PODKLAD PRO KONCEPCI NAKLÁDÁNÍ

ASOCIACE ČISTÍRENSKÝCH EXPERTŮ ČESKÉ REPUBLIKY Odborná skupina Odvodňování urbanizovaných území

PODKLAD PRO KONCEPCI NAKLÁDÁNÍ S DEŠŤOVÝMI VODAMI V URBANIZOVANÝCH ÚZEMÍCH

PROSINEC 2007

NÁZEV ÚKOLU: PODKLAD PRO KONCEPCI NAKLÁDÁNÍ S DEŠŤOVÝMI VODAMI V URBANIZOVANÝCH ÚZEMÍCH

ZADAVATEL: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ODBOR VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY

ZPRACOVATEL: ASOCIACE ČISTÍRENSKÝCH EXPERTŮ ČESKÉ REPUBLIKY. ZPRACOVATELSKÁ SKUPINA: ING. DAVID STRÁNSKÝ. P H.D. ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra zdravotního a ekologického inženýrství DR. ING. IVANA KABELKOVÁ ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra zdravotního a ekologického inženýrství ING. JIŘÍ VÍTEK JV PROJEKT VH, s.r.o ING. MILAN SUCHÁNEK DHI a.s. OPONENTNÍ SKUPINA: ING. MICHAL DOLEJŠ (Pražské vodovody a kanalizace, a.s.) ING. RADOVAN HALOUN, CS.C. (Aqua Procon s.r.o.) DOC. ING. VLADIMÍR HAVLÍK, CS.C. (Hydroprojekt, a.s.) ING. PETR PRAX, PH.D. (VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí) ING. KAREL PRYL (DHI a.s.) Všichni členové zpracovatelského a oponentního týmu jsou individuálními či korporativními členy Asociace čistírenských expertů České republiky.

ČASOVÝ HARMONOGRAM: 27.09.2007

Podání nabídky

22.10.2007

Oznámení o přijetí nabídky

28.11.2007

Interní oponentura

10.12.2007

Předání díla

Foto titulní strana: Schwab Rehabilitation Hospital, Chicago, Illinois. Využití zelené střechy v hustě obydleném předměstí Chicaga.

2

Obsah 1.

2.

Úvod _________________________________________________________________ 6 1.1

Definice problému_________________________________________________________ 6

1.2

Organizace zprávy _________________________________________________________ 7

Principy hospodaření s dešťovou vodou _____________________________________ 8 2.1 2.1.1 2.1.2

Vodní režim a jeho změny vlivem urbanizace ___________________________________ 8 Změna kvantity povrchového odtoku ______________________________________________ 8 Změna kvality povrchového odtoku________________________________________________ 9

2.2 Přírodě blízké hospodaření s dešťovými vodami a jeho výhody oproti konvenčním systémům odvodnění____________________________________________________________ 10 2.3 2.3.1 2.3.2

2.4

3.

4.

Volba způsobu odvodnění _________________________________________________ 13

3.1

Německo _______________________________________________________________ 15

3.2

Švýcarsko_______________________________________________________________ 18

Současná situace v České republice ________________________________________ 21 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5

Dešťové vody z pohledu zákona_____________________________________________ 21 Vodní zákon a prováděcí právní předpisy __________________________________________ Plán hlavních povodí ČR ________________________________________________________ Zákon o vodovodech a kanalizacích a prováděcí právní předpisy ________________________ Ostatní související zákony a prováděcí právní předpisy________________________________ Zhodnocení __________________________________________________________________

21 22 24 25 26

4.2

Praktické zkušenosti ______________________________________________________ 27

4.3

Diskuse vlivu současné situace na aktéry městského odvodnění___________________ 27

4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5 4.3.6

Projektant ___________________________________________________________________ Dodavatel stavby _____________________________________________________________ Objednatel stavby - Vlastník nemovitosti___________________________________________ Vlastník kanalizace ____________________________________________________________ Provozovatel kanalizace ________________________________________________________ Dotčené orgány a organizace ____________________________________________________

27 28 28 28 29 29

Cílový stav v České republice a cesta k jeho dosažení__________________________ 30 5.1

Cílový stav ______________________________________________________________ 30

5.2

Návrh změn a doporučení k výzkumu a podpoře HDV ___________________________ 30

5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4

6.

Rámcové, metodické a motivační nástroje _________________________________________ 12 Stavebně-technické nástroje ____________________________________________________ 12

Současná situace v zahraničí _____________________________________________ 15

4.1

5.

Nástroje hospodaření s dešťovými vodami ____________________________________ 12

Legislativa a ekonomická pravidla ________________________________________________ Technické předpisy a data ______________________________________________________ Výzkum a podpora HDV ________________________________________________________ Vzdělávání a osvěta ___________________________________________________________

30 32 33 33

5.3

Návrh dalšího postupu ____________________________________________________ 33

5.4

Shrnutí návrhu a doporučení změn __________________________________________ 35

Literatura ____________________________________________________________ 36

3

Příloha A

Přehled běžně využívaných stavebně-technických opatření _________ 39

Příloha B

Vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., příloha 16. ________________ 52

Příloha C

Případové studie aplikace HDV v České republice __________________ 53

Příloha D

Zápis z interní oponentury _____________________________________58

4

Preambule 1. Současný stav nakládání s dešťovými vodami v ČR je dlouhodobě neudržitelný, a to jak z ekonomického, tak i ekologického hlediska. 2. Zahraniční zkušenosti ukazují, že východisko existuje a může vést k ekonomické a ekologické udržitelnosti a ke zvýšení kvality života v urbanizovaných oblastech. 3. Evropská legislativa definuje vodu ne jako produkt, ale jako dědictví, které musí být chráněno, střeženo a nakládáno s ním jako takovým. 4. Česká legislativa transponuje evropskou legislativu, nicméně její funkčnost je snižována řadou protichůdných definicí a požadavků a také širokým vymezením výjimek. 5. V ČR neexistují technická pravidla a postupy pro aplikaci obecných požadavků evropské a české legislativy. 6. V ČR není ve vztahu k dešťovým vodám důsledně aplikován evropskou legislativou požadovaný princip, že znečišťovatel platí. Proto tento Podklad pro nakládání s dešťovými vodami v urbanizovaných územích, v souladu se: - Směrnicí 2000/60/ES, která ustavuje rámec činnosti Společenství v oblasti vodní politiky a - Plánem hlavních povodí ČR, jako strategickým dokumentem státní politiky v oblasti vod, podporuje následující filosofii: A. pro nově urbanizované plochy přenést závazek hospodařit s dešťovou vodou na původce problému, tj. na vlastníka, z jehož pozemku dochází k dešťovému odtoku z nepropustných ploch, B. pro stávající zástavbu vytvořit podmínky a motivaci k hospodaření s dešťovou vodou s tím, že kdo chce stávající stav zlepšit (tj. investovat), musí se mu to vyplatit (např. úlevami na stočném).

5

1. Úvod 

inic problému

Základním dokumentem, který ustavuje rámec pro činnost v oblasti vodní politiky Evropského společenství, je Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000. Z tohoto dokumentu vychází a jeho požadavky naplňuje legislativa česká. V odstavci 11 úvodního textu Směrnice 2000/60/ES je uvedeno: Politika Společenství pro životní prostředí má přispět k prosazování cílů zachování, ochrany a zvýšení kvality životního prostředí, při uváženém a rozumném využívání přírodních zdrojů a má být založena na principu předběžné opatrnosti, na principech přijímání preventivních opatření, nápravy škod na životním prostředí prvotně u zdroje a na principu, že znečišťovatel platí. Nakládání s dešťovými vodami v urbanizovaných územích v České republice neodpovídá těmto požadavkům. Dešťová voda je stále chápána jako problém, který je třeba z urbanizovaného území rychle odsunout. Důsledkem je vznik lokálních záplav a povodní vlivem nedostatečné kapacity stokových systémů a vodotečí, který bude v budoucnu umocňován globální změnou klimatu. Vedle negativních účinků na vodní bilanci se stále častěji dostává do popředí také problematika znečištění vodních toků přítokem dešťové vody (příp. směsi splaškové a dešťové vody). Studie v Německu prokázaly, že emise z jednotných a oddílných stokových systémů jsou v některých ukazatelích znečištění (zejména CHSK, těžké kovy a AOX) výrazně větší, než znečištění z komunálních ČOV (Sieker, 2007). Podstatná je i snížená dotace podzemních vod, která hraje roli zejména v suchých obdobích roku. Dnes běžně aplikovaná technická opatření zmírňují nebo odsouvají důsledky namísto toho, aby řešily příčiny. Dostatečným důvodem, proč se dešťovou vodou zabývat, je i zkušenost, kterou učinili v hospodářsky vyspělých zemích na základě rozsáhlé urbanizace svých krajin a kterou začínáme zažívat i v ČR (např. v Německu se denně urbanizuje 1,24 km2 zemědělské a lesní půdy, Sieker, 2006). V těchto zemích dospěli k názoru, že konvenční odvodnění, kromě dopadů ekologických, vyžaduje neúnosně vysoké finanční náklady na neustálé zvětšování profilů stok a koryt řek, výkup nových pozemků pro dešťové zdrže či řešení následků lokálních povodní. Proto byl zahájen proces změn s jasným úmyslem změnit účinky dešťového odtoku. Tento proces vedl k dočasnému krácení pohodlí a blahobytu svých obyvatel, ale dlouhodobě vyústil ve zvýšenou kvalitu života v urbanizovaných oblastech (viz foto na titulní straně). Dešťová voda získala v investiční výstavbě zcela jednoznačnou prioritu. Již nejsou nejdůležitější např. počty parkovacích stání, ale přírodě blízký způsob odvodnění. Majitel je zodpovědný za množství a kvalitu vody, kterou vyprodukuje jeho nemovitost. Dešťová voda dostala cenu, aby začal fungovat tržní mechanizmus v duchu trvale udržitelného rozvoje. Tento krok vyvolal zájem s vodou hospodařit i ve stávající zástavbě. To, jak ve vyspělých zemích dešťovou vodu vnímají, se odráží i v používané terminologii. Dešťová voda se nelikviduje, ani se s ní nenakládá, nýbrž se s ní hospodaří. Bohužel, v ČR tento vývoj zatím nemá odpovídající odezvu.

6

Podstata hospodaření s dešťovou vodou vychází z jiných zásad, než na které jsme zatím zvyklí při konvenčním odvodnění. Hospodaření s dešťovou vodou je nutnou nadstavbou konvenčního způsobu odvodňování, založenou na principech trvale udržitelné rozvoje. Tyto principy se musí v budoucnu stát standardem pro odvodňování urbanizovaných území. Za vším, co je podstatou hospodaření s dešťovou vodou (HDV), je velice důležitý předpoklad: změna myšlení, a to na úrovni rozhodovací i spotřebitelské. Tato změna bude nejsložitější a nejpracnější částí nové koncepce.

2

Organizac zprávy

Tento Podklad pro koncepci nakládání s dešťovými vodami v urbanizovaných územích nejprve upozorňuje na změny v přirozeném koloběhu vody vlivem postupující urbanizace krajiny, které vedou k neudržitelnosti současného stavu, definuje způsob přírodě blízkého odvodnění a hospodaření s dešťovými vodami (HDV), srovnává tento způsob s konvenčním způsobem odvodnění a představuje nástroje, které jsou při HDV využitelné (kapitola 2). Kapitola 3 shrnuje situaci a zkušenosti s HDV v zahraničí, a to zejména v Německu a Švýcarsku, které jsou uváděny jako příklady zemí, které jsou geograficky relevantní a dlouhodobě a systematicky situaci dešťových vod v urbanizovaných povodích řeší (nutno zdůraznit, že s úspěchem). Současná situace v České republice je popsána v kapitole 4 ve dvou základních rovinách: nejprve z pohledu zákona na dešťové vody (DV) a hospodaření s nimi a potom z roviny odborné reality, tj. současné situace ve výzkumu, vývoji, prosazování a aplikaci HDV. V poslední, 5. kapitole, je definován cílový stav, který by měl být v České republice v budoucnu dosažen, a doporučeny nutné změny v legislativní, ekonomické a technické oblasti včetně námětů k dalšímu výzkumu a vývoji. V průběhu zpracování bylo z důvodu přehlednosti a návaznosti upraveno členění kapitol. Obsah plánované kapitoly A je shodný s kapitolou 2. Kapitola B je zpracována v kapitole 5.1. a je oproti návrhu doplněna rozborem současné situace v ČR v kapitole 4. Kapitola C je stěžejní kapitolou Podkladu a její plánovaný obsah se shoduje s kapitolami 5.2. a 5.3. Kapitola D je zpracována v kapitole 3. Plánovaný obsah Podkladu zůstal v plném rozsahu zachován a byl v některých bodech oproti návrhu rozšířen.

7

2. Principy hospodaření s dešťovou vodou 2

Vodní ržim a jho změny vlivm urbanizac

Urbanizace výrazným způsobem mění přirozený koloběh vody, a to jak z hlediska jeho množství, tak i kvality.

2 Změna kvantity povrchového odtoku Urbanizovaná území jsou specifická vysokým podílem nepropustných ploch (např. komunikace, střechy budov), který v centrech městských aglomerací dosahuje 70 i více procent. Voda dopadající za dešťové situace na povrch povodí nemůže přirozeně infiltrovat do kolektoru podzemních vod (Obr. 1). Rovněž úroveň evapotranspirace (výparu) je oproti přirozeným podmínkám snížena (Paul and Meyer, 2001). Větší část objemu dešťové vody odtéká po zpevněném povrchu povodí do dešťových vpustí a stokovou sítí je odváděna z urbanizovaných povodí. Vedle objemu je podstatná i rychlost povrchového odtoku, která se projevuje sníženou schopností transformace kulminačního průtoku.

Obr. 1: V povodích s přirozeným vegetačním krytem infiltruje až 50% objemu dešťové vody dopadající na povrch území (z toho přibližně polovina dotuje kolektory podzemních vod), pouze 10% reprezentuje povrchový odtok. V centrálních částech městských aglomerací tvoří povrchový odtok až 55% objemu dešťové srážky (Slavíková a kol., 2007).

Důsledkem zvýšeného objemu povrchového odtoku a jeho rychlosti je změna hydrologického režimu vodního toku (Tetzlaff et al., 2005), který se projevuje častějším výskytem lokálních povodní. To je významné zejména v situacích, kdy větší urbanizovaný celek leží na malém vodním toku. Náhlé zvýšení průtoku může způsobit škody na hmotném majetku v okolí toku, případně i zdraví, obdobně jako při klasické povodni. Negativně zde působí i morfologické změny toku (napřímení, zpevnění koryta), které snižují schopnost toku transformovat povodňovou vlnu. Vzhledem k vyšší četnosti lokálních povodní v důsledku urbanizace jsou však podstatné i dopady na vodní tok. Jedná se zejména o hydraulický stres a vnos znečišťujících látek. Oba jevy následně ovlivňují vodní faunu a flóru (Krejčí a kol., 2005). Hydraulický stres způsobuje výraznou erozi dna a břehů vodního toku (Obr. 2 vlevo) a odplavuje organismy žijící ve vodním prostředí (Bovee, 1986). Tok ztrácí svoji estetickou i ekologickou funkci. Dalším důsledkem může být překročení kapacity samotného stokového systému, přechod do tlakového režimu proudění s vystoupáním vody do úrovně sklepních prostorů či přímo výtoku na terén prostřednictvím revizních šachet či uličních vpustí a rozliv do okolního prostoru. Obvyklé je rovněž zahlcení uličních vpustí s následným zaplavením okolního území (Obr. 2 vpravo). Vzhledem k velmi rychlému průběhu dešťového odtoku (desítky

8

minut) je včasná informovanost o povodňovém nebezpečí omezená. Četnost výskytu je individuální, k podobným situacím dochází většinou v době jarních přívalových dešťů, případně letních intenzivních bouřek. Vzhledem k velké plošné variabilitě takových srážek záplava zpravidla nepostihuje celé urbanizované povodí, ale pouze jeho část. Příkladem z posledních let je záplava na pražském Karlově náměstí v roce 2005 či zaplavení podjezdu železniční trati v Papírenské ulici v letech 2006 i 2007. Výsledky dlouhodobých měření a regionálních klimatických modelů pro ČR (Kadlec a Toman, 2002), Evropu (Buonomo et al., 2007; Arnjberg-Nielsen, 2006; Grum et al., 2006) i USA (US Global Change Research Program) potvrzují trend ve změně intenzit a periodicity výskytu přívalových dešťů s krátkou dobou trvání, které jsou rozhodující pro návrh systémů pro odvádění dešťového odtoku v urbanizovaných územích. Rostoucí hodnoty intenzity a periodicity výskytu dešťů vedou k vyšší náchylnosti systémů odvodnění k jejich selhání (přetížení). V praxi to znamená, že hydraulická spolehlivost stávajících či dnes navrhovaných systémů odvodnění se bude v čase snižovat (tzn. častější výskyt tlakového proudění a výtoku odpadní vody na terén povodí), což je podstatný fakt při plánování odvodňovacích systémů, jejichž životnost se pohybuje v desítkách let (He et al., 2006).

Obr. 2: vlevo: Eroze břehů Botiče v úseku nad Hostivařskou přehradou, způsobená zaústěním dešťové kanalizace Petrovic (zdroj: vlastní); vpravo: Zatopení křižovatky Karlovo náměstí – Ječná při přívalové srážce v červnu 2005 (zdroj: MF Dnes)

Kromě lokálních povodní má změna koloběhu vody v důsledku urbanizace negativní vliv i na dotaci podzemních vod, jejichž hladina se snižuje. To působí problémy v suché části roku, kdy by průtok ve vodních tocích měl být dotován právě podzemní vodou. Narušení přirozeného hydrologického režimu ohrožuje životní prostředí i narušením makroenergetického režimu v prostředí velkých měst. Pokud sluneční energie dopadá na vegetaci nedostatečně zásobenou vodou, nemůže se největší podíl této energie spotřebovávat pro transpiraci jako u vegetace vodou dobře zásobené (cca 3–4 l/m2 za den-1). Městská zeleň tak nemůže plnit úlohu nejlevnějšího a nejprogresivnějšího klimatického zařízení s celkovým příznivým dopadem na kvalitu života v urbanizovaném území. Neúměrné vysušování půdních profilů a nedostatek kapilárně dostupné vody má nepříznivý vliv na vývoj kořenového systému (Prax a Čermák, 2003).

22 Změna kvality povrchového odtoku Na nepropustných plochách jsou za bezdeštného období deponovány polutanty z různých zdrojů a aktivit (např. atmosférické depozice, doprava, zvířecí trus apod.). Při dešťových událostech jsou tyto polutanty smývány do systému odvodnění, jehož prostřednictvím se dostávají do povrchových vod. Nejdůležitějšími znečišťujícími látkami jsou nerozpuštěné

9

látky, organické látky, živiny a toxické sloučeniny včetně ropných látek a těžkých kovů. Úroveň znečištění v povrchovém odtoku závisí na řadě faktorů, zejména typu povodí (průmyslová povodí mají většinou více znečištěný povrchový odtok), délce bezdeštného období (tzn. doba, po kterou se znečištění na povrchu akumulovalo) a době trvání a intenzitě samotné dešťové srážky. V případě jednotné stokové sítě hraje roli i vyplavení sedimentů usazených ve stoce během bezdeštného období a míšení dešťové vody s vodou splaškovou. Při intenzivních dešťových událostech s vyšší periodicitou opakování dochází k vysokému odnosu znečištění v počátečních stádiích deště. Tento jev se nazývá první splach a projevuje se především na menších povodích s velkým podílem nepropustných ploch. V důsledku znečištění povrchového odtoku vzniká ve vodním toku riziko akutní a chronické toxicity pro přítomné organismy (Rand, 1995), které se prostřednictvím potravního řetězce může propagovat dále, v extrémním případě až ke člověku. Škody způsobné na ekosystému jsou individuální a mohou se plně projevit až s odstupem času. Při nesplnění environmentálních cílů stanovených evropskou legislativou (Směrnice 2000/60/ES), které obsahují i požadavky na chemický a ekologický stav vodních toků, hrozí udělení sankcí.

22 Přírodě blízké hospodařní s dšťovými vodami a jho výhody oproti konvnčním systémům odvodnění Základním principem koncepce přírodě blízkého hospodaření s dešťovými vodami (HDV) v urbanizovaném povodí je v maximální možné míře napodobit přirozené odtokové charakteristiky lokality před urbanizací. Základem HDV je tzv. decentralizovaný způsob odvodnění, jehož podstatou je zabývat se srážkovým odtokem v místě jeho vzniku a vracet ho do přirozeného koloběhu vody. V nejužším slova smyslu jsou přírodě blízká opatření a zařízení HDV taková, která podporují výpar, vsakování a pomalý odtok do lokálního koloběhu vody. V širším slova smyslu sem patří i zařízení, která alespoň určitým způsobem přispívají k zachování přirozeného koloběhu vody a k ochraně vodních toků, např. akumulací a užíváním dešťové vody nebo retencí a regulovaným (opožděným) odtokem do stokové sítě. Při HDV je nutno důsledně oddělovat mírně znečištěné a silně znečištěné srážkové vody. Silně znečištěné srážkové vody je nutno čistit, ať již jejich odvedením na ČOV v případě modifikované jednotné kanalizace (Obr. 3) nebo v zařízení na jejich předčištění u modifikované oddílné kanalizace (Obr. 4). Za neškodný nebo tolerovatelně znečištěný srážkový odtok je zpravidla považován odtok ze střech, parkovišť a málo frekventovaných komunikací (viz např. Tab. 1 v kap. 3).

10

odpadní voda

dešťová voda dešťová voda vyžadující předčištění

splašková a průmyslová odp. v.

JK

retence + předčištění směsné vody

vodní tok

dešťová voda nevyžadující předčištění

…

retence užívání vsakování odvádění

ČOV

vodní tok

drenáže, prameny,

vodní tok

vodní tok/podzemní voda

Obr. 3: Modifikovaná jednotná kanalizace (JK)

odpadní voda

dešťová voda dešťová voda vyžadující předčištění

splašková a průmyslová odp. v.

splašk. k.

vodní tok

ČOV

vodní tok

dešťová voda nevyžadující předčištění

retence + předčištění dešťové vody

vodní tok

dešť. k.

drenáže, prameny, …

retence užívání vsakování odvádění

vodní tok/podzemní voda

Obr. 4: Modifikovaná oddílná kanalizace

Přírodě blízké HDV má pro území řadu ekologických i ekonomických přínosů: - zadržováním a vsakováním dešťových vod se snižuje objem i maxima povrchového odtoku, a tím se snižuje hydraulické a látkové zatížení toků (ať již z odlehčovacích komor jednotné kanalizace nebo z dešťové kanalizace), - vsakováním do podzemí se obnovuje zásoba podzemních vod a zásobování recipientů v době sucha, - snížené množství dešťových vod (DV) umožňuje navrhovat menší profily stok a objemy dešťových nádrží a zatěžuje méně ČOV, čímž se zvyšuje účinnost čištění odpadních vod, - zadržením DV v terénu se zvýší výpar a zlepší mikroklima v urbanizovaných oblastech, - zařízení HDV jsou často součástí ploch veřejné zeleně a estetickým přínosem pro urbanizované území, - při využívání akumulované DV v nemovitostech jako vody užitkové (WC, závlaha, praní, úklid) se snižuje potřeba pitné vody.

11

23

Nástroj hospodařní s dšťovými vodami

23 Rámcové, mtodické a motivační nástroj Rámcové nástroje HDV mají za cíl vytvoření právního prostředí pro aplikaci systémů hospodaření s dešťovou vodou. Patří mezi ně zejména legislativní opatření a technické směrnice a metodiky, dávající mantinely aplikaci HDV. Z právních faktorů je to např. příkaz vsakovat dešťovou vodu v místě vzniku v nově zastavovaných či sanovaných oblastech (s uvážením hydrogeologických podmínek) a legislativa v oblasti ochrany povrchových a podzemních vod a půdy při odvádění dešťových vod s jasně a závazně formulovanými kriterii. Mezi motivační nástroje lze zařadit ekonomická opatření a vzdělávací a osvětové aspekty. Významnou finanční motivací pro ekologické zacházení s dešťovou vodou je rozdělení poplatků za odvádění splaškových a dešťových vod, zohledňující kromě spotřeby pitné vody také velikost zastavěné a zpevněné plochy pozemku napojené na kanalizaci. Zpoplatnění odvádění DV podporuje (na rozdíl od legislativy v oblasti plánování) především změny ve stávající zástavbě, tj. odpojení nepropustných ploch či jejich změny na propustné. Poplatky jsou přímo ovlivnitelné občanem a zároveň volba technického způsobu je ponechána na jeho rozhodnutí. Příklady zpoplatnění DV v Německu a Švýcarsku jsou uvedeny v kapitole 3. Zavedení odděleného zpoplatnění dešťových vod má i sociální aspekty, a to zvýšení nákladů pro průmyslové areály s malou spotřebou vody, ale velkými nepropustnými plochami a naopak zvýhodnění domácností s vyšší spotřebou vody a malou zpevněnou plochou (vícepatrové obytné domy, tj. často rodiny s nižším příjmem). Pro realizaci HDV je zapotřebí i dostatečná informovanost a vzdělanost obyvatel v oblasti odvodnění a jeho principů a podmínek, ať již na úrovni orgánů státní správy, zejména stavebních a vodoprávních úřadů, škol i široké veřejnosti občanů jednotlivých měst a obcí. Přijetí nových postupů, k nimž HDV patří, často závisí především na informovanosti.

232 Stavbně-tchnické nástroj HDV zahrnuje široké spektrum technologií. V důsledku je řešení každé lokality individuální, co nejlépe přizpůsobené místně specifickým podmínkám. Systém HDV je tvořen jedním nebo více technickými opatřeními, které se realizují v různých úrovních (preference i místa). Za opatření s nejvyšší prioritou se považuje prevence, a to zejména ve smyslu: - Opatření k minimalizaci povrchového odtoku (=opatření v místě jeho vzniku):  minimalizace nepropustných ploch již ve fázi návrhu nebo odpojení stávajících nepropustných ploch,  používání propustných povrchů a zelených střech,  retence a přímé využití dešťových vod pro zalévání zeleně i pro potřeby domácností a podniků (úklid, splachování WC a praní prádla). - Opatření k redukci znečištění povrchového odtoku:  pravidelné a dostatečně časté čištění ulic (minimalizace akumulace znečištění na povrchu povodí) a ploch veřejné zeleně,  minimalizace solení komunikací v zimním období, minimalizace použití herbicidů a pesticidů v povodí, minimalizace půdní eroze (např. svahováním nezpevněných

12

plochu od ploch zpevněných), minimalizace používání (umělých) hnojiv na zahradách a v parcích,  minimalizace kontaktu povrchového odtoku s potenciálním zdrojem znečištění, (omezení některých materiálů - např. užívání mědi na střechách, správná manipulace a uskladnění nebezpečných chemikálií). Přehled běžně využívaných stavebně-technických opatření pro vsakování, retenci a regulovaný odtok DV, a to včetně podmínek jejich aplikace, výhod a nevýhod lze nalézt v Příloze A této zprávy. Na Obr. 5 jsou uvedeny dva příklady HDV opatření, konkrétně zelené střechy a zasakovacího poldru.

Obr. 5: vlevo: Zelená střecha ve Velké Británii, která plní zejména osvětové a vzdělávací účely (zdroj www.ciria.org); vpravo: zasakovací průleh v Sydney, Austrálie (zdroj: www.wsud.org)

24

Volba způsobu odvodnění

Přes místně specifické podmínky (např. hydrogeologické podmínky, míru znečištění povrchového odtoku) konkrétního povodí je velice málo situací, kdy nelze aplikovat principy HDV (zvýšení vsaku, snížení objemu, rychlosti a znečištění povrchového odtoku). Základním přístupem je decentralizace odvodnění na co nejmenší jednotky povodí (ideálně jednotlivé pozemky či nemovitosti), případně aplikace centralizovaného systému, kde jsou objekty řešící zasakování a retenci společné pro více pozemků (majitelů). V obou případech je DV před tím, než odteče do recipientu (tj. do povrchových či podzemních vod) předčištěna přes humusovou vrstvu nebo ve stavebně-technickém objektu (filtrace, adsorpce, sedimentace) a svedena do retenčního objektu s regulovaným odtokem. O tom, jak bude odvodnění konkrétně provedeno, se pak rozhoduje na základě: - informací o podloží (podrobný hydrogeologický průzkum), - faktu, jedná-li se o stávající zástavbu či novou zástavbu (dispoziční předpoklady), - ekonomických podmínek (návratnost vynaložených investic). S ohledem na uvedené okrajové podmínky je prioritně podporováno vsakování, až v případě nevhodných hydrogeologických podmínek se přistupuje k odvedení vody do recipientu, a to vždy po retenci, kdy je pomocí škrtících ventilů regulována velikost odtoku. Ve výjimečných případech, kdy ani jedna z předchozích variant n e n í prokazatelně

13

realizovatelná, se přistupuje k odvedení dešťových vod jednotnou stokovou sítí k čistírně odpadních vod. Příklad algoritmu volby technického řešení odvodnění je na Obr. 6 v kap. 3. Volba způsobu odvodnění také úzce souvisí s typem povodí, kde je aplikováno. Návrh a aplikace HDV systému na nově budovaných či rozvojových lokalitách vychází z předem stanovených návrhových kritérií, např. určité tolerované odchylky roční bilance vody v zastavovaném území oproti bilanci vody v původně přirozeném území (Sieker, 2007). Ve stávající zástavbě je však nutno postupovat opačně. Projektant hledá nejlepší možné řešení tak, aby se co nejvíce přiblížil obecným požadavkům, ale přitom nenarušil okrajové podmínky povodí. Základní metody, jak aplikovat HDV ve stávající zástavbě, lze nalézt v Claytor (2000): - přeměna či přestavba existujících objektů odvodnění (např. změna retenčního rybníku na umělý mokřad), - konstrukce nových opatření na konci existující dešťové kanalizace (např. pískové filtry či bioretenční nádrž), - využití existujících příkopů k odvedení povrchového odtoku, případně jejich přeměna tak, aby poskytovaly částečnou bioretenci, případně sedimentaci, - konstrukce místních opatření na okrajích velkých zpevněných ploch tak, aby povrchový odtok směřoval na travnaté plochy (např. u parkovišť odstraněním či přerušením obrubníků), - konstrukce nových opatření na okrajích hlavních komunikací, - výměna nepropustných povrchů za propustné (s uvážením podzemních vedení), - aplikace zelených střech na budovách, které to konstrukčně umožňují, - aplikace decentralizovaných retencí v jednotlivých objektech. Nejvhodnější možnost aplikace HDV opatření do stávající zástavby je v situacích, kdy dochází k rekonstrukci systému nebo pokud stávající klasický systém neplní spolehlivě svoji funkci.

14

3. Současná situace v zahraničí Přírodě blízká koncepce hospodaření s dešťovými vodami v urbanizovaném území se v zahraničí prosazuje stále více (např. USA, Velká Británie, Německo, Švýcarsko, Nizozemí). V anglicky mluvících zemích je známá pod pojmy BMP‘s (Best Management Practices) nebo LID (Low-Impact Development) v Kanadě a USA, SUDS (Sustainable Urban Drainage Systems) ve Velké Británii či jako WSUD (Water Sensitive Urban Design) v Austrálii a na Novém Zélandu. V německy mluvících zemích se označuje jako „naturnahe Regenwasserbewirtschaftung“. V následujících kapitolách bude detailněji pojednána situace v Německu a Švýcarsku, kde je HDV již řadu let legislativně zakotveno včetně nejlepších dostupných technologií pro technická opatření. V obou zemích byla v mnoha výzkumných pracích a projektech dokázána použitelnost HDV v praxi, a to včetně vodohospodářských i ekonomických výhod (např. Sieker et al., 2002).

3

Němcko

Při novelizaci Vodního zákona (WHG) v r. 1996 došlo k výraznému posunu pohledu na ochranu vodních toků a zesílení ochrany jejich životního prostoru oproti antropogennímu užívání. Do novely byl vložen text: „....zachovat režim odtoku a zabránit jeho zvýšení nebo zrychlení.“ Tím je jasně odmítnuto klasické co nejrychlejší odvádění dešťových vod z urbanizovaných území. Jednotlivé země naplňují Vodní zákon svými zemskými Vodními zákony. Vsakování dešťových vod pro nově zastavované pozemky je v zemském Vodním zákonu předepsáno např. v Severním Porýní-Vestfálsku, v Baden-Würtembergu a Saarlandu a je podporováno i v dalších zemích (např. Brandenbursku). Ochrana půdy při vsakování dešťových vod podléhá spolkovému Zákonu na ochranu půdy (BBodSchG) a zemským zákonům a nařízením. Ochranu půdy, podzemní vody i staveb při vsakování dešťových vod reguluje také řada nařízení a technických směrnic, které udávají, kdy je jaká forma vsakování přípustná. Pokyny pro návrh, stavbu a provoz zařízení pro vsakování dešťových vod jsou dány v technické směrnici DWA-Arbeitsblatt A138 (2005), kde jsou popsány různé technické postupy jako plošné vsakování, vsakování v průlezích, příkopech, drenážích a šachtách či jejich kombinace. Kvalita dešťového odtoku se podle míry znečištění povrchu dělí do tří kategorií, pro něž je doporučen či naopak zakázán určitý způsob vsakování (Tab. 1).

15

Tab. 1: Znečištění dešťového odtoku a přípustný způsob vsakování dle DWA-Arbeitsblatt A138 (2005)

3 4

5

6

-

nepřípustné

(1)

v rámci zimního provozu je nutný individuální přístup

1 zelené střechy, louky a obdělávané plochy s možným odtokem dešťů do odvodňovacího systému střechy z inertních materiálů a bez instalací z neošetřených kovů (měď, zinek, olovo); terasy v obydlených a srovnatelných komerčních oblastech střechy s obvyklým podílem neošetřených kovů (měď, olovo, zinek) cyklistické stezky a chodníky v obytných oblastech mimo dosah kropení při čištění ulic; zóny s rychlostním omezením (30 km/h) Hospodářské plochy a parkoviště pro osobní automobily bez časté výměny vozidel, málo frekventované dopravní plochy (do 300 vozidel/den) v obytných a srovnatelných komerčních oblastech silnice s 300 – 5000 vozidel/den vozidel; např. obslužné komunikace, přistupové silnice, okresní silnice

zasakovací šachty

2

pouze výjimečně přípustné

zasakovací rýhy a rýhy s drenáží

1

(-)

kvalitativní zařazení

(+) zpravidla přípustné, po odstranění škodlivin předčištěním, např. podle ATV-DVWK-M 153

2

3

4

5

6

7

8

neškodné

zpravidla přípustné

+

+

+

+

+

+

+

+

+

(+)

+

+

+

(+)

(+)

+

+

(+)

(-)

(-)

+

+

(+)

(-)

-

+

+

(+)

(-)

-

+

+

(+)

(-)

-

+

+

(+)

(-)

-

tolerovatelné

+

podzemní zasakovací zařízení

obsah škodlivých látek

LEGENDA:

Au : AS5 zpravidla širokoploché zasakování 5< Au : AS  15 zpravidla decentralizované plošné zasakování a zasakování v průlezích, prvek průleh - rýha Au : AS > 15 zpravidla centrální zasakování v průlezích a nádržích

nadzemní zasakovací zařízení

Plocha

rolovací, startovací a přistávací dráhy menších letišť, rolovací dráhy velkých letišť (1)

8

střešní plochy v komerčních a průmyslových zónách s výrazným znečištěním ovzduší

9

silnice s 5000 - 15000 vozidel/den, např. hlavní dopravní tepny, startovní a přistávací dráhy velkých letišť (1)

+

+

(+)

-

-

10

frekventovaná parkoviště pro osobní automobily, např. u nákupních středisek

+

(+)

(+)

-

-

střešní plochy s krytinami z neošetřených kovů (měď, zinek a 11 olovo); silně znečištěné komunikace a plochy (zemědělství, autodoprava, jízdárny, tržnice)

+

(+)

(+)

-

-

+

(+)

(+)

-

-

(-)

(-)

(-)

-

-

-

-

-

-

-

12

Silnice s nad 15 000 vozidel/den; např. hlavní tahy nadregionálního významu dálnice

13

hospodářské plochy a komunikace v komerčních a průmyslových oblastech se silným znečištěním ovzduší

14

zvláštní plochy - např. parkoviště pro nákladní vozidla, odstavné plochy, odstavné letištní plochy

netolerovatelné

7

16

Vsakování regulují i spolková nařízení a technické předpisy, např. v Bavorsku nařízení NWFreiV (2000) s technickými předpisy TRENGW (2000), kde se uvádí, že bez povolení smí být vsakována DV: - mimo pásma ochrany vod a léčivých pramenů a plochy s podezřením na staré zátěže, - mimo průmyslové areály, - z parkovacích ploch pro osobní automobily nebo ploch dvorů a dopravních ploch, které nejsou průmyslově využívány, - ze střešních ploch, pokud podíl měděné, zinkové nebo olověné části celkové plochy střechy činí méně než 50 m2, - z vedlejších ploch komunikací, které nejsou předmětem územního rozhodování a nejsou zatíženy více než asi 5000 motorovými vozidly za 24 h a nemají více než 2 jízdní pruhy, - pokud zpevněná plocha připojená na 1 vsakovací zařízení nepřekračuje 1000 m2, - pokud zatravněná horní vrstva půdy je vhodná pro plošné vsakování, - není-li možné plošné vsakování přes horní vrstvu půdy, lze po předčištění (například v sedimentačních šachtách) umožnit vsakování i pomocí vsakovacích drenáží nebo vsakovacích jam, - pokud dno zařízení je min. 1 metr nad hladinou podzemní vody. Obdobná nařízení jsou i v dalších spolkových zemích. Pro posouzení nutnosti retence a předčištění DV při vypouštění do vodních toků slouží ATV-Merkblatt M153 (2000), kde je porovnáváno zatížení dešťového odtoku se zatížitelností recipientu. Předpisy týkající se připojení na kanalizaci a výše poplatků jsou regulovány obecními nařízeními. Tvoří-li náklady na odvádění dešťových vod více než 12% celkových nákladů na odvodnění, je obec povinna zavést oddělené zpoplatnění odvádění splaškových a srážkových vod, zohledňující kromě spotřeby pitné vody také velikost zastavěné a zpevněné plochy pozemku (rozsudek spolkového správního soudu BVerwG z 12. 6. 1972). Dřívější „nespravedlivé“ zpoplatnění dešťových vod, kdy se poplatek za jejich odvádění platil paušálně bez zohlednění skutečného vypouštěného množství (často v závislosti na vodném), je tak stále více nahrazováno zpoplatněním „spravedlivým“, kdy stočné je rozděleno na vodné, poplatky za DV z ploch připojených na kanalizaci a event. poplatky za znečištěnou DV při retenci a následném užívání dešťové vody v domácnostech. Z ploch, které nejsou napojeny na kanalizaci nebo byly dodatečně odpojeny a voda z nich se vsakuje, se tedy nevybírá žádný poplatek. Poplatek z ploch připojených na kanalizaci se zpravidla diferencuje pomocí součinitele odtoku. Dešťový odtok z nepropustných ploch je zpoplatněn v plné výši, z propustných či polopropustných ploch napojených na kanalizaci (např. zelené střechy, zatravňovací tvárnice) se poplatek za určitých předpokladů snižuje. Velikost a druh na kanalizaci napojených ploch oznamují majitelé pozemků. Při retenci a užívání dešťové vody se zpravidla zohledňují akumulační zařízení od určitého objemu (absolutního nebo vztaženého na velikost nepropustných ploch) a odpouští se nebo redukuje poplatek z ploch na ně napojených (např. v Hildesheimu se velikost zpevněných ploch zmenšuje o 30% při objemu nádrže min 2 m3 / 100 m2 zpevněných ploch). Zpoplatnění DV užívané v domácnosti, z níž se stává voda odpadní, se značně liší: 1. stočné za DV zcela odpuštěno (např. Freiburg, Diethölztal),

17

2. za znečištěnou DV se platí tentýž poplatek jako za povrchovou DV (např. Bamberg, Oberhausen), 3. množství použité dešťové vody se stanoví z rozdílu měření vodoměru instalovaného za čerpadlem užitkové vody a měření vodoměru na potrubí pitné vody, kterým se doplňuje akumulační nádrž DV za sucha (v domácnosti jsou tedy celkem 3 vodoměry), 4. stočné se zvýší paušálně na osobu, zpravidla o cca 8-12 m3/(os.rok) (např. Bad Laer) nebo např. o 30m3/100 m2 zpevněných ploch, z nichž je voda akumulována (Hildesheim), 5. stočné se zvýší procentuálně na základě vodného (o cca 20%) (např. Überlingen, Erdinger Moos, Dresden) Rozdělením poplatků za znečištěnou (splaškovou) a srážkovou vodu s event. odpuštěním poplatků za dešťovou vodu mají obce možnost finančně podporovat decentralizované vsakování a užívání dešťové vody. V r. 2002 bylo v Německu zavedeno rozdělení poplatků již ve 40 % obcí. Některé obce (např. Bamberg) rozdělují poplatky již více než 30 let. Rozdělení poplatků se osvědčilo, protože např. v Mnichově ročně ubývá více než 1% nepropustných ploch napojených na kanalizaci (tj. cca 300 tis. m2) (tiskové sdělení bavorského zemského vodohospodářského úřadu z 10.10.2000). Roční úspora na poplatcích při vsakování a užívání DV v domácnosti byla v Bonnu pro čtyřčlennou domácnost se zastavěnou a na kanalizaci napojenou plochou pozemku 100 m2 (užívání 40 m3 DV místo pitné vody) vyčíslena na 170 € oproti pouhému odvádění DV do kanalizace (Stadt Bonn, 2006). Řada pilotních projektů provedených dolnosaským zemským úřadem pro ekologii v 90. letech však ukázala, že užívání DV v domácnosti se pro rodinné domy (1 nebo 2 rodiny) vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům dvojích rozvodů vody a zařízení na předúpravu DV zpravidla ekonomicky nevyplatí. Hospodárnost užívání DV ale stoupá s množstvím užívané DV (> 1500 m3), tj. ve větších budovách nebo provozech (NLÖ, 2000).

32

Švýcarsko

Ve Vodním zákonu (GSchG, 1991) je vsakování neznečištěné dešťové vody explicitně vyžadováno a je první prioritou při nakládání s dešťovými vodami: „Neznečištěná odpadní voda se má podle pokynů kantonálních úřadů nechat vsakovat. Pokud to místní poměry neumožňují, smí být s povolením kantonálních úřadů odvedena do povrchových vod. Přitom se mají udělat taková retenční opatření, aby voda při velkých objemech odtékala rovnoměrně“. „Znečištěnou odpadní vodu je nutno předčistit a do povrchových nebo podzemních vod smí být odváděna nebo vsakována jen s povolením kantonálních úřadů“. Rozlišení znečištěných a neznečištěných odpadních vod je upravováno Nařízením na ochranu vod (GSchV, 1998) z pohledu recipientu a jeho stavu. Při vsakování je nutno zohlednit především, zda voda je v půdě nebo nenasyceném prostředí dostatečně čištěna a zda při akumulaci znečišťujících látek nedochází k překročení limitních hodnot Nařízení o zatížení půdy (VBBo, 1998). Srážková voda odtékající ze zastavěných nebo zpevněných ploch je zpravidla považována za neznečištěnou, pokud pochází (i) ze střech, (ii) ze silnic, cest a prostranství, kde se nemanipuluje, nezpracovává a neskladuje velké množství znečisťujících látek, a pokud bude v půdě nebo nenasyceném prostředí dostatečně čištěna, a (iii) z kolejišť, kde se nepoužívají přípravky na ošetřování rostlin, nebo budou tyto v půdě dostatečně zadrženy a rozloženy.

18

Nástroji pro odvodnění obcí a plánování nakládání s DV jsou podle Nařízení na ochranu vod Generální plány odvodnění (GEP), jejichž vytvoření mají na starosti kantony. GEP stanoví oblasti, z jejichž zastavěných nebo zpevněných ploch se má dešťový odtok odvádět odděleně od ostatních odpadních vod, oblasti, z nichž se mají neznečištěné odpadní vody vsakovat, a oblasti, z nichž se mají neznečištěné odpadní vody odvádět do povrchových recipientů. Pro vytvoření GEP slouží směrnice VSA (1989). Nařízení na ochranu vod předepisuje také, aby kantony stanovily oblasti ochrany podzemních vod, v nichž je vsakování dešťových vod zakázáno. Nejlepší dostupnou technologii předkládá „Směrnice ke vsakování, retenci a odvádění dešťové vody v urbanizovaných oblastech“ (VSA, 2002). Směrnice stanoví priority při odvádění dešťových vod a dává podklad pro volbu způsobu nakládání s dešťovými vodami při zohlednění proveditelnosti, přípustnosti a finanční přiměřenosti (Obr. 6). Pro posouzení přípustnosti vsakování směrnice klasifikuje znečištění dešťového odtoku z různých typů ploch a v závislosti na míře znečištění, požadavcích na ochranu podzemní vody a zranitelnosti podzemní vody uvádí přípustný způsob vsakování pro střechy a pro ostatní zpevněné povrchy. Směrnice uvádí i kriteria pro zaústění do povrchových vod. Připojení na kanalizaci a výše poplatků za odvádění vod jsou regulovány Kanalizačními řády (Kanalisationsreglement) nebo Řády pro odpadní vody (Abwasserreglement) jednotlivých obcí, které často používají vzorové řády vydané jednotlivými kantony. Privátní vsakovací zařízení může kontrolovat obecní Komise pro ochranu životního prostředí. Odvádění neznečištěných srážkových vod do kanalizace je zpoplatněno v řadě obcí. Poplatek se řídí velikostí a nepropustností napojené plochy (typem zpevnění a součinitelem odtoku) nebo se stanovuje podle velikosti plochy pozemku vynásobené váhovým faktorem závislým na zóně (např. střed města, obytná jedno- a dvoupodlažní zóna, průmyslová zóna, zóna zeleně, veřejné dopravní plochy). Poplatek je redukován o určité procento (zpravidla 3050%), když alespoň 50% ploch není zpevněno (součinitel odtoku je nižší než 0,5) nebo když nepropustná plocha je napojena na účinné retenční prostory (min. 1 m3/ 100 m2) (např. Appenzell). Někde (např. Münchenstein) se při napojení DV na kanalizaci zvyšuje poplatek za stočné o 50% (založeno na předpokladu, že 20% plochy je zpevněno (za zpevněnou plochu se nepovažují zelené střechy a zatravněné tvárnice). Při nižším podílu zpevněné plochy než 20% je možno poplatek lineárně snížit. Pro posouzení hospodárnosti a ekologických přínosů užívání DV je dispozici metodický materiál (BUWAL, 2003).

19

Způsob nakládání s DV

Proveditelnost

Přípustnost

Přiměřenost

1. priorita: Vsakování místně realizovatelné?

Vsakování se zařízením na předčištění DV

přípustné?

ano

přípustné?

ano

ne místně realizovatelné?

ano

ne

2. priorita: Zaústění do povrchových vod Zaústění do povrchových vod

místně realizovatelné?

ne Zaústění po retenci

přípustné?

ano

přípustné?

ano

vždy přípustné

ano

ne místně realizovatelné?

ne Zaústění po předčištění nebo retenci a předčištění

ano

ano

ne

místně realizovatelné?

ano

Způsob odvodnění

ne

ano

Přezkoušení přiměřenosti a srovnání variant

Vsakování bez zařízení na předčištění DV

ne

3. priorita: Odvedení do jednotné kanalizace Odvedení do jednotné kanalizace

místně realizovatelné?

ano

ne

Retence

Obr. 6: Priority nakládání s dešťovými vodami a volba způsobu odvodnění (VSA, 2002) (Poznámka: vsakováním bez zařízení na předčištění DV je myšleno vsakování přes humusovou vrstvu)

20

4. Současná situace v České republice 4

šťové vody z pohldu zákona

Cílem této kapitoly je uvést přehled odkazů týkajících se dešťových vod v platném právním rámci České republiky, shrnout současnou úroveň aplikací a diskutovat vliv současné situace na jednotlivé aktéry městského odvodnění.

4 Vodní zákon a prováděcí právní přdpisy Základním dokumentem v oblasti vod je vodní zákon 254/2001 Sb., nicméně pojem srážkové (ani dešťové) vody jako samostatnou kategorii neuvádí. Z přehledu jednotlivých kategorií vod vyplývá, že srážkové vody jsou vody, které mají původ v atmosférických srážkách a pokud nedopadly na zemský povrch, vodní zákon neupravuje právní vztahy k nim. Po dopadu těchto srážkových vod na zemský povrch stávají se tyto vody vodami povrchovými (§ 2, odst. 1). Srážkové vody po dopadu na zemský povrch se z povrchových vod stanou vodami odpadními v těchto dvou případech: a) srážková voda byla použita ve smyslu § 38, odst. 1 vodního zákona a při tomto použití změnila jakost (složení nebo teplotu), 254/2001 Sb., § 38, odst. 1 Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. b) srážková voda byla svedena do jednotné kanalizace, tj. došlo k jejímu smísení s vodou odpadní. Pokud se vody srážkové stanou po dopadu na povrch vodami odpadními, platí: 254/2001 Sb., § 38, odst. 3 Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, a příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Zde však existuje rozpor s vyhláškou Ministerstva životního prostředí 293/2002 Sb. o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, §2, odst. 1, kde se uvádí: 293/2002 Sb., §2, odst. 1 …za odpadní vody se v tomto případě nepovažují vody z dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem.

21

Tento rozpor má přímý dopad na řešení problematiky odlehčovacích komor, jejich návrh a posuzování a nevytváří tlak na provozovatele odpojovat DV od kanalizace a podporovat HDV. Vzhledem k tomu, že stále není zpracován metodický pokyn, řešící komplexně podmínky ovlivnění vodních toků povrchovým odtokem z urbanizovaných území za dešťové situace, má vodoprávní úřad takřka neomezenou možnost určovat, kdy se o odpadní vody jedná a kdy ne. Problematiky vypouštění odpadních vod do vod podzemních se týká: 254/2001 Sb., §38 odst. 4 Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod nelze povolit. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout, lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod. V článku 2, odst. 32 směrnice 2000/60/ES je přímé vypouštění definováno jako vypouštění odpadních vod do vod podzemních, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním prostředím. To znamená, že vypouštění po vsakování přes humusovou vrstvu či za pomoci stavebnětechnického předčištění je umožněno.

42 Plán hlavních povodí ČR Jako strategický dokument plánování v oblasti vod je v §24 odst. 1 vodního zákona definován Plán hlavních povodí České republiky. Tento byl schválen usnesením vlády České republiky ze dne 23. května 2007 č. 562. Plán hlavních povodí konstatuje (mezi jinými) tyto slabé stránky současného stavu v oblasti vod: Plán hlavních povodí ČR, část A.3 SWOT analýza  nedostatečnou úroveň řešení odtoku srážkových vod z intravilánu obcí,  nedostatečnou aplikaci nejlepších dostupných technik (BAT) z hlediska ochrany vod,  sníženou přirozenou retenční schopnost krajiny. Za příležitost pro udržitelný rozvoj v oblasti vod (mezi jinými) považuje: Plán hlavních povodí ČR, část A.3 SWOT analýza  vyšší míru uplatnění environmentálně šetrných technologií,  zohlednění přírodě blízkých způsobů retence vod,  předcházení environmentálním a technologickým rizikům. V závazné části plánu je pak v kapitole Cíle a opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod (mezi jinými) uvedeno: Plán hlavních povodí ČR, část 2.2, bod d) Uplatňovat v generelech odvodnění urbanizovaných území koncepci nakládání s dešťovými vodami, umožňující jejich zadržování, vsakování i přímé využívání. Ve směrné části Plánu jsou definovány Programy opatření, které vedou k dosažení rámcových cílů. Z hlediska srážkových vod v intravilánu jsou relevantní následující body:

22

Plán hlavních povodí ČR část D.1.2  snižovat množství srážkových vod odváděných kanalizací a zlepšit podmínky pro jejich přímé vsakování do půdního prostředí. část D.1.3  upravit systém poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z hlediska jejich jakosti, případně i množství, se zohledněním věcných priorit ochrany vod,  snížit znečištění vodních toků při přímém vypouštění srážkových vod z městských a průmyslových kanalizací zavedením povinnosti oddělené likvidace srážkových a odpadních vod,  zavést institut „správy podzemních vod“ jako další působnost správců povodí,  do 16. ledna 2009 transponovat směrnici o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu č. 2006/118/ES. část D.1.7  podporovat zvyšování povědomí veřejnosti o všech aspektech problematiky ochrany vod jako složky životního prostředí a její důležitosti; k tomu využívat všechny možnosti komunikačních nástrojů a všechny vhodné příležitosti (konference, semináře apod.),  podporovat zřizování informačních center u příslušných odborných institucí, informační systémy, internetové portály a mapové služby. část D.2.1.4  optimalizovat vodní režim krajiny zvýšením retenční schopnosti krajiny a snižováním vzniku a dopadů povodňových situací opatřeními příznivými z hlediska ochrany přírody a krajiny, obnovou přirozeného vodního režimu krajiny a ochranou proti vodní erozi. část D.2.1.6  informovat veřejnost o příčinách povodní, principech minimalizace škod, významu a možnostech retence vody v krajině a dalších opatřeních povodňové prevence. část D.2.2.3  posílit postavení vodoprávních úřadů, které by s odbornou pomocí správců povodí, ve spolupráci se správci drobných vodních toků, mohly ovlivňovat způsob využití území způsobem, kterým by byla podporována retence vody v území. Zajistit účinný vodoprávní dozor nad naplňováním cílů a zásad zlepšování retence vody v příslušném povodí, zejména s ohledem na schválené plány oblastí povodí. část D.2.2.4  do konce roku 2008 zpracovat koncepci nakládání s dešťovými vodami v urbanizovaných územích. část D.2.2.5  posílit výzkum vlivu přírodě blízkých opatření na zvyšování retenční kapacity krajiny včetně kvantifikace jejich vlivu na vodní režim.

23

Lze tedy konstatovat, že rámec pro hospodaření s dešťovou vodu je v Plánu hlavních povodí ČR obsažen.

43 Zákon o vodovodch a kanalizacích a prováděcí právní přdpisy Dalším relevantním zákonem je zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, který definuje, že: 274/2001 Sb., § 4, odst. 2 …při zpracování návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací vychází zpracovatel z územního plánu velkého územního celku…a z příslušného plánu oblasti povodí…, pokud jsou pro dané území zpracovány. 274/2001 Sb., § 12, odst. 1 Kanalizace musí být navrženy tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí,… Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly. To znamená, že návrh plánu rozvoje kanalizací musí vycházet ze zásad Plánu oblasti povodí, který stanoví (§ 25 vodního zákona) konkrétní cíle pro danou oblast povodí na základě rámcových cílů a rámcových programů opatření výše uvedeného Plánu hlavních povodí České republiky. Nicméně je důležité připomenout, že se tento zákon nevztahuje: 274/2001 Sb., § 1, odst. 3 …na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod. Zákon o vodovodech a kanalizacích tedy sice rozlišuje odpadní a srážkovou vodu, nicméně dále popsaný institut placení za odvádění odpadních vod se týká pouze vypouštění srážkových vod do jednotné sítě. 274/2001 Sb., § 8, odst. 14 Vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (stočné), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 tohoto paragrafy nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Stočné je počítáno na základě: 274/2001 Sb., § 20, odst. 2 a 3 …množství vypouštěných odpadních vod a srážkových vod… V případě dvousložkové formy se do stočného započítává ještě pevná složka (např. dle profilu přípojky) (§ 20, odst. 3). Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace měřeno: 274/2001 Sb., § 19, odst. 6 …vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.

24

Od povinnosti platit za odvádění srážkových vod do kanalizace jsou osvobozeny: 274/2001 Sb., § 20, odst. 6 …plochy silnic, dálnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních…., zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a domácnosti. Tím nedochází k motivaci aplikace HDV opatření na velké většině pozemků. Způsob výpočtu platby pro pozemky nespadající do výjimky je definován vyhláškou 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. 428/2001 Sb., § 31, odst. 1 Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16. 428/2001 Sb., § 31, odst. 2 Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace. Příloha č. 16 je uvedena v příloze B této zprávy. Výpočet se provádí podle druhu ploch na pozemku, nezohledňuje tedy možnost retence či přímého využití dešťové vody.

44 Ostatní souvisjící zákony a prováděcí právní přdpisy K odvádění srážkových vod z urbanizovaných území se vztahují i další právní předpisy. Z pohledu stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích předpisů je relevantní zejména vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Stavební pozemek se podle ní vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno: 501/2006 Sb., § 20 odst. 5 písm. c …vsakování dešťových vod nebo jejich zadržení na pozemku o kapacitě 20 mm denního úhrnu srážek před jejich svedením do vodního toku či do kanalizace pro veřejnou potřebu jednotné či oddílné pro samostatný odvod dešťové vody veřejné dešťové nebo jednotné kanalizace. Podle stejné vyhlášky je vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení splněno, jestliže: 501/2006 Sb., § 21 odst. 3 písm. c …poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.

25

Takto splněné podmínky ovšem nejsou příliš relevantní, protože např. v případě odtoku dešťové vody ze sklonitého pozemku s málo propustným podložím bude vsak či zadržení vody na pozemku nevýznamné.

45 Zhodnocní Obecně lze říci, že vodní zákon a zejména Plán hlavních povodí ČR vytvářejí dostatečný rámec pro hospodaření s dešťovými vodami v ČR. Dosažení těmito normami stanovených cílů však naráží jednak na řadu protichůdných definicí a požadavků v ostatních právních normách a jednak na to, že strategie stanovená Plánem hlavních povodí ČR je v platnosti teprve od května 2007. V české legislativě není jednotný náhled na terminologii v oblasti dešťových vod. Zatímco vodní zákon je zahrnuje pod vodu povrchovou, zákon o vodovodech a kanalizacích mluví o vodách srážkových, kdežto např. stavební zákon uvádí vody dešťové. Stejně tak není rozlišeno, kde je povrchový odtok způsobený srážkou znečištěný (tzn. je odpadní vodou) a kdy tomu tak není. Z definice odpadní vody ve vodním zákoně však lze předpokládat, že povrchový odtok je nutné považovat za odpadní vodu (např. i při nepatrné změně jeho teploty). To je však v rozporu s dalšími právními předpisy (vyhláška MŽP 293/2002 Sb. §2, odst. 1), kde se za odpadní vodu nepovažuje ani směs splaškových a dešťových vod. Pokud bychom toto připustili (tj. že dešťové vody nejsou vodami odpadními), pak se při jejich napojení do kanalizace dle níže uvedených paragrafů dopouští fyzická resp. právnická osoba (vlastník nemovitosti) přestupku, za který může být pokutována. 274/2001 Sb., §32 odst. 6 písm. E Fyzická osoba se dopouští přestupku tím, že vypouští do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami. 274/2001 Sb., §32 odst. 8 písm. e Právnická osoba se dopouští přestupku tím, že vypouští do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami. Vypouštění dešťových vod jako takových nepodléhá podle platné legislativy obecnému zpoplatnění. Jejich případné zpoplatnění je na základě měření resp. odborného výpočtu pro subjekty, kterým to stanoví kanalizační řád (zde se předpokládá, že se jedná o průmyslové podniky, nikoli o bytovou zástavbu). V případě realizace systému hospodaření s dešťovými vodami u takovýchto subjektů neexistuje systém, který by toto zohlednil (resp. jediným kritériem je velikost různých typů ploch). Navíc se možnost zpoplatnění je podmíněna napojením dešťových vod na jednotnou kanalizaci. Pro novou bytovou zástavbu jsou stavebním zákonem definována poměrně přísná pravidla na zachycení příslušného objemu srážky. Řešení tohoto požadavku je redukcí zastavěné (zpevněné) plochy, aplikace systému hospodaření s dešťovou vodou však není uvedena jako možnost splnění podmínek zákona, navíc definované podmínky nezaručují úspěšné splnění požadavku na snížení odtoku z pozemku. Objekty pro hospodaření s dešťovými vodami podléhají pouze stavebnímu povolení od vodoprávního orgánu OVLHZ. Z toho pak vyplývá, že se zpravidla při jejich povolování posuzuje konkrétní technické řešení ve vztahu ke stavebnímu zákonu, nikoliv koncepce.

26

42

Praktické zkušnosti

Problematika dešťových vod se v české odborné veřejnosti dostává do popředí zájmu. Svědčí o tom fakt, že během posledních let byla organizována řada odborných seminářů na toto téma. Jako příklady takových seminářů lze uvést: - Nakládání s dešťovými vodami ve městech a obcích, Darovanský dvůr, 09/2004, - Optimalizace návrhu a provozu stokových sítí a ČOV, Břeclav, 10/2005, - Hospodaření s dešťovými vodami ve městech a obcích, Brno, 03/2006, - Nakládání s dešťovými vodami v urbanizovaných povodích – systémový přístup, Poděbrady, 09/2006, - Optimalizace návrhu a provozu stokových sítí a ČOV, Břeclav, 10/2006, - Hospodaření s dešťovými vodami ve vodním hospodářství, Brno, 03/2007, - Kanalizace, dešťové vody a záplavy v územním plánování, Vsetín, 06/2007, - Decentralizované nakládání s odpadními vodami, Brno, 2007, - Odpadní vody – Wastewater 2007, Brno, 09/2007, - Kanalizace a povodně, Praha, 10/2007, - Ochrana před povodněmi v urbanizovaných územích, Praha, 12/2007. V problematice dešťových vod v urbanizovaných územích se aktivně angažuje řada nezávislých profesních organizací v oboru i lobbistických organizací sdružujících jednotlivé aktéry městského odvodnění. Už v roce 1997 byl na ČVUT zpracován metodický pokyn Podmínky a způsob vypouštění odpadních vod během dešťového odtoku, který doporučuje, aby: „bylo v maximální možné míře redukováno množství dešťových vod odváděných stokovým systémem a jejich míra znečištění (zohlednit zásadu omezení vniku rizikových znečišťujících látek do systému odvodnění)“. Tento pokyn však zůstal nevydán. V současné době je také ČSVTS (Český svaz vědeckotechnických společností) zpracováván podklad pro metodický pokyn upravující funkci odlehčovacích komor. V České republice lze nalézt několik aplikací hospodaření s dešťovými vodami. Tyto aplikace jsou však většinou součástí mezinárodních projektů, nebo je hospodaření s dešťovými vodami vynuceno technickou obtížností připojení na stokovou síť, či její omezenou kapacitou. Lze ale konstatovat, že na trhu existuje dostatek technologií, které umožňují tyto objekty stavebně realizovat. Případové studie z České republiky jsou uvedeny v Příloze C této zprávy.

43

iskus vlivu současné situac na aktéry městského odvodnění

Současná situace ovlivňuje činnost řady aktérů městského odvodnění.

43 Projktant - Dostupnost informací pro projektování HDV je značná, ale především ze zahraničních zdrojů. - Projektovou přípravu a zavádění HDV jako systémového opatření značně komplikuje nedostatečné zakotvení v legislativě a absence technických norem.

27

- Stávající aplikace HDV byly vyvolány převážně nedostatečnou kapacitou kanalizace nebo vodotečí. Ale i v těchto případech většinou převládala neochota objednatelů hledat perspektivní řešení blízká přírodě. - Návrh HDV ztroskotává především na neznalosti a nedůvěře objednatelů, dotčených orgánů a organizací a budoucích provozovatelů těchto systémů. - Nedostatek společenské objednávky se odráží i na menším zájmu o aplikaci HDV ze strany projektantů. - Hlavními šiřiteli myšlenky HDV jsou nyní prodejci zařízení a objektů na HDV, kteří v rámci svých služeb poskytují i výpočet parametrů objektů pro projektanty. Je nutné mít jednotnou metodiku, směrnici, normu pro navrhování HDV, která bude nezávislá na obchodní činnosti.

432 odavatl stavby - Realizace staveb HDV má zásadní vliv na jejich budoucí funkci. Jedná se zejména o dodržování technologických postupů, a to ve všech fázích výstavby. Tato část procesu se na základě stávajících zkušeností jeví jako nejkritičtější. - Snaha stavebních firem o snižování nákladů a použití jiných než předepsaných materiálů (např. pro štěrkové drenážní vrstvy) může vést k celkové nefunkčnosti zařízení. - Je třeba provádět pečlivý stavební dozor, který bude odpovědný za dodržování předepsaných materiálů, metod a technologických postupů.

433 Objdnatl stavby - Vlastník nmovitosti - Majitelé komerčních objektů mají někdy zájem o zavedení HDV z důvodů zpoplatnění odvádění DV. Podle typu řešení HDV by měly být stanoveny úlevy na poplatcích za DV. O tom by měl rozhodnout majitel kanalizace (vodoteče) nebo jeho správce a zástupci města/obce (ale k tomu není v současné době příklad ani zkušenost). - U majitelů stávajících nekomerčních objektů se se zájmem o přestavbu konvenčního odvodnění na HDV zatím setkat nelze, protože nejsou nijak ekonomicky motivováni. - Majitelé nekomerčních novostaveb musí splnit požadavky stavebního zákona. Nejsou-li však nuceni jinými podmínkami (např. provozovatele či vycházejícími z generelu kanalizace nebo odvodnění), mohou se připojit dešťovými vodami do kanalizace. - Investoři staveb určených k okamžitému prodeji (např. obytné komplexy) nezohledňují provozní náklady budoucích majitelů a snaží se maximalizovat vlastní zisk z pozemku, protože kritéria § 20 a 21 vyhlášky 501/2007 Sb. se netýkají odvodnění komunikací a veřejných prostranství. Často tak vznikají provozně nevhodné stavby v rozporu s požadavkem trvale udržitelného rozvoje.

434 Vlastník kanalizac - Vlastník kanalizace nahlíží na kanalizaci ve smyslu investičních nákladů. Těmito náklady jsou typicky nové stoky, ale např. i dešťové zdrže a jiná zařízení pro předčištění dešťových vod. Snížení špičkových průtoků přináší snížení investičních nákladů na tyto stavby a jejich rekonstrukce.

28

- Pokud je vlastníkem kanalizace obec, je situace jednodušší než při jiném vlastníkovi. Vlastnictví obcí umožňuje komplexní řešení HDV, které je i v zájmu obce. - Když vlastní kanalizaci někdo jiný, převládá často u zástupců měst a obcí názor, že odvodnění města je jeho záležitostí a odpovědností. V přenesení řešení přetížených stok na povrch, na pozemky města nebo soukromých vlastníků vidí politickou komplikaci a nebezpečí ztráty preferencí. - Za současného stavu je otázkou, kdo bude hradit investiční náklady spojené s budováním zařízení HDV na objektech, kterou jsou již připojeny na kanalizaci, a kdo je bude provozovat (viz níže).

435 Provozovatl kanalizac - V rámci provozu kanalizace musí provozovatel mimo jiné splnit podmínky pro zajištění bezpečného odvedení vod, tzn. nesmí docházet k zatápění sklepů nemovitostí, případně narušování stavebního stavu kanalizace. - Systémy HDV snižují množství srážkových vod v kanalizačním systému, snižují tedy riziko přetížení kanalizace a v tomto smyslu budou provozovatelem vítány. - Na druhou stranu může mít provozovatel kanalizace obavy z vlivu HDV na chování stávající kanalizace a ČOV (na proplachování sítě po odpojení části DV nebo na účinnost ČOV při pozvolném odtoku z retenčních zařízení). - Problém s rozdělením údržby nastává v případě provozování objektů HDV (kosení trávy, kontrola stavebního stavu apod.). - U objektů, které jsou umístěny na neveřejné části kanalizace (typicky na pozemku vlastníka nemovitosti) připadá povinnost správy objektu HDV na vlastníka nemovitosti. - V případě, že jsou objekty HDV umístěny na veřejných pozemcích, je otázkou, kdo tyto objekty má spravovat – zda vlastník (což může být město nebo jiný soukromý subjekt, např. správce komunikací) nebo provozovatel kanalizace. - Systémy HDV jsou v České republice relativně novou záležitostí a lze předpokládat, že většina provozovatelských smluv není na tuto situaci připravena, stejně tak jako sami provozovatelé a vlastníci.

436 otčné orgány a organizac - Přístup k HDV je v současnosti zcela individuální. - Iniciativa veřejné správy je zpravidla přímo úměrná snaze a ochotě projektanta předložit dostatečně kvalitní argumenty pro HDV. - Objektivitu nelze zajistit, protože chybí zkušenost, podklady a pravidla pro jednoznačné návrhy a rozhodnutí.

29

5. Cílový stav v České republice a cesta k jeho dosažení 5

Cílový stav

Cílem je vytvořit v ČR prostředí: - které ví, co HDV je a jaký má společenský význam, - které HDV vnímá jako perspektivní rozvíjející se řešení odvodnění urbanizovaných území v duchu principů trvale udržitelného rozvoje, a to zejména ve smyslu ochrany vodotečí před povodněmi a znečišťováním, a upřednostňuje ho před konvenčním systémem odvodnění, - kde legislativa jednoznačně vyjadřuje vůli a zájem společnosti (nařizuje) řešit odvodňování urbanizovaných území prioritně podle principů HDV (částečně toto prostředí existuje, viz kap. 4), - kde fungují ekonomická pravidla, která systémově decentralizovaných systémů odvodnění dle principů HDV,

zvýhodňují

zavádění

- kde existují technická pravidla pro:  návrh a posouzení,  schválení a povolení,  realizaci a zprovoznění,  údržbu a provozování systémů HDV, - kde jsou potřebné parametry decentralizovaného systému odvodnění respektovány ostatními stavebními profesemi jako společenská priorita.

52

Návrh změn a doporuční k výzkumu a podpoř HV

Pro dosažení vytčených cílů je zapotřebí nejprve provést řadu změn v legislativních předpisech a sladit zákony a nařízení s principy HDV a požadovanou funkcí decentralizovaného odvodnění tak, aby byla jasně dána podpora HDV a zároveň definovány okrajové podmínky koncepce odvodnění, tj. ochrana povrchových a podzemních vod a půdy. Dále je nutno vytvořit ekonomická, legislativně zakotvená, pravidla podporující HDV a příslušná technická pravidla ve smyslu BAT (nejlepší dostupné technologie). V následujících bodech jsou uvedeny podněty pro příslušné změny.

52 Lgislativa a konomická pravidla Zákon o vodách a jeho prováděcí právní předpisy a metodické pokyny a. Definovat srážkové vody z pohledu zákona a vymezit pojmy neznečištěná a znečištěná srážková voda. b. Podpořit HDV příkazem zachovat přirozený režim odtoku ve vodních tocích či eventuálně přímo příkazem vsakovat nebo zadržovat neznečištěné srážkové vody . c. Vymezit oblasti, kde je vsakování zakázáno (např. oblasti ochrany podzemních vod či oblasti starých zátěží).

30

d. Předepsat, za jakých okolností zasakování DV není možné (např. min. tloušťka ornice v místě vsaku). e. Definovat generel odvodnění jako základní prostředek pro posuzování, návrh, dostavbu a rozvoj systémů odvodnění v jednotlivých obcích a začlenit ho do územně plánovací dokumentace. Zákon o vodovodech a kanalizacích a jeho prováděcí právní předpisy a metodické pokyny a. Legislativně zakotvit dešťové kanalizace (současný zákon se na ně nevztahuje). b. Zavést povinnost oddělit zpoplatnění odvádění splaškových a dešťových vod a zavést poplatek za odvádění DV pro veškeré nemovitosti (pozemní stavby, dopravní stavby, budovy s trvalým pobytem atd.), minimalizovat výjimky. c. Vyhláškou k zákonu předepsat, na základě čeho se výpočet poplatku za odvádění dešťové vody bude provádět. Nejedná se pouze o výpočet množství DV z ploch odvodňované nemovitosti, ale i o to, bude-li požadováno prokázat spotřebu využívané DV měřidly nebo zda se tato voda do stočného nebude vůbec započítávat, úlevy za aplikaci HDV apod. d. Stanovit hranici mezi tím, co je součástí komunikace nebo veřejného prostranství a co patří ke kanalizaci (důležité ve vztahu k majitelům, příp. provozovatelům). e. V případě, že budou objekty decentralizovaného odvodnění veřejných ploch a komunikací součástí stokového systému, předepsat, v jakých časových intervalech je nutné provádět kontrolu zemních konstrukcí (zasakovacích průlehů, poldrů atd.). f. Do Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací zařadit principy HDV. Promítne se to do plánu technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a rekonstrukce systémů odkanalizování, do časového rozvrhu realizace plánů atd. Stavební zákon a jeho prováděcí právní předpisy a metodické pokyny a. Předepsat obecný požadavek na odvodnění nové výstavby podle potřeb HDV, zvláště:  situační a výškové uspořádání objektů,  volba materiálů, které přicházejí do styku s DV,  začlenění nemovitosti do okolního prostředí ,  návrh terénních úprav samotné parcely. b. Specifikovat, kdy je pro vsakování DV zapotřebí stavební povolení. c. Předepsat, čím je nutné prokázat možnost zasakovat DV (hydrogeologický průzkum). d. Předepsat, že objekty decentralizovaného odvodnění jsou součástí nemovitosti či pozemku, který odvodňují (velice důležité pro řešení majetkoprávních vztahů a pro správcovství objektů HDV). e. Zařadit do tvorby územně plánovacích dokumentací povinnost prověřit při rekonstrukcích stávajících území přestavbu konvenčního odvodnění na systém HDV.

31

Zákon o půdách a prováděcí právní předpisy a metodické pokyny Zakotvit do Zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu principy HDV. Protože součástí zemědělského půdního fondu jsou i vodohospodářská a protierozní opatření na ochranu zemědělské půdy, bude součástí této úpravy zmírnění půdní eroze: a. ve vztahu k samotné zemědělské půdě, b. ve vztahu k přilehlým urbanizovaným územím ovlivněným přítokem extravilánových vod ze zemědělsky obhospodařovaných ploch, c. ve vztahu k vodotečím, které splachy z polí látkově zatěžují. Dále je nutné stanovit limity pro zatížení půd při vsaku.

522 Tchnické přdpisy a data a. Vytvořit směrnici nebo normu, podle které se v ČR budou projektovat, schvalovat, stavět a provozovat decentralizované systémy odvodnění, resp. zařízení k zasakování dešťové vody a její retenci. b. Principy HDV by měly být implementovány do technických norem:  dopravních staveb – situační a výškové uspořádání komunikací, omezování používání nepropustných konstrukcí,  pozemních staveb – respektování HDV v urbanistických studiích, návrh dispozice domů a jejich okolí, úpravy území a použité stavební materiály,  inženýrských staveb – prostorové uspořádání komunikací, vztah mezi objekty decentralizovaného odvodnění a inženýrskými sítěmi. c. Sladit technické normy a metodické pokyny s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví. d. Vytvořit metodický pokyn pro zavádění principů HDV do generelů odvodnění měst/obcí. e. Vytvořit metodický pokyn pro zavádění principů HDV do územně plánovacích dokumentů města/obce. Metodický pokyn musí obsahovat kodifikaci vztahu mezi městem/obcí, majitelem stokové sítě a majiteli pozemků z hlediska specifických potřeb odvodňovaného města/obce. Jedná se o vyjádření toho, jak se bude postupovat, když:  stokovou síť vlastní soukromý subjekt, a město/obec nemá zájem budovat decentralizované odvodnění, protože odvodnění považuje za problém soukromého investora,  soukromý vlastník stokové sítě nechce investovat do rekonstrukce kanalizace v koordinaci s plánem rozvoje města/obce,  přestavbě konvenčního odvodnění (např. panelového domu v sídlišti) na decentralizovaný brání fakt, že majitelé domu nevlastní pozemek okolo budovy (patří městu/obci) a nemají, kde objekty k HDV postavit podle základního pravidla, že tyto objekty jsou součástí odvodňované nemovitosti,  bude pro město/obec potřebné (výhodné), aby se na již zastavěných pozemcích konvenční odvodnění nahradilo HDV, protože rekonstrukce stávající kanalizace a objektů na ní by byla neúměrně drahá (např. z důvodu předpokládané technologie

32

stavby, drahých výkupů pozemků pro retenční zdrž) a méně účinná (např. z hlediska vlivu na vodoteč). f. Připravit k běžné dispozici data potřebná k dimenzování decentralizovaných systémů odvodnění (dešťoměrná data, hydrogeologická data, …).

523 Výzkum a podpora HV a. Podporovat výzkum a vzdělanost:  studovat vliv odpojení DV např. na snížení proplachování jednotné kanalizace a na transport a sedimentaci nerozpuštěných látek,  analyzovat sociálně ekonomické dopady HDV (zejména zpoplatnění DV),  analyzovat vliv očekávaných změn klimatu na odvodnění urbanizovaných oblastí a HDV. b. Investovat do grantů zaměřených na HDV. c. Zavést dotační titul pro podporu aplikace HDV, a to zejména ve stávající zástavbě. d. Podporovat rozvoj dotační politiky EU ve smyslu podpory přestaveb odvodnění urbanizovaných obecních pozemků na decentralizované systémy odvodnění.

524 Vzdělávání a osvěta a. Informovat zastupitele měst/obcí formou seminářů, školení a exkursí o možnostech, přínosech, úskalích a podmínkách HDV, zvýhodňovat řešení s aplikací principů HDV, vyžadovat ho v zadávacích řízeních. b. Iniciovat ve společnosti zájem o vodu formou cílevědomé osvěty. Informovat již žáky základních škol o podstatě udržitelného hospodaření s vodou. c. Předkládat majitelům nemovitostí různé metodické pokyny pro HDV. d. Rozšiřovat informace o HDV pro odbornou i širší veřejnost v médiích a na internetu.

53

Návrh dalšího postupu

Na závěr navrhujeme postup prací pro vytvoření koncepce odvodnění urbanizovaných území zahrnující HDV jako nadstavbu konvenčního způsobu odvodnění. Doporučujeme, aby na tvorbě koncepce pracoval multioborový tým členěný do pracovních skupin zastřešených koordinační skupinou (Obr. 7).

Obr. 7: Návrh pracovních skupin pro vytvoření koncepce nakládání (resp. hospodaření) s dešťovými vodami v urbanizovaných povodích.

33

Dílčí body zpracování a náplň práce jednotlivých skupin doporučujeme následovně: - Koordinační skupina  koordinace pracovních skupin,  projednávání koncepce s ministerstvy, profesními organizacemi a zahraničními subjekty (autorská práva apod.),  medializace a propagace, přenos informací do rozhodovacích úrovní,  podpora vědy a výzkumu v související problematice (dle návrhů pracovní skupiny pro vědu a výzkum). Skupina by měla být složena ze zástupců příslušných ministerstev a zástupců jednotlivých pracovních skupin - Skupina pro technické a metodické postupy  srovnávací rešerše zahraničních technických pravidel pro HDV v zemích, kde je již HDV zavedeno a uplatňováno,  výběr či úprava vhodné technické metodiky (směrnice) pro projektování, výstavbu a provoz decentralizovaných systémů odvodnění,  výběr pilotního města pro aplikaci HDV tak, aby se v něm vyskytovaly: · charakteristické typy zástavby, · různorodé majetkoprávní vztahy, · politická vůle zastupitelstva pro realizaci HDV,  zpracování generelu odvodnění pilotního města se zapracováním principů HDV,  identifikace problémů a specifikace požadavků na: · zaškolení městského managementu a provozovatelů, · vytvoření metodických pokynů řešících specifické podmínky konkrétního města/obce. - Skupina pro právní a ekonomické prostředí  srovnávací rešerše zahraničních legislativních a ekonomických pravidel pro HDV v zemích, kde je již HDV zavedeno a uplatňováno,  zpracování právní studie proveditelnosti k zakotvení HDV do právního řádu ČR,  identifikace problémů a specifikace požadavků na (ve spolupráci s technickou skupinou a v návaznosti na pilotní generel): · úpravu legislativy (ve smyslu formulací a úprav formulací jednotlivých paragrafů), · změnu ekonomických pravidel pro odvodňování území, · vytvoření pravidel pro řešení majetkoprávních vztahů, které zavádění HDV vyvolalo. - Skupina pro vědu, výzkum a osvětu  ve spolupráci s technickou skupinou identifikace konkrétních vědeckých úkolů,

34

 zpracování systematického plánu osvěty udržitelného hospodaření s vodou v rámci celého vzdělávacího procesu. Z výše uvedeného vyplývá, že by v pracovním týmu, vedle zástupců státní správy, měli být odborníci s dostatečným teoretickým zázemím a odborníci s bohatými praktickými zkušenostmi hlavně v oboru: - vodního hospodářství měst/obcí a krajiny (teoretici a praktici), - chemie, hydrogeologie a pedologie, - urbanismu, architektury a pozemního stavitelství, - dopravního stavitelství, - městského inženýrství, - práva a ekonomie v investiční výstavbě, - (mediální) propagace.

54

Shrnutí návrhu a doporuční změn

1. Definovat srážkové vody, rozlišit znečištěné a neznečištěné srážkové vody. 2. Nařídit zachovat přirozený režim odtoku. 3. Upravit vsakování, tj. kde je zakázáno, kdy není možné, čím je potřeba ho doložit. 4. Zavést povinnost oddělit zpoplatnění splaškových a srážkových vod, minimalizovat výjimky, motivovat úlevami a dotacemi aplikaci HDV, pro novou zástavbu předepsat funkční kritéria. 5. Vyjasnit a kodifikovat majetkoprávní vztahy mezi obcí, vlastníkem a provozovatelem kanalizace a vlastníkem pozemku/nemovitosti. 6. Vyjasnit údržbu HDV systémů. 7. Vytvořit technickou směrnici pro návrh, schválení, budování a provozování HDV, legislativně zakotvit dešťovou kanalizaci. 8. Provázat principy HDV do ostatních technických norem a předpisů. 9. Informovat, propagovat, podporovat vědu a výzkum. 10. Zpracovat Koncepci nakládání s dešťovými vodami v urbanizovaných územích.

35

6. Literatura Arnbjerg-Nielsen, K. (2006): Significant climate change of extreme rainfall in Denmark. Water Science and Technology. 54 (6-7), s.1-8. ATV-Merkblatt M153 (2000): Handlungsempfehlungen zum Umgang mit Regenwasser. BBodSchG (1998): Gesetz zum Schutz vor schädlichen Bodenveränderungen und zur Sanierung von Altlasten (Bundes-Bodenschutzgesetz) Bovee, K.D., (1986): Development and evaluation of habitat suitability criteria for use in the Instream Flow Incremental Methodology. Instream Flow Information Paper 21.U.S. Fish and Wildlife Service Biological Report 86 (7), s.235. Buonomo, E., Jones, R., Huntingford,C., Hannaford, J. (2007): On the robustness of changes in extreme precipitation over Europe from two high resolution climate change simulations. Quarterly Journal of the Royal Meterological Society. 133 (622), s. 65-81 Part A. BUWAL (2003): Regenwasser richtig nutzen. Möglichkeiten und Grenzen, mit Tipps und Checkliste. BVerwG, Beschl, v. 12. (1972): DÖV 1972, 722 CIRIA (2004): Sustainable drainage systems: Hydraulic, structural and water quality advice. MWL Digital Ltd, Pontypool, South Wales. Claytor, R. A. (2000): Stormwater retrofits: tools for watershed enhancement. V knize The practise of watershed protection. Center for Watershed Protection, Elliot City, MD. DWA-Arbeitsblatt A138 (2005): Planung, Bau und Betrieb von Anlagen zur Versickerung von Niederschlagswasser. Grum, M., Jorgensen, A.T., Johansen, R.M., linde, J.J. (2006): The effect of climate change on urban drainage: an evaluation based on regional climates model simulations. Water Science and Technology. 54 (6-7), s. 9-15. GSchG (1991, ve znění 2006): Bundesgesetz über den Schutz der Gewässer. Der Schweizerische Bundesrat. GSchV (1998, ve znění 2006): Gewässerschutzverordnung. Der Schweizerische Bundesrat. He, J., Valeo, C., Bouchart, F.J.C. (2006). Enhancing urban infrastructure investment planning practices for a changing climate. Water Science and Technology. 53 (10), s. 13-20. Kadlec, M., Toman, F. (2002): Posouzení historických srážkových řad z hlediska výskytu erozně nebezpečných dešťů v oblasti jižní Moravy. Soil and Water. Scientific studies RISWC Praha, str. 35- 44. Krejčí a kol. (2002): Odvodnění urbanizovaných území – Koncepční přístup. NOEL 2000. Niedersachsisches Landesamt für Ökologie (NLÖ) (2000): umwetgerechten Umgang mit Regenwasser – Regenwassernutzung.

Empfehlungen

zum

NWFreiV (2000): Verordnung über die erlaubnisfreie schadlose Versickerung von gesammeltem Niederschlagswasser (Niederschlagswasserfreistellungsverordnung). Bayerische Staatsministerium für Landesentwicklung und Umweltfragen. Paul, M.J., Meyer, J.L. (2001): Streams in the urban landscape. Annual Review of Ecology and Systematics. 32, s. 333-365.

36

Plán hlavních povodí České republiky, schválený usnesením vlády České republiky ze dne 23.5.2007 č.562. Prax, P., Čermák, J. (2003): Enhancing Urban Environment by Environmental Upgrading and Restoration. ARW NATO Roma. In: Workshop Preprints, The Urban Tree Root Systems and Tree Survival near Sewers and Other Constructions, pp. 45-56. RainDROP (2005-2007). Development of stormwater Operational Practises Guideline", INTERREG IIIB CADSES Neighbourhood Programme, č. 5C052. Rand, G.M. (1995): Fundamentals of Aquatic Toxicology. Effects, Environmental Fate and Risk Assessment. Second Edition. Taylors & Francis, North Palm Brach, USA. Sieker, F. (2002): Regen(ab)wasserbehandlung und -bewirtschaftung unter Berücksichtigung der Anforderungen nach §7a WHG und einer möglichst ortsnahen Versickerung. Umweltbundesamt, Berlin. Sieker, H. (2007): Neue Entwicklungen in der Regenwasserbewirtschaftung – Die Wasserbilanz als Planungskriterium. In: Landesverbandstagung in Pforzheim, 18.-19.10.2007. DWA – Landesverband Baden-Württemberg. Slavíková, L., Bareš, V., Beneš, R., Jílková, J., Stránský, D., Valentová, M. (2007): Ochrana před povodněmi v urbanizovaných územích. IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., Praha. Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a rady ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, MŽP, obor ochrany vod, Praha 2001. Stadt Bonn (2006): Vom Umgang mit Regenwasser. Tetzlaff, D., Grottker, M., Leibundgut, C. (2005): Hydrological criteria to assess changes of flow dynamic in urban impacted catchments. Physics and Chemistry of the Earth. 30 (6-7), s. 426-431. TRENGW (2000): Technische Regeln zum schadlosen Einleiten von gesammeltem Niederschlagswasser in das Grundwasser. Bayerische Staatsministerium für Landesentwicklung und Umweltfragen. VBBo (1998, ve znění 2000): Verordnung über Belastungen des Bodens. Der Schweizerische Bundesrat. VSA (1989): Genereller Entwässerungsplan (GEP): Richtlinie für die Bearbeitung und Honorierung. VSA (2002): Regenwasserentsorgung: Richtlinie zur Versickerung, Retention und Ableitung von Niederschlagswasser in Siedlungsgebieten. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Vyhláška Ministerstva zemědělství 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Vyhláška Ministerstva životního prostředí 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Water sensitive urban design in Sydney region (2007): webové stránky www.wsud.org.

37

WHG (1996, ve znění (Wasserhaushaltsgesetz).

2002):

Gesetz

zur

Ordnung

des

Wasserhaushalts

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

38

Příloha A Přhld běžně využívaných stavbně-tchnických opatřní A1.

Propustné povrchy

A2.

Zelené střechy

A3.

Bioretence

A4.

Zasakovací průlehy

A5.

Zasakovací rýhy

A6.

Zasakovací drenáž

A7.

Filtrační techniky

A8.

Podzemní infiltrační zařízení

A9.

Zasakovací poldry (zdrže)

A10.

Retence s řízeným odtokem

A11.

Rybníky a retenční nádrže

A12.

Mokřady

Rozdělení a technické údaje k jednotlivým stavebně-technickým opatřením jsou zpracovány na základě publikace Sustainable drainage systems: Hydraulic, structural and water quality advice, CIRIA (2004). HDV opatření jsou často kombinována tak, aby bylo dosaženo požadovaného efektu. Pro efektivní hospodaření s dešťovým odtokem v urbanizovaném prostředí je vhodné použít HDV sousledně ve čtyřech úrovních, jež jsou znázorněny na Obr. 8. Preference opatření odpovídá souslednosti jednotlivých úrovní. Obecně lze říci, že podél řetězce HDV roste množství transportované vody a koncentrace znečištění, stejně tak jako konstrukční velikost HDV opatření. evapotranspirace

prevence povrchového odtoku a jeho znečištění

evapotranspirace evapotranspirace transport OPATŘENÍ U ZDROJE

transport MÍSTNÍ OPATŘENÍ REGIONÁLNÍ OPATŘENÍ

odtok do vodního toku podz. vod přímé využití

odtok do vodního toku podz. vod

odtok do vodního toku podz. vod

Obr. 8: Návaznost způsobu odvodnění od lokálního (opatření u zdroje) až po regionální (CIRIA, 2004)

39

A1. PROPUSTNÉ POVRCHY Propustné povrchy (porézní chodníky) umožňují dešťové vodě infiltrovat skrz povrch do nižších konstrukčních vrstev, kde je voda akumulována do té doby, než dojde k její infiltraci do půdního horizontu, znovupoužití nebo vypuštění do odvodňovacího systému. Prevence

U zdroje

Zdroj: http://www.tececo.com/

Odstranění znečištění Dobré. Výhody - snižuje objem povrchového odtoku - snižuje efekty znečištění povrchového odtoku - využití v omezeném prostoru - snížení objemu výkopových prací - flexibilní řešení - srovnatelné až nižší náklady oproti konvenčnímu způsobu odvodnění

Místní

Regionální

Aplikace Většina lokalit, zvláště místa, kde jsou omezené prostorové možnosti. Návrhová kritéria - návrhové metody stejné jako u nepropustných povrchů, nicméně umožňující jiné vlastnosti povrchu a přítomnost vody v konstrukci - hydraulický návrh musí zajistit odpovídající akumulační objem Omezující faktory - využití ploch (např. není vhodné pro průmyslové areály) - sklon povodí - může vyžadovat membránu k zamezení infiltrace Údržba - 1x za měsíc inspekce ucpání - 2x ročně čištění Nevýhody - relativně časté čištění - špatný návrh či údržba mohou způsobit ucpání - nevhodné pro průmyslové plochy (rychlejší ucpání) - snadné poškození při opravách inženýrských sítí

40

A2. ZELENÉ STŘECHY Vícevrstevný systém pokrývající střechy vegetací s níže uloženou drenáží. Prevence

U zdroje

Místní

Regionální

Aplikace Vhodné pro ploché a mírně skloněné střechy, zvláště pro administrativní, sportovní, obchodní, školní apod. budovy. Vhodné též pro městská centra a další lokality s omezeným prostorem. Návrhová kritéria - hydraulicky obvykle navrhovány na dvouletý déšť Omezující faktory - nová technika, v ČR nepříliš zavedená - cena (zvýšené náklady mohou být částečně vyváženy vyšší životností izolace střechy)

Zdroj: www.ciria.org

Odstranění znečištění Dobré.

Výhody - využití v hustě obydlených oblastech, kde prostor je limitující pro ostatní prvky HDV - snižuje objem povrchového odtoku - poskytuje cenný habitat - zvyšuje estetickou funkci budovy - vyšší životnost střechy, lepší pohlcování hluku, snížená energetická náročnost

Údržba - první dva roky nutné pravidelné zavlažování, aby se nová vegetace uchytila - 2x ročně kontrola a dosetí holých míst a odstranění odpadků a listí Nevýhody - poškození izolace střechy je závažnější než v případě bez vegetačního krytu, protože voda je na střeše zadržována - častější údržba střechy v porovnání se střechou bez vegetačního krytu

41

A3. BIORETENCE Mělké prolákliny s drenáží, v nichž je pěstována vyšší vegetace, odstraňující znečištění pomocí filtrace a snižující objem povrchového odtoku. Prevence

U zdroje

Zdroj: http://www.ia.nrcs.usda.gov/

Odstranění znečištění Velmi dobré.

Výhody - vyšší estetická hodnota - snížení objemu odtoku - velmi efektivní odstranění znečištění - flexibilní umístění v rámci odvodňované plochy - vhodné pro plochy s vysokým podílem zpevnění, např. parkoviště

Místní

Regionální

Aplikace Ideální pro parkoviště a komunikace, kde může být systém aplikován jako součást krajinotvorných úprav. Návrhová kritéria - plocha dostatečná k zadržení objemu vody při maximální hloubce 15 cm - doba zdržení vody minimálně 40 hodin Omezující faktory - velikost připojeného povodí maximálně 0,8 ha kvůli zanášení - není využitelné v místech, kde je silně kontaminovaný povrchový odtok, např. průmyslové plochy (možné při utěsněném podloží) Údržba - 1x měsíčně inspekce - 1x ročně odstranění odpadků a listí, odstranění plevele, výměna horní mulčovací vrstvy, výměna poškozené vegetace - 1x za 2 roky prořezání vegetace - 1x za 3 roky provzdušnění/kypření půdy Nevýhody - nemůže sloužit větším plochám (lze řešit rozdělením na dílčí povodí) - náchylné k zanášení - může zvyšovat nároky na prostor - investičně náročnější oproti jiným opatřením

42

A4. ZASAKOVACÍ PRŮLEHY Široké, mírně se svažující pásy trávy či jiného hustého vegetačního krytu, filtrující nerozpuštěné látky a s nimi spojené znečišťující látky z povrchového odtoku z přilehlých nepropustných ploch. Prevence

U zdroje

Zdroj: http://www.ciria.org/

Odstranění znečištění Střední.

Výhody - efektivní předčištění pro jiné HDV opatření - podporuje evapotranspiraci a v případě, že jsou vhodné půdní podmínky i infiltraci - nenáročné na údržbu - jednoduše využitelné při krajinotvorných úpravách

Místní

Regionální

Aplikace Zvláště vhodné pro silnice, malá parkoviště a podobné plochy. Návrhová kritéria - maximální délka svedené nepropustné plochy je 23 metrů - hloubka vody při odtoku by v travnatém pásu neměla přesáhnout 50 mm - minimální doba zdržení 5 minut Omezující faktory - výrazně náročné na místo - nejsou vhodné pro silně znečištění povrchový odtok (možná kontaminace podzemních vod) Údržba - 1x měsíčně kontrola, odstranění odpadků a listí, sekání trávy - dle potřeby provzdušnění a kypření půdy, odstranění usazenin a výměna poškozené vegetace Nevýhody - velké nároky na prostor - pouze střední efektivita odstranění znečištění - nároky na přesné vyrovnání sklonu

43

A5. ZASAKOVACÍ RÝHY Mělké kanály určené k zadržení a/nebo transportu povrchového odtoku a k odstranění znečišťujících látek. Mohou být použity k transportu odtoku k dalšímu stupni HDV či k retenci a infiltraci vody, pokud to půdní podmínky dovolují. Prevence

U zdroje

Zdroj: http://www.parliament.vic.gov.au/

Odstranění znečištění Střední až dobré.

Výhody - jednoduše využitelné při krajinotvorných úpravách - snižuje špičkové odtoky - filtruje znečištění - může podporovat infiltraci - nízké investiční nároky - poruchy funkce jsou jednoduše zjistitelné a odstranitelné

Místní

Regionální

Aplikace Široké spektrum využití při krajinotvorných úpravách. Použitelné např. podél silnic a ulic, parkovišť, u škol, administrativních a obchodních ploch. Návrhová kritéria - rychlosti proudění do 2 m/s kvůli prevenci eroze - minimální délka cca 30-60 metrů - doba zdržení alespoň 10 minut - minimální šířka dna 60 cm - maximální sklon svahů 1:4 Omezující faktory - obvykle nevhodné v příliš plochých či příliš strmých povodích nebo v povodích s vysokou hladinou podzemní vody - obtížně aplikovatelné v husté zástavbě (centra měst) Údržba - 1x měsíčně kontrola, odstranění odpadků a listí - 2x ročně sekání - dle potřeby provzdušňování a kypření, odstranění usazenin a obnova vegetace Nevýhody - náchylné k erozi při extrémních srážkách, nepraktické na písčitých půdách - nepraktické ve velmi plochých, strmých a hustě zastavěných povodích - při špatném návrhu mohou způsobit estetické problémy

44

A6. ZASAKOVACÍ DRENÁŽ Příkopy či rýhy vyplněné propustným materiálem, ve kterých je povrchový odtok shromažďován z okrajů zpevněných ploch a následně transportován. Prevence

U zdroje

Místní

Regionální

Aplikace Obecně použitelné podél silnic a ulic a na parkovacích plochách. Návrhová kritéria - zajištění optimální rychlosti průsaku vody filtrem - retenční kapacita je závislá na pórovitosti materiálu filtru - světlost perforovaného potrubí dle návrhového průtoku Omezující faktory - vhodné pouze pro dostatečně malá povodí.

Zdroj: http://www.parliament.vic.gov.au/

Odstranění znečištění Střední až dobré.

Výhody - malé nároky na prostor - dobře známá a popsaná technika

Údržba - 1x měsíčně kontrola, plení - 1x ročně odstranění sedimentu - dle potřeby odstranění a náhrada zaneseného filtračního materiálu (zpravidla 1x za 10 let) Nevýhody - filtrační materiál může být náchylný k zanášení, protože aplikace předčištění (sedimentace) není reálná - častá údržba vegetace (plení)

45

A7. FILTRAČNÍ TECHNIKY Jímka, nádrž či rybník obsahující na dně filtrační materiál, kterým voda prosakuje, čímž je zvyšována efektivnost odstranění znečištění. Většinou se sestávají ze dvou částí, první slouží k sedimentaci hrubších částic, druhá (filtrační) k odstranění jemnějších částic. Prevence

U zdroje

Místní

Regionální

Aplikace Vhodná pro většinu administrativních a komerčních ploch a pro většinu podloží. V místech s omezeným prostorem použití podzemních systémů. Návrhová kritéria - plocha dostatečná k zadržení objemu vody při maximální hloubce 15 cm - doba zdržení vody minimálně 40 hodin Omezující faktory - maximální velikost povodí cca 0,8 ha (podzemní a obvodové filtry), resp. 4 ha pro povrchové filtry - složité použití na velmi plochých územích (potřeba hydraulické výšky) Zdroj: http://www.tzb-info.cz/

Odstranění znečištění Dobré (při pravidelné údržbě).

Výhody - může být použito na většině lokalit - může být navrženo s ohledem na omezený prostor - univerzální a flexibilní

Údržba - 1x měsíčně kontrola ucpání, odstranění odpadků a listí, sekání trávy - 2x ročně (obvykle) výměna sorbentu - 1x ročně obnova erodovaných ploch a poškozené vegetace, odstranění sedimentu Nevýhody - náročnější údržba, rychle ztrácí na účinnosti, pokud je neudržováno - není vhodné pro velká povodí - nezvyšuje estetickou hodnotu lokality - sklonové poměry musí umožnit převýšení cca 1 metr mezi přítokem a odtokem

46

A8. PODZEMNÍ INFILTRAČNÍ ZAŘÍZENÍ Podzemní zařízení, ve kterém je povrchový odtok zadržován za účelem jeho vsaku do půdního horizontu. Prevence

U zdroje

Zdroj: http://www.marley.cz/

Odstranění znečištění Střední.

Výhody - snižuje množství vod odváděných přímo do recipientu - doplňuje rezervoár podzemní vody - nezabírá místo - dobře popsaný princip, jednouchá a rychlá instalace

Místní

Regionální

Aplikace Nejvíce vhodné pro lokality s málo znečištěným povrchovým odtokem a nízkým odnosem sedimentů, např. střechy domů či malá parkoviště. Návrhová kritéria - nutné vhodné půdní podmínky - nesmí ohrožovat kvalitu podzemních vod - navrhováno většinou na poločas prázdnění 24 hodin Omezující faktory - nevhodné pro silně znečištěný povrchový odtok - na sklonitých povodích nesmí nepřiměřené zvedat hladinu podzemní vody Údržba - 2x ročně kontrola, odstranění sedimentu - 1x ročně kontrola zanášení Nevýhody - nevhodné pro silně znečištěný odtok (možno s předčištěním) - nevhodné při nevyhovujících hydrogeologických podmínkách - nepřidávají estetickou hodnotu povodí

47

A9. ZASAKOVACÍ POLDRY (ZDRŽE) Mělké, relativně velké prohlubně, ve kterých je povrchový odtok zadržován za účelem jeho vsaku do půdního horizontu. Prevence

U zdroje

Zdroj: http://www.wsud.org/

Odstranění znečištění Střední.

Výhody - snižuje množství vod odváděných přímo do recipientu - doplňuje rezervoár podzemní vody - jednouchá, levná a rychlá konstrukce

Místní

Regionální

Aplikace Nejvhodnější pro malá povodí s malým odnosem nerozpuštěných látek. Návrhová kritéria - nutné vhodné půdní podmínky - nesmí ohrožovat kvalitu podzemních vod - navrhováno většinou na poločas prázdnění 24 hodin - maximální hloubka vody cca 0,8 metru Omezující faktory - velké nároky na místo, což limituje jejich použití v hustě zastavěných oblastech Údržba - 1x měsíčně kontrola, odstranění odpadků a listí, sekání - dle potřeby obnova vegetace, provzdušnění a kypření, odstranění sedimentu Nevýhody - nevhodné pro silně znečištěný odtok (možno s předčištěním) - nevhodné při nevyhovujících hydrogeologických podmínkách - velké nároky na plochu

48

A10. RETENCE S ŘÍZENÝM ODTOKEM Často podzemní objekty, umožňující retenci povrchového odtoku a jeho zpožděné vypouštění. Prevence

U zdroje

Zdroj: http://www.marley.cz/

Odstranění znečištění Velmi špatné. Výhody - dobře popsaný princip, návrhový postup a konstrukce - nízké nároky na plochu

Místní

Regionální

Aplikace Vhodné pro lokality s omezeným prostorem a s nízkými nároky na čištění povrchového odtoku. Návrhová kritéria - objem dán požadavky na maximální odtok z povodí (regulován ventilem na odtoku z retenčního prostoru) Omezující faktory - neposkytuje čištění povrchového odtoku (možná kombinace s dalšími HDV opatřeními) - může vyžadovat rozsáhlejší zemní práce Údržba - 2x ročně kontrola - dle potřeby odstranění sedimentu Nevýhody - neposkytuje čištění povrchového odtoku - vyšší nároky na zemní práce

49

A11. RYBNÍKY A RETENČNÍ NÁDRŽE Rybníky a nádrže se stálým nadržením, odstranění znečištění (nerozpuštěných látek) pomocí sedimentace. Prevence

U zdroje

Zdroj: http://sccounty01.co.santa-cruz.ca.us/

Místní

Regionální

Aplikace Použitelné na většině lokalit, jediné omezení je místo. Návrhová kritéria - nepravidelný tvar - poměr délka : šířka 1,5 až 4 : 1 - nátoková rychlost 0,3 – 0,5 m/s - sedimentační část cca 20% stálého objemu nádrže - břehy ve sklonu maximálně 1 : 3 - plocha 150 - 250 m2 na 1 ha nepropusté plochy povodí Omezující faktory - velké prostorové nároky - vyžadují relativně velké povodí, aby bylo zachováno stálé nadržení

Odstranění znečištění Velmi dobré.

Údržba - 1x měsíčně kontrola, odstranění odpadků a listí, sekání nízké břehové vegetace - 1x ročně údržba břehů a břehového pásma - 1x za 3 až 7 let vytěžení sedimentu ze sedimentační části nádrže - 1x za 25 let či více vytěžení sedimentu z celé nádrže - dle potřeby obnova břehové vegetace Výhody Nevýhody - použitelné na většině hydrogeologických - velké nároky na plochu podmínek - použitelné pro znečištění povrchový odtok - poskytuje estetickou hodnotu - zvyšuje komfort bydlení

50

A12. MOKŘADY Uměle vytvořené mokřady, které kombinují mělkou nádrž s vodními rostlinami za účelem biologického čištění povrchového odtoku. Prevence

U zdroje

Zdroj: http://www.tpwd.state.tx.us/

Odstranění znečištění Velmi dobré.

Výhody - velmi efektivní odstranění znečištění - poskytuje diverzifikované habitaty - poskytuje estetickou hodnotu a zvyšuje kvalitu života

Místní

Regionální

Aplikace Aplikace většinou omezena na regionální úroveň, protože je nutné zajistit kontinuální přítok vody. Návrhová kritéria - poměr délka : šířka 1,5 až 4 : 1 - kombinace hlubších a mělčích míst - doba zdržení většinou 16-24 hodin - nesmí vysychat - plocha 1% z plochy povodí Omezující faktory - velké prostorové nároky - vyžadují nepropustné podloží nebo izolaci Údržba - 1x měsíčně kontrola, odstranění odpadků a listí, sekání břehového pásma - 1x ročně údržba břehů a břehového pásma, kontrola vodní vegetace - 1x za 3 až 7 let vytěžení sedimentu ze sedimentační části - 1x za 25 let či více vytěžení sedimentu z celého mokřadu - dle potřeby obnova vodní a břehové vegetace, oprava erodovaných částí Nevýhody - velké nároky na plochu - horší odstraňování živin mimo vegetační sezónu

51

Příloha B Vzorc pro výpočt množství srážkových vod odváděných do kanalizac dl vyhlášky č 428/200 Sb, příloha 6

Druh plochy

Plocha m2

Odtokový součinitel

Redukovaná plocha m2 (plocha krát odtokový součinitel)

A B C Součet redukovaných ploch: Dlouhodobý srážkový úhrn: …… mm/rok tj. …… m/rok Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový úhrn v m/rok. Odtokové součinitele podle druhu plochy a)

zastavěné plochy a těžce propustné zpevněné plochy (plocha A): v případě možnosti odtoku do kanalizace .............. odtokový součinitel: 0,9,

b) lehce propustné zpevněné plochy (plocha B): v případě možnosti odtoku do kanalizace .................. odtokový součinitel: 0,4, c)

plochy kryté vegetací (plocha C): v případě možnosti odtoku do kanalizace .............. odtokový součinitel: 0,05.

52

Příloha C Případové studi aplikac HV v Čské rpublic C1.

Odvodnění Západního města

C2.

MU v Brně, univerzitní kampus Bohunice - AVVA

C3.

RainDROP: Development of Stormwater Operational Practices Guideline

C4.

Odvodnění nákupních středisek Globus

53

C1. ODVODNĚNÍ ZÁPADNÍHO MĚSTA Jedním z prvních projektů II. detailní fáze Generelu odvodnění hl.m. Prahy bylo odvodnění lokality Západního města. Plocha povodí je zhruba 10 km2, v roce 1999 zde žilo 2600 obyvatel. Výhledový stav po roce 2010 je 30 tisíc obyvatel a 6,5 tisíce pracovních míst. Jednalo se tedy o odvodnění dosud nepříliš urbanizovaného území (Obr. 9). Pražská vodohospodářská společnost a.s., jako správce vodohospodářského majetku hl.m. Prahy, zpracovala v roce 2003 koncepci odvodnění, jejíž základní podmínkou bylo v co největší míře zachovat přirozené odtokové poměry z povodí prostřednictvím infiltrace dešťové vody (pokud to podloží umožňuje) a/nebo její retence a využití na jednotlivých pozemcích. Odtok z území měl být v maximální míře prováděn povrchovým páteřním systémem příkopů a stávajících vodotečí s využitím přírodních retenčních ploch. Filozofie investování jednotlivých opatření předpokládá vybudování systémů nakládání s dešťovou vodou na jednotlivých pozemcích na náklady investora stavby a vybudování páteřního systému povrchového odvádění dešťových vod. Páteřní systém však do dnešní doby není dokončen (na části území je stavební uzávěra, není úplně vyjasněno jeho financování). Pro některé investory to znamená hledání provizorního řešení odvádění dešťových vod, kterým je provizorní napojení do nejbližšího stokového systému. Tím je celá koncepce odvodnění lokality znehodnocována, i když systém retencí uvnitř území je dále navrhován podle původní koncepce a do budoucna se počítá s dobudováním páteřního systému s možností zpětného přepojení. Další otevřenou otázkou je provoz a údržba systému. Není jasné, která společnost působící na území hl.m. Prahy tyto systémy převezme do provozování. Chybí zkušenosti a není jasné financování tohoto provozu, vzhledem k tomu, že nejsou stanoveny poplatky za odvádění dešťových vod. Realizace projektu je dále komplikována nepochopením jeho environmentálního významu. Ze strany investorů panuje nedůvěra k netradičním systémům povrchového odvádění dešťových vod a povrchové retence (výskyt komárů, bahna, zábradlí okolo nádrží atd.), investoři při realizaci nízko rozpočtových projektů považují navržené odvodnění za omezující a nechtějí umístění povrchových retencí a dalších prvků systému na svém území.

Obr. 9: Plán páteřního systému odvodnění v oblasti Západního města (v levé horní části Třebonice, v pravé dolní Řeporyje). (zdroj: PVS a.s.)

54

C2. MU V BRNĚ, UNIVERZITNÍ KAMPUS BOHUNICE - AVVA

Kampus Masarykovy univerzity je situován do těsného sousedství Fakultní nemocnice s poliklinikou v lokalitě Brno-Bohunice. Na celém území kampusu (cca 35 ha) jsou důsledně aplikovány principy decentralizovaného systému odvodnění (Obr. 10) z důvodu omezené kapacity stoky, na kterou je území napojeno. Splaškové vody budou napojeny na areálovou kanalizaci. Dešťové vody spadlé na střechy budov budou svedeny odpady do retenčních příkopů. Dešťové vody spadlé na terén mezi pavilony stečou do zasakovacího průlehu a jím zasáknou do retenčního příkopu. Na území je celkem navrženo 80 zasakovacích průlehů s retenčními příkopy (ZP-RP). Systém zasakovacích průlehů s retenčními příkopy (ZP-RP) poslouží ke zdržení odtoku přívalových srážek. Podle intenzity nebo doby trvání srážky se retenční příkop plní nebo prázdní. Když je naplněn, další voda neomezeně odteče do kanalizace prostřednictvím bezpečnostního přelivu. Odtok z území, na kterém se dešťová voda zadržuje, činí celkem 241 l/s, což představuje specifický odtok cca 10 l/s/ha.

Obr. 10: Kampus MU, modrá etapa – odvodnění vnitřního areálu kampusu.

Během přípravy a realizace výše uvedené stavby se objevila celá řada komplikací:  problém přesvědčit vodoprávní orgán o tom, aby uznal čistící schopnost průlehu (30 cm vrstva zeminy) a nepožadoval na odtoku z parkovišť odlučovače lehkých kapalin,  neexistence technického předpisu v ČR, podle kterého je vodoprávní orgán schopen stavby HDV schvalovat, povolovat a kolaudovat. Při návrhu se osvědčila německá směrnice DWA-A138,  neexistence metodiky v rámci Územního plánu města Brna, ve které by HDV bylo zakotveno, např. otázka, kdo objekty lokální retence převezme do správy,  projektanti ostatních profesí, budoucí majitelé a správci parkovišť nerespektují HDV a upřednostňují počet parkovacích stání před potřebnou plochou pro zasakovací průlehy,  dodavatelé stavby mají s HDV malou zkušenost,  akci bylo možné projektově připravit za enormního nasazení projektanta (organizace exkurse do Německa, spolupráce s renomovanou německou firmou atd.), pochopení investora a magistrátu.

55

C3. RainDROP: DEVELOPMENT PRACTICES GUIDELINE

OF

STORMWATER

OPERATIONAL

Projekt RainDROP vznikl z iniciativy EU a patří do programu INTERREG IIIB CADSES 5C052. Hlavním cílem projektu je vytvořit metodický pokyn o hospodaření s dešťovou vodou pro část západní a střední Evropu a Balkán. Kromě informací o různých praktikách hospodaření s dešťovou vodou a jejich použití by měla metodika poskytnout údaje o tom, jak začlenit jejich plánovaní do celkového procesu uzemního planování. Projektu se účastní pět partnerských měst - Karviná (ČR), Kupferzell (Německo), Trenčín (SK), Aharnai (Řecko) a Mikroregion Vsetínsko (ČR). Tato města se potýkají s různými problémy při odvodňování svých území (nedostatečné kapacity stok, koryt vodotečí, znečišťování potoků atd.) a všechna našla prostřednictvím svých expertních pracovišť řešení v systémech HDV. Pro aplikaci opatření k hospodaření s dešťovou vodou byl v Karviné vybrán Městský dům kultury (MěDK, Obr. 11). Na snímcích jsou realizované objekty lokální retence, prvky průlehrýha. Spolu se změnou odvodnění MěDK v Karviné v rámci RainDROP město změnilo přípravu a realizaci přilehlého parkoviště na odvodnění decentralizované stejně jako u MěDK. Parametry odvodnění MěDK: plocha plechové střechy ............................................................... plocha zpevněných povrchů (asfaltová komunikace, dlážděný chodník) .................................. plocha nezpevněných povrchů (tráva) .......................................... celková plocha ............................................................................

0,16 ha 0,23 ha 0,29 ha 0,68 ha

Porovnáním odtoků návrhové srážky před a po aplikaci si lze udělat představu o účinnosti decentralizovaných systémů odvodnění: odtok dešťové vody po aplikaci HDV ...................................... 6,80 l/s odtok dešťové vody při konvenčním řešení ............................ 62,10 l/s

Obr. 11: Městský dům kultury v Karviné, odpady z rýn byly svedeny do zasakovacích průlehů a retenčních rýh a stejně jako nově postavená parkoviště.

56

C4. ODVODNĚNÍ NÁKUPNÍCH STŘEDISEK GLOBUS Odvodnění velkokapacitních parkovišť hypermarketů Globus v Opavě, Českých Budějovicích a v Chomutově bylo provedeno systémem RAUSIKKO - mulda – rigol (Obr. 12 vlevo). Vzhledem k ne zcela příznivým geologickým podmínkám byly systémy v Opavě a Českých Budějovicích zrealizovány jako řízená retence s regulovaným odtokem zadržených vod do blízké vodoteče. Pro parkoviště osobních aut nebyly vyžadovány odlučovače ropných látek. Případně kontaminované vody se čistí v travním drnu vsakovací muldy. Doporučená úprava travní muldy je 2x ročně pokosením travního obrostu. Na stavbě v Opavě (realizace v roce 1999) se do dnešního dne nevyskytl žádný problém, který by zkomplikoval provoz tohoto systému. V Českých Budějovicích (realizace 2003) nebyly travní muldy osazeny havarijními přepady, pro případ, že by došlo k promrznutí horní vrstvy travního drnu, byly osazeny perforované kryty kontrolních šachet. Tyto byly osazeny na výšku tak, aby byly o 5 - 10 cm pod maximální úrovní vody v travní muldě. Do dnešního dne se na této stavbě nevyskytl žádný problém, který by zkomplikoval provoz tohoto systému. V Chomutově (realizace 1998) byl vzhledem k příznivým geologickým podmínkám systém zrealizován jako prostý vsak do propustných vrstev zeminy. Travní muldy nebyly osazeny z důvodu finančních úspor havarijními přepady, pro případ, že by došlo k promrznutí horní vrstvy travního drnu a rovněž nebyly osazeny perforované kryty kontrolních šachet. Vzhledem k nekázni stavební firmy byla použita špatně propustná zemina pro travní muldu a při přívalových deštích docházelo k rozlití srážkových vod po parkovišti (Obr. 12 vpravo). V rámci záruky na dílo musela stavební firma provést výměnu zeminy vrchní vrstvy travní muldy. Po provedení opravy celý systém funguje v pořádku.

Obr. 12: vlevo: Systém odvodnění obchodního střediska Globus v Chomutově; vpravo: zaplavení parkoviště při použití špatně propustné zeminy stavební firmou

57

Příloha D Zápis intrní oponntury Datum konání:

28.11.2007

Místo konání:

ČVUT v Praze, Fsv

Přítomni – za zpracovatele:

Ing. David Stránský, Ph.D. Dr. Ing. Ivana Kabelková Ing. Jiří Vítek

Přítomni – za oponenty:

Ing. Michal Dolejš Ing. Radovan Haloun, Ph.D. Ing. Petr Prax, Ph.D. Ing. Karel Pryl

Omluveni – za zpracovatele:

Ing. Milan Suchánek

Omluveni – za oponenty:

Doc. Ing. Vladimír Havlík, Cs.C.

Oponentní řízení proběhlo formou prezentace Podkladu pro koncepci s následnou diskuzí nad jeho jednotlivými částmi. Po formální stránce oponenti upozornili na to, že členění kapitol v předloženém podkladu neodpovídá členění kapitol v návrhu. Zpracovatelé toto zdůvodnili tím, že v průběhu práce bylo nutno přistoupit ke změně členění z důvodu přehlednosti a návaznosti textu s tím, že původní zamýšlený obsah byl zachován a v některých bodech i rozšířen. Po tomto zdůvodnění oponenti doporučili vysvětlit provedené změny v úvodu Podkladu, což bylo zpracovateli akceptováno. Společnou výhradou oponentního týmu bylo, že zasakování dešťové vody je prezentováno jako hlavní a nejvýznamnější způsob hospodaření s dešťovou vodou. Zpracovatelé reagovali, že takto jednostranně vsakování nechápou, nicméně přijímají argument, že toto může pro externího čtenáře z textu vyplývat. Proto souhlasí s tím, aby byl text v dotčených pasážích upraven tak, aby nemohlo dojít k jeho desinterpretaci. Byla položena otázka, proč zpracovatelé provedli detailní rešerši situace pouze v Německu a Švýcarsku. Důvodem (kromě omezeného času na řešení) především bylo, že to jsou země geograficky blízké a dlouhodobě a systematicky situaci dešťových vod v urbanizovaných povodích řeší, což je zmíněno i v úvodu Podkladu. Od jednotlivých oponentů se vyskytly námitky k rozsahu jednotlivých kapitol (požadavek na zestručnění), jmenovitě kapitoly 4.1. (tj. současná legislativní situace v ČR) a kapitoly 5 (tj. cílový stav a jeho dosažení). V případě kapitoly 4.1. se zpracovatelé rozhodli tuto připomínku neakceptovat, protože dle jejich názoru se jedná o velmi podstatný rozklad současného legislativního stavu, na jehož základě jsou v kapitole 5 definovány potřebné kroky ke splnění požadavků Plánu hlavních povodí ČR. Kapitolu 5 zpracovatelé vnímají jako stěžejní kapitolu celého Podkladu, proto se rozhodli ji významně nekrátit, nicméně souhlasili s tím uvést na konec této kapitoly sumarizaci nejdůležitějších kroků a opatření. V kapitole 5 oponenti doporučili akcentovat otázku dotačních titulů pro aplikaci systémů hospodaření s dešťovou vodou, což zpracovatelé učinili. V Praze, 28.11.2007

Zapsal: David Stránský

58