MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY
58
prosinec 2006
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
PozemkovÈ ˙pravy Pr osinec 2006 Prosinec
MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY - ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad TÏönov 17 Tel.: 221 811 111 Fax: 224 810 478 117 05 Praha 1 E-mail:
[email protected] www .mze.cz www.mze.cz
Ë. 58
Obsah Str. 1.
Nový stavební zákon a pozemkové úpravy Ing. Kamil Kaulich, MZe-ÚPÚ
2.
1. roèník veøejné celostátní soutìe O nejlepí realizované spoleèné zaøízení v pozemkových úpravách v r. 2006
4.
Rekonstrukce polních cest Ing. Eva Krejèíková, øeditelka PÚ Mladá Boleslav
5.
Komplexní pozemková úprava Kadlín Ing. Oldøich Smolík, øeditel PÚ Mìlník
7.
Krajina obrazem, obraz v krajinì ...a doteky environmentálních ivlù Ing. Terezie Cuhrová, Ph.D., U-24 s.r.o. Praha
10.
Povodeò v Olenici 26. 6. 2006 v povodí Veselského potoka Doc. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc., Ing. Milan Bilík, Ing. Jana Podhrázská, Ph.D., Ing. Lenka Zedmeisterová
13.
Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka z pohledu PÚ Tábor Ing. David Miík, PÚ Tábor
14.
Finanèní toky v kulturní krajinì Ing. Vladimír Mackoviè, U-24, s.r.o. Praha
15.
PROLAND - software pro zpracování pozemkových úprav Ing. Michal Votoèek, Ph.D., GEPRO, spol. s r.o.
16.
Èeská spoleènost krajinných inenýrù Doc. Ing. Karel Vrána, CSc., pøedseda ÈSKI
17.
Historický vývoj pozemkových úprav v èeských zemích Prof. Ing. Frantiek Toman, CSc., Brno
19.
Studium Pozemkových úprav na Agronomické fakultì Mendelovy zemìdìlské a lesnické univerzity v Brnì Prof. Ing. Frantiek Toman, CSc., Brno
20.
Odborný semináø v okrese Olomouc Ing. Jan Jílek, PÚ Olomouc
23.
Jetì k restitucím zemìdìlského majetku Ing. Ladislav Vejvoda, øeditel PÚ Brno
25.
Zadávání veøejných zakázek - zjednoduené podlimitní øízení Ing. Jiøí Blaek
27.
Pøihláka
ISSN 1214-5815
Zajiuje: Ing. Pavel Gallo - pøíprava a projektování, Perucká 1, 125 00 Praha 2 Tel./fax: 224 253 194 E-mail:
[email protected] Redakèní kolektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KNÍEK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. MILOSLAV VAÒOUS, Ing. VÁCLAV MAZÍN Za obsah èlánkù odpovídají autoøi. Neprolo jazykovou úpravou. Vychází v nákladu 850 ks. Tisk:
TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Milan Jandík Chmelová 2893, 106 00 Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha-západ Tel./fax: 272 651 728 Mob.: 606 591 235 E-mail:
[email protected]
Foto prvnÌ str. ob·lky Ing. Kamil Kaulich
PozemkovÈ ˙pravy
Nov˝ stavebnÌ z·kon a pozemkovÈ ˙pravy Ing. Kamil Kaulich, MZe - ÚPÚ pøièem døíve schválené územní plány obcí budou v souladu s pøechodnými ustanoveními zákona do 5 let upraveny a vydány jako územní plány. Územní plány i regulaèní plány jsou závazné pro vekeré rozhodování o území. Pokud je pøi návrhu spoleèných zaøízení nalezeno vhodnìjí øeení, ne jaké tato dokumentace pøedpokládala, musí být nejprve projednána a vydána její zmìna. Územní plánování je odpovìdné za koordinaci vyuívání území z hledisek vech zájmù spojených s jeho rozvojem a ochranou hodnot území. Proto musí i plán spoleèných zaøízení dohodnut s úøadem územního plánování, tj. s orgánem územního plánování obecního úøadu obce s rozíøenou pùsobností. Rovnì je doplnìn § 20 odst.1 písm. d/, podle kterého pozemkové úøady koordinují v souèinnosti s orgány územního plánování návaznost návrhù pozemkových úprav na sídelní struktury a územní plány a tvorbu a ochranu ivotního prostøedí a krajiny a nyní navíc uplatòují stanoviska k územním plánùm a regulaèním plánùm. Tuto úpravu lze pøivítat, protoe se takto pozemkové úøady stávají dotèeným orgánem státní správy z hlediska poøizování územního plánu a regulaèního plánu. Jejich stanoviska se stávají závazným podkladem pro orgán územního plánování. Pozemkový úøad by tak mj. mìl získávat pøímé informace o vývoji na podstatném úseku územnì plánovací dokumentace. V novém stavebním zákonu je v pasái o regulaèním plánu (§ 61) zajímavý odstavec 3, který praví, e regulaèní plán mùe nahradit plán spoleèných zaøízení komplexních pozemkových úprav podle zvlátního právního pøedpisu. V následujícím § 62, který pojednává poøízení regulaèního plánu, se pak v odst. 2 písm.c/ uvádí, e o poøízení regulaèního plánu mùe rozhodnout z vlastního nebo jiného podnìtu zastupitelstvo obce, není-li vydán územní plán, v zastavìném území nebo v nezastavìném území jen tehdy, pokud se nemìní jeho charakter nebo pokud nahrazuje plán spoleèných zaøízení komplexních pozemkových úprav podle zvlátního právního pøedpisu. Výe uvedené texty jsou urèitì pøekvapivé a v praxi lze oèekávat dosti nejasné poèínání pøi jejich aplikaci. Svìdèí také o nadále ne zcela jasném vztahu mezi územním plánováním a pozemkovými úpravami. Nutno pøedpokládat, e a praxe naznaèí, jak bude vhodné nejasné záleitosti které nakonec provázejí více èi ménì kadý zákon - aplikovat.
Nový stavební zákon è. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním øádu (stavební zákon) nabývá úèinnosti dne 1. ledna 2007. Bude tak nahrazen dosavadní zákon è. 50/1976 Sb., který s øadou novelizací platil 30 let. Nový stavební zákon obsahuje nìkterá ustanovení, která se pøímo dotýkají zákona è. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úøadech. Setkáme se opìt s jinými pojmy. Jenom tato skuteènost se týká celé øady dalích pøedpisù - vèetnì zákona è. 139/2002 Sb. Základní pojmy stavebního zákona obsahuje § 2 a násl., kde se definuje: stavební pozemek, zastavìný stavební pozemek, zastavìné území, nezastavitelný pozemek, nezastavìné území, plocha, koridor, zastavìná plocha, veøejná infrastruktura, dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, obèanské vybavení, veøejné prostranství, veøejnì prospìná stavba, územnì plánovací dokumentace, stavební podnikatel, stavebník, stavební dozor, stavba, nástavba, pøístavba, stavební úprava, zmìna stavby pøed dokonèením, terénní úprava, zaøízení stavenitì, údrba stavby. Pokud jde o srovnání nìkterých zásadních pojmù s pùvodním stavebním zákonem, lze napø. uvést, e døívìjí územní plán velkého územního celku je dnes nahrazen zásadami územního rozvoje, územní plán obce je dnes oficiálnì jenom územní plán. Územnì plánovací dokumentaci nyní tvoøí: zásady územního rozvoje, územní plán a regulaèní plán. Zcela novým nástrojem územního plánování je politika územního rozvoje, kterou poøizuje ministerstvo pro místní rozvoj pro území celé republiky a schvaluje ji vláda. Politika územního rozvoje zohledòuje pøeshranièní aspekty rozvoje a stanovuje v tom smìru pøísluné úkoly; je závazná pro poøizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánù, regulaèních plánù a pro rozhodování v území. V souvislosti s novým stavebním zákonem byl vydán zákon è. 186/2006 Sb., o zmìnì nìkterých zákonù souvisejících s pøijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnìní. Jde o obsáhlý pøedpis, který v èásti ètrnácté znamená úpravu zákona è. 139/2002 Sb., kdy zde pojednává celkem 8 zmìn. Novelizace se týká vìtinou právì zmìn v pojmech, tedy místo souèasnì zastavìné území obce a zastavitelné území obce se pouívá zastavìné území a zastavitelné plochy. To se týká hned tøech ustanovení zákona è.139/2002 Sb. viz § 3 odst. 3, § 9 odst.14 a § 14 odst.8. Výsledky pozemkových úprav slouí pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný (døíve bylo závazný) podklad pro územní plánování viz § 2. K tomu se v komentáøi k novému stavebnímu zákonu (viz Nový stavební zákon v teorii a praxi, stav. Jiøí Doleal, JUDr. Jan Mareèek a dalí, vydalo Linde Praha, a.s., 990,- Kè) uvádí, e výsledky pozemkových úprav jsou nezbytným a neopominutelným podkladem pro územní plánování, nemohou vak být podkladem závazným. Územní plánování je odpovìdné za koordinaci vyuívání území z hledisek vech veøejných zájmù spojených s jeho rozvojem a ochranou hodnot území. V praxi mohou nastat pøípady (napø. umisování nových silnic), kdy nelze výsledky pozemkových úprav respektovat. Doplnìn je také § 9 odst.12, který nyní zní: Plán spoleèných zaøízení mùe poøizovatel regulaèního plánu projednat jako regulaèní plán; plán spoleèných zaøízení mùe poøizovatel územního plánu projednat jako zmìnu stávajícího územního plánu v pøípadì, e plán spoleèných zaøízení zasahuje do platného územního plánu. V ostatních pøípadech musí být plán spoleèných zaøízení dohodnut s úøadem územního plánování. Ve vzpomenutém komentáøi se k tomuto bodu praví, e od 1. 7. 2007 budou pro celá území obce poøizovány územní plány,
Na závìr také trochu kritiky K celé èásti nového stavebního zákona pojednávající o územní plánování mono konstatovat, e se zde podaøilo posílit nadøazenost územního plánování pro vechno dìní v krajinì a urbanizované èi nezastavìné. V nìkolika zmínkách zákon pøipomíná také obor pozemkových úprav. Je jistì dobøe, e jsou zde pozemkové úpravy v nìkolika málo kontextech uvádìny, otázkou ovem je, zda odpovídajícím zpùsobem. Pasá, ze které vyplývá, e by nebylo nutno zpracovávat plán spoleèných zaøízení, pokud zde ji existuje regulaèní plán, je pøinejmením diskutabilní. V celém územním plánování i na úrovni regulaèního plánu - toti chybí úzký kontakt s vlastníkem. Takový, který je zajitìn výhradnì v procesu pozemkových úprav. A bez takového pøístupu zùstává jakýkoliv plán, zejména týkající se detailního uspoøádání neurbanizovaného území, spíe jen pøedstavou ne reálnou moností. A s naøizováním prostøednictvím územního plánu (popø. regulaèního plánu), jak má být pøesnì trasována cesta, jak má být pøesnì veden ÚSES apod., máme v pozemkových úpravách pouze negativní zkuenosti. Prakticky vdy bylo nutno podle jednání s vlastníky, na základì zamìøení skuteèného stavu (s èím územní plánování nepoèítá) a detailního poznání krajiny pøed1
PozemkovÈ ˙pravy
cílem je rychle vydìlat. Jejich jediným legitimním cílem, v rámci u nás praktikovaného trního hospodáøství, je rychle zbohatnout. Zjevná arogance k zemìdìlskému pùdnímu fondu, jí jsme dnes svìdky, je neomluvitelná. Mnoící se nevzhledné krabice, které mají slouit výhradnì pro skladování, a které jsou dnes prakticky vude (jak se kterému vlivnému obchodnímu øetìzci zachce), globalizují vzhled èeské krajiny neuvìøitelným zpùsobem. Rovnì satelity z rodinných domù jejich umístìní, navázaní do prostoru a hlavnì gigantické rozmìry nelze posuzovat kladnì. Samozøejmì lze pochopit, e rozvoji obecnì nelze bránit naopak je ho nutno podporovat. Ale pokud je rozvoj diktován výhradnì bezuzdným postupem volného trhu, pokud je zcela závislý na neustále se zvyující spotøebì, pokud se øídí výhradnì ekonomickými (èasto demagogickými) pouèkami, v jejich výhradním vleku se dnes ocitáme, jde spíe o ivelný proces a nikoliv plán. Jde o cestu do pekel, kterou právì územní plánování pøi jeho servilnosti obecnì k moci pomáhá dnes nevedním zpùsobem dládit.
stavy územního plánování více èi ménì korigovat. Zdá se, e bude jetì pokraèovat hledání správného vymezení územního plánování a pozemkových úprav. Z naeho pohledu platí, e právì pozemkové úpravy v celém svém obsahu mohou poslouit jako regulaèní plán pro nezastavìné území. Takovéto pojetí vak zøejmì stále není pro stratégy územního plánování pøijatelné. Podstatnìjí výtka vak je k celkové úrovni územního plánování, jí ani nový stavební zákon pravdìpodobnì pøíli nemùe pomoci. Nadøazenost územního pánování pro vekeré dìní ve svìøeném prostoru je pochopitelná. Mìla by ale být pro tvùrce tìchto plánù zavazující co do odpovìdnosti a kvality, a pokud tomu tak není, je taková nadøazenost a nebezpeèná. Zejména územní plánování by toti mìlo být vedeno cílem, aby dotèené území bylo pojednáno a zajitìno v zájmu udritelného rozvoje. Troufám si tvrdit, e územní plánování takto osvícenì svìøený prostor nepojednává. Stává se toti (a to stále více) sluhou pro zámìry nejrùznìjích skupin podnikatelù (dovolím si uít výraz podnikavcù), jejich jediným
INFORMACE - SOUTÌ V bulletinu Pozemkové úpravy" è. 56, jsme odbornou veøejnost informovali o pøípravì soutìe:
Realizace spoleèných zaøízení pozemkových úprav. Po avizovaných jednáních mezi MZe ÈR - ÚPÚ a ÈMKPÚ byly vytvoøeny základní pravidla pro vyhláení ovìøovacího" 1. roèníku této veøejné soutìe. ÚPÚ doporuèilo místo názvu stavba roku název, který více odpovídá Zák. è. 139/2002 Sb., a po ovìøení, e napø. výstavba biokoridoru je opatøení nestavební povahy, byl název upraven:
O nejlepí realizované spoleèné zaøízení v pozemkových úpravách v roce 2006 Do soutìe mohou místnì pøísluné Pozemkové úøady pøihlásit díla, dokonèená a uvedená do provozu do 31. 12. 2006. Do kadé kategorie 1 realizované spoleèné zaøízení. Pøihláené opatøení, vedle vyplnìné pøihláky musí být dokumentováno textovou èástí, výkresovou a fotografickou dokumentací tak, jak je uvedeno ve vyhláení soutìe". Není tøeba k pøihláení dokládat úplnou projektovou dokumentaci. Dùleité je struèné hodnocení spoleèného zaøízení Pozemkovým úøadem, které mùe být i samostatnou pøílohou k pøihláce. S vyhláením soutìe" byli seznámeni øeditelé pozemkových úøadù na poradì v Prùhonicích, která se konala ve dnech 11. a 12. 12. 2006. Pøihláka do soutìe je umístìna na poslední stránce tohoto èasopisu.
»eskomoravsk· komora pro pozemkovÈ ˙pravy (»MKP⁄) ve spolupr·ci s
Ministerstvem zemÏdÏlstvÌ »R, odborem ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad vyhlaöuje
1. roËnÌk ve¯ejnÈ celost·tnÌ soutÏûe O nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch v†roce 2006 1. CÌl soutÏûe
V soutìi budou hodnocena realizovaná spoleèná zaøízení v tìchto kategoriích: a) zpøístupnìní pozemkù b) protierozní opatøení c) vodohospodáøská opatøení d) opatøení k ochranì a tvorbì krajinného prostøedí
Cílem soutìe je seznámit nejirí odbornou i laickou veøejnost s rozsahem a úrovní realizace spoleèných zaøízení navrhovaných v pozemkových úpravách. Soutì je vypsána na podporu kvalitní a komplexní realizace návrhu pozemkových úprav. Je urèena pro stavby realizované na území Èeské republiky bez ohledu na státní pøíslunost projektanta a místo registrace realizaèních firem.
3. ⁄ËastnÌci soutÏûe a p¯ihl·öky do soutÏûe Do soutìe pøihlauje dokonèené spoleèné zaøízení místnì pøísluný Pozemkový úøad se souhlasem projektanta návrhu pozemkové úpravy, autora realizaèního projektu a dodavatele stavby. Souèástí pøihláky je struèné hodnocení spoleèného zaøízení pozemkovým úøadem.
2. PodmÌnky soutÏûe Do soutìe mohou být pøihláena díla dokonèená a uvedená do provozu do 31. 12. 2006. 2
PozemkovÈ ˙pravy
Podmínkou soutìe je zaplacení presentaèního poplatku ve výi 500,- Kè na úèet ÈMKPÚ. Presentaèní poplatek hradí dodavatelská firma . Poplatek za pøihláení jednoho stavebního díla musí být uhrazen ke dni uzávìrky pøihláek soutìe na úèet ÈMKPÚ, è.ú. 573442033/0300, variabilní symbol IÈ dodavatele.
Kategorie ProtieroznÌ opat¯enÌ: Prof. Ing. M. Janeèek, Dr.Sc. (VÚMOP Praha) Prof. Ing. F. Toman, CSc. (MZLU Brno) Ing. J. Podhrázská, PhD. (VÚMOP, odd. Brno) Kategorie Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ: Doc. Ing. K. Vrána, CSc. (ÈVUT) Doc. Ing. T. Kvítek, CSc. (VÚMOP, Jihoèeská univerzita) Doc. Ing. M. Dumbrovský, CSc., (VUT Brno) Kategorie Opat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ: Doc. Ing. P. Sklenièka, CSc. (ÈZU,FL Praha) Doc. Ing. A. Buèek, CSc., (MZLU Brno) Ing. M. Weber, CSc. (VUOZ Prùhonice)
Pøihláené opatøení bude dokumentováno následujícím zpùsobem: a) Øádnì vyplnìná pøihláka se struènou anotací charakteristiky stavby, která opatøení pøedstaví veøejnosti v rozsahu do pìti øádek. b) Textová èást (v rozsahu max. do 5 stran textu) obsahuje základní údaje o realizované stavbì (opatøení) dle následující osnovy: popis stavebního øeení, doba výstavby, pouité technologie a materiály, cenové údaje event. dalí podstatné údaje se zdùraznìním, proè je stavba (opatøení) k soutìi pøihlaována. Dále bude obsahovat struèné údaje o projektantovi pozemkové úpravy i realizaèního projektu, údaje o dodavatelské firmì a údaje o vlastníkovi a uivateli. c) Výkresová a fotografická dokumentace musí obsahovat: - situaci, rozhodující øezy, významné objekty popø. øeení detailù, ve formátu A4, - 5 ks charakteristických fotografií ve formátu do A5.
4.1. postup hodnocení l Èlenové pracovní komise zajistí distribuci podaných návrhù v jednotlivých oborech vem èlenùm pøísluných odborných komisí. l Èlenové odborných komisí obdrí návrhy v pøísluných kategoriích. Kadý návrh bodovì ohodnotí, výsledek zapíí do pøipraveného formuláøe a do Souhrnného formuláøe pak uvedou jimi navrhované poøadí prvních tøí projektù. l Po vyhodnocení návrhù odbornými komisemi zajistí pracovní komise distribuci ohodnocených návrhù zpìt na ÚPÚ, kde obodované návrhy vyhodnotí centrální komise. Hodnocení spoèívá v seètení celkových dosaených bodù a seøazení návrhù podle bodového ohodnocení a podle poøadí uvedených v Souhrnných formuláøích. l V pøípadì shodného poètu bodù u více ne dvou projektù se musí sejít nejménì 2 èlenové pøísluné odborné komise a rozhodnout o poøadí projektù. O tomto rozhodnutí je uèinìn zápis. l Na prvních tøech místech se mohou na stejném poøadí umístit maximálnì 2 projekty.
Textová a výkresová èást budou také v elektronické podobì. Tuto dokumentaci je nutno pøedat ve 3 vyhotoveních. Výe uvedená dokumentace vech pøihláených opatøení zùstává majetkem vypisovatele. Uz·vÏrka p¯ihl·öek 1. roËnÌku soutÏûe je 31. 3. 2007. Dokumentaci je nutno doruèit osobnì nebo potou na adresu tajemníka ÈMKPU Ing Antonína Svobody, Novotného lávka 5, Praha 1, 116 68, nebo na Ústøední pozemkový úøad do rukou Ing. Jany Pivcové.
Kriteria hodnocení poroty Jednotlivé stavby budou posuzovány zejména podle tìchto kritérií: - význam spoleèného zaøízení z hlediska uivatele, význam z hlediska veøejné prospìnosti, - zaèlenìní stavby do krajiny, - technická nároènost stavby, - kvalita provedení, - efektivita stavby (finanèní a èasové parametry).
4. Pr˘bÏh a organizace soutÏûe Prùbìh soutìe øídí øeditel soutìe, kterým je øeditel Ústøedního pozemkového úøadu. Øeditel soutìe jmenuje na základì návrhu pøedstavenstva ÈMKPÚ a ÚPÚ tajemníka soutìe (zástupce ÈMKPÚ), pracovní komisi, centrální komisi a odborné komise pro jednotlivé kategorie. PracovnÌ komise je 3 5 èlenná a je vytvoøena z pracovníkù MZe ÚPÚ a ÈMKPÚ; pracovní komisi øídí tajemník soutìe. Pracovní komise zajiuje vekeré organizaèní záleitosti soutìe vèetnì zajitìní distribuce dokumentací a materiálù mezi odbornými komisemi a centrální komisí. Centr·lnÌ komise je rovnì 3 5 èlenná, tvoøená zástupci ÚPÚ a pøedstavenstva ÈMKPÚ. Centrální komise vyhodnocuje a sestavuje výsledky odborných komisí. 4 odbornÈ komise (v oboru cesty, protierozní ochrana, voda a ekologie) jsou tøíèlenné a jsou tvoøeny odborníky v daných oborech z vysokých kol a univerzit, ministerstev a výzkumných ústavù. Odborné komise posuzují a bodují pøedloené návrhy v pøísluných kategoriích.
5. Vyhl·öenÌ v˝sledk˘ a ocenÏnÌ vÌtÏz˘ Vechny pøihláené soutìní stavby budou zveøejnìny na internetu na stránkách Mze i ÈMKPÚ ihned po uzávìrce soutìe. Bude zveøejnìn název akce(stavby), pøísluný pozemkový úøad jako investor, projektant a dodavatel vèetnì charakteristického fota a struèné charakteristiky akce (stavby). Nominace budou zveøejnìny v bulletinu Pozemkové úpravy a na internetových stránkách ÈMKPÚ pøed koneèným vyhláením vítìzù soutìe. Nominace na první tøi místa v soutìi je spojena s právem pouívat ji jako referenèní, reklamní a propagaèní argument. Slavnostní vyhláení výsledkù soutìe se uskuteèní v rámci porady øeditelù pozemkových úøadù v èervnu 2007. Nominované soutìní projekty budou pøedstaveny v rámci panelové presentace.
Sloení pracovní komise pro 1. roèník soutìe: Èlenové pracovní komise budou jmenováni do 31. 1. 2007
OznaËenÌ vÌtÏzn˝ch spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ titulem: Spoleèné zaøízení v pozemkových úpravách roku 2006 bude dále oznaèeno na akci(stavbì) - za úèasti vypisovatele soutìe, zástupce odborné komise, investora, projektanta a hlavního dodavatele stavby. Výsledky soutìe budou zveøejnìny a ocenìným dílùm bude vìnována náleitá publicita v bulletinu Pozemkové úpravy a na internetových stránkách ÈMKPU i MZe. Informace o ocenìných stavbách bude v síti internetu na adrese ÈMKPU a Mze ÚPU po celý následující rok.
Sloení centrální komise pro 1. roèník soutìe: Èlenové centrální komise budou jmenováni do 31. 1. 2007 Sloení odborných komisí pro 1. roèník soutìe: Kategorie Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘: Prof. Ing. J. Váchal, CSc.(Jihoèeská universita) Ing. L. Vébr, CSc. (ÈVUT Praha) Ing. P. Pánek (ÈVUT Praha) 3
PozemkovÈ ˙pravy
ben a 9 hospodáøských sjezdù, z toho 5 sjezdù s propustkem. Po levé stranì komunikace byl vybudován otevøený pøíkop, který zajistí odvedení srákové vody mimo tìleso komunikace. Krajinotvornou funkci cesty podtrhne i výsadba doprovodné zelenì po levé stranì cesty, rozdìlená na tøi èásti. V první èásti byly vysazeny stromy (duby a oøeáky), v druhé èásti vyí keøe (lísky) a ve tøetí èásti støídavì tøi druhy keøù (pámelník, rùe, ptaèí zob). Dùvodem takovéhoto odstupòování je snaha zachovat pohled na stavbu vìtrného mlýna. Novì zrekonstruovaná cesta navazuje na cestu C2, kterou pozemkový úøad zrekonstruoval v roce 2003 také z finanèních prostøedkù poskytnutých Evropskou unií, v rámci programu SAPARD. Zároveò se pøedpokládá, e tato cesta bude napojena na cestní sí v sousedním katastrálním území Doubravice. Dojde tak k propojení obcí Vrátno a Doubravice a odklonìní zemìdìlské dopravy mimo centra tìchto obcí.. Stavba cesty C4 byla zahájena dne 4. 9. 2006 a ke dni 15. 11. 2006 byla dokonèena. Po kolaudaèním øízení bude stavba cesty vèetnì ozelenìní pøedána Obci Vrátno. V tomto bodì se nabízí prostor pro poznámku, e by jistì vechny dotèené strany, hlavnì obce, ale i vlastníci pozemkù a zemìdìlci, ocenili monost financovat údrbu cest a doprovodné zelenì rovnì z prostøedkù Evropské unie, v rámci nového Evropského zemìdìlského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), jak navrhuje ministerstvo zemìdìlství, protoe pro obce tato údrba znamená znaèné zatíení jejich rozpoètu.
Rekonstrukce polnÌch cest Ing. Eva Krejèíková, øeditelka PÚ Mladá Boleslav Pozemkový úøad v Mladé Boleslavi letos, stejnì jako v letech pøedelých, vyuil monosti financovat výstavbu a rekonstrukce polních cest, navrených v rámci KPÚ, za pøispìní financí poskytnutých Evropskou unií. V rámci 2. kola podání ádostí o finanèní pomoc z Operaèního programu zemìdìlství pro podopatøení 2.1.1. Pozemkové úpravy, které se konalo v srpnu roku 2005, podal PÚ dva projekty na výstavbu a rekonstrukci polních cest. Vybrán byl pouze jeden projekt, a to na rekonstrukci polní cesty C 4 v k.ú. Vrátno. Na základì výbìrového øízení dle zákona è. 40/2004 Sb. byla realizace stavby pøidìlena firmì COLAS CZ, a.s. Pùvodní polní cesta C4 ji neplnila svou základní obslunou funkci, ani funkce dalí ekologickou, hydrologickou, krajinotvornou. Za detivého poèasí pak byla èásteènì nesjízdná. Zámìrem rekonstrukce této polní cesty bylo zpøístupnìní pøilehlých zemìdìlských pozemkù, jejich svozná plocha je 165 ha. Pøedpokládá se rovnì vyuití cesty jako vycházkové a cyklistické trasy vedoucí v tìsné blízkosti výrazné dominanty kraje vìtrného mlýna holandského typu. Cesta byla navrena v kategorii hlavní polní cesty P 4/30, tzn. íøka koruny je 4 m a návrhová rychlost 30 km/hod. Jedná se o cestu jednopruhovou v délce 1,65 km, obsahující 5 vyhý-
❑ ❑ ❑
Fotografie z prùbìhu výstavby polní cesty C4 Vrátno 4
PozemkovÈ ˙pravy
KomplexnÌ pozemkov· ˙prava KadlÌn Ing. Oldøich Smolík, øeditel PÚ Mìlník Na základì ádostí vlastníkù zemìdìlské pùdy zahájil Pozemkový úøad Mìlník v roce 1998 komplexní pozemkovou úpravu v k.ú. Kadlín. Pro smysluplnost této komplexní pozemkové úpravy byly do obvodu upravovaného území zahrnuty i èásti k.ú. Ledce o výmìøe 38 ha, Choruice výmìra 48 ha a Zamachy výmìra 11 ha. Výmìra øeeného území èinila pøes 508 ha. Pozemková úprava byla ukonèena zápisem do katastru nemovitostí v roce 2003. Celkové náklady na projekèní a geodetickou èinnost vèetnì zpracované DKM èinily 3.339.000,- Kè. Komplexní pozemková úprava Kadlín mìla nìkolik zvlátností, o kterých bych se rád zmínil.
velkým blokem polí. V pøípadì nutnosti kontroly èi opravy vodárny se vyjídìla v poli kolej, která se vdy pøi orbì pozemkù rozorala. V roce 1991 se mylenka pana Èecha na vybudování rozhledny dostala do plánu obnovy vesnice. Realizace této mylenky byla umonìna provedením komplexní pozemkové úpravy, pøi které byla navrena, mimo jiné, i cesta, která zpøístupnila pozemky vlastníkù, spojila Obec Kadlín s vrchem Hradi a dále smìøuje k osadì Syslov v okrese Mladá Boleslav.
Jak ji jsem uvedl výe, v obvodu upravovaného území byly 4 katastrální území, by tøi jen z èásti. Z tìchto katastrálních území náleí k.ú. Choruice pod jinou obec a k.ú. Zamachy náleí nejen pod jinou obec, ale nachází se na sousedním okrese Mladá Boleslav. Na tomto místì povauji za nutné vyzdvihnout spolupráci jak s kolegy z Pozemkového úøadu Mladá Boleslav, tak i s pracovníky Katastrálního úøadu Mladá Boleslav. Pøi komplexní pozemkové úpravì byly dost podstatnì mìnìny hranice jednotlivých katastrálních území a to vèetnì okresní hranice. Jednou ze zvlátností pozemkové úpravy byl nedostatek státní pùdy. I na pøísluných listech vlastnictví bylo evidováno pouze 1,71 ha pùdy. Tato situace byla dobrou kolou do budoucna, nebo s tímto problémem se budeme setkávat stále èastìji a to nejen v návaznosti na odprodej státní pùdy evidované na LV 10002 Pozemkový fond ÈR. Nedostatek státní pùdy pro spoleèná zaøízení se podaøil vyøeit zpracovatelské firmì GEPARD s.r.o., ve spolupráci s Obcí Kadlín, sborem zástupcù i vech úèastníkù pozemkové úpravy následovnì. Obec Kadlín na spoleèná zaøízení vìnovala 4,62 ha, ostatní úèastníci úpravy 5,66 ha. Bez této pùdy by nebylo mono naprojektovat a pozdìji vybudovat nejzákladnìjí sí spoleèných zaøízení. Tøetí nejpodstatnìjí zvlátností byl pøístup vech úèastníkù øízení. V celém prùbìhu zpracování návrhu komplexní pozemkové úpravy se nenael nikdo, kdo by by jen nepøebíráním korespondence øízení komplikoval. Samostatnou kapitolou je pøístup Obce Kadlín, zvlátì pak starosty obce pana estáka a rovnì èlenù sboru zástupcù - za nejvìtí vlastníky pùdy v obvodu komplexní pozemkové úpravy pana Èecha a pana imka. Tito lidé pochopili pøínos komplexní pozemkové úpravy pro obec i pro vlastní zemìdìlské vyuití pozemkù. Obec Kadlín si ji v roce 1991 vytvoøila plán obnovy vesnice. Zámìry z tohoto plánu se jí daøí beze zbytku plnit. Nìkteré plánované akce mohly být uskuteènìny pouze po provedení komplexní pozemkové úpravy. Jedním z tìchto bodù byla vize (neváhám ani pouít slovo sen) pana Èecha, vybudovat na vrchu Hradi rozhlednu. Realizaci tohoto snu se pokusím pøiblíit ètenáøùm tohoto èasopisu. Návrí nad Obcí Kadlín, která leí na rozhraní Mìlnicka a Mladoboleslavska se nazývá Hradi, nadmoøská výka 314,2 m. Archeologické práce dokazují, e na tomto místì bývalo lidské sídlitì ji v mladí dobì kamenné, podle prof. Dr. Rudolfa Turka i sídlitì keltské. Podle amatérského archeologa pátera Václava Krolmuse (kolem roku 1840) zde mìli své boitì i obìtitì pohané. V dobì Karla IV. byl Hradi opevnìn proti loupeivým rytíøùm. Pozdìji byl na Hraditi èedièový lom, tìba byla ukonèena v roce 1890. V roce 1911 vybudovala Obec Kadlín na vrchu tohoto kopce vodojem. Tento vodojem je pouíván, by rekonstruovaný, do dnení doby. V padesátých letech dolo pøi zcelování polí k likvidaci vech pøístupových cest. Samotný vrch kopce s vodojemem byl obklopen
Kadlín mapa - pùvodní stav
Kadlín mapa - schválený návrh 5
PozemkovÈ ˙pravy
Po zápisu komplexní pozemkové úpravy Kadlín do katastru nemovitostí sestavil sbor zástupcù plán realizace spoleèných zaøízení. Jistì lehce uhodnete, která komunikace se budovala první. Výstavbu polní cesty s jednostranným pøíkopem a doprovodnou zelení realizoval Pozemkový úøad Mìlník jetì v roce 2003. Základní technická data hlavní polní cesty C4 k.ú. Kadlín: - svozná plocha 120 ha - kategorie P4/30 - zpevnìná, jednopruhová, s jednostranným pøíkopem a jednostrannou doprovodnou zelení - celková délka 1210,23 m - souèástí je 1 výhybna a sjezdy na pole - íøka koruny 4 m, íøka vozovky 3 m - povrch vozovky obalovaná smìs Celkové náklady na tuto polní cestu èinily 3.243.000,- Kè. V této èástce nejsou zahrnuty náklady na výsadbu zelenì, nebo zde pozemkový úøad zabezpeèuje pìtiletou následnou údrbu. Teprve po uplynutí této doby bude zeleò pøedána obci. V souèasné dobì Pozemkový úøad Mìlník v rámci Operaèního programu realizuje v rámci komplexní pozemkové úpravy Kadlín dalí tøi spoleèná zaøízení, o kterých podáme informaci v následujícím období. Vrame se nyní zpìt k ji avizované rozhlednì. Rozhledna byla navrena jako strání vì z období vlády Karla IV. Obec Kadlín vyhlásila den 17. 7. 2005 dnem, kdy mohl kadý zájemce pøinést svùj základní kámen pro výstavbu rozhledny. Pøinesený kámen byl v prùbìhu realizace zabudován do základù rozhledny. Jména dárcù jsou uvedena na vývìsní desce u rozhledny a na letácích informujících o rozhlednì.
Rozhledna - pohled od Kadlína Vlastní stavba trvala dva mìsíce a její slavnostní otevøení bylo uskuteènìno 9. 9. 2006. S jejím provozem je poèítáno v období mìsícù duben øíjen, úterý nedìle 9.00 17.00 hodin. Výka rozhledny je 19,1 m, bylo na ní tøeba 35 m3 døeva. Celkový finanèní náklad na rozhlednu èinil dle sdìlení pana starosty 870.000,- Kè. Obec uvolnila 260.000,- Kè a 610.000,Kè èinily státní prostøedky. V tomto èlánku jsem chtìl ukázat, e vyuití pozemkových úprav je velice rozsáhlé, nebo bez komplexní pozemkové úpravy by nebylo mono zrealizovat vechny cíle, které si Obec Kadlín stanovila v programu obnovy venkova. Závìrem jetì nutno dodat, e výstavba rozhledny není jedinou aktivitou Obce Kadlín. Kdo máte zájem dozvìdìt se nìco více o této malé, ale aktivní obci, navtivte www.kadlin.cz nebo pøímo obec samu. ❑ ❑ ❑
n »estnÈ ËlenstvÌ »KAIT n »esk· komora autorizovan˝ch inûen˝r˘ a technik˘ m· dva novÈ ËestnÈ Ëleny. Na shrom·ûdÏnÌ deleg·t˘ v Praze dne 1. dubna 2006 p¯evzali ËestnÈ ËlenstvÌ »KAIT z rukou p¯edsedy Komory Ing. V·clava Macha dva novÌ ËestnÌ ËlenovÈ, kte¯Ì st·li u vzniku Komory a podÌleli se na legislativnÌm a organizaËnÌm utv·¯enÌ Komory.
Pohled pùvodní od Kadlína
Ing. Frantiöek KleËek - autorizovan˝ inûen˝r pro obor geotechnika, od roku 1992 byl Ëlenem UstavujÌcÌho v˝boru Komory, od roku 1993 do roku 2005 byl tajemnÌkem a Ëlenem AutorizaËnÌ rady »KAIT. ✧ ✧ ✧
Ing. Ji¯Ì Kokoöka - autorizovan˝ inûen˝r pro obory pozemnÌ stavby, stavby vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ a pro stavby pro plnÏnÌ funkce lesa, Ëlen UstavujÌcÌho v˝boru »KAIT, Ëlen AutorizaËnÌ rady »KAIT v letech 1992-2005. Blahop¯ejeme obÏma vyznamenan˝m koleg˘m a p¯ejeme jim pevnÈ zdravÌ do dalöÌ ˙Ëasti na ¯eöenÌ rozvoje a profese. ✦ ✦ ✦
Pohled od Syslova 6
PozemkovÈ ˙pravy
Krajina obrazem, obraz v krajinÏ ...a doteky environmentálních ivlù Ing. Terezie Cuhrová, Ph.D., U-24 s.r.o. Praha Význam termínu krajina lépe pochopíme, kdy vedle nìj poloíme slovo kraj èi krajan: tìmi je vyjádøen niterný vztah lidského jedince k místu, kde se narodil, kde proil své dìtství. (Gojda, M., 2000, s. 59) Cesty k popisu a poznání hodnoty krajiny jsou rùzné, proè tedy nezkusit i monost nahlíet na krajinu zase trochu jinak tøeba jako na obraz. Promìna prostoru Podíl èlovìka na vytvoøení souèasné podoby krajiny je zásadní. Urbanizace a kultivace prostoru potlaèily divokost pøírody a vtìlily pøedevím vizuálnímu obrazu zemì urèitý øád. A ji povaujeme intenzitu pùsobení antropického tlaku nìkde za pøehnanou, neodpovídající podmínkám místa, faktem zùstává, e do krajiny tím pøibyly nìkteré prvky (jevy), které pøíroda sama o osobì neumí a nevytváøí a jejich pøítomností je posilnìna estetická hodnota prostøedí. Kulturní pùsobení tedy mj. pøináí novou pestøejí (v období celého roku) barevnou skladbu prostøedí, vnáí svými poadavky na uspoøádání do prostoru geometrické tvary, liniemi narovnává, rozdìluje i sceluje, rozmisuje stavby apod. Dohromady pak toto ve lze vnímat jako obraz, jeho kompozice je buï vyváená nebo nevyváená. Od toho se pak následnì mohou odvíjet i nae pocity vùèi pozorovanému místu. Dojem ze smyslového kontaktu s krajinou je vak jetì korigován obecným povìdomím a osobní zkueností. Jak se zdá, koneèná podoba je tedy výsledkem vzájemného souboje subjektivních pocitù a objektivních znalostí. Ptal jsem se proè a...? Mnozí si jistì nejednou poloili otázku proè? se nám líbí zrovna tato krajina a nikoliv jiná? Je to snad osobní zkuenost, vztah k místu? Nebo je to proto, e v nás byly vyvolány vzpomínky na krajinu velmi podobnou, nám dobøe známou? A obsah vidìného obrazu? Na kolik ten ovlivòuje nae smysly a jak vystihnout jeho podstatu? Nedokonalost poznání, pocity neporozumìní a bezmoci, jsou vnitøní hnutí spojená s jedním z neobyèejných projevù krajiny. Je to toti pøedevím schopnost krajiny dotknout se citù èlovìka, která ji pøedurèila k tomu, aby byla tématem rozvíjeným v literatuøe i hudbì. Snad nejkonkrétnìjí podoby je dosaeno v krajinomalbì, kde se dostává krajinì výsadního postavení. Odtud mùe pramenit inspirace, jak vidìný obraz popsat. Popsání skrze rozloení krajinné scény na dílèí prvky vak musí spoèívat kromì ve vytipování základních charakteristických znakù prostøedí také v pochopení vzájemných vztahù, vazeb i v porozumìní dynamice prostoru. Pøitom vem na nás v terénu bude, mimo osobního zaujetí, pùsobit jetì øada dalích faktorù1 pøedevím klimatické po-
vahy, které mohou výraznì ovlivnit nai vnitøní pohodu. Mezi nì urèitì patøí teplo, zima, vítr, dé, dusno apod. Obraz v krajinì nebývá nìmý, vnímáme nejrùznìjí zvuky, z nich nìkteré ji máme spojené s konkrétní pøedstavou. V neposlední øadì je tu dalí výrazný èinitel svìtlo. Svìtlo v krajinném obraze Objevuje se v mnoha podobách. ero, jas, kontrast (ostrý, mìkký), ploné svìtlo, jednotlivé paprsky, blikání apod. Úèinek slunce je mnohdy tak velký, e se snadno zmýlíme vzniklou iluzí vidìného obrazu. Nejlepí zkoukou, ovìøující pùsobení promìnlivosti intenzity sluneèního svìtla bìhem dne, je vyhodnocení jednoho místa pøi zachování stejného postavení pozorování v nìkolika fázích (napøíklad brzo ráno, v poledne a pøi stmívání). V èase ranního rozbøesku jetì nejsou zcela patrné barvy, ale jsou dobøe rozeznatelné základní linie pozorovaného výjevu. Pøíli jasné polední slunce mùe naopak potlaèit kontrast ostrých hran a barev v krajinì. Setmìní dodává obrazu tajemnost. Do prostoru vstupují stíny, dílèí èásti jsou zøetelnì osvìtleny, jiné 7
postupnì zahaluje temnota. Z kadé z uvedených dob si odnáíme rùznorodé pocity, protoe pozorované místo vidíme a vnímáme pokadé jinak. Následující pøíklad poèítaèové animace obrázkù, kdy byl ubírán jas a kontrast svìtla, pøípadnì vyputìna barva, se snaí napodobit proces promìny vnímané scény a projev pøítomných dílèích skladebných èástí. Uvedený komentáø je jen jednou z moností, jak vzniklý obraz interpretovat. Obrázek 1 AB pøedstavuje pohled na obhospodaøovanou krajinu za tmy. Jehliènaté porosty, chmelnice a louky v popøedí potemnìly. Pouze plochy polí vystupují jako mozaika geometrických obrazcù a signalizují pøítomnost a pùsobení èlovìka. Mezi lány je dobøe viditelná linie doprovodné zelenì vodoteèe, která navíc svým prohnutím podtrhuje morfologické uspoøádání terénu. Z rozdílné textury orných ploch je patrné i uplatnìní odliných kultur. Modifikovaný obraz krajiny vak není pøesný, nebo neukazuje bodová svìtla vycházející z oken chalup v sídle na horizontu pod lesem. Nepochybnì by byl i velkým estetickým èinitelem mìsíc a jeho svìtelný úèinek. Skicy / B, D, F/ schematicky naznaèují, které sloky se zdají ve svém projevu nejsilnìjí. V pøípadì 1B je projev tmavých ploch potlaèen a význam mají spíe jen vystupující svìtlejí obrysy polí rùzné textury.
A
B
Obr. 1 AB Minimální úèinek svìtla (noc, tma) Druhý pøíklad (Obr. 2 CD) se snaí ukázat na stav, kdy vidìná scéna pùsobí nevýraznì. Zejména ve dnech mírného detì pøi bílé obloze bez mrakù je krajina zahalena edivým oparem, který pohlcuje vzájemné kontrasty a pøechody mezi plokami. V uvedeném pøípadì lo o absenci výrazného svìtla, obdobný efekt
PozemkovÈ ˙pravy
vak nìkdy vyvolává i pøíli jasné slunce. Dílèí sloky pøesvìtleného obrazu splývají dohromady v jeden nevýrazný celek. Zachytit, která z èástí se projeví v daných podmínkách nejvíce, je sloité, pøesto se zdá, e plochy polí jakoby z obrazu vypadly (rozdíl mezi pìstovanými plodinami je smazán) a spíe vystupuje jejich ohranièení.
C
lem ovlivòující ná postoj a hodnocení místního rázu. Existuje názor, se kterým lze i souhlasit, e co je pro krajinu pøirozené, je z velké pravdìpodobnosti ve svém projevu i hezké, v opaèném pøípadì vak tuto formulaci rozhodnì nelze jednoznaènì pouít. Druhou èástí obrazu, která na sebe pøitahuje pozornost, je èervená skladba støech sídla. Tmavé pozadí lesa pùsobí jako ideální plátno, které dává vyniknout barvì, je se v èistì pøírodním prostøedí v hojnìjí míøe vyskytuje pomìrnì zøídka. Spíe bývá spojována se ivotem èlovìka, protoe je na mnoha místech pøirozenì výraznou souèástí barevné skladby støech venkovských sídel.
Na tøech pøíkladech byla simulována promìnlivá pøítomnost svìtla a struènì shrnut projev základních skladebných èástí obrazu. Obdobnì bychom urèitì mohli sledovat i vliv zvuku èi vìtru na objektivitu naeho hodnocení. Jsou místa v krajinì tichá a jsou i místa neodmyslitelnì spojená s hlukem z dálnice èi s houkáním lokálky. Jsou krajiny dynamické, kde poøád fouká vítr, ale jsou i místa bezvìtrná. Takových silných environmentálních aspektù místa a okolí, individuálnì atakující citlivost kadého, je nepochybnì celá øada. Zajisté není nutné znepokojovat se existencí tìchto faktorù, ale je dobré uvìdomovat si jejich sílu a poèítat s ní.
Skladebné prvky krajinného obrazu
D
Obr. 2 CD: Pøesvìtlení
Poslední dvojice (Obr. 3 EF) pøedstavuje krajinu prozáøenou svìtlem, které nepohlcuje tvary ani netlumí barvy, ale naopak zmiòované rozjasnìním dokresluje. V ideálním pøípadì pøechází pozdìji sluneèní svit do kontrastù, které vnáejí dramatické sekvence do námi vnímané scény. Na pøíkladu je patrný silný projev doposud spíe opomíjených ploch polí, která na sebe soustøeïují pozorovatelovu pozornost. Pøi takovém osvìtlení dokáeme plnì ocenit pestrost barev vycházející z pìstovaných odrùd zvolených kultur, tzn. krajinný umìle vytvoøený obraz2 . Ekologická stabilita orných ploch je oproti okolním neurbanizovaným plochám minimální, pøesto jsou z estetického hlediska nejvýraznìjím urèovate-
E
F
Obr. 3 EF: Jasné svìtlo
V Pøíbìhu umìní spisovatele E. H. Gombrichta je popisována strastiplná cesta vedoucí k uznání krajiny jako tématu hodného malování. Z poèátku se uplatòovaly znalosti nejvhodnìjích postupù míchání barev a ideální kompozice obrazu proto, aby bylo dosaeno maximální malebnosti. Autor díla k tomu píe: Impozantní strom v popøedí mohl poslouit jako nápadný kontrast k pohledu do dálky, který se otvíral uprostøed obrazu. I barevné schéma bylo pìknì vypracované. Teplé barvy, pøedevím hnìdé a zlaté tóny, mìly být v popøedí. Pozadí mìlo pøecházet do bledých modrých barev. Existovaly recepty, jak se mají kreslit oblaka zvlátní postupy napodobování kùry sukovitých dubù. (s. 405) Sami malíøi záhy pochopili, e skuteènost vdy tak ideální uspoøádání nemá. Mohou chybìt nìkteré zmiòované impozantní prvky nebo je prostor fádní, plochý, málo zvlnìný atp. Tak jako byly výe pøedvedeny pøíklady s promìnou svìtla v krajinném obraze, mùeme zkusmo rozloit obraz do linií a bodù. Horizontální linie Zjednoduením a pøiblinou schematizací lze obsah krajinného obrazu pøipodobnit ke skladbì sestavené z prvkù obvykle vyuívaných v geometrii. Typickým pøedstavitelem jsou horizonty pøedstavující více èi ménì pravidelné linie. Jejich pøítomnost v krajinì je promìnlivá. Za relativnì stabilní je moné povaovat takové horizonty, které mají solidní geomorfologický základ a tím jsou pøedevím høebeny kopcù. Pokud jsou zalesnìny, lze oèekávat do budoucna naruení delího èi kratího úseku linie odlesnìním. V pøípadì, kdy je pomyslná pøímka tvoøena vegetací, je její setrvání na obzoru urèeno dobou existence daného rostlinstva (napø. odstranìní vykácením, sklizní). Nejvíce promìnlivým horizontem je nebe, proto ani nemusí být za horizont povaováno. V krajinì bývá spíe obzorem, pozadím. Pøesto i na nebi vznikají zøetelné horizontální linie (a ji díky uskupení mrakù, pøechodem fronty èi pøeletem letadla). Identifikace horizontù nevýrazné krajiny je Obr. 4: Horizonty 8
PozemkovÈ ˙pravy
znázornìna na skice k fotografii (Obr. 4). Na ní jsou zachyceny jak linie promìnlivé (nebe, porost kukuøice spodní i horní èást) i relativnì stabilní (pomyslné propojení korun stromù, høebeny kopcù, linie cesty). V krajinì dále existují útvary, které nepùsobí na obzoru, ale uvnitø obrazu. Mezi takové patøí pøedevím koryta øek, potoky, cesty i okraje kultur. Mnohé z nich pøi pohledu ze shora vytváøejí køivky, vlny, nìkteré pozorovaný krajinný prostor rozdìlují jiné ho naopak spojují. Body a jejich uskupení Dalí ze skladebných prvkù, vyskytujících se v krajinì v rùzných podobách, jsou body. Mohou jimi být solitérní stromy, skalky, sloupy vysokého napìtí, sakrální architektura apod. V pøípadì identifikace bodù velmi záleí na zvoleném mìøítku pro pozorovanou oblast co je bodem a co je ji je povaováno za skupinu bodù èi za samostatnou plochu? Tak jako v pøípadì linií lo pøedevím o horizontální pùsobení, u bodù pozorujeme spíe pùsobení vertikální. Nìkteré prvky svou èetností výskytu v øeeném území vyvolávají také dojem ploné spojitosti (napø. rybnièní soustavy). Na stejné fotografické ukázce (Obr. 5) jsou patrny body (stromy), které mohou na pozorovatele pùsobit jak samostatnì, tak jako shluky bodù pøevaujícího vertikálního smìru. Zároveò obrázek ukazuje na Obr. 5: Body, linie. skupiny pravidelnost (v pøirozeném pøírodním prostøedí víceménì cizorodý jev), øádkové výsadby kukuøice. Pìstované plodiny se pozorovateli jeví jako parter èi podno stromù v pozadí. Vrky jednotlivých rostlin vytváøejí doèasnou linii, která po sklizni zcela zmizí a uvolní pohled skrz stromy do dáli. Z pøíkladu je mj. patrné, jak promìnlivé je vnímání jednoho vybraného výøezu krajiny v závislosti na dobì (roèní i denní) a místì pozorování (z blízka, z dáli, z podhledu, z nadhledu). Obvykle, pokud se na to pøímo nezamìøujeme, pøítomnost zmiòovaných prvkù v krajinném obrazu pøíli nerozliujeme (nejde-li o dominanty). Vnímáme spíe kvalitu a hodnotu vzniklého celku. Nìkteré oblasti jsou sloité na vyjádøení výrazu. Krajinných typù je velmi mnoho a univerzální podoba neexistuje. Vyskytují se krajiny monotónní, u který nevíme co vyzdvihnout, èeho se pøi hodnocení chytit. V tìchto pøípadech mùe být pøírodní hodnota silnì poznamenána a pozornost je vhodné soustøedit spíe na pøítomné kulturní a historické charakteristiky. Naopak na pøíkladu (Obr. 6) hornaté krajiny panìlských Pyrenejí, kdy je urèujícím znakem geomorfologie terénu, dynamika a odpovídající pøírodní spoleèenstva, lze èasto jen obtínì vyzdvihovat kulturní aspekty místa.
Obr. 6: Rozklad obrazu hornatého masívu Pyrenejí Pochopitelnì, e uvedené skladebné prvky pùsobí pouze jako souèást obrazu, jemu pomáhají dát výraz a nám ho popsat. Závìrem Zájem, který studium krajiny vyvolává, dokazuje její fascinující schopnost dotknout se iroké skupiny lidí a oborù. Proto lze mezi jednu z mimoprodukèních vlastností krajiny zaøadit také její osobité pùsobení na èlovìka. Interpretace obrazu krajiny je bezpochyby individuální záleitostí kadého z nás a nelze aplikovat obecný postup co a jak cítit. Moná, e èasem dospìjeme i k urèení obecných zákonitostí 9
zaøazující krajinu, na základì existence a uspoøádání urèitých jevù, do pøísluné kategorie, pøesto je vak nutné mít na pamìti: individualita projevu krajiny je jedineèná vlastnost a v kombinaci s mnoha ostatními faktory (ovlivnitelnými i neovlivnitelnými) je neustálou promìnnou. Na rozdíl od krajinomalby se nám tak obraz v krajinì neokouká. Jeho pùsobení je plynulé, èasovì neomezené, ale i nepøedvídatelné. A tak na závìr nezbývá, ne si nad sloitostí krajiny povzdychnout
Proè neexistuje univerzální rovnice, je by jednoznaèným výsledkem zaøadila krajinu do nìkteré obecné kategorie krásná, oklivá
Byly bychom tak zbaveni pochyb o správnosti závìru naeho posuzování, nemuseli bychom se trápit mírou subjektivity hodnocení, nemuseli bychom sloitì obhajovat výsledek pøed druhými, svádìt boj sami se sebou, a koneènì, moná bychom nemuseli ani do terénu
Doma, v teple, bychom seskládali vechny potøebné prvky rovnice, dvakrát podtrhli výsledek a objektivnì zkonstatovali, e jsme subjektivnì nepochybili. Prameny a literatura: GOMBRICH, E. H., 1989: Pøíbìh umìní. Odeon, Praha. GOJDA, M., 2000: Archeologie krajiny. Academia, Praha. VOREL, I.: Prostorové vztahy a estetické hodnoty. In.: SKLENIÈKA, P.; VOREL, I. (eds.), 1999: Péèe o krajinný ráz cíle a metody. Sborník pøednáek a diskusních pøíspìvkù z kolokvia konaného 17. a 18. února na Fakultì architektury v Praze. ÈVUT Praha.
Pouité fotografie z archivu autorky. Pozn·mky: 1
2
I. Vorel se ve svém metodickém podkladu vìnovaném hodnocení krajinného rázu zmiòuje o nìkterých faktorech ovlivòující nae smysly v souvislosti s estetickou hodnotou krajiny a estetickou normou. Tyto vjemy (ty, které se dotýkají naich smyslù pozn. autorky) odráejí tzv. emociální hodnoty krajiny a vyvolávají urèité duevní pocity jako je uklidnìní, vyrovnání nebo naopak neklid, pøekvapení, úas. VOREL, I.: Prostorové vztahy a estetické hodnoty. In.: SKLENIÈKA, P.; VOREL, I. (eds.), 1999: Péèe o krajinný ráz cíle a metody. Sborník pøednáek a diskusních pøíspìvkù z kolokvia konaného 17. a 18. února na Fakultì architektury v Praze. ÈVUT Praha, s. 22. S tím souvisí zamylení nad otázkou hodnoty kulturní krajiny vzhledem k razantní promìnì pøirozené pøírody. Názorným pøíkladem je napø. rozsáhlé pìstování energetické plodiny øepky, její luté plochy barevnì obohacují krajinu. Je zde rozpor mezi zvýením estetické hodnoty a sníením pøírodní kvality? Dlouhodobý a intenzivní vliv èlovìka na podobu kulturní krajiny je tak výrazný, e souèasné vstupy témìø vdy omezují zase jen nìco umìlého. Proto mùe být vznesena otázka: K èemu vztahovat hodnocení, s èím srovnávat?
PozemkovÈ ˙pravy
PovodeÚ v†Oleönici 26. 6. 2006 v†povodÌ VeselskÈho potoka Doc. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc.1, Ing. Milan Bilík 2, Ing. Jana Podhrázská, Ph.D. 3, Ing. Lenka Zechmeisterová 4 ních hrází pøelita, nebo pøelivná zaøízení mìla nedostateènou kapacitu a vadné konstrukce a ve dvou hrázích (R3 a R4) nebyly pøelivy vùbec vybudovány. V souèasné dobì se budují nové suché retenèní nádre (P9, P10, P11), je opravena zemní hráz nádre R5, která byla pøi povodni v roce 2002 protrena, zvyuje se zemní hráz u nádre P8, v budoucnu má být zvýena hráz u nádre N7 a vybudován nový pøeliv na hrázi R4. Povodeò 26. 6. 2006 naznaèila, e retenèní prostory na novì zbudovaných nádrích jsou rovnì nedostateèné a budované pøelivy nejsou patøiènì bezpeèné a jejich konstrukce neodpovídají souèasnì platným ÈSN a pøi jejich pokození mùe dojít i k protrení zemních hrází.
1. Úvod V posledních letech dolo ve mìstì Olenici a jeho okolí k vìtím povodním a to v letech 1994, 1997, 2002 a 2006. Nejvìtí z nich byla povodeò v èervenci 2002, kdy kody na majetku pøesahovaly 100 mil. Kè. Nejvíce ohrouje zastavìnou èást mìsta Olenice Veselský potok a jeho pravostranný pøítok, které jsou pøi prùtoku mìstem zatrubnìny (DN 1000 a DN 400). Toto zatrubnìní má velmi malou kapacitu z hlediska pøevedení návrhového 100letého prùtoku, vtoky se rovnì zanáejí splaveninami a dochází k zahlcení a rozlivùm vody v zastavìné èásti [5]. Pøed povodní v Olenici v roce 2002 bylo nad mìstem osm nádrí (obr. 1). Pìt z nich (R1, P2, R3, R4, R5) bylo vybudováno ji v minulém století a jsou dosud vyuívány zejména jako rybníky. Pro zadrení a sníení povodní byly témìø bezvýznamné. Nádre N6, N7, P8 byly ji ponìkud vìtí a mìly slouit i pro zadrení povodní. Vechny zmínìné vodní nádre jsou ve patném technickém stavu a území pod nimi je podmáèené prùsaky v podloí zemních hrází (obr. 2). Zemní a betonové konstrukce neodpovídají poadavkùm souèasnì platných ÈSN, zejména pak ÈSN 752410 Malé vodní nádre [1], ÈSN P 750290 Navrhování zemních konstrukcí hydrotechnických objektù [2], ÈSN 731001 Zakládání staveb. Základová pùda pod plonými základy [3] a ÈSN 731208 Navrhování betonových konstrukcí vodohospodáøských objektù [4]. To se prokázalo pøi povodni v èervenci 2002, kdy byla vìtina zem-
2. Povodeò v èervenci 2002 V èervenci 2002 bylo povodí Hodonínky, která protéká Olenicí, zasaeno bouøkami se silnými srákami. V odezvì na nì se hladina zvedla a na úroveò 200-letého prùtoku. Dolo nejen k rozvodnìní Hodonínky, ale vech jejich pøítokù. Záplavami byly postieny obce Olenice, Crhov, Hodonín, Kuntát, Zbraslavec [5]. Pozemkový úøad v Blansku proto rozhodl o vypracování studie protipovodòové a protierozní ochrany v tomto území. Pro vyøeení postiené oblasti byla vymezena èást povodí Hodonínského potoka. Práce byla zadána Výzkumnému ústavu meliorací a ochrany pùdy Praha, oddìlení pozemkových úprav v Brnì. Studie protipovodòové a protierozní ochrany byla øeena jako návrh komplexních prostorových a funkèních opatøení, pro zlepení podmínek vyuití území a pro zvýení protierozní a retenèní schopnosti území. Úèelem a cílem protierozní ochrany bylo sníit rozsáhlou a nepøípustnou vodní erozi v území a v souèinnosti s protipovodòovou ochranou zvýit ochranu vlastní zástavby ohroených obcí pøed úèinky extrémních povrchových odtokù a transportovaných splavenin, pøedevím v povodí Veselského potoka (obr. 1). 3. Øeení retenèních prostorù Pro výpoèet objemu odtoku a kulminaèního prùtoku byl jako základ brán údaj o 100-leté sráce pro klimatickou stanici Olenice (okr. Blansko) její hodnota byla dále korigována na základì konzultací s ÈHMÚ Brno (RNDr. Juránek) a jako výpoètová sráka byla stanovena hodnota denního úhrnu Hs=120 mm. Výpoèet byl proveden modelem DesQ (Hrádek, 1998, 2001) vyuívajícím k charakterizování vlastností povodí metodu CN. Metodika výpoètu umoòuje výpoèet návrhových prùtokù QN, vyvolaných pøívalovými deti kritické doby trvání a pøísluné intenzity, i výpoèet maximálních prùtokù Qmax, vyvolaných pøívalovými deti zvolené doby trvání a intenzity. Pøi zvolených scénáøích výpoètu je moné zohlednit vliv zmìny charakteristik povodí na hodnoty maximálních prùtokù, co je potøebné napø. pøi posuzování úèinnosti navrhovaných opatøení v povodí (zmìna zpùsobu vyuívání pozemkù v povodí, protierozní opatøení, zejména vylouèení eroznì nebezpeèných plodin a ochranné zatravnìní nebo zalesnìní. Na podkladech provedených hydrologických výpoètù, terénního etøení a provedeného inenýrsko-geologického prùzkumu byly vytipovány v jednotlivých èástech povodí retenèní prostory vhodné pro vybudování ochranných nádrí za úèelem protipovodòové ochrany dotèených obcí. Studie VÚMOP obsahuje více variantních øeení, které nabízejí urèitým zpùsobem pøizpùsobit výsledné øeení soustavy ochranných nádrí podle místních podmínek se zohlednìním zájmù vlastníkù, obce, ochrany pøírody atd. [5]. Nejri-
Obr. 1: Pøehledná situace nádrí
Obr. 2: Podmáèené území podnádrí R1 10
PozemkovÈ ˙pravy
zikovìjí èást území je v místì zatrubnìní Veselského potoka v zastavìné èásti mìsta Olenice. Nádre bylo zásadnì nutno situovat v jednotlivých údolnicích co nejníe k zadrení co nejvìtího objemu návrhových povodòových vln tak, aby nedocházelo alespoò k zahlcování vtokù do zatrubnìní. Potrubí, odvádìjící povrchovou vodu z údolnice pravostranného pøítoku Veselského potoka, má prùmìr 0,4 m a jeho kapacitu lze odhadnout kolem 0,6 m3.s-1. Z údolnice Veselského potoka pak povrchová voda natéká do potrubí prùmìru 1,0 m o kapacitì cca 1,6 m3.s-1. Projekty výe zmínìných zatrubnìní nejsou k dispozici a jejich kapacita nebyla dosud patøiènì vypoètena. Z toho vyplývá, e nádre by mìly zadrovat celý objem návrhové povodòové vlny, která do nich pøiteèe a bìhem naplòování nádrí za povodnì by se voda nevypoutìla. V místì vtoku do potrubí prùmìru 0,4 m je plocha povodí 1,06 km2 a návrhový kulminaèní prùtok Qn = 3,6 m3.s-1 pøi návrhovém objemu povodòové vlny Wn = 74,2 tis. m3. Suchá nádr A1 (obr. 1) byla navrena s maximálním normálním objemem retenèního prostoru 56,5 tis.m3 pøi vzdutí vody 5,0 m. Zbývající èást povodòové vlny v údolnici o objemu 17,7 tis.m3 mìly zachytit stávající nádre v retenèním prostoru o objemu celkem 9,79 tis.m3 a sníit její kulminaci na cca 0,4 m3.s-1, co je mení ne kapacita vtoku do potrubí prùmìru 0,4 m. Navrené situování suché nádre B2 nad zátopou Obecního rybníka (obr. 1) bylo vybráno ze tøí øeených variant. Návrhová povodeò v tomto profilu má kulminaèní prùtok Qn = 11,2 m3.s-1 a objem vlny Wn = 212,8 tis. m3 pøi ploe povodí F = 3,25 km2. V horní èásti údolnice Veselského potoka byla navrena dalí suchá nádr B3 s objemem retenèního prostoru 64,2 tis. m3 pøi vzdutí vody 6,5 m, s plochou povodí 1,02 km2. V roce 2004 zpracovala projekèní kanceláø VH atelier Brno s.r.o. Investièní zámìr protipovodòových opatøení v povodí Veselského potoka pro mìsto Olenici [6]. Tento zámìr navrhoval pro zadrení povodní pìt nádrí, které mìly retenèní objem celkem 154tis.m3. Tato koncepce byla následnì akceptována mìstem Olenice a pøedána Pozemkovému úøadu Blansko jako podklad pro zpracování Pozemkové úpravy, kterou zpracovala firma Geodis Brno spol. s r.o. [7]. Odùvodnìním pro zapracování koncepce navrené VH atelierem Brno s.r.o. bylo stanovisko Mìsta Olenice o vhodnìjím návrhu zpracované koncepce z hlediska místních podmínek oproti návrhu VÚMOP ve studii z roku 2004. Námitky zpracovatelù studie VÚMOP Brno 2004 k výe uvedenému návrhu retenèních nádrí dle zpracovaného investièního zámìru se týkaly zpùsobu stanovení objemù retenèních prostorù, které neodpovídalo metodice [13] a návrhu zemních a betonových konstrukcí bez geotechnického prùzkumu a nedodrení poadavkù platných ÈSN. Pøipomínky byly pøijaty s tím, e budou respektovány zpracovatelem pøi vyhotovení projektové dokumentace dalího stupnì [8]. Ve zmínìném projektu byl zvìten celkový objem retenèních prostorù ze 154 tis.m3 na 220tis.m3, co vak nelze povaovat za dostateèné. Objemy nádrí se mìly pohybovat kolem 358 tis.m3, jak vyplývá také z údajù ÈHMÚ v Brnì [8]. Návrhová povodòová vlna mìla být zachycena celá, nebo lze stìí zabránit ucpání vtokù do zatrubnìní. Zemní a betonové konstrukce vak opraveny nebyly, mají øadu chyb a nejsou doloeny patøiènými výpoèty dle ÈSN.
kulminaèním prùtoku a 9 m3.s-1. Zadrením povodòové vlny v nádrích se mohlo dosáhnout sníení prùtoku a na 7,2 m3.s-1. Je tedy zøejmé, e muselo dojít k zahlcení obou potrubí DN 400 a DN 1000 a zatopení zastavìné èásti Mìsta Olenice. Povodeò tedy jednoznaènì prokázala, e navrená koncepce protipovodòové ochrany, aplikovaná mimo návrh VÚMOP není dostateènì bezpeèná a objemy retenèních prostorù by bylo ádoucí patøiènì zvìtit. Poruchy vzniklé pøi povodni na zemních hrázích a zejména na pøedivných objektech jsou sice meního rozsahu, ale jsou varující. Prokázaly, e pøi vìtích prùtocích pøevádìných korunovými pøelivy, mohou tyto poruchy dosáhnout takových rozsahù, e nelze vylouèit i protrení zemních hrázích. Tato skuteènost vyplývá i z poznatku, e korunové pøelivy na zemních hrázích pøedstavují vdy konstrukci neosvìdèenou a nespolehlivou [9]. Z tohoto dùvodu korunové pøelivy norma ÈSN 752410 [1] a metodika [10] nedoporuèují navrhovat a v pøípadì návrhu poadují øadu opatøení, aby nedolo k poruení a následnému protrení hráze. Tento poznatek byl v poslední dobì zdùrazòován na øadì semináøù a následnì doloen konkrétními pøíklady [9]. Vzniklé poruchy na nádrích v k.ú. Olenice na Moravì (obr. 3, 4, 5) opìtovnì prokázaly, e korunové pøelivy nelze navrhovat bez patøièných hydraulických a geotech-
Obr. 3 Øez korunovým pøelivem na nádri N6
Obr. 4 Poruený korunový pøeliv na nádri R5
4. Povodeò 26. 6. 2006 Povodeò pøila v pondìlí 26. 6. 2006 a dle údajù MÚ v Olenici èinila sráka 80 mm a délka trvání byla 45 minut. V povodí Veselského potoka byly zaplnìny retenèní prostory tøí nádrí N7, P2 a R5 a voda z nich odtékala spodními výpustmi a pøelivy. Zcela byly zaplnìny retenèní prostory nádrí v povodí Hodonínky R1 a N6 a èásteènì té nádrí P9, P10 a P11. Objem zadreného mnoství vody lze odhadnout na cca 60 tis.m3. Objem povodòové vlny dne 26. 6. 2006 odvozený v povodí Veselského potoka podle Hrádka pro velikost sráky 80 mm se mohl pohybovat v rozmezí 160 a 200 tis.m3 pøi
Obr. 5 Poruený korunový pøeliv na nádri N6 nických výpoètù podle technického doporuèení Balvanité skluzy [11], které bylo zpracováno podle výsledkù mìøení na hydrotechnickém modelu v laboratoøi VUT v Brnì. Z tohoto mìøení jednoznaènì vyplývá, ze sklon skluzu musí být mírnìjí 11
PozemkovÈ ˙pravy
Uváíme-li, e místní geotechnické podmínky jsou pomìrnì pøíznivé pro budování vodních nádrí, nebo povrchové hlíny symbolù Cl a CS jsou patøiènì nepropustné v zátopách vodních nádrí a jsou také vhodné pro zøízení zemních hrází pøedpokládaných nádrí, lze oèekávat, e ekonomický ukazatel vyjádøený investièním nákladem na 1m3 prostoru nádre bude dost vysoký pøi objemovém ukazateli mením ne 4. Z ukazatelù na obdobných lokalitách lze odvodit ekonomický ukazatel pohybující se kolem 200 Kè/m3 pro nádre navrené VH atelierem Brno s.r.o., zatímco pro nádre doporuèené VÚMOP v Brnì by ekonomický ukazatel byl kolem 110 Kè/m3, tedy zhruba polovièní. Tato skuteènost souvisí samozøejmì také s poètem navrených nádrí z hlediska nákladù na pøelivy a výpustné objekty. Z výe uvedeného je zøejmé, e posuzování technickoekonomických parametrù navrených vodních nádrí, by mìlo být souèástí kadé projektové dokumentace pozemkových úprav, jak také vyaduje metodika pro navrhování spoleèných zaøízení tìchto úprav [10].
ne 1:8, rozmìry balvanù nemají klesnout pod 50 cm a tlouka opevnìní má být minimálnì 80 cm. Souèástí opevnìní musí být i podsypná filtraèní vrstva navrená podle technického doporuèení [11]. Pod skluzem je tøeba vdy navrhnout vývar pro tlumení energie vody tekoucí nadkritickou rychlostí a zpevnìné odpadní koryto [1]. Osa skluzu a vývaru musí být v pøímé, aby nedolo k vybøeení protékající vody. Bøehy skluzu musí být zpevnìny stejnì jako dno a mají mít mírný sklon, alespoò 1:3. Pøíklad technicky správného návrhu korunového pøelivu je na obr. 6., který byl vybudován na Pruánce ve Velkých Bílovicích v 70.tých letech minulého století a dosud je v bezpeèném a spolehlivém provozu. Rovnì je tøeba poukázat na to, e pøi vzdutí vody v nádrích dochází také k nekontrolovatelným vývìrùm vody pod nádremi (obr. 7), nebo hráze nemají vybudovány drenání prvky.
6. Závìr Povodeò v Olenici 26. 6. 2006 opìt prokázala, e malé vodní nádre je tøeba navrhovat velmi peèlivì s patøiènými odbornými znalostmi a zkuenostmi a to nejen v oboru vodních staveb, ale i geotechniky a statiky. Velkou pozornost je tøeba vìnovat nejen stanovení objemu ochranného prostoru nádre, ale i návrhu zemních a betonových konstrukcí, který musí vycházet z geotechnických a statických výpoètù podle mezních stavù a splòovat poadavky platných ÈSN, technických doporuèení, vyhláek a pouívat osvìdèené konstrukce. Jeliko se jedná o vodní díla, která mají ochraòovat území a obèany pøed povodnìmi, je také bezpodmíneènì nutné zpracovat v projektech posouzení bezpeènosti pøehrad za povodní [12] i pro malé vodní nádre, které mohou ohrozit území pod nimi. Pøed dokonèením protipovodòových opatøení v Olenici by bylo ádoucí zajistit zpracování tohoto posouzení kolektivem zkuených odborníkù nejen z oboru pozemkových úprav a vodních nádrí, ale i geotechniky a statiky.
Obr. 6 Bílovice pøíèný øez pøelévanou hrází a nepropustná zemina, b písek, c písèitá hlína, d neogenní jíl, 1 tìtová stìna ocelová, 2 násyp z nepropustné zeminy, 3 násyp ze tìrku, 4 filtraèní vrstva, 5 pohoz z lomového kamene, 6 drsný skluz z balvanù
7. Literatura [1] ÈSN 75 2410 Malé vodní nádre. 1997 [2] ÈSN P 75 0290 Navrhování zemních konstrukcí hydrotechnických objektù. 1993. [3] ÈSN 73 1001 Zakládání staveb. Základová pùda pod plonými základy. 1988. [4] ÈSN 73 1208 Navrhování betonových konstrukcí vodohospodáøských objektù. 1991. [5] Dumbrovský M., Bilík M., Podhrázská J. Sala A.: Návrh protipovodòové ochrany v povodí Olenického potoka. 4. vodohospodáøská konference, VUT FAST Brno, 2003. [6] Protipovodòová opatøení v povodí Veselského potoka, k.ú. Olenice. Investièní zámìr. VH-atelier, spol. s r.o., Brno, záøí 2004. [7] KPÚ Olenice na Moravì. Geodis Brno spol. s r.o., èervenec 2005. [8] Protipovodòová opatøení v povodí Veselského potoka, k.ú. Olenice suché nádre. Projektová dokumentace pro stavební povolení. VH-atelier, spol. s r.o., Brno, èerven 2005. [9] Bilík M.: Bezpeènost a hospodárnost pøelivù malých vodních nádrí v pozemkových úpravách. Celoivotní vzdìlávání ÈKAIT, VUT FAST Brno, 2006. [10] Optimalizace konstrukcí zemních hrází suchých nádrí a jejich funkèních objektù vèetnì pøehráek. Metodika. VÚMOP Praha, 2003. [11] Zástìra Z.: Balvanité skluzy. Brno, 1984. [12] Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva ivotního prostøedí k posuzování bezpeènosti pøehrad za povodní. Duben 1999. [13] Dumbrovský M. a kol.: Metody a postupy pro optimalizaci komplexní ochrany a organizace povodí v pozemkových úpravách. Metodika. VÚMOP Praha, 2003.
Obr. 7 Výron vody pod skluzem korunového pøelivu opravené hráze nádre R5 5. Technicko ekonomické parametry retenèních nádrí v povodí Veselského potoka ÈSN 752410 [1] poukazuje na potøebu posuzovat výbìr místa malé vodní nádre podle místních morfologických podmínek tzv. objemovým ukazatelem, vyjádøeným podílem objemu vodní nádre a objemu zemní hráze. Uvádí, e tento ukazatel nemá klesnout pod hodnotu 4. Odvodíme-li tuto hodnotu pro parametry vodních nádrí N7, P8, P9, P10, P11, které se v souèasné dobì budují v Olenici, obdríme hodnoty 2,8 a 4,9, v prùmìru pak tato hodnota èiní 3,2 pro celkový objem vech pìti nádrí (220 tis.m3). Ukazatel je velmi nepøíznivý a prokazující, e objemy nádrí mìly být vìtí. Ve studii VÚMOP z roku 2004 má tento prùmìrný objemový ukazatel hodnotu 5,3 ze tøí nádrí A1, B2, B3, tedy ji pøijatelnou, i kdy naznaèuje, e místní morfologické podmínky nejsou optimální, nebo jeho hodnota je mení ne 10.
1
2 3
4
12
Doc., Ing., CSc., Ústav vodního hospodáøství krajiny, Fakulta stavební VUT v Brnì, ikova 17, 662 37 Brno, Èeská republika, tel. 54114 7773, fax. 54114 7771, e-mail:
[email protected] Ing., autorizovaný inenýr a soudní znalec, Komprdova 9, 602 37 Brno, Èeská republika, tel. 545571864 Ing., Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a ochrany pùdy Praha, odd. pozemkových úprav Brno, Lidická 25/27, 65720 Brno, Èeská republika, tel. 541321124, e-mail:
[email protected] Ing., GEODIS BRNO spol. s r.o., Lazaretní 11a, 615 00 Brno, Èeská republika, tel. 538702066, fax. 538702061, e-mail:
[email protected]
PozemkovÈ ˙pravy
Studie protieroznÌ a protipovodÚovÈ ochrany v†povodÌ »ernovickÈho potoka z†pohledu PozemkovÈho ˙¯adu T·bor Ing. David Miík, PÚ Tábor leèných zaøízení probíhá v souladu s návrhem úpravy a po nabytí právní moci prvního rozhodnutí mùe pozemkový úøad okamitì ádat o stavební povolení a pøísluné stavby realizovat. Cílem pozemkového úøadu vak bylo a je, aby studie nezùstala pouze pro potøeby Pozemkového úøadu Tábor, ale aby slouila i irí veøejnosti. Proto byla studie projednána i s pøíslunými státními orgány ( Povodí Vltavy, ZVHS, odbory ivotního prostøedí mìst III. typu Sobìslaví a Táborem). Pozemkový úøad dále svolal starosty dotèených obcí, aby je s touto studií seznámil, a dal jim monost tuto studii pøipomínkovat a doplnit. Tato etapa bude ukonèena koncem roku 2006. Právì z dotèených obcí pøekvapil zájem o tuto studii. Dùvodem bylo pravdìpodobnì letoní jarní povodeò blízká té z roku 2002, ale i øada lokálních problému s pøívalovými srákami v této oblasti v posledních letech. Na základì iniciativy starostù a zástupcù mìsta Sobìslav, které leí na soutoku Èernovického potoka a øeky Lunice, bude studie dávána jako podklad pro územní plány ( první uzemní plán pro obec Zvìrotice 11/ 06), je poskytnuta Povodí Vltavy a ZVHS, které samy v této oblasti ádné protipovodòové plány nemají, tak aby spolupráce v této oblasti probíhala koordinovanì, a netøítily se finanèní i organizaèní monosti vech zainteresovaných organizací. Závìrem bych chtìl podìkovat pracovníkùm VÚMOP Brno, kteøí zpracovali tuto studii za odvedenou práci. O její nároènosti svìdèí plocha, na které byla zpracovaná, ale i detail zpracování jednotlivých objektù. Dalím podìkováním mùe být i zájem obcí, který o studii projevily.
Pozemkový úøad Tábor zadal v roce 2004 VÚMOP Praha oddìlení pozemkových úprav Brno vypracování Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka. Dùvodem k tomuto zadání byly nejen povodnì, které postihly okres Tábor v roce 2002 na øece Lunici a jejích pøítocích, ale nutnost øeení protierozní a protipovodòové ochrany koncepèním øeením bez ohledu na omezení dané katastrálním územím pøi pozemkové úpravì. Studie mìla øeit celé povodí, ideovì mìla vyøeit nezbytné zásahy ke sníení eroze, zmìnì odtokových pomìru a vytvoøení retenèních prostor v území jak ze stávajících nádrí, tak i navrením prostorù nových. Vzhledem k rozsahu øeeného území ( 136 km2), v souvislosti s tím i kapacitních moností VÚMOPu Brno a i finanèních moností Pozemkového úøadu Tábor, byla studie rozdìlena na pøiblinì stejné dvì èasti. První èást byla zpracována v roce 2004 pro oblast o rozsahu 67 km2, druhá èást v roce 2006 a to v rozsahu 69 km2. Cílem studie z pohledu pozemkového úøadu bylo získat podklad pro návrhy spoleèných zaøízení v dotèených katastrálních územích, zadávaný do pøísluných výbìrových øízení pro jednotlivá katastrální území jako závazný. Úkolem pøísluného projektanta je pak zapracovat tento návrh do plánu spoleèných zaøízení a vypracovat projektovou dokumentaci na úrovni podkladu pro stavební povolení. Tento postup se osvìdèil u pozemkových úprav v souvislosti s výstavbou dálnice D3, kde projektant mìl povinnost zapracovat do návrhu KPÚ spoleèná zaøízení navrená studií. Výsledkem bylo, e projektování (vlastní projektová dokumentace ) spo-
Pøíklady pùdní eroze v katastrálním území obce Poøín (dalí foto na 4 stranì obálky) 13
PozemkovÈ ˙pravy
n FinanËnÌ toky v†kulturnÌ krajinÏ n Ing. Vladimír Mackoviè, U-24, s.r.o. Praha Úvod V souèasné dobì, ve støedoevropských pomìrech, tvoøí krajinu pøedevím zemìdìlsky obhospodaøované pozemky, lesy se skladbou døevin pøizpùsobenou produkci døeva, rekreaèní a sportovní prostory, sí úèelových cest apod. ádoucí (kulturní) stav zemìdìlských, lesních, rekreaèních èi sportovních ploch je podmínìn soustavným dodáváním energie, která nevznikla v daném prostoru (zajiuje hospodáøská èinnost, údrba apod.). Ve výraznì mením rozsahu jsou v území zastoupeny pøírodní a pøírodì blízká spoleèenstva. Jejich existenci a vývoj energeticky zajiuje fotosyntéza a pøemìna forem energie (kolobìh ivin) v daném spoleèenstvu a biotì. V naich podmínkách mají tyto plochy relativnì malý rozsah a jsou do znaèné míry ovlivnìny lidskými aktivitami z okolí. Jejich dlouhodobá, setrvalá existence je proto také obvykle podmínìna zajitìním potøebného managamentu externì dodanou energií. Sumárnì bývá oznaèována území se smíeným charakterem jako kulturní krajina. Celkové vyznìní krajiny v dùsledku lidských aktivit bývá oznaèeno jako land use. Spoleèným znakem a nezbytnou podmínkou pro zachování kulturního charakteru krajiny je zajitìní pøísunu energie (napøíklad formou hnojení, chemickou ochranou rostlin, obhospodaøováním zemìdìlských pozemkù, hospodáøskou èinností v lese, údrbou rekreaèních èi sportovních ploch, zajitìním managamentu chránìných území apod.). Dodání takové energie podmiòuje její finanèní zabezpeèení. V dalí èásti textu je proto podmínka zajitìní kulturního charakteru území spoleènì oznaèena jako finanèní toky v krajinì. Jimi je zajitìn pøísun externí energie do daného území. Také zmìny stávajícího uívání území, poadované èi potøebné, jsou podmínìny nebo jsou závislé na jejich finanèním zabezpeèení. Pokud se sníí nebo ustane pøísun dodatkové energie, zaène kulturní krajina v první fázi získávat ruderální charakter. V závislosti na pøírodních podmínkách daného území jsou postupnì nastartovány samoregulaèní pøírodní procesy, jako je napøíklad sukcese. Krajinì se sice zaène vracet pøírodní charakter, ale ve lhùtách nesrovnatelnì delích ve srovnání s lidskými generacemi. Území s ruderálním charakterem neplní potøeby a poadavky kladené na kulturní krajinu. Znalost systému finanèních tokù smìøujících do kulturní krajiny proto patøí
k základním informacím pøi úvahách o tvorbì a ochranì krajiny. Charakteristika finanèních tokù
Potøeba nápravy kod èi závad v území (území s nevyhovujícím vodním reimem, devastovaná území, erozivnì ohroené krajinné segmenty èi lokality, ekologicky labilní krajinné segmenty apod.) Ochrana veøejných zájmù v krajinì l
l
l l l
protipovodòová ochrana sídel (poldry, hráze, vodní nádre, rozlivová území apod.) vodní zdroje (zajitìní reimu ochranného pásma, provoz pozorovacích vrtù apod.) managament zvlátì chránìných území vìdy a výzkumu zájmy obrany státu
Systémovì lze finanèní zdroje, jimi je zajiován kulturní charakter krajiny, roztøídit podle vlastnictví zdrojù. Vlastnictví je dùleité kritérium, protoe krajinu tvoøí pøevánì pozemky v soukromém vlastnictví1 . Strukturu finanèních zdrojù lze charakterizovat následovnì:
Uspokojení potøeb
privátní (soukromé) zdroje
Procesy, které pøedchází finanèním tokùm
l l l l
vlastníka nemovitosti uivatele nemovitosti podnikajícího subjektu privátní nadace
veøejné zdroje l l l l l l l l
obecní rozpoèet krajský rozpoèet státní rozpoèet pøímé financování pobídkové a motivaèní sloky (resortní dotace a programy) dotace EU jiné veøejné dotace a nadace kombinované zdroje (pøidìlení veøejných prostøedkù je vázáno na pouití soukromých prostøedkù)
Rámcový pøehled podnìtù k finanèním tokùm Prostøedky, které ovlivòují charakter krajiny, jsou vkládány do území pøedevím z následujících dùvodù: Zisk Napøíklad z tìby nerostných surovin, ze zemìdìlské produkce, z produkce døeva, z prodeje biomasy, z provozování rekreaèních a sportovních ploch. Zisk, respektive jeho míra, bývá kritériem pro jednotlivce, rodiny, spoleèníky, akcionáøe (vlastníka, uivatele-nájemce, podnikatele jednotlivce èi právnický subjekt apod.), kteøí finanèní prostøedky vynakládají. 14
Rekreace, sportovního vyití, relaxace, idejí a pøedstav, apod. l parciálních potøeb (jednotlivce, rodiny, zájmových skupin osob apod.) l veøejných potøeb (obyvatel sídlitì, sídla, sídelní aglomerace, turistù apod.)
O soukromých finanèních tocích se rozhoduje zejména pøi: vypracování podnikatelského zámìru rùznì sloitý proces, ve kterém se rozhoduje o výi prostøedkù, které se mají vloit do území.Cílem je rozhodnout o takové výi prostøedkù, které jsou nezbytnì nutné pro zisk, dále se sleduje efektivita vloených prostøedkù a jejich návratnost.Prostøedky jsou obvykle smìøovány nejpøesnìji do místa spotøeby. O podnikatelském zámìru v krajinì rozhoduje: l vlastník nemovitosti l nájemce nemovitosti l dominantní vlastník firmy hospodaøící v krajinì l rozhodnutí managamentu firmy hospodaøící v krajinì Mezi hlavní kritéria na jejich základì se rozhoduje o podnikatelském zámìru patøí: l ekonomická situace podnikajícího subjektu a jeho konkurenceschopnost l situace na trhu v oblasti, ve kterém podnikající subjekt podniká O veøejných finanèních tocích se rozhoduje zejména pøi: stanovování a schvalování rozpoètových pravidel pro rozpoèty obcí, krajù, státu (úmìrnì delí doba ne se rozhodne, úmìrnì vìtí rozsah financí, úmìrnì
PozemkovÈ ˙pravy
vìtí rozsah území, na kterém mohou být opatøení v krajinì realizována, do místa potøeby úmìrnì sloitìjí v závislosti na nastavených kritériích, zisk není základním kritériem.) Dotaèní pravidla Pro stanovování výe, zpùsob pøidìlování a schvalování l
l l
prostøedkù EU (prostøedky a po realizaci, podmínìno spoluúèastí státu, vybírá se ze spektra dotaèních titulù nadací apod.) dotace státu (napøíklad rùzné rezortní dotaèní tituly apod. ) prostøedkù nadací (pravidla nastaveny tak, aby mohly být plnìny nadaèní cíle)
Závìr Reálnost navrených øeení týkajících se krajiny, krajinných úprav, navrených opatøení v krajinì souvisí s jejich vazbami na finanèní toky v krajinì. Sebelepí øeení krajiny zùstane ideální, tj. na papíøe, pokud nebude navázáno na finanèní toky v krajinì, které zajistí jak jeho realizaci, tak i pøípadný následný managament. Naopak pøi rozhodování o rozdìlování veøejných prostøedkù smìøujících do krajiny je potøeba mít na zøeteli, zda budou vyuity efektivnì a systémovì. Zpìtná vazba, pomocí které by bylo moné efekt vynaloených veøejných prostøedkù pro veøejné funkce krajiny je nedostateèná nebo zcela chybí. Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) jsou od projekce po realizaci navrených opatøení v krajinì hrazeny ze státního rozpoètu. V souèasném spektru pøerozdìlování veøejných prostøedkù smìøujících do krajiny lze oznaèit KPÚ jako nejúèinnìjí nástroj systémovì pojaté ochrany a tvorby krajiny. Komplexní pozemkové úpravy jsou realizovány po jednotlivých katastrálních územích.Rozsah realizace KPÚ limituje v posledních letech výe finanèních prostøedkù pøidìlených do pøísluné kapitoly státního rozpoètu, ze které se KPÚ financují. Z klesajícího trendu lze odvodit, e doba potøebná pro pokrytí celé ÈR komplexními pozemkovými úpravami by se pohybovala ve staletích. Poznámka: 1
Pøitom krajina plní ve svém souhrnu øadu funkcí, které jsou ve veøejném zájmu.
❑ ❑ ❑
PROLAND - software pro zpracování pozemkových úprav Ing. Michal VotoËek, Ph.D., GEPRO, spol. s†r.o. SpoleËnost GEPRO spol. s r.o. jiû vÌce neû 15 let p˘sobÌ v oblasti v˝voje softwaru pro geodÈzii, projektov·nÌ a geografickÈ informaËnÌ systÈmy. Geodeti urËitÏ znajÌ a mnozÌ z nich i aktivnÏ vyuûÌvajÌ grafick˝ systÈm KOKEä. UûivatelÈ z†oblasti ve¯ejnÈ spr·vy vËetnÏ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ a mÌstnÌ samospr·vy Ëasto pouûÌvajÌ geografick˝ informaËnÌ systÈm MISYS, mezi jehoû silnÈ str·nky pat¯Ì nap¯. efektivnÌ pr·ce s daty katastru nemovitostÌ. UûivatelÈ, kte¯Ì se zab˝vajÌ zpracov·nÌm pozemkov˝ch ˙prav (geodeti, projektanti, pracovnÌci pozemkov˝ch ˙¯ad˘ a dalöÌ), majÌ k dispozici aplikaci PROLAND, kter· zahrnuje i funkce systÈm˘ KOKEä a MISYS. UmoûÚuje ¯eöit geodetickÈ ˙lohy, editovat grafick· data vËetnÏ vektor˘ i rastr˘ a z·roveÚ pracovat s grafick˝mi i popisn˝mi daty katastru nemovitostÌ. NavÌc obsahuje sadu funkcÌ, kterÈ jsou urËeny p¯Ìmo pro automatizovanÈ zpracov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav. Aplikace PROLAND je na softwarovÈm trhu jiû nÏkolik let a za tu dobu urazila po¯·dn˝ kus cesty, zkr·tka vyzr·la. Vych·zÌ z hlavnÌch produktov˝ch ¯ad spoleËnosti GEPRO, systÈm˘ KOKEä a MISYS. Uûivatel˘m jmenovan˝ch systÈm˘ proto bude uûivatelskÈ rozhranÌ aplikace PROLAND d˘vÏrnÏ zn·mÈ a prakticky rovnou mohou zaËÌt s†pracÌ. Ani uûivatelÈ, na jejichû poËÌtaËÌch se produkty firmy GEPRO nenach·zejÌ, se vöak novÈ aplikace ob·vat nemusÌ. Jednoduch· obsluha, ËeskÈ prost¯edÌ, propracovan· uûivatelsk· dokumentace a logickÈ pracovnÌ postupy jsou z·kladnÌmi atributy aplikace. UûivatelÈ mohou vyuûÌvat pravidelnÏ po¯·dan· ökolenÌ a kvalifikovanou podporu bezplatnÏ poskytovanou po telefonu. VstupnÌ n·roky Aplikace PROLAND poskytuje plnou podporu pro tvorbu vstupnÌch n·rok˘, vËetnÏ automatickÈho p¯i¯azenÌ kÛdu BPEJ, automatickÈho p¯i¯azenÌ druhu a zp˘sobu vyuûitÌ pozemk˘ odpovÌdajÌcÌ skuteËnÈmu stavu, ocenÏnÌ parcel a porost˘ atd. Aplikace vytv·¯Ì bÏûnÈ v˝stupy jako jsou n·rokovÈ listy (pro zvolen˝ list vlastnictvÌ, zvolenÈho vlastnÌka, vöechny listy vlastnictvÌ nebo pro vöechny vlastnÌky), seznamy parcel (vËetnÏ seznamu ¯eöen˝ch parcel s vÏcn˝m b¯emenem, seznamu ¯eöen˝ch parcel s jin˝m vÏcn˝m pr·vem a voliteln˝ch seznam˘), abecednÌ rejst¯Ìk vlastnÌk˘, jin˝ch opr·vnÏn˝ch a jin˝ch povinn˝ch dotËen˝ch pozemkovou ˙pravou, seznam list˘ vlastnictvÌ dotËen˝ch pozemkovou ˙pravou, p¯ehled budov na ¯eöen˝ch parcel·ch a formul·¯ n·vrhu zmÏn druh˘ pozemk˘. DalöÌm v˝stupem je p¯ehled bonit vlastnick˝ch parcel zemÏdÏlskÈ p˘dy, kter˝ je vyuûÌv·n pracovnÌky pozemkov˝ch ˙¯ad˘ p¯i rebonitacÌch. UûivatelÈ velmi oceÚujÌ napojenÌ tÏchto v˝stup˘ na podrobnÈ informace o parcele, budovÏ Ëi listu vlastnictvÌ, kterÈ poskytuje modul MISYS-KATASTR stejnÏ jako propojenÌ v˝stup˘ s grafickou Ë·stÌ. NavÌc pomocÌ funkce prezentace dotaz˘ je moûnÈ kombinovat r˘zn· grafick· zobrazenÌ. VstupnÌ n·roky mohou b˝t doplnÏny o grafickÈ p¯ehledy parcel. Tyto p¯ehledy by v ide·lnÌm p¯ÌpadÏ mÏly zn·zorÚovat tvar parcel konkrÈtnÌho vlastnÌka a jejich rozmÌstÏnÌ v†r·mci ¯eöenÈho ˙zemÌ. Takov˝ v˝stup ovöem u typick˝ch pozemkov˝ch ˙prav vyûaduje form·t tisku A1 nebo vÏtöÌ, proto je jednoduööÌ vyhotovit vÌce v˝tisk˘ na bÏûn˝ch kancel·¯sk˝ch tisk·rn·ch form·tu A4 nebo A3, kterÈ zahrnujÌ podrobnÈ snÌmky mapy zn·zorÚujÌcÌ jednotlivÈ parcely a jednu p¯ehledovou mapu, kterÈ zn·zorÚuje rozmÌstÏnÌ parcel v ¯eöenÈm ˙zemÌ. Aplikace PROLAND podporuje oba typy v˝stup˘. U podrobn˝ch snÌmk˘ uûivatel postupnÏ zobrazuje jednotlivÈ par-
15
cely; m˘ûe tak snadno vybrat vhodnou polohu snÌmku. P¯ehledov· mapa se generuje zcela automaticky. Samoz¯ejmostÌ je moûnost automaticky doplnit k v˝stup˘m dalöÌ ˙daje, nap¯. rozpisku (razÌtko). Aplikace PROLAND takÈ umoûÚuje vypoËÌtat vybranÈ statistickÈ ˙daje o pozemkovÈ ˙pravÏ. Aktualizace dat katastru nemovitostÌ K dalöÌm p¯ednostem aplikace PROLAND pat¯Ì fakt, ûe software poËÌt· s pr˘bÏûnou aktualizacÌ vstupnÌch podklad˘ (datab·ze SPI KN i v˝kres˘). P¯i aktualizaci vstupnÌch n·rok˘ aplikace automaticky zobrazÌ zjiötÏnÈ zmÏny parcel (novÈ parcely, zruöenÈ parcely, zmÏny v˝mÏry, druhu pozemku a zp˘sobu vyuûitÌ, listu vlastnictvÌ nebo budovy na parcele) a vlastnÌk˘ (zmÏny adresy, podÌlu, pr·vnÌho vztahu, novÌ vlastnÌci, b˝valÌ vlastnÌci) a umoûÚuje automaticky p¯epoËÌtat celkovÈ vstupnÌ n·roky, a to i pro vlastnÌky, u kter˝ch doölo k†rozdÏlenÌ nebo vypo¯·d·nÌ spoluvlastnictvÌ. Projektov·nÌ NedÌlnou souË·stÌ aplikace PROLAND jsou funkce pro navrhov·nÌ novÈho rozmÌstÏnÌ pozemk˘. Za efektivnÌ metodu lze povaûovat postupnÈ dÏlenÌ blok˘ p˘dy, kterÈ jsou vymezeny mapou spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. Bloky lze dÏlit podle v˝mÏry nebo ceny, u oddÏlen˝ch ploch lze jemnÏ doladit v˝mÏru nebo cenu v ¯·dech ËtvereËnÌch metr˘ nebo korun dÌlËÌm posunem dÏlicÌho polygonu. P¯i projektov·nÌ lze pochopitelnÏ vyuûÌt i obecnÈ funkce systÈmu KOKEä, nap¯. r˘znÈ konstrukËnÌ ˙lohy a editaËnÌ funkce. Velmi uûiteËn· je takÈ oprava bod˘ hranic navrûen˝ch parcel s†pr˘bÏûn˝m zobrazov·nÌm aktu·lnÌ v˝mÏry a ceny dotËen˝ch parcel vËetnÏ procentu·lnÌho uspokojenÌ n·rok˘. K ¯eöenÌ problematiky 3D lze vyuûÌt moduly ATLAS DMT. DokonËenÌ Ël·nku na str. 3 ob·lky
PozemkovÈ ˙pravy
»esk· spoleËnost krajinn˝ch inûen˝r˘ Doc. Ing. Karel Vrána, CSc. pøedseda ÈSKI Èeská spoleènost krajinných inenýrù (ÈSKI) byla zaloena pøi Èeském svazu stavebních inenýrù jako neziskové odborné sdruení dne 25. 2. 1998. Cílem této organizace je sdruovat odborníky, kteøí se zabývají komplexními problémy krajiny, které je mono souhrnnì vyjádøit pojmem krajinné inenýrství. Krajinné inenýrství je interdisciplinární obor, vycházející z koncepèního pøístupu ke krajinì jako celku, zajiující soustavnou a ucelenou péèi o krajinu, o rozvoj krajinného celku v souladu s hospodáøskými, environmentálními, spoleèenskými a kulturními potøebami spoleènosti pøi respektování principu jeho trvale udritelného uívání. Témìø vdy se v tomto smyslu uplatòuje vazba na hydrografickou sí (povodí), jako základní pøirozenou kostru krajinného celku. Z hlediska komplexních èinností je samozøejmostí zamìøení na øeení odtokových pomìrù v povodí, na návrhy komplexní protipovodòové ochrany v povodí apod., na vytváøení podmínek pro zajitìní ochrany vod, ochrany inundaèních území, výrazná je vazba na principy plánování v oblasti vod. Oblasti èinnosti krajinného inenýrství Ve smyslu vymezení oboru je zøejmý výkon projektové a inenýrské èinnosti, uplatnìní pøi výkonu správy povodí, správy vodních tokù, pøi zajiování krajinotvorných aktivit, zajiování realizace staveb krajinného inenýrství. Stavby krajinného inenýrství Zahrnují v uvedeném smyslu pøevánì stavby vodních dìl definovaných zákonem è. 254/2001 Sb. o vodách (ve znìní pozdìjích pøedpisù). Stavby krajinného inenýrství byly také definovány v Doporuèeném standardu technickém Dokumentace staveb krajinného inenýrství, který v roce 2002 zpracovali èlenové ÈSKI. Za stavby krajinného inenýrství je tedy mono povaovat následující stavby: Stavby na drobných vodních tocích n úèelové úpravy drobných vodních tokù, zejména v rámci protipovodòové ochrany, n revitalizaèní úpravy drobných vodních tokù, n hrazení bystøin. Malé vodní nádre malé vodní nádre, vèetnì odbahòování rybníkù, n suché nádre, n mokøady. n
Stavby protierozní ochrany n stavby proti úèinkùm vìtrné a vodní eroze Odvodòovací stavby n odvodòovací stavby - stavby pro vyuití stavebních pozemkù, n regulovatelné odvodòovací systémy, n lesotechnické meliorace. Závlahové stavby n závlahové stavby pro doplòkovou závlahu (zahrady, golf, sady) Biotechnická opatøení v krajinì ploná opatøení pro stabilizaci území v extravilánu
n
Úèelové stavby n úèelové komunikace (polní a lesní cesty vèetnì vegetaèních doprovodù) n speciální stavby (drobné stavby pro sport, turistiku a rekreaci) Stavby k nakládání s odpady Vznik Èeské spoleènosti krajinných inenýrù byl motivován nìkolika dùvody: n Ochrana a tvorba krajiny je sloitý proces, zahrnující øadu oborù a øeení této problematiky vyaduje komplexní pøístup øady odborníkù. Na základì regionálního posouzení a sladìní potøeb území je mono pøistupovat k návrhu a realizaci dílèích opatøení n V tomto duchu jsou v posledních 15 letech vychováváni na vysokých kolách studenti. Na vech technických univerzitách se stavebním zamìøením i na zemìdìlských univerzitách byly otevøeny studijní obory krajinný inenýr. Cílem výchovy tìchto student je schopnost komunikace s obory, které se zabývají problematikou krajinného prostoru, a to jak z pohledu odbornosti, tak i z pohledu monosti komunikace z hlediska terminologického n Výmìna zkueností a poznatkù z øeení nových, døíve neøeených problémù mezi èleny spoleènosti, a to formou besed, semináøù, konferencí apod. n Sjednocení pøístupu k udìlování oprávnìní k projektování a realizaci vech opatøení v krajinì (vodohospodáøských, ekologických, technických, biologických a hospodáøských). Vodohospodáøské stavby jsou oetøeny zákonem o autorizacích, pozemkové úpravy oprávnìním k provádìní této èinnosti, návrhy a realizace ÚSES autorizací v architektonické komoøe a obdobnì je tomu i u územního (èi krajinného) plánování. Øadou jednání na toto téma se vak bìhem èasu prokázala nemonost sjednocení tìchto èinností. Novela zákona è.360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektù a o výkonu povolání autorizovaných inenýrù a technikù èin16
ných ve výstavbì (nové znìní zákona è. 224/2003 Sb.) zahrnuje èinnost krajinných inenýrù pod autorizaèní obory §5 odst. 3, písmeno c) stavby vodního hospodáøství a krajinného inenýrství a písmeno k) stavby pro plnìní funkce lesa. Cílem èinnosti ÈSKI je: n Motivovat dosaení odpovídající profesní úrovnì vekerých aktivit pøi zásazích v krajinì jako celku i pøi zásazích do jejích dílèích sloek ve vech oblastech pøístupu ke krajinì n Spolupracovat se státní správou, samosprávou a irí odbornou veøejností pøi øeení konkrétních problémù z oblasti tvorby, plánování a ochrany krajiny. n Spolupracovat s institucemi zajiujícími péèi o vodní hospodáøství v krajinì, o krajinné segmenty, o ochranu krajiny n Definovat pozici krajinného inenýrství vùèi souvisejícím oborùm èinnosti (územní plánování, vodní hospodáøství, krajinotvorba) n Spolupracovat se státní správou a samosprávou v oblasti kolství pøi formulování programù výuky v oborech krajinného inenýrství n Spolupracovat pøi pøípravì celistvé legislativy ochrany, tvorby a rozvoje krajiny, resp. jejích základních sloek. n Motivovat celoivotní vzdìlávání, zvyování odborné erudice èlenù sdruení, napomáhání k zjednoduení informaèních tokù n Poøádání profesních setkání, semináøù, konferencí, exkurzí a podpora publikaèní èinnosti v zájmu zvýení profesní i obecné informovanosti o problematice oboru a jeho vazbách na obory související V rámci organizaèní struktury ÈSKI jsou 3 sekce, a to sekce stavby vodního hospodáøství a krajinného inenýrství (pøedsedkynì Ing. Beneová), sekce stavby pro plnìní funkce lesa (pøedseda Prof. Tlapák), sekce pozemkové úpravy a krajinné plánování (pøedseda prof. Toman). Pøedsedou ÈSKI je Doc. Vrána, místopøedsedou Ing. F. Kulhavý a Ing. Køovák. ÈSKI má celkem 76 èlenù. Od roku1999 poøádá ÈSKI kadoroènì odbornou konferenci, její zamìøení se vdy pøizpùsobuje aktuálním problémùm oboru. V loòském roce pøipravila ÈSKI kromì této konference i nìkolik odborných semináøù (Návrhové prùtoky a objemy povodòových vln na malých povodích, Inenýrské stavby lesnické, Krajinný ráz v praxi), pro letoní rok je pøipravena celá øada takových semináøù (Vybrané otázky MVN, Revitalizace tokù, Erozní a transportní procesy a pozemkové úpravy, Management udritelného rozvoje krajiny, Vyuití GIS pro øeení vybraných úloh VH krajiny).
PozemkovÈ ˙pravy
Historick˝ v˝voj pozemkov˝ch ˙prav v†Ëesk˝ch zemÌch Prof. Ing. Frantiek Toman, CSc., Brno Pøijmìte moje pozvání na cestu proti èasu. A jsme jakkoli zaujati dnekem, a jakkoli jsme mylenkami, city i èiny zakotveni v pøítomnosti, nic to nemìní na faktu, e tvoøíme pospolitost s naimi dìdy a pradìdy. Jedna zemì a jedno dìdictví nás pojí s lidmi dávno zemøelými. Neseme si zkuenosti pøedchozích pokolení. A ani si to uvìdomujeme, jsme si blízko s lidmi, které jsme nikdy nepoznali. Vìnujme se vak tématu naeho semináøe. Pozemkové úpravy v kadé zemi a v kadé dobì vdy byly odrazem politických, hospodáøských, ekonomických a právních pomìrù v dotyèné zemi. Jsou nástrojem praktického uskuteèòování zemìdìlské politiky vládnoucích vrstev. V kadém období byly a jsou jiné dùvody pro úpravu pozemkové drby a spolu s tím i jiné dùsledky a zpùsoby provádìní pozemkových úprav. První historické zmínky o takovéto èinnosti najdeme ji v historické literatuøe o starovìkém Babylonu a Egyptì. První písemné právní a technické údaje o rozsáhlém a technicky jednotném uspoøádání zemìdìlských pozemkù vak známe a ze starovìkého Øíma. Období feudalismu Poèátek pozemkových úprav u nás mùeme spatøovat ji v plánovitì zakládaných zemìdìlských sídlitích pøi osidlování a kolonizaci od poèátku vzniku naeho státu. A do 12. století probíhala u nás tzv. vnitøní kolonizace, která se dìla na úkor vnitrozemských lesù a pastvin. S rùstem domácí populace i zájmù feudálù vak dosud existující pùdní fond ji nestaèil. Vzniká potøeba jeho rozíøení, ale domácí pracovní síly poddaných ji nestaèily. Feudálové, kteøí pùdu vlastnili, mohli pokraèovat v jejím roziøování jen s vyuitím cizí pracovní síly. Hlavnì v období tzv. velké kolonizace (12.-14. století) pøicházejí nìmeètí a holandtí kolonisté. Zakládání nových vesnic a organizace k nim patøícího pùdního fondu byla svìøena tzv. lokátorovi. Vìtinou to byla osoba, která pøi svém povolání pøicházela do styku s mìøickými pracemi. Jeho úkolem bylo urèení místa a zpùsobu zastavìní vsi, vymìøení a rozvrení pùdního fondu na jednotlivé lány, urèení hranic mýcení lesa, rozmístìní pùdy orné, pastvin, zahrad a zpøístupnìní pozemkù sítí cest, vytyèení odvodòovací sítì pøíkopù apod. Noví kolonisté zavádìjí uívání pluhu a proto vzniká i nový protáhlý tvar pozemkù. Poèátkem 15. století je velká kolonizace v podstatì skonèena. Hodnotíme-li tehdejí organizaci pùdního fondu, øeení cestní sítì, tvarù pozemkù, vodohospodáøských opatøení, delimitaci kultur, okamité vytyèování a realizaèní práce, docházíme k závìru, e tyto úpravy byly nejdùleitìjí etapou vývoje pozemkových úprav v èasovém rozpìtí od 12. do 19.století. V 18. století, po konfliktech mezi feudály a pùvodními nezakoupenými zemìdìlci, povìøuje roku 1775 Marie Terezie F.A.Raaba provedením jeho návrhu abolièní soustavy na území Èech a Moravy. Podstatou tohoto návrhu bylo rozdìlení pùdy velkostatkù, prodání hospodáøských budov a dobytka poddaným. Pod-
daný se stával dìdièným nájemcem, pùvodní majitel dostával od nájemce stálý roèní plat buï v penìzích nebo v obilí. Tato reforma byla provedena na panstvích komorních (státních), na panstvích královských mìst,církevních a jezuitských. Raabizace probíhala od r.1775 do r.1785, kdy byla císaøem Josefem II. zastavena. Byla provedena na 148 panstvích v Èechách a 69 na Moravì. Rozdìlením dvorù velkostatkù vzniklo v Èechách 128 nových vesnic a na Moravì asi 117 vesnic. Raabizaèní práce byly øízeny ústøedními orgány na základì právních, hospodáøských a technických instrukcí a návodù, vykoleným odborným personálem, který byl vybaven mìøickými pøístroji. Výsledné realizované pozemkové úpravy byly zobrazeny v raabizaèních mapách a byly zaloeny písemné operáty tzv.geometrické tabely, co jsou první pozemkové knihy. V Rakousku byla dvì opatøení, která pøímo zasáhla koøeny selského stavu a upravila jeho pomìr k pùdì a lidské spoleènosti a to nejen po stránce vlastnické, nýbr i sociální. Byl to patent Josefa II. z 1. 11. 1781 o zruení nevolnictví a Patent ze 7. 9. 1848 a 7.3.1849 o zruení svazku poddanského a robot a slueb pro vrchnost. Na základì patentù byl sedlák sice osvobozen a stal se vlastníkem pùdy, nebylo vak nic podniknuto aby plnì, svobodnì a nezávisle zvládnul zdìdìný majetek jako výrobní základnu po stránce technické a ekonomické. Náhlé uvolnìní pùdy mìlo neblahé následky, pùda se stala zboím a vítaným obchodním artiklem a to zvlátì tìch, kteøí nemìli ádný vztah k zemìdìlství. Bylo podporováno rozbíjení statkù a pùda se stala pøedmìtem nekalé spekulace. Období kapitalismu Kapitalismus v zemìdìlství je charakterizován tím, e znaèná èást pùdy je 17
soustøedìna v rukou velkostatkáøù, kteøí se snaí zvìtovat výmìru statkù i jednotlivých pozemkù. Od roku 1848 vak byly pùvodní lány stále èastìji rozdìlovány pøi dìdictví, kdy èasto byly rozdìlovány jednotlivé pozemky. K dalímu dìlení a roztøítìní pozemkù dochází pøi odprodávání jednotlivých pozemkù nebo jejich èástí pro jejich zadluenost, vìnem pøi sòatcích, pøi stanovování výmìnku apod. Nemalý podíl na tøítìní mìla i výstavba technických dìl, zvlátì eleznice, silnic, regulace tokù apod. Tak se za nìkolik generací zmìnil k nepoznání vzhled katastru. Neupravenost pozemkové drby je charakterizována zejména tìmito znaky: a/ rozptýlenost a rozdrobenost pozemkù Má mnoho pøíèin a vznikla jako dùsledek pùvodního osidlování krajiny ji pøed mnoha staletími. V Èeských zemích bylo v roce 1849 pøiblinì 18 milionù parcel. Podle toho hospodaøil v té dobì zemìdìlec v prùmìru na 29 pozemcích a to nejen v rùzných polních tratích ale nìkdy i rùzných katastrech. b/ nevhodný tvar pozemkù Vznik tìchto pozemkù (zejména úzkých a dlouhých) je opìt velmi starého data a souvisí se zavedením pluhu do zemìdìlství. Dalí zhorování pak vyplývalo z následného dìlení protáhlých pozemkù. U øemenových pozemkù nebyly zvlátností pozemky íøky nìkolika metrù a délky nìkolika kilometrù. c/ nepøístupnost pozemkù Na takové pozemky byl moný pøíjezd jen pøes sousední pozemky. Vznikla tzv. vázanost obùrová, tj. vázanost v osevním postupu, aby projídìním po sousedních pozemcích nevznikaly kody na úrodì. d/ nepravidelné tvary katastrálních hranic Tvoøení hranic areálù zemìdìlských obcí spadá rovnì do dávné doby. První úøední stanovení tìchto hranic bylo provedeno na základì patentu Josefa II, o zavedení pozemkového katastru v roce 1785. Tyto hranice vykazují mení èi vìtí výstupky èi záøezy. Katastrální hranice jako správní hranice obcí jsou v platnosti dodnes. Ploné výmìry pozemkù zapsaných v josefském katastru nemohly vyhovìt rostoucím poadavkùm na pøesnost v souvislosti s intensivnìjím obdìláváním pùdy, s rùstem její ceny, s upøesòováním jejího výnosu a tedy i s poadavkem spravedlivého daòového výmìru. Patentem z r.1817 byl dán podklad pro zaloení tzv.
PozemkovÈ ˙pravy
stabilního katastru, který se skládal z mìøického a písemného operátu. Zapoèalo se s pomìrnì pøesným zamìøováním a mapováním celého území naich zemí v mìøítku l : 2880 a toto mapové dílo bylo s pøestávkami ukonèeno r. 1843. Lze øíci, e v druhé polovinì 19 století za vlády Frantika Josefa, zail svùj zlatý vìk také èeský národ. Byly poloeny základy jeho technického a hospodáøského rozvoje. Èeská kultura zejména hudební a výtvarná, zaznamenala první mezinárodní úspìchy. Ve kolství i vìdì se prosadila èetina jako plnoprávný jazyk. Øadový obèan poíval tehdy tolika politických, lidských a obèanských práv jako nikdy pøedtím a s výjimkou dvaceti let první republiky, ani dlouho potom. Toto období se projevilo i v oboru pozemkových úprav, které zaznamenaly první dílèí úspìchy nejen v pøijetí legislativních norem, ale i v realizaci scelování pozemkù. V roce 1849 se první rakouský hospodáøský kongres, zásluhou Vlastenecké spoleènosti, usnáí na tom, aby rozvoj zemìdìlství byl øeen scelováním pozemkù. V roce 1855 byl vypracován návrh 1. scelovacího zákona, který vak nebyl realizován. Protoe se potøeba scelování pozemkù ukazovala stále naléhavìjí, docházelo ke scelovacím akcím dobrovolným. Prvním prùkopníkem u nás a velkým propagátorem scelování byl starosta obce Záhlinice na Hané a øíský poslanec Frantiek Skopalík, který ve své obci provedl v letech 1856-1858 první scelování. Úspìch scelování byl tak podnìtem pro dobrovolné scelování v dalích 31 obcích na Moravì. Teprve v roce 1868 byl vydán øíský arondaèní zákon, který umoòoval dobrovolné smìny pozemkù. Pøes èásteèné úspìchy, zejména na Moravì, bylo stále jasnìjí, e dobrovolné scelování není správným øeením, a e je nutné vydat zákon s pouitím principu majority. Proto po získání zkueností ze scelovacích prací poøádaných v nìmeckých zemích ji delí dobu, vydává parlament ve Vídni po nìkolikerém pøepracování v roce 1883 øíský rámcový zákon o scelování hospodáøských pozemkù. Uvádí úèel a zásady komasací, organizaci scelovacích úøadù, scelovací øízení a zpùsob hrazení nákladù. V dùsledku rùzné politické situace v èeských zemích se vyvíjely rozdílnì i pozemkové úpravy a scelování. V roce 1884 byl pøijat zemský zákon pro Moravu a v roce 1887 pro Slezsko. V roce 1888 je zøízena v Brnì Zemská komise pro agrární operace, která øídila scelovací práce na Moravì. Na Moravì a ve Slezsku bylo od roku 1890 do roku 1940 provedeno scelení pozemkù na území 323 obcí. V Èechách byla situace zcela odliná. Na Èechy se øíský zákon nevztahoval, nebo èeský zemský snìm
nepøijal z kompetenèních dùvodù vládní pøedlohu zemského zákona a jeho pøijetí se nepodaøilo prosadit ani v roce 1905. Dùsledkem bylo, e a do roku 1940 se nemohlo v Èechách provádìt scelování na základì právních norem, ale jen na základì dobrovolnosti a za 100 % souhlasu vech úèastníkù. Proto se od roku 1890 do roku 1940 podaøilo na území Èech provést scelovací práce jen na území dvou obcí.Teprve v roce 1940 byla okamitì rozíøena pùsobnost moravských zemských scelovacích zákonù i na Èechy. S pozemkovými úpravami úzce souvisejí pozemkové reformy a pøídìlová øízení, od nich mnoho vlastníkù odvozuje pùvod svých nemovitostí. První pozemková reforma se v naí zemi uskuteènila vydáním: a/ Zákona záborového è.215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku, b/ Zákona pøídìlového è. 81/1920 Sb., o pøídìlu zabrané pùdy a o úpravì právních pomìrù k ní, c/ Zákona náhradového è. 329/1920 Sb., o pøevzetí a náhradì za zabraný majetek pozemkový. Revize první pozemkové reformy byla provedena zákonem è.142/47 Sb., o revizi první pozemkové reformy a jeho novelizací, zákonem è. 44/48 Sb. Nová pozemková reforma byla provedena zákonem è.46/48 Sb., o nové pozemkové reformì, Na zákon navazovaly pøedpisy vytváøející podmínky pro kolektivizaci zemìdìlství. Po druhé svìtové válce se stále více ukazovalo, e dosavadní scelovací pøedpisy nevyhovují novým pomìrùm. Proto byly zahájeny práce na pøípravì nového scelovacího zákona, ve kterém by byly uplatnìny vechny poznatky a poadavky pro vybudování moderního zemìdìlství zaloeného na soukromovlastnických vztazích. Do popøedí stále více vystupuje politické øeení zemìdìlské problematiky. Po pøijetí zákona è. 142/1947 Sb., je pøijat zákon o nové pozemkové reformì è.46/ 1948 Sb., a teprve potom je schválen dalí zákon è. 47/1948 Sb.o nìkterých technickohospodáøských úpravách pozemkù (zákon scelovací), který obsahoval jednotné právní normy pro celou republiku. Technicko-hospodáøské úpravy pozemkù (THÚP) vak mohly stále jetì podstatnou mìrou ovlivnit pozitivnì vývoj naeho zemìdìlství k moderním formám hospodaøení a ji soukromým, nebo drustevním. V roce 1949 byl pøijat zákon è.69/ 1949 Sb. O jednotných zemìdìlských drustvech, který dal pozemkovým úpravám zcela nový politický smìr - co nejrychleji zavést tzv. socialistickou zemìdìlskou velkovýrobu. 18
Pozemkové úprav v období socializace vesnice V období socializace zemìdìlství prodìlávaly pozemkové úpravy tøi hlavní etapy vývoje v souladu s postupem socializace výrobních vztahù v zemìdìlství. První etapa spadá do období let 1950 - 1960, kdy vznikala JZD, avak jejich èlenská a pùdní základna nebyla jetì ustálená a èasto se mìnila. Úpravy provádìné v této dobì se jetì øídily scelovacím zákonem è. 47/1948 Sb. Aby vak byl zvýraznìn pøesun dùrazu z otázek technických a organizaèních na otázky a problémy politicko-hospodáøské, jsou projekty pøejmenovány na Hospodáøsko-technické úpravy pozemkù (projekty HTÚP). Jednoduchý projekt HTÚP (JHTÚP) øeil jednoduchými zpùsoby scelení roztøítìných pozemkù zemìdìlcù tvoøících drustvo do pùdních celkù v rámci stávající sítì polních cest, vodohospodáøských zaøízení a trvalých hranic jiných kultur. V roce 1955 byl scelovací zákon nahrazen vládním naøízením è. 47/1955 Sb. O opatøení v oboru hospodáøsko-technických úprav pozemkù a poté i provádìcí vyhlákou è. 27 z roku 1958. Na tuto vyhláku navazovala jednotná metodika pro zpracování projektù JHTÚP, která byla vydaná v roce 1958. Do roku 1960 byla socializace vesnice v podstatì dokonèena. Druhá etapa socialistických pozemkových úprav probíhala od roku 1960 do roku 1972. Je to etapa, kdy drustva jsou organizaènì a hospodáøsky stabilizována. Dochází k prvnímu sluèování malých drustev ve vìtí celky s výmìrou do l000 ha. Pro tato JZD se zaèínají zpracovávat projekty vyí úrovnì. V roce 1962 byla proto vydána metodika pro zpracování tzv. Souhrnných projektù HTÚP a k jejich provádìní byly postupnì vydány návody ve formì Pøíruèek pozemkových úprav díl I.-IV. Souhrnný projekt HTÚP (SHTÚP) uplatòovaný v tomto období øeil dalí scelování pozemkù do vìtích celkù, ale souèasnì obsahoval i návrhy na reorganizaci sítì spoleèných zaøízení, na nové uspoøádání dopravních, vodohospodáøských, rekultivaèních èi pùdo-ochranných opatøení. Cílem bylo maximální vyuití pùdního fondu pro zemìdìlskou výrobu. Hodnota projektù se posuzovala napø. prùmìrnou velikostí pozemkù, procentem zornìní atd. V prùbìhu této etapy byl v pøeváné míøe vytvoøen obraz krajiny,který existuje v souèasné dobì. Konec této etapy pøedznamenalo plánování dalí intenzifikace zemìdìlské výroby. V letech 1971-1972 byly zpracovány Okresní studie rozvoje koncentrace a specializace zemìdìlské výroby v kooperaèních seskupeních. Práce na projektech SHTÚP byly proto v roce 1973 zastaveny a projekèní kapacita byla za-
PozemkovÈ ˙pravy
mìøena v letech 1973-1975 na zpracování Generelù rozvoje koncentrace a specializace zemìdìlské výroby. Tøetí etapa zaèíná po roce 1974 a poèítalo se, e bude dokonèena v první polovinì devadesátých let. Po zastavení prací na projektech pozemkových úprav se zpracovaly pouze tzv.Generely pozemkových úprav (GPÚ), jejich neblahým dùsledkem bylo vytvoøení pozemkových blokù, nekoordinovaného a násilného vytvoøení pùdních celkù neodbornými zásahy do krajiny. Toto období vyústilo v násilné sluèování podnikù do seskupení o výmìøe nìkolika tisíc hektarù. Pro nì se zaèínají dìlat projekty souhrnných pozemkových úprav (SPÚ), které se provádìly podle metodiky vydané ministerstvem zemìdìlství a výivy ÈSR v roce 1976. Tyto projekty mìly øeit nejen organizaci pùdního fondu a ekonomiku provozu tìchto podnikù, ale i ochranu a tvorbu krajinného prostøedí. Vìtinou vak v projektech pøevládlo jednostranné hledisko maximální vyuitelnosti mechanizace a snaha respektovat dalí ekonomické ukazatele. V posledním období se rovnì podaøilo v mnoha smìrech zlepit úroveò projektù a byla v nich navrhována øada významných opatøení smìøující k zlepení ivotního prostøedí. Nejvìtí nedostatek vak byl v realizaci výstavby po SPÚ. Vìtina navrhovaných opatøení k ozdravìní krajiny zùstávala pouze v návrhu. Po roce 1989 byla nastartována zcela nová etapa v historii pozemkových úprav. Závìr Závìrem mého vystoupení mi dovolte pøipomenout, e na pùdì tohoto vysokého uèení se v roce 1932 z iniciativy vynikajícího prof. Nováka a pod zátitou ministra Dr. Milana Hodi konalo zasedání Èeskoslovenské Akademie Zemìdìlské k úkolùm pozemkových úprav, zvlátì scelovacích. Na tomto zasedání zaznìla celá øada mylenek, ze kterých bychom si mìly vzít pouèení i v dnení dobì. Dovolte, abych nìkteré ocitoval: Program pozemkové úpravy musí ádati, aby pùda podléhala takovému právu, které by podporovalo její pouívání jako základny pro lidské bydlení a produktivní smìry zemìdìlské i prùmyslové a vyluèovalo se její zneuití. V kruzích politických se chovají zbyteèné obavy o stranické a zpolitizované provedení pozemkových úprav a budí se i nemístný odpor proti této blahodárné èinnosti, která má trvale uzpùsobiti jen pomìry zemìdìlské výroby a s postavením a významem politických stran nemá nic spoleèného. Nebylo dosud ve svìtì pokroku, ani by ohroené sobectví, krátkozrakost a pohodlná zvyklost nevyslovily své pováení o nìm. Hospodáøsko technická úprava pozemková, provádìná na základì kva-
lifikované vìtiny, není obmezování lidské svobody a zásah do vlastnického práva, nýbr jest to obmezení lidské svévole, namíøené proti prospìchu a uitku celku pøi plném etøení práva vlastnického. Soukromé vlastnictví pùdy nesmí býti pøekákou ve vývoji národa. Neslouí-li ivotu národa, aby mìl dostati potravin, volnosti, vzduchu a svìtla kolem sebe, ztratila svou pravou cenu.
Pùda není zboí, nebo pouhý kus majetku, nýbr jest vlastí, domovinou, základnou rodinného a národního ivota a jeho hospodáøského a etického uplatnìní. Proto úprava pozemková musí býti provádìna na stanovisku nejvyích mravních zákonù. Literatura: P. H. Hoøej: Toulky èeskou minulostí. Díl 1. a 8. Praha
Studium Pozemkov˝ch ˙prav na AgronomickÈ fakultÏ Mendelovy zemÏdÏlskÈ a lesnickÈ Prof. Ing. Frantiek Toman, CSc. univerzity v BrnÏ Studium na vysokých kolách, tedy i na Agronomické fakultì Mendelovy zemìdìlské a lesnické univerzity v Brnì, je organizováno podle zákona è. 111/1998 Sb. o vysokých kolách ve smyslu dalích doplnìní a úprav (zákon o vysokých kolách). Agronomická fakulta je historicky nejstarí fakultou Mendelovy zemìdìlské a lesnické univerzity v Brnì. Svým vznikem navázala na dlouholetou tradici hospodáøského oboru, který byl spoleènì s oborem lesnickým prvním oborem na první samostatné èeskoslovenské státní Vysoké kole zemìdìlské v Brnì zaloené ji v roce 1919. Agronomická fakulta nabízí v akade- ba bakaláøské práce. Absolventi obdrí mickém roce 2007/2008 studium v tzv. osvìdèení o závìreèné zkouce a získají tøístupòovém prostupném systému stu- titul bakaláø (Bc.). Magisterské studijní programy jsou dia pøevánì v novì akreditovaných studvouleté, ukonèené státní závìreènou dijních programech: zkoukou, její souèástí je obhajoba di- bakaláøských plomové práce. Absolventi získávají ti- magisterských tul inenýr (Ing.). Ke studiu v magister- doktorských ském studijním programu mohou být stuBakaláøské studijní programy jsou denti pøijati na základì studijních výsledtøíleté, ukonèené závìreènou bakaláø- kù v pøedchozím bakaláøském studiu neskou zkoukou, její souèástí je obhajo- bo na základì pøijímacích zkouek. P¯ehled obor˘ studia akreditovan˝ch na AgronomickÈ fakultÏ s moûnostÌ studia Pozemkov˝ch ˙prav Bakaláøské studijní programy Obor: Pozemkové úpravy, ochrana a vyuití pùdního fondu Obor: Agroekologie
Magisterské studijní programy dvouleté-navazující na program bakaláøský Obor: Agroekologie Obor: Rozvoj venkova
Bakaláøské studium v programu Zemìdìlská specializace - obor Pozemkové úpravy, ochrana a vyuití pùdního fondu Studium je zamìøeno na problematiku pozemkových úprav, ochrany pùdního fondu a celkové péèe o venkovskou krajinu. Absolventi získají základní teoretické a praktické znalosti pro øeení problematiky pùdní úrodnosti, posuzování bonity a ceny pùdy i základní znalosti a dovednosti z geodetických prací a budou schopni øeit problematiku zúrodòování pùd a organizace pùdního fondu. Praktické uplatnìní absolventù je zejména v profesích zabývajících se pùdou a péèí o ni, a to na pozemkových úøadech, v projekèních kanceláøích, na katastrálních úøadech a na pøísluných orgánech státní správy. K profilujícím pøedmìtùm patøí: Základy projektování, Hydraulika a hydrologie, Pùdoznalství a geologie, Geodézie, Kartografie, Základy pozemkových úprav, Odvodnìní a závlahy, Terénní úpravy, Protierozní ochrana pùdy, Ochrana
vodních zdrojù, Krajinné a územní plánování, Projektování pozemkových úprav, Klasifikace a ochrana pùd apod.
19
Bakaláøské studium v programu Zemìdìlská specializace - obor Agroekologie Studium tvoøí úèelový celek disciplín technických, pøírodovìdných, zemìdìlských, ekologických, ekonomických a spoleèenských, které souvisí s ochranou a tvorbou zemìdìlské krajiny a její ekologické stability. Absolventem je bakaláø, jeho zájem je zamìøen k ekologické optimalizaci zemìdìlské krajiny. Je schopen realizovat napø. krajinné plánování, rekultivace, protierozní ochranu pùdy, revitalizaci vodních systémù apod. s aspektem na ochranu pøírody, krajiny a ivotního prostøedí jako celku. Agroekologové nacházejí a budou nacházet uplatnìní v tìchto institucích: katastrální a pozemkové úøady, zemìmìøièské a katastrální inspektoráty, zemìdìlské podniky a agrodrustva, obecní a krajské úøady, hygie-
PozemkovÈ ˙pravy
nické stanice, firmy zabývající se znekodòováním odpadù, projekèní a stavební firmy apod. Dále se uplatní v podnikatelské sféøe v oblasti ekologického zemìdìlství, agroturistiky, ekologického posuzování atd. Stìejními pøedmìty jsou: Environmentalistika, Ekologie, Dendrologie, Fytocenologie, Protierozní ochrana pùd, Odpadové hospodáøství, Ochrana pøírody a krajiny, Malé vodní toky, Mikrobiologie prostøedí, Hydrologie a hydraulika, Pozemkové úpravy, Sociologie a psychologie apod. Magisterský studijní obor Rozvoj venkova Na bakaláøský obor Pozemkové úpravy, ochrana a vyuití pùdního fondu navazuje magisterský studijní obor Rozvoj venkova. Profilujícími pøedmìty jsou v tomto oboru jsou pøedmìty Demografie venkova, Komunální odpady a skládkování, Obnova venkova, Krajinná ekologie, Lesnictví, Sanace a rekultivace, Agroturistika, Rurální sociologie,Tvorba a ochrana krajiny, Malé vodní nádre, Vodárenství a èistírny odpadních vod, Zemìdìlská politika apod. Magisterský studijní obor Agroekologie Na bakaláøský obor Agroekologie, navazuje magisterský studijní obor Agroekologie. Profilujícími pøedmìty jsou v tomto oboru jsou pøedmìty Èistí produkce, Podnikový management, Základy krajinného inenýrství, Krajinná ekologie, Lesnictví a funkce lesa, Sanace a rekultivace, Agroturistika, Zakládání a údrba zelenì, Rybníky a úèelové nádre, Vodní hospodáøství, Krajinné a územní plánování, Ekologické zemìdìlství, Právo apod. Pøihláky uchazeèù o bakaláøské a magisterské studium pøijímá dìkanát Agronomické fakulty kadoroènì do konce mìsíce února (termíny jsou s patøièným èasovým pøedstihem zveøejòovány mimo jiné i na WWW stránkách fakulty http://www.af.mendelu.cz).
Odborn˝ semin·¯ v okrese Olomouc Ing. Jan Jílek, PÚ Olomouc Dne 22. 9. 2006 se v Kulturním domì Tìetice v okrese Olomouc konal odborný semináø na téma Zvýení retenèní schopnosti území a protipovodòová ochrana obcí na základì návrhù komplexních pozemkových úprav v okrese Olomouc. Poøadatelem semináøe byla Èeskomoravská komora pro pozemkové úpravy, oblastní poboèka Severní Morava, odborným garantem semináøe byl Pozemkový úøad Olomouc ve spolupráci s vybranými obcemi okresu Olomouc. Pøedmìtem a cílem semináøe bylo ukázat a vyhodnotit úèinky ji realizovaných spoleèných zaøízení komplexních pozemkových úprav zamìøených na sníení erozního úèinku povrchovì odtékající vody, zvýení retenèní schopnosti území, zpomalení odtoku vody ze sráek v podhorských a níinných oblastech okresu Olomouc. Na semináøi byla prezentována jak navrená, tak ji realizovaná spoleèná zaøízení pozemkových úprav, financovaných z prostøedkù Pozemkového úøadu Olomouc, obcí, Agentury ochrany pøírody a krajiny ÈR, Státního fondu ivotního prostøedí, Evropské unie Agentury SAPARD, Operaèního programu Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství a dalích zdrojù v okrese Olomouc. Tato opatøení lze povaovat za preventivní protierozní a protipovodòová opatøení.
Semináø byl urèen pøedevím pro pracovníky pozemkových úøadù, zemìdìlských agentur, státních institucí, obcí a pro zemìdìlskou veøejnost. Úèastníci semináøe se mohli orientovat v pøipraveném programu prostøednictvím sborníku, který byl k tomuto úèelu vydán. V dopoledních hodinách byly na programu pøednáky a odpoledne probìhla presentace formou exkurze s odborným výkladem v k.ú. Tìetice, Vojnice, Skrbeò, Nedvìzí a Majetín. Semináø zahájila starostka obce Tìetice Hana Rozsypalová, která ve svém vystoupení pøedstavila obec v návaznosti na dokonèenou komplexní pozemkovou úpravu a dalí aktivity obce z hlediska zlepování ivotního prostøedí.
PodrobnÏjöÌ informace o studiu na AgronomickÈ fakultÏ zÌsk·te: n Na studijnÌm oddÏlenÌ dÏkan·tu AgronomickÈ fakulty v BrnÏ Telefon: 545 133 008, fax: 545 212 044 Na adrese: Mendelova zemÏdÏlsk· a lesnick· univerzita v BrnÏ, Agronomick· fakulta, ZemÏdÏlsk· 1, 613 00 Brno Na Internetu: http://www.af.mendelu.cz/ Elektronickou poötou:
[email protected] Studenti budou p¯ijati ke studiu na bakal·¯skÈ obory na z·kladÏ prospÏchu na st¯ednÌ ökole. Studenti na navazujÌcÌch magisterskÈ obory budou p¯ijati zejmÈna na z·kladÏ v˝sledk˘ p¯edch·zejÌcÌho bakal·¯skÈho studia. TermÌny souvisejÌcÌ s p¯ijÌmacÌm ¯ÌzenÌm pro akademick˝ rok 2007/2008 Dny otev¯en˝ch dve¯Ì: 1. prosince 2006 od 13 h, v mÌstnosti A 01 12. ledna 2007 od 10 h, v mÌstnosti A 01 TermÌn pod·nÌ p¯ihl·öek ke studiu: 31.†b¯ezen 2007 (bakal·¯skÈ obory) 30. duben 2007 (magisterskÈ obory)
V dopolední pøednákové èásti semináøe, po úvodních vystoupeních starostky obce a zástupcù poøadatelù, vystoupili jednotliví pøednáející: Na téma Pozemkové úpravy pomáhají v ochranì proti povodním promluvil Ing.Kamil Kaulich, zástupce øeditele Ústøedního pozemkového úøadu MZe Praha. Ten ve svém pøíspìvku vyzdvihl dùleitost komplexních pozemkových úprav z hlediska protierozního a vodohospodáøského, zdùraznil rozdíl mezi územním plánováním a komplexními pozemkový20
mi úpravami (pøi nich dojde k vyøeení vlastnických vztahù). Poukázal na problém s financováním pozemkových úprav. Komplexní pozemkové úpravy pøispívají mimo jiné i k ochranì pøed velkou vodou, proto je nutné vìnovat této problematice náleitou pozornost a finanèní podporu. S protierozními a protipovodòovými opatøeními v návrzích komplexních po-
PozemkovÈ ˙pravy
zemkových úprav v okrese Olomouc pøítomné seznámil Doc. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc., z Ústavu vodního hospodáøství krajiny, FAST VUT Brno, který ve svém pøíspìvku osvìtlil dva pøístupy v protipovodòových opatøeních : - tradiËnÌ technick˝ p¯Ìstup orientovaný pøevánì na sniování kulminací extrémních povodòových prùtokù v øekách transformací povodòových vln v ochranných prostorech vodních nádrí a v inundacích vodních tokù, spoèívá v budování ochranných opatøení v údolní nivì vodních tokù (jako jsou vodní nádre, suché retenèní nádre, øízené inundace, ohrázování vodních tokù, zvýení hrází, oddálení hrází od toku, roziøování a prohlubování koryt, pøemístìní objektù a zaøízení mimo inundaèní území a po aplikaci mobilních prvkù ochrany) - proces pozemkov˝ch ˙prav navazující na technická liniová a ploná opatøení na vodním toku, který dává dùraz na aplikaci systému komplexních opatøení (návrh technických, biotechnických, organizaèních a agrotechnických opatøení v ploe povodí) ochrany a organizace povodí, majících vedle protierozní a protipovodòové ochrany také úèinek ve zvýení retenèní schopnosti krajiny a zvýení její ekologické stability. Tyto dva pøístupy se vzájemnì nevyluèují, naopak se doplòují. Zdùraznil, e návrhy komplexních pozemkových úprav a následné realizace Pozemkovým úøadem Olomouc jsou v souladu s dokumentem è. 382, schváleným vládou ÈR dne 19. 4. 2000. V tomto dokumentu se mimo jiné klade dùraz na preventivní, ale i efektivní ochranu pøed povodnìmi, na nutnost vyuití kvalitních informací o geomorfologii území, rostlinném pokryvu a sloení pùdy s vyuitím moderní informaèní technologie umoòující modelování povodní. Jako nedílnou souèást úèinnosti a funkènosti celého systému realizovaných a stávajících spoleèných zaøízení oznaèil pravidelnou údrbu tìchto zaøízení. Navrená protierozní a protipovodòová opatøení ve schváleném návrhu komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Plinkout jako øeení podhorských oblastí pøedstavil Dr. Ing. Petr Doleal z Agroprojektu PSO spol. s r.o. Brno. Øeení protierozní a protipovodòové ochrany obce v rámci zpracování návrhu komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Grygov prezentoval Ing. Jan Pokorný z firmy GEODIS Brno, spol. s r.o.. Pøednáku na téma Funkèní potenciál a efekt novì zalesnìných ploch v rámci pozemkových úprav v k.ú. Horní Lodìnice pøednesli Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc., a Ing. Jiøí Schneider, Ph.D., z Ústavu lesnických staveb a meliorací, lesnic-
ké a døevaøské fakulty MZLU Brno. Ve svém výkladu zdùraznil nìkolikanásobnou funkci lesù a to bioprodukèní, ekologicko-stabilizaèní, hydricko-vodohospodáøská, edafická-pùdoochranná, sociálnì-rekreaèní a zdravotnì-hygienická. Zvyování efektu zalesnìní je proces dlouhodobý, vycházející z rùstových podmínek lesních ekosystémù. Predikovaná prùmìrná finanènì vyjádøená celková hodnota celospoleèenských funkcí lesù na 1 ha zalesnìné plochy èiní ve vìku 100 let 3 653 tis. Kè. S vlastní realizací opatøení na zvýení retenèní schopnosti území zalesòováním zemìdìlsky nevyuívaných ploch na Lesní správì LÈR ternberk v katastrálním území Horní Lodìnice pøítomné seznámil Ing. Jiøí Panzner zástupce lesního správce, Lesy ÈR LS ternberk. Koncem roku 2003 se zaèalo v souvislosti s ukonèenými pozemkovými úpravami v k.ú. Horní Lodìnice projednávat pøevedení cca 120 ha zemìdìlských pozemkù do kategorie lesní pùda. Pozemky byly v rámci jednoduché pozemkové úpravy upraveny a pøevedeny do lesního pùdního fondu. Následnì bylo zahájeno zalesòování. Je pøedpoklad, e zalesnìní vech pøedmìtných pozemkù bude provedeno do konce roku 2009. Ing. Antonín Kurfüst z Povodí Moravy s.p., závod Horní Morava v závìru dopoledního bloku pøednáek seznámil pøítomné se schopností opatøení na zemìdìlských a lesních pùdách ovlivòovat prùtoky na vodních tocích v Povodí Moravy. Po dopoledním bloku pøednáek se
úèastníci semináøe vydali na prohlídku ji realizovaných protierozních a protipovodòových prvkù ochrany obce Vojnice, vybudovaných na základì schváleného návrhu komplexních pozemkových úprav. Tato ochrana je zaloena na systému záchytných a svodných prùlehù doplnìných propustky, mostky a vtokovými objekty tak, aby voda pøi jarním tání a pøívalových detích byla odvedena na rozlivné plochy mimo intravilán. Tímto pøevedením povrchového odtoku z významné èásti povodí mimo zastavìnou èást obce a jeho transformací v urèené zónì rozlivu je významnì sníena povodòová ohroenost obce.Vedle pozitivního vlivu z hlediska protipovodòové ochrany je realizací protierozního opatøení výraznì omezen erozní smyv a transport splavenin. Vhodnì vybudovaná protierozní a protipovodòová opatøení také sniují objem povrchového odtoku. Zmenují rychlost po povrchu stékající vody a zvyují infiltraci povrchové vody do svrchní vrstvy pùdy a po návrhu doprovodných organizaèních a agrotechnických protierozních opatøení pøi omezení pìstování irokoøádkových plodin bez ochranného zapracování pùdy bude zvýena retenèní schopnost krajiny. Pøi pochùzce v terénu Ing.Václav Brtna vysvìtlil fungování prùlehù a úèastníci si prohlédli svodný prùleh SP2, jeho realizace byla ukonèena v roce 2003. Dále úèastníci shlédli svodný prùleh SP 3 s lávkou a mostem. Tento prùleh odvádí vodu k rozlivné ploe mimo intravilán obce.
Následnì se úèastníci pøesunuli do sousedního katastrálního území Skrbeò, kde shlédli novì vybudované biocentrum LBC 1 a biokoridory LBK 1a,b,c, které byly takté navreny a následnì realizovány na základì schváleného návrhu komplexní pozemkové úpravy. Biocentrum a biokoridory mají rozlohu 4,5 ha a výsadbu zajiovala obec Skrbeò v celkovém nákladu 1,1 mil. Kè, které získala ze Státního fondu ivotního prostøedí. Výsadba byla ukonèena v roce 2004. 21
PozemkovÈ ˙pravy
Dalí navtívené katastrální území, kde byla provedena a následnì realizována komplexní pozemková úprava bylo Nedvìzí. Protierozní opatøení, vybudovaná na základì schváleného návrhu komplexní pozemkové úpravy, bylo v letech 1999 a 2000 vybudováno 5 hlavních polních cest, které jsou napojeny na místní komunikace nebo silnice. Tyto polní cesty plní funkci protierozní a krajinotvornou. Podél polních cest byla vysazena liniová zeleò.. Za úèelem omezení povrchového odtoku vody v øeeném katastrálním území bylo nezbytné rozdìlit svaité, plonì znaènì rozsáhlé pozemky s neúmìrnou délkou svahu protierozními opatøeními liniového charakte-
ru (zasakovací travní pásy a protierozní meze doplnìné liniovou zelení). Po shlédnutí realizovaných spoleèných zaøízení v k.ú. Nedvìzí se úèastníci pøesunuli do obce Majetín, která je dritelem titulu Obec roku 2005 Olomouckého kraje. Úèastníky semináøe uvítal starosta obce Ing. Mojmír Doèkal, který zdùraznil pøínos pozemkových úprav pro obec a informoval úèastníky o historii obce. Souèasnì prezentoval nìkteré stavby, které byly vybudovány z rùzných dotaèních titulù (dùm pro seniory, oprava koly, výstavba cyklostezky, úprava námìstí aj.), vèetnì pokraèování v realizaci pozemkových úprav (suchý poldr, propustky).
Doc. Dumbrovský a starosta obce pøipomnìli, e protipovodòová ochrana byla zajitìna systémem zatravnìných záchytných prùlehù s funkcí odvádìcí, zaústìných z jedné èásti do svodného prùlehu vedoucího po okraji pozemku a z druhé èásti po vhodné úpravì trasy prùlehu do ochranné nádre, její okolí bylo ozelenìním zapojeno do územního systému ekologické stability (dále ÚSES). Návrh byl doplnìn propustky a vtokovými objekty. Pøi pochùzce v terénu úèastníci shlédli zatravnìnou polní cestu v délce 1,6 km, její výstavba byla ukonèena v roce 2003 a realizace byla financována z prostøedkù Agentury SAPARD. Z jednotlivých pøíspìvkù pøednáejících a ukázek pøímo v terénu je patrné, e pozemkové úpravy, zvlátì pak komplexní pozemkové úpravy, jsou nezbytným a potøebným nástrojem k protierozní ochranì pùd, slouí mj. k ochranì a nekodnému odvedení vod pøi pøívalových detích mimo zastavìné èásti obcí a v neposlední øadì vytváøí mnoho nových ekologicky významných elementù v krajinì. Organizátoøi akce pøedstavili jen nìkolik ukázek navrených a ji zrealizovaných opatøení v rámci spoleèných zaøízení pøi pozemkových úpravách, která dokazují nutnost a potøebnost pozemkových úprav nejen v okrese Olomouc. Spokojenost starostù obcí, kde ji pozemkové úpravy probìhly, je toho dùkazem. Závìr semináøe vèetnì vyhodnocení probìhl na novì vybudovaném Ozdravném centru v Majetínì. Bylo doporuèeno, aby v následujících letech obdobný semináø probìhl na jiném pozemkovém úøadì v regionu. ❑ ❑ ❑
Historie »VUT Praha »eskÈ vysokÈ uËenÌ technickÈ v Praze m· sv˘j p˘vod ve StavovskÈm civilnÌm a vojenskÈm praûskÈm civilnÌm uËiliöti, zaloûenÈm p¯ed 300 lety Christianem Josephem Willenbergem. CÌsa¯ Josef I. tuto myölenku podpo¯il sv˝m reskriptem z 18. ledna 1707, kter˝ na¯izoval Ëesk˝m stav˘m zajistit v˝uku inûen˝rsk˝m disciplÌn·m.
Pøi øeení protipovodòové ochrany v rámci KPÚ v k.ú. Majetín bylo prioritou omezení nepøíznivých úèinkù povrchového odtoku vznikajícího z rozsáhlého území (tvoøeného dlouhým støednì sklonitým svahem) do zastavìné èástí obce Majetín. 22
PoË·tky inûen˝rskÈ v˝uky v Ëesk˝ch zemÌch (1707-1800) PrvnÌ ve¯ejn· inûen˝rsk· ökola st¯ednÌ Evropy pod n·zvem Stavovsk· inûen˝rsk· ökola v Praze byla za vedenÌ svÈho zakladatele a prvnÌho profesora Ch. J. Willenberga, uzn·vanÈho odbornÌka v opevÚovacÌch pracÌch, zamϯena vojensko-fortifikaËnÏ. PrvnÌ absolventi se tak uplatÚovali p¯edevöÌm jako d˘stojnÌci ve vojensk˝ch sluûb·ch. V obdobÌ p˘sobnosti jeho n·stupce, mal̯e a architekta Jana Ferdinda Schora, a v letech 1767-1800, kdy inûen˝rskou ökolu vedl v˝znamn˝ zemÏmϯick˝ a vodohospod·¯sk˝ odbornÌk Frantiöek AntonÌn Linhart Berger, ztratila sv˘j vojensk˝ charakter a p¯erostla ve ökolu p¯ev·ûnÏ civilnÌ inûen˝rskou. Tyto t¯i, na svou dobu vynikajÌcÌ osobnosti z oblasti stavebnÏ a ûenijnÏ inûen˝rskÈ, daly StavovskÈ inûen˝rskÈ ökole vöestrannÏ stavebnÌ r·z. V roce 1786 se v˝uka p¯emÌstila z Klementina do Dominik·nskÈ (Husovy) ulice, do budovy b˝valÈho Svatov·clavskÈho semin·¯e. O rok pozdÏji bylo Dekretem cÌsa¯e Josefa I. rozhodnuto o spojenÌ StavovskÈ inûen˝rskÈ ökoly s Praûskou univezitou.
PozemkovÈ ˙pravy
JeötÏ k†restitucÌm zemÏdÏlskÈho majetku Ing. Ladislav Vejvoda, øeditel PÚ Brno státu na jiné osoby, bylo vydáno Naøízení vlády è. 4/2000 Sb. k provedení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úøadech a zruena Vyhláka è. 427/1991 Sb.kterou se stanovovaly náleitosti návrhù pozemkových úprav.Také zákon è. 284/ 1991 byl nahrazen v roce 2002 zákonem è. 139/2002 Sb. s provádìcí Vyhlákou è.545/2002 Sb. Rovnì Katastr nemovitostí proel v prùbìhu let významnými zmìnami, z nich mnohé mìly a mají úzkou návaznost na rozhodování pozemkových úøadù v restituèních øízeních. Byla zmìnìna Vyhláka ÈÚZAK è. 190/1996 Sb., kterou se provedl zákon è. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných práv do KN a byl také novelizován samotný katastrální zákon è. 344/1992 Sb.ve znìní zákona è. 89/1996 Sb. K 1. lednu 2003 vznikl také Katastr nemovitostí a nahradil tak do té doby vedené evidence nemovitostí. Toto mnoství legislativních zmìn se velmi významnì promítlo do rozhodování pozemkových úøadù a mnohdy postavilo pracovníky úøadù do nezávidìníhodných a obtínì øeitelných právních situací. Samotný postup správního øízení podle zákona è. 71/1967 Sb správního øádu èasto vytváøel situace, kdy bylo obtíné a èasto nemoné dodret ustanovení tam obsaená, jako napø. lhùty pro rozhodnutí. (Rozhodování úøadù v restituèních vìcech je srovnatelné s prvoinstanèním rozhodováním soudù, nebo jde o shromaïování a hodnocení podkladù a dùkazù, èasto i o ohledání nárokovaných nemovitostí a jejich specifikaci a urèení geometrickými plány, jejich zhotovení prodluuje kadé øízení v øádu mìsícù). Pouití monosti dané zákonem k prodlouení lhùt pro rozhodnutí odvolacím orgánem nebylo mono aplikovat opakovanì a nebylo mono je pouít pauálnì pro vechna podání. V odvolacích øízeních pøed Krajskými soudy docházelo èasto k diametrálnì odliným hodnocením identických vìcí a docházelo tak k situacím, e vydaná rozhodnutí pozemkových úøadù nabyla právní moci a po nìkolika letech poté,co prola soustavou soudù vèetnì soudu Ústavního. Pak se ale velmi èasto stala pøíloha - souèást správního rozhodnutí, onen geometrický plán - pro rozpor se stavem aktuálním v katastru nemovitostí neproveditelným s nutností vyhotovit nový geometrický plán, co jednak øízení dále prodluovalo a bylo obtínì obhajitelné pøed Nejvyím kontrolním úøadem nebo orgány ministerstva financí. Bylo-li v øízení shledáno podání jako nedùvodné,nebylo lze pro absenci potøebného institutu ve správním øádu takové podání zamítnout. Celkem ètyøikrát bylo upraveno znìní výrokové èásti rozhodnutí a to jednak vlivem legislativních zmìn,reagujících na ekvivalentnost poskytovaných náhrad a uhrazených pøídìlových cen a stanovujících èasová omezení lhùt pro poskytování náhrad cestou Pozemkového fondu ÈR, ale i pro odliné právní názory na její znìní v pøípadech, kdy jde o evidentní vìcnou nepøíslunost úøadu rozhodovat. V této vìci dodnes existuje nesoulad mezi stanoviskem Vrchního soudu v Praze a akceptovaným stanoviskem Ústøedního pozemkového úøadu MZe ÈR, s ním se ztotoòuje i Veøejný ochránce práv. K zøejmì nejzásadnìjímu zásahu do procesu restituèních øízení dolo poèátkem roku 2003, kdy byla nálezem Ústavního soudu è. 276/2001 Sb. zruena èást pátá zákona è. 99/1963 Sb. (Obèanský soudní øád) a nová právní úprava platná od 1. 1. 2003 dopadla také na rozhodování pozemkových úøadù. Zásadní problém vyvstal pøi stanovení okamiku,kdy rozhodnutí úøadù, vydaná podle ust. § 9, odst. 4) zákona o pùdì, nabudou právní moci. Do 27. 5. 2003, kdy bylo v poradním orgánu ministra zemìdìlství rozhodnuto o novém znìní pouèení
Protoe od zaèátku èinnosti pozemkových úøadù uplynulo ji 15 let a rozhodování o uplatnìných restituèních nárocích v podstatì skonèilo, dovoluji si dodateènì malé ohlédnutí za tímto obdobím s poukazem na nìkteré obtíe a sloitosti, které tento dùleitý proces provázely. Kdy bylo po roce 1989 rozhodnuto o nápravì èi zmírnìní nìkterých majetkových køivd spáchaných v období nesvobody na soukromém vlastnictví, zahájily novì zøízené referáty okresních úøadù-pozemkové úøady - mimo jiné do té doby nevídanou a zcela ojedinìlou èinnost pøi navracení odòatého zemìdìlského majetku a rozhodování o náhradách ze zdrojù státu tam, kde nebylo mono vlastníkùm vrátit majetek pùvodní. Rychlost,se kterou byly restituèní zákony pøijímány vak zpùsobila,e tyto zákony nebyly zdaleka dokonalé a v právní praxi zpùsobily znaèné problémy. Rovnì výchozí právní stav,osvìdèující v té dobì existující právní vztahy k nemovitostem ,byl v mnoha ohledech veden velmi nedokonale a neúplnì,co odpovídalo døívìjí právní kultuøea spoleèenskému vnímání vlastnictví. Pøídìlová øízení,nedokonèená scelovací øízení a rozsáhlé majetkové pøesuny v období 50tých let minulého století, zejména v období kolektivizace, nebyly vìtinou, i pøes formální existenci pøísluných pøedpisù, odpovídajícím zpùsobem evidovány a tento chaotický stav, preferující v evidencích vztahy uívací, se tak stal výchozím pro èinnost, která mìla upravit vlastnické vztahy k pùdì v souladu se zájmy rozvoje venkova a obnovit právní jistoty vlastníkù. V tehdejí spoleèenské situaci vloil zákonodárce odvánì a mimoøádnì do rukou správních úøadù kompetenci rozhodovat o vlastnictví k nemovitostem ,pøísluející obvykle z ústavních principù pouze moci soudní. Pøedpoklad, e tento ádoucí proces probìhne takto rychleji, ne cestou soudu nebo tehdy státních notáøství se ukázal jako správný. Pozemkové úøady se stateènì potýkaly s náporem netrpìlivých adatelù a zpoèátku hektická èinnost dostávala postupnì pøesnìjí právní rámce. I pøesto vak èasto musely pozemkové úøady samy, bez monosti srovnání a pøi absenci ustálené judikatury improvizovat a øeit zásadní otázku, zda je správné odnímat vìci lidem, kteøí je nabyli v dobré víøe a øádnì vypoøádali vechny svoje závazky vùèi státu,který vak, jak se v mnoha pøípadech ukázalo, nebyl jejich øádným vlastníkem. A protoe soudní praxe z poèátku upøednostòovala spíe vlastnictví formální pøed skuteèným stavem ,øeily úøady zásadní problém,toti aby svým rozhodováním nezpùsobily køivdy nové. V roce 1993, po rozdìlení republiky zaèal platit také lex specialis Èeské národní rady k zákonu o pùdì - zákon è. 243/ 1992 Sb., který novì vymezil a zpøesnil postavení oprávnìných osob. Zákon è. 229/1991 Sb. - zákon o pùdì - doznal pak do roku 1996 celkem osmi zmìn a doplnìní, co se výraznì promítlo do rozhodování pozemkových úøadù a v nìkterých pøípadech rozkolísalo ji mnohdy ustálené právní názory a východiska. V mnohých ohledech nedokonalý zákon o pùdì vak zùstal i pøes snahu nìkterých zákonodárcù o jeho revizi a pøípadné zruení významným nástrojem rehabilitace soukromého vlastnictví. V dalím prùbìhu rozhodovacího procesu doznaly zmìn i nìkteré zákony související,napø. zákon o Pozemkovém fondu Èeské republiky, zákon è. 95/1999 Sb. o podmínkách pøevodu zemìdìlských a lesních pozemkù z vlastnictví 23
PozemkovÈ ˙pravy
také pøetrvávající obtíe s financováním èinnosti pozemkových úøadù z rozpoètu ministerstva, nebo tyto èinnosti lze financovat pouze z národních zdrojù. Ustanovení nového zákona è. 500/2004 Sb. správní øád, platného od 1. 1. 2006 na èinnost pozemkových úøadù zásadnì nedopadá, øízení se vedou podle zákona è. 71/1967 Sb.v pl. znìní, vyjma nutnosti pouití nového institutu usnesení v pøípadech,kdy jsou nároky oprávnìných osob zamítány. Prozatím posledním zásahem do výroku rozhodnutí pozemkového úøadu je nutná reakce na nový postup Pozemkového fondu ÈR pøi poskytování náhrad oprávnìným osobám plynoucí z poslední novely zákona 229/1991 Sb.v pl. znìní (zákonem è.178/2006 Sb.), kterou byla zruena 6-ti mìsíèní lhùta pro podání ádosti o finanèní náhradu u restituentù a jejich dìdicù a která zùstává nadále zachována pro postupníky nárokù a Nález Ústavního soudu è. 531/2005 Sb.,kterým se v rozhodnutích dosud uívaná 2 letá lhùta pro poskytnutí naturálních náhrad cestou PF ÈR zruuje pro restituenty a jejich dìdice a pùvodním oprávnìným osobám tak ji nadále pozemkové úøady lhùty nestanovují a jejich nároky uspokojí Pozemkový fond ÈR do tøí let od podání písemné výzvy. Je potìitelné, e celý rehabilitaèní proces obnovy a nápravy pokøivených majetkových vztahù zvládly pozemkové úøady v relativnì krátkém èase, kdy za 15 let své existence rozhodly o cca 99 % uplatnìných restituèních nárokù.Nedoøeeno zùstává vìtí mnoství nárokù v Praze, Brnì a jednotlivì v okolí vìtích mìst, kde lze oèekávat vzhledem k cenám pozemkù zdlouhavá a nároèná øízení. Je rovnì potìitelné, e se pozemkové úøady se ctí vypoøádaly s popsanými problémy a bylo by na místì tuto velmi nároènou èinnost a zejména její výsledky náleitým zpùsobem ocenit. Pozemkové úøady se nyní musí vypoøádat s nìkolika posledními stovkami restituèních vìcí a ukonèí tak etapu, ve které se oprávnìným osobám navrátilo pøiblinì 1,3 milionu ha zemìdìlské pùdy. Ty 232 000 uplatnìných a témìø vyøízených restituèních nárokù,reprezentujících dalí desetitisíce konkrétních nemovitostí,charakterizují nejen objem nároèné práce, ale také schopnost pracovníkù pozemkových úøadù, jejich erudici a zaujetí,s ním k práci pøistupovali. Byl tak vytvoøen pøedpoklad pro dalí stabilizaci majetkových pomìrù a zkulturnìní krajiny pro provádìní pozemkových úprav. Za nìkolik málo let si ji málokdo uvìdomí, jak záslunou, jedineènou a nároènou práci odvedly pozemkové úøady pøi obnovì zemìdìlského vlastnictví. A to byly, jsou a jetì nìjakou dobu zøejmì budou, jak uvedeno výe, pozemkové úøady v restituèních øízeních na legislativní pionýrské ztezce.
v rozhodnutích pozemkových úøadù, byl dnem nabytí právní moci rozhodnutí den,kterým pøísluný Krajský soud odmítl odvolání proti takovým rozhodnutím.Novì pak je mono proti pravomocným rozhodnutím pozemkových úøadù podat alobu podle ust. § 246 a násl. o.s.ø. Právní moci nabývají rozhodnutí novì dnem, kdy byla doruèena poslednímu úèastníku øízení. Byl-li proces restitucí nastaven od poèátku jako jednorázovì bezplatný pro osoby oprávnìné, pak tato nová právní úprava vytvoøila, podle mého názoru,urèité nerovné postavení oprávnìných osob v restituèních øízeních, nebo øízení probíhala do konce roku 2002 jiným procesním postupem s moností odvolání na rozdíl od øízení,probíhajících po 1. lednu 2003, kdy je oproti døívìjímu postupu rozhodnutí úøadu neodvolatelné a lze proti nìmu podat pouze alobu a pøi podání aloby je nutno uhradit pøísluný soudní poplatek. Soud pak sám rozhoduje o vlastnictví k nemovitostem. Navíc mnozí alobci oznaèují v podaných alobách pozemkové úøady na stranì alovaného a mnohé soudy to pøipoutìjí bez ohledu na skuteènost,e správní úøad nemùe být v probíhajícím soudním øízení vedeným podle § 246 a násl. o.s.ø. alovaným. Jako dalí komplikující, avak zøejmì právnì prùchodný postup plynoucí z dikce nového správního øádu,mùe nastat v pøípadech,kdy nìkteøí úèastníci restituèního øízení pøed pozemkovým úøadem pouijí postupu podle souèasného pouèení - podají alobu ve smyslu § 246 a násl. o.s.ø. a jiní souèasnì vyuijí monosti tzv. pøezkumného øízení,døíve øízení mimoodvolacího,které zùstalo dále zachováno i v nové právní úpravì. Pozemkový úøad se pak mùe ocitnout v nejednoznaèné situaci,kdy je na místì vyèkat rozhodnutí soudu, ale také postupovat podle napø. zruujícího rozhodnutí odvolacího orgánu,jím zùstává Ústøední pozemkový úøad a nebýt neèinným ve smyslu ustanovení správního øádu a zákona è. 82/1998 Sb., s povinností vydat nové rozhodnutí. Institut pøezkumného øízení nadøízeným správním úøadem a jeho moná aplikace v novì probíhajících øízeních není podle mého názoru organicky spjata s rozhodovací pravomocí obecných soudù pøi urèování vlastnictví a vytváøí dvojkolejnost v rozhodovacím procesu s monými negativními vìcnými a procesními dùsledky jak pro správní úøad,tak pro zúèastnìné osoby. Rovnì pøechod pozemkových úøadù do kompetence Ministerstva zemìdìlství a zaèlenìní do odborù zemìdìlských agentur pøinesl nìkteré komplikace pøi administrování rozhodnutí a jejich oznaèování ve vztahu k platným pøedpisùm.Tyto problémy se ji vak natìstí podaøilo z vìtí èásti odstranit. Negativnì se na rychlosti a plynulosti rozhodování promítají
Recyklace asfaltov˝ch vozovek Novinkou mezi technologiemi dopravnÌho stavitelstvÌ v »R je metoda recyklace asfaltov˝ch vozovek za studena na mÌstÏ. Na rozdÌl od klasickÈ technologie umoûÚuje opravit vÌce kilometr˘ vozovky p¯i stejn˝ch investicÌch a navÌc je öetrnÏjöÌ k ûivotnÌmu prost¯edÌ.
P¯i recy\klaci se zpracov·vajÌ p˘vodnÌ materi·ly z poruöen˝ch vozovek, ËÌmû se sniûuje objem odpad˘ i tÏûkÈ stavebnÌ dopravy.
DÌky ˙spo¯e materi·lu, zkr·cenÌ doby rekonstrukce a minimalizaci dopravnÌch omezenÌ se sniûujÌ n·klady a rekonstruovan· vozovka m· vyööÌ ˙nosnost, trvanlivost, odolnost proti vodÏ i mechanickÈmu opot¯ebenÌ. Technologie spoËÌv· v soupravÏ stroj˘, kterou tvo¯Ì silniËnÌ frÈza, stroj CRMX2, sbÏraË smÏsi, finiöer pop¯. grader a tÏûkÈ hutnÌcÌ v·lce. SouË·stÌ Ñvlakuî jsou i z·sobnÌkovÈ cisterny na hydraulickÈ p¯Ìsady. Motorem sestavy je silniËnÌ frÈza s moûnostÌ frÈzov·nÌ aû do hloubky 350 mm, jeû v˝konem 950 HP t·hne a tlaËÌ celou sestavu. Srdcem recyklaËnÌho vlaku je stroj CRMX2 (s pr˘mÏrn˝m v˝konem 400 t/hod.), kter˝ zabezpeËuje v˝robu homogennÌ smÏsi s omezenou velikostÌ zrn a rovnomÏrnou k¯ivkou zrnitosti recyklovanÈho kameniva pomocÌ sÌtovÈho t¯ÌdiËe, rotaËnÌho drtiËe a dvouh¯ÌdelovÈho lopatkovÈho mÌsiËe. D·vkov·nÌ p¯Ìsad ¯ÌdÌ poËÌtaË. D·vkov·nÌ cenentu/v·pna je formou suspenze nebo p¯ÌmÈho d·vkov·nÌ suchÈ smÏsi prost¯ednictvÌm frÈzy. P¯i pouûitÌ cementovÈho mlÈka je jeho v˝roba zajiötÏna v cistern·ch s nucen˝m mÌch·nÌm. Asfaltov· emulze, jejÌû cirkulaci si zajiöùuje stroj CRMX2 s·m, je d·vkov·na do mÌsiËe ze z·sobnÌku. HomogennÌ smÏs vypad·v· z mÌsiËe v podÈlnÈ hr·zce na zem, kter· je sbÏraËem pod·v·na do n·sypky finiöeru a pokl·d·na v poûadovan˝ch sklonech k n·slednÈmu hutnÏnÌ. Povrch recyklovanÈ vrstvy se uzav¯e dvouvrstv˝m n·tÏrem s podrcenÌm pop¯. mikrokobercem a nebo se p¯ekryje hutnÏn˝mi asfaltov˝mi vrstvami. Trend studenÈ recyklace vozovek, jenû je bÏûnÏ vyuûÌv·n v evropsk˝ch st·tech, zavedla do svÈho v˝robnÌho programu divize DopravnÌho stavitelstvÌ spoleËnosti Skanska jako prvnÌ v »R a na Slovensku. (ZK, re) Foto: Skanska DS, a.s.
24
PozemkovÈ ˙pravy
ZAD¡V¡NÕ VEÿEJN›CH ZAK¡ZEK, zjednoduöenÈ podlimitnÌ ¯ÌzenÌ Ing. Jiøí Blaek, Brno 1.9. Zák. è. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesních øízeních (Koncesní zákon), 1.10. Vyhláka è. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon.
V roce 2005 byl zadán pomocí veøejných zakázek celkový objem ve výi 402,9 mld. Kè., z toho pak -
nadlimitní zakázky èinily podlimitní zakázky èinily veøejné zakázky malého rozsahu
109,0 mld. Kè 74,6 mld. Kè 219,3 mld. Kè
V pøíspìvku uvedu tøi nejfrekventovanìjí druhy zadávacích øízení
Výsledkem zadání veøejné zakázky má být úèelné, hospodárné a efektivní vynakládání penìních prostøedkù. Z pøedloené struktury zadání veøejných zakázek lze dovozovat, e ne vdy se daøí zajistit dalí podmínky veøejných zakázek a to: -
I. Zjednoduené podlimitní øízení II. Jednací øízení bez uveøejnìní, které patøí mezi povinné zadávací øízení, avak výraznì odliné a od nepovinného druhu zadávacího øízení III. Veøejné zakázky malého rozsahu
hospodáøskou soutì konkurenèní prostøedí
I. Zjednoduené podlimitní øízení
Vìtina finanèního objemu je zadávaná formou zakázek malého rozsahu, tj. pod hodnotu 2,0 mil. Kè u jedné zakázky, kde lze vyzvat pouze jednoho uchazeèe. V daném pøípadì musí zadavatel dodret zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Poruení tìchto zásad Úøad pro ochranu hospodáøské soutìe nekontroluje, nebo mu zákon takové oprávnìní neposkytuje. Zadavatelé èasto rozdìlují veøejné zakázky na èásti tak, aby tím dolo ke sníení pøedpokládané hodnoty pod zákonem stanovený finanèní limit. Tato skuteènost není postihována kontrolními orgány. Obtíná pozice zadavatelù je u tzv. smíených veøejných zakázek na dodávky, sluby nebo stavební práce, jen jsou uvedené v odstavci 2 zákona pøísluného paragrafu 8, 9 nebo 10.
Dané zadávací øízení lze zaøadit mezi omezená soutìní prostøedí, protoe zadavatel vyzývá omezený poèet zájemcù. Podmínky pouití uvozuje ustanovení § 25 zákona, zadání se vztahuje pouze na podlimitní veøejné zakázky pro pøedpokládanou hodnotu a zadavatele.
Právní pøedpisy
Podmínky zadávacího øízení a závazný potup zadávání je uveden v následujících ustanoveních:
1. Veøejná zakázka na dodávky a sluby veøejný zadavatel a) Èeská republika, státní pøíspìvková organizace, limit 2,0 a 4,290 mil. Kè b) Územní samosprávný celek, jiná právnická osoba, limit 2,0 a 6,607 mil. Kè 2. Veøejné zakázky na stavební práce, veøejný zadavatel bez rozliení, limit 2,0 a 20,0 mil. Kè, vdy bez DPH.
Dnem 1. 7. 2006 nabyl úèinnosti zák. è. 137/2006 Sb., o veøejných zakázkách. Zároveò byl zruen zák. è. 40/2004 Sb., o veøejných zakázkách, ve znìní pozdìjích pøedpisù. Zadávání veøejných zakázek a související úkony zahájené pøede dnem nabytí úèinnosti zákona è 137/2006 Sb., o veøejných zakázkách se dokonèí podle dosavadních pøedpisù.
A. Ustanovení § 38 -
Èlánek I - Základní právní pøedpisy 1.1. Zák. è. 137/2006 Sb., o veøejných zakázkách, 1.2 Zák. è. 138/2006 Sb., kterým se mìní nìkteré zákony v souvislosti s pøijetím zákona o veøejných zakázkách, 1.3. Vyhl. è. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestaèního øízení pro elektronické nástroje, náleitostech ádosti o atest a o výi poplatku za podání ádosti o atest, 1.4. Vyhl. è. 328/2006 Sb., kterou se stanoví pauální èástka nákladù øízení o pøezkoumání úkonù zadavatele pro úèely zákona o veøejných zakázkách, 1.5. Vyhl. è. 329/2006 Sb., kterou se stanoví blií poadavky na elektronické prostøedky, elektronické nástroje a elektronické úkony pøi zadávání veøejných zakázek, 1.6. Vyhl. è. 330/2006 Sb., o uveøejòování vyhláení pro úèely zákona o veøejných zakázkách, 1.7. Vyhl. è. 331/2006 Sb., kterou se mìní vyhl. è. 36/2006 Sb., o ovìøování shody opisu nebo kopie listiny o ovìøování pravosti podpisu, 1.8. N.V. è. 304/2006 Sb., o pøepoètu finanèních èástek stanovených v zákonì o veøejných zakázkách v eurech nebo èeskou mìnu .......,
-
veøejný zadavatel písemnou výzvou vyzývá nejménì 5 zájemcù (§ 17 písm. n) k l podání nabídky l prokázání splnìní kvalifikace to znamená, vyzvat takové zájemce, kteøí jsou skuteènì schopni splnit tyto poadavky zadavatele (viz. § 17 písm. e). Zadavatel nesmí vyzývat opakovanì stejný okruh zájemcù. Písemnou výzvu musí uveøejnit: vhodným zpùsobem, napø. na svých webových stránkách, úøední desce, v místních novinách po celou dobu trvání lhùty pro podání nabídek.
B. Obsah písemné výzvy, minimální rozsah: C. 25
identifikaèní údaje zadavatele specifikace druhu a pøedmìtu veøejné zakázky zadávací dokumentace, pøístup k dokumentaci, podmínky poskytnutí lhùta a místo podání nabídek poadavky na prokázání splnìní kvalifikace. Splnìní základních a profesních kvalifikaèních pøedpokladù se prokazuje pøedloením èestného prohláení (§ 62 odst. 2) údaje o hodnotících kritériích podle § 78. Lhùty pro podání nabídek (§ 39 odst. 3, písm. b) lhùta nesmí být kratí ne 15 dnù u naléhavých objektivních dùvodù nesmí být kratí ne 7 dnù zadávací lhùta není stanovena zákonem, stanovuje ji zadavatel.
PozemkovÈ ˙pravy
-
D. Zadávací dokumentace se zpracovává v neomezeném rozsahu odpovídající pøedmìtu veøejné zakázky. Obsah a technické podmínky jsou vymezeny v ustanoveních § 44 a 49 zákona.
c)
Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Zadavatel není oprávnìn poadovat po uchazeèi úpravu, upøesnìní nebo pøepracování zadávací dokumentace. Rozsah, obsah a struktura pøedmìtu plnìní je vdy ve výluèné pravomoci zadavatele. Zadavatel zale (pøedá) zadávací dokumentaci do dvou dnù ode dne doruèení ádosti dodavatele. Pokud uchazeè poádá o dodateèné informace nejpozdìji 5 dní pøed uplynutím lhùty pro podání nabídek, zadavatel musí doruèit tuto informaci nejpozdìji 3 dny ode dne doruèení ádosti dodavatele. O prohlídce místa plnìní musí uchazeè poádat nejpozdìji 7 dnù a prohlídka se uskuteèní nejpozdìji 5 dnù pøed uplynutím lhùty pro podání nabídek.
d)
E. Poadavky na kvalifikaci Veøejný zadavatel je povinen omezit rozsah poadované kvalifikace pouze na doklady a informace bezprostøednì související s pøedmìtem veøejné zakázky. Poadavky na kvalifikaèní dokumentaci je veøejný zadavatel povinen zpøístupnit na své internetové adrese (§ 17 písm. g). U zjednodueného podlimitního øízení i jiným vhodným zpùsobem (úøední deska, místní tisk apod.). Vdy se jedná o základní (§53) a profesní (§ 54) kvalifikaèní pøedpoklady ( ZKP, PKP). Splnìní ZKP a PKP se u podlimitní veøejné zakázky prokazuje pøedloením èestného prohláení. Zadavatel mùe v souladu s ustanovením § 62 odst. 2 poadovat doklady dle § 53 odst. 2, tj.: - výpis z evidence Rejstøíku trestù - evidence daòových nedoplatkù - nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpeèení.
e)
Z profesních kvalifikaèních pøedpokladù musí uchazeè doloit výpis z Obchodního rejstøíku èi jiné obdobné evidence. Ostatní profesní kvalifikaèní pøedpoklady mùe prokázat prostøednictvím subdodavatele a doloit uzavøenou smlouvou. Ekonomické a finanèní kvalifikaèní pøedpoklady (EFKP § 55) a technické kvalifikaèní pøedpoklady (TKP - § 56) nemohou být pøedmìtem kritérií hodnocení ( § 78). Tato kritéria buï splní uchazeè nebo je splní uchazeè prostøednictvím subdodavatele (podmínkou je doloení uzavøené smlouvy) nebo je pøedmìt veøejné zakázky plnìn nìkolika dodavateli spoleènì. V pøípadì spoleèného plnìní jsou povinni souèasnì s ostatními doklady pøedloit smlouvu z ní vyplývá, e jsou vùèi veøejnému zadavateli a tøetím osobám zaøazeni spoleènì a nerozdílnì po celou dobu plnìní veøejné zakázky.
-
F. Ostatní úkony pøi zjednodueném podlimitním øízení a) Jistotu (§ 67) do výe 2% pøedpokládané hodnoty veøejné zakázky lze poadovat. Upozoròuji, e se tím omezuje pøístup zaèínajícím nebo malým dodavatelùm. b) Nabídka dle § 68 ve spojení s § 71 odst. 8 musí obsahovat: - návrh smlouvy podepsaný osobou oprávnìnou jednat jménem èi za uchazeèe - prohláení, e je uchazeè vázán svou nabídkou po celou dobu zadávací lhùty
f) -
Poznámka: Zadávací lhùtu stanovuje zadavatel, nesmí být v rozporu s ustanoveními § 82, 83 zákona.
èestné prohláení popø. doklady prokazující splnìní kvalifikace dalí souèásti poadované zadavatelem. Otevírání obálek, posuzování a hodnocení nabídek probíhá obdobnì jako u ostatních povinných druhù zadávacích øízení. Otevírání obálek musí být provedeno do 30dnù od termínu pro podání nabídek. Uchazeè má právo úèastnit se otevírání obálek, není to vak jeho povinnost. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek má mít jednu tøetinu èlenù odbornì zpùsobilých. Komise pro posouzení hodnocení nabídek mùe plnit funkci komise pro otevírání obálek. Zadavatel je povinen uchazeèùm zpøístupnit protokol o otevírání obálek elektronickými prostøedky. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek musí posoudit mimoøádnì nízkou nabídkovou cenu (§ 77) ve vztahu k pøedmìtu zakázky (v pøedpokládané hodnotì). Hodnotící kritéria (§78) a výbìr nejvhodnìjí nabídky (§ 81) Pokud bude základním hodnotícím kritériem zvolena ekonomická výhodnost nabídky, pak vysoce nároèná bude povinnost zadavatele stanovit objektivní transparentní a vyhodnotitelná dílèí kritéria hodnocení. Zákon ani ádná vyhláka tato dílèí kritéria nestanovuje. Dílèí kritéria mohou být matematická, porovnatelná nebo i individuální, vdy vak kvantifikovatelná, navíc umoòující zpìtný propoèet a kontrolu postupu hodnocení. Nabídková cena se posuzuje vdy bez DPH (§ 79). Komise musí vypracovat zprávu o posouzení a hodnocení nabídek (§ 80) s odùvodnìním výbìru nejvhodnìjí nabídky. Oznámení o výbìru nejvhodnìjí nabídky zadavatel odele do 5-ti pracovních dnù po rozhodnutí. Uzavøení smlouvy (§ 82) Zákon neukládá zadavateli uít konkrétní druh typ smlouvy a dobu smluvního závazku. Výbìr vhodného druhu smlouvy, vèetnì stanovení obsahu závazku, je zásadní pro øádné plnìní a dokonèení vyúètování veøejné zakázky. Z tohoto dùvodu je pøesná a úplná specifikace zadávací dokumentace rozhodná, pøedevím pøi stanovení obchodních podmínek, platebních podmínek, technických podmínek, zpùsobu zpracování nabídkové ceny (nejslabí místo zadávání veøejných zakázek), podmínek, za nich lze pøekroèit výi nabídkové ceny, a u stavebních prací, definování výkazu výmìr (vyhl.è. 239/2004 Sb., která stanovila obsah a rozsah zadávací dokumentace stavebních prací, byla zruena), principy rozíøení, zúení pøedmìtu plnìní, poceduralní vztah: zmìnové listy fakturace dodatek smlouvy. Vlastní smlouvu nelze upravit, mìnit v èásti jen byly obsahem hodnotících kritérií. Smlouvu nelze uzavøít pøed uplynutím patnáctidenní lhùty pro podání námitek . Námitky (§ 110, §111) Zdùvodnìné námitky lze podat do 15-ti dnù od domnìlého poruení zákona od oznámení o výbìru nejvhodnìjí nabídky proti vylouèení Zadavatel do 10-ti dnù od obdrení námitky provede pøezkoumání a rozhodne, zda: námitkám vyhoví, stanoví zpùsob provedení nápravy Pokraèování èlánku na stranì 3 obálky
26
PØIHLÁKA
do 1. roèníku veøejné celostátní soutìe O nejlepí realizované spoleèné zaøízení v pozemkových úpravách v roce 2006
Název a adresa pozemkového úøadu:
Kategorie spoleèného zaøízení:
Realizované zaøízení (název, lokalita):
✂
Struèná anotace stavby(zaøízení):
Projektant pozemkových úprav: (Souhlas, razítko a podpis)
Projektant zaøízení (autor realizaèního projektu): (Souhlas, razítko a podpis)
Dodavatelská firma/název: (Souhlas, razítko a podpis)
IÈ:
Poznámka: Struèné hodnocení pozemkového úøadu na str. 2 pøihláky.
27
Struèné hodnocení pozemkového úøadu:
Kontaktní jméno pracovníka pozemkového úøadu: Datum: Potvrzení úhrady prezentaèního poplatku:
Razítko, podpis
28
Zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek ... Dokonèení èlánku ze strany 25 -
námitkám nevyhoví, pak nesmí po dobu 45-ti dnù uzavøít smlouvu. Uchazeè mùe podat (do 10-ti dnù od obdrení rozhodnutí zadavatele) ádost o pøezkoumání úkonù zadavatele k Úøadu.
g) Ukonèení veøejné zakázky Zruení zadávacího øízení (§ 84) si zadavatel nemùe vyhradit bez udání dùvodu. U zjednodueného podlimitního øízení (ZPØ) je oprávnìn zruit zadávací øízení do doby uzavøení smlouvy. Písemná zpráva není povinná (§ 85), lze si u ZPØ doporuèit jako dùkazní prostøedek. Veøejný zadavatel je povinen do 48 dnù po uzavøení smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího øízení k uveøejnìní. Sankce za nedodrení postupù stanovených zákonem pro zadávání veøejných zakázek mùe uloit: a) Úøad pro ochranu hospodáøské soutìe ve výi 5% z ceny zakázky, max. 10 000.000,- Kè (§120) b) Nejvyí kontrolní úøad cestou finanèních úøadù jako: - Odvod do výe neoprávnìnì pouitých prostøedkù - Penále ve výi 1 promile za kadý den, a do výe ceny díla Upozoròuji, e u veøejných zakázek nelze poskytnout zálohy na období delí jak jedno roèní ètvrtletí. Omezení je dáno rozpoètovými pravidly c) Finanèní úøad II. Jednací øízení bez uveøejnìní (JØBU) Podmínky pouití JØBU zákon vymezuje v ustanovení § 23 a lze je rozdìlit na: a) obecné, uvedené v odstavci 1 a 4 b) speciální, uvedené v odstavci 5 a 9 Z obecných podmínek je nároèná aplikace odst. 4, nebo v písmenu a) se uvádí pro pouití:
-
-
technické dùvody, pod které lze zaøadit technickou sluèitelnost, nesluèitelnost s pùvodní zakázkou, technická øeení chránìná obchodním tajemstvím, smluvnì chránìné výrobní nebo technologické postupy umìlecké dùvody, pøedevím ochrana poruení autorských práv dle zák. è. 121/2000 Sb., o právu autorském ochrana výhradních práv, napø. chránìných prùmyslových práv (patent, uitný vzor, prùmyslový vzor, ochranná známka, apod.) duevní vlastnictví, napø. know how.
U písmene b) lze uvést: havárie, ivelní pohromy, ohroení zdraví a ivota lidí, pøímé a nevratné pokození ivotního prostøedí. U speciálních podmínek pouití potíe èiní právnì uplatnìní odst. 7, nebo rozliuje: a) dodateèné stavební práce nebo dodateèné sluby Pro uití daného zpùsobu zadání jsou dùleité následující podmínky: - dané práce nebyly obsaeny v pùvodních zadávacích podmínkách - nemohou být technicky nebo ekonomicky oddìleny od pùvodní veøejné zakázky - jsou nezbytné pro dokonèení pøedmìtu pùvodní veøejné zakázky. Pøi splnìní podmínek lze rozíøit zakázku, pokud celkový rozsah nepøekroèí 20% ceny pùvodní veøejné zakázky. V daném pøípadì doporuèuji uít ustanovení o rezervách. III. Veøejné zakázky malého rozsahu Veøejné zakázky malého rozsahu jsou ustanovením § 18 odst. 3 vyjmuty z reimu zadávání dle zákona o veøejných zakázkách. Veøejný zadavatel je vak povinen dodret zásady uvedené v § 6, tj.: - dodret zásady transparentnosti, - rovného zacházení, - zákazu diskriminace. Záleí na veøejném zadavateli, zda vypracuje pro zadávání vnitøní smìrnici, metodický pokyn, resp. nechá na svém volném uváení, jak bude postupovat. Doporuèuji vdy pøimìøenì, ale v minimálním rozsahu uít zadávacího postupu poadovaného pro zjednoduené podlimitní øízení.
PROLAND - software pro zpracování pozemkových úprav DokonËenÌ Ël·nku ze str. 15 Kontroly Aplikace PROLAND disponuje rozs·hl˝m apar·tem kontrol. Jde p¯edevöÌm o kontroly vstupnÌch podklad˘, kdy se nap¯. ovϯuje soulad mezi grafikou (katastr·lnÌ mapou, mapou parcel zjednoduöenÈ evidence) a pÌsemn˝m oper·tem. DalöÌ kontroly testujÌ mapu novÈho rozmÌstÏnÌ pozemk˘. Dok·ûÌ najÌt a p¯ÌpadnÏ i automaticky odstranit ¯adu dÌlËÌch nesrovnalostÌ, kterÈ se p¯i tak komplikovanÈ Ëinnosti, jakou navrhov·nÌ nov˝ch pozemk˘ bezesporu je, mohou velmi snadno vyskytnout. Kontrola takÈ zajiöùuje moûnost akceptace mapy n·vrhu jako novÈ digit·lnÌ mapy, po doplnÏnÌ ËÌsel bod˘, vnit¯nÌ kresby a dalöÌch nezbytn˝ch prvk˘.
Nov˝ v˝mÏnn˝ form·t P¯estoûe st·vajÌcÌ pr·vnÌ p¯edpisy zatÌm nevyûadujÌ pouûÌt nov˝ v˝mÏnn˝ form·t VFK pro import v˝sledk˘ pozemkov˝ch ˙prav do ISKN (vyhl·öka 190/ 1996†Sb. v†platnÈm znÏnÌ hovo¯Ì pouze o v˝mÏnnÈm form·tu schv·lenÈm »⁄ZK, coû splÚuje i star˝ form·t VKM; pokyny »⁄ZK Ë. 30 se zab˝vajÌ pouze geometrick˝mi pl·ny), uûivatelÈ aplikace PROLAND jsou p¯ipraveni vyhovÏt pot¯eb·m katastr·lnÌch pracoviöù a p¯edat v˝sledky pozemkov˝ch ˙prav ve formÏ zmÏnov˝ch vÏt VFK. V†tÈto oblasti firma GEPRO z˙roËila bohatÈ zkuöenosti s†tvorbou zmÏnov˝ch vÏt pro geometrickÈ pl·ny. Soubor VFK s†v˝sledky pozemkov˝ch ˙prav by mÏl podle poûadavk˘ »⁄ZK obsahovat navÌc oproti geometrick˝m pl·n˘m p¯i¯azenÌ parcel ke st·vajÌcÌm list˘m vlastnictvÌ, coû
PROLAND plnÏ respektuje. VlastnÌ funkce pro export pozemkov˝ch ˙prav VFK byla pojata obecnÏ a umoûÚuje vytvo¯it zmÏnovÈ vÏty i v p¯ÌpadÏ, ûe projekt pozemkov˝ch ˙prav byl zpracov·n jin˝m softwarem. PROLAND reaguje na typickÈ poûadavky uûivatel˘, kte¯Ì se zab˝vajÌ problematikou pozemkov˝ch ˙prav, kte¯Ì s aplikacÌ rostou a sv˝mi p¯ipomÌnkami dok·ûÌ ovlivnit smÏrov·nÌ dalöÌho v˝voje. Kompatibilita systÈm˘ PROLAND, MISYS a KOKEä umoûÚuje v˝hodnÈ sdÌlenÌ zpracov·van˝ch dat i pouûÌvan˝ch funkcÌ jednotliv˝mi ˙ËastnÌky v procesu pozemkov˝ch ˙prav. Geodeti, projektanti P⁄ i pracovnÌci pozemkov˝ch ˙¯ad˘ tak majÌ k†dispozici n·stroje a technologie, kterÈ pokr˝vajÌ naprostou vÏtöinu jejich poûadavk˘. NejjednoduööÌ zp˘sob, jak se se systÈmy PROLAND, MISYS nebo KOKEä sezn·mit podrobnÏji, je bezplatnÏ si je zap˘jËit k vyzkouöenÌ. ❑ ❑ ❑
Fotografie k Ël·nku ÑStudie protieroznÌ a protipovodÚovÈ ochrany v povodÌ »ernovickÈho potokaî v katastr·lnÌm ˙zemÌ obce Po¯Ìn