MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Analýza kvality života v ORP Česká Třebová Bakalářská práce

Autor: Kateřina Řeháková Vedoucí: doc. Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D. Brno 2016

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem práci na téma Analýza kvality života v ORP Česká Třebová vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na mojí práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 16. 5. 2016

…………………………………… Podpis

Poděkování: Na

tomto

místě

bych

chtěla

velice

poděkovat

vedoucí

bakalářské

práce

doc. Ing. Kristině Somerlíkové, Ph.D. za odborné vedení práce, za cenné rady a připomínky, které mi ochotně poskytovala v průběhu zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat mé rodině za to, že mě během celého studia podporovala a všem respondentům, kteří se účastnili dotazníkového výzkumu.

ABSTRAKT ŘEHÁKOVÁ, K. Analýza kvality života v ORP Česká Třebová. Bakalářská práce. Brno 2016 Bakalářská práce je zpracována na téma „Analýza kvality života v ORP Česká Třebová“. Práce analyzuje současný stav spokojenosti obyvatel dané obce s rozšířenou působností s kvalitou života. Literární přehled zahrnuje poznatky z kompetentní literatury týkající se problematiky kvality života a je zaměřen na vysvětlení základních pojmů týkajících se této problematiky. Součástí přehledu jsou základní pojmy marketingového výzkumu a použitých základních statistických metod. Praktická část se zabývá statistickým vyhodnocením vyplněných dotazníků a srovnání těchto výsledků s vybranými ukazateli z Českého statistického úřadu. Výsledky jsou vyhodnoceny pomocí statistických metod, následně jsou porovnána fakta a zjištěné závislosti. Klíčová slova: kvalita života, marketingový výzkum, statistické zpracování

ABSTRACT ŘEHÁKOVÁ, K. Analysis of the quality of life in ORP Česká Třebová. Barchelor thesis. Brno 2016 Bachelor thesis is focused on the analysis of the quality of life in the ORP Česká Třebová. The thesis analyzes the current state of the satisfaction of the population of the municipality with extended powers with quality of life. Literary report includes findings from professional literature concerning the issue of quality of life and focuses on explaining the basic concepts related to this issue. The overview, the basic concepts of marketing research and applied basic statistical methods. The practical part deals with statistical evaluation questionnaires and compared these results with selected indicators from the Czech Statistical Office. Results are determined using statistical methods, followed by comparing the facts and determine dependencies. Key words: quality of life, marketing research, statistical processing

OBSAH 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 7

2

CÍL PRÁCE A METODIKA .................................................................................... 8

3

2.1

Cíl práce ............................................................................................................. 8

2.2

Metodika práce ................................................................................................... 8

LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................ 10 3.1

Význam a historie pojmu „kvalita života“ ....................................................... 10

3.2

Členění kvality života ...................................................................................... 11

3.3

Měření kvality života ....................................................................................... 12

3.4

Marketingový výzkum ..................................................................................... 13

3.4.1

Podstata a definice marketingového výzkumu ......................................... 13

3.4.2

Druhy marketingového výzkumu ............................................................. 13

3.4.3

Dotazování ................................................................................................ 14

3.4.4

Dotazník .................................................................................................... 14

3.4.5

Velikost souboru ....................................................................................... 14

3.4.6

Metody vyhodnocení marketingového výzkumu ..................................... 15

3.5

Statistika ........................................................................................................... 15

3.5.1

Základní statistické pojmy ........................................................................ 15

3.5.2

Pracovní postup statistiky ......................................................................... 16

3.5.3

Základní zpracování statistických dat ....................................................... 16

3.5.4

Statistická závislost ................................................................................... 17

3.5.5

Analýza kontingenční tabulky .................................................................. 18

3.5.6

Časové řady............................................................................................... 19

4

Charakteristika SO ORP Česká Třebová ................................................................ 21

5

PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 28 5.1

Zjištěné výsledky ............................................................................................. 28

5.1.1

Identifikační otázky .................................................................................. 28

5.1.2

Ostatní otázky ........................................................................................... 29

5.1.3

Blok otázek 1: Trh práce ........................................................................... 30

5.1.4

Blok otázek 2: Místní infrastruktura ......................................................... 32

5.1.5

Blok otázek 3: Životní prostředí ............................................................... 38

5.1.6

Blok otázek 4. Rozvoj ORP ...................................................................... 38

5.2

Závislosti .......................................................................................................... 39

5.2.1

Závislost mezi věkem a spokojeností se zaměstnáním ............................. 40

5.2.2

Závislost mezi pohlavím a dostupností zdravotních služeb...................... 41

5.2.3

Závislost mezi pohlavím a kvalitou zdravotních služeb ........................... 41

6

Doporučení a diskuze.............................................................................................. 43

7

Závěr ....................................................................................................................... 48

8

Seznam použité literatury ....................................................................................... 49

9

Použité internetové zdroje ...................................................................................... 50

10 Seznam tabulek a obrázků ...................................................................................... 52 11 Přílohy..................................................................................................................... 54

Úvod

1

ÚVOD

Každý jedinec na naší planetě touží po šťastném, blahodárném a kvalitním životě. Co všechno ale vlastně můžeme do těchto pojmů zahrnout? Můžeme je nějak změřit, srovnat? Je možné ovlivňovat základní faktory, které to umožňují a zlepšit tak podmínky na kvalitnější život člověka? Na první pohled je kvalita života a kvalitní život jasný a jednoduchý pojem. Při podrobnějším zkoumání však velmi široká, vícerozměrná a těžko uchopitelná koncepce. Samotný pojem kvalita života se čím dál více objevuje ve všech dostupných médiích a je velice často probírán. Zabývá se jím spousta odborníků z různých oborů, zastoupených např. sociology, psychology, filozofy, demografy či ekonomy. V nynější době se o kvalitu života stále častěji zajímají i orgány veřejné správy. Obecní, okresní i krajské úřady se zajímají o kvalitu života jejich obyvatel, jejich názory na tuto problematiku, protože se dotýká všech. Pro vedení měst je důležité znát názory občanů především proto, aby mohlo předcházet určitým problémům, jako například nespokojenost s vybaveností města, nespokojenost s životním prostředím ve městě a následným stěhováním do jiných regionů. Naopak pro občany je velice důležité vědět, kde se kvalita života pohybuje na vysoké úrovni, tím pádem kde se jim bude nejlépe žít. Kvalitu života mohou občané ovlivňovat tím, že budou spolupracovat s vedením měst na různých výzkumech, a na základě výsledků společně uplatňovat dané náměty ke zlepšení. Obecně by se dalo říct, že ke zlepšení celkové kvality života je nutné dlouhodobě dbát na péči o životní prostředí. Bohužel v současné době je znalost občanů o udržitelnosti a čerpání přírodních zdrojů velmi mizivá. Z toho vyplývá, že je nesmírně důležité, aby se povědomí občanů v této problematice výrazně zlepšilo, o což by se mělo snažit především vedení měst. Poskytovat informace o tomto tématu a zlepšovat znalost občanů.

7

Cíl práce a metodika

2

CÍL PRÁCE A METODIKA

2.1 Cíl práce Hlavním cílem této práce je posouzení kvality života v obci s rozšířenou působností Česká Třebová, která se administrativně člení na pět obcí. Hlavní cíl je rozdělen na další dílčí cíle:  dle odpovídající odborné literatury a internetových zdrojů porozumět problematice kvality života,  pomocí dotazníkového výzkumu posoudit stávající situaci spokojenosti obyvatel s kvalitou života,  na základě výsledků dotazníkového šetření identifikovat část, popřípadě části, které je potřebné zlepšit,  podle předchozího dílčího cíle stanovit doporučení, která by přinesla zlepšení kvality života v daném ORP.

2.2 Metodika práce Práce je rozdělena na dvě části. První část, literární přehled, je zpracována na základě odpovídající odborné literatury a internetových zdrojů týkajících se dané problematiky. Popisuje a vysvětluje význam a historii pojmu kvalita života, její členění a měření. Dále se literární rešerše věnuje problematice dotazníkového výzkumu a v neposlední řadě budou uvedeny statistické metody, které jsou v práci použity. Samotnou kapitolou je charakteristika vybraného území, tedy ORP Česká Třebová. Tato kapitola slouží k základnímu popisu daného území a lepší orientaci v procesech ovlivňujících kvalitu života. Druhá část, praktická část, je věcně rozdělena do několika na sebe navazujících částí. První částí je předvýzkum, který se provádí ještě před samotným získáváním dat. Úkolem předvýzkumu je ověření, zda jsou všechny výzkumné nástroje a etapy sběru dat správné. Dotazník je předkládán několika respondentům. Druhá část úzce souvisí s částí první. Tato část se zabývá samotným, dle předvýzkumu upraveným, dotazníkovým výzkumem. Dotazovány jsou osoby s trvalým bydlištěm, trvalým pobytem nebo osoby zdržující se na území daného ORP více jak 5 dní v týdnu a osoby, které dovršily věk patnácti let. Dotazník je uveden pouze v papírové podobě a vyplňován na základě přímé 8

Cíl práce a metodika

komunikace s tazatelem. Třetí část se věnuje kvantitativnímu vyhodnocení dotazníkového výzkumu, prostřednictvím náležitých statistických metod. Čtvrtá část komparuje výsledky dotazníkového šetření s vybranými daty z Českého statistického úřadu a jiných portálů. Všechna použitá data z ČSU jsou co nejaktuálnější, pouze data o registrovaných ekonomických subjektech jsou z roku 2011, jelikož aktuálnější data nejsou dostupná. Pátou částí je vyhodnocení dotazníkového výzkumu a vyvození adekvátních závěrů a doporučení. Součástí praktické části bakalářské práce, jak je výše uvedeno, je analýza spokojenosti obyvatel ORP s jejich kvalitou života. Nástroj zjišťování dat, dotazník, je rozdělen do čtyř bloků otázek. První blok se zabývá trhem práce a nezaměstnaností. Zde respondent vyjadřuje svůj názor na množství pracovních příležitostí v obci s rozšířenou působností, jak dobře plní Úřady práce svou funkci, nebo zda se někdo z respondentova okolí potýká s dlouhodobou nezaměstnaností. Druhý blok otázek je zaměřen na místní infrastrukturu, kde respondent posuzuje jak je celkově spokojen s kvalitou a dostupností sociálních a veřejných zařízení. Třetí blok obsahuje otázky na životní prostředí. V tomto bloku má respondent možnost zhodnotit kvalitu péče o zeleň, veřejné plochy a jejich úroveň, čistotu a kvalitu ovzduší, atd. Čtvrtý blok patří rozvoji ORP. V této sekci jsou otázky orientované na možnost rozvoje jednotlivých obcí správního obvodu ORP. Na závěr dotazníku jsou umístěny identifikační otázky. Na dotazníkovém výzkumu se podíleli obyvatelé obcí ORP Česká Třebová. Dotazník vyplnilo celkem 100 respondentů.

9

Literární přehled

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Význam a historie pojmu „kvalita života“ První, kdo vymezil pojem „kvalita života“, byl Pigou, který ho použil ve svém výzkumu zabývajícím se ekonomií a sociálním zabezpečením v roce 1920. Tento výzkum měl analyzovat dopad státní podpory pro sociálně slabší na jejich život a také na státní rozpočet. V této době se však pojem příliš neuchytil. Znovu se začal objevovat po 2. světové válce, kdy Světová zdravotnická organizace rozšířila definici zdraví, která již zahrnovala i fyzickou, duševní a sociální pohodu, což vedlo k otázkám měřitelnosti. (Vaďurová, 2005) S pojmem kvalita života, který byl původně politickým a ekonomickým konceptem, se setkáváme stále častěji také na poli společenských věd (sociologie, psychologie), lékařství, ošetřovatelství a také pedagogiky. Vzhledem ke svému vícerozměrnému, kulturně podmíněnému, dynamickému a značně subjektivnímu charakteru nespočívá kategorie kvality života na jednotném teoretickém základu. (Vaďurová, 2005) V literatuře existuje celá řada definic „kvality života“. Neexistuje však ani jedna, která by byla v průběhu posledních třiceti let všeobecně akceptována. Situaci komplikuje také fakt, že se často setkáváme s pojmy jako „sociální pohoda“, „sociální blahobyt“ a „lidský rozvoj“, které jsou používány jako ekvivalentní či analogické termíny. (Payne, 2005) Zde je jedna z mnoha definic: „Kvalita života je úroveň osobní pohody (well-being) spojená s životním stylem a podmínkami, v nichž lidé žijí, pocit naplnění nebo uspokojení, pramenící z faktorů vnějšího prostředí.“ (Kučera, 2004) Podle Světové zdravotnické organizace je kvalita života definována jako „jedincova percepce jeho pozice v životě v kontextu své kultury a hodnotového systému a ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, normám a obavám“. Jedná se o velice široký koncept, multifaktoriálně ovlivněný jedincovým fyzickým zdravím, psychickým stavem, osobním vyznáním, sociálními vztahy a vztahem ke klíčovým oblastem jeho životního prostředí. (Vaďurová, 2005)

10


Kvalita života není tedy v současném pojetí Světové organizace součtem podmínek a zdravotního stavu, ale spíše vypovídá o vlivu zdravotního stavu a podmínek na jednotlivce. (Payne, 2005) W. Forrester jako první vymezil faktory ovlivňující kvalitu života. Jsou jimi zabezpečení potravinami, finance zabezpečující životní standard, stav znečištění životního prostředí, hodnota růstu počtu obyvatel. V roce 1961 je upřesnila a rozšířila OSN, která vytvořila a přijala 12 faktorů ovlivňujících kvalitu života neboli „podmínky života“. Je to stav ochrany zdraví, životní prostředky, vzdělání, pracovní podmínky, stav zaměstnanosti, uspokojování potřeb a zásoby, doprava a komunikace, byty a jejich výstavba, odpočinek a zábava, oblékání, sociální jistoty a osobní svoboda. (Vaďurová, 2005)

3.2 Členění kvality života Obecně lze rozlišit v hodnocení celkové kvality života dvě složky, a to objektivní a subjektivní. (Hodačová, 2007) Objektivní dimenze kvality života se týká materiálního zabezpečení, sociálních podmínek, fyzického zdraví, funkčního stavu nebo třeba sociálního statutu. Lze ji tedy vymezit jako souhrn ekonomických, sociálních, zdravotních a environmentálních podmínek, které ovlivňují život člověka. Objektivní složka kvality života je zvnějšku pozorovatelná, hodnotitelná a porovnatelná s ostatními. Zpočátku byla vnímána jako jediná a určující, ovšem postupně se pro pojem kvality života stala nedostačující, nestačila k vysvětlení různého pocitu spokojenosti u lidí. Subjektivní dimenze je v současnosti zásadní a určující, je chápána jako individuální hodnocení vlastního života. Jedná se tedy o prožívání a vnímání postavení sebe sama, svých osobních cílů, očekávání, zájmů a odvíjí se od prožitých zkušeností a od představ o svém vlastním životě. Obsahuje emocionální odpovědi na jednotlivé životní domény. Je ovlivněna osobnostními rysy, ale i kulturními a socioekonomickými faktory, které ovlivňují nahlížení na vlastní osobu. Subjektivní dimenze kvality života se jeví v čase relativně stabilní, negativní vlivy ji vychylují jen na krátké období. (Hnilica, 2006) Z obecného hlediska by se dalo vyjádřit pravidlo, že subjektivní složka kvality života vypovídá o citech člověka a objektivní stránka je materiální, měřitelná díky sledovaným indikátorům. Pozoruhodné na tom je, že ačkoliv spolu tyto dva typy kvality života souvisí jen okrajově, jsou potřebné oba. 11


3.3 Měření kvality života Měření subjektivní dimenze kvality života je o něco složitější, než měření objektivní dimenze kvality života, a to proto, že lidský život je jedinečný a mnohorozměrný, a každý člověk má své individuální pojetí kvality života. Subjektivní složku kvality života člověka je možné stanovit jeho celkovou spokojeností se životem – s kognitivním (do určité míry relativně racionálním) ohodnocením vlastního života a jeho konkrétním emocionálním prožíváním. Skutečnou subjektivní spokojenost nejvíce „objektivně“ vystihuje psychologie. Na mezinárodní úrovni existují a jsou sledovány ukazatele spokojenosti s vlastním životem (Eurobarometr), ukazatele zachycující pocit štěstí (World Database of Happiness, Happy Life Expectancy). Je však stále postrádán propracovaný, odzkoušený a všeobecně přijímaný indikátor subjektivního vnímání kvality života. (Svobodová, 2006) Měření objektivní dimenze kvality života se dnes provádí především prostřednictvím zvolených indikátorů. Ty umožňují na různých úrovních (místní, regionální, národní, mezinárodní) identifikovat stav a trendy vývoje, zprostředkovávat souhrnné informace o environmentálních, demografických, sociálních, ekonomických a dalších důležitých jevech. Objektivní měření kvality života pomocí indikátorů se zaměřuje zejména na předpokládané zdroje kvality života. Jeden z mnoha pokusů, jak vyjádřit kvalitu lidského života (human well-being), představuje Index lidského rozvoje (Human Development Index – HDI) a nově i Index kvality a udržitelnosti života (IKUŽ), který má být alternativou pro Index lidského rozvoje. (www.kvalitazivota.vubp.cz, 2014) Index lidského rozvoje (HDI – Human Development Index) je hlavním souhrnným ukazatelem OSN pro vyjádření kvality života lidí (human wellbeing). Jeho cílem je popsat kvalitu života v širších souvislostech. Vypočítává se z mnoha kategorií. Ty nejzásadnější se dělí do tří kategorií faktorů (lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň). Lidské zdraví je zkoumáno jako průměrná očekávaná délka života při narození. Úroveň vzdělanosti je vyjádřena jako podíl gramotného obyvatelstva a kombinovaný podíl populace určitého věku navštěvující školy 1. - 3. stupně. Hmotnou životní úrovní je myšlen hrubý domácí produkt na osobu v USD a ten je přepočítáván na paritu kupní síly. (Dlouhý, 2005) Index kvality života (ILF) – je další metodou hodnocení kvality života, kterou vyvinula organizace International Living a jak už její název napovídá, jde jí o hodnocení různých 12


míst na Zemi, kde se prostě a jednoduše dobře žije. Hodnotí se pomocí devíti následujících kategorií. Náklady na život, volný čas a kultura, ekonomika, životní prostředí, svoboda, zdraví, infrastruktura, bezpečnost a klima. (ww.internationalliving.com, 2014)

3.4 Marketingový výzkum 3.4.1 Podstata a definice marketingového výzkumu Marketingový výzkum poskytuje empirické informace o situaci na trhu, především o našich zákaznících. Tyto informace jsou získávány na základě objektivizovaných a systematických metodologických postupů, které respektují specifika složité sociálněekonomické reality. Metodologická objektivita a systematičnost marketingového výzkumu se například promítá do jeho chápání jako procesu, do způsobů zjišťování sociálně-ekonomických jevů odlišných od jevů přírodních, technických atd. (Foret, 2012). „Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídícím pracovníkům.“ (McDaniel, 2002)

3.4.2 Druhy marketingového výzkumu Základní význam má rozlišení na primární a sekundární marketingový výzkum. Primární výzkum zahrnuje vlastní zjištění hodnot vlastností u samotných jednotek. Jedná se o tzv. sběr informací v terénu, ať už si jej realizátoři provádějí vlastními silami, nebo si k tomu najmou spolupracující instituci – tazatele. Sekundární marketingový výzkum naproti tomu znamená zpravidla dodatečné využití dat (zejména v podobě jejich nového statistického zpracování a nové interpretace), která již dříve někdo shromáždil a zpracoval jako primární výzkum. Další členění primárního marketingového výzkumu prováděného v terénu je dělení na kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní výzkum zkoumá rozsáhlejší soubory stovek i tisíců respondentů, chce postihnout dostatečně velký a reprezentativní vzorek. Naproti tomu kvalitativní výzkum umožňuje hlubší poznání motivů chování lidí, odhalují povahu a souvislosti jejich názorů, preferenci a postojů. (Foret, 2012)

13


3.4.3 Dotazování Dotazování patří k nejrozšířenějším postupům marketingového výzkumu. Dotazování se provádí pomocí dotazníků, a vhodně zvolené komunikace mezi výzkumníkem, popřípadě tazatelem, a dotazovaným (respondentem). (Foret, 2012)

3.4.4 Dotazník Dotazník je jedním z prostředků písemné komunikace. Při tvorbě dotazníku je třeba si dávat pozor na jeho správné sestavení. Dobrý dotazník by měl splňovat tři hlavní požadavky:  účelově technické, otázky by měly být formulovány a sestaveny do takového celku, aby dotazovaný co nejpřesněji odpovídal na to, co nás zajímá,  psychologické, vytvořit takové podmínky, aby se mu tento úkol zdál snadný, příjemný, žádoucí, chtěný. Jde o to, aby respondent odpovídal stručně a pravdivě,  srozumitelnost, aby respondent všemu rozuměl, aby mu bylo jasné, co se po něm chce, jak má postupovat a vyplňovat. Dotazník musí být schopen „mluvit“ a respondentovi vše vysvětlit. Dotazník musí na první pohled upoutat svoji grafickou úpravou, formátem dotazníku, úpravou první stránky, barvou a kvalitou papíru. Vše musí doslova lákat respondenta k tomu, aby se dal do vyplňování. Optimální délku dotazníku představuje 40–50 otázek a dobu pro jeho vyplnění 20 minut. Měly by v něm být jen otázky opravdu nutné. Příliš rozsáhlý dotazník respondenty na první pohled odrazuje. Důležitou věcí je také pořadí otázek. Na začátku by měly být zařazeny otázky zajímavé, uprostřed meritorní otázky (otázky bezprostředně související s problémem výzkumu), a nakonec otázky méně závažné. (Foret, 2012)

3.4.5 Velikost souboru Stávková a Dufek (2013) uvádějí, že z praktického hlediska je nejúčinnější provést výzkum, na co nejmenším počtu jednotek, aby byl rychlý a finančně nenáročný. Z obecného hlediska by měl být výzkum co nejreprezentativnější. Foret (2012) dále dodává, že velikost zkoumaného vzorku se pohybuje okolo 1500 respondentů, pokud chceme výsledky generalizovat na naši republiku. Samozřejmě může být mnohem větší. 14


3.4.6 Metody vyhodnocení marketingového výzkumu Po sběru dat, následuje vyhodnocení a zpracování shromážděného materiálu. Základním cílem zpracovaných dat je zajistit získaným údajům odpovídající kvalitu a přehledné uspořádání k následné analýze. K tomu slouží kontingenční tabulka a pro názornost rovněž grafy. Velikost rozdílů zjištěných hodnot je nakonec vyjádřena naměřenou hodnotou Pearsonova koeficientu kontingence. (Foret, 2012)

3.5 Statistika Statistika je vědní disciplína, obsahující souhrn vědeckých metod založených na získávání informací z dat. Jako každá disciplína má svou historii a své základní kameny. Statistika má i praktické využití, je zaměřena především na práci s daty, která sbírá, zpracovává, obepíná je různými analytickými postupy a metodami a na závěr připravuje půdu pro kvalifikovaná rozhodnutí. (Hindls, 2007)

3.5.1 Základní statistické pojmy Statistický soubor a statistická jednotka Zkoumání hromadných jevů vyžaduje definování (z hlediska účelu zkoumání) vymezené množiny objektů, prvků zkoumání neboli statistického souboru (soubor populace, soubor podniků, soubor událostí, atd.). Jednotlivé objekty, prvky statistického souboru, nazýváme statistické jednotky. Jsou nositeli procesů a vlastností daného souboru. Počet jednotek statistického souboru se nazývá rozsah souboru, který označujeme písmenem N. Pokud pracujeme ve statistickém souboru pouze s jedním znakem (s jednou proměnou), jedná se o soubor jednorozměrný, máme-li současně více znaků, obecně mluvíme o vícerozměrném souboru. (Souček, 2006) Statistický znak Vlastnosti statistických jednotek a statistického souboru jsou předmětem zkoumání, a právě tyto vlastnosti vyjadřujeme, pomocí tzv. statistických znaků. Statistické znaky mohou

nabývat

slovních

(kvalitativních,

kategoriálních),

nebo

číselných

(kvantitativních, numerických) hodnot. Číselné znaky nabývají více než dvou číselných hodnot. Rozlišujeme znaky spojité (kontinuální), které mohou nabývat libovolných reálných číselných hodnot v určitém 15


intervalu (hmotnost, výška, peněžní obrat, apod.) a znaky nespojité (diskrétní), které mohou nabývat pouze určitých číselných hodnot v oboru reálných čísel (počet pracovníků, počet členů domácnosti, apod.). (Souček, 2006) Slovní znaky rozdělujeme na alternativní (nabývá právě dvou obměn) a množné (nabývají více než dvou obměn). (Minařík, 2008)

3.5.2 Pracovní postup statistiky Každé statistické zkoumání musí být rozděleno do několika na sebe logicky navazujících kroků (etap, fází). Minařík (2013) uvádí statistické zjišťování, zpracování, analýzu a prezentaci výsledků. Prvním krokem je statistické zjišťování. Úkolem zjišťování je získání potřebných dat číselného nebo slovního typu. Tato data se mohou vztahovat k určitému okamžiku nebo jsou získávána za určitý časový interval. Fáze zpracování zahrnuje uspořádání získaných dat. Základní metodou zpracování dle Minaříka (2013) je metoda třídění. Dalším krokem je analýza dat, která spočívá ve sledování základních statistických vlastností zkoumaných jevů prostřednictvím vypočtených charakteristik. Poslední fází je prezentace zpracovaných a analyzovaných dat. Výsledky se prezentují formou tabulek a grafů, které jsou doplněny o slovní komentáře.

3.5.3 Základní zpracování statistických dat Surová, neroztříděná data, která jsme získali na základě statistického zjišťování, je potřeba roztřídit. Z takto tříděných dat je posléze možné vypozorovat nebo vypočítat jejich vlastnosti. Zjištěné výsledky můžeme názorně a přehledně vyjádřit pomocí statistických grafů. Další způsob prezentace dat je možné provést pomocí statistické tabulky, kde je uvedeno číselné vyjádření zjištěného jevu. (Minařík, 2008) Tabulka rozdělení četností Tabulka rozdělení četností slouží k základnímu prezentování dat. Tato tabulka vyjadřuje dané vektory variant pro bodové třídění a středy intervalů v rámci intervalového třídění. V tabulce jsou dále uvedeny absolutní, relativní a kumulativní četnosti daných vektorů. Absolutní četnosti (ni) udávají, kolikrát se určitý prvek objevuje ve zkoumaném 16


souboru. Relativní četnosti (pi) vyjadřují poměrnou část z celkového rozsahu souboru a nejčastěji se vyjadřují v procentech. Relativní četnost získáme jako podíl jednotlivých absolutních četností k celkovému rozsahu souboru pi 

ni . Kumulativní četnosti (kni, n

kpi) se tvoří postupným načítáním absolutních i relativních četností za každý prvek kni =∑ ni. Přehlednější rozdělení četností znázorňuje následující tabulka. (Minařík, 2008) Tabulka 1: Tabulka rozdělení četností

Vektor variant (xi)

Absolutní četnost (ni)

Relativní četnost (pi)

Kumulativní

Kumulativní

absolutní četnost

relativní četnost

(kni)

(kpi)

x1

n1

p1

n1

p1

x2

n2

p2

n1 + n2

p1 + p2

…

…

…

…

…

xq

nq

pq

n

1

Celkem

n

1

x

x

Zdroj: Minařík (2008)

3.5.4 Statistická závislost Minařík (2013) vyjadřuje statistickou závislost jako závislost dvou veličin, kdy je vztah mezi jejich hodnotami možno vyjádřit podle pevného pravidla, které přiřazuje hodnotu jedné veličiny k hodnotě druhé. Tato závislost se nazývá pevná nebo funkční či deterministická. Statistika se zabývá i takovými závislostmi, kdy prozkoumání každého dalšího případu přinese upřesnění závislosti, která se projevuje jen jako určitá tendence, která je rozpoznatelná tím více, čím více případů (čím větší rozsah souboru) je do zkoumání zahrnut. Právě tyto závislosti, nazývané volné, statistické nebo stochastické, jsou předmětem zájmu statistiky. Složitost okolností spojených se statistickou závislostí přispívá k pozorování závislostí zdánlivých (malý počet pozorování, neobratnost práce s daty). Skutečné závislosti, kdy vždy jedna z obou veličin vystupuje jako příčina, a druhá jako účinek se nazývají příčinné (kauzální). Jestliže můžeme jasně pojmenovat příčinu a účinek, mluvíme o závislosti jednostranné.

17


V opačném případě se jedná o závislost oboustrannou. O mnohonásobné či vícenásobné závislosti hovoříme, když více příčin vyvolá jeden účinek. Ve statistice ovšem můžeme najít kromě číselných znaků i slovní, např. dotazníkový výzkum má nejčastěji povahu slovních obměn. V tomto případě jedinými číselnými četnostmi jsou absolutně nebo relativně vyjádřené informace. Z toho důvodu je analýza slovních znaků založena na práci s četnostmi.

3.5.5 Analýza kontingenční tabulky Dle Minaříka (2008) se kontingenční tabulka ve statistice užívá k přehledné vizualizaci vzájemného vztahu dvou statistických znaků. Vzniká kombinačním tříděním podle dvou slovních znaků, z nichž alespoň jeden je znakem množným. Znak, jehož podmíněná rozdělení četností jsou v jednotlivých sloupcích kontingenční tabulky, označíme symbolem A. Tento znak nabývá obměn a1, a2, …, aj, …, ar, kde r je počet řádků kontingenční tabulky. Znak B, jehož podmíněná rozdělení četností jsou v řádcích kontingenční tabulky, nabývá obměn b1, b2, …, bj, …, bs, kde s je počet sloupců kontingenční tabulky. Nepodmíněné četnosti znaku A v posledním sloupci tabulky označíme symbolem ni a nepodmíněné četnosti znaku B v posledním řádku tabulky nj. Součet posledního řádku i sloupce tabulky je rozsah souboru n. Podmíněné četnosti v jednotlivých políčkách kontingenční tabulky označíme nij. Analýza kontingenční tabulky je založena na tom, že pro každé políčko tabulky lze stanovit četnost, která by zde byla v případě, že znaky A, B by byly nezávislé. Vypočtená četnost se stanovuje dle vztahu: nij ´

ni  n j n

Vypočtená četnost nij´ na rozdíl od pozorované četnosti nij může nabývat i jiných než celočíselných hodnot. Závislost slovních znaků v kontingenční tabulce je tím vyšší, čím rozdílnější jsou pozorované a vypočtené četnosti. Charakteristikou, která měří tuto rozdílnost pozorovaných a vypočtených četností, je čtvercová kontingence χ2, která je definována jako: r

s

   2

i 1 j 1

n

ij

 nij ´

2

nij ´ 18


Čtvercová kontingence nabývá hodnoty od nuly (signalizuje nezávislost znaků A a B) po určitou maximální hodnotu, která je tím větší, čím větší jsou rozměry kontingenční tabulky. Čtvercová

kontingence je

tedy charakteristikou intenzity závislosti

v kontingenční tabulce, ovšem ne příliš dokonalou charakteristikou, neboť kromě stupně závislosti zkoumaných znaků závisí i na dalších činitelích. Vliv rozsahu souboru lze odstranit stanovením tzv. průměrné čtvercové kontingence  2 

2 n

.

Dalšími charakteristikami intenzity závislosti jsou tzv. koeficienty kontingence. Pearsonův koeficient kontingence nabývá hodnot z intervalu 0 ≤ P < 1, hodnoty jedna však nemůže nikdy dosáhnout.

P

2 2 n

2 2 1



Čuprovův koeficient kontingence je určen pouze pro čtvercové kontingenční tabulky (r = s) a nabývá hodnoty od nuly do jedné.

T

2

n r  1s  1



2

r  1s  1

Posledním koeficientem kontingence je Cramérův koeficient, který nabývá hodnoty 0 ≤ C ≤ 1, bez ohledu na rozměry kontingenční tabulky. C

2

n minr  1, s  1



2 minr  1, s  1

3.5.6 Časové řady Časovou řadou nazýváme posloupnost hodnot určitého statistického znaku seřazených z pravidla v časovém hledisku ve směru od minulosti k přítomnosti. Podmínkou pro srovnatelnost údajů v časové řadě je jejich shodné věcné a prostorové vymezení v celém sledovaném období. (Minařík, 2013) Cílem analýzy časových řad je většinou sestavení vhodného modelu, který umožní pochopení principu, na jehož základně vznikají hodnoty časové řady, a porozumět podmínkám a souvislostem, které působí na vznik těchto hodnot. Na základně změn těchto podmínek a souvislostí lze modelovat jejich vliv působící změny ve vývoji časové řady. (Hančlová, 2003)

19


Dle Minaříka (2013) lze časové řady dělit na:  intervalové (úsekové), rozumíme řady ukazatele, jehož velikost závisí na délce intervalu,

za

který

je

sledován,

pro

intervalovou

časovou

řadu

je charakteristická sčitatelnost, tedy možnost určit hodnotu znaku za delší časový interval,  okamžikové, jsou tvořeny z údajů, které se vztahují k určitému časovému okamžiku nenulové délky, tyto okamžiky od sebe mohou být stejně vzdálené (ekvidistantní), dále je pro tento typ časové řady typická nesčitatelnost (jejich součet nelze smysluplně interpretovat). Časová řada má určitý vývoj v čase, proto jí lze dekomponovat na tři složky. Trendovou složku Tt, sezónní složku St, cyklickou složku Ct a náhodnou složku Ԑt. (Hindls, 2007) Trend vyjadřuje obecnou tendenci vývoje zkoumaného jevu za dlouhé období. Je výsledkem dlouhodobých a stálých procesů. Trend může být rostoucí, klesající nebo může existovat řada bez trendu. (Hančlová, 2013) Minařík (2013) dále uvádí, že proces výpočtu trendu je nazýván jako vyrovnání (interpolace) časové řady. To lze provést dvěma způsoby. Prvním z nich je mechanické vyrovnání pomocí tzv. klouzavých průměrů. Druhým způsobem je analytické vyrovnání, které spočívá v proložení pozorovaných hodnot řady vhodnou spojitou funkcí času.

20

Charakteristika SO ORP Česká Třebová

4


Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová leží ve východní části Pardubického kraje. Jeho celková rozloha činní 7 969 hektarů. SO ORP Česká Třebová sousedí se správními obvody na severu s Ústí nad Orlicí, na jihu se Svitavami, na východě s Lanškrounem a na západě s Litomyšlí. Správní obvod Česká Třebová je z hlediska počtu obyvatel třetím nejmenším v rámci Pardubického kraje, kde 18 364 (k 31. 12. 2014) obyvatel tvoří zhruba 3,56 % obyvatel kraje. Z hlediska rozlohy je SO ORP Česká Třebová nejmenším v Pardubickém kraji. 7 969 hektarů tvoří přibližně 1,76 % rozlohy kraje. Hustota zalidnění je ze správních obvodů Pardubického kraje po Pardubicích druhá nejvyšší – 230 osob na km2. (Hruška, 2014) Administrativní členění zahrnuje celkem 5 obcí (Semanín, Třebovice, Česká Třebová, Přívrat, Rybník), z nichž status města má pouze Česká Třebová. Následující graf uvádí rozlohy obcí, z čehož je patrné, že více než polovinu území zabírá město Česká Třebová. Česká Třebová je také centrem obvodu, který k 1. 1. 2015 měl 15 771 obyvatel. Ostatní obce nemají více jak jeden tisíc obyvatel, nejmenší z nich je obec Přívrat, kde žije 347 obyvatel. Následuje Semanín s 638 obyvateli, Třebovice se 785 obyvateli a o nic lépe na tom není Rybník, ve kterém na začátku roku 2015 žilo 823 obyvatel. SO ORP Česká Třebová se potýká s dlouhodobým negativním populačním vývojem, který je zapříčiněn stálým mírným poklesem přirozeného přírůstku obyvatel. Výkyvy v počtu obyvatel v jednotlivých letech jsou způsobeny především migrací obyvatel. (www.czso.cz, 2015)

Obrázek 1: Podíl rozlohy obce na celkové rozloze ORP (v %) Zdroj:Rozbor udržitelného rozvoje pro SO ORP Česká Třebová

21


Z geomorfologického hlediska patří ORP Česká Třebová do střední, morfologicky velmi výrazné části Českotřebovské vrchoviny, jak je nazýván osobitý geomorfologický podcelek Svitavské pahorkatiny. Většinu plochy zaujímají vápnité a písčité slínovce (opuky). Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné velkoplošné chráněné území (chráněná krajinná oblast, národní park). Nalezneme zde pouze maloplošné chráněné území, kam se obecně řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. V případě SO ORP Česká Třebová se jedná o dvě přírodní rezervace. První přírodní rezervací rozkládající se na ploše jedné desetiny hektaru je oblast nesoucí název Psí kuchyně. Oblast se nachází v obci Semanín. Druhou přírodní rezervací jsou Třebovské stěny zasahující do obce Česká Třebová a sousedního SO ORP Lanškroun. Vyskytují se zde skalní stěny, tvořené zejména z pískovců a slínovců. Tato oblast také umožňuje existenci flóry a fauny. Obě přírodní rezervace dohromady představují svou rozlohou pouze velmi malé procento rozlohy SO ORP. (Hruška, 2014) Poloha SO ORP České Třebová má ze sociálně-geografického i ekonomického hlediska velký význam. Poloha je podstatným činitelem od poloviny 19. století, kdy nově formované komunikační osy českých zemí využily geografických vlastností orlického koridoru k propojení západních a východních prostor. Se sousedním Ústím nad Orlicí tvoří dvojměstské centrum s dopravním napojením v západním a jižním směru na východočeskou a jihomoravskou aglomeraci. Výhodná poloha je klíčová z hlediska dopravy, a to především železniční. (Hruška, 2014) Na územní SO ORP Česká Třebová se k 31. 12. 2011 nacházelo 12 ekonomických subjektů, kteří zaměstnávali více jak 100 zaměstnanců. Většina z nich sídlí v obci Česká Třebová. V lednu roku 2013 bylo uvedeno do provozu nové překladiště společnosti METRANS. Tato investice je podle starosty města Česká Třebová velice důležitou, jelikož se předpokládá, že toto překladiště časem přinese nová pracovní místa, a tak se počet obyvatel může rozrůst nejméně o další jednu pětinu. Největšími zaměstnavateli na uvedeném území jsou CZ LOKO a. s., a KORADO a. s., které mají více jak 500 zaměstnanců. Společnost CZ LOKO a. s. má v České Třebové dlouhou historii, která sahá až do první poloviny 19. století, zabývá se výrobou železničních lokomotiv a vozového parku, export míří především do východních zemí. Dynamická česká společnost KORADO a. s. patřím mezi přední světové výrobce ocelových otopných 22


těles. O kvalitě těchto výrobků se v průběhu padesátileté historie firmy přesvědčilo více než 30 milionů zákazníků po celém světě. Další významní zaměstnavatelé na území ORP Česká Třebová jsou vyjmenováni níže v tabulce. Tabulka 2: Nejvýznamnější zaměstnavatelé na území ORP Česká Třebová s více jak 100 zaměstnanci

Obchodní jméno

Sídlo

LDM, spol. s. r. o

Česká Třebová

Řetězárna Česká Třebová s. r. o.

Česká Třebová

BÖHM - PLAST- TECHNIK, a. s.

Česká Třebová

DRUMEL A Co s. r. o.

Česká Třebová

IMS – Drašnar s. r. o.

Česká Třebová

Josef Šrkoň –Techplast, a. s.

Rybník

Město Česká Třebová

Česká Třebová

ORLÍK – KOMPRESORY výrobní družstvo

Česká Třebová

SINTEX, a. s.

Česká Třebová

METRANS

Česká Třebová

Převažující činnost

Výroba ostatních potrubních armatur Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin Výroba ostatních plastových výrobků Obrábění Výroba ostatních plastových výrobků Výroba ostatních plastových výrobků Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba ostatních čerpadel a kompresorů Výroba pletených a háčkovaných materiálů Překladiště

Kategorie podle počtu zaměstnanců

200 - 249

200 - 249

100 - 199

100 - 199

100 - 199

100 - 199

100 - 199

100 - 199

100 - 199

100 - 199

Zdroj: Ústav územního rozvoje, r. 2011

V SO ORP Česká Třebová je průměrná hustota silniční sítě a územím neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Existuje zde ovšem významný železniční koridor spojující Brno a Prahu. Tento koridor patří do multimodálního transevropského koridoru TEMMK mezinárodního a republikového významu. Největším problémem na většině území SO ORP je hluk, kterým jsou zatíženy především obce, jimiž prochází silnice I. třídy a železniční koridor. Tato doprava zhoršuje stav ovzduší v obcích a způsobuje nebezpečí pro obyvatele. Zvýšený výskyt problémů můžeme nalézt v obci Rybník. Mezi hlavní problémy patří nárůst dopravy na silnici I/14, který způsobuje 23


vysoký hluk a snižuje bezpečnost občanů. K dílčím problémům nacházející se na území obce patří špatné bezpečnostní napojení obce na Českou Třebovou, zejména pro pěší a cyklisty. Dopravní obslužnost obce Rybník je odkázaná pouze na autobusovou dopravu, která je omezována šetřením kraje v letních měsících. (Hruška, 2014) Na území SO ORP Česká Třebová se kromě řady historických a kulturních památek nachází také velké množství přírodních zajímavostí, naučných a turistických stezek. Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří celá městská památková zóna v České Třebové, v jejímž středu leží Staré náměstí a kostel sv. Jakuba Většího, dále pak např. Rotunda sv. Kateřiny a další. Na celém území SO ORP Česká Třebová je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek, nicméně i příznivci zimní turistiky si přijdou na své. V České Třebové je od roku 2006 vybudován areál Peklák. Součástí areálu je 800 metrů dlouhá sjezdovka. Bydlení je významnou složkou pro rozvoj území, určuje rozvoj sídel a populační vývoj. V SO ORP Česká Třebová byl mezi roky 2001 a 2011 větší absolutní nárůst počtu rodinných domů, oproti bytovým. U rodinných došlo ke zvýšení o 143 domů a u bytových domů pouze o 28 bytů. Nárůst rodinných domů byl v SO ORP Česká Třebová, v rámci Pardubického kraje, druhý nejnižší po SO ORP Králíky. Nejvíce bytových domů (357) i rodinných domů (2 221) je v obci Česká Třebová. Bytovou výstavbu v ostatních obcích správního obvodu znázorňuje následující tabulka. (www.czso.cz, 2011)

24

Charakteristika SO ORP Česká Třebová Tabulka 3: Bytový a domovní fond v SO ORP Česká Třebová

Rok Obec

Rok

Bytové domy

Bytové domy

Rodinné domy

Rodinné domy

2001

2011

2001

2011

335

357

2 143

2 221

Přívrat

1

1

75

86

Semanín

1

5

135

145

Třebovice

4

6

196

206

Rybník

8

8

185

210

349

377

2 734

2 868

Česká Třebová

Celkem ORP

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz

Trh

práce

je

charakterizován

poptávkou

po

práci

a

její

nabídkou.

Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor, kde zaměstnanci nabízejí svou práci a zaměstnavatelé ji jakožto výrobní faktor poptávají a platí. Jedná se o důležitý předmět zkoumání, protože výše nezaměstnanosti závažně ovlivňuje stav společnosti. Stejně jako v celém Pardubickém kraji, tak i v SO ORP Česká Třebová došlo mezi roky 2001 a 2011 k poklesu zaměstnanosti. Největší pokles byl u obce Rybník, kde činil 7,8 %. Jedinou obcí, kde se míra zaměstnanosti zvýšila, byl Semanín (3,1 %). Nejvyšší míra zaměstnanosti byla v roce 2013 v obci Přívrat a nejnižší v obci Třebovice. (www.czso.cz, 2011)

25

Charakteristika SO ORP Česká Třebová Tabulka 4: Míra zaměstnanosti v ORP Česká Třebová Míra zaměstnanosti (%) Obec 2001

2011

65,9

61,5

68

66,2

Semanín

55,1

58,2

Třebovice

65,9

54,9

Rybník

68,3

60,5

SO ORP Česká Třebová

65,7

61,1

Česká Třebová Přívrat


Míra nezaměstnanosti v SO ORP Česká Třebová je třetí nejvyšší v rámci Pardubického kraje. V roce 2011 byla její hodnota 12 %. Nezaměstnanost je dlouhodobě nejvyšší v obci Semanín, v roce 2011 dokonce dosahovala více než 20 %. Jedná se také o jedinou obec, ve které nezaměstnanost neustále stoupá. Nejmenší nezaměstnanost je v obci Česká Třebová. Tabulka 5: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Česká Třebová Míra nezaměstnanosti (%) Obec 2007

2011

Česká Třebová

8,2

11,5

Přívrat

5,6

12,9

Semanín

10,0

22,8

Třebovice

10,1

13,6

Rybník

6,5

13,5

SO ORP Česká Třebová

8,2

12,0


26


Obrázek 2: Mapa SO ORP Česká Třebová

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz/csu/xe/mapy_spravnich_obvodu_orp_a_pou_pardubickeho_kraje

27

Praktická část

5

PRAKTICKÁ ČÁST

Cílem bakalářské práce je analýza kvality života v ORP Česká Třebová. Preference a názory na dosavadní úroveň kvality života občanů daného ORP byly shromážděny pomocí dotazníkového šetření. Výzkumu se zúčastnilo 100 náhodně vybraných občanů ORP Česká Třebová ve věku od 15 let. Všech 100 dotazníků bylo vyplněno na základě přímé komunikace s tazatelem. Výzkum byl prováděn na vybraných frekventovaných místech jednotlivých obcí (náměstí, prostor před obecními úřady, apod.). Samotný dotazník je přílohou A této práce. V následující části budou vyhodnoceny odpovědi jednotlivých respondentů, závislosti mezi vybranými otázkami a provedeno následné srovnání některých výsledků s daty z Českého statistického úřadu a dalších databází.

5.1 Zjištěné výsledky Zjištěné výsledky dotazníkového šetření jsou interpretovány pomocí statistických tabulek a grafů a následně jsou slovně okomentovány. Abychom mohli lépe porozumět zjištěným výsledkům, je potřeba si podrobněji interpretovat populaci, na níž byl výzkum prováděn. Identifikační otázky jsou zařazené na konci dotazníku.

5.1.1 Identifikační otázky Jelikož se názory, přání a vnímání žen a mužů poměrně liší, je nezbytné rozdělit zkoumaný soubor respondentů podle pohlaví. Z celkového počtu 100 dotazovaných tvoří 70 % ženy a zbylých 30 % tvoří mužská populace. Věkové rozdělení dotazovaných zobrazuje následující graf.

Obrázek 3: Věkové skupiny respondentů (Zdroj: vlastní zpracování)

28

Praktická část

Věková struktura zkoumaného souboru je velmi důležitý ukazatel a výrazně ovlivňuje zjištěné výsledky. Obecně platí, že starší lidé jsou spíše konzervativnější a hůře se přizpůsobují některým změnám, jež jsou zejména v oblasti rozvoje obcí velmi obvyklé. Naopak mladí lidé jsou více či méně ochotnější se daným změnám přizpůsobit a dalo by se říci, že jsou důležitým článkem v pokroku. Z grafického rozdělení věkových skupin můžeme vypozorovat, že nepočetnějšími skupinami respondentů v tomto dotazníkovém šetření jsou právě skupiny 19 – 35 let (39 %) a 36 – 50 let (32 %). Věková skupina 51 – 65 let zaujímá 15 %, osoby starší 66 let zaujímají 11 % a pouhá 3 % tvoří věková skupina do 18 let. Poslední z identifikačních otázek je nejvyšší dokončené vzdělání respondentů. Nejvyšší počet (42 %) je zjištěn u středního vzdělání s maturitou, následuje střední vzdělání bez maturity nebo vyučení (29 %), dále vysokoškolské (17 %), základní (6 %), vyšší odborné (5 %). Nejmenší zastoupenou skupinu tvoří respondenti s nedokončeným základním vzděláním (1 %).

Obrázek 4: Dokončené vzdělání respondentů (Zdroj: vlastní zpracování)

5.1.2 Ostatní otázky První z otázek v dotazníku je otázka filtrační. Zjišťuje, zda je respondent občanem ORP Česká Třebová. Při záporné odpovědi jsem respondentovi poděkovala za jeho čas a oslovila respondenty další. Kladně na tuto otázku odpovědělo všech 100 dotazovaných respondentů. Druhá otázka je zaměřena na rozdělení respondentů do jednotlivých obcí daného ORP. V následujícím grafu můžeme vidět, že největší zastoupení respondentů je v obci Česká

29

Praktická část

Třebová s 66 %, obce Rybník a Semanín mají obě po 10 %, Přívrat má 8 % a nejmenší zastoupení (6 %) respondentů je v obci Třebovice.

Obrázek 5: Rozdělení respondentů dle obcí ORP (Zdroj: vlastní zpracování)

Třetí otázka se ptá na to, jak je respondent celkově spokojen s životem v ORP Česká Třebová. Více než půlka respondentů (63 %) odpověděla, že jsou s životem spíše spokojeni. Stejný počet odpovědí (18 %) získala odpověď velmi spokojen a spíše nespokojen. Pouze jeden člověk odpověděl, že s životem v ORP je velmi nespokojen.

5.1.3 Blok otázek 1: Trh práce Čtvrtá a zároveň úvodní otázka v tomto bloku zjišťuje jaká je respondentova ekonomická aktivita. Největší podíl (65 %) zaujímají lidé, kteří jsou zaměstnaní, 18 % respondentů je v důchodu, 7 % zaujímají studenti, 4 % se nachází v domácnosti, podnikatelů a nezaměstnaných jsou 3 %.

Obrázek 6: Jste spokojen/a s množstvím pracovních příležitostí v ORP Česká Třebová? (Zdroj: vlastní zpracování)

30

Praktická část

Pátá otázka, kterou vyobrazuje předchozí graf je zaměřena na respondentův názor na množství pracovních příležitostí v ORP Česká Třebová. V této otázce převažují záporné odpovědi typu ne (20 %) a spíše ne (40 %). Spokojeno s pracovními příležitostmi je 21 % respondentů a spíše spokojeno 19 %. Šestou otázku vyplňují pouze respondenti, kteří pracují a vyjadřují svůj názor na to, jak jsou spokojeni se svým současným zaměstnáním. Zde respondenti odpovídali více kladně, 42 % je se svým zaměstnáním spokojeno, 23 % spíše spokojeno. Nespokojeno je pouze 6 % a spíše nespokojeno 4 % respondentů. Další otázkou, tedy sedmou, mohou respondenti objektivně posoudit, zda se někdo z jejich okolí potýká s dlouhodobou nezaměstnaností. V ORP Česká Třebová je dlouhodobě s nezaměstnaností problém, jelikož se v České Třebové ani v jeho okolí, nenachází významný zaměstnavatel, který by tento problém mohl zmírnit. Této situaci odpovídají i odpovědi respondentů, kdy 29 % z nich mají ve svém okolí někoho, kdo se s dlouhodobou nezaměstnaností potýká. Předposlední otázka v tomto bloku je zaměřena částečně na nezaměstnané, ovšem mohou na ni odpovědět i zaměstnaní, kteří prostřednictvím Úřadu práce našli, nebo hledají své zaměstnání. Tato otázka zjišťuje, jak dobře plní Úřad práce svou funkci při vyhledávání nových pracovních míst. Z výsledků vyplývá, že Úřad práce svou práci plní dobře, tuto možnost zvolilo 54 % respondentů a shodně odpovědi spíše špatně a velmi špatně (15 %). Pouze dva respondenti si myslí, že úřad plní svou funkci velmi dobře a 14 % vidí funkci úřadu jako spíše dobrou. Na poslední otázku v tomto bloku odpovídají respondenti svými slovy, protože je jedinou otevřenou otázkou v dotazníku a navazuje na předchozí otázku. Respondenti, kteří v předešlé otázce odpověděli, že úřad plní svou činnost spíše špatně či velmi špatně uvádějí, co konkrétně úřad dělá špatně, a v čem by se jeho činnost měla zlepšit. Odpovědi nebyly zase tak rozdílné a většina odpovědí se týká toho, že by tato složka státní správy měla více pomáhat absolventům nalézt odpovídající zaměstnání v jejich odborné kvalifikaci. Dalším častým problémem, kteří respondenti vidí v plnění funkce Úřadu práce je, že se spíše soustřeďuje na pomoc sociálně slabším, kteří tuto pomoc někdy zneužívají. Několik respondentů uvádí zlepšení činnosti tohoto orgánu v tom, že by se měl více zajímat o volná pracovní místa, ne jen čekat, až se jim určitá firma ozve s volnými pracovními místy. Další odpovědi byly velmi negativní, a to proto, že si

31

Praktická část

respondenti myslí, že pracovníci na Úřadu práce, který sídlí konkrétně v České Třebové, jsou k ničemu a stát by měl uvažovat o najmutí kvalifikovanější pracovní síly.

5.1.4 Blok otázek 2: Místní infrastruktura V tomto bloku respondenti hodnotí místní infrastrukturu ORP Česká Třebová pomocí hodnotící škály od 1 do 5, kde 1 znamená, odpověď velmi dobře, 2 pak značí odpověď spíše dobře, 3 spíše špatně, 4 velmi špatně a poslední 5 znamenala, že respondent tuto otázku nedokáže posoudit, nebo na ni neumí odpovědět. Tento blok je z celého dotazníku nejrozsáhlejší, zahrnuje celkem 21 otázek. V úvodu tohoto bloku jsou otázky zaměřené na kvalitu a dostupnost zdravotních služeb. Dostupnost i kvalitu zdravotních služeb respondenti hodnotí v celku dobře. Ve správním obvodu se nacházejí dvě zdravotnická zařízení, která jsou situována v České Třebové. Jsou to Městské zdravotní středisko a Nádražní poliklinika, kde působí spousta odborných lékařů. Pro soukromé lékaře, působící na daném území, byl speciálně vybudovaný tzv. „Dům lékařů“ TEZA. ORP Česká Třebová nemá svou nemocnici, proto pacienti s vážnějšími případy musejí do nejbližší nemocnice, která se nachází v okresním městě Ústí nad Orlicí, popřípadě v Litomyšli.

Obrázek 7: Dostupnost a kvalita zdravotních služeb (Zdroj: vlastní zpracování)

Jedenáctá a dvanáctá otázka se ptá na dostupnost a kvalitu sociálních služeb. Dostupnost sociálních služeb respondenti hodnotí spíše dobře. Pro tuto možnost bylo 53 % respondentů, dalších 23 % si myslí, že dostupnost sociálních služeb je spíše špatná, 10 % respondentů hodnotí sociální služby jako velmi dobré, 5 % respondentů 32

Praktická část

zvolilo možnost velmi špatně a 9 % respondentů nedokázalo odpovědět. Spíše dobrou kvalitu sociálních služeb zvolilo 52 % respondentů, 20 % hodnotí kvalitu sociálních služeb jako spíše špatnou, 8 % zvolilo možnost velmi špatně, 5 % tuto otázku hodnotí jako velmi dobrou a 15 % respondentů na tuto otázku nedokázalo najít odpověď. Dalších šest otázek se zabývá hodnocením dostupnosti a kvality institutu vzdělávání, jež se na území ORP nachází. Konkrétně se jedná o mateřské, základní a střední školy. Tyto školy jsou pro rozvoj území, a celkovou kvalitu života klíčové. Mateřských škol se na území daného ORP nachází cekem sedm, z toho čtyři jsou situovány v obci Česká Třebová. Základních škol je na území daného ORP stejný počet jako mateřských. Základní školu nemá pouze obec Přívrat, jinak toto zařízení můžeme najít v každé obci. Střední školy jsou v ORP pouze tři a všechny se nachází pouze v centru správního obvodu, tedy v České Třebové. U všech těchto stupňů vzdělávání můžeme kvalitu a dostupnost zhodnotit jako spíše dobrou, kdy tato odpověď převažovala u všech otázek, a procento odpovědí se pohybovalo kolem 50 %, viz následující dva grafy.

Obrázek 8: Srovnání dostupnosti institutu vzdělávání v obcích ORP Česká Třebová (Zdroj: vlastní zpracování)

33

Praktická část

Obrázek 9: Srovnání kvality institutu vzdělávání v obcích ORP Česká Třebová (Zdroj: vlastní zpracování)

Devatenáctá otázka se zaměřuje na veřejnou hromadnou dopravu, 43 % si myslí, že veřejná doprava je spíše dobrá, 33 % spíše špatná, 12 % velmi špatná, 6 % velmi dobrá a tři lidé nenašli odpověď na tuto otázku. Dvacátá otázka se ptá na to, jak jsou lidé spokojeni se stavem komunikací, chodníků a parkovišť na území ORP Česká Třebová. Dá se konstatovat, že odpovědi z výzkumu odpovídají situaci v celé České Republice, kdy stav silnic je velmi špatný. Vyplývá to z odpovědí, kde 42 % respondentů hodnotí komunikace jako velmi špatné a 40 % spíše špatné.

Obrázek 10: Stav komunikací (Zdroj: vlastní zpracování)

34

Praktická část

Následujících šest otázek zjišťuje, jak jsou občané správního obvodu spokojeni s obchodní, sportovní a kulturní vybaveností. U těchto otázek, můžeme opět konstatovat, že občané jsou v této sekci spíše spokojeni. Tento celkem příznivý fakt, můžeme připsat tomu, že každá z obcí správního obvodu ORP Česká Třebová má svůj obchod s potravinami a běžně dostupným zbožím. Navíc v centru správního obvodu v obci Česká Třebová byly během posledních 15 let vystavěny obchodní centra jako je Tesco a jeho přidružené A-CENTRUM, Kauflaund a Lidl. Tyto supermarkety dnes tvoří „obchodní zónu“, jež se nachází v městské části Parník. Tato zóna je velmi nepříznivá až zničující pro drobné podnikatele, kteří mají provozovny daleko od zóny, a v podstatě se nemají jak bránit. Co se týče sportovní vybavenosti i zde jsou respondenti spíše spokojeni. Obec Česká Třebová se v posledních letech snaží profilovat jako město sportu a snaží se především o rozvoj v této oblasti. Napovídají tomu i některé projekty, které se v posledních 15 letech na území právě této obce realizovaly. Jedná se například o vybudování zimního stadionu, sjezdového areálu Peklák a na něj navazující další atraktivity možné provozovat hlavně v letních měsících, jako je Bike park a další. V současné době je v řešení projekt na výstavbu multifunkční věže, která bude součástí zmiňovaného sjezdového areálu Peklák. Dalším významným připravovaným projektem jsou singltreky. Tento projekt je ve fázi přípravy žádosti na dotační titul vypsaný pro podporu turistiky příhraničních oblastí Česká republika – Polsko. Do projektu jsou zahrnuta města Česká Třebová, Ústí nad Orlicí, Choceň a Moravská Třebová na straně České republiky, další města jsou navázána na Polské straně. Pro příznivce sportu je v České Třebové každoročně pořádaná akce s názvem „Týden sportu“. Tato akce se v České Třebové stala fenoménem a každoročně přiláká stovky příznivců sportovních aktivit. Akce se koná předposlední týden v měsíci červnu a hlavní náplní této akce je soutěžení v různých sportovních disciplínách, v dopoledních hodinách všech základních a středních škol a v odpoledních hodinách pak široké veřejnosti. Nicméně nechybí ani večerní program, v rámci něhož jsou vyhlášeni vítězové dne. Kulturní zařízení může pozitivně přispívat celkové kvalitě života, proto jsou respondenti dotazováni i na tuto oblast. Z odpovědí vyplývá, že dostupnost i kvalita kulturních zařízení je spíše dobrá, nicméně v této oblasti převažovaly i odpovědi spíše špatně. Jak už bylo řečeno obce správního obvodu, především Česká Třebová, se snaží profilovat jako město sportu, což má za následek nepatrné opomíjení kulturní vybavenosti. Velké negativum značí fakt, že se v žádné z obcí správního obvodu nenachází divadlo. V České Třebové sice funguje kino Svět, nicméně jeho návštěvnost je malá a neustále se snižuje. 35

Praktická část

Obrázek 11: Srovnání dostupnosti základní vybavenosti v obcích ORP Česká Třebová (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 12: Srovnání kvality základní vybavenosti v obcích ORP Česká Třebová (Zdroj: vlastní zpracování)

Další dvě otázky zjišťují spokojenost respondentů s restauracemi a zábavními podniky. Počet restaurací je ve správním obvodu dle odpovědí dostačující. Mezi nejvýznamnější restaurace na území správního obvodu patří mini Pivovar Faltus, jehož součástí je stylová restaurace a pension. Důvodem ke zprovoznění tohoto pivovaru byla snaha o znovunavázání na více než 140 let starou tradici vaření piva v České Třebové. V chodbě restaurace můžete shlédnout i „srdce pivovaru“ nerezovou varnu, ve které se vaří pivo, které nese název Kohout. Odpovědi na otázku týkající se zábavních podniků 36

Praktická část

jsou spíše negativní, což ovšem odpovídá skutečnosti, jelikož se na území ORP nachází pouze jedna diskotéka a několik málo barů. Diskotéka velmi často mění provozovatele, což způsobuje nepravidelnou otevírací dobu. Navíc v poslední době tento typ zábavy mladí lidé právě v tomto obvodu moc nevyhledávají.

Obrázek 13: Srovnání restaurací a zábavních podniků v obcích ORP Česká Třebová (Zdroj: vlastní zpracování)

Poslední otázka tohoto bloku je zaměřena na to, jak dobře komunikují správy obcí s občany. Z výsledků na tuto otázku, která je znázorněna v následujícím grafu, je patrné, že by správy obcí, měly v tomto ohledu svou činnost zlepšit. Návrhy a opatření ke zlepšení komunikace mezi vedením města a občany obcí, jsou uvedeny na konci této práce v kapitole Doporučení a diskuze.

Obrázek 14: Komunikace správy obcí s občany (Zdroj: vlastní zpracování)

37

Praktická část

5.1.5 Blok otázek 3: Životní prostředí V této oblasti bylo dotazováno šest otázek. První otázkou v tomto bloku respondenti vyjadřují spokojenost s péčí o zeleň. Z vlastní zkušenosti vím, že péče o zeleň je na poměrně dobré úrovni, což dokazují i odpovědi respondentů, kdy 61 % z nich je s péčí spíše spokojeno, 10 % dokonce velice spokojeno. Pouhých 28 % péči hodnotí jako spíše špatnou a jen jeden respondent je s péčí velmi nespokojen. Následujících pět

otázek bylo

zaměřeno

na hodnocení

životního

prostředí

v jednotlivých sekcích jako je například čistota a vzhled ORP, kvalita ovzduší, míra hlučnosti a úroveň péče o veřejné plochy. Z odpovědí vyplývá, že životní prostředí se na území daného ORP pohybuje na spíše dobré úrovni.

Obrázek 15: Životní prostředí (Zdroj: vlastní zpracování)

5.1.6 Blok otázek 4. Rozvoj ORP Poslední část dotazníku se soustřeďuje na rozvoj daného ORP a zde jsou zkoumány 4 otázky. První z nich je otázka zaměřená na to, jak jsou jednotliví respondenti spokojeni s dosavadním rozvojem jednotlivých obcí správního obvodu. Zde se projevuje kladná tendence, jelikož 80 % respondentů je spíše spokojeno, 10 % respondentů je velmi spokojeno a pouze 10 % odpovědí je spíše negativních, tzn., že lidé dopovídají spíše nespokojen/a.

38

Praktická část

Následující otázkou zjišťuji subjektivní názory na rozvoj obcí, tedy jak se podle nich změnilo prostředí města za posledních 15 let. Zde je vidět tendence stále se rozvíjejících měst za pomocí různých technologií a dalších jiných možností, protože 47 % odpovědí je, že se prostředí mírně zlepšilo, 40 % respondentů vidí změnu jako výrazné zlepšení, 12 % respondentů jsou zastánci toho, že se prostředí spíše zhoršilo a pouze jeden respondent si myslí, že se prostředí výrazně zhoršilo. Odpovědi znázorňuje následující graf.

Obrázek 16: Jak se podle Vás v posledních 15 let změnilo prostředí města? (Zdroj: vlastní zpracování)

Předposlední otázka dává možnost respondentů možnost vyjádřit se, zda by se v obcích správního obvodu s rozšířenou působností našly místa pro rozvojové plochy, např. pro výstavbu domů, či bytů. Z odpovědí jednotlivých respondentů vyplývá, že by tu určitý prostor byl, jelikož 39 % odpovědělo spíše ano a 29 % ano. Zároveň 29 % respondentů si myslí, že prostoru už zde mnoho není a proto odpověděli spíše ne, a 5 % respondentů je přesvědčeno, že v obcích není vůbec žádný prostor a proto zvolili možnost ne. Poslední otázka, uzavírající celý dotazník, věcně navazuje na otázku předposlední a ptá se na potřebu dalších rozvojových ploch. Odpovědi na tuto otázkou jednoznačně ukazují, že náhodně vybraní respondenti si přejí, aby se obce správního obvodu dále rozvíjely, 70 % respondentů zvolilo možnost ano, pouhých 30 % si myslí, že další rozvojové plochy v obcích nejsou potřebné.

5.2 Závislosti V předchozí části jsme zkoumali získaná data dle jednotlivých četností, v následující části jsou vyhodnoceny závislosti vybraných otázek. Díky statistickému programu Unistat byly statistické závislosti vypočteny a znázorněny pomocí přehledných tabulek. 39

Praktická část

Následující část tedy vyhodnocuje závislosti především mezi identifikačními otázkami a ostatními zvolenými otázkami. Pro znázornění závislostí byly vybrány pouze ty, u kterých vypočtená pravostranná pravděpodobnost nepřesáhla hodnotu 0,05. Tabulky rozdělení četností jsou přílohou B.

5.2.1 Závislost mezi věkem a spokojeností se zaměstnáním První závislost zjišťuje, zda–li věk ovlivňuje spokojenost respondentů se svým současným zaměstnáním. Předpokladem bylo, že nejspíš více spokojených lidí se svým současným zaměstnáním bude v nižším věku, jelikož nepracují tak dlouho a své zaměstnání si zatím užívají. Tento předpoklad se však nepotvrdil. Ukázalo se, že lidé ve vyšším věku si plně uvědomují hodnotu mít stabilní zaměstnání a být schopní zajistit své rodiny. Z následujícího grafu je patrné, že právě podíl osob ve věku 51 – 65 let a 66 let a více je se svým současným zaměstnáním buď spokojen, nebo spíše spokojen. Zároveň skoro nikdo z těchto uvedených věkových skupin není se svým současným zaměstnáním nespokojen. Ovšem u věkové skupiny 66 a více let, nemůžeme jednoznačně určit, zda si respondenti užívají důchod, nebo jsou stále výdělečně činní.

Obrázek 17: Závislost mezi věkem a spokojeností se zaměstnáním (Zdroj: vlastní zpracování)

40

Praktická část

5.2.2 Závislost mezi pohlavím a dostupností zdravotních služeb Analýza závislosti mezi pohlavím a dostupnosti zdravotních služeb, prokázala shodnou tendenci, kdy pro dotázané respondenty (ženy i muže) je dostupnost zdravotních služeb v obcích ORP Česká Třebová spíše dobrá. Nicméně u všech ostatních možností se odpovědi liší a skoro ve všech případech odpovědi žen, převyšují odpovědi mužů. Pouze s výjimkou odpovědi velmi špatná dostupnost, kdy tuto možnost nezvolila žádná žena a mužů 2 %. Velmi dobrou dostupnost hodnotí kladně spíše ženy a to skoro o více než polovinu. Zajímavostí je, že i odpověď spíše špatná dostupnost opět převažuje u žen.

Obrázek 18: Závislost mezi pohlavím a dostupností zdravotních služeb (Zdroj: vlastní zpracování)

5.2.3 Závislost mezi pohlavím a kvalitou zdravotních služeb Další a zároveň poslední statisticky významnou závislostí byl opět vztah mezi pohlavím, a v tomto případě kvalitou zdravotních služeb. Jak lze vidět z následujícího grafu, pozitivnější přístup ke kvalitě zdravotních služeb mají ženy. Tento fakt je možné podložit mnoha případy z praxe, kdy víme, že muži chodí méně často k doktorovi. Je statisticky podložené, že chlapců se rodí více než děvčat, ale už od kojeneckého věku právě chlapci mají vyšší úmrtnost. Podepisují se na tom jednak genetické faktory, ale hlavně v pozdějších letech důležitou roli hraje životní styl a také právě ochota navštívit lékaře při vyskytujících se potížích. V důsledku neochoty návštěv lékaře je možné říci, že muži umírají dříve než ženy, kdy se muži v průměru dožívají o šest let méně.

41

Praktická část

Obrázek 19: Závislost mezi pohlavím a kvalitou zdravotních služeb (Zdroj: vlastní zpracování)

42

Doporučení a diskuze

6


Cílem bakalářské práce bylo posouzení kvality života ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností Česká Třebová. Spokojenost nebo naopak nespokojenost obyvatel byla analyzována pomocí dotazníkového šetření, které bylo rozděleno do šesti bloků. V této části se zabývám podložením nebo naopak vyvrácením některých výsledků dotazníkového šetření pomocí souvisejících dat získaných z Českého statistického úřadu a jiných databází. Výsledky dotazníkového šetření poukázaly na některé více a některé méně problémové oblasti. Nejvíce problémovou oblastí dle respondentů se ukázala oblast trhu práce, konkrétně šlo o problém s nedostatkem pracovních příležitostí, kdy 60 % respondentů není spokojeno s počtem pracovních příležitostí. O tomto faktu lze polemizovat, neboť jak vidíme z následující tabulky, kde jsou porovnána volná pracovní místa příslušného okresu Ústí nad Orlicí a jeho sousedních okresů. Volná pracovní místa se v tomto okrese z dlouhodobého hlediska jeví jako nejlepší a v téměř všech letech převyšují ostatní okresy. Za touto příznivou situací může stát například fakt, že ze všech zmiňovaných okresů je právě v okrese Ústí nad Orlicí nejvíce registrovaných ekonomických subjektů (29 601). V okrese Chrudim je 22 502 registrovaných ekonomických subjektů a nejméně ekonomických subjektů je v okrese Svitavy, kdy se na území tohoto okresu nachází 20 314 subjektů. Mezi největší a nejvýznamnější zaměstnavatele v okrese Ústí nad Orlicí patří například AVX Czech Republic s. r. o., který má hlavní sídlo ve městě Lanškroun a zaměstnává 3 000 – 3 999 zaměstnanců, další významný zaměstnavatel v tomto okrese a zároveň sídlící v centru správního obvodu tedy v České Třebové je CZ LOKO a. s., s počtem zaměstnanců pohybujícím se kolem 500 – 999 osob. V okrese Chrudim je nejvýznamnějším zaměstnavatelem MEGATECH Indrustries Hlinsko, zaměstnávající 500 – 999 osob a v okrese Svitavy jeden z nejvýznamnějších zaměstnavatelů vyrábějící skleněná vlákna je SAINTGOBAIN ADFORS CZ, který zaměstnává 1 000 – 1 499 osob. (www.czso, 2011). Pokud z odpovědí vyplývá, že respondenti nejsou spokojeni s množstvím pracovních příležitostí, vina bude hlavně na straně příslušného Úřadu práce, kdy zřejmě dle výsledků neposkytuje obyvatelům dostatečné informace o pracovních příležitostech. V tomto ohledu navrhuji opatření na lepší informování obyvatel, jak už prostřednictvím internetových stránek, tak různých propagačních letáků apod. 43

Doporučení a diskuze Tabulka 6: Volná pracovní místa v okresech Pardubického kraje

Okres Rok Ústí nad Orlicí

Svitavy

Chrudim

2006

646

589

633

2007

2 500

748

1 194

2008

1 639

1 074

1 278

2009

457

453

814

2010

329

152

230

2011

436

282

242

2012

640

322

393

2013

516

233

175

2014

627

281

373

2015

1 166

479

552

2016

1 547

1 205

1 100


Mezi další problémové oblasti z hlediska respondentů můžeme zařadit stav komunikací. V tomto případě 82 % respondentů zvolilo negativní odpověď, 42 % respondentů bylo pro možnost, že stav komunikací je velmi špatný a 40 % hodnotí stav komunikací jako spíše špatný. Tento problém, je a bude i v budoucnu velice ožehavé téma nejen pro území daného ORP Česká Třebová, ale také pro většinu měst na území České republiky. Veškeré opravy stávajících komunikací nebo dokonce výstavba nových je velice nákladná, a z tohoto důvodu jak už města tak i stát přistupuje k opravám, až když jsou silnice v dezolátním stavu. Ke špatnému stavu silnic přispívá jejich přetěžování. Na území SO ORP Česká Třebová dochází k přetěžování silnice především na silnici mezi Českou Třebovou a Semanínem. Právě v tomto úseku v roce 2013 byl vybudován terminál kontejnerové přepravy, kde denně v tomto úseku projede stovka kamiónů s nepřiměřeně velkým nákladem. Ke zlepšení této nepříznivé situace můžou napomoci finanční prostředky poskytované Státním fondem dopravní infrastruktury. V minulém roce, tedy 2015, činil celkový rozpočet na opravy II. a III. třídy 44,0 mld. Kč. V letošním roce je schválený rozpočet SFDI dokonce na více než 45,0 mld. Kč. 44


Prostřednictvím části těchto peněžních prostředků, které budou přiděleny Pardubickému kraji, by mohla být řešena modernizace silnic na území daného ORP Česká Třebová. (www.sfdi.cz, 2016) Poslední, z výsledků dotazníků, vyplývající problémovou oblastí je komunikace správ obcí s obyvateli. Tento fakt není možno podložit nebo vyvrátit žádnými daty, ovšem je zde několik opatření, nebo návrhů jak tuto situaci zlepšit. Prvním z nich může být opatření na zlepšení komunikace správy měst s obyvateli prostřednictvím sociálních sítí. V dnešní době, kdy technologie vládnou světem a téměř každý člověk v naší společnosti má svůj účet na Facebooku, Instragramu či Twitteru, je pro správy obcí velice výhodné komunikovat prostřednictvím právě těchto sítí, jelikož náklady na tuto komunikaci jsou téměř nulové. Ovšem je potřeba se stránkám věnovat a minimálně jednou denně přidávat příspěvky o dění v obcích. Dalším opatřením by mohlo být zlepšení komunikace s obyvateli prostřednictvím regionálních listů. V centru správního obvodu Česká Třebová vychází každý měsíc zpravodaj s názvem Českotřebovský zpravodaj, jež obsahuje informace o celém ORP. Jelikož uvedený zpravodaj od začátku píše a vydává pouze jedna osoba, může se jevit jako neobjektivní, jelikož, tuto činnost provozuje jako podnikatelskou činnost, což může přispívat ke zkreslení a nepřesnosti informací. Proto by bylo vhodné doplnit zpravodaj i o jiné komunikační prostředky. Za pozitivní výsledek, který vychází z dotazníkového šetření, můžeme považovat zjištění, že 71 % dotazovaných respondentů uvedlo, že se nikdo z jejich okolí nepotýká s dlouhodobou nezaměstnaností. Následující tabulka nám toto zjištění potvrzuje, jelikož jak můžeme vidět, podíl nezaměstnaných osob ORP Česká Třebová je druhý nejmenší za zobrazenou časovou řadu. Ministerstvo práce a sociálních věcí v lednu 2013 přešlo na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti. Následující graf ukazuje klesající tendenci podílu nezaměstnaných osob. Toto zjištění může souviset, jak je výše uvedeno s dostatečným počtem ekonomických subjektů, nebo také s tím, že se celkový podíl nezaměstnaných snižuje v České republice. Na konci roku 2015 byl celorepublikový podíl nezaměstnanosti 6,2 % a počet volných míst se pohyboval okolo 100 000 míst (www.kurzy.cz, 2016). Díky pozitivnímu vývoji ekonomiky můžeme v dalších letech předpokládat snižující se podíl nezaměstnaných a vzrůstající tendenci pracovních míst. 45

Doporučení a diskuze Tabulka 7: Podíl nezaměstnaných v obcích SO ORP Česká Třebová

Podíl nezaměstnaných osob (v %) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2014 2015 SO ORP Česká Třebová 6,89

6,28 5,13 6,31

9,67 10,45 8,74

7,40 5,28

Česká Třebová

6,86

6,23 5,11 6,26

9,45 10,14 8,68

7,34 5,42

Přívrat

4,31

4,98 3,27 5,56

8,79 11,02 8,30

6,12 3,69

Rybník

5,12

5,12 4,09 5,64

8,73 12,21 8,73

8,35 5,41

Semanín

6,52

7,36 5,80 8,54 15,03 12,94 11,70 8,39 5,45

Třebovice

10,68 8,23 6,80 6,51 11,15 12,41 7,81

7,34 3,15


Obrázek 20: Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích ORP Česká Třebová (Zdroj: www.czso.cz)

Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti jsou s kvalitou života spíše spokojeni. Tato odpověď převažovala v druhém a třetím bloku dotazníku. Z čehož vyplývá, že veškeré služby poskytované na území ORP Česká Třebová jsou dostačující. Zároveň dotazovaní respondenti jsou spokojeni s úrovní životního prostředí, což zahrnuje veškerou péči o zeleň, úroveň veřejných ploch, celkovou čistotu obcí a další. Poslední blok dotazníku poukázal na to, že většina dotazovaných respondentů je velice 46


spokojena s dosavadním rozvojem obce, a jsou kladně nakloněni dalšímu rozvoji jednotlivých obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Česká Třebová.

47

Závěr

7

Závěr

Na kvalitu života lze nahlížet různými způsoby, neboť každý člověk upřednostňuje jiné priority, podle kterých nahlíží na své bytí. V současné době je kvalita velmi populární téma, protože obyvatele zajímá, kde se jim bude žít nejlépe. Na druhou stranu pro správy správních obvodů je stěžejní vědět, zda jsou podmínky pro žití právě v jejich obvodu příznivé, aby nedocházelo k migraci obyvatel do jiných regionů a nedošlo tak k možnému úpadku regionu. Kvalitu života je možné vymezit objektivními a subjektivními podmínkami pro život. V této bakalářské práci jsem použila subjektivní šetření, pomocí kterého zkoumám spokojenost respondentů, tedy obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností Česká Třebová. Na základně výsledků byla vyvozena některá opatření, která by mohla přispět ke zvýšení spokojenosti obyvatel daného ORP. Jedná se především o větší informovanost o dostupných pracovních příležitostech, protože jak jsme se přesvědčili v předchozí kapitole, respondenti v mnoha případech ani neví, že tyto pracovní možnosti se v ORP nacházejí. Toto opatření by měl zajistit Úřad práce. Další opatření se týká zlepšení stavu silnic. Téma špatného stavu komunikací se netýká pouze zvoleného ORP České Třebová, ale je aktuální pro celou Českou republiku. Je tudíž nezbytné, aby se tímto problémem zabývalo především centrální řízení státu. Zlepšení této situace by se mohli občané jak daného ORP tak i celé České republiky dočkat již tento rok, kdy Státní fond dopravní infrastruktury uvolnil doposud nejvíce finančních prostředků na opravy silnic II. a III. tříd. Pro budoucí rozvoj a zlepšení komunikace mezi obyvateli a zastupiteli obcí by bylo vhodné, aby se právě správy obcí nebránily moderním technologiím a zapojily se do dnes už běžné komunikace, kterou nabízejí různé sociální sítě. Občané správního obvodu byli naopak spokojeni s místní infrastrukturou, životním prostředím a mnoho z nich vyslovilo souhlas s možným rozvojem obcí. Pokud by se obcím podařilo výše uvedené problémové oblasti minimalizovat nebo úplně vyřešit, můžeme správní obvod charakterizovat jako místo s dobrou úrovní pro život. Celkovou kvalitu života v ORP Česká Třebová můžeme zhodnotit jako spíše dobrou, jelikož tato odpověď převažovala u téměř všech odpovědí náhodně vybraných 100 respondentů.

48

Seznam použité literatury

8


FORET, M. Marketingový průzkum. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 116 s. ISBN 98780-265-0038-4. HINDLS, R. a kol. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. HNILICA, K. Diagnóza a věk moderují vztah mezi zdravím, emočním životem a spokojeností se životem. Československá psychologie 2006, ročník L, číslo 6, str. 484506. HODAČOVÁ, L. Mozek, emoce a spokojený život. Psychologie dnes 2007, ročník 13, číslo 2, str. 48-51. KUČERA, Z. Podpora zdraví a kvalita života. In: Kvalita života: Sborník příspěvků z konference, konané dne 25. 10. 2004 v Třeboni. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004, s. 108-114. ISBN 80-86625-20-6. MCDANIEL, C., GATES, R. Marketing Research: The Impact of the Internet. 5th edition, South – Western, 2002. MINAŘÍK, B. Statistika. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 266 s. ISBN 978-80-7375-721-2. MINAŘÍK, B. Statistika I: popisná statistika. 3. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 98 s. ISBN 978-80-7157-928-1. PAYNE, J., a kol. Kvalita života a zdraví. 1. vydání Praha: Triton, 2005. 629 s. ISBN 80-7254-657-0. SOUČEK, E. Statistika pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. 267 s. ISBN 978-80-86730-06-6. STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. vyd., dotisk. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2013, 189 s. ISBN 80-7157-795-2. VAĎUROVÁ H., MÜHLPACHR P. Kvalita života Teoretická a metodologická východiska. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 143 s. ISBN 80-2103754-7.

49


9

Použité internetové zdroje

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online] 2015 [cit. 2015-11-20] Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. 2015 [cit. 2015-11-20] Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Ekonomické subjekty v Pardubickém kraji k 31. 12. 2011 [online] 2011 [cit. 2016-04-10] Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Nezaměstnanost v obcích vybraného SO ORP [online] 2016 [cit. 2016-04-13] Dostupné z: < ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online] 2015 [cit. 2015-11-20] Dostupné z: DLOUHÝ, J., Index lidského rozvoje (Human Development Index – HDI) [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, 2005. [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: HANČLOVÁ, J., TVRDÝ, L., Úvod do analýzy časových řad [online]. Ostrava: Ekonomická fakulta, VŠB-TU Ostrava, 2003 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: HRUŠKA, L., a kol., Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová [online]. Proces – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o., 2014 [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: INTERNATIONAL LIVING SINCE 1979 [online]. International Living Publishing Ltd., 2010, 2014 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: . www.ekostopa.cz [online]. [cit. 2015-11-29]. Co je ekologická stopa. Dostupné z: KURZYCZ, Nezaměstnanost v ČR [online] 2016 [cit. 2016-04-13] Dostupné z:

50


KVALITA

ŽIVOTA

[online].

[cit.

2015-11-29].

Dostupné

z:

STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY, Rozpočet SFDI a čerpání [online] 2016 [cit. 2016-04-12] Dostupné z: SVOBODOVÁ, L., Kvalita pracovního života – změny ve světě práce, modely, indikátory [online]. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce Praha, 2006. [cit. 201511-29]

Dostupné

z:

51

10 Seznam tabulek a obrázků Tabulka 1: Tabulka rozdělení četností ............................................................................ 17 Tabulka 2: Nejvýznamnější zaměstnavatelé na území ORP Česká Třebová s více jak 100 zaměstnanci .............................................................................................................. 23 Tabulka 3: Bytový a domovní fond v SO ORP Česká Třebová ..................................... 25 Tabulka 4: Míra zaměstnanosti v ORP Česká Třebová .................................................. 26 Tabulka 5: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Česká Třebová ........................................ 26 Tabulka 6: Volná pracovní místa v okresech Pardubického kraje .................................. 44 Tabulka 7: Podíl nezaměstnaných v obcích SO ORP Česká Třebová ............................ 46

Obrázek 1: Podíl rozlohy obce na celkové rozloze ORP (v %) ...................................... 21 Obrázek 2: Mapa SO ORP Česká Třebová ..................................................................... 27 Obrázek 3: Věkové skupiny respondentů ....................................................................... 28 Obrázek 4: Dokončené vzdělání respondentů ................................................................ 29 Obrázek 5: Rozdělení respondentů dle obcí ORP .......................................................... 30 Obrázek 6: Jste spokojen/a s množstvím pracovních příležitostí v ORP Česká Třebová? ........................................................................................................................................ 30 Obrázek 7: Dostupnost a kvalita zdravotních služeb ...................................................... 32 Obrázek 8: Srovnání dostupnosti institutu vzdělávání v obcích ORP Česká Třebová ... 33 Obrázek 9: Srovnání kvality institutu vzdělávání v obcích ORP Česká Třebová .......... 34 Obrázek 10: Stav komunikací ........................................................................................ 34 Obrázek 11: Srovnání dostupnosti základní vybavenosti v obcích ORP Česká Třebová ........................................................................................................................................ 36 Obrázek 12: Srovnání kvality základní vybavenosti v obcích ORP Česká Třebová ...... 36 Obrázek 13: Srovnání restaurací a zábavních podniků v obcích ORP Česká Třebová .. 37 Obrázek 14: Komunikace správy obcí s občany ............................................................. 37 Obrázek 15: Životní prostředí ......................................................................................... 38 Obrázek 16: Jak se podle Vás v posledních 15 let změnilo prostředí města? ................ 39

Obrázek 17: Závislost mezi věkem a spokojeností se zaměstnáním .............................. 40 Obrázek 18: Závislost mezi pohlavím a dostupností zdravotních služeb ....................... 41 Obrázek 19: Závislost mezi pohlavím a kvalitou zdravotních služeb ............................ 42 Obrázek 20: Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích ORP Česká Třebová ......... 46

11 Přílohy Příloha A: Dotazník Blok otázek 1. Trh práce Jste občanem (trvalé bydliště, trvalý pobyt nebo osoba zdržující se na území města více jak 5 dní v týdnu) ORP Česká Třebová? a) ano b) ne – Děkuji za Váš čas, bohužel nejste mou cílovou skupinou. Ve které z obcí ORP Česká Třebová žijete? a) b) c) d) e)

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice

Jak jste celkově spokojen/a s životem v České Třebové? a) b) c) d)

Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a

Jaké je vaše ekonomická aktivita? a) b) c) d) e) f)

Zaměstnaný/á V důchodu Student/ka Nezaměstnaný/á Podnikatel/ka V domácnosti

Jste spokojen/a s množstvím pracovních příležitostí v ORP Česká Třebová? a) b) c) d)

Spíše ano Ano Spíše ne Ne

Jste spokojena/a se svým současným zaměstnáním? a) Spíše ano b) Ano c) Spíše ne

d) Ne Potýká se někdo z Vašeho okolí s dlouhodobou nezaměstnaností? (Dlouhodobá nezaměstnanost je dle Mezinárodní organizace práce a EUROSTATU nezaměstnanost, která trvá déle než 12 měsíců.) a) Ano b) Ne Jak dobře podle Vás plní funkci Úřad práce při vyhledávání nového zaměstnání? a) b) c) d) e)

Velmi dobře Spíše dobře Dobře Spíše špatně Velmi špatně

Pokud jste v předchozí otázce odpověděli možností d) a e), co konkrétně dělá úřad špatně, v čem by se jeho činnost měla zlepšit? …………………………………………………………………………………………… Blok otázek 2. Místní infrastruktura Jak jste celkově spokojen/a s místní infrastrukturou ORP Česká Třebová? Hodnocení: 1- velmi dobře, 2- spíše dobře, 3- spíše špatně, 4- velmi špatně, 5- nedokážu posoudit Otázka / Hodnocení Dostupnost zdravotních služeb Kvalita zdravotních služeb Dostupnost sociálních služeb Kvalita sociálních služeb Dostupnost mateřských škol Kvalita mateřských škol Dostupnost základních škol Kvalita základních škol

1

2

3

4

5

Dostupnost středních škol Kvalita středních škol Veřejná hromadná doprava Stav komunikací (silnice, chodníky, parkoviště) Dostupnost místních obchodů Kvalita místních obchodů Dostupnost sportovních zařízení Kvalita sportovních zařízení Dostupnost kulturních zařízení Kvalita kulturních zařízení Restaurace Zábavní podniky Komunikace správy města s občany

Blok otázek 3. Životní prostředí Jste spokojeni s péčí o zeleň v ORP Česká Třebová? a) b) c) d)


Zhodnoťte prosím kvalitu životního prostředí: Hodnocení: 1- velmi dobré, 2- spíše dobré, 3- spíše špatné, 4- velmi špatné, 5- nedokážu posoudit Otázka / Hodnocení Rozsah veřejných ploch

1

2

3

4

5

Úroveň péče o veřejné plochy Čistota a vzhled ORP Kvalita ovzduší Míra hlučnosti

Blok otázek 4. Rozvoj ORP Jste spokojen/a s rozvojem jednotlivých obcí správního obvodu ORP? a) b) c) d)


Jak se podle Vás v posledních 15 letech změnilo prostředí města? a) b) c) d) e)

Výrazně zlepšilo Mírně zlepšilo Zůstalo stejné Mírně zhoršilo Výrazně zhoršilo

Myslíte si, že má ORP Česká Třebová dostatek rozvojových ploch pro výstavbu nových domů a bytů? a) b) c) d)

Spíše ano Ano Spíše ne Ne

A myslíte si, že je to ještě potřebné? a) Ano b) Ne Blok otázek 5. Identifikace Pohlaví: a) Žena b) Muž

Kolik je Vám let? ……………………. Věkové skupiny: a) b) c) d) e)

do 18 let 19-35 let 36-50 let 51-65let více než 66 let

Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? a) b) c) d) e) f)

nedokončené základní základní vyučen/a nebo střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborná škola vysoká škola

Příloha B: Tabulky rozdělení četností

Rozdělení četností OT1 - Jste občanem ORP Česká Třebová? Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Ano

a

100

100

100,0%

100,0%

OT2 – Ve které z obcí ORP Česká Třebová žijete? Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Česká Třebová

a

66

66

66,0%

66,0%

Semanín

d

10

76

10,0%

76,0%

Třebovice

e

6

82

6,0%

82,0%

Přívrat

b

8

90

8,0%

90,0%

Rybník

c

10

100

10,0%

100,0%

OT3 - Jak jste celkově spokojen/a s životem v České Třebové? Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi

a

18

18

18,0%

18,0%

b

63

81

63,0%

81,0%

c

18

99

18,0%

99,0%

d

1

100

1,0%

100,0%

spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a

OT4- Jaké je vaše ekonomická aktivita? Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Zaměstnaný/á

a

65

65

65,0%

65,0%

V důchodu

b

18

83

18,0%

83,0%

Student/ka

c

7

90

7,0%

90,0%

V domácnosti

f

4

94

4,0%

94,0%

Nezaměstnaný/á

d

3

97

3,0%

97,0%

Podnikatel/ka

e

3

100

3,0%

100,0%

OT5- Jste spokojen/a s množstvím pracovních příležitostí v ORP Česká Třebová? Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Spíše ne

c

40

40

40,0%

40,0%

Spíše ano

a

19

59

19,0%

59,0%

Ano

b

21

80

21,0%

80,0%

Ne

d

20

100

20,0%

100,0%

OT6 - Jste spokojena/a se svým současným zaměstnáním? a

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Ano

b

42

42

42,0%

42,0%

Spíše ano

a

23

65

23,0%

65,0%

Neodpovědělo

-

25

90

25,0%

90,0%

Ne

d

4

94

4,0%

94,0%

Spíše ne

c

6

100

6,0%

100,0%

OT7 - Potýká se někdo z Vašeho okolí s dlouhodobou nezaměstnaností? Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Ne

b

71

71

71,0%

71,0%

Ano

a

29

100

29,0%

100,0%

OT8 - Jak dobře podle Vás plní funkci Úřad práce při vyhledávání nového zaměstnání? Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi špatně

e

15

15

15,0%

15,0%

Dobře

c

54

69

54,0%

69,0% 71,0%

Velmi dobře

a

2

71

2,0%

Spíše špatně

d

15

86

15,0%

86,0%

Spíše dobře

b

14

100

14,0%

100,0%

OT9 - Dostupnost zdravotních služeb Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

20

20

20,0%

20,0%

Spíše dobře

2,0000

68

88

68,0%

88,0%

Spíše špatně

3,0000

10

98

10,0%

98,0%

Velmi špatně

4,0000

2

100

2,0%

100,0%

OT10 - Kvalita zdravotních služeb Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

13

13

13,0%

13,0%

Spíše dobře

2,0000

64

77

64,0%

77,0%

Spíše špatně

3,0000

13

90

13,0%

90,0%

Velmi špatně

4,0000

5

95

5,0%

95,0%

Nevím

5,0000

5

100

5,0%

100,0%

OT11 - Dostupnost sociálních služeb Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

10

10

10,0%

10,0%

Spíše dobře

2,0000

53

63

53,0%

63,0%

Spíše špatně

3,0000

23

86

23,0%

86,0%

Velmi špatně

4,0000

5

91

5,0%

91,0%

Nevím

5,0000

9

100

9,0%

100,0%

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

OT12 - Kvalita sociálních služeb Třída

Střed

Velmi dobře

Četnost

1,0000

5

5

5,0%

5,0%

Spíše dobře

2,0000

52

57

52,0%

57,0%

Spíše špatně

3,0000

20

77

20,0%

77,0%

Velmi špatně

4,0000

8

85

8,0%

85,0%

Nevím

5,0000

15

100

15,0%

100,0%

OT13 - Dostupnost mateřských škol Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

15

15

15,0%

15,0%

Spíše dobře

2,0000

49

64

49,0%

64,0%

Spíše špatně

3,0000

18

82

18,0%

82,0%

Velmi špatně

4,0000

1

83

1,0%

83,0%

Nevím

5,0000

17

100

17,0%

100,0%

OT14 - Kvalita mateřských škol Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

13

13

13,0%

13,0%

Spíše dobře

2,0000

46

59

46,0%

59,0%

Spíše špatně

3,0000

16

75

16,0%

75,0%

Velmi špatně

4,0000

1

76

1,0%

76,0%

Nevím

5,0000

24

100

24,0%

100,0%

OT15 - Dostupnost základních škol Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

33

33

33,0%

33,0%

Spíše dobře

2,0000

52

85

52,0%

85,0%

Spíše špatně

3,0000

8

93

8,0%

93,0%

Velmi špatně

4,0000

0

93

0,0%

93,0%

Nevím

5,0000

7

100

7,0%

100,0%

OT16 - Kvalita základních škol Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

19

19

19,0%

19,0%

Spíše dobře

2,0000

49

68

49,0%

68,0%

Spíše špatně

3,0000

15

83

15,0%

83,0%

Velmi špatně

4,0000

1

84

1,0%

84,0%

Nevím

5,0000

16

100

16,0%

100,0%

OT17 - Dostupnost středních škol Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

13

13

13,0%

13,0%

Spíše dobře

2,0000

48

61

48,0%

61,0%

Spíše špatně

3,0000

28

89

28,0%

89,0%

Velmi špatně

4,0000

2

91

2,0%

91,0%

Nevím

5,0000

9

100

9,0%

100,0%

OT18 - Kvalita středních škol Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

8

8

8,0%

8,0%

Spíše dobře

2,0000

45

53

45,0%

53,0%

Spíše špatně

3,0000

27

80

27,0%

80,0%

Velmi špatně

4,0000

4

84

4,0%

84,0%

Nevím

5,0000

16

100

16,0%

100,0%

OT19 - Veřejná hromadná doprava Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

6

6

6,0%

6,0%

Spíše dobře

2,0000

43

49

43,0%

49,0%

Spíše špatně

3,0000

36

85

36,0%

85,0%

Velmi špatně

4,0000

12

97

12,0%

97,0%

Nevím

5,0000

3

100

3,0%

100,0%

OT20 - Stav komunikací (silnice, chodníky, parkoviště) Třída

Střed

Četnost

Velmi dobře

1,0000

2

2

2,0%

2,0%

Spíše dobře

2,0000

15

17

15,0%

17,0%

Spíše špatně

3,0000

40

57

40,0%

57,0%

Velmi špatně

4,0000

42

99

42,0%

99,0%

Nevím

5,0000

1

100

1,0%

100,0%

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

OT21 - Dostupnost místních obchodů Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

22

22

22,0%

22,0%

Spíše dobře

2,0000

58

80

58,0%

80,0%

Spíše špatně

3,0000

17

97

17,0%

97,0%

Velmi špatně

4,0000

3

100

3,0%

100,0%

OT22 - Kvalita místních obchodů Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

12

12

12,0%

12,0%

Spíše dobře

2,0000

60

72

60,0%

72,0%

Spíše špatně

3,0000

23

95

23,0%

95,0%

Velmi špatně

4,0000

2

97

2,0%

97,0%

Nevím

5,0000

3

100

3,0%

100,0%

OT23 - Dostupnost sportovních zařízení Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

33

33

33,0%

33,0%

Spíše dobře

2,0000

54

87

54,0%

87,0%

Spíše špatně

3,0000

8

95

8,0%

95,0%

Velmi špatně

4,0000

1

96

1,0%

96,0%

Nevím

5,0000

4

100

4,0%

100,0%

OT24 - Kvalita sportovních zařízení Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

30

30

30,0%

30,0%

Spíše dobře

2,0000

54

84

54,0%

84,0%

Spíše špatně

3,0000

7

91

7,0%

91,0%

Velmi špatně

4,0000

1

92

1,0%

92,0%

Nevím

5,0000

8

100

8,0%

100,0%

OT25 - Dostupnost kulturních zařízení Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

14

14

14,0%

14,0%

Spíše dobře

2,0000

50

64

50,0%

64,0%

Spíše špatně

3,0000

26

90

26,0%

90,0%

Velmi špatně

4,0000

6

96

6,0%

96,0%

Nevím

5,0000

4

100

4,0%

100,0%

OT26 - Kvalita kulturních zařízení Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

14

14

14,0%

14,0%

Spíše dobře

2,0000

40

54

40,0%

54,0%

Spíše špatně

3,0000

28

82

28,0%

82,0%

Velmi špatně

4,0000

8

90

8,0%

90,0%

Nevím

5,0000

10

100

10,0%

100,0%

OT27 - Restaurace Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

18

18

18,0%

18,0%

Spíše dobře

2,0000

56

74

56,0%

74,0%

Spíše špatně

3,0000

23

97

23,0%

97,0%

Velmi špatně

4,0000

1

98

1,0%

98,0%

Nevím

5,0000

2

100

2,0%

100,0%

OT28 - Zábavní podniky Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

7

7

7,0%

7,0%

Spíše dobře

2,0000

20

27

20,0%

27,0%

Spíše špatně

3,0000

27

54

27,0%

54,0%

Velmi špatně

4,0000

29

83

29,0%

83,0%

Nevím

5,0000

17

100

17,0%

100,0%

OT29 - Komunikace správy města s občany Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

3

3

3,0%

3,0%

Spíše dobře

2,0000

35

38

35,0%

38,0%

Spíše špatně

3,0000

36

74

36,0%

74,0%

Velmi špatně

4,0000

11

85

11,0%

85,0%

Nevím

5,0000

15

100

15,0%

100,0%

OT30 - Jste spokojeni s péčí o zeleň v ORP Česká Třebová? Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Spíše

c

28

28

28,0%

28,0%

b

61

89

61,0%

89,0%

a

10

99

10,0%

99,0%

d

1

100

1,0%

100,0%

nespokojen/a Spíše spokojen/a Velmi spokojen/a Velmi nespokojen/a

OT31 - Rozsah veřejných ploch Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

15

15

15,0%

15,0%

Spíše dobře

2,0000

58

73

58,0%

73,0%

Spíše špatně

3,0000

18

91

18,0%

91,0%

Velmi špatně

4,0000

1

92

1,0%

92,0%

Nevím

5,0000

8

100

8,0%

100,0%

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

OT32 - Úroveň péče o veřejné plochy Třída

Střed

Velmi dobře

Četnost

1,0000

6

6

6,0%

6,0%

Spíše dobře

2,0000

55

61

55,0%

61,0%

Spíše špatně

3,0000

30

91

30,0%

91,0%

Velmi špatně

4,0000

5

96

5,0%

96,0%

Nevím

5,0000

4

100

4,0%

100,0%

OT33 - Čistota a vzhled ORP Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

5

5

5,0%

5,0%

Spíše dobře

2,0000

48

53

48,0%

53,0%

Spíše špatně

3,0000

39

92

39,0%

92,0%

Velmi špatně

4,0000

5

97

5,0%

97,0%

Nevím

5,0000

3

100

3,0%

100,0%

OT34 - Kvalita ovzduší Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Velmi dobře

1,0000

14

14

14,0%

14,0%

Spíše dobře

2,0000

57

71

57,0%

71,0%

Spíše špatně

3,0000

23

94

23,0%

94,0%

Velmi špatně

4,0000

4

98

4,0%

98,0%

Nevím

5,0000

2

100

2,0%

100,0%

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

OT35 - Míra hlučnosti Třída

Střed

Velmi dobře

1,0000

3

3

3,0%

3,0%

Spíše dobře

2,0000

49

52

49,0%

52,0%

Spíše špatně

3,0000

34

86

34,0%

86,0%

Velmi špatně

4,0000

11

97

11,0%

97,0%

Nevím

5,0000

3

100

3,0%

100,0%

OT36 - Jste spokojen/a s rozvojem jednotlivých obcí správního obvodu ORP? Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Spíše spokojen/a

b

80

80

80,0%

80,0%

Spíše

c

10

90

10,0%

90,0%

a

10

100

10,0%

100,0%

nespokojen/a Velmi spokojen/a

OT37- Jak se podle Vás v posledních 15 letech změnilo prostředí města? Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Mírně zlepšilo

b

47

47

47,0%

47,0%

Výrazně zlepšilo

a

40

87

40,0%

87,0%

Zůstalo stejné

c

12

99

12,0%

99,0%

Mírně zhoršilo

d

1

100

1,0%

100,0%

OT38 - Myslíte si, že má ORP Česká Třebová dostatek rozvojových ploch pro výstavbu nových domů a bytů? Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Spíše ano

a

37

37

37,0%

37,0%

Spíše ne

c

29

66

29,0%

66,0%

Ano

b

29

95

29,0%

95,0%

Ne

d

5

100

5,0%

100,0%

OT39 - A myslíte si, že je to ještě potřebné? Třída

Střed

Četnost

Ano

a

Ne

b

Třída

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

70

70

70,0%

70,0%

30

100

30,0%

100,0%

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Žena

a

56

56

56,0%

56,0%

Muž

b

44

100

44,0%

100,0%

Četnost

Kumulat.

Pohlaví

Věk Třída

Střed

Do 18

a

3

3

3, 0%

3,0%

19 - 35

b

39

42

39,0%

42,0%

36 - 50

c

32

74

32,0%

74,0%

51 - 65

d

15

89

15,0%

89,0%

66 a více

e

11

100

11,0%

100,0%

Procenta

Kumulat.

Vzdělání Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Vysoká škola

f

17

17

17,0%

17,0%

Třída

Střed

Četnost

Kumulat.

Procenta

Kumulat.

Střední s

d

42

59

42,0%

59,0%

c

29

88

29,0%

88,0%

Základní

b

6

94

6,0%

94,0%

Vyšší odborná

e

5

99

5,0%

99,0%

a

1

100

1,0%

100,0%

maturitou Vyučen/střední bez maturity

škola Nedokončené základní

Kombinační třídění Závislost mezi věkem a spokojeností se zaměstnáním Četnost

19–35 let

Do 18 let

51–65 let

Součet řádku

Ano

18,0000

14,0000

7,0000

0,0000

6,0000

45,0000

Spíše ano

10,0000

9,0000

0,0000

3,0000

6,0000

28,0000

3,0000

0,0000

4,0000

0,0000

2,0000

9,0000

-

36–50 let Více než 66 let

Ne

3,0000

4,0000

0,0000

0,0000

1,0000

8,0000

Spíše ne

5,0000

5,0000

0,0000

0,0000

0,0000

10,0000

Sl.souč.

39,0000

32,0000

11,0000

3,0000

15,0000

100,0000

Celkem %

19–35 let

36–50 let Více než 66 let

Do 18 let

51–65 let

Součet řádku

Ano

18,00%

14,00%

7,00%

0,00%

6,00%

45,00%

Spíše ano

10,00%

9,00%

0,00%

3,00%

6,00%

28,00%

-

3,00%

0,00%

4,00%

0,00%

2,00%

9,00%

Ne

3,00%

4,00%

0,00%

0,00%

1,00%

8,00%

Spíše ne

5,00%

5,00%

0,00%

0,00%

0,00%

10,00%

Sl.souč.

39,00%

32,00%

11,00%

3,00%

15,00%

100,00%

Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =

30,6678 16

Pravostranná pravděpodobnost =

0,0148

Fí =

0,5538

Cramerovo V =

0,2769

Koeficient kontingence =

0,4845

Závislost mezi dostupností zdravotních služeb a pohlavím Četnost

Žena

Muž

Součet řádku

Velmi dobře

14,0000

6,0000

20,0000

Spíše dobře

34,0000

34,0000

68,0000

Spíše špatně

8,0000

2,0000

10,0000

Velmi špatně

0,0000

2,0000

2,0000

Sl.souč.

56,0000

44,0000

100,0000

Celkem %

Žena

Muž

Součet řádku

Velmi dobře

14,00%

6,00%

20,00%

Spíše dobře

34,00%

34,00%

68,00%

Spíše špatně

8,00%

2,00%

10,00%

Velmi špatně

0,00%

2,00%

2,00%

Sl.souč.

56,00%

44,00%

100,00%


7,4675 3


0,0584

Fí =

0,2733

Cramerovo V =

0,2733


0,2636

Závislost mezi kvalitou zdravotních služeb a pohlavím Četnost

Žena

Muž

Součet řádku

Velmi dobře

8,0000

5,0000

13,0000

Spíše dobře

38,0000

26,0000

64,0000

Spíše špatně

9,0000

4,0000

13,0000

Velmi špatně

1,0000

4,0000

5,0000

Nevím

0,0000

5,0000

5,0000

Sl.souč.

56,0000

44,0000

100,0000

Celkem %

Žena

Muž

Součet řádku

Velmi dobře

8,00%

5,00%

13,00%

Spíše dobře

38,00%

26,00%

64,00%

Spíše špatně

9,00%

4,00%

13,00%

Velmi špatně

1,00%

4,00%

5,00%

Nevím

0,00%

5,00%

5,00%

Sl.souč.

56,00%

44,00%

100,00%


10,3748 4


0,0346

Fí =

0,3221

Cramerovo V =

0,3221


0,3066

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Recommend Documents