Ochrana vod Věc veřejná

Ochrana vod – Věc veřejná Sborník ze semináře konaného dne 6.4.2010 v KC Golf Semily

Obsah 1.

Úvod ............................................................................................................................................................ 3

2.

Program ....................................................................................................................................................... 4

3.

Příspěvky...................................................................................................................................................... 5 Ovlivnění rybích populací malými vodními elektrárnami................................................................................ 5 Právní rámec provozu MVE ........................................................................................................................... 10 Studie migrační prostupnosti a návrh zprůchodnění vodního toku Jizery .................................................... 17 Dotace v ochraně přírody pro provozovatele MVE ....................................................................................... 32

4.

Závěry ........................................................................................................................................................ 34

5.

Přítomní ..................................................................................................................................................... 35

2

1. Úvod Daphne ČR – Institut aplikované ekologie je nevládní nezisková organizace, které dlouhodobě působí v oblasti ochrany přírody. Jejím posláním je aplikovat je přispívat k ochraně přírody a k šetrnému hospodaření v krajině prováděním odborného výzkumu, osvěty a poradenství v oblasti ekologie a zemědělství. V rámci našich aktivit Daphne se velmi často setkáváme se zástupci státní správy, s rybáři, s provozovateli MVE i s občany a ze všech stran přichází spousta otázek, a připomínek, na které bychom měli společně hledat odpovědi. Je třeba aby byly jasně definované priority ze všech stran , a aby všichni začali hledat tu „zlatou“střední cestu, cestu kompromisů, která bude pro každého znamenat drobné ústupky, ale zároveň každému přinese výhody. Kompromisy nejsou možné bez základních teoretických znalostí. Všichni mají obrovské praktické zkušenosti, protože se okolo vody pohybují dlouho a stále. Je potřeba aby se praktické znalosti propojily s těmi teoretickými.

3

2. Program Přivítání účastníků a seznámení s programem Ing. Jiří Mejsnar (Daphne ČR – Institut aplikované ekologie) Vliv provozu MVE na rybí populace ve vodních tocích Mgr. Jan Dušek (Daphne ČR – Institut aplikované ekologie) Právní rámec provozu MVE Ing. Jaroslav Svoboda (Vodoprávní úřad Krajského úřadu Libereckého kraje) Ing. Kristián Habrda (odd. ochrany přírody Krajského úřadu Libereckého kraje) Problematika vodních děl z hlediska správce toku a povodí Ing. Eliška Charvátová, Ing. Karel Dohnal (Povodí Labe, s.p.)

Přestávka

Sankce a postihy ze porušování právních předpisů v oblasti ochrany vod Ing. Josef Gruber (Česká inspekce životního prostředí) Prezentace studie migrační prostupnosti Jizery Ing. Martin Dušek (Agentura regionálního rozvoje Libereckého kraje) Příspěvek přednesl Jan Dušek Praktické zkušenosti z provozování MVE na Jizeře Josef Havlíček (MVE Poniklá, MVE Harrachov) Finanční nástroje v ochraně přírody Ing. Václav Šrédl, Ing. Kamil Farský (AOPK ČR, Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec)

Diskuze

4

3. Příspěvky Ovlivnění rybích populací malými vodními elektrárnami Jan Dušek, DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie

Ryby přirozeně překonávají překážky, na kterých na ně čeká nebezpečí V našich tocích bylo takových rizik málo, což člověk rychle změnil… Historie využívání vodní energie

V roce 718 vybudován první mlýn na Ohři u Žatce, dále pily, brusírny, hamry V roce 1913 bylo v celém Československu 4162 vodních elektráren (1330 v roce 2006 v ČR) Rozvoj malých děl využívající vodní energii k pohonu strojů nebo k výrobě elektřiny na vrcholu po 2. světové válce Centrální plánování → rušení nebo omezování lokálních zdrojů energie

Přítomnost vodní energetiky

Na hrubé výrobě elektřiny se vodní elektrárny podílí 3,5%, MVE necelých 1,5% Většina řek s velkým průtokem a velkým spádem v ČR již využitá → zájem investorů směřuje k menším vodním tokům s vyšším spádem ale nižšími průtoky

Rizika provozu MVE – vlivy obecně platné (v různé míře) – vlivy způsobené nedodržováním podmínek (výjimečné)

Odběrové místo

Boční odběr s příčným stupněm – omezení protiproudých migrací – pády přes jezovou hranu – změna charakteru stanovišť – jezová zdrž i podjezí – omezení splaveninového režimu → kvality trdlišť

Boční odběr s využitím přirozeného rozdílu hladin – v místě odběru bez konfliktu, ale vždy derivační Dnový odběr – destrukční vliv na driftující živočichy, omezení migrací

5

Odběrové místo – zmírnění vlivů

Omezení protiproudých migrací – výstavba rybích přechodů Pády přes jezovou hranu – úprava jezu i podjezí Omezení splaveninového režimu – pravidelné vyklápění, přenos materiálu Dnový odběr – jen na místech bez významné prezence živočichů

Důsledky zprůchodnění toků

Turbíny

Zraňování zejména větších ryb, nasátí a tlak negativní hlavně pro drobné jedince (velice závisí na použité technologii) Zmírnění vlivů: - česle – co nejhustší (většinou již hrubé, vždy jemné) - elektrické odpuzovače – omezená účinnost a smysluplnost využití - využití šetrnějších (i když méně účinných) technologií

Omezení průtoků

Změna teplotního (→ kyslíkového) režimu Úbytek mikrostanovišť v příbřežní zóně Změna sedimentace, zanášení jemným sedimentem Kolísání hladiny (špičkování) nebo nepřirozená konstantnost průtoků (derivační MVE) Změna druhového složení Náhony a odpadní kanály – zvláštní typ stanoviště Nejmenší vliv – příjezové MVE

6

Druhové spektrum ryb vybrané části Jizery a Kamenice

Příjezové a derivační MVE Srovnání rybích populací v ovlivněných y neovlivněných úsecích toku:

7

Kumulativní vlivy Hlavními negativními faktory jsou:

Regulace toků včetně výstavby a obnovy příčných bariér Odběry vody Genetické znečištění populací (především pstruha obecného) jejich vliv je nutné maximálně eliminovat

Další negativní faktory: Znečištění vody (zemědělství, průmysl, obce, imise, splachy) Rozkolísanost průtoků Predace Tlak sportovních rybářů Rybářský management je zapotřebí navrhnout místně specifická ochranná řešení

Příkladů špatné praxe je příliš…

8

…naštěstí jsou i dobré příklady

Važme si nejcennějších míst…

Kontakt: Mgr. Jan Dušek Daphne ČR – Institut aplikované ekologie Husova 45 370 05 České Budějovice Email: [email protected]

9

Právní rámec provozu MVE, z hlediska vztahu k ochraně přírody Ing. Kristián Kabrda, Krajský úřad Libereckého kraje

Evropsky významná lokalita Údolí Jizery a Kamenice.

Kód: CZ0514672 Rozloha: 400.5479 ha Navrhovaná kategorie ochrany: přírodní rezervace, přírodní památka, základní ochrana - tok Stanovena nařízením vlády č.132/2005 Sb. v platném znění Poloha: Území zahrnuje tok Jizery od KRNAP po soutok s Kamenicí a Kamenice od Navarova + údolí Jizery pod Semilami a od Jesenského potoka po Navarov

Předmět ochrany

Vranka obecná (Cottus gobio) Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Evropská suchá vřesoviště Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

10

Management vranky Pro ochranu vranky obecné je třeba:

Zajistit čistotu vody v toku. Zamezit realizaci nevhodných technických zásahů do koryt toků a jejich substrátu (zahlubování a zpevňování koryt, těžba štěrku atp.). Poškozené části toku nevhodnými úpravami uvádět do přírodě bližšího stavu (především tvorbou rozmanitého dnového substrátu s převahou omletých kamenů a štěrku). Důsledně dodržovat předepsaný průtokový režim při odběru vody z toku. Nesmí docházet k výstavbě nepřekonatelných migračních bariér a tvorbě vzdutí, jež by zabraly plochu stávajících proudných úseků. Stávající migrační bariery by měly být zprůchodněny. Z rybářského pohledu je možné ponechat stávající hospodaření zohledňující potřeby a ekologii vranek (rozmnožování, predační tlak atd.).

EVL a MVE

Stávající MVE - nutnost dodržovat minimální zůstatkový průtok - migračně zprůchodnit jez Nové MVE – nutnost posoudit záměr v rámci procesu EIA

Další zájmy ochrany přírody

Tok Jizery není jen EVL, ale i stanovištěm dalších zvláště chráněných druhů živočichů dle zákona č. 114/1992 Sb. a významným krajinným prvkem. Jakýkoliv záměr by měl předcházet přírodovědný průzkum a biologické hodnocení záměru.

Kontakt: Ing. Kristián Habrda Krajský úřad Libereckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení zemědělství a ochrany přírody U Jezu 642/2a 461 80 Liberec 2 Email: [email protected]

11

Právní rámec provozu MVE, Základní informace Ing. Jaroslav Svoboda, Krajský úřad Libereckého kraje

Úvodem • •

Základní právní předpis: Zákon č.254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů – zákon o vodách Veškeré pravomoci k povolování MVE a příslušných povolení k nakládání s vodami mají Obce s rozšířenou působností !!!

§ 8 – povolení k nakládání •

Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen „povolení k nakládání s vodami“) je třeba a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi 1. k jejich odběru, 2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci, 3. k využívání jejich energetického potenciálu, 4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání, 5. k jinému nakládání

§ 15 - Stavební povolení • • • •

K provedení vodních děl, k jejich změnám, změnám užívání a k odstranění je třeba povolení vod. úřadu Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k předložení návrhu manipulačního řádu Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. Výjimky – např. neúměrné nároky technické a finanční.

§ 36 – Minimální zůstatkový průtok • • •

Definice: průtok, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrch. vodami a ekologické funkce toku Vod. úřad při stanovení vychází z plánu oblasti povodí, metodického pokynu MŽP, a vodní bilance Vod. úřad může uložit povinnost osadit na VD vodní značku a povinnost měřit a podávat hlášení o průtoku

§ 52 - Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech vodních toků •

Vlastníci jsou povinni odstraňovat předměty zachycené či ulpělé na těchto stavbách a zařízeních a nakládat s nimi podle zákona o odpadech

12

§ 55 – Vodní díla • •

Přehrady,hráze,vodní nádrže,jezy a zdrže Stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu

§ 57 – užívání vodních děl jinými osobami • • •

Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný než vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla a oprávněným k dohodě o výši a způsobu hrady nákladů,rozhodne soud. To neplatí v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách do celkového instalovaného výkonu výrobny 10 MWe.

§ 59 Povinnosti vlastníků vodních děl Vlastník vodního díla je povinen •

• • • • • • • •

•

•

a) dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno, zejména schválený manipulační a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na jeho úpravu tak, aby byla v souladu s komplexním manipulačním řádem soustavy vodních nádrží, b) udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů, c) provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá, d) provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru, e) dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku, f) odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona g) osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet a zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu, h) osadit na vodním díle plavební znaky, i) u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby, j) odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti se nevztahuje zvláštní zákon30) s výjimkou případů, kdy se jedná o památné stromy nebo zvláště chráněné druhy rostlin. Před jejich odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení, je vlastník vodního díla povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody. Vodoprávní úřad může svým rozhodnutím uložit povinnost zpracovat a předložit mu ke schválení manipulační, případně provozní řád vodního díla.

13

Hlava IX - Povodňová ochrana • •

Povodeň až od II.stupně povodňové aktivity Povodňové orgány: I.stupeň (bdělost) - obecní úřad II.(pohotovost) - Povodňové komise III.stupeň (nebezpečí) - Povodňové komise

•

Povodňová komise rozhoduje autoritativně ne ve správním řízení

§ 71 - Povodňové plány •

Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne k návrhu jejich vlastníků vodoprávní úřad.

§ 73 – Předpovědní a hlásná služba •

Vlastníci vodních děl vzdouvajících vodu oznamují nebezpečí zvláštní povodně příslušným povodňovým orgánům, Hasičskému záchrannému sboru ČR a v případě nebezpečí z prodlení varují bezprostředně ohrožené fyzické a právnické osoby.

§ 85 - Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně (1) Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, zajišťují, aby nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodně, při tom: a) zpracovávají povodňové plány mají-li takovou povinnost podle § 71 odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5, b) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány povodňové prohlídky, zejména prověřují stav objektů v záplavovém území z hlediska možného ovlivnění odtokových podmínek za povodně a možného odplavení staveb, jejich částí a movitých věcí, c) na příkaz povodňového orgánu odstraňují své předměty a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku, d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky k zabezpečení svých předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku, e) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňového plánu, f) sledují na pozemcích a stavbách všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně, zejména nahromadění plovoucích předmětů a ucpání průtočného profilu, g) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán, správce vodního toku a Hasičský záchranný sbor České republiky,

14

h) zajišťují záchranu osob a svého majetku, včetně případné předčasné sklizně, i) zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě; přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy, j) provádějí povodňové zabezpečovací práce, zejména na objektech propustků a mostů, silničních a železničních náspů, aby nebyla omezena jejich průtočná kapacita, k) provádějí po povodni prohlídky pozemků a staveb, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a poskytují povodňovému orgánu podklady pro zprávu o povodni, l) odstraňují povodňové škody, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně. (2) Na rozestavěných stavbách plní úkoly vlastníka stavby stavebník. (3) Vlastníci movitého majetku ve vodních tocích nebo v záplavových územích jsou povinni dbát o jeho umístění i užívání způsobem, který nebude bránit odtoku velkých vod, případně znemožní odplavení tohoto majetku.

§ 84 - Vlastníci vodních děl (1) Vlastníci vodních děl, která mohou ovlivnit průběh přirozené povodně, v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi a) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a krajů povodňové prohlídky vodních děl, zejména prověřují stav objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmi a odstraňují zjištěné závady, b) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění zabezpečovacích prací na vodních dílech, c) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých zaměstnanců a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost, d) sledují na vodních dílech všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně, zejména funkci přelivných objektů, postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, stav hladiny vody,popřípadě nahromadění plovoucích předmětů, e) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán obce s rozšířenou působností, správce vodního toku, příslušného správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky, f) manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního řádu tak, aby se snížilo nebezpečí povodňových škod; přitom dbají pokynů vodohospodářského dispečinku příslušného správce povodí, g) k mimořádným manipulacím na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů si vyžadují souhlas povodňového orgánu obce s rozšířenou působností nebo kraje podle možného dosahu vlivu manipulace, h) provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech, i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech,

15

j) po povodni provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a poskytují povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, správci vodního toku a příslušnému správci povodí podklady pro zprávu o povodni, k) odstraňují povodňové škody na vodních dílech, zejména je zabezpečují pro případ další povodně. (3) Na rozestavěných vodních dílech plní úkoly vlastníka vodního díla stavebník.

Kontakt: Ing. Jaroslav Svoboda Krajský úřad Libereckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení lesního a vodního hospodářství U Jezu 642/2a 461 80 Liberec 2 Email: [email protected]

16

Problematika vodních děl z hlediska správce vodního toku a správce povodí Ing. Eliška Charvátová, Ing. Karel Dohnal, Povodí Labe, státní podnik

Dle 1. vydání Státního vodohospodářského plánu z roku 1955 bylo na vodních tocích o celkové délce cca 3850 km, nyní ve správě Povodí Labe, státní podnik, evidováno 1197 hydroenergetických zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 92,5 MW. V současné době je na těchto vodních tocích v provozu 409 vodních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 106,5 MW, z toho 128 z nich využívá k provozu vzdouvací funkci vodního díla v majetku státu s právem hospodařit pro Povodí Labe, státní podnik.

Vodní tok: JIZERA Délka : 168,332 km Významnější přítoky : Strenický potok

Žehrovka

Mohelka

Huťský potok

Klenice

Libuňka

Kamenice

Mumlava

Kněžmostka

Stébenka

Oleška

Jizerka

Bělá

Malá Jizera

Farský potok

Zábrdka

Žernovník

Končinský potok

Stávající vodní elektrárny na Jizeře:

Celkový počet vodních elektráren provozovaných na Jizeře : 41

17

Počet příčných staveb na Jizeře : 43 Počet vodních elektráren s derivací : 31 Počet vybudovaných rybích přechodů : 9 10 vodních elektráren v majetku cizích subjektů je umístěno u příčných staveb v majetku státu s právem hospodařit pro Povodí Labe, státní podnik.

Autoři vizualizace rybích přechodů : firma Envisystem s.r.o.

Problematika provozu vodních elektráren a jezů z pohledu správce vodního toku : • • • • • •

nedodržování minimálních zůstatkových průtoků funkčnost rybích přechodů ovlivnění břehových porostů vysokým vzdutím nevyrovnanost průtoků provoz v zimním období – ledové jevy sunuté splaveniny

Záměry staveb vodních elektráren na vodním toku Jizera : A. Stavby vodních elektráren u stávajících jezů : •

Sojovice (ř.km 4,718)

•

Čejetičky (ř.km 36,255)

•

Březina (ř.km 66,590)

•

Svijany (ř.km 70,283), náhrada stávající MVE na PB za novou na LB

•

Dolánky (ř.km 82,430), MVE u vakového jezu

18

B. Obnova bývalých energetických vodních děl (jezů i vodních elektráren) : •

Rybnice (ř.km 115,247)

•

Horní Sytová (ř.km 120,590)

C. Stavba jezů a vodních elektráren v nových lokalitách : •

Tuřice (ř.km 10,087)

•

Mohelnice (ř.km 61,500)

•

Všeň (ř.km 73,900)

Požadavky na zpracování podkladů uplatňovaných správcem vodního toku při zřizování nových vzdouvacích objektů a při zvyšování vzdutí za účelem výroby elektrické energie : • hydrotechnické studie • hydrogeologické posudky • dendrologické posudky • statická posouzení • posouzení vlivu záměru na ekologický stav dotčeného vodního útvaru Majetkoprávní problematika řešená v rámci povolovacích řízení při přípravě stavby, případně po zprovoznění energetického vodního díla : • nájemní smlouvy po dobu výstavby • nájemní smlouvy • věcná břemena • dohody o finanční náhradě za omezení užívání pozemku • prodeje • smlouvy o způsobu a podmínkách užívání vodních děl Prověření záměrů staveb nových MVE a jezů na dotčení majetku státu •

•

dotčení pozemků a staveb s právem hospodařit pro Povodí Labe, státní podnik novou stavbou jezu, vodní elektrárny (vtokovým objektem, přivaděčem, strojovnou, odpadem od MVE), rybím přechodem udělení výjimky ze zákazu nakládat s majetkem státu Ministerstvem zemědělství ČR

Změny příčných staveb v korytě vodního toku (jejich snižování, odstraňování): • • • •

žádost o změnu vodního díla zhodnocení vlivu na břehové porosty zpracování dokumentace změny příčné stavby posouzení z hlediska zásahu do VKP

19

Číslo

Místo

1

Sojovice Kárané

ano/ne

typ

funkčnost

ne

-

-

Současný stav

Navrhované řešení

Poznámka

Ř.KM

Jez bez RP.

Investiční záměr soukromé MVE s RP na pravém břehu.

S realizací počítáno v rámci projektu na výstavbu PB MVE

4,718

Studie VÚV navrhuje variantní umístění RP kanálového typu na levém i pravém břehu přes soukromé pozemky a pozemky PLa. PLa možným investorem na vlastních pozemcích.

nadstandardní rozměry VD, problémové vlastnické vztahy.

14,876

možnost využití PB štěrové propusti původního mlýnu

19,68

LB příjezová MVE

22,615

2

Kačov

ne

-

-

Jez bez RP.

3

Benátky nad Jizerou

ne

-

-

Jez bez RP.

4

Dražice

ne

-

-

Jez bez RP.

5

Horky Brodce

ne

-

-

Jez bez RP.

6

Krnsko

ne

-

-

Jez bez RP.

7

Vinec

ne

-

-

Jez bez RP.

8

Čejetice

ne

-

-

Jez bez RP.

Studie VÚV navrhuje variantní umístění RP kanálového typu na levém břehu u stávající MVE i pravém břehu přes soukromé pozemky. Studie VÚV navrhuje variantní řešení RP na levému stávající MVE i pravém břehu po pozemcích soukromých vlastníků. Studie VÚV navrhuje RP štěrbinového typu na levém břehu u stávající MVE na soukromých pozemcích.

oboustranné MVE

24,965

LB příjezová MVE

30,91

PB příjezová MVE

34,825

realizace možná i v rámci nutné rekonstrukce pevné části jezu

36,255

Studie VÚV navrhuje RP typu bypas na levém břehu po pozemcích vlastníka MVE. Studie VÚV navrhuje vairantní umístění RP na levém i pravém břehu kanálového i štěrbinového typu na pozemcích vlastníka MVE. Investiční záměr soukromé MVE s umístěním RP na levém břehu.

Studie VÚV doporučuje prověřit funkčnost stávajícího RP.

novostavba

37,7

9

Mladá Boleslav

ano

štěrbinový

neověřena

RP na levém břehu vybudován při celkové rekonstrukci. Schválen v komisi pro rybí přechody.

10

Rožátov

ne

-

-

Jez bez RP.

Studie VÚV navrhuje RP kanálového typu na levém břehu na soukromých pozemcích a pozemcích PLa. PLa možným investorem na vlastních pozemcích.

možnost zprůchodnění toku propojením PB slepého ramene Jizery

39,83

11

Josefův důl

ne

-

-

Jez bez RP.

Studie VÚV navrhuje RP štěrbinového typu na levém břehu u stávající MVE. Variantně na pravém břehu. Na soukromých pozemcích a pozemcích PLa.

klapkový jez, LB příjezová MVE, LB odběr pro ŠkoEnergo 0,24l/s

43,845

12

Bakov nad Jizerou

ne

-

-

Jez bez RP.

Studie VÚV navrhuje RP u stávající MVE na levém břehu. Variantní umístění RP do štěrkové propusti.

klapkový jez, LB cizí příjezová MVE

49,025

možnost zprůchodnění toku realizací RP na malém jezu na LB obtokovém ramenu Jizery

53,91

navržen PB bypass

58,615

realizace vhodná v rámci připravované GO jezu

64,433

řešeno v rámci zpracovaného projektu rekonstrukce jezu, jez je v současnosti protržen

66,59

13

Ptýrov

ne

-

-

Jez bez RP.

Studie VÚV navrhuje umístění RP u stávající MVE na pravém břehu. Variantní navrh propojení odlehčovacího kanálu s nadjezím balvanitým skluzem na pozemcích PLa. PLa možným investorem na vlastních pozemcích.

14

Hněvousice

ne

-

-

Jez bez RP.

Studie VÚV navrhuje umístění RP štěrbinového typu na pravém břehu na pozemcích PLa a RP typu bypas na pravém břehu na pozemcích soukromníků. PLa možným investorem na vlastních pozemcích.

15

Hubálov

ne

-

-

Jez bez RP.

16

Březina

ne

-

-

Jez bez RP.

17

Svijany

ne

-

-

Jez bez RP.

18

Přepeře

ne

-

-

Jez bez RP.

19

Turnov I

ne

-

-

Jez bez RP.

20

Turnov II Dolánky

ne

-

-

Jez bez RP.

21

Malá Skála

ano

technický

neověřena

RP umístěn do konstrukce jezu jako zdrsněný skluz. Funkce neověřena, vysoká strmost RP.

22

Líšný

ne

-

-

23

Železný Brod

ano

štěrbinový

Návrh RP bude součástí připravované projektové dokumentace k opravě jezu. Návrh RP je součástí připravované dokumentace ke stavbě MVE. RP navržen na levém břehu na soukromých pozemcích. Návrh RP je součástí připravované dokumentace ke stavbě MVE. RP navržen na levém břehu na soukromých pozemcích. Návrh na RP není řešen. Prověřit možnost umístění RP. Při rekonstrukci jezu navržen RP na pravém břehu. V současné době v realizaci. RP je součástí zpracovávaného investičního záměru PLa na stavbu MVE na pravém břehu.

70,283 není řešen OPŽP SCHVÁLENO

76,382 79,6 82,54

Ověřit funkčnost RP. Prověřit umístění nového RP.

91,1

Prověřit možnost umístění RP.

94,34

neověřena

Novostavba, dosud nepoužitý RP.

Ověřit funkčnost.

97,48

Ověřit funkčnost a možnost stavby jiného typu RP.

103,39

24

Bítouchov

ano

Danillovy schůdky

neověřena

Z důvodu velkého sklonu předpokládána selektivnost.

25

Podmoklice

ne

-

-

Pevný jez bez RP.


105,68

26

Semily

ne

-

-

Pevný jez bez RP.


107,53

-

-

Pevný jez bez RP.


109,73


111,87

27

Benešov I

ne

28

Benešov II

ano

neověřena

29

Benešov III

ano

bypas

neověřena

RP na levém břehu vybudován současně se stavbou MVE a jezu. Kolaudace 2008.

30

Bystrá nad Jizerou

ne

-

-

Prostupný jez z důvodu havarijního stavu.

RP požadovat při záměru na stavbu MVE.

114,37

31

Háje nad Jizerou

ne

-

-

Pevný jez bez RP.


118,4

RP na pravém břehu, selektivní z důvodu velkého sklonu.

Prověřit možnost rekonstrukce RP, případně umístění nového RP.

122,01


32

Horní sytová

ano

komůrkový

selektivní

33

Poniklá I

ne

-

-

Pevný jez bez RP.


125,1

Prověřit možnost rekonstrukce.

126,75

34

Poniklá II

ano

komůrkový

selektivní

RP na pravém břehu, selektivní z důvodu velkého sklonu.

35

Hradsko

ne

-

-

Pevný jez bez RP.


36

Jablonec nad Jizerou

ne

-

-

Pevný jez bez RP.


37

Jablonec nad Jizerou

ano

komůrkový

nefunkční

RP na pravém břehu, nevhodná konstrukce, velký sklon.

Prověřit možnost využití levostranného mlýnského náhonu pro migraci ryb.

133,18

38

Paseky nad Jizerou I

ne

-

-

Pevný jez bez RP.

Návrh RP je součástí záměru na rekonstrukci VD.

135,71

39

Paseky nad Jizerou II

ne

-

-

Pevný jez bez RP.

Návrh RP je součástí záměru na rekonstrukci VD.

136,54

40

Vilémov

ne

-

-

Pevný jez bez RP.


41

Kořenov I

ne

-

-

Pevný jez bez RP.


144,44

42

Kořenov II

ne

-

-

Pevný jez bez RP.

RP součástí dokumentace rekonstrukce MVE.

144,75

43

Kořenov III

ne

-

-

Konstrukce jezu zdrsněný skluz prostupný pro ryby.

Bez návrhu.

146,27

20

129,41 překážka z části průchodná

132,55

137,7

Kontakt: Ing. Eliška Charvátová Ing. Karel Dohnal Povodí Labe, s.p. Víta Nejedlého 951 500 03 Hradec Králové Email: [email protected] Email: [email protected] tel.: 495 088 111

21

Využívání vod k energetickým účelům pohledem ČIŽP Ing. Josef Gruber, Mgr. Lukáš Hudec Česká inspekce životního prostředí

Voda jako obnovitelný zdroj energie V úvodu je potřeba si uvědomit, že vodní toky nejsou určeny pouze k jednostrannému využití – jejich funkce je široká a pestrá; od zdrojů pro úpravu na vodu pitnou, přes přírodní až po rekreační. Všechny tyto složky mají být v rovnováze a toho lze dosáhnout pouze v případě, že všichni budeme respektovat pravidla, daná ať již zákony či jinak. Vodní energie patří k nejdéle využívaným obnovitelným zdrojům primární energie. Využití vodní síly sloužilo k pohonu mlýnů, pil, hamrů a později i pro výrobu elektrické energie. V dnešní době je v České republice 1 418 vodních elektráren s 1 035 MW instalovaného výkonu, Z toho 1362 malých vodních elektráren vyrobí každoročně 0,97 TWh. Z celkového množství el. energie vyrobené v ČR je to pouze asi 1,5 %.

Změna ve využívání vodní energie • • •

Je nepochybné, že takto vyrobená energie patří mezi obnovitelné zdroje, nicméně při pohledu na některé úseky našich řek si jistě řada lidí položí otázku: „Jakou cenu za ni platíme?“ Postupem času došlo k podstatné změně – vodní díla již nebyla používána pouze k získání el. energie pro pohon strojů, ale vyrobená energie začala být dodávána do rozvodné sítě, tím se zvýšil tlak na ekonomiku provozu MVE, což má mnohdy za následek nešetrné využívání vodních toků. Změna jednání je nutná – a v čem spočívá? Zejména v respektování vydaných povolení k nakládání s vodami – především převádět přes jez množství vody dostatečné k zachování všech funkcí vodního toku. To znamená v případě velmi nízkých průtoků třeba i MVE odstavit z provozu.

Doklady nutné k provozování MVE • • • • • •

Povolení k nakládání s vodami (nebo historicky vodní oprávnění (výměr) přihlášené v roce 1955) Stavební povolení k vodnímu dílu Kolaudační rozhodnutí pro užívání stavby MVE Manipulační a provozní řád schválený příslušným vodoprávním úřadem Rozhodnutí o udělení licence vydané Energetickým regulačním úřadem v Jihlavě Doklady prokazující vlastnictví vodního díla

Možné negativní dopady MVE na vodní tok •

MVE jsou pro naši společnost přínosem, ale při špatné praxi mohou mít negativní dopad na životní prostředí.

22

• • • • • • •

Odběrem vody dochází ke zmenšení zatopené plochy dna, čímž dochází k výraznému snížení samočistících schopností toku Na obnažených plochách dochází k úhynu nárostových společenstev (fytobentos) a po opětovném zaplavení dojde ke znečištění vody odumřelou biomasou nárostů Snížení průtoku zároveň vyvolává snížení rychlosti proudu s následnou zvýšenou sedimentací suspendovaných látek, prosvětlení a proteplení vodního sloupce, což má zpravidla za následek zvýšenou eutrofizaci. Eutrofizace se pak projevuje podstatnými změnami v látkové dynamice prostředí, je ovlivněn denní cyklus hodnot pH, kyslíkového režimu a řady dalších chemických komponent. V období reprodukce rybí osádky může při snížení průtoku dojít k obnažení trdlišť a při výrazném snížení vodního sloupce bývá ohrožena i samotná existence rybí osádky. Při snížení průtoku v zimním období může dojít k promrznutí dnového substrátu a tím k úhynu celé bioty toku, tj. všech bezobratlých i ryb. Nízké průtoky v ovlivněných úsecích se negativně projevují i v oblasti lidských aktivit – znemožňují rekreační využití toku (koupání a vodácký sport); dále mají nepříznivý vliv chov a lovení ryb.

Kontrolní činnost ČIŽP • • •

Tato je zaměřena na kontrolu souladu povolení k nakládání s vodami a k provozu vodního díla ve srovnání s reálným provozem MVE; zejména se posuzuje jeho dopad na vodní tok Kontroly jsou prováděné jako neohlášené a v případě zjištění stavu, který je v rozporu s vodním zákonem, následuje další postup dle správního řádu Výsledkem může být rozhodnutí, kterým se ukládá opatření k nápravě nebo pokuta

MVE z pohledu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Bez ohledu na režim vymezený jinými právními předpisy platí:

Respektovat omezení daná zákonem č. 114/1992 Sb.!!! Např. § 58 odst. 1: „Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona.“

Hlavní dotčená ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. 1) Vodní tok jako významný krajinný prvek (§ 4 odst. 2) 2) Vodní tok jako biotop zvláště chráněných druhů (zejména § 50 odst. 1 a 2) 3) Natura 2000 (Evropsky významné lokality) nebo zvláště chráněná území (§ 45b, § 45c + základní a bližší ochranné podmínky ZCHÚ)

Vlivy MVE

23

Výstavba / stavební úpravy MVE Provoz MVE – odběr vody, zůstatkový průtok Problém zejména u MVE s delším dotčeným úsekem vodního toku (desítky metrů a více)

Vodní tok jako významný krajinný prvek (§ 4 odst. 2) Omezení využití - tak aby nedošlo k ohrožení nebo oslabení ekologicko - stabilizačních funkcí nebo narušení obnovy Zákaz poškozování a ničení MVE vs. VKP vodní tok:

Nezbytné souhlasné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (obecní úřad ORP)!!!

Příklad porušení § 4 odst. 2 – manipulace s vodou ve prospěch MVE bez ponechání dostatečného průtoku v korytě = oslabení ekologicko-stabilizačních funkcí vodního toku, úhyn vodních organismů (zde též možnost porušení § 5 odst. 1 – obecná ochrana druhů)

Vodní tok jako biotop zvláště chráněných druhů • • • • •

V souvislosti s MVE jsou zvláště chránění někteří živočichové, zejména ryby (vranka, střevle, …) a kruhoústí (mihule) V souvislosti s MVE je nutno uvažovat především zvláště chráněné živočichy, zejména ryby (vranka, střevle, ...) a kruhoústí (mihule) Chráněna všechna vývojová stadia Chráněna přirozená i umělá sídla a biotop

Zákaz škodlivého zásahu do přirozeného vývoje, rušení, zraňování, usmrcování; ničení, poškozování či přemisťování jejich vývojových stadií a sídel

Porušení je možné jen na základě výjimky podle § 56 – vydává KÚLK Příklad porušení § 50 odst. 1 a 2: manipulace s vodou ve prospěch MVE bez ponechání dostatečného průtoku v korytě = škodlivý zásah do biotopu a přirozeného vývoje ZCHD včetně rizika jejich úhynu

MVE vs. Natura 2000: •

Evropsky významné lokality s předmětem ochrany vázaným na vodní tok př.: EVL Údolí Jizery a Kamenice (předmět ochrany: mj. vranka obecná a 2 přírodní stanoviště vázaná na vodní tok)

24

Zákaz ničení nebo poškození předmětu ochrany (např. nevhodnou manipulací s vodou ve prospěch MVE)

MVE vs. zvláště chráněná území: • • •

CHKO, národní parky, maloplošná ZCHÚ (PR, NPR,…) Základní ochranné podmínky (činnosti zakázané) – dané zákonem Bližší ochranné podmínky (činnosti vázané na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody) – dané zřizovacím předpisem

Dochází-li k překryvu více chráněných prvků (např. VKP + zvláště chráněné druhy + Natura 2000) - povinnost dodržet všechna příslušná ustanovení

Sankce Fyzické osoby: do 100 000 Kč Podnikatelé a právnické osoby: do 2 000 000 Kč

MVE na Jizeře (územní působnost Oblastního inspektorátu Liberec) počet MVE - 23 v úseku - ř.km. 146,274 - 76,382 - délka toku 70 km ovlivněný úsek v procentech - 26,7%

25

Foto: archiv ČIŽP OI Liberec

Kontakt: Ing. Josef Gruber Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Liberec Oddělení ochrany vod Třída 1. máje 858/26 460 01 Liberec Email: [email protected]

Mgr. Lukáš Hudec Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Liberec Oddělení ochrany přírody Třída 1. máje 858/26 460 01 Liberec Email: [email protected]

26

Studie migrační prostupnosti a návrh zprůchodnění vodního toku Jizery v úseku od hranice CHKO Jizerské hory po jez Dolánky (ř. km 82,430) Ing. Martin Dušek, ARR- Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.

Migrující ryby • Druhy diadromní: - anadromní (losos obecný, pstruh mořský) - katadromní (úhoř říční) • Druhy potamodromní: - pstruh potoční, lipan podhorní - mník jednovousý, jelec tloušť - parma říční, podoustev říční - ostroretka stěhovavá Migrace ryb • Rozmnožovací • Potravní • Sezónní • Kompenzační • Znovuosídlování biotopů Ichtyofauna sledovaného úseku Jizery • mihule potoční (Lampetra planeri) • pstruh obecný (Salmo trutta) • pstruh duhový (Oncorhynchus mykiis) • siven americký (Salvelinus fontinalis) • lipan podhorní (Thymallus thymallus) • jelec tloušť (Squalius cephalus) • střevle potoční (Phoxinus phoxinus) • hrouzek obecný (Gobio gobio) • mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula) • vranka obecná (Cottus gobio)

Identifikace migračně problematických profilů Na sledovaném úseku je evidováno celkem 22 jezů: • 2 jsou v terénu zcela zaniklé • na 1 jezu existuje funkční rybí přechod • 1 jez je ve výstavbě i s rybím přechodem • 18 jezů je migračně neprostupných • délka úseku je 55,4 km, tzn. průměrná vzdálenost dvou neprostupných překážek je cca 3 km.

Používané typy rybích přechodů

27

•

•

•

přírodě blízké: - obtokové kanály (bypassy) - balvanité skluzy a rampy technické: - komůrkový - štěrbinový kombinace výše uvedených

balvanitá rampa

bypass (obtokový kanál)

štěrbinový

kombinovaný

28

Seznam vodních děl a návrh opatření na jejich zprůchodnění 1. Vilémov ř.km 137,704 Balvanitá rampa u pravého břehu 2. Paseky nad Jizerou 136,537 Balvanitá rampa u levého břehu 4. Jablonec n.J. ř.km 133,180 Bypass na levém břehu 5. Jablonec n.J. ř.km 132,550 Bypass na pravém břehu 6. Hradsko ř.km 129,406 Balvanitá rampa u levého břehu 7. Poniklá ř.km 126,750 Balvanitá rampa u pravého břehu 8. Poniklá ř.km 125,100 Balvanitá rampa u levého břehu 9. Přívlaka ř.km 122,859 Bez zásahu 10. Horní Sytová ř.km 122,010 Balvanitá rampa u pravého břehu 11. Háje n. J. ř.km 118,405 Bypass na pravém břehu 12. Bystrá n. J. ř.km 114,374 Rybí přechod existuje 13. Bystrá n. J. ř.km 114,067 Probíhá výstavba jezu i RP 14. Benešov u S. ř.km 111,865 Balvanitá rampa u pravého břehu

29

15. Benešov u S. ř.km 109,730 Bypass na pravém břehu 16. Semily ř.km 107,533 Balvanitá rampa u pravého břehu 17. Semily ř.km 105,675 Balvanitá rampa u levého břehu 18. Bítouchov ř.km 103,388 Štěrbinový RP u levého břehu 19. Železný Brod ř.km 97,480 Původně navržen bypass na levém břehu, probíhá výstavba štěrbinového RP na levém břehu 20. Líšný ř.km 94,340 Balvanitá rampa u levého břehu 21. Malá Skála ř.km 91,100 Balvanitá rampa u levého břehu 22. Dolánky ř.km 82,430 Bypass na pravém břehu

Zprůchodnění sledovaného úseku Jizery • Stavba celkem 18 rybích přechodů • Stavební náklady odhadovány na 125 mil. Kč • Možnost financování z Operačního programu životní prostředí do výše 90% Poproudové migrace • problém zejména průchod přes MVE • odpuzovače a zábrany: - mechanické (česle) - elektronické - světelné, zvukové. bublinové stěny… • musí existovat cesta mimo MVE: - dostatečný průtok přes jez - jalovým přepadem - uměle vytvořená Ovlivnění migrační prostupnosti toku provozem MVE • Záleží na množství odebírané vody resp. zůstatkovém průtoku a délce derivace

30

Kontakt: Ing. Martin Dušek ARR- Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Tř. 1. Máje 97/25 460 01 Liberec Email: [email protected]

31

Dotace v ochraně přírody pro provozovatele MVE Ing. Václav Šrédl, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky • •

organizační složka státu zřízená Ministerstvem životního prostředí péče o přírodu a krajinu na území České republiky

Operační program Životní prostředí Prioritní osa 6 – ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY Oblast podpory 6.2 – Podpora biodiverzity • migrační zprůchodnění toků, výstavba RP, kamenných skluzů • podpora ve výši 90% • vysoká pravděpodobnost získání dotace • udržitelnost opatření minimálně 5 let • široký okruh způsobilých žadatelů, i včetně podnikatelských subjektů Způsobilé výdaje • • •

Pořízení vybavení a materiálu pro realizaci opatření Služby a práce dodavatelů při realizaci opatření Metodiky a studie v přímé souvislosti s opatřením

Jak připravit kvalitní projekt? Nepodcenit přípravu - Konzultovat záměry s dostatečným předstihem - Zajistit si dostatečné podklady (průzkumy, biolog. hodnocení apod.) - Jasně a konkrétně zdůvodnit projekt a jeho cíle Hlídat nákladovost - Ceník Nákladů obvyklých opatření (www.opzp.cz) <100%, <150% - Katalog cen stavebních prací (např. URS) <85%, <100% Vysoké technicko-ekologické bodové hodnocení: - Nejvíce ohrožené druhy a biotopy (KO, SO, Červený seznam) - Území s nejvyšší ochranou (NP, CHKO, NPP, NPR, NATURA) - Optimálně navržené záměry

32

- Vychází z Plánu péče o ZCHÚ - Návaznost na již realizovaná nebo plánovaná opatření

Příjem žádost do Operačního programu Životního prostředí pouze do roku 2013!!! V budoucnu je pravděpodobné, že zprůchodnění migračních překážek bude nařízeno jejich vlastníkovi zákonem a „Evropské“ peníze již budou vyčerpány!!!

Informace www.opzp.cz www.dotace.nature.cz

Kontakt: Ing. Václav Šrédl Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec U jezu 10 460 01 Liberec 2 Email: [email protected] tel.: 482 428 976

33

4. Závěry V průběhu celého semináře se objevila celá řada dalších otázek. Na většinu z nich se nepodařilo nalézt odpověď a stále zůstávají nezodpovězené. •

Odběr vody pro zasněžování a nerovný přístup k subjektům nakládajícím s vodami

•

Problematika zraňování ryb

•

Vytvoření rybářských revírů, které budou v péči provozovatelů MVE

•

Nefunkčnost rybích přechodů a nedostatek zkušeností s jejich výstavbou

•

Vytvoření kontaktního místa (pracovní skupiny) k problematice provozu MVE pod záštitou Krajského úřadu Libereckého kraje

•

Nekvalitní a nedostatečná rozhodnutí vodoprávních úřadů a nekompetentnost některých úředníků

•

Nedostatečná kontrola dodržování podmínek rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami

•

Špičkování

•

Nedostatek vody a provoz MVE – problém s veřejným míněním, kdy v řece teče velmi málo vody a MVE nejsou v provozu

Některé otázky vyprovokovaly další aktivity, mezi ty nejožehavější patřil odběr vody pro zasněžování. KRNAP se zde zavázal k rebilancování odběrů a vytvoření koncepce pro umožnění udržitelného nakládání s vodami. Další povolení k nakládání s vodami budou vydávána ve větší součinnosti vodoprávního úřadu a KRNAP, popř. správce toku. Dalším tématem bylo zraňování ryb soustrojím MVE. Byly prezentovány výsledky výzkumů vlivu průchodu ryb turbínou. V rámci diskuze padaly argumenty, které zraňování vylučovaly i argumenty, kterými bylo zraňování ryb prokazováno. Výsledkem bylo, že je třeba přistupovat ke každému zařízení vždy individuálně a že se jedná spíš o problém vodních elektráren na větších vodních tocích. Dále byla představena opatření, která vniknutí ryb do turbín eliminují. Této problematice je třeba dále věnovat pozornost a hledat řešení pro vyloučení tohoto faktoru.

34

5. Přítomní Jméno a příjmení

Organizace

Eva Zemínová Olga Vašáková Michal Pravec Daniel Mazánek Jaroslav Svoboda Kristian Habrda Šárka Halamová Marie Malcová Karel Popp Tomáš Kava Václav Jelín Miroslav Bialek Pavel Vrána Jan Materna Jaroslav Andrle Pavel Kobr Věra Zachová Stanislav Březina Jaroslav Bucek Martin Holan Jan Kurka Eliška Charvátová Karel Dohnal Krmenčík Milan Václav Holec Václav Šrédl Šárka Mazánková Kamil Farský Petr Lédl Josef Gruber Milan Špůr Gerhard Schmiedl Josef Havlíček Petr Dimitrov Matrin Bílý Ivan Tichý Ludmila Fejfarová Jiří Houžvička

MŽP odbor výkonu státní správy MŽP odbor výkonu státní správy MŽP odbor ochrany vod MÚ Semily Krajský úřad Libereckého kraje Krajský úřad Libereckého kraje Krajský úřad Libereckého kraje Krajský úřad Libereckého kraje Krajský úřad Libereckého kraje Severočeský územní svaz ČRS Severočeský územní svaz ČRS Východočeský územní svaz ČRS ČRS - rada Správa Krkonošského národního parku Správa Krkonošského národního parku Správa Krkonošského národního parku Správa Krkonošského národního parku Správa Krkonošského národního parku Povodí Labe - PS Turnov Povodí Labe - PS Turnov Povodí Labe Povodí Labe Povodí Labe ČRS MO Předměřice MÚ Jilemnice Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Česká inspekce životního prostředí Česká inspekce životního prostředí MVE Mladé Buky MVE Mladé Buky MVE Harrachov, Poniklá Západočeský územní svaz ČRS Západočeský územní svaz ČRS Asociace hydroenergetiků MÚ Turnov MÚ Turnov

35

Zbyněk Lubovský Vladimír Gall Matin Veselý Roman Heimlich Josef Habada Zbyněk Hýzler Škonavská Pavel Třebenský Jiří Havel Oto Zaplatílek Vlastimil Voborský Jan Mocek Petr Dobrovský Jan Perner Miloš Pelc M. Hoření Zdeněk Hock Tomáš Straka Jan Straka Tomáš Straka Jana Hrubá Renata Čakrdová Alice Háková Eva Chvojková Daniel Marek Leon Staněk Jan Chaloupka Halík Jan Nosek Kelyman Kelymanová Jan Holubec M. Košatka Červinka Šmic Ducháček Fišera Pavlína Černá František Kačena Jan Dušek Jiří Mejsnar Miloslava Housová Květa Vinklátová

Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství ČRS - MO Předmeřice MVE Turnov MVE Kredit centrum, s.r.o. Kredit centrum, s.r.o. MVE Železný Brod Správa CHKO Český ráj ARR Mlýn Perner Svijany MÚ Železný Brod MVE Železný Brod MVE Bystrá STROJNÍK STROJNÍK SÚS Praha MÚ Semily MÚ Semily Autorizovaná osoba NATURA 2000 Autorizovaná osoba NATURA 2000 MVE Spálov MVE Elitex Vilémov MVE Horní Sytová MVE ??? MVE Košťálov MVE Horní Sytová - Jizerka MVE Horní Sytová - Jizerka ČRS MO Jilemnice ČRS MO Jilemnice MVE Desná MVE Mutěnice MVE Antonínov MÚ Jilemnice MÚ Jilemnice KM Prona Daphne ČR Daphne ČR Daphne ČR Knihy 555

36

Ochrana vod Věc veřejná

Recommend Documents