MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY. březen 2008 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

63 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY

březen 2008

POZEMKOVÉ ÚPRAVY

PozemkovÈ ˙pravy B¯ ezen 2008  B¯ezen

MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY - ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad TÏönov 17 Tel.: 221 811 111 Fax: 224 810 478 117 05 Praha 1 E-mail: [email protected] www .mze.cz www.mze.cz

Ë. 63

Obsah Str. 1.

Úvodní slovo – Ing. Kamil Kaulich, MZe-ÚPÚ

2.

Vzpomínka na nedávno zesnulého bývalého ministra životního prostředí Ing. Ivana Dejmala Ing. V. A. Mazín

3.

Řešení projektů NAZV a institucionální uspořádání pozemkových úřadů Doc. Ing. Jiří Němec, CSc.

5.

Evropské charty a úmluvy se vztahem k přírodě a krajině Ing. Jan Penk, Praha

9.

Iniciativní program ILUP Pomoraví jako inspirace nebo plán pro venkovský prostor Ing. Marie Trantinová, VUZE Praha, pracoviště Opava

13.

Dokumentace staveb Ing. Jiří Blažek, poradenství Brno

15.

Památné a významné stromy Ing. Pavel Kyzlík, předseda pobočky DD ČLS

17.

Studium pozemkových úprav na Agronomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické university v Brně Prof. Ing. František Toman, CSc.

18.

Informace o opatřeních k urychlení digitalizace katastrálních map

19.

Zamyšlení, diskuze Ing. Pavel Gallo, místopředseda ČMKPÚ

20.

POZEM v roce 2008 Ing. Jan Vorlíček, HSI spol. s r.o.

22.

Informace o vydání knihy o pozemkových úpravách

23.

Informace o zasedání představenstva ČMKPÚ

25.

Polní cesta C3 v k.ú. Valchov, okres Blansko

28.

KPÚ 8.0 xT - nadstavba programu TopoL xT pro projektování pozemkových úprav Ing. Vácha, Ing. Pivnička

ISSN 1214-5815

Zajišuje: Ing. Pavel Gallo - příprava a projektování, Perucká 1, 125 00 Praha 2 Tel./fax: 224 253 194 E-mail: [email protected] Redakční kolektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KNÍŽEK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. PETR CHMELÍK, Ing. VÁCLAV MAZÍN Za obsah článků odpovídají autoři. Neprošlo jazykovou úpravou. Vychází v nákladu 850 ks. Tisk:

TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Milan Jandík Chmelová 2893, 106 00 Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha-západ Tel./fax: 272 651 728 Mob.: 606 591 235 E-mail: [email protected]

Foto prvnÌ str. ob·lky Ing. Kamil Kaulich

PozemkovÈ ˙pravy

V·ûenÌ Ëten·¯i, NovÈ uspo¯·d·nÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ a rovnÏû zemÏdÏlsk˝ch agentur bude pravdÏpodobnÏ spÌöe p¯echodnÈ. NenÌ tajemstvÌm, ûe vedenÌ MZe se zab˝v· dalöÌ racionalizacÌ vöech ËinnostÌ vykon·van˝ch ˙tvary ZA a P⁄, zejmÈna jde o zajiöùov·nÌ dotaËnÌ politiky ve vztahu k†platebnÌ agentu¯e (SZIF) a celÈho chodu evidence p˘dy a uûÌvacÌch vztah˘ (LPIS). Je moûnÈ, ûe pozemkovÈ ˙¯ady budou nuceny v budoucnu p¯evzÌt pr·vÏ LPIS, coû nelze oznaËit za zvl·öù vÌtanou aktivitu. LPIS je dnes öirokou informaËnÌ platformou, nejedn· se jen o vlastnÌ evidenci p˘dy a uûÌvacÌch vztah˘ k†nÌ (coû samo jistÏ m· vztah k†pozemkov˝m ˙prav·m), ale je zde jiû ¯ada dalöÌch informaËnÌch vrstev, jejichû ˙drûba (a Ëasto i vlastnÌ tvorba) by tak v†¯adÏ p¯Ìpad˘ potom p¯ipadala pozemkov˝m ˙¯ad˘m. Odv·ûÌm se ale ¯Ìci, ûe pozemkovÈ ˙¯ady by takovou sluûbu, a to nad r·mce ËinnostÌ vypl˝vajÌcÌch p¯Ìmo ze z·kona Ë.139/2002†Sb., s†pochopenÌm vykon·valy. Pokud jde o dalöÌ v˝voj v†organizaci pozemkov˝ch ˙¯ad˘, mÏlo by b˝t dle mÈho soudu vyuûito z·vÏr˘ pr·ce na tÈma Ñracionalizace ËinnostÌ a organizace pozemkov˝ch ˙¯ad˘ s†ohledem na podmÌnky v†jednotliv˝ch regionech »Rî, kterou v†letoönÌm roce dokonËÌ V˝zkumn˝ ˙stav zemÏdÏlskÈ ekonomiky. Tato pr·ce je prov·dÏna z†p˘vodnÌho podnÏtu ⁄P⁄. Je mi ponÏkud lÌto, ûe ani pozemkov˝mi ˙¯ady, ani vedenÌm MZ nebyl zcela pochopen d˘vod a v˝znam zpracov·nÌ tohoto ˙kolu. Moûn· vÏci ponÏkud uökodila ne vûdy vhodn· presentace nÏkter˝ch etap ˙kolu, coû ñ zd· se mi ñ vedlo aû ke zneuûÌv·nÌ celÈho z·mÏru. UrËitÏ platÌ, ûe kaûd˝ obor, kaûd· organizace m· sv˘j v˝voj, kter˝ by ale mÏl b˝t cÌlenÏ ovlivÚov·n na z·kladÏ pot¯ebn˝ch anal˝z v˝voje minulÈho a p¯edpoklad˘ ËinnostÌ p¯ÌötÌch (pokud tedy uvaûujeme evoluËnÏ, nikoliv revoluËnÏ). To platÌ i o pozemkov˝ch ˙¯adech, kterÈ byly zaloûeny v†r.1991 v†okresnÌm uspo¯·d·nÌm a tehdy zejmÈna s†vizÌ ¯eöenÌ restitucÌ; dnes je ale situace jin·. Pr·ce V⁄ZE m· ¯Ìci, jakÈ ˙koly jsou p¯ed pozemkov˝mi ˙¯ady, a to s†p¯ihlÈdnutÌm ke zjiöùovan˝m pot¯eb·m v jednotliv˝ch regionech. MÏla by p¯iblÌûit pot¯eby (i moûnosti) finanËnÌch prost¯edk˘ z†r˘zn˝ch zdroj˘, odpovÌdajÌcÌ kapacity pozemkov˝ch ˙¯ad˘, odbornosti pracovnÌk˘ ñ to vöe optimalizovat z†region·lnÌho pohledu. ZjednoduöenÏ lze nap¯. dle st·vajÌcÌch znalostÌ vÏcÌ odhadovat, ûe jin· hustota pozemkov˝ch ˙¯ad˘ by asi mÏla b˝t na jiûnÌ MoravÏ a jin· t¯eba v†severnÌch »ech·ch. Pokud jde o cÌle pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v†blÌzkÈm obdobÌ (zhruba obdobÌ platnosti EAFRD, tj. do r.†2013), p¯edpokl·d· se: ● roËnÏ zahajovat a ukonËovat cca 180ñ200 ¯ÌzenÌ o komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav·ch (KP⁄), tzn. pr˘mÏrnÏ 3 KP⁄ roËnÏ na 1 okres; to p¯edstavuje cca 100†tis. ha, ● roËnÏ zahajovat a ukonËovat cca 120 ¯ÌzenÌ o jednoduch˝ch pozemkov˝ch ˙prav·ch (JP⁄), tzn. pr˘mÏrnÏ 1-2 JP⁄ roËnÏ na 1 okres; to p¯edstavuje cca 40 tis. ha roËnÏ, ● zajistit takov˝ postup ve zpracov·nÌ n·vrh˘ pozemkov˝ch ˙prav, aby mohly b˝t maxim·lnÏ vyuûÌv·ny finanËnÌ zdroje EU, kterÈ jsou zamϯenÈ p¯edevöÌm do realizaËnÌ Ë·sti, tzn. v˝stavbu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ (technick˝ch opat¯enÌ) na z·kladÏ schv·len˝ch n·vrh˘ pozemkov˝ch ˙prav (za celÈ obdobÌ do r.†2013 194†328†801 EUR, tj. cca 5,1 mld. KË ze zdroj˘ EAFRD). ● p¯ednostnÏ ¯eöit ve spolupr·ci s†PF†»R pozemkovÈ ˙pravy (vlastnickÈ vztahy) v problÈmov˝ch katastr·lnÌch ˙zemÌch, dotËen˝ch p¯edevöÌm nedokonËen˝m p¯ÌdÏlov˝m

v prvÈm ËÌsle bulletinu PozemkovÈ ˙pravy v letoönÌm roce z˘st·v· na mnÏ, abych se ujal pravidelnÈho p¯ÌspÏvku z pera p¯edstavitele ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu. Vyd·v·nÌ bulletinu ñ jedinÈho soustavnÈho odbornÈho tisku v naöem oboru, kter˝ vych·zÌ nep¯etrûitÏ od r. 1993 ñ bylo pro r. 2008 ohroûeno. VedenÌ MZe totiû prov·dÌ v letoönÌm roce ¯adu ˙sporn˝ch opat¯enÌ, a tak rovnÏû vyd·v·nÌ bulletinu PozemkovÈ ˙pravy bylo zprvu shled·v·no jako nadbyteËnÈ. Poda¯ilo se nakonec dohodnout urËit˝ kompromis, spoËÌvajÌcÌ v tom, ûe bulletin sice vych·zet bude, ale pouze v ÑmodernÌî formÏ, to je ve formÏ elektronickÈ. Budete si tedy moci v bulletinu listovat jenom v p¯ÌpadÏ, ûe si jej sami vytisknete a MZe tak uöet¯Ì urËitou Ë·stku za tisk. Pouze poslednÌ ËÌslo v r. 2008 by mÏlo vyjÌt i tiskem, mj. jako urËit˝ sum·¯ podstatn˝ch informacÌ a aktivit za r. 2008. Doufejme, ûe ani v elektronickÈ podobÏ neztratÌ bulletin svÈ Ëten·¯e a p¯Ìznivce a bude nad·le plnit roli inform·tora o vöem podstatnÈm, co se v oboru pozemkov˝ch ˙prav odehr·v·. (Nutno poznamenat, ûe v dobÏ p¯Ìpravy tohoto p¯ÌspÏvku jsou zkoum·ny moûnosti, zda by »MKP⁄ nebyla ochotna zajistit ñ alespoÚ v omezenÈm poËtu ñ tiötÏnou podobu bulletinu.) Rok 2008 je ve znamenÌ zmÏny v†organizaci pozemkov˝ch ˙¯ad˘. Od 1.†b¯ezna jsou zruöeny st·vajÌcÌ odbory ÑZemÏdÏlskÈ agentury a pozemkovÈ ˙¯adyî (ZA a P⁄) a pozemkovÈ ˙¯ady budou nad·le fungovat samostatnÏ, rovnÏû tak i zemÏdÏlskÈ agentury. V†jistÈm slova smyslu se vracÌme na poË·tek roku 2003, tedy do obdobÌ bezprost¯ednÏ po z·niku okresnÌch ˙¯ad˘, kdy pozemkovÈ ˙¯ady byly v†r·mci organizaËnÌ struktury MZe nakr·tko ustaveny jako samostatnÈ odbory. PozdÏjöÌ v˝voj byl pro pozemkovÈ ˙¯ady mÈnÏ p¯Ìzniv˝, jak z†hlediska vlastnÌho postavenÌ, ve kterÈm se obr·ûelo urËitÈ spoleËenskÈ podhodnocenÌ a nepochopenÌ v˝znamu p¯esahujÌcÌho vlastnÌ resort, tak zejmÈna z hlediska zajiötÏnÌ finanËnÌmi prost¯edky. Vytvo¯enÌ novÈ struktury pozemkov˝ch ˙¯ad˘ vöak nesleduje pouze lepöÌ soulad se z·konem Ë.139/2002†Sb. v†pl. zn. v†ot·zce organizace. OËek·v· se, ûe novÈ struktura p¯inese zejmÈna: ● urychlenÌ ËinnostÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ na ˙seku pozemkov˝ch ˙prav, ● urychlenÌ Ëinnosti v†oblasti restitucÌ, a to s†ohledem na p¯ipravovanÈ cÌrkevnÌ restituce, ● racionalizaci vynakl·d·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘, tzn. zlepöenÌ systÈmu pl·nov·nÌ a kontroly vynakl·d·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘ v†oblasti pozemkov˝ch ˙prav a p¯i plnÏn̆dalöÌch ˙kol˘ pozemkov˝mi ˙¯ady, ● plnÈ vyuûitÌ prost¯edk˘ †EAFRD (opat¯enÌ I.1.4. PozemkovÈ ˙pravy PRV 2007ñ2013), ● p¯Ìmou odpovÏdnost pozemkov˝ch ˙¯ad˘ za veökerou odbornou Ëinnost ve smyslu z·kona o p˘dÏ a z·kona o pozemkov˝ch ˙prav·ch. ● person·lnÌ a odbornou stabilizaci pozemkov˝ch ˙¯ad˘, ● posÌlenÌ ¯ÌdÌcÌ a sjednocujÌcÌ funkce ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu, a tÌm moûnosti pruûnÈho rozhodov·nÌ a p¯ÌmÈ ingerence do Ëinnosti jednotliv˝ch pozemkov˝ch ˙¯ad˘; jde mj. o pruûnÈ ¯eöenÌ person·lnÌch a technick˝ch pot¯eb jednotliv˝ch pozemkov˝ch ˙¯ad˘ podle region·lnÏ a ËasovÏ se mÏnÌcÌch podmÌnek a ˙kol˘ jednotliv˝ch pozemkov˝ch ˙¯ad˘. 1

PozemkovÈ ˙pravy

●

●

¯ÌzenÌm a†nedokonËen˝m scelov·nÌm dle z·kona Ë.†47/ 1948†Sb. PF†»R poûaduje ¯eöit jeötÏ cca 600 katastr·lnÌch ˙zemÌ. Dle vl·dou schv·lenÈho rozpoËtu PF†»R na rok 2008 uvaûuje Pozemkov˝ fond na tuto Ëinnost uvolnit dalöÌch 400 mil. KË, p¯iËemû tÈmϯ 1 mld. KË uvaûovan˝ch Fondem na tyto ˙Ëely v†minul˝ch letech zatÌm pozemkovÈ ˙¯ady neËerpaly s ohledem na nedostateËnou kapacitu jak vlastnÌ, tak†projektovÈ sfÈry, p¯ednostnÏ zajistit postup pozemkov˝ch ˙prav, na nichû participuje stavebnÌk (zejmÈna liniovÈ stavby) a pozemkovÈ ˙pravy, jejichû provedenÌ se poûaduje z†d˘vodu ochrany ˙zemÌ p¯ed povodnÏmi, zahajovat a dle kapacitnÌch moûnostÌ jednotliv˝ch pozem-

●

kov˝ch ˙¯ad˘ ¯eöit pozemkovÈ ˙pravy v†˙zemÌch, kde se pro to vyslovili vlastnÌci pozemk˘ nadpoloviËnÌ v˝mÏry zemÏdÏlskÈ p˘dy v†dotËenÈm katastr·lnÌm ˙zemÌ, v˝sledky pozemkov˝ch ˙prav v†maxim·lnÌ m̯e vyuûÌvat k†obnovÏ katastru nemovitostÌ (k digitalizaci katastru nemovitostÌ).

Jak zn·mo, v†nÏkter˝ch poslednÌch letech (zejmÈna r.†2005) nebyly na ˙koly pozemkov˝ch ˙¯ad˘ napl·nov·ny prakticky û·dnÈ prost¯edky ze st·tnÌho rozpoËtu. Situace se v˝raznÏji zlepöila v†r.2007, ale zcela neb˝val˝ objem finanËnÌch prost¯edk˘ je zajiötÏn pro rok 2008, jak napovÌd· p¯iloûen· tabulka.

VyuûitÌ finanËnÌch prost¯edk˘ pro veökerou Ëinnost pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v r. 2007, re·ln˝ p¯edpoklad v r. 2008 a odhad pro dalöÌ obdobÌ (mil. KË, zaokrouhleno): Zdroje

2007

2008

2009-2013

St·tnÌ rozpoËet (VPS)

700

800

4000

65

155

780

OperaËnÌ program ZemÏdÏlstvÌ

280

5

0

Pozemkov˝ fond »R

200

400

750

ÿeditelstvÌ silnic a d·lnic (ÿSD)

100

150

700

0

780

4 320

1 345

2 290

10 550

St·tnÌ rozpoËet + Fond n·rodnÌho majetku (protipovodÚovÈ konto)

Evropsk˝ zemÏdÏlsk˝ fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Celkem V†souËasnosti je urËit˝m problÈmem organizace a zad·v·nÌ pracÌ podle z·kona o ve¯ejn˝ch zak·zk·ch, resp. podle p¯edpisu MZe, kter˝ z·kon konkretizuje do podmÌnek MZe. Z·leûitost je administrativnÏ a ËasovÏ velmi n·roËn·, doch·zÌ takÈ k vÏtö̆finanËnÌ n·roËnosti vlastnÌho procesu zad·v·nÌ. DosavadnÌ zkuöenosti z†minulÈho obdobÌ vedou k†obav·m, ûe souËasnÈ komplikace procesu zad·v·nÌ, pramenÌcÌ z¯ejmÏ z†nepochopenÌ podmÌnek pozemkov˝ch ˙¯ad˘ na jednÈ stranÏ a z†nepochopenÌ z·mÏr˘ vypl˝vajÌcÌch ze sloûitÈho p¯edpisu MZe na druhÈ stranÏ, vedou k ob·v·m, aby znaËn˝ finanËnÌ objem p¯ipraven˝ do procesu pozemkov˝ch ˙prav v˘bec byl n·leûitÏ Ëerp·n. V†poslednÌ dobÏ m· b˝t vyd·n nov˝ p¯Ìkaz ministra t˝kajÌ-

cÌ se zad·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek. Doufejme, ûe se poda¯Ì jej p¯ipravit tak, aby chr·nil »R-Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ p¯ed eventuelnÌmi v·ûn˝mi pochybenÌmi v†zad·v·nÌ, aby ale z·roveÚ byl racion·lnÌ a neznamenal podstatnÈ omezov·nÌ v†procesu zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek. Z·vÏrem si dovoluji do roku 2008 pop¯·t vöem pracovnÌk˘m v oboru pozemkov˝ch ˙prav jak ve st·tnÌ spr·vÏ, tak v komerËnÌ sfȯe, takÈ vöem sympatizant˘m oboru hodnÏ ˙spÏch˘ v organizaci a vedenÌ spr·vnÌch ¯ÌzenÌ, v zÌsk·v·nÌ dob¯e p¯ipraven˝ch zak·zek, dobr˝ch pocit˘ z odvedenÈ pr·ce a p¯edevöÌm hodnÏ zdravÌ. Ing. Kamil Kaulich, MZe-⁄P⁄

Ivan Dejmal PoprvÈ jsem se s nÌm setkal v roce 1992 na Domaûlicku, p¯i setk·nÌ spolku obnovy venkova, kterÈho jsem byl Ëlenem. Poû·dali mÏ, abych jim nÏco ¯ekl o tom, jak probÌhajÌ novodobÈ pozemkovÈ ˙pravy. Mluvil jsem bez p¯est·vky asi dvÏ hodiny a on si drobn˝m pÌsmem zapisoval vöe, co jsem ¯Ìkal. Neznal jsem jej osobnÏ. Ale ten neobvykl˝ z·jem a zaujetÌ pro vÏc venkova a krajiny. Pak jsem byl neËekanÏ zv·n na r˘znÈ semin·¯e ministerstva ûivotnÌho prost¯edÌ, kde jsem tÏûce obhajoval naöe prvnÌ vys·zenÈ biokoridory a byl jsem napad·n ekologick˝mi fundamentalisty a ideology. I kdyû jsem na to byl zvykl˝ i p¯ed rokem 1989, dÏlalo mi dob¯e, kdyû se mÏ zastal p¯ed cel˝m n·rodem. Hned bylo ticho. MÏl p¯irozenou autoritu a zd· se, ûe byl vûdy na spr·vnÈ stranÏ. MÏl pravdu, a proto se s nÌm tak öpatnÏ diskutovalo. Kdyû mluvil, hledal slova z hloubky duöe, takûe jeho ¯eË byla p¯er˝van·, ale myölenky pronikaly vûdy k podstatÏ vÏci. »lovÏk se musel soust¯edit p¯i rozhovoru s nÌm. A tak jednoho dne v roce 2001 mÏ zavolal, jestli bych s nÌm nejel Ñna hradî. Pan prezident by chtÏl mluvit o krajinÏ a chce u toho mÌt nÏkoho, kdo se v ËeskÈ kotlinÏ zab˝v· pozemkov˝mi ˙pravami. Tehdy jeötÏ prezidenty zajÌmaly problÈmy nejen glob·lnÌho charakteruÖ.. Dok·zal ne˙navnÏ organizovat celost·tnÌ konference, na kterÈ zval desÌtky odbornÌk˘ z r˘zn˝ch obor˘, dot˝kajÌcÌch se krajiny. Od ekolog˘ p¯es architekty aû po duchovnÌ. Hledal shodu, zobecnÏnÌ nebo naopak provokoval a dost·val se do odborn˝ch st¯et˘ a meznÌch situacÌ, ale vûdy s pohledem poutnÌka, kterÈmu na tÈto zemi nepat¯Ì nic. Takov˝ byl v m˝ch oËÌch ministr, projektant, ekolog, chartista, k¯esùan, staröÌ kolega ze studiÌ, ale p¯edevöÌm srdcem sedl·k Ivan Dejmal (61). V. A. MazÌn 2

PozemkovÈ ˙pravy

ÿeöenÌ projekt˘ NAZV a institucion·lnÌ uspo¯·d·nÌ pozemkov˝ch Doc. Ing. Ji¯Ì NÏmec, CSc. ˙¯ad˘ Odborn· ve¯ejnost v minulÈm roce velmi bedlivÏ sledovala pr˘bÏh ¯eöenÌ v˝zkumnÈho projektu NAZV zamϯenÈho na optimalizaci Ëinnosti a institucion·lnÌho uspo¯·d·nÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘. ÿeöitelsk˝ kolektiv z V⁄ZE Praha v minulÈm roce na konferencÌch, semin·¯Ìch a v odbornÈm tisku pr˘bÏûnÏ informoval o v˝sledcÌch ¯eöenÌ. PrvnÌ ucelenÈ v˝sledky tohoto projektu byly p¯ed·ny MZe v listopadu 2007 a ˙spÏönÏ byly oponentnÏ projedn·ny a schv·leny ve vÏdeckÈ radÏ V⁄ZE v lednu 2008. V tomto Ël·nku uv·dÌm ve zkr·cenÈ podobÏ hlavnÌ n·vrhy realizaËnÌch v˝sledk˘ v˝zkumnÈho projektu NAZV. V˝zkumn˝ projekt ne¯eöil postavenÌ a organizaËnÌ zaËlenÏnÌ zemÏdÏlsk˝ch agentur. ⁄vod V†r·mci ¯eöenÌ v˝zkumnÈho projektu NAZV 1R56016 ÑOptimalizace Ëinnosti pozemkov˝ch ˙¯ad˘ ve vztahu k†vyuûÌv·nÌ komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav k†uchov·nÌ krajinn˝ch funkcÌî, byl vypracov·n n·vrh novÈho institucion·lnÌho uspo¯·d·nÌ a ¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘. PoslednÌ organizaËnÌ a struktur·lnÌ sloûenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ bylo vyhotoveno v†letech 2001 aû 2002 (uz·konÏno v†z·konÏ Ë. 193/2002 Sb.) v†p¯edvstupnÌm obdobÌ do EU. Toto organizaËnÌ schÈma prakticky kopÌrovalo organizaËnÌ schÈma z†90. let minulÈho stoletÌ, tj. z¯ÌzenÌ okresnÌch pracoviöù pozemkov˝ch ˙¯ad˘ a jejich profesnÌ a vÏcnou n·plÚ. Z·kon Ë. 193/2002 Sb., vstoupil k†1. lednu 2007 v†platnost a jiû poË·tkem ˙nora doölo k†z·sadnÌm zmÏn·m v†organizaci pozemkov˝ch ˙¯ad˘, tj. k†jejich ne p¯Ìliö öùastnÈmu p¯iËlenÏnÌ k†zemÏdÏlsk˝m agentur·m. V†tÈ dobÏ jiû byly zruöeny okresnÌ ˙¯ady a do znaËnÈ mÌry byly zmÏnÏny i politickÈ hranice Ñokres˘î a to tÌm, ûe hranice staronov˝ch okres˘ byly vedeny po hranicÌch obcÌ s†povϯenou p˘sobnostÌ. Od kvÏtna 2004 vstoupila »R do EU. V†tÈto souvislosti vznikly i nÏkterÈ novÈ ˙koly pro Ëinnosti pozemkov˝ch ˙¯ad˘ (zejmÈna nav˝öenÌ finanËnÌch prost¯edk˘ a zp˘sob financov·nÌ investiËnÌ v˝stavy a geodetick˝ch pracÌ). Po roce 2006 vznikly novÈ poûadavky na prov·dÏnÌ a realizaci pozemkov˝ch ˙prav zejmÈna ze strany PF »R, ÿeditelstvÌ silnic a d·lnic, »esk˝ch drah a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ. S†tÌm jsou spojenÈ i novÈ finanËnÌ zdroje. Tato nov· realita uspo¯·d·nÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ vËetnÏ postavenÌ a ˙lohy ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu do b¯ezna 2008 nebyla reflektov·na. Proto se od roku 2005, resp. 2006 zaËal ¯eöit tento v˝zkumn˝ projekt. Materi·l a metoda Metodika ¯eöenÌ vych·zela z†podrobnÈho pr˘zkumu: ■ soci·lnÏ-ekonomick˝ch a p˘dnÏ-klimatick˝ch podmÌnek jednotliv˝ch

■

■

■

■

■

■

okres˘ »R z†hlediska vyuûÌv·nÌ p˘dnÌho fondu a p¯edpokl·dan˝ch pot¯eb pozemkov˝ch ˙prav. z†vlastnÌho pr˘zkumu p¯edpokl·danÈ pot¯eby pozemkov˝ch ˙prav poûadovanÈ vlastnÌky pozemk˘, resp. obcemi na jednotliv˝ch pracoviötÌch pozemkov˝ch ˙¯ad˘ z†p¯edpokl·dan˝ch poûadavk˘ na prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav od institucÌ a organizacÌ, kterÈ spolufinancujÌ pozemkovÈ ˙pravy organizaËnÌ struktury katastr·lnÌch ˙¯ad˘ »⁄ZK v†»R a krajsk˝ch pracoviöù »S⁄, organizaËnÌch struktur a person·lnÌho sloûenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v†MaÔarsku, Slovensku, Rakousku, Bavorsku a Lotyösku, z†vlastnÌho auditu (sociologickÈho pr˘zkumu) pracovnÌk˘ vöech pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v†»R z†p¯edpokl·dan˝ch finanËnÌch zdroj˘ ze st·tnÌho rozpoËtu a z†fond˘ EU na projektov·nÌ a souvisejÌcÌ geodetickÈ pr·ce vËetnÏ investiËnÌch poûadavk˘ na realizaci projekt˘ pozemkov˝ch ˙prav.

V†pr˘bÏhu roku 2006 a v†prvnÌ polovinÏ roku 2007 byly zpracov·ny anal˝zy jednotliv˝ch ËinnostÌ a profesnÌho sloûenÌ pracovnÌk˘ na pracoviötÌch pozemkov˝ch ˙¯ad˘ »R. Bylo provedeno matematicko-statistickÈ hodnocenÌ pracovnÌ a ËasovÈ n·roËnosti p¯i zpracov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav za obdobÌ 2003 ñ 2006. Na z·kladÏ provedenÈ anal˝zy byly pro dalöÌ ¯eöenÌ struktury a ¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ navrûeny dvÏ varianty, resp. dvÏ etapy: I. varianta ñ etapa ñ strukturu a ¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ vr·tit do†intencÌ z·kona Ë.†139/2002 Sb., o pozemkov˝ch ˙prav·ch a pozemkov˝ch ˙¯adech II. varianta ñ etapa ñ strukturu a ¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ p¯izp˘sobit v†intencÌch organizaËnÌ struktury »⁄ZK a okolnÌch zemÌ EU (Slovensko, Rakousko, Bavorsko) 3

V˝sledky a diskuze Soci·lnÏ-ekonomickÈ a p˘dnÏ-klimatickÈ podmÌnky »R lze z†hlediska pot¯eb pozemkov˝ch ˙prav rozdÏlit zhruba na dvÏ Ë·sti: ■

■

severoz·padnÌ a severov˝chodnÌ oblast »R. Tato Ë·st je vÌce pr˘myslovou s†menöÌm podÌlem zemÏdÏlskÈ v˝roby. VlastnÌci pozemk˘ vÏtöinou pracujÌ v†jin˝ch rezortech a svÈ pozemky pronajÌmajÌ obchodnÌm spoleËnostem. PozemkovÈ ˙pravy poûadujÌ p¯ev·ûnÏ obce z†hlediska ekologick˝ch pot¯eb a†pot¯eb rozvoje venkovskÈho prostoru (pr˘myslovÈ zÛny, obytnÈ zÛny, dopravnÌ infrastruktura), st¯ednÌ a jiûnÌ oblasti »R. V†tÏchto oblastech je znaËn˝ podÌl zemÏdÏlskÈ v˝roby v†»R. PozemkovÈ ˙pravy poûadujÌ jak vlastnÌci pozemk˘ tak i obce.

Poûadavky vlastnÌk˘ obcÌ P¯edpokl·dan· pot¯eba pozemkov˝ch ˙prav vyvolan· vlastnÌky a obcemi byla stanovena na obdobÌ do roku 2010 na z·kladÏ evidovan˝ch poûadavk˘ z†jednotliv˝ch pracoviöù pozemkov˝ch ˙¯ad˘. Celkov· evidovan· potenci·lnÌ pot¯eba do roku 2010 je 826†pozemkov˝ch ˙prav (k.˙.). Poûadavky od institucÌ a organizacÌ Koncem roku 2006 a zaË·tkem roku 2007 byly up¯esnÏnÌ poûadavky na pozemkovÈ ˙pravy od institucÌ a organizacÌ, kterÈ se podÌlejÌ na financov·nÌ n·vrh˘ a realizace pozemkov˝ch ˙prav. Jedn· se o tyto instituce a organizace: ■

■

■

■

Pozemkov˝ fond »R vytipoval celkem 1 029 k.˙. ve kter˝ch je t¯eba do¯eöit nedokonËenÈ p¯ÌdÏlovÈ a scelovacÌ ¯ÌzenÌ do roku 2009 resp. 2012. ÿeditelstvÌ silnic a d·lnic v˝stavbou rychlostnÌch komunikacÌ a d·lnicemi zas·hne celkem 566 k.˙., ve kter˝ch bude nutnÈ v†menöÌm Ëi vÏtöÌm rozsahu provÈst pozemkovÈ ˙pravy v†obdobÌ 2007 aû 2018. »eskÈ dr·hy v†r·mci v˝stavby 4. ûelezniËnÌho koridoru zas·hne 23 k.˙., ve kter˝ch budou vyvolanÈ pozemkovÈ ˙pravy v†obdobÌ 2007 aû 2012. MZe »R odbor vodohospod·¯skÈ politiky vytipoval celkem 584 k.˙., ve kter˝ch bude nutnÈ vybudovat protipovodÚovÈ a vodohospod·¯skÈ opat¯enÌ celkem v†584 k.˙. vËetnÏ komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav a to v†obdobÌ do roku 2020.

PozemkovÈ ˙pravy

OrganizaËnÌ struktura P⁄ v†nÏkter˝ch zemÌ EU V†okolnÌch a sousednÌch zemÌ, tj. na Slovensku, MaÔarsku, Rakousku, NÏmecku (Bavorsko) pozemkovÈ ˙¯ady jsou p¯iËlenÏny k†resortu zemÏdÏlstvÌ ve dvoustupÚovÈ organizaËnÌ struktu¯e: ministerstvo zemÏdÏlstvÌ ñ kraj (region) a ÑokresnÌì pracoviötÏ. NejbliûöÌ spolupracujÌcÌ instituce v†»R s†pozemkov˝mi ˙¯ady je »⁄ZK. Jeho organizaËnÌ struktura je: »⁄ZK ñ krajskÈ katastr·lnÌ ˙¯ady a ˙zemnÌ katastr·lnÌ pracoviötÏ.

I varianta ñ etapa ➤

NavrhovanÈ varianty organizaËnÌ struktury pozemkov˝ch ˙¯ad˘ I varianta ñ etapa Struktura a ¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v†intencÌch z·kona Ë. 139/2002 Sb. II varianta ñ etapa Struktura a ¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ je navrûena v†intencÌch organizaËnÌ struktury »⁄ZK, »S⁄ a†okolnÌch zemÌ EU.

II varianta ñ etapa

Samostatnou Ë·stÌ ¯eöenÌ tohoto projektu je ekonomick· a finanËnÌ n·roËnost navrhovan˝ch organizaËnÌch a struktur·lnÌch zmÏn. Tato problematika bude ¯eöena v†roce 2008. Z·vÏr Optimalizace Ëinnosti pozemkov˝ch ˙¯ad˘ z†hlediska region·lnÌch pot¯eb vypl˝v· z†posunu hlavnÌ pracovnÌ n·plnÏ z†oblasti souvisejÌcÌch s†restitucemi, nezbytnÈmu vymϯov·nÌ pozemk˘ a ¯eöenÌ ÑzatimnÌho uûÌv·nÌ pozemk˘î do oblasti komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav, tvorbu digit·lnÌch katastr·lnÌch map a jejich investiËnÌ realizaci, vËetnÏ ˙kol˘ v†oblasti ochrany a tvorby ûivotnÌho prost¯edÌ a ochrany venkova. V˝razn· rozdÌlnost podmÌnek v†jednotliv˝ch okresech je d·na minul˝m v˝vojem, kter˝ se projevuje ve zcela rozdÌlnÈm z·jmu vlastnÌk˘ a zejmÈna v†rozdÌln˝ch objektivnÌch pot¯eb·ch ¯eöenÌ pozemkov˝ch ˙prav ze strany r˘zn˝ch Ñinvestor˘î. ReflexÌ rozdÌln˝ch podmÌnek pozemkovÈ ˙¯ady dospÏly k†rozdÌln˝m standard˘m sv˝ch ËinnostÌ. Specifika ËinnostÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ jsou do znaËnÈ mÌry podmÌnÏna tÈû skladbou pracovnÌk˘ (jejich profesemi). 4

➤

U obou variant jsou zohlednÏna region·lnÌ specifika na rozsah a Ëasovou posloupnost prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav a souvisejÌcÌch ËinnostÌ s†tÌm spojen˝ch. V†navrûen˝ch struktur·ch nebylo ¯eöeno postavenÌ a organizaËnÌ ËlenÏnÌ zemÏdÏlsk˝ch agentur. RovnÏû tak se neuvaûovalo s†moûnostmi propojenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ s†nÏkter˝mi Ëinnostmi pozemkov˝ch fond˘ »R po ukonËenÌ jejich Ëinnosti v†roce 2009 resp. 2012.

PozemkovÈ ˙pravy

Od 1. b¯ezna 2008 doölo na ⁄st¯ednÌm pozemkovÈm ˙¯adu MZe a jednotliv˝ch pracoviötÌch pozemkov˝ch ˙¯ad˘ k†v˝znamn˝m institucion·lnÌm, organizaËnÌm a person·lnÌm zmÏn·m v†intencÌch n·vrhu I. varianty ñ etapy ¯eöenÌ tohoto projektu. NovÈ vedenÌ ⁄P⁄ MZe p¯ipravuje v†souËasnosti z·sadnÏjöÌ p¯estavbu ¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v†intencÌch n·vrhu II. varianty ñ etapy ¯eöenÌ tohoto projektu, kter· mÏla b˝t realizovan· aû po roce 2010. V†souËasnÈ dobÏ se uvaûuje se z¯ÌzenÌm sedmi region·lnÌch pracoviöù pozemkov˝ch ˙¯ad˘, kterÈ budou koordinovat ostatnÌ ÑokresnÌî pracoviötÏ P⁄. NavrhovanÈ organizaËnÌ a struktur·lnÌ zmÏny majÌ za cÌl zefektivnit Ëinnosti a ¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘, zv˝öit profesion·lnÌ ˙roveÚ a specializaci pracovnÌk˘. SouËasnÏ by mÏlo dojÌt ke sjednocenÌ standard˘ jednotliv˝ch ËinnostÌ a metodick˝ch postup˘, jakoûto i zp˘sobu zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek. PoËet pracovnÌk˘ a jejich profesnÌ struktura by mÏla reflektovat specifika, rozdÌlnou pot¯ebu a n·roËnost na pozemkovÈ ˙pravy v†jednotliv˝ch ˙zemnÌch (okresnÌch) ñ region·lnÌch celcÌch. ÿeöenÌ v˝zkumnÈho projektu NAZV 1R56016 pokraËuje ve V⁄ZE i v†roce 2008 pod vedenÌm novÈho odpovÏdnÈho ¯eöitele s†doplnÏn˝m ¯eöitelsk˝m t˝mem. ÿeöenÌ se soust¯edÌ p¯edevöÌm na dopracov·nÌ legislativnÌ, ekonomickÈ a finanËnÌ n·roËnosti navrhovan˝ch institucion·lnÌch, organizaËnÌch a struktur·lnÌch zmÏn. Literatura »erm·k, J. a kol.: äet¯enÌ ËinnostÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v†kraji St¯edoËeskÈm, PlzeÚskÈm a JihoËeskÈm (podkladov· anal˝za) MEBIS, s.r.o., Praha 2006, s. 25 HladÌk, J.: Koncepce Ëinnosti pozemkov˝ch ˙¯ad˘ 2006 ñ 2008, In.: XI celost·tnÌ odborn˝ semin·¯ KomplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy 2. ñ 4. kvÏtna 2006, Str·ûnice, s. 21 ñ 24 Kaulich, K.: »innost pozemkov˝ch ˙¯ad˘ do r. 2005 a v†letech 2006 ñ 2008, I. Ë·st, PozemkovÈ ˙pravy Ë. 54/2005, s. 1 ñ 3 NÏmec, J.: Anal˝za Ëinnosti pozemkov˝ch ˙¯ad˘ a pozemkov˝ch ˙prav v†»R, In.: 16. tradiËnÌ mezin·rodnÌ konference pozemkov˝ch ˙prav, 11. ñ 13. z·¯Ì 2006 Jest¯abÌ Lipno NÏmec, J.: N·vrh novÈ n·plnÏ Ëinnosti pozemkov˝ch ˙¯ad˘, In:: 17. mezin·rodnÌ konference pozemkov˝ch ˙prav, 10. ñ 12. z·¯Ì 2007 Jest¯abÌ Lipno Z·kon Ë. 139/2002 Sb., o pozemkov˝ch ˙prav·ch a pozemkov˝ch ˙¯adech a o zmÏnÏ z·kona Ë. 229/1991 Sb., o p˘dÏ ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. ❑ ❑ ❑

EvropskÈ charty a ˙mluvy se vztahem Ing. Jan Penk, Praha k†p¯ÌrodÏ a krajinÏ Evropsk· ˙mluva o krajinÏ Evropskou ˙mluvu o krajinÏ p¯ijala Rada Evropy v roce 2000, vstoupila v platnost v roce 2004. »esk· republika ˙mluvu podepsala v roce 2002, vstoupila v platnost v roce 2004. Evropsk· ˙mluva o krajinÏ posuzuje krajinu nejen z†hlediska ochrany †jejÌho souËasnÈho stavu, ale stejn˝ d˘raz klade i na rozumnÈ pl·nov·nÌ jejÌho dalöÌho v˝voje. Vych·zÌ z†obecnÈho pozn·nÌ, ûe krajina je z·kladnÌ sloûkou evropskÈho p¯ÌrodnÌho a kulturnÌho dÏdictvÌ, plnÌ v˝znamnou roli z†hlediska estetickÈho, ûivotnÌho prost¯edÌ a ûivota spoleËnosti. Proto je nutnÈ krajinu chr·nit a peËovat o nÌ. ⁄mluva o krajinÏ uv·dÌ i hlavnÌ pojmy souvisejÌcÌ s†krajinou. Krajina je uvedena jako lidmi vnÌmanÈ ˙zemÌ, jehoû charakter je v˝sledkem ËinnostÌ a vz·jemnÈho p˘sobenÌ p¯ÌrodnÌch a antropogennÌch faktor˘. Krajina se nevztahuje jen na p¯ÌrodovÏdecky, nebo esteticky cennou krajinu, ale i na bÏûn· ˙zemÌ krajiny (vËetnÏ celk˘ krajin·¯sky naruöen˝ch) s tÌm, ûe vöechny typy krajiny ovlivÚujÌ v˝znamnÏ prost¯edÌ. Ochranou krajiny se rozumÌ z·sahy a opat¯enÌ, zamϯen· na ochranu a udrûov·nÌ v˝znaËn˝ch, nebo charakteristick˝ch rys˘ krajinn˝ch celk˘ (od˘vodnÏn˝ch hodnotou jejich dÏdictvÌ), kterÈ souvisÌ s†p¯ÌrodnÌ skladbou krajiny, nebo s†lidskou ËinnostÌ. PÈËe o krajinu p¯edstavuje uplatnÏnÌ z·sah˘ charakteru udrûitelnÈho rozvoje, kterÈ majÌ zajistit pravidelnou ˙drûbu krajiny, zaloûenou na dosaûenÌ zmÏn a jejich harmonizaci mezi soci·lnÌmi pot¯ebami, hospod·¯sk˝mi Ëinnostmi a ûivotnÌm prost¯edÌm. Pl·nov·nÌ krajiny znamen· cÌlenÈ Ëinnosti s†v˝hledem do budoucnosti, kterÈ majÌ obnovit nebo zv˝öit hodnotu krajinn˝ch celk˘. SmluvnÌ strany evropskÈ ˙mluvy o krajinÏ p¯ijaly ¯adu z·vazk˘, ke kter˝m pat¯Ì zejmÈna ◆ zakotvenÌ do vlastnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘, ûe krajina je v˝znamnou sloûkou prost¯edÌ lidskÈ populace, v˝razem rozmanitosti, kulturnÌho a p¯ÌrodnÌho bohatstvÌ ◆ vypracov·nÌ a prov·dÏnÌ politiky zamϯenÈ na ochranu a pÈËi o krajinu, jejÌ pl·nov·nÌ, ¯ÌzenÌ a zavedenÌ n·stroj˘ k†ochranÏ a pÈËi o krajinu ◆ vymezenÌ krajinn˝ch celk˘ s charakteristikami kterÈ je urËujÌ (a anal˝zy tlak˘, pod kter˝mi se mÏnÌ) ◆ zahrnutÌ krajiny do ˙zemnÏ pl·novacÌ politiky v†odvÏtvÌch, kterÈ mohou mÌt p¯Ìm˝ Ëi nep¯Ìm˝ vliv na krajinu 5

◆

◆

◆

(zemÏdÏlstvÌ, lesnictvÌ, doprava, tÏûba nerostn˝ch surovin, region·lnÌ rozvoj a dalöÌ) podpora vÏdeckotechnickÈ spolupr·ce , v˝mÏny informacÌ a mezin·rodnÌch kontakt˘ zapojenÌ ve¯ejnosti, mÌstnÌch a region·lnÌch org·n˘ a jin˝ch institucÌ do vymezenÌ koncepcÌ krajinnÈ politiky a jejich realizace zvyöov·nÌ povÏdomÌ obËan˘, organizacÌ a ˙¯ad˘ o hodnotÏ krajiny a nutnosti jejÌ ochrany, zahrnutÌ tÈto problematiky do vzdÏl·vacÌch program˘ ökol.

MÌstnÌ a region·lnÌ ˙¯ady a nevl·dnÌ organizace mohou b˝t za mimo¯·dn˝ p¯ÌspÏvek v†ochranÏ a pÈËi o krajinu ocenÏny Cenou Rady Evropy za krajinu. K†z·mÏr˘m EvropskÈ ˙mluvy o krajinÏ pat¯Ì uzn·nÌ krajiny jako z·kladnÌ sloûky lidskÈho prost¯edÌ, respektov·nÌ zvl·ötnostÌ a rozmanitostÌ p¯Ìrody, pojetÌ krajiny jako komplexu tvo¯enÈho jak kulturnÌ, tak i p¯ÌrodnÌ krajinou, prov·dÏnÌ politiky zamϯenÈ na ochranu a pÈËi o evropskou krajinu, aplikov·nÌ p¯ijat˝ch p¯Ìstup˘ na vöechny typy evropskÈ krajiny (venkovskÈ, mÏstskÈ i smÌöenÈ oblasti). Evropsk· ˙mluva o krajinÏ je z·vazn·.

⁄mluva o biologickÈ rozmanitosti ⁄mluva o biologickÈ rozmanitosti (biodiverzitÏ) /CBG/ byla podeps·na konferenci OSN o ûivotnÌm prost¯edÌ v brazilskÈm Rio de Janeiru v†roce 1992 a vstoupila v platnost v†roce 1993. »esk· republika podepsala ⁄mluvu v†roce 1993, v†platnost vstoupila v†roce 1994. CÌlem ⁄mluvy o biologickÈ rozmanitosti jsou ochrana biodiverzity, trvale udrûiteln˝ zp˘sob vyuûÌv·nÌ sloûek biodiverzity a spravedlivÈ rozdÏlov·nÌ p¯Ìnos˘ z†vyuûÌv·nÌ genetick˝ch zdroj˘. ⁄mluva je klÌËov˝m dokumentem k†biodiverzitÏ genovÈ, druhovÈ a ekosystÈmovÈ. V roce 2000 byl k†⁄mluvÏ p¯ijat protokol o biologickÈ bezpeËnosti, zamϯen˝ na ochranu p¯i vyuûÌv·nÌ ûiv˝ch modifikovan˝ch organism˘. »esk· republika protokol ratifikovala v†roce 2001 a vstoupil v†platnost v†roce 2003. Z†hlediska pojm˘ pro ˙Ëely ⁄mluvy o biologickÈ rozmanitosti, znamen· nap¯Ìklad Ñbiodiverzitaî variabilitu vöech ûijÌcÌch organism˘ ˙zemnÌch komplex˘,

PozemkovÈ ˙pravy

jejichû jsou souË·stÌ; zahrnuje r˘znorodost v r·mci druh˘, mezi druhy i mezi ekosystÈmy. ÑEkosystÈmî znamen· dynamick˝ komplex spoleËenstev mikroorganism˘, rostlin a ûivoËich˘ a jejich neûivÈho prost¯edÌ, p˘sobÌcÌ ve vz·jemn˝ch vazb·ch jako funkËnÌ jednotka. ÑTrvale udrûitelnÈ vyuûÌv·nÌî vyjad¯uje vyuûÌv·nÌ sloûek biodiverzity takov˝m zp˘sobem a v takovÈm rozsahu, kter˝ nevede k dlouhodobÈmu poklesu biologickÈ rozmanitosti a tÌm udrûuje schopnost uspokojov·nÌ pot¯eb souËasn˝ch i budoucÌch. ⁄mluva zahrnuje öirok˝ okruh ekosystÈm˘ a biodiverzity - zemÏdÏlskÈ, lesnÌ, travinnÈ, vodnÌ a mok¯adnÌ, horskÈ aj. ⁄mluva o biodiverzitÏ uv·dÌ celou ök·lu ustanovenÌ a poûadavk˘, zejmÈna: ■ RozvÌjet n·rodnÌ strategie, pl·ny a programy pro ochranu a trvale udrûitelnÈ vyuûÌv·nÌ biodiverzity. ProgramovÈ z·mÏry zaËleÚovat do sektorov˝ch politik resort˘, kterÈ se v˝znamn˝m zp˘sobem podÌlejÌ na hospoda¯enÌ v†krajinÏ (zemÏdÏlstvÌ, ûivotnÌ prost¯edÌ, pr˘mysl, mÌstnÌ rozvoj a dalöÌ), a do p¯Ìsluön˝ch oborov˝ch a mezioborov˝ch pl·n˘, program˘ a opat¯enÌ. ■ PravidelnÏ a dlouhodobÏ sledovat sloûky biodiverzity a p¯i tom vÏnovat zvl·ötnÌ pozornost tÏm kterÈ vyûadujÌ pro svou ochranu nalÈhav· opat¯enÌ. ■ UrËit procesy a kategorie ËinnostÌ, kterÈ majÌ nebo by mohly mÌt v˝znamnÈ nep¯ÌznivÈ vlivy na ochranu a trvale udrûitelnÈ vyuûitÌ biodiverzity a tyto pravidelnÏ a trvale sledovat jejich ˙Ëinky. ■ Udrûovat a organizovat monitorovacÌ ËinnostÌ (i podÌlet se na sjednocov·nÌ evropsk˝ch indik·tor˘ biodiverzity). ■ Vytvo¯it systÈm chr·nÏn˝ch ˙zemÌ nebo ˙zemÌ, kde je t¯eba p¯ijmout zvl·ötnÌ opat¯enÌ k ochranÏ biologickÈ rozmanitosti, vypracovat z·sady pro v˝bÏr, z¯ÌzenÌ a spr·vu chr·nÏn˝ch ˙zemÌ nebo ˙zemÌ vyûadujÌcÌ p¯ijetÌ zvl·ötnÌch opat¯enÌ k ochranÏ biodiverzity. ■ PeËovat o biologickÈ zdroje v˝znamnÈ pro ochranu biodiverzity, aù jiû v chr·nÏn˝ch ˙zemÌch nebo mimo nÏ. Zamezit vysazov·nÌ, kontrolovat nebo hubit ty cizÌ druhy, kterÈ ohroûujÌ ekosystÈmy a p¯ÌrodnÌ stanoviötÏ. ■ Vytvo¯it a udrûovat nezbytnÈ pr·vnÌ normy a opat¯enÌ na ochranu ohroûen˝ch druh˘ a populacÌ. Obnovovat poökozenÈ ekosystÈmy a podporovat z·chranu ohroûen˝ch druh˘, mezi jin˝m cestou z·chrann˝ch program˘ nebo jin˝ch p¯Ìstup˘, podporovat obnovu a z·chranu ohroûen˝ch druh˘ a jejich vysazov·nÌ na jejich p¯irozen· stanoviötÏ.

■

■

■

■ ■

■

ZaËleÚovat z·jmy ochrany a trvale udrûitelnÈho vyuûÌv·nÌ biologick˝ch zdroj˘ do rozhodovacÌch proces˘ na n·rodnÌ ˙rovni. Podporovat, stimulovat a zajiöùovat v˝zkum, kter˝ p¯ispÌv· k ochranÏ a trvale udrûitelnÈmu vyuûÌv·nÌ biodiverzity. Zajiöùovat programy vÏdeckotechnickÈho vzdÏl·v·nÌ a v˝chovy, podporovat pochopenÌ v˝znamu biodiverzity cestou sdÏlovacÌch prost¯edk˘, program˘ vzdÏl·v·nÌ a ve¯ejnÈ osvÏty. U vymezen˝ch projekt˘ prov·dÏt hodnocenÌ vlivu na ûivotnÌ prost¯edÌ. Vytv·¯et podmÌnky pro usnadnÏnÌ p¯Ìstupu ke genetick˝m zdroj˘m, smluvnÌm stran·m umoûnit p¯Ìstup k technologiÌm, kterÈ souvisejÌ s ochranou a trvale udrûiteln˝m vyuûÌv·nÌm biodiverzity. K ochranÏ a trvale udrûitelnÈmu vyuûÌv·nÌ biodiverzity umoûnit vz·jemnou v˝mÏnu informacÌ, podporovat mezin·rodnÌ vÏdeckotechnickou spolupr·ci.

Protokol o biologickÈ bezpeËnosti CÌlem protokolu je zajistit ochranu a bezpeËnost p¯i zach·zenÌ, vyuûÌv·nÌ a p¯enosu ûiv˝ch geneticky modifikovan˝ch organism˘ (GMO), kterÈ jsou v˝sledkem modernÌch biotechnologiÌ a kterÈ mohou mÌt nep¯Ìzniv˝ vliv na ochranu a vyuûÌv·nÌ biologickÈ rozmanitosti. Protokol je zamϯen p¯edevöÌm na p¯enos ûiv˝ch modifikovan˝ch organism˘ p¯es hranice st·t˘. M· ochraÚovat zejmÈna zemÏ, kterÈ dosud nemajÌ vlastnÌ vnitrost·tnÌ pr·vnÌ p¯edpisy v†oblasti ûiv˝ch modifikovan˝ch organism˘. (Obvykle je dokument uv·dÏn jako - Cartagensk˝ protokol o biologickÈ bezpeËnosti). ⁄mluva o biologickÈ diverzitÏ i navazujÌcÌ Protokol o biologickÈ bezpeËnosti jsou z·vaznÈ.

Evropsk· charta o vodÏ Evropsk· charta o vodÏ byla p¯ijata Radou Evropy ve Strasburgu v roce 1968. (Charta nav·zala na deklaraci RE o politice v†oblasti ochrany vod p¯ed zneËiötÏnÌm a na mezin·rodnÌ normy WHO o pitnÈ vodÏ). Charta je dokumentem, kter˝ nenÌ p¯Ìmo z·vazn˝. Evropsk· vodnÌ charta zd˘razÚuje v˝znam vody pro ËlovÏka a ûivotnÌ prost¯edÌ, nutnost vöestrannÈ ochrany vodnÌch zdroj˘ p¯ed zneËiöùov·nÌm, nezbytnost uplatÚov·nÌ vhodn˝ch zp˘sob˘ hospoda¯enÌ s†vodou a mezin·rodnÌ spolupr·ce p¯i ochranÏ vod. Z·kladem evropskÈ charty o vodÏ je soubor dvan·cti hlavnÌch princip˘, jejichû obsahem je zejmÈna: ● Voda je souË·stÌ naöeho ûivotnÌho prost¯edÌ, je nenahraditeln· pro ûivot lidskÈ populace, rostlinn˝ch a ûivoËiön˝ch druh˘, kterÈ bez vody nemohou p¯eûÌt. 6

● Voda je spoleËn˝m majetkem, jehoû hodnota musÌ b˝t vöemi uzn·v·na. PovinnostÌ kaûdÈho je vodu uûÌvat ˙ËelnÏ a ekonomicky. ● M· ¯adu v˝znam˘ ñ je nezbytnou souË·stÌ potravy, v †hospod·¯sk˝ch odvÏtvÌch je zdrojem energie, je d˘leûit· v†lodnÌ dopravÏ a jinde. ● Z·soby sladkÈ vody nejsou nevyËerpatelnÈ a je proto nezbytnÈ je udrûovat, chr·nit a podle moûnostÌ rozmnoûovat. Pot¯eba vody pro obyvatelstvo, zemÏdÏlstvÌ a pr˘mysl stoup·, uspokojov·nÌ pot¯eb bude st·le obtÌûnÏjöÌ. ● ZneËiöùov·nÌ vody zp˘sobuje ökody ËlovÏku a ostatnÌm ûiv˝m organism˘m z·visl˝m na vodÏ; voda je ûivotnÌm prost¯edÌm Ëetn˝ch organism˘. PovrchovÈ i podzemnÌ vody musÌ b˝t chr·nÏny p¯ed zneËiötÏnÌm, kaûdÈ snÌûenÌ mnoûstvÌ a jakosti tekoucÌ i stojatÈ vody je pro ûivoËichy nebezpeËnÈ. ● Jakost vody musÌ odpovÌdat poûadavk˘m pro r˘znÈ zp˘soby jejÌho vyuûitÌ, zejmÈna musÌ odpovÌdat norm·m pro lidskÈ zdravÌ. ● Po vr·cenÌ pouûitÈ vody do zdroje se nesmÌ zabr·nit dalöÌmu jeho pouûitÌ pro ve¯ejnÈ i soukromÈ ˙Ëely.Hospoda¯enÌ s vodnÌmi zdroji by se mÏlo zajiöùovat v†r·mci p¯irozen˝ch povodÌ. ● OdstraÚov·nÌ odpadk˘, nebo odpadnÌch vod nesmÌ vÈst ke zneËiöùov·nÌ vody, s†ohledem na zdravotnÌ i jin· rizika. Schopnost samoËiötÏnÌ tok˘ musÌ b˝t zachov·na. ● Pro zachov·nÌ vodnÌch zdroj˘ m· z·sadnÌ v˝znam rostlinstvo a zejmÈna lesy. To vyûaduje zachovat rostlinn· spoleËenstva, rostlinn˝ kryt a lesy na pot¯ebn˝ch ploch·ch. ● VodnÌ zdroje musÌ b˝t zachov·ny; vyuûitelnÈ mnoûstvÌ sladkÈ vody p¯edstavuje jen necelÈ 1 % celkovÈho mnoûstvÌ vody (navÌc je velmi nerovnomÏrnÏ rozdÏlena). ● P¯ÌsluönÈ odpovÏdnÈ org·ny musÌ pl·novat ˙ËelnÈ hospoda¯enÌ s†vodou a s vodnÌmi zdroji. Spr·vnÈ hospoda¯enÌ s†vodou znamen· d˘kladnÈ pl·nov·nÌ, dostateËn˝ p¯Ìsun a udrûenÌ jakosti a pot¯ebnÈho mnoûstvÌ dostatku vody i kontrolu nad vypouötÏnÌm odpadnÌch vod. ● Ochrana vody vyûaduje zintenzivnÏnÌ vÏdy, v˝zkumu, odbornÈ v˝chovy a informovanost ve¯ejnosti. ● Voda nezn· hranic, jako spoleËn˝ zdroj vyûaduje spolupr·ci mezi sousedÌcÌmi st·ty v†oblastech jejÌho vyuûÌv·nÌ, mnoûstvÌ a jakosti.

⁄mluva o ochranÏ a vyuûÌv·nÌ hraniËnÌch vodnÌch tok˘ ⁄mluva byla podeps·na v†Hesink·ch v†roce 1992. ⁄mluva o ochranÏ a vyuûÌv·nÌ hraniËnÌch vodnÌch tok˘ a mezin·rodnÌch jezer v r·mci obecn˝ch ustanovenÌ smluvnÌm stran·m ukl·d· zejmÈna:

PozemkovÈ ˙pravy ■

■

■

■

■

■

■

■

■

P¯ijmout vhodn· opat¯enÌ k prevenci, kontrole a omezov·nÌ zneËiöùov·nÌ vod p¯esahujÌcÌch hranice st·t˘; (zneËiötÏnÌ m˘ûe ovlivÚovat flÛru, faunu, p˘du, vodu, krajinu, objekty aj.). HraniËnÌch vody vyuûÌvat ekologicky öetrn˝m a racion·lnÌm p¯Ìstupem ve vodnÌm hospod·¯stvÌ p¯i zachov·nÌ vodnÌch zdroj˘ i ekosystÈm˘ a zajiötÏnÌ ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ. V†realizovan˝ch opat¯enÌch uplatÚovat principy p¯edbÏûnÈ opatrnosti, princip zneËiöùovatel platÌ a spolupr·ce na z·kladÏ rovnosti a reciprocity. Pro prevenci, kontrolu a omezov·nÌ vlivu p¯esahujÌcÌho hranice st·t˘ zpracovat a uskuteËÚovat pr·vnÌ, administrativnÌ, ekonomick·, finanËnÌ a technick· opat¯enÌ, zajiöùujÌcÌ ochranu hraniËnÌch vod proti zneËiötÏnÌ z bodov˝ch zdroj˘ cestou povolenÌ k vypouötÏnÌ odpadnÌch vod (s limity nebezpeËn˝ch l·tek). TÏûiötÏ opat¯enÌ proti zneËiöùov·nÌ vod by mÏlo b˝t smÏrov·no na zdroje pr˘myslovÈho Ëi mÏstskÈho zneËiötÏnÌ (p¯i uplatnÏnÌ nejlepöÌch dostupn˝ch technologiÌ). Vypracovat a zav·dÏt vhodn· opat¯enÌ a spr·vnÈ environment·lnÌ postupy vedoucÌ ke snÌûenÌ vstupu ûivin u zdroj˘ poch·zejÌcÌch ze zemÏdÏlstvÌ (smÏrnice pro jejich vypracov·nÌ jsou v†p¯Ìloze ˙mluvy). Stanovit emisnÌ limity pro vypouötÏnÌ z bodov˝ch zdroj˘ do povrchov˝ch vod, konkrÈtnÏ aplikovatelnÈ na jednotliv· pr˘myslov· odvÏtvÌ a obory, z nichû zneËiöùujÌcÌ l·tky odch·zÌ (smÏrnice pro vypracov·nÌ limit˘ jsou v†p¯Ìloze ˙mluvy) Stanovit cÌle pro jakost vody a zavÈst kritÈria jakosti vody pro ˙Ëely prevence, kontroly a omezov·nÌ vlivu p¯esahujÌcÌho hranice st·t˘ (smÏrnice pro vypracov·nÌ cÌlov˝ch ukazatel˘ a kritÈriÌ jakosti vody jsou v†p¯Ìloze ˙mluvy). Realizovat program monitorov·nÌ stavu hraniËnÌch vod, podporovat v˝zkum a v˝voj, mezin·rodnÌ spolupr·ci, v˝mÏnu informacÌ aj.

Protokol o vodÏ a zdravÌ k†⁄mluvÏ o ochranÏ a vyuûÌv·nÌ hraniËnÌch vodnÌch tok˘ a mezin·rodnÌch jezer CÌlem protokolu je podporovat ochranu lidskÈho zdravÌ v†r·mci trvale udrûitelnÈho rozvoje (na ˙rovni n·rodnÌ, p¯eshraniËnÌ i mezin·rodnÌ) zkvalitnÏnÌm vodnÌho hospod·¯stvÌ, vËetnÏ ochrany vodnÌch ekosystÈm˘ a prost¯ednictvÌm prevence, kontroly a omezenÌ v˝skytu chorob souvisejÌcÌch s†vodou. Protokol je zamϯen a zd˘razÚuje zejmÈna: ◆ voda p¯edstavuje v˝znamnou hodnotu z†hlediska spoleËenskÈho, ekono-

mickÈho i ûivotnÌho prost¯edÌ a proto musÌ b˝t dob¯e obhospoda¯ov·na ◆ zajiötÏnÌ integrovanÈho vodohospod·¯skÈho systÈmu, opat¯enÌ k†prevenci, kontrole a omezenÌ v˝skytu chorob souvisejÌcÌch s vodou ◆ zajiötÏnÌ odpovÌdajÌcÌ pr·vnÌ, administrativnÌ a ekonomickÈ systÈmy, kterÈ p¯ispÏjÌ ke zlepöenÌ vodnÌho hospod·¯stvÌ ◆ trvale udrûitelnÈ vyuûitÌ vodnÌch zdroj˘ a vodnÌch ekosystÈm˘ a takovÈ parametry vody, kter· neohrozÌ lidskÈ zdravÌ (zohledÚujÌ smÏrnice WHO) ◆ pozornost se musÌ vztahovat na veökerou vodu ñ povrchovou, podzemnÌ, vodu vyuûÌvanou rekreaËnÏ i vodu splaökovou a odpadnÌ; p¯i zneËiötÏnÌ uplatÚovat princip zneËiöùovatel platÌ ◆ dostateËnÏ z·sobovat zdravotnÏ nez·vadnou pitnou vodou a jejÌ p¯Ìstup pro vöechny Ëleny populace, vËetnÏ tÏch kte¯Ì trpÌ znev˝hodnÏnÌm, nebo i stojÌ na okraji spoleËnosti ◆ nakl·d·nÌ s†odpadnÌmi a splaökov˝mi vodami zajiöùovat pro vöechny, zabezpeËit takovÈ kanalizaËnÌ systÈmy, kterÈ budou dostateËnÏ chr·nit lidskÈ zdravÌ a ûivotnÌ prost¯edÌ ◆ v†r·mci prevence rizik chorob souvisejÌcÌch s†vodou, vÏcnÏ, pr·vnÏ i institucion·lnÏ systÈm monitorov·nÌ kvality vody, zejmÈna pitnÈ ◆ vody musÌ b˝t obhospoda¯ov·ny integrovan˝m zp˘sobem na z·kladÏ povodÌ se z·mÏrem propojit soci·lnÌ ekonomick˝ rozvoj s†ochranou p¯ÌrodnÌch ekosystÈm˘ ◆ zajiötÏnÌ spr·vnÈ praxe z·sobov·nÌ vodou a kanalizace, vËetnÏ ochrany zdroj˘ pitnÈ vody ◆ vÏnovat dostateËnou pozornost vÏdÏ a v˝zkumu, mezin·rodnÌ spolupr·ci, v˝chovÏ, vzdÏl·v·nÌ a informovanosti obËan˘. Protokol o vodÏ a zdravÌ je dokumentem z·vazn˝m.

Evropsk· charta o p˘dÏ Evropsk· charta o p˘dÏ a udrûitelnÈm vyuûÌv·nÌ p˘dy byla p¯ijata Radou Evropy v†roce 1972. Je dokumentem, kter˝ nenÌ z·vazn˝. Evropsk· charta zd˘razÚuje vedle hospod·¯skÈ ˙lohy, takÈ ekologickou mimoprodukËnÌ funkci p˘dy. P˘du uv·dÌ jako souË·st ûivotnÌho prost¯edÌ (tvo¯enou pevnou, kapalnou a plynnou sloûkou a ûiv˝mi mikroorganismy). Charta se zab˝v· ot·zkami degradace p˘d, v˝znamem prevence v†ochranÏ proti erozi, opat¯enÌmi smϯujÌcÌmi k†podpo¯e st·lÈ ˙rodnosti p˘d, p¯i uplatnÏnÌ p¯Ìstup˘ trvale udrûitelnÈho uûÌv·nÌ p˘dy, koordinaci hospod·¯sk˝ch, ekonomick˝ch a ekologick˝ch program˘ a aktivit. Evropsk· charta o ochranÏ a udrûitelnÈm vyuûÌv·nÌ p˘dy uv·dÌ doporuËe7

nÌ a priority, v†r·mci kter˝ch je zd˘raznÏno zejmÈna: ◆ p˘da m· pro ËlovÏka a ûivÈ organismy existenËnÌ v˝znam, p¯edstavuje spoleËnÈ kulturnÌ a historickÈ dÏdictvÌ n·roda, v˝znamnÏ tvaruje krajinu, spoluvytv·¯Ì krajinn˝ r·z; proto ochrana p˘dy musÌ b˝t ve¯ejn˝m z·jmem ◆ je û·doucÌ, aby byla st·tnÌ zavedena st·tnÌ strategie ochrany p˘dy jako souË·st ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ a strategie trvale udrûitelnÈho rozvoje ◆ na p˘du musÌ b˝t nahlÌûeno jako na rozlohou omezen˝, neobnoviteln˝ p¯ÌrodnÌ zdroj a proto ke st·tnÌ strategii pat¯Ì ochrana a zachov·nÌ jejich v˝znamn˝ch ekologick˝ch a mimoprodukËnÌch funkcÌ ◆ v†r·mci ekologick˝ch funkcÌ p˘dy je zd˘raznÏna ˙loha tvorby biomasy, jako z·kladu lidskÈho, ûivoËiönÈho, rostlinnÈho a mikrobi·lnÌho ûivota a z·sobov·nÌ obnovitelnou energiÌ ◆ p˘da je d·le i z·sob·rnou vody, zdrojem surovin (hlÌna, pÌsek, ötÏrk, miner·ly) a je v†podstatÏ i poË·tkem potravnÌho ¯etÏzce ◆ jakÈkoli vyuûÌv·nÌ p˘dy musÌ b˝t takovÈ, aby zajiöùovalo ochranu jejich ekologick˝ch funkcÌ s†cÌlem jejich zachov·nÌ ◆ ochrana p˘dy musÌ b˝t respektovan·, systematick· a musÌ na nÌ participovat v†odpovÌdajÌcÌ m̯e vöechna odvÏtvÌ, zajiöùujÌcÌ hospod·¯skou Ëinnost nÏjak spojen· s p˘du (zejmÈna zemÏdÏlstvÌ, lesnictvÌ, pr˘myslovÈ obory, tÏûba nerostn˝ch surovin apod.) i p¯ÌsluönÈ org·ny a ˙tvary odpovÏdnÈ za ˙zemnÌ rozvoj, urbanizmus a turistiku ◆ p˘da je ohroûena erozÌ (naruöenÌ) a degradacÌ (zniËenÌ p˘dy) coû poökozuje jednu i vÌce funkcÌ p˘dy ◆ prioritou musÌ b˝t zachov·nÌ nezneËiötÏnÈ zemÏdÏlskÈ p˘dy a jejÌ ochrana p¯ed vodnÌ a vÏtrnou erozÌ a p¯ed degradacÌ a ochrana organick˝ch l·tek v p˘dÏ ◆ tam, kde nastane v·ûnÈ riziko poökozenÌ nÏkterÈ z†ekologick˝ch funkcÌ p˘dy, nebo je odborn˝ p¯edpoklad takovÈho rizika, mÏla by nastoupit preventivnÌ opat¯enÌ ◆ p¯ÌËiny degradace jsou mnohostrannÈ (v˝stavba objekt˘,trasy dopravy, d˘lnÌ Ëinnost, zhutnÏnÌ zemÏdÏlsk˝mi stroji, ovlivnÏnÌ vÏtrnou a vodnÌ erozi, hnojivy, pesticidy, okyselov·nÌ, zasolenÌ, vyËerp·nÌ organick˝ch l·tek); degradace probÌh· rychle, nÏkdy s nevratn˝m poökozenÌm p˘dy ◆ degradaci p˘dy by se mÏlo Ëelit preventivnÌmi opat¯enÌmi na n·rodnÌ a evropskÈ ˙rovni cestou trvale udrûitelnÈho vyuûÌv·nÌ p˘dy, Ëi integrovan˝mi zp˘soby hospoda¯enÌ

PozemkovÈ ˙pravy ◆

◆

◆

◆

◆

◆

◆

◆

◆

◆

◆

vz·cnÈ typy p˘d by mÏly b˝t p¯edmÏtem vÏdeckÈho z·jmu se z·mÏrem zachov·nÌ jejich charakteristick˝ch rys˘ vhodn˝mi postupy, mnohdy prosazenÌm p˘dnÌch ochrann˝ch p·sem zemÏdÏlskÈ a lesnickÈ vyuûÌv·nÌ p˘dy, nebo turistick˝ ruch by mÏlo p˘sobit jen zcela minim·lnÌ vratnÈ zmÏny zajiötÏnÌ ÑzdravÈ p˘dyî vyûaduje regulaci zp˘sobu hospoda¯enÌ v ochrann˝ch p·smech, odpovÏdnÈ pouûÌv·nÌ vstup˘ (jako hnojiv, pesticid˘, upraven˝ch kal˘ Ëi sediment˘) doporuËeno p¯ijetÌ z·sad spr·vnÈ zemÏdÏlskÈ praxe/ z·sad dobrÈho hospoda¯enÌ s p˘dou vyuûÌv·nÌ p˘dy v†zemÏdÏlstvÌ a lesnictvÌ by mÏlo b˝t trvale udrûitelnÈ, tam kde je to vhodnÈ, m˘ûe b˝t uloûen z·kaz nÏkter˝ch metod hospoda¯enÌ; pokud by takov˝ postup hospoda¯enÌ znamenal ekonomickou ztr·tu nebo poökozenÌ p˘dy, je t¯eba poskytnout kompenzace trvale udrûitelnÈ hospoda¯enÌ mnohdy vyuûÌv· ekologickÈ zp˘soby hospoda¯enÌ, preciznÌ hospoda¯enÌ s†vyuûitÌm GPS a jin· opat¯enÌ (rozöi¯ov·nÌ zelenÏ, zakl·d·nÌ vÏtrolam˘, ochrana meandrujÌcÌch tok˘ aj.) trvale udrûitelnÈ zemÏdÏlskÈ a lesnickÈ hospoda¯enÌ je doporuËeno jako podmÌnka pro podpory nebo p˘jËky p¯i povrchovÈ tÏûbÏ nerostn˝ch surovin zajiötÏnÌ odpovÏdnosti za obnovu krajiny na tÏûebnÌch spoleËnostech a provozovatelÌch d˘leûitÈ je trvalÈ monitorov·nÌ zmÏn vyvolan˝ch hospoda¯enÌm na p˘dÏ, pouûÌv·nÌm vstup˘, d˘lnÌ a tÏûebnÌ ËinnostÌ zd˘raznÏn v˝znam v˝zkumu p¯ÌËiny degradace p˘d, p˘dnÌ biodiverzity a rozpracov·nÌ model˘ integrovanÈho hospoda¯enÌ na p˘dÏ, i mezin·rodnÌ spolupr·ce zd˘raznÏna nutnost v˝uky o p˘dÏ a jejÌ trvale udrûitelnÈ ochranÏ vÌceoborovÏ (agronomie, lesnictvÌ, stavebnictvÌ, a informovanosti ve¯ejnosti o pot¯eb·ch trvale udrûitelnÈ ochrany p˘dy.

SmÏrnice pro ochranu p˘dy (N·vrh smÏrnice je p¯ipravovan na ˙rovni RE) Protoûe smÏrnice pro ochranu p˘dy nenÌ dosud p¯ijata, jejÌ nÏkterÈ z·mÏry jsou uvedeny jen orientaËnÏ. SmÏrnice nap¯Ìklad zd˘razÚuje: ■ Schopnost p˘dy plnit ¯adu d˘leûit˝ch environment·lnÌch, ekonomick˝ch a soci·lnÏkulturnÌch funkcÌ (produkce biomasy, shromaûÔov·nÌ a transformace ûivin a vody v†p˘dnÌm profilu, zdroj surovin a uhlÌku, stanoviötÏ pro existenci rostlinn˝ch a ûivoËiön˝ch druh˘, pro lidskÈ aktivity, role archivu geologickÈho a archeologickÈho dÏdictvÌ).

■

■

■

Nutnost vyuûÌvat p˘du udrûiteln˝m zp˘sobem zachov·vajÌcÌm jejÌ schopnost poskytovat ekologickÈ, ekonomickÈ a soci·lnÌ sluûby, p¯i zachov·nÌ jejich funkcÌ tak, aby budoucÌ generace mohly uspokojovat svoje pot¯eby. D˘leûitost prevence a sniûov·nÌ vstupu nebezpeËn˝ch l·tek do p˘dy, aby se zabr·nilo kontaminaci p˘dy a byly zachov·ny funkce p˘dy. Z·mÏr p¯ispÏt zvl·dnutÌ historickÈ kontaminace p˘dy, aby se zabr·nilo ökodliv˝m ˙Ëink˘m na lidskÈ zdravÌ a ûivotnÌ prost¯edÌ, nebo byly tyto ˙Ëinky zmÌrnÏny.

■

■

■

D˘leûitost organizovanÈho ¯eöenÌ n·prav u kontaminovan˝ch lokalit, se z·mÏrem kontaminaci kontrolovat, snÌûit, nav·zat nebo odstranit jejÌ mÌru v†z·jmu budoucÌho vyuûitÌ. Z·mÏr identifikovat tzv. ohroûenÈ oblasti jako takovÈ, u kter˝ch doölo k†nÏkter˝m projev˘m degradace, jako jsou vodnÌ nebo vÏtrn· eroze, sniûov·nÌ obsahu organickÈ hmoty, zhutnÏnÌ, nebo zasolenÌ p˘dy, Ëi sesuvy p˘dy. Nutnost stanovenÌ opat¯enÌ pro prevenci proces˘ degradace p˘dy naruöujÌcÌch schopnost p˘dy plnit jejÌ funkce.

NOV› SLOVNÕK VYBRAN›CH POJMŸ PRO POZEMKOV… ⁄PRAVY Vzhledem k progresivnÌmu v˝voji pozemkov˝ch ˙prav v »R po roce 1990, kter˝ zp˘sobila jednak zmÏna politickÈho reûimu, obnovenÌ vlastnick˝ch pr·v k p˘dÏ, restituci zemÏdÏlskÈho majetku, privatizace oboru pozemkov˝ch ˙prav a geodetick˝ch ËinnostÌ, ale i vstup »R do EvropskÈ unie vznikla pot¯eba novÏ definovat nÏkterÈ z·kladnÌ pojmy, uûÌvanÈ tradiËnÏ v oboru a formulovat pojmy, kterÈ se objevily p¯i vyuûitÌ netradiËnÌch metod. CÌlem sbornÌku vybran˝ch pojm˘ je vych·zet z obecnÏ platn˝ch n·zvoslovÌ, ale z·roveÚ tyto pojmy novÏ definovat z pohledu pozemkov˝ch ˙prav tak, aby mÏly öiröÌ oblast pouûitÌ a byly pochopitelnÈ pro odbornou ve¯ejnost. Je totiû t¯eba konstatovat, ûe odbornÈ ve¯ejnosti chybÌ sjednocen˝ jazyk, kter˝ by na jednÈ stranÏ mohl komunikovat s odbornÌky z jin˝ch obor˘ a z·roveÚ srozumitelnÏ vysvÏtlil uûivatel˘m pozemkov˝ch ˙prav, o co jde. TakÈ samotn· komunikace mezi ˙zk˝m okruhem odbornÌk˘, zab˝vajÌcÌch se pozemkov˝mi ˙pravami, je znaËnÏ nejednotn· a zastaral·, orientovan· p¯Ìliö agronomicky. Zvl·ötnÌ Ë·st pojm˘ tvo¯Ì zcela novÏ vytvo¯enÈ termÌny jako v˝sledek v˝zkumnÈ Ëinnosti a p¯irozenÈho v˝voje oboru v praxi, kter· v nÏkter˝ch smÏrech bohuûel p¯edbÌh· v˝zkumnou z·kladnu. DalöÌ Ë·st odbornÈ terminologie pak tvo¯Ì termÌny p¯evzatÈ ze Ñz·kona o pozemkov˝ch ˙prav·chì a platnÈ odvÏtvovÈ technickÈ normy vodnÌho hospod·¯stvÌ TNV 75 0144 Ñterminologie pozemkov˝ch ˙pravì MZe »R 1996, zpracovanÈ Hydroprojekiern a.s. Praha. K tÈto normÏ je vöak t¯eba podotknout, ûe vznikla v dobÏ, kdy v »R nemohly b˝t jeötÏ zobecnÏny nÏkterÈ pojmy , Ëinnosti a spoleËensko-p¯ÌrodnÌ jevy novodobÈho procesu pozemkov˝ch ˙prav. Nap¯Ìklad chybÌ pl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ, obnova venkova, nesoulad druhu pozemku a dalöÌ. K novÏ definovan˝m pojm˘m je t¯eba ¯Ìci, ûe vych·zÌ nikoliv ze snahy kolektivu autor˘ vÏc zkomplikovat, nebo uËinit zajÌmavou, ale ze skuteËnÈ pot¯eby ûivota spoleËnosti, zejmÈna venkovsk˝ch region˘. Obor totiû dostal po roce 2000 nov˝ rozmÏr z hlediska zlepöenÌ kvality ûivota na venkovÏ, restrukturalizace zemÏdÏlstvÌ, obnovy venkova, ale i udrûitelnÈho rozvoje ˙zemÌ ve spoleËnÈm prostoru sjednocenÈ Evropy. Bylo tak nutnÈ stanovit novÈ strategickÈ cÌle pozemkov˝ch ˙prav, kterÈ jiû nesledovaly jen pomoc zemÏdÏlc˘m p¯i agr·rnÌch operacÌch, ale integrovaly vöechny spoleËenskÈ programy t˝kajÌcÌ se krajiny, venkova a ûivotnÌho prost¯edÌ. Obor pozemkov˝ch ˙prav se tak stal jeötÏ vÌce multidisciplin·rnÌ profesÌ a p¯edmÏtem z·jmu odbornÌk˘ z mnoha dalöÌch obor˘. Z hlediska vÏdnÌho se tak pozemkovÈ ˙pravy mohou st·t spoleËn˝m prostorem pro vznik modernÌho oboru, kter˝ by sjednocoval exaktnÌ, p¯ÌrodnÌ a soci·lnÌ vÏdy. P¯i zpracov·nÌ sbornÌku vybran˝ch pojm˘ bylo vyuûito ¯ady literatury a informaËnÌch zdroj˘ z r˘zn˝ch obor˘. Je t¯eba si uvÏdomit, ûe kaûdoroËnÏ vznikajÌ desÌtky nov˝ch publikacÌ, zpr·v a v˝sledk˘ v˝zkum˘, kterÈ p¯in·öejÌ vûdy jinÈ definice a citace a je proto obtÌûnÈ vypracovat aktu·lnÌ a ˙pln˝ soupis vöech pojm˘. Tento v˝bÏr pojm˘ a klÌËov˝ch slov je zpracov·n pro ˙Ëely oboru pozemkov˝ch ˙prav, se snahou o udrûenÌ kontinuity v˝voje, ale i posun vÏdnÌ discipliny na vyööÌ stupeÚ pozn·nÌ. Auto¯i p¯itom vyuûÌvajÌ zkuöenostÌ ze 62 ukonËen˝ch komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav a z realizace 106 spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ v oblasti PlzeÚska. Kaûd˝ pojem m· sv˘j informaËnÌ zdroj, podklad Ëi normu nebo publikaci, ale pro ˙Ëel tohoto Ël·nku nenÌ uveden.Ty pojmy, kde odkaz na zdroj informacÌ chybÌ, jsou formulov·ny zcela novÏ a souvisÌ p¯edevöÌm s netradiËnÌmi metodami posuzov·nÌ krajiny, p¯ÌrodnÌch a soci·lnÌch jev˘, souvisejÌcÌch s prov·dÏnÌm pozemkov˝ch ˙prav. V. A. MazÌn

8

PozemkovÈ ˙pravy

IniciativnÌ program ILUP PomoravÌ jako inspirace nebo pl·n pro Ing. Marie Trantinov· venkovsk˝ prostor Kontext PÈËe o p˘dnÌ fond a zemÏdÏlskou krajinu v souladu s†ekonomick˝mi, soci·lnÌmi a ekologick˝mi pot¯ebami v†podmÌnk·ch danÈho ˙zemÌ, by mÏla zahrnovat bezpochyby takÈ pl·novacÌ sloûku. Ekologick· stabilita ˙zemÌ je bohatstvÌm celÈ spoleËnosti a je nevyhnutelnou podmÌnkou naöÌ dlouhodobÈ existence.Nep¯Ìzniv˝ v˝voj zemÏdÏlskÈ krajiny z†obdobÌ socialismu p¯inesl na mnoha mÌstech ztr·tu biodiverzity, degradaci p˘d, zhoröenÌ vodnÌho reûimu krajiny. Na ploch·ch intenzivnÌho zemÏdÏlstvÌ doch·zelo ke zneËiöùov·nÌ sloûek ûivotnÌho prost¯edÌ, vËetnÏ negativnÌch vliv˘ na biosfÈru. Od devades·t˝ch let se podmÌnky v†zemÏdÏlstvÌ, naöe zemÏdÏlsk· krajina a jejÌ stabilita zaËaly pozvolna mÏnit, ale na zmÏn·ch se pochopitelnÏ podÌlejÌ i dalö̆-† mimozemÏdÏlskÈ sektory. P˘sobÌcÌ tlak trûnÌho hospod·¯stvÌ a problematika vlastnicko-uûivatelsk˝ch vztah˘ brzdÌ zav·dÏnÌ stabilizaËnÌch opat¯enÌ v†krajinÏ. FunkËnÌ umÌstÏnÌ v˝sadeb v†krajinÏ, stabilizace drah soust¯edÏnÈho odtoku, travnatÈ protieroznÌ p·sy, v˝sev plodin v†p·sech po vrstevnici, snÌûenÌ velk˝ch rozloh p˘dnÌch bloku, retenËnÌ n·drûe a rozvolnÏnÌ tok˘, to vöe p¯in·öÌ v˝znamnou ochranu p¯ed†rizikov˝mi situacemi, jako jsou nap¯Ìklad p¯ÌvalovÈ deötÏ, sucho, siln˝ vÌtr aj. Kdyû vezmeme v†˙vahu †nÌzkÈ n·klady na po¯ÌzenÌ a ˙drûbu zmÌnÏn˝ch prvk˘, je efekt tÏchto opat¯enÌ velmi vysok˝. NavÌc realizace krajinn˝ch prvk˘ a opat¯enÌ na zv˝öenÌ stability krajiny s†sebou

mnohdy p¯in·öejÌ zv˝öenÌ estetickÈ hodnoty krajiny, coû by mÏli ocenit ti, kte¯Ì usilujÌ o rozvoji turistiky na venkovÏ nap¯. MAS (mÌstnÌ akËnÌ skupiny LEADER), starostovÈ obcÌ, podnikatelÈ. Otev¯enÈ hodnocenÌ dopad˘ v˝voje minul˝ch let je prvnÌm krokem k†¯ÌzenÈ zmÏnÏ stavu zemÏdÏlskÈ krajiny. Podpory v r·mci struktur·lnÌ politiky rozvoje venkova a podmÌnky dodrûov·nÌ spr·vnÈ zemÏdÏlskÈ praxe jsou krokem druh˝m a n·slednÈ kroky jsou objektivnÌ hodnocenÌ efektivity podpor, p¯ÌpadnÈ ˙pravy vyuûÌv·nÌ n·stroj˘ struktur·lnÌ politiky a p˘sobenÌ na jinÈ sektory, kterÈ svou rozpÌnavou ËinnostÌ naöi krajinu leckde ohroûujÌ nebo trvale znetvo¯ujÌ.

Obr·zek 1 zjednoduöenÈ projektovÈ schÈma ILUP PomoravÌ

hlÌdkou vöech n·rodnÌch projekt˘ za ˙Ëasti vysok˝ch ˙¯ednÌk˘ z˙ËastnÏn˝ch st·t˘ a rakousk˝ch mediÌ. Jako ¯eöitelÈ z »eskÈ republiky jsme si vymÏÚovali zkuöenosti s†kolegy z Rakouska, NÏmecka a MaÔarska, abychom vöichni co nejlÈpe p¯ispÏli k integrovanÈmu pl·nov·nÌ krajiny. CÌle projektu vych·zely ze z·kladnÌch obecn˝ch priorit programu INTERREG IIIB s†tÌm, ûe byly aplikov·ny na podmÌnky v†dÌlËÌch n·rodnÌch projektech, p¯i respektov·nÌ mÌstnÌch zvl·ötnostÌ. V jednotliv˝ch†projektech tak bylo dosaûeno specifick˝ch postup˘ a na mezin·rodnÌch setk·nÌch jsme srovn·vali metodiky, v˝sledky a ˙spÏchy Ëi ne˙spÏchy p¯i ¯eöenÌ. »esk˝ projekt dostal n·zev ILUP PomoravÌ a byl zamϯen na protieroznÌ protipovodÚovou ochranu ˙zemÌ a rozvoj venkova. UmÌstÏn byl v hornÌm a st¯ednÌm toku ¯eky Moravy na ploöe 3 600 km2. V†dobÏ zah·jenÌ pracÌ jsme jako kandid·tsk· zemÏ p¯ipravovali v˝stupy orientovanÈ hlavnÏ na posouzenÌ dopad˘ evropskÈ struktur·lnÌ politiky do zemÏdÏlstvÌ a venkova v »R. OrganizaËnÏ byl projekt ËlenÏn do tzv. vÏcn˝ch etap a v†¯eöitelsk˝ch t˝mech byli zapojeni specialistÈ z†mnoha pracoviöù. Ta nejv˝znamnÏjöÌ jsou: VUT FAST Brno ñ ⁄stav vodnÌho hospod·¯stvÌ krajiny, ⁄H⁄L Brno a Olomouc, V⁄ZE Praha a Brno, J»U ZF »eskÈ BudÏjovice, ⁄P Olomouc, Ekotoxa Opava a dalöÌ. Financov·n projektu mÏlo prvnÌ t¯i roky znaËnÈ zpoûdÏnÌ dÌky ¯ÌdÌcÌmu org·nu v†ÿÌmÏ, ale ke cti n·rodnÌho kofinancov·nÌ se poda¯ilo projekt udrûet. NejvÌce p¯ispÏlo Ministerstvo pro mÌstnÌ rozvoj (26% rozpoËtu), Lesy »R, s. p., a KrajskÈ ˙¯ady OlomouckÈho a PardubickÈho kraje, d·le to byly M⁄ äumperk, M⁄ Hanuöovice, M⁄ Mohelnice, M⁄ Z·b¯eh, M⁄ Litovel a MZe »R. Obr·zek 2 situov·nÌ HornÌho PomoravÌ na mapce »eskÈ republiky (Obr·zek umÌstÏn na n·sledujÌcÌ stranÏ)

Projekt ILUP PomoravÌ V†r·mci programu INTERREG III B - CADSES byl v roce 2002 zah·jen pÏtilet˝ mezin·rodnÌ projekt s†n·zvem Integrated Land Use Planning and River Management, zkr·cenÏ ILUP. V†roce 2006 byl pak ve Waidhofenu slavnostnÏ ukonËen p¯e9

ÿeöenÌ a v˝sledky V†projektu jsme kladli d˘raz na prov·zanost ¯eöenÌ - nap¯Ìklad navrhovan· opat¯enÌ v†krajinÏ t˝mu ÑVoda v†krajinÏ E05î byla posouzena t˝mem ochrana p¯Ìrody, optimalizace lesnÌho hospod·¯stvÌ a jin˝mi. U opat¯enÌ byla ocenÏna finanËnÌ n·roËnost na jeho vybudov·nÌ a v†t˝mu zemÏdÏlstvÌ d·le testov·na n·roËnost na zavedenÌ v†zemÏdÏlsk˝ch podnicÌch. Zjiöùovali jsme, jak˝ majÌ dopad do ekonomiky podnik˘ a jak· je ochota k†realizaci v praxi. DalöÌm p¯Ìkladem je metodika zalesÚov·nÌ p˘d, kter· systÈmem vÌcekriteri·lnÌ pot¯eby urËuje hodnotu danÈ ploch k†zalesnÏnÌ.

PozemkovÈ ˙pravy

riantami zemÏdÏlskÈho hospoda¯enÌ, kterÈ vz·jemnÏ srovn·val. Varianty zahrnovaly: - vlastnÌ p¯edstavu zemÏdÏlskÈho podniku o budoucÌ struktu¯e podniku, - doporuËen· technick· a biotechnick˝ch opat¯enÌ v†krajinÏ pro optimalizaci vodnÌho reûimu a prevenci p¯ed povodnÏmi, - maximalizaci zisku p¯i zachov·nÌ limit˘ struktury podniku, - udrûitelnÈ hospoda¯enÌ s uzav¯en˝m obÏhem ûivin v†podniku.

Ochrana cenn˝ch p¯ÌrodnÏ bohat˝ch ˙zemÌ a ˙ËelovÈ uspo¯·d·nÌ zb˝vajÌcÌch zemÏdÏlsky a lesnicky vyuûÌvan˝ch ploch bez odvÏtvov˝ch bariÈr je z·sadnÌ p¯Ìstup ¯eöitel˘ projektu. Z hlediska optim·lnÌho vyuûÌv·nÌ ekologicky stabilnÌ krajiny musÌme urËit nebo doporuËit z·kladnÌ pÈËi o p¯ÌrodnÌ zdroje ve spoleËensky pot¯ebnÈm rozsahu a kvalitÏ. Co to p¯esnÏji pot¯ebn˝ rozsah a kvalita je, jsme se pokusili zjistit poloûenÌm ot·zek: ● Jak dos·hnout hlavnÌho cÌle ÑOptimalizace p¯ÌrodnÌch zdroj˘ v†˙zemÌ hornÌho PomoravÌ s†ohledem na udrûiteln˝ rozvoj venkovskÈho prostoruî? ● Jsou komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy jedinou z†cest k†dosaûenÌ tohoto cÌle? ● Jak sloûit˝ je proces pro zavedenÌ pot¯ebn˝ch opat¯enÌ v†krajinÏ? ● Jak nej˙ËinnÏji vyuûit politickÈ n·stroje k†oËek·van˝m zmÏn·m? ● Co je pot¯ebnÈ v†jednotliv˝ch regionech nebo z·jmov˝ch skupin·ch udÏlat a v†jakÈm po¯adÌ? Ot·zky a hypotÈzy, kterÈ jsme diskutovali Ëasto na spoleËn˝ch pracovnÌch setk·nÌch ¯eöitel˘, nebo monitorovacÌho v˝boru. MonitorovacÌ v˝bor projektu, kter˝ byl sloûen ze z·stupc˘ MZe, MMR a MéP, krajsk˝ch ˙¯ad˘, L»R s.p., mÏst a obcÌ, kontroloval vÏcnou a finanËnÌ st·nku projektu, ale takÈ velmi Ëasto pomohl pr·vÏ v†diskuzi, na co se m· projekt blÌûe zamϯit apod. Proöli jsme t¯emi obdobÌmi, kter· mÏnila nÏkterÈ n·roky, a museli jsme se s†tÌm vyrovnat. Bylo to jednak obdobÌ p¯Ìprav p¯ed vstupem do EU, prvnÌ roky po vstupu†t¯etÌ v†podmÌnk·ch p¯Ìpravy na obdobÌ 2007 ñ 2013. Testovali jsme nÏkterÈ n·vrhy zmÏn n·rodnÌ programov˝ch dokument˘, n·vrhy pro strategickÈ dokumenty, posuzovalo se doplnÏnÌ pl·n˘ hlavnÌch datov˝ch agend, jako jsou: 1. Pl·ny oblasti povodÌ (POP) 2. OblastnÌ pl·n rozvoje lesa (OPRL) 3. Registr produkËnÌch blok˘ (LPIS) 4. InformaËnÌ systÈm ochrany p¯Ìrody

a krajiny (NATURA 2000, ZCH⁄, ⁄SES, VKP) 5. KomplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy (KP⁄) 6. ⁄zemnÌ pl·ny obce nebo kraje (⁄AP) Vzhledem ke†znaËnÈmu objemu dat (526 katastr·lnÌch ˙zemÌ) bylo asi nejtÏûöÌ uhlÌdat harmonogram dÌlËÌch v˝stup˘, protoûe jsme na sebe vz·jemnÏ navazovali a zdrûenÌ prvnÌho t˝mu ohroûovalo vöechny n·sledujÌcÌ. VÏcnÈ etapy a jejich hlavnÌ v˝stupy: ÑInventury a sbÏr dat (E01) a z·kladnÌ GIS projektu a GIS anal˝zy (E02)î V r·mci tÏchto dvou etap byl zaveden datov˝ sklad, byly zde vymezeny faktory, potenci·l ˙zemÌ a zÛny podle podklad˘ ¯eöitel˘ vöech etap. Pr·ce zde udÏlanÈ se promÌtala do vöech etap a v†celÈm pr˘bÏhu ¯eöenÌ. Byly p¯ijaty z·sady pr·ce s†geografick˝mi daty, kterÈ uplatÚovaly ostatnÌ t˝my. To umoûnilo sdÌlet efektivnÏ data, prov·dÏt geografickÈ anal˝zy s†vyuûitÌm n·stroj˘ GIS. P¯edevöÌm vöak vyuûitÌ technologie GIS umoûnilo hledat novÈ postupy, pohledy a souvislosti p¯i ¯eöenÌ ot·zek rozvoje ˙zemÌ. Pro anal˝zu ˙zemÌ byla vytvo¯ena digit·lnÌ mapa venkovskÈ krajiny, d·le jen DMVK, kter· dÌky souvislÈmu zobrazenÌ venkovskÈho prostoru v†prost¯edÌ GIS umoûnila kvantifikovat poûadovanÈ krajinnÈ prvky aj. indik·tory. DMVK s v˝slednou p¯esnostÌ mϯÌtka 1:5 000 obsahujÌcÌ ploönÈ, liniovÈ a bodovÈ prvky re·lnÏ existujÌcÌ v†krajinÏ byla n·strojem kategorizaci a hodnocenÌ krajiny. P¯Ìkladem jsou anal˝zy Land use, fragmentace zemÏdÏlskÈ p˘dy, zastoupenÌ doprovodnÈ zelenÏ podÈl vodnÌch tok˘, dÈlka ekoton˘ a dalöÌ. Digit·lnÌ model terÈnu p¯inesl dalöÌ moûnost detailnÌch anal˝z uplatnÏnou hlavnÏ v†etapÏ vodnÌ reûim krajiny. Etapa ÑOptimalizace zemÏdÏlskÈho hospoda¯enÌ (E03)î p¯inesla n·vrhy zmÏn struktury zemÏdÏlskÈho hospoda¯enÌ na ˙rovni okres˘ a zemÏdÏlsk˝ch podnik˘. Matematick˝ model pracoval s†vÌce va10

ModelovÈ simulace efektivnosti zemÏdÏlsk˝ch podnik˘ v†HornÌm PomoravÌ p¯ispÏly k†rozbor˘m a popis˘m pozice ËeskÈho zemÏdÏlstvÌ v†EU a takÈ jeho dalöÌho oËek·vanÈho v˝voje. Tyto rozbory vyuûÌvaly skuteËn· data z†ekonomick˝ch öet¯enÌ vybran˝ch zemÏdÏlsk˝ch podnik˘ v†kaûdÈm okrese a dok·zaly plnÏ simulovat pr˘mÏrnÈ ekonomickÈ v˝sledky podnik·nÌ v†zemÏdÏlstvÌ a p¯i zad·nÌ dat oËek·vanÈho v˝voje zemÏdÏlsk˝ch podpor, evropsk˝ch i†svÏtov˝ch cen zemÏdÏlskÈ produkce a dalöÌch doplÚujÌcÌch ˙daj˘ umoûÚuje i v˝hled do budoucnosti. Z†hlediska zmÏny v˝robnÌ struktury podnik˘ p¯edstavuje v†ekonomice dlouhodobÏ kritickou oblast ûivoËiön· v˝roba, zejmÈna chov prasat. Chov dojnic nenÌ dlouhodobÏ ohroûen. Pro vÏtöinu podnik˘ je vöak ekonomicky velmi citliv· n·kupnÌ cena mlÈka. V†rostlinnÈ v˝robÏ se jevÌ jasn· tendence zvyöov·nÌ ploch olejnin, zejmÈna m·ku. TakÈ pÏstov·nÌ kuku¯ice na sil·û je ekonomicky mÈnÏ v˝hodnÈ a v oblastech, kde zemÏdÏlci zvl·dnou zajiötÏnÌ vhodnÈ krmnÈ d·vky jin˝mi plodinami (vÌcelet˝mi pÌcninami na ornÈ p˘dÏ bude plocha sil·ûnÌ kuku¯ice zmenöov·na). Tento trend je z¯ejm˝ pro oblast PomoravÌ a nemusÌ b˝t platn˝ pro celou republiku a souvisÌ s†pomÏrem n·klad˘ k v˝nos˘m i s†ohledem na vliv klimatu danÈho regionu. V˝sledky modelovÈho hodnocenÌ navrûen˝ch opat¯enÌ u re·ln˝ch podnik˘, kter· tvo¯Ì zatravnÏnÌ, ploönÈ nebo v p·sech a vylouËenÌ eroznÏ nebezpeËn˝ch plodin na svazÌch, jsou mÌrnÏ ziskovÈ, coû je zp˘sobeno p¯izn·nÌm dotacÌ na zatravnÏnÌ a ˙drûbu TTP a p¯ÌpadnÏ na dalöÌ opat¯enÌ. U podnik˘ na svaûit˝ch pozemcÌch m˘ûe b˝t navrûeno zatravnÏnÌ aû nÏkolika desÌtek hektar˘. P¯Ìpadn˝ v˝padek produkce vöak hradÌ dotace. Model takÈ plochy TTP vyuûÌv· ve v˝poËtech krmnÈ d·vky pro skot a navrhuje v˝razn· snÌûenÌ ploch sil·ûnÌ kuku¯ice. DalöÌ anal˝zy v†tÈto etapÏ hodnotily systÈm zemÏdÏlskÈho hospoda¯enÌ s†ohledem na ochranu p¯ÌrodnÌch zdroj˘, biodiverzity a cenn˝ch druh˘ rostlin a ûivoËich˘. Podkladem pro hodnocenÌ pot¯eby rozpt˝lenÈ zelenÏ byla DMVK. Na z·kladÏ diskuse s†ochr·nci p¯Ìrody byla

PozemkovÈ ˙pravy

Obr·zek 3, projedn·v·nÌ variant v zemÏdÏlsk˝ch podnicÌch kvantifikov·na pot¯eba rozpt˝lenÈ zelenÏ, kter· zajiöùuje minim·lnÌ n·roky na prost¯edÌ pro hnÌzdÏnÌ vybran˝ch druh˘ pt·k˘. Sledov·nÌ bude nutnÈ v†budoucnu jeötÏ d·le prohloubit a zp¯esnit podle r˘zn˝ch typ˘ krajiny a region˘, protoûe v†tÈto studii byl vztah sledov·n pokusnÏ jen na jednÈ lokalitÏ. Po diskusÌch se z·stupci zemÏdÏlsk˝ch podnik˘ se u protieroznÌch opat¯enÌ jako z·sadnÌ bariÈra jevÌ problÈm neochoty p¯istoupit k†zatravnÏnÌ navrhovan˝ch ploch v†produkËnÌch oblastech. P¯evod ornÈ p˘dy do TTP sniûuje cenu p˘dy i cenu n·jm˘ za p˘du a vlastnÌci pozemk˘ nejsou vÏtöinou ochotni d·t k†tomuto trvalÈmu opat¯enÌ souhlas. Lze tedy konstatovat, ûe v†oblastech s†vyööÌ cenou m˘ûeme p¯edpokl·dat obtÌûe p¯i realizaci n·vrh˘ vöech protieroznÌch opat¯enÌ. Etapa ÑOptimalizace lesnickÈho hospoda¯enÌ (04)î p¯inesla v˝stupy posuzujÌcÌ funkËnÌ potenci·l lesa z†hlediska stanovenÌ re·lnÈho potenci·lu a efekt˘ funkcÌ lesnÌch porost˘. Posuzov·n byl pedologick˝ potenci·l vzhledem k†retenci vody v†˙zemÌ nebo p¯i hodnocenÌ vazby d¯evinnÈ skladby na retenci. V˝stupem je vrstva re·lnÈho efektu hydrickÈ funkce. TÏûebnÏ-dopravnÌ eroze, kter· zp˘sobuje v†lese mnohdy velkÈ ztr·ty p˘dy, byla vymezena pomocÌ limitujÌcÌch tÏûebnÏdopravnÌch technologiÌ jako funkËnÌho kriteria odolnosti proti tÏûebnÏ dopravnÌ erozi celÈho z·jmovÈho ˙zemÌ. V˝stupem je vrstva potenci·lnÌ odolnosti proti tÏûebnÏ dopravnÌ erozi. StanovenÌ hydrologick˝ch skupin p˘d bylo provedeno vyhodnocenÌm hydrologick˝ch podmÌnek lesnÌch p˘d. Na z·kladÏ re·lnÈho efektu stupnÏ vodnÌho reûimu byly klasifikov·ny hydrologickÈ skupiny p˘d (A aû D) jako podklad pro stanovenÌ odtokov˝ch (C/N) k¯ivek. Byly provedeny ekosystÈmovÈ anal˝zy ñ zastoupenÌ les-

nÌch typ˘, p¯ehled cÌlov˝ch hospod·¯sk˝ch soubor˘ podle ploch, stanovenÌ evapotranspirace a stupnÏ p¯irozenosti porost˘. StupeÚ p¯irozenosti lesnÌho porostu se kvantifikuje ze vztahu skuteËnÈ druhovÈ skladby ke skladbÏ p¯irozenÈ potenci·lnÌ vegetace dle p¯ÌrodnÌch podmÌnek. D˘leûit˝m prvkem pro hospoda¯enÌ v†lese z hlediska p¯Ìstupnosti jsou lesnÌ cesty, proto byla takÈ posouzena kvalita a hustota lesnÌ dopravnÌ sÌtÏ celÈho z·jmovÈho ˙zemÌ provedenÌm inventarizace odvoznÌch cest. V˝stupem je aktualizovan· vrstva lesnÌ dopravnÌ sÌtÏ, tabulkov· Ë·st s†textov˝m koment·¯em. Technick˝m n·strojem st¯ednÏdobÈho pl·nov·nÌ hospod·¯skÈ ˙pravy les˘ jsou r·mcovÈ smÏrnice hospoda¯enÌ. V†projektu navrûenÈ smÏrnice jsou pojaty jako n·vod na postupnou, co nejefektivnÏjöÌ p¯emÏnu st·vajÌcÌch porostnÌch typ˘ na

modelovÈ porostnÌ typy, anebo ponech·nÌ aktu·lnÌho stavu. Pro souËasn˝ porostnÌ typ je stanoven modelov˝ zp˘sob obhospoda¯ov·nÌ tak, aby kaûdÈ hospod·¯skÈ opat¯enÌ mÏlo pat¯iËn˝ dopad na st·vajÌcÌ segmenty porostnÌho typu. Etapa ÑOptimalizace vodnÌho reûimu v†krajinÏ a systÈmu prevence p¯ed povodnÏmi (E05)î byla pracovnÏ nejobs·hlejöÌ s nejvÏtöÌm objemem v˝stup˘. Poskytla podrobnÈ anal˝zy eroznÌch a odtokov˝ch pomÏr˘ na celÈ ploöe ¯eöenÈho ˙zemÌ hornÌho a st¯ednÌho povodÌ ¯eky Moravy. V˝poËty a modelov·nÌ z·kladnÌch hydrologick˝ch charakteristik eroznÌ ohroûenosti p˘dy a transportu splavenin byly z·kladnÌm vstupem tvorbu n·vrh˘ v†ploöe povodÌ. N·vrhy byly umÌstÏny zejmÈna na zemÏdÏlskÈ p˘dÏ. KomplexnÌ ochrany a organizace povodÌ obsahuje opat¯enÌ technick· a biotechnick·, organizaËnÌ a agrotechnick·. P¯i ¯eöenÌ protieroznÌ ochrany v urËitÈm povodÌ jsou samostatnÏ pouûit· agrotechnick· a organizaËnÌ opat¯enÌ velmi ˙Ëinn·, ale Ëasto je nutno pro moûnost v˝raznÏjöÌho omezenÌ povrchovÈho odtoku rozdÏlit svaûitÈ, ploönÏ znaËnÏ rozs·hlÈ pozemky s ne˙mÏrnou dÈlkou svahu protieroznÌmi opat¯enÌmi, zejmÈna liniovÈho charakteru. SystÈm liniov˝ch protieroznÌch prvk˘ v kombinaci se zelenÌ m˘ûe fungovat v krajinÏ i jako nezbytn· souË·st lok·lnÌch biokoridor˘ nebo interakËnÌch prvk˘ a tvo¯it tak souË·st ˙zemnÌch systÈm˘ ekologickÈ stability krajiny. N·vrhy v†ploöe povodÌ obsahovaly takÈ retenËnÌ prostory nebo vhodnÈ profily pro vybudov·nÌ mal˝ch retenËnÌch n·drûÌ. V˝bÏr optim·lnÌho ¯eöenÌ na p¯Ìkladu povodÌ LouËky probÌhalo podle soubÏhu kritÈriÌ ekologick˝ch, hydrologick˝ch, soci·lnÌch a technicko-ekonomick˝ch. Na z·kladÏ podrobnÈ anal˝zy faktor˘ ovlivÚujÌcÌch odtok z†povodÌ byl v†¯eöe-

Obr·zek 4, LesnÌ cesta 11

PozemkovÈ ˙pravy

n˝ch povodÌch navrûen cel˝ systÈm komplexnÌ ochrany a organizace povodÌ. Tato opat¯enÌ po realizaci mohou mÌt v˝znamnou funkci v†redukci eroznÌho smyvu a transportu splavenin, budou ˙Ëinn˝mi protipovodÚov˝mi opat¯enÌmi eliminujÌcÌmi nep¯ÌznivÈ ˙Ëinky povrchovÈho odtoku zejmÈna p¯i lok·lnÌch (p¯Ìvalov˝ch) sr·ûk·ch s†vysokou intenzitou. P¯edloûenÈ n·vrhy doporuËily takovÈ systÈmy ochrany proti nep¯Ìzniv˝m ˙Ëink˘m povrchovÈho odtoku, kterÈ v†n·vaznosti na zmÏny technologiÌ hospoda¯enÌ v lesÌch (E04) mohou p¯inÈst vedle omezenÌ eroznÌho smyvu takÈ vyplavov·nÌ l·tek z†p˘dnÌho profilu s d˘sled-kem snÌûenÌ dif˙znÌho zneËiötÏnÌ vodnÌch tok˘. Vöechny v˝stupy analytickÈ i n·vrhovÈ byly ploönÏ specifikov·ny jak na jednotku povodÌ dle ».H.P., tak na jednotliv· katastr·lnÌ ˙zemÌ. Vytvo¯en˝ systÈm GIS umoûÚuje ploönou specifikaci vöech v˝stup˘ na jak˝koli zadan˝ polygon (nap¯. pro pot¯eby vstupnÌch dat hydrologick˝ch a eroznÌch model˘). SumarizovanÈ i dÌlËÌ mnoûstvÌ pot¯ebn˝ch n·vrh˘ bylo vyhodnoceno v†tabulkov˝ch p¯ehledech. Se¯azenÈ p¯ehledy o ˙zemÌ jak podle nalÈhavosti k†¯eöenÌ p¯i protipovodÚovÈ a protieroznÌ ochranÏ, tak podle vypoËtenÈ finanËnÌ Ë·stky, kter· by pokryla realizaci vöech navrûen˝ch opat¯enÌ v†hornÌm povodÌ ¯eky Moravy, mohou slouûit jako strategickÈ vodÌtko pro rozhodov·nÌ. Pozemkov˝ ˙¯ad tÌm dostane p¯ehled o stavu katastr˘ a m· vhodn˝ argument pro zah·jenÌ komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy. Uûivatel˘ zpracovan˝ch v˝stup˘ tÈto etapy by mÏl b˝t öirok˝ okruh od PovodÌ Moravy s. p., MZe, MéP, MMR, p¯es pozemkovÈ ˙¯ady, projektanty KP⁄, lesnickou a zemÏdÏlskou praxi, starosty obcÌ aû jednotliv˝m obËan˘m nebo obËansk˝m sdruûenÌm. V†etapÏ ÑKrajinnÈ pl·nov·nÌ (E06) a SystÈm ochrany a ¯ÌzenÌ p¯ÌrodnÌch

zdroj˘ (07)î ¯eöitelÈ posuzovali n·vrhy etapy E05 s†ohledem na zachov·nÌ nebo obnovu p˘vodnÌho krajinnÈho r·zu a s vazbou na ⁄SES, zlepöenÌ stanoviötnÌch podmÌnek chr·nÏnÈ flÛry a fauny a posÌlenÌ ekologickÈ stability ˙zemÌ. Na dvou pilotnÌch ˙zemÌch v rozsahu 15 katastr·lnÌch ˙zemÌ bylo zpracov·no srovn·nÌ historick˝ch a souËasn˝ch map z†let 1936 a 2002. Etapa ÑLidÈ, rozvoj venkova a anal˝zy indik·tor˘ venkovskÈho rozvoje (E08) mÏla cÌl zjistit proveditelnost n·vrh˘ na venkovÏ, ale p¯es·hla obsahovÏ navrhovan· opat¯enÌ a zab˝vala se vztahy v†r·mci udrûitelnÈho rozvoje venkova v†HornÌm PomoravÌ. Z·kladnÌ anal˝za zhodnotila stav v†oblasti sÌdelnÌ struktury a aktivnÌ politiky zamÏstnanosti, byly provedeny anal˝zy v˝robnÌ struktury zemÏdÏlsk˝ch podnik˘, zmÏn na trhu pr·ce, malÈho a st¯ednÌho podnik·nÌ v†regionu a potenci·lu ˙zemÌ pro rozvoj cestovnÌho ruchu. V˝znamn˝m zdrojem informacÌ bylo rozs·hlÈ dotaznÌkovÈ öet¯enÌ v†64 obcÌch, kterÈho se z˙Ëastnilo 1300 respondent˘. ZÌskan˝ soubor indik·tor˘ rozdÏlen˝ch do enviroment·lnÌho, ekonomickÈho a socio-demografickÈho pil̯e naplnil z·kladnÌ datovou matici. PrvnÌ v˝stupy statistick˝ch anal˝z odhalily kvantifikovanÈ vÌcerozmÏrnÈ vazby mezi indik·tory venkovskÈho ûivota. Postupy vÌcerozmÏrn˝ch metod, zejmÈna faktoro-vÈ anal˝zy, na z·kladÏ v˝sledk˘ mnohorozmÏrnÈ regresnÌ anal˝zy vyûadujÌ interpre-taci zjiötÏn˝ch z·vÏr˘ se zkuöen˝mi†odbornÌky. Mohou umoûnit v˝bÏr klÌËov˝ch indik·tor˘ a b˝t vyuûitelnÈ nap¯Ìklad pro novÏ vznikajÌcÌ N·rodnÌ sÌù rozvoje venkova »R. SystÈmy vzdÏl·v·nÌ (E09) a Integrovan˝ systÈm ¯ÌzenÌ venkovskÈho prostoru (E10). Nevhodn˝ zp˘sob implementace n·vrh˘ m˘ûe celou pr·ci pracovnÌch t˝m˘

Obr·zek 5 N·vrh liniov˝ch, ploön˝ch opat¯enÌ vËetnÏ mal˝ch vodnÌch n·drûÌ 12

nakonec i zma¯it. Proto byly v˝sledky pracÌ publikov·ny v†metodick˝ch p¯ÌruËk·ch, probÌhaly prezentace a v†nÏkter˝ch etap·ch byla zapojena do ¯eöenÌ i ve¯ejnost. Co n·s neodradÌ... Konec projektu byl bohuûel rychl˝ a nezadrûiteln˝ a nezbyl dostatek Ëasu a sil na pozorn˝ v˝bÏr zpracovatele integrovanÈho systÈmu ¯ÌzenÌ venkovskÈho prostoru. Na webov˝ch str·nk·ch jsme chtÏli zp¯Ìstupnit öirokÈ ve¯ejnosti interaktivnÌ v˝sledky projektu. Selh·nÌ tÈto Ë·sti neumoûnilo realizovat webovou str·nku v†takovÈ kvalitÏ, jak si v˝stupy projektu zaslouûily, a uûivatelÈ mohli p¯·t. SkonËil tÌm i p¯ipravovan˝ systÈmem obnovy dat a pokus vytvo¯it integrovan˝ informaËnÌ systÈm, kter˝ by pomohl a v†HornÌm PomoravÌ zav·dÏt a testovat navrûen· opat¯enÌ. Budiû n·m toho pozn·nÌ ponauËenÌm, ûe nadöenÌ nÏkdy nestaËÌ a je pot¯eba hlÌdat profesion·lnÌ p¯Ìstup. Co n·s posÌlilo... Jsou to samotnÈ v˝stupy projektu, kterÈ poskytly uk·zkov˝ p¯Ìklad integrovanÈho p¯Ìstupu s†komplexnÌmi informacemi o ˙zemÌ. Dobr· spolupr·ce odbornÌk˘ z vÌce oblastÌ generovala vedle pl·novan˝ch v˝stup˘ projektu i mnoûstvÌ dalöÌch n·pad˘, cennou mezioborovou konfrontacÌ n·zor˘ a p¯·telstvÌ do dalöÌch let i projekt˘. Na z·kladÏ upravenÈ metodiky ILUP PomoravÌ (etapa E05) byla v†roce 2007 zpracov·na studie ÑN·vrh struktur·lnÌho ¯eöenÌ protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌî pro dalöÌch 7 povodÌ v »eskÈ republice o celkovÈ rozloze asi 10% ˙zemÌ »R. Tato studie poskytuje n·vrh˘ protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ v†ploöe povodÌ, vËetnÏ odhadovan˝ch n·klad˘ na jejich realizaci. Z·vÏrem bych chtÏla ¯Ìci, ûe st·le realizaci protieroznÌ ochrany vidÌm jako nedostateËnou. Je nutnÈ odstraÚovat p¯ÌËiny selh·v·nÌ zav·dÏnÌ zejmÈna tzv. mÏkk˝ch opat¯enÌ, kter· v†ploöe povodÌ mohou vykonat velmi d˘leûitou ochranu p˘dy, vodnÌch tok˘, n·drûÌ a intravil·nu obcÌ a mÏst. V souËasnÈ dobÏ nalÈhavÏ vystupujÌ do pop¯edÌ problÈmy spojenÈ s deficitnÌ bilancÌ organickÈ hmoty v p˘dÏ, se zhutÚov·nÌm p˘dy a zhoröov·nÌm jejÌ struktury. KomplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy jsou jedineËn˝ n·stroj, kter˝ umoûÚuje v†pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ hodnÏ pro krajinu udÏlat. Ale i p¯esto je vedle pozemkov˝ch ˙prav d˘leûitÈ udrûovat Ñkomunikaciî se zemÏdÏlskou praxÌ, poskytovat pot¯ebnÈ informace o moûnÈ ochranÏ na pozemcÌch, kterÈ obhospoda¯ujÌ. Je uû jen p¯edmÏtem diskuze a technickou str·nkou, kterÈ Ëinnosti pat¯Ì do skupiny povinnÈho dodrûov·nÌ Ñspr·vnÈ zemÏdÏlskÈ praxeî, podpor v†r·mci struktur·lnÌ politiky nebo jen musÌme spolÈhat na osvÏtu.

PozemkovÈ ˙pravy

DOKUMENTACE STAVEB Ing. Jiří Blažek, poradenství Brno

13. Dokumentace pro stavebnÌ povolenÌ (ß 110) Dokumentace shodn· jako v†bodu 12. 14. Dokumentace pro zkr·cenÈ stavebnÌ ¯ÌzenÌ (ß 117) Projektov· dokumentace v†rozsahu ß 2 vyhl. Ë. 499/2006 Sb.. 15. Dokumentace pro prov·dÏnÌ stavby (ß 134) Rozsah a obsah projektovÈ dokumentace je stanoven ß 3 vyhl. Ë. 499/2006 Sb., a p¯Ìlohou Ë. 2 16. Dokumentace skuteËnÈho provedenÌ stavby (ß 125) Rozsah a obsah vymezuje d·le ß 4 vyhl. Ë. 499/2006 Sb., a p¯Ìloha Ë. 3 17. Dokumentace bouracÌch pracÌ (ß 157) P¯Ìloha Ë. 4 vyhl. Ë. 499/2006 Sb., stanovÌ n·leûitosti dokumentace bouracÌch pracÌ 18. Stavby, terÈnnÌ ˙pravy, za¯ÌzenÌ a udrûovacÌ pr·ce nevyûadujÌcÌ stavebnÌ povolenÌ ani ohl·öenÌ Pokud stavba podlÈh· ˙zemnÌmu souhlasu, stavebnÌk musÌ doloûit p¯i ozn·menÌ o z·mÏru v†˙zemÌ: - jednoduch˝ technick˝ popis - p¯ÌsluönÈ v˝kresy (nedefinovanÈ) V˝kresy nemusÌ zpracovat autorizovan· osoba. Rozsah je definov·n v†Ë·sti B p¯Ìlohy Ë. 9 vyhl. Ë. 503/2006 Sb.. 19. Projektov· dokumentace pro nezbytnÈ ˙pravy stavby (ß 137) Projektov· dokumentace je vybranou ËinnostÌ. Rozsah a obsah vymezÌ na¯ÌzenÌm stavebnÌ ˙¯ad. 20. Opat¯enÌ na sousednÌm pozemku (ß 141) Projektov· dokumentace nenÌ stanovena, Ëasto bude nezbytnÈ ji vypracovat pro posouzenÌ rozsahu pracÌ a z·sahu do sousednÌho pozemku. 21. Z·sady ˙zemnÌho rozvoje (ß 36) Rozsah a obsah dokumentace je d·n ß 6 a 8 vyhl. Ë. 500/ 2006 Sb., o ˙zemnÏ analytick˝ch podkladech, ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentacÌ a zp˘sobu evidence ˙zemnÏ pl·novacÌ Ëinnosti. Up¯esnÏnÌ obsahu a rozsahu prov·dÌ p¯Ìloha Ë. 4 a 5 vyhl·öky. 22. ⁄zemnÌ pl·n (ß 43 a dalöÌ) Obsah zad·nÌ ˙zemnÌho pl·nu je stanoven v†p¯Ìloze Ë. 6 vyhl·öky. Textovou a grafickou Ë·st vymezuje p¯Ìloha Ë. 7. 23. RegulaËnÌ pl·n (61 a dalöÌ) ObsahovÈ n·leûitosti jsou stanoveny v†p¯Ìloze Ë. 8, 9 vyhl. Ë. 500/2006 Sb.. Textov· a grafick· Ë·st je stanovena v†p¯Ìloze 11 tÈto vyhl·öky.

StavebnÌk je povinen pro ˙Ëely projedn·nÌ z·kona p¯Ìsluön˝ch ¯ÌzenÌ opat¯it p¯edepsanou dokumentaci. Dokumentace, jejÌ rozsah, obsah je stanoven: a) ustanovenÌmi z·kona pro jednotlivÈ druhy ¯ÌzenÌ b) vyhl·ökou Ë. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb Ministerstvo dopravy je zmocnÏno vydat vyhl·öku stanovujÌcÌ rozsah a obsah projektovÈ dokumentace pro stavby drah na dr·ze, stavby d·lnic, silnic, mÌstnÌch komunikacÌ a ve¯ejnÏ p¯Ìstupn˝ch ˙Ëelov˝ch komunikacÌ. OstatnÌ ministerstva vyd·vajÌcÌ doposud obdobnÈ vyhl·öky jsou z·konem Ë. 183/2006 Sb., stavebnÌ z·kon zmocnÏny ustanovenÌm ß 194 k†vyd·nÌ: - technick˝ch poûadavk˘ pro vodnÌ dÌla (Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ) - technickÈ poûadavky pro stavby uranovÈho pr˘myslu a pro stavby jadern˝ch za¯ÌzenÌ (Ministerstvo pr˘myslu a obchodu) - obecnÈ technickÈ poûadavky na v˝stavbu v†hlavnÌm mÏstÏ Praha (hlavnÌ mÏsto Praha) A. Dokumentace pro umÌsùov·nÌ staveb Rozsah a obsah je stanoven u p¯Ìsluön˝ch ustanovenÌ pro: 1. ⁄zemnÏ pl·novacÌ informace (ß 21) K†û·dosti se p¯ipojÌ ve dvou vyhotovenÌch situaËnÌ v˝kres, vyhl. Ë. 503, ß 2, p¯Ìloha 1, 2 ñ Ë·st B 2. RozhodnutÌ o umÌstÏnÌ stavby (ß 86) éadatel k†û·dosti p¯ipojÌ dle ß 3 vyhl. Ë. 503/2006 Sb.. - situaËnÌ v˝kres, p¯Ìloha Ë. 3 - dokumentaci, p¯Ìloha Ë. 4 3. RozhodnutÌ o zmÏnÏ vyuûitÌ ˙zemÌ P¯edepsanÈ n·leûitosti uv·dÌ: - p¯Ìloha Ë. 5, vyhl. Ë. 503/2006 Sb.. - p¯Ìloha Ë. 6, vyhl. Ë. 503/2006 Sb.. 4. RozhodnutÌ o zmÏnÏ stavby é·dost se pod·v· dle ß 5 vyhl. Ë. 503/2006 Sb., na formul·¯i p¯Ìlohy Ë. 3 5. RozhodnutÌ o dÏlenÌ nebo scelov·nÌ pozemku ObsahovÈ n·leûitosti jsou stanoveny v†p¯Ìloze Ë. 8 vyhl. Ë. 503/2006 Sb., o podrobnÏjöÌ ˙pravÏ ˙zemnÌho ¯ÌzenÌ, ve¯ejnopr·vnÌ smlouvy a ˙zemnÌho opat¯enÌ. 6. RozhodnutÌ o ochrannÈm p·smu (ß ) é·dost se pod·v· na formul·¯i, jehoû obsahovÈ n·leûitosti jsou stanoveny v†p¯Ìloze Ë. 8 a p¯Ìloze uvedenÈ v†Ë·sti B formul·¯e. 7. ZjednoduöenÈ ˙zemnÌ ¯ÌzenÌ (ß 95) Informace o n·vrhu v˝roku rozhodnutÌ obsahuje Ë·sti danÈ ß 14 vyhl. Ë. 503/2006, vËetnÏ grafick˝ch vyj·d¯enÌ ß 9 odst. 5, ß 10 odst. 5, ß 11 odst. 5, ß 12 odst. 3 8. ⁄zemnÌ souhlas (ß 96) ObsahovÈ n·leûitosti vymezuje p¯Ìloha Ë. 9 vyhl. Ë. 503/ 2006 Sb., grafickÈ n·leûitosti uv·dÌ Ë·st B formul·¯e. 9. Ve¯ejnopr·vnÌ smlouva (ß 78 odst. 3, 4) N·leûitosti se ud·vajÌ od druhu rozhodnutÌ o umÌstÏnÌ stavby nebo za¯ÌzenÌ. Nem· samostatnou ˙pravu projektovÈ dokumentace. 10. ⁄zemnÌ opat¯enÌ o stavebnÌ uz·vϯe (ß 99) Dokl·d· se na kopii katastr·lnÌ mapy 11. ⁄zemnÌ opat¯enÌ o sanaci ˙zemÌ (ß 100) Dokumentaci p¯edstavuje ovϯen˝ v˝kres na kopii katastr·lnÌ mapy. 12. Dokumentace pro ohl·öenÌ stavby (ß 104 odst. 2 pÌsm. a) aû d) Vyhl. Ë. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ß 2 ñ projektovÌ dokumentace, p¯Ìloha Ë. 1

B. VybranÈ Ëinnosti ve v˝stavbÏ Vybran˝mi Ëinnostmi ve v˝stavbÏ je zpracov·nÌ: - ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentace - ˙zemnÌ studie - dokumentace pro vyd·nÌ ˙zemnÌho rozhodnutÌ - projektov· dokumentace pro vyd·nÌ stavebnÌho povolenÌ - projektov· dokumentace pro = ohlaöov·nÌ stavby (ß 104 odst. 2 pÌsm. a) aû d) = prov·dÏnÌ stavby = nezbytnÈ ˙pravy - odbornÈ vedenÌ prov·dÏnÌ stavby nebo jejÌ zmÏny OstatnÌ dokumentaci m˘ûe zpracovat osoba kter· m· vysokoökolskÈ vzdÏl·nÌ stavebnÌho nebo architektonickÈho smÏru nebo st¯ednÌ vzdÏl·nÌ stavebnÌho smÏru s†maturitnÌ zkouökou a alespoÚ 3 roky praxe v†projektov·nÌ staveb. ObdobnÏ i pro stavby uvedenÈ v ß 103 odst. 1 z·kona. Z·kon nep¯edepisuje opr·vnÏnÌ k†vypracov·nÌ dokumentace pro udrûovacÌ pr·ce ani pro stavebnÌ ˙pravy vymezenÈ ustanovenÌm ß 103 odst. 1 pÌsm. h) a ß 104 odst. 2 pÌsm. p. Rozsah a obsah dokumentace nenÌ p¯edeps·n pr·vnÌm p¯edpisem. 13

PozemkovÈ ˙pravy

C. Povinnosti a odpovÏdnost osob p¯i p¯ÌpravÏ a prov·dÏnÌ staveb StavebnÌk je povinen u staveb osvobozen˝ch od povolenÌ v†dostateËnÈm p¯edstihu informovat osoby tÏmito pracemi p¯Ìmo dotËenÈ. U staveb financovan˝ch z†ve¯ejnÈho rozpoËtu zajistÌ stavebnÌk autorsk˝ dozor projektanta pro soulad prov·dÏnÈ stavby s†ovϯenou projektovou dokumentacÌ. StavebnÌk m· za povinnost uvÈst prostorovou polohu stavby do souladu s†ovϯenou projektovou dokumentacÌ. StavbyvedoucÌ m· spolupracovat s†osobou vykon·vajÌcÌ technick˝ dozor stavebnÌka nebo autorsk˝ dozor projektanta, pokud jsou na stavbÏ z¯Ìzeny. Technick˝ dozor stavebnÌka nenÌ autorizovanou osobou na stavb·ch soukrom˝ch investor˘ jeho ustanovenÌ je vÏcÌ smluvnÌ dohody. Koordin·tor bezpeËnosti a ochrany zdravÌ p¯i pr·ci, p˘sobÌ-li na staveniöti v†souladu s†p¯ÌsluönÈm ustanovenÌm z·k. Ë. 309/2006 Sb., o zajiötÏnÌ dalöÌch podmÌnek bezpeËnosti a ochrany zdravÌ p¯i pr·ci. Tato osoba musÌ b˝t z¯Ìzena, p˘sobÌ-li na stavbÏ vÌce zhotovitel˘ nikoliv subdodavatel˘. Osoba vykon·vajÌcÌ stavebnÌ dozor odpovÌd· spolu se stavebnÌkem za soulad prostorovÈ polohy stavby s†ovϯenou dokumentacÌ a za dodrûenÌ obecn˝ch poûadavk˘ na v˝stavbu, Tato osoba je osobou odbornÏ zp˘sobilou (autorizovanou). StavebnÌ dozor je vûdy stanoven u svÈpomocnÈ formy v˝stavby. Autorizovan˝ inspektor je opr·vnÏn na z·kladÏ smlouvy se stavebnÌkem a na jeho n·klad: ● osvÏdËit, ûe navrhovan· stavba ve zkr·cenÈm stavebnÌm ¯ÌzenÌ m˘ûe b˝t provedena ● zpracovat odborn˝ posudek (certifik·t) pro vyd·nÌ kolaudaËnÌho souhlasu ● dohlÌûet na prov·dÏnÌ stavby Obsah a struktura certifik·tu je vymezena v ß 10 vyhl. Ë. 526/2006 Sb., kterou se prov·dÏjÌ nÏkter· ustanovenÌ stavebnÌho z·kona ve vÏcech stavebnÌho ¯·du. Autorizovan˝ inspektor nem· vymezenou p¯edpisem pr·vnÌ odpovÏdnost za vady dokumentace, je to ot·zka smluvnÌho ujedn·nÌ stran. Projektant dle ustanovenÌ ß 159 stavebnÌho z·kona odpovÌd· za spr·vnost, celistvost a ˙plnost ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentace, dokumentace pro vyd·nÌ ˙zemnÌho rozhodnutÌ. U stavebnÌho povolenÌ a ohlaöovan˝ch staveb (ß 104 odst. 2 pÌsm. a) aû d) Na vÌc za bezpeËnost stavby. Stavby uvedenÈ v ß 104 odst. 2 pÌsm. e) aû i) m˘ûe zpracovat tzv. kvalifikovan· osoba s†t¯Ìletou praxÌ. Autorsk˝ dozor je p¯edevöÌm vÏcÌ smluvnÌ, pouze u staveb financovan˝ch z†ve¯ejn˝ch prost¯edk˘ m· b˝t stavebnÌkem zajiötÏn. Jeho ˙kolem je dohlÌûet, zda je stavba prov·dÏna podle dokumentace ovϯenÈ ve stavebnÌm ¯ÌzenÌ. VlastnÌk stavby je povinen udrûovat stavbu po celou dobu jejÌ existence. D·le je povinen uchov·vat dokumentaci skuteËnÈho provedenÌ, doklady a dokumenty po celou dobu existence stavby. VlastnÌk stavby je povinen umoûnit kontrolnÌ prohlÌdku stavby, za¯ÌzenÌ a uchov·vat stavebnÌ denÌk po dobu 10 let od vyd·nÌ kolaudaËnÌho souhlasu nebo dokonËenÌ stavby. StavebnÌ denÌk se vede u staveb vyûadujÌcÌ stavebnÌ povolenÌ nebo ohl·öenÌ (ß 157 z·kona). Z·znamy do stavebnÌho denÌku je opr·vnÏn prov·dÏt: ■ stavebnÌk ■ stavbyvedoucÌ ■ osoba vykon·vajÌcÌ stavebnÌ dozor ■ osoba prov·dÏjÌcÌ kontrolnÌ prohlÌdku stavby ■ osoba prov·dÏjÌcÌ vybranÈ zemÏmϯiËskÈ Ëinnosti D·le pak, jsou-li z¯Ìzeny: ■ technick˝ dozor stavebnÌka ■ autorsk˝ dozor ■ koordin·tor bezpeËnosti a ochrany zdravÌ p¯i pr·ci, p˘sobÌ-li na staveniöti ■ autorizovan˝ inspektor u stavby (ß 117) , pro jejÌû provedenÌ vydal certifik·t ■

■ Od 1. prosince 2007 má Česká republika 1002 km dálnic a rychlostních silnic. Do konce roku 2007 se jejich délka zvětší díky celkovému letošnímu přírůstku 50 km na 1009 km, tedy přes 46 % jejich celkové plánované délky 2180 km. Již 14 let pro Vás vytváříme prostor, v němž můžete prokázat své profesionální kvality široké odborné veřejnosti. Čtrnáctý ročník mezinárodního silničního veletrhu ROADWARE 2008 je určen všem subjektům podnikajícím a působícím v oblasti rozvoje, obnovy a údržby dopravní infrastruktury a v oblasti provozování dopravních systémů v České republice. Pořádá ho Česká silniční společnost ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky a s Ministerstvem dopravy. TERMÍN A MÍSTO KONÁNÍ VELETRHU ROADWARE 2008 ■ 13. až 15. května 2008 – úterý až čtvrtek – denně od 9.00 do 18.00 hodin v Průmyslovém paláci na Výstavišti Praha v Holešovicích. Vnitřní výstavní plochy o rozloze 3000 m2 se nacházejí v pravém křídle Průmyslového paláce. Prostor poskytuje možnost výstavby vícepatrových expozic a instalaci velmi objemných a hmotných exponátů. REGISTRACE VYSTAVOVATELŮ ■ Registrace vystavovatelů je možná bu doručením vyplněného registračního listu poštou nebo faxem nebo odesláním on-line formuláře z www.roadware.cz. Nevratný registrační poplatek pokrývá náklady na publicitu veletrhu, na výrobu a distribuci pozvánek, volných vstupenek, katalogu a CD ROM, které obdrží všichni návštěvníci zdarma. VÝSTAVNÍ PLOCHY – NABÍDKA A PODMÍNKY Nejmenší plocha řadové expozice je 9 m2 při minimální šířce 3 m a minimální hloubce 3 m. Objednávky na menší výstavní plochy s výjimkou kategorie Výstavní panel s pultem a osvětlením nebudou akceptovány. Nejmenší plocha rohové expozice je 9 m2. Nejmenší plocha třístranné expozice je 20 m2 a ostrovní expozice 36 m2. Výběr umístění expozic bude uskutečnován pořadatelem podle pořadí registrací, podle velikosti, rozměrů, tvaru a typu výstavní plochy. Nejmenší plocha venkovní výstavní plochy je 18 m2.

14

PozemkovÈ ˙pravy

Pam·tnÈ a v˝znamnÈ stromy

Kaûd˝ vyhl·öen˝ pam·tn˝ strom m· ze z·kona z·kladnÌ ochrannÈ p·smo, tj. kruh o polomÏru desetin·sobku pr˘mÏru kmene mϯenÈho ve v˝öi 1,3 m.

Ing. Pavel KyzlÌk, p¯edseda poboËky DD »SL Odprad·vna mÏli lidÈ v ˙ctÏ stromy ñ velik·ny. Posv·tnÈ h·je slouûily p¯edk˘m k shromaûÔov·nÌ, k soud˘m, rad·m, modlitb·m. JednotlivÈ stromy pak ochraÚovaly rodiny i celÈ rody a byly sÌdlem jejich b˘ûk˘. Stromy tak doprov·zely ËlovÏka po cel˝ ûivot, jejich d¯evo slouûilo od kolÈbky po hrob. Historie ochrany strom˘ Po vyvr·cenÌ posv·tn˝ch strom˘ star˝ch pohan˘ bylo dlouhÈ mezidobÌ neû doölo znovu k†jejich ochraÚov·nÌ. ZpoË·tku to byly mohutnÈ stromy, kterÈ v†rozs·hl˝ch lesÌch urËovaly hranice panstvÌ. Nebyly za tÌm ˙Ëelem s·zeny, naopak byli vyhled·v·ni jedinci n·padnÈ velikosti Ëi v†mÌstÏ ojedinÏle se vyskytujÌcÌho druhu a ti pak byli oznaËov·ni nÏkolika zp˘soby nap¯. lizov·nÌm (vytÌn·nÌm ötÏpin), vysek·v·nÌm znamenÌ (nejËastÏji k¯Ìûek) Ëi p¯ipevÚov·nÌm podkov apod. Hranice pak byla pravidelnÏ proch·zena a udrûov·na. PozdÏji byly na nÏkterÈ velkÈ stromy umisùov·ny svatÈ obr·zky nap¯. u stud·nek, k¯iûovatek Ëi v†mÌstech nÏjakÈ tragedie. V†krajinÏ pak byly stromy vysazov·ny jako doprovod u kapliËek, boûÌch muk, k¯Ìûk˘. NejËastÏji Ëty¯i stromy (nebo dva) tvo¯ily ochrann˝ okrsek. Pouûity byly vÏtöinou lÌpy, ak·ty, maÔaly nebo duby, v˝jimeËnÏ mod¯Ìny. Strom chr·nÏn˝ svat˝m obr·zkem nebo chr·nÌcÌ kapliËku si uû nikdo nedovolil pok·cet. Proto mnoho 200 ñ 300 let star˝ch pam·tn˝ch strom˘ doprov·zÌ drobnÈ cÌrkevnÌ pam·tky v†krajinÏ. NÏkterÈ kr·lovskÈ v˝nosy (nap¯. Majestas Carolinas Karla IV. z†r. 1348) ochraÚovaly urËitÈ aleje, porosty a skupiny strom˘. HrabÏ Kolovrat pak dokonce testament·rnÏ stanovil, kterÈ stromy v†parku u z·mku v†B¯eznici nikdy nesmÌ b˝t pok·ceny. J. E. Chadt ñ äevÏtÌnsk˝ (1860 ñ 1925) V†r. 1881 vstoupil do Schwarzenbergsk˝ch sluûeb na HlubokÈ Jan Evangelista Chadt ñ lesnÌk renesanËnÏ öirok˝ch z·jm˘. Mimo jinÈ se zab˝val shromaûÔov·nÌm ˙daj˘ (tehdy roztrouöen˝ch po r˘zn˝ch Ëasopisech) o lokalizaci v˝znamn˝ch strom˘ a jejich historii. V†r. 1908 vydal prvnÌ soupis ÑStarÈ a pam·tnÈ stromyî a o pÏt let pozdÏji vlastnÌm n·kladem knihu ÑStarÈ a pam·tnÈ stromy v†»ech·ch, na MoravÏ a ve Slezskuî s†popisem 320 strom˘ a 160 fotografiemi. Pro srovn·nÌ asi prvnÌ kniha k†tomuto tÈmatu byla vyd·na v†r. 1907 v†NÏmecku v†Karlsruhe, ale z†prost¯edk˘ velkoknÌûete Fridricha B·denskÈho. Jako vöestrannÈho lesnickÈho odbornÌka jej lesnÌci oslavili pam·tnÌkem v†lesÌch lesnickÈ fakulty v†BrnÏ v†r. 1929, pamÏtnÌ deskou na myslivnÏ v†Kozojedech (Dûb·nsko) v†r. 1931, deskou na budovÏ b˝valÈ lesnÌ spr·vy v†HornÌ Vltavici, kde Chadt takÈ

slouûil (1995) a slavnostnÌm vyhl·öenÌm pam·tnÈho smrku v†LysicÌch (2004). LegislativnÌ r·mec ñ co je pam·tn˝ strom Podle z·kona Ë. 114/1992 Sb. o ochranÏ p¯Ìrody a krajiny, ß 46 jsou vyhlaöov·ny a chr·nÏny pam·tnÈ stromy. Tak je moûno ochr·nit d¯eviny vynikajÌcÌ vzr˘stem, zvl·ötnÌm habitem, vÏkem, dominujÌcÌ krajinÏ, doprov·zejÌcÌ stavebnÌ pam·tky, historicky cennÈ, spojenÈ s†urËit˝mi ud·lostmi Ëi osobnostmi, op¯edenÈ povÏstmi a b·jemi nebo jen tak samy o sobÏ kr·snÈ a malebnÈ. I. kategorie jsou stromy kmetskÈho vÏku, II. zralÈ stromy 200 ñ 400 let, III. ËekatelÈ. To je ale opravdu jen obecn˝ r·mec. Pam·tnÈ stromy plnÌ v†krajinÏ funkce ekologickÈ, zdravotnÌ, rekreaËnÌ, stabilizaËnÌ, estetickÈ, orientaËnÌ, v˝chovnÈ a dalöÌ. ZdravotnÌ stav je charakterizov·n od 1 ñ velmi dobr˝ aû po 5 ñ odumÌrajÌcÌ, mrtv˝. SkuteËnostÌ je, ûe u velik·n˘ se hodnocenÌ 1 a 2 prakticky jiû nevyskytuje. Ani stolet˝ ËlovÏk nem˘ûe b˝t ˙plnÏ zdr·v.

Pam·tnÈ stromy vyhlaöujÌ ˙zemnÌ org·ny ochrany p¯Ìrody (povϯenÈ obce, magistr·ty, spr·vy CHKO a NP) ve spr·vnÌm ¯ÌzenÌ. N·vrh m˘ûe d·t kaûd˝ obËan. ⁄pln˝ p¯ehled o vyhl·öen˝ch pam·tn˝ch stromech vede AOPK »R v†Praze (Ing. B. Reö, tel.). Kolik pam·tn˝ch strom˘ je? Celkov˝ poËet poloûek v†»R se blÌûÌ pÏti tisÌc˘m a st·le se zvyöuje. Protoûe v†poloûce jsou i skupiny Ëi dlouhÈ aleje je chr·nÏn˝ch strom˘ asi 26 tisÌc. NejvÌce pam·tn˝ch strom˘ majÌ kraje St¯edoËesk˝, JihoËesk˝, V˝chodoËesk˝ a Moravskoslezsk˝. NejËastÏjöÌ motiv ochrany: vzr˘st, vÏk, dominanta. Podle d¯evin je daleko nejvÌce zastoupena lÌpa (46 %) a dub (26%), takûe t¯i Ëtvrtiny vöech pam·tn˝ch strom˘ tvo¯Ì tyto dva druhy. N·sledujÌ buk, javor, kupodivu nep˘vodnÌ platan, jasan, jilm, tis, jedle, smrk, hruöeÚ a jinan. ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe je m·lo jehliËnan˘ nap¯. borovice. Za nejvÏtöÌ naöe pam·tnÈ stromy jsou povaûov·ny: ● ● ● ● ●

Vejdova lÌpa u Pastvin, obvod 1200 cm, Sudslavick· lÌpa u Vimperka, obvod 1170 cm. Za nejstaröÌ KlokoËovsk· lÌpa v†CHKO éeleznÈ hory, Svatov·clavsk˝ dub ve StochovÏ u Kladna, éiûk˘v dub v†N·mÏöti n. Osl., s†vÏkem nad 800 let.

Rom·nsk˝ kostelÌk v†⁄jezdci u BÏlËic popisuje Ladislav StehlÌk v†Zemi zamyölenÈ I. Po spisovateli se bude jmenovat javor, kter˝ 11. 9. 2008 slavnostnÏ vyhl·sÌme za pam·tn˝ ke st˝m narozenin·m spisovatele. 15

PozemkovÈ ˙pravy

JmÈna strom˘ Pam·tnÈ stromy se nejËastÏji oznaËujÌ podle obce nebo jejÌho k.˙., coû je problematickÈ u Lhot, ⁄jezd˘ apod. StejnÏ tak doch·zÌ k†duplicit·m p¯i jmÈnech podle okolÌ nap¯. U brodu, U z·mku, Za humny... Podle povÏstÌ jsou nap¯. HadÌ Kr·lovna, Hejkal, lÌpa Neviny. Podle historick˝ch ud·lostÌ jsou stromy RobotnÌ, PopravËÌ, lÌpa Padl˝ch, Old¯ich˘v dub. NejvÌce strom˘ nese jmÈna osob; vÌce neû t¯icet je Husov˝ch lip a éiûkov˝ch dub˘. Podle svat˝ch jsou nap¯. Svatoj·nsk· lÌpa, Kapistr·tsk· lÌpa aj. ÿada strom˘ se jmenuje po mal̯Ìch, spisovatelÌch, v·leËnÌcÌch. Asi desetina naöich pam·tn˝ch strom˘ m· nezamÏnitelnÈ jmÈno. Jako poboËka »eskÈ lesnickÈ spoleËnosti pro pam·tnÈ stromy v†letoönÌm roce p¯edpokl·d·me slavnostnÌ vyhl·öenÌ pam·tnÈho stromu ke stÈmu v˝roËÌ narozenin spisovatele a milovnÌka krajiny jiûnÌch »ech Ladislava StehlÌka (ZemÏ zamyölen· I., II., III.), a to javoru u rom·nskÈho kostelÌka sv. Voröily v†⁄jezdci u BÏlËic. P¯i vzpomÌnkov˝ch slavnostech k†roku Karla Klostermanna bude ve ätÏkni, mÌstÏ jeho ml·dÌ i skonu, vyhl·öen pam·tn˝ strom K. Klostermanna.

P¯·nÌ V†krajinÏ, v†mÌstech, kam se jen m·lokdo dostane, projdete p¯i zpracov·nÌ podklad˘ pro pozemkovÈ ˙pravy. NÏkdy spat¯Ìte strom, kter˝ V·s zaujme, pokud u nÏho nenÌ tabulka Pam·tn˝ strom nejste si jisti, zda neobjevujete objevenÈ. NevadÌ, staËÌ zmϯit obvod, urËit polohu slovnÌm popisem nebo sou¯adnicemi GPS a sdÏlit ˙daje org·nu ochrany p¯Ìrody. Tak nap¯. v†minulÈm roce projektant pozemkov˝ch ˙prav nalezl jilm s†obvodem asi 450 cm, nejvÏtöÌ na Blatensku, u p¯Ìtok˘ do MetelskÈho rybnÌka (zn·m˝ z†povodnÌ r. 2002), k†velkÈ radosti

P¯ed öesti lety jsem navrhl vedenÌ L»R provÈst öet¯enÌ v†jimi obhospoda¯ovan˝ch lesÌch (tj. asi 60% vöech naöich les˘) s†cÌlem vyhledat a chr·nit v˝znamnÈ stromy. Ve volnÈ krajinÏ je kaûd˝ strom s†obvodem nad 80 cm chr·nÏn a o jeho p¯ÌpadnÈ pok·cenÌ se musÌ zvl·öù û·dat. Stromy v†lese rostoucÌ û·dnou takovou ochranu nemajÌ. L»R tuto akci ˙spÏönÏ provedly a bylo navrûeno 276 jedinc˘ a skupin 28 druh˘ na V˝znamn˝ strom L»R a tak oznaËeno a chr·nÏno. Jsou mezi nimi stromy, zejmÈna u smrk˘, buk˘, borovic a jedlÌ, z†hlediska celost·tnÌch pam·tn˝ch strom˘ opravdu mimo¯·dnÈ. Chv·la jim. O dva roky pozdÏji jsem totÈû navrhl Vojensk˝m les˘m, tÈû oni nalezly asi devades·t velk˝ch strom˘, chr·nÌ je a pravidelnÏ se jejich fotografie a popisy uve¯ejÚujÌ v podnikovÈm Ëasopise. Ve starostlivosti o pam·tnÈ stromy, tradici jejich vyhlaöov·nÌ, evidov·nÌ, mapov·nÌ, publikov·nÌ zaujÌm·me opravdu p¯ednÌ mÌsto v†EvropÏ. Podle mÌnÏnÌ mezin·rodnÌ konference krajin·¯˘ je pro naöi krajinu typick· malorozmÏrnost (na rozdÌl od monumentality nap¯. krajin u fjord˘); obce jsou blÌzko sebe, zpravidla na dohled kostelnÌch vÏûÌ, d·le vynik· pestrostÌ krajiny na malÈm ˙zemÌ (lesy, louky, pole, rybnÌky), mnoûstvÌm drobn˝ch pam·tek ve volnÈ krajinÏ (kapliËky, k¯Ìûe, boûÌ muka aj.) a takÈ velk˝m poËtem solitÈrnÌch pam·tn˝ch a v˝znamn˝ch strom˘.

➤

NovÈ stromy

Tato vrba s†rekordnÌm obvodem 720 cm roste v†Praze 6 pod KozÌmi h¯bety vpravo od ˙stÌ HoromϯickÈho potoka. Unikala pozornosti. 16

ochrany p¯Ìrody. S·m jsem tak nalezl nÏkolik strom˘, kterÈ unikaly pozornosti nap¯. Tachlovick· vrba s†obvodem 666 cm nebo vrba v†Praze 6 s†obvodem 720 cm pod KozÌmi h¯bety u ˙stÌ HoromϯickÈho potoka (pat¯Ì mezi pÏt nejvÏtöÌch vrb u n·s). OrientaËnÏ jakÈ stromy stojÌ za to: - vöechny jehliËnany nad 250 cm obvodu, - duby, lÌpy, jasany, javory nad 400 cm obvodu, - topoly, vrby nad 450 cm, - vöechny stromy kmenem, tvarem koruny Ëi jinak zajÌmavÈ. Pomozte prosÌm vyhledat a chr·nit naöe ■ p¯ÌrodnÌ a kulturnÌ bohatstvÌ.

PozemkovÈ ˙pravy

Studium Pozemkov˝ch ˙prav na AgronomickÈ fakultÏ Mendelovy Prof. Ing. Frantiöek Toman, CSc. zemÏdÏlskÈ a lesnickÈ univerzity v BrnÏ Studium na vysok˝ch ökol·ch, tedy i na AgronomickÈ fakultÏ Mendelovy zemÏdÏlskÈ a†lesnickÈ univerzity v†BrnÏ, je organizov·no podle z·kona Ë.†111/1998 Sb. o†vysok˝ch ökol·ch ve smyslu dalöÌch doplnÏnÌ a ˙prav (z·kon o†vysok˝ch ökol·ch).

krajiny a jejÌ ekologickÈ stability. Absolventem je bakal·¯, jehoû z·jem je zamϯen k ekologickÈ optimalizaci zemÏdÏlskÈ krajiny. Je schopen realizovat nap¯. krajinnÈ pl·nov·nÌ, rekultivace, protieroznÌ ochranu p˘dy, revitalizaci vodnÌch systÈm˘ apod. s aspektem na ochranu p¯Ìrody, krajiny a ûivotnÌho prost¯edÌ jako celku. AgroekologovÈ nach·zejÌ a budou nach·zet uplatnÏnÌ v tÏchto institucÌch: katastr·lnÌ a pozemkovÈ ˙¯ady, zemÏmϯiËskÈ a katastr·lnÌ inspektor·ty, zemÏdÏlskÈ podniky a agrodruûstva, obecnÌ a krajskÈ ˙¯ady , hygienickÈ stanice, firmy zab˝vajÌcÌ se zneökodÚov·nÌm odpad˘, projekËnÌ a stavebnÌ firmy apod. D·le se uplatnÌ v podnikatelskÈ sfȯe v oblasti ekologickÈho zemÏdÏlstvÌ, agroturistiky, ekologickÈho posuzov·nÌ atd. StÏûejnÌmi p¯edmÏty jsou: Environmentalistika, Ekologie, Dendrologie, Fytocenologie, ProtieroznÌ ochrana p˘d, OdpadovÈ hospod·¯stvÌ, Ochrana p¯Ìrody a krajiny, MalÈ vodnÌ toky, Mikrobiologie prost¯edÌ, Hydrologie a hydraulika, PozemkovÈ ˙pravy, Sociologie a psychologie apod.

Agronomick· fakulta je historicky nejstaröÌ fakultou Mendelovy zemÏdÏlskÈ a†lesnickÈ univerzity v BrnÏ. Sv˝m vznikem nav·zala na dlouholetou tradici hospod·¯skÈho oboru, kter˝ byl spoleËnÏ s†oborem lesnick˝m prvnÌm oborem na prvnÌ samostatnÈ ËeskoslovenskÈ st·tnÌ VysokÈ ökole zemÏdÏlskÈ v†BrnÏ zaloûenÈ jiû v†roce 1919. Agronomick· fakulta nabÌzÌ v akademickÈm roce 2008/ 2009 studium v tzv. t¯ÌstupÚovÈm prostupnÈm systÈmu studia p¯ev·ûnÏ v novφakreditovan˝ch studijnÌch programech: ■ bakal·¯sk˝ch ■ magistersk˝ch ■ doktorsk˝ch Bakal·¯skÈ studijnÌ programy jsou t¯ÌletÈ, ukonËenÈ z·vÏreËnou bakal·¯skou zkouökou, jejÌû souË·stÌ je obhajoba bakal·¯skÈ pr·ce. Absolventi obdrûÌ osvÏdËenÌ o z·vÏreËnÈ zkouöce a zÌskajÌ titul bakal·¯ (Bc.). MagisterskÈ studijnÌ programy jsou dvouletÈ, ukonËenÈ st·tnÌ z·vÏreËnou zkouökou, jejÌû souË·stÌ je obhajoba diplomovÈ pr·ce. Absolventi zÌsk·vajÌ titul inûen˝r (Ing.). Ke studiu v†magisterskÈm studijnÌm programu mohou b˝t studenti p¯ijati na z·kladÏ studijnÌch v˝sledk˘ v†p¯edchozÌm bakal·¯skÈm studiu nebo na z·kladÏ p¯ijÌmacÌch zkouöek.

◆

Magistersk˝ studijnÌ obor Rozvoj venkova Na bakal·¯sk˝ obor PozemkovÈ ˙pravy, ochrana a vyuûitÌ p˘dnÌho fondu navazuje magistersk˝ studijnÌ obor Rozvoj venkova. ProfilujÌcÌmi p¯edmÏty jsou v†tomto oboru p¯edmÏty Demografie venkova, Komun·lnÌ odpady a skl·dkov·nÌ, Obnova venkova, Krajinn· ekologie, LesnictvÌ, Sanace a rekultivace, Agroturistika, Rur·lnÌ sociologie,Tvorba a ochrana krajiny, MalÈ vodnÌ n·drûe, Vod·renstvÌ a ËistÌrny odpadnÌch vod, ZemÏdÏlsk· politika apod.

◆

Magistersk˝ studijnÌ obor Agroekologie Na bakal·¯sk˝ obor Agroekologie, navazuje magistersk˝ studijnÌ obor Agroekologie. ProfilujÌcÌmi p¯edmÏty jsou v†tomto oboru p¯edmÏty »istöÌ produkce, Podnikov˝ management, Z·klady krajinnÈho inûen˝rstvÌ, Krajinn· ekologie, LesnictvÌ a funkce lesa, Sanace a rekultivace, Agroturistika, Zakl·d·nÌ a ˙drûba zelenÏ, RybnÌky a ˙ËelovÈ n·drûe, VodnÌ hospod·¯stvÌ, KrajinnÈ a ˙zemnÌ pl·nov·nÌ, EkologickÈ zemÏdÏlstvÌ, Pr·vo apod. P¯ihl·öky uchazeˢ o bakal·¯skÈ a magisterskÈ studium p¯ijÌm· dÏkan·t AgronomickÈ fakulty kaûdoroËnÏ do konce mÏsÌce b¯ezna (termÌny jsou s†pat¯iËn˝m Ëasov˝m p¯edstihem zve¯ejÚov·ny mimo jinÈ i na WWW str·nk·ch fakulty ñ http:// www.af.mendelu.cz).

P¯ehled obor˘ studia akreditovan˝ch na AgronomickÈ fakultÏ s moûnostÌ studia Pozemkov˝ch ˙prav Bakal·¯skÈ studijnÌ programy Obor: PozemkovÈ ˙pravy, ochrana a vyuûitÌ p˘dnÌho fondu Obor: Agroekologie MagisterskÈ studijnÌ programy dvouletÈ ñ navazujÌcÌ na program bakal·¯sk˝ Obor: Agroekologie Obor: Rozvoj venkova ●

Bakal·¯skÈ studium v programu ZemÏdÏlsk· specializace ñ obor PozemkovÈ ˙pravy, ochrana a vyuûitÌ p˘dnÌho fondu Studium je zamϯeno na problematiku pozemkov˝ch ˙prav, ochrany p˘dnÌho fondu a†celkovÈ pÈËe o venkovskou krajinu. Absolventi zÌskajÌ z·kladnÌ teoretickÈ a†praktickÈ znalosti pro ¯eöenÌ problematiky p˘dnÌ ˙rodnosti, posuzov·nÌ bonity a ceny p˘dy i†z·kladnÌ znalosti a dovednosti z geodetick˝ch pracÌ a budou schopni ¯eöit problematiku z˙rodÚov·nÌ p˘d a organizace p˘dnÌho fondu. PraktickÈ uplatnÏnÌ absolvent˘ je zejmÈna v profesÌch zab˝vajÌcÌch se p˘dou a pÈËÌ o†ni, a to na pozemkov˝ch ˙¯adech, v†projekËnÌch kancel·¯Ìch, na katastr·lnÌch ˙¯adech a†na p¯Ìsluön˝ch org·nech st·tnÌ spr·vy. K†profilujÌcÌm p¯edmÏt˘m pat¯Ì:†Z·klady projektov·nÌ, Hydraulika a hydrologie, P˘doznalstvÌ a geologie, GeodÈzie, Kartografie, Z·klady pozemkov˝ch ˙prav, OdvodnÏnÌ a z·vlahy, TerÈnnÌ ˙pravy, ProtieroznÌ ochrana p˘dy, Ochrana vodnÌch zdroj˘, KrajinnÈ a ˙zemnÌ pl·nov·nÌ, Projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav, Klasifikace a ochrana p˘d apod.

PodrobnÏjöÌ informace o studiu na AgronomickÈ fakultÏ zÌsk·te: ● Na studijnÌm oddÏlenÌ dÏkan·tu AgronomickÈ fakulty v BrnÏ ñ telefon: 545 133 008, fax: 545 212 044 na adrese: ñ Mendelova zemÏdÏlsk· a lesnick· univerzita v BrnÏ ñ Agronomick· fakulta ñ ZemÏdÏlsk· 1, 613 00 Brno ● na Internetu: http://www.af.mendelu.cz/ ● elektronickou poötou: [email protected] Studenti budou p¯ijati ke studiu na bakal·¯skÈ obory na z·kladÏ prospÏchu na st¯ednÌ ökole. Studenti na navazujÌcÌch magisterskÈ obory budou p¯ijati zejmÈna na z·kladÏ v˝sledk˘ p¯edch·zejÌcÌho bakal·¯skÈho studia. TermÌny souvisejÌcÌ s p¯ijÌmacÌm ¯ÌzenÌm pro akademick˝ rok 2008/2009 Dny otev¯en˝ch dve¯Ì: 7.†prosince 2007 od 13 h, aula 11. ledna 2008 od 10 h, v mÌstnosti Q 01 TermÌn pod·nÌ p¯ihl·öek ke studiu: 31.†b¯ezen 2008 (bakal·¯skÈ obory) 31. b¯ezen 2008 (magisterskÈ obory)

●

Bakal·¯skÈ studium v programu ZemÏdÏlsk· specializace ñ obor Agroekologie Studium tvo¯Ì ˙Ëelov˝ celek disciplÌn technick˝ch, p¯ÌrodovÏdn˝ch, zemÏdÏlsk˝ch, ekologick˝ch, ekonomick˝ch a spoleËensk˝ch, kterÈ souvisÌ s ochranou a tvorbou zemÏdÏlskÈ 17

PozemkovÈ ˙pravy

Informace o opatřeních k urychlení digitalizace katastrálních map MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK› ⁄ÿAD ZEMÃMÃÿICK› A KATASTR¡LNÕ roËnÏ a jejich n·r˘st v†dalöÌch letech o 5 % aû do r. 2012. V˝daje st·tnÌho rozpoËtu se postupnÏ snÌûÌ v letech 2013 aû 2016. Zdrojem financov·nÌ rychlejöÌ digitalizace katastr·lnÌch map mohou b˝t vyööÌ p¯Ìjmy z†poplatk˘ za z·pisy pr·v do katastru nemovitostÌ. Poplatek 500 KË za n·vrh na vklad nebyl od r. 1994 nikdy zv˝öen a je v†»R nejniûöÌ z†celÈ Evropy. I Slovensko v†uplynul˝ch letech poplatky dvakr·t zv˝öilo a†vybÌr· v†pr˘mÏru 2000 Sk za vklad. Zv˝öenÌ poplatk˘ je navrûeno variantnÏ buÔ zmÏnou konstrukce poplatku tak, ûe by se poËÌtal za kaûdou nemovitost, ke kterÈ m· b˝t pr·vo zaps·no, nebo zv˝öenÌm sazby na 1000 KË (mÌrnÏ nad inflaci). P¯edkladatel se p¯ikl·nÌ k†variantÏ I, neboù je t¯eba rozliöit poplatek podle pracnosti vy¯ÌzenÌ n·vrhu na vklad pr·va. Dopady zv˝öenÌ poplatk˘ za vklady pr·v do katastru nemovitostÌ jsou ve srovn·nÌ s†transakËnÌmi n·klady (cca 5 % ceny nemovitosti) p¯i realitnÌch obchodech velmi malÈ. Zv˝öenÌ poplatku za vklad do katastru by na celkovÈ transakËnÌ n·klady nemÏlo tÈmϯ û·dn˝ vliv. P¯i hodnocenÌ dopad˘ na obËany je t¯eba vzÌt v†˙vahu, ûe pr˘mÏrn˝ vlastnÌk nemovitosti takovÈ poplatky hradÌ jen nÏkolikr·t za ûivot, zpravidla p¯i n·kupu nemovitosti k†trvalÈmu nebo rekreaËnÌmu bydlenÌ jako souË·st v˝daj˘ spojen˝ch s†touto transakcÌ, kterÈ jsou obvykle o nÏkolik ¯·d˘ vyööÌ. S†ohledem na v˝öe uvedenÈ lze dopady zv˝öenÌ poplatk˘ za vklady pr·v do katastru nemovitostÌ oznaËit za zanedbatelnÈ. Materi·l byl dne 1. 6. 2007 zasl·n ke stanovisku vöem Ëlen˘m vl·dy, se lh˘tou pro sdÏlenÌ stanoviska do 18. 6. 2007, a k informaci sekretari·tu p¯edsedy vl·dy. V˝sledky p¯ipomÌnkovÈho ¯ÌzenÌ (bude doplnÏno).

II. PÿEDKL¡DACÕ ZPR¡VA Materi·l je p¯edkl·d·n v†n·vaznosti na z·vazek obsaûen˝ v†programovÈm prohl·öenÌ vl·dy vyj·d¯en˝ vÏtou ÑVl·da urychlÌ digitalizaci katastru nemovitostÌ.î. Materi·l tento ˙kol konkretizuje do podoby opat¯enÌ, kter· umoûnÌ dokonËit dosud chybÏjÌcÌ digit·lnÌ katastr·lnÌ mapy na 2/3 st·tnÌho ˙zemÌ do r. 2014. Absence digit·lnÌch katastr·lnÌch map nep¯ÌznivÏ ovlivÚuje nejen Ëinnost katastr·lnÌch ˙¯ad˘, ale omezuje realitnÌ sektor, kraje, obce, spr·vce inûen˝rsk˝ch sÌtÌ, a je tak negativnÏ vnÌm·na vöemi hlavnÌmi uûivateli dat katastru nemovitostÌ. Snadn· dostupnost digit·lnÌch dat katastru vede k†podpo¯e investic, k†rozvoji trhu s†nemovitostmi, velmi pom·h· v†kaûdodennÌ spr·vÏ, ochranÏ i rozvoji ˙zemÌ. DoplnÏnÌ parcel dosud evidovan˝ch tzv. zjednoduöen˝m zp˘sobem do katastr·lnÌch map v†r·mci digitalizace je takÈ p¯ÌspÏvkem k†dokonËenÌ restituËnÌho procesu. NaplnÏnÌ ˙kolu je nezbytnÈ i pro realizaci e-Governmentu. Bez p¯ijetÌ navrhovan˝ch opat¯enÌ by digitalizace katastr·lnÌch map pokraËovala tempem p¯ibliûnÏ 3 % ˙zemÌ roËnÏ a trvala by nejmÈnÏ dalöÌch 20 let. ⁄kol nenÌ moûnÈ vy¯eöit souËasn˝mi kapacitami katastr·lnÌch ˙¯ad˘, neboù poËet vklad˘ pr·v a dalöÌch z·pis˘ do katastru nemovitostÌ roste v†poslednÌch pÏti letech tempem 15 aû 20 % roËnÏ. P¯esto se poda¯ilo v˝raznÏ zkr·tit Ëek·nÌ na z·-pisy pr·v k†nemovitostem, tÈmϯ vöechny katastr·lnÌ ˙¯ady vy¯izujÌ n·vrhy d¯Ìve neû za 1 mÏsÌc, nejdelöÌ lh˘ty v†Praze se jiû zkr·tily na 2,5 mÏsÌce a do konce roku je p¯edpoklad jejich zkr·cenÌ o dalöÌ mÏsÌc. Pro dosaûenÌ naznaËenÈho cÌle v†oblasti digitalizace je t¯eba zajistit kapacitu p¯ibliûnÏ 460 zamÏstnanc˘ po dobu sedmi let. »·st pracÌ odpovÌdajÌcÌ kapacitÏ 200 zamÏstnanc˘ roËnÏ lze zadat ve¯ejn˝mi zak·zkami pro soukrom˝ sektor. Kapacitu katastr·lnÌch ˙¯ad˘ pro digitalizaci katastr·lnÌch map je t¯eba zv˝öit na pÏt let o 300 zamÏstnanc˘ s†postupn˝m sniûov·nÌm v†dalöÌch Ëty¯ech letech na ˙roveÚ o 400 zamÏstnanc˘ niûöÌ neû je ˙roveÚ roku 2007. UrychlenÌ digitalizace katastr·lnÌch map vyûaduje zv˝öenÌ v˝daj˘ st·tnÌho rozpoËtu poËÌnaje rokem 2008 o 210 mil. KË

Navrhovan· opat¯enÌ k†urychlenÌ digitalizace katastr·lnÌch map vyûadujÌ zv˝öenÌ v˝daj˘ st·tnÌho rozpoËtu o 1 530 mil. KË v†pr˘bÏhu let 2008 aû 2014. KrytÌ tÏchto v˝daj˘ bude zajiötÏno zv˝öenÌm poplatk˘ za z·pisy pr·v do katastru nemovitostÌ. V†p¯ÌpadÏ schv·lenÌ varianty I se ve stejnÈm obdobÌ p¯Ìjmy st·tnÌho rozpoËtu zv˝öÌ minim·lnÏ o 3 900 mil. KË, v†p¯ÌpadÏ schv·lenÌ varianty II se p¯Ìjmy st·tnÌho rozpoËtu zv˝öÌ minim·lnÏ o 1 820 mil. KË. PodrobnÏji ukazuje dopady na st·tnÌ rozpoËet v jednotliv˝ch letech tabulka:

Dopady n·vrhu do p¯Ìjm˘ a v˝daj˘ st. rozpoËtu jednotliv˝ch letech v mil. KË 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Celkem

Zv˝öenÌ v˝daj˘ kapitoly Ë. 346 »esk˝ ˙¯ad zemÏmϯick˝ a katastr·lnÌ

210

220

230

241

252

208

169

1 530

Zv˝öenÌ p¯Ìjm˘ kapitoly Ë. 398 VPS ze spr·v. poplatk˘ - varianta I od 1.7. 2008

300

600

600

600

600

600

600

3 900

Zv˝öenÌ p¯Ìjm˘ kapitoly Ë. 398 VPS ze spr·v. poplatk˘ - varianta II od 1.7. 2008

140

280

280

280

280

280

280

1 820

Saldo p¯Ìjm˘ a v˝daj˘ - varianta I

+90

+380

+370

+359

+348

+392

+431

+2 370

Saldo p¯Ìjm˘ a v˝daj˘ - varianta II

-70

+60

+50

+39

+28

+72

+111

+290

Navrhovan· opat¯enÌ majÌ pozitivnÌ dopad na podnikatelskÈ prost¯edÌ vytvo¯enÌm podmÌnek pro snadnou dostupnost informacÌ t˝kajÌcÌch se vlastnictvÌ nemovitostÌ a dalöÌch pr·v k nim s pozitivnÌm dopadem na investice. PozitivnÏ bude p˘sobit i zlepöenÌ podmÌnek pro dalöÌ zkr·cenÌ doby Ëek·nÌ na z·pis do katastru nemovitostÌ. Materi·l nem· û·dnÈ dopady na rovnÈ p¯Ìleûitosti ûen a muû˘. 18

PozemkovÈ ˙pravy

VL¡DA »ESK… REPUBLIKY

USNESENÕ VL¡DY »ESK… REPUBLIKY ze dne 25. Ëervence 2007 Ë. 871 o opat¯enÌch k urychlenÌ digitalizace katastr·lnÌch map Vl·da I. souhlas̆s†n·vrhy opat¯enÌ k†urychlenÌ digitalizace katastr·lnÌch map, uveden˝mi v†Ë·sti III materi·lu Ë.j. 1159/07; II. ukl·d·† 1.†ministru financÌ a)† zpracovat a vl·dÏ do 30. z·¯Ì 2007 p¯edloûit n·vrh z·kona, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë.†634/2004 Sb., o spr·vnÌch poplatcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, tak, aby zv˝öenÌ p¯Ìjm˘ st·tnÌho rozpoËtu »eskÈ republiky z†tohoto titulu pokrylo minim·lnÏ zv˝öenÌ v˝daj˘ tak, jak je uvedeno v†p¯Ìloze tohoto usnesenÌ, b)† zmÏnit v†n·vrhu st¯ednÏdobÈho v˝hledu st·tnÌho rozpoËtu »eskÈ republiky na lÈta 2009 a 2010 a lÈta n·sledujÌcÌ ba)† v˝daje a poËty systemizovan˝ch mÌst v†rozpoËtovÈ kapitole »eskÈho ˙¯adu zemÏmϯickÈho a katastr·lnÌho tak, jak je uvedeno v†p¯Ìloze tohoto usnesenÌ, bb)† p¯Ìjmy st·tnÌho rozpoËtu »eskÈ republiky tak, jak je uvedeno v†bodÏ II/1 tohoto usnesenÌ, 2.† p¯edsedovi »eskÈho ˙¯adu zemÏmϯickÈho a katastr·lnÌho realizovat opat¯enÌ k†urychlenÌ digitalizace katastr·lnÌch map a o postupu tÈto realizace informovat kaûdoroËnÏ vl·du p¯i p¯edkl·d·nÌ V˝roËnÌ zpr·vy »eskÈho ˙¯adu zemÏmϯickÈho a katastr·lnÌho za p¯edchozÌ rok. Provedou: ministr financÌ, P¯edseda vl·dy p¯edseda »eskÈho ˙¯adu Ing. Mirek Topol·nek v. r. zemÏmϯickÈho a katastr·lnÌho

ZamyölenÌ, diskuse

Ing. Pavel Gallo, mÌstop¯edseda »MKP⁄

Z·kon Ë.139/2002 Sb., o pozemkov˝ch ˙prav·ch a pozemkov˝ch ˙¯adech a o zmÏnÏ z·kona Ë.229/1991 Sb.,o ˙pravÏ vlastnick˝ch vztah˘ k p˘dÏ a jinÈmu zemÏdÏlskÈmu majetku, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, d·le jen Z·kon, v Ë·sti t¯etÌ ì Odborn· zp˘sobilost k projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙pravî stanovÌ v ß18: n˝mi konzultacemi, jedn·nÌm ˙ËastnÌk˘ ● Odst. (1) Odbornou zp˘sobilost k†projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav prokazujÌ apod. a konËÌ odevzd·nÌm a p¯evzetÌm fyzickÈ osoby opr·vnÏnÌm o odbornÈ dÌla zadavatelem. P¯evzetÌ dÌla musÌ b˝t zp˘sobilosti k†projektov·nÌ pozemkov˝ch provedeno jak po str·nce obsahovÈ (rozsah a poËet p¯Ìloh), tak po str·nce vÏcnÈ ˙prav (d·le jen Ñ˙¯ednÌ opr·vnÏnÌî). V†dalöÌch odstavcÌch tohoto paragrafu (u KP⁄ nap¯. poûadavky zainteresovan˝ch se stanovujÌ podmÌnky, za jak˝ch je moû- org·n˘ a organizacÌ, p¯·nÌ vlastnÌk˘ a pono ˙¯ednÌ opr·vnÏnÌ zÌskat, vËetnÏ n·le- rovn·nÌm v˝sledk˘ s†obdobn˝m ˙zemÌm ûitostÌ a doklad˘, kterÈ je t¯eba k†pÌsemnÈ ve stejnÈm nebo podobnÈm regionu). û·dosti o ˙¯ednÌ opr·vnÏnÌ p¯ipojit. Opr·vBohuûel, jeötÏ v†souËasnÈ dobÏ majÌ nÏnost drûitele je obsaûena v†odst. (15) ß 18. nÏkte¯Ì pracovnÌci Pozemkov˝ch ˙¯ad˘ a i nÏkte¯Ì projektanti takov˝ n·zor, ûe ● Odst. (15) Drûitel ˙¯ednÌho opr·vnÏnÌ a) vypracov·v· n·vrhy pozemkov˝ch ˙prav kdyû v˝sledek KP⁄ p¯evezme K⁄ a prov†rozsahu a s†n·leûitostmi stanoven˝- vede z·pis do Katastru nemovitostÌ, je vöe v†po¯·dku. mi zvl·ötnÌm pr·vnÌm p¯edpisem, Jin· situace nastane, aû budou vyprab) vyd·v· odborn· stanoviska a posudcov·ny standardy KP⁄ t.j optim·lnÌ hodky v†oboru pozemkov˝ch ˙prav. noty z·kladnÌch parametr˘ navrhovan˝ch Projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav m· opat¯enÌ, podle jednotliv˝ch v˝robnÌch obdobn˝ postup jako projektov·nÌ v jakÈm- nebo region·lnÌch oblastÌ tzn. nap¯. velikoliv jinÈm technickÈm oboru, v†˙zemnÌm kosti pozemk˘ a jejich p¯Ìstupnost, huspl·nov·nÌ, v†investiËnÌ v˝stavbÏ apod. V˝- tota cestnÌ sÌtÏ, vodohospod·¯sk· a prosledek dÌla je vûdy z·visl˝ na souËinnosti tieroznÌ opat¯enÌ a opat¯enÌ k†zv˝öenÌ projektanta a zadavatele, zaËÌn· jedno- ekologickÈ stability krajiny, ochrany p¯ÌznaËn˝m zad·nÌm, kterÈ m˘ûe b˝t up¯es- rody apod. a jejich porovn·nÌm bude nÏno na kontrolnÌch dnech, d·le odbor- moûno ovϯit dosaûenÈ v˝sledky. 19

Zpracovatelem pozemkov˝ch ˙prav jsou obvykle projektovÈ organizace, kterÈ by tuto Ëinnost mÏli mÌt zapsanou v†obchodnÌm rejst¯Ìku. Kaûd· z†tÏchto organizacÌ musÌ mÌt alespoÚ jednoho st·lÈho pracovnÌka s Ñ˙¯ednÌm opr·vnÏnÌmî, jinak by takovou zak·zku nemÏla obdrûet. Docela n·s p¯ekvapilo, ûe nap¯. v†roce 2006 zÌskala zak·zky na KP⁄ v okrese Beneöov geodetick· firma , kter· v†tÈ dobÏ nemÏla v†obchodnÌm rejst¯Ìku projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav uvedenu.P¯itom v˝klad z·kona o ve¯ejn˝ch zak·zk·ch uv·dÌ, ûe pomocÌ subdodavatele nelze prok·zat splnÏnÌ z·kladnÌch kvalifikaËnÌch kritÈriÌ. Drûitel ˙¯ednÌho opr·vnÏnÌ k†projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav musÌ b˝t schopen n·vrh pozemkov˝ch ˙prav vypracovat a k†tomu si m˘ûe, podle vlastnÌho uv·ûenÌ, p¯izvat odbornÌky jin˝ch specializacÌ, kterÈ m˘ûe mÌt ve svÈ organizaci nebo i externisty. Je to stejn˝ postup jako u architekta nebo hlavnÌho inûen˝ra projektu obytnÈ nebo pr˘myslovÈ stavby. Je t¯eba si uvÏdomit, ûe ve vöech p¯Ìpadech za v˝sledek dÌla odpovÌd· osoba s†˙¯ednÌm opr·vnÏnÌm. Proto je zar·ûejÌcÌ, jak jsou v†nÏkter˝ch ve¯ejn˝ch zak·zk·ch nastaveny poûadavky pro odbornou technickou zp˘sobilost k projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav. NÏkter˝m Pozemkov˝m ˙¯ad˘m

PozemkovÈ ˙pravy

jiû nestaËÌ opr·vnÏnÌ k†projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav, ale poûadujÌ r˘znÈ jinÈ autorizace »KAIT pro obory dopravnÌ stavby, vodnÌ hospod·¯stvÌ , pro projektov·nÌ USES, dokonce i soudnÌ znalce v†oboru oceÚov·nÌ lesnÌch porost˘, zahradnÌ a krajin·¯skÈ ˙pravy a osvÏdËenÌ o odbornÈ zp˘sobilosti pro geologickÈ pr·ce. Bylo by urËitÏ prospÏönÈ, aby tyto PozemkovÈ ˙¯ady, kterÈ KP⁄ zad·vajÌ jiû nejmÈnÏ 10 let, sdÏlili odbornÈ ve¯ejnosti svÈ zkuöenosti a co je vede k†pozn·nÌ, ûe ˙¯ednÏ opr·vnÏn˝ projektant pozemkov˝ch ˙prav nenÌ schopen plnit ustanovenÌ Z·kona ß 18 odst. (15). NevÌm, zda tyto PozemkovÈ ˙¯ady nebo jeho pracovnÌci se nÏkdy podÌleli na zpracov·nÌ ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentace, respektive na jejÌm zad·nÌ a nezn·m ve¯ejnou soutÏû, kdy by zadavatel vyûadoval po architektovi nebo projektantovi pozemnÌch staveb doloûenÌ autorizace nap¯. pro obor elektro, voda nebo technologick· za¯ÌzenÌ staveb. Ve srovn·nÌ s†jin˝mi obory uplatÚov·nÌ v˝öe uveden˝ch poûadavk˘ vede k†n·zoru, ûe ˙¯ednÏ opr·vnÏn˝ projektant pozemkov˝ch ˙prav nenÌ schopen svoji odbornost samostatnÏ uplatnit. ObecnÏ lze usuzovat jakÈ motivace vedou nÏkterÈ PozemkovÈ ˙¯ady k†takov˝mto krok˘m. Lze ¯Ìci, ûe se to odehr·v· ve dvou† rovin·ch: 1. Zadavatel je ovlivnÏn projektovou organizacÌ, kterÈ chce konkrÈtnÌ ve¯ejnou zak·zku p¯idÏlit a tato organizace disponuje osobami s†urËitou autorizacÌ. 2. Zadavatel nenÌ schopen odbornÏ dÌlo ovlivÚovat a v˝sledky posoudit a chce mÌt jistotu, ûe dÌlo bude spr·vnÈ a kvalitnÌ. Naprosto nelze argumentovat tÌm, ûe doloûenÌm poûadovan˝ch autorizacÌ se zv˝öÌ kvalita poûadovanÈho dÌla. ProjektovÈ organizace to obvykle vy¯eöÌ tak, ûe si pot¯ebnou specializaci zajistÌ i kdyû m· autorizovan· osoba bydliötÏ na jinÈm konci republiky a prakticky se na projektu nez˙ËastnÌ. Pozemkov˝ ˙¯ad m· na druhou stranu moûnost zadat a p¯edem nechat zpracovat konkrÈtnÌ problÈm, kter˝ se v†danÈ oblasti vyskytuje nap¯. formou studie, kter· vÏtöinou sv˝m rozsahem p¯ekraËuje hranici katastr·lnÌho ˙zemÌ. Je pot¯eba se nad tÌmto problÈmem zamyslet. V†dobÏ, kdy chceme zv˝öit prestiû oboru pozemkov˝ch ˙prav a tÌm i prestiû zpracovatel˘ t.zn. ˙¯ednÏ opr·vnÏn˝ch projektant˘ pozemkov˝ch ˙prav, jsou uvedenÈ kvalifikaËnÌ poûadavky nÏkter˝ch Pozemkov˝ch ˙¯ad˘ podle mÈho n·zoru, krokem, vedoucÌm ke snÌûenÌ d˘stojnosti zpracovatel˘ a tÌm i oboru.

NÏco jinÈho je praktikov·no nap¯. v†Bavorsku, kde Pl·n ve¯ejn˝ch opat¯enÌ v†r·mci pozemkov˝ch ˙prav (obnovy venkova) je zpracov·v·n za ˙Ëasti autorizovan˝ch osob, kterÈ zpracov·vajÌ samostatnou profesnÌ p¯Ìlohu, tu ovϯujÌ podpisem a razÌtkem a tÌm za nÌ p¯ebÌrajÌ zodpovÏdnost. Tato varianta, kter· byla jiû diskutov·na v†dobÏ tvorby naöeho z·kona, by v†souËasnosti vyvolala nutnost ˙pravy legislativnÏ pr·vnÌch p¯edpis˘. V†souËasnÈ dobÏ jsou vybranÈ Ëinnosti ve v˝stavbÏ obsaûeny v z·konÏ Ë. 183/2006 Sb., stavebnÌ z·kon, kde v ß 158 odst. (1) se uv·dÌ: VybranÈ Ëinnosti, jejichû v˝sledek ovlivÚuje ochranu ve¯ejn˝ch z·jm˘ ve v˝stavbÏ, mohou vykon·vat pouze fyzickÈ osoby, kterÈ zÌskaly opr·vnÏnÌ k†jejich v˝konu podle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu.Vybran˝mi Ëinnostmi jsou projektov· Ëinnost ve v˝stavbÏ, kterou se rozumÌ zpracov·nÌ ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentace, ˙zemnÌ studie, dokumentace pro vyd·nÌ stavebnÌho povolenÌ, pro ohl·öenÌ stavby podle ß 104

POZEM v roce 2008

odst. 2 pÌsm. a) aû d), pro prov·dÏnÌ stavby a pro nezbytnÈ ˙pravy a odbornÈ vedenÌ prov·dÏnÌ stavby nebo jejÌ zmÏny. V†tÏchto p¯Ìpadech je poûadavek na autorizaci opr·vnÏn˝ a odpovÌd· platnÈ legislativÏ. Pro obor pozemkov˝ch ˙prav je diskutabilnÌ a nenÌ podloûeno souËasn˝mi legislativnÌmi p¯edpisy, aby jiû v†etapÏ v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ , byly na zpracovatele kladeny v˝öe uvedenÈ podmÌnky, kterÈ uplatÚujÌ nÏkterÈ pozemkovÈ ˙¯ady. Chceme-li, aby obor pozemkov˝ch ˙prav byl srovnateln˝ s†ostatnÌmi obory, nem˘ûeme jiû p¯i zad·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek p¯ipustit, aby ˙¯ednÏ opr·vnÏn˝ projektant pozemkov˝ch ˙prav nemohl konkrÈtnÌ zak·zku obdrûet a byl p¯edem diskriminov·n dalöÌmi podmÌnkami zadavatele. SpecifickÈ podmÌnky jednotliv˝ch katastr·lnÌch ˙zemÌ a jejich ¯eöenÌ je moûno uplatnit v†konkrÈtnÌch smlouv·ch o dÌlo, v souËinnosti pozemkovÈho ˙¯adu jako zadavatele se zpracovatelem a v†kontrolnÌ Ëinnosti zadavatele. ■ Ing. Jan VorlÌËek, HSI spol. s r.o.

I v†roce 2008 dojde k†dalöÌmu rozvoji programu POZEM a ke zv˝öenÌ produktivity p¯i projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav. AË jsme naËali†rok, kter˝ obsahuje tzv. Ñosudovouî osmiËku, POZEM by se mÏl letos poprvÈ p¯edstavit ve verzi zaËÌnajÌcÌ ËÌslicÌ 9. P¯edpokl·d·me, ûe by mÏla b˝t k†dispozici koncem prvnÌho pololetÌ. Bude to vlastnÏ prvnÌ verze po delöÌ dobÏ, kter· nebude vynucena novou verzÌ systÈmu MicroStation (od uvedenÌ verze POZEM 8.50 vznikla z ÑdÌlnyî spoleËnosti Bentley pouze nov· verze produktu Bentley PowerMap V8 XM Edition, kter· ale nep¯in·öÌ v˝raznou nutnost zmÏn ve v˝voji naöich nadstaveb, a systÈm POZEM nad nÌ bude bez problÈmu fungovat). V novÈ verzi produktu POZEM 9.0 je proto kladen velk˝ d˘raz na konkrÈtnÌ rozvoj jednotlivÈ funkËnosti. PoslednÌ doba uk·zala, ûe si uûivatelÈ zvykli na novÈ verze produkt˘ z†rodiny MicroStation V8 (nap¯. PowerMap) a plnÏ vyuûÌvajÌ uûivatelskÈho pohodlÌ nov˝ch verzÌ. Uû m·lokdo si dnes umÌ p¯edstavit nap¯Ìklad pr·ci bez dynamickÈho n·jezdu. Co se t˝Ëe nejnovÏjöÌ ¯ady (XM Edition), tak i tam je z¯ejmÈ, ûe ËÌm d·l vÌce uûivatel˘ d·v· tÈto verzi p¯ednost. Je pro n·s dobr˝m zjiötÏnÌm, ûe uûivatelÈ opouötÏjÌ starÈ technologie a nev·hajÌ pouûÌvat novÈ. To p¯in·öÌ mnohem vÏtöÌ moûnosti p¯i rozvoji naöich nadstaveb. ■ Setk·nÌ uûivatel˘ na podzim 2007 DÌky velice plodnÈ diskusi na podzimnÌm setk·nÌ uûivatel˘ POZEM v†budovÏ Ministerstva zemÏdÏlstvÌ, motivovanÈ i soutÏûÌ o nejaktivnÏjöÌho ˙ËastnÌka, vznikla cel· ¯ada n·mÏt˘ a n·pad˘ na nov· vylepöenÌ, kter· by POZEM mohla obohatit. NavÌc se k†tomu p¯idaly nÏkterÈ firmy, kterÈ byly aktivnÌ i potÈ a nev·haly poslat dalöÌ svÈ n·pady. N·mÏt˘ bylo skuteËnÏ tolik, ûe bylo opravdu tÏûkÈ hledat jednak priority, jednak v˝chodisko z†konfrontace technologick˝ch moûnostÌ, uûivatelskÈ p¯ÌvÏtivosti, zmÏny st·vajÌcÌ logiky systÈmu a pracnosti, neboù novou verzi je t¯eba vyvi-

20

nout do zavedenÈho termÌnu pro distribuci nov˝ch verzÌ (tedy do letnÌch pr·zdnin). Kaûdop·dnÏ r·di bychom vyj·d¯il podÏkov·nÌ vöem, kte¯Ì svou troökou do ml˝na p¯ispÏli. DÏkujeme! ■ P¯ipravovanÈ novinky v POZEM A na co se tedy m˘ûete v ÑdevÌtkovÈmî POZEMu tÏöit? Velk˝ d˘raz by mÏl b˝t kladen na rozvoj funkce Projektov·nÌ. Novou parcelu p˘jde navrhnout klikem do plochy a vytvo¯enÌm tzv. regionu z†liniÌ, kterÈ jsou kolem tohoto bodu v†aktivnÌm i referenËnÌm v˝kresu. P¯i n·vrhu novÈ parcely takÈ p˘jde p¯evzÌt Ë·st existujÌcÌ linie (nap¯. z†referenËnÌho v˝kresu) a nebude tak nutnÈ oklik·vat vöechny lomovÈ body. Velik˝m ulehËenÌm pr·ce by se mÏlo st·t i dynamickÈ ocenÏnÌ porost˘ na pozemcÌch bÏhem vytv·¯enÌ nov˝ch parcel, takûe p˘jde sledovat uspokojenÌ n·roku vËetnÏ ceny kultury. To samÈ by mÏlo b˝t moûnÈ i u vzd·lenostÌ k†referenËnÌmu bodu. I ty by se mÏly poËÌtat dynamicky p¯Ìmo v†dialogu funkce Projektov·nÌ. V˝raznou obmÏnou by mÏla projÌt funkce Seznamy, kter· by se mÏla spojit s†funkcÌ V˝bÏr parcely v†polygonu (moûnost v˝bÏru parcel na hranici urËitÈho

PozemkovÈ ˙pravy (XML Feature Modeling). V˝razn˝ d˘raz bude kladen i na optimalizaci celÈho systÈmu, coû by mÏlo p¯inÈst v˝raznÈ zrychlenÌ vÏtöiny st·vajÌcÌch funkcÌ (tyto zmÏny se projevÌ i v†novÈ verzi POZEM). ■ DMT ñ Digit·lnÌ model terÈnu jako dalöÌ z moûn˝ch modul˘ do POZEM Na p¯elomu ˙nora a b¯ezna uvolnila firma HSI takÈ novou verzi programu pro zpracov·nÌ digit·lnÌho modelu terÈnu s†n·zvem DMT 8.00. Je to prvnÌ verze tohoto programu, kter· je podporov·na nad produkty firmy Bentley ¯ady 2004 Edition a XM Edition. Software umoûÚuje uûivatel˘m zpracov·nÌ trojrozmÏrnÈho bodovÈho pole v†prost¯edÌ MicroStation. Je zde moûno vytv·¯et vrstevnicovÈ mapy, p¯ÌËnÈ a podÈlnÈ profily, 3D dr·tov˝ model nebo poËÌtat kubatury. Tato nadstavba je prod·v·na jako samostatn˝ produkt nebo jako modul do programu ProGEO (v p¯ÌpadÏ pot¯eby i do programu POZEM Ëi POZEM SR). ■ Komunikace se z·kaznÌkem plodÌ podstatnÈ impulsy ke zmÏn·m

prvku) a mÏla by umoûnit zobrazit ve v˝krese v˝sledn˝ v˝bÏr (nikoliv pouze jednu parcelu, ale libovolnou mnoûinu). Vylepöit by se mÏla ruËnÌ editace datab·ze. Funkce Oprava datab·ze bude p¯ehlednÏjöÌ a vznikne i nov· funkce pro zaloûenÌ novÈho LV pro projekt. VÏtöina funkcÌ POZEM by takÈ mÏla b˝t snadno p¯Ìstupn· z†palet ikon. DalöÌ zmÏnou bude moûnost p¯ipojenÌ pozn·mky k†listu vlastnictvÌ v†projektu, vytvo¯enÌ funkce, kter· pom˘ûe p¯i tvorbÏ n·rokovÈho v˝kresu, moûnost ukl·dat a znovu naËÌtat dÏlenÈ plochy ve funkci DÏlenÌ souvislÈ plochy do XML, d·vkovÈ urËenÌ KN parcel, kterÈ se majÌ ruöit p¯i importu do ISKN, dÏlenÌ pouze smÏÚovan˝ch Ë·stÌ u funkce Tvorba n·roku pro projekt s†p¯erozdÏlenÌm podÌl˘, zahrnutÌ vlastnÌk˘ budov na cizÌm pozemku do v˝stupnÌch funkcÌ, generov·nÌ seznamu sou¯adnic z†VFK na ˙zemÌ s†DKM, ˙prava vzhledu bilanËnÌch protokol˘ (odstranÏnÌ nadbyteËn˝ch mezer, ¯azenÌ nÏkter˝ch informacÌ v†legendÏ a vyj·d¯enÌ vlastnÌk˘ do vÌce sloupc˘) a mnoho dalöÌch. ZmÏnit by se mÏl i zp˘sob licencov·nÌ. D˘raz bude kladen hlavnÏ na rozö̯enÌ moûnostÌ u paralelnÌch licencÌ (hlavnÏ moûnost vyzvednutÌ licence na notebook). ■ POZEM pro Slovensko Tyto zmÏny se dotknou i novÈ verze slovenskÈ mutace programu POZEM, kter· se takÈ p¯ipravuje. Na Slovensku jsou pozemkovÈ ˙pravy st·le v†plenk·ch a v†souËasnÈ dobÏ se p¯ipravuje zcela nov˝ metodick˝ pokyn a s†tÌm je sv·z·no i mnoho zmÏn, kterÈ bude vyûadovat n·ö program. Na Slovensku je takÈ velice ûiv· problematika p¯ed·v·nÌ dat na Katastr nemovitostÌ. I tam se p¯ipravujÌ nÏkterÈ zmÏny ve v˝-

mÏnnÈm form·tu, i kdyû ne tak razantnÌ jako kdysi v†»eskÈ republice. DÌky zkuöenostem s†touto problematikou u n·s m˘ûe HSI pruûnÏ reagovat na tyto zmÏny v†legislativÏ a umoûnit tak slovensk˝m projektant˘m pr·ci v†kvalitnÌm programu. ■ DalöÌ aplikaËnÌ nadstavby z dÌlny HSI v nov˝ch verzÌch Firma HSI vyvÌjÌ ovöem i dalöÌ uûiteËnÈ nadstavby a i ty se doËkajÌ nebo dokonce doËkaly nov˝ch verzÌ. Na konci prvnÌho pololetÌ se chyst· nov· verze oblÌbenÈ nadstavby jmÈnem ProGEO. Bude se jednat jiû o verzi 6.00. Tato verze bude kromÏ zapracovan˝ch poûadavk˘ naöich z·kaznÌk˘ podporovat novou technologii firmy Bentley ÑXFMî

Na z·vÏr ale zp·tky k programu POZEM a k†pozemkov˝m ˙prav·m. PevnÏ vϯÌm, ûe oblast pozemkov˝ch ˙prav dÌky novÈ organizaci pozemkov˝ch ˙¯ad˘ startovanÈ v†tÏchto dnech se pozitivnÏ projevÌ v†n·sledujÌcÌm obdobÌ jak pro v·s ñ uûivatele systÈmu POZEM, tak pro n·s ñ tv˘rce IT n·stroj˘, neboù jak ¯ÌkajÌ klasici, zmÏny jsou impulsem zlepöenÌ. Z†naöeho pohledu vöak zlepöenÌ nem˘ûe p¯ijÌt samo, bez neust·lÈ pozitivnÌ komunikace s†v·mi jen tÏûko odhadneme skuteËnÈ a z·sadnÌ pot¯eby rozvoje. P¯Ìkladem tÈto komunikace je nap¯Ìklad celost·tnÌ semin·¯ PozemkovÈ ˙pravy v†T¯ebÌËi 3. dubna, d·le konference PozemkovÈ ˙pravy v†P¯Ìbrami pl·novan· na kvÏten a dalöÌ odbornÈ akce na tÈma pozemkov˝ch ˙prav, ale takÈ ökolenÌ od HSI nebo naöe n·vötÏvy u z·kaznÌk˘. P¯Ìnosem pro v·s pak bude skuteËnÏ systÈm zohledÚujÌcÌ vaöe postupy a pracovnÌ styl. ❚

❚ Pozemkový fond bude pokračovat ❚ Praha ñ Vl·da schv·lila n·vrh ministerstva zemÏdÏlstvÌ (MZe) na prodlouûenÌ fungov·nÌ PozemkovÈho fondu »R (PF) o dalöÌ t¯i roky do 31. prosince 2012 a jeho n·slednou transformaci na organizaËnÌ sloûku st·tu spadajÌcÌ pod ministra zemÏdÏlstvÌ.

Transformace PF spoËÌv· v definov·nÌ objemu a struktury majetku, kter˝ by si mÏl st·t ze strategick˝ch d˘vod˘ ponechat. ÑI v budoucnu bude nutnÈ drûet nÏjak˝ podÌl st·tnÌ p˘dy, p¯edevöÌm pro dopravnÌ stavby,ì upozornil GandaloviË.

Podle rozhodnutÌ vl·dy z roku 2004 mÏla b˝t Ëinnost PF ukonËena v z·vÏru p¯ÌötÌho roku. Ministr GandaloviË k tomu uvedl, ûe rok 2009 byl pro zruöenÌ fondu nere·ln˝. D˘vodem, proË se MZe br·nilo z·niku fondu byl fakt, ûe by se z¯ejmÏ pozastavil cel˝ proces odst·tÚov·nÌ spravovanÈho majetku, dokonËenÌ restitucÌ Ëi vyjasnÏnÌ vlastnick˝ch vztah˘ k p˘dÏ.

Druhou z·sadou transformace PF je co nejrychlejöÌ odst·tnÏnÌ co nejvÌce majetku, kter˝ nespadne do st·tnÌ rezervy. V dobÏ vzniku k 1. lednu 1992 fond spravoval zhruba 900 tisÌc hektar˘ zemÏdÏlskÈ p˘dy. ÑDo konce loÚskÈho roku PF celkem p¯evedl asi 470 tisÌc hektar˘, na odst·tnÏnÌ Ëek· jeötÏ zhruba 200 aû 250 tisÌc hektar˘,ì ¯ekl mluvËÌ PF Michal Bureö. (Ëtk)

21

PozemkovÈ ˙pravy

Informace o vyd·nÌ knihy o pozemkov˝ch ˙prav·ch 3. SouËasnost pozemkov˝ch ˙prav: ÑËeho bylo dosaûenoî ñ etapy v˝voje od roku 1991 do 2007, statistiky, p¯Ìklady ÑKdo m˘ûe a kde je moûnÈ poû·dat o pozemkovÈ ˙pravy?î ÑNa jakÈ rozloze »R byly jiû zpracov·ny pozemkovÈ ˙pravy?î ÑKolik stojÌ pozemkov· ˙prava?î ÑM˘ûe b˝t pozemkov˝ ˙¯ad investorem spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ a ûadatelem z†evropsk˝ch fond˘?î ÑMajÌ pozemkovÈ ˙pravy svÈ region·lnÌ zvl·ötnosti?î 4. Metodick· a legislativnÌ z·kladna pozemkov˝ch ˙prav v »R: chronologick˝ p¯ehled metodik k projektov·nÌ a realizaci pozemkov˝ch ˙prav, legislativnÌ z·kladna pozemkov˝ch ˙prav, doplÚujÌcÌ metodiky a pracovnÌ postupy. ÑJakÈ a kde se m˘ûe obËan sezn·mit s†metodikami k†pozemkov˝ch ˙prav·chî ÑJak· je pr·vnÌ opora k†projekci a realizaci P⁄î ÑKterÈ doplÚujÌcÌ metodiky a postupy je nutno zohlednit p¯i projekci a realizaci P⁄î 5. VÌceoborovost pozemkov˝ch ˙prav: Ñbonitace p˘dnÌho fondu, ochrana p¯Ìrody a krajiny, ochrana p˘dy a vody, eroze p˘dy, polnÌ cesty, regulace vodnÌho reûimu p˘dy a vodnÌch reûim˘ v krajinÏ, revitalizace tok˘, soci·lnÌ rozmÏr, krajinnÈ a ˙zemnÌ pl·nov·nÌ ÑCo je to pl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ a jakÈ jsou druhy spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ?î ÑJak lze ovlivnit odtok vody z†povodÌ pozemkovou ˙pravou?î ÑZachr·nÌ n·s pozemkovÈ ˙pravy p¯ed povodnÌ?î ÑJakou souvislost m· pozemkov· ˙prava s†˙zemnÌm pl·nem?î ÑOvlivnÌ pozemkov· ˙prava ekologickou dynamiku krajiny a jejÌ r·z?î ÑJak je moûnÈ se zapojit do prov·dÏnÌ pozemkovÈ ˙pravy v†obci?î Ñ»Ìm jsou zaruËena pr·va vlastnÌk˘ p¯i pozemkovÈ ˙pravÏ?î ÑJakÈ funkce v†krajinÏ m· polnÌ cesta?î 6. Potenci·ly a nov˝ rozmÏr pozemkov˝ch ˙prav: Ñbudoucnost pozemkov˝ch ˙pravî ñ rozvoj venkova, zv˝öenÌ kvality ûivota, restrukturalizace zemÏdÏlstvÌ, fragmentace struktury krajiny ÑJak mohou ovlivnit pozemkovÈ ˙pravy kvalitu ûivota obyvatel venkova?î ÑPozemkovÈ ˙pravy mÏnÌ tv·¯ krajiny a jejÌ Ëtvrt˝ rozmÏrî ÑBudoucÌ uûivatelÈ novodob˝ch pozemkov˝ch ˙pravî 7. OrganizaËnÌ zabezpeËenÌ pozemkov˝ch ˙prav: organizaËnÌ struktura pozemkov˝ch ˙¯ad˘, koordinace dotËen˝ch spr·vnÌch ˙¯ad˘ a ostatnÌch ˙ËastnÌk˘ ¯ÌzenÌ, kapacity projekËnÌch firem, zp˘sob autorizace projektant˘ pozemkov˝ch ˙prav, moûnosti financov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav ÑJak· je struktura P⁄ v†»R souËasnou a perspektivaî ÑN·vaznost P⁄ na spr·vnÌ a samospr·vnÌ org·ny»Rî ÑCo je autorizace, podmÌnky a registrace projektant˘î ÑCo je »eskomoravsk· komora pozemkov˝ch ˙prav, n·plÚ, posl·nÌ vedenÌî 8. PozemkovÈ ˙pravy v zahraniËÌ: ÑSpoleËn· historie pozemkov˝ch ˙prav »R a Slovenskaî ÑZkuöenosti s†projektov·nÌm a realizacÌ pozemkov˝ch ˙prav v zemÌch EUî ÑDiference ve zpracov·nÌ P⁄ v†»R a v†zahraniËÌî 9. VÏda a ökolstvÌ v oblasti pozemkov˝ch ˙prav: vÏdeck· z·kladna, v˝zkumnÈ ˙stavy a instituce, univerzity a akreditace, poËty absolvent˘ a doktorskÈ studium. ÑKde zÌskat pot¯ebnou kvalifikaci k†projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙pravî ÑKterÈ instituce a ˙stavy soust¯eÔujÌ nejnovÏjöÌ poznatky o pozemkov˝ch ˙prav·chî

Redakce Ëasopisu se souhlasem Prof. Ing. Jana V·chala, CSc. a ing. Ji¯Ìho HladÌka, Ph.D. V·s chce informovat o vyd·nÌ zam˝ölenÈ knihy o pozemkov˝ch ˙prav·ch. Z organizaËnÌch d˘vod˘ koordin·tora i z d˘vodu nejasnÈho finanËnÌho krytÌ doölo k roËnÌmu odkladu d¯Ìve schv·lenÈho harmonogramu pracÌ. DomnÌv·me se, ûe p¯es urËit˝ Ëasov˝ posun byl dobudov·n siln˝ autorsk˝ kolektiv, ujasnÏny koordinaËnÌ vÏci pracÌ a p¯ipraveny r˘znÈ formy moûnÈho financov·nÌ tÈto kniûnÌ publikace. V†prosinci 2007 doölo ke sch˘zce odbornÈho garanta (JU v†»esk˝ch BudÏjovicÌch) a hlavnÌho koordin·tora (V⁄MOP Praha-Zbraslav), kde byl up¯esnÏn z·mÏr, cÌlovÌ uûivatelÈ a osnova knihy do n·sledujÌcÌ podoby: 1. forma publikace by mÏla b˝t popul·rnÏ-nauËnÈho charakteru, z†Ëehoû se odvÌjÌ i terminologie, osnova i stupeÚ rozpracov·nÌ dÌlËÌch problematik. CÌlem vyd·nÌ knihy je zprost¯edkovat jasnÏ a srozumitelnÏ öiröÌ uûivatelskÈ ve¯ejnosti z·kladnÌ znalosti o pozemkov˝ch ˙prav·ch v†öiröÌch historick˝ch souvislostech, kterÈ jsou i po 15ti letech st·le pro naöe obËany velkou nezn·mou. Bez zbyteËn˝ch vzorc˘, cizÌch slov a rozvinut˝ch vÏt. Nejde tedy o vÏdeckÈ pojetÌ nebo paragrafovÈ znÏnÌ Ëi v˝klad z·kon˘, ale o jednoduchÈ z·kladnÌ teze, n·zornÈ p¯Ìklady, v˝vojovÈ trendy, nav·z·nÌ na historii a tradici, ale i prognÛzy, a to vöe doplnÏnÈ ¯adou fotodokumentaËnÌch materi·l˘ v†barevnÈ verzi a graf˘. 2. P¯i integraci textu na mezioborovÈ vÏdnÌ discipliny je t¯eba mÌt st·le na mysli spoleËn˝ jmenovatel, a to jsou pozemkovÈ ˙pravy. DomnÌv·me se, ûe by nebylo nap¯. vhodnÈ za¯adit do knihy problematiku melioracÌ, rekultivacÌ, ˙pravy tok˘ a dalöÌch jako individu·lnÌ problematiky, ale vûdy je nezbytnÈ zajistit jejich harmonizaci s†hlavnÌ obsahovou n·plnÌ knihy ñ s†pozemkov˝mi ˙pravami. 3. KniûnÌ publikace by mÏla p˘sobit vyv·ûen˝m dojmem z†hlediska kapitol a jejich poËtu stran. Celkem lze p¯edpokl·dat poËet stran 200 - 250 vËetnÏ fotografiÌ a p¯Ìloh. 4. Cel· kniha by mÏla mÌt vnit¯nÌ v˝vojov˝ dÏj, aby byla Ëtiv· a p¯ehledn·, coû z·leûÌ na vhodnÏ sestavenÈ osnovÏ kapitol a jejich rozsahu Ëi podÌlu v†celkovÈm objemu knihy. 5. Vzhledem k†popul·rnÌ formÏ p¯edpokl·d·me za¯azenÌ n·zorn˝ch, praktick˝ch fotografiÌ se silnou vypovÌdacÌ schopnostÌ o p¯ÌsluönÈ problematice nikoli typu krajinek a û·nrov˝ch pohlednic umÏlecky sice v˝razn˝ch, z†pohledu problematiky nic ne¯ÌkajÌcÌ. Z†v˝öe uveden˝m cÌl˘ a formy zpracov·nÌ byla navrûena n·sledujÌcÌ osnova hlavnÌch kapitol a jejich rozsah: 1. ⁄vod: Ño co jdeî. Z·kladnÌ definice pozemkov˝ch ˙prav ñ tradiËnÌ, souËasn· a modernÌ definice pozemkov˝ch ˙prav jako vÏdnÌ discipliny. ÑCo je p¯edmÏtem pozemkov˝ch ˙prav a jakÈ cÌle majÌ pozemkovÈ ˙pravy?î ÑJsou pozemkovÈ ˙pravy jen agr·rnÌ operace?î ÑJsou pozemkovÈ ˙pravy odbornou disciplinou?î ÑJak˝ obor m· k†pozemkov˝m ˙prav·m nejblÌûe?î ÑOvlivÚujÌ pozemkovÈ ˙pravy trh s†p˘dou?î 2. Historie pozemkov˝ch ˙prav do roku 1991: ÑKdy se na MoravÏ a v†»ech·ch zaËaly prov·dÏt pozemkovÈ ˙pravy?î ÑJak to bylo za Rakouska-Uherska a jak za 1. republiky?î ÑCo se stalo s†pozemkov˝mi ˙pravami po roce 1948?î 22

PozemkovÈ ˙pravy

ÑJak· je souËasn· odborn· z·kladny absolvent˘ obor˘ pozemkov˝ch ˙pravî 10. Z·vÏr: shrnutÌ, vyhodnocenÌ a perspektivy 11. SlovnÌk pojm˘ ñ terminologie (bez tÈto kapitoly nelze knihu v˘bec pojmout, protoûe je v†oboru pozemkov˝ch ˙prav ¯ada nedefinovan˝ch pojm˘. TakÈ text vöech kapitol bude nutnÈ pojmovÏ sjednotit editorem) ñ (vhodn˝ podklad pro slovnÌk pojm˘ ñ publikace ÑPostupy Ëinnosti p¯i projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav, »MKP⁄ 2008)

rozenÏ byla z·sadnÌm zp˘sobem odbornÏ a vÏdecky orientov·na nap¯. kniûnÌ uËebnice Ëi cizojazyËn· monografie. VϯÌme, ûe nabÌdnutou spolupr·ci p¯ijmete. Za garanta a editora: Prof. Ing. Jan V·chal, CSc. Za vydavatele a koordin·tora: Ing. Ji¯Ì HladÌk Ph.D. Administrativa garanta a editora: Ing. Koupilov· Monika [email protected]

12. Literatura Aby vöak publikace byla zajÌmav· a splnila sv˘j ˙Ëel, bude nutnÈ se zamyslet z†˙hlu pozemkov˝ch ˙prav a ze strany Ëten·¯e, tedy öirokÈ obËanskÈ ve¯ejnosti. Pokud se vÏc poda¯Ì, je moûnÈ nav·zat s†dalöÌmi publikaËnÌmi aktivitami, kter· by p¯i-

Ing. Moravcov· Jana [email protected] ❑ ❑ ❑

Informace o zased·nÌ p¯edstavenstva »MKP⁄ Dne 26. 2. 2008 se konalo 10. zased·nÌ p¯edstavenstva a dozorËÌ rady »MKP⁄ HlavnÌmi hosty 10. zased·nÌ byli novÏ jmenovan˝ ¯editel ⁄P⁄ Ing. Jaroslav VÌtek a Ing. Kamil Kaulich. Ing. Proch·zka nabÌdnul obÏma host˘m moûnost kr·tkÈho vystoupenÌ, coû oba vyuûili. Ing. VÌtek, nov˝ ¯editel ⁄P⁄, se struËnÏ p¯edstavil a ofici·lnÏ sdÏlil, ûe od 1. 3. 2008 dojde k z·sadnÌ zmÏnÏ a tou je vznik samostatn˝ch pozemkov˝ch ˙¯ad˘. N·slednÏ nastÌnil dalöÌ Ëinnost a strategii ⁄P⁄ v nejbliûöÌm obdobÌ. Poû·dal p¯ÌtomnÈ z·stupce »MKP⁄, kterou vnÌm· jako stavovskou, o podporu a spolupr·ci. Vyzval »MKP⁄ pokud m· n·mÏty a p¯ipomÌnky, aby je posÌlala e-mailem, zatÌm na Ing. Kaulicha, nejlÈpe koncentrovanÈ p¯es Ing. Proch·zku.Ten p¯islÌbil za »MKP⁄ spolupr·ci a partnerstvÌ. N·slednÏ se rozvinula vz·jemn· diskuze k†oûehavÈ problematice zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek. ZaznÏla kritika na sloûitost zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek. SouËasn˝ systÈm zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek znaËnÏ administrativnÏ komplikuje zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek a ve svÈm d˘sledku v˝raznÏ prodluûuje dobu pro zad·nÌ zak·zky a je i finanËnÏ n·roËn˝. Ing. VÌtek ujistil p¯ÌtomnÈ, ûe jednou z†priorit jeho Ëinnosti je oblast zad·v·nÌ zak·zek. Zvl·ötÏ zd˘raznil, ûe transparentnost a objektivita prost¯edÌ vytv·¯Ì p¯edpoklady pro trvalÈ udrûenÌ protikorupËnÌch opat¯enÌ. Do doby uzav¯enÌ r·mcov˝ch smluv pozemkovÈ ˙¯ady postupujÌ standardnÌm zp˘sobem podle platnÈho ustanovenÌ P¯Ìkazu ministra. MZe, jako ve¯ejn˝ zadavatel pot¯ebuje mÌt garance, ûe projekËnÌ a realizaËnÌ pr·ce budou prov·dÏny v pot¯ebnÈ kvalitÏ, zejmÈna s ohledem k tomu, ûe znaËn· Ë·st finanËnÌch prost¯edk˘ pro pozemkovÈ ˙pravy je z fond˘ EU. N·slednÏ Ing. VÌtek poû·dal o dod·nÌ konkrÈtnÌch informacÌ o dlouhodobÏ ne¯eöen˝ch poûadavcÌch k v˝bÏrov˝m ¯ÌzenÌm ze strany SOVZ . Ing. Kaulich podrobnÏji informoval o nast·vajÌcÌch zmÏn·ch v rozdÏlenÌ P⁄ a ZA. V†r·mci tÏchto zmÏn dojde k†vytvo¯enÌ sedmi koordinaËnÏ ¯ÌdÌcÌch pracoviöù ve vybran˝ch pozemkov˝ch ˙¯adech (kopÌruje NUTS 2), na kterÈ by se p¯enesly urËitÈ pravomoci z ⁄P⁄. LPIS p¯ejde z¯ejmÏ od poloviny letoönÌho roku pod ⁄P⁄. D·le pokraËovala sch˘ze p¯edstavenstva dle ¯·dnÈho programu: N·vrh pl·nu odbornÈ Ëinnosti ˙st¯edÌ a poboËek »MKP⁄ na rok 2008 p¯edloûil Ing. ZdenÏk Burian ñ 1. mÌstop¯edseda p¯edstavenstva. ⁄st¯edÌ: 1. Celost·tnÌ semin·¯ KP⁄ ñ Str·ûnice 2008 datum kon·nÌ 5. 5. ñ 7. 5. 2008 2. Mezin·rodnÌ konference KP⁄ ñ†Jest¯·bÌ 2008 datum kon·nÌ 29. 9. ñ 1. 10. 2008 3. V˝bÏrov· ¯ÌzenÌ ve¯ejn˝ch zak·zek v†oboru P⁄ ve svÏtle st·vajÌcÌch zkuöenostÌ

v†p¯ÌpadÏ z·jmu ve spolupr·ci s†⁄P⁄ datum - konec kvÏtna 4. SoutÏû o nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ do konce roku 2007 datum p¯ihl·öenÌ do 31. 5. 08, vyhodnocenÌ Ëerven 2008 5. Aktualizace ÑMetodiky P⁄ì ñ ucelenÈ vyd·nÌ p¯edpokl·dan˝ termÌn prosinec 2008 6. ⁄Ëast ve zkuöebnÌ komisi k†udÏlov·nÌ opr·vnÏnÌ k†projektov·nÌ P⁄ datum ñ dle poûadavku ⁄P⁄, cca 4x v†roce 2008 23

PoboËky: St¯edoËesk· 1. Postupy a Ëinnost p¯i pozemkov˝ch ˙prav·ch datum kon·nÌ duben 2008 2. Realizovan· spoleËn· za¯ÌzenÌ KP⁄ datum kon·nÌ podzim 2008 JihoËesk· 1. Postup P⁄ p¯i v˝bÏrov˝ch ¯ÌzenÌch ve svÏtle rozhodovacÌ praxe ⁄HOS a rozsudk˘ krajsk˝ch soud˘ datum kon·nÌ : 18. 3. 2008 2. Realizovan· spoleËn· za¯ÌzenÌ KP⁄, mÏlkÈ zpracov·nÌ p˘dy datum: z·¯Ì 2008 Z·padoËesk· 1. SpoleËn· za¯ÌzenÌ KP⁄ a ¯eöenÌ obvod˘ KP⁄ datum: III. ËtvrtletÌ 2008 V˝chodoËesk· 1. SpoleËn· za¯ÌzenÌ p¯i KP⁄ s†uk·zkou realizace datum: Ëerven 2008 2. Semin·¯ k†aktu·lnÌm tÈmat˘m v†oboru datum: III. ËtvrtletÌ 2008 SeveroËesk· 1. PozemkovÈ ˙pravy ve vodou ohroûen˝ch ˙zemÌch datum: Ëerven 2008 2. Vizualizace p¯i zpracov·nÌ n·vrhu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ datum: listopad 2008 Jihomoravsk· 1. Postup pozemkov˝ch ˙¯ad˘ p¯i zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek, rozbor vybran˝ch spr·vnÌch rozhodnutÌ datum: 7. 2. 2008 3. VolebnÌ Ëlensk· sch˘ze s†odbornou p¯edn·ökou termÌn kon·nÌ Ëerven 2008 Severomoravsk· 1. Realizace PSZ ñ exkurze po realizovan˝ch za¯ÌzenÌch na Opavsku datum: duben (kvÏten) 2008

PozemkovÈ ˙pravy

Informace o vyhl·öenÌ soutÏûe o nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ 2. roËnÌk soutÏûe byl ofici·lnÏ vyhl·öen na prosincovÈ poradÏ ¯editel˘ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v†Pr˘honicÌch. PodrobnÈ informace o vyhl·öenÌ 2. roËnÌku ve¯ejnÈ celost·tnÌ soutÏûe ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch v†roce 2007 a pravidla tÈto soutÏûe jsou uve¯ejnÏny v†Ëasopise PozemkovÈ ˙pravy Ë. 62. Informace o novele metodiky ÑOchrana zemÏdÏlskÈ p˘dy p¯ed erozÌî, kterou vydal V⁄MOP, v.v.i. PodrobnÏjöÌ informace na internetov˝ch str·nk·ch Komory.

P¯Ìprava valnÈ hromady na podzim 2008. Na podzim letoönÌho roku bude svol·na volebnÌ valn· hromada deleg·t˘ »MKP⁄. Volby probÏhnou podle platnÈho volebnÌho ¯·du. PoËet deleg·t˘ 1 : 5 (zaokrouhlenÌ aritmeticky). Na valnÈ hromadÏ se budou takÈ schvalovat novÈ Stanovy a souvisejÌcÌ ¯·dy. TermÌn kon·nÌ valnÈ hromady 3. 11. 2008. MÌstnosti zajistÌ Ing. Svoboda. Ing. Proch·zka poöle vöem p¯edsed˘m poboËek dopis , kter˝ by sjednocoval p¯Ìpravu valnÈ hromady. »asopis PozemkovÈ ˙pravy ñ MZe z†˙sporn˝ch d˘vod˘ sniûuje p¯ÌspÏvek na

vyd·v·nÌ Ëasopisu. »asopis by nad·le vych·zel poËÌnaje b¯eznov˝m ËÌslem pouze v†elektronickÈ podobÏ a bude umÌstÏn na internetov˝ch str·nk·ch Ministerstva zemÏdÏlstvÌ a na internetov˝ch str·nk·ch »MKP⁄. Vzhledem k†tomu, ûe odborn· ve¯ejnost tiötÏnou formu Ëasopisu poûaduje, bylo odsouhlaseno p¯edstavenstvem »MKP⁄, ûe z†rozpoËtu ˙st¯edÌ na rok 2008 bude uvolnÏna na tiötÏnou formu Ëasopisu Ë·stka 60 000,- KË. Na vyd·v·nÌ Ëasopisu se budou finanËnÏ podÌlet i nÏkterÈ poboËky. »asopis bude za ˙platu nabÌdnut i PF »R. ❑ ❑ ❑

3. Doporučené postupy při zadání, plánu společného zařízení a kvalitativní standardy Ing. V. Mazín, PÚ Plzeň

ČESKOMORAVSKÁ KOMORA PRO POZEMKOVÉ ÚPRAVY

4. Poznatky z výběrových řízení z hlediska využití kvalitativních kritérií Ing. J. Pivcová – ÚPÚ

OBLASTNÍ POBOČKA PRO STŘEDNÍ ČECHY A PRAHU

5. Současný stav kvality návrhů KPÚ z pohledu odvolacího orgánu Ing. P. Trombik – ÚPÚ Pořadatelé si vyhrazují právo změny v pořadí přednášejících.

si Vás dovolují pozvat na celostátní odborný seminář

Odborný garant semináře: Ing. Petr Chmelík, PÚ Praha Mobil: 602 442 333, E-mail: [email protected]

POSTUPY A ČINNOST PŘI PROJEKTOVÁNÍ POZEMKOVÝCH ÚPRAV

Organizační garant semináře: Ing. Jiří Vondráček – JV Projekt s.r.o. Tel/fax.: 318 633 017, mobil: 777 327 304 E-mail: [email protected] Účastnický poplatek – 870,- Kč Pro členy Středočeské pobočky ČMKPÚ – 670,-Kč Účastnický poplatek zahrnuje náklady pořadatele, občerstvení a publikaci „Postupy a činnosti při provádění pozemkových úprav” – kolektiv autorů JČ univerzity.

Příbram 17. 4. 2008 Cíl: Seminář je zaměřen na místa procesu komplexních pozemkových úprav, která zásadně rozhodují o celkové kvalitě díla. Jedná se o zadání pozemkové úpravy, plán společných zařízení a kontrolu hotového díla.

Pořadatel není plátcem DPH, cena je stanovena dohodou. Při platbě v hotovosti bude u prezentace předáno potvrzení o úhradě. Na vyžádání bude vystaven daňový doklad. Případné dotazy je možno zasílat v e-mailové podobě odbornému garantu semináře.

Program semináře: 8.30 – 9.00 – prezence 9.00 – 10.45 – přednášky 10.45 – 11.45 – přestávka – občerstvení 11.45 – 14.00 – přednášky 14.00 – 14.30 – diskuse, závěr, usnesení

Vyplněnou přihlášku zašlete prosím nejpozději do 10. 4. 2008 na adresu: Ministerstvo zemědělství PÚ Praha Argentinská 286/38 170 00 Praha 7 – Holešovice

Odborné přednášky: 1. Zahájení Ing. Petr Chmelík VlastnÌ pozv·nky na odborn˝ semin·¯ budou rozesÌl·ny poötou. Redakce

2. Vystoupení ředitele Ústředního pozemkového úřadu Ing. J. Vítka 24

PozemkovÈ ˙pravy

PolnÌ cesta C3 v k.˙. Valchov, okres Blansko Projektantem realizaËnÌho projektu a dodatku k†PD byl pan Miroslav PatoËka, Kamn·¯sk· 9, Blansko, autorizovan˝ technik pro dopravnÌ stavby. Projektantem ˙pravy a dosadby zelenÏ byla Ing. Eva W·gnerov·, Brno. Ing. W·gnerov· je autorizovan˝ architekt pro obor zahradnÌ a krajin·¯sk· tvorba. Dodavatelem stavby a ˙pravy a dosadby zelenÏ byla firma COLAS CZ, a.s. P¯edmÏtem Ëinnosti spoleËnosti COLAS CZ, a.s. je p¯edevöÌm v˝stavba, rekonstrukce, opravy a dalöÌ pr·ce na pozemnÌch komunikacÌch a mostech. Firma jiû realizovala pro pozemkov˝ ˙¯ad Ëtvrtou stavebnÌ zak·zku.

V kategorii ÑZp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ì se ve ve¯ejnÈ soutÏûi ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v pozemkov˝ch ˙prav·chì na 2. mÌstÏ umÌstila v˝stavba polnÌ cesty C3 v k.˙. Valchov, Pozemkov˝ ˙¯ad Blansko. 1. V˝sledky projektu polnÌ cesty C3 v k. ˙. Valchov VedlejöÌ polnÌ cesta C3 v†k. ˙. Valchov je souË·stÌ, v†r·mci komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav, navrûenÈ cestnÌ sÌtÏ, kter· zajiöùuje zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘, pr˘chodnost krajiny a n·vaznost na st·vajÌcÌ sÌù polnÌch cest. KromÏ z·kladnÌ funkce dopravnÌ a zp¯ÌstupÚovacÌ, vytv·¯Ì funkci protieroznÌ, vodohospod·¯skou a estetickou. PolnÌ cesta C3 navazuje na obecnÌ komunikaci realizovanou z†programu Ministerstva pro mÌstnÌ rozvoj ñ (podpora v˝stavby a technickÈ infrastruktury pro n·slednou v˝stavbu rodinn˝ch dom˘). RealizacÌ polnÌ cesty C3 doölo: - ke zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ ñ zajiöùuje zp¯ÌstupnÏnÌ na pastviny a ornou p˘du (13 zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ o v˝mϯe cca 16,9 ha, pro 8 vlastnÌk˘) - k†posÌlenÌ protieroznÌ funkce ñ p¯Ìkop odv·dÌ vodu z†p¯ilehl˝ch pozemk˘ do deöùovÈ kanalizace - ke snÌûenÌ pot¯eby pr˘jezd˘ zastavÏnou Ë·stÌ obce - ke zv˝öenÌ prostupnosti krajiny - k zajiötÏnÌ n·vaznosti na st·vajÌcÌ silniËnÌ sÌù ñ mÌstnÌ komunikaci - ke zv˝öenÌ ekologickÈ stability ˙zemÌ ñ v†˙seku 0,161 ñ 0,302 km polnÌ cesty je navrûena doprovodn· zeleÚ

Polní cesta C3 v k. ú. Valchov – staničení km 0,000 2. Charakteristika ˙zemÌ: 4. Popis stavebnÌho ¯eöenÌ

Katastr·lnÌ ˙zemÌ: Valchov Mikroregion: Dobrovoln˝ svazek obcÌ BOSKOVICKO Kraj: Jihomoravsk˝

4.1. Popis stavby Stavba vedlejöÌ polnÌ cesty C3 v†k.˙. Valchov je situov·na JV od okraje obce smÏrem do polnÌ trati Pod h·jem, kolem obecnÌ louky, kde se lomÌ v†pravÈm ˙hlu na sever a napojuje na hlavnÌ polnÌ cestu K1. PolnÌ cesta C3 byla navrûena z†Ë·sti po st·vajÌcÌ trase ( ˙sek 0,000 ñ 0,105). Zb˝vajÌcÌ pr˘bÏh cesty vede vytyËen˝m koridorem po zatravnÏn˝ch pozemcÌch lokality. Cesta je navrûena v ËlenitÈm terÈnu, bylo nutnÈ respektovat odtokovÈ pomÏry a protieroznÌ poûadavky. Pozemky urËenÈ k†realizaci v˝öe jmenovanÈ stavby jsou ve vlastnictvÌ obce Valchov. Trasa cesty byla navrûena tak, aby v˝ökovÏ spl˝vala harmonicky s†terÈnem a p¯itom mÏla v˝ökovÈ a smÏrovÈ pomÏry odpovÌdajÌcÌ d˘leûitosti a n·vrhovÈ kategorii cesty. Cesta je realizov·na o dÈlce 500,55 m a ö̯ce 3,0 m, zaËÌn· napojenÌm na novÏ navrûenou mÌstnÌ komunikaci, zajiöùujÌcÌ napojenÌ z·stavby devÌti nov˝ch rodinn˝ch dom˘ na komunikaËnÌ sÌù Valchova. V†mÌstÏ napojenÌ na okraj mÌstnÌ komunikace jsou osazeny silniËnÌ obrubnÌky, lemujÌcÌ prav˝ (R = 3,5m) a lev˝ zakruûovacÌ oblouk (R = 10,0m) vyvedeny podÈl okraj˘ polnÌ cesty v†dÈlce 11,5m (vlevo) a 7,0m (vpravo), s†p¯ev˝öenÌm 120 mm nad ˙rovnÌ asfaltovÈho krytu cesty. Z†d˘vodu moûnosti mÌjenÌ protijedoucÌch vozidel je v rozmezÌ staniËenÌ km 0,247 ñ 0,270 ( mÌsto delöÌho rozhledu na dalöÌ pr˘bÏh polnÌ cesty) trasa cesty rozö̯ena z†p˘vodnÌch 3,0 m na 5,4m. V˝hybna je vybudov·na se stejnou konstrukcÌ jako m· vozovka polnÌ cesty.

Katastr·lnÌ ˙zemÌ Valchov leûÌ ve v˝chodnÌ Ë·sti okresu Blansko, 3 km jihov˝chodnÏ od mÏsta Boskovice, na n·hornÌ ploöinÏ DrahanskÈ vrchoviny. P¯ev·ûn· Ë·st je sklonÏna k†jihoz·padu, nadmo¯sk· v˝öka se pohybuje mezi 550 ñ 650 m nad mo¯em. Celkov· v˝mÏra k. ˙. Valchov ËinÌ 372 ha, z toho zemÏdÏlsk· p˘da 178 ha. Na vÏtöinÏ v˝mÏry zemÏdÏlskÈ p˘dy hospoda¯Ì zemÏdÏlsk· farma pana Libora KalÌka. SoukromÈmu hospoda¯enÌ se vÏnuje pouze mal· Ë·st vlastnÌk˘. NavrûenÈ pozemky byly po dohodÏ s†vlastnÌky slouËeny do vÏtöÌch celk˘. NezemÏdÏlsk· p˘da zaujÌm· 194 ha, z toho 169 ha lesa. LesnÌ p˘da zde m· charakter rozs·hl˝ch lesnÌch komplex˘ kolem obce. V†r·mci vyööÌch systÈm˘ ekologickÈ stability krajiny je k. ˙. Valchov vklÌnÏn mezi dvÏ region·lnÌ biocentra HolÌkov a Sk·ly. Stavba polnÌ cesty je navrûena na ˙zemÌ, kterÈ spad· do ochrannÈho p·sma 2. stupnÏ vod·renskÈ n·drûe Boskovice. OrganizaËnÏ je Valchov samostatnou obcÌ s†obecnÌm ˙¯adem. Katastr·lnÌm ˙zemÌm proch·zÌ st·tnÌ silnice II/150, obec je intenzivnÌ silniËnÌ dopravou silnÏ dotËena. 3. Projektov· p¯Ìprava Projektantem pozemkovÈ ˙pravy byla firma AGEO spol. s†r.o., JeËn· 29a, 621 00 Brno. Jedn· se o projekËnÌ firmu, kter· na okrese Blansko zpracovala prvnÌ komplexnÌ ˙pravu, kter· byla zaps·na do katastru nemovitostÌ (k. ˙. ÿepka). OkresnÌ pozemkov˝ ˙¯ad vydal v†roce 2002 rozhodnutÌ o schv·lenÌ n·vrhu KP⁄ v†k. ˙. Valchov. V†r·mci tÏchto KP⁄ bylo ¯eöeno celkem 108 list˘ vlastnictvÌ. Celkov· v˝mÏra ¯eöenÈho ˙zemÌ byla 171,6ha dle skuteËnÈho stavu. SouË·stÌ n·vrhu KP⁄ je i vybudov·nÌ vedlejöÌ polnÌ cesty C3.

4. 2. OdvodnÏnÌ 4. 2. 2. OdvodnÏnÌ zemnÌ pl·nÏ BÏhem v˝stavby polnÌ cesty (po odkrytÌ ornice) bylo zjiötÏno, ûe zemnÌ pl·Ú je silnÏ podm·Ëen· a nedostateËnÏ ˙nosn·. Protoûe tÏleso polnÌ cesty musÌ b˝t zabezpeËeno proti ökodli25

PozemkovÈ ˙pravy

vÈmu p˘sobenÌ povrchov˝ch a podzemnÌch vod, nechal pozemkov˝ ˙¯ad zpracovat dodatek k†projektovÈ dokumentaci, kde je navrûeno vy¯eöenÌ tohoto problÈmu. D·le pozemkov˝ ˙¯ad zaû·dal MÏstsk˝ ˙¯ad Boskovice ñ odbor v˝stavby o zmÏnu stavby p¯ed jejÌm dokonËenÌm. Za ˙Ëelem zv˝öenÌ ˙nosnosti zeminy v†podloûÌ bylo navrûeno a provedeno: ●

●

v†˙seku km 0,000 ñ 0,105 byla umÌstÏna oboustrann· podÈln· dren·û z†ohebnÈho r˝hovanÈho potrubÌ DXZ 160 v 250 ñ 400 mm hlubok˝ch r˝h·ch v†˙seku km 0,110 ñ 0,325 byla umÌstÏna jednostrann· podÈln· dren·û z†ohebnÈho r˝hovanÈho potrubÌ DXZ 160. Ve v˝öe jmenovanÈm ˙seku jsou do podÈlnÈ dren·ûe za˙stÏny p¯ÌËn· pera o pr˘mÏru 100mm v†poËtu 5 kus˘.

Celkov· dÈlka do pl·nÏ uloûenÈho dren·ûnÌho potrubÌ je 450,5 m. ObÏ dren·ûnÌ vedenÌ zaËÌnajÌ vy˙stÏnÌm ve stabilizovanÈm svahu b¯ehu vtokovÈho objektu. Dren·ûnÌ potrubÌ bylo v celÈ dÈlce uloûeno na dno r˝hy do obsypu z†drti frakce 4 ñ 8 mm. ● v†˙seku km 0,110 ñ 0,290 byl na zemnÌ pl·nÏ zavibrov·n makadam ñ o frakci 90 ñ 125 mm v†tlouöùce 30 cm 4. 2. 3. OdvodnÏnÌ polnÌ cesty Pro zachycenÌ odtoku sr·ûkov˝ch vod z†okolnÌch pozemk˘ je v†soubÏhu s†trasou polnÌ cesty vybudov·n odvodÚovacÌ p¯Ìkop. VlastnÌ p¯Ìkop je veden podÈl polnÌ cesty zelen˝m p·sem vlevo v†rozmezÌ staniËenÌ km 0,000 ñ 0,108, odtud je trubnÌm propustkem p¯eveden vpravo po zb˝vajÌcÌ Ë·st trasy. P¯Ìkop m· lichobÏûnÌkov˝ tvar o ö̯ce dna 0,4 m. Dno a svahy p¯Ìkopu jsou obloûeny betonov˝mi zatravÚovacÌmi tv·rnicemi ANDEZIT 60/40/8. Tv·rnice umoûnujÌ vsak protÈkajÌcÌ vody a jejÌ zpomalenÌ. P¯Ìkop je v†mÌstÏ staniËenÌ km 0,000 za˙stÏn do vtokovÈho objektu a odtud kanalizaËnÌm potrubÌm do deöùovÈ kanalizaËnÌ öachty. VlastnÌ vtokov˝ objekt je z†prostÈho betonu, dno usazovacÌho prostoru je opevnÏno dlaûbou z†lomovÈho kamene vysp·rovanÈho cementovou maltou. Pro zachycenÌ splavenin je na vtokovÈm objektu umÌstÏna z·krytov· m¯Ìû sva¯en· z†ploch˝ch tyËÌ 30/10mm, uloûen· do l˘ûek, vytvo¯en˝ch ze dvou zabetonovan˝ch tyËÌ L60/80/8mm. Do vzd·lenosti 4m p¯ed hranou objektu, je dno a svahy p¯Ìkopu opevnÏny dlaûbou z†lomovÈho kamene do betonu. V†mÌstÏ staniËenÌ km 0,294 je odvodÚovacÌ p¯ikop p¯eruöen, rozö̯en o ötÏrkovÈ vsakovacÌ pole cca 32 m2 , kterÈ je vysyp·no rovnaninou a ötÏrkem ñ slouûÌ k†zadrûenÌ a zpomalenÌ vody. Zadrûen· voda m· moûnost se rozlÌt na sousednÌ zatravnÏn˝ pozemek.

Vtokový objekt – staničení km 0,000 4. 3. Skladba konstrukce vozovky ●

V†˙seku staniËenÌ km 0,000 ñ km 0,110 ñ (celkov· v˝mÏra 495,0m2) byla zvolena konstrukce vozovky s†asfaltov˝m krytem, protoûe v˝öe jmenovan˝ ˙sek je s†podÈln˝m sklonem kolem 9 %.

Asfaltov˝ beton st¯ednÏzrnn˝ ABS III ......................... 40 mm Vibrovan˝ ötÏrk fr. 32 ñ 63mm, v˝plÚ fr. 4 ñ 8mm .....170 mm ätÏrkodrù fr. Do 63mm ................................................. 170 mm celkem ●

380 mm

V†˙seku staniËenÌ km 0,110 ñ km 0,500,55mm (celkov· v˝mÏra krytu 1475,0 m2) byla zvolena konstrukce z†hutnÏnÈho kameniva.

Posyp suchou v˝sivkou fr. 0 ñ 4 mm (30,0 kg/ m2 ) Vibrovan˝ ötÏrk fr. 32 ñ 63mm, v˝plÚ fr. 4 ñ 8 mm ..... 200mm ätÏrkodrù fr. do 63mm .................................................. 170mm Celkem

370 mm

Skladba konstrukcÌ polnÌ cesty odpovÌd· t¯ÌdÏ dopravnÌho zatÌûenÌ VI, p¯edpokl·dan· pr˘mÏrn· dennÌ intenzita cca 15 p¯ejezd˘ tÏûk˝ch vozidel v†obou smÏrech. 4. 4. TrubnÌ propustky SouË·stÌ v˝stavby polnÌ cesty jsou 3 trubnÌ propustky: a) v†mÌstÏ staniËenÌ km 0,108 je trubnÌ propustek o dÈlce 5m, kter˝ p¯ev·dÌ vodu z†odvodÚovacÌho p¯Ìkopu. Jako trubnÌ materi·l byly pouûity ûelezobetonovÈ trouby TZH ñ Q 60/ 250 osazenÈ na betonovÈ praûce. Propustek je na obou koncÌch opat¯en Ëely z†prostÈho betonu B 20. Sp·d potrubÌ propustku dosahuje hodnoty 2,0%. P¯ed vtokem do potrubÌ je rozö̯enÈ dno odvodÚovacÌho p¯Ìkopu odl·ûdÏno kamennou dlaûbou do betonu B15. Svahy p¯Ìkopu podÈl hrany

SuùovÈ pole 26

PozemkovÈ ˙pravy

viny do alespoÚ Ë·steËnÈ p˘sobnosti, budou st·le d˘leûitÈ nynÏjöÌ, upravovanÈ jasany. V†mÌstech, kde nebylo moûnÈ vysadit do kamenice stromovÈ d¯eviny vzhledem k†ochrannÈmu p·smu vzduönÈ trasy vysokÈho napÏtÌ, byly k†dosadbÏ pouûity hlubokoko¯enÌcÌ ke¯e ñ lÌska obecn· (Corylus avellana) 12 ks, Brslen evropsk˝ (Eonymus europaesu) 5 ks, Kalina obecn· (Viburnum opulus) 3 ks, Javor tatarsk˝ ( Acer tataricum) 16 ks v†mal˝ch skupink·ch.

dna jsou obloûeny stejnÏ jako p¯Ìkop v†celÈ svÈ dÈlce ñ zatravÚovacÌmi betonov˝mi tv·rnicemi ANDEZIT 60/40/8. Za v˝tokem z†propustku je pro zpomalenÌ a rozpt˝lenÌ vodnÌho proudu umÌstÏno suùovÈ pole z†lomovÈho kamene o celkovÈ v˝mϯe 13 m2, d·le pokraËuje odvodÚovacÌ p¯Ìkop. b) v†mÌstÏ staniËenÌ km 0,376 a km 0,458 jsou vybudov·ny propustky umoûÚujÌcÌ p¯ejezd odvodÚovacÌho p¯Ìkopu na soukromÈ pozemky. TrubnÌ propustky jsou o dÈlce 5 m, jako trubnÌ materi·l jsou pouûity ûelezobetonovÈ trouby TZH ñ Q 30/250 osazenÈ na betonovÈ praûce na podkladnÌ desku betonu. Propustky jsou na vtoku i v˝toku opat¯eny Ëely z†prostÈho betonu B20.

5. Doba v˝stavby Zhotovitelem stavby byla na z·kladÏ jednacÌho ¯ÌzenÌ bez uve¯ejnÏnÌ ze dne 21. 12. 2005, pod Ë.j. P⁄ 49/04/He, podle z·kona Ë. 40/2004 Sb., vybr·na firma COLAS CZ, a.s. (d·le jen zhotovitel). StaveniötÏ p¯ed·no zhotoviteli dne 22. 5. 2006 P¯evzetÌ dokonËenÈ stavby od zhotovitele dne 4. 8. 2006 Po sejmutÌ ornice byla zhotovitelem zjiötÏna nedostateËn· ˙nosnost zemnÌ pl·nÏ. Nasycenost podloûÌ vodou se zde projevovala lok·lnÌm prosakov·nÌm kumulovanÈ spodnÌ vody. NasycenÌ podloûÌ vodou bylo umocnÏno nep¯Ìzniv˝mi klimatick˝mi podmÌnkami. Protoûe tÏleso polnÌ cesty musÌ b˝t zabezpeËeno proti ökodlivÈmu p˘sobenÌ povrchov˝ch i podzemnÌch vod byl na kontrolnÌ den pozv·n projektant polnÌ cesty Miroslav PatoËka, kter˝ navrhl ¯eöenÌ a zpracoval dodatek k†projektovÈ dokumentaci. D·le o zmÏn·ch byl informov·n MÏstsk˝ ˙¯ad v†BoskovicÌch ñ odbor v˝stavby a bylo zaû·d·no o povolenÌ zmÏny stavby p¯ed jejÌm dokonËenÌm. Z†d˘vodu podm·ËenÈho podloûÌ, Ëek·nÌ na zpracov·nÌ dodatku k†PD, provedenÌ vÌcepracÌ (viz. kapitola 4.2. odvedenÌ vody z†podloûÌ) byla dÈlka v˝stavby oproti p˘vodnÌ smlouvÏ prodlouûena.

4. 5. Doprovodn· vegetace CÌlem ˙pravy a dosadby vegetace bylo co nejvÌce öet¯it st·vajÌcÌ vegetaci, upravit d¯eviny vhodn˝m pÏstebnÌm z·sahem a doplnit je dosadbou strom˘ a ke¯˘. V†mÌstech, kde byla provedena ˙prava a dosadba vegetace (staniËenÌ km 0,161 - 0,302) je vytvo¯en· kamenice, vznikl· po sp·dnici na rozhranÌ parcel zemÏdÏlskÈ p˘dy vysbÌr·nÌm a soust¯edÏnÌm polnÌho kameniva. PolnÌ kameny, soust¯edÏnÈ v†tomto p·su, jsou mÌstnÌm charakteristick˝m znakem, jsou velmi cennÈ z†hlediska identity mÌsta, nÏkterÈ z†nich vystupujÌ jako rozmÏrnÈ oblÈ kamennÈ bloky. P¯ed ˙pravou zde byla jedinou p¯irozenou sloûkou systÈmu vegetace lokality n·letov· vegetace jasan˘ (Fraxinus excelsior). St·vajÌcÌ d¯eviny remÌzku kamenice byly upraveny v˝chovn˝m ¯ezem tak, aby jejich koruny nevytv·¯ely tlakovÈ vidlice, stromy se nerozlamovaly a vÏtve byly nasazeny v†dostateËnÈ v˝öi nad terÈnem. K†v˝sadbÏ byly navrûeny cÌlovÈ dlouhovÏkÈ stromy, kterÈ se stanou v†budoucnu vegetaËnÌ kostrou remÌzku. Ve spodnÌ a st¯ednÌ Ë·sti byly po nezbytnÈ ˙pravÏ jasan˘ dos·zeny habry (Carpinus betulus) 6 ks, javor babyka (Acer campestre)1ks, dub letnÌ (Quercus robur) 1ks. HornÌ Ë·st kamenice je doplnÏna zejmÈna buky (Fagus sylvatika) 6ks, kterÈ by mohly v†budoucnu rozr˘st v†mohutnÈ exeml·¯e, viditelnÈ i z†d·lkov˝ch pohled˘. HornÌ ötÏrkovacÌ prostor je na obvodov˝ch svazÌch doplnÏn hluboko ko¯enÌcÌmi habry (Carpinus betulus) 6 ks a soliterou lÌpy (Tilia platyphylla) 1ks. Neû dorostou novÏ vysazenÈ d¯e-

6. CenovÈ ˙daje Vöechny ceny jsou uvedeny v†KË vËetnÏ DPH. cena p¯Ìpravn˝ch pracÌ ñ (v˝ökopis) cena projekËnÌch pracÌ cena na realizaci ñ (zahrnut dodavatel + stavebnÌ dozor)

27

ñ 7.245,ñ ñ 37.816,ñ ñ 2.165.379,ñ

PozemkovÈ ˙pravy

KPU 8.0 xT ñ nadstavba programu TopoL xT pro projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav Ing. V·cha, program·tor a projektant pozemkov˝ch ˙prav, HELP SERVICE PROJECT s.r.o. za p¯ispÏnÌ Ing. PivniËky, program·tora firmy TopoL software s.r.o. ●

Je tomu jiû rok, kdy na tomto mÌstÏ vyöel Ël·nek o p¯edch·zejÌcÌ verzi nadstavby KP⁄. Na jiû tradiËnÌm setk·nÌ uûivatel˘ programu TopoL, konanÈho na sklonku minulÈho roku, byla p¯edstavena nov· verze TopoLu 9 xT a souËasnÏ i nov· verze KP⁄ 8.0 xT. Co novÈho je v tÏchto programech se V·m pokusÌm p¯iblÌûit v tomto p¯ÌspÏvku.

●

Z nov˝ch vlastnostÌ TopoLu 9.0 xT bych vybral n·sledujÌcÌ: ● UmoûÚuje nejen zobrazovat ale nynÌ i p¯Ìmo editovat dgn, dwg a dxf soubory. ● Data je moûno editovat v 3D (z - ov· sou¯adnice). A to nejen internÌ TopoLovsk· data ale veökerÈ editovatelnÈ typy dat (kromÏ v˝öe zmÌnÏn˝ch i shapefÌle). ● U jiû otev¯en˝ch dat je moûno mÏnit sou¯adn˝ systÈm. ● P¯i editaci dat je moûno se novÏ chytat takÈ pr˘seËÌku liniÌ z r˘zn˝ch vrstev a st¯edu ˙seËky liniÌ. ● Moûnost dynamickÈho pr˘niku ploch s jinou vektorovou vrstvou s n·slednou anal˝zou dat. ● Je moûno vytv·¯et projekt pro TopoL CE a definovat vzhled formul·¯˘ v TopoLu CE. (TopoL Ce je jednoduch· verze TopoLu pro kapesnÌ poËÌtaËe - PDA) ● Rozö̯enÈ importy a exporty dat, nap¯Ìklad pro Google Earth, nebo GPS p¯Ìstroje Garmin a jinÈ. ● TopoL xT 9.0 umoûÚuje propojenÌ s Atlasem DMT a podkreslenÌ DTM do mapovÈho okna TopoLu xT. D·le umoûnÌ p¯Ìmou editaci DMT v prost¯edÌ TopoL xT. ● Pro otvÌr·nÌ dat je moûno si vytvo¯it seznam oblÌben˝ch adres·¯˘. ● VylepöenÈ moûnosti p¯i pr·ci s tiskovou öablonou ● Vznikla nov· verze nadstavby Katastr, kde je kromÏ jinÈho moûno p¯i importu dat vytv·¯et jednotlivÈ bloky dle katastr·lnÌho ˙zemÌ, nastavovat barvy dle listu vlastnictvÌ a zp˘sobu vyuûitÌ a takÈ vytv·¯et geometrickÈ pl·ny a n·slednÏ exportovat data do VFK.

●

●

● ●

●

● ●

Co se t˝k· programu KP⁄ 8.0 xT, byl minul˝ rok d˘leûit˝ p¯edevöÌm v tom, ûe doölo k jeho testov·nÌ a ovϯenÌ jeho funkËnosti v praxi. P¯edch·zejÌcÌ verze byla totiû prvnÌ verzÌ postaven· na technologii TopoLu NT a älo tedy o zcela nov˝ program. BÏhem roku se poda¯ilo odstranit vöechny nalezenÈ chyby a nasbÌraly se od uûivatel˘ cennÈ informace o pr·ci s programem a tÌm i novÈ n·mÏty, kterÈ se vyuûily p¯i dalöÌm v˝voji. VeökerÈ zmÏny se zapracov·valy do nov˝ch dÌlËÌch verzÌ programu a byly ihned zve¯ejnÏny na webu. Uûivatel tak mohl kolikr·t jeötÏ t˝û den pracovat s opravenou Ëi doplnÏnou knihovnou, aniû by musel Ëekat na novou ucelenou verzi programu. NovÈ funkce byly st·vajÌcÌm uûivatel˘m zp¯ÌstupnÏny do konce minulÈho roku zdarma. Co novÈho tedy v tÈto verzi KP⁄ p¯ibylo? Zde je seznam nejd˘leûitÏjöÌch funkcÌ a vlastnostÌ: ● Zapracov·nÌ vyhl·öky 122/2007 Sb. Zde ölo p¯edevöÌm o zmÏnu vzhledu n·rokov˝ch list˘ (d·le NL) a soupis˘ nov˝ch pozemk˘ (d·le SNP) s tÌm, ûe uûivatel m˘ûe i nad·le, pokud k tomu m· nÏjakÈ d˘vody, generovat i star˝ vzhled dokument˘. ● V souvislosti s touto vyhl·ökou je moûno v SNP pro kaûdou parcelu evidovat pozn·mku o nutnosti aplikov·nÌ agrotechnick˝ch opat¯enÌch. ● P¯eddefinovanÈ nastavenÌ zobrazenÌ a popisu pro n·roky a n·vrh. Pozemky tak lze obarvit jednÌm kliknutÌm myöi dle druhu ËÌslov·nÌ parcel (stavebnÌ a pozemkovÈ), katastr·lnÌch ˙zemÌ, ËÌsla LV, druhu a vyuûitÌ pozemku a za¯azenÌ pozemku (nezahrnutÈ, zahrnutÈ smÏÚovanÈ a nesmÏÚovanÈ). Pro popis se m˘ûe zvolit parcelnÌ ËÌslo nebo ËÌslo LV. ZmÏna dotËen˝ch internÌch atribut˘ parcely se samoz¯ejmÏ hned p¯enese do tohoto zobrazenÌ a popisu.

● ●

●

● ● ●

P¯evzetÌ n·rokov˝ch hodnot. V p¯ÌpadÏ nutnosti teÔ m˘ûeme nav·zat na pr·ci jinÈho subjektu (nap¯. pozemkovÈho ˙¯adu nebo firmy, kter· odstoupila od zak·zky), kter˝ sestavil n·roky. N·rokovÈ hodnoty a to vËetnÏ p¯Ìpadn˝ch p¯evod˘ mezi LV se zapÌöÌ pomocÌ dialogu do datab·ze projektu. Seznam vstupujÌcÌch b¯emen. Veöker· vÏcn· b¯emena, z·stavnÌ pr·va, p¯edkupnÌ pr·va a jin· omezenÌ je moûno vygenerovat do html dokumentu s tÌm, ûe ke kaûdÈmu takovÈmuto b¯emenu je uveden seznam dotËen˝ch parcel. StatistickÈ ˙daje katastru nemovitostÌ. Funkce vygeneruje pro kaûdÈ ¯eöenÈ katastr·lnÌ ˙zemÌ zvl·öù statistickÈ ˙daje o parcel·ch. Jsou zde uvedeny poËty a v˝mÏry parcel pro jednotlivÈ druhy a vyuûitÌ pozemk˘, celkovÈ poËty parcel s rozliöenÌm na jejich typ (PKN, PZE) a p˘vod (pozemkov˝ katastr, grafick˝ p¯ÌdÏl, evidence nemovitostÌ) a celkov˝ poËet L V. NapojenÌ obecnÈ tabulky na datab·zi katastru nemovitostÌ. Obecnou tab. m˘ûe b˝t samoz¯ejmÏ i tab. bod˘ s datab·zov˝mi atributy prezentujÌcÌch jednotlivÈ parcely. Po za¯azenÌ tÈto tabulky do p¯ÌsluönÈho seznamu m˘ûeme zÌsk·vat informace o parcele z datab·ze ISKN nebo p¯Ìmo aktu·lnÌ informace z webu. Pro tuto tabulku je p¯Ìstupn· i funkce Vyber nep¯ipojenÈ parcely. Import obecnÈ tabulky ve starÈm v˝mÏnnÈm form·tu do novÈho v˝mÏnnÈho form·tu. Po aktualizaci SPI je moûno p¯i kontrole zmÏny ˙daj˘ v SPI kontrolovat zmÏny v z·pisech v¯en˝ch b¯emen. V˝sledkem je pro kaûdou parcelu seznam novÏ zapsan˝ch a naopak i zruöen˝ch vÏcn˝ch b¯emen a omezenÌ. Kontextov· n·povÏda ke kaûdÈmu dialogu. Ke kaûdÈmu dialogu byla p¯ipojena klasick· n·povÏda, kter· se vyvol· stisknutÌm kl·vesy F1. Rejst¯Ìk LV je moûno omezit na LV s duplicitnÌm vlastnictvÌm. AbecednÌ rejst¯Ìk vlastnÌk˘ je moûno omezit na vlastnÌky se zn·m˝m Ëi nezn·m˝m pobytem, na obesÌlanÈ vlastnÌky a dalöÌ opr·vnÏnÈ osoby evidovanÈ v SPI. Pro kaûdÈho vlastnÌka je moûno evidovat informaci o tom, zda je jeho pobyt zn·m Ëi nikoliv a tomu p¯izp˘sobit seznam. DalöÌmi opr·vnÏn˝mi osobami se rozumÌ vlastnÌci uvedeni jako povinn· Ëi opr·vnÏn· osoba uvedena v nÏjakÈm vÏcnÈm b¯emeni. HromadnÏ generovanÈ sestavy (NL, SNP a rozhodnutÌ P⁄) je moûno volitelnÏ generovat do jednoho souboru. NL a SNP lze vygenerovat s rozeps·nÌm vyj·d¯enÌ jednotliv˝ch vlastnÌk˘. Uöet¯Ì se tak papÌr v p¯ÌpadÏ zaps·nÌ velkÈho mnoûstvÌ vlastnÌk˘. Dokument je rozeps·n pro kaûdÈho vlastnÌka zvl·öù a v mÌstÏ pro vyj·d¯enÌ je uvedeno jen jeho jmÈno. ZlepöenÌ p¯ehlednosti generovan˝ch html dokument˘. Jde nap¯Ìklad o zv˝raznÏnÌ sud˝ch ¯·dk˘, vz·jemnÈ odkazy mezi jednotliv˝mi mÌsty v dokumentu a odkazy na p¯ÌsluönÈ grafickÈ objekty. V kontrole dat n·roku p¯ibyla moûnost kontroly zaps·nÌ pozn·mky o zah·jenÌ pozemkov˝ch ˙prav. P¯i zad·v·nÌ cen k jednotliv˝m bonit·m je moûno pracovat pouze se seznamem pouûit˝ch bonit. Aktualizace projektu. NovÈ funkce a vlastnosti si vyû·daly zmÏnu datov˝ch struktur jednotliv˝ch tabulek grafick˝ch objekt˘ i tabulek datab·zov˝ch. Tato funkce zkontroluje vöechny tabulky a chybÏjÌcÌ poloûky automaticky doplnÌ, p¯ÌpadnÏ opravÌ jejich typ.

To je pro verzi 8.0 vöe. V˝voj nadstavby se tÌm ale samoz¯ejmÏ nezastavil. Jiû nynÌ jsou k dispozici dalöÌ novÈ funkce a vlastnosti, kterÈ se objevÌ v dalöÌ verzi, s jejÌû p¯edstavenÌ se poËÌt· opÏt na setk·nÌ uûivatel˘ na podzim tohoto roku. St·vajÌcÌ uûivatelÈ ale majÌ opÏt s p¯edstihem do konce roku tuto verzi zdarma k dispozici, st·hnou-li si z webu aktualizovanou verzi knihovny. O novÈ verzi KP⁄ ale aû nÏkdy p¯ÌötÏ. ■ 28

Uk·zka ˙ËelovÈ komunikace v uzav¯enÈm prostoru pastevnÌho are·lu (okres PlzeÚ-jih)

VedlejöÌ polnÌ cesta se ötÏrkov˝m krytem VPC 4/30 po dvou letech provozu (okres Praha-v˝chod)