Prof. MUDr. Josef Šimek, DrSc., zemřel

ZPRÁVY

Prof. MUDr. Josef Šimek, DrSc., zemřel Ve čtvrtek 28. ledna 2016 zemřel prof. MUDr. Josef Šimek, DrSc., dlouholetý pracovník a  vedoucí Ústavu fyziologie na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Profesor Šimek pocházel z Podkrkonoší, narodil se 8. října 1929 ve  Studenci u Horek. Studoval na reálném gymnáziu v  Jilemnici, které však bylo počátkem roku 1941 nacisty uzavřeno za  chování tří studentů gymnázia, kteří parodovali Hitlera. Ve studiu pak pokračoval na reálném gymnáziu v Nové Pace. Po maturitě v roce 1948 se zapsal na Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové, která v letech 1951–1958 byla přebudována na Vojenskou lékařskou akademii. Po promoci v roce 1953 pracoval krátce ve vojenské nemocnici, 1. 9. 1954 nastoupil na katedru fyziologie, které zůstal věrný po celý svůj profesní život. Jeho vědecko-výzkumná práce v prvních deseti letech měla široký záběr a zasahovala do různých oblastí fyziologie. V roce 1958 obhájil doktorskou disertační práci na téma Vliv farmakologického spánku na metabolismus krevních bílkovin a nukleových kyselin některých tkání, v roce 1962 habilitoval na základě obhajoby práce Studium pozdních postradiačních změn regenerační pohotovosti krvetvorby. Počátkem 60. let minulého století se prof. Šimek profiloval, výzkum orientoval na experimentální hepatologii. Od roku 1963 se zaměřil systematicky na studium regenerace jater. Pozornost zprvu věnoval především dominantní úloze lipidů v energetickém metabolismu regenerujících jater. Jeho významným prioritním objevem publikovaným

v roce 1965 v časopise Nature je průkaz poklesu respiračního kvocientu v játrech regenerujících po částečné hepatektomii. Tématem regenerace jater a možnostem jejího ovlivnění se zabýval až do odchodu do důchodu. Profesor Šimek se obětavě věnoval výchově mladých spolupracovníků a studentů v rámci postgraduálního studia, byl postupně školitelem 9 kandidátů věd. Všichni z jeho aspirantů pokračovali úspěšně ve vědecké i akademické kariéře a všichni jsou dnes docenty nebo profesory, současnými nebo bývalými přednosty klinik, teoretických ústavů či jiných pracovišť. Profesor Šimek se stal zakladatelem školy experimentální hepatologie a v této tradici pokračují jeho následovníci v Ústavu fyziologie Lékařské fakulty v Hradci Králové dosud. Profesor Šimek se neuzavíral do vědeckého prostředí své laboratoře, ale úzce spolupracoval s kolegy z klinických pracovišť. Za dlouholetou činnost ve výborech České hepatologické společnosti ČLS JEP a České fyziologické společnosti ČLS JEP byl oceněn čestným členstvím obou výše jmenovaných společností. Po odchodu do důchodu nesložil prof. Šimek ruce do klína, ale svoji aktivitu zaměřil na popularizaci zdravé výživy a zdravého životního stylu. V tomto období publikoval řadu článků v časopise Výživa a potraviny, vydávaném Společností pro výživu, a pronesl řadu přednášek o zdravém životním stylu s ohledem na prevenci civilizačních onemocnění, a to i pro laické posluchače. Lékařská fakulta v Hradci Králové a Česká fyziologická společnost ztrácejí s odchodem prof. MUDr. Josefa Šimka, DrSc., významného pracovníka, který především v 70. a 80. letech minulého století významně přispěl k rozvoji fyziologie nejen na naší fakultě. Prof. MUDr. Zuzana Červinková, CSc.

Ing. Norbert Kříž, CSc., zemřel Dne 3. dubna 2016 zemřel ve  věku 73 let Ing.  Norbert Kříž, CSc. Ing. Kříž začal pracovat a dlouhou dobu pracoval ve Fyziologickém ústavu ČSAV v  Praze v  pracovní skupině MUDr. Ladislava Vyklického, DrSc. V této době spolupracoval s dalšími významnými pracovníky tohoto ústavu, především s MUDr. Pavlem Hníkem, DrSc., prof. MUDr. Františkem Vyskočilem, DrSc., a prof. MUDr. Evou Sykovou, DrSc. S prof. Sykovou pracoval nejintenzivněji, a to i po jejím přechodu do Ústavu fyziologických regulací ČSAV. V roce 1985 nastoupil do Ústavu fyziologie a klinické fyziologie LFH UK v Praze, kde pracoval až do roku 1999, a to i v Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK. Poté odešel na Ministerstvo školství Československá fyziologie 65/2016 č. 1

mládeže a tělovýchovy ČR jako odborný referent a opět se na krátkou dobu vrátil do našeho ústavu v letech 2001 a 2002. Ing. Kříž se i v ÚNPKF zabýval používáním iontově selektivních mikroelektrod při bolestivých a stresových stavech. Ing. Kříž patřil k několika českým vědcům, kteří jsou zařazeni v Science Citation Classics. Bylo to za práci: Vyskočil F, Kříž N, Bureš J. Potassium-selective microelectrodes used for measuring the extracellular brain potassium during spreading depression and anoxic depolarization in rats. Brain Research 1972;39: 255–9. Kromě své vědecké činnosti pracoval Ing. Kříž jako odborný asistent a vyučoval fyziologii. Po revoluci byl několik let i členem Zastupitelstva hlavního města Prahy. Norbert Kříž byl vždy seriózní pracovník a učitel a velmi spolehlivý přítel. Bohužel v posledních letech byl vážně nemocen. Všichni, kteří ho znali, na něj jistě budou s úctou vzpomínat. Richard Rokyta 47

Doc. MUDr. Jarmila Myslivečková, DrSc., zemřela Ve  čtvrtek 18. února 2016 zemřela ve  věku 82 let doc. MUDr. Jarmila Myslivečková, roz. Hassmannová, DrSc. Doc. Myslivečková se narodila dne 6. února 1934 v Praze. Po  maturitě studovala Střední zdravotnickou školu, kde také přednášel doc. MUDr. Jaromír Mysliveček, CSc., a kde se s ním poprvé setkala. V letech 1953–1955 působila v Thomayerově nemocnici jako rtg laborantka Brzy si však uvědomila, že její cíle směřují výše. V letech 1955–1961 vystudovala Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Již v době svého studia v letech 1959–1961 pracovala na částečný úvazek jako asistentka ve Fyziologickém ústavu FVL UK v Praze, kde se poprvé setkala s RNDr. Václavem Kubíkem, CSc. V roce 1957 se doc. Mysliveček stal přednostou Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty v Plzni. Tam po promoci nastoupila i MUDr. Jarmila Hassmannová (později Myslivečková) jako vědecký aspirant (1961–1965). Ve stejném roce (1961) do stejného ústavu nastoupili i pozdější profesoři Stanislav Reiniš a Richard Rokyta. Dr. Hassmannová-Myslivečková pokračovala i nadále ve stejném ústavu, nejdříve jako odborná asistentka (1964–1965) a  následně jako vědecká pracovnice (1965–1971). V té době byla sestava ústavu pod vedením prof. Myslivečka složená z následujících kolegů, kteří spolu vzájemně hodně publikovali: prof. Sobotka, prof. Reiniš, doc. Záhlava, doc. Chaloupka, doc. Vožeh, prof. Rokyta a rovněž doc. Myslivečková. Po obhajobě aspirantské práce absolvovala v roce 1966 devítiměsíční odbornou stáž v laboratoři Institut Marey, Faculté des Sciences Universite de Paris ve Francii. Tam nabrala nejen cenné zkušenosti vědecké, ale Francie na ni velmi zapůsobila a celoživotně ji ovlivnila. V roce 1968, resp. 1970 své vědecké aktivity nakrátko vyměnila za aktivity mateřské, když se jí narodil nejprve syn Jaromír a posléze dcera Jarmila. Roku 1971 se MUDr.  Jarmila Myslivečková vrátila do  Prahy, kde v  letech 1971–2002 působila na  3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (dříve Lékařské fakultě hygienické). Nejdříve jako odborná pracovnice (1971–1977), následně jako vědecká pracovnice (1977–1990) a pak jako docentka (1992–2002). Její habilitační práce byla na téma Nervová soustava – funkce, struktura, poruchy činnosti. Krátce nato, v roce 1993, pak získala titul DrSc. za obhajobu doktorské disertační práce Faktory ovlivňující ontogenezi učení a paměti. Během svého působení v ústavu se opět setkává s  RNDr. Václavem Kubíkem, CSc., ale rovněž s doc. MUDr. Ladislavou Horanskou, CSc., a se svou laborantkou Annou Romoliniovou. V průběhu jejího působení v budově Ke Karlovu 4 se událo několik zásadních změn: v roce 1982 střídá ve vedení ústavu zemřelého doc. Stoilova doc. Richard Rokyta, v roce 1990 se z Lékařské fakulty hygienické stává 3. lékařská fakulta a v roce 1997, po několika předchozích změnách v názvu ústavů a kateder, vzniká Ústav normální, patologické a klinické fyziologie pod vedením prof. MUDr. Richarda Rokyty, DrSc.

48

Doc. MUDr. Jarmila Myslivečková, DrSc., byla především vědeckou pracovnicí. Věnovala se neuorontogenetickému výzkumu a výzkumu vyšší nervové činnosti. Spolu se svým manželem prof. MUDr. Jaromírem Myslivečkem, DrSc., byla autorkou řady odborných publikací zabývajících se převážně problematikou neurotransmiterů (jmenovitě dopaminu a oxidu dusnatého) ve vývoji učení a paměti v nejranější ontogenezi na animálním modelu dlouhodobé hipokampální potenciace a elektrogeneze mozku. Jako každý akademický pracovník rovněž učila, a to nejen mediky, ale po vzniku bakalářských oborů zodpovídala za vytvoření programu výuky fyziologie pro bakaláře na naší fakultě. Byla spoluautorkou skript pro praktická cvičení fyziologie, ze kterých se studenti připravovali ještě donedávna. Spolu s manželem byla rovněž autorkou podrobné neurovědní učebnice Nervová soustava: Funkce, struktura a poruchy činnosti, která vyšla v Avicenu v roce 1989. Dovolte mi ještě několik osobních vzpomínek, jak se můj osud prolínal s osudem doc. Myslivečkové. Generačně jsem ve věku jejích dětí. Spolu s jejím synem (v současné době prof. MUDr. Jaromírem Myslivečkem, Ph.D., nyní působícím ve Fyziologickém ústavu 1. LF UK) jsme přišli na svět těsně po vpádu armád Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. On 23. 8., já 1. 9. 1968. Jako dítě jsem chodila za maminkou do Ústavu patologické fyziologie LFH UK, kde maminka v letech 1969–1980 pracovala, a jen o 2 patra níže působila doc. Myslivečková. Pak si pamatuji doc. Myslivečkovou jako vyučující fyziologie v době mého studia na 3. LF, kdy probíhala sametová revoluce. V letech 1980–1989 pracovala moje maminka jako laborantka u  prof.  Myslivečka v  Institutu hygieny a  epidemiologie a po restrukturalizaci ve Státním zdravotním ústavu. Své Ph.D. jsem obhajovala ve stejný den a před stejnou komisí jako syn doc. Myslivečkové. Naposledy se moje kroky osudově protkly s působením doc. Myslivečkové v našem ústavu, když jsem se vracela na svou alma mater po čtyřletém působení na Albert Einstein College of Medicine v New Yorku. Vrátila jsem se v lednu 2002 a doc Myslivečková koncem téhož roku ve svých 68 letech ukončila své aktivní působení v Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK. Ve jménu pracovníků Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK prof. MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D. přednostka ÚNPKF 3. LF UK

P. S.: Děkuji prof. MUDr. Richardu Rokytovi, DrSc., emeritnímu přednostovi Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK, za upřesnění a doplnění některých životopisných a historických údajů.

Československá fyziologie 65/2016 č. 1

K jubileu docentky MUDr. Dany Marešové, CSc. Již jako studentka druhého ročníku nastoupila v roce 1966 Dana Marešová s nadšeným mladistvým elánem do Fyziologického ústavu (Fakulty všeobecného lékařství UK). Připojila se k vědecké skupině profesora Jílka a po promoci, již jako asistentka, pokračovala ve studiu humorálních mechanismů reakce a adaptace organismu na hypoxii během vývoje. Otázkám vztahu ontogenetických mechanismů a faktorů prostředí se ostatně věnuje dosud. Svoji vědeckou erudici prohloubila na stáži v Neurofyziologické laboratoři u prof. Naqueta v Gif-sur-Yvette, na Universitě Aix-Marseille II a v Ústavu vyšší nervové činnosti v Moskvě. Kandidátskou práci obhájila v roce 1979 a docentkou lékařské fyziologie se stala v roce 1999. Vědecké vztahy s francouzskými kolegy a výsledky její vlastní práce přinesly docentce Marešové funkci vědeckého sekretáře ve  výboru Réuninon Commune v roce 1990 a Réunion Annuelle v roce 1997 v Praze. Podobnou funkci úspěšně vykonávala i při organizaci kongresu IUPS v FEPS v Praze. Díky svému organizačnímu talentu byla opakovaně zvolena do výboru Československé a později České fyziologické společnosti (působila jako vědecký sekretář v letech 1987–1992 a 1993–2002). V současnosti je členem koordinační rady doktorského studia v biomedicíně, nepostradatelným členem oborové rady Fyziologie a patofyziologie člověka a fakultním koordinátorem jednoho z programů

projektu Prvouk. Její zásluhy o fyziologickou obec ocenil výbor společnosti Laufbergerovou medailí a  následně i čestným členstvím v České fyziologické společnosti ČLS JEP. Za svoji práci pro fakultu dostala v roce 1998 fakultní a univerzitní medailí k 650. výročí založení univerzity. Podobně by se dalo popsat i pedagogické působení docentky Marešové. Její přednášky jsou studenty vyhledávány nejen pro předkládané přehledné informace a jejich relevantní výběr, ale i pro zasvěcený osobitý přednes, spojený s přímým výchovným působením. V podobném duchu vznikaly i její příspěvky do četných učebnic fyziologie – vždy kombinovaly přehledné a ucelené informace se čtivou formou a přesnou češtinou. Organizační talent, mimořádná pracovitost, celoživotní oddanost ústavu a fakultě vystihují osobnost docentky Marešové jen částečně. Lidé v jejím okolí, studenti, postgraduální studenti i spolupracovníci se postupně stávají členy jejího širšího rodinného zázemí a dostává se jim jistoty laskavé a téměř mateřské péče. Za udržování pozitivních mezilidských vztahů oficiální odměny zatím nejsou, a tak se musíme spokojit s vyjádřením díků, vděčnosti a přání, aby ve svém poslání setrvala co nejdéle. Jaroslav Pokorný

20. konference patologické a klinické fyziologie, Plzeň 22.–24. 9. 2015 Po 23leté přestávce se dostalo Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni od výboru Společnosti patologické a klinické fyziologie při ČLS J. E. Purkyně té pocty, že jeho pracovníci byli pověřeni uspořádáním jubilejní 20. konference patologické a klinické fyziologie s mezinárodní účastí. Konání tohoto setkání, nad nímž převzal záštitu děkan fakulty profesor MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., bylo o to významnější, že se tak stalo v roce 70. výročí založení LF UK v Plzni, a tak konference byla jednou z akcí pořádaných na počest této významné události. Navíc se Plzeň v tomto roce honosila titulem Evropské hlavní město kultury, což dalo účastníkům konference možnost účastnit se i řady dalších pozoruhodných akcí, které se na různých místech města konaly. Vlastní konference se konala v prostorách Šafránkova pavilonu LF a účastnilo se jí přes 60 zaregistrovaných účastníků a další hosté z České republiky i ze zahraničí, a to především ze Slovenska. Nejvýznamnějším zahraničním účastníkem byl prof. Zdenko Kovac, M.D., D.Sc., viceprezident International Society for Pathophysiology (ISP) a předseda komise této společnosti pro výuku. Začátek registrace přihlášených účastníků byl v úterý 22. 9. 2015 v 10.00 hodin, přičemž slavnostní zahájení proběhlo ve 13.00 hodin. Přítomné účastníky i hosty nejprve přivítal předseda organizačního výboru konference a  vedoucí Ústavu patologické fyziologie LF UK v Plzni, doc. MUDr. František Vožeh, CSc. Se zdravicí poté vystoupili: děkan LF UK v Plzni prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., zástupce ISP prof. Zdenko Kovac, M.D., Československá fyziologie 65/2016 č. 1

D.Sc., místopředseda Společnosti patologické a klinické fyziologie při ČLS J. E. Purkyně prof. MUDr. Miroslav Kuba, DrSc., předseda České fyziologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc., a Ing. Jiří Suchánek, ředitel společnosti Plzeň 2015, o. p. s. Ihned poté následoval odborný program konference, který pokrýval všechny oblasti normální, patologické a klinické fyziologie. Zahájen byl excelentní plenární přednáškou prof. Kovace Two methods of integrative pathophysiology – algorhythmic elaboration and etiopathogenetic clusters. Potom za předsednictví doc.  MUDr.  F. Vožeha a  prof.  MUDr.  M. Anděla, CSc., FCMA, byla zahájena první ze šesti přednáškových sekcí, když každý den zazněla některá z vyžádaných odborných přednášek. Té první s názvem Metabolické cesty k diabetu se výborně zhostil právě prof. Anděl, děkan 3. LF UK v Praze a přednosta II. interní kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady. V této sekci poté zaznělo ještě dalších 5 přednášek, zejména z oblasti patofyziologie metabolismu, výživy a endokrinního systému. Po přestávce byla na programu zajímavá prezentace produktů firmy Biomedika. Po ní, za předsednictví prof. MUDr. M. Kuby, DrSc., a prof. MUDr. A. Vašků, CSc., následovala sekce pedagogická, věnovaná problematice výuky patologické fyziologie. V této sekci, v níž zaznělo 6 přednášek, pak proběhla na dané téma bohatá diskuse. Druhý den konference 23. 9. v 8.30 hodin začal odborný program za  předsednictví doc.  RNDr.  M. Brozmanové, Ph.D., a  prof.  MUDr.  J. Pokorného, DrSc. Zahájen byl 49

v pořadí druhou vyžádanou přednáškou s názvem Nefarmakologická léčba bolesti – neuromodulační metody v zasvěceném podání prof. MUDr. R. Rokyty, DrSc., FCMA, z Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK v Praze. Poté následovalo 7 dalších sdělení z oblasti neuropatofyziologie, a zejména poruch behaviorálních regulací včetně autismu. Po přestávce pak v 11.15 hodin proběhla výtečně dokumentovaná prezentace firmy Biotech (ACCELA s.r.o.), po které, za předsednictví doc. MUDr. M. Vokurky, CSc., a doc. MUDr. J. Živného, Ph.D., pokračovalo dopolední jednání dalšími 5 přednáškami. Ty se týkaly patofyziologie na subbuněčné a genové úrovni, kromě jiného též s dopadem na vznik nádorového bujení a možnosti ovlivnění těchto procesů. Po obědě bylo odpoledne tohoto druhého dne konference věnováno typicky plzeňským kulturním prožitkům, které spočívaly v organizovaných exkurzích zájemců do Plzeňského pivovaru a do pivovarského muzea. Od 19 hodin se pak v prostorách Šafránkova pavilonu konal společenský večer s rautem. Vysoce hodnotné kulturní zážitky proběhly v režii tří významných plzeňských protagonistů. Nejprve to bylo vysoce zajímavé a poučné úvodní slovo doc. Mgr. MGA Jiřího Bezděky, Ph.D., hudebního skladatele, učitele z katedry hudební kultury a současného proděkana pro vědeckou, uměleckou činnost a projekty Fakulty pedagogické ZČU. Ve svém vystoupení představil nejen sebe a svoje umělecké aktivity, ale především pak další dvě přítomné umělkyně. První z nich byla přední česká cembalistka prof. Alena Tichá, která zde předvedla své mistrovství dokonalým provedením několika skladeb, včetně některých děl doc. Bezděky. Třetí osobností plzeňské kultury, která zde

představila svá díla, pak byla fotografka, výtvarnice a publicistka Eva Hubatová, na jejíž výtvarné motivy složil doc. Bezděka jednu skladbu pro cembalo, která zde též zazněla. Společenský večer pak pokračoval volnou zábavou – zásluhou pracovníků menzy – při dobrém jídle a pití až téměř do 23. hodiny, kdy se účastníci rozešli do svých ubytoven a domovů. Poslední den konference předsedající MUDr. F. Jagla, CSc., a MUDr. K. Ježek, Ph.D., zahájili jednání ranní sekce v 9.00 hodin. Zde jako první zazněla poslední excelentní vyžádaná přednáška as. MUDr., A. Zumrové, CSc., z Kliniky dětské neurologie FN Praha-Motol, na téma Neurodegenerativní, neurometabolická a neurogenetická onemocnění. Potom následovalo 5 přednášek z oblasti patofyziologie neurodegenerací a kognitivně-behaviorálních poruch. Poslední sekce ústních sdělení pod předsednictvím doc. MUDr. M. Bébarové, Ph.D., a prof. O. Rácze, CSc., obsahovala 3 přednášky z patofyziologie krvetvorby, krevního oběhu a dětského diabetu. Po této sekci následovala organizovaná diskuse u 25 posterů zahrnujících různé oblasti normální, patologické a klinické fyziologie, včetně problematiky výuky těchto disciplín. Všechna plakátová sdělení byla vyvěšena ve vyhrazených prostorách po celou dobu konání konference. Po skončení této sekce byla 20. konference patologické a klinické fyziologie ukončena. Zcela na závěr pak zástupci účastníků poděkovali organizátorům za vysokou odbornou i společenskou úroveň setkání a za vřelé přijetí a zážitky, kterých se jim v Plzni dostalo. Doc. MUDr. František Vožeh, CSc.

Zlatá pamětní medaile J. E. Purkyně pro prof. MUDr. Jaroslava Pokorného, DrSc. Je staré latinské úsloví: „Deportare (sibi) lauream“, volně přeloženo: přiložit si laury (vavřín) čili přiložit si symbol úspěchu, slávy či dokonce štěstí. Takové laury si přikládáme svým životem, svým dílem, svou snahou pohnout ledy. Tyto laury ovšem nejsou vidět. Je proto dobře, když se k těm zaslouženým utajeným vavřínům objeví i vavřín viditelný: Profesor MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc., obdržel na návrh Fyziologické společnosti ke svým sedmdesátinám za zjevné zásluhy o obor zlatou pamětní medaili JEP. Aniž bych upadal do trivialit, musím vzpomenout několik skutečností týkajících se právě jmenovaného laureáta. Především je zde věrnost a vytrvalost jak fyziologii v obecném smyslu slova, tak vědeckým tématům. To bylo možné i proto, že si od začátku zvolil témata nosná a moderní – hippocampus, plasticitu a vulnerabilitu nervové tkáně, vývoj nervových okruhů. V těchto vědních oblastech se Jaroslav Pokorný pohyboval, vždy dobře, invenčně, soustavně a analyticky. Zůstal věrný i kampusu na Albertově, kam přešel po  svých vědeckých začátcích ve  Fyziologickém ústavu ČSAV. Jest další staré latinské úsloví: Chceš-li býti šťasten po celý život (vitam omnis), staň se zahradníkem. Slovo „hortelaneus“ může být ovšem také přeloženo jako „pěstitel“. 50

Snad proto Jaroslav Pokorný přednášel vždy rád, pečlivě a přednáší dodnes. K tomu musíme přidat ještě jeho další „pěstitelské“ aktivity: je předsedou České fyziologické společnosti, předsedou oborové rady Fyziologie a  patofyziologie člověka na  Univerzitě Karlově, fakultním koordinátorem programu Erasmus, je členem redakčních rad atd. To vše jsou činnosti, ve kterých jedinec dává sebe nezištně druhým. Vyrovnanost povahy, umírněnost a  tolerantnost Jaroslava Pokorného připisuji několika dalším realitám jeho života: má rád klasickou hudbu, navíc tu část, kterou nazýváme „komorní“. Ta přitahuje duchy obzvláště hloubavé a senzitivní. Má rodinné zázemí, které je pevné a obohacující. Konečně má smysl pro humor – rovněž komorního střihu – s příslušnou sebereflexí. Protože skromnost doprovází skutečnou inteligenci, vím, že Jaroslav Pokorný udělenou poctu nepřeceňuje. Je ale důležitá pro ostatní a pro jeho potomky. Ruku tiskne a blahopřeje Jindřich Mourek Československá fyziologie 65/2016 č. 1

Zpráva o činnosti Fyziologické společnosti za rok 2015 1. Schůze výboru České fyziologické společnosti (ČFS) a revizní komise (RK) v roce 2015 Výbor a  revizní komise se v  roce 2015 sešly 5×: 22. 1. 2015, 6. 2. 2015, 28. 4. 2015 a 8. 10. 2015. Jedna schůze se uskutečnila per rollam (16.–20. ledna 2015). Byly projednány závěry z plenární schůze České fyziologické společnosti konané 3. 2. 2015 v rámci 91. fyziologických dnů v Brně.

přihlášena 4 ústní sdělení. Na základě hodnocení členů komise bylo dohodnuto udělit 2 ceny bez určení pořadí. • Ševčíková M a kol.: Vlyv metamfetamínu na materské správanie a vývin mláďat potkana laboratórneho počas neonatálního obdobia. • Nohejlová K a kol.: Změny perfuze mozkové kůry způsobené SAK – animální model. Výsledek soutěže byl vyhlášen při ukončení 91. FD.

2. Členská základna K  31. 12. 2015 měla společnost 191 řádných členů, z toho 84 žen a 107 mužů. Členství bylo ukončeno u 7 členů (+ 5 úmrtí), nově se přihlásilo 7 členů. Věkové složení členů společnosti se proti minulým létům významně nezměnilo. Složenky k zaplacení členských příspěvků jsou posílány členům na adresu jejich trvalého bydliště. ČFS proto vyzývá své členy, aby neprodleně informovali výbor společnosti v případě změny adresy.

3.2 Činnost komisí Neuroontogenetická komise Komise připravovala i letošní Neuroontogenetický diskusní den. Pro malý zájem však byla akce odvolána.

3. Z činnosti společnosti 3.1 Fyziologické dny 91. fyziologické dny se konaly ve  dnech 3.–5. února 2015 v Brně (pořadatel LF MU). Celkově bylo přihlášeno 162 účastníků, 95 z České republiky a 67 ze Slovenska. Purkyňovu přednášku přednesl doc. MUDr. František Vožeh, CSc., Ústav patologické fyziologie LF UK v Plzni, na téma J. E. Purkyně a mozeček tehdy a dnes. Soutěž o Cenu mladých ČFS při 91. FD Hodnotící komise soutěže o Cenu mladých České fyziologické společnosti pracovala ve složení: prof. Rokyta, prof. Ošťádal, prof. Pokorný, prof. Kittnar. Do soutěže byla

Rok narození

Počet

Československá fyziologie 65/2016 č. 1

Výuková komise Komise pokračovala v činnosti zaměřené na inovaci výuky fyziologie. Komise experimentální kardiologie 43. pracovní konference Komise experimentální kardiologie (KEK) se konala ve dnech 21.–23. října 2015 v Buchlovicích pod názvem Nové možnosti v protekci myokardu. Fyziologická sekce České lékařské společnosti J. E. Purkyně v Hradci Králové. V roce 2015 se konala 3 zasedání této sekce. 3.3 Publikační činnost Vybrané práce prezentované formou ústního sdělení na 91. FD v roce 2015 byly po peer review publikovány v Supplementum Physiological Research. Pro výběr prací a organizaci publikace byla ustanovena komise ve složení: prof. Pokorný, dr. Riljak, doc. Otáhal, prof. Kittnar. Bylo vybráno celkem 15 článků (2 přehledné články a 13 originálních prací). 4. Ocenění 4.1 Ocenění zahraničních vědců V roce 2015 Výbor ČFS na návrh prof. Ošťádala udělil Laubergerovu medaili: • profesoru Grant N. Pierce, PhD, FACC, FAHA, FAPS, FIACS • profesoru Naranjan S. Dhalla, PhD, MD (Hon), DSc (Hon) • Ocenění předal předseda ČFS na slavnostním zasedání Fyziologického ústavu AV ČR k 60. výročí jeho založení. 4.2 Životní výročí členů společnosti Výbor rozhodl o udělení ocenění členům společnosti, kteří se aktivně věnovali práci pro společnost a v roce 2015 se dožívají významného životního výročí: • prof. Červinka – Laufbergerova medaile • dr. Zicha – čestné členství v ČLS • prof. Herget – čestné členství v ČLS • prof. Pokorný – Zlatá medaile ČLS

51

4.3 Soutěž o Cenu ČFS Výbor ČFS projednal návrhy na udělení Ceny ČFS za publikace v roce 2014. Celkem byly podány tři návrhy. Návrhy byly posouzeny s ohledem na kvalitu publikací a podle pravidel soutěže. Členové v tajném hlasování zvolili výhercem ceny práci doc. Kučery z Ústavu fyziologie, LF HK. Členové byli informováni, že termín pro podání přihlášky na Cenu ČLS JEP a Cenu ČFS za nejlepší vědeckou práci publikovanou v roce 2015 je 15. 4. 2016.

na mezinárodním kurzu epileptologie v Benátkách. Žádost byla podpořena vyjádřením školitele prof. Pavla Mareše. Stipendium bylo uděleno ve výši 10 tis. Kč. Pravidla pro udělení cestovního stipendia budou upravena tak, aby bylo explicitně zřejmé, že lze žádat o podporu pro účast na konferencích „a dalších odborných akcích“. Termín pro podávání žádostí o stipendium pro mladé fyziology byl upraven tak, aby je bylo možno podávat 2× ročně, a to do 28. 2. a 31. 5.

Termín pro podání přihlášky na Cenu ČLS JEP a Cenu ČFS za nejlepší vědeckou práci publikovanou v roce 2014 je 15. 4. 2016.

8. Kalendář zdravotnických akcí a  akcí v  rámci ČLS JEP na rok 2016 Neuroontogenetický den Pracovní konference KEK

5. Hospodaření společnosti v roce 2015 Veškeré finanční operace probíhaly podle schváleného rozpočtu. Významné činnosti, které měly vliv na hospodaření společnosti: Navýšení členského příspěvku (stabilizace rozpočtu), přes účet společnosti platba přispěvatelů Supplementa Physiological Research (systém osvědčen a funguje), ceny za nejlepší publikaci + soutěž mladých FD (20 000 Kč), FD Brno ziskové (podpora časopisu) Stav FONDu JEP k 31. 12. 2015 = 718 042,14 Kč (z toho 500 000 Kč spořicí účet) • výdaje: 155 100,46 Kč (včetně nákladů na Supplementa) • výsledek FD 156 661,36 Kč Příští rok očekáváme nárůst příjmů z vyšších členských příspěvků, které budou využity na stipendia, podporu publikací, cestovné mladým členům atd. 6. Inventarizace majetku společnosti Inventarizace majetku společnosti proběhla podle příslušných předpisů. 7.  Stipendia podporující účast mladých fyziologů na konferencích Výbor udělil v roce 2015 cestovní stipendium MUDr. Petru Fáberovi z  Fyziologického ústavu AV ČR pro účast

9. Československá fyziologie Československá fyziologie v roce 2015 vyšla ve dvou číslech. Náklady hradila Česká fyziologická společnost a druhou část tvořily publikační poplatky. I nadále existuje možnost individuálního projednání dobrovolné platby, stejně jako řešení otázky poplatků za články, které neuvádějí dedikaci grantům. Bude zapotřebí počítat s tím, že finanční přínos FD pro financování časopisu je při jejich konání na Slovensku podstatně nižší. Zájem autorů o publikování byl v uplynulém roce stabilní, nyní je poněkud menší, ale doufáme, že se opět zvýší a hlavně postgraduální studenti využijí možnosti publikovat své přehledy připravené ke státní doktorské zkoušce. Prosíme o návrhy na doplnění svých členů redakční rady. Redakce je samozřejmě i nadále připravena pracovat také s písemnými návrhy autorů a čtenářů.

PharmDr. Alena Sumová, DSc. vědecký sekretář společnosti prof. MUDr. J. Pokorný, DrSc. předseda společnosti

Členství v The Physiological Society z České republiky V současné době jsou v The Physiological Society 3 členové (podle abecedy): • prof. MUDr. Jan Herget, DrSc. • prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc. • prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc.

52

Československá fyziologie 65/2016 č. 1