MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY. září 2007 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

61 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY

září 2007

POZEMKOVÉ ÚPRAVY

PozemkovÈ ˙pravy Z·¯Ì 2007

MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY - ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad TÏönov 17 Tel.: 221 811 111 Fax: 224 810 478 117 05 Praha 1 E-mail: [email protected] www .mze.cz www.mze.cz

Ë. 61

Obsah Str. 1.

Společný metodický pokyn Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Ministerstva zemědělství – Ústředního pozemkového úřadu ke koordinaci postupu dle nové katastrální vyhlášky a novelizované prováděcí vyhlášky k pozemkovým úpravám Ing. Kamil Kaulich, MZe–ÚPÚ

3.

Nedokončené přídělové řízení na okrese Praha-západ Ing. Petr Chmelík a kolektiv PÚ Praha-západ

5.

Zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek Pozemkového úřadu Břeclav Ing. Josef Haar, ředitel PÚ Břeclav

8.

Informace o postupu prací na výzkumném úkolu „Optimalizace činností pozemkových úřadů v ČR ve vztahu k využívání komplexních pozemkových úprav k uchování krajinných funkcí” Ing. Jana Pivcová, ÚPÚ

9.

Poznámka redakce k diskusi v článku „Návrh plánu společných zařízení – zkušenosti PÚ Sokolov“ z časopisu č. 59

10.

Projekt hodnocení účinnosti protierozních a protipovodňových opatření Ing. Jana Podhrázská, Ing. Jana Uhlířová, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., Oddělení pozemkových úprav Brno

13.

Stavební zákon – základní vazby Ing. Jiří Blažek, Brno

15.

Diskusní poznámky k zadávání komplexních pozemkových úprav Ing. Bedřich Bína, ředitel PÚ Jindřichův Hradec

16.

Komponované krajiny období baroka - 2. díl Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc., Fakulta lesnická a environmentální, ČZU v Praze, Centrum pro krajinu s.r.o., Praha Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., Fakulta architektury, ČVUT Praha

19.

Workshop Hydrologická bilance a tvorba odtoku a jakosti vody v zemědělských povodích odvodněných drenáží Ing. Jana Uhlířová, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., Brno Ing. František Doležal, CSc., Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., Zbraslav

20.

Ještě k soutěži „O nejlepší realizované společné zařízení v pozemkových úpravách v roce 2006“ Ing. Pavel Gallo, místopředseda ČMKPÚ

21.

Zpevněná polní cesta v k.ú. Skřípov, okres Prostějov PÚ Prostějov

24.

Královna mezi polními cestami Ivan Ryšavý, časopis Moderní obec

26.

Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola Tábor

ISSN 1214-5815

Zajišuje: Ing. Pavel Gallo - příprava a projektování, Perucká 1, 125 00 Praha 2 Tel./fax: 224 253 194 E-mail: [email protected] Redakční kolektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KNÍŽEK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. PETR CHMELÍK, Ing. VÁCLAV MAZÍN Za obsah článků odpovídají autoři. Neprošlo jazykovou úpravou. Vychází v nákladu 850 ks. Tisk:

TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Milan Jandík Chmelová 2893, 106 00 Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha-západ Tel./fax: 272 651 728 Mob.: 606 591 235 E-mail: [email protected]

Foto prvnÌ str. ob·lky Ing. Kamil Kaulich

PozemkovÈ ˙pravy

SpoleËn˝ metodick˝ pokyn »eskÈho ˙¯adu zemÏmÏ¯ickÈho a katastr·lnÌho a Ministerstva zemÏdÏlstvÌ†ñ ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu ke koordinaci postupu dle novÈ katastr·lnÌ vyhl·öky a novelizovanÈ prov·dÏcÌ vyhl·öky k pozemkov˝m ˙prav·m Ing. Kamil Kaulich, MZe-⁄P⁄ (1) V†p¯ÌpadÏ, ûe na podkladÏ v˝sledk˘ pozemkov˝ch ˙prav bude provedena obnova katastr·lnÌho oper·tu, postupuje se p¯i zjiöùov·nÌ hranic pozemk˘ podle ß 5 P˙V v†souladu s†ß 55 aû 58 katastr·lnÌ vyhl·öky. P¯itom je t¯eba br·t ohled tÈû na ß 6 odst. 6 P˙Z. (2) Katastr·lnÌ ˙¯ad vyznaËuje podle ß 4 odst. 2 P˙V zmÏny hranic pozemk˘ na†obvodu pozemkov˝ch ˙prav na z·kladÏ ohl·öenÌ pozemkovÈho ˙¯adu podle geometrick˝ch pl·n˘, kterÈ jsou souË·stÌ ohl·öenÌ a kterÈ jsou vyhotovov·ny v†r·mci up¯esnÏnÌ obvodu pozemkov˝ch ˙prav podle ß 9 odst. 6 P˙Z. SouËasnÏ s†vyznaËenÌm zmÏny hranic pozemk˘ na obvodu pozemkov˝ch ˙prav se up¯esnÌ v†katastru nemovitostÌ vyznaËenÌ o zah·jenÌ pozemkov˝ch ˙prav podle ß 9 odst. 7 P˙Z podle up¯esnÏnÈho seznamu parcel, kterÈ jsou dotËeny pozemkov˝mi ˙pravami. (3) Up¯esnÏnÌm obvodu pozemkov˝ch ˙prav se rozumÌ p¯Ìpady, kdy a) na obvodu pozemkovÈ ˙pravy doch·zÌ k†dÏlenÌ parcel katastru nemovitostÌ nebo parcel zjednoduöenÈ evidence, nebo b) na obvodu pozemkovÈ ˙pravy doch·zÌ k†vyt˝ËenÌ, pop¯ÌpadÏ k†up¯esnÏnÌ dosavadnÌ hranice pozemk˘.

Dne 1. 3. t.r. vstoupila do ˙Ëinnosti katastr·lnÌ vyhl·öka Ë. 26/2007 Sb. a potom 1. 7. t.r. vyhl·öka Ë. 122/2007 Sb., kterou je novelizov·na prov·dÏcÌ vyhl·öka k pozemkov˝m ˙prav·m Ë. 545/2002 Sb. I kdyû probÏhlo k obÏma p¯edpis˘m standardnÌ meziresortnÌ p¯ipomÌnkovÈ ¯ÌzenÌ, aû na poslednÌ chvÌli byly do vyhl. Ë. 122/2002†Sb. z aktivity resortu zemÏmÏ¯ictvÌ a katastru vËlenÏny nÏkterÈ body, kterÈ upravovaly urËitÈ detaily postupu v pozemkov˝ch ˙prav·ch mj. v n·vaznosti na novou katastr·lnÌ vyhl·öku. P¯esto vöak nad·le vyvst·vajÌ urËitÈ ot·zky v postupu dle obou p¯edpis˘, na kterÈ je û·doucÌ zainteresovanÈ ve¯ejnosti podat odpovÏdi, aby nedoch·zelo ke zbyteËn˝m nedorozumÏnÌm mezi zpracovateli pozemkov˝ch ˙prav, po¯izovateli geometrick˝ch pl·n˘ a samoz¯ejmÏ dotËen˝mi pozemkov˝mi, resp. katastr·lnÌmi ˙¯ady. Jako urËit˝ problÈm se uk·zala povinnost zv·t vöechny vlastnÌky p¯i po¯izov·nÌ geometrick˝ch pl·n˘ (ve spojitosti se stanovov·nÌm obvodu pozemkov˝ch ˙prav), vypl˝vajÌcÌ dle vyhl. Ë. 26/2007, a d·le rozhodov·nÌ tzv. ÑjednÌm rozhodnutÌmî, a to o urËenÌ hranic pozemk˘ v p¯ÌpadÏ ¯eöenÌ pozemkov˝ch ˙prav t˝kajÌcÌch se p¯ÌdÏl˘; vyhl·öka Ë. 26/2007 Sb. na tuto moûnost rozhodov·nÌ nepamatuje a nÏkterÈ katastr·lnÌ ˙¯ady se pak dom·hajÌ z·sadnÏ ÑdvojÌho rozhodov·nÌî, tzn. o schv·lenÌ n·vrhu, potom o v˝mÏnÏ a p¯echodu vlastnick˝ch pr·v. Ot·zkou jsou takÈ n·leûitosti k rozhodnutÌ o urËenÌ hranic. Proto doölo k jedn·nÌ mezi z·stupci »⁄ZK a MZe-⁄P⁄ ve snaze p¯ipravit spoleËn˝ metodick˝ pokyn, kter˝ by praxi usmÏrnil. Uk·zalo se, ûe n·zory odbornÌk˘ se na urËitÈ vÏci velmi liöÌ, zejmÈna pokud jde o ot·zky ¯eöenÌ p¯ÌdÏl˘. N·zory se takÈ liöÌ s ohledem na to, ze kter˝ch region˘ odbornÌci poch·zejÌ, protoûe problematika pr·vÏ p¯ÌdÏl˘ je dle okres˘ velmi rozdÌln· (zaloûen· jiû d·vno uplynul˝m v˝vojem) a proto takÈ p¯edpisy vËetnÏ metodick˝ch pokyn˘ by mÏli sjednocovat spÌöe podstatnÈ - obecnÈ z·leûitosti a ponech·vat volnost pro vlastnÌ ¯eöenÌ zpracovatel˘m. Z tohoto pohledu se takÈ jiû dopracov·v· znÏnÌ v˝öe uvedenÈho spoleËnÈho metodickÈho pokynu. Protoûe zainteresovan· ve¯ejnost na tuto metodiku jiû dosti netrpÏlivÏ Ëek·, otiskujeme po dohodÏ se z·stupci »⁄ZK na poslednÌm jedn·nÌ dne 18. 9. 2007 (tÏsnÏ p¯ed redakËnÌ uz·vÏrkou) znÏnÌ tohoto p¯edpisu, na kterÈm jiû na uvedenÈm jedn·nÌ panovala v z·sadÏ shoda.

»l. 2 K ß 5 odst. 1aû 4 P˙V, kterÈ znÏjÌ: Ñ(1) Pozemkov˝ ˙¯ad uvÏdomÌ p¯Ìsluönou obec a katastr·lnÌ ˙¯ad o termÌnu zjiöùov·nÌ pr˘bÏhu hranic minim·lnÏ s mÏsÌËnÌm p¯edstihem a projedn· s nimi zp˘sob a rozsah spolupr·ce p¯i tomto zjiöùov·nÌ. (2) Ke zjiöùov·nÌ pr˘bÏhu hranic se zvou vlastnÌci pozemk˘ v p¯Ìpadech, kdy je jejich ˙Ëast pot¯ebn· pro vyjasnÏnÌ vlastnickÈ hranice v terÈnu. Jde-li o pozemky ve vlastnictvÌ st·tu, zvou se ke zjiöùov·nÌ pr˘bÏhu hranic p¯ÌsluönÈ organizaËnÌ sloûky st·tu, st·tnÌ organizace, st·tnÌ podniky, kterÈ s pozemky hospoda¯Ì nebo pr·vnick· osoba, kter· pozemky spravuje. Tvo¯Ì-li hranici obvodu pozemkov˝ch ˙prav hranice obce, zvou se vûdy z·stupci sousednÌch obcÌ. Jestliûe hranici tohoto obvodu tvo¯Ì hranice zastavÏnÈho ˙zemÌ nebo hranice pozemk˘ v zastaviteln˝ch ploch·ch, zvou se vöichni dotËenÌ vlastnÌci. VlastnÌci a pop¯ÌpadÏ z·stupci obcÌ jsou zv·ni pÌsemnou pozv·nkou tak, aby jim byla doruËena nejmÈnÏ t˝den p¯edem. Ne˙Ëast pozvan˝ch nenÌ p¯ek·ûkou pro zjiöùov·nÌ pr˘bÏhu hranic a vyuûitÌ zjiötÏn˝ch v˝sledk˘. (3) Jestliûe se souËasn˝m pr˘bÏhem hranic v terÈnu dotËenÌ vlastnÌci pozemk˘ pozvanÌ podle odstavce 2 souhlasÌ, potvrdÌ sv˝m podpisem protokol o v˝sledku zjiöùov·nÌ pr˘bÏhu hranic; jeho souË·stÌ je n·Ërt se zobrazenÌm skuteËnÈho pr˘bÏhu hranic vyhotoven˝ na kopii katastr·lnÌ mapy. Pokud dojde k rozporu v tvrzenÌ vlastnÌk˘ o pr˘bÏhu hranic pozemk˘, postupuje se podle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu. (4) Pro stanovenÌ postupu p¯i zjiöùov·nÌ pr˘bÏhu hranic se postupuje podle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu s v˝jimkou postupu vypl˝vajÌcÌho z odstavc˘ 1 aû 3. V˝sledky zjiöùov·nÌ pr˘bÏhu hranic potvrdÌ v protokolu p¯edseda komise podpisem.î a

»esk˝ ˙¯ad zemÏmÏ¯ick˝ a katastr·lnÌ (d·le jen Ñ»⁄ZKî) podle ß 3 odst. 1 pÌsm. d) z·kona Ë. 359/1992 Sb., o zemÏmÏ¯ick˝ch a katastr·lnÌch org·nech, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ ñ ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad (d·le jen ÑMZe-⁄P⁄î) podle ß 22 pÌsm. a) z·kona Ë. 139/2002 Sb., o pozemkov˝ch ˙prav·ch a pozemkov˝ch ˙¯adech, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, vyd·vajÌ tento spoleËn˝ metodick˝ pokyn: z·kon Ë. 139/2002 Sb., ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ - d·le jen ÑP˙Zî, vyhl·öka Ë. 545/2002†Sb., ve znÏnÌ vyhl·öky Ë. 122/2007 Sb. d·le jen ÑP˙Vî. »l. 1 K ß 4 odst. 2 P˙V, kter˝ znÌ: ÑUp¯esnÏn˝ obvod pozemkov˝ch ˙prav podle ß 9 odst. 6 z·kona Ë. 139/2002 Sb., ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, se v katastru nemovitostÌ zapÌöe na z·kladÏ ohl·öenÌ pozemkovÈho ˙¯adu, jehoû souË·stÌ je geometrick˝ pl·n.î

k ß 55 odst. 2 katastr·lnÌ vyhl·öky, kter˝ znÌ: ÑKe zjiöùov·nÌ hranic p¯izve katastr·lnÌ ˙¯ad vlastnÌky, jejichû nemovitosti leûÌ v ˙zemÌ, ve kterÈm bude provedena 1

PozemkovÈ ˙pravy

»l. 4

obnova katastr·lnÌho oper·tu nov˝m mapov·nÌm, a rovnÏû vlastnÌky nemovitostÌ sousedÌcÌch s tÌmto ˙zemÌm, s v˝jimkou ˙zemÌ, kde se p¯evezmou v˝sledky p¯edchozÌ obnovyÖ..î. (1) Pro ˙Ëely öet¯enÌ obvod˘ pozemkov˝ch ˙prav bude postupov·no n·sledovnÏ: K†öet¯enÌ budou prokazatelnÏ p¯izv·ni vlastnÌci nemovitostÌ sousedÌcÌch s†obvodem (vnÏ obvodu pozemkov˝ch ˙prav), pokud jiû hranice pozemk˘ na obvodu pozemkov˝ch ˙prav nebyly öet¯eny p¯i p¯edchozÌ obnovÏ katastr·lnÌho oper·tu a sou¯adnice bod˘ obvodu lze p¯evzÌt s†kÛdem kvality 3 na z·kladÏ ovÏ¯enÌ kontrolnÌm mÏ¯enÌm. (2) Pokud jde o öet¯enÌ hranic pozemk˘ v†obvodu pozemkov˝ch ˙prav ne¯eöen˝ch ve†smyslu ß 2 P˙Z (obnova souboru geodetick˝ch informacÌ), vlastnÌci ne¯eöen˝ch pozemk˘ ve smyslu ß 2 P˙Z budou zv·ni v†plnÈm rozsahu. (3)†U rozpracovan˝ch pozemkov˝ch ˙prav, kdy öet¯enÌ obvod˘ probÏhlo jeötÏ za ˙Ëinnosti vyhl·öky Ë. 190/1996 Sb., ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, tedy p¯ed 1. 3. 2007, se p¯evezme dokumentace v†˙pravÏ podle v†tÈ dobÏ platn˝ch p¯edpis˘.

K ß 66 odst. 1 pÌsm. b) a c) katastr·lnÌ vyhl·öky: ÑPodklady pro obnovu katastr·lnÌho oper·tu na podkladÏ v˝sledk˘ pozemkov˝ch ˙prav jsou : ÖÖ.. b) pravomocnÈ rozhodnutÌ o schv·lenÌ n·vrhu pozemkov˝ch ˙prav, c) pravomocnÈ rozhodnutÌ o v˝mÏnÏ nebo p¯echodu vlastnick˝ch pr·v, pop¯ÌpadÏ o z¯ÌzenÌ nebo zruöenÌ vÏcnÈho b¯emene k ¯eöen˝m pozemk˘m, ÖÖ.î (1) V†p¯ÌpadÏ obnovy katastr·lnÌho oper·tu na podkladÏ v˝sledk˘ JP⁄, jejichû p¯edmÏtem je up¯esnÏnÌ nebo rekonstrukce p¯ÌdÏl˘, jsou rozhodnutÌ pozemkovÈho ˙¯adu podle ß 66 odst. 1 pÌsm. b) a c) katastr·lnÌ vyhl·öky nahrazena rozhodnutÌm o†urËenÌ hranic pozemk˘ podle ß 13 odst. 3 P˙Z. (2) N·leûitosti v˝roku rozhodnutÌ, jehoû nedÌlnou souË·stÌ m˘ûe b˝t p¯Ìsluön· p¯Ìloha, kromÏ vlastnÌho urËenÌ hranic pozemku jsou rovnÏû dalöÌ ˙daje o parcele podle ß†8 odst. 1 pÌsm. a),†b),†c),†d),†f),† g),†i) a ß†12 odst. 2. (3) V†p¯Ìpadech, kdy k†p¯ÌdÏl˘m je v†katastru nemovitostÌ p¯i¯azen kÛd BPEJ a lze tedy stanovit n·rok vlastnÌk˘ ve smyslu ß†8 P˙Z, postupuje se v†¯eöenÌ jako u bÏûnÈ pozemkovÈ ˙pravy, tzn. s†rozhodov·nÌm ve smyslu ß†11 P˙Z; v†tom p¯ÌpadÏ nejde o up¯esnÏnÌ nebo rekonstrukci p¯ÌdÏlu ve smyslu ß†13 P˙Z. Toto ustanovenÌ nelze aplikovat v†p¯Ìpadech, kdy je jiû zah·jeno ¯ÌzenÌ o pozemkov˝ch ˙prav·ch. (4) V†p¯ÌpadÏ, ûe v†katastr·lnÌm ˙zemÌ je vÌce jednotliv˝ch p¯Ìpad˘ nebo jednotliv˝ch ˙zemÌ malÈho rozsahu, ve kter˝ch je nutnÈ provÈst JP⁄, jejichû p¯edmÏtem je up¯esnÏnÌ p¯ÌdÏlu, pozemkov˝ ˙¯ad spolu s†katastr·lnÌm ˙¯adem posoudÌ, zda bude ˙ËelnÈ rozhodnout o urËenÌ hranic pozemk˘ podle ß 13 odst. 3 P˙Z pro jednotliv· ˙zemÌ nebo v†celÈm specificky urËenÈm obvodu upravovanÈho ˙zemÌ, zahrnujÌcÌm jednotliv· ˙zemÌ; podstatnÈ p¯itom bude mj. posouzenÌ, zda geometrickÈ pl·ny, kterÈ v†minulosti byly v†danÈm ˙zemnÌ vypracov·ny, nevykazujÌ nep¯esnosti, kterÈ nelze ¯eöit jin˝m zp˘sobem neû v†r·mci celÈho obvodu.

»l. 3 K ß 7 odst. 2 P˙V, kter˝ znÌ:. ÑV˝mÏra ˙zemÌ v obvodu pozemkov˝ch ˙prav se stanovÌ v˝poËtem ze sou¯adnic lomov˝ch bod˘ hranice obvodu pozemkov˝ch ˙prav urËen˝ch v sou¯adnicovÈm systÈmu S-JTSK s kÛdem 3 charakteristiky kvality podrobn˝ch bod˘.î. (1) Hranice pozemk˘ na obvodu pozemkov˝ch ˙prav budou v†terÈnu vyöet¯eny dle ß 55 aû ß 58 katastr·lnÌ vyhl·öky, vytyËeny a oznaËeny podle ß 88 a 89 katastr·lnÌ vyhl·öky a zamÏ¯eny. (2) Lh˘ta stanoven· v ß†87 odst.4 katastr·lnÌ vyhl·öky se pro ˙Ëely pozemkov˝ch ˙prav nepouûije. (3) Pro ˙Ëely pozemkov˝ch ˙prav se vych·zÌ z†toho, ûe sou¯adnice vöech podrobn˝ch bod˘ jsou s†kÛdem charakteristiky kvality 3, i kdyû v†KN budou v†nÏkter˝ch p¯Ìpadech tyto body vyznaËeny aû na z·kladÏ rozhodnutÌ pozemkovÈho ˙¯adu. (4) KÛd kvality 3 podrobn˝ch bod˘ se pouûije i u nov˝ch lomov˝ch bod˘ p¯ÌdÏlov˝ch parcel p¯i up¯esnÏnÌ nebo rekonstrukci p¯ÌdÏlu, obdobnÏ jako pro podrobnÈ body schv·lenÈho n·vrhu P⁄ ñ viz bod 13.9 p¯Ìlohy ke katastr·lnÌ vyhl·öce.

»l. 5 Tento metodick˝ pokyn nab˝v· ˙Ëinnosti dnem jeho podpisu.

Předpisy MD pro dopravní inženýrství Ing. LubomÌr Tich˝, CSc. a projektování PK V˝Úatek z Ëasopisu DopravnÌ inûen˝rstvÌ 1. Z·kladnÌ rezortnÌ p¯edpisy MD pro PK ñ TechnickÈ kvalitativnÌ p˙odmÌnky pro dokumentaci staveb, PK (TKP-D), 11. Kap. Pragoprojekt, (CD) Kap. 1 VöeobecnÈ 10/05 Kap. 2 UmÌstÏnÌ a prostorovÈ uspo¯·d·nÌ 10/05 Kap. 3 ZemnÌ tÏleso 10/05 Kap. 4 Vozovky, krajnice, chodnÌky, dopravnÌ plochy 10/06 Kap. 5 OdvodnÏnÌ PK 10/06 Kap. 6 MostnÌ objekty a konstrukce 10/06 Kap. 7 Tunely, podzemnÌ stavby a galerie 5/07 Kap. 8 VybavenÌ PK 10/05 Kap. 9 Obsluûn· za¯ÌzenÌ PK 10/05 Kap.10 CizÌ za¯ÌzenÌ na PK 5/07 Kap.11 éivotnÌ prost¯edÌ 10/06 - TechnickÈ kvalitativnÌ podmÌnky staveb PK (TKP), 30 kap., PGP, (CD) - SmÏrnice pro dokumentaci staveb PK, 2/ 07, PGP, (CD) - Met. Pokyn V˝kon stavebnÌho dozoru na stavb·ch PK, 5/06, PGP, (CD) Zad·vacÌ dokumentaci stavby (z.Ë. 137/06 Sb.) tvo¯Ì zejmÈna: VOP+ZO-P+TKP+ZTKP+

projektov· dokumentace pro prov·dÏnÌ stavby PDPS (z.Ë. 183/06 Sb.) + soupis pracÌ SP (podle OTSKP SPK). PDPS odpovÌd· d¯ÌvÏjöÌm zad·vacÌm v˝kres˘m stavby ZVS. Zad·vacÌ dokumentaci (a souË·st SoD) na zhotovenÌ dokumentace stavby tvo¯Ì zejmÈna: VOPD+ZOP-D+TKP-D+ ZTKP-D+dokumentace p¯edchozÌho stupnÏ + p¯Ìp. TKP ad. 2. TechnickÈ podmÌnky MD ñ PK - TP 81 Navrhov·nÌ SSZ pro ¯ÌzenÌ provozu na PK, 2006, CDV - TP 85 ZpomalovacÌ prahy, 1996, Roadconsult, revize 2007 - TP 180 MigraËnÌ objekty pro zajiötÏnÌ pr˘chodnosti d·lnic a silnic pro volnÏ ûijÌcÌ ûivoËichy, 2006, EVERNIA - TP 181 HodnocenÌ pr˘chodnosti ˙zemÌ pro liniovÈ stavby, 2006, EVERNIA - TP 182 DopravnÌ tematika na PK, 2006, ELTODO - TP 184 SystÈm hospoda¯enÌ s†podzemnÌmi komunikacemi, 2007, CDV - TP 185 OcelovÈ svodidlo ZSSK/H2, 2007, Skanska - TP 186 Z·bradlÌ na PK, 2007, PGP - TP Dlaûby pro konstrukce PK, 2007, ST⁄-K

2

3. VzorovÈ listy staveb PK -

VL 6.1 SvislÈ dopravnÌ znaËky, 07/04 + D1 ñ 01/07, CDV Brno

4. DalöÌ technickÈ p¯edpisy MD ñ PK -

Katalog hmot pro vodorovnÈ dopravnÌ znaËenÌ platn˝ pro rok 2007, 2007, SV Brno DopravnÌ za¯ÌzenÌ a v˝robky pro uûitÌ na pozemnÌch komunikacÌch, 2007, CDV Brno Prov·dÏcÌ pokyny pro hodnocenÌ efektivnosti silniËnÌch a d·lniËnÌch staveb v investiËnÌch z·mÏrech (programem HDM-4), VÏstnÌk dopravy 26/03 + zmÏna VD 9/07

5. Z·vÏr Ozn·menÌ o vyd·nÌ technick˝ch p¯edpis˘ MD byla uve¯ejÚov·na ve VÏstnÌku dopravy ; aktu·lnÏ platn˝ seznam p¯edpis˘ je uveden na www.pjpk.cz (odkaz na tyto str·nky je na str·nk·ch www. mdcr.cz). Na z·kladÏ dohody mezi »KAIT a MD jsou z·kladnÌ rezortnÌ p¯edpisy MD pro PK, TP a VL vyd·ny soubornÏ v elektronickÈ formÏ na CD ÑSystÈm jakosti v†oboru PK VI.î, »KAIT, I/07. ❑ ❑ ❑

PozemkovÈ ˙pravy

NedokonËenÈ p¯ÌdÏlovÈ ¯ÌzenÌ na okrese Praha-z·pad Ing. Petr ChmelÌk a kolektiv P⁄ Praha-z·pad Okres Praha z·pad je specifickou oblastÌ vzhledem ke svÈ blÌzkÈ poloze k†hlavnÌmu mÏstu Praha. V†tomto okrese doölo v†nÏkolika katastr·lnÌch ˙zemÌ k†p¯ÌdÏlovÈmu ¯ÌzenÌ po roce 1946. P¯edmÏtem p¯ÌdÏlovÈho ¯ÌzenÌ byly pozemky, kterÈ p¯eöly do vlastnictvÌ st·tu na z·kladÏ Beneöov˝ch dekret˘, z·k. Ë. 142/1947 Sb., o revizi prvnÌ pozemkovÈ reformy a z·kona Ë. 46/1948 Sb., o novÈ pozemkovÈ reformÏ. P¯ÌdÏlovÈ ¯ÌzenÌ probÌhalo p¯edevöÌm na pozemcÌch vyvlastnÏn˝ch jak fyzick˝m osob·m, tak i cÌrkvi. Vzhledem k†tomu, ûe p¯ÌdÏlovÈ ¯ÌzenÌ bylo vÏtöinou ukonËeno po r. 1950, tj. v†dobÏ kdy jiû zaËal platit nov˝ obËansk˝ z·konÌk, nejsou p¯ÌdÏly vÏtöinou evidov·ny v†pozemkov˝ch knih·ch a n·slednÏ pak ani v†dalöÌch evidencÌch. V†nÏkter˝ch katastr·lnÌch ˙zemÌch se jednalo o p¯ÌdÏlovÈ ¯ÌzenÌ na celÈm zest·tnÏnÈm majetku, jinde pouze o jednotlivÏ p¯ÌdÏly. Po vyhl·öenÌ n·lezu VrchnÌho soudu Ë. 116/1995 Sb., byly pozemkovÈmu ˙¯adu doruËov·ny û·dosti o rekonstrukci p¯ÌdÏl˘ podle p¯edloûen˝ch listin. KaûdÈ k.˙. v†tomto ohledu m· sv· specifika jak dochovan˝mi podklady p¯ÌdÏlovÈho ¯ÌzenÌ tak stavem z·pisu v†KN. Vzhledem k†tomu, ûe vlastnictvÌ podle p¯edloûen˝ch listin nebylo nikde evidov·no, zaËalo pro pozemkov˝ ˙¯ad obdobÌ dohled·v·nÌ doklad˘ po archivech. P¯i dohled·v·nÌ listin nebyly nalezeny û·dnÈ doklady, kterÈ by svÏdËily o pozbytÌ p¯ÌdÏl˘ nÏkter˝m ze zp˘sob˘ uveden˝ch v ß 6 z·kona o p˘dÏ a tudÌû by opravÚovaly k†û·dosti o restituËnÌho ¯ÌzenÌ. Bohuûel v†mnoh˝ch k.˙. se doklady nedochovaly, nebo byly dokonce zcizeny z†archiv˘, ale je moûnÈ se o nich dovÏdÏt p¯Ìmo od vlastnÌk˘ nemovitostÌ. Avöak mnohde o p¯ÌdÏlech nemusÌme v˘bec vÏdÏt, ale p¯i tom mohou mÌt p¯ÌdÏlci veökerÈ doklady doma. V†nÏkolika katastr·lnÌch ˙zemÌch byly rozp¯ÌdÏlov·ny rozs·hlÈ pozemky, nÏkolikr·t jsme ale zaznamenali i p¯ÌdÏly ojedinÏlÈ. ⁄kolem pozemkovÈho ˙¯adu je zrekonstruovat p¯ÌdÏly tak aby, byl moûn˝ z·pis do katastru nemovitostÌ. P¯ed P⁄ byl postaven nelehk˝ ˙kol, protoûe p¯ÌdÏly mÏly v†kaûdÈm k.˙. sv· specifika. Jak charakterem p¯ÌdÏl˘, tak dochov·nÌm podklad˘ a stavem z·pisu v†KN. Pozemkov˝ ˙¯ad Praha ñ z·pad zah·jil pozemkovÈ ˙pravy za ˙Ëelem rekonstrukce p¯ÌdÏl˘ v†nÏkolika katastr·lnÌch ˙zemÌch. Jako prvnÌ katastr·lnÌ ˙zemÌ, kde se zaËaly p¯ÌdÏly ¯eöit byla v†roce 1996 LibeÚ u Libe¯e. 1. Katastr·lnÌ ˙zemÌ LibeÚ V†tomto katastr·lnÌm ˙zemÌ probÏhlo p¯ÌdÏlovÈ ¯ÌzenÌ na cÌrkevnÌ p˘dÏ. Majetek ArcibiskupstvÌ praûskÈho p¯eöel do vlastnictvÌ st·tu podle z·k. Ë. 142/ 1947 Sb. o revizi prvnÌ pozemkovÈ reformy rozhodnutÌm Ministerstva zemÏdÏlstvÌ. I kdyû v†pozemkovÈ knize byla zaps·na pouze pozn·mka o zam˝ölenÈm p¯evzetÌ, byl v†EN i v†KN jako vlastnÌk zaps·n st·t: »esk· republika ñ Pozemkov˝ fond »R. P¯ÌdÏlovÈ ¯ÌzenÌ bylo zakonËeno vyd·nÌm p¯ÌdÏlov˝ch listin v†letech 1952 ñ 1953 a podle novÈho obËanskÈho z·konÌku nemusely jiû b˝t knihov·ny. PostupnÏ se poda¯ilo dohledat seznam p¯ÌdÏl˘ a n·vrh p¯ÌdÏl˘. NÏkterÈ p¯ÌdÏly bylo nutno zrekonstruovat podle leteck˝ch snÌmk˘ z†roku 1953 a v˝povÏdÌ pamÏtnÌk˘. Na jedn·nÌch s†katastr·lnÌm ˙¯adem bylo dohodnuto, ûe o z·pis vlastnictvÌ k†p¯ÌdÏl˘m si budou û·dat sami p¯ÌdÏlci Ëi opr·vnÏnÈ osoby souËasnÏ s†p¯edloûenÌm opravÚujÌcÌch listin. TÏm, kte¯Ì nemÏli k†dispozici origin·l p¯ÌdÏlovÈ listiny bylo zaps·no duplicitnÌ vlastnictvÌ. Pod·na byla urËovacÌ ûaloba na vlastnictvÌ k†OkresnÌmu soudu Praha - z·pad, kter˝ na z·kladÏ nep¯Ìm˝ch d˘kaz˘ s†odvol·nÌm na n·lez ⁄stavnÌho soudu II. ⁄S 528/02 rozhodl ve prospÏch p¯ÌdÏlce.

KromÏ tohoto postupu zde vyvstal z·vÏreËn˝ problÈm. Jeden ze zest·tnÏn˝ch pozemk˘, zahrada o v˝mÏ¯e cca 3 ha, byl rozdÏlen do asi 13 p¯ÌdÏl˘ vËetnÏ obce - tehdy MNV. P¯ÌdÏly byly v†p¯ÌdÏlov˝ch listin·ch zaps·ny jako Ë·sti PK parcely o r˘zn˝ch v˝mÏr·ch. MNV z†tÈto parcely bylo p¯idÏleno 2 220 m2. Obec si v†roce 1995 poû·dala o z·pis p˘vodnÌ PK parcely a jako nab˝vacÌ titul byla p¯edloûena p¯ÌdÏlov· listina s†uvedenou v˝mÏrou. SouËasnÏ obec p¯edloûila geometrick˝ pl·n na obnovu PK parcely, kde byla geodetem zaps·na pozn·mka, ûe na tomto pozemku nejsou vyjasnÏnÈ vlastnickÈ vztahy. P¯esto na list vlastnictvÌ byl ve prospÏch obce zaps·n cel˝ pozemek. Obec ve velmi kr·tkÈ dobÏ pozemek rozparcelovala a rozprodala. P¯ÌdÏlci na z·kladÏ p¯ÌdÏlovÈ listiny poû·dali o z·pis p¯ÌdÏl˘, kterÈ byly zaps·ny jako duplicitnÌ vlastnictvÌ fyzick˝ch osob. Tuto z·leûitost v†souËasnÈ dobÏ ¯eöÌ soud. 2. Katastr·lnÌ ˙zemÌ Osnice V†tomto katastr·lnÌm ˙zemÌ se rovnÏû jedn· o p¯ÌdÏly na b˝valÈm cÌrkevnÌm majetku ArcibiskupstvÌ praûskÈho. P¯esto, ûe vlastnictvÌ pozemk˘ p¯eölo na st·t stejn˝m rozhodnutÌm Ministerstva zemÏdÏlstvÌ jako v†k.˙. LibeÚ, v†EN z˘stalo na LV jako vlastnÌk zaps·no Arci3

biskupstvÌ praûskÈ. V†roce 1993 ArcibiskupstvÌ praûskÈ Ë·st pozemk˘ prodalo. Na z·kladÏ û·dostÌ P⁄ PZ zah·jil rekonstrukci p¯ÌdÏl˘ a dohled·val podklady. VÏtöina origin·l˘ vydan˝ch p¯ÌdÏlov˝ch listin byla dohled·na ve sbÌrce listin K⁄, kde byly pouze zaloûeny, ale nezaps·ny. Z†d˘vodu nedostateËnÈ evidence byla vöak Ë·st parcel p¯edmÏtem v˝öe uvedenÈho prodeje. OpÏt na podkladÏ historick˝ch leteck˝ch snÌmk˘ a pamÏtnÌk˘ provedl P⁄ umÌstÏnÌ a rekonstrukci jednotliv˝ch p¯ÌdÏl˘ podle dochovan˝ch p¯ÌdÏlov˝ch listin. Z·pisy p¯ÌdÏl˘ byly provedeny na podkladÏ û·dostÌ p¯ÌdÏlc˘. K⁄ vlastnictvÌ zapsal jako duplicitnÌ pro novÈho vlastnÌka i pro ArcibiskupstvÌ praûskÈ. ArcibiskupstvÌ podalo ûalobu na urËenÌ vlastnictvÌ k†pozemk˘m. éalobou na »R ñ ⁄ZSVM se ArcibiskupstvÌ praûskÈ dom·halo urËenÌ vlastnictvÌ k†pozemk˘m, u nichû byla zaps·na duplicita. OkresnÌ soud Praha ñ z·pad ûalobu zamÌtl. V†odvolacÌm ¯ÌzenÌ Krajsk˝ soud v†Praze rozsudek soudu prvnÌho stupnÏ potvrdil. DuplicitnÌ vlastnictvÌ s†nov˝m vlastnÌkem ¯eöÌ soud jiû nÏkolik let (pozemky byly zatÌûeny stamilionov˝mi dluhy). Pouze u p¯ÌdÏlce, kter˝ mÏl p¯ÌdÏl zaps·n jako Ë·st PK parcely, soud rozhodl v†jeho prospÏch. 3. Katastr·lnÌ ˙zemÌ »ernolice V†katastr·lnÌm ˙zemÌ »ernolice musel P⁄ PZ proniknout do historie zmÏn vlastnictvÌ aû do let 1945 ñ 46. Rozs·hl˝ majetek 3/4 plochy kat. ˙zemÌ vlastnili manûelÈ, kaûd˝ ide·lnÌ polovinou. Po v·lce byl manûel oznaËen za kolaboranta a na z·kladÏ dekretu Ë. 12/1945 Sb., byla do vlastnictvÌ st·tu p¯evedena ide·lnÌ polovina majetku. Dohodou z†r. 1947 mezi druh˝m spoluvlastnÌkem a st·tem doölo k†re·lnÈmu rozdÏlenÌ, ve kterÈm kromÏ cel˝ch parcel z˘staly ve vlastnictvÌ manûelky i Ë·sti nÏkter˝ch pozemk˘. Toto rozdÏlenÌ nebylo realizov·no v pozemkov˝ch knih·ch, ani v†mapovÈm oper·tu, neboù v†r. 1948 p¯eöla i druh· polovina na st·t podle z·kona Ë. 142/1947 Sb., a Ë. 46/1948 Sb. SouËasnÏ s†re·ln˝m rozdÏlenÌm bylo na polovinÏ zabranÈ dekretem zah·jeno p¯ÌdÏlovÈ ¯ÌzenÌ, kde z†n·vrhu vypl˝v·, ûe p¯ÌdÏly byly p¯ÌdÏlci p¯evzaty 1. 10. 1947. Vypracov·n byl p¯ÌdÏlov˝ pl·n. Hromadn· p¯ÌdÏlov· listina byla vyd·na 30. 12. 1950. Ta vöak oproti n·vrhu vykazuje urËitÈ zmÏny. P¯ÌdÏly podle p¯ÌdÏlovÈ listiny byly zaps·ny do pozemkovÈ knihy pro k.˙. »ernolice, ale neby-

PozemkovÈ ˙pravy

ly promÌtnuty do map pozemkovÈho katastru ani do parcelnÌho protokolu. DalöÌ p¯ÌdÏlovÈ listiny byly vyd·ny v†roce 1956 a 1958. V†roce 1953 bylo z¯ejmÏ provedeno domÏ¯enÌ zmÏn v†terÈnu a o zmÏny doplnÏna mapa pozemkovÈho katastru. NovÏ vzniklÈ parcely byly oznaËeny ËÌsly jiû pouûit˝mi v†p¯ÌdÏlovÈm ¯ÌzenÌ. Tak se stalo, ûe jedno ËÌslo oznaËuje dva r˘znÈ pozemky nebo ten sam˝ pozemek m· nÏkolik ËÌsel. ÿeöenÌm p¯ÌdÏl˘ bylo zjiötÏno, ûe k.˙. »ernolice m· Ëty¯i ËÌselnÈ ¯ady. P¯i zakl·d·nÌ evidence nemovitostÌ pak tehdejöÌ st¯edisko geodÈzie z¯ejmÏ zapsalo do list˘ vlastnictvÌ pouze ty p¯ÌdÏly, jejichû ËÌsla se vyskytovala na mapÏ a v†parcelnÌm protokolu, coû neodpovÌdalo p¯ÌdÏlovÈmu pl·nu ani v˝mÏrou ani polohou. OstatnÌ p¯ÌdÏly, zapsanÈ v†pozemkovÈ knize, nebyly zaps·ny do evidence nemovitostÌ, ani evidov·ny na listech vlastnictvÌ. Do tohoto stavu vstoupily restituce na majetek p¯evzat˝ st·tem po 25.˙noru 1948. V†dobÏ restituËnÌho ¯ÌzenÌ nebyly pozemkovÈmu ˙¯adu zn·my p¯edchozÌ skuteËnosti a nemovitosti byly vyd·ny na z·kladÏ identifikace parcel, vyhotovenÈ katastr·lnÌm ˙¯adem, kde byly p˘vodnÌ PK parcely v†nezmÏnÏn˝ch v˝mÏr·ch, tj. p¯ed p¯ÌdÏlov˝m ¯ÌzenÌm a re·ln˝m rozdÏlenÌm. Pozemkov˝ ˙¯ad pak rozhodnutÌm schvaloval dohody o vyd·nÌ majetku. Po zve¯ejnÏnÌ n·lezu ⁄stavnÌho soudu Ë. 116/1955 Sb., byly pozemkovÈmu ˙¯adu doruËeny û·dosti o up¯esnÏnÌ a rekonstrukci p¯ÌdÏl˘. Na z·kladÏ tÏchto skuteËnostÌ pozemkov˝ ˙¯ad zaËal dohled·vat listiny a podklady a seznamovat se s†historiÌ vlastnictvÌ v†tomto katastr·lnÌm ˙zemÌ. Pozemkov˝ ˙¯ad provedl identifikaci vöech p¯ÌdÏl˘ s†evidovan˝m stavem v†KN a zjistil, ûe v†mnoha p¯Ìpadech p˘jde o ¯eöenÌ duplicitnÌho vlastnictvÌ. Po nÏkolikerÈm jedn·nÌ s†katastr·lnÌm ˙¯adem bylo dohodnuto, ûe katastr·lnÌ ˙¯ad na podkladÏ geometrick˝ch pl·n˘ na up¯esnÏnÌ p¯ÌdÏl˘ a p¯ÌdÏlov˝ch listin, zapÌöe duplicitu vlastnictvÌ do KN. Tomuto ˙konu se zprvu katastr·lnÌ ˙¯ad velice br·nil. MezitÌm zem¯ela opr·vnÏn· osoba v†restituËnÌm ¯ÌzenÌ a pozemkov˝ ˙¯ad Ëekal na vy¯ÌzenÌ dÏdictvÌ, kterÈ probÌhalo nÏkolik let. Restituent, respektive jeho dÏdic, po jedn·nÌch na pozemkovÈm ˙¯adu a prostudov·nÌm listin i dohledan˝ch podklad˘ souhlasil s†navrûen˝m ¯eöenÌm, tj. ve prospÏch p˘vodnÌch p¯ÌdÏlc˘, tedy fyzick˝ch osob. Pozemkov˝ ˙¯ad rozhodoval podle ß 13 z·kona Ë. 139/2002 Sb. Po novele z·kona Ë. 172/1991 Sb., o majetku obcÌ v†r. 2002 se p¯ihl·sila obec o vlastnictvÌ p¯ÌdÏl˘, kterÈ byly v†p¯ÌdÏlovÈ listinÏ p¯idÏleny »eskoslovenskÈ

republice ñ MNV a byly tÈû p¯edmÏtem restituËnÌho ¯ÌzenÌ. Katastr·lnÌ ˙¯ad odmÌtl zapsat obec jako vlastnÌka, neboù o tÏchto pozemcÌch bylo rozhodnuto podle z·kona Ë. 229/1991 Sb. Obec podala urËovacÌ ûalobu na vlastnictvÌ p¯ÌdÏlu o nÌû soud dosud pravomocnÏ nerozhodl. Tyto pozemkovÈ ˙pravy probÌhajÌ jiû 7 let a po znaËn˝ch peripetiÌch se snad blÌûÌ ke zd·rnÈmu konci. Obdobn˝ problÈm nastal v†katastr·lnÌm ˙zemÌ Hvozdnice. Nejz·vaûnÏjöÌ problÈm t˝kajÌcÌ se p¯ÌdÏl˘: Dle z·kona Ë. 139/2002 Sb., lze p¯ÌdÏly ¯eöit a zapsat na z·kladÏ p¯ÌdÏlovÈ listiny, ale nenÌ stanoven termÌn do kdy je t¯eba p¯ÌdÏly zapsat. Takûe m˘ûe dojÌt k situaci, ûe za 10 nebo i vÌce let kdokoliv nap¯. p¯i stÏhov·nÌ dohled· p¯ÌdÏlovou listinu, o kterÈ do tÈ doby nevÏdÏl, ale mezi tÌm bude pozemek, kterÈho se p¯ÌdÏl t˝k· a kter˝ byl ve vlastnictvÌ st·tu, d·vno zprivatizov·n Ëi nÏkolikr·t prod·n v†horöÌm p¯ÌpadÏ dokonce zastavÏn. Takûe dojde ke st¯etu opr·vnÏnÈho p˘vodnÌho vlastnÌka a novÈho vlastnÌka, kter˝ nabyl pozemek v†dobrÈ vÌ¯e. D·le jsou katastr·lnÌ ˙zemÌ kde o p¯ÌdÏlech vÌme, existujÌ i pozn·mky v†katastru nemovitostÌ, ale my jsme povinni p¯i lustraci st·tnÌ p˘dy tyto pozemky neuvolnit a vlastnÏ by mÏly b˝t blokov·ny dokud se p¯ÌdÏly nevy¯eöÌ ñ takûe v†extrÈmnÌm p¯ÌpadÏ na vÏËnÈ Ëasy. N·vrh ¯eöenÌ Stanovit pro p¯ÌdÏlce nebo pr·voplatnÈ dÏdice koneËn˝ termÌn ( minim·lnÏ 2-3 roky ) do kdy je t¯eba nechat zapsat p¯ÌdÏly do katastru nemovitostÌ. P¯edloûenÈ listiny by K⁄ zapsal do KN.

Pozemkov˝ ˙¯ad by d·le postupoval podle ß 13 z·kona Ë. 139/2002 Sb. V†souËasnÈ dobÏ K⁄ poûaduje k†z·pisu p¯ÌdÏl˘ do KN grafickÈ podklady, kterÈ vyhotovuje dle pot¯eby P⁄. Ale v†p¯ÌpadÏ koneËnÈho termÌnu z·pisu do katastru by pravdÏpodobnÏ nebylo technicky zvl·dnutelnÈ okamûitÈ vyhotovenÌ p¯ÌdÏlov˝ch pl·n˘ dle poûadavk˘, kterÈ by se z¯ejmÏ nahromadily. Jednou z†moûnostÌ by bylo provedenÌ z·pisu p¯ÌdÏlu do KN s†uvedenÌm ÑjakÈsiî blokaËnÌ pozn·mky ve smyslu omezenÌ nakl·dat s†tÌmto p¯ÌdÏlov˝m pozemkem dokud nebude katastr·lnÌmu ˙¯adu p¯edloûen geometrick˝ pl·n nebo rozhodnutÌ ve smyslu ß 13 z·k. Ë. 139/ 2002 Sb. Z†v˝öe uveden˝ch postup˘ vypl˝v·, ûe obnova Ëi rekonstrukce p¯ÌdÏl˘ v†okrese Praha - z·pad je dlouhodob· z·leûitost. Zvl·ötÏ jsou-li soudem uzn·v·ny nep¯ÌmÈ d˘kazy k†vlastnictvÌ p¯ÌdÏl˘ (n·vrh p¯ÌdÏl˘, seznamy, splacenÌ nÏkolika spl·tek, atd.). TÈmÏ¯ v†kaûdÈm kat. ˙zemÌ nar·ûÌme na nedokonËenÈ p¯ÌdÏlovÈ ¯ÌzenÌ a nezapsanÈ p¯ÌdÏly. LidÈ se ÑprobudÌî aû kdyû se v†˙zemÌ nÏco dÏje ñ nap¯. ˙zemnÌ pl·n, realitnÌ kancel·¯ vykupuje pro v˝stavbu nebo jsou vyhl·öeny pozemkovÈ ˙pravy. V†pr˘bÏhu ¯ÌzenÌ za ˙Ëelem up¯esnÏnÌ a rekonstrukce p¯ÌdÏl˘ musel Pozemkov˝ ˙¯ad Praha z·pad zvolit u kaûdÈho katastr·lnÌho ˙zemÌ rozdÌln˝ zp˘sob ¯eöenÌ. Vzhledem k†uveden˝m problÈm˘m, kterÈ jak vöichni vÌme, nejsou v˝luËnou z·leûitostÌ Prahy - z·pad, povaûujeme za vhodnÈ, aby ⁄P⁄ inicioval ¯eöenÌ tohoto problÈmu a na danÈ tÈma jednal s†»⁄ZK. ❑ ❑ ❑

■ KOMENTOVAN› STAVEBNÕ Z¡KON ■ ● Na pomoc drobn˝m stavebnÌk˘m, stavebnÌm firm·m, investor˘m i ˙¯ednÌk˘m, kter˝m komplikuje pr·ci obtÌûn· formulace novÈho stavebnÌho z·kona, p¯ich·zÌ sedmisetstr·nkov· publikace Nov˝ stavebnÌ z·kon s†koment·¯em. Autorem je odbornÌk v†oblasti v˝stavby a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ a sekret·¯ »eskÈ komory architekt˘ JUDr. PhDr. Ji¯Ì Plos. Vydalo nakladatelstvÌ Grada. Titul, urËen˝ pro vöechny subjekty spojenÈ se stavebnÌm trhem p¯in·öÌ pln· znÏnÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ a formul·¯e nejen samostatnÈho stavebnÌho z·kona, ale rovnÏû zmÏnovÈho z·kona ke stavebnÌmu z·konu, spr·vnÌ ¯·d Ëi prov·dÏcÌ vyhl·öky. Komentov·ny jsou nejen sloûitÈ pas·ûe z·kona, ale autor takÈ upozorÚuje na Ë·sti z·kona, kterÈ Ëasem pravdÏpodobnÏ doznajÌ legislativnÌ zmÏny. Text je p¯ehledn˝ a strukturovan˝, tudÌû vhodn˝ takÈ pro laiky.

4

PozemkovÈ ˙pravy

Zkuöenosti se zad·v·nÌm ve¯ejn˝ch zak·zek PozemkovÈ ˙¯adu Ing. Josef Haar, ¯editel P⁄ B¯eclav B¯eclav odst.3, pÌsm. a) z·kona. M˘ûe se st·t, ûe pozemkov˝ ˙¯ad v†poslednÌch 12 mÏsÌcÌch nemÏl û·dnÈ plnÏnÌ poloûek stejnÈho nebo podobnÈho druhu. V†poslednÌch t¯ech letech jsme v B¯eclavi zad·vali ve¯ejnÈ zak·zky na rekonstrukci p¯ÌdÏl˘ a komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy v†katastr·lnÌch ˙zemÌch s†nedokonËen˝m p¯ÌdÏlov˝m a scelovacÌm ¯ÌzenÌm. P¯ipravovaly jsme zad·vacÌ dokumentaci na ÑKomplexnÌ pozemkovou ˙pravu v†k.˙. VelkÈ BÌloviceî, coû je k.˙. se zachovan˝m pozemkov˝m katastrem. U poloûek za geodetickÈ pr·ce, öet¯enÌ obvod˘, zamÏ¯enÌ skuteËnÈho stavu, revizi a doplnÏnÌ bodovÈho pole, vytËenÌ hranic pozemk˘ po pozemkovÈ ˙pravÏ a dalöÌ poloûky, lze pouûÌt plnÏnÌ ze zak·zek v†katar·lnÌch ˙zemÌch s†nedokonËen˝m p¯ÌdÏlov˝m a scelovacÌm ¯ÌzenÌ (srovn·nÌ jsme provedli v†r·mci ˙zemnÌ p˘sobnosti PozemkovÈho ˙¯adu B¯eclav). Zjistili jsme, ûe pro stanovenÌ p¯edpokl·danÈ hodnoty VZ nem·me srovnatelnÈ plnÏnÌ za poslednÌch 12 mÏsÌc˘ u t¯Ì poloûek: Dokumentace n·rok˘ vlastnÌk˘ pozemk˘ MJ 1 ha Zpracov·nÌ n·vrhu novÈho uspo¯·d·nÌ pozemk˘ MJ 1 ha Zpracov·nÌ digit·lnÌ katastr·lnÌ mapy MJ 1 ha Po zv·ûenÌ moûnostÌ zjiötÏnÌ uveden˝ch poloûek srovnatelnÈho plnÏnÌ s†ohledem na rozt¯ÌötÏnou p˘dnÌ drûbu, v˝mÏru katastr·lnÌho ˙zemÌ a obdobn˝ reliÈf krajiny jsme se obr·tili na kolegynÏ ve ZnojmÏ, VyökovÏ a HodonÌnÏ, zda za poslednÌch 12 mÏsÌc˘ mÏly plnÏnÌ uveden˝ch poloûek. Takto jsme zÌskali informace o cen·ch i u poloûek, u kter˝ch jsme na PozemkovÈm ˙¯adÏ v†B¯eclavi nemÏli v†z·konem stanovenÈ dobÏ plnÏnÌ. Pro srovn·nÌ katastr·lnÌch ˙zemÌ podobnÈho charakteru jsme vyuûili jednak webovÈ str·nky www.upu.cz, ale takÈ publikaci vydanou »MKP⁄ k†des·tÈmu v˝roËÌ vzniku pozemkov˝ch ˙¯ad˘. JednotkovÈ ceny zjiötÏnÈ z†plnÏnÌ jsou vyn·sobeny poËtem jednotek pro danÈ katastr·lnÌ ˙zemÌ. Takto zjiötÏn· cena je p¯edpokl·dan· hodnota ve¯ejnÈ zak·zky. Tabulka s v˝poËtem je vloûena do ob·lky, zapeËetÏna a uloûena u zad·vacÌ dokumentace aû do doby otvÌr·nÌ a hodnocenÌ ob·lek. P¯edpokl·dan· cena ve¯ejnÈ zak·zky, vËetnÏ jednotliv˝ch poloûek je podkladem pro posouzenÌ, zda nabÌdkov· cena nÏkterÈho uchazeËe je mimo¯·dnÏ nÌzk· v†p¯ÌpadÏ, ûe se v˝raznÏ odchyluje od nabÌdek ostatnÌch uchazeË˘. Podle ß 77 z·kona si komise vyû·d· p¯ÌpadnÏ zd˘vodnÏnÌ uchazeËe, kter˝ podal mimo¯·dnÏ nÌzkou nabÌdkovou cenu a vyhodnotÌ, zda ji uchazeË zd˘vodnil nÏkter˝m ze zp˘sob˘ uveden˝ch v ß 77, odst. 2, pÌsm. a) aû e). HodnotÌcÌ komise posoudÌ zd˘vodnÏnÌ uchazeËe a buÔ je uzn· za d˘vodnÈ a nabÌdku za¯adÌ do hodnocenÌ nebo zd˘vodnÏnÌ, p¯Ìp. vysvÏtlenÌ uchazeËe, je-li p¯izv·n na jedn·nÌ komise, neshled· od˘vodnÏn˝m a nabÌdku doporuËÌ zadavateli vy¯adit. Pro ˙plnost uv·dÌm, ûe mimo¯·dnÏ nÌzk· nabÌdkov· cena nebyla v†û·dnÈm z·konÏ o ve¯ejn˝ch zak·zk·ch (o zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek) definov·na jako cena, kterou lze vypoËÌtat p¯edem dan˝m aritmetick˝m zad·nÌm. Nap¯. ûe za mimo¯·dnÏ nÌzkou nabÌdkovou cenu bude povaûov·na nabÌdkov· cena niûöÌ vÌce neû o 25 % ve srovn·nÌ s pr˘mÏrem hodnocen˝ch nabÌdek. ⁄¯ad pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe v†letech 1998 aû 1999 tento zp˘sob v˝poËtu p¯ipouötÏl, pokud byl ozn·men v†zad·vacÌ dokumentaci.

1. Zp˘sob zad·nÌ Od ˙Ëinnosti z·kona 137/2006 Sb. o ve¯ejn˝ch zak·zk·ch (d·le jen z·kon) je kaûdÈ ˙platnÈ poskytnutÌ dod·vek, sluûeb Ëi stavebnÌch pracÌ ve¯ejnou zak·zkou. V ß 12, z·kona jsou stanoveny finanËnÌ limity podle p¯edpokl·danÈ hodnoty plnÏnÌ na a) ve¯ejnou zak·zku malÈho rozsahu. FinanËnÌ limit je stanoven˝ u dod·vek s†sluûeb ve v˝öi 2 mil. KË bez DPH a u stavebnÌch pracÌ ve v˝öi 6 mil.KË. bez DPH. b) zak·zky podlimitnÌ u nichû p¯edpokl·dan· hodnota ve¯ejnÈ zak·zky bez DPH u sluûeb p¯es·hne 2 mil. KË, ale je menöÌ neû 4,290.000,KË, u stavebnÌch pracÌ potom p¯edpokl·dan· hodnota p¯es·hne 6 mil. KË, ale nep¯es·hne 165,288.000,-KË. c) zak·zky nadlimitnÌ u nichû p¯edpokl·dan· hodnota ve¯ejnÈ zak·zky u dod·vek a sluûeb p¯es·hne 4,290.000,- KË a u stavebnÌch pracÌ 165,288.000,-KË. StanovenÌ v˝öe p¯edpokl·danÈ hodnoty zak·zky je d˘leûitÈ pro zp˘sob jejÌho zad·nÌ. Z·kon u ve¯ejn˝ch zak·zek malÈho rozsahu nestanovuje jak˝m zp˘sobem majÌ b˝t zad·v·ny, obecnÏ vymezuje, ûe zadavatel musÌ dodrûovat z·sady transparentnosti, rovnÈho zach·zenÌ a z·kazu diskriminace. Zadavatel m˘ûe zp˘sob zad·nÌ up¯esnit vnit¯nÌ normou, v†p¯ÌpadÏ Ministerstva zemÏdÏlstvÌ »R je to p¯Ìkaz Ë.14/2007 ministra zemÏdÏlstvÌ. Z·kon upravuje n·sledujÌcÌ druhy zad·vacÌch ¯ÌzenÌ (viz ß 21 z·kona): a) otev¯enÈ ¯ÌzenÌ (ß 27 z·kona), b) uûöÌ ¯ÌzenÌ (ß 28 z·kona), c) jednacÌ ¯ÌzenÌ s uve¯ejnÏnÌm (ß 29 z·kona), d) jednacÌ ¯ÌzenÌ bez uve¯ejnÏnÌ (ß 34 z·kona), e) soutÏûnÌ dialog (ß 35 z·kona), f) zjednoduöenÈ podlimitnÌ ¯ÌzenÌ (ß 38 z·kona). Na PozemkovÈm ˙¯adÏ v B¯eclavi jsme se rozhodli zad·vat ve¯ejnÈ zak·zky na zpracov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav u akcÌ jejichû p¯edpokl·dan· hodnota bez DPH p¯esahuje 2 mil. KË v˝luËnÏ otev¯en˝m ¯ÌzenÌm a u zak·zek podlimitnÌch s nepovinn˝m zve¯ejnÏnÌm ve VÏstnÌku EU. Zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek uveden˝m zp˘sobem jsou dodrûeny z·sady v ß 6 z·kona, tj. transparentnost, rovnÈ zach·zenÌ a z·kaz diskriminace. SouËasnÏ nedoch·zÌ ani k†poruöenÌ z·kona, jak je uvedeno v†13, odst. 3, z·kona, tzn. rozdÏlenÌm zak·zky tak, aby byl snÌûen limit a zak·zka byla zad·v·na jin˝m neû otev¯en˝m ¯ÌzenÌm. Je-li ve¯ejn· zak·zka zad·na otev¯en˝m ¯ÌzenÌm s†uve¯ejnÏnÌm (nepovinn˝m v†rozsahu 2,0 mil. aû 4,290 mil. KË) nejedn· se o poruöenÌ z·kona. 2. StanovenÌ p¯edpokl·danÈ hodnoty ve¯ejnÈ zak·zky a) JednoduööÌ je stanovenÌ p¯edpokl·danÈ hodnoty ve¯ejnÈ zak·zky u stavebnÌch pracÌ. VyuûÌv·me v˝poËet projektanta, kter˝ v†rozpoËtu stanovÌ cenu s†ohledem na cenovÈ relace stavebnÌch materi·l˘, stavebnÌch pracÌ, p¯esun˘ hmot apod. lze p¯edpokl·dat, ûe u stavebnÌch pracÌ postupujÌ vöechny pozemkovÈ ˙¯ady obdobnÏ. b) StanovenÌ p¯edpokl·danÈ hodnoty u zak·zek na pozemkovÈ ˙pravy stanovujeme postupem uveden˝ch v ßß 13, 14 a 15 z·kona. K†v˝poËtu pouûÌv·me tabulku, kter· vych·zÌ ze vzorovÈho zad·nÌ zaslanÈho na pozemkovÈm ˙¯ady ⁄P⁄. Z·kladem pro v˝poËet p¯edpokl·danÈ hodnoty ve¯ejnÈ zak·zky na sluûby je skuteËn· cena uhrazen· zadavatelem za sluûby stejnÈho Ëi podobnÈho druhu bÏhem poslednÌch 12 mÏsÌc˘, upraven· o zmÏny v†mnoûstvÌ nebo cen·ch, kterÈ lze oËek·vat bÏhem n·sledujÌcÌch 2 mÏsÌc˘. Uveden˝ postup plyne z†ust. ß 15, dost. 1 z·kona za pouûitÌ ust. ß 14,

3. Jmenov·nÌ komisÌ Podle ß 71 z·kona jmenuje zadavatel nejmÈnÏ t¯ÌËlennou komisi pro otev¯enÌ ob·lek podle ß 74 odst. 1 z·kona komisi pro posouzenÌ a hodnocenÌ nabÌdek. Jedn·nÌ dvou komisÌ je nepruûnÈ a proto vyuûÌv·me moûnosti uvedenÈ v ß 71, odst. 3, a to ûe zadavatel stanovÌ, ûe hodnotÌcÌ komise plnÌ funkci komise pro otvÌr·nÌ ob·lek s†nabÌdkami. Po otev¯enÌ ob·lek, nenÌ-li û·dn· z†nabÌdek vy¯azena, n·sleduje ihned jejich posouzenÌ a hodnocenÌ. 5

PozemkovÈ ˙pravy

U VZ na dod·vky pracÌ na pozemkovÈ ˙pravy z·ruËnÌ dobu neuv·dÌme (viz informace ⁄P⁄). Vyh˝b·me se popisn˝m stanovenÌm zad·nÌ hodnotÌcÌho kritÈria. Zadavatel musÌ v†zad·nÌ VZ urËit zp˘sob hodnocenÌ. ÿÌzenÌ o pozemkov˝ch ˙prav·ch je upraveno z·konem 139/2002 Sb. o pozemkov˝ch ˙prav·ch a pozemkov˝ch ˙¯adech v†platnÈm znÏnÌ a prov·dÏcÌ vyhl·ökou 545/2002 Sb. ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. D·le z·konem 344/1992 Sb. (katastr·lnÌ z·kon) a prov·dÏcÌ vyhl·öky 26/2007 Sb. Velmi sloûitÏ a problematicky nÏkter˝ z†uchazeË˘ prok·ûe origin·lnÌ a jedineËn˝ zp˘sob ¯eöenÌ pozemkovÈ ˙pravy, protoûe postup, jak uvedeno v˝öe, je d·n z·kony a jejich prov·dÏcÌmi p¯edpisy.

Kr·tce ke sloûenÌ komise pro posouzenÌ a hodnocenÌ nabÌdek. Sloûitost a zvl·ötnost ¯ÌzenÌ o pozemkov˝ch ˙prav·ch klade znaËnÈ n·roky na sloûenÌ hodnotÌcÌ komise s†ohledem na odbornost Ëlen˘. Kr·tce po p¯ijetÌ prvnÌho z·kona o zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek jsme se shodli na n·sledujÌcÌch z·stupcÌch v†hodnotÌcÌ komisi: - jeden aû dva pracovnÌci pozemkovÈho ˙¯adu - starosta obce, do jejÌhoû ˙zemnÌho obvodu pat¯Ì ¯eöenÈ katastr·lnÌ ˙zemÌ (p¯ÌpadnÏ Ëlen obecnÌho zastupitelstva, p¯ÌpadnÏ zamÏstnanec obecnÌho ˙¯adu) - z·stupce katastr·lnÌho ˙¯adu - z·stupce PF »R Lze se dohodnout s†pozemkov˝mi ˙¯ady a jmenovat Ëlenem a n·hradnÌkem pracovnÌka sousednÌho pozemkovÈho ˙¯adu. U stavebnÌch pracÌ po dohodÏ jmenujeme pracovnÌky stavebnÌho ˙¯adu. Podle druhu stavebnÌch pracÌ autorizovanÈho inûen˝ra s†p¯Ìsluönou autorizacÌ, u vodohospod·¯sk˝ch staveb pak pracovnÌky ZVHS.

P¯Ìklad stanovenÌ hodnotÌcÌch kritÈriÌ a jejich v·hy: KritÈrium

v·ha

1 V˝öe nabÌdkovÈ ceny 75 % 2 V˝öe bankovnÌ z·ruky na dobu plnÏnÌ 15 % 3 Sankce za kaûd˝ den prodlenÌ plnÏnÌ VZ v†KË 10 % (zadavatel omezuje v˝öi sankce na 3% nabÌdkovÈ ceny)

4. HodnotÌcÌ kritÈria StanovenÌ hodnotÌcÌch kritÈriÌ je upraveno v ß 78 z·kona. U jednoduööÌch zak·zek volÌme jako hodnotÌcÌ kritÈrium cenu. U sloûitÏjöÌch, n·roËnÏjöÌch na plnÏnÌ vyuûÌv·me ust. ß 78, odst. 1, pÌsm. a) z·kona a nabÌdky hodnotÌme podle ekonomickÈ v˝hodnosti nabÌdky. StanovenÌ hodnotÌcÌch kritÈriÌ u pracÌ na ¯eöenÌ pozemkov˝ch ˙prav je sloûitÈ a obtÌûnÈ. Nelze jiû pouûÌt reference dalöÌ ukazatele, kterÈ uchazeË dokl·d· v r·mci zad·nÌ p¯i plnÏnÌ ekonomickÈ, technickÈ, finanËnÌ, profesnÌ zp˘sobilosti. P¯i pouûitÌ hodnotÌcÌho kritÈria podle ekonomickÈ v˝hodnosti je nutnÈ stanovit do zad·nÌ v·hu jednotliv˝ch kritÈriÌ. Po zkuöenostech z†d¯ÌvÏjöÌch let, jsme dospÏli k†z·vÏru, ûe v·ha nabÌdkovÈ ceny (musÌ b˝t vûdy jako dÌlËÌ hodnotÌcÌ kritÈrium) by mÏla b˝t v†rozmezÌ 70 aû 80%. Jinak se m˘ûe st·t, ûe dÌlËÌ kritÈria svoji vahou umoûnÌ, aby zak·zka byla p¯idÏlena uchazeËi, jehoû nabÌdkov· cena je vyööÌ neû nejniûöÌ, nikoli vöak mimo¯·dnÏ nÌzk· nabÌdkov· cena. DalöÌ hodnotÌcÌ kriteria volÌme tak, aby byla jednoznaËnÏ definovan·, vyËÌsliteln· a hodnotiteln·. Pro hodnocenÌ vyuûÌv·me vzorec, kter˝ byl uveden ve vyhl·öce Ë. 240/2004 Sb. Nap¯. nabÌdkov· cena je hodnocena tak, ûe nejniûöÌ nabÌdkov· cena se vydÏlÌ nabÌdkovou cenou hodnocenÈ nabÌdky, v˝sledek vyn·sobÌ 100 a v·hou, kterou zadavatel tomuto kritÈriu stanovil. U dalöÌch kritÈriÌ je prvnÌ krok opaËn˝, tzn. ûe hodnocen· nabÌdka je dÏlena nejvhodnÏjöÌm hodnotou (ta je vûdy vyööÌ) n·sobena 100 a vahou kritÈria. (viz tabulka) Jako kritÈria volÌme: - v˝öi nabÌdkovÈ ceny - v˝öi bankovnÌ z·ruky na dobu plnÏnÌ, p¯iËemû ji stanovujeme na kvalitu. UvolnÏnÌ bankovnÌ z·ruky je v·z·no na nabytÌ pr·vnÌ moci rozhodnutÌ o schv·lenÌ n·vrhu pozemkovÈ ˙pravy. - v˝öi sankce za kaûd˝ den prodlenÌ. Sankci vyûadujeme uvÈst v†absolutnÌ hodnotÏ (KË), ovöem tak, ûe ji omezujeme v˝öÌ mezi 1 aû 3 % nabÌdkovÈ ceny. Je t¯eba si uvÏdomit, ûe p¯i zak·zce v†hodnotÏ 5 mil. KË ËinÌ 2 % v†absolutnÌ hodnotÏ 100,000,-KË. OmezenÌ je nutnÈ, protoûe jinak uchazeËi, zejmÈna u stavebnÌch pracÌ by mohli nabÌzet Ë·stky ve statisÌcÌch. A vztaûenÌ omezenÌ v˝öe sankce k†nabÌdkovÈ cenÏ ÑrozhodÌî hodnoty kritÈria. I kdyby totiû vöichni uchazeËi nabÌdli nejvyööÌ moûnou Ë·stku, tak tÌm, ûe je vztaûena k†jejich nabÌdkovÈ cenÏ, bude se liöit. - nÏkdy stanovÌme jako jedno z†kritÈriÌ v˝öi sankce za odstranÏnÌ zjiötÏn˝ch z·vad, nad lh˘tu stanovenou zadavatelem nap¯. nad 10 dn˘. - u dod·vek stavebnÌch pracÌ jako dÌlËÌ hodnotÌcÌ kriterium stanovujeme dÈlku z·ruËnÌ doby nad dobu stanovenou zadavatelem. V†pozici zadavatele stanovujeme dÈlku z·ruËnÌ doby na 36 aû 60 mÏsÌc˘. HodnotÌ se pouze poËet mÏsÌc˘ nad dobu stanovenou zadavatelem.

5. P¯Ìprava zad·vacÌ dokumentace Zad·vacÌ dokumentaci pro v˝bÏrov· ¯ÌzenÌ na provedenÌ pozemkov˝ch ˙prav p¯ipravujÌ vöechny pozemkovÈ ˙¯ady jiû dvan·ct let, a vcelku jsme se vöichni nauËili p¯ipravit kvalitnÌ zad·vacÌ dokumentaci pro obnovu katastr·lnÌho oper·tu. Po dohodÏ s†p¯Ìsluön˝m katastr·lnÌm pracoviötÏm Katastr·lnÌho ˙¯adu rozdÏlÌme katastr·lnÌ ˙zemÌ na Ë·st plochu ¯eöenou v†pozemkovÈ ˙pravÏ, na pozemky zahrnutÈ nesmÏÚovanÈ a p¯ÌpadnÏ na Ë·st (zejmÈna pod stavbami ñ nap¯. vodnÌ dÌlo NovÈ Ml˝ny, b˝val· hospod·¯sk· st¯ediska zemÏdÏlsk˝ch druûstev apod.) kde bude provedena pouze rekonstrukce p¯ÌdÏl˘. StanovÌ se pr˘bÏh vnit¯nÌho a vnÏjöÌho obvodu a vypoËÌtajÌ se poËty dÈlkov˝ch jednotek a v˝mÏry jednotliv˝ch kategoriÌ pozemk˘. Po dohodÏ s†katastr·lnÌ pracoviötÏm je rovnÏû urËen poËet bod˘ PPBP a stanoven poËet u kterÈho je nutnÈ provÈst revizi a poËet nutn˝ pro doplnÏnÌ PPBP. SouËasnÏ s†touto p¯Ìpravou oslovujeme n·sledujÌcÌ instituce: - Obec se û·dostÌ o poskytnutÌ schv·lenÈho ˙zemnÌho pl·nu. V†r·mci Okresu B¯eclav majÌ s v˝jimkou jednÈ obce, vöechny ostatnÌ schv·len˝ ˙zemnÌ pl·n. - U V˝zkumnÈho ˙stavu ochrany p˘d a melioracÌ vyû·d·me ˙daje o vÏtrnÈ a vodnÌ erozi. - ZemÏdÏlsk· vodohospod·¯sk· zpr·va dÏlala v†pr˘bÏhu poslednÌch 40 let ¯adu ˙prav drobn˝ch vodnÌch tok˘, vlastnÌ studie o povodÚovÈ ohroûenosti plynoucÌ z†tok˘ v†jejÌ spr·vÏ. - u p¯ÌsluönÈho PovodÌ, v†naöem p¯ÌpadÏ PovodÌ Moravy, s.p. zjiöùujeme, zda je dotËenÈ katastr·lnÌ ˙zemÌ ohroûeno povodnÏmi vzedmutÌm hladin vodnÌch tok˘, zda jsou v†k.˙. inundaËnÌ prostory, p¯ÌpadnÏ je zam˝öleno budov·nÌ protipovodÚov˝ch opat¯enÌ. PozemkovÈ ˙pravy, zejmÈna s†rozvojem moûnostÌ Ëerp·nÌ prost¯edk˘ z†fond˘ EU, nekonËÌ z·pisem do katastru nemovitostÌ, ale pokraËujÌ realizacÌ. Zkuöenosti, s†kter˝mi jsme se setkali p¯i realizaci prvk˘ spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ, n·s vedly k†tomu, ûe jiû v†zad·vacÌ dokumentaci vyûadujeme, aby se pod pl·ny spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ podepisovali inûen˝¯i s†p¯Ìsluönou autorizacÌ podle z·kona 360/1992 Sb. V†zad·nÌ VZ poûadujeme v Ë·sti ÑKritÈria a doklady pro prokazov·nÌ odbornÈ zp˘sobilosti nebo ËlenstvÌ v†profesnÌ organizaciî doloûit autorizaci pro obory: - ˙zemnÌ systÈmy ekologickÈ stability - dopravnÌ stavby - stavby vodnÌho hospod·¯stvÌ - geotechnika jmenov·nÌ p¯Ìsluön˝m soudem - znalce v†oboru oceÚov·nÌ nemovitostÌ 6

PozemkovÈ ˙pravy

P¯i definov·nÌ poûadavk˘ na odbornou zp˘sobilost dodavatele je zadavatel souËasnÏ v·z·n metodick˝mi stanovisky nad¯ÌzenÈho odbornÈho org·nu, kter˝m je ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad (⁄P⁄). V†pÌsemnÈ informaci ⁄P⁄ ze dne 22. 8. 2005 je v˝slovnÏ uvedeno, ûe k†ot·zce autorizace osob zpracov·vajÌcÌch projekty ⁄SES (viz v˝öe) poskytlo stanovisko Ministerstvo ûivotnÌho prost¯edÌ »R, ze kterÈho vypl˝v·, ûe zp˘sob zÌsk·nÌ a rozsah Ëinnosti pro autorizaci v uvedenÈ oblasti upravuje z·kon Ë. 360/1992 Sb., o v˝konu povol·nÌ autorizovan˝ch architekt˘ a o v˝konu povol·nÌ autorizovan˝ch inûen˝r˘ a technik˘ ve v˝stavbÏ, v†platnÈm znÏnÌ, a souvisejÌcÌ podz·konnÈ normy v platnÈm znÏnÌ. Osoba opr·vnÏn· zpracovat projekty ⁄SES musÌ mÌt autorizaci pro tuto Ëinnost, kterou na z·kladÏ p¯ÌsluönÈ zkouöky vyd·v· »esk· komora inûen˝r˘ a architekt˘. UdÏlenÌ autorizace je spojeno s pr·vem uûÌvat odpovÌdajÌcÌ razÌtko »KAIT. Seznam autorizovan˝ch projektant˘ ⁄SES je mj. uv·dÏn a aktualizov·n na webov˝ch str·nk·ch »KAIT, kde si rovnÏû lze ovÏ¯it platnost autorizace nebo jejÌ ËÌslo. TotÈû platÌ pro poldry, vodohospod·¯sk· opat¯enÌ, zpevnÏnÈ cesty. V zad·vacÌ dokumentaci na ve¯ejnou zak·zku poûaduje zadavatel zpracov·nÌ ● jednoho projektu zpevnÏnÈ polnÌ cesty ● jednoho projektu protipovodÚovÈho opat¯enÌ (poldru, ochrannÈ hr·ze apod.) ● jednoho projektu prvku ⁄SES.

v platnÈm znÏnÌ n·leûÌ vlastnÌkovi pozemku, na kterÈm bylo z¯Ìzeno vÏcnÈ b¯emeno, n·hrada podle platnÈho cenovÈho p¯edpisu. N·hradu m˘ûe stanovit pouze znalec z†oboru ekonomika, oceÚov·nÌ nemovitostÌ, podle ß 8, odst.2, z·kona 139/2002 Sb. v†platnÈm znÏnÌ v ¯ÌzenÌ o pozemkov˝ch ˙prav·ch se pro oceÚov·nÌ pouûije zvl·ötnÌ pr·vnÌ p¯edpis platn˝ ke dni vyloûenÌ soupisu n·rok˘ podle odstavce 1. Pozemkov˝ ˙¯ad stanovÌ, zda ocenÏnÌ provede s·m nebo tÌm povÏ¯Ì zpracovatele pozemkov˝ch ˙prav nebo znalce. Pozemkov˝ ˙¯ad rozhodne o zp˘sobu ocenÏnÌ na ˙vodnÌm jedn·nÌ, projedn· jej se sborem z·stupc˘. P¯i tÈto p¯Ìleûitosti kr·tce k†subdodavatel˘m. Jen m·lo uchazeË˘ m˘ûe splnit vöechny v˝öe uvedenÈ podmÌnky, nenÌ vöak problÈm, aby nÏkter˝ z†kvalifikaËnÌch ukazatel˘ byl splnÏn prost¯ednictvÌm t¯etÌ osoby, subdodavatele. Podle z·kona 137/2006 Sb. nem˘ûe zadavatel vylouËit ˙plnÏ plnÏnÌ nÏkterÈ Ë·sti zak·zky subdodavatelem. Mohla by teoreticky nastat situace, ûe se p¯ihl·sÌ uchazeË, kter˝ nem· û·dnou z poûadovan˝ch odbornostÌ a vöechny technickÈ a profesnÌ ukazatele splnÌ prost¯ednictvÌm subdodavatel˘ (ryze teoreticky se m˘ûe p¯ihl·sit uchazeË podnikajÌcÌ nap¯. v†oboru v˝poËetnÌ techniky, splÚuje z·kladnÌ, ekonomickÈ a finanËnÌ ukazatele a ostatnÌ splnÌ subdodavateli), proto vymezujeme v zad·nÌ, ûe uchazeË nem˘ûe buÔ v˝kon zemÏmÏ¯iËsk˝ch ËinnostÌ nebo projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav splnit prost¯ednictvÌm subdodavatele. Okres B¯eclav pat¯Ì mezi ojedinÏlÈ oblasti v†celÈ »R, kde je znaËn˝ z·jem o vytyËov·nÌ pozemk˘ po pozemkovÈ ˙pravÏ, z·jem se pohybuje mezi 30 aû 60 % poËtu vlastnÌk˘ v danÈm katastr·lnÌm ˙zemÌ. Protoûe celkovÈ poûadavky p¯esahujÌ 2 mil. KË bez DPH a individu·lnÌ vytyËenÌ by muselo b˝t zad·v·no otev¯en˝m ¯ÌzenÌm, stanovujeme v†zad·vacÌ dokumentaci p¯edpokl·dan˝ poËet MJ a to 100bm a poËet bod˘. Uû koncem 90. let jsme tento zp˘sob zad·nÌ uplatnili, ale nestanovili jsme poËet jednotek a zjistili jsme, ûe podle odhadu jednotliv˝ch uchazeË˘ se poËet jednotek liöil a tÌm se v˝raznÏ odliöovaly i nabÌdkovÈ ceny. Z†uvedenÈho d˘vodu stanovujeme vöem uchazeË˘m stejn˝ z·vazn˝ poËet mÏrn˝ch jednotek a nabÌdkov· cena se liöÌ podle ceny jednotkovÈ, kterou si navrhne kaûd˝ z†uchazeË˘ individu·lnÏ. V˝hodou tohoto zp˘sobu a zd·nÌ je, ûe m·me na pÏt let od nabytÌ pr·vnÌ moci rozhodnutÌ o schv·lenÌ n·vrhu ÑodsoutÏûenoî i vytyËov·nÌ a û·dosti vlastnÌk˘ o vytyËenÌ pozemk˘ po pozemkovÈ ˙pravÏ zasÌl·me dodavateli pracÌ. Lze doporuËit dalöÌm zadavatel˘m, kte¯Ì by se pro tento zp˘sob rozhodli, aby do zad·vacÌ dokumentace a do smlouvy uvedli, ûe vytyËov·nÌ bude prov·dÏno nejmÈnÏ jednou za ËtvrtletÌ. Formulace tÈto klauzule vych·zÌ ze zkuöenosti p¯i zasl·nÌ malÈho poËtu û·dostÌ dodavateli, kter˝ pak nem· z·jem prov·dÏt vytyËov·nÌ malÈho poËtu jednotek. To bylo nÏkolik poznatk˘ a zkuöenostÌ s†p¯Ìpravou ve¯ejn˝ch zak·zek p¯edevöÌm na pozemkovÈ ˙pravy s†nÏkolika okrajov˝mi post¯ehy k†dod·vk·m stavebnÌch pracÌ. Z·vÏrem bych snad uvedl, ûe se st·le objevuje mezi zadavateli moûnost p¯ekroËenÌ v˝slednÈ ceny nabÌdky, kter· byla p¯idÏlena uchazeËi, jenû podal nejvhodnÏjöÌ nabÌdku do v˝öe 10 %. Tato informace plyne z†prvnÌho z·kona Ë. 199/1994 Sb. o zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek, kde bylo uloûeno zadavateli ozn·mit skonËenÌ ve¯ejnÈ zak·zky vyplnÏnÌm ÑEvidenËnÌho listuî a v†p¯ÌpadÏ, ûe se v˝sledn· cena liöila od ceny, kterou vÌtÏzn˝ uchazeË nabÌdl ve ve¯ejnÈ obchodnÌ soutÏûi o vÌce neû 10 %, tak byl zadavatel povinen org·nu dohledu (⁄OHS) zaslat pÌsemnÈ zd˘vodnÏnÌ. Z·kon 137/2006 S. o ve¯ejn˝ch zak·zk·ch (ani p¯edchozÌ z·kon Ë. 40/2004 Sb.) podobnÈ ustanovenÌ nem·. Cena, kterou nabÌdl uchazeË jemuû byla VZ p¯idÏlena, je koneËn· a nep¯ekroËiteln·. Podle z·kona 137/2006 Sb. o ve¯ejn˝ch zak·zk·ch, pokud zadavatel p¯edpokl·d· nav˝öenÌ ceny, m˘ûe si vyhradit v†zad·vacÌch podmÌnk·ch opËnÌ pr·vo. PodrobnÏ je tento postup uveden v ß 99, z·kona.

Pro tyto projekty zad·v·me a zavazujeme vöechny uchazeËe stejnou Ë·stkou, jejÌû v˝öe plyne z†velikosti katastr·lnÌho ˙zemÌ, jeho konfiguraci a informacÌ zÌskan˝ch z†V⁄MOP, PovodÌ Moravy, ZVHS a ˙zemnÌho pl·nu p¯ÌsluönÈ obce. Vöichni uchazeËi jsou v·z·ni Ë·stkou pohybujÌcÌ se v rozmezÌ 450 tis. aû 750 tis. KË. V˝öe penÏûnÌho plnÏnÌ je pro danou VZ pro vöechny uchazeËe stejn·. Po schv·lenÌ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ bude dodavatel zpracov·vat realizaËnÌ projekty vybranÈ po dohodÏ pozemkovÈho ˙¯adu a z·stupce p¯ÌsluönÈ obce. K†tomuto zad·nÌ jsme dospÏli po zkuöenostech, kdy novÏ navrûen˝ pl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ, resp. pozemky pro komunikace nemÏly dostateËnou dimenzi pro n·spy Ëi ˙vozy, p¯ÌpadnÏ oblouky zat·Ëek. Po skonËenÌ ¯ÌzenÌ o pozemkovÈ ˙pravÏ jiû nem˘ûe pozemkov˝ ˙¯ad prov·dÏt vykupov·nÌ pozemk˘, pokud nastane v˝öe uveden˝ stav, jsme si vÏdomi, ûe se n·m nepoda¯Ì podchytit vöechny prvky PSZ, ale aspoÚ ty nejd˘leûitÏjöÌ, protoûe projektant pracujÌcÌ na novÈm uspo¯·d·nÌ pozemk˘ musÌ spolupracovat s†projektantem realizaËnÌho projektu. Pro zpracov·nÌ projektu zpevnÏnÌ polnÌ cesty vyûadujeme stanovisko autorizovanÈho inûen˝ra z oboru geotechnika (citov·no z oboru autorizace uvedenÈm v ß 5 odst.3 pÌsm. i/ z·kona 360/1992 Sb.), kter˝ je opr·vnÏn rozhodnout, zda je nezbytnÈ provÈst geologick˝ pr˘zkum Ëi†je†podloûÌ†dostateËnÏ†˙nosnÈ. Jak jsme v˝öe uvedli, ÑPl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌî obsahuje prvky, jejichû realizace ve svÈm souhrnu m· zajistit ekologickou stabilitu krajiny. JednÌm z†takov˝ch prvk˘ je v†zad·vanÈ ve¯ejnÈ zak·zce p¯edpokl·dan˝ n·vrh a definice rozsahu (velikosti) pozemk˘ pro zpevnÏnÌ polnÌch cest, resp. p¯i jejich k¯ÌûenÌ, a to takov˝m zp˘sobem, aby byly zajiötÏny dostateËnÏ öirokÈ navrûenÈ oblouky, kterÈ umoûnÌ bezproblÈmov˝ provoz zemÏdÏlsk˝ch stroj˘. Z†tÏchto d˘vod˘ poûaduje zadavatel prok·z·nÌ odbornÈ zp˘sobilosti ● v†oboru dopravnÌch staveb (po polnÌch cest·ch bude realizov·n provoz zemÏdÏlsk˝ch stroj˘†aj.†dopravnÌch†prost¯edk˘), ● v†oboru staveb vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ (n·sledn· v˝stavba polnÌch cest, jejich ˙prava, k¯ÌûenÌ atd. bude realizov·no v†krajinnÈm prost¯edÌ), ● soudnÌho znalce v†oboru oceÚov·nÌ nemovitostÌ, kter˝ ocenÌ pozemky, jeû budou muset b˝t vykoupeny za ˙Ëelem zpevnÏnÌ polnÌch cest a jejich p¯Ìpadn˝ch ˙prav, pro ocenÏnÌ vÏcn˝ch b¯emen podle ß 9, odst. 15, z·kona 139/2002 Sb. 7

PozemkovÈ ˙pravy

Informace o postupu pracÌ na v˝zkumnÈm ˙kolu ÑOptimalizace ËinnostÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v »R ve vztahu k vyuûÌv·nÌ komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav k uchov·nÌ krajinn˝ch funkcÌî Ing. Jana Pivcov·, ⁄P⁄ Nejen pozemkov˝mi ˙¯ady ale pochopitelnÏ odbornou ve¯ejnostÌ v˘bec je s velk˝m z·jmem sledov·n v˝zkumn˝ ˙kol, kter˝ ¯eöÌ V˝zkumn˝ ˙stav zemÏdÏlskÈ ekonomiky (V⁄ZE), a kter˝ se zab˝v· ot·zkami p¯ÌötÌch ËinnostÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ zejmÈna v oblasti pozemkov˝ch ˙prav. Jde o p¯esnÏjöÌ stanovenÌ odborn˝ch ËinnostÌ, anal˝zu pot¯eb pozemkov˝ch ˙prav, optimalizaci kapacit z hlediska jednotliv˝ch odbornostÌ na pozemkov˝ch ˙¯adech, a to mj. z hlediska region·lnÌho a nakonec i o n·mÏty na moûnÈ p¯ÌötÌ racion·lnÌ uspo¯·d·nÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘.

Dne 17. 7. 2007 probÏhlo na MZe, ⁄st¯ednÌm pozemkovÈm ˙¯adu, jedn·nÌ o postupu pracÌ na tomto v˝zkumnÈm ˙kolu (ÑOptimalizace ËinnostÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v†»R ve vztahu k†vyuûÌv·nÌ komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav k†uchov·nÌ krajinn˝ch funkcÌî. Jedn·nÌ se z˙Ëastnili za V⁄ZE jako ¯eöitele projektu Doc. Ing. Ji¯Ì NÏmec, CSc. a Ing. Jakub KuËera, za ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad jako hlavnÌho uûivatele v˝stupu projektu Ing. Kamil Kaulich, z·stupce ¯editele ⁄P⁄ a Ing. Jana Pivcov·.

V›ZV A V›ZVA

ZodpovÏdn˝ ¯eöitel ˙kolu, Doc. Ing. Ji¯Ì NÏmec, CSc., sdÏlil, ûe ¯eöenÌ dÌlËÌho cÌle projektu V003 ÑAnal˝za souËasn˝ch metod oceÚov·nÌ pozemk˘, ˙zemnÌch a krajinn˝ch celk˘ v†»R a vybran˝ch zemÌch EU vËetnÏ ekonomick˝ch podmÌnek Ëinnosti pozemkov˝ch ˙¯ad˘ p¯i KP⁄î bude ËasovÏ p¯esunuto na rok 2008, a to spolu s†etapou V004; rok 2007 bude vyuûit k†prohloubenÌ poznatk˘ z†n·vrh˘ etapy V002. Pokud jde o ÑP¯ehled Ëinnosti a person·lnÌ struktury pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v†nÏkter˝ch zemÌch EUî (SRN, Rakousko, Francie a NizozemÌ), tato Ë·st ˙kolu dosud nebyla publikov·na. ⁄P⁄ rovnÏû doporuËuje z†v˝sledk˘ tohoto cÌle p¯ipravit Ël·nek do bulletinu PozemkovÈ ˙pravy. ⁄P⁄ jako hlavnÌ uûivatel v˝sledk˘ v˝zkumnÈho ˙kolu, s†touto zmÏnou souhlasÌ za podmÌnky, ûe bude vöe ¯·dnÏ zajiötÏno po form·lnÌ str·nce na ˙rovni zadavatele. Do v˝stupu za rok 2007 budou tedy za¯azeny i v˝sledky dÌlËÌho cÌle V002. D·le byl konzultov·n postup p¯i ¯eöenÌ dÌlËÌch cÌl˘ V003 a V004. ÿeöitel i hlavnÌ uûivatel v˝stupu se shodli na skuteËnosti, ûe pot¯eby prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav z†pohledu ÿSD, PF »R a protipovodÚovÈ poûadavky je t¯eba br·t jako

»eskomoravsk· komora pro pozemkovÈ ˙pravy

objektivnÏ a kvantitativnÏ zjistiteln˝ z·klad, kter˝ vöak bezpodmÌneËnÏ musÌ b˝t doplnÏn dalöÌmi pot¯ebami na zah·jenÌ a ¯eöenÌ poz. ˙prav ñ poûadavky vlastnÌk˘ nadpoloviËnÌ v˝mÏry v danÈm ˙zemÌ, protieroznÌ ochrana p˘dy, zv˝öenÌ ekologickÈ stability ˙zemÌ, pot¯eba realizacÌ schv·len˝ch a zapsan˝ch n·vrh˘ poz. ˙prav apod. Tyto doplÚujÌcÌ podklady dod· z Ë·sti ⁄P⁄, z Ë·sti budou stanoveny odborn˝m odhadem po konzultacÌch mezi ⁄P⁄ a V⁄ZE. D·le byly konzultov·ny nÏkterÈ konkrÈtnÌ technickÈ parametry zpracovan˝ch podklad˘ a informacÌ (tabulky). Nap¯. p¯i stanovenÌ a pl·nov·nÌ poËtu pracovnÌk˘ na jednotliv˝ch pozemkov˝ch ˙¯adech je t¯eba zohlednit mimo jinÈ i nutnost peËlivÈ a d˘kladnÈ kontroly pr˘bÏhu ¯eöenÌ pozemkovÈ ˙pravy ze strany pozemkovÈho ˙¯adu; po dohodÏ s†¯eöitelem bude uv·ûeno vypuötÏnÌ sloupce Obnova venkova v†p¯ÌsluönÈ tabulce. DalöÌ sch˘zka k†postupu pracÌ na tomto v˝zkumnÈm ˙kolu se bude konat v†polovinÏ mÏsÌce z·¯Ì 2007 a to mimo jinÈ na z·kladÏ zohlednÏnÌ v˝öe uveden˝ch p¯ipomÌnek v†podkladech pro tuto sch˘zku.

IX. Mezinárodní konference o katastru nemovitostí

NovotnÈho l·vka 5, Praha 1, 116 68

V·ûen· kolegynÏ, v·ûen˝ kolego,

29. ñ 30. 11. 2007 OLOMOUC ñ Hotel FLORA

Dovolujeme si V·s oslovit jmÈnem »eskomoravskÈ komory pro pozemkovÈ ˙pravy, d·le jen »MKP⁄. »MKP⁄ v loÚskÈm roce zavröila 15 let svÈho trv·nÌ a navazuje na dlouholetÈ tradice pozemkov˝ch ˙prav v Ëesk˝ch zemÌch. Komora sdruûuje odbornÌky z oboru pozemkov˝ch ˙prav v r·mci celÈ republiky, je organizov·na jako ˙st¯edÌ a poboËky v jednotliv˝ch krajÌch. Posl·nÌm komory je jednak rozvÌjenÌ odbornÈ Ëinnosti v pozemkov˝ch ˙prav·ch v n·vaznosti na nejnovÏjöÌ odbornÈ poznatky a technickÈ vybavenÌ a d·le h·jÌ z·jmy sv˝ch Ëlen˘. Je partnerem ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu, pro kter˝ zajiöùuje nÏkterÈ specifickÈ ˙koly. Komora spolupracuje v komisÌch p¯i udÏlov·nÌ odbornÈ zp˘sobilosti k prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav, organizuje soutÏû o nelepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ, oponuje v˝znamnÈ materi·ly jako nap¯. k zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek v oboru pozemkov˝ch ˙prav, zpracovala orientaËnÌ pom˘cku pro stanovenÌ cen, organizuje odborn· ökolenÌ a semin·¯e s celorepublikovou p˘sobnostÌ. V˝raznÏ se podÌlela na zÌsk·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘ pro pozemkovÈ ˙pravy v uplynul˝ch dvou letech. K tomu abychom mohli produkovat vysoce odbornÈ materi·ly vyuûÌv·me jak Ëlenskou z·kladnu, tak odbornÌky jin˝ch profesÌ, zejmÈna z oblasti pr·vnÌ. P¯i zpracov·nÌ posudk˘ a materi·l˘ s celost·tnÌ platnostÌ vyuûÌv·me praktick˝ch zkuöenostÌ naöich Ëlen˘ ze vöech kraj˘, aby v tÏchto materi·lech se odr·ûela specifika vöech kraj˘ naöÌ republiky. V·ha vlivu naöÌ organizace je d·na i poËtem jejich Ëlen˘. Vzhledem k†tÈto skuteËnosti se rozhodlo p¯edstavenstvo »MKP⁄ na svÈm zased·nÌ uËinit v˝zvu pracovnÌk˘m v oboru pozemkov˝ch ˙prav k p¯ihl·öenÌ se ke ËlenstvÌ v »MKP⁄. Pokud m·te z·jem st·t se Ëlenem »eskomoravskÈ poboËky pro pozemkovÈ ˙pravy, vyû·dejte si prosÌm p¯ihl·öku na v˝öe uvedenÈ adrese u Ing. AntonÌna svobody. RoËnÌ Ëlensk˝ p¯ÌspÏvek ËinÌ 300,-KË. »lenstvÌ v »MKP⁄ je zohlednÏno ve slev·ch na po¯·dan˝ch odborn˝ch akcÌch.

Po¯·d·: ■ »esk˝ svaz geodet˘ a kartograf˘ ■ Slovensk· spoleËnosù geodetov a kartografov ■ »esk˝ ˙¯ad zemÏmÏ¯ick˝ a katastr·lnÌ MÌsto kon·nÌ: OLOMOUC, Hotel Flora, Krapkova 34, 779 00 Olomouc, »R Prezence ˙ËastnÌk˘: 29. 11. 2007 od 8:30 do 10:00 ZaË·tek programu: 29. 11. 2007 10:00 hod. UkonËenÌ programu: 30. 11. 2007 15.00 hod. Ubytov·nÌ: ˙ËastnÌci hradÌ individu·lnÏ v hotelu Kontakty:

»SGK, NovotnÈho l·vka 5, 116 688 Praha 1, tel./fax: +420 220 082 374 Ing. Jana Chudobov· ñ tajemnÌk »SGK mobil: +420 728 750 494 E-mail: [email protected] Ing. V·clav äanda ñ p¯edseda »SGK mobil: +420 602 157 621 E-mail: vaclav.sanda@ gefos.cz Ing. Olga BuröÌkov· ñ p¯edseda odbornÈ skupiny KN ñ mobil: +420 604 896 245 E-mail: [email protected]

Uz·vÏrka p¯ihl·öek ˙ËastnÌk˘: 15. 11. 2007, pokud to nestihnete, staËÌ nahl·sit telefonicky nebo elektronicky organizaËnÌmu garantovi.

Ing. MojmÌr Proch·zka, p¯edseda »MKP⁄

8

PozemkovÈ ˙pravy

Pozn·mka redakce k diskusi v Ël·nku ÑN·vrh pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ ñ zkuöenosti P⁄ Sokolovì z Ëasopisu Ë. 59 Autorka Ël·nku panÌ ing. M. Gregorov·, ¯editelka P⁄ Sokolov reaguje na p¯ÌspÏvek ing. V. MazÌna, uve¯ejnÏn˝ v Ë. 57 ÑZ·sady navrhov·nÌ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ a jeho n·leûitostiì. Cel· diskuse je vedena ze strany panÌ ¯editelky korektnÏ, se snahou o pozn·nÌ problematiky, dokonce s v˝zvou o dalöÌ p¯ÌspÏvky n·pad˘ od koleg˘ z jin˝ch ˙¯ad˘. NaöÌ redakci zaujaly ani ne tak jednotlivÈ diskutovanÈ ot·zky, ale celkov· situace a p¯Ìstup pozemkov˝ch ˙¯ad˘ jako zadavatel˘ komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav, jejichû souË·stÌ je pl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. PanÌ ¯editelka se zmiÚuje o zvyklostech r˘zn˝ch pozemkov˝ch ˙¯ad˘ a popisuje aû diametr·lnÏ odliön˝ postup zpracov·nÌ a projedn·v·nÌ neû jejÌ kolega z PlznÏ. ÑSokolovsk˝ì zp˘sob zpracov·nÌ pl·nu je vÌce v poloze vyuûitÌ mÌstnÌch znalc˘ a kompetenci sboru z·stupc˘, kdeûto ÑplzeÚsk˝ì zp˘sob vych·zÌ z odbornÈ erudice zpracovatelskÈ firmy a jejich autorizovan˝ch specialist˘, kter˝ je p¯edkl·d·n k posouzenÌ sboru z·stupc˘. Tento p¯Ìklad diskuse potvrzuje, ûe v souËasnÈ dobÏ st·le vÌce vyvst·v· do pop¯edÌ ne¯eöen· ot·zka celÈho oboru pozemkov˝ch ˙prav v »R. Toto se projevuje nejen p¯i zpracov·nÌ jednotliv˝ch komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav, ale je moûnÈ to objevit i v koncepËnÌch statistick˝ch a metodick˝ch materi·lech. Bylo by zajÌmavÈ udÏlat anketu u zpracovatel˘ pozemkov˝ch ˙prav a pracovnÌk˘ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ s ot·zkou: Ñco je klÌËov˝m dokumentem pozemkovÈ ˙pravy?ì Jak je moûnÈ, ûe jeden z ¯editel˘ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ tvo¯Ì podrobn˝ metodick˝ postup pr˘zkumn˝ch a analytick˝ch ËinnostÌ a druh˝ m· zcela jinÈ zvyklosti? Jakou v·ûnost d·vajÌ pak jednotlivÈ firmy pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ, kdyû, jak uv·dÌ panÌ ¯editelka ze Sokolova, projektujÌ pro cestu öirokou 4 m v korunÏ parcelu uûöÌ neû 3 m? Kdyû srovn·me legislativu a platnÈ normy v oblasti geodetick˝ch ËinnostÌ p¯i pozemkov˝ch ˙prav·ch s legislativou a normami v oblasti projekce pozemkov˝ch ˙prav, zjistÌme propastn˝ rozdÌl. JistÏ lze namÌtat, ûe mÏ¯enÌ zemskÈho povrchu pomocÌ GPS a tot·lnÌch stanic je nÏco jinÈho neû tvorba krajiny, tam je t¯eba d·t prostor pro tv˘rËÌ rozlet projektantovi a tÏm, kte¯Ì ûijÌ v krajinÏ. Ano, ale ne z neznalosti a nevzdÏlanosti odbornÈ ve¯ejnosti v oboru, kter˝ v okolnÌch zemÌch m· svoji spoleËenskou prestiû. Redakce Ëasopisu si nedÏl· n·rok na koment·¯ k diskusi Ëi z·vÏry v˘Ëi tÏm, kte¯Ì jsou zodpovÏdnÌ za metodickÈ vedenÌ a osvÏtu v oboru pozemkov˝ch ˙prav. Svoji pozn·mku bychom chtÏli uzav¯Ìt citacÌ z ß 37 Arbeitsgemeinschaft Flurbereinigung - 1992, tedy z·kona o pozemkov˝ch ˙prav·ch naöich Bavorsk˝ch koleg˘, kam tak r·di a dlouho jezdÌme na zkuöenou:

PozemkovÈ ¯editelstvÌ prov·dÌ vËas p¯Ìpravn· öet¯enÌ, ke kter˝m jsou p¯izv·ni majitelÈ pozemk˘ reprezentativnÌ z·stupci. Jejich cÌlem je prozkoumat ˙ËelnÈ ohraniËenÌ novÏ upravovanÈho ˙zemÌ, stejnÏ jako p¯ibliûnÏ stanovit, jak· opat¯enÌ jsou v˝hledovÏ nutn· a jakÈ lze oËek·vat prov·dÏcÌ n·klady a vlastnÌ v˝kony pro ˙Ëastnick˝ spolek a jak˝ je moûno oËek·vat podÌl dalöÌho t¯etÌho na n·kladech. Je nutno db·t na¯ÌzenÌ o ochranÏ p¯Ìrody a pÈËi o krajinu. P¯Ìpravn· jedn·nÌ neslouûÌ jenom k p¯ÌpravÏ n·sledn˝ch objasÚujÌcÌch sch˘zÌ. Jsou v souvislosti s pr˘zkumem a zpravodajstvÌm z˙ËastnÏn˝ch org·n˘ o pl·novanÈm postupu (ß 55 odst. 2 a FlurbG) takÈ d˘leûitou p¯Ìpravnou pracÌ pro sestavenÌ z·sad nov˝ch forem. Opat¯enÌ novÈho zemskÈho uspo¯·d·nÌ se musÌ p¯izp˘sobit ¯·du celÈho prostoru (ß l odst. 4 ROG, RVF 7.1.Ol) a musÌ dos·hnout vhodn˝ch nov˝ch forem postupu (tÈû jedn·nÌ). K tomu je zapot¯ebÌ koncepce, kter· je odsouhlasena z˙ËastnÏn˝mi ˙¯ady a organizacemi, stejnÏ jako spoleËenstvÌm ˙ËastnÌk˘ a kterou je nutno vypracovat pozemkov˝m ¯editelstvÌm v z·sad·ch nov˝ch forem: TÌm budou shrnuta rozs·hl· pl·nov·nÌ a dalöÌ odborn· pl·nov·nÌ s poûadavky novÈho zemskÈho uspo¯·d·nÌ, kterÈ stanovÌ cÌle dalöÌho postupu. Se z¯etelem k tomuto v˝znamu a rozs·hlÈ ˙Ëasti p¯Ìsluön˝ch ˙¯ad˘ a organizacÌ majÌ z·sady nov˝ch forem funkci postupu prostorovÈho uspo¯·d·nÌ. Z·sady nov˝ch forem jsou vzorem spoleËenstvÌ ˙ËastnÌk˘ pro ˙kol novÈho uspo¯·d·nÌ. NesmÌ b˝t jenom shrnutÌm p¯·nÌ a podnÏt˘ partner˘, kte¯Ì je pl·nujÌ. Naopak musÌ poskytnout koncept pro ˙ËelnÈ novÈ formy novÏ uspo¯·dan˝ch objekt˘. PodobnÏ popisuje metodu prov·dÏnÌ p¯Ìpravn˝ch ËinnostÌ a zpracov·nÌ pl·nu pan Hoisl R. z Univerzity v MnichovÏ: V jednotlivÈm p¯ÌpadÏ pl·nov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav spoËÌvajÌ tÏûiötÏ jak v cÌlech, tak i v opat¯enÌch rozdÌlnÏ. Pozornost zasluhuje okolnost, ûe p¯i pl·novacÌm ˙kolu pozemkov˝ch ˙prav spolup˘sobÌ velice rozdÌlnÈ odbornÈ okruhy. JednotlivÈ obory nestojÌ izolovanÏ, n˝brû jsou navz·jem tÏsnÏ spojeny. TÌm se projevuje ˙prava pozemk˘ jako typick˝ p¯Ìpad pro pouûitÌ systÈmovÈ teorie. SystÈm pozemkov˝ch ˙prav se skl·d· z vÌce systÈmov˝ch element˘, kterÈ jsou obsahovÏ definov·ny uveden˝mi odborn˝mi obory. Prvky systÈmu jsou navz·jem spojeny. Pl·novacÌ proces je proto t¯eba uspo¯·dat tak, aby tato spojenÌ byla takÈ ˙Ëinn·. 9

SystÈmov· teorie d·v· proto k dispozici nÏkolik model˘, tyto modely majÌ spoleËnÈ to, ûe se urËÌ sÌle a rozvinou alternativy ¯eöenÌ, po vyhodnocenÌ tÏchto alternativ se vybere rozhodnutÌ a n·slednÏ se podle toho zpracuje prov·dÏcÌ pl·n. Pl·novacÌ management je nynÌ pot¯eba vytvo¯it tak, aby byla moûn· v jednotliv˝ch f·zÌch pl·nov·nÌ zpÏtn· vazba s p¯edeöl˝mi pl·novacÌmi kroky. Tento proces zpÏtnÈ vazby d·le dovoluje, aby p¯i pl·nov·nÌ p¯ekraËujÌcÌm jednotlivÈ obory jako je tomu p¯i pozemkov˝ch ˙prav·ch - vypl˝valy poznatky ze vöech odborn˝ch okruh˘ v jednom interdisciplin·rnÌm v˝ukovÈm procesu do pl·nov·nÌ. Toto je p¯i pl·nov·nÌ, kterÈ p¯ekraËuje obory, nezbytnÏ nutnÈ. ZodpovÏdn˝ pl·novaË - a to platÌ i pro velice dobrÈ pl·novaËe - nenÌ schopen ovl·dnout plnÏ vöechny odbornÈ dÌlËÌ discipliny. AËkoliv se zd· pl·novacÌ proces podle systÈmovÈ teorie tak samoz¯ejm˝, p¯in·öÌ p¯ece p¯i praktickÈm za¯azenÌ do spr·vnÌch jedn·nÌ, tedy p¯i svrchovanÈm pl·nov·nÌ, nÏkterÈ tÏûkosti. Tak se st·v· zejmÈna v demokratick˝ch form·ch spoleËnosti, ûe mohou b˝t zpÏtn˝mi vazbami v pozdÏjöÌch pl·novacÌch f·zÌch znovu zpochybnÏny d˘leûitÈ pl·novacÌ podklady, nap¯. cÌle pl·nu a tedy soudnÏ napadeny. Jinak zb˝v· p¯i strategickÈm pl·nov·nÌ dostatek hracÌho prostoru, aby se p¯en·öely normativnÏ urËenÈ cÌle na pl·novacÌ ˙zemÌ, tam se zv·ûily podle mÌstnÌch poûadavk˘ a aby bylo nalezeno mÌstnÏ p¯izp˘sobenÈ rozhodnutÌ p¯i cÌlov˝ch konfliktech. StrategickÈ pl·nov·nÌ nach·zÌ svou podstatu ve vöeobecn˝ch z·sad·ch k novÈmu utv·¯enÌ ˙zemÌ pozemkov˝ch ˙prav (z·sady novÈho uspo¯·d·nÌ), tento elabor·t pl·nu sest·v· z mapovÈ a textovÈ Ë·sti. Pl·n obsahuje z·sady pl·nov·nÌ k jednotliv˝m odborn˝m disciplin·m. Centr·lnÌ postavenÌ p¯itom zaujÌmajÌ z·sady pro rozvoj krajiny. SystÈmov˝ p¯Ìstup ke zpracov·nÌ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ je ve st·tech s tradicÌ pozemkov˝ch ˙prav jiû zaûitou z·leûitostÌ, coû bohuûel v »eskÈ republice neplatÌ pro vöechny zpracovatele a vöechny investory, kte¯Ì od projektant˘ p¯ebÌrajÌ tyto dokumenty. Kvalita tohoto dokumentu nenÌ takÈ û·dnou t¯etÌ osobou hodnocena a kontrolovan·. PodobnÏ jsou nejasnÈ cÌle, ˙Ëel a obvod pozemkovÈ ˙pravy p¯i zahajov·nÌ a zad·v·nÌ pozemkovÈ ˙pravy, coû souvisÌ s ˙rovnÌ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ, spolu˙ËastÌ spr·vnÌch org·n˘ p¯i ¯ÌzenÌ a v˝slednou realitou v krajinÏ. ❑ ❑ ❑

PozemkovÈ ˙pravy

Projekt hodnocenÌ ˙Ëinnosti protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ Ing. Jana Podhr·zsk·, Ing. Jana UhlÌ¯ov·, V˝zkumn˝ ˙stav melioracÌ a ochrany p˘dy, v.v.i., OddÏlenÌ pozemkov˝ch ˙prav Brno, Lidick· 25/27, 657 20 Brno, mail: [email protected] 1. ⁄vod V˝znamnou souË·stÌ n·vrhu pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch je n·vrh protieroznÌch opat¯enÌ a opat¯enÌ, slouûÌcÌch ke zmÌrnÏnÌ ökodliv˝ch ˙Ëink˘ povrchovÈho odtoku z†extrÈmnÌch sr·ûek. VÏtöinou tÌm rozumÌme malÈ retenËnÌ vodnÌ n·drûe, suchÈ n·drûe, pr˘lehy, p¯Ìkopy a ˙pravy strûÌ a tok˘, doplnÏnÈ organizaËnÌmi a agrotechnick˝mi opat¯enÌmi. Obecn˝ postup pro v˝bÏr a n·vrh komplexnÌch opat¯enÌ lze tÏûko doporuËit, protoûe n·vrh a realizace konkrÈtnÌch opat¯enÌ je vûdy z·visl· na mnoha faktorech a opat¯enÌ vÏtöinou nejsou navrhov·na oddÏlenÏ, ale v†systÈmu pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ, vËetnÏ ⁄SES a cestnÌ sÌtÏ. Roli hrajÌ reliÈfnÌ a klimatickÈ pomÏry, zp˘sob hospoda¯enÌ na zemÏdÏlskÈ p˘dÏ, v˝mÏra ÑvolnÈî p˘dy pro realizaci (obecnÌ nebo st·tnÌ p˘da) i ochota vlastnÌk˘ podÌlet se v˝mÏrou na vybudov·nÌ tÏchto opat¯enÌ a dodrûovat ochrann˝ reûim na ornÈ p˘dÏ. PodÌv·me-li se na ˙Ëinnost opat¯enÌ vzhledem k†ochranÏ p˘dy, m· zajistÈ nejvyööÌ ˙Ëinnost ochrannÈ zatravnÏnÌ nebo zalesnÏnÌ. Na takov˝ch ploch·ch d·le nedoch·zÌ k†neû·doucÌmu eroznÌmu smyvu. Protoûe vöak tento systÈm nenÌ moûnÈ uplatnit na veökerÈ ornÈ p˘dÏ, jsou volena opat¯enÌ agrotechnick· ñ mulËov·nÌ, setÌ do strniötÏ, bezorebn˝ zp˘sob hospoda¯enÌ apod, kdy je podpo¯eno zasakov·nÌ vody do p˘dy a omezenÌ eroznÌch projev˘. Z†hlediska ËistÈ ochrany p˘dy p¯ed erozÌ na pozemku je tedy nejmÈnÏ ˙ËinnÈ budov·nÌ protieroznÌch pr˘leh˘, p¯Ìkop˘ a mezÌ, kterÈ pouze rozdÏlÌ pozemek na menöÌ dÌly, tÌm zabr·nÌ rozvinutÌ eroznÌch jev˘ ve spodnÌch Ë·stech pozemku a odvedou sr·ûkovou vodu mimo kritickÈ profily. P˘da nad a pod prvkem vöak nenÌ chr·nÏna proti erozi, pokud nenÌ uplatnÏno dalöÌ protieroznÌ opat¯enÌ. Jin˝ je ovöem pohled z†hlediska protipovodÚovÈ ochrany a eliminace ökodlivÈho p˘sobenÌ sr·ûkov˝ch vod. ZatravnÏnÈ nebo öetrn˝m zp˘sobem obdÏl·vanÈ pozemky nemohou v˝znamnÏ ovlivnit povrchov˝ odtok p¯i extrÈmnÌch p¯Ìvalov˝ch sr·ûk·ch. V†tÏchto p¯Ìpadech se naopak uplatnÌ vÌce biotechnickÈ protieroznÌ prvky, kterÈ (jsou-li vhodnÏ situovanÈ a dostateËnÏ nadimenzovanÈ) jsou schopny odvÈst extrÈmnÌ odtokov· mnoûstvÌ mimo kritickÈ profily, zabr·nit v˝znamn˝m ökod·m nejen na zemÏdÏlskÈ p˘dÏ, ale i v†intravil·nech obcÌ. LiniovÈ prvky je vhodnÈ za˙stit do ochrann˝ch n·drûÌ, kde postupnÏ doch·zÌ k†usazov·nÌ sediment˘ a spodnÌ Ë·sti povodÌ jiû nejsou zatÏûov·ny neû·doucÌmi splaveninami. P¯i navrhov·nÌ a projektov·nÌ biotechnick˝ch liniov˝ch prv-

k˘ a n·drûÌ je zapot¯ebÌ stanovit spr·vnÈ parametry tÏchto opat¯enÌ, protoûe nevhodnÈ zaloûenÌ nap¯. protieroznÌch mezÌ nebo n·drûÌ m˘ûe ve svÈm d˘sledku zp˘sobit jeötÏ vÏtöÌ kalamitnÌ situace, neûli p¯ed jejich realizacÌ. N·plnÌ vÏcnÈ etapy v˝zkumnÈho z·mÏru ˙stavu (MZE000270490106) ¯eöenÈ oddÏlenÌm pozemkov˝ch ˙prav Brno je hodnocenÌ ˙Ëinnosti protieroznÌch a protipovodÚov˝ch za¯ÌzenÌ. V†KP⁄. Projektanti pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ KP⁄ majÌ k†dispozici r˘znÈ metodickÈ pom˘cky nap¯. Metodick˝ n·vod (»MKP⁄ 2004), p¯ÌruËku (MazÌn, 2003), metodiky vyd·vanÈ V⁄MOP Praha., vodohospod·¯skÈ normy a smÏrnice. N·vrhy parametr˘ ochrann˝ch opat¯enÌ se opÌrajÌ o modernÌ teoretickÈ poznatky, st·le vÌce se aplikuje matematickÈ modelov·nÌ sr·ûko-odtokov˝ch charakteristik. Empirick˝ch v˝sledk˘ mÏ¯enÌ ˙Ëinnosti opat¯enÌ urËen˝ch pro ochranu ˙zemÌ p¯ed vodnÌ erozÌ a povodnÏmi je vöak velmi m·lo. S cÌlem zÌsk·nÌ dat o zmÏn·ch pr˘tok˘ a transportu p˘dnÌch Ë·stic v†povodÌ vyvolan˝ch realizacÌ ochrann˝ch opat¯enÌ KP⁄ byla zaloûena mÏ¯enÌ na experiment·lnÌch povodÌch. Tato data by mÏly funkËnÏ doplÚovat v˝sledky z†detailnÌch mÏ¯enÌ na experiment·lnÌch ploök·ch. 2. Materi·l a metody Pro v˝zkum zamÏ¯en˝ na hodnocenÌ ˙Ëinnosti ochrany povodÌ p¯ed ökodliv˝mi ˙Ëinky povrchovÈho odtoku opat¯enÌmi pozemkov˝ch ˙prav bylo vybr·no nÏkolik experiment·lnÌch ploch v†r˘zn˝ch p¯ÌrodnÌch podmÌnk·ch: ■

■

■

■

NÏmËick˝ potok ñ erozÌ a povodnÏmi ohroûovanÈ ˙zemÌ na DrahanskÈ vrchovinÏ, Kopaninsk˝ potok ñ experiment·lnÌ povodÌ V⁄MOP, v.v.i. na »eskomoravskÈ vrchovinÏ, Vod·rensk· n·drû Hubenov ñ povodÌ na »eskomoravskÈ vrchovinÏ s†dlouhou ¯adou mÏ¯enÌ kvality vody na p¯ÌtocÌch (PovodÌ Moravy), s†realizovan˝mi protieroznÌmi a retenËnÌmi opat¯enÌmi v†r·mci KP⁄, Studen· ñ polnÌ lokality s†bezorebnou technologiÌ na »eskomoravskÈ vrchovinÏ, 10

■

VatÌn ñ experiment·lnÌ plocha MZLU Brno na »eskomoravskÈ vrchovinÏ pro sledov·nÌ eroznÌch proces˘ v†poloprovoznÌch podmÌnk·ch.

3. Experiment·lnÌ povodÌ V†povodÌ NÏmËickÈho potoka probÌhajÌ komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy a p¯ipravuje se realizace protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ. Oblast byla postiûena niËivou povodnÌ na ja¯e 2003. MÌstnÌ obËanÈ i org·ny st·tnÌ spr·vy usilujÌ o urychlenou realizaci soustavy z·chytn˝ch n·drûÌ, prvnÌ se m· stavÏt na pravostrannÈm p¯Ìtoku NÏmËickÈho potoka. Vyuûili jsme p¯Ìleûitost zaloûit mÏ¯enÌ odtok˘ a transportu plavenin p¯ed realizacÌ protieroznÌch opat¯enÌ a n·drûe a kontinu·lnÏ pokraËovat v†dobÏ, kdy bude plnÏ plnit svoji funkci. Na toku byly instalov·ny dva Thomsonovy p¯epady. N1 je uz·vÏrov˝ profil, pod hr·zÌ pl·novanÈho poldru, druh˝ N2 je umÌstÏn nad hladinou z·topy budoucÌho poldru. SledovanÈ povodÌ vztaûenÈ k†dolnÌmu profilu N1 m· v˝mÏru 352 ha a zahrnuje podstatnou Ë·st k.˙. NÏmËice (okr. Blansko). P¯ÌstrojovÈ vybavenÌ profil˘ sest·v· z†ultrazvukovÈ sondy pro mÏ¯enÌ pr˘tok˘ a automatickÈho vzorkovaËe plavenin. NÏmËick˝ potok se vlÈv· do ¯ÌËky Luhy, kter· v†MoravskÈm krasu pokraËuje jako Punkva a v†Blansku vtÈk· do Svitavy. ReliÈf zakl·danÈho experiment·lnÌho povodÌ tvo¯Ì mÌrnÏ ËlenitÈ, dlouhÈ pozvolnÈ svahy DrahanskÈ vrchoviny. Rozvodnice v†nejvyööÌm bodÏ proch·zÌ nadmo¯skou v˝ökou 656 m, uz·vÏr povodÌ m· v˝öku 556 m, pr˘mÏrn· nadmo¯sk· v˝öka povodÌ je 606 m. Klimaticky pat¯Ì z·jmovÈ ˙zemÌ do oblasti mÌrnÏ teplÈ, okrsku mÌrnÏ vlhkÈho. Experiment·lnÌ povodÌ Kopaninsk˝ potok zaloûilo v†roce 1985 oddÏlenÌ Doc. Ing. Tom·öe KvÌtka, CSc a st·le zde prov·dÌ v˝zkum, zamÏ¯en˝ p¯edevöÌm na sledov·nÌ kontaminace vody dusÌkem a moûnosti pozitivnÌho ovlivnÏnÌ kvality vody (KvÌtek-Doleûal, 2003). V†roce 2003 byly v†povodÌ osazeny 4 Thomsonovy p¯elivy a vybaveny ultrazvukov˝m mÏ¯enÌm pr˘tok˘. Nad kaûd˝m profilem je v†b¯ehu instalov·n automatick˝ vzorkovaË plavenin. Tyto pr·ce probÌhaly ve spolupr·ci obou oddÏlenÌ s†vizÌ budoucÌho öiröÌho v˝zkumnÈho vyuûitÌ. Kopaninsk˝ potok se vlÈv· do JankovskÈho potoka a potÈ do éelivky. Pat¯Ì tedy do povodÌ Vltavy. K†uz·vÏrovÈmu profilu B1 ve VelkÈm RybnÌku m· experiment·lnÌ povodÌ rozlohu 713 ha. Nach·zÌ se v†okrese Pelh¯imov, na »esko-

PozemkovÈ ˙pravy

moravskÈ vrchovinÏ, p¯esnÏji se za¯azuje do K¯emeönickÈ vrchoviny. ReliÈf povodÌ je v†podstatÏ ploch· pahorkatina se zarovnan˝m povrchem, roz¯ezan˝m pozvoln˝mi ˙dolÌmi potok˘. PovodÌ HubenovskÈ n·drûe se rozkl·d· ve st¯edu moravskÈ Ë·sti »eskomoravskÈ vrchoviny. Je tvo¯eno dÌlËÌmi povodÌmÌ potok˘ MaröovskÈho (plocha povodÌ 20,3 km2), do n·drûe je p¯ivedena voda jeötÏ ze dvou potok˘ pomocÌ p¯ivadÏË˘ JedlovskÈho (plocha povodÌ 27,8 km2) a Ji¯inskÈho (plocha povodÌ 20,22 km2). PovodÌ vod·renskÈ n·drûe bylo vybr·no v†roce 1996 pro ¯eöenÌ pilotnÌho projektu novÈ koncepce ochrany vodnÌch zdroj˘. ZemÏdÏlskÈ pozemky v†povodÌ byly rozdÏleny do zÛn prvnÌho aû t¯etÌho stupnÏ diferencovanÈ ochrany podle stupnÏ jejich ohroûenosti erozÌ, vzd·lenosti od vodnÌch recipient˘ a propustnosti p˘dy. Na nejrizikovÏjöÌch pozemcÌch byla navrûena opat¯enÌ vedoucÌ ke zmÌrnÏnÌ nep¯Ìzniv˝ch ˙Ëink˘ zv˝öenÈ eroze a splach˘, vedoucÌch ke zneËiötÏnÌ vodnÌch zdroj˘. ProblÈm, jak˝m zp˘sobem realizovat navrûen· opat¯enÌ, byl ¯eöen zah·jenÌm komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav v†nÏkolika katastrech povodÌ. Bohuûel se nepoda¯ilo uskuteËnit pozemkovÈ ˙pravy ve vöech katastrech povodÌ. P¯esto je moûno konstatovat, ûe dokonËenÈ projekty pozemkov˝ch ˙prav respektovaly n·vrhy zpracovanÈ v†pilotnÌm projektu ochrany n·drûe. Navrûen· opat¯enÌ protieroznÌ ochrany bylo moûnÈ vytyËit v†terÈnu a zmÏny druh˘ pozemk˘ zanÈst do katastru nemovitostÌ. Byly vyhotoveny novÈ digit·lnÌ katastr·lnÌ mapy. NÏkter· navrûen· ochrann· opat¯enÌ se jiû poda¯ilo realizovat a v†krajinÏ jsou patrnÈ linie novÏ zaloûen˝ch mezÌ s†liniovou vegetacÌ, zatravnÏnÈ zasakovacÌ p·sy i zatravnÏnÌ cel˝ch pozemk˘. 3.4. MÏ¯enÌ v experiment·lnÌch povodÌch Profily na NÏmËickÈm a KopaninskÈm potoce jsou vybaveny ultrazvukov˝m mÏ¯enÌm v˝öky hladiny vody, kter· se matematicky p¯ev·dÌ na pr˘tok. MÏ¯enÌ pr˘tok˘ probÌh· automaticky po 10 minut·ch. Sr·ûky a dennÌ teploty se sledujÌ v†meteorologickÈ stanici V⁄MOP Praha a MZLU Brno. Kaûd˝ profil byl osazen automatick˝mi vzorkovaËi plavenin, kterÈ odebÌrajÌ vzorky vody ze stoupajÌcÌ povodÚovÈ vlny. Vzorky vody se analyzujÌ na obsah nerozpustn˝ch l·tek, orientaËnÏ se sledujÌ i koncentrace dusiËnan˘, dusitan˘, amonn˝ch iont˘ a fosforeËnan˘. Pr˘toky a koncentrace nerozpustn˝ch a rizikov˝ch l·tek ve vodÏ za extrÈmnÌch sr·ûko-odtokov˝ch ud·lostÌ v†povodÌ vod·renskÈ n·drûe Hubenov sledujeme ve spolupr·ci s†PovodÌm Moravy, kterÈ m· zde veden˝ monitoring.

OdtokovÈ pomÏry povodÌ byly hodnoceny na z·kladÏ hydrogramu »HM⁄ a modelov·ny pomocÌ software ERCN. Maxim·lnÌ pr˘toky byly poËÌt·ny modelem zaloûen˝m na metodÏ CN k¯ivek, odnos plavenin se modeloval podle ModifikovanÈ univerz·lnÌ rovnice (JaneËek a kol., 2005). P¯i zvolen˝ch scÈn·¯Ìch v˝poËtu byl zohlednÏn vliv zmÏny charakteristik povodÌ (zatravnÏnÌ) na hodnoty maxim·lnÌch pr˘tok˘ a byla sledov·na ˙Ëinnost protieroznÌch opat¯enÌ na snÌûenÌ maxim·lnÌho pr˘toku a objem transportovan˝ch plavenin. Experiment·lnÌ hodnocenÌ ˙Ëinnosti protipovodÚov˝ch a protieroznÌch opat¯enÌ je zaloûeno na sledov·nÌ a hodnocenÌ extrÈmnÌch pr˘tok˘, koncentracÌ plavenin a kvality vody p¯ed a po realizaci opat¯enÌ, dalöÌm ˙kolem je vyhodnotit vliv pÏstovan˝ch plodin a pouûÌvanÈ agrotechnologie na ochranu p˘dy p¯ed erozÌ. Na z·kladÏ posouzenÌ kapacity SloupskÈho potoka byla na NÏmËickÈm potoce navrûena n·drû s†takov˝mi parametry, aby byla schopna transformovat n·vrhovou 100letou sr·ûku tak, aby z†profilu odtÈkaly maxim·lnÏ 4 m3/s oproti vypoËten˝m 15 m3/s . Projekt (Podhr·zsk· - BilÌk, 2004) byl zpracov·n v†souladu se StudiÌ protieroznÌ a protipovodÚovÈ ochrany v†Ë·stÌ povodÌ Luhy a p¯ilehl˝ch katastrech a opÌr· se o platnÈ st·tnÌ normy. ZemnÌ homogennÌ hr·z by mÏla mÌt v˝öku 5 m a dÈlku v†korunÏ 206 m. Pro manipulaci s†vodou v†n·drûi je navrûen sdruûen˝ objekt se ûlabov˝m p¯elivem, kter˝ se mimo¯·dnÏ osvÏdËil na jin˝ch objektech p¯i povodnÌch v†minul˝ch letech. ⁄Ëinnost n·drûe bude posÌlena dalöÌmi protieroznÌmi opat¯enÌmi (organizaËnÌ a technick· opat¯enÌ). ProtieroznÌ a protipovodÚov· ochrana povodÌ KopanÌnskÈho potoka byla ¯eöena stejnou formou jako studie ochrany p˘dy a vody KP⁄. PomocÌ v˝poËtu pr˘mÏrnÈho roËnÌho smyvu p˘dy a jeho porovn·nÌ s†p¯Ìpustn˝mi limity bylo navrûeno cÌlenÈ zatravnÏnÌ (o celkovÈ ploöe 58 ha), kterÈ ¯eöÌ ochranu zemÏdÏlskÈ p˘dy. Maxim·lnÌ povodÚovÈ pr˘toky a transport plavenin byl, stejnÏ jako na NÏmËickÈm potoce, vypoËÌt·n pomocÌ programu ERCN. Na KopaninskÈm potoce je vliv protieroznÌch opat¯enÌ (zatravnÏnÌ) na pr˘tok menöÌ, p¯edpokl·d· se snÌûenÌ o 10%, pokles transportu plavenin o 27%. Vhodnou protipovodÚovou ochranu na KopaninskÈm potoce by plnila sou-

stava alespoÚ dvou such˝ch n·drûÌ nad sebou. P¯esnÏjöÌ vodohospod·¯skÈ a stavebnÌ ¯eöenÌ poldr˘ nenÌ zpracov·no, protoûe jejich umÌstÏnÌ by muselo b˝t vlastnicky do¯eöeno v†pozemkov˝ch ˙prav·ch, kterÈ v†z·jmovÈm ˙zemÌ zatÌm neprobÌhajÌ. Ve vod·renskÈ n·drûi Hubenov je pravidelnÏ sledov·na kvalita vody s†ËetnostÌ 12x roËnÏ na p¯ÌtocÌch do n·drûe a v†n·drûi v†z·kladnÌch chemick˝ch ukazatelÌch, 4x roËnÏ je sledov·n v˝skyt specifick˝ch cizorod˝ch l·tek a ve vegetaËnÌm obdobÌ probÌh· sledov·nÌ jakosti vody v†n·drûi ve vertik·l·ch. Pro zhodnocenÌ moûnÈ ˙Ëinnosti realizovan˝ch opat¯enÌ vzhledem ke kvalitÏ vody v n·drûi jsme vybrali v˝voj p¯Ìsunu ûivin (dusÌkatÈ l·ky ñ amoniak·lnÌ a dusiËnanov˝ dusÌk a celkov˝ fosfor z†obdobÌ let 1993 aû 2004). Na p¯ÌtocÌch do n·drûe je patrn˝ pokles dusÌkat˝ch l·tek. V†celkovÈm fosforu je zaznamen·m pokles zejmÈna u JedlovskÈho potoka. U MaröovskÈho potoka byl u celkovÈho fosforu v†hodnocenÈm obdobÌ setrval˝ stav. P¯estoûe nelze jednoznaËnÏ urËit mÌru vlivu ochrann˝ch opat¯enÌ na kvalitu vody ve vod·renskÈ n·drûi, m˘ûeme konstatovat lok·lnÌ v˝znam tÏchto opat¯enÌ ke zmÌrnÏnÌ eroznÌch rizik a v†neposlednÌ ¯adÏ i v˝znam krajinotvorn˝, slouûÌcÌ k†obnovÏ ekologickÈ stability. Ve spolupr·ci s†PovodÌm Moravy, s.p. je d·le pokraËov·no v†revizi p·sem hygienickÈ ochrany a n·vrzÌch dalöÌch ochrann˝ch opat¯enÌ. 4. Experiment·lnÌ plochy 4.1. Experiment·lnÌ plocha Studen· Na pozemcÌch firmy Stagra Studen· u Jind¯ichova Hradce probÌh· sledov·nÌ vybran˝ch p˘dnÌch charakteristik a jejich ovlivnÏnÌ pouûÌv·nÌm rozdÌln˝ch agrotechnologiÌ p¯i zpracov·nÌ p˘dy. Stagra hospoda¯Ì jiû od roku 1992 s†vyuûitÌm minimalizaËnÌch technologiÌ (n·hrada orby mÏlk˝m kyp¯enÌm, sluËov·nÌ jednotliv˝ch operacÌ, ponech·nÌ rozdrcen˝ch rostlinn˝ch zbytk˘ na povrchu p˘dy). V˝sledky jsou porovn·v·ny s†pokusy na pozemcÌch s†konvenËnÌm hospoda¯enÌm. CÌlem je ovÏ¯it ˙Ëinnost pouûÌv·nÌ minimalizaËnÌch agrotechnologiÌ v†protieroznÌ ochranÏ. V†tab. je uveden p¯Ìklad vlivu jednotliv˝ch technologiÌ (H˘la, In: Badalikov·, Ekotech 2005).

Tab.Vliv agrotechnick˝ch operacÌ na snÌûenÌ smyvu Druh agrotechnickÈ operace Zbytky sl·my (t.ha-1) SnÌûenÌ smyvu (%) Orba 0 0 Diskov·nÌ 1,5 40 Kyp¯enÌ radliËkov˝m kyp¯iËem 4,0 70 SetÌ do nezpracovanÈ p˘dy 6,0 95 11

PozemkovÈ ˙pravy

4.2. Experiment·lnÌ plocha VatÌn V˝zkumn· stanice pÌcnin·¯sk· VatÌn je pracoviötÏm MZLU v†BrnÏ. LeûÌ v†oblasti »eskomoravskÈ vysoËiny v†nadmo¯skÈ v˝öce 540 m n.m.. Pro pot¯eby MZLU zde bylo v†roce 2001 zaloûeno 12 odtokomÏrn˝ch ploch sestaven˝ch do 6ti dvojic (expozice sever a jih) se sklonem 5 o. DvÏ dvojice jsou pokryty travnÌmi porosty, jedna dvojice slouûÌ jako kontrola (hol· p˘da), dalöÌ dvojice jsou osety ozimou pöenicÌ, kuku¯icÌ nebo os·zeny bramborami. PovrchovÈ odtoky jsou zachycov·ny do sbÏrn˝ch ûl·bk˘ a sv·dÏny do vÏdra Ëi barelu v†podzemnÌ öachtÏ. Jsou mÏ¯eny povrchovÈ odtoky v†pr˘bÏhu celÈho roku. Pro pot¯eby V⁄MOP bylo v†roce 2004 za¯azeno sledov·nÌ nerozpuötÏn˝ch l·tek v†objemech odtok˘, kterÈ umoûnÌ hodnocenÌ protieroznÌ ˙Ëinnosti pÏstovan˝ch plodin. DosavadnÌ v˝sledky potvrzujÌ ohroûenost p˘dy s†öiroko¯·dkov˝mi plodinami zejmÈna v†jarnÌm obdobÌ. NeseËenÈ trvalÈ travnÌ porosty eliminujÌ smyv p˘dy, ale v†pozdnÌm lÈtÏ nebyly schopny na rozdÌl od polnÌch plodin v˝raznÏ snÌûit velikost odtoku z†p¯Ìvalov˝ch sr·ûek (ulehl· tr·va p˘sobÌ jako Ñdoöekî). 5. Z·vÏr P¯edpokl·dan˝ vliv n·drûe na pravostrannÈm p¯Ìtoku NÏmËickÈho potoka je nesporn˝. ZachytÌ odtok z†tÈmÏ¯ celÈho experiment·lnÌho povodÌ a p¯i 100letÈ n·vrhovÈ sr·ûce transformuje pr˘tok v†korytÏ z†vypoËten˝ch 15 m3/s na 4 m3/s. PodobnÈ v˝raznÈ omezenÌ odtoku by se dos·hlo soustavou poldr˘ na KopaninskÈm potoce. ProtieroznÌ opat¯enÌ v† experiment·lnÌch povodÌch KopanÌnsk˝ a NÏmËick˝ potok byla navrûena tak, ûe sniûujÌ roËnÌ pr˘mÏrn˝ smyv p˘dy pod p¯ÌpustnÈ limity nebo, v†nÏkolika m·lo p¯Ìpadech, tÏsnÏ k†p¯ÌpustnÈmu limitu. RealizacÌ protieroznÌch opat¯enÌ dojde ke snÌûenÌ odtokov˝ch mnoûstvÌ a omezenÌ transportu nerozpustn˝ch l·tek. Tato skuteËnost se projevÌ ve snÌûenÌ ËÌsla CN p¯i v˝poËtu odtokov˝ch pomÏr˘ po n·vrhu protieroznÌch opat¯enÌ. Z·roveÚ dojde ke znaËnÈmu snÌûenÌ transportu splavenin vlivem z·chytn˝ch a stabilizaËnÌch prvk˘ protieroznÌ ochrany. Kvalita vody na p¯ÌtocÌch do vod·renskÈ n·drûe Hubenov m· zlepöujÌcÌ se tendenci, p¯esto z†povodÌ do n·drûe putuje znaËnÈ mnoûstvÌ splavenin. Byl proto novÏ instalov·n automatick˝ mÏ¯iË splavenin na MaröovskÈm potoce a ve spolupr·ci s†PovodÌm Moravy bude sledov·na ˙Ëinnost revidovan˝ch ochrann˝ch p·sem. K†celkovÈmu hodnocenÌ opat¯enÌ realizovan˝ch na podporu ochrany p˘dy a ke snÌûenÌ ökodliv˝ch odtok˘ p¯ispÏjÌ v˝sledky z†experiment·lnÌch ploch Studen· a VatÌn. ⁄ËelnÈ rozmÌstÏnÌ trval˝ch

travnÌch porost˘ a protieroznÌ agrotechnologie na ornÈ p˘dÏ mohou v˝znamn˝m zp˘sobem omezit povrchov˝ odtok a odnos p˘dy . Postup n·vrhu ochrann˝ch opat¯enÌ a rozbor jejich modelovÈ ˙Ëinnosti byl zpracov·n formou v˝stupu Moûnosti stanovenÌ ˙Ëinnosti ochrany p¯ed povodnÏmi retencÌ krajiny. HlavnÌm v˝stupem projektu po 5 letech ¯eöenÌ bude metodick˝ n·vod pro n·vrh a hodnocenÌ ˙Ëin-

nosti PP a PEO opat¯enÌ v†pozemkov˝ch ˙prav˝ch, kter· by mÏla pom·hat projektant˘m pozemkov˝ch ˙prav a pozemkov˝m ˙¯ad˘m p¯i n·vrzÌch, dimenzov·nÌ a hodnocenÌ ˙Ëinnosti opat¯enÌ. »l·nek vznikl za podpory ¯eöenÌ v˝zkumnÈho z·mÏru MZE0002704906 HodnocenÌ ˙Ëinnosti ochrany povodÌ p¯ed ökodliv˝mi ˙Ëinky povrchovÈho odtoku opat¯enÌmi pozemkov˝ch ˙prav.

Poradna »KAIT: Stavba polnÌ cesty

P¯evzato z Ëasopisu StavebnictvÌ Text: Marie BaËov·

Rozsah obor˘ a specializacÌ autorizace, kterÈ udÏluje »KAIT, je uveden v publikaci ÑAutorizovan˝ inûen˝r a technik v procesu v˝stavbyì, 2. vyd·nÌ, vydalo InformaËnÌ centrum »KAIT 2004. Rozsah oboru Ñstavby vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌì je podle tÈto publikace n·sledujÌcÌ: pro autorizovanÈ inûen˝ry: Stavby hydrotechnickÈ, zdravotnÏ technickÈ, melioraËnÌ a sanaËnÌ, stavby pro nakl·d·nÌ s odpady. SouË·stÌ oboru jsou i stavby trubnÌch d·lkovod˘, stavby pro ˙pravu krajiny a stavby pro funkci lesa. ■ specializace stavby melioraËnÌ a sanaËnÌ pro autorizovanÈ techniky/ stavitele: Soubor ËinnostÌ, staveb a za¯ÌzenÌ zajiötujÌcÌch zlepöenÌ p¯ÌrodnÌch podmÌnek a vyuûÌv·nÌ p˘dy ˙pravou vodnÌch pomÏr˘ v p˘dÏ. Stavby k zavlaûov·nÌ a odvodÚov·nÌ pozemk˘, ˙pravy mal˝ch vodnÌch tok˘ a mal˝ch vodnÌch n·drûÌ, lesotechnickÈ meliorace, hrazenÌ byst¯in a pozemkovÈ ˙pravy, vËetnÏ po nich a lesnÌch cest, stavby sanaËnÌ a stavby pro nakl·d·nÌ s odpady. Rozsah autorizace je v p¯ÌpadÏ inûen˝r˘ vÌce obecn˝, u technik˘ pak jde o t¯i specializace (stavby hydrotechnickÈ; stavby zdravotnÏ technickÈ a v˝öe citovanÈ stavby melioraËnÌ a sanaËnÌ), u nichû je popis, resp. v˝Ëet rozsahu autorizace podrobnÏjöÌ. Ve v˝Ëtu u staveb melioraËnÌch a sanaËnÌch se objevujÌ takÈ polnÌ a lesnÌ cesty. Moûnost p¯ekr˝v·nÌ obor˘ a specializacÌ autorizace ud·v· Ël·nek 2.31 citovanÈ publikace: Inûen˝r autorizovan˝ v oboru pozemnÌ stavby, nebo dopravnÌ stavby, nebo stavby vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ, nebo mosty a inûen˝rskÈ konstrukce, nebo mÏstskÈ inûen˝rstvÌ nebo technologick· za¯ÌzenÌ staveb je v r·mci stavby, p¯ÌsluöejÌcÌ oboru jeho autorizace, opr·vnÏn vykon·vat i vöechny odbornÈ Ëinnosùi obor˘ technika prost¯edÌ staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a poû·rnÌ bezpeËnost staveb. P¯itom je vûdy povinen splnit p¯Ìsluön· ustanovenÌ stavebnÌho z·kona a autorizaËnÌho z·kona. Jak vypl˝v· z uvedenÈ citace, nenÌ p¯ÌpustnÈ p¯ekr˝v·nÌ oboru stavby vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ na jednÈ stranÏ a oboru dopravnÌ stavby na druhÈ stranÏ. Z·kon Ë. 13/1997 Sb., o pozemnÌch komunikacÌch neobsahuje sice p¯Ìmou definici polnÌ cesty (naproti tomu stavbu lesnÌ cesty definuje vyhl·öka Ë. 433/2001 Sb., kterou se stanovÌ technickÈ poûadavky pro stavby pro plnÏnÌ funkcÌ lesa jako Ñ˙Ëelovou komunikaci, kter· je souË·stÌ lesnÌ dopravnÌ sÌtÏ, urËen· k odvozu d¯ÌvÌ, dopravÏ osob a materi·lu pou■

12

ze v z·jmu vlastnÌka lesa a pro pr˘jezd speci·lnÌch vozidel. UmoûÚuje bezpeËn˝ celoroËnÌ nebo sezÛnnÌ provoz.ì). Lze ji vöak odvodit z definice ˙ËelovÈ komunikace: Z·kon Ë. 13/1997 Sb., ß 7 ⁄Ëelov· komunikace: (1) ⁄Ëelov· komunikace je pozemnÌ komunikace, kter· slouûÌ ke spojenÌ jednotliv˝ch nemovitostÌ pro pot¯eby vlastnÌk˘ tÏchto nemovitostÌ, nebo ke spojenÌ tÏchto nemovitostÌ s ostatnÌmi pozemnÌmi komunikacemi, nebo k obhospoda¯ov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch a lesnÌch pozemk˘. P¯Ìsluön˝ silniËnÌ spr·vnÌ ˙¯ad m˘ûe na n·vrh vlastnÌka ˙ËelovÈ komunikace a po projedn·nÌ s p¯Ìsluön˝m org·nem Policie »eskÈ republiky upravit nebo omezit verejn˝ p¯Ìstup na ˙Ëelovou komunikaci, pokud je to nezbytnÏ nutnÈ k ochranÏ opr·vnÏn˝ch z·jm˘ tohoto vlastnÌka. (2) ⁄Ëelovou komunikacÌ je i pozemnÌ komunikace v uzav¯enÈm prostoru nebo objektu, kter· slouûÌ pot¯ebÏ vlastnÌka nebo provozovatele uzav¯enÈho prostoru nebo objektu. Tato ˙Ëelov· komunikace nenÌ p¯Ìstupn· ve¯ejnÏ, ale v rozsahu a zp˘sobem, kter˝ stanovÌ vlastnÌk nebo provozovatel uzav¯enÈho prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemnÌ komunikace jde o uzav¯en˝ prostor nebo objekt, rozhoduje p¯Ìsluön˝ silniËnÌ spr·vnÌ ˙¯ad. Z·kon Ë. 13/1997 Sb., v ß 16 StavebnÌ ¯ÌzenÌ d·le stanovÌ: (1) Pro stavbu d·lnice, silnice, mÌstnÌ komunikace a ve¯ejnÏ p¯ÌstupnÈ ˙ËelovÈ komunikace je speci·lnÌm stavebnÌm ˙¯adem p¯Ìsluön˝ silniËnÌ spr·vnÌ ˙¯ad. Z v˝öe uvedenÈho lze dovodit, ûe polnÌ cesta je ˙Ëelovou komunikacÌ; pokud p˘jde o ve¯ejnou ˙Ëelovou komunikaci (polnÌ cestu), je pro stavebnÌ ¯ÌzenÌ p¯Ìsluön˝ silniËnÌ spr·vnÌ ˙¯ad, a pak bude z¯ejmÏ vyûadov·na z hlediska zhotovitele projektovÈ dokumentace autorizace v oboru dopravnÌ stavby (pokud se nedohodnete se silniËnÌm spr·vnÌm ˙¯adem na tom, ûe bude souhlasit s autorizacÌ v oboru stavby vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ). Pokud p˘jde o neve¯ejnou ˙Ëelovou komunikaci, povede ¯ÌzenÌ obecnÌ stavebnÌ ˙¯ad, zde by se mÏla bez problÈm˘ uplatnit i autorizace v oboru stavby vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ.

PozemkovÈ ˙pravy

■ STAVEBNÕ Z¡KON ñ Z¡KLADNÕ VAZBY ■

-

Ing. Ji¯Ì Blaûek, Brno

-

Z·kladnÌ cÌl novÈho stavebnÌho z·kona dos·hnout zjednoduöenÌ postup˘ ˙zemnÌho pl·nov·nÌ, umÌsùov·nÌ, povolov·nÌ, uûÌv·nÌ a odstraÚov·nÌ staveb se na z·kladÏ dosavadnÌch zkuöenostÌ nepoda¯ilo naplnit. Vazby na ostatnÌ pr·vnÌ p¯edpisy, nÏkde i nedo¯eöenÈ nebo nezn·mÈ, podmÌnka schv·lenÈho ñ vydanÈho ñ ˙zemnÌho pl·nu i pro malÈ obce, chybÏjÌcÌ formul·¯e pro spojen· (slouËen·) ¯ÌzenÌ urËujÌ st·vajÌcÌ stav, tj. ûe p¯i aplikaci z·kona je uplatnÏno 717 parci·lnÌch stavebnÌch pr·v. Tyto rozdÌly jsou v˝znamnÈ u neobvykl˝ch staveb nap¯. opat¯enÌ nestavebnÌ povahy a staveb doprov·zejÌcÌ pozemkovÈ ˙pravy, staveb slouûÌcÌch k ochranÏ p¯ÌrodnÌho dÏdictvÌ, sniûov·nÌ ohroûenÌ ˙zemÌ, staveb technickÈ infrastruktury. StavebnÌ z·kon, prov·dÏcÌ p¯edpisy a formul·¯e poûadujÌ pro jednotliv· ¯ÌzenÌ (mimo ustanovenÌ ß 103 z·kona) zpracov·nÌ a p¯edloûenÌ dokumentace, ale do st·vajÌcÌho ËasovÈho obdobÌ nenÌ vyhl·öka o dokumentaci staveb pro: - pozemnÌ komunikaci, speci·lnÏ mÌstnÌ ve¯ejnÏ p¯ÌstupnÈ ˙ËelovÈ, komunikace, neboù p¯Ìsluön· ministerstva nebyla zmocnÏna vydat: - vyhl·öku vymezujÌcÌ stavby k†vodohospod·¯sk˝m melioracÌm pozemk˘m - p¯edpis vymezujÌcÌ stavby pro plnÏnÌ funkcÌ lesa - p¯edpis vymezujÌcÌ zemÏdÏlskÈ stavby, apod. StavebnÌ z·kon ustanovenÌm ß 196 neumoûÚuje stavebnÌm ˙¯ad˘m stanovit podmÌnky pro realizaci pomocÌ »SN, tak ûe i uûitÌ »SN 73 60 05. ProstorovÈ uspo¯·d·nÌ sÌtÌ technickÈho vybavenÌ m˘ûe b˝t p¯edmÏtem spor˘. StavebnÌk (investor), kter˝ bude uvaûovat o bezkonfliktnÌ p¯ÌpravÏ, povolenÌ a realizaci stavby musÌ vypracovat kvalitnÌ: 1. Z·mÏr (investiËnÌ, neinvestiËnÌ) U tohoto z·mÏru je dle ustanovenÌ ß 90 z·kona posuzov·n soulad s†vydanou: - ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentacÌ - cÌly a ˙koly ˙zemnÌho pl·nov·nÌ - obecn˝mi poûadavky na vyuûÌv·nÌ ˙zemÌ - poûadavky na ve¯ejnou dopravnÌ a technickou infrastrukturu a d·le - s†vybran˝mi postupy p¯i posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ 2. Stanovit vhodn˝ reûim umÌstÏnÌ a povolenÌ stavby, opat¯enÌ nestavebnÌ povahy StanovenÌ reûimu je rozhodnÈ pro: a) vymezenÌ ˙ËastnÌk˘ ¯ÌzenÌ, dotËen˝ch org·n˘ b) uûitÌ p¯Ìsluön˝ch formul·¯˘ c) stanovenÌ postup˘ p¯i posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ a vyhodnocov·nÌ vliv˘ na udrûiteln˝ rozvoj ˙zemÌ (Natura 2000, ptaËÌ oblasti Ö)

d) doloûenÌ doklad˘, z·vazn˝ch stanovisek dotËen˝ch org·n˘, vyj·d¯enÌ ˙ËastnÌk˘ ¯ÌzenÌ vËetnÏ obce, stanoviska ˙ËastnÌk˘ dopravnÌ a technickÈ infrastruktury e) prok·z·nÌ vlastnick˝ch a jin˝ch pr·v k†pozemku nebo stavbÏ f) uûitÌ kopie katastr·lnÌ mapy a situaËnÌch v˝kres˘ r˘zn˝ch mÏ¯Ìtek 3. Zadat spr·vn˝ rozsah a obsah nezbytnÈ dokumentace staveb Tento poûadavek bude z·sadnÌ nejen z†d˘vodu neexistence pr·vnÌho p¯edpisu pro nÏkterÈ druhy staveb, p¯edevöÌm staveb z†oboru ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ, ale tÈû skuteËnosti, ûe vyhl·öka o dokumentaci staveb m· stejn˝ obsah a rozsah projektovÈ dokumentace pro: - ohl·öenÌ - stavebnÌ povolenÌ - zkr·cenÈ stavebnÌ ¯ÌzenÌ NavÌc tato vyhl·öka ne¯eöÌ ekonomickou Ë·st (v˝kazy v˝mÏr, poloûkovÈ rozpoËty, souhrnn˝ rozpoËet, soupis dod·vek, sluûeb, pracÌ a v˝kon˘), kter· je nezbytn· pro financov·nÌ ve¯ejnÏ prospÏön˝ch staveb, staveb financovan˝ch z†ve¯ejn˝ch prost¯edk˘, zdroj˘ EvropskÈho spoleËenstvÌ. Z·sadnÏ postr·d·m vazbu na z·kon o ve¯ejn˝ch zak·zk·ch, z·k. Ë. 137/2006 Sb., a SmÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2004/17/ES a†2004/ 18/ES k†zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek. 4. Vypracovat û·dost na p¯Ìsluön· ¯ÌzenÌ Vzory û·dostÌ jsou ve vyhl.Ë 500/ 2006 Sb., vyhl. Ë. 503/2006 Sb., vyhl. Ë. 526/2006 Sb.. D·le lze uûÌt ve¯ejnopr·vnÌ smlouvu, kter· nem· stanoven vzor a vöechny n·leûitosti. P¯i aplikaci ve¯ejnopr·vnÌ smlouvy se postupuje navÌc dle ustanovenÌ ß 159 aû 169 spr·vnÌho ¯·du a nelze opomenout obecn· ustanovenÌ ObËanskÈho z·konÌku. 5. Vy¯eöit vlastnick· a jin· pr·va k pozemku nebo stavbÏ z titulu - z·pisu do katastru nemovitostÌ - p¯ÌpadnÈho omezenÌ nebo odnÏtÌ vlastnick˝ch a jin˝ch vÏcn˝ch pr·v 13

doloûenÌ geometrickÈho pl·nu dokladu o p¯idÏlenÌ ËÌsla popisnÈho nebo ËÌsla evidenËnÌho dokladu o vymezenÈm zp˘sobu vyuûitÌ stavby (˙Ëelu uûÌv·nÌ stavby)

U staveb d¯Ìve postaven˝ch a dosud neevidovan˝ch v†katastru nemovitostÌ doloûit nÏkter˝ z†n·sledujÌcÌch doklad˘: a) ˙¯ednÏ ovÏ¯en· Ë·steËn· kopie dokumentace skuteËnÈho provedenÌ stavby ovÏ¯en· stavebnÌm ˙¯adem (ß 104 z·k.Ë. 50/1976 Sb., nebo ß 125 z·k. Ë. 183/2006 Sb..) b) ˙¯ednÏ ovÏ¯en· Ë·steËn· kopie zjednoduöenÈ dokumentace stavby (pasport stavby) ovÏ¯en· stavebnÌm ˙¯adem c) rozhodnutÌ stavebnÌho ˙¯adu o dodateËnÈm povolenÌ stavby k†danÈmu ˙Ëelu, v†nÏmû stavebnÌ ˙¯ad vyj·d¯il souhlas s†jejÌm uûÌv·nÌm (ß 129 odst. 4 z·k. Ë. 183/2006 Sb..) d) rozhodnutÌ o odstranÏnÌ stavby (povolenÌ odstranÏnÌ stavby nebo na¯ÌzenÌ odstranÏnÌ stavby, ß 128 z·k. Ë. 183/2006 Sb.. e) kopii ohl·öenÌ vlastnÌka stavby stavebnÌmu ˙¯adu, ûe m· z·mÏr stavbu odstranit, potvrzenÈ stavebnÌm ˙¯adem, ûe k†odstranÏnÌ nenÌ t¯eba povolenÌ odstranÏnÌ stavby (ß 128 odst. 1, 2 z·k. Ë. 183/2006 Sb.,) P¯edpisy stavebnÌho pr·va S†p¯ijetÌm novÈho stavebnÌho z·kona: 1. Z·kon Ë. 183/2006 Sb., z·kon o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm ¯·du (stavebnÌ z·kon) ve znÏnÌ z·kona Ë. 68/2007 Sb.. byla provedena z·kladnÌ zmÏna prov·dÏcÌch p¯edpis˘ a ˙prava souvisejÌcÌch z·kon˘. 2. Z·kon Ë. 500/2004 Sb., spr·vnÌ ¯·d, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ Pokud nenÌ uvedeno ve stavebnÌm z·konÏ jinak, veöker· spr·vnÌ ¯ÌzenÌ, ˙ËastnÌci ¯ÌzenÌ, odvol·nÌ a p¯ezkumn· ¯ÌzenÌ jsou prov·dÏna v†souladu s†ustanovenÌm spr·vnÌho ¯·du. Z·kladnÌ zmÏna je v†interpretaci pojm˘ v˝kon˘ ve¯ejnÈ spr·vy dle spr·vnÌho ¯·du, nap¯. - spoleËn· ¯ÌzenÌ (ß 140) - opat¯enÌ obecnÈ povahy (ß 171 ñ 174) - ve¯ejnopr·vnÌ smlouva (ß 159 ñ 169) - dotËen˝ org·n (ß 136) - z·vazn· stanoviska (ß 149) - p¯edbÏûn· opat¯enÌ (ß 139), viz. uûitÌ v†˙zemnÏ pl·novacÌ informaci 3. Z·kon Ë. 186/2006 Sb., o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ souvisejÌcÌch s p¯ijetÌm stavebnÌho z·kona a z·kona o vyvlastnÏnÌ. P¯ijat˝ z·kon mÏnÌ 51 z·kon˘, ne vûdy jednoznaËnÏ a ne vöechny, kterÈ budou dotËeny. PromÌtnutÌ zmÏn do procesu schvalovacÌch ¯ÌzenÌ je obtÌûnÈ a dopo-

PozemkovÈ ˙pravy

sud se s†nÌm nÏkterÈ org·ny nevypo¯·daly. NavÌc tyto org·ny do sv˝ch z·vazn˝ch stanovisek Ëasto uv·dÌ neurËitÈ v˝razy a pojmy, nadbyteËnÈ podmÌnky. Bohuûel tÌm znemoûnÌ p¯ednostnÏ vyuûÌvat zjednoduöujÌcÌ postupy a vyd·vat zejmÈna u jednoduch˝ch staveb pouze jedno rozhodnutÌ (spoleËn· ¯ÌzenÌ).

-

4. Z·kon Ë. 184/2006 Sb., o odnÏtÌ nebo omezenÌ vlastnickÈho pr·va k pozemku nebo stavbÏ (vyvlastÚovacÌ z·kon). StavebnÌ ˙¯ady neprov·dÌ od 1. 1. 2007 ˙kony spojenÈ s†odnÏtÌm nebo omezenÌm vlastnick˝ch pr·v k†pozemku nebo stavbÏ. V†ustanovenÌ ß 170 stavebnÌho z·kona jsou vÏcnÈ tituly odnÏtÌ nebo omezenÌ vlastnickÈho pr·va. VlastnÌ vyvlastÚovacÌ ¯ÌzenÌ p¯ÌsluöÌ vyvlastÚovacÌm ˙¯ad˘m. ProcesnÏ je dan˝ postup velmi sloûit˝, neboù probÌh· jak podle ustanovenÌ z·kona vyvlastÚovacÌho, tak podle spr·vnÌho ¯·du s†jist˝mi odchylnostmi.

-

5. Prov·dÏcÌ vyhl·öky V†ustanovenÌ ß 193 jsou uvedena zmocÚovacÌ ustanovenÌ, umoûÚujÌcÌ vyd·nÌ pr·vnÌch p¯edpis˘. Na z·kladÏ tohoto ustanovenÌ a ustanovenÌ ß 194 z·kona byly vyd·ny n·sledujÌcÌ prov·dÏcÌ p¯edpisy: - vyhl·öka Ë. 137/1998 Sb., o obecn˝ch technick˝ch poûadavcÌch na v˝stavbu, ve znÏnÌ vyhl. Ë. 491/2006 Sb., a vyhl. Ë. 502/2006 Sb.. - vyhl·öka Ë. 369/2001 Sb., o technick˝ch poûadavcÌch zabezpeËujÌcÌch uûÌv·nÌ staveb osobami s†omezenou schopnostÌ pohybu a orientace, ve znÏnÌ vyhl. Ë. 492/2006 Sb.. - vyhl·öka Ë. 498/2006 Sb., o autorizovan˝ch inspektorech - vyhl·öka Ë. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb - vyhl·öka Ë. 500/2006 Sb., o ˙zemnÏ analytick˝ch podkladech, ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentaci a zp˘sobu evidence ˙zemnÏ pl·novacÌ Ëinnosti - vyhl·öka Ë. 501/2006 Sb., o obecn˝ch poûadavcÌch na vyuûÌv·nÌ ˙zemÌ - vyhl·öka Ë. 503/2006 Sb., o podrobnÏjöÌ ˙pravÏ ˙zemnÌho ¯ÌzenÌ, ve¯ejnopr·vnÌ smlouvy a ˙zemnÌho opat¯enÌ - vyhl·öka Ë. 195/2007 Sb., kterou se stanovÌ rozsah stanovisek k†politice ˙zemnÌho rozvoje - vyhl·öka Ë. 526/2006 Sb., kterou se prov·dÏjÌ nÏkter· ustanovenÌ stavebnÌho z·kona ve vÏcech stavebnÌho ¯·du - vyhl·öka Ë. ÖÖÖÖ. o technick˝ch podmÌnk·ch poû·rnÌ ochrany staveb UstanovenÌ ß 196 stavebnÌho z·kona umoûÚuje stanovit pr·vnÌm p¯edpisem technickÈ poûadavky pro:

-

-

vodnÌ dÌla (Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ) leteckÈ stavby (Ministerstvo dopravy) stavby drah a na dr·ze vËetnÏ za¯ÌzenÌ na dr·ze (Ministerstvo dopravy) stavby d·lnic, silnic, mÌstnÌch komunikacÌ a ve¯ejnÏ p¯Ìstupn˝ch ˙Ëelov˝ch komunikacÌ a rozsah a obsah projektovÈ dokumentace k†uveden˝m stavb·m (MD »R) stavby uranovÈho pr˘myslu (Ministerstvo pr˘myslu a obchodu) stavby jadern˝ch za¯ÌzenÌ (MPO »R) obecnÈ technickÈ poûadavky na v˝stavbu v†hlavnÌm mÏstÏ Praha

Zvl·öù problematickÈ je zmocnÏnÌ ministerstva dopravy na vyd·nÌ vyhl·öky, kter· stanovÌ rozsah a obsah projektovÈ dokumentace ke stavb·m pozemnÌch komunikacÌ. Pr·vÏ kabelov· vedenÌ budou Ëasto v†p¯ÌmÈm dotyku s†tÏlesy tÏchto staveb a jejich ¯eöenÌ technickÈ, vlastnickÈ (vÏcn· b¯emena) bude pr·vnÏ sloûitÈ. 6. UmÌsùov·nÌ staveb Z·mÏr ûadatele musÌ b˝t v†souladu s†˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentacÌ (ß 90 z·kona). ⁄zemnÌ ¯ÌzenÌ se navÌc spojuje s†vybran˝mi postupy posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ (ß 91 z·kona) V†nezastavÏnÈm ˙zemÌ lze v†souladu s†jeho charakterem (ß 18 odst. 5) umÌsùov·nÌ stavby, za¯ÌzenÌ a jin· opat¯enÌ pro technickou infrastrukturu. Na nezastaviteln˝ch pozemcÌch (pozemek, jenû nelze zastavÏt na ˙zemÌ obce, kter· nem· vydan˝ ˙zemnÌ pl·n) lze v˝jimeËnÏ umÌstit technickou infrastrukturu zp˘sobem, kter˝ neznemoûnÌ jejich dosavadnÌ uûÌv·nÌ. DanÈ podmÌnky musÌ b˝t respektov·ny v†investiËnÌm z·mÏru stavebnÌka a n·slednÏ zapracov·ny do û·dostÌ a dokumentace pro dan˝ typ stavebnÌho ¯ÌzenÌ. 7. UdrûovacÌ pr·ce StavebnÌ z·kon nevymezuje pojem s†dostateËnou p¯esnostÌ. ⁄drûbu stavby (ß 3 odst. 4) se rozumÏjÌ pr·ce, jimiû se zabezpeËuje jejÌ dobr˝ stavebnÌ stav tak, aby nedoch·zelo ke znehodnocenÌ stavby a co nejvÌce se prodlouûila jejÌ uûivatelnost. VlastnÌk stavby je povinen prov·dÏt ¯·dnou ˙drûbu stavby (ß 139 z·kona). V†opaËnÈm p¯ÌpadÏ m˘ûe stavebnÌ ˙¯ad na¯Ìdit sjedn·nÌ n·pravy. Z·kladnÌ definice oprav a udrûov·nÌ vÏci je provedena v†obËanskÈm z·konÌku, z·kon Ë. 40/1964 Sb., ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, speci·lnÏ v ß 652, 653, 654. Pro ˙ËetnÌ jednotku a podnikatelsk˝ subjekt je rozhodn· definice oprav a udrûov·nÌ majetku vymezen· ˙ËetnÌmi p¯edpisy. Vyhl. Ë. 500/2002 Sb., kterou se prov·dÏjÌ nÏkter· ustanovenÌ z·kona o ˙ËetnictvÌ, vymezuje opravy a udrûovacÌ pr·ce n·sledovnÏ: 14

Opravami se odstraÚuje Ë·steËnÈ fyzickÈ opot¯ebenÌ nebo poökozenÌ za ˙Ëelem uvedenÌ do p¯edchozÌho stavu nebo provozuschopnÈho stavu. Od 1.1.2003 je definice oprav v†postupech ˙Ëtov·nÌ pro podnikatele rozöÌ¯en·. Opravami se odstraÚuje Ë·steËnÏ fyzickÈ opot¯ebov·nÌ nebo poökozenÌ za ˙Ëelem uvedenÌ do p¯edchozÌho stavu nebo provozuschopnÈho stavu. UvedenÌm do provozuschopnÈho stavu se rozumÌ provedenÌ opravy s†pouûitÌm jin˝ch neû p˘vodnÌch materi·l˘, dÌl˘, souË·stÌ nebo technologiÌ, pokud tÌm nedojde k†technickÈmu zhodnocenÌ. Oprava vÏcÌ, souboru vÏcÌ ñ nezbytnÈ rozliöit: - v˝mÏna vÏcÌ, kter· je nedÌlnou souË·stÌ jednoho jedinÈho majetku - p¯ÌsluöenstvÌ vÏci - v˝mÏna ve smyslu v˝mÏny celÈ vÏci (jednoho jedinÈho majetku) - oprava souË·sti vÏci Soubor vÏcÌ: - v˝mÏna hlavnÌ vÏci v†souboru - v˝mÏna ostatnÌch vÏcÌ v†souboru - doplnÏnÌ p¯ÌsluöenstvÌ vÏci do souboru - oprava souË·sti vÏci v†souboru, apod. Udrûov·nÌm se zpomaluje fyzickÈ opot¯ebenÌ, p¯edch·zÌ jeho n·sledk˘m a odstraÚujÌ drobnÏjöÌ z·vady. ⁄drûba m· tedy preventivnÌ funkci. Z·vÏr: Opravou se vÏc nemÏnÌ. Za opravu se povaûujÌ takovÈ pr·ce, kterÈ obnovujÌ uûitnÈ vlastnosti majetku. Charakteristick˝m rysem udrûovacÌch pracÌ je jejich preventivnÌ charakter. V†souvislosti se zmÏnami p¯edpis˘ je t¯eba si uvÏdomit, ûe v†r·mci opravy se za zmÏnu technick˝ch parametr˘ nepovaûuje jen samotn· z·mÏna pouûitÈho materi·lu, viz. v˝klad k ß 33 ZDP proveden˝ v†pokynu D ñ 190 od 1.1.2007 v†pokynu D ñ 300. UdrûovacÌ pr·ce ¯eöÌ nov˝ stavebnÌ z·kon oproti dosavadnÌmu nÏkolika povolovacÌmi reûimy: a) udrûovacÌ pr·ce nevyûadujÌ rozhodnutÌ o zmÏnÏ stavby ani ˙zemnÌ souhlas b) povolenÌ nebo ohl·öenÌ nevyûadujÌ udrûovacÌ pr·ce vymezenÈ v ß 103 odst. 1 pÌsm. e. Jedn· se o udrûovacÌ pr·ce, jejÌchû provedenÌ nem˘ûe negativnÏ ovlivnit zdravÌ osob, poû·rnÌ bezpeËnost, stabilitu a vzhled stavby, ûivotnÌho prost¯edÌ a bezpeËnost p¯i uûÌv·nÌ a nejde o udrûovacÌ pr·ce, kter· je kulturnÌ pam·tkou. Tyto pr·ce lez provÈst bez svolenÌ org·nu ve¯ejnÈ spr·vy. c) ohl·öenÌ stavebnÌmu ˙¯adu vyûadujÌ udrûovacÌ pr·ce na stavbÏ vymezenÈ v ß 104 odst. 2 pÌsm. p d) stavebnÌ povolenÌ, ve¯ejnopr·vnÌ smlouva nebo zkr·cenÈ stavebnÌ ¯Ì-

PozemkovÈ ˙pravy

zenÌ m˘ûe b˝t vyû·d·no u nÏkter˝ch speci·lnÌch udrûovacÌch pracÌ, kterÈ se navÌc dotknou jinÈho vlastnÌka. Z·vÏr: P¯esnÈ vymezenÌ udrûovacÌch pracÌ m˘ûe v˝raznÏ zjednoduöit spr·vnÌ ¯ÌzenÌ resp. stanovit, ûe pr·ce mohou b˝t realizov·ny bez jakÈhokoliv ˙konu stavebnÌho ˙¯adu /nap¯. v˝mÏna vnit¯nÌch rozvod˘ vody v†budovÏ). 8. ⁄zemnÏ pl·novacÌ dokumentace ⁄zemnÏ pl·novacÌ dokumentace stanovuje urbanistickÈ, architektonickÈ a estetickÈ poûadavky na vyuûÌv·nÌ a prostorovÈ uspo¯·d·nÌ ˙zemÌ a na jeho zmÏny, zejmÈna na umÌstÏnÌ, uspo¯·d·nÌ a ¯eöenÌ staveb. ⁄zemnÏ pl·novacÌ dokumentaci tvo¯Ì: - z·sady ˙zemnÌho rozvoje (ß 36 ñ 42) - ˙zemnÌ l·n obce (ß43 ñ 56) - regulaËnÌ pl·n obce (ß 61 ñ 75) ⁄zemnÏ pl·novacÌ dokumentace se vyd·v· jako opat¯enÌ obecnÈ povahy, je definov·no v†ustanovenÌ ß 171 aû 174 spr·vnÌho ¯·du. Opat¯enÌ obecnÈ povahy je celÈ z·vaznÈ, navÌc nelze pominout zmeök·nÌ lh˘t pro pod·nÌ n·mitek. DotËen· osoba m˘ûe d·t podnÏt k†p¯ezkoum·nÌ z·konnosti. ⁄zemnÌ pl·nov·nÌ je z·sadnÏ ve¯ejnÈ. CÌlem je vytv·¯enÌ p¯edpoklad˘ pro v˝stavbu a pro udrûiteln˝ rozvoj ˙zemÌ. V†r·mci ˙zemnÌho pl·nov·nÌ lze provÈst: - spojenÈ po¯ÌzenÌ ˙zemnÌho pl·nu a regulaËnÌho pl·nu (ß 57) - vymezit zastavÏnÈ ˙zemÌ (ß 58 aû 60) ❑ ❑ ❑ ● V˝zkumn˝ ˙stav melioracÌ a ochrany p˘d Praha vyd·v· v letoönÌm roce metodiku s n·zvem ÑZemÏdÏlskÈ odvodnÏnÌ dren·ûÌ - Racionalizace vyuûÌv·nÌ, ˙drûby a opravì. Jedn· se o praktick˝ uûivatelsk˝ v˝stup projektu QF3095, kter˝ byl ¯eöen v letech 2003 - 2006 v r·mci N·rodnÌho programu v˝zkumu. Metodika je urËena zemÏdÏlskÈ praxi a vodohospod·¯skÈmu managementu zemÏdÏlskÈ krajiny i projektant˘m a sloûk·m st·tnÌ spr·vy pro podporu efektivnÌ odbornÈ pÈËe o systÈmy dren·ûnÌho odvodnÏnÌ. Shrnuje obecnÈ principy ¯ÌzenÌ ˙drûby a prov·dÏnÌ bÏûn˝ch oprav staveb zemÏdÏlskÈho odvodnÏnÌ dren·ûÌ a poskytuje z·kladnÌ p¯ehled o potenci·lu modernizacÌ a rekonstrukcÌ tÏchto staveb. Tradice dren·ûnÌ praxe doplÚuje nov˝mi technologiemi a pracovnÌmi postupy. ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad pl·nuje zajiötÏnÌ a distribuci tÈto metodiky na vöechny pozemkovÈ ˙¯ady. OstatnÌ z·jemci o tuto publikaci se mohou obr·tit na V⁄MOP, v.v.i. - pracoviötÏ Pardubice, tel.: 466 610 265, e-mail: kulhavy @hydromeliorace.cz. ✦ ✦ ✦

DiskusnÌ pozn·mky k zad·v·nÌ komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav Ing. Bed¯ich BÌna, ¯editel P⁄ Jind¯ich˘v Hradec PozemkovÈ ˙pravy majÌ geodetickou Ë·st ñ zamÏ¯Ì se ˙zemÌ atd., navrhne se nov˝ stav a ve v˝sledku se vyhotovÌ podle schv·lenÈho pravomocnÈho rozhodnutÌ nov· DKM. Pr·ce s touto Ë·stÌ pozemkov˝ch ˙prav si m˘ûe zpracovatel vÌce nebo mÈnÏ p¯esnÏ odhadnout a zkalkulovat ñ a nabÌdnout pozemkovÈmu ˙¯adu cenu, kter· je jedin˝m objektivnÌm kriteriem p¯i v˝bÏru nejv˝hodnÏjöÌ nabÌdky. Kvalita zpracov·nÌ je podmÌnÏna platn˝mi pr·vnÌmi p¯edpisy. DalöÌ Ë·stÌ pozemkov˝ch ˙prav je zpracov·nÌ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. Pokud zahajujeme pozemkovÈ ˙pravy za ˙Ëelem vy¯eöenÌ konkrÈtnÌho poûadavku m·me jiû p¯i zad·nÌ jakousi p¯edstavu, kterou m˘ûeme do zad·vacÌ dokumentrace naformulovat a zpracovatel jÌ m˘ûe nÏjak˝m zp˘sobem ocenit. PozemkovÈ ˙pravy musÌme zah·jit i tehdy, pokud o jejich provedenÌ zaû·dajÌ vlastnÌci, kte¯Ì vlastnÌ nadpoloviËnÌ v˝mÏru pozemk˘. Zah·jÌme, zad·me po v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ zpracov·nÌ. Dodavatele opÏt vybereme na z·kladÏ nejniûöÌ nabÌdkovÈ ceny, aniû vÌme - my jako pozemkov˝ ˙¯ad a aniû vÌ zpracovatel - co vlastnÏ bude v pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ ¯eöit: Bude nutnÈ navrhovat cesty? mostky? propustky? - budou se n·slednÏ realizovat? MusÌ se pro vyËlenÏnÌ nezbytnÏ nutn˝ch pozemk˘ provÈst v˝ökopisn· mÏ¯enÌ a v jakÈm rozsahu, musÌ se zpracovat p¯ÌËnÈ ¯ezy - a kolik? M˘ûe pl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ zpracovat projektant pozemkov˝ch ˙prav, nebo p¯ÌsluönÈ Ë·sti musÌ b˝t zpracov·ny jin˝mi projektanty? Chci ¯Ìci, ûe p¯i zad·nÌ v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ jsou naöe znalosti a i znalosti potencion·lnÌch zpracovatel˘ o ˙zemÌ minim·lnÌ a pot¯eba ¯eöenÌ konkrÈtnÌch opat¯enÌ vyvst·v· aû v pr˘bÏhu zpracov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav ñ tehdy, kdy je vybr·n dodavatel ñ vÏtöinou na z·kladÏ nejniûöÌ nabÌdkovÈ ceny. DomnÌv·m se, ûe zpracovatel, kter˝ je vybr·n, vÌ s urËitostÌ pouze to, ûe si bude muset opat¯it dostupnÈ doklady a provÈst jejich rozbor. Zpracov·nÌ dalöÌch opat¯enÌ by mÏlo b˝t zad·v·no, aû po vyhodnocenÌ zn·mÈho stavu a po projedn·nÌ ve sboru z·stupc˘. Pokud vzejde pot¯eba ¯eöit zp¯ÌstupnÏnÌ, navrhuji zadat ¯eöenÌ opr·vnÏnÈmu projektantovi ñ od vyËlenÏnÌ nezbytn˝ch pozemk˘ pro komunikaci, v˝hybny, sjezdy, brody .... Pokud vyvstane pot¯eba ¯eöit vodohospod·¯sk· opat¯enÌ, navrhuji postupovat obdobnÏ. Projektant, kter˝ dostal opr·vnÏnÌ od ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu, m˘ûe dle mÈho n·zoru spoËÌtat erozi nebo navrhnout zatravnÏnÌ. DomnÌv·m se, ûe naöe dosavadnÌ praxe je z tohoto pohledu p¯ekon·na, ûe je zbyteËnÈ zad·vat drahÈ zpracov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav ve f·zi, kdy nevÌm co budu pot¯ebovat ñ co chci ¯eöit ñ a eliminovat ÑnevhodnÈì uchazeËe nap¯Ìklad podmÌnkou zpracovn·nÌ KP⁄ v k.˙., kterÈ m· 1000 ha. Z tohoto pohledu se mi jevÌ zcestnÈ hovo¯it o doporuËen˝ch cen·ch za ha pozemkov˝ch uprav. Je moûnÈ vyhodnotit, kolik kde st·l ha pozemkov˝ch ˙prav, ale srovn·vat by se mÏlo pouze to, co je srovnatelnÈ a ne bez hluböÌ anal˝zy hodnotit jedny pozemkovÈ ˙pravy jako drahÈ a druhÈ jako lacinÈ . Jestli cena za ha KP⁄ je vyööÌ nebo niûöÌ, by mÏlo b˝t odvislÈ od toho, co konkrÈtnÏ bylo ¯eöeno a ne od toho, jak jsou kde zpracovatelÈ zvyklÌ pracovat (za kolik...) nebo jestli je obecnÏ na ˙seku pozemkov˝ch ˙prav hodnÏ nebo m·lo pr·ce. Tyto ˙vahy mÏ vedou k z·vÏru, ûe po¯izovatelem pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ by mÏl b˝t pozemkov˝ ˙¯ad a na z·kladÏ provedenÈho vyhodnocenÌ ˙zemÌ by mÏl n·slednÏ samostatnÏ zad·vat zpracov·nÌ konkrÈtnÌch opat¯enÌ. Ta by se pak stala souË·stÌ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. Jednalo by se o dÏlenÌ zak·zky? Z pohledu souËasnÈ praxe moûn· ano. Je ale dÏlenÌm zak·zky, pokud si nech·m od jednoho dodavatele zpracovat projekt a od druhÈho dodavatele dÌlo podle projektu realizovat ? NenÌ vymezenÌ pot¯ebn˝ch pozemk˘ pro projekt vlastnÏ souË·stÌ projektu? Moûn·, ûe pouûitÌ selskÈho rozumu v tÏchto ot·zk·ch by mÏlo zvÌtÏzit nad Ñvûit˝mi n·zoryì a p¯i zad·nÌ zpracov·nÌ KP⁄ zad·vat pouze to, co lze p¯i zad·nÌ jednoznaËnÏ kvantifikovat a ocenit. A pokud vyvstane konkrÈtnÌ pot¯eba ¯eöit dle pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ p¯Ìsluön· opat¯enÌ, zadat jejich ¯eöenÌ samostatnÏ. ❑ ❑ ❑

15

PozemkovÈ ˙pravy

KomponovanÈ krajiny obdobÌ baroka DÌl 2. Identifikace a principy ochrany v pozemkov˝ch ˙prav·ch Doc. Ing. Petr SkleniËka, CSc., Fakulta lesnick· a environment·lnÌ, »ZU v Praze, Centrum pro krajinu s.r.o., Praha Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., Fakulta architektury, »VUT, Praha nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. Jako optim·lnÌ se n·m jevÌ zad·nÌ samostatnÈ studie (generelu) obnovy baroknÌ krajinnÈ kompozice v†r·mci etapy p¯Ìpravn˝ch pracÌ, kter· by byla ideov˝m n·mÏtem pro pl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. JejÌ zpracovatelÈ by pak mÏli b˝t Ëleny t˝mu, kter˝ bude zpracov·vat pl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ, neboù lze p¯edpokl·dat nÏkterÈ korekce n·vrhu vzhledem k†ostatnÌm dÌlËÌm problematik·m. I posouzenÌ tÏchto dÌlËÌch korekcÌ musÌ b˝t fundovanÈ a v†logice p˘vodnÌ baroknÌ struktury. Je na posouzenÌ jmenovan˝ch zodpovÏdn˝ch org·n˘, aby stanovily, do jakÈ mÌry je dan· baroknÌ struktura v˝znamn· Ëi dochovan· a do jakÈ mÌry je v†z·jmu vÏci dochovanÈ Ë·sti ochr·nit Ëi dokonce celou strukturu obnovit.

PrvnÌ dÌl dvoudÌlnÈho p¯ÌspÏvku p¯edstavil z·kladnÌ v˝vojovÈ souvislosti vzniku baroknÌch komponovan˝ch krajin a definoval principy jejich utv·¯enÌ. V†tomto druhÈm dÌle se pokusÌme formulovat nÏkter· praktick· doporuËenÌ, jak baroknÌ komponovanÈ krajiny identifikovat a jak· opat¯enÌ zav·dÏt v†z·jmu†jejich ochrany a obnovy. PozemkovÈ ˙pravy jsou kromÏ jinÈho i velmi ˙Ëinn˝m n·strojem ochrany kulturnÏ-historick˝ch a estetick˝ch hodnot krajiny. äk·la typ˘ krajin s†jejich specifick˝mi rysy, ale i problÈmy, na nÏû je nutnÈ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch citlivÏ reagovat, je p¯Ìliö öirok·, aby se vöechny p¯Ìpady daly bezezbytku oöet¯it v†metodick˝ch pokynech. ZachovanÈ baroknÌ komponovanÈ krajiny pat¯Ì mezi p¯Ìpady kulturnÏ i historicky nejcennÏjöÌch typ˘ krajin v†»eskÈ republice s†jak˝mi se projektant pozemkov˝ch ˙prav ve svÈ praxi m˘ûe setkat. PozemkovÈ ˙pravy navÌc p¯edstavujÌ ˙Ëinn˝ n·stroj, kter˝ m˘ûe nejen v˝znamnÏ pomoci p¯i ochranÏ a obnovÏ tÏchto krajin, ale tÈû je v·ûnÏ poökodit. P¯edevöÌm pak tehdy, nejsou-li n·vrhy pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ i novÈho uspo¯·d·nÌ pozemk˘ postaveny na z·kladÏ d˘kladn˝ch znalostÌ historickÈho utv·¯enÌ tÏchto krajinn˝ch kompozic. Sladit tak principy ochrany tÏchto struktur s†dalöÌmi cÌli pozemkov˝ch ˙prav m˘ûe b˝t mnohdy velmi sloûitÈ, v†dÌlËÌch aspektech nÏkdy i nemoûnÈ. Identifikace ˙zemÌ se stopami baroknÌ kultivace krajiny Baroko otisklo svoji z¯etelnou stopu na celÈm ˙zemÌ dneönÌ »eskÈ republiky. NenÌ proto snadnÈ urËit hranici, kter· od sebe jednoznaËnÏ odliöÌ krajiny s†dochovan˝mi znaky baroknÌch ˙prav, jeû jsou hodny ochrany, od tÏch ostatnÌch. KromÏ nÏkolika m·lo nejcennÏjöÌch ˙zemÌ, kter· jsou dnes chr·nÏna podle z·kona o st·tnÌ pam·tkovÈ pÈËi,†neexistuje v souËasnÈ dobÏ centr·lnÏ evidovan˝ seznam lokalit s†v˝znamnÏji dochovan˝mÌ baroknÌmi kompozicemi. NenÌ proto vûdy snadnÈ si uvÏdomit, v†jak cennÈm ˙zemÌ se pozemkov· ˙prava p¯ipravuje. Sv˘j ˙Ëel by zde mÏly plnit p¯edevöÌm Koncepce pam·tkovÈ pÈËe v†krajÌch. Vzhledem k†mÏ¯Ìtku, jakoû i k†Ëasov˝m a finanËnÌm omezenÌm p¯i po¯izov·nÌ, nelze vöak od tÏchto dokument˘ oËek·vat p¯Ìliönou podrobnost zpracov·nÌ. MÏlo by se proto st·t zvykem, ûe p¯Ìsluön˝ pozemkov˝ ˙¯ad, p¯ÌpadnÏ vybran˝ projektant, provedou na poË·tku pozemkovÈ ˙pravy spolu s†mÌstnÏ p¯Ìsluön˝mi pam·tk·¯i rutinnÌ pr˘zkum ˙zemÌ, kter˝ by mÏl zodpovÏdÏt ot·zku, zda se pozemkov· ˙prava bude odehr·vat v ˙zemÌ v†tomto smyslu kulturnÏ-historicky cennÈm, Ëi nikoliv. V†p¯ÌpadÏ, ûe ano, je nutnÈ zadat dalöÌ podrobnÏjöÌ analytickÈ pr·ce p¯Ìsluön˝m odbornÌk˘m p¯edevöÌm z†¯ad pam·tk·¯˘ a architekt˘. Ti by mÏli nejen urËit, kterÈ prvky je t¯eba chr·nit, ale rovnÏû definovat principy ochrany, p¯ÌpadnÏ obnovy tÏchto krajin. Obnovy, jeû by p¯ev·ûnÏ nav·zala na dochovanÈ a Ëasem provÏ¯enÈ hodnoty a sama p¯itom vytvo¯ila hodnoty novÈ, kterÈ se v†kontextu tÏch historick˝ch uplatnÌ jednoznaËnÏ pozitivnÏ.

Obr. 1: SystÈm alejov˝ch v˝sadeb v zemÏdÏlsky vyuûÌvanÈ krajinÏ dotvo¯il v pr˘bÏhu 18. stol. a v 19. stol. p˘vodnÌ strohou osovou vazbu z·mku v »imelicÌch na dv˘r v RakovicÌch do podoby geometrizovanÈ baroknÌ osnovy (www.mapy.cz). S†ohledem na vz·cnost krajin s†v˝znamnÏji dochovan˝mi baroknÌmi kompozicemi, pozemkov· ˙prava v†takovÈm ˙zemÌ by mÏla jednoznaËnÏ p¯ijmout ochranu, resp. obnovu kulturnÏ-historick˝ch a estetick˝ch hodnot jako jedno z†hlavnÌch kritÈriÌ n·vrhu. OstatnÌ dÌlËÌ problematiky by mÏly toto kritÈrium akceptovat jako jakÈsi ˙st¯ednÌ Ñmottoî pozemkovÈ ˙pravy v†danÈm ˙zemÌ. D˘leûitou ot·zkou je striktnost obnovy p˘vodnÌ struktury Ëi moûnost nav·z·nÌ a dotvo¯enÌ p˘vodnÌ kompozice prvky nov˝mi. Je z¯ejmÈ, ûe v†mnoha p¯Ìpadech doölo k†takov˝m zmÏn·m, dÌky nimû je nejen obnova p˘vodnÌ struktury nemoûn·, ale dokonce neû·doucÌ. M·me na mysli p¯edevöÌm velkÈ liniovÈ stavby typu d·lnice Ëi masivnÌ z·stavbu ˙zemÌ, kterÈ prostorovÈ vztahy v†krajinÏ nevratnÏ poökodily. V†takov˝ch p¯Ìpadech je dobrÈ ve spolupr·ci s†krajinn˝m architektem a pam·tk·¯i doplnit historickÈ znaky a charakteristiky nov˝mi hodnotami, kterÈ vytvo¯Ì funkËnÏ a kompoziËnÏ kompaktnÌ dÌlo. Na druhou stranu v†p¯Ìpadech, kdy obnovÏ p˘vodnÌ struktury podobnÈ nevratnÈ zmÏny nebr·nÌ, doporuËujeme obnovu baroknÌ kompozice pov˝öit na principi·lnÌ kritÈ-

Praktick· doporuËenÌ pro pozemkovÈ ˙pravy ZjistÌ-li pozemkov˝ ˙¯ad p¯i v˝bÏru ˙zemÌ nebo poslÈze projektant p¯i pr˘zkumn˝ch pracÌch, ûe ˙zemÌ nese stopy baroknÌ kultivace krajiny, mÏl by k†pr·ci bezpodmÌneËnÏ p¯izvat krajinnÈho architekta. StejnÏ tak by mÏl b˝t osloven Pam·tkov˝ ˙stav, resp. p¯Ìsluön˝ pam·tkov˝ ˙¯ad jako dotËen˝ org·n. Jejich spolupr·ce na projektu by mÏla b˝t z·sadnÌ pokud moûno ve smyslu ˙Ëasti ve sboru z·stupc˘ p¯i spoludefinov·nÌ pl·16

PozemkovÈ ˙pravy

rium pozemkovÈ ˙pravy. Uû jen proto, ûe podobn˝ch p¯Ìpad˘ nebude mnoho. Jak bylo uk·z·no v prvnÌm dÌle p¯ÌspÏvku na konkrÈtnÌch p¯Ìpadech, neopomenuteln˝mi historick˝mi podklady jsou star· mapov· dÌla. Mapy I. vojenskÈho mapov·nÌ, tzv. JosefskÈho (1764 - 1768, resp. rektifikace 1780 - 1783; 1 : 28 800) stejnÏ jako II. vojenskÈho mapov·nÌ, tzv. Frantiökova (1819 - 1858; 1 : 28 800), jsou v dneönÌ dobÏ k dispozici na Internetu. Mapy stabilnÌho katastru (1825 - 1843; 1 : 2 880 a odvozenÈ) je moûnÈ studovat a kopÌrovat ve St·tnÌm ˙st¯ednÌm archivu nebo v†⁄st¯ednÌm archivu zemÏmÏ¯ictvÌ a katastru, p¯iËemû doch·zÌ k jejich postupnÈ digitalizaci. ÿada velmi podrobn˝ch pÌsemn˝ch a grafick˝ch podklad˘ se skr˝v· v archÌvech, muzeÌch i na dalöÌch mÌstech. Vöechny tyto podklady vöak musÌ ËÌst odbornÌk znal˝ vÏci. StarÈ mapy mohou b˝t vodÌtkem nejen

p¯i obnovÏ jednotliv˝ch zanikl˝ch prvk˘, ale i cel˝ch krajinn˝ch kompozic. Pro ¯adu ˙zemÌ i cel˝ch rozs·hl˝ch oblastÌ byly zpracov·ny studie analyzujÌcÌ p˘vodnÌ a souËasn˝ stav baroknÌ kompozice, v nÏkter˝ch p¯Ìpadech se jedn· o studie vymezujÌcÌ principy obnovy tÏchto struktur. VybranÈ znaky a prvky baroknÌ kultivace krajiny Baroko p¯ineslo do krajiny celkovÏ vÏtöÌ vliv ËlovÏka. Ten se projevil v†razantnÌ transformaci vöech sloûek krajiny. S·dlo et al. (2005) vidÌ z·sadnÌ zvrat v†tom, ûe zatÌmco se d¯Ìve hledala mÌsta vhodn· pro dan˝ ˙Ëel, v†baroku se tento princip obr·til. Zv˝öila se ˙ûivnost p˘dy, objevily se novÈ druhy zemÏdÏlsk˝ch plodin i hospod·¯sk˝ch zvÌ¯at, osÌdlily se i margin·lnÌ oblasti. V˝znamn˝m fenomÈnem je i poË·tek rozvoje pr˘myslu. Z†pohledu pozemkov˝ch ˙prav jsou nejpodstatnÏjöÌmi znaky baroknÌch krajin krajinn· struktura, jejÌ jednotlivÈ prvky i celkov· prostorov· kompozice. Z†anal˝z modelov˝ch ˙zemÌ, pokr˝vajÌcÌch r˘znÈ typy kulturnÌ krajiny (st¯ednÌ »echy-Sl·nsko, Kutnohorsko, Nymbursko, jiûnÌ »echy-Hlubocko, T¯eboÚsko, Orlicko, Novohradsko) vyplynulo, ûe p¯i ochranÏ estetick˝ch hodnot zemÏdÏlskÈ krajiny bude t¯eba vÏnovat pozornost kulturnÌm prvk˘m a znak˘m, vznikl˝m bÏhem baroknÌ kultivace krajiny (od 1. Ëtvrtiny 17. stol do konce 18. stol.), projevujÌcÌm se v†prostorovÈ struktu¯e krajiny a v†krajinnÈ scÈnÏ. Vlastnosti jednotliv˝ch prvk˘ a znak˘ a jejich vz·jemnÈ vazby mohou spoluvytv·¯et p¯ÌrodnÌ a estetickÈ hodnoty krajiny (krajinn˝ r·z) a hodnoty kulturnÌ a historickÈ (krajinn˝ r·z, pam·tkov˝ v˝znam). ➤

Obr. 2: Pr˘hled porostnÌm pl·ötÏm z·meckÈho p¯ÌrodnÏkrajin·¯skÈho parku v Nov˝ch Hradech otevÌr· nekoneËnou perspektivu vÌce jak osmikilometrovÈ baroknÌ osy lesnÌho pr˘seku (foto I. Vorel). Tab. 1: Znaky a prvky baroknÌ kultivace krajiny a n·mÏty na jejich vyuûitÌ a ochranu (do tabulky nejsou zahrnuty prvky, kterÈ nemohou b˝t p¯edmÏtem pozemkov˝ch ˙prav, jako jsou z·mky a soubory z·mk˘ a z·meck˝ch zahrad a park˘, poutnÌ kostely a are·ly, okraje mÏst a vesnic). Znak nebo prvek

CestnÌ sÌù

V˝znam

Z·klad funkËnÌho a prostorovÈ struktury baroknÌho stavu krajiny, propojenÌ mÌst a zp¯ÌstupnÏnÌ ploch, z·klad prostorovÈ fragmentace krajiny a v˝znamn˝ systÈm komponovan˝ch, uûitkovÏ i spont·nnÏ vznikl˝ch prostorov˝ch vazeb

P¯Ìklady znak˘ nebo prvk˘

silnice, polnÌ cesty, poutnÌ cesty, k¯ÌûovÈ cesty

N·mÏt opat¯enÌ

obnova zanikl˝ch cest a vytv·¯enÌ pot¯ebn˝ch nov˝ch cest v†kontextu dochovanÈ prostorovÈ fragmentace krajiny, obnova alejÌ a kontextovÈ vytv·¯enÌ nov˝ch alejÌ

Znak nebo prvek

Struktura osÌdlenÌ

V˝znam

V˝razn˝ znak kulturnÌ krajiny, jehoû forma je z·visl· zejmÈna na p¯ÌrodnÌch, soci·lnÌch a ekonomick˝ch podmÌnk·ch a na kulturnÌch tradicÌch


Dochovan· sÌdla, stavby a stavebnÌ soubory dokl·dajÌcÌ baroknÌ stav krajiny - mÏsta a mÏsteËka, vesnice, samoty, ml˝ny, hospod·¯skÈ dvory, ovËÌny, pivovary, dochovanÈ stopy d¯ÌvÏjöÌho osÌdlenÌ ñ zaniklÈ obce a Ë·sti obcÌ (vËetnÏ z¯Ìcenin, rozvalin a archeologick˝ch lokalit)

N·mÏt opat¯enÌ k vyuûitÌ a ochranÏ

Zachov·nÌ historicky doloûen˝ch cest a obnova zanikl˝ch cest ve smyslu zajiötÏnÌ dopravnÌ obsluhy sÌdla, zajiötÏnÌ zp¯ÌstupnÏnÌ a pr˘chodnosti krajiny pro rekreaËnÌ vyuûitÌ, s†vyuûitÌm ˙vozov˝ch cest (zachov·nÌ a obnova), zachov·nÌ poutnÌch cest vËetnÏ d˘leûit˝ch mÌst na tÏchto tras·ch

Znak nebo prvek

Stopy zemÏdÏlskÈho hospoda¯enÌ a lesnÌho hospod·¯stvÌ, stopy vodohospod·¯sk˝ch ˙prav a za¯ÌzenÌ a rybniËnÌho hospod·¯stvÌ

V˝znam

V˝razn˝ znak kulturnÌ krajiny, jehoû forma je z·visl· zejmÈna na p¯ÌrodnÌch podmÌnk·ch a na kulturnÌch tradicÌch, doklady zmÏn ve vyuûitÌ krajiny


Scelov·nÌ ploch ornÈ p˘dy, konsolidace obdÏl·v·nÌ luk a pastvin, dochovanÈ stopy ËlenÏnÌ pluûiny ve vztahu k†nov˝m ˙prav·m pozemkov˝ch hranic meze, kamenice, kamennÈ snosy, agr·rnÌ terasy, zemÏdÏlskÈ stavby v†krajinÏ - hospod·¯skÈ dvory, ovËÌny, s˝pky, stodoly, ml˝ny, strouhy, rigoly, stoky, z·nik rybnÌk˘, jezy, n·hony, hutÏ, kulturnÌ lesy, loveckÈ obory, baûantnice 17

PozemkovÈ ˙pravy

N·mÏt opat¯enÌ

Respektov·nÌ dochovan˝ch stop tradiËnÌch zp˘sob˘ zemÏdÏlskÈho, lesnÌho a rybniËnÌho hospoda¯enÌ,

k vyuûitÌ a ochranÏ

ochrana cenn˝ch dochovan˝ch stop hospoda¯enÌ, terÈnnÌch ˙prav, za¯ÌzenÌ a staveb, zachov·nÌ charakteru prostorovÈ struktury zemÏdÏlsk˝ch ploch, obnova zanikl˝ch forem ËlenÏnÌ krajiny

Znak nebo prvek

Drobn· architektura

V˝znam

Prvky dotv·¯ejÌcÌ kulturnÌ v˝raz krajiny, v˝znam a identitu jednotliv˝ch mÌst nebo urËit˝ch krajinn˝ch segment˘


MeznÌky, boûÌ muka, k¯Ìûe, plastiky, kapliËky, k¯ÌûovÈ cesty, poklony, kamennÈ zÌdky, zpevnÏnÌ vozov˝ch cest


Zachov·nÌ cest a mÌst, na kter· je drobn· architektura v·z·na, vyuûitÌ drobnÈ architektury v souËasnÈm vyuûitÌ krajiny, respektov·nÌ drobn˝ch prvk˘ a v˝znamu jejich mÌst v†krajinÏ pro, smÏrov·nÌ a k¯ÌûenÌ nov˝ch cest, pro obnovu p˘vodnÌch cest, pro posÌlenÌ identity krajiny

Znak nebo prvek

JednotlivÈ vegetaËnÌ prvky

V˝znam

D˘leûit· souË·st strukturnÌ zelenÏ spoluvytv·¯ejÌcÌ prostorovou strukturu, vizu·lnÌ diverzitu a kulturnÌ identitu krajiny


SolitÈrnÌ stromy na hranicÌch pozemk˘, u k¯iûovatek cest, u drobnÈ architektury, strom nebo skupiny na historick˝ch mezÌch a mÌstech snos˘

N·mÏt opat¯enÌ vyuûitÌ a ochranÏ

Vytvo¯enÌ p¯edpoklad˘ pro zachov·nÌ a obnovenÌ specifick˝ch prvk˘ soliternÌ zelenÏ, vyuûitÌ jednotliv˝ch vegetaËnÌch prvk˘ v†souËasnÈm vyuûitÌ krajiny, respektov·nÌ drobn˝ch prvk˘ a v˝znamu jejich mÌst v†krajinÏ pro smÏrov·nÌ a k¯ÌûenÌ nov˝ch cest, pro obnovu p˘vodnÌch cest, pro posÌlenÌ identity krajiny

Znak nebo prvek

VegetaËnÌ prvky a celky komponovan˝ch krajinn˝ch ˙prav, jednotlivÈ kompoziËnÌ vazby

V˝znam

VysokÈ kulturnÏ-historickÈ a krajin·¯sko-estetickÈ hodnoty vÏtöÌch krajinn˝ch are·l˘ nebo panstvÌ, estetizace krajiny, zd˘raznÏnÌ dominantnÌch prvk˘ pr˘hledy a v˝hledy


Aleje a soustavy alejÌ, z·meckÈ parky, obory, baûantnice, vizu·lnÌ spojenÌ dominant, pr˘hledy na dominanty a na v˝znamnÈ scenÈrie


Respektov·nÌ kompoziËnÌch vazeb, ochrana dochovan˝ch souË·stÌ kompozice,vytvo¯enÌ moûnostÌ pro obnovu chybÏjÌcÌch a zanikl˝ch prvk˘ kompozice, vytvo¯enÌ p¯edpoklad˘ pro ochranu a obno vu vizu·lnÌch os (pr˘hledy, v˝hledy, vizu·lnÌ spojnice dominant) Tento p¯ÌspÏvek vznikl v r·mci v˝zkumnÈho projektu NPV 1R44058 ÑObnova mimoprodukËnÌch funkcÌ zemÏdÏlskÈ krajiny v procesu pozemkov˝ch ˙pravî.

Z·vÏr BaroknÌ krajina by nemÏla b˝t synonymem pro baroknÌ architekturu, aËkoliv z·kladem zkoum·nÌ baroknÌ krajiny budou patrnÏ vûdy architektura a historie umÏnÌ, kterÈ preferujÌ umÏleckou hodnotu, dochovanost a Ñposl·nÌî jednotliv˝ch prvk˘. ÿada autor˘ upozorÚuje na promÏnlivost baroknÌch krajin, kterÈ se v »ech·ch v 17. a 18. stoletÌ formovaly. Tato do detailu pl·novan· kulturnÌ krajina mÏla sv· specifika typick· pro r˘zn· mÌsta. StejnÏ jako baroknÌ krajina navazovala na p¯edchozÌ struktury, podobnÏ dnes nenÌ moûnÈ ani ˙ËelnÈ, snad kromÏ nÏkolika nejcennÏjöÌch ˙zemÌ, p˘vodnÌ krajinu bezezbytku rekonstruovat. To co dnes vidÌme nenÌ baroknÌ krajina, ale krajina s†baroknÌm dÏdictvÌm (S·dlo et al., 2005). BaroknÌ krajiny nebyly jen d˘myslnÏ poskl·danÈ pam·tky, ale i p¯Ìsluön˝ zp˘sob hospoda¯enÌ s†neodmysliteln˝mi loukami a tvrdÏ exploatovan˝mi lesy.

Literatura: S¡DLO Ji¯Ì, POKORN› Petr, H¡JEK Pavel, DRESLEROV¡ Dagmar, CÕLEK V·clav. 2005. Krajina a revoluce; V˝znamnÈ p¯elomy ve v˝voji kulturnÌ krajiny »esk˝ch zemÌ. Mal· Sk·la, Praha. Auto¯i: Doc. Ing. Petr SkleniËka, CSc., Fakulta lesnick· a environment·lnÌ, »ZU v†Praze, Centrum pro krajinu s.r.o., Praha. Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., Fakulta architektury, »VUT, Praha.

INFORMACE:

BezmyölenkovitÈ a öablonovitÈ uplatÚov·nÌ metodik v praxi p¯i neznalosti vÏcnÈ problematiky vede nejËastÏji k chyb·m, kterÈ mohou v r·mci pozemkov˝ch ˙prav poökodit zjevnÈ i skrytÈ hodnoty baroknÌch komponovan˝ch krajin. Proto se i my zde radÏji vyhneme zjednoduöenÈmu v˝Ëtu krok˘. Jsme si vöak jisti, ûe kreativnÌ krajinn˝ architekt, konzervativnÌ pam·tk·¯ a ekolog, stejnÏ jako sofistikovan˝ zemÏmÏ¯iË, dopravnÌ inûen˝r, hydrolog Ëi erodolog, ti vöichni jsou schopni se domluvit na v˝slednÈ podobÏ n·vrhu, ve kterÈm vöestrann˝ kompromis nemusÌ b˝t vûdy spr·vn˝m v˝sledkem. P¯edevöÌm neopakovatelnost kaûdÈho ˙zemÌ, vedoucÌ k jedineËn˝m ¯eöenÌm, by mÏla b˝t inspiracÌ takovÈho t˝mu.

Pro znaËn˝ z·jem o problematiku stavebnÌho z·kona (velk· ˙Ëast na semin·¯i 3. dubna 2007 na NovotnÈho l·vce) p¯ipravuje St¯edoËesk· poboËka »MKP⁄ odborn˝ semin·¯ pouze na tÈma NOV› STAVEBNÕ Z¡KON ñ SOUVISEJÕCÕ PÿEDPISY A N¡VAZNOST NA POZEMKOV… ⁄PRAVY (p¯edn·öejÌcÌ Ing. Ji¯Ì Blaûek). Semin·¯ se bude konat 31. ¯Ìjna 2004 v budovÏ MZe »R. Pozv·nky budou vËas rozesl·ny, bliûöÌ informace p¯edseda poboËky Ing. Petr ChmelÌk (P⁄ Praha).

18

PozemkovÈ ˙pravy

Workshop Hydrologick· bilance a tvorba odtoku a jakosti vody v zemÏdÏlsk˝ch povodÌch odvodnÏn˝ch dren·ûÌ Ing. Jana UhlÌ¯ov·1, Ing. Frantiöek Doleûal, CSc.2, Ing. Petr FuËÌk2 V˝zkumn˝ ˙stav melioracÌ a ochrany p˘dy, v.v.i., Lidick· 25/27, 657 20 Brno 2 V˝zkumn˝ ˙stav melioracÌ a ochrany p˘dy, v.v.i., éabov¯esk· 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav

1

kusn˝ch povodÌch, a to nejen u n·s, ale i v†jin˝ch evropsk˝ch zemÌch, vËetnÏ naöich soused˘ nap¯. NÏmecka, Rakouska a Polska. Odtok vody z†dren·ûÌ a jejÌ jakost reagujÌ za r˘zn˝ch okolnostÌ r˘znÏ aû protikladnÏ na poËasÌ, p¯ÌrodnÌ podmÌnky a vyuûitÌ p˘dy. Proto nestaËÌ spolÈhat na n·zor, byù podloûen˝ zkuöenostÌ. Za ˙Ëelem p¯edpovÌd·nÌ chov·nÌ dren·ûnÌch systÈm˘ v†konkrÈtnÌch podmÌnk·ch se vytv·¯ejÌ matematickÈ modely. Na workshopu bylo konstatov·no, ûe v˝sledky zatÌm dosaûenÈ modelov·nÌm jsou nadÏjnÈ, ale pochopitelnÏ ne perfektnÌ, a je proto t¯eba pokraËovat ve zdokonalov·nÌ model˘ a rozöÌ¯it spolupr·ci p¯i jejich ovÏ¯ov·nÌ na dostupn˝ch namÏ¯en˝ch datech.

Ve dnech 4.ñ6. 9. 2007 se v BrnÏ na Tauferov˝ch kolejÌch Mendelovy zemÏdÏlskÈ a lesnickÈ univerzity uskuteËnilo pracovnÌ setk·nÌ v˝zkumn˝ch pracovnÌk˘ z mnoha zemÌ Evropy k tÈmatu vlivu zemÏdÏlsk˝ch dren·ûÌ na odtokovÈ pomÏry mal˝ch povodÌ, jakost povrchov˝ch vod, z·soby podzemnÌch vod a dalöÌ faktory ûivotnÌho prost¯edÌ. HlavnÌmi po¯adateli workshopu byly »esk˝ v˝bor Mezin·rodnÌ komise pro z·vlahy a odvodÚov·nÌ (ICID), V˝zkumn˝ ˙stav melioracÌ a ochrany p˘dy, v.v.i., Mendelova zemÏdÏlsk· a lesnick· univerzita v BrnÏ a ¯ÌdÌcÌ v˝bory projekt˘ ERB (Evropsk· a st¯edozemnÌ sÌù pokusn˝ch a reprezentativnÌch povodÌ) a NE FRIEND 5 (OdtokovÈ reûimy z dat mezin·rodnÌch pokus˘ a sledov·nÌ v sÌtÌch, severoevropsk· skupina, projekt Ë. 5 ÑHydrologickÈ a biogeochemickÈ procesy v povodÌch v mÏnÌcÌm se prost¯edÌî). ⁄ËastnÌci workshopu vyslechli 10 odborn˝ch p¯edn·öek, shlÈdli 18 poster˘ a z˙Ëastnili se odbornÈ exkurze.

Z†v˝sledk˘ workshopu d·le mimo jinÈ vyplynulo, ûe pokud je Ë·st povodÌ odvodnÏna dren·ûÌ, zvyöuje se ponÏkud celkov˝ odtok z†povodÌ v d˘sledku urychlenÌ podpovrchovÈho odtoku a takÈ Ë·steËn˝m odËerp·v·nÌm vody z†podzemnÌch z·sob. Bylo zjiötÏno, ûe v†malÈm povodÌ v†p¯ÌpadÏ mÈnÏ ex-

Problematika dren·ûÌ v†zemÏdÏlskÈ krajinÏ je v†souËasnÈ dobÏ velmi aktu·lnÌ, zejmÈna v†souvislosti s nutnostÌ snÌûenÌ†ploönÈho zemÏdÏlskÈho zneËiötÏnÌ v†r·mci p¯ÌsluönÈ legislativy a dalöÌch souvisejÌcÌch p¯edpis˘ (Nitr·tov· smÏrnice, ochrann· p·sma vodnÌch zdroj˘ a n·drûÌ, pl·ny oblastÌ povodÌ). V†minulosti se dÌky odvodÚovacÌm melioracÌm poda¯ilo p¯emÏnit mnohÈ zamok¯enÈ plochy v†˙rodnou zemÏdÏlskou p˘du. NÏkde vöak byly dren·ûnÌ systÈmy poloûeny i do propustn˝ch nebo mÏlk˝ch p˘d nebo do mok¯ad˘ zamok¯en˝ch soust¯edÏn˝mi v˝vÏry Ëi artÈzskou podzemnÌ vodou. Dren·ûnÌ i jinÈ odvodnÏnÌ p˘d urychluje odtok a odnos ûivin a kontaminant˘ z†p˘dy do povrchov˝ch i podzemnÌch vod. NynÌ jsou dren·ûnÌ systÈmy vÏtöinou zanedbanÈ a v†oblastech, kde se intenzivnÏ nehospoda¯Ì, jsou mÌsty uû zcela nefunkËnÌ. Mj. chybÏjÌ prost¯edky na jejich ˙drûbu, z·jem vlastnÌk˘ a uûivatel˘ pozemk˘ i jejich informovanost. »asto se poukazuje na ˙Ëinky odvodÚovacÌch systÈm˘ p¯i povodnÌch a na jejich podÌl na zneËiöùov·nÌ povrchov˝ch vod dusiËnany a jin˝mi rizikov˝mi l·tkami. Odtok z†dren·ûe je specifick·, p¯Ìmo mÏ¯iteln· sloûka celkovÈho odtoku ze zemÏdÏlskÈho povodÌ. NenÌ hydrologicky homogennÌ, ale skl·d· se z†vÌce sloûek, kterÈ se od sebe liöÌ rychlostÌ reakce na dÈöù nebo t·nÌ snÏhu, dr·hou odtoku (p¯ed tÌm, neû doteËou do dren·ûe) a chemick˝m sloûenÌm. MnoûstvÌ a jakost dren·ûnÌch vod jsou p¯edmÏtem p¯Ìm˝ch mÏ¯enÌ na vybran˝ch profilech a v†po-

trÈmnÌch sr·ûko-odtokov˝ch situacÌ s†ËastÏjöÌ periodou, m˘ûe b˝t kulminaËnÌ odtok z·vÏrov˝m profÌlem povodÌ v†d˘sledku dren·ûÌ nav˝öen o 6-19 %. V†p¯ÌpadÏ povrchov˝ch p¯Ìkop˘ a melioraËnÌch kan·l˘ m˘ûe b˝t toto nav˝öenÌ jeötÏ vyööÌ. Obsah dusiËnan˘ v†dren·ûnÌch vod·ch z·visÌ na vÌce faktorech, zejmÈna vöak na pr˘bÏhu poËasÌ (na sr·ûk·ch a t·nÌ snÏhu, teplotÏ), na p˘dnÌm typu a druhu, na zp˘sobu vyuûÌv·nÌ odvodnÏnÈ p˘dy i pozemk˘ leûÌcÌch v˝öe po svahu (v tzv. infiltraËnÌch neboli zdrojov˝ch zÛn·ch) a na vhodnÈm Ëi nevhodPokraËov·nÌ na str. 20 19

PozemkovÈ ˙pravy

Workshop Hydrologick· bilance . . .

PoslednÌ den workshopu byl vÏnov·n odbornÈ exkurzi na experiment·lnÌ povodÌ Kopaninsk˝ tok a Deht·¯e, provozovan· V˝zkumn˝m ˙stavem melioracÌ a ochrany p˘dy, v.v.i. ⁄ËastnÌci mÏli moûnost shlÈdnout modernÌ vybavenÌ pro mÏ¯enÌ pr˘tok˘ a automatick˝ odbÏr vzork˘ vody a mÏ¯enÌ aktu·lnÌ evapotrasnpirace na nÏkolika mÌstech povodÌ, kterÈ rovnÏû pom·h· rozliöit infiltraËnÌ, transportnÌ a v˝tokovÈ zÛny povodÌ. Diskutovalo se o dosud dosaûen˝ch v˝sledcÌch a perspektiv·ch hydrologickÈho v˝zkumu. Dren·ûnÌ systÈmy v˝znamnÏ ovlivÚujÌ mnoûstvÌ a jakost povrchov˝ch vod, ovlivÚujÌ i p˘dnÌ vlastnosti a majÌ v˝znam pro ˙rodnost p˘d. Jejich studiu je nutnÈ vÏnovat pat¯iËnou pozornost. Tento v˝zkum by se mÏl n·slednÏ promÌtat do praxe formou metodik, realizacÌ a legislativnÌch opat¯enÌ. Projekty ERB a NE FRIEND 5 uspo¯·dajÌ nap¯esrok vÌcedennÌ mezin·rodnÌ konferenci k problematice hydrologick˝ch extrÈm˘ v mal˝ch povodÌch, a to ve dnech 18. ñ 20. 9. 2008 v KrakovÏ. PrvnÌ cirkul·¯ tÈto konference se oËek·v· v nebliûöÌ dobÏ.

DokonËenÌ ze str. 19 nÈm naËasov·nÌ hnojenÌ a dalöÌch agronomick˝ch operacÌ. Mezi velmi d˘leûitÈ faktory ovlivÚujÌcÌ nejen jakost, ale i kvantitu dren·ûnÌch vod d·le pat¯Ì technickÈ parametry dren·ûe a lokalizace systÈmu v†povodÌ. NejniûöÌ obsahy dusiËnan˘ v†dren·ûnÌch vod·ch b˝vajÌ v†lÈtÏ a zaË·tkem podzimu za nÌzk˝ch pr˘tok˘, nejvyööÌ v†p¯edja¯Ì a na ja¯e za zv˝öen˝ch pr˘tok˘. Koncentrace dusiËnan˘ bÏhem roku v˝raznÏ kolÌsajÌ, majÌ p¯ibliûnÏ sinusoidnÌ pr˘bÏh, ale vöeobecnÏ m˘ûeme ¯Ìct, ûe limit pro pitnou vodu 50 mg/l, stanoven˝ normou, b˝v· p¯ekroËen po vÏtöinu roku ve vÏtöinÏ dren·ûnÌch systÈm˘ na ornÈ p˘dÏ. Nejen dusiËnany p˘sobÌ negativnÌ z·tÏû vod a ûivotnÌho prost¯edÌ. V˝zkumn˝ ˙stav vodohospod·¯sk˝ T.G.M. v†Praze prov·dÌ celorepublikov˝ monitoring obsahu biologicky aktivnÌho fosforu v†drobn˝ch vodnÌch tocÌch. Tento fosfor je do tok˘ p¯inesen Ë·steËnÏ eroznÌmi smyvy, Ë·steËnÏ i dren·ûnÌmi vodami.

JeötÏ k†soutÏûi ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v†poIng. Pavel Gallo, mÌstop¯edseda »MKP⁄ zemkov˝ch ˙prav·ch v†roce 2006î pouze 16 pozemkov˝ch ˙¯ad˘, coû je 21,3 % z†celkovÈho poËtu pozemkov˝ch ˙¯ad˘. Z†toho nÏkolik pozemkov˝ch ˙¯ad˘ p¯ihl·silo opat¯enÌ do vÌce neû 1 kategorie:

V bulletinu ÑPozemkovÈ ˙pravyî Ë. 60, jsme odbornou ve¯ejnost informovali o koneËnÈm vyhodnocenÌ soutÏûe ñ vyhl·öenÌ a zve¯ejnÏnÌ ocenÏn˝ch staveb tj. zve¯ejnÏnÌ prvnÌch t¯Ì mÌst v jednotliv˝ch kategoriÌch. Z·roveÚ byly zve¯ejnÏny vöechny nominovanÈ a p¯ihl·öenÈ stavby respektive opat¯enÌ, s uvedenÌm PozemkovÈho ˙¯adu, n·zvu opat¯enÌ, projektanta a dodavatele. Mimo kategorii ÑProtieroznÌ opat¯enÌî bylo do soutÏûe v†ostatnÌch kategoriÌch nominov·no vÌce neû 3 opat¯enÌ (stavby). V†kategorii ÑZp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘î bylo p¯ihl·öeno 15 staveb, v†kategorii ÑVodohospod·¯sk· opat¯enÌî 4 stavby a v†kategorii ÑOpat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ 5 staveb. OdbornÈ komise hodnotily vöechny nominovanÈ stavby a tak m˘ûeme, pro informaci, uvÈst i po¯adÌ dalöÌch opat¯enÌ:

P⁄ Kutn· Hora nominoval stavby do 4 kategoriÌ, P⁄ ProstÏjov 3 P⁄ B¯eclav 2 P⁄ Mlad· Boleslav 2 P⁄ Rychnov n/KnÏûnou 2 Vzhledem k†tomu, ûe jde o urËit˝ druh propagace oboru pozemkov˝ch ˙prav a zv˝öenÌ informovanosti öirokÈ odbornÈ i laickÈ ve¯ejnosti, je ˙Ëast necelÈ Ëtvrtiny pozemkov˝ch ˙¯ad˘ mal·. PravdÏpodobnÏ nebylo dostateËnÏ z¯ejmÈ, ûe lze p¯ihl·sit i opat¯enÌ, realizovan· v†d¯ÌvÏjöÌch letech. Na druhou stranu n·s potÏöil z·jem o tuto soutÏû, nap¯. Asociace soukrom˝ch zemÏdÏlc˘ »R nebo redakce Ëasopisu ÑModernÌ obecì, kter· o soutÏûi informovala a p¯iöla s†n·vrhem moûnosti p¯ihl·sit realizovanÈ opat¯enÌ prost¯ednictvÌm obce, nebo vlastnÌka, p¯ÌpadnÏ uûivatele pozemk˘. V ËÌsle 7/2007 Ëasopisu ModernÌ obec byl uveden Ël·nek o polnÌ cestÏ v k.˙. Sk¯Ìpov, kter˝ v tomto ËÌsle publikujeme na str. 23.

■ 4. 5. 6. 7. 8.

V kategorii ÑZp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘î: P⁄ Sokolov, PolnÌ cesta SO 05 v†k.˙. äabina, reg. Ë. I/12 P⁄ Mlad· Boleslav, PolnÌ cesta C7 k.˙. ZdÏtÌn, reg. Ë. I/5 P⁄ B¯eclav, PolnÌ cesta v†k.˙. Jeviöovka, reg. Ë. I/6 P⁄ Znojmo, PolnÌ cesta C13 a C5 v†k.˙. SvÈmyslice, reg. Ë. I/3 P⁄ Rychnov n/KnÏûnou, P¯Ìstupov· komunikace v†k.˙. Kosiny, reg. Ë. I/9 9. P⁄ Jind¯ich˘v Hradec, PolnÌ cesta v†k.˙. Zahr·dky, reg. Ë. I/17 10. P⁄ Trutnov, PolnÌ cesta C2 HvÏzda, reg. Ë. I/2 11. P⁄ Kutn· Hora, PolnÌ cesta P5 k.˙. Hostovice a Ok¯esaneË, reg. Ë. I/11 12. P⁄ Nov˝ JiËÌn, PolnÌ cesta v†k.˙. StranÌk, reg. Ë. I/4 13. P⁄ MÏlnÌk, PolnÌ cesta C1 a C3 v†k.˙. KadlÌn, reg. Ë. I/1

Pro p¯ÌötÌ rok p¯ipravujeme, po dohodÏ s†MZ ⁄P⁄, druh˝ roËnÌk soutÏûe s†up¯esnÏnÌm nÏkter˝ch pravidel ,zejmÈna p¯i p¯ihlaöov·nÌ a hodnocenÌ realizovan˝ch opat¯enÌ.Vzhledem k nedostatku mÌsta uvedeme podrobnÏjöÌ informace v†p¯ÌötÌm ËÌsle. Z·kladnÌ informace byla jiû ozn·mena na konferenci v†Jest¯·bÌ (10-13. 9. 2007), kde byly z·roveÚ p¯edstaveny vÌtÏznÈ stavby a jejich projekty.

■ Kategorie: Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ 4. P⁄ Kutn· Hora RybnÌk P·lov, reg. Ë. III/4

OPRA VA ... OPRAV V Ëasopisu Ë. 60 na str. 5 bylo uvedeno koneËnÈ vyhodnocenÌ po¯adÌ soutÏûe ÑO nejlepöÌ realizovanÈ opat¯enÌ v pozemkov˝ch ˙prav·ch v roce 2006ì.

■ Kategorie: Opat¯enÌ k ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ 4. P⁄ Rychnov n/KnÏûnou, VodnÌ n·drû Rohenice, reg. Ë. IV/4 5. P⁄ Mlad· Boleslav, Revitalizace rybnÌËku v†k.˙. Vr·tno, reg., Ë. IV/1

V kategorii: ÑOpat¯enÌ ke zp¯ÌstupnÏnÌ pozemkuì je na 3. mÌstÏ: P⁄ Praha-v˝chod, polnÌ cesta v k.˙. SvÈmyslice reg. Ë. I/16 - chybnÏ uvedeno. Spr·vnÏ uvedeno - reg. Ë. I/10.

A jeötÏ ze statistiky: V 1. roËnÌku soutÏûe ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch v†roce 2006î nominovalo a p¯ihl·silo do soutÏûe jednotliv· opat¯enÌ

Redakce se Ëten·¯˘m omlouv·

20

PozemkovÈ ˙pravy

ZpevnÏn· polnÌ cesta v k.˙. Sk¯Ìpov, okres ProstÏjov Na prvnÌm mÌstÏ v kategorii Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ se umÌstila zpevnÏn· polnÌ cesta v k.˙. Sk¯Ìpov, Pozemkov˝ ˙¯ad ProstÏjov. Pro sezn·menÌ naöich Ëten·¯˘ a odbornÈ ve¯ejnosti jsme pouûili materi·l, zpracovan˝ Pozemkov˝m ˙¯adem ProstÏjov. K¯iûovatka v˝jezdu cesty C5 na silnici 11/366 je zaoblena kruhov˝mi oblouky o polomÏru R = 8m, ˙hel k¯ÌûenÌ cesty se silnicÌ je 900. Vznikl· pracovnÌ sp·ra napojenÌm cesty na silnici je v dÈlce 15,6m zarovn·na ¯ez·nÌm a zalita asfaltovou emulzÌ. V˝öka nivelety byla navrûena 200-300 mm nad st·vajÌcÌm terÈnem z d˘vodu snadnÈho p¯Ìstupu zemÏdÏlskÈ mechanizace na pozemky, p¯Ìpadn˝ p¯Ìliö velk˝ v˝ökov˝ rozdÌl mezi krajnicÌ a zemÏdÏlsk˝m pozemkem byl vyrovn·n dosyp·nÌm ornice (cca 0,15 m). Krajnice: öÌ¯ka 0,4 m zpevnÏnÈ a zhutnÏlÈ ze ötÏrkodrti, vel. zrn 16-32 mm tvo¯Ì postrannÌ oporu vozovky. V˝hybny: celkem bylo navrûeno a realizov·no 6 v˝hyben asfaltovÈho povrchu öÌ¯ky v korunÏ 5,2 m se zpevnÏn˝mi krajnicemi ö.0,40 m. OdvodÚovacÌ za¯ÌzenÌ: na z·kladÏ IG posudku byla niveleta cesty navrûena nad okolnÌ terÈn, kter˝ je smÏrem od vozovky vysvahov·n takov˝m zp˘sobem, aby sr·ûkovÈ vody mÏly voln˝ odtok mimo vlastnÌ zpevnÏnou cestu a nedoch·zelo k zasakov·nÌ vody do podloûÌ vozovky a jejich konstrukËnÌch vrstev. ZasakovacÌ drÈny nebo trativody byly navrûeny a realizov·ny v km 0,063 02-0,140, vpravo v km 0,091 se nach·zÌ vzrostl˝ strom, kter˝ bylo nutno obejÌt trativodem ÑBì se za˙stÏnÌm do trativodu ÑAì mimo ko¯enov˝ systÈm, kmen strom˘ byl bÏhem v˝stavby obednÏn, aby nedoölo k poökozenÌ. Trativod ÑBìobch·zÌ p¯ekr·snou scenÈrii kapliËky se vrostl˝mi lÌpami. ZemnÌ pr·ce: doölo k sejmutÌ ornice a humÛznÌ vrstvy ze st·vajÌcÌ komunikace (nap¯. travnÌ drn ...) - bylo provedeno v tl. 0,15 m, Ë·st ornice byla pouûita na zpÏtnÈ humusov·nÌ svah˘ novÈ cesty s ponech·nÌm ornice na doËasn˝ch skl·dk·ch v mÌstÏ pouûitÌ (prostor pro liniovou zeleÚ), humÛznÌ vrstva s travnÌm drnem se pouûila na humusov·nÌ zemnÌku l, soubÏûn˝ p·s pro liniovou zeleÚ byl pouûit pro dopravu materi·l˘ na stavbu pro ukonËenÌ byl p·s rozryt, urovn·n s vl·ËenÌm a oset travnÌm semenem. N·sypov˝ materi·l do n·syp˘ mezi povrchy po sejmutÌ ornice a pl·nÏ cesty byl pouûit ze zemnÌku 1. V km 1,053 54 - 1,228 59 bylo navrûeno v tÏlese cesty tÏsnÌcÌ j·dro ze zeminy F6 v objemu 1407 m3 v dÈlce 175,05 m v p¯ÌËnÈm profilu dle vzorovÈho p¯ÌËnÈho ¯ezu viz v˝kres D.7. Zemina byla odebr·na ze zemnÌku 2 podÈl navrûenÈ cesty C5. Zemina obsahuje velkÈ mnoûstvÌ vody, proto bylo nutnÈ v p¯edstihu p¯ed ukl·d·nÌm zeminy do tÏsnÌcÌho j·dra zeminu vytÏûit na hromady, proveden· r˝ha slouûila jako odvodÚovacÌ p¯Ìkop, vyboural se i st·vajÌcÌ propustek DN 600 pro co nejlepöÌ odvodnÏnÌ z·kladovÈ sp·ry.

2.0. Textov· Ë·st Kategorie: zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘: V˝stavba zpevnÏnÈ polnÌ cesty v k.˙. Sk¯Ìpov Z·kladnÌ ˙daje o stavbÏ: 2. 1. Popis stavebnÌho ¯eöenÌ: CÌlem stavby bylo zp¯Ìstupnit pozemky vlastnÌk˘ a vytvo¯enÌ komunikaËnÌ propojenosti krajiny i pro jinÈ uûivatele (nap¯. turistickÈ a cykloturistickÈ trasy). D·le bylo cÌlem zadrûenÌ vody v krajinÏ, a to v ˙dolÌ ÑMitoËÌnskÈho potokaì a v ˙dolÌ p¯i v˝jezdu u äubÌ¯ova. TÌm bylo docÌleno v p¯edmÏtnÈm ˙seku zamezenÌ vodnÌ eroze. CÌlem terÈnnÌch ˙prav a v˝sadby zelenÏ v prostoru p.Ë. 4062 bylo snÌûenÌ vÏtrnÈ eroze. Proto pro zv˝öenÌ biologickÈ a estetickÈ funkce ˙zemÌ zpracovatel vys·zel liniovou zeleÚ podÈl cesty C5. ZatravnÏnÌm, v˝sadbou ke¯˘ a strom˘ se obohatil biotop z·jmovÈho ˙zemÌ. V˝sadbou vÏtrolamu L - PEO 5 byly splnÏny poûadavky na snÌûenÌ vÏtrnÈ eroze. Cel· stavba zahrnovala tyto stavebnÌ objekty: SO 01 ZpevnÏn· cesta C5 SO 02 Liniov· zeleÚ C5+v˝sadba vÏtrolamu L - PEO 5 SO 03 TerÈnnÌ ˙pravy zemnÌku SO 04 »·st nezpevnÏnÈ cesty C61 a C69 SO 01 ZpevnÏn· cesta C5 ÿeöenÌ komunikace bylo navrûeno jako jednopruhov· polnÌ cesta kategorie P4/30 (öÌ¯ka v korunÏ 4,0 m jÌzdnÌ p·s afaltobeton. 3,2 m, krajnice 0,4 m, n·vrhov· rychlost 30 km/hod.) s v˝hybnami (celkovÈ öÌ¯ky v korunÏ 6,0 m, jÌzdnÌ p·s asfaltobeton 5,2 m, krajnice 0,4 m) dÈlky 20 m s n·bÏhy 6 m zaoblen˝mi na okrajÌch vozovky o polomÏru R=30m. V souladu s »SN 73 6101 bylo navrûeno ve dvou ˙secÌch cesty C5 rozöÌ¯enÌ krajnice o 1,0 m z d˘vodu vyööÌch n·syp˘ cesty a pro umÌstÏnÌ bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ (svodidla).

SO 02 Liniov· zeleÚ, vÏtrolam L-PEO5 ● VÏtrolam - p.Ë. 4062" P¯i vytv·¯enÌ prostorovÈ situace byla zohlednÏna pot¯eba racion·lnÌ ˙drûby zaloûen˝ch porost˘. Poûadavek na pÈËi o vysazenou zeleÚ v pr˘bÏhu 3-5 let vedl k vytvo¯enÌ ucelen˝ch skupin se stromovou v˝sadbou, kter· se st¯Ìd· se skupinami vysazen˝ch ke¯˘ s hustöÌm sponem a d·le svolnou travnatou plochou, kter· byla doËasnÏ neos·zen· z d˘vodu pokraËov·nÌ tÏûby v zemnÌku. Ke¯e jsou p¯ednostnÏ pouûity na okraji porostu a lemujÌ hranici s obdÏl·vanou zemÏdÏlskou p˘dou, kter· navazuje na ¯eöenÈ ˙zemÌ. Spon vysazen˝ch strom˘ je 4 ñ 5 m tak, aby bylo moûno kosenÌ tr·vy mezi stromy. Stromy nebyly vys·zeny v ¯ad·ch, ale ve vz·jemnÈm troj sponu, podobnÏ i ke¯e.

Cesta objÌûdÌ malebnou kapliËku se vzrostl˝mi stromy SloûenÌ vrstev komunikace bylo navrûeno: ● Beton asfaltov˝ t¯. III st¯ednÏzrnn˝ (ABS) tl. 40 mm ● ObalovanÈ kamenivo (OKS II) tl. 50 mm ● Podklad ze ötÏrkodrti tl. 200 mm ● Podpis ze ötÏrkopÌsku tl. 192-230 mm Celkem 482-520 mm C5 trasa ÑAì - zaË·tek ˙pravy jev km 0,063 02 s napojenÌm na dalöÌ projektovanou Ë·st cesty C5 trasa ÑBì, konec ˙pravy je v˝jezd na silnici 11/366 u äubÌ¯ova v km 1,947 62, dÈlka ˙pravy je 1884,6 m. 21

PozemkovÈ ˙pravy

Na n·sypov˝ materi·l na konstrukËnÌ nezpevnÏnou Ë·st cesty v objemu 129,3 m byla pouûita ornice s hutnÏnÌm a n·slednÏ osetÌm travnÌm semenem vËetnÏ svah˘ cesty

Z d˘vodu pokraËov·nÌ tÏûby v zemnÌku v dalöÌch etap·ch bylo k v˝sadbÏ z celkovÈ v˝mÏry 1,6542 ha pouûito pouze 0,6352 ha. Po vytÏûenÌ celÈho zemnÌku byla provedena v˝sadba zb˝vajÌcÌ plochy ve stejnÈm druhovÈm sloûenÌ a obdobn˝m zp˘sobem. Plocha pro v˝sadbu strom˘ je 80% (0,5082 ha), pro ke¯e 20% (0,1270 ha).

Komunikace C 69 C69 - zaË·tek v km 0,003 63 je s napojenÌm na projektovanou cestu C5, konec ˙pravy je v km 0.137 01 s vy˙stÏnÌm na polnÌ pozemky, dÈlka ˙pravy je 133,38 m. V˝öka nivelety cesty byla navrûena tak, aby voda nevytÈkala na novou cestu C5. Voda odtÈk· smÏrem do prostoru navrûenÈ ploönÈ v˝sadby zelenÏ, kde zasakuje.

●

Liniov· zeleÚ V˝sadba zelenÏ podÈl polnÌ cesty C5 je navrûena po pravÈ stranÏ ve smÏru S¯Ìpov-äubÌ¯ov. V˝sadba byla provedena po celÈ dÈlce. K v˝sadbÏ byly pouûity p¯edpÏstovanÈ sazenice strom˘ a ke¯˘, velikost stromov˝ch sazenic 100 -150, nÏkterÈ 175-200, v˝jimeËnÏ 80-100 cm. U ke¯˘ postaËila velikost 30 -40 cm, p¯ednost mÏly kontejnerovanÈ sazenice. U strom˘ byly pouûity buÔ kontejnerovanÈ, nebo prostoko¯ennÈ sazenice. U strom˘ druhu: dub, buk, habr, bylo nutno pouûÌt sazenice se zemnÌm b·lem. Stromy i ke¯e byly namulËov·ny vrstvou borky, aby se zabr·nilo ztr·t·m vody p¯i v˝paru z p˘dy. Strom byly kotveny 1 k˘lem. Prostor mezi stromy a ke¯i je 2x roËnÏ pokosen, travnÌ hmota je Ëasto znova pouûita jako mulËovacÌ materi·l. U sazenice se pravidelnÏ kontroluje jejich stav a nahrazujÌ p¯ÌpadnÏ uhynulÈ kusy. V dobÏ nedostatku sr·ûek a zejmÈna v dobÏ jara po v˝sadbÏ, se zalÈv· v mnoûstvÌ min. 30 l najeden strom a 5 l najeden ke¯, opakovanÏ a po celÈ vegetaËnÌ obdobÌ. Liniov· zeleÚ je zaloûena zahradnick˝m zp˘sobem, sazenice jsou namulËov·ny borkou. Sazenice byly p¯ed zimnÌm obdobÌm oöet¯eny p¯Ìpravkem Lentacol proti okusu, a to i n·sledujÌcÌ 3 roky po v˝sadbÏ.

●

2.2. Doba v˝stavby: Vzhledem k ËasovÈ n·roËnosti Ëty¯ech jednotliv˝ch staveb probÌhala v˝stavba v letech 2003-2004. 2.3. PouûitÈ technologie: Viz. textov· Ë·st bodu 2.1, 2.4. CenovÈ, event. dalöÌ podstatnÈ ˙daje Projektant pozemkovÈ ˙pravy je z·roveÚ i projektantem realizaËnÌho projektu. RealizacÌ projektu doch·zÌ k postupnÈmu koncepËnÌmu ¯eöenÌ zemÏdÏlskÈ krajiny Konick·. Tak jak doch·zÌ ke koncepËnÌmu zahajov·nÌ KP⁄, tak i z hlediska realizacÌ navrûen˝ch opat¯enÌ doch·zÌ k odpovÏdnÈmu postupnÈmu ¯eöenÌ dan˝ch problÈm˘. Program SAPARD tak finanËnÌmi prost¯edky pokryl tyto prioritnÌ pot¯eby v objemu, ve kterÈm by to jinak nebylo moûnÈ. CelkovÏ vynaloûen· Ë·stka byla 10 219 000,- KË.

SO 03 TerÈnnÌ ˙pravy zemnÌku St·vajÌcÌ prostor byl obhospoda¯ov·n ZOD LudmÌrov jako orn· p˘da, v KN byl pozemek veden jako ostatnÌ plocha. Dle IG pr˘zkumu je po odstranÏnÌ ornice mocnost pouûiteln˝ch zemin cca 3,0 m.

2.5. ProË je stavba p¯ihlaöov·na do soutÏûe Koncepce stavby m· n·vaznost na zpracovan˝ n·vrh KP⁄ Sk¯Ìpov. Stavba je do soutÏûe p¯ihlaöov·na zejmÈna pro: ● Zp¯ÌstupnÏnÌ p˘dy vlastnÌk˘m ● Vytvo¯enÌ propojenÌ krajiny i pro jinÈ uûivatele ● DopravnÌmu propojenÌ se sousednÌ obcÌ äubÌ¯ov ● VylouËenÌ zemÏdÏlskÈ dopravy z obce ● ZadrûenÌ vody v krajinÏ ● Zv˝öenÌ vÏtrnÈ protieroznÌ funkce ● SnÌûenÌ vodnÌ protieroznÌ funkce ● Zv˝öenÌ biologickÈ funkce ● Zv˝öenÌ estetickÈ funkce

ZemnÌk (oznaËen jako zemnÌk 1) byl rozdÏlen na dvÏ etapy: 1. etapa s dr·tÏn˝m oplocenÌ v˝öky 1,5 m, dÈlky 547,5 m a plochy 1,1622 ha se sejmutÌm ornice ti. 0,20 m o objemu 2324,4 m3 , kter· byla pouûita na zpÏtnÈ ohumusov·nÌ zemnÌku o objemu 1724,4 m3, 2. etapa byla urËena pro dalöÌ v˝stavby polnÌch cest nebo vodnÌch n·drûÌ v k.˙. Sk¯Ìpov, byla oplocena dle pot¯eby dalöÌch budoucÌch v˝staveb, v˝mÏra je 0,4920 ha Celkov˝ objem zemin, kterÈ bylo moûno vytÏûit pro cesty nebo vodnÌ n·drûe ve Sk¯ÌpovÏ je 27 500 m3. SO 04 NezpevnÏnÈ polnÌ cesty ● Komunikace C 61 SloûenÌ vrstev komunikace: - osetÌ travnÌm semenem - vhodn· zemina ti. - zhutnÏn· pl·Ú - celkem

ZajÌmavosti projektu: PodÈl realizovanÈ cesty byly geologick˝m pr˘zkumem urËeny lokality k moûnosti vyuûitÌ vhodnÈ zeminy pro stavbu zemnÌch n·syp˘. V jenom p¯ÌpadÏ, kde zemnÌk probÌhal v mÌstÏ ˙dolnice podÈl projektovanÈ cesty projektant poËÌtal s vytvo¯enÌm vodnÌ plochy v souladu s revitalizacÌ ˙dolnice. TÌmto z·sahem tak doch·zÌ k zadrûenÌ vody v krajinÏ a v p¯ÌpadÏ p¯Ìvalov˝ch deöù˘ dojde k transformaci povodÚovÈ vlny propustkem bez p¯elitÌ koruny zpevnÏnÈ cesty. Byla tak vytvo¯ena plocha s trvalou vodnÌ hladinou. V p¯ÌpadÏ druhÈho zemnÌka, kter˝ byl geodetem lokalizov·n tÈû u tÈto stavby, ovöem nebyl p¯edpoklad vytvo¯enÌ vodnÌ plochy po vytÏûenÌ zeminy. Siln˝ pramen vody, kter˝ se zde nach·zÌ vöak tuto prohlubeÚ velmi rychle zaplnil. Na z·kladÏ tÈto danÈ skuteËnosti byla p¯izp˘sobena v˝sadba b¯ehov˝ch porost˘ a s vytvo¯enÌm p¯irozenÈho mok¯adu pak i v˝sadba mok¯adnÌch rostlin. Byl tak vytvo¯en hodnotn˝ ekologickokrajin·¯sk˝ prvek v zemÏdÏlskÈ krajinÏ.

200 mm 200 mm

C61 - zaË·tek je s napojenÌm na asfaltov˝ koberec cesty C5 (10 m od krajnice C5 je zpevnÏno stejn˝m zp˘sobem, jako u cesty C5), dÈlka ˙pravy je 100,34 m. V˝jezd na cestu C5 v dÈlce 10 m asfaltov˝m zpevnÏnÌm stejn˝m sloûenÌm, jako u cesty C5. OdvodÚovacÌ za¯ÌzenÌ: na z·kladÏ IG posudku byla niveleta cesty navrûena nad okolnÌ terÈn, kter˝ je smÏrem od koruny vysvahov·n takov˝m zp˘sobem, aby sr·ûkovÈ vody mÏly voln˝ odtok mimo vlastnÌ cestu a nedoch·zelo k zasakov·nÌ vody do podloûÌ vozovky a jejÌch konstrukËnÌch vrstev.

Uk·zka vzorov˝ch p¯ÌËn˝ch ¯ez˘ na str. 23

22

PozemkovÈ ˙pravy

UK¡ZKA VZOROV›CH PÿÕ»N›CH ÿEZŸ ZPEVNÃNOU POLNÕ CESTOU 1:50 KATEGORIE JEDNOPRUHOVÁ P 4/30 V NÁSYPU

KATEGORIE JEDNOPRUHOVÁ P 4/30

23

PozemkovÈ ˙pravy

Kr·lovna mezi polnÌmi cestami Ivan Ryšavý

VÌtÏzstvÌ v kategorii Opat¯enÌ ke zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ celost·tnÌ soutÏûe NejlepöÌ projekty prospÏönÈ pro naöi krajinu, jejÌû prvnÌ roËnÌk letos vyhl·sila »eskomoravsk· komora pro pozemkovÈ ˙pravy ve spolupr·ci s Ministerstvem zemÏdÏlstvÌ »R a jeho ⁄st¯ednÌm pozemkov˝m ˙¯adem, zÌskala polnÌ cesta v katastr·lnÌm ˙zemÌ obce Sk¯Ìpov na ProstÏjovsku. PolnÌ cesta, zp¯ÌstupÚujÌcÌ pozemky vlastnÌk˘ a spojujÌcÌ intravil·ny obcÌ Sk¯Ìpov a äubÌ¯ov, byla zahrnuta do pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ v r·mci komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav (KP⁄), kterÈ v k. ˙. Sk¯Ìpov na v˝mÏ¯e 1081 hektar˘ Pozemkov˝ ˙¯ad (P⁄) ProstÏjov zah·jil v ¯Ìjnu 1996 a dokonËil v prosinci 2002. N·klady na vybudov·nÌ cesty Ëinily 10,219 mil. KË a byly plnÏ hrazeny z programu SAPARD. POLYFUNK»NÕ CHARAKTER JE V›ZNAMNOU PÿEDNOSTÕ SouË·stÌ stavby polnÌ cesty mezi Sk¯Ìpovem a äubÌ¯ovem se mj. stal vÏtrolam, sniûujÌcÌ vÏtrnou erozi. V mÌstÏ ˙dolnice podÈl cesty zase vznikla trval· vodnÌ plocha, kter· zadrûuje vodu v krajinÏ a p¯i p¯ÌvalovÈm deöti transformuje povodÚovou vlnu propustkem bez p¯elitÌ zpevnÏnÈ cesty. Kdyû v mÌstÏ jednoho ze zemnÌk˘ zaËal vyvÏrat siln˝ pramen, projektanti jÌm nechali vytÏûen˝ zemnÌk zaplnit a p¯izp˘sobenÌm v˝sadby b¯ehov˝ch porost˘ umoûnili vznik p¯irozenÈho mok¯adu jako novÈho hodnotnÈho ekologicko-krajin·¯skÈho a estetickÈho prvku v krajinÏ. Pr·vÏ takov˝ p¯Ìstup ProstÏjovsk˝m pomohl zÌskat ªevropskou´ podporu. JednÌm z nepovinn˝ch, leË p¯i p¯evisu popt·vky po dotacÌch v˝znamn˝ch kritÈriÌ totiû v programu SAPARD byla podmÌnka, ûe spoleËnÈ za¯ÌzenÌ bude mÌt polyfunkËnÌ charakter. ªTato podmÌnka byla i v podopat¯enÌ 2.1.1. PozemkovÈ ˙pravy v OperaËnÌm programu ZemÏdÏlstvÌ 2004ñ2006 a bude obsaûena takÈ v opat¯enÌ 1.1.4. PozemkovÈ ˙pravy v Programu rozvoje venkova »R na obdobÌ let 2007ñ2013, coû je programov˝ dokument pro nov˝ Evropsk˝ zemÏdÏlsk˝ fond pro rozvoj venkova (EAFRD), ´ podot˝k· Ing. Jana Pivcov· z odboru ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad Ministerstva zemÏdÏlstvÌ (MZe) »R. ªP˘jde-li vöak o realizaci pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ v pozemkov˝ch ˙prav·ch hrazenÈho ze zdroj˘ st·tnÌho rozpoËtu, podmÌnka polyfunkËnosti nutn· nebude.´ ÿeditel P⁄ ProstÏjov Mgr. Ji¯Ì Koudelka zd˘razÚuje, ûe realizaci pl·n˘ spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ na ProstÏjovsku financujÌ v˝hradnÏ z mimorozpoËtov˝ch zdroj˘. Aù uû jde o program PÈËe o krajinu Ministerstva ûivotnÌho prost¯edÌ »R (s jeho pomocÌ bylo vybudov·no v soutÏûi rovnÏû ocenÏnÈ Region·lnÌ biocentrum v »ehovicÌch, v·zanÈ na vodnÌ reûim a zahrnujÌcÌ na ploöe 23 ha nÏko-

lik spoleËenstev - vodnÌ plochu, mok¯ad, vlhkÈ louky, mÏkk˝ i tvrd˝ luh). Nebo o program na podporu mimoprodukËnÌch funkcÌ zemÏdÏlstvÌ MZe. Vyuûito vöak bylo i sdruûov·nÌ a Ëerp·nÌ prost¯edk˘ stavebnÌka, konkrÈtnÏ ÿeditelstvÌ silnic a d·lnic Brno Ëi programy EU, jako byl i program SAPARD. Naopak penÌze ze st·tnÌho rozpoËtu na KP⁄ se na ProstÏjovsk· ËerpajÌ v˝luËnÏ na pokrytÌ n·klad˘ na zpracov·nÌ n·vrh˘ pozemkov˝ch ˙prav. Na kaûdou korunu ze st·tnÌho rozpoËtu tam vlastnÌ iniciativou zÌsk·vajÌ pr˘mÏrnÏ dalöÌ Ëty¯i koruny. KonkrÈtnÈ od roku 2000 je to celkem 270 mil. KË. Jen staveb podobn˝ch ªkr·lovskÈ´ polnÌ cestÏ v k. ˙. obce Sk¯Ìpov Pozemkov˝ ˙¯ad ProstÏjov uskuteËnil od roku 1999 uû vÌce neû, t¯icet. ZVL¡DNOU OBCE ⁄DRéBU? Nest·vajÌ se vöak podobnÈ stavby danajsk˝m darem pro obce? Pravda, jak uv·dÌ Ing. Jana Pivcov·, poûadavek n·slednÈ pÈËe, kterou by obec mÏla vÏnovat p¯evzat˝m spoleËn˝m za¯ÌzenÌm, zatÌm nenÌ podmÌnkou jejich realizace ze strany pozemkovÈho ˙¯adu. Jenûe vz·pÏtÌ dod·v·, ûe v Programu rozvoje venkova »R se tento poûadavek uû stal jednÌm z bodovacÌch kritÈriÌ v opat¯enÌ 1.1.4. PozemkovÈ ˙pravy. Pokud se tedy nabyvatel spoleËnÈho za¯ÌzenÌ p¯ÌötÏ p¯edem zav·ûe k jeho ˙drûbÏ, zv˝öÌ pozemkovÈmu ˙¯adu öanci na zÌsk·nÌ dotace a sobÏ nadÏji, ûe na svÈm katastru zÌsk· stavbu uûiteËnou pro krajinu i mÌstnÌ obyvatele. ProblÈmy tohoto druhu p¯ipouötÌ i Mgr. Ji¯Ì Koudelka. ªP⁄ ProstÏjov proto ve spolupr·ci s pozemkov˝mi ˙¯ady OlomouckÈho kraje inicioval vytvo¯enÌ krajskÈho dotaËnÌho titulu, kter˝ by obcÌm umoûnil na tuto ˙drûbu Ëerpat penÌze.´

VÌtÏzn· polnÌ cesta v k. ˙. obce Sk¯Ìpov ■

■ ■ ■

jednopruhov· polnÌ cesta kategorie P 4/30 s v˝hybkami, öÌ¯ka v korunÏ 4 m, tj. asfaltobeton 3,2 m, krajnice2x0,4 m; n·vrhov· rychlost 30 km/h; dÈlka cesty v extravil·nu: 1,885 km, v intravil·nu Sk¯Ìpova 0,06 km; realizov·no 6 v˝hyben dÈlky 20 m, öÌ¯ka v korunÏ 5,2 m; souË·stÌ stavby byla realizace propustk˘, odvodÚovadho za¯ÌzenÌ, terÈnnÌ ˙pravy zemnÌk˘ na vodnÌ plochy s mok¯adnÌm spoleËenstvem, v˝sadba vÏtrolamu atd.

24

D¯Ìve tu byla nezpevnÏn· polnÌ cesta s hluboko vyjet˝mi kolejemi, lemovan· n·letov˝mi d¯evinami bez moûnosti vjezdu na p¯ilehlÈ zemÏdÏlskÈ pozemky. Protoûe v jednom ˙seku se celoroËnÏ udrûoval moË·l, obch·zel a objÌûdÏl se po polÌch. Dnes je polnÌ cesta v katastr·lnÌm ˙zemÌ Sk¯Ìpov skvostem mezi polnÌmi cestami v celÈ »R.

ÿeditel m· ZA to, ûe problÈmem neb˝v· zajistit pracovnÌky (obce Ëasto vyuûÌvajÌ institutu ve¯ejnÏ Ëi obecnÏ prospÏön˝ch pracÌ), n˝brû spÌöe n·kup vhodnÏ techniky. Miroslav Kadlec, starosta Sk¯Ìpova, v tÈ souvislosti upozorÚuje, ûe na polnÌ cestu je vjezd vozidel nad 3,5 t moûn˝ jen s povolenÌm obecnÌho ˙¯adu. MÌstnÌ zemÏdÏlci se zav·zali, ûe pokud cestu sv˝mi stroji poökodÌ, pak ji na svÈ n·klady opravÌ. Obec cestu nÏkolikr·t mÏsÌËnÏ uklÌzÌ a kontroluje jejÌ stav. SPOLU⁄»AST SE VYPLATÕ Mgr. Ji¯Ì Koudelka p¯ipomÌn· i dalöÌ aspekt. P¯i stavbÏ polnÌ cesty ve Sk¯ÌpovÏ obec hradila odkoupenÌ a smÏnu pozemku v navazujÌcÌ Ë·sti svÈho intravil·nu i n·klady na technick˝ dozor investora a autorsk˝ dozor (tylo n·klady celkem Ëinily 0,594 mil Ke, p¯iËemû zhruba 90 % z nich bylo kryto ze st·tnÌho rozpoËtu - pÛzu. redakce), ªPokud se obec, byù i minim·lnÏ, podÌlÌ na financov·nÌ stavby, pak v nÌ uû vidÌ i kus ÑsvÈhoì a n·sledn· pÈËe je pak na zcela jinÈ ˙rovni,´ mÌnÌ ¯editel prostÏjovskÈho pozemkovÈho ˙¯adu. ªPolnÌ cestu vyuûÌvajÌ zemÏdÏlci i dalöÌ obËanÈ. Ti si na ni zvykli jako na vhodnÈ mÌsto k proch·zk·m Ëi vyjÌûÔk·m na kole. Ovöem tato cesta, ale i dalöÌ, kterÈ se na naöem katastru vybudovaly Ëi se teprve chystajÌ, vöak takÈ sbliûujÌ okolnÌ obce. Po silnici do nich musÌme zdolat i nÏkolik kilometr˘. PolnÌ cesty tyto vzd·lenosti zkracujÌ. Ale zlepöujÌ i ûivotnÌ prost¯edÌ, chr·nÌ proti vÏtrnÈ a vodnÌ erozi a v neposlednÌ ¯adÏ zatraktivÚujÌ naöe okolÌ. Po dokonËenÌ pozemkov˝ch ˙prav bude krajinu kolem Sk¯Ìpova urËitÏ pat¯it k nejhezËÌm v celÈm okrese i kraji,´ uzav¯elstarosta Miroslav Kadlec. ❑ ❑ ❑

P¯evzato z Ëasopisu ModernÌ obec

PozemkovÈ ˙pravy

StavbyvedoucÌ a jeho Ëinnost podle z·kona Ë. 183/2006 Sb.

Autorizace absolvent˘ lesnick˝ch a zemÏdÏlsk˝ch fakult

V ß 158 stavebnÌho z·kona jsou specifikov·ny vybranÈ Ëinnosti ve v˝stavbÏ, jejichû v˝sledek ovlivÚuje ochranu ve¯ejn˝ch z·jm˘ ve v˝stavbÏ, kterÈ mohou vykon·vat pouze fyzickÈ osoby, kterÈ zÌskaly opr·vnÏnÌ k jejich v˝konu podle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu. TÌmto p¯edpisem je z·kon Ë. 360/1992 Sb., o v˝konu povol·nÌ autorizovan˝ch architekt˘ a o v˝konu povol·nÌ autorizovan˝ch inûen˝r˘ a technik˘ Ëinn˝ch ve v˝stavbÏ ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. ● Vybran˝mi Ëinnostmi jsou projektov· Ëinnost ve v˝stavbÏ, kterou se rozumÌ zpracov·nÌ ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentace, ˙zemnÌ studie, dokumentace pro vyd·nÌ ˙zemnÌho rozhodnutÌ a projektovÈ dokumentace pro vyd·nÌ stavebnÌho povolenÌ, pro ohlaöovanÈ stavby podle ß 104 odst. 2 pÌsm. a) aû d), pro prov·dÏnÌ stavby a pro nezbytnÈ ˙pravy, a odbornÈ vedenÌ prov·dÏnÌ stavby nebo jejÌ zmÏny. ● ß 160 stavebnÌho z·kona pojedn·vajÌcÌ o prov·dÏnÌ staveb stanovÌ, ûe prov·dÏt stavbu m˘ûe jako zhotovitel jen stavebnÌ podnikatel, kter˝ p¯i jejÌ realizaci zabezpeËÌ odbornÈ vedenÌ prov·dÏnÌ stavby stavbyvedoucÌm. ● Z·kon stavebnÌmu podnikateli ukl·d· povinnost zabezpeËit, aby pr·ce na stavbÏ, k jejichû prov·dÏnÌ je p¯edeps·no zvl·ötnÌ opr·vnÏnÌ (odkaz na z·kon Ë. 360/1992 Sb., ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘), vykon·valy jen osoby, kterÈ jsou drûiteli takovÈho opr·vnÏnÌ. ● SvÈpomocÌ m˘ûe stavebnÌk s·m pro sebe prov·dÏt stavby uvedenÈ v ß 103 a 140 pokud zajistÌ stavebnÌ dozor, nenÌli pro takovou Ëinnost s·m odbornÏ zp˘sobil˝. Jde-li vöak o stavbu pro bydlenÌ nebo zmÏnu stavby, kter· je kulturnÌ pam·tkou, je stavebnÌk povinen zajistit odbornÈ vedenÌ prov·dÏnÌ stavby stavbyvedoucÌm. ● Podle ß 153 stavebnÌho z·kona je stavbyvedoucÌ povinen ¯Ìdit prov·dÏnÌ stavby v souladu s rozhodnutÌm nebo jin˝m opat¯enÌm stavebnÌho ˙¯adu a s ovÏ¯enou projektovou dokumentacÌ, zajistit dodrûovanÌ povinnostÌ k ochranÏ ûivota, zdravÌ, ûivotnÌho prost¯edÌ a bezpeËnosti pr·ce vypl˝vajÌcÌch ze zvl·ötnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘, zajistit ¯·dnÈ uspo¯·d·nÌ staveniötÏ a provoz na nÏm a dodrûenÌ obecn˝ch poûadavk˘ na v˝stavbu (ß 169), pop¯ÌpadÏ jin˝ch technick˝ch p¯edpis˘ a technick˝ch norem. V p¯ÌpadÏ existence staveb technickÈ infrastruktury v mÌstÏ stavby je povinen zajistit vyt˝ËenÌ tras technickÈ infrastruktury v mÌstÏ jejich st¯etu se stavbou.

● P¯edstavenstvo »eskÈ komory autorizovan˝ch inûen˝r˘ a technik˘ na svÈm zased·nÌ dne 26. 4. 2007 projednalo dotaz t˝kajÌcÌ se autorizace absolvent˘ lesnick˝ch a zemÏdÏlsk˝ch fakult.

●

● Absolventi lesnick˝ch a zemÏdÏlsk˝ch fakult mohou zÌskat autorizaci v oboru k) stavby pro plnÏnÌ funkce lesa, kter˝ byl do z·kona Ë. 360/1992 Sb., o v˝konu povol·nÌ autorizovan˝ch architekt˘ a o v˝konu povol·nÌ autorizovan˝ch technik˘ Ëinn˝ch ve v˝stavbÏ za¯azen na û·dost ministerstva zemÏdÏlstvÌ novelou autorizaËnÌho z·kona Ë. 224/2003 Sb. s platnostÌ od 1.1. 2004. ● Vedle toho nad·le z˘st·v· v platnosti rozhodnutÌ P¯edstavenstva »KAIT z roku 1994 uve¯ejnÏnÈ ve VÏstnÌku CKAIT - roË. 1994, Ë·stka 4. ● RozhodnutÌ (s ˙pravou podle novely autorizaËnÌho z·kona Ë. 224/2003 Sb.) znÌ: ● Absolvent˘m lesnick˝ch a zemÏdÏlsk˝ch fakult, pokud budou poûadovat autorizaci podle ß 19 ñ autorizovan˝ technik bude zkuöebnÌmi komisemi uzn·v·no jejich vysokoökolskÈ vzdÏl·nÌ pro obory: b) dopravnÌ stavby se specializacÌ nekolejov· doprava c) stavby vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ se specializacÌ stavby melioraËnÌ a sanaËnÌ.

(poûadovan· odborn· praxe podle ß 8 odst. 5 pÌsm. c) je nejmÈnÏ t¯i roky, pokud m· uchazeË poûadovanÈ vysokoökolskÈ vzdÏl·nÌ magisterskÈho nebo bakal·¯skÈho studijnÌho programu a nejmÈnÏ pÏt rok˘, pokud m· uchazeË poûadovanÈ st¯edoökolskÈ vzdÏl·nÌ) ● Absolventi lesnick˝ch a zemÏdÏlsk˝ch fakult, pokud budou poûadovat autorizaci podle ß 18 ñ autorizovan˝ inûen˝r pro obory: b) dopravnÌ stavby c) stavby vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ

budou, stejnÏ jako absolventi jin˝ch vysok˝ch ökol, kterÈ nejsou z·kladnÌm typem vysokÈ ökoly pro p¯Ìsluön˝ obor, v r·mci zkouöky odbornÈ zp˘sobilosti zkouöeni z p¯ÌsluönÈho oboru v rozsahu:

StavbyvedoucÌ je d·le povinen p˘sobit k odstranÏnÌ z·vad p¯i prov·dÏnÌ stavby a neprodlenÏ ozn·mit stavebnÌmu ˙¯adu z·vady, kterÈ se nepoda¯ilo odstranit p¯i vedenÌ stavby, vytv·¯et podmÌnky pro kontrolnÌ prohlÌdku stavby, spolupracovat s osobou vykon·vajÌcÌ technick˝ dozor stavebnÌka nebo autorsk˝ dozor projektanta, pokud jsou z¯Ìzeny, a s koordin·torem bezpeËnosti a ochrany zdravÌ p¯i pr·ci, p˘sobÌ-li na staveniöti. Podle ß 178 odst. (1) pÌsm. d) stavebnÌho z·kona se fyzick· osoba dopustÌ p¯estupku tÌm, ûe prov·dÌ vybranÈ Ëinnosti ve v˝stavbÏ bez opr·vnÏnÌ podle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu, podle ß 180 odst. (1) pÌsm. d) se dopustÌ pr·vnick· osoba a podnikajÌcÌ fyzick· osoba p¯estupku tÌm, ûe prov·dÌ vybranÈ Ëinnosti ve v˝stavbÏ fyzick˝mi osobami, kterÈ nemajÌ opr·vnÏnÌ podle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu. Zvl·ötnÌm p¯edpisem je zde z·kon Ë. 360/1992 Sb., ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. V obou p¯Ìpadech stavebnÌ z·kon stanovÌ, ûe za v˝öe uvedenÈ spr·vnÌ delikty se uloûÌ pokuta do 200 000 KË. Nov˝ stavebnÌ z·kon proti minulÈmu v p¯ÌpadÏ prov·dÏnÌ staveb pouze jednoznaËnÏ stanovuje, ûe osobou, kter· zabezpeËuje odbornÈ vedenÌ stavby (ß 44 minulÈho SZ), resp. osobou, kter· vede realizaci stavby (ß 46b minulÈho SZ) je stavbyvedoucÌ. l minul˝ stavebnÌ z·kon jiû od roku 1992 ukl·dal osobÏ, kter· vede realizaci stavby, stejnÈ povinnosti jako nov˝ stavebnÌ z·kon, vËetnÏ povinnosti b˝t autorizovanou osobou podle z·kona Ë. 360/1992 Sb. Je proto p¯ekvapujÌcÌ, ûe mnozÌ stavebnÌ podnikatelÈ si tuto povinnost uvÏdomujÌ aû nynÌ.

●

■

■

pro obor dopravnÌ stavby: silniËnÌ stavby, ûelezniËnÌ stavby, podzemnÌ stavby, mÏstskÈ komunikace pro obor stavby vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ: hydrotechnickÈ stavby, jezy a p¯ehrady, stokov·nÌ, melioraËnÌ stavby

(poûadovan· odborn· praxe podle ß 8 odst. 5 pÌsm b) je nejmÈnÏ t¯i roky, jeli uchazeË absolventem magisterskÈho studijnÌho programu, nejmÈnÏ pÏt let, je-li uchazeË absolventem bakal·¯skÈho studijnÌho programu nebo jinÈho p¯ÌbuznÈho vzdÏl·nÌ) Ing. Bohumil Rusek, mÌstop¯edseda »KAIT ❑ ❑ ❑

P¯evzato z bulletinu Zpr·vy a informace »KAIT 2/07

Ing. Bohumil Rusek, mÌstop¯edseda »KAIT

25

PozemkovÈ ˙pravy

VYääÕ ODBORN¡ äKOLA A STÿEDNÕ ZEMÃDÃLSK¡ äKOLA T¡BOR N·m. T. G. Masaryka 788 ■ 390 33 T·bor Tel.: 361 252 041-2 ■ Fax: 361 252 686

Historie:

I.

äkola byla zaloûena v roce 1866. Byla jednou z prvnÌch zemÏdÏlsk˝ch ökol na ˙zemÌ tehdejöÌho mocn·¯stvÌ a prvnÌ VyööÌ hospod·¯skou ökolou vyuËujÌcÌ v ËeskÈm jazyce. JejÌ ˙roveÚ byla od poË·tku vysok·, o Ëemû svÏdËÌ fakt, ûe v†letech 1900-1919 plnila funkci vysokÈ ökoly jako VyööÌ kr·lovsk· hospod·¯sk· akademie. Od vzniku vysokÈ ökoly zemÏdÏlskÈ v†BrnÏ, kam p¯eöla Ë·st profesor˘, byla nep¯etrûitÏ 4-letou st¯ednÌ ökolou s ponÏkud mÏnÌcÌm se n·zvem, ale st·lou n·plnÌ v˝uky, poskytovala st¯ednÌ zemÏdÏlskÈ vzdÏl·nÌ a formovala vztah k†p¯ÌrodÏ a venkovu. Vychovala celou ¯adu generacÌ odbornÌk˘, kte¯Ì se uplatnili v†zemÏdÏlskÈ prvov˝robÏ, sluûb·ch pro zemÏdÏlstvÌ, st·tnÌ spr·vÏ, st¯ednÌm a vysokÈm ökolstvÌ a v˝zkumu.

DennÌ studium absolvent˘ z·kladnÌch ökol: 4-letÈ studijnÌ obory:

SMÃR ZEMÃDÃLSK›: 1. 42-22-6 AGROPODNIK¡NÕ - zamÏ¯enÌ: PÈËe o ûivotnÌ prost¯edÌ - specializace: a) ZemÏdÏlsk˝ provoz b) ZemÏdÏlskÈ sluûby 2. 42-22-6 AGROPODNIK¡NÕ - zamÏ¯enÌ: Chov konÌ - specializace: a) ZemÏdÏlsk˝ provoz b) ZemÏdÏlskÈ sluûby

SouËasnost: V†roce 1993 uspÏla ökola v†konkursnÌm ¯ÌzenÌ MäMT se sv˝m n·vrhem modelu st¯ednÌho odbornÈho vzdÏl·v·nÌ nabÌzejÌcÌho dostateËnÏ öirokou, vz·jemnÏ prostupnou strukturu pruûnÏ koncipovan˝ch studijnÌch obor˘. Stala se tak jednou z 19 pilotnÌch ökol, kterÈ v†r·mci projektu EvropskÈ unie PHARE-Vet ovÏ¯ujÌ podmÌnk·m ËeskÈho trhu pr·ce vyhovujÌcÌ systÈm p¯Ìpravy pro povol·nÌ. V†roce 1996 pak ökola prosadila i sv˘j nÏkolik let p¯ipravovan˝ a na st¯ednÌ odbornÈ vzdÏl·v·nÌ navazujÌcÌ projekt VyööÌho odbornÈho studia a obnovila tak tradici vyööÌ odbornÏ vzdÏl·vacÌ instituce nadregion·lnÌho v˝znamu. Bez p¯eruöenÌ pokraËuje i d·lkovÈ studium pro pracujÌcÌ z†praxe, stejnÏ jako informaËnÌ a poradensk· Ëinnost ökoly.

SMÃR EKONOMICK›: 3. 29-98-6 MANAGEMENT POTRAVIN¡ÿSK›CH V›ROB II. DennÌ studium uchazeË˘ s†˙pln˝m st¯ednÌm nebo ˙pln˝m st¯ednÌm odborn˝m vzdÏl·nÌm ukonËen˝m maturitou: 2-letÈ vyööÌ odbornÈ studium: 42-26-7 P…»E O KRAJINU - 1. ZamÏ¯enÌ: PozemkovÈ ˙pravy a ekologie krajiny - 2. ZamÏ¯enÌ: ZemÏdÏlskÈ technologie a stavby v†krajinÏ III. D·lkovÈ studium dospÏl˝ch: 42-22-6 AGROPODNIK¡NÕ ñ 5-let˝ studijnÌ obor (V˝uka je organizov·na formou 10 dvoudennÌch konzultacÌ a 4-8 dn˘ cviËenÌ za rok, zamÏ¯enÌ volÌ posluchaË volbou volitelnÈho p¯edmÏtu) ❑ ❑ ❑

HLAVNÕ OBSAHOV¡ N¡PL“ OBORU A MOéNOSTI UPLATNÃNÕ ABSOLVENTŸ: St¯edoökolskÈ studium: 1. 42-22-6 AGROPODNIK¡NÕ - zamÏ¯enÌ: PÈËe o ûivotnÌ prost¯edÌ - 4-let˝ studijnÌ obor StudijnÌ nabÌdka ökoly:

Poskytuje z·kladnÌ zemÏdÏlskÈ vzdÏl·nÌ doplnÏnÈ ök·lou dalöÌch znalostÌ pot¯ebn˝ch pro rychlou adaptaci v praktickÈm ûivote a d˘raz klade na pozn·nÌ ekologick˝ch princip˘ a z·sad citlivÈho p¯istupu k ûivotnÌmu prost¯edÌ, a jeho ochranÏ systÈmem profesion·lnÌch technologick˝ch opat¯enÌ.

Z†uvedenÈho vypl˝v·, ûe ökola je schopna nabÌdnout jak ˙plnÈ st¯ednÌ odbornÈ vzdÏl·nÌ absolvent˘ z·kladnÌch ökol, tak rozöi¯ujÌcÌ a prohlubujÌcÌ vyööÌ odbornÈ vzdÏl·v·nÌ vysokoökolskÈho typu. Jedn· se o n·sledujÌcÌ formy, smÏry, obory a zamÏ¯enÌ studie:

26

PozemkovÈ ˙pravy Vych·zÌ z pot¯eby perspektivnÌch zmÏn ve vyuûiti zemÏdÏlskÈ p˘dy v podmÌnk·ch nov˝ch vlastnick˝ch vztah˘ a z p¯edpokladu nutnosti postupnÈho zlepöenÌ nebo alespoÚ udrûenÌ p¯irozen˝ch funkcÌ krajiny . Poskytuje soubor poznatk˘ jak o ekologick˝ch principech pÈËe o ûivotnÌ prost¯edÌ, tak i technologick˝ch opat¯enÌch smÏ¯ujÌcÌch k pÈËi o jednotlivÈ sloûky prost¯edÌ a krajiny, jejichû cÌlem je p¯ipravit odbornÌky schopnÈ navrhovat a prakticky prov·dÏt drobnÈ i vÏtöÌ pozemkovÈ upravy v krajinÏ, vËetnÏ komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav. D˘raz klade na komlexnÌ p¯Ìstup ke zmÌnÏnÈ problematice, proto neomezuje p¯Ìpravu pouze na hlavnÌ odbornÈ poznatky, ale doplÚuje ji i o poznanÌ p¯Ìsluön˝ch souvisejÌcÌch legislativnÌch a ekonomick˝ch opat¯enÌ, moûnostÌ vyuûitÌ v˝poËetnÌ techniky p¯i projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav a o p¯Ìpravu pro praktickou realizaci opat¯enÌ vedoucÌch ke zlepöov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ a ekologickÈ stability a kr·sy krajiny.

2. 42-22-6 AGROPODNIK¡NÕ - ZamÏ¯enÌ: Chov konÌ - 4-let˝ studijnÌ obor StejnÏ jako p¯edchozÌ zamÏ¯enÌ poskytuje z·kladnÌ vzdÏl·nÌ umoûÚujÌcÌ uplatnÏnÌ v r˘zn˝ch sfÈr·ch agrokomplexu a s p¯ihlÈdnutÌm k moment·lnÌm specifik·m rozvoje zemÏdÏlskÈho podnik·nÌ podporuje rostoucÌ z·jem ml·deûe o chov konÌ a jezdectvÌ, zamÏ¯uje se na prohlubov·nÌ vÏdomostÌ a dovednostÌ souvisejÌcÌch s tÏmito aktivitami a poskytuje k jejich rozvÌjenÌ dostatek prostoru jak v r·mci povinnÈ v˝uky, tak p¯i mimoökolnÌ Ëinnosti. ObÏ zamÏ¯enÌ jsou koncipov·na tak, aby formou v˝bÏru z nabÌdky voliteln˝ch p¯edmÏt˘ umoûÚovala specializovat se buÔ na zemÏdÏlsk˝ provoz nebo na zemÏdÏlskÈ sluûby. ●

●

specializace ZemÏdÏlsk˝ provoz smÏruje p¯Ìpravu k vyuûitÌ v zemÏdÏlskÈ prvov˝robÏ a rozöi¯uje p¯edevöÌm poznatky z mechanizace, motorov˝ch vozidel, pÏstov·nÌ rostlin a chovu zvÌ¯at (je urËena p¯edevöÌm pro chlapce) specializace ZemÏdÏlskÈ sluûby smÏruje p¯Ìpravu k vyuûitÌ ve sluûb·ch pro zemÏdÏlstvÌ a v drobnÈm podnik·nÌ a rozöi¯uje p¯edevöÌm poznatky z ekonomiky, ˙ËetnictvÌ a v˝poËetnÌ techniky (je urËena p¯edevöÌm pro dÏvËata). ObÏ specializace se odliöujÌ i diferencovan˝m p¯Ìstupem k v˝uce praxe.

Moûnosti uplatnÏnÌ: Absolventi uvedenÈho zamÏ¯enÌ se mohou uplatnit jako pracovnÌci pozemkov˝ch a katastr·lnÌch ˙¯ad˘. »eskÈ inspekce ûivotnÌho prost¯edÌ, referenti obecnÌch a mÏstsk˝ch ˙¯ad˘ pro ûivotnÌ prost¯edÌ, provoznÌ technologovÈ zdroj˘ zneËiötÏnÌ, pracovnÌci organizacÌ zajiöùujÌcÌch geodetickÈ mapov·nÌ, pozemkovÈ ˙pravy nebo v˝sadbu a ˙drûbu zelenÏ v krajinÏ. Poradci organizacÌ a podnikatel˘ pro oblast zneËisùov·nÌ ovzduöÌ, hospoda¯enÌ s vodou, p˘dou, lesy a odpady, p¯ÌpadnÏ jako samostatnÌ podnikatelÈ zajiöùujÌcÌ zemÏdÏlskou v˝robu nebo sluûby v pÈËi o krajinu.

Moûnosti uplatnÏnÌ: Absolventi uvedenÈho oboru jsou podle zvolenÈ specializace p¯ipraveni zapojit se do vöech forem zemÏdÏlskÈ prvov˝roby, zemÏdÏlsk˝ch sluûeb, nÏkter˝ch ˙sek˘ zpracovatelskÈho pr˘myslu a mohou se uplatnit i jako administrativnÌ pracovnici Ëi obsluha poËÌtaË˘.

2. 42-26-7 P…»E O KRAJINU - zamÏ¯enÌ: ZemÏdÏlskÈ technologie a stavby v krajinÏ - 2-letÈ vyööÌ odbornÈ studium

ZamÏ¯enÌ PÈËe o ûivotnÌ prost¯edÌ, rozöi¯uje odbornost o poznatky vyuûitelnÈ p¯i profesion·lnÌm ¯eöenÌ ¯ady problÈm˘ v˝öe uveden˝ch ËinnostÌ, Ëi motivuje k n·slednÈmu rozöi¯ujÌcÌmu a prohlubujÌcÌmu studiu VyööÌ odbornÈ ökoly T·bor zamÏ¯enÌ PÈËe o krajinu (Ëi jinÈ obdobnÈ zamÏ¯. VOä nebo Vä) a zÌsk·nÌ kvalifikace k v˝konu dalöÌch profesÌ. (Viz nap¯. moûnosti uplatnÏni absolventa VOS T·bor uvedeno d·le).

Vych·zÌ z p¯edpokladu perspektivnÌch zmÏn v systÈmu zemÏdÏlskÈho hospoda¯enÌ v krajinÏ, v jehoû r·mci je t¯eba zajistit vyuûÌv·nÌ technologiÌ a staveb, kterÈ zajistÌ poûadovanou ˙roveÚ zemÏdÏlskÈ produkce a co nejlepöÌ kvalitu produkt˘ p¯i co nejcitlivÏjöÌm p¯Ìstupu k ûivotnÌmu prost¯edÌ a krajinÏ. Navazuje na p¯edchozÌ p¯edevöÌm zemÏdÏlskÈ, p¯ÌpadnÏ technickÈ ˙plnÈ st¯ednÌ odbornÈ vzdÏl·nÌ, prohlubuje je a rozöi¯uje o kvalitativnÏ novÈ poznatky a souËasnÏ formuje ekologick˝ p¯Ìstup k ¯eöenÌ problematiky hospoda¯enÌ v krajinÏ s cÌlem p¯ipravit odbornÌky schopnÈ prosazovat, pom·hat p¯i projektov·nÌ a realizovat zav·dÏnÌ p¯Ìrodu a krajinu nenaruöujÌcÌch zemÏdÏlsk˝ch, p¯ÌpadnÏ ekologick˝ch technologiÌ a staveb. D˘raz klade na komplexnÌ p¯Ìstup ke zmÌnÏnÈ problematice a na adaptabilnost absolvent˘, proto se zamÏ¯uje nejen na obecnou technologickou a ekologickou problematiku, ale poskytuje takÈ p¯imÏ¯en˝ p¯ehled o problematice souvisejÌcÌ legislativy, ekonomick˝ch vztazÌch a moûnostech vyuûitÌ speci·lnÌch program˘ v˝poËetnÌ techniky p¯i projektov·nÌ.

ZamÏ¯eni Chov konÌ umoûÚuje absolvent˘m vÏnovat se z·jmovÏ nebo profesion·lnÏ chovu konÌ a dalöÌm aktivit·m s touto Ëinnosti spojen˝m na odpovÌdajÌcÌ odbornÈ ˙rovni s dostateËnou z·sobou dalöÌch vÏdomostÌ a dovednostÌ posilujÌcÌch nap¯. podnikatelskou ˙spÏönost. 3. 29-98-6 MANAGEMENT POTRAVIN¡ÿSK›CH V›ROB - 4-let˝ studijnÌ obor Poskytuje z·kladnÌ ekonomickÈ vzdÏl·nÌ a umoûÚuje aplikaci ekonomick˝ch disciplin v ¯ÌzenÌ potravin·¯skÈho zpracovatelskÈho pr˘myslu Vedle komplexu ekonomick˝ch p¯edmÏt˘ (ekonomika, ˙ËetnictvÌ, podnik·nÌ, obchod a sluûby, management, technika administrativy, hospod·¯sk· korespondence) je vÏnov·na odpovÌdajÌcÌ pozornost i v˝poËetnÌ technice, informaËnÌm systÈm˘m a z·kladnÌmu p¯ehledu o technologiÌch v˝roby a zpracov·nÌ produkt˘ zemÏdÏlskÈ v˝roby.

Moûnosti uplatnÏnÌ: Absolventi uvedenÈho zamÏ¯enÌ se mohou uplatnit jako odbornÌ poradci projektant˘ zemÏdÏlsk˝ch technologiÌ a staveb, posuzovatelÈ vlivu tÏchto technologiÌ a staveb na ûivotnÌ prost¯edÌ, pracovnÌci stavebnÌch oddÏlenÌ obecnÌch a mÏstsk˝ch ˙¯ad˘ Ëi refer·t˘ ûivotnÌho prost¯edÌ, pracovnÌci nebo obchodnÌ z·stupci v˝robc˘ zemÏdÏlsk˝ch stroj˘ a technologiÌ, obsluha poËÌtaË˘ zajiöùujÌcÌ rozkreslov·nÌ projekt˘ zemÏdÏlsk˝ch technologiÌ a staveb, poradci zemÏdÏlc˘, p¯ÌpadnÏ samostatnÌ podnikatelÈ zajiöùujÌci zemÏdÏlskou v˝robu v krajinÏ.

DostateËn˝ prostor je vymezen i pro praxi zamÏ¯enou na aplikovanou ekonomiku a potravin·¯sk˝ zpracovatelsk˝ pr˘mysl. Moûnosti uplatnÏnÌ: Absolventi uvedenÈho oboru jsou p¯ipraveni uplatnit se v managementu zpracovatelskÈho pr˘myslu i ve vöech dalöÌch ekonomicky zamÏ¯en˝ch Ëinnostech ve sfÈ¯e statnÌ i soukromÈ.

DOMOV ML¡DEéE M· kapacitu 100-120 l˘ûek a je umÌstÏn v tÏsnÈ blÌzkosti budovy ökoly. é·k˘m ze vzd·lenÏjöÌch mÌst poskytuje ubytov·nÌ ve 2-3 l˘ûkov˝ch pokojÌch 2. kategorie. Domov je vybaven studovnami, spoleËenskou mÌstnostÌ, jÌdelnou a kuchynÌ, kter· zajiöùuje celodennÌ stravov·ni ubytovan˝ch a obÏdy pro ostatnÌ û·ky ökoly. TÏlocviËna a posilovna, kterÈ jsou zde rovnÏû umÌstÏny, slouûÌ pro v˝uku tÏlesnÈ v˝chovy a sportovnÌ vyûitÌ ubytovan˝ch.

VyööÌ odbornÈ studium: 1. 42-26-7 P…»E O KRAJINU - zamÏ¯enÌ: PozemkovÈ ˙pravy a ekologie krajiny - 2-letÈ vyööÌ odbornÈ studium

27

PozemkovÈ ˙pravy la pronajala 200 ha zemÏdÏlskÈ p˘dy od tehdejöÌho vlastnÌka MÏöic JUDr. Barona N·dhernÈho. Po roce 1934, kdy doölo k odkoupeni pronajatÈho majetku, probÏhla ¯ada akcÌ ke zvelebenÌ statku - byla postavena dneönÌ spr·vnÌ budova a doölo k melioraËnim ˙prav·m, v˝stavbÏ cest, dÌlen, st·jÌ, sklad˘ a rozöi¯ovala se v˝nuaÈra zemÏdÏlskÈ p˘dy. V souËasnÈ dobÏ m· ökolnÌ statek v˝mÏru 400 ha, z toho 369 ha zemÏdÏlskÈ a 285 ha ornÈ p˘dy. Rostlinn· v˝roba je zamÏ¯ena na v˝robu objemn˝ch krmiv a obilovin pro vlastni spot¯ebu. Statek chov· 330 kus˘ skotu, z toho 165 krav a 700 kus˘ prasat, z toho 60 prasnic s uzav¯en˝mi obraty st·da. MechanizaËnÌ vybavenÌ pro zvl·dnutÌ jednotliv˝ch etap polnÌch pracÌ je neust·le modernizov·no, aby û·ci byli v p¯ÌmÈm kontaktu s nov˝mi trendy v˝voje na tomto ˙seku. Pro pot¯eby uËebnÌ praxe vybudovala ökola cviËnou halu se t¯emi uËebnami, soci·lnÌm za¯ÌzenÌm a skladem. K vybavenÌ pat¯Ì kromÏ z·kladnÌch n·stroj˘ pro kovo- a d¯evo- pr·ce traktorov˝ park a z·vÏsnÈ n·¯adÌ. I chov konÌ, o kter˝ je mezi û·ky velk˝ z·jem, m· na ökolnÌm statku svou tradici a z·zemÌ v podobÏ ust·jenÌ konÌ, parkurovÈho z·vodiötÏ a novÏ adaptovanÈ jÌzd·rny. ODBORN¡ PRAXE é¡KU Je nezbytnopu souË·sti vzdÏl·vacÌch program˘ vöech obor˘. é·ci bÏhem nÌ zÌsk·vajÌ odbornÈ dovednosti p¯Ìmo v zemÏdÏlsk˝ch podnicÌch, podnicÌch zpracovatelskÈho pr˘myslu a obchodnÌch organizacÌch. V jejÌm r·mci jsou bÏhem ökolnÌho roku i v Ë·sti pr·zdnin individu·lnÏ vysÌl·ni na vybranÈ odborn· pracoviötÏ, kde jsou pod dohledem odpovÏdn˝ch pracovnÌk˘ za¯azeni do bÏûnÈho pracovnÌho procesu. TeoretickÈ vÏdomosti i praktickÈ dovednosti zÌskanÈ p¯i uËebnÌ praxi tak mohou aplikovat v konkrÈtnÌch problÈmov˝ch situacÌch, kterÈ p¯in·öÌ bÏûn˝ provoz. BÏhem vzdÏl·vacÌho procesu û·k podle svÈho zamÏ¯enÌ postupnÏ projde vöemi odborn˝mi pracoviöti d˘leûit˝mi pro jeho koneËnou profilaci. NeziötnÈ pomoci odbornÌk˘ z praxe si nesmÌrnÏ v·ûÌme a jejich p¯ipomÌnky vyuûÌv·me i p¯i korekcÌch vzdÏl·vacÌch program˘. Pat¯Ì mezi nÏ p¯edevöÌm n·sledujÌcÌ podniky, organizace a soukromnÌci: äKOLNÕ STATEK ■

äkolnÌ statek byl z¯Ìzen v roce 1866 souËasnÏ se zaloûenÌm ökoly. Vûdy byl a i v souËasnosti je z·zemÌm ökoly nezbytn˝m pro rozvoj praktick˝ch dovednostÌ û·k˘. P˘vodnÌ

■

äkolnÌ statek MÏöice Ing. Dvo¯·k a Ing. RytÌ¯ - soukromÌ zemÏdÏlci JOFES s.r.o. - »ekanice Mezin·rodnÌ testov·ni dr˘beûe ⁄straöice s.p. REPROGEN a. s. Plan· nad LuûnicÌ SEMPRA Praha a.s. - älechtitelsk· stanice Slapy TAGRO s.r.o. - älechtitelsk· stanice »erven˝ Dv˘r V˝robnÏ obchodnÌ druûstvo Jet¯ichovec ZemÏdÏlskÈ druûstvo Ps·rov

■

ZemÏdÏlskÈ obchodnÌ druûstvo ChoustnÌk

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Velmi oblÌbenou formou praxe je i zahraniËnÌ pr·zdninov· praxe u soukrom˝ch zemÏdÏlc˘ v Rakousku a D·nsku, neboù kromÏ odborn˝ch dovednostÌ posiluje i jazykovou zdatnost û·k˘.

statek mÏl v˝mÏru 100 ha a rozkl·dal se proti dneönÌ budovÏ ökoly smÏrem k ¯ece Luûnici a na MaredovÏ vrchu. V roce 1926 se p¯estÏhoval z rostoucÌho T·bora do MÏöic, kde öko-

28

Revize »SN 73 6102 Projektov·nÌ k¯iûovatek na pozemnÌch komunikacÌch Ing. Miloslav Baûant, PRAGOPROJEKT, a.s. (v˝Úatek) P¯evzato z Ëasopisu ÑDopravnÌ inûen˝rstvÌì 1. ⁄VOD V b¯eznu 2007 probÏhlo z·vÏreËnÈ projedn·nÌ n·vrhu revize »SN 73 6102 Projektov·nÌ k¯iûovatek na pozemnÌch komunikacÌch, kterou byla povÏ¯ena a.s. Pragoprojekt, se zadavatelem normalizaËnÌho ˙kolu ÿSD »R a Ministerstvem dopravy. Revize byla odsouhlasena a jejÌ vyd·nÌ tiskem zajiöùuje »esk˝ normalizaËni institut. Podkladem pro jejÌ zpracov·nÌ byly: - z·sady ¯eöenÌ revize »SN 73 6102; - reöeröe zahraniËnÌch a dom·cÌch technick˝ch norem a p¯edpis˘; - revidovanÈ souvisejÌcÌ projektovÈ normy (»SN 736101, »SN 73 6110 a »SN 73 6425-1 ) a TP 135 Projektov·nÌ okruûnÌch k¯iûovatek na silnicÌch a mÌstnÌch komunikacÌch; - poznatky z 3. mezin·rodnÌho symposia o navrhov·nÌ pozemnich komunikacÌ, kterÈ po¯·dal Transport Research Board USA v Chicagu v roce 2005. Revize normy obsahuje celou problematiku k¯iûovatek zahrnujÌcÌ ˙rovÚovÈ k¯iûovatky a mimo˙rovÚovÈ k¯iûovatky d·lnic, silnic, mÌstnÌch komunikacÌ a ve¯ejnÏ p¯Ìstupn˝ch ˙Ëelov˝ch komunikacÌ. UvedenÈmu pojetÌ odpovÌd· rozsah normy, kter· m· 130 stran v 10 kapitol·ch, 101 obr·zk˘, 40 tabulek a 9 p¯Ìloh. 2. HLAVNÕ Z¡SADY REVIZE P¯i vypracov·nÌ revize »SN 73 6102 se uvaûovala zejmÈna tato hlediska: - upravila se struktura normy, revidovala se p¯ekonan· ustanovenÌ a doplnily se chybÏjÌcÌ poûadavky, aby revidovan· norma odpovÌdala souËasn˝m n·rok˘m na technickou ˙roveÚ, bezpeËnost dopravy a hospod·rnost n·vrh˘ k¯iûovatek; - kladl se d˘raz na bezpeËnost vöech ˙ËastnÌk˘ provozu na pozemnÌch komunikacÌch, tj. ¯idiË˘ motorov˝ch vozidel, cyklist˘ a chodc˘, vËetnÏ osob s omezenou schopnostÌ pohybu a orientace; - zohlednil se vliv rozdÌlnosti funkcÌ jednotliv˝ch kategoriÌ pozemnich komunikacÌ a podmÌnek v ˙zemÌ zastavÏnÈm a nezastavenÈm na druhy, typy a n·vrhovÈ prvky k¯iûovatek; - zavedlo se posuzov·nÌ kapacity k¯iûovatek z hlediska poûadovanÈ ˙rovnÏ kvality dopravy na k¯iûovatce. 3. STAVBA A »LENÃNÕ NORMY »SN 73 6102 ⁄vodnÌ prvky normy (kapitoly 1 aû 3) jsou p¯edeps·ny Metodick˝m pokynem pro normalizaci a jsou zpracov·ny standardnÌm zp˘sobem. VÏcn˝ obsah normy je rozËlenÏn do kapitol 4 aû 10. Norma obsahuje 3 normativnÌ p¯Ìlohy a 6 informativnÌch p¯Ìloh. 4. STRU»N› OBSAH VÃCN›CH KAPITOL NORMY Kapitola 4: VöeobecnÈ poûadavky Tato kapitola uv·dÌ ustanovenÌ platn· pro vöechny druhy a typy k¯iûovatek. UrËuje ËlenÏnÌ k¯iûovatek a stanovuje z·sady n·vrhu, kterÈ je nutnÈ uplatnit u vöech k¯iûovatek. Kapitola 5: ⁄rovÚovÈ k¯iûovatky ⁄rovÚovÈ k¯iûovatky, tj. k¯iûovatky pr˘seËnÈ, stykovÈ, vidlicovÈ, odsazenÈ a hvÏzdicovÈ, jsou pojedn·ny v kapitole 5. Pro n·vrh nov˝ch k¯iûovatek se majÌ pouûÌvat z·sadnÏ typy pr˘seËn˝ch a stykov˝ch k¯iûovatek. OstatnÌ typy uv·dÌ norma s n·vodem na p¯estavbu existujÌcÌch k¯iûovatek pro zv˝öenÌ bezpeËnosti dopravy a jejich zjednoduöenÌ. P¯i n·vrhu ˙rovÚovÈ k¯iûovatky se poûaduje d·vat p¯ednost jednoduchÈmu a pochopitelnÈmu uspo¯·d·nÌ a ˙ËelnÈmu usmÏrnÏnÌ dopravy dopravnÌmi ostr˘vky, umoûnÏnÌm snadnÈho a bezpeËnÈho v˝jezdu na vedlejöÌ komunikaci a n·vrhem

za˙stÏnÌ vedlejöÌ komunikace do nad¯azenÈ komunikace, kterÈ p¯inutÌ ¯idiËe vozidel snÌûit rychlost a umoûnÌ polohu pro uskuteËnÏnÌ poûadovanÈho rozhledu. Pro urËenÌ rozhledu na ˙rovÚov˝ch k¯iûovatk·ch byla vypracov·na nov· metodika, kter· vych·zÌ z poûadavku z·kona o provozu na pozemnÌch komunikacÌch. Tento poûadavek stanovuje, ûe d·t p¯ednost v jÌzdÏ znamen· povinnost ¯idiËe (nap¯. na vedlejöÌ komunikaci) nezah·jit jÌzdu nebo jÌzdnÌ ˙kon nebo v nich nepokraËovat, jestliûe by ¯idiË, kter˝ m· p¯ednost v jÌzdÏ, musel n·hle zmÏnit smÏr nebo rychlost jÌzdy. Kapitola 5 obsahuje tabulky rozhledov˝ch vzd·lenostÌ pro Ëty¯i skupiny vozidel, r˘znÈ dopravnÌ situace na k¯iûovatce (st˘j dej p¯ednost v jÌzdÏ (uspo¯·d·nÌ A), dej p¯ednost v jÌzdÏ (uspo¯·d·nÌ B) a p¯ednost v jÌzdÏ zprava) a pro Ëty¯i typick· p¯ÌËn· uspo¯·d·nÌ hlavnÌ komunikace. Metodika v˝poËtu rozhledov˝ch vzd·lenostÌ je zaloûena na modelovÈm pohybu vozidel a je uvedena v p¯Ìloze normy E. Poûadavek jednoduchosti vzoru ˙rovÚovÈ k¯iûovatky neplatÌ, jestliûe n·vrhov· intenzita dopravy dosahuje nebo p¯ekraËuje kapacitu k¯iûovatky. V tomto p¯ÌpadÏ revize normy doporuËuje zejmÈna na mÌstnÌch komunikacÌch jako hospod·rnÏjöÌ alternativu k M⁄K n·vrh nekonvenËnÌho uspo¯·d·nÌ, kterÈ spoËÌv· v p¯esunu nÏkter˝ch k¯iûovatkov˝ch pohyb˘ mimo vlastnÌ k¯iûovatku, nebo v organizov·nÌ pr˘jezdu k¯iûovatkou preferencÌ p¯ÌmÈho pr˘jezdu a/nebo intenzivnÌch odboËujÌcÌch dopravnÌch proud˘, p¯ÌpadnÏ zmÏnou smÏru na urËitÈm ˙seku k¯iûovatky apod. CÌlem je zv˝öenÌ kapacity k¯iûovatky preferencÌ intenzivnÌch dopravnÌch proud˘ a snÌûenÌ poËtu st¯etn˝ch bod˘ a cykl˘ SSZ. Kapitola 6: OkruûnÌ k¯iûovatky OkruûnÌ k¯iûovatky majÌ z hlediska n·vrhu ¯adu odliönostÌ od ostatnÌch ˙rovÚov˝ch k¯iûovatek. Kapitola 7: Mimo˙rovÚovÈ k¯iûovatky (M⁄K) ... Kapitola 8: ÿÌzenÌ provozu Obsahuje z·kladnÌ poûadavky na n·vrh dopravnÌho znaËenÌ, svÏtelnÈ signalizace a pod. Kapitola 9: Provoz chodc˘ a cyklist˘ N·vrh Ë·sti k¯iûovatek v ˙zemÌ zastavÏnÈm, kterÈ slouûÌ provozu chodc˘ a cyklist˘, musÌ b˝t v souladu s principy a z·sadami stanoven˝mi v revizi »SN 73 610. D˘raz se klade zejmÈna na bezpeËnost chodc˘ a cyklist˘ (p¯echody pro chodce, bezpeËn· mÌsta pro p¯ech·zenÌ, ochrana chodc˘ na chodnÌku u n·roûÌ k¯iûovatky vysazenÈ chodnÌkovÈ plochy, zajiötÏnÌ rozhledu pro chodce, cyklisty a ¯idiËe vozidel), vyv·ûenost dopravnÌch pot¯eb vöech ˙ËastnÌk˘ silniËnÌ dopravy v oblasti k¯iûovatky a na vybavenost k¯iûovatek pro bezpeËn˝ pohyb osob s omezenou schopnostÌ pohybu a orientace. V ˙zemÌ nezastavÏnÈm se uvaûujÌ na silnicÌch s neomezen˝m p¯Ìstupem pouze mÌsta pro p¯ech·zenÌ a to jen v nutn˝ch p¯Ìpadech (nap¯. u autobusov˝ch zast·vek) a p¯echody pouze v n·vaznosti na zastavÏnÌ ˙zemÌ. Kapitola 10: VybavenÌ k¯iûovatek V tÈto Ë·sti normy se ud·vajÌ z·kladnÌ poûadavky na osvÏtlenÌ k¯iûovatek, odvodnÏnÌ k¯iûovatek, osazov·nÌ z·chytn˝m systÈmem a vegetaËnÌ ˙pravy. V podrobnostech se norma odkazuje na souvisejÌcÌ »SN a p¯ÌsluönÈ technickÈ p¯edpisy MD. P¯Ìlohy Revize normy obsahuje devÏt p¯Ìloh oznaËen˝ch A aû I. V˝znamnou p¯Ìlohou je normativnÌ p¯Ìloha A StanovenÌ kapacity a ˙rovnÏ kvality dopravy na k¯iûovatk·ch. DalöÌ d˘leûitou normativnÌ p¯Ìlohou je p¯Ìloha E Rozhled na ˙rovÚovÈ k¯iûovatce, uvÏdÏjÌcÌ metodiku v˝poËtu rozhledov˝ch vzd·lenostÌ. InformativnÌ p¯Ìlohy B a G byly p¯evzaty z p¯edchozÌho znÏnÌ normy. Nov˝mi p¯Ìlohami jsou p¯Ìloha F P¯Ìklady nekonvenËnÌch k¯iûovatek a p¯Ìloha I P¯ehled pozn·mek pod Ëarou.

VhodnÈ zaËlenÏnÌ polnÌ cesty do krajiny, kter· je udrûovan· a p˘sobÌ barevnou mozaikou (okres Mlad· Boleslav)

V blÌzkosti praûskÈ aglomerace se st·le setk·v·me s divok˝mi skl·dkami a nevyuûitou p˘dou podÈl silnic III. t¯Ìdy i polnÌch cest

MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY. září 2007 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Recommend Documents