Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch
ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU VE ŠPANĚLSKU Development of tourism in Spain Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor: Mgr. Dana VERBOVÁ
Ing. Martin ŠAUER, Ph.D.
Brno, 2011
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:
VERBOVÁ Dana
Obor:
Regionální rozvoj a správa
Název tématu:
ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU VE ŠPANĚLSKU Development of tourism in Spain
Zásady pro vypracování Problémová oblast: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Cíl práce: Na příkladě vybrané oblasti Španělska ukázat možnosti a definovat nástroje udržitelného rozvoje cestovního ruchu Postup práce a použité metody: Rešerše odborné literatury a dostupných informačních zdrojů; Charakteristika zájmového území, ekonomický význam cestovního ruchu; Analýza nabídky a poptávky cestovního ruchu Nosné formy a druhy cestovního ruchu Identifikace problémových oblastí rozvoje cestovního ruchu Příklady dobré praxe v oblasti udržitleného cestovního ruchu
Rozsah grafických prací:
Předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: THE GEOGRAPHY OF TOURISM AND RECREATION :ENVIRONMENT, PLACE AND SPACE. EDITED BY C. MICHAEL HALL - STEPHEN J. PAGE. 3RD ED. LONDON : ROUTLEDGE, 2006. XXI, 427 S. ISBN 0-415-33561-2., THE COMPETITIVE DESTINATION :A SUSTAINABLE TOURISM PERSPECTIVE. EDITED BY J. R. BRENT RITCHIE - GEOFFREY I. CROUCH. WALLINGFORD : CABI PUBLISHING, 2003. XVII, 272. ISBN 0-85199-664-7., SUSTAINABLE TOURISM MANAGEMENT. EDITED BY JOHN SWARBROOKE. WALLINGFORD : CABI PUBLISHING, 1998. IX, 371 S. ISBN 0-85199-314-1., TOURISM TODAY :A GEOGRAPHICAL ANALYSIS. EDITED BY DOUGLAS G. PEARCE. 2ND ED. HARLOW : PEARSON EDUCATION, 1995. 202 S. ISBN 0-582-22822-0., LEW, ALAN A. - HALL, MICHAEL C. - WILLIAMS, ALLAN M. A COMPANION TO TOURISM. : BLACKWELL PUBLISHING, 2004. 622 S. ISBN 0631235647., CRITICAL ISSUES IN TOURISM :A GEOGRAPHICAL PERSPECTIVE. EDITED BY GARETH SHAW - ALLAN M. WILLIAMS. 2ND ED. MALDEN : BLACKWELL, 2002. XVII, 371. ISBN 0631224149. Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Martin Šauer, Ph.D.
Datum zadání bakalářské práce:
23. 11. 2009
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 23. 11. 2009
………………………………………… děkan
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Dana Verbová
Ná z e v bakal ář ské pr áce:
Rozvoj cestovního ruchu ve Španělsku
Ná z e v pr áce v angličt i ně:
Development of Tourism in Spain
Ka t e dr a:
Regionální ekonomie a správy
Ve doucí di pl omové pr áce:
Ing. Martin ŠAUER, Ph.D.
Rok obhaj oby:
2012
Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem ve Španělsku se zaměřením na jeho udržitelný rozvoj. Úvodní kapitola definuje základní pojmy a principy související s udržitelným rozvojem cestovního ruchu a také vlivem cestovního ruchu na okolní prostředí. V další kapitole analyzuje současnou situaci, význam a trendy cestovního ruchu ve Španělsku, poukazuje na problémy související s udržitelností cestovního ruchu a informuje, jak se je snaží vláda či jiné organizace řešit. Závěrečnou část tvoří případová studie, která popisuje konkrétní nástroje a aktivity zaměřené na udržitelný rozvoj cestovního ruchu ve vybraném španělském autonomním společenství, kterým jsou Kanárské ostrovy. Annotation: This thesis deals with tourism in Spain with a focus on its sustainable development. The introductory chapter defines the basic concepts and principles related to sustainable tourism development and the impact of tourism on the environment. The next chapter analyzes the actual situation, importance and trends of tourism in Spain, shows the problems of sustainability of tourism and informs how the government or other organisations are trying to solve them. The final part is a case study which describes the specific tools and activities focused on sustainable tourism development in selected Spanish Autonomous Community which are the Canary Islands. Klíčová slova: cestovní ruch, udržitelný rozvoj cestovního ruchu, vliv cestovního ruchu na okolní prostředí, Španělsko, Kanárské ostrovy Keywords: tourism, sustainable tourism development, impact of tourism on the environment, Spain, Canary Islands
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Rozvoj cestovního ruchu ve Španělsku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martin Šauera, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. září 2011
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi, Ph.D. za ochotu, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
Obsah Úvod............................................................................................................................................9 1. Cestovní ruch, jeho vývoj a udržitelnost .............................................................................. 11 1.1 Definice cestovního ruchu .............................................................................................. 11 1.2 Udržitelný cestovní ruch .................................................................................................12 1.3 Vliv cestovního ruchu na životní prostředí, socio-kulturní prostředí a ekonomiku destinace................................................................................................................................14 1.4. Hlavní mezinárodní dokumenty zabývající se udržitelným cestovním ruchem ............18 2. Cestovní ruch ve Španělsku ..................................................................................................21 2.1 Vývoj cestovního ruchu ve Španělsku ...........................................................................21 2.2 Současná situace cestovního ruchu ve Španělsku...........................................................23 2.2.1 Ekonomický význam cestovního ruchu ................................................................. 23 2.2.2 Návštěvnost Španělska ........................................................................................... 25 2.2.3 Ubytovací infrastruktura......................................................................................... 27 2.3 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ve Španělsku .........................................................28 2.3.1 Projekty udržitelného cestovního ruchu ve Španělsku ........................................... 31 3. Udržitelný cestovní ruch na Kanárských ostrovech .............................................................37 3.1 Vývoj cestovního ruchu na Kanárských ostrovech .........................................................37 3.2 Přírodní atraktivity Kanárských ostrovů .........................................................................38 3.3 Ekonomický význam cestovního ruchu na Kanárských ostrovech ................................40 3.4 Návštěvnost Kanárských ostrovů...................................................................................41 3.5 Dopad cestovního ruchu na životní prostředí Kanárských ostrovů ................................42 3.6. Nástroje udržitelného cestovního ruchu na Kanárských ostrovech ...............................44 3.6.1 Legislativní nástroje ............................................................................................... 44 3.6.2 Diverzifikace nabídky cestovního ruchu ................................................................ 45 3.6.3 Další nástroje udržitelného cestovního ruchu na Kanárských ostrovech ............... 47 3.6.4 Chráněná území na Kanárských ostrovech ............................................................ 48 Závěr .........................................................................................................................................51 Seznam použitých zdrojů ..........................................................................................................53 Seznam tabulek .........................................................................................................................56 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................57 Seznam příloh ...........................................................................................................................58
Úvod
Cestovní ruch v posledních desetiletích představuje dynamicky se rozvíjející hospodářské odvětví. „Cestovní ruch je nejen významným faktorem světového obchodu, ale i účinným faktorem ekonomického, kulturního a sociálního rozvoje národních celků.“1 Kromě kladných stránek však přináší tento prudký rozvoj cestovního ruchu i řadu negativních dopadů. Dlouhodobý trend cestovního ruchu se vyznačuje rostoucím počtem návštěvníků a geografickou expanzí, což je následováno zvětšováním kapacit a rozšiřováním turistické i dopravní infrastruktury. Tyto činnosti však ovlivňují zejména životní prostředí, ale i některé kulturní, sociální a ekonomické vztahy ve společnosti. Úskalí tohoto trendu si postupně začaly uvědomovat mezinárodní organizace (UNWTO, OSN, EU a jiné) i vlády jednotlivých států, které během posledních dvou desetiletí začaly podnikat různá opatření prosazující udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Tento koncept se však prosazuje pomalu a ne ve všech oblastech s dostatečnou účinností. Cílem této práce je popsat aktuální situaci cestovního ruchu ve Španělsku a jeho význam v této zemi, poukázat na problémy související s udržitelností cestovního ruchu a nastínit jak se s těmito problémy snaží vláda či jiné organizace bojovat. O řízení cestovního ruchu v jednotlivých destinacích se v posledních desetiletích starají z velké míry regionální vlády, proto se v případové studii práce zaměřuje na jedno ze španělských autonomních společenství, abychom na jeho příkladu mohli poukázat na konkrétní nástroje zaměřené na udržitelnost cestovního ruchu. Vybraným územím jsou Kanárské ostrovy, které patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější španělské destinace, cestovní ruch je zde hospodářsky velmi významným odvětvím a výrazně ovlivňuje zdejší společnost. Práce je rozdělena do tří kapitol. První, teoretická část se věnuje problematice udržitelného rozvoje cestovního ruchu, a vlivu cestovního ruchu na okolní prostředí. Druhá kapitola pojednává všeobecně o vývoji cestovního ruchu ve Španělsku a jeho významu pro tuto zemi, dále se zabývá udržitelným cestovním ruchem ve Španělsku a některými důležitými aktivitami, které jsou ve Španělsku v této záležitosti vyvíjeny. Třetí kapitola je zaměřena na případovou studii věnující se cestovnímu ruchu na Kanárských ostrovech, která se kromě popisu aktuální situace cestovního ruchu na tomto území podrobněji zabývá konkrétními nástroji a řešeními problematiky udržitelného cestovního ruchu v tomto španělském 1
MALÁ, V. a kolektiv. Základy cestovního ruchu, s. 10
9
autonomním společenství, kde se stejně jako v mnoha oblastech na španělském pobřeží či na Baleárských ostrovech nekontrolovaně rozvíjel masový cestovní ruch.
10
1. Cestovní ruch, jeho vývoj a udržitelnost
1.1 Definice cestovního ruchu
Cestovním ruchem se zabývá mnoho autorů, a proto pro tento pojem ruch existuje široká škála obecně přijímaných definic, které se od sebe více či méně liší. Při jeho vymezování záleží na úhlu pohledu na něj (cestovní ruch se může definovat např. z hlediska geografického,
sociologického,
ekonomického,
ekologického,
apod.).
Za
pomocí
interdisciplinárního přístupu, který propojuje jednotlivá hlediska, lze cestovní ruch definovat jako: „souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob mimo trvalé bydliště, jež je (většinou) realizován ve volném čase a je formou spokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka.“ 2 Obsáhlejší a zároveň podrobnější definici cestovního ruchu najdeme ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu, který cestovní ruch charakterizuje jako „komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně-správních aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“3 Na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu pořádané v červnu 1991 Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) v kanadské Ottavě byla vymezena tato definice cestovního ruchu: „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“ 4 (Stanovená doba je u mezinárodního CR do 1 roku a u domácího CR do 6 měsíců.)
2 3 4
VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M.: Základy cestovního ruchu DSO, s. 31 PÁSKOVA, M., ZELENKA, J. (2002). Výkladový slovník cestovního ruchu, s. 45 MALÁ, V. a kolektiv. Základy cestovního ruchu, s. 10
11
1.2 Udržitelný cestovní ruch
Dnes již klasickou definici trvale udržitelného rozvoje přinesla v roce 1987 zpráva Světové komise pro životní prostředí a rozvoj s názvem „Naše společná budoucnost“. „Udržitelný rozvoj zajišťuje potřeby současnosti, aniž by omezoval možnosti uspokojit potřeby budoucích generací.“ 5 Je to vlastně takový způsob ekonomického růstu, který dává do souladu hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Pásková a Zelenka trvale udržitelný rozvoj vymezují jako „takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachová moţnost uspokojovat jejich základní potřeby a současně nesniţuje rozmanitost přírody a zachování přirozené funkce ekosystémů“6. Tito autoři pak charakterizují udržitelný cestovní ruch jako „cestovní ruch, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí“. Z toho vyplývá, že udržitelný rozvoj turistického regionu je „rozvoj turistického regionu, který je zaloţen na takovém řízení všech zdrojů a aktivit cestovního ruchu, které vede k uspokojení současných i budoucích ekonomických, sociálních i záţitkových potřeb návštěvníků a rezidentů (obyvatel regionu) se zachováním kulturní integrity, biodiverzity, procesů a vazeb v ekosystémech a rozvíjení systému ţivotních hodnot návštěvníků i obyvatel regionu.“7 Doposud velmi rozšířený tradiční masový cestovní ruch, který mnozí odborníci často staví jako protipól udržitelného cestovního ruchu je „obecný termín označující cestování velkých skupin návštěvníků, vyuţívání hromadných ubytovacích zařízení a stravovacích zařízení a dopravních prostředků apod. Pro masový cestovní ruch je typická vysoká koncentrace návštěvníků v některých destinacích.“ 8 Za jeho zakladatele se považuje v předchozích kapitolách již zmíněný Thomas Cook v polovině 19. století. Kladem masového cestovního ruchu je z ekonomického hlediska možnost snižování nákladů na jednoho klienta (díky vyšší vytíženosti kapacit), z environmentálního hlediska může při přispět ke snižování zátěže životního prostředí, např. díky vyšší šetrnosti hromadné dopravy v porovnání s individuální motorovou dopravou. Na druhou stranu vysoká koncentrace návštěvníků výrazně ovlivňuje (a to jak v kladném, ale často především v záporném smyslu) místní přírodní a socioekonomické prostředí.
5 6 7 8
JENÍČEK, V., FOLTÝN, J.: Globální problémy a světová ekonomika. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002). Výkladový slovník cestovního ruchu. s. 302 Ibid. s. 302 Ibid. s. 171
12
Trendy posledních let se vyznačují odklonem od masových forem cestovního ruchu. Zaměřují se pouze na specifickou část poptávky nebo na určitého spotřebitele s individuálními požadavky. Jedná se tedy o individuální cestovní ruch9 nebo alternativní cestovní ruch10 V obou těchto případech tedy jde většinou o cestovní ruch jednotlivců či malých skupin respektujících potřeby a zvyklosti místní komunity a její životní prostředí, vedou tedy zpravidla k větší udržitelnosti. Jedná se tedy například o agroturismus, ekoagroturismus, ekoturismus, venkovský cestovní ruch, pěší turistika a cykloturistika, či chataření, chalupaření apod.
Podle UNWTO je udržitelný rozvoj cestovního ruchu založen na třech principech:11 1. Optimální využívání přírodních zdrojů, které tvoří klíčový prvek v rozvoji turismu, založené na udržování základních ekologických procesů a uchovávání přírodního dědictví a biodiverzity. 2. Respekt k socio-kulturní autenticitě hostitelské komunity, uchování jejího složení, kulturního dědictví a tradičních hodnot a podpora mezikulturního porozumění a tolerance. 3. Zajištění životaschopných a dlouhodobých ekonomických aktivit zprostředkováním spravedlivě rozdělených socioekonomických výhod pro všechny zúčastněné. Těmi jsou stabilní zaměstnanost a možnosti výdělku, sociální služby pro hostitelskou komunitu a snahu o snížení chudoby Z toho vyplývá, že cílem konceptu udržitelného rozvoje cestovního ruchu je podporovat, využívat a dále rozšiřovat jeho pozitivní efekty a naopak odstranit, oslabit nebo alespoň stabilizovat jeho negativní dopady ve všech třech již dříve zmíněných oblastech, v nichž se projevují dopady cestovního ruchu, a to na přírodu a životní prostředí, na sociálně-kulturní složku a na ekonomickou sféru.
9 10 11
Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu: cesty jednotlivců nebo rodin, tj. malých skupin, cestujících samostatně, nikoliv v rámci organizované skupiny Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu:obecné označení pro cestovní ruch alternativní k masovému cestovnímu ruchu s jeho negativními vlivy na sociální a kulturní prostředí a na životní prostředí obecně Sustainable Development of Tourism. Conceptual Definition, UNWTO
13
Subjekty zainteresované v udržitelném cestovním ruchu tvoří:12 -veřejný sektor, který používá nástroje především legislativní, dále pak veřejné finanční zdroje, územní plánování, -subjekty cestovního ruchu (tj. cestovní kanceláře a agentury, dopravní společnosti, ubytovací a pohostinská zařízená apod.), které mohou přispět k udržitelnosti cestovního ruchu pomocí vlastních dobrovolných iniciativ šetřících životní prostředí, vydáváním (nezávazných) nařízení, apod.) -neziskový sektor, který může působit tlak na veřejný sektor i na subjekty CR, může také vytvářet vlastní iniciativy či sdružení podporující udržitelný cestovní ruch -hostitelská komunita, která má vliv na veřejný sektor rozhodující o místních záležitostech, jsou často vlastníky půdy a mohou tak rozhodovat o jejím využití -média, která ovlivňují rozhodnutí návštěvníků při výběru destinace -turisté, kteří mají práva a povinnosti v interakci s ostatními subjekty CR
Současné nástroje udržitelného cestovního ruchu jsou většinou legislativního rázu, mají především povahu restrikcí, zákazů a příkazů. Management destinací se snaží řešit problém udržitelného cestovního ruchu a přimět tak všechny zúčastněné k respektování principů udržitelného cestovního ruchu, avšak konkrétní realizace je komplikovaná a závisí na fází rozvoje destinačního řízení v konkrétních státech. Mezi další nástroje patří například diverzifikace nabídky cestovního ruchu zaváděním nových produktů či zavádění tzv. ekoznaček.
1.3 Vliv cestovního ruchu na životní prostředí, socio-kulturní prostředí a ekonomiku destinace
Cestovní ruch hraje významnou roli v rozvoji území. Uskutečňování cestovního ruchu ovlivňuje životní prostředí, jeho dopady nemusí být v krátkém období příliš výrazné, ale
12
Swarbrooke, J.: Sustainable Tourism Management
14
bývají rozsáhlé a dlouhodobé. Dlouho však nebyla věnována dostatečná pozornost environmentálním dopadům rozvoje cestovního ruchu, které jsou srovnatelné s dopady jiných průmyslových odvětví. Avšak mocný rozvoj cestovního ruchu v posledních letech, spojený s růstem životní úrovně ve vyspělých zemích, upozornil na nutnost řešení otázky jeho dlouhodobé udržitelnosti. Mnozí autoři zdůrazňují 3 dimenze udržitelného cestovního ruchu, kterými jsou přírodní životní prostředí, kulturně-společenská složka a ekonomická dimenze, neboť aktivity cestovního ruchu ovlivňují všechny tyto 3 sféry. Působení cestovního ruchu na životní prostředí může do určité míry ovlivnit stupeň řízení a plánování cestovního ruchu v destinaci. Provozuje-li se cestovní ruch nezodpovědně a nekontrolovaně, může dojít ke zničení toho, co návštěvníky do dané destinace přitahuje a na čem samotný cestovní ruch závisí. Neregulovaný cestovní ruch s nadměrnou intenzitou (masový cestovní ruch) a nadměrným tempem svého rozvoje totiž spotřebovává zejména neobnovitelné a jedinečné zdroje, které bývají často klíčovými zdroji destinace. Na druhou stranu, je-li koordinován správným způsobem, může přinést řadu pozitiv a přírodu i život v destinaci zlepšit nebo alespoň uchovat. Nežádoucí dopady cestovního ruchu bývají typické pro „destinace, v nichţ tvoří cestovní ruch významnější podíl celkových lidských aktivit, pro destinace s křehkými ekosystémy destinace se zranitelným společenským systémem místních komunit, jejichţ ţivotní styl se výrazně liší od ţivotního stylu návštěvníků.“13
Jak jsme již zmínili výše, vlivy cestovního ruchu lze rozdělit do 3 skupin. 1. Do první skupiny spadají vlivy na přírodní prostředí destinace. Mezi negativní efekty patří například změna přírodního prostředí na umělé antropogenní prostředí se souvisejícím narušením integrity okolních ekosystémů (stavba silnic, hotelů, zábavních parků, atp.), narušování přírodního prostředí, vazeb v ekosystémech a přímé ohrožování vzácných druhů flóry a fauny v místech koncentrace turistů (snižování biodiverzity, šíření alochtonních druhů), produkce odpadů a znečištění (znečišťování vody, ovzduší a půdy), narušování vzhledu krajiny a integrity tradičních místních architektonických stylů (stavbami necitlivými k přírodnímu reliéfu a místní architektuře), vysoká globální a lokální spotřeba neobnovitelných i obnovitelných přírodních zdrojů (fosilních paliv, vody, půdy, stavebních surovin, dřeva, atd.)
13
PÁSKOVÁ, M.: Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu, s. 39
15
Pozitivní však je vytváření finančních příjmů, které mohou být využity pro ochranu a revitalizaci přírody a kulturního dědictví (vytváření národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, rekonstrukce a restaurace starších staveb a kulturních památek), prosazování mezinárodních, národních i regionálních norem, legislativy a etických kodexů, usilujících o environmentálně odpovědné jednání a ochranu zdrojů. 2. Druhou skupinu tvoří důsledky na sociokulturní prostředí, kterými rozumíme výsledky interakce s turistickým průmyslem a účinky z přímých a nepřímých vztahů s turisty na místní komunity. Mezi tyto vlivy patří to, že zisky z cestovního ruchu se neuplatňují v dostatečné míře v cílové destinaci (profit zprostředkovatelských subjektů, zahraniční vlastnictví hotelů apod.), dochází k poklesu kvality života místních obyvatel jako výsledku působení vyšší koncentrace lidí, znečišťování životního prostředí, spotřeby místních zdrojů, zavádění cizích kulturních prvků a životního stylu, kriminality, užívání drog, prostituce (přenos nemocí, lokální zvyšování cen, zvýšení společenské nerovnosti, ztráta přístupu k rekreačním činnostem, dopravní zácpy, preference turistů před místními obyvateli ve službách, ztráta soukromí místních obyvatel). S tím souvisí také vytváření napětí a konfliktů mezi turisty a místními obyvateli. Místní kultura, umění a tradice se mohou přeměnit na umělé představení pro turisty se ztrátou jejich přirozenosti, vazeb, racionální podstaty a vnitřního prožitku místních obyvatel.14 Pozitivním aspektem cestovního ruchu je, že napomáhá k poznávání nových míst, prohlubování pochopení, úcty, vztahu k přírodě, kultuře a kulturnímu dědictví. Napomáhá pochopení jiných národů, pomáhá lépe porozumět jejich mentalitě, obyčejům a zvyklostem, a tím pozitivně přispívá také k myšlence mírového soužití. Dále cestovní ruch podporuje rozvoj kulturního života hostitelské komunity, vytváření a regenerace etnické identity, oživení tradičních umění, řemesel, slavností a jazyka. Zvyšuje životní standard, resp. i kvalitu života místních obyvatel díky vytváření pracovních příležitostí, lepším společenským příležitostem a vyšším příjmům obyvatel, rozvoji infrastruktury a služeb, zlepšení zdravotní péče apod. 3. Třetí skupinu tvoří vlivy cestovního ruchu na ekonomické prostředí destinace. Mezi nejčastěji zmiňované negativní ekonomické efekty patří inflace, sezónní charakter zaměstnanosti, růst infrastrukturních nákladů, vznik turistických enkláv a vytlačování obytné
14
Zelenka, J., Pásková, M.: Vlivy cestovního ruchu na přírodní a antropogenní prostředí, konkrétní pozitivní i negativní příklady, SWOT analýza.
16
funkce z historických jader měst, snižování dostupnosti zboží běžné denní spotřeby, vysoký podíl tzv. úniků (leakages).15 Pozitivní ekonomické důsledky cestovního ruchu na destinaci však převažují nad negativními. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národních ekonomik i světového trhu. “Cestovní ruch je důleţitou aktivitou v mnoha velkých zemích, přispívá 5-10 % národnímu HDP. Předpokládá se, ţe na mnoha místech, kde cestovní ruch je stále menšinové odvětví, můţe dojít v brzké době k jeho poměrně rychlému růstu a v budoucnosti můţe nabýt na významnosti.“16 Pro některé rozvíjející se malé země s nedostatkem přírodních zdrojů se cestovní ruch se stal důležitým pilířem strategie pro ekonomický rozvoj, v případě větších zemí se toto odvětví stává jedním ze zdrojů hospodářské diverzifikace. Také může přispět k rozvoji regionů, které neměly pro zlepšení své ekonomické situace (s výjimkou přírodních či architektonických krás) na čem stavět. K celkovému hodnocení významu cestovního ruchu v národní ekonomice se vytváří satelitní účty cestovního ruchu, což je specifický průřezový účet, který tvoří čtrnáct vzájemně propojených tabulek a jehož základním úkolem je informovat o postavení cestovního ruchu v národním hospodářství. Cestovní ruch může významně přispět k rozvoji národního hospodářství jednotlivých zemí, má multiplikační efekt na další hospodářská odvětví v zemi. Přímo působí na rozvoj podniků a organizací, které zajišťují služby pro účastníky cestovního ruchu, jako jsou např. ubytovací a stravovací zařízení, cestovní kanceláře, dopravní organizace, informační centra, směnárenské služby apod. Na jiná hospodářská odvětví, jako např. stavebnictví, zemědělství, obchod apod. působí nepřímo. Významný přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství spočívá v podpoře zaměstnanosti tak, že dává příležitost pro tvorbu nových pracovních míst. V roce 2007 do odvětví cestovního ruchu spadalo jedno z každých dvanácti pracovních míst na světě (asi 8,3 % světové zaměstnanosti). 17 Také mívá pozitivní vliv na tvorbu hrubého domácího produktu a na platební bilanci státu, na příjmy státního i místních rozpočtů. Podle vlivu na platební bilanci státu dělíme cestovní ruch na aktivní a pasivní. O aktivním cestovním ruchu mluvíme při kladném saldu platební bilance generovanému příjezdy zahraničních turistů do země, tj. když příjmy z cestovního ruchu dané země převyšují výdaji. O pasivní cestovní ruch se jedná při záporném saldu platební bilance, kdy výdaje cestovního ruchu dané země převažují nad příjmy z něj.
15 16 17
VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Geoparky – nový nástroj udržitelného rozvoje cestovního ruchu, s.39-40 VYSTOUPIL, J.; ŠAUER, M.: Základy cestovního ruchu, s. 81 World Travel & Tourism Council. Progress and Priorities 2007/2008
17
1.4. Hlavní mezinárodní dokumenty zabývající se udržitelným cestovním ruchem
Agenda 21 je rozsáhlý programový dokument OSN přijatý na Mezinárodní konferenci o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro (1992), který se stal strategickým plánem rozvoje společnosti na prahu třetího tisíciletí. Dokument určil hlavní směry omezení negativních projevů naší civilizace v různých oblastech (sociální rozdíly mezi bohatým a chudým světem, nedostatky ve zdravotní péči, globální ohrožení životního prostředí, expanze lidských sídel, nárůst populace, atd.). Praktickou aplikaci principů daných základním dokumentem v místní (obecní, komunitní) praxi nazýváme místní Agendou 21. 18 Tento programový dokument mimo jiné vymezuje i úlohu cestovního ruchu v souvislosti s udržitelným rozvojem. Dokument je rozdělen na čtyři sekce:19 1. Společenská a ekonomická sekce zabývající se tématy jako: mezinárodní spolupráce pro udržitelný rozvoj, boj proti chudobě, ochrana lisdkého zdraví, vývoj populace a lidských sídel 2. kapitola nazvaná “Ochrana a správa přírodních zdrojů” se zabývá tématy jako je ochrana ovzduší, deštných pralesů, oceánů i sladkovodních zdrojů, ochrana křehkých ekosystémů a biodiverzity, podpora zemědělství a rozvoje venkova 3. kapitola “Posilování rolí hlavních skupin” zahrnuje témata jako role ženských hnutí, místního obyvatelstva, neziskových organizací, zaměstnaneckých odborů, zemědělců v záležitostech tákajících se udržitelného rozvoje 4. kapitola s názvem “Implementace” zahrnuje témata jako je financování projektů, otázka správného používání technologií, právních mechanismů, zvyšování veřejné informovanosti. Místní Agenda 21 představuje uskutečňování praktických lokálních projektů ve spolupráci nejširších zájmových skupin směřujících k trvale udržitelnému rozvoji a udržení kvality života na místní úrovni. 20
V dubnu roku 1995 byla na světové konferenci o udržitelném cestovním ruchu, která se konala na Kanárských ostrovech na Lanzarote přijata Evropská charta pro udrţitelný cestovní ruch v chráněných oblastech. Mezi její hlavní myšlenky patří:21 18 19 20
www.agenda21.cz - „ D i s k u s n í p o r t á l k m í s t n í A g e n d ě 2 1 a m í s t n í A k c i 2 1 “ . UN Department of Economic and Social Affairs, Division for Sustainable Development: Agenda 21. www.agenda21.cz - „ D i s k u s n í p o r t á l k m í s t n í A g e n d ě 2 1 a m í s t n í A k c i 2 1 “ .
18
Partnerství místních obyvatel, podnikatelů v cestovním ruchu a ochránců přírody Řízení cestovního ruchu podle připravené a zavedené strategie Ochrana přírodního a kulturního dědictví pro turismus a před jeho nadměrným rozvojem (monitorování vlivu na flóru a faunu a regulace turismu v citlivých oblastech) Zajištění vysoké kvality zážitků pro návštěvníky Účinné informování návštěvníků o zvláštních kvalitách území Vytváření specifických produktů umožňujících poznání a porozumění území Zvyšování znalostí všech účastníků cestovního ruchu o chráněném území Nesnižování kvality života místních obyvatel vlivem cestovního ruchu Zvyšování přínosů z cestovního ruchu pro místní ekonomiku Monitorování vlivů návštěvnosti a redukce negativních dopadů
Důležitým dokumentem pro udržitelný cestovní ruch je také Madonská deklarace, která propojuje Síť Evropských geoparků22 (The European Geoparks Network) založenou v roce 2000 a Světovou síť geoparků (Global Geoparks Network) pod patronací UNESCO založenou na první Mezinárodní konferenci o geoparcích v Pekingu roku 2004. Podle Madonské deklarace přijaté roku 2004 se každý Evropský geopark stává automaticky i Geoparkem UNESCO. V současnosti tato síť sdružuje 77 geoparků v 25 zemích.23
Myšlenku pozitivního vlivu cestovního ruchu na životní prostředí rozvíjí Globální etický kodex cestovního ruchu schválený na Valném shromáždění Světové organizace cestovního ruchu v Santiagu de Chile dne 21. prosince 2001. „Tento kodex zdůrazňuje potřebu podpory udrţitelného a zodpovědného cestovního ruchu, jeţ by mohl být prospěšný pro všechny sektory společnosti, majíce na vědomí rychlý a neustálý růst turistické aktivity a jeho silnými pozitivními i negativními vlivy na ţivotní prostředí, na hospodářství a společnost jak vysílajících tak i přijímajících zemí, na místní komunity a na původní obyvatelstvo, stejně jako na mezinárodní vztahy a výměny.“ 24 Globální etický kodex projednává několik témat spojených s cestovním ruchem a doporučení k nim. Mezi tato témata patří: jaký podíl má 21
Udržitelnost cestovního ruchu. Ochrana přírody. [online]. Geopark je „území, kde se nacházejí geologické jevy zvláštního významu ve smyslu jejich vědecké kvality, ojedinělosti, estetické přitaţlivosti a výchovné hodnoty.Kromě geologických prvků zahrnuje i geomorfologické, archeologické a ekologické jevy. Důleţitou sloţkou území geoparku je i jeho kulturně-historické dědictví.“ (VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Geoparky – nový nástroj udržitelného rozvoje cestovního ruchu) 23 Global Network of National geoparcs [online]. 24 Globální etický kodex cestovního ruchu. [online]. 22
19
cestovní ruch na vzájemném porozumění a respektování národů a společnosti, cestovní ruch jako nástroj individuálního a kolektivního uspokojení, cestovní ruch jako faktor udržitelného rozvoje, cestovní ruch jako aktivita využívající kulturního dědictví lidstva a přispívající k jeho zdokonalení, cestovní ruch jako prospěšná aktivita pro hostitelské země a komunity, závazky účastníků rozvoje cestovního ruchu (tj. odborníků v oblasti cestovního ruchu, veřejných orgánů a vlád). Rozebírá i právo na cestovní ruch, svobodu pohybu turistů a práva pracovníků a podnikatelů v oblasti průmyslu cestovního ruchu. Na aplikaci principů Globálního etického kodexu cestovního ruchu by měli spolupracovat a kontrolovat jejich efektivitu v praxi odborníci na rozvoj cestovního ruchu z veřejného i soukromého sektoru.25
25
Globální etický kodex cestovního ruchu. [online].
20
2. Cestovní ruch ve Španělsku
2.1 Vývoj cestovního ruchu ve Španělsku
Cestovní ruch ve Španělsku se začal výrazněji rozvíjet koncem 19. století. Stejně jako na zbytku evropského kontinentu byl tehdy zaměřen na lázeňskou turistiku, která byla výhradou klientely z vysoké a vyšší střední společenské vrstvy. Později se začaly rozvíjet také kluby turistů, které pořádaly organizované výlety do přírody a do hor. V první čtvrtině 20. století se začala objevovat poptávka na tzv. přímořský cestovní ruch. Díky přínosu mořské vody pro lidské zdraví se pláže proměnily ve venkovní lázně, které byly mnohem levnější než lázně kryté. Oblíbenými se zpočátku stala místa na severu Španělska, jako např. Sardinero v Santanderu a La Concha v San Sebastianu, a to i díky množství nabízených služeb v obou městech. Pomalu se kolem pláží začala vytvářet a zlepšovat infrastruktura cestovního ruchu s luxusními hotely a restauracemi, docházelo k zlepšování dopravy (především železniční), apod. Ve 30. letech se zrodily první cestovní kanceláře a stát se začal v tomto sektoru více angažovat, neboť rozeznal jeho obrovský potenciál, kterým mohl přispět k ekonomickému rozvoji. Toto zapojení státu vedlo ke zrychlení rozvoje infrastruktury, zvýšení počtu zařízení pro volný čas a k rozšíření zájmu od tradičních turistických center ze severního pobřeží i do jiných destinací v okolí Barcelony, Malagy, Mallorcy. Toto období je nazýváno prvním turistickým boomem ve Španělsku. Období španělské občanské války (1936-1939) a její následky doprovázené mezinárodní izolací Španělska, zničenými infrastrukturami a všeobecnou chudobou vedla ke zhroucení španělského cestovního ruchu. Po tomto temném období, které trvalo více než patnáct let začalo opět postupné turistické vzkříšení. V 50. letech se režim generála Franca snažil dostat Španělsko z mezinárodní izolace a otevřít se zahraničí prostřednictvím podpory cestovního ruchu a usnadněním podmínek pro zahraniční investory. Byly provedeny investice do železniční dopravy a bylo vytvořeno Ministerio de información y turismo (Ministerstvo pro informace a cestovní ruch). Všechna tato opatření měla v 60. letech za výsledek masový nárůst nově vznikajících turistických center v oblastech jako je Costa Brava v Katalánsku, Costa Blanca na 21
jihovýchodě nebo Costa del Sol v Malaze. V těchto městech se zvýšila poptávka po ubytovacích kapacitách. Tento náhlý nárůst v krátké době způsobil příliš velkou a špatně plánovanou výstavbu budov umístěných třeba i jen pár metrů od moře. V takovémto urbanistickém chaosu vznikla například města Benidorm nebo Torremolinos. S rozvojem země, spojeným se zvýšením životní úrovně a kupní síly obyvatelstva, rozvojem dopravy a používáním automobilů, začali Španělé provozovat především v letní sezóně masový turismus směřovaný na pobřeží k plážím. Tento typ cestovního ruchu orientovaný do přímořských středisek získával na oblibě mezi středními a nižšími středními společenskými vrstvami. Mezi pozitivními aspekty španělské strategie pro rozvoj cestovního ruchu zavedené v 60. letech, je třeba zdůraznit jeho významný přínos k cílům hospodářské politiky (například základní přínos pro platební bilanci, pomoc při vytváření pracovních míst, prospěch pro regionální rozvoj, atd..) a to, že přispěl k rozvoji a otevřenosti španělské ekonomiky a její integraci do EU. V 80. letech začaly místní vlády každého ze 17 autonomních španělských společenství na sebe přebírat zodpovědnost a pravomoci týkající se politik cestovního ruchu. Centrální vláda si ponechala především kontrolní funkci nad celkovým rozvojem cestovního ruchu v zemi a funkci propagátora Španělska jako turistické destinace na mezinárodních trzích. Od roku 1996 zastává tyto funkce státu Instituto de Turismo de España (TURESPAÑA) spadající pod Ministerstvo průmyslu, cestovního ruchu a obchodu. Od 90. let tedy každé španělské autonomní společenství mělo plné právo na vytváření vlastních politik místního cestovního ruchu, kterými se snažili zvýšit či udržet svou konkurenceschopnost.26 Od 80. let byly započaty ve Španělsku nové trendy týkající se cestovního ruchu:27 1. zaměření se na rozvoj cestovního ruchu v tradičních (či venkovských) oblastech 2. zaměření se na produkt letních dovolených směřovaných na pláže a zlepšování (či přinejmenším udržení) jeho kvality a konkurenceschopnosti. 3. přihlédnutí k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu, který klade větší důraz na téma životního prostředí 4. snaha o řešení strukturálních problémů španělské turistické ekonomiky a vyrovnání se nejvyspělejším zemím Evropy 26 27
Valenzuela: Spain: from the phenomenon of mass tourism to the search for a more diversified model, s. 63-64 http://www.suite101.net/content/breve-historia-y-origen-del-turismo-en-espana-a17546
22
Původní model rozvoje cestovního ruchu ve Španělsku byl podle spousty odborníků negativní v mnoha ohledech. Jedním z nejčastěji jmenovaných důvodů je, že došlo k výstavbě bez promyšleného územního plánování, které by usměrňoval využití zdrojů, což je v rozporu s konkurenceschopností cestovního ruchu z dlouhodobého hlediska. Důsledkem tohoto je neuvážené využívání limitovaných zdrojů, například půdy, a souvisí s tím i problém s nedostatkem vody jak na pobřeží, tak i ve vnitrozemí Španělska. Dalším nedostatkem je chybějící plánování investic do infrastruktury vedoucí k investování veřejných prostředků do vedlejších aktivit. Na druhou stranu španělskému cestovnímu ruchu prospělo zvýšení nabídky letecké dopravy (i nízkonákladových společností), které spojují hlavní evropská města s nejvýznamnějšími turistickými destinacemi ve Španělsku. Při plánování podporujícím rozvoj cestovního ruchu nelze myslet pouze na zvyšování počtu návštěvníků a příjmů z cestovního ruchu, je důležité zhodnotit přínosy, náklady a rizika jednotlivých typů turistů za účelem dosažení lepší segmentace z hlediska kulturní, environmentální a hospodářské výnosnosti. Nové strategie cestovního ruchu by se proto měly zaměřit více na růst vybraných segmentů, což lépe odpovídá požadavkům hospodářství rozvinuté země, kterou Španělsko dnes je.
2.2 Současná situace cestovního ruchu ve Španělsku
2.2.1 Ekonomický význam cestovního ruchu Cestovní ruch je jednou z nejvýznamnějších ekonomických aktivit ve Španělsku, a to i přesto, že podíl cestovního ruchu na HDP země vykazuje v posledním desetiletí mírně klesající tendenci. Tento pokles z roku na rok se však pohybuje v řádu desetin procenta a cestovní ruch neustále tvoří výrazný podíl národního HDP, který se podle INE (Instituto Nacional de Estadística) v posledním desetiletí pohyboval mezi 10% a 12%, aktuálně se přibližuje 10%. Zaměstnanost v cestovním ruchu zahrnuje lidi zaměstnané v cestovních kancelářích, v ubytovacích službách, restauračních zařízeních a dalších (například dopravních) službách spojených s cestovním ruchem. Podle následující tabulky můžeme vidět, že počet zaměstnanců v odvětví cestovního ruchu se (s výjimkou roku 2009) neustále zvyšuje. V 23
posledním desetiletí se zaměstnanost v cestovních službách pohybuje mezi 8% a 10%. V roce 2009 cestovní ruch zaměstnával 1 917 405 osob, což představuje cca 10% ekonomicky aktivní populace.28 Tabulka 1: Zaměstnanost v cestovním ruchu ve Španělsku a podíl na HDP země Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Počet lidí zaměstnaných v CR 1.522.196 1.572.421 1.622.401 1.676.261 1.759.356 1.846.460 1.937.209 1.959.557 1.917.405
% celkového HDP 11,6 11,1 11 10,9 10,8 10,9 10,8 10,5 10
Vlastní zpracování na zákl. Dat IET, které čerpají z Tourism Highlights a INE
Příjmy z cestovního ruchu a výdaje na něj sledujeme na běžném účtu platební bilance. Příjmy mají podobný trend jako počty příjezdů turistů, což potvrzuje logickou úvahu, že čím více turistů přijede do země, tím více zde utratí a toto se započítává do příjmů z cestovního ruchu v dané zemi. Od začátku 21. tisíciletí měly příjmy z cestovního ruchu zpočátku rostoucí tendenci, která byla přerušena v roce 2008 a ještě více poklesla v roce 2009 kvůli ekonomické krizi, která se odrazila na návštěvnosti a příjmech z cestovního ruchu ve většině světových destinací. Saldo cestovního ruchu však zůstává dlouhodobě kladné. Tabulka 2: Platební bilance - příjmy a výdaje v cestovním ruchu (v mil. eur) Rok
Příjmy
Výdaje
Saldo
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
33749,7 36602,4 35543,4 35047,1 36376,3 38558,3 40715 42170,5 41901 38 125 39596
5967,3 6660,7 7019,9 8009,9 9772,1 12125,2 13265,7 14360,4 13834 12 086 12 663
27782,4 29941,7 28523,5 27037,2 26604,2 26433,1 27449,3 27810,1 28067 26 039 26 933
Vlastní zpracování podle INE (Instituto Nacional de Estadística)
28
Cuenta Satélite del Turismo de España. INE
24
2.2.2 Návštěvnost Španělska Španělsko se řadí mezi hlavní turistické destinace v Evropě i ve světě, v posledních letech se umísťuje v žebříčku turisticky nejnavštěvovanějších zemí na 2. - 3. místě, hned za Francií (a USA). Turisticky nejnavštěvovanější jsou především pobřežní oblasti. Jak můžeme vidět z následující tabulky, počty zahraničních turistů přijíždějících do Španělska se od počátku 21. století neustále zvyšovaly až do r. 2008, kdy poklesly především kvůli začínající ekonomické krizi, která se, stejně jako ve většině ostatních zemí, ještě více projevila na prudším poklesu návštěvnosti v roce 2009. Nejvíce turistů jezdí v poslední době do destinací v Katalánsku, na Baleárské ostrovy, na Kanárské ostrovy, do Andalusie, Valencie a Madridu. V těchto destinacích se, s výjimkou Madridu, dlouhodobě rozvíjí především přímořský cestovní ruch. Madrid a Barcelona jsou turisticky nejnavštěvovanějšími městy díky velmi dobré domácí i zahraniční dopravní dostupnosti, velkému množství architektonických památek a kulturních či společenských akcí. Domácí cestovní ruch neustále zaznamenává dlouhodobě mírně rostoucí trend turistických příjezdů, které svým počtem dlouhodobě převyšují příjezdy zahraničních turistů. V roce 2009 bylo v rámci domácího cestovního ruchu zaznamenáno 171 689 994 příjezdů turistů. Nejnavštěvovanějším autonomním společenstvím je jednoznačně Madrid a na druhém místě je Barcelona. V rámci domácího cestovního ruchu mají záporné saldo příjezdů (tzn, že zaznamenaly více turistických výjezdů než příjezdů) regiony Madrid, Katálánsko a Baskicko. Na druhou stranu regiony s nejvyšším příjezdovým saldem v rámci domácího cestovního ruchu jsou obě Kastillie, Andalusie, Kantábrie, Aragón a Extremadura.29
Tabulka 3: Počty příjezdů zahraničních a domácích návštěvníků 2005 2006 58004462 Celkem zahr. 55913778 návštěvníků 165646233 Celkem domácí 167468894 návštěvníci Pramen: INE (Instituto Nacional de Estadística)
29
2007 58665504
2008 57192013
2009 52177640
158057293
168843820
171689994
Balance del Turismo: Resultados de la actividad turística en España – Año 2009. IET
25
V posledních letech podle dat INE do Španělska přijíždí nejvíce turistů z Velké Británie (v roce 2009 tvořili 28,1% všech zahraničních turistů, kteří navštívili Španělsko), dále z Německa, Francie, Itálie, Holandska a Portugalska.
Tabulka 4: Příjezdy zahraničních turistů do Španělska v roce 2009 dle země původu Země původu
Počet turistů
Velká Británie
13296762
Německo
8935147
Francie
7955104
Itálie
3188147
Holandsko
2089048
Portugalsko
2061516
Vlastní zpracování podle: INE (Instituto Nacional de Estadística)
V roce 2009, který byl poznamenaný ekonomickou krizí, přijelo do Španělska méně zahraničních turistů než v předchozím roce, což se odrazilo na celkovém nižším příjmu z cestovního ruchu, avšak průměrné výdaje na osobu na pobyt se zvyšují.
Tabulka 5: Výdaje zahraničních turistů (v miliónech EUR) 2005 Celkové výdaje (v miliónech eur) 46006
2006
2007
2008
2009
48243
51298
51697
47962
Výdaje za den (v eurech)
88
90
94
95
95
Průměrná doba pobytu (dnů)
10
9
9
10
10
857
877
906
922
Průměrné výdaje za osobu/pobyt 854 (v eurech) Pramen: IET
Cestovní ruch ve Španělsku je z velké míry sezónní záležitostí, a to zejména v pobřežních oblastech. Nejvíce turistů přijíždí do Španělska v letních měsících, nejvíce příjezdů je podle statistik INE zaznamenáno zejména v červenci. V roce 2009 přijelo 35,3% zahraničních turistů do Španělska mezi červencem až září. Ve stejném roce 31% domácích návštěvníků cestovalo po Španělsku v těchto třech letních měsících. Sezónnost je však v každém regionu odlišná, nejnižší koncentraci příjezdů mezi červencem a září 2009 zaznamenaly Kanárské ostrovy, kam v těchto měsících přijelo 23,4% všech turistů za rok naopak nejvyšší 26
koncentrace příjezdů byla vypozorována v roce 2009 na Baleárských ostrovech, kam ve zmíněných letních měsících přijela téměř polovina celkového ročního počtu turistů.30
2.2.3 Ubytovací infrastruktura Co se týče ubytovací infrastruktury ve Španělsku, je zde velká nabídka jak hotelů, tak hostelů. Mezi hotely převládá především střední kategorie, to znamená hotely tříhvězdičkové. Z roku na rok stoupá počet hotelových zařízení střední a vyšší kategorie, zatímco počet hotelů s jednou nebo dvěma hvězdičkami se zvyšuje pomaleji a počet hostelů dokonce mírně klesá. Většina zahraničních turistů v roce 2009 upřednostnila ubytování v hotelovém zařízení (61,2% turistů), zatímco domácí turisté preferovali ubytování nehotelové (82,7%). Celkově ve Španělsku v roce 2009 došlo k 349.398.889 přenocováním v turistických ubytovacích zařízeních, z toho nejvíce na Kanárských ostrovech (21,4%), v Katalánsku (17,5%) a na Baleárských ostrovech (15,9%).31 Pokud jde o regionální rozčlenění, podle statistik INE je nejvíce pětihvězdičkových hotelů v Andalusii, o něco méně pak v Katalánsku a na Kanárských ostrovech, čtyřhvězdičkové hotely se nacházejí především také v Andalusii, Katalánsku a na Baleárských ostrovech. Tříhvězdičkových hotelů je nejvíce postavených v Katalánsku, poté na Baleárách a v Andalusii. Dvouhvězdičkové hotely se nacházejí zejména v Andalusii a poté v Katalánsku a Asturii, jednohvězdičkových je nejvíce v Galicii, Katalánsku a Andalusii. Největší počet hostelů najdeme jednoznačně v Andalusii, za ní pak následují Katalánsko a Galície. Nabídka ubytovacích zařízení neustále stoupá, počet ubytovacích zařízení i přes probíhající ekonomickou krizi v roce 2009 stoupl oproti předešlému roku o 12,4% a nabídka lůžek o 2,4%. Nejvýraznější vzrůst v posledních letech zaznamenává nabídka ubytovacích zařízení pro venkovský cestovní ruch (z počtu 12 321 v roce 2008 nárůst jejich počtu na 15 779 v roce 2009) a apartmánů.32
30
Balance del Turismo: Resultados de la actividad turística en España – Año 2009. IET Ibid. 32 Ibid. 31
27
Tabulka 6: Ubytovací zařízení ve Španělsku 2005
2006
2007
2008
2009
Hotely 5*
182
196
213
238
254
Hotely 4*
1.526
1.631
1.752
1.862
2.047
Hotely 3*
2.683
2.748
2.833
2.923
3.037
Hotely 2*
2.110
2.147
2.186
2.204
2.248
Hotely 1*
1.474
1.503
1.497
1.513
1.537
Hostely
9.642
9.498
9.346
9.248
9.207
Kempy
1.250
1.223
1.220
1.228
1.233
Pramen: INE (Instituto Nacional de Estadística)
2.3 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ve Španělsku
Cestovní ruch se rozvíjí především na pobřeží, kam jezdí nejvíce lidí za sluncem a plážemi, a to jak do hotelů a jiných turistických ubytovacích kapacit, tak do tzv. druhého bydlení. Na 33. mezinárodním kongresu územního plánování v Gijonu r. 2001 bylo prohlášeno, že turisté využívající tzv. druhého bydlení mají na krajinu a přírodní prostředí horší vliv než turisté využívající hotelových kapacit a navíc hotely produkují dvakrát více zisků a osmkrát více pracovních míst.33 Prudký rozvoj cestovního ruchu spojený s intenzivním využíváním půdy, nekontrolovanou výstavbou, nerespektováním krajiny a životního prostředí v turisticky atraktivních oblastech mělo za důsledek zhoršení potenciálu a atraktivity pobřeží a pláží, prohloubení strukturální nerovnováhy a zvýšení rozdílů mezi vnitrozemím a pobřežními oblastmi. To vše vedlo k upřednostnění kvantity produktu nad kvalitou, který se tak stal zranitelnějším vůči ekonomickým krizím. Nejohroženější je španělské pobřeží, které bylo a je tradičním místem turistické aktivity, nyní je nutné omezit proces zastavování pobřežního teritoria. V procesu územního plánování a plánování životního prostředí by se mělo směřovat k promyšlené konstrukci budov na pobřeží v nezastavěných oblastech a nalézání rovnováhy ve vztahu mezi turistickými aktivitami a využitím přírodního prostoru na pobřeží. Omezení tzv. druhého bydlení na pobřeží a podpora hotelů postavených v souladu s okolním prostředím podporují proces snižování tlaku na užívání půdy a dalších přírodních zdrojů. 33
FUNDICOT: www.fundicot.org
28
Ve Španělsku se iniciativa snažící se o udržitelný cestovní ruch začala vyvíjet teprve nedávno. V poslední době se však toto téma stále více dostává do popředí zájmu a na udržitelnosti cestovního ruchu se začínají podílet subjekty ve sféře politické, společenské i obchodní. Na druhou stranu španělské přírodní bohatství bylo a stále je ohrožováno následkem masového a nekontrolovaného cestovního ruchu a v některých oblastech bylo toto přírodní bohatství již vážně poškozeno. Současné zákony a propagace udržitelného cestovního ruchu ve Španělsku čelí velké výzvě, ale udržitelné využívání přírodních zdrojů je rostoucím trendem díky poptávce po nových alternativách udržitelného cestovního ruchu. Je zde velmi vhodné teritorium pro alternativní cestovní ruch ve formě ekoturismu, agroturismu apod., které je velmi konkurenceschopné ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, protože díky nižší intenzitě využívání vnitrozemí pro cestovní ruch se zachovaly oblasti, které mohou nabídnout turisticky lákavé přírodní atraktivity a zachovalou infrastrukturu. Ale při využívání těchto zdrojů je třeba dbát na jejich kvalitu a jejich užívání musí být regulováno, aby zůstaly zachovány a neztratily schopnost regenerace. Španělské ministerstvo životního prostředí vypracovalo dokument pod názvem „Estrategias de Desarrollo Sostenible“ (Strategie udržitelného rozvoje). V něm se pojednává o udržitelném cestovním ruchu jako o produktivním sektoru s významnou rolí v socioekonomickém systému země. K přeměně z masového na udržitelný cestovní ruch musí postupně dojít nejen v nově se rozvíjejících turistických destinacích, ale i v destinacích již zavedených a turisty hojně navštěvovaných. Sebastian Escarrer, viceprezident hotelového řetězce Sol Melia uvedl, že „bez konceptu udržitelnosti cestovní ruch nemůže existovat“ a stále více společností se připojuje k těm, jejichž principy a strategie se zakládají na principech trvale udržitelného cestovního ruchu, který chrání kulturní dědictví a životní prostředí země. Podle Escarrera je zaměření subjektů cestovního ruchu na udržitelnost klíčem k překonání současné krize cestovního ruchu. 34 V odvětví cestovního ruchu je aplikování kroků vedoucích k udržitelnému hospodaření a odstranění dysfunkcí a problémů způsobených stárnoucí infrastrukturou prioritou pro jeho udržitelný rozvoj. Absence faktoru ochrany životního prostředí v dlouhodobém plánování vedlo v dřívějších desetiletích k přeplněnosti turistických destinací, nepřiměřenému růstu nabídky, nedostatečným infrastrukturám, nekontrolovatelnému růstu měst v některých (především pobřežních) oblastech, atp. Mezi klíčová témata udržitelného rozvoje cestovního
34
http://ecoturismo.blogcindario.com/2010/05/00116-destinos-de-eco-turismo-sostenible-en-espana-para-tusescapadas-y-vacaciones.html
29
ruchu ve Španělsku patří aktuálně integrované řízení cestovního ruchu v pobřežních turistických oblastech a usměrnění nabídky cestovního ruchu.35 Při dosahování cíle udržitelnosti cestovního ruchu je podle FUNDICOT potřeba: 36 1. Upravit hospodaření s půdou a nedostatek koordinace a spolupráce subjektů aktivních v této záležitosti. Je nutné organizovat a řídit území z globální a sjednocující perspektivy, ve které je prioritou ochrana životního a kulturního prostředí tvořícího turistické atraktivity, která podmiňuje vytváření a rozšiřování nových infrastruktur. 2. Obnovení a zlepšení kvality degradovaného přírodního a městského prostředí, a zvýšení pocitu bezpečí obyvatel a turistů, a to i v oblasti zdravotnictví. Problémem však je hledání nejvhodnější varianty, odkud na toto vylepšování vzít finanční prostředky. 3. Vymýšlet a realizovat plány na zlepšení kvality v odvětví cestovního ruchu s cílem zlepšení konkurenceschopnosti, přilákání turistů s vyšší kupní silou a zlepšování ochrany životního prostředí. 4. Implementaci již zmíněného programového dokumentu OSN nazvaného Agenda 21, který mimo jiné vymezuje úlohu cestovního ruchu v souvislosti s udržitelným rozvojem jak na národní tak na regionální úrovni
Pokud jde o podporu podniků v odvětví cestovního ruchu, veřejná správa kromě financování kampaní propagujících jednotlivé turistické destinace také podporuje programy na financování nových infrastruktur a vybavení. Mělo by dojít ke zlepšení konkurenceschopnosti podniků a jejich udržitelnosti díky zlepšení veřejných služeb a dotacím do zařízení, které tvoří aktivní složku při ochraně životního prostředí jako součásti strategie dlouhodobého a udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje. 37 Kromě toho je žádoucí spolupráce veřejného a soukromého sektoru, aby byla plněna myšlenka veřejného zájmu a zároveň byla možnost použití soukromých investic při působení mechanismů integrovaného řízení cestovního ruchu.
35 36 37
Turismo en España. Tecnociencia: [online] Fundicot – Asociación Interprofesional de Ordenación del Territorio Casado Raigón, J. M.: Economía y ecología.
30
2.3.1 Projekty udržitelného cestovního ruchu ve Španělsku V poslední době se ve Španělsku, stejně jako v jiných zemích hodně diskutuje o udržitelnosti cestovního ruchu. Španělsko se zapojuje do některých mezinárodních aktivit usilujících o udržitelný cestovní ruch. Jedním z těchto významných mezinárodních projektů je například síť geoparků pod záštitou UNESCO s názvem Global Geoparcs Network. V této síti je aktuálně zaregistrováno 5 španělských geoparků. Jsou jimi Národní park Cabo de Gata, kulturní park Maestrazgo, geopark Sobrarbe, geopark Subeticas, a Baskický pobřežní geopark.38 Se zájmem o udržitelný cestovní ruch má Španělsko zkušenost více než na národní úrovni spíše na úrovni regionální. Dochází jak k transformaci tradičních destinací, tak k přizpůsobování turistických produktů aktuálnímu socio-kulturnímu a ekonomickému prostředí. V této kapitole se zaměříme na některé projekty udržitelného cestovního ruchu ve Španělsku na úrovní státní či nadregionální. Tyto projekty jsou zaměřeny především na ekoturismus a agroturismus.
Fundación Ecoagroturismo Fundación Ecoagroturismo (Nadace Ekoagroturismu) se zrodila v roce 2005 jako výsledek dlouholeté spolupráce mezi sdruženími a individuálními iniciativami týkajícími se venkovské turistiky, etnografie a životního prostředí. Její hlavní cíle souvisejí s posílením předchozích závazků zakládajících institucí, zejména dohod a spolupráce s mezinárodními organizacemi, s dlouhou tradicí v zemích EU v oblasti cestovního ruchu, rozvojem venkova a trvale udržitelným rozvojem, podílením se na propagaci a šíření těchto vizí v cestovním ruchu ve Španělsku.39 Specifické cíle Fundación Agroturismo se snaží vytvořit pracovní rámec přístupný všem zainteresovaným subjektům:40 být prostředníkem pro výzkum, rozvoj a šíření témat týkajících se udržitelného využívání přírodních, kulturních a společenských zdrojů ve vztahu s rozvojem cestovního ruchu.
38
Global Network of National Geoparks. UNESCO. www.globalgeopark.org Fundación Ecoagroturismo: http://www.ecotur.es/ 40 Ibid. 39
31
podporovat vzdělání v souvislosti s novým pojetím ekologických témat, která se týkají všech, podporovat výměnu informací a spolupracovat s vědeckým a technologickým sektorem podporovat rozvoj iniciativ zaměřených na ochranu ekosystémů a obnovení tradiční zemědělské činnosti šířit myšlenku trvale udržitelného rozvoje a posílit mezinárodní spolupráci pro zachování lokálních komunit a jejich životního stylu i prostředí podporovat aktivity na podporu kulturních, vědeckých, sociálních, environmentálních, historických, tradičních uměleckých, antropologických, etnologických, sociologických, ekonomických, právních prvků, které se týkají udržitelného cestovního ruchu
Jedním z hlavních cílů vedoucích k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu je podpora a propagace ochrany přírodních oblastí a rozvoje venkova v Španělsku, prostřednictvím tzv. zodpovědného cestovního ruchu, k tomu napomáhá také spolupráce s mezinárodními organizacemi zaměřenými na podporu stejných zásad a hodnot, kterými jsou: - Accueil Paysan, s nímž spolupracuje od roku 1997. Jedná se asociaci pro agroturistiku se sídlem ve Francii, která působí v mnoha zemích v Evropě, Severní Africe a Jižní Americe. Tato asociace považuje cestovní ruch za důležitý faktor hospodářského a sociálního rozvoje a podporuje kooperaci mezi udržitelným zemědělstvím a udržitelným cestovním ruchem, který zemědělce aktivně zapojuje do jeho rozvoje, a podporuje projekty a iniciativy pro boj proti vylidňování a zaostalostí ve venkovských oblastech. ECEAT (European Centre for Ecological and Agricultural Tourism) v současnosti se sídlem v Asturias ve Španělsku, jehož členem je od roku 1998. ECEAT je evropská síť založená v Nizozemsku v roce 1993, vycházející z předpokladu, že intenzivní zemědělství a masová turistika přispívá k poškozování životního prostředí. Proto ECEAT podporuje udržitelné využívání půdy a rozvoj venkova, a snaží se realizovat plány, ve kterých jsou vztahy mezi životním prostředím, zemědělstvím a cestovním ruchem vzájemně provázané a prospěšné. V současné době disponuje více než 1.800 turistickými ubytovacími kapacitami splňujícími kritéria udržitelnosti ve 22 evropských zemích.
32
Mezi nejdůležitější aktivity Fundación Agroturismo patří podpora a propagace agroturistiky a ekoturistiky. Pro propagaci těchto forem cestovního ruchu byl vytvořen webový portál Ecotur, který je průvodcem venkovské turistiky ve Španělsku, zahrnuje seznam nejkvalitnějších ubytovacích zařízení v rámci nabídky ekoturistiky a agroturistiky a venkovské turistiky na ekologických farmách. Také informuje o aktivitách spojených s udržitelným cestovním ruchem, rozvojem venkova a ekologií, které se podílejí na uchování a podpoře tradičních činností a udržení kulturního a přírodního dědictví ve venkovských oblastech Španělska ve spolupráci s mezinárodními organizacemi.41 Ecotur, jako projekt ekoturistiky neboli ekologického cestovního ruchu, se zrodil jako iniciativa zaměřená na ochranu, zachování a šíření kulturního dědictví a etnografického a životního prostředí, které jej obklopuje. Týká se orientace turistických ubytovacích infrastruktur na kritéria udržitelnosti v souladu s novými požadavky na produkty respektující přírodní zdroje a místní kultury. Ekoagroturistika, tak jak ji tento program prezentuje, zahrnuje udržitelné zemědělství, zachování kulturního dědictví, přírodních zdrojů a aktivit v přírodě. Součástí agroturistiky podle Fundación Agroturismo
může být integrace
návštěvníka do rodinné struktury, zapojení návštěvníka do činnosti zemědělské, chovatelské nebo řemeslné výroby, používání a konzumace domácích produktů, vzdělávací činnost, ukázky související s produkty a hospodářskou činností. Tato aktivita se snaží vytvořit nabídku kvalitního životního prostředí, ve kterém se provozuje cestovní ruch v souladu s Projektem VISIT (Voluntary Initiatives for Sustainable Tourism), jehož cílem bylo ukázat, jak tzv. ekoznačky mohou být účinným nástrojem pro řízení a směřování cestovního ruchu v Evropě a jeho spotřebitelů směrem k udržitelnosti. A společně s evropským projektem PROMOTE 100, spolufinancovaným evropským programem pro udržitelnou energii ALTENER, se snaží integrovat využívání a spotřebu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů.42
Forum Natura Forum Natura je organizace zaměřená na technickou spolupráci a specializuje se na design, vývoj a řízení cestovního ruchu ve venkovských a přírodních oblastech na národní i mezinárodní úrovni. Mezinárodní Forum Natura je zkráceným názvem pro neziskovou organizaci Forum Internacional para la Naturaleza y el Turismo (Mezinárodní Fórum pro 41 42
Ecotur : http://www.ecotur.es/ Ibid.
33
ochranu přírody a cestovního ruchu) vytvořenou ve Španělsku v roce 1996. Je to organizace spolupráce na profesionální úrovni, která používá cestovní ruch jako odvětví k dosažení udržitelného a konkurenceschopného rozvoje venkova a přírodních oblastí po celém světě, s důrazem na Iberoameriku. Odborná spolupráce je založena na řízení znalostí ohledně venkovské turistiky, přírody, ekoturistiky, životního prostředí a udržitelného rozvoj cestovního ruchu obecně, ale vždy s ohledem na konkurenceschopnost a efektivní správu přírodního, kulturního a společenského dědictví ve vybraných oblastech. K dosažení tohoto nabízí odborná školení (s různými produkty a služby), odbornou pomoc (poradenství) a informace (Naturalae Magazine), informační a komunikační technologie, pomoc při propagaci a dobrovolnické programy. Forum Natura Internacional spolupracuje s veřejnými i soukromými partnery, má širokou síť spolupracovníků a odborníků na místní i mezinárodní úrovni.43
Projekt ULTREIA Projekt Ultreia byl započat v říjnu 2008, jako jeden z projektů v rámci evropského programu Atlantic Area s hlavním cílem „zachovat a propagovat atlantické kulturní dědictví v nadnárodním měřítku“44. Je spolufinancován strukturálním fondem EU – ERDF (Evropský Fond pro Regionální rozvoj), který do něj vložil 887,551 EUR, z národních zdrojů bylo použito 477,914 EURTo znamená celkovou investici 1,365,465 EUR.45 Projekt tvoří tito spolupracující partneři:46 -Z regionu Galicie ve Španělsku: Secretaría Xeral para o Turismo-Xunta de Galicia (vedoucí projektu) a Fundación para o Desenvolvemento Comarcal de Santiago -Z regionu la Manche ve Francie: El Conseil Général la de Manche -Z Irska: Filter Ireland North West -Z Portugalska: la Cámara Municipal Valença de Minho a la Diocese de Beja
43 44 45 46
Forum Natura: http://www.forumnatura.org/ Atlantic Area – Transnational Programme Ibid. Proyecto Ultreia: http://www.tur-ultreia.eu/
34
Mezi cíle projektu Ultreia patří podpora udržitelného kulturního a náboženského cestovního ruchu ve spojitosti s námořními a vnitrozemskými cestami do Santiaga de Compostela dvěma způsoby, a to implementací Agendy 21 na lokální úrovni a vytvořením nadnárodní sítě v atlantickém evropském regionu, kde se budou rozvíjet produkty cestovního ruchu vztahující se k námořní a vnitrozemské pouti do Santiaga de Compostely. Podporuje tak rozvoj cestovního ruchu, který v regionech, kterými tato poutní cesta prochází, přispívá k místnímu hospodářskému rozvoji. K rozvoji udržitelného cestovního ruchu se počítá se spoluprácí občanů žijících v daných oblastech stejně jako se spoluprácí s příslušnými místními orgány a se subjekty v oblasti sociální, turistické a ekonomické takovým způsobem, který splňuje specifické potřeby jednotlivých území. K dosažení tohoto cíle na území všech partnerů projektu se plánuje vývoj série společných nadnárodních produktů, k tomu je však potřeba spolupráce mezi partnery na šíření a společnou propagaci cestovního ruchu.47 El Camino de Santiago (Svatojakubská cesta) byla vyhlášena Radou Evropy v roce 1987 První Evropskou Kulturní Trasou a UNESCO ji v roce 1993 prohlásilo za světové dědictví, později v roce 2004 jí byla udělena cena Príncipe de Asturias a la Concordia. Svatojakubská cesta je historickou poutní trasou, která vede téměř přes celý kontinent jako seskupení cest vedoucích směrem do Santiaga de Compostela.48 Iniciátoři projektu věří, že díky němu bude Svatojakubská cesta turisty více využívaná. Zvýšení cestovního ruchu v oblasti by mělo napomoci vytvořit optimální podmínky pro posílení regionální ekonomiky, tvorbu pracovních míst, stimulaci vnitřního potenciálu a konkurenceschopnosti v nadnárodním kontextu a zároveň zachovat a obnovovat kulturní a turistické zdroje a jejich specifické hodnoty. V tomto smyslu by měl proces tvorby Agendy 21 na území partnerů projektu sloužit jako nástroj pro strukturování a soudržnost mezi partnery na úrovni institucionální a sociální a stát se nadnárodním sjednotitelem pro plánování a formulování modelu udržitelného cestovního ruchu v rámci atlantické oblasti v souvislosti Svatojakubskou cestou. Projekt reaguje na potřebu podporovat potřebnou diverzifikaci ekonomiky s využitím kulturních zdrojů tak, aby mohl nabídnout jedinečný produkt cestovního ruchu. Snaží se rozšiřovat pole svého působení a produkt více zviditelňovat, přilákat více návštěvníků, vytvořit infrastrukturu, která bude napomáhat k ocenění tohoto kulturního dědictví, nabídnout
47 48
Proyecto Ultreia: www.tur-ultreia.eu Ibid.
35
nové produkty cestovního ruchu, a také vytvořit na území základnu pro konkurenceschopné podniky cestovního ruchu. Vytvoření nadnárodní sítě v atlantickém kulturním kontextu (v rámci něhož si členové mohou vyměňovat zkušenosti, objevovat příležitosti pro společné podnikání a komunikovat s ostatními), je sama o sobě činností, která přináší do projektu vysokou míru inovace, a to nejen ve využití informačních a komunikačních technologií, ale i jako cenná zkušenost ve tvorbě a společném řízení infrastruktury a metodiky nadnárodního charakteru.49 Projekt Ultreia přesáhl obvyklý rámec výměny zkušeností a znalostí mezi partnery. Vytvoření samotného produktu bylo dosaženo pomocí kombinace produktů cestovního ruchu v různých partnerských regionech. Vzestup zájmu o Svatojakubskou pouť v posledních desetiletích napomohl Galícii k přílivu návštěvníků, zvýšení kvality dopravní infrastruktury, ocenění jejího kulturního i přírodního dědictví a k vytvoření specifické image destinace.
49
Proyecto Ultreia: www.tur-ultreia.eu
36
3. Udržitelný cestovní ruch na Kanárských ostrovech
3.1 Vývoj cestovního ruchu na Kanárských ostrovech
Počátek cestovního ruchu na Kanárských ostrovech je podle studie “Canarias: entre el desarrollo turístico y la protección al medio”50 třeba hledat v první třetině 19. století, kdy získával oblibu lázeňský cestovní ruch. Již na konci 18. století existoval zájem o pobyt na Kanárských ostrovech díky jejich příjemnému podnebí. V 19. století se díky několika publikacím určeným především britské a germánské společnosti rozšířila myšlenka, že Kanárské ostrovy jsou idylickým místem vhodným pro odpočinek. Britové, první turisté, kteří navštívili Kanárské ostrovy, tak začali objevovat výhody ostrovního klimatu a termálních pramenů. Ostrovy tak začaly být v Evropě čím dál tím známější a začaly konkurovat tradičním lázeňskými centrům v Evropě. Již v druhé polovině 20. století byly Kanárské ostrovy uznávanou destinací pro tzv. “zdravotní cestovní ruch” dostupný ale spíše jen pro zástupce z vyšších společenských tříd zejména z Británie a Německa. Britští návštěvníci opěvovali jejich uzdravující klima, a jak toto pomáhá návštěvníkům při léčbě plicních a revmatických onemocnění. Mnohem většího významu však začal cestovní ruch dosahovat od 60. let 20. století, kdy skandinávští turisté zpopularizovali i kanárské pláže a moře, což společně s celkovým zlepšováním sociální a ekonomické úrovně v evropských zemích vedlo k turistické expanzi na Kanárských ostrovech, které se postupně staly velmi konkurenceschopnou destinací. Cestovní ruch tak samozřejmě zásadním způsobem ovlivnil i ekonomický rozvoj na těchto ostrovech. Během druhé poloviny 90. let už byl klíčovým faktorem hospodářského růstu. Trend cestovního ruchu započatý v té době, který přetrvává až do současnosti, je založen na přilákání co největšího počtu turistů, tedy na masovém cestovním ruchu. V polovině 20. století přijíždělo na Kanárské ostrovy průměrně 15.000 zahraničních turistů ročně, přičemž na začátku 21. století to již bylo kolem 10 miliónů zahraničních turistů.51 V posledních desetiletích roste zájem o kontrolu růstu cestovního ruchu, který ovlivňuje přírodní a kulturní zdroje Kanárských ostrovů. Kvůli zvyšování počtu přijíždějících turistů se zvyšuje i nabídka ubytovacích kapacit a k tomu je třeba přičíst také velké množství tzv. 50 51
Guerra Talavera, R., Canarias: entre el desarrollo turístico y la protección al medio Ibid.
37
druhých domovů uvnitř i mimo hlavních turistických destinací. Stejně jako rostl počet lůžek a počet návštěvníků, vzrůstalo i množství obyvatel žijících na Kanárských ostrovech, kam přijížděli imigranti ze Španělské pevniny i z jiných zemí. Demografický a ekonomický růst vedly k nadměrnému vyčerpávání půdy i přílišnou spotřebu dalších přírodních zdrojů, stále větší nedostatek prostoru a znečišťování životního prostředí. Oproti konkurenčním výhodám Kanárských ostrovů stojí jejich slabiny, mezi které patří stadium zralosti s ní spojené přicházející postupné opotřebování a vyčerpávání některých vzácných zdrojů v destinacích, závislost na velkých touroperátorech, závislost na především britských turistech, nízké výdaje turistů za doplňkové služby, atp. Překonání těchto slabin je velkou výzvou pro nově vznikající iniciativy, které se zaměřují na podporu ekonomického rozvoje s přihlédnutím k prvkům sociálním a k životnímu prostředí. Nové směry cestovního ruchu orientované ekologicky způsobují změny v oceňování přírodních zdrojů, které mohou být využity na ostrovech při podpoře venkovského cestovního ruchu v oblastech, kterých se cestovní ruch dříve příliš netýkal.
3.2 Přírodní atraktivity Kanárských ostrovů
Kanárské souostroví tvoří 7 větších ostrovů a 6 malých ostrůvků: -západní ostrovy: La Palma, El Hierro, La Gomera, Tenerife -východní ostrovy: Gran Canaria, Lanzarote, Fuerteventura Se změnou modelu hospodářského vývoje vyvolaného rozvojem cestovního ruchu, který se rozvíjí na Kanárských ostrovech od 60. let, nastala i změna v ocenění přírodních zdrojů na těchto ostrovech. Předtím byly nejcennější zdroje spojeny se zemědělstvím, patřily mezi ně úrodná půda, voda, apod. Se zavedením masové turistiky začaly vynikat přírodní zdroje, které se označují jako tzv. 3 "S" sun (slunce), sea (moře) a sand (písek). Především klima tvoří hlavní lákadlo a způsobuje konkurenční výhodu Kanárských ostrovů oproti ostatním evropským destinacím mimo hlavní letní sezónu. Naopak mírné větry a studené oceánské proudy na Kanárských ostrovech způsobují, že i v létě si udržují velmi příjemné klima bez příliš vysokých teplot, které panují ve Středozemních turistických destinacích. Turisty lákají zejména pobřežní oblasti. 38
Již jmenované 3 „S“ zdroje nejsou rozmístěny na všech ostrovech rovnoměrně. Obecně platí, že na severu bývá více zataženo než na jihu a západě a jsou zde horší podmínky na koupání kvůli větším vlnám a silným proudům. Ostrovy jsou sopečného původu s částečně skalnatým pobřežím, ale zejména na východních ostrovech se nacházejí dlouhé písečné pláže a písečné duny, z nich mezi nejznámější patří Maspalomas na ostrově Gran Canaria nebo Corralejo na Fureteventuře. Na západních ostrovech jsou písečné pláže vzácné a bývají zde vytvářeny umělé pláže, aby se napomohlo rozvoji a udržení cestovního ruchu i v těchto oblastech. V důsledku toho jsou turistická centra soustředěna v pobřežních oblastech ostrovů, kde jsou tyto zdroje hojnější, a to zejména na jihu a západě ostrova Gran Canaria, Tenerife, Lanzarote a Fuerteventura. Mezi další přírodní atraktivity patří velká biodiverzita na těchto ostovech. Španělsko má v rámci Evropské unie jedno z nejbohatších přírodních dědictví. Tato země zabírá 22% území EU a vlastní 40% vzácných živočišných i rostlinných druhů a 60% míst jejich výskytu. Kanárské ostrovy, které zabírají plochu ne více než 1,5% španělského území, koncentrují polovinu jeho endemické flóry (4216 druhů) a svou bohatou biologickou rozmanitostí dosahují výjimečného postavení ve světě. Tato koncentrace rozmanité vegetace na relativně malém prostoru souostroví se vysvětluje hlavně morfologickou a topografickou charakteristikou ostrovů (nejvyšší místo dosahuje nadmořské výšky 3717 m.), které podporují vertikální vegetační škálování.52 Tato biodiverzita rozmanitost je nepochybně jedním z lákadel pro zahraniční návštěvníky, ale jak již bylo řečeno většina turistů sem jezdí za jinými účely. Proto je větší atraktivitou rozmanitost krajiny jako celku, ať už přírodní nebo člověkem přetvořené, společně s jejími kulturními a etnografickými prvky. Toto doplňuje hlavní atraktivity souostroví, kterými jsou teplé klima a pláže, a také umožňují rozvoj venkovského cestovního ruchu, rozvoj národních parků a cestovního ruchu spojeného s potápěním, či vyjížďkami spojenými s prohlídkou velryb dalšími mořskými savci. Kanárské ostrovy tak umožňují dovolenou s nádechem exotiky, ale plně uzpůsobenou nárokům na komfort a bezpečnost pro evropské turisty.
52
Guerra Talavera, R., Canarias: entre el desarrollo turístico y la protección al medio
39
3.3 Ekonomický význam cestovního ruchu na Kanárských ostrovech
Kanárské ostrovy jsou regionem, kde je cestovní ruch hlavním zdrojem příjmů a výrazně tak napomáhá jeho ekonomickému rozvoji. Cestovní ruch se stal hlavním generátorem pracovních míst, je aktivitou, na kterou se přihlíží při politických a finančních rozhodnutích, a má přímý vliv na většinu obyvatel. V roce 2009 cestovní ruch znamenal pro Kanárské ostrovy příjem 11,36 miliard eur a přispěl tak 27,4% do HDP tohoto regionu. Ve stejném roce bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 266 tisíc lidí, což tvoří 30,2% celkové zaměstnanosti.53 Jedním z ukazatelů, které nejzřetelněji potvrzují důležitost tohoto odvětví v rámci Kanárských ostrovů je rozsah, kterým ovlivňuje jejich sektorovou strukturu. Lze říci, že ekonomika Kanárských ostrovů je závislá na sektoru služeb, v rámci něhož má cestovní ruch výsadní postavení mezi ostatními aktivitami tvořícími tento sektor. jako je např. obchod, finanční zprostředkovatelské služby, školství, zdravotnictví, apod.54 Druhým nejsilnějším odvětvím se stalo stavebnictví. Tato aktivita byla posílena rozvojem cestovního ruchu. Odvětví průmyslu nebylo na Kanárských ostrovech nikdy příliš rozvinuté, a to zejména vzdálenosti od hlavních trhů a nedostatku primárních surovin. Zemědělství, které kdysi bylo dříve dominantním sektorem v ekonomice souostroví, zaznamenalo v posledních desetiletích prudký pokles v podílu na hrubém domácím produktu (HDP), a to kvůli silné konkurenci odvětví cestovního ruchu a stavebnictví.
Tabulka 7: Ekonomické dopady cestovního ruchu na Kanárských ostrovech Rok % DPH z CR Zaměstnanost v CR (% celkové zaměstnanosti) 2006
31,8%
34,0%
2007
30,5%
32,9%
2008
29,1%
31,8%
2009
27,4%
30,2%
Pramen: Exceltur
53 54
Impactur 2009 – Canarias. Exceltur. Gobierno de Canarias Parreno Castellano, J. M, Turismo sostenible y diversificacion de la oferta en las islas Canarias (España)
40
3.4 Návštěvnost Kanárských ostrovů
Kanárské ostrovy patří mezi nejnavštěvovanější evropské destinace. Masový cestovní ruch s turisty směřujících především na pláže těží velkou měrou z malé konkurence ostatních evropských trhů v zimním období. Od roku 2007 počet zahraničních návštěvníků mírně klesá (roku 2009 Kanárské ostrovy navštívilo 8207486 zahraničních turistů), ale počet domácí návštěvnost vykazuje v posledních letech stoupající trend (v roce 2009 sem přijelo 4782749 španělských turistů)
Tabulka 8: Počty příjezdů zahraničních a domácích turistů na Kanárské ostrovy Zahraniční turisté Domácí turisté Pramen: INE
2005
2006
2007
2008
2009
9441572 4506796
9606424 3886316
9454984 3465865
9356641 3901832
8207486 4782749
Nejčastější způsob dopravy, který návštěvníci nejčastěji využívají při cestě na Kanárské ostrovy, je doprava letecká, v jejímž rámci jsou hojně využívané lety nízkonákladových leteckých společností. Podle dat uvedených v níže uvedené tabulce vidíme, že nejvíce turistů létá na ostrov Gran Canaria, druhé místo v návštěvnosti patří Tenerife, třetí Lanzarote a čtvrté Fuerteventuře, na ostatní ostrovy přijíždí mnohem méně zahraničních turistů.
Tabulka 9: Počty příletů zahraničních návštěvníků Rok
Kanárské Lanzarote ostrovy 9975977 1750507 2000 10137202 1791722 2001 9778503 1781374 2002 9836785 1853085 2003 9427265 1770176 2004 9276963 1688223 2005 9530039 1682716 2006 9328546 1618335 2007 Pramen: Instituto Canario de Estadística
Fuerteventura Gran Canaria 1305874 3109066 1341319 3058759 1332012 2886791 1414108 2865475 1314017 2769898 1317765 2708140 1422630 2753696 1472647 2715027
Tenerife 3675206 3811990 3659397 3582195 3457070 3442787 3559669 3412139
Nejvíce zahraničních návštěvníků Kanárských ostrovů v roce 2010 podle dat INE (Národní statistický úřad Španělska) pocházelo z Velké Británie (1395973 návštěvníků), Holandska 41
(55335 návštěvníků), Švédska (188816 návštěvníků), Itálie (125682 návštěvníků) a Irska (114249 návštěvníků). Na Kanárských ostrovech došlo v roce 2009 k 74,9 miliónům přenocováním v turistických ubytovacích zařízeních což tvoří 21,4% všech přenocování v zemi a 81,5% z nich byly uskutečněny zahraničními turisty, zbytek domácími.55
3.5 Dopad cestovního ruchu na životní prostředí Kanárských ostrovů
Aktuální trend cestovního ruchu na Kanárských ostrovech se vyznačuje vysokou specializací a tlakem na využití půdy. Také výrazně ovlivňuje demografii těchto ostrovů, přílivem turistů se
hustota
populace
zvyšuje
o
40-50%,
a
jejich
aktivity
se
soustřeďují
do
nejnavštěvovanějších turistických středisek. Všeobecně můžeme dělit dopady cestovního ruchu na:56 1) spojené s výstavbou turistické infrastruktury 2) způsobené využíváním turistické infrastruktury 3) ty, které způsobují přímo turisté svou aktivitou
Ad. 1) Dopady vzniklé v souvislosti s výstavbou turistické infrastruktury na Kanárských ostrovech Mezi dopady na životní prostředí je třeba zdůraznit ty, které jsou způsobeny vysokým využitím půdy ve většině pobřežních oblastí. Toto zabrání půdy způsobilo úbytek prostoru pro hnízdění vodního ptactva, zničení mnoha rostlinných společenství nebo zánik některých vzácných ekosystémů.. Kromě toho byl tento zábor půdy prováděný nekontrolovaně, neboť územní plánování výstavby se podřídilo potřebám cestovního ruchu. Výsledkem byl, kromě již zmíněných dopadů, vznik turistických středisek nepravidelně rozptýlených po ostrovech, což si vynutilo také původně neplánovanou výstavbu dopravní infrastruktury, která by tato střediska propojovala. 55 56
Balance del Turismo: Resultados de la actividad turística en España – Año 2009. IET Guerra Talavera, R., Canarias: entre el desarrollo turístico y la protección al medio
42
Ad 2) Dopady způsobené využíváním turistické infrastruktury Provozování turistické infrastruktury vede často k ekologickým problémům, které mohou mít vliv na širší oblast nebo dokonce na celý ostrov. Patří mezi ně zejména: spotřeba energie: Spotřeba energie na Kanárských ostrovech v posledních desetiletích dramaticky vzrostla, přispěl k tomu také rozvoj cestovního ruchu. Elektřina na ostrovech je generovaná tepelnými elektrárnami a zvýšení jejich výkonu znamená také zvýšení kontaminace ovzduší. vytváření odpadů: turisté, kteří přijíždí na Kanárské ostrovy, se nejčastěji zdržují v blízkosti svých ubytovacích zařízení, která jsou rozmístěna nerovnoměrně na území ostrovů. To vedlo k určitým problémům pro místní správu při rozhodování o tom, jak nakládat s tuhými odpady produkovanými turisty. Vznik neřízené akumulace odpadů v turistických destinacích způsobuje nejen estetické narušení krajiny, ale také narušení mnoha ekologických procesů a znečištění podzemních vod. nadměrná spotřeba vody: Příliv turistů způsobil kromě zvýšení spotřeby energie také velké zvýšení spotřeby vody. To způsobilo snížení hladiny podzemní vody.
I zásoby
povrchové pitné vody ve vodních nádržích přestaly být dostačující, proto je nutné používat další prostředky k získání vody, jako je odsolování mořské vody a čištění odpadních vod. znečištění pobřežních a podzemních vod: Znečištění pobřežních vod vypouštěním odpadů vyprodukovaných turisty do moře, které bylo největším problémem, nyní nahrazuje další problém s odváděním odpadních vod, jejichž objem se v posledních desetiletích spolu s rozvojem cestovního ruchu výrazně vzrostl.
Ad 3) Dopady způsobené aktivitou turistů Dopady na životní prostředí související s pobytem a aktivitami turistů jsou omezeny na vymezené oblasti jejich pobytu nebo tam, kam většinou podnikají výlety během svého pobytu. Výlety do přírodních, nepříliš zalidněných oblastí, mohou způsobovat vedlejší dopady, jako jsou např. vznik skládek odpadu, riziko vypuknutí požáru, eroze způsobené průjezdy vozidel a turistů, rušení ptáků během období rozmnožování, apod.
43
3.6. Nástroje udržitelného cestovního ruchu na Kanárských ostrovech
3.6.1 Legislativní nástroje Obrovský růst sektoru cestovního ruchu na ostrovech a zvýšení mezinárodní konkurence v posledních letech nutí úřady a i soukromé subjekty uvažovat o zavedení nového modelu cestovního ruchu, který by byl konkurenceschopnější, diverzifikovanější a respektoval by více životné prostředí a šetřil vyčerpatelné přírodní zdroje. V důsledku toho byly zahájeny některé plány, které se snaží nasměrovat turistické aktivity směrem k udržitelnému způsobu hospodaření, umožnit renovaci ubytovacích kapacit, zvýšit kvalitu služeb a diverzifikovat nabídku cestovního ruchu. Zavádění tohoto nového modelu cestovního ruchu však není jednoduché. Nové trendy směřují k tomu, aby hlavní aktéři brali v potaz koncept ochrany životního prostředí, aby se zvýšila rozmanitost nabízených produktů cestovního ruchu, kvalita služeb a zaměřují se více na udržitelnost. Tento posun směrem k novému modelu je podporován především z administrativní sféry. Regionální decentralizace ve Španělsku a převod kompetencí v oblasti cestovního ruchu regionálním autonomním vládám vedl od konce 80. let k započetí prvních změn a plánování managementu cestovního ruchu. Pokud jde o nástroje řízení tohoto procesu, začala být přijímána především některá legislativní opatření směřující k regulaci počtu příjezdů turistů a zvýšení kvality nabídky týkající se cestovního ruchu. V rámci regulace růstu, byly schváleny různé politické dokumenty a plány. Zpočátku, během 80. let a velké části 90. let, byly projekty tvořeny spíše pro každý ostrov zvlášť, někdy i jednotlivé destinace zastávaly každá jiný plán pro udržitelný růst cestovního ruchu. Nicméně, od poloviny 90. let se rozvinula snaha o definování modelu rozvoje cestovního ruchu v regionech, který by byl založený na konceptu udržitelnosti životního prostředí. V tomto smyslu byl formulován a schválen dokument D. 1 / 2000 dne 8. května Leyes de Ordenación del Territorio de Canarias y de Espacios Naturales de Canarias (Zákon o uspořádání teritoria a přírodních oblastí Kanárských ostrovů), což je možné považovat za 1. významný krok v realizaci tohoto nového modelu tím, že se snažil uplatňovat ve většině činností územního plánování (ochrana přírodních oblastí, hospodaření s půdou, atp.) zásady územního a městského rozvoje, které regulovaly růst a výstavbu v turistických oblastech.
44
Zákon 4/2001 přinesl Directrices de Ordenación General y del Turismo zdůrazňující, že správu území a přírodního bohatství Kanárských ostrovů je třeba směřovat k rozvoji, který by byl udržitelný. Poté byly schváleny některé další nařízení, některé z nich pouze dočasné, které se snažily o omezení vydávání licencí na vytváření nových turistických ubytovacích zařízení a zastavení jejich nekontrolovaného růstu. Patří mezi např. zákon 6 / 2001 o přijetí naléhavých opatření týkajících se využití půdy a cestovního ruchu na Kanárských ostrovech, který omezil výstavbu nových ubytovacích kapacit pro turisty. O něco později byl vydán zákon 126/2001, který se také snažil o zadržení nadměrného růstu počtu ubytovacích zařízení a poté v červenci 2001 parlament schválil zákon Ley de Medidas Urgentes en Materia de Ordenación del Territorio y del Turismo de Canarias), který stanovoval podmínky, které musela splňovat každá kategorie ubytovacích zařízení. Zákonem 19/2003 ze dne 14. dubna byly schváleny Directrices de Ordenación General y las Directrices de Ordenación del Turismo de Canarias, které formulovaly obecná pravidla podporující diverzifikovaný růst kvalitního a ekologicky udržitelného cestovního ruchu. Mimo jiné, se také zasadily o vytvoření rozumných mezí pro růst cestovního ruchu přizpůsobených každému ostrovu.
3.6.2 Diverzifikace nabídky cestovního ruchu Na Kanárských ostrovech je diverzifikace nabídky orientována dvěma různými směry. Na jedné straně zavádění nových produktů mimo zavedené turistické oblasti na pobřeží, na druhé straně rozšiřování nabídky v tradičních pobřežních destinacích. V prvním případě se jedná o venkovský cestovní ruch. V druhém případě se jedná o cestovní ruch spojený s golfovou aktivitou, námořní cestovní ruch a kongresový cestovní ruch. Venkovský cestovní ruch na Kanárských ostrovech se začal postupně propagovat od 90. let jako činnost podporující udržitelný rozvoj venkovských oblastí. Za tímto účelem byly v rámci EU vytvořeny některé programy spolufinancované z fondů EU (LEADER, REGIS), které umožnily vytvoření či rekonstrukci dopravní a ubytovací infrastruktury ve vnitrozemí. K aktivitám podporujícím tuto formu cestovního ruchu lze připočíst i Plan de Competitividad del Turismo Español (FUTURES) vytvořený centrální vládou či další podpůrné politiky. Díky nim a také díky podpoře soukromého sektoru v posledních letech objem venkovského cestovního ruchu na Kanárských ostrovech znatelně vzrostl. 45
Tato forma cestovního ruchu se snaží zaujmout vysokou kvalitou nabídky ubytovacích zařízení i životního prostředí. Z tohoto důvodu byl v roce 1998 vyhlášen Decreto (D 18/1998),
který stanoví přísné
standardy
kvality pro ubytovací
zařízení
venkovského
cestovního ruchu. Ubytovací zařízení by se měly nacházet na venkově, nejlépe na samotě. Stejně tak by tyto budovy měly být postaveny v tradičním architektonickém stylu či mít jiný architektonický význam, rozhodně se musí jednat o budovy postavené do roku 1950. Tato zařízení mohou kromě ubytovacích služeb poskytovat i služby restaurační či nabízet aktivity spojené s venkovským prostředím či prací v zemědělství. Výhody této formy cestovního ruchu převažují nad nevýhodami a patří mezi ně například rekonstrukce ubytovacích zařízení a dalších venkovských infrastruktur, zvýšení zájmu o životní prostředí, rozvoj hospodářství ve venkovských oblastech a díky vysoké kvalitě nabídky i zlepšení image destinace.
Investice do cestovního ruchu zaměřeného na praktikování golfu je jednou z nejjistějších, neboť počet návštěvníků se zájmem o tuto aktivitu přijíždějících na Kanárské ostrovy se zvyšuje, navíc průměrné výdaje těchto turistů jsou podle statistik ISTAC vyšší než výdaje většiny turistů směřujících do přímořských na pláže do přímořských středisek. Tato forma cestovního ruchu je tedy přínosná z ekonomické stránky, ale dopady na životní prostředí již nejsou tak pozitivní. Golfová hřiště představují velký zábor půdy a jejich udržování vyžaduje obrovskou spotřebu vody. Tyto negativní vlivy se však snaží zmírnit používáním moderních šetrných zavlažovacích zařízení, umisťováním golfových hřišť v nevyužívaných oblastech a regulací jejich výstavby i výstavby doprovodné infrastruktury.57
Další ze strategií na diverzifikaci nabídky je snaha o rozvoj námořního cestovního ruchu na Kanárských ostrovech. Jde hlavně o vytvoření vhodných podmínek v přístavech pro turisty se zájmem o plachtění. Kanárské ostrovy mají pro tuto aktivitu dobré přírodní podmínky, avšak pro úpravu a výstavbu přístavů jsou nutné vysoké investice. Turisté, kteří mají zájem o tuto aktivitu, většinou v destinaci utrácejí více peněz než průměrný turista. Následky pro životní prostředí jsou ovšem negativní, tato aktivita přispívá především ke znečišťování pobřežních vod.
57
CASTELLANO, J. M, Turismo sostenible y diversificacion de la oferta en las islas Canarias (España).
46
Na kongresový cestovní ruch, jehož poptávka se zvyšuje jak na národním tak na mezinárodním trhu, se zaměřují především některá města. Důvodem je to, že výdaje účastníků tohoto cestovního ruchu bývají nadprůměrné, a také že tato forma cestovního ruchu přispívá ke zlepšení image destinace a oživení kulturního života obyvatelstva. Kanárské ostrovy disponují širokou škálou ubytovacích zařízení vhodných pro tuto formu cestovního ruchu, kterými jsou čtyř a pětihvězdičkové hotely. I přesto se tato aktivita na Kanárských ostrovech příliš nerozvíjí zejména kvůli vzdálenosti od hlavních evropských trhů a nepříliš vysoké poptávce místního obyvatelstva. 58
3.6.3 Další nástroje udržitelného cestovního ruchu na Kanárských ostrovech Mezi další nástroje udržitelného cestovního ruchu můžeme zařadit například tzv. ekoznačky, tj. „označování environmentální vhodnosti produktu (značka environmentální kvality) – niţšího neţádoucího vlivu produktu na ţivotní prostředí v průběhu jeho celého ţivotního cyklu v porovnání s produkty určenými pro obdobné pouţití”.59 Ekoznaček existuje široká škála, mezi nejvýznamnější ekoznačky používané pro ocenění produktů cestovního ruchu na Kanárských ostrovech patří tzv. Blue flag neboli modrá vlajka, která je jednou z nejznámějších ekoznaček na světě. Modrá vlajka slouží pro ocenění kvality pláží a sportovních přístavišť. Tato kampaň je řízena nevládní neziskovou organizací The Foundation for Environmental Education. Pro udělení modré vlajky je třeba splnit kritéria ve čtyřech různých oblastech, kterými jsou environmentální vzdělávání a informace, kvalita vody, environmentální management, bezpečnost a služby.60 Kanárské ostrovy a Španělsko celkově jsou úspěšné při splňování těchto kritérií, což potvrzuje skutečnost, že v roce 2008 bylo Španělsko zemí, které získalo nejvíce modrých vlajek na světě. Počet pláží a přístavišť, které toto ocenění získávají, v posledních letech pozvolna roste. V roce 2011 je na Kanárských ostrovech modrou vlajkou oceněno 35 pláží a 3
58 59 60
CASTELLANO, J. M, Turismo sostenible y diversificacion de la oferta en las islas Canarias (España). Výkladový slovník cestovního ruchu , s. 73 The Blue flag. WWW dostupné na: http://www.blueflag.org
47
přístaviště (celkem ve Španělsku 511 pláží a 92 přístavišť), zatímco o 5 let dříve v roce 2006 to bylo 19 pláží a 3 přístaviště (celkem ve Španělsku 480 pláží a 82 přístavišť).61
3.6.4 Chráněná území na Kanárských ostrovech V současnosti se souostroví nachází před problémem, jak ochránit zbytky zachovalého přírodního dědictví a učinit tak v souladem s udržením rozvoje cestovního ruchu, který tvoří základ ekonomiky Kanárských ostrovů. Tato otázka se stala klíčovou pro svůj ekologický, sociální i ekonomický charakter, neboť krajina společně s faunou i flórou tvoří jednu z atraktivit, které turisty do této oblasti přitahují. V polovině 90. let vznikla Red Canaria de Espacios Naturales Protegidos (Síť chráněných přírodních oblastí Kanárských ostrovů) jako důsledek zákona č. 4 / 1989 přijatého 27. března o zachování přírodních oblastí a divoké fauny a flóry, který vyžadoval překlasifikování již existujících chráněných území. Byla vytvořena nová kritéria a díky nim vznikly nové chráněné oblasti. Tyto kritéria splňují:62 -oblasti, které hrají důležitou roli při udržení základních ekologických procesů na ostrovech týkajících se například ochrany půdy, podzemních vod atp. či představují reprezentativní vzorek některých přírodních ekosystémů suchozemských i vodních -oblasti, ve kterých žijí populace zvířat a rostlin náležejících do seznamu ohrožených druhů, či ve kterých se vyskytují vysoké koncentrace rostlinných či žovočišných druhů , které na základě mezinárodních dohod vyžadují ochranu -oblasti, které významně přispívají k zachování biologické rozmanitosti na Kanárských ostrovech -oblasti důležité pro určité životní fáze živočišných druhů, jako je například páření a rození, útočiště pro stěhovavé druhy a podobné oblasti představující jedinečnou lokalitu pro populace místní fauny a flóry -oblasti mající reprezentativní zachovalou původní geomorfologickou strukturu -oblasti s venkovskou či přírodní krajinou s velkou hodnotou kulturní, etnografickou, zemědělskou, historickou, archeologickou nebo obsahující krajinné prvky, které do tohoto konceptu spadají
61 62
Campaňa de bandera azul: Gobierno de Canarias a The Blue Flag Guerra Talavera, R., Canarias: entre el desarrollo turístico y la protección al medio
48
-oblasti, které obsahují paleontologická naleziště, které jsou objektem vědeckého zájmu -oblasti, které obsahují přírodní prvky, které vynikají svou vzácností a jedinečností, nebo představují objekt vědeckého zájmu
Podle výše určených kritérií byla území začleněná do Sítě chráněných přírodních oblastí Kanárských ostrovů rozdělena do 7 kategorií: -přírodní park: cílem je zachování nenarušené přírody v parku, podpora kontaktů mezi člověkem a přírodou; -venkovský park: cílem je zachování zdrojů parku a udržitelná socioekonomická podpora obyvatelstva zde žijícího -integrovaná přírodní rezervace: cílem je integrita vybraných ekosystémů a společenství -speciální přírodní rezervace: cílem je zachování některých rostlinných či živočišných druhů, geologických útvarů nebo ekologických procesů -přírodní památka: cílem je uchování geologických struktur, které utvářejí jedinečné geomorfologické prvky s vysokou krajinnou hodnotu -chráněná krajina: cílem je zachování estetických a kulturních hodnot v některých územích -místo vědeckého zájmu: obsahuje určité prvky, které jsou objektem vědeckého zájmu
Tyto kategorie doplňují Národní parky, které představují unikátní a reprezentativní území s ekologickou a krajinnou diverzitou na národní úrovni. Na Kanárských ostrovech byly vyhlášeny 4 národní parky, kterými jsou Caldera v La Palma, Las Cañadas a stratovulkán Teide na Tenerife, hory pokryté vavřínovými lesy v Garajonay na ostrově La Gomera, lávové kužely, které tvoří měsíční krajinu Timanfaya na Lanzarote. Tato síť chráněných území pokrývá plochu 301 161.9 hektarů, rozdělených na 145 převážně suchozemských oblastí. Tato rozloha představuje 40% celkové plochy Kanárských ostrovů. Přírodní parky zabírají 36,4%, venkovské parky 26,1%, chráněné krajiny 12,2% , přírodní památky 9,3%, národní parky 8,6%, speciální přírodní rezervace 4,6%, integrované přírodní rezervace 2,3%, místa vědeckého zájmu 0,4%. Co se týče rozložení sítě chráněných oblastí
na jednotlivých ostrovech, to je poměrně
rovnoměrné: na ostrově El Hierro zabírají 58,1% území, na La Palma tento podíl činí 35,5%, na ostrově La Gomera 33, 3%, na Tenerife, 48,6%, na Gran Canaria 42,7%, na Fuerteventuře 28,8% území a na Lanzarote 41,4% území.. 49
Některá chráněná území na Kanárských ostrovech byla podle evropských směrnic zahrnuta do nadnárodní sítě Red Natura 2000. Ta stanoví prioritní chráněné oblasti, celkem 39,7% povrchu Kanárských ostrovů je pod záštitou této sítě. Bohatství a jedinečnost přírody na Kanárských ostrovech, je chráněno i dalšími mezinárodními institucemi, jako je UNESCO, a to prostřednictvím Mezinárodního programu "Člověk a biosféra” v rámci Světové sítě biosferických rezervací. Jejím cílem je spojit ochranu přírody s udržitelným rozvojem regionu, výzkumem a monitorováním životního prostředí na mezinárodní úrovni. Na Kanárských ostrovech je tato síť je poměrně značně zastoupena, zahrnuje celý ostrov Lanzarote (od r. 1993) a ostrov El Hierro (od r. 2000), také velká část severovýchodu ostrova La Palma je součástí této sítě.
I přes prohlášení mnoha oblasti za chráněné zde nadále vznikají konflikty mezi ekologickými a ekonomickými zájmy a není zabezpečena důsledná ochrana a zachování všech prvků, které tvoří krajinu Kanárských ostrovů. Mnohdy plány na ochranu některých oblastí musí ustoupit správě územního plánování a urbanizaci, která ne vždy důsledně dbá na jejich zachování.
50
Závěr
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat aktuální situaci cestovního ruchu ve Španělsku, poukázat na problémy spojené s udržitelností cestovního ruchu a ukázat, jak se tyto problémy snaží vláda či jiné organizace řešit. V úvodní kapitole jsou proto definovány klíčové pojmy, principy a aktéři udržitelného cestovního ruchu. Také je zde popsáno, jak může pozitivně působit na okolní prostředí přírodní, kulturně-společenské a ekonomické. Z výčtu vyplývá, že vliv neregulovaného cestovního ruchu na přírodu a životní prostředí je převážně negativní, působení na ekonomiku destinace je většinou pozitivní a důsledek na socio-kulturní dimenzi je zpola pozitivní, zpola negativní. V další kapitole je pak v souladu s cílem práce popsána aktuální situace a trendy cestovního ruchu ve Španělsku, kde představuje významný ekonomický sektor. Současné tendence v tomto státě se příliš neodlišují od celosvětových. Síla tradičního cestovního ruchu spočívá v ustálené nabídce spočívající v již vytvořené infrastruktuře, službách a přírodních podmínkách. Nové projekty zaměřené na hledání nových alternativ jsou součástí konceptu udržitelného cestovního ruchu, který se snaží o usměrnění tradičního masového cestovního ruchu, ale i o vznik nových forem cestovního ruchu neohrožujícího tolik životní prostředí. Týká se to zejména cestovního ruchu ve vnitrozemí, venkovského cestovního ruchu, ekoturismu a agroturismu. Jelikož se aktivity týkajíci udržitelného cestovního ruchu ve Španělsku provádějí spíše na regionální úrovni, praktická část je zaměřena na případovou studii Kanárských ostrovů jako zástupce nejnavštěvovanějších španělských přímořských destinací s rozvinutým trendem masového cestovního ruchu a poukazuje na hlavní nástroje, které jsou zde zaváděny za účelem udržitelnosti cestovního ruchu v tomto regionu. Kanárské ostrovy disponují bohatým přírodním dědictvím a biodiverzitou, avšak aktivity související s cestovním ruchem, který je hlavním ekonomických odvětvím v tomto souostroví, tyto přírodní zdroje ničí a vyčerpává. Vedoucí roli zde hraje masový přímořský cestovní ruch, který je koncentrován zejména na pobřeží ostrovů Gran Canaria, Lanzarote, Tenerife a Fuerteventura. Mezi jeho hlavní negativní dopady na životní prostředí těchto ostrovů patří zabrání a vyčerpávání půdy, ničení a přeměna krajiny kvůli nekontrolované výstavbě a urbanizaci, nadměrné používání vody a její znečišťování, úbytek zemědělské půdy, snižování biodiverzity, dopravní zácpy, hluk, nadměrná tvorba odpadů. Regionální vláda a další veřejné 51
i soukromé organizace iniciují čím dál tím více aktivit a projektů, které se snaží tento trend změnit a mají vést k šetrnému a udržitelnému cestovnímu ruchu. Zamezit poškozování cenného přírodního bohatství má kromě legislativních nástrojů regulujících cestovní ruch například vyhlášení chráněných oblastí, či diverzifikace nabídky. Tyto iniciativy byly započaty v relativně nedávné době a jejich výsledky zatím nejsou příliš viditelné. Některé podniky působící dlouhodobě v odvětví cestovního ruchu navíc nejsou příliš ochotné k integraci cílů zaměřených na ochranu životního prostředí. Avšak stále více veřejných
i
soukromých
subjektů
si
uvědomuje
vztah
mezi
udržitelností
a
konkurenceschopností cestovního ruchu, neboť se ukázalo, že při nedodržování pravidel pro udržitelnost se přírodní nebo kulturní potenciál přitahující turisty do destinace brzy vyčerpá a její konkurenceschopnost klesá. Chceme-li kvalitní cestovní ruch, který generuje finanční zisk a který bude mít pozitivní dopad na ekonomické, sociální a životní prostředí, je třeba se snažit o jeho udržitelnost v dlouhodobém horizontu, neboť dlouhodobá konkurenceschopnost je začleněním principů trvale udržitelného hospodaření posílena. Španělsko je na dobré cestě k dosažení udržitelnosti a zlepšení nebo alespoň udržení si konkurenceschopnosti, tato cesta je však dlouhodobá a vyžaduje neustálou snahu o zlepšování nabídky a dodržování principů udržitelného cestovního ruchu.
52
Seznam použitých zdrojů JENÍČEK, V., FOLTÝN, J.: Globální problémy a světová ekonomika. Praha: C.H.Beck, 2003. MALÁ, V. a kolektiv. Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. CASTELLANO, J. M, Turismo sostenible y diversificacion de la oferta en las islas Canarias (España). In Etudes Caribéenes [online]. Dostupné na:
GARÍN-MUÑOZ, T.: Inbound international tourism to canary Islands: a dynamic panel data model. UNED, 2004 PÁSKOVÁ, M. Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 298 s. ISBN 978-80-7435-006-1 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4 SWARBROOKE, J. Sustainable tourism management. 1. vyd. Wallingford: CABI publishing, 1998. 371 s. ISBN 0-85199-314-1 ŠAUER, M., VYSTOUPIL, J. Geoparky - nový nástroj udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Ţivotné prostredie, 2008, roč. 42, č. 1, s. 39 – 43, 5 s. ISSN 0044-4863 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M.: Základy cestovního ruchu DSO, Brno: Masarykova univerzita, 2006. WILLIAMS A.M., SHAW G.: Spain: from the phenomenon of mass tourism to the search for a more diversified model. In Tourism and Economic Development - European Experiences, 1997
Elektronické zdroje Balance del Turismo: Resultados de la actividad turística en España – Año 2009. IET [online]. Dostupné na: Breve historia del turismo en España [online]. Dostupné na: Campaňa de bandera azul: Gobierno de Canarias [online]. Dostupné na: CASADO RAIGÓN, J. M.: Economía y ecología. Consejo General de Colegios de Economistas de España. Dostupné na: 53
Cuenta Satélite del Turismo de España. INE [online]. Dostupné na: Globální etický kodex cestovního ruchu [online]. Dostupné na: GUERRA TALAVERA et TANAUSÚ PEREZ GARCÍA, R.: Canarias: entre el desarrollo turístico y la protección al medio. In Etudes Caribéenes [online]. Dostupné na: Impactur 2009 – Canarias. Exceltur. Gobierno de Canarias [online]. Dostupné na: Proyecto Ultreia [online]. Dostupné na: Sustainable Development of Tourism. Conceptual Definition (UNWTO, 2004). [online]. Dostupné na: Turismo en España. Tecnociencia: [online]. Dostupné na: Udržitelnost cestovního ruchu. In Ochrana přírody. [online]. Dostupné na: UN Department of Economic and Social Affairs, Division for Sustainable Development: Agenda 21. [online]. Dostupné na: World Travel & Tourism Council. Progress and Priorities 2007/2008 [on-line]. WTTC, 2007. Dostupné na WWW: Zelenka, J., Pásková, M.: Vlivy cestovního ruchu na přírodní a antropogenní prostředí, konkrétní pozitivní i negativní příklady, SWOT analýza. [online]. Dostupné na:
Internetové stránky Atlantic Area – Transnational Programme: [online]. Dostupné na: Diskuzní portál k místní Agendě 21 a místní Akci 21. [online]. Dostupné na: Ecotur [online]. Dostupné na: Forum Natura [online]. Dostupné na: Fundación Ecoagroturismo [online]. Dostupné na: 54
Fundicot – Asociación Interprofesional de Ordenación del Territorio [online]. Dostupné na: Global Network of National Geoparks. [online]. Dostupné na: <www.globalgeopark.org> Instituto Canario de Estadística
[online].
Dostupné
na:
Instituto de Estudios Turísticos. [online]. Dostupné na: Instituto Nacional de Estadística [online]. Dostupné http://www.ine.es/jaxi/menu.do?type=pcaxis&path=/t11/p154/p01/&file=pcaxis The Blue Flag. [online]. Dostupné z UNWTO [online]. Dostupné na
55
na:
Seznam tabulek Tabulka 1: Zaměstnanost v cestovním ruchu ve Španělsku a podíl na HDP země .................. 24 Tabulka 2: Platební bilance - příjmy a výdaje v cestovním ruchu (v mil. eur) ......................... 24 Tabulka 3: Počty příjezdů zahraničních a domácích návštěvníků ............................................ 25 Tabulka 4: Příjezdy zahraničních turistů do Španělska v roce 2009 dle země původu ............ 26 Tabulka 5: Výdaje zahraničních turistů (v miliónech EUR) ..................................................... 26 Tabulka 6: Ubytovací zařízení ve Španělsku ............................................................................ 28 Tabulka 7: Ekonomické dopady cestovního ruchu na Kanárských ostrovech.......................... 40 Tabulka 8: Počty příjezdů zahraničních a domácích turistů na Kanárské ostrovy ................... 41 Tabulka 9: Počty příletů zahraničních návštěvníků .................................................................. 41
56
Seznam použitých zkratek
CR
Cestovní ruch
ECEAT
European Centre for Ecological and Agricultural Tourism
IET
Instituto de Estudios Turísticos
INE
Instituto Nacional de Estadística
ISTAC
Instituto Canario de Estadística
UNWTO
United Nations World Tourism Organization
57
Seznam příloh
Příloha 1: Mapa španělských autonomních společenství Příloha 2: Zahraniční návštěvnost Španělska a jeho autonomních společenství Příloha 3: Domácí návštěvnost španělských autonomních společenství
58
Příloha 1: Mapa španělských autonomních společenství
Pramen: Wikipedie
Příloha 2: Zahraniční návštěvnost Španělska a jeho autonomních společenství
2005 Celkem zahr. 55913778 návštěvníků
2006
2007
2008
2009
58004462
58665504
57192013
52177640
Andalusie
8351628
7975629
8429556
7975202
7465415
Aragón
8351628
7975629
8429556
7975202
7465415
Asturie
424424
442372
387439
434825
348888
Baleáry
9657516
9922447
9956426
10020782
9024439
Kanárské ostr. 9441572
9606424
9454984
9356641
8207486
397866
352671
319737
320277
320795
a 1210601
1282991
1160070
999334
978814
Kastillie-La Mancha
233290
240932
230142
187039
188974
Katalánsko
14028633
15117086
15233723
14344333
12704584
Valencie
5401709
5577615
5713180
5713312
5096340
Extremadura
224933
223264
236364
229569
189330
Galície
1186869
1151329
1030722
932870
763751
Madrid
3419443
4023739
4426842
4615616
4819356
Murcie
495535
621500
716840
790210
842142
Navarra
178547
154989
191991
188124
198690
Baskicko
966919
1045868
957207
838751
804584
La Rioja
65963
53956
53106
63634
55335
Kantábrie Kastillie León
Pramen: INE (Instituto Nacional de Estadística)
Příloha 3: Domácí návštěvnost španělských autonomních společenství 2005 167468894 Celkem domácí turisté
2006
2007
2008
2009
165646233
158057293
168843820
171689994
Andalusie
24857106
25261619
25640849
25430165
27520776
Aragón
6388449
5379643
5075543
6385003
6197414
Asturie
4021656
4095170
3878773
3879742
4499724
Baleáry
2763813
2655287
2271173
2719659
2420095
Kanárské ostr. 4506796
3886316
3465865
3901832
4782749
1466749
1830079
1597049
1547427
1601154
a 11360562
10266297
10128437
11726676
11476476
Kastillie-La Mancha
7849938
9256162
7115898
7597045
6789889
Katalánsko
26190207
26501063
25338514
27277584
28346482
Valencie
17003255
14825379
14940070
17986356
18431475
Extremadura
3850665
4354396
4144507
4470966
4114290
Galície
10328649
10363299
8839875
8845921
8766906
Madrid
29127225
30119216
29974088
30708467
29951087
Murcie
4010343
4077569
3414746
3981281
3563255
Navarra
2446443
2365870
2185393
2389169
3188698
Baskicko
9879960
9144372
8836540
8726345
8275627
La Rioja
1417077
1264494
1209974
1270181
1392613
Kantábrie Kastillie León
Pramen: INE (Instituto Nacional de Estadística)
