PODNĚTY KE KONCEPCI SOCIÁLNÍ OSVĚTY

STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 02 Praha 3

PODNĚTY KE KONCEPCI SOCIÁLNÍ OSVĚTY Souhrnná zpráva z projektu „Koncepce a nástroje sociální osvěty“

Duben 2007

Obsah Úvod................................................................................................................................ 3 1. Východiska koncepce sociální osvěty ........................................................................ 4 2. Současný stav.............................................................................................................. 7 2.1. Systémy informování občanů o sociálních záležitostech ve vybraných zemích a zkušenosti s osvětovými kampaněmi .......................................................................... 7 2.1.1. Spojené státy americké .................................................................................. 7 2.1.2. Velká Británie.............................................................................................. 18 2.1.3. Německo...................................................................................................... 23 2.1.4. Portugalsko .................................................................................................. 25 2.1.5. Doporučení pro Českou republiku vyplývající ze zahraničních zkušeností 27 2.2. Zkušenosti se sociální osvětou v České republice ............................................. 29 2.3. Aktuální znalosti a dovednosti občanů v sociálních záležitostech .................... 33 2.3.1. Základní údaje o komplexním výzkumném projektu.................................. 33 2.3.2. Obecné postoje občanů k sociální politice a k systému sociální ochrany... 34 2.3.3. Míra informovanosti občanů o sociálních záležitostech ............................. 35 2.3.4. Schopnost vyhledávat informace a chovat se adekvátně situaci ................. 37 2.3.5. Schopnost orientace v jednotlivých oblastech týkajících se sociálních věcí ............................................................................................................................... 39 2.3.6. Povědomí o rizikovém chování a jeho důsledcích ...................................... 41 2.4. Sociální osvěta podle odborníků a podle občanů............................................... 43 2.4.1. Forma sociální osvěty.................................................................................. 43 2.4.2. Informační zdroje o sociálních záležitostech/ Role jednotlivých institucí v sociální osvětě/ Nosiče informací o sociálních záležitostech............................. 46 3. Cíle sociální osvěty ................................................................................................... 52 4. První kroky při realizaci cílů sociální osvěty............................................................ 54 Použité zdroje a literatura ............................................................................................. 57 Přílohy: Schéma sociální osvěty a dílčí schémata ........................................................ 61

2

Úvod Základním cílem projektu „Koncepce a nástroje sociální osvěty“ je získat aktuální poznatky ohledně znalostí a dovedností občanů ČR v oblasti sociální ochrany a v návaznosti na nich zpracovat podklady k návrhu na koncepční řešení systému sociální osvěty. Tato zpráva je souhrnným pracovním výstupem projektu „Koncepce a nástroje sociální osvěty“ určeným k další diskusi. Zahrnuje poznatky z obou základních fází projektu, z části výzkumné a části návrhové. V rámci výzkumné fáze byla zpracována analýza systémů informování o sociálních záležitostech v zahraničí s doplněním o informační kampaně realizované v České republice. Základním východiskem pro uvažování o sociální osvětě a systematickém informování obyvatel je však především celá série výzkumů provedených v minulém roce. Výzkumy se soustředily jak na zjištění názorů odborníků v oblasti sociální ochrany a poradenství, tak na rozsáhlý reprezentativní výzkum veřejnosti. V něm byly zmapovány schopnosti a dovednosti občanů v sociálních záležitostech, ale také komunikační zvyklosti a schopnost vyhledávat informace. Pozornost byla zaměřena i na zjištění, zda téma sociální osvěty rezonuje ve veřejnosti a zda lidé informování tohoto druhu považují za nosné a užitečné. Fáze návrhů se pokusila propojit inspiraci ze zahraničních zkušeností se zjištěními vyplývajícími z komplexu výzkumů. Jsou zde obsaženy především cíle, na které by se sociální osvěta měla zaměřit, a jistý pokus o institucionální zarámování informování občanů o sociálních záležitostech. Přílohou textu je schéma sociální osvěty, propojující základní cílové skupiny s jednotlivými typy sociální osvěty. Pokládáme za užitečné nad konkrétními návrhy a tvorbou jednotlivých informačních nosičů do budoucna vést diskusi v odborných a zainteresovaných kruzích. V tomto smyslu je třeba naše úvahy brát pouze jako první vykročení žádoucím směrem.

3

1. Východiska koncepce sociální osvěty Od listopadu 1989 se v České republice změnil společenský a ekonomický systém a dochází ke změnám v systému sociální ochrany. Je zajímavé a svým způsobem i zarážející, že transformaci v sociální oblasti nikdy nebyla věnována soustředěná systematická pozornost, jako třeba tomu bylo u transformace ekonomické či transformace základních politických institucí. Je pravdou, že sociální opatření a principy, na nichž sociální politika stojí, představují v mysli lidí hlouběji zakořeněné postoje, jež souvisejí s trvalejšími představami o tom, co je to spravedlnost, s hodnotami solidarity a společenské soudržnosti, „přirozenými“ nároky ve vztahu k institucím, zejména státu. Proto také změny v této oblasti narážejí na mnohé subjektivní bariéry, navyklé stereotypy, jsou politicky obtížné, vyžadují politickou odvahu a důslednost. Takto náročné a svým způsobem riskantní změny, mají-li u široké veřejnosti uspět, musejí být opřeny o promyšlenou komunikační strategii. Takováto strategie – a říkejme jí pracovně pro účely našeho projektu – sociální osvěta - musí pracovat s krátkodobými dopady sociálních opatření (bezprostřední zisky a ztráty), strukturními dopady (komu ano, komu ne, a kolik) a dopady dlouhodobými (strategickými, s vlivem na příští generace). Sečteno a podtrženo: není to vůbec úkol lehký. Ať jsme stoupenci různých politických názorů a voliči různých politických stran, shodneme se asi na tom, že současná společnost stále více předpokládá posílení významu osobní odpovědnosti za vlastní život a posílení schopnosti aktivně a svobodně vytvářet rozmanité životní strategie. Doba převažujícího státního paternalismu a uniformity životních stylů je patrně nenávratně pryč. V rozporu s tím je proměna v sociální oblasti jen povlovná, je mnohdy v zajetí představ táhnoucích se ještě z minulého režimu. Organizace celé veřejné sféry, ale zvláště principy sociální politiky v užším slova smyslu a jmenovitě strategie sociálního jištění, stále ještě nejsou předmětem vášnivé diskuse odborníků, akademických kruhů, politiků, institucí občanské společnosti. Zdá se, jako bychom jen pasivně konstatovali zhoršující se demografickou situaci, neudržitelnost dosavadních penzijních systémů apod., jako bychom ještě stále žili v představě, že sociální cíle lze naplnit jen jediným, navyklým a ozkoušeným způsobem. Je nezbytně nutné k této oblasti přistoupit tvořivě a otevřeně. Je to ostatně problém, před kterým stojí celá západní Evropa a Amerika, u nás je tento problém jen ztížen komunistickým dědictvím.

4

Dosud přetrvává nadměrná víra v roli a odpovědnost státu. Navíc se ukazuje, že lidé nejsou schopni v problémových situacích volit účinné postupy a využít standardních odvolacích mechanismů, ale chtějí se svých cílů domoci nepřímo a oklikou přes média, dopisování ústředním orgánům apod. Stát jako dosud hlavní aktér sociální politiky není komunikačně zdatný, nechává interpretaci svých cílů médiím a zájmovým skupinám a otevírá tak prostor nepřesným a mnohdy i falešným výkladům. Toto falešné vědomí nikdo programově nekoriguje a systematicky nevytváří nové vztahy mezi občanem a jeho sociálním prostředím. Nikdo aktivně neobhajuje základní principy i reálie sociální politiky státu. Nikdo také neformuluje dlouhodobé priority popř. strategie státu v sociální oblasti, které by umožnily konfrontovat praktickou politiku se zájmy státu. Chybí i aktivity, které by se daly označit jako public relations poukazující na pozitivní výsledky, jichž je nesporně dosahováno. Oproti tomu je veřejnost v některých kratších žánrech, zejména zpravodajských, vystavována tlaku negativních mediálních informací o fungování sociální politiky. Jazykové znalosti občanů jsou dosud značně omezené, což většině lidí neumožňuje konfrontovat domácí informace s evropskými reáliemi. Hovoříme-li o sociální osvětě, nemáme na mysli jednotný systém občanské výchovy v logice minulého režimu, ale otevření prostoru pro poučenou, racionální volbu vlastní životní a sociální strategie, pro efektivní uplatňování občanských a sociálních práv a pro ochranu individuálních a rodinných zájmů. Je třeba položit otázku, jak je vlastně česká veřejnost informována o sociálně politických opatřeních, jakou má možnost získat informace o jejich cílech, povaze, problémech. Komplexní informace obsahují pouze zákony a vyhlášky. Nelze reálně předpokládat, že budou občané studovat Sbírku zákonů; zákony také nejsou psány jazykem a strukturou textu tak, aby informovaly laickou veřejnost. Nejsou publikovány důvodové zprávy, vysvětlující přijatá řešení. Sociální zákonodárství je značně složité a jednotlivé systémy na sebe zpravidla v různém rozsahu navazují (viz tzv. zákony zákonů, v nichž se z důvodu změn základní právní normy musí měnit desítky jiných) a k analýze je třeba mít k dispozici i další zákony. To je nesporně nad možnosti běžného občana. Publikace stanovisek vysvětlujících nově přijatá i existující sociálně politická opatření ve sdělovacích prostředcích ve velké míře záleží na vůli medií, rovněž tak informace sociálního resortu jsou publikovány podle uvážení medií. Stát musí v sociální osvětě – jako součásti zabezpečování sociální ochrany obyvatel – vyvinout významnou aktivitu. Liberální koncept politiky „méně státu“ přináší z druhé strany požadavek „více sociálně suverénního občana“. Občan by měl vědět, co a proč se očekává od 5

něj a co může on a za jakých podmínek očekávat od státu a veřejné správy. Měl by mít k dispozici informace, které mu umožní koncipovat vlastní osobní a rodinné životní i ekonomické strategie a vyvarovat se rizik. Česká republika se přijetím Evropské sociální charty zavázala k zabezpečení bezplatného sociálního poradenství, které může tvořit významnou roli v rámci sociální osvěty. Finanční mechanismus k zabezpečení této garance však nebyl vytvořen. Výzkumné poznatky, které jsme v rámci předpokládaného projektu shromáždili, ukazují, že povědomí o principech sociální politiky i o jednotlivých sociálních opatřeních, dávkách, nárocích není valné. Jak veřejnost, tak i odborníci poukazovali na to, že dosavadní úroveň sociální osvěty je na velmi nízké a nedostačující úrovni. To, co vyvolává kritiku již nyní, se ve znásobené podobě projeví tehdy, přistoupíme-li konečně v sociální oblasti k nezbytným radikálním reformním krokům. Dosud unitární systémy jištění a péče bude nejspíše nutné diversifikovat pro různé věkové kohorty. Dosud nepřehledný systém, jehož nesrozumitelnost je dána především nejasností výchozích principů a cílů, jež jej konstituují, se tak stane ještě nepřehlednějším. Snaha zlepšit „pravidla společenské hry“ se bude po dlouhé přechodné období málo informovaným lidem jevit jako chaotická a nesmyslná. Pokud by toto nepochopení bylo masové a zasáhlo by široce i střední třídy a skupiny produktivního věku, mohlo by implementaci reforem zabránit a učinilo by je v důsledku vnitropolitického boje neprůchodnými. S promyšlenou sociální osvětou je tudíž třeba začít včas.

6

2. Současný stav 2.1. Systémy informování občanů o sociálních záležitostech ve vybraných zemích a zkušenosti s osvětovými kampaněmi 2.1.1. Spojené státy americké Systém sociálního zabezpečení ve Spojených státech amerických (USA) je poměrně komplikovaný, a kromě centrální federální úrovně má i svá specifika v jednotlivých státech, podle finančních možností a obecných zvyklostí v daném státě. Je proto důležité upozornit, že následující charakteristika systému informování občanů o sociálních záležitostech se týká centrální, federální úrovně. Informování o sociálních záležitostech probíhá v USA ve dvou významných rovinách, které se navzájem doplňují a ovlivňují. Jednu rovinu informačního toku zastávají nestátní neziskové organizace, druhou státní federální instituce. Role neziskových organizací je ve veřejném životě v USA zásadní a podobně jako je tomu v mnoha jiných oblastech, i politika sociálního zabezpečení je v USA významně ovlivňována aktivitami velmi širokého spektra nestátních organizací. Jsou to organizace sdružující jisté specifické skupiny obyvatel (např. lidé starší 50 let, ženy), ale také profesní organizace (např. sdružení finančních matematiků), think tanky či nezávislá výzkumná centra, která fungují při nadacích nebo univerzitách a provádějí výzkum ohledně státní politiky sociálního zabezpečení. Všechny tyto organizace se pro svou činnost a zájmy snaží získat podporu a přirozeně informují občany o výsledcích svého působení, rizicích i pozitivních věcech, které mohou nastat a vedou velmi kvalifikovaný dialog s exekutivou a zákonodárci v Kongresu. Od druhé poloviny 90. let probíhá v souvislosti s vládními snahami o reformu systému sociálního zabezpečení diskuse, do které je zapojeno množství neziskových organizací. Tradice a široká nabídka informací od nestátních neziskových organizací ovšem neznamená, že by vláda necítila odpovědnost za povědomí, které obyvatelé o systému sociálního zabezpečení mají. Naopak, federální vláda vydává nemalé prostředky na osvětu v této oblasti, na seznámení občanů s principy fungování sociálního zabezpečení a centrální instituce (včetně Kongresu) v rámci svých kontrolních pravomocí věnují poměrně velkou pozornost problematice komunikace s občany ohledně sociálních věcí. 7

Zvýšená pozornost, která je informování veřejnosti věnována v posledních letech, má několik důvodů: ‰

nutnost vysvětlit občanům nespoléhat se pouze na státní část starobního důchodu1, jelikož důchodová část systému sociálního zabezpečení je ohrožena stárnutím populace, tedy zmenšením podílu přispěvatelů a nárůstem lidí pobírajících dávky

‰

pokus o zapojení občanů do celkové reformy systému sociálního zabezpečení v souvislosti se stárnutím populace

‰

kromě toho má informování veřejnosti dlouholetou tradici jako nástroj k posilování sebevědomí občana - jednotlivce a jeho odpovědnosti za vlastní rozhodnutí

Na federální úrovni lze identifikovat několik institucí, které se v rámci svých aktivit zabývají také informováním občanů o sociálních záležitostech. ¾ Správa sociálního zabezpečení (Social Security Administration) Je nejdůležitější institucí v systému informování občanů o sociálním zabezpečení. Zajišťování předávání informací v praxi občanům je téměř výhradně záležitostí SSA. ¾ Poradní výbor pro sociální zabezpečení (Social Security Advisory Board) Poradní výbor pro sociální zabezpečení má 7 členů, kteří jsou jmenování prezidentem a Kongresem jako zástupci dvou hlavních stran (republikánů a demokratů). Úkolem výboru je radit prezidentovi, Kongresu a Komisaři pro sociální zabezpečení v záležitostech týkajících se sociálního zabezpečení.2 Výbor vypracovává analýzy programů SSA a na jejich základě formuluje doporučení na změny, které ve svých zprávách předkládá např. Kongresu. Náplní činnosti výboru není informovat občany, jeho úkolem je koncepčně se zabývat programy SSA, včetně informační politiky.

1

Starobní důchod se ve Spojených státech amerických skládá ze státní části (která je minimální), ze zaměstnavatelské části (pokud zaměstnavatel nabízí možnost spořit si v penzijním fondu) a ze soukromých úspor. 2 http://www.ssab.gov/default.htm; Increasing Public Understanding of Social Security, Social Security Advisory Board, September 1997, http://www.ssab.gov/Publications/ServicePublic/report2.pdf

8

¾ Sněmovna reprezentantů, Rozpočtový výbor, Podvýbor pro sociální zabezpečení (U.S. House of Representatives, Committee on Ways and Means, Social Security Subcommittee) Na svých jednáních a veřejných slyšeních se zabývá koncepční činností. Řídí se zkušenostmi SSA a podklady poradního výboru. Není přímo ve styku s občany, ale projednává téma informovanosti občanů o sociálních záležitostech. ¾ Ministerstvo práce (U.S. Department of Labor) Zabývá se (ne)zaměstnaností obyvatel na federální úrovni. Přímo s občany komunikuje prostřednictvím kampaní týkajících se konkrétního tématu.

Správa sociálního zabezpečení (Social Security Administration, SSA) Základní charakteristika činnosti a financování SSA Správa sociálního zabezpečení (SSA) byla v dnešní podobě – jako nezávislá agentura – ustavena legislativou z roku 1994.3 V jejím čele stojí Komisař pro sociální zabezpečení. SSA je federální agenturou zaměstnávající více než 65 000 lidí s ústředím v Baltimore, stát Maryland. Vzhledem ke své činnosti je decentralizovaná do 10 regionálních úřadů4, z nichž každý spravuje více států a amerických teritorií, a do přibližně 1300 lokálních poboček.5 Činnost SSA se v různých programech soustřeďuje na poskytování dávek při odchodu do starobního důchodu (retirement benefits), v případech pracovní neschopnosti a invalidity (disability benefits) a v případech úmrtí živitele rodiny (survivors benefits). SSA při své činnosti komunikuje se dvěma důležitými skupinami občanů: první skupinu tvoří kolem 147 milionů pracovníků odvádějících daně k financování sociálního systému, druhou zhruba 44 milionů lidí, kteří pobírají dávky sociálního zabezpečení.6 Naplňování dávkových

3

Jiným způsobem po formální stránce (jiný způsob organizace) fungovala správa sociálního zabezpečení již od 30. let 20. století. 4 Atlanta, Boston, Chicago, Dallas, Denver, Kansas City, New York, Philadelphia, San Francisco, Seattle 5 http://www.ssa.gov/otherssasites/ 6 Increasing Public Understanding of Social Security, Social Security Advisory Board, September 1997, http://www.ssab.gov/Publications/ServicePublic/report2.pdf

9

programů SSA je zabezpečováno daněmi.7 Na částce odváděné do systému, počítané z měsíčního příjmu fyzické osoby, se podílí jak pracovník, tak zaměstnavatel.8 Informační politika SSA Pro komunikaci s veřejností je určeno samostatné oddělení, Kancelář pro komunikaci (Office of Communications).9 Kancelář má vypracovaný Národní plán komunikace, který zahrnuje jak strategii komunikace s veřejností, tak se zaměstnanci ohledně problematiky sociálního zabezpečení a jednotlivých programů. Komunikační plán SSA zahrnuje čtyři základní cíle:

‰

představení programů SSA a zdůraznění, že sociální zabezpečení je víc než jen poskytování starobních důchodů

‰

vysvětlení principu sociálního pojištění – co tento pojem znamená a jak systém funguje

‰

objasnění financování programů SSA – vysvětlení poměru daní a nákladů

‰

potřeba sociálního zabezpečení – jeho historie a základy10

Dalšími úkoly, které z hlediska komunikace SSA zaměstnávají, jsou vysvětlování možností změn v systému sociálního zabezpečení a odpovídání na otázky v diskusi o budoucnosti sociálního zabezpečení. Kancelář pro komunikaci, sídlící v ústředí v Baltimore, má kolem 50 – 60 zaměstnanců, kteří zodpovídají za plánování, koordinaci a vyhodnocování informačních aktivit SSA, a rovněž připravují většinu tištěných i audiovizuálních informačních materiálů, které SSA používá.11 7

Federal Insurance Contributions Act (FICA) taxes http://ssa-custhelp.ssa.gov/cgibin/ssa.cfg/php/enduser/std_adp.php?p_faqid=392&p_created=963368133&p_sid=ucmspOCi&p_accessibility= 0&p_lva=&p_sp=cF9zcmNoPSZwX3NvcnRfYnk9JnBfZ3JpZHNvcnQ9JnBfcm93X2NudD0yNiZwX3Byb2Rz PSZwX2NhdHM9NyZwX3B2PSZwX2N2PTEuNyZwX3NlYXJjaF90eXBlPWFuc3dlcnMuc2VhcmNoX25sJn BfcGFnZT0x&p_li=&p_topview=1; http://www.medlawplus.com/library/legal/definitions/fica.htm; Hoekstra, P. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133 9 http://www.ssa.gov/otherssasites/; Increasing Public Understanding of Social Security, Social Security Advisory Board, September 1997, http://www.ssab.gov/Publications/ServicePublic/report2.pdf 10 Increasing Public Understanding of Social Security, Social Security Advisory Board, September 1997, http://www.ssab.gov/Publications/ServicePublic/report2.pdf 11 tamtéž 8

10

Správa sociálního zabezpečení má rovněž tiskové oddělení (Press Office), které spadá pod Kancelář pro komunikaci. Činnost tohoto oddělení je specificky zaměřena na média a novináře, ne na šíření osvěty občanům. Hlavním úkolem je sledovat produkci médií ohledně SSA, radit zaměstnancům, jak komunikovat s médii a sloužit k zařizování interview s představiteli SSA.12 Zatímco Kancelář pro komunikaci zajišťuje zejména plánovací a koordinační činnost, ostatní složky SSA mají na starost implementaci informační politiky. Regionální úřady mají rovněž spíše podpůrnou roli a v každém z deseti úřadů je zřízena funkce regionálního vedoucího pracovníka pro veřejné záležitosti. Hlavní důraz je však kladen na aktivity lokálních poboček, jejichž pracovníci bezprostředně přicházejí do styku s občany. Kromě této každodenní informační činnosti je úkolem pracovníků lokálních poboček (zejména vyšších představitelů těchto úřadů) vytvářet dobré vztahy s místními médii a jinými organizacemi (především neziskovými) v dané komunitě.13 Kromě výše zmíněného existují ještě funkce metropolitních odborníků na veřejné záležitosti (zhruba 60 pozic). Tito pracovníci jsou rozmístěni ve velkých městech po celé zemi a zajišťují podobné věci jako jejich spolupracovníci v lokálních pobočkách – jsou odpovědní za vztahy s místními médií a za informační aktivity ve svém místě působení.14 Informační aktivity SSA Informační letáky a brožury Kancelář pro komunikaci vytváří 6 základních letáků ohledně fungování základních programů SSA15 a množství dalších specializovaných publikací (např. informace pro nové příjemce dávek).

12

http://www.ssa.gov/otherssasites/; Increasing Public Understanding of Social Security, Social Security Advisory Board, September 1997, http://www.ssab.gov/Publications/ServicePublic/report2.pdf 13 Increasing Public Understanding of Social Security, Social Security Advisory Board, September 1997, http://www.ssab.gov/Publications/ServicePublic/report2.pdf 14 tamtéž 15 Např. publikace „Sociální zabezpečení: základní fakta“, která je zaměřena na objasnění základů programů SSA a nutnost doplnit starobní důchod vlastními úsporami a investicemi.

11

Měsíční informační balíček Je určen pro lokální pobočky jako podpora jejich informačních aktivit. V elektronické podobě jsou Kanceláří pro komunikaci měsíčně do všech poboček zasílány návrhy (koncepty) tiskových zpráv a informačních sloupků. Každý měsíc má své téma (např. sociální zabezpečení a ženy) a je na jednotlivých pobočkách jakým způsobem materiály využijí, případně prezentují a nabízejí médiím. Obecně jsou však tyto materiály ve většině případů zaměřeny na dávky, které jsou poskytovány v různých programech SSA. Informační balíček pro zaměstnavatele Tento informační balíček má zaměstnavatelům16 a zaměstnancům pomoci pochopit systém sociálního zabezpečení, jednotlivé programy a dávky. Zaměstnavatelé jsou nabádáni, aby ve svých firmách dále šířili materiály, které dostali k dispozici. Za šíření těchto materiálů jsou odpovědné především lokální pobočky. Informační balíček pro učitele Materiály z tohoto balíčku jsou určeny pro distribuci na středních školách a mají oslovit především starší studenty, kteří mohou po dokončení školy potenciálně vstoupit na trh práce. Balíček zahrnuje celkový přehled o sociálním zabezpečení, možnosti volit si z pěti učebních lekcí, video nahrávku, letáky a příručku pro studenty. Informační balíček pro zaměstnance SSA Kancelář pro komunikaci pravidelně připravuje materiály k diskusi pro zaměstnance SSA. Tyto podklady se většinou týkají témat vztahujících se k porozumění veřejnosti programům SSA. Balíček rovněž zahrnuje podklady (např. slidy, prezentace), které mohou zejména zaměstnanci lokálních poboček využít při veřejných vystoupeních. Multimediální sdělení Kancelář pro komunikaci vyrábí několik sdělení ročně, které se mají následně použít v rozhlase nebo televizi na národní nebo regionální úrovni. Rovněž jsou k dispozici video nahrávky určené pro vysílání v kabelových televizích.17

16

Informační balíčky byly testovány ve spolupráci se 60 firmami různé velikosti. např. videa „Vývoj sociálního zabezpečení“, dokument o historii sociálního zabezpečení, nebo „Plánování Vaší finanční budoucnosti“ určené pro pojišťovací agenty a konzultanty v oblasti plánování financí 17

12

Informační bulletin „Sociální zabezpečení dnes“ Bulletin je zasílán organizacím po celé zemi, kterých členové mají zájem o programy SSA. Informace v bulletinu se týkají základních faktů o programech a aktuálních otázek a problémů. Satelitní vysílání SSA Satelitní technologie je využívána k přenosu živých instruktážních programů zaměstnancům v celých Spojených státech amerických.Tyto přenosy jsou zároveň interaktivní. Kromě toho jsou vyráběny programy i pro veřejnost, konkrétně pro zaměstnavatele, kteří mohou interaktivně komunikovat přes satelit. (Příkladem zmiňovaného programu může být vysílání „Plánování pro zítřek“ týkající se finančního plánování určený zaměstnavatelům i zaměstnancům.) Komunikační (partnerské) aktivity ve vztahu k veřejnosti Kancelář pro komunikaci má zaměstnance pro vnější vztahy, kteří velmi úzce spolupracují s různými organizacemi, jejichž členové se z různých důvodů zajímají o programy SSA. Za tímto účelem připravuje kancelář různé materiály, které jsou následně prezentovány na setkáních nebo konferencích zmíněných organizací. Přehled o sociálním zabezpečení (Social Security Statement)18 Tento nástroje považován za jeden z nejdůležitějších v komunikaci s veřejností. Jednou ročně dostávají automaticky všichni pracovníci starší 25 let (mladším se vydává na požádání) se sociálním pojištěním výpis o svých příspěvcích do systému a informace o předpokládané výši jejich důchodu za stávajících podmínek (výše příspěvků, apod.). Vzhledem k tomu, že osobní informace ohledně starobních důchodů jsou pro lidi důležité a především zcela jistě zajímavé, jedná se zřejmě o nejdůležitější (a nejefektivnější) formu přímé komunikace. Proto je tomuto nástroji věnuje pozornost více institucí (včetně Kongresu) a je diskutována jak forma sdělení, tak obsah.

18

V některých dokumentech zmiňován i pod názvy Personal Earnings and Benefit Estimate Statement (PEBES) nebo Your Social Security Statement (YSSS).

13

Elektronické služby SSA se snaží využívat všechny dostupné nové technologie, přičemž z elektronických služeb jsou nejdůležitější webové (internetové) stránky SSA. Kromě nesmírně velkého množství informací ohledně programů SSA jsou zde dostupné i služby (např. možnost žádat o dávky nebo přehled o sociálním zabezpečení elektronickou cestou). Všechny formuláře, které by klient mohl potřebovat jsou na stránce SSA dostupné, stejně jako i publikace, brožury, letáky a informační balíčky, které SSA vydává. Informace v cizích jazycích K zabezpečení základního cíle, že se jednotlivci dostanou k veřejným informacím bez ohledu na jejich schopnost mluvit anglicky, mají všechny tištěné publikace (i jejich elektronické verze ke stažení) i svou plnohodnotnou verzi ve španělském jazyce. Rovněž internetové stránky SSA jsou psány ve vícero jazycích. Kromě angličtiny a španělštiny může uživatel prohlížet stránky i arabsky, arménsky, čínsky, francouzsky, v jazyce farsi (persky), haitskokreolsky, italsky, korejsky, polsky, portugalsky, rusky, vietnamsky, řecky a v jazyce tagalog (Filipíny).19 Jen pro ilustraci jak všechny výše zmíněné aktivity probíhají v jednom roce: rozpočet na aktivity týkající se informování veřejnosti byl v roce 1997 zhruba 5 mil. dolarů, přičemž do této sumy nejsou započteny náklady na personál. Největší část zmíněného obnosu, kolem 3,2 mil. dolarů, byla použita na tištěné materiály, které jsou šířeny zejména skrze pobočky SSA. Tyto materiály zahrnují přibližně 90 publikací, včetně šesti základních informačních letáků, materiály zaměřené na specifická témata nebo publika, ale také plakáty k vystavení v kancelářích SSA, či na jiných místech. Druhý největší díl rozpočtu, 1,2 mil. dolarů, byl věnován na tvorbu audiovizuálních materiálů, konkrétně na 7 rozhlasových či televizních sdělení, 14 videí pro kabelové televize a pro užití v lokálních pobočkách a 3 satelitní přenosy, včetně interaktivního dialogu mezi zástupci SSA a zaměstnavateli. Další položku v rozpočtu tvoří aktivity na obecnou propagaci programů SSA, jako například účast SSA na různých setkáních a konferencích, a na školení zaměstnanců určených pro komunikaci s veřejností.20

19

Increasing Public Understanding of Social Security, Social Security Advisory Board, September 1997, http://www.ssab.gov/Publications/ServicePublic/report2.pdf 20 tamtéž

14

Informační kampaně Kromě systému informování o sociálním zabezpečení existují v sociální oblasti i kampaně upozorňující na vybraný aktuální problém. Příkladem vládních kampaní může být aktivita SSA společně s American Savings Education Council, národní kampaň nazvaná „Save for Your Future“ (Spoř pro svou budoucnost) odstartovaná na jaře 2003 zaměřená na důležitost soukromých úspor ve stáří a nespoléhání se pouze na státní část penze.21 Dalším dokladem zájmu o informovanost obyvatelstva je dlouhodobá kampaň Ministerstva práce, která začala v červenci 1995 s názvem „Retirement Savings Education Campaign“ (Kampaň pro poučení ohledně úspor do důchodu). Jejím hlavním cílem bylo poučit ženy, příslušníky menšin, živnostníky a vlastníky malých firem o možnostech finančního zajištění ve stáří. V rámci kampaně byly využity nejen tradiční prostředky (tištěné materiály, oznámení v tisku), ale také se konaly tři národní jednání na nejvyšší úrovni ohledně úspor při odchodu do důchodu (National Summit on Retirement Savings). Tyto tři summity spolupořádaly také Bílý dům a Kongres. Při příležitosti pátého výročí kampaně v roce 2000 bylo zvoleno nové logo a nové heslo „Saving Matters“ (Na spoření záleží). Kampaň v této fázi cílí na různá publika, je určena zaměstnancům, zaměstnavatelům i živnostníkům, a představuje různé strategie a možnosti spoření a investování jako zabezpečení ve stáří. V rámci kampaně byly vytvořeny ilustrativní letáky a brožury zaměřené na různé možnosti zabezpečení ve stáří (10 cest jak se zajistit ve stáří, plánování financí, průvodce osobním finančním rozpočtem) nebo na specifická publika (ženy a úspory ve stáří). Všechny materiály jsou v anglickém i španělském jazyce a jsou ke stažení na stránkách ministerstva.22 Kromě těchto aktivit ministerstvo ustavilo cenu určenou lidem s nízkými příjmy („Oseola McCarty Super Saver Award“), kteří se dokázali spořením a investováním zajistit na stáří. Oceněné pozitivní příklady by podle ministerstva měly inspirovat i další obyvatele ke spoření.23 Důraz na osobní odpovědnost za své finanční zajištění se odráží i v dalších vládních aktivitách. Do sociální osvěty v nejširším smyslu tohoto pojmu patří i upozorňování na sociální rizika v životě jedince (jako je například nadměrné zadlužení) a doporučení těch opatření a vzorců chování, které naopak vedou k minimalizaci těchto rizik (zásady správného hospodaření). Vláda v USA proto vytvořila internetové stránky, které mají za cíl zvýšit

21

http://www.ssa.gov/pressoffice/retiremint.htm; http://www.choosetosave.org/; http://www.dol.gov/ebsa/savingmatters.html 23 tamtéž; http://www.dol.gov/ebsa/pdf/supersaver.pdf 22

15

finanční gramotnost24 všech Američanů a podpořit je v základech finančního vzdělání. Webové stránky http://www.mymoney.gov/ jsou věnovány finančnímu plánování, vlastnictví nemovitostí (což souvisí s tématy jako hypotéky, zástava nemovitosti při půjčce apod.), spoření na vzdělání dětí, co dělat v případě různých životních událostí (manželství, narození dítěte, smrt v rodině apod.), plánování finančního zajištění v důchodu, spoření a investice, začátek podnikání nebo životnosti.25 Kromě vládních kampaní organizují své vlastní osvětové informační aktivity i neziskové organizace a/nebo se na ně odkazuje i ve vládních materiálech (např. při kampani „Saving Matters“ je na vládních stránkách odkaz na podobné aktivity organizace sdružující lidi starší 50 let).26 Zajímavým podtextem informačních aktivit v USA, a to jak v případě vládních institucí, tak neziskových organizací je, že propagují především individuální úsilí občanů a podávají návody, jak vlastním chováním zlepšit svou situaci (a to včetně kampaní SSA). Diskuse ohledně systému informování občanů o sociálních záležitostech v USA Systém informování o sociálním zabezpečení zajišťovaný SSA přirozeně vyvolává diskusi jak o prostředcích šíření informací, tak o obsahu jednotlivých materiálů. Největší pozornost je věnována ročnímu Přehledu o sociálním zabezpečení (Social Security Statement). Tento nástroj informování veřejnosti je považován za jeden z nejlepších, jelikož každý z pojištěných občanů dostane osobní sdělení týkající se jeho konkrétně, nejen obecná varování či doporučení. Nevýhodou tohoto opatření podle kritiků mohou být poměrně vysoké náklady na vypracování a distribuci těchto informací (rozesílání poštou). Kvůli poměrně nákladnému rozšiřování informací je velmi diskutováno množství informací uvedených na přehledu, jejich srozumitelnost klientovi a metodika výpočtu budoucího důchodu, který je pro představu ve výkazu také uváděn. Experti se jen stěží shodují, jakou hodnotu má informace o budoucí možné výši důchodu, jelikož např. u mladých lidí je výše důchodu kvůli nižším příjmům (v budoucnu mohou dosáhnout vyšší mzdy) poddimenzována. Rovněž se vede debata, jakým způsobem do výpočtového modelu začlenit inflaci, budoucí výši daní nebo 24

V originále „financial literacy“. http://www.mymoney.gov/ 26 http://www.dol.gov/ebsa/savingmatters.html 25

16

případné změny ve vyplácení penzí způsobené stárnutím populace a tudíž snížením vyplácené dávky. Předpokládané výši důchodu, která je v přehledu uváděna, je tak vyčítána statičnost a v jistém smyslu nereálnost.27 Jiné výtky směřují ke konkrétní obsahové náplni nosičů. Např. jedna verze videa určená učitelům středních škol jako podpora ve výuce byla kritizována za to, že spíše než informační plní propagační funkci. Ačkoliv jsou poměrně podrobně rozebrány jednotlivé dávkové programy, budoucnosti důchodového systému a výši dávek, které mohou studenti při svém odchodu do důchodu očekávat, je věnováno minimum času. Problémy nebo reformu stávajícího systému důchodů (pay-as-you-go) video nahrávka příliš nezaznamenává. Podle kritiků tak zamlčuje důležitou skutečnost, že podle prognóz se stávající systém vyčerpá a je nutné hledat náhradní alternativy, včetně soukromých úspor. Poskytovaná informace není úplná a směřuje k tomu, aby se mladí lidé zapojili do systému, než k tomu, aby dostali úplné informace také o problémech důchodového programu.28 Při hodnocení systému informování občanů o sociálním zabezpečení navrhl ve své zprávě Poradní výbor pro sociální zabezpečení (Social Security Advisory Board) několik doporučení ke zlepšení informování obyvatel: Obecné předpoklady úspěchu informačních aktivit ‰

důležitá důvěra v systém, vysvětlit, na co jsou daně užívané

‰

debata o budoucnosti systému, informace jsou zabezpečením solventnosti systému

Vytvoření a implementace informačního plánu ‰

pravidelně zjišťovat, co potřebuje veřejnost vědět

27

Increasing Public Understanding of Social Security, Social Security Advisory Board, September 1997, http://www.ssab.gov/Publications/ServicePublic/report2.pdf John, D. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133 Hoekstra, P. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133 Viz též ostatní příspěvky z Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security, (Testimonies). Social Security Subcommittee, Committee on Ways and Means, U.S. House of Representatives, April 11, 2000, http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133 28 Increasing Public Understanding of Social Security, Social Security Advisory Board, September 1997, http://www.ssab.gov/Publications/ServicePublic/report2.pdf

17

‰

komunikace s akademickou a výzkumnou sférou (univerzitní kurzy, výzkumné projekty, studie)

Zaměření se na specifické skupiny při koncipování informační strategie ‰

důležitá spolupráce se zaměstnavateli, speciální pozornost věnovat malým firmám a živnostníkům, zapojit zaměstnanecké i zaměstnavatelské organizace

‰

soustředit se i na mladé lidi pod 25 let

‰

klíčová práce v místních pobočkách při získávání kontaktů s místními médii, s lidmi, kteří mají důležité postavení v dané oblasti či komunitě (starostové, zástupci neziskových organizací apod.) a s veřejností obecně

Nástroje a forma komunikace s veřejností ‰

zásadní je rozpočet a personál určený na komunikaci s veřejností, zkušenosti a školení tohoto personálu (vzhledem k organizačním změnám se tým určený pro komunikační aktivity zmenšil, což znamená větší nápor na pracovníky)

‰

důležitá jednoduchost informací, ale zároveň rozvrstvení na několik úrovní ve složitosti poskytovaných informací

‰

zdokonalit obsah i formát Přehledu o sociálním zabezpečení, využít co nejlépe tohoto komunikačního prostředku

‰

internet jako důležitý komunikační nástroj

‰

využívání emailů k informování a rozesílání informací

‰

webové (internetové) stránky by měly být užitečné i těm uživatelům, kteří neznají programy a dávky, na které mají nárok, měly by navádět uživatele k nalezení správné informace29

2.1.2. Velká Británie Podobně jako vláda USA i britská vláda věnuje značnou pozornost osvětovému působení v sociálních záležitostech. Má vypracovaný systém informování o sociálním zabezpečení, přičemž základním rysem je rozdělení uživatelů na laiky/klienty a odborníky/administrátory.

29

tamtéž

18

Zvláštní pozornost je v informačních aktivitách věnována zaměstnavatelům, kteří jsou, stejně jako v USA, velmi důležitým partnerem vládních kroků. Za fungování sociálního zabezpečení a systému sociální ochrany je ve Velké Británii na celostátní úrovni zodpovědné především Ministerstvo práce a důchodů a úřady – agentury které řídí. ¾ Ministerstvo práce a důchodů (Department for Work and Pensions) Aktivita Ministerstva práce a důchodů je soustředěna na děti, osoby v ekonomicky aktivním věku, důchodce a lidi s handicapem nebo neschopné práce. Základní strategie ministerstva, do nichž se dají zařadit veškeré jeho aktivity, jsou: pracovní věk a děti, penze a neschopnost práce/handicap.30 ¾ Agentury ministerstva ¾ Jobcentre Plus Provádí integrované služby pro lidi v ekonomicky aktivním věku, nabízí lidem pomoc při hledání práce, případně poskytuje podporu těm, kteří pracovat nemohou. Rovněž spolupracuje se zaměstnavateli při hledání pracovní síly na aktuálně volná místa.31 ¾ Penzijní (důchodová) služba (The Pension Service) Poskytuje služby současným i budoucím důchodcům. Ve spolupráci s dalšími organizacemi vyplácí důchdody, a zároveň má za úkol pomoci při plánování odchodu do důchodu.32 ¾ Agentura na podporu dětí (Child Support Agency) Má na starosti systém podpory dětí. V praxi vyměřuje, vybírá a vyplácí peněžitou podporu dětem (alimenty), aby zajistila, že děti, jejichž rodiče spolu nežijí, jsou finančně zajištěné.33 30

Departmental Framework, Department for Work and Pensions, http://www.dwp.gov.uk/aboutus/dwp_framework_05.pdf; http://www.dwp.gov.uk/aboutus/#business 31 tamtéž; http://www.jobcentreplus.gov.uk/JCP/Aboutus/index.html 32 tamtéž; http://www.thepensionservice.gov.uk/aboutus/home.asp 33 tamtéž; http://www.csa.gov.uk/en/about/index.asp

19

¾ Služba pro lidi neschopné práce/handicapované a pro osoby, které o ně pečují (Disability and Carers Service) Poskytuje podporu (dávky, služby) lidem handicapovaným, neschopným práce a těm, kteří o ně pečují bez ohledu na to, zda pracují či nikoliv.34 ¾ Komise pro zdraví a bezpečnost (The Health and Safety Commission and Health and Safety Executive) Zabývá se zdravotními a bezpečnostními riziky při práci.35 ¾ Služba pro nájemné (The Rent Service) Provádí odhady a ocenění nájmů pro účely určení příspěvku na bydlení, odhadu přiměřeného36 nájmu pro pronajímatele a nájemce. Rovnež poskytuje poradenské služby pro klienty z řad veřejnosti nebo soukromého sektoru ohledně uvedených témat.37 ¾ Výbor pro práci a důchody (Committee for Work and Pensions) Je parlamentním výborem, jeho funkce je kontrolní, není zodpovědný za přímou komunikaci s občany.38

Systém informování o sociálních záležitostech Ministerstvo má svého ředitele komunikace (Communications Director), který má za úkol zajistit koherentní komunikační strategii, přičemž sdělení jsou určena jak zaměstnancům (směrem dovnitř), tak potenciálním klientům (směrem navenek). Ředitel komunikace má za úkol nejen komunikační strategie pro ministerstvo a agentury vypracovat, ale dohlížet i na implementaci, včetně zajištění a kontroly využívání finančních zdrojů pro informování. Také komunikuje s Vládní komunikační sítí (Government Communication Network, GCN), aby

34

tamtéž; http://www.dwp.gov.uk/lifeevent/benefits/dcs/ tamtéž; http://www.hse.gov.uk/aboutus/index.htm 36 V originále „fair“. 37 Departmental Framework, Department for Work and Pensions, http://www.dwp.gov.uk/aboutus/dwp_framework_05.pdf; http://www.therentservice.gov.uk/# 38 http://www.parliament.uk/parliamentary_committees/work_and_pensions_committee.cfm 35

20

komunikační strategie zapadaly do celkové vládní informační politiky.39 GCN je částí Centrální kanceláře pro informace a spojuje pracovníky ve veřejné správě zabývající se komunikací.40 O tom, jakou důležitost britská vláda komunikaci s veřejností i s různými skupinami přikládá, svědčí také existence úřadu nazvaného Centrální kancelář pro informace (Central Office of Information, COI). Tento úřad má na starost profesionální zajištění komunikačních aktivit tak, aby byly co nejefektivnější za co nejnižší cenu. Podpora úřadu ostatním složkám veřejné správy se pohybuje od poradenské činnosti až po zajišťovací služby (rady a služby se týkají možností marketingu, reklamy, PR a sponzorství, pořádání živých akcí apod.) vždy pro tu kterou konkrétní kampaň.41 Úloha ministerstva a agentur je v komunikaci s občany odlišná. Ministerstvo se zabývá spíše koordinačními aktivitami a aktuálními kampaněmi, jednotlivé agentury informují o své agendě přímo klienty. Ministerstvo ke svým kampaním i jednotlivé agentury používají při komunikaci s občany různé prostředky, včetně letáků, brožur, delších publikací, výsledků výzkumů, ale také plakátů a multimediálních sdělení (CD, video nahrávky) reklamy a veřejná sdělení. Vzhledem k tomu, že ministerstvo chce zajistit i správné informování menšin, jsou některá sdělení (letáky, brožury) dostupná nejen v angličtině, ale také v jiných jazykových mutacích, konkrétně velšsky (cymraeg), arabsky, bengálsky, čínsky, gudžarátsky, paňdžábsky, somálsky, vietnamsky a v jazyce urdu.42 Velmi důležitou součástí informování o sociálních záležitostech jsou webové (internetové) stránky. Ministerstvo a každá z agentur mají svoje vlastní stránky, na kterých jsou dostupné všechny informace a rychle se rozvíjí sektor nabízených služeb (e-podání, e-formuláře, ežádosti apod.). Rovněž jsou ve formátu pdf k dispozici ke stažení všechny tištěné materiály jako letáky či brožury, a to ve všech jazykových mutacích. Internetové stránky samotné mají dvě jazykové mutace: anglickou a velšskou. Podobně pro některé důležité kampaně jsou zakládány samostatné webové stránky s názvem kampaně (příkladem může být kampaň „Age Positive“). Je zajímavé, že využívání novinek v elektronické komunikaci se týká i nových 39

Departmental Framework, Department for Work and Pensions, http://www.dwp.gov.uk/aboutus/dwp_framework_05.pdf 40 http://www.comms.gov.uk/Public_Website/about.aspx 41 http://www.coi.gov.uk/aboutcoi.php; http://www.coi.gov.uk/services.php; 42 http://www.dwp.gov.uk/

21

fenoménů na internetu, jako jsou např. blogy ministrů pro sociální zabezpečení, které jsou umístěny na stránkách ministerstva.43 Velmi důležitým znakem informování veřejnosti o sociálních záležitostech ve Velké Británii je velmi přesné rozdělení podávaných informací pro jednotlivé cílové skupiny. Základní rozdělení informačních materiálů i členění webových stránek je pro klienty (laiky), odborníky (administrátory, právníky, poradce, místní úřady) a zvláštní pozornost je věnována zaměstnavatelům jako klíčové cílové skupině při implementaci vládních opatření v sociální oblasti.44 Informační kampaně Ministerstvo práce a důchodů systematicky dohlíží i několik kampaní současně. Na aktuálně vedené kampaně má odkazy i na své úvodní internetové stránce. Jednou z největších osvětových kampaní posledních let je kampaň „Age Positive“ zaměřena na problematiku zaměstnávání lidí starších 50 let, jejich postavení na trhu práce a vysvětlování výhod věkově smíšených pracovních týmů. Britská vláda začala kampaň v souvislosti s novou legislativou týkající se zákazu diskriminace na trhu práce (včetně diskriminace podle věku). Zákon byl navržen v souvislosti se směrnicí EU a je účinný od 1.10. 2006. Již rok předem (tedy koncem roku 2005) byly k dispozici propagační materiály ke kampani zaměřené zejména na zaměstnavatelé, aby jim umožnily co nejlehčí přizpůsobení se legislativě. Kromě letáků, brožur a celých multimediálních informačních balíčků byly rovněž k dispozici přehledně zpracované statistické údaje a výzkumy mapující stávající situaci na trhu práce z hlediska věkového složení pracovníků a diskriminace a projektující možné budoucí scénáře.45 Kampaň je v zásadě zaměřena na dvě hlavní cílové skupiny: zaměstnavatele a pracovníky zejména lidi starší 50 let, ale i na obecné překonávání stereotypního vnímání starších lidí na trhu práce. Zaměstnavatelé mohou v příručkách nalézt jak nediskriminovat starší zaměstnance v jednotlivých firemních procesech (přijímání, školení a další vzdělávání, propouštění, apod.), naopak starší pracovníci jsou nabádáni k aktivitě a dalšímu rozvoji. Velmi propagovanou formou pro úpravy zaměstnání po 50. roku života jsou flexibilní formy práce (zkrácený úvazek) a zejména započetí podnikání nebo živnosti. V této souvislosti funguje program 43

tamtéž tamtéž 45 http://www.agepositive.gov.uk/index.asp; http://www.agepositive.gov.uk/legislation/index.asp; 44

22

„New Deal 50 plus“ (Nový úděl 50 plus) určený občanům starším 50 let, kteří jsou bez práce a uplatňují nárok na dávky nejméně 6 měsíců. Pro větší zapojení zaměstnavatelů do implementace vládní politiky je udělována cena „Age Positive Employer of the Year“ (Age Positive zaměstnavatel roku), pro ty zaměstnavatele, kteří přispěli k prolomení bariér a stereotypů.46 Kromě nediskriminačního přístupu má tato kampaň za cíl podpořit zaměstnanost v nejstarší věkové kategorii, aby tito lidé neodcházeli do předčasného důchodu a nezatěžovali penzijní systém. Dalšími kampaněmi ministerstva, které právě probíhají, jsou: „Error Campaign 2007: Tackling Customer Error“ (Kampaň o chybách 2007: Řešení chyb na straně klienta)47 a „Targeting Benefit Thieves: NO IFS, NO BUTS; Benefit Fraud Is Benefit Theft!“ (Zacíleno na zloděje dávek: Žádné když, žádné ale; Podvod s dávkami je krádež dávek!),48 které jsou zaměřeny na hospodaření s finančními prostředky určenými na vyplácení dávek a „The Disability Discrimination Act and You“ (Zákon o diskriminaci handicapovaných a Vy) s heslem ′nejde o to dělat správnou věc, jde o to dělat ziskovou věc′. Posledně jmenovaná kampaň je zaměřená na nediskriminační chování vůči handicapovaným lidem a popudem k ní je zavedení nové legislativy.49 Podobně jako je tomu u kampaně „Age Positive“, kde je hlavním heslem, že zaměstnávat starší pracovníky se vyplatí, i zde je hlavním motivem, že nediskriminační chování je zároveň ziskové. U obou zmiňovaných kampaní je zároveň přítomný velký důraz na úspěšnou komunikaci se zaměstnavateli, kteří jsou se značným předstihem upozorňováni na nová legislativní opatření.

2.1.3. Německo Německá spolková republika má podobně jako USA systém sociálního zabezpečení rozdělen na centrální, spolkovou úroveň a úroveň jednotlivých spolkových zemí. A stejně jako USA a Velká Británie věnuje i na nejvyšší úrovni poměrně velkou pozornost informování občanů 46

http://www.agepositive.gov.uk/flexible_working/index.asp; http://www.agepositive.gov.uk/newdeal/index.asp; http://www.agepositive.gov.uk/index.asp 47 http://www.dwp.gov.uk/campaigns/ 48 http://www.dwp.gov.uk/campaigns/benefit-thieves/ 49 http://www.dwp.gov.uk/employers/dda/

23

o sociálních záležitostech. Na spolkové úrovni se sociální agendou zabývá Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí (Bundesministerium für Arbeit und Soziales), které na svých internetových stránkách představuje v úplnosti systém sociálního zabezpečení a ostatní doplňkové systémy.50 Základním informačním materiálem o sociálním zabezpečení je brožura „Soziale Sicherung im Überblick“ (Sociální zabezpečení v přehledu), která je kromě němčiny vydávána v dalších pěti jazycích – turecky, italsky, španělsky, francouzsky, anglicky. Její elektronická verze je k dispozici ke stažení na stránkách ministerstva. Brožura skrze základní pojmy, práva a povinnosti informuje o podpoře rodiny (příspěvek na dítě, ochrana matek), pracovním právu, podpoře zaměstnanosti a o příspěvcích v nezaměstnanosti, zdravotním a důchodovém pojištění, zajištění v případě nemoci či invalidity, o sociálních službách a příspěvcích na bydlení.51 Zvýšit informovanost obyvatel o sociálních záležitostech se snaží ministerstvo i přímým kontaktem s veřejností: provozuje informační telefonickou linku a provozuje návštěvnické centrum, kde představuje systém sociálního zabezpečení od jeho počátků. Rovněž je možné předplatit si newsletter, ve kterém ministerstvo pravidelně informuje o novinkách nebo důležitých tématech.52 Informační kampaně Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje na svých internetových stránkách na několik kampaní a iniciativ, které aktuálně probíhají. I v Německu je za podpory centrálního úřadu (ministerstva) v souvislosti se stárnutím populace vedena kampaň na podporu zaměstnanosti a zaměstnatelnosti lidí starších 50 let „Perspektive 50 plus“, která je zároveň i spolkovým programem.53 V rámci této kampaně jsou vedeny další: „Erfahrung ist Zukunft“ (Zkušenost je budoucnost)54 a paralelně funguje iniciativa „INQA.de – Initiative Neue Qualität der Arbeit“ (Iniciativa za novou kvalitu práce). INQA.de se věnuje kvalitě pracovního prostředí, ale i psychohygieně zaměstnanců, zvládání stresu a péči o zdraví.55

50

http://www.bmas.bund.de/ http://soziale-sicherung.bmas.bund.de/ 52 http://www.bmas.bund.de/ 53 http://www.perspektive50plus.de/content/e122/index_ger.html 54 http://www.erfahrung-ist-zukunft.de/Webs/EiZ/DE/Homepage/home.html 55 http://www.inqa.de/ 51

24

Všechny kampaně mají své vlastní internetové stránky, kde jsou k dispozici informace i materiály ke stažení. V souvislosti s trhem práce vede ministerstvo další informační kampaň soustředěnou na flexibilní formy práce a s tím související věci, především upozorňuje na práci na částečný úvazek. Kromě informací na stránkách je opět k dispozici brožura „Teilzeit - Alles was Recht ist“ (Částečný úvazek – vše co je správné).56 Dalšími příklady angažovanosti ministerstva jsou spolkový program „Xenos: Leben und Arbeiten in Vielfalt“ (Žít a pracovat v rozmanitosti), zaměřený na minimalizaci rasové diskriminace, strachu z cizinců a zabezpečení rovných příležitostí na trhu práce a ve společnosti.57 Jiným dokladem zájmu o informování veřejnosti je „Jobs ohne Barrieren“ (Práce bez bariér) iniciativa pro vzdělávání, školení a zaměstnanost handicapovaných a pro preventivní opatření v podnicích.58

2.1.4. Portugalsko Inspirace ohledně informování o sociálních záležitostech z Portugalska se netýká obsahové stránky, ale technického zajištění dostupnosti informací občanům. ′Naše vize je vytvořit jedno okno – okno pro občana do veřejné správy′ pod tímto heslem funguje v Portugalsku informační systém o veřejné správě INFOCID.59 Tento systém je možné přirovnat k portálu veřejné správy v České republice, až na to, že internet je pouze jednou z možností, jak se dostat k informacím uloženým v systému. Obsahově jsou informace v systému rozděleny do tematických okruhů, které mohou, ale nemusí korespondovat s agendou jednotlivých ministerstev:

56

http://www.bmas.bund.de/BMAS/Navigation/Arbeitsrecht/teilzeit-und-arbeitszeitmodelle.html; http://www.bmas.bund.de/BMAS/Navigation/Arbeitsrecht/teilzeit-und-arbeitszeitmodelle,did=50472.html; 57 http://www.xenos-de.de/ 58 http://www.bmas.bund.de/BMAS/Navigation/Teilhabe-behinderter-Menschen/jobs-ohne-barrieren.html 59 Vidigal, L. INFOCID – A single window for citizenship in Portugal, February 1998, http://luisvidigal.no.sapo.pt/English/Infocid/infocid.html

25

Občan a rodina, Zdraví, Vzdělávání, Vojenská a občanská služba, Volby, Práce, Zaměstnanost a školení, Sociální zabezpečení, Daně, Zákony a soudy, Bydlení, Ekonomická aktivita, Ochrana spotřebitele, Životní prostředí, Kultura a turistický ruch, Dokumenty a licence/povolení, Veřejné služby60 Elektronický systém INFOCID je vyvíjen od roku 1991 s myšlenkou, že různé skupiny uživatelů mají různé potřeby, a proto je dobré zvolit druh informačního nosiče, který odpovídá jejich potřebám a aktuálním podmínkám. V praxi to znamená, že elektronické informace ze systému je možné převzít na různé nosiče, např. CD-ROM, flash disk, disketovou jednotku, jsou dostupné na internetu, ale i v tištěné podobě. Základem šíření informací jsou však tzv. multimediální kiosky, zařízení, které lze užívat podobně jako počítač nebo dotekové obrazovky v bankách. Tyto informační kiosky jsou na veřejně dostupných místech pro každého, kdo má zájem nějakou informaci vyhledat, přičemž je možné zaslat si ji emailem domů, nebo uložit na některý z přenosných nosičů. V roce 1998 byly kiosky umístěny ve více než 100 územních celcích a cílem je dostat je na každý místní úřad.61 Vláda rovněž vedla jednání se sítí bank, ve kterých by informace z INFOCIDu mohly být také přístupné.62 Kromě technické vyspělosti klade INFOCID rovněž velké nároky na kooperaci jednotlivých centrálních úřadů, zejména co se týče odpovědnosti za správnost a úplnost vytvořených informací a kompetencí je vytvářet, což je i v Portugalsku viděno jako problém.63 Multimediální kiosky jsou však hodnoceny jako výborný nástroj veřejné správy, jak dostat informace co nejblíže občanovi, jelikož se tím stírá geografická i sociální odlišnost. Informace jsou stejně (lehce) přístupné ve městech i na venkově, a veřejným umístěním kiosku se mohou zmenšit i sociální rozdíly, které jsou tak patrné v užívání u jiných forem moderní komunikace a technologií.64 60

tamtéž městský nebo obecní úřad 62 Vidigal, L. INFOCID – A single window for citizenship in Portugal, February 1998, http://luisvidigal.no.sapo.pt/English/Infocid/infocid.html; Pombiero, G. Infocid – Portal of Portugese Public Administration, Introductory Presentation, Administrative Simplification – Best Practices in OECD Countries (Expert Seminar), OECD Headquarters, Paris, 18-19 October 2001 http://www.oecd.org/dataoecd/47/28/2673089.pdf 63 Vidigal, L. INFOCID – A single window for citizenship in Portugal, February 1998, http://luisvidigal.no.sapo.pt/English/Infocid/infocid.html 64 tamtéž 61

26

Ohledně dalšího vývoje systému INFOCID se vede kontinuální diskuse. V zásadě lze rozlišit alternativu stávajících kiosků jako samostatného systému nebo v souvislosti s konvergencí médií uvažovat o nástupu telematických služeb (tedy sloučení telekomunikací a mediální komunikace).65 Zde je však potřeba vyhodnotit rovněž dopady na jednotlivé sociální skupiny a zvážit, zda by se nemohly zvětšovat sociální rozdíly, a vládní politika by tak v podstatě podporovala v krajním případě až sociální exkluzi.

2.1.5. Doporučení pro Českou republiku vyplývající ze zahraničních zkušeností

¾ Je nutné vytvořit jednotný systém informování o sociálních záležitostech, který bude obsahově ucelený a koordinovaný. Informování pomocí sporadických kampaní není plně účinné, informační kampaň má pouze v daném čase upozornit na nejaktuálnější problémy, případně na blížící se události (účinnost nového zákona), či budoucí rizika (stárnutí populace). ¾ Podpora centrálních úřadů je zcela nezbytná a klíčová, a to nejen v symbolickém smyslu (verbální podpora, umístění odkazů na své internetové stránky apod.), ale i po stránce koordinační, metodické a „produkční“. V praxi to znamená, že je úlohou centra nejen vymyslet, ale i vytvořit nosiče informací a zabezpečit jejich distribuci na lokální

pobočky,

případně

umístit

informační

balíčky

pro

odborníky

(administrátory/poskytovatelé služeb) na své internetové stránky ke stažení. Ve funkčním systému sociální osvěty pracovník na pobočce informace nevytváří, ale používá. ¾ Velmi užitečné může být využití a zapojení stávajících kanálů komunikace, např. České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tato instituce má za úkol jednou ročně informovat občany o stavu jejich důchodového pojištění a při té příležitosti lze přemýšlet o formě, jaká je např. uplatňována v USA v Přehledu o sociálním zabezpečení (Social Security Statement). Informace o příspěvcích do systému může být zároveň informací o budoucích důchodech a reformě důchodového systému. 65

tamtéž

27

¾ Poskytování informací v cizích jazycích by mělo být do budoucna samozřejmostí. Existují pro to dva důvody: členství v Evropské unii (EU) a pracovní síla přicházející z třetích zemí. Poskytování letáků v angličtině je jednou z možností, jak informovat občany EU, ovšem nelze zapomínat na ukrajinskou a vietnamskou menšinu, která je aktivně přítomna na trhu práce. Základní informace o sociálním zabezpečení a pracovním právu v těchto jazycích by měly být k dispozici.66 ¾ Jako velmi důležitá se jeví spolupráce se zaměstnavateli. Vlády všech vybraných zemí považují zaměstnavatele za klíčové partnery v implementaci politiky sociálního zabezpečení, případně jiných opatření ohledně sociálních záležitostí. Upozorňování na nové zákony nebo novelizace zákonů, vypracovávání manuálů a příruček, jak se s novými zařízeními vypořádat, to vše je náplní vládní informační politiky. Cílem je, aby nová opatření neomezovala, ale přispívala (symbolicky nebo skutečně) k vyšší efektivitě a ziskovosti. Právě poskytování informací zaměstnavatelům je proto klíčové pro úspěch jakékoliv vládní politiky v sociální oblasti. ¾ Využívání nových technologií je zřejmě cestou, jak v budoucnu dopravit informace k veřejnosti. Vzhledem k různým potřebám jednotlivých cílových skupin je vždy nutné zvážit, zda nabízená technologie spíše integruje, nebo spíše vytváří nové bariéry. Na zvážení je úspěšné informování pomocí multimediálních kiosků v Portugalsku. Např. umístění takového kiosku nejen na úřad, ale i do pasáže nebo nákupního centra či hypermarketu může výrazně zvýšit dostupnost informací. V budoucnu je možné zvážit i využití telematických služeb, případně digitalizované televize jako nosiče informací o sociálních záležitostech. Zejména s probíhající diskusi o digitalizaci audiovizuálních médií by bylo vhodné zvážit, zda do jednoho z multiplexů nezařadit jako službu i informování o veřejné správě, potažmo sociálních záležitostech. Vzhledem k tomu, že multiplex nenabízí pouze vysílání daného média, ale i doplňkové služby, je možné zvážit i tuto cestu.67 Námětem může být také využití elektronické pošty (e-mailu) jako informačního nástroje sociální osvěty.

66

Lze uvažovat i o vytvoření materiálu v romském jazyce, jelikož tato menšina je v České republice poměrně početná. Je však na zvážení, nakolik by šlo o komunikační význam těchto materiálů (tedy že by se příslušníci romské menšiny nedomluvili česky), a nakolik spíše o naplnění práv menšin na používání vlastního jazyka. 67 V zjednodušené podobě lze uvažovat i o šíření základních informací o sociálních pomocí teletextu.

28

2.2. Zkušenosti se sociální osvětou v České republice V České republice neexistuje ucelený koordinovaný systém sociálního poradenství/sociální osvěty. Jako pozitivní příklady informování občanů o sociálních záležitostech je proto možné uvést některé dílčí aktivity Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, informační aktivity České správy sociálního zabezpečení a některé konkrétní osvětové kampaně týkajících se určitého tématu. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) vede nebo se podílí na několika osvětových aktivitách. Zřejmě nejkonzistentnější činnost je v posledních letech zaměřena na bezpečnost při práci, konkrétně kampaň na podporu BOZP v malých zemědělských firmách68 a kampaň Evropský týden BOZP pro mladé a o mladých.69 Jako poměrně úspěšnou lze hodnotit spolupráci ministerstva s veřejnoprávní Českou televizí, která vysílá dokumentární cykly produkované pod záštitou MPSV. Příkladem může být cyklus „Táta jako máma“ o otcích pečujících o své nezletilé děti. K těmto televizním pořadům si MPSV nechalo vypracovat i zpětnou vazbu v podobě výzkumu sledovanosti a spokojenosti.70 Další ukázkou spolupráce s Českou televizí je cyklus reportáží na téma „Ženy bez práce“, které pojednávají o návratu na trh práce po rodičovské dovolené. Diskutovaná jsou témata jako pomoc úřadů práce, rekvalifikace, pracovní pohovor, samozaměstnávání apod.71 Velmi významným počinem je vytvoření Integrovaného portálu MPSV, který kromě odkazů na další užitečné stránky institucí poskytuje v položce Sociální tématika přehledné shrnutí základních informací o státní sociální podpoře, pomoci v hmotné nouzi, sociálních službách a o dávkách sociální péče pro zdravotně postižené.72

68

http://www.mpsv.cz/files/clanky/260/270804.pdf http://www.mpsv.cz/files/clanky/2582/160306.pdf 70 http://www.mpsv.cz/cs/2762 71 http://www.mpsv.cz/cs/2375 72 http://portal.mpsv.cz/soc 69

29

V současné době ministerstvo vydává noviny Práce a sociální politika73 a zřídilo Call centrum služeb zaměstnanosti, které má pomoci občanům orientovat se na trhu práce (rady ohledně zprostředkování práce, vyplácení podpory v nezaměstnanosti, či rekvalifikací) nebo v krizových situacích (v případě, že zaměstnavatel nevyplácí mzdu apod.). Lidé se zde mohou informovat i o pracovním trhu Evropské unie a příležitostech pracovat v některé ze zemí unie. Call centrum však nefunguje bezplatně.74 Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) se věnuje informační činnosti v souvislosti se svými aktivitami, tedy v souvislosti se systémem důchodů (starobní, invalidní, vdovský, vdovecký, sirotčí), vyplácení nemocenské a výběrem sociálního pojištění. Rovněž informuje o problematice Evropské unie a sociálního pojištění v ní. ČSSZ má zřízené internetové (webové) stránky, které využívá k informování občanů. Rovněž vydává vzdělávací letáky a brožury týkající se práv a povinností občanů v souvislosti se sociálním zabezpečením, které jsou na internetových stránkách ke stažení. Většina letáků a brožur je dostupná ve třech jazykových mutacích: česky, anglicky a německy. Šíření zmíněných materiálů zajišťuje ČSSZ skrze své pobočky, tudíž všechny letáky a brožury by měl být dostupné na všech 91 pracovištích. Základní brožura „Sociální zabezpečení 2007“ shrnuje informace o aktuálním stavu systému sociálního zabezpečení. Příklady osvětových letáků mohou být „Jak se starat o důchodové pojištění…“, „Jak žádat o důchod v roce 2007“, propagační letáky samotné ČSSZ „Lidé na prvním místě“, nebo letáky s tematikou Evropské unie „Dávky důchodového pojištění (ČSSZ a sociální zabezpečení v EU)“, „Peněžité dávky v nemoci a mateřství (ČSSZ a sociální zabezpečení v EU)“.75 Příkladem úspěšné dlouhodobé osvěty v sociální oblasti může být kampaň s tématem domácího násilí. Systematicky na ní spolupracovaly jak centrální úřady (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo vnitra ČR), tak neziskové organizace (např. Bílý kruh bezpečí). Ze součinnosti těchto organizací vyšlo několik informačních materiálů zaměřených na cílové skupiny, které při výkonu svého povolání mohou přijít do styku s domácím násilím – lékaři, policisté, sociální pracovníci. Tyto tištěné materiály jsou vlastně manuály, jak domácí násilí rozpoznat a jaké následné kroky podniknout. V rámci osvětových aktivit vznikla Aliance proti domácímu násilí a jednotné internetové stránky o této problematice. 73

http://www.mpsv.cz/cs/3644 http://www.mpsv.cz/cs/2848 75 http://www.cssz.cz/; http://www.cssz.cz/tisk/info_mat.asp; 74

30

Partneři kampaně rovněž ustavili DONA linku, tedy telefonické poradenství a zformovali síť intervenčních center, které poskytují sociálně-právní pomoc v případě domácího násilí, koordinují spolupráci s navazujícími službami na úrovni kraje a v případě vykázání násilníka z bytu spolupracují s Policií ČR. Celkově je zřízeno 15 intervenčních center (pro každý kraj jedno, kromě Moravskoslezského kraje, kde jsou 2 centra). Tato informační kampaň je ideálním příkladem efektivního zapojení a spolupráce institucí veřejné správy a nestátních neziskových organizací.76 Inspirativní, a okrajově se týkající i sociální osvěty, jsou informační kampaně Ministerstva vnitra ČR (MV) týkající se prevence kriminality. Odbor prevence kriminality vede státní program s názvem „Prevence se musí vyplatit“, který obsahuje projektovou i informační stránku.77 V rámci projektů jsou v jednotlivých obcích a městech realizovány opatření jako financování veřejného osvětlení nebo využívání volného času mládeže jako prevence kriminality. Informační část zahrnuje publikace (např. o kamerových systémech, zkušenostech z preventivní práce nebo o problematice lidských práv), bulletiny („A co dál…“ věnovaný obětem trestných činů, „Andělé na jehlách netančí“ ohledně drogové problematiky, „Za zavřenými dveřmi“ o domácím násilí). Dalšími nosiči jsou letáky obsahující zpravidla velmi konkrétní a praktická doporučení jak se bránit přepadení, jak chránit svůj majetek, jak se chránit v bytě, nebo jak se vyhnout ohrožení a nestát se obětí. Ministerstvo rovněž vytváří plakáty a skládačky na různá témata, např. domácí násilí, ochrana před podvodnými půjčkami, dobrovolnická služba. Kromě tištěných nosičů produkuje ministerstvo i video nahrávky např. s tématy bezpečného chování, požadavky na bezpečné sídliště nebo ochrany majetku a osob.78 Aktuálně připravil odbor prevence kriminality informační kampaň s názvem „(Ne)bezpečný věk“. Cílem je zvyšování informovanosti seniorů o vhodné ochraně své osoby a majetku před zloději a podvodníky. Kromě cílové skupiny seniorů má být oslovena i široká veřejnost se záměrem upozornit na možné ohrožení seniorů. Ministerstvo vnitra bude v rámci této kampaně spolupracovat i s veřejnoprávní Českou televizí. Do pořadu pro seniory „Barvy života“ budou zařazeny pravidelné příspěvky s tématikou bezpečnosti seniorů. Jednotlivé 76

http://www.bkb.cz/redaction.php?action=showRedaction&id_categoryNode=250; http://www.donalinka.cz/index.php; http://www.mpsv.cz/cs/914; http://www.mvcr.cz/rs_atlantic/project/article.php?id=28964; 77 http://www.mvcr.cz/ministerstvo/opk.html 78 http://www.mvcr.cz/ministerstvo/opk/publik.html

31

příspěvky představí různé druhy kriminality páchané na starších lidech a také možnosti, jak rizikovým situacím předejít.79

79

http://www.mvcr.cz/ministerstvo/opk/kampan.html

32

2.3. Aktuální znalosti a dovednosti občanů v sociálních záležitostech Získání aktuálních poznatků ohledně znalostí a dovedností občanů ČR v oblasti sociální ochrany bylo základním cílem komplexního výzkumného projektu Koncepce a nástroje sociální osvěty. Výzkumná část projektu zahrnovala tři dílčí výzkumné akce: hloubkové rozhovory s odborníky v oblasti sociální ochrany a sociálního poradenství, internetovou anketu mezi odborníky a reprezentativní šetření na populaci ČR starší 18 let. Základní poznatky ohledně znalostí a dovedností občanů jsou shrnuty na následujících stránkách.

2.3.1. Základní údaje o komplexním výzkumném projektu Hloubkové rozhovory Celkově bylo provedeno 13 hloubkových rozhovorů s experty v následujících oblastech: sociální politika obecně, rodinná politika, systém sociálních dávek, bytová politika, oblast práce a pracovního práva, problematika seniorů, poradenství, práce s klienty ohroženými sociálním vyloučením, legislativa a legislativní proces. Rozhovor poskytli jak lidé působící na různých pozicích ve veřejné správě, tak i zástupci nestátního neziskového sektoru. Internetová anketa Internetová anketa uspořádaná mezi odborníky na sociální ochranu a poradenství v sociální oblasti, osloveno 245 respondentů, celkově sesbíráno 127 internetových dotazníků. Respondenti byli vybíráni podle dvou základních kritérií: sektor působení (státní sektor, krajská samospráva, místní samospráva, nestátní neziskový sektor, soukromý sektor) a hlavní obor práce (veřejná správa, poradenství, sociální práce/kurátorství, školství, výzkum, jiný obor). Reprezentativní šetření na populaci Reprezentativní kvantitativní výzkum na populaci ČR starší 18 let; kvótní výběr podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště; výsledný spojený soubor sbíraný ve třech měsíčních vlnách 4671 respondentů.

33

2.3.2. Obecné postoje občanů k sociální politice a k systému sociální ochrany ‰

Obecné postoje obyvatel k sociální politice a k systému sociální ochrany jsou poměrně rezervované. Mírná většina (56 %) nepovažuje existující opatření za dostatečná. Avšak mnohem závažnější je fakt, že více než dvě třetiny (69 %) lidí mají pocit, že se především nedbá na diverzifikaci sociálních opatření podle zkušeností a potřeb jednotlivých skupin.

"Myslíte, že se u nás při konstrukci různých sociálních opatření dostatečně dbá na zkušenosti a potřeby různých skupin obyvatel?" Určitě ne 20%

Určitě ano 4%

Spíše ano 27%

Spíše ne 49%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18 let, 4671 respondentů

‰

O zmiňovaném rezervovaném postoji svědčí i pocit, že centrální úřady málo dbají o informovanost obyvatel a přesvědčení, že informování o sociálních záležitostech je potřeba věnovat zvýšenou pozornost (68 % kladných odpovědí).

34

"Máte pocit, že ministerstva a jiné centrální úřady dostatečně dbají na to, aby lidé byli o sociálních záležitostech dobře informováni?" Určitě ano 4%

Určitě ne 18%

Spíše ano 27%

Spíše ne 51%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18 let, 4671 respondentů

‰

V sociální osvětě bude proto potřeba počítat s překonáváním názorových bariér občanů vůči systému sociální ochrany a s poměrně malou identifikací s ním.

2.3.3. Míra informovanosti občanů o sociálních záležitostech ‰

Celkovou informovanost občanů lze na základě výsledků komplexního výzkumného projektu hodnotit jako poměrně špatnou. Osvětu v sociální oblasti je proto potřeba koncipovat co nejšířeji, necílit pouze na některou ze skupin (tento poznatek vyplynul jak z výzkumu veřejnosti, tak i z internetové ankety mezi odborníky). Přesto existují skupiny, u kterých je pocit neinformovanosti intenzivnější a při tvorbě koncepce sociální osvěty je potřeba věnovat jim zvláštní pozornost. Jsou to zejména lidé méně vzdělaní, špatně majetkově zajištění a mladí lidé do 29 let. Za ohrožené skupiny považují odborníci ještě seniory, a především lidi ohrožené sociálním vyloučením (což se do jisté míry potvrdilo i ve výzkumu veřejnosti).

35

‰

Míra informovanosti občanů je ve všech provedených výzkumech hodnocena poměrně špatně, zejména v šetřeních uskutečněných mezi odborníky (hloubkové rozhovory, internetová anketa).

‰

Sami občané měli v reprezentativním výzkumu hodnotit míru informovanosti ve dvou rovinách - obecně v populaci a u sebe osobně. V obou případech převládá přesvědčení o nedostatečnosti informací, které mají obyvatelé o sociálních záležitostech (68 % vidí nedostatečné povědomí o sociální politice při hodnocení populace, 61 % lidí deklaruje nedostatek informací při hodnocení své osobní situace).

Názory na informovanost o sociálních záležitostech Je podle Vás mezi lidmi dostatečné povědomí o tom, jak funguje sociální politika v naší zemi, na co lidé mají a nemají nárok, jak se jednotlivé sociální platby, důchody, pojištění stanovují?

5

Řekl(a) byste, že Vy osobně máte dostatek informací ohledně sociálních záležitostí?

6

0

Určitě ano

27

49

19

33

19

42

20

40

Spíše ano

%

60

Spíše ne

80

100

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18 let, 4671 respondentů

‰

Náhled na svou osobní situaci je výrazně diferencován zejména podle vzdělání a majetkového zajištění. Je však závažným zjištěním, že i v relativně sebevědomých skupinách, jako jsou lidé vysokoškolsky vzdělaní a solidně zajištění, přibližně polovina nemá dostatek informací ohledně sociálních záležitostí (44 % vysokoškolsky vzdělaní, 49 % solidně majetkově zajištění). Na první pohled by se mohlo zdát, že osobně pociťovaný nedostatek informací o sociálních záležitostech u dobře

36

zajištěných občanů není závažným problémem. Ve skutečnosti je však celkově ovlivněno socioekonomické jednání i politické vědomí této významné skupiny, která spíše financuje než užívá systém sociální ochrany.

‰

Mírná diferenciace ohledně dostatku informací se projevuje i podle věku. Nejméně informovanou se cítí být nejmladší skupina lidí do 29 let (66 % nemá dostatek informací). Jde o poměrně důležité zjištění, jelikož se jedná o skupinu, od které se očekávají strategická rozhodnutí o založení rodiny, počtu dětí apod.

‰

Lidé, jejichž rodinný rozpočet je zcela závislý na dávkách, se v obecné rovině rovněž cítí být neinformovaní (64 %). Ani občané, kteří v současné době pobírají některou ze zkoumaných dávek80, nedeklarují v této obecné rovině větší dostatek informací, než lidé, kteří některou z dávek nepobírají. Z toho je možné usoudit, že osvětová a informační aktivita, která by poskytování dávek měla provázet, není dostatečná. Rovněž je možné zamyslet se nad terénní sociální prací a obecně nad povahou a kvalitou práce s klientem.

2.3.4. Schopnost vyhledávat informace a chovat se adekvátně situaci ‰

V hloubkových rozhovorech i v internetové anketě byly zjišťovány názory odborníků na schopnost lidí chovat se adekvátně situaci. U odborníků převážil názor, že lidé nejsou schopni v případě sociálních potíží zachovat se přiměřeně situaci. V hloubkových rozhovorech dále odborníci zdůrazňovali, že pro získání informací je důležitý aktivní přístup, který se podle nich s věkem vytrácí, a rovněž je vlastní spíše lidem s vyšším vzděláním.

‰

Ve výzkumu veřejnosti bylo na základě tohoto poznatku zjišťováno, zda lidé v případě potřeby informací ze sociální oblasti vědí, kam se obrátit. Obyvatelé jsou ohledně své schopnosti vyhledat potřebné informace značně optimističtí, celé tři čtvrtiny by podle svých deklarací věděly, kam se obrátit pro informace. Tato na první pohled velká suverenita vzbuzuje pochybnosti. Odpovědi jsou ve velké většině váhavé a nejisté

80

Částečný nebo plný invalidní důchod; Hmotná podpora v nezaměstnanosti; Přídavky na děti; Příspěvek na bydlení; Dávky sociální potřebnosti od Městského úřadu; Dávky pro zdravotně postižené;

37

(50 % lidí zvolilo variantu odpovědi „spíše ano“) a příznačné je i srovnání s mírou informovanosti. Pouze 39 % občanů totiž deklaruje osobní dostatek informací. Lze tedy předpokládat, že skutečná schopnost rychle a účinně vyhledat informace, a zejména na správných místech, je nižší.

"Pokud byste potřeboval(a) nějaké informace ze sociální oblasti, věděl(a) byste, kam se obrátit?" Určitě ne 5% Určitě ano 25%

Spíše ne 20%

Spíše ano 50%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18 let, 4671 respondentů

‰

Celkem v souladu s předpoklady si svými schopnostmi jsou jisti lidé vzdělanější, lépe majetkově zajištění, ve dvou středních věkových kategoriích (30 až 44 let a 45 až 59 let).

‰

Lidé, jejichž rozpočet je zcela závislý na sociálních dávkách, deklarují ve srovnání s ostatními

nejmenší

schopnost

vyhledat

v případě

informace

o

sociálních

záležitostech, podobně je tomu u lidí pobírajících invalidní důchod, podporu v nezaměstnanosti nebo dávky sociální potřebnosti. Právě tito občané však potřebují nejvíce informací a dokonce již jsou v kontaktu s příslušnými úřady. I zde opět vyvstává otázka práce s klienty.

‰

Pro koncepci sociální osvěty z uvedeného vyplývá, že lidé věří svým schopnostem nějakým způsobem se k informacím dopracovat. Je však důležité brát v potaz, že 38

skupiny, které systém sociálních dávek využívají, případně jsou potenciálními klienty systému, mají menší schopnost vyhledat v případě potřeby informace, i když i tyto skupiny jsou poměrně sebevědomé.

2.3.5. Schopnost orientace v jednotlivých oblastech týkajících se sociálních věcí ‰

Z výsledků provedených výzkumů plyne, že neexistuje tematická oblast, která by neměla nebo nemusela být zahrnuta do osvětového působení. I když např. rodinná oblast vychází ze srovnání relativně nejlépe, co se týče orientace občanů v ní, v hloubkových rozhovorech mezi odborníky byl vyjádřen názor, že až při potížích lidé skutečně zjistí, co všechno nevědí a málokdo z obyvatel zná např. zákon o rodině, nemluvě o důsledcích jeho ustanovení.

‰

Rodinná oblast je tou, kde se názory odborníků na znalosti a dovednosti občanů a hodnocení samotných občanů celkem shodují: obě skupiny hodnotí tuto oblast jako relativně dobrou z hlediska informovanosti a dovedností.

‰

Podobné hodnocení mají obě skupiny i u bytové oblasti, kde převládá názor, že orientace (resp. povědomí o právech a povinnostech v případě odborníků) není na příliš vysoké úrovni.

‰

Pracovní oblast již není tak jasná. Zatímco obyvatelé svou orientaci v této problematice hodnotí celkem uspokojivě (dobře a průměrně), u odborníků je to jednoznačně oblast, kde dovednosti lidí nejsou na vysoké úrovni.

‰

Zajímavý je i pohled na dávky státní sociální podpory. Odborníci tuto oblast vidí v podstatě jako bezproblémovou, ovšem občané se v této oblasti nepohybují tak sebejistě.

‰

Odlišnosti v hodnocení se rovněž objevují v případě povinného zákonného pojištění (zdravotního, důchodového, nemocenského). Orientaci v těchto oblastech sami občané hodnotí jako relativně nejlepší, naopak odborníci se k dovednostem lidí staví kritičtěji.

39

"Je Vám osobně jasné, jak se orientovat v následujících oblastech a situacích?" (oblasti, v nichž se občané orientují relativně nejlépe) 29

Práva a povinnosti rodičů

51

16

4

Uspořádání vztahů mezi manželi

27

49

19

5

Práva a povinnosti dětí ve vztahu k rodičům

26

50

20

4

16

Zdravotní pojištění Práva a povinnosti zaměstnanců

15

Nemocenské pojištění

14

0

20

50

47 45 20

40

Spíše ano

5

26

48

15

Důchodové připojištění

Určitě ano

52

23

Pojištění domácnosti, nemovitostí, majetku

8

26

11

30

9

29 60

11

80

Spíše ne

100

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18 let, 4671 respondentů

"Je Vám osobně jasné, jak se orientovat v následujících oblastech a situacích?" (oblasti, v nichž se občané orientují průměrně) Důchodové pojištění

12

43

32

13

Uzavírání pracovních smluv

13

41

33

13

Uzavírání půjček, úvěrů, hypoték* Práva a povinnosti zaměstnavatelů

10

40

34

12

37

37

Ochrana zaměstnance proti propuštění z práce

10

Práva a povinnosti nájemníků

9

36 36 37

43

Mimořádné události (požár, povodeň apod.)*

7

36

43

0

Určitě ano

31 20

Spíše ano

13

34

7

10

14

41

Dávky státní sociální podpory

Rizika soužití nesezdaného páru

16

21 13 14

40 40

Spíše ne

60

19

80

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18 let, 4671 respondentů *v těchto případech 3125 respondentů

40

100

"Je Vám osobně jasné, jak se orientovat v následujících oblastech a situacích?" (oblasti, v nichž se občané orientují relativně nejhůře) Práva a povinnosti vlastníků domů

9

Práva a nároky osamělých rodičů (samoživitelů)

8

30

39

28

22

45

19

Dávky a služby státní sociální pomoci

5

27

Domácí násilí

6

24

42

23

45

26

23

46

26

6

Převody bytů Nadměrné zadlužení, neschopnost splácet dluhy*

5

Změny nájemních smluv

5

20

Dávky pro zdravotně postižené

4

15

0

Určitě ano

50

18 28

46

29

46 20

Spíše ano

40

Spíše ne

35

60

80

100

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18 let, 4671 respondentů *v těchto případech 3125 respondentů

2.3.6. Povědomí o rizikovém chování a jeho důsledcích ‰

Zvláštní pozornost byla ve výzkumu věnována rizikovému chování a jeho důsledkům. Byli sledovány jak jednotlivé typy rizikového chování (např. rizika soužití nesezdaného páru, domácí násilí, nadměrné zadlužení, neschopnost splácet dluhy), tak obavy, které z nich lidé mají.

‰

Z výpovědí odborníků i občanů vyplývá, že lidé mají jen malé povědomí o tom, jak se zachovat v případě kritických situací (např. domácí násilí, dále zejména nadměrné zadlužení, ale i změny nájemních smluv).

‰

Na druhou stranu, při srovnání obav z různých životních situací, se lidí nadměrného zadlužení ve svém životě příliš neobávají. Zrovna tak se neobávají práce načerno, i když odborníci ji považují za jedno z vážných rizik. V kategorii obav převládají spíše velmi široce definované obecné problémy jako finanční tíseň nebo dlouhodobá nemoc.

41

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" Finanční tíseň

21

Dlouhodobá nemoc, invalidita

24

Problémy s finančním zajištěním ve stáří

18

Ztráta zaměstnání

19

Mimořádné události (požár, povodeň apod.)

Nadměrné zadlužení Problémy s finančním a dalším zajištěním rodiny po rozvodu

5

Práce načerno bez řádné pracovní smlouvy

4

0

35

34

9

20

13

30

44

16

33

38

35

36

28

11

13

25

27

19

10

36

26

10

4

32

33

13

Problémy se zajištěním bydlení

Velmi mnoho

40

54

58

27 20

40

Poměrně hodně

%

60

Jen málo

80

100

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18 let, 3125 respondentů

42

2.4. Sociální osvěta podle odborníků a podle občanů V komplexu výzkumů v rámci projektu Koncepce a nástroje sociální osvěty byly zjišťovány i představy a návrhy odborníků ohledně systému sociální osvěty, a rovněž bylo testováno, jaké nosiče a formy osvěty by preferovala veřejnost.

2.4.1. Forma sociální osvěty ‰

Základem informování občanů o sociálních záležitostech by měl být systém celistvého sociálního poradenství, přičemž polovina odborníků má pochybnosti, zda v současné době v ČR existuje funkční a dostupný systém sociálního poradenství. Jak v řadách odborníků, tak u občanů převládá názor, že spíše než se snažit o dodávání informací přímo do každé domácnosti, je důležité vytvářet jakousi mentální mapu informací o sociálních záležitostech a vědět o informačních místech, kde jsou informace k dispozici (míra a způsob zapojení obecních/městských úřadů či neziskových organizací jako informačních míst do systému sociálního poradenství a vytváření informačních center je na zvážení, viz níže).

"Který přístup informování o sociální oblasti je Vám osobně bližší?" Mít dostupné konkrétní návody a informace přímo v domácnosti, i když třeba nejsou bezprostředně využity. 30%

Vědět o informačních místech, kde jsou informace ohledně sociálních záležitostí k dispozici 70%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18 let, 4671 respondentů

43

‰

Je důležité poznamenat, že ačkoliv všechny skupiny obyvatel preferují vznik informačních center, u potenciálně ohrožených skupin (starší lidé nad 60 let věku, špatně zajištění, lidé s nižším vzděláním) je ve srovnání s ostatními o něco vyšší podíl těch, kteří by upřednostnili dostávat informace přímo do domácnosti. Podobně jako je tomu i u jiných otázek, je potřeba i při konstrukci systému sociálního poradenství pamatovat na specifické potřeby potenciálně ohrožených skupin.

‰

Vzhledem k tomu, že mladí lidé se cítí být méně informovaní a vykazují nižší míru schopnosti vyhledávat informace i orientace v různých oblastech sociální sféry, je žádoucí, aby se s informováním o sociálních záležitostech začalo již na základních a středních školách. Tato myšlenka se objevuje u odborníků a naprostou většinovou podporu (80 %) má i u veřejnosti.

‰

Z hloubkových rozhovorů vyplývá, že do informování o sociálních záležitostech je důležité zahrnout nejen občany, ale i administrátory/poskytovatele služeb. Ke každé ze skupin by měl existovat specifický přístup po stránce obsahu, zpracování i předávání informací.

‰

Z množství témat a s ohledem na dvě základní cílové skupiny (veřejnost, administrátoři/poskytovatelé služeb) je potřeba osvětové působení rozdělit na jednotlivé vrstvy od rámcového informování, vysvětlování základních principů a problémových situací, až po nárazové kampaně při změně legislativy nebo vzniku nových zákonů.

‰

Z nabízených možností způsobu osvětového působení odborníci preferují tu (66 %), kde jsou vysvětlovány nejen obecné věci, ale i nejčastější problémové situace. V praxi by to mohlo znamenat publikaci příkladů, kasuistik, případně judikátů.

44

"Který z následujících výroků nejlépe odpovídá Vašemu názoru? Jaký způsob dlouhodobého osvětového působení o sociálních záležitostech má největší smysl?" Osvětové působení má poskytnout obesnou orientaci, konkrétní informace si lidé najdou dle potřeby 7%

V osvětovém působení se mají vypracovat podrobné návody a uvádět se do obecného povědomí 27%

Osvětové působení má nejen vysvětlit obecné věci, ale i nejčastější problémové situace 66%

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů/odborníků

‰

Při konstruování systému sociální osvěty je potřeba vzít v úvahu jak a kdy se lidé o jednotlivá témata ze sociální oblasti zajímají. Jak vyplývá z výzkumu veřejnosti (a podporují to i názory odporníků v hloubkových rozhovorech) lidé se problematiku té které oblasti zajímají v případě aktuální potřeby. Preventivní působení do podrobností je tedy do jisté míry iluzorní, ovšem vytvoření základní představy o systému a odkazy na zdroje informací jsou nezbytností.81

81

Tato tvrzení dokladuje např. malé povědomí o dávkách pro zdravotně postižené (většinová populace to nepotřebuje) nebo souvislost věku a dávek státní sociální podpory, či souvislost věku a obav ohledně zabezpečení ve stáří. V konečném důsledku tuto tezi podporuje i to, jak lidé odpovídají na otázku směřování informací – ne do domácností, ale na informační centra.

45

2.4.2. Informační zdroje o sociálních záležitostech/ Role jednotlivých institucí v sociální osvětě82/ Nosiče informací o sociálních záležitostech ‰

Poznatky o sociálních záležitostech čerpají občané v současné době především z médií (především televize, noviny) a z neformálních sítí (rodina, příbuzní, přátelé, kolegové z práce). Rovněž odborníci považují média za zásadní zdroj informací a jeden z možných nástrojů v sociální osvětě.

‰

Velmi specifické postavení má internet, který lze v současné době považovat za poměrně významný zdroj informací (56 % lidí ho označuje jako podstatný zdroj informací). V rozhovorech s odborníky zazněly výtky, že tento zdroj není vhodný a dosažitelný pro každého, což se zcela dle očekávání projevilo i ve výzkumu veřejnosti. Internet je zdrojem informací nejvíce dělícím českou veřejnost (podle vzdělání, majetkového zajištění, věku), přičemž právě pro potenciálně nejohroženější skupiny není tak důležitým zdrojem informací. Postoj k internetu je však i u těchto skupin vstřícný, a do budoucna je to tudíž velmi perspektivní zdroj informací, 86 % lidí považuje za potřebné najít informace ze sociální oblasti na jednom místě na internetu. Přibližně polovina lidí je o tom zcela přesvědčena, 48 % podíl odpovědi „určitě ano“, což je značně vyšší podíl než např. u letáků či brožur, nebo centrálního informačního střediska.

‰

V koncepci sociální osvěty, kterou vytváří a garantují především instituce veřejné správy, jsou média a neformální sítě jako informační zdroje hůře uchopitelné a je těžké na nich stavět ucelený systém informování o sociálních záležitostech. Média jsou tak spíše příležitostným a podpůrným nástrojem v informování (kampaně, příležitostné pořady, články), nikoliv hlavní, základní informační sítí. Podobně informovanost skrze neformální sítě bude kvalitnější teprve důsledku dlouhodobého osvětového působení, nikoliv však jako jeden z jeho nástrojů. Naopak internet by se měl stát jedním ze základních prostředků komunikace s občany ohledně sociálních záležitostí. Je však potřeba upozornit, že informace poskytované prostřednictvím centrálních informačních nástrojů (média, internet) jsou použitelné pro „standardní

82

státní orgány a instituce, starostové a obecní úřady, neziskové organizace, občanské poradny, odbory, soukromé subjekty, základní a střední školy, informační místa/centra

46

situace“ a pro poskytování obecných informací, což je jen část sociální osvěty. V případě, že se situace klienta vymyká běžnému průběhu sociální události, je potřeba vyhledat jiný informační kanál (další kontakt).

‰

V hloubkových rozhovorech s odborníky z oblasti sociální ochrany se objevily dva protichůdné názory ohledně role institucí veřejné správy - samosprávy a role nevládních neziskových organizací v sociální osvětě: na jedné straně je to tradičně úřad, kam jsou lidé zvyklí, podle názorů odborníků, chodit pro radu, a proto je jeho role v osvětě nezastupitelná, na straně druhé podle jiných názorů jsou neziskové organizace pro občany přístupnější, výhodnější, protože nemají pravomoc sankcionovat. Lidé se tudíž méně bojí a obracejí se na ně s větší důvěrou. Z toho, odkud lidé aktuálně čerpají své informace lze usuzovat, že jsou zvyklí obracet se na úřady, přičemž hlavním zdrojem informací o sociální oblasti jsou v poměrně velké míře referenti na obecních či městských úřadech (60 % občanů je označilo za podstatný zdroj informací o sociálních záležitostech). Role neziskových organizací je z tohoto úhlu pohledu slabší, jako podstatný zdroj svých informací je jmenuje 30 % obyvatel.

47

"Můžete, prosím, říci, jak důležitým zdrojem informací jsou pro Vás následující lidé a instituce, pokud potřebujete získat informace o sociálních záležitostech, jako jsou důchody, zdravotní pojištění, nemocenská, sociální dávky apod.? 44

Televize Noviny Rodina, příbuzní

54

14

32

52

16

59

25

Rozhlas Časopisy

17

Referenti na obecním, městském úřadě

18

Starosta, zastupitelé na obecním, městském úřadě

8

Ministerstva nebo jiné centrální úřady

6

5

Váš poslanec či senátor 2 0

27

48

35

42

40

28

44

37

55

26

Různá občanská sdružení, občanské poradny, 5 manželské poradny Terénní sociální pracovníci

21

48

28

Internet

9

32

20

Přátelé, známí, kolegové v práci

Hlavní zdroj informací

47

68

25

70

20

75

15

83 20

Důležitý zdroj informací

40

%

60

80

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18 let, 4671 respondentů

48

100

‰

S tím souvisí i povědomí o neziskových organizacích, které není příliš vysoké. Až 63 % obyvatel neví o existenci různých neziskových organizací, kam se mohou obrátit s žádostí o informace. Velmi málo lidí (7 %) by se také obrátilo na neziskové organizace v případě řešení sociálně tíživé situace (ve srovnání s rodinou a státem).

"Víte o existenci různých občanských sdružení a neziskových organizací, kam se člověk může obrátit se žádostí o informace a pomoc v sociálních záležitostech?" Určitě ano 6%

Určitě ne 18%

Spíše ano 31%

Spíše ne 45%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18 let, 4671 respondentů

"Představte si, že se dostanete do sociálně tíživé situace. Na koho byste se nejspíše obrátil(a) při jejím řešení?" Očekával(a) bych pomoc od státu 22%

Obrátil(a) bych se na některou z neziskových organizací 7% Snažil(a) bych se vyřešit sám(a) či s pomocí rodiny a přátel 71%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18 let, 4671 respondentů

49

‰

Při konstruování návrhů sociální osvěty je důležité počítat s tím, že skupiny, které potřebují pomoc od neziskových organizací relativně nejvíce (lidé se základním vzděláním a vyučeni, lidé špatně zajištěni, nejmladší a nejstarší věkové kategorie), deklarují nejmenší povědomí o těchto organizacích. Jiný příklad: lidé, jejichž rodinný rozpočet je závislý na sociálních dávkách ve velké míře určitě neznají nestátní organizace, kam by se mohli obrátit. O poměrně slabé informovanosti o těchto organizacích, kam by se lidé mohli obrátit s žádostmi o informace, svědčí i to, že v nejinformovanější skupině (u vysokoškoláků) přibližně polovina (46 %) o takových organizacích neví.

‰

Je proto na zvážení, jakým způsobem zapojit do systému sociální osvěty obecní/městské úřady a jakým neziskové organizace. Zatím se ukazuje, že úředníci obecních úřadů83 mají silné postavení a lidé jsou zvyklí se na ně obracet. Přes velký důraz odborníků84 na roli neziskových organizací a dobré zkušenosti s nimi (viz hloubkové rozhovory a internetová anketa), lidé zatím nejsou ve velké míře zvyklí brát tyto organizace jako zdroj informací, případně se na ně obracet.

‰

Jako významné téma při informování o sociálních záležitostech se mezi odborníky objevila i role starostů a volených zastupitelů (tedy nejen úředníků). Zapojení volených zástupců do systému sociální osvěty se zdá být důležité, jelikož 45 % lidí je označilo za podstatný zdroj informací o sociální oblasti (v malých obcích do 1000 obyvatel až 58 %). Právě v malých obcích jsou starostové, nebo volení zástupci často jedinými pracovníky veřejné správy.

‰

Důležitým poznatkem z výzkumu veřejnosti využitelným ne ani tak při konstrukci návrhu sociální osvěty jako při jeho implementaci je, že skupiny obyvatel, které se mohou cítit jako potenciálně slabší, se více spoléhají na neformální zdroje. To vyžaduje mnohem větší úsilí a osobní nasazení od úředníků/administrátorů v sociální oblasti. Naopak pro aktivnější a sebevědomější skupiny jsou zdrojem oficiální instituce.

83 84

referenti i terénní sociální pracovníci Mezi oslovenými i dotazovanými odborníky byl značný podíl zástupců neziskového sektoru.

50

‰

Role centrálních institucí (ministerstev a jiných centrálních úřadů), jak plyne z výzkumu veřejnosti, není ve stávajícím procesu informování ve srovnání s jinými zdroji informací příliš zásadní. Zhruba třetina lidí tyto instituce označila za podstatný zdroj informací a přibližně stejný podíl si myslí, že tyto instituce dostatečně dbají na dobrou informovanost občanů. Podle odborníků by role těchto institucí do budoucna měla být spíše koncepční a finančně zastřešující.

‰

Veřejnost v zásadě oceňuje jakýkoli ze zkoumaných prostředků osvětového působení (bezplatnou telefonickou informační linku, vytvoření jednotného internetového portálu, letáky a brožury i centrální informační středisko). Není tedy preferován jeden dominantní nosič informací, ovšem podle rozhodnosti odpovědi lze jednoznačně soudit na upřednostnění informační telefonické linky a internetu. Názory na nosiče informací jsou v podstatě univerzální (s výjimkou internetu, viz výše).

51

3. Cíle sociální osvěty Sociální osvěta zahrnuje široké spektrum aktivit, jejíchž hlavním smyslem je posílit suverenitu občana a jeho odpovědnost za vlastní rozhodnutí. Tento hlavní cíl je odvozen od naplnění celé řady dílčích cílů, k nimž patří především:

‰

Učinit informace dostupné pro občany. Podle názorů odborníků, zúčastněných ve výzkumu, i podle výpovědí samotných občanů, jsou dnes hlavními zdroji informací o sociálních záležitostech média a neformální sítě tvořené především rodinou, příbuznými, přáteli a spolupracovníky. Je zřejmé, že takto získávané informace jsou selektivní a mnohdy i zkreslené. Vytvoření informačního systému, který by byl pro občany srozumitelný a snadno přístupný, je jedním ze základních předpokladů adekvátního rozhodování a chování občanů.

‰

Vzbudit zájem a dostat důležitost sociální informovanosti a poučenosti do obecného povědomí všech složek společnosti. Je zarážející, že v době, ve které informace hrají tak velkou roli, zůstává význam informací týkajících se rozhodování v běžném, každodenním životě jednotlivců ve stínu jiných informací. Pozornost věnovaná jim ze strany státu je pouze nárazovitá a pro samotné občany se informace tohoto druhu stávají většinou důležitými až dodatečně, v okamžiku, kdy potřebují uplatnit nějaké nároky nebo získat pomoc. Profylaktický a strategický smysl takto poskytovaných a získávaných sociálních informací je mizivý.

‰

Posílit schopnost jednotlivců orientovat se a chápat základní principy sociální politiky. Je nepochybné, že možnost volit mezi různými strategiemi v sociální oblasti je bez pochopení koncepčních záměrů, principů a priorit státní sociální politiky nereálná. Situace u nás tomu ovšem neodpovídá. Nikdo neformuluje a veřejně nekomunikuje dlouhodobé priority a strategie státu v sociální oblasti. Na straně občanů je nízká úroveň porozumění sociálně politickým koncepcím státu jasně patrná. Jak ukazují data výzkumu, je velká většina přesvědčena, že u nás je povědomí o tom, jak funguje

52

sociální politika a z jakých principů jsou její jednotlivá opatření vyvozována, zcela nedostatečné.

‰

Podpořit sociální dovednosti jednotlivců, jejich schopnost vyhledávat informace a pomoc při řešení problémových situací. U nás stále převládá pasivita, spojená s přetrvávající nadměrnou vírou v roli státu. Liberální koncept politiky „méně státu“ předpokládá také aktivovat občany. Jednou z cest je posilování sebevědomí každého občana a bránění tomu, aby se pro neinformovanost, neznalost zákonů nebo nedostatečnou sociální dovednost dostával do situací, které není schopen sám adekvátně řešit.

‰

Minimalizovat rizikové chování občanů. Účinná sociální osvěta musí plnit důležitou roli i v oblasti prevence sociálních problémů občanů a jejich důsledků. Jde o výchovný význam sociální osvěty, který by měl vést především k omezování rizikových životních strategií. Z výzkumů je zřejmé, že lidé často nevědí, v čem chybují a jaká rizika jim hrozí. Taková neznalost může v konečných důsledcích vést až k propadům do extrémně složitých sociálních situací, v každém případě zvyšuje nároky na sociální ochranu státu.

‰

Upevnit roli nestátních subjektů v systému sociální osvěty. Zahraniční zkušenosti se sociální osvětou upozorňují na významné místo, které v osvětovém působení zastávají neziskové organizace. O užitečnosti delegovat část odpovědnosti státu, zejména v oblasti poradenství, na neziskové organizace hovořila i většina odborníků, zúčastněných v našich výzkumech.

53

4. První kroky při realizaci cílů sociální osvěty Účinná sociální osvěta je dlouhodobá, respektive permanentní záležitost. Je to náročný a ambiciózní úkol, který lze naplňovat postupně se zvyšujícími nároky na jednotlivé kroky. Opatření, která je nezbytně nutné učinit na počátku, se týkají především institucionálního zajištění a formulování priorit osvětového působení.

Zavedení systému sociální osvěty neklade žádné legislativní nároky, ani nároky na vznik nových institucí. Vyžaduje „pouze“ koordinaci činností již existujících nebo připravovaných institucí. Role hlavního koordinátora ze strany státní správy by měla patřit Ministerstvu práce a sociálních věcí. V jeho působnosti by mělo být vytváření hlavních koncepcí sociální

osvěty, zajišťování spolupráce při naplňování aktivit sociální osvěty spadajících do působnosti jiných resortů (např. spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy při přípravě učebních textů pro studenty) a finanční zabezpečení jednotlivých aktivit osvětového působení.

Velmi dobrým institucionálním zázemím se tady jeví Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu s detašovanými pracovišti a územními úřady, jehož vznik připravuje

Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci zamýšleného jednotného systému specializované státní správy pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí. Jednou ze sfér činnosti tohoto úřadu, který bude soustřeďovat všechny státní aktivity v oblasti sociální politiky a nahradí výkon státních sociálních agend v přenesené působnosti obecních úřadů, má být také propagace, komunikace s veřejností a sociální osvěta.

Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu jako střechový řídící orgán by měl mít samostatné odborné pracoviště pro PR a sociální osvětu. Jeho úkolem by mělo být

zajišťování první – bazální úrovně sociální osvěty, zaměřené na komunikování strategických záměrů a principů státní sociální politiky a koordinace činnosti Územních úřadů pro zaměstnanost a sociální správu.

54

Územní úřady pro zaměstnanost a sociální správu budou mít k občanům nejblíže, a proto

by do jejich kompetence měla patřit druhá úroveň sociální osvěty – informačně vzdělávací osvěta a především zajištění výkonu a spolupráce na třetí úrovni sociální osvěty – poradenství.

Zvážit je třeba také zapojení České správy sociálního zabezpečení na koncipování aktivit sociální osvěty týkající se její agendy, případně možnost využití ČSSZ jako distributora některých nosičů sociální osvěty.

Na úrovni Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu by mělo zároveň působit výzkumné pracoviště, které by testovalo konkrétní záměry v oblasti sociální osvěty, včetně

jejich forem a nosičů. Zároveň by pro Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu zajišťovalo

zpětnou

vazbu,

odezvu

jednotlivých

osvětových

aktivit.

Nezbytným

předpokladem pro vytipování takového výzkumného pracoviště je vedle odborného zázemí také možnost zajistit realizaci celostátních reprezentativních výzkumů.

Stát musí garantovat sociální osvětu a územní dostupnost poradenství. Tím ovšem není

vyloučena možnost zabezpečit některé sociálně osvětové aktivity veřejnou zakázkou u nestátních a neziskových organizací. Znamená to ovšem jasně definovat postavení nestátních subjektů v systému sociální osvěty, včetně garancí dotační podpory. Jako

samostatný úkol se v této souvislosti jeví analýza dostupnosti poradenství a sociálních služeb.

Vedle institucionálního zajištění systému sociální osvěty patří k prvním krokům, s kterými je třeba bezprostředně začít, definování priorit obsahového zaměření a zacílení aktivit sociální osvěty. Je třeba určit, jaké informace je z hlediska potřeb státu a občanů nejvíce nutné komunikovat směrem k zainteresované veřejnosti (administrátoři, poskytovatelé dávek a služeb, poradci apod.), jaké směrem k médiím, zaměstnavatelům jako perspektivním partnerům uplatňování státní sociální politiky a v neposlední řadě k jednotlivým skupinám občanů.

55

Specifický tlak na neprodlené zahájení takových kroků vytváří záměr vybudovat jednotný systém státní správy pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí a založení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu. Předpokládá se, že nový institucionální systém bude podpořen novou firemní kulturou v přístupu státu ke klientům a bude mít vlastní systém vzdělávání pracovníků. Zahájení činnosti Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu by měla také provázet informační kampaň. Příprava osvětově vzdělávacích materiálů pro pracovníky Národního úřadu a pro informační kampaň doprovázející jeho založení, by se měla už nyní stát součástí koncipování nového systému státní správy.

56

Použité zdroje a literatura Koncepce a nástroje sociální osvěty. Zpráva z hloubkových rozhovorů s odborníky v sociální oblasti a poradenství. STEM, srpen 2006 Koncepce a nástroje sociální osvěty. Zpráva z internetové ankety mezi odborníky v sociální oblasti a poradenství. STEM, září 2006 Koncepce a nástroje sociální osvěty. Zpráva z reprezentativního výzkumu obyvatel ČR starších 18 let. STEM, leden 2007 Departmental Framework, Department for Work and Pensions, http://www.dwp.gov.uk/aboutus/dwp_framework_05.pdf Increasing Public Understanding of Social Security, Social Security Advisory Board, September 1997, http://www.ssab.gov/Publications/ServicePublic/report2.pdf Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security, (Testimonies). Social Security Subcommittee, Committee on Ways and Means, U.S. House of Representatives, April 11, 2000, http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Shaw, E. C. Opening Statement. The Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Matsui, R.T. Opening Statement. The Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Weller, J. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Hoekstra, P. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Pomeroy, E. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Sununu, J. E. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

57

Apfel, K. S. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Bovbjerg, B. D. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Salisbury, D. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Thau. R. D. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Fazzino, G. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Riemer, H. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Gebhardtsbauer, R. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133; http://www.actuary.org/pdf/socialsecurity/trusteefinal.pdf;

Aaron, H. J. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

Entmacher, J. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

John, D. Statement. Testimony Before the Subcommittee on Social Security of the House Committee on Ways and Means. Hearing on Efforts to Inform the Public About Social Security. U.S. House of Representatives, April 11, 2000; http://waysandmeans.house.gov/hearings.asp?formmode=archive&hearing=133

58

Social Security: A Brief History, Social Security Administration, SSA Publication No. 21-059, ICN 440000, August 2005 http://www.ssa.gov/history/pdf/2005pamphlet.pdf Vidigal, L. INFOCID – A single window for citizenship in Portugal, February 1998, http://luisvidigal.no.sapo.pt/English/Infocid/infocid.html Pombiero, G. Infocid – Portal of Portugese Public Administration, Introductory Presentation, Administrative Simplification – Best Practices in OECD Countries (Expert Seminar), OECD Headquarters, Paris, 18-19 October 2001 http://www.oecd.org/dataoecd/47/28/2673089.pdf OMB Section 515 guidelines, http://www.ssa.gov/515/ http://frwebgate.access.gpo.gov/cgi-bin/getdoc.cgi?dbname=2002_register&docid=R2-59-filed.pdf internetové (webové) stránky následujících institucí: Social Security Administration, http://www.ssa.gov/ Social Security Advisory Board, http://www.ssab.gov/ United States House of Representatives, http://www.house.gov/ The Social Security Network, http://www.socsec.org/ U.S. Department of Labor, http://www.dol.gov/ Kampaň „Saving Matters“, http://www.dol.gov/ebsa/savingmatters.html U.S. Financial Literacy and Education Commission, http://www.mymoney.gov/ Department for Work and Pensions, http://www.dwp.gov.uk/ Jobcentre Plus, http://www.jobcentreplus.gov.uk/JCP/index.html The Pension Service, http://www.thepensionservice.gov.uk/ Child Support Agency, http://www.csa.gov.uk/ Health and Safety Executive, http://www.hse.gov.uk/ The Rent Service, http://www.therentservice.gov.uk/ United Kingdom Parliament http://www.parliament.uk/parliamentary_committees/work_and_pensions_committee.cfm Central Office of Information, http://www.coi.gov.uk/ Government Communication Network, http://www.comms.gov.uk/ Government News Network, http://www.gnn.gov.uk/ Britský portál veřejné správy, http://www.direct.gov.uk/en/index.htm Kampaň „Age Positive“, http://www.agepositive.gov.uk/

59

Bundesministerium für Arbeit und Soziales, http://www.bmas.bund.de/ Kampaň „Perspektive 50 plus“, http://www.perspektive50plus.de/content/e122/index_ger.html Spolkový program „Xenos: Leben und Arbeiten in Vielfalt“, http://www.xenos-de.de/ Iniciativa „INQA.de – Initiative Neue Qualität der Arbeit“http://www.inqa.de/ Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, http://www.mpsv.cz/cs/ Integrovaný portál MPSV, http://portal.mpsv.cz/ Česká správa sociálního zabezpečení, http://www.cssz.cz/ Bílý kruh bezpečí, http://www.bkb.cz/index.php Dona linka, http://www.donalinka.cz/index.php Ministerstvo vnitra ČR, http://www.mvcr.cz/

60

Přílohy: Schéma sociální osvěty a dílčí schémata

61

SYSTÉM SOCIÁLNÍ OSVĚTY Informace o systémech sociálního zabezpečení Bazální osvěta (strategická komunikace o záměru státní politiky, propagace státu)

Zvyšování profesionality (učení nového přístupu ke klientům, komunikace s klienty)

Informačně vzdělávací osvěta

ZAINTERESOVANÁ VEŘEJNOST

Výchova k sociálně bezpečnému životu

STUDENTI

(občané)

Poradenství Informace o systémech a nárocích sociálního zabezpečení

DOSPĚLÁ POPULACE

Informačně vzdělávací osvěta

OSVĚTA Bazální osvěta

(administrátoři, poskytovatelé dávek a služeb)

Bazální osvěta

(strategická komunikace o záměru státní politiky, propagace státu)

(rady o pomoc při řešení konkrétních životních situací)

BĚŽNÁ VEŘEJNOST

SOCIÁLNÍ

Informace o systémech a nárocích sociálního zabezpečení

Informačně vzdělávací osvěta

(strategická komunikace o záměru státní politiky, propagace státu) ZAMĚSTNAVATELÉ

OHROŽENÉ SKUPINY

Výchova k sociálně bezpečnému životu

Bazální osvěta Bazální osvěta

Informačně vzdělávací osvěta

(strategická komunikace o záměru státní politiky, propagace státu)

(strategická komunikace o záměru státní politiky, propagace státu)

Informace o systémech sociálního zabezpečení

MÉDIA

Bazální osvěta (strategická komunikace o záměru státní politiky, propagace státu)

Zvyšování profesionality (porozumění, způsoby popularizace)

Informačně vzdělávací osvěta

Informace o zamýšlených důsledcích opatření sociální politiky

Informace o vytváření podmínek pro slučování pracovních a rodinných rolí

Poradenství (rady o pomoc při řešení konkrétních životních situací)

Výchova k sociálně bezpečnému životu Informace o systémech sociálního zabezpečení

Informačně vzdělávací osvěta Zvyšování schopností vyhledávat informace a pomoc

Informace o systémech a nárocích sociálního zabezpečení

SYSTÉM SOCIÁLNÍ OSVĚTY ZAMĚŘENÝ NA ZAINTERESOVANOU VEŘEJNOST

SOCIÁLNÍ OSVĚTA

ZAINTERESOVANÁ VEŘEJNOST (administrátoři, poskytovatelé dávek a služeb)

Bazální osvěta

Informačně vzdělávací osvěta

(strategická komunikace o záměru státní politiky, propagace státu)

Informace o systémech sociálního zabezpečení

Zvyšování profesionality (učení nového přístupu ke klientům, komunikace s klienty)

SYSTÉM SOCIÁLNÍ OSVĚTY ZAMĚŘENÝ NA BĚŽNOU VEŘEJNOST

SOCIÁLNÍ Bazální osvěta

OSVĚTA

(strategická komunikace o záměru státní politiky, propagace státu)

Poradenství (rady o pomoc při řešení konkrétních životních situací)

Bazální osvěta (strategická komunikace o záměru státní politiky, propagace státu)

BĚŽNÁ VEŘEJNOST

STUDENTI

OHROŽENÉ SKUPINY

(občané)

Poradenství

Informačně vzdělávací osvěta

(rady o pomoc při řešení konkrétních životních situací)

DOSPĚLÁ POPULACE Bazální osvěta

Informace o systémech a nárocích sociálního zabezpečení

(strategická komunikace o záměru státní politiky, propagace státu)

Informačně vzdělávací osvěta

Informačně vzdělávací osvěta

Informace o systémech a nárocích sociálního zabezpečení

Zvyšování schopností vyhledávat informace a pomoc

Výchova k sociálně bezpečnému životu Výchova k sociálně bezpečnému životu

Informace o systémech a nárocích sociálního zabezpečení

Výchova k sociálně bezpečnému životu

SYSTÉM SOCIÁLNÍ OSVĚTY ZAMĚŘENÝ NA MÉDIA

SOCIÁLNÍ OSVĚTA

Informace o systémech sociálního zabezpečení

MÉDIA

Bazální osvěta

Informačně vzdělávací osvěta

(strategická komunikace o záměru státní politiky, propagace státu)

Zvyšování profesionality (porozumění, způsoby popularizace)

Informace o zamýšlených důsledcích opatření sociální politiky

SYSTÉM SOCIÁLNÍ OSVĚTY ZAMĚŘENÝ NA ZAMĚSTNAVATELE

SOCIÁLNÍ OSVĚTA

ZAMĚSTNAVATELÉ

Bazální osvěta (strategická komunikace o záměru státní politiky, propagace státu)

Informačně vzdělávací osvěta

Informace o vytváření podmínek pro slučování pracovních a rodinných rolí

Informace o systémech sociálního zabezpečení

STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 02 Praha 3

KONCEPCE A NÁSTROJE SOCIÁLNÍ OSVĚTY Zpráva z hloubkových rozhovorů s odborníky z oblasti sociální ochrany

Srpen 2006

Úvod Kvalitativní výzkum, hloubkové rozhovory s odborníky zabývajícími se otázkami sociální ochrany a poradenstvím v sociální oblasti, je první ze série výzkumů patřících do komplexního výzkumného projektu Koncepce a nástroje sociální osvěty. Tento projekt vychází z přesvědčení, že sociální osvěta je potřebná pro posílení sociálních dovedností a sociální suverenity občanů. V obecnější rovině je nezbytným předpokladem efektivního fungování systému sociální ochrany a podmínkou aktivní účasti občanů v sociálních reformách. Základním cílem projektu Koncepce a nástroje sociální osvěty je získat aktuální poznatky ohledně znalostí a dovedností občanů ČR v oblasti sociální ochrany a v návaznosti na nich zpracovat návrh na koncepční řešení systému sociální osvěty. Projekt zahrnuje tři dílčí výzkumné akce: hloubkové rozhovory s odborníky, internetovou anketu mezi odborníky a reprezentativní šetření na populaci ČR starší 18ti let. Hloubkové rozhovory a následná internetová anketa tvoří jeden výzkumný celek zaměřený na názory odborníků a osob s praktickými zkušenostmi ze sociálního poradenství na stávající úroveň sociálních znalostí a dovedností občanů a potřeby dalšího osvětového působení. Tato zpráva shrnuje hlavní poznatky získané provedením hloubkových rozhovorů s vybranými experty. Hlavním cílem této dílčí výzkumné fáze je získat detailní konkrétní stanoviska a postřehy, které by bylo možné v následujících krocích upřesňovat. Zpráva je členěná dle oblastí, kterých se hloubkové rozhovory dotýkaly: stav informovanosti obyvatel ČR v sociální oblasti, schopnost orientovat se v systému sociální ochrany a v různých problémových životních situacích, a v neposlední řadě znalost práv a povinností ve zkoumaných oblastech. Dalším tématem je potřebnost sociální osvěty - zda existuje funkční systém informování o sociálních záležitostech a nakolik různé instituce a organizace přispívají k informovanosti občanů. Zpráva z výzkumu jako přílohu obsahuje rovněž scénář hloubkového rozhovoru.

2

Obsah 1. Údaje o výzkumu..............................................................................4 1.1. Charakteristika výzkumného souboru ........................................4 1.2. Postup při rozhovorech, zpracování dat a výzkumná metoda ....4 2. Hlavní zjištění...................................................................................6 3. Informovanost veřejnosti o věcech týkajících se sociální politiky a sociálních jistot.....................................................................................8 3.1. Celková úroveň sociální gramotnosti obyvatel...........................8 3.2. Povědomí o právech a povinnostech v sociální oblasti ............10 3.3. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel .......................11 3.4. Schopnost orientace v jednotlivých oblastech..........................13 3.5. Zdroje informací o sociálních záležitostech .............................17 4. Životní strategie..............................................................................23 4.1. Schopnost adekvátně se chovat ................................................23 4.2. Znalost sociálních rizik.............................................................23 5. Sociální osvěta................................................................................26 5.1. Nezbytnost sociální osvěty .......................................................26 5.2. Témata pro sociální osvětu .......................................................30 5.3. Role jednotlivých institucí v sociální osvětě ............................31 5.4. Adresáti sociální osvěty............................................................36 5.5. Nosiče informací v sociální osvětě...........................................38 5.6. Příklady úspěšné osvěty ...........................................................43 Příloha č.1: Scénář hloubkového rozhovoru.......................................45

3

1. Údaje o výzkumu 1.1. Charakteristika výzkumného souboru V průběhu července 2006 byli kontaktováni vybraní odborníci zabývající se sociálním zajištěním a poradenstvím v sociální oblasti tak, aby bylo zastoupeno co nejvíce tematických okruhů, které spadají do sociální politiky v jejím širším pojetí. Celkově bylo v červenci 2006 provedeno 13 hloubkových rozhovorů, přičemž rozhovory byly uskutečněny s experty v následujících oblastech: sociální politika obecně, rodinná politika, systém sociálních dávek, bytová politika, oblast práce a pracovního práva, problematika seniorů, poradenství, práce s klienty ohroženými sociálním vyloučením, legislativa a legislativní proces. Aby mínění odborníků o stavu osvěty v sociální oblasti bylo zmapováno co nejvěrněji a projevily se různé zkušenosti jednotlivých respondentů, byli mezi dotazovanými jak lidé působící na různých pozicích ve veřejné správě, tak i zástupci neziskového sektoru.

1.2. Postup při rozhovorech, zpracování dat a výzkumná metoda První kontakt s respondenty proběhl zpravidla informačním e-mailem, ve kterém byli dotazovaní zběžně informováni o probíhajícím výzkumu a jeho cílech. Pokud rovnou zcela neodmítli svou účast v projektu (především z časových důvodů), byl s nimi následně proveden rozhovor. Hloubkové rozhovory, které trvaly přibližně 1 hodinu, byly prováděny pracovníky společnosti STEM a Socioklubu. Byly uskutečněny na místě zvoleném respondentem, ve všech případech na pracovišti dotazovaného. Při rozhovoru byli přítomni pouze výzkumník a respondent. Rozhovory byly nahrávány a z nahrávek byly pořízeny doslovné přepisy, které sloužily ke kvalitativní analýze. Hloubkový rozhovor probíhal podle scénáře, jehož případné rozšíření bylo povoleno. Pokud výzkumník s respondentem narazili na zajímavé a podstatné téma, bylo možné klást doplňující otázky a dále jej tak rozvíjet. 4

Ke kvalitativní analýze byla použita metoda zakotvené teorie (grounded theory). Při tomto typu analýzy nejsou předem stanoveny hypotézy, které mají být testovány, jako je tomu u kvantitativního výzkumu, ale v průběhu sbírání dat jsou nacházeny významové struktury a souvislosti mezi jednotlivými jevy. Všechny pořízené rozhovory tvořily při analýze jednu hermeneutickou jednotku.

5

2. Hlavní zjištění • Míra informovanosti veřejnosti v oblasti sociální politiky a sociální ochrany je podle odborníků velmi nízká. Podobně jsou na tom občané i s povědomím v konkrétních oblastech – v oblasti svých práv a povinností. • Přesvědčení o přirozených nárocích občanů vůči společnosti, tedy očekávání pomoci v tíživých situacích od státu, církví, nebo neziskových organizací, je v českém prostředí podle názorů odborníků poměrně vysoké. Nejvíce očekávání je podle expertů vznášeno od občanů vůči státu. Je zajímavé, že se odborníci nezmiňují o očekáváních od organizací jako jsou církve či neziskové organizace. • Míra informovanosti a představy o přirozených nárocích se mění v závislosti na skupině obyvatel a jejich zkušenostech se sociálním systémem (např. zaměstnanci vs. OSVČ, obyvatelé měst vs. obyvatelé vesnic apod.). • Podle dotazovaných expertů občané nejčastěji čerpají informace z médií, neformálních sítí (rodina, přátelé) a z různých úřadů. Obecní úřady, které by v zásadě měly působit jako základní kontaktní místa, však nejsou dle mínění odborníků plně funkční. Záleží totiž na ochotě každé z obcí, jakým způsobem a jak kvalitní informace bude svým občanům zprostředkovávat. • Systém celistvého sociálního poradenství v České republice zatím neexistuje, nicméně to neznamená, že by zde nebyla snaha o jeho ustavení. Jeho základem je v současné době síť občanských (případně manželských) poraden. Většina dotázaných odborníků označila zkušenosti s tímto typem neziskových organizací za velmi dobré a profesionální. Právě tato síť může být solidním základem pro systém sociálního poradenství a sociální osvěty. • Poměrně velká část oslovených odborníků jako důležitou složku sociální osvěty zmiňuje myšlenku ustavení informačních míst/center, provozovaných obecním úřadem nebo neziskovými organizacemi. Tato centra by měla za úkol shromažďovat informace o sociálních záležitostech a pomáhat klientům orientovat se v systému sociální ochrany. 6

• Sociální osvěta by měla podle názorů oslovených odborníků začít již na základních a středních školách a přinést jejich absolventům rámcovou představu o sociálním systému. Role státních institucí je podle nich spíše koordinační a v poskytování financí. Samospráva a neziskový sektor by osvětu měly uvést do praxe. Centrální orgány by zřejmě měly alespoň zpočátku převzít odpovědnost i za koordinaci jednotlivých aktivit a poskytovat také metodický dohled. • Podle odborníků je nezbytná „permanentní kampaň“ a zacílení sociální osvěty jak na klienty, tak na administrátory/poskytovatele sociálních služeb. Každá ze zmíněných dvou skupin ovšem vyžaduje specifický přístup, a to jak po obsahové stránce, tak po stránce zpracování a předávání informací. • Experti považují za důležité, aby osvěta v sociální oblasti byla široce zacílena. Nezdůrazňují některou ze specifických skupin (lidé ohrožení sociálním vyloučením, senioři, rodiče samoživitelé apod.), na kterou by se osvěta měla soustředit. S tím souvisí i požadavek strukturovanosti a rozvrstvenosti informování o sociálních záležitostech, a to jak po obsahové stránce, tak z hlediska mediálních nosičů osvěty. • Z odpovědí oslovených odborníků vyplývá, že nepovažují žádné z témat v sociální politice za důležitější než ostatní natolik, aby bylo přednostně komunikováno. Každý z nich však v rozhovorech zmiňuje problematické okruhy v oblasti své působnosti.

7

3. Informovanost veřejnosti o věcech týkajících se sociální politiky a sociálních jistot 3.1. Celková úroveň sociální gramotnosti1 obyvatel Respondenti, odborníci na oblast sociální politiky a sociálního poradenství, se shodují na tom, že obecná míra informovanosti občanů o otázkách sociálního zabezpečení je na velmi nízké úrovni. Populace jako celek má podle nich velmi malé povědomí o tom, co je sociální politika, a ani v jednotlivých oblastech sociální politiky není informovanost na uspokojivé úrovni. Existující znalosti jsou většinou jen velmi povšechné a v případě potřeby se ukazuje, že jsou nedostatečné, případně mylné. I když většina respondentů vyjádřila názor, že míra informovanosti populace obecně není dostačující, několikrát se objevilo mínění, že je možné vidět jistý trend zlepšení. Podle menší části odborníků se úroveň sociální gramotnosti zlepšuje. „Obecně se domnívám, že znalost je velmi nízká a neodpovídá potřebám občanů, neodpovídá tomu, co lidé potřebují od státu, aby… ke své škodě lidé legislativu znají strašně málo a tím pádem nedokáží využívat výhody, které jim sociální systémy nabízejí.“ „…informovanost z hlediska forem pomoci chybí. Že si lidé neuvědomují, jaký je rozdíl mezi nemocenským, jaký je rozdíl mezi dávkami státní sociální podpory a sociální pomoci nebo sociální péče. Tady si myslím, že je velký dluh z hlediska informovanosti, protože se potom zbytečně třeba i připravují určitou formu pomoci přijmout pozdě, …takže snad z hlediska státní sociální podpory ta informovanost je, protože se to týká široké populace a tam bych řekl(a), že ta informovanost je daleko větší než u těch dávek, které občané potřebují v důsledku nějaké nepříznivé sociální situace.“ „Povšechná informovanost, že existuje sociální politika, to lidi mají, ale jakmile se jde do konkrétnějších oblastí, tak zcela tápou a dokonce i lidi, u kterých by to člověk nepředpokládal. …Takže nejen obsah, ale i formální stránka jak je to s právy, to je kapitola sama o sobě, v tom se neorientuji skoro já, natož klienti. Povšechné znalosti, že něco jako služby pro rodinu, že pokud se s manželem pereme, hádáme, že nějaké poradny jsou, to ano, ale je velmi nereálná představa o tom, co poradny mohou nabídnout.“

1

Termín sociální gramotnost je většinou užíván ve smyslu schopnosti adekvátně se chovat ve svém sociálním prostředí. Kromě základní gramotnosti, tedy porozumění jazyku, čtení a psaní je pojem sociální gramotnosti rozšířen o dimenzi sociální interakce s ostatními lidmi, schopnosti nakládat s informacemi, správně je vyhodnotit, řešit problémy a dělat rozhodnutí s důrazem na mezilidské vztahy. Pro potřeby naší analýzy je ovšem takto široká definice zúžena. V této práci se pod pojmem sociální gramotnost myslí schopnost nalézt informace a zacházet s nimi, adekvátně je vyhodnocovat a řešit možné problémy, ovšem ve vztahu k sociální ochraně a sociálním problémům.

8

„…je vidět, že se sociálně právní vědomí rok od roku posouvá. Tam kde byli lidé v roce třeba 1998 kdy se občanské poradny rozvíjely, tak je to rozdíl s rokem 2006, kdy chodí do poraden se stále těžšími dotazy.“

Stanovovat obecnou míru informovanosti není jednoduché, protože informovanost obyvatel ovlivňuje mnoho faktorů, od rodinné situace, vzdělání, věku, či regionu, ve kterém žijí. Jako podstatný faktor se také ukazuje zkušenost. Je možné říci, že informovanost se zvyšuje zkušeností. Lidé jsou podle názoru odborníků informováni na základě toho, že danou situací prošli a naučili se sní vypořádat. Je ovšem málo pravděpodobné, že tato ex post získaná dovednost je efektivním nástrojem zvyšování sociální gramotnosti obecně. Důležitou roli tady může sehrát pozitivní zkušenost s dostupností informace, s kontaktem s úředníkem, nebo neziskovou organizací. Tyto faktory mohou ovlivnit chuť a schopnost vyhledávat chybějící informace. „…u skupiny, u které je běžné využívání systémů, domnívám se, že znalost práv i povinností je na relativně vysoké úrovni. Právě čerpají z osobních zkušeností osob v podobné situaci, takže si tyto zkušenosti a znalosti předávají, a svým způsobem umožňují využívat i určité skuliny v zákonu.“ „Obávám se, že poučení získají v průběhu života, chybí tam poučení, když nějaká životní situace nastane. Když si zlomím nohu, nebudu moct chodit, takže vozíček můžu dostat od zdravotní pojišťovny, ale to by mi měl říct lékař, ale ten to taky sám neví.“

Při orientaci v systému sociální ochrany je podle odborníků velmi důležitá aktivita ve vyhledávání informací. Zvyk čekat a být nečinný připisují na vrub předchozímu totalitnímu zřízení, přičemž je zde viditelná diferenciace dle věku - rozdíl v aktivitě ve vyhledávání informací mezi staršími a mladšími ročníky. Také se projevuje i rozdíl dle sociálního postavení a vzdělání. V osvětě je proto potřeba zvolit různé prostředky pro různé typy cílových skupin, zejména těch těžko dosažitelných, např. lidi ohrožené sociálním vyloučením, senioři. Právě u nich může být aktivita v hledání informací menší. „Pořád mám pocit, že ještě převládá zvyk z totality, kdy jsme čekali že nám někdo něco řekne.“ „…myslím si, že pokud někdo chce a má možnost, tak že se k těm informacím dostane, ale musí do toho dát nějakou vlastní iniciativu ten konkrétní člověk.“

Aktivita, vlastní úsilí, ve vyhledávání informací v sociální oblasti souvisí s představou lidí o jejich „přirozených nárocích“, tedy o nárocích, které mají právo uplatňovat vůči společnosti, pokud se dostanou do sociálně tíživé situace. Je příznačné, že otázku 9

představ lidí o „přirozených nárocích“ spojují odborníci především s očekáváním pomoci od státu, nikoliv od takových institucí jako jsou církve, neziskové organizace, spolky, apod. Podle jejich názorů je v české společnosti stále hluboce zakotven pocit, že je povinností státu postarat se o své občany. Jelikož očekávání lidí od státu jsou poměrně velká, jejich vlastní aktivity při řešení sociálních problémů a převzetí odpovědnosti za životní strategie jsou poměrně nízké. „Přirozené nároky“ tak úzce souvisí s aktivitou, přesvědčení o těchto nárocích je propojeno s očekáváním pomoci od státu, který se postará. I zde se projevuje generační odlišnost. Mladší lidé o něco častěji přebírají větší díl odpovědnosti a jsou i aktivnější. „U „přirozených nároků“ přetrvává to, že se stát o ně postará. Mají pocit, že když se jim něco stane a i když si neplatili pojištění, tak stát se o ně musí postarat a musí jim doplácet invalidní důchod, ale už zapomínají na vlastní kolečka.“ „Hranice „přirozených práv“ nerozpoznávají, je tady část lidí, mladší generace, která ví, že se musí starat o sebe.“ „U „přirozených práv“ – myslím, že tyto představy jsou nadsazené, byli jsme příliš navyklí, že společnost je odpovědná nám a za nás, než že by člověk byl odpovědný za sebe. Takže, vezmu-li naše klienty, tak mají představu, že by společnost prostřednictvím mocenských institutů měla druhé přimět, aby se chovali tak, jak si oni přejí případně tak, jak je to správné. Ale společnost na to není již dávno připravena, aby „přirozené nároky“ mohla lidem zabezpečit.“ „…tato záležitost (přirozené nároky) je velmi zakódována především u starší generace navyklé na to, že stát je od toho, pokud něco potřebuji tak stát to musí zařídit. U nejstarší generace je osobní odpovědnost sám za sebe velmi nízká, zvláště u odborově zaměřených skupin, kde se skupinově nárokuje, aby byly platy, důchody, domovy důchodců. Představa se liší od různých segmentů populace, v segmentech s nejnižším vzděláním je představa nároků na systém nejvyšší, u lidí, kteří byli v minulé éře znevýhodněni, tak tam je odpovědnost k vlastnímu životu nejvyšší, tj. nepředávat státu díl odpovědnosti za své věci.“

3.2. Povědomí o právech a povinnostech v sociální oblasti V souladu s míněním o nízké aktivitě při vyhledávání informací o sociálních záležitostech a poměrně velkých očekáváních od státu při zajištění sociální ochrany, je i názor, že práva jsou více známá než povinnosti. Nutno dodat, že vzhledem k obecně nízké míře informovanosti však ani poučení o právech není podle odborníků velké a dostatečné. „Kdybych to měl(a) vyjádřit procentuálně, tak bych řekl(a), že znají tak 30% svých práv…“

10

„U povinností to bude i nižší procento, protože Češi obecně se spíše zajímají o práva než o povinnosti, takže tam to bude ještě nižší.“ „Co se týká nároků, když člověk zjistí, že na něco má nárok, tak už si to pak hlídá, aby o to nepřišel, důležitý je start,…“ „Myslím, že právní povědomí u nás je velmi chabé, že na rozdíl řady zemí, kde je to součástí výuky, ať už základní nebo střední škole, tak tady lidi práva neznají.“ „Opravdu chytají informace ze zdrojů, které jsou povrchní a spíše škodí než pomáhají. To koresponduje s druhou položkou – znalost povinností… To je podobné, právo jednoho bývá zpravidla propojené s povinností druhého.“

3.3. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel Jak již bylo naznačeno výše, dotazovaní odborníci opakovaně zmiňovali, že je velký rozdíl v informovanosti o sociálních záležitostech mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Jednotlivé skupiny je přitom možné rozlišit na základě několika hledisek. Poměrně velké rozdíly jsou podle respondentů mezi zaměstnanci a OSVČ, a to jak v informovanosti o systému a různých druhů pojištění (důchodové, nemocenské, zdravotní), kde OSVČ jsou lépe informovaní a zaměstnanci se o tuto problematiku příliš nestarají, tak v obcházení placení pojistného – OSVČ tak dělají možná i plánovitě, zaměstnanci prací načerno, v tomto případě ovšem odpovědnost leží na zaměstnavateli. Rozdíl mezi zaměstnanci a OSVČ by mohl potvrzovat tezi, že zkušeností se systémem sociálního zabezpečení se zlepšuje dovednost pohybovat se v systému, a to možná i v jiných dávkách a opatřeních, než v těch, se kterými je dosavadní zkušenost. OSVČ se v sociálních záležitostech (zejména v oblasti pojištění) vyznají více, jelikož jsou nuceni zabývat se tím, zatímco za zaměstnance odvádí zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatel. „Je třeba se jinak dívat na člověka v zaměstnaneckém poměru a jinak na OSVČ. OSVČ je hozený okamžitě do tvrdé reality, ví, že když nebude platit, tak jsou sankce, takže u něj je znalost legislativy větší než u lidí v zaměstnaneckým poměru, který není v intenzivním kontaktu každý den, a když na problém narazí, tak se teprve začnou starat. Zatímco OSVČ tak ze začátku problémy řešil průběžně, ale teď už ví.“

Již dříve byl zmíněn rozdíl mezi mladší a starší generací, kdy mladší generace častěji přebírá odpovědnost za své chování a je aktivnější při hledání informací. Rovněž je patrný rozdíl podle výše vzdělání.

11

Další rozdíl v míře informovanosti spatřují odborníci v závislosti na velikosti obce. Největší rozdíly jsou mezi Prahou a zbytkem republiky. Ve velkém městě jsou lidé podle nich aktivnější ve vyhledávání informací, více se zajímají a jsou nuceni se o sebe postarat sami. „Hlavně jsou rozdíly v tom, jestli ti lidé žijí v Praze nebo jinde. V Praze to je stát ve státě a mám pocit, že lidé se o to všechno víc zajímají, je to dáno i způsobem života, anonymitou. Kdežto v menších obcích tam je to pořád nějak… čas se tam nerozběhl tak, jak měl. Je to problém, tito lidé se o to nezajímají.“

Jak již bylo zmíněno, zkušenost je velmi důležitá při informovanosti o sociálních záležitostech. Je proto značný rozdíl mezi lidmi, kteří jsou zvyklí využívat systém, a těmi, kteří se dostanou do náhlé krizové situace. Právě těm druhým pak činí větší potíže zorientovat se ve svých právech a povinnostech a domoci se náležité ochrany. „…u skupiny, u které je běžné využívání systémů, domnívám se, že znalost práv i povinností je na relativně vysoké úrovni. …U osob, které tyto systémy nepotřebovaly a náhle se dostanou do nějakého problému si myslím, že jak znalost práv, tak povinností je na poměrně nízké úrovni.“ „Skoro si myslím, že zranitelnější a neinformovanější jsou ti, kteří mnoho problémů neměli a najednou se do toho problému dostanou. Je to proto, že předpokládali, že jemu se to nemůže stát, a že on třeba se pak do takového problému nedostane. Takže možná že ti, kteří už se v životě s nějakými problémy setkávali, tak jsou spíš připravenější a navzájem se informují.“

Běžná populace v nejširším slova smyslu je tedy informována méně než např. specifické skupiny občanů, kteří mají zkušenost se systémem (sociálně slabí, zdravotně postižení) nebo jsou schopni se sdružovat (zdravotně postižení). „Běžná populace, o tom jsem se trošku zmínil(a), jaksi tahá ta práva a ty povinnosti až do toho okamžiku, kdy nastává ta situace. Po většinou nezná, nezabývá se tím. Jakmile k něčemu dojde, zase je to o tom, kde se ten dotyčný nachází, v které té části stratifikace, jak jsem o něm tady hovořil(a). Orientuje se, a tu znalost obojího si nějakým způsobem osvojí. Ale přece jenom jsou jaksi lidé, kteří ne.“

Velmi důležitá pro efektivní uplatňování nároků je schopnost se sdružovat. Lidé, kteří se sdružují za stejným cílem, např. zdravotně postižení, si uvnitř svých organizací neformálním způsobem předávají své dovednosti, a zároveň jsou schopni navenek prosazovat své zájmy. Sdružování je významným faktorem při informování o právech, povinnostech, i při získávání schopnosti chovat se přiměřeně situaci. V tomto ohledu mají zdravotně postižení poměrně velkou výhodu oproti např. seniorům nebo svobodným matkám.

12

„Pokud ti, kteří ochranu opravdu potřebují, mají ať už přirozenou schopnost nebo umělou možnost se sdružovat v komunitách nebo sdruženích, tak tam informovanost rychle roste. Ale pokud zůstávají s problémem sami, tak může být jejich schopnost si informaci získat omezená.“ „…zdravotně postižení, to je skupina, která se zvláštním způsobem vyvíjela autonomně, dokáží se sdružovat, seskupovat k tomu, aby si předávali zkušenosti a dokázali zformulovat společně nároky. Tato skupina tuto schopnost má určitě vyšší než skupina seniorů. Staří lidé jsou mnohem složitější skupina a pokusy o sjednocování názorů vede k neúspěchu, protože sjednocování znamená diktát.“

3.4. Schopnost orientace v jednotlivých oblastech V hloubkových rozhovorech měli respondenti srovnat dovednosti lidí v jednotlivých oblastech, přičemž na kartě měli na výběr z následujících položek: 1)rodinná, (2) pracovní, (3) bytová, (4) pojišťovací, (5) nepojistných dávek, (6) mimořádných situací. Při celkovém srovnání orientace občanů ve sledovaných oblastech se odborníci příliš neshodují a jejich názory jsou při posuzování daných oblastí poměrně rozporné. Ve zcela obecné rovině lze říci, že většinou byla jako relativně lepší hodnocena situace v oblasti rodinné a pracovní, a horší v oblasti bytové a ve sféře pojistných a nepojistných dávek. Vzhledem k rozporuplným názorům odborníků však lze konstatovat, že není oblast, ve které by informovanost byla uspokojivá a osvěta zbytečná a nepotřebná. Ve srovnání s ostatními oblastmi hodnotí odborníci znalosti lidí z rodinné oblasti většinou celkem dobře. Avšak především ti z expertů, kteří se rodinnou problematikou zabývají, považují dovednosti lidí v této oblasti za horší, ne-li za zcela špatné. Na jedné straně tak stojí názory, že se lidé v rodinné problematice celkem orientují, protože vztahy v rodině jsou každodenní záležitostí, na straně druhé však někteří odborníci poukazují na neznalost zákona o rodině a některých povinností v něm zakotvených (poukazují především na vyživovací povinnost). „Rodinná oblast – řada lidí netuší, že existuje zákon o rodině, řada lidí netuší rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou.“ „Když to vztáhnu k rodině, tak něco jako, že existuje zákon o rodině, že část upravuje občanský zákoník, věci týkající se majetkoprávních vztahů, to je pro ně španělská vesnice.“

13

„Rodinná, bytová a nepojistných dávek byly dost podchycené tím, jak se v roce 1995 udělala kampaň.“ „Relativně dobrá je pracovní a rodinná oblast už jen proto, že to člověk potřebuje znát každodenně, je to významné téměř v každém momentě života. Rodinná a pracovní oblast jsou relativně nejlepší,…“ „No, co se týká té rodinné oblasti, myslím si, že některé základní informace, které se vztahují dejme tomu k manželství, mají. Domnívám se, co se týká vyživovacích povinností, tam už ty informace jsou velmi problematické.“ „Někdy máme takový dojem, že když je člověk schopný jaksi plození, tak že zmákne rodinné záležitosti, ale ono tomu tak kupodivu není. Myslím si, že existuje jakýsi systém rodinné výchovy ve školách, ale nejsem schopen(a) posoudit nakolik to oslovuje ty, kterým je to určeno.“ „…je to třeba (relativně lepší situace) v rodinné oblasti a v mimořádných situacích, pod kterými si představuji třeba povodně.“

I pracovní oblast je ze sledovaných okruhů hodnocena relativně dobře, ovšem opět ne všemi odborníky. Experti předpokládají, že pracovně – právní problematika se dotýká více méně všech obyvatel v produktivním věku, a proto orientace v této oblasti dosahuje alespoň nějakou úroveň. Na druhou stranu, nepředpokládají hlubší znalosti a dovednosti občanů v této oblasti. Odborníci zabývající se pracovně-právními záležitostmi hodnotí dovednosti občanů v této oblasti velmi špatně. „Pokud jde o pracovní oblast, tak částečně taky jsou informovaní.“ „Hodně lidí, většina lidí zná pracovní, největší informovanost je v oblasti pracovní, pak je to oblast rodinných dávek. To je těžké říct…“ „Relativně dobrá je pracovní a rodinná oblast už jen proto, že to člověk potřebuje znát každodenně, je to významné téměř v každém momentě života. Rodinná a pracovní oblast jsou relativně nejlepší,…“ „Z pracovní oblasti – informace o Zákoníku práce. Myslím si, že některé nejzákladnější informace o pracovní smlouvě existují, ale nemyslím si, že by informace nebo znalosti šly do hloubky.“ „Pracovně-právní záležitosti, to bych viděl(a) tam ten zmiňovaný zlom po roce 1989, že tam přetrvává bůhví co, jakási fantazie. A to jak na straně pracovníků nebo zaměstnanců, stejně tak určité způsoby zaměstnavatelů, které se též, možná i úspěšně, opírají o jakési fantazijní záležitosti.“

14

„V pracovním právu si myslím, že to je relativně dobré. Relativně říkám, protože se pracuje načerno, nebo se pracuje bez sociálního a zdravotního pojištění.“ „Nejlepší je to v pracovní oblasti, znalost zákoníku práce a souvisejících předpisů.“ „Mám pocit, že horší situace je v pracovní a bytové oblasti. V pracovní to hodně souvisí s přijímáním nové legislativy, není žádná informační kampaň na objednávku ani mimoděk jako třeba u povodní.“

Dovednosti obyvatel v bytové oblasti jsou odborníky hodnoceny hůře než v oblasti pracovně-právní a rodinné. Pro tato hodnocení je rovněž charakteristické, že nejdou příliš do hloubky a z některých výpovědí je patrné, že si experti nejsou jisti, nakolik se lidé v bytové problematice orientují a zda se informovanost občanů postupem času vyvíjí správným směrem. „V bytové oblasti – to že musí platit nájem, co se stane, když ho platit nebudou, to že mohou dostat nějakou sociální dávku na bydlení, to vědí, ale už nevědí, kde mohou o dávku požádat.“ „Rodinná, bytová a nepojistných dávek byly dost podchycené tím, jak se v roce 1995 udělala kampaň.“ „…bytová oblast je spornější. V bytové oblasti je spousta věcí nově, byli jsme navyklí, že buď někdo vlastnil rodinný domek nebo byl v nájmu (stát, družstvo) a teď je forem mnohem více, a také se změnili pozice uživatelů.“ „Co se týká bytové oblasti, myslím si, že ty informace, a zejména co se týká novějších úprav a rizik s tím spojených, jsou minimální v podvědomí obecné veřejnosti.“ „Myslím si, že dosti vysoká bude i bytová, rodinná.“ „Otázka bytová je jaksi stále v pohybu, takže tam je velice těžké si říci, jestli populace ví, zná a vyzná se trošku více.“ „Asi na stejno (střední úroveň orientace v problematice) je to v oblasti bytové, rodinné a oblasti pojistných dávek.“ „…takže tam se pokulhává v informování stejně jako v bytové oblasti, ale tam trochu míň. Lidi to hodně řeší, protože to s nimi souvisí, pomáhá osvětová činnost družstev, pomáhá s tím privatizace bytového fondu, člověk musí na spoustu věcí přijít sám, když mu úřad privatizuje byty a on si musí zjistit spoustu informací sám.“

Orientace lidí v oblasti pojistných a nepojistných dávek je většinou hodnocena poměrně špatně, i když ne všemi odborníky. Na jedné straně se většina expertů domnívá, že lidem chybí základní informace a není motivace se touto problematikou zabývat, na straně druhé se objevují názory, že lidé v devadesátých letech prošli

15

zkušenostmi s nezaměstnaností, případně již byli nuceni o dávky žádat a na základě těchto zkušeností mají jisté informace, nebo jsou v případě potřeby schopni získat další. „Pokud jde o nekomerční pojištění, pokud je to zaměstnanec, tak se o to nestarají, pokud jde o OSVČ, tak ti o tom mají přehled.“ „Určitě v oblasti pojistných dávek, komerčního pojištění, tam oni si to zjistí a vědí o tom (lepší situace).“ „Velmi slabé, zvláště u lidí, kteří to akutně nepotřebují jsou pojistné dávky, nepojistné dávky a mimořádné situace. V okamžiku, kdy to potřebují, viz povodně, tak si informace sice pracně získají, ale obecně málo.“ „Co se týká pojišťovacích systémů, myslím si také, že jsou minimální informace.“ „Pojišťovací záležitost to je, řekl(a) bych přímo tragédie, se kterou se budeme potýkat, jakmile dorazí do důchodového věku silné ročníky – 1947 atd. Z nich řada nebude mít takzvaně odpracováno, protože řešili svoji situaci, jak jsem říkal(a), teď a tady. Nemysleli na to, že je zapotřebí nějaké pojištění. Myslím si, že poměrně hodně lidí nám sklouzne do té oblasti sociální potřebnosti, protože nebudou zajištění. U mladých lidí je situace obdobná. Pojištění jim nic neříká. Není to jaksi to, v čem by se vyznali, to, co by měli řešit.“ „Rodinná, bytová a nepojistných dávek byly dost podchycené tím, jak se v roce 1995 udělala kampaň.“ „Velmi slabé, zvláště u lidí, kteří to akutně nepotřebují jsou pojistné dávky, nepojistné dávky a mimořádné situace. V okamžiku, kdy to potřebují, viz povodně, tak si informace sice pracně získají, ale obecně málo.“ „A co se týká nepojistných dávek, tam si myslím, ti kteří využívají ty systémy, mají informace velmi dobré a podrobné. Ti ostatní vědí o tom, že systémy existují.“ „U těch nepojistných dávek, tam už bych řekl(a), že přece jenom trošku ty informace jsou, protože v důsledku třeba i té nezaměstnanosti se lidé dostávají do situací a navzájem si i ty informace poskytnou.“ „Je to obdoba (oblast nepojistných dávek). Znalost lidí dopředu je poměrně minimální. Jedině tam, kde se situace opakuje, tak tam již vědí dopředu, co a jak dělat.“ „V oblasti dávek informovanost není příliš vysoká, ale je lepší než v pracovní oblasti, je to věc, která určité vrstvě přináší prostředky, proto se snaží domoci hledání informací jak nárokovat dávky.“

Schopnost lidí poradit si v mimořádných situacích je odborníky hodnocena dvojím způsobem. Část se domnívá, že na mimořádné situace nejsou lidé nikdy dostatečně 16

připraveni a proto se v nich vždy špatně orientují. Ostatní experti zastávají jiný názor. Podle nich je mobilizace různých složek společnosti v krizových situacích vysoká, a právě proto se k občanům rychle dostávají informace i potřebná pomoc. „Nejhůř se orientují v mimořádných situacích, protože to vás nepotká každý den.“ „A co se týká mimořádných situací, k tomu se těžko mohu vyjadřovat. Ale myslím si, že pokud je skutečně mimořádná situace, která je nějakého přímo celostátního významu, tak v zásadě ty informace, všechny složky mají snahu pomoci a nějaké informace poskytovat a pomoci. Takže myslím si, že tam pomoc je.“ „Tam, že teda ty informace jsou vlastně nízké, protože do té mimořádné situace se člověk dostane občas a po ukončování neuvažuje o tom, že by se mohl dostat, tak že na to není připraven.“ „Tak, dost vysoká znalost bude u mimořádných situací, protože je to dáno právě situací, do které se konkrétní osoba dostane. Jakmile se potom dostane do té situace, tak se o svá práva a nároky zajímá, a je ta úroveň vysoká.“ „U těch mimořádných situací já si myslím, že tam ty informace se většinou dostanou, pokud je to věc třeba živelné pohromy, požáru, nebo něčeho podobného. Tam asi ty informace přijdou, vlastně sociální intervenční tým dovede zasáhnout.“ „Oblast mimořádných situací – tam to vždycky bude kritická úroveň.“

3.5. Zdroje informací o sociálních záležitostech Pro koncepci sociální osvěty je důležité vědět, jak lidé zjišťují informace o sociální oblasti. Zda jsou schopni a ochotni zjišťovat si informace předem, nebo reagují až na nastalou problémovou situaci. Většina expertů se shoduje, že i když má smysl upozorňovat na možná rizika, lidé se o informace začínají zajímat až ve chvíli, když je potřebují. „Jde o to, jak se o to zajímají. Řeší to, až když se jich to týká. Je to o tom, že dokud to nepotřebují, tak to nehledají. Je hlavně důležité, aby věděli kde tyto informace najít.“ „Jenom ten, koho se to týká nebo koho to zajímá a sleduje zase jen oblasti svého zájmu a své oblasti si hlídá. Obecně povědomost o nárocích vždy vzniká s časovou prodlevou a často dost náhodně.“

Zdroji informací o sociálních záležitostech jsou podle expertů především média. Jejich role je však vnímána značně rozporně. Menší část odborníků je hodnotí celkem pozitivně, jako zdroje užitečných rad a návodů, větší část naopak negativně, s tím, že

17

informace v nich podávané často nejsou úplné a správné, pokud jsou vůbec nějaké. Poměrně dost pozornosti věnují experti televizi, kterou vnímají jako nejdůležitější médium pro nastolení tématu do obecného povědomí. Podobně vnímají také noviny (deníky). „Hlavně z médií, bohužel hlavně z bulváru.. Ne vždycky média dávají adekvátní informace…“ „Čerpají poznatky od svých známých, z médií. Televize… většina lidí poslouchá zprávy na Nově a tam se vůbec tyto informace nedostanou, trochu lepší je ČT.“ „Pak něco pochytají z médií, to jsou informace, které jsou buď zavádějící nebo zkratkovité, že to spíš zavádí než orientuje. …Opravdu chytají informace ze zdrojů, které jsou povrchní a spíše škodí než pomáhají.“ „V poslední době se to trochu zlepšilo, díky pořadům jako je Za zdí, a dále Občanské judo, především televizní pořady, rozhlasové neznám. Dávají návod jak řešit konkrétní situace, v tomto smyslu dělají média dobrou práci. Bohužel kompetentnost lidí vyjadřujících se k věcem je kolikrát velmi sporná.“ „…jsem ale překvapen(á), že v časopisech, které jsou zaměřené na určité téma, ať je to třeba Blesk pro ženy, nebo ať je to Fajn život, nebo třeba další časopisy Zdraví, anebo Děti a my, tak tam nalézáme řadu velmi dobrých praktických informací, které se neobjevují v jiných médiích, ale naopak v těchto časopisech.“

Problémem při využití médií v rámci systému osvěty a osvětové kampaně je selektivnost vnímání, užívání médií. Jelikož každá cílová skupina konzumuje jiná média, je potřebné kampaň rozprostřít do co největší šíře, aby zahrnovala různé nosiče i různá témata a vzhledem k různorodosti cílových skupin byla všem dostupná a srozumitelná. „Pokud by to mělo jít ke zlepšení informovanosti, tak média jsou trochu problém, protože člověk k nim přistupuje výběrově a mohou být povrchní a někdy naopak jsou natolik odborné, že pro konzumenta nejsou stravitelné.“ „Nevýhoda toho je, že lidé přistupují k výběru informací velmi selektivně, takže pokud člověk informaci akutně nepotřebuje, tak není-li podaná přitažlivou formou, tak k informaci nepřijde. Pokud informaci potřebuje, tak by byla náhoda, kdyby zrovna v tu dobu byla informace mediálně dostupná.“

Dalším velmi často zmiňovaným zdrojem informací o sociální oblasti jsou rodina a blízcí lidé, tedy neformální sítě jako zdroj informací. Tento zdroj je poměrně důležitý

18

zejména u skupin, které jsou schopny se sdružovat a předávat si informace a zkušenosti.2 „Většinou lidi k informaci přijdou nahodile, když se někde baví v partě se známým a slyší něco a začnou se pídit.“ „Hodně to záleží na vrstvě, ze které lidé pocházejí, ale hlavní jsou neformální kanály z okolí. Aby si někdo informace vyhledával na internetu nebo po knihovnách, tak to předpokládá počítačovou gramotnost a schopnost uvědomit si, že existují kanály, ke kterým se dostane sám.“

Dalším zdrojem informací jsou v současné době podle expertů neziskové organizace, především občanské poradny, které poskytují kvalitní informace a mají důvěru svých klientů. Aktuálně jsou jedním z pilířů informování o sociálních záležitostech, zkoušejí nové formy oslovení svých klientů a významně pomáhají při orientaci v krizových situacích. „Určitě i občanské poradny jsou zdrojem informací, jsou to pak také neziskovky, které odvádí dost práce, jsou v regionech, umí s lidmi pracovat, jsou tu obce, kraje.“ „…narážím na naše informační centrum, což je občanská poradna. Je to cesta, když takovéhle zařízení funguje na místě, kde je ho velmi těžké přehlédnout. To, že jsou občanské poradny, to se ještě moc neví, ale když někdo jde z Palackého do metra B a jde kolem, kde informace visí a to utkví jako tvar, který se vybaví, když to lidé potřebují. Takže tohle je lepší cesta než kdyby se na internetu stále objevovaly nové informace o tom, co je to občanské poradenství.“ „A takže já se domnívám, že v zásadě takové informace nebo osvěta, když tomu budeme říkat, v zásadě leží na nestátních subjektech, jako jsou, já nevím, občanské poradny a podobné záležitosti, které stát dejme tomu dotuje, takže podporuje jejich činnost, vytváří určité podmínky. Ale můj osobní názor je, že ne dostatečně, že by měly být běžně dosažitelné nějaké instituce, které jsou schopny lidem komplexně poradit ve všech významných oblastech v jejich životech.“

Do jisté míry plní informační funkci také obce a kraje. Ovšem schopnost obcí, jako velmi důležitého informačního článku, je podle respondentů velmi různá, záleží na „osvícenosti“ úředníků a v případě malých obcí především starostů. Případná sociální osvěta proto musí být zaměřena nejen na klienty a administrátory (úředníky) či poskytovatele služeb, ale i na volené zástupce, kteří mohou být zejména v malých obcích důležitými zdroji informací.

2

V této souvislosti respondenti několikrát zmínili Romy jako skupinu, která zná svá práva a poměrně efektivně umí uplatňovat své nároky na sociální zabezpečení. Pro účely sociální osvěty není příliš vhodné vyčlenit nějakou skupinu etnicky, spíše lze soudit, že lidé v dlouhodobě sociálně špatné situaci mají vytvořené pevné neformální sítě a neformální informační systém, aby uspokojily své potřeby a nároky.

19

Jinak jsou informace dostupné i na pobočkách centrálních orgánů (Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce). „Na každém obecním úřadě na každé vesnici by starosta měl vědět, že když se stane ta a ta situace, tak musí jít tam, tam, tam a klidně toho člověka s referentem zkontaktovat, zavolat mu a popsat situaci. To by měla být běžná činnost starosty v běžné obci, ale ani ten starosta to neví. A je to dost obtížné realizovat, protože čísla o tom nejsou, možná teď když bude registrace subjektů poskytujících sociální služby, tak zjistíme, že jsou regiony, kde nejsou žádné sociální služby poskytovány. Lidi neví a kolikrát ani ten úředník jim není schopen poradit a často se drží při zdi, je to problematické.“ „…takže je to otázka spíše prvního styku na obecním úřadě, kde by měl příslušný člověk, starosta, ne vědět, ale mít napsáno – životní situace, řeší se to tam a tam. V prvním kontaktu je největší mezera.“ „Řekl(a) bych, že se to zlepšilo v přístupu ke klientovi, úřady práce, okresní správy sociálního zabezpečení, dnes by byli všichni schopni podat komplexní informace. Je to o specializaci daného útvaru, myslím, že by měli, když nebudu mluvit o úřadech práce, kde je to specifické, na obci by měli mít informační střediska, existují různé informační bezplatné linky celostátní, takže je to o tom, jak si člověk chce informace sehnat, nikdo to za vás neudělá.“

Z výpovědí expertů vyplývá, že je rozdíl mezi tím, co obce v současné době v sociální osvětě dělají, jak informují a co by měly dělat, jak by měly informovat. Na to, jak svou roli obce aktuálně splňují jsou mezi odborníky různé názory. Někteří se domnívají, že první kontakt, který by obecné či městské úřady měly zajišťovat nefunguje, druzí si myslí, že obce svou informační roli plní, v podstatě záleží na aktivitě každé z obcí a situace se na různých místech liší. Na tom, jaká by měla být funkce obcí v celkovém systému poradenství, se však oslovení odborníci shodují. Městský či obecní úřad by podle nich měl být prvním místem, kde by klient dostal přesnou a úplnou informaci ohledně sociálních záležitostí. Z analýzy je zřejmá klíčová role obcí a úředníků na obecných úřadech při informování o sociální agendě a při vykonávání správy v této oblasti. S přihlédnutím ke zásadní roli obcí v sociální osvětě je velmi důležitá otázka, jak a nakolik v současné době funguje informování mezi jednotlivými úřady, zejména mezi centrálními úřady a obcemi. Podle některých expertů se úředníci na obcích musí hodně snažit, aby získali informace o nových právních předpisech a úpravách od centrálních orgánů, je to v podstatě na jejich zájmu a aktivitě. Pro efektivní sociální osvětu je ovšem potřebné, aby komunikace mezi centrálními úřady a obcemi probíhala samozřejmě a automaticky.

20

Celkově lze říci, že jsou dva odlišné názory na roli úřadů a neziskových organizací v procesu informování občanů. Podle jednoho jít na úřad za informací je tradice, proto se u nás lidé radši obracejí s problémy na úřady. Druhý názor uvádí, že se lidé úřadů spíše obávají a neziskové organizace jsou neutrální půda, na které nehrozí sankce v případě, že občané nepostupovali správně, a teď chtějí situaci napravit. „…tuto roli (mohou) zastávat také nejrůznější úřady – od krajských, městských… Protože alespoň u nás je taková tradice, že když lidé něco potřebovali nebo si nevěděli rady, tak šli na úřad. To, že mají pocit, že by to na radnici vědět měli, tak to přetrvává. Ono to většinou tak funguje…“ „Také některé veřejnoprávní instituce, obvodní úřady, městské úřady, tam se lidé z určitých důvodů obávají, aby se to neobrátilo proti nim, aby nevznikly sankce nebo mají pocit, že úředníci se chovají velmi nepříjemně, takže oprávněná nechuť jít na úřad, lidé nemají v sobě zakódováno to, že tam najdou službu, tak to v Česku nefunguje.“

Velmi specifickou a v sociální osvětě užitečnou institucí je úřad veřejného ochránce práv, který byl jedním z expertů zmíněn pro svůj přínos v řešení problémových situací a též v informování o sociálních záležitostech. „Máme dobrou zkušenost s úřadem ombudsmana, který funguje jakoby informativně, který pomáhá lidem řešit spoustu problémů a když jsme se s pracovníky toho úřadu naposledy viděli, tak je vidět, že tam pracují nadšenci, kteří se skoro osobně pokoušejí řešit problémy, které lidi mají. Pro mě je to k nevíře, že taková státní instituce může hrozně pozitivně fungovat a přinášet pozitivní světlo lidem, kteří jsou v nějakých nepříznivých situacích.“

Dalším z aktuálních zdrojů informací, i když zatím poměrně málo využívaným, je internet. V současné době není dostupný všem skupinám obyvatel, do budoucna se však tato forma poskytování informací jeví jako důležitá a velmi perspektivní. Úskalím tohoto informačního zdroje je podle oslovených odborníků paradoxně přesycenost informacemi. Pro efektivní informování je zásadní, aby poskytované informace byly ověřené, poskytované důvěryhodnou institucí, která by je aktualizovala a garantovala. „Část lidí jde na internet, to procento se bude zvyšovat, ale věta: psali to v novinách, říkali to v TV, tak je to pravda. To je hlavní zdroj.“ „Nemyslím si, že internet je hodně rozšířené médium, ale myslím, že se to posouvá až tak, že jsem překvapený(á) jací lidé internet využívají.“ „Myslím si, že je tady určitá, pro mě tedy aspoň, určitá hrůza ve formě internetu, na kterým nacházíte informace, které jsou jaksi již hrubě zastaralé, svým způsobem tedy nepravdivé a zavádějící. Tam může pověsit kdokoli cokoli a nechá to tam a je mu to úplně jedno. Pokud

21

tedy by u nás mělo něco existovat, bylo by to dobře, ale podle mého názoru zatím nic takového není.“ „Dostáváme se do toho, že informací je mraky a nikdo neví, kdo je napsal a zda jsou pravdivé. Na to řešení nemám. Portál určitě, měla by být garance třeba ministerstva, přehledný portál. Nebo instituce z veřejných peněz, byl by tam podpis a byla by záruka, že věci práva, legislativy a předpisů jsou platné.“

22

4. Životní strategie 4.1. Schopnost adekvátně se chovat Jelikož povinnosti ani práva nejsou lidem známá, je tím poznamenána i schopnost adekvátně se chovat a domoci se náležité ochrany. Podobně jako je tomu u informovanosti, také schopnost přiměřeného chování je odlišná u jednotlivých skupin obyvatel. Lépe jsou na tom lidé vzdělanější a ti se zkušeností se systémem sociální ochrany. „Domoci se ochrany – to je zase jiná situace… je to diferencované podle úrovně vzdělání, s vyšším vzděláním úroveň roste, s nižším klesá…“ „Schopnost lidí se adekvátně chovat, domoci se náležité ochrany. No, část lidí je toho schopna, ale myslím si, že většina lidí v sociálním systému „těch slušnějších“, ti, kteří se dostanou neočekávaně, jednorázově do této situace, se neumí domáhat svých práv a relativně snadno se může nechat odbýt i nějakou nekvalifikovanou konzultací nebo radou.“

Možnost domoci se náležité ochrany souvisí také se schopností obrátit se na správnou instituci. Právě v tom shledávají odborníci velký problém, jelikož lidé podle nich téměř vůbec nerozlišují mezi působností jednotlivých úřadů, nevědí, kam se pro jednotlivé dávky nebo pomoc obracet a co je v kompetenci té které instituce či organizace. I zde však nastal podle nich v posledních letech jistý pokrok. „V minimálním rozsahu. Obrátí se na správné místo na třetí pokus. Základní úroveň bych také viděl(a) na úrovni obecních úřadů, obrátit se na radnici, na starostu.“ „Řekl(a) bych, že je to obrovský problém. Tím, jak se spousta věcí změnila, tak funguje setrvačnost, takže i ti, kteří byli orientovaní v tom, kam se obracet, tak tápou, protože změn za posledních 18 let bylo tolik, např. státoprávní uspořádání, to má dopady na to, kde co zařídit, od řidičáku až po sociální dávky, takže tohle je obrovský problém. A státní správa a samospráva, tak to je vůbec… Tam se lidé neorientují…“

4.2. Znalost sociálních rizik Podle odborníků jisté povědomí o rizicích neuváženého chování existuje, ale je to jenom obecná představa, která každodenní chování lidí ovlivňuje jen velmi málo. Důsledky rizikového jednání berou lidé jako obecné a nevztahují je ke své osobě.

23

„Předem si to neuvědomují (sociální rizika), uvědomí si to v průběhu a pak už se bojí řešit a čekají jestli se na to nepřijde. To je taky velký problém, např. OSVČ ani netuší, že když se neplatí nemocenská tak pak nedostanou pomoc když si zlomí nohu nebo dostanou infarkt, znám jich pár, kteří říkají, že 7 let neplatí a ještě se na to nepřišlo. …Vědomí rizik se zvětšuje, ale zvětšuje se to pomalu, chvíli to bude trvat a je to zase otázka informační kampaně.“ „Domnívám se, že osoby, které by mohly být ohroženy, nechci říci přímo sociálním vyloučením, ale některým negativním jevem v sociální oblasti, tak ty si většinou neuvědomují tato rizika. Toto jsou dlouhodobá rizika. A domnívám se, a možná že v převážné většině populace, ta dlouhodobá rizika občané s nimi nepočítají.“

Tomu, že lidé informace o rizicích a jejích následcích nevnímají osobně, by měla být přizpůsobena i komunikace a v případě sociálních rizik adresně a osobně oslovovat cílové skupiny. „Zlepšuje se to velice pomalu a velice výběrově (povědomí o sociálních rizikách). To je jak s bouřkou a bleskem. Pokud to neudeří blízko nebo to nebací do kamaráda, který stojí vedle, tak si člověk říká, to nás varují…“ „Myslím, že ze zdrojů, které mám, tak se to zlepšuje. Je více informací a varování o těchto problémech, ale nemám informace o tom, nakolik je to efektivní pro skupiny, které to potřebují nejvíce.“ „Tak zase jsou určité skupiny lidí. Myslím si, že dnes už lze říci obecně, že si lidé uvědomují, že pokud nebudou mít zaplacené zdravotní pojištění, tak že je to náramný problém, pokud se jim něco stane. Nebo pokud nezaplatí další odvody, které jsou dané ze zákona, nebo nebudou řádně odvádět daně. Takže myslím si, že si toto už uvědomují, a že proto si najímají také třeba účetní, nebo daňové poradce, aby se nedostali do problému, který by je mohl potom třeba zadlužit a poškodit, anebo by se mohli v důsledku toho zadlužit i na delší dobu.“

Na to, zda se situace v oblasti sociálních rizik zlepšuje či zhoršuje není mezi experty jednotný názor, převládá však mírný optimismus, že díky informacím v médiích lidé začínají vnímat nebezpečí rizikového chování. „Určitě se situace zlepšila, ale pořád není na ideální úrovni. To souvisí s tím, že přibývá zadlužených lidí, ale souvisí to také s tlakem trhu, který využívá nějaké kvalifikovanější nástroje jak lidi ovlivnit v tom, aby si půjčili nebo žili na dluh, …souvisí to také se strukturou dotazů v občanských poradnách, kam se lidi chodí dotazovat když dluží a nevědí jak splatit, jak si udělat splátkový kalendář nebo jaká jsou jejich práva nebo povinnosti vůči tomu, komu dluží. Informovanost, řekl(a) bych, není vysoká, není tam ta pozitivní úroveň, která by vedla k tomu, že by se to zlepšovalo, ale lidi si podle mě hledají zdroje a snaží se s tím něco udělat.“ „Myslím si, že se situace nezlepšuje. Nadměrné zadlužení, jestliže lidé běžně se za večer setkají šestkrát, sedmkrát s možností vzít si půjčku a jednou za čtyři měsíce se řekne, že společnost je předlužená, tak to asi není adekvátní informace, že jo. A ten člověk to nevnímá, nechápe. Méně, pokud je to člověk, který žije teď a tady, a nemá zafixovanou nějakou budoucnost a odpovědnost za svou budoucnost, tak si myslím, že jaksi toto nebezpečí 24

nevnímá. … To neplacení pojistného, to je velice častý jev, že. Práce, nebo tedy aktivity v oblasti černé nebo šedé ekonomiky, které de facto ničí tu budoucnost toho člověka, ale při tom zajišťují současnost, to si myslím málokdo a málokdy vysvětluje v takové míře, v jaké se setkávají s nabídkou.“

25

5. Sociální osvěta 5.1. Nezbytnost sociální osvěty Prvním předpokladem sociální gramotnosti občanů je poučenost o smyslu, cílech a principech sociální politiky. Celospolečenská debata na toto téma u nás nikdy neproběhla. Diskuse se vedla a vede pouze mezi odborníky a je rezortně zaměřená na jednotlivá témata sociální politiky. Většinou se rozpoutá debata ohledně jednoho konkrétního zákona, jednoho problému. Zpravidla je iniciovaná neziskovými organizacemi sdružujícími zainteresované lidi. Podle účastníků hloubkových rozhovorů určité koncepční myšlení v tomto ohledu prakticky neexistuje. „Ne, celistvá debata ne. Ukáže se to třeba na tom, jak se nenalézá řešení v důchodových systémech. Jsou pracovní skupiny na úrovni parlamentu, ministerstvu, ale to není veřejná debata o problému. Snaží se to nahrazovat některé nezávislé organizace, v Lidových novinách byly výstupy. Ale celistvá debata, strukturovaná na určitá témata, to ne.“ „Celospolečenská debata určitě neproběhla. Proběhla jen na úrovni odborníků, na úrovni jednotlivých politických stran, ale celospolečenská debata neproběhla a nebyly využity nástroje, které by umožňovaly lidi informovat o nástrojích a cílech sociální politiky, aby si na určité věci dokázali utvořit kvalifikovanější názor.“ „…mohu říci, že určitá snaha zde byla vyvolat diskusi o sociální politice a vytvořit určitou sociální doktrínu našeho státu, ale v zásadě se setkala s naprostou netečností a neochotou se vážně tímto problémem zabývat.“

Absence koncepčního myšlení je patrná i ve způsobech informování o systému sociálního zabezpečení. Objevují se jisté dílčí informační akce, avšak chybí celistvý a provázaný systém informování o sociálním zabezpečení. Tento systém by neměl být podle oslovených expertů pouze nárazový, při příležitosti např. nové právní úpravy, ale mělo by se jednat o „permanentní kampaň“, o soustavné informování o sociálních záležitostech. „…informační kampaně, které se občas v novinách objevují nebo se nějakému problému věnují víc, tak ty jsou orientované v okamžiku, kdy se dělá nové opatření.“ „…domnívám se, že nějaká řízená osvěta zásadně neexistuje. Stát se konkrétním případům nebo konkrétní osvětě nevěnuje systematicky.“

26

„Tak to určitě ne, to zcela určitě ne (systematická osvětová činnost). Ta systematická činnost tady vůbec není. … to není tak přitažlivé téma, protože každý se o řešení určitého problému zajímá až když už v tom problému je.“ „Osvětová činnost nějaká je samozřejmě, to když se člověk podívá na stránky MPSV, tak ty jsou bohaté, ty jsou přecpané. Ale ti lidé, kteří jsou zadlužení, nebo kteří hrají, ti k tomu nepřijdou.“

Velmi důležitým článkem koncepce sociální osvěty je funkční systém sociálního poradenství, který v současné době chybí. Nějaké formy poradenství sice existují, ovšem ne systematické a provázané. Velkou část informačních aktivit dnes dělají neziskové organizace dle svých potřeb a úvah. „…sice sociální poradenství poskytuje na základní úrovni hodně institucí, městské, místní úřady třeba v Praze nebo ve velkých městech, ale chybí aktivnější informovanost, kdy lidi nehasí problém, ale aktivně se informují, aby problémy nenastaly.“

Vzhledem k existenci zákona o sociálních službách poradenství se stane povinností každého z poskytovatelů sociálních služeb. Podle expertů je otázkou, jak se bude tento systém tvořit a zda jsou instituce připraveny na tuto roli. Každá z organizací samostatně možná připravená je, ale chybí provázanost a kroky, které by vedly k vytvoření uceleného systému sociálního poradenství, zatím zřejmé nejsou. „Nevidím žádné kroky, které by byly vedeny ze strany ministerstva či krajů k tomu, aby se poradenství koordinovalo. Koordinace, nikoliv řízení, je důležitá pro to, aby se rozdělily role, dohodnout se o tom. Jsou kraje, kde existuje komunitní plán, v komunitním plánu jsou předpokládám role jednotlivých subjektů v poradenství, ale tyto plány nejsou zdaleka ve všech krajích a kvalita je začátečnická. Bude se to nutně měnit proto, že to bude součástí zákona, že to bude povinné, že to organizace budou muset dělat. Otázkou je jaká bude kontrolovatelnost a možná potom to přivede snad organizace k tomu, aby se dohodly a vytvořily nějaký systém.“

V současné době nejsou ani informace o stávajících poradenských institucích (např. občanských či manželských poradnách). Chybí informování o systému sociálního poradenství, který se vytváří. „Vytváří se (systém sociálního poradenství), ale málo se o něm ví. Pokud vezeme jak rychle se rozvíjejí občanské poradny, podařilo se udržet systém manželských poraden… Takže, že by instituce nebyly, to pravda není, ale že o nich lidé nevědí, to pravda je.“ „Neřekl(a) bych, že není vůbec (osvětová činnost), konkrétně o věcech rodinných, naštěstí je to mediálně zajímavé, takže tam prostor je, není problém od článku po vystoupení v rádiu. Ale pokud se vezme sociální oblast jako celek, tak to je prachbídné. Důvody jsou dva, celé sociální zákonodárství se pomalu a pracně vytváří, takže není moc informací, které by se

27

mohly předávat, takže pokud, tak to stojí na zapálených aktivistech, kteří jsou schopní medializovat otázky např. okolo domácího násilí…“ „Nemyslím si, že bychom to poradenství tady neměli. Zdá se, že se velmi rozvíjí, že se tady podařilo už jaksi kombinovat to poradenství na úrovni obecních a krajských úřadů s poradenstvím těch státních subjektů. Ale pořád tedy bych řekl(a), že by tady ty instituce se měly jaksi množit, a to zejména proto, že se také množí i problémy.“

Při posouzení toho, zda je pro posílení sociální gramotnosti občanů žádoucí spíše upravit a zjednodušit legislativu v sociální oblasti, nebo spíše více komunikovat a zprostředkovávat legislativu, se stanoviska odborníků rozcházejí. Menšina zastává názor, že je potřeba zjednodušit či změnit legislativu, aby byla přístupnější občanům. Větší část naopak považuje komunikaci za stejně důležitou, nebo dokonce za důležitější než legislativu. Systém sociálního zabezpečení je složitý kvůli podchycení různých problémových situací, a podobně složité jsou i zahraniční systémy. Cestou, jak zvýšit informovanost v sociální oblasti, je podle expertů především lepší komunikace. Sociální systém zřejmě nelze zjednodušit, a proto je důležitá komunikace a rámcové informování o něm. Jde o to mít zdroj informací a srozumitelnou komunikační strategii stavící na vysvětlování základních principů. „(problém komunikace nebo legislativa) Dosud spíše legislativní. Pokud je s odpuštěním „zprasená“ legislativa, tak jí mohou komunikovat jak chtějí, ale pořád jsme na začátku. Např. vezměme zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Stále se novelizuje, protože jsou tam pitomosti. Je hezké zásady předávat dál, ale když za čtvrt roku se to změní…“ „Je to i ve složitosti legislativy, málokdo, kolikrát ani kvalifikovaný právník, advokát, se nevyzná, musí si to nastudovat a běžný občan má sníženou šanci, protože třeba nemá potřebnou úroveň dovedností, aby rozkryl některé záhady legislativních opatření, zákonů nebo vyhlášek.“ „Samozřejmě, mohu zákony zjednodušovat, ale otázka je, jestli dělám sociální politiku, tak musím zajišťovat více podmínek. A otázkou je, jestli nezjednodušovat ty podmínky, protože podmínky dělají právníci a já když jsem chodil do legislativní rady vlády a právníci se mě jako ekonoma zeptali, tak jsem kolikrát nerozuměl, takže je to právnická mluva a asi to jinak nelze. Pro běžného člověka by to samozřejmě bylo lepší zjednodušené, protože když vidí, že zákon má 55 stránek, tak to číst nebude. Ale je to otázka toho, proč se nevydávají důvodové zprávy několikastránkové. Ve sbírce zákonů je jen celý zákon, ale ten duch zákona, proč se zákon dělá, to už se k lidem nedostane. Takže by bylo fajn, kdyby byla ve sbírce zákonů důvodová zpráva nebo i třeba v médiích by byla sbírka důvodových zpráv, ale v našich podmínkách je to nerealizovatelné.“ „Otázka je to poměřit, určitě je problém v komunikaci u i legislativních norem, které jsou dobře zpracovány. Větší je problém v komunikaci, protože kdyby lidé věděli o čem zákony jsou, tak by lidé dokázali lépe formulovat své nároky na politiky. Veřejnost nemá dost

28

informací pro to, aby mohla věci ovlivňovat. Otázka je, zda se moje reálná představa dá naplnit nebo nedá, mám informace nebo nemám, takže největší problém je v komunikaci.“

Vzhledem ke složitosti systému nelze občany připravit na všechny problémové situace, ale jde spíše o schopnost naučit lidi hledat informace na informačních místech. Tedy informovat, ne učit legislativě. Informování o sociální oblasti by mělo být podle oslovených expertů permanentní, kontinuální a institucionálně zakotvené. „Mě tam ruší termín kampaň, těch jsme si zažili spoustu… Něco jako kontinuální systém informování, to by být mělo.“ „Měla by být určitě permanentní, je toho tolik, že se to nedá udělat najednou. …Takže by měla být na několik let, možná desetiletí. Možná by se to mělo stát součástí běžné agendy, ale zase je to o penězích.“

Podle názorů odborníků by sociální osvěta by měla upozorňovat předem na jistá rizika, co dělat, pokud nastane problémová situace, protože v okamžiku, kdy člověk potřebuje pomoc, zpravidla ji již není schopen nalézt. Na druhou stranu upozorňují, že lidi zajímá informace až ve chvíli, kdy ji potřebují. „Je to dost obtížné a dost tam chybí základ, poučení při vzniku nějaké sociální situace a možná i předem, kdyby mě tohle postihlo, tak co mám dělat. Myslím, že se to v převážné většině případů naučí až když situace nastane.“ „A zase ze zkušenosti mohu říci, že lidi zajímá informace ve chvíli, kdy je potřebují. I když by měli k dostání informace, které jsou úžasné, potřebné, dobré. Pokud je v tuto chvíli nepotřebují, tak je v zásadě nevnímají. To znamená, asi by neměla být kampaň, ale měla by být všeobecně známá síť poraden, míst, kde v případě, že potřebují nějakou pomoc, radu, konzultaci, vědí, že vždy tam mohou přijít a dostane se jim kvalifikované porady, nebo odkázání se na příslušný úřad, místo, způsob chování atd.“

Agenda, kterou by osvětová kampaň měla obsáhnout je podle odborníků velmi široká, obsahuje množství témat. Je proto klíčové rozlišovat jednotlivé vrstvy kampaně od vysvětlování základních pojmů a principů („…řada lidí netuší, že existuje zákon o rodině, řada lidí netuší rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou…“), skrze konkrétní problémové situace („Toho je strašně moc, ale v první řadě problémy typu – neplatili jste pojistné a teď se jim stalo to a to,…“), až po nárazové informace v souvislosti s novými zákony a změnami stávajících právních úprav („…další je balík zákonů platných od dalšího roku…“).

29

„Asi bych to vedl(a) po takových dvou nejzákladnějších liniích. Jednak nějaké základní informace, všeobecné informace, které by byly zaměřené na veřejnost tak, aby tu nejzákladnější orientaci měl v zásadě každý. Čímž se může začít klidně ve škole, ve všech stupních vzdělávání, kdy se lidé nějakým způsobem orientují v těch jednotlivých základních oblastech. Všeobecná média atd. lze využít. A pak jsou to už místa, která by byla schopná poradit v konkrétních situacích, co a jak dělat.“ „Teď budou dva nové velké zákony, takže k nim by měla být kampaň zaměřená, protože je to velká změna přístupu k sociálním systémům a běžný člověk o tom nic neví. Zákon o sociálních službách se dělal 13 let, takže to nové není.“ „…poslední velká kampaň byla v roce 1995 při chystání systému státní podpory, kdy každá rodina dostala do schránky informační leták o nárocích, dávkách. Myslím si, že taková akce by měla předcházet každé větší akci. Například o systému sociálních služeb, o systému životního minima by kampaň měla být už dávno za námi, zákony byly schváleny v únoru, takže základní vědomosti by už se k lidem měly dostat.“

5.2. Témata pro sociální osvětu Při uvažování o tematickém zaměření osvěty v sociální oblasti, nebylo odborníky žádné z témat zvlášť zdůrazňováno. Osvětové působení v sociálních záležitostech by se v zásadě nemělo vyhýbat žádnému z témat. Důležité je rozpracovat základní situace a principy z každé z oblastí, které sociální politika v širším pojetí zahrnuje, jelikož obecná informovanost obyvatel podle odborníků je na velmi nízké úrovni. Z rozhovorů patrné, že v jejich průběhu každý z expertů kladl důraz na oblast svého působení a nacházel v příslušné oblasti mnoho problémů ke komunikaci. Citována bude z pochopitelných důvodů pouze část návrhů. Kromě konkrétních vědomostí z jednotlivých oblastí sociální politiky by se podle odborníků mohlo stát tématem sociální osvěty i způsob a možnosti vyhledávání informací a upozorňování na zdroje pomoci. „Informace základní právní, rodinu také ošetřují zákony a tam tápou a pak informace, kde hledat pomoc, pokud se něco rozbije…“ „Myslím si, že by trvale mohla být do podvědomí lidí ukládána právě informace, která doposud není, že dlouhodobým odkládáním spotřeby je potřeba se zabezpečit na stáří a ty dlouhodobější investice, jak v pojistných systémech, tak i určitá jistota na stáří. To by mělo být všeobecně známé. A pak by měla být zase všeobecně známá informace, která by měla být vkládána do podvědomí vlastně všech pořád, kde jsou ta místa, která jim pomohou, když se dostanou do nějakých nesnází.“ „…jeden z nejčastějších případů, kdy zaměstnavatel nevyplácí mzdu, zaměstnanec odpracuje určitou práci a on (zaměstnanec) tu mzdu nedostane. Nebo dostane část. Nebo jsou známé 30

případy, kdy zaměstnavatel poskytne jenom část mzdy. Dále porušuje ustanovení zákoníku práce o výpovědi, které jsou zakázané, třeba těhotným ženám, tedy dát výpověď těhotné ženě, nebo lidem, kteří jsou v pracovní neschopnosti atd.“ „…protože každý zaměstnanec ví, že má právo nebo nárok na dovolenou, že může dát výpověď, že má právo na mzdu, že může navštívit toho lékaře v pracovní době atd. Ale ta znalost povinností už je skutečně nižší. On třeba ani neví, že má překážku v práci, vyšetření nebo ošetření u lékaře prokázat, že se má včas vrátit do práce, že když je možnost ošetření provést mimo pracovní dobu, tak že je nutné ho provést mimo pracovní dobu a ne v pracovní době. …zaměstnanec si najde výhodnější zaměstnání, kde bude dostávat vyšší mzdu, ale on už řádně neskončí pracovní poměr u toho zaměstnavatele.“ „Tak markantní to je zejména v těch otázkách diskriminace anebo porušování zákazu rovnosti. A nejen tuto oblast je možno vzít za příklad. Vždycky je nutno nejdříve jednat s tím pracovištěm, s vedením pracoviště, s tím managementem, statutárním orgánem, s personalistou a domáhat se, aby byla docílena náprava.“ „Často máme telefonické dotazy, kdy volají zaměstnanci, zda tedy má třeba zaměstnavatel povinnost poskytovat ochranný studený nápoj teď v létě. To je typický příklad domáháni se nějakého práva, které je závislé třeba na ročním období, kdy se něco projevuje. V zimě zase to je naopak. Teplota na pracovišti, když pracoviště nebývá vytopeno.“ „A mělo by to mít formu jakéhosi osobního oslovení, ale přece jenom ne až tak adresnou, jako – máš dluhy, víš co s nimi? K tomu se každý nerad přiznává, ale pokud by se to posadilo tak – soused má dluhy, co by asi měl dělat? To už se mě netýká a tam jsem jako schopný přijmout.“ „To, že existuje ageismus a negativní postoj k seniorům ve společnosti. …To je jádro problému, seniorská skupina se pak chová tak, že své problémy se snaží tlumit, jako by neexistovaly, snaží se nepřekážet, nebýt na obtíž až z toho vznikají kritické situace v rodinách i jinde. Snížená schopnost je také způsobena sníženou schopností přístupu k informacím, využívání moderních technologií – mobilní technologie, internet – je nízká, to je také problém, proč senioři nedokáží na úrovni doby řešit své individuální problémy, tak jako mladší. Takže jsou tyto limity na které jsou řešení – celoživotní vzdělávání a jeho podpora. …člověk ve stáří nemá dost informací a vzdělání, aby svůj problém řešil.“

5.3. Role jednotlivých institucí v sociální osvětě S ohledem na požadavek kontinuálního informování a vytvoření systému sociálního poradenství, na kterém se odborníci shodují, by mělo být do sociální osvěty zapojeno co nejvíce institucí a organizací, každá svým osobitým způsobem. Státní orgány a instituce by měly působit jako centrum informací, koncepční článek, který určuje směr sociální osvěty. Role státu a jeho institucí a orgánů je experty nahlížena především jako zastřešující a to i finančně. Na nákladech by se stát mohl podílet případně se samosprávou. Finančně by měl stát podporovat i aktivity

31

neziskových organizací (třeba prostřednictvím samosprávy). Zde odborníci připomínají jeden podstatný moment, že výdaje na sociální oblast klesají poté, co kraje získaly větší pravomoci v této oblasti. To hovoří spíše ve prospěch centrálně koordinované osvěty s finančním podílem či záštitou centrálních institucí. „Na centrální úrovni jsou to ministerstva, ta by měla vytvářet srozumitelné koncepce a připravovat předpisy, které by byly po všech stránkách vyhovující. Asi by měla dělat nějakou základní koncepci.“ „Možná by měly (státní instituce) vytvořit nebo poskytnout materiální podmínky pro to, když už se objeví někdo ochotný něco takového realizovat, tak mu dát prostor, eventuelně to iniciovat. Být iniciátorem, kdyby vypsali nějaké zajímavé granty.“ „Státní instituce by měly pro tuto kampaň vytvořit tendry, vytvořit grantový systém a získat peníze. To se očekává a toto chybí, chybí finanční zdroje předurčené pro tyto účely. Peníze by měly být cestou vyhlášení tendrů přiděleny těm, kteří zpracují nejlepší projekty bez ohledu na právní subjektivitu.“ „Potřebovali by především peníze. Dotační systém, který jsme v 1998-99 nastartovali, tak by v tom měli obce pokračovat, ale mám informace, že sociální oblast je na konci, a když se podívám na čísla na sociální oblast v okamžiku, kdy přešly z okresních úřadů na krajské, tak za 3 roky klesly o 900 mil., přitom předtím soustavně rostly. To jsou věci, kdy neziskovky budou muset bojovat o místo na slunci, budou muset ukazovat, že peníze potřebují.“

Starosta a obecní úřad jsou v sociální osvětě, podle mínění odborníků, prvními kontaktními místy a v současnosti je potřeba posílit právě tento článek. Dobře připraveni musí být nejen státní úředníci, ale i pracovníci samosprávy. Pozice státu v osvětě a možnost centrálních orgánů určovat osvětu je vymezená i tím, že část odpovědnosti za sociální politiku je právě na samosprávě. Uvědomit si důležitou úlohu samosprávy je nezbytné i proto, že rozhoduje o prioritách regionu a o tom, kam se budou investovat finanční prostředky, tedy která oblast bude důležitá. „Prostředky by měly být jednak místní úřady, vzdělaní místní úředníci, kteří budou umět komunikovat… a krajské úřady …. Budou umět předkládat občanům kvalifikované informace i třeba ve více variantách.“ „…mělo (by) fungovat, že by měla být informační kancelář, kam když člověk přijde, třeba že se předlužil, tak mu poradí, co může dělat, aby ho zorientovali. Protože to je nejvyšlapanější cesta, když člověka někdo nasměruje, a protože už na úřad někdy musel, tak ví, kde je nebo se doptá. Na malých obcích je to nejpřirozenější jít za starostou.“

32

„Jinak v té sociální oblasti funguje takový pozoruhodný hybrid, kdy vlastně samosprávné orgány značnou část dávek poskytují. A tam ten vliv státu je velmi zprostředkovaný a problematický samozřejmě.“

Neziskové organizace jsou v sociální osvětě viděny jako poskytovatelé služeb, praxe, práce s lidmi. Měly by být spojovacím článkem v procesu informování, protože chápou potřeby klientů nejlépe, lépe než centrální orgány. Neziskových organizací je rovněž poměrně velké množství a mohou pružně reagovat na měnící se nebo nově vznikající potřeby lidí. Stát je vnímám jako hlavní hybatel sociální osvětou, neziskové organizace jako praktický vykonavatel, i když míra jejich zapojení může být různá, od plně zodpovědných informátorů, po doplňky ostatních institucí. „Neziskovky mají velké pole působnosti, řadu věcí mohou dělat za stát, starosta nemusí všechno vědět nebo ví, že když má v obci organizaci, která lidem pomáhá, dostanou nějakou dotaci na činnost, kterou dělají za něj. Neziskovky – nějaká informační kampaň, letáky…“ „Pokud stát vytvoří podmínky a třeba vypíše granty, tak nestátní… předně je to oblast jejich zájmu a třeba se v tom slušně orientují… je v tom vize, že stát jim poskytne prostředky, prostor a podpoří je, tak oni už to udělají. Je dostatek neziskovek, které by to mohly udělat a mohly by pokrýt celou sociální sféru.“ „…nevládní organizace by měly doplňovat stát, to znamená stát, který dělá celostátní osvětu, takovou tu hlavní, tak měly by doplňovat skuliny, kam stát nemůže dosáhnout. To znamená reagovat na konkrétní potřeby, konkrétní situaci v jednotlivých místech.“ „…nevládní neziskové organizace by měly především spolupracovat s těmi příslušnými resorty, které působí v té oblasti, aby se zaměřovaly na problémy, které je potřeba řešit ve společnosti. Tedy, aby tady byl soulad činností těch úřadů, které vykonávají státní správu a činností neziskových organizací. Aby tady nebyly prostě poradny, které budou zaměřené jenom třeba na manželské a partnerské vztahy, ale naopak tady chyběly poradny třeba pro to či ono, to by mělo být v té určité lokalitě vyvážené.“

Neziskové organizace mohou být cenné tím, že jsou neutrální půdou, lidé jim důvěřují a mohou mít větší chuť se jim svěřit se svými problémy, než např. státní instituci nebo orgánům samosprávy. Jelikož neziskové organizace nemají výkonnou pravomoc, občané neočekávají rozhodnutí, ale skutečně jen vyslechnutí, pomoc a radu. „My lidi netrestáme, nemusí z nás mít strach, protože nejsme stát, to má pro lidi význam, protože jsme neutrální. Naše služby jsou telefonické a anonymní, takže lidé mohou mluvit o svých problémech a jsou chráněni.“

Kromě toho, že neziskové organizace vykonávají přímou práci s klienty, v rámci sociální osvěty by se mohly podílet i na aktivní práci s médii (např. poskytování 33

pozitivních příkladů a příběhů), případně kontaktními aktivitami s občany (besedami, vzdělávacími diskusemi). „Samozřejmě můžou se kampaně účastnit. Spíše myslím, že by se měli pokusit dostat do médií a uvádět příklady dobré praxe, které by řadu lidí upozornili na to, že jsou v podobné situaci a měli by se o to nějak starat. Aby dávali kontakty, mohou dělat besedy, vzdělávací aktivity, ale já se obávám, že účast by byla na těchto aktivitách dost nízká. To by se muselo nějak zkomponovat s tím, že by přijel nějaký zpěvák, nějakou zábavnou formou se k tomu dostat.“

Specifické místo přisuzují odborníci občanským poradnám. V současné době je to podle nich stěžejný a navíc fungující prvek sociální osvěty. Jediným problémem může být jejich dostupnost a fakt, že ne všichni občané o jejich činnosti vědí. Obě bariéry se však dají překonat informováním o činnosti poraden. Hodnocení dosavadní praxe občanských poraden je u většiny respondentů velmi pozitivní, negativní názory (např. zpochybnění profesionality pracovníků občanských poraden) jsou ve výrazné menšině. „Ty ano (občanské poradny), ale ty nejsou všude. Já se na to dívám z pohledu obce, která má 200-300 obyvatel, tam občanská poradna není, tam to musí vědět starosta, ta bude až na obci trojce. Samozřejmě starosta jí může nakontaktovat, ale aby člověk šel rovnou na občanskou poradnu, tak tam to nepůjde. Ve městě to půjde, ale musí se o ní vědět. Já jsem z …, tam je občanská poradna, ale když jdu kolem, tak tam nemají vývěsní štít, že je to občanská poradna…“ „A myslím si, že celá ta činnost měla být, nebo asi by bylo dobré, kdyby byla profesionalizovaná (o občanských poradnách). To znamená, aby tato instituce měla naprostou jistotu trvalé existence nebo dlouhodobé existence. A mohla si vytvářet kvalifikované pracovníky atd., aby to skutečně nebylo takové fungování z roku na rok a v zásadě díky určitému nadšení. I když nechci se dotknou profesionality, protože myslím si, že ty informace, které se podávají jsou aktualizované, kvalifikované atd.“

Zvláštní roli v rámci sociální osvěty mohou plnit odbory. Jejich angažovanost by se měla týkat především pracovně-právní oblasti. Jistou roli v sociální osvětě mohou plnit i soukromé subjekty (firmy), které mohou sponzorovat případné informační aktivity. Odborníci vidí jistý prostor pro soukromé firmy, či spíše je zcela nevylučují ze systému sociální osvěty, zároveň ale upozorňují na fakt, že sociální poradenství není ziskovou aktivitou, zejména s přihlédnutím na solventnost možných klientů. „Financování by mělo být kombinované, vím, že kraje i obce si stěžují, že nemají peníze, ale my jich moc taky nemáme. Řekl(a) bych, že tady je dost velký kámen úrazu. …Dá se také hodně udělat přes sponzory, viz cyklus Táta jako máma, který si myslím splnil hodně a 34

generálním partnerem nám byla Česká spořitelna a přineslo to užitek oběma. I soukromé subjekty komunikují s lidmi na území a mají svoje sítě a pokud se vytvoří partnerství, tak to není nic proti ničemu. Ale určitě svoje místo mají.“ „V sociální oblasti obávám se, že zatím na to nejsme zvyklí (role soukromých subjektů). A obávám se, že asi moc by to neuspělo. Nedovedu si představit někoho, kdo se dostane do hmotné nouze, aby si zaplatil stovku, aby mu poradili, kam by si měl jít požádat o dávku.“ „Ano, existuje (prostor pro soukromé subjekty). Otázka je jak lukrativní by to byla živnost, stát to dělá zadarmo, takže ten prostor asi není velký. Na druhou stranu jsou lidé ochotní platit za právníka, tak proč by to nemohl být sociální pracovník.“

Institucemi, na jichž půdě by sociální osvěta měla začít, jsou základní a střední školy. Měly by poskytovat především základní orientaci v sociálních záležitostech. Odborníci se shodují, že v současné době zatím chybí systém vyučování o sociálních záležitostech, např. v rámci občanské výchovy. „Jednak nějaké základní informace, všeobecné informace, které by byly zaměřené na veřejnost tak, aby tu nejzákladnější orientaci měl v zásadě každý. Čímž se může začít klidně ve škole, ve všech stupních vzdělávání,…“ „Ale podle mého názoru tady chybí jaksi výchova už od dětských let. Nemám dojem, že by ze škol odcházeli patřičně vybavení jedinci, protože pracujeme i s nezletilými a s mladistvými, takže to znamená, že to jsou lidé trestně stíhaní, že by odcházeli patřičně vybavení. Myslím si, že ne.“

Velmi často opakující se myšlenkou v souvislosti se sociální osvětou byl ze strany odborníků návrh na zřízení informační kanceláře/informačního místa. Experti nijak jednoznačně nevymezovali, zda takové centrum má patřit do systému veřejné správy, nebo má mít formu nestátní neziskové organizace. Častěji ovšem zaznívalo, že by občan na obecním či městském úřadu měl najít informace ze sociální oblasti na jednom místě za pomoci kvalifikovaných pracovníků. Právě tento typ středisek, odhlédneme-li od občanských poraden, dnes v začínajícím sociálním poradenství podle expertů chybí. „...chybí první kontakt, chybí informační kancelář na obecním úřadě naproti vrátnici… jeden chytrý úředník, nemusí to vědět, může to mít napsané, ale první kontakt dost odradí ačkoliv je to služba.“ „…mělo fungovat, že by měla být informační kancelář, kam když člověk přijde, třeba že se předlužil, tak mu poradí, co může dělat, aby ho zorientovali. Protože to je nejvyšlapanější cesta, když člověka někdo nasměruje, a protože už na úřad někdy musel, tak ví kde je nebo se doptá. Na malých obcích je to nejpřirozenější, jít za starostou.

35

„A zase ze zkušenosti mohu říci, že lidi zajímá informace ve chvíli, kdy je potřebují. I když by měli k dostání informace, které jsou úžasné, potřebné, dobré. Pokud je v tuto chvíli nepotřebují, tak je v zásadě nevnímají. To znamená, asi by neměla být kampaň, ale měla by být všeobecně známá síť poraden, míst, kde v případě, že potřebují nějakou pomoc, radu, konzultaci, vědí, že vždy tam mohou přijít a dostane se jim kvalifikované porady, nebo odkázání se na příslušný úřad, místo, způsob chování atd.“ „Ano, má to smysl (podávat informace preventivně). Nejde o to říkat někomu, že může být obětí dopravní nehody, tak to je marné, protože si to nikdo nepřipustí. Ale má smyl lidem dávat základní mapu, aby měli základní představu a to má začít ve školách – když by vám něco bylo, tak dojdete tam a to stačí. Mělo by to být jedno stabilní místo, tak tam člověk přijde a tam mu pomůžou. Jestli by to mělo být na městském úřadu nebo na nezávislé půdě, tak proč ne.“

Právě vznikem těchto center by lidé by lidé měli být spíše vedeni k tomu, aby si informace v dané chvíli potřebné uměli hledat a najít. „…ale dnes už je přístup jiný a mělo by to děti vést k samostatnosti. Opravdu vědět kde co najít.“

5.4. Adresáti sociální osvěty Většina oslovených odborníků je přesvědčena, že je důležité zaměřit osvětovou činnost jak na uživatele systému sociální ochrany (občany), tak na administrátory a poskytovatele služeb. Jak pro uživatele, tak pro administrátory a poskytovatele služeb je nezbytná dostupnost aktuálních informací, pro každou ze skupin ovšem jiným způsobem. Uživatelů se týká seznámení se se základními principy systému sociální ochrany, orientačně s jednotlivými oblastmi a nejčastějšími problémovými situacemi. Administrátorů a poskytovatelů služeb se týká průběžné odborné vzdělávání, a rovněž školení v dovednosti komunikace s klientem a v poskytování informací. Jiná „kampaň“, jinými prostředky i jinak obsahově naplněna by měla být tedy konstruována pro administrátory a poskytovatele a jiná pro klienty. „Myslím, že na oboje, ale musela by to být zcela odlišná kampaň, protože poskytovatelé, to je záležitost naučit je prezentovat informace, které jsou schopni poskytnout a ti ostatní, jak si je najít a skutečně je nabízet.“ „Administrátoři by měli být vzdělávaní prostřednictvím svého zaměstnavatele, měli by mít zkoušku odborné způsobilosti, tyto zkoušky by měly být velmi rychle realizované ne až za 2-3 roky, ale to je otázka jednotlivých ministerstev. Ale pak je tu otázka, se kterou já jsem se také setkal(a) na ministerstvu, metodický pokyn pro úředníka není závazný, takže je to začarovaný kruh.“

36

„Myslím si, že by mělo být zaměření na vykonavatele. A to si myslím, že by mělo být na celostátní úrovni. Tedy asi odborná část, výuka těch, kteří poskytují dávky. Ale co si myslím, že skutečně chybí vedle kvalifikovaných informací a znalostí, je umění chovat se ke klientovi, umět mu poradit, umět s ním jednat.“

Pro poskytovatele služeb je informování lidí zájmem (a dle nového zákona o sociálních službách i povinností.) Stojí za zvážení, jaké příručky vytvořit, a podobně jako jsou standardy poskytování služeb, by mohly existovat i standardy v poskytování informací. „…pro poskytovatele by poskytnutí těchto informací mělo být jeho profesním zájmem. …poskytovatel by měl být vzděláván prostřednictvím zaměstnavatele, protože poskytovatel by měl mít podrobnější informace než klient. Takováto kampaň na poskytovatele by byla nejasná, protože poskytovatel musí umět spočítat důchod, atd…“

Menší část odborníků zastává názor, že se osvěta má týkat především občanů, jelikož úředníci musí být kvalifikovaní a informovaní již ze zákona. Z tohoto důvodu by podle nich stačila jednoznačná informační kampaň a dlouhodobá osvěta cílená na klienta. Otázkou ovšem je, jaká je praxe vzdělávání úředníků a jak jsou ve skutečnosti školeni. „Širokou informační kampaň bych cílil(a) na klienta…“ „No, tak snad na příjemce. Ti poskytovatelé… Ti by to měli vědět a mít v náplni práce, zejména přístup ke klientovi, ten je důležitý.“ „Na důchod mají program, takže by to měli umět, ale říkám, měli by, jestli to umí… Já jsem skeptický(á), protože problém bude od nového roku, kdy vstoupí v platnost nový zákon o životním minimu, příplatku na bydlení, tam bude velký problém, protože je to dost velká změna a projeví se, jak je sociálka vnímána v jednotlivých obcích, protože se objeví jaké jsou priority pro obec a to bude velký problém.“

Co se týče zaměření osvětového působení na jednotlivé skupiny obyvatel, odborníci nijak zvlášť nezdůrazňují, že by se osvěta měla přednostně zaměřit na nějakou určitou skupinu obyvatel. Spíše dávají přednost široce zaměřené osvětě, která cílí na běžnou populaci, a zároveň respektuje odlišnosti a různé potřeby jednotlivých cílových skupin. Někteří z odborníků i tak zmínili specifické skupiny pro informování, zejména sociálně vyloučené a seniory. Členění osvětové činnosti podle cílových skupin se podle expertů projeví jak na obsahu, tak na nosičích informací. Senioři určitě využijí jiné informace a jiné zpracování, než např. rodiny s dětmi.

37

„A generace rostou a lidé v různých věkových skupinách potřebují různé informace.“ „Jsou skupiny, které to určitě potřebují víc. Jsou to skupiny, které jsou stranou nebo jsou ohroženy sociálním vyloučením, jsou stranou společnosti, ty to potřebují ze všech nejvíce.“ „Je to o tom, jaká je cílová skupina, podle toho se zvolí nejvhodnější způsob. Informaci, kterou potřebujete, aby se dostala k cílové skupině. Takže, ať už to budou letáky někde v plážových barech určené pro puberťáky nebo letáky u doktora pro důchodce nebo billboardy u silnicích nebo regionální forma.“ „…je to pracná záležitost, protože jde o to informace sesbírat z ověřených pramenů a přepsat je tak, aby tomu porozuměl i laik, kterému je 70-80 let. Napsat to i písmem, které je větší, kontrastnější, aby grafická podoba byla adekvátní.“ „To zase záleží, o co se jedná, jsou oblasti, které se týkají všech a jsou oblasti, které se týkají určitého spektra populace, např. invalidní důchody. Záleží na pojetí kampaně, tím jak je to obšírné a veliké téma, je dobré začít na určitém vzorku, aby se to vyzkoušelo, zda to funguje. Když se zaměříte na určitou skupinu, dostanete odpověď na nejpalčivější problémy, které se pak dají zakomponovat do celkové kampaně. Nedokážu takhle říct, záleží na tom, co by bylo hlavním poselstvím kampaně, jestli obecné věci nebo specifika. Dá se to také kombinovat.“

5.5. Nosiče informací v sociální osvětě Ve vztahu k nosičům informací se odborníci shodují, že je možné a nutné použít všech nosičů, zejména s ohledem na specifika cílových skupin – od masových médií, audiovizuálních i tištěných, po letáky a brožury. Navrhují i využití teletextu a větší podporu regionálnímu tisku a novinám vydávaných radnicemi. Sociální osvěta cílená na širokou veřejnost by se podle odborníků měla objevit ve všech důležitých médiích. Zvláštní roli v procesu informování veřejnosti mají veřejnoprávní média, u kterých by osvěta v sociálních záležitostech mohla být chápána jako naplňování služby veřejnosti a veřejného zájmu. „Různě to kombinovat, protože ty posluchače vlastně máme na určité úrovni. Někteří hodně čtou a nepustí si televizi. Jiní zase sedí celý den u televize. To znamená, že by to mělo být. Také je spousta lidí, kteří mají celý den puštěné rádio. … Takže si myslím, že by to mělo být jako vyváženo ve všech těch velmi silných médiích.“ „Myslím si, že by se vlastně měly využít všechny možnosti, všechny průniky k občanům. Jednak by měla být všeobecně známa a také všemi způsoby právě ta konkrétní místa, konkrétní body, kde dostanou vše potřebné. A to mohou být letáky, samozřejmě na internetu. Internetově přístupné by měly být určité materiály, odkazy apod. Ale myslím si, že není důvod nevyužít jakékoli médium, které se dostane k občanům nebo k těm skupinám, které potřebujeme ovlivnit.“

38

„…časopisy místní, které třeba vydávají úřady některých částí v Praze, anebo nějaké místní noviny, kde si lidé to rádi přečtou. Jednak je to zadarmo, jsou tam informace o tom, co se v tom obvodu děje, a pak jsou tam právě i aktuality o své sociální oblasti.“ „Je to otázka veřejnoprávních médií, která by měla mít povinnost toto dělat a vést veřejné debaty, které by měly mít svá pravidla a mít své vysílací časy, na tom bych stavěl(a). Mělo by to mít i svou tištěnou podobu v celostátních denících. Toto by měla být základní konstrukce. Měla by tam být informace o problému, informace o místě a záleží na problému, pak také způsob řešení. Výstupy by měly být i v tom, že teď skončí debata a vy se můžete obrátit tam a tam a tam vám podají tu informaci. Ze zkušeností by pořady měly mít 60 minut, je to otázka i jaké nástroje se k tomu použijí, protože jen debatovat bez příkladů a kauz nemá efekt, lepší je skutečně reálně prezentovat se skutečnými aktéry. …nám chybí naučné seriály, které jsou ve světě obvyklé, kde k např. problému domácího násilí nebo násilí na seniorech jsou popsány situace, ve kterých se člověk může ocitnout, takto to vypadá a takto se k tomu člověk musí postavit. Takže nejen besedy, ale také naučné cykly. Je třeba vytvořit téma, panelovou diskusi a schopného moderátora, který to povede a i toto postrádám.“

I když odborníci zastávají názor, že je v podstatě nezbytné zapojit do sociální osvěty mainstreamová média, vzhledem k selektivitě jejich užívání zároveň zpochybňují efektivitu jejich informování o sociálních záležitostech. „Tisková média – můj pocit je, že si nemyslím, že to je cesta. Člověk přistupuje k tiskovým médiím tak, že to je rychlá informace o aktualitách, i v tomto s jistou rezervovaností,…Běžně se čtou podle nákladů, specializované časopisy pro motoristy, zahrádkáře a pak běžný čtenář časopisů je žena na mateřské, čerstvá důchodkyně nebo ty, které čtou módní žurnály. Může zaujmout zajímavě podaný příběh, který nabídne doplňkové informace, ale to že vychází nebo by měly vycházet odborné časopisy, tak to je mimo hru. …Aby to mělo smysl (série článků o sociálních záležitostech v časopisech) bez přídechu kampaň, tak by to musela být příloha hodně čteného deníku, třeba jednou týdně. Takže kdyby třeba v příloze MF nebo HN asi možná i Blesku, tak tam by to možná dopad mělo…“

Názory na současnou situaci v oblasti vydávání letáků a brožur nejsou mezi odborníky jednotné. Ti, kteří se s letáky příliš nesetkali a neví o nich, považují situaci za špatnou, naopak odborníci z institucí, které letáky vydávají, si myslí, že jsou celkem kvalitní. Problém tedy tkví v distribuci letáků a brožur adresátům a v jejich užívání, nebo spíše neužívání. Rovněž chybí koncepce v jejich vytváření. „Výrazně se to zlepšuje, ale otázkou je, zda se dostanou na správnou adresu, protože hromada je jich na vrátnici ministerstva, ale tam se občan z malé vesnice nedostane. Dostane se ta příručka do malé vesničky? Mám velké obavy, že ne, dostane se tak na dvojku, trojku a zůstává otázka, zda nezůstane u starosty. Dostupnost příruček je nízká. Jejich tvorba je většinou ad-hoc.“ 39

„Já se setkávám pouze na úrovni ministerstva s těmi dostupnými a srozumitelnými letáky, které ministerstvo vytvořilo. Nevím, jestli je to rozšířené na úřadech, jestli se na místních úrovních něco takového zpracovává, protože tyto informace nemám.“

Letáky a brožury jsou podle expertů užitečný nosič, pro svou stálost a možnost odložit si ho a použít v době, kdy vyvstane potřeba řešit příslušnou problémovou situaci. Je ovšem otázkou, zda si lidé skutečně jsou schopni a ochotni skladovat informace (např. v podobě letáků). Dalším z rizik, které odborníci u tohoto typu média zmiňují je, že u letáků do schránek není možné postihnout všechny možné specifika dané problémové situace a podrobně ji vysvětlit. Z hlediska dostupnosti si je lidé nemusí vůbec všimnout. Proto se objevují návrhy na to, aby letáky a brožury sloužily spíše v informačních centrech jako doplněk rad poskytovaných pracovníky, a zároveň jako pomůcka pro pracovníky centra, jak klientovu situaci řešit. „Informační materiály v podobě brožur, letáků určitě mají smysl, protože když to člověk má v ruce, může to mít uložené, takže pokud to potřebuje, tak si to může vyhledat snáz než v médiích. To bych nezatracoval(a), takže když na úřadech nemají fundované úředníky, tak by tam měli alespoň mít příslušné brožury.“ „V zásadě několikrát byl učiněn pokus něco takového vyrobit. Na jednu stranu vyrobit všeobecný, nějaký všeobecně platný leták, zejména z oblasti sociální péče, nebo do budoucna v oblasti hmotné nouze, je velmi problematické, protože řešení jednotlivých skupin je ovlivněno mnoha faktory. Takže je problematické vytvořit nějakých pár univerzálních příkladů, protože ty jsou hezké, ale v zásadě nikomu v ničem konkrétně nepomohou. Takže spíše si myslím, že by bylo vhodně, pokud by se složily určité letáky se základními informacemi, tak by bylo vhodné, kdyby se tomu věnovaly spíš určité lokální instituce – třeba obce nebo nějaké nestátní instituce, že by to měly zaměřené na určitý okruh osob, klientů, nebo problémů, které jsou relativně aktuální, i když s trvalejším charakterem v těch jednotlivých oblastech.“ „Má to význam. Bohužel tiskovin a propagačních letáků je takové množství, že to házíme do koše. Jde o to marketingově se k tomu chovat. Jsem skeptický(á) k tomu roznášet to do schránek. V organizacích kam jdou lidé řešit problém to má smysl, kde poučená obsluha nabídne leták, kde je to napsané.“

Podle expertů se v současnosti informace na internetu týkají spíše poskytovatelů než občanů, příjemců. Podle oslovených odborníků není stávající informování prostřednictvím internetu srozumitelné, protože je cíleno především na odborníky. Pro běžné občany proto nemusí být orientace v takto poskytovaných informacích jednoduchá.

40

„…kdo chce, tak si tam informace najde, spíše poskytovatelé z krajů a obcí, ale běžný člověk tam nechodí. Tam by mohla být samostatná rubrika klientům, čtenářům, občanům.“

Internetový portál, který by shromažďoval všechny informace o sociálních záležitostech proto považují oslovení odborníci za velmi dobrou a perspektivní myšlenku. Poukazují však na fakt, že aktuálně již existuje portál veřejné správy a jisté informace jsou zde umístěny. Zůstává ovšem otázkou, nakolik se v nich lidé vyznají. V případě vytvoření nového internetového portálu nebo internetových stránek o sociálních záležitostech by bylo určitě užitečné odkazovat na tyto nové zdroje na portálu veřejné správy. „Já myslím, že to částečně existuje, že je to portál veřejné správy. Tam jsou i nějaké životní situace, ale přiznám se, že na něj moc nechodím, takže ho moc neznám. Ale pro člověka je určitě jednodušší když má všechno v jednom. Kolikrát je to složité se v tom orientovat, určitě by to byla výrazná pomoc lidem.“

Pozitivum jednotného portálu pro sociální záležitosti by kromě přehlednosti rovněž bylo i to, že by se sjednotila stanoviska jednotlivých resortů a orgánů, která mohou být v současné době protichůdná. „To je velký problém, že někdy jsou i různá stanoviska různých orgánů veřejné správy a každý to podává tak, že je to jeho pravda a pro člověka, který není příliš vzdělaný nebo nemá zdroje kde si to ověřit, tak je těžké se v tom vyznat. Určitě by takové sjednocení pomohlo, aby se propojilo např. několik ministerstev třeba v bytové oblasti.“

Na rozdíl od aktuálních stránek MPSV, by na portálu měly být odděleny informace pro občany a informace pro profesionály (administrátory, poskytovatele), mohla by být vytvořena sekce pro občany, běžné uživatele a sekce pro odborníky. „Ministerstvo práce má dobré stránky, ale nejsou vyvážené podle jednotlivých oblastí. Sociální služby jsou dost silné díky novému zákonu, kdo chce, tak si tam informace najde, spíše poskytovatelé z krajů a obcí, ale běžný člověk tam nechodí. Tam by mohla být samostatná rubrika klientům, čtenářům, občanům.“

Pro internetový portál o sociálních záležitostech je důležitá jednoduchá forma a jazyk maximálně na úrovni středoškolského vzdělání. Uživatel - občan by měl být schopen pochopit, co je podstatou opatření a jaké jsou jeho následky. Citace, plné znění zákonů nebo „úřednický“ jazyk by se v sekci pro běžné občany vyskytovat neměly, nebo jenom v přiměřeném množství. Něco jiného jsou ovšem dokumenty pro odborníky – tam je možné použít jinou formu. Jednotný server ohledně sociálních záležitostí je 41

podle expertů dobrá myšlenka, ale důležitá bude právě jeho srozumitelnost a přehlednost. „Pokud jde o elektronická média, internet, tak čím je stránka jednodušší a přehlednější tak tím lépe, nemá smysl zahlcovat to miliony textů a informací, když si to člověk stejně nepřečte. Dávat to v jednoduché formě s odkazem „více najdete…“ Kámen úrazu je, že to není v češtině, jak já říkám. Je to úřední řeč, které nikdo nerozumí kromě pár úředníků, kteří to tam dali. …Je lepší to lidem dávat jednoduchou, stručnou formou a kdo chce, sám si to přečte. Když byla původní podoba našich internetových stránek, tak tam jsem se nevyznal(a) ani já, pak jsme bojovali, že to alespoň rozdělíme do sekvencí, hrozný problém. Boj i uvnitř, ale alespoň je to rozdělané…“ „Snad počítačová gramotnost dosáhne takové výše, že kdyby byl nějaký jasný server nebo adresa, která by byla obecně známá a často publikovaná a lidé by to nemuseli honit v různých resortech… Informace tam všechny jsou, ale otevřete si zákon o 150 str. a hledejte tam informaci. Ano, jasné stránky se záložkami, kde si člověk klikne a jsou tam všechny návody, tak to ano. Má to smysl, protože je to obousměrný proces, gramotní si to najdou a negramotné to motivuje gramotnost získat.“

Shromáždění informací na jedné internetové stránce nebo portálu je užitečné, ale má podle odborníků jedno riziko, podobně jako je tomu u letáků a brožur: situace každého klienta může být jedinečná a komplikovaná, proto se může množství informací stát nepřehledným, aniž by to klientovi vlastně pomohlo. To mluví ve prospěch kvalifikované rady v informačním centru. „…pokud budu mluvit o těch nepojistných dávkách, tak že samozřejmě nějaké informace tam mohou být (shromážděné na internetu). Ale jakmile bychom chtěli dávat vyčerpávající informace o všech dávkách v systémech, fungování atd., tak by se z toho stal obrovský nepřehledný moloch. V zásadě by se lidé zahltili, protože je fakt, že existuje řada dávek, které jsou, mají relativně komplikované podmínky nároků, ale využívá je pár lidí v republice. Všichni ostatní by se jimi museli prodrat než by našli tu dávku, která by jim mohla sloužit.“

U všech zmíněných nosičů využitelných v sociální osvětě zdůrazňují oslovení odborníci srozumitelnost informací v různých mediálních žánrech, a rovněž časovou dostupnost. Dále je podle nich důležitá přitažlivá a přesvědčivá forma podání informací. „Třeba např. lidé známí, populární, když jsou schopni informaci podat, tak je to stravitelnější než když vyjde sebe zasvěcenější článek v novinách nebo když sebe vzdělanější vědec pohovoří v médiích.“ „…takže pokud člověk informaci akutně nepotřebuje, tak není-li podaná přitažlivou formou, tak k informaci nepřijde…“

42

„…nemělo by se to redukovat pouze na rozsáhlé, zasvěcené a přitom suchopárně podávané ignorance, ať už jde o články, publikace, vystoupení v médiích, …pokud v oblíbeném televizním seriálu se někdo dostane třeba do situace sociálního ohrožení nebo vyloučení, a teď tam proběhne, jak by to mělo vypadat, co by měl dělat, tak to možná lidi osloví víc, než když na ČT2 ve 23.50 bude beseda, co dělat v okamžiku sociálního vyloučení.“ „Ale lidi, kteří nejsou vysazení na to, aby poslouchali zasvěcené rozhlasové diskuse nebo četli dlouhé články, tak o tom vědí málo.“

5.6. Příklady úspěšné osvěty Příliš příkladů úspěšné osvěty z domácího prostředí respondenti neuvedli, případně uváděli dílčí akce, zejména neziskových organizací (např. Bílý kruh bezpečí a téma domácího násilí). Co se týče komunikace státní správy s médii, jako vzor slouží Velká Británie a její kampaně a komunikace s médii. Z domácího prostředí uvádějí dotazovaní jako příklad úspěšné kampaně letákovou akci ohledně zákona o státní sociální podpoře z roku 1995. „Vím, že britská státní správa hodně využívá médií. U nás teprve začínáme, inzeráty ministerstev jsou první vlaštovky, ale tam v tom jedou hodně a myslím, že se jim to dobře daří, že využívají maximálně všech možných kanálů.“ „…poslední velká kampaň byla v 1995 při chystání systému státní podpory, kdy každá rodina dostala do schránky informační leták o nárocích, dávkách, to si myslím, že taková akce by měla předcházet každé větší akci. Například o systému sociálních služeb, o systému životního minima by kampaň už měla dávno být za námi, zákony byly schváleny v únoru, takže základní vědomosti by už se k lidem měly dostat.“ „To je třeba Německo, kde jak jsem říkal(a), každý týden jsou v regionálním tisku kontakty na poskytovatele sociálních služeb. …To by tady mohlo být realizované, protože pokud má ministerstvo noviny tak by to tam mělo být, jsou tam nepodstatné věci a když už ty noviny jsou vydávány a jsou orientovány ke klientovi, tak by tam měl být jiný obsah informací.“ „Příklad, že to jde, to jsou spíše lokální aktivity, kdy se některé město rozhodně udělat třeba den nebo týden pro rodinu, a že se najde pár lidí, kteří jsou schopní dát dohromady instituce, které se tomu věnují a polepí město plakáty a jsou otevřené dveře až po přednášky, které informace poskytnou.“ „…to co dělá Bílý kruh bezpečí a Aliance proti násilí, tak to je forma… od toho, že dělají konference a vydávají brožury po to, že tlačí na legislativu, budují zařízení, která pomáhají a na spadnutí jsou regionální centra proti násilí, kam se oběti budou moci obrátit. A také, že se jim podařilo zařídit institut vyloučení, takže je to úzký segment, ale myslím, že dobře ošetřený.“

43

„No, přiznám se, že mám (příklad účinné komunikace o sociálních záležitostech). A myslím si, že jsou to občanské poradny. Že asociace občanských poraden dělá mimořádně záslužnou činnost a to nejenom v oblasti nepojistných dávek, ale vlastně ve všech oblastech. …Myslím si, že pomáhají občanům. A bylo by třeba ten systém rozvinout tak, aby měl dostatečnou síť fungující celostátně.“ „Konkrétně se nám osvědčila kampaň, kterou jsme dělali nedávno k otázce násilí a zanedbávání starých lidí, tak ta se nám velmi osvědčila. Myslím, že se dalo i očekávat, že kampaň bude mít dobré výsledky, protože jsme měli k dispozici tvrdá data o tomto jevu, konkrétní případy, byly k tomu semináře, konference, dostatečná odborná příprava. Jestliže už byly řešeny problémy týrání žen a dětí, tak jsme vstupovali do oblasti, které měly svůj předobraz a očekávalo se, že seniorská skupina chybí do trojice, takže proto to bylo snazší.“

44

Příloha č.1: Scénář hloubkového rozhovoru

45

SOCIÁLNÍ OSVĚTA A INFORMOVANOST Informovanost o záležitostech sociální politiky, možnosti a meze sociální osvěty Scénář hloubkových rozhovorů

STEM a SOCIOKLUB provádějí rozsáhlý výzkum názorů odborníků a veřejnosti na otázky sociálních jistot, sociální ochrany a obecně sociální politiky. Na tyto otázky se zaměřují jak v kvalitativním, tak kvantitativním výzkumu. Vás jsme si vybrali jako předního českého odborníku na tuto oblast. Rádi bychom, abyste se s námi podělil(a) o své profesní zkušenosti i o své obecné názory NA SOCIÁLNÍ POLITIKU A ZVLÁŠTĚ NA SOCIÁLNÍ OSVĚTU.

A. OBECNÉ POSTOJE 1. Na jaké úrovni je podle Vás informovanost občanů o otázkách sociální politiky a sociální ochrany? 2. Můžete tento svůj názor rozvést s použitím KARTY 2? Rádi bychom slyšeli Váš názor na (1) znalost práv, (2) znalost povinností, (3) představu lidí o jejich „přirozených“ nárocích (entitlements) a (4) schopnosti lidí se adekvátně chovat a domoci se náležité ochrany. (KARTA 2 uvádí zmíněné 4 body) 3. Existuje podle Vaší zkušenosti v tomto rozdíl mezi běžnou populací a občany, kteří mají specifické nároky na ochranu? Lze to upřesnit? Využijme opět KARTU 2! 4. Myslíte, že občané dovedou v oblasti sociální politiky a sociální ochrany rozlišit působnost jednotlivých orgánů veřejné správy? Mají-li problémy, obracejí se adekvátně na správná místa? Je to problém, či nikoli?

46

5. Existují podle nás značná sociální rizika, jako např. práce na černo, neplacení pojistného, neplacení nájemného, nadměrné zadlužení apod. Do jaké míry si je lidé podle Vás uvědomují? Zlepšuje se situace či nikoli? 6. Máte pocit, že přes všechny dílčí problémy se nakonec lidé v sociální problematice správně zorientují? Odkud čerpají své poznatky? Jak byste hodnotil(a) v tomto směru média? Jak byste hodnotil(a) v tomto směru jednotlivé sociální instituce? 7. Myslíte si, že v současné době lze hovořit o systematické osvětové činnosti v sociální oblasti? Pokud ano, můžete uvést pozitivní příklady? Pokud ne, kde jsou hlavní problémy?

47

B. KOMUNIKAČNÍ OTÁZKY

8. Máte pocit, že po roce 1989 u nás proběhla zásadní debata o smyslu a cílech naší sociální politiky? 9. Mohl(a) byste vyjádřit svůj názor, zda větším problém naší sociální politiky jsou jednotlivá legislativní opatření nebo způsob, jak jsou komunikovány veřejnosti a jak jsou veřejností vnímány? 10. Mohl(a) byste stručně zhodnotit způsob, jak média referují o sociální problematice? 11. Myslíte si, že u nás chybí systém široce dostupného sociálního poradenství? 12. Myslíte si, že by bylo vhodné v sociální oblasti vytvořit cosi jako komunikační osvětovou kampaň? Je to zbytečné či naopak naléhavé? Pokud jste pro kampaň, měla by být jednorázová, opakovaná v určitých časových odstupech, či průběžná, permanentní? 13. Pokud by se uvažovalo o osvětové sociální komunikační kampani, jak by měla podle Vašeho názoru vypadat, Jaké prostředky a nosiče by měla využívat? 14. Na které skupiny by se případná osvětová kampaň měla soustředit především? Na veřejnost jako příjemce opatření či na poskytovatele, administrátory těchto opatření? 15. Existují v oblasti sociální osvěty nějaké zkušenosti, ať domácí či zahraniční, na které by bylo dobré navázat?

48

C. SFÉRY PŮSOBNOSTI

16. Nyní Vám předložím KARTU 16, na které jsou vyjmenovány tématické bloky v sociální oblasti. Bez ohledu na Vaši osobní specializaci, můžete posoudit, v které oblasti jsou neznalosti občanů největší a v které jsou dovednosti naopak na slušné úrovni? (1)Rodinná, (2) pracovní, (3) bytová, (4) pojišťovací, (5) nepojistných dávek, (6) mimořádných situací. 17. Můžete podrobně rozvést problémy znalostí a dovedností občanů v oblasti, ve které máte největší profesionální zkušenosti? 18. Lze dosáhnout zlepšení ve Vaší oblasti lepšími a vhodně formulovanými informacemi, nebo je třeba usilovat o zjednodušení systému a prováděcích předpisů? 19. Existuje ve Vaší oblasti nějaký praktický příklad účinné komunikace a osvěty o sociálních otázkách? 20. Můžete jmenovat ve své oblasti nějaké praktické návrhy, co by bylo třeba udělat, posílit, případně změnit?

49

D. PROSTŘEDKY SOCIÁLNÍ OSVĚTY

21. Na závěr se ještě vraťme k osvětové sociální kampani. Co v této oblasti mohou a co by měly udělat státní orgány a instituce? 22. Co v této oblasti mohou a co by měly udělat nevládní a neziskové organizace? 23. Existuje tu prostor pro soukromé placené poradenství? 24. Můžete zhodnotit praxi občanských poraden? 25. Existuje u nás dostatek praktických, srozumitelných a věcně správných příruček a informačních letáků, které postihují jednotlivé sociální problematiky? Pokud ano, jsou běžně dostupné? Pokud ne, měl by být učiněn pokus tyto materiály systematicky zpracovat a náležitě šířit? 26. Lze přehledně a srozumitelně získat potřebné informace ze sociální oblasti na internetu? Bylo by vhodné různé informace soustředit pod jednu adresu? 27. Mohou být k sociální osvětě využity sdělovací prostředky, zejména velká elektronická a tisková média? Máte v této oblasti nějaký námět? 28. Byl(a) byste ochoten(a) se v klidu nad problematikou osvěty v sociální oblasti zamyslet a zpracovat pro nás písemně stručné expertní stanovisko (posudek) v rozsahu okolo pěti stran? Byli bychom Vám velice vděčni a mohli bychom Vám nabídnout odměnu 7 tisíc Kč.

TO JE VŠE. DĚKUJEME VÁM ZA OCHOTU A ZA VÁŠ ČAS.

50

STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 02 Praha 3

KONCEPCE A NÁSTROJE SOCIÁLNÍ OSVĚTY Zpráva z internetové ankety mezi odborníky z oblasti sociální ochrany

Září 2006

Úvod Internetová anketa mezi odborníky zabývajícími se sociálním zajištěním a poradenstvím v sociální oblasti je jedním z výzkumů patřících do komplexního výzkumného projektu Koncepce a nástroje sociální osvěty. Tento projekt vychází z přesvědčení, že sociální osvěta je potřebná pro posílení sociálních dovedností a sociální suverenity občanů. V obecnější rovině je nezbytným předpokladem efektivního fungování systému sociální ochrany a podmínkou aktivní účasti občanů v sociálních reformách. Základním cílem projektu Koncepce a nástroje sociální osvěty je získat aktuální poznatky ohledně znalostí a dovedností občanů ČR v oblasti sociální ochrany a v návaznosti na nich zpracovat návrh na koncepční řešení systému sociální osvěty. Projekt zahrnuje tři dílčí výzkumné akce: hloubkové rozhovory s odborníky, internetovou anketu mezi odborníky a reprezentativní šetření na populaci ČR starší 18ti let. Hloubkové rozhovory a internetová anketa tvoří jeden výzkumný celek zaměřený na názory odborníků a osob s praktickými zkušenostmi ze sociálního poradenství na stávající úroveň sociálních znalostí a dovedností občanů a potřeby dalšího osvětového působení. Internetová anketa, jejíž hlavní výsledky shrnuje tato zpráva, byla připravena v návaznosti na hloubkové rozhovory s odborníky v sociální oblasti. Jejím hlavním cílem bylo upřesnit a na větším vzorku expertů otestovat poznatky získané v hloubkových rozhovorech. Názory účastníků internetové ankety na úroveň sociální informovanosti občanů, na jejich schopnost orientovat se v právech a povinnostech a způsobilost řešit problémové situace jsou uvedeny v první části této zprávy. Druhá část zprávy je věnovaná problematice sociální osvěty, jejího zaměření a forem působení.

2

Obsah

1. Údaje o výzkumu ............................................................................................. 4 2. Hlavní zjištění .................................................................................................. 5 3. Celková úroveň sociální gramotnosti obyvatel............................................. 8 4. Znalost práv a povinností ............................................................................. 12 5. Povědomí o důsledcích rizikových situací................................................... 16 6. Úroveň sociálních dovedností....................................................................... 18 7. Důležitost přikládaná sociální osvětě .......................................................... 21 8. Adresáti sociální osvěty................................................................................. 26 9. Formy sociální osvěty.................................................................................... 28

3

1. Údaje o výzkumu Respondenti pro internetovou anketu - odborníci zabývající se sociálním zajištěním a poradenstvím v sociální oblasti - byli vybíráni podle dvou kritérií: sektoru působení a oboru, ve kterém působí (viz tabulka níže). Na základě shromážděných podkladů (kontaktních emailových adres) byla vytvořena databáze téměř 250 odborníků zabývajících se sociálním zajištěním a poradenstvím v sociální oblasti. Kontaktní emaily zařazené do databáze byly pečlivě vybírány, u mnohých byla zajištěna doporučení pro zvýšení pravděpodobnosti účasti v anketě, a následně proběhly emailové urgence. Výsledných více než sto dvacet kompletně vyplněných dotazníků je s ohledem na zvolený způsob anketního dotazování vysoce úspěšný výsledek. Svou roli sehrálo i to, že dle ohlasů byli respondenti zaujati tématem výzkumu - problematikou sociální ochrany a sociální osvěty.

Základní parametry výzkumu Termín terénního sběru dat: 9.8. – 5.9. 2006 Termín emailové urgence: 22.8. 2006 Počet oslovených respondentů: 245 Počet zahájených internetových dotazníků: 127 Výběrový soubor: 127

Složení výběrového souboru Sektor působení

Hlavní obor práce

Státní sektor

33 %

Veřejná správa

24 %

Krajská samospráva

5%

Poradenství

32 %

Místní samospráva

25 %

Sociální práce/kurátorství

27 %

Nestátní neziskový sektor

36 %

Školství

3%

Soukromý sektor

1%

Výzkum

4%

Jiný obor

10 %

4

2. Hlavní zjištění • Obecná informovanost občanů ve věcech týkajících se sociální ochrany je podle většiny odborníků účastnících se ankety špatná, a to jak ve znalosti práv a povinností, tak ve schopnosti lidí chovat se přiměřeně situaci a domoci se náležité ochrany. • Z testovaných čtyř skupin obyvatel – zdravotně postižení, rodiče samoživitelé, senioři a lidé ohrožení sociální exkluzí – je podle odborníků nejvyšší informovanost ve skupině zdravotně postižených, následovaných rodiči samoživiteli. Tady je otázkou, nakolik oslovení odborníci posuzovali informovanost těchto dvou skupin populace komplexně, a zda jejich vysokou znalost nespojovali pouze s jejich specifickými nároky a potřebami. • Naopak velmi špatně jsou na tom s informovaností ohledně sociálních záležitostí senioři a lidé ohrožení sociálním vyloučením. • Co se týče celé populace, relativně nejlepší informovanost o právech a povinnostech je podle odborníků ve věcech týkajících se státní sociální podpory (velmi pravděpodobně zejména co se týče některých universálních dávek, jako jsou např. přídavky na děti) a dále pak některých stránek rodinného života - rozvodové řízení nebo práva a povinnosti rodičů vůči dětem. Mezi oblasti, v nichž je znalost práv a povinností relativně dobrá, řadí experti také pojištění domácnosti a majetku. • Průměrná znalost práv a povinností je u běžné populace podle odborníků v oblasti povinného zákonného pojištění (zdravotní, důchodové, nemocenské) a státní sociální pomoci. Jako průměrná se podle expertů jeví rovněž znalost práv a povinností na straně vlastníků domů a zaměstnavatelů. • Nejhorší znalost práv a povinností vidí odborníci zejména v pracovní a bytové oblasti na straně zaměstnanců a nájemníků (práva a povinnosti zaměstnanců, ochrana proti propuštění z práce, uzavírání pracovních smluv, práva a povinnosti nájemníků, převody bytů nebo změny nájemních smluv).

5

• Jako špatné hodnotí odborníci rovněž povědomí běžné veřejnosti o důsledcích rizikového chování. Negativní hodnocení převažuje ve všech sledovaných rizikových situacích s výjimkou rozvodu. Nejméně často se týká následků takových situací jako je propuštění z práce nebo neplacení nájemného. Velmi časté je naopak u důsledek neplacení sociálního a zdravotního pojištění a zejména nadměrného zadlužení. • Rizikové chování je přitom podle expertů u nás hodně rozšířené. O tom, že lidé volí přiměření životní strategie, které snižují rizika života v dnešní společnosti, je přesvědčena jen menšina odborníků. • Jako jeden z největších problémů se podle názorů odborníků jeví nadměrné zadlužení, a to jak z hlediska nízkého vědomí jeho důsledků, tak i z hlediska neschopnosti najít a uplatnit náležitý způsob jeho řešení. • Prakticky všichni odborníci se shodují na tom, že systematická osvěta v zájmu posílení sociálních znalostí a dovedností je potřebná. Každý druhý expert na sociální oblast se vedle toho domnívá, že stávající systém sociálního poradenství u nás není dostatečný a plně funkční. • O důležitosti systematického osvětového působení svědčí rovněž názor, že přes sociální osvětu lze přivést lidi k přiměřeným strategiím, které snižují rizika současného života. Takový názor vyjadřuje naprostá většina oslovených odborníků. • Odborníci na sociální oblast chápou osvětu jako široce zaměřené systematické a preventivní působení orientované především na celou populaci. • Jedinou specifickou skupinou, které je podle expertů třeba věnovat v sociální osvětě zvýšenou pozornost, jsou lidé ohrožení sociálním vyloučením. • Naprostá většina odborníků je přesvědčena, že jen s obecnými informacemi sociální osvěta nevystačí. Nejčastějším názorem je, že sociální osvěta má vedle obecných věcí poskytovat i konkrétní informace o řešení nejvíce frekventovaných problémových situacích.

6

• Ohledně místa, kam informace v rámci sociální osvěty směřovat, se většina odborníků domnívá, že účinnější, než přinášet informace přímo do domácností, je upozorňovat na důležitá informační místa, na kterých se lidé mohou dozvědět vše potřebné o problémech, které aktuálně řeší.

7

3. Celková úroveň sociální gramotnosti1 obyvatel Obecná orientace občanů v sociálních záležitostech je podle odborníků účastnících se ankety špatná. Týká se to obou testovaných oblastí sociální ochrany, znalosti práv a povinností (71 % záporných odpovědí : 29 % kladných odpovědí), i schopnosti lidí chovat se přiměřeně situaci (69 % záporných odpovědí : 31 % kladných odpovědí). Při hodnocení úrovně informovanosti nejsou odborníky vesměs používány krajní hodnoty „velmi dobrá“ a „velmi špatná“. Nikdo ze zúčastněných se odborníků si nemyslí, že by obecná znalost práv a povinností a schopnost adekvátně se chovat byly na velmi dobré úrovni, a jen velmi málo (5 %) se domnívá, že by tyto dovednosti v sociální oblasti byly velmi špatné. Takové hodnocení úrovně informovanosti může být způsobeno šíří otázky a nutností generalizace odpovědi. Pod pojmem občané jsou zahrnuty různé skupiny obyvatel s odlišnými znalostmi a dovednostmi, a pojem sociální ochrana zahrnuje mnoho oblastí a životních situací. Pro koncepci sociální osvěty je ovšem podstatné, že podle názorů odborníků zůstává informovanost občanů o věcech souvisejících se sociální ochranou stále na nízké úrovni. "Jaká je podle Vašeho názoru úroveň informovanosti občanů v následujících oblastech týkajících se sociální ochrany?" 29

Znalost práv a povinností

Schopnost lidí chovat se přiměřeně situaci a domoci se náležité ochrany

31

0

Velmi dobrá

66

5

5

64

20

40

Poměrně dobrá

%

60

Poměrně špatná

80

100

Velmi špatná

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů 1

Termín sociální gramotnost je většinou užíván ve smyslu schopnosti adekvátně se chovat ve svém sociálním prostředí. Kromě základní gramotnosti, tedy porozumění jazyku, čtení a psaní je pojem sociální gramotnosti rozšířen o dimenzi sociální interakce s ostatními lidmi, schopnosti nakládat s informacemi, správně je vyhodnotit, řešit problémy a dělat rozhodnutí s důrazem na mezilidské vztahy. Pro potřeby naší analýzy je ovšem takto široká definice zúžena. V této práci se pod pojmem sociální gramotnost myslí schopnost nalézt informace a zacházet s nimi, adekvátně je vyhodnocovat a řešit možné problémy, ovšem ve vztahu k sociální ochraně a sociálním problémům.

8

Proto, aby se generalizované mínění o informovanosti populace ČR trochu specifikovalo, bylo na základě realizovaného kvalitativního výzkumu v anketě speciálně testováno mínění o informovanosti čtyř skupin obyvatel, které jsou nějakým způsobem ohrožené. Při rozlišení na tyto skupiny - zdravotně postižení, rodiče samoživitelé, senioři, lidé ohrožení sociální exkluzí (bezdomovci, lidé po výkonu trestu, apod.) - se jasně ukazuje, že existují poměrně velké rozdíly ve znalosti práv a povinností a schopnostech adekvátního chování mezi těmito jednotlivými skupinami. Velmi vysoká je podle odborníků informovanost o možnostech sociální ochrany u lidí zdravotně postižených, a to jak ve znalosti práv a povinností (83 % kladných odpovědí), tak ve schopnosti chovat se přiměřeně a domoci se svých práv (69 % kladných odpovědí). Je ovšem otázkou zda u takto vysokého hodnocení informovanosti zdravotně postižených nezohledňovali respondenti – odborníci pouze situace související se zdravotním postižením a zda se tato skupina obyvatel je schopna orientovat na této úrovni i v ostatních oblastech sociální ochrany. Relativně dobře jsou na tom v obou oblastech rovněž rodiče samoživitelé, u kterých se podíly kladných odpovědí pohybují kolem poloviny – 57 % u znalosti práv a povinností a 49 % u schopnosti adekvátně se chovat a domoci se náležité ochrany. Podstatně hůře jsou na tom podle odborníků senioři a lidé ohrožení sociálním vyloučením. Pouze kolem pětiny účastníků ankety se domnívá, že znalost práv a povinností v sociální oblasti je u těchto lidí dobrá – 23 % u seniorů, 21 % u lidí ohrožených exkluzí. Schopnost chovat se přiměřeně situaci a domoci se náležité ochrany je u těchto dvou skupin hodnocena ještě hůře – 18 % kladných odpovědí u skupiny seniorů a 13 % kladných odpovědí u lidí ohrožených sociálním vyloučením. Zároveň u těchto dvou skupin, na rozdíl od zdravotně postižených a rodičů samoživitelů, při posouzení úrovně informovanosti stoupá podíl krajní varianty odpovědi „velmi špatná“. U seniorů je v obou hodnocených oblastech takových odpovědí přibližně pětina. U lidí ohrožených sociální exkluzí považuje za velmi špatnou znalost práv a povinností třetina odborníků (32 %). Schopnost adekvátně se chovat a domoci se náležité ochrany hodnotí takto záporně více než dvě pětiny účastníků ankety (45 %).

9

Pro koncipování systému sociální osvěty je důležité, že u každé skupiny hodnotí odborníci znalost práv a povinností o něco lépe než schopnost přiměřeně reagovat a domoci se náležité ochrany. Samotná informovanost tedy nemusí vést ke kýženému výsledku. Je zajímavé, že největší rozdíl mezi vědomím vlastních práv a povinností a schopností adekvátně reagovat je právě u nejinformovanější skupiny zdravotně postižených. Potvrzuje to, že k adekvátnímu chování a náležité pomoci v tíživé situaci nestačí jen informovat klienta, ale je třeba jej také naučit s informacemi zacházet a chovat se podle nich. Za pozornost rovněž stojí, že dle mínění odborníků má nejvíce informací o právech a povinnostech skupina zdravotně postižených, která je poměrně dobře organizovaná, ve které funguje sdružování, předávání informací formálními prostředky i neformálními sítěmi. Naopak poměrně těžko je i skrze formální sítě (např. sociální pracovníci, neziskové organizace) dosažitelná skupina seniorů a lidí ohrožených sociální exkluzí, u kterých je sdružování ve vlastních organizacích méně časté, případně vůbec žádné.

10

Jaká je podle Vás u následujících skupin lidí informovanost o možnostech sociální ochrany ve jmenovaných oblastech? Zdravotně postižení 12

Znalost práv a povinností

Schopnost lidí chovat se přiměřeně situaci a domoci se náležité ochrany

71

15

62

7

0

20

1

30

40

60

2

80

100

Rodiče samoživitelé 3

54

Schopnost lidí chovat se přiměřeně situaci a domoci 3 se náležité ochrany

46

Znalost práv a povinností

0

42

1

3

48

20

40

60

80

100

Senioři Znalost práv a povinností 2

21

Schopnost lidí chovat se přiměřeně situaci a domoci 3 se náležité ochrany

15

0

20

40

60

17

63

19 60

80

100

Lidé ohrožení sociálním vyloučením 3

18

Schopnost lidí chovat se přiměřeně situaci a domoci 2 se náležité ochrany

11

Znalost práv a povinností

0

Velmi dobrá

47

32

45

42 20

40

Poměrně dobrá

60

Poměrně špatná

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

11

80

Velmi špatná

100

4. Znalost práv a povinností Kromě celkové míry orientace v sociálních záležitostech u jednotlivých skupin obyvatel byla v anketě zkoumána také informovanost běžné populace o právech a povinnostech v jednotlivých oblastech sociální ochrany. Ukázalo se, že v povědomí o právech a povinnostech jsou v některých oblastech sociální ochrany dost velké rozdíly. Na základě názorů odborníků lze rozlišit tři podskupiny – oblasti s relativně dobrou znalostí, s průměrnou znalostí a oblasti, v nichž je informovanost o právech a povinnostech špatná. Relativně dobře informovaní o svých právech a povinnostech jsou občané v oblasti dávek státní sociální podpory (dobrou informovanost v této oblasti mají podle názorů odborníků tři čtvrtiny občanů). Za relativně dobrou je odborníky považovaná také znalost práv a povinností u dávek pro zdravotně postižené (67 % kladných odpovědí). Poměrně dobře jsou podle odborníků rovněž lidé informovaní o právech a povinnostech týkajících se některých rodinných záležitostí, jako je rozvodové řízení (67 %) a práva a povinnosti rodičů (60 %). Relativně dobrá informovanost o právech a povinnostech je i u pojištění domácnosti, nemovitostí a majetku, tedy u komerčního pojištění (64 %).

12

"Jaká je podle Vás informovanost běžné populace o jejích právech a povinnostech v následujících oblastech?" (oblasti s relativně dobrou informovaností) Státní sociální podpora (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, porodné atd.)

10

66

13

Dávky pro zdravotně postižené

54

6

V rozvodovém řízení

24

61

0

31

2

31

2

Pojištění domácnosti, nemovitostí, majetku 3

61

32

4

3

57

36

4

80

100

Práva a povinnosti rodičů

% 0

Velmi dobrá

20

Poměrně dobrá

40

Poměrně špatná

60

Velmi špatná

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

Jinak je tomu s informovaností o právech a povinnostech u pojištění povinného, ze zákona, ať se jedná o zdravotní, důchodové nebo nemocenské pojištění. Zde informovanost veřejnosti o právech a povinnostech hodnotí jako dobrou již méně než polovina odborníků (u všech položek 45 %). Průměrnou znalost (42 % kladných odpovědí) mají obyvatelé také o oblasti státní sociální pomoci, zahrnující dávky a sociální služby určené specifickým skupinám populace. Mezi oblasti, ve kterých je informovanost průměrná patří vedle způsobů uspořádání vztahů mezi manželi (56 % kladných odpovědí) a nároků osamělých rodičů (51 %), také práva a povinnosti vlastníků domů (46 %) a práva a povinnosti zaměstnavatelů (40 % kladných odpovědí).

13

"Jaká je podle Vás informovanost běžné populace o jejích právech a povinnostech v následujících oblastech?" (oblasti s průměrnou informovaností) Uspořádání vztahů mezi manželi 3

53

Práva a nároky osamělých rodičů (samoživitelů) 2

49

Důchodové připojištění 3

46

4

47

2

41

37

10

44

10

43

44

11

43

43

12

Důchodové pojištění 1

44

44

11

Státní sociální pomoc 2

40

9

Práva a povinnosti vlastníků domu Nemocenské pojištění 2

2

Zdravotní pojištění

5

Práva a povinnosti zaměstnavatelů

53

35

0

Velmi dobrá

40

20

Poměrně dobrá

5

52 40

Poměrně špatná

60

8

80

100

Velmi špatná

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

Je příznačné, že zatímco informovanost o právech a povinnostech vlastníků domů a zaměstnavatelů je hodnocena jako průměrná, znalost práv a povinností na straně nájemníků a zaměstnanců patří k oblastem s nejnižší mírou informovanosti. Méně než třetina odborníků (31 %) hodnotí informovanost obyvatel jako dobrou v oblasti práv a povinností zaměstnanců a méně než čtvrtina stejně soudí o znalostech v oblasti ochrany proti propuštění z práce (23 %) nebo o informovanosti v oblasti uzavírání pracovních smluv (21 %), což je zvlášť alarmující. Pouze čtvrtina odborníků se domnívá, že znalosti v oblasti práv a povinností nájemníků (24 %) jsou na dobré úrovni. Povážlivě málo účastníků ankety (11 %) se vyjádřilo, že informovanost ohledně změn nájemných smluv je dobrá. Jedinou položkou, která se vymyká zařazení do bytové nebo pracovní problematiky jsou práva a povinnosti dětí ve vztahu k rodičům. Zatímco u ostatních položek z rodinné oblasti více než polovina odborníků hodnotí informovanost jako dobrou, zde je to pouze pětina (20 %) a přibližně stejně velký podíl účastníků ankety (21 %) si naopak myslí, že informovanost v této oblasti je „velmi špatná“.

14

"Jaká je podle Vás informovanost běžné populace o jejích právech a povinnostech v následujících oblastech?" (oblasti se špatnou informovaností) Práva a povinnosti 1 zaměstnanců

30

25

Převody bytů Práva a povinnosti 2 nájemníků Ochrana proti propuštění z práce

3

14

15

21

61

15

Práva a povinnosti dětí 1 ve vztahu k rodičům

19

0

61

61

20

Změny nájemních smluv 1

9

22

Uzavírání pracovních 1 smluv

Velmi dobrá

60

61

18

59

10

21

65 20

40

Poměrně dobrá

24

60

Poměrně špatná

80

100

Velmi špatná

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

Pokud měli účastníci ankety vybrat z výše uvedených oblastí jednu, o které se domnívají, že je v ní znalost vůbec nejhorší, uváděli nejčastěji tři oblasti: ochranu proti propuštění práce (16 %), práva a povinnosti dětí ve vztahu k rodičům (13 %) a státní sociální pomoc (10 %). Na ostatních oblastech se odborníci výrazněji již neshodli. Ještě menší shoda panuje v názorech na otázku, kde by se špatná situace z výše jmenovaných oblastí dala nejsnáze napravit. Nejčastěji jsou jako oblast snadné nápravy jmenovány práva a povinnosti zaměstnanců (11 %).

15

5. Povědomí o důsledcích rizikových situací Kromě znalosti práv a povinností měli odborníci hodnotit také informovanost běžné populace o důsledcích vybraných problémových situací. Až na jeden případ – rozvod, kde jsou občané podle dvou třetin (64 %) odborníků dobře informováni o jeho důsledcích – se vždy méně než polovina domnívá, že informovanost obyvatel je dobrá. Mezi oblasti, které jsou hodnoceny ještě jako relativně dobré patří propuštění z práce, neplacení nájemného a soužití druha a družky, i když i zde převládá názor, že informovanost o důsledcích těchto situací je špatná (52 – 62 % záporných odpovědí). Jako skutečně špatnou však vidí odborníci informovanost lidí o důsledcích vybraných situací v dalších případech, kde nejenom že má negativní hodnocení již výraznou převahu (75 % a více záporných odpovědí), ale zřetelně stoupá i podíl hodnocení krajní variantou odpovědi „velmi špatná“. Týká se to takových případů jako práce načerno (73 %), dlouhodobá nezaměstnanost (79 %) a neplacení sociálního a zdravotního pojištění (82 % záporných odpovědí). Alarmující je podle hodnocení odborníků informovanost o důsledcích nadměrného zadlužení, kde za dobrou situaci považuje pouze 10 % účastníků ankety. V tomto případě je ve velké míře využívána i krajní varianta odpovědi „velmi špatná“, kterou volí více než dvě pětiny odborníků (43 %)! Je zajímavé, že zatímco s důsledky propuštění z práce je podle odborníků veřejnost poměrně seznámena, u dlouhodobé nezaměstnanosti tomu tak není. Rovněž stojí za pozornost, že zatímco informovanost běžné populace o právech a povinnostech v oblasti povinného zákonného pojištění je podle odborníků na průměrné úrovni (45 % ji hodnotí jako dobrou), informovanost lidí o důsledcích práce načerno, kdy pojištění není odváděno a o důsledcích přímo neplacení sociálního a zdravotního pojištění je na dost špatné úrovni.

16

"A jaká je podle Vás informovanost běžné populace o důsledcích níže vyjmenovaných situací?"

9

Rozvod

55

Propuštění z práce 2

46

3

Neplacení nájemného

Neplacení sociálního a zdravotního pojištění

0

Velmi dobrá

11

45

19

28

57

18

Nadměrné zadlužení 1

11

51

25

Dlouhodobá 2 nezaměstnanost

5

44

36

2

4

47

42

Soužití druha a družky 2

Práce načerno

32

22

53

9

29

43

47 20

40

Poměrně dobrá

60

Poměrně špatná

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

17

80

100

Velmi špatná

6. Úroveň sociálních dovedností Schopnost lidí poradit si v problémových situacích a vyhledat potřebné informace a účinnou pomoc koresponduje často s informovaností o právech a povinnostech a se znalostí důsledků rizikových situací. Problematika dávek je tak odborníky z hlediska vyhledání informací a účinné pomoci hodnocena daleko nejlépe (84 % kladných odpovědí), podobně uspořádání vztahů mezi manželi (65 % kladných odpovědí). V souladu s předešlými výpověďmi jsou i názory na schopnost poradit si v případě propuštění z práce a nezaměstnanosti (50 % a 45 % kladných odpovědí). Jisté odlišnosti však lze nalézt v oblastech převodů bytů a uzavírání pracovních smluv. Znalost práv a povinností v těchto dvou oblastech byla hodnocena jako poměrně špatná (pouze 25 % a 21 % kladných odpovědí), avšak schopnost lidí najít informace a účinnou pomoc v těchto případech je podle odborníků zřetelně vyšší (47 % a 44 % kladných odpovědí). To by znamenalo, že i když faktická znalost práv a povinností není vysoká, existuje jistý prostor, kdy si část lidí, která se ocitne v problémové situaci, najde informace a účinnou pomoc. Přesto si však podle názorů odborníků přibližně každý druhý člověk není schopen adekvátně poradit v případech převodů bytů nebo uzavírání pracovních smluv. Oblasti domácího násilí a zejména nadměrného zadlužení se účastníkům ankety jeví jako obzvlášť problematické co se týče hledání informací o problematice a nacházení účinné pomoci (85 % a 92 % záporných odpovědí)! V oblasti nadměrného zadlužení tak podle odborníků existuje situace, kdy si lidé nejsou vědomi důsledků a nejsou ani schopni situaci řešit vyhledáním informací a účinné pomoci.

18

"Do jaké míry jsou podle Vás lidé schopni adekvátně si poradit v následujících situacích, vyhledat informace a účinnou pomoc?"

Dávky státní sociální podpory a pomoci

13

71

Uspořádání vztahů mezi 1 manželi

61

Mimořádné situace 2 (povodně, vyhoření apod.)

36

49

1

Domácí násilí

Nadměrné zadlužení

0

7

48

44

Uzavírání pracovních smluv

7

52

15

41

8

51 20

4

44

41 40

Poměrně dobře

6

6

46

44

2

13

44

46

Převody bytů 1

Velmi dobře

32

49

Propuštění z práce 1

Nezaměstnanost

14

60

Poměrně špatně

80

100

Velmi špatně

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

Nadměrné zadlužení je jedno z rizik současného života. Většina odborníků (60 %) se domnívá, že i další rizikové strategie jsou dnes u nás poměrně rozšířené – práce na černo, tendence k okamžité spotřebě finančních prostředků a neochota odkládat část financí na nepředvídané události, neochota pojišťovat se atd.

19

"Řekl(a) byste, že v současné době většina lidí volí přiměřené životní strategie, které snižují rizika života v dnešní společnosti (nepracuje na černo, spoří nebo investuje, zadlužuje se srozvahou, pojišťuje se na různé události, uzavírá životní pojistku"

Určitě ne 8%

Určitě ano 2%

Spíše ano 38%

Spíše ne 52%

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

20

7. Důležitost přikládaná sociální osvětě Vzhledem k tomu, že obecnou informovanost občanů v sociálních záležitostech považují více než dvě třetiny odborníků za špatnou, panuje rovněž jasná a ještě větší shoda na tom, že je potřeba důsledně se věnovat dlouhodobé osvětě v oblasti sociálních práv, povinností a schopností řešit obtížné sociální situace. Shoda na této otázce je skutečně nezpochybnitelná, s potřebou osvěty souhlasí 98 % odborníků, přičemž u tří čtvrtin z nich je toto přesvědčení velmi pevné (odpovědi „určitě ano“).

"Je současný stav informovanosti lidí v sociálních záležitostech takový, že je třeba se důsledně věnovat dlouhodobému osvětovému působení ohledně sociálních práv, povinností a schopností řešit obtížné sociální situace?" Spíše ne 2% Spíše ano 24%

Určitě ano 74%

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

Jen málo odborníků (6 %) zároveň pochybuje o tom, že sociální osvětou je možné přivést lidi k volbě přiměřených životních strategií, které by minimalizovaly rizika života v současné společnosti. O účinnosti takové výchovy je naopak přesvědčena naprostá většina z nich (94 %, z toho více než třetina, 36 %, odpovídá variantou „určitě ano“).

21

"Je možné od školy přes osvětu a mediální působení vychovat lidi k přiměřeným životním strategiím, které snižují rizika života?" Spíše ne 6% Určitě ano 36%

Spíše ano 58%

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

O potřebě většího osvětového působení v sociální oblasti svědčí i pochybnosti odborníků o funkčnosti a dostupnosti stávajícího systému sociálního poradenství. Každý druhý z účastníků ankety se přiklání k názoru, že stávající systém v oblasti sociální ochrany není funkční a dostupný.

22

"Máme podle Vašeho názoru u nás funkční a dostupný systém sociálního poradenství?" Určitě ne 6%

Určitě ano 5%

Spíše ne 44%

Spíše ano 45%

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

Co se týče role jednotlivých institucí v procesu zlepšování informovanosti občanů v sociálních záležitostech, jednoznačně kladně jsou vnímány neziskové organizace, kde jejich roli jako velmi a poměrně dost pomáhající hodnotí naprostá většina odborníků na sociální oblast, a to s velkým důrazem (94 %, přičemž polovina – 49 % volí v odpovědi krajní variantu „velmi pomáhají“). Vzhledem ke složení souboru (viz kapitola 1. Údaje o výzkumu), ve kterém jsou odborníci pocházející z neziskového sektoru v menšině, vypovídá toto hodnocení poměrně přesvědčivě o důležité roli nevládního neziskového sektoru v oblasti sociální ochrany. Velmi příznivě je rovněž hodnocena role městských či obecních úřadů, tři čtvrtiny respondentů si myslí, že pomáhají zlepšovat informovanost občanů, a také role médií, které takto hodnotí také téměř tři čtvrtiny odborníků (71 %). Již méně přínosně jsou z hlediska zlepšování informovanosti občanů v sociálních záležitostech účastníky ankety vnímány centrální instituce jako ministerstva, Česká správa sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny, podobně jako i krajské úřady. Jejich přínos informovanosti občanů kladně oceňuje třetina až dvě pětiny odborníků na sociální oblast.

23

Politikové a politické strany podle oslovených odborníků roli zlepšování informovanosti občanů ohledně sociálních věcí neplní takřka vůbec (98 % záporných odpovědí). V současném systému informování občanů tak podle odborníků hrají podstatnou roli zejména neziskové organizace, městské či obecní úřady a média. Je třeba připomenout, že internetová anketa explicitně nezjišťovala kvalitu a úplnost informací, které dané instituce občanům poskytují. Podle některých názorů se špatné nebo nedostatečné znalosti projevují běžně i v informacích zveřejňovaných v médiích.

"Do jaké míry následující instituce napomáhají zlepšovat informovanost občanů v sociálních záležitostech?"

Neziskové organizace (občanské poradny, manželské poradny, poskytovatelé služeb)

49

15

Městské, obecní úřady

24

60

20

Poměrně dost pomáhají

19

46 40

Spíše nepomáhají

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

24

10

48

52

0

9

55

32

Politikové a politické strany 2

6

51

35

Zdravotní pojišťovny 1

3

52

40

Česká správa sociálního zabezpečení

2

26

40

Ministerstva a jiné centrální úřady 2

Krajské úřady

6

59

11

Sdělovací prostředky

Velmi pomáhají

45

60

80

100

Vůbec nepomáhají

Zásadním finančním garantem většího osvětového působení v oblasti sociálních jistot by podle odborníků měl být stát. Téměř všichni (90 %, z toho 44 % „určitě ano“) souhlasí s tím, že na dlouhodobé osvětové působení by stát měl vyčlenit finanční prostředky v řádu několika desítek milionů korun.

"Měl by podle Vás stát vyčlenit na dlouhodobé osvětové působení finanční prostředky v řádu několika desítek milionů Kč?" Spíše ne 8%

Určitě ne 2%

Určitě ano 44%

Spíše ano 46%

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

25

8. Adresáti sociální osvěty Zásadní otázkou koncepce osvětového působení je vymezení cílové skupiny. Proto měli účastníci ankety za úkol vybrat z různých skupin populace v pořadí tři, u kterých považují osvětové působení za nejdůležitější. Ze získaných odpovědí je zřejmé, že experti na sociální ochranu chápou osvětu především jako široce zaměřené systematické a preventivní působení (dvě třetiny označují za cílovou skupinu obecnou populaci, dvě pětiny uvádějí studenty středních škol, čtvrtina dokonce žáky základních škol, z toho více než desetina – 12 % uvádí žáky základních škol na prvním místě). Jedinou specifickou skupinou, které je podle odborníků potřeba věnovat zvýšenou pozornost v sociální osvětě, jsou lidé ohroženi sociálním vyloučením (70 %). Jinak žádná z ostatních šetřených skupin – senioři, rodiče samoživitelé, zdravotně postižení – nebyla odborníky zdůrazňována. Z řad administrátorů a poskytovatelů služeb je podle odborníků nejdůležitější zaměřit osvětu v sociálních záležitostech zejména na úředníky městských a obecních úřadů (35 %), což souvisí s jejich rolí důležitého informačního zdroje pro občany. Osvěta u poskytovatelů z řad neziskových organizací nebo u úředníků krajských úřadů takovou důležitost dle mínění odborníků nemá (15 % a 11 %).

26

"Z následující nabídky vyberte, prosím, v pořadí tři skupiny občanů, u kterých je dlouhodobé osvětové působení podle Vás nejvíce důležité" Lidé ohroženi sociálním vyloučením

29

24

26

Běžná populace

19

16

Studenti středních škol

Úředníci na obecních a městských úřadech

5

12

8

Senioři

Poskytovatelé služeb z řad 2 3 neziskových organizací

21

8

18

9

4

12

Žáci základních škol

15

17

10

7

10

Úředníci na krajských 1 3 7 úřadech

Rodiče samoživitelé 1 6 2

Zdravotně postižení 1

6 2

0

20

I. pořadí

40

II. pořadí

60

III.pořadí

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

27

80

100

9. Formy sociální osvěty Kromě adresátů jsou pro konstrukci osvěty v sociální oblasti důležité ještě dvě další její dimenze: míra konkrétnosti podávaných informací, a místo, kam informace poskytované lidem směřovat. Co se týče míry konkrétnosti poskytovaných údajů, návodů a rad, je naprostá většina expertů na sociální ochranu přesvědčena, že jen s obecnými informacemi sociální osvěta nevystačí (pouze 7 % se domnívá, že osvěta v sociální oblasti má za úkol poskytnout pouze obecnou orientaci a konkrétní informace nechat na aktivitě a potřebě každého jedince dle aktuální potřeby). Nejčastějším názorem, zastávají jej dvě třetiny odborníků, je, že osvětové působení v sociální oblasti má nejen vysvětlit obecné věci, ale přinést i konkrétní informace o nejčastějších problémových situacích. O něco více než čtvrtina účastníků ankety (27 %) se dokonce domnívá, že má smysl vypracovat zcela konkrétní návody a pokusit se je v osvětovém působení uvést do obecného povědomí.

"Který z následujících výroků nejlépe odpovídá Vašemu názoru? Jaký způsob dlouhodobého osvětového působení o sociálních záležitostech má největší smysl?" Osvětové působení má poskytnout obesnou orientaci, konkrétní informace si lidé najdou dle potřeby 7%

V osvětovém působení se mají vypracovat podrobné návody a uvádět se do obecného povědomí 27%

Osvětové působení má nejen vysvětlit obecné věci, ale i nejčastější problémové situace 66%

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

28

Ohledně místa, kam informace směřovat, se tři z pěti odborníků se domnívají, že není zapotřebí přinášet konkrétní informace přímo do domácností, ale účinnější je systematicky upozorňovat na důležitá informační místa, na kterých se lidé ohledně svých konkrétních problémů dozví vše potřebné.

"Který z následujících dvou způsobů dlouhodobého osvětového působení je podle Vás lepší?"

Co nejkonkrétnější informace, nejlépe do domácností 40%

Pouze rámcové upozornění na důležitá informační místa 60%

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

Jako velmi perspektivní informační zdroj se tady jeví speciální internetový portál. S myšlenkou soustředit všechny důležité informace ohledně práv, povinností a návodů, jak řešit možné sociální problémy a situace, na jeden internetový informační portál, souhlasí naprostá většina odborníků (90 %), přičemž polovina vyjadřuje naprostý souhlas (varianta odpovědi „určitě ano“).

29

"Myslíte si, že by bylo dobré všechny informace ohledně práv, povinností a návodů, jak řešit možné sociální problémy, soustředit na jeden internetový informační portál?"

Spíše ne 8%

Určitě ne 2%

Určitě ano 51%

Spíše ano 39%

Pramen: STEM, internetová anketa, 127 respondentů

30

STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 02 Praha 3

KONCEPCE A NÁSTROJE SOCIÁLNÍ OSVĚTY Analytická zpráva z reprezentativního šetření znalostí a sociálních dovedností občanů

Leden 2007

Úvod Kvantitativní reprezentativní šetření znalostí a dovedností občanů v sociální oblasti je další ze série výzkumů patřících do komplexního výzkumného projektu Koncepce a nástroje sociální osvěty. Tento projekt vychází z přesvědčení, že sociální osvěta je potřebná pro posílení sociálních dovedností a sociální suverenity občanů. V obecnější rovině je nezbytným předpokladem efektivního fungování systému sociální ochrany a podmínkou aktivní účasti občanů v sociálních reformách. Základním cílem projektu Koncepce a nástroje sociální osvěty je získat aktuální poznatky ohledně znalostí a dovedností občanů ČR v oblasti sociální ochrany a v návaznosti na nich zpracovat návrh na koncepční řešení systému sociální osvěty. Projekt zahrnuje tři dílčí výzkumné akce: hloubkové rozhovory s odborníky, internetovou anketu mezi odborníky a reprezentativní šetření na populaci ČR starší 18ti let. Reprezentativní kvantitativní šetření na populaci ČR starší 18ti let má za cíl zmapovat názory a dovednosti občanů ohledně sociálních záležitostí a prozkoumat také zdroje jejich informací o sociální oblasti. Kvantitativní výzkum probíhal ve třech vlnách. Tato zpráva je analýzou zpracovanou ze všech tří vln.

2

Obsah

1. Údaje o výzkumu…………………………………………………………..4 2. Reprezentativita výběrového souboru……………………………………...5 3. Hlavní zjištění……………………………………………………………...6 4. Názory na přiměřenost sociálních opatření………………………………..8 5. Informovanost o sociálních záležitostech………………………………..14 5.1. Míra informovanosti…………………………………………….14 5.2. Zdroje informací………………………………………………...21 6. Sociální dovednosti……………………………………………………....38 6.1. Schopnost vyhledávat informace………………………………..38 6.2. Sociálně obtížné situace a předpokládané zdroje pomoci………45 6.3. Schopnost orientovat se v sociálních záležitostech……………..64 7. Sociální osvěta…………………………………………………………...72 7.1. Důležitost přikládaná sociální osvětě…………………………...72 7.2. Základní vymezení formy sociální osvěty………………………74 7.3. Prostředky osvětového působení………………………………..77 Odstraněno: ¶ ¶ ¶

3

1. Údaje o výzkumu

Typ výzkumu:

reprezentativní kvantitativní výzkum

Věcné zaměření výzkumu:

1) zjistit schopnost orientace občanů v různých sociálních situacích a problémech 2) prozkoumat komunikační zvyklosti obyvatel ČR a zjistit zdroje jejich informací týkajících se sociálních záležitostí

Cílová skupina:

populace ČR ve věku od 18ti let

Metoda výzkumu:

kvótní výběr podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště

Technika dotazování:

standardizované rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli STEM

Termín výzkumu:

tři měsíční vlny 1. – 8. září 2006 20. – 27. října 2006 1. – 8. listopadu 2006

Výsledný soubor:

spojený soubor 4671 respondentů (z toho první vlna 1546 respondentů; druhá vlna 1571 respondentů, třetí vlna 1554 respondentů)

4

Odstraněno: Odstraněno: Odstraněno:

2. Reprezentativita výběrového souboru

Pohlaví

Soubor STEM

48 % 52 %

48 % 52 %

Populace ČR starší 18 let

Soubor STEM

18 % 40 % 32 % 10 %

18 % 40 % 32 % 10 %

Populace ČR starší 18 let

Soubor STEM

22 % 27 % 27 % 24 %

23 % 27 % 27 % 23 %

Populace ČR starší 18 let

Soubor STEM

16 % 9% 10 % 18 % 20 % 27 %

17 % 9% 10 % 18 % 21 % 25 %

Populace ČR starší 18 let

Soubor STEM

12 % 11 % 6% 6% 3% 8% 4% 5% 5% 5% 11 % 6% 6% 12 %

12 % 12 % 6% 5% 3% 8% 4% 5% 4% 4% 12 % 6% 6% 13 %

Muži Ženy

VZDĚLÁNÍ Základní Vyučen (bez maturity) Maturita VŠ

VĚKOVÁ KATEGORIE 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60 a více let

VELIKOST OBCE Do 999 obyvatel 1 000 – 1 999 2 000 – 4 999 5 000 – 19 999 20 000 – 90 000 Nad 90 000

KRAJ

Odstraněno: ¶ jsou tu ta aktuální čísla od Hakoše?

Populace ČR starší 18 let

Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

5

Odstraněno: 0

Odstraněno: 6

Odstraněno: 5

3. Hlavní zjištění • Názory občanů na to, zda jsou opatření v sociální politice dostatečná, nejsou jednotné. Mírná většina (56 %) se domnívá, že existující příspěvky, rodinné dávky, podpory apod. nejsou v současné době dostatečné. • Mnohem kritičtěji vnímají lidé otázku týkající se konstrukce různých sociálních opatření. Pouze necelá třetina občanů (31 %) zastává názor, že při tvorbě různých sociálních opatření je dbáno na zkušenosti a potřeby různých skupin obyvatel. • Pouze třetina lidí (32 %) si myslí, že ve společnosti existuje dostatečné povědomí o tom, jak funguje sociální politika, na co lidé mají a nemají nárok a jak jsou jednotlivé platby nebo důchody vyměřovány. • Svou osobní informovanost hodnotí občané o něco lépe než obecnou (39 % kladných variant odpovědí : 32 % kladných variant odpovědí). • Mezi zdroje, z kterých v současné době lidé nejčastěji čerpají informace ohledně sociálních záležitostí patří především média a neformální sítě (rodina, příbuzní, přátelé, kolegové). • Schopnost lidí najít si v případě potřeby informace ohledně sociálních záležitostí je podle jejich deklarací poměrně vysoká (75 %), ovšem ne příliš přesvědčivá (50 % odpovědí s variantou „spíše ano“). • Znalost neziskových organizací, kam by se občané mohli obrátit s žádostí o radu a pomoc, deklaruje jen o něco více než třetina veřejnosti (37 %). • Více než dvě pětiny obyvatel (43 %) považují za pravděpodobné, že by se v blízké budoucnosti mohli dostat do sociálně tíživé situace. Nejvíce se občané ve svém životě obávají finanční tísně (61 %), dlouhodobé nemoci a invalidity (58 %) a problému s finančním zajištěním ve stáří (51 %), nejméně naopak nadměrného zadlužení (29 %) a práce načerno (15 %).

6

• Ze zkoumaných oblastí sociální politiky a z nabídnutých krizových situací se respondenti podle svých výpovědí lépe orientují v oblasti rodinné, v problematice pojištění soukromého i ze zákona, poněkud méně v pracovně-právní oblasti. • Horší orientaci deklarují v bytové oblasti, oblasti dávek státní podpory i pomoci a v krizových situacích, jako je domácí násilí nebo nadměrné zadlužení. • Sociální osvětě je přikládaná poměrně velká důležitost. Lepšímu informování o sociálních záležitostech by věnovalo více pozornosti než dosud 68 % občanů. • Vítány jsou různé formy osvětového působení od vytvoření bezplatné telefonické informační linky (88 %) a jednotného internetového portálu (86 %) přes letáky a příručky o fungování různých sociálních opatření (83 %) až po zřízení centrálního informačního střediska s kvalifikovanými pracovníky v sociální oblasti (73 %). • Poměrně velká váha je přikládána všem nosičům informací a není výrazně preferován jeden dominantní prostředek osvětového působení. Podle rozhodnosti odpovědí (míry variant „určitě ano“) však lze soudit, že veřejnost z nabídnutých nosičů upřednostňuje bezplatnou informační linku a internet. • O velkém ocenění jakéhokoliv informování o sociálních záležitostech svědčí i univerzalita názorů na jednotlivé informační nosiče, s výjimkou internetu. I u tohoto prostředku informování však existující rozdíly nejsou natolik propastné a většinově jej oceňují i skupiny, u kterých může být předpoklad, že by jej mohly využívat méně (lidé starší, méně vzdělaní a hůře zajištění). • Občané se také většinově domnívají, že by se o systému sociální ochrany měli dovídat již žáci a studenti základních a středních škol (80 %).

7

Odstraněno: , Odstraněno: ,

4. Názory na přiměřenost sociálních opatření Pro vytvoření koncepce sociální osvěty je důležité znát, jak občané celkově nahlížejí na systém sociální ochrany a jak obecně hodnotí opatření v sociální oblasti. Ztotožnění se se systémem sociálních opatření nebo kladný postoj k němu mohou významně ulehčit informování občanů o sociálních záležitostech. Naopak negativní náhled na systém sociální ochrany může signalizovat, že v sociální osvětě je potřebné zaměřit se nejen na konkrétní oblasti a problémové situace, ale i na vysvětlování základních principů a smyslu vytvořených opatření. Z těchto důvodů byly ve výzkumu kromě konkrétních otázek ohledně orientace občanů v různých oblastech sociální politiky a zdrojů jejich informací zjišťovány i názory na přiměřenost sociálních opatření. V názorech na to, zda jsou existující opatření v sociální politice dostatečná, se občané neshodují. Zhruba dvě pětiny občanů se domnívají, že současná opatření jsou dostatečná. Ostatní, jen o něco více než polovina obyvatel ČR (56 %), se domnívají, že stávající opatření v sociální oblasti (např. příspěvky, rodinné dávky, podpory) dostatečná nejsou. Zároveň je velmi důležité poznamenat, že přibližně každý šestý člověk zvolil zcela negativní variantu odpovědi („určitě ne“), což znamená, že existuje nezanedbatelná skupina lidí, kteří jsou jasně přesvědčeni o nedostatečnosti aktuálních opatření.

"Myslíte si, že existující opatření v sociální politice, tj. příspěvky, rodinné dávky, podpory, jsou v současné době dostatečná?" Určitě ano 12%

Určitě ne 17%

Spíše ano 32% Spíše ne 39%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Odstraněno: , 9+10/2006 Odstraněno: 1 r

8

Názory na dostatečnost či nedostatečnost existujících opatření v sociální politice jsou diferencovány zejména podle výše vzdělání a majetkového zajištění respondentů. Tyto dvě charakteristiky jsou konzistentně v celém výzkumu základní dělící čárou názorů dotazovaných, předurčují jejich postoje k celému systému sociální ochrany a zároveň určují míru sebevědomí, s jakou se respondenti orientují v jednotlivých oblastech sociální politiky. V případě názorů na dostatečnost aktuálních opatření společně s výší vzdělání postupně narůstá podíl těch, kteří jsou přesvědčeni, že stávající příspěvky, dávky a podpory jsou dostatečné. Zatímco mezi lidmi se základním vzděláním jsou o dostatečnosti existujících opatření přesvědčeny necelé dvě pětiny (38 %) respondentů, u lidí s vysokoškolským vzděláním tento podíl překročuje polovinu (55 %). Ovšem jak vidět, i v této skupině zůstává poměrně velký podíl (45 %) těch, kteří si myslí, že existující dávky a podpory nejsou dostatečné. Mnohem jednoznačnější a rozhodnější ve srovnání se vzděláním je rozdíl v názorech respondentů podle majetkového zajištění. Solidně zajištěni jsou výrazně více (60 %) než špatně zajištěni (24 %) přesvědčeni o tom, že stávající opatření jsou dostačující. Pokud tedy lze názory celé populace hodnotit jako nepříliš rozhodné a podobné hodnocení lze použít i při diferenciaci podle vzdělání, u majetkového zajištění jsou názory jednotlivých skupin vyhraněnější. Lépe majetkově zajištění jsou o dostatečnosti systému přesvědčeni mnohem více než hůře zajištění obyvatelé.

"Myslíte si, že existující opatření v sociální politice, tj. příspěvky, rodinné dávky, podpory, jsou v současné době dostatečná?" Rozdíly podle vzdělání 100% 80% 60%

24

38

11

14

18

34

39

41

40% 20% 0%

39

33

29

31

9

10

14

16

Základní

Vyučen

Maturita

VŠ

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Odstraněno: , 9+10/2006 Odstraněno: 1 r

9

"Myslíte si, že existující opatření v sociální politice, tj. příspěvky, rodinné dávky, podpory, jsou v současné době dostatečná?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 80%

11

14 31

29 40

60% 40%

45

39 35

20%

18

21

11

6

Průměrně zajištěni

Špatně zajištěni

0% Solidně zajištěni Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Odstraněno: , 9+10/2006 Odstraněno: 1 r

Z hlediska konstruování systému sociální ochrany a informování o něm je zajímavé, jak opatření v této oblasti vnímají skupiny, které systém využívají nebo s ním mají bližší zkušenost, v tomto případě lidé závisející na sociálních dávkách a podpoře, či lidé se zkušeností se zdravotním postižením nebo dlouhodobou nemocí.1 Lidé deklarující závislost rodinného rozpočtu na dávkách jsou méně často přesvědčeni, že opatření v sociální oblasti jsou dostatečná, ve srovnání s lidmi, kteří tvrdí, že rozpočet jejich rodiny není závislý na dávkách. Výrazně největší podíl lidí (52 %) přesvědčených o dostatečnosti stávajících opatření je mezi těmi respondenty, kteří na otázku ohledně závislosti domácnosti na dávkách odpověděli variantou „určitě ne“. Podobně lidé se zkušeností se zdravotním postižením nebo dlouhodobou nemocí jsou méně přesvědčeni, že dávky a podpory jsou dostatečné, než lidé, kteří tuto zkušenost nemají (31 % : 45 %). I když chybějící bližší zkušenost se systémem sociální ochrany znamená větší přesvědčení o dostatečnosti dávek, i ve skupině lidí nezávislých na sociálních dávkách a bez zkušeností se zdravotním postižením stále významný podíl lidí, přibližně poloviční, vyjadřuje názor, že existující opatření nejsou dostačující.

1

„Žije ve Vaší domácnosti někdo zdravotně postižený nebo dlouhodobě nemocný?“

10

Názory na dostatečnost existujících opatření v sociální politice (podle závislosti na sociálních dávkách v %) závislí na dávkách závislí na dávkách závislí na dávkách závislí na dávkách „určitě ano“ „spíše ano“ „spíše ne“ „určitě ne“ „určitě ano“

6

4

6

17

„spíše ano“

22

29

31

35

„spíše ne“

38

50

47

34

„určitě ne“

34

17

16

14

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Odstraněno: , 9+10/2006 Odstraněno: 1 r

"Myslíte si, že existující opatření v sociální politice, tj. příspěvky, rodinné dávky, podpory, jsou v současné době dostatečná?" Rozdíly podle přítomnosti zdravotně postiženého nebo slouhodobě nemocného v domácnosti 100%

16

23

80% 60%

39 46

40% 20% 0%

33

20 11

12

Žije v domácnosti někdo zdravotně postižený nebo dlouhodobě nemocný

Nežije v domácnosti někdo zdravotně postižený nebo dlouhodobě nemocný

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3117 respondentů

Odstraněno: , 9+10/2006 Odstraněno: 1 r

Zatímco ohledně dostatečnosti či nedostatečnosti stávajících opatření v sociální oblasti se obyvatelé příliš neshodují, poměrně jasný názor mají v otázce, zda je při konstrukci sociálních opatření dostatečně dbáno na zkušenosti a potřeby různých skupin občanů. V tomto případě 69 % vyjádřilo názor, že nikoliv, a zároveň skutečně jen minimum respondentů jednoznačně souhlasilo (varianta odpovědi „určitě ano“), že při tvorbě sociálních opatření jsou diverzifikace dle zkušeností a potřeb jednotlivých skupin populace brány v potaz.

11

Odstraněno: z

"Myslíte, že se u nás při konstrukci různých sociálních opatření dostatečně dbá na zkušenosti a potřeby různých skupin obyvatel?" Určitě ne 20%

Určitě ano 4%

Spíše ano 27%

Spíše ne 49%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Odstraněno: , 9+10/2006 Odstraněno: 1 r

Tento názor je univerzální a neliší se příliš podle pohlaví, věku, ani vzdělání. Rozdíly v mínění respondentů jsou patrné pouze podle majetkového zajištění. Čím lépe jsou lidé zajištění, tím více jsou přesvědčeni, že se v ČR při konstrukci různých opatření v sociální oblasti dbá na zkušenosti a potřeby různých skupin obyvatel (42 % solidně zajištěni : 19 % špatně zajištěni). Co se týče skupin se zkušenostmi se systémem sociální ochrany, jisté rozdíly se objevují rovněž podle toho, zda respondenti deklarují závislost či nezávislost rodinného rozpočtu na sociálních dávkách. Lidé, kteří uvedli, že jejich rodinný rozpočet je zásadním způsobem závislý na dávkách2, jsou mnohem pevněji přesvědčeni, že se nedbá na zkušenosti a potřeby různých skupin, než lidé, kteří odpověděli, že jejich rozpočet závisí na dávkách méně, případně nezávisí na sociálních dávkách vůbec.

2 V odpovědích na otázku „Je Váš rodinný rozpočet zásadním způsobem závislý na dávkách sociálního zabezpečení?“ respondenti zvolili variantu odpovědi „určitě ano“.

12

"Myslíte, že se u nás při konstrukci různých sociálních opatření dostatečně dbá na zkušenosti a potřeby různých skupin obyvatel?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100%

16

17

29

80% 60%

42

51 52

40% 20% 0%

34

28

17

8

4

2

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Špatně zajištěni

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne Odstraněno: , 9+10/2006

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Odstraněno: 1 r

„Myslíte, že se u nás při konstrukci různých sociálních opatření dostatečně dbá na zkušenosti a potřeby různých skupin obyvatel?“ (podle závislosti na sociálních dávkách v %)

závislí na dávkách závislí na dávkách závislí na dávkách závislí na dávkách „určitě ano“ „spíše ano“ „spíše ne“ „určitě ne“ „určitě ano“

4

2

3

6

„spíše ano“

18

27

28

28

„spíše ne“

49

53

53

47

„určitě ne“

29

18

16

19

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Odstraněno: , 9+10/2006 Odstraněno: 1 r

Naopak neobjevují se významné rozdíly v mínění lidí v této otázce podle zkušenosti se zdravotním postižením nebo dlouhodobou nemocí. Přesvědčení, že se při konstrukci sociálních opatření nedbá na specifika jednotlivých skupin, mají ve stejné míře lidé se zkušeností se zdravotním postižením a nemocí v rodině i bez něj. Z odpovědí na otázky ohledně dostatečnosti příspěvků, dávek a podpor a způsobu konstrukce systému sociální ochrany vyplývá, že při celkovém vnímání sociálních opatření pociťují občané větší problém v tom, že se v opatřeních v sociální oblasti nedbá na různorodost zkušeností a potřeb jednotlivých skupin obyvatel, než jenom v tom, že dávky, příspěvky a podpory nejsou dostatečné. 13

5. Informovanost o sociálních záležitostech 5.1. Míra informovanosti Míra informovanosti občanů o sociálních záležitostech je jednou ze základních výzkumných otázek provedeného šetření. Jednou z věcí, která s tím souvisí, je angažovanost odpovědných institucí v procesu informování občanů. Tady jsou názory dost skeptické. U většiny (69 %) obyvatel převládá pocit, že ministerstva a jiné centrální úřady nedbají v dostatečné míře na dobrou informovanost občanů o sociálních záležitostech. Téměř pětina lidí přitom toto mínění zastává poměrně pevně (odpovědi „určitě ne“).3 "Máte pocit, že ministerstva a jiné centrální úřady dostatečně dbají na to, aby lidé byli o sociálních záležitostech dobře informováni?" Určitě ano 4%

Určitě ne 18%

Spíše ano 27%

Spíše ne 51%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Rozdíly v názorech na dostatečné naplňování informační role centrálních úřadů se projevují zejména z hlediska vzdělání a majetkového zajištění. Lidé vzdělanější a lépe zajištěni, tedy ti, kteří mají v případě potřeby větší potenciál vyhledat adekvátní informace, o něco více zastávají názor, že jmenované instituce dostatečně dbají na dobré informování občanů. Avšak i ve skupinách lidí s vysokoškolským vzděláním a solidním zajištěním pořád převládá mínění, 3

Vnímání ministerstev či jiných centrálních úřadů z hlediska péče o informovanost obyvatel tak není příliš pozitivní, ovšem jde spíše o vyjádření celkového pocitu z jmenovaných úřadů, než o faktické znalosti aktivit těchto institucí. Respondenti v této otázce vyjadřovali spíše svůj prvotní a obecný dojem z uvedených institucí, který, navzdory vyššímu podílu zcela negativních odpovědí („určitě ne“) není příliš usazen. Svědčí o tom poměrně vysoké podíly váhavých variant odpovědí („spíše ano“ a „spíše ne“) na straně kladných i záporných vyjádření. V myslích obyvatel tak sice ministerstva a centrální instituce nemají dobrý obraz z hlediska péče o dostatečnou informovanost obyvatelstva, avšak tento názor není jednoznačně pevný a neměnný.

14

že centrální úřady nedostatečně pečují o informovanost občanů. Za pozornost stojí také to, že lidé potenciálně ohrožení (především špatně majetkově zajištění), vidí roli centrálních orgánů v informování značně skepticky. Více než čtvrtina špatně zajištěných se zcela jednoznačně domnívá, že ministerstva a jiné centrální instituce nedbají na dobrou informovanost obyvatel (28 % podíl odpovědí „určitě ne“). "Máte pocit, že ministerstva a jiné centrální úřady dostatečně dbají na to, aby lidé byli o sociálních záležitostech dobře informováni?" Rozdíly podle vzdělání 100%

12

16

20

22

80% 60%

51

53

24

24

3

Základní

48

49

40% 20% 0%

Určitě ano

31

35

3

4

5

Vyučen

Maturita

VŠ

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

"Máte pocit, že ministerstva a jiné centrální úřady dostatečně dbají na to, aby lidé byli o sociálních záležitostech dobře informováni?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100%

12

17

28

80% 60%

48

52 52

40% 20%

33

0%

7

3

3

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Špatně zajištěni

Určitě ano

28

Spíše ano

17

Spíše ne

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

15

Zjišťování míry informovanosti o sociálních záležitostech má v provedeném výzkumu dvě roviny: v jedné respondenti vyjadřují názor na obecné povědomí lidí o sociální politice a jejích opatřeních, ve druhé rovině hodnotí, zda oni osobně mají dostatek informací o sociálních věcech.

Názory na informovanost o sociálních záležitostech Je podle Vás mezi lidmi dostatečné povědomí o tom, jak funguje sociální politika v naší zemi, na co lidé mají a nemají nárok, jak se jednotlivé sociální platby, důchody, pojištění stanovují?

5

Řekl(a) byste, že Vy osobně máte dostatek informací ohledně sociálních záležitostí?

6

0

Určitě ano

27

49

19

33

19

42

20

40

Spíše ano

%

60

Spíše ne

80

100

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Obecné povědomí lidí v České republice o fungování sociální politiky, znalost nároků a informovanost o stanovování jednotlivých plateb a dávek považují přibližně dvě třetiny občanů za nedostatečné. Na svou osobní situaci nahlížejí respondenti o něco lépe, avšak i tady většina (61 %) deklaruje, že osobně nemá dostatek informací o sociálních záležitostech. Názor, že obecné povědomí lidí v České republice o systému sociální ochrany není na vysoké úrovni, je poměrně univerzální a jediný rozdíl je patrný podle majetkového zajištění respondentů. Dotazovaní, kteří jsou lépe zajištěni projevují větší optimismus ohledně všeobecné dovednosti lidí orientovat se v systému sociální ochrany, ve smyslu chápání nároků a stanovování plateb a dávek (41 % kladných odpovědí solidně zajištěni : 23 % kladných odpovědí špatně zajištěni).

16

Zatímco obecný pohled na celkovou, průměrnou sociální gramotnost obyvatel je v zásadě univerzální, pohled na vlastní osobní situaci je velmi diferencován postavením a zkušenostmi jednotlivých respondentů. Opět se objevují pro téma systému sociální ochrany velmi charakteristické rozdíly v odpovědích: rozdíly podle vzdělání a podle majetkového zajištění. Ve skupině lidí s vysokoškolským vzděláním a skupině solidně zajištěných se objevuje nadpoloviční podíl lidí, kteří deklarují, že mají dostatek informací o sociálních záležitostech (56 % vysokoškolsky vzdělaní; 51 % solidně zajištění), zatímco u lidí se základním vzděláním a u lidí špatně zajištěných podíl lidí s dostatkem informací nedosahuje ani jedné třetiny. Subjektivní hodnocení ohledně vlastní informovanosti tak velmi závisí na vzdělání a majetkovém zajištění respondenta. Ovšem je nutné dodat, že i ve skupinách, které se cítí být více informovány, tedy lidé vzdělaní a solidně zajištění, je stále přibližně poloviční podíl těch, kteří osobně deklarují nedostatek informací. Další rozdíly v hodnocení dostatku informací ohledně systému sociální ochrany se projevují v závislosti na věku respondentů. Zejména nejmladší skupina do 30 let deklaruje subjektivně nejméně informovanosti o sociálních záležitostech. Jednou ze základních hypotéz výzkumu je, že zkušenost se systémem sociální ochrany může následně zvyšovat informovanost občanů. Lidé aktuálně pobírající dávky státní sociální podpory či pomoci by se tak mohli cítit více informovaní. Tato hypotéza, zkoumána několika otázkami4, však v zásadě potvrzena nebyla. Mezi lidmi, kteří v současné době pobírají invalidní důchod, podporu v nezaměstnanosti, dávky sociální pomoci nebo pro zdravotně postižené a lidmi, kteří tyto dávky v současné době nepobírají, není v názorech na osobní dostatek informací velký rozdíl. Jediný rozdíl v hodnocení dostatku informací, který byl zaznamenán, se objevil v případě přídavků na děti. Lidé, kteří v současné době pobírají tuto dávku, se subjektivně cítí více informovaní o sociálních záležitostech, než občané, kteří přídavky na děti nepobírají. Tento rozdíl je vysvětlitelný zejména věkem respondentů, jelikož lidé s dětmi spadají právě do nejsuverénnější skupiny mezi 30 až 44 lety, která se mezi ostatními věkovými skupinami deklaruje jako nejlépe informovaná o sociálních záležitostech. Podobně se významné rozdíly v deklaraci dostatku či nedostatku informací neukázaly ani mezi lidmi se zkušeností se zdravotním postižením nebo dlouhodobou nemocí a těmi respondenty, kteří tuto zkušenost nemají.

4

„Pobíráte v současné době následující sociální dávky? Částečný nebo plný invalidní důchod; Hmotná podpora v nezaměstnanosti; Přídavky na děti; Příspěvek na bydlení; Dávky sociální potřebnosti od Městského úřadu; Dávky pro zdravotně postižené;“; „Je Váš rodinný rozpočet zásadním způsobem závislý na dávkách sociálního zabezpečení?“

17

Velmi podobně odpovídají na otázku ohledně osobního dostatku informací dvě zcela protikladné skupiny respondentů: ti, kteří určitě jsou a ti kteří určitě nejsou závislí na sociálních dávkách.5 Tyto dvě vyhraněné skupiny s větší jistotou posuzují, zda osobně mají dostatek či nedostatek informací. Je to dáno sociálním statusem každé skupiny. Lidé, kteří na systému sociální ochrany rozhodně nejsou závislí, patří k těm vzdělanějším a lépe zajištěným, tedy k těm, kteří jsou poměrně dobře schopni zhodnotit svou informovanost či neinformovanost. Občané, jejichž rozpočet zásadně závisí na systému sociálního zabezpečení, umí zase posoudit míru osobního dostatku či nedostatku informací ze své zkušenosti, proto, že se v systému pohybují. I když tito lidé odpovídají na otázku ohledně dostatku informací s větší jistotou, neznamená to zároveň, že deklarují větší míru informovanosti. Je proto velmi závažným zjištěním, že přibližně dvě třetiny lidí, jejichž domácí rozpočet je naprosto závislý na sociálních dávkách, se cítí být nedostatečně informováno o sociálních záležitostech.

"Je podle Vás mezi lidmi dostatečné povědomí o tom, jak funguje sociální politika v naší zemi, na co lidé mají a nemají nárok, jak se jednotlivé sociální platby, důchody, pojištění stanovují?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 17

17

25

80% 60%

42

50 52

40% 20% 0%

33

28

20

8

5

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

3 Špatně zajištěni

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

5

Na otázku „Je Váš rodinný rozpočet zásadním způsobem závislý na dávkách sociálního zabezpečení?“ volí krajní varianty „určitě ano“ a „určitě ne“.

18

Názory na osobní dostatek informací ohledně sociálních záležitostí (podle závislosti na sociálních dávkách v %) závislí na dávkách závislí na dávkách závislí na dávkách závislí na dávkách „určitě ano“ „spíše ano“ „spíše ne“ „určitě ne“ „určitě ano“

7

3

4

8

„spíše ano“

29

42

34

32

„spíše ne“

41

43

47

40

„určitě ne“

23

12

15

20

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

"Řekl(a) byste, že Vy osobně máte dostatek informací ohledně sociálních záležitostí?" Rozdíly podle věku 100% 22

16

17

20

41

42

41

36

34

34

80% 60%

44

40% 20%

29

0%

5

7

7

5

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

19

"Řekl(a) byste, že Vy osobně máte dostatek informací ohledně sociálních záležitostí?" Rozdíly podle vzdělání 100% 80% 60%

10

15

20

26

34 40

45

44

40%

46

37

20%

26

30

0%

4

5

8

10

Základní

Vyučen

Maturita

VŠ

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

"Řekl(a) byste, že Vy osobně máte dostatek informací ohledně sociálních záležitostí?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100%

14

17

28

80% 35 44

60%

44

40% 40 34

20% 0%

24

11

5

4

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Špatně zajištěni

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

20

5.2. Zdroje informací Kromě zjištění míry informovanosti obyvatel v otázkách sociální politiky a ochrany je jedním ze základních cílů výzkumu zjistit, z jakých zdrojů lidé čerpají své poznatky o sociálních záležitostech a které z nich pokládají při získávání informací za klíčové. Z nabídnutých možností se jako důležité pro obyvatele ČR (více než 50 % podíl variant odpovědí „hlavní zdroj informací“ a „důležitý zdroj informací“) jeví zejména média a neformální sítě. Velice silné postavení mají zejména televize a noviny. Televizi za „hlavní zdroj“ svých informací označují více než dvě pětiny respondentů, noviny přibližně třetina. Za pozornost rovněž stojí, že rozhlas a internet zvolila za svůj „hlavní zdroj“ ohledně informací o sociální oblasti přibližně čtvrtina lidí (internet 28 %, rozhlas 25 %). Zejména překvapivé je, jaký význam má podle výpovědí respondentů internet. Vedle těch, kteří jej považují za „hlavní zdroj“ informací (28 %), jej ještě stejný podíl lidí pokládá za „důležitý zdroj“. To znamená, že pro více než polovinu (56 %) občanů starších 18ti let hraje v informování o sociálních záležitostech internet důležitou roli. Neformální sítě, tedy rodina a příbuzní, či přátelé a kolegové v práci, jsou rovněž jmenovány jako velmi podstatné zdroje informací, přičemž důraz kladou respondenti především na okruh svých nejbližších. Z institucí, které by se informováním občanů o sociálních záležitostech mohly zabývat, jmenovala více než polovina respondentů (60 %) jako podstatný zdroj svých informací pouze referenty na obecních či městských úřadech. Poměrně velký podíl občanů (45 %) rovněž spoléhá na starosty a volené zastupitele. Ostatní instituce státní správy či samosprávy ani neziskové organizace již tak podstatným informačním kanálem pro občany nejsou. Situaci, kdy se občané obracejí z institucí především na referenty, případně na starosty či zastupitele, lze v podstatě chápat jako standardní, jelikož nejdůležitější informační zdroje by měly být pro občany právě ty, které jsou nejblíže. Zejména v případě poslance či senátora, které většina lidí považuje za nedůležitý zdroj informací o sociálních záležitostech, není situace nijak alarmující, jelikož není náplní jejich práce poskytovat poradenství v sociální oblasti. Podobně lze hodnotit i roli ministerstev a centrálních úřadů v přímém poradenství občanům, i když jako důležitý zdroj je uvádí přibližně třetina respondentů. Role neziskových organizací není zatím v procesu informování občanů příliš pevná a ustálená. Na jedné straně ve srovnání s ostatními nabídnutými zdroji informací, patří k těm nejméně důležitým, na straně druhé jsou téměř pro třetinu podstatným kanálem pro informování o sociální oblasti. V případě neziskových organizací jako informačního zdroje mohl odpovědi ovlivnit ještě jeden faktor: a to, zda respondenti přesně vědí, které organizace v jejich okolí jsou právě nestátními neziskovými organizacemi a zda si vzpomněli na všechny své zkušenosti s nimi. 21

"Můžete, prosím, říci, jak důležitým zdrojem informací jsou pro Vás následující lidé a instituce, pokud potřebujete získat informace o sociálních záležitostech, jako jsou důchody, zdravotní pojištění, nemocenská, sociální dávky apod.? 44

Televize Noviny Rodina, příbuzní

54

14

32

52

16

59

25

Rozhlas Časopisy

17

Referenti na obecním, městském úřadě

18

Starosta, zastupitelé na obecním, městském úřadě

8

Ministerstva nebo jiné centrální úřady

6

5

Váš poslanec či senátor 2 0

27

48

35

42

40

28

44

37

55

26

Různá občanská sdružení, občanské poradny, 5 manželské poradny Terénní sociální pracovníci

21

48

28

Internet

9

32

20

Přátelé, známí, kolegové v práci

Hlavní zdroj informací

47

68

25

70

20

75

15

83 20

Důležitý zdroj informací

40

%

60

80

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

22

100

Televize je jednoznačně nejuniverzálnějším médiem a všeobecně významným zdrojem informací o sociální oblasti. Jediný rozdíl je mezi respondenty patrný z hlediska věku. Pro nejstarší respondenty ve věku 60 a více let je už i tak důležité médium ještě významnější. Polovina z nich udává televizi jako „hlavní zdroj“ svých informací. Naopak pro nejmladší věkovou kategorii je televize již o něco méně významný informační zdroj. Noviny, podobně jako televize, jsou rovněž nepostradatelným zdrojem informací pro všechny skupiny obyvatel, i když se objevují mírné rozdíly u lidí různého pohlaví, věku, vzdělání a majetkového zajištění. Muži o něco více než ženy deklarují, že jsou pro ně noviny „hlavním“ informačním zdrojem. Lidé z nejstarší skupiny obyvatel častěji uvádějí noviny jako „hlavní zdroj“ informací, na rozdíl od mladých lidí do 30 let, kteří jej více jmenují jako „nepodstatný zdroj“. Jistý trend se projevuje dle věku, kdy se zvyšující úrovní vzdělání se zvyšuje i důraz kladený na důležitost tohoto zdroje. Menší váhu jako zdroji ohledně sociálních záležitostí přikládají novinám zase lidé špatně zajištěni. Všechny jmenované rozdíly jsou statisticky významné, avšak nejsou propastně velké. I ve skupinách, které novinám přikládají o něco menší význam, se jejich důležitost (podíl variant odpovědí „hlavní zdroj informací“ a „důležitý zdroj informací“) dostává nad 80 %. Další typy médií, rozhlas a časopisy, jsou pro obyvatele rovněž významnými zdroji informací ohledně systému sociální ochrany (rozhlas 73 %, časopisy 65 %). Důležitost rozhlasu přímo roste s věkem respondentů. U časopisů se projevují rozdíly především podle pohlaví, kdy ženy považují tento typ médií za trochu důležitější při orientaci v sociálních záležitostech než muži. Zatímco u ostatních typů médií byly rozdíly mezi jednotlivými skupinami statisticky významné, ale ne dramatické, internet je médiem, u kterého lze zcela jednoznačně poukázat na propastné rozdíly u respondentů a to z hlediska věku, vzdělání a majetkového zajištění. Toto interaktivní prostředí je podle výpovědí respondentů používáno mladými (zejména do 30 let věku), vzdělanějšími (hranicí je dosažení maturity) a solidně zajištěnými. V těchto skupinách více než tři čtvrtiny respondentů považují internet za hlavní nebo důležitý zdroj informací. Naproti tomu ve skupinách, které by z hlediska sociální osvěty mohly vyžadovat zvýšenou pozornost (lidé starší, méně vzdělaní a zejména deklarující špatné zajištění) není internet tak významně využíván. Jisté rozdíly, avšak ne tak dramatické jako v předešlých případech, lze pozorovat i podle velikosti obce, kde respondent bydlí. Lidé z větších sídel (nad 5000 obyvatel) poněkud častěji uvádějí internet jako hlavní zdroj informací o sociálních záležitostech. Neformální sítě jako zdroj poznatků o důchodech, zdravotním pojištění či dávkách byly ve všeobecnosti dotazovanými označeny jako velmi podstatné. Ještě více se však na ně spoléhají 23

ty skupiny, které se mohou cítit jako potenciálně slabší. Jistý rozdíl v spoléhání se na informace od rodiny lze nalézt i mezi muži a ženami, kdy ženy o málo častěji uvádějí rodinu jako hlavní zdroj informací. Především se však na rodinu a příbuzné spoléhají lidé z nemladší a nejstarší věkové kategorie. Podstatnou roli hraje i vzdělání, 44 % lidí se základním vzděláním považuje rodinu a hlavní zdroj svých informací o sociálních věcech oproti 20 % vysokoškolsky vzdělaných. Také špatně zajištěni více využívají neformálních cest k informování. Naproti tomu skupiny, které jsou potenciálně aktivnější a sebevědomější, vyhledávají více informace z oficiálních zdrojů – u institucí. Tato tendence se projevuje s rostoucím vzděláním a majetkovým zajištěním, u věku se to týká především dvou aktivních skupin ve středním věku (30 až 44 let a 45 až 59 let), které se o trochu více než nejmladší a nejstarší věková kategorie spoléhají na rady referentů na obecních a městských úřadech. Referáty obecních úřadů o něco více považují za hlavní zdroj svých informací o sociálních záležitostech lidé z větších sídel nad 5000 obyvatel. Naopak v menších obcích, zejména je to zjevné u vesnic do 1000 obyvatel, hrají poměrně významnou roli jako informační kanál o systému sociální ochrany i starosta a zastupitelé. Nestátní neziskové organizace a terénní sociální pracovníci vyšli ze srovnání s ostatními zdroji informací o sociálních záležitostech jako zdroje pro většinu populace nedůležité. Avšak především v případě terénních sociálních pracovníků může být toto konstatování zavádějící. Jejich služeb totiž mohou využívat jisté specifické skupiny obyvatel, pro které tento informační kanál může nabývat na významu. Tato hypotéza se skutečně potvrdila v případě lidí využívajících systém sociálních dávek. Lidé, kteří v době výzkumu pobírali příspěvek na bydlení nebo jiné dávky sociální potřebnosti a lidé, kterým náleží dávky pro zdravotně postižené pokládají terénní sociální pracovníky za podstatnější zdroj informací, než lidé, kteří tyto dávky nepobírají. Lidé, kteří dostávají příspěvek na bydlení nebo jiné dávky sociální potřebnosti, také o něco častěji než ostatní jmenují různá občanská sdružení jako hlavní zdroj svých informací. Zato mezi lidmi zdravotně postiženými a ostatními se při hodnocení důležitosti neziskových organizací jako informačního zdroje neobjevily významné rozdíly.

24

Televize Rozdíly podle věku 100%

7

12

10

9

48

47

47

40

43

44

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

80% 60%

42

40% 20%

51

0% Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

60 a více let

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Noviny Rozdíly podle věku 100%

14

13

12

54

54

52

27

32

33

36

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

18

80% 60%

55

40% 20% 0% Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

25

Noviny Rozdíly podle vzdělání 100% 18

15

12

10

53

54

54

53

29

32

34

36

Základní

Vyučen

Maturita

VŠ

80% 60% 40% 20% 0% Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Noviny Rozdíly podle majetkového zajištění 100%

12

13

53

54

35

33

28

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Špatně zajištěni

19

80% 60%

53

40% 20% 0%

Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

26

Rodina, příbuzní Rozdíly podle pohlaví

100%

14

18

80% 60%

52

52

40% 20%

30

34

Muži

Ženy

0%

Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Rodina, příbuzní Rozdíly podle věku 100%

11

15

17

20

56

51

27

29

30 až 44 let

45 až 59 let

80% 60%

50

49

40% 20%

39

36

0% 18 až 29 let Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

60 a více let

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

27

Rodina, příbuzní Rozdíly podle vzdělání 100%

10

14

18

24

80% 60%

46 53

53 56

40% 20%

44

33

29

Vyučen

Maturita

20

0% Základní Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

VŠ

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Rodina, příbuzní Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 15

20

13

80% 60%

53

52

47

40% 20%

28

32

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

40

0%

Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Špatně zajištěni Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

28

Přátelé, známí, kolegové v práci Rozdíly podle věku 100% 19

17

20

59

64

60

22

19

20

18

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

28

80% 60%

54

40% 20% 0% Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Přátelé, známí, kolegové v práci Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 23

20

57

62

20

18

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

20

80% 60%

54

40% 20%

26

0%

Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Špatně zajištěni Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

29

Rozhlas Rozdíly podle věku 100% 80%

23

28

26

49

48

19

23

26

31

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

32

60% 40%

49

20%

46

0% Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Časopisy Rozdíly podle pohlaví

100% 80%

32

39

60% 40%

51

45

20% 0%

Hlavní zdroj informací

16

17

Muži

Ženy

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

30

Referenti na obecním, městském úřadě Rozdíly podle věku 100% 80%

37

38

41

44

43

41

16

19

19

18

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

45

60% 40%

39

20% 0% Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Referenti na obecním, městském úřadě Rozdíly podle vzdělání 100% 80%

34

40

39

43

41

14

17

20

25

Základní

Vyučen

Maturita

VŠ

46

60% 40%

40

41

20% 0%

Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

31

Referenti na obecním, městském úřadě Rozdíly podle velikosti obce 100% 80%

44

48

42

44

37

43

12

15

15

36

39

39

42

43

39

22

18

22

2000090000 obyvatel

Nad 90000 obyvatel

60% 40% 20% 0%

Do 999 obyvatel

1000-1999 2000-4999 5000-19999 obyvatel obyvatel obyvatel

Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Internet Rozdíly podle věku 100% 24

80% 60%

33

45 74

35 32 28

40% 20%

41

35

15

27

11

0% 18 až 29 let Hlavní zdroj informací

30 až 44 let

45 až 59 let

Důležitý zdroj informací

60 a více let

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

32

Internet Rozdíly podle vzdělání 100% 22

28

80% 55

59

60%

31

33

40% 25

23

20%

47

39 18

20

Základní

Vyučen

0% Hlavní zdroj informací

Maturita

Důležitý zdroj informací

VŠ

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Internet Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 23

80% 60%

42 67

31 30

40% 20%

19

46 28

14

0% Solidně zajištěni Hlavní zdroj informací

Průměrně zajištěni Důležitý zdroj informací

Špatně zajištěni Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

33

Internet Rozdíly podle velikosti obce 100% 80%

45

49

48

31

27

26

24

24

26

43

43

38

26

27

29

31

30

33

2000090000 obyvatel

Nad 90000 obyvatel

60% 40% 20% 0% Do 999 obyvatel

1000-1999 2000-4999 5000-19999 obyvatel obyvatel obyvatel

Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Starosta, zastupitelé na obecním, městském úřadě Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 80%

51

53

39

38

10

9

6

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Špatně zajištěni

62

60% 40% 20% 0%

Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

32

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

34

Starosta, zastupitelé na obecním, městském úřadě Rozdíly podle velikosti obce 100% 80%

42

55

47

53

34

43

37

11

10

10

60% 40%

47

20% 0%

11

Do 999 obyvatel

1000-1999 2000-4999 5000-19999 obyvatel obyvatel obyvatel

Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

62

61

31

33

7

6

2000090000 obyvatel

Nad 90000 obyvatel

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Ministerstva nebo jiné centrální úřady Rozdíly podle vzdělání 100% 80% 60%

55

71

66

22

24

28

4

5

6

11

Základní

Vyučen

Maturita

VŠ

74

40% 34

20% 0%

Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

35

Ministerstva nebo jiné centrální úřady Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 80% 61

67

60%

77

40% 20% 0%

31

27

19

8

6

4

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Špatně zajištěni

Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Různá občanská sdružení, občanské poradny, manželské poradny Rozdíly podle pohlaví

100% 80% 60%

67

73

40% 20% 0%

Hlavní zdroj informací

27

23 4

6

Muži

Ženy

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

36

Terénní sociální pracovníci Rozdíly podle pohlaví

100% 80% 60%

77

73

18

22

5

5

Muži

Ženy

40% 20% 0%

Hlavní zdroj informací

Důležitý zdroj informací

Nedůležitý zdroj informací

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

37

6. Sociální dovednosti 6.1. Schopnost vyhledávat informace Kromě faktických znalostí a obecné informovanosti je další důležitou a nedílnou součástí sociální gramotnosti občanů schopnost vyhledat informace v případě potřeby. Vzhledem k tomu, že občané nehodnotí obecnou ani osobní informovanost příliš dobře, stává se schopnost vyhledávat informace klíčovou pro to, aby lidé mohli systém sociální ochrany adekvátně využívat. Odpovědi respondentů ohledně schopnosti vyhledat příslušné informace jsou na první pohled poměrně sebevědomé. Tři čtvrtiny obyvatel ČR by podle svých deklarací vědělo, kam se v případe potřeby informací o sociálních záležitostech obrátit. Pevně je o tom přesvědčena čtvrtina respondentů, polovina se spíše přiklání k tomu, že by zřejmě věděla, kde informace hledat. Čtvrtina občanů naopak neví, kam se v případě potřeby obrátit. Ovšem pouze malé procento (5 %) z těchto lidí uvádí, že určitě nemá ponětí, kde údaje ohledně sociálních záležitostí získat. Na jedné straně tak 39 % občanů deklaruje osobní dostatek informací ohledně sociálních záležitostí, na straně druhé jich však mnohem více (75 %) vypovídá, že je schopno se v případě potřeby znalostí o sociálních záležitostech obrátit na adekvátní místa. Na první pohled velká suverenita vzbuzuje určité pochybnosti. V první řadě jsou odpovědi ohledně schopnosti vyhledat informace o sociální oblasti ve velké míře váhavé a nejisté. Tuto nejistotu potvrzuje i to, že mnohem méně lidí se cítí být dostatečně informováno, než deklaruje schopnost nalézt informace. V druhé řadě je důležitá i skutečnost, z jakých zdrojů lidé své poznatky o sociálních záležitostech čerpají. Nejčastěji to jsou média a neformální sítě, tedy takové zdroje, které nejsou plně kompetentní a mohou podávat neúplné nebo zkreslené informace.

38

"Pokud byste potřeboval(a) nějaké informace ze sociální oblasti, věděl(a) byste, kam se obrátit?" Určitě ne 5% Určitě ano 25%

Spíše ne 20%

Spíše ano 50%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Větší schopnost nalézt v případě potřeby informace o systému sociální ochrany deklarují lidé vzdělanější a lépe majetkově zajištěni. Rovněž se ukazuje, že z hlediska věku jsou na tom podle svých slov lépe dvě střední věkové kategorie, lidé ve věku 30 až 44 let a 45 až 59 let. Nejméně schopnosti ve srovnání s ostatními věkovými skupinami projevují senioři nad 60 let, i když i v této skupině o něco více než dvě třetiny respondentů tvrdí, že by vědělo, kam se pro informace obrátit. Podobně jako u míry informovanosti, i u schopnosti vyhledat informace o sociálních záležitostech je velmi zajímavé, zda tuto schopnost mají spíše lidé, kteří využívají systém sociální ochrany nebo naopak ti, kteří jej zatím nepotřebovali. Obyvatelé, kteří vypovídají, že jejich rodinný rozpočet není vůbec závislý na dávkách sociální ochrany, deklarují vůbec největší schopnost vyhledávat informace o sociálních záležitostech, což souvisí se skutečností, že jsou to především lidé vzdělanější a lépe zajištěni. Naopak občané, kteří jsou podle svých slov zcela určitě na sociálních dávkách závislí a informace zcela jistě potřebují, mají nejmenší schopnost vyhledat informace ze sociální oblasti.

39

Hodnocení schopnosti vyhledat informace ze sociální oblasti (podle závislosti na sociálních dávkách v %) závislí na dávkách závislí na dávkách závislí na dávkách závislí na dávkách „určitě ano“ „spíše ano“ „spíše ne“ „určitě ne“ „určitě ano“

23

16

15

32

„spíše ano“

45

58

56

48

„spíše ne“

24

23

26

16

„určitě ne“

8

4

3

5

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Co se týče lidí pobírajících některou z konkrétních zkoumaných dávek systému sociální ochrany lze pozorovat v otázce schopnosti vyhledat informace tři rozdílné trendy. Do první skupiny patří lidé aktuálně pobírající invalidní důchod, podporu v nezaměstnanosti, příspěvek na bydlení nebo dávky sociální potřebnosti, kteří vykazují o málo menší schopnost vyhledávat informace než ti, kteří tyto dávky nepobírají. Stejnou schopnost vyhledat potřebné informace o sociální oblasti deklarují jak lidé zdravotně postižení, tak ti občané, kteří dávky pro tuto skupinu nepobírají. Naopak lidé dostávající přídavek na děti vykazují lepší schopnost nalézt informace než ti, kdo tuto dávku nepobírají (což souvisí také s tím, že patří do aktivnějších, středních věkových skupin).

"Pokud byste potřeboval(a) nějaké informace ze sociální oblasti, věděl(a) byste, kam se obrátit?" Rozdíly podle věku 100% 80%

5 22

60% 47

3 16

4 17

54

24

51 48

40% 20%

7

26

27

28

21

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

0%

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

40

"Pokud byste potřeboval(a) nějaké informace ze sociální oblasti, věděl(a) byste, kam se obrátit?" Rozdíly podle vzdělání 100% 80%

23

28

60% 40%

2 10

3 14

5

9

47

52 52

45

20%

41

31

18

20

Základní

Vyučen

0% Určitě ano

Maturita

Spíše ano

Spíše ne

VŠ Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

"Pokud byste potřeboval(a) nějaké informace ze sociální oblasti, věděl(a) byste, kam se obrátit?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 80% 60%

2

4

14

18

8 30

45 54 46

40% 20%

39

24

16

0% Solidně zajištěni Určitě ano

Průměrně zajištěni Spíše ano

Spíše ne

Špatně zajištěni Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

V souvislosti se schopností vyhledávat informace ze sociální oblasti je zajímavá i menší znalost neziskových organizací, kam by eventuálně občané mohli jít pro radu a pomoc v sociálních záležitostech. Bezpečně o existenci takových neziskových organizací ví pouze 41

minimum lidí (6% podíl varianty odpovědi „určitě ano“) a zhruba třetina (31% podíl varianty odpovědi „spíše ano“) má o těchto organizacích jisté povědomí.

"Víte o existenci různých občanských sdružení a neziskových organizací, kam se člověk může obrátit se žádostí o informace a pomoc v sociálních záležitostech?" Určitě ano 6%

Určitě ne 18%

Spíše ano 31%

Spíše ne 45%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Povědomí o existenci neziskových organizací, kam by se člověk mohl obrátit s žádostí o informace ohledně sociálních věcí, zcela dle předpokladu stoupá s majetkovým zajištěním a především s rostoucí úrovní vzdělání respondentů (29 % základní vzdělání : 54 % vysokoškolské vzdělání). O málo vyšší přehled o nestátních neziskových organizacích mají také dvě střední věkové kategorie, lidé mezi 30 až 59 lety. Příznačné je, že rozdíl ve znalosti neziskových organizací u lidí, kteří v současné době pobírají nějakou ze sociálních dávek, a u těch, kteří tyto dávky nepobírají není statisticky významný. Ani pro lidi, jejichž rozpočet je závislý na systému sociálních dávek, nejsou neziskové organizace prozatím ve větší míře potenciálním zdrojem informací. Respondenti, kteří zcela určitě deklarovali závislost rodinného rozpočtu na dávkách mají nejnižší znalost zmiňovaných organizací. Poměrně velký podíl z nich, necelá třetina (29 %), zároveň určitě neví o občanských nebo jiných sdruženích, kam by se dalo obrátit pro radu.

42

Povědomí o existenci neziskových organizací (podle závislosti na sociálních dávkách v %) závislí na dávkách závislí na dávkách závislí na dávkách závislí na dávkách „určitě ano“ „spíše ano“ „spíše ne“ „určitě ne“

„určitě ano“

7

4

3

8

„spíše ano“

25

37

33

31

„spíše ne“

39

46

51

42

„určitě ne“

29

13

13

19

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

"Víte o existenci různých občanských sdružení a neziskových organizací, kam se člověk může obrátit se žádostí o informace a pomoc v sociálních záležitostech?" Rozdíly podle věku 100% 19

17

17

44

42

21

80% 60%

47

45

40% 20%

28

33

33

0%

6

6

8

5

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

29

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

43

"Víte o existenci různých občanských sdružení a neziskových organizací, kam se člověk může obrátit se žádostí o informace a pomoc v sociálních záležitostech?" Rozdíly podle vzdělání 100% 25

8

14

21

80%

38 42

60%

47

46

40%

43

36

20%

25

28

0%

4

4

8

11

Základní

Vyučen

Maturita

VŠ

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

"Víte o existenci různých občanských sdružení a neziskových organizací, kam se člověk může obrátit se žádostí o informace a pomoc v sociálních záležitostech?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100%

12

18

26

80% 60%

42

44 46

40% 36

32

20% 0%

24

10

6

4

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Špatně zajištěni

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

44

6.2. Sociálně obtížné situace a předpokládané zdroje pomoci Poměrně značná část občanů (43 %) pokládá za pravděpodobné, že by se v nejbližší době mohli oni osobně nebo jejich rodina dostat do sociálně tíživé situace. Přibližně desetina přitom tuto situaci pokládá za velmi pravděpodobnou. O něco více tuto situaci pokládají za možnou ženy, lidé s nižším vzděláním, a především lidé deklarující špatné materiální zajištění. Především podle posledně jmenované charakteristiky je rozdíl ve výpovědích velmi výrazný. Značné diferenciace v odpovědích na tuto otázku lze pozorovat i podle osobní informovanosti lidí6 a také podle jejich schopnosti nalézt v případě potřeby informace ze sociální oblasti.7 Obyvatelé, kteří deklarují osobní nedostatek informací a menší schopnost informace vyhledat, pokládají častěji za „velmi“ nebo „dost“ pravděpodobné, že by se v blízké době mohli dostat do sociálně tíživé situace.

"Je podle Vás pravděpodobné, že v blízké době (zhruba do 2 let) byste se mohl(a) Vy osobně nebo Vaše rodina dostat do sociálně tíživé situace?" Je to velmi nepravděpodobné, téměř vyloučené 7%

Je to velmi pravděpodobné 9%

Je to dost pravděpodobné 34%

Je to dost nepravděpodobné 50%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

6 7

„Řekl(a) byste, že Vy osobně máte dostatek informací ohledně sociálních záležitostí?“ „Pokud byste potřeboval(a) nějaké informace ze sociální oblasti, věděl(a) byste, kam se obrátit?“

45

"Je podle Vás pravděpodobné, že v blízké době (zhruba do 2 let) byste se mohl(a) Vy osobně nebo Vaše rodina dostat do sociálně tíživé situace?" Rozdíly podle pohlaví 100%

3

13

16

2

80% 60%

51

52

40% 20%

29

34

Muži

Ženy

0%

Je to velmi nepravděpodobné, téměř vyloučené Je to dost nepravděpodobné Je to dost pravděpodobné Je to velmi pravděpodobné Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

"Je podle Vás pravděpodobné, že v blízké době (zhruba do 2 let) byste se mohl(a) Vy osobně nebo Vaše rodina dostat do sociálně tíživé situace?"

Rozdíly podle vzdělání 100%

5

80%

37

5

8

47

58

60% 40%

59

40 40

20% 0%

16

18

Základní

28

22

8

6

3

Vyučen

Maturita

VŠ

Je to velmi nepravděpodobné, téměř vyloučené Je to dost nepravděpodobné Je to dost pravděpodobné Je to velmi pravděpodobné Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

46

"Je podle Vás pravděpodobné, že v blízké době (zhruba do 2 let) byste se mohl(a) Vy osobně nebo Vaše rodina dostat do sociálně tíživé situace?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100%

1

5 21

20

80% 56

60% 40%

54 61

34

20%

25

15

0%

3

5

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Špatně zajištěni

Je to velmi nepravděpodobné, téměř vyloučené Je to dost nepravděpodobné Je to dost pravděpodobné Je to velmi pravděpodobné Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

Životní strategie, které lidé volí, mají úzkou vazbu na systém sociální ochrany a úzce souvisejí také s osvětou v sociální oblasti. Podle toho, čeho se lidé obávají, případně které z problémů nepovažují za důležité nebo je podceňují, lze směřovat i informování o sociální oblasti. Z různých nabídnutých sociálních rizik a krizových situací se lidé nejvíce obávají velmi obecných a široce definovaných problémů jako jsou finanční tíseň nebo dlouhodobá nemoc. Lze konstatovat, že čím je problém konkrétnější, tím méně se ho lidé obávají. Největší strach mají obyvatelé z finanční tísně z blíže nespecifikovaných důvodů (61 %), z dlouhodobé nemoci či invalidity (58 %) a problémů s finančním zajištěním ve stáří (51 %). Jako poměrně závažnou hrozbu vnímají respondenti ještě ztrátu zaměstnání (45 %). Zatímco odborníci8 považovali za velký problém práci načerno a zejména nadměrné zadlužení, občané se těchto situací ve srovnání s ostatními nabídnutými tolik neobávají. Nadměrné zadlužení je 8

Názory odborníků byly zkoumány ve dvou předešlých výzkumných akcích – hloubkových rozhovorech a internetové anketě.

47

předmětem obav necelé třetiny občanů a práce bez řádné pracovní smlouvy se bojí 15 % obyvatel.

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" Finanční tíseň

21

Dlouhodobá nemoc, invalidita

24

Problémy s finančním zajištěním ve stáří

18

Ztráta zaměstnání

19

Mimořádné události (požár, povodeň apod.)

Nadměrné zadlužení Problémy s finančním a dalším zajištěním rodiny po rozvodu

5

Práce načerno bez řádné pracovní smlouvy

4

0

35

34

9

20

13

30

44

16

33

38

35

36

28

11

13

25

27

19

10

36

26

10

4

32

33

13

Problémy se zajištěním bydlení

Velmi mnoho

40

54

58

27 20

40

Poměrně hodně

%

60

Jen málo

80

100

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

Co se týče volby životních strategií a obav ze sociálně rizikových situací, obecně lze říci, že ženy se některých životních situací, zejména těch obecnějších a abstraktnějších bojí více než muži. Týká se to především problémů jako finanční tíseň, zajištění ve stáří, mimořádné události a specificky také zajištění rodiny po rozvodu.

48

Jinak se v míře obav projevují především ukazatele jako vzdělání a majetkové zajištění. Obecně platí, že čím vyšší vzdělání a lepší majetkové zajištění, tím menší obavy z rizikových situací. Důležitou roli hraje rovněž věk. Velmi výrazně se projevuje u takových věcí, jako je dlouhodobá nemoc a invalidita, či zajištění ve stáří. Obavy z těchto jevů poměrně razantně stoupají u věkových kategorií 45 a více let. Starší lidé se rovněž více obávají mimořádných událostí jako jsou povodně či požáry. Naopak nejméně se trápí problémy se zajištěním bydlení, zabezpečením rodiny po rozvodu či nadměrným zadlužením. Věk se jako určující charakteristika promítl přirozeně i do hodnocení obav ze ztráty zaměstnání a práce načerno, kde se významné rozdíly projevovaly zejména kvůli přítomnosti nejstarší věkové kategorie. Pro zjištění, jakou roli věk skutečně hraje v obavách o práci a v případě práce načerno, byla další analýza provedena na podsouboru ekonomicky aktivních lidí, tedy bez důchodců9. V případě obav ze ztráty zaměstnání se i pak rozdíly podle věku projevily, ovšem opět především kvůli přítomnosti lidí, kteří i když nadále pracují, mají již nárok na důchod. Jejich strach o zaměstnání je tudíž jiný, než u lidí, kteří se musí na trhu práce udržet. Pokud z podsouboru ekonomicky aktivních občanů vynecháme ty, kteří jsou starší 60 let, rozdíly v obavách ohledně ztráty zaměstnání již nejsou mezi lidmi různého věku příliš významné. Podobně ve skupině zaměstnanců nejsou obavy ze ztráty zaměstnání významně rozdílné podle věku. Tato skutečnost je zřejmá zejména pokud srovnáváme zaměstnance bez lidí patřících ke kategorii 60 a více let. U práce načerno se rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami projevují o něco výrazněji, a to jak v případě, že v souboru ponecháme ekonomicky aktivní lidi starší 60 let, tak v případě, že je z analýzy vynecháme. Existuje zde poměrně viditelný trend, že starší věkové kategorie častěji deklarují, že se tohoto problému vůbec neobávají (podíl variant odpovědí „vůbec ne“ 55 % lidé 45 až 59 let : 43 % lidé 18 až 29 let). V případě práce načerno je možné pozorovat, že lidé z měst nad 90 000 obyvatel mají podstatně menší obavy než obyvatelé menších sídel.

9

V případě obav ze ztráty zaměstnání a práce načerno byly i ostatní charakteristiky jako např. vliv vzdělání nebo majetkového zajištění testovány na podsouboru ekonomicky aktivních lidí.

49

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Finanční tíseň Rozdíly podle vzdělání 100%

4

3

80%

27

30

5

11

40 49

60% 37

45

40% 20%

39 29 32

22

16

11

Vyučen

Maturita

VŠ

0% Základní

Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Finanční tíseň" Rozdíly podle majetkového zajištění 100%

1 10

3

13

80%

37 43

60%

53

40% 20% 0%

43 46

25 17

9

Solidně zajištěni Velmi mnoho

Průměrně zajištěni Poměrně hodně

Jen málo

Špatně zajištěni Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

50

"Víte o existenci různých občanských sdružení a neziskových organizací, kam se člověk může obrátit se žádostí o informace a pomoc v sociálních záležitostech?" Rozdíly podle věku 100% 19

17

17

44

42

21

80% 60%

47

45

40% 20%

28

33

33

0%

6

6

8

5

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

29

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Finanční tíseň Rozdíly podle vzdělání 100%

4

3

80%

27

30

5 40

49

60% 37

40% 20%

11

45 39 29

32

22

16

11

Vyučen

Maturita

VŠ

0% Základní

Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

51

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Finanční tíseň" Rozdíly podle majetkového zajištění 100%

1 10

3

13

80%

37 43

60%

53

40% 20% 0%

43 46

25 17

9

Solidně zajištěni Velmi mnoho

Průměrně zajištěni Poměrně hodně

Špatně zajištěni

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Problémy s finančním zajištěním ve stáří Rozdíly podle pohlaví 100%

11

15

80%

35

37

60% 40%

31

36

17

18

Muži

Ženy

20% 0% Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

52

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Problémy s finančním zajištěním ve stáří Rozdíly podle věku 100% 80%

6

9 26

32 43

60%

12 29

41

40%

41

34

33

20% 0%

23 15

21

25

10

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Problémy s finančním zajištěním ve stáří Rozdíly podle vzdělání 100% 16

80% 30

10

13

35

39

60% 40% 20%

29

36

34

17

43

28

25

19

14

12

Základní

Vyučen

Maturita

VŠ

0%

Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

53

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Problémy s finančním zajištěním ve stáří Rozdíly podle majetkového zajištění 100%

8

12

22

80%

24 37

60%

34

45

40%

36 25

20%

34 15

8

0%

Solidně zajištěni

Velmi mnoho

Průměrně zajištěni

Poměrně hodně

Špatně zajištěni

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Ztráta zaměstnání * Rozdíly podle vzdělání 100% 80%

15 23

8

12

27 35

60%

46 28

40% 20%

19

37 33

34

24 28

20

0% Základní

Velmi mnoho

Vyučen

Poměrně hodně

Maturita

Jen málo

11

VŠ

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 2285 respondentů *pouze ekonomicky aktivní respondenti

54

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Ztráta zaměstnání * Rozdíly podle majetkového zajištění 100%

8

22

12

80% 60%

33 33

42 36

40% 20% 0%

9

25

46 23

11

Solidně zajištěni

Velmi mnoho

Průměrně zajištěni

Poměrně hodně

Špatně zajištěni

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 2285 respondentů *pouze ekonomicky aktivní respondenti

100%

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Mimořádné události (požár, povodeň apod.) Rozdíly podle pohlaví 15

17

80% 60%

42

47

40% 28

25

20% 0% Velmi mnoho

11

15

Muži

Ženy Poměrně hodně

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

55

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Mimořádné události (požár, povodeň apod.) Rozdíly podle věku 100%

14

14

16

47

44

40

26

28

31

11

13

14

13

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

20

80% 60%

48

40% 20% 0%

21

Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Nadměrné zadlužení Rozdíly podle věku 100% 80%

26

25

35 58

60%

37

41

35

40% 20% 0%

25

25

23

20

12

11

10

12 5

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

56

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Finanční tíseň Rozdíly podle vzdělání 100%

4

3

80%

27

30

5

11

40 49

60% 37

45

40% 20%

39 29 32

22

16

11

Vyučen

Maturita

VŠ

0% Základní

Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Ztráta zaměstnání Rozdíly podle majetkového zajištění 100%

8

22

12

80% 60%

33 33

42 36

40% 20% 0%

9

25

46 23

11

Solidně zajištěni

Velmi mnoho

Průměrně zajištěni

Poměrně hodně

Jen málo

Špatně zajištěni

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

57

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Problémy se zajištěním bydlení Rozdíly podle věku 100% 80% 60%

26

34

41

53

31 39

40%

34 28

26

20% 17

0% 18 až 29 let

Velmi mnoho

19

17

8

8

7

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

Poměrně hodně

Jen málo

12

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Problémy se zajištěním bydlení Rozdíly podle vzdělání 100% 80%

36

36

40

36

33

48

60% 28

40% 20% 0%

34 23

18

19

13

10

8

12 6

Základní

Vyučen

Maturita

VŠ

Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

58

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Problémy se zajištěním bydlení Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 24

38

80% 57

28

60% 37

40%

29

26

20%

17

12

0%

19

5

8

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Špatně zajištěni

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Problémy se zajištěním bydlení Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 24

38

80% 57

28

60% 37

40%

29

26

20%

17

12

0%

19

5

8

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Špatně zajištěni

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 3125 respondentů

59

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Práce načerno * Rozdíly podle věku 100% 80%

43

49

55

61

29

26

12

9

4 45 až 59 let

4 60 a více let

60% 40%

39

33

20% 0%

14 4

13 5

18 až 29 let

30 až 44 let

Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 2285 respondentů *pouze ekonomicky aktivní respondenti, vzhledem k nízkým četnostem jsou údaje za věkovou kategorii 60 a více let pouze orientační

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Práce načerno * Rozdíly podle vzdělání 100% 80%

43

43

54

60% 40%

36

36 32

20% 0%

15

15

6

6

Základní

Vyučen

Velmi mnoho

66

6

11 3

Poměrně hodně

24

Maturita

Jen málo

4

VŠ

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 2285 respondentů *pouze ekonomicky aktivní respondenti

60

"Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?" - Problémy se zajištěním bydlení Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 24

38

80% 57

28

60% 37

40%

29

26

20%

17

12

0%

19

5

8

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Velmi mnoho

Poměrně hodně

Jen málo

Špatně zajištěni

Vůbec ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 2285 respondentů *pouze ekonomicky aktivní respondenti

Kromě obav z nejrůznějších problémových situací odpovídali respondenti také na otázku, jak by se v případě tíživé situace zachovali, jak by ji řešili. Odpovědi ukazují na poměrně velkou (deklarovanou) snahu řešit takovou situaci bez vnější pomoci. Téměř tři čtvrtiny by se snažily svůj problém vyřešit samostatně nebo s pomocí rodiny, 7 % by se obrátilo na nějakou neziskovou organizaci a o něco více než pětina by očekávala pomoc přímo od státu. Tyto strategie řešení sociálně problematických situací korespondují s tím, že poměrně důležitým zdrojem informací o sociálních záležitostech je právě rodina a příbuzní, a rovněž s nepříliš velkou a přesvědčivou známostí neziskových organizací jako zdrojů informací a pomoci. Dá se tedy očekávat, že při řešení sociálně tíživých situací jako první zafungují neformální sítě. I když většina lidí deklaruje, že by se sociálně tíživou situaci pokusila vyřešit sama, případně s pomocí svých blízkých, je potřeba tuto možnost brát jako první v řadě řešení. To nevylučuje další kroky, kdy po pokusu vyřešit svojí sociálně tíživou situaci neformální cestou, nastoupí pomoc veřejných institucí nebo státu.

61

"Představte si, že se dostanete do sociálně tíživé situace. Na koho byste se nejspíše obrátil(a) při jejím řešení?" Očekával(a) bych pomoc od státu 22%

Obrátil(a) bych se na některou z neziskových organizací 7% Snažil(a) bych se vyřešit sám(a) či s pomocí rodiny a přátel 71%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Rozdíly v řešení sociálně tíživé situace mezi jednotlivými skupinami obyvatel spočívají především v míře spoléhání na sebe sama a své nejbližší a očekávané pomoci od státu. Podíl lidí, kteří by se svým problémem obrátili na neziskové organizace, je stejný ve všech testovaných skupinách občanů. Respondenti se tak z hlediska sociodemografických ukazatelů v zásadě liší pouze mírou v jaké deklarují, že se spolehnou na pomoc nebližších a mírou, v jaké přiznávají, že spoléhají na pomoc státu. Chápání rodiny jako první pomoci v řešení sociálně tíživé situace je přítomno ve všech skupinách, a to jak různého věku, tak různého vzdělání. Jisté diferenciace však z hlediska těchto charakteristik přeci jenom existují. Zejména nejmladší lidé do 30 let kladou menší důraz na pomoc státu, podobně jako osoby s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Nejvíce se rozdíly v očekávání pomoci v sociální nouzi projevují podle majetkového zajištění. Zatímco v ostatních skupinách tvoří podíl lidí spoléhajících se na rodinu minimálně kolem tří čtvrtin, ve skupině špatně zajištěných je to přibližně polovina. Pomoc od státu přitom očekává 38 % špatně zajištěných lidí.

62

"Představte si, že se dostanete do sociálně tíživé situace. Na koho byste se nejspíše obrátil(a) při jejím řešení?" Rozdíly podle věku 100% 16 80%

23

23

24

6

7

7

77

71

70

69

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

7

60% 40% 20% 0%

Očekával(a) bych pomoc státu Nezisková organizace Sám s pomocí rodiny Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

"Představte si, že se dostanete do sociálně tíživé situace. Na koho byste se nejspíše obrátil(a) při jejím řešení?" Rozdíly podle vzdělání 100% 80%

29 6

24

16

18

7

8

7

60% 40% 65

69

Základní

Vyučen

77

74

20% 0%

Maturita

VŠ

Očekával(a) bych pomoc státu Nezisková organizace Sám s pomocí rodiny Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

63

"Představte si, že se dostanete do sociálně tíživé situace. Na koho byste se nejspíše obrátil(a) při jejím řešení?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 80%

12 6

19 7

60% 40%

38 8

82

74 54

20% 0%

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Špatně zajištěni

Očekával(a) bych pomoc státu Nezisková organizace Sám s pomocí rodiny Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

6.3. Schopnost orientovat se v sociálních záležitostech Pro vytvoření koncepce sociální osvěty je klíčové zjistit, ve kterých oblastech sociální politiky, sociální ochrany a v řešení problémových situacích jsou občané schopni se orientovat, a ve kterých nikoliv. Množství nabízených oblastí a situací lze rozdělit do tří základních skupin: oblasti, ve kterých se respondenti podle svých vyjádření orientují poměrně dobře, oblasti, ve kterých je jejich schopnost orientovat se průměrná a oblasti, ve kterých jsou znalosti respondentů špatné. Mezi oblasti, ve kterých se respondenti dle svých deklarací orientují poměrně dobře, patří zejména uspořádání vztahů v rodině, obecně rodinná oblast, konkrétně práva a povinnosti rodičů (80 %), uspořádání vztahů mezi manželi (76 %) či práva a povinnosti dětí ve vztahu k rodičům (76 %). Podobně dobře se podle svých výpovědí orientují lidé v oblasti pojištění, a to jak komerčního – pojištění domácnosti a majetku (75 %), tak povinného ze zákona – zdravotního (66 %) a nemocenského (61 %). U témat z rodinné oblasti a u komerčního pojištění navíc nezanedbatelný podíl respondentů odpovídá se značným přesvědčením, že se v dané problematice orientuje. Podíl variant odpovědí „určitě ano“ se pohybuje kolem čtvrtiny. U zdravotního a nemocenského pojištění již respondenti tolik sebejistoty neprojevují 64

a kloní se častěji k rezervovanější variantě odpovědi „spíše ano“. Mezi oblasti, ve kterých občané deklarují dobrou orientaci, patří kromě rodinné a pojišťovací oblasti také jedno téma z okruhu pracovních – práva a povinnosti zaměstnanců (63 %). Je to zajímavé hlavně v souvislosti s odpověďmi na související otázky, jelikož orientaci v uzavírání pracovních smluv (54 %) nebo v oblasti práv a povinností zaměstnavatelů (49 %) deklaruje již méně lidí. Právě pracovně-právní oblast patří k těm, kde většina lidí projevuje průměrnou znalost problematiky. Polovina respondentů se v uzavírání pracovních smluv a právech a povinnostech zaměstnavatelů neorientuje a i ti, kteří vyjadřují jistou znalost v těchto oblastech, tak činí víceméně nejistě. Pouze přibližně desetina lidí se s jistotou orientuje v pracovních tématech. Je zajímavé, že nepříliš velkou jistotu odrážejí i odpovědi ohledně důchodového pojištění. Přibližně poloviční podíl lidí se v systému důchodového pojištění v podstatě neorientuje. Zajímavé je proto srovnání s důchodovým připojištěním, kde znalost problematiky deklaruje o něco více respondentů. Mezi oblasti, ve kterých již respondenti o své schopnosti orientovat se v dané problematice převážně pochybují, patří zejména specifické krizové sociální situace jako domácí násilí (30 %) či nadměrné zadlužení a neschopnost splácet dluhy (28 %). K oblastem, ve kterých se lidé orientují relativně nejhůře patří také bytová oblast10 a dávky státní sociální podpory i pomoci. Z uvedeného vyplývá, že podle vlastních výpovědí se obyvatelé relativně lépe orientují (nebo si to alespoň myslí) v oblastech, které se nějakým způsobem každodenně dotýkají většiny populace. Poměrně vysoké sebevědomí např. v rodinné oblasti však může být spíše deklarovaném než skutečné. O základních povinnostech vůči rodinným příslušníkům má zřejmě alespoň povšechné povědomí skutečně většina lidí. Opatření zakotvená v zákoně o rodině a jeho důsledky, však pravděpodobně nezná každý, kdo deklaruje jakousi intuitivní znalost problematiky dané každodenní životní zkušeností. A i když na základě každodenních zkušeností respondenti deklarují větší schopnost orientace také v pojišťovací a s jistou rezervou i pracovně-právní oblasti, přesto stojí za pozornost, že ve věcech, jako jsou práva a povinnosti zaměstnavatelů, uzavírání pracovních smluv či problematika důchodového pojištění, se vyzná přibližně jen každý druhý dospělý člověk.

10

Otázky ohledně bytové problematiky se soustřeďují na témata nájmů, převodů bytu a vztahy mezi vlastníky domů a nájemníky. Povědomí jednotlivých specifických skupin o těchto otázkách je detailně zjišťováno tříděním (viz dále).

65

"Je Vám osobně jasné, jak se orientovat v následujících oblastech a situacích?" (oblasti, v nichž se občané orientují relativně nejlépe) 29

Práva a povinnosti rodičů

51

16

4

Uspořádání vztahů mezi manželi

27

49

19

5

Práva a povinnosti dětí ve vztahu k rodičům

26

50

20

4

Pojištění domácnosti, nemovitostí, majetku

16

Zdravotní pojištění Práva a povinnosti zaměstnanců

15

Nemocenské pojištění

14

0

20

50

47 45 20

40

Spíše ano

8

26

11

30

9 11

29 60

Spíše ne

80

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

66

5

26

48

15

Důchodové připojištění

Určitě ano

52

23

100

"Je Vám osobně jasné, jak se orientovat v následujících oblastech a situacích?" (oblasti, v nichž se občané orientují průměrně) Důchodové pojištění

12

43

32

13

Uzavírání pracovních smluv

13

41

33

13

Uzavírání půjček, úvěrů, hypoték*

10

Práva a povinnosti zaměstnavatelů

34

37

37

12

Ochrana zaměstnance proti propuštění z práce

10

Práva a povinnosti nájemníků

9

36

7

37

Mimořádné události (požár, povodeň apod.)*

7

36

Rizika soužití nesezdaného páru

10 0

16 14

41

36

Dávky státní sociální podpory

Určitě ano

40

13

34

21

43

13

43 31

14 19

40

20

40

Spíše ano

60

Spíše ne

80

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů *v těchto případech 3125 respondentů

67

100

"Je Vám osobně jasné, jak se orientovat v následujících oblastech a situacích?" (oblasti, v nichž se občané orientují relativně nejhůře)

Práva a povinnosti vlastníků domů

9

Práva a nároky osamělých rodičů (samoživitelů)

8

30

39

28

22

45

19

Dávky a služby státní sociální pomoci

5

27

Domácí násilí

6

24

42

28

Převody bytů

6

23

45

26

23

46

26

5

Nadměrné zadlužení, neschopnost splácet dluhy*

Změny nájemních smluv 5

20

4

15

Dávky pro zdravotně postižené

0

Určitě ano

Spíše ano

50

18

46

29

35

46 20

40

Spíše ne

60

80

100

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů *v těchto případech 3125 respondentů

V kontextu orientace respondentů v jednotlivých oblastech sociální politiky a sociální ochrany se nabízí srovnání s životními strategiemi občanů, respektive se situacemi, kterých se lidé obávají. Souvislosti orientace v jednotlivých oblastech sociální politiky a obav s danou oblastí spojených jsou v různých oblastech velmi různé. V případě orientace respondentů v důchodovém pojištění a připojištění vykazuje skupina lidí, kteří se vůbec neobávají problémů s finančním zajištěním ve stáří, nejnižší míru znalostí ve jmenovaných oblastech a zároveň častěji než jiné skupiny volí variantu odpovědi „určitě ne“, tedy vůbec se neorientuje ohledně orientace v důchodovém pojištění a připojištění. Velmi podobně se chová i skupina lidí, kteří nemají žádné obavy ze ztráty zaměstnání, v případě orientace v pracovně-právní oblasti. Lidé, kteří se vůbec neobávají ztráty zaměstnání, se ve srovnání s ostatními, kteří nějakou míru obav projevují, méně orientují

68

v problematice ochrany zaměstnanců proti propuštění z práce, v právech a povinnostech zaměstnanců či zaměstnavatelů nebo v uzavírání pracovních smluv. Zároveň výrazně častěji odpovídají, že se v dané problematice nevyznají vůbec (varianta odpovědi „určitě ne“). Jiná situace panuje při srovnání orientace v pracovně-právní oblasti s obavami práce načerno. Lidé, kteří se práce načerno obávají nejvíce, mají zároveň nejmenší povědomí o právech a povinnostech zaměstnavatelů, zaměstnanců a o problematice uzavírání pracovních smluv. Problematika nadměrného zadlužení se z hlediska sociální osvěty jeví jako velmi důležitá a zajímavá už jenom tím, za jak důležité toto téma považují odborníci a jak málo se v něm veřejnost orientuje. V tomto případě ohledně orientace v daném problému platí to, že čím více se lidé tohoto problému obávají a mají jeho důsledky v povědomí, tím mají větší orientaci v problematice nadměrného zadlužení a neschopnosti splácet půjčky nebo v uzavírání úvěrů a hypoték. Avšak i ve skupině, která má nejvíce obav a jeví se být nejvíce informována většina lidí (60 %) neví, jak se orientovat v případě nadměrného zadlužení a neschopnosti splácet dluhy. Rozdíly ve schopnostech obyvatel orientovat se v jednotlivých oblastech sociální politiky a sociální ochrany se projevuje i na základě sociodemografických charakteristik. Podobně jako je vzdělání a majetkové zajištění respondentů základním dělícím prvkem u postojových otázek ohledně sociální politiky a systému sociální ochrany, jsou tyto charakteristiky rovněž významným diferenciačním prvkem i u otázek znalostních. Čím jsou lidé vzdělanější a lépe majetkově zajištěni, tím větší orientaci v jakékoliv z oblastí sociální politiky a sociální ochrany deklarují. Vzhledem k tomu, že tento vztah platí např. i ve vztahu k dávkám pro zdravotně postižené (i když rozdíly mezi skupinami jsou malé a statistická významnost menší), lidé vzdělanější a lépe zajištěni spíše než svou skutečnou orientaci v nabízených oblastech deklarují svůj potenciál najít v případě příslušné informace a zachovat se adekvátně situaci. Při orientaci v jednotlivých oblastech sociální politiky a v problémových situacích je věk jedním z rozhodujících faktorů. V rodinné oblasti projevují největší schopnost orientace dvě střední věkové skupiny (30 až 44 let a 45 až 59 let). Nejmladší a nejstarší věková kategorie si právy rodičů a dětí, nebo uspořádání vztahů mezi manželi nejsou tak jisté. To samé platí i v pracovně právní oblasti, kde se nejmladší (18 až 29 let) a zejména nejstarší (60 a více let) věkové kategorie pohybují s menší jistotou. Menší znalost pracovní oblasti u nejstarší kategorie je pochopitelná jelikož naprostá většina lidí nad 60 let je v důchodu. Avšak vzhledem k prodlužování věku odchodu do důchodu a s přihlédnutím ke snahám o co nejdelší setrvání starších pracovníků na trhu práce, by ani nejstarší věková kategorie neměla být vyloučena z informování ohledně práv a povinností v této oblasti. V bytové oblasti se 69

z hlediska věku ukazuje zejména větší nezkušenost nejmladší věkové skupiny lidí do 30 let. V oblasti pojištění se situace mění podle druhu pojištění. Povědomí o důchodovém pojištění je vyšší právě s blížícím se důchodem, v nejstarších věkových kategoriích. Naopak nemocenské a zdravotní pojištění je spjato s výdělečnou činností a tak nejlepší orientaci v těchto dvou oblastech deklarují právě dvě střední věkové skupiny. Hledisko věku zřejmě nejlépe ze všech sociodemografických charakteristik ukazuje, že zkušenost, v tomto případě daná životní fází, o něco zvyšuje povědomí o příslušné problematice. Proto například větší znalost dávek státní sociální podpory deklarují právě lidé mezi 30 a 44 lety. Z hlediska věku je zajímavé poukázat na problematiku domácího násilí. Právě ve skupině seniorů je totiž menší míra orientace v tomto problému a více než třetina z nich (35 %) deklaruje, že se v problematice domácího násilí neorientuje vůbec (varianta odpovědi „určitě ne“). Pohlaví v rozdílech při orientaci v nabízených oblastech nesehrává důležitou roli. Ženy konzistentně deklarují o něco větší schopnost orientace v rodinné oblasti a naopak o trochu menší jistotu v pracovně-právní problematice než muži. Rovněž se objevují rozdíly ohledně dávek státní sociální podpory, ve kterých se ženy podle svých vyjádření rovněž o něco lépe vyznají. Co se týče problematiky domácího násilí, statisticky významné rozdíly v povědomí o tomto problému se mezi muži a ženami neukazují. Jednou ze základních hypotéz tohoto šetření bylo, že zkušenost je faktorem, který zvyšuje sociální gramotnost občanů, což by se mělo projevit i na orientaci jednotlivých skupin obyvatel v příslušných tématech. Kromě charakteristiky věku, může být dalším příkladem, který to potvrzuje, orientace v dávkách pro zdravotně postižené. Lidé, kteří mají zkušenost se zdravotním postižením nebo dlouhodobou nemocí, se mnohem lépe orientují v problematice těchto dávek, než lidé, kteří tuto osobní zkušenost nemají (47 % kladných odpovědí : 17 % kladných odpovědí). Zkušenostní hypotézu potvrzuje i analýza rozdílů v míře orientace mezi lidmi, kteří aktuálně pobírají nějakou dávku státní sociální podpory nebo pomoci a lidmi, kteří tyto dávky nepobírají. Lidé, kteří dávky dostávají systematicky deklarují vyšší míru orientace v dávkách státní sociální podpory a v dávkách a službách sociální pomoci. To je vcelku očekávané, za pozornost ale stojí, že ani mezi těmi, kdo dávky pobírají, není orientace v oblasti dávek samozřejmá. Více než dvě pětiny lidí (44 %) pobírajících dávky sociální potřebnosti, se v dávkách a službách sociální pomoci neorientují. Otázky ohledně bydlení byly většinou zaměřeny na vztah nájemník – vlastník. Lze očekávat, že lidé žijící ve vlastní nemovitosti nemusí nutně znát práva a povinnosti nájemníků nebo pravidla změn nájemních smluv. Ve výzkumu poměrně velká část respondentů žila ve vlastním rodinném domku nebo v bytě v osobním vlastnictví. Ve srovnání s lidmi žijícími 70

v nájmu, deklarují tyto osoby větší povědomí o právech a povinnostech vlastníků domu. I tak se však více než poloviční podíl z těchto dotazovaných v právech a povinnostech vlastníků domů neorientuje. Obyvatelé žijící v nájemném bydlení by měly mít o vztazích nájemník – vlastník větší povědomí. Co se týče lidí žijících v nájmu (ve státním, obecním nebo soukromém bytě), ve srovnání s lidmi bydlícími v bytě v osobním vlastnictví vykazují stejnou míru znalostí práv a povinností nájemníků či orientaci ve změnách nájemních smluv, nejsou na tom tedy lépe. Práva a povinnosti nájemníků nezná kolem 45 % lidí žijících ve státních obecních nebo soukromých nájemních bytech. Pracovně-právní oblast patří mezi srovnávanými oblastmi k těm průměrným, přibližně polovina respondentů deklaruje, že se těchto otázkách orientuje. Z hlediska sociální osvěty je zajímavé zjistit, jak se v pracovní oblasti orientují zaměstnanci a jak potenciální zaměstnavatelé – podnikatelé. Zaměstnanci i podnikatelé se v pracovní oblasti orientují o něco lépe než průměrně, tedy lépe než ekonomicky neaktivní lidé. Ovšem i tak se 45 % zaměstnanců špatně orientuje v oblasti ochrany proti propuštění z práce, přibližně čtvrtina nemá povědomí o svých právech a povinnostech a dvě pětiny se neorientují v právech a povinnostech zaměstnavatele. S oblastí uzavírání pracovních smluv není obeznámeno 35 % zaměstnanců. Téměř ve všech směrech – ochrana zaměstnance proti propuštění z práce, uzavírání pracovních smluv či práva povinnosti zaměstnavatelů - deklarují podnikatelé lepší orientaci než zaměstnanci. Podobně jsou na tom zaměstnanci a podnikatelé pouze v oblasti práv a povinností zaměstnanců, kde však podnikatelé odpovídají s větším přesvědčením, častěji volí variantu „určitě ano“.

71

7. Sociální osvěta 7.1. Důležitost přikládaná sociální osvětě O důležitosti osvěty v sociální oblasti je přesvědčena většina občanů. Celých 68 % se domnívá, že lepší informování o sociálních záležitostech je nejen důležité, ale je potřeba mu do budoucna věnovat podstatně více pozornosti než dosud.

"Který z následujících dvou výroků lépe vyjadřuje Váš osobní názor?" Lepší informování o sociálních záležitostech je sice důležité, není mu ale potřeba věnovat zvýšenou pozornost 32%

Lepší informování o sociálních záležitostech je velice důležité a je potřeba mu věnovat podstatně více pozornosti než dosud 68%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

To, že je potřeba věnovat sociální osvětě podstatně více pozornosti než dosud, je názor většinový i v tříděních podle sociodemografických charakteristik. Ve všech skupinách tento názor překračuje třípětinový podíl. Ještě ve větší míře jsou však o tom, že je potřeba informování o sociálních záležitostech věnovat více pozornosti, přesvědčeny především skupiny, které se mohou cítit v některých situacích více ohroženy – tedy ženy, senioři a lidé špatně zajištěni.

72

"Který z následujících dvou výroků lépe vyjadřuje Váš osobní názor?" Rozdíly podle pohlaví 100% 80%

35

29

65

71

Muži

Ženy

60% 40% 20% 0%

Lepšímu informování o sociálních záležitostech není třeba věnovat zvýšenou pozornost Lepšímu informování o sociálních záležitostech je třeba věnovat podstatně více pozornosti než dosud Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

"Který z následujících dvou výroků lépe vyjadřuje Váš osobní názor?" Rozdíly podle věku 100% 80%

35

33

32

27

65

67

68

73

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

60% 40% 20% 0%

Lepšímu informování o sociálních záležitostech není třeba věnovat zvýšenou pozornost Lepšímu informování o sociálních záležitostech je třeba věnovat podstatně více pozornosti než dosud Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

73

"Který z následujících dvou výroků lépe vyjadřuje Váš osobní názor?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 80%

39

33

61

67

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

22

60% 40%

78

20% 0% Špatně zajištěni

Lepšímu informování o sociálních záležitostech není třeba věnovat zvýšenou pozornost Lepšímu informování o sociálních záležitostech je třeba věnovat podstatně více pozornosti než dosud Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

7.2. Základní vymezení formy sociální osvěty Jednou ze základních otázek koncepce sociální osvěty je rozhodnutí, kam směřovat největší objem informací poskytovaných občanům. Většina lidí se přiklání k názoru, že důležitější než směřovat informace přímo do domácnosti, je vytvářet jakousi mentální mapu a povědomí, kde se dají informace o sociálních záležitostech najít.

74

"Který přístup informování o sociální oblasti je Vám osobně bližší?" Mít dostupné konkrétní návody a informace přímo v domácnosti, i když třeba nejsou bezprostředně využity. 30%

Vědět o informačních místech, kde jsou informace ohledně sociálních záležitostí k dispozici 70%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Upozornění na informační místa v zásadě většinově preferují všechny skupiny obyvatel tříděné podle věku, vzdělání nebo majetkového zajištění. V některých skupinách je však preference dostávat informace přímo do domácnosti přece jenom vyšší. Jsou to opět jistým způsobem ohrožené skupiny, u kterých je informování velmi důležité - starší lidé nad 60 let, lidé s nižším vzděláním a občané špatně zajištění. Pro ně by aktivní vyhledávání informací mohlo být z různých důvodů (špatný zdravotní stav, snížená pohyblivost, ekonomická dostupnost) problémem nebo bariérou v získávání poznatků o sociálních záležitostech.

75

"Který přístup informování o sociální oblasti je Vám osobně bližší?" Rozdíly podle věku 100% 80% 60%

72

72

71

65

28

28

29

35

18 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

40% 20% 0%

Mít informace přímo doma

Vědět o informačních místech

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

"Který přístup informování o sociální oblasti je Vám osobně bližší?" Rozdíly podle vzdělání 100% 80% 60%

66

68

73

74

34

32

27

26

Základní

Vyučen

Maturita

VŠ

40% 20% 0%

Mít informace přímo doma

Vědět o informačních místech

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

76

"Který přístup informování o sociální oblasti je Vám osobně bližší?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 80% 60%

60

73

72

27

28

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

40% 20%

40

0%

Mít informace přímo doma

Špatně zajištěni

Vědět o informačních místech

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

7.3. Prostředky osvětového působení O tom, že jsou občané přesvědčeni o potřebnosti sociální osvěty, svědčí i skutečnost, že vysoce oceňují jakoukoliv formu podávání informací o sociálních záležitostech. Ve stejně vysoké míře podporují myšlenku zřízení bezplatné telefonní informační linky (88 %), jednotného internetového portálu (86 %) i vytvoření informačních letáků a příruček týkajících se fungování různých opatření v sociální oblasti (83 %). O něco menší, ovšem i tak většinovou podporu má myšlenka zřídit centrální informační středisko, kde by svou pomoc nabízeli školení pracovníci (73 %). Naprostá většina respondentů (80 %) si rovněž myslí, že je potřebné se sociální politikou a různými sociálními opatřeními seznamovat již žáky a studenty základních a středních škol. Z uvedeného vyplývá, že velká váha je přikládána všem prostředkům osvětového působení a není preferován jeden dominantní nosič informací. Ovšem jak je vidět z grafu na následující straně, míra jednoznačných variant odpovědí „určitě ano“ je velmi vysoká (přibližně poloviční) u dvou typů nosičů: informační linky a internetu. Letáky či brožury nebo informační středisko již mají podstatně nižší míru (zhruba třetinovou) nepochybných odpovědí. Lze předpokládat, že lidé tímto způsobem preferují ty typy nosičů, u kterých předpokládají okamžitou a poměrně lehkou dosažitelnost právě v momentě potřeby informací.

77

"Bylo by podle Vás potřeba, aby se o tom, jak je u nás organizována sociální politika a jak jsou vytvářena různá sociální opatření, podrobněji dozvídali žáci a studenti na základních a středních školách?" Určitě ne 3% Spíše ne 17%

Určitě ano 29%

Spíše ano 51%

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

Názory na prostředky osvětového působení (%)

Uvítal(a) byste vytvoření bezplatné informační linky, kam by se člověk mohl obrátit se všemi dotazy ohledně sociálních záležitostí?

52

Bylo by potřebné, aby si člověk mohl všechny potřebné informace ze sociální oblasti nalézt pohromadě na jednom místě, například na internetu?

48

Je potřeba se ve stručných příručkách či letácích snažit vysvětlit, jak fungují různá sociální opatření, jak vzniká nárok na dávky a jaké jsou problémy s jeho uplatňování v praxi?

32

Je potřebné zřídit nějaké centrální informační středisko, kde by mu školení pracovníci pomohli zjistit potřebné informace ze sociální oblasti?

32

0

Určitě ano

36

Spíše ano

9 3

38

10 4

51

21

41

20

40

Spíše ne

14

60

80

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

78

3

6

100

O vysokém ocenění každého pokusu informovat občany o sociálních záležitostech svědčí rovněž univerzálnost názorů na různé prostředky osvětového působení a informování. Jediným výrazným případem, kde se názory veřejnosti rozcházejí je vytvoření internetové stránky o sociálních záležitostech. O něco menší, i když stále přesvědčivě většinovou podporu má tato myšlenka u lidí starších, méně vzdělaných a hůře zajištěných, tedy u těch, kteří mají k tomuto komunikačnímu prostředku horší přístup a méně jej využívají. Naopak zřízení centrálního informačního střediska by špatně zajištění respondenti ocenili ve větší míře než lidé lépe zajištěni.

"Bylo by podle Vás potřebné, aby si člověk mohl všechny potřebné informace ze sociální oblasti nalézt pohromadě na jednom místě, například na internetu?" Rozdíly podle věku 100% 80%

2

2

2

6

10

7

11

14

37

39

34

60%

43

40% 58

51

20%

48

36

0% 18 až 29 let Určitě ano

30 až 44 let Spíše ano

45 až 59 let Spíše ne

60 a více let Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

79

"Bylo by podle Vás potřebné, aby si člověk mohl všechny potřebné informace ze sociální oblasti nalézt pohromadě na jednom místě, například na internetu?" Rozdíly podle vzdělání 100% 80% 60%

7

4

2

13

12

7

7

2

33

30

58

61

Maturita

VŠ

43

42

40% 20%

38

41

Základní

Vyučen

0% Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

"Bylo by podle Vás potřebné, aby si člověk mohl všechny potřebné informace ze sociální oblasti nalézt pohromadě na jednom místě, například na internetu?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100% 80%

2

3

6

10

6 17

32 38

60%

43

40% 60

49

20%

34

0% Solidně zajištěni Určitě ano

Průměrně zajištěni Spíše ano

Spíše ne

Špatně zajištěni Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

80

"Je podle Vás potřebné zřídit nějaké centrální informační středisko, kde by mu školení pracovníci pomohli zjistit potřebné informace ze sociální oblasti?" Rozdíly podle majetkového zajištění 100%

7

6

5

80%

23

22

17

41

41

29

31

Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

60%

40

40% 20%

38

0% Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Špatně zajištěni Určitě ne

Pramen: STEM 2006, reprezentativní výzkum obyvatel starších 18ti let, 4671 respondentů

81

STEM –Středisko empirických výzkumů Sabinova 3, 130 02 Praha 3

Materiálová zpráva z výzkumu veřejného mínění Koncepce a nástroje sociální osvěty

Září – Listopad 2006

REPRE SOUBOR

Koncepce a nástroje sociální osvěty

Září - Listopad 2006

4671 respondentů

ČÍSELNÍK 2

Zaměříme na otázky sociálního zabezpečení a sociální politiky. S1. Pobíráte v současné době následující sociální dávky? Pokyn: Zakroužkujte odpověď v každém řádku! Ano

Ne

A. Částečný nebo plný invalidní důchod

9,9

90,1

B. Hmotná podpora v nezaměstnanosti

5,0

95,0

24,6

75,4

D. Příspěvek na bydlení

5,4

94,6

E. Dávky sociální potřebnosti od Městského úřadu

3,4

96,6

F. Dávky pro zdravotně postižené

2,8

97,2

C. Přídavky na děti

S2. Můžete, prosím, říci, jak důležitým zdrojem informací jsou pro Vás následující lidé a instituce, pokud potřebujete získat informace o sociálních záležitostech, jako jsou důchody, zdravotní pojištění, nemocenská, sociální dávky apod.? Pokyn: Předložte KARTU S2, zakroužkujte příslušnou odpověď v každém řádku! 1 Hlavní zdroj informací 2 Důležitý zdroj informací 3 Nedůležitý zdroj informací A. Rodina, příbuzní

1 32,4

2 51,7

3 15,9

B. Přátelé, známí, kolegové v práci

20,1

59,2

20,8

8,6

36,6

54,8

18,2

41,5

40,3

E. Váš poslanec či senátor

2,4

14,7

82,9

F. Terénní sociální pracovníci

5,1

20,1

74,9

G. Různá občanská sdružení, občanské poradny, manželské poradny

5,1

24,9

69,9

H. Ministerstva nebo jiné centrální úřady

5,7

26,0

68,3

I. Noviny

32,3

53,7

14,0

J. Časopisy

16,9

48,2

34,9

K. Televize

44,4

46,2

9,3

L. Rozhlas

24,8

47,8

27,4

M. Internet

28,5

27,9

43,6

C. Starosta, zastupitelé na obecním, městském úřadě D. Referenti na obecním, městském úřadě

3

Na několik následujících otázek odpovídejte pomocí KARTY A. Pokyn: Předložte KARTU A! 1 Určitě ano 2 Spíše ano

3 4

Spíše ne Určitě ne

S3. Myslíte si, že existující opatření v sociální politice, tj. příspěvky, rodinné dávky, podpory, jsou v současné době dostatečné? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

11,8 32,2 39,0 17,0

S4. Je Váš rodinný rozpočet zásadním způsobem závislý na dávkách sociálního zabezpečení? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

10,7 10,8 22,6 56,0

S5. Myslíte, že se u nás při konstrukci různých sociálních opatření dostatečně dbá na zkušenosti a potřeby různých skupin obyvatel? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne S6. Je podle Vás mezi lidmi dostatečné povědomí o tom, jak funguje politika v naší zemi, na co lidé mají a nemají nárok, jak se jednotlivé platby, důchody, pojištění stanovují? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

4

4,4 26,9 49,2 19,5 sociální sociální 5,0 27,1 48,9 19,0

S7. Řekl(a) byste, že Vy osobně máte dostatek informací ohledně sociálních záležitostí? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

6,3 33,1 42,1 18,5

S8. Pokud byste potřeboval(a) nějaké informace ze sociální oblasti, věděl(a) byste, kam se obrátit? Určitě ano 25,4 Spíše ano 50,4 Spíše ne 19,6 Určitě ne 4,6

S9. Máte pocit, že ministerstva a jiné centrální úřady dostatečně dbají na to, aby lidé byli o sociálních záležitostech dobře informováni? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

3,7 27,2 50,9 18,2

S10. Víte o existenci různých občanských sdružení a neziskových organizací, kam se člověk může obrátit se žádostí o informace a pomoc v sociálních záležitostech? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

6,3 31,3 44,2 18,3

S11. Bylo by podle Vás potřeba, aby se o tom, jak je u nás organizována sociální politika a jak jsou vytvářena různá sociální opatření, podrobněji dozvídali žáci a studenti na základních a středních školách? Určitě ano 28,5 Spíše ano 50,9 Spíše ne 17,1 Určitě ne 3,5

5

S12. Je podle Vás potřeba se například ve stručných příručkách či letácích snažit vysvětlit lidem to, jak fungují různá sociální opatření, jak vzniká nárok na různé dávky a jaké jsou problémy s jejich uplatňováním v praxi? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

31,5 51,4 14,3 2,7

S13. Bylo by podle Vás potřebné, aby si člověk mohl všechny potřebné informace ze sociální oblasti nalézt pohromadě na jednom místě, například na internetu? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

48,0 38,1 10,4 3,5

S14. Je podle Vás potřebné zřídit nějaké centrální informační středisko, kde by mu školení pracovníci pomohli zjistit potřebné informace ze sociální oblasti? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

32,0 40,8 21,0 6,2

S15. Uvítal(a) byste vytvoření bezplatné informační linky, kam by se člověk mohl obrátit se všemi dotazy ohledně sociálních záležitostí? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

51,6 35,9 9,6 2,9

S16. Který z následujících dvou výroků lépe vyjadřuje Váš osobní názor? Pokyn: U otázek S16 až S19 čtěte varianty odpovědí! Lepší informování o sociálních záležitostech je velice důležité a je potřeba mu věnovat podstatně více pozornosti než dosud 68,0 Lepší informování o sociálních záležitostech je sice důležité, není mu ale potřeba věnovat zvýšenou pozornost 32,0 6

S17. Který přístup informování o sociální oblasti je Vám osobně bližší? Mít dostupné konkrétní návody a informace přímo v domácnosti, i když třeba nejsou bezprostředně využity

30,2

Vědět o informačních místech, kde jsou informace ohledně sociálních záležitostí k dispozici

69,8

S18. Představte si, že se dostanete do sociálně tíživé situace. Na koho byste se nejspíše obrátil při řešení sociálně tíživé situace? Snažil(a) bych se vyřešit situaci sám či s pomocí rodiny a přátel

71,4

Obrátil(a) bych se na některou z neziskových organizací

7,0

Očekával(a) bych pomoc od státu

21,6

S19. Je podle Vás pravděpodobné, že v blízké době, zhruba do 2 let, byste se mohl(a) Vy osobně nebo Vaše rodina dostat do sociálně tíživé situace? n=3125

Je Je Je Je

to to to to

velmi pravděpodobné dost pravděpodobné dost nepravděpodobné velmi nepravděpodobné, téměř vyloučené

7

8,7 34,5 49,8 7,0

S20. Bez ohledu na to, jaká je Vaše současná situace, jak moc se v životě obáváte následujících věcí?

Pokyn: Předložte KARTU S20! Zakroužkujte příslušnou odpověď v každém řádku! 1 2

Velmi mnoho Poměrně hodně

3 4

Jen málo Vůbec ne n=3125 1

2

3

A. Finanční tíseň

21,0

39,9

34,5

4,5

B. Ztráta zaměstnání

19,1

25,6

25,5

29,8

C. Problémy se zajištěním bydlení

9,5

18,6

33,6

38,3

D. Dlouhodobá nemoc, invalidita

24,3

34,0

32,0

9,7

E. Problémy s finančním zajištěním ve stáří

17,7

33,5

36,0

12,7

F. Práce načerno bez řádné pracovní smlouvy

3,7

10,9

27,2

58,2

G. Nadměrné zadlužení

9,4

20,3

34,5

35,8

H. Problémy s finančním a dalším zajištěním rodiny po rozvodu

5,7

12,6

27,7

53,9

I. Mimořádné události (požár, povodeň apod.)

13,0

26,9

44,4

15,8

8

4

S21. Je Vám osobně jasné, jak se orientovat v následujících oblastech a situacích? Pokyn: Předložte opět KARTU A! Zakroužkujte příslušnou odpověď v každém řádku! 1 2

Určitě ano Spíše ano

3 4

Spíše ne Určitě ne

*v těchto případech n=3125 1

2

3

4

A. Práva a povinnosti rodičů

29,3 51,3 15,8

3,5

B. Práva a povinnosti dětí ve vztahu k rodičům

26,2 50,4 19,7

3,7

C. Uspořádání vztahů mezi manželi

27,0 48,6 19,1

5,3

D. Rizika soužití nesezdaného páru

10,5 30,7 40,1 18,7

E. Práva a nároky osamělých rodičů (samoživitelů)

8,3

F. Ochrana zaměstnance proti propuštění z práce

10,0 35,8 40,6 13,6

G. Uzavírání pracovních smluv

13,4 40,4 33,0 13,2

H. Práva a povinnosti zaměstnanců

15,1 48,1 25,8 10,9

I. Práva a povinnosti zaměstnavatelů

12,1 37,2 36,7 14,1

J. Převody bytů

6,1

23,5 44,8 25,7

K. Změny nájemních smluv

5,2

20,4 45,8 28,6

L. Práva a povinnosti nájemníků

8,9

35,9 34,4 20,8

M. Práva a povinnosti vlastníků domů

9,3

30,3 38,2 22,2

N. Důchodové pojištění

12,4 43,3 31,8 12,5

O. Nemocenské pojištění

14,4 46,8 29,6

9,2

P. Zdravotní pojištění

15,9 50,5 25,7

7,9

Q. Důchodové připojištění

14,5 44,9 29,4 11,2

R. Pojištění domácnosti, nemovitostí, majetku

23,3 51,6 19,8

S. Dávky státní sociální podpory

7,4

36,9 42,8 12,9

T. Dávky a služby státní sociální pomoci

5,1

27,1 49,4 18,4

U. Dávky pro zdravotně postižené

4,3

15,4 45,8 34,5

V. Domácí násilí

6,3

23,5 42,4 27,8

W. Uzavírání půjček, úvěrů, hypoték*

10,5 39,5 33,6 16,5

X. Nadměrné zadlužení, neschopnost splácet dluhy*

5,1

22,9 45,8 26,3

Y. Mimořádné události (požár, povodeň apod.)*

6,7

35,5 43,4 14,4

9

27,8 45,0 18,9

5,3

Zcela nakonec ještě několik údajů, které slouží ke statistickému zpracování. VEK. Kolik je Vám let? 18-29 let

22,7

30-44 let

26,7

45-59 let

27,2

60 a více let

23,4

POH. Pohlaví dotázaného: Muž

48,3

Žena

51,7

Pokyn: U otázek VZD až MAT čtěte varianty odpovědí! VZD. Jaké je Vaše nejvyšší školní vzdělání? Základní bez vyučení

18,5

Vyučen(a) bez maturity

39,8

Maturita

32,1

Vysoká škola

9,7

SOC. Jaké je Vaše sociální postavení? Student, učeň Důchodce Nezaměstnaný V domácnosti (nebo na MD) Zaměstnanec Družstevník Živnostník, farmář Podnikatel

10

6,9 25,8 5,2 4,0 49,7 0,3 3,5 4,7

STAV. Jaký je Váš rodinný stav? Pokyn: Přečtěte varianty odpovědí! n=3117 Svobodný/á a žije sám/a 17,6 Svobodný/á a žije s partnerem 7,5 Ženatý/vdaná 53,8 Rozvedený/á a žije sám/a 7,4 Rozvedený/á a žije s partnerem 4,8 Ovdovělý/á a žije sám/a 8,3 Ovdovělý/á a žije s partnerem 0,7 BYDL. V jakém bytě bydlíte? Pokyn: Předložte KARTU BYDL! n=3117 Nájemní byt státní či obecní Nájemní byt v soukromém domě Byt v osobním vlastnictví Družstevní byt Vlastní rodinný domek/usedlost Jinak:

16,3 7,2 21,0 15,2 37,6 2,7

POST. Žije ve Vaší domácnosti někdo zdravotně postižený nebo dlouhodobě nemocný? n=3117 Ano Ne

11,0 89,0

MAT. Zvážíte-li velikost příjmů a majetku ve Vaší domácnosti, řekl(a) byste, že jste: Velmi dobře zajištěni

1,4

Solidně zajištěni

16,8

Průměrně zajištěni

61,8

Špatně zajištěni

17,1

V zásadě chudí

11

2,9

VEL. Velikost obce: Vesnice do 999 obyvatel Obec 1 000 – 1 999 obyvatel Obec s 2 000 – 4 999 obyvateli Město s 5 000 – 19 999 obyvateli Město s 20 000 – 90 000 obyvateli Velkoměsto nad 90 000 obyvatel

12

16,8 9,1 10,5 17,9 20,7 24,9

TABULKY

13

Pohlaví

Pobíráte v současné době - Částečný nebo plný invalidní důchod Celkem Pobíráte v současné době - Hmotná podpora v nezaměstnanosti Celkem Pobíráte v současné době - Přídavky na děti Celkem Pobíráte v současné době - Příspěvek na bydlení Celkem Pobíráte v současné době - Dávky sociální potřebnosti od Městského úřadu Celkem Pobíráte v současné době - Dávky pro zdravotně postižené Celkem Rodina, příbuzní Celkem Přátelé, známí, kolegové v práci Celkem Starosta, zastupitelé na obecním, městském úřadě Celkem Referenti na obecním, městském úřadě Celkem Váš poslanec či senátor Celkem Terénní sociální pracovníci Celkem Různá občanská sdružení, občanské poradny, manželské poradny Celkem

Ano Ne Počet Ano Ne Počet Ano Ne Počet Ano Ne Počet Ano Ne Počet Ano Ne Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet

Vzdělání

Muž

Žena

10,4% 89,6% 2239 5,1% 94,9% 2229 20,8% 79,2% 2234 3,7% 96,3% 2228 3,0% 97,0% 2228 3,2% 96,8% 2229 30,5% 51,6% 17,9% 2233 20,2% 58,1% 21,7% 2234 8,6% 36,6% 54,8% 2220 16,9% 42,1% 41,0% 2228 2,1% 14,8% 83,1% 2219 4,8% 17,8% 77,4% 2213 4,3% 22,6% 73,1% 2219

9,5% 90,5% 2395 4,9% 95,1% 2389 28,1% 71,9% 2396 7,0% 93,0% 2387 3,7% 96,3% 2390 2,5% 97,5% 2388 34,2% 51,7% 14,1% 2396 19,9% 60,2% 19,9% 2392 8,6% 36,7% 54,6% 2379 19,5% 40,9% 39,5% 2385 2,6% 14,5% 82,8% 2380 5,3% 22,3% 72,5% 2373 5,9% 27,1% 67,0% 2381

Základní

15,3% 84,7% 850 9,5% 90,5% 849 22,8% 77,2% 852 7,6% 92,4% 846 6,0% 94,0% 846 4,5% 95,5% 847 43,7% 45,7% 10,6% 856 21,1% 55,3% 23,6% 853 7,3% 33,7% 59,0% 849 14,4% 39,6% 46,0% 850 2,7% 12,0% 85,3% 849 5,4% 20,0% 74,6% 845 5,4% 22,1% 72,5% 848

Vyučen

10,2% 89,8% 1847 5,6% 94,4% 1836 24,3% 75,7% 1840 6,4% 93,6% 1838 3,5% 96,5% 1839 3,4% 96,6% 1838 33,0% 52,9% 14,2% 1839 21,0% 59,5% 19,5% 1837 8,5% 37,0% 54,5% 1832 17,3% 42,8% 39,9% 1836 1,9% 15,6% 82,5% 1827 4,3% 20,2% 75,5% 1824 4,5% 23,7% 71,7% 1828

Maturita

7,0% 93,0% 1484 2,7% 97,3% 1481 28,1% 71,9% 1485 3,8% 96,2% 1481 2,3% 97,7% 1481 1,4% 98,6% 1480 29,0% 52,6% 18,5% 1485 19,5% 60,9% 19,6% 1485 9,2% 37,4% 53,4% 1474 19,8% 40,9% 39,3% 1480 2,6% 15,1% 82,3% 1478 5,5% 19,8% 74,7% 1473 5,5% 26,7% 67,8% 1480

VŠ

8,0% 92,0% 449 1,1% 98,9% 448 17,6% 82,4% 449 2,5% 97,5% 446 1,3% 98,7% 448 2,2% 97,8% 448 20,2% 55,4% 24,4% 446 16,3% 59,6% 24,1% 448 9,8% 38,8% 51,5% 441 24,5% 41,2% 34,2% 444 3,2% 14,7% 82,1% 442 5,9% 21,3% 72,8% 441 6,1% 29,5% 64,4% 441

18 až 29 let

2,4% 97,6% 1043 6,9% 93,1% 1038 27,4% 72,6% 1044 5,2% 94,8% 1039 3,6% 96,4% 1040 ,9% 99,1% 1038 39,1% 49,7% 11,2% 1044 22,4% 58,6% 19,0% 1045 7,0% 34,3% 58,7% 1040 15,5% 39,3% 45,3% 1042 1,2% 17,0% 81,7% 1041 4,1% 21,7% 74,2% 1037 4,8% 25,0% 70,2% 1038

VĚKOVÁ KATEGORIE 30 až 44 45 až 59 let let

5,3% 94,7% 1224 5,5% 94,5% 1223 47,4% 52,6% 1229 8,0% 92,0% 1222 3,4% 96,6% 1221 2,4% 97,6% 1222 27,0% 56,4% 16,6% 1226 19,6% 63,6% 16,8% 1228 9,3% 37,8% 52,9% 1221 19,5% 43,5% 37,0% 1225 2,1% 15,3% 82,6% 1221 5,5% 20,1% 74,4% 1220 5,2% 26,3% 68,5% 1221

12,3% 87,7% 1261 5,9% 94,1% 1258 19,5% 80,5% 1259 5,0% 95,0% 1256 3,3% 96,7% 1258 2,5% 97,5% 1258 29,2% 51,2% 19,7% 1255 19,6% 60,2% 20,2% 1254 9,5% 36,9% 53,6% 1246 19,3% 42,3% 38,3% 1252 2,7% 13,2% 84,0% 1246 5,1% 20,9% 74,0% 1242 5,7% 26,2% 68,2% 1250

60 a více let

19,9% 80,1% 1082 1,5% 98,5% 1075 1,9% 98,1% 1074 3,0% 97,0% 1074 3,3% 96,7% 1075 5,7% 94,3% 1075 36,0% 48,7% 15,4% 1081 18,5% 53,6% 27,9% 1076 8,3% 37,3% 54,3% 1069 18,1% 40,6% 41,3% 1071 3,5% 13,4% 83,1% 1068 5,2% 17,8% 77,1% 1064 4,9% 21,8% 73,3% 1068

Pohlaví

Ministerstva nebo jiné centrální úřady Celkem Noviny Celkem Časopisy Celkem Televize Celkem Rozhlas Celkem Internet Celkem Myslíte si, že existující opatření v sociální politice, tj. příspěvky, rodinné dávky, podpory, jsou v současné době dostatečné Celkem Je Váš rodinný rozpočet zásadním způsobem závislý na dávkách sociálního zabezpečení Celkem Myslíte, že se u nás při konstrukci různých sociálních opatření dostatečně dbá na zkušenosti a potřeby různých skupin obyvatel Celkem Je podle Vás mezi lidmi dostatečné povědomí o tom, jak funguje sociální politika v naší zemi, na co lidé mají a nemají nárok, jak se jednotlivé sociální platby, důchody, pojištění stanovují Celkem

Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet

Vzdělání

Muž

Žena

5,6% 26,0% 68,3% 2221 34,8% 52,1% 13,1% 2229 16,3% 45,1% 38,6% 2217 44,7% 45,1% 10,2% 2232 24,6% 48,3% 27,0% 2222 29,7% 28,3% 41,9% 2220 14,0% 32,5% 37,6% 15,9% 2245 9,8% 10,7% 21,8% 57,6% 2250 5,0% 27,1% 49,0% 19,0% 2242 5,1% 27,8% 47,9% 19,2% 2250

5,8% 26,0% 68,2% 2378 30,0% 55,1% 14,9% 2390 17,4% 51,2% 31,4% 2380 44,2% 47,3% 8,5% 2393 25,1% 47,3% 27,6% 2379 27,4% 27,4% 45,2% 2376 9,7% 31,9% 40,4% 18,0% 2400 11,4% 10,8% 23,3% 54,5% 2407 3,8% 26,8% 49,5% 20,0% 2394 4,9% 26,4% 49,9% 18,8% 2402

15

Základní

4,4% 21,8% 73,8% 848 28,9% 53,0% 18,1% 856 15,1% 49,5% 35,4% 847 45,3% 45,3% 9,5% 857 23,3% 48,5% 28,2% 850 18,5% 23,1% 58,5% 845 8,8% 29,0% 38,1% 24,1% 859 17,9% 15,8% 24,1% 42,2% 860 3,5% 25,9% 47,8% 22,8% 856 4,0% 24,6% 48,8% 22,5% 856

Vyučen

5,0% 24,5% 70,5% 1825 31,7% 53,5% 14,8% 1835 17,0% 47,2% 35,8% 1830 46,3% 44,8% 8,9% 1837 26,8% 45,4% 27,8% 1830 20,3% 24,6% 55,1% 1827 10,4% 31,1% 40,8% 17,7% 1842 11,0% 11,6% 25,2% 52,2% 1850 4,7% 25,6% 50,1% 19,6% 1842 4,9% 26,4% 49,8% 19,0% 1851

Maturita

5,8% 27,9% 66,2% 1478 34,0% 54,1% 11,9% 1483 17,8% 49,6% 32,6% 1477 42,8% 47,7% 9,5% 1485 23,6% 49,1% 27,3% 1478 38,9% 33,5% 27,6% 1480 13,9% 33,5% 38,7% 14,0% 1490 7,0% 8,2% 20,2% 64,5% 1493 3,8% 28,7% 48,8% 18,7% 1485 5,2% 29,2% 47,8% 17,8% 1491

VŠ

10,8% 34,2% 55,1% 445 36,0% 53,6% 10,4% 442 17,3% 45,0% 37,7% 440 40,9% 48,5% 10,6% 443 24,1% 51,6% 24,3% 440 47,2% 31,1% 21,8% 441 16,2% 38,4% 34,4% 11,1% 451 6,7% 6,2% 16,4% 70,7% 451 6,4% 28,4% 49,3% 15,8% 450 6,9% 27,9% 48,6% 16,6% 451

18 až 29 let

5,7% 26,3% 68,0% 1040 27,4% 54,5% 18,0% 1042 15,8% 48,9% 35,3% 1039 40,4% 47,9% 11,7% 1047 19,5% 48,8% 31,8% 1042 41,0% 35,0% 24,0% 1043 11,5% 30,5% 39,6% 18,4% 1049 6,7% 10,2% 26,7% 56,4% 1049 4,2% 27,8% 49,8% 18,2% 1044 4,9% 29,2% 48,1% 17,8% 1048

VĚKOVÁ KATEGORIE 30 až 44 45 až 59 let let

5,5% 28,0% 66,5% 1221 32,5% 53,7% 13,8% 1224 16,5% 49,0% 34,5% 1222 42,7% 47,5% 9,8% 1225 23,4% 48,5% 28,1% 1220 35,4% 31,8% 32,8% 1219 12,4% 30,7% 39,5% 17,3% 1234 7,2% 10,9% 25,6% 56,3% 1237 4,2% 27,3% 48,6% 19,9% 1227 5,4% 26,9% 49,8% 17,8% 1236

6,3% 26,7% 67,0% 1246 33,4% 54,0% 12,5% 1253 15,9% 47,6% 36,6% 1247 44,0% 46,8% 9,2% 1254 25,6% 47,9% 26,5% 1247 26,5% 28,3% 45,2% 1242 12,5% 34,0% 39,0% 14,5% 1260 8,6% 9,8% 18,7% 62,9% 1263 4,1% 25,9% 51,3% 18,7% 1259 4,2% 27,7% 48,2% 19,9% 1259

60 a více let

5,4% 22,3% 72,3% 1069 35,7% 52,1% 12,2% 1077 19,9% 47,2% 32,9% 1066 51,1% 42,3% 6,6% 1076 30,9% 45,8% 23,3% 1069 10,9% 15,5% 73,6% 1069 10,4% 32,9% 38,1% 18,6% 1079 21,0% 12,1% 19,6% 47,3% 1085 5,0% 26,9% 47,3% 20,9% 1083 5,3% 24,8% 49,2% 20,7% 1086

Pohlaví

Řekl(a) byste, že máte dostatek informací ohledně sociálních záležitostí Celkem Pokud byste potřeboval(a) nějaké informace ze sociální oblasti, věděl(a) byste, kam se obrátit Celkem Máte pocit, že ministerstva a jiné centrální úřady dostatečně dbají na to, aby lidé byli o sociálních záležitostech dobře informováni Celkem Víte o existenci různých občanských sdružení a neziskových organizací, kam se člověk může obrátit se žádostí o informace a pomoc v sociálních záležitostech Celkem Bylo by podle Vás potřeba, aby se o tom, jak je u nás organizována sociální politika a jak jsou vytvářena různá sociální opatření, podrobněji dozvídali žáci a studenti na základních a středních školách Celkem Je podle Vás potřeba se například ve stručných příručkách či letácích snažit vysvětlit lidem to, jak fungují různá sociální opatření, jak vzniká nárok na různé dávky a jaké jsou problémy s jejich uplatňováním v praxi Celkem Bylo by podle Vás potřebné, aby si člověk mohl všechny potřebné informace ze sociální oblasti nalézt pohromadě na jednom místě, například na internetu Celkem Je podle Vás potřebné zřídit nějaké centrální informační středisko, kde by mu školení pracovníci pomohli zjistit potřebné informace ze sociální oblasti Celkem Uvítal(a) byste vytvoření bezplatné informační linky, kam by se člověk mohl obrátit se všemi dotazy ohledně sociálních záležitostí Celkem

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet

Vzdělání

Muž

Žena

6,0% 31,9% 42,2% 19,9% 2250 25,5% 49,8% 20,0% 4,8% 2252 3,8% 27,8% 50,0% 18,4% 2249 5,4% 29,8% 46,0% 18,7% 2252 27,4% 50,5% 17,8% 4,4% 2247 29,1% 51,7% 16,0% 3,2% 2250 47,9% 39,5% 9,4% 3,2% 2248 29,6% 41,2% 22,3% 6,9% 2251 48,8% 37,3% 10,4% 3,6% 2252

6,5% 34,3% 41,9% 17,3% 2405 25,3% 50,9% 19,3% 4,4% 2409 3,6% 26,6% 51,8% 18,1% 2399 6,9% 32,6% 42,5% 17,9% 2408 29,6% 51,2% 16,4% 2,7% 2406 33,8% 51,2% 12,8% 2,2% 2406 48,1% 36,7% 11,3% 3,9% 2404 34,2% 40,5% 19,7% 5,6% 2406 54,2% 34,6% 8,9% 2,3% 2408

16

Základní

4,1% 26,1% 43,8% 26,1% 859 18,5% 44,9% 28,0% 8,6% 861 3,0% 23,9% 50,6% 22,5% 859 4,1% 25,1% 45,7% 25,1% 860 29,0% 51,1% 16,3% 3,6% 859 31,0% 52,9% 14,1% 2,1% 859 38,2% 41,6% 13,2% 7,0% 856 35,3% 40,6% 19,6% 4,5% 858 49,3% 37,7% 10,5% 2,6% 860

Vyučen

5,4% 30,3% 44,3% 20,0% 1852 20,6% 52,0% 22,6% 4,8% 1853 3,5% 23,9% 53,1% 19,5% 1845 4,5% 27,8% 46,8% 20,9% 1854 28,1% 51,3% 16,8% 3,8% 1848 32,5% 51,2% 13,8% 2,5% 1850 41,4% 42,9% 12,2% 3,5% 1850 32,6% 41,5% 19,3% 6,5% 1851 53,2% 35,5% 8,7% 2,5% 1852

Maturita

7,7% 36,9% 40,4% 15,0% 1490 30,5% 52,4% 14,1% 2,9% 1493 4,1% 30,9% 49,1% 15,9% 1490 8,3% 35,8% 41,7% 14,1% 1493 28,9% 50,6% 17,1% 3,4% 1493 29,5% 52,2% 15,0% 3,3% 1494 57,7% 32,6% 7,5% 2,1% 1493 28,6% 40,3% 23,6% 7,5% 1495 51,0% 35,3% 10,1% 3,5% 1495

VŠ

9,8% 45,7% 34,6% 10,0% 451 41,0% 47,5% 9,8% 1,8% 451 4,7% 34,6% 48,1% 12,6% 451 11,1% 42,7% 38,4% 7,8% 450 28,2% 49,3% 20,0% 2,4% 450 35,3% 47,6% 14,2% 2,9% 450 61,3% 30,2% 6,9% 1,6% 450 34,2% 40,2% 21,8% 3,8% 450 51,3% 36,0% 9,8% 2,9% 450

18 až 29 let

5,7% 28,9% 43,8% 21,6% 1050 25,5% 47,3% 22,3% 4,9% 1051 3,9% 28,1% 51,0% 17,0% 1048 5,7% 28,5% 46,7% 19,1% 1050 29,2% 50,8% 16,5% 3,4% 1053 29,1% 55,0% 13,7% 2,2% 1052 57,2% 34,2% 6,4% 2,3% 1053 31,4% 40,0% 23,2% 5,4% 1053 50,1% 36,2% 10,9% 2,8% 1053

VĚKOVÁ KATEGORIE 30 až 44 45 až 59 let let

7,0% 35,7% 41,1% 16,1% 1237 27,1% 53,7% 16,0% 3,2% 1237 4,4% 27,6% 50,6% 17,5% 1232 6,4% 33,5% 43,6% 16,6% 1237 26,9% 51,9% 17,3% 4,0% 1232 30,6% 50,9% 15,1% 3,5% 1233 50,6% 36,7% 10,0% 2,7% 1234 31,6% 41,7% 20,3% 6,3% 1234 52,4% 36,1% 8,6% 2,9% 1234

6,8% 34,0% 41,8% 17,3% 1258 27,5% 51,2% 17,5% 3,8% 1263 3,6% 26,9% 50,6% 18,9% 1261 7,6% 33,3% 42,4% 16,7% 1263 28,8% 50,0% 18,1% 3,1% 1259 33,2% 49,8% 14,3% 2,7% 1262 47,8% 38,9% 10,8% 2,5% 1261 30,5% 41,8% 20,8% 7,0% 1262 52,0% 35,1% 9,7% 3,2% 1263

60 a více let

5,5% 33,7% 41,0% 19,8% 1087 21,2% 48,4% 23,6% 6,8% 1087 2,6% 26,3% 51,5% 19,6% 1084 5,0% 29,1% 44,7% 21,3% 1087 29,3% 50,9% 16,3% 3,5% 1086 33,0% 51,1% 13,6% 2,3% 1086 36,1% 42,8% 14,3% 6,8% 1081 34,7% 39,8% 19,7% 5,8% 1085 51,3% 36,5% 9,4% 2,8% 1087

Pohlaví

Lepší informování o sociálních záležitostech Celkem Který přístup informování o sociální oblasti je Vám osobně bližší Celkem Představte si, že se dostanete do sociálně tíživé situace. Na koho byste se nejspíše obrátil při řešení sociálně tíživé situace Celkem Je podle Vás pravděpodobné, že v blízké době, zhruba do 2 let, byste se mohl(a) Vy osobně nebo Vaše rodina dostat do sociálně tíživé situace Celkem Obává se - Finanční tíseň

Celkem Obává se - Ztráta zaměstnání

Celkem Obává se - Problémy se zajištěním bydlení

Celkem Obává se - Dlouhodobá nemoc, invalidita

Celkem Obává se - Problémy s finančním zajištěním ve stáří

Celkem Obává se - Práce načerno bez řádné pracovní smlouvy

Celkem

Důležité – více pozornosti Důležité – není potřeba více Počet Mít informace přímo doma Vědět o informačních místech Počet Sám, s pomocí rodiny Nezisková organizce Očekával pomoc státu Počet Velmi pravděpodobné Dost pravěpodobné Dost nepravděpodobné Velmi nepravěpodobné Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet

Vzdělání

Muž

Žena

65,1% 34,9% 2249 29,3% 70,7% 2248 73,0% 5,9% 21,1% 2246 8,7% 33,8% 49,7% 7,8% 1506 18,5% 40,6% 35,3% 5,5% 1511 19,2% 25,7% 27,3% 27,7% 1503 9,9% 17,7% 33,4% 39,0% 1510 22,4% 33,3% 33,6% 10,7% 1511 17,3% 30,9% 36,8% 15,1% 1507 4,1% 10,5% 28,2% 57,2% 1499

70,7% 29,3% 2406 31,2% 68,8% 2404 69,8% 8,1% 22,2% 2400 8,8% 35,1% 49,8% 6,2% 1602 23,4% 39,3% 33,7% 3,7% 1610 19,0% 25,5% 23,7% 31,7% 1597 9,2% 19,3% 33,8% 37,7% 1608 26,0% 34,7% 30,5% 8,8% 1607 18,2% 35,9% 35,4% 10,5% 1603 3,4% 11,2% 26,2% 59,2% 1605

17

Základní

71,6% 28,4% 859 34,0% 66,0% 859 65,3% 6,3% 28,4% 857 18,3% 39,7% 36,7% 5,3% 551 32,2% 36,7% 27,1% 4,0% 553 22,5% 19,6% 17,3% 40,5% 550 12,5% 23,0% 28,4% 36,1% 552 30,7% 32,7% 26,3% 10,3% 551 25,2% 29,2% 30,1% 15,4% 551 4,4% 10,9% 25,8% 59,0% 551

Vyučen

68,9% 31,1% 1851 32,1% 67,9% 1851 69,3% 6,7% 24,0% 1849 8,4% 40,1% 46,7% 4,8% 1242 22,2% 45,0% 29,8% 3,0% 1247 21,5% 28,3% 22,3% 27,8% 1236 10,3% 18,0% 36,0% 35,7% 1244 24,9% 35,7% 30,8% 8,6% 1246 18,8% 36,1% 34,8% 10,3% 1242 4,6% 12,7% 28,5% 54,2% 1240

Maturita

66,2% 33,8% 1492 27,1% 72,9% 1491 76,5% 7,5% 16,0% 1487 5,8% 28,4% 58,2% 7,5% 1010 16,5% 38,8% 39,9% 4,8% 1016 17,1% 27,4% 29,7% 25,7% 1010 8,1% 18,8% 33,1% 40,1% 1016 21,5% 31,9% 35,6% 11,0% 1016 14,2% 34,2% 38,7% 12,9% 1013 2,4% 10,2% 27,8% 59,6% 1009

VŠ

63,3% 36,7% 450 26,1% 73,9% 448 74,4% 8,0% 17,6% 450 2,7% 22,3% 58,7% 16,3% 300 11,3% 28,3% 49,3% 11,0% 300 9,7% 19,1% 39,1% 32,1% 299 6,0% 12,0% 34,2% 47,8% 301 19,7% 37,0% 34,3% 9,0% 300 11,7% 28,4% 42,8% 17,1% 299 3,3% 6,0% 22,1% 68,6% 299

18 až 29 let

64,5% 35,5% 1050 28,4% 71,6% 1051 76,8% 6,7% 16,6% 1051 9,1% 32,1% 50,8% 7,9% 667 21,4% 40,5% 33,3% 4,8% 669 23,9% 31,7% 29,3% 15,0% 665 16,8% 26,3% 31,3% 25,6% 668 15,1% 24,7% 40,7% 19,6% 669 9,6% 23,5% 40,9% 25,9% 667 4,0% 14,2% 38,3% 43,4% 668

VĚKOVÁ KATEGORIE 30 až 44 45 až 59 let let

66,5% 33,5% 1234 28,4% 71,6% 1231 70,7% 6,6% 22,7% 1230 8,8% 33,1% 52,1% 6,0% 833 21,5% 41,8% 33,5% 3,2% 838 24,5% 34,7% 31,5% 9,3% 838 8,4% 18,7% 39,4% 33,5% 838 18,6% 32,4% 39,3% 9,7% 837 14,5% 33,3% 42,9% 9,3% 832 5,0% 12,9% 32,6% 49,4% 834

68,1% 31,9% 1263 29,1% 70,9% 1263 69,6% 7,4% 23,0% 1260 9,1% 35,8% 48,5% 6,5% 843 20,6% 39,7% 35,6% 4,0% 848 21,7% 29,5% 28,9% 20,0% 842 7,8% 17,2% 34,1% 40,9% 847 23,3% 37,1% 33,4% 6,3% 847 20,8% 41,1% 31,6% 6,5% 847 4,0% 11,4% 27,0% 57,5% 843

60 a více let

73,0% 27,0% 1085 35,1% 64,9% 1084 69,0% 7,4% 23,6% 1082 8,2% 36,6% 47,4% 7,8% 743 20,6% 37,5% 35,5% 6,5% 744 5,0% 5,3% 11,1% 78,6% 733 6,5% 12,4% 28,3% 52,9% 743 40,0% 40,5% 14,5% 5,0% 743 25,2% 34,1% 28,7% 12,0% 742 1,5% 5,0% 11,0% 82,5% 737

Pohlaví

Obává se - Nadměrné zadlužení

Celkem Obává se - Problémy s finančním a dalším zajištěním rodiny po rozvodu Celkem Obává se - Mimořádné události (požár, povodeň apod.)

Celkem Jasné jak se orientovat – Práva a povinnosti rodičů

Celkem Jasné jak se orientovat - Práva a povinnosti dětí ve vztahu k rodičům Celkem Jasné jak se orientovat - Uspořádání vztahů mezi manželi

Celkem Jasné jak se orientovat - Rizika soužití nesezdaného páru

Celkem Jasné jak se orientovat - Práva a nároky osamělých rodičů (samoživitelů) Celkem Jasné jak se orientovat - Ochrana zaměstnance proti propuštění z práce Celkem

Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet

Vzdělání

Muž

Žena

9,1% 19,8% 36,0% 35,0% 1510 4,2% 11,4% 28,9% 55,5% 1506 11,1% 25,4% 46,8% 16,6% 1510 28,2% 50,3% 17,3% 4,2% 2249 25,1% 49,3% 21,3% 4,4% 2249 26,9% 46,7% 19,7% 6,8% 2248 9,8% 30,4% 39,7% 20,0% 2247 6,7% 25,9% 46,1% 21,4% 2247 11,1% 38,1% 38,1% 12,7% 2248

9,7% 20,7% 33,1% 36,5% 1609 7,1% 13,8% 26,7% 52,4% 1603 14,7% 28,3% 42,1% 14,9% 1609 30,3% 52,3% 14,4% 3,0% 2406 27,1% 51,6% 18,2% 3,0% 2407 26,9% 50,5% 18,6% 4,0% 2404 11,0% 31,0% 40,5% 17,6% 2403 9,7% 29,7% 43,9% 16,7% 2403 8,9% 33,7% 42,9% 14,6% 2405

18

Základní

11,6% 25,1% 29,3% 34,0% 553 6,4% 12,6% 23,3% 57,7% 549 14,8% 26,8% 41,0% 17,4% 553 21,5% 47,7% 24,2% 6,5% 859 19,7% 48,0% 25,8% 6,5% 860 20,1% 40,4% 28,9% 10,6% 859 6,8% 23,2% 41,7% 28,3% 858 4,9% 23,2% 44,9% 27,0% 857 5,4% 23,3% 47,0% 24,4% 858

Vyučen

10,1% 21,2% 36,8% 31,9% 1246 6,6% 13,5% 27,7% 52,1% 1241 13,2% 28,5% 42,8% 15,6% 1246 26,6% 53,3% 16,2% 3,9% 1850 23,8% 51,0% 21,1% 4,0% 1850 24,2% 52,8% 17,6% 5,3% 1849 9,6% 30,1% 40,5% 19,8% 1849 7,8% 26,6% 45,6% 20,0% 1849 8,2% 33,9% 44,2% 13,7% 1848

Maturita

8,8% 18,5% 35,4% 37,3% 1015 4,9% 12,8% 30,7% 51,6% 1014 12,7% 26,2% 45,8% 15,3% 1015 33,8% 51,9% 12,4% 1,9% 1492 29,8% 51,9% 16,2% 2,2% 1492 31,1% 48,5% 17,2% 3,2% 1490 11,6% 34,3% 40,3% 13,9% 1489 9,1% 30,7% 44,8% 15,4% 1490 11,6% 43,0% 36,3% 9,1% 1493

VŠ

4,7% 13,3% 32,3% 49,7% 300 3,3% 8,7% 26,3% 61,7% 300 10,0% 22,3% 52,7% 15,0% 300 40,6% 48,3% 9,3% 1,8% 451 36,6% 47,7% 14,0% 1,8% 451 37,5% 47,0% 13,1% 2,4% 451 17,7% 35,5% 34,8% 12,0% 451 13,7% 32,6% 42,8% 10,9% 451 20,8% 43,7% 27,7% 7,8% 451

18 až 29 let

11,5% 25,3% 37,0% 26,2% 668 6,9% 12,7% 31,5% 48,9% 667 10,8% 21,6% 47,9% 19,8% 668 18,4% 49,6% 26,3% 5,6% 1052 20,1% 49,0% 25,5% 5,4% 1052 16,0% 39,9% 33,7% 10,5% 1052 9,4% 29,8% 41,5% 19,2% 1052 6,4% 22,8% 49,3% 21,5% 1052 7,3% 31,9% 47,4% 13,3% 1052

VĚKOVÁ KATEGORIE 30 až 44 45 až 59 let let

11,4% 23,1% 40,5% 25,1% 837 7,3% 17,0% 33,9% 41,9% 836 13,0% 26,0% 47,0% 14,0% 837 34,4% 52,7% 10,7% 2,3% 1234 29,2% 52,2% 15,8% 2,8% 1234 30,4% 51,3% 14,9% 3,4% 1233 12,9% 35,0% 38,1% 13,9% 1233 10,5% 32,2% 43,0% 14,3% 1235 13,4% 42,6% 36,8% 7,3% 1235

10,3% 19,8% 35,1% 34,8% 848 5,3% 13,7% 30,8% 50,2% 847 14,0% 27,8% 43,8% 14,4% 848 33,7% 53,0% 11,3% 2,1% 1262 29,3% 51,4% 17,1% 2,1% 1262 31,4% 52,6% 12,7% 3,3% 1261 11,0% 32,3% 40,3% 16,3% 1259 8,1% 30,3% 44,1% 17,5% 1257 12,0% 41,8% 37,9% 8,3% 1261

60 a více let

4,6% 12,5% 25,4% 57,5% 744 3,3% 6,0% 13,7% 77,1% 737 13,3% 31,5% 39,5% 15,7% 744 29,2% 49,6% 16,4% 4,8% 1084 25,3% 49,0% 20,8% 4,8% 1085 28,6% 49,6% 17,0% 4,8% 1083 8,2% 24,8% 40,6% 26,3% 1083 7,8% 24,6% 44,3% 23,4% 1083 6,4% 24,7% 41,6% 27,4% 1082

Pohlaví

Jasné jak se orientovat - Uzavírání pracovních smluv

Celkem Jasné jak se orientovat - Práva a povinnosti zaměstnanců

Celkem Jasné jak se orientovat - Práva a povinnosti zaměstnavatelů

Celkem Jasné jak se orientovat - Převody bytů

Celkem Jasné jak se orientovat - Změny nájemních smluv

Celkem Jasné jak se orientovat - Práva a povinnosti nájemníků

Celkem Jasné jak se orientovat - Práva a povinnosti vlastníků domů

Celkem Jasné jak se orientovat - Důchodové pojištění

Celkem Jasné jak se orientovat - Nemocenské pojištění

$T000060

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet

Vzdělání

Muž

Žena

15,2% 42,5% 30,4% 11,9% 2250 17,1% 49,3% 23,8% 9,9% 2249 13,9% 39,2% 33,8% 13,1% 2249 6,0% 24,0% 44,9% 25,2% 2249 5,4% 21,5% 45,0% 28,0% 2250 9,5% 34,3% 34,4% 21,8% 2250 9,6% 30,4% 38,2% 21,8% 2249 13,6% 41,5% 32,5% 12,4% 2249 15,0% 46,2% 30,1% 8,7% 2249

11,7% 38,6% 35,4% 14,4% 2404 13,3% 47,0% 27,7% 11,9% 2404 10,3% 35,3% 39,3% 15,0% 2402 6,1% 23,1% 44,7% 26,1% 2403 5,0% 19,4% 46,5% 29,1% 2403 8,3% 37,4% 34,6% 19,7% 2402 8,9% 30,3% 38,3% 22,6% 2398 11,2% 45,0% 31,1% 12,6% 2404 13,8% 47,4% 29,2% 9,6% 2405

19

Základní

6,4% 24,7% 42,4% 26,5% 858 8,6% 32,6% 37,3% 21,5% 857 6,0% 21,8% 45,4% 26,8% 857 2,9% 16,6% 41,7% 38,9% 857 3,0% 12,6% 44,2% 40,2% 858 5,4% 26,3% 39,2% 29,1% 858 5,1% 24,1% 39,7% 31,0% 858 8,7% 35,4% 34,6% 21,2% 858 8,9% 36,7% 35,7% 18,8% 858

Vyučen

10,1% 39,9% 37,2% 12,9% 1849 12,3% 48,9% 28,0% 10,8% 1850 9,4% 35,2% 40,6% 14,9% 1849 5,2% 20,7% 47,6% 26,4% 1849 4,0% 18,9% 46,9% 30,2% 1849 8,3% 35,6% 34,8% 21,3% 1849 8,2% 29,5% 40,0% 22,4% 1846 10,2% 44,0% 34,1% 11,7% 1847 12,6% 47,2% 32,1% 8,1% 1849

Maturita

17,3% 48,3% 26,9% 7,4% 1493 18,6% 54,9% 20,5% 6,0% 1492 15,1% 44,9% 32,2% 7,8% 1493 6,6% 28,5% 44,3% 20,6% 1493 5,6% 24,5% 46,5% 23,4% 1493 9,0% 40,9% 32,6% 17,5% 1492 9,9% 34,2% 36,6% 19,4% 1490 13,5% 46,2% 29,9% 10,5% 1494 16,1% 51,6% 25,6% 6,6% 1493

VŠ

27,3% 47,0% 18,4% 7,3% 451 27,9% 51,9% 13,1% 7,1% 451 24,7% 49,2% 19,2% 6,9% 449 14,0% 31,3% 40,7% 14,0% 450 13,1% 28,2% 41,6% 17,1% 450 17,8% 38,9% 30,0% 13,3% 450 19,3% 33,3% 34,0% 13,3% 450 24,4% 46,6% 23,7% 5,3% 451 26,4% 48,6% 20,8% 4,2% 451

18 až 29 let

11,0% 39,4% 37,3% 12,4% 1052 12,6% 46,8% 31,5% 9,1% 1051 9,2% 34,3% 42,8% 13,6% 1051 4,3% 15,8% 48,1% 31,8% 1051 2,8% 15,2% 47,0% 35,0% 1050 4,5% 30,8% 41,0% 23,7% 1051 5,3% 21,7% 44,8% 28,2% 1051 6,5% 24,4% 41,9% 27,2% 1052 9,3% 38,7% 36,5% 15,5% 1052

VĚKOVÁ KATEGORIE 30 až 44 45 až 59 let let

17,5% 46,4% 29,8% 6,3% 1235 20,0% 53,8% 20,3% 5,9% 1236 14,6% 42,0% 35,0% 8,4% 1236 6,4% 25,8% 47,7% 20,1% 1236 6,5% 22,1% 48,3% 23,1% 1236 10,4% 38,5% 34,6% 16,5% 1234 9,7% 32,0% 39,0% 19,4% 1233 10,8% 44,5% 33,8% 10,9% 1235 15,9% 52,1% 25,5% 6,5% 1235

16,9% 46,5% 29,5% 7,1% 1262 18,9% 53,9% 20,6% 6,7% 1262 16,0% 42,8% 31,9% 9,4% 1260 6,7% 29,1% 42,9% 21,3% 1260 5,7% 24,7% 45,0% 24,6% 1262 9,9% 40,3% 31,5% 18,4% 1262 11,7% 34,4% 36,0% 17,8% 1260 15,0% 51,1% 28,3% 5,6% 1260 17,5% 52,1% 26,0% 4,4% 1261

60 a více let

7,3% 27,3% 36,9% 28,6% 1082 7,8% 36,4% 32,5% 23,4% 1081 7,5% 27,8% 38,3% 26,4% 1082 6,7% 21,6% 40,6% 31,1% 1082 5,7% 18,6% 42,4% 33,3% 1082 10,4% 32,8% 31,4% 25,3% 1082 9,9% 31,8% 33,5% 24,8% 1080 16,7% 51,5% 23,5% 8,2% 1083 13,8% 42,4% 31,9% 11,9% 1083

Pohlaví

Jasné jak se orientovat - Zdravotní pojištění

Celkem Jasné jak se orientovat - Důchodové připojištění

Celkem Jasné jak se orientovat - Pojištění domácnosti, nemovitostí, majetku Celkem Jasné jak se orientovat - Dávky státní sociální podpory

Celkem Jasné jak se orientovat - Dávky a služby státní sociální pomoci Celkem Jasné jak se orientovat - Dávky pro zdravotně postižené

Celkem Jasné jak se orientovat - Uzavírání půjček, úvěrů, hypoték

Celkem Jasné jak se orientovat - Domácí násilí

Celkem Jasné jak se orientovat - Nadměrné zadlužení, neschopnost splácet dluhy Celkem

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet

Vzdělání

Muž

Žena

16,4% 50,0% 26,0% 7,5% 2246 15,4% 43,8% 29,4% 11,3% 2248 24,0% 51,1% 19,8% 5,2% 2249 6,4% 34,7% 44,6% 14,3% 2245 4,9% 25,6% 49,9% 19,7% 2246 4,6% 15,4% 45,8% 34,2% 2247 11,8% 40,1% 32,3% 15,9% 1510 6,3% 21,9% 42,9% 28,9% 2243 5,7% 24,4% 44,2% 25,7% 1510

15,5% 50,9% 25,4% 8,2% 2405 13,6% 46,0% 29,4% 11,0% 2402 22,7% 52,1% 19,8% 5,5% 2405 8,4% 39,1% 41,0% 11,5% 2405 5,3% 28,6% 48,9% 17,2% 2405 4,1% 15,4% 45,7% 34,8% 2405 9,3% 39,0% 34,8% 16,9% 1606 6,2% 25,0% 41,9% 26,9% 2401 4,5% 21,5% 47,3% 26,7% 1605

20

Základní

10,5% 40,8% 33,4% 15,3% 857 9,2% 33,6% 36,0% 21,2% 858 16,1% 45,1% 27,0% 11,8% 856 6,1% 32,7% 42,8% 18,4% 857 4,8% 23,9% 47,3% 24,0% 858 4,3% 14,5% 43,5% 37,7% 857 4,4% 31,4% 37,6% 26,7% 551 4,8% 20,4% 40,1% 34,7% 856 3,1% 17,5% 42,8% 36,6% 549

Vyučen

13,7% 51,1% 27,4% 7,7% 1848 12,7% 45,8% 30,8% 10,8% 1849 20,3% 55,4% 19,7% 4,7% 1851 7,0% 35,2% 44,4% 13,3% 1847 4,5% 25,4% 50,9% 19,2% 1847 4,9% 14,0% 45,4% 35,7% 1849 7,2% 38,8% 36,3% 17,6% 1244 5,2% 21,8% 43,9% 29,2% 1849 3,8% 21,0% 47,7% 27,6% 1244

Maturita

18,3% 55,5% 21,1% 5,1% 1492 16,0% 49,7% 26,5% 7,9% 1490 27,7% 51,8% 17,1% 3,4% 1493 7,4% 40,5% 41,3% 10,8% 1493 4,9% 29,9% 48,7% 16,5% 1493 3,0% 16,7% 47,4% 32,8% 1493 14,3% 44,0% 30,0% 11,7% 1015 7,0% 26,5% 41,8% 24,7% 1487 6,4% 26,3% 45,5% 21,9% 1016

VŠ

27,5% 50,3% 18,6% 3,5% 451 26,7% 48,0% 20,9% 4,4% 450 35,5% 47,2% 15,3% 2,0% 451 11,8% 40,0% 40,4% 7,8% 450 8,7% 30,9% 49,6% 10,9% 450 6,4% 18,2% 46,4% 28,9% 450 22,3% 41,9% 26,9% 9,0% 301 11,1% 26,5% 42,5% 19,8% 449 9,6% 29,6% 44,2% 16,6% 301

18 až 29 let

12,2% 45,0% 30,8% 12,1% 1052 8,2% 30,8% 39,4% 21,6% 1050 13,1% 47,9% 28,9% 10,1% 1052 6,2% 35,3% 43,6% 14,9% 1051 3,4% 23,3% 52,0% 21,2% 1051 2,8% 11,3% 45,3% 40,6% 1051 10,5% 42,4% 33,1% 14,1% 668 6,3% 23,9% 42,3% 27,5% 1049 4,3% 23,5% 47,5% 24,7% 668

VĚKOVÁ KATEGORIE 30 až 44 45 až 59 let let

17,4% 55,4% 21,8% 5,4% 1235 14,7% 47,8% 29,9% 7,6% 1235 26,3% 54,6% 16,2% 2,9% 1236 9,7% 42,7% 38,7% 8,9% 1233 5,8% 30,9% 47,8% 15,5% 1234 4,0% 14,3% 47,2% 34,6% 1234 14,1% 46,4% 31,3% 8,2% 837 7,1% 25,4% 44,0% 23,5% 1231 5,6% 27,4% 48,3% 18,7% 836

18,7% 55,0% 22,4% 4,0% 1260 17,6% 52,9% 23,6% 5,9% 1260 26,0% 55,1% 16,3% 2,5% 1261 7,1% 38,9% 43,7% 10,4% 1261 5,9% 28,2% 49,4% 16,5% 1262 5,2% 17,8% 44,8% 32,2% 1262 11,9% 40,3% 34,8% 13,0% 846 6,7% 25,0% 42,0% 26,3% 1258 6,5% 23,0% 47,0% 23,5% 847

60 a více let

14,4% 45,4% 29,1% 11,0% 1081 16,5% 46,5% 26,0% 11,1% 1082 26,6% 47,9% 18,9% 6,7% 1082 6,4% 30,3% 45,5% 17,8% 1082 4,9% 25,4% 48,7% 21,0% 1081 5,2% 17,7% 46,3% 30,8% 1082 5,0% 28,0% 35,1% 31,9% 743 4,7% 19,2% 41,4% 34,7% 1083 3,5% 17,1% 40,3% 39,1% 742

Pohlaví

Jasné jak se orientovat - Mimořádné události (požár, povodeň apod.) Celkem

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet

Vzdělání

Muž

Žena

8,0% 37,1% 41,5% 13,4% 1510

5,4% 33,9% 45,3% 15,3% 1606

21

Základní

4,0% 30,5% 42,2% 23,3% 550

Vyučen

5,4% 34,1% 45,3% 15,3% 1244

Maturita

7,9% 38,6% 43,0% 10,5% 1016

VŠ

13,0% 39,2% 39,5% 8,3% 301

18 až 29 let

5,4% 29,5% 48,4% 16,8% 668

VĚKOVÁ KATEGORIE 30 až 44 45 až 59 let let

7,6% 37,8% 43,6% 11,0% 837

6,6% 38,4% 43,4% 11,6% 847

60 a více let

6,5% 35,3% 39,1% 19,1% 742

Sociální postavení Student

Pobíráte v současné době - Částečný nebo plný invalidní důchod Celkem Pobíráte v současné době - Hmotná podpora v nezaměstnanosti Celkem Pobíráte v současné době - Přídavky na děti Celkem Pobíráte v současné době - Příspěvek na bydlení Celkem Pobíráte v současné době - Dávky sociální potřebnosti od Městského úřadu Celkem Pobíráte v současné době - Dávky pro zdravotně postižené Celkem Rodina, příbuzní Celkem Přátelé, známí, kolegové v práci Celkem Starosta, zastupitelé na obecním, městském úřadě Celkem Referenti na obecním, městském úřadě Celkem Váš poslanec či senátor Celkem Terénní sociální pracovníci Celkem Různá občanská sdružení, občanské poradny, manželské poradny Celkem

Ano Ne Počet Ano Ne Počet Ano Ne Počet Ano Ne Počet Ano Ne Počet Ano Ne Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet

Důchodce

Nezaměst naný

29,7% 70,3% 1197 1,0% 99,0% 1185 3,5% 96,5% 1185 4,5% 95,5% 1184 4,0% 96,0% 1185 7,7% 92,3% 1185 36,2% 48,2% 15,6% 1196 17,8% 52,7% 29,5% 1190 8,4% 36,5% 55,1% 1184 18,1% 39,9% 42,0% 1186 3,4% 12,8% 83,8% 1182 5,8% 18,3% 75,9% 1178 4,9% 21,4% 73,7% 1182

8,5% 91,5% 235 75,3% 24,7% 239 30,1% 69,9% 236 28,2% 71,8% 234 21,7% 78,3% 235 2,6% 97,4% 235 36,2% 47,7% 16,2% 235 27,5% 53,4% 19,1% 236 9,4% 27,7% 63,0% 235 22,0% 42,8% 35,2% 236 2,1% 11,9% 86,0% 235 5,2% 24,6% 70,3% 232 7,2% 25,8% 66,9% 236

,9% 99,1% 317 ,9% 99,1% 316 35,8% 64,2% 321 2,8% 97,2% 317 2,5% 97,5% 318 ,3% 99,7% 317 51,6% 44,1% 4,3% 322 24,9% 52,6% 22,4% 321 5,0% 32,8% 62,2% 320 9,7% 39,7% 50,6% 320 ,6% 17,1% 82,2% 321 3,8% 23,2% 73,0% 319 5,3% 24,1% 70,6% 320

22

V domác nosti

2,7% 97,3% 186 6,5% 93,5% 186 79,7% 20,3% 187 21,0% 79,0% 186 10,8% 89,2% 186 5,4% 94,6% 186 38,5% 52,9% 8,6% 187 18,2% 64,7% 17,1% 187 11,3% 37,6% 51,1% 186 21,9% 43,3% 34,8% 187 3,7% 14,4% 81,8% 187 7,5% 27,8% 64,7% 187 4,8% 32,1% 63,1% 187

Majetkové zajištění Zaměst nanec

2,6% 97,4% 2304 ,9% 99,1% 2298 28,4% 71,6% 2304 3,0% 97,0% 2299 1,2% 98,8% 2299 ,9% 99,1% 2299 28,2% 54,7% 17,1% 2293 20,4% 63,5% 16,1% 2295 8,5% 38,2% 53,3% 2281 18,6% 42,0% 39,4% 2288 1,9% 15,7% 82,4% 2278 4,7% 19,6% 75,7% 2275 5,0% 25,7% 69,3% 2280

Živnostník

Podnikatel

3,8% 96,2% 158 ,0% 100,0% 157 30,0% 70,0% 160 2,5% 97,5% 158 ,6% 99,4% 158 ,6% 99,4% 158 20,8% 51,6% 27,7% 159 18,8% 58,1% 23,1% 160 10,8% 32,9% 56,3% 158 18,8% 44,4% 36,9% 160 3,8% 13,1% 83,1% 160 6,9% 17,0% 76,1% 159 8,2% 23,3% 68,6% 159

2,3% 97,7% 216 ,0% 100,0% 216 25,5% 74,5% 216 2,8% 97,2% 216 ,0% 100,0% 216 ,5% 99,5% 216 26,3% 54,8% 18,9% 217 15,7% 60,4% 24,0% 217 10,7% 40,5% 48,8% 215 20,8% 42,1% 37,0% 216 3,2% 15,7% 81,0% 216 3,2% 20,4% 76,4% 216 4,2% 30,1% 65,7% 216

Velmi dobře, solidně

5,9% 94,1% 845 ,9% 99,1% 843 21,4% 78,6% 843 2,0% 98,0% 843 1,2% 98,8% 843 ,8% 99,2% 843 27,5% 52,0% 20,5% 843 19,5% 57,1% 23,3% 844 10,2% 38,6% 51,3% 837 19,3% 40,7% 40,0% 840 2,5% 17,5% 80,0% 839 4,1% 22,0% 73,9% 835 4,7% 27,3% 68,1% 836

Průměrně

8,5% 91,5% 2851 2,7% 97,3% 2837 25,3% 74,7% 2848 3,3% 96,7% 2837 1,8% 98,2% 2838 2,3% 97,7% 2839 31,5% 53,1% 15,4% 2848 18,4% 61,4% 20,2% 2844 8,8% 37,7% 53,5% 2832 18,9% 42,3% 38,8% 2837 2,6% 14,9% 82,5% 2831 5,3% 19,5% 75,3% 2826 5,6% 24,4% 70,0% 2834

Špatně, chudí

17,7% 82,3% 917 15,7% 84,3% 917 25,0% 75,0% 917 14,6% 85,4% 913 10,2% 89,8% 916 6,2% 93,8% 914 39,9% 47,1% 13,0% 917 25,5% 54,2% 20,3% 917 6,6% 31,8% 61,6% 910 15,7% 39,3% 44,9% 915 1,8% 11,0% 87,2% 908 5,4% 20,2% 74,3% 904 4,3% 24,3% 71,4% 909

Sociální postavení Student

Ministerstva nebo jiné centrální úřady Celkem Noviny Celkem Časopisy Celkem Televize Celkem Rozhlas Celkem Internet Celkem Myslíte si, že existující opatření v sociální politice, tj. příspěvky, rodinné dávky, podpory, jsou v současné době dostatečné Celkem Je Váš rodinný rozpočet zásadním způsobem závislý na dávkách sociálního zabezpečení Celkem Myslíte, že se u nás při konstrukci různých sociálních opatření dostatečně dbá na zkušenosti a potřeby různých skupin obyvatel Celkem Je podle Vás mezi lidmi dostatečné povědomí o tom, jak funguje sociální politika v naší zemi, na co lidé mají a nemají nárok, jak se jednotlivé sociální platby, důchody, pojištění stanovují Celkem

Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Hlavní zdroj informací Důležitý zdroj informací Nedůležitý zdroj informací Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet

Důchodce

5,0% 24,5% 70,5% 319 29,2% 51,7% 19,1% 319 17,2% 49,7% 33,1% 320 39,1% 46,9% 14,1% 320 20,0% 46,3% 33,8% 320 51,7% 36,8% 11,5% 321 11,3% 35,6% 40,3% 12,8% 320 4,7% 9,3% 32,1% 53,9% 321 2,8% 36,8% 45,9% 14,5% 318 2,5% 33,4% 47,5% 16,6% 320

5,4% 21,6% 73,0% 1182 34,6% 52,8% 12,7% 1192 18,3% 48,2% 33,5% 1180 51,3% 41,6% 7,1% 1190 30,8% 45,8% 23,4% 1183 10,4% 14,9% 74,7% 1182 9,8% 32,0% 39,5% 18,7% 1195 23,4% 14,6% 19,6% 42,4% 1200 4,2% 26,7% 47,5% 21,6% 1197 4,5% 24,1% 50,9% 20,5% 1201

23

Nezaměst naný

3,4% 17,9% 78,6% 234 23,0% 50,6% 26,4% 235 12,0% 45,3% 42,7% 234 41,4% 46,0% 12,7% 237 19,2% 44,0% 36,8% 234 15,5% 23,2% 61,4% 233 5,8% 13,8% 40,4% 40,0% 240 41,7% 31,7% 15,0% 11,7% 240 3,3% 14,6% 52,3% 29,7% 239 3,3% 20,8% 49,2% 26,7% 240

V domác nosti

7,5% 23,5% 69,0% 187 33,7% 49,2% 17,1% 187 19,3% 50,3% 30,5% 187 44,7% 45,7% 9,6% 188 29,8% 42,6% 27,7% 188 29,6% 29,0% 41,4% 186 5,3% 20,2% 41,5% 33,0% 188 14,9% 19,1% 33,5% 32,4% 188 2,2% 12,4% 60,2% 25,3% 186 3,2% 23,0% 50,3% 23,5% 187

Majetkové zajištění Zaměst nanec

5,8% 29,0% 65,1% 2280 31,5% 55,5% 12,9% 2292 16,1% 48,8% 35,2% 2281 42,2% 48,8% 9,1% 2295 22,6% 50,0% 27,5% 2283 33,1% 32,8% 34,1% 2279 12,1% 34,1% 40,2% 13,6% 2305 2,6% 7,3% 24,1% 66,0% 2310 4,3% 27,5% 50,6% 17,5% 2299 5,1% 28,2% 48,9% 17,8% 2306

Živnostník

Podnikatel

5,0% 29,4% 65,6% 160 38,0% 50,0% 12,0% 158 20,8% 46,5% 32,7% 159 37,7% 51,6% 10,7% 159 23,4% 53,2% 23,4% 158 41,9% 33,1% 25,0% 160 21,9% 36,3% 26,9% 15,0% 160 1,2% 3,1% 16,1% 79,5% 161 10,0% 26,9% 43,8% 19,4% 160 9,9% 28,6% 43,5% 18,0% 161

9,2% 30,0% 60,8% 217 36,1% 51,4% 12,5% 216 17,1% 42,6% 40,3% 216 44,9% 41,7% 13,4% 216 25,1% 42,8% 32,1% 215 48,8% 34,4% 16,7% 215 23,5% 35,5% 28,1% 12,9% 217 2,8% 4,1% 12,0% 81,1% 217 6,0% 34,6% 39,2% 20,3% 217 10,1% 31,8% 41,5% 16,6% 217

Velmi dobře, solidně

8,0% 31,4% 60,6% 840 34,6% 53,5% 11,9% 841 19,8% 47,7% 32,5% 838 43,5% 46,0% 10,6% 840 26,8% 46,2% 27,0% 837 45,8% 30,7% 23,5% 837 20,8% 38,9% 29,4% 10,9% 846 3,8% 5,4% 16,2% 74,6% 848 7,7% 34,3% 42,4% 15,6% 840 7,7% 33,5% 41,8% 17,0% 847

Průměrně

5,7% 26,8% 67,5% 2831 32,9% 54,1% 13,0% 2839 16,8% 48,8% 34,4% 2831 43,9% 47,5% 8,6% 2847 24,9% 48,4% 26,7% 2834 28,1% 29,7% 42,2% 2837 11,1% 34,8% 39,9% 14,2% 2853 7,8% 9,3% 23,8% 59,2% 2862 4,0% 27,7% 50,6% 17,6% 2855 4,8% 27,7% 50,0% 17,5% 2859

Špatně, chudí

3,6% 18,9% 77,5% 907 28,1% 52,8% 19,1% 918 14,2% 47,0% 38,8% 907 46,1% 43,1% 10,8% 917 22,3% 47,4% 30,3% 909 14,1% 19,4% 66,5% 901 5,8% 17,8% 45,5% 30,8% 925 25,7% 20,1% 24,6% 29,6% 926 2,3% 17,3% 51,5% 28,9% 920 3,2% 19,4% 52,1% 25,3% 925

Sociální postavení Student

Řekl(a) byste, že máte dostatek informací ohledně sociálních záležitostí Celkem Pokud byste potřeboval(a) nějaké informace ze sociální oblasti, věděl(a) byste, kam se obrátit Celkem Máte pocit, že ministerstva a jiné centrální úřady dostatečně dbají na to, aby lidé byli o sociálních záležitostech dobře informováni Celkem Víte o existenci různých občanských sdružení a neziskových organizací, kam se člověk může obrátit se žádostí o informace a pomoc v sociálních záležitostech Celkem Bylo by podle Vás potřeba, aby se o tom, jak je u nás organizována sociální politika a jak jsou vytvářena různá sociální opatření, podrobněji dozvídali žáci a studenti na základních a středních školách Celkem Je podle Vás potřeba se například ve stručných příručkách či letácích snažit vysvětlit lidem to, jak fungují různá sociální opatření, jak vzniká nárok na různé dávky a jaké jsou problémy s jejich uplatňováním v praxi Celkem Bylo by podle Vás potřebné, aby si člověk mohl všechny potřebné informace ze sociální oblasti nalézt pohromadě na jednom místě, například na internetu Celkem Je podle Vás potřebné zřídit nějaké centrální informační středisko, kde by mu školení pracovníci pomohli zjistit potřebné informace ze sociální oblasti Celkem

Důchodce

Nezaměst naný

V domác nosti

Majetkové zajištění Zaměst nanec

Živnostník

Podnikatel

Velmi dobře, solidně

Průměrně

Špatně, chudí

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

4,4% 22,1% 49,2% 24,3% 321 24,5% 47,5% 23,9% 4,0% 322 3,4% 34,3% 48,9% 13,4% 321 5,3% 26,4% 50,9% 17,4% 322 30,4% 51,6% 15,8% 2,2% 322 28,9% 56,8% 13,4%

5,4% 32,8% 41,5% 20,2% 1201 20,5% 49,6% 23,1% 6,7% 1202 2,8% 25,4% 51,5% 20,4% 1199 5,2% 28,7% 43,9% 22,2% 1202 31,2% 49,5% 16,0% 3,3% 1201 35,1% 50,5% 12,7%

6,3% 29,6% 40,8% 23,3% 240 19,2% 48,3% 25,4% 7,1% 240 4,2% 17,1% 47,1% 31,7% 240 5,8% 29,2% 40,4% 24,6% 240 29,2% 53,8% 13,3% 3,8% 240 34,2% 47,9% 13,3%

8,5% 35,6% 38,8% 17,0% 188 24,5% 54,3% 17,6% 3,7% 188 3,2% 24,5% 54,3% 18,1% 188 5,3% 28,7% 43,6% 22,3% 188 28,3% 52,9% 17,1% 1,6% 187 40,3% 48,9% 9,7%

6,3% 34,1% 42,5% 17,1% 2307 26,9% 51,8% 17,8% 3,5% 2311 4,1% 27,9% 51,7% 16,3% 2303 6,5% 32,8% 44,5% 16,2% 2311 26,8% 51,1% 18,3% 3,9% 2306 29,6% 51,9% 15,6%

8,1% 36,0% 37,9% 18,0% 161 31,1% 48,4% 15,5% 5,0% 161 3,8% 29,4% 47,5% 19,4% 160 8,7% 32,3% 39,1% 19,9% 161 28,1% 47,5% 21,9% 2,5% 160 26,7% 55,3% 14,9%

10,6% 41,0% 37,3% 11,1% 217 40,6% 45,6% 12,4% 1,4% 217 4,6% 31,8% 46,5% 17,1% 217 11,1% 41,2% 38,9% 8,8% 216 29,0% 51,2% 14,7% 5,1% 217 31,2% 47,2% 14,2%

11,1% 39,4% 35,2% 14,3% 847 39,3% 44,7% 14,0% 2,0% 848 6,8% 33,3% 48,0% 12,0% 844 9,7% 36,2% 42,5% 11,6% 847 29,4% 49,6% 17,5% 3,4% 846 30,5% 51,2% 13,8%

5,5% 34,1% 43,6% 16,8% 2862 24,5% 53,5% 18,0% 4,0% 2866 3,2% 28,5% 51,5% 16,8% 2859 6,1% 32,0% 44,1% 17,8% 2866 28,1% 51,8% 16,7% 3,4% 2862 30,5% 52,6% 14,6%

4,4% 24,3% 43,6% 27,7% 925 15,8% 46,0% 29,8% 8,4% 926 2,6% 17,5% 51,6% 28,2% 924 3,6% 24,1% 46,5% 25,8% 926 28,2% 49,6% 18,2% 4,0% 924 35,3% 48,4% 14,0%

,9%

1,7%

4,6%

1,1%

2,9%

3,1%

7,3%

4,5%

2,3%

2,3%

Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet

322 66,5% 28,6% 4,0% ,9% 322 31,4% 39,8% 25,2% 3,7% 322

1201 36,4% 41,8% 15,0% 6,8% 1195 36,1% 39,0% 19,2% 5,8% 1200

240 37,2% 41,4% 14,6% 6,7% 239 39,6% 38,3% 16,3% 5,8% 240

186 55,4% 30,6% 10,2% 3,8% 186 44,6% 36,0% 15,6% 3,8% 186

2308 49,3% 39,3% 9,4% 2,0% 2311 28,3% 42,3% 22,5% 6,9% 2311

161 61,5% 32,3% 3,1% 3,1% 161 36,6% 39,8% 16,1% 7,5% 161

218 66,1% 26,1% 5,5% 2,3% 218 26,7% 44,2% 22,6% 6,5% 217

847 60,0% 32,1% 6,3% 1,7% 847 28,9% 41,6% 22,7% 6,8% 847

2862 49,1% 38,2% 9,7% 3,0% 2864 31,0% 40,9% 21,8% 6,3% 2865

926 33,7% 42,9% 16,7% 6,7% 921 38,0% 39,6% 17,1% 5,3% 924

24

Sociální postavení Student

Uvítal(a) byste vytvoření bezplatné informační linky, kam by se člověk mohl obrátit se všemi dotazy ohledně sociálních záležitostí Celkem Lepší informování o sociálních záležitostech Celkem Který přístup informování o sociální oblasti je Vám osobně bližší Celkem Představte si, že se dostanete do sociálně tíživé situace. Na koho byste se nejspíše obrátil při řešení sociálně tíživé situace Celkem Je podle Vás pravděpodobné, že v blízké době, zhruba do 2 let, byste se mohl(a) Vy osobně nebo Vaše rodina dostat do sociálně tíživé situace Celkem Obává se - Finanční tíseň

Celkem Obává se - Ztráta zaměstnání

Celkem Obává se - Problémy se zajištěním bydlení

Celkem Obává se - Dlouhodobá nemoc, invalidita

Celkem Obává se - Problémy s finančním zajištěním ve stáří

Celkem

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Důležité – více pozornosti Důležité – není potřeba více Počet Mít informace přímo doma Vědět o informačních místech Počet Sám, s pomocí rodiny Nezisková organizce Očekával pomoc státu Počet Velmi pravděpodobné Dost pravěpodobné Dost nepravděpodobné Velmi nepravěpodobné Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet

Důchodce

Nezaměst naný

53,4% 34,5% 9,5% 2,6% 1202 74,4% 25,6% 1200 35,5% 64,5% 1199 66,4% 7,9% 25,7% 1198 9,7% 37,9% 45,6% 6,8% 826 22,2% 39,2% 33,1% 5,6% 826 4,3% 4,7% 9,5% 81,5% 811 6,7% 14,8% 26,0% 52,5% 824 41,9% 39,9% 13,9% 4,2% 825 26,8% 36,4% 26,7% 10,1% 824

55,0% 32,1% 9,6% 3,3% 240 76,7% 23,3% 240 36,3% 63,8% 240 46,7% 7,5% 45,8% 240 41,4% 43,9% 12,7% 1,9% 157 58,9% 29,7% 10,8% ,6% 158 56,1% 19,4% 12,9% 11,6% 155 31,0% 29,7% 26,6% 12,7% 158 24,1% 32,3% 36,7% 7,0% 158 33,8% 29,9% 27,4% 8,9% 157

46,3% 38,2% 13,7% 1,9% 322 61,1% 38,9% 321 24,6% 75,4% 321 84,1% 5,6% 10,3% 321 3,6% 29,0% 57,0% 10,4% 193 18,0% 33,5% 40,7% 7,7% 194 14,7% 27,7% 28,8% 28,8% 191 12,9% 32,5% 29,9% 24,7% 194 13,4% 17,5% 42,8% 26,3% 194 5,2% 20,7% 33,7% 40,4% 193

25

V domác nosti

59,7% 30,1% 7,5% 2,7% 186 82,7% 17,3% 185 35,1% 64,9% 185 68,3% 9,7% 22,0% 186 13,6% 36,4% 47,0% 3,0% 132 27,3% 42,4% 28,0% 2,3% 132 26,5% 28,8% 29,5% 15,2% 132 11,4% 18,2% 28,8% 41,7% 132 21,4% 29,0% 38,2% 11,5% 131 16,2% 29,2% 45,4% 9,2% 130

Majetkové zajištění Zaměst nanec

50,4% 37,5% 9,1% 3,0% 2311 66,0% 34,0% 2310 28,4% 71,6% 2309 73,1% 6,7% 20,2% 2306 5,7% 34,4% 53,2% 6,7% 1513 17,2% 43,3% 35,9% 3,5% 1522 24,4% 37,6% 31,3% 6,8% 1522 9,1% 18,9% 39,0% 33,1% 1521 16,8% 34,3% 38,3% 10,7% 1521 13,5% 35,9% 40,1% 10,5% 1517

Živnostník

Podnikatel

55,9% 32,3% 9,9% 1,9% 161 55,3% 44,7% 161 21,7% 78,3% 161 85,4% 3,8% 10,8% 158 3,4% 26,9% 60,5% 9,2% 119 16,7% 40,8% 36,7% 5,8% 120 8,3% 28,3% 43,3% 20,0% 120 5,0% 12,5% 43,3% 39,2% 120 20,8% 31,7% 34,2% 13,3% 120 12,5% 27,5% 47,5% 12,5% 120

48,6% 33,9% 11,9% 5,5% 218 51,4% 48,6% 218 25,8% 74,2% 217 81,1% 6,9% 12,0% 217 4,6% 18,5% 62,9% 13,9% 151 13,2% 26,3% 50,7% 9,9% 152 12,5% 15,1% 44,7% 27,6% 152 5,3% 11,2% 25,7% 57,9% 152 21,1% 27,6% 43,4% 7,9% 152 15,1% 22,4% 43,4% 19,1% 152

Velmi dobře, solidně

49,4% 36,5% 10,5% 3,7% 847 61,2% 38,8% 847 27,1% 72,9% 846 82,0% 6,3% 11,7% 843 3,1% 14,8% 61,3% 20,8% 553 8,8% 25,6% 52,6% 13,0% 555 9,6% 21,3% 37,2% 31,9% 554 5,0% 11,9% 26,1% 56,9% 555 19,1% 31,6% 35,2% 14,1% 554 7,4% 25,2% 45,3% 22,1% 552

Průměrně

51,1% 36,8% 9,6% 2,6% 2866 66,8% 33,2% 2863 27,9% 72,1% 2861 73,9% 6,7% 19,3% 2858 5,4% 34,0% 55,9% 4,8% 1925 16,6% 43,3% 36,8% 3,3% 1934 18,3% 28,0% 26,8% 26,9% 1924 7,8% 17,2% 37,5% 37,5% 1932 22,3% 34,6% 33,5% 9,6% 1932 15,4% 35,8% 37,4% 11,5% 1927

Špatně, chudí

55,1% 32,7% 8,9% 3,3% 926 77,8% 22,2% 924 40,2% 59,8% 924 53,9% 8,5% 37,5% 925 24,7% 54,3% 19,6% 1,5% 608 45,7% 43,4% 10,0% 1,0% 611 30,5% 22,7% 10,8% 36,0% 600 19,0% 28,7% 27,9% 24,3% 609 34,4% 34,4% 25,1% 6,1% 610 34,3% 34,2% 23,6% 7,9% 609

Sociální postavení Student

Obává se - Práce načerno bez řádné pracovní smlouvy

Celkem Obává se - Nadměrné zadlužení

Celkem Obává se - Problémy s finančním a dalším zajištěním rodiny po rozvodu Celkem Obává se - Mimořádné události (požár, povodeň apod.)

Celkem Jasné jak se orientovat – Práva a povinnosti rodičů

Celkem Jasné jak se orientovat - Práva a povinnosti dětí ve vztahu k rodičům Celkem Jasné jak se orientovat - Uspořádání vztahů mezi manželi Celkem Jasné jak se orientovat - Rizika soužití nesezdaného páru Celkem Jasné jak se orientovat - Práva a nároky osamělých rodičů (samoživitelů) Celkem

Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Velmi mnoho Poměrně hodně Jen málo Vůbec ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet

Důchodce

Nezaměst naný

1,3% 5,3% 10,5% 82,9% 817 5,4% 14,4% 25,9% 54,2% 826 3,2% 7,0% 14,7% 75,2% 818 14,6% 32,1% 38,0% 15,3% 826 30,8% 48,5% 16,1% 4,6% 1199 26,0% 48,6% 20,7% 4,8% 1200 28,3% 50,0% 16,4% 5,3% 1197 8,6% 23,8% 41,2% 26,4% 1198 7,5% 25,5% 44,1% 22,9% 1197

15,9% 21,0% 31,2% 31,8% 157 30,4% 38,0% 20,9% 10,8% 158 17,7% 18,4% 28,5% 35,4% 158 20,3% 27,8% 36,1% 15,8% 158 22,3% 45,8% 25,2% 6,7% 238 20,6% 47,5% 26,5% 5,5% 238 20,2% 39,1% 29,4% 11,3% 238 11,3% 23,9% 40,8% 23,9% 238 8,8% 26,1% 39,1% 26,1% 238

3,1% 10,8% 38,1% 47,9% 194 5,7% 26,3% 35,6% 32,5% 194 4,7% 10,4% 27,5% 57,5% 193 9,8% 17,5% 50,0% 22,7% 194 13,4% 50,6% 30,4% 5,6% 322 17,4% 52,8% 24,8% 5,0% 322 10,2% 32,0% 43,2% 14,6% 322 5,3% 25,8% 44,1% 24,8% 322 3,1% 20,5% 51,6% 24,8% 322

26

V domác nosti

6,1% 17,6% 29,0% 47,3% 131 17,6% 26,0% 35,1% 21,4% 131 11,5% 20,0% 33,1% 35,4% 130 20,6% 24,4% 46,6% 8,4% 131 30,3% 59,0% 9,0% 1,6% 188 24,5% 54,8% 17,6% 3,2% 188 29,3% 57,4% 11,7% 1,6% 188 16,0% 29,9% 39,6% 14,4% 187 11,7% 26,6% 45,7% 16,0% 188

Majetkové zajištění Zaměst nanec

3,4% 12,4% 35,2% 49,0% 1517 9,1% 20,9% 40,6% 29,3% 1521 5,5% 14,1% 33,3% 47,1% 1521 11,0% 25,3% 48,4% 15,3% 1521 30,6% 52,4% 14,2% 2,8% 2309 27,5% 50,8% 18,6% 3,0% 2309 27,5% 50,2% 18,0% 4,3% 2308 10,9% 34,2% 40,1% 14,8% 2306 8,8% 30,1% 45,0% 16,1% 2306

Živnostník

Podnikatel

3,4% 12,6% 27,7% 56,3% 119 7,5% 21,7% 30,8% 40,0% 120 2,5% 15,0% 36,7% 45,8% 120 11,7% 25,8% 45,0% 17,5% 120 33,5% 50,3% 14,3% 1,9% 161 28,6% 48,4% 20,5% 2,5% 161 36,0% 48,4% 12,4% 3,1% 161 15,5% 37,9% 31,7% 14,9% 161 11,2% 23,6% 45,3% 19,9% 161

5,9% 7,2% 15,1% 71,7% 152 9,9% 14,5% 32,9% 42,8% 152 6,6% 15,1% 30,3% 48,0% 152 14,5% 27,0% 39,5% 19,1% 152 36,2% 55,5% 6,4% 1,8% 218 33,9% 54,1% 9,6% 2,3% 218 38,5% 51,4% 9,2% ,9% 218 16,1% 41,3% 33,0% 9,6% 218 9,2% 33,0% 44,5% 13,3% 218

Velmi dobře, solidně

2,5% 6,7% 22,1% 68,7% 553 5,8% 12,5% 30,0% 51,8% 554 2,7% 11,0% 24,1% 62,2% 553 11,0% 23,5% 46,8% 18,8% 554 35,3% 50,4% 12,2% 2,1% 847 33,9% 49,8% 14,0% 2,2% 847 36,5% 45,0% 14,9% 3,5% 846 14,4% 37,0% 34,5% 14,1% 846 10,7% 30,2% 44,6% 14,4% 847

Průměrně

3,2% 10,8% 28,7% 57,4% 1923 7,3% 19,1% 37,6% 36,0% 1932 5,1% 12,1% 30,3% 52,4% 1926 12,4% 27,2% 45,2% 15,2% 1932 29,6% 53,1% 14,0% 3,3% 2862 26,2% 51,8% 18,5% 3,5% 2863 26,3% 51,2% 17,7% 4,8% 2860 10,0% 31,2% 41,7% 17,1% 2860 8,0% 28,3% 45,7% 18,1% 2860

Špatně, chudí

5,9% 15,2% 27,7% 51,2% 606 19,1% 31,1% 29,0% 20,8% 611 9,9% 15,8% 23,2% 51,2% 608 16,2% 28,8% 39,8% 15,2% 611 22,9% 46,6% 24,9% 5,6% 925 19,2% 46,6% 28,6% 5,5% 925 20,3% 43,9% 27,5% 8,3% 925 8,3% 23,7% 40,3% 27,6% 923 6,7% 24,5% 43,1% 25,7% 922

Sociální postavení Student

Jasné jak se orientovat - Ochrana zaměstnance proti propuštění z práce Celkem Jasné jak se orientovat - Uzavírání pracovních smluv

Celkem Jasné jak se orientovat - Práva a povinnosti zaměstnanců Celkem Jasné jak se orientovat - Práva a povinnosti zaměstnavatelů Celkem Jasné jak se orientovat - Převody bytů

Celkem Jasné jak se orientovat - Změny nájemních smluv

Celkem Jasné jak se orientovat - Práva a povinnosti nájemníků

Celkem Jasné jak se orientovat - Práva a povinnosti vlastníků domů Celkem Jasné jak se orientovat - Důchodové pojištění

Celkem

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet

Důchodce

Nezaměst naný

5,8% 24,1% 42,6% 27,5% 1197 7,4% 25,9% 37,6% 29,1% 1197 7,9% 34,2% 33,1% 24,7% 1196 6,9% 26,3% 39,0% 27,8% 1196 6,5% 22,1% 39,8% 31,6% 1197 5,3% 18,5% 42,3% 33,9% 1197 9,9% 33,0% 31,2% 26,0% 1197 10,5% 32,1% 32,8% 24,6% 1193 15,8% 53,0% 23,1% 8,1% 1197

9,7% 28,2% 45,0% 17,2% 238 11,3% 28,5% 43,5% 16,7% 239 10,9% 39,3% 34,7% 15,1% 239 8,4% 24,7% 46,4% 20,5% 239 3,8% 15,5% 47,3% 33,5% 239 3,8% 14,2% 41,8% 40,2% 239 6,7% 25,9% 40,6% 26,8% 239 5,1% 22,4% 37,1% 35,4% 237 9,6% 22,2% 42,3% 25,9% 239

4,3% 22,7% 51,9% 21,1% 322 7,5% 30,1% 41,3% 21,1% 322 8,1% 33,9% 43,2% 14,9% 322 5,6% 27,0% 47,2% 20,2% 322 2,5% 8,1% 45,7% 43,8% 322 1,2% 9,6% 45,3% 43,8% 322 3,1% 22,4% 45,0% 29,5% 322 2,5% 16,5% 47,8% 33,2% 322 2,8% 16,1% 44,1% 37,0% 322

27

V domác nosti

8,5% 31,4% 51,1% 9,0% 188 10,1% 39,4% 42,6% 8,0% 188 10,6% 47,9% 35,6% 5,9% 188 8,0% 33,0% 48,9% 10,1% 188 6,9% 19,1% 50,0% 23,9% 188 4,8% 16,5% 47,9% 30,9% 188 4,3% 36,2% 37,2% 22,3% 188 6,4% 26,1% 44,1% 23,4% 188 5,3% 35,6% 41,5% 17,6% 188

Majetkové zajištění Zaměst nanec

11,9% 43,8% 37,8% 6,5% 2309 15,9% 49,3% 29,6% 5,2% 2309 19,2% 57,8% 19,1% 3,9% 2309 14,3% 44,1% 34,4% 7,1% 2308 5,7% 26,0% 47,0% 21,4% 2307 5,1% 22,4% 48,4% 24,2% 2308 8,9% 39,9% 34,0% 17,2% 2307 9,1% 30,9% 40,6% 19,5% 2308 11,0% 44,6% 33,9% 10,5% 2309

Živnostník

Podnikatel

13,7% 36,6% 39,8% 9,9% 161 18,6% 50,3% 23,0% 8,1% 161 18,0% 51,6% 21,1% 9,3% 161 18,0% 49,7% 23,0% 9,3% 161 8,1% 31,7% 44,1% 16,1% 161 8,1% 28,0% 43,5% 20,5% 161 13,0% 38,5% 32,3% 16,1% 161 16,8% 40,4% 28,6% 14,3% 161 19,9% 47,2% 23,6% 9,3% 161

19,7% 46,8% 27,1% 6,4% 218 31,2% 47,7% 18,3% 2,8% 218 28,0% 50,5% 16,5% 5,0% 218 30,4% 47,5% 18,9% 3,2% 217 13,8% 34,9% 40,4% 11,0% 218 11,5% 32,6% 43,1% 12,8% 218 15,6% 39,0% 34,9% 10,6% 218 16,5% 41,3% 31,7% 10,6% 218 26,3% 44,2% 24,9% 4,6% 217

Velmi dobře, solidně

18,4% 42,7% 29,4% 9,4% 847 25,0% 44,6% 23,0% 7,3% 847 26,3% 49,0% 18,9% 5,8% 845 24,4% 42,6% 25,6% 7,5% 845 12,6% 29,3% 39,8% 18,2% 846 9,6% 27,3% 41,1% 22,0% 846 14,2% 38,2% 31,0% 16,7% 846 15,4% 36,1% 32,5% 16,1% 846 22,3% 41,7% 25,4% 10,5% 846

Průměrně

9,0% 37,8% 41,4% 11,8% 2861 12,0% 44,0% 32,8% 11,2% 2862 13,9% 51,9% 24,6% 9,7% 2862 10,0% 40,4% 37,2% 12,4% 2861 5,0% 23,9% 46,4% 24,7% 2861 4,6% 20,6% 47,8% 27,0% 2861 8,1% 37,6% 34,3% 20,0% 2860 8,9% 31,5% 38,3% 21,3% 2858 10,8% 46,3% 32,1% 10,8% 2861

Špatně, chudí

5,2% 23,8% 47,9% 23,1% 924 7,1% 26,2% 42,6% 24,0% 924 8,9% 36,1% 36,0% 19,0% 925 7,4% 22,9% 45,0% 24,7% 924 3,5% 16,7% 44,4% 35,5% 924 3,4% 13,6% 43,7% 39,4% 925 6,7% 28,8% 37,7% 26,8% 925 5,1% 21,2% 43,2% 30,4% 923 8,0% 35,9% 36,8% 19,4% 925

Sociální postavení Student

Jasné jak se orientovat - Nemocenské pojištění

$T000060 Jasné jak se orientovat - Zdravotní pojištění

Celkem Jasné jak se orientovat - Důchodové připojištění

Celkem Jasné jak se orientovat - Pojištění domácnosti, nemovitostí, majetku Celkem Jasné jak se orientovat - Dávky státní sociální podpory

Celkem Jasné jak se orientovat - Dávky a služby státní sociální pomoci Celkem Jasné jak se orientovat - Dávky pro zdravotně postižené Celkem Jasné jak se orientovat - Uzavírání půjček, úvěrů, hypoték Celkem Jasné jak se orientovat - Domácí násilí

Celkem

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet

Důchodce

Nezaměst naný

12,8% 43,8% 31,1% 12,4% 1198 14,3% 46,3% 27,7% 11,7% 1195 15,6% 47,0% 26,0% 11,4% 1197 25,3% 48,9% 19,2% 6,6% 1197 6,7% 32,7% 43,8% 16,9% 1197 5,3% 25,6% 48,7% 20,4% 1196 6,4% 19,3% 45,2% 29,1% 1197 4,2% 28,8% 35,6% 31,4% 824 4,8% 19,5% 40,6% 35,1% 1197

9,6% 33,9% 36,4% 20,1% 239 12,1% 37,7% 33,5% 16,7% 239 10,5% 30,1% 35,6% 23,8% 239 14,2% 39,3% 33,9% 12,6% 239 13,0% 47,9% 31,1% 8,0% 238 10,5% 33,5% 44,8% 11,3% 239 4,2% 12,6% 46,9% 36,4% 239 7,0% 31,8% 40,8% 20,4% 157 4,2% 21,4% 45,0% 29,4% 238

5,9% 27,0% 43,5% 23,6% 322 7,1% 38,8% 37,0% 17,1% 322 4,4% 23,4% 40,5% 31,8% 321 7,8% 43,2% 34,8% 14,3% 322 5,0% 29,6% 46,4% 19,0% 321 2,5% 16,8% 52,5% 28,3% 322 1,2% 10,2% 45,7% 42,9% 322 6,7% 31,4% 40,7% 21,1% 194 5,0% 27,7% 38,9% 28,3% 321

28

V domác nosti

12,8% 44,7% 31,9% 10,6% 188 15,4% 48,9% 28,2% 7,4% 188 9,6% 38,8% 40,4% 11,2% 188 16,0% 57,4% 21,8% 4,8% 188 11,2% 49,5% 33,5% 5,9% 188 5,3% 36,7% 46,8% 11,2% 188 4,8% 11,7% 47,9% 35,6% 188 11,4% 46,2% 29,5% 12,9% 132 4,3% 26,6% 38,3% 30,9% 188

Majetkové zajištění Zaměst nanec

14,6% 52,1% 27,8% 5,5% 2308 16,0% 55,6% 23,7% 4,7% 2309 14,2% 47,7% 30,0% 8,0% 2306 23,6% 55,1% 17,9% 3,3% 2309 7,1% 38,5% 43,3% 11,1% 2308 4,7% 27,9% 50,2% 17,2% 2307 3,8% 14,4% 46,4% 35,4% 2307 12,3% 45,4% 33,2% 9,2% 1519 7,0% 24,7% 44,1% 24,1% 2304

Živnostník

Podnikatel

25,5% 50,3% 20,5% 3,7% 161 23,6% 57,8% 16,1% 2,5% 161 21,1% 53,4% 19,9% 5,6% 161 32,3% 54,0% 10,6% 3,1% 161 6,3% 34,4% 42,5% 16,9% 160 6,2% 25,5% 43,5% 24,8% 161 5,0% 15,5% 34,8% 44,7% 161 22,3% 46,3% 21,5% 9,9% 121 11,3% 22,6% 40,3% 25,8% 159

31,2% 51,4% 15,6% 1,8% 218 35,0% 51,2% 12,0% 1,8% 217 29,4% 52,3% 16,1% 2,3% 218 41,3% 48,6% 9,6% ,5% 218 9,6% 35,3% 45,4% 9,6% 218 5,5% 29,4% 50,0% 15,1% 218 2,8% 17,9% 47,7% 31,7% 218 25,7% 46,7% 22,4% 5,3% 152 8,8% 26,7% 39,2% 25,3% 217

Velmi dobře, solidně

25,1% 47,0% 19,6% 8,3% 847 27,3% 51,4% 15,2% 6,0% 846 23,3% 46,6% 21,2% 8,9% 844 35,3% 47,0% 13,8% 3,9% 847 10,8% 35,6% 40,5% 13,1% 845 7,5% 27,6% 46,7% 18,2% 844 5,8% 16,7% 43,8% 33,6% 844 20,3% 42,9% 26,0% 10,8% 553 10,5% 26,1% 36,6% 26,8% 844

Průměrně

12,9% 50,7% 29,1% 7,3% 2861 14,2% 54,3% 25,2% 6,3% 2860 13,7% 48,1% 29,1% 9,2% 2862 22,8% 55,6% 17,7% 3,8% 2861 6,1% 37,7% 44,3% 11,9% 2861 4,1% 26,9% 51,4% 17,7% 2861 3,5% 15,4% 47,6% 33,5% 2862 9,1% 42,0% 34,5% 14,3% 1932 5,6% 24,5% 44,1% 25,7% 2855

Špatně, chudí

9,2% 34,5% 40,8% 15,6% 925 10,8% 38,1% 36,8% 14,3% 924 8,8% 33,6% 38,5% 19,2% 923 14,1% 43,1% 31,7% 11,1% 925 8,3% 36,0% 39,9% 15,8% 923 6,1% 27,5% 45,8% 20,6% 925 5,2% 14,1% 42,2% 38,6% 925 6,2% 29,1% 37,1% 27,6% 609 4,1% 17,9% 43,0% 35,1% 924

Sociální postavení Student

Jasné jak se orientovat - Nadměrné zadlužení, neschopnost splácet dluhy Celkem Jasné jak se orientovat - Mimořádné události (požár, povodeň apod.) Celkem

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Počet

Důchodce

Nezaměst naný

2,8% 18,0% 40,0% 39,2% 823 6,4% 34,9% 39,5% 19,2% 823

3,8% 21,2% 51,9% 23,1% 156 5,1% 29,9% 47,1% 17,8% 157

2,1% 25,3% 41,2% 31,4% 194 3,6% 28,4% 47,9% 20,1% 194

29

V domác nosti

3,0% 20,5% 52,3% 24,2% 132 2,3% 30,3% 53,0% 14,4% 132

Majetkové zajištění Zaměst nanec

5,3% 24,5% 49,3% 20,8% 1520 7,2% 36,1% 45,5% 11,3% 1520

Živnostník

Podnikatel

13,2% 26,4% 42,1% 18,2% 121 9,9% 46,3% 28,9% 14,9% 121

14,5% 32,9% 36,8% 15,8% 152 10,5% 42,8% 36,8% 9,9% 152

Velmi dobře, solidně

9,9% 27,3% 41,5% 21,3% 554 11,2% 40,8% 37,2% 10,8% 554

Průměrně

4,0% 23,4% 47,5% 25,1% 1932 6,1% 37,0% 44,1% 12,8% 1932

Špatně, chudí

4,1% 17,6% 44,7% 33,7% 609 4,8% 25,5% 47,2% 22,5% 608