MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Analýza přirozeného přírůstku v Pardubickém kraji Bakalářská práce

Autor: Marie Pešinová Vedoucí práce: PhDr. Dana Hübelová, Ph.D. Brno 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza přirozeného přírůstku v Pardubickém kraji vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Dany Hübelové, Ph.D. Veškeré využité zdroje jsou uvedeny v seznamu literatury.

V Brně, dne: ……………

.........…..…………..... Marie Pešinová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Daně Hübelové, Ph.D. za odborné vedení, rady a připomínky v průběhu psaní práce. Děkuji také za ochotu při objasňování nejasností.

Abstrakt Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou přirozeného přírůstku v Pardubickém kraji. Sledovaným obdobím je rozmezí let 2001 – 2011. V těchto letech byla nejdříve provedena analýza porodnosti a úmrtnosti, za ní následuje analýza samotného přirozeného přírůstku. V práci je dále predikován budoucí vývoj přirozeného přírůstku do roku 2015. V závěru práce je zhodnocen vývoj v jednotlivých okresech kraje a následuje vzájemná komparace.

Klíčová slova demografie, Pardubický kraj, porodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, parabolický trend

Abstract This bachelor thesis deals with analysis of natural increase in the Pardubice region. The reference period is 2001 – 2011 for which the analysis of natality and mortality is done together with the description of analysis of natural increase. In the following part of work the prediction of future values of natural increase up to year 2015 is calculated. At the end of this thesis development in districts of the region is evaluated and the comparison is done.

Keywords demography, the Pardubice region, natality, mortality, natural increase, parabolic trend

OBSAH 1

ÚVOD ............................................................................................................................ 7

2

CÍL PRÁCE A JEJÍ METODIKA ............................................................................. 8

3

2.1

Cíl práce .................................................................................................................. 8

2.2

Metodika práce ........................................................................................................ 8

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 10 3.1

Vymezení pojmu demografie ................................................................................ 10

3.2

Historie demografie ............................................................................................... 11

3.3

Vědecké formy demografie ................................................................................... 11

3.4

Prameny demografických dat ................................................................................ 12

3.4.1

Údaje o stavu ................................................................................................. 12

3.4.2

Údaje o pohybu .............................................................................................. 13

3.5

Demografické ukazatele ........................................................................................ 14

3.6

Struktura obyvatelstva ........................................................................................... 15

3.6.1

Struktura obyvatelstva podle pohlaví ............................................................ 15

3.6.2

Struktura obyvatelstva podle věku ................................................................. 16

3.7

Demografické procesy .......................................................................................... 17

3.7.1

Úmrtnost ........................................................................................................ 17

3.7.2

Porodnost ....................................................................................................... 19

3.7.3

Plodnost ......................................................................................................... 20

3.7.4

Přirozený přírůstek ......................................................................................... 21

3.8

Časové řady ........................................................................................................... 21

3.8.1

Srovnatelnost údajů v časové řadě ................................................................. 24

3.8.2

Přístupy k modelování časových řad ............................................................. 24

3.8.3 4

Trendové funkce ............................................................................................ 26

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 28 4.1

Pardubický kraj ..................................................................................................... 28

4.1.1

Poloha a vymezení území .............................................................................. 28

4.1.2

Fyzicko-geografická charakteristika .............................................................. 29

4.1.3

Socioekonomická charakteristika .................................................................. 30

4.1.4

Obyvatelstvo a sídla ....................................................................................... 32

4.2

Úmrtnost ................................................................................................................ 36

4.3

Porodnost............................................................................................................... 40

4.4

Přirozený přírůstek ................................................................................................ 44

4.5

Přirozený přírůstek v okresech Pardubického kraje .............................................. 48

4.5.1

Přirozený přírůstek v okrese Pardubice ......................................................... 49

4.5.2

Přirozený přírůstek v okrese Ústí nad Orlicí ................................................. 51

4.5.3

Přirozený přírůstek v okrese Svitavy ............................................................. 54

4.5.4

Přirozený přírůstek v okrese Chrudim ........................................................... 56

4.5.5

Meziokresní srovnání ..................................................................................... 58

5

SHRNUTÍ A DISKUZE VÝSLEDKŮ ..................................................................... 61

6

ZÁVĚR ....................................................................................................................... 65

7

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................... 66

8

SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................... 71

9

SEZNAM TABULEK ................................................................................................ 72

1

ÚVOD Obyvatelstvo je dynamická složka, která reaguje na změny politického,

ekonomického či sociálního charakteru. Současně tyto změny mají vliv na vývoj obyvatelstva. Jedním z ovlivňovaných ukazatelů je přirozený přírůstek. Tématem

předkládané

bakalářské

je

právě

analýza

přirozeného

přírůstku

v Pardubickém kraji. Populace České republiky stárne, proto je problematika přirozeného přírůstku v současnosti hodně diskutována. Aktuálnost zmíněné oblasti mě vedla k výběru tohoto tématu. Jelikož žiji v Pardubickém kraji, zaměřila jsem se na toto území. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je objasněna problematika demografie, demografických ukazatelů a časových řad. Jsou zde vysvětleny pojmy, které jsou následně užity v části praktické. V praktické části je analyzován vývoj porodnosti a úmrtnosti na území Pardubického kraje v letech 2001 – 2011. V rozmezí těchto let je také provedena analýza přirozeného přírůstku, která je následována predikcí budoucího vývoje tohoto ukazatele do roku 2015. Na analýzu přirozeného přírůstku v kraji navazuje analýza v jednotlivých okresech Pardubického kraje. Obdobně jako u krajského vývoje je i u okresní analýzy provedena predikce vývoje do roku 2015 a následná komparace.

7

2

CÍL PRÁCE A JEJÍ METODIKA

2.1 Cíl práce Podstatou

předkládané

bakalářské práce je

analýza přirozeného

přírůstku

v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011. Hlavní cíle této práce jsou následující: 

pomocí dostupných dat z Českého statistického úřadu analyzovat přirozený přírůstek v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011,



zvolit vhodnou trendovou funkci pro predikci a následně predikovat budoucí vývoj tohoto ukazatele do roku 2015,



nalézt příčiny zjištěného vývoje,



formulovat důsledky budoucího vývoje.

Vedlejší cíle práce: 

na základě dat z Českého statistického úřadu analyzovat porodnost a úmrtnost v Pardubickém kraji v rozmezí let 2001 – 2011,



analyzovat a komparovat vývoj přirozeného přírůstku v okresech kraje.

2.2 Metodika práce První část práce je zaměřena na teoretické vymezení předmětu demografie, na vysvětlení pojmů, které jsou používány v praktické části, a na objasnění problematiky časových řad. Uvedené informace jsou zpracovány metodou rešerše a jsou získány z odborné literatury, která je citována v seznamu zdrojů. V navazující praktické části práce je analyzována porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek v kraji a následně i v jednotlivých okresech. Data byla získána z internetových stránek Českého statistického úřadu a metodou časových řad byla zpracována do tabulek a grafů. Konkrétní odkazy na zdrojové stránky jsou taktéž uvedeny v seznamu zdrojů.

8

V práci se nachází dvě mapy území, které byly vytvořeny v programu ArcMap. Pro zpracování

byla

využita

veřejně

dostupná

vektorová

geografická

databáze

České republiky ArcČR 500.

9

3

TEORETICKÁ ČÁST

3.1 Vymezení pojmu demografie Demografie je vědní obor zabývající se reprodukcí lidských populací. Termín demografie byl poprvé použit Francouzem Achillem Guillardem v roce 1855, avšak počátky demografie jsou kladeny do poloviny 17. století, kdy byla v roce 1662 publikována práce anglického obchodníka Johna Graunta věnovaná problémům úmrtnosti (Kalibová, Pavlík, Vodáková, 1998, s. 9). Roubíček (1997) píše, že název demografie pochází ze dvou řeckých slov: démos (původně „obec“ jako základní jednotka starořecké samosprávy, dnes obvykle překládáno ve významu „lid“) a grafein („psát, popisovat“). Objektem demografického studia jsou lidské populace, které jsou ovšem předmětem studia mnoha vědních oborů. Specifikem demografie je zaměření na proces jejich reprodukce (Kalibová, Pavlík, Vodáková, 1998). Reprodukce může být chápána ve dvou významech. 

V užším smyslu reprodukce znamená přirozenou obnovu obyvatelstva pouze prostřednictvím procesů porodnosti a úmrtnosti.



Reprodukcí v širším slova smyslu je míněna celková obnova obyvatelstva určitého území včetně stěhování a zahraniční migrace (Knausová, 2008). Koschin (2005) uvádí, že při vymezení předmětu zkoumání demografie je třeba

rozlišovat dvojí význam slova populace. 

Populací může být míněno obyvatelstvo určitého území (např. populace Brna).



Termín populace lze však také použít při vymezení skupiny osob, v níž dochází k reprodukci. Šotkovský (1996) píše, že demografie právě chápe populaci jako soubor, v němž

dochází k demografické reprodukci. Naopak populace žijící na určitém území je označována termínem obyvatelstvo.

10

3.2 Historie demografie Zájem o zjišťování stavu a vývoje obyvatelstva lze doložit již hluboko ve starověku. Nejednalo se však o zájem vědecký, ale praktické spekulace vyplývající z potřeb vládnoucích tříd. První sčítací akce byly uskutečněny z branných a fiskálních důvodů. Cílem bylo např. zjistit stav majetku či ověřit zdroje vojáků (Vystoupil, Tarabová, 2004). Za zakladatele demografie je považován anglický obchodník John Graunt (1620 - 1674), který se zabýval problémy úmrtnosti v okolí Londýna (Vystoupil, Tarabová, 2004). Na základě studia matričních záznamů o úmrtích a křtech ve farnosti poblíž Londýna objevil zákonitosti platné pro celé populace. Nově vzniklá věda byla Grauntovým

přítelem

Williamem

Pettym

nazvána

politickou

aritmetikou

(Scholzová, 1996). Ve 2. polovině 19. století dochází v demografii ke značnému rozmachu a rozvoji demografické metodologie. Objevují se nové koncepce teorie populačního vývoje i populační politiky. Postupně se v demografii vyvíjí různé obory a směry (Vystoupil, Tarabová, 2004).

3.3 Vědecké formy demografie Klufová s Polákovou (2010) a Kalibová (2002) vymezují na základě různých kritérií několik vědeckých forem demografie: 

Teoretická demografie – zabývá se studiem demografických procesů. Vysvětluje pojmy, hypotézy, zákony a zákonitosti demografických událostí.



Popisná demografie – studuje velikost, územní rozložení, strukturu a vývoj obyvatelstva. Je zdrojem demografických informací nejen pro státní a regionální orgány, ale také pro ostatní vědecké disciplíny, které mají vztah k obyvatelstvu, např. sociologie a další sociální vědy.



Matematická a statistická demografie (demografická statistika) – uplatňuje matematické a statistické metody při analýze demografických procesů a skutečností.

11



Ekonomická demografie – studuje ekonomické aspekty reprodukce obyvatelstva, vzájemné ekonomické a demografické vztahy ve dvou směrech: analyzuje demografické jevy jako následek ekonomické situace a zároveň vliv demografické situace na ekonomickou oblast.



Regionální demografie – analyzuje demografické procesy z hlediska regionálních podobností a rozdílů. Regionální demografie úzce souvisí s geodemografií a geografií obyvatelstva, která se zabývá vývojem rozmístění a migrací obyvatelstva.



Historická demografie – studuje historické podmínky zákonitostí rozvoje obyvatelstva v jednotlivých etapách lidské civilizace.



Paleodemografie – zabývá se demografickými rozbory pravěkých populací.



Sociální demografie – studuje vztahy mezi populačními a sociálními jevy, např. potraty, kriminalita, sebevraždy apod.

3.4 Prameny demografických dat Koschin (2005) uvádí, že demografická data jsou dvojího typu: 

Data informující o stavu, kdy stavem je myšlena velikost populace a její struktura k určitému časovému okamžiku.



Data studující pohyb obyvatelstva – pod pohyb jsou zahrnovány události, které v populaci nastávají během určitého časového intervalu (zpravidla jednoho roku).

3.4.1 Údaje o stavu Údaje o stavu jsou zjišťovány soupisem obyvatelstva nebo sčítáním lidu. V zásadě se jedná o totéž, rozdíl je pouze v době a rozsahu zjišťovaných údajů (Koschin, 2005). 

Soupis obyvatelstva – tento termín byl používán především v historii. První soupisy obyvatelstva probíhaly ve starověkém Babylónu, Egyptě, Číně, Řecku či Římě. Tyto soupisy byly prováděny zejména k daňovým a vojenským účelům

12

a z dnešního pohledu měly řadu nedostatků, jelikož byly často neúplné (Scholzová, 1996). 

Sčítání lidu (neboli populační census) – je souborná statistická akce sběru, uspořádání, zhodnocení, analýzy a publikace vybraných demografických, ekonomických a sociálních údajů. Výsledky sčítání lidu poskytují informace o stavu, počtu, rozmístění a struktuře obyvatelstva k určitému okamžiku. Jelikož je sčítání ze zákona povinné, musí sčítané osoby odpovídat na otázky sčítacích komisařů (metoda dotazovací), případně mají povinnost sami vyplnit sčítací formulář (metoda sebesčítací). Území, které je do sčítání zahrnuto, je rozděleno na sčítací obvody (Kalibová, 2002, s. 9).

3.4.2 Údaje o pohybu Pohybem jsou myšleny události, které přímo souvisí s reprodukcí obyvatelstva. Jsou to narození, úmrtí, sňatek, rozvod a migrace. Pro pořizování a vedení záznamů o prvních čtyřech zmíněných událostech se používá termín evidence přirozené měny, pro pořizování

a

vedení

záznamů

o migraci

pak

termín

evidence

migrace

(Koschin, 2005, s. 14). 

Evidence přirozené měny – tento termín se v demografii používá pro vyjádření procesů rození a vymírání lidských populací. V širším pohledu se do přirozené měny zahrnuje sňatečnost a rozvodovost či potratovost a nemocnost. Pro evidenci přirozené měny obyvatelstva byla vytvořena soustava registračních knih (matrik), v nichž jsou v chronologickém pořadí zaznamenávána všechna narození, sňatky, rozvody a úmrtí osob. Území, za která se daná data evidují, jsou přesně vymezena. Jelikož nejstarší české matriky z první poloviny 16. století sloužily především církevním účelům, byla samotná evidence přirozené měny do roku 1949 prováděna církevními úřady. V roce 1950 byl však zaveden jednotný systém státních matrik a jejich vedením byly pověřeny matriční úřady vybraných obcí (Kalibová, 2002).



Evidence migrace – za migraci se považuje pohyb obyvatelstva po území, který má trvalejší charakter a při kterém se mění bydliště dané osoby. Dělí se na vnější, tj. přes hranice určité oblasti, a na vnitřní. Za vnitřní migraci 13

je považováno hlášení k pobytu v jiné obci, než kde byla dosud daná osoba přihlášena. Neeviduje se tak stěhování uvnitř obce. V České republice je evidence vnitřní migrace založena na povinném přihlašování se k trvalému pobytu (Scholzová, 1996).

3.5 Demografické ukazatele Kalibová (2002) uvádí, že za demografické ukazatele se považují všechna základní i analytická data, která se vztahují k jednotlivým složkám procesu demografické reprodukce. Základní data jsou výsledkem sčítání lidu, běžné evidence demografických událostí nebo speciálních šetření. Jedná se o prostou řadu absolutních čísel, např. počet obyvatel, počet narozených, atd. Tato data lze analyzovat jejich prostorovým nebo časovým porovnáváním či hledáním jejich rozdílů (Scholzová, 1996). Analytická data vznikají dalším zpracováním dat základních. 

Poměrná čísla extenzitní – vyjadřují podíl, zpravidla jsou uváděna v procentech. Používají se k vystižení struktury daného celku (Scholzová, 1996, s. 13).



Poměrná čísla intenzitní – lze je získat vydělením různorodých údajů, pokud jednotky vyjádřené ve jmenovateli jsou nositelem událostí nebo jevu vyjádřeného v čitateli, např. počet zemřelých dělený počtem obyvatel (Klufová, Poláková, 2010, s. 33).



Poměrná čísla srovnávací (indexy) – vznikají jako podíl dvou absolutních čísel vymezených různě časově nebo prostorově, např. podíl počtu obyvatel ve dvou různých letech bude nazván indexem růstu počtu obyvatel (Scholzová, 1996, s. 13). Podle jiných kritérií jsou ukazatele děleny na:



Celkové (obecné) nebo specifické (diferenční) podle toho, zda jsou vypočteny za celou populaci nebo pouze její část.



Definitivní nebo předběžné na základě neúplných či nedostatečně zkontrolovaných dat.

14



Hrubé nebo srovnávací, přičemž hrubé ukazatele jsou vypočteny na základě jednoduchých metod, zatímco při výpočtu srovnávacích ukazatelů je vyloučen vliv některé z podmínek, která s vlastním procesem přímo nesouvisí (Vystoupil, Tarabová, 2004).

3.6 Struktura obyvatelstva Klufová a Poláková (2010) uvádějí, že mezi základní informace o populaci patří informace o jejím složení, struktuře. Populace lze zkoumat z několika hledisek: 

Dle socioekonomického hlediska lze obyvatelstvo analyzovat podle ekonomické aktivity či sociální příslušnosti. Podle ekonomické aktivity se obyvatelstvo dělí na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní (Klufová, Poláková, 2010). Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou řazeny nejen zaměstnané osoby, ale také ženy na mateřské dovolené, osoby ve vojenské službě, ve vazbě a osoby nezaměstnané, které si však aktivně práci hledají a jsou připraveny k nástupu do práce. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo zahrnuje děti, žáky a studenty, osoby v domácnosti důchodce a osoby, které si práci aktivně nehledají (ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 – obyvatelstvo, 2003).



Kulturní kritérium analyzuje obyvatelstvo dle vzdělání, národnosti, náboženského vyznání či státní příslušnosti (Klufová, Poláková, 2010).



Biologické kritérium je z hlediska demografie nejzákladnějším zkoumáním struktury obyvatelstva. Zahrnuje analýzy podle pohlaví a věku (Roubíček (1997).

3.6.1 Struktura obyvatelstva podle pohlaví Třídění obyvatelstva podle pohlaví patří v dnešní době mezi přesné analýzy. Poměr obou pohlaví mezi narozenými je vcelku vyrovnaný, na 1 000 dívek připadá asi 1 060 chlapců. Se zvyšujícím se věkem však převaha mužské populace klesá, proto bývá v populaci mírná převaha žen (Roubíček, 1997).

15

Kalibová (2002) uvádí, že strukturu obyvatelstva podle pohlaví lze hodnotit ukazatelem maskulinity (uma), který udává podíl mužů (Pm) v populaci (P), vyjádřený obvykle v procentech. Pm  100 P

uma 

Z dalších ukazatelů lze zmínit ještě index maskulinity (ima), který vyjadřuje počet mužů (Pm) a žen (Pž) v populaci (P), vyjádřený obvykle na 100 žen.

ima 

Pm  100 Pž

Obdobě lze konstruovat také ukazatel feminity a index feminity.

3.6.2 Struktura obyvatelstva podle věku Vystoupil a Tarabová (2004) uvádějí, že struktura podle věku je vyjadřována rozdělením absolutního počtu mužů/žen do jednoletých nebo víceletých skupin. Při grafickém zpracování se užívá dvojitý histogram, kdy je osa věku histogramu pro muže postavena proti ose věku histogramu pro ženy. V tomto případě se jedná o věkovou pyramidu. Pokud je však místo histogramu použit polygon, nejedná se o věkovou pyramidu, ale o strom života. Vystoupil a Tarabová (2004) dále informují, že při analýze věkový struktur většiny evropských zemí ve 2. polovině 19. století je patrná značná podobnost tvarů jednotlivých věkových struktur. Tato pravidelnost vedla švédského demografa A. G. Sundbärga k rozdělení obyvatelstva do tří základních věkových skupin: 

dětská – obyvatelstvo ve věku 0 – 14 let, I. biologická generace,



reprodukční – obyvatelstvo ve věku 15 – 49 let, II. biologická generace,



postreprodukční – obyvatelstvo ve věku 50 a více let, III. biologická generace. Koschin (2005) píše, že jelikož reprodukční složka obyvatelstva tvoří v každé

populaci zhruba 50 %, lze podle ostatních dvou složek vymezit tři typy populací:

16



Progresivní typ – populace, ve které I. biologická generace převažuje nad III. biologickou generací. V takovéto populaci převažuje počet mladých lidí, je zde vysoká porodnost. Tento typ je častý v rozvojových zemích.



Stacionární typ – v tomto typu mají I. a III. biologické generace přibližně stejné zastoupení. Je zde stabilní počet narozených i zemřelých. Jako příklad lze uvést Švédsko (Demografický informační portál, Populační vývoj Švédska, 2010).



Regresivní typ – v tomto typu převažuje nad I. biologickou generací III. biologická generace. V těchto populacích je počet zemřelých větší než počet narozených. K regresivnímu typu patří většina evropských populací (Koschin, 2005).

3.7 Demografické procesy Termín demografický proces označuje jev, kdy prožívá jedinec změnu svého stavu. Každý z demografických procesů se projevuje demografickou událostí, např. porodnost narozením, úmrtnost úmrtím (Demografický informační portál, Demografické procesy, 2010).

3.7.1 Úmrtnost Úmrtnost

(mortalita)

je

jeden

z klíčových

demografických

procesů.

Spolu s porodností představuje základní složku demografické reprodukce populací (Mužáková, 2011, s. 56). Úroveň a vývoj úmrtnosti je důsledkem nejen vývoje nemocnosti, ale také kvality životních podmínek a způsobu života (Kalibová, Pavlík, Vodáková, 1998). Při sledování úmrtnosti se vychází z absolutního počtu zemřelých členěných dále podle pohlaví, věku, příčin smrti, atd. Jsou využívány i následující ukazatele: 

Hrubá míra úmrtnosti (hmú), která udává počet zemřelých osob v kalendářním roce připadající na 1 000 obyvatel středního stavu. Tento ukazatel není vhodný pro srovnávání v čase a prostoru, jelikož je závislý na věkové struktuře obyvatelstva. Pro odstranění vlivu věkové struktury je nutné využít metody standardizace, kdy se všechny srovnávané populace přepočítávají na stejnou

17

srovnatelnou standardní věkovou strukturu (Langhamrová, Kačerová, 2005). Hrubou míru úmrtnosti lze vypočítat podle vzorce: hmú 

D * 1000 S

kde D je počet zemřelých a S je střední stav obyvatelstva (za střední stav obyvatelstva

je

považován

počet

obyvatel

daného

území

v okamžiku,

který byl zvolen za střed sledovaného období, např. za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku). 

Specifické míry úmrtnosti, které udávají počet zemřelých v dokončeném věku x let na 1 000 obyvatel ve věku x a jsou využívány pro srovnávání. Ze specifických měr úmrtnosti je významná kojenecká úmrtnost (Langhamrová, Kačerová, 2005). Mužáková (2011) píše, že kojenecká úmrtnost vyjadřuje úmrtnost v prvním roce

života. Tento ukazatel je často využíván pro mezinárodní srovnávání, neboť vystihuje zdravotní stav populace a zdravotnictví daného státu. Jelikož je úmrtnost v prvním roce života nerovnoměrná, jsou užívány ještě další ukazatele: 

Poporodní úmrtnost, což je počet dětí zemřelých během prvních dvou dnů života za jeden kalendářní rok na 1 000 živě narozených.



Časná novorozenecká úmrtnost, která udává počet dětí zemřelých během prvních šesti dnů života za jeden kalendářní rok na 1 000 živě narozených.



Novorozenecká úmrtnost informuje o počtu dětí zemřelých během prvních 28 dnů života za jeden kalendářní rok na 1 000 živě narozených.



Ponovorozenecká úmrtnost udává počet dětí zemřelých od 29. dne života do jednoho roku za jeden kalendářní rok na 1 000 živě narozených (Langhamrová, Kačerová, 2005).

18

Roubíček (1997) píše, že kromě úmrtnosti po narození lze specifikovat také úmrtnost prenatální (nitroděložní). Je rozlišována úmrtnost plodu do 28. týdne těhotenství, tzv. fetální úmrtnost, a úmrtnost plodu po 28 týdnech těhotenství neboli pozdní fetální úmrtnost. Pro fetální úmrtnost lze také použít pojem potratovost, pro pozdní fetální úmrtnost bývá užíván pojem mrtvorozenost. Mužáková (2011) dále uvádí, že počty zemřelých jsou v České republice statisticky evidovány. O každém zemřelém musí být příslušným lékařem vyplněn List o prohlídce mrtvého, který je následně zaslán na matriku. Matrika na základě zmíněného dokumentu vypíše Hlášení o úmrtí, které zašle Českému statistickému úřadu. Na mezinárodním poli informace o zdravotním stavu a úmrtnosti sbírá a publikuje Světová zdravotnická organizace.

3.7.2 Porodnost Kalibová (2002, s. 27) uvádí, že proces rození je spolu s úmrtností základní složkou demografické

reprodukce.

Úroveň

porodnosti

závisí

zejména

na

plodivosti,

což je schopnost muže a ženy rodit děti. Výsledný efekt, vyjádřený počtem narozených dětí, je označován termínem plodnost či fertilita. Mužáková (2011) uvádí, že úroveň porodnosti je také ovlivněna vnějšími nebiologickými faktory, např. populační politikou státu, uplatněním na trhu práce, atd. Porodností (natalitou) je označován počet narozených dětí ve vztahu k celé populaci. V rámci analýzy porodnosti existují dva základní ukazatelé. Hrubá míra porodnosti (hmp), kdy se jedná o počet živě narozených dětí v daném období na 1 000 obyvatel ze středního stavu pro toto období, a celková míra porodnosti (hmcp), pokud se uvažují i mrtvě narozené děti. Uvedené míry lze vypočítat dle vzorců,

hmp 

NV S

*1000

hmcp 

N S

*1000

kdy NV je počet živě narozených dětí, N je celkový počet všech narozených dětí a S je střední stav obyvatelstva. Výsledek je uveden v promilích (Scholzová, 1996).

19

Při analýze porodnosti se narozené děti rozlišují dle rodinného stavu matky v době porodu na děti manželské a nemanželské. Zvláštní místo v demografické analýze zaujímají děti narozené do 8 měsíců po uzavření sňatku, tj. děti z tzv. manželských koncepcí (Kalibová, 2002). Scholzová (1996) dále narozené děti člení podle vitality na živě a mrtvě narozené. U živě narozených dětí je sledováno jejich pořadí. Jsou rozlišovány děti prvního pořadí, druhého, atd. Pořadí je určováno podle počtu dětí narozených v nynějším manželství páru nebo podle počtu všech dětí narozených matce. Scholzová (1996) uvádí, že analýza rozložení porodů v manželství zohledňuje také intervaly mezi jednotlivými porody. Prvoporodní interval zahrnuje úsek od uzavření sňatku až po narození prvního dítěte. Další intervaly jsou nazvány meziporodní a vztahují se k časovým úsekům mezi jednotlivými dalšími porody. Celkový interval, během něhož je pár fyziologicky plodný, se nazývá reprodukční věk. U žen je reprodukční věk mezi 15. - 49. rokem života a z metodických důvodů se stejně ohraničuje i u mužů. Statistika porodnosti je založena na Hlášení o narození, které obsahuje údaje o narozeném dítěti, rodičích a údaje vztahující se k porodu. Údaje pro toto hlášení jsou na matrice sbírány na základě podkladů zdravotnických zařízení. Matrika dále předává hlášení Českému statistickému úřadu pro další zpracování (Mužáková, 2011).

3.7.3 Plodnost Termínem plodnost je označován proces, který bezprostředně souvisí s reprodukcí obyvatelstva (Roubíček, 1997). Úhrnná plodnost představuje počet dětí, které by se živě narodily každé ženě během celého jejího reprodukčního věku (15-49 let), pokud by se během tohoto období neměnily míry plodnosti žen podle věku a zůstaly na úrovni roku, za který je úhrnná plodnost vypočítána (ČSÚ, Příručka demografické statistiky pro potřebu oblastních statistických orgánů, 2001). Scholzová (1996, s. 28) píše, že je nutné odlišovat pojmy plodivost a plodnost. Zatímco plodivost (fekundita) je schopnost plodit děti, plodnost (fertilita) je skutečným efektem fyziologické plodivosti, tedy počet narozených dětí.

20

Pro analýzu plodnosti lze užít několik ukazatelů. V praxi je nejpoužívanějším ukazatelem obecná míra plodnosti, kterou lze vypočítat dle vzorce:

f kdy NV

t



NV F

* 1000

je počet živě narozených dětí a F je rodivý kontingent, tj. ženy v plodném

věku 15 - 49 let. Výsledek je uveden v promilích (Klufová, Poláková, 2010). Při analýze zejména historických dat je vhodnější použít ukazatel, který nevyžaduje počty narozených dětí. Právě takovým ukazatelem je index plodnosti, který lze získat jako podíl počtu dětí do 5 let a počtu žen v plodném věku.

3.7.4 Přirozený přírůstek Přirozený přírůstek obyvatelstva je rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a celkovým počtem zemřelých osob za určité časové období na daném území. Je-li počet zemřelých vyšší než počet živě narozených, nabývá přirozený přírůstek záporných hodnot. V tomto případě se jedná o úbytek neboli ztrátu obyvatelstva přirozenou měnou (ČSÚ, Příručka demografické statistiky pro potřebu oblastních statistických orgánů, 2001). Přirozený přírůstek v kalendářním roce je jednou ze dvou složek bilanční rovnice. Druhou nezbytnou složkou je migrační přírůstek v daném roce. Součtem těchto dvou přírůstků lze vypočítat celkový přírůstek v kalendářním roce. Scholzová (1996) dále uvádí, že v případě potřeby lze uvedenou charakteristiku přepočítat na 1 000 obyvatel středního stavu. Výsledkem je získání hrubé míry přirozeného přírůstku, která je zároveň rozdílem hrubé míry porodnosti a hrubé míry úmrtnosti.

3.8 Časové řady Časová řada je chápána jako řada hodnot určitého ukazatele, uspořádaných z hlediska přirozené časové posloupnosti. Základní podmínkou je, aby věcná náplň ukazatele i jeho prostorové vymezení byly shodné v celém sledovaném období (Kropáč, 2007).

21

Klímek (2003) uvádí, že časové řady je možné členit. Základní druhy časových řad se rozlišují: 

Podle časového hlediska na časové řady intervalové a okamžikové. Intervalovou časovou řadou je myšlena řada intervalového ukazatele, tj. ukazatele, jehož velikost závisí na délce intervalu, za který je sledován. Tento typ ukazatelů je možné shrnovat součty. Hindls, Hronová, Seger (2003) dále uvádějí, že ukazatelé se mají vztahovat ke stejně dlouhým intervalům, protože v opačném případě by šlo o zkreslené srovnání. Pro zajištění srovnatelnosti jsou období přepočítávána na jednotkový časový interval. Tato operace je nazývána očišťování časových řad od důsledku kalendářních variací. Nejčastěji je prováděno očištění na kalendářní dny. Tyto očištěné údaje lze získat jako:

y t( 0 )  y t

kt kt

kde yt je hodnota očišťovaného ukazatele v daném období, kt je počet kalendářních dní v daném období, k t je průměrný počet kalendářních dní v daném období. Kropáč (2007) dále uvádí, že intervalové řady lze graficky znázorňovat třemi typy grafů: 

sloupkovými grafy, ve kterých jsou znázorněny obdélníky, jejichž základny odpovídají délkám daných intervalů a výšky obdélníků jsou rovny hodnotám časové řady v příslušném intervalu,



hůlkovými grafy, kdy se hodnoty časových řad vynášejí jako úsečky ve středech příslušných intervalů,



spojnicovými grafy, kdy se hodnoty časových řad vynáší také ve středech příslušných intervalů, avšak jsou vynášeny jako body, které se následně spojí úsečkami. Klímek (2003) píše, že na rozdíl od intervalových řad jsou řady okamžikové

sestavovány z ukazatelů, které se vztahují k určitému okamžiku. Jelikož součet několika za sebou jdoucích údajů nemá žádnou vypovídající hodnotu, je třeba shrnovat tyto řady 22

pomocí chronologického průměru. Je-li délka mezi jednotlivými intervaly stejná, počítá prostý chronologický průměr podle vzorce: 1 2

y

y y 1

2



y

n 1



1 2

y

n

n 1

Pokud není délka mezi jednotlivými intervaly stejná, musí být použit vážený chronologický průměr:

yy 1

y

2

2

d

1



y y 2

2

3

d

2



y

n 1



y

n

2

d

n 1

d 1 d 2  d n 1

kde y1, y2,…, yn jsou hodnoty okamžikových ukazatelů, n je počet časových intervalů a d je délka jednotlivých intervalů (např. d1 = t2 – t1). Okamžikové řady se znázorňují výhradně spojnicovými grafy (Kropáč, 2007). Kromě časového hlediska lze časové řady dělit podle dalších kritérií: 

Podle periodicity, s jakou jsou údaje v řadách sledovány. Je-li tato periodicita kratší než jeden rok, jedná se o krátkodobou časovou řadu. Pokud je však periodicita delší než jeden rok, požívá se označení roční/dlouhodobá časová řada (Hindls, Hronová, Seger, 2003).



Podle druhu sledovaných ukazatelů na časové řady primárních (prvotních) ukazatelů a časové řady sekundárních (odvozených) ukazatelů. Primární ukazatele jsou zjišťované přímo, jsou neodvozené. Sekundární ukazatele mohou být získány třemi způsoby: jako funkce různých primárních ukazatelů, jako funkce různých hodnot téhož primárního ukazatele nebo jako funkce dvou či více primárních ukazatelů (Hindls, Hronová, Seger, 2003, s. 250).



Podle způsobu vyjádření údajů na časové řady naturálních ukazatelů a časové řady peněžních ukazatelů. Vzhledem k menší vypovídací schopnosti ukazatelů vyjádřených v naturálních jednotkách, je většina časových řad, zejména 23

ekonomických

ukazatelů

vyjádřena

v peněžní

formě

(Hindls,

Hronová,

Seger, 2003).

3.8.1 Srovnatelnost údajů v časové řadě Při analýze časových řad je nezbytné, aby byly všechny údaje srovnatelné. Konkrétně musí být údaje srovnatelné z věcného, prostorového a časového hlediska (Hindls, Hronová, Novák, 2000). 

Věcná srovnatelnost – stejně nazývané ukazatele nemusí být shodně obsahově vymezeny. Mění-li se postupem času obsahové vymezení ukazatele, jsou tyto časové řady nesrovnatelné.



Prostorová srovnatelnost – jedná se o možnost používat v časových řadách údaje vztahující se ke stejným geografickým územím.



Časová srovnatelnost – je problémem především u intervalových ukazatelů, kdy jejich velikost závisí na délce intervalu (Hindls, Hronová, Novák, 2000).

3.8.2 Přístupy k modelování časových řad Základním principem modelování časových řad je jednorozměrný model

y

t



f (t, ), t

kdy yt je hodnota modelovaného ukazatele v čase t, ɛt je hodnota náhodné složky v čase t. K tomuto základnímu modelu je podle Hindlse, Hronové a Segera (2003) možné přistupovat třemi způsoby: 

Klasický model, ve kterém jde pouze o popis forem pohybu. Základem tohoto modelu je dekompozice řady na následující čtyři složky časového pohybu:  trendová složka Tt Hindls, Hronová, Seger (2003) uvádí, že trend vyjadřuje obecnou tendenci dlouhodobého vývoje sledovaného ukazatele v čase. Trend může být

24

rostoucí, klesající nebo konstantní, kdy hodnoty sledovaného ukazatele v určitém období kolísají kolem prakticky neměnné úrovně.  sezónní složka St Sezónní složka popisuje periodické změny v časové řadě, které nastávají během jednoho kalendářního roku a pravidelně se opakují. Příčinou sezónních

změn

je

např.

působení

sluneční

soustavy

na

Zemi

(Kropáč, 2007).  cyklická složka Ct Cyklickou

složkou

je

míněno

kolísání

kolem

trendu

v důsledku

dlouhodobého cyklického vývoje s délkou vlny delší než jeden rok. Někdy je cyklická složka přiřazována k trendové složce a není tudíž považována za samostatnou složku (Hindls, Hronová, Seger, 2003). 

náhodná složka ɛt Náhodná složka je veličina, kterou nelze popsat žádnou funkcí času. Tato složka po vyloučení trendu, sezónní a cyklické složky zbývá (Hindls, Hronová, Seger, 2003).



Boxova-Jenkinsova metodologie považuje za základní prvek konstrukce časové řady náhodnou složku, která může být tvořena korelovanými náhodnými veličinami. Základem postupu je korelační analýza závislých pozorování uspořádaných do časové řady. Podmínkou tohoto přístupu je existence časové řady, která obsahuje alespoň 50 pozorování (Zapletal, 2000).



Spektrální analýza časových řad je založena na tom, že se zkoumaná časová řada považuje za směs sinusových a kosinusových křivek s různými amplitudami a frekvencemi. Pomocí speciálních statistických nástrojů lze zjistit obraz intenzity zastoupení

jednotlivých

frekvencí

v časové

řadě,

tzv.,

spektrum

řady

(Hančlová, Tvrdý, 2003).

25

3.8.3 Trendové funkce Tradičním způsobem popisu trendu časové řady je její vyrovnání matematickou funkcí. Lze tak získat souhrnné informace o hlavní tendenci vývoje analyzovaného ukazatele v čase. Zároveň lze také modelovat vývoj v budoucnu, avšak za předpokladu, že se jeho charakter nezmění (Hindls, Hronová, Novák, 2000). Nejčastěji užívanými trendovými funkcemi jsou lineární trendová funkce, kvadratická funkce, exponenciála, modifikovaná exponenciála, logistická trendová funkce a Gompertzova křivka. První tři zmíněné funkce jsou z hlediska odhadu parametrů řazeny mezi funkce jednoduché. Pro tyto funkce je charakteristické, že nemají asymptoty a jejich růst tak není omezen. Další tři uvedené funkce (modifikovaná exponenciála, logistická trendová funkce a Gompertzova křivka) asymptoty mají. Jsou vhodné k modelování jevů, které vychází z omezených zdrojů (Hindls, Hronová, Seger, 2003). 

Lineární trend Nejčastěji používaným typem trendové funkce je lineární trend. Jeho hlavní výhodou

je to, že lze vždy užít v případech, kdy je třeba alespoň orientačně určit základní směr vývoje analyzované řady. Lineární trend je vyjádřen tvarem: T1 = b0 + b1 t kde b0 a b1 jsou neznámé parametry a t = 1, 2,…, n je časová proměnná. K odhadu parametrů b0 a b1 je používána metoda nejmenších čtverců. Je proto třeba vyřešit dvě normální rovnice: ∑yt = nb0 + b1∑t ∑tyt = b0∑t + b1∑t2 Řešením soustavy normálních rovnic jsou odhady parametrů: b0 = y – b1t b1 =

 ty t  t  y t  t 2  nt

2

26



Parabolický trend Parabolický trend je typ trendové funkce, který je často využívaný. Má podobu: Tt = b0 + b1t + b2t2 Jelikož je tato funkce z hlediska parametrů lineární, k odhadu těchto parametrů

je používána metoda nejmenších čtverců. Je tedy nutné řešit tři normální rovnice: ∑yt = nb0 + b1∑t´+ b2∑t´2 ∑ytt´= b0∑t´+ b1∑t´2 + b2∑t´3 ∑ytt´2 = b0∑t´2 + b1∑t´3 + b2∑t´4 Jestliže platí podmínka ∑t´k = 0, k = 1, 3, 5, … lze z druhé rovnice vypočítat odhad parametru b1 ve tvaru: b1 =

yt t´ t´2

Zbývající parametry lze dopočítat řešením normálních rovnic: ∑yt = nb0 + b2∑t´2 ∑ytt´2 = b0∑t´2 + b2∑t´4 odkud:

b0 =

yt t´4 t´2 yt t´2 nt´4 (t´2 ) 2

b2 =

nyt t´2 yt t´2 nt´4 (t´2 ) 2

27

4

PRAKTICKÁ ČÁST V následující praktické části práce je vymezeno území Pardubického kraje, jeho

fyzicko-geografické, socioekonomické a demografické podmínky. V dalších kapitolách je zhodnocen vývoj úmrtnosti, porodnosti a přirozeného přírůstku na území Pardubického kraje v letech 2001 – 2011. Poté je provedena predikce vývoje přirozeného přírůstku do roku 2015 jak v kraji, tak v jednotlivých okresech. Výsledky jsou vzájemně porovnány.

4.1 Pardubický kraj 4.1.1 Poloha a vymezení území Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech (viz obr. 1). Svou rozlohou 4 519 km2 (5,7 % rozlohy České republiky) je pátým nejmenším krajem České republiky (dále jen ČR). Poloha kraje je určována sousedícími kraji – Královéhradeckým, Středočeským, Jihomoravským, Olomouckým a krajem Vysočina. Část severovýchodní hranice kraje je česko-polskou státní hranicí (ČSÚ, Statistická ročenka Pardubického kraje, 2012).

Obr. 1: Poloha Pardubického kraje v rámci České republiky (zdroj dat: vlastní zpracování dle ArcČR 500, 2012)

28

Pardubický kraj tvoří čtyři okresy: Pardubice, Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy (viz obr. 2). Počet obcí v Pardubickém kraji je 451, což je šestý nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR (ČSÚ, Statistická ročenka Pardubického kraje, 2012).

Obr. 2: Poloha Pardubického kraje a jeho členění na okresy (zdroj dat: vlastní zpracování dle ArcČR 500, 2012)

Krajským městem jsou Pardubice. Město, jehož počátky sahají do 13. století, leží na soutoku Labe a Chrudimky. K 1. 1. 2012 byl počet obyvatel 89 552, z toho mužů bylo 43 590 a žen zde žilo 45 962 (ČSÚ, Obce Pardubického kraje, 2012).

4.1.2 Fyzicko-geografická charakteristika Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek. Na severovýchodní část kraje zasahují Orlické hory a nejzápadnější svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod kraje je tvořen oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, naopak na střed a západ kraje zasahuje úrodná Polabská nížina (Oficiální portál pro podnikání a export, 2011). Většina chráněných oblastí, které zasahují na území kraje, se nachází v horských oblastech. Jedná se např. o Chráněnou krajinnou oblast (dále jen CHKO) Orlické hory, 29

CHKO Žďárské vrchy či CHKO Železné hory. Nejvyšší horou kraje je Králický Sněžník (1 423 m n. m.), nejnižším místem je hladina Labe u obce Kojice, která leží ve výšce 200 m n. m. (Podhorský, 2008). Celé území Pardubického kraje se nachází v mírném klimatickém pásu, podnebí jednotlivých částí kraje je však odlišné. Horské oblasti jsou vystaveny vyšším srážkám a nižším teplotám. Průměrná roční teplota je zde 4,2 °C, zatímco v nížinách průměrná teplota přesahuje 8 °C (Podhorský, 2008). Pardubický kraj je oblastí s mnoha vodními zdroji. Hlavními toky jsou Labe, Chrudimka, Doubrava a Svitava. Největší vodní plochou je vodní nádrž Seč, jejíž rozloha je 220 ha (Podhorský, 2008). Na území kraje lze nalézt několik půdních typů. Nejhojněji zastoupeným typem jsou kambisoly, které jsou současně i nejrozšířenějším typem v ČR. Na většině území se nachází kambizem modální, avšak v jižní části kraje převažuje kambizem dystrická. Dalším zastoupeným půdním typem jsou např. regosoly, konkrétně regozem arenická, která se vyskytuje především v okolí Pardubic, či luvisoly. Nejhojněji zastoupeným subtypem luvisolů je hnědozem, která se nachází při hranici okresů Svitavy a Chrudim (Kozák, Němeček, 2009).

4.1.3 Socioekonomická charakteristika Na hospodářství kraje má značný podíl zemědělský sektor. Zemědělská půda zabírá 60,3 % z celkové rozlohy kraje. Od roku 2010 převažuje rostlinná produkce nad živočišnou. Největší podíl na rostlinné produkci mají obiloviny, které jsou pěstovány zejména v okolí Litomyšle či Chocně, dále technické plodiny (např. okolí Vysokého Mýta, Poličky) či krmné plodiny. Malé procentuální zastoupení má ovoce a zelenina. (ČSÚ, Základní

tendence

demografického,

sociálního

a

ekonomického

vývoje

Pardubického kraje v roce 2011, 2012). Pardubický kraj patří mezi hospodářsky slabší kraje ČR. Na hrubém domácím produktu (dále jen HDP) ČR se podílí 4 %. V mezikrajském srovnání se HDP na obyvatele v roce 2011 v kraji řadil na jedenácté místo (ČSÚ, Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Pardubického kraje v roce 2011, 2012). V kraji 30

je značná tradice v elektrotechnickém, stavebním, strojírenském a chemickém průmyslu. Mezi nejvýznamnější podniky v kraji patří Foxconn (elektrotechnika) v Pardubicích, Saint – Gobain Vertex (stavební materiály) v Litomyšli, Rieter CZ (strojírenství) v Ústí nad Orlicí, Iveco Czech Republic (výroba autobusů) ve Vysokém Mytě, Korado (ropná tělesa) v České Třebové, ETA (elektrospotřebiče) v Hlinsku či Paramo (paliva) a Synthesia (chemická výroba) v Pardubicích (Podhorský, 2008). Na území kraje se nachází devět průmyslových zón a dalších rozvojových ploch. Dvě největší průmyslové zóny jsou v Pardubicích, další lze nalézt v Přelouči, Svitavách, Chrudimi, Vysokém Mýtě, Litomyšli či v Hlinsku (Regionální informační servis, 2012). V Pardubickém kraji je široká nabídka školských a vzdělávacích zařízení. Na území kraje se ve školním roce 2011/2012 nacházelo 309 předškolních zařízení, 251 základních škol, 74 středních škol, dále jedna konzervatoř, deset vyšších odborných škol a jedna vysoká škola. Zdravotnické služby jsou v kraji zabezpečovány devíti nemocnicemi a sedmi odbornými léčebnými ústavy. Zdravotnickou péči dále poskytují lékaři v 560 samostatných ordinacích. V kraji je pestrá nabídka služeb zaměřených na kulturní vyžití. Nachází se zde 14 divadel, 52 kin a také 418 knihoven. (ČSÚ, Časové řady, 2013). Pardubický kraj má díky své poloze dobré dopravní spojení s ostatními částmi ČR. V kraji bylo k 1. 1. 2013 celkem 3 597,6 km silničních tras. Největší podíl na trasách mají silnice 3. třídy (62 %, 2 219,7 km), dále silnice 2. třídy (25 %, 912,3 km). Zbývajících 13 % zaujímají silnice 1. třídy, které mají celkem 453,7 km. Na území okresu Pardubice také zasahuje dálnice D 11 a rychlostní komunikace R 35, jejichž délka je pouze 8,8 km v případě dálnice a 3,1 km v případě rychlostní komunikace. Z tohoto důvodu mají pro dopravní obslužnost v kraji zanedbatelný význam (Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2013). Důležitou roli hraje také železniční doprava. Krajem prochází významná tuzemská trať Praha – Pardubice – Olomouc – Ostrava či modernizovaný evropský koridor Berlín – Praha – Pardubice – Brno – Vídeň. V malém úseku kraje je díky řece Labe významná také lodní doprava. Celé území je protkáno sítí turistických i cyklistických stezek (Podhorský, 2008). Pro potenciální turisty a návštěvníky Pardubického kraje se zde nachází velké množství atraktivit a památek. Na území kraje lze nalézt několik středověkých hradů

31

a zámků, např. hrad Svojanov, Litice, Rychmburk, Košumberk. Ze zámků lze uvést např. Choltice či Nové Hrady. Zatím jedinou památkou evidovanou na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO na území Pardubického kraje je renesanční zámecký komplex v Litomyšli. Z církevních památek se zde nachází např. pardubický chrám sv. Bartoloměje, někdejší židovské osídlení dokládá synagoga v Jevíčku nebo synagoga a hřbitov v Heřmanově Městci. Mezi turisticky vyhledávaná místa patří také Soubor lidových staveb Vysočina nedaleko Hlinska (Podhorský, 2008). I ke krajskému městu neodmyslitelně patří kultura a sport. V Pardubicích má své sídlo Východočeské muzeum, Východočeská galerie, Komorní filharmonie či Východočeské divadlo. Ve sportu jsou Pardubice spojovány s dostihy, zejména s Velkou pardubickou, která se zde pravidelně koná již od roku 1874. Dalšími tradičními sportovními událostmi jsou tenisová Pardubická juniorka, plochodrážní Zlatá přilba nebo mezinárodní šachový turnaj Czech open (Langerová, 2004).

4.1.4 Obyvatelstvo a sídla V Pardubickém kraji vznikala sídla na březích nebo soutocích řek, kudy dříve vedly staré obchodní stezky. V současnosti zde převažují středně velká a menší města a obce. Nachází se zde celkem 451 obcí, z toho 38 měst, 9 městysů, 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Hustota osídlení v kraji je 114 obyvatel/km2 (Regionální informační servis, 2012). K 31. 12. 2011 žilo na území Pardubického kraje 516 411 obyvatel, z toho 254 961 mužů a 261 450 žen. K 30. 9. 2012 se počet obyvatel nepatrně snížil na 516 383 obyvatel. V roce 2011 byl index maskulinity 97,52, index feminity dosahoval hodnoty 102,55 (ČSÚ, Obyvatelstvo, 2012). O indexech maskulinity a feminity více v kapitole 3.6.1 Struktura obyvatelstva podle pohlaví, str. 16. K 31. 12. 2011 bylo z celkového počtu obyvatel 15 % v předproduktivním věku (tj. 0 - 14 let), 69 % v produktivním věku (15 - 64 let) a 16 % ve věku poproduktivním, tj. 65 a více let (ČSÚ, Obyvatelstvo, 2012). Skutečnost, že populace Pardubického kraje stárne, dokazuje zvyšující se průměrný věk a index stáří. Průměrný věk obyvatel kraje byl v roce 2001 38,7 let, v roce 2011 se jeho 32

hodnota zvýšila na 41 let. Během rozmezí let 2001 – 2011 narůstal také index stáří, který vyjadřuje počet osob starších 65 let připadajících na 100 dětí ve věku 0 – 14 let. Zatímco v roce 2001 byla jeho hodnota 85,1, v roce 2011 vzrostla na 110,0 (ČSÚ, Věkové složení obyvatelstva Pardubického kraje v roce 2011, 2012). Obecná míra nezaměstnanosti v Pardubickém kraji roste. K 31. 12. 2011 byla její hodnota 5,6 % (ČSÚ, Zaměstnanost, nezaměstnanost, 2012). K 10. 10. 2012 se zvýšila na 6,9 %. Její růst pokračoval i nadále, jelikož ke konci roku 2012 byla zjištěna hodnota 9,2 % (ČSÚ, Nejnovější data o kraji, 2012). U míry zaměstnanosti byla v poslední době zaznamenána klesající tendence. Zatímco v roce 2011 byla její hodnota 54,5 % (Veřejná databáze ČSÚ, 2012), k 31. 7. 2012 poklesla na 54 % (ČSÚ, Nejnovější data o kraji, 2012). V tabulce č. 1 jsou uvedeny počty obyvatel ve věku 15 a více let s nejvyšším ukončeným vzděláním v roce 2001 a 2011 (ČSÚ, Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání podle krajů, 2011). Tab. 1: Struktura obyvatelstva podle nejvyššího dosaženého vzdělání v letech 2001 a 2011 Počet obyvatel s nejvyšším ukončeným vzděláním:

2001

2011

96 137

77 964

-

základním (vč. neukončeného)

-

středním odborným (vč. vyučení)

172 362 160 325

-

úplným středním s maturitou

118 648 137 233

-

vysokoškolským

-

nezjištěným

29 662

44 999

4 240

19 193

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

V roce 2011 se oproti roku 2001 snížil počet obyvatel se základním a středním odborným vzděláním. Zatímco v roce 2001 byl podíl osob se základním vzděláním 23 %, v roce 2011 se snížil na 18 %. Pokles osob se středním odborným vzděláním byl ve stejných letech ze 41 % na 36 % (viz obr. 3). Naopak mezi lety 2001 – 2011 došlo ke zvýšení počtu obyvatel s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Procentuální nárůst je patrný z obr. 3. Zvýšení osob s vysokoškolským vzděláním může být způsobeno rozvojem Univerzity Pardubice. Pouze za posledních 10 let vznikly celkem 4 nové fakulty (Univerzita Pardubice, 2012).

33

Obr. 3: Procentuální zastoupení obyvatel s nejvyšším dokončeným vzděláním v letech 2001 a 2011 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Příslušnost obyvatel Pardubického kraje k jednotlivým církvím je uvedena v tabulce č. 2 (ČSÚ, Obyvatelstvo podle náboženské víry podle krajů, 2011). Tab. 2: Náboženské vyznání obyvatel Pardubického kraje v letech 2001 a 2011 Rok

2001[1]

2001[%]

2011[2]

2011 [%]

Počet obyvatel hlásících se k církvi

162 695

32,0

70 593

13,6

133 779

26,3

50 738

9,8

5 353

1,1

2 128

0,4

12 082

2,4

5 066

1,0

-

31 291

6,0

299 199

58,9

180 450

34,8

46 387

9,1

235 894

45,5

508 281

100

518 228

100

Z toho k církvi:

-

římskokatolické

-

československé husitské

-

českobratrské evangelické

Počet věřících nehlásící se k církvi Bez náboženské víry Neuvedeno Celkem obyvatel

-

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování) [1]: Údaje k 1. 3. 2001 [2]: Údaje k 26. 3. 2011

Z uvedených dat lze zaznamenat rapidní pokles obyvatel hlásících se k církvi. Pokles byl zaznamenán u všech nejhojněji zastoupených církví v kraji. V roce 2011 byla nově

34

při Sčítání lidí, domů a bytů 2011 (dále jen SLDB 2011) možnost zařadit se mezi věřící nehlásící se k žádné církvi. Tuto variantu zvolilo 6 % z celkového počtu obyvatel. Podle údajů ze SLDB 2011 je dále patrné, že otázka náboženské víry je mnoha obyvateli přehlížena. Jelikož se Pardubický kraj nachází na historickém území Čech, převažuje mezi obyvateli česká národnost. Mezi lety 2001 – 2011 však klesla příslušnost ke zmíněné české národnosti, nárůst byl zaznamenán u národnosti moravské. Přesto, že kraj sousedí s Polskem, není polská národnost nejhojněji zastoupenou cizineckou národností. Nejvíce cizinců se přihlásilo ke slovenské národnosti, avšak i jejich počet se za posledních deset let snížil. Více viz tabulka č. 3 (ČSÚ, Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů, 2011). Tab. 3: Národností složení Pardubického kraje v letech 2001 a 2011 Národnost Česká Moravská

2001

2011

489 142 365 767 3 132

4 408

37

30

5 932

4 832

Polská

677

614

Německá

603

284

Romská

477

179

Slezská Slovenská

Neuvedeno

5 244 134 394

Celkem obyvatel 508 281 518 228 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Vývoj počtu sňatků a rozvodů probíhal bez větších výkyvů. Konkrétní čísla jsou uvedena v tabulce č. 4. Ve všech letech sledovaného období byl vyšší počet sňatků. Průměrně bylo každý rok uzavřeno 2 418 sňatků, přičemž průměrný věk ženicha při prvním sňatku byl v roce 2011 34,6 let a nevěsty 31,5. Tento věk se zvyšoval, jelikož v roce 2001 byl průměrný věk nevěsty 27,3 let a ženicha 29,9 let. Rozvedeno bylo průměrně 1 366 párů. Stejně jako průměrný věk při prvním sňatku se zvyšuje i průměrný věk při prvním rozvodu. V roce 2001 se ženy poprvé rozváděly průměrně ve 35,8 letech a muži v 38,4 letech, zatímco v roce 2011 se průměr u žen zvýšil na 39,8 let a u mužů na 42,7 let (ČSÚ, Základní

35

tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Pardubického kraje v roce 2011, 2012). Tab. 4: Počet sňatků a rozvodů v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Počet sňatků

2 515

2 561

2 260

2 343

2 468

2 603

2 765

2 470

2 223

2 166

2 228

Počet rozvodů 1 400 1 391 1 433 1 463 1 417 1 330 1 400 1 292 1 361 1 281 1 258 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Migrační saldo, vyjadřující rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými, dosahuje v Pardubickém kraji velkých rozdílů. V prvních třech letech sledovaného období nabývalo záporných hodnot, poté až do roku 2008 narůstalo (viz tab. 5). Jeho nejvyšší hodnota činila 3 120 a byla dosažena právě v roce 2008. Od roku 2008 hodnota migračního salda klesá, avšak stále zůstává v kladných hodnotách (ČSÚ, Obyvatelstvo, 2012). Tab. 5: Migrační saldo v letech 2001 - 2011 Rok Počet přistěhovalých Počet vystěhovalých Migrační saldo

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

3 236

4 329

4 847

4 629

4 996

5 525

7 688

7 120

4 726

4 473

3 927

3 734

4 394

5 186

4 443

3 998

3 882

4 614

4 000

4 223

4 039

3 723

-498

-65

-339

186

998

1 643

3 074

3 120

503

434

204

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

4.2 Úmrtnost V rozmezí let 2001 – 2011 byly na území Pardubického kraje zaznamenány následující počty zemřelých obyvatel. Tab. 6: Počet zemřelých osob v letech 2001 – 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Ženy

2 513

2 602

2 660

2 580

2 504

2 532

2 568

2 562

2 435

2 683

2 642

Muži

2 540

2 628

2 694

2 628

2 664

2 632

2 566

2 525

2 568

2 637

2 723

Celkem

5 053

5 230

5 354

5 208

5 168

5 164

5 134

5 087

5 003

5 320

5 365

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

36

Jelikož absolutní počty zemřelých obyvatel nejsou vhodné pro srovnávání v jednotlivých letech, je třeba vypočítat hrubou míru úmrtnosti (o hrubé míře úmrtnosti více v kapitole 3.7.1 Úmrtnost, str. 18). Vypočítané míry úmrtnosti jsou uvedeny v tabulce č. 7. Tab. 7: Hrubé míry úmrtnosti hmú (v ‰) v letech 2001 – 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Hmú žen

9,70

10,06

10,30

10,00

9,71

9,81

9,92

9,83

9,31

10,24

10,11

Hmú mužů

10,21

10,59

10,86

10,63

10,75

10,59

10,27

9,98

10,10

10,35

10,68

Celková hmú

9,95

10,32

10,57

10,31

10,22

10,19

10,09

9,90

9,70

10,29

10,39

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

Na počátku sledovaného období, v roce 2001, zemřelo na území Pardubického kraje 2 513 žen, což je 9,70 ‰. Od roku 2001 se počet zemřelých žen zvyšoval (viz obr. 4). Růst se zastavil v roce 2003, kdy byla hrubá míra úmrtnosti 10,30 ‰. Tato hodnota je současně nejvyšší mírou úmrtnosti za celé sledované období. V tomto roce zemřelo na území Pardubického kraje 2 660 žen, což však není nejvyšší počet zemřelých žen za sledované roky. Po roce 2003 se stejně jako počet zemřelých žen snižovala i hrubá míra úmrtnosti. Pokles trval do roku 2005, kdy byla míra úmrtnosti 9,71 ‰. V tomto roce zemřelo 2 504 žen. Od roku 2005 do roku 2007 se míra úmrtnosti nepatrně zvýšila. Po roce 2007 se míra úmrtnosti opět snížila, avšak meziroční pokles v letech 2007 – 2008 byl pouze minimální. V roce 2007 byla míra úmrtnosti 9,92 ‰ a v roce 2008 klesla pouze na 9,83 ‰. K výraznějšímu poklesu došlo v roce 2009, kdy hodnota míry úmrtnosti klesla na 9,31 ‰. Tato hodnota je současně nejnižší hodnotou míry úmrtnosti žen za celé období. V tomto roce zemřelo celkem 2 435 žen, což je nejnižší počet zemřelých žen za celé období. V roce 2010 došlo k prudkému růstu hrubé míry úmrtnosti. V tomto roce byla druhá nejvyšší úmrtnost za sledované období. Její hodnota byla 10,24 ‰. Zemřelo celkem 2 683 žen, což je nevyšší počet zemřelých žen za sledované období. V roce 2011 došlo opět k poklesu, avšak pouze nepatrnému. Průměrná hrubá míra úmrtnosti žen v rozmezí let 2001 – 2011 je 9,91 ‰. Průměrný počet zemřelých žen za jeden rok sledovaného období je 2 571. Během všech sledovaných let zemřelo celkem 28 281 žen.

37

Obr. 4: Vývoj hrubé míry úmrtnosti mužů a žen v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Jak je patrné z obr. 4, ve všech sledovaných letech byla hrubá míra úmrtnosti mužů vyšší než hrubá míra úmrtnosti žen. To ale neplatí u absolutních počtů zemřelých. Konkrétně v letech 2007, 2008 a 2010 zemřelo více žen než mužů. Hrubá míra úmrtnosti mužů se vyvíjela následovně. V prvním sledovaném roce 2001 byla její hodnota 10,21 ‰, zemřelo 2 540 mužů. Do roku 2003 se míra úmrtnosti zvyšovala. Zároveň byla v tomto roce dosažena její nejvyšší hodnota, která činila 10,86 ‰. I přesto, že míra úmrtnosti dosáhla v tomto roce svého maxima, nebyl zaznamenán nejvyšší počet zemřelých mužů. Zemřelo pouze 2 694 mužů. V roce 2004 zemřelo 2 628 mužů, míra úmrtnosti se tak snížila na 10,63 ‰. V následujícím roce 2005 se hrubá míra úmrtnosti zvýšila na 10,75 ‰, což je druhá nejvyšší zjištěná hodnota za sledované období. Zemřelo 2 664 mužů. Od tohoto roku začala míra úmrtnosti a počet zemřelých mužů klesat. Pokles přetrvával až do roku 2008, kdy hrubá míra úmrtnosti dosáhla svého minima. Její hodnota byla 9,98 ‰. V tomto roce byl také zaznamenán nejnižší počet zemřelých mužů – zemřelo jich 2 525. Po roce 2008 začala míra úmrtnosti opět narůstat. Tento růst přetrvával po zbytek sledovaného období. I přesto, že byla v posledním sledovaném roce 2011 třetí nejvyšší míra úmrtnosti, zemřelo nejvíce mužů za celé období – 2 723.

38

Průměrná hrubá míra úmrtnosti mužů za roky 2001 - 2011 byla 10,46 ‰. Každý rok během sledovaného období zemřelo průměrně 2 619 mužů. Během celého sledovaného období zemřelo celkem 28 805 mužů. Vývoj celkové hrubé míry úmrtnosti lze sledovat na obr. 5.

Obr. 5: Vývoj celkové hrubé míry úmrtnosti v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

V prvním roce 2001 byla hodnota sledovaného ukazatele 9,95 ‰. V tomto roce zemřelo 5 053 obyvatel. Do roku 2003 se celková hrubá míra úmrtnosti zvyšovala. V roce 2003 dosáhla své nejvyšší hodnoty za celé sledované období – 10,57 ‰. Zemřelo celkem 5 354 obyvatel. Přesto, že míra úmrtnosti dosáhla svého maxima, nezemřelo v tomto roce nejvíce obyvatel. Po roce 2003 začala míra úmrtnosti klesat. Pokles trval až do roku 2009, kdy byla zaznamenána nejnižší míra úmrtnosti. Její hodnota byla 9,70 ‰. V tomto roce také zemřelo nejméně obyvatel – pouze 5 003 osob. V roce 2010 nastal prudký nárůst zemřelých i míry úmrtnosti. Zemřelo celkem 5 320 obyvatel a hodnota úmrtnosti činila 10,29 ‰. V roce 2011 nárůst pokračoval. Hrubá míra úmrtnosti dosáhla své druhé nejvyšší hodnoty za celé období, avšak absolutní počet zemřelých obyvatel byl v tomto roce nejvyšší. Průměrná míra úmrtnosti za sledované rozmezí let 2001 – 2011 byla 10,18 ‰. Průměrně zemřelo každý rok 5 190 osob. Za celé období zemřelo celkem 57 086 obyvatel.

39

Důvodem vysokých hodnot míry úmrtnosti na počátku sledovaného období je vymírání populačně silných poválečných ročníků narozených mezi lety 1920 – 1923. Následný pokles úmrtnosti je důsledkem zkvalitňování zdravotní péče a tím i zvyšování naděje dožití. V roce 2010 sice došlo ke zvýšení úmrtnosti, avšak tento regionální nárůst neměl zvláštní význam, jelikož celorepubliková úmrtnost poklesla.

4.3 Porodnost Absolutní počty živě narozených obyvatel jsou uvedeny v tabulce č. 8. Tab. 8: Počet živě narozených obyvatel v letech 2001 – 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Ženy

2 196

2 189

2 234

2 326

2 362

2 531

2 806

2 753

2 811

2 732

2 606

Muži

2 270

2 464

2 411

2 495

2 547

2 717

2 903

2 999

2 833

2 989

2 706

Celkem

4 466

4 653

4 645

4 821

4 909

5 248

5 709

5 752

5 644

5 721

5 312

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Z tabulky č. 8 je patrné, že se ve všech sledovaných letech narodilo méně žen. V prvním sledovaném roce 2001 se narodilo 2 196 žen. V následujícím roce 2002 se jich narodilo pouze 2 189, což je nejnižší absolutní počet za celé období. Od roku 2003 se počet narozených žen zvyšoval. Tento růst přetrvával až do roku 2007. V roce 2008 se počet narozených žen snížil na 2 753. V roce 2009 došlo opět k růstu. Byl zaznamenán nejvyšší počet narozených žen za celé období. Celkem se v tomto roce narodilo 2 811 žen. V posledních sledovaných letech 2010 a 2011 došlo opět k poklesu počtu narozených žen. Průměrně se na území Pardubického kraje narodilo každý rok 2 504 žen. Během celého sledovaného období se narodilo celkem 27 546 žen.

40

Obr. 6: Počty živě narozených žen a mužů v Pardubickém kraji v letech 2001 - 2011 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Jak již bylo zmíněno výše, ve všech sledovaných letech se narodilo více mužů (viz obr. č. 6). I přesto však byl vývoj podobný. V prvním sledovaném roce 2001 se narodilo nejméně mužů za všechny sledované roky – pouze 2 270. V následujícím roce 2002 se zvýšil počet narozených na 2 464. Mírný pokles z roku 2003 byl už v roce 2004 vystřídán růstem, který přetrvával až do roku 2008. V tomto roce byl také nejvyšší absolutní počet narozených mužů – celkem 2 999. V roce 2009 došlo ke snížení počtu narozených, avšak již v následujícím roce 2010 byl zaznamenán nárůst. Narodilo se celkem 2 989 mužů, což je druhý nejvyšší počet za sledované období. V posledním roce daného období došlo opět k poklesu. Průměrně se každý rok narodilo 2 667 mužů. Celkem se v rozmezí let 2001 – 2011 narodilo 29 334 mužů. Z celkových počtů narozených osob na území Pardubického kraje jsou v tabulce č. 9 uvedeny vypočítané hrubé míry porodnosti. Tab. 9: Hrubá míra porodnosti hmp (v ‰) v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Hmp

8,79

9,18

9,17

9,54

9,71

10,36

11,22

11,20

10,94

11,07

10,29

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

41

Vývoj hrubé míry porodnosti lze sledovat na obr. č. 7.

Obr. 7: Hrubá míra porodnosti v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Na počátku sledovaného období, v roce 2001, byla míra porodnosti 8,79 ‰. Tato hodnota je současně nejnižší hodnotou za celé období. V tomto roce se také narodilo nejméně obyvatel – pouze 4 466 osob. Od roku 2002 došlo k růstu míry porodnosti, který přetrvával až do roku 2007. V roce 2003 sice došlo ke snížení míry porodnosti, avšak tento pokles byl minimální. I přesto, že v roce 2007 dosáhla míra porodnosti svého maxima, absolutní počet narozených v tomto roce nebyl nejvyšší. Hodnota míry porodnosti byla v roce 2007 11,22 ‰, narodilo se celkem 5 709 obyvatel. V následujícím roce 2008 se narodilo nejvíce osob za sledované roky – celkem 5 752 osob, míra porodnosti byla 11,20 ‰, což je její druhá nejvyšší hodnota. V roce 2009 míra porodnosti klesla na 10,94 ‰, toto snížení však nebylo výrazné. V roce 2010 byl pokles vystřídán nepatrným růstem. Narodilo se celkem 5 721 osob, což je druhý nejvyšší počet narozených. Míra porodnosti se zvýšila na 11,07 ‰. V posledním roce sledovaného období se narodilo celkem 5 312 osob. Míra porodnosti tak poklesla na 10,29 ‰. Průměrná míra porodnosti za sledované období 2001 – 2011 byla 10,13 ‰. Průměrně se každý rok narodilo 5 171 osob. Za celé období se narodilo celkem 56 880 obyvatel.

42

Prudší zvýšení porodnosti po roce 2005 může být způsobeno několika důvody. Jedním z možných vysvětlení jsou důsledky propopulační státní politiky na území ČR v 70. letech

20. století.

V této

době

měli

potenciální

rodiče

k dispozici

levné

novomanželské půjčky a bylo poskytováno výhodné nové bydlení. Vysoký počet narozených dětí v tomto období je považován za výsledek této politiky. Silné populační ročníky z druhé poloviny 70. let 20. století jsou podle jména tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka nazývány tzv. „Husákovými dětmi“ (Ekonomický portál, 2004). Vzhledem k těmto silným ročníkům se v 90. letech 20. století očekávalo zvýšení porodnosti. K tomu však nedošlo, jelikož bylo založení rodiny díky změně režimu v roce 1989, otevření hranic, celkovému uvolnění a změně způsobu života odsunuto na pozdější dobu. Ke zvýšení porodnosti, původně očekávanému v 90. letech 20. století, tak došlo až po roce 2005. Důkazem této skutečnosti je i zvýšení věku prvorodiček. Zatímco v 70. letech 20. století se nejvíce dětí narodilo ženám ve věku 20 – 24 let, v roce 2004 se díky zmíněnému odsunutí založení rodiny průměrný věk prvorodiček zvýšil na 25 – 30 let. Do roku 2011 se průměrný věk dále zvyšoval až na 30 – 34 let (ČSÚ, Demografické ročenky, 2013). Dalším vysvětlením nárůstu počtu narozených po roce 2005 může být Národní koncepce

rodinné

politiky,

která

byla

schválena

usnesením

vlády

č. 1305

dne 12. října 2005. Významnou příčinou odkládání sňatku a mateřství je obava z ekonomické situace. Proto bylo Národním konceptem rodinné politiky navrhováno několik opatření, jejichž cílem bylo umožnit mladým lidem prostřednictvím finanční podpory založit rodinu. Mezi navrhovaná opatření patřilo vytváření a podpora příznivých materiálních podmínek pro potenciální rodiče. Mezi konkrétní nástroje, jak tohoto cíle dosáhnout, patřilo např. rozvíjení bytové politiky takovým směrem, aby bylo nájemní i vlastnické bydlení finančně dostupné pro mladé lidi, dále podpora rodin formou slev ve veřejném i soukromém sektoru či daňová zvýhodnění (Národní koncepce rodinné politiky, 2005).

43

4.4 Přirozený přírůstek Jak již bylo uvedeno v kapitole o přirozeném přírůstku (viz kapitola č. 3.7.4, str. 21), přirozený přírůstek je rozdíl mezi počtem živě narozených a celkovým počtem zemřelých osob za určité časově období na daném území. Podle počtu narozených a zemřelých žen a mužů jsou v tabulce č. 10 uvedeny přirozené přírůstky. Zároveň je zde uveden celkový přirozený přírůstek pro obyvatelstvo Pardubického kraje v letech 2001 – 2011. Tab. 10: Přirozené přírůstky žen, mužů a celkový přirozený přírůstek (PP) v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

PP žen

-317

-413

-426

-254

-142

-1

238

191

376

49

-36

PP mužů

-270

-164

-283

-133

-117

85

337

474

265

352

-17

Celkový PP

-587

-577

-709

-387

-259

84

575

665

641

401

-53

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

Pro doplnění jsou v tabulce č. 11 uvedeny vypočítané hrubé míry přirozeného přírůstku (více o hrubé míře přirozeného přírůstku viz kapitola o přirozeném přírůstku č. 3.7.4, str. 21). Tab. 11: Hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v letech 2001 – 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Hmpp žen

-1,22

-1,60

-1,65

-0,98

-0,55

-0,01

0,92

0,73

1,44

0,19

-0,14

Hmpp mužů

-1,08

-0,66

-1,14

-0,54

-0,47

0,34

1,35

1,87

1,04

1,38

-0,07

Celková hmpp

-1,16

-1,14

-1,40

-0,77

-0,51

0,17

1,13

1,29

1,24

0,78

-0,10

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

V první polovině sledované období (2001 – 2006) byly míry přirozeného přírůstku žen v záporných hodnotách. V prvním sledovaném roce 2001 byla míra přírůstkovosti žen -1,22 ‰. V následujících dvou letech dále klesala. V roce 2003 byla její hodnota -1,65 ‰, což je nejmenší hodnota za celé období. Od roku 2004 míra přírůstkovosti žen rostla. Zlomovým rokem byl rok 2007, kdy byly zaznamenány kladné hodnoty. Rok 2007 byl také rokem, kdy byla druhá nejvyšší míra přírůstkovosti žen za celé období. Její hodnota byla 0,92 ‰. V následujícím roce 2008 došlo k nepatrnému poklesu, který byl už v roce 2009 44

vystřídán růstem. Hodnota hrubé míry přirozeného přírůstku žen v tomto roce byla 1,44 ‰, což je nejvyšší dosažená hodnota za celé období. Tento rok je zároveň jediným rokem, kdy byla míra přírůstkovosti žen vyšší než míra přírůstkovosti mužů (viz obr. č. 8). Po roce 2009 došlo k poklesu, který přetrvával po zbytek sledovaného období. Průměrná hrubá míra přirozeného přírůstku žen v letech 2001 – 2011 byla -0,26 ‰.

Obr.

8:

Hrubé

míry

přirozeného

přírůstku

žen

a

mužů

v Pardubickém

kraji

v letech 2001 – 2011 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Jak již bylo zmíněno výše, kromě roku 2009 měly hrubé míry přirozeného přírůstku mužů vyšší hodnoty než míry přírůstkovosti žen. Na počátku sledovaného období míra přírůstkovosti mužů kolísala. V roce 2003 byla její hodnota -1,14 ‰, což je její nejnižší hodnota za roky 2001 – 2011. Po roce 2003 se míra přírůstkovosti zvyšovala. V roce 2006 dosáhla kladných hodnot. Růst přetrvával až do roku 2008, kdy byla její hodnota 1,87 ‰. Jednalo se o nejvyšší zaznamenanou hodnotu za celé období. V následujícím roce 2009 míra přírůstkovosti klesla, avšak již v následujícím roce 2010 opět vzrostla. V posledním sledovaném roce 2011 se opět snížila na -0,07 ‰ a její hodnota tak opět nabyla záporných hodnot.

45

Průměrná hrubá míra přirozeného přírůstku mužů v letech 2001 – 2011 byla na rozdíl od průměrné hrubé míry přírůstkovosti žen kladná, její hodnota byla 0,18 ‰. Celkovou hrubou míru přirozeného přírůstku lze sledovat na obrázku č. 9.

Obr. 9: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Hrubá míra přirozeného přírůstku dosahovala v první polovině sledovaného období (2001 – 2005) záporných hodnot. Jednalo se tak o úbytek přirozenou měnou. Teprve v roce 2006 dosáhla míra přírůstkovosti kladných hodnot, které přetrvávaly až do roku 2010. V posledním roce sledovaného období byla míra přírůstkovosti opět záporná. Průměrná hrubá míra přirozeného přírůstku za sledované období byla -0,04 ‰. Důvodem záporných hodnot na začátku sledovaného období je vysoká úmrtnost způsobená vymíráním silných poválečných ročníků a současně také nízká porodnost. Příčinou zmíněné nízké porodnosti je změna politického režimu v roce 1989. Díky této změně došlo k otevření hranic, ke změně způsobu života a k celkovému uvolnění. Lidé začali využívat nových příležitostí a došlo tak k odsunutí založení rodiny a tím i ke zmíněnému poklesu porodnosti. K růstu došlo až po roce 2005, kdy rodiny založily silné populační ročníky narozené v 70. letech 20. století. Dalším důvodem bylo také schválení Národní koncepce rodinné politiky (více o Národní koncepci rodinné politiky

46

v kapitole 4.3 Porodnost, str. 43). Právě tyto skutečnosti jsou příčinou tvaru křivky hrubé míry přirozeného přírůstku. Pro predikci budoucího vývoje hrubé míry přirozeného přírůstku byla zvolena parabolická trendová funkce. Parametry mají následující hodnotu: b0 = 0,321, b1 = 0,242, b2 = -0,036. Rovnice trendové funkce má tedy tvar Tt = 0,321 + 0,242 t – 0,036 t2. Při stávajícím trendu by tak hodnoty míry přirozeného přírůstku v letech 2012 – 2015 dosáhly následujících hodnot: Tab. 12: Očekávané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v letech 2012 - 2015 Rok

2012 2013

2014

Očekávaná hmpp

0,48

-0,05 -0,42

0,25

2015

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

Obr. 10: Predikce vývoje hrubé míry přirozeného přírůstku v Pardubickém kraji do roku 2015 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Z tabulky č. 12 a následně i z grafu je patrné, že pokles ve vývoji hrubé míry přirozeného přírůstku bude i nadále přetrvávat. Očekávaný vývoj v Pardubickém kraji je obdobný jako předpokládaný vývoj v ČR.

47

Dle Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 (ČSÚ, 2009) je v ČR v následujících letech 21. století očekáván pokles porodnosti. Nejnižší porodnost se předpokládá kolem roku 2030, avšak kolem roku 2045 nastane její růst. Toto zvýšení bude odrazem vyššího počtu narozených dětí na počátku 21. století. Ke konci projekčního období se předpokládá opětovné snížení porodnosti. I přes stále se zvyšující naději dožití je dle Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 (ČSÚ, 2009) očekáván růst počtu zemřelých. Výraznější růst se předpokládá zejména v letech 2025 – 2040, kdy budou vymírat silné populační ročníky narozené v 70. letech 20. století. Následujících 20 let projekčního období jsou očekávány obdobné hodnoty počtu zemřelých. Rostoucí trend počtu zemřelých se opět předpokládá po roce 2060. Vzhledem k předpokládanému snížení porodnosti a růstu počtu zemřelých se očekává klesající trend vývoje hodnoty přirozeného přírůstku. Dle výpočtů uvedených v tabulce č. 12 budou hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku v Pardubickém kraji od roku 2014 nabývat záporných hodnot. V ČR však budou hodnoty hrubé míry přírůstkovosti na začátku projekčního období dosahovat kladných hodnot. Do roku 2018 se předpokládá, že bude počet narozených vyšší než počet zemřelých. Po zmíněném roce 2018 bude vyšší počet zemřelých, proto se bude jednat úbytek přirozenou měnou, který bude přetrvávat do konce projekčního období (ČSÚ, Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065, 2009). Důsledkem stále se snižujícího přirozeného přírůstku je stárnutí populace. Ke konci projekčního období bude až třetina obyvatel starší 65 let. Podíl osob v této věkové kategorii se více jak zdvojnásobí. Předpokládaná hodnota indexu stáří (více o indexu stáří v kapitole č. 2.9.4 Obyvatelstvo a sídla, str. 32) v roce 2065 v ČR je 244 (v Pardubickém kraji byla jeho hodnota v roce 2011 pouze 110).

4.5 Přirozený přírůstek v okresech Pardubického kraje V následujících kapitolách je provedena analýza přirozeného přírůstku v okresech Pardubice, Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Po jednotlivých okresních analýzách vývoje

48

hrubé míry přirozeného přírůstku v letech 2001 – 2011 následují predikce vývoje tohoto ukazatele do roku 2015.

4.5.1 Přirozený přírůstek v okrese Pardubice V tabulce č. 13 jsou uvedeny absolutní počty narozených a zemřelých osob v okrese Pardubice v letech 2001 – 2011. Dále je zde vypočítán přirozený přírůstek. Tab. 13: Počty živě narozených, zemřelých a přirozený přírůstek (PP) v okrese Pardubice v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Živě narození

1 299

1 375

1 404

1 472

1 465

1 638

1 836

1 872

1 880

1 856

1 758

Zemřelí

1 612

1 637

1 676

1 592

1 648

1 694

1 577

1 667

1 584

1 653

1 714

PP

-313

-262

-272

-120

-183

-56

259

205

296

203

44

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Jelikož nejsou absolutní počty přirozeného přírůstku vypovídající, jsou v následující tabulce č. 14 uvedeny hrubé míry přirozeného přírůstku. Tab. 14: Hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Pardubice v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Hmpp

-1,95

-1,63

-1,70

-0,75

-1,14

-0,35

1,59

1,24

1,77

1,21

0,26

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

V první polovině sledovaného období se hrubá míra přirozeného přírůstku v pardubickém okrese pohybovala v záporných hodnotách a jednalo se tak o úbytek přirozenou měnou. Kladných hodnot tento ukazatel nabýval až od roku 2007. Nejvyšší hodnota hrubé míry přirozeného přírůstku byla zaznamenána v roce 2009. Od toho roku se její hodnota snižuje, avšak stále nabývá kladných hodnot. Jelikož jsou Pardubice krajským městem, lze zde nalézt více pracovních příležitostí než v ostatních městech kraje. Z tohoto důvodu převažovalo ve sledovaném období v okrese Pardubice kladné migrační saldo - počet přistěhovalých byl vyšší než počet vystěhovalých (viz tabulka č. 15).

49

Tab. 15: Počet přistěhovalých, vystěhovalých a migrační saldo v okrese Pardubice v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Přistěhovalí

1 584

2 095

1 919

2 025

2 773

3 068

4 188

4 447

2 776

2 747

2 290

Vystěhovalí

1 445

2 034

2 299

1 836

1 639

1 766

2 370

2 059

2 110

1 985

1 938

139

61

-380

189

1 134

1 302

1 818

2 388

666

762

352

Migrační saldo

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Přírůstek stěhováním (tj. přepočítané migrační saldo na střední stav obyvatelstva) je uveden v tabulce č. 16. Spolu s přírůstkem stěhováním je zde pro srovnání uveden i přirozený přírůstek a následně i přírůstek celkový. Tab. 16: Přírůstek stěhováním, přirozený přírůstek a celkový přírůstek (v ‰) v okrese Pardubice v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Přírůstek stěhováním

0,87

0,38

-2,37

1,18

7,09

8,07

11,19

14,42

3,99

4,54

2,10

Přirozený přírůstek

-1,95

-1,63

-1,70

-0,75

-1,14

-0,35

1,59

1,24

1,77

1,21

0,26

Celkový přírůstek

-1,08

-1,25

-4,07

0,43

5,95

7,72

12,78

15,66

5,76

5,75

2,36

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

Z tabulky č. 16 je patrné, že k růstu počtu obyvatel dochází především díky přírůstku stěhováním, který je důsledkem vyššího počtu pracovních příležitostí v krajském městě. Až do roku 2006 docházelo k úbytku obyvatelstva přirozenou měnou, ale právě díky zmíněnému přírůstku stěhováním dosahoval celkový přírůstek již od roku 2004 kladných hodnot. Pro predikci vývoje hrubé míry přirozeného přírůstku v letech 2012 – 2015 byla zvolena parabolická trendová funkce. Parametry funkce jsou: b0 = 0,235, b1 = 0,359, b2 = -0,037. Rovnice má tvar Tt = 0,235 + 0,359t – 0,037t2. Při stávajícím trendu by hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku byly následující: Tab. 17: Očekávané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Pardubice v letech 2012 - 2015 Rok

2012 2013 2014 2015

Očekávaná hmpp

1,06

0,94

0,74

0,47

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

50

I přesto, že se očekávané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku snižují, pohybují se do roku 2015 v kladných hodnotách. Tato skutečnost, jak bude dále zmíněno, je zaznamenána pouze u okresu Pardubice a Ústí nad Orlicí. Křivku hrubé míry přirozeného přírůstku a parabolický trend lze pozorovat na obr. č. 11.

Obr. 11: Predikce vývoje hrubé míry přirozeného přírůstku v okrese Pardubice do roku 2015 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

4.5.2 Přirozený přírůstek v okrese Ústí nad Orlicí Okres Ústí nad Orlicí má mezi okresy Pardubického kraje druhý nejvyšší počet obyvatel a současně i druhou největší hustotu zalidnění – 110 obyvatel na km2 (ČSÚ, Okres Ústí nad Orlicí, 2013). V tabulce č. 18 jsou uvedeny absolutní počty narozených, zemřelých a přirozený přírůstek v letech 2001 – 2011.

51

Tab. 18: Počty živě narozených, zemřelých a přirozený přírůstek (PP) v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Živě narození

1 329

1 358

1 322

1 380

1 416

1 515

1 554

1 588

1 561

1 596

1 440

Zemřelí

1 257

1 374

1 377

1 342

1 348

1 305

1 379

1 306

1 341

1 370

1 388

72

-16

-55

38

68

210

175

282

220

226

52

PP

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

V tabulce č. 19 jsou uvedený hrubé míry přirozeného přírůstku. Tab. 19: Hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Hmpp

0,52

-0,12

-0,40

0,28

0,49

1,52

1,26

2,03

1,58

1,62

0,37

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

Okres Ústí nad Orlicí je jediným okresem Pardubického kraje, ve kterém po celé sledované období převažovaly kladné hodnoty míry přírůstkovosti. Jak je vidět v tabulce č. 19, k úbytku přirozenou měnou došlo pouze v letech 2002 a 2003. I přesto, že se míra přírůstkovosti od roku 2008 snižuje, stále zůstává v kladných hodnotách. Pokud jde o přírůstek stěhováním v okrese Ústí nad Orlicí, ve sledovaném období dosahoval tento ukazatel kladných i záporných hodnot, avšak ve většině let převažovaly hodnoty záporné, tj. úbytek stěhováním (viz tab. č. 20). Tab. 20: Míry přírůstku stěhováním (v ‰) v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Přírůstek stěhováním

-3,89

-0,44

-0,02

-0,20

-1,02

0,23

6,10

1,73

-2,87

-2,25

-0,57

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

Díky převaze kladných přirozených přírůstků ve sledovaných letech by se dal předpokládat růst počtu obyvatel. K tomu ovšem z důvodu záporných přírůstků stěhováním nedocházelo. Celkový přírůstek obyvatel okresu Ústí nad Orlicí je uveden v tabulce č. 21.

52

Tab. 21: Míry celkového přírůstku (v ‰) v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Celkový přírůstek

-3,37

-0,56

-0,42

0,08

-0,53

1,75

7,36

3,76

-1,29

-0,63

-0,20

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

V letech 2012 – 2015 jsou očekávány kladné hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku. Pro predikci konkrétních hodnot byl využit parabolický trend. Parametry trendové funkce mají tvary: b0 = 1,107, b1 = 0,149, b2 = -0,028. Tvar funkce je vyjádřen rovnicí Tt = 1,107 + 0,149 t – 0,028t2. Křivku hrubé míry přírůstkovosti lze spolu s parabolickým trendem sledovat na obrázku č. 12. Předpokládané hodnoty tohoto ukazatele do roku 2015 jsou uvedeny v tabulce č. 22.

Obr. 12: Predikce vývoje hrubé míry přirozeného přírůstku v okrese Ústí nad Orlicí do roku 2015 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování) Tab. 22: Očekávané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2012 - 2015 Rok

2012 2013 2014 2015

Očekávaná hmpp

0,99

0,78

0,51

0,18

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

53

4.5.3 Přirozený přírůstek v okrese Svitavy Okres Svitavy je díky své rozloze 1 379 km2 největším okresem Pardubického kraje, avšak jelikož je zde nejnižší hustota osídlení - pouze 76 obyvatel na km2, je tento okres populačně druhým nejmenším okresem (ČSÚ, Okres Svitavy, 2013). V tabulce č. 23 jsou uvedeny absolutní počty živě narozených, zemřelých. Dále je zde uveden přirozený přírůstek, který je v následující tabulce č. 24 přepočítán na hrubou míru přirozeného přírůstku. Tab. 23: Počty živě narozených, zemřelých a přirozený přírůstek (PP) v okrese Svitavy v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

911

997

982

990

1 009

1 072

1 193

1 152

1 126

1 158

1 067

Zemřelí

1 077

1 072

1 152

1 137

1 069

1 099

1 039

1 065

1 024

1 054

1 157

PP

-166

-75

-170

-147

-60

-27

154

87

102

104

-90

Živě narození

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování) Tab. 24: Hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Svitavy v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Hmpp

-1,58

-0,71

-1,62

-1,40

-0,57

-0,26

1,47

0,83

0,97

0,99

-0,86

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

Z obou tabulek je zřejmé, že ve většině let sledovaného období byl vyšší počet zemřelých než narozených a z tohoto důvodu převažují záporné hodnoty míry přírůstkovosti. Nejnižší hodnota byla zaznamenána v roce 2003. Od roku 2004 se míra přírůstkovosti zvyšovala. Tento růst přetrvával až do roku 2010, výjimkou je pouze rok 2008, kdy došlo k poklesu. V posledním sledovaném roce 2011 došlo k výraznému snížení. Okres Svitavy je okresem, který má dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v kraji (ČSÚ, Okres Svitavy, 2013). Tato skutečnost může být příčinou vyššího počtu vystěhovalých než přistěhovalých ve většině let sledovaného období (viz tabulka č. 25).

54

Tab. 25: Počet přistěhovalých, vystěhovalých a míry přírůstku stěhováním (v ‰) v okrese Svitavy v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Přistěhovalí

812

1 019

1 184

1 148

1 039

1 191

1 253

1 157

1 132

959

920

Vystěhovalí

986

1 078

1 166

1 186

1 084

1 135

1 237

1 066

960

1 062

943

Přírůstek stěhováním

-1,65

-0,56

0,17

-0,36

-0,43

0,54

0,15

0,87

1,64

-0,98

-0,22

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

k častějšímu

Vzhledem

výskytu

záporných

hodnot

přírůstku

stěhováním

a přirozeného přírůstku, převažuje v okrese Svitavy i záporný celkový přírůstek (viz tabulka č. 26). Tab. 26: Míry celkového přírůstku (v ‰) v okrese Svitavy v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Celkový přírůstek

-3,23

-1,27

-1,45

-1,76

-1,00

0,28

1,62

1,70

2,61

0,01

-1,08

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

Svitavský okres je okresem, který má nejnižší průměrný celkový přírůstek. Jeho průměrná hodnota v letech 2001 – 2011 je -0,33 ‰. Tato skutečnost je způsobena převažujícím záporným přirozeným přírůstkem i přírůstkem stěhováním. Jak již bylo zmíněno, záporný přírůstek stěhováním je důsledkem vysoké nezaměstnanosti v okrese. I přesto, že se nezaměstnanost od roku 2010 snižuje (v roce 2010 byla zaznamenána hodnota 12,97 %, v roce 2012 klesla na 11,53 %), má svitavský okres dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v celém Pardubickém kraji (ČSÚ, Okres Svitavy, 2013). Z tabulky č. 24 je zřejmé, že od roku 2007 hrubá míra přirozeného přírůstku klesá. V letech 2009 – 2010 sice došlo k růstu, avšak růst byl pouze minimální, proto se dá očekávat, že bude do roku 2015 dále klesat. Pro predikci vývoje do roku 2015 byl zvolen parabolický trend. Parametry trendové funkce mají tvary: b0 = 0,175, b1 = 0,224, b2 = -0,042. Rovnice má následující tvar: Tt = 0,175 + 0,224t – 0,042t2. Předpokládané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku v letech 2012 – 2015, které jsou uvedeny v tabulce č. 27, lze dále sledovat na obr. č. 13.

55

Tab. 27: Očekávané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Svitavy v letech 2012 - 2015 Rok

2012

2013

2014

2015

Očekávaná hmpp

0,01

-0,32 -0,72 -1,21

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

Obr. 13: Predikce vývoje hrubé míry přirozeného přírůstku v okrese Svitavy do roku 2015 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

4.5.4 Přirozený přírůstek v okrese Chrudim Okres Chrudim je díky své rozloze 993 km2 druhým nejmenším okresem. K 1. 1. 2012 žilo na území okresu 104 206 osob, což je nejnižší počet obyvatel za všechny okresy Pardubického kraje (ČSÚ, Okres Chrudim, 2013). Vývoj počtu živě narozených a zemřelých v letech 2001 – 2011 je spolu s přirozeným přírůstkem uveden v tabulce č. 28. Tab. 28: Počty živě narozených, zemřelých a přirozený přírůstek (PP) v okrese Chrudim v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

927

923

937

979

1 019

1 023

1 126

1 140

1 077

1 111

1 047

Zemřelí

1 107

1 147

1 149

1 137

1 103

1 066

1 139

1 049

1 054

1 243

1 106

PP

-180

-224

-212

-158

-84

-43

-13

91

23

-132

-59

Živě narození

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

56

Pro větší srovnatelnost byl přirozený přírůstek přepočítán na hrubou míru přírůstkovosti. Konkrétní hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 29. Tab. 29: Hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Chrudim v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Hmpp

-1,73

-2,16

-2,05

-1,53

-0,81

-0,42

-0,13

0,87

0,22

-1,26

-0,57

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

Jak lze vidět v tabulce č. 29, kromě let 2008 a 2009 byl vyšší počet zemřelých než narozených a jednalo se tak o úbytek přirozenou měnou. Přesto, že byl kladný přirozený přírůstek zaznamenán pouze ve dvou letech sledovaného období 2008, 2009), celkový počet obyvatel se zvyšoval již od roku 2006. Dělo se tak díky přírůstku stěhováním, který kromě roku 2002 a 2011 dosahoval kladných hodnot. Zmíněný přírůstek stěhováním a celkový přírůstek lze sledovat v tabulce č. 30. Pro srovnání je zde uveden i přirozený přírůstek. Tab. 30: Přírůstek stěhováním, přirozený přírůstek a celkový přírůstek (v ‰) v okrese Chrudim v letech 2001 - 2011 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Přírůstek stěhováním

0,71

-0,07

0,25

0,60

0,48

2,45

3,83

3,84

0,62

0,84

-0,43

Přirozený přírůstek

-1,73

-2,16

-2,05

-1,53

-0,81

-0,42

-0,13

0,87

0,22

-1,26

-0,57

Celkový přírůstek

-1,02

-2,23

-1,80

-0,93

-0,33

2,03

3,70

4,71

0,84

-0,42

-1,00

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

Okres Chrudim je jediným okresem v Pardubickém kraji, ve kterém jsou všechny vyrovnané hodnoty, vypočítané podle parabolického trendu, záporné (viz obr. č. 14).

57

Obr. 14: Predikce vývoje hrubé míry přirozeného přírůstku v okrese Chrudim do roku 2015 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Parametry trendové funkce mají tvary: b0 = -0,444, b1 = 0,197, b2 = -0,043. Rovnice má následující tvar: Tt = -0,444 + 0,197t – 0,043t2. Předpokládané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku v letech 2012 – 2015, které jsou uvedeny v tabulce č. 31. Tab. 31: Očekávané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Chrudim v letech 2012 - 2015 Rok

2012

2013

2014

2015

Očekávaná hmpp

-0,81

-1,17 -1,62 -2,15

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty)

4.5.5 Meziokresní srovnání Jak je patrné z předchozích kapitol, ve všech okresech jsou predikovány snižující se hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku, avšak vývoj v jednotlivých okresech Pardubického kraje se liší. Během let 2001 – 2011 převažovaly v pardubickém okrese a v okrese Ústí nad Orlicí kladné skutečné hodnoty přirozeného přírůstku a současně i kladné vyrovnané hodnoty. V okrese Pardubice dosahovaly vyrovnané hodnoty kladných hodnot od roku 2006. Maxima dosáhly v roce 2011 a od tohoto roku se dále snižovaly, avšak až do roku 2015 se stále pohybují nad nulovou hodnotou. 58

Vyrovnané hodnoty míry přirozené přírůstkovosti okresu Ústí nad Orlicí dosahovaly kladných hodnot již od roku 2002. Nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 2009, poté se začaly vyrovnané hodnoty snižovat. Do roku 2015 jsou stále kladné, avšak v roce 2015 se výrazně přibližují nulové hodnotě. Okres Ústí nad Orlicí je jediným okresem kraje, jehož průměrný přirozený přírůstek dosahuje kladné hodnoty (0,83 ‰). Tento okres je zároveň okresem s nejnižším průměrným přírůstkem stěhováním (-0,29 ‰). V případě pardubického okresu je hlavním důvodem kladných hodnot míry přirozeného přírůstku samotné krajské město. V Pardubicích je vyšší počet pracovních příležitostí, proto je téměř ve všech letech sledovaného období kladný přírůstek stěhováním. Do Pardubic se stěhují zejména ekonomicky aktivní lidé v nižším věku, kteří zde následně zakládají rodiny. Z tohoto důvodu souvisí s vyšším počtem přistěhovalých lidí i zmíněný vyšší přirozený přírůstek. Mezi ostatními okresy Pardubického kraje má okres Pardubice díky zmíněnému vysokému přírůstku stěhováním nejvyšší průměrný celkový přírůstek (4,55 ‰). Okresy Svitavy a Chrudim jsou okresy, ve kterých ve sledovaném období převažovaly záporné hodnoty přirozeného přírůstku a jednalo se tak o úbytek přirozenou měnou. Svitavský okres je dlouhodobě spojován s nejvyšší nezaměstnaností v kraji. Z tohoto důvodu je zde průměrný přírůstek stěhováním záporný (-0,08 ‰). Vzhledem k této skutečnosti je i průměrný přírůstek přirozenou měnou záporný (-0,25 ‰). Okres Svitavy je jediným okresem, jehož celkový průměrný přírůstek je záporný (-0,3 ‰) Poslední analyzovaný okres Chrudim je jediným okresem, ve kterém jsou všechny vyrovnané hodnoty míry přírůstkovosti záporné. Skutečné hodnoty nabyly kladných hodnot pouze v letech 2008 a 2009. I přes výrazný úbytek přirozenou měnou je celkový průměrný přírůstek kladný. Příčinou je kladné migrační saldo, tj. vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých. Důvodem vyššího počtu přistěhovalých může být poloha okresu. Okres Chrudim sousedí s pardubickým okresem. Samotné město Chrudim je od Pardubic

59

vzdáleno pouze 12 km, z čehož vyplývá, že i lidé, kteří se stěhují se za prací do Pardubic, mohou bydlet v okrese Chrudim a zvyšovat tak jeho přírůstek stěhováním.

60

5

SHRNUTÍ A DISKUZE VÝSLEDKŮ Pardubický kraj je pátým nejmenším krajem České republiky. K 31. 12. 2012 zde žilo

516 440 osob. Během let 2001 – 2011 došlo ke snížení počtu obyvatel s nejvyšším ukončeným základním a středním odborným vzděláním. Zvýšil se naopak podíl osob s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Příčinou může být rozvoj Univerzity Pardubice a vznik čtyř nových fakult. Mezi lety 2001 – 2011 výrazně poklesla příslušnost obyvatel k církvím. Nejhojněji zastoupená je církev římskokatolická, avšak zatímco v roce 2001 se k ní přihlásilo 26,3 %, v roce 2011 to bylo pouze 9,8 %. Ve vývoji sňatků a rozvodů nebyly zaznamenány výraznější výkyvy. V průběhu sledovaného období se zvýšil průměrný věk při prvním sňatku i při prvním rozvodu. V roce 2001 byl průměrný věk nevěsty 27,3 let a ženicha 29,9 let, v roce 2011 narostl na 31,5 let u nevěsty a 34,6 let u ženicha. V Pardubickém kraji převažovalo ve většině sledovaných let kladné migrační saldo, tj. byl vyšší počet přistěhovalých osob než vystěhovalých. Nejvyšší hodnota migračního salda byla zaznamenána v roce 2008. V roce 2009 došlo k prudkému poklesu, který přetrvával po zbytek sledovaného období, avšak nadále zůstává v kladných hodnotách. K 31. 12. 2011 bylo z celkového počtu obyvatel 15 % v předproduktivním věku (tj. 0 - 14 let), 69 % v produktivním věku (15 - 64 let) a 16 % ve věku poproduktivním (65 a více let). Stejně jako celá Českou republiku je i obyvatelstvo Pardubického kraje postiženo stárnutím populace. Zvyšuje se nejenom průměrný věk, ale také index stáří. Během let 2001 – 2011 se průměrný věk zvýšil z 38,7 let na 41 let. Zatímco v roce 2001 byla hodnota indexu stáří 85,1, v roce 2011 narostla na 110. Se stárnutím populace kraje souvisí i problematika porodnosti, úmrtnosti a přirozeného přírůstku. V první polovině sledovaného období (2001 – 2005) byla zaznamenána vyšší úmrtnost než ve druhé polovině zkoumaného období (2006 – 2011). Příčinou je vymírání

61

silných poválečných ročníků narozených mezi lety 1920 – 1923. Následné snížení úmrtnosti je důsledkem zkvalitňování zdravotní péče a zvyšování naděje dožití. Ve všech sledovaných letech byla vyšší hrubá míra úmrtnosti mužů. Zatímco průměrná hrubá míra úmrtnosti žen byla 9,91 ‰, průměrná hrubá míra úmrtnosti mužů byla 10,45 ‰.

Obr. 15: Srovnání vývoje míry porodnosti a úmrtnosti v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Zatímco úmrtnost byla na počátku sledovaného období vyšší a postupně klesala, porodnost se vyvíjela zcela naopak (viz obr. 15). Hrubá míra porodnosti byla v prvním sledovaném roce 2001 8,79 ‰. Od tohoto roku se dále zvyšovala, prudší růst nastal po roce 2005. Od roku 2007 došlo ke snížení hrubé míry porodnosti, avšak tento pokles byl pouze nepatrný. K výraznějšímu poklesu došlo po roce 2010. Průměrná hrubá míra porodnosti za roky 2001 – 2011 byla 10,13 ‰, průměrná hrubá míra úmrtnosti byla ve stejných letech 10,18 ‰. Vývoj v České republice byl obdobný (viz obr. č. 16). Stejně jako v Pardubickém kraji byla i v České republice v první polovině sledovaného období (2001 – 2005) vyšší míra úmrtnosti než míra porodnosti. Po roce 2006 došlo k růstu hrubé míry porodnosti a až do konce období byla vyšší než míra úmrtnosti. Průměrná hrubá míra porodnosti 62

v letech 2001 – 2011 na území ČR byla 10,23 ‰. Průměrná hrubá míra úmrtnosti byla ve stejných letech 10,36 ‰.

Obr. 16: Srovnání vývoje míry porodnosti a úmrtnosti v České republice v letech 2001 – 2011 (zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Vyšší počet narozených osob po roce 2005 byl způsoben důsledky populační státní politiky v 70. letech 20. století. V této době byly poskytovány levné novomanželské půjčky, byla prodloužena mateřská dovolená a k dispozici bylo také výhodné nové bydlení. Došlo tak k růstu populace a tyto silné ročníky jsou podle jména tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka nazývány tzv. „Husákovými dětmi“. V návaznosti na „Husákovy děti“ se v 90. letech 20. století očekávala druhá vlna zvýšení porodnosti. Jelikož ale v roce 1989 došlo ke změně politického režimu, změnil se výrazně životní styl a objevily se nové možnosti seberealizace. Rodičovství ztratilo prioritu a bylo odsunuto na pozdější dobu. Ke zvýšení porodnosti, původně očekávanému v 90. letech 20. století, tak došlo až po roce 2005. Vedlejším efektem této skutečnosti je i zvýšení průměrného věku prvorodiček. Zatímco v 70. letech minulého století převažovaly prvorodičky ve věku 20 – 24 let, po roce 2005 bylo nejvíce prvorodiček ve věku 25 – 29 let a dále i ve věku 30 – 34 let. Hrubá míra přirozeného přírůstku dosahovala v první polovině sledované období záporných hodnot. Důvodem je nízká porodnost a současně vysoká úmrtnost způsobená již zmíněným vymíráním silných poválečných ročníků. Ve druhé polovině zkoumaného

63

období došlo díky zkvalitňování zdravotní péče a zvyšovaní naděje dožití ke snížení úmrtnosti. Současně se vzhledem k silné generaci „Husákových dětí“, událostem v roce 1989 a odsunu rodičovství v 90. letech ve 20. století zvýšila porodnost. Důsledkem je kladný přírůstek přirozenou měnou ve druhé polovině sledovaného období. Od

roku

2008

přirozený

přírůstek

klesá.

Snižující

se

hodnoty

jsou

očekávány i v následujících letech. Pro predikci konkrétních hodnot do roku 2015 byl využit parabolický trend. Vyrovnané hodnoty v letech 2012 a 2013 jsou sice kladné, avšak

stále

se

snižují.

Od

roku

2014

jsou

predikované

hodnoty

záporné

(více v tab. č. 12, str. 49). Predikce pro jednotlivé okresy kraje je obdobná jako pro samotný Pardubický kraj. Pro predikci konkrétních hodnot hrubé míry přirozeného přírůstku do roku 2015 byl ve všech okresech kraje využit parabolický trend. I přesto, že byly u všech okresů zaznamenány snižující se vyrovnané hodnoty míry přírůstkovosti, u okresů Pardubice a Ústí nad Orlicí jsou do roku 2015 kladné. U zbývajících okresů Svitavy a Chrudim jsou předpokládané hodnoty záporné. Z této skutečnosti je patrné, že i v rámci kraje lze najít rozdíly ve vývoji. Příčinou odlišností může být poloha okresu, pracovní příležitosti či věková struktura daného okresu.

64

6

ZÁVĚR Tématem bakalářské práce byla analýza přirozeného přírůstku v Pardubickém kraji

v letech 2001 – 2011. Byla analyzována porodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek a následně byla provedena predikce vývoje tohoto ukazatele do roku 2015. Práce byla rozdělena na dvě části. V teoretické části byla zpracována odborná literatura týkající se demografie, její historie, disciplín a ukazatelů. Popsány byly také demografické procesy, které byly následně zkoumány v praktické části práce. Jednalo se o úmrtnost, porodnost a přirozený přírůstek. Další kapitoly teoretické části byly zaměřeny na časové řady a problematiku trendových funkcí. V úvodu praktické části bylo vymezeno území Pardubického kraje. Byly zde popsány fyzicko-geografické a socioekonomické podmínky. Následující kapitola byla věnována demografické charakteristice kraje. Klíčovou části práce byla analýza porodnosti a úmrtnosti ve sledovaném období 2001 – 2011, na kterou navázala analýza přirozeného přírůstku v Pardubickém kraji i v jednotlivých okresech. Predikce vývoje do roku 2015, pro kterou byl zvolen parabolický trend, ukázala, že bude vyšší počet zemřelých osob než narozených a přirozený přírůstek tak bude záporný. Důsledkem této skutečnosti je stárnutí populace. Zvyšující se podíl seniorů a snižující se podíl dětí se dotýká všech sfér sociálního a ekonomické vývoje společnosti. Největší hrozbou spojenou se změnou věkové struktury je obava z udržitelnosti financování důchodového systému, z růstu nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči a z nedostatku pracovních sil na trhu práce.

65

7

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Literární zdroje HINDLS, Richard, Stanislava HRONOVÁ a Ilja NOVÁK. Metody statistické analýzy pro ekonomy. 2. přeprac. vyd. Praha: Management Press, 2000, 259 s. ISBN 80-726-013-9. HINDLS, Richard, Stanislava HRONOVÁ a SEGER, Jan. Statistika pro ekonomy. 3. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, 415 s. ISBN 80-864-1934-7. KALIBOVÁ, Květa. Úvod do demografie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 52 s. ISBN 80246-0222-9. KALIBOVÁ, Květa, Zdeněk PAVLÍK a Alena VODÁKOVÁ. Demografie nejen pro demografy. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, 128 s. ISBN 80-858-5030-3. KLÍMEK, Petr. Aplikovaná statistika pro ekonomy. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2003, 234 s. ISBN 80-731-8148-7. KLUFOVÁ, Renata a Zuzana POLÁKOVÁ. Demografické metody a analýzy: demografie české a slovenské populace. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 306 s. ISBN 978-807-3575-465. KNAUSOVÁ, Ivana. Základy demografie I. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, 69 s. Texty k distančnímu vzdělávání v rámci kombinovaného studia. ISBN 978-80-244-2171-1. KOSCHIN, Felix. Demografie poprvé. 2. přeprac. vyd. V Praze: Oeconomica, 2005, 122 s. ISBN 80-245-0859-1. KOZÁK, Josef a Jan NĚMEČEK. Atlas půd České republiky. 2., upr. vyd. Praha: ČZU Praha, 2009, 150 s. ISBN 978-802-1320-086. KROPÁČ, Jiří. Statistika B: jednorozměrné a dvourozměrné datové soubory, regresní analýza, časové řady. 1. vyd. Brno: Jiří Kropáč, 2007, v, 149 s. ISBN 80-214-3295-0. LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. 1. vyd. Praha: ACR Alfa, 2004, 287 s. ISBN 80864-0812-4.

66

LANGHAMROVÁ, Jitka a Eva KAČEROVÁ. Základy demografie: (příručka ke cvičením). 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2005, 71 s. ISBN 80-245-0962-8. MUŽÁKOVÁ, Karina. Demografie: (úvod do problematiky). 1. vyd. Brno: Vysoká škola Karla Engliše, 2011, 91 s. ISBN 978-80-86710-24-2. PODHORSKÝ, Marek. Pardubický kraj. 2. vyd. Praha: Freytag, 2008, 191 s., ISBN 97880-7445-008-2. ROUBÍČEK, Vladimír. Úvod do demografie. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1997, 348 s. ISBN 80-859-6343-4. SCHOLZOVÁ, Lena. Základy demografie. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1996, 76 s. ISBN 80-704-0194-X. ŠOTKOVSKÝ, Ivan. Úvod do studia demografie. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 1996, 158 s. ISBN 80-707-8327-3. VYSTOUPIL, Jiří a Zdeňka TARABOVÁ. Základy demografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 150 s. ISBN 80-210-3617-6. ZAPLETAL, Josef. Úvod do analýzy ekonomických časových řad. 1.vyd. Brno: PC-DIR Real, 2000, 112 s. ISBN 80-214-1719-6.

Internetové zdroje ArcČR 500. ARCDATA PRAHA: Geografické informační systémy [online]. 2012 [cit. 201303-06]. Dostupné z: Časové řady. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: Demografické procesy. Demografický informační portál [online]. 2010 [cit. 2013-01-24]. Dostupné z: Demografické ročenky. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:

67

Demografický vývoj ČR. Ekonomický portál [online]. 2004 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: HANČLOVÁ, Jana a Lubor TVRDÝ. Úvod do analýzy časových řad [online]. Ostrava, 2003 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: Charakteristika Pardubického kraje. Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2011 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z:< http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristikapardubickeho-kraje-7262.html> Charakteristika Pardubického kraje. In: Statistická ročenka Pardubického kraje 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: Krátce o historii. Univerzita Pardubice [online]. 2012 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: Národní koncepce rodinné politiky. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2005 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: Nejnovější data o kraji. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: Obce Pardubického kraje. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: Obyvatelstvo. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: Obyvatelstvo podle náboženské víry podle krajů. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z:

68

Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 201304-23]. Dostupné z: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání podle krajů. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: Okres Chrudim. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: Okres Svitavy. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: Okres Ústí nad Orlicí. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: < http://www.pardubice.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/okres_usti_nad_orlici> Okresy - Pardubický kraj. Regionální informační servis [online]. 2012 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: Populační vývoj Švédska. Demografický informační portál [online]. 2010 [cit. 2013-0124]. Dostupné z: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065. Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: Průmyslové zóny - Pardubický kraj. Regionální informační servis [online]. 2012 [cit. 201303-02]. Dostupné z: Přehledy z informačního systému o silniční a dálniční síti ČR. Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: Příručka demografické statistiky pro potřebu oblastních statistických orgánů. In: Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2013-01-22]. Dostupné z:

69

Příručka demografické statistiky pro potřebu oblastních statistických orgánů. In: Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - obyvatelstvo [online]. Praha: Český statistický úřad, 2003, 304 s.[cit. 2013-01-24]. ISBN 80-722-3915-5. Veřejná databáze ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: Věkové složení obyvatelstva Pardubického kraje v roce 2011. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Pardubického kraje v roce 2011 [online]. 2012 [cit. 2013-02-23]. ISBN 978-80-250-2218-4. Dostupné z: Zaměstnanost, nezaměstnanost. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: < http://www.pardubice.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xe>

70

8

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1: Poloha Pardubického kraje v rámci České republiky Obr. 2: Poloha Pardubického kraje a jeho členění na okresy Obr. 3: Procentuální zastoupení obyvatel s nejvyšším dokončeným vzděláním v letech 2001 a 2011 Obr. 4: Vývoj hrubé míry úmrtnosti mužů a žen v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 Obr. 5: Vývoj celkové hrubé míry úmrtnosti v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 Obr. 6: Počty živě narozených žen a mužů v Pardubickém kraji v letech 2001 - 2011 Obr. 7: Hrubá míra porodnosti v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 Obr. 8: Hrubé míry přirozeného přírůstku žen a mužů v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 Obr. 9: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 Obr. 10: Predikce vývoje hrubé míry přirozeného přírůstku v Pardubickém kraji do roku 2015 Obr. 11: Predikce vývoje hrubé míry přirozeného přírůstku v okrese Pardubice do roku 2015 Obr. 12: Predikce vývoje hrubé míry přirozeného přírůstku v okrese Ústí nad Orlicí do roku 2015 Obr. 13: Predikce vývoje hrubé míry přirozeného přírůstku v okrese Svitavy do roku 2015 Obr. 14: Predikce vývoje hrubé míry přirozeného přírůstku v okrese Chrudim do roku 2015 Obr. 15: Srovnání vývoje míry porodnosti a úmrtnosti v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 Obr. 16: Srovnání vývoje míry porodnosti a úmrtnosti v České republice v letech 2001 – 2011

71

9

SEZNAM TABULEK

Tab. 1: Struktura obyvatelstva podle nejvyššího dosaženého vzdělání v letech 2001 a 2011 Tab. 2: Náboženské vyznání obyvatel Pardubického kraje v letech 2001 a 2011 Tab. 3: Národností složení Pardubického kraje v letech 2001 a 2011 Tab. 4: Počet sňatků a rozvodů v letech 2001 - 2011 Tab. 5: Migrační saldo v letech 2001 - 2011 Tab. 6: Počet zemřelých osob v letech 2001 – 2011 Tab. 7: Hrubé míry úmrtnosti hmú (v ‰) v letech 2001 – 2011 Tab. 8: Počet živě narozených obyvatel v letech 2001 – 2011 Tab. 9: Hrubá míra porodnosti hmp (v ‰) v letech 2001 - 2011 Tab. 10: Přirozené přírůstky žen, mužů a celkový přirozený přírůstek (PP) v letech 2001 - 2011 Tab. 11: Hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v letech 2001 – 2011 Tab. 12: Očekávané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v letech 2012 - 2015 Tab. 13: Počty živě narozených, zemřelých a přirozený přírůstek (PP) v okrese Pardubice v letech 2001 - 2011 Tab. 14: Hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Pardubice v letech 2001 - 2011 Tab. 15: Počet přistěhovalých, vystěhovalých a migrační saldo v okrese Pardubice v letech 2001 - 2011 Tab. 16: Přírůstek stěhováním, přirozený přírůstek a celkový přírůstek (v ‰) v okrese Pardubice v letech 2001 - 2011 Tab. 17: Očekávané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Pardubice v letech 2012 - 2015 Tab. 18: Počty živě narozených, zemřelých a přirozený přírůstek (PP) v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2001 - 2011

72

Tab. 19: Hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2001 - 2011 Tab. 20: Míry přírůstku stěhováním (v ‰) v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2001 - 2011 Tab. 21: Míry celkového přírůstku (v ‰) v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2001 - 2011 Tab. 22: Očekávané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2012 - 2015 Tab. 23: Počty živě narozených, zemřelých a přirozený přírůstek (PP) v okrese Svitavy v letech 2001 - 2011 Tab. 24: Hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Svitavy v letech 2001 - 2011 Tab. 25: Počet přistěhovalých, vystěhovalých a míry přírůstku stěhováním (v ‰) v okrese Svitavy v letech 2001 - 2011 Tab. 26: Míry celkového přírůstku (v ‰) v okrese Svitavy v letech 2001 - 2011 Tab. 27: Očekávané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Svitavy v letech 2012 - 2015 Tab. 28: Počty živě narozených, zemřelých a přirozený přírůstek (PP) v okrese Chrudim v letech 2001 - 2011 Tab. 29: Hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Chrudim v letech 2001 - 2011 Tab. 30: Přírůstek stěhováním, přirozený přírůstek a celkový přírůstek (v ‰) v okrese Chrudim v letech 2001 - 2011 Tab. 31: Očekávané hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku hmpp (v ‰) v okrese Chrudim v letech 2012 - 2015

73