MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Trh práce v okresech Třebíč a Znojmo – regionální srovnání

Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Mgr. Tomáš Krejčí

Ludmila Nováková Brno 2013

1

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Trh práce v okresech Třebíč a Znojmo – regionální srovnání vypracovala samostatně a použila jsem jen zdroje, které uvádím v seznamu použité literatury.

V Brně 18. května 2013

…………………………… vlastnoruční podpis 2

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mé práce Mgr. Tomáši Krejčímu za jeho odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi velmi pomohly při zpracování této bakalářské práce.

3

Anotace Předmětem bakalářské práce „Trh práce v okresech Třebíč a Znojmo“ je komparace trhu práce v okresech Znojmo (ležícím v Jihomoravském kraji) a Třebíč (z kraje Vysočina) zejména z hlediska vývoje nezaměstnanosti. V prvních kapitolách je uveden stručný teoretický základ se specifikací trhu práce a lidského kapitálu, dále jsou vysvětleny pojmy zaměstnanost a nezaměstnanost, druhy nezaměstnanosti, její náklady a přínosy. Další kapitoly jsou zaměřeny na vývoj trhu práce v daných regionech. Zejména se zabývají vývojem registrované míry nezaměstnanosti, počtem volných pracovních míst, počty uchazečů o zaměstnání, zaměstnaností dle odvětví národního hospodářství a popisují největší zaměstnavatele na daném území v jednotlivých letech sledovaného období. Tato území jsou srovnávána jak s vývojem situace v kraji, tak i v České republice. Klíčová slova Trh práce, Nezaměstnanost, okres Třebíč, okres Znojmo. Annotation The subject of the bachelor thesis "The labour market in the district of Třebíč and Znojmo" is a comparison of the labour market in districts of Znojmo (located in Jihomoravský Region) and Třebíč (from Vysočina Region) focused especially on progress of the unemployment. In the first part can be found a brief theoretical basis which describes the labour market and human capital and there are the terms of employment and unemployment expained. , the types of unemployment, its costs and benefits. Next parts of the thesis focus on the labour market developments in these regions. In particular, it deals with the registered unemployment rate, number of vacancies and the number of job applicants’ progress, employment by industry of the national economy and the largest employers in the regions in each year of the period. These districts are compared with the development of the situation in the region and so in the Czech Republic. Key words Labour market, unemployment, district of Třebíč, district of Znojmo. 4

OBSAH 1.

ÚVOD ........................................................................................................................................... 7

2.

CÍL PRÁCE ..................................................................................................................................... 8

3.

METODIKA ................................................................................................................................... 9

4.

LITERÁRNÍ ČÁST .......................................................................................................................... 12 4.1 TRH PRÁCE .......................................................................................................................................... 12 4.2 LIDSKÝ KAPITÁL .................................................................................................................................... 13 4.3 VZDĚLANOST A PRÁCE ........................................................................................................................... 14 4.4 EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO ...................................................................................................... 15 4.4.1 Zaměstnanost .......................................................................................................................... 15 4.4.2 Nezaměstnanost ...................................................................................................................... 15 4.5 NEZAMĚSTNANOST V ČR ....................................................................................................................... 16 4.6 TYPY NEZAMĚSTNANOSTI ....................................................................................................................... 17 4.6.1 Frikční nezaměstnanost ........................................................................................................... 17 4.6.2 Strukturální nezaměstnanost .................................................................................................. 17 4.6.3 Cyklická nezaměstnanost ........................................................................................................ 18 4.6.4 Sezonní nezaměstnanost ......................................................................................................... 18 4.7 PŘIROZENÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI....................................................................................................... 18 4.8 BEVERIDGEOVA KŘIVKA ......................................................................................................................... 19 4.9 NÁKLADY A PŘÍNOSY NEZAMĚSTNANOSTI .................................................................................................. 20 4.9.1 Náklady nezaměstnanosti ....................................................................................................... 20 4.9.2 Přínosy nezaměstnanosti ......................................................................................................... 21

5.

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................ 22 5.1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH 1991 - 2011 .................................................................................... 22 5.2 REGION .............................................................................................................................................. 23

5

5.2 OKRES TŘEBÍČ ..................................................................................................................................... 24 5.2.1 Nezaměstnanost ...................................................................................................................... 25 5.2.2 Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo ....................................................................... 27 5.2.3 Vyjíždějící do zaměstnání ........................................................................................................ 28 5.2.4 Odvětvová struktura hospodářství .......................................................................................... 29 5.2.5 Největší zaměstnavatelé v okresu Třebíč................................................................................. 30 5.3 OKRES ZNOJMO ................................................................................................................................... 31 5.3.1 Nezaměstnanost ...................................................................................................................... 32 5.3.2 Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo ....................................................................... 34 5.3.3 Vyjíždějící za prací ................................................................................................................... 35 5.3.4 Odvětvová struktura hospodářství .......................................................................................... 36 5.3.5 Největší zaměstnavatelé v okrese Znojmo .............................................................................. 38 5.4 REGIONÁLNÍ SROVNÁNÍ OKRESU TŘEBÍČ A ZNOJMO ..................................................................................... 40 6.

ZÁVĚR......................................................................................................................................... 42

7.

SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ ................................................................................................. 45 7.1 LITERÁRNÍ ZDROJE ................................................................................................................................ 45 7.2 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................................................ 47 7.3 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................................................................................... 52 7.3.1 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 52 7.3.2 Seznam grafů ........................................................................................................................... 52 7.3.3 Seznam obrázků ...................................................................................................................... 53 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................... 54

6

1. ÚVOD Trh práce je možné posuzovat z několika rozdílných hledisek. Ekonomická a sociální hlediska jsou jedna z nejdůležitějších pro jeho charakteristiku. Skoro každý člověk se v průběhu života musí začlenit do pracovního procesu, a to je skutečnost, která toto téma činí velice aktuální a diskutované. Vzhledem k tomu, že člověk stráví v práci přibližně dvě třetiny svého života, přikládá společnost tomuto tématu velký důraz. Z celkového pohledu je úspěšný trh práce hlavní hybnou sílou každého státu. Zájem o trh práce je projeven desítkami odborných studií, je často diskutované v mediích a nejedna politická strana, napříč politickým spektrem si toto téma vybírá jako hlavní bod své kampaně. S trhem práce je úzce spjata nezaměstnanost, která je v současné době problémem jak v České republice (zejména v některých jejích regionech), tak v Evropě a i na celém světě. Zejména dopady hospodářské krize v posledních letech zapříčinily závažnost tohoto problému a nutnost věnovat pozornost jeho řešení. Ztráta zaměstnání působí negativně jak na stát, tak na jedince samotného. Státu se zvyšují náklady na vyplácení sociálních dávek, jednotlivci se snižuje sociální status a může se zhoršit jeho zdravotní i psychický stav. I proto je trhu práce věnována značná pozornost, což se odráží v množství strategií a koncepcí, které jsou napříč zeměmi či regiony vytvářeny s cílem podpořit zaměstnanost obyvatelstva. To je i případ České republiky, kde Ministerstvo pro místní rozvoj mj. definovalo tzv. regiony se soustředěnou podporou státu. Jedním z typů těchto regionů jsou regiony, které jsou kvalifikovány jako hospodářsky slabé (ty jsou charakterizovány nízkou životní úrovní, nízkou hustotou osídlení a nadprůměrnou nezaměstnaností), kam spadají okresy Třebíč a Znojmo. Práce je rozvržena do dvou částí. V první jsou objasněny teoretické pojmy, jako je trh práce, nezaměstnanost, lidský kapitál atd. Druhá část práce se soustředí na okresy Třebíč a Znojmo. Zde je popsána obecná charakteristika území, vývoj nezaměstnanosti, počty pracovníků v různých odvětvových strukturách a největší zaměstnavatelé v okresech. Práce konfrontuje průmyslově-zemědělské okresy Třebíč a Znojmo, kde je dlouhodobě velmi vysoká nezaměstnanost, vysoký počet uchazečů na jedno volné pracovní místo a nedostatečná nabídka pracovních pozic. 7

2. CÍL PRÁCE Hlavní cíl práce je analyzovat situaci na trhu práce v okresech Třebíč a Znojmo a na základě analýzy formulovat doporučení ke zlepšení jejich situace v dané oblasti. Oba regiony jsou charakterizovány jako hospodářsky slabé a proto je práce zaměřena částečně na vývoj nezaměstnanosti. Porovnává hodnoty okresů s kraji, do kterých tyto okresy náleží, což je pro okres Třebíč kraj Vysočina a pro okres Znojmo Jihomoravský kraj, případně s celou Českou republikou. Práce se zabývá též strukturou zaměstnanosti v různých odvětvích národního hospodářství a hodnotí důležité zaměstnavatele působících v daných regionech z hlediska počtu zaměstnanců. Neméně důležité je srovnání vývoje počtu vyjíždějících do zaměstnání a počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Na závěr je provedena komparace obou regionů a vyhodnocena data.

8

3. METODIKA Bakalářská práce je postavena na komparativní (srovnávací) metodě, která spočívá v porovnávání prostorových a časových dat. Údaje za okres Třebíč a Znojmo jsou srovnávány s údaji za kraj a celou Českou republiku. V první části byla zpracována rešerše odborné literatury, která definovala základní pojmy týkající se trhu práce. Následně byla v praktické části sesbírána data, vyhodnocující situaci na trhu práce v číslech. Nejrozsáhlejší statistický materiál o této situaci u nás je uložen na Českém statistickém úřadu (ČSÚ). Z něhož jsou proto čerpána data nejvíce. Další využívané informace jsou získávány z Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), z portálu Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a 2011 (SLDB) a z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které provozuje ČSÚ od prosince 1992. Pro vyhodnocení situace na trhu práce byly použity různé ukazatele. Jak už bylo zmíněno, mezi nejdůležitější patří registrovaná míra nezaměstnanosti, počet uchazečů na jedno volné pracovní místo a struktura národního hospodářství v odvětví, která je vyjádřena indexem specializace. Výpočet registrované míry nezaměstnanosti zveřejňuje MPSV. Ministerstvo zjišťuje data podle metodiky ILO (International Labour Organization), pomocí výběrového šetření pracovních sil. Zde se za nezaměstnané považují všechny osoby patnáctileté a starší, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly dále uvedené podmínky: nebyly zaměstnané, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce a to nejpozději do čtrnácti dnů. Dalším způsobem zjišťování nezaměstnanosti (který dříve používalo MPSV) získáme tzv. míru registrované nezaměstnanosti. Registrovaní nezaměstnaní představují tu část nezaměstnaných, která pro aktivní hledání zaměstnání využívá služeb profesionálních organizací, ať již státních (úřady práce) nebo soukromých (zprostředkovatelny práce), (ČSÚ, [online]). Výpočet míry registrované nezaměstnanosti prošel vývojem. Metodika platná do 30. června 2004 (tzv. stará metodika) vyjadřuje podíl počtu registrovaných uchazečů na pracovní síle. Vzorec vypadal následovně: 9

MN 

U * 100 P

U – počet uchazečů o zaměstnání, kteří jsou registrováni na úřadu práce v okrese trvalého bydliště P – pracovní síla (počet pracujících osob v národním hospodářství + počet uchazečů o zaměstnání) v okrese V roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU, byla zavedena nová metodika výpočtu míry nezaměstnanosti. Hlavním důvodem změny bylo lepší dosažení srovnatelnosti dat jednotlivých členských zemí EU. Rozdíl spočíval v tom, že se již nepočítalo se všemi uchazeči o zaměstnání, ale jen s dosažitelnými uchazeči (tzn. s lidmi, kteří mohou nastoupit do zaměstnání). Změna se projevila v mírném poklesu míry nezaměstnanosti celorepublikově v řádu okolo 1 %. Vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti od července 2004 vypadal následovně: MN 

DU * 100 P

DU – počet dosažitelných uchazečů o práci P – pracovní síla, tj. počet zaměstnaných z VŠPS + počet pracujících cizinců MPSV + počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání V uvedených tabulkách a grafech jsou použita data jak ze staré, tak i z nové metodiky výpočtu míry registrované nezaměstnanosti. (ČSÚ, [online]) Počet uchazečů na jedno pracovní místo vyjadřuje poměr počtu nezaměstnaných a počtu pracovních míst na daném území. Od konce roku 1991 byla používána míra registrované nezaměstnanosti. Po roce 2004 pozorujeme jisté zkreslení, které pramení z již zmíněné změny výpočtu míry nezaměstnanosti. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je situace na trhu méně příznivá. Srovnávání situace ekonomicky aktivních obyvatel podle odvětví bylo také poměrně složité. V roce 2001 sami obyvatelé vyplňovali informace o svém zaměstnání a odvětví národního hospodářství do dotazníků v rámci sčítání lidu. V roce 2008 byla klasifikace odvětví změněna. Jedná se o klasifikaci CZ-NACE (ČSÚ, 2008). V hodnocení 10

odvětvové struktury se především porovnávaly poměry mezi celkově zaměstnanými a zaměstnanými v jednotlivých odvětvích a sektorech. Poté se z těchto podílů vypočítaly

indexy specializace. Tento ukazatel byl vypočítán následovně:

Xou Is  Xcu Xo Xc

Xou - počet zaměstnaných v dílčím odvětví na území okresu Xcu - celkový počet zaměstnaných na území okresu Xo - počet zaměstnaných v dílčím odvětví na území státu Xc – celkový počet zaměstnaných na území státu Pokud hodnoty indexu specializace určitého odvětví dosahovaly větších hodnot než je 2, dalo se hovořit o jisté specializaci tohoto odvětví. V této části byla použita data ze SLDB 2001 a 2011. Protože ČSÚ rozdílně uspořádal mezi těmito sčítáními hospodářská odvětví, byla zde nutná úprava dat. Úřad zde také uvedl skupinu osob s nezjištěnou pracovní pozicí v odvětví, která nebyla zahrnuta v tabulkách č. 3, 4, 7 a 8, týkající se počtu zaměstnaných podle vybraných odvětvích národního hospodářství v regionech Třebíč a Znojmo a roků 2001 a 2011. Dále jsou použity informace o podrobné struktuře všech uchazečů o zaměstnání podle klasifikace KZAM, která definuje zaměstnání jako soubor úkolů a povinností, jež jsou vykonávány jednou osobou. Je důležité zdůraznit, že klasifikace se soustřeďuje na kvalifikaci požadovanou pro provádění úkolů, nikoliv na to, zda pracovník mající konkrétní zaměstnání je více nebo méně kvalifikovaný než jiný pracovník ve stejném zaměstnání. Osm z deseti hlavních tříd KZAM bylo sestaveno s ohledem na čtyři stupně vzdělání. Nultá až druhá třída je tvořena vedoucími pracovníky, zákonodárci, příslušníky armády a pozicemi, kde dovednosti odpovídají vysokoškolskému vzdělání. Hlavní třída tři zahrnuje zaměstnání zpravidla vyžadující znalosti a dovednosti odpovídající úplnému střednímu či bakalářskému stupni vzdělání. A pět z hlavních tříd (čtvrtá až osmá) se rozlišují podle širokých skupin specializace a kvality vzdělání, které odpovídá střednímu, případně úplnému střednímu vzdělání (ČSÚ 2012, [online]).

11

Práce se věnuje také problematice vyjížďky do zaměstnání. Tato data jsou opět zjišťována z portálu SLDB. Proto je srovnáván počet vyjíždějících v rámci kraje a okresu s odstupem 10 let.

4. LITERÁRNÍ ČÁST 4.1 Trh práce Z makroekonomického pohledu je trh práce charakterizován nabídkou a poptávkou a jejich

vzájemným

střetem.

Jurečka a kol.

(2010,

s.

135)

ve

své

učebnici Makroekonomie připomínají, že trh práce musíme chápat komplexně, zdaleka nejen ekonomicky. Práce totiž sehrává v naší kultuře klíčovou roli. Svědčí o tom i fakt, že vstup do ekonomické aktivity nebo odchod z ní je jedním z našich životních mezníků. Jedinec stráví v pracovním procesu přibližně dvě třetiny života, a proto otázka jeho zaměstnání je jednou z nejdůležitějších v jeho osobní sféře. Řehoř (2010, s 13.) uvádí, že trh práce znázorňuje velmi komplikovaný systém, jenž je součástí tržního hospodářství. Odlišuje se od ostatních trhů tím, že se na něm nabízí a poptává práce, jejímž nositelem je člověk. Schopnost pracovat je exkluzivně vázána na člověka. A lidé jsou jedineční, každý má jiné schopnosti, nadání, vlohy, každý má jiné životní a pracovní zkušenosti. Liší se také v představě a požadavcích na práci, kterou chtějí vykonávat. Základní směnnou jednotkou na trhu práce jsou peněžní prostředky, jak vysvětluje Kuchař (2007, s. 11) „Snahou nabízejícího je své zboží (práci) prodat za přijatelnou, tj. z jeho pohledu

co nejvyšší

cenu.

(…)

Kupující

má

zájem

na tom,

aby

tato cena byla co nejnižší a současně kupované zboží bylo co nejkvalitnější.“ Podle Brožové (2012) však zdaleka nejde jenom o peněžní směnu. Pokud zájemce o práci přijme pracovní pozici, prodává svoji službu práce, očekává za to výdělek. Dále se pracovníkova pozornost upíná k dalším náležitostem, které získá touto směnou. „Zajímá se o možnosti růstu své mzdové sazby, o nepeněžní požitky a výhody, včetně možností kariérního růstu a dalšího vzdělávání, o míru rizika ohrožení zdraví při práci a o bezpečností opatření, kterými firma tato rizika koriguje, o spolupracovníky atd. Tyto nepeněžní

charakteristiky

jsou

pro člověka velmi významné. 12

Za to pracovník nedává jenom svůj čas, ale své znalosti a dovednosti, je žádán, aby je zvyšoval, předával mladším, přicházel s novými myšlenkami a zároveň skládal účty ze své práce svým nadřízeným.“ (Brožová, 2012) V neposlední řadě je nutno zmínit, že práce jako taková se řadí mezi základní výrobní faktory spolu s půdou, a kapitálem. Jak říká Liška (2004, s. 60), „práce je především lidská činnost – jejím nositelem je člověk. Člověk se ovšem nerodí jako výrobní faktor, tím se „stává“ až po zapojení do pracovního procesu.“ Z tohoto tvrzení vyplývá, že lidský kapitál je nepostradatelnou součástí trhu práce.

4.2 Lidský kapitál Lidé vstupují na trh práce, aby uspěli se svojí nabídkou pracovní síly. V jejich zájmu je nabízet to, co trh potřebuje. Šance se zvyšují tehdy, je-li nabízena práce kvalifikovaná, specializovaná, ale přitom dostatečně flexibilní, umožňující dosáhnout nakupujícímu tj. zaměstnavateli, vyššího zhodnocení vložených investic, tj. mzdových i nemzdových nákladů práce. (Kuchař 2007, s. 21) Brožová (2012, s. 58) popisuje lidský kapitál jako komplexní kategorii vázanou na jedince, získanou zkušenostmi, rozvíjením schopností a dovedností, vzděláváním se, prací a celkově životní praxí. Nebo například i ostatních životních aktivit typu cestování. Stejně tak Kameníček (2012) uvádí jako nejdůležitější formu investice do lidského kapitálu vzdělání a výcvik. Pracovníci zvyšují svou výkonnost tím, že si buď osvojují nové dovednosti, nebo zdokonalují své znalosti nabyté dříve. Firmy, tento výcvik poskytují zaměstnancům jak ve formě benefitů, tak i jako povinnou součást pracovní činnosti. Globálně je schopnost využití lidského kapitálu přímo závislá na velikosti trhu, ve kterém je možné ho využít. Investice do lidského kapitálu jsou komplikované a je nutné zvážit, do jaké míry lze založit produkci na lidském, či jiném kapitálu (Becker, 1993). Brožová (2012, s. 56) doplňuje, že výdaje na vzdělání jsou investicí, neboť jsou učiněny se záměrem získat z nich v budoucnu dodatečný výnos v podobě zvýšených budoucích výdělků. Získané znalosti a vědomosti zvyšují produktivitu pracovníka a ten získává vyšší mzdu. Výnosy z lidského kapitálu jsou součástí mezd a můžeme je zjistit tak, že porovnáme mzdu nekvalifikovaného pracovníka se mzdou zaměstnance s vyšším 13

vzděláním a kvalifikací. Důležitým předpokladem je dále očekávání, že zvýšení budoucích výdělků bude více než kompenzovat náklady na investici. Dodatečný výnos plyne

nositeli lidského kapitálu

a ten

jako jednotlivec

do svého vzdělání

investuje.

4.3 Vzdělanost a práce Kuchař (2007, s. 61) nepochybuje, že úspěšnost prosazení se na trhu práce je přímo úměrná objemu a kvalitě toho, co může uchazeč o práci nabídnout. Když jen zběžně nahlédneme na strukturu nezaměstnanosti, je jasné, že kumulace takových faktorů jako je vysoké vzdělání, nízký věk, znalost jazyků, práce na počítači a asertivita, vytváří celek, jehož výstupem je jedině úspěch. Oproti tomu skupina s nízkým či žádným vzděláním,

s nechutí jej jakkoliv zvyšovat, s omezenou či nulovou

schopností vyjádřit své názory tvoří adresáty sociálních podpor. Situaci dokazují i statistická data, na kterých je patrné, že vysokoškoláci mají dlouhodobě

nejvyšší

plat

oproti jiným

vzdělanostním

skupinám.

Potvrzuje

to i následující tabulka. Tab. 1: Podíl průměrných mezd pracovníků podle úrovně vzdělání k průměrné mzdě (v %) 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Průměrná mzda

100

100

100

100

100

100

100

100

100

ZŠ

68,4

66,6

65,5

66,2

65,3

66,3

65,3

65

62,4

SŠ bez maturity

81,1

79,5

78,1

78,9

78,1

78,1

78,5

78,4

75

SŠ s maturitou

102,4

102,1

102,1

103,6

102,7

102,4

102,1

100,6

100,8

VŠ

174,3

175,6

172,6

170,7

169,7

172,3

172,6

172,5

175,4

Zdroj: Brožová 2012, s. 57

Po roce 1989 se u nás významně zvýšil vliv vzdělání na výši mezd zaměstnanců. Průměrná mzda pracovníků se základním vzděláním a pracovníků s výučním listem zaznamenala oproti celkové průměrné mzdě výrazný pokles a nachází se výrazně pod průměrem. Průměrná mzda středoškolsky vzdělaných se dostala mírně nad průměr a drží se, i když jen nepatrně nad ním. Od roku 2004 však poměr mezd středoškoláků s maturitou k průměrné mzdě klesá. Mzdy vysokoškoláků převyšovaly celkovou průměrnou mzdu v roce 1989 asi 1,4 krát, v roce 2000 to už bylo 1,7 krát. Pak do roku 2005 tento poměr mírně klesal, a do roku 2005 se mírně zvyšuje. Hodnota poměru mezd 14

vysokoškoláků k průměrné mzdě se tak v roce 2009 dostala na úroveň roku 2002. Podíl mezd maturantů k celkové průměrné mzdě pozvolně mírně klesá. (Brožová, 2012, s. 57) Dalším faktem, který potvrzuje důležitost vzdělání, je příloha č. 4. V ní jasně vidíme, že míra nezaměstnanosti u vysokoškoláků je minimální oproti lidem se základním nebo žádným vzděláním. Svoji roli hraje i věk uchazečů. Čím vyššího věku lidé dosahují,

tím

úspěšnější

jsou

na trhu

práce.

Můžeme

si to vysvětlit

jejich

zkušenostmi a praxí. Jelikož celý svůj život zvyšují svůj lidský kapitál a tím i zvyšují i šanci uplatnění na trhu práce.

4.4 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, čili pracovní sílu, tvoří dvě základní skupiny zaměstnaných a nezaměstnaných.

4.4.1 Zaměstnanost „Jako zaměstnané označujeme patnáctileté či starší jednotlivce, kteří v daném období buďto pracovali alespoň jednu hodinu v týdnu za mzdu, plat či jinou odměnu, nebo měli k zaměstnání formální vztah, přičemž není rozhodující, zda tato práce měla trvalý, dočasný, sezónní nebo příležitostný charakter.“ (Rozvoralová 2007, [online]). Na základě klasifikace postavení v zaměstnání jsou zahrnuty následující kategorie: zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby pracující na vlastní účet, členové produkčních družstev, pomáhající rodinní příslušníci a osoby neklasifikované podle postavení v zaměstnání.

4.4.2 Nezaměstnanost Jak je vysvětleno v úvodu, trh práce patří mezi komplikovaný trh. Vytvořit a udržet na něm určitou rovnováhu je velmi složité. Největším problémem, který vzniká touto nestabilitou, je proto bezesporu nezaměstnanost. Abychom mohli kvantifikovat nezaměstnanost, musíme vymezit určité kategorie obyvatelstva, kterých se tento pojem týká. Z makroekonomického hlediska si tak vyčleníme obyvatelstvo v produktivním věku, což jsou lidé od ukončení povinné školní docházky do odchodu do penze. Z této skupiny vyčleníme další podmnožiny. 15

Zaměstnaní lidé pracují na plný nebo částečný úvazek, nezaměstnaní nemají zaměstnání, ale aktivně hledají. V českých podmínkách znamená být evidován jako nezaměstnaný schopni přijmout

na úřadu

práce,

kam

práci v co nejkratší

je

lhůtě.

nutno pravidelně Tyto dvě

docházet

skupiny

a být

(zaměstnaní

a nezaměstnaní) tvoří tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo (příp. pracovní sílu). Ekonomicky neaktivní jsou potom všichni, kteří sice jsou v produktivním věku, ale z různých důvodů zaměstnáni nejsou a ani práci nehledají. Největší skupinu tvoří studenti, dále lidé v domácnosti, zdravotně postižení lidé, ti, kteří ztratili po dlouhodobé snaze o získání zaměstnání naději jejího nalezení a osoby, které si zvolili alternativní způsob života. (Jurečka a kol., 2010, s. 135)

4.5 Nezaměstnanost v ČR Před rokem 1989 bylo na našem území centrálně řízené hospodářství, kde nabídka a poptávka po práci byla v rovnováze.

Po změně

politických

poměrů

v listopadu 1989 naše země přešla tržní ekonomiku. Došlo k zásadním strukturálním změnám, k volnému pohybu pracujících, k volné konfrontaci nabídky a poptávky. (Hrabánková a kol., 2007, s. 77). „První období po roce ´89 je obdobím značné turbulence ekonomické, sociální i politické. (…) Lze s jistou dávkou zjednodušení konstatovat, že k relativně konsolidovanému vývoji státu dochází až po vzniku samostatné České republiky, její legislativní

stabilizaci a následném

dokončení

transformačních

procesů

zejména v ekonomice. Důsledkem transformačních procesů počátku 90. let byl výrazný pokles výkonnosti ekonomiky spojený s poklesem poptávky po pracovní síle a vznikem nezaměstnanosti, vyžadující urychlené řešení nově vzniklých sociálních problémů.“ (Šafránek, 2011, s. 57) Trh začal působit na potřebu pracovních sil i na úroveň vynakládaných mezd. Transformace

se

projevila např.

se zaměstnanosti v primárním

útlumu

sektoru,

výroby

výrazně

v průmyslu

také

a snižující

poklesla zaměstnanost

v zemědělství v důsledku transformace a privatizace, ale i díky omezování zemědělské produkce. Naopak terciární sektor zaznamenal růst. Následkem toho začal stát ovlivňovat

prostřednictvím

jednotlivých

nástrojů

aktivní

a pasivní

politiky

zaměstnanosti trh práce. Po vstupu do Evropské unie je Česká republika nucena 16

akceptovat principy jednotlivých politik zakotvených ve Smlouvě o Evropském společenství a dalších předpisech EU. Ty kladou důraz na nasměrování sociální transferů ve prospěch opatření vedoucích ke zvýšení zaměstnanosti včetně provázaných daňových,

vzdělávacích

a dalších

opatření.

Díky

participaci do strategie

zaměstnanosti by co České republiky měla být směřována pomoc aktivně se podílet na řešení problémů trhu práce zároveň pomoc efektivně využívat prostředky z fondů EU určené k problematice zaměstnanosti. (Hrabánková a kol., 2007, s. 78)

4.6 Typy nezaměstnanosti Trh práce se nejčastěji rozděluje na tyto základní typy:

4.6.1 Frikční nezaměstnanost Liška a kol. (2004, s. 428) ji charakterizuje jako dočasnou nezaměstnanost, která vzniká přirozeně vstupem osob na pracovní trh a výstupem z něho (např. když lidé opouští svá zaměstnání, aby si našli jiné místo či pozici, která jim bude lépe vyhovovat. Když firmy neustále zanikají a vznikají. Když dochází k technologickým nebo organizačním změnám v podniku) neboli normálním obratem pracovní síly. Určitá frikční nezaměstnanost je i žádoucí.

4.6.2 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost je způsobena zvyšující se nabídkou práce určitého druhu, kdy se potencionální uchazeči nejsou schopni tak rychle adaptovat na tato pracovní místa jak uvádí Potůček (1995, s. 63). Liška a kol. (2004, s. 249) popisuje uvedené typy nezaměstnaností následovně: „Frikční a strukturální nezaměstnanost se vyznačuje tím, že počet volných míst je vyšší než počet nezaměstnaných. Strukturální nezaměstnanost trvá obvykle déle než frikční, jelikož získat nové místo v tomto případě vyžaduje rekvalifikaci nebo změnu bydliště. Tím, že je tato nezaměstnanost déletrvající, stává se jistým společenským problémem.“

17

4.6.3 Cyklická nezaměstnanost Vyplývá z všeobecného úpadku hospodářství. V tomto případě, trh práce nepoptává takové množství pracovní síly, jako při konjunktuře. Počet lidí hledající práci je v této situaci vyšší, než počet volných míst. (Liška a kol. 2004, s. 430) V letech 2002, 2003 a 2004 byl v ekonomice České republiky velký počet nezaměstnaných právě díky recesi ekonomiky a relativně málo volných pracovních míst, v roce 2005 se trend obrací, nezaměstnanost klesá, a počet volných pracovních míst roste. Další výkyv byl v letech 2008 a 2009, kdy se projevilo další zvýšení cyklické nezaměstnanosti. (Brožová, 2012, s. 241)

4.6.4 Sezonní nezaměstnanost Sezonní nezaměstnanost způsobuje rostoucí poptávka po práci a její nedostatečná nabídka. Nejvíce charakteristická je pro zemědělské oblasti, bývá také spojována se službami a stavebnictvím. Je úzce spjatá s přírodními cykly, hlavně v zimních měsících, kdy nemohou být některé pracovní činnosti vykonávány. (Mareš, s. 20)

4.7 Přirozená míra nezaměstnanosti Jurečka a kol. (2010, s. 141) považuje přirozenou míru nezaměstnanosti za jeden z nejdůležitějších ukazatelů popisujících trh práce. Ta představuje úroveň, ve které jsou různé trhy práce v zemi průměrně v rovnováze a tlaky na mzdy a ceny jsou také přibližně

v rovnovážném

stavu.

Pojem

„přirozená“

neznamená,

že

by

se

jednalo o vhodnou výši nezaměstnanosti, náležitý význam tohoto pojmu říká, že se skutečná nezaměstnanost od této míry dlouhodobě neodchyluje. Jedná se proto o úrovně nezaměstnanosti, jež obvykle z dlouhodobého pohledu v ekonomice převažují. Na trhu práce je mnoho hledisek, které ovlivňují přirozenou míru nezaměstnanosti. Mezi nejdůležitější faktor je motivace lidí hledat si nové zaměstnání. Pokud bude vysoká míra motivace, bude nízká přirozená míra nezaměstnanosti. Lidé při hledání zaměstnání mohou být ovlivněni řadou faktorů, jako jsou finanční otázky, snahu uplatnit nabyté vzdělání dosažení kariérního postu apod. Čím větší je schopnost úřadů práce vyhledávat a doporučovat nezaměstnaným volná pracovní místa a firmám příhodné uchazeče, tím lepší bude informovanost na trhu práce a s ní nižší 18

míra nezaměstnanosti. Další faktor spočívá ve velikosti a délce poskytování podpory v nezaměstnanosti. Čím déle a čím vyšší podporu budou lidé dostávat, tím menší snahu o hledání zaměstnání budou mít a nezaměstnanost se bude zvyšovat. Důležitá je i demografická skladba obyvatelstva, obecně můžeme říci, že mladší a vzdělanější osoby mají s nezaměstnaností menší problémy. (Jurečka a kol, 2010, s. 142)

4.8 Beveridgeova křivka Vedle sledování míry nezaměstnanosti je vhodné posoudit i šance nezaměstnaných na nalezení volného pracovního místa. K tomu používáme porovnání počtu uchazečů o zaměstnání s počtem volných pracovních míst. Jurečka a kol. (2010, s. 139) popisuje křivku následovně: „ Beveridgeova křivka je grafickým vyjádřením vztahu mezi mírou nezaměstnanosti a mírou volných pracovních míst. Mírou volných pracovních míst rozumíme podíl volných pracovních sil. Na grafu č. 2 je na vertikální ose znázorněna míra volných míst, na horizontální ose míra nezaměstnanosti. Vidíme, že křivka má klesající tvar, neboť při vysoké míře volných míst je obvykle v ekonomice nízká

míra nezaměstnanosti a naopak.

(…)

V obrázky

je

pod

úhlem

45°

nakreslena přerušovaná čára, která popisuje situaci, kdy je míra volných míst a míra nezaměstnanosti v rovnováze.“ Graf 1: Beveridgeova křivka

Zdroj: Jurečka 2010, s. 139

19

Dle Českého statistického úřadu byla průměrná hodnota za celou Českou republiku necelých 10 osob na jedno volné pracovní místo v roce 2011. (ČSÚ, 2011, s. 314)

4.9 Náklady a přínosy nezaměstnanosti Nezaměstnanost je všeobecně brána jako negativní jev, může mít však i pozitivní vlivy, zvláště jde-li o nezaměstnanost cyklickou. I přes toto tvrzení převažují negativní aspekty a důsledky nezaměstnanosti mají v zásadě dvojí charakter, a to ekonomický a sociální.

4.9.1 Náklady nezaměstnanosti 

Náklady

pro každého jedince

–

Nezaměstnaní

neodvádí

daně

z mezd

do státního rozpočtu, naopak z něho dostávají podporu v nezaměstnanosti, která jde z daní většiny z nás. Tyto osoby nepracují, a tudíž se nepodílí na výrobě statků a služeb a společnost, tak dochází o vzácný výrobní faktor. (Brožová, 2012, s. 241) 

Znehodnocení lidského kapitálu – přerušení kariéry jedince způsobené ztrátou pracovní pozice jsou významným nákladem nezaměstnanosti. Lidský kapitál je soubor dovedností jedince jako je vzdělání, nabyté schopnosti a dovednosti, obsahují také duševní schopnosti, pracovní návyky a schopností koncentrace. Dlouhodobá nezaměstnanost přispívá ke ztrátě těchto dovedností a tím snižuje hodnotu lidského kapitálu. (Liška a kol., 2004, s. 433)



Zvýšení

kriminality

–

u

některých

skupin

obyvatelstva může

být

ztráta zaměstnanosti spojena s kriminalitou. Jestliže si lidé nemohou vydělávat legálním způsobem, mohou se někteří pokusit získat peníze prostřednictvím trestného činu. (Liška a kol., 2004, s. 433) 

Ztráta lidské důstojnosti – tento náklad se může týkat zejména dlouhodobě nezaměstnaných, a to z hlediska ztráty sebeúcty. Tato ztráta vyvolá psychický tlak na jedince i celou jeho rodinu sděluje Liška a kol. (2004, s. 433). Brožová (2012, s. 243) dodává, že dlouhodobá ztráta zaměstnání vyřazuje jedince z plnohodnotné participace nejen na ekonomickém, ale i na společenském i politickém životě. Ztráta se týká společenských kontaktů, společenské 20

důstojnosti a prestiže. Snížením sociálního statusu vede přímo úměrně ke snížení životní úrovně a následné deprivaci.

4.9.2 Přínosy nezaměstnanosti Liška a kol. (2004, s. 434) poukazují na přínos nezaměstnanosti na případu, který by mohl nastat. Zkusme si představit nulovou nezaměstnanost. V takovém případě bychom všichni po ukončení školy byli nuceni přijmout první pracovní místo, které by bylo k dispozici bez ohledu na to, o jakou práci by šlo a zda bychom se na ni chodili, a chtěli ji dělat. To by jistě vedlo k nespokojenosti v zaměstnání, což by se s největší pravděpodobností

odrazilo také

na produktivitě.

I pro firmy

je

jistá

míra nezaměstnanosti výhodou, mohou si tak vybírat z většího množství potenciálních zájemců, kteří budou plně vyhovovat jejich požadavkům. Proto hlavním

přínosem

nezaměstnanosti

je

lepší

alokace

zdrojů

a zlepšení

efektivnosti celé ekonomiky. Můžeme zde najít i další výhodu u osob, které přeceňují hodnotu vlastní práce a stále žádají vyšší mzdy, dovolenou, přestávky či jiné výhody, převyšují tím hodnotu jejich přínosu. Proto někteří ekonomové mj. Liška a kol. (2004, s. 434) považují jistou míru nezaměstnanosti jako brzdu přemrštěných mzdových požadavků a jiných výhod.

21

5. PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 Vývoj nezaměstnanosti v letech 1991 - 2011 Nejběžněji se míra nezaměstnanosti uvádí v procentech, jelikož její vypovídající hodnota

je

tak

nejpřesnější.

Na následujícím

grafu

vidíme,

jak

se

míra nezaměstnanosti zvětšovala a do roku 2004 kdy její hodnota dosáhla maxima. Nezaměstnanost dosahovala 10,33 %. Ekonomická situace v České republice i Evropě se zlepšovala a nezaměstnanost dosáhla 5,96 % v roce 2008, tj. před nástupem hospodářské krize v Evropě. Od tohoto roku její míra stále kolísá kolem 9% hranice. Graf 2: Míra registrované nezaměstnanosti v České republice

Zdroj: ČSÚ, Míra registrované nezaměstnanosti Pozn.: od 1. července 2004 použita nová metodika

Pro upřesnění situace můžeme nahlédnout na přílohu č. 3. Vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti

od

r.

1993.

vyvíjela v poměru

s

ekonomicky

Zde

můžeme

aktivním

vidět,

jak se

obyvatelstvem,

nezaměstnanost pracovní

sílou

a zaměstnaností.

22

5.2 Region Abychom mohli srovnávat dva předem dané regiony, musíme region nejprve umět charakterizovat. Krejčí a kol. (2011, s. 116) uvádí, že prakticky nelze nalézt dvě totožné interpretace tohoto pojmu, jelikož výklad je zachován buď v původní rovině, nebo je charakterizován naopak příliš úzce. Autoři se zde shodují na následující definici: „region je omezený složitý dynamický prostorový systém, vzniklý na základě interakce přírodních a sociálně-ekonomických jevů a procesů a vykazující určitý typ organizační jednoty, která jej odlišuje od ostatních regionů.“ Řehoř (2010, s. 21) doplňuje, že každý region díky zděděným geografickým rozdílům v ekonomických aktivitách a strukturálních změnách vedoucím k vysoké regionální nerovnosti na trhu práce se v ČR zvyšují rozdíly v mírách nezaměstnanosti a zvětšuje se i nerovnováha mezi strukturou

nezaměstnaných

a

volnými

pracovními

místy

v regionech. Každý region v ČR má svá specifika. Jde jak o polohu uvnitř státu, počet obyvatel či historický vývoj daného území. Všechny tyto aspekty mají vliv na utváření konkrétní situace

na trhu

práce.

Každý

úřad

práce

se

proto potýká

s jinou

výší

nezaměstnanosti a odlišnými problémy na svém regionálním trhu práce a samozřejmě volí i poněkud odlišné způsoby řešení. (Řehoř, 2008). Kotýnková (2003) uvádí, že velké rozdíly existují mezi jednotlivými okresy v důsledku nerovnoměrného rozvojového potenciálu jednotlivých území, kumulace neefektivních výrob

a jejich

útlumu

v určitých

lokalitách.

Nárůst

regionálních

rozdílů

mezi pracovními trhy, jež se projevují zejména v úrovni míry nezaměstnanosti, v podílu dlouhodobé nezaměstnanosti či v nabídce pracovních míst. Významně se tak projevil regionální aspekt segmentace pracovních trhů. Přispělo k tomu více okolností: dřívější monopolní odvětvová výrobní struktura byla často spojena s určitými lokalitami, což je zvláště

významné

pro hornické

oblasti a oblasti těžkého průmyslu

či pro menší

města s jedním dominujícím výrobcem. (Sirovátka, 1995) V práci jsou regionem nazývané samotné okresy, které odpovídají obecné charakteristice tohoto pojmu. Jsou tvořeny přírodními hranicemi, historickými

23

hranicemi a správní hranicí. Obyvatele zde spojuje identita, etnický původ, historické vymezení hranic, jazyk i společná sdílená historie. Obrázek 1: Vymezení okresů Znojmo a Třebíč v postavení ČR

Zdroj: Vlastní zpracování v programu ArcGIS

5.2 Okres Třebíč Pro bližší pochopení situace v okrese je Třebíč přiblížena z hlediska polohy, rozlohy, administrativního členění a také přírodních a kulturních pobídek, které silně ovlivňují počet pracovních míst a jejich rozložení v jednotlivých socioekonomických sférách. Vznik třebíčského okresu jako správní jednotky je datován rokem 1855. Až na výjimky několika sloučení či splynutí se rozloha okresu Třebíč významně neměnila. Okres se nachází v jihovýchodní části kraje Vysočina. V sousedství můžeme najít okresy Jihlava a Žďár nad Sázavou, dále v jihočeském kraji okres Jindřichův Hradec a v kraji Jihomoravském okres Znojmo a Brno-venkov. Okres je druhým největším v kraji, a to jak rozlohou (1 463 km2), počtem obyvatel (113 693), tak i hustotou osídlení. V okrese je možno napočítat 167 obcí. 24

Území okresu tvoří pahorkatiny Českomoravské vrchoviny, zde lze nalézt také údolí řek Jihlavy, Oslavy a Rokytné. To jsou hlavní, ale nepříliš vodnaté toky okresu jinak chudého na vodu, kterou však zachycuje kolem 250 rybníků a přehrady u Dalešic a Mohelna (slouží jako zdroj vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany). Region

můžeme také

a ekologicky

charakterizovat

málo zatíženou

i historických

památek

krajinu,

jako do jisté míry značně kde

(včetně

je

možné

památky

najít

zachovanou

mnoho přírodních

UNESCO,

komplexu

třebíčského Židovského města, hřbitova i baziliky sv. Prokopa). (ČSÚ 3013, [online])

5.2.1 Nezaměstnanost Okres Třebíč se vždy řadila mezi chudší oblasti. Živobytí obyvatelstva plynulo převážně ze zemědělství a zpracovatelského průmyslu. Dodnes má okres charakteristiku průmyslově-zemědělského regionu. Podíl zaměstnanosti v zemědělství zde však stále klesá. Hospodářská situace a současná zaměstnanost je stále negativně ovlivněna důsledky transformace hospodářství po roce 1989. Od té doby mnoho firem značně redukovalo počty svých zaměstnanců např. PBS INDUSTRY, a. s. (dříve První brněnská strojírna Třebíč, a. s.) či dokonce zanikli např. BOPO Třebíč (společnost po zániku v roce 2000 zanechala 1648 osob bez práce (6 % z celkové zaměstnanosti okresu)). Ani vznik malých a menších soukromých firem nemohl nahradit nedostatek pracovních pozic. Nízké platy a vysoká nezaměstnanost jsou trvale hlavními problémy třebíčského okresu. Na všech sledovaných územích je možné sledovat velice podobný trendový vývoj registrované míry nezaměstnanosti. Průměrná míra nezaměstnanosti je na Třebíčsku za sledované období 12 %, tj. průměrně 1,4 krát (neboli o 3,5 procentního bodu) více než vývoj nezaměstnanosti v kraji Vysočina i České republice. Znatelné zlepšení nastalo před ekonomickou krizí v letech 2007 a 2008 (8,4 %), naopak nejvyšší hodnoty dosáhl okres v roce 2004 (14,3%). (viz graf 3) Od roku 2002, kdy byla míra nezaměstnanosti na úrovni 13,49 %, je sledován růst nezaměstnanosti

končící

rokem

2004.

Tento

stav

byl

ovlivněn

zvláště

makroekonomickými vlivy nadregionální úrovně. Negativní vliv měly nepříznivé směnné relace oproti hlavním světovým měnám projevující se snížením exportní 25

poptávky ze zemí EU (zejména Německa). Úbytek poptávky spojený s omezováním produkce, sílícími konkurenčními tlaky a rostoucími mzdovými požadavky zapříčinily omezování počtu pracovních sil. Tyto vlivy ovlivnily růst míry nezaměstnanosti i v dalších obdobích. Od počátku roku 2005 zaznamenáváme pozitivní vývoj nezaměstnanosti. Na trhu práce byl vykazován růst nabídky volných pracovních míst, ty se vytvářely díky stále sílící české ekonomice. V roce 2007 okres dokonce pokořil hranici míry nezaměstnanosti pod 10 %. Toto optimistické období netrvalo dlouho, protože se v roce 2009 projevila hospodářské krize a nezaměstnanost výrazně stoupla o 4,4 %. Počet volných pracovních míst byl omezen o 55, 7 %. Graf 3: Míra registrované nezaměstnanosti – srovnání okresu Třebíč, kraje Vysočina a ČR

Zdroj: ČSÚ v Jihlavě, časové řady vybraných ukazatelů – Třebíč, kraj Vysočina, vlastní zpracování Pozn.: od 1. července 2004 použita nová metodika, údaje platné k 31.12.

Třebíčský okres se dlouhodobě pohybuje na nejvyšších příčkách nezaměstnanosti v celém kraji Vysočina. Na okresní úrovni bylo sledováno téměř 7 000 osob bez práce, což je více než třetina všech nezaměstnaných v kraji. Tento podíl se výrazněji snížil po započetí hospodářské krize, kdy začala výrazně růst nezaměstnanost i v ostatních okresech kraje. Počet osob, které byly bez zaměstnání více než rok, představoval na Třebíčsku stabilně pětinu až třetinu celkového počtu nezaměstnaných. Jejich počet 26

výrazněji klesl pouze v letech 2007 a 2008 nicméně po roce 2009 se začal opět zvyšovat. Současná hospodářská situace přitom nenaznačuje možnost obratu k lepšímu.

5.2.2 Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo Graf 4: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo - srovnání okresu Třebíč, kraje Vysočina a ČR

Zdroj: ČSÚ v Jihlavě, časové řady vybraných ukazatelů - okres Třebíč, kraj Vysočina, vlastní zpracování Pozn.: Údaje platné k 31.12.

Graf 4 vyhodnocuje počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, ten má podobný vývoj jako registrovaná míra nezaměstnanosti. Třebíčsko převyšuje hodnotu republiky průměrně 3,4 krát oproti vývoji v ČR a 1, 9 krát vůči kraji. To ho řadí mezi vysoce problémové regiony. Do propuknutí hospodářské krize, nepřevýšily hodnoty okresu 36 %, po této hospodářské depresi nastal dramatický nárůst ve všech sledovaných územích (a to na úrovni alarmujících 70 %). Na okresní úrovni jsou aktuálně (r. 2011) nejvíce poptávané pozice po technických a odborných pracovnících a dlouhodobě poptávané pozice po řemslnících a opraváčích. Ve čtvrtém čtvrletí roku 2006 byla situace na trhu pro okres nejpříznivější, bylo zaznamenáno 980 volných pracovních míst (VPM). Z toho nejvíce poptávanou skupinu na trhu tvořili řemeslníci, kvalifikovananí výrobci a zpracovate (KZAM 7) v počtu 406 VPM (tj. 41,4 %). V tomto sektoru bylo poptáváno nejvíce pozic z dlouhodobého hlediska, dvanácti a více měsíců ve všěch sledovaných obdobích. Na počátku hospodářské krize ve čtvém čtvrtletí roku 2009 je registrován markantní pokles volných 27

pracovních míst. Na trhu je celkově pouze 159 těchto pozic (opět nejvíce v sektoru KZAM 7), z toho důvodu se hranice zájemců o jednu pracovní pozici vyšplahala na příbližně 48 % uchazeče. Následující roky se tento počet zvyšoval až na hranici 70 % v roce 2011. Protože VPM míst bylo v okrese celkově jen 109 (pokles o 88,9 % vůči poslednímu čtvrtletí r. 2006). Nejvíce poptávanými pozicemi, jak z dlouhodobého hlediska dvanácti a více měsíců tak celkově, byli již zmínění řemeslnici, kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé (KZAM 7). Zajímavostí je, že v čtvrté čtvrtletí roku 2011 žádný ze sektorů KZAM nepoptával zaměstnance déle než 12 měsíců s vyjímkou KZAM 7. (MPSV, [online]). Hlavním důvodem obtížného obsazování je především nedostatečná kvalifikace a chybějící praxe uchazečů. Dalšími důvody může být odmítnutí pozice uchazeče, především z důvodu špatné dopravní obslužnosti mezi místem výkonu práce a bydlištěm (např. z rodinných důvodů – péče o dítě). Nebo minimální mzdy nabízené zaměstnavateli (především v obuvnickém a textilním průmyslu), případně mzdy, které neodpovídají vykonávané, často velmi namáhavé, práci.

5.2.3 Vyjíždějící do zaměstnání Tabulka 2: Vyjíždějící do zaměstnání - srovnání kraje Vysočina a okresu Třebíč 2001 a 2011

Z toho Vyjíždějící do zaměstnání Oblast

do jiného okresu kraje

do jiného do zahraničí kraje

Rok

Zaměstnaní

2001

238878

98 564

70 384

7 340

19 951

889

220743

105 648

83 919

8 121

12 327

1 281

-18135

7084

13535

781

-7 624

392

2001

51704

23 620

16 516

2 178

4 733

193

2011

46947

23 911

18 015

2 434

3 121

341

Rozdíl roků 2011 - 2001

-4757

291

1499

-256

-1 612

148

2011 Kraj Vysočina Rozdíl roků 2011 - 2001

Okres Třebíč

do jiné obce okresu

Zdroj: ČSÚ, SLDB, Vyjíždějící do zaměstnání a do škol podle velikostních skupin obcí, okresů a správních obvodů ORP - Kraj Vysočina, vlastní zpracování

28

U počtu vyjíždějících v okrese Třebíč mohou být data mírně nepřesná, jelikož v roce 2007 v rámci okresu Třebíč byly přesunuty obce z kraje Vysočina do JMK dle Zákona 387/2004 Sb. Z tabulky 2 je zřetelně vidět úbytek zaměstnaných (a to v řádech tisíců) a přírůstek počtu osob vyjíždějící za prací. Pracovní mobilita obyvatelstva proto vzrostla. V okrese o 5,2 % (ze 45,7 % v roce 2001 na 50, 9 % v roce 2011) a v kraji o 6,6 % (ze 41,3 % na 47,9 %). Z detailnějšího rozčlenění vyjíždějících za prací dle území lze pozorovat zvýšení pracovní mobility za všechny oblasti, kromě vyjíždějících do jiného kraje (konkrétně za okres Třebíč: nárůst o 6,5 % do jiné obce kraje, o 0,4 % do jiného okresu kraje, o 0,3 % do zahraničí, úbytek vyjíždějících do jiného kraje je o 2,6 %). V kraji se situace vyvíjela srovnatelně.

5.2.4 Odvětvová struktura hospodářství Tabulka 3: Počet zaměstnaných dle vybraných odvětví národního hospodářství 2001 – okres Třebíč Podíl na Počet celkové zaměstnaných zaměstnanost iv% Okres Okres Třebíč ČR Třebíč Zemědělství Průmysl Stavebnictví Obchod Pohostinství a ubytování Doprava a spoje Peněžnictví a pojišťovnictví Služby pro podniky, věda a výzkum Veřejná správa Školství a vzdělávání Zdravotnictví asociální činnosti Ostatní veřejné služby, informační a komunikační činnosti

5 755 19 561 5 493 5 165 1 695 2 763 781 1 880 3 428 3 023 2 927 1 987

11,1 37,8 10,6 10,0 3,3 5,3 1,5 3,6 6,6 5,8 5,7 3,8

4,9 32,3 9,6 11,8 4,2 7,4 2,3 5,8 6,8 5,9 6,2 5,6

Index specializa ce 2,3 1,2 1,1 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 1,0 1,0 0,9 0,7

Zdroj:ČSÚ, SLDB 2001 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví

Po vzniku tržního hospodářství, založeného na demokratických principech, obecně poklesla zaměstnanost v do té doby tradičních odvětvích českého hospodářství. Skladba zaměstnanosti se postupně přesouvala ze zemědělství a těžkého průmyslu do terciární sféry. Nejinak tomu bylo i v regionu Třebíčsko. Mezi roky 2001 a 2011 potvrzuje tabulka 3 tento pokles reálným úbytkem pracovní síly v zemědělství o 2832 osob, což je 29

více než polovina zaměstnaných v odvětví. V průmyslu byl pokles o 4669 zaměstnanců (o 23,8 % méně). Sektor služeb zaznamenává nárůst o 701 pracovních míst, tedy 37,3 %, který však index specializace prakticky neovlivní. Třebíčsko je specializované nejvíce na zemědělství. V rámci kraje má nejvíce hektarů orné půdy (84 252 ha) a největšími podniky jsou družstva. V roce 2007 bylo zaměstnáno 4160 osob v zemědělství (přepočteno na obyvatele 25,5 ha) po Jihlavsku druhý největší podíl v kraji. (ČSÚ 2008, [online]) Tabulka 4: Počty zaměstnaných dle vybraných odvětví národního hospodářství 2011 – okres Třebíč Podíl na Počet celkové zaměstnaných zaměstnanosti Index specializ v% ace Okres Okres Třebíč ČR Třebíč Zemědělství Průmysl Stavebnictví Obchod Pohostinství a ubytování Doprava a spoje Peněžnictví a pojišťovnictví Služby pro podniky, věda a výzkum Veřejná správa Školství a vzdělávání Zdravotnictví asociální činnosti Ostatní veřejné služby, informační a komunikační činnosti

2 923 14 892 3 783 4 513 1 036 2 273 727 2 581 2 760 2 934 2 854 722

6,2 31,7 8,1 9,6 2,2 4,8 1,5 5,5 5,9 6,2 6,1 1,5

2,7 25,4 6,9 9,9 3,2 5,6 2,5 7,8 5,6 6,0 6,5 3,0

2,3 1,3 1,2 1,0 0,7 0,9 0,6 0,7 1,1 1,0 0,9 0,5

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví

5.2.5 Největší zaměstnavatelé v okresu Třebíč Největším zaměstnavatelem v celém kraji je Bosh Diesel, s. r. o. Jihlava, který se za celé sledované období drží nad hranicí 4 000 zaměstnanců. I na tento podnik však dostihla krize, v roce 2008 propustili 1496 osob (výkyv byl ovšem později vyrovnán zpět). Z okresu Třebíč v roce 2001 vyjíždělo do Jihlavy 1 421 osob, lze z toho usuzovat, že tento největší zaměstnavatel měl podíl na vývoji míry nezaměstnanosti v okrese. Výraznou míru dojížďky z okresu (2 242 osob) je cílena do obce Dukovany, v níž sídlí společnost ČEZ, a. s. jaderná elektrárna Dukovany, která v roce 2002 poskytovala 1543 pracovních míst, následný vývoj kolísal a v roce 2010 byl počet o 364 osob nižší. MPSV zařazuje tohoto velkého zaměstnavatele mezi velmi stabilní. 30

Tabulka 5: Největší zaměstnavatelé v okresu Třebíč 2011 Název Firmy

Odvětví

I & C Energo a.s. Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o.

Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení

Výroba konstrukčních kovových výrobků

6

PBS INDUSTRY, a.s. EGSTON SYSTEM ELECTRONIC, spol. s r.o. FRAENKISCHE CZ s.r.o.

7

Jaroměřická mlékárna, a.s.

Výroba potravinářských výrobků

8

BEL Sýry Česko a.s.

Výroba potravinářských výrobků

9

ČEZ ENERGOSERVIS spol. s r.o.

11 JMB družstvo

Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Maloobchod, kromě motorových vozidel

12 Ing. Bronislav Vala

Developerská činnost

13 Huhtamaki Česká republika, a.s.

Výroba papíru a výrobků z papíru

14 ALTREVA spol. s r.o. 15 Drůbež-Vysočina spol. s r.o.

Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků

1 2 3 4 5

10 MĚSTO TŘEBÍČ

Počet zaměstnanců 1000 - 1499

Zdravotní péče Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely

500 - 999

Výroba elektronických součástek a desek Výroba pryžových a plastových výrobků

250 - 499

200 - 249

Výroba potravinářských výrobků Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů 2012, vlastní zpracování

Mezi největší zaměstnavatele v okrese (viz tabulka 5) patří firma I & C Energo a. s. a Nemocnice v Třebíči, ta dlouhodobě bilancovala ve sledovaném období těsně na hranici 1 000 zaměstnaných, tento počet dlouhodobě kolísá dle potřeb nemocnice. Německý podnik MANN + HUMMEL s. r. o. je podle MPSV charakterizován jako dlouhodobě nejstabilnější podnik v okrese. V roce 2000 zaměstnával pouhých 288 osob a následně konstantně nabíral nové pracovníky, v roce 2010 byl stav hlášen na 909 zaměstnanců. Na Třebíčsku vykázala úbytek pracovních míst společnost PBS INDUSTRY, a.s., mezi roky 2002 a 2009 pokles o 250 míst, důvodem těchto počinů je snížení zakázek o 30 %. Tabulka byla vyhodnocena za rok 2011 a v porovnání s rokem 2006 je zhodnoceno, že žádný z těchto největších podniků rámcově nezaznamenal změny (ČSÚ, Registr ekonomických subjektů).

5.3 Okres Znojmo Okres Znojmo se nachází v Jihomoravském kraji. Region patří svojí rozlohou 1 590 km2, mezi největší v české republice. Na jeho území se nachází 144 obcí, ve kterých žije více než 113 000 obyvatel. Samotný okres vznikl v roce 1961 sloučením 31

okresu Znojmo a Moravský Krumlov. Současná podoba byla upravena k 1. 1. 2007 souladem hranic okresu se správním územím obcí s rozšířenou působností. Severním sousedem okresu je okres Brno-venkov, východním okres Břeclav, na západě má velmi krátkou hranici s okresem Jindřichův Hradec z Jihočeského kraje a z kraje Vysočina sousedí s okresem Třebíč. Celá jižní hranice okresu je současně hranicí státní s Rakouskem. Geomorfologicky patří toto území ke dvěma celkům. V západní polovině připadá území k Českému masívu a východní polovinou ke Karpatské soustavě. Nejvýše položeným místem okresu je Suchá hora u Zblovic (521 m. n. m.) a nejnižší místo okresu se nachází se na soutoku Dyje a Jevišovky (175 m. n. m.). Celé území náleží do povodí řeky Dyje.

Na jejím

horním

toku

byla ve

třicátých

letech

minulého století

vybudována Vranovská údolní nádrž. Sloužila pro zásobování vody pro část okresů Znojmo a Třebíč, pro výrobu elektrické energie a pro vyrovnávání průtoku na střední části toku. Postupem doby se tato přehrada stala hlavním letním rekreačním centrem. (ČSÚ 2013, [online])

5.3.1 Nezaměstnanost Vysoká nezaměstnanost je hlavní, dlouhodobý problém regionu. Okresní město Znojmo ovlivňuje celé území, nejvíce vysokým počtem pracovních příležitostmi v průmyslu, stavebnictví, obchodě i ve službách. Velká přednost pro budoucí rozvoj této oblasti spočívá v jeho výhodné poloze na příjezdu do České republiky. Ze své polohy, zejména z pohledu mezinárodního, může Znojemsko do budoucna více získávat. Jedná se především o pracovní příležitosti ve službách, cestovním ruchu zaměřené z velké části na zahraniční klientelu. Mnoho pracovních míst již v příhraniční části regionu vzniklo a řada podnikatelských aktivit je zaměřena na poskytování služeb zejména rakouským občanům. Případně je možnost využít potenciál práce v zahraničí a vyjížďky za prací. (MPSV [online]) Z tabulky můžeme vyčíst, že nezaměstnanost v Jihomoravském kraji (dále jen JMK) se pohybuje souběžně s vývojem nezaměstnanosti v celé České republice. Její vývoj je průměrně o jeden procentní bod vyšší. Vývoj JMK je nepřesný, neboť je ovlivněn přítomností dvou okresů s výrazně nižší nezaměstnaností (Brno-město a Brno – venkov; 32

jejich hodnoty jsou 8,15 % a 7,62 %). Okresem s největší nezaměstnaností v kraji je Hodonín (14,46 %) a hned za ním Znojmo (14,05 %).1 Graf 5: Míra registrované nezaměstnanosti – srovnání okres Znojmo, Jihomoravský kraj a ČR

Zdroj: ČSÚ v Brně, Časové řady - okres Třebíč, Jihomoravského kraj, vlastní zpracování Pozn. od 1. července 2004 použita nová metodika

Okres Znojmo převyšuje hodnoty vývoje nezaměstnanosti průměrně 1,6 krát oproti ČR, a 1,4 krát vůči kraji. Nezaměstnanost v okrese Znojmo dosahovala průměrně 14 %. Nejlepším období je vyhodnoceno roky 2006 – 2008, kdy nezaměstnanost byla na úrovni průměrně o dva procentní body nižší než zbytek sledovaného období. Na konci roku 2009 byl rozdíl měr mezi republikou a okresem největší, míra nezaměstnanosti v okrese činila 15,4 %. Nejpříznivější byl rok 2008, kdy míra nezaměstnanosti v ČR dosahovala 6 %, v Jihomoravském kraji 6,9 % a v okresu Znojmo pouhých 10,8 %. Jihomoravský kraj v souladu s MPSV se snaží neumístěné uchazeče o práci dostat zpátky do pracovního procesu skrze aktivní politiku zaměstnanosti. V roce 2011 do rekvalifikačních programů bylo nově zařazeno 7192 uchazečů a zájemců o zaměstnání, přičemž naprostá většina z nich (5186 osob, 72,1 % z celkového úhrnu) byla zařazena do rekvalifikací v rámci projektů Evropských strukturálních fondů. Tyto prostředky se jeví jako účinné, v roce 2006 rekvalifikaci ukončilo 94,7 % úspěšně.

1

Údaje jsou platné k 31. 12. 2011

33

Znojemsko zařadilo do rekvalifikačních kurzů 720 nezaměstnaných osob (MPSV 2012, [online]).

5.3.2 Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo Graf 6:Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo - srovnání okresu Znojmo, Jihomoravského kraje a ČR v období 2001 - 2011

Zdroj: ČSÚ, v Brně, časové řady vybraných ukazatelů - okres Znojmo Jihomoravský kraj, vlastní zpracování

V rámci kraje se opět objevují značné rozdíly. Okres Brno – venkov je stabilně pod průměrem JMK, a tím zlepšuje průměr celému kraji. Avšak regiony Hodonín, Břeclav a Znojmo tento průměr zvyšují. Následující odlišnosti můžeme najít v porovnávání ČR, kraje a okresu. Znojmo má průměrně 2 krát více těchto uchazečů v porovnání s ČR a 1,4 krát více konfrontujeme-li hodnoty s krajem. Alarmující situace nastala v roce 2009, kdy bylo 65,4 uchazečů na jedno volné pracovní místo. V tomto roce připadalo na 137

volných

pracovních

míst

8 956

uchazečů

(tento

nárůst

sledujeme

i v nezaměstnanosti). Pozitivní situace ve Znojmě nastala pro všechny sledované oblasti v období před ekonomickou krizí roku 2007 – 2008. Konkrétně v roce 2007 jsme zaznamenali např. jen 6 810 uchazečů o práci na 1 253 volných pracovních míst.

34

V roce 2005 byla největší poptávka po kvalifikovaných dělnících v zemědělství a lesnictví; celkem 150 (KZAM 6). Z dlouhodobého hlediska (místa nabízená déle než 12 měsíců) bylo poptáváno po pracovnících k obsluze strojů a zařízení; celkem 32 volných pracovních míst (VPM) (KZAM 8) z celkových 628. O dva roky později, kdy byla situace v okresu ze sledovaného období nejpříznivější, v okrese bylo zaznamenáno 1253 volných pracovních míst. Většina volných pozic byla pro obsluhy strojů a zařízení; celkem 355 (KZAM 8). V době ekonomické krize (2009) nastal výrazný obrat VPM, v oblasti byl zaznamenán pokles o 1 116 pracovních pozic (vůči roku 2007). Z pouhých 137 hledaných pracovníků, byla opět největší poptávka po KZAM 8. Toto prvenství si pozice na okresním trhu udržela za celé sledované období, zejména v poptávce delší než 12 měsíců. (MPSV [online])

5.3.3 Vyjíždějící za prací Údaje o počtu vyjíždějících za prací nejsou mezi jednotlivými sčítáními zcela srovnatelné díky změnám v organizaci sídelní struktury JMK. V roce 2005 byl přijat Zákon 387/2004 Sb., ze dne 10. června 2004 o změnách hranic krajů bylo převedeno 25 z Kraje Vysočina do JMK, většina do okresu Brno-venkov. V okresu Znojmo ubyly 4 obce. Současný stav je proto 144 obcí. Vývoj situace na obou sledovaných územích je rozličný. V kraji pracovní mobilita celkově stoupla o 10,1 %, stejně jako vyjíždějící do jiné obce okresu (o 12,5 %) a pracující v zahraničí (o 0,5 %). Oproti tomu počet vyjíždějících v rámci okresu klesl, a spolu s ní i pracovní mobilita, neboť podíl vyjíždějících ze všech zaměstnaných se za 10 let snížil ze 49,1 % na 43,3 %. Tento trend se drží u všech sledovaných sektorů vyjížďky. Jediná změna nastala u práce v zahraničí. Při posledním sčítání deklarovalo 2,7 % osob, že pracuje v zahraničí. Na rozdíl od roku 2001 byl počet vyjíždějících za prací 1,3%. Experti tvrdí, že je tento počet vyšší, neboť nezahrnuje tzv. nelegální práci v zahraničí.

35

Tabulka 6: Vyjíždějící do zaměstnání - srovnání Jihomoravského kraje a okresu Znojmo 2001 a 2011 Z toho Vyjíždějící do zaměstnání Oblast JMK

Okres Znojmo

Rok Zaměstnaní 2001 513290 2011 511844 Rozdíl roků -1446 2011 a 2001

do jiné obce okresu

do jiného okresu kraje

do jiného kraje

do zahraničí

194 268 245 209

101 714 165 183

69 624 62 276

19 642 12 339

3 288 5 411

50 941

63 469

-7 348

-7 303

2 123

2001

49570

24 341

16 723

4 033

2 934

651

2011 Rozdíl roků 2011 a 2001

45981

19 928

13 679

3 467

1 509

1 273

-3589

-4 413

-3 044

-566

-1 425

622

Zdroj: ČSÚ, SDLB, Vyjíždějící do zaměstnání a do škol podle velikostních skupin obcí, okresů a správních obvodů ORP - Jihomoravský kraj, vlastní zpracování

5.3.4 Odvětvová struktura hospodářství V uplynulých letech, podobně jako v celé ČR, vstoupil na území okresu Znojmo zahraniční kapitál. V tomto období mnoho podniků nezvládlo z různých důvodů tlak konkurence a zanikly nebo musely změnit svoji činnost. To však vytvořilo prostor pro převážně menších podniky, které si své místo na trhu našly. V zemědělství nastala obdobná situace. Část podniků se transformovala do velkých celků, kromě toho vznikla celá řada větších či menších rodinných farem. Vlivem intenzivního mechanizovaného zemědělství klesá poptávka po lidském faktoru v poměru k využívané zemědělské půdě regionu. Důsledkem je snížení pracovních pozic. V sektoru služeb došlo také k rozvoji, a to jak pro právnické tak fyzické osoby. Zvláště ve městě Znojmo vznikla celá řada supermarketů, které ovlivnily vývoj obchodní sítě nejen ve městě, ale i jeho okolí. Všechny tyto aspekty se odrazily na trhu práce. Okres trpí dlouhodobě vysokou nezaměstnaností a to jak z důvodu poměrně nízké industrializace (viz tabulka 8), malému počtu velkých podniku a velké sezónnosti některých činností (např. zemědělství, stavebnictví a služby). Infrastruktura má také negativní vliv. Jelikož je region poměrně vzdálen od metropole JMK a hlavních dopravních tepen, není příliš přitažlivý pro nové investory. (ČSÚ [online])

36

Tabulka 7: Počet zaměstnaných dle vybraných odvětví národního hospodářství 2001 – okres Znojmo

Počet zaměstnaných Okres Znojmo Zemědělství Průmysl Stavebnictví Obchod Pohostinství a ubytování Doprava a spoje Peněžnictví a pojišťovnictví služby pro podniky, věda a výzkum Veřejná správa Školství a vzdělávání Zdravotnictví a sociální činnosti Ostatní veřejné služby, informační a komunikační činnosti

6 490 14 939 6 553 6 255 2 798 3 256 888 1 588 3 812 2 999 2 989 2 169

podíl na celkové zaměstnanosti v% Okres ČR Znojmo 11,4 26,1 11,5 10,9 4,9 5,7 1,6 2,8 6,7 5,2 5,2 3,8

4,9 32,3 9,6 11,8 4,2 7,4 2,3 5,8 6,8 5,9 6,2 5,6

index speciali zace 2,7 0,9 1,4 1,1 1,4 0,9 0,8 0,6 1,1 1,0 1,0 0,8

Zdroj: SLDB 2001, Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví Tabulka 8: Počet zaměstnaných dle vybraných odvětví národního hospodářství 2011 – okres Znojmo

Počet zaměstnaných Okres Znojmo Zemědělství Průmysl Stavebnictví Obchod Pohostinství a ubytování Doprava a spoje Peněžnictví a pojišťovnictví služby pro podniky, věda a výzkum Veřejná správa Školství a vzdělávání Zdravotnictví a sociální činnosti Ostatní veřejné služby, informační a komunikační činnosti

2 934 10 781 3 971 4 627 1 726 2 654 763 2 295 2 733 2 689 2 832 1 567

podíl na celkové zaměstnanosti v% Okres ČR Znojmo 6,4 23,4 8,6 10,1 3,8 5,8 1,7 5,0 5,9 5,8 6,2 3,4

2,7 25,4 6,9 9,9 3,2 5,6 2,5 7,8 5,6 6,0 6,5 3,0

Index speciali zace 2,4 0,9 1,3 1,0 1,2 1,0 0,7 0,6 1,1 1,0 1,0 1,1

Zdroj: SLDB 2011, Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví, vlastní zpracování

Z tabulky 7 a 8 dále vyplývá, že region je silně specializován v oblasti zemědělství (míra specializace je na stupni 2,7). Na Znojemsku je 102 937 ha obhospodařované zemědělské půdy (tj. 63 % z rozlohy okresu), což je nejvíce v celém Jihomoravském kraji. Největší zaměstnanost se vyskytuje v průmyslovém sektoru, a to více než 37

dvojnásobně vůči ostatním odvětí. Na indexu specializace je dobře patrná již výše zmíněná nízká industrializace regionu v poměru s ČR. V rozmezí deseti let sledujeme celkový pokles zaměstnaných, který lze pozorovat ve všech sektorech. Nejvíce markantní je tento pokles v zemědělství (úbytek 55 %). Tím se snížil i index specializace o 0,3 %. Výjimkou je odvětví obchodu, kde zaznamenáváme nárůst zaměstnanosti, avšak v poměru s ČR se index prakticky nenavýší. Region zůstává stále specializován na zemědělství.

5.3.5 Největší zaměstnavatelé v okrese Znojmo Na Znojemsku je pouze 9 podniků zaměstnávajících více než 200 osob. Sektor průmyslu zde zastává největší podíl, jak je zřetelné z tabulky 3. Druhá největší zaměstnanost je ve zdravotnickém sektoru, jelikož v regionu je absence velkých zaměstnavatelů ze soukromé oblasti. Okres nemá vhodné podmínky pro velké investory, to je dáno nedostatkem dopravních tepem, špatným industriálním zázemím a nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Zemědělství zůstává mezi největšími podniky až na třetím místě s 15 %. Z toho vyplývá, že zemědělství je v okresu převážně individualizovaný obor. Od roku 2006 do roku 2011 se počet těchto zaměstnavatelů nezměnil, stejně tak zůstává stabilní i počet jejich zaměstnanců v daném rozmezí (viz tabulka 9 a 10). Z níže uvedených dat je patrné, že míra nezaměstnanosti stoupá, avšak velké podniky tímto výrazně netrpí.

Z toho lze usoudit, že úbytek zaměstnanců se projevuje hlavně

u menších zaměstnavatelů, kteří nejsou schopni konkurence v současném recesivním období (ČSÚ, Registr ekonomických subjektů). Na Znojemsku je zemědělství důležitým faktorem ovlivňující zaměstnanost, a potýká se aktuálně se všeobecným poklesem, potvrzuje např. společnost AGRO Jevišovice a. s.. Ta podniká zejména v oblasti prvovýroby. Tento podnik patří mezi jeden z největších tuzemských producentů kuřecího masa a mléka se základním kapitálem skoro čtvrt miliardy korun. Chová na desetitisíce kusů dobytka a obhospodařuje přes 9 000 hektarů půdy nejen na Znojemsku, ale i v sousedním Třebíčsku a Břeclavsku. Tím tato firma ovlivňuje i jejich trhy práce. Ve více než dvaceti střediscích pro podnik pracuje 350 pracovníků. V roce 2011 však i tento podnik zaznamenal finanční problémy, zadlužil se 38

asi 30 miliony korun u firmy Agrofert a značnými bankovními úvěry. Aktuálně jedná o prodeji podílu podniku (Znojemský deník [online]). Tabulka 9: Největší zaměstnavatelé v okresu Znojmo 2011 Podniky 1 2 3 4 5

Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace Moravskoslezské cukrovary, a.s. VAPAS, a.s. TAMURA-EUROPE LIMITED, organizační složka JEDNOTA, spotřební družstvo, Moravský Krumlov

6

AGRO Jevišovice, a.s.

7

Město Znojmo

8

Haas Profile s.r.o.

9

POMONA Těšetice a.s.

Odvětví Zdravotní péče Výroba potravinářských výrobků Pozemní a potrubní doprava Výroba elektronických součástek a desek Maloobchod, kromě motorových vozidel Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Výroba konstrukčních kovových výrobků Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti

Počet zaměstnanců 1000 - 1499 500 - 999

250 - 499

200 - 249

Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů 2012, vlastní zpracování

K poklesu zaměstnanosti v oblasti průmyslu má za vliv mimo jiné stále dokonalejší technologie, obsluha strojů a zařízení je stále méně náročné na pracovní sílu. Z tohoto důvodu redukovala firma TOS na Znojmesku svoji pracovní sílu ze skoro 500 zaměstnanců na 200. Stavebnictví je v recesi na celém území republiky, proto se ve slabším regionu (kde je dlouhodobá nezaměstnanost, nízké platy a tím i nízká kupní síla) promítne podstatně znatelněji. To je důvod, proč se většina firem snaží expandovat za hranice regionu, aby vůbec zachovaly chod společnosti. I tak stavební firma Atlanta v roce 2010 propustila 30 % zaměstnanců, ačkoliv nevěděla, zda je bude moci znovu přijmout na sezónní práce v dubnu. Jak sdělil pro Znojemský deník technický ředitel Jaroslav Dvořák. Japonská firma Tamura Europe je další významný zaměstnavatel v okrese. Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku v roce 2005 a zaměstnávala asi 40 osob. Aktuálně se počet zvýšil na 330 pracovníků a pravděpodobně je zde prostor pro přijetí dalších pracovních sil, říká manažerka Kočendová. Zajímavostí je, že má v Evropě pouze jeden

39

závod ve Znojmě, který si firma vybrala se strategické pozice v centru Evropy a vyváží do celého starého kontinentu, USA i Asie. (Znojemský deník [online]).

5.4 Regionální srovnání okresu Třebíč a Znojmo Vybrané okresy se nachází v sousedství, ale administrativně patří každý do jiného kraje. Regiony jsou si podobné počtem obyvatel. Znojmo 113 288 a Třebíč 113 683 osob (tj. rozdíl 405 obyvatel). Znojemsko je rozlohou o 127 km2 větší. Typickým znakem obou okresů je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, velký počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, silná specializace na zemědělský sektor a slabší infrastruktura. Regiony jsou zařazovány do kategorie hospodářsky slabých. Graf 7: Srovnání registrované míry nezaměstnanosti v okresech Třebíč a Znojmo

Zdroj: ČSÚ, časové řady

Další společnou charakteristikou je výrazná centralizace regionů. Dominantní podíl na zaměstnanosti je udržován zejména ve větších městech díky industrializaci a rozvoji služeb v kontrastu s venkovem, kde je pracovních příležitostí podstatně méně vzhledem k zemědělskému zaměření. Z grafu 7 je zřetelné, že vývoj registrované míry nezaměstnanosti vykazuje podobný charakter v obou okresech, avšak průměrně se Znojemsko pohybuje 1,14 krát výše než Třebíčsko (průměrná míra nezaměstnanosti v okresu Znojmo je 13,8 %, v okresu Třebíč 12,1 %). 40

Graf 8: Srovnání počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v okresech Třebíč a Znojmo

Zdroj: ČSÚ, časové řady

Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo (VPM) zaznamenává za celé sledované období 2001 až 2011 nejvyšší nárůst po roce 2008, tj. počátku hospodářské krize. Období let 2006 až 2008 bylo pro oba regiony nejpříznivější. Na Třebíčsku byla zaznamenána nejnižší míra v roce 2006 (7 uchazečů na jedno VPM, tj. v absolutních hodnotách 6881 uchazečů / 980 VPM). Pro okres Znojmo byla situace nejpříznivější O dva roky později (6 uchazečů na jedno VPM, tj. 6348 uchazečů / 1050 VPM). V těchto letech byla nejvyšší poptávka na Třebíčsku po řemeslnících, kvalifikovaných výrobcích a zpracovatelích (KZAM 7) a na Znojemsku po pracovnících k obsluze strojů (KZAM 8). S nástupem hospodářské krize se stav prudce zhoršil – Třebíčsko 48,4 uchazečů na jedno VPM (tj. v absolutních hodnotách 7695 uchazečů / 159 VPM), Znojemsko 65,4 uchazečů na jedno VPM za rok 2009 (tj. 8956 uchazečů / 137 VPM). Ke konci sledovaného období se stav na Třebíčsku nadále zhoršuje (stav za rok 2011 byl 7631 uchazečů / 109VPM). Na Znojemsku se situace znatelně zlepšila (tj. za rok 2011 8178 uchazečů / 378 VPM). Podle indexu specializace je stále v roce 2011 podíl zemědělství na zaměstnanosti více než dvojnásobný oproti republice, což platí pro okres Třebíč i Znojmo. V regionu Třebíče nám Is ukazuje, že stavebnictví, průmysl a veřejná správa se také pohybují nad republikovým průměrem. V regionu Znojmo můžeme takto hovořit u odvětví stavebnictví, obchodu, pohostinství, ubytování a veřejné správy. 41

6. ZÁVĚR Trh práce a s ním nový společenský fenomén nezaměstnanosti se objevil na území České republiky po roce 1989. Postupné zvyšování nezaměstnanosti dospělo na nejvyšší úroveň v roce 2003 mírou 10,3 %, ta se stala od svého nástupu vážným společenským problémem, který nepostihuje pouze nezaměstnané (snížením společenského statusu, zhoršením ekonomické situace a psychickými dopady), ale i stát (zvýšením nákladů na sociální podporu). Cílem této bakalářské práce je zhodnotit a analyzovat vývoj trhu práce na území okresů Třebíč a Znojmo. Oba regiony patří mezi hospodářsky slabé a dosahují nadprůměrných hodnot, co se týká míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů na nabízená volná pracovní místa. Ty jsou až několikanásobně vyšší vůči kraji i vůči celé České republice. Mezi nejpostiženější okresy ze všech 77 v ČR patřily v roce 2011 okresy Most, Jeseník a Bruntál, které přesahovaly 15 % registrované míry nezaměstnanosti. Okres Třebíč byl ve zhodnocení průměrné míry nezaměstnanosti v roce 2011 na čtrnácté pozici v celorepublikovém srovnání (11,8 %) a Znojmo skončilo ještě hůře na příčce desáté (12,6 %). Ve srovnání míry nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 byl Třebíč na příčce jedenácté (12,6 %) a Znojmo dokonce obsadilo příčku pátou (14,1 %), tento rozdíl je dán vysokou sezónností v obou okresech, která se projevuje zvýšenou nabídkou pracovních míst v letních měsících. Třebíčsko se vždy řadilo mezi chudší oblasti. Obživou obyvatelstva bylo zejména zemědělství a zpracovatelský průmysl. V současnosti si okres zachovává charakter převážně průmyslově-zemědělský. Podíl zaměstnanosti v zemědělství však průběžně klesá. I Znojemsko spadalo mezi slabé regiony, již od roku 1992 mělo totiž v té době vysokou míru nezaměstnanosti (5,5 %), republiková míra byla tehdy nízká (2,9 %). Mezi nejsledovanější faktory trhu práce patří registrovaná míra nezaměstnanosti. V období 2001 – 2011 byla v okrese Třebíč průměrná výše nezaměstnanosti 12 %. Vývoj v okrese kopíruje celorepublikový trend kolísání míry nezaměstnanosti, avšak s vyššími hodnotami než na území celé České republiky a to průměrně o 3,5 procentního bodu. Nejvyšší hodnoty dosáhla registrovaná míra nezaměstnanosti 42

v r. 2004 (14,3 %), naopak nejnižší hodnota byla evidována v letech 2007 a 2008 (8,4 %) před nástupem ekonomické krize. Okres Znojmo registroval míru nezaměstnanosti na úrovni průměrně 14 %, tj. průměrně o 5,5 % výše než vývoj ČR. Nejvyšší hodnota byla registrována v r. 2002 (15,5 %) a nejnižší údaj byl zaznamenán roku 2008 (10,8 %). Srovnatelný vývoj je sledován i ukazatelem vývoje počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Úbytkem volných pracovních míst a zvyšováním nezaměstnanosti vzrostla pracovní mobilita na Třebíčsku o 5,2 % za 10 let. Na Znojemsku však za stejné období zaznamenáváme pětiprocentní pokles. Ten je dán převážně špatnou dopravní obslužností mezi místem výkonu práce a bydlištěm. Hlavní příčina vysoké nezaměstnanosti v okrese Třebíč je dána změnami po roce 1989, kdy se velké a střední podniky vybudované v době socialismu jen těžko přizpůsobovaly přechodu na tržní hospodářství. Značná část z nich nedokázala dostatečně odolávat zahraniční konkurenci. Důsledkem toho vznikly existenční problémy, které následně vyústily v ukončení činnosti podniků (např. obuvnické firmy BOPO, a.s., která v době své existence zaměstnávala více jak 2 000 osob). Některým podnikům se podařilo úspěšně změnit své portfolio či přizpůsobit výrobu tržním podmínkám, aby lépe odpovídaly skutečným požadavkům trhu (jako např. podnik PBS INDUSTRY, a.s.), ale i tak značně zredukovaly počty svých zaměstnanců. S těmito následky okres bojuje doposud, jelikož se nedaří přilákat nové investory. Pro region je velmi důležité zaměřit se na rozvoj infrastruktury a dalších faktorů ovlivňujících přísun investičního kapitálu. Vzhledem k dlouhodobé poptávce po KZAM 7 by se okres ve spolupráci s úřadem práce měl více zaměřit na rekvalifikační kurzy pro tuto cílovou skupinu. Problematické je i zapojení obyvatelstva z venkovských sídel. Zlepšení dostupnosti regionálního centra, které přináší lepší možnosti uplatnění, by měla napomoci připravovaná rekonstrukce vlakového nádraží, jeho propojení s nádražím autobusovým a následné zvýšení frekvence spojů. Problematickým sektorem v okrese Znojmo je bezesporu zemědělství. Toto silně specializované odvětví prodělalo zásadní změny rozpadem centralizované ekonomiky. Před rokem 1989 byla v zemědělství značná přezaměstnanost, která následně nemohla obstát v konkurenčním prostředí. Ve spojitosti s vyšší mechanizací zde klesla poptávka 43

po pracovní síle. Souvisejícím problémem je i značná sezónnost v sektoru. Společně s velkou zaměstnaností v oboru stavebnictví, které je taktéž velmi sezónně zaměřené, vznikají v okrese markantní rozdíly zaměstnanosti v různých ročních obdobích. Vzhledem ke strategické pozici regionu v pohraničí je důležité se zaměřit také na zahraniční trh a cestovní ruch. Toho je možné dosáhnout například rozvojem agroturistiky, pro kterou má okres dobré předpoklady díky kvalitní orné půdě a zajímavé lokalizaci vhodné i pro vinařství a cykloturistiku. Na Znojemsku je dále třeba zacílit na podporu rozvoje dopravní infrastruktury, spojení okresního města s Brnem, Vídní či jinými regionálními centry mimo okres. Ve spojení s dobrou propagací regionu by tento faktor mohl výrazně ovlivnit zaměstnanost v sektoru služeb. V obou okresech je situace v nezaměstnanosti dlouhodobě špatná, jsou průmyslově zemědělské a hospodářsky slabé. Je třeba vytvořit více pracovních míst přilákáním nových investorů, kapitálu a posílit ekonomický rozvoj.

44

7. SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ 7.1 Literární zdroje BECKER, Gary S. Human capital: a theoretical and empirical analysis, with special reference to education. 3rd ed. Chicago: University of Chicago Press, c1993, xxii, 390 p. ISBN 9780226041223. BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2012, 288 str. ISBN 978-80-245-1880-0. HOLMAN, Robert. Makroekonomie středně pokročilý kurz, Vyd. 2. Praha: C. H. Beck, 2010, 424 str. ISBN 978-80-7179-861-3. HRABÁNKOVÁ M., BOHÁČKOVÁ I., SVATOŠOVÁ L., ŘEHOŘ P. Rozvoj lidských zdrojů ve venkovském prostoru České republiky: monografie 2007. 1. české vyd. Praha: MJF, 2007, 191 s. ISBN 978-80-86284-66-8. JUREČKA A KOL., Makroekonomie, Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a. s. 2010, 336 str. ISBN 978-80-247-3258-9. KAMENÍČEK, Jiří. Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. 2., upr. vyd. V Praze: Karolinum, 2012, 230 s. ISBN 978-802-4621-395. KOTÝNKOVÁ, M. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Professional publishing, 2003. 199 s. ISBN 80-86419-48-7. KRBEČKOVÁ, Marie a Jindřiška PLESNÍKOVÁ. FKSP: sociální fondy, benefity a jiná plnění. Vyd. 3. Olomouc: ANAG, 2012, xiii, 146 s. ISBN 987-80-7263-722-5. KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Dotisk, 2011, 155 s. ISBN 978-807-3754-143. KUCHAŘ, Pavel. Trh práce: sociologická analýza. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1383-3. LIŠKA, Václav a kol. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s. ISBN 80-864-1954-1. 45

MACHÁČEK,

Ivan. Zaměstnanecké

benefity:

praktická

pomůcka jejich

daňového řešení. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xiii, 146 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-301-1. MAREŠ, P., Nezaměstnanost jako sociální problém. Studijní texty, 6. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. str. 151. ISBN 80-901424-98-4. PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011: daňové a pojistné režimy benefitů, čili, jak zaměstnancům poskytovat více s menšími náklady pro zaměstnavatele i zaměstnance. Praha: Leges, 2011, 240 s. Praktik (Leges). ISBN 978-80-87212-66-0. POTŮČEK, M. Sociální politika. Studijní svazek, 7. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. s. 142. ISBN 80-85850-01-X. SIROVÁTKA,

T.

Marginalizace

na pracovním

trhu.

Brno:

Masarykova univerzita v Brně, 1997. 152 s. ISBN 80-210-1716-3. Statistická ročenka České republiky 2011. 1. vyd. Havlíčkův Brod, 2011. ISBN 978-80250-2105-7.Statistická ročenka České republiky 2011 ŠAFRÁNEK, Ladislav. Nezaměstnanost: jak ji neznáme a jak jí čelit--. 1. české vyd. Praha: Orego, 2011, 118 s. ISBN 978-80-87528-03-7 ŘEHOŘ, Petr. Indikators set of labour market that evaluate potential level of LFA region.

Acta Universitatis Bohemiae

Meridionales.

Vědecký

časopis pro ekonomiku, řízení a obchod, 2008, vol. 11, no. 1, ISSN 1212-3285. ŘEHOŘ, Petr. Metody hodnocení potenciálu regionů se zaměřením na trh práce: vědecká monografie. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, 110 s. ISBN 978-807-2047-352.

46

7.2 Internetové zdroje ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Časové řady - okres Třebíč | ČSÚ v Jihlavě [online]. 21.

3.

2013

[cit.

Dostupné

2013-04-10].

z:

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/casove_rady_okres_trebic ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Časové řady vybraných ukazatelů - Znojmo | ČSÚ v Brně. [online].

21.

3.

2013

[cit.

Dostupné

2013-04-10].

z:

http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/cr_vybranych_ukazatelu_znojmo ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Demografický, sociální a ekonomický vývoj kraje Vysoþina v letech 2000 až 2004 [online]. Jihlava, 2005 [cit. 2013-04-02]. ISBN 80-250Dostupné

1170-4.

z:

http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/3A004C95D5/$File/6313610903.pdf ČESKÝ

STATISTICKÝ

odvětví. Veřejná

ÚŘAD:

Ekonomicky

databáze [online].

[cit.

aktivní

obyvatelstvo

podle

Dostupné

2013-03-05].

z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB033+%28okresy%29 &&kapitola_id=89 ČESKÝ

STATISTICKÝ

Jihlavě [online].

17.

ÚŘAD: 4.

Charakteristika

2013

[cit.

okresu

Třebíč

2013-04-24].

|

ČSÚ

v

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_trebic ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Charakteristika okresu Znojmo | ČSÚ v Brně. [online].

1.

2.

2013

[cit.

2013-02-24].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_znojmo ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Jak se měří nezaměstnanost? 2012, [online]. [cit. Dostupné

2013-3-15].

z:

http://www.czso.cz/csu/faq.nsf/hlasodpoved?openform&parentunid=DD42BE6B15FA4 7F1C1256D87003678BC ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Metodické principy klasifikace KZAM. [online]. 11. 1. 2012

[cit.

2013-03-12].

Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodicke_principy_klasifikace_kza m 47

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Postavení venkova v Jihomoravském kraj [online]. [cit.

Dostupné

2013-03-03].

z:

http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/3B00461C10/$File/64136109a31.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Trh práce kraje Vysočina 2011 [online]. Jihlava, 2012 [cit.

2013-04-02].

633125-12.

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/1C00241DF7/$File/633125_12.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj lidských zdrojů na Vysočině v letech 2000 až 2009 [online]. Jihlava, 2010 [cit. 2013-05-29]. ISBN 978-80-250-2068-5. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/EE0033F7F7/$File/63136310.pdf ČESKÝ

STATISTICKÝ

Vysočina [online].

ÚŘAD. 3.

Jihlava

Vývoj

[cit.

zemědělství 2013-05-29].

a

lesnictví

v

Dostupné

kraji z:

http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/3A004C95D5/$File/6313610903.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje kraje Vysočina v roce 2008 [online]. Jihlava, 2008 [cit. 2013-0402].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/zakladni_tendence_demografickeho_socialniho_a_e konomickeho_vyvoje_kraje_vysocina_v_roce_2008/$File/Vyvoj_2008.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD V JIHLAVĚ: Časové řady kraj - 2. část - Práce, nezaměstnanost, organizační struktura, zemědělství [online]. 8. 4. 2013 [cit. 2013-0420].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/casove_rady_kraj_2_cast_prace_nezamestnanost_organizac ni_struktura_zemedelstvi

INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV: Nabídka a poptávka na trhu práce. Analýza neobsazenosti volných pracovních míst podle profese [online]. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh KRUTIŠ, Dalibor. Podnikání na Znojemsku: Stavební firmy na Znojemsku nemají práci. Zakázky hledají i mimo region. In: Znojemský deník [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné

z:

http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/stavebni-firmy-na-znojemsku-

nemaji-praci-20120318.html 48

ROZVORALOVA. Trh práce a zaměstnanost: kapitola 7. [online]. 22.11.2007 [cit. Dostupné

2013-03-12].

z:

http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:1_aD8eNcs0gJ:knihy.cpress.cz /%3Fp%3Dactions%26action%3Ddownload/file%26value%3Dfiles%26id%3D50669+ &cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz Podnikání na Znojemsku: TOS: Snažíme se o německou kvalitu a čínskou cenu. In: Znojemský

deník [online].

[cit.

2013-03-15].

Dostupné

z:

http://znojemsky.denik.cz/serialy/tos-snazime-se-o-nemeckou-kvalitu-a-cinskoucenu.html SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001: Dojížďka do zaměstnání a škol [online]. Praha: Český statistický úřad, 2003, 130 s. [cit. 2013-04-26]. Obyvatelstvo. ISBN 80Dostupné

250-0559-3.

z:

http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/dojizdka_do_zamestnani_a_skol_cr/$File/e4129-03.pdf SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001: Dojížďka do zaměstnání a škol [online]. Praha: Český statistický úřad, 2003, 126 s. [cit. 2013-04-26]. Obyvatelstvo. ISBN 80250-0625-5. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/4 42421c8d70d7d02c12576f500252cb5/$FILE/4130-03-6207.pdf SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001: Dojížďka do zaměstnání a škol: okres Znojmo [online]. Praha: Český statistický úřad, 2003, 140 s. [cit. 2013-03-10]. Obyvatelstvo. ISBN

80-250-0617-4.

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/ed824200d83 c47dac125770300353aa8/$FILE/4130-03-6104.pdf SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001 : Dojížďka do zaměstnání a škol: okres Třebíč [online]. Praha: Český statistický úřad, 2003, 140 s. [cit. 2013-03-10]. Obyvatelstvo. ISBN

80-250-0617-4.

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/442421c8d70 d7d02c12576f500252cb5/$FILE/4130-03-6207.pdf

49

SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011 : Tab 11. Vyjíždějící do zaměstnání a do škol podle velikostních skupin obcí, okresů a správních obvodů ORP - Jihomoravský kraj [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30782&th=&v=&vo=null&vse=&vseuzemi=null&void= SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011 : Tab 11. Vyjíždějící do zaměstnání a do škol podle velikostních skupin obcí, okresů a správních obvodů ORP - Kraj Vysočina [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30782&th=&v=&vo=null&vseuzem=&vseuzemi=null&void= SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011: Tab. 114 Zaměstnaní podle pohlaví a podle odvětví ekonomické činnosti a podle nejvyššího ukončeného vzdělání. [online]. [cit. 2013-03-15].

Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-

tematu&tu=30809&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void= SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011: Tab. 10 Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti a podle velikostních skupin obcí, okresů a správních obvodů ORP Jihomoravský

kraj.

[online].

[cit.

Dostupné

2013-04-10].

z:

http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30713&th=&v=&vo=null&vseuzem=&vseuzemi=null&void= SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011: Tab. 10. Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti a podle velikostních skupin obcí, okresů a správních obvodů ORP Kraj

Vysočina: :

Veřejná

databáze [online].

[cit.

2013-04-10].

Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30713&th=&v=&vo=null&vseuzem=&vseuzemi=null&void= SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001 - okres Třebíč v Jihlavě: A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti 2001. Krajská správa

ČSÚ [online].

18.

4.

2013

[cit.

2013-04-20].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/sldb_2001_okres_trebic SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTU 2001: Tab. č. 165 Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle věku, podle odvětví ekonomické èinnosti a podle pohlaví - okres Znojmo [online]. [cit.

2013-05-27].

ISBN

80-250-0140-7.

Dostupné

z:

50

http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/442421c8d70 d7d02c12576f500252cb5/$FILE/4103-02-6207.pdf SMOLA, Daniel. Podnikání na Znojemsku: Tamura europe vyrábí jen ve Znojmě. In: Znojemský

deník [online].

[cit.

2013-03-15].

Dostupné

z:

http://znojemsky.denik.cz/serialy/tamura-europe-vyrabi-jen-ve-znojme20110122.html SMOLA, Daniel. Podnikání na Znojemsku: Agrofert může koupit Agro Jevišovice. In: Znojemský

deník [online].

[cit.

2013-03-30].

Dostupné

z:

http://znojemsky.denik.cz/serialy/agrofert-muze-koupit-agro-jevisovice20110212.html ÚŘAD PRÁCE JIHLAVA: Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2001-2011: Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy

51

7.3 Seznam tabulek a grafů 7.3.1 Seznam tabulek Tab. 1: Podíl průměrných mezd pracovníků podle úrovně vzdělání k průměrné mzdě (v %) ................................................................................................................................... 14 Tab. 2: Vyjíždějící do zaměstnání - srovnání kraje Vysočina a okresu Třebíč 2001 a 2011 ............................................................................................................................... 28 Tab. 3: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle vybraných odvětví národního hospodářství 2001 – okres Třebíč .................................................................................. 29 Tab. 4: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle vybraných odvětví národního hospodářství 2011 – okres Třebíč .................................................................................. 30 Tab. 5: Největší zaměstnavatelé v okresu Znojmo 2006 a 2011 .................................. 31 Tab. 6: Vyjíždějící do zaměstnání - srovnání Jihomoravského kraje a okresu Znojmo 2001 a 2011 .................................................................................................................... 36 Tab. 7: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle vybraných odvětví národního hospodářství 2001 – okres Znojmo ................................................................................ 37 Tab. 8: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle vybraných odvětví národního hospodářství 2011 – okres Znojmo ................................................................................ 37 Tab. 9: Největší zaměstnavatelé v okresu Znojmo 2006 a 2011 ................................... 39

7.3.2 Seznam grafů Graf 1: Beveridgeova křivka .......................................................................................... 19 Graf 2: Míra registrované nezaměstnanosti v České republice ..................................... 22 Graf 3: Míra registrované nezaměstnanosti – srovnání okresu Třebíč, kraje Vysočina a ČR .................................................................................................................................. 26 Graf 4: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo - srovnání okresu Třebíč, kraje Vysočina a ČR ............................................................................................................... 27 52

Graf 5: Míra registrované nezaměstnanosti – srovnání ................................................. 33 Graf 6: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo - srovnání okresu Znojmo, Jihomoravského kraje a ČR v období 2001 - 2011 ....................................................... 34 Graf 7: Srovnání registrované míry nezaměstnanosti – Okres Znojmo a Třebíč .......... 40 Graf 8: Srovnání počtu volných pracovních míst .......................................................... 41

7.3.3 Seznam obrázků Obrázek 1: Vymezení okresů Znojmo a Třebíč v postavení ČR ................................... 24

53

Přílohy Příloha 1: Administrativní rozdělení okresu Třebíč

Zdroj: ČSÚ Příloha 2:Administrativní rozdělení okresu Znojmo

Zdroj: ČSÚ

54

Příloha 3: Zaměstnanost a nezaměstnanost od roku 1993

Zdroj: ČSÚ

55

Příloha 4: Průměrná nezaměstnanost v ČR podle vzdělání a věku (v tisících)

celkem za daný rok Základní vzdělání

Střední bez maturity

Střední s maturitou

Vysokoškolské

15-24 25-29 30-44 45-59 60 a více celkem 15-24 25-29 30-44 45-59 60 a více celkem 15-24 25-29 30-44 45-59 60 a více celkem 15-24 25-29 30-44 45-59 60 a více celkem

2006 371,3 18,2 9,3 31,8 31,6 0,9 91,8 33,8 19,9 62,2 51,7 2,4 170,0 24,6 10,0 29,1 26,1 2,0 91,8 2,3 4,8 4,2 5,9 0,5 17,7

2007 276,3 12,5 8,0 25,1 27,0 1,0 73,6 17,5 15,4 49,8 42,2 1,7 126,6 14,7 7,2 22,4 17,6 1,7 63,6 1,3 3,0 3,3 4,1 0,6 12,3

2008 229,8 14,3 5,7 22,6 24,4 1,1 68,1 14,1 10,0 37,4 30,4 1,3 93,2 11,3 6,0 19,0 17,2 1,8 55,3 1,5 3,8 3,6 3,4 0,9 13,2

2009 352,2 18,6 10,6 26,6 25,6 1,4 82,8 25,1 19,3 58,5 48,9 3,6 155,4 23,9 12,8 30,0 23,6 2,5 92,8 2,9 7,9 5,4 3,8 0,8 20,8

2010 383,7 17,0 10,5 24,6 26,5 1,0 27,7 27,7 22,0 60,8 59,2 4,4 174,1 25,4 15,4 33,1 27,9 2,7 104,5 3,4 8,8 7,1 5,6 0,7 25,6

Zdroj: ČSÚ

56