568,0 m n.m. ). Místní část Bor ( 500 – 520 m n.m. ) bude napojena přes redukční ventil. Alternativou je využití vlastního zdroje vody (vrt Se-2 hl. 76 m, 0.5 l/s v jižní části katastru Sejřek), vybudování úpravny vody a vodojemu SZ nad obcí. Před zahájením přípravy realizace této varianty je třeba vyhodnotit její ekonomicku a projednat případnou změnu PRVK Kraje Vysočina. 2.1.2. Rozvoj vodovodů Vodovodní síť bude rozšiřována dle potřeby nové výstavby. Pro požární zabezpečení bude udržována zásoba vody ve stávajících vodních nádržích v Sejřku a Boru.. 2.1.3. Ochranné pásmo vodovodu Podle zákona č. 274 / 2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo vodovodu do DN 500 1,5 m od vnějšího líce potrubí. 2.2. ODKANALIZOVÁNÍ OBCE 2.2.1. Koncepce odkanalizování obce V souladu s PRVK kraje Vysočina bude v části Sejřek vybudována nová splašková kanalizace, odvádějící pouze splaškové vody na čistírnu odpadních vod. Stávající stoky budou plnit funkci dešťové kanalizace. Umístění ČOV je navrženo pod rybníkem Kopaniny ? s vyústěním do místní vodoteče ( Sejřské zmolky ), která tvoří pravostranný přítok Svratky. Z místní části Mansberk budou splaškové vody na ČOV přečerpávány. ČOV navrhujeme mechanicko-biologickou. Čištění vod pomocí biologických rybníků a tzv. kořenových ČOV nedoporučujeme. Po započtení nákladů na odbahnění rybníků a výměnu zemních filtrů s jejich odvozem na zabezpečenou skládku nevychází ekonomika tohoto způsobu čištění příznivě. Nelze také zajistit stabilní limity na odtoku z podobných ČOV v průběhu roku a obec se nachází v 3. PHO vodního zdroje BrnoSvratka-Pisárky. Řešení odkanalizování obce se nepředpokládá k realizaci v rámci PRVKÚK do roku 2014 vzhledem k vysokému podílu nákladů na jednoho obyvatele. V místní části Bor žije malý počet obyvatel, z toho důvodu se v PRVK navrhuje výstavba jímek na vyvážení. Protože však náklady na výstavbu jímek a jejich vyvážení budou muset hradit majitelé těchto nemovitostí, budou tak občané v místní části Bor znevýhodněni oproti Sejřku. Doporučujeme, aby i zde byla vybudována splašková kanalizace zakončená mechanicko-biologickou ČOV. Zkušenosti z jiných obcí nám říkají, že ukazatelé investičních nákladů, které je třeba splnit pro přidělení dotace, budou vycházet stejně jako v Sejřku, ne-li lépe.
10
Dešťové vody v celé obci budou v maximální možné míře uváděny do vsaku, jímány a účelově využívány (zálivka apod.). Podle vyhlášky č.501/2006 Sb. O obecných podmínkách využívání území, § 21, odst. 5 c) se stavební pozemek vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování dešťových vod, nebo jejich zdržení na pozemku v kapacitě 20mm denního úhrnu srážek, před jejich vypouštěním do kanalizace pro veřejnou potřebu. 2.2.2. Rozvoj kanalizace Kanalizační síť bude rozšiřována dle potřeby nové výstavby. Předpokládá se, že jímky na vyvážení bude možné alternativně nahradit domovními čistírnami odpadních vod, nebo jim ekvivalentními technologiemi čištění odpadních vod, které jsou v souladu s příslušnou legislativou platnou v době realizace výstavby. 2.2.3. Ochranná pásma - ČOV do 100m3/den s otevřenými nádržemi dle ČSN 75 6402 - Malé ČOV 50 m - Podle zákona č.274 / 2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo kanalizace do DN 500 od vnějšího líce potrubí 1,5 m 2.3. VODNÍ TOKY A PLOCHY 2.3.1. Návrh opatření - Zachovat stávající funkce nádrží a provádět jejich údržbu. Pokud chybí, zpracovat pro provoz nádrží provozní a manipulační řád a zajistit, aby způsob hospodaření odpovídal těmto řádům a byl vykonáván technicko-bezpečnostní dozor vodního díla. Nádrže mají vodohospodářský význam – vytvářením retencí je zpomalován odtok z povodí a jsou tak chráněny svahy před erozí a jsou cenným krajinotvorným prvkem. - Realizovat výstavbu nových rybníků a nádrží - Provést revitalizaci upravených koryt potoků, na vybraných místech kde hrozí vodní eroze apod. použít přepážky a hradítka, případně další úpravy 2.3.2. Ochranná pásma vodních toků, rybníků a jezer Ochranná pásma nejsou v současné době taxativně v legislativě vymezena. Podle zák.č.254/2001 Sb. O vodách může správce vodního toku při výkonu správy VT užívat pozemky sousedící s korytem a to u drobných VT nejvýše do 6 m (manipulační pruh). Vodoprávní úřad může na základě požadavku vlastníka vodního díla stanovit ochranná pásma. Vlastníci okolních pozemků mají však nárok na majetkovou újmu. Významný vodní tok Nedvědička ( ve správě Povodí Moravy ) má vyhlášeno záplavové území, které bylo stanoveno rozhodnutím dne 1.11.1999 OkÚ RŽP Žďár nad Sázavou pod č.j. ŽP/Vod 2685/99-Vr. Uvnitř stanoveného záplavového území nebude povolována žádná výstavba trvalého charakteru. Celý katastr obce se nachází v 3. PHO vodního zdroje Brno-Svratka-Pisárky. Ostatní drobné vodní toky, které tvoří přítoky Nedvědičky a Svratky jsou ve správě Lesů ČR.
2.4. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM 2.4.1. Návrh V ÚP je navržena plynofikace obce rozvody STL plynovodu s přívodem z Nedvědice. Síť slouží pro potřeby stávající zástavby i nové výstavby. Jako alternativní řešení navrhujeme využití obnovitelných zdrojů energie a ze zdrojů, které nezatěžují ovzduší emisemi zdraví škodlivých látek. Je možné budovat tepelné
11
zdroje pro jednotlivé objekty i společné zdroje pro skupiny domů, zejména v nové výstavbě. Z místních zdrojů je k dispozici biomasa, paliva na bázi dřeva apod. Paliva na bázi dřeva mohou být v rámci obce připravována a distribuována centrálně. Jednotlivé objekty mohou využívat kombinace tepelných čerpadel, solárních kolektorů a dřevozplyňujících topidel. V případě nedostatku dřevní hmoty je také možné pro skupiny domů anebo samostatně stojící objekty, zřizovat zásobníky a rozvody propanu. Konkrétní komplexní řešení je třeba ověřit samostatnou studií. Jsou možná i jiná řešení, pokud odpovídají platným zákonným předpisům. 2.4.2. Ochranné pásmo plynovodů: Ochranné pásmo dle § 68 zákona č. 458/2001 Sb.: - do DN 200 4m - nad DN 500 12 m - STL v zast. území obce 1m Zřizovat stavby v bezp. pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické, či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. D 2. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Stav volné krajiny je na katastrálním území obce ovlivňován intenzivní zemědělskou výrobou. Nedostatek rozptýlené zeleně ve velkých blocích orné půdy umožňuje půdní erozi. I při mírném sklonu hrozí vodní eroze. Na ohrozených plochách je třeba provést protierozní opatření. Jedná se především o zřizování a udržování záchytných průlehů a dalších opatření. Tyto objekty mají za úkol zachytit povrchový odtok z výše položeného povodí a odvést ho neškodně do zatravněných údolnic nebo svodných průlehů a příkopů. Šířka zatravněného průlehu by měla být min. 10 m.Větší přítoky, které jsou způsobeny odtokem z komunikací, zpevněných ploch a střech objektů budou odvedeny stávajícími příkopy a propustky, případně dešťovou kanalizací s vyústěním do vodoteče, které je třeba pravidelně obnovovat a čistit. Dále je třeba na všech pozemcích katastru obce mimo zástavbu dodržovat standardní protierozní opatření a to především v oblasti agrotechnické a organizační. Z organizačních opatření je třeba navrhnout a dodržovat protierozní osevní postupy, tj. rozmístění zemědělských kultur do honů tak, aby se pravidelně střídaly. Výrazné protierozní účinky mají pícniny, zejména vojtěška a traviny, naopak ohrožení erozí zvyšuje pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, slunečnice apod.). Při správném použití jsou osevní postupy významným prostředkem k ochraně půdy před erozí, důležité je rovněž pásové střídání plodin v závislosti na sklonitosti pozemků. Z agrotechnických opatření doporučujeme především zvyšování vodní jímavosti půdy zvyšováním obsahu humusu a zlepšováním půdní struktury. Pro vytvoření příznivé půdní struktury je důležitý obsah humusu, proto je potřebné periodické hnojení půdy statkovými hnojivy, zeleným hnojením, zaoráváním slámy apod. Doporučujeme uplatňování tzv. biologického zemědělství s minimalizací chemizace při ochraně rostlin a omezení aplikace umělých hnojiv. Tím vzniknou příznivé podmínky pro rozvoj půdních organizmů (edafonu), jehož činnost výrazně zvyšuje infiltrační schopnost půdy. Podkladem pro návrh opatření je zpracované posouzení erozní ohroženosti a odtokových poměrů.
12
D 3. ZÁSOBENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Elektrická energie pro obec Sejřek je zajišťována ze systému 22 kV přes distribuční trafostanice 22/0.4 kV ve správě E.ON a.s. ČR: Název Bor Sejřek obec Sejřek Mansberk
typ betonová betonová betonová
kapacita do 250 kVA do 400 kVA do 250 kVA
osazení-stroj 100 kVA 160 kVA 160 kVA
Rozvody NN jsou převážně venkovní, s přenosovou schopností pro stávající odběry. Další rozvoj energetických zařízení bude záviset na rozvoji obce. Výkonová bilance Výkonová bilance je odvozena z podkladů o návrhu rozvoje stavebních ploch a předpokládaných aktivit. Stávající soudobé zatížení bytového fondu, základní vybavenosti a nebytového odběru nebylo do výkonové bilance zahrnuto a předpokládá se, že je plně pokryto ze stávajících rozvodů. Výkonová bilance byla stanovena výpočtem pomocí hrubých perspektivních hodnot měrného zatížení a vychází z obdobných srovnatelných studií. Pro řešené území se předpokládá zajištění tepla a TUV jiným médiem. U bytů se předpokládá komfortní vybavení běžnými el. spotřebiči, vařením a vytápěním jinými médii t.j. stupněm elektrizace "A". V souladu s pravidly pro elektrizační soustavu je výhledová hodnota měrného soudobého zatížení na bytovou jednotku 1.5 kVA/BJ. Pro výpočet je předpokládána převážně výstavba dvougeneračních RD se dvěma byty a u 20 % RD rezerva 12 kVA pro případné další odběry (dílny ap.) Bilance elektrického výkonu (nová zástavba) Kapacita lokality
Nový odběr (kVA)
Počet bytů byty
ostatní
Celkem
Z1-Z5
82
123
72
195
Z6-Z7
8
12
12
24
Z8 –Z11
38
57
48
105
ostatní
-
-
36
36
celkem
140
192
168
360
Předpoklad pro návrhové období celkem
30
45
36
81
D 2.7. SPOJE V obci není žádné obsluhované telekomunikační zařízení. Požadavky na nové plochy nejsou. Na k.ú. obce se vyskytují podzemní vedení a zařízení telekomunikačních sítí. Jejich stav je v podrobnosti dle poskytnutých podkladů informativně zakreslen v grafické části ÚP. V době přípravy činností a staveb na území obce je nutné si vždy vyžádat závazné stanovisko o jejich existenci a podmínkách ochrany u jejich správců.
13
D 2.8. RADIOKOMUNIKACE Katastrálním územím obce Sejřek neprochází žádná RR trasa a společnost Radiokomunikace, a. s., zde nemá jiné další zájmy a zařízení ke zohlednění a zakreslení v grafické části ÚP. D 2.9. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Zdroje znečištění na zájmovém území jsou pouze lokálního významu. Místními producenty odpadů jsou domácnosti, zemědělské podniky a hospodářství. Z odpadů produkovaných obcí je objemově nejvýznamnější tuhý domovní odpad. Likvidace směsného komunálního odpadu a ostatních druhů odpadů je zajišťována ve spolupráci se oprávněnou firmou na základě smlouvy mimo území obce. Z komunálního odpadu jsou separovány nebezpečné složky, jejichž odvoz má obec zajištěn operativně prostřednictvím oprávněné firmy. Na k.ú. obce není vhodná lokalita pro ukládání stavební suti. Tento materiál je třeba odvážet na povolenou skládku mimo území obce. V oblasti hospodaření s odpady navrhujeme: - snižovat množství odpadů u původce - zabezpečit třídění odpadů, svoz a následnou likvidaci (recyklaci) na celém správním území obce - likvidovat případné černé sládky (již v počátku) - zabezpečit čistotu v obci - zajistit kompostování biologického odpadu. Jedná se především o organizační opatření ze strany obecního úřadu. Manipulační plochy pro operativní nakládání s odpady je možné vymezit na vhodném místě v obou částech obce v rámci ploch smíšených, na veřejném prostranství apod. E) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY A PLOCH ZELENĚ V URBANIZOVANÉM ÚZEMÍ E 1. USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Krajina na území obce Sejřek je harmonickou krajinou lesozemědělskou. Vlastní sídla obklopují zemědělsky využívané plochy orné půdy, zčásti lučních porostů. V severní a východní části jsou rozsáhlé lesní komplexy zalesněných svahů údolí řek Nedvědičky a Svratky, menší lesní celky jsou také u jižní hranice území obce. Obec je pohledově zarámována porosty starých užitkových zahrad. Druhy lesních porostů v řešeném území - lesy hospodářské Plochy krajinné zeleně V rámci krajinné zeleně se uplatňují vegetační prvky nacházející se mimo zastavěné a zastavitelné území. Jde o zapojené porosty dřevin rostoucí mimo les, dále menší remízky a lesíky, liniové prvky a další. Navržená opatření - doporučení: U vodotečí stávajících a nových vodních nádrží založit a udržovat podél břehů vhodné porosty dřevin, doplnit aleje podél silnic i polních komunikací ovocnými či jinými druhy stromů s travinobylinným podrostem, vysadit solitéry stromů na křížení cest či u drobné architektury, v druhové skladbě výsadeb respektovat podmínky stanoviště (STG). 14
E 2. KONCEPCE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Zpracovaný generel ÚSES (Ageris, s.r.o. Brno, 2001) byl při práci na ÚP Sejřek upřesněn s ohledem na podrobnost mapového podkladu. Založení skladebných částí ÚSES (biokoridorů a biocenter) je součástí seznamu veřejně prospěšných opatření. Na řešeném území byly navrženy interakční prvky, které jsou rovněž součástí místních územních systémů ekologické stability. Zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní až nestabilní krajinu. Vytvářejí existenční podmínky rostlinám i živočichům a mohou působit stabilizačně v kulturní krajině. V interakčních prvcích nacházejí prostředí pro život opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců. Interakční prvky jsou pouze směrnou částí plánu ÚSES. Stávajícími interakčními prvky jsou ekotonová společenstva křovinatých lad a lemů, břehové porosty a silniční stromořadí, které nejsou biokoridory. Velmi pozitivně působícím plošným interakčním prvkem jsou travinobylinná společenstva, luční porosty, která by měly být uplatňovány zejména v údolních nivách potoků a řek. E 3. ZELEŇ V URBANIZOVANÉM ÚZEMÍ Zeleň v zastavěném území tvoří poměrně významný prvek uplatňující se v rámci tohoto území. Navržená opatření Citlivé zpracování projektové dokumentace jednotlivých prostor zachovávající typický ráz sídla. Rekonstrukce vegetačních prvků a doplnění stávajících ploch zeleně vhodným mobiliářem. E 4. REKREACE Území obce leží mimo tradiční rekreační území. Nejsou zde zařízení hromadné rekreace a s výjimkou několika zahrádek zde nejsou ani objekty individuální rekreace. Ve volné krajině nejsou navrhovány žádné změny využití pro tento účel. Služby a infrastruktura cestovního ruchu může být budována výhradně uvnitř zastavěného a zastavitelného území obce. To se netýká budování drobných objektů ke lepšení podmínek rekreace a cestovního ruchu (zastavení podél turistických tras, odpočívky, hygienická zařízení, informační a ekologická centra apod., výjimečně včetně obsluhy a služeb) za podmínky, že vyhoví všem obecně platným předpisům, které regulují využití dotčených ploch.
15
F) VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ZDŮVODNĚNÍ (POKUD TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO). Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno.
G) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA. Řešení ÚP Sejřek se nedotýká pozemků určených k plnění funkce lesa. 1. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně Tabulky přehledu ploch jsou uvedeny jako příloha textové části. 2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů Byla navržena opatření ke zmírnění eroze půdy, zpomalení odtoku srážek a omezení nebezpečí škod přívalovými vodami v zastavěném území (zásakové plochy - průlehy). Zásahy do odvodňovacích zařízení budou minimalizovány a pokud k nim dojde, nesmí ovlivnit jejich celkovou funkci. 3. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby, zemědělských usedlostech cestách a jejich předpokládaném porušení Navržené řešení nezasahuje do stávajících zemědělských zařízení, síť zemědělských účelových komunikací zůstává funkční. Podél cest je navržena výsadba doprovodné zeleně (interakční prvky ÚSES) z důvodu zvýšení ekologické stability území. 4. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatření pro zajištění ekologické stability krajiny, pozemkových úpravách a jejich porušení Druhy pozemků (údaje roku 2007) Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)
751 300 9 2 102 413 292 2 6 38
Pro k.ú., Bor u Nedvědice 747114 a k.ú. Sejřek 747131, byl zpracován generel ÚSES (Ageris, s.r.o. Brno, 2009). Navržené řešení ÚP není s ÚSES v rozporu. Dokumentace pozemkových úprav není dosud zpracována ani se v současnosti nepřipravuje. 5. Popis řešení a vyhodnocení variant možného uspořádání 16
Plochy vhodné z technického hlediska pro novou výstavbu se vyskytují na obvodu celého zastavěného území obce. Z hlediska vlastnických práv je však celá řada pozemků fakticky nevyužitelná. S ohledem na charakter obce je možné, aby zástavba vznikala i ve vzájemně oddělených uzlech. Nedochází ke střetu se zájmy ochrany ZPF z hlediska kvality půd, na obvodu zastavěného území se vyskytují převážně půdy méně hodnotné, zařazené do III. a vyšší tř. ochrany ZPF. Po vyhodnocení všech technických ostatních hledisek byla hlavní plocha pro výstavbu navržena východně od historického jádra osady Sejřek a východně od osady Bor. Důvodem je dobrá vazba na současně zastavěné území obce, přijatelná dopravní obslužnost a možnost budoucího napojení na inženýrské sítě. Ostatní rozptýlené lokality pro bydlení jsou umístěny ve vazbě na zastavěné území obce. Reflektují aktuální požadavky na výstavbu a doplňují sídelní strukturu. Přestavbová území zemědělských areálů jsou určena pro podnikatelské aktivity, infrastrukturu cestovního ruchu a další činnosti, které neruší obytné území. Návrh záboru ZPF byl předběžně konzultován s OŽP KrÚ kraje Vysočina. Konzultované řešení je převzato do návrhu ÚP. 6. Návrh vyznačení současně zastavěného území obce V rámci ÚP je vyznačena hranice zastavěného území obce v souladu se stavebním zákonem a navržena hranice zastavitelného území obce. 7. Údaje o existenci dříve stanovených dobývacích prostorů nebo chráněných ložiskových územích u kterých dosud nedošlo ke stanovení dobývacího prostoru Na území obce nejsou stanoveny dobývací prostory ani chráněná ložisková území. Komentář: etapizace dle VZORU
17
PŘÍLOHY
a) Přehled záboru ZPF a PUPFL b) Pasport údaje o území – hranice zastavěného území c) Ochrana památek d) Ochrana přírody a krajiny e) Vlivy důlní činnosti f) Potřeba vody, základní údaje kanalizace g) ÚAP 2007 h) ÚAP – SLDB 2001 i) Historický lexikon j) Směry větrů k) Výpočet hygienického hlukového pásma u silnic
18
Příloha a) Označení změny Z1
Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7
Z8
Z9 Z10 Z11
ÚP Sejřek, Přehled záboru ZPF a PUPFL Popis Sejřek - zóna bydlení východ I. etapa 2,6 ha II. etapa 2,36 ha Sejřek - lokalita bydlení u silnice II/390 Sejřek - lokalita bydlení u areálu družstva Sejřek – zástavba v proluce pod návsí Sejřek – lokalita bydlení na severním okraji obce Nový Dvůr – lokalita bydlení u hájenky Nový Dvůr – lokalita bydlení za dvorem Bor – skupina bydlení východ
Navržený způsob využití BV - bydlení venkovského char. DS – doprava silniční (veř. prostranství) BV - bydlení venkovského charakteru BV - bydlení venkovského charakteru BV - bydlení venkovského char. BV - bydlení venkovského charakteru BV - bydlení venkovského char. BV - bydlení venkovského charakteru
BV - bydlení venkovského char. DS – doprava silniční (veř. prostranství) Bor - lokalita bydlení nad rybníkem BV - bydlení venkovského charakteru Bor – skupina bydlení západ BV - bydlení venkovského charakteru Bor – skupina bydlení sever BV - bydlení venkovského charakteru
Celková plocha (ha)
Zábor ZPF (ha)
Třída ochrany ZPF
4,96
4,96
III
0,25
0,25
V
0,7
0,67
III
0,03
0,03
III
0,80
0,80
III
0,24
0,24
III
0,22
0,22
III
0,98
0,98
V
0,42
0,42
V
0,38
0,38
V
0,4
0,4
III, V
19
Zábor PUPFL
Z12
Sejřek - plocha pro ČOV
Z13
Sejřek - plocha pro vodojem
Z14
Sejřek - víceúčelová vodní nádrž u ČOV Sejřek - víceúčelová vodní nádrž u zemědělského areálu Bor - víceúčelová vodní nádrž u cesty Bor - víceúčelová vodní nádrž na Borském potoce Bor - plochy pro zimní sporty
Z15 Z16 Z17 Z18
1
TI – technická infrastruktura TI – technická infrastruktura HO – plochy vodní a vodohospodářské HO – plochy vodní a vodohospodářské HO – plochy vodní a vodohospodářské HO – plochy vodní a vodohospodářské SV – plochy smíšené
0,02
0,02
V
0,08
0,08
III
0,11
0,11
V
0,12
0,12
III
0,09
0,09
III
0,12
0,12
V
0,5
0,5
V
P1
Sejřek - přestavba areálu bývalého družstva
SV – plochy smíšené
2,37
-
P2
Bor - přestavba areálu bývalého družstva
SV – plochy smíšené
1,00
-
Pozn.: ) Plocha leží na území přírodního parku Svratecká hornatina, při povolování výstavby a činností musí bát respektovány stanovené podmínky a režim PP. Předběžný předpoklad záboru ZPF pro prvky ÚSES celkem 0 ha Plochy nezbytné pro zakládání interakčních prvků byly vyčísleny pro šíři 2 m: 1,8 ha (Plochy pro ÚSES budou upřesněny v řešení komplexních pozemkových úprav.)
20
b) Zastavěné území - pasport PASPORT ÚDAJE O ÚZEMÍ 1. Název nebo popis údaje o území Zastavěné území 2. Vznik údaje o území a) právní předpis / správní rozhodnutí / jiný hranice vymezena zpracovatelem ÚP
b) ze dne 11.6.2008
c) vymezil Ing.arch. Ladislav Brožek 3. Územní lokalizace údaje o území a) název katastrálního/katastrálních území území Bor u Nedvědice Sejřek
b) číslo katastrálního/katastrálních 747114 747131
4. Způsob vymezení a) název dokumentu b) měřítko součást grafické části územního plánu výkresy: 1. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ 1: 5 000 2. HLAVNÍ VÝKRES 1: 5 000 b) mapový podklad, nad kterým byl údaj o území zobrazen katastrální mapa (stav k 2.1.2007) digitalizovaná zpracovatelem územního plánu (skutečné měřítko) s vyznačeným intravilánem e) souřadnicový systém zobrazení transformace v S-JTSK f) • Formát grafické části - DGN (Microstation95)
21
c) Ochrana památek Na území obce Sejřek se nenachází nemovité kulturní památky. Objekty místního zájmu ochrany: - kaplička Bor - kaplička Sejřek - kříže a Boží muka na celém území obce - charakter veřejných prostranství v zastavěném území obce - významné solitérní stromy Archeologická naleziště, území archeologického zájmu Vzhledem ke zjištěné mimořádné intenzitě pravěkého osídlení a předpokladu existence dalších pozůstatků pravěkého a středověkého osídlení je nutno celý katastr obce Sejřek považovat za území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá povinnost stavebníků již od doby přípravy stavby oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR v Brně a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na daném území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů (§ 22, odst.2 zák.č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). U archeologického nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl. Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.
22
d) Ochrana přírody a krajiny Navržená nebo registrovaná chráněná území, významné krajinné prvky, prvky KES a SES na území obce Sejřek : --Zvláště chráněná území na daném území se nenachází --NATURA 2000 Na území obce Sejřek a se nenachází ani se nezasahuje žádná lokalita systému NATURA 2000. --Významné krajinné prvky, ekologicky významné segmenty krajiny Evidovaná lokalita ochrany přírody ve smyslu § 6 zák.č. 114/1992 Sb.: název: Vršky, kód BP 001, k.ú. Bor u Nedvědice Existují zde dále VKP vymezené přímo ze zákona ve smyslu § 3 písm. b) – lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy apod. Legislativně ochranu VKP upravuje § 4 odst. 2 výše jmenovaného zákona. --Památné stromy - solitery 576 Lípa u hasičské zbrojnice (k.ú. Sejřek) 577 Krušinova lípa (k.ú. Sejřek) --Památné stromy - skupiny 578 Šindelkovy lípy (p.č. 691, k.ú. Sejřek) --Prvky ÚSES Pro okres Žďár nad Sázavou byl zpracován generel ÚSES (Ageris, s.r.o. Brno, 2001), který zahrnuje také k.ú. Bor u Nedvědice (747114) a Sejřek (747131). Řešení bylo v přeneseno do ÚP, byly provedeny pouze dílčí úpravy prvků ÚSES s ohledem na podrobnější mapový podklad ÚP. Podmínky využití ploch ÚSES jsou součástí závazné části ÚP. --- Nadregionální a regionální ÚSES Na území obce zasahují prvky nadregionálního a regionálního ÚSES nebo jejich OP: - Nadregionální biokoridor (NRK Údolí Hodonínky – Podkomorské lesy (OP zasahuje do východní části území) - Regionální biokoridor RK 1403 Pernštejn – K 128 (v severní části území) - Regionální biokoridor RK 1404 - Regionální biocentrum RBC 292 Pernštejn (v severní části území) ---Lokální biocentra (LBC) a biokoridory (LK) - LBC Pod Pálenou - LBC Pod Pernštejnem - LBC Na čtvrtích (zasahuje okrajově) --Přírodní parky Východní část řešeného území leží na území PP Svratecká hornatina . --Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz je chráněn na základě zák. 114/1992 Sb. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný (podle odstavce 2 § 12 výše uvedeného zákona) souhlas orgánu ochrany přírody.
23
e) Vlivy důlní činnosti
Hlavní důlní díla Klíč
Název
Lokalita Surovina
8274 šachta nad Bor železnicí 8275 štola nad Bor železnicí
Železné rudy Železné rudy
Druh Aktualizace díla Šachta 2001 Štola
2001
Katastrální území Bor u Nedvědice Bor u Nedvědice
Rok ukončení Signatury provozu Do 19.století GF včetně P101176 Do 19.století včetně
Poddolovaná území Klíč
Název
Surovina
Rozsah
3523 DRAHONÍN 1 Radioaktivní systém suroviny
3527 SEJŘEK
Rok pořízení záznamu 1988
Železné rudy ojedinělá 2003
3539 KLOKOČÍ U Železné rudy ojedinělá 1988 OLŠÍ 1
Stáří
Signatury
po r. 1945
GF P028208, GF P042179, GF P058626, GF P062454, GF FZ006425, GF FZ006490, GF P093700, GF P099549 do 19. GF P003277, GF P014160, GF století P101176 do 19. GF P021535 století
Deponie Název objektu 3092 Šurf č. 34 (Hájenka) Klíč
Lokalita Střítež u Bukova
Surovina Radioaktivní suroviny
Rok Druh Aktualizace pořízení deponie 2004 odval 06-09-2007 06:34
24
Signatury
f) Potřeba vody, základní údaje kanalizace
Potřeba vody z bilance v řešeném území - výhledový stav 2015 (dle PRVK) Počet zásobených obyvatel (2015)
0
Specifická potřeba fakt. vody obyvatelstva
0 l/os/den
Specifická potřeba fakt.vody
0 l/os/den
Specifická potřeba vody vyrobené
0 l/os/den
Průměrná denní potřeba Qp
0 m3/den
Max. denní potřeba Qdmax
0 m3/den
Základní údaje kanalizace (dle PRVK) Jednotky
Položka Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV
rok 2015
obyv.
106
obyv.
0
Spec. produkce odp.vod obyvatelstva obyv. 3
150
Produkce odpadních vod
m /den
22.2
BSK5
kg/den
8.9
NL
kg/den
8.1
CHSK
kg/den
17.6
34
g) Územně analytické podklady 20071 : Sejřek Sledovaný jev
Aktuální údaj Kód obce 596710 1 Počet obyvatel 1622 1 Přirozený přírůstek 43 1 Saldo migrace 23 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 17,32 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 21,02 6 Počet částí obce 22 8 Míra registrované nezaměstnanosti (%) 7,12 11 Počet dokončených bytů 13 18 Počet lázeňských léčeben -4 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách -4 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 55,02 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 72,62 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 24,72 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 5,92 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 0,32 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 38,92 30 Orná půda - rozloha (ha) 3002 30 Chmelnice - rozloha (ha) -2 30 Vinice - rozloha (ha) -2 30 Zahrady - rozloha (ha) 92 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 22 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 1022 30 Lesní půda - rozloha (ha) 2922 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 22 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 62 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 382 30 Koeficient ekologické stability 1,192 37 Živě narození 43 37 Zemřelí -3 37 Přistěhovalí 33 37 Vystěhovalí 13 Poznámky 1 2 3 4
ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. období: 31.12.2007 období: rok 2007 období: 31.12.2005
h) Územně analytické podklady (SLDB)1 35
Území: obec Sejřek Sledovaný jev 4 5 7 7 9 9 10 10 12 13 13 13 13
16 19 20 21 37
Kód obce Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec2 Vyjíždějící do škol mimo obec2 Dojíždějící do zaměstnání do obce2 Dojíždějící do škol do obce2 Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) Počet trvale obydlených domů Počet trvale obydlených bytů (TOB) z toho podle druhu domu podíl v rodinných domech (%) z toho podle doby výstavby podíl postavených do roku 1945 (%) podíl postavených mezi roky 1946 - 1990 (%) podíl postavených mezi roky 1991 - 2001 (%) Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedeným do bytu napojených na kanalizaci
2001 596710
Poznámky 1 Údaje odpovídají územní struktuře platné ke dni sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 1.3.2001. Ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. 2 vyjíždějící (dojíždějící) denně
36
22,7 3,8 24,3 40,0 38 20 1 23,5 42 52 98,1 38,5 50,0 11,5 12 96,2 159 153 -
i) Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 přepočet na územní strukturu 2005
Území: obec Sejřek
Sčítání v roce Počet obyvatel1 Počet domů2 1869 374 49 1880 446 55 1890 464 62 1900 413 64 1910 401 64 1921 401 64 1930 371 73 1950 292 77 1961 260 66 1970 233 59 1980 199 54 1991 166 52 2001 159 56 Poznámky 1 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní 1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné 1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu) 2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) 2 1869 až 1950 - celkový počet domů 1961 až 1980 - počet domů trvale obydlených 1991 a 2001 - celkový počet domů
37
