RENESANČNÍ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH
Karel Švuger DVK/ 3. ročník Červen 2012 VY_32_INOVACE_DVK22/14
Obrazová dokumentace, základní charakterizace
CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY RENESANČNÍ ARCHITEKTURY Zdivo a omítky, plošná výzdoba • Cihlové zdivo, většinou hladce omítané
• Kámen se uplatňuje na architektonických článcích. • Typické jsou arkádové ochozy se subtilními pískovcovými sloupy a kuželkami balustrád, reliéfní výzdobou parapetu a cviklů • Charakteristickou technologií výzdoby vnějších fasád je u nás tzv. sgrafito, dvouvrstvá omítka s proškrabávanou vnější, obvykle světlou vrstvou až na spodní tmavou vrstvu Běžná je zejména sgrafitová rustika nebo tzv. psaníčkové sgrafito, napodobující kvádrové zdivo. Častá jsou však i sgrafita ornamentální nebo figurální. V
Arkádové ochozy, loggie a předsíně Přestože otevřené arkádové ochozy, chodby a loggie odpovídají spíš klimatickým podmínkám Itálie, jsou i pro naši renesanci natolik charakteristické, že se staly přímo jejím symbolem. Oblouky arkád jsou půlkruhové nebo jen nepatrně stlačené, stažené ocelovým táhlem. U patrových arkádových ochozů bývají někdy v přízemí pilíře, v nejvyšším patře místo oblouku rovné kladl. Arkádové ochozy jsou u nás orientované většinou do nádvoří, loggie jsou někdy i ve vnější fasádě (Olomouc, Nový Jičín). Předsíně bývají někdy v patře a završují vnější schodiště (radnice v Olomouci).
Okna Ostění oken je většinou obdélníkové, řidčeji s půlkruhovým obloukem. Luxusnější okna bývají opatřena polosloupky nebo pilastry, ornamentálním vlysem a profilovanými římsami. Renesanční oknajsou často sdružena po dvou.
Portály Portál hlavního vstupu mívá nejbohatší výzdobu. Časté jsou polosloupy nesoucí kladí s bohatou reliéfní výzdobou. Jiným častým typem je portál bosovaný. U pozdních portálů je běžná i náročná sochařská výzdoba bud' volnými figurami nebo tzv. kariatidami, figurálními plastikami nahrazujícími v nosné funkci sloupy nebo polosloupy. Edikulový portál má pravoúhlý dveřní otvor a trojúhelníkový štít, šambránový portál má dveřní otvor s obloukem (archivoltou) a je zakončen římsou.
Do českých zemí se renesanční umění dostalo jako import královského dvora (Vladislav Jagellonský, Ferdinand I) a vysoké šlechty (Rožmberkově, Lobkovicové, Pernštejnové, páni z Hradce aj.). V architektuře se zprvu objevilo jako detail (renesanční okna Vladislavského sálu na Pražském hradě, 1493) na stavbě pozdně gotické.
První slohově vyhraněné renesanční dílo je letohrádek v Královské zahradě na Pražském hradě, zvaný Belvedér; dal ho postavit král Ferdinand I. údajně pro svou manželku Annu Jagellonskou v letech 1538-1563. Projekt vypracoval pravděpodobně italský architekt a kameník Paolo della Stella, a po něm budoval Bonifác Wolmut za účasti dalších italských kameníků.
Praha - Schwarzenberský, původně Lobkovický palác Dnešní Schwarzenberský palác, který se nechal kolem roku 1550 vystavět Jan z Lobkovic, může být příkladem luxusní rezidence, jaké si budovala nejbohatší šlechta v areálu nebo bezprostřední blízkostí Pražského hradu. Monumentálně působící zadní fasáda budovy půdorysu písmene T se tyčí nad malostranským údolím s okázalostí, která odpovídala potřebě reprezentace stavebníka. Fasády zdobí psaníčkové sgrafito typické pro naši renesanci stejně jako lunetová římsa a štít členěný římsami a pilastry.
Kostelec nad Černými les - zámek Ke stavbě velkolepého kosteleckého sídla si Jaroslav Smiřický ze Smiřic pozval před polovinou 16. století dvorské stavitele. V první etapě to byl Hans Tirol, ve druhé (do roku 1570) převzali stavbu Ulrico a Jan Maria Aostalliové. Vznikla čtyřkřídlá budova u nás ojedinělého typu kartelu s nárožními věžemi, jejíž monumentalitu stupňuje umístění na mohutném soklu v hlubokém příkopu. V reliéfu se dochovala ě renesanční fortifikace s nárožními bastiony. Zajímavé jsou arkády na jedné straně nádvoří. V rozporu s jejich kvalitním zpracováním je základní prohřešek proti slohovým pravidlům: Polosloupky předsunuté v patře před pilíře nenesou žádné kladl. K rámku je krytým mostem připojena renesanční kaple sv. Vojtěcha s částečně dochovaným vnitřním zařízením.
Plzeń - radnice Plzeňskou radnici navrhl Giovani Statio roku 1554. Měřítko rozměrného náměstí a monumentálního kostela sv. Bartoloměje si vyžádalo velkorysé řešení fasády o třech poschodích a pěti okenních osách, zvýšené ještě o atiku s třemi šity. Ty mají ovšem jen dekorativní funkci, protože sedlová střecha má okapovou orientaci a její štíty ční na bocích budovy nad okolní zástavbou. Důstojnost budovy zdůrazňuje i vysoký rustikový sokl. Průčelí je pokryto sgrafitovou výzdobou. Zachovaly se i pozoruhodné interiéry.
ZDROJE: BAUER, Alois. Dějiny výtvarného umění. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 1998, 287 p. ISBN 80-858-3925-3.
CHÂTELET, Albert a Bernard Philippe GROSLIER. Světové dějiny umění: malířství, sochařství, architektura, užité umění. České vyd. 2., upr.,. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2004, 784 s. ISBN 80-718-1936-0. MRÁZ, Bohumír a Odborná spolupráce Marie ČERNÁ. Dějiny výtvarné kultury. 4. vyd., V Idea servis 3. vyd. Praha: Idea servis, 2002, 287 p. ISBN 80-859-7039-2. RICKETTS, Melissa. Renesance. 1. vyd. Překlad Regina Hořejší, Marek Petřivalský. Čestlice: Rebo Productions, 2005, 480 s. Mistři světového malířství. ISBN 80-723-4429-3.
Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org http://www.artmuseum.cz http://historika.fabulator.cz http://www.umeni.euweb.cz http://www.dejinyumeni.czweb.org
