Projekt soběstačnosti a samosprávy obcí a obnovy lidské důstojnosti. (revidovaný k )

Projekt soběstačnosti 2007

Strana 1 ze 73

Projekt soběstačnosti a samosprávy obcí a obnovy lidské důstojnosti. (revidovaný k 1.5.2009)

Pro období 2007 aţ 2015

V Komni 28.2.2007

Zpracoval:

ing. Lubomír Drgáč a kolektiv autorů

Veškerá práva vyhrazena, interní materiál laboratoře Ţiva [email protected]


Strana 2 ze 73

1. Slovo úvodem. Smyslem tohoto projektu je vytvoření základního rámce pro setkání a setkávání se lidí, kteří povaţují soběstačnost a lidskou důstojnost za základní hodnotu vlastního ţivota. Jednotlivé části projektu tak připravují půdu pro prvotní se vcítění do pojetí světa budoucí spolupráce. Vznikající úctyplný vztah je pak teprve klíčem k rozvoji myšlenek dělby práce v dobrých ale i zlých časech, k inspiraci a nalézání dosud neznámých řešení. Samotná odbornost a jen vlastní snaha s pomocí zvenčí k proměně nestačí. Přestoţe dnes je vyvíjeno značné úsilí zaměřené na rozvoj regionů a mikroregionů, jsme svědky stále rostoucích rozdílů mezi venkovem a městskými aglomeracemi. Struktura jednotlivých celonárodních investičních záměrů, směrovaných do rozvoje, často nerespektuje charakter regionu, lidi zde ţijící, rozmanitost a zejména skutečné přírodní dědictví. Venkov je aţ příliš zjevně stavěn do role nesamostatného a stěţí ţivotaschopného subjektu, který má být podřízen tlaku a poţadavkům zvenčí. Ať uţ v podobě průmyslového rozvoje řízeného ze zahraničí, vytvoření umělé spotřebitelské sféry a sluţeb, také však v podobě celosvětové globální politiky. Není tajemstvím, ţe hlavním cílem uvedeného úsilí není trvale udrţitelný rozvoj území obcí či venkovských mikroregionů, ale orientace na zisk a sféru vlivu. Vţdyť v dnešním celosvětové trţní ekonomice pouhé 1% vlivných lidí světa má okolo 66% celosvětových příjmů. Dochází postupně ke stále většímu ekonomickému a sociálnímu úpadku venkova, coţ má nahradit turistika, tzv. ochrana krajiny, budování míst rekreace a sídlišť převáţně pro obyvatele měst či pracovníky průmyslových zón, vycestovávání obyvatel venkova za prací a dováţení věcí, které je mimochodem venkov sám si schopen ve správném poměru mnohem levněji vytvořit. Venkovan, tedy člověk trvale ţijící a pracující na venkově, je jiţ delší čas, ve skrytu, povaţován za bytost méněcennou, ţel také se tak jiţ mnohdy chová. Budiţ zde upozorněno, ţe 80 % rozlohy ČR má charakter venkovského území a také podstatná část obyvatel zde ţije. Navíc nutno dodat, ţe dnešní způsob hospodaření výkonného aparátu státu s celonárodními zdroji a způsob hospodaření obyvatel tzv. venkovských území s jejich zdroji je natolik odlišný, ţe vzájemná integrace není vůbec moţná. Výše načrtnuté problémy v naší společnosti nejsou zdaleka jediné. To, co v současnosti nazýváme pokrokem, má za následek například uměné prohlubování sociálních rozdílů, rostoucí zranitelnost komplikovaného ekonomického systému, nevratné narušování ekosystémů a s tím spojeného rozmachu civilizačních chorob a hrozbou přírodních katastrof; úbytek zemědělské a lesní půdy, prohlubující se závislost většiny obyvatel na stávající ekonomice, bez které uţ nejsou schopni si zabezpečit základní ţivotní podmínky. Je potřebná změna přístupu na všech úrovních, od regionální politiky aţ po smýšlení a konání jednotlivců. Tím také postupně vymizí uměle vytvářené problémy ústící v sociálním napětí, trvalém systému ekonomické nejistoty a nespokojenosti, znevaţování etiky a čistých pojmů ve všech oblastech lidské činnosti i pohrdání dary přírody s čímţ hluboce souvisí ztráta vitality půdy, vod a ovzduší a tedy i na nich závislých forem ţivota. Při tvorbě projektu bylo vycházeno z postupů, jeţ jsou v souladu se zákonitostmi přírody, avšak nestandardních v dnešní společnosti.


Strana 3 ze 73

Prvotní zaměření je v orientaci rozvoje hospodářství obcí způsobem, který:  Sniţuje závislosti obcí (komunit) na vnějším, trţním prostředí.  Aktivizuje neaktivní nebo neefektivně vyuţívané pracovní síly obyvatel ke tvorbě hodnot prospěšných obci.  Vyuţije jedinečné zdroje obce a územního katastru a trvale zvyšuje jejich hodnotu.  Nechává vzniklé hodnoty jako převáţnou součást obce.  Sníţí nevyhnutelnost cestování obyvatel za prací do jiných obcí a regionů.  Podstatně zvýší a posílí povědomí obyvatel ve vztahu k bohatství přírodního prostředí a skutečnou hodnotu vlastní osobnosti.  Prostřednictvím citlivého vzdělávání obyvatel účinně podpoří rozvoj jedinečných a dosud nerozvíjených schopností jednotlivců v mladém i pokročilém věku, včetně přiměřeného zdraví a štěstí.  Přispěje k trvalému sniţování energetické náročnosti, včetně dopravy. Projekt je moţné pojmout také jako určitou alternativu ke státem podporovanému celonárodnímu systému obnovy venkova prezentovanému v dokumentu „Program rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013“ z ledna 2007, jehoţ garantem je Ministerstvo zemědělství ČR a VÚZE Praha. Tento program ţel jen určuje a řeší určité podmínky pomoci zvenčí, nezabývá se vlastní vůlí cílové skupiny a rozvojem obyvatel venkova, jejich právem na sebeurčení. Pro doplnění je nutno uvést, ţe v projeku je často pouţit pojem Vyšší Moc. Právní systém naší země taktéţ pouţívá termínu vyšší moc. V případě právního systému je tím zohledněna přítomnost jevů, především přírodních, ovlivňujících činnost lidské společnosti, který není moţno předvídat a kdy nelze brát jednotlivce ku zodpovědnosti. V tomto projektu je pojmem Vyšší Moc míněna skutečnost, ţe kaţdý člověk je plně odpovědný za svá rozhodnutí, kterých důsledek je zákonitě a do nejmenších důsledků součástí ţivota jeho i jeho okolí. Tato Zákonitost jako projev Vyšší Moci je předvídatelná a stejně jako souvislosti s ní spojené.


Strana 4 ze 73

2. Z obsahu: 3. Základní bohatství venkova - půda ................. 5 4. Čeho jsou půdní faktory základnou ................. 7 5. Projekt soběstačnosti a rozvoje lidskosti obce (modelový vzor) ................. 12 5.1. Metoda ................. 13 5.2. Vhodné rozdělení území dle spotřeby potravin ................. 13 5.3. Zdroje pro transformaci ................. 14 5.4. Zemědělské hospodářství ................. 14 5.5. Lesní hospodářství ................. 15 5.6. Podpůrné provozovny – dílny ................. 15 5.7. Energetika, voda, komunikace ................. 15 5.8. Systém samosprávy obce ................. 16 5.9. Kontrolní a řídící systém ................. 16 5.10. Vzdělávání a péče o zdraví ................. 17 5.11. Způsob realizace projektu ................. 18 5.12. Vybrané dotační příjmové poloţky do rozpočtu obce ................. 18 5.13. Rizika realizace ................. 18 Seznam příloh: 1. Zpráva o monitorování ochrany ZPF v ČR za rok 2006 ................ 20 2. O půdě ................ 21 3. Leták – Učebnice Člověk a zákony ................ 22 4. Správa nemovitostí v systému soběstačné obce. Propůjčování k uţívání ................ 23 5. Osobnost správce (vůdce) ................ 26 6. Zákony pro ţivot na Zemi – zkrácená verze ................ 27 7. Organizační schéma obce ................ 32 8. Ekvivalent hodnot Ku – interní měna správy obce ................ 33 9. Obnovení postavení ţen v systému samosprávy obce ................ 35 10. Učební osnovy – metodika ................ 38 11. Rostliny, zvířata a lidé ................ 41 12. Úvaha o energetice lidské společnosti – energetická budoucnost ................ 44 13. Péče o zdraví ................ 47 14. Osobnost stráţců ................ 49 15. Stav nouze a Plány přeţití ................ 50 16. Metodika řízení systému dle normy EN ISO 9001 ................ 54 17. Odhadované průměrné spotřeby ovoce a zeleniny na člověka/rok ................ 56 18. Praktická příručka ekologické farmy ................ 57 19. Lesní hospodářství ................ 65 20. Architektura obce ................ 67 21. Rekonstrukce a údrţba nemovitostí ................ 68 22. Domy a byty v uţívání ................ 69 23. Vlastnictví movitých věcí, směna, zapůjčování ................ 70 24. Práce mimo obec a bydlení mimo obec s prací v systému obce ................ 71 25. Volání země a budující myšlenky ................ 72


Strana 5 ze 73

3. Základní bohatství venkova – půda. „Vzdělaní národové nedovolují, aby nějaká půda zahálela, ani ţádný materiál nebyl zbytečně mařen.“ (J. Á. Komenský, 17. století). „Národ, který ničí půdu, ničí sebe.“ (F. D. Roosevelt, r. 1937). Citace uvedených velkých muţů minulosti dosti jasně a zřetelně vyjadřují to, co kaţdý člověk nese někde ve svém nitru, jako základnu pozemského ţivota a vztah k ní. Tím je země, půda, rodné místo. Více o vztahu k zemi „Volání země“ a budující myšlenky viz. _ příloha č. 25. Co je to půda? 1) Podle zákonů této země, je zemědělský půdní fond základním přírodním bohatstvím naší země a je předmětem ochrany státu (Zákon č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). 2) Definice odborné veřejnosti konstatuje: „Půda je polyfunkční, otevřený, polyfázový, strukturovaný systém na povrchu litosféry, spojený s výměnou látek s ostatními sférami.“ (1993, Encyklopedický slovník. Encyklopedický dům & Odeon, Praha, s. 894.) 3) V tomto projektu je půdou míněna základna pozemského ţivota jako otevřeného ţivého organismu v celé své poznané i nepoznané velikosti, řídícího se beze zbytku přírodními zákony a ovlivňovaného působením člověka. 4) Jako lidskost nelze oddělit od člověka, tak nelze oddělit půdu od planety Země a dalších organismů, které jsou na ni vázány. 5) Má-li půda poslouţit člověku, je jeho povinností na ní správně hospodařit. Vlastnictví půdy člověkem, ve dnešním pojetí, resp. vlastnictví celých území, je příčinou úpadku lidskosti a téměř nevratného zničení celých zemských oblastí. Chybí zde totiţ vţdy zvýšená odpovědnost „vlastníka“ vůči pravému majiteli. Většina vlastníků v naší zemi však na půdě ani nehospodaří. Slovo vlastnictví je v tomto projektu uchopeno pojmem správa. Společnost pro ochranu půdy v ČR monitorovala v roce 2005 a 2006 způsob ochrany půdy s alarmujícím výsledkem! (více _ příloha č. 1.: Zpráva o monitorování ochrany ZPF v ČR_2006) V rámci širších souvislostí je zde uváděna zevrubně bliţší charakteristika půdy. Faktory půdy ovlivňující její hodnotu, které musí hospodář akceptovat při své činnosti: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Matečná hornina. Pásmo a klimatické vlivy, klimatické zóny (i elektrická pole atmosféry...). Voda podzemní i povrchová. Charakter terénu. Stáří půdy. Koloidy minerální a organické. Biologické faktory. Činnost člověka.

(více _ příloha č. 2.: O půdě – odkaz na časopis Vesmír a skripta Půdoznalectví)


Strana 6 ze 73

A dále velmi důleţité dynamické faktory, které nejsou zohledňovány vědeckou veřejností ani samotnými hospodáři (buď o nich jiţ neví, nebo nejsou ochotni je akceptovat): 9. Míra přítomnosti přírodních sil, jeţ jsou pro lidi neviditelnými formami, které však budují, pečují a oţivují viditelnou část toho, co nazýváme díla přírody. Tyto síly jsou podstatami přirozených dějů, jeţ plně souvisí s jejich projevem uvedeným ve výše vzpomínaných faktorech a přímo či nepřímo spojených s:  Vlivy působení Slunce a planet (včetně samotné Země a Měsíce).  Působení a vyzařování proudu silových působení „zvěrokruhu“ a vesmírných epoch.  Působení myšlenkových a emočních forem lidí. (více o souvislostech _ příloha č. 3.: Leták – Učebnice Člověk a zákony) Pro další záměr je nutné mít na paměti, ţe uvedené faktory působí vzájemně a spojitě a vytvářejí vývoj ţivota krajiny, dnes nazývanou ekosystémem, jehoţ člověk je nedílnou součástí s jednoznačně vymezenou povinností. Existence přírodního ekosystému však není podmíněna existencí člověka!


Strana 7 ze 73

4. Čeho jsou půdní faktory základnou – všeobecný podklad pro změny v oborech lidské činnosti v obcích ČR. K půdě, jako základně ţivota na venkově patří činnosti a děje probíhající přímo na ní nebo v její blízkosti. Samotný „Program rozvoje venkova“ velmi věcně a názorně statisticky popisuje poměry venkova. To je pak podkladem pro nastartování změn. Je zde však řešen jen důsledek, nikoli kořenové příčiny dnešního stavu jednotlivých lokalit a oborů lidských činností v nich. Čeho je tento nevyhovující a místy varující stav důsledkem a v čem je moţnost proměny, bude uváděno postupně dále. 1. Samospráva. Ve všeobecnosti je na všech úrovních správy hovořeno o samosprávě obcí. Tato samospráva ovšem spočívá v poţadavku plného a sankcemi vymahatelného respektování zákonných ustanovení, různých nařízení, normativů a metodik. Často s podtextem, ţe je to poţadavek evropské unie. Novodobě pak tzv. předcházení rizikům různých nebezpečí, které na lidi číhají. Tímto formovaní lidé obcí se pak nejsou schopni v záplavě, často stovek nesourodých poţadavků, orientovat a uţ vůbec ne vyjádřit vlastní, nedeformovaný pohled na věci veřejného ţivota. Zejména jsou-li častými představiteli zákonodárné a veřejné moci lidé, kteří sami dost dobře neznají smysl své práce a vedení lidí není jejich dovedností. Nevyhnutné předpoklady pro změnu (preambule):  Země, krajiny, ovzduší a vodstva, od svého vzniku aţ po zánik, jsou součástí nezměrného celku a řídí se Vyšší Mocí (která se zde na zemi projevuje neměnnými přírodními zákony)! (O způsobu správy a vlastnictví viz. příloha č. 4.)  Půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země a je předmětem ochrany státu, který musí plně respektovat zákony Stvoření svým chováním, svými předpisy a má vytvořen systém pro jejich plnohodnotné uplatnění.  Nastanou-li podmínky pro výjimky ve způsobu přechodu na novodobé vlastnictví, mohou být jen v odůvodněných případech v rámci systému transformace a v souladu s rozvojem nově vznikajících forem ţivota. Proměna obecní samosprávy (také případné samosprávy menších společenských jednotek – komunit):  Správou půdního fondu, na vymezeném k.ú., je státem pověřena obec s jejím představitelem, který pro svoji funkci splňuje poţadavky správce (Osobnost správce _ příloha č. 5.) s funkčním obdobím jeden rok.(Jeden rok vyplývá z periodického ročního cyklu a samotný správce – starosta musí být schopen nabídnout koncem roku svou funkci. Není-li schopnější kandidát na tuto funkci, pokračuje dál ve své práci počínaje novým rokem). (Nyní je dle zákona o obcích volené zastupitelstvo se starostou – s funkčním obdobím 4 roky).  Základní právně etický kodex je zaloţen na Zákonech pro ţivot na Zemi (více _ příloha č. 6.) a kriteriu lidskosti dle EU. Ostatní právní normy musí být v tomto smyslu postupně zjednodušeny a přepracovány. Důraz je kladen na osobní odpovědnost dospělého občana za svá rozhodnutí, která musí být v souladu s jeho svědomím.  Je stanovena organizační struktura s pravomocemi a odpovědnostmi (více _ příloha č. 7.).  Je respektováno právo dospělého jednotlivce na svobodné rozhodnutí. Samostatné podnikání je především součástí hospodářské činnosti obce (produkty pro potřebu obce). Pro podnikání jsou plochy a budovy pronajímány a soukromý majetek je podporován v souladu s právně etickým kodexem.


Strana 8 ze 73

 Inflační spirála je zastavena a obrácena tím, ţe vytvářené hodnoty převaţujícím dílem zůstávají přímo na území obce. Princip konkurence v dnešním pojetí je nahrazen principem ryzí pomoci a zdravé soutěţivosti. Dále se hodnoty rozvíjejí s přístupem nového poznání, vyplývajícího ze součinnosti s přírodními a vyššími silami, vedoucí také k ozdravění obyvatel a krajiny. Pracuje se 8 hodin (resp. 12) denně. V úrovni platů nejsou zásadní rozdíly, pokud se jedná o práci pro obec (v systému obce).  Obyvatelé nemocní a starší pracují dle moţností svého zdravotního stavu (důchodový systém ve stávajícím pojetí státu není součástí záměru tohoto projektu – porušuje princip lidskosti).  Ekvivalenty hodnot uvnitř obce jsou jiného charakteru neţ finanční prostředky ve styku s okolními regiony a ekonomickým systémem státu (více _ příloha č. 8). Uvedený systém se podobá známému systému vnitropodnikových cen a je nutný pro zabezpečení převáţné soběstačnosti obce od okolního ekonomickéhohospodářského prostředí včetně hrozících globálních krizí jako i k lepším moţnostem spravedlivého růstu ţivotní úrovně obyvatel obce následkem nového systému zaloţeného na poklesu hodnoty samotných peněz. Jenom v takovém systému je moţné zabezpečit, aby jednotlivci místo maximalizace osobních zisků byli vedeni k vyuţití a následnému rozvoji svých jedinečných schopností a darů, a nedocházelo k potíraní principu ryzí pomoci tak, jako je tomu dnes.  Volební systém je povinný, existuje v podobě přímých a adresných voleb. Volič má právo odmítnout povinnost volby, avšak s písemným zdůvodněním.  Je dbáno na odlišné vlastnosti a schopnosti muţů a ţen, které se projevují i v jejich činorodém působení. To platí zejména při veřejném zohlednění muţských a ţenských činností. Muţi nejsou ţenám nadřazeni. Ţenám jsou v systému samosprávy obce vytvářeny plnohodnotné podmínky pro přirozený ţivot a vývoj ţenských schopností a vlastností. Tuto oblast lze povaţovat za jednu z nejnáročnějších pro základní proměnu. Jiţ celá staletí je oblastí nerespektovanou a opomíjenou. (více _ příloha č. 9.: Obnovení postavení žen v systému samosprávy obce).  Systém samosprávy obcí a jednotlivých komunit je moţné vzájemně integrovat v rámci menších či větších celků a regionů, vţdy ale musí být zachovány základní pilíře obecné samosprávy a motivace pro vznik takových celků vychází z jejich nitra, nikoli zvenčí, jako při soudobých snahách. Tomu zákonitě předchází formování osobností (viz. vzdělávání). 2. Lidská sídliště. V tomto projektu nejsou řešeny současné větší městské aglomerace, které vyţadují samostatné přístupy – zejména z hlediska způsobu myšlení a neřešitelnosti problematiky soběstačnosti zde ţijících obyvatel. Právě ţivelná koncentrace činností a lidí zde je příčinou problémů civilizace. V České republice je dnes asi 6 500 obcí a měst, z toho cca 5 000 je potenciálně v reţimu tohoto projektu. Obcí v tomto projektu se rozumí základní jednotka lidského společenství, které je soběstačné min. z 90 %, na vymezeném území a s vlastním řídícím systémem, jeţ je v souladu s přírodními principy souţití s ostatními ţivými organismy a naplňující smysl ţivota samotného. Trvalá bydliště lidí jsou situována v místě působení, tedy v regionu (k.ú. obce) a to tak, aby byla minimalizována nadbytečná lidská a industriální energie pro pohyb související se zaměstnáním ve správě obce, či při samostatném podnikání, a skýtala přiměřenou míru pohodlnosti a rozvoje kaţdé osobnosti ve smyslu lidskosti. Domy, byty a ubytovny mají být ve správě obce a dle přiměřenosti „pronajímány“ k uţívání. Tato nová skutečnost souvisí s růstem ţivotní úrovně v obci, coţ se promítá do vztahu k osobnímu vlastnictví nemovitých věcí.


Strana 9 ze 73

3. Výchova a vzdělávání. Současný způsob vzdělávání je soustředěn na rozvoj rozumových schopností a méně na manuální dovednosti, ve kterých je zapojeno harmonicky celé tělo. Úplně však chybí předměty zabývající se etikou a smyslem lidského ţivota. Technika téměř udusila dovednosti související s rozvojem schopností jedinců, osobností. Osudovým omylem vzdělávání je skutečnost, ţe kaţdý si můţe dělat, co se mu zlíbí. Člověk se však můţe nazývat osobností aţ tehdy, zachvívá-li se jeho svobodná vůle s vyššími zákony přírody. Převaţující a nevyváţená přítomnost ţenství ve školství obírá vzdělávání mladých o pevnou ruku. Zaměření změn ve vzdělávání: Funguje na všech věkových úrovních a rozvíjí vědomí člověka o tom, kým je a kam patří, jeho dovednosti a schopnost svobody rozhodování. Základním směrem je přirozený způsob individuálního poznávání a poznání prostředí a sil v něm působících (Učební osnovy _ příloha č. 10. např. předměty chování a mrav, český jazyk, cizí jazyk, nauka o slovu, počty a hospodaření, přírodovědné a vševědné poznání, kultura těla a estetika). Po úpravách lze pouţít i stávající učební pomůcky. Osnovy budou přiměřené vyspělosti dětí, pocitu bezpečí a jejich schopnostem a potřebné volnosti.  Základní vzdělání je v rámci obce (cca 1000 – 1500 obyvatel), vyšší vzdělání zajišťuje jednotlivcům obec mimo svou působnost, za podmínky budoucího začlenění studenta do systému obce případně regionu (viz. dále). V případě, ţe se student během studia rozhodne jinak, budou zohledněny podmínky, za kterých bylo jeho studium umoţněno. Vzdělávání pro dospělé:  Zaměření na ozdravění pojmů – právo, spravedlnost, zdraví, čistota a mravnost, čestnost, krása, láska, poznání Vyšší moci, vztah muţe a ţeny.  Zvláštní oblastí je vzdělávání k napravě postavení ţen ve společnosti ( _ příloha č. 9.).  Zákony pro ţivot na Zemi s promítnutím do vlastních oborů činnosti ( _ příloha č. 6.).  Externí specializované vzdělávání dle záměru a potřeb obce.  Odívání se a chování na veřejnosti je také předmětem vzdělávání v souvislostech ţivota. Potřebnost vzdělávání v oblasti odívání vychází z potřeby rozvoje smyslu pro krásu při současném respektování výjimečností kaţdého jednotlivce a podpory zdraví.  Postupně se zformují další dovednosti a nové vědění, vzniknou i nové obory.  Obyvatelé obce budou chtít poznávat nové věci.  Kultura a sport pro potěšení a povznesení lidskosti. (více Učební osnovy vzdělávání pro dospělé v období transformace _ příloha č. 10.)

Přírodní bohatství obce, regionu. 4. Zvláštní přírodní útvary a chráněná území. (obnaţená skaliska, pralesy, mokřady, rezervace…) Předmětem činnosti v rámci samosprávy je ochrana před současnými lidskými vlivy s cílem nezasahovat a dodrţovat zde zvláštní reţim bez lidí. Značně důleţité je eliminovat dočasná a zištná působení různých sdruţení a subjektů, rádoby chránící území, nemaje v dostatečné míře povědomí o skutečné podstatě většiny přírodních jevů. Více Rostliny, zvířata a lidé _ příloha č. 11.


Strana 10 ze 73

5. Lesy a lesní louky, zejména na svaţitém a měně dostupném terénu. Předmětem činnosti je tvorba, ochrana a rozvoj krajinotvorného prvku lesa, který má zmírňující a ţivotodárný vliv na klima krajiny, tvorbu a očistu ovzduší, zmírňování teplotních výkyvů v krajině, zádrţ a posílení vody, i jako protierozní prvek. Dále biodiverzitu a tím intenzivní přítomnost přírodních sil, čehoţ důsledkem jsou zde dary jako dřevo, plody lesa a luk, zvěř, léčivá vody a ovzduší. Vše propojeno s doprovodnými jevy a organismy pro krajinu a lidskou činnost prospěšnými. Samotný prvek lesního porostu s palouky je osazen také stromy nesoucí ovoce s přítomností včelstev bez zásahu lidí. Hospodaření v lese je harmonické. 6. Lesoparky, sady. Předmětem činnosti je tvorba a údrţba stromoví zmírňujícího vliv lidské činnosti v blízkosti a v lidských sídlištích. U lesoparku plní i ozdravnou úlohu. U sadů ovocné plody. Ovocné stromy a lesopark mají být vzájemně prolnuty. Bez intenzivního sadaření s respektováním biorytmů. Porost pod stromy je vhodně udrţován. 7. Pastviny, louky, orná půda, vodní toky a plochy. Cílem proměny má být převod konvenčního, intenzivního hospodaření na zdravější ekologický způsob. Zajisté přístup k ekologickému způsobu hospodaření v krajině je jen prvotní alternativa. Ţel dnes opět tlačena zpět do podmínek hospodaření diktovaných z venčí. Respektování biorytmů a činností sil přírody a komunikace s nimi, bude jen důsledkem trvalého rozvoje. Viz dále potravinová a ekonomická soběstačnost na území, katastrálním území, regionu. 8. Hospodářské stavby, lesní, zemědělské a ostatní v podnikatelské činnosti. Současná situace v této oblasti, při působení různých podnikatelských subjektů, které převáţně podnikají za účelem zisku, vede k prohlubující se disharmonii a vzniku často nepřirozených děl. Především musí kaţdá činnost „zapadnout“ do krajinného rázu a plnit úlohu dostatečné míry soběstačnosti obcí z hlediska dostupnosti zdrojů, jejich vyuţití a obnovitelnosti, včetně nezátěţové likvidace odpadů přímo na katastru, případně v regionu. Vytvořené hodnoty jsou v první řadě určené k rozvoji samotných obcí. K podpůrné činnosti patří zejména zpočátku i střediska základního výzkumu a vývoje v architektuře. Ovšem s jednoduchými a evidentními výsledky a podněty. 9. Zvláštní a liniové stavby v krajině. Jedná se o díla se zvláštním určením. Doly, lomy s jejich stavbami, díla energetické infrastruktury. Dále komunikace a vodní díla. Zaměření je na podstatné sniţování pohybu lidí a produktů, včetně jiné podnikatelské aktivity, mimo vymezený region. Je zde přímá souvislost s energetikou. 10. Energetika a transport. Systém energetiky obce je provázán jako celek se stanovením kritických míst a oblastmi propojení s regionem nebo celým územím státu, ovšem s moţností soběstačnosti. Kaţdý občan má povědomí o aktuální energetické situaci a stavu zdrojů i vlastní úloze při regulačních opatřeních. Všestranná rozváţnost a niterná pohyblivost jednotlivce je klíčem k efektivnímu vyuţití místních zdrojů. (více Úvaha o energetice _ příloha č. 12.) 11. Vnější zdroje a období. Kromě vnitřních zdrojů a místních hodnot lze počítat i s vnějšími zdroji:  Přerozdělení prostředků z vybraných státních daní pro jednotlivé obce.  Různé typy dotací a podpor ze státních fondů a fondů EU.


Strana 11 ze 73

(Pozn.: Na tyto prostředky se sice váží podmínky poskytovatelů, ve skutečnosti však nejsou tyto prostředky pomocí, protože ti kteří o nich rozhodují, je nevytvořili. Je potřebné uvedené prostředky chápat jako formy odškodnění regionům, případně i celé ČR, za ekonomické újmy způsobené centralizační politikou státu, finančním kapitálem a politikou tzv. vyspělých zemí a to zejména za období posledních 70 let).  Období efektivního čerpání vnějších zdrojů 2007 aţ 2015. 12. Ochrana zdraví, hodnot a území ČR, resp. regionu. Ochrana zdraví a souvisejících hodnot bude řízena správou obce v tom, ţe kaţdý odpovídá za hodnoty jemu svěřené, tedy i za pozemské tělo člověka. Zdravotní péče není však plně zdarma. (více Péče o zdraví _ příloha č. 13.). Péče o zdraví bude přísně oddělena od politikaření a lobování. Kontrolní řídící systém.  V celém systému soběstačné, samosprávné obce budou podchyceny a stanoveny kontrolní činnosti. Nikoli kontrola pro kontrolu, nýbrţ zjišťování skutečností pro efektivní řízení. Na stav krajiny včetně půdního fondu, ekonomicko hospodářské oblasti, na dovednosti lidí, na zdraví a ve veřejném pořádku.  Zásadou regulace/řízení je vţdy stanovení pravé příčiny vzniku problému či chyby, dále pak nalezení odpovídajícího a účinného postupu k nápravě, zejména protisílou dobrého chtění.  Cíl náprav a trestů je v naplnění slov: „Pak bude zase lidskost vším jednáním pozemského rozumu svěže proudit a hřát, čímž také tresty i při nejvyšší přísnosti ponesou v sobě lásku. Lásku, která v každém trestu vidí jen cestu k pomoci, což jest podle všemoudrých vyšších zákonů jedině správné! V trestu nesmí být viděno něco, co má nějaké provinění jen stejně oplatit. Nesmí být již dále živena nespravedlnost!“  Je nezbytností pro kaţdého člověka přiměřeně pracovat po celý ţivot. Tato zásada nespočívá v nucení k práci, ale vyplývá z vědomí, ţe pokud pracuji pro společný rozkvět, mám z toho mnohonásobný prospěch. Pokud jen pro sebe, mám jen to, co sám zvládnu.  K tomu účelu budou vychováni a připraveni také stráţci (Osobnost strážců _ příloha č. 14.).  Obyvatelé muţské části budou také připravováni k ochraně území a společenství, jak ze strany agrese a nezpůsobilosti lidí, tak i pro případy havárií a ţivelných pohrom (Stav nouze a Plány přežití _ příloha č. 15.).


Strana 12 ze 73

5. Projekt soběsta čnosti a rozvoje lidskosti obce (modelový vzor dle jedné obce z úpatí Bílých Karpat). Výchozí zjednodušené statistiky k r. 2005 Moravsko-slovenské pomezí, úpatí Bílých Karpat, chráněné území. Nadmořská výška k.ú. 300-500m Katastrální území obce o výměře 1 650 ha Lesní půda Zemědělská půda Ostatní plochy (zastavěné, zahrady...) Počet domů Počet obyvatel s trvalým bydlištěm Věková struktura v % Obecní úřad Soukromně hospodařící zemědělci Soukromé firmy Škola (mateřská a I.cyklus) Zdravotní a pečovací středisko Kulturní středisko, tělocvična Chrám Pošta a banka Čerpadlo PHM Úřad pro styk se státními úřady Obchody Hasičská zbrojnice

760 ha 710 ha 180 ha 180 540 ţeny a muţi 1:1 20, 50, 30 (předproduktivní, produktivní, poproduktivní) 6 zaměstnanců 4 5 1 0 1 1 0 0 0 2 1

Průběţný stav k 2015 (záměr projektu) Lesní půda Zemědělská půda (pro zem. činnost) Ostatní plochy (blíţe neurčeno) Počet domů Počet obyvatel Věková struktura v % Obecní správa s hosp. zázemím Soukromé firmy Ostatní produktivní Škola (mateřská, I. a II. cyklus) Zdravotní a pečovací středisko Kulturní středisko Chrám Pošta a banka Čerpadlo PHM Úřad pro styk se státními úřady Obchody a místa směny (sklady) Elektrárna a spalovna Hasičská zbrojnice Čistička

930 ha 500 ha 220 ha 300 (směřování k tomuto číslu) 1 000 (směř. k číslu; vyváţ. stav z let 1860 – 1950) 20, 70, 10 (předproduktivní, produktivní, poproduktivní) 300 pracovníků (směřování k tomuto číslu) 250 pracovníků (směřování k tomuto číslu) 150 pracovníků (směřování k tomuto číslu) 1 3 1 2 (druhý v přípravě na výstavbu) 1 1 1 10 1 1 1


Strana 13 ze 73

5.1. M e t o d a Základní potřebou člověka jsou: Pitná a uţitková voda. Vhodná strava přímo z k.ú., regionu. Světlo a čisté ovzduší. Přítomnost zeleně a stromů. Teplé a vkusné přístřeší s místem pro odpočinek a drobnou osobní činnost. Základní myšlenky ţivota – smysl ţivota. Přiměřená práce a pohyb. Zákony pro ţivot na zemi. Moudré vedení a zkušenosti (spolupráce, metodika ISO 9001 _ příloha č.15., aj.). Ovzduší a voda je dána a řešena vhodným zalesněním území, zejména ve vyšších polohách. 5.2. V h o d n é r o z d ě l e n í ú z e m í d l e s p o t ř e b y p o t r a v i n . Orientační spotřeby zákl. potravin na 1 000 obyvatel/rok: Potravina

Mnoţství

Výchozí produkt

brambory 80 t 80 t chléb a těstoviny 50 t 70 t cukr 30 t 300 t mléko 150 t 150 t mléko pro máslo 400 t (10 t) 400 t maso (všeobecně) 80 t 120 t vejce 0,7 mil. ks (40 t) 0,7 mil. ks zelenina a ovoce 180 t 200 t ( _ příloha č.17) Ostatní 10 t 15 t Celkem (zhruba) 610 t Hospodářské a přadné rostliny, RRD (rychle rostoucí dřeviny)

Výnos

Plocha

16 t/ha 3 t/ha 30 t/ha 3 t/ ks 3 t/ks 1,5 DJ/ha 3000 slep. 20 t/ha

5 ha 25 ha 10 ha 30 ha 100 ha 120 ha 2 ha 10 ha

5 t/ha cca

3 ha 305 ha 50 ha

cca

355 ha

Celkem k soběstačnosti pro 1 000 obyvatel Bilanční porovnání struktury uţívání dnes (2007) a v horizontu 2015 Dnes pronajatých pozemků subjekty se sídlem mimo k.ú. Dnes pronajatých pozemků subjekty se sídlem na k.ú Celkem v pronájmu

cca cca cca

520 ha 150 ha 670 ha a 600 ha lesa

Pro horizont 2015 – ZPF K soběstačnosti obce cca K zalesnění (při zalesnění cca 10 ha ročně na 17 let) cca Ostatní půda (záhumenky, zahrady, zastavěná plocha a pozemky a k zatím nestanoveným účelům...) cca

500 ha a 760 ha lesa 170 ha 220 ha


Strana 14 ze 73

5.3. Z d r o j e p r o t r a n s f o r m a c i . 1. Lesní a zemědělský půdní fond k. ú. (nyní odliv dotací na půdu a zisku z lesů mimo k.ú.). 2. Stávající zázemí obce (nyní doplňující činnosti pro obyvatele a správu státu). 3. Obyvatelé obce (nyní zaměřeni na udržení vlastní životní úrovně v rámci rodin, práce mimo k.ú.). 4. Dotace EU a ČR (nyní využívané jen nepatrně, bez dalších požadavků a tlaku obce). 5. Vhodné půjčky (nejsou nyní využívány obcí, podnikání v obci malé). 6. Systém potravinové soběstačnosti obce. 7. Pracovní doba 8 hodin nebo 12 hodin (nepřetrţité provozy). 5.4. Z e m ě d ě l s k é h o s p o d á ř s t v í – v začlenění do správy obce. 500 ha půdního fondu obděláváno minimálně ekologicky, s respektováním biorytmů – základním normativem je nařízení Rady (ES) 834/2007 o značení a ekologickém způsobu zemědělského hospodaření viz. blíţe _ příloha č. 18. Záměr je – min 90 % soběstačnost v potravinách a plná soběstačnost v úţivnosti pro zvířata. Okolo 100 ha orná – členění dle „architektury“ krajiny. Okolo 400 ha louky, pastviny a sady – členění dle „architektury“ krajiny. Základní sestava pracovníků Vedoucí (správce) zemědělského hospodářství (pracovní náplně) Rostlinář Zootechnik Ekonom Účetní Pracovníci pro zvířata Pracovníci pro rostliny Mechanici pro stroje a zařízení Lékař (rostliny a zvířata) Max. 20 stálých pracovníků Počítá se ze sezónními brigádníky (pracovníci obce a dobrovolní) Mimo sezónu také přidruţená výroba pro obec Zpracovatelské provozy zemědělských produktů – ve správě obce i podnikání Kompostárna Zpracovatelské provozy mléka Zpracovatelské provozy masa Mlýn Pekárna a těstoviny Zpracovatelské provozy ovoce, zeleniny, polních a lesních produktů; sušárna Okolo 40 stálých pracovníků.

3 5-10 3-5 3 5-10 5-10

pracovníci pracovníků pracovníků pracovníci pracovníků pracovníků


Strana 15 ze 73

5.5. L e s n í h o s p o d á ř s t v í – k začlenění do správy obce. Pro 930 ha lesní půdy, 760 ha v reţimu lesa, 170 ha ZPF zalesnit. Způsob hospodaření: _ příloha č. 19, dále lesoparky v obci, řád pro stínění domů. Základní sestava pracovníků Vedoucí (správce) lesního hospodářství – polesný Hajní Ekonom Účetní Rostlinolékař Botanik a faunář – spolupráce se silami přírody Vedoucí lesní školky Lesní dělníci Pracovníci v pěstební činnosti Pracovníci školky Pila Zpracovatelé lesního odpadu Mechanizační středisko Okolo 40 stálých pracovníků. 5.6. P o d p ů r n é p r o v o z o v n y – d í l n y – k začlenění do správy obce i oblast podnikání. Stavební dílna Strojní dílna Stolárna s pilou Řemeslné dílny Pracoviště specializované a servisní Sluţby obyvatelstvu Půjčovna věcí – ve správě obce Směnárna a sklady – ve správě obce Obchody Okolo 100 pracovníků. 5.7. E n e r g e t i k a , v o d a , k o m u n i k a c e .  Vlastní „parní“ elektrárna (alternativa – Stirlingův motor) příp.napojená na síť státu, na odpadní dřevo a spalovna, s řízenými exhalacemi – cca 5-10 MW.  Otop dřevem a elektřinou – v systému úsporného bydlení, dále teplovody.  Rozvod elektřiny převáţně skrytý pod zemí, systém osvětlení bez plýtvání a světel. smogu.  Voda v běţném vodovodu a pitná ve zvl. systému povrchových vod (Architektura obce _ příloha č. 20.).  Průchozí komunikace obcí bude ve správě obce, zpoplatněna vhodně pro průjezd. Pro uţivatele mimo systém obce jiná cena (vazba na silniční daň), placeno na výjezdu z obce. Okolo 15 pracovníků.


Strana 16 ze 73

5.8. S y s t é m s a m o s p r á v y o b c e . 1. Správa půdy a zvláštních přírodních útvarů – postupně převedeno na obec. 2. „Pronájem“ půdy od vlastníků s přednostním právem odprodeje a správy dědictví (bod 2. a 3. souvisí se stavem rozvoje obce – nastoluje přirozený vztah k vlastnictví _ příloha č. 4). 3. Postupný převod nemovitostí do trvalé správy obce. 4. Rekonstrukce a údrţba nemovitostí dle plánu údrţby _ příloha č. 21. 5. Princip odpovědnosti a zastupitelnosti (povinnosti, práva, spolupráce). Podmínky účasti občana v systému: 1. „Pronájem“ nemovitého majetku obci s pozdějším právem převodu do správy obce. 2. Bydlí na k.ú. obce a pracuje zde. 3. Podřídí se systému nového vzdělávání s cílem pochopit správně souvislosti ţivota. 4. Ekonomika obce má vnitřní směnnou jednotku – např. kumány Ku _ příloha č. 8.(Je zde podobnost se systémem vnitropodnikových cen). 5. Ekonomika vnější (mimo obec) – běţně asi Euro nebo Kč. 6. Plat bez významných rozdílů za cca 180 hod měsíčně 14 000 Kč – 14 000 Ku (příklad pro r. 2007). Lidem se však stávají dostupnější věci denní potřeby, zejména potraviny. 7. Domy a byty ve správě obce k uţívání propůjčeny s poplatkem _ příloha č. 22. 8. Ceny základních potřeb v obci dle prosperity systému obce, nejvyšší ceny stanovených produktů však nepřesahují hodnoty trţního systému v ČR. 9. Osobní vlastnictví nemovitostí se postupně s rozvojem rozpouští do majetku obce, jsou propůjčovány k uţívání. Zmíněný přechod je nenásilný, vyplývající z vědomí vzájemné výhodnosti _ příloha č. 4. 10. Vlastnictví movitých věcí je přiměřeně regulováno ekonomikou obce. Rozvíjeny jsou veřejné půjčovny. Tyto vykupují od obyvatel věci, které uţ nepotřebují, a zabezpečují jejich údrţbu _ příloha č. 23. 11. Zhodnocená práce lidí a vzniklé produkty převáţně zůstávají v kulturněhospodářském koloběhu na katastru obce – princip protiinflační spirály. Jen řízená část nadhodnoty je předmětem vnější směny. 12. Výjezdy a práce mimo obec (nejsou-li součástí systému) jsou ekonomicky nevýhodné a nebudou podporovány systémem (to však nebrání volnému pohybu). 13. Částečné zapojení občana do systému je moţné, ale nesmí narušovat jeho integritu (pro práci mimo obec i bydlení mimo s prací v systému _ příloha č. 24.). 14. Přítomnost vnějších zdrojů a pocházejících z kapitálu mimo k.ú. obce je samosprávou regulována. To znamená, ţe volné podnikání řízené zvenčí bude samosprávou vymezováno ve smyslu integrity samosprávné obce. 15. Povinnosti mají v sobě odpovědnost a teprve plnění povinností je podmínkou práva! 16. Dále viz. Organizační schéma obce _ příloha č. 7. 5.9. K o n t r o l n í a ř í d í c í s y s t é m ve správě obce. Odpovědnost za ochranu obce a funkčnost kontrolního systému má hlavní stráţce, zodpovídá se přímo Radě starších. Odpovídá také za nestranný systém kontrol (auditů) v jednotlivých správách. Výsledky předkládá auditovaným k stanovení náprav a starostovi (správci obce). Zřízeny 3 hlídky po třech stráţcích (starších 26 let; velitel a 2 čl. hlídky) sluţba 12 hodin dle schémat. Podmínky pro osobnost stráţce _ příloha č. 14. Auditní činnost je dvoučlenná, 1 stráţce a 1 pracovník správy (ve které nepracuje), pravidla pro audit vycházejí z EN ISO 10 011. Pro audit správy ochrany (viz. Organizační schéma obce _ příloha č. 7.) je určen správce/starosta a duchovní správce.


Strana 17 ze 73

Klíčem ostrahy a auditů je:  Kvalitní příprava stráţců a auditorů.  Věcné rozpoznání a zjištění neshody, problému.  Popis zjištění, případně náprava na místě.  Zajištění zjištěné neshody (pozastavení činnosti, oddělení produktu, zajištění osoby, alarm).  Za nápravu zjištěné neshody odpovídá vedoucí dotčeného pracoviště a ověřuje účinnost nápravy. Ochrana majetku a pořádku: Děje se preventivně v souladu se stanovenými pravidly a odpovědnostmi jednotlivých pracovníků a je také součástí občanské povinnosti ohlásit nepravost. Kontrolní činnost jednotlivých správ: Činnost jednotlivých správ musí být nastavena tak, aby bylo moţné v nejkratším čase zachytit případnou vznikající neshodu či problém. Proto v rámci veškeré činnosti bude uplatněno pravidlo vnitřní samokontroly. Především správně nastavené pracovní ujednání a pracovní náplň. Viditelná kvalifikace a osobní způsobilost je upřednostněna před popisovou směrnicí. Provedená činnost musí být prokazatelná. Kontrola bude také umístěna na správném místě činnosti (v místě rizika), stanovena účinná metoda kontroly a vhodná četnost. Kontrolní činnost je předstupněm pro řízení, nikoli pro postih. Ochrana před nesprávnou legislativou: Tato činnost je nutná pro čas legislativní nesourodosti státních pravidel, zejména ve způsobu jejich provádění státními institucemi. Vše co se dotýká činností obce a je v rozporu se Zákony pro ţivot na Zemi, bude klíčem auditů prověřeno a sjednávána dočasná opatření a nápravy. Ve spolupráci s obecní správou (legislativním oddělením) budou připravovány právní rozklady a návrhy. V řešení bude postupováno nikoli dle tzv. zákonných lhůt nýbrţ na podkladě zváţení výše ohroţení integrity systému obce. Při jednání se státními úřady nebo se státoprávními odpovědnými osobami, bude přítomen dotčený správce (nebo jím pověřený), legislativní pracovník a stráţce. Při jednání o nedodrţení jakýchkoli dohod a smluv je postup stejný. Nebude tolerována jednostrannost závazků zejména ze strany státních institucí (zvláště těch spojených s pojmem – právní nárok). Zadrţení osob: V souladu s právy ČR a směrnicemi obce můţe být kaţdý člověk stráţci osloven, případně i zadrţen. Působnost stráţců je podobná dnešnímu působení ostrahy, bezpečnostních agentur, případně městské policie. Nebylo-li vysvětlení přestupku jednoznačné je takový řešen dále příslušnými orgány. Při vysvětlení je stanoven úkon nápravy a vyrovnání. V tomto případě je můţe být účasten i duchovní poradce či lékař. Osoba zadrţená, která se odmítne podrobit systému samosprávy, bude předána příslušné sloţce státu s odůvodněním – porušení závazných směrnic obce. 5.10. V z d ě l á v á n í a p é č e o z d r a v í . Vzdělávání v obci je vedeno výše uvedeným všeobecným klíčem. Je uplatněna metodika soukromé školy (základní vzdělání v obci) a vzdělávání ostatní je řízeno také z tohoto místa (více viz. příloha č. 10).


Strana 18 ze 73

V obci jsou čtyři úrovně péče o zdraví: 1. Preventivní péče je v reţii obce. 2. Péče o děti do 15 let (alternativně do18 let) zdarma. 3. Péče o zraněné a ty, kteří onemocněli, je cenově stanovena dle míry a porozumění souvislostí pacientem (blíže popsána _ příloha č. 13.). 4. Péče o nemohoucí je v reţii obce, v karanténě pak dle míry nemoci. Jsou postupně zřízena zdravotní střediska (všeobecné holistické, zubař, ţenská lékařka, léčitelé, zdravotní sestry a zdravotník, lékárník). 5.11. Z p ů s o b r e a l i z a c e t o h o t o p r o j e k t u . 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Připomínky a náměty zúčastněných, zapracování do dokumentu. Prezentace projektu v obci (zastupitelstvo, občané), regionální centra... Předloţení a koordinace projektu MAS (místní akční skupiny). Přeformování projektu dle poţadavku komunity, obce, plány a rozpočty. Zřízení Organizace pro transformaci dané obce (v souladu se zákony o obcích). Schéma činností pro kaţdý rok. Prosba o poţehnání, nábor a pracovní náplně, vybavení, rozběh.

5.12. V y b r a n é d o t a č n í p ř í j m o v é p o l o ţ k y d o r o z p o č t u o b c e ( p ř í k l a d k r. 2007) – vnější zdroje. 

Dotace na zalesnění



Dotace poskytované SZIF



Dotace pro podporu zaměstnanosti



Dotace investiční



Dotace na podporu podnikání



Přerozdělení z daní



Atd.

5.13. R i z i k a r e a l i z a c e . 1. Neporozumění smyslu a způsobu realizace projektu. 2. Neochota dotčených se projektem váţně a věcně zabývat. 3. Strach účastníků ze ztráty současných „jistot“, tříštění oborů činností samosprávy. 4. Nevěcný tlak vnějších subjektů, jako důsledek ztráty vlivu. 5. Nedostatečná iniciativa a úsilí strůjců, správců a Rady obce. 6. Nedostatek poctivého úsilí na cestě k vlastní důstojnosti a ušlechtilosti. 7. Neporozumění a nesprávně uchopená obnova ţenského působení.


Přílohová část

Strana 19 ze 73


Strana 20 ze 73

Příloha č. 1 ZPRÁVA O MONITOROVÁNÍ OCHRANY ZPF V ČR ZA ROK 2006 Výňatek z výroční zprávy „Společnosti pro ochranu půdy v ČR“ V roce 2006 byl na základě podnětu obyvatel obce Větrušic u Klecan prošetřován případ záboru zemědělské půdy pro výstavbu rodinných domů na území pod správou stavebního úřadu Klecany. Základem níţe uvedených jednání bylo prověřit, zda a jak byl ochráněn poţadavek zákona, ochrana ZPF. Proběhlo celkem 12 ústních jednání a 4 správní řízení, a to na:  Obecním úřadě ve Větrušicích  Stavebním úřadě Klecany  Městském úřadě Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, pracoviště Praha, odbor ochrany ZPF a odbor ochrany ţivotního prostředí  Krajském úřadě Středočeského kraje  Ministerstvu ŢP Zjištění:  V ţádném případě, při uvedených oficiálních jednáních, nebyl doloţen jakýkoliv doklad o jednání ve prospěch ochrany půdního fondu, přestoţe se jednalo i o pozemky nejkvalitnějších bonit (2.01.00), které jsou zařazeny do třídy ochrany I.  Uvedená výstavba neslouţí k uţívání obyvatelů obce Větrušice.  V uvedené lokalitě Klecany a Zdiby dochází k masivnímu záboru zemědělské půdy pro stavební účely a to jak z hlediska výstavby satelitních městeček tak přepravních skladišť.  V některých případech docházelo k nátlaku i vyhroţování ze strany úřadů a investorů výstavby.  Na stranu ochrany půdy se postavilo kromě našeho občanského sdruţení Myslivecké sdruţení Hoštice, které i do dnešní doby uplatnilo moţnost odvolání v jednom správním řízení týkající se výše zmíněné výstavby. Hodnocení: Ochrana půdy (ZPF) v současnosti je pouze formální, úřady kompetentní k ochraně ZPF půdu nijak neochraňují, reagují pouze na ţádosti, zájmy vlastníků (investorů), ČR není potravinově soběstačná, postupně se likvidují v minulosti prosperující odvětví (např. cukrovary), ceny zemědělských základních komodit jsou tlačeny pod úroveň úţivnosti podnikatelů. Stavební činností na ZPF je vytvářen prostor pro odbytiště produktů ze zahraničí. „Společnost pro ochranu půdy v ČR“ 28.2.2007


Strana 21 ze 73

Příloha č. 2 O PŮDĚ GRYNDLER, L., MIKO, L., REJŠEK, K., ŠANTRŮČKOVÁ, H. (2006): Ţivot v půdě. Časopis Vesmír 4/2006, s. 213, taktéţ na www.vesmir.cz (přístupné jen pro předplatitele časopisu). POKORNÝ, ŠARAPATKA (2003): Půdoznalectví pro ekologické zemědělce. Vydalo Mze, 12/2003.


Strana 22 ze 73

Příloha č. 3

LETÁK – UČEBNICE ČLOVĚK A ZÁKONY Učebnice

Člověk a zákony

Kniha „Učebnice“ je novou formou, která chce probouzet uţ od mladého věku vědění o zákonitostech a souvislostech veškerého ţivota. Co kniha přináší? První část souhrnně přehlíží poznatky dnešního vědeckého poznání. Druhá část pak odkrývá nové vědění o souvislostech pozemského života a Vyšší Moci. Třetí část pomáhá formovat přirozené požadavky na každého člověka a upozorňuje na mnohá nebezpečí, v nichž dnešní lidstvo na Zemi stojí. Ukazuje výhledy pro novou dobu. Učebnice je utvářena a předkládána v návaznosti na myšlenku „Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání“. Uvedený program je přílohou Opatření ministryně školství, mládeţe a tělovýchovy ze dne 29.8.2005.


Strana 23 ze 73

Příloha č. 4 SPRÁVA NEMOVITOSTÍ V SYSTÉMU SOBĚSTAČNÉ OBCE Základní pojmy  Skutková podstata současného právního pojmu vlastnictví není navrhovaným systémem samosprávy soběstačné obce dotčena.  Systém samosprávy soběstačné obce pojatý v tomto projektu je odlišný od stávajícího způsobu správy obce dle zákona o obcích.  Vlastnictví, v dnešním pojetí, je stav věcí v trţním prostředí české společnosti (a EU), který ve své podstatě nezohledňuje plnou odpovědnost vlastníka ke skutečné uţitné hodnotě vlastněné věci.  Správou nemovitostí v tomto projektu je míněno trvalé zvyšování skutečné uţitné hodnoty nemovitých věcí v jejich vztahu k zákonitostem vývoje člověka, povznesení krajinných celků, posílení působnosti sil přírody a v kontextu planety Země, s plným začleněním do zákonů kosmu a Vyšší moci.  Plnou odpovědností za zvyšování a plné vyuţití hodnoty nemovitých věcí jsou pověřeni stanovení správci v systému samosprávy obce s jasně určenými a vymahatelnými právy a povinnostmi. Podstata samosprávy, hodnoty věcí Podstata samosprávy nemovitého majetku soběstačnou obcí, dle tohoto projektu, spočívá v principu trvalého zlepšování hodnoty ve smyslu vyšších zákonitostí. Vše začíná skutečnou hodnotou původního zdroje. Tedy jeho původní hodnotou, neţ na něj sáhl přímo či nepřímo svým záměrem člověk. Původní zdroj z přirozenosti své věci slouţí záměru přírody k vývoji určitých organismů a sil. Pro tento účel vzniká v dlouhých epochách Země samoregulační princip obnovitelnosti zdroje. V případě půdy, jako základny ţivota různých organismů, s nimi tvoří celek ve vyváţeném systému dávání a braní. Přesně v souladu se záměrem vývoje Země, Vesmíru a vyšších nadvesmírných úrovní. V tom tkví původní hodnota přírodního zdroje, např. půdy. Zásahem člověka však nastává změna hodnoty původního zdroje trojím způsobem. 1. Člověk odčerpá pro svůj záměr z hodnoty původního zdroje a má z toho zisk. Pro člověka, po čase, nemá jiţ dále zdroj zamýšlenou hodnotu a nechává zdroji moţnost obnovit jeho hodnotu samoregulačním principem obnovitelnosti (to trvá např. u půdy stovky aţ tisíce let, za podmínek přirozeného klimatu). 2. Člověk trvale odčerpává pro svůj záměr z hodnoty původního zdroje. Postupně se mění zisk ve ztrátu, následuje intenzivnější a důmyslnější odčerpávání z další úrovně původního zdroje, kdy jsou jiţ pozměňovány samoregulační principy jeho obnovy a člověk tam také vkládá své principy. Za účelem zisku je nakonec zdroj úplně vyčerpán nebo jeho samoregulační obnova uţ není moţná. Pro člověka přestává mít aţ nyní zdroj hodnotu, přesto ţe je často pořád jeho „vlastníkem“. Nakonec „zakryje díru“ po znehodnoceném zdroji. To je princip znehodnocování původních zdrojů – inflace. 3. Člověk trvale odčerpává pro svůj záměr z hodnoty původního zdroje, má z toho zisk. Z tohoto zisku právě potřebnou část prvotně vkládá do posílení obnovitelnosti zdroje.


Strana 24 ze 73

Tím se k přirozené obnovitelnosti zdroje přičítá i zušlechťující míra lidského působení. Tento nový druh „organismu“ zvyšuje původní hodnotu zdroje a spolupůsobení obou pak zvyšuje i míru zisku. Tedy i zisku samotného původního zdroje ve smyslu přírodních a vyšších zákonů a vlastního vzájemného prospěchu ve smyslu zdravého vývoje. Prvotní vloţení potřebné části zisku do původních hodnot zdrojů je klíčem k samosprávě a trvalému zlepšování. To je princip vývoje a zlepšování. Zastavení tak a obrácení směru inflačního pádu skutečných, přirozených hodnot. Protoţe současný stav většiny původních zdrojů v naší zemi je pod hranicí samočinné obnovitelnosti, v některých případech na hranici slučitelnosti se ţivotem, je nutný krok systému samosprávy v tom, ţe stávající hodnoty se semknou pod jeden záměr. Zisk, který byl odčerpán z původních zdrojů, bude v prvotních krocích opět vloţen do obnovy a posílení obnovitelnosti těchto zdrojů a to formou:  řízeného a důvěryhodného vstupu soudobého vlastnictví a nabytých hodnot lidí do systému samosprávy soběstačné obce,  ponechání a další zhodnocení většiny zisku v místě působení samosprávy obce,  úsilí o navrácení alespoň části odplynulého a zcizeného zisku z původních zdrojů z k.ú. obce, regionu či země k místu působení samosprávy obce (nyní formou tzv. dotací). Základním a nevyčerpatelným zdrojem všeho bytí je ţivotodárná síla Shůry. Z této skutečnosti pro pozemský ţivot lze uplatnit:  Zdroje, které vytvořila a kterými disponuje příroda, zdroje původní.  Zdroje lidské, tedy i rozvinuté schopnosti a dovednosti lidí.  Stroje a zařízení zformované člověkem, které přiměřeně vyuţívají sil přírody a které nepůsobí proti těmto silám.  Metody přístupu, které přijali a zformovali lidé pro vlastní pozemský vývoj i pro další skutečný rozvoj pozemské základny po dobu své existence na Zemi.  Prostředí vytvořené přírodními silami a působením člověka s radikálním odstraněním zdroje negativní zpětné vazby, znehodnocování. Správa území obce Správa území obce vychází z výše uvedeného a je územím vymezeným hranicí katastru obce s lesní a zemědělskou půdou, zahradami, zastavěnými a ostatními plochami. To je stávající stav. Postupný převod půdy a ploch do samosprávy obce vychází z následujících kroků: 1. Seznámení vlastníka (jemu srozumitelnou formou) se záměrem a s vysvětlením podstaty budoucí správy nemovitého majetku v jeho vlastnictví. 2. Podstata začlenění nemovitosti do samosprávy spočívá v tom, ţe je s vlastníkem vypracována písemná dohoda o postupném zhodnocování začleněného majetku, kdy průběţné zhodnocování spravované nemovitosti mnohonásobně časem přesáhne její původní, trţní hodnotu. Zvýší se také osobní vyuţitelnost všech potřebných věcí a uvolnění tak vlastníka. Také jsou ve smlouvě práva a povinnosti obou stran. 3. Tato dohoda je zanesena do vlastnického listu jako věcné břemeno.


Strana 25 ze 73

4. V systému samosprávy a soběstačnosti obce sám vlastník pozná výhody a nevýhody vlastnictví nemovitých věcí díky osobnímu růstu a viditelným proměnám obce i krajiny. Správa staveb obce Postupné začlenění či převod staveb v soukromém či státním vlastnictví bude postupovat stejně jako u správy území. Způsob zhodnocení a údrţby staveb viz. příloha č. 21. _ Rekonstrukce a údržba nemovitostí a příloha č. 22. _ Domy a byty v užívání.

PROPŮJČOVÁNÍ K UŢÍVÁNÍ Nemovité věci, polnosti, lesy, stavby jsou k uţívání „propůjčovány“ za podmínek: 1. Vlastník půdy či stavby, který začlenil nemovitou věc do správy a zároveň zde hospodaří či ji užívá v její plné užitné hodnotě, přijme dohodou pravidla uţívání. Určený poplatek za uţívání je dán do souvislosti s hodnotou nemovitosti při jejím začlenění do správy obce. Tedy uţivatel za nemovitost neplatí do doby vyrovnání jeho vkladu. 2. Vlastník půdy, či stavby, který začlenil nemovitou věc do správy a zároveň zde nehospodaří, či ji neužívá v její plné užitné hodnotě, přijme dohodou pravidla uţívání, odpovídající jeho potřebám, stavby či bytu. Určený poplatek za uţívání je dán do souvislosti s hodnotou jeho původní nemovitosti při jejím začlenění do správy obce. Tedy uţivatel za nemovitost neplatí do doby vyrovnání jeho vkladu. 3. Obyvatel v systému samosprávy poţádá o propůjčení polnosti, či stavby k uţívání. V souladu se záměrem správy obce je mu propůjčena půda k hospodaření za stanovených podmínek, či je mu propůjčena přiměřená stavba k uţívání v plné její hodnotě a přijme dohodou pravidla uţívání s příslušným poplatkem. 4. Propůjčování je řízeno správou obce, jsou připraveny podklady na základě ţádosti a ţadatel je přizván k dohodě. Má přiměřený čas a podmínky na to, aby si souvislosti promyslel. Jakékoliv nesrovnalosti musí být řešeny na místě, nesmí vzniknout stav nespravedlnosti. Podmínky ukončení uţívání jsou součástí dohody. 5. Poplatky za uţívání jsou v interní měně (Ku), a stav udrţování a zvyšování hodnoty nemovitostí je vhodně řízen obcí a to tak, aby soukromí bylo respektováno. 6. Případné sousedské neshody ve vztahu věcném řeší obec, osobní neshody jsou v kompetenci správy zdraví a duchovních věcí, případně správy ochrany.


Strana 26 ze 73

Příloha č. 5 OSOBNOST SPRÁVCE (VŮDCE) Podmíněnost vysoké duchovní hodnoty úlohy vedoucích osobností. Člověk, jenţ je viditelným ve své úloze při vedení spolubliţních, je v zákonitém účinku Vyšší Moci vystaven vţdy nutně mnohonásobně vyšším nárokům vůči kvalitám své osoby. Pod tlakem těchto nároků musí se tak trvale přibliţovat splnění podmínek ideálního vládce. Těmito podmínkami jsou: 1 - Úplná znalost smyslu existence člověka jakoţto úctyplné duchovní bytosti ve formách bytí. Tedy pochopení významu a jedinečnosti ţivota kaţdého z obyvatel Země. 2 - Spolu se znalostí významu lidského bytí, přesahujícího rámec jednoho pozemského ţivota, je tak přesně podmíněná znalost bytí člověka na Zemi. Z toho vyplývá i moudrost poznání, jaký vztah má mít člověk k přírodě, k rostlinám a zvířatům, jakoţ i ke všem darům, jeţ vydává Země ze svých zdrojů. 3 - Znalost výše uvedených bodů je podmíněna nutně předcházejícím věděním o Vyšší Moci. Úspěšnost vedení druhých lidí je tak podmíněna znalostí této Vůle, která se trvale projevuje skrze vyšší Zákony, jeţ na Zemi mají ve své nejhutnější podobě formu tzv. zákonů fyzikálních – poznávaných vědou. 4 - Zmíněné vědění o Vyšší Moci – vědění o Východisku veškerého ţivota ve stvoření musí pak pronikat ve své přirozenosti veškerým jednáním pravého vládce. Společně s trvalou duchaplností a citovostí musí pak být moudrost, vyplývající ze znalosti zmíněných Zákonů Stvoření, vţdy všudypřítomnou v kaţdém jeho rozhodování o Zemi, v rozhodování o spolubliţních. 5 - Pravý vládce (král, správce, vyšší vedoucí, prezident, premiér) musí být trvalým, viditelným vzorem v naplňování všech přirozených ctností lidského ducha: -pokora a skromnost; tyto vlastnosti musí být daleko viditelné před vlastní osobou vládce -pravdomluvnost a přímost mají být ozdobou čistoty jeho ducha -rozhodnost a pevná vůle mají být čitelné ze všech zásadních kroků v jeho rozhodování o osudu země (národa, kraje) -odvaha a statečnost mají být umocňujícími jeho pravé a čisté přesvědčení, vyplývající ze znalosti Boţí Vůle -neúplatná spravedlnost vládce musí s chladnou a ostrou jistotou moudře zasahovat všude, kde vznikají zárodky nerovnováhy a neklidu -chápající milosrdnost a láska značící velikost ducha má být nádhernou korunou všech pravých vládců, kteří v budoucnu budou smět vládnout na zemi


Strana 27 ze 73

Příloha č. 6 ZÁKONY PRO ŢIVOT NA ZEMI – ZKRÁCENĚ DESATERO PŘIKÁZÁNÍ Zkráceně pro kaţdodenní zamyšlení a první pomoc !

1.

Já jsem Hospodin, Tvůj Bůh! Nebudeš míti jiných Bohů mimo mne!

Já jsem Hospodin, Tvůj Bůh! Je příslibem, vysloveným k potvrzení, ţe vše správně ţijící zůstává provţdy pod ochranou Spravedlivého Tvůrce. Toto ujištění potvrzuje člověku platnost o nikdy nepřestávajícím trvání zákonů, ustanovených Stvořitelem! Nebudeš míti jiných Bohů mimo mne! Zde jedná se především o to, ţe se určitá záliba ryze pozemského druhu v uţívání a uctívání člověkem s veškerou silou jeho citů předsune před Jméno Hospodinovo! A tohoto uctívání čehokoliv pozemského se pak takový člověk nikdy nechce dobrovolně zříci, aby zpětně uvolnil místo, náleţící jedině Bohu. Pro každého tvora je však Svatá Vůle Boha jediným směrem, kterého se má správně držet! V tom tkví také celému lidstvu dosud ukryté trvalé štěstí a radost. Také i úspěch a blaho, dbá-li se ve všem konání na prvním místě Boţích přikázání. 2.

Nevezmeš jméno Hospodina, Boha svého nadarmo!

Ze všeho, co člověk koná a mluví, vzniká mu ve Stvoření také zodpovědnost! Jméno Nejvyššího mohlo by mu být přitom tím největším pomocníkem pro všechny chvíle nouze a útisku! Ono Jméno jest poţehnáno dosud netušenou pomocí pro kaţdého! Také i pro toho, kdo je vyslovuje v naléhavé potřebě záchrany právě ve chvílích, kdyţ hrozí mu nějaké nebezpečí! Úcta k Bohu ve všech chvílích života je to nejcennější, co můţe také ihned kaţdý začít dávat. V úctě mají také zůstat a být vyslovována slova vztahující se k vysokým pojmům! Tato cennost obsahuje živoucí, pomáhající sílu, která je schopna pozvednout veškeré lidstvo výše, k radosti a štěstí, avšak jedině tehdy, bude-li uţívána tak, jak k tomu nabádá druhé přikázání! 3.

Pomni, abys den sváteční světil!

Posvěcení svátečního dne spočívá především ve vnitřním zužitkování celého dne k uspořádání všech proţitků v citu i v myšlenkách z předcházejících pracovních dní! Poboţnost připravuje nejlépe půdu v člověku, aby ve správném naladění mohl se následně věnovat váţným otázkám svého ţivota! Má tento čas věnovat především přemýšlení o slovech, jeţ směl vyslechnout při poboţnosti. Přemítá-li o těchto slovech správně, pak zcela jistě nalezne uplatnění jejich obsahu pro svůj kaţdodenní ţivot! Na mnohou otázku dostane se mu tak konečně odpovědi! Osvěţen, s novou silou kráčí pak člověk v dalších dnech vstříc všem proţíváním, aby směl se opět o nejbliţším svátečním dni spojit s Pravdou a v tichém zklidnění vytěţit klenoty ze všech proţití pracovních hodin. 4.

Cti otce a matku

Předně je potřeba správně uváţit, co vše spadá pod pojem ctění! Musí se nejprve nacházet hodnoty, jichţ je moţné si vážit a ctít je! Je proto více neţ srozumitelné, ţe toto přikázání poţaduje nejprve utvoření pravé domácí půdy, kde vládne vzájemná harmonie a kde také kaţdý z rodičů usiluje o naplňování všech přikázání. Nejprve sami rodiče musí splňovat vysokou úlohu vůči svým dětem – být vzory, hodnými následování s úctou a poslušností ze strany dítěte. Pak bude smět být u vašeho rodinného stolu trvalé poţehnání, které nezkalí ani ty nejsilnější bouře doléhající z vnějšku.

Projekt soběstačnosti 2007 5.

Strana 28 ze 73

Nezabiješ!

Největší část lidí jsou si vědomi toho, ţe nikdy nikomu z lidí nevzali život! Avšak kdo z těchto nevinných lidí jednou váţněji přemýšlel o tom, ţe lze zabíjet také v citu či v myšlenkách! Citový život člověka jest přece ţivotem, který lze také zabít! Ať jsi kdokoliv – soudce, úředník, učitel, ředitel, vládce národa, sluţebník Boţí, dělník či ţebrák! Ať jsi voják, nebo chráníš jako stráţník druhé lidi, ať stojíš kdekoliv, pamatuj na páté přikázání.

6.

Nezcizoloţíš!

Za cizoloţství povaţuje se povětšinou dnes to, kdyţ někdo cizí vloudí se mezi manţele a jednoho z nich svede k neřesti! Přikázání varuje před odcizováním dvou lidí, kteří dosud ve vzájemné lásce sdílejí také mimo jiného společné loţe. Ve skutečnosti je tímto přikázáním hovořeno o nenarušování cituplného soužití muže a ženy! Má proto být skrze toto přikázání hleděno s posvátnou úctou na kaţdé souţití muţe a ţeny, kteří se ve vzájemné lásce milují z hloubi svých duší! Vy, staří i mladí, varujte se vstupovat mezi muţe a ţenu, které spojuje vroucí láska! Stavíte se tím v protivenství posvátně ochraňující síle, která musí vás nutně ve zpětném účinku srazit a rozdrtit.

7.

Nepokradeš!

Sedmé přikázání hovoří proti okrádání druhých! Přikázáním není však posuzováno jen vlastní provedení, ale především úmysl! K vlastnictví osoby nepatří jen hmotný majetek, jímţ člověk vládne, nýbrţ také i vše to, co není na první pohled samo o sobě viditelné. Sem přece patří i veškeré osobní vlastnictví člověka, jako je jeho pověst, postavení, jeho niterná proţití a ideály. Varujte se proto toho vy, kdo to se sebou myslíte váţně a poctivě. 8.

Nepromluvíš křivého svědectví proti bliţnímu!

Osmé přikázání jako ostrý meč odděluje od čestných lidí všechny povrchní mluvky a pomlouvačné štváče, všechny klepny a lţivé obchodníky s osudy bliţních, jako odporné tvory, kteří jsou škůdci každým svým slovem. Osmé přikázání je tak záchranným lanem Vyšší Moci. Dbejte proto na toto přikázání a varujte se v povrchní lehkomyslnosti hovořit o druhých lidech.

9.

Nebudeš ţádostiv ţeny bliţního svého!

Slovo žádost je tím slovem, které je rozhodující v devátém přikázání. A také ještě slovo žena! Nebudeš ţádostiv ţeny! Ţádost je ona neovladatelná touha, spočívající ve zvířecím pudu! A tento pud jest také z určité části obsaţen v tělesném aparátu kaţdého člověka! Avšak zde je zásadní hranice! Člověku nenáleţí pouze tělo, tak jako zvířatům, nýbrţ je u něho obsaţeno navíc i duchovní. Toto duchovní je člověku ve skutečnosti tím nejvlastnějším, čím vládne! Tím jest také dána přirozená podmínka člověku, ţe vše, co usiluje o spojení v pozemském, má nejprve nalézt zalíbení v duchovním! Je zde hovořeno o myšlenkách vůči ženě jako takové! Jestliţe je tedy hovořeno o ţeně bliţního svého, pak sem také přirozeně patří všechny ţeny! Přikázání hovoří o potřebě čistoty vztahu muţe k ţenám obecně!

Projekt soběstačnosti 2007 10.

Strana 29 ze 73

Nebudeš ţádostiv domu bliţního svého, ani jeho statku, dobytka, ani ničeho, co mu patří!

Desáté přikázání hovoří otevřeně o bolestivé ráně, kterou je dnes lidstvo postiţeno nejsilněji! Stejně tak jako i všechna ostatní přikázání obracejí se na prvním místě k nejniternější osobě člověka! Slova všech přikázání doslova nabádají, aby se člověk stal čistým uvnitř sebe! To jest to nejdůleţitější, co všechna přikázání desatera poskytují! Také i desáté přikázání hovoří s určitostí o žádostivosti jakožto o druhu duševního jednání, neboť tato ţádostivost není ve skutečnosti záleţitostí logického rozumového uvaţování, nýbrţ jest vždy nejprve projevem vlastního niterného stavu! A ţádostivost po něčem, co druzí vlastní, je jinými slovy moţné nazvat závistí!

Dbejte přikázání pečlivě a především také správně, stanou se pak vaším nejcennějším vlastnictvím.


Strana 30 ze 73

NOVÉ ZÁKONY PRO ŢIVOT NA ZEMI Zkráceně pro kaţdodenní zamyšlení ! První zákon

Cti Stvořitele, svého Boha a Pána! Bůh, Stvořitel jest jediným Pánem nad stvořením! Země, vody a hvězdy náleţí k veškerenstvu stvoření. Jsou s ním spojeny Duchem Pravěčných zákonů, které trvale vytváří, udrţují a dávají zaniknout všemu ţivotu a Pohybu ve stvoření. Člověk jest jen díky svému Pánu! Druhý zákon

Udržuj čistotu svých myšlenek! Myšlenka jest předchůdcem činu! Varujte se chovat nečisté, žádostivé a rozkladné myšlenky! Zvykejte si, ţe nyní na prvním místě jsou souzeny vaše myšlenky! Kdo trvale naslouchá svému citu, vnitřnímu hlasu, ten se nemusí obávat o čistotu svých myšlenek! Třetí zákon

Pomáhej bližnímu! V této veliké Pravdě nachází se poţadavek na vůli člověka – blížit se svým srdcem k pochopení druhých lidí. Schopnost myslet na druhé, pomáhat jim, být vţdy po ruce k podpoře všeho čistého a ušlechtilého, to je vlastnost, která je ukryta v kaţdém z lidí. Čtvrtý zákon

Pěstuj krásu – pracuj na sobě, zušlechťuj sebe i své okolí! Krása jest ve všem, co vzniká v proudění z Výšin. S novou dobou přichází požadavek, aby v kráse nalezl člověk spojení s vyššími úrovněmi stvoření. Na této zemi zůstalo přirozené v kráse pouze to, co člověk svým rozumem ještě zcela neovládl, příroda. Společně s produchovněním člověka má nyní na zemi nastat doba nového nazírání skutečné krásy. V celé své bytosti, v pohybech, ve svém odívání, v zařízení domova, v úpravě okolí domova a také ve společném tvoření a budování na zemi. Celý svět musí se změnit v místo, kde krása je součástí každého nadechnutí. Pátý zákon

Udržuj rovnováhu v dávání a braní! Rovnováha je vtisknuta silou Vyšších zákonů do všeho a prostupuje vším, aby udrţováním tohoto zákona – zákona nutného vyrovnání byla zachována trvalá harmonie. Nikdo si nesmí činit nároky na něco, pokud se sám ze všech sil nenamáhal jít přirozenou cestou! Toto přikázání se úzce dotýká přikázání „Nepokradeš“ a také přikázání „Nebudeš ţádostiv po majetku bliţního svého“. Oporou budiţ vědomí zodpovědnosti vůči Vyšší Moci a také vědomí, ţe nic není skutečným majetkem člověka, nýbrţ jest jen propůjčeným k dalšímu spravování a zušlechťování ve smyslu vývoje ve stvoření.


Strana 31 ze 73

Šestý zákon

Chraň ženu a její čistotu! Chraň ţenu a její čistotu! To je požadavek, který se vší ostrostí a důrazem se obrací na veškeré ženství na zemi! Ţena bude muset ze všech svých sil nalézt uplatnění nejprve ve všem, co souvisí s domovem. Vnést do domova povznášející krásu, harmonii a tiché zázemí všemu, co potřebuje posilu a podporu, to jest úkol nové, očištěné půvabné ţeny. Půvabem není myšlena tělesná krása! Půvab prozařuje kaţdou ţenou, pokud tato usiluje stát v první řadě na svém správném místě. Sedmý zákon

Zachovávej mír a spravedlnost ! Kdo nyní nebude ze všech svých sil usilovat, aby rozpoznal dopředu, čím vším může být narušen mír, ten bude ihned veden k poznání důsledku! Poznání vlastní zodpovědnosti! Pěstování nenávisti a závisti budiž zapovězeno i spolu s těmi, kteří je v myšlenkách trvale ţivili, aby pak v přímém rozporu s harmonií a za utrpení druhých získali to, co jim z pohledu jejich duchovní zralosti nemělo ve skutečnosti nikdy náleţet!

Strana 32 ze 73 Projekt soběstačnosti 2007

Příloha č. 7

Celkem pracovníků: 245

vývoj

2 správci

Správa duchovních věcí

vývoj

duchovní poradna duchovní prohlubování slavnosti pobožnosti duchovní úkony

5

Správa výchovy a zdraví

vývoj

preventivní léčba léčení nemocí péče o nemohoucí

vzdělávání matek opatrování dětí základní škola učednické vzdělání vzdělávání dospělých vzdělání mimo obec kultura a sport hudba a umění

30

2 správci

koordinace všech činností obce, svolávání a administrace Rady, odpovědnost vůči státu odpovědnost za funkci toku informací, reprezentace obce

voleni na rok, neplacená funkce mimo povolání, ne správci záměr, strategie a způsoby realizace na podkladě stavu obce a okolního prostředí

Organizační schéma obce k r. rozběhu 2007 Rada starších obce 10 členů (vč. starosty) 10 Správa obce 1 starosta 1 asistent (zást.)

Správa dílen a obchodů

2

Správa lesní

1 správce

Správa staveb, energetiky, vody

vývoj

stavby, opravy,údržba kovárna vodní hospodářství zám. dílny komunikace stolárna elektrárna a spalovna řemeslné dílny sklady služby těžba kamene servisní sředisko svoz odpadu prodej potravin pohonné hmoty prodej ostat. zboží restaurace a jídelny ubytování

20

1 správce

vývoj

ekonomika a řízení těžba dřeva pěstování lesa školka rychlerostoucí dřevo zracování les. odpadu lesní zvěř pila údržba a ošetřování nákup a prodej sklady údržba zeleně

40

2 správci 1 správce 60

10

Správa ochrany a kontroly 1 hl.strážce

ekonomika a řízení rostlinná produkce živočišná produkce hnůj, komposty zpracovny zem. prod. sklady zpracovny odpadů nákup - prodej vývoj rybník údržba a ošetřování sady pekárna a těstoviny chov koní mlékárna

50

1 správce

Správa zemědělská

ochrana majetku a pořádku kontrolní činnost správ ochrana před nesprávnou legislativou izolace hasiči

Správa obce a směny

1 správce 30 Obory činnosti: asistence starostovi ekonomika obce toky vně a uvnitř správa pozemků správa nemovitostí odbor právní ochrany infosystém banka a správa účtů pošta architektura obce hasiči sklady směny dohody směny půjčovna mov. věcí prov. údržba


Strana 33 ze 73

Příloha č. 8 EKVIVALENT HODNOT „KU“ – INTERNÍ MĚNA SPRÁVY OBCE Princip interní měny je podobný se systémem vnitropodnikových cen a kalkulací. Odlišnost spočívá ve smyslu. Vysoká míra odpovědnosti a jasných pravidel lidí v systému správy obce dává moţnost efektivnějšího udrţování hodnoty stávajícím věcem a zejména zvyšování hodnoty veškerých činností, díky vědomému přílivu nových vyšších pomáhajících sil jako důsledek nárustu úcty a zodpovědnosti ve vzájemných vztazích lidí a souvisejících forme ţivota. Počátek se opírá o stávající korunu českou, jejímţ ekvivalentem je příkladně jednotka interní měny „Ku“ (kumán), tedy 1 Kč = 1 Ku. Dnešní směnná jednotka je mírou globální trţní ekonomiky, kde lidé nespolupracují ze své svobodné vůle. Rozvojem činnosti samosprávy a soběstačnosti se mění hodnota věci s tím, ţe efektivnějším zacházením s věcí se prodlouţí její ţivotnost a díky efektivnější dělbě práce s ní a vyššími pomocemi se její hodnota zvýší oproti hodnotě, jakou by dosáhla v běţném trţním prostředí. Příklad pekárna (modelový): 1. rok 1 kg chleba 20 Kč, Celkem náklady na jeho upečení 19 Kč, Zisk 1 Kč, prům. plat 15 000 Kč trh ČR (místní) 1 kg chleba 20 Ku, Celkem náklady na jeho upečení 19 Ku, Zisk 1 Ku, pevný plat 14 000 Ku správa obce

5. rok 1 kg chleba 27 Kč, Celkem náklady na jeho upečení 25 Kč, Zisk 2 Kč, prům. plat 16 500 Kč trh ČR (místní) 1 kg chleba 15 Ku, Celkem náklady na jeho upečení 14 Ku, Zisk 1 Ku, pevný plat 14 000 Ku správa obce

10. rok 1 kg chleba 35 Kč, Celkem náklady na jeho upečení 32 Kč, Zisk 3 Kč, prům. plat 18 000 Kč trh ČR (místní) 1 kg chleba 12 Ku, Celkem náklady na jeho upečení 11 Ku, Zisk 1 Ku, pevný. plat 14 000 Ku správa obce

Na uvedeném příkladu jsou patrné rozdíly v přístupu ekvivalentu Kč a Ku. Na trhu ČR neustále stoupá cena vstupů do pekárny a míra zisku je potřebnější ke zvýšení konkurenceschopnosti, inovace, plnění předpisů obchodních řetězců a dopravy, za čímţ pokulhává průměrný plat lidí v regionu. Cena chleba zákonitě roste. V systému správy obce je plat pevný, cena vstupů klesá (přechod na vlastní produkci a úspory energie), ţivotnost zařízení pekárny se prodluţuje, cena údrţby klesá při stejném efektu, přestoţe vnější vstupy mimo správu obce rostou. Přidruţují se pomoci, které zvyšují trvanlivost, vitalitu a provozuschopnost provozních zdrojů a prostředků, odpadá část vícenákladů systému trhu, klesají náklady na dopravu, klesají ztráty. Není potřebné zvyšovat míru zisku, ta se rozpustí do ceny vstupů a tedy i ceny chleba. Uvedený způsob ekonomiky se promítne do všech oborů samosprávy obce, zvýší se ţivotní úroveň místních obyvatel, při zklidnění pracovního nasazení, úspory času na dopravu aj. Vztah hodnotového systému samosprávy obce a trţního prostředí ČR je vymezen měnovým rozdílem, vyjádřeným poměrem Kč a Ku. Příkladně v: 1. roce je 1 Ku za 1 Kč 1. roce je chléb za 20 Ku nebo 20 Kč 1. roce je plat 14 000 Ku nebo 15 000 Kč

za 10 let je 1 Ku za 2 Kč za 10 let za chléb 12 Ku nebo 35 Kč (trh) za 10 let plat 14 000 Ku nebo 18 000 Kč (trh)


Strana 34 ze 73

Tedy ţivot za 10 let posune „platovou úroveň“ občana v systému samosprávy obce na úroveň platu 28 000 Kč v trţním prostředí ČR (14 000 Ku x 2 = 28 000 Kč) oproti okolí, které bude mít průměrný plat (medián) 18 000 Kč. Avšak nutno zohlednit navíc zklidnění pracovního nasazení, zlevnění zboţí a sluţeb a smysluplnějšího vyuţití času osobního rozvoje a moţnosti duchovního vzestupu. Výhody interní měny jsou následující:  Značná nezávislost od zevního prostředí. Existence interní měny značně zvýší odolnost hospodaření obce i vůči výkyvům světové ekonomiky, které se projevují mimo jiného znehodnocením světových měn. Rovněţ i v současnosti by činila obec odolnou vůči inflaci.  Hospodářství soběstačné obce je zaloţené na společném úsilí všech obyvatel, kaţdého dle svých nejlepších schopností a moţností, darů, které nadále rozvíjí.


Strana 35 ze 73

Příloha č. 9 OBNOVENÍ POSTAVENÍ ŢEN V SYSTÉMU SAMOSPRÁVY OBCE Ţena a zákony Stvoření. Jiţ prvním pohledem lze člověku rozpoznat rozdíl mezi ţenou a muţem. Tento rozdíl je patrný v tělesném uzpůsobení i ve způsobech a chování. A nebylo by třeba více slov, byla-li by správně uchopena slova básně: Neboť ve snu vídáme takový stát a takové slavnosti takových ţen. Jejich nejmenší gesta jsou spadajícím v záhyb brokátem. Hodiny budují stříbrným hovorem a mnohdy pozvednou ruce takovým způsobem, ty se musíš domnívat, jakoby někde, kam ty nedosáhneš, trhaly něţné růţe, které ty nevidíš….. (Rilke) Ţel stoupenci a stoupenkyně dnešního racionálního světonázoru usilují o rovnoprávnost ţeny a muţe nerespektováním těchto jasně viditelných rozdílů. Zejména ţeny jsou v pozemských činnostech v posledních desetiletích velmi aktivní v mnoha oborech činnosti. A jsou zde i rovnocenně úspěšné ba úspěšněnjší neţ muţi. Na tomto místě nemá být upíráno právu ţen na jejich rovnoprávnost v zákonitém rozdílu pojetí muţ a ţena. Má být však důrazně poukázáno na skutečnost, zda pak taková ţena, která se stylizuje převáţně do muţské role, ještě dovede disponovat tou nejcennější a tolik pro ţivot lidstva potřebnou „dovedností“ ţen, ženstvím! V mnohých zjevně vzbudí ostrou nelibost jednoznačná, přesto přehlíţená zákonitost. Pozemské uzpůsobení ţeny a druh jejích schopností jsou jiţ dány! Pokud se ţena, stejně jako muţ, rozvíjejí správným směrem, jsou poţehnáním nejen pro sebe samotné, ale také pro celé jejich okolí hrubé a viditelné, a mnohem více však v jemné a neviditelné úrovni. V tom je klíč k rozvoji zdravé společnosti. Nejprve musí ale nastat změna člověka v nazírání na skutečný ţivot. Kaţdému člověku je dána do výbavy touha. A také síla k uskutečnění toho, po čem touţí, co chce. Tato síla je přitaţlivého druhu. Člověk svým chtěním přitahuje věci a záření k sobě nebo je jimi přitahován. A dále, kaţdá ţivá forma v celém nezměrném Stvoření, stejně jako v tomto světě, má svůj zákonitý tvar – formu a schopnosti, tedy druh působení – vyzařování. Rozvojem schopností a vloh se pak forma dotváří, působí a je pak dále oporou dalšího rozvoje schopností jiţ zformovaného jedince. Ţena ve svém ţenství a muţ ve svém muţství stojí rovnoceně vedle sebe, kaţdý ve svém druhu působení, vzájemně se podporujíce. V tom jsou základy oné rovnoprávnosti. A nyní k působení ţeny jako nositelky světlé inspirace. Veškerá pozornost dnešní ţeny je soustředěna na její zevnějšek a dojem, avšak tím podstatným pro ţivot sám je její nitro. Nitro se souborem velmi jemných vibrací a záření. Tato záření jsou i mnohem jemnější neţ vyzařování subtilních energií její tělesné schrány.


Strana 36 ze 73

Jemná vyzařování pak často pronikají ven do pozemského, coţ činí ţenu přirozeně půvabnou a hřejivě laskavou. Také i chladivou ve svém odstupu zvaném stud, jenţ je nejsilnější „zbraní“ ţeny. Uvedený soubor jemných vyzařování lze charakterizovat jako pečující, dávající a určující. K tomu je také ţenské tělo uzpůsobeno a to včetně způsobu jejího myšlení. Nelze také přehlédnout dlouhé vlasy, které činí ţenu jednoznačně ţenskou. U dívky jsou nebo mohou být vlasy volně rozpuštěné, tíhnoucí k bytostnosti v přírodě a ve zralém věku kouzelně pak upravené pro jemnou krásu a půvab své nositelky, ne daleko od zářivé koruny spojující ji s nadzemskými výšinami. Myšlení a rozum, jako produkty mozku, v tomto případě pravého ţenství, nejsou prvořadou výbavou ţeny, kdy právě čistá dětskost, kterou je rozum prosycen, mu dává sílu k porozumění a procítění sounáleţitosti s přírodou a je tak protiváhou něčeho mnohem silnějšího. Nitra se souborem velmi jemných vibrací a záření! A soubor velmi jemných vibrací a záření je hlavním předmětem ţenského projevu a působení. Nejen ţe je k tomu ţena tělesně vybavena subtilními zářeními tělesné schrány, ale i způsob jejího vnímání je mnohem citlivější neţ u muţe. Muţe, jehoţ působení je drsnější a více provádějící do hmoty. Ţenské působení je schopno přivádět do hrubé hmoty světlé proudy aţ z nadhmotných výšin, aniţ by tomu přímo chtělo. Uzpůsobení jejího předního mozku tolik neomezuje svým druhem vyzařování jemnější úrovně záření orgánů malého mozku. Na rozdíl od muţe, jehoţ právě mocnější vyzařování předního mozku je více potřebným k pozemskému činu. Jemnější záření zprostředkované ţenou je pak pro muţské působení rozhodující v inspiraci k činu a podpoře rytířskosti. Nejčistší půvab ţeny a rytířskost muţe je hnací silou také ke zdravému pozemskému sblíţení. Kdy harmonie zářivých proudů z výšin, niterných i subtilních vyzařování i následná tělesná proţhavení vytvářejí přenádherné formy okolo dvou milujících se lidských srdcí. A tyto formy způsobují ještě další mocnější průvodní jevy. Na tomto místě je nutné zmínit ještě jednu důleţitou skutečnost. Tělesná schrána člověka je součástí přírody Země, lidské nitro však nikoli! Proto také velmi jemná záření shůry působí v pozemském všeobecně jasně zářivě, chladivě a povznášejí. Na rozdíl od proţhavujících záření a látkových procesů tělesné pozemské schrány. Tak lze také rozlišit, co je „čistá touha nebo jen vášeň pouhá“. Chladivá a zářivá vyzařování, jeţ jsou v harmonii s niterným stavem ţeny a jejím tělesným uzpůsobením, také závislém na temperamentu a věku, radostně prosvětlují a povznášejí „neviditelně“ všechny obory lidského působení. Ţena je tak světlým plamenem štěstí, muţ pak pochodní. V čem je uzpůsobení ţeny pro tak vznešenou pozemskou úlohu? 1. Poznáním úlohy ţeny, v opravdovém umění a vnitřní kráse. 2. V péči a ochraně této krásy podporované oděvem, pohyby, tancem i zpěvem. 3. V péči o příchod lidských duší na tuto zem. 4. V péči o malé děti. 5. V léčení a péči o vše ţivé ve své blízkosti. 6. V přípravě pokrmu, jeţ dovede protkat poţehnáním.


Strana 37 ze 73

7. V působení zejména v domově (domovem zde není míněno jen místo pobytu rodin) , kde udrţuje čistotu a prohřívá, prosvětluje věci, kterých se dotýká její ruka i pohled. V harmonii je více tichá a šťastná. Více hřejivá neţ chladná. K takové ţeně pak můţe pravý muţ s úctou vzhlíţet, taková ţena je světlem národa. A není nutné, aby s muţem ţila trvale ve společné domácnosti. Pravé ţenství je tak půdou pro rozvoj kaţdého národa. Ve čtenáři můţe z výše uvedeného vzniknout obraz ţeny „domácí zakřiknuté bytosti“. Ten však vyplývá ze nesprávného způsobu chápání slov v textu uvedených. Ţenství naopak disponuje rozhodností, činorodou energií, důstojným půvabem a neznámou podmaňující silou, kterou dnes lze jen vytušit. Jak mnohé se však musí svobodně změnit.


Strana 38 ze 73

Příloha č. 10 UČEBNÍ OSNOVY – METODIKA Pro základní školy se v současnosti vychází z „Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání“. Tento program je přílohou Opatření ministryně školství, mládeţe a tělovýchovy ze dne 29.8.2005. Výchova a vzdělávání v okruhu samosprávy, soběstačnosti a obnovy lidskosti patří k nejdůleţitějším oborům obce. Má charakter soukromé školy a firemního vzdělávání a vyuţívá také moţností uvedeného programu. Ve své podstatě má celoţivotní vzdělávání samostatné obce čtyři úrovně: 1. Výchova v prenatálním věku dítěte aţ do počátku systému základního vzdělávání. 2. Základní a všeobecné vzdělávání. 3. Vzdělávání odborné a vyšší. 4. Vzdělávání osobní a niterní. Metodiky vzdělávání a výchovy:  Vychovatelé a učitelé na úrovni systému obce, stejně jako správci, jsou svým způsobem ţivota vzory. Především v pojetí práva, spravedlnosti, zdraví, čistoty a mravnosti, čestnosti, krásy, lásky, poznání Vyšší Moci, v pojetí vztahu muţe a ţeny.  Vychovatelé jsou především rodiče, kteří si musí být vědomi průvodních dějů početí, podmínek těhotenství a inkarnace lidské duše, porodu s průvodními podmínkami a zdravého vývoje dítěte, aţ k nástupu do systému obecního vzdělávání.  Hlavní pozornost je soustředěna na rozvoj přirozených vloh a schopností dítěte, a to i za podmínek zjevného postiţení občana. Případně „postiţené“ děti jsou součástí kolektivu.  V prenatálním věku dítěte (před narozením) spočívá jeho „výchova“ v tom, ţe zejména matka si plně uvědomuje související okolnosti, které vyplývají z jejího emočního rozpoloţení a způsobu myšlení nastávající jako matky a jí blízkého okolí, jeţ přímo souvisejí s inkarnací lidské duše. Dbá zvýšeně na způsob ţivota a okolnosti vlastní činnosti, na svou zdravou odolnost i výţivu. Poznámka: Inkarnací je zde nazván děj, který nastává asi v polovině těhotenství, kdy se lidská duše po zbytek těhotenství a celý další pozemský ţivot spojí s patřičně vyvinutým tělíčkem dítěte. Tento děj je dnešní vědě neznám, přestoţe je naprosto evidentní a prokazatelný. Všeobecné a správné povědomí o existenci lidské duše, početí, inkarnace a narození jednou provţdy vyřeší také nevyřešitelnou otázku samotného lidského ţivota.  Způsob výchovy spočívá dále v naplnění napodobovacího pudu jiţ narozených dětí, za současného poznávání působení biorytmů, působení bytostných sil přírody a sil člověka. Přes veškerou lásku a přízeň blízkých má dítě v rodině svá práva a také nezbytnou nutnost plnění povinností. Radost a bezpečí prochvívají první léta ţivota dítěte.  Základem vzdělávání je zprostředkování ţivých obrazů dětem a také dospělým. Především na podkladě správného uchopení tématu učitelem, který vytvoří podmínky pro pozornost


Strana 39 ze 73

dětí a následně je schopen přiblíţit a popsat proudící obrazy k danému tématu. Nebo také doloţí téma konkrétními skutečnostmi a pomůckami. Samotný předmět a téma, jako příkladné chování a mrav, český jazyk, cizí jazyk, nauka o slovu, počty a hospodaření, přírodovědné a vševědné poznání, jsou aţ na druhém místě. Paměť a rozvoj myšlení jsou rozvíjeny velmi obezřetně, na rozdíl od dnešních metodik, které citové schopnosti člověka doslova potlačují. Vývoj citových a rozumových schopností musí být harmonický. Učitel velmi dobře poznává vlohy a schopnosti dětí, usměrňuje individuálně jejich rozvoj a také povědomí o důsledcích porušování zákonitostí ţivota.  Přiměřeně tělesným dispozicím je rozvíjena zručnost a dovednosti, kultura těla a estetika. V samotné blízkosti výukových místností jsou vstupy do oáz ţivota (ţivá zahrada, park, hřiště, dílna…).  Vzdělávání, v přiměřené podobě, pokračuje v domově rodičů nebo pěstounů.  Součástí základního vzdělávání je i péče o zdraví, hygiena a způsob stolování.  Ve věku asi od 10 let je jiţ ve způsobu výchovy dbáno na odlišnost vnitřního i tělesného uzpůsobení dívky a chlapce. Dnešní pojetí výchovy je v mnoha ohledech v rozporu s přirozeností.  Děti svým rodičům vykají. Stejně jako je vykání běţným způsobem chování v systému obce. Nemá to být v ţádném případě návrat o staletí, nýbrţ potřebou, která vymezuje kaţdému jedinci právo osobního prostoru na zdravý vývoj ve smyslu rovnoprávnosti. Nikoli rovnosti a nesprávných osobních vztahů, jako při dnešním tykání. Tykání je na místě jen tam, kde je vztah dvou lidí čistý ve smyslu zákonů ţivota a je plnohodnotný.  Do učebních osnov je vetkáno poznávání „Zákonů pro ţivot na Zemi“ spolu s učením „Člověk a zákony – Učebnice“, nebo jim podobným. Osnovy vzdělávání předkládá ročně správce pro vzdělávání, připomínkuje Rada.  V přiměřené formě se to týká i všeobecného vzdělávání dospělých v rámci tzv. podnikatelské kultury. Pro dospělé jsou k tomu také vysvětlována pravidla a souvislosti ţivota v soběstačné obci i mimo ni.  Odborné a vyšší vzdělávání je sladěno s poţadavky obce, schopnostmi a dovednostmi jednotlivců. Vyšším vzděláváním je zde rozuměn rozvoj duševního a duchovního rozměru člověka. Vysokoškolské vzdělávání je zařazeno do odborného. Odborné vzdělávání vedou mistři v rámci praktických oborů činnosti nebo je student či pracovník vyslán obcí, či se sám rozhodne pro vzdělávání mimo samosprávu obce tedy jinde neţ v obci. Je samozřejmé, ţe musí splnit podmínky přijetí na patřičnou školu dle jejích poţadavků.  K vzdělávání a výchovným programům mohou být dle potřeby a zájmu zváni i lidé a odborníci zvenčí.  Samostatným oborem vzdělávání je vzdělávání osobní, jak ve smyslu vlastního rozvoje a dovedností nad rámec poţadavku zaměstnání v systému obce, tak ve vnitřním duchovním prohlubování jednotlivců. Takový jednotlivec je zpravidla ve spojení s duchovní správou a případně léčitelem, také případně s jednotlivými odděleními výzkumu. Lidé s vyšším duchovním uschopněním, jak pro oblast součinnosti se silami přírody a duchovními pomocemi, nejsou omezováni ve svém úsilí a jsou podporováni v rozvoji duchovní správou.  Pojem duchovní je přiblíţen v „Učebnici – Člověk a zákony“.


Strana 40 ze 73

Kultura a sport Vzhledem k tomu, ţe soběstačná obec dbá na rozvoj lidskosti, není moţné ve všeobecnosti pojímat obor kultury a sportu dnešními celospolečenskými kriterii. Sportovní činnost je pro radost a zdravé soupeření, bez přepínání a jednostrannosti. Váţnou záleţitostí jsou způsoby provádění činností a odívání při sportu a kultuře. Kulturní činnost je v podstatě prodlouţenou působností vzdělávání a výchovy. Nelze podporovat bujarou a nevázanou zábavu, zábavu narušující veřejný pořádek a mravy, kulturní akce budou rozvíjet rozvoj ţivota nebo zpříjemní volné chvíle občanům. Samostatnou oblastí budou Slavnosti přírody a Stvoření.


Strana 41 ze 73

Příloha č. 11 ROSTLINY, ZVÍŘATA A LIDÉ Tak, jako je nutné, aby se pro novou dobu změnili lidé celkově jak sami v sobě, tak i ve vzájemných vztazích a vztahu ke stvoření, je nutné, aby se naučili správným vztahům k rostlinstvu a ţivočichům. A také k jejich bytostným (určité síly přírody) ochráncům. Zejména při výchově malých dětí, které mají hlubší vztah ke všemu bytostnému. Dospělí ale vnášejí do jejich způsobů vnímaní a působení rozruch svými názory a představami. Je v tom zajisté jejich dobrý úmysl a snaha o správnou výchovu, ale důsledky vyúsťují v celoţivotní omyly, které jsou pak přenášeny na další generace. Především je potřebné mít na paměti, ţe rostliny jsou plně závislé na prostředí, ve kterém uskutečňují své bytí. To co vidíme, je jen jakási stavba oţivená bytostnými silami rozličných schopností a v rozličném období vývoje. Jinak je na prostředí závislý hmyz, který je ovšem součástí bytostného působení patřící k rostlinné říši. A zase jinak je tomu u zvířat a ptáků. Jinak u lidí. Všichni jsou však pod působením jedněch přírodních zákonů. Jeden malý chlapec pozoroval, jak maminka pečuje o květiny v domě. A tak chodil a občas jim nadrobil rohlíky, aby neměly hlad. Maminka to časem zjistila a s úsměvem mu vysvětlila, že květinky rohlíky nejedí. Chlapec porozuměl a více květiny nekrmil. Tento přístup maminky se jeví logický a správný, ale přesto je nedůsledný. Rostliny totiž „umí“ jíst. Především prospívá jejich vyzařování laskavý a starostlivý přístup malého človíčka a také vyzařování darované potraviny není bez účinku. Je krásným a ušlechtilým zvykem přírodních národů darovat v obětních miskách, v určitých obdobích, dary přírodním bytostem, které samozřejmě se jimi nekrmí, ale vyzařování těchto darů je posiluje i činí radostnými. A účinek je o to větší, čím více jsou tyto dary požehnané lidskou rukou... Rostliny rostoucí divoce nepotřebují přítomnost člověka k tomu, aby se jim dařilo. Přitom jejich produkty mohou být lidem a ostatním tvorům velmi prospěšné. Hlavně je-li jejich uţití spojeno s pravým věděním o bytostném vyzařování. Zásah člověka však zpravidla vede ke ztrátě a aţ k vyhynutí druhu. Odlišné to je u hospodářských rostlin a plodin. Tyto vznikají tzv. šlechtěním a potřebují přítomnost vědoucího pečovatele. Tak, aby byl dosaţen hospodářský výsledek. Tímto samozřejmě není myšlen jen hospodářský výnos, ale i útulnost krajiny a hospodářství s jeho mírou prosperity a jeho formování se smyslem pro krásu. Přestane-li se člověk o tyto rostliny starat, vrátí se ony ke své původní divokosti nebo uhynou. Pouţívání přídatných a zejména chemických prostředků zpravidla vede k zřeďování, změně vyzařování země a mineralizaci. Moderní genetika a nešetrné hospodaření má za následek nevratné poškození přírody i člověka. Půda, jako celek, je ţivým organismem, který je značně odvislý od přírodních a vesmírných rytmů, stejně jako rostlinstvo samo. Pokud se samovolně kdekoliv objeví nějaká rostlina a daří se jí, je to vţdy správné a ona je vlastně řečí daného místa. Rčení o selském rozumu má hluboké opodstatnění, protoţe dobrý hospodář zná tradice své země a zejména hlubokým vyciťováním a jednoduchým myšlením zušlechťuje vše, na čem spočine jeho aura, pozornost či ruka. Dnešní způsob hospodaření je většinou nenormální a v mnohých případech byly nastartovány jiţ nevratné procesy. Zejména rozsáhlé monokultury a cílené ničení remízků, divokých lokalit vytlačuje rozmanité doprovodné organismy a síly přírody – ostrůvky ţivota, které právě i zušlechtěné rostliny nezbytně potřebují. Mění se tím i klima krajiny, ať uţ vlhkost a zádrţ vody, čímţ dochází k ráznému kolísání teplot.


Strana 42 ze 73

To vše úzce souvisí se zvířaty a ptáky, ţijícími v divoké přírodě, na hospodářstvích a v lidských domovech. Tedy se zvířaty divokými, chovnými a také s domácími mazlíčky. Právě ti posledně uvedení jsou nejčitelnějším obrazem lidského nepochopení. Přitom si téměř kaţdý chovatel myslí, ţe právě on to dělá správně a má k přírodě správný vztah a následně to také přenáší na děti. Stěhovali jsme se do nového domova se zahradou a vzali jsme s sebou také kocoura, který s námi již roky žil v původním domově. Byl ušlechtilejšího původu a na své potřeby měl své určené místo. Jeho řeč byla jasná. Buď chtěl mňouknutím upozornit, že chce ven, dovnitř nebo má hlad, anebo chce naši pozornost. Když se nás dotýkal, měl vždy zatažené drápky. A chodil si svými cestami. Při stěhování byl velký shon a byl pojednou v novém prostředí, kde byl cizí pes a jiné pachy. Prodral se zábranami a utekl. Neviděli jsme jej několik týdnů a už jsme se s ním rozloučili. Jednou večer bylo slyšet v povzdálí známé mňoukání. Ženy tímto směrem volaly a za chvíli tu byl. Pan kocour, dvakrát větší a svalnatější než jsme jej znali. A děly se s ním věci. Při hlazení téměř omdléval a z tlamičky mu tekly proudy slin. Pak už zůstal u nás a chodil si dál po svých cestách a po krátkém čase zase nabyl štíhlejších tvarů. Tento příběh mluví o životě jednoho zvířete, žijícího v odlišných prostředích. U divoce ţijících tvorů, zvířat a ptáků jsou lidské zásahy neţádoucí a vedou vţdy k oslabování druhů a to je míněno i na zásahy lidí ve formě staveb dálnic a různých velkých děl. A také pěstováním např. lesních monokultur. Tato zvířata jsou formována přesně podle podmínek, které v místě jejich ţivota panují. Pro lidi jsou tyto podmínky drsné a nepříznivé, a proto jejich posuzování z lidského hlediska vede k omylům. Zde jednoznačně platí, ţe jen silní přeţívají a o krutosti nemůţe být řeči. Tato totiţ existuje jen u lidí. Nesčetní badatelé tato zvířata pronásledují a za účelem zdánlivé pomoci vytvářejí vlastní vývody a tím většinou zamořují lidské poznání, aniţ by to výrazně prospělo ohroţeným druhům. Nechme je volně ţít i s jejich ţivotním prostorem. Pak jsou divoce ţijící zvířata a ptáci v blízkosti lidských děl a sídlišť. Tito se určitým způsobem přizpůsobili působení člověka. Zde ovšem citlivá pomoc, v méně příznivých obdobích, je na místě. Protoţe tito tvorové také přímo ovlivňují způsoby hospodaření lidí a tedy i naopak. Přikrmování se musí dít spíše zdrţenlivým způsobem, aby zvířata a ptáci neztratili přirozenou bdělost a odolnost. Člověk musí při své činnosti brát zřetel na to, aby tito tvorové neměli přístup k látkám a produktům, které by mohly poškozovat jejich zdraví. A také je nemá zbytečně rušit nebo chtít, aby mu „zobali“ z ruky. To úzce souvisí se stavem lesů, polností, zahrad a způsobu hospodaření na nich. Všechno má svůj čas a v přírodě je schopno vzájemně si prospívat. Při přikrmování je potřebné dbát přirozenosti zaţívacích orgánů zvířat a ptáků. Za běţných přírodních podmínek, a to i v době hojnosti sněhu, mají tvorové dostačující mnoţství potravy. Jsou to bobule na keřích, semínka uschlých trav, uschlá tráva a mnoho jiného. A je-li velká nouze, tak slabší uhynou a stanou se potravou jiným. Jakmile nouze pomine, je vhodné uţ dále nepřikrmovat. Změkčilost zde nepatří. U chovných, hospodářských a domácích zvířat se vše odvíjí od míry vlivu člověka. Jeho zaměření a způsobu chování (projevu vyzařování). Zušlechtěná zvířata nemají odolnost danou přírodou, a proto trvalá přítomnost vědoucího hospodáře je na místě. Jinak to vede k úhynům, degeneracím a zejména produkty takto chovaných zvířat poškozují i lidské zdraví. Hospodář je ve velmi úzkém kontaktu se zvířaty, ale to neznamená, ţe se chová jako ona.


Strana 43 ze 73

Vţdy je na místě určitý odstup. Ne ovšem odpor nebo obava, ale věcný odstup vyplývající z původu zvířete a člověka a také způsobu chovu. Harmonie při respektování potřeb zvířat, které jim v tomto případě dává zprostředkovaně člověk, viditelně prochvívá hospodářstvím. A to se týká i drobných domácích chovů. Zvířata mají také inteligenci a nemístné rozmazlování vede také k nepravostem. Způsob komunikace s nimi musí být přiměřen jejich potřebám a to aţ do chvíle odpoutání jejich duší. Velmi důleţitou a citlivou částí je zde kvalita krmiv a krmení samotné, včetně ošetřování, léčení nebo hospodářských úprav zvířat. Odlišný přístup také musí být ke zvířatům ochočeným, protoţe jejich návyky z divočiny nelze plně ztlumit a řídit. Chovatel si musí být vědom porušení zákonů přírody v případě, ţe zvíře nezvládne a důsledků jak pro něj, tak pro zvíře. To nelze jiţ vrátit zpět a vzájemná vazba zasahuje aţ za hrob a to nejen v dobrém, také ve zlém. K průmyslovému a intenzivnímu přístupu v chovech lze jen dodat, ţe krutost a nevědomost strůjců nezůstane přírodními zákony nepotrestána. Zvířata budou lidi ţalovat. Zvíře má být člověkem vedeno, nikoliv člověk se má chovat jako nevědoucí dobytek. Vţdy musí mít člověk na paměti to, co přinese pozemské ţití zvířete společné i individuální duši svého druhu. Nejsmutnější kapitolou jsou zvířata chovaná pro sport, zábavu a domácí miláčci. Zejména ve výchově mládeţe nutno zasáhnout ve vší přísnosti a důslednosti. Ţiví tvorové nejsou hračky ani věci (jak je charakterizuje pozemský zákon), které mají realizovat lidské vrtochy. Vznikají nerozlučná vlákna, která mají často těţké důsledky. Šlechtěná plemena se stávají zdegenerovaná, i kdyţ podle způsobu myšlení lidí milá či vhodná. Ve většině případů je jim radikálně omezen ţivotní prostor a ţivotní potřeby, zpravidla ţijí odděleně od svých společníků, v domácím prostředí, za podmínek, které vyhovují lidem. Nikoli ţivému tvoru samotnému. Tito tvorové jsou pak jednostranně posunuti a nesou prvky myšlení jejich majitelů. Nesou také civilizační nemoci. Často bývají jiným lidem nepříjemní. Toto se zejména děje ve městech. A děti tak uţ od počátku získávají naprosto mylnou představu o tvorech přírody. Rozmazlují je, krmí je a chovají se k nim dle vlastní představy, zajímají se o ně jen, kdyţ mají čas a nevědomky je i týrají. Láska ke zvířatům v tomto pojetí, často provázená nesčetnými zdrobnělinami, je lepkavou špínou. Vztahy mezilidské jsou uplatňovány v mnoha případech i ke zvířeti. Zajisté jsou i případy harmonického souţití, ale zjevně zřídka. K této kategorii ovšem nepatří zvířata chovaná k nějakému váţnému úkolu. Průvodci slepců, stráţní (sluţební) psi a mnoho jiných. Tito však po své práci mají volnost dle své přirozenosti. A často se také stane, ţe např. postiţený má zvíře, se kterým je z minulosti nějakým způsobem vázán. Obětavost těchto zvířat je lidem často nepochopitelná. O zvířatech chovaných pro vědecké a zvláštní průmyslové účely zde není hovořeno, protoţe se zde nedá mluvit o lidství. V nové době jiţ nikdy více nebude člověkem porušováno právo všech tvorů a bytostných sil na jejich předurčení a pozemský ţivot.


Strana 44 ze 73

Příloha č. 12 ÚVAHA O ENERGETICE LIDSKÉ SPOLEČNOSTI – ENERGETICKÁ BUDOUCNOST Základním poţadavkem pro porozumění energetice je porozumění především lidskému tvoru samotnému. Bez tohoto porozumění není moţné vůbec nalézat správné klíče k dnešním úskalím energetiky, zejména pak v souvislosti se soběstačností malých společenství lidí na úrovni obcí či regionů. Z pohledu energetického je pozemský člověk, jednoduše řečeno, dvojí soustavou energií. První částí je energetický systém tělesné schrány a druhou částí pak je energetický systém jeho nitra – energetický potenciál duchovní. Funkci tělesné schránky zabezpečují nejen zdroje vnější, ale správné vyuţití této energie v tělesné soustavě je věcí poţadavků a harmonie jednotlivých částí těla a orgánů. Výslednici se souhrnně říká zdraví. Zásadním problémem soudobého člověka a lidské společnosti je však téměř úplná absence zohlednění energetických poţadavků nitra člověka. V tom tkví příčina neřízeného zmatku, který se vybíjí mimo jiné mrháním u většiny vnějších energetických zdrojů, zmatku směřujícímu nakonec k rozpadu společenství i států a úpadku člověka samotného, za doprovodu velkého ničení základny ţivota na Zemi, i jejího okolního prostoru. Musíme si zde ale znovu připomenout, ţe dnešní lidstvo však trpí především hladem po niterní energii, která je zcela odlišná od energie hrubé hmoty. Nejprve však k energetické bilanci tělesné schrány. Nejbliţším zdrojem energie těla je metabolizmus organismu, který čerpá z výměny látkové, z přijaté potravy, vody a látek ovzduší a také ze zásob, které si organismus sám vytváří. Součástí uvedeného metabolizmu jsou látky vyměšované ţlázami do organismu a činnost přítomných mikroorganismů. Organismus energii spotřebovává k procesu látkové přeměny i k potřebě pohybu realizovanému svalovinou, coţ je také provázeno vznikem energie. Samozřejmě energie tělesné soustavy je provázena „odpadem“, tedy látkami, které organismus není schopen zpracovat dále. Avšak tento „odpad“ má svůj smysl i pro celek. Pak je zde ještě soubor vnějšího ohřevu těla a to prostřednictvím sluneční energie, geotermální energie, fosilních a jaderných zdrojů i biomasy a dalších zdrojů. Stejně jako je základní potřebou člověka správně pečovat o své tělo, půdu, vody a ovzduší, stejný poţadavek se týká všeobecně energie. Člověk pouţívá energii pro udrţení ţivotních funkcí, obţivy a k zabezpečení určité míry pohodlí. Tam kde je přítomna energie, tam je také nutný pohyb! Vyšším záměrem a ve spolupráci s přírodními silami byly na Zemi vytvořeny optimální podmínky pro vhodné vyuţití vnější energie člověkem a to právě vţdy v konkrétním místě jeho zrození. Pouţívané vnější zdroje dnešní doby jsou poměrně obecně dobře popsány a není proto potřebné se jimi zde zabývat. Méně známá je však schopnost kaţdého organismu určité druhy energie přijat a zpracovat pro sebe. Nejhůře člověku přijatelná, „stravitelná“, je tepelná energie, pocházející například ze zdroje tepla radiátorů, z elektrických přímotopů a frekvenčních ohřevů. Mnohem lepší je to v případě ohně v kamnech nebo krbu a nejlépe akceptovatelná tepelná energie je pak teplo


Strana 45 ze 73

ţivé (zvířecí, lidské), kupříkladu i přiloţené ruce a přítomnost zdravých lidí. Organismu není kaţdá energie „čistá“ a musí často vynakládat dodatečnou vlastní energii, aby efektivně vyuţil k němu příchozí vnější energie. Je to proto, ţe kaţdá úroveň organizace hmoty potřebuje podobnou organizaci průvodní energie, pokud ji má správně vyuţít. Děje se tomu podobně, jako je příkladně rozdílné tělesné vstřebávání u vitamínů ze světa rostlinného oproti syntetickým vitamínům. Syntetické vitamíny lidský organismus zpracovává mnohem hůře neţ tytéţ rostlinného původu, přestoţe účinná látka je z hlediska chemického stejná. Ale vzhledem ke spojení s vyššími silami přírody, u látky z rostliny, je ţivým organismem člověka mnohem lépe zpracovatelná. Látku rostliny totiţ provází potřebná subtilní energie – soubor jemných záření. Dnešní běţné analytické metody tento rozdíl nepoznávají. Pouţívané preparační metody totiţ většinou musí látku umrtvit na úroveň minerální a pak je teprve zkoumána. Podobně jako u analytických metod se to samé děje často i s potravinami zpracovávanými právě spektrem dnešních konvenčních energií. (Průmyslová výroba potravin). Výše zmiňovaná míra spojení látky nebo organismu s vyššími silami přírody a kosmu je jedinou cestou ke správnému pouţívání energie. Protoţe právě důmyslná, moudrá rozmanitost sil přírody a kosmu a úrovně subtilnosti energií vytvářejí přirozenou vitalitu (správnou míru pohyblivosti) organismu a tedy zdraví. U člověka je to hlavně energetický věnec záření související se zdravou krví, s jejím sloţením a pohyblivostí. Nejvyšší poţadavek na vysokou kvalitu vyzařování krve má mozek člověka. Tedy oblast myšlení, která dnes určuje směr vývoje člověka. Není zajisté překvapující zjištění, ţe s rozvojem myšlení člověka, zejména v posledních staletích, vzrůstá potřeba vnější, pro tělo potřebné, energie. Překvapujícím bude, ţe dodávaná vnější energie není příliš dobře akceptovatelná organismem, a tedy se uplatňuje spíše v oblasti vnějšího pohybu, zajišťujícím jistou ţivotní úroveň lidem. Tento stav vede však následně k nadbytku a tím stavu postupné lenosti (malátnosti) tělesné schrány, za dalšího posilování mozkové činnosti a dalšího, ještě zesílenějšího „hladu“ po energii. Jednoduše řečeno, člověk uţ nehýbe tolik sám sebou, jako hýbe světem kolem sebe. Doplňkem budiţ zmíněna zajímavost, ţe nejvyšší podíl na úmrtnosti civilizované společnosti mají nemoci související právě s pohybem krve, nemoci kardiovaskulární. Konvenční, industriální energie, jak ji dnes vidíme v celém světě, je původem z fosilního minerálního světa – světa nejhrubší hmoty (generátory pracují zejména na bázi fyzikální a chemické, na základě elektromagnetismu a chemické reakce spalování). Tato přeměnou vyrobená energie vstupuje do technologií i soukromí lidí a kromě výhod také potlačuje to, co bylo vyššími silami přírody postaveno jiţ na vyšší energetickou úroveň, vhodnou pro vitalitu energetického systému těla člověka. Různé alternativní způsoby získávání energie sice vedou k určitým změnám v úsporách, nikoliv však ke správnému řešení. Správné řešení energetiky lidské společnosti se nalézá cele na straně protipólu dnešního lidského snaţení. Není překvapující, ţe je to právě na straně jiţ v úvodu zmiňované niterné potřeby naplňování energetických poţadavků nitra (ducha) člověka. Jenom v krátkosti, pro základní osvětlení souvislostí, zde budiţ uvedeno, ţe člověk není jen jeho dnes známá tělesná schrána včetně myšlení, rozumu a věnce subtilních vyzařování. Především je jeho podstatou nitro, tedy duchovní „jádro“, které je oděno velmi jemnou hmotou, známější pod pojmem duše. Míra vyzařování nitra, jejímţ zdrojem je zmiňovaná duše a vyzařování krve organismu pak vytváří most spojující duši (ducha) s pozemským tělem.


Strana 46 ze 73

Teprve toto všechno je pozemský člověk. Více o člověku je moţné nalézt ve vydané „Učebnici – Člověk a Zákony“. Známá slova, ţe ve zdravém těle dlí zdravý duch, nemluví o rozumové činnosti, ale o „energetickém“ stavu nitra. Zdravý duch oplývá štěstím, rozhodnou důstojností, ušlechtilostí a projevuje se svědomím a cituplností. To je jeho správný energetický stav. Pro svůj rozvoj a rozlet potřebuje duch oděný duší zejména jemná vyzařování hmoty zformovaná přímým lidským působením, ve spolupráci s vyššími silami přírody, a trvalé spojení s nadvesmírnými úrovněmi, místy svého původu. Pozvedá a prosvětluje tím hmotu a je přitahován vzhůru k ráji lidských duchů, usilujíce tak přirozeně o duchovní energetické vyrovnání. Není-li tento poţadavek naplňován, vzniká trvalý vířivý nepokoj nitra, které nemá ve Stvoření oporu, a zmateně proto hledá pozemské uskutečnění ve zvýšeném neklidném pohybu. Samozřejmě také ve větším poţadavku nasávání vnější energie. Ta je však industriální, vycházející z průmyslové dílny člověka a niţších sil hrubé hmoty. Tato energie pak nenaplňuje tělesnou schránu subtilními energiemi, tolik potřebnými pro rozvoj nitra, a proto si logicky ţádá (chce utrhnout) stále větší díl ţivotního „prostoru“, kde podvědomě předpokládá větší podíl subtilních energií. Ale tam jsou uţ jiné organismy, jiní tvorové i lidé se stejnými poţadavky. Nic jiného neţ konflikt je výsledkem, zejména je-li k dispozici dostatek industriální energie. Navíc hodnocení industriální energie penězi, jejichţ základ je postaven na rozumové spekulaci, odtrţené od hodnot Stvoření, jen dále roztáčí destruktivní inflační spirálu a rozevírá propast skrytou pod pojmem trţní mechanizmus. Budiţ zde ještě zmíněn jako zvláštní, do očí „bijící“, ukazatel – umělé osvětlení. Velká míra jeho plýtvání dokládá dnes neschopnost lidské společnosti vyuţít hospodárně ani tuto část industriálních energií. Energií světa nejhrubší hmoty. Dokonce toto umělé světlo obtěţuje svým frontovým útokem jiţ celé oblasti světadílu a samotného člověka – takzvaným světelným smogem. Energie z vody a větru na tom svými druhotnými důsledky není o nic lépe. Kudy tedy v energetice lidské společnosti? Je potřeba se zaměřit na: 1) 2)

3)

4) 5) 6)

Akceptovatelnost látek a subtilních energií pro lidský organismus, voda, potrava… Správnou míru ţivotních podmínek, souvisejících s vhodnějšími energetickými poměry. Tedy vyuţívání energie při minimální zátěţi prostředí zplodinami (včetně energií myšlenkové substance – reklamy, média, lačná zábava). Správnou míru pohyblivosti, slouţící k dosaţení výhodného energetického stavu těla (vytváří optimální podmínky pro vyzařování krve, s tím související stav nervové soustavy a ţlázového systému, vycházejícího ze správné činnosti mozku, zejména částí zadního mozku a mozkového kmene). Mozkovou činnost je potřeba usměrnit správnou výchovou, zejména poznáním, proţíváním a dodrţováním Zákonů ţivota na Zemi a přiměřenou prací. Optimální energetický systém obce, jenţ vyţaduje správnou dělbu práce zejména v jemných vyzařováních, tedy také správné mezilidské vztahy. Hospodárnost v dopravě zboţí a energií – vyuţívat maximálně regionální, oblastní a obecní zdroje energie – lidské i přírodní zdroje.


Strana 47 ze 73

Příloha č. 13 PÉČE O ZDRAVÍ 1. Principy uchopení pojmu zdraví dnešní, moderní společností (citace odborníků).  „Světová Zdravotnická Organizace“ definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a nesestává se jen z absence nemoci nebo vady.“  Zdraví můţe být definováno negativně jako absence nemoci, funkcionálně jako schopnost vyrovnat se s denními aktivitami, nebo pozitivně, jako způsobilost a podoba balansu (vyrovnanosti). V kaţdém organismu, zdraví je forma homeostáze. To je stav balansu s příjmem a výdejem energie a látky v rovnováze (s moţností růstu). Zdraví téţ značí dobré vyhlídky na trvající přeţití. U vnímajících bytostí jako lidí, zdraví je širší koncept.  Nejsolidnější aspekty pohody, které pevně vyhovují sféře medicíny jsou enviromentální zdraví, výţiva, prevence nemoci a veřejné zdravotní záleţitosti, které mohou být zkoumány a aplikovány pomocí měření pohody. 2. Podstata péče o zdraví dle tohoto projektu. Podstata je:  V poznání úlohy člověka na zemi a ve Stvoření.  V úsilí o uvolnění bloků, které brání formování lidské bytosti zákony stvoření.  V probuzení a posilování duchovního rozletu. Formy:  Postupné zklidnění na fyzické i myšlenkové úrovni podmínkami spravedlivého a průhledného společenského zázemí – realizace projektu.  Vědomé proţívání důsledků vlastních rozhodnutí výchovou, kulturní osvětou, poradenstvím, opatřeními i sankcemi v příčinné souvislosti se Zákony pro ţivot na zemi v systému samosprávy.  Systém prevence a ochrany před negativními vlivy.  Léčebná pomoc na úrovni zranění a jejich důsledků a léčebná pomoc při nemocech, jako důsledku disharmonie se silami Stvoření.  Péče o nemohoucí, umírající a zemřelé. 1. Stupeň. Je ihned na počátku realizace projektu, a to vytvořením určitých vyšších sociálních jistot a soběstačnosti v základních potřebách lidí v systému samosprávy. S tím souvisí dílčí kroky oddělení se samosprávy obce od stávajícího vlivu systému státní správy. Toto oddělení je přímo úměrné přijetí vlastních zodpovědností – práv a povinností kaţdého občana v systému samosprávy obce a míry vlastního přesvědčení jednotlivce. Systém zdravotního, sociálního a důchodového pojištění je směřován k převedení výkonné pravomoci na správu obce (jako právního subjektu) s tím, ţe je aktivováno úsilí právního oddělení k zřízení svéprávné vnitřní pojišťovny s vyváţenými pravidly a povinnostmi vůči státní správě a zdravotnictví. Zde je také zakotveno, ţe za zdraví si odpovídá kaţdý sám a zdravotní péče je podpůrnou činností za podmínek poznání příčiny a vlastní míry úsilí k nápravě. Z toho se také odvíjejí vlastní náklady na léčení.


Strana 48 ze 73

Systém prevence je věcí nákladů správy obce. Léčení a prevence jsou ţivě formovány vzájemným stavem naplnění faktorů výše uvedené podstaty a formy. 2. Stupeň. V obci (orientačně dle příkladové obce pro r.2007) jsou čtyři úrovně přímé péče o zdraví. 1. Preventivní péče je v reţii obce a je součástí vzdělávání, výchovy... 2. Péče o děti do 15 let (alternativně do18 let ) zdarma. 3. Péče o zraněné a nemocné – přiměřeně zpoplatněno. 4. Péče o nemohoucí je v reţii obce, v karanténě pak zpoplatněno dle míry nemoci. K tomu jsou postupně zřízena zdravotní střediska: a. Všeobecné (holistické) středisko 1 lékař, 1 zdrav. sestra, (léčitel) b. Zubní středisko 1 zubař, 1 sestra (zpočátku moţnost i smluvně) c. Středisko pro ţeny 1 lékařka, 1 sestra (zpočátku moţnost i smluvně) d. Lékárna a laboratoř 1 lékárník, 1 asistent e. Středisko intenzivní péče 1 hlavní sestra pečovatelka, 2 pečovatelky f. Středisko servisu pro zdrav. péči 2 pracovníci (administrativa, údrţba, větší úklid...) K tomuto zázemí patří i zdravotník a servis pro přepravu nemocných, který je součástí správy ochrany. Tedy k tomu způsobilý stráţce nebo hasič. V případě, ţe je zde pracovník s bydlením mimo systém obce, řídí se jeho práva a povinnosti viz. příloha 25 _ Práce mimo obec a bydlení mimo s prací v systému. Situace, kdy je integrita zdraví člověka narušena natolik, ţe jiţ není v moţnostech zdravotních středisek poskytnout odpovídající pomoc, je postupováno v souladu se smluvními ujednáními z jinými zdravotními ústavy. Vţdy je ale s pacientem promluveno o příčinných souvislostech, které vyplynou z jeho rozhodnutí ve vztahu k jeho nemoci a způsobu léčby. V situaci, kdy jiţ není pozemská léčba moţná, je pokračováno v posile na úrovni duševní a v důstojném a přiměřeném prostředí. Samotná léčba se neřídí názory, ale skutečností Přechod člověka na onen svět má být důstojný a dle moţností při plném a klidném vědomí. 3. Stupeň. Systém náhrad za léčebné úkony není stanoven paušálně, ale kaţdý úkon je ihned vyúčtován ošetřovanému, kdy je zároveň pojmenována příčina, míra zodpovědnosti a stanovena výše skutečného doplatku. Kaţdý občan v systému si platí základní preventivní poplatek, který se odvíjí od celkového stavu nákladů na léčení v systému obce. U občanů s dobrým zdravím je preventivní poplatek sníţen nebo je s ním ujednána pomoc zdravotnímu systému. Osobní důchodové a sociální pojištění v dnešním pojetí státu v systému samosprávy obce není. Obec má závazek vůči kaţdému občanu v systému, dle jeho stavu a spolupráce, se o něj přiměřeně postarat. Přiměřenost se řídí souvislostmi se „Zákony pro ţivot na Zemi“. Celý systém péče o zdraví a pomoci je postaven na realizaci slov: „Miluj svého bliţního, jako sebe sama!“ Ţádný z občanů obce nemůţe být umístěn do jiného zdravotního zařízení či ústavu, bez jeho souhlasu. Toto se nevztahuje na případy vědomého ohroţení integrity systému tímto člověkem. Vybavení středisek pro zdraví je ve správě obce. Míra spoluúčasti na vybavení personálem i občany, zejména zdravými, je moţná. Míra zdraví obyvatel systému a tedy i úrovně léčení je obrazem zdraví prostředí, činorodosti lidí a jejich vztahu ke Stvořiteli, respektive zákonitostem ţivota!


Strana 49 ze 73

Příloha č. 14 OSOBNOST STRÁŢCŮ Úlohou stráţců je: Bdít a dohlíţet nad dodrţováním Zákonů pro ţivot na Zemi, sestávajících z Mojţíšova Desatera a sedmi zákonů nových. Svým ţivotním postojem a aktivitou podporovat vybudování pevných základů pro vnitřní jistotu a důvěru lidí v pojmy: SPRAVEDLNOST, ČISTOTA, LÁSKA, PRAVDA. V osobním ţivotě a při plnění svých povinností vyváţeně podporuje odstranění rozkladných vlivů na myšlení a cítění lidí, podněcujících: nezdravotu tělesných ţádostí, nezdravotu v rovnováze dávání a braní, nezdravou fantazii, touhu po moci, majetku a ovládání druhých. Stráţce, jenţ je viditelným v plnění úlohy ostrahy nad správou majetku obce a lidí, při udrţování veřejného pořádku a bdělostí nad chováním spolubliţních, je v zákonitém účinku Vyšší Moci vystaven vyšším nárokům vůči kvalitám své osoby. Pod tlakem těchto nároků musí se tak trvale v kaţdodenním ţivotě přibliţovat splnění podmínek stráţce. Podmínkami jsou: 1 – Úplná znalost smyslu existence člověka jakoţto úctyplné duchovní bytosti ve Stvoření. Tedy pochopení významu a jedinečnosti ţivota kaţdého z obyvatel Země. 2 – Spolu se znalostí významu lidského bytí, přesahujícího rámec jednoho pozemského ţivota, je tak přesně podmíněná znalost úkolu lidského ducha na Zemi vůbec. Z toho vyplývá i poznání vztahu člověka k přírodě, k rostlinám a zvířatům, jakoţ i ke všem darům, jeţ vydává Země ze svých zdrojů. 3 – Znalost výše uvedených bodů je podmíněna nutně předcházejícím věděním o Vyšší Moci o Vyšší Vůli. Tato Vůle, jeţ je v nejzákladnější podobě vetkána v „Zákonech pro ţivot na Zemi“, je nástrojem stráţce pro případné zjištění nepravosti, pojmenování a vysvětlení příčiny nepravosti a zajištění nebo pomoc při zajištění nápravy. 4 – Jistota bezpečného rozpoznání nejjemnějšího odstupnění bezpráví, křivdy a útlaku a rozpoznání vnitřního stavu spolubliţního. 5 – K základním vlastnostem stráţce patří pravdomluvnost a přímost, rozhodnost, odvaha a statečnost, neotřesitelný klid, nejčistší neosobní věcnost, neúplatný cit pro spravedlnost, umění porozumění a přiměřenosti. Stráţcem v plném rozsahu působnosti se stává muţ po dovršení věku 26 let, který je vzdělán v rodném jazyce, přírodních vědách a matematice, v základním oboru techniky ostrahy a zbraní, kultury a tělesné zdatnosti a absolvoval 2 letou praxi po boku kvalifikovaného stráţce. Absolvent v přípravě na úlohu stráţce je nazýván stráţným. Stráţce je podřízen smyslu „Zákonů pro ţivot na zemi“ a zodpovídá se Radě starších.


Strana 50 ze 73

Příloha č. 15 STAV NOUZE A PLÁNY PŘEŢITÍ Většina lidí není schopna udrţet čistotu svých myšlenek a dát volnost proudění ušlechtilému, není-li pořádek také ve vnějších a viditelných věcech. K tomuto můţe napomoci značnou měrou sám předkládaný projekt. A to aţ na úroveň malé hospodářskopodnikatelské skupiny lidí. To jest i při organizaci sebemenší společné práce, která bezpodmínečně respektuje způsobilost jednotlivců. A pro prevenci opravdové moţné nejvyšší nouze. Projekt poukazuje ve své poslední kapitole jednoznačně na rizika. Pokud bude správně týmem probuzených lidí uchopen, můţe jeho působení v pevných vlnách pronikat dále mezi ostatní lidi. Projekt je ţivý, koresponduje s duchovním stavem lidstva (viz. dále) a dává nenásilné nástroje k obratu z dnešního stavu a situací ve společnosti. Dosáhnou-li však rizika stupně „nerealizovatelné“, pak se působnost projektu postupem času zuţuje aţ na úroveň této přílohy – Stav nouze a plány přeţití. Zde pak nastává úplně jiný reţim působení lidí, sil přírody a sil shůry, kdy si nebude moţné vzít ani pohodlí ani druh myšlení a tělesnou výbavu dnešních dnů. Proto v této příloze nebudou řešeny podrobnosti, ale jen rámec moţné situace. Pokud bude moţný ještě vzestup pro současné lidi, tak budou muset pravděpodobně projít i úrovní, kde bude projekt nyní zakotven. Pro stav nouze lze pouţít následující stupně s výhledem na přeţití: (dle charakteristiky odkazu J. Á. Komenský – „Jedno potřebné jest“). Neobtěžuj se věcmi, jichž není k životu zapotřebí, nýbrž spokoj se z několika málo věcmi, jež slouží k pohodlí a chval Boha. Není-li věcí, jež skýtají pohodlí, spokoj se s věcmi jen potřebnými. Jestli jsou i ty ti vyrvány, hleď abys zachoval sebe. A nemůžeš-li ani sebe sama zachovat, zřekni se sebe sama, jen abys Boha neztratil..! Ad. 1) Neobtěţuj se věcmi, jichţ není k ţivotu zapotřebí, nýbrţ spokoj se z několika málo věcmi, jeţ slouţí k pohodlí a chval Boha. To je stav pro případ obratu lidí dle tohoto projektu či jemu podobnému. Chvála Stvořiteli je vyjádřena v činorodosti lidí, která je v souladu se Zákony Stvoření (v základní podobě – Zákony pro ţivot na Zemi). Podmínkou naplnění tohoto stupně je skutečná vůle ke změně a obratu. Dnešní stav v civilizované společnosti nyní téměř nezná tento stupeň, často se ţije v neřízené rozmařilosti. Ad. 2) Není-li věcí, jeţ skýtají pohodlí, spokoj se s věcmi jen potřebnými. Tento stupeň je známý při neúrodách, klimatických výkyvech, ţivelných pohromách menších rozměrů a při ohroţení ţivotů, při společenských a regionálních konfliktech, epidemiích... Je narušena kontinuita ţivota společenství. Pro tyto případy jsou dnešními obcemi připraveny havarijní a evakuační plány. Ţel tyto jsou zpracovány jen na úrovni spádových a větších obcí. Není dostatečná způsobilost efektivně


Strana 51 ze 73

zvládnout vzniklou situaci. Je zde ale moţnost pomoci zvenčí a návrat do původního způsobu ţivota. Ad. 3) Jestli jsou i ty ti vyrvány, hleď, abys zachoval sebe. Stupeň charakterizující ţivelnou katastrofu, nebo katastrofu iniciovanou lidmi, na úrovni rozsáhlého území, či celých kontinentů, rozbití společenských vazeb, rozsáhlé ztráty na ţivotech a materiálu. S nástupem boje o holé přeţití jednotlivce či skupiny. Je zde vycházeno z toho, ţe člověk přeţije bez dechu několik minut, v podchlazení několik hodin, bez vody několik dnů, bez jídla několik týdnů, ve stresu pár měsíců. Pokud je návrat k původnímu způsobu ţivota moţný, je uveden pro pomoc Základní balíček jednotlivce, je-li moţnost jej připravit a pouţít (do 5 minut):             

2 litry pitné vody v PET láhvi. 500 g sucharů (vodovzdorně). Zápalky a svíčka (vodovzdorně). Deka, spacák (vodovzdorně). PE folie 2x2 m. Nůţ. Případně sekera. Případně lopatka (vojenská). Baterka. Šití, provázek. Plena, mýdlo, dezinfekce. Autolékárnička s nůţkami, pinzetou a lupou (vodovzdorně). Vše v jednom pevném zavazadle.

K samotné materiální výbavě však platí: „Kdyţ je nouze nejvyšší je pomoc Páně nejbliţší“. Spočívá v tom velmi mnoho, ba často holý pozemský ţivot. K tomu patří také dovednost v nouzi se zklidnit a umět poţádat o pomoc (nejen lidi). Jediná kůrka chleba a vroucí modlitba můţe člověka po mnoho dnů zachovat ţivého. Je potřeba si v nastalé situaci uvědomovat strádání a bolesti bliţních ve smyslu pomoci jim ulehčit utrpení. Také být připraven k obraně při rabování, násilnostech a ochraně ostrůvků ţivota před zmatkem. Umět pohlédnout i hrůzné skutečnosti do tváře. To naplňuje a zklidňuje. Nalézat s pomocí bytostných a vyšších sil místa ochrany a pomoci k tomu samozřejmě patří. Protoţe kdo chce zachovat jen sám sebe, sám sebe ztratí. Válečné pohromy zde nejsou přímo zmiňovány. Na tomto místě se lze dotknout i charakteru pohrom. Ať uţ je to rozsáhlý výron niţších organismů, zdrcující působení ţivlů – jednostranné nebo ve vzájemné kombinaci, tektonická činnost země či vlivy meziplanetární. Samotná pohroma nemusí však být tak zdrcující, jako řetězec následných jevů. Zvláštní pozornost zaslouţí zmínka o působení vesmírných těles zvláštního určení, naplňujících epochy planety Země i částí vesmíru. Jedná se zejména o určitá vysoká vyzařování, která působí na orgány ţivých těl. U lidí pak zejména na stav mozkových orgánů


Strana 52 ze 73

(malého a velkého mozku). Pronikavost záření můţe způsobit dočasnou nebo trvalou demenci, dle míry zdraví a způsobu myšlení člověka i celých skupin lidí. Budiţ zde vysloveno jiţ dnes východisko. Lidé ţijící dle zákonů ţivota jsou před pohromami varováni a chráněni včetně ochrany území, na kterém ţijí. Tito lidé vědí, ţe samotné pohromy a děje s nimi související se přesně zachvívají v zákonech přírody a ţe projevy mocných sil nepůsobí ani o metr dále neţ mají. Pro postiţenou oblast mohou pomoci pravidla, pokud je moţné je uplatnit: První stupeň – období zklidnění po radikálním zvratu. 1. den  Osobní orientace v situaci, vytvoření minimálního zázemí.  Vyhledávání lidí způsobilých pomáhat při obnově, poskytnutí první pomoci raněným, dočasná stabilizace.  Vytvoření skupiny způsobilých a seznámení se s konkrétní situací lokality a nastolení směru, stanovení rozsahu aktivit na konkrétní úkoly s cílem ihned zabránit dalším škodám (lze vyuţít havarijní plány obcí), udrţení provozu ţivotodárných jednotek, zajištění základních zásob, případně nouzového ubytování i ošetření pro postiţené.  Zajištění přídělu potravin, ochrana vody, ochrany lidí a základního majetku. 2. den  Zklidnění obyvatel jasnými pokyny.  Rozhodné vystupování a hovory.  Dbát na výzvy, varování a pomoci.  Případný kontakt s podobnými obcemi aktivními i pasivními.  Zorganizovat odhodlané, seznámit se plně se záměry, připravit správce, stráţce, lidi pro zázemí.  Pokračovat v záchranných pracích a zajištění zásob.  Zajistit dle moţností oddělení a izolaci mrtvých těl lidí a zvířat, nejlépe ohněm. Druhý stupeň – přechodné období 2. týden  Všeobecný přídělový systém.  Zabezpečení prozatímních provozů akceschopnými lidmi, uvádění do pořádku prostředí ţivota.  Jednoduché rozpracování struktur řízení jednotlivých obcí příprava transformačních postupů, analýza zdrojů (lidé, suroviny, stroje a zařízení, metody a postupy, prostředí), inspirace, pomoci.  Sladění transformačních postupů s programem obnovy země.  Výzva obyvatel k jejich přístupu k nové správě země, moţnosti rozhodnutí a vyrovnání. 2. měsíc  Řešení přístupu obyvatel k nové správě země, míra spoluzachvívání jednotlivců.  Rozhodnutí o postupném převedení zbývajícího majetku do správy obcí, i individuální souhra.  Všem jsou dostupné nezbytné směrnice.  Příprava na třetí stupeň.


Strana 53 ze 73

Třetí stupeň – období stabilizace poměrů a rozvoje realizace projektu samosprávy, soběstačnosti a lidskosti obce. Ad. 4) A nemůţeš-li ani sebe sama zachovat, zřekni se sebe sama, jen abys Boha neztratil..! Posledním stupněm pozemského ţivota je vědomí a poznání jedince, ţe je konec. Zde je nutné, pokud to bolest a vědomí dovolí, vcítit se do vztahu k Vyšší Moci, poprosit o pomoc a přijat plně a vědomě svůj úděl. Pomoci přijdou dle vroucnosti a čistoty prosby. Mít jedinou myšlenku na šlechetnost a dík za pozemský ţivot, takový jaký byl. Ostatní je věcí Vyšší Moci.


Strana 54 ze 73

Příloha č. 16 METODIKA ŘÍZENÍ SYSTÉMU DLE NORMY EN ISO 9001 Výše uvedená norma je uváděna jako propracovaná dlouholetá pozemská zkušenost lidí s organizací při dělbě práce skupiny lidí, aby bylo dosaţeno splnění stanovených cílů a úkolů daného záměru, při nejmenších moţných ztrátách, vysokém zhodnocení produktů a spokojenosti odběratelů i zainteresovaných stran. V tomto projektu je ve svém základu metodika vyuţívána k jasnému uchopení kaţdé pozemské činnosti. Bez zohlednění záměru rozvoje lidskosti vede však náplň normy, jako nástroje, k postupné destrukci společnosti nikoli k trvalému zlepšování. TRVALÉ ZLEPŠOVÁNÍ V SYSTÉMU HOSPODAŘENÍ

ODPOVĚDNOST VEDENÍ

ODBĚRATELÉ + ZAINTERESOVA NÉ STRANY

ŘÍZENÍ ZDROJŮ

ODBĚRATELÉ + ZAINTERESOVANÉ STRANY

MĚŘENÍ, ANALÝZA, ZLEPŠOVÁNÍ

SPOKOJENOST

POŢADAVKY

VSTUPY

REALIZACE PRODUKTU

PRODUKT

VÝSTUPY

Pouţívané základní pojmy: Jakost je soubor skutečností, jeţ uspokojuje oprávněné poţadavky odběratelů a všech zainteresovaných stran. Zainteresovanými stranami v tomto projektu nejsou jen zákazníci – lidé, ale celý soubor společenství organismů, sil. Především však Moc nejvyšší. Management je způsob uchopení věcí vedoucí ke stanovenému cíli stanovenými způsoby. Proces je soubor činností, jimiţ se vstupy cíleně mění na výstupy. Kaţdá svéprávná organizační jednotka musí/chce:  identifikovat procesy potřebné pro systém managementu jakosti a pro jejich aplikaci v celé organizaci,  určovat posloupnost a vzájemné působení těchto procesů (pořadí a vzájemné vazby),  určovat kritéria a metody potřebné pro zajištění efektivního fungování i řízení těchto procesů,  zajišťovat dostupnost zdrojů a informací nezbytných pro podporu fungování těchto procesů a pro jejich monitorování,  monitorovat, měřit a analyzovat tyto procesy a  uplatňovat opatření nezbytná pro dosaţení plánovaných výsledků a neustálého zlepšování těchto procesů.


Strana 55 ze 73

Obecně platné zásady Zásada 1 -

Organizace orientována na zákazníka (také na požadavky vyšší moci)

Organizace je závislá na svých zákaznících, a měla by proto rozumět jejich současným i budoucím poţadavkům, plnit jejich přání a snaţit se překonávat jejich očekávání. Zásada 2 Vedení Management organizace určuje jednotný cíl a směr vývoje. Měl by vytvářet a udrţovat takové prostředí, ve kterém by se pracovníci organizace mohli plně zasadit o naplnění jejich cílů. Zásada 3 Zapojení pracovníků Pracovníci na všech úrovních jsou jádrem organizace a jejich plné zapojení umoţňuje vyuţít jejich schopnosti ve prospěch organizace. Zásada 4 Procesní postup Poţadovaného výsledku je efektivně dosaţeno tehdy, jestliţe jsou potřebné zdroje a činnosti řízeny jako proces. Zásada 5 Systémový postup Určit, pochopit a řídit určitý systém navzájem souvisejících procesů pro určitý cíl, a tím zlepšit účinnost a výkonnost organizace. Zásada 6 Neustálé zlepšování Cílem organizace by vţdy mělo být neustálé zlepšování, zvyšování hodnoty. Zásada 7 Věcný postup při přijímání rozhodnutí Účinná rozhodnutí jsou zaloţena na analýze údajů a informací (věcné zkoumání a vyciťování) Zásada 8 Oboustranně výhodné dodavatelsko-odběratelské vztahy Organizace a její dodavatelé jsou na sobě navzájem závislí. Vzájemně výhodné vztahy proto zvyšují schopnost obou stran vytvářet hodnoty. ODPOVĚDNOST VEDENÍ

Z Á K Á Z N Í K

Angažovanost a zapojení

Potřeby a požadavky zákazníků a zájmových partnerů

Politika jakosti

Cíle a plánování jakosti

Systém a Příručka jak., Popis procesu, Řízení dokum.

Přezkoumání vedení organizace

MANAGEMENT ZDROJŮ Provozní prostředky

Výběr a kvalifikace pracovníků

Informace, Odborné znalosti

Pracovní prostředí

Zařízení a vybavení

A P C D

MANAGEMENT PROCESŮ Požadavky

Přezkoumání smlouvy

Rozhra ní trhu

Návrh a vývoj Zásobování a Vztahy se Zadání, nákup zákazníky, Požadavky, Výsledky, Komunikace, Ověřování, Majetek Validace, Změny

Řízení procesů

MĚŘENÍ A ANALÝZA Systématické měření spokojenosti zákazníka, Interní audity

Měření Měření Řízení vztažená vztažená kontr., k procesu k výrobku měřících / službě a zkušeb. zařízení Analýza dat

Řízení neshod, Dodávání, Servis

ZLEPŠOVÁNÍ Opatření k nápravě

Preventivní opatření

Procesy zlepšování

Z Á K Á Z N Í K

Výsledky Rozhra ní trhu

Průzku m trhu


Strana 56 ze 73

Příloha č. 17 ODHADOVANÉ PRŮMĚRNÉ SPOTŘEBY OVOCE A ZELENINY NA ČLOVĚKA/ROK Druh Jablka včetně zavařených, sušených a moštů Hrušky včetně zavařených, sušených Peckoviny včetně zavařených, sušených, šťáv a destilátů Zelí čerstvé, do salátů a kysané Okurky salátové a zavařené Saláty, špenát, čínské zelí Kedlubny, ředkvičky, červená řepa Rajčata a papriky Bylinky i na čaje Mrkev, petrţel, celer Jahody, maliny, rybíz, angrešt i na marmelády a šťávy Cibule a česnek Melouny a dýně Hrách, fazole, čočka

Celkem na dospělého člověka za rok

mnoţství kg/rok 50 15 20 15 10 5 5 10 5 10 10 10 5 5

175


Strana 57 ze 73

Příloha č. 18 Příklad

Příklad...

Zpracoval : ........

V ....... 1.12.2006

Schválil : správce


Strana 58 ze 73

Záměr : Záměrem činnosti společnosti ....... EZ (ekologické zemědělství) je rostlinná produkce, chov skotu bez a s tržní produkcí mléka, prasat, ošetření a prodej vlastních bioproduktů, minimálně v rozsahu Nařízení Rady (EHS) 834/2007 a zákona o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. Budou navíc respektovány biorytmy. Nedílnou součástí samotné činnosti je údržba krajiny, zejména pro oblast ochrany vod, pohody zvířat a vzhledu krajiny. Závazkem společnosti ...... EZ je dodržovat pravidla správné zemědělské praxe a další zákony (včetně jejich novel) jako především: z. č. 166/1999 Sb., veterinární zákon z. č. 149/2004 Sb., na ochranu zvířat proti týrání z. č. 106/2004 Sb., o označování zvířat z. č. 461/2004 Sb., o hnojivech z. č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči z. č. 184/2004 Sb., o krmivech z. č. 154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě a evidenci z. č. 218/2004 Sb., o ochraně krajiny Obchodní zákoník Zákoník práce a další v pozdějším platném znění Pozemky :  Vlastnictví dle LV (list vlastnictví) v KN (katastr nemovitostí) je dáno soupisem parcel s uvedením jejich výměry a číslem smlouvy, která se vztahuje k jejich užívání.  Společnost hospodaří na katastrálních územích: ...  Přidělené půdní bloky s výpisem LPIS (systém evidence půdy založený na uživatelských vztazích) byly přiděleny uživateli k ... a vystaveno potvrzení k jejich užívání zemědělskou agenturou ..... _registrační číslo ..... Jednotný identifikátor pro dotace je .........  Odpovědnost za rozhodnutí o přidělení půdních bloků a jejich výměru má správce.  Celková obhospodařovaná plocha činí ...... ha podle půdních bloků. Plochy, budovy a vybavení Ekologické hospodaření je realizováno na: ......... (číslo hospodářství)  Geometrické plány všech ekofarem jako uzavřených hospod. jednotek jsou přiloženy včetně jednoduchého popisu hospodářských staveb a jejich kapacit. Viz. také záznam ze vstupní kontroly dle NR 2092/91.  Popis rizikových míst z pohledu znečištění prostředí a správné zemědělské praxe je zpracován v Havarijním plánu. 


Strana 59 ze 73

Hospodaření – polnosti : Rozdělení na hony  Pozemky jsou rozděleny prostřednictvím půdních bloků na jednotlivé hony. V roce 200... se hospodaří na honech, které korespondují s půdními bloky. Karty honů jsou vedeny samostatně a jsou uloženy u agronoma společnosti.  Záznamy o činnostech na jednotlivých honech jsou zaznamenávány na kartách honů s vyznačením kultury, zastoupení důležitých prvků dle AZP, hnojení, kultivace a ošetřování porostu, sklizně s uvedením množství a termínů.  Karty honů obsahují také odkaz na tzv. agroenvironmentální managementy dle žádosti na dotace SZIF (Státní zemědělský intervenční fond) a navazují na pastevní deníky vedené v elektronické podobě.  Pro rok ... je statut farmy ekologický (pozemky) včetně skotu, část pozemků je v přechodném období. Přechodné období končí k .....  Změny ve výše uvedených statutech jsou předmětem plánu a hlášení pro kontrolní organizaci. (viz. kapitola o vnitřním kontrolním systému).  Ekologické hospodářství sousedí s ekologicky hospodařícími podnikateli vyjma sousedství s ..... Osevní postupy  Základem sezónního hospodaření na polnostech jsou osevní postupy.  Postupy se vztahují především k orné půdě. Obsahují rozvahu optimálních opatření ve vztahu ke zvyšování a udržování úrodnosti půdy hnojením, použití vhodných a ekonomicky přínosných plodin, způsobu kultivace a ošetření porostů, minimalizace zaplevelení bez užití nepovolených látek.  Z osevního postupu také vyplývá potřeba vstupů jako použité techniky, provozních prostředků a lidí, případně služeb a termínů. Osevní postupy vyplývají z písemných požadavků jednotlivých provozů, které jsou přílohou osevních postupů.  Travní porosty jsou ošetřovány v souladu s managementy pro jednotlivé bloky.  Systém hnojení je stanoven programem používání statkových hnojiv. Tento program v současnosti pokrývá ornou půdu. Záznamy o tom jsou vedeny také v sešitě hnojení. Osiva, sadby – pravidla / původ / vhodná množství 1) Osiva a sadby jsou důležitým vstupem pro ekologické hospodaření a musí splňovat požadavky NR 2092/91. Používá se přednostně uznané a certifikované ekologické osivo a sadba. K tomuto účelu slouží také registr ekologických osiv na webových stránkách ÚKZUZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) (www.ukzuz.cz). 2) Je-li použito k sadbě vlastních osiv je nutné ohlásit druh a množství kontrolní organizaci. 3) V případě bodu 2. a 3. je požádáno o výjimku před výsadbou, resp. zakoupením. Dojde-li mezi tím ke změnám je kontrolní organizace včas informována.


Strana 60 ze 73

4) Právně chráněné odrůdy (v seznamu) jsou předmětem úhrad „Družstvu vlastníků odrůd“. Organizace zázemí, strojů a zařízení (seznam, čištění, údržby a opravy)  Stroje a zařízení pro polní práce jsou požadovány přímo agronomem. Záznamy o jejich jednotlivých použitích jsou zaznamenány v úkolových listech, včetně úkonů vhodného čištění od použití k případným neekologickým činnostem. Stejný záznam o očištění musí být patrný, je-li pracovní úkon proveden službou jiného subjektu, který nehospodaří ekologicky.  Značný důraz je kladen na středisko agromechanizace k tomu, aby stroje byly připraveny ve stanovených a vhodných agrotechnických termínech a požadovaných výkonech. To je plánováno v „plánu sezónních prací“  K tomuto účelu probíhají provozní porady, kde je řešena provozuschopnost strojů, údržba včetně zajištění ND (náhradní díly) a PHM (pohonné hmoty).  Za provozuschopnost strojů odpovídá vedoucí agromechanizace.  Zvláštní pozornost je věnována znečištění životního prostředí, úkapům olejů, maziv a příslušných pracovních látek včetně obalů – hospodářství s odpady. Organizace sklizně a uskladnění (rizika a nápravy)  Organizace sklizně, příprava skladů či realizace produktů vychází z osevního postupu a navazuje na skladovací řád společnosti. Zvláštní důraz je kladen na oddělení různých kvalit produktů, vyčištění skladů, rozvaha kapacit: 1. 2. 3. 4.

co bude zkrmeno, co certifikováno a prodáno, co dále k posklizňové úpravě a naskladnění, co bude nakoupeno.

 Množství naskladněných produktů také koresponduje s kartami honů a skladovacími kartami.  Tato skutečnost je také zaznamenávána v sešitu produkce u ekonomky.  Společnost hospodaří v I.a II. zóně CHKO. Toto je podchyceno na kartách honů a vychází ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.  Úklid travní hmoty je v současnosti řešen kompostováním a nedopasky se řeší vícečetným mulčováním  Zvláštní důraz je kladen na uskladnění bioproduktů, které budou realizovány jako biopotraviny (zamezení vstupu zvířat a ptáků, zvýšená čistota) Hospodaření – zvířata : Optimální obrat stáda při zohlednění požadavků SZIF a volba plemenitby, organizace ustájení, výběhů a pastvy, zatížení a velikost stád. 

Obrat stáda je plánován a dále v přehledu měsíčního zatížení dobytčí jednotkou 500 kg (VDJ – velká dobytčí jednotka) [Zatížení pastvy a pozemků dobytčími jednotkami je sledováno pastevním deníkem. Pastevní deník (na PC) sleduje denní zatížení jednotlivých produkčních bloků a je zasílán po ukončení




 



Strana 61 ze 73

pastevního období na SZIF. Změny v registru hospodářských zvířat se zasílají emailem (viz. také kapitola povinná hlášení), hospodářský registr je provázán s pastevním deníkem. Plemenitba je přirozená s vlastními plemennými býky a dále také inseminací. Plemeno „....“ s požadavkem na geneticky bezrohé. Skladba stáda je také předmětem plánu chovu zvířat pro příští roční období. Tento plán je zasílán kontrolní organizaci (viz. také kapitola povinná hlášení). Obnova stáda může být do 5 % nákupu konvenčních zvířat – žádá se výjimka. Organizace (technologie) sezónního ustájení, včetně odpovídajících ploch je popsána v příloze. Pastevní plán popisuje organizaci pastvy, pastevní cykly, pracovní činnost pastevců, velikost stád, způsob kontroly, napájení, značení a ošetřování, odvoz, data započetí a ukončení pastvy (pro sečení a odstranění nedopasků). Míchání krmiv je prováděno externí firmou s dokladem o vyčištění od konvenčního procesu. S externí firmou je uzavřena smlouva včetně požadavku na recepturu.

Krmné dávky a celková potřeba krmiv (léto a zima), voda.   

 

 

V návaznosti na skladové karty (kapitola skladování), karty honů a velikost stáda včetně jeho skladby jsou vedeny měsíční záznamy o měsíční spotřebě krmiv Celkové bilance se kryjí s povinnou účetní evidencí včetně nakoupených krmiv. Zastoupení konvenčních krmiv není dovoleno. Zvířata jsou krmena do sytosti, obsah sušiny v krmné dávce se pohybuje u stanoveného plemena optimálně na 13 kg na VDJ a den v závislosti na kondici zvířat. U mléčného skotu je obsah sušiny vyšší. Napájení je organizováno napáječkami ze studny, dovozem cisternami nebo z vodotečí. Kvalita krmiva včetně vody je sledována převážně senzoricky a to zrakově a čichově. Krmiva musí mít typický vzhled a vůni. To se týká i pitné vody. Zakalení zeminou není na škodu. Nezávadná voda – viz. požadavek správné zemědělské praxe. V případě vážného podezření na závadnost krmiv se provádí analytický rozbor laboratoří. Krmiva se složkami GMO nejsou dovolena. Nekvalitní a závadné krmivo je vyřazeno z ekologického hospodářství.

Ošetřování, označování 



Zraněná a nemocná zvířata jsou ošetřována v souladu s pravidly NR 834/2007 a je o tom veden záznam (v elektronické podobě,), včetně záznamu farmaceuticky aktivní látky a ochranné lhůty. Ve stájích je upraven prostor pro ošetřování zvířat s možností výběhu. Exkrementy jsou ukládány na zvláštní místo a použity mimo EZ. Pokud jsou nutné zákroky nad rámec běžného ošetření, je nutné žádat výjimku u kontrolní organizace.

Projekt soběstačnosti 2007  

Strana 62 ze 73

Je povinností zvířata léčit! Součástí ošetřování i značení, včetně transportu je zmírnění utrpení zvířat a to vhodným fixačním a nakládacím či transportním zařízením. Neméně důležitou záležitostí je povědomí pracovníků o šetrném způsobu zacházení se zvířaty (záznamy školení).

Produkce hnoje 

Produkce hnoje se prolíná celým hospodářstvím a promítá se do osevního postupu, karet honů, dodržení kapacit úložišť... Bilance hnoje je řešena programem

Produkce mléka 

Produkce mléka se řídí „Provozním a sanitačním řádem pro hospodářství s produkcí mléka“ V provozu mléčnice je také stanoven odběratelem kritický bod pro bezpečnost potravin a tím je teplota uskladněného mléka (6° C), včetně opatření k nápravě.

Sklady, kontrola Nákup a prodej – pravidla a požadavky  

Základní podmínkou nákupu veškerých surovin, látek, produktů, včetně služeb je ověření odpovědným pracovníkem, zda jsou splněny požadavky NR 834/2007a dalších dotčených normativů. Příslušné doklady s jejím podpisem jsou dokladem ověření správnosti požadavku NR 834/2007a mohou být umístěny na sklad nebo vydány k přímému použití.

Naskladnění a skladovací karty Naskladňování probíhá na k tomu určených skladovacích místech a to podle skladovacího pořádku. Zároveň je vystavena nebo doplněna prostřednictvím dodacího listu skladovací karta v elektronické podobě]. Ve skladech jsou vyznačeny prostory uskladnění. Před uskladněním je provedena rozvaha (zpravidla hospodářským výhledem):  co a kolik bude vyprodukováno (sklizeno),  kolik a co prodáno a certifikováno,  co bude na vlastní spotřebu (krmení, osivo…),  do bude dočasně uskladněno na pozemcích (pozor na toleranci v produkční ploše – dotace SZIF),  co a kolik bude nakoupeno.

Uskladnění a ošetřování mléka

Projekt soběstačnosti 2007   

Strana 63 ze 73

Uskladnění a ošetřování mléka se řídí „Provozním a sanitačním řádem pro hospodářství s produkcí mléka“ Ekologický statut mléka je deklarován certifikátem, který je ihned po vydání kontrolní organizací zasílán odběrateli. Společnost má schválenou registraci pro prodej syrového kravského mléka a aktualizovaný ověřovací list (čistící list)

Značení 

 

Označování dle NR 834/2007je vyžadováno v případě uvádění bioproduktů na trh. Takto označený (deklarovaný) produkt je certifikován kontrolní organizací a to stanoveným způsobem (logo BIO, označení předponou BIO a číslem kontrolní organizace). Tím je splněna podmínka, že produkt splňuje požadavky NR NR 834/2007a z. č. 242. Kopie certifikátu provází prodávaný produkt. Množství prodaného produktu odpovídá množství uvedenému na certifikátech a je součástí hlášení o prodaných produktech za uplynulý rok pro kontrolní organizaci. Společnost se smluvně zavázala, že je schopna provést příslušné stažení, či odznačení své produkce v případě dodatečného zjištění porušení pravidel EZ.

Pravidla vnitřního kontrolního systému a popis rizik a náprav       

Je stanoven vnitřní kontrolní postup který je zapracován do jednotlivých činností na farmách včetně této příručky. Dle potřeb jsou zákonem stanovenými institucemi prováděny kontroly a inspekce. Kontrolu a dozor nad dodržováním z. č. 242 a NR 834/2007 provádí ….. dle smluvního ujednání. Součástí jsou také výjimky Dotační tituly jsou sledovány taktéž v souladu s uzavřenými smlouvami. Celkový audit systému ekologického hospodaření, revizi dokumentace a záznamů provádí externí pracovník, včetně rozboru rizik, příčin problémů, stanovení náprav a dohledu nad jejich efektivním plněním. Součástí je také sešit stížností. Záznamy o všech kontrolních činnostech jsou samostatnou součástí dokumentace ekofarmy.

Potřeba pracovníků a jejich dovednosti 

Jednotliví pracovníci mají ve svých popisech práce stanoveny základní odpovědnosti a procházejí pravidelními školeními včetně povinných a pracovními poradami.  Záznam vždy obsahuje prezenční listinu a osnovu výcviku.  Pokud není činnost stanovena popisem práce, pracovníku je ukládán nadřízeným konkrétní úkol, a to prokazatelným způsobem.  Společnost má nástroj, jak v případě nedostatečného plnění povinností lze zjednat nápravu.  Záznamy o uložených a splněných úkolech jsou zaznamenány na úkolové listy a pracovní výkazy. Ekonomika :


Strana 64 ze 73

Povinná a účetní evidence   

Je nedílnou součástí správného hospodaření ekologických farem. Přehled o hospodaření je součástí pravidelných a rozšířených porad. Hospodářské výsledky a výhledy jsou součástí zápisu porad vedení. V účetních dokladech je vyznačen statut produktů či vstupů (K – konvenční,PO – přechodné období,E – ekologické)

Povinná hlášení, rozhodnutí a seznamy       

Pro MZe (SZIF, registrace a změny). Pro kontrolní organizaci (změny, přihlášky k certifikaci, výjimky, nápravy, porušování z. č. 242). Centrální evidence zvířat. Stavy zásob a prodeje. Plány osevu a sklizně. Prodej mléka ze dvora. Měsíční prodej výrobků a zvířat.


Strana 65 ze 73

Příloha č. 19 LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Lesní hospodářství se řídí zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon), a dílčí naplnění hospodaření na lesní půdě, v lese a lesních porostech je součástí tzv. lesního hospodářského plánu (LHP). Tento zákon lesem rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa (oddíl první, § 1). V zákonitostech stvoření je les obrazem společnosti lidí, kteří v jeho blízkosti prodlévají a vyuţívají jej. V tomto projektu je les charakterizován jako komplexní ţivý organismus, lesní národ. Není to tedy jen půda, stromy a ostatní rostliny v něm rostoucí včetně ţivočichů, ale především je podstatou lesa společenství bytostí (zformovaných sil) přírody, působících v půdě, vodě, ovzduší, světle, teple a rostlinstvu. Způsob hospodaření soběstačné obce v lese se odvíjí od následujících poţadavků:  Přírodní síly, lesní půda, rostlinstvo a ţiví tvorové jsou lesním národem, který musí být respektován a chráněn.  Jakýkoliv vstup člověka do lesa bude s vědomím si přítomnosti tohoto národa.  Budou respektovány slavnosti lesního národa.  Hospodářská činnost v lese bude šetrná, zapadající do architektury krajiny, s respektováním biorytmů a komunikována se silami přírody. Funkčnost lesa je na prvním místě, hospodářský uţitek na druhém.  V lese není moţno spalovat odpadní dřevo z těţby ani pouţívat technologie a látky narušující harmonii lesa a rušící klid.  Od holosečného způsobu hospodaření bude ustoupeno.  V lese budou značené lokality, kam nebude mít lidská noha vstup.  Hospodář si můţe brát z lesa jen tolik, kolik vloţil (viz. _ příloha č. 4).  Zákonná ustanovení státu budou respektována co do smyslu, avšak jejich doslovné plnění bude postupně přiměřeným tlakem revidováno tak, aby byly v souladu se Zákony pro ţivot na Zemi. Decenální plán bude také revidován. Úrovně hospodaření:       

Technicko hospodářské zázemí a správa lesů. Lesní školky pro potřebu většího zalesňování, léčbu stávajících porostů a zničené lesní půdy. Ošetřování a výchova mladých porostů, prořezávky, probírky, seče. Těţební činnost. Obnova dospělého lesního porostu. Ochrana lesního území, půdy, vod, stromů, rostlin a ţivočichů. Zpracování lesních produktů.

Postup transformace:    

Vymezení lesního území a převzetí do správy obce. Zřízení technicko hospodářského zázemí. Revize decenálního plánu a řešení legislativních překáţek. Zapracování architektury lesa do architektury krajiny.


Strana 66 ze 73

 Stanovení dílčích plánů započetí s realizací. Kalkulace dotací a nákladů při zalesnění zemědělské půdy - PŘÍKLAD Doplňte údaje do žlutých polí Vlastník Katastrální území Výměra zalesněné plochy Sazba náhrady za ukončení zem. činnosti

Záleží na druhu pozemku a vlastnictví

1,0000 4425

Smrk počet sazenic na 1 ha cena sazenice za 1 ks cena práce na 1 ks sazba dotace na dřevinu oplocení m oplocení - náklad na 1 m procento zastoupení na ploše plocha dřeviny kusů náklad na zalesnění oplocení celková částka údržba v prvním roce (nátěr repelenty) další náklady (poplatky, příprava půdy...)

4000 6,20 6,70 58200

Použité dřeviny Buk 5000 6,85 3,80 77150

200 59 75 0,7500 3000 38700

25 0,2500 1250 13312,5

0,0000 0 0

0,0000 0 0

0,0000 0 0

43650

19287,5

0

0

0

52013 11800 5000 2000

70813

náklady celkem dotace na dřeviny péče o kultury náhrada za ukončení zem. činnosti

62938 13000 4425

příspěvek celkem v 1. roce

80363

rozdíl dotace - náklady 1. rok

9550

Příspěvky v dalších letech péče o kultury náhrada za ukončení zem. činnosti příspěvek ve 2 až 5 roce

52000 61950 částka ročně

příspěvek v 6 až 15 roce

částka ročně

Některé náklady v dalších letech Nátěry repelenty (2 - 5 rok) Ožínání buřeně celoplošné (2 - 5 rok) Prořezávka

Celková výše všech vyplacených prostředků za 15 let

17425 4425

10000 10000 4000

194313

Celková výše všech nákladů za 15 let

94813

Celkový zisk/ztráta

99500

Zdroj: ÚHÚL Brno

Výše uvedená kalkulace je uvedena jako příklad pro zalesňování zemědělské půdy za podpory dotací.


Strana 67 ze 73

Příloha č. 20 ARCHITEKTURA OBCE Na počátku zpracování nové koncepce architektury obce je bezpodmínečně nutné nahlédnout začlenění stávajícího potenciálu staveb, zahrad, polností a lesů do současného uspořádání krajiny z více míst a zohlednit při tom vizi rozvoje celého nově vytvářeného území samosprávy obce. Při tom je samozřejmostí, ţe koncepce nové architektury i její další rozvoj bude vţdy předloţen a konzultován s bytostnými (přírodními) silami dané krajinné oblasti. Forma konzultace s těmito silami je věcí duchovní správy obce, jejíţ pracovník je vţdy přizván k tvorbě záměrů i rozsáhlejších zásahů a změn na k.ú. Harmonie, krása, účelnost, v souladu s vyššími kriterii architektury jsou základní kriteria. Za architekturu obce, její udrţování a rozvoj je odpovědná příslušná správa obce. Postup: 1. Zmapování a zjištění stávajícího stavu lesů, polností, zahrad a staveb, zpracování jednoduchého dokumentu, včetně potenciálu obyvatel. 2. Koncepce nové architektury s výhledem na 5, resp. 10 let. Jednoduché dokumenty obsahující rozloţení staveb, zahrad, polností, lesů, vodních toků a vodních děl. 3. Zpracování finančně ekonomického plánu transformace na novou architekturu obce. 4. Zpracování a vytipování hospodářských moţností obce v nabíhajícím systému samosprávy a soběstačnosti obce. 5. Zakotvení nového záměru do krajiny. 6. Rozběh činností správ a jejich průběţné přezkoumávání ve smyslu záměru. Při výše uvedené činnosti se lze opřít o práce RNDr. Václava Cílka, aktivit Permakultury a nové poznatky architektury. Důleţitou součástí architektury obce je řešení problematiky rušivého světla (osvětlení). Světlo má lidem slouţit, ne je obtěţovat. Světelné znečištění je rušení nočního klidu, počínaje ochranou nočního ţivotního prostředí přírody i člověka. Hvězdné nebe je také přírodním bohatstvím. Cílem architektury obce je vytvoření pevného zázemí zde ţijících obyvatel a případných dočasně ţijících lidí. Toto zázemí má umoţnit obyvatelům duchovní probuzení a intenzivní rozvoj duchovního ţivota jednotlivce. Rozvojem pak dochází přirozeně k prozařování okolní přírody, organismů, krajiny a tedy i posilování bytostných sil přírody. A vzájemnou harmonií jsou pak vytvářeny průplavy pro příliv netušené pomoci a krásy shůry. Nejedná se zde o fantazii a utopii, nýbrţ o naplňování zákonitostí vývoje lidstva. Zákonitostí, kterým se lidé dobrovolně a vědomě podřídí nebo utrpí dříve či později nenapravitelnou škodu.


Strana 68 ze 73

Příloha č. 21 REKONSTRUKCE A ÚDRŢBA NEMOVITOSTÍ V příloze jsou pouţity zkušenosti z aktivit „Permakultury“. Pro tento projekt jsou pouţita i některá schémata z internetových stránek této asociace. Převodem nemovitosti do správy obce je neprodleně tato začleněna do celkové architektury obce a na podkladě dostupných údajů a informací o ní jsou zpracovány plány a je připravena rekonstrukce. Tato rekonstrukce je jiţ zohledněna v dohodě správy obce s vlastníkem. Stejně jako vymezení osobního vlastnictví a předmět správy nemovitosti. Je zde pravidlo vyuţít přednostně dostupných materiálů přímo z k.ú. obce. Kámen, dřevo atd. a stavebních technologií obce. Zároveň je uchopena rekonstrukce ve smyslu budoucího uţívání a typu uţivatele (viz. _ příloha č. 22.).  Jsou zde domy a byty v osobním uţívání.  Stavby pro podnikání, veřejné stavby a technické zázemí.  Vše je začleněno do architektury obce a rysů krajiny (viz. _ příloha č. 20.). Systematicky jsou vytvářeny, kromě určitého standardu pohodlí, i podmínky pro duchovní rozvoj lidí zde ţijících, tedy rozvoj harmonie a krásy, účelnosti a čistoty v souladu s vyzařováním celé krajiny. Přilehlé pozemky, jako zahrady, ostatní plochy, taktéţ nesou prvky krásy, harmonie a účelnosti s celou krajinou. Rekonstrukce je konzultována s bytostnými silami dotčené lokality. Menší údrţba se provádí dle charakteru a stavu poruchy, je moţno zohlednit i vlastní údrţbu. Větší údrţba má charakter menší rekonstrukce. V nové stavbě či rekonstrukci jsou zohledněna kriteria:


Strana 69 ze 73

Příloha č. 22 DOMY A BYTY V UŢÍVÁNÍ V rámci architektury, rekonstrukce a údrţby staveb jsou na k.ú. obce následující stavby, domy a byty k uţívání. V počátečních letech se vychází ze stávajícího stavu směřujícího postupně k nemovitostem nového druhu. Veřejné budovy, sklady, samostatné dílny a podniky nejsou zde zahrnuty. Kategorie bydlení: 1. Dům s hospodářským zázemím a zahradou (rodinný statek, rod. podnik…). 2. Rodinný dům se zahradou (větší, menší). 3. Malý domek pro jednotlivce s vlastním zaopatřením a se zahrádkou. 4. Byty (větší, menší). 5. Byty s pečovatelskou péčí (pomocnou a intenzivní). Podmínky uţívání:  Dům, byt, je uţíván na podkladě ţádosti a dohody.  Uţivatel je schopen udrţet místo bydlení v předaném stavu, případně prosperující s moţností vlastního zkrášlení a zútulnění.  Je jasně stanoveno a dohodnuto, co je při uţívání bydlení ve správě obce a co je na volbě uţivatele.  V rámci dodrţení spravedlivého souţití je si uţivatel, nebo skupina uţivatelů, v prostředí systému samosprávné a soběstačné obce vědoma přiměřenosti bydlení a vlastní schopnosti toto bydlení udrţovat ve způsobilém stavu. Kaţdý sám musí správně a svobodně poznat tuto míru svých potřeb a schopností ve smyslu zákona dávání a braní. Tomu bude správou obce pomáháno i vzděláváním a léčebnou péčí.  Kaţdý uţivatel má moţnost a právo na změnu bydlení v rozsahu k.ú. obce, jednou propůjčené bydlení není na doţivotí.  Při změně bydlení si své vlastnictví přenese do nového místa, nebo jej oproti hodnotě předá do skladu movitých věcí, provede směnu s novým uţivatelem, nebo si vybaví nově své nové bydlení.  Vlastnictví věcí je svobodné, je však regulováno v případě, ţe vznikne riziko změny nebo mění neţádoucím způsobem rozvoj samosprávy a soběstačnosti obce.  Případné neshody a rozpory v uţívání bydlení si řeší uţivatelé především sami, v případě neschopnosti dojít k řešení poţádají strany o pomoc příslušnou správu obce.  Neshody, které by mohly přerůst či přerostly svým rozsahem integritu samosprávy, soběstačnosti a lidskosti jsou v kompetenci stráţců a příslušných veřejně známých ustanovení.  Kaţdý uţivatel v systému správy obce je povinen dodrţovat veřejný pořádek.  Kaţdý občan v systému samosprávy obce má právo na svobodné rozhodnutí a kaţdému je poskytnuto právo na jasné poznání důsledků a souvislostí vyplývajících z těchto rozhodnutí.


Strana 70 ze 73

Příloha č. 23 VLASTNICTVÍ MOVITÝCH VĚCÍ, SMĚNA, ZAPŮJČOVÁNÍ Vlastnictví věcí je svobodné, je však citlivě regulováno v případě, ţe vznikne riziko změny nebo toto mění neţádoucím způsobem rozvoj samosprávy a soběstačnosti obce. Vlastnictví věcí a jejich uţívání je v souladu s veřejným pořádkem a dává moţnost jejich uţivateli přiměřeného pohodlí, ulehčení práce či moţnost kulturního a sportovního vyţití za účelem všestranného rozvoje vlastní osobnosti nebo pomoci bliţním. Věci do osobního vlastnictví si občan zakoupí (nebo zapůjčí) v místě samosprávy obce, obchodě, skladu pouţívaných věcí v interní měně za Ku nebo získá i mimo obec v trţní ceně za Kč. Ţiví tvorové nemohou být vlastnictvím. Vztah k moţnosti mít trvale ve své blízkosti ţivého tvora je zohledněna odpovědností za jeho zdravý vývoj, ţivot a odpovědností za případné narušení „Zákonů pro ţivot na Zemi“ či veřejného pořádku. (více viz. _ příloha č. 7). To se týká i hospodářských zvířat. Zvířata jsou chována minimálně dle zásad o ekologickém zemědělství. To se týká i pěstování rostlin. Ve směnárně a skladě pouţitých movitých věcí je základní databáze veřejně dostupných věcí k zakoupení, směně, či zapůjčení. Sklad je doplňován dle poptávky novými věcmi, věcmi pouţitými a odkoupenými či směněnými. Všechny věci zde jsou udrţovány ve způsobilém stavu. Zapůjčování je zpoplatněno v Ku. Kaţdý občan v systému samosprávy obce se můţe rozhodnout, bude-li věc osobně vlastnit nebo si ji bude půjčovat. Sám pozná, jaký je rozdíl pouţívat věci právě k potřebné činnosti či záměru nebo osobně věc vlastnit s příslušným zatíţením na skladování, ochranu a údrţbu. Zde je smyslem mít přiměřené věci a potřeby osobního ţivota v přítomnosti. Věci v osobním uţívání a věci zapůjčené jsou uţívány v souladu s integritou samosprávy obce a příslušný uţivatel je v případě potřeby poučen o zásadách pouţití.


Strana 71 ze 73

Příloha č. 24 PRÁCE MIMO OBEC A BYDLENÍ MIMO OBEC S PRACÍ V SYSTÉMU OBCE V systému soběstačné obce není ţádnému z jeho obyvatel bráněno ve volném pohybu po území ČR nebo EU. Kaţdý sám za sebe musí zváţit, poznat a rozhodnout se co je smyslem jeho ţivota, co k ţivotu potřebuje, co je správné. Ale vzhledem k tomu, ţe občan pohybující se nebo ţijící mimo systém obce je součástí minimálně dvojího různého hodnotového systému, musí si být uvedeného vědom a také se podle toho řídit, nechce-li být vystaven zvýšenému zbytečnému tlaku či problémům. Občan ţijící v systému obce a pracující mimo obec. V případě, ţe je jeho činnost v zájmu integrity soběstačné obce, jsou jeho mzda a související náklady hrazeny obcí. Tj. takový občan je pro zaměstnavatele v podstatě smluvním pracovníkem soběstačné obce. V případě, ţe bydlení občana je ve správě obce a pracuje dle vlastní vůle mimo obec, v systému obce platí Kč, pokud dané pracoviště obce má tuto moţnost. Nebo musí dojít na příslušném úřadu ke směně na vnitřní jednotku Ku. Jedná se o podobnou situaci jako při návštěvách v obci či u turistů. Nutno pak ještě rozlišit, jaký má takový občan vztah ke správě nemovitostí obce, tedy zda má obec vůči němu hmotný závazek či nikoli. Uvedená moţnost není vhodná ani pro občana ani pro systém soběstačné obce. Občan ţijící mimo obec a pracující v systému obce. Bydlí-li občan mimo obec a pracuje v systému obce (coţ systém umoţňuje), pouţívá sluţeb obce v interní měně (má stálou mzdu), můţe mu však být dohodnutá ekvivalentní část mzdy vyplácena Kč (interní měna nemá oficiální, měnovou protihodnotu v Kč – pokud to není v zájmu státu). Takovýto občan ovšem ztrácí příslušnou část výhod ţivota přímo v obci tím, ţe např. dojíţdí a bydlí a pouţívá sluţeb mimo. Souhrnně Práce mimo obec a bydlení mimo obec s prací v systému obce však sniţuje celkovou efektivitu vyuţívání hodnot na území obce, proto kaţdá taková situace bude oboustranně konzultována a vyjasněna. Všeobecně, výše uvedené situace budou časem spíše výjimkami. Opačný případ by byl důkazem nesoběstačnosti obce, která se vrací k počátku, globálnímu systému ČR a EU. Tedy opětný odliv hodnot.


Strana 72 ze 73

Příloha č. 25 1. Volání země. Člověče, aţ se odváţíš opět rozhodovat o této zemi, vystup na posvátná místa hor, nesoucí jména Říp, Hostýn či Radhošť, a rozhlédni se po krajinách, jejichţ vyzařování se zachvívá ve slovech Čechy, Morava a Slezsko! Pak, aţ v úctě a skromnosti vycítíš sílu, moc a krásu, která zpod nánosu neúcty vyráţí, aţ poznáš ke svému zděšení, ţe ti nepatří ani nejmenší kousek toho co zříš, a na čem jsi mnohé miliony let před tím vůbec nepracoval, pak teprve se osměl a zvedni oči. Dovolí-li ti to svědomí! Shlédni ke krajině a naslouchej! Jakou řečí k tobě mluví prostřednictvím hor, lesů, luk i vod? Co říká obloha plná hvězd, obloha zalitá sluncem či zastřená deštivými mraky, co svěţí vítr, bělostný sníh, moudrá květena a hbitá zvířena? Naslouchej jejich hlasům! Naslouchej také hlasu svých myšlenek, svého ţivého nitra i svého národa! „Aj, zde leţí zem ta, před okem mým slzy ronícím, někdy kolébka, nyní národu mého rakev!“ Tato slova se ti hluboce zaryjí do ztvrdlého srdce. Zatouţíš po činu, zatouţíš pomoci. Zatouţíš po vůni a teplu domova: „Kde domov můj, kde je domov můj?“ Jakoby ozvěnou, oslovená duše krajiny dechem stromů odpovídá: „V sadě této země skví se jara květ, zemský ráj to napohled a to je ta země česká, domov mnoha jiných i tvůj!“ Nyní pohlédni zpět na posvátná místa, na kterých právě spočívá tvá noha. I ona promlouvají. O poţehnání obdělané prsti, o čistotě vody a ţehnajícím paprsku shůry a o spravedlivých, kteří budou na věky ţiví! A světlo tvých očí zvolna se zvedá nad posvátné stavby těchto míst, tam kam směřují jejich věţe. Vnímáš, cítíš? Ano, Tomu tato země patří. Té moci, která moudře vyzařuje z výšin vysoko nad zemí, nad vesmírnými dálavami a dává všemu sílu a ţivot. Hrdost a odhodlání tě musí prostoupit a z hloubi tvého nitra vytryskne horoucí prosba: Zde jsem, Vysoká Moci, abych Ti slouţil svým bytím a byl Tebe dětsky poslušen! Kdyţ vše dozní, sestup z míst, která se tyčí nad krajinou. Pak teprve vnoř hbitost svých rukou, čistotu svých myšlenek a světlo svých očí do obnovy své země, ve které jsi pro tento pozemský čas hostem. Do obnovy země propůjčené ti Světlem k zušlechtění. Střez se však dalšího násilí páchaného na své zemi a chraň ji!

2. Budující myšlenky . Volání země a text této stránky budiţ oţivujícím světlem a osvěţující vodou provázející kaţdou myšlenku předkládaného projektu! „Není nic velikého ve světě, jestliţe to současně nepřivádí k Bohu nebo co v díku nevzniklo k Jeho cti. Jedině v tom spočívá velikost a trvání! Všechno ostatní propadlo marné pomíjejícnosti jiţ při svém vzniku.“ („Ve Světle Pravdy“)


Strana 73 ze 73

Budiţ pochopena tato slova prací a proţíváním! „Lidská důstojnost je nedotknutelná. Musí být respektována a chráněna.“ („Listina základních práv a svobod EU, v prvním článku“) Budiţ doslova toto právo naplněno! V moţnosti přijímání je neocenitelná velikost, kterou se dnes nesnaţí lidé pochopit. Jinak by jí nemohli tak pohrdavě nedbat. V tom spočívá vlastní lidství! Vědomě a opravdově přijímat milosti Boţí, teprve to činí člověka člověkem! Nikoli jen brát! V uvědomění si moţnosti svobodného rozhodování a chtění je hodnota, ukládající také povinnosti, které jsou v poznání odpovědnosti za tuto velikou půjčku. Lidská důstojnost patří neoddělitelně k člověku a nestačí, aby byla jen respektována, musí být člověkem pěstována. Člověk pak patří k národu. Národ je však ve vazbě k zemi a její půdě. „Vzdělaní národové nedovolují, aby nějaká půda zahálela, ani ţádný materiál nebyl zbytečně mařen.“ (J. Á. Komenský, 17. století). „Národ, který ničí půdu, ničí sebe.“ (F. D. Roosevelt, r. 1937).

Projekt soběstačnosti a samosprávy obcí a obnovy lidské důstojnosti. (revidovaný k )

Recommend Documents