19.02.2015
Ochrana vod – závadné látky Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684
E-mail:
[email protected]
Web: www.vurv.cz
Závadné látky • Nakládání se závadnými látkami upravuje vodní zákon (zákon č. 254/2001 Sb.), v § 39 „Závadné látky“. • Závadné látky: – všechny látky, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod – s výjimkou odpadních vod (samostatný § 38 „Odpadní vody“)
• Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby tyto látky nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.
Seznam závadných látek • Příloha č. 1 vodního zákona vymezuje: – nebezpečné látky – zvlášť nebezpečné látky – prioritní látky: • • • •
zvláštní kategorie nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy seznam prioritních látek stanoví vláda nařízením prioritní nebezpečné látky - velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí, z důvodu své perzistence a schopnosti bioakumulace
Nebezpečné látky v zemědělství • V zemědělství se zachází s nebezpečnými látkami: – minerální oleje a ropné látky (nafta, benzín, …) – přípravky na ochranu rostlin (POR) – minerální dusíkatá a fosforečná hnojiva (jednosložková, vícesložková) – organická, příp. organominerální hnojiva a jejich výluhy (digestát z bioplynových stanic, komposty a jejich výluhy, …) – statková hnojiva (hnůj, kejda, močůvka, hnojůvka, silážní šťávy, …)
Požadavky vodního zákona • Pro zacházení se všemi závadnými látkami: – ve větším rozsahu nebo – pokud je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody
• platí základní povinnosti vyplývající z ustanovení § 39 vodního zákona, zde uvedené v bodech 1) až 9).
Závadné látky – základní požadavky Pro všechny závadné látky - větší rozsah nebo zvýšené nebezpečí: 1) havarijní plán 2) záznamy (provozní deník) 3) vhodné umístění zařízení 4) vhodná zařízení a postupy 5) provozní kontrola požadavky platí pro 6) zkoušení těsnosti (jen nebezpečné látky) nebezpečné látky 7) kontrolní systém v jakémkoliv množství 8) zajištění nových staveb proti úniku závadných látek při hašení požáru 9) zákaz mytí vozidel ve vodních tocích
1) a 2) Havarijní plán, záznamy • Při zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo při zvýšeném nebezpečí je povinností: – vypracovat havarijní plán – projednat jej s příslušným správcem vodního toku (pokud může havárie ovlivnit vodní tok) – předložit havarijní plán ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu – provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let (provozní deník)
• Havarijní plán kontroluje ČIŽP, vodoprávní úřady a ÚKZÚZ (cross compliance; místa vhodná k uložení hnoje – od roku 2014 i mimo zranitelné oblasti)
1) a 2) Havarijní plán, záznamy • Kdo musí mít havarijní plán a vést záznamy? – kdo skladuje jakékoliv závadné látky v množství 1 000 litrů (2 000 litrů v obalech) nebo 2 000 kg a více (= větší rozsah) – kdo v ochranných pásmech, v blízkosti vod apod. skladuje závadné látky v množství 250 litrů (300 litrů v obalech) nebo 300 kg a více (= zvýšené nebezpečí pro vody)
• Kdo může havarijní plán a záznamy kontrolovat? – ČIŽP a vodoprávní úřady (požadavky vodního zákona) – ÚKZÚZ (požadavky cross compliance; místa vhodná k uložení hnoje – dle nitrátové směrnice a od roku 2014 i dle vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv)
3) a 4) Vhodné umístění, zařízení, postupy • Při zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo při zvýšeném nebezpečí (s nebezpečnými látkami bez ohledu na jejich množství) je povinností: – umístit zařízení tak, aby bylo zabráněno: • nežádoucímu úniku závadných látek do půdy • nežádoucímu smísení závadných látek s odpadními nebo srážkovými vodami
– používat jen taková zařízení nebo způsoby, které jsou vhodné z hlediska ochrany vod
• Plnění požadavků je kontrolováno ze strany ČIŽP, vodoprávních úřadů a ÚKZÚZ (cross compliance).
5) Provozní kontrola • Nejméně 1x za 6 měsíců: – kontrolovat sklady a skládky závadných látek (větší rozsah, zvýšené nebezpečí), u nebezpečných látek bez ohledu na jejich množství – sledovat výstupy kontrolních systémů pro zjišťování úniků, – evidovat kontroly v provozním deníku – bezodkladně provádět včasné opravy skladů
• Sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod. • Plnění požadavků je kontrolováno ze strany ČIŽP, vodoprávních úřadů a ÚKZÚZ (cross compliance).
6) Zkoušení těsnosti • Nejméně 1x za 5 let zkoušet těsnost zařízení pouze pro nebezpečné látky (bez ohledu na jejich množství): – – – –
potrubí nádrže pro skladování prostředky pro dopravu prostřednictvím odborně způsobilé osoby (OZO)
• Nevztahuje se na sklady hnojiv umístěné v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže. • Kontroluje ČIŽP, vodoprávní úřady a ÚKZÚZ (cross compliance – jen u skladů ropných látek).
7) Kontrolní systém • Vybudovat a provozovat kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek (větší rozsah, zvýšené nebezpečí), u nebezpečných látek bez ohledu na jejich množství. • Výstupy z kontrolního systému zaznamenávat do provozního deníku, v rámci povozní kontroly skladů, prováděné nejméně jednou za 6 měsíců. • Na vyžádání záznamy předkládat ČIŽP nebo vodoprávnímu úřadu. • Kontroluje ČIŽP, vodoprávní úřady a ÚKZÚZ (cross compliance – jen u skladů ropných látek).
8) a 9) Hašení požárů, mytí vozidel • Nově budované stavby musí být zajištěny proti nežádoucímu úniku závadných látek při hašení požáru. • Je zakázáno mytí motorových vozidel a provozních mechanizmů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
Havarijní vyhláška • Podrobnosti k požadavkům § 39 vodního zákona upravuje vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků („havarijní vyhláška“). • Úpravy havarijní vyhlášky: – první novela pod č. 175/2011 Sb. (změny od 20.06.2011) – druhá novela pod č. 66/2014 Sb. (změny od 01.09.2014)
Havarijní plán • Havarijní plán je vyžadován vodním zákonem: – při zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo – pokud je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody
• O zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo při zvýšeném nebezpečí pro vody se nejedná: – při převozu ropných látek, jako pohonných hmot v rámci provozu dopravních prostředků – při aplikaci hnojiv a přípravků na ochranu rostlin
Větší rozsah závadných látek • Limity pro kapalné závadné látky: – 1 000 litrů (sklady) – 2 000 litrů (přepravní obaly)
• Limit pro pevné závadné látky: – 2 000 kg (sklady, skládky)
• O zacházení se závadnou látkou ve větším rozsahu se jedná v kterémkoliv okamžiku, kdy je dosaženo výše uvedených limitů.
Zvýšené nebezpečí pro vody - lokality • Ochranná pásma vodních zdrojů I. a II. stupně. • Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. • Záplavová území, místa v blízkosti vodních toků a nádrží. • Místa v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a šachet svedených do kanalizace pro veřejnou potřebu nebo do povrchových vod. • Pro uvedené lokality platí zvláštní limity nebezpečných látek. Pokud jsou dosažená množství nižší, o zacházení spojené se zvýšeným nebezpečím pro vody se nejedná.
Zvýšené nebezpečí pro vody - limity • Limity pro kapalné nebezpečné látky: – 250 litrů (sklady) – 300 litrů (přepravní obaly)
• Limit pro pevné závadné látky: – 300 kg (sklady, skládky)
• O zacházení s nebezpečnou látkou, které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro vody se jedná v kterémkoliv okamžiku, kdy je v uvedených lokalitách (ochranná pásma, …) dosaženo výše uvedených limitů.
Havarijní plán podniku • Havarijní plán se zpracovává pro ucelená provozní území uživatele závadných látek. • V zemědělském provozu jde většinou o havarijní plán zpracovaný pro jeden zemědělský podnik, který může být rozčleněn na několik provozních jednotek, např. podle farem nebo jiných ucelených provozů. • Provozním územím jsou také místa vhodná k uložení tuhých statkových nebo organických hnojiv na z.p. před jejich použitím (podle vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv).
Havarijní plán podniku • U každého provozního území musí být uveden uživatel i vlastník pozemků, staveb nebo zařízení, kde se nakládá se závadnými látkami. • Tato povinnost se nevztahuje na provozní území míst vhodných k uložení tuhých statkových hnojiv (např. hnůj) nebo tuhých organických hnojiv (jen kompost) na zemědělské půdě před jejich použitím. • Údaje uvedené v havarijním plánu se aktualizují do jednoho měsíce po každé změně. • Náležitosti havarijního plánu (17 bodů).
Provozní deník • Povinnost vést provozní deník a uchovávat jej po dobu 5 let se vztahuje na všechny zemědělce, kteří musí mít zpracovaný havarijní plán. • Do deníku se zaznamenává zejména vlastní provozní kontrola prováděná v zemědělském podniku nejméně jednou za 6 měsíců. • Kontrola se týká všech skladů i skládek (polní složiště): – hnojiv – přípravků na ochranu rostlin – ropných látek
Provozní deník • Forma provozního deníku není stanovena, záznamy však musí obsahovat: – – – –
datum kontroly kontrolovaný sklad nebo složiště zjištěný stav provedená opatření
• Provozní deník kontrolují: – ČIŽP a vodoprávní úřady v rámci kontroly plnění požadavků stanovených vodním zákonem – ÚKZÚZ v rámci kontrol cross compliance
Zkoušení těsnosti • Zkoušky těsnosti skladů nebezpečných látek může provádět pouze odborně způsobilá osoba. • Seznam odborně způsobilých osob je uveden a průběžně aktualizován na webové stránce MŽP: http://www.mzp.cz/cz/osoby_tesnosti – „Seznam a)“ – odborně způsobilé osoby pro zkoušení těsnosti podle § 3a odst. 2 písm. a) havarijní vyhlášky (tedy podle platných norem) – „Seznam b)“ – odborně způsobilé osoby pro provádění náhradních zkoušek těsnosti podle § 3a odst. 2 písm. b) havarijní vyhlášky
Zkoušení těsnosti • Dva možné přístupy ke zkouškám těsnosti potrubí, skladů a prostředků pro dopravu nebezpečných látek: – podle technických norem, např. u skladů nafty – náhradním způsobem (pokud norma neexistuje), např. u betonových zapuštěných jímek na statková hnojiva, a to: • kontrolou výstupů z kontrolního systému • zjištěním a vyhodnocením aktuálního stavu podzemní vody, zeminy nebo půdy v okolí nádrže nebo potrubí • kontrolou měřením poklesu hladiny skladované látky v nádrži • senzorickou kontrolou stavu nádrže nebo potrubí (pouze nadzemní nádrže)
Kontrolní systém • Prvky využité samostatně nebo v kombinacích: – kontinuální zjišťování těsnosti skladu závadné látky (např. kontrolní čidlo v meziplášti dvouplášťové nádrže na naftu) – zjišťování přítomnosti závadné látky v okolí zařízení, včetně horninového prostředí a podzemních vod (např. vrty, sondy) – trvalé měření hladiny závadné látky s indikací proti přeplnění a úniku (např. hladinové čidlo v nadzemních nádržích) – senzorická kontrola těsnosti zařízení (vždy v kombinaci, samostatně je možné použít pouze u nadzemních nádrží, kde lze provést kontrolu celého vnějšího pláště) – senzorická kontrola stavu a vlivu závadných látek uložených mimo zařízení na okolní prostředí (kontrola polních složišť)
Děkuji za pozornost! Kontakty (konzultace, poradenství) J. Klír
603 520 684
[email protected]
L. Kozlovská
733 375 632
[email protected]
Přednášky ke stažení, další informace www.vurv.cz www.nitrat.cz
