MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY
57
záøí 2006
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
PozemkovÈ ˙pravy Z·¯Ì 2006
MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY - ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad TÏönov 17 Tel.: 221 811 111 Fax: 224 810 478 117 05 Praha 1 E-mail:
[email protected], www .mze.cz www.mze.cz
Ë. 57
Obsah Str. 1.
Potøeba PÚ pro zemìdìlství a jejich podpora Agrární komorou ÈR Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory Èeské republiky
2.
Vývoj evidence pozemkového vlastnictví v Slovenskej republike po roku 1990 Ing. Josef Vanek, øeditel odboru pozemkových úprav Ministerstvo pôdohospodárstva SR
4.
Podpora pozemkových úprav z Evropského zemìdìlského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) Ing. Jana Pivcová,Ministerstvo zemìdìlství ÈR, odbor Ústøední pozemkový úøad
7.
Prezentace pozemkových úprav na výstavì Zemì ivitelka ve dnech 24. - 29. 8. 2006 v Èeských Budìjovicích Ing. Jana Pivcová, MZe ÚPÚ
8.
Zásady navrhování plánu spoleèných zaøízení a jeho náleitosti Ing. Václav A. Mazín, øeditel Pozemkového úøadu Plzeò
12.
Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka Ing. Jana Podhrázská, Ing. Milan Bilík, Ing. Novotný, Barbora Kotulánová, VÚMOP, oddìlení pozemkových úprav Brno
14.
Systém hodnocení vìtrolamù pro prùzkumné, návrhové a projekèní úèely v KPÚ Ing. Jana Podhrázská, VÚMOP, oddìlení pozemkových úprav Brno Dr. Ing. Jaromír Mackù, ÚHUL Brandýs n/Labem
17.
Stopy zemìdìlské výroby v krajinì Ing. Vladimír Mackoviè, U 24 s.r.o. Praha
20.
Poznámky z tematického zájezdu do Øecka ve dnech 28. 5. - 4. 6. 2006 Ing. Antonín Svoboda, tajemník ÈMKPÚ
21.
Informace Ekologické mosty Ing. Pavel Gallo
22.
Století studijního oboru pozemkových úprav (k 140 výroèí narození J. Petøíka) Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., JU Èeské Budìjovice, zemìdìlská fakulta, katedra pozemkových úprav
24.
Jubilejní 15. mezinárodní konference pozemkových úprav v Jestøábí na Lipnì Ing. Zdenìk Burian, místopøedseda ÈMKPÚ
28.
Katalog vozovek polních cest - Zmìna è. 1 Ing. Ludvík Vébr, CSc., ÈVUT v Praze - Fakulta stavební
28.
Informace - Nový stavební zákon
ISSN 1214-5815
Zajiuje: Ing. Pavel Gallo - pøíprava a projektování, Perucká 1, 125 00 Praha 2 Tel./fax: 224 253 194 E-mail:
[email protected] Redakèní kolektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KNÍEK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. MILOSLAV VAÒOUS, Ing. VÁCLAV MAZÍN Za obsah èlánkù odpovídají autoøi. Neprolo jazykovou úpravou. Vychází v nákladu 850 ks. Tisk:
TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Milan Jandík Chmelová 2893, 106 00 Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha-západ Tel./fax: 272 651 728 Mob.: 606 591 235 E-mail:
[email protected]
Foto prvnÌ str. ob·lky Ing. Kamil Kaulich
PozemkovÈ ˙pravy
Potøeba PÚ pro zemìdìlství a jejich podpora Agrární komorou ÈR Dámy a pánové,
Se souhlasem prezidenta Agrární komory ÈR publikujeme jeho pøíspìvìk, pøednesený na mezinárodní konferenci Pozemkových úprav v Jestøábí, která se konala ve dnech 11. - 13. záøí 2006
svou úèastí chci demonstrovat, e Agrární komora ÈR má zájem v této dùleité a léta podceòované oblasti, jakými pozemkové úpravy nepochybnì jsou, spolupracovat. Mùj osobní názor, který nemám problém v rámci AK sdìlit a prosazovat je ten, e peníze, které se doposud dávaly na tuto èinnost byly nedostateèné. Proto také poadavek na jejich navýení v rozpoètu Mze na tento rok jsem zaøadil mezi jednací body pøi svém úvodním jednání s pøedchozím ministrem Mládkem na podzim minulého roku. Problém je v tom, e tato oblast byla dlouho podceòovaná a e se to bylo dokonce i urèité politikum. Chci zde sdìlit, e pro mnohé tento pohled pøetrvává dodnes a je tøeba trpìlivé práce, aby dolo k urèité normalizaci pohledu na pozemkové úpravy. Agrární komora je velký organismus, jejími èleny je celkem 103 tisíc pracovníkù. Èleny jsou zástupci vech forem hospodaøení, od soukromì hospodaøících rolníkù, pøes zemìdìlská drustva, akciové spoleènosti a spoleènosti s.r.o. Je tedy obtíné najít pevnou a jednotnou pozici.Vechno ale má svùj vývoj a mám pevný názor, e bránit potøebám a poadavkùm v této oblasti, je krátkozraká politika. Ten, kdo tak èiní, patnì èiní a ohrouje svoji budoucnost. Øíkám to zde otevøenì a jasnì, je to mùj konzistentní názor. Dámy a pánové, dovolte, abych vyuil této vzácné pøíleitosti a sdìlil Vám pøi této pøíleitosti nae pozice a názory na souèasný vývoj èeského zemìdìlství. Tato problematika podle mne nepøímo s postoji mnoha lidí k pozemkovým úpravám souvisí. To proto, abychom se dovedli lépe pochopit, protoe jedinì tak mùeme spolupracovat ku prospìchu celého venkova, nejenom zemìdìlství. Jsme a pøíli èasto zaøazováni do urèitých kategorií, jsme a pøíli èasto nálepkováni. Povauji to za nesprávné a domnívám se, e je tøeba zaèít spolu daleko více komunikovat. Stará známá pravda øíká, e problémy vyøeíme jedinì tehdy, kdy o nich budeme spolu mluvit. Ne nemluvit, ne psát si pøes média. Souèasná pozice Agrární komory ÈR k situaci èeského zemìdìlství je následující: l
ÈR etabluje agrární soustavu, která je v pøímém rozporu s oèekávanou budoucností v horizontu roku 2010 a 2013: - je zaloená na pøíjmech z dotací - je zaloena na postupném útlumu výroby - je zaloena na zvyování dovozù a postupném likvidování sobìstaènosti v jednotlivých druzích potravin - je charakteristická opodìným startem nepotravináøského vyuití zemìdìlské produkce, která by mìla nahradit èást naí tradièní výroby
l
èeské zemìdìlství se vyvíjí v zrcadlovém protikladu k ostatním resortùm NH ostatní resorty NH importují kapitál, zvyují výrobu a export svých výrobkù zemìdìlství sniuje výrobu a zvyuje dovozy (napø. záporné saldo agrárního zahranièního obchodu dosáhlo za 1. pol. 2006 mínus 17,4 mld. Kè a meziroènì zvýilo svùj propad o 20%) vìtina politikù, pracovníkù státní administrativy nás nebere
l
Závìrem svého struèného pøíspìvku, který si zdaleka neèiní nárok být úplný a vyèerpávající a spíe jde jenom o urèité teze, mnì dámy a pánové dovolte následující sdìlení èi vyznání: Zemìdìlství, kultura agri, neboli vzdìlávání zemì, není obyèejné povolání, ale je zároveò poslání. Vyrábíme potraviny a udrujeme krásnou a kulturní krajinu, která je naím domovem. Dìlali to po staletí nai pøedkové a dìlali to dobøe. Chceme to dìlat i my, nejlépe jak umíme. Nechceme, aby to za nás dìlal nìkdo anonymní v Brazílii, Argentinì èi jinde. Za kadým kilem u nás vyrobeného masa, litrem mléka èi jogurtem je tøeba vidìt kousek poseèené louky, zoraného pole, zamìstnaného èlovìka. Èeského èlovìka. To musí být nae filozofie, to musí být nae náboenství, o tom musíme pøesvìdèit nae politiky a hlavnì obèany. A na tom také musíme vzájemnì spolupracovat. Já vás o to ádám. Co øíci závìrem? Myslím si, e v této tìké dobì je tøeba pøipomenout, e koøeny, ze kterých jsme vzeli, jsou hluboké. Je tøeba si je uvìdomit, abychom mohli nabrat sílu a odvahu ostré problémy souèasnosti øeit. Abychom nepropadli panice, abychom nali schopnost se na jejich øeení dohodnout. Je tøeba si uvìdomit, e máme velkou historii. Èeské rolnického kolství, chmelaøství, sladovnictví, cukrovarnictví, rybníkáøství, travièkáøství, ale také k dnenímu tématu kartografie, úroveò vedení pozemkových knih apod. to byly obory, které budily ve svìtì respekt. Ale nejenom to. Mìli jsme agrárníka, politika Antonína vehlu, který mylenkovì ovlivnil nejen tehdejí Èeskoslovenský venkov a zemìdìlství, ale celý evropský kontinent. Ano pøátelé, nae koøeny jsou silné a hluboké. Je tøeba to vìdìt a je tøeba se podle toho chovat. To z èeho jsme vzeli, to, co dokázali nai pøedkové, to nás vechny zavazuje. Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory Èeské republiky 1
PozemkovÈ ˙pravy
Váení èitatelia, pred nieko¾kými týdòami sa uskutoènilo kadoroèné pravidelné stretnutie predstavite¾ov tátnej správy na úseku pozemkových úprav Èeskej republiky a Slovenskej republiky. Pri tejto príleitosti nám bola ponúknutá monos prezentova proces usporadúvania pozemkového vlastníctva v Slovenskej republike v odbornom bulletine Ústøedního pozemkového úøadu Ministerstva zemìdìlství Èeské republiky Pozemkové úpravy. S poteením sme privítali ponuku na komunikáciu s Vami prostredníctvom Váho periodika, nako¾ko z historického h¾adiska reprezentovaného spoluitím Èechov a Slovákov v spoloènom tátnom útvare je zrejmé, e znaèná èas obyvate¾ov Èeskej republiky, osobitne v pohranièných oblastiach, je vlastníkom èi spoluvlastníkom pôdy na území Slovenska. Je preto dôvodné predpoklada, e sa ich problematika obnovy evidencie pozemkového vlastníctva a pozemkových úprav v Slovenskej republike bezprostredne dotýka alebo sa v blízkom èasovom horizonte dotkne. Povaujeme preto za prospené, skôr ako sa doèkáte èlánkov prezentujúcich proces pozemkových úprav na Slovensku, oboznámi Vás n s vývojom evidencie pozemkového vlastníctva v Slovenskej republike po roku 1990, n s organizáciou a èinnosou tátnej správy na úseku pozemkových úprav v Slovenskej republike a n so súèasným stavom vykonávania pozemkových úprav na Slovensku
V˝voj evidencie pozemkovÈho vlastnÌctva v Slovenskej republike po roku 1990 Ing. Josef Vanek, øeditel odboru pozemkových úprav, Ministerstvo pôdohospodárstva SR v extraviláne a to poènúc prípadmi, keï prilo k zmene vlastníckeho práva alebo k zmene pôvodného pozemku po 1. 1. 1991. Pod pôvodnými nehnute¾nosami sa rozumejú pozemky, ktoré sú evidované poznámkou v èasti D listov vlastníctva alebo sú evidované ete v evidenèných systémoch pozemkovej knihy, pozemkového katastra, vo výsledných parcelaèných plánoch a neboli evidované v súbore C evidencie nehnute¾ností, èi neskôr katastra nehnute¾ností. Údaje evidencie vlastníckeho práva k pôvodným nehnute¾nostiam sa ukladali v samostatnom subregistri údajov o pôvodných nehnute¾nostiach so struèným oznaèením písm. E. Evidencia vlastníckeho práva k pôvodným nehnute¾nostiam sa zakladala postupne. Pri zakladaní evidencie vlastníckeho práva k pôvodným nehnute¾nostiam sa rozliovali èasové obdobia: a) po 1.4.1991, (bené zápisy) b ) od 1.4.1964 do 31.12.1990, (II. etapa, dedièské rozhodnutia) c) pred 1.4.1964 (prejednané celé pozemkovokniné vloky)
Historický vývoj v pozemkovom vlastníctve zanechal na Slovensku ve¾mi negatívne skutoènosti v evidencii pozemkov a právnych vzahov k nim ako sú extrémna rozdrobenos pozemkového vlastníctva, neúplnos a nedokonalos doterajej evidencie, nedoloené vlastnícke vzahy a podobne. Extrémna rozdrobenos pozemkového vlastníctva sa týka jednak jeho technickej stránky t.j. ve¾kosti pôvodných pozemkovokniných parciel, ktoré sú predmetom vlastníckeho práva a s tým súvisiaceho ich poètu a jednak stránky právnej, t.j. ve¾kého rozsahu spoluvlastníckych podielov k jednému (malému) pozemku. Rozdrobenos pozemkového vlastníctva spoèíva aj v priestorovom rozptyle pozemkov toho istého vlastníka a sprevádza ju neúèelný tvar pozemkov, ich nedostatoèná prístupnos a pod), ba niekedy je moné výku spoluvlastníckeho podielu iba ako vyèísli. Poèiatkom roka 1993 bolo v 3 519 katastrálnych územiach Slovenskej republiky 12,5 mil. pôvodných (pred kolektivizáciou) pozemkov, z èoho 9,583 mil. boli pozemky v extravilánovej èasti katastrálnych území. Priemerná výmera pozemku v extraviláne je 0,45 ha, s priemerným poètom 12-15 spoluvlastníkov na jeden pozemok. Rozdrobenos pozemkového vlastníctva (sama alebo v spojení s inými okolnosami) sauje, dokonca v jednotlivých prípadoch vyluèuje ich evidenciu. Daná skutoènos negatívne ovplyvòuje prijímanie vlastníckych rozhodnutí v súvislosti s nakladaním s nehnute¾nosami i rozhodovanie orgánov verejnej správy, vznik zmluvných právnych pomerov medzi vlastníkmi a inými osobami (napr. uívate¾mi), ako aj vytváranie racionálnych hospodárskych celkov. Napokon je táto skutoènos zdrojom susedských a iných sporov oh¾adom urèovania vlastníctva. Vývoj disponovania s pozemkovým vlastníctvom a jeho evidencie má za následok existenciu tzv. nedoloených právnych vzahov (t.j. vzahov, ktoré nemono doloi listinou, ktorá by ho zakladala alebo osvedèovala). V celoslovenskom priemere je v intravilánoch evidovaný vlastnícky vzah k 69 % nehnute¾ností; v extravilánových èastiach k 5 % nehnute¾ností a v doèasnom, tzv. subregistri E k ïalím 10 % nehnute¾ností (kategórie, kde vlastníctvo je dokumentované na listoch vlastníctva); v ostatných prípadoch ide o právne vzahy dokumentované v pozemkovej knihe alebo v listinách, ktoré majú vlastníci, alebo ide o nedoloené právne vzahy. Od roku 1990 dochádza na Slovensku postupne k aktualizácii a obnove pozemkového vlastníctva a k obnove jeho výkonu. Rezort geodézie, kartografie a katastra zaèal zaklada evidenciu právnych vzahov k pôvodným nehnute¾nostiam
Pre kadé katastrálne územie a v prípade potreby aj pre jeho èas sa z existujúcich operátov urèil jeden, pod¾a ktorého sa mala zaklada evidencia pôvodných nehnute¾ností a evidencia vlastníckeho práva k pôvodným nehnute¾nostiam. Urèený operát mal v najväèej miere spåòa podmienku zobrazenia pôvodných nehnute¾ností v meraèskej èasti operátu a prísluných údajov (parc. èíslo, výmera, druh pozemku) v písomnej èasti operátu. V prípadoch zjednoteného operátu pozemkového katastra s operátom pozemkovej knihy urèeným operátom bol operát pozemkového katastra. V prípadoch nezjednoteného operátu pozemkového katastra s operátom pozemkovej knihy, ak je operát novomeraèský alebo po reambulácii, resp. po komasácii, urèil sa tento. Ak v ïalích prípadoch nezjednoteného operátu bol k dispozícii len pozemkovokniný operát alebo pôvodný katastrálny operát (zaloený v r. 1858 a 1885), alebo operát katastrálnych náèrtov, vykonala sa vo¾ba z týchto, alebo operátu náhradného (vyhotoveného v rokoch 1954 a 1960). V takomto prípade sa mohol urèený operát dopåòa z èastí ostatných operátov, ktoré boli k dispozícii s potrebou preèíslovania parcelných èísiel tak, aby zachovávali jednotný èíselný rad a vyluèovali duplicitu. Úplnos údajov o pôvodných nehnute¾nostiach a vlastníkoch sa zistila identifikáciou, prièom pod identifikáciou pôvodnej nehnute¾nosti sa rozumie porovnanie údajov uvádzaných v pozemkovokninej vloke, zápisnici, protokole alebo v listine s údajmi obsiahnutými v operáte urèenom ako podklad pre 2
PozemkovÈ ˙pravy
(v extraviláne), nebolo moné riei prípady nedoloených vlastníckych vzahov ako aj zjavné nezrovnalosti, ktoré vznikli prechodom vlastníckeho práva zo tátu na obce a ïalích nezrovnalostí, ktoré vznikli na základe notárskych osvedèení. Tieto nezrovnalosti boli následne prostredníctvom registrov spracovaných pod¾a zákona o pozemkových úpravach zapísané v katastri nehnute¾nosti na listoch vlastníctva. Skúsenosti a výsledky vak ukázali, e len postupmi pod¾a katastrálného zákona a zákona o pozemkových úpravach je usporiadanie pozemkového vlastníctva na Slovensku v prijate¾nom èase nezvládnute¾né. Preto parlament Slovenskej republiky prijal 11. 07. 1995 zákon è. 180 o niektorých opatreniach na usporiadanie pozemkového vlastníctva k pozemkom, ktorý celý proces usporiadania pozemkového vlastníctva, a nielen v kolektivizovanom extraviláne urých¾uje a skvalitòuje. Pod¾a tohto zákona Ministerstvo pôdohospodárstva SR a Úrad geodézie, kartografie a katastra SR obnovujú evidenciu niektorých pozemkov a právnych vzahov k nim zostavovaním registra obnovenej evidencie pozemkov (ROEP). Zmyslom registra obnovenej evidencie pozemkov je sústredi pokia¾ mono vetky údaje o pozemkoch v celom katastrálnom území a o právnych vzahov k nim tak, aby po zapísaní do katastra nehnute¾ností mohli by vyuívané ako údaje katastra. Celý procesný postup zostavovania registra obnovenej evidencie pozemkov je peciálny druh správneho konania pouívajúci v modifikovanej podobe katastrálne konanie a konanie o pozemkových úpravách, so spoloènou úpravou zisovania podkladov pre rozhodnutie, prerokovanie registra a jeho schválenie. Evidencia pozemkového vlastníctva sa pod¾a tohto zákona obnovuje v celom katastrálnom území, preto je potrebné vráti sa prostredníctvom registrov obnovenej evidencie pozemkov aj do tých katastrálnych území, kde boli zostavené a následne v katastri nehnute¾ností zapísané registre pod¾a zákona o pozemkových úpravách (RVP, ZRPS). Usporiadaním pozemkového vlastníctva pod¾a tohto zákona formou zostavenia registra obnovenej evidencie pozemkov, jeho schválenia, èím sa stane verejnou listinou a zapísania údajov o vlastníctve pozemkov do katastra nehnute¾ností sa dosiahne, aby právny vzah k pozemkom bol evidovaný v celom katastrálnom území na listoch vlastníctva. Schválený register obnovenej evidencie pozemkov je verejnou listinou a je podkladom pre zápis právnych vzahov (v tomto prípade najmä vlastníckych práv), ako aj ïalích údajov (napr. druh pozemku) k pôvodným nehnute¾nostiam ale aj k ostatným nehnute¾nostiam do katastra nehnute¾ností. Vzh¾adom na význam, ploný rozsah, finanèné náklady a dåku spracovania mono kontatova, e register obnovenej evidencie pozemkov je najväèím dielom v oblasti katastra nehnute¾ností od doby zavádzania evidencie nehnute¾ností v roku 1964. Register obnovenej evidencie pozemkov zásadne roziruje a mení truktúru a doterají rozsah popisných a geodetických informácii katastra nehnute¾ností. Treba len veri, e obnova evidencie niektorých pozemkov a právnych vzahov k nim pod¾a zákona Národnej rady Slovenskej republiky è. 180 o niektorých opatreniach na usporiadanie pozemkového vlastníctva k pozemkom bude ako prvá na území Slovenska dotiahnutá do úplného a úspeného konca,tým skôr,e vláda SR prijala v decembri roku 2005 s cie¾om vytvorenia stabilného podnikate¾ského prostredia záväzok ukonèi obnovu evidencie pôvodných pozemkov v spoloèensky akceptovate¾nom termíne, do roku 2011. Schválený a do katastra nehnute¾ností zapísaný register obnovenej evidencie pozemkov je jednou z podmienok nariadenia alebo povolenia pozemkových úprav. Aj preto taký dôraz na zintenzívnenie konania o obnove evidencie pôvodnych pozemkov a právnych vzahov k nim, veï zo súèasných 3 542 katastrálnych území sa od roku 1995 zostavilo a do katastra nehnute¾ností zapísalo iba 1 885 registrov.
vedenie pôvodných nehnute¾ností a vlastníctva k pôvodným nehnute¾nostiam. Spravidla to bola identifikácia stavu pozemkovokniného na stav pozemkového katastra. V roku 1991 zaèal rezort Ministerstva pôdohospodárstva SR usporadúva pozemkové vlastníctvo peciálnym postupom spojeným aj s inými úlohami po¾nohospodárstva, lesného hospodárstva a rozvoja vidieka veobecne v konaní o pozemkových úpravách pod¾a zákona SNR è. 330/1991 Zb.o pozemkových úpravach. Pôvodný zámer vykona v èo najkratom èase projekty pozemkových úprav v rozsahu celého tátu, ako jediného komplexného spôsobu rieenia úloh tátu spojených s obnovením výkonu vlastníckych práv a usporiadania pozemkového vlastníctva, sa ukázal vzh¾adom na mieru technických nezrovnalostí v evidenènom systéme katastra nehnute¾ností a rozsah rozdielov medzi právnym a skutoèným stavom ako nereálny. Mapy katastra nehnute¾ností sú poznaèené nepresnosami, ich vypovedacia hodnota je nedostatoèná a súlad medzi súborom geodetických informácií (SGI), súborom popisných informácií (SPI) a skutoènosou je vzh¾adom na prakticky nezisované a nezameriavané zmeny v rámci revízie údajov katastra nehnute¾ností nedostatoèný. Rozsah nezrovnalostí v evidencii pozemkového vlastníctva presahuje stav bených rozdielov. A to do tej miery, e neboli zvládnute¾né tandardnými postupmi v rámci katastrálneho èi súdneho konania alebo dovtedajích peciálnych administratívnych konaní tak, aby znamenali v prijate¾nom èase významný posun v celotátnom meradle. Preto Ministerstvo pôdohospodárstva SR preruilo v roku 1992 väèinu projektov pozemkových úprav zaèatých z dôvodov potreby usporiadania vlastníckych pomerov a odstránenia prekáok ich výkonu vyvolaných historickým vývojom pred úèinnosou zákona o pozemkových úpravách, v etape spracovania registra pôvodného stavu a spolu s rezortom geodézie, kartografie a katastra navrhlo opatrenia legislatívneho a technického charakteru, s cie¾om urýchlenia a skvalitnenia procesu zisovania a evidencie právnych vzahov k pôvodným nehnute¾nostiam. Výsledkom toho bol zákon o katastri nehnute¾nosti z roku 1992, Koncepcia usporiadania pozemkového vlastníctva v Slovenskej republike z roku 1993 a zákon NR SR è. 180/1995 Z.z. o niektorých opatreniach na usporiadanie vlastníctva k pozemkom. Z Koncepcie usporiadania pozemkového vlastníctva v Slovenskej republike vyplynulo, e najskôr naèim spravi obnovu evidencie pozemkov v osobitnom administratívnom konaní, v rámci ktorého sa odstránia nezrovnalosti v evidencii pozemkového vlastníctva, vykona revíziu údajov katastra nehnute¾ností, a a potom zaèa vykonáva pozemkové úpravy. V osobitnom administratívnom konaní pod¾a zákona o pozemkových úpravach zaèalo Ministerstvo pôdohospodárstva SR zostavova u z ukonèených registrov pôvodného stavu podklady na zaloenie evidencie právnych vzahov k pôvodným nehnute¾nostiam a k ostatným nehnute¾nostiam v katastri nehnute¾nosti vo forme registra vlastníckych práv (RVP, zjednotené operáty) alebo zjednodueného registra pôvodného stavu (ZRPS, nezjednotené operáty). Register pôvodného stavu, ktorý sa spracovával ako súpis pozemkov alebo ich èastí, ktoré podliehajú pozemkovým úpravám, sa po preruení spracovával tak, aby mohol by ako záznamová listina na základe rozhodnutia správneho orgánu (obvodného pozemkového úradu) zapísaný do katastra nehnute¾ností, teda ako súpis údajov o pôvodných nehnute¾nostiach a ich vlastníckych vzahoch v extraviláne vo forme ZRPS alebo RVP. Takto zostavované registre predstavovali úradne zistený súhrn aktuálne dostupných údajov o pozemkoch, ktoré sú predmetom vlastníckeho práva, poskytujúci urèitú právnu istotu a súèasne nebrániaci neskoriemu preukázaniu vlastníctva veobecne platnými spôsobmi. Treba vak kontatova, e pri usporiadaní pozemkového vlastníctva pod¾a zákona o pozemkových úpravách sa vlastnícke právo zisovalo len mimo zastavaného územia obce 3
PozemkovÈ ˙pravy
Podpora pozemkov˝ch ˙prav z EvropskÈho zemÏdÏlskÈho fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) Ing. Jana Pivcová, Ministerstvo zemìdìlství, odbor Ústøední pozemkový úøad -
ÚVOD Èerpání dotací z Operaèního programu Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství (OP Zemìdìlství) bude ukonèeno v roce 2006, v roce 2006 konèí toti souèasné programovací období EU. Vybrané a pøijaté projekty v rámci OP Zemìdìlství bude mono dokonèovat a do roku 2008. Ji nyní se vak èlenské státy EU pøipravují na èerpání dotací do zemìdìlství a rozvoje venkova na období 2007-2013 a to ze zcela novì vznikajícího fondu s názvem Evropský zemìdìlský fond pro rozvoj venkova - EZFRV (European Agricultural Fund for Rural Development EAFRD). Dùvodem vzniku tohoto nového fondu bylo velké mnoství programù, systémù programování a rùzných systémù finanèního øízení a kontroly v souèasném programovacím období, co podstatnì zvýilo administrativní zátì èlenských státù a Komise. Snahou je získat pro rozvoj venkova jednotné financování a programový rámec. S ohledem na hospodáøské, environmentální a sociální prvky udritelnosti byly stanoveny tøi základní cíle zemìdìlství a rozvoje venkova na období 2007 - 2013: ◆ zvyování konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví podporou restrukturalizace ◆ zlepování ivotního prostøedí a krajiny podporou hospodaøení v území ◆ zvyování kvality ivota ve venkovských oblastech a podpora diverzifikace hospodáøských èinností. ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ DOKUMENT K realizaci tìchto cílù byl formulován základní legislativní dokument, kterým je Naøízení Rady (ES) c. 1698/2005 ze dne 20. záøí 2005 o podpoøe pro rozvoj venkova z Evropského zemìdìlského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). V Naøízení jsou cíle zemìdìlství a rozvoje venkova na období 2007 2013 rozpracovány v rámci 4 prioritních os: Osa I. Zlepení konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví Osa II. Zlepování ivotního prostøedí a krajiny Osa III. Kvalita ivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáøství venkova Osa IV. LEADER. Pro jednotlivé osy jsou v Naøízení definována tato opatøení: Osa I. Zlepení konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví Podpora zamìøená na konkurenceschopnost zemìdìlství a lesnictví se týká a) opatøení zamìøených na podporu vìdomostí a zdokonalování lidského potenciálu prostøednictvím: - odborného vzdìlávání a informaèních akcí, vèetnì íøení vìdeckých poznatkù a inovaèních postupù, urèených pro osoby èinné v zemìdìlství, potravináøství a lesnictví, - zahájení èinnosti mladých zemìdìlcù, - pøedèasného odchodu zemìdìlcù a zemìdìlských pracovníkù do dùchodu, - vyuívání poradenských slueb zemìdìlci a driteli lesù,
-
zøizování øídicích, pomocných a poradenských slueb pro zemìdìlství a poradenských slueb pro lesnictví, b) opatøení zamìøená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického potenciálu a podporu inovací prostøednictvím: - modernizace zemìdìlských hospodáøství, - zvyování hospodáøské hodnoty lesù, - pøidávání hodnoty zemìdìlským a lesnickým produktùm, - spolupráce pøi vývoji nových produktù, postupù a technologií v zemìdìlství, potravináøství a lesnictví, - zdokonalení a rozvoje infrastruktury související s rozvojem a pøizpùsobováním zemìdìlství a lesnictví, - obnovy potenciálu zemìdìlské produkce pokozeného pøírodními katastrofami a zavádìní vhodných preventivních akcí, c) opatøení zamìøená na zlepení kvality zemìdìlské produkce a produktù prostøednictvím: - pomoci zemìdìlcùm pøizpùsobit se nároèným normám zaloeným na právních pøedpisech Spoleèenství, - podpory zemìdìlcù, kteøí se úèastní programù jakosti potravin, - podpory seskupení producentù pro informaèní a propagaèní akce týkající se produktù v rámci programù jakosti potravin, d) pøechodných opatøení pro Èeskou republiku, Estonsko, Kypr, Lotysko, Litvu, Maïarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko týkajících se podpory pro èásteènì sobìstaèná zemìdìlská hospodáøství procházející restrukturalizací: 4
podpory na zøizování seskupení producentù.
Osa II. Zlepování ivotního prostøedí a krajiny Podpora podle tohoto oddílu se vztahuje na: a) opatøení zamìøená na udritelné vyuívání zemìdìlské pùdy prostøednictvím: - plateb za pøírodní znevýhodnìní poskytovaných zemìdìlcùm v horských oblastech, - plateb zemìdìlcùm ve znevýhodnìných oblastech jiných ne horských, - plateb v rámci Natury 2000 a plateb souvisejících se smìrnicí 2000/60/ES, - agroenvironmentálních plateb, - plateb na podporu dobrých ivotních podmínek zvíøat, - podpory neproduktivních investic; b) opatøení zamìøená na udritelné vyuívání lesní pùdy prostøednictvím: - prvního zalesnìní zemìdìlské pùdy, - prvního zavádìní zemìdìlsko-lesnických systémù na zemìdìlské pùdì, - prvního zalesnìní nezemìdìlské pùdy, - plateb v rámci Natury 2000, - lesnicko-environmentálních plateb, - obnovy lesnického potenciálu a zavádìní preventivních opatøení, - podpory neproduktivních investic. Osa III. Kvalita ivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáøství venkova. Podpora podle tohoto oddílu zahrnuje a) opatøení k diverzifikaci hospodáøství venkova, mezi nì patøí: - diverzifikace èinností nezemìdìlské povahy, - podpora zakládaní a rozvoje mikropodnikù s cílem napomáhat podnikání a rozvíjet hospodáøskou strukturu, - podpora cestovního ruchu; b) opatøení ke zlepení kvality ivota ve venkovských oblastech, mezi nì patøí: - základní sluby pro hospodáøství a obyvatelstvo venkova, - obnova a rozvoj vesnic, - ochrana a rozvoj dìdictví venkova; c) opatøení týkající se vzdìlávání a informování hospodáøských subjektù pùsobících v oblastech, na nì se vztahuje osa 3; d) opatøení týkající se získávání dovedností a propagace za úèelem pøípravy a provádìní strategie místního rozvoje.
PozemkovÈ ˙pravy
Osa IV. LEADER Pøístup Leader zahrnuje alespoò tyto prvky: a) strategie místního rozvoje podle jednotlivých oblastí, urèené pro øádnì vymezená subregionální venkovská území; b) partnerství mezi veøejným a soukromým sektorem na místní úrovni (dále jen místní akèní skupiny); c) pøístup zdola spojený s tím, e rozhodovací pravomoc týkající se vypracování a provádìní strategií místního rozvoje náleí místním akèním skupinám; d) víceodvìtvové navrhování a provádìní strategie zaloené na souèinnosti mezi subjekty a projekty z rùzných odvìtví místního hospodáøství; e) uplatòování inovaèních pøístupù; f) provádìní projektù spolupráce; g) vytváøení sítí místních partnerství. STRATEGIE Hlavní zásady spoleèné zemìdìlské politiky, trní politiky a politiky rozvoje venkova stanovila Evropská rada v Göteborgu (15. a 16. èervna 2001). Podle tìchto závìrù musí silná hospodáøská výkonnost jít ruku v ruce s udritelným vyuíváním pøírodních zdrojù a udritelnou úrovní produkce odpadù pøi zachování biologické rozmanitosti, uchování ekosystémù a zabránìní roziøování poutí. S cílem splnit tyto úkoly by spoleèná zemìdìlská politika a její budoucí vývoj mìly v rámci svých cílù pøispìt k dosaení udritelného rozvoje, a to zvýením dùrazu na podporu zdravých a kvalitních výrobkù a výrobních metod udritelných z hlediska ivotního prostøedí, vèetnì ekologické výroby, obnovitelných surovin a ochrany biologické rozmanitosti. Tyto základní mylenky byly zformulovány do zásadního strategického dokumentu Rozhodnutí Rady o strategických smìrech Spoleèenství pro rozvoj venkova (programové období 2007 2013). Strategické smìry Spoleèenství stanoví oblasti dùleité pro naplòování priorit Spoleèenství, zejména ve vztahu k cílùm udritelnosti a k Lisabonské strategii pro hospodáøský rùst a zamìstnanost a byly pøijaty s ohledem na Naøízení Rady (ES) c. 1698/2005. Spoleèná zemìdìlská politika a rozvoj venkova Zemìdìlství je nadále nejvìtím uivatelem venkovské pùdy a také klíèovým prvkem urèujícím kvalitu krajiny a ivotního prostøedí. Spoleèná zemìdìlská politika a rozvoj venkova získaly na dùleitosti a významu s nedávným rozíøením Evropské unie. Bez dvou pilíøù spoleèné zemìdìlské politiky, jimi jsou trní politika a politika rozvoje venkova, by
mnoho venkovských oblastí v Evropì èelilo rostoucím problémùm v oblasti hospodáøské, sociální a ivotního prostøedí. Evropský zemìdìlský model odráí mnohostrannou úlohu zemìdìlství, pokud jde o bohatost a rozmanitost krajin, potravináøských výrobkù a kulturního a pøírodního dìdictví. Uvedené závìry byly potvrzeny v závìrech Lisabonské strategie Evropskou radou v Soluni (20. a 21. èervna 2003). Reformovaná spoleèná zemìdìlská politika a rozvoj venkova mùe být v následujících letech klíèovým pøíspìvkem ke konkurenceschopnosti a udritelnému rozvoji. Z hlavních strategických priorit EU pro léta 20072013 s dùrazem na zvyování ekonomického rùstu, vytváøení nových pracovních pøíleitostí a udritelný ekonomický rozvoj vychází Národní strategický plán rozvoje venkova ÈR na období 2007 2013 (NSPRV). V odpovídajícím rozsahu jsou v nìm také reflektovány závìry summitù v Lisabonu a Göteborgu. Národní strategický plán rozvoje venkova ÈR zajiuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova (vyjádøené naøízením Rady (ES) è. 1698/2005) a cíli rozvoje venkova ÈR, odpovídajícími evropským strategickým smìrùm a tøem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana pøírody, ivotního prostøedí a krajiny, a rozvoj a diverzifikace venkovského ivota). NSPRV také zajiuje spolupráci a koordinaci s ostatními nástroji politiky ÈR a EU (strukturální politika, politika soudrnosti, ochrana ivotního prostøedí a pøírodních zdrojù, a rybáøská politika) s cílem zabránit pøekryvùm ve vyuívání tìchto nástrojù a jejich úèinným vyuíváním vytváøet synergické efekty. PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Národní strategický plán rozvoje venkova ÈR bude realizován v období let 2007 - 2013, prostøednictvím Programu rozvoje venkova ÈR na období 2007 2013 (PRV). Program rozvoje venkova ÈR na období 2007 - 2013 vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova a byl zpracován v souladu s naøízením Rady (ES) è. 1698/2005 a provádìcími pravidly uvedené normy. Program rozvoje venkova blíe specifikuje strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do provádìcí úrovnì a zajiuje tak jeho efektivní realizaci. Existence a realizace Programu rozvoje venkova ÈR pøispìje k dosaení cílù stanovených Národním strategickým plánem, tj. k rozvoji venkovského prostoru Èeské republiky na bázi trvale udritelného rozvoje, zlepení stavu ivotního prostøedí a sníení negativních vlivù intenzivního zemìdìlského hos5
podaøení. Program dále umoní vytvoøit podmínky pro konkurenceschopnost Èeské republiky v základních potravináøských komoditách. Program bude také podporovat roziøování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytváøet nová pracovní místa, sníit míru nezamìstnanosti na venkovì a posílit sounáleitost obyvatel na venkovì. Program, který bude schválen vládou ÈR, se vztahuje na území Èeské republiky a bude urèovat politiku rozvoje venkova ÈR v období 2007 - 2013. OSA I Zlepení konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví Osa I je zamìøena na podporu konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemìdìlské výrobì a v navazujícím potravináøství. Prioritní oblastí je modernizace zemìdìlských podnikù, pozemkové úpravy a pøidávání hodnoty zemìdìlských produktù, proto je na tyto úèely soustøedìno nejvìtí mnoství finanèních prostøedkù. Druhou prioritou osy je pøenos znalostí, jeho cílem je rozíøit vzdìlávání a poradenství a sníit vìkový prùmìr pracovníkù v zemìdìlství. Finanèní alokace na osu I èiní 22,4 % celkových prostøedkù EZFRV. OSA II Zlepování ivotního prostøedí a krajiny Prioritami osy II jsou podpora biologické rozmanitosti, zachování a rozvoj zemìdìlských a lesnických systémù s vysokou pøírodní hodnotou a tradièních zemìdìlských krajin, ochrana vody a pùdy a zmíròování klimatických zmìn. Cílem tìchto priorit je podpora zemìdìlských postupù etrných k ivotnímu prostøedí vedoucích k biologické rozmanitosti a podpora vhodných zemìdìlských systémù pro zachování venkovské krajiny, podpora ochrany ivotního prostøedí na zemìdìlské pùdì a v lesních oblastech s vysokou pøírodní hodnotou, ochrana jakosti povrchových a podzemních vodních zdrojù prostøednictvím opatøení zamìøených na protierozní ochranu a vhodné vyuívání zemìdìlského pùdního fondu a podpora vyuívání obnovitelných zdrojù energie prostøednictvím stávajícího lesnického potenciálu a moností jeho rozíøení a zachování pozitivních funkcí lesa. Finanèní alokace na osu II èiní 55,2 % celkových prostøedkù EZFRV. OSA III Kvalita ivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáøství venkova Prioritami osy III je tvorba pracovních pøíleitostí, podmínky rùstu a kvalita ivota na venkovì a vzdìlávání a místní partnerství. Cílem je vytvoøit pracovní místa a zajistit vyí pøíjmovou úro-
PozemkovÈ ˙pravy
veò obyvatel venkova; vytvoøit podmínky rùstu ve venkovských oblastech, zlepit vybavení a vzhled vesnic a veøejných prostranství a posílit sounáleitost obyvatel s místním prostøedím a dìdictvím venkova, dále zabezpeèit rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje malého a støedního podnikání a zlepení ivotního prostøedí venkovských sídel; pøispìt k vyí úrovni vzdìlanosti a uplatnìní na trhu práce venkovských obyvatel rozvojem poradenství a vzdìlávání a zvýit pouívání informaèních a komunikaèních technologií, iniciovat vytváøení a rozvoj místních partnerství a podporovat vyuití vnitøního potenciálu venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkovì a podporou venkovské turistiky. Finanèní alokace na osu III èiní 16,9 % celkových prostøedkù EZFRV. OSA IV Leader Prioritou osy IV je zlepení øízení a mobilizace pøirozeného vnitøního rozvojového potenciálu venkovských oblastí. Cílem je realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství. Projekty v ose IV Leader budou realizovány prostøednictvím opatøení osy I a III, nelze vyuít pouze nároková podpora v rámci opatøení Pøedèasný odchod do dùchodu v ose I. Podporu lze poskytnout na projekty, vymezené v rámci jednotlivých pøísluných opatøení os I a III, projekty spolupráce adatelù MAS a provoz Místních akèních skupin spojený s realizací strategického plánu Leader. Opatøení se realizuje na základì principù Leader. Finanèní alokace na osu IV èiní 5,0 % celkových prostøedkù EZFRV. Zbývajících 0,5 % celkových prostøedkù EZFRV bude poskytnuto na Technickou pomoc. EAFRD a pozemkové úpravy Pozemkové úpravy jsou jednou z oblastí, do kterých bude smìrována podpora z EZFRV. Jejich zaøazení do rozvoje venkova na období 2007 2013 je opodstatnìno tìmito dokumenty a závìry: 1. Pozemkové úpravy jsou uvedeny jako oblast podpory v èlánku 30 Infrastruktura související s rozvojem a pøizpùsobením zemìdìlství a lesnictví Naøízení Rady (ES) c. 1698/ 2005: Podpora podle èl. 20 písm. b) bodu v) se mùe vztahovat pøedevím na operace související s pøístupem k zemìdìlské a lesní pùdì, s pozemkovými úpravami a melioracemi (land consolidation and improvement), dodávkami energie a vodohospodáøstvím. 2. V období leden a èerven 2005 se uskuteènilo v krajích 13 konferencí organizovaných Podvýborem pro
rozvoj venkova PSP ÈR, kraji a Spolkem pro obnovu venkova. Z kadé konference byly uèinìny závìry, které oblasti podpory a opatøení obsaená v Naøízení 1698/2005 úèastníci upøednostòují. V ose I. byla nejvíce preferována tato opatøení: - modernizace podnikù a infrastruktura pro zemìdìlství - komplexní pozemkové úpravy. V období leden a únor 2006 probìhly v regionech pracovní semináøe poøádané Ministerstvem zemìdìlství. Ze závìrù diskusí semináøù vyplynulo toto poøadí preferovaných opatøení pro osu I.: - posílení finanèních prostøedkù osy I pro modernizaci zemìdìlských podnikù - urychlení procesu KPÚ a zvýení finanèní podpory pro opatøení I.1.4 Pozemkové úpravy. Závìry z tìchto konferencí a semináøù byly zohlednìny pøi tvorbì strategického dokumentu. 3. Nutnost rychlejího provádìní pozemkových úprav v Èeské republice je akcentována v Národním strategickém plánu rozvoje venkova ÈR na období 2007 2013: Kapitola 1 Rozbor výchozího stavu hospodáøské, environmentální a sociální situace venkova ÈR a stanovení indikátorù, SWOT analýza slabé stránky: - nevyjasnìné vlastnické vztahy k pùdì - vysoký podíl pùd ohroených erozí a degradací - sníená retence vody v pùdì a krajinì, nedostateèná preventivní protipovodòová opatøení - nízká ekologické stabilita krajiny SWOT analýza ohroení: - pomalý proces komplexních pozemkových úprav. Kapitola 2 Celková strategie, pøenesení zájmù Spoleèenství a národní priority, podkapitola 2.4. Prùmìt Strategických smìrù Spoleèenství pro rozvoj venkova mezi klíèové akce jsou zaøazeny pozemkové úpravy. Kapitola 3 Strategie podle os, kvantifikované cíle a indikátory, Osa I z analýz vyplývá potøeba zajitìní a podpory pozemkových úprav. Kapitola 5 Vnitøní a vnìjí soudrnost NSPRV a doplòkovost s ostatními nástroji Spoleèenství pozemkové úpravy pøispìjí k identifikaci vlastnictví. 4. Skuteènosti uvedené v bodech 1. 3. se promítly pøi pøípravì a vytváøení Programu rozvoje venkova ÈR na období 2007 2013. Pozemkové úpravy jsou zaøazeny v ose I., prioritì I.1. Modernizace, inovace a kvalita, opatøení I.1.4. Pozemkové úpravy. 6
Podporu v tomto opatøení lze poskytnout na následující typy projektù: Realizace plánù spoleèných zaøízení na základì schváleného návrhu pozemkových úprav l l l
l
realizace opatøení ke zpøístupnìní pozemkù, realizace protierozních opatøení pro ochranu pùdního fondu realizace vodohospodáøských opatøení slouící k nekodnému odvedení povrchových vod a ochranì území pøed záplavami, realizace opatøení k ochranì a tvorbì ivotního prostøedí a zvýení ekologické stability krajiny.
Geodetické projekty l
l
l
zamìøení území a vech polohopisných prvkù a dalí geodetické práce provádìné za úèelem zpracování návrhu pozemkových úprav, vytyèení novì navrených pozemkù na základì schváleného návrhu pozemkových úprav, vymìøování pozemkù na základì § 21a zákona è. 229/1991 Sb., o úpravì vlastnických vztahù k pùdì a jinému zemìdìlskému majetku.
Pøíjemcem podpory budou pozemkové úøady. Pøijatelné výdaje, na které mùe být poskytnuta podpora, jsou od 300 tis. Kè do 50 mil. Kè na kadý jednotlivý projekt. Maximální výe podpory na jednoho pøíjemce podpory (tj. pozemkový úøad) mùe být 180 mil. Kè v období 2007 - 2013. Alokace finanèních prostøedkù na opatøení I.1.4. Pozemkové úpravy je navrena 23,61 % celkových prostøedkù osy I. Pouité zdroje: 1. Narízení Rady (ES) c. 1698/2005 ze dne 20. záøí 2005 o podpore pro rozvoj venkova z Evropského zemedelského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). 2. Rozhodnutí Rady o strategických smìrech Spoleèenství pro rozvoj venkova (programové období 2007 2013). 3. Národní strategický plán rozvoje venkova ÈR na období 2007 2013 (NSPRV) 4. Program rozvoje venkova ÈR na období 2007 - 2013 (PRV) Více informací na www.mze.cz, Podpora z EU a národní dotace, EAFRD. ❑ ❑ ❑
PozemkovÈ ˙pravy
Prezentace pozemkových úprav na výstavì Zemì ivitelka ve dnech 24. - 29. 8. 2006 v Èeských Budìjovicích Fotografie z výstavy na poslední stranì obálky
Ing. Jana Pivcová, MZe ÚPÚ
Ve dnech 24. 29.8.2006 probìhl ji 33. roèník mezinárodní výstavy Zemì ivitelka v Èeských Budìjovicích. V pavilonu B 4 byla umístìna expozice Ministerstva zemìdìlství a v rámci ní i prezentace Ústøedního pozemkového úøadu a Zemìdìlské agentury a pozemkového úøadu Èeské Budìjovice. Pavilon B 4 navtívil v den zahájení ministr zemìdìlství Ing. Jan Mládek, CSc. s èelnými pøedstaviteli resortu zemìdìlství; v sobotu 26. 8. pak do expozice Ministerstva zemìdìlství zavítal prezident ÈR Václav Klaus s manelkou v doprovodu ministra zemìdìlství, prezidenta agrární komory Ing. Jana Veleby, hejtmana JÈ kraje Jana Zahradníka a dalích významných hostù. Návtìvníci výstavy projevovali o expozici ÚPÚ i ZA a PÚ velký zájem, pøipravené informaèní materiály s problematikou pozemkových úprav byly v prùbìhu výstavy témìø zcela rozebrány. Souèásti doprovodného programu výstavy byl i semináø s názvem Pozemkové úpravy a rozvoj venkova, konaný pod zátitou MZe, MMR a Spolku pro obnovu venkova dne 25.8.2006 v pøednákovém sále pavilonu Z. Semináøe se zúèastnili starostové obcí, zástupci místních akèních skupin, pracovníci pozemkových úøadù a dalí odborná i laická veøejnost, ale také významní hosté jako námìstek ministra pro místní rozvoj Ing. J. Vaèkáø, námìstkynì hejtmana JÈ kraje paní Mgr. O. Kalèíková, pøedseda Svazu vlastníkù pùdy Ing. F. Janda a dalí. Semináø zahájil a øídil øeditel ÚPÚ Ing. J. Hladík. Úvodní slovo mìl prezident Agrární komory ÈR Ing. Jan Veleba. Zdùraznil význam pozemkových úprav pro zemìdìlství v ÈR a sdìlil, e AK ÈR má zájem o spolupráci v oblasti pozemkových úprav. Finanèní prostøedky na pozemkové úpravy byly v loòském i na poèátku letoního roku nedostaèující a AK se v jednáních s ministrem zemìdìlství také zasadila o jejich dodateèné získání ze zdrojù PF ÈR. AK ÈR je velmi irokou organizací sdruující zemìdìlce vech forem hospodaøení, z tohoto dùvodu zde existuje i iroké spektrum názorù a náhledù. Prezident AK osobnì vak pozemkové úpravy podporuje. Po té vystoupil ministr zemìdìlství Ing. Jan Mládek, CSc. Na úvod zdùraznil, e pøi jeho nástupu do funkce ministra bylo na pozemkové úpravy vyèlenìno v rozpoètu Mze pouze 50 mil. Kè, zasadil se o zmìnu zákona o PF ÈR a o navýení financí ze zdrojù PF na pozemkové úpravy ve výi 500 mil. Kè. Ministr chápe význam pozemkových úprav k vyjasnìní vlastnictví, zpøístupnìní pozemkù i ochranu a tvorbu krajiny. Pan ministr dále pøednesl pøíspìvek o významu pozemkových úprav pøi výstavbì liniových staveb a protipovodòové ochranì území. V následné diskusi vystoupil Ing. J. Martének z Jihomoravské oblastní poboèky ÈMKPÚ a poádal pana ministra
o zajitìní dostateèného objemu finanèních prostøedkù na pozemkové úpravy v roce 2007. Doporuèil vyèlenit prostøedky v rámci VPS. Pan ministr souhlasil s nutností zajistit finance ve výi, která je uvedena v Koncepci pozemkových úprav 2006 2008, nedoporuèuje vak jejich vyèlenìní ve VPS, ale pøiklání se k opìtnému vyuití zdrojù PF ÈR. Øeditel ÚPÚ Ing. Jiøí Hladík nastínil koncepci pozemkových úprav v letech 2006 2008 z pohledu potøeb jejich provádìní i moností zajitìní jejich financování z rùzných zdrojù. Pan Václav Petrus, pøedseda MAS Poumaví a starosta obce vihov pohovoøil o významu pozemkových úprav v západoèeském kraji a vyzdvihnul jejich význam pro obce zejména v oblasti návrhu plánù spoleèných zaøízení a jejich následné realizace. Upozornil, e starostové by se mìli aktivnì zapojit do procesu návrhu plánu spol. zaøízení a v rámci nìj definovat své poadavky a stanovit priority pøi realizacích. Dalím dùleitým aspektem je dle nìj propojení pozemkových úprav s územními plány obcí i územními plány vyích územních celkù. Dùleitá je také návaznost pozemkových úprav v rámci sousedících k.ú. z dùvodù øeení protierozní a protipovodòové ochrany a vyuití spoleèných zaøízení (zejména cest) pro agroturistiku. Pan Jiøí Netík, radní Jihoèeského kraje, pozdravil úèastníky semináøe jménem hejtmana Jihoèeského kraje. Zmínil, e Jihoèeský kraj povauje pozemkové úpravy za dùleitý nástroj pro vyjasnìní vlastnictví k pozemkùm a zdùraznil jejich význam zejména pøi protipovodòové ochranì území. Ing. Jana Pivcová, MZe odbor Ústøední pozemkový úøad, pøednesla pøíspìvek na téma Zadrení vody v krajinì prostøednictvím pozemkových úprav. Ing. Jaroslav Houba, starosta obce Sedlec, okr. Èeské Budìjovice, vyzdvihnul význam pozemkových úprav pro rozvoj obce. Podle jeho zkueností pozemkové úpravy napomáhají navracet krajinu do pùvodního stavu obnovou cest, liniové zelenì a dalích prvkù plánù spoleèných zaøízení. V okrese Èeské Budìjovice je velmi dobrá spolupráce mezi 7
Agenturou ochrany pøírody a krajiny a Pozemkovým úøadem. Na základì schválených návrhù pozemkových úprav jsou realizována ekologická opatøení v rámci Programu péèe o pùdu. Údrbu takto realizovaných opatøení zajiuje obec vlastními prostøedky, aktivnìji je také zapojeno místní Myslivecké sdruení. Vystoupení pana starosty doplnil krátkým pøíspìvkem Ing. V. ámal, vedoucí oddìlení krajinotvorných programù AOPK, støedisko Èeské Budìjovice. Objasnil principy èerpání dotací z krajinotvorných programù MP a zdùraznil, e pozemkové úpravy jsou jedineènou pøíleitostí pro realizaci ekologických opatøení v krajinì. Prezentaci èinnosti pozemkových úøadù a pøehled provádìných pozemkových úprav v Jihoèeském kraji pøednesla Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc., øeditelka ZA a PÚ Èeské Budìjovice. Doc. Ing. Z. Vakù, CSc., VÚMOPPraha vysvìtlil význam a vyuití bonitovaných pùdnì ekologických jednotek obecnì a zejména pøi pozemkových úpravách. Ing. Jan Bártl, soukromý zemìdìlec, zmínil na závìr význam pozemkových úprav z pohledu soukromého zemìdìlce. Nejvìtím pøínosem je podle nìj realizace opatøení ke zpøístupnìní pozemkù, pøièem zdùraznil, e lepí zkuenosti jsou s cestami zpevnìnými. Cesty doporuèuje navrhovat pokud mono v pùvodních historických trasách, nebo ty byly dány letitými zkuenostmi naich pøedkù zemìdìlcù. Dalí výhodou pozemkových úprav je scelení a vhodné uspoøádání pozemkù z pohledu hospodaøícího subjektu. Na závìr semináøe vystoupil v diskusi Ing. F. Janda, pøedseda Svazu vlastníkù pùdy a podìkoval za pozvání na semináø i za jeho organizaci. Pozemkové úpravy jsou dùleité jak pro podnikatelské aktivity v zemìdìlství, tak i pro rozvoj obcí. Prezentace místních akèních skupin (MAS) Nedaleko expozice MZe, v pavilonu F 2, byla prezentována evropská iniciativa a program LEADER prostøednictvím nìkterých místních akèních skupin (MAS) a Spolku pro obnovu venkova. Se slubami a informováním návtìvníkù v tomto pavilonu pomáhali také pracovníci pozemkových úøadù Strakonice, Tábor a Písek, kteøí se podílejí na administraci programu LEADER ÈR a problematiku v této oblasti tedy znají. I o tuto expozici s bohatým doprovodným programem (lidové kapely, ochutnávky regionálních a krajových specialit) byl ze strany návtìvníkù velký zájem.
PozemkovÈ ˙pravy
Z·sady navrhov·nÌ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ a jeho n·leûitosti Ing. V. A. Mazín, øeditel PÚ Plzeò V posledním období po vstupu ÈR do EU dolo k nárùstu realizací spoleèných zaøízení a zároveò se proces komplexních pozemkových úprav pøirozenì prohloubil v prùzkumných, pøípravných a návrhovì projekèních èinnostech. Je dobøe, e EU, na základì svých zkueností s rozvojem regionù a obnovou venkova, smìøuje podporu do ÈR, nikoli na zamìøování pozemkù a geodetické èinnosti, smìøující pouze k zápisu do KN, ale pøedevím na realizaci spoleèných zaøízení, co je skuteèným cílem celého procesu. Druhý faktor, který ovlivnil vìtí pracnost a potøebu vyí pozornosti projekènì návrhovým èinnostem, je to, e jednotlivé správní úøady a samosprávné orgány, povìøené pøenesenou pùsobností ve státní správì, se zdokonalily ve stanovení podmínek pro provádìní pozemkových úprav a daleko fundovanìji se zapojují do øeení vech souvislostí a dotèených zájmù. Zároveò byly prùzkumné a rozborové èinnosti novelou zákona o pozemkových úpravách precizovány, ale stále chybí podrobnìjí metodika této zásadní èinnosti, která ovlivní dalí prùbìh celé pozemkové úpravy. Pokud toti pozemkový úøad a zpracovatel nevìnují dostateènou pozornost a dostateèné finanèní prostøedky na vyhodnocení stanovených podmínek, podkladù, terénní prùzkumy a jejich zpracování, mùe dojít k zásadním chybám v plánu spoleèných zaøízení, které se pak ji následnì nedají odstranit. Tyto problémy projekènì návrhové praxe se zajímavým zpùsobem probíraly na poradì øeditelù pozemkových úøadù v Prùhonicích v letoním roce a byly jedním z hlavních témat diskuse. Mluvilo se mj. i o dodateèné potøebì aktualizace èi revize ji zpracovaných a odsouhlasených plánù právì z pohledu jejich nedostateènosti pøi projektování konkrétních opatøení. Z tìchto dùvodù se jeví jako vhodné, v této etapì celého procesu pozemkových úprav v ÈR, pøipomenout zásady navrhování spoleèných zaøízení, metodu zpracování plánu a náleitosti, které by podle zákona a vyhláky mìl tento fakturaèní celek obsahovat. Dalí text je vybranou èástí Generální metodiky KPÚ 2. verze, aktualizovaná v roce 2006, kterou pouívá Pozemkový úøad Plzeò jako interní metodickou pomùcku na základì zpracovaných 61 KPÚ.
KPÚ, ale i platná smlouva o dílo, kde jsou èasovì, vìcnì a finanènì vyjádøeny potøeby a rozsah této èinnosti pøi KPÚ. Ji v zadání KPÚ je vyjádøena nezbytná potøeba zpracování dalích studií posouzení irích územních vazeb a specifických podmínek (pøíl. vyhl. è. 545/02 Sb., bod 7). Z podstaty prací a na základì referencí a personálního vybavení zpracovatele uvedených v nabídce výbìrového øízení musí zpracovatel zvládnout syntézu výsledkù prùzkumù a rozborù, pøípadnì jejich doplnìní vlastním personálním obsazením firmy. Pokud studie nejsou zpracované pøed zadáním KPÚ, pak je vìc øeena ménì systematicky a je nutné v cenì pøípravné etapy kalkulovat s vìtím rozsahem prùzkumných a rozborových prací pøi dostateèné odborné erudici zpracovatele a jeho irího teamu specialistù. Zájmové území pro øeení konceptu návrhu spoleèných zaøízení není pouze obvod KPÚ, ale irí územní vazby vyhodnocené podrobným prùzkumem a rozborem, ale i studiemi irích vazeb nebo specifických podmínek. Mìøítko a mapový podklad pro tento plán je mapa SMO 1 : 5 000, protoe výsledná forma musí být v podobì digitální katastrální mapy. V tomto rozhodujícím momentì procesu KPÚ je dùleité si znovu uvìdomit, e jde o multidisciplinární obor, který se týká zemìdìlství, vodohospodáøství, lesního hospodáøství, ochrany pùdy a pedologie (bonitace), územního plánování, krajinného plánování, krajinné ekologie (ÚSES), ale i dopravního stavitelství, zemìmìøièství a katastru nemovitostí. Vechny tyto èinnosti, které patøí do rùzných resortù národního hospodáøství a jsou provádìny privátními osobami, by s oprávnìním, autorizací a ivnostenským listem, musí pozemkový úøad koordinovat a øídit ve smyslu zákona o pozemkových úpravách, ale i správního øádu a vech navazujících speciálních zákonù. Pozemkový úøad nemùe zasahovat do odborného provedení a omezovat tvùrèí pøístup zpracovatele, ale na druhé stranì musí kontrolovat dodrení zadání KPÚ, tedy dosaení dílèích, strategických a globálních cílù a zákonnost celého procesu. Zpracování konceptu plánu spoleèných zaøízení je tedy teamová práce, pøedevím projektanta KPÚ, pozemkového úøadu a zástupcù obce, pøípadnì zpracovatele ÚPD a dalích specialistù. Povinností pozemkového úøadu je, zajistit vyjádøení k plánu spoleèných zaøízení od pøísluných orgánù státní správy, obce a sboru. Vlastníci pozemkù se samozøejmì mohou zpracování zúèastnit také, ale je tøeba si uvìdomit, e plán spoleèných zaøízení øeí veøejné a obecní zájmy, nanejvýe zájmy spoleèné, a proto není praktické je v této fázi procesu smìovat se soukromými zájmy vlastníkù. Vichni vlastníci mají monost se vyjádøit k návrhu plánu spoleèných zaøízení a po úvodním jednání, po kterém následuje zpracování a veøejné projednání èistopisu.
Zpracování a schválení plánu spoleèných zaøízení (§ 9(812) zák. è. 139/02 Sb., § 9 vyhl. è. 545/02 Sb.) Závìreèným metodickým krokem, kterým je zavrena pøípravná etapa KPÚ, je zpracování návrhu plánu spoleèných zaøízení. Tato práce nemá pøímou souvislost s pøípravnými geodetickými pracemi nebo výpoètem nárokù vlastníkù a mùe být provádìná soubìnì. Zásadnì je tøeba si uvìdomit, e geodetické pøípravné práce i zpracovávání návrhu plánu spoleèných zaøízení jsou práce zabývající se veøejným zájmem a vlastníci pozemkù a obec byli o této èinnosti informováni pøi zahájení KPÚ. Není proto nutné a úèelné svolávat veøejné úvodní jednání pøed zpracováním návrhu plánu spoleèných zaøízení ani pøed jednoznaènì urèeném rejstøíku vlastníkù a provedených zmìnách katastrálního území, které pøesnì stanoví obvod KPÚ a úèastníky øízení. Plán spoleèných zaøízení je ideový plán øeení veøejných zájmù v území a zároveò investièní zámìr. Jedná se o první variantu krajinného plánu, který provede zpracovatel KPÚ (soukromá firma nebo pozemkový úøad - § 9(1) zák. è. 139/02 Sb.) na základì syntetického prùniku vech zpracovaných a vyhodnocených pøípravných, prùzkumných a rozborových prací. Z hlediska zásad krajinného plánování jde o druhý stupeò projektování, kdy první stupeò byl na úrovni oborových generelù (rozborù a prùzkumù). Zásadní úkoly pro zpracování návrhu plánu spoleèných zaøízení stanovuje Formulace zadání
Zásady a principy navrhování SZ (Mazín 2003) Pøi zpracování plánu spoleèných zaøízení je nutné zachovávat tyto zásady a principy krajinného plánování: -
8
zachování komplexnosti a multidisciplinárního charakteru, pøièem jde o respektování vech oborù, bez preference jednoho, na úkor druhých, princip integrace, tedy øeení vìcí v irích souvislostech a návazech, bez oborové nebo odborné izolovanosti tak, aby nebylo moné dopoutìt se zásadních chyb, princip polyfunkènosti, kdy navrená opatøení by mìla plnit více funkcí, ale pøi zachování své základní funkce, princip hierarchie, který rozdìluje jednotlivé prvky urèitého subsystému podle dùleitosti funkce. Tento princip doplòuje nebo limituje princip polyfunkènosti. Je nutné postupovat od hlavního k vedlejímu,
PozemkovÈ ˙pravy
-
3. kategorizace spoleèných zaøízení z hlediska souèasného stavu, funkce a významnosti
princip koncentrace, kterým se celý proces KPÚ soustøedí na nejdùleitìjí problém, ale i kolizních míst, princip priorit, který doplòuje princip koncentrace a je dùleitý pøi projednávání, financování a realizaci veøejných zájmù v území, zásada etapyzace návrhu a variantního øeení, která dává reálnost navrhovaným opatøením
Kategorizovat spoleèná zaøízení lze a po shromádìní a vyhodnocení vech výsledkù prùzkumù. Základní dvì kategorie spoleèných zaøízení tvoøí skuteèná, existující zaøízení a neexistující, navrhovaná k vybudování. Dále pak je dùleité posoudit u skuteèných zaøízení jejich technický nebo biologický stav a stupeò funkènosti. Podle toho lze dále kategorizovat tato spoleèná zaøízení na novostavby, modernizace nebo rekonstrukce. Dále je zøejmé, e existují i zcela funkèní spoleèná zaøízení, která je nutné pouze zamìøit a optimalizovat z hlediska majetkoprávního.
Konkrétní metodické kroky pøi zpracování konceptu návrhu spoleèných zaøízení v rámci vymezeného obvodu KPÚ: 1. prùmìt závazných a smìrných zámìrù ÚPD a) závazné návrhy na výstavbu veho druhu vèetnì dopravního obchvatu obce, ÈOV a pod. (o plochách navrených k zástavbì ve výhledu je nutné jednat s vlastníky a obcí. Rozhodující je zda vlastníci pùdy budou chtít, aby pozemky byly v obvodu KPÚ.) b) návrhy zmìn zpùsobù vyuívání pùdy zalesnìní, zatravnìní, výsadby ÚSES biokoridorù, biocenter (interakèní prvky nejsou závazné), vìtrolamù, poldrù apod. c) terénní úpravy terasování, protierozní meze, suché poldry a pod. d) podzemní a nadzemní vedení a jejich ochranná pásma veho druhu (eleznièní tra, elektrické vedení, plynovod, vodovod a dalí). Je vhodné v mapì plánu spoleèných zaøízení vykreslit místa køíení s inenýrskými sítìmi a také jejich ochranná a bezpeènostní pásma.
4. koordinace prùnikù a kolizních míst a hledání míry multifunkènosti prvkù a) urèení priority pøi støetu více veøejných zájmù na jedné lokalitì pøi vyuití principu polyfunkènosti (biocentrum a zároveò pásmo ochrany vodního zdroje) b) minimalizace poadavkù na zábor pùdy a omezení vyuívání produkèní pùdy pøi vyuití principu polyfunkènosti c) prostorová a funkèní integrace liniových prvkù do jednoho pozemku (BK + zatravnìný prùleh + letní cesta a pod.) 5. variantní øeení návrhu na výstavbu èi rekonstrukci prvkù a) rozdìlení navrených spoleèných zaøízení z hlediska naléhavosti a dùleitosti na: - nezbytnì nutná z hlediska zákonù, tedy stanovených podmínek dle § 6 (6) zák. è. 284/91 Sb. - doporuèená b) navrení prostorových variant pøi zachování funkce prvku (napø. dvì monosti situování BK na orné pùdì v rámci STG, dvì monosti vedení trasy polní cesty a pod.) c) identifikace a návrh na ochranu stávajících funkèních prvkù (spoleèných zaøízení)
Zpracovatel ÚPD musí autorizovat (ovìøit a potvrdit) pøenesené hranice obvodu vyèleòovaných ploch ÚPD do mapy plánu spoleèných zaøízení. Jde o grafickou transformaci, ale nìkdy pro nìkteré body je nutná terénní pochùzka. Není nutné zpracovávat dodatky k ÚPD v pøípadì posunu, upøesnìní a zmìn prùbìhu prvkù ÚSES, ale i jiných prvkù v krajinì vzniklých detailním zpracováním návrhu spoleèných zaøízení. Doplòky jsou nutné pouze pøi zásadních rozporech a zmìnách navrených staveb a zpùsobù vyuití území. 2. prùmìt výsledkù podrobného prùzkumu a rozborù (§ 3(5) vyhl. è. 545/02 Sb.) nebo studií posouzení irích územních vazeb a specif. podmínek (pø. vyhl. è. 545/02 Sb., bod 7d) a) cestní sí kategorie, druh navrené stavební èinnosti (novostavba nebo rekonstrukce) a navazující objekty (mostek, brod a pod.) b) ÚSES a VKP, pokud je ÚSES v ÚPD, pak rozdìlit na závazné skladebné èásti ÚSES a smìrné návrhy cílového stavu les, louka, podobnì registrované VKP a VKP ze zákona (niva, nikoli moèál, les, raelinitì), pøírodní památky a reservace jejich GP vèetnì ochranných zón. c) zákres nesouladù druhù parcel se skuteèností a ménì smìnitelných pozemkù (moèály, remízky, rozorané louky, znehodnocené zemìdìlské pozemky apod.) - § 3(3) vyhl. è. 545/02 Sb. d) zákres systematicky odvodnìných ploch nebo ploch se závlahou, návrh odvodnìní e) vyhláená pásma ochrany vodních zdrojù, inundaèní území (Q 100 zátopová èára) f) eroznì ohroené plochy a návrh opatøení (vybudování protierozní meze, zatravnìní jako agrotechnické opatøení, zasakovací pás, vìtrolam, organizace pozemkù, støídání plodin apod.) g) asanace hydrografické sítì, infiltraèních zón a degradovaných pùd (zatravnìní drah soustøedìného odtoku, høbetnic, rozvodnic, mìlkých skeletovitých pùd, zalesnìní pùd, malé retenèní nádre, rekultivace) h) návrh protipovodòových opatøení chránících zástavbu i) revitalizace tokù, recipientù a nádrí, návrhy na zvýení retence krajiny a retardace odtoku vody j) ochrana prvkù kulturní a historické hodnoty ve smyslu krajinného rázu, ochrana struktury pozemkù a mìøítka krajiny, estetické a krajináøské pohledy
6. optimalizace velikosti, tvaru a smìru obhospodaøování blokù po lokalizaci vech SZ, tedy jak stávajících tak navrených lze pøistoupit k návrhu zpùsobu obhospodaøování vlastních zemìdìlských pozemkù, pøedevím orné pùdy. Nejde ani tak o øeení TTP, ale o návrh optimálního smìru pojídìní mechanizmù po bloku orné pùdy, kterému by se mìla podøídit velikost a tvar pozemkù a parcel orné pùdy. Jestlie jde o svaitìjí pozemky s tendencí k ploné erozi, je ádoucí delí stranu pozemkù situovat po vrstevnici. Optimalizaci jde o to nevytváøet. 7. koordinace jiných projektù podpùrných programù návaznost na obnovu venkova, program péèe o krajinu, revitalizace tokù, drobné vodohospodáøské stavby, programy EU a dalí. Z charakteru uvedených metodických krokù vyplývá, e návrh plánu spoleèných zaøízení není pouhá syntéza, ale tvùrèí hledání optimální varianty, která nabízí manévrovací prostor pro následující jednání s vlastníky a jejich zastupujícím sborem, ale i obcí a jejím zastupitelstvem èi radou. Jeliko se jedná pouze o ideový zámìr a první variantní pøedstavu, není vhodné zpracovávat v konceptu návrhu textovou èást, ale postaèí pouze pøehledný zákres v mapì 1 : 5 000, nejlépe na podkladì ortofotomapy. V této fázi je ukonèena pøípravná etapa procesu KPÚ a je moné pøistoupit k návrhovì projekèní etapì. 8. konzultace s rozhodujícími orgány státní správy návrh (koncept) plánu spoleèných zaøízení je nutné pøedloit orgánùm, které jej budou podle § 9(10) zák. è. 139/02 Sb. odsouhlasovat. Jedná se o: katastrální úøad (zmìny k.ú., obvod KPÚ), orgán územního plánování (pozemky zastavìné a urèené k zástavbì), stavební úøad, orgán ochrany ZPF (zmìny druhù pozemkù, eroze, degradace pùdy), vodohospodáøský orgán nebo správce toku (PO, zátopové 9
PozemkovÈ ˙pravy
území, Q 100, povodnì), orgán státní správy lesù (návrhy na zalesnìní a pøevody do ZPF).
5. zámìr (navrený typ nového zaøízení a cílová pøedstava. Odùvodnìní navrhovaného typu, druhu, pøípadnì kategorie spoleèného zaøízení. Zváení monosti upøednostnìní organizaèních a agrotechnických opatøení pøi ochranì pùdy, vody a krajiny pøed technickými (§ 9(4) vyhl. è. 545/02 Sb.). 6. pøípadné køíení kolize a støety zájmù, technické problémy, koordinace s inenýrskými sítìmi, melioracemi a závlahou nebo jiným spoleèným zaøízením. 7. budoucí doporuèený vlastník (správce) rozdìlení na stát, obec a ostatní vlastníci.
Tato konzultace s orgány je vhodná v souvislosti s prùbìhem úvodního jednání, kdy je vhodné, aby pøedkládaný koncept mìl podporu tìchto rozhodujících orgánù a nedocházelo k neshodám pøed vlastníky ji na poèátku øízení. Náleitosti a osnova plánu spoleèných zaøízení Elaborát plánu spoleèných zaøízení vzniká postupnì ji v pøípravné etapì KPÚ. Na shromádìné podklady a doklady dle § 1 vyhl. è. 545/02 Sb. navazují studie irích vazeb a specifických podmínek a podrobné prùzkumy a jejich vyhodnocení (§ 3). Dále se urèí obvod pozemkových úprav a provedou se pøípadné zmìny katastrálních hranic (§ 6). Pøed tím stanoví správní úøady podmínky pro provádìní pozemkových úprav § 6(6) zák. è. 139/02 Sb., které je nutné vyhodnotit v rámci dílèích vyhodnocení vech podkladù, prùzkumù a rozborù. Zároveò poskytnou pozemkovému úøadu správci nadzemních a podzemních vedení a zaøízení potøebné informace dle § 9(3) zák. è. 139/2002 Sb. Vekeré výe uvedené dílèí výsledky pøípravné etapy KPÚ se musí smysluplnì zaøadit do elaborátu plánu spoleèných zaøízení a to tak, aby se zbyteènì neopakovaly stejné informace a elaborát byl pøehledný nejen pro zpracovatele, ale i zadavatele a pøedevím vlastníky, sbor, obce, zastupitelstvo obce a jednotlivé správní úøady, které dokument schvalují. Proto je dobré se pøi zpracování tohoto dokumentu øídit osnovou, která respektuje pøedepsané náleitosti plánu spoleèných zaøízení dané pøílohou vyhl. è. 545/02 Sb., bod 7 a pøedevím § 9 vyhl. è. 545/02 Sb., ale i dalími ustanoveními zák. è. 139/02 Sb. jako jsou § 9(14) vyuití státních a obecních pozemkù pro spoleèná zaøízení, § 12(1) a § 12(5) postup realizace spoleèných zaøízení. Jestlie se tato výe uvedená zákonná ustanovení systémovì seøadí, lze doporuèit následující osnovu dokumentu:
4. Variantní øeení - popis støetového místa a dùvody koordinace - monosti variantního øeení vèetnì výhod a nevýhod jednotlivých návrhù Toto øeení je nejen zakresleno do mapy, ale i popsáno vèetnì slabých a silných stránek jednotlivých variant. 5. Nezbytná potøeba vypracování podrobné projektové dokumentace a výpoètù navrených prvkù - odùvodnìní potøeby podrobného technického øeení konkrétního spoleèného zaøízení vèetnì podrobného výkopisného mìøení (projektové dokumentace jsou souèástí B) dokladové èásti plánu spoleèných zaøízení) - potøeba zjednoduené projektové dokumentace u biologických prvkù a opatøení - vekeré výpoèty erozní ohroenosti, prùtoèných profilù a podobnì 6. Pøehled o výmìøe pozemkù potøebných pro spoleèná zaøízení (bilance ploných nárokù na majetkoprávní vyrovnání) Protoe spoleèná zaøízení øeí pøevánì veøejné zájmy a zájmy obecní, umoòuje zákon vyuít pro tyto úèely státní pozemky. Pokud pak státní pozemky nejsou v obvodu pozemkové úpravy k dispozici, lze pouít pozemky obecní. Jestlie se ani tyto pozemky v obvodu pozemkové úpravy nenachází, je nutné, aby se ostatní vlastníci v obvodu pozemkové úpravy podíleli na vyèlenìní potøebné výmìry (§ 9(14) zák. è. 139/ 2002 Sb.). Z tohoto pohledu je také vyuívané ustanovení zákona o prodeji státní pùdy, který umoòuje blokovat státní pozemky pod spoleènými zaøízeními do doby majetkoprávního vyrovnání pøi pozemkových úpravách. K tomu, aby bylo moné zvolit strategii postupu majetkoprávního vyrovnání pozemkù pod spoleènými zaøízeními a jejich budoucí pøevod na obec èi jiný vhodný subjekt, je nutné provést lustraci státní pùdy v obvodu pozemkové úpravy. Tímto se identifikují státní pozemky a pozemky obecní, ale i blokované pozemky církevní a provede se jejich sumarizace. - celková výmìra pozemkù potøebná pro spoleèná zaøízení l stávající dle druhù spoleèných zaøízení l navrhovaná dle druhù spoleèných zaøízení
A) TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. Úèel a cíl plánu spoleèných zaøízení (pøevzaté ze zadání KPÚ a studií irích územních vazeb) - struèná charakteristika dílèích a strategických cílù KPÚ pøevzaté ze Zadání KPÚ - zásady a metody dosaení cílù a zpracování KPÚ, metodika zpracování plánu spoleèných zaøízení 2. Vyhodnocení podmínek stanovených správními úøady a výsledkù prùzkumu terénu (pøevzaté vyhodnocení z rozborù a prùzkumù) - § 9(3) zák. 139/2002 Sb. - ochrana ivotního prostøedí (pùda, voda, biota, protipovodòová ochrana, krajinný ráz) - dopravní systém a polní cesty - infrastruktura a inenýrské sítì - obvod KPÚ (katastrální úøad, obce vèetnì sousedních - vztah KPÚ k ÚPD vèetnì regulaèního plánu 3. Pasport spoleèných zaøízení (pøevzato z vyhodnocených výsledkù podrobného prùzkumu, stanovených podmínek a studií irích územních vazeb) - stávající, funkèní spoleèná zaøízení (struktura: polní cesty, ÚSES pùdoochranné prvky, kulturnì spoleèenské prvky) - spoleèná zaøízení navrená k rekonstrukci nebo novostavbì (struktura: polní cesty, ÚSES pùdoochranné prvky, kulturnì spoleèenské prvky)
Poznámka: spoleèná zaøízení, jako jsou doplòkové cesty, navrená pro fyzické osoby se v pøehledu neuvádí.
l l
-
l
Poznámka: u kadého spoleèného zaøízení je nutné uvést: 1. poøadové èíslo v rámci obvodu KPÚ a místní název trati 2. druh a kategorie spoleèného zaøízení 3. základní parametry objektu (náèrt jeho pøíèného profilu) 4. souèasný stav pozemku a vegetaèního krytu v terénu
l l
10
celková výmìra pozemkù pod spoleènými zaøízeními ve vlastnictví státu nebo obce, které se nebudou vymìòovat èíslo parcely výmìra parcely nebo èásti parcely celkové výmìry pozemkù pouitelných pro spoleèná zaøízení ve smyslu § 9(14) zák. è. 139/02 Sb. (To co je k dispozici k majetkoprávnímu vyrovnání.) státní pùda bez církevní (z toho výmìra získaná v prùbìhu pozemkových úprav výkupem nebo darem, pøípadnì vytipované pozemky k tomuto pøevodu ve smyslu § 9(13) zák. è. 139/02 Sb. obecní pùda vèetnì pøevedeného historického majetku ostatní vlastníci u spoleèných zaøízení, které jsou navreny k pøevodu na jinou osobu ne obec ve smyslu § 12(4) zák. è. 139/02 Sb.
PozemkovÈ ˙pravy
-
celková rekapitulace a strategie postupu pøi majetkoprávním vyrovnání (monosti vyuití státní a obecní pùdy)
7. Porovnání úhrnných výmìr druhù pozemkù mezi stavem KN, zjitìnou skuteèností a návrhem (spoleèné sdìlení MP ÈR a MZe ÈR è.j. OEK/1260/01, è.j. 18750/ 01, è.j. 18750/01-5050 a è.j. 18750/01-5010) -
-
evidenèní nesoulad druhù pozemkù KN se skuteèností (pøevzatý údaj z podrobných prùzkumù § 3(3) vyhl. è. 545/02 Sb.) kvantitativní úhrnné hodnoty TTP a lesních pozemkù evidovaných v KN a navrených plánem spoleèných zaøízení vèetnì ÚSES (pøírùstek plochy s trvalým porostem v rámci obvodu KPÚ) kvantitativní prostorovì funkèní rozmístìní návrhù spoleèných zaøízení s pùdoochrannou, vodohospodáøskou a protipovodòovou funkcí (optimalizace lokalizovaných prvkù) celkový efekt pozemkové úpravy z hlediska pøírùstku trvalých porostù a prostorovì funkèních zmìn (stav pøed a po pozemkové úpravì)
Poznámka: pøílohou v dokladové èásti pak je vyjádøení orgánu ochrany ZPF a orgánu státní správy lesù ve smyslu pøísluných zákonù a stanovených podmínek pro pozemkové úpravy
-
èíslo spoleèného zaøízení a jeho druh èi kategorie jednotkové ceny spoleèných zaøízení výkaz výmìr (m, ha apod.) orientaèní náklady (cena) spoleèného zaøízení celkové orientaèní náklady (investièní zámìr) KPÚ
8. Pøedbìný postup realizace spoleèných zaøízení ve smyslu § 12(1) zák. è. 139/02 Sb. (støednìdobý harmonogram) -
l l
-
orientaèní výpoèet finanèních nárokù na vybudování a rekonstrukci navrených spoleèných zaøízení doporuèené priority postupu realizace prioritní, naléhavá spoleèná zaøízení doplòující, ménì dùleitá monosti a návrhy na rùzné finanèní zdroje a podpùrné programy
V˝zkumn˝ ˙stav geodetick˝, topografick˝ a kartografick˝ OdvÏtvovÈ informaËnÌ st¯edisko 250 66 Zdiby, ⁄steck· 98, tel.: 284 890 351 linka 326, fax: 284 890 056, e-mail:
[email protected], http://www.vugtk.cz/odis
B) DOKLADOVÁ ÈÁST
Pozv·nka na semin·¯
1) protokol z kontrolního dne o schválení sborem 2) zápis z veøejného zasedání zastupitelstva, které schválilo plán 3) vyjádøení vech dotøených správních úøadù k plánu 4) pøípadný zápis z jednání ohlednì zmìn ÚPD 5) zadání pro zpracování projektové dokumentace spoleèných zaøízení 6) ostatní zápisy 7) projektové dokumentace na jednotlivá spoleèná zaøízení
VyuûitÌ sÌtÏ CZEPOS v†praxi a problÈmy s p¯ebÌr·nÌm v˝sledk˘ mϯenÌ GPS do katastru Praktick˝ n·vod pro zemÏmϯiËe, jak postupovat p¯i vyuûÌv·nÌ sÌtÏ permanentnÌch stanic CZEPOS a obecnÏ mϯenÌ GPS pro Ëinnost zemÏmϯiˢ, vËetnÏ pracÌ v katastru. Semin·¯ je urËen zejmÈna pro ˙¯ednÏ opr·vnÏnÈ zemÏmϯiËe a†˙¯ednÌky katastr·lnÌch ˙¯ad˘ a pracoviöù.
C) GRAFICKÉ PØÍLOHY
Kon· se v ˙ter˝ dne 17. ¯Ìjna 2006
1) pøehledná mapa 1 : 10 000 2) mapy prùzkumu podle jednotlivých odborností, dle potøeby (pøevzata z podrobných prùzkumù a rozborù) 1 : 5 000 (1 : 10 000) 3) mapa erozní ohroenosti s výpoèty (pøevzato z podrobných prùzkumù) 1 : 5 000 4) mapa plánu spoleèných zaøízení vèetnì variantního øeení 1 : 5 000 (1 : 10 000) 5) mapa inenýrských sítí 6) mapa odvodnìní a závlah (pokud nelze promítnout do mapy prùzkumù)
zaË·tek v 9.30, zakonËenÌ v 15.30 hodin. MÌsto kon·nÌ: D˘m odborov˝ch svaz˘, Praha 3 - éiûkov, vchod z†Havelkovy ul. (naproti sta dionu Viktoria éiûkov) s·l ÑP¯Ìtomnostì. Lekto¯i: Ing. Jan ÿeznÌËek, Ph.D., vedoucÌ odboru nivelace a gravimetrie ZemÏmϯickÈho ˙¯adu v Praze (Z⁄) Ing. Pavel Taraba, administr·tor sÌtÏ CZEPOS, Z⁄ Ing. Jaroslav N·gl, administr·tor sÌtÏ CZEPOS, Z⁄ Ing. Stanislav Vaö·t, ¯editel katastr·lnÌho pracoviötÏ Praha-z·pad
❑ ❑ ❑ 11
PozemkovÈ ˙pravy
Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka Ing. Jana Podhrázská, Ing. Milan Bilík, Ing. Novotný, Barbora Kotulánová, VÚMOP Praha, oddìlení pozemkových úprav Brno ÚVOD VÚMOP Praha, oddìlení pozemkových úprav Brno v souèasné dobì zpracovává na ádost pozemkového úøadu Tábor II. etapu studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka, pøítoku Lunice, do které se vlévá v obci Sobìslav. Øeené území povodí Èernovického potoka, vèetnì ploch dotèených katastrù má rozlohu cca 136 km2 a bylo rozdìleno na dvì èásti. I. etapa o rozloze 67 km2 byla dokon- dí, dále na vytipování vhodných profilù èena v roce 2004 a to po obec Mlýny. II. ke zøízení retenèních nádrí. Vedle záetapa od Mlýnù po Sobìslav se týká cca kladní kostry hydrografické sítì byly diagnostikovány také prvky hydrografic69 km2. Studie protipovodòové a protierozní ké mikrosítì a na základì podrobné anaochrany je øeena jako návrh komplex- lýzy faktorù ovlivòujících odtok z povoních prostorových a funkèních opatøení, dí byly hydrologicky posouzeny. V rámpro zlepení podmínek vyuití území, pro ci dílèích povodí byly dále etøeny elezvýení protierozní a retenèní schopnos- mentární odtokové plochy a v nich byly ti území. Úèelem a cílem protierozní ochra- urèeny základní smìry odtoku - odtokony je sníit rozsáhlou a nepøípustnou vod- vé linie, které slouily jako základ pro ní erozi v území, mající za následek de- urèení topografických faktorù pro výpogradaci pùd a zanáení recipientù, a v sou- èet erozního smyvu. Povodnì jsou obávaným jevem na vodèinnosti s protipovodòovou ochranou zvýit ochranu vlastní zástavby ohroených ních tocích s ohledem na kody na maobcí pøed úèinky extrémních povrchových jetku, kody v území a na ohroení lidských ivotù. Nebezpeèí je za povodní odtokù a transportovaných splavenin. Protierozní ochrana spoèívá v návr- na vech tocích, pøesto nebezpeènìjí jsou hu vhodných protierozních opatøení, nej- na malých povodích. Hlavním dùvodem èastìji biotechnických, v kombinaci s ná- jsou skuteènosti, e k nim dochází pøevrhem úprav hospodaøení na zemìdìlské vánì z pøívalových deù, které lze popùdì (delimitace druhù plodin, protieroz- mìrnì tìko pøedvídat, prùbìh povodní ní osevní postupy, popøípadì agrotech- je velmi rychlý a s ohledem na velikost povodí nelze provést pøedpovìï a hlavnická doporuèení). Protipovodòová ochrana je realizová- nì varování jako u povodní vìtích, kde na vymezením vhodných retenèních pro- postupová vlna je nìkolikanásobnì delstorù a návrhem retenèních nádrí k za- í. U tìchto povodní vyniká také mnodrení, popøípadì sníení extrémních hem výraznìji vliv jednotlivých èinitelù (sklon povodí, vegetaèní kryt, tvar povodí prùtokù v povodí. Vzájemnou kombinací a synergickým apod.) na velikost kulminaèního prùtoku. pùsobením obou postupù je docíleno komplexní ochrany povodí pøed neádoucí- POSTUP ØEENÍ ETAPY I mi úèinky povrchového odtoku. V rámci analýzy skuteèného stavu by- 1. Vodohospodáøské posouzení øeeného území ly shromádìny a vyhodnoceny mapové Pøedmìtem øeení byl rozbor odtokopodklady a popisné informace, údaje byly aktualizovány na základì terénních po- vých pomìrù, pøedbìný odhad velikoschùzek. Terénní etøení bylo zamìøeno ti pøítokù do závìrných profilù a návrh zejména na vystiení souèasného stavu na zadrení respektive zpomalení neádruhù pozemkù, na zjitìní projevù plo- doucích odtokových mnoství. Pro stanovení objemù odtokù a kulné a rýhové vodní eroze a zjitìní kod zpùsobených extrémními odtoky z povo- minaèních prùtokù byl vyuit program Orientaèní parametry retenèních nádrí OznaËenÌ
Sp [km2]
Q100 [m3.s/1]
W100 [tis.m3]
I-JavorniËko
1,66
10,3
67,3
II-Vackov
6,41
12,2
198
III-ävejcar
1,99
3,1
54,3
IV-H·jek
2,65
14,9
111
V-Pazderna
5,07
8,73
128
Vs Vr n [tis.m3] [tis.m3]
Vmax [tis.m3]
F [ha]
F1 [ha]
ST.HL. [m n.m]
DesQmax Dr. Hrádka, ERCN a dalí programové vybavení slouící k øeení vodohospodáøských výpoètù. Výpoèet maximálních odtokù poèítaný metodou CN byl proveden pro denní úhrny sráek s prùmìrnou dobou opakování N = 10, 20, 50 a 100 let.Bylo uvaováno i moné sníení maximálních prùtokù a objemù odtokù v uzávìrových profilech øeených povodí vlivem navrených protierozních opatøení. Protipovodòová a protierozní opatøení v krajinì, kterými se zmenují povrchové odtoky pøi vìtích srákách a omezuje se eroze zemìdìlské a lesní pùdy, zahrnují obvykle suché retenèní nádre. Na základì analýzy území byly vytipovány vhodné profily pro umístìní retenèních nádrí. Pro zvolené profily bylo provedeno oznaèení a výpoèty odtokových charakteristik. Pøi øeení základní koncepce retenèních nádrí byla pozornost soustøedìna na pramennou oblast Èernovického potoka a jeho horní èást po obec Mlýny vèetnì pravostranných pøítokù. Navrené ochranné nádre mají zadret èást objemu návrhové povodòové vlny, která se uvauje pro prùtok 100leté velké vody. Sníené prùtoky ve zmínìných vodoteèích mají zamezit vybøeování vody zejména v obcích Èernovice a Mlýny, jako i osad a osídlení v údolí Èernovického potoka a zmínìných pravostranných pøítokù, pøispìt ke stabilizaci stávajících koryt z hlediska eroze a zanáení, a v neposlední øadì zvìtit akumulaci podzemní vody zasakováním do podloí pøi zadrování povodòových prùtokù. Situování retenèních nádrí vycházelo z místních podmínek morfologických a inenýrskogeologických. Pro technicky správný i hospodárný návrh retenèní nádre jsou obvykle rozhodující místní morfologické a inenýrskogeologické podmínky. Z hlediska morfologie posuzujeme objemový ukazatel, který vyjadøuje kolik m3 vody zadrí v nádri 1 m3 objemu hráze. ÈSN 75 2410 doporuèuje, aby ukazatel neklesal pod hodnotu 4 a 5, a ukazatel vìtí ne 10 lze ji charakterizovat jako optimální. Z tohoto hlediska je vìtina navrených nádrí pøijatelná. Místní inenýrskogeologické pomìry byly posouzeny autorizovaným inenýrem pro geotechniku v øíjnu 2004 na základì orientaèního prùzkumu mìlkými vrty.
MAXNH [m n.m]
39 15,5
119
159,5
5,4
1,5
592
595,4
54 17
68,5
103
3,1
1,3
529
531,4
128
VI-Pod kostelem
1,07
4,6
41,9
17,6
41,9
59,5
2,7
VII-Z·rybniËnÌ
53,48
54,2
1690
38
585
768
16,3
12
2,4
509
515
MAXPH Q100tr [m n.m] [m3.s-1]
Ko
576
5,6
3,9
596
6,1
10,1
633,3
0
7,1
532
7,5
6,6
540
0
6,0
598
0
2,6
516
43,4
10,5
In In: Vmax [mil. KË] [KË.m-3]
12,4
78
13,7
132,7
55,7
72,5
PozemkovÈ ˙pravy
Sp Q100 W100 Vs Vrn
- plocha povodÌ, - stolet˝ pr˘tok, - objem povodÚovÈ vlny p¯i Q100, - objem st·lÈho prostoru, - objem norm·lnÌho retenËnÌho prostoru, - maxim·lnÌ objem n·drûe, - objemov˝ ukazatel, Vmax : 0, - investiËnÌ n·klad,
Vmax Ko In
ST.HL. - st·l· hladina, MAXNH - maxim·lnÌ norm·lnÌ retenËnÌ hladina, MAXPH - maxim·lnÌ p¯Ìpustn· retenËnÌ hladina, F - maxim·lnÌ plocha z·topy, F1 - plocha z·topy p¯i st·lÈ hladinÏ, O - objem hr·ze, - 100let˝ pr˘tok snÌûen˝ Vrn. Q100tr
2. Øeení erozní ohroenosti území Øeené území má znaèný podíl zemìdìlské pùdy, která je vìtinou zornìná. Zásadou protierozní ochrany proto bylo zamezit degradaci a ztrátám produkèní schopnosti pùd a zároveò ochránit zastavìnou èást obcí pøed úèinky povrchového odtoku. Na základì zjitìné míry erozního smyvu byly analyzované pozemky zaøazeny do stupòù erozního ohroení a graficky zpracovány podle následujících kriterií: Stupnì erozního ohroení
Mìlké pùdy (t/ha/rok)
Støednì hluboké pùdy (t/ha/rok)
Hluboké pùdy (t/ha/rok)
ohroení 1 2 3 4
limit 1 <1 1,1 - 2 2,1 - 3 >3
limit 4 <4 4,1 - 8 8,1 - 12 >12
limit 10 <10 10,1 - 20 20,1 - 30 >30
NÁSTIN ØEENÍ II. ETAPY
Vlastní návrh protierozních opatøení byl zpracován na základì výsledkù odtokových a erozních rozborù. Navrené liniové biotechnické prvky v zájmových povodích pøeruují délku svahu a odvádìjí vodu spolu s transportovanými splaveninami. Jsou navrhovány tak, aby maximálnì ochránily pùdu pøed dalí degradací vlivem eroze, zamezily transportu splavenin do niích partií území a zabránily tak odnáení produktù eroze. Funkce biotechnických prvkù je podpoøena návrhem organizaèních a agrotechnických opatøení. 2.1. Pøehled ploných a délkových parametrù navrených prvkù systému protierozní ochrany Na základì návrhu umístìní prùlehù bylo provedeno jejich pøedbìné nadimenzování. Definitivní výkopisné a polohopisné situování a úpravu parametrù vèetnì pøesných hydrotechnických výpoètù je moné provést teprve na základì pøesného geodetického zamìøení. Zatravnìní je navreno na ploe 27,16 ha. Parametry navrûen˝ch pr˘leh˘ (PRU)
Druhá etapa øeení protipovodòové a protierozní ochrany povodí Èernovického potoka organicky navazuje na první èást. V souèasné dobì byl proveden terénní prùzkum území, vyhotoveny rozborové mapy a analýza odtokových pomìrù. Byla navázána spolupráce s Povodím Vltavy, ZVHS a odborem ivotního prostøedí v Sobìslavi a Táboøe, od Pozemkového úøadu v Táboøe získány potøebné grafické a popisné informace. V rámci øeení vodohospodáøských pomìrù území bude proveden výpoèet transformace povodòové vlny soustavou nádrí, navrených jak v první tak ve druhé etapì. Bude dokonèena analýza erozních rizik a provedeny návrhy na ochranná opatøení, vèetnì pøedbìného pøehledu ploných a délkových parametrù technických opatøení a z toho vyplývající nároky na zemìdìlskou pùdu.
PRU
DÈlka [m]
ä̯ka [m]
Plocha [m2]
1 2 3 4 5 6 7
984 480 952 404 419 516 394
15 15 15 15 15 15 15
14755 7200 14283 6065 6286 7736 5906
Celkem
4149
-
62231
Parametry navrûen˝ch protieroznÌch mezÌ (PM)
ZÁVÌR Díky výborné spolupráci, ochotì a vstøícnosti pracovníkù uvedených organizací byly shromádìny dostupné matriály o území (kapacita upravených koryt tokù, nìkteré hydrologické charakteristiky, mapy odvodnìní, informace o technických parametrech stávajících nádrí, eroznì ohroených lokalitách a hospodaøení v povodí aj.). Studie jako výsledek analýzy území a jako koncepènì ucelený materiál bude slouit Pozemkovému úøadu v rozhodovacích procesech týkajících se napø. naléhavosti øeení pozemkových úprav v dotèených katastrech. Projektantùm se pak dostanou do rukou zpracované podkladové mapy a informace o limitech území.
Povodí èernovického potoka na Táborsku. Rybník Zmrhal.
PM
DÈlka [m]
ä̯ka [m]
Plocha [m2]
1 2 3 4 5
975 480 598 392 426
15 15 15 15 15
14621 7195 8973 5887 6396
Celkem
2871
-
43072
Povodí èernovického potoka, k.ú. Pøedboø - rybník Chobot. 13
PozemkovÈ ˙pravy
SystÈm hodnocenÌ vÏtrolam˘ pro pr˘zkumnÈ, n·vrhovÈ a projekËnÌ ˙Ëely v KP⁄ Ing. Jana Podhrázská, Ph.D., VÚMOP Praha, oddìlení pozemkových úprav Brno Dr. Ing. Jaromír Mackù, ÚHÚL Brandýs nad Labem 1. ÚVOD
2. MATERIÁL
Nae klimatické pomìry vytváøejí podmínky pro výskyt vìtrné eroze a pouívané zemìdìlské technologie intenzitu eroze jetì zvyují. Proto se studium úèinku vìtrolamù po mnoha letech znovu stalo pøedmìtem výzkumu. Potøebu øeení podpoøily i projevy poèasí v posledních letech, kdy srákový deficit vyvolává výskyt i velmi rozsáhlého sucha (Litschmann et Ronovský, 2004). Vìtina vìtrolamù v ÈR byla vysazována v padesátých letech minulého století. Postupnì pøestaly být udrovány a s tím se stala diskutabilní jejich úèinnost. V literatuøe i praxi jsou pro trvalé vegetaèní vìtrné bariéry pouívány termíny vìtrolam, ochranný lesní pás a liniový prvek. Význam tìchto termínù je chápán takto:
Jako podklady pro vypracování metodiky a pro hodnocení funkce vìtrolamù slouily následující materiály:
výsledky mohly být objektivnì pouity k hodnocení nejen samotných liniových prvkù, ale i jejich sítì v krajinì. Systém hodnocení bude slouit odborné veøejnosti k usnadnìní rozhodovacích procesù pøi navrhování nových funkèních prvkù a pøi zakládání sledu investic do krajiny. Pøedloená metodika kategorizace ovìøována na modelových územích.
Popisné podklady Druhová skladba OLP (ÚHÚL) Lesnická legislativa Terénní etøení vertikální a horizontální èlenìní vìtrolamù Obecné poadavky na funkèní prvky ÚSES, OLP a ostatní liniové vegetace (zakládání, údrba, parametry, druhová skladba)
Vìtrolam je prakticky jakákoliv trvalá døevinná vegetace liniového charakteru, vysázená nìkdy ivelnì a bez odborných znalostí a slouící k ochranì pùdy proti erozi. Mùe to být ochranný lesní pás, ale i alej, stromoøadí, stromy a keøe okolo budov, keøové ivé ploty apod. na lesní i nelesní pùdì. Liniový prvek je jakákoliv liniová døevinná vegetace na lesní i nelesní pùdì v krajinì, to znamená i taková, která nebyla primárnì urèená k ochranì proti vìtrné erozi (biokoridory, bøehové porosty, aleje, stromoøadí, keøové pásy apod.) ale mùe mít druhotný úèinek protierozní. Tato liniová vegetace plní také svoji úlohu v krajinné síti, nemùe být proto z hodnocení vylouèena. Metodika proto zahrnuje hodnocení vech liniových prvkù v krajinì. Ochranný lesní pás je døevinná vegetace, vysázená na pozemcích urèených k plnìní funkcí lesa (PUPFL) a slouící k ochranì proti vìtrné erozi. Struktura døevinné skladby, výsadba a parametry vycházely z primárního poadavku ochrany proti vìtrné erozi a byly provádìny odborníky na tuto problematiku. Proto kategorizace liniových prvkù vychází ze stanovených zásad skladby, výsadby a údrby ochranných lesních pásù (OLP). Funkci vìtrolamu mùe plnit jak jeho jednotlivý prvek, tak i celý vhodnì navrený systém tìchto prvkù, pøièem úèinek se projevuje nejen ve vìtrolamu samotném, ale pøedevím pak na jeho návìtrné a jetì více závìtrné stranì. Se stále zøejmìjí nutností øeit neuspokojivý stav vìtiny stávajících vìtrolamù na jiní Moravì vyvstává problém, jak objektivnì hodnotit liniové prvky, co na nich hodnotit a jakou mají jednotlivé faktory váhu. V rámci øeení výzkumného úkolu Mze 1R44027 byl vypracován metodický postup k hodnocení vìtrolamù, který byl vyuit jako první krok v metodì hodnocení funkcí liniových prvkù nejen jednotlivì, ale v ekologické síti krajiny. Øeení se soustøedilo zejména na vytvoøení systému kategorizace liniových prvkù podle jejich stavu a funkce tak, aby
Grafické podklady Ortofotomapy modelových katastrù Mapy ÚHÚL ZABAGED Mapy BPEJ
Srovnání poadavkù na funkce OLP a prvkù ÚSES OLP - vìtrolam
ÚSES
hospodaøení dle pravidel lesa zvl. urèení - prvky na PUPFLu
poadavek vysoké míry autoregulace zaloených skladebných prvkù
vìtrolam se øídí prostorovými parametry dle potøeby úèinku (prodouvavý, poloprodouvavý, neprodouvavý)
prvek ÚSES limitují min. parametry
maximální diverzita prioritní dùraz na protierozní funkci prvku
poadavek pestré a bohaté døevinné skladby vèetnì bylinného patra
3. METODY Metodika kategorizace liniových prvkù vychází ze dvou úrovní: A. Kategorizace liniového prvku B. Kategorizace systému liniových prvkù v krajinì Pøi vyuití vech popisných a grafických podkladù je zapotøebí terénním prùzkumem zjistit souèasný stav liniové vegetace v krajinì a provést podrobný popis. Teprve potom je mono pøistoupit k hodnocení jednotlivých zvolených parametrù. Pro úèely popisu souèasného stavu vìtrolamù byla vypracována pomocná tabulka: 3.1.VNÌJÍ A VNITØNÍ STRUKTURA PRVKÙ OLP ËÌslo prvku ö̯ka v˝öka odstup orientace †
m
m
m
OLP
d¯eviny (%) z·kladnÌ doplÚkovÈ doplÚkovÈ
ke¯e LT %
Pro úèely hodnocení souèasného stavu byl stanoven postup, který zohledòuje jednak poadavky na vìtrolamy jako prvky a jednak poadavky na zapojení do funkèní ekologické sítì krajiny. Byla vypracována metodika hodnocení, zaloená na kategorizaci parametrù jednotlivých vìtrolamù - druhové sloení, stáøí porostu, funkèní typ a jeho horizontální vertikální parametry (mezerovitost) - èást A a dále na kategorizaci soustavy liniových prvkù èást B. Výsledkem byl bodovací systém, vycházející z charakteristik referenèních kriterií: 3.2. KATEGORIZACE LINIOVÝCH PRVKÙ (A) A-1 parametry prostorové (kvantitativní úroveò), kritérium typ liniového prvku Ukazatel kritéria: hodnota A-1.1. 1-2 linie døevin (keøù), íøka do 7 m 1 A-1.2. více liniový íøka nad 15 m 2 A-1.3. více liniový íøka do 15 m 3 14
PozemkovÈ ˙pravy
A-2 parametry zastoupení druhù døevin a keøù (kvalitativní úroveò) druhová skladba OLP, struktura porostních typù, kritérium stupeò odlinosti liniového prvku od modelu
n Pr·vnÌ informace n
hodnota 1 2 3
V˝bÏr pr·vnÌch p¯edpis˘, publikovan˝ch ve SbÌrce z·kon˘ »eskÈ republiky od 1. 3. 2006 do 31. 5. 2006, kterÈ se sv˝m obsahem t˝kajÌ Ëinnosti autorizovan˝ch osob.
A-3 parametry horizontálního a vertikálního uspoøádání døevin a keøù, konstrukce OLP, kritérium funkèní typ liniového prvku (prodouvavý, neprodouvavý, poloprodouvavý).
◆ Z·kon Ë. 73/2006 Sb., publikovan˝ dne 15.
Ukazatel kritéria: A-2.1. zastoupení základních a doplòkových døevin do 30% A-2.2. zastoupení základních a doplòkových døevin 50 - 31% A-2.3. zastoupení základních a doplòkových døevin nad 51%
Ukazatel kritéria horizontálního uspoøádání základních a doplòkových døevin: hodnota A-3.1. mezernatost (nefunkènost) porostu pøesahuje 50 % plochy 1 A-3.2. mezernatost(nefunkènost) porostu do 30 % plochy 2 A-3.3. mezernatost (nefunkènost) porostu do 10 % plochy 3 Ukazatel kritéria vertikálního uspoøádání základních a doplòkových døevin: hodnota A-4.1. funkèní døevinné patro zastoupeno do 50% 1 A-4.2. funkèní 1 etáové døevinné patro zastoupeno více jak 50 % 2 A-4.3. funkèní etáová struktura více jak 50% 3 3.3. KATEGORIZACE LINIOVÝCH PRVKÙ (B) B-1 parametry vymezující vzdálenosti rozmístìní prvkù sítì OLP Kritéria odstupu prvkù zpravidla v obdélníkovém schématu od 350-600 m, vedlejí pásy v ideálním pomìru 1:4, kdy se dosahuje max. ekotonového efektu (Forman, Godron, 1994) Ukazatel kritéria: hodnota B-1.1. prvky nejsou uspoøádány v systému 1 B-1.2. prvky jsou uspoøádány v systému neodpovídající optimu nad 50% 2 B-1.3. prvky jsou uspoøádány v systému neodpovídající optimu do 30 % 3 B-2 parametry zaèlenìní prvkù do terénu geomorfologické a klimatické vazby Neopominutelným podkladem je digitální model terénu a znalosti o smìrech vìtru. Ukazatel kritéria: hodnota B-2.1. umístìní prvkù z více ne 50% není v souladu s morfologii terénu a smìry vìtru 1 B-2.2. umístìní prvkù z 3150 % jsou vhodnì zaèlenìny do terénu s vazbou na smìry vìtru 2 B-2.3. umístìní prvkù je z více ne 50 % optimálnì situováno 3 B-3 parametry krajinnì-ekologické navazující na infrastrukturu krajiny a ÚSES Parametry lokálního biokoridoru lesního typu (/LBK): íøka min. 15 m, délka max. 2 km. Ukazatel kritéria: B-3.1. prvky nemají parametry LBK do 30% B-3.2. prvky mají z 31- 50 % parametry LBK B-3.3. prvky mají z více jak 51 % parametry LBK
hodnota 1 2 3
3.4. SCHÉMA REFERENÈNÍHO BODOVACÍHO SYSTÉMU PRO KATEGORIZACI LINOVÝCH PRVKÙ Koncepce bodovacího systému vychází z charakteristik referenèních kritérií. Hodnotová stupnice kritérií má následující algoritmus: Kritéria hodnocení skupin Bodovací systém - funkèní (doporuèené) - podmínìnì funkèní - pøevánì nefunkèní
3 body 2 body 1 bod
A 10 - 12 7-9 4-6
B 8-9 5-7 3-4
Postup pro vyhodnocení dané lokality má následující algoritmus: 1. krok: pøiøazení bodových hodnot dle referenèních kritérií, 2. krok: vyhodnocení bodových hodnot podle skupin A, B, 3. krok: celkové vyhodnocení na základì hodnocení skupin. 4. VYUITÍ REFERENÈNÍHO SYSTÉMU PØI HODNOCENÍ VÌTROLAMÙ V KATASTRU DOLNÍ DUNAJOVICE Na základì vypracovaného systému je mono hodnotit funkci OLP. Tabulky ukazují pøíklady pouití na katastru obce Dolní Dunajovice: 15
b¯ezna 2006 v Ë·stce 29 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 118/2000 Sb., o ochranÏ zamÏstnanc˘ p¯i platebnÌ neschopnosti zamÏstnavatele. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 1. dubna 2006. ◆ Z·kon Ë. 80/2006 Sb., publikovan˝ dne 15. b¯ezna 2006 v Ë·stce 30 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 13/1997 Sb., o pozemnÌch komunikacÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ a dalöÌ souvisejÌcÌ z·kony. Z·kon nabude ˙Ëinnosti dne 1. ledna 2007. ◆ Z·kon Ë. 163/2006 Sb., publikovan˝ dne 27. dubna 2006 v Ë·stce 55 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 100/2002 Sb., o posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ), ve znÏnÌ z·kona Ë. 93/ 2004 Sb. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 15. dubna 2006. ◆ Z·kon Ë. 183/2006 Sb., publikovan˝ dne 11. kvÏtna 2006 v Ë·stce 63 SbÌrky, o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm ¯·du (stavebnÌ z·kon). Z·kon nabude ˙Ëinnosti dne 1. ledna 2007, s v˝jimkou ustanovenÌ ß 143, 144, 145, 147 a 151 obsaûen˝ch v hlavÏ III. z·kona, kterÈ pojedn·vajÌ o autorizovan˝ch inspektorech a kterÈ nabudou ˙Ëinnosti jiû 1. Ëervence 2006 a d·le s v˝jimkou ustanovenÌ ß 102 odst. 2, kter˝ hovo¯Ì o n·hradÏ pro vlastnÌka pozemku, jehoû urËenÌ k zastavÏnÌ bylo zruöeno a kterÈ nabude ˙Ëinnosti aû 1. ledna 2012. ◆ Z·kon Ë. 214/2006 Sb., publikovan˝ dne 19. kvÏtna 2006 v Ë·stce 71 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 455/1991 Sb., o ûivnostenskÈm podnik·nÌ (ûivnostensk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony. Z·kon nabude ˙Ëinnosti dne 1. srpna 2006. ◆ Z·kon Ë. 226/2006 Sb., publikovan˝ dne 26. kvÏtna 2006 v Ë·stce 74 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 111/1994 Sb., o silniËnÌ dopravÏ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 56/2001 Sb., o podmÌnk·ch provozu vozidel na pozemnÌch komunikacÌch a o zmÏnÏ z·kona Ë. 168/ 1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla), ve znÏnÌ z·kona Ë. 307/1999 Sb., ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 361/2000 Sb., o provozu na pozemnÌch komunikacÌch a o zmÏn·ch nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o silniËnÌm provozu), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 634/2004 Sb., o spr·vnÌch poplatcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 200/2000 Sb., o p¯estupcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nqabude ˙Ëinnosti dne 1. Ëervence 2006. ◆ Z·kon Ë. 229/2006 Sb., publikovan˝ dne 29. kvÏtna 2006 v Ë·stce 75 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 634/1992 Sb., o ochranÏ spot¯ebitele, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 29. kvÏtna 2006.
PozemkovÈ ˙pravy
Hodnocení souèasného stavu Vnìjí a vnitøní struktura prvkù OLP ËÌslo prvku ö̯ka v˝öka odstup orientace †
m
m
1
25
24
m
2
22
25
3
20
20
23
24
23
†
OLP
d¯eviny (%)
ke¯e LT
z·kladnÌ doplÚkovÈ doplÚkovÈ
%
†
S-J
70
20
10 1D1
800
S-J
80
20
1D1
800
S-J
70
20
10 1D1
60
20
20 1D1
Pouití bodovacího systému vìtrolamù A.Kategorizace liniového prvku ozn.
dÈlka ö̯ka
liniovÈho
(km)
(m)
†
d¯ev.
1
47
DB
20
18
3
1
3
2
9
2
JS
15
17
†
†
†
†
†
†
1,197
25
††
†
†
††
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
vÏk
zastoupenÌ %
v˝öka A-1 (m)
†
A-2
A-3
†
†
A - 4 celkem hodnoc. †
†
†
JVJ
20
13
†
†
†
†
†
†
†
KR
10
3
†
†
†
†
†
†
†
†
TPX
35
24
†
†
†
†
†
†
†
†
AK
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
KL
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
TP
†
†
†
†
†
†
†
†
2
0,806
22
49
DB
40
17
3
2
3
2
10
3
†
†
†
†
JVJ
20
14
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
LP
5
7
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
OR
5
7
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
TP
30
25
3
1,34
20
46
DB
10
17
3
1
3
2
9
2
†
†
†
†
JS
30
18
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
JV
5
10
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
JVJ
20
12
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
KR
10
3
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
TPX
25
20
†
†
†
†
†
†
†23
0,852
24
49
DB
10
15
3
1
3
2
9
2
†
†
†
†
JS
10
18
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
JVJ
20
12
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
KR
20
3
†
†
†
†
†
†
†
†
†
†
TPX
40
23
†
†
†
†
†
†
kù. Na základì vech tìchto informací je projektant krajinného plánu nebo pozemkové úpravy schopen se rozhodnout o optimálních prostorových a funkèních parametrech novì navrhovaných vìtrolamù, hustoty a smìru jejich umístìní, návaznosti na ÚSES, popøípadì o nutnosti rekonstrukce starých nevyhovujících prvkù. 5. LITERATURA BÍNOVÁ, L., BUÈEK A. 1994: Základní východiska pro výbìr døevin do lokálních biokoridorù v 1. - 4. vegetaèním stupni. BRANDLE, J. R., 2004. Windbreaks in North American Agricultural Systems. Agroforestry Systems, vol. 6162, no. 13, p. 6578. GUAN, D., 2003. A Wind-Tunnel Study of Windbreak Drag. Agricultural and Forest Meteorology, vol. 118, no. 1, p. 7584. LITSCHMANN, T. RONOVSKÝ, J., 2004. Vliv vìtrolamu na proudìní vzduchu. In: Transport vody, chemikálií a energie v systéme pôda - rastlina - atmosféra. Bratislava: SAV, CDRom. ISBN 80968480-4-6. BUÈEK, A., LACINA, J. 1994: Pomùcka pro pøevod lesnických, zemìdìlských a geobotanických stanovitních jednotek na skupiny typù geobiocénù. KYNÈL, M. 1993, AMBROS, Z.1994: Pøevod pùdních typù komplexního prùzkum zemìdìlských pùd. MACKÙ, J. 1996. Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospoleèenských funkcí lesù ÈR jako podklad pro jejich oceòování. In: Vyskot I. a kol.: MP ÈR - Projekt PPP/620/3/96, MZLU Brno 1996. MACKÙ J. 1993: Pøevod souborù lesních typù (typologický systém ÚHÚL). PODHRÁZSKÁ, J., DUFKOVÁ, J. 2006. Posouzení vlivu vìtrolamù na procesy vìtrné eroze . In Erozní procesy a pozemkové úpravy. Praha ÈVUT , CD-Rom. Výsledky této práce jsou souèástí øeení projektu NAZV è. 1R44027. ❑ ❑ ❑
Hodnocení: Liniové prvky stávajícího systému OLP jsou funkèní pouze podmínìnì, tj. jen v dosahu jednotlivých prvkù, nikoliv jako systému. Jednotlivé prvky jsou pøevánì funkèní podmínìnì, kdy splòují prostorové parametry, nedostatky jsou v druhové skladbì OLP (zpravidla 50% zastoupení topolù a javoru jasanolistého) a vertikální struktuøe etáí, která není dostateènì rozdiferencována. B. Kategorizace systému OLP N·zev k.˙ † Dol. Dunajovice
podle hodnocenÌ parametr˘ OLP kategorie ohroûenosti ornÈ p˘dy plocha (ha) dÈlka (km) B - 1 B - 2 B - 3 celkem systÈmu OLP 4
10,58
4,195
1
2
3
6
2
Hodnocení: Systém OLP je podmínìnì funkèní, prvky nejsou uspoøádány v systému, splòují prostorové parametry LBK. 4. ZÁVÌR Zaøazení vìtrolamù (liniových prvkù) do kategorií podle jejich funkèního stavu je dále doplòováno údaji o ohroenosti pùd vìtrnou erozí v etøeném území, smìrech a kritických rychlostech eroznì úèinných vìtrù a pøípustných délkách pùdních cel16
Obr. 1 Popis OLP v katastru Dolní Dunajovice
PozemkovÈ ˙pravy
n Stopy zemÏdÏlskÈ v˝roby v†krajinÏ n aneb rok 1990 jako zlomový bod v pøístupu k území (land use) Ing. Vladimír Mackoviè, U-24 s.r.o. Úvod Pojem land use definuje slovníèek vybraných pojmù publikace Krajina a revoluce (Jiøí Sádlo, Petr Pokorný, Pavel Hájek, Dagmar Dreslerová, Václav Cílek; Malá Skála, Praha 2005) následovným zpùsobem: Land use (èesky snad vyuití krajiny, kdyby to nebyl tak mnohoznaèný pojem). Je to zpùsob zacházení s krajinou do nìj spadají architektonické aktivity vèetnì napø. budování komunikací, dále celá kála typù obhospodaøování polí, trávníkù, køovin, mokøadù, lesù apod. V posledních 15 letech se z povìdomí laické, ale pøedevím odborné veøejnosti stále víc vytrácí problémy zemìdìlské výroby. Ta pøedstavuje faktor výraznì ovlivòující land use podstatné èásti kulturní krajiny ÈR. Ve svém pøíspìvku se pokusím název analyzovat.
Analýza Situace pøed rokem 1990 Výchozí stav úvah o zemìdìlském hospodaøení Do roku 1990 bylo politickým cílem zajistit sobìstaènost republiky ve výrobì potravin mírného pásma. Prostøedkem k tomu mìla být zemìdìlská velkovýroba koncentrovaná, intenzifikovaná a specializovaná. Zemìdìlským podnikùm rùznými formami pøispíval stát na vybraná opatøení. Finanènì nároèné investice, zejména týkající se utváøení krajiny, byly plnì financovány ze státního rozpoètu (napø. meliorace). Z hlediska land use se koncentrace a intenzifikace zemìdìlské výroby projevily mimo jiné tím, e se organizace pùdního fondu pøizpùsobuje velkovýrobní technice. Velikost a tvar pozemkù byl upravován tak, aby vyhovoval parametrùm velkovýrobní zemìdìlské techniky (íøce pracovního zábìru, pojezdové rychlosti, polomìrùm otáèení apod.). Sluèováním pozemkù mìly být také omezeny ztrátové èasy pøejezdù techniky z jednoho na druhý. Pozemkové úpravy se stávají nástrojem k vytváøení velkých blokù orné pùdy. Prùmìrná velikost nových blokù patøí mezi základní kritéria pro posuzování navreného øeení pozemkových úprav. Pøírodní podmínky (pùdní pomìry, vodní reim území, svaitost a èlenitost území apod.), nebyly èasto akceptovány jako rozhodující kritérium pro sluèování pozemkù. Vodní reim území je sjednocován velkoplonou systémovou drenáí. Jsou rueny pøirozené pøírodní pøedìly (meze, terénní hrany, muldy, rokle apod.). Drobné vodoteèe jsou zatrubòovány a napøimovány. Ruí se ji nepotøebné úèelové cesty vèetnì jejich zbývající doprovodné vegetace. V nìkterých oblastech dosáhla blokace té míry, e souvislé pozemky orné pùdy jsou vymezeny komunikacemi III. tøídy. Tato úroveò silnièní sítì souèasnì slouí k zajitìní jejich pøístupnosti.V nìkterých krajích byly dokonce zadány studie, které mìly ovìøit, zda by bylo moné nìkteré
úseky komunikací III. zruit a vytvoøit tak vhodnìjí pùdní blok. Zvìtování plochy jednotlivých pozemkù orné pùdy se aplikuje nejen v níinných oblastech, ale pokraèuje i do vyích, podhorských oblastí, s velmi nevhodnými pøírodními podmínkami pro blokaci. Zemìdìlská krajina se stává neprostupnou jak pro obyvatele venkovských sídel tak i rekreanty. Rozsáhlé hony orné pùdy nejsou vhodným biotopem pro nelesní zvìø a stávají se pro ni neobyvatelné. Kulturní charakter krajiny se stále víc vytrácí. Vznikají, daným pøírodním podmínkám neodpovídající, rozsáhlé monofunkèní segmenty krajiny. Mìøítkem kulturního charakteru krajiny pøestává být èlovìk, s jeho pøirozenými vazbami na pøírodní zázemí. Pro pohyb v krajinì ji není základní jednotkou lidská chùze nebo akèní rádius pohybu chovaných zvíøat. Tím ménì se k zemìdìlské krajinì pøistupuje jako k mozaice rùznorodých biotopù, existenènì nezbytných pro volnì ijící organismy (rostlinné i ivoèiné). Prostory, kde by byla blokace investiènì neúmìrnì nároèná, a které nebylo moné velkovýrobní technikou obhospodaøovat, zùstaly ladem a zaèal v nich probíhat proces sukcese. Døeviny se objevují i na plochách, které mìly dlouhodobì charakter bylinných porostù (pastviny, nivní louky). Matrice krajiny se zjednoduuje. Na jedné stranì velkovýrobnì obhospodaøované pozemky orné pùdy, intenzivních ovocných sadù, chmelnic èi vinic. Na druhé stranì lesní porosty a døevinami zarùstající pùvodnì nelesní biotopy. Sluèované zemìdìlské pozemky se stávají jetì více náchylné na projevy vodní a vìtrné eroze. Náprava se hledá spíe v technickým opatøeních, jejich úèinnost je, ve srovnáním s vegetaèními opatøeními, rychlejí. Z krajiny ubývá nelesní zeleò. Rozptýlená vegetace komplikuje velkovýrobní obhospodaøování (pohyb mechanizace, letecká aplikace apod.). Vyuívá se institut náhradních rekultivací. Pozemky s nelesní vegetací, evidované ja17
ko ostatní plochy, jsou zemìdìlsky rekultivovány a zapojeny do pozemkù orné pùdy. Doprovodné døeviny úèelových komunikací jsou vysazovány jednostrannì, aby umonily pojezd zemìdìlské techniky v pracovní poloze. Obdobnì je vysazována doprovodná vegetace malých vodních tokù s cílem umonit údrbu vodoteèí pomocí mechanizace. Ovìøuje se monost èitìní vodních ploch a drobných vodoteèí pomocí výbunin. Usazeniny ve vodách se mìly, po zámìrnì pøipraveném výbuchu, rozptýlit na okolní zemìdìlské pozemky.Vodoteè byla vyèitìna a pozemky pohnojeny. Tak mìly být zabity tøi mouchy jednou ranou (sníit pracnost údrby, vyèistit vodoteè nebo rybník a pohnojit pole), bez ohledu na následky výbuchu na vodní a pobøení biotopu. Zemìdìlská úèelová výstavba, zejména z osmdesátých let minulého století, se realizuje s velkovýrobními parametry. Zemìdìlské objekty proto opoutìjí zastavìné území venkovských sídel a jsou lokalizovány ve volné krajinì. V husté síti sídel a vodohospodáøských zájmù v krajinì (ochranná pásma vodních zdrojù apod.) se vak obtínì velkochovy umísují (existovalo vládní naøízení devíti ústøedních orgánù státní správy, které urèovalo pravidla pro umístìní velkochovù). Vznikají nové, technické dominanty v krajinì. V jejich návaznosti se urèují pozemky pro vyváení kejdy z velkochovù. Sí úèelových komunikací se pøizpùsobuje k dopravní obsluze (naváení krmiva, odvoz odpadu) tìchto nových lokalit. Pracovníci v zemìdìlství musí dojídìt na svá pracovitì, tak jako je tomu napøíklad v prùmyslu. V zemìdìlství bývalo po dlouhou dobu moné pìí docházkou, èi jízdou na kole se pohybovat na trase domov-pole èi domov-stáj. Zemìdìlské podniky rozváí své pracovníky, podle potøeby, po svém hospodáøském obvodu. Ten obvykle zahrnoval zemìdìlskou pùdu na území nìkolika obcí. Hospodáøské obvody zemìdìlských podnikù byly v nìkolika fázích administrativním sluèováním zvìtovány. Prùmìrná výmìra JZD se pohybovala kolem 2 000 hektarù a u státních statkù dosahovala ètyønásobku. Ochrana zemìdìlského pùdního fondu Do roku 1990 je uplatòována pøísná administrativní ochrana zemìdìlského pùdního fondu (ZPF). Jeden z nástrojù, který byl k ochranì ZPF vyuíván, pøedstavovalo územní plánování. Tlak ochrany ZPF na øeení územních plánù byl tak silný, e se zaèalo mluvit o zemìdìlském urbanismu. Rozvoj sídel byl deformován èi blokován kvalitní zemìdìlskou pùdou. Snaha zpomalit úbytek zemìdìlské pùdy vyvolala zavedení institutu náhradních rekultivací. Ve volné krajinì byly zemìdìlsky rekultivovány ostatní
PozemkovÈ ˙pravy
plochy. V reálu se jednalo o ruení tzv. nelesní zelenì, zornìní údolních niv, rozptýlené zelenì. Øeèeno souèasnou terminologií, jednalo se o významné krajinné prvky èi interakèní prvky. Na ochranu zemìdìlského pùdního fondu, potamo na zemìdìlství, tak jsou alergiètí nejen urbanisté, ale i krajináøi - ochranáøi. Dílèí shrnutí Výe uvedeným zpùsobem lze charakterizovat hlavní faktory zemìdìlské výroby, je ovlivòovaly trend vývoje land use zemìdìlské krajiny pøed rokem 1990. Mezi typické znaky zemìdìlské krajiny v této dobì patøí: l Vysoký stupeò zornìní i v neodpovídajících pøírodních podmínkách. l Pozemky slouèené do blokù, které svým ploným rozsahem, tvarem a úpravou terénu vyhovují parametrùm velkovýrobní techniky, ale èasto jsou v rozporu s danými pøírodními podmínkami. l Vodní reim zemìdìlské pùdy byl upraven (homogenizován) systémovou drenáí tak, aby bylo na vzniklých honech zemìdìlsky hospodaøit. l Ovocnáøství, chmelaøství, zelináøství i vinaøství je pøizpùsobováno velkovýrobním technologiím. l Zemìdìlská úèelová výstavba se koncentruje a vysouvá ze zastavìného území sídel do volné krajiny l Redukuje se prùchodnost krajinou ruením pùvodních polních cest, oplocováním intenzivních velkoploných ovocných sadù apod. l Pozemky, které nelze velkovýrobnì obhospodaøovat, zarùstají náletem, stávají se potencionální èernou skládkou apod.
l
l
Situace po roce 1990 Úvaha o zemìdìlském hospodaøení v souèasném období Po roce 1990 nebylo dosud jednoznaènì formulováno strategické zadání zemìdìlské výrobì. Nelze tedy charakterizovat pøedpokládaný dlouhodobý vývoj zemìdìlství a z nìj odvodit budoucí trend land use. Faktorù, které tuto skuteènost ovlivòují èi podmiòují je øada. Jedná se pøedevím o následující skuteènosti: l
l
Nefunguje trh se zemìdìlskou pùdou (dosud nejsou doøeeny vlastnické vazby k zemìdìlským pozemkùm, napøíklad je blokována církevní pùda. Chybí nebo je nedostateènì vymezeno vlastnictví zemìdìlských pozemkù v terénu, které jsou souèástí blokù zemìdìlské pùdy), jedné z podmínek trního hospodáøství. Po roce 1990 nedolo k oèekávané renesanci zemìdìlského hospodaøení, které by lo oznaèit jako rodinné farmy. V sousedních státech (Rakousko, Nìmecko, Polsko) pøedstavu-
l
l
je tato forma pøevaující zpùsob zemìdìlského hospodaøení. Dlouhodobé pøeruení vazeb vlastníka na jeho zemìdìlskou pùdu,( která pro pøedchozí generace pøedstavovala relativnì trvalý zdroj ekonomického zabezpeèení rodiny), vysoká rizikovost a investièní nároènost zemìdìlského hospodaøení, nevyjasnìnost dlouhodobých celospoleèenských poadavkù smìøovaných na zemìdìlskou výrobu jsou asi hlavní dùvody, proè restituenti zemìdìlské pùdy nezaèali ve vìtím rozsahu zemìdìlsky hospodaøit. Zemìdìlsky hospodaøí pøedevím transformované drustva vlastníkù a novì vzniklé obchodní spoleènosti osob, které byli na zemìdìlské hospodaøení odkázáni ji pøed rokem 1990. Logicky proto v naich podmínkách platí, e rozhodující podíl zemìdìlských subjektù hospodaøí na pronajaté zemìdìlské pùdì. Chybí jednoznaèný a dlouhodobì stabilizovaný výèet dotací smìøovaných do zemìdìlství. Na vìtinu pøíspìvkù podporujících mimoprodukèní funkce krajiny není po splnìní dotaèních podmínek nárok, ale mohou být pøidìleny. Nejistotu v zemìdìlském hospodaøení signalizuje napøíklad pøipravovaný pøesun veøejných prostøedkù z pøímé podpory produkce zemìdìlských komodit na zajitìní mimoprodukèních funkcí v zemìdìlské krajinì. Zatím pøevaují pøímé dotace na výrobu zemìdìlských komodit. Pøitom v evropských podmínkách ji pøes deset let existuje jejich nadprodukce. Dotované evropské produkty se obtínì uplatòují na svìtovém trhu potravin. Dosud nebyl zpracován ,exaktnì podloený, odborný materiál, který by specifikoval a vyhodnotil rozsah (v mìøítku ÈR, jednotlivých krajù èi dokonce obcí tj. orgánù, které mají hájit veøejný zájem v území) nezbytných nápravných opatøení, které by vytvoøily pøedpoklady pro plnìní mimoprodukèních funkcí krajiny, je jsou ve veøejném zájmu (realizace dosud nefunkèních prvkù ÚSES, zvýení retence krajiny jako jeden z faktorù sniující riziko povodní apod.). Pøi absenci takového materiálu nelze zodpovìdnì posuzovat rozsah potøebných veøejných prostøedkù, urèit priority v krajinì. Není vyøeena míra podpory státu produkce nepotravináøských komodit (napø. pìstování biomasy, energeticky vyuitelných rostlin apod.). Není dosud systémovì doøeen zpùsob jejich vyuití v trním hospodáøství. Hledá se míra a formy angaovanosti státu v trních vztazích mezi zainteresovanými hospodáøskými subjekty (producent zpracovatel spotøebitel). Charakter utváøení krajiny by také mohlo pøíznivì ovlivnit zvýení míry pod18
l
l
l
l
l
pory ekologického zemìdìlství, které se po roce 1990 zaèalo uplatòovat té v ÈR. Tato forma zemìdìlského hospodaøení mùe pøíznivì plnit soubìnì nìkolik poadavkù kladených na zemìdìlství. Má etrnìjí pøístup ke krajinì, ve srovnání s klasickou zemìdìlskou produkcí. Mùe tak zajiovat potøebný managament i v pøírodnì a ochranáøsky kvalitních segmentech krajiny. Produkuje zdravìjí potraviny. Nedosahuje tak vysoké produkce na plonou jednotku, èím se mùe sníit stávající zemìdìlskou nadprodukci potravin. Nevyjasnìnost dlouhodobých priorit èeského zemìdìlství, po vstupu do EU, ovlivòuje také v souèasnosti probíhající jednání o zpùsobu korekce spoleèné evropské zemìdìlské politiky. Krystalizaci forem zemìdìlského hospodaøení samozøejmì také ovlivní rozhodnutí, zda dotace budou pøidìlovány na vekerou, zemìdìlsky obhospodaøovanou pùdu ádajícího hospodáøského subjektu nebo bude limitována výmìra pro dotaci (tak jak tomu platí v nìkterých státech EU). Tak by mohla být nepøímo ovlivnìna velikost zemìdìlsky hospodaøících podnikù. Kapacita velkovýrobní zemìdìlské výstavby z pøedchozího období byla navrena na vìtí hospodáøské zázemí a v souèasných podmínkách jsou pøedimenzované. Po roce 1990 byly areály èasto pouity jako náhradní restituce. Jejich vydání vìtinou komplikuje nevyjasnìnost vlastnictví pozemkù, na kterých byly areály vybudovány. V souèasné dobì mají vìtinou jednotlivé objekty rùzné vlastníky a tím i rùzné vyuití, vìtinou nezemìdìlské. S výjimkou posledních dvou let bylo zemìdìlství ve ztrátách. Logicky proto nemohlo investovat do finanènì nároèných krajináøských opatøení. S tím dále souvisí skuteènost, e zemìdìlské subjekty z více ne 90% hospodaøí na pronajaté pùdì. Zájem zemìdìlce na zachování èi dokonce zvyování dlouhodobé úrodnosti kvalitního zemìdìlského pùdního není u nájemce tak silný, jak mùe být napøíklad u rodinných farem. Dochází k restituci, k privatizaci státního majetku. Ruí se systém jednotných zemìdìlských drustev a státních statkù. Podniky tìchto dvou forem koncem osmdesátých let obhospodaøovaly kolem 95 % zemìdìlské pùdy. Transformované nebo novì vzniklé firmy nemají dostateèný provozní a zejména investièní kapitál. Zemìdìlství pøichází po roce 1990 o státní dotace. Naopak je otevøen trh zemìdìlských komodit pro zahranièí. Ze zahranièí jsou dováeny i dotované potraviny, kterým tuzemtí výrobci obtínì konkurují. Nová dotaèní politika se zdlouhavì formuluje a realizuje.
PozemkovÈ ˙pravy
Ochrana zemìdìlského pùdního fondu Po roce 1990 byly administrativní ochranì ZPF vylámány zuby. V zákonì zùstala obecná ustanovení o nenahraditelnosti a významu zemìdìlského pùdního fondu. Tato obecnì platná argumentace se vak obtínì uplatòuje pøi projednávání konkrétních, ekonomicky zdùvodnìných poadavkù investorù na zábor ZPF. Ochranu zemìdìlského pùdního fondu má na starosti ministerstvo ivotního prostøedí. To samozøejmì preferuje mimoprodukèní funkce ZPF. Po roce 1990 se vak ochrana ZPF mezi priority MP dosud nedostala. Hodnocení V souèasné zemìdìlské krajinì z výe uvedených dùvodù pøevauje land use, které vyplynulo z forem zemìdìlského hospodaøení do roku 1990 pøesto, e se zmìnila struktura, velikost a výrobní zamìøení souèasných zemìdìlských podnikù. Svìdèí o tom napøíklad skuteènost, e nedolo k výraznìjím zmìnám struktury pùdního fondu (viz stále vysoký podíl orné pùdy. Napøíklad ve Støedoèeském kraji bylo zornìní k 1.1.1989 83,8 % a k 1.1. 2005 83,2 %.). Zatím nejvýraznìji mìní pùvodní land use zemìdìlské krajiny nezemìdìlské aktivity. Jedná se pøedevím o: l výrobní zóny, jsou budovány pøevánì na zelené louce, ve volné zemìdìlské krajinì. Jedná se o areály, jejich plocha se pohybuje v øádech stovek hektarù. Utváøení krajiny v jejich zázemí ovlivòuje budování potøebné infrastruktury dopravní a technické. V øádu 10 20 let se ukáe, zda se jedná o konjunkturální záleitost. Zahranièní investor, který vyuije souèasné dotace, daòové úlevy, levnìjí pracovní sílu a dalí komparativní výhody mùe po skonèení výhod pøesunout výrobu do jiného státu. V souèasné dobì ji dva zahranièní investoøi mají problém a konèí s výrobou v novì vybudované prùmyslové zónì. Je otázkou, pokud se v takových pøípadech nepodaøí zajistit v dané lokalitì náhradní výrobu, k èemu budou souèasné prùmyslové zóny vyuity. Existuje urèité riziko, e se z nich stanou pomníky v krajinì, jako jsou jimi v souèasné dobì zemìdìlské velkovýrobní areály. Sice nejsou budovány v takové hustotì, zato v jiném velikostním øádu. l golfové areály, jsou dalím velkoploným vyuitím èásti zemìdìlské krajiny, které nebylo moné do roku 1990, v takovém rozsahu, realizovat. Pokud se nejedná o úplnou skrývku ornièní vrstvy v celém golfovém areálu (jak tomu u nìkterých zámìrù z devadesátých letech bylo), není zmìna pøírodních pomìrù tak nevratná, jako je tomu u prùmyslových zón.
l
l
l
satelitní obytná výstavba, reaguje na skuteènost, e do roku 1990 bylo obtíné zajistit ve vìtím rozsahu výstavbu rodinných domù. Ve mìstech ekonomie výstavby jedné bytové jednotky byla samozøejmì výhodnìjí pøi hromadné bytové výstavbì. A ve venkovských sídlech nebyl dostatek vhodných pozemkù. Za prvé existoval pøísný zákon o ochranì zemìdìlského pùdního fondu. A za druhé individuelní bydlení nebylo pøíli v souladu s kolektivním duchem tehdejí doby. Zájem a monosti výstavby RD pøed rokem 1990 ovìøila akce nazvaná SPVRD (seznamy pozemkù pro výstavbu rodinných domù). Po roce 1990, v reakci na vysokou poptávku po bydlení v rodinných domech, vznikají satelity v zázemí velkých mìst. Lokalizaci tìchto obytných okrskù nepodmiòují exaktní urbanistické principy a zásady. Pøevaují parciální zájmy vlastníkù pozemkù, realitních kanceláøí apod.(Nová výstavba je oznaèována jako podnikatelské baroko, která je realizována tzv. restituèním urbanismem). Tato zástavba tak èasto vzniká v ménì vhodných a nevhodných polohách, s neperspektivními parametry (vysoká hustota zástavby, minimální íøka obsluných komunikací, nedostatek parkovacích míst, minimální rozsah veøejných ploch zelenì a vybavenosti jako napøíklad dìtských høi, sportovních ploch). Je otázkou, jak svou obytnou funkci budou plnit tyto satelity pro stárnoucí obyvatele nebo pro rodiny se zvyujícím se poètem dìtí a dorùstající mládeí. Stanou se jejich domovem nebo zùstanou drahou noclehárnou? Ve srovnání s obdobím pøed rokem 1990, zùstávají v krajinì nìkteré zemìdìlské pozemky ladem. Jejich vlastníci pøedpokládají, e se je prodají na výstavbu. Neobhospodaøované pozemky jsou jedním z charakteristických znakù souèasného land use. V zemìdìlské krajinì jsou vymezovány nové lokality zvýeného zájmu ochrany pøírody (NATURA 2000). Jejich vyhláení má být dohodnuto s vlastníky, kteøí mají v odùvodnìných pøípadech nárok na náhradu. První zkuenosti s lokalitami NATURA 2000 nejsou tak ideální jak se v poèátcích tvrdilo. NATURA 2000 je na cestì stát se metlou ,kterou se vymete z území ve co se zdá neádoucí. A o tom co je neádoucí rozhoduje úzká skupina autorizovaných osob, s jejich stanoviskem nelze polemizovat za úèelem hledat kompromisní øeení. V exponovaném evropském prostoru je hledání kompromisu v pøístupu k území nezbytností. 19
Shrnutí Z uvedeného rozboru vyplývá, e zemìdìlská prvovýroba dosud nemá jednoznaèné a dlouhodobé spoleèenské zadání, z kterého by bylo moné odvodit trend vývoje land use po roce 1990. Pøitom je nezbytné napravovat pokozené a labilní segmenty krajiny. Souèasnì je nezbytné vymezovat v krajinì limity, pro intenzivní formy nájemného zemìdìlského hospodaøení. Po roce 1990 se musí stále hledat potøebný kompromis mezi veøejným a soukromým zájmem v krajinì. Na jedné stranì jsou vlastníci konkrétních pozemkù se svými právy a povinnostmi a na druhé stranì funkce krajiny ve veøejném zájmu, které mohou plnit jen urèité mnoiny pozemkù (v závislosti na kritériích jednotlivých funkcí krajiny se jedná o rùzné mnoiny. Nìkdy jsou totoné, jindy mají jen urèitý prùnik apod.) Jako pøíklady pøístupu ke krajinì lze uvést: l
l
Po roce 1990 pøedstavuje jeden z prvních pokusù o nápravu krajiny uplatnìní v praxi teorie územních systémù ekologické stability (ÚSES). Od druhé poloviny devadesátých let minulého století se vak ÚSES vytrácí z popøedí veøejného zájmu. V souèasné dobì je pøekryt a potlaèen jinými zájmy, jinými preferencemi. Jako pøíklad lze uvést celoevropskou akci NATURA 2000. V tìchto letech pokraèuje ÚSES spíe setrvaèností. Teorie není dále intenzivnì rozpracovávána (chybí napøíklad podrobnìjí informace o parametrech a funkci interakèních prvcích, které patøí k nezbytnému detailu øeení ÚSES, není zajitìno vyhodnocení zpìtné vazby ze zapracování ÚSES do územních plánù, komplexních pozemkových úprav, z realizovaných prvkù ÚSES, z pouitého sortimentu a technologie apod.). ÚSES pøedstavuje nezbytné minimum v krajinì, odvozené z daných pøírodních podmínek, na které mìla navazovat opatøení v krajinì z hlediska dalích funkcí území. Od druhé poloviny devadesátých let mohou vlastníci (pøípadnì uivatelé) zemìdìlských pozemkù ádat o pøidìlení dotací z veøejných prostøedkù na vybraná krajináøská opatøení. Utváøení land use nejvýraznìji ovlivòují dotace na zalesnìní, zatravnìní, úpravy vodních tokù, obnovy rybníkù, management. Veøejné prostøedky na krajináøská opatøení plynou z nìkolika resortù, které urèují podmínky a kritéria pro jejich pøidìlení. K úèinnosti takových opatøení by výraznì prospìlo, kdyby jejich realizace naplòovala potøebnou koncepci úprav daného území. Nahodilá realizace, pøi celkovì malém rozsahu rozdìlených prostøedkù, nemùe pøispìt k úèinné ná-
PozemkovÈ ˙pravy
pravì pokozených segmentù èi lokalit krajiny. Koncepèní pøístup ke krajinì obsahuje napøíklad øeení komplexních pozemkových úprav nebo by mohl obsahovat regulaèní plán krajiny ve smyslu schvalovaného stavebního zákona. Pøidìlení dotace by bylo podmínìno souladem se schválenou dokumentací. Na jedné stranì by krajinná opatøení byla v souladu s koncepcí úprav krajiny. Na druhé stranì by byl podpoøen význam pøísluné dokumentace, která má prezentovat veøejný zájem v daném území. Otázky závìrem Zemìdìlství patøí mezi hlavní krajinotvorné faktory. Zemìdìlství má potenciál jak pro kladný, tak i záporný vliv na utváøení krajiny. Pøeváná èást kulturní krajiny kolem nás vznikla zemìdìlskou èinností, která udruje její kulturní charakter ji po staletí. Zemìdìlství v ÈR prochází výraznou zmìnou. V minulém století dolo v èeských zemích ke tøem zásadním zmìnám ve vlastnictví zemìdìlské pùdy (pøi vzniku Èeskoslovenska, v padesátých letech násilná kolektivizace a v devadesátých letech obnovení institutu vlastnictví) a to se nezbytnì promítá do utváøení krajiny. Jak se projeví tøetí zmìna, která není dosud dokonèena, v trendu vývoje land use krajiny? K obivì obyvatel ÈR by postaèovalo 5060% zemìdìlské pùdy ÈR. Pokud budou trní zemìdìlci produkovat potraviny na polovinì ZPF, co se stane s druhou polovinou? Zastavìt, vyuít pro rekreaci, zalesnit èi jinak zmìnit její funkci? A kdo má, èi mùe, do toho mluvit? Územní plánování, komplexní pozemkové úpravy nebo bude zaveden nový institut krajinné plánování? V kadém pøípadì je potøeba zajistit nadresortní platformu, na které by bylo mono formulovat veøejný zájem v krajinì a zjistit co takto vymezený veøejný zájem bude spoleènost stát.. Zatím vak postupnì sílí parciální pøístup øeící pøedevím kadodenní priority pøináející resortu, obci èi kraji politické body. Atomizace projekèní sloky, ad hoc vznikající zpracovatelské skupiny bez dlouhodobìjí vazby na dané území, hlavní kritérium zisk èi snaha pokrýt alespoò náklady pøi podhodnocené nabídce také nepøispívá ke kvalitì projektového výstupu. Pøitom vlastnì neexistuje dostatek exaktních podkladù k reálnému posouzení pøedloeného øeení krajiny. Tøetí blok problémù pøedstavuje nedostateèný aplikovaný výzkum a jeho komplikované vazby na základní výzkum a na krajináøskou praxi. Pøitom tato sféra by mìla pøináet kritéria pro hodnocení navrených øeení a exaktní argumenty pro obhajobu skuteènì dlouhodobého a vyváeného zájmu spoleènosti v krajinì. ❑ ❑ ❑
Poznámky z tématickému zájezdu do Øecka ve dnech 28. 5. - 4. 6. 2006 Ing. AntonÌn Svoboda, tajemnÌk »MKP⁄ Z Ëeho jsme Ëerpali: n
n
n
n n
n
n
besedovali jsme s mÌstostarostou obce Leptokarie, starostou a agronomem obce Litochoro, vedoucÌm zemÏdÏlskÈho oddÏlenÌ prefektury a 2 specialisty tohoto oddÏlenÌ v okrese Kateriny, prefektem okresu Kateriny, docentem zemÏdÏlskÈ univerzity v Larisse, projektantem z·vlahov˝ch soustav v okrese Katerini navötÌvili jsme plant·û porost˘ kiwi v Litochoru a potravin·¯sk˝ z·vod na v˝robu masn˝ch v˝robk˘ (soukrom· firma) v Katerini vzhledem k desetidennÌ st·vce student˘ a uËitel˘ zemÏdÏlskÈ univerzity v Larisse jsme nemohli tuto univerzitu navötÌvit, p¯estoûe byla jiû dohodnuta n·vötÏva mlÈk·rny nebyla moûn· pro ˙dajn˝ z·kaz exkurzÌ rovnÏû n·vötÏvu nÏkterÈ soukromÈ farmy se nepoda¯ilo zajistit, nejsou na obdobn˝ z·jem zemÏdÏlc˘ z jin˝ch zemÌ zvyklÌ a majÌ obavy, ûe nemajÌ vzhledem k ˙rovni naöeho zemÏdÏlstvÌ co uk·zat v˝znamnÈ infornmace o ¯eckÈm zemÏdÏlstvÌ n·m poskytl Ing. Vasil Margaritopulos, kter˝ v »R studoval agronomii, a do roku 1990 zde ûil. Informace o ûivotÏ v ÿecku a jeho dÏjin·ch n·m poskytla naprosto perfektnÌm a ojedinÏl˝m zp˘sobem jeho manûelka Margareta, kter· v Leptokarii po roce 1990 zavedla ˙spÏönou cestovnÌ kancel·¯ p¯ev·ûnÏ pro Ëeskou klientelu (dnes je jejÌm majitelem jejich syn). projeli jsme zemÏdÏlskou oblastÌ obcÌ Leptokarie a Litochoro, podstatnou Ë·st Tes·lskÈ nÌûiny, zhlÈdli jsme porosty obilÌ, bavlnÌku, r˝ûe, kiwi, olivovnÌk˘
Co jsme si zaznamenali o ¯eckÈm zemÏdÏlstvÌ: n n
n
n
n
n
majÌ obdobnÈ ˙zemnÌ celky jako v »R (obce, okresy, kraje) majÌ obdobnÈ st·tnÌ z¯ÌzenÌ - ministerstva, kter· majÌ sv· oddÏlenÌ na okresech (prefektury), kterÈ ¯eöÌ ve svÈm rajÛnu vöechny problÈmy zemÏdÏlc˘ vËetnÏ dotacÌ a kontrol zemÏdÏlskÈ oddÏlenÌ prefektury na okrese Katerini m· cca 40 zamÏstnanc˘ - inûen˝r˘. V†okrese je cca 1200 farm·¯˘ s pr˘mÏrnou velikostÌ farmy 3,5 ha. neexistuje specielnÌ poradensk· Ëinnost, radu jim v administrativnÌch z·leûitostech poskytujÌ pracovnÌci prefektury, kte¯Ì pravidelnÏ kaûdÈho farm·¯e navötÏvujÌ ZemÏdÏlci se sdruûujÌ do druûstev, obdoby u n·s zn·m˝ch jako JZD 4. typu, tj. vytvo¯Ì vÏtöÌ hony, na kter˝ch pÏstujÌ jednu plodinu, spoleËnÏ hon obhospoda¯ujÌ a sklÌzÌ, produkci spoleËnÏ prodajÌ a o v˝sledek se dÏlÌ ZemÏdÏlci vytv·¯ejÌ takÈ odbytov· druûstva pro prodej svÈ produkce ñ vztahy k EU majÌ obdobnÈ jako u n·s. Na jednu stranu majÌ z·ruku dotacÌ, na stranÏ druhÈ jsou omezov·ni i ve v˝robÏ, kter· zde mÏla tradici ÑkvÛtyì - z·kladnÌm problÈmem zemÏdÏlc˘ v polnÌ v˝robÏ je dostatek vl·hy. MajÌ p¯Ìsn˝ reûim v hospoda¯enÌ s vodou. Mohou si z¯izovat vlastnÌ studnÏ, nebo vyuûÌvat zdroj˘ spravovan˝ch obcÌ. MajÌ promyölen˝ systÈm z·vlahovÈho hospod·¯stvÌ - poËet farm·¯˘ kaû-
20
n n
n n
n
n
n n
n n
doroËnÏ ub˝v·, p¯enech·vajÌ sv· pole k obdÏl·v·nÌ ˙spÏönÏjöÌm, sv· pole vÏtöinou prodajÌ bez dotacÌ nem˘ûe û·dn˝ zemÏdÏlec existovat funguje 5 cukrovar˘ (cca 5000 ha cukrovky), d¯Ìve byli ve v˝robÏ cukru sobÏstaËnÌ, dnes jiû ne majÌ jen 20 procent zemÏdÏlskÈ p˘dy do ÿecka se do r. 1990 dov·ûelo z »R cca 3000 ks traktor˘ ZETOR o v˝konu 60 aû 80 k za rok, dnes je to asi 300 kus˘ o sÌle cca 100 ks za rok p¯ipad· v pr˘mÏru asi 10 ha na jednu farmu, ale jen tam, kde jsou pole pod z·vlahou (v Tes·lskÈ nÌûinÏ je to asi 68 procent ploch, kde pÏstujÌ obiloviny, bavlnÌk, cukrovou ¯epu) tÏûkÈ stroje si nakupujÌ p¯es sv· druûstva (obilnÌ kombajny, sklÌûeËe cukrovky, tÏûkÈ traktory) ÿecko m· nadprodukci jen u bavlny dojnice v koncentraci nad 250 kus˘ povaûujÌ za velkov˝robu. TakovÈ kravÌny jsou rodinn˝m podnikem, smluvnÏ si zajiöùujÌ krmiva u farm·¯˘ do ûivoËiönÈ v˝roby jdou znaËnÈ dotace na ZemÏdÏlskou univerzitu p¯ijÌmajÌ roËnÏ okolo 150 student˘, jen m·lo jejich absolvent˘ je bez pr·ce. Ve velk˝ch kravÌnech musÌ b˝t vysokoökol·k.
SystÈm zemÏdÏlskÈho ökolstvÌ: n n n
n
UËebnÌ obor - jen jeden pro vöechny profese v zemÏdÏlstvÌ St¯ednÌ ökola ñ obecnÏ zemÏdÏlsk· s moûnostÌ specializace Vysok· ökola s obory: - mechanizace a meliorace - Rostlinn· v˝roba - éivoËiön· v˝roba Plat docenta na zemÏdÏlskÈ univerzitÏ ËinÌ 2000 EUR mÏsÌËnÏ
NÏkterÈ obecnÈ poznatky ze ûivota v souËasnÈm ÿecku V obchodech je povinnost d·vat stvrzenky o n·kupu, jinak je postih pro oba - prodejce i z·kaznÌka. DÏti bÏûnÏ pom·hajÌ sv˝m rodiˢm v pr·ci, zauËujÌ se (v restauraci n·s obsluhovali chlapci jejÌho majitele ve vÏku cca 10 a 12 let). Na lÈky si p¯ipl·cejÌ 20 % ceny. N·boûenstvÌ p¯evl·d· pravoslavnÈ. Za sluûby se cÌrkvi platÌ nemalÈ penÌze (svatba, k¯tiny, poh¯by). S p¯Ìchodem EURa doölo ke zdraûenÌ. V rekreaËnÌch oblastech, kterÈ jsme navötÌvili si s cenami nel·mou hlavu. P¯ev·ûn· Ë·st cen nabÌzen˝ch tovar˘ a sluûeb se zaokrouhluje pokud moûno na cel· EURa, nebo jejich poloviny, ÑbaùovskÈ ceny neexistujÌ. D˘chodci dost·vajÌ 13. a 14. d˘chod (k Velikonoc˘m, na dovolenou, k novÈmu roku). Po rodiËÌch dÏdÌ rodinn˝ d˘m jejich nejstaröÌ syn, musÌ se potom ale o svÈ rodiËe postarat v jejich st·¯Ì. P¯i souËasnÈm kurzu koruny k EURu je tam pro n·s (alespoÚ v rekreaËnÌch oblastech) pomÏrnÏ draho pivo 0,5 lt za 2 EURa, k·va ledov· (frapo) za 1,5 EURa. Velmi lpÌ na rodinnÈm ûivotÏ, rodiny se sch·zejÌ nÏkolikr·t do roka p¯i p¯Ìleûitosti n·boûensk˝ch sv·tk˘ a rodinn˝ch ud·lostech (svatba, k¯tiny, poh¯by). OvdovÏlÈ ûeny a ûeny ve vÏku nad 45 let, kter˝m zem¯el potomek, chodÌ neust·le v ËernÈm, jiû se nevd·vajÌ.
PozemkovÈ ˙pravy
n INFORMACE ñ ÑEkologickÈ mostyì n Za redakci zpracoval: Ing. Pavel Gallo Pøi zpracování Studií pozemkových úprav v souvislosti s dálnicemi nebo silnièními okruhy se setkáváme v projektové dokumentaci tìchto staveb s tzv. ekologickými mosty (ekodukty). Výrazný podíl tìchto ekoduktù obsahuje napø. Silnièní okruh kolem Prahy. V Silnièním obzoru è. 5/2006 je publikován èlánek Ing. Marka Foglara a Ing. Vladimíra Køístka, oba z ÈVUT fakulty stavební, na téma Ekonomické aspekty výstavby ekologických mostù. Z tohoto èlánku vyjímáme: Úvod Otázka vztahu zvìøe a liniových staveb, jako jsou silnice, dálnice a eleznice, je v dnení dobì stále aktuální a je jí ve vyspìlých zemích vìnováno stále více pozornosti. Jedním z moných øeení je výstavba ekoduktù, tzv. zelených mostù, je umoòují bezpeèný pøechod zvìøe pøes, nebo pod komunikací. Zahranièní i domácí zkuenosti ukazují na nutnost výstavby ekoduktù zejména tam, kde plánovaná, èi ji stojící dopravní trasa, podstatným zpùsobem ovlivòuje chránìné lokality, chránìné ivoèichy, èi kde je, èi bude migrace zvìøe trvale ovlivnìna komunikací. K urèení lokality vhodné pro vybudování ekoduktu jsou nutná dlouhodobá pozorování, pøi nich ekolog urèí typ migrující zvìøe a její migraèní potenciál a následnì doporuèí typ ekoduktu. Ekodukty nemusí být nutnì rozumìny jen speciálnì stavìné objekty. Ekoduktem rozumíme kadou konstrukci, pøes kterou, nebo pod kterou, mùe zvìø jakýmkoliv zpùsobem migrovat. Pøi výstavbì nových mostù, stejnì tak jako pøi stavbì propustkù pro odvodnìní komunikace, by mìlo být pøihlédnuto k názorùm terénních pracovníkù státní ochrany pøírody (AOPAK) a mysliveckých spolkù, je jsou schopni urèit migraèní zvyklosti zvìøe v dané lokalitì. Navrené mosty a propustky pak mohou kromì pøevádìní komunikací slouit i migraci zvìøe. U navrhovaných konstrukcí je nutné posoudit jak vhodnost uitého technického øeení, tak i vhodnost úprav okolí z hlediska moností migrace zvìøe. Úpravami okolí ji existujících mostù je moné zmírnit jejich neprùchodnost pro urèité druhy zvìøe. U kadého navrhovaného øeení je nutné provést zhodnocení úèelnosti daného øeení, abychom se pøi výstavbì ekoduktù nepøehoupli od jednoho extrému, ádné ekodukty, k extrému opaènému, tj. výstavba ekoduktù na místech, kde není opodstatnìná. Velmi cenné zkuenosti je moné èerpat z výstavby ekoduktù v Evropì za posledních dvacet
let, kdy se ne vdy podaøilo zhodnotit prostøedky do výstavby ekoduktù investované. K výstavbì ekoduktu by tedy mìlo být vdy pøikroèeno a po dlouhodobých rozsáhlých pozorování migraèních zvyklostí zvìøe v dané lokalitì a prùchodnosti stávajících komunikací pro zvìø. Stavební a biologické aspekty realizace ekoduktù byly diskutovány ji mnohokrát. Zámìrem tohoto pojednání proto není dále prohlubovat úroveò poznatkù o chování zvìøe, jejím výskytu, èi její kategorizaci z hlediska technického øeení migraèních profilù, ale snaha diskutovat ekonomickou stránku výstavby ekoduktù, poskytovat statistické a empirické údaje, k nim by mìlo být pøihlédnuto v procesu rozhodování o umístìní ekoduktu na trase, pøípadnì o jeho realizaci. Takovýmito údaji jsou roèní kody zpùsobené srákami vozidel se zvíøaty, hodnota a poèty zvìøe nejèastìji ohroované kolizemi se zvíøaty, èi v neposlední øadì náklady na stavbu ekologických mostù podle jejich typu a konstrukèního systému, vztaené na jednotky délky, èi plochy. Tyto souhrnné statistiky není moné aplikovat na urèitou trasu bez pøedchozího sledování poètù sráek se zvíøaty v urèených podúsecích v prùbìhu nìkolika let.
EKODUKTY A NÁKLADY NA JEJICH VÝSTAVBU V dostupné literatuøe jsou ekodukty rozdìleny z hlediska moných pøechodù komunikací na podchody a nadchody. Podchody se dále èlení na propustky a mosty na silnici. Propustky rozeznáváme trubní a rámové, mosty na silnici mohou být víceúèelové, je jsou urèeny jak pro pøevedení trasy komunikace pøes danou pøekáku, tak i pro migraci zvíøat, speciální, urèené pouze pro migraci zvíøat, èi velké, pøirozené, svými prostorovými parametry splòující podmínky pro migraci ivoèichù. Nadchody mùeme rozdìlit na mosty pøes silnici a tunely. Mosty pøes silnici dìlíme na víceúèelové, slouící pro pøevedení polních a lesních cest pøes komunikaci a zároveò umoòující volnou migraci støednì velkých zvíøat, a na mosty speciální, je jsou modifikací mostù víceúèelových, které umoòují migraci vech kategorií zvìøe. Tunely definujeme jako pøirozené tunely, komunikace je vedená tunelem, pøi splnìní minimální délky 50 m z definice tunelu a prostorového uspoøádání. Tunely pøedstavují pøi vedení biokoridoru pod úrovní komunikace nejlepí øeení. Pro úèel zjednoduené typizace je pøistoupeno k rozdìlení na tøi základní typy ekoduktù: n n n
propustky, mosty, a tunely.
Daným typùm ekoduktù pøísluí konstrukèní systémy, jím se dají na základì údajù z projekèní a stavební praxe pøiøadit jednotkové ceny vztaené na jednotku délky (Kè/m´) èi jednotku plochy (Kè/m2), viz tabulka.
Tab. Jednotkové ceny pro daný typ ekoduktu a jeho konstrukèní systém Typ ekoduktu KonstrukËnÌ systÈm
PROPUSTKY
MOSTY
TUNELY
Cena
trubnÌ DN 1200
dÌlce+) 10 000KË/m¥ +2* 31 000 KË Ëelo
trubnÌ DN 1400
dÌlce+) 13 500 KË/m¥ +2* 40 000 KË Ëelo
trubnÌ DN 1600
dÌlce+) 16 500 KË/m¥ +2* 40 000 KË Ëelo
r·mov˝ 2000/2000
dÌlce+) 25 500 KË/m¥
r·movÈ do svÏtlosti 10 m
30-35 000 KË/m2
klenbovÈ-jednopolovÈ
25 000 KË/m2
klenbovÈ dvoupolovÈ
30 000 KË/m2
DeskovÈ jednopolovÈ do svÏtlosti 25 m
28-33 000 KË/m2
Tr·movÈ dvou - a vÌcepolovÈ do svÏtlosti polÌ 30m++)
26-32 000 KË/m2
ekologick˝ tunel p¯es Ëty¯pruhovou komunikaci
45 000 KË/m2
21
PozemkovÈ ˙pravy
Zatímco u mostù a tunelù je údaj Kè/m2 pro porovnání vcelku odpovídající, mùe se mìnit podle typu a nároènosti zaloení, nároènosti technologie výstavby apod., v pøípadì propustkù je zavádìjící uvádìt celkovou cenu na l m´. Dùvodem je velká cena èel propustkù, je by rozpoèítaná na l m´propustku výraznì pomìrovì prodraovala propustky pod bìnými silnicemi oproti propustkùm pod komunikacemi dálnièního typu. Jednotkové ceny uvedené v Tab. Zahrnují pouze náklady na stavbu tìchto objektù. Do nákladù na umístìní ekoduktu do trasy je nutné pøipoèíst náklady na projekt objektu aj., v neposlední øadì také náklady na oplocení zabraòující zvìøi ve vstupu na vozovku a zároveò jí k ekoduktu navádìjící (cca 200 Kè na m2). Pøi rozsáhlých lesních úsecích mohou tyto náklady násobnì pøesáhnout náklady na ekodukty samotné. Povaujeme za vhodné na tuto problematiku upozornit, nebo projektant pozemkových úprav by mìl znát irí vazby vztahující se k øeení krajiny. Umístìní ekologických mostù je tøeba pøi øeení pozemkových úprav navázat pøedevím na umístìní biokoridorù. To je v nìkterých pøípadech komplikované ji vzhledem k tomu, e Generel USES byl èasto zpracován døíve ne projektová dokumentace výe uvedených staveb a ekologické mosty se navrhují, mimo jiné, v místech, které jsou pro tyto stavby z hlediska stavebního a ekonomického nejvýhodnìjí. Setkali jsme se napø. s tím, e navrený ekologický most byl napojen na zmìnìnou trasu biokoridoru (zmìna provedena v projektu silnièní stavby) avak pouze z jedné strany silnièní stavby, na druhé stranì ekologický most konèil v polní trati. Doporuèujeme, aby této problematice byla vìnována patøièná pozornost, nebo jakékoli silnièní stavby a jejich objekty jsou finanènì nároèné. Vzhledem k tomu, e navazující investice silnièních staveb jsou hrazeny státem, je tøeba jejich ekonomiku dùkladnì zvaovat a posuzovat v souvislosti s celkovým øeením krajiny. ❑ ❑ ❑
PR¡ VNÕ INFORMACE PR¡VNÕ n Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 148/2006 Sb., publikovanÈ dne 21. dubna 2006 v Ë·stce 51 SbÌrky, o ochranÏ zdravÌ p¯ed nep¯Ìzniv˝mi ˙Ëinky hluku a vibracÌ. Na¯ÌzenÌ nabylo ˙Ëinnosti dne 1. Ëervna 2006. n Vyhl·öka Ë. 65/2006 Sb., publikovan· dne 10. b¯ezna 2006 v Ë·stce 27 SbÌrky, kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ministerstva pr˘myslu a obchodu Ë. 354/2002 Sb., kterou se stanovÌ mϯidla povinnÈmu ovϯov·nÌ a mϯidla podlÈhajÌcÌ schv·lenÌ typu. Vyhl·öka nabyla ˙Ëinnosti dne 2. dubna 2006.
Století studijního oboru pozemkových úprav (K 140. výroèí narození J. Petøíka) Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., JU Èeské Budìjovice, zemìdìlská fakulta, katedra pozemkových úprav
Josef Petøík, profesor praské Èeské vysoké koly technické (ÈVT), oddìlil a osamostatnil právì pøed 100 lety, tedy roku 1906, ze svých pøednáek geodézie problematiku agrárních operací s výklady o scelování pozemkù, jako reakci na vzrùstající potøeby rozvoje zemìdìlství. Stal se zakladatelem a prùkopníkem studijního oboru pozemkových úprav, který je dnes v rùzné míøe nedílnou souèástí specializované výuky na zemìdìlských fakultách a na geodetických oborech stavebních fakult èeských vysokých kol. K prvnímu dobrovolnému scelení pozemkù na území dnení ÈR vak dolo u roku 1858 v Záhlinicích v kromìøíském okrese. Tehdy ministerstvo vnitra schválilo projekt tamìjího rodáka, ètvrtláníka a pozdìjího rychtáøe Frantika Skopalíka (1832-1891), jeho realizací poèet parcel poklesl a o 60% parcel a dopravní vzdálenosti se zkrátily na polovinu. Ji do roku 1883 bylo scelování provedeno v dalích 16 obcích. S vyuitím [5] pøipomeòme krátce osobnost J. Petøíka, vynikajícího a zaslouilého odborníka a pedagoga. Josef Petøík se narodil 22. 3. 1866 v Praze. Obsáhlé biografické a bibliografické informace uvádí napø. èlánky [1], [2], [3] vydané pøi pøíleitosti jeho ivotních jubileí. Podrobné hodnocení zejména vzdìlávacího pùsobení pøedstavuje práce [4]. Ve svém roditi roku 1884 maturoval na èeské reálce v Jeèné ulici a o est let pozdìji ukonèil II. státní zkoukou studia na stavebním odboru (fakultì) ÈVT. V následujících 15 letech proel bohatou praxí, v ní se stále více pøiklánìl k zemìmìøictví. Krátce pùsobil v oddìlení elezných konstrukcí Ringhofferovy továrny, v Sobotínské mostárnì, absolvoval vojenskou jednoroèní slubu a roku 1891/2 se pod vedením prof. Frantika Müllera, u nìj byl na ÈVT krátce asistentem, zúèastnil mapování mìsta Písku, v kterém byla poprvé na naem území pouita polygonová metoda. Dalí dva roky vyhotovoval s pozdìjím známým profesorem Frantikem Novotným polohopisné plány Roudnice, Kostelce n. O. a Loun. Roku 1893 sloil autorizaèní zemìmìøickou zkouku, roku 1895 autorizaèní zkouku stavebních inenýrù. Poèátkem toho roku byl stavbyvedoucím horské silnice v rakouských Korutanech, odkud pøeel do stavebního úøadu slovinské Lublanì, postiené krátce pøedtím zemìtøesením. Navrhl a zamìøil mìstskou trigonometrickou a polygonovou sí. Dalí cenné zkuenosti získal na vodohospodáøských stavbách u známé èeské firmy Lanna a u fy. Vering - Hamburg ve Vídni. Byl sekèním inenýrem v Kanceláøi pro projektování vltavsko-dunajského prùplavu a v letech 1899 - 1905 zamìstnancem Kanceláøe pro kanalizování øek Vltavy a Labe. V tìchto funkcích provedl rozsáhlá nivelaèní a tachymetrická mìøení v úseku Èeské Budìjovice - Velenice a mìøení pro výstavbu zdymadel v úseku Mìlník - Roudnice. 22
Po odchodu prof. Josefa Lièky na èeskou techniku v Brnì se od kolního roku 1900/1 stal suplentem pøednáek základní geodézie a katastru na dvouletém zemìmìøickém bìhu ÈVT v Praze, zavedeného od roku 1896/7 na 5 vysokých kolách habsburského mocnáøství. Roku 1904 se habilitoval pro mìøení katastrální, jeho technický vývoj a evidence na podkladì práce o uití metody nejmeních ètvercù pøi výpoètu nivelací z roku 1902. Stal se pøednostou novì zøízeného Ústavu praktické geometrie (tj. geodézie), na kterém vyrùstali mnozí nai pøední odborníci (napø. J. Potuák, J. Ryavý). Roku 1905 byl jmenován mimoøádným a roku 1910 øádným profesorem. V té dobì byl - spolu s F. Fialou zahranièním èlenem francouzského prestiního èasopisu Journal des Geométres - Experts. K pøedním zásluhám prof. Petøíka patøí úsilí o povznesení, zrovnoprávnìní a rozíøení zemìmìøického studia, které tehdy bylo orientováno jen na potøeby katastrální mìøické evidenèní sluby. Kromì v úvodu zmínìného osamostatnìní pøednáek pozemkových úprav roku 1911 vyèlenil partie o upravovacích a zastavovacích plánech a o 3 roky pozdìji zavedl semináø praktické geodézie, zamìøený pøedevím na poètáøství. Podle svìdectví souèasníkù vìnoval pozornost pøedevím zavádìní metody nejmeních ètvercù, novým èíselným metodám urèování polohy bodù a vedle dalích odborníkù (napø. prof. F. Novotného) tvorbì jednoznaèného èeského geodetického názvosloví, vèetnì názvosloví vojenského. Od roku 1909 byl pøedsedou komise pro státní zemìmìøické zkouky. Pro vechny jím pøednáené discipliny byly postupnì k dispozici v opakovaných vydáních vycházející litografované nebo titìné podklady, velmi oblíbené mezi studenty i techniky. Tím a svou ostatní
PozemkovÈ ˙pravy
èinností cílevìdomì pøipravoval rozíøení zemìmìøického studia na estisemestrové, ke kterému dolo a zákonem è. 115/ 1927 Sb. Toto studium také umonilo uí zapojení do mezinárodní spolupráce a obhajoby doktorátù a habilitací. Za své pedagogické zásluhy, vìdeckou èinnost a pro organizaèní schopnosti byl prof. Petøík zvolen pro akademický rok 1926/7 rektorem Èeského vysokého uèení technického (ÈVUT, nástupce ÈVT), kdy pøedtím vícekrát zastával funkci dìkana (obecného odboru 1911/2, pozemního stavitelství 1912/3, kulturního inenýrství 1914/5, strojního a elektrotechnického 1916/7, zemìdìlského odboru 1918/9, Vysoké koly speciálních nauk ÈVUT v letech 1921/2 a 1923/ 4). Ve vekeré èinnosti se snail o posílení pozic vech technických vìd a o odstranìní nebo alespoò zmírnìní nìkterých nedorozumìní mezi nimi. V roce 1927 byl francouzskou vládou dekorován Palmovým øádem Akademie vìd a roku 1936 byl jmenován rytíøem Èestné legie. Roku 1935 mu ÈVUT vzdalo nejvyí poctu udìlením èestného doktorátu vìd. Prof. J. Petøík pøi vech tìchto povinnostech neúnavnì odbornì pracoval a aktivnì se úèastnil domácího i zahranièního vìdeckého a spolkového ivota a to ji od úrovnì studentských spolkù, kam byl èasto zván. Pøísloveèné bylo jeho heslo: Pomohu, kde mohu. Obsáhlá publikaèní èinnost kromì mnoství prací z oblasti geodézie, stavební geodézie, fotogrammetrie, katastru a pozemkových úprav zahrnuje vedle biografií i zhruba 50 prací z dìjin zemìmìøictví, které byly jeho osobní zálibou. Práce byly titìny v øadì domácích (tj. rakouských a èeskoslovenských) i zahranièních periodik, z nich jmenujme napø. Zemìmìøièský vìstník a Technický obzor, jeho byl v letech 1904-7 technickým a do roku 1913 odborným redaktorem. Pro ilustraci jeho nesmírné pracovní aktivity uveïme výèet nejdùleitìjích funkcí. Roku 1912 byl zvolen 1. pøedsedou novì zaloeného Spolku èeských (pozdìji: ès.) zemìmìøièù; ve funkci setrval do roku 1933, ale nadále byl èestným pøedsedou. Roku 1927 se stal po pøedchozím èlenství ve vìdecké radì pøedsedou Masarykovy akademie práce (MAP). V roce 1928 byl jmenován kurátorem pøíruèní knihovny ÈVUT, poradcem pro otázky úpravy zemìmìøického studia pøi ministerstvu financí a mimoøádným èlenem Patentního úøadu, v nìm byl od roku 1933 na podkladì jmenování prezidentem republiky odbornì-technickým èlenem. V roce 1930 byl zvolen prvním pøedsedou novì zaloené Ès. fotogrammetrické spoleènosti, místopøedsedou Mezinárodní federace zemìmìøièù (FIG) a èlenem výboru Mezinárodní fotogrammetrické spoleènosti. V následujícím roce se stal pøedsedou Národní-
ho komitétu geodetického a geofyzikálního (do 1934), prvním pøedsedou novì zaloeného Svazu spolkù ès. zemìmìøických inenýrù a èlenem Mezinárodního výboru pro dìjiny vìd v Praze. Kromì tìchto a dalích funkcí, napø. v kartografické komisi Èeské akademie, ve Sboru pro sociální péèi o vysokokolské stu-
dentstvo, v technické sekci Svazu ès. mìst, byl aktivním organizátorem a cvièencem Sokola. Profesor Josef Petøík odeel na odpoèinek 30. 9. 1936. V letech 1938 - 1941 vak jetì zastával funkci generálního tajemníka zmínìné MAP. Zemøel 16. 5. 1944 v Praze a byl pohøben na Olanech.
Literatura [1] R.: edesátiny prof. Petøíka. Zemìmìøièský vìstník, 14, 1926, è. 3, s. 33-34. [2] Fiala, F.: Sedmdesát let profesora Ing. Dr.h.c. Josefa Petøíka. Zem. vìstník, 24, 1936, è. 3-4, s. 33-38. [3] Prof. Ing. Dr. techn.h.c. Josef Petøík sedmdesátníkem. Technický obzor, 1936, s. 191-192. [4] Potuák, J. - Pudr, J.: Organizátor a budovatel novodobého èeskoslovenského zemìmìøièství. Praha, Acta polytechnica, V1, 1, 1969, s.137-152. [5] Hánek, P.: Geodet Josef Petøík (1866-1944). Sborník Z dìjin geodézie a kartografie 9. Praha, NTM Praha 1997, s. 49-52.
Fotografie k èlánku Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka str. 12
PovodÌ »ernovickÈho potoka na T·borsku. RybnÌk Vols.
Povodí Èernovického potoka, tìdrý rybník u Budislavi 23
PozemkovÈ ˙pravy
JubilejnÌ 15. mezin·rodnÌ konference pozemkov˝ch ˙prav v Jest¯·bÌ na LipnÏ DokonËenÌ Ing. Zdenìk Burian, místopøedseda Èeskomoravské komory pozemkových úprav V 55. Èísle Pozemkových úprav bylo pøislíbeno pøipomenutí hlavního obsahu zahranièních exkurzí mezinárodních konferencí za uplynulých 15 let. Uvádím proto jejich jednotlivé roèníky v chronologickém poøadí. Øíjen 1991 a 1992 První dva roky vzhledem k pozdnímu roènímu období vedl zájezd Ing. Janda sám (2 autobusy) do sousedního Rakouska. Zde pøímo v krajinì byl demonstrován rozdíl zpùsobu hospodaøení oproti ÈR, vyuívání turismu pøi jednotlivých zemìdìlských hospodáøstvích, kvìtinová výzdoba a úpravnost rakouských vesnic v okolí hranic s ÈR. Závìrem byla vdy provedena pochùzka nìkterým pøíhranièním historickým mìstem, napø. Freyungem.
ré podmínky i závidí a byla prezentována upøímná snaha po navázání pøátelství obou státù. Vichni úèastníci konference dostali od místních pøedstavitelù desky s publikacemi a malé dárky na památku. Krásné bylo, kdy po ukonèení setkání a srdeèném rozlouèení se páni radní omluvili, pøevlékli se do pracovního a jeli pracovat na svá hospodáøství. Díky pøíspìvku vlády Horního Rakouska, vyjednaného panem Mayerhoferem, dostali úèastníci jetì opulentní obìd dle vlastního výbìru. Následovala prohlídla golfového høitì v Ulrichsbergu, které bylo navreno a vyèlenìno v rámci pozemkové úpravy. Toto høitì je nejvìtí v Rakousku, jezdi tam i ze zahranièí a celkovì je velkým finanèním pøínosem pro místní obyvatele a vlastníky pùdy.
9. 10. 1993 Na pozvání pana Ruprichta a s pomocí pana Janoucha Ing. Burian a Ing. Svoboda pøímo na místì dohodli a absolvovali zkuební trasu exkurze. Popis exkurze byl pøedem otitìn v záøijovém èísle Pozemkových úprav z r. 1993. Exkuze se konala v kraji Fray-Greifenu v oblasti Bavorského lesa v obcích Greinet, Reheberg a Früholz cca 25 km od hranic se Stráným. V obcích byly realizovány pozemkové úpravy. Vidìli jsme jaký rozkvìt pozemkové úpravy obcím pøinesly. Zvlátì Greinet se z ospalého hnízda zmìnil v turisticky vyhledávanou oblast s potøebnými slubami. Ukázali nám jak ruí meze (kamení do zemì jako v ÈR), finanèní vyrovnání pøi smìnách, úpravu cest, silnic, návsí, fasád domù a jak dotacemi motivují obèany k dodrování zámìru svobodná volba bez dotací). Celkovou úpravu øídí pozemkový úøad, který také hospodaøí s finanèním fondem, do kterého pøispívají vechny dotèené resorty (silnice, obce, telekomunikace, ochranáøi, církev a dalí). Poèasí bylo krásné, vynikající obìd ve stylové restauraci vè. Nápojù byl poskytnut péèí Bavorské vlády zásluhou pana Rauprichta a spoleèná beseda v restauraci dokreslila veobecnou spokojenost se získanými poznatky. Na památku pozemkové úpravy zde postavili ulový pomník s daty realizace, uvedenými na bronzové desce.
27. 9. 1995 Náhradnì za odvolanou exkurzi do Rakouska (zøejmì v dùsledku ochladnutí mezivládních vztahù), zaøídil operativnì exkurzi do Bavorska pan Raupricht. Navtívili jsme právì ukonèenou pozemkovou úpravu v Marchestreu v kraji Freyung-Greifenau. Vidìli jsme ukázku pracného scelování pozemkù jednotlivých zemìdìlcù ve vìtí celky. Dokladovali nám postup trpìlivého projednání smìn z dùvodù dosaení souhlasu úèastníkù úpravy. Zdùrazòovali nám nutnost vykoupení kadé volné pùdy státem, aby bylo dost pozemkù pro výmìnu, pro výstavbu cest a vodoteèí, pro zakládání biotopù. Prohlédli jsme si hospodáøství a pozemky dvou vìtích zemìdìlcù, diskutovali s nimi o pøínosu pozemkové úpravy pro jejich hospodaøení, pro krajinu a obec celkem. I zde byl postaven pomník pozemkové úpravì velký køí ze tøí kusù lomového kamene s pamìtní deskou. Na závìr byl spoleèný obìd, hrazený z prostøedkù Bavorské vlády. 25. 9. 1996 Exkurze smìøovala do Horního Rakouska. oblasti tzv. Mühlviertel. Byli jsme v okolí mìsta Freistadtu, v obcích St. Oswald, Weitersfelden, Lasberg, Kefermarkt, Markersdorf. Mimo mìsta Freistadtu se jedná o pomìrnì zapomenutý a spíe chudý kraj, který se vlastní pílí a snaením usiluje dostat do euroregionu. Ochraòují se zde stavební památky venkova, rozvíjí se tradièní øemesla (øezník, truhláø, kováø, tkadlec, chov ovcí a následnì speciální výrobky z ovèí vlny atd.). Pracuje se na propagaci kraje, ve Weitersfeldenu postavili dùm, kde vystavují, pøedvádìjí a prodávají vlastní øemeslnické výrobky a poskytují pohotìní z domácích zdrojù. Pozemkové úpravy jim pomáhají scelením pozemkù a jejich zpøístupnìním zlevòovat zemìdìlskou výrobu. V novém kulturním domì ve Weitersfeldenu nás pøivítala obec, se starostou a radními, zástupcem Raiffeisenbank, která vhodnými úvìry pomáhá rozvoji celé oblasti. Za pøispìní této banky nám hostitelé pøipravili banket a místní eny v krojích nás obsluhovaly. Setkání vyznìlo jako hold vzájemného pøátelství obou státù. Za úèastníky promluvili a podìkovali Ing. Burian a øeditel Ing. Jelen, obìtavì tlumoèil jako vdy dipl. Ing. Janouch. Celou exkurzi vèetnì pohotìní domluvil a s peèlivostí sobì vlastní pøipravil pan Mayerhofer, který také doplnil exkurzi a návtìvu sakrálních staveb památných kostelù vèetnì prùvodcovského výkladu. Vichni úèastníci exkurze si pøi louèení stiskli ruce s místními zastupiteli a hostiteli a obdreli dárky z místní produkce.
27. 5. 1994 Opakování exkurze z r. 1993 v rámci jarního opakování konference. Navíc jsme poznali práci místního sboru pro pozemkové úpravy. Systém budování komunikací, kdy po odvodnìní jsou poloeny dva pruhy speciálnì tvarovaných a zdrsnìlých prefabrikátù se pozdìji ujal i u nás. Pouívání propustných betonù pøi úpravì výjezdù z obcí, úpravy návsí, výmìny nevhodných døevin za místnì typické, dotaení pozemkové úpravy a do støedu obce a tisk barevných propagaèních publikací o pozemkových úpravách, zdarma dostupných v informaèním støedisku, jako i ukázky úspìnì øeených pozemkových úprav byly pro nás silnì inspirující. 5. 10. 1994 Exkurze byla jako obvykle tøetí den konference. Zajistil ji pan Mayerhofer do Horního Rakouska, okolí mìsta Rohrbach, v obcích Schlagl, Algen, Ulrichberg. Vidìli jsme ukázky vynikajících a s citem øeených pozemkových úprav. Pan Mayerhofer zdùraznil, e na rozdíl od Bavorska nemá Rakousko dost financí, aby mohl stát platit zemìdìlcùm ulý zisk za pùdu nechanou ladem a ekosystémy. Smìny proto musí být vyøeeny za vechny pozemky, které jdou do úpravy. Mezi prohlídkou jednotlivých pozemkových úprav jsme byli pøivítáni na mìstské radnici. Na panelech byly vystaveny projekty jednotlivých pozemkových úprav. Pøivítal nás starosta mìsta a radní, za èeskou stranu promluvil Ing. Burian a øeditel Ing. Jelen. Bylo pøipraveno bohaté pohotìní, páni radní sami èepovali pivo z místního pivovaru a roznáeli obèerstvení. Bìhem toho probìhla pøátelská diskuse, výmìna názorù a zkueností. Z rakouské strany byl prezentován názor, e bude z dùvodù velké konkurence i u nich nutné zvaovat zvìtení výmìry jednotlivých hospodáøství, spojení pozemkù ve vìtí celky a spolupráci zemìdìlcù nìjakou formou drustevnictví. Byl patrný velký zájem zemìdìlcù a obèanù o pozemkové úpravy. Navrhli jsme jim jako vtip, e jim ve zvìtování pozemkù poskytneme svoje zkuenosti. Z jejich strany zaznìlo, e nám nìkte-
17. 9. 1997 Exkurzi do Bavorska zajistil opìt pan Raupricht jako rozlouèení s naí vzájemnou spoluprací, protoe odchází na jinou funkci. Pøivedl svého nástupce, Ing. J. Hierera, který pøislíbil pokraèovat ve vzájemných odborných stycích. Exkurze smìøovala do míst, která jsme vidìli v roce 1993 Greinet, Fürholz, Rehberg. Vidìli jsme, jak vypadá po nìkolika letech ji zcela dokonèená pozemková úprava vèetnì úpravy návsí. Opravené kany, novì vysázené døeviny v místì historicky obvyklém, úprava potùèkù, kamenem vydládìné cestièky v trávnících, architektonicky upravené støechy kryté indelem èi kùrkovou krytinou, típaným døe-
24
PozemkovÈ ˙pravy vem obloení selské usedlosti, upravené historické domy s novým posláním (pota, informaèní støedisko apod.). Pouze dùm, o jeho koneèné úpravì s pozemkovým úøadem 10 let diskutují památkáøi zatím chátrá a je na spadnutí. Vidìli jsme, jak vypadá pruhové cesty po letech provozu, vodoteèe vrácené po vytrhání betonových koryt do pøírodního stavu, jak vypadají scelené pozemky po nìkolika letech hospodaøení, jak vypadají plochy ponechané matce pøírodì bez obhospodaøování. Také hamounství, kdy nejlépe, scelený pozemek prodal vlastník na fotbalové høitì. Vidìli jsme ukázku budování kanalizace a vodovodu v rozptýlené zástavbì, úsporné koøenové èistièky odpadních vod spojené s chovem ryb, lokalizované podle návrhy pozemkové úpravy. Tímto územím nás provedl starosta obce. Pan Raupricht se spolupracovníky nám ukázal v terénu døívìjí zpùsob provádìní pozemkových úprav (cca pøed 5ti lety), kdy byly rozíøeny kamenité meze a pozemky spojeny v relativnì velké celky ke spokojenosti zemìdìlcù a ve prospìch ekonomiky hospodaøení. Pro ochranu pøírody byla ponechána vhodná místa ozelenìní. Naproti leí jiná lokalita, kdy souèasná vláda na nátlak zelených (jak se nazývají) takovýto postup nepovoluje. Prosazuje se zachování mezí a úzkých políèek. Zemìdìlci nestaèí ekonomicky pro velké náklady levnìjí konkurenci, ponechávají pole ladem. Dojídìjí radìji za prací do 50 km vzdáleného Pasova, opoutìjí obce, které pustnou. Èeká se na vyøeení rozporù, ale èasem nebude ji co øeit. Fantasticky krásné poèasí umoòovalo ve v klidu prohlédnout. Výborná nálada byla umocnìna obìdem a odpoèinkem v ji známé stylové restauraci v Greinetu. Obìd byl zaøazen uprostøed jednotlivých exkurzí a prostøednictvím pana Rauprichta byla hostitelem opìt Bavorská vláda. Exkurze se natolik líbila, e dalo organizátorùm práci pøinutit úèastníky k nástupu do ètyø autobusù a zavelet koneènì k odjezdu, protoe vechny nás èekala jetì cesta z Jestøabí domù.
zemkové úpravy se scelením pozemkù, výstavbu komunikací, silnièním obchvatem mìst, jednak pozemkové úpravy s protipovodòovými a protierozními úpravami. Vechny mají prvky ochrany pøírody, obnovy obcí, je zde i výstavba skanzenù. Rozdìlili jsme se na dvì skupiny po dvou autobusech, provázeli nás spolupracovníci p. Mayerhofera z Pozemkového úøadu v Linci. Vichni obyvatelé øeèených obcí a okolních obcí si velice cení pozemkových úprav, které umonily smìnou pozemkù vyèlenit místo pro silnièní obchvat Dunajskou pobøení silnici a pro výstavbu prùmyslovou, obèanskou a pro výstavbu centra kol. Pozemkové úpravy tedy zajistily dopravní klid v obcích, èistotu ivotního prostøedí, rozvoj obcí novými pracovními pøíleitostmi a získáním centra kolství pro 2500 ákù tedy dalí pracovní pøíleitosti. Rovnì protipovodòová a protierozní opatøení zbavila obce nebezpeèí velké vody, zvýily se monosti vodních sportù (jachting, koupalitì), obce zkrásnìly, zvýil se turismus. Pøedem zajitìný obìd jsme si sice platili, ale odpoledne v podhradí hradu Klam v zahradì mìstského pivovaru pro nás mìsto spolu s Raiffeisenbank uspoøádalo pohotìní a besedu. Pøivítal nás majitel hradu, pan Klam-Martinic (hlásil se k dìdictví v Èechách), starosta mìsta, zástupce banky, místní radní a jejich manelky. Na pøivítání odpovìdìl øeditel ÚPÚ Ing. Jelen a Ing. Z. Burian. Jevitì bylo vyzdobeno vlajkami obou státù, zemskými a mìstskými, byla zde instalována výstava projektù realizovaných pozemkových úprav. Rozdali jsme dárky z broueného køiálu a besedovali jsme. Dámy roznáely bohaté pohotìní, èepovaly se vechny druhy místního piva a jiné nápoje. Po velice slunném a horkém dni bylo posezení pod letitými stromy velice pøíjemné, hostitelé pozorní. A témìø v 19 hodin se nám podaøilo pøíjemné besedování nucenì ukonèit, abychom stihli jetì alespoò èást veèerního programu. Za úspìnou exkurzí stál opìt obìtavý pan Mayerhofer, který ve zaøídil a vyjednal.
15. 9. 1998 Exkurze byla tentokrát na návrh pana Hierera posunuta na druhý den konference, aby nebylo nutné ji krátit z dùvodu odjezdu úèastníkù domù. Exkurze byla tedy opìt v Bavorsku v oblasti s intenzivnì provozovaným zemìdìlstvím. Ing. Burian a Ing. Svoboda si s panem Hiererem peèlivì pøipravenou trasu v pøedstihu konference prohlédli 7. 7. 1998 (mimochodem ten den byl nejteplejí v celém roce). Jedná se o oblast kolem mìsta Bogen cca 160 km od hranic s ÈR. Byly pøipraveny ukázky scelení pozemkù do záhumenních hospodáøství, výstavby ve propojujících zemìdìlských cest, vyèlenìní pozemkù pro prùmyslovou, ivnostenskou a obèanskou výstavbu. Vidìli jsme protierozní opatøení, zadrení povrchových vod pro dalí potøebu a jejich jednoduché a nenákladné èitìní. Dokladovali nám ukázku schválení pozemkové úpravy vìtinou vlastníkù (u nás to nyní bude problém) a nedobré dùsledky pro ty, kdo úpravu bojkotují (ekonomicky znaènì tratí a musí úpravu zbyteènì vynaloenou hradit). Nezajitìností pozemkù pro prùmyslový závod vinou dvou vlastníkù pozemkù tratí i vichni obèané na monostech získání zamìstnání. Prohlédli jsme si také krásný kostel, kam procesí vìøících nosila svíèky a 8 m dlouhé. Velmi peèlivì pøipravenou exkurzi kazilo detivé poèasí. Prùbìnì poskytované obèerstvení bylo zavreno vynikajícím obìdem, kdy si kadý jídlo mohl vybrat sám. Obìd byl ve velmi pìkné restauraci Krásný výhled nad Bogenem a s vyhlídkou na øeku a pøístav dole. Na nai chválu dobrého jídla odpovìdìl majitel, e mají èeskou kuchaøku. Odpoledne jsme navtívili kulturní støedisko v Oberalteich v bývalém kláteøe, kde nás pøivítal starosta pan E. Eckl, za pøivítání podìkoval Ing. Burian, promluvil i Ing. Kaulich. Pozemková úprava zde má nauènou stezku døevin, postavenou kaplièku s krásným rozhledem na upravené území a pøipomíná ji umìlecky ztvárnìný pomník. Bìhem exkurze jsme byli hosty Bavorské vlády prostøednictvím Pozemkového úøadu v Landau ad. Isar.
12. 9. 2000 Exkurzi do Bavorska zajioval opìt pan Dipl, Ing. Hierer. Cílem byla pozemková úprava pro obec Ringelai v okrese Freyung-Greifenau. Exkurze byla panem Hiererem perfektnì pøipravena, kadý úèastník dostal èesky psané materiály, popis lokalit a podrobný program exkurze s èasovým harmonogramem, zpracovaným pro kadý ze ètyø autobusù zvlá. Po celou dobu exkurze jsme byli hosty Bavorské vlády. Obec Ringelai má 10 èástí (sídel èi osad). Pøivítal nás pan starosta Lankl, zástupci pøedstavenstva obce, pøedsedkynì spoleèenství pro pozemkovou úpravu (sboru zástupcù), projektanti z Pozemkového úøadu v Landau a. d. Isar. Po podávané svaèinì na uvítání nám uvedení zastupitelé podali úvodní výklad. Pan starosta je schopný a výøeèný mladý mu, pøedsedkynì spoleèenství paní Schmalhoferová je pùvabná mladá dáma, která má jistì znalosti i pøedpoklady pro pøesvìdèování vlastníkù k souhlasu s pozemkovou úpravou. Na návsi jsme byli jetì seznámeni s opatøeními pro obnovu obce. Pozemková úprava byla zapoèata v r. 1990 naøízením o obnovì Ringelai pro jejich 5 èástí. Byl vybrán projektant, ten vypracoval spolu se spoleèenstvím vlastníkù návrh plánu obnovy a pozemkové úpravy. V r. 1993 byla projekèní oblast rozíøena na vech 10 èástí obce (je to zøejmì otázka získání vìtího státního pøíspìvku) a v r. 1995 byla rozíøena na celý katastr, tj. 16,39 ha. Na obnovu vesnice poèítá s 5,7 miliony tehdejích DM, na samotnou pozemkovou úpravu pak 1,1 mil. DM. Na památku pozemkové úpravy je na návsi Ringelai postaven vkusný kamenný pomník. Zajímavá je pøi nás i koncentrace zemìdìlské výroby. V samotném Ringelai, který býval døíve zemìdìlskou obcí, hospodaøí nyní dva výkonní zemìdìlci. Osádky autobusù postupnì shlédli pozemkovou úpravu v terénu, okruní objíïku obce Ringelai s opatøeními obnovy vesnice, novostavbu kulturního domu v Poxreutu, pøestavbu staré usedlosti ve Waschingu na obecní dùm, Bylinkový dvorec s hospodou a prodejem vlastních produktù, opatøení obnovy vesnice v Lichtenau a ve Wambergu a jako oivení muzeum èarodìjnic. Jako naprostou zvlátnost jsme si prohlédli obnovu keltské vesnice v Gabretì Lichtenau. Zde na objeveném starém keltském sídle se z penìz EU staví keltské domy, obnovuje se zpùsob tehdejího hospodaøení, pracuje se køíením na zavedení chodu keltského konì. Mùeme srovnávat se skanzenem MODRÁ u Uh. Hraditì. Na stavbì pracují pendleøi z Evropy
14. 9. 1999 Exkurze do Horního Rakouska, do území zvaného Machland, v okolí mìsta Perg. Navtívili jsme ètyøi pozemkové úpravy v obcích Perg, Ober/Wargram, Zeitling, Naar, Schwetburg, Auhof, Arbing, Mitterkirchen. Shlédli jsme jednak klasické po-
25
PozemkovÈ ˙pravy brat co chtìl, vèetnì nápojù. Následnì nám architekt vysvìtlil návrh plánu výstavby námìstí, zmìny ve vyuívání nìkterých staveb jejich rekonstrukcí (napø. domu poárníkù). Proli jsme se po námìstí a upravovaných vozovkách. Zuují zde komunikace, zøizují parkovitì na okraji mìsta, asfalt nahrazují ulovou dlabou. Úèelem je sníit nenásilnì rychlost aut v obci, pøimìt øidièe, aby radìji jezdili po obchvatu. Trend náhrady asfaltových komunikací v obcích ulovou dlabou (obvykle pøivezenou z ÈR) je v Nìmecku veobecný, zatímco u nás se dlaba vytrhává, vyváí do Nìmecka a Rakouska a cesty v obcích se asfaltují. Rozlouèení bylo velmi pøátelské. Z naí strany jsme vem hostitelùm na vech lokalitách vìnovali dárky brouené sklo, dárková balení vína a jiného alkoholu, publikace, které vìnovali úèastníci zájezdu. Byla to i dobrá propagace jednotlivých okresù ÈR a dárky byly vdìènì pøijímány.
a také z ÈR. Mezi jednotlivými exkurzemi byla pøestávka na obìd, pro kadý autobus jinde. Zajímavé pro nás byly napø. adaptace stodol i se zemìdìlským náøadím na restaurace. Obsluha vìtinou mluvila èesky, obìd byl bohatý a vynikající. Závìrem jsme absolvovali návtìvu parku Bavorský les se speciálním zamìøením na problematiku kùrovce. Ve støedisku jsme shlédli èeskou verzi nauèného filmu, potom jnsme mìli cca dvouhodinovou vycházku postienou oblastí. Je to hrùza. Nìmci se rozhodli nechat ve pøírodì (mùe to trvat staletí). Mají proti nám výhodu èásteènì smíených lesù. Zde jsme se také dozvìdìli, e kùrovec po znièení nìmecké èásti umavy nalétl na èeskou stranu. 11. 9. 2001 Exkurzi do Bavorska pøipravil ná pøítel Ing. Hierer z øeditelství Zemního vývoje v Landau nad Iserem. Prùvodci na lokalitách mimo pana Hierera byli: p. Plötz starosta Patersdorfu, p. Niklas architekt, p. Eder poradce pro zahradnictví a péèi o krajinu, p. Fischl poradce pro výstavbu cest a p. Schmidt umìlec. Kadý úèastník dostal podrobný program exkurze s barevnými ukázkami lokalit, pøesným barevným harmonogramem pro støídání 4 skupin (4 autobusy). Kadý autobus mìl svého prùvodce a tlumoèníka. Støídali jsme se dle harmonogramu.
10. 9. 2002 Exkurze smìøovala do oblasti západnì od Pasova do okresu ROTTAL-INN v jiním Bavorsku. Je zde intenzivní zemìdìlská výroba. Zemìdìlské usedlosti jsou roztroueny jako dvorce. Cílem cesty bylo mìsteèko Ganghofen a vesnice Falkenberg a Reicheneibach. V 9. hodin jsme ji vjídìli do areálu firmy Haas, která byla naím hlavním hostitelem. V hale firmy nás pøivítal majitel pan Xaver Haas s manelkou Marianne, se svými spolupracovníky a starosty obcí, které navtívíme. Byla pøítomna i zástupkynì místního tisku. Po uvítacích projevech a pozdravech a vzájemné výmìnì dárkù nám bylo hostitelem nabídnuto bohaté obèerstvení formou védských stolù s volným výbìrem jídla a pití. Následovala informace o firmì Haas promítnutím filmu v kinosále, kde jsou ji na návtìvy z ÈR zaøízení èesky namluveným programem. Firma má závody po celé Evropì a od r. 1990 i v ÈR. Jsou to obchodní centra v Praze a v Brnì a výrobní závody v Chanovicích a v Dìèínì, z nich poslední je nejvìtím závodem firmy. Firma se zabývá pøedevím stavebním vyuitím døeva, ale vyuívá i plasty a hliník. Vyniká unikátním bezezbytkovým vyuitím døeva, a to úèelným rozdìlením pøi zpracování (na co kterou èást kmenu) a po tepelné vyuití pilin a kùry. Vyrábí se z plnohodnotného øeziva (ne z døevotøísky). Naøezaný materiál se lepí do potøebných profilù, nastavuje se klínováním do jakýchkoliv délek. Vyrábí se velké mnoství typù obytných domù na klíè, èetnì celého zaøízení a topení. Záruka je 25 let. Dále se vyrábìjí prùmyslové haly a zdravé zemìdìlské objekty, zapadající do krajiny. Firma èást pozemkù získala pøi pozemkové úpravì.
Lokalita 1 Místní rarita, tzv. Sklenìná stodola, hojnì navtìvovaná obèany Bavorska jako kulturní zvlátnost. Místní umìlec stavebnì upravil poschoïovì velkou stodolu a v ní mj. na stìnì 10 x 7 m zvlátní technikou kresby tukou na sklo a speciálními silikonovými barvami vyjádøil 25 obrazù ze ivota místního legendárního proroka Mühlhasla. Jsou zde i jiné výtvory ze skla a døeva. Souèástí Sklenìné stodoly je i výstava sklenìných výrobkù z místních skláren. Zakladatel skláren je pováleèný vysídlenec z ÈSR a zavedl sem to, co se v Èechách nauèil. Potvrzuje to jen informaci, kterou nám dali pøátelé z Bavorska ji døíve. Toti to, e vysídlencùm byl pùvodní majetek vládou SRN plnì nahrazen a e vysídlenci pøinesli do pùvodnì chudého nìmeckého pohranièí s sebou svou zruènost a nová øemesla a tím i základ budoucího rozvoje. Lokalita 2 Obec Rattersberg bei Viestach. Zde nás pøivítali na návsi u funkèní staré pece na chleba. Na nai poèest právì dopekli èerstvý chléb a veky nám pøímo z pece horké rozdali. Okolí pece na návsi bylo pìknì upraveno ulovou dlabou a novou kanou. Øíkali, e je to z èeské uly. Selka a její mu, kteøí pekli chleba, nás pozvali do svého statku na pohotìní (chlebíèky, rùzná masa, sýry, zákusky, piva, dusy, nealko, káva, èaj apod.). Vyprávìli nám o svém hospodáøství a zodpovídali dotazy. Pøedvedli ustájení dobytka ve stájích s truhlíky kvìtin v oknech. Prùvodci vysvìtlovali postup plánování pozemkové úpravy s obèany, zásady pøispívání financemi do obnovy vesnice, ukázali v terénu zpùsoby protierozního zachycování pøebyteèné povrchové vody, ukázali výstavbu cest.
Lokalita 1 Obnova vesnice Reicheneibach. Døíve èistì zemìdìlská vesnice se mìní, mnohé zemìdìlské budovy se pøestavují na obytné. Ve vesnici jsou ji jen tøi výkonní zemìdìlci. Pro zlepení byla pøi PÚ pouita tato opatøení: - zmìna cestní sítì (výstavba obchvatu) - zaloení parku v obci a výstavba autobusové èekárny - sanace staré cesty, výstavba nové cesty v obci a pìí zóny - odstranìní eroze pùdy a záplav v obci zmenením intenzivnì obdìlávaných ploch, jejich pøeruením remízky a biokoridory, obdìláváním po vrstevnici, mulèováním a zatravnìním. - Celková úprava návsi a fasád domù, co je opravdu pìkné. Na úpravu bylo vyuito fondù z EU.
Lokalita 3 Gstadt bei Viestach. Zde jsme pøímo v terénu vidìli výstavbu dvoupruhových cest z betonových panelù a vegetaèních tvárnic. Obìd byl podáván v Rytíøské hospodì v Neuseberku. Jídlo dle výbìru, jako obvykle velké porce, pivo, káva, èaj, zákusky. Byli jsme opìt hosty Bavorské vlády. I zde mìli mezi personálem restaurace zamìstnanou Èeku, vysokokolaèku, která si zde o prázdninách pøivydìlávala na parádu a dovolenou. Prý pro lepí komunikaci s hosty z ÈR.
Lokalita 2 Pozemková úprava v mìstyse Gangkofen. Hlavní silnice, vedoucí støedem mìsta byla ji v r. 1993 odklonìna obchvatem. Zùstal vak negativní vliv na zemìdìlství, protoe zemìdìlci mìli pozemky po obou stranách hlavní silnice. Pozemková úprava odstranila negativní vliv opatøeními: - oddìlením zemìdìlsky vyuívaných ploch na vnìjí stranu obchvatu, jejich scelením a zpøístupnìním - údrbou dobrého stavu povodí a ochranu toku a pozemkù podél toku - byla vytvoøena sí biotopù pro rostliny a zvíøata, byly optimalizovány biotopy stávající, zaloeny ochranné porosty podél potoka, vytvoøeny usazovací hrázky na spádových potocích.
Lokalita 4 Patersdorf tzv. Okresní zahrádka. Uèí zde zdarma zájemce na pøíkladech, jak nejlépe pìstovat místní tradièní druhy ovocných stromù, jak tradiènì a jednodue upravovat oplocení v souladu s pøírodou, jak vèelaøit, jak upravovat vodní nádre apod. Je zde prùvodce, který na poádání poskytuje zdarma zájemcùm rady a pøedvádí ukázky. Lokalita 5 Mìsto Paterrsdorf. Pøivítal nás pan starosta v budovì nové radnice. Poskytli nám zde opìt pohotìní, kadý si mohl vy-
Na to ve poskytli zemìdìlci 26,3 ha zemìdìlských pozemkù.
26
PozemkovÈ ˙pravy Dalím projektem, realizovaným mìstysem a kolou v Ganghofenu byla výsadba nauèné stezky s døevinami z tohoto kraje. Na obou exkurzích nás provázeli zástupci místních zemìdìlcù, kteøí zdùrazòovali pøínos pozemkových úprav pro zemìdìlství. Vidìli jsme také pìkné informaèní tabule o pozemkových úpravách, provedené v hliníku nebo nerezu.
5. zastavení KDERSCHBAUM koòská eleznice. Rekonstruovali zde èást konìspøené eleznice È. Budìjovice Linc, vè. velkého nádraí, kde bývala pøepøaní stanice, restaurace a hotel. Zde nás pøivítali místní pøedstavitelé v dobových krojích, obdreli jsme jízdenky a vichni jsme se postupnì konìspøekou, koèírovanou dobovì uniformovanými zøízenci, svezli. Prohlédli jsme si muzeum, obdreli jsme upomínkové pøedmìty. Následovala beseda se vemi zastupiteli, kteøí nás bìhem dne doprovázeli, vzájemné projevy, vzpomínání a objímání. Na závìr byla pøipravena veèeøe formou hostiny jídlo a pití dle vlastního výbìru v libovolném mnoství. Jménem úèastníkù vem podìkoval Ing. Burian a pøedal pøedstavitelùm dárky. Jen neradi jsme se louèili se srdeènými hostiteli.
Lokalita 3 Výrobní závod Haas ve Falkenbergu. Èást závodu stojí na ploe, uvolnìné po výstavbì obchvatu a likvidaci staré komunikace. Vidìli jsme podstatnou èást výroby, silnì mechanizovanou, od výroby øeziva, jeho tøídìní, kompletaci, lepení, na stavování, ohýbání, výrobu trámù, stìn, zateplených stropù, povrchové úpravy a dalí. Navtívili jsme expozici hotových obytných domù na klíè s úplným vybavením, úsporným topením. Dále ukázku prùmyslových hal a zemìdìlských staveb. Kadý úèastník obdrel taku s prospekty v èetinì a upomínkové dáreèky firmy. Vidìli jsme nepøeberné mnoství zaøízení koupelen, kuchyní, saun, pokojù a lonic. Bìhem exkurze byl v jídelnì podán hostitelskou firmou bohatý obìd dle vlastního výbìru.
15. 9. 2004 Zahranièní exkurze byla pøipravena v národním parku Bavorský les v okolí mìsteèka Lindberg v okrese Regen. Exkurzi pøipravil opìt Ing. Hierer s obvyklou velkou peèlivostí. Odjezd byl ji v 6.30 hodin, abychom se stihli vèas vrátit. Kadý úèastník obdrel barevnì titìný program exkurze s mapou a èasovým harmonogramem pro 3 skupiny, odpovídající tøem zájezdovým autobusùm. V kadém autobusu byl nìmecký prùvodce a èeský tlumoèník. Jetì pøed svítáním v Lindbergu jsme absolvovali prohlídku novì budované cesty. Výstavba je velice kvalitní. Respektuje terén, zachovává doprovodnou zeleò, zpevnìní 45 cm tìrku, 15 cm obalovaná dr, uzavírací potah, cestní objekty.
16. 9. 2003 Exkurze smìøovala do oblasti Mühlvirtler-Kernland (Freistadt). Podnìt k exkurzi dal dr. Peter Hancvencl, povìøený rada Rakouského velvyslanectví v ÈR. Její program zajistil s naím dlouholetým spolupracovníkem Ing. Mayerhoferem z Pozemkového úøadu v Linci. Zajistil i finanèní dotaci u rakouských vlastníkù cukrovarù v Hruovanech a po celou exkurzi nás doprovázel. Ing. Mayerhofer zase zajistil dotace u místních samospráv obcí a mìst v této oblasti. Exkurze probíhala po trase: Wullowitz Leopoldschlag (1), Freistadt (2), Rainbach-St. Peter (3), Waldburg-Reichental-Eibenstein (4), Rainbach-Kerschbaum (5), Wulowitz.
1. zastavení Lindberg. Bylo zde pøátelské pøivítání starostkou obce, hejtmanem okresu, scelovacím výborem. Následovaly jejich projevy. Za pøivítání podìkoval a pøedstavil nás Ing. Burian. Pøedali jsme malé dárky (sklo, keramika). Po pohotìní následoval výklad architekta o prùbìhu obnovy vesnice, ukázka plánù a realizace. Potom po skupinkách prohlídka expozice ivot a práce v minulých stoletích v Bavorském lese v místním selském muzeu. Lze konstatovat, e jsou hrdi na pozemkovou úpravu a následnou obnovu vesnice.
1. zastavení Nejprve jsme si prohlédli typickou pùvodní zemìdìlskou usedlost v obci Leopoldschlag v oblasti MALTSCH. Následovala beseda s pøedstaviteli obce s bohatým pohotìním. Obec byla zaøazena mezi evropské chránìné krajiny. V rámci pøíhranièní regionální spolupráce Hornorakouské zemské správy s èeskými partnery byl zde zahájen projekt INTER-REG. Okresní zemìdìlské úøady v Rakousku podporují nová uspoøádání pozemkù a vypracování podkladù pro dalí rozvoj krajinné ekologie.
2. Zastavení Pøíkladný rybáøský podnik v Linbergmühle. Pøivítal nás rybáøský poradce vlády Dolního Bavorska a pøedsedkynì krajského výboru sociální demokracie. Bylo vzájemné pøedstavování, projevy, pøedání naich dárkù. Provázel nás pøedstavitel podniku, Slovák, mluvil èeskoslovensky, vysvìtlení úkolù tj. poradenstvím péèe a ochrana rybáøských tokù a vod a ryb vùbec. Podnik provádí lechtìní a mnoení násady, poskytuje ji a rady soukromníkùm, sám nesmí prodávat svoji produkci. Zajímavé byly zpùsoby zvyování produkce sycením vody kyslíkem (ryby staèí více konzumovat a tím více rostou). Oteplováním vody lze docílit èasové pøiblíení výtìru rùzných ryb a tím jejich køíení a dalí zajímavosti.
2. zastavení Rozvoj mìsta Freistadt. Provázel nás starosta a èlenové pøedstavenstva. Bývalé hradní pøíkopy ve Freistadtu jsou za finanèní podpory Evropské unie a Rakouské zemské správy spolu s mìstem upravovány na významné rekreaèní zóny mìsta. Prohlédli jsme si historické budovy modernì rekonstruované, se zajímavì a modernì øeenými spoleèenskými sály, upravené budovy na námìstí a dalí. 3. zastavení Sanace v obci St. PETER. V rámci obnovy jsou sanovány selské dvory a hospodáøské budovy. V budoucnu budou tvoøit jádro obce dva rekonstruované gotické kostely s obezdìnými nádvoøími, která døíve slouila jako høbitov pro mìsto Freistadt.
3. zastavení Revitalizace potokù Kolbersbych a Schleichrbach v letech 2000 - 2002. Revitalizace vodního kanálu (vytrhání betonu), obnova luního údolí se 40tiletým smrkovým porostem. Potok opoutí kanál, nael si bývalé koryto a sám se vyvíjí.
4. zastavení Obnova obce EIBENSTEIN. V extravilánu obce je zemìdìlská pùda ve vlastnictví dvanácti zemìdìlcù. Pøi realizaci pozemkových úprav byly zajitìny nezbytné plochy pro rekonstrukci budoucí infrastruktury obce a s vlastníky byla dohodnuta uivatelská práva pøilehlých pozemkù. Spoleènì s obèany obce Eibenstein vypracoval Okresní zemìdìlský úøad koncepci pro obecní náves.
4. zastavení Tábor divoèiny Falkenstein, Prohlídka tábora s prùvodcem, prohlídka tématických boud. Jsou to rùzné zemljanky uvnitø dobøe zaøízené. Zde si dìti samy organizují ivot, ale nevaøí si. Dospìlí jim do toho nesmí mluvit (podle nás je to diskutabilní). Jsou zde velké spoleèenské místnosti, jídelny, sály pro pøednáky ve v ústøední budovì. Tábor divoèiny má nabízet úzké setkání s pøírodou, základní filozofie je pøírodu nechat pøírodou. Návrat do Jestøábí byl v 18.00 hodin. Rozlouèení a odjezd domù.
Dalí prùbìh exkurze Postupnì jsme navtívili vechna místa uvedená v trase exkurze. V kadé obci nás vítalo celé zastupitelstvo, byly pøipraveny panely s ukázkami projektù pozemkových úprav a výklad podávali projektanti. Na návsích byly pøipraveny stoly s pohotìním a pitím veho d ruhu. Typickou vùní u vech setkání byla vùnì oøechovky. Vichni hostitelé byli velice pøáteltí, mìli upøímný zájem o dalí setkávání a spolupráci.
13. 9. 2005 Exkurze byla podrobnì popsána pøi popisu konference v záøí 2005. ❑ ❑ ❑
27
PozemkovÈ ˙pravy
Katalog vozovek polních cest - Zmìna è. 1 Ing. Ludvík Vébr, CSc., ÈVUT v Praze - Fakulta stavební V srpnu tohoto roku byly do celostátní distribuce koneènì vydány technické podmínky Ministerstva zemìdìlství ÈR Katalog vozovek polních cest Zmìna è. 1 (dále Katalog) - podrobnì viz Pozemkové úpravy è. 55. Opodìné vydání tohoto Katalogu bylo zpùsobeno zejména vazbou na novì zpracovávané èeské technické normy pro nestmelené smìsi a vrstvy. Oproti technickým podmínkám Ministerstva dopravy ÈR TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací tak Katalog obsahuje i poadavky na minimální moduly pøetvárnosti na podkladních vrstvách vozovky z vibrovaného tìrku, který se v praxi (zejména u ménì zatíených vozovek) bìnì pouívá. Oproti pøedchozímu Katalogu z roku 1998 má aktualizovaný Katalog následující pøínosy: n zásadní zjednoduení problematiky charakteristik podloí (pouze zatøídì-
INFORMACE
n
ní zeminy a pøedpokládaný vodní reim v podloí), zavedení dvou typù podloí, definovaných poadovanou hodnotou (podle ÈSN 73 6109) modulu pøetvárnosti Edef,2 = 45 MPa (doporuèená hodnota), resp. 30 MPa (minimální hodnota) pro které byly zpracovány jednotlivé katalogové konstrukce. Toto øeení umoòuje optimální vyuití konkrétních návrhových podmínek, daných zejména kvalitou podloí,
Nov˝ stavebnÌ z·kon - povinnosti Pozemkov˝ch ˙¯ad˘ jako stavebnÌka.
n
n
n
usnadnìní práce s Katalogem uvedením individuálních poznámek pøímo v katalogových listech, umoòuje pro dopravní zatíení uvnitø TDZ lineární interpolací sníit tlouku CB krytu a nebo asfaltových a cementem stmelených podkladních vrstev (interpolace mezi analogickými konstrukcemi pro dvì sousední TDZ), obsahuje pøílohu s grafickými pøíklady (pøíèné øezy) nejèastìji pouívaných íøkových uspoøádání jednotlivých návrhových kategorií polních cest (vèetnì kolejové úpravy).
Povìøeným distributorem TP Katalog vozovek polních cest je na základì rozhodnutí MZ ÈR firma ROADCONSULT. Cena Katalogu je 450,- Kè a lze jej objednat na adrese ROADCONSULT, Trávníèkova 11, 155 00 Praha 5 a nebo e-mailem na www.roadconsult.cz.
li z·kon zpracov·nÌ projektovÈ dokumentace osobou k tomu opr·vnÏnou, je stavebnÌk povinen zajistit zpracov·nÌ projektovÈ dokumentace takovou osobou, pokud nem· pot¯ebnÈ opr·vnÏnÌ s·m. (3) P¯i prov·dÏnÌ stavby, pokud vyûadovala stavebnÌ povolenÌ nebo ohl·öenÌ stavebnÌmu ˙¯adu, je stavebnÌk povinen:
V n·vaznosti na Ël·nek ÑOrientaËnÌ p¯ehled ËinnostÌ technickÈho dozoru investora p¯i realizaci spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙pravì (autor˘ Ing. V·clava KopeËka a Ing. Jaroslava MartÈnka) a v n·vaznosti na Ël·nek ÑPozemnÌ komunikace a pozemkovÈ ˙pravyì (autor Ing. Ji¯Ì Blaûek), publikovan˝ch v Ë. 56 tohoto bulletinu, bude redakce postupnÏ informovat o zmÏn·ch, t˝kajÌcÌch se investiËnÌho procesu, podle novÈho stavebnÌho z·kona. Nov˝ stavebnÌ z·kon byl zve¯ejnÏn 11. kvÏtna 2006 ve SbÌrce z·kon˘ Ë·stka 63 - z·kon Ë. 183/2006 Sb., o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm ¯·du (stavebnÌ z·kon). SouËasnÏ byl vyd·n z·kon Ë. 184/2006 Sb., o odnÏtÌ nebo omezenÌ vlastnickÈho pr·va k pozemk˘m nebo ke stavb·m (z·kon o vyvlastnÏnÌ). ⁄Ëinnost tÏchto pr·vnÌch p¯edpis˘ je stanovena k 1. 1. 2007.
a) ozn·mit stavebnÌmu ˙¯adu p¯edem termÌn zah·jenÌ stavby, n·zev a sÌdlo stavebnÌho podnikatele, kter˝ bude stavbu prov·dÏt, u svÈpomocnÈ formy v˝stavby jmÈno a p¯ÌjmenÌ stavbyvedoucÌho nebo osoby, kter· bude vykon·vat stavebnÌ dozor; zmÏny v tÏchto skuteËnostech ozn·mÌ neprodlenÏ stavebnÌmu ˙¯adu, b) p¯ed zah·jenÌm stavby umÌstit na viditelnÈm mÌstÏ u vstupu na staveniötÏ ötÌtek o povolenÌ stavby a ponechat jej tam aû do dokonËenÌ stavby, p¯ÌpadnÏ do vyd·nÌ kolaudaËnÌho souhlasu; rozs·hlÈ stavby se mohou oznaËit jin˝m vhodn˝m zp˘sobem s uvedenÌm ˙daje ze ötÌtku, c) zajistit, aby na stavbÏ nebo na staveniöti byla k dispozici ovϯen· dokumentace stavby a vöechny doklady t˝kajÌcÌ se prov·dÏnÈ stavby nebo jejÌ zmÏny, pop¯ÌpadÏ jejich kopie, d) ohlaöovat stavebnÌmu ˙¯adu f·ze v˝stavby podle pl·nu kontrolnÌch prohlÌdek stavby, umoûnit provedenÌ kontrolnÌ prohlÌdky, a pokud tomu nebr·nÌ v·ûnÈ d˘vody, tÈto prohlÌdky se z˙Ëastnit, e) ohl·sit stavebnÌmu ˙¯adu neprodlenÏ po jejich zjiötÏnÌ z·vady na stavbÏ, kterÈ ohroûujÌ ûivoty a zdravÌ osob, nebo bezpeËnost stavby; tuto povinnost m· stavebnÌk i u staveb podle ß 103.
StavebnÌ z·kon vymezuje v Ë·sti prvnÌ - ˙vodnÌ ustanovenÌ v ß 2 z·kladnÌ pojmy a v Ë·sti ËtvrtÈ - stavebnÌ ¯·d v hlavÏ VI povinnosti a odpovÏdnost osob p¯i p¯ÌpravÏ a prov·dÏnÌ staveb (ß 152 - ß 157). Podle ß 2 se z·kladnÌmi pojmy rozumÌ: c) stavebnÌkem osoba, kter· pro sebe û·d· vyd·nÌ stavebnÌho povolenÌ nebo ohlaöuje provedenÌ stavby, terÈnnÌ ˙pravy nebo za¯ÌzenÌ,, jakoû i jejÌ pr·vnÌ n·stupce, a d·le osoba, kter· stavbu, terÈnnÌ ˙pravu nebo za¯ÌzenÌ prov·dÌ, pokud nejde o stavebnÌho podnikatele realizujÌcÌho stavbu v r·mci svÈ podnikatelskÈ Ëinnosti; stavebnÌkem se rozumÌ tÈû investor a objednavatel stavby. HLAVA IV POVINNOSTI A ODPOVÃDNOST OSOB PÿI PÿÕPRAVà A PROV¡DÃNÕ STAVEB
(4) U stavby financovanÈ z ve¯ejnÈho rozpoËtu, kterou prov·dÌ stavebnÌ podnikatel jako zhotovitel, je stavebnÌk povinen zajistit technick˝ dozor stavebnÌka nad prov·dÏnÌm stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu m˘ûe zpracovat jen osoba opr·vnÏn· podle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu, zajistÌ stavebnÌk autorsk˝ dozor projektanta, pop¯ÌpadÏ hlavnÌho projektanta nad souhlasem prov·dÏnÈ stavby s ovϯenou projektovou dokumentacÌ.
ß 152 StavebnÌk (1) StavebnÌk je povinen db·t na ¯·dnou p¯Ìpravu a prov·dÏnÌ stavby; tato povinnost se t˝k· i terÈnnÌch ˙prav a za¯ÌzenÌ. P¯itom musÌ mÌt na z¯eteli zejmÈna ochranu ûivota a zdravÌ osob nebo zv̯at, ochranu ûivotnÌho prost¯edÌ a majetku, a öetrnost k sousedstvÌ. Tyto povinnosti m· i u staveb a jejich zmÏn nevyûadujÌcÌch stavebnÌ povolenÌ ani ohl·öenÌ nebo u jinÈho obdobnÈho z·mÏru, nap¯Ìklad z¯ÌzenÌ reklamnÌho za¯ÌzenÌ. U staveb prov·dÏn˝ch svÈpomocÌ je stavebnÌk rovnÏû povinen uvÈst do souladu prostorovÈ polohy stavby s ovϯenou projektovou dokumentacÌ. O zah·jenÌ pracÌ na stavb·ch osvobozen˝ch od povolenÌ je povinen v dostateËnÈm p¯edstihu informovat osoby tÏmito pracemi p¯Ìmo dotËenÈ. (2) StavebnÌk je povinen pro ˙Ëely projedn·nÌ z·mÏru podle tohoto z·kona opat¯it p¯edepsanou dokumentaci. Vyûaduje-
Z uvedenÈ dikce z·kona jednoznaËnÏ vypl˝v·, ûe Pozemkov˝ ˙¯ad jako stavebnÌk je povinen zajistit technick˝ dozor stavebnÌka nad prov·dÏnÌm stavby a pokud projektovou dokumentaci zpracov·v· osoba opr·vnÏn· podle zvl·ötnÌch p¯edpis˘, zajistÌ stavebnÌk autorsk˝ dozor projektanta. Autorsk˝ dozor projektanta musÌ b˝t u projektanta objedn·n a rozsah v˝konu autorskÈho dozoru specifikov·n v p¯ÌsluönÈ smlouvÏ o dÌlo. Za redakci, Ing. P. Gallo
28
Deklarace
OdbornÈ akce roku 2006
z Kongresu nevládních agrárních organizací nových èlenských zemí EU roky po vstupu do EU, který se konal 3.-5. záøí 2006 v Praze z iniciativy agrárních komor zemí Visegrádské ètyøky - Èeské republiky, Maïarska, Polska a Slovenska. Úèastníci, zástupci nevládních agrárních organizací z Èeské republiky, Litvy, Maïarska, Polska, Slovenska, Slovinska a Turecka projednali situaci zemìdìlcù nových èlenských zemí EU pøi jednání o jejich specifických otázkách v organizacích evropských zemìdìlcù COPA/COGECA. Konstatují, e necítí dostateènou podporu pro øeení problémù vyplývajících z odlinosti v podnikatelském prostøedí nových èlenských zemí ve srovnání se zemìmi EU 15. Z problematiky, která je spoleèná vem zemìdìlcùm starých i nových zemí, navrhujeme: ◆ prosadit smìrnici k ochranì pùdy pøed zábory pro nezemìdìlské a nelesnické úèely s ohledem na obavy o stabilitu pùdního fondu v celé EU, ◆ zasadit se o úèinné øeení rùstu rizikovosti v zemìdìlství v dùsledku mìnícího se klimatu a postupující liberalizace ve svìtovém obchodu odpovídajícími finanèními nástroji na evropské úrovni, ◆ zachovat podporu lechtìní a plemenáøské práce jako efektivního èinitele rùstu produktivity práce, ◆ nemìnit jakostní parametry pro intervenèní nákup kukuøice v zájmu nepokození producentských zemí. Tato deklarace bude pøedána øeditelství pro zemìdìlství EK a prezidentùm COPA/COGECA.
n OdbahÚov·nÌ rybnÌk˘ Semin·¯ - 10. ¯Ìjna, NovotnÈho l·vka 5, s·l Ë. 417, Odborn˝ garant: Marie Michalov·, V⁄V, Ing. Jana Beneöov·, HDP CZ a.s. ✦ ✦ ✦
n PodzemnÌ vody ve vodopr·vnÌm ¯ÌzenÌ III Semin·¯ - 15. listopadu, NovotnÈho l·vka 5, s·l Ë. 217, Ing. RadomÌr Muzik·¯, CSc., DHV ✦ ✦ ✦
n VodnÌ z·kon Semin·¯ - 29. listopadu, NovotnÈho l·vka 5, s·l Ë. 217, Ing. Michal Kr·tk˝, prom. pr·v., Jaroslava Nietcheov·, Pov. Vltavy
Pro ètenáøe naeho èasopisu jsme vybrali z dobového dokumentu OBRÁZKOVÝ TÝDENÍK SVÌTOZOR, r. 1877 zajímavou zprávu o Frantiku Skopalíkovi vè. obrazové reprodukce. Text uvádíme jazykovì i formátovì neupravený v autentické podobì. Redakce
Fotografie k èlánku Prezentace pozemkových úprav na výstavì Zemì ivitelka ve dnech 24. - 29. 8. 2006