Prevalence problémového hráčství v České republice Prevalence of Problem Gambling in the Czech Republic

www.adiktologie.cz / www.addictology.org

December

2015 / 15 / 4

PROFESSIONAL JOURNAL FOR THE PREVENTION, TREATMENT OF, AND RESEARCH INTO ADDICTION

No 4

PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL ARTICLE

Prevalence problémového hráčství v České republice Prevalence of Problem Gambling in the Czech Republic Mravčík, V., Chomynová, P., Roznerová, T., Drbohlavová, B., Černý, J., Tion Leštinová, Z.

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK / REVIEW ARTICLE

Obce a regulace hazardního trhu v ČR Municipalities and the Regulation of the Gambling Market in the Czech Republic Rous, Z., Drbohlavová, B.,

Vydává / Published by Sdružení SCAN

Tion Leštinová, Z., Černý, J., Mravčík, V.

Člen / Member of the International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE) Indexováno v / Covered by Scopus & EMCare Bibliographia Medica Čechoslovaca

ISSN 1213-3841

MKČR E 12656

Vydání tohoto èísla èasopisu je spolufinancováno z prostøedkù ESF prostøednictvím Operaèního programu Lidské zdroje a zamìstnanost a státního rozpoètu ÈR v rámci projektu Zvýšení efektivity výkonu a øízení státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi v oblasti on-line sázkových her a loterií, reg. è. CZ.1.04/4.1.00/B6.00030.

2015 / 15 / 4

PROFESSIONAL JOURNAL FOR THE PREVENTION, TREATMENT OF, AND RESEARCH INTO ADDICTION

VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory Diagnostics, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / DEPUTY EDITOR-IN-CHIEF

Prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

ADRESA REDAKCE / EDITORIAL OFFICE

Èasopis Adiktologie / Adiktologie Journal Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze Apolináøská 4, 128 00 Praha 2 Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic [email protected]

Citace / Citation Pøíspìvky do èasopisu Adiktologie podléhají

Adiktologie 15(4), 289–400.

zdvojenému recenznímu øízení / The articles published in Adiktologie are subject to

Èlen / Member of the

a double-review procedure

International Society

Èasopis je zaøazen do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ÈR (Rada pro výzkum a vývoj Úøadu vlády ÈR) /

of Addiction Journal Editors (ISAJE) Indexováno v / Covered by

Adiktologie is on the List of Peer-Reviewed Non-impact

Scopus & EMCare

Factor Periodicals Published in the Czech Republic

Bibliographia Medica Èechoslovaca

ISSN 1213-3841

MKÈR E 12656

VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF

ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / DEPUTY EDITOR-IN-CHIEF

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

Prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D.

Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky,

Klinika adiktologie,

1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze


a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze /


Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory

Department of Addictology,

Diagnostics, 1st Faculty of Medicine, Charles

1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague

University in Prague and General University Hospital

and General University Hospital in Prague,

in Prague, Czech Republic

Czech Republic

Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D.

Peter M. Miller, Ph.D.

Prof. MUDr. Alexandra Šulcová, CSc.


Center for Drug and Alcohol Programs, Department

CEITEC (Støedoevropský technologický institut),


of Psychiatry and Behavioral Sciences, Medical

Masarykova univerzita, Brno /


University of South Carolina, Charleston, SC, U.S.A.

CEITEC (Central European Institute of Technology),

Redakèní rada / Editorial Board

VÝKONNÝ REDAKTOR / EXECUTIVE EDITOR


Masaryk University, Brno, Czech Republic

1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and

MUDr. Viktor Mravèík, Ph.D.

General University Hospital in Prague, Czech Republic

Národní monitorovací støedisko pro drogy

PharmDr. Magdaléna Šustková-Fišerová, Ph.D.

a závislosti, Praha /

Ústav farmakologie, 3. lékaøská fakulta, Univerzita

National Monitoring Centre for Drugs and Addiction,

Karlova v Praze /

Prague, Czech Republic

Department of Pharmacology, 3rd Faculty of Medicine,

ÈLENOVÉ REDAKCE / MEMBERS

Charles University in Prague, Czech Republic

Sylvie Mrug, Ph.D. PhDr. Ladislav Csémy

University of Alabama at Birmingham, Birmingham,

PaedDr. Martina Tìmínová-Richterová

Psychiatrické centrum Praha /

AL, U.S.A.

O. s. SANANIM, Praha /

Prague Psychiatric Centre, Prague, Czech Republic

SANANIM, Prague, Czech Republic

MUDr. ¼ubomír Okruhlica, CSc. Mgr. Hana Fidesová, Ph.D.

Centrum pre lieèbu drogových závislostí, Bratislava /

Wouter Vanderplasschen, Ph.D.


Centre for Treatment of Drug Dependencies,

Department of Orthopedagogics, Ghent University,


Bratislava, Slovakia

Gent, Belgium


MUDr. Petr Popov

Mgr. Jindøich Voboøil, MSc.



Úøad vlády ÈR, Sekretariát Rady vlády pro



koordinaci protidrogové politiky, Praha /


Office of the Government of the Czech Republic,

Prof. RNDr. Lumír Ondøej Hanuš, DrSc., Dr. h. c.


Secretariat of the Government Council for Drug Policy

Department of Medicinal Chemistry and Natural


Coordination, Prague, Czech Republic

Products, School of Pharmacy, Faculty of Medicine,



MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D.

Hebrew University, Jerusalem, Israel

Kenzie L. Preston, Ph.D.


Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.

NIH National Institute of Drug Abuse, Baltimore,


Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity

MD, U.S.A.


Palackého v Olomouci /


Department of Psychology, Philosophical Faculty,

PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc.


Palacky University, Olomouc, Czech Republic




Doc. MUDr. et PhDr. Kamil Kalina, CSc.








STATISTIÈTÍ KONZULTANTI / STATISTICAL CONSULTANCY Mgr. Jaroslav Vacek

Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and

PhDr. Iva Šolcová, Ph.D.

Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita


Psychologický ústav AV ÈR, v. v. i., Praha /

Karlova v Praze /

Institute of Psychology, Academy of Sciences

Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine,

of the Czech Republic, Prague, Czech Republic

Charles University in Prague an General University

MUDr. Stanislav Kudrle Soukromá psychiatrická ambulance, Plzeò /

Hospital in Prague, Czech Republic

Private Outpatient Psychiatric Clinic, Pilsen,

Mgr. Lenka Šťastná, Ph.D.

Czech Republic


PhDr. RNDr. Hana Voòková, Ph.D. et Ph.D.


Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta, Univerzita

Univ.-Prof. Dr. Otto Lesch


Karlova v Praze /

Universitätsklinik für Psychiatrie und Psychotherapie,


Pedagogy Department, Faculty of Education, Charles

Medizinische Universität Wien, Wien, Österreich


University in Prague, Czech Republic


2015 / 15 / 4

PORADNÍ A KONZULTAÈNÍ SKUPINA / CONSULTANTS

VYDÁNO VE SPOLUPRÁCI S / PUBLISHED IN COOPERATION WITH

MUDr. Pavel Bém Klinika adiktologie,

Klinikou adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze


Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine,


Charles University in Prague and General University Hospital in Prague

Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and

Èeskou asociací adiktologù


Czech Society for Addictology

Prof. PhDr. Ivo Èermák, CSc. Psychologický ústav AV ÈR, v. v. i., Brno / Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech

VYCHÁZÍ POD ZÁŠTITOU / PUBLISHED UNDER THE AUSPICES OF

Republic, Brno, Czech Republic

1. lékaøské fakulty, Univerzita Karlova v Praze MUDr. Stanislav Grof

1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague

Kalifornský institut integrálních studií, San Francisco, USA / California Institute of Integral Studies, San Francisco, USA

Národního monitorovacího støediska pro drogy a závislosti National Monitoring Centre for Drugs and Addiction

Mgr. Danica Klempová Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou

Spoleènosti pro návykové nemoci ÈLS JEP

závislost, Lisabon, Portugalsko /

Society for Addictive Diseases CzMA

European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, Lisbon, Portugal

Èeské neuropsychofarmakologické spoleènosti Czech Neuropsychopharmacological Society

MUDr. Pavel Kubù Ústav lékaøské informatiky, Univerzita Karlova

Katedry psychologie FF UP v Olomouci

v Praze, 2. lékaøská fakulta /

Department of Psychology, Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc

Department of Medical Informatics, 2nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Czech Republic

Psychologického ústavu AV ÈR Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague

Mgr. Aleš Kuda Pražské centrum primární prevence, o. p. s. / Prague Primary Prevention Centre, Prague, Czech Republic

VYDÁNO ZA PODPORY / PUBLISHED WITH SUPPORT OF

Mgr. Sylva Majtnerová-Koláøová A.N.O. - Asociace nestátních organizací zabývajících se

Ministerstva školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR

prevencí a léèbou drogových závislostí, Praha /

Ministry of Education, Youth, and Sports of the Czech Republic

A.N.O. – Association of NGOs Concerned with the Prevention and Treatment of Drug Addiction, Prague,

Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Czech Republic

Government Council for Drug Policy Coordination

MUDr. Jana Novotná

Magistrátu hlavního mìsta Prahy

Psychiatrická ambulance, Brno /

Prague Municipal Authority, Prague, Czech Republic

Outpatient Psychiatric Clinic, Brno, Czech Republic

spoleènosti Reckitt Benckiser (Czech) s.r.o. Doc. PhDr. Vladimír Øehan Univerzita Palackého Olomouc, Filozofická fakulta,

Ministerstva financí ÈR

Katedra psychologie /

Ministry of Finance of the Czech Republic

Department of Psychology, Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc, Czech Republic

Evropského sociálního fondu v ÈR European Social Fund in the Czech Republic

HAZARDNÍ HRANÍ JAKO SOUÈÁST PROTIDROGOVÉ POLITIKY

Úvodem k tomuto speciálnímu èíslu Adiktologie, které se monotematicky vìnuje oblasti hazardního hraní, bych rád uvedl i širší souvislosti z oblasti národní preventivní politiky návykového chování a problémového užívání nelegálních, ale i legálních drog a hraní hazardních her. Èeská republika v uplynulých letech zaznamenala v oblasti preventivní politiky nìkolik zásadních úspìchù, avšak i øadu významných problémù. V nìkterých parametrech mají tyto problémy tak závažný rozmìr, že zasahují až tøetinu populace, a to jak dopady zdravotnì-sociálními, tak ekonomickými. Zejména chci zdùraznit vstøícnost a øeknìme do urèité míry i odvahu souèasné vlády, která se rozhodla pøijmout má doporuèení navzdory nesouhlasu nìkterých mocných proponentù a integrovala v roce 2014 politiky legálních a nelegálních drog i hazardního hraní. Trend integrace je totiž podle všech dostupných údajù hlavním racionálním krokem ke zlepšení koordinace politik prevence závislostí a jejich dopadù pøedevším proto, že není dnes tyto jevy možné oddìlovat jako samostatné fenomény. Celá øada vlád v EU již takto politiky v oblasti závislostí integrovala a zaznamenává pozitivní výsledky tohoto kroku. V ÈR nový systém vhodnì nasedá na již existující strukturu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP), které osobnì pøedsedá ministerský pøedseda, jejími èleny jsou ministøi dotèených resortù, hejtman zastupující asociaci krajù a nejvyšší pøedstavitelé odborných spoleèností. Tím je zajištìna koordinace na nejvyšší úrovni. Stojí pøed námi však nelehký úkol tuto integraci a koordinaci prolnout celou státní správou, kde míra rezistence opustit resortismus a øešit problémy ve spolupráci institucí je zatím mnohdy vysoká. Toto se ukázalo pøi tvorbì zákonù o hazardních hrách i o škodách pùsobených návykovými látkami, které jsou v mnohém opìt ve stínu obav ze silných lobbistických skupin bez odvahy pøijít se zásadnìjšími zmìnami v oblasti regulací, doporuèovaných napøíklad WHO nebo našimi vlastními studiemi. Podobnì se toto ukázalo také pøi formulaci opatøení v jednotlivých akèních plánech Národní strategie 2010–2018, kde argumentace nìkterých klíèových resortù byla vedena ve smyslu „nepotøebné politiky“ èi odkazu, že hazard jako fenomén není prioritou daného, pøitom klíèového resortu, nebo že nìkterá opatøení by byla neprùchozí a podobných.

292

ADIKTOLOGIE

VOBOØIL, J.

Nicménì v minulém roce vláda také projednala a schválila závìry vùbec první zprávy o sociálnì patologických dopadech hazardních her na spoleènost ÈR, schválila výše zmínìné rozšíøení mandátu RVKPP na integrovanou protidrogovou politiku, schválila revizi Národní strategie protidrogové politiky na období 2010–2018, do které byly integrovány oblasti alkoholu a hazardního hraní (v roce 2015 také tabáku) a dala za úkol zpracovat vùbec první akèní plány pro tyto oblasti. Dále vláda letos nakonec projednala návrh zákona o ochranì pøed škodami pùsobenými alkoholem, tabákem a jinými návykovými látkami a o integrované protidrogové politice (zákon o ochranì pøed návykovými látkami), jenž má nahradit zákon è. 379/2005 Sb. (tzv. protikuøácký zákon). Zdá se, že pøes mnohé a nìkdy zbyteèné kompromisy toto pøece jen mùže postupnì vést ke konkrétním krokùm vedoucím ke zlepšení situace v ÈR. Podívejme se však detailnìji na situaci ÈR v oblasti patologického hráèství. Poèet osob ve vysokém riziku rozvoje patologického hráèství se odhaduje na 80–100 tis. Z hlediska rozvoje problémového a patologického hráèství pøedstavují v ÈR v tuto chvíli stále nejvyšší riziko tzv. automaty, tedy elektronická herní zaøízení (EHZ). Hráèi na EHZ tvoøí zdaleka nejvyšší podíl patologických hráèù. Z dostupných dat dále vyplývá, že ve zvýšeném riziku se nacházejí také on-line hráèi, kteøí podobnì jako hráèi EHZ vykazují v prùmìru vysoké skóre problémového hraní a vysokou prùmìrnou výši sázek. V souèasnosti je právì on-line hazard nejdynamiètìji se rozvíjejícím segmentem hazardního trhu. V r. 2012 pøedstavoval on-line hazard 10 % trhu s vklady ve výši 14 mld. Kè u provozovatelù licencovaných v ÈR. V r. 2014 dosáhl objem internetových kurzových sázek již 29,4 mld. Kè a pøíjmy ze hry byly 3,3 mld. Kè s meziroèním nárùstem 34 %. Novým, významným problémem je nárùst hraní hazardních her velmi mladými lidmi. Z Výroèní zprávy o hazardním hraní v ÈR v roce 2014, kterou zpracovalo NMS, vyplývá, že až 30 % nezletilých má zkušenosti s hraním hazardních her, nejèastìji jde o loterie, kurzové sázky a on-line hraní. Tomuto trendu je nutno vìnovat pozornost a v rámci akèního plánu navrhuji vládì konkrétní opatøení. V tomto smyslu jsem revidoval Národní strategii protidrogové politiky na období 2010–2018 a vytvoøil Akèní plán pro oblast hazardního hraní 2015–2018, který slouží jako

2015 / 15 / 4 EDITORIAL / JINDØICH VOBOØIL

nástroj implementace cílù obsažených v národní strategii a který v polovinì listopadu schválila vláda. Akèní plán vychází ze souhrnu hlavních zjištìní a doporuèení zprávy o sociálnì patologických dopadech hazardních her v Èeské republice (Hazardní hraní v Èeské republice a jeho dopady, 2014), ze zahranièních zkušeností a doporuèení a z výsledkù diskuse pracovní skupiny pro pøípravu akèního plánu, která realizovala SWOT analýzy situace v klíèových oblastech protidrogové politiky. Byly stanoveny následující priority: – zvýšení informovanosti obecné i hráèské populace o hazardním hraní, – prevence rozvoje problémového hráèství, – vèasný záchyt a intervence problémového hráèství, – zvýšení kontaktu problémových hráèù s pomáhajícími službami, – zvýšení dostupnosti poradenských a léèebných programù, – dùsledná kontrola dodržování pøijatých regulaèních opatøení, – redukce nelegálního provozování hazardních her, – realizace komplexní politiky v oblasti hazardního hraní a její finanèní zajištìní, – pravidelný monitoring a vyhodnocování situace a dopadù regulace v oblasti hazardního hraní. Pravdìpodobnì nejtìžší úkol však bude nìkteré konkrétní úkoly uvést v život jak ve státní správì, tak v samosprávách, stejnì jako bude obtížný úkol pøesvìdèit tvùrce státních a samosprávních rozpoètù, že bez prostøedkù se úspìšná politika dìlat nedá. Jak jsem již uvedl, paralelnì s pøípravou akèního plánu bìžel proces pøípravy a pøipomínkování návrhu nového zákona o hazardních hrách, který vypracovalo Ministerstvo financí ÈR a který má nahradit zastaralý zákon è. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. S tímto zákonem souvisí i návrh zákona o dani z hazardních her, který spolu s návrhem zákona o hazardních hrách a návrhem zmìnového zákona tvoøí novou komplexní právní úpravu trhu s hazardními hrami, která bude úèinná pravdìpodobnì až od roku 2017. Již letos v polovinì listopadu však Poslanecká snìmovna schválila novelu stávajícího loterijního zákona, která by mìla od pøíštího roku zvýšit sazby daní ze souèasných 20 % na 23 % u kurzových sázek, kasinových her a dalších a na 28 % u EHZ, u nichž se zvýší i denní poplatek za každé zaøízení z 55 Kè na 80 Kè. Zároveò upravila rozdìlení odvodù z EHZ mezi stát a obce ze souèasných 20 : 80 % na 37 : 63 %. Nový zákon o hazardních hrách by mìl obsahovat mimo jiné øadu nových regulaèních opatøení. Návrh zákona dává více pravomocí obcím, které by mìly povolovat kromì umístìní herny èi kasina napøíklad i jejich provozní dobu, povolení bude platit tøi roky. Do návrhu zákona dále byla zahrnuta opatøení, jako jsou centrální elektronická evidence (sebe)vylouèených ze hry, možnost blokování nelicenco-

vané on-line nabídky, zobrazení celkové prohrané èástky a èasu hry na monitorech, zrušení provozoven se zvláštním režimem, omezení provozní doby heren (pøerušení provozu 03:00–10:00), zatímco jiná doporuèovaná opatøení zahrnuta nebyla, jako napøíklad centrální elektronická registrace hráèù s cílem uplatòování prevence, stanovení maximálního poètu provozoven hazardních her, stanovení povinnosti kvalifikované intervence, zákaz kouøení a podávání alkoholu v nìkterých typech provozoven, omezení dostupnosti penìz a zákaz bezhotovostních sázek a v neposlední øadì urèení èásti odvodù na realizaci služeb prevence a léèby, regulace a výzkumu. Návrh zákona upravuje strukturní charakteristiky (maximální výše sázky, prohry, prodleva mezi hrami atd.) nìkterých her a stanoví 15minutové pøestávky po 120 minutách hry. Vzhledem k paralelní tvorbì akèního plánu a zákona o hazardních hrách, jehož první návrh pùvodnì obsahoval více preventivních opatøení, neobsahuje akèní plán detailní opatøení zmiòovaná výše. Obsahuje však úkol vyhodnotit dopad nové legislativy v oblasti prevence a redukce problémového hráèství, který se bude zabývat úèinností a dopady nástrojù a opatøení v novém zákonì o hazardních hrách. Akèní plán je stanoven na 4 roky, tj. na období 2015–2018. Avšak vzhledem k tomu, že se zásadnì mìní regulaèní zákonný rámec pro provozování hazardních her, a také vzhledem k tomu, že komplexní politika v oblasti závislostí je v ÈR politikou novou, je velmi obtížné pøedvídat vývoj v oblasti nabídky a poptávky po hazardním hraní, vývoj v míøe a vzorcích hazardního hraní, míru spolupráce mezi rùznými subjekty vèetnì spolupráce s provozovateli hazardních her atd., bude po dvou letech provedena jeho revize s možností úpravy, pøeformulování èi doplnìní úkolù. V posledních dvou letech se podaøilo stabilizovat financování protidrogové politiky a zachovat opatøení, jež jsou úspìšná a fungují. Pro podporu preventivních opatøení a zvýšení míry informovanosti v oblasti hazardního hraní se v posledních tøech letech podaøilo vyèlenit v rámci dotaèního øízení RVKPP malý dotaèní titul ve výši 3–5 mil. Kè, pro následující rok se plánuje vyèlenit mnohem vyšší èástka. Bohužel však nedošlo k silnìjšímu ukotvení RVKPP jako stálého poradního orgánu vlády a k ukotvení pozice národního protidrogového koordinátora, jejichž cílem je posílení koordinace v oblasti integrované protidrogové politiky. V neposlední øadì vládní návrh zákona o hazardních hrách rezignoval na návrh mechanismu posílení financování protidrogové politiky, a to zøízením Státního fondu integrované protidrogové politiky, jenž mìl zajistit adekvátní objem finanèních prostøedkù na financování opatøení integrované protidrogové politiky v nových oblastech – alkoholu, tabáku, hazardního hraní. Užívání návykových látek a závislostní chování, jako je patologické hráèství, zpùsobují vysoké spoleèenské ná-

ADIKTOLOGIE

293

klady, souhrnnì odhadem 60–100 mld. Kè roènì, v závislosti na odhadu. Vzhledem k existenci trhù šedé a èerné ekonomiky státní rozpoèet pravdìpodobnì pøichází o desítky miliard roènì pøi výbìru daní. Odhadem jde u tabáku pøibližnì o 5 % podílu èerného trhu, tedy pøi výnosu daní pøibližnì 60 mld. Kè jde o témìø 4 mld. Kè. Po metanolové kauze se sice podaøilo prozatím èerný trh s alkoholem snížit odhadem na 10 %, ale vzhledem k tomu, že do této kauzy se odhadoval napøíklad trh s lihovinami až na 50 % podílu na èerném trhu, je možné opìt oèekávat postupný nárùst pøi pøeskupení organizovaných zloèineckých skupin. Nicménì se danì z lihu nadále blíží 7 mld. Kè. V tuto chvíli tedy státní rozpoèet pravdìpodobnì pøichází o pøibližnì 3–4 mld. Kè na spotøebních daních z alkoholu a meziproduktù. Nakonec musím upozornit na fenomén nelegálního provozování hazardních her. Zejména jde o zahranièní provozovatele on-line hazardu, kteøí nemají licenci na provozování hazardu v ÈR, avšak jejich stránky jsou bìžnì dostupné èeským hráèùm, navíc v èeštinì. Stát tomu léta pasivnì pøihlížel, situaci neøešil, a tím pøišel pravdìpodobnì až o desítky miliard korun. Pøitom Výroèní zpráva o dopadech hazardu za rok 2014 poukazuje na trend výrazného nárùstu a pøeskupování trhu s on-line hrami, a to pøedevším u mladší populace. Dále jde o nárùst poètu èerných heren stejnì jako heren s kvízomaty, které se snaží vyhnout odvodu loterijní danì. Otázkou také v oblasti výbìru daní zùstává, zda tento výbìr odpovídá skuteènì prosázeným prostøedkùm. Nevím o žádné relevantní studii na toto téma a pøi tvorbì akèního plánu pro oblast hazardu jsme nebyli s odpovídajícími resorty schopni definovat úkoly, které by tuto situaci lépe vyhodnocovaly a pokusily se ji zmìnit. Opìt i zde hovoøí odhad pøibližnì o ztrátách až 4 mld. Kè na loterijní dani. Tyto øeknìme spíše skeptické odhady tedy generují celkem 12 miliard Kè ztrát roènì. Je proto nutné vìnovat mnohem vìtší pozornost koordinaèním mechanismùm pro všechny výše zmínìné problémy, vzít vážnì výzvy akèních plánù a vìnovat pozornost úkolùm eliminace èerného trhu s alkoholem, tabákem a nelegálním hazardem. Tuto koordinaci navrhuji na vysoké, pøípadnì nejvyšší úrovni. Je nezbytné hledat intenzivnìjší koordinaci pøedevším na stranì finanèní správy, celní správy, policie, ale také ÈOI a živnostenských úøadù, ale také tøeba potravináøské inspekce a hygienické služby a pøípadnì dalších relevantních institucí. Bez této jasnì definované a vládou pravidelnì sledované koordinace pravdìpodobnì nelze zmìnit výše zmínìné trendy. V Praze 23. listopadu 2015 Jindøich Voboøil národní protidrogový koordinátor

294

ADIKTOLOGIE

VOBOØIL, J.

2015 / 15 / 4

ISAJE The International Society of Addiction Journal Editors recommends against the use of terminology that can stigmatize people who use alcohol, drugs, other addictive substance or who have addictive behavior.

non-use of specific terms. “Abuse” and “abuser”

Kelly, J. F., Dow, S. J., &Westerhoff, C. (2010).

or equivalent words in other languages should,

Does our choice of substance-related terms

however, in general be avoided, unless there is

influence perceptions of treatment need? An

particular scientific justification (an example of

empirical investigation with two commonly used

scientific justification of the use of “abuse” is

terms. Journal of Drug Issues, 40, 805–818.

when referring to a person who meets criteria for a Diagnostic and Statistical Manual of

Kelly, J. F., Wakeman, S. E., & Saitz, R. (2015).

Mental Disorders, Fourth Edition, alcohol abuse;

Stop talking ‘dirty’: Clinicians, language, and

Rationale: Terms that stigmatize can affect the

that person would be said to have “alcohol

quality of care for the leading cause of

perception and behavior of patients/clients, their

abuse”). Another example of stigmatizing

preventable death in the United

loved ones, the general public, scientists, and

language is describing people as “dirty” (or

States. American Journal of Medicine, 128, 8–9.

clinicians (Broyles et al., 2014; Kelly, Dow &

“clean”) because of a urinalysis that finds the

Westerhoff, 2010; Kelly, Wakeman & Saitz,

presence (or absence) of a drug (Kelly,

Copyright © 2015 International Society of

2015). For example, Kelly and Westerhoff (2010)

Wakeman & Saitz, 2015). Instead, the test results

Addiction Journal Editors, All rights reserved.

found that the terms used to refer to individuals

and clinical condition should be described.

with substance-related conditions affected

The above was approved by the International

clinician perceptions. Clinicians who read

Society of Addition Journal Editors at its 2015

Our mailing address is:

a clinical vignette about “abuse” and an

annual meeting (Budapest, Hungary, August

International Society of Addiction Journal

“abuser” agreed more with notions of personal

31–September 2, 2015).

Editors National Addiction Centre

culpability and an approach that involved punishment than did those who read an

References

PO48, 4 Windsor Walk

identical vignette that replaced “abuse” and

Broyles, L. M., Binswanger, I. A., Jenkins, J. A.,

London, London SE5 8AF

“abuser” with “substance use disorder” and

Finnell, D. S., Faseru, B., Cavaiola, A., Pugatch,

United Kingdom

“person with a substance use disorder.”

M., & Gordon, A. J. (2014). Confronting

ISAJE is aware that terminology in the addiction

inadvertent stigma and pejorative language in

field varies across cultures and countries and

addiction scholarship: A recognition and

over time. It is thus not possible to give globally

response. Substance Abuse, 35, 217–221.

relevant recommendations about the use or

ADIKTOLOGIE

295

Obsah 292

EDITORIAL Hazardní hraní jako souèást protidrogové politiky Voboøil, J.

298

PÙVODNÍ PRÁCE Rozsah hazardního hraní v èeské populaci Chomynová, P., Drbohlavová, B., Mravèík, V.

310

Prevalence problémového hráèství v Èeské republice Mravèík, V., Chomynová, P., Roznerová, T., Drbohlavová, B., Èerný, J., Tion Leštinová, Z.

320

Charakteristiky léèených problémových hráèù v ÈR: prùøezová dotazníková studie Mravèík, V., Èerný, J., Roznerová, T., Licehammerová, Š., Tion Leštinová, Z. Hazardní hráèství a jeho dopady – kvalitativní výzkum patologických hráèù Roznerová, T., Mravèík, V. Léèení patologiètí hráèi z pohledu inventáøe stylù a poruch osobnosti Maierová, E., Charvát, M. Sebevražednost problémových hráèù v kontextu psychiatrické komorbidity: kohortová studie mortality Mravèík, V., Nechanská, B., Roznerová, T., Chomynová, P., Tion Leštinová, Z.

334 342 354 365

Léèba a další odborné služby pro patologické hráèe v ÈR Mravèík, V., Janíková, B., Roznerová, T., Nechanská, B., Kiššová, L., Tion Leštinová, Z.

376

PØEHLEDOVÉ ÈLÁNKY Socioekonomické souvislosti hazardního hraní Drbohlavová, B., Špolc, M., Tion Leštinová, Z., Grohmannová, K., Mravèík, V.

388

Obce a regulace hazardního trhu v ÈR Rous, Z., Drbohlavová, B., Tion Leštinová, Z., Èerný, J., Mravèík, V.

399

DISKUZE Rozhovor s Karlem Blahou, øeditelem odboru Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Ministerstva financí ÈR MgA. Renata Hladná

365

ZPRÁVY

Contents 298

310 320 334 342

ORIGINAL ARTICLES The Czech Population’s Participation in Gambling Chomynová, P., Drbohlavová, B., Mravèík, V. Prevalence of Problem Gambling in the Czech Republic Mravèík, V., Chomynová, P., Roznerová, T., Drbohlavová, B., Èerný, J., Tion Leštinová, Z. Characteristics of Problem Gamblers in Treatment in the Czech Republic: a Cross-sectional Questionnaire Survey Mravèík, V., Èerný, J., Roznerová, T., Licehammerová, Š., Drbohlavová, B., Tion Leštinová, Z. Gambling and Its Consequences – Qualitative Study of Pathological Gamblers Roznerová, T., Mravèík, V. Gambling Disorders in Treatment from the Perspective of the Inventory of Personality Styles and Disorders Maierová, E., Charvát, M.

354

Suicidality of Problem Gamblers in the Context of Psychiatric Comorbidity: Cohort Mortality Study Mravèík, V., Nechanská, B., Roznerová, T., Chomynová, P., Tion Leštinová, Z.

365

Treatment and Other Interventions for Disordered Gamblers in the Czech Republic Mravèík, V., Janíková, B., Roznerová, T., Nechanská, B., Kiššová, L., Tion Leštinová, Z.

376

REVIEW ARTICLES

388

Social and Economic Consequences of Gambling Drbohlavová, B., Špolc, M., Tion Leštinová, Z., Grohmannová, K., Mravèík, V. Municipalities and the Regulation of the Gambling Market in the Czech Republic Rous, Z., Drbohlavová, B., Tion Leštinová, Z., Èerný, J., Mravèík, V.

ODBORNÉ ZAMÌØENÍ ÈASOPISU / SCOPE AND LIMITATIONS

ANOTACE

Èasopis Adiktologie vychází od roku 2001 a stojí na mezioborovém

The Adiktologie journal has been published since 2001. It is based on an

pøístupu k návykovým látkám, jejich užívání a uživatelùm. Navazuje na

interdisciplinary approach to addictive substances and their use (and/or

linii tradièních èasopisù v tomto oboru, jako je napø. Addiction a další

users). It follows the line of traditional journals in this field, such as

významné profesionální èasopisy sdružené v ISAJE (International

Addiction and other significant professional periodicals associated in the

Society of Addiction Journal Editors). Èasopis uveøejòuje èlánky jak

International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE). The journal

z oblasti klinického, tak preklinického výzkumu a integruje souèasnì

publishes articles concerning both clinical and pre-clinical research,

rùzné pøístupy rozvíjené na poli závislostí (jako napø. public health nebo

integrating various approaches developed in the field of addiction

mental health). Jeho ambicí je mj. facilitovat vývoj vzdìlávání v oblasti

(including public health and mental health). Its key ambition is to facilitate

závislostí, propojovat výzkum s praxí a v jejich kontextu pak kultivovat

the development of training and education in addiction and provide

aplikaci právì mezioborového pøístupu. Èasopis též pøináší pøehledy,

a linkage between research and practice involving the cultivation of the

kazuistiky, inovace, komentáøe, zprávy z cest a kongresù, knižní

application of an interdisciplinary approach. In the journal, you will also

recenze a rùzná oznámení.

find reviews, case histories, innovations, comments, reports from study

Pokyny pro autory: www.adiktologie.cz

trips and congresses, reviews of books, and various announcements. Guidelines for authors: www.adiktologie.cz

TIRÁŽ / IMPRINT © Sdružení SCAN, Praha 2015 Adiktologie – ODBORNÝ ÈASOPIS PRO PREVENCI, LÉÈBU A VÝZKUM ZÁVISLOSTÍ Sdružení SCAN, Lamaèova 862/26, 152 00 Praha 5 Prof. MUDr. T. Zima, DrSc., MBA ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / Prof. PhDr. M. Miovský, Ph.D. VÝKONNÝ REDAKTOR / Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D. VEDOUCÍ VÝKONNÉ REDAKCE / PhDr. M. Malinová JAZYKOVÁ REDAKCE / PhDr. V. Hanus ANGLICKÁ REDAKCE / Mgr. J. Bareš a S. Gill, MA ADRESA REDAKCE / Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2, tel. 224 964 392 LAYOUT, DESIGN / MISSING ELEMENT, www.missing-element.com, [email protected] SAZBA / Hana Valihorová TISK / POINT CZ, s.r.o., Milady Horákové 20, 602 00 Brno VYDÁVÁ /

VEDOUCÍ REDAKTOR /

Rukopisy zasílejte výhradnì na elektronickou adresu redakce [email protected]. Distribuce, informace a objednávky pøedplatného na adrese vydavatele, e-mail [email protected], www.casopis.adiktologie.cz. Inzerce na adrese redakce, e-mail [email protected], www.adiktologie.cz. Zpracování pro internet na adrese redakce, e-mail [email protected]. Elektronický fulltextový archiv na adrese www.medvik.cz/kramerius VYCHÁZÍ ÈTYØIKRÁT ROÈNÌ. CENA V ROCE 2015 / jednotlivé èíslo 89 Kè + 20 Kè poštovné (pro Slovensko 3,80 EUR + 2 EUR poštovné) ROÈNÍ PØEDPLATNÉ / 280 Kè (pro Slovensko 13,20 EUR) STUDENTSKÉ ROÈNÍ PØEDPLATNÉ / 200 Kè Pøedplatitelùm neúètujeme poštovné. Supplementa pro pøedplatitele zdarma. MK ÈR E 12656, ISSN 1213-3841. Toto èíslo vyšlo v prosinci 2015. Pøíští èíslo vyjde 31. 3. 2016. Zaslané pøíspìvky se nevracejí, jsou archivovány vydavatelem. Otištìné pøíspìvky nejsou honorovány, autor obdrží bezplatný výtisk. Za obsah a jazykovou úpravu inzerátù odpovídá inzerent. Kopírování a rozmnožování za úèelem dalšího rozšiøování není možné bez pøedchozího písemného souhlasu vydavatele.

Redakèní uzávìrka zpráv a oznámení je 10. 3. 2016. Redakce si vyhrazuje právo zaslané zprávy krátit a redakènì upravovat. Nepodepsané pøíspìvky pocházejí z redakce.

2015 / 15 / 4 ORIGINAL ARTICLE

The Czech Population’s Participation in Gambling

CHOMYNOVÁ P.1,2, DRBOHLAVOVÁ, B.1,2,3, MRAVÈÍK, V.1,2,3 1

National Monitoring Centre for Drugs and Addiction, Office of the Government, Prague, Czech Republic

2

National Institute of Mental Health, Czech Republic

3

Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague,

Czech Republic Citation: Chomynová, P., Drbohlavová, B., Mravèík, V. (2015). Rozsah hazardního hraní v èeské populaci. Adiktologie, 15(4), 298–308.

BACKGROUND: Gambling can lead to the development of

(N=1,466, N=1,456, and N=1,466 respectively). RESULTS:

a gambling disorder, referred to as problem or pathological

Participation in gambling activities at least once in their life-

gambling. Research shows a relationship between the level

time was reported by about one half of the Czech population

of the general population’s participation in gambling (gam-

(over 60% of the men and 40% of the women), with one third

bling participation) and the extent of problem gambling.

engaging in gambling in the last 12 months. Gambling expe-

AIMS: The aim of the article is to summarise the results of

rience mostly involves lotteries and scratch cards (16–17% in

(adult) population surveys focusing on the gambling partici-

the last 12 months). Gambling activities other than lotteries

pation carried out in the Czech Republic. DESIGN AND

in the last 12 months were reported by 21–22% of the popu-

METHODOLOGY: Analysis of data from questionnaire sur-

lation (about 30% of the men and 10% of the women).

vey on a randomly selected sample of the general population

Playing on electronic gaming machines (slot machines) in

and several omnibus studies of quota samples of the Czech

the last 12 months was reported by about 6-8%, participation

population aged 15–64. SAMPLE: General population sur-

in fixed-odds betting and online gambling by 10–15%. CON-

veys carried out by the Czech National Monitoring Centre for

CLUSIONS: Recent trends show an increasing prevalence

Drugs and Addiction in 2012–2014: National Survey on Sub-

of current gambling in the general population across all age

stance Use 2012 (N=2,134), Prevalence of Drug Use among

groups. This significant increase involves especially online

the Czech Population 2012, 2013, and 2014 (N=854, N=868,

gambling among young males, which implies that further re-

and N=870 respectively), and Citizen Survey on Attitudes To-

search is necessary with respect to the potential risk related

wards Health and Healthy Lifestyles 2012, 2013, and 2014

to online gambling.

KEY WORDS: GAMBLING – PREVALENCE – GAMBLING PARTICIPATION – GENERAL POPULATION SURVEYS

Submitted: 1 / SEPTEMBER / 2015

Accepted: 26 / OCTOBER / 2015

Grant support: The preparation of this article was supported by PRVOUK-P03/LF1/9, an institutional research support programme, and by the project “National Institute of Mental Health (NIMH-CZ)“, grant number CZ.1.05/2.1.00/03.0078, and the European Regional Development Fund. Address for correspondence: Pavla Chomynová / [email protected] / Office of the Government of the Czech Republic, nábø. E. Beneše 4, 118 01 Prague 1, Czech Republic

298

ADIKTOLOGIE

2015 / 15 / 4 PÙVODNÍ PRÁCE

Rozsah hazardního hraní v èeské populaci

CHOMYNOVÁ, P.1,2, DRBOHLAVOVÁ, B.1,2,3, MRAVÈÍK, V.1,2,3 1

Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti, Úøad vlády Èeské republiky, Praha

2

Národní ústav duševního zdraví

3

Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Citace: Chomynová, P., Drbohlavová, B., Mravèík, V. (2015). Rozsah hazardního hraní v èeské populaci. Adiktologie, 15(4), 298–308.

VÝCHODISKA: Hraní hazardních her mùže vést k rozvoji

vého zpùsobu života 2012, 2013 a 2014 (N=1466, 1456

hráèské poruchy, tzv. problémovému èi patologickému

a 1446). VÝSLEDKY: Alespoò jednu zkušenost v životì

hráèství. Výzkumy naznaèují, že existuje urèitá souvislost

s hazardním hraním má v ÈR pøibližnì polovina (pøes 60 %

mezi mírou participace na hazardním hraní (tj. mírou pre-

mužù a pøes 40 % žen) a v posledních 12 mìsících tøetina

valence hraní) sledovanou v populaèních prùzkumech

dospìlé populace. Vìtšina hráèských zkušeností se

a výskytem problémového hráèství. CÍLE: Cílem èlánku je

týká loterií nebo stíracích losù (16–17% v posledních

shrnout výsledky prùzkumù zamìøených na rozsah a vzor-

12 mìsících). Hazardní hry mimo loterie hrálo v posledních

ce hraní hazardních her v obecné (dospìlé) populaci reali-

12 mìsících 21–22 % dospìlých osob (pøibližnì 30 % mužù

zovaných v Èeské republice. METODY: Analýza dat z do-

a 10 % žen). Hry na elektronických herních zaøízeních, tj.

tazníkových šetøení provedených na náhodnì vybraném

laicky automatech, hrálo v posledních 12 mìsících pøibliž-

reprezentativním souboru obecné populace a na kvótnì

nì 6–8 % respondentù, 10–15 % populace se úèastnilo kur-

vybraných souborech populace ve vìku 15–64 let z omni-

zových sázek a hrálo hazardní hry na internetu. ZÁVÌRY:

busových šetøení. SOUBOR: Celopopulaèní studie reali-

Trendy z posledních let naznaèují nárùst míry aktuálního

zované Národním monitorovacím støediskem v letech

hraní hazardních her napøíè vìkovými skupinami.K výraz-

2012–2014: Národní výzkum užívání návykových látek

nému zvýšení došlo pøedevším v pøípadì hraní on-line ha-

2012 (N=2134), Prevalence užívání drog v populaci ÈR

zardních her, a to zejména u mladých mužù, což s ohledem

2012, 2013 a 2014 (N=854, 868 a 870) a Výzkum názorù

na vysoký rizikový potenciál on-line hazardních her pøed-

a postojù obèanù ÈR k problematice zdravotnictví a zdra-

stavuje oblast, které je tøeba se v budoucnu vìnovat.

KLÍÈOVÁ SLOVA: HAZARDNÍ HRANÍ – GAMBLING – PREVALENCE – MÍRA HERNÍ PARTICIPACE – CELOPOPULAÈNÍ PRÙZKUMY

Došlo do redakce: 1 / ZÁØÍ / 2015

Pøijato k tisku: 26 / ØÍJEN / 2015

Grantová podpora: Pøíprava èlánku byla podpoøena prostøednictvím programu institucionální podpory vìdy è. PRVOUK-P03/LF1/9 a projektem „Národní ústav duševního zdraví (NUDZ)“, registraèní èíslo CZ.1.05/2.1.00/03.0078, financovaným z Evropského fondu regionálního rozvoje. Korespondenèní adresa: Mgr. Pavla Chomynová / [email protected] / Úøad vlády Èeské republiky, nábøeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1

ADIKTOLOGIE

299

l

1 ÚVOD

Nìkteøí lidé si hraním hazardních her zpøíjemòují volný èas, jiné motivuje vidina rychlého nebo snadného zisku. Chování, které pøináší uspokojení, má tendenci být opakováno a tímto mechanismem operantního podmiòování se pak z dlouhodobého hlediska stává zvykem èi návykem i pøesto, že s sebou mùže pøinášet negativní následky (Vacek & Vondráèková, 2014). Hazardní hraní pak mùže vést k hráèské poruše (závislosti) a rozvoji problémového/patologického hráèství – podrobnìji viz jiné èlánky v tomto èísle (Mravèík, Èerný, Roznerová, Licehammerová & Tion Leštinová, 2015; Mravèík, Chomynová et al., 2015; Mravèík, Nechanská, Roznerová, Chomynová & Tion Leštinová, 2015). Mezi jednotlivými hrami, které na trhu existují, jsou podstatné rozdíly v jejich rizikovosti – nepøíznivými charakteristikami, které vedou k rozvoji problémù spojených s hraním ve vyšší míøe než v pøípadì jiných her, se vyznaèují pøedevším elektronická herní zaøízení (tj. výherní hrací pøístroje, videoloterijní terminály a další technická zaøízení). Ke hrám s vyšším rizikem patøí také kurzové sázky, zejména sázky on-line, a to pøedevším tzv. live sázky, jiné on-line hry, ale také sázkové hry v kasinu. U tìchto her se vyskytuje vysoká èetnost sázek v krátkém èasovém sledu, možnost hrát nepøetržitì po dlouhou dobu, specifické prostøedí, ve kterém se hra uskuteèòuje, nebo možnost velkých finanèních vkladù v krátkém èasovém intervalu a s tím související vysoké vzrušení ze hry. Hráèi tìchto her a pøedevším hráèi elektronických herních zaøízení tvoøí významnou nebo pøevažující èást osob trpících problémy v souvislosti s hazardním hraním a vyhledávajících odbornou pomoc v souvislosti s hraním v øadì evropských zemí (Griffiths, 2009; Livingstone, Woolley, Zazryn, Bakacs & Shami, 2008; Parke & Griffiths, 2007; Williams, West & Simpson, 2012) i v ÈR (Mravèík et al., 2014; Mravèík, Èerný et al., 2015; Mravèík, Rous et al., 2015). Míra herní participace neboli prevalence hraní (anglicky oznaèovaná jako gambling participation) se zjišťuje prostøednictvím prùøezových dotazníkových šetøení na reprezentativních vzorcích obecné populace. Pøi zaøazení standardních screeningových nástrojù umožòují prùøezová šetøení odhadnout také výskyt problémového hraní v populaci, sama o sobì však šetøení mohou poskytovat informace o rozsahu hraní jednotlivých typù hazardních her i vzorcích hraní – obvyklé frekvenci hraní, èasu stráveném hraním her nebo finanèních aspektech hraní her. Souèasnì mohou šetøení odhalit také výskyt prvních problémù v souvislosti se zapojením do hazardních her u populace, která nespadá do kategorie problémových hráèù, i faktory, které mohou na populaèní úrovni vznik problémù ovlivòovat. Studie uvádìjí, že existuje souvislost mezi mírou herní participace v populaci (tj. prevalencí hraní) a výskytem problémového hráèství (napø. Currie et al., 2006; Holtgraves, 2009).

300

ADIKTOLOGIE

Ve vìtšinì evropských zemí jsou hazardní hrou, se kterou má zkušenost nejvìtší èást populace, loterie. Prevalence hraní bývá v rùzných zemích vysoká také u kurzových sázek nebo hraní na elektronických herních zaøízeních (EHZ), která zahrnují mj. výherní hrací pøístroje a videoloterijní terminály (tzv. automaty). Aktuální zkušenosti s hraním v posledních 12 mìsících má v nìkterých zemích (napø. v Nizozemsku, Belgii, Finsku, Estonsku, Velké Británii) až 60 % populace a více (Mravèík et al., 2014).Vyšší míru prevalence hazardního hraní mají vìtšinou muži; ženy v závislosti na kulturních odlišnostech preferují spíše loterie, stírací losy, pøípadnì bingo, muži kromì loterií upøednostòují spíše kurzové sázky, dostihy a karetní hry (Griffiths, 2009). Vysoká míra úèasti na hraní se týká pøedevším loterií, avšak pokud je vysoká dostupnost jiných typù her (napø. EHZ), je vyšší i míra zkušeností s nimi, a to jak mezi dospìlými, tak mezi adolescenty, roli hraje také zavádìní regulaèních opatøení (Volberg & Williams, 2014). V ÈR je dostupnost hazardního hraní pomìrnì vysoká – mìøeno jak poètem povolených her a herních zaøízení, tak poètem provozoven, kde se lze hraní úèastnit, i evidovanými pøíjmy ze hry (Mravèík, Rous et al., 2015). Jak v posledních letech roste význam internetu, komunikace na sociálních sítích a elektronického nakupování na internetu, roste i nabídka on-line hazardního hraní. Internet nabízí hráèùm možnost hrát 24 hodin dennì 7 dní v týdnu, a to z domova, ze zamìstnání i z veøejného prostoru. Internet nabízí (v závislosti na podobì regulace v dané zemi) širokou škálu produktù, vèetnì sportovního sázení, kasinových her, binga, loterií èi karetních her, jako jsou blackjack a poker. Hráèùm usnadòují hraní i chytré telefony a tablety, které nabízejí stále vìtší možnosti zapojení do hazardního hraní. Typy her vyhledávaných na internetu se liší v závislosti na podobì regulace herního trhu v jednotlivých zemích (Humphreys & Perez, 2012; Volberg & Williams, 2014). Nedávné výzkumy naznaèují, že hraní on-line her se z hlediska rozvoje problémového hraní øadí k nejrizikovìjším formám hazardního hraní. Vìtší pohodlí, nepøetržitá dostupnost, ménì mezilidských kontaktù, možnost hrát pod vlivem návykových látek, bezhotovostní transakce, hraní více her souèasnì jsou faktory, které vedou ke ztrátì kontroly nad hraním (Ejova, 2015; Volberg & Williams, 2014; Wood & Williams, 2009). Cílem èlánku je shrnout výsledky prùzkumù zamìøených na rozsah hraní hazardních her v obecné populaci, které byly realizovány od roku 2012, popsat rozdíly v herní participaci z hlediska pohlaví a vìku respondentù a zhodnotit vývoj v míøe herní participace v posledních letech. l

2 METODY

Výskyt hazardního hraní v obecné populaci ÈR byl poprvé podrobnìji sledován roce 2012, a to prostøednictvím tøí do-

CHOMYNOVÁ, P., DRBOHLAVOVÁ, B., MRAVÈÍK, V.


tazníkových šetøení v obecné populaci primárnì zamìøených na rozsah užívání návykových látek. l

2 / 1 Národní výzkum 2012

V rámci Národního výzkumu užívání návykových látek byly na podzim 2012 (Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti & SC&C, 2013; SC&C, 2012) prostøednictvím samostatného modulu (24 otázek) zjišťovány zkušenosti populace s hraním vybraných typù hazardních her, a to v horizontu celoživotním, posledních 12 mìsícù a posledních 30 dnù. V rámci Národního výzkumu 2012 bylo sledováno hraní: 1/ na výherních hracích pøístrojích (VHP), 2/ na videoloterijních terminálech (VLT), 3/ na jiných EHZ (napø. elektromechanická ruleta nebo elektronický karetní stùl), 4/ hraní sázkových her v kasinu (napø. živá ruleta, karetní hry nebo kostky), 5/ karetní turnaje mimo objekt kasina (napø. poker nebo mariáš), 6/ kurzové sázení v kamenných poboèkách sázkových kanceláøí (napø. na sportovní utkání nebo dostihové závody), 7/ on-line kurzové sázení u 7 v ÈR v té dobì licencovaných provozovatelù, 8/ on-line kurzové sázení u jiných provozovatelù, 9/ hraní jiných on-line hazardních her (napø. on-line poker nebo ruleta), 10/ úèast na èíselných loteriích (typu Sportka, Šťastných 10, Euromiliony, Lotto), 11/ úèast na okamžitých loteriích (napø. stírací losy) a 12/ drobné sázky s pøáteli nebo rodinou o peníze. Byla sledována také frekvence hraní her, výše sázek nebo prùmìrný èas strávený hraním. Souèástí dotazníku byla i škála na screening problémového hraní (Problem Gambling Severity Index, PGSI) – blíže k problémovému hraní viz jiný èlánek v tomto èísle (Mravèík, Chomynová et al., 2015). Dotazník vycházel z dotazníku britské studie zamìøené na hraní hazardních her (British Gambling Prevalence Survey) realizované v roce 2010 (Wardle et al., 2011), pøièemž jednotlivé otázky byly ve spolupráci s Ministerstvem financí pøizpùsobeny èeskému prostøedí a doplnìny o specifika hraní hazardních her v ÈR. Souèástí dotazníku byla také 9položková škála PGSI používaná pro odhad míry výskytu problémového hráèství – blíže viz (Mravèík, Chomynová et al., 2015). Výbìrový soubor tvoøilo 2134 osob ve vìku 15–64 let vybraných náhodným ètyøstupòovým stratifikovaným výbìrem. Prvním stupnìm byl výbìr obcí z 23 strat podle poètu obyvatel, druhým krokem byl náhodný výbìr ulic (dohromady 177 poèáteèních bodù), tøetím stupnìm byla náhodná procházka, jejímž výsledkem byl výbìr domácností. Ve ètvrtém kroku byli vybráni respondenti pomocí

ROZSAH HAZARDNÍHO HRANÍ V ÈESKÉ POPULACI

Kishových tabulek (blíže viz Chomynová, 2013).Data byla vážena podle vìku, pohlaví, vzdìlání, regionu, velikosti sídla bydlištì a ekonomického statusu tak, aby byl výsledný vzorek reprezentativní pro populaci ÈR v daném vìku. l

2 / 2 Prevalence užívání drog v populaci ÈR

Prevalence užívání drog v populaci ÈR je omnibusové šetøení, do nìhož NMS vložilo v letech 2012, 2013 a 2014 otázku zamìøenou na rozsah hazardního hraní. V roce 2012 bylo sledováno hraní hazardních her bez èíselných a okamžitých loterií a drobných sázek s pøáteli a rodinou, a to ve tøech èasových horizontech (celoživotní zkušenost, hraní v posledních 12 mìsících a posledních 30 dnech) s cílem ovìøit výstupy Národního výzkumu 2012. V dalších letech byl modul rozšíøen na tøi otázky: 1/ prevalenci hraní hazardních her typu automaty, ruleta, jiné technické nebo živé hry v provozovnì, hernì nebo kasinu (dále EHZ, kasino), 2/ kurzové sázení v sázkových kanceláøích (napø. na sportovní utkání, dostihy) a 3/ hraní hazardních her nebo kurzové èi live sázky na internetu (tj. on-line hraní). Sbìr dat probíhal prostøednictvím osobních rozhovorù tazatele s respondentem s využitím poèítaèe (CAPI), respondenti byli vybíráni kvótním výbìrem tak, aby reprezentovali populaci ÈR s ohledem na vìk, pohlaví, vzdìlání, kraj a velikost sídla bydlištì. Velikost souboru v jednotlivých letech dosáhla 976, 1005 a 1020 respondentù ve vìku 15 a více let. Pro lepší srovnatelnost výsledkù napøíè prùzkumy byla pro analýzu vybrána vìková kategorie 15–64 let a data byla vážena s ohledem na reprezentativnost pro danou vìkovou kategorii. l

2 / 3 Výzkum názorù a postojù obèanù ÈR

Další omnibusovou studií, ve které NMS každoroènì sleduje výskyt hazardního hraní, je Výzkum názorù a postojù obèanù ÈR k problematice zdravotnictví a zdravého zpùsobu života. V roce 2012 bylo stejnì jako ve studii Prevalence užívání drog v populaci sledováno pouze hraní hazardních her bez èíselných a okamžitých loterií a drobných sázek s pøáteli a rodinou, a to ve tøech èasových horizontech (celoživotní zkušenost, hraní v posledních 12 mìsících a posledních 30 dnech). V roce 2013 byl modul rozšíøen na 5 otázek týkajících se neinternetových her: 1/ hraní na zaøízeních typu automaty (napø. VHP, VLT), 2/ hraní na jiných technických zaøízeních (napø. EMR, elektronický karetní stùl nebo elektronické kostky), 3/ kurzové sázení v sázkových kanceláøích (napø. na sportovní utkání nebo dostihy), 4/ hazardní hry v kasinu a 5/ èíselné loterie.

ADIKTOLOGIE

301

Dále bylo podrobnìji sledováno on-line hraní – kurzové sázky na internetu, live sázení, poker, kasinové hry na internetu, hry typu automaty na internetu a èíselné loterie. Souèástí modulu je také hraní poèítaèových her nebo videoher a 2položková Lie/bet škála používaná pro odhad míry výskytu problémového hráèství – blíže viz (Mravèík, Chomynová et al., 2015). Sbìr dat probíhal prostøednictvím osobních rozhovorù tazatele s respondentem (PAPI), respondenti byli vybíráni kvótním výbìrem. Velikost souborù dosáhla 1802, 1797 a 1810 respondentù ve vìku 15 a více let. Jednotlivé datové soubory byly analyzovány oddìlenì – spoleèná analýza není možná vzhledem k rozdílùm ve výbìrové metodì, dotazníkovém formuláøi i vážení dat. Pro lepší srovnání výsledkù studií byla analýza omezena na vìkovou kategorii 15–64 let. Souèasnì byly jednotlivé kategorie sledovaných hazardních her slouèeny do širších kategorií tak, aby bylo možné srovnání napøíè studiemi i jednotlivými lety. Porovnávané kategorie zahrnují: 1/ hraní hazardních her celkem bez loterií a drobných sázek, 2/ hraní na elektronických herních zaøízeních typu automaty (EHZ), 3/ kurzové sázky v sázkových kanceláøích, 4/ hraní on-line hazardních her. Tam, kde byla v dotazníku zjišťována také úèast na loteriích, byla vytvoøena ještì kategorie „hazardní hry celkem“, která sleduje herní participaci na jakékoliv dostupné hazardní høe.

l

3 VÝSLEDKY

l

3 / 1 Národní výzkum užívání návykových látek 2012 Nìkterou z uvedených her hrálo alespoò jednou v životì celkem 58,2 % dotázaných (63,0 % mužù a 53,5 % žen). Aktuální hraní (v posledních 12 mìsících) uvádìli respondenti nejèastìji v pøípadì èíselných a okamžitých loterií, kurzových sázek a hraní na VHP - tabulka 1. Významnì vyšší zkušenost s hraním hazardních her uvádìli muži, a to u všech sledovaných typù her, a s výjimkou loterií respondenti v mladších vìkových kategoriích (15–24 a 25–34 let). Respondenti v nejmladší vìkové skupinì uvádìli èastìji než starší respondenti pøedevším hraní na EHZ a hraní on-line. Celkem uvedlo hraní hazardních her v posledních 12 mìsících 25,5 % dotázaných (31,1 % mužù a 21,0 % žen), ètvrtina z nich uvedla, že v posledním roce hrála jedenkrát a tøi ètvrtiny hrály hazardní hry opakovanì. Po vylouèení loterií a drobných sázek, které nejsou z pohledu vzniku a rozvoje problémového hráèství tak rizikové, hrálo hazardní hry v posledních 12 mìsících celkem 9,4 % respondentù, z toho na EHZ a on-line v posledním roce hrálo 3,7 %, resp. 3,8 % dotázaných – tabulka 2. V posledních 30 dnech hrálo hazardní hry 13,1 % dotázaných. l

3 / 2 Studie Prevalence užívání drog v populaci 2012–2014 Pro lepší srovnání s Národním výzkumem 2012 byl výbìrový soubor v studii Prevalence užívání drog v populaci ome-

Tabulka 1 / Table 1 Výskyt hazardního hraní v obecné populaci v posledních 12 mìsících podle typu hazardní hry – Národní výzkum 2012 (N=2134), v % Gambling participation in the general population in the last 12 months, by gambling activity – National Survey on Substance Use 2012 (N=2134) (%) Typ hazardní hry

Pohlaví

Mladí dospìlí

Celkem

Muži

Ženy

15–34 let

15–64 let

Výherní hrací pøístroje (VHP, automaty)

5,4

1,0

5,8

3,2

Videoloterijní terminály (VLT)

1,4

0,3

1,5

0,8

Jiná technická zaøízení

1,1

0,2

1,1

0,6

Sázkové hry v kasinu

0,9

0,1

0,9

0,5

Karetní turnaje mimo kasina

3,1

0,8

4,5

1,9

Kurzové sázení v kamenných poboèkách

5,8

0,9

4,3

3,3

On-line kurzové sázky – vybraní

5,8

0,7

3,8

3,2

On-line kurzové sázky – jiní provozovatelé

1,1

0,0

0,6

0,5

Jiné on-line hazardní hry (napø. on-line

1,3

0,0

1,4

0,6

Èíselné loterie

19,1

15,3

9,8

17,2

Okamžité loterie (napø. stírací losy)

5,6

8,2

5,3

6,9

Drobné sázky s pøáteli

3,1

1,6

2,9

2,3

provozovatelé

poker, ruleta)

Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti and SC&C (2013) (in Mravèík et al., 2014) Source: National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction and SC&C (2013), in Mravèík et al. (2014)

302

ADIKTOLOGIE



Tabulka 2 / Table 2 Výskyt hazardního hraní v obecné populaci, souhrnné údaje – Národní výzkum 2012 (N=2134), v % Gambling participation in the general population – summary, National Survey on Substance Use 2012 (N=2134) (%) Prevalence

Pohlaví Muži

Ženy

Mladí dospìlí

Celkem

15–34 let

15–64 let

Celoživotní prevalence Hazardní hry celkem (vše)

63,0

53,5

53,8

58,2

Hazardní hry bez loterií

36,4

13,7

33,9

24,9

EHZ

24,1

9,0

24,5

16,5

On-line hazardní hry

14,3

3,4

11,5

8,8

Jen loterie (èíselné a okamžité)

49,9

49,3

38,9

49,6

Hazardní hry celkem (vše)

31,1

20,1

23,9

25,5

Hazardní hry bez loterií

16,2

2,8

15,1

9,4

EHZ

6,3

1,1

6,9

3,7

On-line hazardní hry

7,0

0,7

5,3

3,8

Jen loterie (èíselné a okamžité)

14,8

16,8

8,5

15,8

17,5

8,5

11,2

13,1

a drobných sázek

Prevalence v posledních 12 mìsících

a drobných sázek

Prevalence v posledních 30 dnech Hazardní hry celkem (vše)

Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti and SC&C (2013) (in Mravèík et al., 2014) Source: National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction and SC&C (2013), in Mravèík et al. (2014)

Tabulka 3 / Table 3 Prevalence hazardního hraní v obecné populaci v posledních 12 mìsících – studie Prevalence užívání drog v populaci ÈR 2012–2014 (N=854, N=868, N=870), v% Gambling participation in the general population in the last 12 months – omnibus studies Prevalence of Drug Use among the Czech Population 2012, 2013, and 2014 (N=854, N=868, and N=870) (%) Prevalence v posledních 12 mìsících

Pohlaví

Mladí dospìlí

Celkem

Muži

Ženy

15–34 let

15–64 let

17,4

5,8

15,4

11,7

2012 Hazardní hry celkem (bez loterií) 2013 Hazardní hry celkem (bez loterií)

24,2

4,1

19,8

14,1

Hazardní hry – EHZ, kasino

9,4

1,9

10,5

5,7

Kurzové sázky v sázkových

21,8

2,8

16,3

12,4

5,7

0,2

4,9

3,0

Hazardní hry celkem (bez loterií)

35,2

8,8

30,0

22,2


11,7

3,6

12,0

7,7


30,4

4,9

24,6

17,8

16,1

3,5

17,4

9,9

kanceláøích On-line hazardní hry 2014

kanceláøích On-line hazardní hry

Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti and ppm factum research (2013), Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2014), Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2015) Source: National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction and ppm factum research (2013), National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and ppm factum research (2014), and National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and ppm factum research (2015)


ADIKTOLOGIE

303

Tabulka 4 / Table 4 Prevalence hazardního hraní v obecné populaci v posledních 12 mìsících – Výzkum obèanù 2012–2014 (N=1466, N=1456, N=1446), v % Gambling participation in the general population in the last 12 months – omnibus studies Citizen Survey 2012, 2013, and 2014 (N=1466, N=1456, N=1446) (%) Prevalence v posledních 12 mìsících

Pohlaví

Mladí dospìlí

Celkem

Muži

Ženy

15–34 let

15–64 let

18,9

7,5

19,1

13,2

26,3

10,5

26,7

18,5


9,4

3,2

9,1

6,3


11,9

3,0

10,0

7,5

18,5

6,4

15,0

12,5

31,1

10,2

27,0

20,7

2012 Hazardní hry celkem (bez loterií) 2013 Hazardní hry celkem (bez loterií)

kanceláøích On-line hazardní hry 2014 Hazardní hry celkem (bez loterií) Hazardní hry – EHZ, kasino

10,8

2,9

8,9

6,9


15,9

3,2

13,4

9,6

21,6

8,4

20,2

15,1

kanceláøích On-line hazardní hry

Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti and INRES-SONES (2013), Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and INRES-SONES (2014), Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and INRES-SONES (2015) Source: National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction and INRES-SONES (2013), National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and INRES-SONES (2014), National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and INRES-SONES (2015)

zen na vzorek respondentù ve vìku 15–64 let a hraní hazardních her v posledních 12 mìsících. V r. 2014 uvádìli respondenti nejèastìji zkušenost s kurzovým sázením v sázkových kanceláøích,a to muži i ženy. Zatímco u mužù výraznì èastìji pøevládalo hraní on-line her nad hraním EHZ a her v kasinu, u žen byla herní participace na tìchto hrách vyrovnaná. Hraní všech typù hazardních her bylo stejnì jako v pøípadì výsledkù Národního výzkumu 2012 vyšší v nejmladších vìkových skupinách, rozdíl je zejména patrný v pøípadì hraní on-line her – tabulka 3. Podle výsledkù omnibusových studií došlo v letech 2012–2014 v èeské populaci ve vìku 15–64 let k nárùstu prevalence hraní hazardních her u všech sledovaných typù/kategorií hazardních her – nejvyšší nárùst byl zaznamenán u on-line hraní a dále u kurzových sázek. V posledních 30 dnech hrálo hazardní hry 8,5 % dotázaných. l

3 / 3 Výzkum názorù a postojù obèanù Èeské republiky 2012–2014 Stejnì jako u pøedchozích studií byl výbìrový soubor ve studii Výzkum obèanù omezen na vzorek respondentù ve vìku 15–64 let a hraní hazardních her v posledních 12 mìsících. V posledních 12 mìsících hrálo v r. 2014 nìkterou hazardní hru bez loterií (vèetnì všech on-line her) 20,7 % respondentù,

304

ADIKTOLOGIE

kurzových sázek se úèastnilo 9,6 % respondentù, na EHZ hrálo 6,9 % a on-line hry 15,1 % respondentù – tabulka 4. Vzorce hraní hazardních her potvrzují zjištìní výše uvedených prùzkumù – hazardní hraní je rozšíøenìjší mezi muži a v populaci existují znaèné rozdíly v míøe hraní jednotlivých typù her v závislosti na vìku. Zatímco hraní loterií je rozšíøeno ve všech vìkových skupinách (zkušenost s nimi v posledních 12 mìsících má ètvrtina až tøetina respondentù všech vìkových skupin), ostatní hazardní hry jsou nejrozšíøenìjší v nejmladších vìkových skupinách. Hraní na EHZ, kurzové sázení, on-line hraní a hraní karetních her mimo kasina je nejvyšší ve vìkové skupinì 15–24 let a míra zkušeností klesá s vìkem. S hraním her v kasinu má nejvyšší zkušenost vìková skupina 35–44 let. V posledních 30 dnech hrálo nìkterou hazardní hru po vylouèení loterií 9,5 % respondentù, což odpovídá výsledkùm studie Prevalence užívání drog v populaci v roce 2014. Výzkum názorù a postojù obèanù ÈR se oproti šetøení Prevalence užívání drog v populaci podrobnìji zamìøuje na on-line hraní hazardních her – jejich hraní v posledních 12 mìsících uvedlo 13,0 % dotázaných (19,2 % mužù a 7,2 % žen). K nejèastìji uvádìným on-line hrám v posledních 12 mìsících patøí kurzové sázky, poker a jiné karetní hry a live sázení – graf 1.



15–64 let

15–34 let

On-line celkem

Hry typu automaty Èíselné loterie

7,7

4,9

9,0

6,8 5,9

3,9

Live sázení

Kasinové hry

20,2

15,1

Kurzové sázky

Poker a jiné karetní hry

18,0

12,5

7,2

6,0 5,0

2,5

9,7

6,7 2,0 2,1

1,4 2,0

2,9 2,9

2,3 2,7

2013 5,0 4,1

5,6 3,9

2014

Graf 1 / Graph 1 Hraní on-line hazardních her v posledních 12 mìsících ve vìkových skupinách 15–64 a 15–34 let – Výzkum obèanù 2013–2014 (N=1456, N=1446), v % Online gambling in the last 12 months in the 15-64 and 15-34 age groups – omnibus studies Citizen Survey 2013 and 2014 (N=1456 and N=1446) (%) Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and INRES-SONES (2014), Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and INRES-SONES (2015) Source: National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and INRES-SONES (2014), National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and INRES-SONES (2015)

Oproti pøedchozím rokùm došlo k nárùstu aktuálních zkušeností s hraním všech typù hazardních her, a to u obou pohlaví. Nejvyšší nárùst zaznamenalo kurzové sázení a on-line hazardní hraní, pøedevším poker a jiné karetní hry na internetu, kurzové sázky a live sázky, což potvrzuje i døíve sledovaný nárùst míry participace na on-line hraní v studii Prevalence užívání drog v populaci mezi roky 2013 a 2014. l

3 / 4 Srovnání studií provedených v letech 2012–2014 Ze srovnání studií vyplývá, že alespoò jednu zkušenost s hazardním hraním v životì má v ÈR pøibližnì polovina (pøes 60 % mužù a pøes 40 % žen) a v posledních 12 mìsících tøetina dospìlé populace. Vìtšina hráèských zkušeností dospìlé populace se týká loterií nebo stíracích losù – v posledních 12 mìsících s nimi má zkušenost 16–17 % dospìlých osob ve vìku 15–64 let. Hazardní hry mimo loterie hrálo v posledních 12 mìsících 21–22 % dospìlých osob (pøibližnì 30 % mužù a 10 % žen). V posledních 30 dnech hrálo nìkterou z hazardních her mimo loterie 8–9 % populace. Na EHZ hrálo v posledních 12 mìsících pøibližnì 6–8 % dospìlých (10–12 % mužù a 3–4 % žen), kurzových sázek se úèastnilo 10–15 % populace (16–30 % mužù dle studie a 3–5 % žen), on-line hazardní hry hrálo také 10–15 % dospìlé populace (16–20 % mužù a 4–8 % žen) – graf 2. Zatímco úèast na loteriích je relativnì vysoká ve všech vìkových skupinách (zkušenost s nimi v posledních 12 mìsících má ètvrtina až tøetina respondentù všech vìkových skupin), ostatní hazardní hry jsou nejrozšíøenìjší v nejmladších vìkových skupinách, pøedevším ve vìku 15–24 a 25–34 let). Dostupné výsledky naznaèují, že míra hraní hazardních her v ÈR aktuálnì roste. Projevuje se to zejména ná-


rùstem aktuálních zkušeností s hazardním hraním v posledních 12 mìsících, Je možné, že vliv na tento trend mají rostoucí pøíležitosti k hazardním hrám (zejména tìm on-line), souèasnì se však ukazuje, že roste míra hraní více her souèasnì. Z bližší analýzy prùzkumu Prevalence užívání drog v populaci vyplývá, že mezi roky 2013 a 2014 se mezi hráèi zvýšil podíl osob, které v posledních 12 mìsících uvedly hraní více než jednoho typu hazardních her (na pøibližnì 40 % v roce 2014), pøièemž šlo výraznì èastìji o muže a o respondenty v mladších vìkových skupinách. Míra hraní všech tøí sledovaných typù hazardních her (tj. hraní na EHZ nebo hraní kasinových her, kurzové sázení a souèasnì i on-line hazardní hry) v horizontu posledních 12 mìsícù se zvýšila na více než trojnásobek (z pøibližnì 4 % na 14 %), nejèastìji to bylo ve vìkové skupinì 15–24 let (témìø 30 % hráèù). Pokud hráli hráèi v posledních 12 mìsících 2 typy her, šlo nejèastìji o kurzové sázky v sázkových kanceláøích a on-line hazardní hry. l

4 DISKUSE

Studie realizované v ÈR v letech 2012–2014 pøinášejí pomìrnì konzistentní výsledky, co se týèe celkové míry hraní hazardních her v populaci, souèasnì se však rozcházejí v míøe herní participace u nìkterých typù hazardních her, konkrétnì u kurzových sázek v sázkových kanceláøích a on-line hazardních her. Výsledky studií, stejnì jako pozorovaný nárùst míry hraní vybraných hazardních her, mohou být ovlivnìny øadou faktorù souvisejících s metodologickou stránkou jednotlivých studií, mimo jiné zpùsobem výbìru respondentù (náhodný vs. kvótní výbìr), zpùsobem sbìru dat nebo rozdíly ve formulaci otázek. Zahranièní studie dlouhodobì poukazují na to, že kvótní výbìry bývají zatíženy výbìrovou chybou a mohou pøiná-

ADIKTOLOGIE

305

9,4 11,7 13,2

Hazardní hry celkem (bez loterií)

14,1 18,5 22,2 20,7 3,7 Národní výzkum 2012

EHZ, kasino

Prevalence užívání 2012

5,7

Výzkum obèanù 2012

6,3 7,7

Prevalence užívání 2013

6,9 Výzkum obèanù 2013 3,3

Prevalence užívání 2014 Výzkum obèanù 2014

Kurzové sázky v sázk. kanceláøích

12,4 7,5 17,8 9,6 3,8

On-line hry

3,0 12,5 9,9 15,1

Graf 2 / Graph 2 Prevalence hazardního hraní v posledních 12 mìsících pro vìkovou kategorii 15–64 let – srovnání studií realizovaných v letech 2012–2014, v % Gambling participation in the last 12 months in the 15–64 age category – summary of the study results in 2012–2014 (%) Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti and SC&C (2013), Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti and ppm factum research (2013), Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2014), Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2015), Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti and INRES-SONES (2013), Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and INRES-SONES (2014), Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and INRES-SONES (2015) Sources: National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction and SC&C (2013), National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction and ppm factum research (2013), National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and ppm factum research (2014), and National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and ppm factum research (2015), National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction and INRES-SONES (2013), National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and INRES-SONES (2014), National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and INRES-SONES (2015)

šet podhodnocené výsledky vzhledem k tomu, že nedokáží zachytit více marginalizované skupiny obyvatel nebo skupiny populace, které mají vyšší sklon odmítnout úèast ve studii, a nabírají respondenty ochotné se do výzkumu zapojit (napø. Doherty, 1994; Guignard, Wilquin, Richard & Beck, 2013).Výzkumy z nedávné doby však nejsou tak jednoznaèné a docházejí spíše k závìrùm, že šetøení získaná kvótním výbìrem mohou pøi vhodnì zvolených kvótách poskytovat stejnì spolehlivé informace o výskytu sledovaných jevù

306

ADIKTOLOGIE

v populaci (Davidson, Martin & Treanor, 2009; Smith, 2015). Vliv mùže mít mimo jiné i zpùsob sbìru dat (Bowling, 2005) (Beck, Guignard, & Legleye, 2014; Tourangeau & Smith, 1996) – v uvádìných èeských studiích probíhá sbìr dat prostøednictvím osobních rozhovorù tazatele s respondentem (face-to-face interview), ovšem existují rozdíly ve zpùsobu administrace dotazníku. Zatímco v Národním výzkumu 2012 a ve Výzkumu obèanù byla data sbírána za použití papírového dotazníku, ve studii Prevalence užívání drog v populaci probíhal sbìr dat prostøednictvím poèítaèe (CAPI). Souèasnì lze oèekávat, že na výsledné odpovìdi respondentù má vliv kontext studie a formulace jednotlivých otázek v dotazníku. Ukazuje se, že vliv na odpovìdi respondentù má to, jaké otázky jsou v úvodu dotazníku, i to, jak jsou formulovány a jaké nabízejí varianty odpovìdí (Lavrakas, 2008; Sanchez, 1992; Strack, 1992; Tourangeau, 1992), roli hraje i celková délka dotazníku. Zatímco Národní výzkum 2012 je rozsáhlou studií pøímo zamìøenou na hodnocení rozsahu užívání návykových látek v populaci, pøièemž zahrnuje i témata jako hazardní hraní nebo duševní zdraví, u ostatních se jednalo o omnibusová šetøení zahrnující otázky týkající se zdraví a životního stylu, ale i další ménì související témata. Ukazuje se, že vliv na odpovìdi respondentù má také míra podrobnosti otázek a studovaného tématu – ve studiích s vìtším obsahem podrobnìjších otázek byl zjištìn vyšší výskyt sledovaného jevu (Škaøupová, 2010). Vzhledem k rostoucímu významu internetu, komunikace na sociálních sítích a elektronického nakupování na internetu roste v posledních letech také nabídka on-line hazardního hraní. Internet nabízí hráèùm neomezenou èasovou dostupnost, a to z domova, ze zamìstnání i z veøejného prostoru a souèasnì nabízí širokou škálu produktù, vèetnì sportovního sázení, kasinových her, binga, loterií èi karetních her, jako jsou blackjack a poker. Hráèùm usnadòují hraní také chytré telefony a tablety, které prostøednictvím rùzných aplikací nabízejí stále vìtší možnosti zapojení do hazardního hraní. Zahranièní studie dokazují, že s rostoucí dostupností nových technologií a nových forem hazardu se významnì zvyšuje riziko vzniku a rozvoje problémového hraní (Abbott, 2006, 2007; Griffiths & Parke, 2002; Storer, Abbott & Stubbs, 2009). Také v ÈR byl v posledních letech zaznamenán nárùst on-line hazardního hraní – dostupné výsledky populaèních prùzkumù i dalších studií, napø. studie mezi hráèi v léèbì (blíže viz Mravèík, Èerný et al., 2015) naznaèují, že hraním na internetu jsou zvláštì ohroženi mladí muži, neboť vyhledávají anonymní prostøedí a jsou náchylnìjší k nadmìrným sázkám v dùsledku ztráty pøehledu o èase bìhem hraní (Bonnaire, 2012; Ejova, 2015). Vyhledávanými hrami jsou v souèasné dobì pøedevším poker a jiné karetní hry na internetu spolu s on-line kurzovými sázkami a live sázkami, což kopíruje trendy sledované v dalších evropských zemích.



Výzkumy ukazují, že až 10 % èastých hráèù on-line pokeru spadá do kategorie problémového hraní (Hopley & Nicki, 2010). Výsledky studií naznaèují, že hraní hazardních her všech typù kromì loterií je nejrozšíøenìjší ve vìkové kategorii 15–24 let, což je velmi varující vzhledem k tomu, že tato kategorie zahrnuje také mládež do 18 let vìku. Lokální studie zamìøené na školní populaci uvádìjí, že ve vìku kolem 15 let má zkušenost s hraním na EHZ cca 5–15 % dìtí a zkušenost s kurzovými sázkami až 25 % dìtí, zkušenosti s hazardním hraním vèetnì hraní na EHZ získávají dìti již ve vìku od 10 let (Melková, 2012; Poprocká, 2013; Øachová, 2011; Zembolová, 2011). Ve skupinì dìtí s rizikovým chováním a sociálnì znevýhodnìných dìtí jsou zkušenosti s hazardním hraním vyšší a èást z nich mùže dokonce vykazovat pøíznaky problémového hráèství (Navrátilová, 2011). Výsledky jsou v souladu se zjištìními v rámci studie ESPAD z roku 2011, kdy hraní na EHZ (definovaných jako výherní automaty, na kterých se dají vyhrát peníze) s frekvencí nìkolikrát za rok nebo èastìji uvedlo celkem 9,6 % dotázaných (15,0 % chlapcù a 4,4 % dívek), z toho hraní s frekvencí jednou za mìsíc nebo èastìji 3,1 % studentù (5,0 % chlapcù a 1,2 % dívek) (Csémy & Chomynová, 2012). Trendy ukazují, že podíl studentù, kteøí uvedli hraní na EHZ s frekvencí 1 týdnì a èastìji, je dlouhodobì stabilní okolo 1,5 %, pøièemž výskyt pravidelného hraní je dlouhodobì až

4krát vyšší mezi chlapci než mezi dívkami (Csémy, Chomynová & Sadílek, 2009; Chomynová, Csémy, Grolmusová & Sadílek, 2014). l

5 ZÁVÌR

Aktuálnì dochází k významnému nárùstu podílu populace, který má zkušenosti s hraním hazardních her. K nárùstu herní participace dochází napøíè všemi vìkovými skupinami a u obou pohlaví, a to u všech sledovaných typù hazardních her. Nejvyšší nárùst prevalence byl v posledních letech zaznamenán u on-line hraní a u kurzového sázení, zejména u mužù ve vìkové kategorii do 35 let. Zdá se, že mezi pravidelnými hráèi je pomìrnì vysoká míra hraní více typù her, zvýšil se poèet typù her, se kterou mìli respondenti zkušenosti bìhem posledních 12 mìsícù. Vzhledem k potenciálním rizikùm, která hraní her na internetu pøináší, je tøeba do budoucna vìnovat pozornost právì on-line hraní hazardních her. Role autorù: Všichni autoøi se podíleli na analýze dat a zpracování èlánku. Støet zájmù: Žádný. The role of the authors: All the authors were involved in the data analysis and the drafting of the article. Conflict of interest: None.

LITERATURA / REFERENCES l Abbott, M. W. (2006). Do EGMs and problem gambling go together like

l Davidson, S., Martin, C. & Treanor, S. (2009). Scottish environmental attitu-

a horse and carriage? Gambling Research, 18(1), 7–38.

des and behavious survey 2008 – Technical report. Edinburgh: Scottish Go-

l Abbott, M. W. (2007). Situational factors that affect gambling behaviour.

vernment Social Research

In: G. Smith, D. C. Hodgins & R. J. Williams (Eds.), Research and measure-

l Doherty, M. (1994). Probability versus non-probability sampling in sample

ment issues in gambling studies (pp. 251–278). Burlington, MA: Academic

surveys. The New Zealand Statistics Review, March 1994, 21–28.

Press.

l Ejova, A., Licehammerová, S., Chomynová, P., Leštinová, Z. T. & Mravèík,

l Beck, F., Guignard, R. & Legleye, S. (2014). Does computer survey techno-

V. (2015). The risks of online gambling for younger males: Insights from

logy improve reports on alcohol and illicit drug use in the general population?

Czech National Surveys. In: D. S. Pascaline Lorentz, Monika Metykova & Mi-

A comparison between two surveys with different data collection modes in

chelle Wright (Ed.), Living in the digital age: Self-presentation, networking,

France. PLoS One, 9(1), e85810.

playing and participating in politics. Brno: Masaryk University Press.

l Bonnaire, C. (2012). Internet gambling: what are the risks? Encephale,

l Griffiths, M. (2009). Problem gambling in Europe: An overview. Nottin-

38(1), 42–49.

gham: International gaming research unit, Nottingham Trent University.

l Bowling, A. (2005). Mode of questionnaire administration can have serious

l Griffiths, M. & Parke, J. (2002). The social impact of internet gambling. So-

effects on data quality. Journal of Public Health, 27(3), 281–291.

cial Science Computer Review, 20(3), 312–320.

l Csémy, L. & Chomynová, P. (2012). Evropská školní studie o alkoholu a ji-

l Guignard, R., Wilquin, J., Richard, J. & Beck, F. (2013). Tobacco smoking sur-

ných drogách (ESPAD): Pøehled hlavních výsledkù studie v Èeské republice

veillance: Is quota sampling an efficient tool for monitoring national trends?

v roce 2011 [ESPAD: An overview of the main results in the Czech Republic in

A comparison with a random cross-sectional survey. PLoS One, 8(10), e78372.

2011]. Zaostøeno na drogy, 10(1), 1–12.

l Holtgraves, T. (2009). Gambling, gambling activities, and problem gam-

l Csémy, L., Chomynová, P. & Sadílek, P. (2009). Evropská školní studie o al-

bling. Psychol. Addict. Behav., 23(2), 295–302.

koholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky prùzkumu v Èeské republice v ro-

l Hopley, A. A. & Nicki, R. M. (2010). Predictive factors of excessive online

ce 2007. Praha: Úøad vlády ÈR.

poker playing. Cyberpsychol. Behav. Soc. Netw., 13(4), 379–385.

l Currie, S. R., Hodgins, D. C., Wang, J., el-Guebaly, N., Wynne, H. & Chen, S.

l Humphreys, B. R. & Perez, L. (2012). Participation in internet gambling mar-

(2006). Risk of harm among gamblers in the general population as a function

kets: An international comparison of oline gamblers’ profiles. Journal of Inter-

of level of participation in gambling activities. Addiction, 101(4), 570–580.

net Commerce, 11(1), 24–40. doi: 10.1080/15332861.2012.650987.


ADIKTOLOGIE

307

l Chomynová, P. (2013). Národní výzkum užívání návykových látek 2012.

l Sanchez, M. A. (1992). Effects of questionnaire design on the quality of

Kouøení, užívání alkoholu a dalších drog v obecné populaci [2012 National Sur-

survey data. Public Opin. Q., 56(2), 206–217.

vey on Substance Abuse. Smoking, alcohol and other drugs use in the general

l SC&C, s. r. o. (2012). Národní výzkum užívání návykových látek 2012. Pra-

population]. Zaostøeno na drogy, 11(2), 1–16.

ha: SC&C, s.r.o.

l Chomynová, P., Csémy, L., Grolmusová, L. & Sadílek, P. (2014). Evropská

l Smith, P. (2015). Is random probability sampling really much better than

školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): Výsledky prùzkumu v Èeské

quota sampling? Retrieved 2015-10-16.

republice v roce 2011. Praha: Úøad vlády Èeské republiky.

l Storer, J., Abbott, M. & Stubbs, J. (2009). Access or adaptation?

l Lavrakas, P. J. (2008). Encyclopedia of survey research methods. SAGE

A meta-analysis of surveys of problem gambling prevalence in Australia and

Publications, Inc.

New Zealand with respect to concentration of electronic gaming machines.

l Livingstone, C., Woolley, R., Zazryn, T., Bakacs, L. & Shami, R. (2008). The

International Gambling Studies, 9(3), 225–244.

relevance and role of gaming machine games and game features on the play

l Strack, F. (1992). „Order effects“ in survey research: Activation and infor-

of problem gamblers. Report prepared for Independent Gambling Authority

mation functions of preceding questions. In: N. Schwarz & S. Sudman (Eds.),

South Australia.

Context

l Melková, M. (2012). Sledování gamblerství u dìtí a mladistvých. (Bc.), Zá-

Springer-Verlag New York, Inc.

effects

in

social

and

research.

New

York:

padoèeská univerzita v Plzni, Fakulta právnická, Katedra psychologie a socio-

l Škaøupová, K. (2010). Health and drug surveys. Zpráva pro EMCDDA. Ne-

logie, Plzeò.

publikováno.

l Mravèík, V., Èerný, J., Leštinová, Z., Chomynová, P., Grohmannová, K., Li-

l Tourangeau, R. (1992). Context effects on responses to attitude questi-

cehammerová, Š., . . . Kocarevová, V. (2014). Hazardní hraní v Èeské republice

ons: Attitudes as memory structures. In: N. Schwarz & S. Sudman (Eds.), Con-

a jeho dopady. Praha: Úøad vlády Èeské republiky.

text effects in social and psychological research. New York: Springer-Verlag

l Mravèík, V., Èerný, J., Roznerová, T., Licehammerová, Š. & Tion Leštinová,

New York, Inc.

Z. (2015). Charakteristiky léèených problémových hráèù v ÈR: prùøezová do-

l Tourangeau, R. & Smith, T. W. (1996). The impact of data collection mode,

tazníková studie. Adiktologie, 15(4), 320–333.

question format and question context. Public Opin. Q., 60(2), 275–304.

l Mravèík, V., Chomynová, P., Roznerová, T., Drbohlavová, B., Èerný, J. & Ti-

l Vacek, J. & Vondráèková, P. (2014). Behaviorální závislosti: Klasifikace, fe-

on Leštinová, Z. (2015). Prevalence problémového hráèství v Èeské republice.

nomenologie, prevalence a terapie. Èeská a slovenská psychiatrie, 110(3),

Adiktologie, 15(4), 310–319.

144–150.

l Mravèík, V., Nechanská, B., Roznerová, T., Chomynová, P. & Tion Leštino-

l Volberg, R. A. & Williams, R. J. (2014). Epidemiology: An international per-

vá, Z. (2015). Sebevražednost problémových hráèù v kontextu psychiatrické

spective. In: D. C. S. Richard, A. Blaszczynski & L. Nower (Eds.), The

komorbidity: kohortová studie mortality. Adiktologie, 15(4), 354–364.

Wiley-Blackwell handbook of disordered gambling (pp. 26–48). Chichester:

l Mravèík, V., Rous, Z., Tion Leštinová, Z., Drbohlavová, B., Chomynová, P.,

John Wiley & Sons, Ltd.

Grohmannová, K., . . . Vlach, T. (2015). Výroèní zpráva o hazardním hraní v Èes-

l Wardle, H., Moody, A., Spence, S., Orford, J., Volberg, R., Jotangia, D., . . .

ké republice v roce 2014. Praha: Úøad vlády Èeské republiky.

Dobbie, F. (2011). British gambling prevalence survey 2010. Norwich: Natio-

l Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti &

nal Centre for Social Research.

INRES-SONES. (2013). Výzkum názorù a postojù obèanù k problematice zdra-

l Williams, R. J., West, B. L. & Simpson, R. I. (2012). Prevention of problem

votnictví a zdravého zpùsobu života v r. 2012. NMS, nepublikováno.

gambling: A comprehensive review of the evidence, and identified best prac-

l Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti & ppm fac-

tices. Report prepared for the Ontario Problem Gambling Research Centre

tum research. (2013). Prevalence užívání drog v populaci ÈR v roce 2012.

and the Ontario Ministry of Health and Long Term Care. October 1, 2012.

NMS, nepublikováno.

l Wood, R. T. & Williams, R. J. (2009). Internet gambling: Prevalence, pat-

l Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti & SC&C.

terns, problems, and policy options. Final report prepared for the Ontario

(2013). Výsledky Národního výzkumu užívání návykových látek 2012. NMS, ne-

Problem Gambling Research Centre, Guelph, Ontario.

publikováno.

l Zembolová, P. (2011). Problematika gamblerství u dospívající populace.

l Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti & INRES-SONES.

(Mgr.), Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra psy-

(2014). Výzkum názorù a postojù obèanù k problematice zdravotnictví a zdra-

chologie a patopsychologie, Olomouc.

vého zpùsobu života v r. 2013. NMS, nepublikováno. l Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti & INRES-SONES.

(2015). Výzkum názorù a postojù obèanù k problematice zdravotnictví a zdravého zpùsobu života v r. 2014. NMS, nepublikováno. l Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti & ppm factum rese-

arch. (2014). Prevalence užívání drog v populaci ÈR v roce 2013. NMS, nepublikováno. l Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti & ppm factum rese-

arch. (2015). Prevalence užívání drog v populaci ÈR v roce 2014. NMS, nepublikováno. l Navrátilová, V. (2011). Hazardní hra jako projev rizikového chování u uživa-

telù NZDM KudyKam. (Bc.), Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra sociologie a andragogiky, Olomouc. l Parke, J. & Griffiths, M. D. (2007). The role of structural characteristics in

gambling. In: G. Smith, D. Hodgins & R. Williams (Eds.), Research and measurement issues in gambling studies (pp. 211–243). New York: Elsevier. l Poprocká, L. (2013). Psychosociální závislost na hracích automatech. (Bc.),

Univerzita Karlova v Praze, Husitská teologická fakulta. l Øachová, L. (2011). Gamblerství dìtí a mládeže. (Bc.), Fakulta pedagogic-

ká, Katedra psychologie, Plzeò.

308

psychological

ADIKTOLOGIE



Prevalence of Problem Gambling in the Czech Republic

MRAVÈÍK, V.1,2,3, CHOMYNOVÁ, P.1,3, ROZNEROVÁ, T.2, DRBOHLAVOVÁ, B.1,2,3, ÈERNÝ, J.1,4, TION LEŠTINOVÁ, Z.1 1

National Monitoring Centre for Drugs and Addiction, Prague, Czech Republic

2


Czech Republic 3


4

Department of Psychology, Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic

Citation: Mravèík, V., Chomynová, P., Roznerová, T., Drbohlavová, B., Èerný, J., Tion Leštinová, Z. (2015). Prevalence problémového hráèství v Èeské republice. Adiktologie, 15(4), 310–319.

BACKGROUND: Excessive gambling can lead to the devel-

2014 showed that 4.9% of the adult population were at risk

opment of gambling disorder (problem gambling). AIMS:

(7.4% of males and 2.6% of females). According to PGSI,

To estimate the prevalence and describe patterns of problem

6.2% of young adults aged 15–34 in 2012, and 5.3% accord-

gambling in the Czech Republic. METHODS: (1) National

ing to the Lie/Bet in 2014 were at risk. The survey among GPs

Survey 2012, a cross-sectional questionnaire survey on the

estimated 80–90 thousand problem (pathological) gamblers

general population aged 15–64 (N=2,134), which included

(0.9–1.0% of the adult population) in 2012 and 90–110 thou-

the Problem Gambling Severity Index (PGSI), (2) omnibus

sand (1.0–1.2%) in 2014. The youngest age group 15–24, had

questionnaire survey on population aged 15+ sampled us-

the highest proportion of persons at risk, but those aged

ing quotas in 2013 and 2014 (N=1,797 and 1,810 respec-

35–44 had the highest proportion of the high-risk category.

tively), which included the Lie/Bet test, and (3) omni-

Playing on electronic gaming machines (EGMs) represents

bus questionnaire survey on general practitioners and

the highest risk of gambling disorder – at least 1/3 of gam-

paediatricians in 2012 and 2014, which included question on

blers on EGMs were at risk of problem gambling; for fixed

the prevalence of problem (pathological) gamblers (N=551

odds betting and on-line gambling it was at least 1/4 of the

and 550 respectively). RESULTS: According to PGSI, the

gamblers. CONCLUSION: About 5% of adult Czech popu-

prevalence of problem gambling in the adult population in

lation are in risk of a gambling disorder. Of those, 1.5–2.3%

2012 was estimated as 5.1% (7.4% of males and 2.8% of fe-

are problem gamblers, among those 0.6–1.2% are pathologi-

males), about 2.3% were in moderate and high risk, of which

cal gamblers. Problem gambling is mostly associated with

0.6% were in high risk (1.2% of males and 0.0% of females).

EGMs, an increase in problem gambling related to fixed

The results of the Lie/Bet test (score of at least one point) in

odds, live betting and on-line gambling can be expected.

KEY WORDS: PROBLEM GAMBLING – PATHOLOGICAL GAMBLING – GAMBLING DISORDER – PREVALENCE – ESTIMATES Submitted: 1 / SEPTEMBER / 2015


Grant support: The preparation of this article was supported by PRVOUK-P03/LF1/9, an institutional research support programme, and by the project “National Institute of Mental Health (NIMH-CZ)“, grant number CZ.1.05/2.1.00/03.0078, and the European Regional Development Fund. Address for correspondence: Viktor Mravèík, MD, PhD / [email protected] / National Monitoring Centre for Drugs and Addiction, Czech Republic, Office of the Government of the Czech Republic, nábø. E. Beneše 4, 118 01 Prague 1, Czech Republic

310

ADIKTOLOGIE


Prevalence problémového hráèství v Èeské republice

MRAVÈÍK, V.1,2,3, CHOMYNOVÁ, P.1,3, ROZNEROVÁ, T.2, DRBOHLAVOVÁ, B.1,2,3, ÈERNÝ, J.1,4, TION LEŠTINOVÁ, Z.1 1

Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti, Praha

2


3


4

Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brnì

Citace: Mravèík, V., Chomynová, P., Roznerová, T., Drbohlavová, B., Èerný, J., Tion Leštinová, Z. (2015). Prevalence problémového hráèství v Èeské republice. Adiktologie, 15(4), 310–319.

VÝCHODISKA: Nadmìrné hraní hazardních her mùže vést

cházelo celkem 4,9 % dospìlých (7,4 % mužù a 2,6 % žen). Ve

k rozvoji problémového (patologického) hráèství. CÍLE: Od-

skupinì mladých dospìlých (15–34 let) bylo v riziku v r. 2012

hadnout míru a popsat vzorce problémového/patologického

podle PGSI 6,2 % a v r. 2014 podle Lie/bet 5,3 % osob. Odhad

hráèství v ÈR. METODIKA: (1) Celopopulaèní dotazníková

poètu problémových hráèù z prùzkumu mezi lékaøi èinil

studie Národní výzkum 2012 na reprezentativním souboru

80–90 tis. osob (0,9–1,0 % dospìlé populace) v r. 2012

obecné populace ve vìku 15–64 let (N=2134), pro odhad míry

a 90–110 tis. osob (1,0–1,2 %) v r. 2014. Vysoký podíl osob v ri-

problémového hráèství byl použit nástroj Problem Gambling

ziku je ve vìkové skupinì 15–24 let, nejvyšší podíl hráèù v nej-

Severity Index (PGSI), (2) omnibusové dotazníkové šetøení na

rizikovìjších pásmech je ve vìku 35–44 let. Pøibližnì ètvrtinu

kvótnì vybraném souboru populace ve vìku 15+ let v l. 2013

problémových hráèù tvoøí ženy. Nejvyšší riziko vykazuje hraní

a 2014 (N=1797 a 1810), které obsahovalo škálu Lie/bet,

na elektronických herních zaøízeních (EHZ) – tøetina a více hrá-

a (3) omnibusový dotazníkový prùzkum mezi praktickými lé-

èù na EHZ je v riziku rozvoje problémového hráèství; u kurzo-

kaøi pro dospìlé a pro dìti a dorost obsahující otázku na vý-

vých sázek a on-line hraní je to nejménì ètvrtina hráèù.

skyt patologických hráèù z l. 2012 a 2014 (N=551 a 550).

ZÁVÌR: V riziku rozvoje problémového hráèství je pøibližnì

VÝSLEDKY: V r. 2012 podle PGSI dosahoval podíl dospìlé

5 % dospìlé populace, z toho v pásmu problémového hráèství

populace v riziku problémového hráèství 5,1 % (7,4 % mužù

je 1,5–2,3 %, z nichž cca polovinu tvoøí patologiètí hráèi

a 2,8 % žen), z toho ve støedním a vysokém riziku se nacháze-

(0,6–1,2 % dospìlých). Problémové hráèství je v ÈR spojeno

lo 2,3 %, z toho ve vysokém riziku 0,6 % (1,2 % mužù

pøedevším s EHZ, lze oèekávat jeho nárùst ve spojení s kurzo-

a 0,0 % žen). V r. 2014 se v riziku (alespoò 1 bod v Lie/bet) na-

vými a live sázkami a on-line hazardními hrami.

KLÍÈOVÁ SLOVA: PROBLÉMOVÉ HRÁÈSTVÍ – PATOLOGICKÉ HRÁÈSTVÍ – HRÁÈSKÁ PORUCHA – PREVALENCE – ODHADY



Grantová podpora: Pøíprava èlánku byla podpoøena prostøednictvím programu institucionální podpory vìdy è. PRVOUK-P03/LF1/9 a projektem „Národní ústav duševního zdraví (NUDZ)“, registraèní èíslo CZ.1.05/2.1.00/03.0078, financovaným z Evropského fondu regionálního rozvoje. Korespondenèní adresa: MUDr. Viktor Mravèík, Ph.D. / [email protected] / Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti, Úøad vlády ÈR, nábø. E. Beneše 4, 118 01 Praha 1

ADIKTOLOGIE

311

l

1 ÚVOD

Problémové hráèství je porucha kontroly hráèského chování, která je charakterizována zejména vysokou intenzitou a epizodickým charakterem hraní a vysokými finanèními èástkami vloženými do hraní (pøièemž jejich absolutní výše je relativní vùèi ekonomickému statusu jedince) s následnými negativními dùsledky pro hráèe a jejich okolí. Pro závažné a zejména klinicky diagnostikované formy se požívá rovnìž výraz patologické hráèství (Abbott et al., 2013; Neal, Delfabbro & O’Neil, 2005; Richard & Humphrey, 2014; Vacek, 2014; Williams, West & Simpson, 2012). Pro úèely èlánku a dalších èlánkù specializovaného èísla Adiktologie používáme pojmy problémové hráèství nebo patologické hráèství (druhé jmenované spíše pro závažné èi klinicky diagnostikované formy hráèské poruchy). V 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) nebo DSM-IV bylo patologické hráèství zaøazeno mezi poruchy impulzivity a ovládání (American Psychiatric Association, 2000; WHO & ÚZIS ÈR, 2008). V DSM-5 došlo ke zmìnì názvu nozologické jednotky z patologické hráèství na hráèská porucha (anglicky gambling disorder nebo disordered gambling), k jejímu zaøazení do skupiny s látkovými závislostmi a rovnìž došlo ke snížení celkového poètu diagnostických kritérií z 10 na 9, pøièemž minimální poèet kritérií nutných k diagnóze hráèské poruchy (patologického hráèství) se snížil z 5 na 4 (American Psychiatric Association, 2013a, 2013b; Reilly & Smith, 2013). Hazardní hraní je pøitom potøeba vnímat ve spojitém kontinuu od rekreaèního po patologické, pøièemž rozdíl mezi problémovým a rekreaèním hraním je pøedevším v jeho intenzitì (problémoví hráèi hrají èastìji, déle, utrácejí více) a nezpochybnitelné kvalitativní kritérium nebo absolutní hodnota mìøitelných parametrù odlišující problémového hráèe od neproblémového pravdìpodobnì neexistuje (Shaffer, 2014). Silným prediktorem problémù spojených s hazardním hraním je pohlaví (mezi muži se problémové hráèství vyskytuje èastìji), nízký vìk pøi prvním hraní hazardních her, pøíslušnost k nìkterým profesním skupinám – vyšší riziko mají napø. osoby pracující v herním prùmyslu, osoby s volnou pracovní dobou, bez dohledu, s disponibilní hotovostí (Abbott et al., 2013; Johansson, Grant, Kim, Odlaug & Götestam, 2009; Nelson et al., 2007). Predisponovány jsou rovnìž osoby s poruchami emocí nebo osobnosti, zejména s vysokou impulzivitou tíhnoucí k riskantnímu (rizikovému) chování (Blaszczynski & Nower, 2002; Richard & Humphrey, 2014). K rozvoji problémového hráèství pøispívá i sociální a ekonomický kontext èlovìka. Problémové hraní má tendenci vyskytovat se ve zvýšené míøe v sociálnì a ekonomicky znevýhodnìných regionech, kde je nedostatek práce, chudoba a kde lidé nenacházejí dostatek jiných pøíležitostí k trávení volného èasu. Dopady a související problémy jsou pak u této skupiny lidí citelné døíve, jelikož hazard pùsobí jako regresivní daò, kdy nemajetní za nìj utratí více než bo-

312

ADIKTOLOGIE

hatí (Abbott et al., 2013). Blíže k problémovému hráèství viz rovnìž èlánek vìnovaný charakteristikám problémových hráèù v tomto èísle (Mravèík, Èerný, Roznerová, Licehammerová & Tion Leštinová, 2015). Pro screening a diagnostiku problémového a patologického hráèství se používá øada standardních nástrojù (nìkteré z nich mají verzi pro adolescenty). Nejèastìji používanými jsou SOGS-R, tj. revidovaný South Oaks Gambling Screen (Lesieur & Blume, 1993; Lesieur & Blume, 1987), DSM-IV (American Psychiatric Association, 2000) a Canadian Problem Gambling Index (CPGI), resp. jeho zkrácená verze PGSI – Problem Gambling Severity Index (Ferris & Wynne, 2001). Za velmi kvalitní nástroj s vysokou senzitivitou i specificitou je považována dvoupoložková škála Lie/bet (Johnson et al., 1997). Existuje dokonce i jednopoložkový nástroj (The One-Item Screen for Problem Gambling), který zahrnuje jen jednu otázku „Mìl/a jste nìkdy problémy s vaším hraním?“ (Thomas, Piterman & Jackson, 2008), který má však nízkou senzitivitu, tj. vysokou pravdìpodobnost falešnì negativních výsledkù, kdy problémoví hráèi zùstávají neodhaleni (Stinchfield, 2014). Míry prevalence problémového hráèství v dospìlé populaci se celosvìtovì pohybují v rozmezí 0,1–4,5 % pro problémové hráèství a 0,02–2,0 % pro patologické hráèství. Srovnatelnost odhadù mezi rùznými studiemi a zemìmi je omezená vzhledem k rozdílùm v metodologii studií, ve výbìrových postupech, ve sbìru dat, v kritériích pro zaøazení do studie, v referenèních obdobích pro zjišťování míry prevalence, v použitých nástrojích a v hranièních skóre pro problémové nebo patologické hráèství u stejných nástrojù (Griffiths, 2009; Sassen, Kraus & Bühringer, 2011; Williams, Volberg, & Stevens, 2012). Použití rùzných screeningových nástrojù vede k mírnì odlišným odhadùm míry prevalence problémového hraní (Stucki & Rihs-Middel, 2007) – vážený prùmìr prevalence problémového a patologického hráèství (dohromady) pro SOGS byl 3,0 % (problémové hráèství 1,2 %, patologické hráèství 1,8 %), pro CPGI 3,3 % (2,4 % a 0,8 %) a pro DSM-IV 3,1 % (1,9 % a 1,2 %). Ukazuje se také, že zmìna DSM v poètu a skladbì kritérií mùže vést k rozdílùm v míøe identifikace problémového a patologického hráèství v populaci. Zatímco u žen se zdají rozdíly nevýznamné, u mužù mohou zvýšit prevalenci osob klasifikovaných jako problémoví hráèi pøibližnì o ètvrtinu (Temcheff, Derevensky & Paskus, 2011). Griffiths (2009) ve svém evropském pøehledu uvádí hodnoty pro patologické hráèství v rozmezí 0,1–0,6 %, pro problémové hraní (vèetnì patologického) 0,5–2 %, v nìkterých zemích (napø. Estonsko, Finsko, Švýcarsko) nad 3 %. Hráèi na EHZ tvoøí významnou nebo pøevažující èást problémových hráèù v øadì evropských zemí, což souvisí s nepøíznivými strukturními charakteristikami elektronických herních zaøízení (EHZ), tj. technických her, tzv. automatù.

MRAVÈÍK, V. ET AL


Existují podstatné rozdíly v rizikovosti jednotlivých her. Ta je dána mírou, s jakou poskytují impulzy, které vyvolávají nutkání hrát a které podmiòují a posilují problémové hraní (Delfabbro, 2014). Jde pøedevším o míru vzrušení, kterou v hráèích vzbuzují, spoleèenskost hry nebo míru dovednosti, jež je ke høe potøeba, pøièemž vztah mezi konkrétní hrou a rizikem pro hráèe je individuální. Pøesto existují napøíè rùznými typy her obecné faktory, tzv. strukturní charakteristiky her, které jejich rizikovost zvyšují (Abbott et al., 2013; Parke & Griffiths, 2007). Patøí k nim výše sázky, promìnlivost sázek, struktura a pravdìpodobnost výher, výše jackpotu, frekvence her jdoucích po sobì, tzv. tìsné prohry, zvukové a barevné efekty apod. Rizikovost her zvyšuje také možnost hrát nepøetržitì po dlouhou dobu, prostøedí, ve kterém se hra uskuteèòuje, soubìžné užívání návykových látek vèetnì cigaret a alkoholu. Nepøíznivými strukturními charakteristikami se vyznaèují zejména EHZ. Právì EHZ pøitom tvoøí v ÈR nejvyšší podíl na herním trhu a jejich nabídka je v mezinárodním kontextu mimoøádnì vysoká – podle posledních dostupných údajù mezinárodního srovnání z r. 2013 pøipadalo na Slovensku 3,7, v Nìmecku 3,0, v Polsku 0,6 a v Rakousku 0,3 EHZ na 1000 obyvatel, zatímco v ÈR to bylo 7,5 EHZ na 1000 obyvatel (Mravèík et al., 2014; Rous, Drbohlavová, Tion Leštinová, Èerný & Mravèík, 2015). Ke hrám s vyšším rizikem patøí také kurzové sázky, pøedevším tzv. on-line live sázky, a také hry v kasinu (Griffiths, 2009; Livingstone, Woolley, Zazryn, Bakacs & Shami, 2008; Parke & Griffiths, 2007; Williams, West et al., 2012). U sportovních sázek nebo karetních her se navíc uplatòuje princip sociálního posilování chování tím, že nìkteré sociální skupiny oceòují riziko, které hráè podstupuje (Griffiths & Delfabbro, 2001). Kromì výše uvedených faktorù bývá v hraní hazardních her pøítomen i silný spirituální rozmìr, u problémových hráèù se pøi vtažení do hry vyskytují stavy disociace podobné transu a vytržení u náboženských rituálù (napø. Binde, 2007). Do r. 2012, do doby, než se Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti (NMS) zaèalo zabývat otázkou monitoringu hazardního hraní a jeho dopadù, byly publikovány odhady problémového hráèství v ÈR založené na aplikaci populaèních frekvencí ze zahranièí. Nešpor a Csémy (2005) odhadli na základì dat ze studie ESPAD a zahranièních dat prevalenci patologického hráèství v ÈR na 0,5–1 % populace, což odpovídalo pøibližnì 50–100 tis. hráèù. Verosta (2012) na základì zahranièních údajù odhadl prevalenci problémových hráèù v ÈR na cca 3 % populace, což odpovídá poètu pøibližnì 300 tis. hráèù. V tomto èlánku jsou prezentovány nejnovìjší odhady problémového hráèství v ÈR provedené NMS od r. 2012. l

2 METODIKA

Pro odhad prevalence problémového hráèství v populaci bylo využito screeningových baterií otázek umístìných ve

PREVALENCE PROBLÉMOVÉHO HRÁÈSTVÍ V ÈESKÉ REPUBLICE

2 dotazníkových šetøeních: v Národním výzkumu 2012 a Výzkumu obèanù 2013 a 2014 (viz také Chomynová, Drbohlavová & Mravèík, 2015). Dále byl k odhadu využit prùzkum mezi lékaøi, který NMS dlouhodobì využívá pro odhad poètu problémových uživatelù návykových látek. l

2 / 1 Národní výzkum 2012

Na podzim 2012 realizovalo NMS ve spolupráci s agenturou SC&C celopopulaèní studii na reprezentativním vzorku populace ve vìku 15–64 let s názvem Národní výzkum užívání návykových látek 2012 (Národní výzkum, 2012). Celkem bylo ve studii osloveno 6210 domácností, koneèný výbìrový soubor dotázaných tvoøilo celkem 2134 respondentù vybraných náhodným ètyøstupòovým stratifikovaným výbìrem. Dotazník obsahoval podrobný modul na zkušenosti s hraním hazardních her. Pro odhad míry výskytu problémového hráèství byla použita škála PGSI – Problem Gambling Severity Index (Currie, Casey & Hodgins, 2010; Currie, Hodgins & Casey, 2013; Holtgraves, 2009). Jde o 9položkovou škálu, která vychází z pùvodní 31položkové škály CPGI – Canadian Problem Gambling Index (Bagby, Quilty & Watson, 2012; Ferris & Wynne, 2001; Svetieva & Walker, 2008). Škála PGSI se nepoužívá jako nástroj pro klinické posouzení pacienta, ale byla vytvoøena pro screening výskytu problémù v souvislosti s hraním hazardních her v obecné populaci. Škála PGSI se skládá z následujících otázek, jež jsou kladeny respondentùm, kteøí uvedli hraní hazardních her v posledních 12 mìsících: 1/ Vsadil/a jste nìkdy více penìz, než jste si mohl/a dovolit prohrát? 2/ Potøeboval/a jste hrát se stále vìtším obnosem penìz, abyste dosáhl/a požadovaného vzrušení? 3/ Vrátil/a jste se hned druhý den, abyste vyhrál/a zpìt prohrané peníze? 4/ Mìl/a jste pocit, že by vám hraní mohlo zpùsobovat problémy? 5/ Zpùsobilo vám hraní nìjaké zdravotní problémy, vèetnì stresu nebo úzkosti? 6/ Kritizovali nìkdy jiní lidé vaše hraní, nebo vám øíkali, že máte s hraním problém, ať už to byla podle vás pravda, nebo ne? 7/ Zpùsobilo vám nebo vaší rodinì hraní nìjaké finanèní problémy? 8/ Cítil/a jste nìkdy vinu nad tím, že hrajete, nebo nad tím, jaké má vaše hraní následky? 9/ Pùjèil/a jste si peníze na hru nebo jste prodal/a nìjaký majetek, abyste získal/a peníze na hru? Respondenti odpovídali na škále 0=nikdy až 3=témìø vždy. Výsledné PGSI skóre, které je souètem uvedených odpovìdí, nabývá hodnot 0–27, kdy 0 bodù znaèí žádný problém v souvislosti s hraním hazardních her, 1–2 body odpovídají nízkému riziku v souvislosti s hraním hazardních her, 3–7 bodù støednímu riziku s výskytem urèitých negativních dopadù hraní a 8 a více bodù znaèí vysoké riziko v souvislos-

ADIKTOLOGIE

313

ti s hraním, tedy riziko patologického hráèství s negativními dopady a ztrátu kontroly (Maitland & Adams, 2007). l

2 / 2 Výzkum obèanù

V l. 2013 a 2014 zaøadilo NMS téma hazardního hraní do omnibusového šetøení Výzkum názorù a postojù obèanù Èeské republiky k otázkám zdravotnictví a k problematice zdraví realizovaného agenturou INRES-SONES. V r. 2013 bylo v souboru 1802 a v r. 2014 celkem 1810 osob ve vìku 15 a více let. Respondenti byli vybráni kvótním výbìrem tak, aby reprezentovali populaci ÈR s ohledem na vìk, pohlaví, vzdìlání, kraj a velikost sídla bydlištì. Kromì otázek na zkušenosti s hazardním hraním byl do modulu zaøazen dvoupoložkový Lie/bet screeningový dotazník na problémové hráèství (Johnson et al., 1997), obsahující otázky: 1/ Musel/a jste nìkdy lhát lidem, kteøí jsou pro vás dùležití, o tom, jak moc hrajete? 2/ Cítil/a jste nìkdy potøebu hrát za více a více penìz? Možné odpovìdi na obì otázky jsou „ano“ (1 bod) a „ne“ (0 bodù), výsledné Lie/bet skóre vzniklé jejich souètem tak mùže nabývat hodnoty až 2 body, pøièemž alespoò 1 pozitivní odpovìï indikuje riziko problémového hráèství. l

2 / 3 Prùzkum mezi lékaøi ÈR

tura INRES-SONES. Z iniciativy NMS byl do prùzkumu zaøazen dotaz na prevalenci problémového hráèství, na který odpovídali pouze praktiètí lékaøi pro dospìlé a lékaøi pro dìti a dorost. Ti totiž registrují své pacienty pro úèely kapitaèní platby ze zdravotního pojištìní, což znamená, že každý èlovìk žijící (resp. zdravotnì pojištìný) v ÈR je registrován u jednoho lékaøe a celá populace je tak rozdìlena do jednotlivých lékaøských praxí. Z praxí praktických lékaøù je tedy možné provádìt populaèní odhady. Lékaøùm byla položena otázka na poèet „patologických hráèù nebo osob se závažnými problémy s hraním sázkových (hazardních) her, jako jsou automaty, jiné hry v kasinu nebo sázky (vèetnì internetového sázení)“. V r. 2012 se prùzkumu zúèastnilo 341 praktických lékaøù pro dospìlé a 210 dìtských lékaøù, v r. 2014 to bylo 340, resp. 210. Výsledky byly extrapolovány jednak na celkový poèet obyvatel ÈR (støední stav v r. 2012 a 2013 podle ÈSÚ, rok 2014 nebyl v dobì analýzy k dispozici), jednak na celkový poèet praktických lékaøù obou odborností v r. 2012 a 2013, neboť údaje za r. 2014 nebyly k dispozici (Chudobová, 2013, 2014; Marková, 2013). Frekvence (prevalence) problémových hráèù mezi registrovanými osobami byla vypoèítána jako prùmìrná frekvence v souboru vážená poètem registrovaných pacientù.

V letech 2012 a 2014 byl proveden pravidelný omnibusový sociologický prùzkum mezi lékaøi ÈR, který provádí agen-

Tabulka 1 / Table 1 Míra prevalence problémového hraní a extrapolace výsledkù na poèet obyvatel ÈR v r. 2012 (Národní výzkum 2012) Prevalence of problem gambling and number of problem gamblers extrapolated to the population of the Czech Republic in 2012 (National Survey 2012) Škála PGSI

Muži

Ženy

Mladí dospìlí

(n=1014)

(n=1047)

15–34 let

Celkem 15–64 let (n=2068)

(n=799) Støední odhad

Støední odhad

Støední odhad

Støední odhad

95% CI dolní

95% CI horní

mez

mez

Míra prevalence v % V riziku celkem

7,4

2,8

6,2

5,1

4,1

6,0

Nízké riziko (1–2 body)

3,2

2,2

3,4

2,7

2,0

3,4

Støední riziko (3–7 bodù)

2,9

0,6

1,9

1,7

1,2

2,3

Vysoké riziko (8 a více bodù)

1,2

0,0*

0,8

0,6

0,3

0,9

Støední a vysoké celkem

4,1

0,6

2,7

2,3

1,7

3,0

V riziku celkem

270 000

101 000

169 000

365 000

297 000

433 000


118 000

79 000

94 000

196 000

145 000

246 000


107 000

22 000

53 000

126 000

85 000

167 000


45 000

0*

22 000

43 000

19 000

67 000

Støední a vysoké celkem

152 000

22 000

75 000

169 000

122 000

217 000

(3 a více bodù) Extrapolace na poèet obyvatel

(3 a více bodù) Pozn.: * Ve vysokém riziku se v souboru nenacházela žádná žena. Note: * The sample did not include any women at high risk.

314

ADIKTOLOGIE

MRAVÈÍK, V. ET AL


Tabulka 2 / Table 2 Míra prevalence problémového hraní a extrapolace výsledkù na poèet obyvatel ÈR v r. 2013 a 2014 (Výzkum obèanù 2013 a 2014) Prevalence of problem gambling and number of problem gamblers extrapolated to the population of the Czech Republic in 2013 and 2014 (Citizen Survey 2013 and 2014) Lie/bet skóre

Muži

Ženy

Mladí dospìlí

Celkem 15 a více let (N=1802 v r. 2013 a 1810 v r. 2014)

15–34 let Støední odhad

Støední odhad

Støední odhad

Støední odhad

95% CI dolní

95% CI horní

mez

mez

2013 Míra prevalence v % V riziku celkem

8,0

1,6

6,8

4,7

3,7

5,7

– z toho 1 bod

5,4

1,0

4,5

3,1

2,3

3,9

– z toho 2 body

2,6

0,7

2,3

1,6

1,0

2,2

Extrapolace na poèet obyvatel V riziku celkem

349 000

73 000

180 000

420 000

331 000

510 000

– z toho 1 bod

235 000

46 000

119 000

277 000

206 000

349 000

– z toho 2 body

113 000

32 000

61 000

143 000

89 000

197 000

V riziku celkem

7,4

2,6

5,3

4,9

3,9

5,9

– z toho 1 bod

5,3

1,8

4,3

3,5

2,7

4,4

– z toho 2 body

2,0

0,8

0,9

1,4

0,8

1,9

2014 Míra prevalence v %

Extrapolace na poèet obyvatel V riziku celkem

322 000

119 000

140 000

438 000

349 000

528 000

– z toho 1 bod

231 000

83 000

114 000

313 000

241 000

393 000

– z toho 2 body

87 000

37 000

24 000

125 000

72 000

170 000

Zdroje: Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and INRES-SONES (2014), Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and INRES-SONES (2015b) Sources: National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and INRES-SONES (2014), National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and INRES-SONES (2015b)

l

3 VÝSLEDKY

Odhady prevalence problémového hráèství podle PGSI a absolutní poèty problémových hráèù po extrapolaci na poèet obyvatel ÈR v r. 2012 uvádí tabulka 1. Odhady prevalence problémového hráèství podle nástroje Lie/bet a absolutní poèty po extrapolaci na poèet obyvatel v r. 2013 a 2014 uvádí tabulka 2.

Odhady prevalence problémového hráèství ÈR v r. 2013 a 2014 z prùzkumu mezi lékaøi uvádí tabulka 3. Výskyt rizika problémového hráèství v r. 2012 a v r. 2014 podle vìku uvádí tabulka 4. Strukturu skupiny problémových hráèù v r. 2014 (alespoò 1 bod v Lie/bet) uvádí graf 1.

100,0 80

73,0

60 40 27,0 20 0 Muži

Ženy 15–24

25–34

35–44

45–54

Celkem 55–64

65+

Graf 1 / Graph 1 Struktura problémových hráèù (alespoò 1 bod v Lie/bet) ve Výzkumu obèanù 2014 podle pohlaví a vìku (n=89), v % Structure of problem gamblers (one or two points in Lie/Bet) according to Citizen Survey 2014, by gender and age (n=89) (%)


ADIKTOLOGIE

315

Tabulka 3 / Table 3 Odhady poètu problémových hráèù v ÈR z prùzkumu mezi lékaøi v r. 2012 a 2014 Estimated numbers of problem gamblers in the Czech Republic based on surveys among general practitioners conducted in 2012 and 2014 Odbornost

Praktický lékaø pro dospìlé

Praktický lékaø pro dìti a dorost

Celkem

Odhad

Støední hodnota

Extrapolace na poèet obyvatel

Extrapolace na poèet lékaøù

2012

2014

2012

2014

80 471

101 811

72 198

76 468

95% CI – dolní mez

64 975

82 865

59 158

62 454

95% CI – horní mez

95 967

120 757

85 239

90 483

Støední hodnota

8 261

10 828

10 889

11 660


4 753

6 868

6 459

5 926


11 769

14 787

15 319

17 394

Støední hodnota

88 732

112 638

83 088

88 129


69 727

89 733

65 617

68 380


107 736

135 544

100 559

107 877

Zdroje: Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti and INRES-SONES (2013), Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and INRES-SONES (2015a) Sources: National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction and INRES-SONES (2013), National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and INRES-SONES (2015a)

Tabulka 4 / Table 4 Distribuce rizika problémového hráèství podle vìku v Národním výzkumu 2012 a ve Výzkumu obèanù 2014, v % Risk of problem gambling in different age groups according to National Survey 2012 and Citizen Survey 2014 (%) Míra rizika

15–24 let

25–34 let

35–44 let

45–54 let

55–64 let

65 a více let


4,8

2,5

1,8

1,8

3,3

n. a.


2,8

1,3

2,5

1,6

0,7

n. a.


0,3

1,3

1,1

0,0

0,2

n. a.

Celkem v riziku

7,9

5,1

5,4

3,4

4,2

n. a.

Nízké riziko (1 bod)

7,0

2,3

2,8

4,0

3,8

2,5

Vysoké riziko (2 body)

0,4

1,3

2,8

1,1

1,4

0,8

Celkem v riziku

7,4

3,7

5,7

5,1

5,1

3,3

Národní výzkum 2012 (PGSI)

Výzkum obèanù 2014 (Lie/bet)

Výskyt rizika problémového hráèství v r. 2012 a v r. 2014 podle typu her uvádí graf 2. l

4 DISKUSE

Výsledné odhady jsou ovlivnìny volbou screeningových nástrojù použitých v prùøezových populaèních šetøeních. Napø. PGSI, které bylo použito v Národním výzkumu 2012, vede k relativnì vyšším odhadùm celkového rizika, ale souèasnì k nižším odhadùm nejvyššího rizika problémového hráèství než jiné standardní nástroje, jako jsou SOGS nebo nástroj založený na DSM. Stucki and Rihs-Middel (2007) ve své metaanalýze dospìli k váženému prùmìru 3,0 % prevalence problémového a patologického hráèství (dohromady) pøi použití SOGS (problémové hráèství 1,2 %, patologické hráèství 1,8 %), 3,3 % pøi použití CPGI (2,4 % a 0,8 %) a 3,1 % pøi použití DSM-IV (1,9 % a 1,2 %). Škála Lie/bet, která byla rovnìž v ÈR použita v omnibusových šetøeních,

316

ADIKTOLOGIE

umožòuje velmi hrubý odhad míry rizika. Srovnatelnost odhadù provedených rùznými nástroji je tedy velmi omezená. Je rovnìž potøeba vzít v úvahu, že údaje pocházející z dotazníkových šetøení bývají zatíženy informaèní systematickou chybou. Podle škály PGSI odpovídal v r. 2012 podíl osob v riziku v souvislosti s hraním hazardních her 5,1 % obecné populace ve vìku 15–64 let (7,4 % mužù a 2,8 % žen), z toho ve støedním a vysokém riziku (problémového hráèství) bylo 2,3 % populace (4,1 % mužù a 0,6 % žen), z toho ve vysokém riziku (patologického hráèství) 0,6 % (1,2 % mužù a 0,0 % žen). Pøi extrapolaci na populaci ÈR ve vìku 15–64 let odpovídal poèet osob v riziku v souvislosti s hraním hazardních her pøibližnì 365 tis. (297–433 tis.) osob, z nich pøibližnì 169 tis. (122–217 tis.) bylo ve støedním a vyšším riziku (problémového hráèství), z nichž 43 tis. (19–67 tis.) bylo ve vysokém riziku (patologického hráèství). Ve skupinì osob

MRAVÈÍK, V. ET AL


40 30 20 10 0 2012

2014

Jakákoliv hazardní hra

2012

2014

Jakákoliv hazardní hra kromì loterií

PGSI støední riziko (3–7 bodù)

2012

2014

EHZ (technické hry, automaty)

2012

2014

On-line

PGSI vysoké riziko (8 a více bodù)

2012

2014

Kurzové sázky

Lie/bet 1 bod

2012

2014

Loterie

Lie/bet 2 body

Graf 2 / Graph 2 Odhady míry problémového hráèství mezi hráèi v posledních 12 mìsících v r. 2012 (Národní výzkum 2012) a 2014 (Výzkumu obèanù 2014) podle typù her, v % Estimated prevalence of problem gambling in last-12-month gamblers in 2012 and 2014, by gambling activity (%) Pozn.: Poèet respondentù (n) v jednotlivých kategoriích dosahuje v r. 2012 poètu 77 až 536, v r. 2014 107 až 662. Note: The number of respondents (n) in the categories ranged from 77 to 536 in 2012 and from 107 to 662 in 2014.

ve vìku 15–34 let bylo celkem 6,2 % v riziku v dùsledku hraní hazardních her, pøièemž 2,7 % bylo v riziku vzniku problémového hráèství a 0,8 % v riziku patologického hráèství. Pøi extrapolaci na poèet obyvatel to odpovídalo celkem 169 tis. mladých lidí v riziku, z toho 75 tis. osob ve støedním a vyšším riziku a 22 tis. osob ve vysokém riziku vzniku patologického hráèství. Z výsledkù z r. 2014 za použití Lie/bet škály vyplývá, že v riziku (alespoò 1 bod na škále Lie/bet) se nacházelo celkem 4,9 % (95% CI: 3,9–5,9 %) èeské populace ve vìku 15 a více let (7,4 % mužù a 2,6 % žen), což po pøepoètu pøedstavuje pøibližnì 440 tis. osob, z toho 320 tis. mužù a 120 tis. žen. Ve skupinì mladých dospìlých (15–34 let) je v riziku problémového hráèství 5,3 % osob (140 tis.). V pásmu vysokého rizika (2 body v Lie/bet), tj. velmi orientaènì v pásmu problémového hráèství, se nacházelo 1,4 % (125 tis.) dospìlých osob. Odhad poètu problémových/patologických hráèù v ÈR za r. 2014 z prùzkumu mezi lékaøi èiní 90–110 tis. osob (1,0–1,2 %), z toho 11–12 tis. dospívajících; v r. 2012 to bylo 80–90 tis. osob (0,9–1,0 %), z toho 8–11 tis. dospívajících. Odhady provedené v letech 2012–2014 tedy naznaèují, že v riziku rozvoje problémového hráèství je v ÈR pøibližnì 5 % dospìlé populace (cca 450 tis.), z toho v pásmu problémového hráèství se nachází 1,5–2,3 % dospìlých osob (130 až 200 tis.), z nichž 55–110 tis. (0,6–1,2 % èeské dospìlé populace) tvoøí patologiètí hráèi. Pøibližnì ètvrtinu z nich tvoøí ženy. Je obtížné hodnotit trend výskytu problémového hraní v ÈR v letech 2012–2014. Na základì výsledkù získaných pomocí Lie/bet škály došlo ke zvýšení støedního odhadu osob v riziku, ale vzhledem k šíøce intervalù spolehlivosti odhadù nejsou zmìny v letech 2012–2014 statisticky významné. Støední odhad míry problémového hráèství v ÈR z prùzkumu mezi lékaøi se mezi lety 2012 a 2014 rovnìž


zvýšil, ale i zde jsou odhady zatíženy znaènou nejistotou vyjádøenou širokými intervaly spolehlivosti, které se pøekrývají. Je rovnìž potøeba vzít v úvahu, že prevalenèní odhady získané prostøednictvím praktických lékaøù jsou založeny na kvalifikovaných odhadech. Lze pøedpokládat, že rovnìž zintenzivnìní odborné i veøejné diskuze na téma negativních dopadù hazardního hraní v ÈR, ke kterému v posledních letech došlo, vedlo ke zvýšené pozornosti a identifikaci tìchto problémù také mezi klientelou praktických lékaøù. Regionální rozdíly v rámci ÈR nebyly analyzovány, neboť kvalita a povaha dostupných dat regionální analýzu neumožnila. Vyšší podíl osob v riziku se nachází v nejmladší vìkové skupinì 15–24 let. Tato skupina má však pravdìpodobnì vzhledem k nízkému vìku a kratší hráèské kariéøe nejnižší podíl osob ve vyšších pásmech rizika a nedošlo u nich prozatím k rozvoji silné hráèské poruchy. Oproti tomu ve skupinì 35–44 let je nejvíce hráèù v tìch nejvyšších rizikových pásmech. Výskyt problémového hraní se liší s ohledem na typ hazardní hry. Nejvyšší riziko rozvoje hráèské poruchy vykazuje hraní na EHZ – tøetina a více hráèù na EHZ je v riziku rozvoje problémového hráèství. To je v souladu s údaji o strukturních charakteristikách her a s empirickými daty od léèených patologických hráèù v ÈR o hrách, v dùsledku jejichž hraní došlo k rozvoji hráèské poruchy (Mravèík et al., 2015). Kurzové sázky, live sázky a on-line hazardní hry vùbec však také vykazují nezanedbatelné riziko – v riziku je nejménì ètvrtina jejich hráèù. Data je však potøeba interpretovat opatrnì vzhledem k nízkým poètùm respondentù populaèních šetøení u nìkterých kategorií podle her. Nicménì také vzhledem k oèekávanému zvyšování dostupnosti a míry on-line hraní lze oèekávat nárùst výskytu problémového hráèství s nimi spojených. Zdá se, že mladí muži jsou zvláštì ohrožení hraním na internetu, neboť vyhledávají

ADIKTOLOGIE

317

anonymní prostøedí a jsou náchylnìjší k nadmìrným sázkám v dùsledku ztráty pøehledu o èase bìhem hraní (Ejova, 2015). l

vzestupu, a lze oèekávat také nárùst problémových forem hraní s nimi spojených. Výsledky této práce by mìly pomoci formulovat opatøení v oblasti politiky a zákonné regulace týkající se hazardního hraní v ÈR.

5 ZÁVÌR

Od r. 2012 jsou k dispozici odhady výskytu problémového hráèství v ÈR provedené standardními nástroji a srovnatelnými metodami. Odhad výskytu nejzávažnìjší formy hráèské poruchy (patologického hráèství) dosahuje až 1,2 %, což je ve srovnání s úrovní v jiných evropských zemích nadprùmìrný výskyt. Problémové hráèství je v ÈR spojeno pøedevším s EHZ (tj. technickými hrami, laicky automaty), což odpovídá jejich vysoké rizikovosti a nabídce v ÈR. Nelze však podceòovat rizika ostatních her (pøedevším kurzových sázek a on-line hazardních her), jejichž prevalence je na

Role autorù: VM, PCH, BD a JC se podíleli na sbìru a zpracování dat, všichni autoøi se podíleli na zpracování èlánku. Bez konfliktu zájmù The role of the authors: Viktor Mravèík, Pavla Chomynová, Barbora Drbohlavová, and Jakub Èerný were involved in the data collection and processing, and all the authors participated in drafting the article. There is no conflict of interest involved.

LITERATURA / REFERENCES

318

l Abbott, M., Binde, P., Hodgins, D., Korn, D., Pereira, A., Volberg, R. & Willi-

l Holtgraves, T. (2009). Evaluating the problem gambling severity index.

ams, R. (2013). Conceptual framework of harmful gambling: An international

Journal of Gambling Studies, 25(1), 105–120. doi: 10.1007/s10899-008-

collaboration. Guelph, Ontario, Canada: The Ontario Problem Gambling Rese-

9107-7.

arch Centre (OPGRC).

l Chomynová, P., Drbohlavová, B. & Mravèík, V. (2015). Rozsah hazardního

l American Psychiatric Association. (2000). Diagnostic and statistical manual

hraní v èeské populaci. Adiktologie, 15(4), 298–308.

of mental disorders – TR (4th ed.). American Psychiatric Association.

l Chudobová, M. (2013). Èinnost praktických lékaøù pro dospìlé v roce 2012.

l American Psychiatric Association. (2013a). Diagnostic and statistical ma-

Aktuální informace è. 22/2013. Praha: ÚZIS ÈR.

nual of mental disorders (5th ed.). American Psychiatric Association.

l Chudobová, M. (2014). Èinnost praktických lékaøù pro dospìlé v roce 2013.

l American Psychiatric Association. (2013b). Highlights of changes from

Aktuální informace è. 16/2014. Praha: ÚZIS ÈR.

DSM-IV-TR to DSM-5. Arlington, VA: American Psychiatric Association.

l Johansson, A., Grant, J., Kim, S., Odlaug, B. & Götestam, K. G. (2009). Risk

l Bagby, R. M., Quilty, L. C. & Watson, C. (2012). CPGI - population harm:

factors for problematic gambling: A critical literature review. Journal of Gam-

A supplement to the Canadian problem gambling index. Canadian Consorti-

bling Studies, 25(1), 67–92. doi: 10.1007/s10899-008-9088-6.

um for Gambling Research.

l Johnson, E. E., Hamer, R., Nora, R. M., Tan, B., Eisenstein, N. & Engelhart,

l Binde, P. (2007). Gambling and religion: Histories of concord and conflict.

C. (1997). The Lie/Bet Questionnaire for screening pathological gamblers.

Journal of Gambling Issues(20), 145–165. doi: 10.4309/jgi.2007.20.4.

Psychol. Rep., 80(1), 83–88.

l Blaszczynski, A. & Nower, L. (2002). A pathways model of problem and pat-

l Lesieur, H. & Blume, S. (1993). Revising the South Oaks Gambling Screen

hological gambling. Addiction, 97(5), 487–499.

in different settings. Journal of Gambling Studies, 9(3), 213–223. doi:

l Currie, S. R., Casey, D. M. & Hodgins, D. C. (2010). Improving the psycho-

10.1007/BF01015919.

metric properties of the problem gambling severity index. Canadian Consorti-

l Lesieur, H. R. & Blume, S. B. (1987). The South Oaks Gambling Screen

um for Gambling Research.

(SOGS): A new instrument for the identification of pathological gamblers.

l Currie, S. R., Hodgins, D. C. & Casey, D. M. (2013). Validity of the problem

Am. J. Psychiatry, 144(9), 1184–1188.

gambling severity index interpretive categories. Journal of Gambling Studies,


29(2), 311–327. doi: 10.1007/s10899-012-9300-6.


l Delfabbro, P. H. (2014). Behavioral risk factors in disordered gambling and

of problem gamblers. Report prepared for Independent Gambling Authority

treatment implications. In: D. C. S. Richard, A. Blaszczynski & L. Nower (Eds.),

South Australia.

The Wiley-Blackwell handbook of disordered gambling (pp. 71–97). Chiches-

l Maitland, S. B. & Adams, G. R. (2007). Replication and generalizability of

ter: John Wiley & Sons, Ltd.

the Problem Gambling Severity Index: Are results consistent and comparable


across studies? Ontario Problem Gambling Research Centre.


l Marková, J. (2013). Èinnost oboru dìtského a dorostového v ambulantní

Czech National Surveys. In: D. S. Pascaline Lorentz, Monika Metykova, & Mi-

péèi v roce 2012. Aktuální informace è. 26/2013. Praha: ÚZIS ÈR.





l Ferris, J. & Wynne, H. (2001). The Canadian problem gambling index: Final


report. Submitted for the Canadian Centre on Substance Abuse.






l Griffiths, M. & Delfabbro, P. (2001). The Biopsychosocial approach to gam-

l Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti &

bling: Contextual factors in research and clinical interventions. Journal of

INRES-SONES. (2013). Lékaøi Èeské republiky 2012 – Užívání návykových látek

Gambling Issues. doi: 10.4309/jgi.2001.5.1.

u pacientù a problematika substituèní léèby.

ADIKTOLOGIE

MRAVÈÍK, V. ET AL



l Stinchfield, R. (2014). A review of problem gambling assessment instru-

(2014). Výzkum názorù a postojù obèanù k problematice zdravotnictví a zdra-

ments and brief screens. In: D. C. S. Richard, A. Blaszczynski & L. Nower

vého zpùsobu života v r. 2013.

(Eds.), The Wiley-Blackwell handbook of disordered gambling (pp. 165–203).


Chichester: John Wiley & Sons, Ltd.

(2015a). Lékaøi Èeské republiky 2014 – Problematika substituèní léèby, problé-

l Stucki, S. & Rihs-Middel, M. (2007). Prevalence of adult problem and pat-

mové užívání návykových látek a patologické hráèství mezi pacienty.

hological gambling between 2000 and 2005: An update. Journal of Gambling


Studies, 23(3), 245–257. doi: 10.1007/s10899-006-9031-7.

(2015b). Výzkum názorù a postojù obèanù k problematice zdravotnictví a zdra-

l Svetieva, E. & Walker, M. (2008). Inconsistency between concept and mea-

vého zpùsobu života v r. 2014.

surement: The Canadian Problem Gambling Index (CPGI). Journal of Gam-

l Neal, P., Delfabbro, P. & O’Neil, M. (2005). Problem gambling and harm:

bling Studies, 24(22), 157–173. doi: 10.4309/jgi.2008.22.2.

Towards a national definition (pp. 169). Victoria. Dept. of Justice. Office of Ga-

l Temcheff, C. E., Derevensky, J. L. & Paskus, T. S. (2011). Pathological and

ming and Racing, Australia. Ministerial Council on Gambling, University of

disordered gambling: a comparison of DSM-IV and DSM-V criteria. Internatio-

Adelaide. Dept. of Psychology, Gambling Research Australiae.

nal Gambling Studies, 11(2), 213–220. doi: 10.1080/14459795.2011.581677.

l Nelson, T. F., LaBrie, R. A., LaPlante, D. A., Stanton, M., Shaffer, H. J. &

l Thomas, S. A., Piterman, L. & Jackson, A. C. (2008). Problem gambling:

Wechsler, H. (2007). Sports betting and other gambling in athletes, fans, and

what do general practitioners need to know and do about it? Med. J. Aust.,

other college students. Res. Q. Exerc. Sport, 78(4), 271–283.

189(3), 135–136.

l Nešpor, K. & Csémy, L. (2005). Kolik je v èeské republice patologických hrá-

l Vacek, J. (2014). Identifikace a øešení rizik spojených s hraním hazardních

èù? Èeská a slovenská psychiatrie, 101(8), 433–435.

her. Pøíruèka pro obce a jejich zastupitele. Praha: Úøad vlády ÈR.

l Parke, J. & Griffiths, M. D. (2007). The role of structural characteristics in

l Verosta, P. (2012). Patologické hráèství: souhrn faktù a aktuální situace

gambling. In: G. Smith, D. Hodgins & R. Williams (Eds.), Research and measu-

v Èeské republice. Pøehledový èlánek.

rement issues in gambling studies (pp. 211–243). New York: Elsevier.

l WHO & ÚZIS ÈR. (2008). Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a pøi-

l Reilly, C. & Smith, N. (2013). The evolving definition of pathological gam-

družených zdravotních problémù - 10. revize (MKN-10). Retrieved 2014-01-16,

bling in the DSM-5. Washington: National Center for Responsible Gaming.

2014, from http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html.

l Richard, D. C. S. & Humphrey, J. (2014). The conceptualization and diagno-

l Williams, R. J., Volberg, R. A. & Stevens, R. M. G. (2012). The population

sis of disordered gambling. In: D. C. S. Richard, A. Blaszczynski & L. Nower

prevalence of problem gambling: Methodological influences, standardized

(Eds.), The Wiley-Blackwell handbook of disordered gambling (pp. 1–25). Chi-

rates, jurisdictional differences, and worldwide trends. Report prepared for

chester: John Wiley & Sons, Ltd.

the Ontario Problem Gambling Research Centre and the Ontario Ministry of

l Rous, Z., Drbohlavová, B., Tion Leštinová, Z., Èerný, J. & Mravèík, V. (2015).

Health and Long Term Care.

Obce a regulace hazardního trhu v ÈR. Adiktologie, 15(4), 388–398.


l Sassen, M., Kraus, L. & Bühringer, G. (2011). Differences in pathological


gambling prevalence estimates: facts or artefacts? International Journal of


Methods in Psychiatric Research, 20(4), e83–e99. doi: 10.1002/mpr.354.


l Shaffer, H. J. (2014). Foreword: Gambling ghosts, shadows, and taxono-

mies. In: D. C. S. Richard, A. Blaszczynski & L. Nower (Eds.), The Wiley-Blackwell handbook of disordered gambling (pp. ix–xvii). Chichester: John Wiley & Sons, Ltd.


ADIKTOLOGIE

319


Characteristics of Problem Gamblers in Treatment in the Czech Republic: a Cross-sectional Questionnaire Survey

MRAVÈÍK, V.1,2,3, ÈERNÝ, J.1,5, ROZNEROVÁ, T.2, LICEHAMMEROVÁ, Š.4,5, TION LEŠTINOVÁ, Z.1 1


2


Czech Republic 3


4

Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic

5

Spoleènost Podané ruce, o. p. s., a public service company, Brno, Czech Republic

Citation: Mravèík, V., Èerný, J., Roznerová, T., Licehammerová, Š., Tion Leštinová, Z. (2015). Charakteristiky léèených problémových hráèù v ÈR: prùøezová dotazníková studie. Adiktologie, 15(4), 320–333.

BACKGROUND: Some individuals’ gambling develops

fied as major difficulties by 22.4% and 18.2% of the respon-

into problem gambling, including serious health, social,

dents respectively. Nervousness and irritability (67.7%),

and economic impacts. AIMS: To describe the characteris-

anxiety and insomnia (both 59.8%), suicidal thoughts

tics of problem gamblers, their gambling careers, and the

(41.0%), and cardiovascular problems (28.4%) were re-

social, economic, and health correlations and conse-

ported as the most common health problems. The majority

quences of pathological gambling in the Czech Republic.

of the respondents (83.8%) had perceived gambling as

METHOD: A cross-sectional questionnaire survey on

a problem during their gambling careers. About 80% had

a sample of diagnosed pathological gamblers (F63.0 in

tried to stop. Help was sought three or more years after the

ICD-10). SAMPLE: 229 respondents were interviewed in

problems had occurred. CONCLUSIONS: Pathological

27 treatment facilities. They were mostly men (93.4%) and

gambling is a chronic relapsing condition accompanied by

aged 34 on average. RESULTS: The majority of the respon-

frequent health and social functioning disorders. Financial

dents in the sample reported playing electronic gaming ma-

problems and the disruption of relationships are perceived

chines (EGMs) as their primary problem gambling activity.

as the most serious consequences which lead to seeking

On average, their total debt was CZK 894 thousand

help. While in 2013 the majority of the problems were

( 33 thousand). About 7.6% of the money for gambling

caused by EGMs, an increase in problem gambling associ-

came from illegal activities. 53.6% of the respondents found

ated with online gambling is expected in the future. Early di-

that their financial problems caused them the greatest diffi-

agnosis and intervention is key to preventing problem gam-

culty. Relationship and mental health problems were identi-

bling and reducing the harm it entails.

KEY WORDS: PROBLEM GAMBLING – DISORDERED GAMBLING – COMORBIDITY – SOCIAL CONSEQUENCES




320

ADIKTOLOGIE


Charakteristiky léèených problémových hráèù v ÈR: prùøezová dotazníková studie

MRAVÈÍK, V.1,2,3, ÈERNÝ, J.1,5, ROZNEROVÁ, T.2, LICEHAMMEROVÁ, Š.4,5, TION LEŠTINOVÁ, Z.1 1


2


3


4

Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brnì

5

Spoleènost Podané ruce, o. p. s., Brno

Citace: Mravèík, V., Èerný, J., Roznerová, T., Licehammerová, Š., Tion Leštinová, Z. (2015). Charakteristiky léèených problémových hráèù v ÈR: prùøezová dotazníková studie. Adiktologie, 15(4), 322–333.

VÝCHODISKA: Hazardní hraní vede u èásti hráèù k rozvoji

zdraví (18,2 %). Ze zdravotních potíží se nejèastìji vyskyto-

problémového hráèství s významnými zdravotními, sociál-

valy nervozita a podráždìnost (67,7 %), úzkostné stavy

ními a finanèními dopady. CÍLE: Popsat charakteristiky

a nespavost (shodnì 59,8 %), sebevražedné myšlenky

problémových hráèù, vývoj hráèské kariéry a sociální, eko-

(41,0 %) a kardiovaskulární problémy (28,4 %). Vìtšina res-

nomické a zdravotní souvislosti a dopady patologického

pondentù (83,8 %) pociťovala v prùbìhu hráèské kariéry

hráèství v ÈR. METODA: Prùøezové dotazníkové šetøení na

hraní jako problém, cca 80 % respondentù se již døíve po-

souboru osob léèených s diagnózou patologické hráèství

koušelo s hraním pøestat, odbornou péèi vyhledali za

(F63.0 podle MKN-10). SOUBOR: Celkem bylo v 27 zaøíze-

3 a více let od prvotního pociťování problémù. ZÁVÌR:

ních poskytujících adiktologické služby nasbíráno 229 roz-

Patologické hráèství je chronické recidivující onemocnìní

hovorù. Soubor tvoøili pøevážnì muži (93,4 %) s prùmìrným

s èastým výskytem poruch zdraví a sociálního fungování.

vìkem 34 let. VÝSLEDKY: Primární problémovou hrou

Finanèní problémy a narušené vztahy s blízkými bývají vní-

vìtšiny hráèù v souboru (82,9 %) byla hra na elektronických

mány jako nejzávažnìjší a nejèastìji vedou k vyhledání po-

herních zaøízeních (tzv. automatech, EHZ). Celková výše ak-

moci. V dobì šetøení (2013) mìla vìtšina patologických hrá-

tuálního dluhu dosáhla v prùmìru 894 tis. Kè. Z nelegální

èù v léèbì problém s EHZ, do budoucna lze oèekávat nárùst

èinnosti pocházelo v prùmìru 7,6 % zdrojù na hraní. Nejvìt-

problémù v souvislosti s hraním hazardních her on-line.

ší starosti pøed vstupem do léèby pùsobily finanèní problé-

Vèasná diagnostika a intervence jsou pro zmírnìní dopadù

my (53,6 %), vztahy s blízkými (22,4 %) a zhoršené duševní

a prevenci progrese patologického hráèství klíèové.

KLÍÈOVÁ SLOVA: PROBLÉMOVÉ HRÁÈSTVÍ – PATOLOGICKÉ HRÁÈSTVÍ – KOMORBIDITA – SOCIÁLNÍ DOPADY




ADIKTOLOGIE

321

l

1 ÚVOD

V odborné literatuøe i v praxi se používají rùzná oznaèení problémových forem hraní hazardních her – nadmìrné hraní, nezodpovìdné hráèství, škodlivé hraní, nutkavé nebo kompulzivní hráèství, problémové hraní, závislost na hazardní høe nebo patologické hráèství apod. Tyto pojmy se navzájem pøekrývají, mohou se lišit v dùrazu na urèitý aspekt fenoménu hraní, mohou také odrážet rùznou míru problémù spojených s hazardním hraním nebo stupeò rozvoje problémù a jsou také výsledkem vývoje náhledu na povahu hráèské poruchy a s tím související terminologii (Abbott et al., 2013; Vacek, 2014; Williams, West & Simpson, 2012). Neal, Delfabbro and O’Neil (2005) definovali problémové hraní jako takové, které se vyznaèuje potížemi s omezením èasu a penìz vìnovaných hraní, což vede k rozvoji nepøíznivých dùsledkù pro hráèe, další osoby a pro spoleènost. Problémový hráè hraje nadmìrnì, má poruchu kontroly svého hráèského chování a zažívá negativní dùsledky z toho vyplývající (vážné finanèní problémy a ztráty v oblasti tìlesného, duševního a sociálního zdraví); ve svém chování pokraèuje navzdory tìmto dùsledkùm. Negativní dùsledky prožívá také rodina hazardního hráèe, jeho blízcí a sociální okolí. Poslední revize Diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické asociace (DSM-5) používá pro problémové formy hazardního hraní termín hráèská porucha (gambling disorder nebo disordered gambling). Pro úèely èlánku (a dalších èlánkù tohoto specializovaného èísla Adiktologie) používáme vìtšinou pojmy problémové hráèství nebo patologické hráèství (druhé jmenované spíše pro závažné èi klinicky diagnostikované formy hráèské poruchy). Patologické hráèství bylo v 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) nebo DSM-IV zaøazeno mezi poruchy impulzivity a ovládání. Podle MKN-10 spoèívá porucha v èastých opakovaných epizodách hráèství‚ které dominují v životì jedince na úkor hodnot a závazkù sociálních‚ vyplývajících ze zamìstnání‚ materiálních a rodinných (WHO & ÚZIS ÈR, 2008). Hráèská porucha se od závislosti na návykových látkách odlišuje výrazným nutkavým charakterem potíží, vtíravostí myšlenek na hru a znaèným napìtím a úzkostí, které se uvolní až hrou, nicménì má se závislostmi na návykových látkách spoleèný neurobiologický podklad a vykazuje øadu spoleèných rysù (bažení, ztrátu kontroly, zanedbávání práce, zálib, rodiny, pokraèování navzdory negativním dùsledkùm). Proto došlo v DSM-5 kromì výše uvedené zmìny názvu k zaøazení hráèské poruchy do spoleèné skupiny „látkové a další návykové poruchy“. Kromì toho došlo ke snížení poètu kritérií z 10 na 9 (bylo vypuštìno to, které se týkalo „páchání nelegálních èinù“) a minimální poèet kritérií nutných k diagnóze hráèské poruchy (patologického hráèství) se snížil z 5 na 4 (pøitom pøi poètu naplnìných kritérií 4–5 je porucha oznaèována jako mírná, 6–7 jako støední, 8–9 jako závažná). Hazardní hráèství na-

322

ADIKTOLOGIE

plòující 2 až 3 kritéria je oznaèováno jako „v riziku“ (American Psychiatric Association, 2013a, 2013b; Reilly & Smith, 2013). Kritéria DSM-5 se týkají posledních 12 mìsícù a jsou jimi: 1/ Potøeba hrát se stále vyššími èástkami penìz, aby bylo dosaženo žádoucího vzrušení. 2/ Neklid nebo podráždìnost pøi pokusu pøerušit nebo se vzdát hraní. 3/ Opakované neúspìšné snahy kontrolovat, pøerušit nebo se vzdát hraní. 4/ Zaujetí hráèstvím (napø. snaha o znovuprožití minulých hráèských zkušeností, následkù hazardu nebo plánování nového hazardu èi pøemýšlení o zpùsobech, jak získat peníze na hraní). 5/ K hraní dochází èasto pøi pocitu bezmoci, viny, úzkosti, deprese. 6/ Po prohøe penìz èasto snaha druhý den je hraním získat zpìt („dohánìní ztrát“). 7/ Lhaní s úmyslem zastøít rozsah svého hráèství. 8/ Ohrožení nebo ztráta významných vztahù, práce nebo pøíležitosti ke vzdìlání a kariéøe kvùli hráèství. 9/ Spoléhání na jiné, že poskytnou peníze a napraví špatnou finanèní situaci zpùsobenou hráèstvím. Výše uvedená zmìna DSM v poètu a skladbì kritérií vede pravdìpodobnì k nižší specificitì diagnostického algoritmu. Zatímco u žen se zdají rozdíly nevýznamné, u mužù mohou zvýšit prevalenci osob klasifikovaných jako problémoví hráèi pøibližnì o ètvrtinu (Temcheff, Derevensky & Paskus, 2011). Souèástí hráèské poruchy jsou typicky kognitivní distorze a tzv. dohánìní ztrát. Kognitivní distorze jsou mylné pøedstavy a pøedpoklady týkající se hazardního hraní (povìrèivost, iluze kontroly, iluze souvislostí, antropomorfismus, selektivní pamìť, racionalizace proher atd.), kvùli kterým hráèi vìøí, že dokážou vysvìtlit, kontrolovat nebo pøedpovídat prùbìh a výsledek hry (Johansson, Grant, Kim, Odlaug & Götestam, 2009; Toneatto, Blitz-Miller, Calderwood, Dragonetti & Tsanos, 1997). Spirituální rozmìr mají tzv. sekundární iluze kontroly, které jsou založeny na pøesvìdèení o vlivu nadpøirozených sil, ať boha, nebo štìstìny (Ejova, Delfabbro & Navarro, 2013). Tzv. dohánìní ztrát je typický vzorec chování hráèù, kdy v zájmu minimalizace prohry dochází k dalšímu riskování a prohlubování finanèní ztráty. Je to dáno tím, že lidé obecnì mají tendenci psychologicky pøisuzovat vìtší hodnotu ztrátám než ziskùm – v zájmu minimalizace ztráty riskují hráèi další a vyšší prohry (Tversky & Kahneman, 1986). Finanèní ztráty a zadluženost jsou významným faktorem podmiòujícím závažnost problémového hráèství zvyšujícím výskyt ostatních negativních dopadù patologického hráèství. Zadluženost je významným motivem sebevražd hráèù, má negativní vliv na zdravotní a sociální situaci hráèù a jejich rodin a bývá pravidelnì pøíèinou pokraèování

MRAVÈÍK, V. ET AL.


a relapsu hraní (Downs & Woolrych, 2010; Ladouceur, 2004; Maierová, Charvát & Miovský, 2014a). Mezi èasté zdravotní komplikace spojené s patologickým hráèstvím patøí psychiatrická komorbidita, zejména užívání návykových látek a závislost na nich, poruchy nálady, neurotické a psychosomatické poruchy, v menší míøe psychotické poruchy nebo poruchy pøíjmu potravy. Velmi èasté u patologických hráèù jsou sebevražedné pøedstavy, tendence a pokusy, které mají pùvod ve vnímání situace (zejména v souvislosti se zadlužením) jako bezvýchodné (Crockford & el-Guebaly, 1998; Erbas & Buchner, 2012; Ferentzy, Wayne Skinner & Matheson, 2013; Ledgerwood & Petry, 2004; Lorains, Cowlishaw & Thomas, 2011; Petry, 2007; Petry, Stinson & Grant, 2005) – viz také èlánek o sebevražednosti v kontextu psychiatrické komorbidity v tomto èísle (Mravèík, Nechanská, Roznerová, Chomynová & Tion Leštinová, 2015). Problémové hráèství a komorbidita s ním spojená v kombinaci s dalšími zdravotními problémy a negativními sociálními dopady vedou k nižší zdravotnì podmínìné kvalitì života problémových hráèù (Scherrer et al., 2005). Problémové hráèe lze rozdìlit do následujících tøí podtypù (Blaszczynski & Nower, 2002; Richard & Humphrey, 2014): 1/ Emoènì zranitelní hráèi, kteøí pomocí hraní dosahují zmírnìní preexistující úzkosti, deprese, neschopnosti øešit nepøíznivé životní zkušenosti a situace. 2/ Impulzivní hráèi, pro které je hraní zdrojem uspokojení potøeb plynoucích z jejich impulzivní osobnosti, dùsledkem nízké tolerance k nudì a vzorec jejich chování lze oznaèit jako vyhledávání nových zážitkù (sensation seeking, novelty seeking). 3/ Vìtšinu tvoøí hráèi, kteøí nemají preexistující sklon k impulzivitì nebo jinou psychopatologii, u kterých je hraní nauèeným podmínìným chováním a u kterých se na hraní vyvinul návyk. Etiologii problémového hráèství lze shrnout v tzv. bio-psycho-sociálním(-spirituálním) modelu závislosti, který integruje faktory biologické, psychické, sociální a faktory specifické týkající se problémového hráèství (Kalina, 2003; Kudrle, 2003a, 2003b; Nábìlek & Vongrej, 2003). Hráèskou poruchu lze tak definovat jako vysoce interaktivní vztah mezi jednotlivcem a posilujícími faktory a událostmi, ke kterým pøi hraní a v souvislosti s ním dochází (Richard & Humphrey, 2014). Hazardní hraní je pøitom potøeba vnímat ve spojitém kontinuu od rekreaèního po patologické, pøièemž rozdíl mezi problémovým a rekreaèním hraním je pøedevším v jeho intenzitì (problémoví hráèi hrají èastìji, déle, utrácejí více) a žádné podstatné kvalitativní kritérium, které by odlišovalo problémové hráèe od tìch neproblémových pravdìpodobnì neexistuje (Shaffer, 2014). Pravdìpodobnost, že jedinec bude vyhledávat hazardní hru, pøípadnì že se u nìj vyvine problémové hráèství, je dána øadou faktorù na individuální, interpersonální a spo-

CHARAKTERISTIKY LÉÈENÝCH PROBLÉMOVÝCH HRÁÈÙ V ÈR

leèenské úrovni a pùsobením okolí vèetnì pøíležitosti k hazardní høe (Abbott et al., 2013; Johansson et al., 2009; Vacek, 2014; Williams et al., 2012). Nižší vìk pøi prvním hraní hazardních her koreluje s vyšší pravdìpodobností rozvoje problémového hráèství. Silným prediktorem je napø. pohlaví, neboť mezi muži se problémové hráèství vyskytuje více než mezi ženami. Avšak v nìkterých zemích dochází k nárùstu problémového hráèství mezi ženami, což souvisí pøedevším se zvýšenou dostupností elektronických herních zaøízení (EHZ), tzv. automatù (Volberg & Williams, 2014). Nízká prevalence problémového hraní u žen je pravdìpodobnì daná i tím, že jde o skrytou skupinu; zatímco muži mají tendenci riskovat pro vzrušení ze hry, u žen mùže být hraní spíše tzv. únikovou aktivitou, navíc skrývanou pøed okolím – ženy preferují formy hráèství buï spoleèensky akceptované (loterie), nebo takové, u nichž je možno zachovat soukromí, napø. hry na internetu; ženy svoji závislost navíc dùslednìji skrývají pøed rodinou a okolím (Prever et al., 2015; Volberg, 2003). Existují také profesní skupiny ve vyšším riziku rozvoje problémového a patologického hráèství – jsou to napø. osoby, které pracují v herním prùmyslu, osoby s volnou pracovní dobou, nízkým dohledem a znaènou disponibilní hotovostí; sportovní sázení je vyšší mezi sportovci nebo sportovními fanoušky (Abbott et al., 2013; Nelson et al., 2007). Významným faktorem podílejícím se na rozvoji problémového hráèství je samozøejmì hra samotná. Vlastnosti her (tzv. strukturní charakteristiky) pøi jejich nepøíznivém nastavení zvyšují míru vzrušení ze hry, vyvolávají nutkání hrát a posilují hráèské chování. Patøí k nim rychlost hry, výše sázek, výše, struktura a pravdìpodobnost výhry, tzv. tìsné prohry, vzhled a zvuky apod. Nepøíznivými strukturními charakteristikami se vyznaèují zejména EHZ (Abbott et al., 2013; Delfabbro, 2014; Parke & Griffiths, 2007) – blíže viz èlánek vìnovaný odhadùm problémového hraní v tomto èísle (Mravèík, Chomynová, et al., 2015). Patologického hráèe je možno charakterizovat jako osobu, která opakovanì èiní chybná rozhodnutí na základì kognitivních distorzí (chybných pøedpokladù a pøedstav o høe) a nutkání a vzrušení vyplývajících z deficitu v systému odmìny. Léèba by mìla cílit na zmìny jak v oblasti kognitivních distorzí, tak na redukci a kontrolu bažení v kontextu zlepšení sociálního fungování a sociální podpory (Smith et al., 2013; Volberg & Williams, 2014). Míra vstupu patologických hráèù do léèby je však všeobecnì nízká. Dùvodem je sklon k øešení problému svépomocí, stud, rozpaky, neochota pøiznat si problém a èasto také nedostupnost léèby nebo nedostatek informací o léèbì a o možnosti léèby (Gainsbury, Hing & Suhonen, 2013; Suurvali, Cordingley, Hodgins & Cunningham, 2009). Jako faktory zhoršující výsledky léèby a zvyšující pravdìpodobnost relapsu jsou u patologických hráèù uvádìny myšlenky na hru a nutkání, emoèní poruchy, tendence k vyhledávání mimoøádných prožitkù

ADIKTOLOGIE

323

a øada rùzných sociálních faktorù, jako jsou absence podpory okolí, nízká míra sociálního fungování nebo nezamìstnanost (Smith et al., 2013). Tato práce popisuje výsledky prùøezové studie mezi léèenými patologickými hráèi zamìøené na popis základních sociodemografických a hráèských charakteristik této populace v ÈR, na popis jejich hráèského chování a zdravotních, sociálních a finanèních dopadù jejich hraní, rizikových faktorù v jejich hráèské kariéøe a proces hledání pomoci.

Tabulka 1 / Table 1 Sociodemografické charakteristiky respondentù a jejich srovnání s obecnou populací ÈR Sociodemographic characteristics of respondents in comparison with the general Czech population

324

ADIKTOLOGIE

20–39 let

Rodinný stav*

2 METODIKA

Šlo o prùøezovou dotazníkovou studii na vzorku osob v dobì sbìru dat primárnì léèených pro problémy spojené s hazardním hraním. V celé ÈR bylo osloveno 105 léèebných zaøízení, která podle dostupných zdrojù dat (Sèítání adiktologických služeb, závìreèné zprávy dotaèního øízení a další zdroje) poskytují služby patologickým hráèùm. Studie se zúèastnilo 27 z nich (25,7 %). Zbylá zaøízení buï nemìla patologické hráèe v péèi (65 zaøízení, tj. 61,9 %), nebo nebyla ochotna spolupracovat (13, tj. 12,4 %). Do studie byly zaøazeny osoby léèené s dg. patologické hráèství (dg. F63.0 podle MKN-10) nebo splòující kritéria dg. F63.0, jejichž primárním problémem bylo hazardní hraní, které se zároveò dostavily do zaøízení alespoò jednou bìhem uplynulých 12 mìsícù a u kterých existoval pøedpoklad, že se do zaøízení dostaví bìhem následujícího mìsíce trvání studie. Ukázalo se, že problémem pøi sbìru dat je nízký poèet patologických hráèù v léèbì v jednotlivých zaøízeních a jejich sporadické návštìvy v ambulantních zaøízeních. Sbìr dat probíhal formou osobního rozhovoru v srpnu až listopadu 2013 s využitím papírového dotazníku (PAPI), který byl sestaven NMS pro úèely studie a který obsahoval celkem 73 otázek v blocích: úvodní filtr (3 otázky), míra a vzorce hraní hazardních her (11), finance (15), aspekty hraní (15), redukce hraní (14), dopady hraní (6), sociodemografické charakteristiky (9). V úvodním filtru byla položena otázka, zda problémy s hazardním hraním byly hlavním dùvodem pro vyhledání odborné pomoci, a dále dvì položky Lie/bet screen (Johnson et al., 1997) – pøi alespoò dvou kladných odpovìdích na tyto 3 otázky byl respondent zaøazen do studie. Dále byl pro odhad závažnosti hráèské poruchy použit 9položkový nástroj PGSI (Ferris & Wynne, 2001). Tam, kde to bylo možné, byly dostupné sociodemografické charakteristiky srovnány s dospìlou populací ÈR srovnatelného vìku (20–39 let) ze Sèítání lidu, domù a bytù 2011 (Èeský statistický úøad, 2012b) nebo s vìkovì srovnatelnou populací celopopulaèní studie na reprezentativním vzorku dospìlé populace ÈR zamìøené na užívání návykových látek z r. 2012 – Národní výzkum 2012 (Chomynová, 2013; Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti & SC&C, 2013). Celkem bylo v 27 zaøízeních nasbíráno 229 rozhovorù, min. 1 rozhovor, max. 52 rozhovorù na zaøízení (PN Bohni-

Populace ÈR

patologických hráèù

Svobodný/á, druh/družka

l

Soubor

63,8

55,8

Rozvedený/á

17,9

6,9

Ženatý/vdaná

17,9

36,7

Vdovec, vdova

0,4

0,2

Nezjištìno

0,0

0,3

10,9

7,6

Støední vzdìlání bez maturity

33,2

29,1

Støední vzdìlání s maturitou

42,4

35,6

Vyšší odborné vzdìlání

7,4

5,2

Vysokoškolské vzdìlání

6,1

16,2

Nezjištìno

0,0

6,3

Zamìstnaní celkem

64,6

67,8

Nepracující dùchodci

1,7

1,2

Nezamìstnaní

28,4

8,2

V domácnosti

0,4

2,6

Žáci, studenti, uèni

2,2

7,6

Ostatní s vlastním zdrojem

2,2

4,6

0,4

7,9

Bez pøíjmu

10,0

9,1

Do 5 000 Kè

6,1

6,5

5 001–10 000 Kè

7,0

14,7

10 001–15 000 Kè

18,8

21,8

15 001–20 000 Kè

21,0

24,2

20 001–30 000 Kè

21,4

12,3

Vzdìlání* Základní vèetnì neukonèeného

Ekonomická aktivita*

obživy Nezjištìno Výše mìsíèního pøíjmu**

Více než 30 000 Kè

5,2

5,3

Neznámo

10,5

6,0

Pozn.: * Srovnáno se Sèítáním lidu, domù a bytù 2011, ** srovnáno s Národním výzkumem 2012. Note.: * compared with the Population and Housing Census 2011, ** compared with the National Survey 2012.

ce), druhý nejvyšší poèet 19 rozhovorù (PN Opava). Studie se nezúèastnilo žádné zaøízení ze Støedoèeského a Plzeòského kraje.



l

3 SOUBOR

V souboru bylo 214 (93,4 %) mužù a 15 (6,6 %) žen ve vìku 17 až 68 let, s prùmìrným vìkem 33,7 roku (SD 9,8), muži 35,0 (SD 13,1) a ženy 32,9 (SD 10,5). Významná èást souboru spadá jak u mužù, tak u žen do vìkového rozmezí 20–39 let. Vybrané sociodemografické charakteristiky a jejich srovnání s populací ÈR ukazuje tabulka 1. Ve službách (zejména v pohostinství) pracovalo 64 (27,9 %) respondentù. Více než polovina souboru pracovala ve vytipovaných profesích, které bývají spojovány se zvýšeným rizikem vzniku patologického hráèství, jako je práce v hernách (11 osob, tj. 4,8 %), krupiéøi (3 osoby, tj. 1,3 %), profesionální sportovci (17, tj. 7,4 %). V sektoru pohostinství pracovalo nìkdy 37 osob (16,2 %). l

4 VÝSLEDKY

l

4 / 1 Hazardní hraní a preferovaný druh her

Prùmìrné skóre Lie/bet bylo 1,94 (SD 0,23), tj. témìø u všech respondentù se vyskytly pozitivní odpovìdi na obì otázky testu Lie/bet. Podle PGSI se 80,5 % souboru nacházelo v hladinì problémového hraní (8 a více bodù), 10,7 % ve støední hladinì rizika (3–7 bodù) a 8,8 % souboru v hladinì nízkého nebo žádného rizika (2 a ménì bodù). Prùmìr PGSI skóre celého souboru je 14,31 (SD 6,94). Pøevážná vìtšina, tj. 189 (82,9 %), patologických hráèù v léèbì uvedla, že hazardní hrou zodpovìdnou za patologické hráèství bylo nìkteré z EHZ (tzv. automaty) – tabulka 2. Tuto distribuci v zásadì kopírovala míra zkušeností respondentù s rùznými typy hazardních her pøed léèbou – elektronické technické hry pøed léèbou hrálo pøes 93,9 % respondentù, dennì nebo témìø dennì až 74,2 % respondentù. Nejèastìji hranou hazardní hrou poprvé v životì byly výherní hrací pøístroje (VHP), loterie a kurzové sázky (dokonce ještì

èastìji než drobné soukromé sázky nebo loterie) – tabulka 3. Prùmìrný vìk první zkušenosti s hazardním hraním (mimo drobných sázek) byl 19,7 roku (SD 6,73). Nejèastìji navštìvovaným místem pro hraní hazardních her byly herny (50,4 % respondentù), dále jiné provozovny s EHZ (19,0 %) a kasina (8,0 %), což v zásadì odpovídá preferovaným typùm hazardních her v souboru – tabulka 4. Pøibližnì polovina respondentù v typickém herním dni herní zaøízení, portály nebo sázkové kanceláøe støídala (55,8 %), mírnì nižší podíl respondentù hrál naopak stabilnì u jednoho zaøízení, na jednom portálu, sázel v jedné sázkové kanceláøi apod. (41,5 %). Vìtšina hráèù uvedla, že mají stabilní okruh oblíbených míst / provozoven / portálù, na kterých hrají. Pøibližnì pìtina (19,0 %) respondentù herní místa støídala na základì pobídek a bonusù (navýšení vkladu, pití zdarma apod.) nebo podle údajnì vyšší možnosti výhry. Obvyklým èasem stráveným hraním v herním dni v posledním roce pøed léèbou byly 2–4 hodiny (45,8 % souboru), nad 4 hodiny dennì trávilo hraním 33,4 % respondentù. V prùmìru trávili hráèi hraním 4,3 hodiny dennì, nejvíce hráèi na internetu – v prùmìru 5–6 hodin dennì podle typu her a navštìvovaných portálù a z nich nejvíce hráèi live sázek a hráèi jiných her než kurzových sázek na zahranièních portálech – tabulka 5. Více než 12 hodin nepøetržitì v jednom tahu hrálo témìø vždy nebo celkem èasto podle vlastních výpovìdí 18,2 % respondentù. Celkem 69,3 % respondentù uvedlo, že témìø vždy nebo celkem èasto prosázelo více penìz, než pùvodnì zamýšlelo – tabulka 6. Samo hrálo nejradìji 77,9 % respondentù (u hráèù na EHZ to bylo 79,8 %), zatímco spoleènost pro hraní hazardních her radìji vyhledávalo 7,1 % respondentù. Hráèi spíše neøadí ostatní hráèe mezi své nejbližší okolí – 57,2 % respondentù uvedlo, že hráèi tvoøí menšinu jejich blízkých, nebo nejsou mezi blízkými zastoupeni vùbec.

Tabulka 2/ Table 2 Hazardní hra primárnì zodpovìdná za vyhledání odborné pomoci – podle kategorie hry a pohlaví Type of gambling activity responsible for seeking help – by game type and gender Primární problémová hra – kategorie

EHZ (VHP, VLT, EMR* atd.)

Muž

Žena

Celkem

Poèet

Podíl (%)

Poèet

Podíl (%)

Poèet

Podíl (%)

176

82,6

13

86,7

189

82,9

Sázkové hry v kasinu (napø. živá ruleta, karetní hry, kostky)

4

1,9

1

6,7

5

2,2

Karetní turnaje mimo objekt kasina (napø. poker, mariáš)

3

1,4

0

0,0

3

1,3

Kurzové sázení v kamenných poboèkách sázkových

9

4,2

0

0,0

9

3,9

kanceláøí (napø. na sportovní utkání, dostihové závody) On-line kurzové sázky celkem

12

5,6

0

0,0

12

5,3

On-line jiné hry

9

4,2

1

6,7

10

4,4

Celkem

213

100,0

15

100,0

228

100,0

Pozn.: V jednom pøípadì respondent neuvedl pohlaví. *VHP – výherní hrací pøístroj, VLT – videoloterijní terminál, EMR – elektromechanická ruleta Note: In one case, the respondent did not indicate sex. *VHP – slot machines, VLT – video lottery terminals, EMR – electromechanical roulette


ADIKTOLOGIE

325

Tabulka 3 / Table 3 Poprvé v životì hraná hazardní hra The first gambling activity ever participated in Poprvé hraná hazardní hra

Poèet

Podíl (%)

Výherní hrací pøístroje (VHP, automaty)

111

48,5

Videoloterijní terminály (VLT)

14

6,1

Jiná technická zaøízení (ruleta, karetní stùl)

4

1,7

Sázkové hry v kasinu

7

3,1


6

2,6

Kurzové sázení v kamenných poboèkách

20

8,7

On-line kurzové sázky u èeských provozovatelù

9

3,9

On-line live sázení u rùzných provozovatelù

2

0,9

Jiné sázkové on-line hry (napø. on-line poker, ruleta)

2

0,9

Èíselné loterie (napø. Sportka, Šťastných 10 atd.)

22

9,6

Okamžité loterie (napø. stírací losy)

11

4,8

Drobné sázky s pøáteli/rodinou

9

3,9

Bez odpovìdi

12

5,2

Celkem

229

100,0

Tabulka 4 / Table 4 Druh nejèastìji navštìvovaného hracího místa (provozovny) v posledním roce pøed vyhledáním pomoci Type of gambling premises most frequented in the past year before seeking help Místo, kde hrál

Poèet

Podíl (%)

Platné odpovìdi podíl (%)

Veøejné herny s licencí

114

49,8

50,4

Jiné provozovny s automaty

43

18,8

19,0

Kasina

18

7,9

8,0

On-line sázkové portály èeské

16

7,0

7,1

Sázkové kanceláøe

13

5,7

5,8

Soukromé a privátní herny bez licence na herní pøístroje

10

4,4

4,4

On-line sázkové portály zahranièní

8

3,5

3,5

Jiné

4

1,7

1,8

Celkem platné odpovìdi

226

98,7

100,0

Bez odpovìdi

3

1,3

–

Celkem

229

100,0

–

l 4 / 2 Zaèátek hraní a geneze problémového hraní

Vìk prvního hraní primární problémové hry byl 8–65 let, v prùmìru 23,6 roku (SD 8,9), délka pravidelného hraní primární problémové hry 0–30 let, prùmìr 7,1 roku (SD 5,5). První návštìva herní provozovny nebo herního prostøedí byla nejèastìji motivována možností výhry, zvìdavostí, úmyslem se pobavit nebo zahnat nudu – tyto dùvody uvedlo 29,3–56,3 % respondentù. Snadnou dostupnost provozovny jako okolnost první zkušenosti uvedlo 23,1 % respondentù. Èasový vývoj rozvoje problémového hraní a vyhledání pomoci lze schematicky shrnout:

326

ADIKTOLOGIE

vìk první zkušenosti s hraním hazardní hry (mimo drobných sázek): 19,7 roku (SD 6,73), – vìk prvního hraní primární problémové hry: 23,6 roku (SD 8,9), – doba pravidelného hraní primární problémové hry: 7,1 roku (SD 5,5), – vìk prvního vyhledání odborné pomoci: 29,9 roku (SD 8,8). Se zaèátkem pravidelného hraní spojuje pøibližnì polovina respondentù výskyt nìjaké významné životní události, nejèastìji byly uvedeny vysoká výhra vlastní nebo nìkoho v okolí (36,1 % respondentù), ale naopak také dluh z pøedchozího hraní (31,9 %), dále ztráta blízké osoby (27,7 %) ne–



Tabulka 5 / Tabulka 5 Obvyklý èas strávený hraním hazardních her v den, kdy hrál/a, v posledním roce pøed vyhledáním pomoci – podle primární problémové hry Usual amount of time spent gambling on a gambling day in the past year before seeking help, by type of primary problem gambling activity Primární problémová hra – kategorie

Prùmìr (h)

Smìrodatná odchylka

Poèet odpovìdí v kategorii

On-line jiné hry

6,2

1,80

9

Sázkové hry v kasinu (napø. živá ruleta, karetní hry, kostky)

5,9

5,16

5

On-line kurzové sázky celkem

5,2

2,27

12


5,0

2,60

3

EHZ (VHP, VLT, ruleta atd.)

4,1

3,58

186

Kurzové sázení v kamenných poboèkách sázkových kanceláøí

3,4

1,14

9

4,3

3,45

224

(napø. na sportovní utkání, dostihové závody) Celkem

Pozn.: Èas strávený hraním hazardních her byl stanoven jako støed intervalových kategorií (u kategorie více než 10 hodin byl èas stanoven na 15 hodin). Note: The amount of time spent gambling was determined as the mean of the interval categories (for the 10+ hours category the 15-hour value was used).

Tabulka 6 / Table 6 Jak èasto se v posledním roce pøed léèbou stávalo, že pøi jedné návštìvì nebo jednom tahu prosázel/a více, než pùvodnì zamýšlel/a – podle primární problémové hry Frequency of losing more money through gambling than intended during one gambling session, by type of primary problem gambling activity Primární problémová hra – kategorie

Témìø vždy (%)

Celkem èasto (%)

Obèas (%)

Nikdy (%)

Poèet v kategorii

Sázkové hry v kasinu (napø. živá ruleta,

60,0

20,0

20,0

0,0

5

EHZ (VHP, VLT, ruleta atd.)

30,3

37,8

25,0

6,9

188

Kurzové sázení v kamenných

25,0

75,0

0,0

0,0

8

On-line jiné hry

11,1

44,4

33,3

11,1

9

On-line kurzové sázky celkem

8,3

58,3

33,3

0,0

12

Karetní turnaje mimo objekt kasina

0,0

100,0

0,0

0,0

3

28,4

40,9

24,4

6,2

225

karetní hry, kostky)

poboèkách sázkových kanceláøí (napø. na sportovní utkání, dostihové závody)

(napø. poker, mariáš) Celkem

bo potøeba vydìlat peníze (25,2 %), tøeba i na dluhy z jiných pøíèin než hraní hazardních her (20,2 %). Celkem 83,8 % respondentù zaèalo nìkdy v prùbìhu hráèské kariéry pociťovat hraní jako problém. Tyto obavy trvají 3 a více let u 45,0 % respondentù. Jako problematické zaèalo být hraní považováno nejèastìji tehdy, kdy se hráè dostal do negativní finanèní bilance (uvedlo 51,0 % respondentù), mìl vysoké výdaje na hraní (40,1 %), zaèaly se zhoršovat vztahy s rodinou nebo kamarády (34,9 %), lhal kvùli hraní (29,2 %), prohrál výplatu (23,4 %), trávil hraním pøíliš èasu (21,9 %), sáhl na úspory (21,9 %), dlužil ostatním lidem (20,3 %). Ostatní dùvody byly uvedeny ménì èasto.


l

4 / 3 Zahájení léèby – motivace a zábrany

Zdrojem nejvìtších starostí pøed vstupem do léèby byly finanèní problémy (uvedlo 53,6 % respondentù), vztahy s blízkými (22,4 %) a zhoršené duševní zdraví (18,2 %). S problémy v souvislosti s hraním hazardních her se pøed vyhledáním pomoci nìkomu svìøilo 65,1 % respondentù. Nejèastìji šlo o partnera/partnerku (47,7 % tìch, kteøí se svìøili) a rodièe (44,3 %), dále také kamarády a sourozence. Mezi dùvody, proè se nesvìøili, respondenti uvádìli nejèastìji pøesvìdèení, že problém zvládnou sami (57,5 % tìch, kteøí se nesvìøili), stud a snahu nezatìžovat okolí (oba dùvody 37,5 %). Pøibližnì 80 % respondentù se již døíve pokoušelo pøestat s hraním hazardních her. V prùmìru bylo tìmi, kteøí se pokoušeli s hraním pøestat, uvedeno 8 døívìjších pokusù

ADIKTOLOGIE

327

Tabulka 7 / Table 7 Typ odborné pomoci v první fázi øešení problémového hraní Type of help sought first Typ první odborné pomoci

Poèet

Podíl (%)

Platné odpovìdi podíl (%)

Ambulantní psychiatr

74

32,3

32,7

Zdravotnické zaøízení pro léèbu závislostí –

51

22,3

22,6

Ambulantní psychoterapeut, psycholog

38

16,6

16,8

Nestátní organizace pro léèbu závislostí –

30

13,1

13,3

8

3,5

3,5

7

3,1

3,1

pobytové (léèebna)

poradny, ambulance Nestátní organizace pro léèbu závislostí – kontaktní služby Svépomocná skupina Internetová poradna

5

2,2

2,2

Linka dùvìry

4

1,7

1,8

Praktický lékaø

1

0,4

0,4

Dluhová poradna

1

0,4

0,4

Jiná pomoc

7

3,1

3,1

Celkem platné odpovìdi

226

98,7

100,0

Bez odpovìdi

3

1,3

–

Celkem

229

100,0

–

Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti (2014) Source: National Monitoring Centre for Drugs and Addiction (2014)

Tabulka 8 / Table 8 Výskyt zdravotních potíží vyplývajících z hraní hazardních her Health problems caused by gambling Zdravotní potíže

Poèet (N=229)

Podíl (%)

Nervozita, podráždìnost

155

67,7

Úzkostné stavy

137

59,8

Nespavost

137

59,8

Sebevražedné myšlenky

94

41,0

Vysoký tlak / bušení srdce / bolesti na hrudi

65

28,4

Žaludeèní vøedy

19

8,3

Akutní zdravotní potíže vyžadující hospitalizaci

13

5,7

Jiné

4

1,7

Pozn.: Bylo možno uvést více odpovìdí. Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti (2014) Note: More answers were possible. Source: National Monitoring Centre for Drugs and Addiction (2014)

o abstinenci bez pomoci a 2 pokusy o abstinenci s odbornou pomocí. Respondenti vyzkoušeli rùzné metody omezení hraní hazardních her, nejèastìji trávit èas s osobami, které nehrají (velmi èasto nebo èasto 67,9 %), zcela pøestat nebo omezit návštìvy heren (61,7 %, resp. 62,1 %) nebo omezit pøístup k penìzùm (49,3 %). Jako nejúèinnìjší faktory, které pomá-

328

ADIKTOLOGIE

hají ve snahách o abstinenci od hraní, byly uvedeny podpora a zájem blízkých osob (46,7 %), uvìdomìní si dopadù hraní na finance (28,4 %), na osobní a rodinný život (27,5 %), pøiznání si problému (25,3 %), kontrola èasu a financí ze strany pøíbuzných (25,3 %). Jako faktory zvyšující chuť na hraní, resp. bránící ve snahách hraní omezit, byly uvedeny nejèastìji myšlenky na



výhru (69,4 %), nuda nebo pøíliš volného èasu (37,6 %), vìdomí, že v blízkosti bydlištì je místo, kde lze hrát (24,5 %), reklama na ulici (15,7 %), tlak vìøitelù, myšlenky na dluhy (15,3 %). V situaci, kdy si respondenti uvìdomili, že na svùj problém nestaèí sami, pøípadnì se na nátlak rodiny rozhodli využít odborných služeb, vyhledali nejèastìji ambulantního psychiatra (32,7 % respondentù), pobytové zdravotnické zaøízení pro léèbu závislostí (22,6 %), ambulantního psychoterapeuta nebo psychologa (16,8 %) – tabulka 7. l

4 / 4 Zdravotní dopady hraní

Ze zdravotních potíží spojovaných s hazardním hraním se v odpovìdích respondentù nejèastìji vyskytovala nervozita a podráždìnost (67,7 % respondentù), úzkostné stavy a nespavost (obì potíže shodnì 59,8 %), sebevražedné myšlenky (41,0 %) a kardiovaskulární problémy (28,4 %) – tabulka 8. Léky v souvislosti s problémy zpùsobenými hraním hazardních her užívalo 17,5 % respondentù, nejèastìji šlo o antidepresiva, anxiolytika a sedativa z rùzných skupin. Nejèastìji užívanými psychoaktivními látkami pøi hraní hazardních her byly podle respondentù tabák, alkohol, káva a energetické nápoje – velmi èasto je pøi hraní užívalo 61,3 %, 33,3 %, 23,5 %, resp. 20,1 % respondentù. Z nelegálních drog byly nejèastìji užívány konopné drogy a pervitin – jejich velmi èasté nebo èasté užívání pøi hraní uvedlo 18,0 %, resp. 17,2 % respondentù – tabulka 9. l

4 / 5 Sociální dopady hraní

Jako dùsledek problémového hraní respondenti nejèastìji uvádìli lhaní (75,3 % lhalo èasto nebo velmi èasto), nesplácení pùjèek (59,4 %), utracení spoleèných rodinných penìz (53,8 %), zanedbávání rodiny (48,2 %), agresivitu a psychic-

ký nátlak vùèi okolí (29,8 %), nespolehlivost v zamìstnání (29,9 %) a krádeže vìcí z domácnosti (27,4 %). Ztrátu pøedchozích koníèkù a zálib v souvislosti s rozvojem pravidelného hraní uvedlo 67,7 % respondentù. Nejèastìji uvedenými negativními dùsledky hazardního hraní v oblasti zamìstnání respondenta byly uvedeny problémy s nadøízenými, podøízenými èi kolegy (uvedlo 49,0 % zamìstnaných respondentù) a ztráta zamìstnání (40,6 %). Ve výzkumu uvedlo 12,7 % patologických hráèù, že hazardní hraní mìlo v jejich životì také pozitivní dopady. Nejèastìji byly zmínìny radost èi pocit štìstí z výhry, pozitivní dopady v oblasti lidských vztahù nebo pozitivní zmìny v oblasti zábavy a uvolnìní (uvedlo je 2,6–3,1 % respondentù). l

4 / 6 Finanèní souvislosti a dopady hraní

Z výsledkù vyplývá, že celková mìsíèní bilance v prùbìhu typického mìsíce v posledním roce pøed léèbou byla negativní – v prùmìru -38,7 tis. Kè., min. -1,3 mil. Kè, max. +400 tis. Kè. Hráèi, jejichž primární problémová hra byla EHZ (automaty), uvedli bilanci v prùmìru -39,2 tis. Kè, v nejvìtším propadu byli hráèi v kasinu (-62 tis. Kè mìsíènì), v nejmenším hráèi on-line her (-5,5 tis. Kè). Nejvyšší obnos, se kterým kdy hráèi hráli, byl 1 mil. Kè, nejvyšší prohra a nejvyšší výhra v prùbìhu jedné návštìvy herny / kasina / sázkové kanceláøe kdykoliv v životì byly 1 mil. a 3 mil. Kè. V jednom hráèském dni v posledním roce pøed léèbou hráli respondenti obvykle s obnosem v rozmezí 1–5 tis. Kè (38,2 % respondentù), èástku do 10 tis. Kè uvedlo celkem 79,1 % respondentù. Èástku nad 50 tis. Kè uvedlo 5,1 % respondentù. Peníze, jimiž bylo v posledním roce pøed vyhledáním pomoci financováno hraní hazardních her, nejèastìji pochá-

Tabulka 9 / Table 9 Užívání návykových látek pøi hraní hazardních her Drug use while gambling Droga

Velmi èasto (%)

Èasto (%)

Obèas (%)

Nikdy (%)

Poèet v kategorii

Cigarety

61,3

11,1

8,0

19,6

225

Alkohol

33,3

16,4

29,8

20,4

225

Káva

23,5

15,5

26,1

35,0

226

Energetické nápoje

20,1

13,8

20,5

45,5

224

Pervitin

14,5

2,7

7,2

75,6

221

Konopné drogy

9,9

8,1

15,3

66,7

222

Volnì prodejná nootropika a stimulanty

5,0

3,2

5,5

86,4

220

Extáze

2,7

3,2

3,2

90,9

220

Nové syntetické drogy

1,8

1,4

1,4

95,5

220

Kokain

1,8

3,2

4,1

90,9

220

Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti (2014) Source: National Monitoring Centre for Drugs and Addiction (2014)


ADIKTOLOGIE

329

zely z legální práce (v prùmìru 50,6 %), dále šlo o bankovní pùjèky (8,1 %), z práce naèerno (7,9 %), nebankovních pùjèek (6,4 %) a pùjèek od pøátel a rodiny (5,8 %). Z nelegální èinnosti, tj. z podvodného jednání nebo zpronevìry, krádeže èi loupeže, pocházelo podle respondentù v prùmìru 7,6 % zdrojù. Èasto nebo velmi èasto prohrálo vlastní èi svìøené peníze urèené na nìco jiného (napø. nájem, jídlo, splátky, domácnost) celkem 64,4 % respondentù. Mezi zpùsoby, kterými se respondenti snažili vyrovnat s finanèními dopady hazardního hraní, byly nejèastìji uvedeny pùjèka od pøátel nebo rodiny (70,3 % respondentù uvedlo, že ji nìkdy využilo), nebankovní pùjèka èi spotøebitelský úvìr (52,4 %), bankovní pùjèka (51,5 %), brigáda nebo melouch (51,1 %). Prodejem majetku nìkdy krylo finanèní ztráty 34,1 % respondentù. Krádeží, podvodem/zpronevìrou nebo loupeží nìkdy øešilo finanèní dopady svého hazardního hraní 33,2 %, 23,1%, resp. 7,9 % respondentù. Výše pùjèek dosahovala v prùmìru 65–160 tis. Kè podle zdroje, nejvyšší objem pùjèek pocházel z bankovního sektoru (prùmìrnì 160 tis. Kè), dále od pøátel èi rodiny (prùmìrnì 95 tis. Kè) a øádovì shodnì od nebankovních institucí, soukromé osoby, na smìnku èi od lichváøe (65 tis. Kè). Prùmìrná èástka získaná prodejem osobního nebo spoleèného majetku dosáhla 230 tis. Kè. Peníze na hraní hazardních her nebo na krytí proher si nìkdy pùjèilo 95,2 % respondentù. Se splácením dluhu mìlo nìkdy problém 76,0 % respondentù celkem (79,8 % z tìch, kteøí si na hru nìkdy pùjèili). Nejèastìji se setkali s ochotou domluvit splátkový kalendáø (81,0 % respondentù), ale také s psychickým nátlakem a vyhrožováním, obtìžováním pøíbuzných, exekucí platu (40,1 %), exekucí osobního majetku (26,1 %). O osobní oddlužení (osobní bankrot) se nìkdy pokoušelo 11,4 % respondentù. Celková uvádìná výše aktuálního dluhu v dùsledku hazardního hraní dosáhla v prùmìru 894 tis. Kè (min. 5 tis. Kè, max. 30 mil. Kè). U hráèù na EHZ dosáhl prùmìrný dluh 594 tis. Kè, u hráèù kurzových sázek nebo kurzových sázek on-line 804 tis. Kè, resp. 912 tis. Kè a u hráèù v kasinu 3,2 mil. Kè. l

5 DISKUZE

Prùøezové dotazníkové šetøení bývá zatíženo informaèní chybou (recall bias) v dùsledku toho, že si respondenti nemohou vzpomenout nebo si pøesnì nevzpomenou na události v minulosti, a dále z toho dùvodu, že u citlivých otázek poskytují falešnì negativní odpovìdi. Prùøezový design také neumožòuje postihnout èasovou posloupnost pøedpokládané pøíèiny a následku. Ve srovnání s dospìlou populací ÈR srovnatelného vìku (20–39 let) èi ekonomicky aktivní populací ÈR na základì demografických dat získaných ze zdrojù ÈSÚ (Èeský statistický úøad, 2012a, 2012b) nebo vìkovì srovnatelnou po-

330

ADIKTOLOGIE

pulací celopopulaèní studie na reprezentativním vzorku dospìlé populace ÈR zamìøené na užívání návykových látek z r. 2012 (Chomynová, 2013; Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti & SC&C, 2013) se ukázalo, že patologiètí hráèi v souboru jsou mnohem èastìji svobodní èi rozvedení, èastìji se støedním vzdìláním, mnohem èastìji nezamìstnaní. Mezi léèenými patologickými hráèi bylo ve srovnání s obecnou populací více osob s pøíjmem 20–30 tis. Kè a ménì osob s pøíjmem 5–10 tis. Kè mìsíènì, podíl ostatních skupin vèetnì skupiny bez pøíjmu nebo s pøíjmem nad 30 tis. Kè byl podobný. Zdá se také, že patologiètí hráèi v léèbì mají èastìjší zkušenosti se zamìstnáním v sektoru služeb, zejména v oboru pohostinství. Více než polovina souboru pracovala ve vytipovaných profesích, které bývají spojovány se zvýšeným rizikem vniku patologického hráèství, jako je práce v hernách, profesionální sport, pohostinství (viz úvod). Preference zamìstnání, ve kterém zamìstnanec disponuje penìzi, které mu nepatøí, se jeví jako faktor, který posiluje bažení a komplikuje abstinenci, proto je v rámci léèby èasto nutná zásadní zmìna zamìstnání. V pøípadì profesionálních sportovcù mùže hazardní hra suplovat vzrušení ze sportovního klání, vyplnit volný èas nebo poskytnout možnost uplatnit získané znalosti a zkušenosti (napø. kurzové sázky). Pøevážná vìtšina, tj. 189 (82,9 %), patologických hráèù v léèbì uvedla, že hazardní hrou zodpovìdnou za patologické hráèství byla EHZ, což je v souladu s údaji o jejich rizikových strukturních charakteristikách. Nejèastìji hranou hazardní hrou poprvé v životì byly VHP, loterie a kurzové sázky – to zase svìdèí o jejich vysoké dostupnosti v ÈR (Mravèík et al., 2014). Ukázalo se, že finanèní problémy, dluhy a zhoršené vztahy s rodinou a blízkými jsou dùsledky, které jsou hráèi vnímány jako nejzávažnìjší, a jsou to také faktory, které patologické hráèe pøivádìjí ke zdrojùm pomoci. Souèasnì je zøejmé, že rozvoj problémového hráèství je pomìrnì skrytý a pozvolný a období latence pøed vstupem do léèby pomìrnì dlouhé. Problémové hraní trvá u vìtšiny hráèù nìkolik let a rovnìž nìkolik let trvá, než vyhledají pomoc poté, co pociťují první pøíznaky své poruchy. Vìtšina respondentù se již døíve pokoušela své hraní omezit nebo pøestat s hraním hazardních her úplnì, což potvrzuje chronický a recidivující charakter patologického hráèství, který je typický pro všechny druhy závislostí. Z tohoto dùvodu pøedstavuje vèasná detence patologického hráèství základní prevenci pøed progresí negativních dopadù závislosti. Patologické hráèství se podle výzkumu také mùže pojit s abúzem návykových látek a zvýšeným výskytem zdravotních komplikací. Vysoký tlak a žaludeèní vøedy, jakožto klasická psychosomatická onemocnìní, jsou obrazem nepøíznivé psychosociální zátìže hráèe a pasivního životního stylu. Hazardní hraní se èasto mùže pojit s užíváním stimulantù,



pøièemž jejich užívání mùže být projevem primární závislosti, kdy hra je provádìna za stavu intoxikace (tzv. „zásek“ na automatech), nebo patologické hráèství mùže být primární závislostí a užívání stimulantù hráèi umožòuje zvýšení pozornosti a výkonu (na úkor kvality). Užívání konopných drog mùže být obrazem sebemedikace úzkostných stavù hráèe. V provozovnách obvykle není zakázáno kouøení a alkohol, káva a energetické nápoje bývají hráèùm k dispozici zdarma. Tato strategie umožòuje hráèùm hrát déle a rizikovìji. Alkohol, na základì svých úèinkù, mùže také èasto fungovat jako spouštìè relapsu (lapsu). Naše výsledky jsou ve shodì s výzkumem realizovaným v letech 2012–2013 zamìøeným na souvislosti patologického hráèství se vztahovou vazbou a poruchami osobnosti (Maierová et al., 2014a; Maierová, Charvát & Miovský, 2014b). V souboru rovnìž dominovali hráèi na EHZ, mìli vážné rodinné a vztahové problémy, èelili ztrátì zamìstnání, mìli obrovské dluhy apod. Rovnìž se u nich vyskytovala psychiatrická komorbidita (úzkosti, deprese), užívání legálních a nelegálních návykových látek, kognitivní distorze, èasté sebevražedné myšlenky. V porovnání s obecnou populací byli rovnìž èastìji zamìstnáni v profesích rizikových z hlediska rozvoje problémového hraní. Z našeho prùzkumu, resp. z jeho prùbìhu vyplývá také zjištìní, že vìtšina zaøízení, která uvádìjí jako cílovou skupinu problémové hráèe, s touto skupinou reálnì nepracuje, resp. pracuje velmi zøídka. I ve specializovaných adiktologických programech je klientù málo a dostavují se v nepravidelných intervalech. Tato situace mùže být zpùsobena tím, že služby jsou primárnì nastaveny na léèbu uživatelù návykových látek, což patologickým hráèùm nevyhovuje, a že informovanost o specializovaných programech je nízká (Solfronková, 2014). Rovnìž dostupnost specializovaných programù je nedostateèná – v ÈR funguje podle dostupných zdrojù 10–20 specializovaných programù pro problémové hráèe (Mravèík, Janíková, et al., 2015). V prùmìru trávili hráèi hraním 4,3 hodiny dennì, nejvíce hráèi na internetu (v prùmìru 5–6 hodin dennì). Více než 12 hodin nepøetržitì v jednom tahu hrálo témìø vždy nebo celkem èasto podle vlastních výpovìdí 18,2 % respondentù (hráèi on-line 22,2 %). U hráèù hazardních her se èasto projevují pøíznaky disociace, tj. poruchy integrace myšlenek, pocitù a zážitkù, narušené vnímání èasu a prostøedí, jakož i narušení pamìti, vìdomí a identity, které provází vtažení a ponoøení hráèe do hry (Gupta & Derevensky, 1998; Jacobs, 1988). Vzhledem k dalšímu oèekávanému rozvoji on-line hraní lze oèekávat rozvoj problémových forem hraní zejména u mladých mužù, kteøí vyhledávají anonymní prostøedí internetu a jsou náchylní k vtažení do hry (Ejova, 2015). Údaje o vsazených a prohraných èástkách stejnì jako o výši dluhù je potøeba hodnotit opatrnì vzhledem k nízkému poètu respondentù v nìkterých podskupinách podle ty-


pu her a také vzhledem k metodologické obtížnosti tohoto tématu a systematickým chybám na stranì respondentù, tzn. podhodnocování èi nadhodnocování èástek, potíže pøi urèování pøesné èástky, která jde na vrub hraní apod. (Blaszczynski, Dumlao & Lange, 1997; Wood & Williams, 2007). Nicménì z výsledkù vyplývá, že celková mìsíèní bilance v prùbìhu typického mìsíce v posledním roce pøed léèbou byla v prùmìru témìø 40 tis. Kè a celková uvádìná výše aktuálního dluhu v dùsledku hazardního hraní dosáhla v prùmìru 894 tis. Kè. Peníze na hraní hazardních her nebo na krytí proher si nìkdy pùjèilo 95,2 % respondentù. Se splácením dluhu mìlo nìkdy problém 76,0 % respondentù celkem (79,8 % z tìch, kteøí si na hru nìkdy pùjèili). Tyto údaje logicky potvrzují nezbytnost dluhového poradenství jako souèást úspìšné terapie závislosti u patologických hráèù. l

6 ZÁVÌR

Patologické hráèství je chronické recidivující onemocnìní, jehož progrese je pozvolná, a hráèi vyhledají léèbu až po nìkolika letech po zaznamenání problémù. V této dobì mají èasto již nesplatitelné dluhy a zásadnì narušené vztahy. Právì finanèní problémy a narušené vztahy s rodinou a blízkými jsou vnímány nejhùøe a bývají èasto dùvodem vyhledání pomoci. Afektivní a úzkostné poruchy, sebevražedné ideace a øada psychosomatických potíží jsou nejèastìjší zdravotní potíže, se kterými se hráèi potýkají. Bìžná je mezi patologickými hráèi konzumace celé øady návykových látek, a to i pøi hraní. V oblasti sociálního fungování jsou postiženy vztahy s blízkými (lhaní, nespolehlivost, zanedbávání rodiny, utrácení rodinných financí), jsou pøítomny potíže v zamìstnání a výjimkou není páchání trestné èinnosti za úèelem opatøení financí na hru a na dluhy ze hry. Vìtšina patologických hráèù v léèbì má problém s EHZ (tzv. automaty), ale do budoucna je pravdìpodobný nárùst problémù v souvislosti s hraním hazardních her on-line. Vzhledem k vysoké latenci závislosti je pro zmírnìní dopadù a prevenci progrese patologického hráèství klíèová vèasná diagnostika a intervence hráèské poruchy. Role autorù: VM, JÈ, ŠL, ZTL se podíleli na pøípravì a realizaci studie, VM a TR na analýze a zpracování dat, všichni autoøi na pøípravì èlánku. Konflikt zájmù: Bez konfliktu zájmù. The role of the authors: Viktor Mravèík, Jakub Èerný, Šárka Licehammerová, and Zuzana Tion Leštinová were involved in the preparation and implementation of the study, Viktor Mravèík and Tereza Roznerová analysed and processed the data, and all the authors participated in drafting the article. There is no conflict of interest involved.

ADIKTOLOGIE

331

LITERATURA / REFERENCES l Abbott, M., Binde, P., Hodgins, D., Korn, D., Pereira, A., Volberg, R. & Willi-

l Johnson, E. E., Hamer, R., Nora, R. M., Tan, B., Eisenstein, N. & Engelhart,


C. (1997). The Lie/Bet Questionnaire for screening pathological gamblers.

collaboration. Guelph, Ontario, Canada.: The Ontario Problem Gambling Re-

Psychol. Rep., 80(1), 83–88.

search Centre (OPGRC).

l Kalina, K. (2003). Modely závislosti a pøístupy v pomoci uživatelùm drog.

l American Psychiatric Association. (2013a). Diagnostic and statistical ma-

In: Kalina K. et al. (Ed.), Drogy a drogové závislosti – mezioborový pøístup (pp.

nual of mental disorders (5th ed.). American Psychiatric Association.

78–82). Praha: Úøad vlády ÈR.

l American Psychiatric Association. (2013b). Highlights of changes from

l Kudrle, S. (2003a). Bio-psycho-sociálnì-spirituální model závislosti jako vý-


chodisko k primární, sekundární a terciární prevenci. In: Kalina K. et al. (Ed.),

l Blaszczynski, A., Dumlao, V. & Lange, M. (1997). „How much do you spend

Drogy a drogové závislosti – mezioborový pøístup (pp. 145–149). Praha: Úøad

gambling?“ ambiguities in survey questionnaire items. J. Gambl. Stud., 13(3),

vlády ÈR.

237–252.

l Kudrle, S. (2003b). Úvod do bio-psycho-socio-spirituálního modelu závis-


losti. In Kalina K. et al. (Ed.), Drogy a drogové závislosti – mezioborový pøístup


(pp. 91–94). Praha: Úøad vlády ÈR.

l Crockford, D. N. & el-Guebaly, N. (1998). Psychiatric comorbidity in patho-

l Ladouceur, R. (2004). Gambling: the hidden addiction. Can. J. Psychiatry,

logical gambling: a critical review. Can. J. Psychiatry, 43(1), 43–50.

49(8), 501–503. Ledgerwood, D. M. & Petry, N. M. (2004). Gambling and suici-

l Èeský statistický úøad. (2012a, 31/12/2012). Roèenka statistiky trhu práce

dality in treatment-seeking pathological gamblers. J. Nerv. Ment. Dis.,

2010. Retrieved 10/01/2014, 2014, from http://www.czso.cz/csu/2010edicni-

192(10), 711–714.

plan.nsf/p/3111-10.

l Lorains, F. K., Cowlishaw, S. & Thomas, S. A. (2011). Prevalence of comor-

l Èeský statistický úøad. (2012b, 31/12/2012). Základní výsledky Sèítání lidu,

bid disorders in problem and pathological gambling: systematic review and

domù a bytù 2011 – Èeská republika. Retrieved 10/01/2014, 2014, from

meta-analysis of population surveys. Addiction, 106(3), 490–498. doi:

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/05000-12-n_2012.

10.1111/j.1360-0443.2010.03300.x.

l Delfabbro, P. H. (2014). Behavioral risk factors in disordered gambling and

l Maierová, E., Charvát, M. & Miovský, M. (2014a). Prùbìh a následky hráè-

treatment implications. In: D. C. S. Richard, A. Blaszczynski & L. Nower (Eds.),

ských kariér u mužských pacientù hospitalizovaných v psychiatrických ne-

The Wiley-Blackwell handbook of disordered gambling (pp. 71–97). Chiches-

mocnicích pro diagnózu F 63.0 patologické hráèství. Èeská a slovenská psy-

ter: John Wiley & Sons, Ltd.

chiatrie, 110 (6), 291–300.

l Downs, C. & Woolrych, R. (2010). Gambling and debt: the hidden impacts

l Maierová, E., Charvát, M. & Miovský, M. (2014b). Sociodemografický profil

on family and work life. Community, Work & Family, 13(3), 311–328. doi:

patologických hráèù v pobytové léèbì v psychiatrických léèebnách. Adiktolo-

10.1080/13668803.2010.488096.

gie, 14 (1), 30–41.

l Ejova,

A., Delfabbro, P. H. & Navarro, D. J. (2013). Erroneous


gambling-related beliefs as illusions of primary and secondary control: A con-

cehammerová, Š.,…, Kocarevová, V. (2014). Hazardní hraní v Èeské republice

firmatory factor analysis. J. Gambl. Stud. doi: 10.1007/s10899-013-9402-9.



l Mravèík, V., Chomynová, P., Roznerová, T., Drbohlavová, B., Èerný, J. &


Tion Leštinová, Z. (2015). Prevalence problémového hráèství v Èeské republi-

Czech National Surveys. In: D. S. Pascaline Lorentz, Monika Metykova & Mi-

ce. Adiktologie, 15(4), 310–319.


l Mravèík, V., Janíková, B., Roznerová, T., Nechanská, B., Kiššová, L. & Tion


Leštinová, Z. (2015). Léèba a další odborné služby pro problémové hráèe v ÈR.

l Erbas, B. & Buchner, U. G. (2012). Pathological gambling: prevalence, dia-

Adiktologie, 15(4), 365–375.

gnosis, comorbidity, and intervention in Germany. Dtsch. Arztebl. Int.,


109(10), 173–179. doi: 10.3238/arztebl.2012.0173.


l Ferentzy, P., Wayne Skinner, W. J. & Matheson, F. I. (2013). Illicit drug use


and problem gambling. ISRN Addiction, 2013, 11. doi: 10.1155/2013/342392.

l Nábìlek, L. & Vongrej, J. (2003). Neurobehaviorálny model patologického

l Ferris, J. & Wynne, H. (2001). The Canadian problem gambling index: Final

hráèstva. Èes. slov. Psychiat., 99(2), 89–95.

report. Submitted for the Canadian Centre on Substance Abuse.

l Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti, & SC&C.

l Gainsbury, S., Hing, N. & Suhonen, N. (2013). Professional help-seeking for

(2013). Výsledky Národního výzkumu užívání návykových látek 2012.

gambling problems: Awareness, barriers and motivators for treatment. J.

l Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti. (2014). Patologiètí

Gambl. Stud. doi: 10.1007/s10899-013-9373-x.

hráèi v léèbì – souhrn výsledkù studie. Praha: Úøad vlády ÈR, nepublikováno.

l Gupta, R. & Derevensky, J. (1998). An empirical examinination of Jacobs’

l Neal, P., Delfabbro, P. & O’Neil, M. (2005). Problem gambling and harm:

general theory of addictions: Do adolescent gamblers fit the theory? Journal

Towards a national definition (pp. 169). Victoria. Dept. of Justice. Office of Ga-

of Gambling Studies, 14(1), 17–49. doi: 10.1023/A:1023046509031.

ming and Racing, Australia. Ministerial Council on Gambling, University of

l Chomynová, P. (2013). Národní výzkum užívání návykových látek 2012.

Adelaide. Dept. of Psychology, Gambling Research Australiae.

Kouøení, užívání alkoholu a dalších drog v obecné populaci [2012 National Sur-

l Nelson, T. F., LaBrie, R. A., LaPlante, D. A., Stanton, M., Shaffer, H. J. &

vey on Substance Abuse. Smoking, alcohol and other drugs use in the general

Wechsler, H. (2007). Sports betting and other gambling in athletes, fans, and

population]. Zaostøeno na drogy, 11(2), 1–16.

other college students. Res Q. Exerc. Sport, 78(4), 271–283.

l Jacobs, D. (1988). Evidence for a common dissociative-like reaction


among

gambling. In: G. Smith, D. Hodgins & R. Williams (Eds.), Research and Measu-

addicts.

Journal

of

gambling

behavior,

4(1),

27–37.

doi:

rement Issues in Gambling Studies (pp. 211–243). New York: Elsevier.

10.1007/BF01043526.

332


l Petry, N. M. (2007). Gambling and substance use disorders: current status


and future directions. Am. J. Addict., 16(1), 1–9. doi: 10.1080/10550490601


077668.

ADIKTOLOGIE



l Petry, N. M., Stinson, F. S. & Grant, B. F. (2005). Comorbidity of DSM-IV

l Temcheff, C. E., Derevensky, J. L. & Paskus, T. S. (2011). Pathological and

pathological gambling and other psychiatric disorders: results from the Natio-

disordered gambling: a comparison of DSM-IV and DSM-V criteria. Internatio-

nal Epidemiologic Survey on Alcohol and Related Conditions. J. Clin. Psychiat-

nal Gambling Studies, 11(2), 213–220. doi: 10.1080/14459795.2011.581677.

ry, 66(5), 564–574.

l Toneatto, T., Blitz-Miller, T., Calderwood, K., Dragonetti, R. & Tsanos, A.

l Prever, F., Bowden-Jones, H., Karter, L., Champion, R., Rogers, J., Pattin-

(1997). Cognitive distortions in heavy gambling. J. Gambl. Stud., 13(3),

son, J. & Parke, A. (2015). Women and problem gambling: The hidden addicti-

253–266.

on. Paper presented at the One-day conference: Women and Problem Gam-

l Tversky, A. & Kahneman, D. (1986). Rational choice and the framing of de-

bling: The Hidden Addiction, University of Lincoln. http://fcrg.blogs.lin-

cisions. The Journal of Business, 59(4, Part 2: The behavioral foundations of

coln.ac.uk/files/2015/03/FCRG-Women-and-Gambling-flyer.pdf.

economic theory), 251–278.

l Reilly, C. & Smith, N. (2013). The evolving definition of pathological gam-

l Vacek, J. (2014). Identifikace a øešení rizik spojených s hraním hazardních

bling in the DSM-5. Washington: National Center for Responsible Gaming.

her. Pøíruèka pro obce a jejich zastupitele. Praha: Úøad vlády ÈR.


l Volberg, R. A. (2003). Has there been a “feminization” of gambling and

sis of disordered gambling. In: D. C. S. Richard, A. Blaszczynski & L. Nower

problem gambling in the United States? Journal of Gambling Issues. doi:

(Eds.), The Wiley-Blackwell Handbook of Disordered Gambling (pp. 1–25).

10.4309/jgi.2003.8.7.

Chichester: John Wiley & Sons, Ltd.


l Shaffer, H. J. (2014). Foreword: Gambling Ghosts, Shadows, and Taxono-

spective. In: D. C. S. Richard, A. Blaszczynski & L. Nower (Eds.), The

mies. In D. C. S. Richard, A. Blaszczynski & L. Nower (Eds.), The


Wiley-Blackwell handbook of disordered gambling (pp. ix-xvii). Chichester:



l WHO & ÚZIS ÈR. (2008). Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a pøi-

l Scherrer, J. F., Xian, H., Shah, K. R., Volberg, R., Slutske, W. & Eisen, S. A.

družených zdravotních problémù – 10. revize (MKN-10). Retrieved

(2005). Effect of genes, environment, and lifetime co-occurring disorders on

2014-01-16, 2014, from http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html.

health-related quality of life in problem and pathological gamblers. Arch. Gen.


Psychiatry, 62(6), 677–683. doi: 10.1001/archpsyc.62.6.677.


l Smith, D. P., Battersby, M. W., Pols, R. G., Harvey, P. W., Oakes, J. E. & Bai-


gent, M. F. (2013). Predictors of relapse in problem gambling: A prospective


cohort study. J. Gambl. Stud. doi: 10.1007/s10899-013-9408-3.

l Wood, R. T. & Williams, R. J. (2007). ‘How much money do you spend on

l Solfronková, R. (2014). Spoleèná ústavní léèba patologického hráèství

gambling?’ The comparative validity of question wordings used to assess

a syndromu závislosti: potøeby, zkušenosti a postoje pacientù. [Conjoint inpati-

gambling expenditure. International Journal of Social Research Methodology,

ent treatment of pathological gambling and addiction syndrome: needs, expe-

10(1), 63–77. doi: 10.1080/13645570701211209.

riences and attitudes of patients] (Mgr.), Univerzita Karlova v Praze, 1. lékaøská fakulta, Klinika adiktologie, Praha. l Suurvali, H., Cordingley, J., Hodgins, D. C. & Cunningham, J. (2009). Barri-

ers to seeking help for gambling problems: a review of the empirical literature. J. Gambl. Stud., 25(3), 407–424. doi: 10.1007/s10899-009-9129-9.


ADIKTOLOGIE

333


Gambling and Its Consequences – Qualitative Study of Pathological Gamblers

ROZNEROVÁ, T. 1, MRAVÈÍK, V. 1,2 1


Czech Republic 2

National Monitoring Centre for Drugs and Addiction, Office of the Government, Czech Republic

Citation: Roznerová, T., Mravèík, V. (2015). Hazardní hráèství a jeho dopady – kvalitativní výzkum patologických hráèù. Adiktologie, 15(4), 334–341.

BACKGROUND: Pathological gambling projects into all

away ranged from CZK 400,000 to CZK 7,500,000 CZK

aspects of the life of a pathological gambler. The domains of

(15–280,000). Apart from a chance to have fun, relax, re-

relationships, finance, and health are affected the most.

lieve their anxiety, and escape from reality, gambling had

Any effective intervention aimed at preventing and treating

a wide range of negative consequences for these persons’

pathological gambling must identify such phenomena and

lives which included debts, the loss of their freedom and

address them as a whole. AIMS: To describe the impacts of

hobbies, unemployment, breakups, the decline of their so-

gambling in the Czech Republic at the individual level in the

cial

status,

and

psychosomatic

and

psychiatric

domains of family life, interpersonal relationships, employ-

comorbidities (including suicidality). Gambling also had

ment, crime, finance, and health. METHODS: Semi-struc-

a negative influence on the gamblers’ families and friends.

tured interviews focused on the impacts of gambling.

CONCLUSIONS: Besides its financial impact, gambling in

SAMPLE: The sample consists of seven men who are

its problematic form caused a wide range of negative social

ex-gamblers from the Bohnice Psychiatric Hospital, aged

and health consequences. The participants reported the

21–55. RESULTS: The range of preferred games was wide:

disruption of their relationships (especially within the fam-

slots, roulette, poker, online bets, and lotteries (such

ily) as the most painful loss caused by gambling.

as Keno and Sportka). The amount of money gambled

KEY WORDS: ADDICTION – GAMBLING – PATHOLOGICAL GAMBLING – IMPACTS – TREATMENT

Submitted: 29 / JANUARY / 2015


Grant support: The preparation of this article was supported by PRVOUK-P03/LF1/9, an institutional research support programme, and by the project “National Institute of Mental Health (NIMH-CZ)“, grant number CZ.1.05/2.1.00/03.0078, and the European Regional Development Fund. Address for correspondence: Tereza Roznerová / [email protected] / Ministry of Health of the CR, OKS Division, Palackého námìstí 4, 128 01 Prague 2, Czech Republic

334

ADIKTOLOGIE


Hazardní hráèství a jeho dopady – kvalitativní výzkum patologických hráèù

ROZNEROVÁ, T.1, MRAVÈÍK, V.1,2 1

Klinika adiktologie 1. LF UK v Praze a VFN v Praze

2

Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti, Úøad vlády ÈR

Citace: Roznerová, T., Mravèík, V. (2015). Hazardní hráèství a jeho dopady – kvalitativní výzkum patologických hráèù. Adiktologie, 15(4), 334–341.

VÝCHODISKA: Patologické hráèství se promítá do všech

hráèùm pouze možnost zábavy, odreagování se, tlumení

aspektù života patologického hráèe. Jedná se zejména

úzkosti, únik od reality, ale zároveò se na nich podepsalo

o rovinu vztahù, financí a zdraví. V rámci efektivních inter-

ve formì širokého spektra negativních dopadù. Zadluže-

vencí v oblasti prevence a léèby patologického hráèství je

nost, trestnìprávní dopady, ztráta svobody, rozpad/naru-

nezbytné mapovat tyto fenomény a zamìøit se na nì jako

šení vztahù (s rodinou, spolupracovníky, pøáteli), ztráta

na celek. CÍLE: Popsat dopady hazardního hraní v Èeské

koníèkù, zanedbávání pracovních/studijních povinností,

republice na individuální úrovni ve sféøe rodiny, mezilid-

ztráta zamìstnání, postupné snižování sociálního statusu

ských vztahù, práce, kriminality, financí a zdraví.

i psychosomatická a duševní onemocnìní (vèetnì sebe-

METODY: Polostrukturovaná interview zamìøená na

vražd) byly obvyklými projevy a dopady hazardního hraní.

téma dopadù hazardního hraní. SOUBOR: Sedm abstinu-

Negativní dopady neovlivnily jen samotné hráèe, ale zá-

jících hráèù hazardních her rekrutovaných v PN Bohnice

sadnì i jejich rodiny a pøátele. ZÁVÌRY: Hazardní hraní se

(ambulantní i ústavní léèba) ve vìku 21–55 let, všichni

ve své problémové formì projevilo kromì finanèních i ce-

mužského pohlaví. VÝSLEDKY: Škála preferovaných her

lou øadou negativních sociálních a zdravotních dopadù.

byla široká – výherní hrací pøístroje a videoloterijní termi-

Významnou mìrou se projevilo zejména ve zhoršení mezi-

nály (tzv. automaty), ruleta, poker, on-line sázky, Keno,

lidských vztahù, jejichž rozpad vnímají hráèi jako nejpalèi-

Sportka. Celková prohraná suma dosáhla individuální

vìjší z dopadù.

výše od 400 tis. do 7,5 mil. Kè. Hazardní hráèství nepøineslo

KLÍÈOVÁ SLOVA: ZÁVISLOST – HAZARDNÍ HRÁÈSTVÍ – PATOLOGICKÉ HRÁÈSTVÍ – DOPADY – LÉÈBA

Došlo do redakce: 29 / LEDEN / 2015


Grantová podpora: Pøíprava èlánku byla podpoøena prostøednictvím programu institucionální podpory vìdy è. PRVOUK-P03/LF1/9 a projektem „Národní ústav duševního zdraví (NUDZ)“, registraèní èíslo CZ.1.05/2.1.00/03.0078, financovaným z Evropského fondu regionálního rozvoje. Korespondenèní adresa: Mgr. Tereza Roznerová / [email protected] / Ministerstvo zdravotnictví ÈR, odbor OKS, Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2

ADIKTOLOGIE

335

l

1 ÚVOD

„Jsem úplnì sám. Pøišel jsem o všechny sociální vazby, pøestávám vídat pøátele, protože na nì kvùli hernì nemám èas. Navíc bych se stejnì nikomu nesvìøil. Navíc si od všech pùjèuju, takže asi mají podezøení“ (M., 33 let). „Dohnalo mì to. Nebyl jsem schopnej splácet ty vìci, který jsem myslel, že budu moct splácet. Firmy na mì tlaèily, ale mamka si myslela, že už je vše v poøádku, takže jsem jí dál lhal a byl jsem rozpolcenej; v té dobì funguju na dvou frontách a zaèínám to øešit hraním“ (F., 32 let). „Po tom ¾ roce sázení už jsem se dostal do situace, kdy jsem zaèal lhát, zaèal jsem aktivnì nabourávat vztahy a dìlat vìci, který fakt nejsou dobrý“ (L., 23 let). Úvodní citace tøí úèastníkù studie realisticky ilustrují problematiku daného tématu. Z tìchto výpovìdí jasnì vyplývá destruktivní proces vývoje závislosti a dopady, které s sebou patologické hráèství pøináší. Patologické hráèství se negativnì odráží ve všech aspektech života hazardního hráèe a obvykle vrcholí množstvím negativních dùsledkù nejen pro hráèe samotného, ale i pro jeho okolí (rodina, zamìstnavatel, pøátelé atd.). Pod vlivem závažných dùsledkù vyhledají hráèi léèbu až v závìreèné, debaklové fázi hraní. V tuto chvílí již hraní zásadnì zmìnilo jejich život, mnohdy nenávratnì (Maierová, 2014). Hraní, které zpùsobuje potíže hráèi èi jeho blízkým, se oznaèuje jako problémové hraní. Jestliže toto hraní splòuje diagnostická kritéria, jde o tzv. patologické hráèství (MKN-10). Patologické hráèství (kompulzivní hráèství) je dle mezinárodní statistické klasifikace nemocí a pøidružených zdravotních problémù (MKN-10) øazeno mezi nutkavé a impulzivní choroby a definováno jako porucha spoèívající v èastých opakovaných epizodách hráèství‚ které dominují v životì subjektu na újmu hodnot a závazkù sociálních‚ vyplývajících ze zamìstnání‚ materiálních a rodinných. Celoživotní prevalence hazardního hraní v obecné populaci dle NMS a ppm factum research (2014) dosahuje 33,4 % ve vìkové kategorii 15 a více let. V ÈR bylo v letech 2004–2013 v psychiatrických ambulancích léèeno pøibližnì 1300–1400 pacientù s diagnózou F63.0 (patologické hráèství) roènì, což tvoøí pøibližnì 0,25 % pacientù v psychiatrických ambulancích celkem. Poèet hospitalizací v psychiatrických léèebnách a na psychiatrických oddìleních s diagnózou F63.0 dosahoval v období 2004–2013 prùmìrnì 500–550 hospitalizací roènì (Nechanská, 2015). Nejrozšíøenìjší hazardní hrou v ÈR jsou èíselné a okamžité loterie (nìkdy v životì 50 %, v posledním roce 15–30 % dospìlé populace). Na základì výsledkù celopopulaèní studie vloží každý dospìlý obyvatel ÈR do hazardního hraní prùmìrnì pøibližnì 1 500 Kè roènì. Hráèi hazardních her, kteøí hráli v posledních 12 mìsících, prosázeli v prùmìru cca 6 000 Kè roènì (Mravèík, 2014). Problémové hráèství má zásadní dopady

336

ADIKTOLOGIE

a souvislosti zejména v sociální sféøe, pøedevším se jedná o kriminalitu, prohlubování sociálních nerovností, nezamìstnanost a celkové snížení kvality života jedince, jeho rodiny i komunit. Fatální dopady pøináší problémové hraní i okolí hráèe, zejména ve formì zadluženosti, rozpadu vztahù i rodinných systémù (Mravèík, 2014). Cílem studie je popsat dopady hazardní kariéry z pohledù hráèù samotných, porovnat individuální dopady u všech respondentù a hledat mezi nimi podobnosti/odlišnosti a souvislosti, a to zejména: dopady hazardního hraní ve sféøe rodiny, mezilidských vztahù, práce, zdraví, práva, financí, dluhù atd., a to vše na individuální úrovni hráèe v Èeské republice. Rùzné oblasti dopadù jsou pro ilustraci rozdìleny do jednotlivých kapitol: finanèní, trestnìprávní, sociální a zdravotní dopady. V daných kapitolách se èlánek podrobnìji vìnuje souvislostem vyplývajícím z doložených citací interviewovaných jedincù. l

2 MATERIÁL A METODIKA

Ve výzkumu byly použity tyto metody: l

2 / 1 Metody

Polostrukturované interview jako hlavní zdroj dat. Interview zaèalo vyplnìním základních sociodemografických údajù do záznamového archu. Respondentovi byly kladeny otevøené otázky a rozsah odpovìdí záležel na nìm samotném. Pro fixaci kvalitativních dat byla zvolena kombinace audiozáznamu a záznamového archu. Dalším krokem byla transkripce – pøevedení dat netextové povahy do textové, pøièemž došlo k prvotní redukci dat. Získaná data byla analyzována pomocí deskriptivního pøístupu a dále bylo využito metod kontrastu, kódování a faktorování (Miovský, 2006). Výzkumné otázky cílily na zjištìní stavu hráèova života v následujících oblastech: – Jak se bìhem hraní promìnily vztahy – s rodinou, pøáteli, spolupracovníky atd. – Jak se hraní promítlo do pracovní/studijní kariéry. – Jaký mìlo hraní vliv na zdraví (somatický i psychický stav). – Jak hraní ovlivnilo zájmy, koníèky, péèi o sebe atd. – Jak hraní poznamenalo ekonomickou situaci hráèe (a jeho rodiny). – Zda mìlo hraní vliv na dodržování zákonù. Ve studii nejsou použita reálná jména úèastníkù ani žádné údaje, podle kterých by mohli být identifikováni (napø. údaje o zamìstnavateli). Participace respondentù byla zcela dobrovolná, anonymní, z výzkumu mohli kdykoliv odstoupit, kdykoliv bìhem rozhovoru mìli právo jej pøerušit èi ukonèit, napø. v pøípadì choulostivých témat (sebevražda, partnerské/intimní problémy, nelegální èinnost atd.). Souèástí etických

ROZNEROVÁ, T., MRAVÈÍK, V.


opatøení byl informovaný souhlas, ve kterém byli participanti informováni o významu a úèelech výzkumu. l

2 / 2 Soubor

Výbìrový soubor tvoøilo 7 mužù ve vìku od 21 do 55 let. Pro získání respondentù byla zvolena metoda zámìrného výbìru pøes instituce zabývající se problematikou hráèství, kterými jsou Psychiatrická léèebna Bohnice, Klinika adiktologie VFN – oddìlení pro léèbu závislostí, Magdalena, o. p. s., Denní psychoterapeutické sanatorium Ondøejov – odd. pro léèbu závislostí, a PhDr. Zdeòka Košatecká. Kritériem pro výbìr respondenta byla vlastní zkušenost s hazardními hrami a minimálnì jeden kontakt s terapeutickou institucí. Do výzkumu se na základì výzvy k participaci dobrovolnì pøihlásilo 8 hráèù hazardních her (výherních hracích pøístrojù, interaktivních videoterminálù a elektromechanické rulety). Definitivní soubor respondentù je následující: – 7 abstinujících hráèù hazardních her, – PL Bohnice (ambulantní i ústavní léèba), – povolání: realitní makléø, hoteliér, technik v prodejnì jízdních kol (døíve policista), hrobník (døíve podnikatel v pohostinství), skladník (døíve obchodní zástupce), manažer, policista, – dva z respondentù jsou ženatí, dva v souèasnosti žijí s partnerkou, zbytek nezadaní; tøi mají dìti, – preferovaná hra: automaty/VLT, ruleta, poker, on-line sázky, Keno, Sportka, – celková prohraná suma – 400 tis. až 7,5 milionu Kè, – doba, po kterou hazardnì sázeli – nejménì rok, nejdéle 22 let, – rozhovory probíhaly v rozmezí 06/13 – 09/13. l

3 VÝSLEDKY

l

3 / 1 Finanèní dopady

Všichni respondenti mají zkušenost s dopady ve finanèní sféøe v dùsledku hazardního hraní. Proces zadlužování má v detailu rùzné podoby, ale ve vìtšinì pøípadù postupuje v principu obdobnì. V první øadì jsou vyèerpány osobní zdroje (výplata, mimoøádné pøíjmy, úspory, zástavy movitého majetku pøípadnì i zpìtný leasing na auto), poté se hráè obrací s prosbou o pùjèku na své okolí – rodinu a pøátele. Dalším krokem je využití bankovních finanèních služeb

Osobní zdroje

– výplata – mimoøádný pøíjem – zástavy majetku – spoøení

Rodina, pøátelé

– pùjèky – dary

Banky

(spotøebitelský úvìr, konsolidace úvìrù, kontokorent, kreditní karta, pøípadnì i hypotéka). Následuje vyhledání služeb nebankovních poskytovatelù finanèních služeb (Provident, Cetelem, Home Credit apod.), zde již za pro klienta nepøíliš výhodných podmínek (vysoký úrok, vysoké sankce za nedodržení smluvních podmínek, pøièemž o závazcích vyplývajících ze smlouvy rozhodují na základì nevyvážených rozhodèích doložek rozhodci). Pokud se hráè zadlužil i u nebankovních poskytovatelù, není již daleko od využití postupù v nelegální sféøe – pùjèky u lichváøe, daòové a majetkové trestné èiny a jiné. Martin: „Pùjèoval jsem si všude, kde se dalo. 3 banky – 750 tis., od známých statisíce. Finále pùjèek – zpìtný leasing na auto, Provident…“ Karel: „Banky, spoøitelny, od známých tak 200 tisíc… u tìch bank to bylo snadné, i když jsem jim pøiznal, že mám víc pùjèek, moje výplata jim staèila, šel jsem si tam tøeba pùjèit 30 tisíc a oni mi nabídli 250 tisíc. Tak jsem si vzal tìch 250 a za dva dny byly pryè. Ke konci i Provident.“ Lukáš: „Na jaøe jsem mámì bral peníze, pak jsem si – za to se stydím a to nejhorší, co mohlo být – vzal úvìr od Providentu. 10 tisíc.“ Celková prohraná suma dosáhla èástek od 400 tis. po 7,5 mil. Kè. (Obrázek 1.) Výdaje postupem èasu pøevyšují pøíjmy. Prioritní „investicí“ se v tomto pøípadì stává hazard a ostatní výdaje jsou až na dalších pøíèkách a mnohdy jdou dokonce stranou. Tímto se hráè dostává do finanèní pasti a využije výše zmiòovaný postup pùjèek. Obvykle využívá více možností pùjèek zároveò, na jejichž splácení nemá dostatek financí a dostává se do pasti – „vytloukání klínu klínem“. Tím se pøivádí do bezvýchodné situace a jeho dluh postupnì roste do astronomických výšek. Martin: „Poøád jsem byl v deficitu, když jsem sehnal 200, mìl jsem platit 300 atd.“ Filip: „Vždy jsem potøeboval víc, než jsem si vydìlal.“ Hraní jako takové pøestává pøinášet uspokojení – hráè hraje se zámìrem vydìlat si na dluhy. Zde se hráè dostává do bludného kruhu – hraje, aby si „vydìlal“ na dluhy, místo toho ovšem prohrává a zadlužuje se ještì více. Karel: „Pak se to zvrtlo v to, že jsem chodil hrát, abych vydìlal na ty dluhy. Øíkal jsem si, že až zaplatím dluhy, tak problém zmizí – to si myslí vìtšina gamblerù.“

– úvìry – kontokorent – kreditní karta

Nebankovní sektor

– Provident … – pochybné inzeráty

Trestná èinnost

– krádež – zpronevìra – krácení daní

Obrázek 1 / Figure 1 Proces zadlužování Running into debt

HAZARDNÍ HRÁÈSTVÍ A JEHO DOPADY – KVALITATIVNÍ VÝZKUM PATOLOGICKÝCH HRÁÈÙ

ADIKTOLOGIE

337

Josef: „Nemùžeme si nic dovolit, všechny peníze jdou na splátky. Nemùžu si dìlat, co chci.“ Filip: „Pøišel jsem o spoustu možností, protože jsem na to nemìl peníze.“ Respondenti jsou èasto motivování ke høe možností výhry znaèných finanèních prostøedkù, které by jim umožnily finanèní nezávislost, svobodné jednání a všeobecnì rozsáhlejší možnosti trávení volného èasu apod. Vždy svou motivaci pøiživují myšlenkami na vìci, které si za výhru koupí. Jelikož žádný z respondentù hrou nezbohatl, ale naopak, v souèasnosti vnímají v rámci své abstinence „nesvobodu jednání“ jako pøitìžující faktor. Hráè žije v pøesvìdèení, že všechny jeho neúspìchy vyplývají z jeho neuvìøitelné smùly. Své neúspìchy nepøikládá svému jednání a chování, ale urèitému „neblahému“ osudu. Lukáš: „To je ta vìc, ty to nevidíš jako problém, ty vidíš, že máš furt hroznou smùlu, že máš špatnej osud, že jsou všichni proti tobì, ale nevidíš, že je to kvùli hazardu, máš prostì blok, který sis naimplantoval a máš pøed tím zavøený oèi. Protože jinak by to nešlo dìlat.“ Pokud hráè nezíská peníze potøebné na pokrytí dluhù ani opìtovnou hrou, uchyluje se k riskantnímu jednání. Objevuje se ztráta opatrnosti / ostražitosti / racionality a dochází k uzavírání riskantních obchodù. Tato ztráta mùže pramenit z hráèovy pokroèilé zoufalosti, do které se obvykle dostává v dùsledku soustavného zadlužování a subjektivního pocitu bezvýchodnosti situace. Také osobnostní nastavení hráèe mùže riskantním obchodùm a jiným obdobným situacím nahrávat. Možnost velkého zisku z pochybného obchodu mùže být ekvivalentem k možnosti zisku v sázkách èi v hernì. Martin: „Jo, pøišel jsem o dost penìz a na základì toho jsem šel do riskantního obchodu. Protože jsem si øíkal, že to musím dohnat. Byl to obchod s lidmi, s kterými jsem døív spolupracoval a dùvìøoval jsem jim, takže jsem do toho navezl i jiné lidi. Oni se všemi penìzi ale zmizeli.“ l

3 / 2 TRESTNÌPRÁVNÍ DOPADY

S riskantním a iracionálním jednáním je úzce spjatá trestná èinnost, ve kterou takovéto jednání ústí. Martin: „Podaøilo se mi zašvindlovat danì a dostal jsem pùjèku.“ Jan: „Mìl jsem pøístup k zahraniènímu úètu, na kterém byly peníze hostù cestovní agentury. Mìl jsem k tomu úètu kartu, takže jsem vybíral z bankomatu. Zaèal jsem vybírat po 40 tisících.“ Lukáš: „Zaèal jsem krást rodièùm peníze. Nejdøív cizí mìny, protože ty mìli schovaný na další cestování, to si hned nevšimli – to bylo toho posledního ètvrt roku.“ Ve výzkumném vzorku se objevují prakticky ve všech pøípadech krádeže financí a cenných pøedmìtù z domácnosti. Toto nezákonné jednání ale v žádném z pøípadù není nahlášeno. Jeden z respondentù je v období výzkumu vyšetøo-

338

ADIKTOLOGIE

ván pro podezøení ze spáchání trestného èinu zpronevìry. Druhý z respondentù má za sebou výkon podmínìného trestu odnìtí svobody za blíže nespecifikovanou krádež. l

3 / 3 Sociální dopady

Hráèi subjektivnì hodnotí dopady v této rovinì jako nejzásadnìjší modalitu, jakou jim hazard vzal. Ztráta financí je zde pomyslnì øazena až na druhé místo. Nejèastìji jsou postiženy vztahy s rodinou: Lukáš: „Po tom ¾ roce už jsem se dostal do situace, kdy jsem zaèal lhát, zaèal jsem aktivnì nabourávat vztahy a dìlat vìci, který fakt nejsou dobrý. Vymejšlel jsem si rodièùm, vymlouval jsem se na kluby a tak, protože naši vìdìli, s jakýma klukama se stýkám.“ Mezi sociální dopady mùžeme øadit i neúspìšnou snahu o separaci, která se ve výstupech výzkumu také objevuje. Filip: „Co je mi líto, že lžu rodièùm, nemohl jsem se osamostatnit. Rodièe mì furt zachraòují, všechno za mì platí.“ Oddálená dospìlost se v tomto výzkumu projevuje jako jeden ze zásadních dopadù. V tomto pøípadì není neúspìšná snaha o separaci spjata pouze s nedostatkem financí. V hráèovì rodinì byla nastavena pravidla tak, že i o dospìlé dítì se rodièe postarali, øešili za nìj všechny jeho problémy, pokryli všechny jeho potøeby. Syn tím pádem vnímal tuto patologii jako normu a samostatnost pro nìj znamenala zbyteènou ztrátu pohodlí. Nyní je pro nìj velmi ponižující, že o jeho financích rozhodují rodièe a že s nimi stále musí bydlet (ve vìku 32 let), jelikož mu jeho finanèní situace neumožòuje vlastní podnájem. Dalším z kategorie sociálních dopadù, které se ve výzkumu vyskytují, je ztráta zamìstnání / snižovaní sociálního statusu, která se kauzálnì pojí se zanedbáváním práce v dùsledku fokusu na hru (neplnìní pracovních povinností, porušování pracovních pøedpisù a v neposlední øadì i páchání trestné èinnosti v souvislosti s výkonem práce), a to jak v pracovním a služebním pomìru, tak v roli OSVÈ. Ztráta práce se zde v nìkolika pøípadech projevuje jako jeden z prvních signálù, který odhalil hráèovu závislost, a zároveò také jako jeden z ukazatelù, jež mohou vést závislého k pøipuštìní si problému s hazardní hrou. l

3 / 4 Zdravotní dopady

Sociální a finanèní dopady hazardního hráèství obvykle vyústí v dopady zdravotní. U sedmi sledovaných jedincù se vyskytly následující zdravotní obtíže, které lze rozdìlit na pøímé a nepøímé. Èást zdravotních potíží je dle hráèù bezprostøednì zpùsobena samotným hraním. Respondenti podle vlastních výpovìdí trpìli nebo stále trpí bolestmi páteøe (zejména krèní a bederní), hemoroidy zpùsobenými dlouhým sezením hráèe v èasto nepøirozené poloze a problémy se zrakem vyvolanými dlouhým sledováním herních automatù.



Významná èást zdravotních dopadù zahrnuje psychické a psychosomatické dopady vyvolané v dùsledku psychického stresu a životního stylu hráèù, kteøí vlivem enormního zaujetí hrou zanedbávají sami sebe a své vlastní zdraví. Hazardní hraní a jeho dùsledky se dle hráèù projevují na psychickém stavu hráèù formou úzkostí, depresí, panických atak, nespavosti, výkyvù nálad (agresivita støídá euforii), nechutenství èi žaludeèních neuróz. Dochází také k somatizaci potíží. Hráèi trpìli/trpí zvýšeným krevním tlakem, kardiovaskulárními chorobami, mìli zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, trpìli potravinovými alergiemi èi zánìtem apendixu. Nìkterá onemocnìní u respondentù stále pøetrvávají (napø. cévní), ale jiná se zahájením abstinence a zmìnou životního stylu odeznìla (napø. potravinová alergie). Dále sem lze zaøadit zdravotní komplikace zpùsobené nadmìrným užíváním sladkých èi energetických nápojù a zmìnou stravovacích návykù (zejm. nevyvážená strava ve fast foodech) projevující se zvýšenou kazivostí zubù a trávicími problémy. Vzhledem k subjektivní povaze dat je obtížné zhodnotit míru kauzality uvedených potíží s hazardním hraním. Hráèi také v nìkterých pøípadech využili sebemedikace (marihuanou a antidepresivy) k „øešení“ úzkostných stavù a nespavosti vyvolanými obtížnou životní situací zapøíèinìnou hazardem (v hlavì se jim promítaly zejména dluhy, pøièemž hledali øešení; sázkaøi pøemítali o výsledcích zápasù). Jeden z respondentù má v anamnéze kromì zmínìné sebemedikace marihuanou také jednorázovou zkušenost s kokainem a víceèetnou (v øádu jednotek) zkušenost s extází. Ostatní nelegální drogy v anamnéze nemají. Pokud jde o legální návykové látky, v souboru se vyskytují samí nekuøáci nebo bývalí kuøáci. K alkoholu mají všichni veskrze záporný vztah. Jeden z nich je abstinent (uvedl odpor k alkoholu z dùvodù alkoholismu, který zapøíèinil smrt obou rodièù). Dále alkohol èasto figuruje jako spouštìè bažení, iracionálního chování a relapsu. Pøi hraní samotném obvykle alkohol nepili. Další ze zdravotních komplikací, která se ve výzkumném vzorku vyskytuje u dvou hráèù, je autohavárie zapøíèinìná vlivem cravingu. Nejzávažnìjším dopadem, který vyústil z bezvýchodné situace hráèe, je pak u dvou respondentù pokus o sebevraždu. l

4 DISKUZE

Výsledky studie ilustrují markantní dopady na kvalitu života hráèù v rùzných oblastech jejich života. Jednotlivé výstupy korespondují s výsledky autorù (Maierová, 2014) studie zabývající se popisem hráèských kariér a jejich dopadù u mužù hospitalizovaných v PL s F63.0. Kvalitativní povaha výzkumu vylouèila využití získaných poznatkù k plošnému zobecòování a výzkumný soubor je v tomto pøípadì do znaèné míry specifický a úzkoprofilový (pouze muži, v souèasnosti abstinující, motivovaní ke spolu-

práci, s vytvoøeným náhledem). Získané poznatky o individuálních kazuistikách jednotlivých hráèù mohou vést k tvorbì kvantitativního šetøení a zejména také mohou najít využití pøi tvorbì screeningového programu ve zdravotnictví (viz zdravotní dopady). Rozpoznat závislost a vèas zachytit hráèùv problém je v této problematice zásadní. Forma polostrukturovaného interview se vzhledem k charakteru výzkumu projevila jako vhodnì zvolená. Ukázalo se, že jednotliví respondenti mají èasto v zásadì odlišné pøíbìhy, považují za dùležité rùzné pasáže a u jednotlivých úèastníkù se bìhem rozhovoru rozkryly individuální možnosti operativnì zvolených otázek, z tìchto dùvodù by nebylo možné vést rozhovor v hranicích strukturovaného interview. Na druhé stranì by forma nestrukturovaného interview mohla zapøíèinit velmi obecné a zabíhavé vyprávìní a tím vylouèit možné srovnání jednotlivých pøíbìhù. Pokud by se mìl takto strukturovaný výzkum opakovat, bylo by dobré motivovat úèastníky k tvorbì èasové osy (v designu výzkumu plánované). Její absence ochudila práci o zajímavé výsledky. Zároveò se neochota k èastému opakování technik, které znají hráèi z léèby, a jež vedla k absenci této metody, jeví jako zajímavý fenomén. Pøestože charakter výzkumu neumožòoval absolutní anonymitu respondentù (hráèi museli udat svou e-mailovou adresu pro úèely zaslání dotazníku a posléze i textové formy audiozáznamu) nebyla tato skuteènost pøekážkou autentiènosti jejich výpovìdí a respondenti nemìli problém s velmi otevøeným projevem, kterým umožnili získání velmi cenných dat. Pøestože se podaøilo získat v rámci kvalitativní studie pestrý vzorek (rùzné druhy preferované hry, rùzné sociodemografické charakteristiky apod.) bylo by jistì užiteèné získat do souboru vìtší množství respondentù a respondentek a následnì aplikovat více analytických výzkumných nástrojù. Zdravotní potíže a projevy psychosomatických onemocnìní mohou být prvními indikátory problémù spojených se závislostí a také formou „volání o pomoc“, o kterou si hráèi èasto neumìjí nebo vìdomì nechtìjí øíct. Psychosomatické projevy patologického hráèství zmiòuje ve své studii i Maierová (2012) následovnì: „Psychosomatické projevy, deprese, úzkost, èi suicidální tendence se èasto vyvíjejí jako reakce na neúspìch ve høe a závislosti na velkých finanèních, vztahových ztrátách.“ Ve výzkumném souboru se mnozí respondenti dostávali opakovanì do zdravotních zaøízení s rozliènými problémy i akutního charakteru (panické ataky, pøi kterých zasahovala záchranná služba), nikdy ovšem své reálné psycho-sociální problémy nepøiznali a èasto si vymýšleli jiné pøíèiny jejich zdravotních komplikací, pøièemž ošetøující lékaøi nepojali podezøení na reálnou diagnózu, ze které komplikace pramenily. Problémoví hráèi vykazují horší duševní zdraví než obecná populace a problémové hraní je spojeno se zvýšenou


ADIKTOLOGIE

339

komorbiditou, zejména psychiatrickou, vèetnì významnì vyššího (cca 7×) rizika dokonaných sebevražd (Mravèík, 2014). Tyto výsledky interviewovaní hráèi vìtšinou potvrzují. Dalším spojujícím prvkem pro všechny respondenty je skuteènost, že pøestože si svùj problém již zaèínali uvìdomovat, nemìli pøíliš možností, kam se obrátit s prosbou o pomoc. Dostupnost specializovaných služeb pro problémové hráèe je v ÈR nízká, odhadem se jedná o 10–20 programù (Mravèík, 2014). Dùležitým (i když vedlejším) výstupem výzkumu je informace o preferenci druhu léèby závislosti samotnými hráèi. Nìkteøí hráèi zde popisovali nedostateènou síť specializovaných služeb pro patologické hráèe a neochotu absolvovat léèbu spoleènì s alkoholiky nebo drogovými uživateli. Nedostatek specializovaných služeb dokládají i výsledky v minulosti provedeného kvantitativního šetøení (Mravèík, 2014). Dále se k tématu vyjadøuje Maierová (2012), která ve svém èlánku uvádí: „Existuje pouze malý poèet jak ambulantních, tak pobytových zaøízení, která se specializují na problematiku hráèství. Poptávka na základì potøeb hráèù a osob blízkých zasažených touto problematikou je evidentní.“ Jelikož se v studii objevila zásadní informace o nedostateèných znalostech hráèù a jejich okolí o patologickém hráèství jako závislostní poruše, mùže být dalším výstupem pro praxi užití závìrù pøi tvorbì primárnìpreventivních programù a lepší informovanosti („osvìtì“) široké i odborné veøejnosti. Individuální dopady problémového hráèství jsou v obecné populaci na rozdíl od dopadù užívání alkoholu a nelegálních návykových látek málo známé a jsou skryté. Samotné okolí hráèù je proto velice pøekvapeno, jak zásadní dopady patologické hráèství s sebou nese a do kolika aspektù života se promítá. Zajímavým spoleèným prvkem je i jistá separace od návykových látek a látkovì závislých. Svou závislost vnímají naprosto odlišnì oproti závislosti na alkoholu a drogách a popisují i jisté „výhody a nevýhody“ oproti látkovì závislým. Ke stejným závìrùm se pøiklání také Solfronková (2014), která ve svém výzkumu uvádí, že hráèi pohlížejí na uživatele drog s despektem, což pøináší komplikace v procesu léèby. Více než polovina hráèù by zvolila léèbu specializovanou. Pøedmìtem øady výzkumù je vztah gamblingu a užívání návykových látek (viz níže). Tento vztah se èásteènì odhalil i zde. V tomto ohledu rùzní autoøi nabízí protichùdné pohledy na výše uvedený vztah: Herman tvrdil, že: „Analogie s jinými závislostmi je zavádìjící, protože existuje málo dùkazù pro to, že závislost na sázení má nìjaký vztah k závislosti drogové“ (Herman, 1976). Tato Hermanova teze je zde dokladem jednoho z historických pohledù na problematiku.

340

ADIKTOLOGIE

„Gamblerství je vìtšinou doplòováno i jinou závislostí. U vìtšiny dotazovaných se tato skuteènost objevila.“ (Velímová, 2010). NORC uvádí, že výskyt alkoholové nebo drogové závislosti je u patologických hráèù až 7x vyšší než u bìžné populace (National Opinion Research Center, 1999). Timothy et al. na základì svého výzkumu tvrdí, že: „Hráèi, kteøí souèasnì užívali nìkterou NL v porovnání s hráèi, kteøí nic neužívali, se lišili v jiné motivaci k hraní, hráèi s NL zaèínali hrát døíve a vykazovali hráèství a preferovali strategické formy hazardních her“ (Timothy, Liu, 2009). Nepøekvapivým zjištìním byla informace o markantním zadlužení respondentù pod vlivem hazardu. Z komplexní studie o hazardním hráèství (Mravèík, 2014) vyplývá, že celková mìsíèní ztráta patologického hráèe èinila v prùmìru 39 tis. Kè a celková výše dluhu zpùsobeného hazardním hraním je v prùmìru 0,9 mil. Kè. Tyto výsledky korespondují se zkušenostmi hráèù. Pøestože jsou ve skupinì rùznopøíjmoví jedinci, bez ohledu na pøíjem konèili obvykle kalendáøní mìsíc v mínusu. Spojovacím prvkem pro všechny hráèe ve výzkumu je jednoznaènì ztráta dùvìry a postupné snižovaní sociálního statusu. l

5 ZÁVÌR

Dopady hazardního hráèství se na individuální úrovni každého z hráèù projevují rùznì a každý z hráèù subjektivnì pøikládá odlišnou váhu rùzným dopadùm. Objevují se zde ovšem urèité spoleèné prvky. Zásadními negativními dopady jsou dopady na úrovni rodinných vztahù a sociální dopady obecnì. Potvrdila se zde teze, že hráèství postihuje nejen samotného hráèe, ale také jeho rodinu a blízké okolí. Spoleèným prvkem narušení sociálních vztahù je ztráta dùvìry v hráèe. V další øadì hráèi vnímají jako zásadní životní prohru ztrátu dobrého (prestižního) zamìstnání, ztrátu zájmù a koníèkù a postupné snižování jejich sociálního postavení. Zdravotní dopady se u jednotlivých hráèù rùzní. Nìkteøí si vliv hazardu na jejich zdraví pøíliš nepøipouštìjí. Vìtšina ovšem uvádí znaèné negativní dopady v oblasti psychiky a somatizace tìchto potíží. Nejzávažnìjším dopadem, který se v souboru vyskytuje, je pokus o sebevraždu. Role autorù: Autorka Mgr. Tereza Roznerová a autor MUDr. Viktor Mravèík, Ph.D., navrhli design studie. TR provedla interpretaci dat a pøípravu manuskriptu a navrhla poèáteèní podobu rukopisu a rešerši literatury. VM dohlížel na prùbìh studie a podílel se na pøípravì rukopisu. Oba autoøi pøispìli ke vzniku èlánku a schválili koneènou podobu manuskriptu. Konflikt zájmù: Bez konfliktu zájmù.



Etické aspekty: Respondenti byli seznámeni s úèely a etickými aspekty studie. Ve studii nebyly publikovány údaje, na základì kterých by byli respondenti identifikovatelní. The role of the authors: Tereza Roznerová and Viktor Mravèík designed the study. Tereza Roznerová interpreted the data and drafted the manuscript, as well as conducting the literature search. Viktor Mravèík supervised the course of the study and participated in drafting the manuscript.

Both authors contributed to the article and approved the final wording of the manuscript. Conflict of interest: There is no conflict of interest involved. Ethical issues: The respondents were briefed about the purposes and ethical aspects of the study. No data on the basis of which the respondents could be identified was published as part of the study.

LITERATURA/ REFERENCES l National Opinion Research Center. (1999). Gambling impact and behavior

l Mravèík, V. et al. (2014). Hazardní hraní v Èeské republice a jeho dopady.

study: Report to the National Gambling Impact Study Commision. Chicago:

Praha: Úøad vlády Èeské republiky.

National Opinion Research Center at the University of Chicago.

l Nechanská, B. (2015). Péèe o pacienty s diagnózou F63.0 – patologické

l Fetentzy, P. et al. (2003). Illicit drug use and problem gambling. ISRN Ad-

hráèství v ambulantních a lùžkových zaøízeních ÈR v letech 2006–2013. Praha:

diction.

ÚZIS ÈR.

l Herman, R. D. (1976). Gamblers and gambling. Lexington, MA: Heath. He-

l Liu, T. et al. (2009). The relationship between recreational gambling and

alth , 142.

substance abuse/dependence: Data from a nationally representative sample.

l Maierová, E., Miovský, M. (2014). Prùbìh a následky hráèských kariér

Drug Alcohol Depend, 100 (1–2), 164–168.

u mužských pacientù hospitalizovaných v psychiatrických nemocnicích pro


diagnózu F 63.0. Patologické hráèství . Èeská a Slovenská Psychiatrie, 110(6),

a syndromu závislosti: potøeby, zkušenosti a postoje pacientù. Praha: Univerzi-

291–300.

ta Karlova v Praze.

l Maierová, E. (2012). Patologické hráèství na herních automatech v Èeské

l Velímová, Š. (2010). Patologické hráèství a osobnost gamblera. Brno: Ma-

republice. Adiktologie, (12)4, 334–343.

sarykova univerzita v Brnì.

l Miovský, M. (2006). Kvalitativní pøístup a metody v psychologickém výzku-

mu. Praha: Grada Publishing.


ADIKTOLOGIE

341


Gambling Disorders in Treatment from the Perspective of the Inventory of Personality Styles and Disorders

MAIEROVÁ, E., CHARVÁT, M.

Department of Psychology, Faculty of Arts, Palacky University Olomouc, Czech Republic Citation: Maierová, E., Charvát, M. (2015). Léèení patologiètí hráèi z pohledu inventáøe stylù a poruch osobnosti. Adiktologie, 15(4), 342–352.

BACKGROUND: The inpatient treatment of pathological

for the analysis. METHODS: Data was collected using the

gambling is specific in many ways. The complications in-

PSSI clinical personality inventory, SOGS, and ECR ques-

clude the lack of motivation or insight and psychological

tionnaires and a structured interview. RESULTS: The

comorbidity, involving especially personality disorders.

scores of all the PSSI scales are, on average, at least 1SD

AIMS: To describe the personality profile of a sample of

higher than the norm. A weak correlation was found be-

pathological gamblers in treatment using the PSSI Inven-

tween the “schizotypal”, “borderline”, and “narcissistic”

tory and to compare it with population norms, as well as

PSSI scales and the SOGS score. A relationship between

analysing the basic relationships between the PSSI scales,

the attachment style and PSSI was found. A relationship was

attachment styles, and other variables in the sample of

also found between the PSSI scores and suicidal thoughts,

pathological gamblers. SAMPLE: The sample consisted of

repeated treatment, and other drug use. CONCLUSIONS:

147 men (mean age = 34.6 years) hospitalised for patholog-

In comparison with the normal population, the sample exhib-

ical gambling in the psychiatric hospitals in Bohnice,

its a higher occurrence of various risk factors, psychiatric

Kromìøíž, and Opava. 144 inventories were able to be used

comorbidity, and other problematic behaviour.

KEY WORDS: INPATIENT TREATMENT – GAMBLING DISORDER – ATTACHMENT STYLE – PSSI



Address for correspondence: Eva Maierová, PhD / [email protected] / Department of Psychology, Faculty of Arts, Palacky University Olomouc, Køížkovského 8, 779 00 Olomouc, Czech Republic

342

ADIKTOLOGIE


Léèení patologiètí hráèi z pohledu inventáøe stylù a poruch osobnosti


Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Citace: Maierová, E., Charvát, M. (2015). Léèení patologiètí hráèi z pohledu inventáøe stylù a poruch osobnosti. Adiktologie, 15(4), 342–352.

VÝCHODISKA: Pobytová léèba patologického hráèství je

klinického osobnostního testu PSSI, dotazníku SOGS, ECR

specifická. Komplikací je napø. nedostateèná motivace,

a strukturovaného rozhovoru. Kromì statistických testù

nejasný èi chybìjící náhled anebo psychiatrická komorbi-

na rozdíly jsou data analyzována i exploraèními technika-

dita s jinými diagnózami, zejména pak s poruchami osob-

mi, jako je shluková analýza. VÝSLEDKY: Všechny sub-

nosti. CÍLE: Popsat osobnostní profil výbìrového souboru

škály PSSI jsou v prùmìru minimálnì o jednu smìrodat-

léèených patologických hráèù pomocí Inventáøe PSSI

nou odchylku vyšší oproti normì. SOGS slabì koreluje se

a srovnat ho s normou populace. Analyzovat základní

škálami (schizotypní, hranièní, narcistickou) dotazníku

možné vztahy mezi sledovanými promìnnými, tj. mezi

PSSI. Prokázal se vztah mezi PSSI a vztahovou vazbou.

škálami dotazníku PSSI a vztahovou vazbou a pøípadnými

Prokázal se vztah mezi dotazníkem a napø. sebevražedný-

dalšími ukazateli u patologických hráèù. SOUBOR: Výbì-

mi myšlenkami hráèù, opakovanou léèbou, užíváním ji-

rový soubor tvoøí 147 mužù hospitalizovaných pro léèbu

ných návykových látek. ZÁVÌRY: Soubor vychází ve

patologického hráèství v PL Bohnice, Kromìøíž a Opava, je-

srovnání s obecnou populací v mnoha ohledech jako prob-

jichž prùmìrný vìk je 34,6 let. Validnì vyplnìných dotazní-

lematiètìjší s vyšším výskytem rùzných rizikových faktorù

kù bylo 144. METODY: Data jsou získána pomocí baterie

èi psychiatrickou komorbiditou.

KLÍÈOVÁ SLOVA: POBYTOVÁ LÉÈBA – PATOLOGICKÉ HRÁÈSTVÍ – VZTAHOVÁ VAZBA – PSSI



Korespondenèní adresa: PhDr. Eva Maierová, Ph.D. / [email protected] / Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Køížkovského 8, Olomouc 779 00

ADIKTOLOGIE

343

l

1 ÚVOD

Dle zkušeností z klinické praxe i výzkumù je zøejmé, že poruchy osobnosti hrají nezanedbatelnou, ne-li pøímo klíèovou, roli pøi vzniku závislosti. Ovlivòují též prùbìh léèby a èasto souvisejí i s porušením abstinence. Samotná léèba závislosti by mìla zohledòovat osobnost jedince, a to zejména v pøípadì výskytu vyhranìného osobnostního stylu èi pøímo komorbidní poruchy osobnosti. Závažnost patologického hráèství souvisí nejen s vážnými psychickými problémy závislého jedince, ale i s destruktivními dùsledky v oblasti mezilidských vztahù a rozvojem neblahých ekonomických a kriminálních problémù. Cílem èlánku je pøedstavit výsledky Inventáøe stylù osobnosti a poruch osobnosti PSSI bìžnì užívaného v klinické praxi, který nabízí zajímavý interpretaèní rámec pro posouzení tìchto souvislostí. Prevalence specifických poruch osobnosti se v rùzných pramenech významnì liší, pøesto je však zøejmé, že v poslední dobì vykazuje vzestupnou tendenci. V minulosti se pohybovala kolem 6–9 %, nyní se odhaduje na 11–23 %. Nárùst je vysvìtlován rozdílnou metodologií v diagnostice poruch. Klíèové je zøejmì zejména urèení hranice mezi vyhranìnou èi akcentovanou osobností a poruchou. Clarkin (1998) uvádí celkovou prevalenci poruch osobnosti mezi 10–15 %. Weissman (1993) uvádí celoživotní prevalenci v populaci 10–13 %. Èetnost poruch ve vazbì na pohlaví se u jednotlivých diagnostických jednotek rùzní (Faldyna, 2006), nicménì v našem výzkumu pøedstavujeme pouze mužskou èást populace patologických hráèù. V zahranièní literatuøe existuje jednoznaèný trend hledat a prokazovat vztah mezi poruchami osobnosti a patologickým hráèstvím. Pøíkladem je národní prùzkum v USA. Mezi 43 093 dotázanými dospìlými americkými obyvateli vykazovalo dg. patologické hráèství jen 0,42 %, ale 60,8 % z nich mìlo zároveò alespoò jednu z poruch osobnosti (Petry, Stinson & Grant, 2005), což je prevalence znaènì vyšší než v obecné populaci. Soubìžnì se škodlivým nebo patologickým hráèstvím se tedy vyskytují poruchy osobnosti. Zejména výskyt antisociální poruchy osobnosti, asociálních rysù a delikvence je mezi hráèi vyšší a mùže být skrytým dùvodem hráèství (Blasczynski & Nower, 2002). Jak prùøezové, tak longitudinální studie dále prokázaly, že s hazardními hrami a škodlivým hráèstvím souvisí impulzivita (Slutske et al., 2005; Toneatto & Nguyen, 2007). K dalším osobnostním a temperamentovým rysùm spojovaným s hazardním a patologickým hráèstvím patøí vyhledávání vzrušujících zážitkù (Johannson et al., 2009) a vyhledávání nových podnìtù (McCormick et al., 2012). Vìtšina studií se též shoduje, že hráèi jsou emoènì nestabilní. Toce-Gerstein et al. (2003) rozlišují citovì zranitelné problémové hráèe, asociální a impulzivní problémové hráèe. Brown, Allen & Dowling (2014) popsali poruchy osobnosti, které se nejèastìji u patologických hráèù vyskytují. Jedná se o poruchu antisociální, hranièní, histrionskou a narcistickou. Podle tìch-

344

ADIKTOLOGIE

to autorù se zejména hranièní porucha osobnosti u této populace vyskytuje nejèastìji. Tato porucha je zároveò spojena s nestabilními mezilidskými vztahy, pokøiveným sebeobrazem a výraznou impulzivitou. Doiron & Mazer (2001) charakterizovali hráèe s nedostatkem smysluplných vztahù, s problematickými vztahy a pocity ztráty, kdy vèasná léèba mùže zamezit pokusùm „zaplnit tuto prázdnotu“ hraním VLT automatù. To ukazuje na to, že nìkteré poruchy osobnosti mohou být chápany jako poruchy vazby. Pro tyto jedince jsou charakteristické problémy v regulaci blízkosti. Napøíklad osoby se závislou poruchou osobnosti cítí silnou potøebu po úzkém kontaktu ke vztahové osobì a hledají neustále její reálnou nebo symbolickou blízkost. Pro lidi s vyhýbavou a hranièní poruchou osobnosti jsou zase charakteristické hyperaktivizující strategie. Objevuje se typický boj mezi pøáním mít vìtší blízkost a defenzivní strategii distancovaní se od potenciálnì odmítavých druhých lidí (Livesley et al., 1990). Se zvýšenou vyhýbavostí v kontextu vztahové vazby je vìtšinou dávána do souvislosti schizoidní a antisociální porucha osobnosti. Tito lidé vnímají druhé lidi s nedùvìrou a nezajímají se o nì. Místo blízkosti je ve vztazích jejich cílem spíše odstup, spokojenost sama se sebou je narušena (Bartholomew et al., 2001). Studie od Brennana, Clarka & Shavera (1998), v níž zkoumali 1 407 studentù, se zabývala souvislostmi mezi typem vazby a poruchami osobnosti. V studii byli jistì vázaní studenti skupinou, která mìla jednoznaènì nejmenší výskyt poruch osobnosti. Závislost na návykových látkách nebo patologické hráèství, jak již bylo øeèeno, mohou mimo jiné být následkem nebo symptomem poruch osobnosti. P. J. Flores (2001) popisuje závislost jako neúspìšný pokus o regulaci emocí a samoléèbu. Vìtšina závislých pacientù má podle nìj obtíže, které plynou z narušené schopnosti udržet emoèní rovnováhu ve vztazích. Z terapeutické praxe i z výzkumu je dostateènì známo, že kvalitní vztah matky, otce a dítìte v dìtství zvyšuje šance jak pro jistou vazbu, tak pro vývoj reflexivních kompetencí (Brisch et al., 2002, Buchheim et al., 1998, Dornes, 1997). Výsledky ze studie o typech vazby u drogovì a alkoholovì závislých ukazují, že se èastìji vyskytuje nejistý a zaujatý typ vazby (Lamott & Pfäfflin, 2008). Výsledky ze studie Fonagy (2003) ukazují, že poruchy vazby nacházíme nejèastìji u drogovì závislých. Studie si klade za cíl popsat osobnostní profil výbìrového souboru léèených patologických hráèù pomocí Inventáøe PSSI a srovnat ho s normou populace. Dále jsme se pak rozhodli analyzovat základní možné vztahy mezi sledovanými promìnnými, tj. mezi škálami dotazníku PSSI, vztahovou vazbou a pøípadnými dalšími ukazateli u patologických hráèù.



l

2 MATERIÁL A METODIKA

Celý výzkum probíhal od záøí 2012 do srpna 2013 a mìl tzv. smíšený design (Tashakkori & Teddlie, 1998). Design celého projektu tvoøí pomìrnì rozsáhlou a komplexní studii, jak z hlediska použitých výzkumných metod, tak samotného sbìru dat (Maierová, Charvát & Miovský, 2014). V rámci èlánku se jedná o dílèí klinickou srovnávací a korelaèní studii. Výzkumná otázka è. 1 zní: Jak se liší prùmìrné hodnoty jednotlivých škál PSSI u výbìrového souboru hráèù od normových hodnot? Níže uvádíme souhrnnou hypotézu pro výzkumný cíl. Na základì teoretické rešerše oèekáváme, že výzkumný soubor patologických hráèù bude skórovat výše u všech škál PSSI oproti normì populace. Dle teoretického základu lze oèekávat zejména zvýšené skóry na škále borderline, sebenejistý, závislý, depresivní a disociální. Vzhledem k pøehlednosti textu zde všechny hypotézy nevypisujeme. Za X si tedy mùžeme dosadit všechny škály z dotazníku PSSI. H1–14: Patologiètí hráèi mají vyšší skór na škále X z dotazníku PSSI oproti normì populace. V rámci druhého cíle pracujeme s výzkumnými otázkami, které mají spíše exploraèní charakter, proto se nebudeme pouštìt do formulace konkrétních hypotéz, i když statisticky de facto testujeme hypotézy o souvislosti dílèích škál osobnostního dotazníku PSSI s hrubými skóry dotazníku SOGS a ECR. Výzkumná otázka è. 2: Souvisí výsledky osobnostního dotazníku PSSI s výsledky dotazníku na patologické hráèství SOGS? Výzkumná otázka è. 3: Souvisí výsledky osobnostního dotazníku PSSI s výsledky dotazníku vztahové vazby ECR? Výzkumná otázka è. 4: Souvisí výsledky osobnostního dotazníku PSSI s dalšími komplikacemi v léèbì? l

2 / 1 Soubor

Výbìrový soubor èítá 147 pacientù hospitalizovaných pro léèbu patologického hráèství v psychiatrických nemocnicích (dále i PL) Bohnice, Kromìøíž a Opava. Vzhledem k velmi nízkému zastoupení žen v léèbì se jedná pouze o muže. Zastoupení typu her ve výbìrovém souboru bylo následující: hraní na automatech a VLT automatech (138; 93,8 %), loterie nebo sázení na èísla (104; 70,7 %), sázky na sportovní výsledky (99; 67,3 %), hraní karet pro peníze (84; 57,1 %), hraní na burze cenných papírù nebo na trhu s komoditami (12; 8,2%). Dále je soubor charakterizován deskriptivními statistikami: vìk první zkušenosti s hraním (M=24,53; Me=20; Min=12; Max=58), vìk zaèátku pravidelného hraní (M=24,94; Me=20,5; Min=12; Max=58), vìk zaèátku pociťování vážných problémù plynoucích z hraní (M=30,81; Me=28; Min=13; Max=64) a vìk nástupu do souèasné léèby (M=34,43; Me=32; Min=19; Max=67). Z údajù mimo jiné plyne, že aèkoliv k zaèátku hraní dochází nejèastìji ve vìku kolem dvaceti let, mùže být první zkušenost situována

prakticky do jakéhokoliv vìku, výjimeènì i kolem pìtapadesáti let. Dále se ukazuje, že mezi první zkušeností s hraním hazardních her a následným pøechodem k pravidelnému hraní v souboru léèených hráèù prakticky neexistuje žádná mezifáze. Zhruba po šesti až osmi letech dochází dle výpovìdí úèastníkù k pociťování vážných problémù zpùsobených hraním, i když tato perioda mùže být velmi individuální. Po nástupu problémù trvalo v prùmìru ještì pøibližnì ètyøi roky, než se hráèi odhodlali k léèbì. Podrobný popis hráèských kariér a popis souboru jsme uvedli v èlánku Maierová, Charvát & Miovský (2014 a, b). Dotazník validnì vyplnilo celkem 144 respondentù. Tøi nevalidnì vyplnìné dotazníky byly z analýzy vylouèeny. Tito participanti vyplnili PSSI takovým zpùsobem, že bylo zøejmé, že není validní (tj. na dvou a více stránkách vyplnili stále stejnou položku). Setkali jsme se s tím, že u nìkterých participantù v nìkterých položkách chybìly odpovìdi. Vzhledem k tomu, že jde pouze o 5 hodnot, rozhodli jsme se data dopoèítat. Little’s MCAR test ukázal, že data chybí dle náhodného vzorce, a mùžeme je tedy dopoèítat pomocí expectation – maximization (EM) algoritmu. l

2 / 2 Metody

První metodou zaøazenou do baterie byl South oaks gambling screen (SOGS) (Lesieur & Blume, 1987). Dotazník odpovídá kritériím DSM-V a je používám vìtšinou zahranièních výzkumných studií jako kritérium urèující zkoumanou diagnózu. Druhou metodou bylo PSSI – Inventáø stylù osobnosti a poruch osobnosti (Kuhl & Kazén, 2002). Tento sebeposuzovací inventáø stylù osobnosti a poruch osobnosti kvantifikuje relativní vyhranìnost osobnostních stylù chápaných jako nepatologické varianty poruch osobnosti, jak jsou popsány v psychiatrických diagnostických manuálech (DSM-III-R, DSM-IV, ICD-10). Dotazník obsahuje 140 položek, které se vztahují k 14 škálám. Vztahová vazba v interpersonálních vztazích byla zjišťována pomocí èeské verze škály ECR (Leèbych & Pospíšilíková, 2012), která prostøednictvím 36 položek uplatòuje dimenzionální pøístup. Škála vychází z originálu ECR (Experiences in Close Relationships) (Brennan, Clark, & Shaver, 1998) a obsahuje škály vztahová úzkostnost a vztahová vyhýbavost. Každá ze škál je tvoøena 18 položkami. Psychometrické charakteristiky škály byly s dobrými výsledky ovìøeny na souboru 1074 respondentù Seitlem, Charvátem a Leèbychem (2015). Obì škály vykazují vysokou vnitøní konzistenci a reliabilitu (Crombachovo á=,86 resp. ,87; test–retest r12=,72 resp. ,87). Klíèová kvalitativní data (jako je výskyt sebevražedných myšlenek, užívání drog pøi hraní, konflikt se zákonem atp.) užitá v analýze byla získávána pomocí metody polostrukturovaného interview, které se zamìøuje zejména na údaje z anamnézy.

LÉÈENÍ PATOLOGIÈTÍ HRÁÈI Z POHLEDU INVENTÁØE STYLÙ A PORUCH OSOBNOSTI

ADIKTOLOGIE

345

Celkový výbìrový soubor èítá 147 pacientù hospitalizovaných pro léèbu patologického hráèství v psychiatrických nemocnicích Bohnice, Kromìøíž a Opava. Jednalo se o zámìrný úèelový výbìr institucí, ve kterých se realizuje specifický program pro léèbu patologického hráèství a které mají v tomto ohledu dlouhodobou zkušenost. Pøi oslovování participantù jsme se øídili principem totálního výbìru klientù splòujících kritéria. Více informací naleznete v èlánku (Maierová, Charvát & Miovský 2014a). Získávání dat probíhalo v první fázi léèby klientù, tj. pøímo v prùbìhu hospitalizace. Schéma administrace metod bylo následující. Nejdøíve klienti vyplòovali dotazníky, až poté jsme realizovali interview. Osm klientù se rozhovoru neúèastnilo z dùvodu toho, že léèbu mezitím pøerušili. Celá studie mìla anonymní charakter. Respondenti byli obeznámeni s jejich právy a pravidly studie, všichni podepisovali informovaný souhlas. Možnosti odstoupit od výzkumu využili dva klienti. Autoøi dodrželi všechny etické aspekty výzkumu. l

3 VÝSLEDKY

l

3 / 1 Osobnostní profil souboru dle dotazníku PSSI a jeho srovnání s normou populace V grafu 1 jsou zobrazeny prùmìrné výsledky v T-skórech pro celý výbìrový soubor za jednotlivé škály ve srovnání se støední hodnotou normového souboru. Hodnota 50 je norma pro zdravou populaci. Na první pohled je zøejmé, že celý soubor prùmìrnì skóroval nad normou bìžné populace. Zejména se jedná o jednu smìrodatnou odchylku nad prùmì-

rem ve škálách paranoidní (PN), sebenejistý (SN), závislý (ZS), depresivní (DP). A jednu a pùl smìrodatnou odchylku nad prùmìrem ve škále borderline (BL), negativistický (NG). Z krabicových grafù lze však také vyèíst, že nìkteøí participanti se vymykali prùmìru souboru, což naznaèují hodnoty outliers. V jednotlivých grafech nalezneme 50 % výbìrového souboru v rámci krabièky vymezené dolním (25 %) a horním (75 %) kvartilem. Mimo krabièku nalezneme 25 % hodnot vyznaèených anténami smìrem dolù pod normu a 25 % smìrem nahoru. Ojedinìlé nízké hodnoty respondentù jsou napø. ve škále nutkavý (NT). Pro vlastní testování souboru hypotéz jsme použili jednovýbìrové t-testy. Mùžeme konstatovat, že všechny aplikované t-testy prokázaly statistickou významnost. Hypotézy H1 až H14 tedy pøijímáme. Podrobné výsledky uvádíme v tabulce 1. Vzhledem k tomu, že všechny výsledky jsou statisticky významné, zajímalo nás, zdali jsou také klinicky významné. Proto jsme pro jednotlivé výsledky vypoèítali i velikost úèinku sledovaných rozdílù (tzv. effect size) pomocí Cohenova d. U škály nutkavosti (NT) mùžeme konstatovat, že se jedná o malou klinickou významnost. U škály histrionský (HI), narcistický (NR) a rapsodický (RP) se jedná o støední klinickou významnost. V ostatních škálách, tj. paranoidní (PN), schizoidní (SZ), schizotypní (ST), borderline (BL), sebenejistý (SN), závislý (ZS), negativistický (NG), depresivní (DP), obìtující se (OB), disociální (DS), se jedná o velkou klinickou významnost, která je dána velikostí rozdílu témìø jedné smìrodatné odchylky nebo více. Prùmìrné výsledky vypoèítané pro celý soubor ve srovnání s normou mohou být ovšem zavádìjící pøi individuál-

70

60

50

40

30

Median

Mean

25 %–75 %

Non-Outlier Range

Outliers

Graf 1 / Graph 1 Srovnání výsledkù dotazníku PSSI s normou v T-skórech (N=144) Comparison of PSSI results with the norm using T-scores (N=144)

346

ADIKTOLOGIE


DS disociální

RP rapsodický

OB obìtující se

DP depresivní

NG negativistický

NT nutkavý

ZS závislý

SN sebenejistý

NR narcistický

HI histrionský

BL bordeline

ST schizotypní

SZ schizoidní

PN paranoidní

20


Tabulka 1 / Table 1 Výsledky testování hypotéz o odlišnosti prùmìrù výbìrového souboru od normy ve všech škálách PSSI (N=144) Testing the hypothesis about the sample means being different from the norm on all the PSSI scales (N=144) Škály

M

SD

SEM

CI

CI

-95%

+95%

M normy

t

s.v.

p

Cohenovo d

PN

paranoidní

59,08

7,47

0,62

57,9

60,3

50

14,60

143

0,000

1,22

SZ

schizoidní

57,44

8,15

0,68

56,1

58,8

50

10,95

143

0,000

0,91

ST

schizotypní

58,60

7,24

0,60

57,4

59,8

50

14,25

143

0,000

1,19

BL

borderline

65,13

7,47

0,62

63,9

66,4

50

24,32

143

0,000

2,03

HI

histrionský

56,86

9,33

0,78

55,3

58,4

50

8,82

143

0,000

0,74

NR

narcistický

57,09

9,14

0,76

55,6

58,6

50

9,31

143

0,000

0,78

SN

sebenejistý

59,82

8,99

0,75

58,3

61,3

50

13,11

143

0,000

1,09

ZS

závislý

61,61

8,71

0,73

60,2

63,0

50

15,99

143

0,000

1,33

NT

nutkavý

52,37

7,34

0,61

51,2

53,6

50

3,87

143

0,000

0,32

NG

negativistický

65,21

7,05

0,59

64,0

66,4

50

25,90

143

0,000

2,16

DP

depresivní

62,48

8,87

0,74

61,0

63,9

50

16,88

143

0,000

1,41

OB

obìtující se

59,43

8,73

0,73

58,0

60,9

50

12,96

143

0,000

1,08

RP

rapsodický

56,42

7,99

0,67

55,1

57,7

50

9,65

143

0,000

0,80

DS

disociální

60,36

7,26

0,60

59,2

61,6

50

17,13

143

0,000

1,43

Legenda: Výsledky jsou uvedeny v T-skóru; M=prùmìr, SD=smìrodatná odchylka, N=velikost souboru, SEM=støední chyba prùmìru, CI=interval spolehlivosti, M normy=prùmìr normy populace, t=testové kritérium jednovýbìrového t-testu, s.v.=stupnì volnosti, p=hladina významnosti, Cohenovo d=velikost úèinku. Legend: The results are indicated as T-scores; M=mean, SD=standard deviation, N=sample size, SEM=standard error mean, CI=confidence interval, M norms=population norm means, t=one-sample t-test criterion, s.v.=degrees of freedom, p=level of significance, Cohen’s d=effect size.

Tabulka 2 / Table 2 Výsledky Pearsonových korelací hrubých skórù PSSI (x) a SOGS (y) (N=144) Pearson’s correlations between PSSI (x) and SOGS (y) raw scores (N=144) 2

Škály PSSI

rxy

r

p

paranoidní

-0,058

0,003

0,486

schizoidní

-0,007

0,000

0,932

schizotypní

0,170*

0,029

0,041

hranièní

0,213*

0,045

0,011

histrionský

0,163

0,027

0,051

narcistický

0,242**

0,058

0,004

sebenejistý

0,051

0,003

0,544

závislý

0,132

0,017

0,114

nutkavý

-0,024

0,001

0,776

negativistický

0,159

0,025

0,057

depresivní

0,020

0,000

0,808

obìtující se

0,127

0,016

0,128

rapsodický

-0,044

0,002

0,602

disociální

0,164

0,027

0,050

Legenda: * p < 0,05 ; **p < 0,01 Legend: * p < 0.05 ; **p < 0.01


ADIKTOLOGIE

347

Tabulka 3 / Table 3 Výsledky Pearsonových korelací hrubých skórù PSSI a ECR Pearson’s correlations between raw PSSI and ECR scores Odstupòování závažnosti problémù styl

jednostrannost

Vztahová vyhýbavost (Avoidance) porucha

Škála

2

rxy

r

p

Vztahová úzkostnost (Anxiety) rxy

2

r

p

PSSI nedùvìøivý

svéhlavý

paranoidní

PN

0,007

0,000

0,933

0,105

0,011

0,210

rezervovaný

chladný

schizoidní

SZ

0,703**

0,495

0,000

0,093

0,009

0,268

intuitivní

mýtický

schizotypní

ST

0,014

0,000

0,863

0,191*

0,037

0,022

impulzivní

vrtkavý

borderline

BL

0,254**

0,064

0,002

0,580**

0,337

0,000

pøíjemný

pøedvádìjící se

histrionský

HI

-0,462**

0,213

0,000

-0,021

0,000

0,800

ctižádostivý

sebestøedný

narcistický

NR

-0,152

0,023

0,068

0,201*

0,040

0,016

sebekritický

pochybovaèný

sebenejistý

SN

0,439**

0,192

0,000

0,486**

0,236

0,000

loajální

pøíchylný

závislý

ZS

-0,060

0,004

0,472

0,696**

0,484

0,000

peèlivý

perfekcionistický

nutkavý

NT

-0,063

0,004

0,451

0,028

0,001

0,739

kritický

umínìný/zatrpklý

negativistický

NG

0,100

0,010

0,234

0,375**

0,140

0,000

klidný

utlumený

depresivní

DP

0,341**

0,116

0,000

0,496**

0,246

0,000

ochotný

obìtavý

obìtující se

OB

0,105

0,011

0,212

0,510**

0,260

0,000

optimistický

pøikrášlující

rapsodický

RP

-0,381**

0,145

0,000

0,044

0,002

0,601

sebejistý

bezohledný

disociální

DS

-0,176*

0,031

0,035

-0,028

0,001

0,739

Legenda: * p < 0,05 ; **p < 0,01 Legend: * p < 0.05 ; **p < 0.01

ním posouzení. Vzhledem k rozložení dat patrnému z krabicových grafù je jasné, že ne všichni participanti by se svým výsledkem k této prùmìrné hodnotì celého souboru pøibližovali. l

3 / 2 Vztahy mezi dotazníkem PSSI a dotazníkem SOGS Zajímalo nás, zda existují nìjaké významné vztahy mezi škálami osobnostního dotazníku PSSI a celkovým výsledkem dotazníku SOGS. Pracovali jsme s hrubými skóry škál dotazníkù. V tabulce 2 uvádíme výsledky Pearsonových korelací hrubých skórù dotazníku PSSI a celkového skóru dotazníku SOGS. Celkový poèet 144 respondentù odpovídá poètu validnì vyplnìných dotazníkù. Vyznaèeny jsou korelace, které vyšly jako statisticky významné na hladinì významnosti á=0,05. Šlo o škály schizotypní, hranièní, narcistický. Mùžeme tedy konstatovat, že SOGS slabì koreluje s tìmito škálami dotazníku PSSI. Èím vyšší mají jedinci hodnoty na škále schizotypní, hranièní a narcistický, tím vyšších hodnot dosahují v dotazníku SOGS. Korelace jsou však slabé a prezentované škály vysvìtlují tedy jenom malou èást rozptylu výsledkù dotazníku SOGS. Napø. u škály schizotypní je to pouze 2,9 %, u škály hranièní 4,5 % a u škály narcistický 5,8 % rozptylu SOGS. Sledované korelace jsou ovšem poèítány jen u zkoumaného souboru patologických hráèù a ne z celé populace. Tudíž je zde velmi omezena variabilita výsledkù, což mùže vysledované korelace spíše podhodnocovat.

348

ADIKTOLOGIE

l

3 / 3 Vztahy mezi dotazníkem PSSI a dotazníkem ECR V tabulce 3 uvádíme výsledky Pearsonových korelací z hrubých skórù dotazníku PSSI a hrubých skórù ECR. V tabulce jsme vyznaèili ty korelace, které se ukázaly jako statisticky významné minimálnì na pìtiprocentní hladinì významnosti. Slabé, støední, ale i vysoké korelace jsme nalezli mezi osobnostním dotazníkem PSSI a dotazníkem vztahové vazby ECR. Opìt zde ovšem mùže fungovat omezení variability sledovaného souboru. Dále interpretujeme pouze významné/silné a støední korelace. Jedná se o silné korelace na škále schizoidní se škálou avoidance, škále závislý se škálou anxiety. Støední korelace jsme nalezli mezi škálami hranièní a anxiety, negativní korelace mezi škálami histrionský a avoidance, pozitivní korelace mezi škálou sebenejistý a obìma škálami ECR, dále mezi škálami depresivní a obìtující se a škálou anxiety. V tabulce jsou však zøetelné i slabé korelace. Opìt dle hodnoty korelaèního koeficientu umocnìného na druhou lze interpretovat procentuální èást rozptylu, kterou korelace vysvìtluje. U nejsilnìjšího vztahu mezi schizoidním typem dle PSSI a škálou avoidance z ECR se jedná o 50 % vysvìtleného rozptylu. l

3 / 4 Vztahy mezi dotazníkem PSSI a ostatními ukazateli K analýze souvislostí komplikujících faktorù v léèbì jsme pøistoupili tak, že jsme si celkový soubor N=136 participan-



Tabulka 4/ Table 4 Pøehled statisticky významných t-testù srovnávajících prùmìry škál PSSI mezi skupinami nevykazujícími (0) a vykazujícími (1) komplikující faktor v léèbì (N = 136) Overview of statistically significant t-tests comparing the PSSI scale means between the groups that did not report (0) and reported (1) complicating factors in treatment (N = 136) Typ komplikace v léèbì:

M (0)

M (1)

t

p

N (0)

N (1)

SD (0)

SD (1)

Sebevražedné myšlenky borderline

BL

61,79

66,23

-3,24

0,001

39

97

8,17

6,79

histrionský

HI

59,26

55,46

2,15

0,033

39

97

10,93

8,58

sebenejistý

SN

57,18

61,01

-2,30

0,023

39

97

10,96

7,73

negativistický

NG

62,54

65,89

-2,59

0,011

39

97

6,06

7,09

depresivní

DP

58,44

64,05

-3,57

0,000

39

97

9,51

7,75

rapsodický

RP

58,44

55,31

2,11

0,037

39

97

8,92

7,32

Konflikt se zákonem histrionský

HI

54,76

58,69

-2,47

0,015

74

62

9,32

9,18

disociální

DS

58,89

61,73

-2,33

0,021

74

62

7,48

6,56

histrionský

HI

55,79

63,77

-2,99

0,003

123

13

9,33

7,28

narcistický

NR

56,11

62,92

-2,63

0,010

123

13

9,05

6,99

rapsodický

RP

55,77

60,31

-1,99

0,049

123

13

7,64

9,48

Drogy pøi hraní

Jiná psychiatrická léèba borderline

BL

63,95

68,35

-2,97

0,004

105

31

7,60

5,90

narcistický

NR

55,93

59,58

-1,99

0,049

105

31

8,96

9,04

sebenejistý

SN

58,86

63,48

-2,60

0,011

105

31

9,01

7,66

závislý

ZS

60,13

64,65

-2,63

0,010

105

31

8,58

7,79

negativistický

NG

63,84

68,61

-3,49

0,001

105

31

6,90

5,86

depresivní

DP

60,89

67,71

-4,08

0,000

105

31

8,80

5,51

Pøedchozí léèba F 63.0 borderline

BL

63,46

66,41

-2,34

0,021

67

69

7,76

6,90

depresivní

DP

60,60

64,23

-2,50

0,014

67

69

9,07

7,86

obìtující se

OB

57,30

60,87

-2,46

0,015

67

69

8,39

8,51

Legenda: Hodnoty škál PSSI jsou uvedeny v T-skóru; M=prùmìr, SD=smìrodatná odchylka, N=velikost souboru, p=hladina významnosti, t=testové kritérium dvouvýbìrového t-testu, 0=neuvedl komplikující faktor, 1=uvedl komplikující faktor. Legend: The PSSI scale values are indicated as T-scores; M=mean, SD=standard deviation, N=sample size, p=level of significance, t=two-sample t-test criterion, 0=not reporting any complicating factors, 1=reporting complicating factors.

tù, kteøí odpovìdìli na otázky v anamnestickém rozhovoru, rozdìlili na ty, kteøí vykazují (1) a nevykazují (0) danou komplikaci. Dále jsme tyto skupiny porovnávali dvouvýbìrovými t-testy pro každou škálu inventáøe PSSI. V tabulce 4 uvádíme pouze statisticky významné a zajímavé výsledky. Sledujeme vždy, která skupina má vyšší prùmìr (M) v T-skóru a na které škále. Vìtšinou jde o skupinu vykazující komplikující faktor. Nejèastìji se v tabulce vyskytuje typ borderline, histrionský a depresivní, opakovanì pak typ narcistický, sebenejistý a rapsodický. V pøípadì sebevražedných pokusù, alkoholu pøi hraní, výskytu deprese, invalidního dùchodu se žádné rozdíly mezi tìmito skupinami na škálách PSSI neprojevily.

l

4 DISKUZE

V našem výzkumu jsme pracovali pouze s muži. Nepopíráme hraní u žen, ale vzhledem k menšímu zastoupení žen v rámci pobytových léèeb oproti mužùm jsme se soustøedili pouze na mužské pohlaví. Malé zastoupení žen v pobytové léèbì popisuje i (Mravèík et al., 2015; Nechanská, 2013). Nábìlek (2000) potvrzuje, že patologickému hráèství dominují muži. Ve studiích realizovaných v Severní Americe bylo prokázáno, že muži hrají více jak ženy (Ladouceur 1991; Nower, Derevensky & Gupta 2004). Je dùležité vycházet z kvalitních prevalenèních dat, abychom tato data mohli porovnávat. Vliv mužského pohlaví, míra problémového hráèství a vìk se mohou vzájemnì ovlivòovat (Gupta & Derevensky,1998; Stinchfield, 2000). Prevalence hráèství je


ADIKTOLOGIE

349

u mladých mužù pøibližnì tøikrát vyšší než u žen (Hraba & Lee, 1995). Celý sledovaný výzkumný soubor v inventáøi PSSI prùmìrnì skóroval nad normou bìžné populace. Zejména se jedná o jednu smìrodatnou odchylku nad prùmìrem ve škálách paranoidní (PN), sebenejistý (SN), závislý (ZS), depresivní (DP) a jednu a pùl smìrodatnou odchylku nad prùmìrem ve škále borderline (BL), negativistický (NG). Výsledky jsou klinicky významné dle Cohenova d. Zároveò se nám potvrdilo, že jsou patologiètí hráèi impulzivní, emoènì nestabilní a tendují k poruchám osobnosti. To potvrzují i níže citované studie. Blasczynski & Nower (2002) popsali èastìjší výskyt antisociální poruchy osobnosti. Dotazník PSSI prokázal pøítomnost disociálních rysù. Výskyt impulzivity prokázali (Slutske et al., 2005; Toneatto & Nguyen, 2007). Meyer (1991) identifikoval 4 typy hráèù. Vìtšina studií se shoduje, že hráèi jsou emoènì nestabilní. Toce-Gerstein et al. (2003) rozlišují citovì zranitelné problémové hráèe, asociální a impulzivní problémové hráèe. Jiné studie, napø. Blasczynski & Nower (2002) a Richard &Humphrey (2014), popsali tyto skupiny hráèù. První skupina jsou hráèi emoènì zranitelní, kteøí pomocí hraní dosahují zmírnìní preexistující úzkosti, deprese, neschopnosti øešit nepøíznivé životní zkušenosti a situace. Druhou skupinou jsou impulzivní hráèi, pro které je hraní zdrojem uspokojení potøeb plynoucích z jejich impulzivní osobnosti, dùsledkem nízké tolerance k nudì. Vzorec jejich chování lze oznaèit jako vyhledávání nových zážitkù. Tøetí skupinou jsou hráèi, kteøí nemají preexistující sklon k impulzivitì nebo jinou psychopatologii, u nich je hraní nauèeným podmínìným chováním a na hraní se vyvinul návyk. Doiron et al. (2001) charakterizovali hráèe s nedostatkem smysluplných vztahù, s problematickými vztahy a pocity ztráty. Vèasná léèba mùže zamezit pokusùm „zaplnit tuto prázdnotu“ hraním VLT automatù. Zároveò to potvrzujeme v èlánku Maierová, Charvát & Miovský (2014a), který popisuje nepøívìtivé rodinné prostøedí, v nìmž respondenti vyrùstali a které se mohlo odrazit na jejich vztahové vazbì. Vztahová vazba mùže být prediktorem pro vznik závislosti a mùže sehrávat v etiologii závislosti významnou roli. Zároveò se projevuje i v chování a prožívání participantù v léèbì. Jedinci s vysokou vyhýbavostí èi úzkostností mohou selhávat v terapeutických aktivitách, mohou pøedèasnì z léèby vypadávat a relapsovat. Zároveò budování nových sociálních kontaktù a intimních partnerských vztahù mùže být pro nì komplikovanìjší, což opìt zvyšuje riziko relapsu. Korelace osobnostních dotazníkù a dotazníku SOGS byla slabá. Je nutné brát v potaz, že sledované korelace jsou však poèítány jen u zkoumaného souboru patologických hráèù a ne z celé populace. Tudíž je omezena variabilita výsledkù. Na základì rešerše literatury, kterou jsme realizovali, se potvrzuje vztah osobnostních charakteristik, jako je vyhledávání nového, impulzivita, a dotazníkem SOGS. Zá-

350

ADIKTOLOGIE

roveò se tyto aspekty uplatòují v genezi závislosti hráèe. Proto je dùležité pøi léèbì brát tato zjištìní v potaz a pracovat s nimi. Za dùležité zjištìní považujeme i to, že se potvrdil vztah mezi osobnostními dotazníky a vztahovou vazbou, tj. že se potvrzuje i vztah poruch osobnosti a vztahové vazby. Opìt tato zjištìní interpretujeme na základì zkoumaného souboru a ne zdravé populace. Zahranièní studie, které zmiòujeme v teoretické èásti, dokazují vztah poruch osobnosti a vztahové vazby. Jedná se napø. o studie (Battle et al., 2004; Paris, 2001; Kring &Werner, 2004; Colins et al., 2004, Mikulincer et al., 2003; Brennan, Clark & Shaver, 1998). V klinické praxi je dùležité dále s tìmito zjištìními pracovat a uplatòovat je. Respondenti se v rámci léèby patologického hráèství „zbaví“ závislosti, ale narušená vztahová vazba nebo poruchy osobnosti se mohou projevit v jiných oblastech èi rizikových aktivitách, které jim znovu mohou zaèít komplikovat život. V rámci následné péèe, terapeutického vztahu, je dùležité pracovat s poruchami osobnosti a dalšími osobnostními charakteristikami. l

5 ZÁVÌRY

Ve všech škálách dotazníku PSSI skórovali respondenti signifikantnì výše oproti normì. Zejména se jedná o jednu smìrodatnou odchylku nad prùmìrem ve škálách paranoidní (PN), sebenejistý (SN), závislý (ZS), depresivní (DP) a jednu a pùl smìrodatnou odchylku nad prùmìrem ve škále borderline (BL), negativistický (NG). SOGS slabì koreluje se škálami dotazníku PSSI schizotypní, hranièní a narcistický. Vztah mezi osobnostními dotazníky a ECR je silný. Jedná se o silné korelace v PSSI škály schizoidní se škálou avoidance, škály závislý se škálou anxiety. Støední korelace je na škále hranièní se škálou anxiety, negativní korelace škály histrionský se škálou avoidance, pozitivní korelace škály sebenejistý a s obìma škálami ECR, dále škály depresivní a obìtující se se škálou anxiety. Projevil se vztah mezi faktory komplikujícími léèbu a osobnostním dotazníkem. Soubor vychází ve srovnání s obecnou populací v mnoha ohledech jako problematiètìjší s vyšším výskytem rùzných rizikových faktorù èi psychiatrickou komorbiditou. Pøínos naší výzkumné práce vidíme v uchopení tématu patologického hráèství z pohledu osobnostních charakteristik a vztahové vazby. Vìøíme, že na studii lze v budoucnu navázat dalšími studiemi, a cíle tak dále rozpracovávat. Výše uvedené výsledky mohou odborníkùm pomoci pøizpùsobit program léèby a následnì v rámci párování potøeb (matchingu) klientù. Popsané výsledky lze uplatnit jak v ambulantní, tak pobytové léèbì patologických hráèù. Tj. odborníci s tìmito koncepty mohou pracovat v terapeutickém vztahu s klienty.



Role autorù: Eva Maierová sbírala data a navrhla poèáteèní podobu manuskriptu. Miroslav Charvát provedl analýzy a podílel se na interpretaci dat. Oba autoøi pøispìli ke vzniku èlánku a schválili koneènou podobu manuskriptu. Konflikt zájmù: Bez konfliktu zájmù.

The role of the authors: Eva Maierová collected the data and drafted the initial version of the manuscript. Miroslav Charvát analysed the data and participated in interpreting it. Both authors contributed to the article and approved the final wording of the manuscript. Conflict of interest: There is no conflict of interest involved.

LITERATURA / REFERENCES l Bartholomew, K., Kwong, M. J. & Hart, S. D (2001). Attachment. In: Lives-

l Kring, A. M. & Werner, K. H. (2004). Emotion regulation in psychopatology.

ley, J. W.(Eds.). Handbook of personality disorders: Theory, research, and tre-

In: Philippot, P. Feldman, R. S. (Eds.). The regulation of emotion. 359–386.

atment. 196–230. New York.

New York.

l Blasczynski, A. & Nower, L. (2002). A pathways model of problem and pat-

l Kuhl, J. & Kazén, M. (2002). Inventáø stylù osobnosti a poruch osobnosti.

hological gambling. Addiction, 97 (5), 487–499.

Praha: Testcentrum.

l Battle, C. L., Shea, M. T., Johnson, D. M., Yen, D. M., Zlotnick, C., Zanarini,

l Lamott, F. & Pfäfflin, F. (2008). Bindung, Psychopathologie und Delinqu-

M. C., Sanislow, Ch. A., Skodol,A. E., Gunderson, J. G., Grilo, C. M., McGlas-

enz. In: Strauss, B. (Eds.). Bindung und Psychopathologie. Stuttgart:

han, T. H., Morey, L. C. (2004). Childhood maltreatment associated with adult

Klett-Cotta.

personality disorders.

l Leèbych, M. & Pospíšilíková, K. (2012). Èeská verze škály experiences in

l Brennan, K., A., Clark, C., L. & Shaver, P., R. (1998). Self-report measure-

close relationships (ECR). Pilotní studie posouzení vztahové vazby v dospìlos-

ment of adult attachment: An integrative overview. In: Simpson, J. A., Rholes,

ti. E-psychologie, 6 (3), 1–11.

W. S. (Eds.). Attachment theory and close relationships. New York, 46–76.

l Lesieur, H. R. & Blume, S. B. (1987). The south oaks gambling screen

l Brisch, K. H., Grossmann, K. E., Grossmann, K. & Köhler, L. (2002). Bindung

(SOGS): A new instrument for the identification of pathological gamblers.

und seelische Entwicklungswege. Grunlagen, Prävention und klinische Pra-

American Journal of Psychiatry, 144 (9), 1184–1188.

xis. Stuttgart: Klett-Cotta.

l Livesley, W. J., Schroeder, M. L. & Jackson, D. N. (1990). Dependent per-

l Brown, M., Allen, S., Dowling, N. A. (2014). The application of an etiologi-

sonality disorder and attachment problems. Journal Personality Disorder, 4

cal model of personality disorders to problem gambling. Journal of Gambling

(2), 131–140.

Studies. DOI 10.1007/s10899-014-9504-z.

l Maierová, E., Charvát, M. & Miovský, M. (2014a). Sociodemografický profil

l Buchheim, A., Brisch, K. H., & Kächele, H. (1998). Einführung in die Bindun-


gstheorie und ihre Bedeutung für die Psychotherapie. Psychotherapie, Psy-

gie, 14(1), 30–41.

chosomatik, Medizinische Psychologie, 48 (3/4), 128–138.

l Maierová, E., Charvát, M. & Miovský, M. (2014b). Prùbìh a následky hráè-

l Clarkin, J. F. (1998). Research findings on personality disorders. Psycho-


therapy in practice. 4 (4), 91–102.

mocnicích pro dg. F 63.0 patologické hráèství. Èeská a slovenská psychiatrie.

l Colins, N. L., Guichard, A. C., Ford, M. B. & Feeny, C. B. (2004). Working

110 (6), 291–300.

model sof attachment: New developments and emerging Themes. In: Rho-

l Meyer G. (1991). Classification of gamblers from self-help groups using

les, W. S., Simpson, A. (Eds). Adult attachment: Theory, research, and clinical

cluster analysis. Klinische Psychologie Psychopathologie und Psychothera-

implications. 196–239. New York.

pie. 39 (3), 261–272.

l Doiron, J. P., Mazer, D. B. (2001). Gambling with video lottery terminals.

l McCormick, J., Delfabbro, P., & Denson, L. A. (2012). Psychological vulne-

Qualitative Health Research. 11 (5), 631–646.

rability and problem gambling: An applicatio od Durand Jacob´s general theo-

l Dornes, M. (1997). Vernachlässigung und Misshandlung aus der Sicht der

ry od addictions to electronic gaming machine playing in Australia. Journal of

Bindungstheorie. In: Egle, U. T., Hoffmann, S. O. & Joraschky, P. (Eds.). Sexu-

Gambling Studies, 28 (4), 665–690.

eller Missbrauch, Misshandlung, Vernachlässigung. Stuttgart.

l Mikulincer, M., Shaver, P. R., Pereg, D. (2003). Attachment theory and af-

l Faldyna, Z. (2006). Specifické poruchy osobnosti. 177–191. In: Bouèek et

fect regulation: The dynamics, development, and cognitive consequences of

al. (2006). Speciální psychiatrie. Olomouc: UP v Olomouci. Lékaøská fakulta.

attachment-related strategies. Motivation Emotion, 27 (2), 77–102.

l Fonagy, P. (2003). Frühe Bindung und die Bereitschaft zu Gewaltverbre-

l Mravèík, V., Rous, Z., Leštinová, T., Z., Drbohlavová, B., Chomynová, P.,

chen. In: Fonagy, P. & Target, M. (Eds.). Frühe Bindung und psychisme En-

Grohmannová, K., Janíková, B., Vlach, T. (2015). Výroèní zpráva o hazardním

twicklung. Giessen: Psychosozial- Verlag.

hraní v ÈR v roce 2014. Praha: Úøad vlády ÈR.

l Flores, P. J. (2001). Addiction as an attachment disorder, 51 (1), 63–81.

l Nábìlek, L., Gromová, S. & Vongrej, J. (2000). Demografický profil hospita-

l Gupta, R. & Derevensky, J. L. (1998). An empirical examination of Jacobs’

lizovaných patologických hráèov. Alkoholizmus a drogové závislosti (Protialko-

general theory of addictions: Do adolescent gamblers fit the theory? Journal

holní obzor), 35, 4–5. 241–249.

of Gambling Studies, 14 (1), 17–49.

l Nechanská, B. (2013). Ústav zdravotnických informací a statistiky ÈR. Péèe

l Hraba, J., & Lee, G. (1995). Problem gambling and policy advice: The muta-

o pacienty s diagnózou F63.0 – patologické hráèství v ambulantních a lùžko-

bility and relative effects of structural associational and attitudinal variables.

vých zaøízeních ÈR v letech 2004–2012: Aktuální informace 50. Praha:

Journal of Gambling Studies, 11, 105–121.

ÚZIS.[online]. [cit.9. 4. 2014]. Dostupné z http:// http://www.uzis.cz/catego-

l Johansson, A., Grant, J. E., Kim, S. W., Odlaug, B. L. & Gotestam, K. G.

ry/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/patologicke-hracstvi.

(2009). Risk factors for problematic gambling: A critical literature review. Journal of Gambling Studies, 25 (1), 67–92.


ADIKTOLOGIE

351

l Nower, L., Derevensky, J. L. & Gupta, R. (2004). The relationship of impulsi-

l Slutske, W. S., Caspi, A., Moffitt, T. E. & Poulton, R. (2005). Personality and

vity, sensation-seeking, coping and substance use in youth gamblers. Psy-

problem gambling: A prospective study of a birth kohort of young adults. Ar-

chology of Addictive Behaviors, 18 (1), 49–55

chive sof General Psychiatry, 62, 769–775.

l Paris, J. & Zweig-Frank, H. (2001). A 27-year follow-up of patients with bor-

l Tashakkori, A. & Teddlie, Ch. (1998). Mixed methodology. Applied Social

derline personality disorder.Compr. Psychiatry, 42 (6), 482–487.

Research Methods Series, Volume 46. London: Thousand Oaks, New Delhi:


SAGE Publications.

pathological gambling and other psychiatric disorders: Results from the nati-

l Toce-Gerstein M, Gerstein D. R. & Volberg R. A. (2003). A hierarchy of gam-

onal epidemiological survey on alcohol and related conditions. Journal of Cli-

bling disorders in the community. Addiction. 98 (12), 1661–1672.

nical Psychiatry, 66 (5), 564–574.

l Toneatto, T. & Nguyen, L. (2007). Individual characteristics and problem


gambling behaviour. In G. Smith, D. C. Hodgins R. & Williams, R. (Eds). Rese-

sis of disordered gambling. In: Richard, D. C. S., Blaszczynski, A. & Nower, L.

arch and measurement issues in gambling studies, 279–303. New York: Else-

(eds.). The Wiley-Blackwell handbook of disordered gambling. Chichester:

vier.


l Weissman, M. M. (1993). The epidemiology of personality disordes. Jour-

l Seitl, M., Charvát, M. & Leèbych, M. (2015). Psychometrické charakteristi-

nal of Personality Disorder, 7 (Suppl), 44–62.

ky

l Wiebe, J. M. D. & Cox, B. J. (2001). A profile of Canadian adults seeking tre-

èeské

verze

škály

Experiences

in

Close

Relationships

(ECR).

atment for gambling problems and comparisons with adults entering an alco-

Èesko-slovenská psychologie. Recenzní øízení. l Stinchfield, R. (2000). Gambling and correlates of gambling among Minne-

hol treatment program. Canadian Journal of Psychiatry. Vol. 46. Issue 5,

sota public school students. Journal of Gambling Studies, 16, 153–173.

418–421.

l

drogy-info.cz

webová prezentace Národního monitorovacího støediska pro drogy a závislosti o legálních a nelegálních drogách a hazardním hraní • nová grafická podoba • informace o výzkumu NMS • výroèní zprávy o drogách a hazardním hraní • publikace vydávané NMS a sekretariátem RVKPP • mapa pomoci • press centrum, novinky, zprávy

352

ADIKTOLOGIE



Suicidality of Problem Gamblers in the Context of Psychiatric Comorbidity: Cohort Mortality Study

MRAVÈÍK, V.1,2,3, NECHANSKÁ, B.2,3,4, ROZNEROVÁ, T.2, CHOMYNOVÁ, P.1,3, TION LEŠTINOVÁ, Z.1 1

National Monitoring Centre for Drugs and Addiction, Czech Republic

2


Czech Republic 3


4

The Institute of Health Information and Statistics, Czech Republic

Citation: Mravèík, V., Nechanská, B., Roznerová, T., Chomynová, P., Tion Leštinová, Z. (2015). Sebevražednost problémových hráèù v kontextu psychiatrické komorbidity: kohortová studie mortality. Adiktologie, 15(4), 354–364.

BACKGROUND: Problem gambling is associated with

age of 33.2 years, (males 32.7, females 40.5). The total per-

a high prevalence of psychiatric comorbidity and suicidality,

son-time of observation was 64,370 person-years. In total,

which substantially contributes to the mortality of problem

547 persons died (516 males, 31 females). The mean annual

gamblers. AIMS: To explore the mortality rate of problem

crude mortality rate was 8.50/1,000 persons (8.44 in the

gamblers and contribution of suicides to its structure.

males, 9.63 in the females). The central estimate of SMR

METHODS: A database-linkage retrospective cohort mor-

was approximately 2 over the years, slightly higher in fe-

tality study of persons hospitalised in psychiatric facilities

males. External causes of death predominated in the crude

with diagnosis of pathological gambling (dg. F63.0 accord-

mortality structure of the hospitalised gamblers (44.6%),

ing to ICD-10) in the CR in 1994–2011 was performed. The

most of whom were suicides (26.7% of all the deaths). The

National Register of Hospitalisations and the Death Infor-

adjusted (for gender and age) proportion of suicides

mation System were data sources. The Indirect standardi-

was 3.4 times higher than in the general population.

sation was performed and the Standardised Mortality Ratio

CONCLUSION: Suicidality represents a considerable part

(SMR) was computed. The mortality structure in the sample

of clinical picture of gambling disorder and significantly de-

was compared with that of the general population in the

termines mortality of disordered gamblers. Attention

1994-2011 after adjusting for gender and age. RESULTS:

should be paid to the risk of suicides in disordered gamblers

There were 7,704 individuals in the cohort, of whom 7,215

in treatment.

(93.7%) were males and 489 (6.3%) females, with the mean

KEY WORDS: PROBLEM GAMBLING – DISORDERED GAMBLING – PSYCHIATRIC COMORBIDITY – SUICIDES – MORTALITY – COHORT STUDY




354

ADIKTOLOGIE


Sebevražednost problémových hráèù v kontextu psychiatrické komorbidity: kohortová studie mortality

MRAVÈÍK, V.1,2,3, NECHANSKÁ, B.2,3,4, ROZNEROVÁ, T.2, CHOMYNOVÁ, P.1,3, TION LEŠTINOVÁ, Z.1 1


2


3


4

Ústav zdravotnických informací a statistiky ÈR, Praha

Citace: Mravèík, V., Nechanská, B., Roznerová, T., Chomynová, P., Tion Leštinová, Z. (2015). Sebevražednost problémových hráèù v kontextu psychiatrické komorbidity: kohortová studie mortality. Adiktologie, 15(4), 354–364.

VÝCHODISKA: Problémové hráèství je spojeno s vyso-

mužù a 489 (6,3 %) žen, v prùmìrném vìku 33,2 roku (muži

kým výskytem psychiatrické komorbidity. Èasté jsou se-

32,7, ženy 40,5). Celkový osoboèas sledování dosáhl

bevražedné myšlenky a pokusy, pøièemž dokonané sebe-

64 370 osoborokù. Zemøelo 547 osob, z toho 516 mužù

vraždy se významnì podílí na úmrtnosti problémových

a 31 žen. Prùmìrná roèní hrubá míra úmrtnosti dosáhla

hráèù. CÍLE: Zjistit míru a strukturu úmrtnosti problémo-

celkem 8,50 / 1000 osob, u mužù 8,44 a u žen 9,63. Støední

vých hráèù a podíl sebevražednosti na ní. METODIKA:

hodnota SMR se v jednotlivých letech pohybovala kolem

Database-linkage retrospektivní kohortová studie mortali-

2, u žen byly støední hodnoty SMR mírnì vyšší než u mužù.

ty osob hospitalizovaných v ÈR v l. 1994–2011 v lùžkových

Ve struktuøe hrubé úmrtnosti patologických hráèù domi-

psychiatrických zaøízeních s primární èi sekundární dia-

novaly vnìjší pøíèiny úmrtí (44,6 %), z toho vìtšinu tvoøily

gnózou patologické hráèství (F63.0 podle MKN-10). Zdroje

sebevraždy (26,7 % všech úmrtí). Po pøevážení na struktu-

dat byly Národní registr hospitalizovaných a informaèní

ru obecné populace byl podíl sebevražd nižší (4,8 %), pøes-

systém Zemøelí. Byla provedena nepøímá standardizace

to pøevyšoval podíl sebevražd na úmrtnosti obecné po-

a vypoèítán standardizovaný index úmrtnosti (SMR).

pulace 3,4krát. ZÁVÌR: Sebevražednost je podstatnou

Struktura úmrtnosti v souboru patologických hráèù byla

souèástí klinického obrazu problémového hráèství a vý-

po vážení na pohlaví a vìk porovnána se strukturou úmrt-

znamnì se podílí na úmrtnosti patologických hráèù. V péèi

nosti obecné populace v l. 1994–2011. VÝSLEDKY: V ko-

o problémové hráèe je potøeba rizikùm sebevraždy vìno-

hortì se nacházelo celkem 7704 osob, z toho 7215 (93,7 %)

vat náležitou pozornost.

KLÍÈOVÁ SLOVA: PROBLÉMOVÉ HRÁÈSTVÍ – HRÁÈSKÁ PORUCHA – PSYCHIATRICKÁ KOMORBIDITA – SEBEVRAŽDY – MORTALITA – KOHORTOVÁ STUDIE




ADIKTOLOGIE

355

l

1 ÚVOD

Tento èlánek se zabývá sebevražedností, která je souèástí psychiatrické komorbidity doprovázející a komplikující problémové/patologické hráèství a jeho léèbu. Termíny problémové, pøípadnì patologické hráèství jsou pro závažné formy hráèské poruchy používány do znaèné míry ambivalentnì, pøípadnì je pojem patologické hráèství používán pro klinicky závažnìjší nebo diagnostikovanou hráèskou poruchu. Nejèastìjšími duálními diagnózami u problémových hráèù jsou závislost na návykových látkách a afektivní a úzkostné poruchy. V pøehledu klinických studií patologických hráèù byly poruchy spojené s užíváním návykových látek pøítomny u 25–63 % (na druhou stranu 9–16 % závislých na návykových látkách má souèasnì problém s hazardním hraním), deprese u pøibližnì 75 % a úzkostné poruchy u 10–30 % (Crockford & el-Guebaly, 1998). Z metaanalýzy populaèních studií, které zkoumaly jak patologické hráèství, tak související komorbiditu (Lorains, Cowlishaw & Thomas, 2011), vyplývá, že nejèastìji jsou u patologických hráèù pøítomny závislost na tabáku (u 60 %), problémy spojené s užíváním ostatních návykových látek (témìø 58 %), pøedevším alkoholu, ale také nealkoholových drog (17 %), poruchy nálady (38 %) a úzkostné poruchy (37,4 %). U patologických hráèù jsou èastìji než v obecné populaci nebo než mezi hráèi bez hráèské poruchy pøítomny také poruchy osobnosti (Bagby, Vachon, Bulmash & Quilty, 2008; Bischof et al., 2015). Vìtšina (více než 90 %) patologických hráèù v léèbì má více než jednu duální diagnózu, není výjimkou 5 a více psychiatrických diagnóz (Erbas & Buchner, 2012). Problémové hráèství a komorbidita s ním spojená v kombinaci s dalšími zdravotními problémy a negativními sociálními dopady vedou k nižší zdravotnì podmínìné kvalitì života problémových hráèù (Scherrer et al., 2005). Výrazná psychická (i somatická) symptomatologie je rovnìž souèástí abstinenèního syndromu u hráèù pokoušejících se omezit nebo pøestat hrát – je pøítomna nespavost, bolesti hlavy, žaludeèní problémy nebo prùjem, nechutenství, malátnost, tachykardie, tøes, pocení apod. Vìtšina hráèù pokoušejících se pøestat zažívá pocity silného bažení, podráždìní a neklid. Èím hlubší byla hráèská porucha, tím je abstinenèní syndrom silnìjší (Rosenthal & Lesieur, 1992). Mezi muži a ženami existují rozdíly jak v míøe a vzorcích hazardního hraní (napø. Grant & Kim, 2002; Johansson, Grant, Kim, Odlaug & Götestam, 2009; Park et al., 2010), tak v druhu psychiatrické komorbidity. Muži vykazují vyšší výskyt užívání návykových látek, poruch osobnosti a impulzivity, ženy vyšší výskyt afektivních a úzkostných poruch a zkušeností s fyzickým násilím; u žen je sledován vyšší výskyt poruch pøíjmu potravy a také pravdìpodobnì vyšší míra užívání psychofarmak (Echeburua, Gonzalez-Ortega, de Corral & Polo-Lopez, 2011; Grant & Kim,

356

ADIKTOLOGIE

2002; Ibanez, Blanco, Moreryra & Saiz-Ruiz, 2003; Lesieur & Blume, 1993; Toneatto & Skinner, 2000; Westphal & Johnson, 2003). U žen je souvislost mezi patologickým hraním a dalšími problémy v oblasti duševního zdraví pravdìpodobnì silnìjší než u mužù (Petry, Stinson & Grant, 2005). Specifickým problémem je riziko rozvoje problémového hráèství u seniorù, kteøí mohou mít více volného èasu a finanèních prostøedkù, které investují do hazardního hraní. Problémové hraní je u nich pak spojeno s vysokou mírou psychiatrické komorbidity, vèetnì užívání alkoholu, generalizovanou úzkostnou poruchou nebo obsesivnì-kompulzivní a vyhýbavou poruchou osobnosti (Kerber, Black & Buckwalter, 2008). Rovnìž rodinní pøíslušníci problémových hráèù vykazují vyšší výskyt poruch osobnosti, impulzivity a vyšší výskyt problémového hráèství, což ukazuje na význam vrozených osobnostních charakteristik v etiologii problémového hráèství a dalších poruch s ním spojených (Black et al., 2014). Vyšší výskyt problémù spojených s užíváním návykových látek se u problémových hráèù týká zejména konzumace alkoholu u mužù (Maccallum & Blaszczynski, 2002), avšak i užívání nealkoholových drog je mezi patologickými hráèi èastìjší než v obecné populaci (Ferentzy, Wayne Skinner & Matheson, 2013). V této souvislosti si lze položit otázku, zda další psychiatrická komorbidita souvisí primárnì spíše s patologickým hráèstvím, nebo s užíváním návykových látek. Ukazuje se, že psychické poruchy, zejména poruchy osobnosti, se vyskytují èastìji u osob s duální diagnózou (se souèasným výskytem závislosti na návykových látkách a na hazardním hraní) – to naznaèuje, že vysoký výskyt psychiatrické komorbidity mezi patologickými hráèi mùže úzce souviset s problémy s návykovými látkami (Abdollahnejad, Delfabbro & Denson, 2014). Velmi èasté jsou u patologických hráèù sebevražedné pøedstavy, tendence a pokusy. Ukazuje se, že až 80 % patologických hráèù má sebevražedné myšlenky, 20–30 % se o sebevraždu pokusilo a že patologiètí hráèi mohou tvoøit 10–20 % všech dokonaných sebevražd, pøièemž je potøeba vzít v úvahu sociokulturní odlišnosti v rùzných zemích (Blaszczynski & Farrell, 1998; Crockford & el-Guebaly, 1998; Ledgerwood & Petry, 2004; Wong, Chan, Conwell, Conner & Yip, 2010; Wong, Cheung, Conner, Conwell & Yip, 2010). Míra psychiatrické komorbidity koreluje se závažností sebevražedných tendencí – pøítomnost duálních diagnóz je nejvyšší mezi hráèi, kteøí mají za sebou pokus o sebevraždu (až 40 %), zatímco mezi tìmi, kteøí mìli „pouze“ sebevražedné myšlenky nebo plánovali sebevraždu, je nižší (Manning et al., 2015). Problémoví hráèi patøí k populaèním skupinám, ve kterých se sebevraždy vyskytují èastìji (Hansen & Rossow, 2008). Významným faktorem podmiòujícím pøítomnost sebevražedných tendencí u vìtšiny patologických hráèù jsou

MRAVÈÍK, V., NECHANSKÁ, B., ROZNEROVÁ, T., CHOMYNOVÁ, P., TION LEŠTINOVÁ, Z.


finanèní problémy a zadluženost, které vedou ke vnímání jejich situace jako bezvýchodné (Ladouceur, 2004; Manning et al., 2015). Vztah mezi zadlužeností a sebevražednými tendencemi pøitom mùže být oboustranný a myšlenky na sebevraždu se mohou podílet na dalším prohlubování finanèních ztrát problémového hráèe. Bylo prokázáno, že existenèní obavy a myšlenky na smrt zvyšují tendenci riskovat a vedou tak k dalším a vyšším prohrám (Hart, Schwabach & Solomon, 2010). K dalším faktorùm asociovaným s vyšším rizikem sebevražd u patologických hráèù patøí deprese, poruchy nálady a úzkostné poruchy, rozvod, ztráta zamìstnání a problémy se zákonem; riziko zvyšuje i pøítomnost poruchy rozhodování (Grant, Derbyshire, Leppink & Chamberlain, 2014; Maccallum & Blaszczynski, 2003). Bylo také zjištìno, že ženy-hráèky mají vyšší relativní riziko sebevraždy než muži (Bischof et al., 2015; Manning et al., 2015). Problémoví hráèi se sebevražednými tendencemi vykazují vyšší míru závislosti na hazardní høe, utrácení více penìz za hraní a zažívají silnìjší bažení. Souèasnì vykazují vyšší míru psychiatrické symptomatologie, impulzivity, disociativní symptomatologie, problémy s alkoholem a drogami, problémy ve vztazích a jsou ménì spokojeni se svým životem (Hansen & Rossow, 2008; Ledgerwood & Petry, 2004; Petry & Kiluk, 2002). Rùzná míra rizika vzniku problémového hráèství u jednotlivých typù her z hlediska jejich strukturních charakteristik (napø. Parke & Griffiths, 2007) se projevuje rovnìž ve vyšší míøe sebevražednosti jejich hráèù. Pøi srovnání hráèù pokeru, sportovních sázkaøù a hráèù na elektronických herních zaøízeních (automatech) vykazovali právì hráèi na automatech nejvyšší míru sebevražedných tendencí a pokusù, i když výskyt finanèních problémù byl nejvyšší u sportovních sázkaøù (Weinstein, Klein & Dannon, 2014). Systematický pøehled zamìøený na on-line hraní a psychiatrickou komorbiditu naznaèil, že problémoví on-line hráèi mohou být ve vyšším riziku nadmìrného užívání návykových látek (alkoholu) a duševních onemocnìní (deprese a úzkosti) než problémoví hráèi neinternetových her; z dostupných studií však není jasné, nakolik on-line hráèi hrají také neinternetové hry a nakolik tedy mohou být jejich problémy zpùsobeny hraním her neinternetových, tzv. land-based nebo venue-based her (Scholes-Balog & Hemphill, 2012). O míøe úmrtnosti z pøíèiny dokonané sebevraždy ani o celkové míøe úmrtnosti patologických hráèù obecnì není k dispozici dostatek informací. Byla publikována studie srovnávající úmrtnost v dùsledku sebevraždy na úrovni okresù (tzv. Standard Metropolitan Statistical Areas) USA, pøièemž za „hráèské“ okresy byly považovány ty, kde se nacházejí mìsta s výskytem kasin (Las Vegas, Reno a Atlantic City). Tzv. standardizovaný index úmrtnosti (Standardised Mortality Ratio, SMR), ukazatel vyjadøující, kolikrát je úmrtnost vyšší oproti úmrtnosti standardní populace

(v tomto pøípadì populace USA vùbec), dosáhl v tìchto okresech pro rezidenty kolem 1,5 a pro návštìvníky (nerezidenty tìchto okresù) až 2,5 v Las Vegas, což naznaèuje 1,5, resp. 2,5krát vyšší úmrtnost na sebevraždy v tìchto okresech. Byl pozorován rovnìž nárùst mortality v dùsledku sebevraždy po otevøení kasin (Phillips, Welty & Smith, 1997). Ke zcela opaènému závìru po analýze úmrtnosti na úrovni okresù však došli McCleary et al. (1998), kteøí nepotvrdili statisticky významný nárùst úmrtnosti na sebevraždy v „hráèských“ okresech po otevøení kasin a podle nichž rovnìž míra úmrtnost na sebevraždy mezi návštìvníky po pøepoètu na celkový poèet návštìvníkù nepatøila v „hráèských“ okresech k nejvyšším. Kromì vyššího rizika sebevražd byl mezi návštìvníky kasin popsán vyšší výskyt úmrtí v dùsledku náhlého selhání srdce pravdìpodobnì v dùsledku stresu souvisejícího s hrou (Jason, Taff & Boglioli, 1990). l

2 METODIKA

S cílem zjistit míru a strukturu úmrtnosti problémových hráèù byla provedena database-linkage retrospektivní kohortová studie mortality souboru pacientù hospitalizovaných v letech 1994–2011 v lùžkových psychiatrických zaøízeních s primární èi sekundární dg. patologické hráèství (F63.0) – zdrojem dat byl Národní registr hospitalizovaných spravovaný Ústavem zdravotnických informací a statistiky ÈR (ÚZIS ÈR). Úmrtí byla sledována v obecném registru úmrtí ÈR – Informaèním systému Zemøelí, který spravují Èeský statistický úøad a ÚZIS ÈR. Pøed spojením byla identifikaèní data osob anonymizována. V souboru hospitalizovaných se každá osoba v souboru nacházela jen jednou, v pøípadì opakované hospitalizace byla pro potøeby studie evidována pouze její první hospitalizace. Èas sledování byl stanoven jako èas od zaèátku (první) hospitalizace do data úmrtí nebo v pøípadì pøeživších do 31. 12. 2011, tj. do konce sledování jak v souboru hospitalizovaných, tak v Informaèním systému Zemøelí. V souboru hospitalizovaných není o hazardním hraní pacienta jiná informace než diagnóza samotná, nejsou tedy k dispozici údaje o typech hazardních her, délce hraní, vzorcích hraní apod. V registru úmrtí jsou kromì data úmrtí zaznamenány diagnóza bezprostøední pøíèiny smrti a mechanismus úmrtí v pøípadì úmrtí z vnìjších pøíèin. Byla provedena nepøímá standardizace a porovnání skuteèného poètu úmrtí s oèekávaným poètem úmrtí na základì úmrtnosti standardní populace (v tomto pøípadì obecné populace ÈR) téhož pohlaví a vìku v jednotlivých letech 1994–2011. Byl stanoven standardizovaný index úmrtnosti (Standardised Mortality Ratio, SMR) – indexní ukazatel, který vyjadøuje relativní riziko úmrtí v dané populaci vzhledem k úmrtnosti standardní populace. Dále byla porovnána struktura úmrtnosti v souboru patologických hráèù se strukturou úmrtnosti obecné populace v letech 1994–2011 po adjustaci (vážení) výzkumného

SEBEVRAŽEDNOST PROBLÉMOVÝCH HRÁÈÙ V KONTEXTU PSYCHIATRICKÉ KOMORBIDITY …

ADIKTOLOGIE

357

souboru na strukturu zemøelých v celé populaci ÈR v letech 1994–2011 podle pohlaví a vìku. l

celkem (SD=11,6), muži 32,7 (SD=11,2), ženy 40,5 (SD=14,0). Strukturu souboru podle pohlaví a vìku (první) hospitalizace ukazuje tabulka 1. Celkový osoboèas sledování dosáhl 64 370 osoborokù. Zemøelo 547 osob, z toho 516 mužù a 31 žen. Prùmìrná roèní hrubá míra úmrtnosti dosáhla celkem 8,50 / 1000 osob, u mužù 8,44 a u žen 9,63 / 1000 osob – tabulka 2. Prùmìrný

3 VÝSLEDKY

Celkem bylo v souboru hospitalizovaných patologických hráèù 7704 osob, z toho 7215 (93,7 %) mužù a 489 (6,3 %) žen, pøi (první) hospitalizaci v prùmìrném vìku 33,2 roku Tabulka 1 / Table 1

Kohorta patologických hráèù hospitalizovaných v letech 1994–2011 podle pohlaví a vìku (první) hospitalizace Cohort of pathological gamblers hospitalised in 1994-2011, by gender and age at (first) hospitalisation Vìková skupina

Muži

Ženy

Celkem

Poèet

Podíl (%)

Poèet

Podíl (%)

Poèet

Podíl (%)

do 15 let

15

0,2

6

1,2

21

0,3

15–24

1935

26,8

67

13,7

2002

26,0

25–34

2638

36,6

91

18,6

2729

35,4

35–44

1423

19,7

132

27,0

1555

20,2

45–54

859

11,9

121

24,7

980

12,7

55–64

292

4,0

55

11,2

347

4,5

65–74

45

0,6

10

2,0

55

0,7

75+

8

0,1

7

1,4

15

0,2

Celkem

7215

100,0

489

100,0

7704

100,0

Tabulka 2 / Table 2 Charakteristika kohorty patologických hráèù hospitalizovaných v letech 1994–2011 Characteristics of the cohort of pathological gamblers hospitalised in 1994–2011 Rok

Poèet osob

Osobo-roky sledování

Poèet úmrtí

Hrubá míra úmrtnosti (na 1000 osob a rok)

358

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

1994

458

446

12

251

244

7

1

0

1

4,0

0,0

145,3

1995

886

868

18

664

650

15

8

8

0

12,0

12,3

0,0

1996

1393

1352

41

1157

1122

35

9

9

0

7,8

8,0

0,0

1997

1815

1754

61

1604

1552

52

8

8

0

5,0

5,2

0,0

1998

2153

2078

75

1977

1910

67

26

25

1

13,2

13,1

15,0

1999

2464

2373

91

2294

2209

84

19

19

0

8,3

8,6

0,0

2000

2794

2692

102

2622

2526

96

22

21

1

8,4

8,3

10,4

2001

3135

3007

128

2961

2843

118

19

19

0

6,4

6,7

0,0

2002

3455

3305

150

3265

3129

136

19

17

2

5,8

5,4

14,7

2003

3818

3650

168

3616

3458

158

31

29

2

8,6

8,4

12,7

2004

4244

4043

201

4018

3833

185

29

29

0

7,2

7,6

0,0

2005

4670

4438

232

4434

4218

216

46

41

5

10,4

9,7

23,2

2006

5102

4836

266

4853

4606

247

47

45

2

9,7

9,8

8,1

2007

5489

5194

295

5253

4977

276

44

43

1

8,4

8,6

3,6

2008

5920

5574

346

5679

5359

321

51

49

2

9,0

9,1

6,2

2009

6418

6032

386

6131

5767

364

47

41

6

7,7

7,1

16,5

2010

6843

6415

428

6581

6179

402

58

55

3

8,8

8,9

7,5

2011

7220

6757

463

7008

6565

443

63

58

5

9,0

8,8

11,3

Celkem

7704

7215

489

64370

61149

3220

547

516

31

8,5

8,4

9,6

ADIKTOLOGIE



Tabulka 3 / Table 3 Standardizovaný index úmrtnosti (SMR) patologických hráèù hospitalizovaných v letech 1994 –2011 podle pohlaví Standardised Mortality Ratio (SMR) of pathological gamblers hospitalised in 1994–2011, by gender Rok

Muži

Ženy

Støední

95% CI

95% CI

Støední

95% CI

95% CI

Støední

95% CI

95% CI

odhad

– spodní

– horní

odhad

– spodní

– horní

odhad

– spodní

– horní

1994

0,0

–

5,2

65,4

0,9

363,8

1,4

0,0

7,7

1995

4,5

1,9

8,9

0,0

–

118,5

4,4

1,9

8,7

1996

2,9

1,3

5,5

0,0

–

79,8

2,8

1,3

5,4

1997

1,7

0,7

3,3

0,0

–

40,2

1,7

0,7

3,3

1998

4,2

2,7

6,2

5,5

0,1

30,5

4,2

2,7

6,2

1999

2,6

1,5

4,0

0,0

–

15,4

2,5

1,5

3,9

2000

2,4

1,5

3,7

3,4

0,0

18,9

2,5

1,5

3,7

2001

1,9

1,2

3,0

0,0

–

7,2

1,8

1,1

2,9

2002

1,5

0,9

2,4

3,1

0,3

11,1

1,6

1,0

2,5

2003

2,2

1,5

3,2

2,4

0,3

8,6

2,2

1,5

3,1

2004

2,0

1,3

2,8

0,0

–

3,6

1,8

1,2

2,6

2005

2,5

1,8

3,4

4,2

1,3

9,7

2,6

1,9

3,5

2006

2,5

1,8

3,3

1,6

0,2

5,7

2,4

1,8

3,2

2007

2,1

1,5

2,8

0,7

0,0

3,8

2,0

1,5

2,7

2008

2,2

1,6

2,8

1,3

0,1

4,6

2,1

1,6

2,8

2009

1,7

1,2

2,2

3,4

1,2

7,3

1,8

1,3

2,4

2010

2,0

1,5

2,6

1,4

0,3

4,2

2,0

1,5

2,6

2011

1,9

1,5

2,5

2,2

0,7

5,1

2,0

1,5

2,5

vìk pøi úmrtí byl 48,8 roku (SD=14,8), u mužù 48,3 (SD=14,5), u žen 57,9 (SD=17,2). Støední hodnota SMR patologických hráèù se v jednotlivých letech pohybuje mezi 1,4 a 2,8 s nejèastìjšími hodnotami kolem 2 v posledních letech sledování, jak se síla analýzy zvyšuje s rostoucím osoboèasem sledování. Na hodnotu SMR celého souboru mají vliv pøedevším muži, jejichž podíl na poètu zemøelých byl více než 94 %. U žen hodnota SMR vzhledem k jejich nízkému poètu znaènì fluktuuje a zvýšení rizika úmrtí není statisticky významné (hodnota dolní hranice intervalu spolehlivosti dosahuje pod 1,0) – tabulka 3, graf 1. Na hrubé míøe úmrtnosti mìly nejvìtší podíl vnìjší pøíèiny úmrtí (poranìní, nehody, otravy a další vèetnì sebevražd), na jejich následky zemøelo 44,6 % osob, z toho vìtšina v dùsledku sebevražd (sebevraždy tvoøí 27 % všech úmrtí a 60 % vnìjších pøíèin) – tabulka 4 a tabulka 5. Nicménì po pøevážení na strukturu (pohlaví a vìk) obecné populace je podíl vnìjších pøíèin vèetnì sebevražd nižší – støední odhad 9,2 %, resp. 4,8 %; srovnání se strukturou úmrtí v obecné populaci poskytují graf 2 a graf 3. l

Celkem

4 DISKUZE

Prezentovaná studie má charakter retrospektivní kohortové studie za použití existujících zdrojù dat (tzv. database-

-linkage studie). Z hlediska dostupnosti informací je analýza odkázána na omezený poèet promìnných existujících v použitých datech – nejsou k dispozici napø. podrobné informace o hazardním hraní (o typu hry, o hloubce a délce trvání poruchy apod.). Není dostupná informace o poèátku (problémového) hraní, za poèátek expozice je v analýze považován poèátek hospitalizace. Problémem database-linkage kohortových studií bez pøímého sledování respondentù je pravostranné cenzorování, tj. ukonèení období, po kterém jsou sledované osoby exponovány danému rizikovému faktoru (v tomto pøípadì problémovému hráèství). Období 18 let je dostateènì dlouhé na to, aby se osoba hospitalizovaná pro patologické hráèství na poèátku tohoto období mohla ze své hráèské poruchy vyléèit. Z praktických dùvodù je však za konec expozice považováno datum posledního dne dostupných dat použitých registrù (31. 12. 2011) nebo datum úmrtí. Tento pøístup zvyšuje celkový osoboèas sledování a mùže podhodnotit míru úmrtnosti. Je proto vhodné studii vnímat jako analýzu úmrtnosti osob, které byly nìkdy v životì hospitalizovány (diagnostikovány) pro patologické hráèství. Na druhou stranu je možné, že léèení patologiètí hráèi vykazují vyšší riziko sebevražd a úmrtí než hráèi bez kontaktu s léèebným zøízením a že riziko celé populace problémo-


ADIKTOLOGIE

359

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Horní 95% CI

7,7

8,7

5,4

3,3

6,2

3,9

3,7

2,9

2,5

3,1

2,6

3,5

3,2

2,7

2,8

2,4

2,6

2,5

Spodní 95% CI

0,0

1,9

1,3

0,7

2,7

1,5

1,5

1,1

1,0

1,5

1,2

1,9

1,8

1,5

1,6

1,3

1,5

1,5

Støední odhad

1,4

4,4

2,8

1,7

4,2

2,5

2,5

1,8

1,6

2,2

1,8

2,6

2,4

2,0

2,1

1,8

2,0

2,0

Graf 1 / Graph 1 Vývoj standardizovaného indexu úmrtnosti (SMR) patologických hráèù hospitalizovaných v letech 1994–2011, celkem za obì pohlaví Trend in the Standardised Mortality Ratio (SMR) of pathological gamblers hospitalised in 1994-2011, both genders

Tabulka 4 / Table 4

Tabulka 5 / Table 5

Struktura úmrtnosti patologických hráèù hospitalizovaných v letech

Struktura úmrtnosti patologických hráèù hospitalizovaných v letech

1994–2011 podle základních dg. skupin (neváženo na pohlaví a vìk obecné

1994–2011 podrobnì podle vnìjších pøíèin úmrtí (neváženo na pohlaví

populace)

a vìk obecné populace)

Structure of mortality of pathological gamblers hospitalised in 1994–2011,

Structure of mortality of pathological gamblers hospitalised in 1994–2011

by main diagnostic categories (before adjustment for gender and age)

in detail by external causes of death (before adjustment for gender and age)

Pøíèiny úmrtí

Poèet

Podíl (%)

Poranìní, otravy a nìkteré jiné

244

44,6

Vnìjší pøíèiny úmrtí

Poèet

Podíl (%)

následky vnìjších pøíèin (vèetnì

Úmyslné

146

26,7

sebevražd)

sebepoškození

Nemoci obìhové soustavy

126

23,0

Dopravní nehody

33

6,0

Novotvary

104

19,0

Pády

7

1,3

Nemoci trávicí soustavy

25

4,6

Náhodné (u)tonutí

6

1,1

3

0,5

Napadení (útok)

2

0,4

Komplikace zdravotní

1

0,2

Ostatní vnìjší pøíèiny

46

8,4

Žádná vnìjší pøíèina

303

55,4

Celkem

547

100,0

Pøíznaky, znaky a abnormální

14

2,6

a potopení

klinické a laboratorní nálezy

Vystavení

nezaøazené jinde

elektrickému proudu,

Nemoci dýchací soustavy

12

2,2

Poruchy duševní a poruchy

7

1,3

ozáøení, horku, kouøi, ohni, plamenùm

chování Nemoci nervové soustavy

7

1,3

péèe Nemoci endokrinní, výživy

4

0,7

a pøemìny látek Nemoci moèové a pohlavní

2

0,4

1

0,2

1

0,2

547

100,0

soustavy Nìkteré infekèní a parazitární nemoci Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality Celkem

360

ADIKTOLOGIE



50,0

40,0

30,0 % 20,0

10,0

0,0 Novotvary Obecná populace Patologiètí hráèi horní 95% CI Patologiètí hráèi dolní 95% CI Patologiètí hráèi støední odhad

Nemoci obìhové Nemoci dýchací soustavy soustavy

25,9 30,8 23,3 27,0

52,7 58,6 50,3 54,5

4,7 3,6 1,0 2,3

Poranìní, otravy a nìkteré jiné Nemoci trávicí následky vnìjších soustavy pøíèin 4,1 6,3 2,8 11,6 0,6 6,7 1,7 9,2

Ostatní pøíèiny 6,2 7,3 3,5 5,4

Graf 2 / Graph 2 Srovnání struktury úmrtnosti patologických hráèù hospitalizovaných v letech 1994–2011 (váženo na pohlaví a vìk obecné populace) a obecné populace podrobnì podle základních dg. skupin Comparison of the structure of mortality of pathological gamblers hospitalised in 1994–2011 (adjusted for the gender and age of the general population), by main diagnostic categories

6,0

5,0

4,0

%

3,0

2,0

1,0

0,0

Obecná populace Patologiètí hráèi horní 95% CI Patologiètí hráèi dolní 95% CI Patologiètí hráèi støední odhad

Dopravní nehody

Pády

1,2 1,6 0,1 0,8

1,6 0,5 0,0 0,2

Ostatní Vystavení vnìjší el. proudu, Kontakt Vystavení s jedovatými ozáøení, Vystavení pøíèiny KomplikaNáhodné Úmyslné život. neživot. nemockouøi, sebepoško- Napadení ce zdr. (u)tonutí živoèichy nosti, ohni, (útok) mechan. mechan. a péèe zení silám silám a potopení úmrtnosti rostlinami dýmu, a jejich plamenùm, následky horku 0,1 0,0 0,0 0,0

0,2 0,4 0,0 0,1

0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0

0,1 0,2 0,0 0,1

1,4 6,6 3,0 4,8

0,1 0,1 0,0 0,0

0,0 0,1 0,0 0,0

1,5 4,5 1,6 3,1

Graf 3 / Graph 3 Srovnání struktury úmrtnosti patologických hráèù hospitalizovaných v letech 1994–2011 (váženo na pohlaví a vìk obecné populace) a obecné populace podle vnìjších pøíèin úmrtí Comparison of the structure of mortality of pathological gamblers hospitalised in 1994-2011 (adjusted for the gender and age of the general population), in detail by external causes of death


ADIKTOLOGIE

361

vých hráèù je ve skuteènosti nižší. Napø. v souboru australských patologických hráèù v léèbì byl zjištìn výskyt pokusù o sebevraždu u 9,7 %, pøièemž hráèi s historií sebevražedného pokusu mìli vyšší míru psychiatrické komorbidity a více léèebných pokusù v anamnéze (Thon et al., 2014). Z výsledkù studie vyplývá, že SMR patologických hráèù bylo pøibližnì 2, riziko úmrtí patologických hráèù bylo tedy pøibližnì 2krát vyšší než riziko jejich vrstevníkù v obecné populaci a toto zvýšení míry úmrtnosti bylo statisticky významné. To je dáno pøedevším poètem mužù, kteøí v analýze dominují. Rozdíl v riziku úmrtí u žen-patologických hráèek, ve srovnání s ženami v obecné populaci sice není statisticky významný, ale støední odhad SMR pøesahoval hodnoty u mužù – to odpovídá údajùm o vyšším relativním riziku sebevražd žen-hráèek a je to obvyklý nález rovnìž ve studiích mortality uživatelù drog vzhledem k tomu, že v obecné populaci je míra úmrtnosti žen (a obzvlášť na vnìjší pøíèiny smrti) nižší než u mužù (napø. Bargagli et al., 2006; Lejèková & Mravèík, 2007; Mravcik et al., 2014; Zábranský, Mravèík, Chomynová & Klempová, 2010). Podíl sebevražd na úmrtnosti patologických hráèù byl i po adjustaci na pohlaví a vìk 3,4krát vyšší (støední hodnota) než v obecné populaci a se 4,8 % pøedstavoval tøetí nejèastìjší pøíèinu úmrtí. Hrubý podíl sebevražd pøed adjustací jako bezprostøední pøíèiny smrti byl vùbec nejvyšší – více než ètvrtina patologických hráèù umírá na sebevraždu (patologiètí hráèi mìli rovnìž významnì vyšší podíl ostatních vnìjších pøíèin úmrtnosti, ve kterých se nediagnostikované sebevraždy mohou skrývat). Vzhledem k tomu, že celkové riziko úmrtí bylo mezi patologickými hráèi pøibližnì dvojnásobné, lze odhadnout, že riziko úmrtí patologických hráèù v dùsledku sebevraždy je pøibližnì 6–7krát vyšší než riziko jejich vrstevníkù v obecné populaci (pøímý odhad nebyl možný, neboť specifické míry úmrtnosti na sebevraždy v obecné populaci podle pohlaví a vìku nebyly pro analýzu k dispozici). Podobné zvýšení rizika sebevraždy mezi patologickými hráèi ve srovnání s nehrající populací bylo zjištìno i v jiných studiích – oproti osobám, které nehrají hazardní hry, byl v rùzných studiích nalezen 3–5krát vyšší výskyt sebevražedných ideací a 3–8krát vyšší výskyt sebevražedných pokusù (Black et al., 2015; Moghaddam, Yoon, Dickerson, Kim & Westermeyer, 2015). Je otázkou, nakolik bylo vyšší riziko úmrtí a sebevražd ovlivnìno dalšími charakteristikami a další komorbiditou patologických hráèù v souboru, které pøispívají ke zvýšenému riziku sebevražd. Jde pøedevším o úzkostnì depresivní poruchy nebo užívání návykových látek. Dostupné dùkazy ukazují, že napø. duální diagnóza závislosti na návykových látkách mùže podmiòovat zvýšený výskyt další psychiatrické komorbidity (Abdollahnejad et al., 2014). Zdá se však, že patologiètí hráèi mají ve srovnání se závislými na alkoholu a dalších drogách vyšší výskyt sebevražedných tendencí (Manning et al., 2015).

362

ADIKTOLOGIE

Také zkoumaná kohorta patologických hráèù vykazovala vysoký výskyt psychiatrické komorbidity – s primární diagnózou patologické hráèství (F63.0) bylo hospitalizováno 5921 osob (76,9 %), u zbytku bylo patologické hráèství sekundární diagnózou. Celkem 996 pøípadù (16,8 %) mìlo vyplnìnou nìkterou z dalších diagnóz (v tomto smìru lze pøedpokládat podhlášenost), vìtšina byla ze skupiny psychiatrických diagnóz mimo patologické hráèství – 868 osob (tj. 14,7 % ze všech osob se základní dg. F63.0 a 87, 2 % ze všech osob se základní dg. F63.0 s alespoò jednou vedlejší diagnózou). Nejvìtší èást psychiatrických diagnóz se týkala poruch spojených s užíváním alkoholu, dále poruch spojených s užíváním nealkoholových drog, poruch osobnosti a neurotických poruch. V prùøezové studii mezi patologickými hráèi v léèbì v ÈR z r. 2013 uvedlo úzkostné stavy až 60 % respondentù, pøi høe èasto kouøili nebo pili alkohol, ve znaèné míøe užívali rovnìž pervitin a sebevražedné myšlenky zažilo 41 % z nich (Mravèík et al., 2014; Mravèík, Èerný, Roznerová, Licehammerová & Tion Leštinová, 2015). Rovnìž v celopopulaèní studii Národní výzkum 2012 vykazovaly osoby s pøíznaky problémového hráèství horší duševní zdraví a vyšší výskyt užívání legálních i nelegálních drog než neproblémoví hráèi nebo osoby bez zkušenosti s hraním hazardních her (Mravèík et al., 2014). V kvalitativní studii na vzorku 7 patologických hráèù v léèbì (Roznerová, 2014; Roznerová & Mravèík, 2015) byly deprese, úzkost a sebevražedné myšlenky bìžné, u dvou osob se objevil pokus o sebevraždu. Rovnìž byla zjištìna rychlá a riskantní jízda pøi øízení automobilu. Zdá se, že problémové hráèství je silným prediktorem rychlé riskantní jízdy pøi øízení automobilu (Husted et al., 2006). Ve studii zkoumající vliv otevøení kasina v USA se také ukázalo, že existuje silná souvislost mezi otevøením kasina v daném okrese a výskytem smrtelných dopravních nehod, ke kterým došlo pod vlivem alkoholu (Cotti & Walker, 2010). V naší kohortì hospitalizovaných patologických hráèù nebyl vyšší výskyt úmrtí na následky dopravních nehod pozorován. l

5 ZÁVÌR

Psychiatrická komorbidita je obvyklou souèástí hráèské poruchy. Zejména úzkostné a afektivní poruchy v kombinaci se zadlužeností, jejíž hloubka èasto vede k vnímání životní situace jako bezvýchodné, zvyšují riziko sebevražedných myšlenek a pokusù. Ukázalo se, že patologiètí hráèi mají pøibližnì dvojnásobnì vyšší celkové riziko úmrtí a že sebevraždy jsou významnou pøíèinou úmrtí patologických hráèù. Tyto výsledky potvrzují nutnost zamìøit se v léèbì patologického hráèství na rozpoznání a øešení sebevražedných tendencí. Role autorù: VM a BN se podíleli na zpracování a analýze dat, všichni autoøi se podíleli na zpracování èlánku. Bez konfliktu zájmù.



The role of the authors: Viktor Mravèík and Blanka Nechanská were involved in the data processing and analysis. All the authors participated in drafting the article. There is no conflict of interest involved.

LITERATURA / REFERENCES l Abdollahnejad, R., Delfabbro, P. & Denson, L. (2014). Psychiatric

l Ibanez, A., Blanco, C., Moreryra, P. & Saiz-Ruiz, J. (2003). Gender differen-

co-morbidity in problem and pathological gamblers: investigating the con-

ces in pathological gambling. J. Clin. Psychiatry, 64(3), 295–301.

founding influence of alcohol use disorder. Addict. Behav., 39(3), 566–572.

l Jason, D. R., Taff, M. L. & Boglioli, L. R. (1990). Casino-related deaths in At-

doi: 10.1016/j.addbeh.2013.11.004.

lantic City, New Jersey 1982–1986. Am. J. Forensic Med. Pathol., 11(2),

l Bagby, R. M., Vachon, D. D., Bulmash, E. & Quilty, L. C. (2008). Personality

112–123.

disorders and pathological gambling: a review and re-examination of preva-


lence rates. J. Pers. Disord., 22(2), 191–207. doi: 10.1521/pedi.2008.22.2.191.


l Bargagli, A. M., Hickman, M., Davoli, M., Perucci, C. A., Schifano, P., Bus-


ter, M., . . . Vicente, J. (2006). Drug-related mortality and its impact on adult

l Kerber, C. S., Black, D. W. & Buckwalter, K. (2008). Comorbid psychiatric di-

mortality in eight European countries. Eur. J. Public Health, 16(2), 198–202.

sorders among older adult recovering pathological gamblers. Issues Ment.

doi: 10.1093/eurpub/cki168.

Health Nurs., 29(9), 1018–1028. doi: 10.1080/01612840802274933.

l Bischof, A., Meyer, C., Bischof, G., John, U., Wurst, F. M., Thon, N., . . .


Rumpf, H. J. (2015). Suicidal events among pathological gamblers: the role of

49(8), 501–503.

comorbidity of axis I and axis II disorders. Psychiatry Res., 225(3), 413–419.

l Ledgerwood, D. M. & Petry, N. M. (2004). Gambling and suicidality in

doi: 10.1016/j.psychres.2014.11.074.

treatment-seeking pathological gamblers. J. Nerv. Ment. Dis., 192(10),

l Black, D. W., Coryell, W., Crowe, R., McCormick, B., Shaw, M. & Allen, J.

711–714.

(2015). Suicide ideations, suicide attempts, and completed suicide in persons

l Lejèková, P. & Mravèík, V. (2007). Mortality of hospitalized drug users in the

with pathological gambling and their first-degree relatives. Suicide Life Threat

Czech Republic. Journal of Drug Issues, 37 (1), 103–118.

Behav. doi: 10.1111/sltb.12162.

l Lesieur, H. R. & Blume, S. B. (1993). Pathological gambling, eating disor-

l Black, D. W., Coryell, W. H., Crowe, R. R., Shaw, M., McCormick, B. & Al-

ders, and the psychoactive substance use disorders. J. Addict. Dis., 12(3),

len, J. (2014). Personality disorders, impulsiveness, and novelty seeking in

89–102. doi: 10.1300/J069v12n03_08.

persons with DSM-IV pathological gambling and their first-degree relatives. J.

l Lorains, F. K., Cowlishaw, S. & Thomas, S. A. (2011). Prevalence of comor-

Gambl. Stud. doi: 10.1007/s10899-014-9505-y.

bid disorders in problem and pathological gambling: systematic review and

l Blaszczynski, A. & Farrell, E. (1998). A Case series of 44 completed

meta-analysis of population surveys. Addiction, 106(3), 490–498. doi:

gambling-related suicides. J. Gambl. Stud., 14(2), 93–109.

10.1111/j.1360-0443.2010.03300.x.

l Cotti, C. D. & Walker, D. M. (2010). The impact of casinos on fatal

l Maccallum, F. & Blaszczynski, A. (2002). Pathological gambling and comor-

alcohol-related traffic accidents in the United States. J. Health Econ., 29(6),

bid substance use. Aust. N. Z. J. Psychiatry, 36(3), 411–415.

788–796. doi: 10.1016/j.jhealeco.2010.08.002.

l Maccallum, F. & Blaszczynski, A. (2003). Pathological gambling and suici-


dality: an analysis of severity and lethality. Suicide Life Threat Behav., 33(1),


88–98.

l Echeburua, E., Gonzalez-Ortega, I., de Corral, P. & Polo-Lopez, R. (2011).

l Manning, V., Koh, P. K., Yang, Y., Ng, A., Guo, S., Kandasami, G. & Wong, K.

Clinical gender differences among adult pathological gamblers seeking treat-

E. (2015). Suicidal ideation and lifetime attempts in substance and gambling

ment. J. Gambl. Stud., 27(2), 215–227. doi: 10.1007/s10899-010-9205-1.

disorders.

l Erbas, B. & Buchner, U. G. (2012). Pathological gambling: prevalence, dia-

res.2014.11.011.

Psychiatry

Res.,

225(3),

706–709.

doi:

10.1016/j.psych-

gnosis, comorbidity, and intervention in Germany. Dtsch. Arztebl.Int., 109(10),

l McCleary, R., Chew, K., Feng, W., Merrill, V., Napolitano, C., Males, M. &

173–179. doi: 10.3238/arztebl.2012.0173.

Graffeo, B. (1998). Suicide and gambling: An analysis of suicide rates in U.S.

l Ferentzy, P., Wayne Skinner, W. J. & Matheson, F. I. (2013). Illicit drug use

Counties and Metropolitan Areas. Irvine: University of California, School of So-

and problem gambling. ISRN Addiction, 2013, 11. doi: 10.1155/2013/342392.

cial Ecology.

l Grant, J. E., Derbyshire, K., Leppink, E. & Chamberlain, S. R. (2014). Suici-

l Moghaddam, J. F., Yoon, G., Dickerson, D. L., Kim, S. W. & Westermeyer,

dality in non-treatment seeking young adults with subsyndromal gambling di-

J. (2015). Suicidal ideation and suicide attempts in five groups with different

sorder. Psychiatr. Q., 85(4), 513–522. doi: 10.1007/s11126-014-9312-8.

severities of gambling: Findings from the National Epidemiologic Survey on

l Grant, J. E. & Kim, S. W. (2002). Gender differences in pathological gam-

Alcohol and Related Conditions. Am. J. Addict., 24(4), 292-298. doi:

blers seeking medication treatment. Compr. Psychiatry, 43(1), 56–62.

10.1111/ajad.12197.

l Hansen, M. & Rossow, I. (2008). [Gambling and suicidal behaviour]. Tidsskr.

l Mravcik, V., Zabransky, T., Talu, A., Jasaitis, E., Gafarova, N., Musabekova,

Nor. Laegeforen, 128(2), 174–176.

Z., . . . Ganiev, F. (2014). Mortality of registered drug users in Central Asia. Int.

l Hart, J., Schwabach, J. A. & Solomon, S. (2010). Going for broke: mortality

J. Drug Policy, 25(6), 1215–1220. doi: 10.1016/j.drugpo.2014.03.007.

salience increases risky decision making on the Iowa gambling task. Br. J.


Soc. Psychol., 49(Pt 2), 425–432. doi: 10.1348/014466610x485465.


l Husted, D. S., Gold, M. S., Frost-Pineda, K., Ferguson, M. A., Yang, M. C. &


Shapira, N. A. (2006). Is speeding a form of gambling in adolescents? J.


Gambl. Stud., 22(2), 209–219. doi: 10.1007/s10899-006-9011-y.

Z. (2015). Charakteristiky léèených problémových hráèù v ÈR: prùøezová dotazníková studie. Adiktologie, 15(4), 320–333.


ADIKTOLOGIE

363

l Park, S., Cho, M. J., Jeon, H. J., Lee, H. W., Bae, J. N., Park, J. I., . . . Hong,

l Scholes-Balog, K. E. & Hemphill, S. A. (2012). Relationships between onli-

J. P. (2010). Prevalence, clinical correlations, comorbidities, and suicidal ten-

ne gambling, mental health, and substance use: a review. Cyberpsychol. Be-

dencies in pathological Korean gamblers: results from the Korean Epidemio-

hav. Soc. Netw., 15(12), 688–692. doi: 10.1089/cyber.2012.0232.

logic Catchment Area Study. Soc. Psychiatry Psychiatr. Epidemiol., 45(6),

l Thon, N., Preuss, U. W., Polzleitner, A., Quantschnig, B., Scholz, H., Kuh-

621–629. doi: 10.1007/s00127-009-0102-9.

berger, A., . . . Wurst, F. M. (2014). Prevalence of suicide attempts in patholo-


gical gamblers in a nationwide Austrian treatment sample. Gen. Hosp. Psychi-


atry, 36(3), 342–346. doi: 10.1016/j.genhosppsych.2014.01.012.


l Toneatto, T. & Skinner, W. (2000). Relationship between gender and subs-

l Petry, N. M. & Kiluk, B. D. (2002). Suicidal ideation and suicide attempts in

tance use among treatment-seeking gamblers. Journal of Gambling Issues.

treatment-seeking pathological gamblers. J. Nerv. Ment. Dis., 190(7),

doi: 10.4309/jgi.2000.1.6.

462–469. doi: 10.1097/01.nmd.0000022447.27689.96.

l Weinstein, A., Klein, L. D. & Dannon, P. N. (2014). A comparison of the sta-


tus, legal, economic, and psychological characteristics of types of adult male


gamblers. J. Gambl. Stud. doi: 10.1007/s10899-014-9462-5.


l Westphal, J. R. & Johnson, L. J. (2003). Gender differences in psychiatric

ry, 66(5), 564–574.

comorbidity and treatment-seeking among gamblers in treatment. Journal of

l Phillips, D. P., Welty, W. R. & Smith, M. M. (1997). Elevated suicide levels


associated with legalized gambling. Suicide Life Threat. Behav., 27(4),

l Wong, P. W., Chan, W. S., Conwell, Y., Conner, K. R. & Yip, P. S. (2010).

373–378.

A psychological autopsy study of pathological gamblers who died by suicide.

l Rosenthal, R. J. & Lesieur, H. R. (1992). Self-reported withdrawal symp-

J. Affect. Disord., 120(1–3), 213–216. doi: 10.1016/j.jad.2009.04.001.

toms and pathological gambling. The American Journal on Addictions, 1(2),

l Wong, P. W., Cheung, D. Y., Conner, K. R., Conwell, Y. & Yip, P. S. (2010).

150–154. doi: 10.1111/j.1521-0391.1992.tb00020.x.

Gambling and completed suicide in Hong Kong: a review of coroner court fi-

l Roznerová, T. (2014). Hazardní hráèství a jeho dopady – kvalitativní výzkum

les. Prim. Care Companion J. Clin. Psychiatry, 12(6). doi: 10.4088/PCC.

patologických hráèù. (Diplomová práce), Univerzita Karlova v Praze, Praha.

09m00932blu.

l Roznerová, T. & Mravèík, V. (2015). Hazardní hráèství a jeho dopady – kvali-

l Zábranský, T., Mravèík, V., Chomynová, P. & Klempová, D. (2010).

tativní výzkum patologických hráèù. Adiktologie, 15(4), 334–341.

Overal mortality of drug users in the Czech Republic 1997–2007. EMCDDA,


nepublikováno.

(2005). Effect of genes, environment, and lifetime co-occurring disorders on health-related quality of life in problem and pathological gamblers. Arch. Gen. Psychiatry, 62(6), 677–683. doi: 10.1001/archpsyc.62.6.677.

364

ADIKTOLOGIE


2015 / 15 / 4

ZPRÁVY

ZPRÁVY

CO PØINESE NOVÝ ZÁKON O HAZARDNÍCH HRÁCH

Vláda schválila 29. èervence 2015 balíèek zákonù

možnou dobu úèasti na høe, a mít tak samotnou

povolovacím øízení. Povolování hazardních her

regulujících hazardní hry, který pøedložilo

hru a pøedevším své chování pod pøehlednou

je novì koncipováno jako dvoustupòové, kdy

Ministerstvo financí. Jedná se tak do dnešní

kontrolou. Souèasnì návrh zákona pøináší

Ministerstvo financí bude zajišťovat základní

doby o naprostý prùlom v regulaci hazardu

rejstøík osob vylouèených z úèasti na hazardních

povolení ovìøující zpùsobilost žadatele a splnìní

na našem území. „Souèasná právní úprava

hrách – z úèasti na živé høe, technické høe,

všech odborných a technologických požadavkù,

neodpovídá praxi vyspìlých evropských zemí,

kurzových sázkách a internetové høe budou

ale povolení k umístìní herního prostoru bude

hazard se vymkl kontrole a stát každoroènì

vylouèeny osoby pobírající dávky pomoci

ve výhradní pravomoci pøíslušné obce, na jejímž

pøichází o miliardy. Navrhované zákony mají

v hmotné nouzi, dále osoby, vùèi kterým byl

území má být hazardní hra provozována.

pøedevším zajistit vysokou ochranu obèanù pøed

pravomocnì prohlášen úpadek v rámci

Pøenesení èásti rozhodovací pravomoci v rámci

patologickým hráèstvím, omezit poèet heren,

insolvenèního øízení, ty, kterým hru zakázal

veøejné správy na nižší instance zaruèuje

zkvalitnit státní dozor a øádnì zdanit všechny

orgán èinný v trestním øízení na základì

efektivnìjší a optimálnìjší regulaci, neboť právì

formy hazardu,“ vysvìtlil námìstek ministra

trestního øádu, nebo ty, které o zápis do rejstøíku

obce, na rozdíl od ústøedního orgánu státní správy,

financí Ondøej Závodský. Do balíèku hazardních

dobrovolnì požádají.

znají nejlépe místní pomìry, kterých se provoz

zákonù patøí návrh zákona o dani z hazardních

Nová právní úprava také stanovuje minimální

hazardní hry mùže dotknout. Obce zároveò budou

her, návrh zákona o hazardních hrách a návrh

poèet povolených koncových zaøízení technické

moci plošnì vylouèit všechny druhy technických

zákona, kterým se mìní nìkteré zákony

hry na provozovnu a z toho plynoucí snížení

a živých her z celého jejich území.

v souvislosti s pøijetím zákonù o hazardních

dostupnosti hazardních her a pøíslušných

hrách a o dani z hazardních her.

herních limitù, zavádí povinné pøestávky

Vyšší pøíjmy státního rozpoètu

Nová právní úprava odstraní souèasný

u technické hry a povinné pøestávky v provozní

Cílem návrhu zákona o dani z hazardních her je

neudržitelný stav na internetovém trhu

dobì heren (od 3. do 10. hodiny) a v neposlední

pøiblížení sazeb daní z hazardu stavu v okolních

sázkových her, kdy v Èeské republice napøíklad

øadì vyluèuje provozování hazardních her

zemích. Toto zdanìní navýší pøíjmy státního

není umožnìno legální pùsobení provozovatelù

v urèitých oblastech – hernu nebo kasino

rozpoètu pøi zachování pøíjmù rozpoètu obcí.

ze zahranièí, pøestože charakter internetu jejich

nebude možné provozovat v sousedství

Ministerstvo financí pøedpokládá, že dodateèný

faktické pùsobení na trhu umožòuje. „Uživatelé

stanovených budov, napøíklad v budovách

výnos danì z hazardních her dosáhne pøibližnì

v souèasnosti sázejí do zahranièí, což jim

vlakových a autobusových nádraží, školských

dvì miliardy korun. Ministerstvo financí

nìkteré zahranièní spoleènosti dokonce

zaøízení, zaøízení zdravotnické péèe.

navrhuje tøi sazby zdanìní oproti pùvodním

usnadòují stránkami v èeštinì. Stát tak podle

Souèástí zákona je také vybudování centrálního

20 procentùm. V pøípadì technické hry bude

našich odhadù jen v této oblasti pøichází roènì

informaèního systému. Zajištìní datového

aplikována sazba danì z hazardních her ve výši

o více než jednu miliardu korun,“ zdùraznil

spojení s tímto monitorovacím systémem bude

35 procent. Rovnìž je navrženo zavedení

námìstek ministra financí Ondøej Závodský.

podmínkou provozu všech typù technických

minimální danì z provozu technického zaøízení,

Novì by podnikání zahranièních on-line

zaøízení a internetových her. Tím bude zajištìna

která nahradí dosavadní pevnou èást odvodu

sázkových spoleèností mìlo být legalizováno,

globální a nepøetržitá kontrola herních

z technického zaøízení s tím, že její výše bude

což umožní jeho regulaci a øádné zdanìní.

a finanèních dat realizovaných prostøednictvím

oproti pevné èásti dvojnásobná. Dùvodem je

Neregulace internetových hazardních her však

tìchto zaøízení a dojde nejen k eliminaci praní

snaha o zachování pøíjmù obcí i pøi oèekávaném

nepøedstavuje pouze hrozbu v podobì

špinavých penìz prostøednictvím hazardu.

snížení poètu pøístrojù a jiných technických

daòového výpadku, ale pøedevším v podobì

Vzhledem k tomu, že úèast na vìtšinì

zaøízení v dùsledku nové právní regulace

hrozby patologického hráèství a jiných

hazardních her, u nichž hrozí nejvìtší riziko

hazardních her. Druhá sazba ve výši 30 procent

negativních jevù. Tato problematika se však také

vzniku patologického hráèství, je podmínìna

se navrhuje pro živé hry, loterie a binga. Tøetí

týká klasický výherních hracích automatù

registrací, jež bude probíhat za pomoci výše

sazba zdanìní ve výši 25 procent se bude týkat

a všech jejich podobných modifikací. Dle studie

zmiòovaného centrálního informaèního

kursových sázek, totalizátorových her a tombol

„Spoleèenské náklady na hazardní hraní v Èeské

systému, bude mít regulátor k dispozici dostatek

s úhrnem sázek od 100 000 Kè.

republice“ vypracované pro Ministerstvo financí

potøebných informací, jež mu mohou také

Psychiatrickým centrem Praha pøi 3. lékaøské

pomoci v eliminaci dalšího vzniku patologického

Podklady a dokumentace související s pøípravou

fakultì Univerzity Karlovy tvoøí patologiètí hráèi

hráèství. Na základì jednotlivých hráèských

návrhu nového zákona o hazardních hrách,

bezmála 3 % populace, kdy toto èíslo každým

a finanèních dat bude možno provádìt analýzy,

vèetnì studie „Spoleèenské náklady na hazardní

rokem roste. Z tohoto dùvodu tak nová právní

kdy pak bude možno zavèasu daného hráèe

hraní v Èeské republice“ nebo návrhu koncepce

úprava zavádí celou øadou opatøení, jež mají

upozornit na skuteènost, že jeho chování

centrálního informaèního systému byly

v první øadì zabránit samotnému vzniku

vykazuje znaky vznikající závislosti.

zpracovány v rámci projektu „Zvýšení efektivity výkonu a øízení státního dozoru nad sázkovými

patologického chování, a pokud se již takovéto chování u hráèe objevilo, co v nejvìtší míøe jej eliminovat a napomoci k návratu do normálu.

Nové nástroje pro prevenci vzniku závislostí

Vyšší pravomoci obcí v povolovacím procesu

hrami a loteriemi v oblasti on-line sázkových her

V návrhu zákona o hazardních hrách je mnohem

sociálního fondu prostøednictvím Operaèního

detailnìji upravena otázka pùsobnosti orgánù

programu Lidské zdroje a zamìstnanost,

státní správy a samosprávy a role obcí pøi

reg. è. CZ.1.04/4.1.00/B6.00030.

a loterií“ spolufinancovaného z Evropského

Návrh zákona zavádí tzv. sebeomezující opatøení, která umožní sázejícímu stanovit si napøíklad maximální výše sázky a prohry za zvolené èasové období a dále maximální

ADIKTOLOGIE

365


Treatment and Other Interventions for Disordered Gamblers in the Czech Republic

MRAVÈÍK, V.1,2,3, JANÍKOVÁ, B.1,2, ROZNEROVÁ, T.2, NECHANSKÁ, B.2,3,5, KIŠŠOVÁ, L.4, TION LEŠTINOVÁ, Z.1 1

National Monitoring Centre for Drugs and Addiction, Office of the Government, Czech Republic

2


Czech Republic 3


4

Secretariat of the Government Council for Drug Policy Coordination, Office of the Government, Czech Republic

5

The Institute of Health Information and Statistics, Czech Republic

Citation: Mravèík, V., Janíková, B., Roznerová, T., Nechanská, B., Kiššová, L., Tion Leštinová, Z. (2015). Léèba a další odborné služby pro patologické hráèe v ÈR. Adiktologie, 15(4), 366–375.

BACKGROUND: Gambling can lead to a gambling disorder

cal gamblers were one of the target groups of the service, and

which requires specific treatment interventions. Help to prob-

18 programmes offered specialised help. In 2014, there were

lem and pathological gamblers is mostly provided through

138 programmes that considered pathological gamblers as

a network of addiction treatment services, i.e. services for

one of their target groups, of which 10-20 programmes were

people addicted to drugs. AIMS: This paper aims at mapping

specialised. Substance use counselling services, psychiatric

the forms and accessibility of specialised counselling and

outpatient counselling or treatment programmes, and psychi-

treatment services targeted at problem gamblers in the Czech

atric hospitals account for the majority of these specialised

Republic. METHODS: Facility surveys among addiction treat-

programmes. Apart from specialised services, self-help

ment programmes conducted in 2012 and 2014 which have

programmes have appeared recently, and pathological gam-

the character of a census and data from the final reports of the

blers are clients of other treatment and counselling services,

governmental subsidy proceedings in 2013 and 2014.

including social and legal assistance. Debt counselling is an

SAMPLE: There were 254 programmes participating in the

indispensable intervention in its own right. CONCLUSION: The

facility survey in 2012 and 271 in 2014. The sample based

accessibility of specialised services for problem gamblers in the

on the governmental subsidy proceedings consisted of

Czech Republic is low; there are about 10–20 programmes.

144 programmes both in 2013 and 2014. RESULTS: There

There is no dense network of counselling and treatment ser-

are currently 250-300 specialised addiction treatment

vices focusing on pathological gambling, and self-help

programmes in the Czech Republic. Of the 254 facilities that

programmes are yet to be developed. In addition, telephone-

participated in the survey in 2012, 133 declared that pathologi-

based and online counselling options are limited.

KEY WORDS: GAMBLING – GAMBLING DISORDER – PATHOLOGICAL GAMBLING – TREATMENT – ADDICTION – TREATMENT ACCESS Submitted: 1 / SEPTEMBER / 2015



366

ADIKTOLOGIE


Léèba a další odborné služby pro patologické hráèe v ÈR

MRAVÈÍK, V.1,2,3, JANÍKOVÁ, B.1,2, ROZNEROVÁ, T.2, NECHANSKÁ, B.2,3,5, KIŠŠOVÁ, L.4, TION LEŠTINOVÁ, Z.1 1

Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti, Úøad vlády ÈR, Praha

2


3


4

Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Úøad vlády ÈR, Praha

5

Ústav zdravotnických informací a statistiky ÈR, Praha

Citace: Mravèík, V., Janíková, B., Roznerová, T., Nechanská, B., Kiššová, L., Tion Leštinová, Z. (2015). Léèba a další odborné služby pro patologické hráèe v ÈR. Adiktologie, 15(4), 366–375.

VÝCHODISKA: Hazardní hraní mùže vést ve své krajní for-

hráèe nabízelo 18 programù. V r. 2014 bylo programù s cílo-

mì k rozvoji patologického hráèství, které vyžaduje specifické

vou skupinou patologiètí hráèi 138, pøièemž za specializované

léèebné intervence. Odborná pomoc pro patologické hráèe je

lze považovat 10–20 programù. Vìtšinou jde o adiktologické

v ÈR poskytována zejména sítí adiktologických služeb, tj. slu-

nebo psychiatrické ambulantní poradenské nebo léèebné pro-

žeb pro osoby s problematickým užíváním pøedevším návyko-

gramy, pøípadnì psychiatrické nemocnice. Kromì odborné

vých látek. CÍL: Zmapovat formy a dostupnost specializova-

specializované adiktologické péèe se v ÈR rozvíjejí svépomoc-

ných poradenských a léèebných služeb urèených patologic-

né programy a patologiètí hráèi jsou klienty øady dalších lé-

kým hráèùm v ÈR. METODA: Prùøezové dotazníkové šetøení

èebných a poradenských služeb vèetnì sociálních a právních

Sèítání adiktologických služeb z r. 2012 a 2014, které má cha-

služeb. Specifickou intervencí a neodmyslitelnou souèástí øe-

rakter censu, a analýza dat ze závìreèných zpráv dotaèního øí-

šení dopadù problémového hráèství je dluhové poradenství.

zení RVKPP z r. 2013 a 2014. SOUBOR: V souboru Sèítání

ZÁVÌR: Dostupnost specializovaných služeb pro patologické

adiktologických služeb bylo 254 zaøízení v r. 2012 a 271

hráèe je v ÈR nízká, odhadem jde o 10–20 programù. V oblasti

v r. 2014. Soubor projektù podpoøených v dotaèním øízení tvo-

poradenství a léèby patologického hráèství neexistuje síť vzá-

øil v obou letech 144 projektù. VÝSLEDKY: Z 254 zaøízení,

jemnì provázané péèe, svépomocné aktivity se rozvíjejí. Rov-

která se zúèastnila Sèítání adiktologických služeb v r. 2012,

nìž dostupnost poradenských služeb poskytovaných patolo-

celkem 143 uvedlo, že patologiètí hráèi tvoøí jednu z jejich cílo-

gickým hráèùm a jejich blízkým prostøednictvím telefonu a in-

vých skupin, pøièemž specializované služby pro patologické

ternetu je omezená.

KLÍÈOVÁ SLOVA: PATOLOGICKÉ HRÁÈSTVÍ – GAMBLING – LÉÈBA – ZÁVISLOST – DOSTUPNOST LÉÈBY




ADIKTOLOGIE

367

l

1 ÚVOD

Hazardní hraní mùže vést k rozvoji hráèské poruchy, tj. problémovému (patologickému) hráèství, které se vyznaèuje nadmìrným hraním, poruchou kontroly hráèského chování a negativními dùsledky z toho vyplývajícími v oblasti zdravotní, finanèní a sociální – podrobnìji viz èlánky vìnující se problémovému hráèství v tomto èísle (Mravèík, Èerný, Roznerová, Licehammerov, & Tion Leštinová, 2015; Mravèík, Chomynová et al., 2015). Termíny problémové, pøípadnì patologické hráèství jsou v tomto èlánku používány do znaèné míry ambivalentnì, pøípadnì je pojem patologické hráèství používán pro klinicky závažnìjší nebo diagnostikovanou hráèskou poruchu. Výzkum i klinické poznatky ukazují, že problémové hráèství je léèitelné. Studie hodnotící úèinnost rùzných intervencí ukazují, že léèbou dochází ke zlepšení u 70–85 % problémových hráèù v horizontu 12 mìsícù a v dlouhodobém horizontu vykazuje významné zlepšení polovina problémových hráèù (Volberg & Williams, 2014). Dominantní a prokazatelnì úèinný pøístup v léèbì pøedstavuje individuální èi skupinová KBT terapie (napø. Gonzalez-Ibanez, Rosel & Moreno, 2005). Systematický pøehled KBT pøístupù pøi léèbì patologického hráèství provedený z 25 studií ukázal úèinnost KBT pøi redukci problémového hraní v dobì 3 mìsícù po ukonèení terapie bez ohledu na typ hazardní hry. Úèinnost byla patrná také po 6, 12 a 24 mìsících. Individuální i skupinové formy léèby jsou srovnatelnì úspìšné, i když v delším sledování se ukazuje, že úèinky skupinové léèby pøetrvávají déle. Úèinné byly všechny formy KBT vèetnì motivaèního rozhovoru a relaxaèních/desenzibilizaèních technik (Gooding & Tarrier, 2009). Dále byla prokázána úèinnost averzivní terapie, imaginativní desenzitizace a relaxace a svépomocných intervencí a jako slibné se dále jeví programy typu mindfulness, guided self-change, krátkých intervencí, systemické a rodinné terapie a také psychodynamické pøístupy (Cowlishaw et al., 2012; Frouzová, 2003; Gooding & Tarrier, 2009; Pallesen, Mitsem, Kvale, Johnsen & Molde, 2005; Stea & Hodgins, 2011). Dùležitý prvek v systému léèby problémového hráèství pøedstavují svépomocné intervence typu Anonymní gambleøi (Stea & Hodgins, 2011). Kromì svépomocných skupin, které v kombinaci s odbornou péèí zesilují léèebný efekt, adherenci k léèbì a snižují riziko relapsu (Petry, 2005), jsou stále více využívány další svépomocné intervence. Patøí k nim svépomocné manuály, knihy a další písemné informaèní materiály, audionahrávky, videonahrávky, programy pro osobní poèítaèe a další technologie, algoritmy pro telefonické intervence (IVR – Interactive Voice Response, interaktivní hlasová odezva), intervence prostøednictvím internetu nebo simulaèní programy. Rùzné svépomocné intervence pomáhají zejména hráèùm, kteøí se nedostanou do léèby napø. z dùvodu pocitù hanby, viny,

368

ADIKTOLOGIE

strachu nebo z dùvodu místní nedostupnosti léèby (Raylu, Oei & Loo, 2008). Vzhledem k vysokému výskytu psychiatrické komorbidity u patologického hráèství vèetnì užívání návykových látek je èasto nutná také léèba duálních diagnóz (napø. Abdollahnejad, Delfabbro & Denson, 2013; Crockford & el-Guebaly, 1998; Mravèík, Nechanská, Roznerová, Chomynová & Tion Leštinová, 2015). Velmi èasto se u patologických hráèù vyskytují psychosomatické komplikace a patologické hráèství mùže komplikovat klinický obraz rùzných akutních èi chronických onemocnìní nebo být pøíèinou somatoformních potíží. S výskytem rùzné symptomatologie a celkovým obrazem onemocnìní souvisí také typ zvolené léèby. Napøíklad v Nìmecku rozlišují pro úèely zdravotního pojištìní 4 typy patologických hráèù v léèbì: s látkovou závislostí, s poruchou osobnosti, zejména s poruchou narcistického typu, s depresivnì-neurotickou poruchou nebo s poruchou osobnosti úzkostného typu, s jinou specifickou psychopatologií. Léèba prvních dvou skupin by mìla probíhat v zaøízeních specializovaných na léèbu závislostí, zbývajících dvou na oddìleních psychiatrie, resp. oddìleních specializovaných na léèbu psychosomatických onemocnìní. Ze somatické komorbidity se vyskytují nejèastìji poruchy trávicí soustavy, poruchy metabolismu, nemoci pohybového aparátu a kardiovaskulární onemocnìní (Buchner et al., 2013). Pokud jde o farmakologickou léèbu, v pøehledu randomizovaných kontrolovaných studií se v léèbì patologického hráèství a snížení bažení a rizika relapsu ukázala úèinnost naltrexonu, stabilizátorù nálady (napø. karbamazepinu a topiramátu) nebo antidepresiv typu inhibitorù zpìtného vychytávání serotoninu (napø. citalopramu). Aplikace N-acetylcysteinu a modafinilu byla také úèinnìjší než placebo (Hollander, Sood, Pallanti, Baldini-Rossi & Baker, 2005; Leung & Cottler, 2009; Oakley-Browne, Adams & Mobberley, 2000). Vstup patologických hráèù do léèby je komplikován øadou faktorù. Na základì 19 studií z 5 zemí publikovaných od r. 1998 byl proveden pøehled na téma bariéry bránící problémovým hráèùm vyhledat léèbu; všechny studie s jednou výjimkou se týkaly dospìlých hráèù (Suurvali, Cordingley, Hodgins & Cunningham, 2009). Pøes metodologické odlišnosti byla identifikována øada spoleèných pøekážek vstupu do léèby: odhodlání øešit problém svépomocí, stud, rozpaky èi stigma, neochota pøiznat si problém a problémy týkající se léèby samotné. Èasto mìli hráèi nedostatek informací o možnosti léèby a o praktických otázkách léèby. U dospívajících patologických hráèù je pravdìpodobnì vyšší míra popírání problému, neochota nastoupit na léèbu èi spoléhání se na rodièe pøi øešení problémù. U adolescentù nemusí být symptomatologie specifická pro problémové hraní a také mùže dojít èastìji ke spontánnímu ústupu problémù s hraním. U této skupiny je rovnìž patrný nedostatek léèebných programù (Griffiths, 2001).



Z dùvodù uvedených výše by mìly být realizovány aktivity podporující informovanost o léèbì a její dostupnosti, vzdìlávání hráèù v rozpoznávání pøíznakù problémového hráèství, ke snížení pocitu hanby, stigmatu a negace problému a aktivity podporující vstup do léèby. Dostupné služby pro patologické hráèe je nutné propagovat a zvýšit jejich povìdomí v cílových populacích (Gainsbury, Hing & Suhonen, 2013). Aèkoli v minulosti nebylo patologické hráèství považováno primárnì za závislostní problematiku vzhledem k tomu, že v MKN-10 je zaøazeno pod dg. F63.0 mezi nutkavé a impulzivní poruchy, s problémovými hráèi a jejich blízkými pracovali pøedevším odborníci v oblasti léèby závislostí, tj. v adiktologických službách. Také podle poslední verze Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch Americké psychiatrické asociace je hráèská porucha øazena mezi závislosti (American Psychiatric Association, 2013). Podle Koncepce adiktologických služeb patøí patologiètí hráèi (dg. F63.0) mezi primární cílové skupiny v adiktologii (Spoleènost pro návykové nemoci ÈLS JEP & Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, 2013). Tato práce si klade za cíl zmapovat formy a dostupnost specializovaných služeb urèených v ÈR patologickým hráèùm. l

2 METODIKA

V r. 2012 probìhlo mapování adiktologických služeb – Sèítání adiktologických služeb 2012, které realizovalo NMS ve spolupráci s ÚZIS a Klinikou adiktologie. Sbìr dat probíhal v prùbìhu èervna až srpna 2012 prostøednictvím on-line dotazníku v aplikaci LimeSurvey. Výzva k úèasti v prùzkumu byla prostøednictvím institucionálních kontaktù nebo pøes kontaktní osoby zasílána adresnì pøedem identifikovaným zaøízením poskytujícím adiktologické služby – tj. léèebné, poradenské a harm-reduction služby uživatelùm všech typù návykových látek a nelátkových závislostních duševních poruch a poruch chování. Databáze identifikovaných zaøízení poskytujících adiktologické služby vznikla ve spolupráci organizátorù prùzkumu (viz výše) a dále ve spolupráci s centrálním pracovištìm drogové epidemiologie hygienické služby na Hygienické stanici hl. m. Prahy a s krajskými protidrogovými koordinátory. Celkem bylo osloveno pøes 850 programù rùzných typù. Sbìr dat probíhal prostøednictvím on-line dotazníku na webovém portálu NMS drogy-info.cz. Ten vycházel jednak ze studie National Survey of Substance Abuse Treatment Services (N-SSATS) organizované Substance Abuse and Mental Health Services Administration’s (SAMHSA) v USA, jednak ze systému hlášení dat o zaøízeních v nìmeckém registru léèby závislostí (Deutscher Kerndatensatz zur Dokumentation im Bereich der Suchtkrankenhilfe). Podrobné otázky se zamìøovaly na statut zaøízení, jeho finanèní a personální zajištìní, cílové skupiny a objem poskytovaných služeb a intervencí. Jednotkou prùzkumu bylo

LÉÈBA A DALŠÍ ODBORNÉ SLUŽBY PRO PATOLOGICKÉ HRÁÈE V ÈR

zaøízení, jež bylo v prùzkumu definováno jako jednotlivý program, ordinace atd., tvoøící samostatnou organizaèní jednotku, jež má definovány cíle, postupy a pravidla poskytování služeb, typy poskytovaných intervencí, cílovou skupinu, tým, vedoucího (zodpovìdnou osobu), místo poskytování služeb, atd. Bylo ponecháno na provozovateli a jeho organizaèní struktuøe, jak budou jednotlivá zaøízení vymezena. Celkem bylo vyplnìno 261 dotazníkù, z nichž èást byla neúplných, výsledný analyzovaný soubor tvoøilo 254 zaøízení. Podrobnìji k metodice a výsledkùm Sèítání adiktologických služeb 2012 viz speciální sdìlení (Nechanská, Neèas & Mravèík, 2013). Na pøelomu let 2014 a 2015 probìhla další vlna prùzkumu Sèítání adiktologických služeb. Dotazník byl oproti minulé vlnì zestruènìn a upraven. Osloveno bylo celkem 318 služeb (adres) vybraných na základì souboru z pøedchozí vlny a doplnìných z aplikace Mapa pomoci na http://www.drogy-info.cz/ o další respondenty potenciálnì patøící mezi specializované adiktologické služby. Do prùzkumu vstoupily pouze programy, které prošly vstupním filtrem. Na zaèátku byla položena otázka, zda se vùbec organizace „zabývá léèbou nebo poradenstvím osobám s problémy s užíváním návykových látek (tabáku, alkoholu, dalších návykových látek) nebo s jinými závislostními poruchami (typicky patologické hráèství). Pokud ano, byly položeny další tøi otázky: – Je hlavní náplní vaší organizace nebo nìkterého ze zaøízení, které vaše organizace provozuje, práce s uživateli návykových látek nebo s osobami trpícími jinou závislostní poruchou (typicky patologické hráèství)? – Je vaše organizace nebo nìkteré ze zaøízení vaší organizace držitelem certifikátu odborné zpùsobilosti služeb pro uživatele drog a závislé (tzv. certifikace RVKPP)? – Máte na poskytování péèe v oboru návykových nemocí nebo v oboru adiktologie (tj. na specializovanou péèi o závislé) smlouvu s nìkterou ze zdravotních pojišťoven? Kladná odpovìï alespoò na jednu otázku ze tøí znamenala splnìní kritérií pro vstup do studie. Celkem se druhé vlny prùzkumu Sèítání adiktologických služeb v letech 2014 a 2015 zúèastnilo 271 zaøízení. Dále jsou prezentovány údaje o patologických hráèích ze závìreèných zpráv projektù podpoøených v dotaèním øízení RVKPP v letech 2013 a 2014. V obou letech bylo navíc vyhlášeno mimoøádné dotaèní øízení podporující specificky služby poskytované patologickým hráèùm. V dotaèních øízeních RVKPP bylo v letech 2013 a 2014 podpoøeno celkem 128, resp. 133 projektù. K tomu navíc v mimoøádných dotaèních øízeních na projekty v oblasti hazardního hraní bylo v letech 2013 a 2014 podpoøeno 16, resp. 11 projektù.

ADIKTOLOGIE

369

l

3 VÝSLEDKY

l

3 / 1 Sèítání adiktologických služeb 2012

Z 254 zaøízení (samostatných organizaèních jednotek), která se prùzkumu Sèítání adiktologických služeb zúèastnila v r. 2012, byli patologiètí hráèi jednou z cílových skupin pro 143 zaøízení. Diagnostiku zamìøenou na patologické hráèství provádìlo 95 zaøízení. Specializovaný program pro patologické hráèe nabízelo 18 zaøízení. Jejich pøehled podle typu ukazuje tabulka 1. K zaøízením, která vnímala hráèe jako jednu ze svých cílových skupin, patøily pøedevším specializované adiktolo-

gické služby (ambulance, kontaktní centra), zdravotnické psychiatrické služby (léèebny, psychiatrické ambulance) a sociální služby zamìøené primárnì na uživatele návykových látek. Mezi 18 zaøízení, která poskytovala specializované služby osobám ohroženým patologickým hráèstvím, patøila pøedevším adiktologická zaøízení a psychiatrické ambulance – tabulka 2. l

3 / 2 Sèítání adiktologických služeb 2014

Sèítání adiktologických služeb v r. 2014 a na zaèátku r. 2015 se zúèastnilo celkem 271 zaøízení. Z nich 138 uvedlo, že hlavní cílovou skupinou zaøízení jsou problémoví hráèi.

Tabulka 1 / Table 1 Poèet programù poskytujících služby patologickým hráèùm podle primárního zamìøení zaøízení ve Sèítání adiktologických služeb 2012 Number of programmes providing services to pathological gamblers, by primary target group, 2012 Primární zamìøení služby

Cílová skupina patologiètí hráèi

Specializovaný program pro patologické hráèe

Služba zamìøená na uživatele návykových látek jako

69

9

cílovou skupinu (adiktologická péèe) Zdravotnická psychiatrická služba

43

4

Sociální služba zamìøená na uživatele návykových

22

3

2

1

1

0

Jiná zdravotnická služba v oblasti duševního zdraví

1

0

Jiné

5

1

Celkem

143

18

látek jako na jednu z primárních cílových skupin Sociální služba, kdy uživatelé návykových látek nejsou primární cílovou skupinou Služba speciálního školství zamìøená na uživatele návykových látek jako cílovou skupinu

Tabulka 2 / Table 2 Poèet programù poskytujících služby patologickým hráèùm podle typu ve Sèítání adiktologických služeb 2012 Number of programmes providing services to pathological gamblers, by type, 2012 Typ poskytované

Cílová skupina

adiktologické služby

patologiètí hráèi*

Podíl na celku (%)

Specializovaný program

Podíl na celku (%)

Ambulantní léèba

101

73,2

9

6,6

45

41,3

8

7,3

Detoxifikace na lùžku

15

62,5

2

8,3

Lùžková péèe dlouhodobá

15

83,3

4

22,2

Lùžková péèe støednìdobá

14

77,8

2

11,1

Lùžková péèe krátkodobá

12

70,6

3

17,6

pro patologické hráèe

a poradenství Nízkoprahové služby a poradenství

Terapeutická komunita

12

80,0

4

28,6

Stacionární péèe

2

33,3

0

0,0

Následná péèe

76

82,6

7

7,7

Pozn.: * Souèet typù poskytované adiktologické péèe podle cílové skupiny patologiètí hráèi neodpovídá absolutnímu poètu zaøízení-respondentù, neboť jednotlivá zaøízení mohou poskytovat více druhù služeb. Note: * The sum total of types of addiction treatment services provided to the “pathological gamblers” target group does not correspond with the absolute number of responding facilities, as the facilities may be providing multiple types of services.

370

ADIKTOLOGIE



Tabulka 3 / Table 3

Tabulka 6/ Table 6

Zaøízení poskytující služby problémovým hráèùm podle statutu, ve Sèítání

Podíl patologických hráèù v péèi zaøízení, v %, ve Sèítání adiktologických

adiktologických služeb 2014

služeb 2014

Facilities providing services to problem gamblers, by statute, 2014

Proportion of pathological gamblers as clients in facilities (%), 2014

Statut zaøízení

Poèet

Podíl patologických hráèù v %

Poèet zaøízení

Zdravotnické zaøízení

62

0

37

Zaøízení sociálních služeb

69

1–10

71

Školské zaøízení

1

11–20

20

Církevní zaøízení

10

21–30

5

Jiný

9

31–65

5

Celkem*

138

Celkem

138

Pozn.: * Jedno zaøízení mùže nabývat více statutù, respondenti proto mohli oznaèit více možností. Note: * As a single facility may have more than one statute, the respondents could indicate several possibilities.

Tabulka 4 / Table 4 Zaøízení poskytující služby problémovým hráèùm podle zamìøení, ve Sèítání adiktologických služeb 2014 Facilities providing services to problem gamblers, by type, 2014 Zamìøení

Cílová skupina

zaøízení/programu

problémoví hráèi

Podíl (%)

Adiktologická péèe

58

42,0

Psychiatrická

31

22,5

Sociální služba

37

26,8

Práce s osobami ve

3

2,2

3

2,2

Jiné

6

4,3

Celkem

138

100,0

zdravotnická péèe

výkonu vazby, výkonu trestu odnìtí svobody Duchovní a pastoraèní èinnost

l

Tabulka 5 / Table 5 Frekvence poskytování péèe cílové skupinì problémových hráèù v zaøízeních, ve Sèítání adiktologických služeb 2014 Frequency of service provision to problem gamblers in facilities, 2014 Frekvence

hlavní zamìøení služby, a to výbìrem pouze jedné možnosti (což pøi vyplòování dotazníku pùsobilo v nìkterých pøípadech problémy, neboť zaøízení se identifikovalo s více zamìøeními – typicky adiktologická péèe spolu se základní identifikací zdravotní nebo sociální služby) – pøevažovaly programy adiktologické péèe (42 %) následované sociální službou (27 %) a psychiatrickou péèí (23 %) – tabulka 4. Ze 138 zaøízení 79 odpovìdìlo na otázku, jak èasto poskytuje péèi problémovým hráèùm. Zaøízení, která uvedla, že problémoví hráèi jsou jejich klienty „velmi èasto“, bylo v celém prùzkumu 18 – tabulka 5. I když zaøízení definovala jako jednu z hlavních cílových skupin problémové hráèe, v odhadu podílu problémových hráèù v zaøízeních vykázalo 37 zaøízení nulový podíl problémových hráèù v péèi. Nevyšší podíl byl odhadován na 65 % klientù. Více než pìtinový podíl patologických hráèù mezi svými klienty nahlásilo 10 programù – tabulka 6. Ze 138 zaøízení, jejichž deklarovanou cílovou skupinou jsou problémoví hráèi, 68 poskytuje kromì poradenství a léèby rovnìž právní poradenství a 85 pomoc s dluhy.

Poèet

Podíl (%)

Výjimeènì

6

7,6

Obèas

29

36,7

Èasto

26

32,9

poskytování péèe

Velmi èasto

18

22,8

Celkem

79

100,0

Tato zaøízení pùsobí ve všech krajích ÈR, poèet v jednotlivých krajích dosáhl 16 až 34. Nejèastìji šlo o zaøízení sociálních služeb a/nebo zdravotnická zaøízení – tabulka 3. Zaøízení mìla také zvolit


3 / 3 Data ze závìreèných zpráv projektù podpoøených v dotaèním øízením RVKPP Za r. 2013 vykázalo kontakt s 554 patologickými hráèi celkem 41 programù. Šlo pøedevším o kontaktní centra a ambulantní programy. V r. 2014 bylo v dotaèním øízení RVKPP podpoøeno 42 programù, které poskytly služby 693 klientùm-patologickým hráèùm, z toho 11 specializovaných programù podpoøených v dodateèném dotaèním øízení vykázalo 485 klientù. Tyto programy poskytovaly zejména individuální i skupinové poradenství a psychoterapii patologickým hráèùm, ale i blízkým a pøíbuzným osobám. Poskytované služby zahrnovaly také systematické dlouhodobìjší programy (až 12 mìsícù), poradenství pøed léèbou, prevenci relapsu a kognitivnì-behaviorální terapii. Tøi programy byly zamìøeny na doléèování klientù po již absolvovaném léèebném programu (napø. v psychiatrické nemocnici). Nìkteré programy nabízely také možnost anonymního kontaktu, a to osobního, telefonického nebo prostøednictvím

ADIKTOLOGIE

371

Tabulka 7 / Table 7 Poèet programù poskytujících služby patologickým hráèùm podpoøených v dotaèním øízení RVKPP v letech 2013 a 2014 a poèet klientù – patologických hráèù podle krajù Number of services for pathological gamblers subsidised in 2013 and 2014 and the number of their clients by region Kraj

Poèet programù

Poèet klientù

2013

2014

2013

2014

Hl. m. Praha

4

3

35

14

Støedoèeský

1

1

6

32

Jihoèeský

7

5

10

18

Plzeòský

2

2

4

11

Karlovarský

1

3

3

6

Ústecký

6

9

92

70

Liberecký

2

2

54

144

Královéhradecký

2

2

33

64

Pardubický

0

0

0

0

Vysoèina

0

0

0

0

Jihomoravský

6

6

109

82

Olomoucký

5

5

96

77

Zlínský

1

1

11

30

Moravskoslezský

4

3

101

135

Celkem

41

42

554

693

programu Skype, webového systému Facebook èi e-mailu. Jen jeden program realizoval terénní práci pøímo v místech provozoven hazardních her, kdy poskytoval informace, provádìl kontaktní práci a odkazoval do dalších služeb. Významnou souèástí nabídky služeb pro patologické hráèe je dluhové a finanèní poradenství, pøièemž ètyøi programy externì spolupracovaly se specializovanou dluhovou poradnou. Oproti r. 2013 nebyl zaznamenán nárùst poètu programù poskytujících služby cílové skupinì patologiètí hráèi, nicménì poèet klientù se významnì zvýšil, a to z 554 klientù v r. 2013 na 693 klientù v r. 2014, což pøedstavuje 20% nárùst v poètu uživatelù služeb – tabulka 7. l

4 DISKUSE

Tato práce prezentuje výsledky dvou prùøezových dotazníkových šetøení, která mají charakter censu, a dále výsledky informaèního systému souvisejícího s dotaèní podporou. I když souèástí sèítání byly i strategie vedoucí k identifikaci dalších potenciálních adiktologických programù, nelze vylouèit, že v ÈR existuje program specializující se na práci s patologickými hráèi, který není souèástí výbìrových souborù našich šetøení. Situaci komplikuje i fakt, že v ÈR neexistují oficiální nebo formální kritéria definující, co je specializovaný adiktologický program. Vzhledem k prùøezovému dotazníkovému designu mohou být data rovnìž zatížena systematickou informaèní chybou (recall bias).

372

ADIKTOLOGIE

K interpretaci dat ze závìreèných zpráv dotaèního øízení je potøeba rovnìž pøistupovat opatrnì, neboť ta neslouží primárnì k monitorování epidemiologické situace nebo léèebného systému, ale jsou souèástí roèního výkaznictví projektù pøi vyúètování dotace. Jádro specializované adiktologické péèe v ÈR tvoøí pravdìpodobnì pøibližnì 250 programù, pøibližnì 200 z nich má jen ambulantní nebo terénní charakter, 50 poskytuje také nebo výhradnì rezidenèní služby. Témìø polovina zaøízení má platnou certifikaci odborné zpùsobilosti RVKPP a 40 % zaøízení mìlo registraci sociální služby. Geografická dostupnost není rovnomìrná – nízkoprahový program chybí v 21 okresech, AT ambulance v 37 okresech, substituèní léèba v 25 okresech, specializovaný doléèovací program v 61 okresech, detoxifikace v 55 okresech a 2 krajích, AT lùžková péèe ve 4 krajích, terapeutická komunita ve 3 krajích. Dostupnost adiktologických služeb je problematická zejména v krajích Pardubickém, Støedoèeském a Libereckém. Mimo léèbu tabáku jde v zásadì o (1) síť nízkoprahových programù a specializovaných programù ambulantní léèby a následné péèe a terapeutických komunit, které mají pøevážnì statut sociální služby a jsou provozovány NNO, a (2) síť zdravotnických zaøízení oboru psychiatrie, pøípadnì se specializací AT (Mravèík, Chomynová et al., 2014). Relativnì vysoký poèet zaøízení v prùzkumech Sèítání i v dotaèním øízení RVKPP (øádovì nìkolik desítek) poskytuje služby problémovým hráèùm. Pøibližnì 130–140 deklaruje, že patologiètí hráèi tvoøí jednu z jejich cílových skupin. Ukazuje se, že opravdu specializovaných programù je však mnohem ménì – 10 až 20. Srovnání obou prùzkumù naznaèuje, že v oblasti dostupnosti služeb pro problémové hráèe nedošlo v letech 2012–2014 k zásadní zmìnì. Pøes existenci relativnì dobøe dostupné sítì adiktologických služeb je tak dostupnost specializované péèe pravdìpodobnì nízká, což mùže být jeden z dùvodù nízkého zastoupení patologických hráèù v léèbì – pøi odhadu cca 50 až 100 tis. (Mravèík, Chomynová et al., 2015) je to do 5 % jejich odhadovaného poètu. To mùže být zpùsobeno nízkou dostupností služeb a jejich neprovázaností, èi øadou bariér na stranì klientù a jejich blízkých (skrývání problému pøed okolím, obavy ze stigmatizace nebo nízká informovanost hráèù a jejich rodin o možnostech léèby). Je zøejmé, že poèet patologických hráèù mezi klienty adiktologických služeb aktuálnì roste. V pøedchozích letech 2011–2012, kdy cílová skupina patologických hráèù dosud nebyla zvlášť v závìreèných zprávách programù dotovaných RVKPP sledována, hlásilo poskytování služeb problémovým hráèùm celkem 9 programù: Organizace Prevent v jižních Èechách, Laxus ve východních Èechách, ADVAITA Liberec, P-centrum Olomouc, Spoleènost Podané ruce v Brnì a v Olomouci, SANANIM v Praze, Farní charita Tábor, CPPT Plzeò. Spoleènost Podané ruce rovnìž realizovala v l. 2011–2014 projekt (podpoøený Evropským sociál-



ním fondem) s názvem První pomoc pro patologické hráèe a jejich rodiny, v rámci kterého vznikla metodická pøíruèka pro pracovníky služeb Metodika práce s patologickými hráèi (Klášterecký, Licehammerová & Nohýnková, 2014) a svépomocný web (gambling.podaneruce.cz), kde se mohou zájemci navzájem informovat a podporovat, v èásti on-line poradny odpovídá na dotazy odborník. V letech 2013 a 2014, kdy bylo sledování poètu problémových hráèù v kontaktu do výkaznictví projektù zavedeno, to již bylo 41, resp. 42 programù, které vykázaly celkem 554, resp. 693 klientù. Také z prùbìhu dotazníkové studie mezi patologickými hráèi v léèbì z r. 2013 (Mravèík, Èerný et al., 2015) vyplývá, že vìtšina zaøízení, která jako cílovou skupinu uvádìjí problémové hráèe, s touto skupinou reálnì nepracuje, jsou pouze pøipravena na situaci, že by takoví klienti zaøízení oslovili. Ve specializovaných programech je však klientù také málo a/nebo se dostavují v dlouhých a èasto nepravidelných intervalech. Tato situace mùže být zpùsobena i tím, že služby jsou primárnì nastaveny na uživatele drog, se kterými hráèi nechtìjí být spojováni, pøípadnì vùbec nevìdí, že mohou o pomoc v tìchto organizacích žádat. Z analýzy závìreèných zpráv projektù podpoøených v dotaèním øízení RVKPP vyplývá, že poskytovaná péèe je v zásadì koncentrována do dvou typù ambulantních programù: ambulantních poraden a kontaktních a poradenských center, které historicky svou cílovou skupinu omezovaly na uživatele nelegálních drog. To mùže znamenat posun v dosavadní tradièní orientaci a zamìøení služeb a jejich otevírání se novým cílovým skupinám v souladu s principem univerzality adiktologických služeb a s aktuálním procesem integrace protidrogové politiky, která byla vládou schválena usnesením è. 1060 ze dne 15. prosince 2014 k aktualizaci národní strategie protidrogové politiky. K dispozici jsou také údaje o léèbì patologických hráèù v zaøízeních oboru psychiatrie. V ÈR bylo v letech 2004–2013 v psychiatrických ambulancích léèeno pøibližnì 1300–1400 pacientù s diagnózou F63.0 (patologické hráèství) roènì, což tvoøí pøibližnì 0,25 % pacientù v psychiatrických ambulancích celkem. Poèet hospitalizací v psychiatrických léèebnách a na psychiatrických oddìleních s diagnózou F63.0 dosahoval ve sledovaném období 2004–2013 prùmìrnì 500–550 hospitalizací roènì (Nechanská, 2015). Je však otázkou, nakolik jsou programy z oboru psychiatrie pøipraveny reagovat na specifické léèebné potøeby patologických hráèù, neboť se ukazuje, že léèba probíhající spoleènì s pacienty s problémy s návykovými látkami má øadu úskalí. Hráèi mohou na drogové uživatele pohlížet s despektem, což pøináší komplikace v procesu léèby. Vìtšina hráèù by preferovala specializovanou léèbu (Solfronková, 2014). Dlouhodobì se léèbì patologických hráèù vìnují napø. psychiatrické nemocnice v Praze-Bohnicích, Kromìøíži, Opavì a Èerveném Dvoøe. Kromì adiktologických služeb jsou problémoví hráèi klienty celé øady zdravotnických a nezdra-


votnických programù a zaøízení, což je odrazem jejich psychiatrické komorbidity, problémù ve vztazích a rodinì a socioekonomických dùsledkù problémového hraní vèetnì zadlužení. Péèi problémovým hráèùm a osobám sekundárnì ohroženým problémovým hráèstvím (osobám blízkým) tak poskytují i další služby, které nejsou primárnì zamìøeny na léèbu závislostí. Jak uvádìjí Jackson, Thomas, Holt a Thomason (2005) a jak bylo zjištìno také ve studii mezi patologickými hráèi v ÈR (viz výše), problémoví hráèi pøicházející do služeb vnímají jako jeden ze svých hlavních problémù narušené mezilidské vztahy a dluhy. Problémoví hráèi nebo jejich blízcí se mohou dostat do sítì jiných služeb také proto, že si své problémy nemusejí spojovat primárnì s hazardním hraním. V praxi tak mezi další vyhledávané služby patøí poradny pro manželství a rodinu, psychologické ordinace, linky dùvìry a internetové poradny, pøípadnì další sociální služby (napø. organizace pracující s osobami ohroženými sociálním vylouèením). V r. 2012 byl proveden prùzkum Analýza stavu patologického hráèství v Libereckém kraji (Institut projektového øízení, a. s., 2012). Z výsledkù vyplynulo, že z celkového poètu 3195 klientù bylo 215 (6,7 %) problémových hráèù a 470 (14,7 %) osob ohrožených problémovým hraním. Nejvíce problémových hráèù bylo mezi klienty azylových domù a adiktologických ambulantních služeb. Osoby sekundárnì ohrožené hazardem (blízcí hráèù) se nacházely nejèastìji v azylových domech, v terénních službách nebo byly v kontaktu s pøíslušnými sociálními pracovníky na obecních úøadech. Mezi problémovými hráèi ve službách v Libereckém kraji byla pøibližnì šestina žen, což pøedstavuje vyšší podíl než v jiných zdrojích podávajících informace o patologických hráèích, který však lépe odpovídá distribuci problémového hráèství podle pohlaví z populaèních šetøení (Mravèík, Chomynová et al., 2015). Nízký podíl žen v léèbì mùže být zpùsoben vìtší neochotou žen vstupovat do léèby a vyšším výskytem bariér popsaných v úvodu, což je situace popsaná rovnìž u uživatelek návykových látek (napø. Voboøil, 2002). Jedním z nejzávažnìjších dùsledkù problémového hráèství je zadluženost, lze proto oèekávat poptávku po dluhovém poradenství a øešení finanèní situace musí být integrální souèástí multidisciplinární péèe o patologické hráèe v adiktologických službách. Dluhové poradenství nabízejí specializované tzv. dluhové poradny, napø. Asociace obèanských poraden a RUBIKON Centra. Je však nutné upozornit, že se v ÈR vyskytuje velké množství subjektù, které mohou na první pohled nabízet finanèní poradenství, oddlužení a další služby, ale které nemusejí nabízet skuteènou pomoc, nýbrž pouze další finanèní služby (Mravèík, Èerný et al., 2014). Kromì odborných služeb existují i v ÈR svépomocné aktivity, zejména ve formì svépomocných skupin a svépomocných internetových stránek. Svépomocné skupiny jsou tvoøeny a organizovány hráèi samými bez úèasti odborníkù.

ADIKTOLOGIE

373

První spoleèenství problémových hráèù v ÈR bez zapojení psychiatrických léèeben, Anonymních Alkoholikù èi jiných podpùrných institucí vzniklo v Brnì v lednu 2008 a od té doby se setkání konají pravidelnì každý týden (http://anonymnigambleri.cz). Další svépomocnou aktivitou jsou internetové stránky zamìøené na pomoc problémovým hráèùm, které provozují buï hráèi sami, nebo poskytovatelé služeb. Fungují na podobném principu jako svépomocné skupiny. Jde o místo, kde hráèi sdílí své zkušenosti, plány, trápení a vzájemnì se podporují, radí si, kam se obrátit o pomoc, jak odolávat bažení apod. Pøíkladem tìchto webù v ÈR jsou http://stopzavislosti.cz/ a http://www.gambling.wbs.cz/. Pokud jde o odbornou pomoc poskytovanou prostøednictvím telefonu nebo internetu, vznikla v r. 2013 poradna na webových stránkách Spoleènosti Podané ruce (http://gambling.podaneruce.cz). V nedávné minulosti v ÈR pùsobil specializovaný projekt ProGam s webovou stránkou http://www.problemgambling.cz, který však v r. 2014 ukonèil svou èinnost. V ÈR v souèasné dobì neexistuje žádná poradenská telefonní linka specializovaná na oblast problémového hráèství (Mravèík, Rous et al., 2015). l

5 ZÁVÌR

Z prùzkumu Sèítání adiktologických služeb vyplývá, že v ÈR je v souèasnosti 10–20 léèebných a poradenských zaøízení specializovaných na poskytování služeb problémovým

hráèùm. Ve srovnání s r. 2012 se dostupnost služeb pro problémové hráèe nezvýšila. Péèe je poskytována zejména v poradenských a léèebných ambulantních adiktologických a psychiatrických zaøízeních. Mezi významné služby pro patologické hráèe patøí dluhové a finanèní poradenství, jehož dostupnost èi intenzita je v adiktologických službách nízká. Nabídka odborné pomoci prostøednictvím telefonu nebo internetu je v ÈR rovnìž velmi nízká až nulová, svépomocné aktivity jsou ve stadiu rozvoje. Kromì nízké dostupnosti specializovaných služeb lze pøedpokládat i velmi nízkou míru informovanosti problémových hráèù a jejich rodin o možnostech pomoci, což dále pøispívá k celkovì nízkému podílu problémových hráèù v kontaktu s poradenskými a léèebnými programy. Jako nezbytné se jeví vybudovat síť specializovaných programù pro problémové hráèe alespoò na úrovni krajù. Role autorù: VM, BJ, BN, LK se podíleli na sbìru a zpracování dat, všichni autoøi se podíleli na zpracování èlánku. Bez konfliktu zájmù The role of the authors: Viktor Mravèík, Barbara Janíková, Blanka Nechanská, and Lucia Kiššová were involved in the data collection and processing. All the authors participated in drafting the article. There is no conflict of interest involved.


374

l Abdollahnejad, M. R., Delfabbro, P. & Denson, L. (2013). The Clustering of

l Griffiths, M. (2001). Why don’t adolescent problem gamblers seek treat-

psychiatric disorders in high-risk gambling populations. J. Gambl. Stud. doi:

ment? Journal of Gambling Issues. doi: 10.4309/jgi.2001.5.6.

10.1007/s10899-013-9392-7.

l Hollander, E., Sood, E., Pallanti, S., Baldini-Rossi, N. & Baker, B. (2005).

l American Psychiatric Association. (2013). Highlights of changes from

Pharmacological treatments of pathological gambling. J. Gambl. Stud., 21(1),


99–110. doi: 10.1007/s10899-004-1932-8.

l Buchner, U. G., Erbas, B., Sturmer, M., Arnold, M., Wodarz, N. & Wolstein,

l Institut projektového øízení, a. s. (2012). Analýza stavu patologického hráè-

J. (2013). Inpatient treatment for pathological gamblers in Germany: Setting,

ství v Libereckém kraji. Liberecký kraj.

utilization, and structure. J. Gambl. Stud. doi: 10.1007/s10899-013-9430-5.

l Jackson, A. C., Thomas, S. A., Holt, T. A. & Thomason, N. (2005). Change

l Cowlishaw, S., Merkouris, S., Dowling, N., Anderson, C., Jackson, A. &

and continuity in a help-seeking problem gambling population: A five-year re-

Thomas, S. (2012). Psychological therapies for pathological and problem

cord. Journal of Gambling Issues. doi: 10.4309/jgi.2005.13.10.

gambling. Cochrane Database Syst Rev, 11, Cd008937. doi: 10.1002/146

l Klášterecký, T., Licehammerová, Š. & Nohýnková, A. (2014). Metodika prá-

51858.CD008937.pub2.

ce s patologickými hráèi: brnìnská zkušenost. Brno: Spoleènost Podané ruce,


o. p. s., Projekt První pomoc pro patologické hráèe a jejich rodiny (CZ.1.04/3.


1.02/67.00050).

l Frouzová, M. (2003). Gambleøi a gambling. In: Kalina K. et al. (Ed.), Drogy

l Leung, K. S. & Cottler, L. B. (2009). Treatment of pathological gambling.

a drogové závislosti – mezioborový pøístup 2 (pp. 267–271). Praha: Úøad vlády

Current Opinion in Psychiatry, 22(1), 69–74. 10.1097/YCO.1090b1013e32831

ÈR.

575d32831579.

l Gainsbury, S., Hing, N. & Suhonen, N. (2013). Professional help-seeking for


gambling problems: Awareness, barriers and motivators for treatment. J.


Gambl. Stud. doi: 10.1007/s10899-013-9373-x.


l Gonzalez-Ibanez, A., Rosel, P. & Moreno, I. (2005). Evaluation and treat-


ment of pathological gambling. J. Gambl. Stud., 21(1), 35–42. doi: 10.1007/s


10899-004-1920-z.


l Gooding, P. & Tarrier, N. (2009). A systematic review and meta-analysis of

l Mravèík, V., Chomynová, P., Grohmannová, K., Neèas, V., Grolmusová, L.,

cognitive-behavioural interventions to reduce problem gambling: hedging our

Kiššová, L., . . . Jurystová, L. (2014). Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog

bets? Behav. Res. Ther., 47(7), 592–607. doi: 10.1016/j.brat.2009.04.002.

v Èeské republice v roce 2013. Praha: Úøad vlády Èeské republiky.

ADIKTOLOGIE



l Mravèík, V., Chomynová, P., Roznerová, T., Drbohlavová, B., Èerný, J. &

l Raylu, N., Oei, T. P. & Loo, J. (2008). The current status and future direction

Tion Leštinová, Z. (2015). Prevalence problémového hráèství v Èeské republi-

of self-help treatments for problem gamblers. Clin. Psychol. Rev., 28(8),

ce. Adiktologie, 15(4), 298–307.

1372–1385. doi: 10.1016/j.cpr.2008.07.005.




a syndromu závislosti: potøeby, zkušenosti a postoje pacientù. [Conjoint inpati-


ent treatment of pathological gambling and addiction syndrome: needs, expe-


riences and attitudes of patients] (Mgr.), Univerzita Karlova v Praze, 1. lékaøská


fakulta, Klinika adiktologie, Praha.


l Spoleènost pro návykové nemoci ÈLS JEP & Klinika adiktologie 1. LF UK

l Nechanská, B. (2015). Péèe o pacienty s diagnózou F63.0 – patologické

a VFN v Praze. (2013). Koncepce sítì specializovaných adiktologických služeb.

hráèství v ambulantních a lùžkových zaøízeních ÈR v letech 2006–2013. Praha:

Verze 4.0 schváleno výborem SNN ÈLS JEP na zasedání 6. února 2013. In: V.

ÚZIS ÈR.

Mravèík, J. Libra, & M. Miovský (Eds.). Praha.

l Nechanská, B., Neèas, V. & Mravèík, V. (2013). Sèítání adiktologických slu-

l Stea, J. N. & Hodgins, D. C. (2011). A critical review of treatment approa-

žeb 2012. Zaostøeno na drogy, 2013/5, 1–16.

ches for gambling disorders. Curr. Drug Abuse Rev., 4(2), 67–80.

l Oakley-Browne, M. A., Adams, P. & Mobberley, P. M. (2000). Interventions

l Suurvali, H., Cordingley, J., Hodgins, D. C. & Cunningham, J. (2009). Barri-

for pathological gambling. Cochrane Database Syst. Rev.(2), Cd001521. doi:

ers to seeking help for gambling problems: a review of the empirical literatu-

10.1002/14651858.cd001521.

re. J. Gambl. Stud., 25(3), 407–424. doi: 10.1007/s10899-009-9129-9.

l Pallesen, S., Mitsem, M., Kvale, G., Johnsen, B. H. & Molde, H. (2005). Out-

l Voboøil, J. (2002). Gender differencies – ženy jako zvláštní skupina zasluhu-

come of psychological treatments of pathological gambling: a review and

jící pozornost – review anglicky psané literatury. Adiktologie, 2(1), 33–39.

meta-analysis. Addiction, 100(10), 1412–1422. doi: 10.1111/j.1360-0443.


2005.01204.x.

spective. In: D. C. S. Richard, A. Blaszczynski, & L. Nower (Eds.), The

l Petry, N. M. (2005). Gamblers anonymous and cognitive-behavioral thera-


pies for pathological gamblers. J. Gambl. Stud., 21(1), 27–33. doi: 10.1007/


s10899-004-1919-5.

l

Zaostøeno

• periodikum urèené odborné veøejnosti a všem zájemcùm

• • • •


o problematiku v oblasti legálních a nelegálních drog a hazardního hraní, vydává Úøad vlády Èeské republiky – Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti vychází od roku 2003, od roku 2015 v nové grafické podobì ke stažení na www.drogy-info.cz tištìné Zaostøeno objednávejte na e-mailu [email protected]

ADIKTOLOGIE

375

2015/ 15 / 4 REVIEW ARTICLE

Social and Economic Consequences of Gambling

DRBOHLAVOVÁ, B.1,2,3, ŠPOLC, M.1,4, TION LEŠTINOVÁ, Z.1, GROHMANNOVÁ, K.1,2, MRAVÈÍK, V.1,2,3 1

National Monitoring Centre for Drugs and Addiction, Czech Republic

2


3


Czech Republic 4

Institute of Economic Studies, Faculty of Social Science, Charles University in Prague, Czech Republic

Citation: Drbohlavová, B., Špolc, M., Tion Leštinová, Z., Grohmannová, K., Mravèík, V. (2015). Socioekonomické souvislosti hazardního hraní. Adiktologie,15(4), 376–386.

BACKGROUND: Gambling and problem gambling corre-

tion, including crimes, mainly crimes against property such

late with the social situation at both the individual and com-

as theft, fraud, and embezzlement. Social and family ties be-

munity levels. This association is often manifested as nega-

come disrupted as gamblers’ relationships with their rela-

tive social, economic, and demographic phenomena.

tives and other people who are close to them are negatively

METHODS: This article presents a non-systematic review of

affected by their behaviour. Problems at work very often lead

accessible data on the consequences and impacts of gam-

to unemployment. Employment opportunities created by the

bling on the regional, local, and individual levels in the Czech

gambling industry and tax revenues feeding the public bud-

Republic. RESULTS: Higher accessibility of gambling op-

gets are among the positive social impacts of gambling that

portunities correlates with negative phenomena such as un-

are cited most frequently. CONCLUSION: Gambling in-

employment, indebtedness, crimes of violence and against

volves a complex social and economic context and works as

property, a decrease in the population, the consumption of

a regressive tax for low-income groups. Both quantitative

alcohol and illegal substances, and the abuse of social wel-

and qualitative studies show that gambling is primarily asso-

fare benefits. These phenomena are even more prevalent in

ciated with indebtedness, which is a serious consequence of

socially excluded localities. Some municipalities issue local

pathological gambling and a cause for or correlate of the so-

ordinances to control the accessibility of gambling opportu-

cial and economic decline of gamblers, their social environ-

nities. Individually, problem gambling leads to financial

ment, and entire communities. The latent and stigmatising

struggles, debts, and, in extreme cases, to illegal ways of ob-

character of indebtedness and the related social impacts are

taining the financial wherewithal to fund a gambling addic-

barriers to treatment.

KEY WORDS: GAMBLING – SOCIAL AND ECONOMIC IMPACTS – UNEMPLOYMENT – INDEBTEDNESS


Accepted: 5 / NOVEMBER / 2015

Grant support: The preparation of this article was supported by PRVOUK-P03/LF1/9, an institutional research support programme, and by the project “National Institute of Mental Health (NIMH-CZ)“, grant number CZ.1.05/2.1.00/03.0078, and the European Regional Development Fund. Address for correspondence: Barbora Drbohlavová / [email protected] / National Monitoring Centre for Drugs and Addiction, Office of the Government, nábø. E. Beneše 4, 118 01 Prague 1, Czech Republic

376

ADIKTOLOGIE

2015 / 15 / 4 PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK

Socioekonomické souvislosti hazardního hraní

DRBOHLAVOVÁ, B.1,2,3, ŠPOLC, M.1,4, TION LEŠTINOVÁ, Z.1, GROHMANNOVÁ, K.1,2, MRAVÈÍK, V.1,2,3 1


2


3


4

Institut ekonomických studií Fakulty sociálních vìd Univerzity Karlovy v Praze

Citace: Drbohlavová, B., Špolc, M., Tion Leštinová, Z., Grohmannová, K., Mravèík, V. (2015). Socioekonomické souvislosti hazardního hraní. Adiktologie,15(4), 376–386.

VÝCHODISKA: Hazardní hraní a pøedevším problémové

problémové hazardní hraní vede k finanèním obtížím, za-

hazardní hráèství souvisí se sociální situací jednotlivcù i ko-

dlužení a v krajním pøípadì k využívání nezákonných mož-

munit. Tyto souvislosti se manifestují jako sociální, ekono-

ností získání financí, vèetnì páchání kriminality, nejèastìji

mické a demografické jevy, které mají obvykle charakter

majetkového typu, tj. krádeže, podvodu a zpronevìry. Bý-

negativních dopadù. METODIKA: Byl proveden nesyste-

vají narušeny vztahy s blízkými, což vede èasto k rozpadu

matický pøehled dostupných zdrojù o souvislostech a dopa-

rodin, a vztahy na pracovišti vedoucí až ke ztrátì zamìstná-

dech hazardního hraní v oblasti demografických, socioeko-

ní. Z pozitivních dopadù bývají citována pracovní místa vy-

nomických ukazatelù na regionální (krajské, okresní, místní)

tvoøená hazardním prùmyslem a pøíjmy z odvodù z hazardu

a individuální úrovni v ÈR. VÝSLEDKY: Vyšší dostup-

do veøejných rozpoètù. ZÁVÌR: Hazardní hraní má kom-

nost hazardního hraní koreluje s takovými negativními spo-

plexní socioekonomické souvislosti a pùsobí jako regresivní

leèenskými jevy, jako jsou nezamìstnanost, zadluženost,

daò na nízkopøíjmové skupiny obyvatel. Výsledky kvantita-

majetková i násilná kriminalita, úbytek obyvatelstva, nad-

tivních i kvalitativních studií ukazují, že hazardní hraní sou-

mìrná konzumace alkoholu a nelegálních návykových látek

visí v první øadì se zadlužeností, která je závažným dùsled-

èi zneužívání sociálních dávek. V sociálnì vylouèených loka-

kem patologického hráèství a pøíèinou èi korelátem socioe-

litách jsou tyto jevy vyjádøeny ještì silnìji a jsou provázány

konomického úpadku hráèù, jejich okolí i celých komunit.

s nízkou pracovní kvalifikací, lichváøstvím a rušením veøej-

Dostupnost pomoci patologickým hráèùm je komplikována

ného poøádku. Nìkteré obce se snaží situaci regulovat

skrytým a stigmatizujícím charakterem zadluženosti a pøi-

obecnì závaznými vyhláškami. Na individuální úrovni pak

družených sociálních fenoménù.

KLÍÈOVÁ SLOVA: HAZARDNÍ HRANÍ – GAMBLING – SOCIOEKONOMICKÉ DOPADY – NEZAMÌSTNANOST – ZADLUŽENOST


Pøijato k tisku: 5 / LISTOPAD / 2015

Grantová podpora: Pøíprava èlánku byla podpoøena prostøednictvím programu institucionální podpory vìdy è. PRVOUK-P03/LF1/9 a projektem „Národní ústav duševního zdraví (NUDZ)“, registraèní èíslo CZ.1.05/2.1.00/03.0078, financovaným z Evropského fondu regionálního rozvoje. Korespondenèní adresa: Mgr. Barbora Drbohlavová / [email protected] / Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti, Úøad vlády Èeské republiky, nábøeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1

ADIKTOLOGIE

377

l

1 ÚVOD

Hazardní hraní má širší sociální, ekonomické a demografické dopady a souvislosti, mezi nìž se øadí pøedevším kriminalita, prohlubování sociálních nerovností, nezamìstnanost, zpùsob trávení volného èasu a celková kvalita života jednotlivcù a komunit (Williams, Rehm & Stevens, 2011). Tyto dopady pøitom nemusí být primárnì negativní, mají však komplexní charakter. Problémové hráèství v kombinaci s dalšími zdravotními a sociálními faktory vede k celkovì nižší kvalitì života (Scherrer et al., 2005). Problémové hraní nemá dùsledky v oblasti zdravotní, sociální a ekonomické situace pouze pro hráèe samotné, ale i pro jejich partnery a rodiny, ať v podobì finanèních ztrát a zadluženosti, nebo rozpadu vztahù a rodinných systémù. Oblast dopadù na blízké sociální okolí hráèe je relativnì málo zmapovaná, a to pøesto, že dopady hazardu na partnery a rodinu v podobì finanèní nejistoty, narušení rodinných vztahù a celkového zhoršení fyzického a duševního zdraví jsou znaèné (Dickson-Swift, James & Kippen, 2005). V oblasti sociálních, ale i zdravotních dopadù problémového hraní je významným faktorem zadluženost hráèù a jejich rodin. Ta má vliv na zdraví jedincù, rodin, komunity i spoleènosti a zvyšuje výskyt ostatních negativních dopadù patologického hráèství (Ladouceur, 2004). Je významným motivem sebevražd hráèù, ale má negativní vliv na zdravotní stav obecnì a dále také na zamìstnanost, chudobu, bydlení, kriminalitu a sociální exkluzi; zadluženost bývá pravidelnì pøíèinou pokraèování a relapsu hraní (Downs & Woolrych, 2010). Souèasnì je zadluženost složitý fenomén k výzkumnému uchopení a je obtížné stávajícími metodami urèit skuteènou výši dluhu vyplývajícího z hraní (Blaszczynski, Dumlao & Lange, 1997; Wood & Williams, 2007). Jedním z nejvýraznìjších celospoleèenských sociálních dopadù hazardního hraní je prohlubování nerovnosti mezi bohatými a chudými skupinami obyvatel (Abdel-Ghany & Sharpe, 2001; Beckert & Lutter, 2009). Vzhledem k nedostatku jiných pøíležitostí k trávení volného èasu existuje vysoká poptávka po hazardním hraní u sociálnì slabých skupin a v sociálnì znevýhodnìných oblastech. Nabídka hazardního hraní má tendenci pøesouvat se do ziskových oblastí, tzn. do socioekonomicky znevýhodnìných regionù. To vede k regresivním dopadùm hazardu, kdy lidé s nízkými pøíjmy utrácejí vìtší èást svého pøíjmu na hazardní hry než lidé s vysokými pøíjmy, což dále prohlubuje pùsobení nepøíznivých socioekonomických faktorù a socioekonomické dopady hazardního hraní (Abbott et al., 2013). Problémové hraní mùže být také spojeno s psychiatrickou komorbiditou a kriminalitou páchanou problémovými hráèi. Vývoj problémového hráèství je u nìkterých hráèù spojen s poruchami osobnosti, resp. s impulzivitou, a to zejména u mužù. Je zøejmá také souvislost problémového hráèství s vyšší mírou užívání návykových látek a s další psychiatrickou komorbiditou (Abbott et al., 2013; Petry,

378

ADIKTOLOGIE

2007; Petry, Stinson & Grant, 2005; Rush, Bassani, Urbanoski & Castel, 2008; Williams, West & Simpson, 2012). Kriminalita páchaná hazardními hráèi pøedstavuje tzv. sekundární kriminalitu. Je vhodné rozlišovat kriminalitu u premorbidnì nepostižených hráèù, u kterých dùvodem páchání trestné èinnosti jsou zejména finanèní problémy a kteøí páchají pøedevším krádeže a podvody, a u hráèù impulzivních s více èi ménì vyjádøenou poruchou osobnosti, u kterých je hazardní hraní dùsledkem predispozice k rizikovému a problémovému chování (Blaszczynski & Nower, 2002; Crofts, 2003; Richard & Humphrey, 2014). Páchání trestné èinnosti bylo v 5. revizi Diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické asociace (DSM-5) vyòato z diagnostických kritérií. Dùvodem byla srovnatelná míra kriminality u problémových hráèù a nehráèù, a tedy nízká specificita tohoto kritéria. Pøesto zùstává kriminalita diagnostickým vodítkem jako souèást popisu kritéria „lhaní jiným“, kde jedním z popisovaných dùvodù lhaní je zakrývání trestné èinnosti (Petry et al., 2014; Reilly & Smith, 2013). Nelegální hazard bývá sekundárnì spojen rovnìž se systémovou kriminalitou vèetnì lichváøství, ale i další kriminalitou, jako je pašování lidí, zbraní, drog nebo organizování prostituce apod. Také organizovaný hazard mùže být spojen s ekonomickou kriminalitou typu praní špinavých penìz nebo korupce (Ferentzy & Turner, 2009). Mezi hrami, které se na trhu nabízejí, existují podstatné rozdíly v jejich rizikovosti. Podle kanadského Centra pro výzkum gamblingu (Abbott et al., 2013) je dùležité rozlišovat hry podle èetnosti hraní a míry vzrušení, kterou u nich hráèi zažívají, spoleèenskosti hry a míry dovednosti, která je ke høe potøeba. Z tohoto hlediska jsou pro nìkteré hráèe rizikovìjší elektronická herní zaøízení (EHZ), mezi nìž patøí výherní hrací pøístroje (VHP), interaktivní videoloterijní terminály (IVT, VLT) a další technická zaøízení, zatímco pro jiné karetní hry nebo sázkové hry v kasinu. Dalším podstatným rysem je prostøedí, ve kterém se hry provozují. Klíèové je, zda nabízí dostatek soukromí, pøístup k penìzùm, možnost hrát nepøetržitì, zda jsou zde dostupné alkoholické nápoje. Dalšími charakteristikami jsou výše sázky a objem penìz utracených za èasovou jednotku, èasové intervaly mezi hrami a jejich frekvence, pravdìpodobnost výher a „tìsné prohry“, možnost sázet bankovkami nebo bezhotovostnì, audiovizuální efekty pøístroje, místní a èasová dostupnost hraní, reklama apod. Zejména EHZ se vyznaèují nepøíznivými strukturními charakteristikami, které vedou k rozvoji problémù spojených s hraním ve vyšší míøe, než je tomu u jiných her. Ke hrám s vyšším rizikem patøí také kurzové sázky, zejména sázky on-line, a to pøedevším tzv. live sázky, jiné on-line hry a také sázkové hry v kasinu. (Abbott et al., 2013; Abbott, Williams & Volberg, 2004). Dostupnost hazardních her je také faktorem komplikujícím proces úzdravy patologického hráèe. Zdá se, že roli hraje fyzická dostupnost hráèských pøíležitostí (heren) spíše než hustota

DRBOHLAVOVÁ, B., ŠPOLC, M., TION LEŠTINOVÁ, Z., GROHMANNOVÁ, K., MRAVÈÍK, V.


herních pøístrojù (Abbott et al., 2013; Vasiliadis, Jackson, Christensen & Francis, 2013; Williams et al., 2012). Viz také èlánek o charakteristikách problémových hráèù (Mravèík, Èerný, Roznerová, Licehammerová & Tion Leštinová, 2015). EHZ pøedstavují nejvìtší segment trhu v zahranièí i v ÈR a pro hráèe a jejich okolí obvykle znamenají vyšší riziko než èíselné loterie nebo stírací losy, u kterých je riziko vzniku závislosti s finanènì destruktivním potenciálem nižší. Právì EHZ totiž tvoøí v ÈR nejvyšší podíl na herním trhu a jejich nabídka je v mezinárodním kontextu mimoøádnì vysoká – podle posledních dostupných údajù mezinárodního srovnání z r. 2013 pøipadalo na Slovensku 3,7, v Nìmecku 3,0, v Polsku 0,6 a v Rakousku 0,3 EHZ na 1000 obyvatel, zatímco v ÈR to bylo 7,5 EHZ na 1000 obyvatel (Mravèík et al., 2014). Pøedevším hráèi na EHZ také tvoøí významnou nebo pøevažující èást osob trpících problémy v souvislosti s hazardním hraním v øadì evropských zemí (Griffiths, 2009; Livingstone, Woolley, Zazryn, Bakacs & Shami, 2008; Parke & Griffiths, 2007; Williams et al., 2012). Viz také èlánek o regulaci hazardních her na úrovni obcí v ÈR (Rous, Drbohlavová, Tion Leštinová, Èerný & Mravèík, 2015). Èlánek pøedkládá výsledky kvantitativních a kvalitativních studií provedených v letech 2012–2014 týkajících se výskytu hazardního hraní v èeské populaci, aspektù a souvislostí problémového hraní a jejich dùsledkù pro jedince, jejich okolí, komunity a sociodemografických a ekonomických ukazatelù. Zdroji jsou výzkumy, jejichž výsledky byly detailnì publikovány v první souhrnné zprávì o hazardním hraní v Èeské republice (Mravèík et al., 2014) a Výroèní zprávì o hazardním hraní v Èeské republice v roce 2014 (Mravèík, Rous et al., 2015), práce publikované v èasopise Adiktologie a bakaláøské a diplomové práce na téma hazardního hraní obhájené v letech 2013–2014. l

2 DOPADY HAZARDNÍHO HRANÍ NA ÚROVNI KOMUNIT A ÚZEMNÍCH JEDNOTEK l

2 / 1 Hazardní hraní v sociálnì vylouèených lokalitách Vznik a existence sociálnì vylouèených lokalit (SVL) je projevem sociálního a ekonomického problému, který spoèívá v kumulaci negativních spoleèenských jevù, jako je (dlouhodobá) nezamìstnanost, zadluženost, èerpání sociálních dávek, nízké vzdìlání a pracovní kvalifikace, užívání alkoholu a nelegálních drog, ale i nízká hustota sociálních sítí (rozvedení, osamìlí lidé) a pøíslušnost k minoritnímu etniku. Dostupnost hazardního hraní v takových oblastech je èasto mnohem vyšší než v sociálnì integrovaných regionech. Na pøelomu r. 2014 a 2015 realizovalo Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti (NMS) ve spolupráci s Agenturou pro sociální zaèleòování (ASZ) pøi Úøadu vlády ÈR dotazníkové šetøení mezi zástupci ASZ v SVL, které se

SOCIOEKONOMICKÉ SOUVISLOSTI HAZARDNÍHO HRANÍ

týkalo problematiky hazardu a užívání drog (Mravèík et al., 2014). Dotazník vyplnilo 21 respondentù – sociálních pracovníkù a koordinátorù pùsobících ve 23 sociálnì vylouèených obcích èi oblastech po celé ÈR. Bylo zkoumáno, za jak závažné je hazardní hraní považováno v porovnání s ostatními problémy v SVL. Zjišťovala se také míra výskytu problémù pøímo spojených s hazardním hraním a provozováním hazardních her v SVL a zpùsob øešení tìchto problémù ze strany obce. Respondenti byli dotazováni na poèet provozoven s EHZ (herny, kasina, provozovny se zvláštním režimem) a na poèet sázkových kanceláøí v lokalitách a jejich okolí. Jak velký problém hazardní hraní v SVL pøedstavovalo ve srovnání s ostatními problémy, bylo hodnoceno na šestibodové škále od 0 (daný jev nepøedstavuje problém) do 5 (jev v dané lokalitì pøedstavuje velmi závažný problém). Z celkového poètu 21 zástupcù ASZ jich 19 uvedlo dostupnost provozoven s EHZ v daných SVL a/nebo v jejich blízkosti. Co se týèe sázkových kanceláøí, 8 respondentù uvedlo, že se v SVL èi v její blízkosti sázkové kanceláøe nacházejí. Provozovny s EHZ se tedy v SVL vyskytovaly èastìji než sázkové kanceláøe, což zøejmì souvisí se zpùsobem, jakým jsou tyto dva typy provozoven hazardních her využívány jejich návštìvníky. Provozovny s EHZ utváøejí se svou dlouhou èi nepøetržitou otevírací dobou a dostupností alkoholu dostupné prostøedí pro trávení volného èasu. Naproti tomu v sázkových kanceláøích se alkohol nepodává a sázky jsou vázány na konkrétní sportovní události, které jsou èasovì ohranièeny. Výjimku mohou tvoøit tzv. sport bary, ale konkrétnì na jejich výskyt nebyl položen dotaz. Jako nejzávažnìjší problémy oznaèili zástupci ASZ v daných lokalitách nezamìstnanost a zadluženost (oba jevy byly prùmìrnì hodnoceny 4,4 bodu na stupnici 0 až 5) a nízké vzdìlání/kvalifikaci (4,2). Hraní hazardních her (2,8) bylo v prùmìru vnímáno jako støednì závažný problém spoleènì s problémovými nájemními vztahy (2,8) a majetkovou kriminalitou (2,7). Hodnocení míry problémovosti hazardního hraní v daných lokalitách mìlo velmi široký rozptyl (0–5). Hazardní hraní tedy nebylo vnímáno jako závažný problém v každé SVL, závažnìji bylo hodnoceno v pøíhranièních oblastech s Polskem a Nìmeckem (Ostrava, Chodov, Frýdlant, Tanvaldsko). Závažnost problémù pøímo spojených s hazardním hraním odpovídala obecným problémùm v SVL. Jako nejzávažnìjší problém vnímali zástupci ASZ zadluženost jednotlivých hráèù a jejich rodin (prùmìrnì 3,3 bodù na stupnici 0 až 5), následovalo hraní pøíjemcù sociálních dávek a jejich rodin (2,9) a výskyt opilosti v hernách (2,8). Další vnímané problémy souvisely s finanèními aspekty hazardního hraní: majetková kriminalita za úèelem získání prostøedkù na hru nebo na krytí dluhù z hraní hazardních her, majetková kriminalita v hernách nebo v jejich okolí obecnì a lichváøství spojené s pùjèováním finanèních prostøedkù na hraní hazardních her. Pøidruženými problémy byly nadmìrná kon-

ADIKTOLOGIE

379

zumace alkoholu a nelegálních drog a s tím související rušení veøejného poøádku v okolí heren. Lze konstatovat, že v SVL byla vìtšina negativních jevù, které se týkaly hazardního hraní, spojena s ekonomickými faktory. Výsledky prùzkumu v SVL na pøelomu r. 2014 a 2015 se shodují s výsledky obdobného prùzkumu z r. 2013 (Mravèík et al., 2014). l 2 / 2 Souvislosti socioekonomických charakteristik a hazardního hraní na úrovni okresù

V r. 2013 probìhla kvantitativní studie (Drbohlavová, 2013), která kromì dostupnosti hazardního hraní analyzovala také korelaci 22 sociodemografických a ekonomických indikátorù s dostupností hazardních pøíležitostí na úrovni okresù v roce 2011. Indikátory byla data z Èeského statistického úøadu a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ÈR, jako je míra nezamìstnanosti, prùmìrný vìk, pohyb obyvatel, poèet trestných èinù, poèet sebevražd, prùmìrná výše dùchodù, výše sociálních dávek, vzdìlanostní struktura, poèet ambulantních léèeb a hospitalizací pro diagnózu F63.0 (patologické hráèství) apod. Data o dostupnosti hazardních her, resp. adresy, na kterých byla v ÈR provozována EHZ, pocházela z databáze Ministerstva financí ÈR. Použitou statistickou metodou byl Pearsonùv korelaèní koeficient testovaný na hodnotì a = 0,05. Tato studie ukázala, že nabídka hazardních her nejsilnìji souvisí se záporným pøírùstkem obyvatel – obyvatelé se tedy spíše stìhují pryè z oblasti, porodnost je nižší než úmrtnost (korelaèní koeficient byl -0,465). Dále dostupnost hazardních her silnì souvisí s nezamìstnaností (0,428), o nìco ménì výraznì s nižšími dùchody (-0,259) a vyšším poètem uchazeèù o jedno volné pracovní místo (0,226). V oblastech s vyšší nabídkou hazardních her byl také zjištìn vyšší poèet ambulantních léèeb pro diagnózu F63.0 – patologické hráèství (0,233), a tedy pravdìpodobnì vyšší poptávka po odborné pomoci ze strany patologických hráèù. Na úrovni krajù dostupnost hazardních her také silnì korelovala s úbytkem obyvatel a navíc i výší vyplacených sociálních dávek a sociálních pøíplatkù. Tato zjištìní odpovídají výsledkùm studie v SVL, podle kterých bylo hraní pøíjemcù sociálních dávek hodnoceno jako zásadní problém. Obecnì lze øíci, že hazardem jsou více zatížené zejména pøíhranièní okresy. Podobné výsledky popsal ve své bakaláøské práci Špolc (2014). Použil ve své studii regresní analýzu výše prohraných èástek a sociálních, ekonomických a demografických ukazatelù na úrovni okresù. Ukazateli byly kriminalita, typ domácnosti, etnické složení obyvatel, náboženské vyznání, vìk, vzdìlanostní struktura, velikost obce apod. Podle výsledkù se jako nejdùležitìjší faktor ovlivòující výši prohraných èástek v okrese jevila sociální stabilita. V okresech, kde vysoký podíl obyvatel žil v úplných rodinách s dìt-

380

ADIKTOLOGIE

mi, kde pøíjmy obyvatel nezávisely na sociálních dávkách, a jen malý podíl obyvatel byl bez práce, prohráli obyvatelé na EHZ relativnì nízký objem finanèních prostøedkù. V opaèném pøípadì byl objem prohraných finanèních prostøedkù výraznì vyšší. Též umístìní okresu pøedstavovalo významný faktor. Vyšší objem prohraných èástek byl zaznamenán v pøíhranièních oblastech ÈR, v oblasti historicky oznaèované jako Sudety, kde je i nynìjší spoleènost poznamenána nuceným vystìhováním Nìmcù spojeným se zánikem tradièních ekonomických odvìtví, organizovaným dosídlením a následným porevoluèním chaotickým pøerodem, který se vyznaèoval krachováním bývalých státních podnikù a vytvoøením zóny šedé ekonomiky (poskytování krátkodobého ubytování, hazardu a sexuálních služeb pro zahranièní klientelu). Negativnì též nejspíše pùsobí anonymita vìtších mìst, kde obyvatelé prohráli více finanèních prostøedkù. Další promìnnou významnì urèující výši prohraných èástek byla úèast zahranièních hráèù, kteøí však nepøedstavovali pøíliš vysoké riziko v podobì negativních dopadù na místní obyvatele. Vìkové složení obyvatel, struktura zamìstnání èi dosažené formální vzdìlání mìlo na výši prohraných èástek minimální èi žádný vliv. Obecnì tedy hrají klíèovou roli promìnné popisující sociální a ekonomický stav (struktura domácností signalizující sociální integraci, z ekonomického hlediska pak nezamìstnanost, závislost na sociálních dávkách èi rozšíøení živnostenského podnikání poukazující na integraci ekonomickou), a nikoli demografické charakteristiky jednotlivých obyvatel. Celkovì ekonomicky a sociálnì slabé okresy vykazovaly vìtší objem prohraných èástek i pøes nižší disponibilní pøíjmy obyvatel. Relativní podíl prohraných èástek na výši pøíjmu tak vykazoval enormní rozdíl mezi okresy. Vysoká míra hraní na EHZ tedy pùsobilo jako jistá forma regresivní danì zatìžující sociálnì slabší okresy, èímž dále pøispívalo k jejich negativní sociální situaci. Problematikou vybraných sociálnì negativních jevù v ÈR na úrovni okresù se ve své diplomové práci zabývala Zíb Palasová (2015). Popsala sociálnì negativní jevy a zhodnotila regionální disparity na úrovni 77 okresù za rok 2011, kdy bylo provedeno Sèítání lidu, domù a bytù. Byla použita korelaèní, faktorová a shluková analýza za pomoci 28 demografických, zdravotních a ekonomických ukazatelù, mezi nimiž byly také poèty hospitalizací v psychiatrických lùžkových zaøízeních pro dg. F10–F19 a poèet heren a kasin na 1000 obyvatel v roce 2011. Okresy s nejménì pøíznivými sociálnì negativními ukazateli zahrnujícími také hospitalizace z dùvodu užívání návykových látek a hustotu heren a kasin byly Most, Teplice, Ústí nad Labem, Jeseník, Karviná, Ostrava-mìsto a Èeská Lípa, které se nacházejí na území krajù Ústeckého, Libereckého, Olomouckého a Moravskoslezského (Zíb Palasová, 2015).



l 2 / 3 Souvislosti socioekonomických charakteristik a hazardního hraní na úrovni obcí

V r. 2013 realizovalo NMS pøípadovou studii v 5 obcích, ve které zkoumalo zkušenosti obcí s hazardním hraním a dopady jeho pøípadné regulace (Mravèík et al., 2014). Studie probìhla v Øíèanech, Klášterci nad Ohøí, Aši, Blansku a Znojmì. Tyto obce mìly rùznou míru regulace od žádné až po úplný zákaz hazardního hraní. V první fázi byly v každé obci provedeny rozhovory se zastupiteli, zástupci policie, provozovateli heren a sociálními pracovníky. Druhá fáze spoèívala v dotazníkovém šetøení na vzorku 50 osob bydlících v okolí heren, v mystery návštìvì dvou heren (princip „mystery shopping“, kdy obsluha ani návštìvníci nevìdí, že tazatel provádí sbìr dat), rozhovorech s obsluhou a dotazníkovém prùzkumu mezi 10 hráèi oslovenými v hernách. Obecnì lze øíci, že místní obyvatelé, policisté, obèanští aktivisté podporovali spíše vìtší regulaci hazardu na území své obce, zatímco provozovatelé spíše vnímali vyšší regulaci jako diskriminaèní. Názory zastupitelù a dalších politikù byly v souladu se stávajícím zpùsobem regulace v dané obci. V Øíèanech byla nízká míra regulace a nepsané dohody s provozovateli a hazardní hraní nebyly jejich pøedstaviteli zásadnì vnímány jako alarmující. V Klášterci za vìtší problém považovali drogy. Hazard pøedstavoval významný zdroj pøíjmù do obecního rozpoètu a pracovních míst, obyvatelé a sociální pracovníci však považovali dopady problémového hraní za zásadní, neboť na nìj byla navázána lichva, vysoké nájemné v ubytovnách pro sociálnì slabé a problémy s vietnamským etnikem. V Aši byly herny zázemím pro užívání a distribuci drog a prostituci, proto bylo v plánu poèet heren na území obce ještì snížit. V Blansku zakázala radnice hazardní hry úplnì. Obyvatelé mìsta byli s tímto krokem spokojeni na rozdíl od provozovatelù. Znojmo pøijalo vyhlášku regulující místo, èas a propagaci hazardních her. Jako negativní jevy v souvislosti s hraním hazardních her byly zdùrazòovány zejména propojení hazardního hraní s užíváním drog a zneužívání sociálních dávek ke hraní. Detailním popisem regulace a trendy v hazardním hraní se zabývá jiný èlánek v tomto èísle Adiktologie (Rous et al., 2015). Pøípadovou studii v Praze provedl Špolc (2014). Tato lokální analýza pøinesla poznatky o rozmístìní heren na území Prahy, jejich lokaci a možné souvislosti s místní kriminalitou. Zkoumal výskyt zastaváren, second hand obchodù, hotelù, sázkových kanceláøí èi prodejen elektroniky v blízkosti heren. Míra páchání trestné èinnosti a dostupnost hazardních her byly promítnuty do mapy Prahy rozdìlené podle jednotlivých obvodních oddìlení policie, a to v podobì indexu kriminality na barevné škále a rozmístìní provozoven. Na první pohled byla patrná nerovnomìrnost rozmístìní provozoven na území mìsta. Pøi rozdìlení Prahy na levý a pravý bøeh Vltavy byla patrná souvislost nižšího poètu provozoven i míry kriminality na levém bøehu a na-


opak vyššího výskytu provozoven i kriminality na bøehu pravém. Za povšimnutí stojí hustý kruh provozoven poblíž centra mìsta (nicménì pøímo v historickém centru je provozoven minimum), zvýšená hustota provozoven na sídlištích (tj. v místech s vyšší hustotou obyvatel) a jejich seskupování do dvojic èi poèetnìjších shlukù. Právì výskyt více provozoven v jedné lokalitì mùže signalizovat vyšší míru problémového hraní v okolí, neboť se v daném místì i pøes silnou konkurenci uživí nìkolik provozoven. V bezprostøedním okolí heren se nejèastìji vyskytovaly restaurace, obchody s potravinami a alkoholem èi vietnamská bistra. U každé tøetí herny byl umístìný bankomat, pravdìpodobnì na základì pøedpokladu, že tato cílová skupina bude dané služby èastìji využívat, aby si rychle vybrali hotovost a vrátili se ke høe. Naopak obchodní prostory jako obchody s elektrospotøebièi, knihkupectví èi hotely v blízkém okolí heren obvykle nebyly. Po pøepoètení výskytu jednotlivých obchodních prostor v okolí heren s ohledem na jejich rozšíøení v Praze byly získány odlišné výsledky. Pøedpoklad, že se provozovatelé obchodù s elektrospotøebièi a hotelù hernám vyhýbají, se potvrdil a vysoké indexové èíslo u second handù, zastaváren a sázkových kanceláøí naopak poukázalo na propojení tìchto typù podnikání s provozováním heren. Gregorová si ve své bakaláøské práci (2014) všímala sociálních souvislostí s problematikou hazardu v Chebu. Podle autorky byly v minulosti problémové spíše herny než kasina; jako nejproblémovìjší uvedla falešné kasino, ve kterém byla pouze EHZ a žádné živé hry. To umožnilo provozovateli obcházet místní zákaz provozu heren v dobì od 17:00 do 9:00, který jinak podle chebských strážníkù vedl k výraznému úbytku kriminality a zklidnìní situace ve mìstì. V lokalitì tohoto kasina stoupl poèet pøípadù rušení noèního klidu, prostituce a prodeje drog. Podnikatelé v okolí si stìžovali na pokles tržeb, protože zákazníci se lokality obávali. V chebských hernách i v jejich okolí docházelo podle autorky k prodeji drog. Obsluha heren údajnì èasto od hráèù vykupovala (kradené) zboží, jehož prodejem si hráèi obstarávali peníze na hru. Nìkteré herny si podle autorky pøímo v provozovnì zøídily zastavárnu, aby výkup zboží legalizovaly. Prostituce se stáhla z centra Chebu k hernám. Podobnì jako Drbohlavová (2013) a Špolc (2014) na úrovni okresù provedlo NMS statistickou analýzu faktorù souvisejících s výskytem hazardního hraní na úrovni obcí (Mravèík et al., 2014). Korelovanými indikátory byly napø. poèty exekucí na 1000 obyvatel, poèty heren, kasin èi EHZ, výskyt sociálnì vylouèených lokalit atd. Sociodemografická data byla získána za rok 2011 z Ministerstva práce a sociálních vìcí. Korelaèní koeficienty byly vìtšinou pøíliš nízké a celkové výsledky neukázaly žádné specifické souvislosti. Možnou pøíèinou tohoto efektu je výbìr vzorku, neboť do analýzy byly zahrnuty všechny obce, tzn. i velmi malé obce, v nichž se hazard nevyskytoval.

ADIKTOLOGIE

381

l 3 DOPADY HAZARDNÍHO HRANÍ NA ÚROVNI JEDNOTLIVCÙ l

3 / 1 Dopady na vztahy hráèù se sociálním okolím V r. 2014 byl proveden kvalitativní výzkum na souboru 11 problémových hráèù ve vìku 19–65 let, který zkoumal transformaci vztahù mezi problémovými hráèi a jejich nejbližšími v prùbìhu hráèské kariéry (Ostrovský, 2014). U 6 hráèù byly dominantní hazardní hrou EHZ, u 4 hráèù kurzové sázky a pro 1 respondenta byly hlavní hráèskou aktivitou hazardní hry v kasinu. Pøevážná èást respondentù v prùbìhu hráèské kariéry vztahy buï postrádala, ve vztazích nebyla spokojena, nebo emoèní rozmìr vztahù s blízkými nebyl výrazný. Øada hráèù však mìla na udržení vztahù s blízkými materiální zájem, vìtšinou v dùsledku finanèní nároènosti hraní. Tento materiální zájem v prùbìhu kariéry rostl a znesnadòoval pøípadné pøerušení èi ukonèení nevyhovujícího vztahu. Vztahy s blízkými pøedstavovaly pro hráèe zázemí (možnost bezplatného stravování, pøespání èi úkrytu pøed vìøiteli) i zdroj financí na hru. Zmìnu doznaly pøedevším ty vztahy s blízkými, kde nebyla silná ekonomická èi citová vazba. V tìch pøípadech byla pozornost hráèe pøesmìrována k hazardnímu hraní a hráè omezil kontakty s blízkými. Pokud byl emoèní zájem o vztah vysoký už v úvodu hráèské kariéry, jevil se v jejím prùbìhu jako pomìrnì stabilní. Všechny vztahy s blízkými, jimž bylo problémové hazardní hraní odhaleno, však byly nevratnì zmìnìny. Ani jeden z respondentù nebyl vùèi blízkým zcela otevøený a vìtšina z nich hazardní hraní urputnì tajila, v dùsledku èehož se omezila komunikace s blízkými. Vzniklá bariéra pomáhala hráèi pøi pøípadné žádosti o finanèní podporu, ale rovnìž bránila øešení problému a pomoci ze strany blízkých. Blízcí navíc nedokázali interpretovat pøíznaky problémové hraní adekvátnì. Pokud bylo problémové hraní odhaleno, blízcí problém nechápali. Èást respondentù ani nemìla informace, které by jim pomohly identifikovat jejich situaci jako problémové hráèství a požádat o odbornou pomoc. Vztahové problémy problémových hráèù zkoumala také jiná práce z oboru adiktologie (Paleèková, 2014). Cílem práce bylo posoudit kvalitu vztahù problémových hráèù s jejich okolím. Soubor se skládal z 8 respondentù ve vìku 23–35 let rekrutovaných technikou snìhové koule. Problémové hráèství bylo verifikováno dotazníkem Gamblers Anonymous GA-20. Sbìr dat probìhl pomocí polostrukturovaných rozhovorù. Interpersonální vztahy byly mìøeny nástrojem ICL. Respondenti se hodnotili jako egocentriètí, agresivní, podezøívaví, málo odpovìdní, pøimìøenì dominantní. Byli si negativních znakù svého chování vìdomi a rádi by tento stav zmìnili. Všichni respondenti shodnì vyhodnotili vliv hazardního hraní na své interpersonální chování jako negativní.

382

ADIKTOLOGIE

Jiná kvalitativní studie shrnula celou škálu dopadù, které na hráèe jejich patologické hraní mìlo (Roznerová, 2014). Vzorek pøedstavovalo 7 abstinujících hráèù v pobytové léèbì v Praze ve vìku 21–55 let, sbìr dat probìhl za pomoci polostrukturovaných rozhovorù. Mezi sociálními dopady se objevoval rozpad vztahù s pøíbuznými, partnery, dìtmi, ale i kolegy v práci a pøáteli. Hráèi hodnotili narušení vztahù s rodinou a blízkými jako ten nejzávažnìjší dopad jejich hazardního hraní, zatímco finanèní ztráty byly øazeny až na druhé místo. Nejèastìji bývaly postiženy vztahy s rodinou obecnì v dùsledku ztráty dùvìry, protože hráè èasto lhal a jeho chování odráželo (ne)úspìchy ve høe. Rodièe èi partner èasto také závislost podporovali popíráním problémù èi pøijímáním uvìøitelných historek o pùvodu dluhù. Rozpadaly se i vztahy se sourozenci èi dìtmi hráèù, s pøáteli z dùvodu nedostatku èasu a s kolegy. Hraní pøedstavovalo navíc velice osamìlou èinnost. Hráèi také ztráceli své koníèky z dùvodu nedostatku èasu a financí. Zaèali hrát, aby se odreagovali od nepøíjemných situací ve svém životì, zaèali zanedbávat školní èi pracovní povinnosti a èasto o zamìstnání pøišli, což dále snížilo jejich sociální status. Dopady na sociální vztahy zkoumala i dotazníková studie mezi patologickými hráèi v léèbì (Mravèík, Èerný et al., 2015). Z negativních jevù v dùsledku rozvoje problémového hraní byly respondenty nejèastìji uvádìny lhaní (75,3 % lhalo èasto nebo velmi èasto), nesplácení pùjèek (59,4 %), utracení spoleèných rodinných penìz (53,8 %), zanedbávání rodiny (48,2 %), agresivita a psychický nátlak vùèi okolí (29,8 %), nespolehlivost v zamìstnání (29,9 %) a krádeže vìcí z domácnosti (27,4 %). Ztrátu pøedchozích koníèkù a zálib v souvislosti s rozvojem pravidelného hraní uvedlo 67,7 % respondentù. Nejèastìji uvedenými negativními dùsledky hazardního hraní v oblasti zamìstnání respondenta byly problémy s nadøízenými, podøízenými èi kolegy (uvedlo 49,0 % zamìstnaných respondentù) a ztráta zamìstnání (40,6 %). Podle 12,7 % patologických hráèù mìlo hazardní hraní v jejich životì také pozitivní dopady, jako radost èi pocit štìstí z výhry, pozitivní dopady v oblasti lidských vztahù nebo pozitivní zmìny v oblasti zábavy a uvolnìní (uvedlo je 2,6–3,1 % respondentù). Vážné rodinné a vztahové problémy a problémy na pracovišti byly rovnìž popsány v rámci výzkumu realizovaného na souboru 139 patologických hráèù v léèbì v letech 2012–2013 zamìøeného na souvislosti patologického hráèství se vztahovou vazbou (Maierová, Charvát & Miovský, 2014a; Maierová, Charvát & Miovský, 2014b). l

3 / 2 Finanèní dopady a zadluženost

V kvalitativní studii na souboru 7 abstinujících hráèù v pobytové léèbì byly zkoumány finanèní dopady hraní. Nejèastìji respondenti uvádìli penìžní ztráty, zadlužování a hraní už ne pro zábavu, ale pro získání financí (Roznerová, 2014; Roznerová & Mravèík, 2015). Celková prohraná suma se po-



hybovala v rozmezí 400 tis. – 7,5 mil. Kè. Obvyklý scénáø získávání penìz na hru zaèínal u použití osobních zdrojù, jako je výplata, úspory èi majetek, pokraèoval pøes pùjèky od rodiny a pøátel, pùjèky u bank, u nebankovních spoleèností a pochybných subjektù a skonèil u trestné èinnosti, nejèastìji v podobì krádeže, zpronevìry a krácení daní. Subjektivnì bezvýchodná finanèní situace vedla hráèe k impulzivnímu, riskantnímu a nakonec i nemorálnímu jednání. Pokraèovali v hraní s vidinou, že splatí dluhy a pøestanou hrát. Výhry však nepøicházely a hráèi byli nuceni hledat další zdroje financí, èímž se dostávali do zaèarovaného kruhu – obrázek 1. Finanèní aspekty hráèství a zadlužení hráèù byly také zkoumány v dotazníkové studii mezi patologickými hráèi v léèbì (Mravèík, Èerný et al., 2015). Z výsledkù vyplývá, že celková mìsíèní bilance v prùbìhu typického mìsíce v posledním roce pøed léèbou byla v prùmìru -38,7 tis. Kè., min. -1,3 mil. Kè, max. +400 tis. Kè. Rozdìlení èástek podle typù her ukázalo rozdíly mezi hráèi na EHZ (v hernách) a hráèi hazardních her v kasinu. V kasinech a na karetních turnajích mimo kasina lze prohrát i vyhrát stovky tisíc korun, na EHZ jde o èástku v øádu desítek tisíc korun. Hráèi v kasinech byli také prùmìrnì nejvíce v minusu. Kurzové sázení v kamenných provozovnách se na prohrách podílelo také nezanedbatelnou mìrou. Hráèi on-line kurzových sázek byli prùmìrnì v minusu 45 tis. Kè, ale neprohrávali zdaleka tak vysoké èástky jako hráèi v ostatních kategoriích. Celková uvádìná výše aktuálního dluhu v dùsledku hazardního hraní dosáhla v prùmìru 894 tis. Kè (min. 5 tis. Kè, max. 30 mil. Kè). Nejzadluženìjší byli hráèi karetních turnajù mimo kasina. Nejvyšších vkladù ale dosáhli hráèi na EHZ. Ti mají také nejvyšší maximální dluhy. Hráèi v kasinech mají dluhy nejménì 300 tis. Kè. Peníze na financování hraní hazardních her nejèastìji pocházely z legální práce (v prùmìru 50,6 %). Èasto nebo velmi èasto prohrálo vlastní èi svìøené peníze urèené na nìco jiného (napø. nájem, jídlo, splátky, domácnost) celkem 64,4 % respondentù. Mezi zpùsoby, kterými se respondenti snažili vyrovnat s nedostatkem financí, byly nejèastìji pùjèka od pøátel nebo rodiny (70,3 % respondentù uvedlo, že ji nìkdy využilo), nebankovní pùjèka èi spotøebitelský úvìr (52,4 %), bankovní pùjèka (51,5 %), brigáda nebo drobný

Osobní zdroje

– výplata – mimoøádný pøíjem – zástavy majetku – spoøení

Rodina, pøátelé

– pùjèky – dary

Banky

pøivýdìlek (51,1 %), prodej majetku (34,1 %). Krádež, podvod èi zpronevìru nìkdy spáchalo 33,2 %, resp. 23,1% hráèù. Výše pùjèek dosahovala v prùmìru 65–160 tis. Kè podle zdroje, prùmìrná èástka získaná prodejem osobního nebo spoleèného majetku dosáhla 230 tis. Kè. Peníze na hraní hazardních her nebo na krytí proher si nìkdy pùjèilo 95,2 % respondentù. Se splácením dluhu pak mìlo problém 79,8 % respondentù – podrobnìji viz Mravèík, Èerný et al. (2015). Ve výzkumu Maierové et al. (2014a; 2014b) uvedla vìtšina respondentù (léèených patologických hráèù), že maximální èástka vložená do hry v jednom dni èinila více než 20 tis. Kè. Prùmìrná celková èástka vložená do hry bìhem hráèské kariéry byla 3,2 mil. Kè (max. 60 mil., min. 150 tis. Kè). Prùmìrná výše dluhù respondentù byla 780 tis. Kè (max. 20 mil., min. 725 Kè), 14 respondentù nemìlo dluhy hlavnì proto, že je za nì uhradili pøíbuzní. Finanèní problémy zvyšují riziko relapsu a následné porušení abstinence. Z Dotazníkové studie užívání návykových látek mezi vìzni ve výkonu trestu odnìtí svobody z r. 2012 (Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti & Generální øeditelství Vìzeòské služby ÈR, 2013) mimo jiné vyplývá, že nejèastìjším zdrojem penìz na hru nebo na splácení dluhù ze hry byly v první øadì osobní nebo rodinné finance, prodej majetku, ve znatelnì nižší míøe pak pùjèky od bank nebo nebankovních spoleèností poskytující finanèní služby. V r. 2014 analyzovalo NMS (Mravèík, Rous et al., 2015) data 20 poraden Asociace obèanských poraden zapojených do projektu Dluhové poradenství a pùsobících v 17 mìstech. Z analýzy dat vyplývá, že z celkového poètu 7669 pøípadù øešených v r. 2014 byly jako nejèastìjší pøíèina zadlužení uvádìny nadmìrné pùjèky (spotøební, nákup zboží na splátky apod.), a to témìø ve ètvrtinì pøípadù (1832). Hraní hazardních her uvedlo jako pøíèinu èi jednu z pøíèin zadlužení 50 klientù, tøi ètvrtiny z nich byli hráèi a ètvrtina byly osoby blízké. Muži a ženy byli zastoupeni rovnomìrnì. Nejèastìji spadali do kategorie s pøíjmem nižším než 13 200 Kè. Ve vìtšinì pøípadù pøesahovala celková výše jejich dluhù 500 tis. Kè, výše dluhu po splatnosti dosahovala prùmìrnì 545 tis. Kè (max. 1,8 mil. Kè). Poèet jejich vìøitelù se pohyboval od 1 do 8 a patøili mezi nì pøedevším nebankovní poskytovatelé finanèních služeb a banky. Podíl

– úvìry – kontokorent – kreditní karta

Nebankovní sektor

– Provident … – pochybné inzeráty

Trestná èinnost

– krádež – zpronevìra – krácení daní

Obrázek 1 / Figure 1 Typický vývoj získávání zdrojù na hraní hazardních her, zadlužení a snahy o øešení zadlužení Typical progress of gaining the wherewithal for gambling, falling into debt, and attempts to solve it Zdroj: Roznerová (2014) Source: Roznerová (2014)


ADIKTOLOGIE

383

klientù obèanských poraden, jejichž zadluženost souvisela s problémovým hraním, je velmi pravdìpodobnì znaènì podhodnocen vzhledem k obavám ze stigmatizace. Klienti tedy spíše uvádìjí jako pøíèinu zadlužení nadmìrné pùjèky bez udání úèelu jejich sjednání. Zdroj údajù o zadluženosti hráèù pøedstavují také data z nestátní neziskové organizace RUBIKON Centrum, která pùsobí v oblasti sociální reintegrace lidí s kriminální minulostí. Jen u cca 4 % klientù z 544 byla zøejmá souvislost mezi hazardním hraním a zadlužením. Vìtšinou šlo o muže, v polovinì pøípadù o nezamìstnané, kteøí do poradny pøišli vìtšinou kvùli exekuènímu vymáhání splátek. Výše dluhù se pohybovala vìtšinou v rozpìtí 100–500 tis. Kè. Zadlužení trvalo nejèastìji 2–5 let pøed prvním kontaktem s centrem. Ekonomickými aspekty hazardního hraní se zabýval Pištora (2012) ve své bakaláøské práci. Provedl analýzu dat o výdajích a struktuøe spotøeby domácností z šetøení Statistika rodinných úètù ÈSÚ z let 2005 a 2010 (každoroènì cca 3000 domácností) a dat ze šetøení Market & Media & Lifestyle (MML) spoleènosti Median z r. 2011 (celkem 7500 respondentù ve vìku 12–79 let). Prùmìrné výdaje na hazardní hraní byly odhadnuty na 150 Kè (z dat ÈSÚ) až 580 Kè (z dat spoleènosti Median) na osobu a rok. Menší domácnosti, domácnosti tvoøené staršími a manuálnì pracujícími osobami utratily za hazardní hraní (zejména loterie) více. Výše pøíjmu pozitivnì korelovala s mírou herní participace i souhrnnou výší sázek. Relativní výše výdajù na hazard byla regresivní – to znamená, že rodiny s nižším pøíjmem vydaly na hazardní hraní relativnì vyšší podíl rodinných financí. Pøi porovnání výdajù domácností s oficiálnì vykazovanými pøíjmy provozovatelù hazardních her v ÈR (tzv. in-out) v r. 2005 a 2010 vyplynulo, že výdaje domácností z šetøení ÈSÚ zahrnovaly pouze 7 %, resp. 5 % skuteèných pøíjmù z provozování hazardu v ÈR. Pøíjmy provozovatelù ze hry totiž èinily 21,6 mld. Kè, resp. 31,8 mld. Kè., což v pøepoètu na obyvatele èiní pøibližnì 2100 Kè a 3000 Kè. Napø. u loterií èinily hlášené výdaje domácností cca 40 % pøíjmù z loterií vykázaných provozovateli, ale u EHZ dosáhl tento podíl pouze 0,1–0,2 %. Rozdíl mezi výsledky šetøení a vykázanými pøíjmy herních spoleèností lze podle autora zdùvodnit nedostateèným zastoupením problémových hráèù v souboru (hraní na EHZ uvedlo pouze 0,2 % respondentù v šetøení spoleènosti Median a 0,6 % domácností v šetøení ÈSÚ), neohlášením hraní na EHZ z morálních dùvodù (stud respondentù) nebo praním špinavých penìz. Za pøedpokladu, že pøíjmy z hraní na EHZ jsou tvoøeny pøevážnì problémovými hráèi, odhadl Pištora (2012) prùmìrnou ztrátu jednoho hráèe na 370 tis. až 1 mil. Kè roènì. l

3 / 3 Kriminalita

Z dotazníkové studie mezi patologickými hráèi v léèbì (Mravèík, Èerný et al., 2015) vyplývá, že krádeží, zpronevìrou nebo loupeží øešilo nìkdy finanèní dopady svého ha-

384

ADIKTOLOGIE

zardního hraní 33,2 %, 23,1%, resp. 7,9 % respondentù. Krádež vìcí z domácnosti uvedlo 27,4 % respondentù. V nelegální èinnosti, tj. v podvodném jednání nebo zpronevìøe, krádeži èi loupeži, mìlo svùj pùvod v prùmìru 7,6 % zdrojù na financování hraní hazardních her. Z výzkumu Maierové et al. (2014a; 2014b) vyplynulo, že v souvislosti s hraním hazardních her se zpronevìry penìz v zamìstnání dopustilo 15 % respondentù, dalších 27 % krádeže, padìlání apod. Krádež penìz èi nedovolené vypùjèení si penìz od svých blízkých uvedlo 82 % respondentù, avšak tyto èiny vùèi blízkým nevnímali jako nezákonné. Z Dotazníkové studie užívání návykových látek mezi vìzni ve výkonu trestu odnìtí svobody (Mravèík et al., 2014) vyplývá, že krádeže penìz nebo cenností kvùli hraní hazardních her nebo splacení dluhu ze hry se nìkdy dopustilo 24,9 % vìzòù. Nejèastìji šlo o krádeže penìz a majetku cizích osob, ale také èlenù rodiny. Jiné nelegální èinnosti než krádeže se kvùli hraní nebo splacení dluhu ze hry dopustilo 23,3 % vìzòù. Vliv hraní hazardních her na skutky a jednání, které vedly k aktuálnímu uvìznìní, pøipustilo 15,8 % vìzòù. Pro srovnání – analogický vliv alkoholu pøipustilo 27,1 % a vliv jiných drog 32,7 % vìzòù. Heckelmoser (2013) ve své bakaláøské práci provedl analýzu kriminality problémových hráèù na tøech kazuistikách z trestních spisù. Z výzkumu vyplynulo, že zadlužení bylo ve všech pøípadech dùvodem páchání trestné èinnosti, pøedevším majetkového charakteru. Autor popsal typický vzorec v procesu zadlužování hráèù od vyèerpání vlastních financí a majetku, pùjèek od pøátel, nebankovních úvìrù pøes použití hotovosti zamìstnavatele bez jeho vìdomí (èasto s úmyslem ji vrátit) po trestné èiny krádeže, podvodu èi zpronevìry spáchané vùèi osobám blízkým, sousedùm, kolegùm z práce èi zamìstnavateli. Práce popisuje také faktory a vzorce hráèského chování jako poèáteèní výhru, dohánìní ztrát, hráèské omyly, skrývání problému pøed okolím a také vliv komorbidní závislosti na návykových látkách. Potvrzuje tak závìry, k nimž dospìla též Roznerová (2014). l

4 DISKUSE A ZÁVÌR

Hazardní hraní dopadá na kvalitu životní úrovnì sociálních skupin a místních komunit, ve kterých se vyskytuje. Jako pøevážnì negativní byl v obcích hodnocen vliv hazardu na obecní infrastrukturu, turistický ruch, úroveò sportovního a kulturního života, vzhled veøejného prostoru, poèet obyvatel, kulturní vyžití a úroveò trávení volného èasu. Tento názor se promítá v rostoucím poètu obecnì závazných vyhlášek regulujících provozování hazardních her v obcích. Zvlášť výraznì lze socioekonomické dopady pozorovat v sociálnì vylouèených lokalitách. Jejich vznik a existence je projevem kumulace negativních spoleèenských jevù, jako je (dlouhodobá) nezamìstnanost, zadluženost, pobírání sociálních dávek, nízké vzdìlání a pracovní kvalifikace, užívání alkoholu a nelegálních drog. Dostupnost hazardního



hraní v takových oblastech je èasto mnohem vyšší než v sociálnì integrovaných regionech a místní obyvatelé za hazardní hraní utratí vyšší èástky. Hazardní hraní v Èeské republice tak má charakter regresivní danì, kdy výdaje na hazard tvoøí v sociálnì slabších oblastech vìtší podíl pøíjmù obyvatel než v jiných regionech. Problémové hraní má dopady jak na jednotlivce, tak na jeho okolí. Ty spolu souvisí a navzájem se posilují, èímž vytváøejí pro hráèe síť problémù, které je bez pomoci velmi obtížné øešit zvláštì v situaci, kdy jsou narušeny vztahy s tìmi nejbližšími. Problémové hazardní hraní tvoøí ve spojení se zadlužením zaèarovaný kruh, kdy hráè hraje, aby získal peníze na splacení dluhù, které si vytvoøil nadmìrným hraním, ale prohrává a dluhy se prohlubují. Východiskem z této situace je – po vyèerpání legálních zdrojù financí, jako jsou osobní úspory a majetek, pùjèky od pøíbuzných a pøátel, bankovní a nebankovní úvìry – nakonec i nelegální zdroj v podobì majetkové kriminality. Ze situace zadlužených hráèù navíc profitují lichváøi. Tento komplexní problém se odráží na zdravotním stavu hráèe. Vyhledání odborné pomoci je však komplikováno skrytým a stigmatizujícím charakterem zadluženosti a dalších souvislostí hazardního hraní v oblasti sociální. Zjištìné aspekty hazardního hraní a jejich dopady na sociální a ekonomický stav èeské spoleènosti jsou podkla-

dem pro využití v oblasti legislativy a veøejné a zdravotní politiky. Hazardní hraní pøedstavuje komplexní problém, pro jehož øešení je tøeba i komplexní a dlouhodobý pøístup zamìøený na jeho pøíèiny, nikoli pouze projevy. Zvýšit vzdìlanost a pracovní kvalifikaci obyvatel SVL, nabídnout více pracovních pøíležitostí a snížit užívání návykových látek není možné bìhem jednorázové intervence. Politiky zamìstnanosti a vzdìlávání by mìly postupovat ruku v ruce s nabídkou dluhového poradenství a léèby pro problémové hráèe. Zákonná úprava by mìla stanovit podmínky pro zodpovìdné provozování hazardních her, nastavit limity dostupnosti pøíležitostí k hazardnímu hraní a vymezit možnosti, jak vyhledávat hráèe ohrožené patologickým hráèstvím a zprostøedkovat jim pomoc. V neposlední øadì hrají roli také obèanské iniciativy, které jsou èasto jedním z významných hybatelù regulace hazardního hraní na obecní úrovni a které se podílejí na utváøení veøejného mínìní. Role autorù: Všichni autoøi se podíleli na analýze dat a zpracování èlánku. Bez konfliktu zájmù. The role of the authors: All the authors were involved in the data analysis and the drafting of the article. There is no conflict of interest involved.

LITERATURA / REFERENCES l Abbott, M., Binde, P., Hodgins, D., Korn, D., Pereira, A., Volberg, R. & Willi-

l Drbohlavová, B. (2013). Gambling v Èeské republice: prevalence a souvis-


losti. Praha: Univerzita Karlova v Praze,.

collaboration. Guelph, Ontario, Canada: The Ontario Problem Gambling Rese-

l Ferentzy, P. & Turner, N. (2009). Gambling and organized crime — A review

arch Centre (OPGRC).

of the literature. Journal of Gambling Issues, 111–155. doi: 10.4309/jgi.2009.

l Abbott, M. W., Williams, M. & Volberg, R. A. (2004). A prospective study of

23.6.

problem and regular non-problem gamblers living in the community. Substan-

l Gregorová, P. (2014). Ekonomické a spoleèenské aspekty kasin a hracích

ce Use and Misuse(39).

automatù v pøíhranièí. (Bc.). Èeské Budìjovice: Jihoèeská univerzita v Èes-

l Abdel-Ghany, M. & Sharpe, D. L. (2001). Lottery expenditures in Canada:

kých Budìjovicích, Fakulta ekonomická, Katedra obchodu a cestovního ru-

Regional analysis of probability of purchase, amount of purchase, and inci-

chu.

dence. Family & Consumer Sciences Research Journal, 30(1), 64–78.


l Beckert, J. & Lutter, M. (2009). The inequality of fair play: Lottery gambling


and social stratification in Germany. European Sociological Review, 25(4),

l Heckelmoser, M. (2013). Hrací automaty a kriminalita v Olomouci. (Bc.).

475–488.

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tìlesné kultury.

l Blaszczynski, A., Dumlao, V. & Lange, M. (1997). „How much do you spend


gambling?“ ambiguities in survey questionnaire items. J. Gambl. Stud., 13(3),

49(8), 501–503.

237–252.





of problem gamblers: Report prepared for Independent Gambling Authority

l Crofts, P. (2003). Researching the link between gambling and crime. Syd-

South Australia.

ney: University of Technology Sydney.


l Dickson-Swift, V. A., James, E. L. & Kippen, S. (2005). The experience of li-


ving with a problem gambler: Spouses and partners speak out. Journal of



chiatrie, 110(6), 291–300.

l Downs, C. & Woolrych, R. (2010). Gambling and debt: the hidden impacts


on family and work life. Community, Work & Family, 13(3), 311–328. doi:


10.1080/13668803.2010.488096.

gie, 14(1), 30–41.


ADIKTOLOGIE

385


l Rous, Z., Drbohlavová, B., Tion Leštinová, Z., Èerný, J. & Mravèík, V. (2015).


Obce a regulace hazardního trhu v ÈR. Adiktologie, 15(4), 388–398.


l Roznerová, T. (2014). Hazardní hráèství a jeho dopady – kvalitativní výzkum


patologických hráèù. (Diplomová práce). Praha: Univerzita Karlova v Praze.


l Roznerová, T. & Mravèík, V. (2015). Hazardní hráèství a jeho dopady – kvali-


tativní výzkum patologických hráèù. Adiktologie, 15(4), 334–341.


l Rush, B. R., Bassani, D. G., Urbanoski, K. A. & Castel, S. (2008). Influence of


co-occurring mental and substance use disorders on the prevalence of prob-


lem gambling in Canada. Addiction, 103(11), 1847–1856. doi: 10.1111/

l Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti & Generální

j.1360-0443.2008.02338.x.

øeditelství Vìzeòské služby ÈR. (2013). Dotazníková studie užívání návykových


látek mezi vìzni ve výkonu trestu odnìtí svobody v r. 2012.

(2005). Effect of genes, environment, and lifetime co-occurring disorders on

l Ostrovský, O. (2014). Blízké vztahy v rukou problémového hráèe. (Bc.). Br-

health-related quality of life in problem and pathological gamblers. Arch. Gen.

no: Masarykova universita Brno, Fakulta sociálních studií.

Psychiatry, 62(6), 677–683. doi: 10.1001/archpsyc.62.6.677.

l Paleèková, K. (2014). Mapování interpersonálního chování u patologických

l Špolc, M. (2014). Ekonomické a sociální dopady gamblingu v Èeské repub-

hráèù. (Bc.). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií.

lice. Praha: Univerzita Karlova v Praze.


l Vasiliadis, S. D., Jackson, A. C., Christensen, D. & Francis, K. (2013). Physi-

gambling. In: G. Smith, D. Hodgins & R. Williams (Eds.), Research and easure-

cal accessibility of gaming opportunity and its relationship to gaming involve-

ment issues in gambling studies (pp. 211–243). New York: Elsevier.

ment and problem gambling: A systematic review. Journal of Gambling Issu-

l Petry, N. M. (2007). Gambling and substance use disorders: current status

es, 1–46. doi: 10.4309/jgi.2013.28.2.

and future directions. Am. J. Addict., 16(1), 1–9. doi: 10.1080/10550490

l Williams, R. J., Rehm, J. & Stevens, R. M. G. (2011). The Social and econo-

601077668.

mic impacts of gambling. Final report prepared for the Canadian Consortium

l Petry, N. M., Blanco, C., Auriacombe, M., Borges, G., Bucholz, K., Crowley,

for Gambling Research.

T. J., . . . O’Brien, C. (2014). An overview of and rationale for changes propo-


sed for pathological gambling in DSM-5. J. Gambl. Stud., 30(2), 493–502. doi:


10.1007/s10899-013-9370-0.





l Wood, R. T. & Williams, R. J. (2007). ‘How much money do you spend on


gambling?’ The comparative validity of question wordings used to assess

ry, 66(5), 564–574.

gambling expenditure. International Journal of Social Research Methodology,

l Pištora, V. (2012). Economics of gambling behavior. (Bc.). Praha: Univerzi-

10(1), 63–77. doi: 10.1080/13645570701211209.

ta Karlova v Praze, Fakulta sociálních vìd, Institut ekonomických studií .

l Zíb Palasová, B. (2015). Analýza sociálnì patologických jevù v Èeské re-

l Reilly, C. & Smith, N. (2013). The Evolving definition of pathological gam-

publice. (Bc.). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze.

bling in the DSM-5. Washington: National Center for Responsible Gaming. l Richard, D. C. S. & Humphrey, J. (2014). The conceptualization and diagno-

sis of disordered gambling. In: D. C. S. Richard, A. Blaszczynski & L. Nower (Eds.), The Wiley-Blackwell handbook of disordered gambling (pp. 1–25). Chichester: John Wiley & Sons, Ltd.

386

ADIKTOLOGIE


2015/ 15 / 4 REVIEW ARTICLE

Municipalities and the Regulation of the Gambling Market in the Czech Republic

ROUS, Z.1, DRBOHLAVOVÁ, B.1,2,3, TION LEŠTINOVÁ, Z.1, ÈERNÝ, J.1,4, MRAVÈÍK, V.1,2,3 1


2


Czech Republic 3


4

Department of Psychology, Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic

Citation: Rous, Z., Drbohlavová, B., Tion Leštinová, Z., Èerný, J., Mravèík, V. (2015). Obce a regulace hazardního trhu v ÈR. Adiktologie, 15(4), 388–398.

BACKGROUND: Municipalities can issue local ordinances

against gambling appeared in 18% of the municipalities in

which regulate gambling opportunities in the area. Since 2011,

2014. For 16% of the municipalities the gambling issue was

the number of these ordinances has been increasing.

a topic that featured in local elections. 12% of the municipalities

METHODS: A 51-item online questionnaire survey asking

had recorded political or economic pressure from the gambling

about gambling and local regulation was carried out in 2015.

operators, much more often where there were local ordinances

All the municipalities in the Czech Republic were contacted. Re-

in place (39% vs. 2%). Monetary contributions from gambling

sponses were provided by about 6% of them, with their popu-

only accounted for 1.6% of municipal budgets on average. Rev-

lation representing 22% of the Czech population. RESULTS:

enues from gambling are not important for almost 80% of the

50% of the municipalities had at least one venue with EGMs.

municipalities. According to municipal representatives, the

27% had issued local ordinances regarding gambling. 90% of

number of opportunities to gamble (especially EGMs) should

these were issued after 2011. Almost half of them imposed

be reduced centrally and the powers to regulate should be in-

a total prohibition of EGMs, one third regulated the number of

creased on both the local and national levels. CONCLUSION:

premises, and one quarter regulated the time and/or place of

The majority of the municipalities called for greater regulation

gambling opportunities. Illegal gambling venues appeared in

of gambling and more powers on the part of the municipalities

9% of the municipalities and “kvízomaty” (EGMs incorporating

in this respect. Stronger local regulation is reflected in an in-

quiz questions) appeared in 4% of them. They were found in

crease in illegal gambling. There is a discrepancy between per-

30% of the municipalities with local ordinances, but only in 1%

mitting gambling on the national level and its regulation on the

of those with no ordinances in place. Civil or political initiatives

municipal level.

KEY WORDS: GAMBLING – REGULATION – MUNICIPALITIES – LOCAL ORDINANCES


Accepted: 5 / NOVEMBER / 2015

Grant support: The preparation of this article was supported by PRVOUK-P03/LF1/9, an institutional research support programme, and by the project “National Institute of Mental Health (NIMH-CZ)“, grant number CZ.1.05/2.1.00/03.0078, and the European Regional Development Fund. Address for correspondence: Zdenìk Rous / [email protected] / National Monitoring Centre for Drugs and Addiction, Office of the Government, nábø. E. Beneše 4, 118 01 Prague 1, Czech Republic

388

ADIKTOLOGIE


Obce a regulace hazardního trhu v ÈR

ROUS, Z.1, DRBOHLAVOVÁ, B.1,2,3, TION LEŠTINOVÁ, Z.1, ÈERNÝ, J.1,4, MRAVÈÍK, V.1,2,3 1


2

Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

3


4

Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brnì

Citace: Rous, Z., Drbohlavová, B., Tion Leštinová, Z., Èerný, J., Mravèík, V. (2015). Obce a regulace hazardního trhu v ÈR. Adiktologie, 15(4), 388–398.

VÝCHODISKA: Obce mají možnost vydávat obecnì zá-

podobný bez ohledu na to, zda obec vydala OZV. V 18 %

vazné vyhlášky (OZV), kterými regulují provozování ha-

obcí se v r. 2014 vyskytly obèanské èi politické iniciativy

zardních her na svém území. Poèet OZV od roku 2011 str-

smìøující proti hazardnímu hraní. V 16 % obcí se otázka

mì stoupá. METODIKA: 51položkový on-line dotazník tý-

hazardního hraní stala pøedmìtem pøedvolební kampanì.

kající se výskytu hazardního hraní v obcích, regulace

Ve 12 % obcí zaznamenali politický èi ekonomický tlak

hazardu ze strany obce a názorù na míru a povahu regula-

provozovatelù hazardních her – èastìji v obcích s OZV

ce hazardu v ÈR. Osloveny byly všechny obce v ÈR. Odpo-

(39 % vs. 2 %). Odvody z hazardních her tvoøily prùmìrnì

vìdìli zástupci 392 obcí, což je pøibližnì 6 % obcí v ÈR, kte-

1,6 % obecních rozpoètù. Pro témìø 80 % obcí nejsou pøíj-

ré však svým osídlením reprezentují 22 % obyvatel ÈR.

my z hazardu dùležité. Pøedstavitelé obcí by posílili pravo-

VÝSLEDKY: 50 % obcí mìlo na svém území alespoò jed-

moci v oblasti regulace hazardního hraní. Kontrola ze stra-

nu provozovnu s EHZ, 27 % mìlo OZV regulující jejich pro-

ny státu by se podle nich mìla významnì zvýšit a dostup-

voz. 90 % tìchto OZV bylo vydáno po r. 2011. Témìø polo-

nost hazardního hraní centrálnì omezit, to platí zejména

vina úplnì zakazovala provozování EHZ, tøetina regulovala

pro EHZ. ZÁVÌR: Vìtšina obcí se vyslovila pro omezení

poèet provozoven a ètvrtina omezovala èas a/nebo místo

dostupnosti hazardu a vìtší pravomoci v oblasti jeho regu-

provozu. Ve 4 % obcí se nìkdy objevily èerné herny, v 9 %

lací. Zvyšující se regulace hazardu na obecní úrovni se pro-

obcí se objevily kvízomaty. Kvízomaty se objevily v 30 %

jevuje ve zvýšení výskytu hazardu nelegálního. Pøetrvává

obcích s OZV, ale pouze v 1 % tìch, které OZV nemìly. Vý-

rozpor mezi povolováním EHZ ze strany státu a jejich regu-

voj výskytu problémù spojených s hazardním hraním byl

lací na obecní úrovni.

KLÍÈOVÁ SLOVA: HAZARDNÍ HRY – REGULACE – OBCE – OBECNÌ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY


Pøijato k tisku: 5 / LISTOPAD / 2015

Grantová podpora: Pøíprava èlánku byla podpoøena prostøednictvím programu institucionální podpory vìdy è. PRVOUK-P03/LF1/9 a projektem „Národní ústav duševního zdraví (NUDZ)“, registraèní èíslo CZ.1.05/2.1.00/03.0078, financovaným z Evropského fondu regionálního rozvoje. Korespondenèní adresa: Mgr. Zdenìk Rous / [email protected] / Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti, Úøad vlády ÈR,nábø. E. Beneše 4, 118 01 Praha 1

ADIKTOLOGIE

389

l

1 ÚVOD

Hazardní hry, resp. legální sázkové hry a loterie, jsou organizovány jejich provozovateli, kteøí v zákonných mezích urèují jejich pravidla. Oblast hazardního hraní v ÈR upravuje pøedevším zákon è. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách (loterijní zákon)., který byl od r. 1990 celkem 15krát novelizován (øada novel mìla charakter drobných úprav). Pùvodní zákon obsahoval úpravu loterií, tombol, hracích pøístrojù, kasinových her a státní loterie. Trh s hazardními hrami se však výraznì promìnil zejména v dùsledku technologického vývoje a vzniku nových technických zaøízení. Výèet hazardních her (oznaèovaných jako loterie) uvedený v § 2 loterijního zákona byl postupnì rozšíøen z pùvodních 9 položek na 14. Nìkolik z nich lze zaøadit do obecnìjší kategorie tzv. technických her (nebo také elektronických herních zaøízení, EHZ). EHZ tvoøí nejvìtší èást èeského trhu s hazardními hrami – v r. 2014, mìøeno objemem hráèi prohraných penìz, tvoøily témìø 2/3 trhu (Mravèík et al., 2014; Mravèík, Rous et al., 2015). Tato práce se zabývá regulací právì segmentu hazardního trhu s EHZ. EHZ lze rozdìlit na dva základní typy – na výherní hrací pøístroje (VHP), které mají øídicí jednotku pøímo v pøístroji, a na pøístroje øízené prostøednictvím centrálního nebo lokálního loterijního systému, mezi které patøí pøedevším tzv. interaktivní videoloterijní terminály (IVT, nìkdy také VLT) a elektromechanická ruleta (EMR). VHP jsou technologicky starší pøístroje, na monitoru pøístroje se nejèastìji objevují tøi øady válcù s rùznými obrazovými motivy (typicky ovoce). Do r. 2008 to bylo nejèastìjší herní zaøízení technického typu v ÈR. Podle loterijního zákona mohou být VHP umístìny v kasinech, v hernách i v tzv. provozovnách se zvláštním režimem. Zákon upravuje i minimální délku hry (1 sekunda), maximální sázku (2 Kè v provozovnì se zvláštním režimem, 5 Kè v hernì a 50 Kè v kasinu), maximální hodinovou prohru (1000 Kè v provozovnì se zvláštním režimem, 2000 Kè v hernì a 10 tis. Kè v kasinu) a maximální výhru z jedné hry (300 Kè v provozovnách se zvláštním režimem, 750 Kè v hernách a 50 tis. Kè v kasinech). V hernách a kasinech mohou být VHP propojeny se zaøízením umožòujícím kumulovanou výhru (tzv. jackpot), která mùže èinit až 10 tis. Kè v hernách a 100 tis. Kè v kasinech. Povolení k provozování VHP udìlují obecní úøady v pøenesené pùsobnosti; krajské úøady, pokud jde o VHP provozované obcí (v praxi nevýznamná kategorie); popøípadì Ministerstvo financí ÈR (MF), pokud jde o VHP v kasinech. Pøístroje na bázi centrálního nebo lokálního loterijního systému byly do výètu sázkových her v loterijním zákonì zaøazeny až v r. 2012, ale jejich povolování není dosud podrobnì upraveno a jsou povolovány na základì § 50 odst. 3 o povolování jiných podobných her (tj. her, jejichž povolování není upraveno v èástech 1–4 loterijního zákona). Centrální loterijní systém je tvoøen centrální øídicí jednotkou, míst-

390

ADIKTOLOGIE

ními kontrolními jednotkami a neomezeným poètem pøipojených koncových terminálù, kterými mohou být interaktivní videoloterijní terminál (IVT, nìkdy také VLT), elektromechanická ruleta (EMR) nebo další zaøízení, jež se laicky oznaèují jako automaty. U centrálnì øízených her není maximální výše sázek upravena zákonem, ale technický standard ministerstva financí stanovuje maximální sázky u IVT na 1000 Kè a u EMR rovnìž na 1000 Kè na jedno èíslo a 50 tis. Kè na jednu hru, což je až 500krát více než u VHP. Aplikace § 50 odst. 3 na VLT a jiná EHZ mimo VHP a parametry stanovené MF pro tyto hry se staly sporným a kritizovaným tématem. Napø. veøejný ochránce práv dospìl v r. 2012 k závìru, že IVT jsou pøístroje natolik podobné VHP, že požadavek zákona, aby MF pøi povolování jiných sázkových her „pøimìøenì“ použilo existující ustanovení zákona, nebyl naplnìn, neboť MF pøi stanovení technických standardù a povolování IVT napø. výraznì pøekroèilo sázkové limity nebo dobu trvání povolení (10 let oproti 1 roku u VHP) (Mravèík et al., 2014). Kromì typù hazardních her definuje loterijní zákon rovnìž tøi základní typy prostøedí, kde lze provozovat technická zaøízení. Prvním z nich je provozovna se zvláštním režimem, tj. pohostinské zaøízení a další místa, kde jsou umístìny VHP nebo jiné technické hry (automaty). Druhým je herna, která je urèena zejména pro provozování VHP a jiných her technického charakteru, a tøetím typem je kasino, kde jsou kromì technických her provozovány tzv. živé hry (typicky ruleta, karetní hry). Na rozdíl od øady jiných svìtových i evropských státù, kde hazardní hry provozují (monopolní) veøejnoprávní subjekty, v ÈR dominují soukromé subjekty. K 31. 1. 2013 pùsobilo v ÈR 79 provozovatelù sázkových her (z nich 38 má sídlo v Praze), kteøí byli držiteli licence od MF k provozování sázkových her. Podle údajù MF dále v ÈR k 1. 7. 2013 pùsobilo 350 provozovatelù VHP povolovaných obcemi. V oblasti EHZ se také èasto vyskytuje stav, kdy se držitel licence dìlí o výnos z provozu tìchto zaøízení s držiteli majetkových práv k nemovitostem, v nichž jsou tato zaøízení umístìna, v dùsledku èehož má tento držitel práv k nemovitostem postavení jakéhosi faktického provozovatele (Mravèík et al., 2014). Vysoký poèet provozovatelù a málo regulovaná nabídka jsou mimo jiné pøíèinou toho, že v ÈR je velmi vysoká dostupnost EHZ. V roce 2013 zde byl poèet EHZ na 1000 obyvatel nejvyšší z evropských zemí, o nichž jsou údaje dostupné – 7,47 EHZ na 1000 obyvatel. Témìø stejnì velkou nabídku má Itálie (7,3), pøièemž další srovnávané zemì mají nabídku podstatnì nižší – graf 1. Dostupnost hazardních her je faktorem, který podmiòuje výskyt spoleèenských dopadù hazardu. Existují dùkazy svìdèící o tom, že vìtší dostupnost hazardních her a liberalizace postojù k hazardním hrám vede nejen k nárùstu hazardního hraní jako takového, ale i k nárùstu problémo-

ROUS, Z., DRBOHLAVOVÁ, B., TION LEŠTINOVÁ, Z., ÈERNÝ, J., MRAVÈÍK, V.


8,77

Austrálie 7,47

Èeská republika

7,30

Itálie 4,50

Dánsko 3,72

Slovensko

3,62

Finsko*

3,61

Lotyšsko 3,04

Nìmecko

2,54

Nizozemsko*

2,30

Slovinsko* 1,49

Estonsko

1,10

Belgie*

0,92

Španìlsko

0,83

Švédsko

0,77

Litva*

0,55

Polsko* Rakousko Maïarsko

0,32 0,04

Graf 1 / Graph 1 Poèet elektronických technických zaøízení na 1000 obyvatel v evropských zemích a v Austrálii v r. 2013 Number of EGMs per 1,000 inhabitants in European countries and Australia, 2013 Pozn.: * Dostupná jsou pouze data za r. 2011. Zdroj: Mravèík et al. (2014) Note: * Only the data for 2011 is available. Source: Mravèík et al. (2014)

vého hraní s výskytem zdravotních a sociálních škod vèetnì zadlužení. Dostupnost hazardních her je také faktorem komplikujícím proces léèby patologického hráèe – podrobnì viz èlánek Charakteristiky léèených problémových hráèù v ÈR: prùøezová dotazníková studie (Drbohlavová, Špolc, Tion Leštinová & Mravèík, 2015). Zdá se, že roli hraje fyzická dostupnost hráèských pøíležitostí (heren) spíše než hustota herních pøístrojù (Abbott et al., 2013; Vasiliadis, Jackson, Christensen & Francis, 2013; Williams, West & Simpson, 2012). Mezi hrami, které se na trhu nabízejí, existují podstatné rozdíly v jejich rizikovosti. Zejména EHZ (VHP, VLT a další technická zaøízení) se vyznaèují nepøíznivými charakteristikami, které vedou k rozvoji problémù spojených s hraním ve vyšší míøe, než je tomu u jiných her. K hrám s vyšším rizikem patøí také kurzové sázky, zejména sázky on-line, a to pøedevším tzv. live sázky, jiné on-line hry a také sázkové hry v kasinu. U tìchto her se vyskytuje vysoká èetnost sázek v krátkém èasovém sledu, možnost hrát nepøetržitì po dlouhou dobu, specifické prostøedí, ve kterém

OBCE A REGULACE HAZARDNÍHO TRHU V ÈR

se hra uskuteèòuje, nebo možnost velkých finanèních vkladù v krátkém èasovém intervalu a s tím související vysoké vzrušení ze hry. Hráèi tìchto her a pøedevším hráèi EHZ tvoøí významnou nebo pøevažující èást osob trpících problémy v souvislosti s hazardním hraním v øadì evropských zemí (Griffiths, 2009; Livingstone, Woolley, Zazryn, Bakacs & Shami, 2008; Parke & Griffiths, 2007; Williams et al., 2012). To platí i pro ÈR, neboť hráèi na EHZ vykazují nejvyšší riziko a tvoøí pøevážnou èást patologických hráèù v léèbì (Maierová, Charvát & Miovský, 2014a; Maierová, Charvát & Miovský, 2014b; Mravèík et al., 2014; Mravèík, Rous et al., 2015), podrobnì viz èlánky k prevalenci problémového hráèství a k charakteristikám léèených problémových hráèù v ÈR (Mravèík, Èerný, Roznerová, Licehammerová & Leštinová, 2015; Mravèík, Chomynová et al., 2015). Ve srovnání s jinými spotøebitelskými produkty je nabídka legálních hazardních her do znaèné míry dána regulaèními opatøeními než èistì ekonomickými faktory, neboť hazardní hry podobnì jako návykové látky pøedstavují riziko vzniku závislosti a jsou spojeny s negativními dopady

ADIKTOLOGIE

391

v rovinì veøejnozdravotní a sociální, mají vliv na kriminalitu, zadluženost a rozpad sociálních vztahù – podrobnì se negativními dopady hazardního hráèství zabývají èlánky Charakteristiky léèených problémových hráèù v ÈR: prùøezová dotazníková studie (Mravèík, Èerný et al., 2015) a Socioekonomické souvislosti hazardního hraní (Drbohlavová et al., 2015). Na druhou stranu je hazardní prùmysl zdrojem nemalých pøíjmù do veøejných rozpoètù. Odvody z hazardu a další ekonomické faktory vèetnì zamìstnanosti èasto slouží jako protiargument jeho restrikce. Dnešní regulace hazardních her má svùj pùvod v chápání tìchto her jako z podstaty nemorální aktivity, resp. neøesti, která byla potírána státem podobnì jako užívání drog vèetnì alkoholu a tabáku, prostituce apod. Regulace hazardního hraní má dlouhou historii, napø. na území ÈR jsou první doklady o výskytu hazardních her v období antiky – pøedevším kostek v keltských a øímských sídlištích a ve støedovìku vrhcábù a karet. Prvním pokusem regulovat hazardní hraní ze strany státu byl návrh zemského zákoníku Karla IV., tzv. Codex Carolinus. V období rakousko-uherské monarchie udìloval stát licence na provozování hazardních her a provozoval státní loterii. Za období první republiky došlo k rozmachu hazardního hraní, zaèaly se provozovat a v Èeskoslovensku dokonce vyrábìt výherní automaty. V období komunistické éry do r. 1989 byly hazardní hry pod státním monopolem a povoleny byly èíselné a okamžité loterie (Sportka a stírací losy) a sportovní sázky; ostatní typy her se hrály nelegálnì (Horáèek, 2012; Szczyrba, Mravcik, Fiedor, Cerny & Smolova, 2015). V poslední dobì se pøístup ke kontrole výše uvedených jevù diferencuje a moralistický pøístup je nahrazován hledisky sociálními a ekonomickými (Samuelson & Nordhaus, 2007). Binde (2005) uvádí, že v nìkterých spoleènostech, jako jsou napøíklad arabské zemì, je dostupnost hazardu dlouhodobì minimální, zatímco v jiných spoleènostech se støídají cykly liberalizace a restrikce. Zvýšení míry hazardního hraní v populaci bývá alespoò doèasnì spojeno se zvýšením míry problémového hraní, což platí pro všechny formy hazardního hraní (Volberg & Williams, 2014). Vliv zvýšené nabídky je silný pøedevším v období následujícím bezprostøednì po zavedení urèitého typu hazardní hry na daném území. Po uplynutí této èasné fáze zvýšené dostupnosti však zaènou pùsobit adaptaèní mechanismy na individuální i spoleèenské úrovni a míra souvisejícího problémového hraní se zaène snižovat. Dìje se tak v dùsledku zvýšené pozornosti veøejnosti, snížení poèáteèní atraktivity, zvýšených opatøení na stranì prevence a regulace nebo úbytku (aktivních) problémových hráèù v dùsledku osobních nebo finanèních problémù vèetnì sebevražd a úmrtí. Není však zcela jasné, jak rychle k této adaptaci dochází, a není také jasné, zda by bylo možné pøedejít eskalaci problémového hraní, pokud by pøíslušná preventivní a regulaèní

392

ADIKTOLOGIE

opatøení byla zavedena soubìžnì se zvýšenou nabídkou hazardního hraní (Volberg & Williams, 2014). Jedním z nejpalèivìjších sociálních dopadù hazardního hraní je prohlubování nerovnosti mezi bohatými a chudými skupinami obyvatel (Abdel-Ghany & Sharpe, 2001; Beckert & Lutter, 2009) – hazardní hraní bývá nìkdy oznaèováno jako regresivní zdanìní chudých, protože lidé s nízkými pøíjmy utrácejí vìtší èást svého pøíjmu na hazardní hry než lidé s vysokými pøíjmy (Abbott et al., 2013); regresivní ekonomické dopady hazardu se vyskytují také v ÈR (Drbohlavová et al., 2015; Pištora, 2012). Názory na regulaci sázkových her se stávají tøecími plochami ve spoleènosti a ovlivòují veøejné mínìní. Zatímco pro obyvatele mìst pøedstavuje výskyt heren a sázkových her typu EHZ vìtšinou problematický a postradatelný jev, zástupci nìkterých mìst a provozovatelé zdùrazòují pozitivní dopady provozování (Mravèík et al., 2014). Souèasný legislativní rámec v ÈR je zdrojem pomìrnì znaèného nesouladu mezi regulací EHZ na celostátní a obecní úrovni. Povolení na vìtšinu provozovaných EHZ vydává MF, konkrétnì odbor 34 – Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi. Výjimkou jsou VHP, jejichž povolování (kromì kasin) mají v pravomoci obce. V nedávné minulosti panovaly spory o to, zda obce mohou regulovat všechny typy EHZ. Od r. 1998 do r. 2011 mìly totiž obce v loterijním zákonì explicitnì stanoveno právo regulovat prostøednictvím obecnì závazných vyhlášek (OZV) pouze VHP. Obce však v reakci na rùst nabídky jiných EHZ než VHP zaèaly vydávat OZV regulující všechna EHZ na svém území, a to už pøed r. 2011. Tyto OZV se týkaly jak udìlování nových povolení, tak EHZ a zejména IVT již provozovaných. To se setkalo s nesouhlasem státní správy (kdy ministerstva vnitra a financí argumentovala loterijním zákonem s tím, že obce nemají pravomoc IVT regulovat) a odporem provozovatelù, Ústavní soud však tento názor zmínìných ministerstev a provozovatelù opakovanì odmítl a právo obcí regulovat všechny typy EHZ v r. 2013 definitivnì potvrdil. MF tak muselo zaèít rušit všechna povolení EHZ, která byla provozována v rozporu s platnými OZV, což se ukázalo jako administrativnì a èasovì nároèný proces. MF bylo touto agendou od r. 2013 do r. 2015 zahlceno a nestíhalo povolení rušit. Mohlo tedy dojít k tomu, že obce sice omezily èi zrušily EHZ na svém území prostøednictvím OZV, pøesto byla na jejich území provozována EHZ v rozporu s OZV, protože MF nestihlo povolení k jejich provozování zrušit. Pøíkladem mùže být mìsto Brno, které na svém území od 1. 1. 2015 prostøednictvím OZV zakázalo veškerá EHZ, ale ještì v dubnu 2015 zde byla nìkterá EHZ provozována. Podobná situace panovala v Olomouci, kde na zaèátku r. 2015 byla provozována EHZ ve 26 provozovnách, které nebyly na seznamu 57 provozoven povolených OZV. Provozovatelé považují tuto situaci za nepøijatelnou z dùvodu zmaøených investic, napø. skupina Synot hrozí ÈR kvùli na-



481

stalé situaci, v níž nebyla dodržována její povolení na provozování EHZ vydaná MF, soudním sporem (Mravèík, Rous et al., 2015). Obce musí o vydání OZV týkající se hazardního hraní informovat MF, které vede jejich databázi. Poèet obcí regulujících hazard na svém území prostøednictvím OZV v èase rostl až na pøibližnì 480 v r. 2014 – graf 2. Obce mohou EHZ na svém území zcela zakázat nebo mohou regulovat jejich rùzné parametry, jako jsou místní nebo èasová dostupnost. Nejstrmìji v období 2012–2014 rostly poèty OZV úplnì zakazujících provozování EHZ a her v kasinu na území obce, pøípadnì úplnì zakazujících nìkteré typy EHZ. Poèet tìchto prohibièních OZV zakazujících všechna EHZ a hry v kasinu vzrostl pøibližnì tøikrát z 59 na 149. Poèet OZV omezujících místo a/nebo èas provozování EHZ rovnìž rostl – graf 3.

416 331

144 64

75

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Graf 2 / Graph 2 Vývoj poètu obcí s OZV regulujících provozování hazardních her v ÈR v l. 2009–2014 Number of Czech municipalities with local ordinances which regulated gambling opportunities, 2009–2014 Zdroj: Mravèík, Rous, et al. (2015) na základì dat MF Source: Mravèík, Rous, et al. (2015), based on data from the Ministry of Finance

2 2

Úplný zákaz provozování EHZ a sázkových her v kasinu

Úplný zákaz provozování nìkterých druhu EHZ

Omezení provozování EHZ (místo a èas)

11 59 97 149 0 0 6 20 44 46 2 3 9 60 70 2009

74

2010

4 Omezení provozování EHZ (místo, nebo èas)

7

2011

23 82

2012 100 112

Omezení provozování nìkterých druhù EHZ

2013 2014

1 0 4 8 7 7 54 62

Omezení provozování pouze VHP

88 96 91 85

Jiný zpùsob regulace (napø. regulace reklamy)

1 1 3 6 7 8

Graf 3 / Graph 3 Vývoj poètu platných OZV regulujících provozování hazardních her v ÈR v l. 2009–2014 podle typu omezení Number of effective local ordinances which regulated gambling opportunities in the Czech Republic, 2009–2014, by type of restriction Zdroj: Mravèík, Rous, et al. (2015) na základì dat MF Source: Mravèík, Rous, et al. (2015), based on data from the Ministry of Finance


ADIKTOLOGIE

393

Jednou z reakcí trhu s hazardními hrami na zvýšenou regulaci prostøednictvím OZV byl rozmach tzv. kvízomatù. Jde o EHZ, která byla vyvinuta za úèelem obcházení loterijního zákona. Než je hráèi na kvízomatu umožnìno hrát, musí zodpovìdìt vìdomostní otázku. Podle provozovatelù kvízomatù obsahují tato EHZ prvek dovednosti, a proto nespadají pod úèinnost loterijního zákona. To by je osvobozovalo jak od regulace prostøednictvím OZV, tak od placení danì z hazardních her. MF tuto interpretaci jasnì odmítlo, podle stanoviska MF spadají zaøízení typu kvízomatu pod úèinnost loterijního zákona a jejich provozování bez licence je správním deliktem nebo trestným èinem (Ministerstvo financí, 2014). l

2 METODIKA

NMS provedlo v období duben–kvìten 2015 ve spolupráci se Svazem mìst a obcí ÈR dotazníkový prùzkum mezi obcemi. Respondenty byli zástupci obcí, kteøí mìli v agendì problematiku hazardních her (starostové, zastupitelé, úøedníci). Dotazy se týkaly výskytu hazardního hraní v obcích, regulace hazardu ze strany obce a názorù na míru a povahu regulace hazardního hraní v ÈR. Dotazník mìl celkem 51 položek, byl administrován on-line samotnými respondenty, kteøí e-mailem obdrželi výzvu s odkazem na internetové stránky prùzkumu. Prostøednictvím Svazu mìst a obcí ÈR byly osloveny všechny obce v ÈR. Na otázky odpovìdìli zástupci 392 obcí a mìstských èástí (samosprávných celkù), což je pøibližnì 6 % obcí v ÈR. V obcích, které se zúèastnily prùzkumu, žilo celkem 2268 tis. obyvatel, což odpovídá pøibližnì 22 % obyvatel ÈR. Mezi respondenty byla i nejvìtší mìsta èi jejich èásti – Praha, Brno a Ostrava, Plzeò, Olomouc, Hradec Králové, Èeské Budìjovice, Pardubice èi Ústí nad Labem. Lze tedy øíci, že s výjimkou Liberce bylo zastoupeno všech 10 nejvìtších èeských mìst, nìkterá prostøednictvím svých mìstských obvodù. l

3 VÝSLEDKY

V souboru se nacházelo celkem 194 obcí (50 %), které mìly na svém území alespoò jednu provozovnu, ve které bylo možno hrát na EHZ, z nich 125 (33 %) mìlo na svém území

hernu, 23 (6 %) kasino, 176 (45 %) provozovnu se zvláštním režimem. Z analyzovaného souboru mìlo platnou OZV týkající se problematiky hazardního hraní 105 (27 %) samosprávných celkù, èastìji šlo o vìtší obce. Naprostá vìtšina (90 %) OZV byla vydána po r. 2011, nejvíce to bylo v r. 2012 (36 %). Témìø polovina z tìchto 105 OZV úplnì zakazovala provozování EHZ na území obce, tøetina regulovala poèet provozoven a ètvrtina omezovala èas a/nebo místo provozu EHZ. Více než 20 % samosprávných celkù s OZV uvedlo, že OZV není ze strany provozovatelù hazardních her dodržována. V témìø 40 % obcí se v posledních 5 letech vyskytl rozpor mezi OZV a provozováním EHZ povolených MF. To znamená, že provozovatelé mìli platné povolení MF na provozování EHZ v dané obci i v dobì, kdy EHZ byla zakázána OZV. Ve 31 % samosprávných celkù s OZV tento problém pøetrvával v dobì sbìru dat. Zástupci samosprávných celkù byli dotazováni i na problematiku nelegálního hazardu. Ve 14 (4 %) samosprávných celcích se nìkdy objevily èerné herny, z toho ve 13 z nich v r. 2014 nebo 2015. Výskyt kvízomatù uvedlo 34 (9 %) samosprávných celkù, opìt vìtšina v posledních dvou letech. Jiné nepovolené provozování hazardních her uvedlo 9 (2 %) celkù, vìtšinou šlo o nepovolené pøístroje a o provozování hazardu prostøednictvím obèanských sdružení èi soukromých klubù. Velká vìtšina nelegálního hazardu hlášeného zástupci samosprávných celkù se vyskytla tam, kde byly vydány OZV regulující hazard – kvízomaty se objevily v 31 samosprávných celcích s OZV (30 %), ale pouze ve 3, které OZV nemìly (1 %). V r. 2014 došlo podle respondentù ke snížení nabídky hazardu i výskytu problémù spojených s hazardním hraním v obci. Není bez zajímavosti, že zatímco vývoj nabídky hazardního hraní a pøíjmù do obecních rozpoètù se významnì lišil v závislosti na existenci OZV (ke snížení nabídky došlo v 49 % obcí s OZV a v 17 % obcí bez OZV), vývoj výskytu problémù spojených s hazardním hraním byl stejný bez ohledu na to, zda obec vydala OZV (ke snížení výskytu problémù došlo v 19 % obcí s OZV a 16 % bez OZV) – tabulka 1 a tabulka 2.

Tabulka 1 / Table 1 Vývoj vybraných ukazatelù spojených s hazardním hraním v r. 2014 ve srovnání s r. 2013, u obcí s OZV a obcí bez OZV, v % Selected gambling-related indicators in 2014 compared to 2013, in municipalities with and without local ordinances (%) Ukazatel

Nižší výskyt

Stejný výskyt

Vyšší výskyt

bez OZV

s OZV

bez OZV

s OZV

bez OZV

s OZV

Nabídka hazardu v obci

17

49

80

47

2

5

Pøíjem z hazardu do rozpoètu obce*

26

42

60

33

14

24

Problémy spojené s hazardním hraním v obci

16

19

82

75

1

6

Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti a Svaz mìst a obcí Èeské republiky (2015) Pozn.: * V celých kalendáøních letech èi stejných obdobích obou let Source: National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and the Union of Towns and Municipalities of the Czech Republic (2015) Note: * Per whole calendar years or the same periods during the two years

394

ADIKTOLOGIE



Tabulka 2 / Table 2 Vývoj vybraných ukazatelù spojených s hazardním hraním v r. 2014 ve srovnání s r. 2013, v % Selected gambling-related indicators in 2014 compared to 2013 (%) Ukazatel

Nižší výskyt

Stejný výskyt

Vyšší výskyt

Nabídka hazardu v obci

26

71

3

Pøíjem z hazardu do rozpoètu obce*

30

53

16

Problémy spojené s hazardním hraním v obci

17

80

3

Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and Svaz mìst a obcí Èeské republiky (2015) Pozn.: * v celých kalendáøních letech èi stejných obdobích obou let. Source: National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and the Union of Towns and Municipalities of the Czech Republic (2015) Note: * per whole calendar years or the same periods during the two years

Tabulka 3 / Table 3 Výskyt politických jevù v obcích s OZV a bez, v % Political initiatives in municipalities with and without local ordinances (%) Ukazatel

bez OZV

s OZV

všechny

Iniciativy proti hazardu

8

45

18

Regulace hazardu souèástí volební kampanì

5

45

16

Tlak ze strany provozovatelù

2

39

12

Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and Svaz mìst a obcí Èeské republiky (2015) Source: National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and the Union of Towns and Municipalities of the Czech Republic (2015)

V 18 % obcí, které se prùzkumu zúèastnily, se v r. 2014 vyskytly obèanské èi politické iniciativy smìøující proti hazardnímu hraní. V 16 % obcí se otázka hazardního hraní stala pøedmìtem pøedvolební kampanì do komunálních voleb v r. 2014. Provozovatelé se snaží svoje ekonomické zájmy, které jsou pøísnìjší regulací a zejména restriktivní OZV ohroženy, hájit. Ve 12 % obcí zaznamenali politický èi ekonomický tlak provozovatelù hazardních her. Daleko èastìji to bylo v obcích s OZV regulující hazard (39 % vs. 2 %). (Tabulka 3.) Obce jsou podle loterijního zákona pøíjemci èásti odvodù z hazardních her (de facto loterijní danì). Pøipadá jim 80 % odvodù z provozování EHZ a 30 % odvodù z provozování ostatních hazardních her. Zbytek odvodù je pøíjmem státního rozpoètu. Odvody z hazardních her tvoøily ve sledovaných obcích prùmìrnì 1,6 % celkového rozpoètu obce, v nìkterých obcích však dosahovaly významného podílu – nejvyšší 81% podíl hlásila Èeská Kubice, obec na hranicích s Nìmeckem s nadprùmìrným výskytem kasin. Na otázku na zpùsob využití prostøedkù z odvodù z hazardních her odpovìdìlo 279 obcí, v 61 % z nich jsou tyto prostøedky souèástí rozpoètu bez zvláštního urèení, v 39 % jde o specifickou položku v rozpoètu vyhrazenou na podporu sportu, kultury, neziskového sektoru èi sociálních služeb. Pro témìø 80 % obcí nejsou pøíjmy z hazardních her v jejich rozpoètu dùležité. V prùzkumu byly zjišťovány názory na potøebnost zmìn v oblastech, které souvisejí s regulací hazardního hraní, resp. míru souhlasu s nabízenými výroky (tabulka 4).


l

4 DISKUSE

Vzhledem k on-line formì dotazníku prošly oslovené obce samovýbìrem – to se projevilo na reprezentativnosti vzorku. Hazard se vyskytuje ve vyšší míøe ve vìtších obcích (více potenciálních zákazníkù). Obce, které hazard netrápí nebo v nich není rozšíøený, nebyly tolik motivovány dotazník vyplnit. Obce, které trápí hazard více, spíše na dotazník odpovìdìly a spíše zavádìjí OZV. Nepøekvapí tedy, že vzhledem k OZV èi poètu obyvatel není vzorek 392 obcí reprezentativní. Vzorek 392 obcí odpovídá 6 % všech obcí v ÈR, ale 22 % všech obyvatel v ÈR. Zatímco v obecné populaci je pouze 6 % obcí s OZV regulující hazard, ve vzorku mìlo OZV 27 % obcí. Podobný stav nastal pøi výzkumu mezi obcemi, jenž realizovalo NMS v r. 2013 – vzorek obsahoval 7 % èeských obcí s 30 % obyvatel ÈR a 29 % obcí ve vzorku mìlo OZV (Mravèík et al., 2014). Otázka hazardních her je v souèasnosti horkým politickým tématem. Regulace hazardního hraní v ÈR podléhá èastým zmìnám a zvratùm, vyvolává politické napìtí, je pøedmìtem nárokù a oèekávání ze strany odborné i laické veøejnosti a obèanských iniciativ a støedem mediálního zájmu. Obèanské iniciativy vyvolávají veøejnou diskusi na téma regulace hazardu, organizují mediální a jiné kampanì, realizují preventivní aktivity, upozoròují na rùzné aspekty v problematice hazardního hraní, ovlivòují regulaci a politiku v oblasti hazardu na celostátní, regionální i lokální úrovni. Pro zavádìní èi udržení OZV jsou obèanské iniciativy velmi dùležité – 45 % obcí s OZV zaznamenalo iniciativy proti hazardu a regulace hazardu se v nich stala pøedvoleb-

ADIKTOLOGIE

395

Tabulka 4 / Table 4 Názory obcí na potøebnost zmìn v oblasti regulace hazardního hraní v % Opinions of municipalities about the necessity of changes in regulation (%) Výrok

Rozhodnì

Spíše

Spíše

Rozhodnì

souhlasím

souhlasím

nesouhlasím

nesouhlasím

62,0

30,1

6,1

1,8

29,8

44,6

20,7

4,8

27,6

35,7

30,6

6,1

41,1

36,0

19,1

3,8

51,0

38,3

8,7

2,0

39,5

35,2

18,6

6,6

68,4

24,7

4,6

2,3

36,0

36,5

22,7

4,8

37,2

30,9

25,8

6,1

65,6

30,6

3,6

0,3

28,1

38,4

23,8

9,7

31,1

32,1

23,7

13,0

23,5

53,3

21,2

2,0

60,7

35,5

3,1

0,8

Stát by mìl centrálnì omezit dostupnost EHZ Stát by mìl centrálnì omezit dostupnost kurzového sázení Stát by mìl centrálnì omezit dostupnost èíselných a okamžitých loterií Stát by mìl centrálnì omezit dostupnost sázení na internetu Stát by mìl mít vìtší pravomoc v regulaci hazardního hraní Kraje by mìly mít vìtší pravomoc v regulaci hazardního hraní Obce by mìly mít vìtší pravomoc v regulaci hazardního hraní Obce by mìly mít pravomoc regulovat dostupnost kurzového sázení (sázkové kanceláøe) Obce by mìly mít pravomoc regulovat dostupnost èíselných a okamžitých loterií Kontrolu provozování hazardních her ze strany státu je potøeba zvýšit Kontrolu provozování hazardních her v naší obci je potøeba zvýšit Prostøedky z hazardu by mìly být mezi obce distribuovány nezávisle na dostupnosti hazardních her v jednotlivých obcích Dostupnost pomáhajících služeb pro patologické hráèe na místní úrovni je potøeba zvýšit Informovanost o rizicích patologického hráèství mezi lidmi je potøeba zvýšit

Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti and Svaz mìst a obcí Èeské republiky (2015) Source: National Monitoring Centre for Drugs and Addiction and the Union of Towns and Municipalities of the Czech Republic (2015)

ním tématem. Proti nim se formují zájmy provozovatelù hazardu – 39 % obcí s OZV zaznamenalo politický èi ekonomický tlak z jejich strany. Podle dosavadního vývoje lze pøedpokládat, že se bude poèet OZV regulujících hazard nadále zvyšovat. Nárùst poètu vydávaných OZV je zøejmým projevem toho, že na národní úrovni je urèeno pouze nìkolik málo regulaèních parametrù pro provoz hazardních her (tj. výše sázek, pomìr vlo-

396

ADIKTOLOGIE

ženo/vyplaceno a nìkolik dalších parametrù upravujících provoz sázkových her v provozovnách se zvláštním režimem a v kasinech). Obce tedy hrají roli místního regulátora v oblasti dostupnosti nìkterých typù hazardních her. Zatìžuje se tím však obecní politika a správa, uvolòuje se prostor pro korupci, vytváøejí se nestejné podmínky pro provozování hazardních her v rùzných obcích.



Z prùzkumu vyplývá, že pøedstavitelé obcí by posílili pravomoci obcí, ale i státu a krajù v oblasti regulace hazardního hraní. Také se domnívají, že kontrola ze strany státu by se mìla významnì zvýšit. Obce se domnívají, že dostupnost EHZ by se mìla centrálnì výraznì omezit, zatímco u kurzových sázek a loterií není jejich názor na omezení dostupnosti tak výrazný. Podobnì se obce dívají rovnìž na své pravomoci v oblasti regulace jednotlivých typù hazardních her – zatímco by ve vìtšinì posílily pravomoci v oblasti regulace EHZ, u kurzových sázek a loterií tuto potøebu nepociťují tak silnì. Obce se ve vìtšinì shodují na potøebnosti zvýšit informovanost o rizicích hazardního hraní a dostupnost pomáhajících služeb pro problémové hráèe. Neshoda mezi obcemi panuje v otázce distribuce odvodù z hazardního hraní v závislosti na dostupnosti hazardních her v jednotlivých obcích, pøesto mírná vìtšina spíše nebo rozhodnì souhlasí, že prostøedky z hazardu by mìly být mezi obce distribuovány nezávisle na objemu nabídky hazardu. NMS se problematice regulace na obecní úrovni vìnovalo již døíve. V druhé polovinì r. 2013 probìhlo on-line dotazníkové šetøení mezi 435 obcemi reprezentujícími pøibližnì 30 % obyvatel ÈR. 29 % z tìchto obcí vydalo v souvislosti s regulací hazardních her OZV. Obce byly dotázány na výskyt vybraných problémù souvisejících s hraním sázkových her pøed a po vydání OZV. Šlo napøíklad o výskyt opilosti v hernách, rušení veøejného poøádku, hraní pøíjemcù sociálních dávek, výskyt provozoven v SVL, provozování prostituce a užívání nelegálních drog. Podle obcí došlo po vydání OZV ke zlepšení ve všech sledovaných ukazatelích s výjimkou ukazatelù výskyt provozoven s hazardem v SVL a provozování prostituce v blízkosti provozoven. K nejvìtšímu zlepšení došlo v ukazatelích rušení veøejného poøádku v okolí provozoven a hraní dìtí a mladistvých. Zavedení OZV mìlo podle respondentù v jednotlivých obcích spíše negativní vliv v podobì snížení poètu pracovních míst a snížení pøíjmu do obecního rozpoètu. Spíše nebo rozhodnì pozitivní vliv mìlo vydání OZV ve vìtšinì obcí na úroveò trávení volného èasu, vzhled veøejného prostoru, kulturní vyžití, turistický ruch, sportovní aktivity, obecní infrastrukturu nebo zvýšení poètu obyvatel. Podle oslovených zástupcù obcí se reakce na pøijetí OZV rùznily. Zatímco hráèi a provozovatelé provozoven reagovali na pøijetí OZV vesmìs negativnì, ostatní obèané a orgány státní správy reagovali rozhodnì nebo spíše pozitivnì (Mravèík et al., 2014). Spolu s agenturou ppm factum research provedlo NMS na konci roku 2013 rovnìž sérii 5 pøípadových studií v obcích Klášterec nad Ohøí, Aš, Øíèany, Znojmo a Blansko (Mravèík et al., 2014). Postoje obcí (zastupitelù a zástupcù mìstského úøadu) byly v souladu s momentálním zpùsobem regulace v dané obci. Názory pomáhajících pracovníkù se napøíè obcemi shodovaly – podle nich je nutné hazardní hraní výraznì regulovat. Zákaz hazardu podle nich problém neøeší, nejdùležitìjší je prevence a dostupnost služeb, které


jsou na tuto problematiku zamìøeny. Provozovatelé regulaci do urèité míry vesmìs schvalovali a byli ochotni spolupracovat s úøady i s policií. Vyšší míru regulace až prohibici sázkového hraní napøíè obcemi prosazovali obèanští aktivisté. Výzkumu týkajícího se vztahu obcí k hazardu a jeho regulací na obecní úrovni se vìnovali rovnìž Fiedor a Szczyrba (2015) v internetovém dotazníkovém šetøení s názvem Ekonomický vliv hazardu na obce. Ti odhalili nejenom velice negativní postoj k provozování EHZ u vìtšiny obcí a minimum pozitivního postoje (6 obcí z 1094). Zjistili, že tam, kde se EHZ vyskytovala v minulosti, neuvažovalo o jeho obnovení 98 % obcí a 88 % tìchto obcí v rozpoètu obce finanèní prostøedky z pøíjmù z hazardu nechybìly. Dalším 7 % chybìly, ale dokázali je nahradit. Z obcí, které mìly na svém území EHZ polovina obcí o regulaci neuvažovala, necelá desetina se vyslovila pro úplný zákaz. Autoøi uvádìjí, že názor obcí na hazard v podobì EHZ (typ hazardu, který mohou obce regulovat a který je nejrozšíøenìjší) je negativní a s trochou nadsázky lze øíci, že provozovatelé EHZ si svùj obrázek u nich mohou pouze vylepšit. S negativním pohledem obcí na hazard souvisí jejich vyjádøení pro vìtší regulaci hazardu, zejména EHZ. Nemùže tak pøekvapit strmý nárùst poètu obcí regulujících hazard na svém území prostøednictvím OZV – jejich poèet se v roce 2014 blížil 500 (Mravèík, Rous et al., 2015). Obce mají se zavádìním OZV pozitivní zkušenosti v podobì snížení øady problémù spojených s hazardním hraním, i když vnímají negativní vliv regulace hazardního hraní na zamìstnanost a pøíjmy obecních rozpoètù (Mravèík et al., 2014). Argument, že vydávání OZV bude znamenat velký zásah do obecních rozpoètù, vìtšinu obcí pøíliš netrápí – z tohoto prùzkumu vyplynulo, že pro velkou vìtšinu (80 %) obcí nejsou pøíjmy z hazardu dùležité, a rovnìž Fiedor a Szczyrba (2015) uvádìjí, že velké vìtšinì obcí prostøedky z hazardu v rozpoètu nechybí nebo by se bez nich obešly. Velká vìtšina nelegálního hazardu hlášeného zástupci samosprávných celkù se vyskytla tam, kde byly vydány OZV regulující hazard. To odpovídá tezi, že zákaz èi omezení hazardu vede k nárùstu hazardu nelegálního. l

5 ZÁVÌR

Výsledky prezentované studie potvrzují, že regulace na obecní úrovni je aktuálním fenoménem. Vìtšina obcí v prùzkumu (90 %) vydala OZV po r. 2011. Vìtšina obcí se rovnìž vyslovila pro vìtší regulaci hazardu a vìtší pravomoci v oblasti regulace hazardu pro obce, kraje i stát. Zvyšující se regulace hazardu na obecní úrovni se projevuje výskytem hazardu nelegálního. V r. 2015 stále pøetrvával rozpor mezi povolováním centrálnì øízených technických her ze strany státu a jejich regulací na obecní úrovni, neboť ve tøetinì samospráv fungovala EHZ v dobì, kdy byla zakázána OZV. Dùležitost regulace na obecní úrovni a význam schopnosti

ADIKTOLOGIE

397

a kompetencí obcí v této oblasti pravdìpodobnì vzrostou spolu s pøijetím nového hazardního zákona, který by mìl rozšíøit pravomoci obcí v oblasti povolování všech technických her. Lze oèekávat, že poroste tlak provozovatelù na obce souèasnì s tím, jak nový zákonný rámec nastaví pøísnìjší (restriktivnìjší) podmínky pro provozování hazardních her. Téma regulace dostupnosti technických her a heren na obecní úrovni však mùže být v budoucnu zastínìno postupným pøesunem tìžištì hazardního trhu smìrem k on-line hazardním hrám, jak tomu nasvìdèují aktuální trendy.

Role autorù: Všichni autoøi se podíleli na sbìru a analýze dat a zpracování èlánku. Bez konfliktu zájmù. The role of the authors: All the authors were involved in the data collection and analysis and the drafting of the article. There is no conflict of interest involved.


398

l Abbott, M., Binde, P., Hodgins, D., Korn, D., Pereira, A., Volberg, R. & Willi-




collaboration. Guelph, Ontario, Canada.: The Ontario Problem Gambling Re-


search Centre (OPGRC).


l Abdel-Ghany, M. & Sharpe, D. L. (2001). Lottery expenditures in Canada:


Regional analysis of probability of purchase, amount of purchase, and inci-


dence. Family & Consumer Sciences Research Journal, 30(1), 64–78.

l Mravèík, V., Chomynová, P., Roznerová, T., Drbohlavová, B., Èerný, J.

l Beckert, J. & Lutter, M. (2009). The inequality of fair play: Lottery gambling

& Tion Leštinová, Z. (2015). Prevalence problémového hráèství v Èeské repub-

and social stratification in Germany. European Sociological Review, 25(4),

lice. Adiktologie, 15(4), 310–319.

475–488.


l Binde, P. (2005). Gambling across cultures: Mapping worldwide occurren-


ce and learning from ethnographic comparison. International Gambling Studi-


es(5), 1–28.

l Národní monitorovací støedisko pro drogy a závislosti & Svaz mìst a obcí

l Drbohlavová, B., Špolc, M., Tion Leštinová, Z. & Mravèík, V. (2015). Socio-

Èeské republiky. (2015). Dotazníkový prùzkum zkušeností obcí s regulací ha-

ekonomické souvislosti hazardního hraní. Adiktologie, 15(4), 376–386.

zardního hraní.

l Fiedor, D. & Szczyrba, Z. (2015). Ekonomický vliv hazardu na obce: výsledky


dotazníkového šetøení. questionnaire survey. Olomouc: Katedra geografie.


Pøírodovìdecká fakulta Univerzity Palackého.



l Pištora, V. (2012). Economics of gambling behavior. (Bc.). Praha: Univerzi-


ta Karlova v Praze, Fakulta sociálních vìd, Institut ekonomických studií.

l Horáèek, M. (2012). Habitus hazardního hráèe: etnografická rekonstrukce.

l Samuelson, P. A. & Nordhaus, V. D. (2007). Ekonomie (18. ed.). Praha: NS

Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Svoboda.


l Szczyrba, Z., Mravcik, V., Fiedor, D., Cerny, J. & Smolova, I. (2015). Gam-


bling in the Czech Republic. Addiction. doi: 10.1111/add.12884.

of problem gamblers: Report prepared for Independent Gambling Authority

l Vasiliadis, S. D., Jackson, A. C., Christensen, D. & Francis, K. (2013). Physi-

South Australia.

cal accessibility of gaming opportunity and its relationship to gaming involve-


ment and problem gambling: A systematic review. Journal of Gambling Issu-


es, 1–46. doi: 10.4309/jgi.2013.28.2.



chiatrie, 110 (6), 291–300.

spective. In: D. C. S. Richard, A. Blaszczynski & L. Nower (Eds.), The Wiley-


Blackwell handbook of disordered gambling (pp. 26–48). Chichester: John


Wiley & Sons, Ltd.

gie, 14 (1), 30–41.


l Ministerstvo financí. (2014). Rozšíøené stanovisko Ministerstva financí k tzv.


„kvízomatùm“. Praha: Ministerstvo financí, Státní dozor nad sázkovými hrami


a loteriemi.


ADIKTOLOGIE


2015 / 15 / 4 DISKUZE

ROZHOVOR S KARLEM BLAHOU, ØEDITELEM ODBORU STÁTNÍHO DOZORU NAD SÁZKOVÝMI HRAMI A LOTERIEMI MINISTERSTVA FINANCÍ ÈR

DISKUZE

Návrh nového zákona o hazardních hrách pøináší celou øadu zmìn zavádìjících pøísnìjší regulaci hazardu na území ÈR. Až dosud se na regulaci hazardu významnì podílely svojí aktivitou také obce. Jaké se nový zákon dotkne práv obcí v této oblasti? V první øadì bych zmínil zmìnu systému povolování provozu hazardních her. Novì bude vydání každého povolení vyžadovat explicitní souhlas obce, na rozdíl od souèasného stavu, kdy povolení vydává výhradnì ministerstvo. Obec tak bude mít pøesný pøehled o aktuálním poètu, typu a umístìní hazardních her na svém území.

žováním tìch zákonných ustanovení, která jsou závislá na znalosti místního prostøedí. Jedná se zejména o kontrolu umístìní hazardních her mimo zakázané lokality, jako jsou školská, sociální, zdravotní, sportovní nebo kulturní zaøízení, ale také prostory s volnoèasovými aktivitami pro dìti, vlaková a autobusová nádraží nebo objekty patøící integrovanému záchrannému systému a jejich tìsná sousedství. Obce také budou moci vydání povolení zamítnout v pøípadì, že by provoz herny nebo kasina narušoval veøejný poøádek a dobré mravy. A pochopitelnì pak v pøípadech, kdy by byl v rozporu s vydanou obecnì závaznou vyhláškou.

Znamená to tedy, že obec bude moci žádost o povolení zamítnout? I obec se bude muset øídit pøi svém rozhodování platným zákonem: pokud provozovatel splní zákonem stanovené podmínky, bude mít na vydání povolení nárok. Zmìna však spoèívá v tom, že zatímco splnìní vìtšiny zákonných požadavkù bude kontrolovat i nadále ministerstvo pøi vydání základního povolení, obce budou novì dohlížet nad dodr-

Bude tedy i nadále potøeba vydávat obecní vyhlášky k omezení poètu hracích automatù? Nezapomínejme, že návrh nového zákona pøináší významná omezení pro umístìní hracích zaøízení na celém území ÈR a poèet automatù tak po vstupu zákona v platnost významnì poklesne. Jedná se zejména o novou povinnost provozovat technická zaøízení pouze v hernách a kasinech, pøièemž zákon vyjmenovává typy lokalit, ve kterých nelze

ADIKTOLOGIE

399

hernu nebo kasino zøídit: jde o již zmínìné objekty vzdìlávacího, zdravotnického nebo sociálního charakteru a další. Poèty automatù tak budou koneènì pøísnìji regulovány zákonem. Na druhou stranu, obce i nadále mohou toto územní vymezení zpøísnit nebo hazardní hry plošnì na svém území zakázat tak jako dosud. Nebude zapojení obcí do povolovacího øízení znamenat naopak zvýšení jejich souèasné administrativní zátìže? Jsme si vìdomi nedostateèného personálního a finanèního zázemí obcí, a proto je druhá fáze povolovacího øízení koncipována tak, aby byla co nejménì èasovì nároèná. Bude proto maximálnì elektronizována. Chtìli bychom, aby se jednalo o jednoduchý, intuitivnì ovladatelný formuláø dostupný pøes webové rozhraní nebo aplikaci, do kterého se budou automaticky naèítat informace z podané žádosti a z první fáze povolovacího øízení – vydaného základního povolení. S trochou zjednodušení lze øíci, že vyplnìní formuláøe na obcích bude v podstatì znamenat vydání souhlasného nebo nesouhlasného vyjádøení typu ano / ne. Elektronické øešení povolovacího procesu, které popisujete, má být souèástí novì budovaného centrálního informaèního systému, ve kterém budou soustøedìna herní data od provozovatelù i od hráèù. Kdo všechno bude mít pøístup k datùm shromažïovaným tímto systémem? Jak budou chránìny osobní údaje hráèù? Každému hráèi bude po registraci u provozovatele pøidìlen anonymní identifikátor, pod kterým budou vedena pøíslušná herní data. S výjimkou samotného hráèe a jednotlivých provozovatelù tak bìžní uživatelé systému nebudou mít možnost tyto autentizaèní prvky dešifrovat a identifikovat pod nimi jména konkrétních hráèù. A provozovatelé mají údaje o svých klientech ve svých informaèních systémech již dnes. Ministerstvo bude mít k dispozici pouze agregovaná data, která budou sloužit primárnì pro daòové úèely k minimalizaci daòových únikù a k vyhodnocování obecných trendù v oblasti hazardního prùmyslu. Budou mít obce pøístup ke statistickým herním datùm týkajícím se herní aktivity hráèù na jejich území, jako je napøíklad poèet registrovaných hráèù, frekvence a délka hry, poèty osob identifikovaných jako rizikoví hráèi ohrožení závislostí apod.? V první øadì bych rád všechny ujistil, že v žádném pøípadì nehodláme prolomit anonymitu hráèù a nebudeme se pouštìt na tenký led ochrany osobních údajù. Pokud bude-

400

ADIKTOLOGIE

me pracovat s urèitými daty, napøíklad pro statistické úèely, budou vždy agregovaná. Souèasnì ale uvažujeme o tom, jak co nejefektivnìji využít tato agregovaná data, ze kterých bude možné napø. vyèíst vývoj poètu rizikových hráèù v jednotlivých krajích nebo vìkových kategoriích, k prevenci a léèbì závislostí. Ve spolupráci s odborníky aktuálnì zpracováváme analýzy na toto téma. Kromì zpùsobu nastavování sebeomezujících opatøení ze strany hráèù také diskutujeme o systémem automatizovanì generovaných a zasílaných informací tìm hráèùm, jejichž herní aktivita vykazuje kombinaci urèitých parametrù. Dále také pøedpokládáme užší spolupráci s provozovateli, odbornými institucemi i obcemi pro lepší zacílení preventivních kampaní. Jak výrazné snížení poètu patologických hráèù si od nového informaèního systému slibujete? K omezení poètu osob ohrožených problémovým a patologickým hraním by mìlo dojít již na základì nového zákona, který výraznì omezí èasovou a územní dostupnost technických her. Pokud jde o efektivitu preventivních opatøení umožnìných novým informaèním systémem, bude záviset na konkrétním zpùsobu fungování sebeomezujících opatøení a na metodách využívání analytických dat. Celkovì odhadujeme, že by poèet patologických hráèù mohl poklesnout o 2–5 % podle typu zvolených opatøení. Rozhovor vedla MgA. Renata Hladná. Autorka je pracovnicí pro styk s médii Odboru protidrogové politiky Úøadu vlády ÈR.

Zapsaný ústav společenské zodpovědnosti Zapsaný ústav společenské zodpovědnosti se zaměřuje na ochranu dětí a mladistvých před návykovým chováním. hh Česká republika nese prvenství v konzumaci alkoholu, tabáku a konopí mezi mladistvými v Evropě. hh V oblasti závislosti na tabáku a hazardním hraní nejsou nastaveny komplexní systémy prevence a léčby. hh Děti a mladiství se opakovaně dostávají do kontaktu s návykovým chováním, aniž by vedle nabídky závislostních produktů existovala dostatečná nabídka péče a vzdělávání dětí i rodičů. hh Společensky zodpovědné firmy působící v oblasti výroby a distribuce závislostních produktů hledají cestu, jak přispět k řešení dopadů návykového chování. hh Ústav propojuje firmy s odbornou i laickou veřejností a státním aparátem a navrhuje ucelená řešení ke snížení dostupnosti závislostních produktů pro mladistvé. hh Hlavním nástrojem ústavu je certifikace společenské zodpovědnosti firem (CSR).

Staňte se společensky zodpovědnými a zapojte se do ochrany dětí a mladistvých formou certifikace a kvalitních CSR programů.

Zapsaný ústav společenské zodpovědnosti

Prevalence problémového hráčství v České republice Prevalence of Problem Gambling in the Czech Republic

Recommend Documents