MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta. Vliv změn podnikatelského prostředí na zemědělský podnik Diplomová práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Vliv změn podnikatelského prostředí na zemědělský podnik Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Ivo Zdráhal

Vypracovala: Bc. Tereza Krčová

Brno 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem Vliv změn podnikatelského prostředí na zemědělský podnik vypracovala samostatně pod vedením Ing. Iva Zdráhala a za použití literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 7. 1. 2010

…………………………. Tereza Krčová

Poděkování Za pomoc při psaní diplomové práce děkuji Ing. Ivovi Zdráhalovi, za odborné vedení. Dále děkuji firmě Zemo spol. s r.o za poskytnutí potřebných dat a informací pro praktickou část mé práce.

Abstrakt KRČOVÁ, T. Vliv změn podnikatelského prostředí na zemědělský podnik. Diplomová práce. Brno, 2010. Diplomová práce se zabývá vlivem změn podnikatelského prostředí na zemědělský podnik. V teoretické části jsou zpracovány principy a vztahy zemědělského odvětví. V praktické části je představena základní charakteristika vybraného zemědělského podniku, vlastní práce se zaměřuje na dopady spojené se zrušením živočišné výroby v zemědělském podniku a možností zapojení do vertikální sítě. Pro dokreslení celkové situace podniku jsou vypočteny vybrané ukazatele finanční analýzy. Klíčová slova:, agrobyznys, živočišná výroba, zemědělský podnik, výkrm prasat, vertikální síť

Abstract KRČOVÁ, T. Influences of changes enterpreneurial environment of agricultural copany. Diploma thesis. Brno, 2010. This diploma thesis is focused on influences of changes enterpreneurial environment of agricultural company. In the theoretical part, there are basic principles and relation to the agricultural department demonstrated. In the practical part, there is the agricultural copany interduced. And also practical part is focused on the impact upon annual an animal production in agricultural company. There is also connection to the vertical network examined. For express the situation in chosen firm completely, there were financial analyses calculated in this diploma thesis.

Keywords: Agribusiness, animal production, agricultural company, pig breeding, vertical network

Obsah: 1 2 3

Úvod ....................................................................................................................6 Cíl a metodika práce..........................................................................................7 Přehled literatury...............................................................................................9 3.1 Vymezení zemědělství a jeho postavení v současnosti.....................................9 3.2 Sociálně ekonomická struktura zemědělství ...................................................11 3.3 Agrární trh .........................................................................................................11 3.4 Konkurenční struktura .....................................................................................12 3.4.1 Fungování agrárního trhu.............................................................................14 3.4.2 Změny v komoditní vertikále.......................................................................16 3.5 Zemědělství jako součást agrobyznysu ............................................................18 3.6 Hospodářská politika.........................................................................................22 3.7 Formy dotací a ekonomické náklady různých forem dotací..........................23 3.8 Vývoj agrární politiky v České republice ........................................................26 3.9 Vývoj agrární politiky v Evropě.......................................................................30 3.10 Konkurenceschopnost zemědělství...................................................................33 3.10.1 Vnitřní faktory konkurenceschopnosti zemědělství ....................................34 3.10.2 Vnější faktory konkurenceschopnosti v zemědělství...................................35

4

Vlastní práce.....................................................................................................39 4.1 Charakteristika analyzovaného podniku.........................................................39 4.1.1 Vznik společnosti.........................................................................................39 4.1.2 Vývoj obhospodařované orné půdy a počtu zaměstnanců...........................40 4.2 Rostlinná výroba ................................................................................................42 4.3 Živočišná výroba ................................................................................................44 4.4 Skladování komodit a odběratelská struktura................................................46 4.4.1 Vývoj provozních dotací..............................................................................47 4.4.2 Vývoj tržeb jednotlivých středisek ..............................................................50 4.5 Dopady zrušení živočišné výroby .....................................................................52 4.5.1 Náklady spojené s rušením ŽV....................................................................52 4.5.2 Kalkulace chovu prasat v jednotlivých letech .............................................54 4.5.3 Struktura nákladů na výkrm prasat ..............................................................55 4.5.4 Vzájemné propojení rostlinné a živočišné výroby.......................................58 4.6 Zapojení do komoditní vertikály/sítě prasata vepřové maso.........................60 4.7 Vybrané ukazatele finanční analýzy ................................................................63 4.7.1 Majetková a kapitálová struktura podniku...................................................63 4.7.2 Analýza vybraných položek výkazu zisku a ztrát........................................65 4.7.3 Ukazatele rentability ....................................................................................66 4.7.4 Ukazatele zadluženosti ................................................................................67 4.7.5 Ukazatele aktivity ........................................................................................68

5 6 7

Diskuze a závěr.................................................................................................70 Použitá literatura .............................................................................................73 Přílohy...............................................................................................................75

5

1 Úvod Z mnoha úhlů pohledu je zemědělství značně specifické odvětví. Jeho význam spočívá nejen v produkci potravin, ale v dnešní době roste význam zemědělské produkce také v oblasti obnovitelných zdrojů. Dalším nezastupitelným přínosem zemědělské činnosti jsou také jeho mimoprodukční funkce, které mohou zabezpečovat ochranu životního prostředí a formovat krajinný ráz. Dalších odlišností tohoto odvětví je však celá řada, produkční funkce jsou vázány na půdu, která je jako nerozmnožitelný zdroj nezastupitelná. Podstatná je také závislost jak na pedologických a klimatických podmínkách regionu, ve kterém je zemědělství provozováno, tak na počasí často ovlivňující kvantitativní i kvalitativní stránku produkce. Z ekonomického hlediska je zemědělství svou závislostí na produkčním cyklu, který trvá i několik měsíců, odlišné od ostatních odvětví. Poptávka po potravinách jako základním zdroji obživy je cenově neelastická a v závislosti na velikost důchodu se výrazně nemění. Naproti tomu nabídka není schopna na zvýšenou poptávku reagovat okamžitě, ale vždy až za určitý časový interval, který je závislý právě na produkčním cyklu. Z tradičního pohledu jsou zemědělské podniky zaměřeny na rostlinnou a živočišnou výrobu, která se souběžně doplňuje a ovlivňuje. Produkty rostlinné výroby mohou být prostřednictvím zkrmování dále zhodnocovány v rámci živočišné výroby. Naopak odpadní produkty živočišné výroby lze zpětně využít v rostlinné výrobě a dotvářet tak určitý biologicky uzavřený koloběh. V tržně orientovaných podnicích však tyto principy často přestávají platit a hlavním faktorem rozhodujícím o výrobním zaměření se stává schopnost uplatnit jednotlivé komodity na agrárních trzích. V posledních dvou dekádách byl vývoj zemědělství v České republice ovlivněn nejprve přechodem k tržnímu hospodářství po roce 1989 a s tím souvisejícími problémy transformace odvětví. Vznikem soukromých zemědělských podniků i samostatně hospodařících rolníků se toto odvětví proměnilo z centrálně plánovaného na tržně orientované, avšak stále s významnou rolí zásahů státu v podobě uplatňovaných a měnících se zemědělských politik. Z odvětví nesoucího původně znaky dokonalé konkurence se zemědělství, díky integračním procesům začleňujícím ho do podstatně širšího segmentu ekonomiky, dostává do pozice, kdy hlavní roli přejímá spotřebitel a tržní struktury navazujících zpracovatelských článků dále ovlivňují rozsah a zaměření produkce zemědělských podniků.

6

Významným fenoménem dnešní doby je pak široké spektrum činitelů souvisejících s procesy globalizace a dotvářejících výslednou podobu prostředí v němž zemědělské podniky působí.

2 Cíl a metodika práce Cílem diplomové práce je posoudit vliv změn podnikatelského prostředí na vybraný zemědělský podnik. Pro naplnění zadaného cíle diplomové práce byl zvolen následující metodický postup: •

Zpracování literárního přehledu, který obsahuje vymezení zemědělství, agrárního trhu v rámci agrobyznysu, vývoj agrární politiky v České republice a Evropské unii. V závěru literárního přehledu je pojednáno o konkurenceschopnosti zemědělství.

•

Formulace výzkumných okruhů pro naplnění cíle práce, které jsou komplexní a navzájem se doplňují.

Projevy dopadů rušení živočišné výroby na hospodaření podniku:


určení dopadů zrušení živočišné výroby na vybrané nákladové položky v daném podniku včetně posouzení provázanosti živočišné a rostlinné výroby,




kvantifikovat náklady a zátěž plynoucí pro podnik ze zrušení živočišné výroby.

Možnosti zapojení regionálního podniku do potravinových vertikál/sítí


provést

kalkulaci

a porovnat podniku

hospodářských

nákladovost zjištěnými

výroby

výsledku dané s hodnotami

Výzkumným

ústavem

činnosti

průměrného zemědělské

ekonomiky a informací,


vyhodnotit zapojení podniku v rámci komoditní vertikály prasata/vepřové maso do mezinárodní sítě. Popsat jakým způsobem se kvalitativně měnily dodavatelsko/odběratelské vztahy,




vymezit předpoklady za jakých by nedošlo k přerušení vazby na tuto síť.

7

•

Struktura vlastní práce pak odpovídá formulovaným výzkumným okruhům:


Nejprve byl analyzován vývoj podniku. Uvedením základních charakteristik, změn výrobní struktury, počtů zaměstnanců, vlivů zemědělské politiky.




Jádrem vlastní práce je provedení kalkulací chovu prasat v jednotlivých letech, zjištění nákladů plynoucích ze zrušení chovu prasat. Provedení srovnání výše nákladů ve zkoumaném podniku s výší nákladů průměrného podniku zjištěné Ústavem zemědělské ekonomiky a informací.




Posouzení

možnosti

zapojení

do

potravinové

vertikály,

prostřednictvím hypotetického výpočtu stanovaného za určitých předpokladů.


Pro dokreslení celkové situace podniku a dopadů spojených se zrušením živočišné výroby byla ve vybraných ukazatelích provedena finanční analýza.

•

Na základě výsledků vlastní práce jsou formulovány závěry odpovídající na cíl práce a vymezeným oblastem výzkumu.

Jako podkladové údaje byla použita literatura a data podniku za časové období 1993 - 2008

8

3 Přehled literatury 3.1

Vymezení zemědělství a jeho postavení v současnosti

Zemědělství je zvláštním odvětvím, které plní dvě základní funkce: produkční a mimoprodukční. Produkční funkcí zabezpečuje zemědělství výrobu potravin a krmiv, čímž zajišťuje výživu a potravinovou bezpečnost lidstva. V současné době však také roste význam nepotravinové produkce a tou je výroba obnovitelných zdrojů, neboť v budoucnu se očekává odklon od hospodaření založeného na fosilních zdrojích směrem k zemědělské a lesní výrobě obnovitelných zdrojů. Do nepotravinové produkce můžeme zařadit výrobu biomasy pro energetické využití ,a to jak cílenou, tak získávanou jako vedlejší produkt. (3)

V posledních letech však roste také význam mimoprodukční funkce zemědělství, která přispívá k ochraně životního prostředí a udržování kulturní krajiny. Mimoprodukční funkce zemědělství byly plněny i v minulosti, ale za zásadní úlohu byla považována produkce. V současné době značně roste význam úloh mimoprodukčních, které představují ochranu životního prostředí, kulturních a historických hodnot a krajinného rázu. Prvovýrobní odvětví značně ovlivňuje tvorbu venkovského životního prostředí, přispívá k estetické tvorbě krajiny a také ovlivňuje kvalitu a čistotu vody a vzduchu také se podílí na osídlení regionů. V současné době je kladen značný důraz na zemědělskou výrobu ve venkovských oblastech a role zemědělství má velký význam na rozvoj venkova a společnosti. (12) (2)

Prostřednictvím produkčních i mimoprodukčních funkcí má zemědělství zvláštní postavení v rámci celé ekonomiky. Jak bylo uvedeno výše specifikem tohoto odvětví je výroba komodit, které jsou nezbytné pro výživu lidstva a slouží k uspokojování základních potřeb spotřebitelů. Výživa obyvatelstva se týká jak kvalitativní, tak kvantitativní stránky; Kvalita je určená jako nutriční skladba potravin, nezávadnost a minimalizace cizorodých látek v potravinách. V současné době kvalita nabírá na významu, spotřebitelské preference směřují ke kvalitním a zdravotně nezávadným potravinám a jejich zájem o původ a složení potravin neustále roste. Faktor potravinové jistoty je důležitým bodem v otázkách národní bezpečnosti v nutnosti zabezpečit dostatek kvalitních a zdravotně nezávadných potravin.

9

Specifičnost tohoto odvětví je dána také biologickým cyklem a spojením s přírodou. Délka výrobního cyklu je spojená s délkou biologického cyklu. (3) (7) (2)

V současné době má výrazný vliv na vývoj světové ekonomiky proces globalizace, který ovlivňuje i jednotlivá odvětví a sektory. Změny vyvolané procesy globalizace se týkají nejen ekonomické oblasti, ale přesahují i do oblasti politické, sociální a kulturní. Globalizace vyvolává změny v tradičních strukturách vnitřních a mezinárodních vztahů, narůstá závislost mezi jednotlivými subjekty, přičemž původní hranice daných států ztrácí význam. Tyto procesy působí i na zemědělství a celý agrární sektor. Dochází k překonávání původně relativně uzavřeného odvětví. Dochází ke změnám formování nabídky a poptávky po zemědělské produkci. Se změnami na agrárních trzích dochází také ke

změnám kritérií konkurenceschopnosti, které se týkají nejen výrobců, ale také

zpracovatelů a spotřebitelů zemědělské produkce a celé populace. (2) Od vstupu ČR do EU se české zemědělství přizpůsobuje a teď už i ovlivňuje společnou zemědělskou politiku EU. Česká republika se spolu s ostatními devíti státy přistupujícími do EU v roce 2004 vyrovnávala se změnami zemědělské politiky a také s odlišnými podmínkami pro přistupující státy na rozdíl od původních patnácti členských států. (2)

S použitím statistických indikátorů podíl na tvorbě HDP a podíl na zaměstnanosti, které charakterizují postavení národního zemědělství v ekonomice, je možné konstatovat pokles v obou těchto základních ukazatelích. Podíl zemědělství na tvorbě HDP v České republice klesá dlouhodobě (ze 17,6 % v roce 1948 na 2,11 % v roce 2007). Stejně tak počet pracovníků se neustále snižuje (z 1319 tis. v roce 1948 na 182 tis. v roce 2007). Tento vývoj kopíruje vývoj ostatních vyspělých ekonomik. (2)

10

3.2

Sociálně ekonomická struktura zemědělství

Struktury zemědělských podniků jsou podle sociálně ekonomické struktury rozděleny do tří skupin. Zemědělské podniky orientované na zisk, které mají vysoký podíl tržní produkce vzhledem k celkové produkci, využívající zaměstnance. Rodinná hospodářství vyrábějící část produkce pro trh a část produkce sloužící k samozásobení rodiny. Rodinná hospodářství nejsou orientovaná pouze na zisk, ale jsou také ovlivněna spotřební motivací, kterou je obživa rodiny. Posledním typem struktury je naturální hospodářství fyzických osob, kdy větší část produkce slouží ke spotřebě rodiny a pouze minimální část produkce slouží k distribuci na trh. Hlavní příjem rodiny v této socioekonomické struktuře není ze zemědělství.

Jednotlivé sociálně ekonomické struktury mají odlišné chování a kritéria rozhodování při zemědělské prvovýrobě. Orientace na zisk nemusí být hlavním cílem všech zemědělských subjektů. Nabídka zemědělských výrobků je těmito strukturami také ovlivněna, zejména citlivostí na změny tržních cen. (7)

3.3

Agrární trh

Trh obecně je definován jako místo střetu nabídky s poptávkou, které vzájemně konvergují aby určily jednotnou cenu. Agrární trh je potom trh představující směnu zemědělských a potravinářských výrobků. Kromě směny samotné v sobě zahrnuje dopravu, skladování, standardizaci, financování atd.

Působení tržního mechanismu je v tomto odvětví omezeno. V agrárním odvětví není trh dostatečně účinným nástrojem pro efektivní alokaci kapitálu a produkce. Zemědělská produkce a spotřeba nereaguje pružně na tržní signály, proto je utváření tržní rovnováhy pouze na bázi nabídky a poptávky méně obvyklé než v ostatních odvětvích. (7)

11

3.4

Konkurenční struktura

Zemědělské podniky působí v rámci konkurenční struktury, která je charakteristická velkým počtem podniků vyrábějícími výrobky se stejnými nebo podobnými vlastnostmi Tyto podniky však často mají málo nebo jednoho odběratele, který vůči zemědělskému podniku vystupuje jako monopson. Monopson usiluje o co nejnižší nákupní cenu, na druhé straně dodvatelé do zemědělství jsou charakterizování jako monopol resp. oligopol a naopak usilují o co nejvyšší prodejní cenu inputů.

Jak už bylo uvedeno výše vazba mezi zemědělským výrobcem a konečným spotřebitelem je zprostředkovaná. Původní zemědělská surovina je následně v různých stupních zpracování distribuována prostřednictvím trhu na různých tržních úrovních. (7)

Čtyři základní typy trhů agrárního sektoru Trh naturální VÝROBCE

SPOTŘEBITEL

Obr. č. 1: Trh naturální Zdroj: (7)

Výrobce daného produktu je zároveň i jeho spotřebitel. Prodávající a kupující jsou tedy totožní a mezi výrobou a spotřebou nedochází k žádné směně. V našich podmínkách je naturální trh charakteristický pro samozásobitelské hospodaření. Typicky se naturální trh vyskytuje u vajec, ovoce a zeleniny.

Trh surovino - potravinářský VÝROBCE

SPOTŘEBITEL

TRH Obr. č. 2: Trh surovino - potravinářský Zdroj: (7)

12

Prodejcem jsou zemědělci prodávající suroviny v různém stupni zpracování. Tato surovina potom bývá upravována do potravinářského výrobku. Tento trh je typický krátkým distribučním kanálem z pravidla se uplatňuje na místních trzích, které jsou chápány jako blízké okolí prodávajících subjektů. Tento typ prodejů je často reprezentován prodeji přímo v podniku a opět se nejčastěji jedná o ovoce, zeleninu, brambory, vejce.

Trh zemědělských výrobků VÝROBCE

LIDÉ

ZPRACOVATELÉ

NÁKUPNÍ ORGANIZACE

TRH

TECHNOLOGIE

TRH

ZPROSTŘEDKOVATELÉ

Obr. č. 3: Trh zemědělských výrobků Zdroj: (7)

Na tomto trhu vystupují prodejci zemědělských výrobků - zemědělci a kupující, kteří jsou reprezentováni zpracovatelskými podniky, nákupními organizacemi a individuálními zprostředkovateli. Největší část zemědělské výroby je distribuována mezi výrobními (zemědělskými) a zpracovatelskými podniky. Prostřednictvím nákupních organizací (zprostředkovatelů) se uplatňuje většina prodejů obilí a olejnin, mléka a masa. Směna mezi výrobci a odběrateli je v tomto případě realizovaná různými marketingovými formami včetně komoditních burzovních prodejů.

13

Trh potravinářských výrobků TRH

POTRAVINÁŘSKÉ PODNIKY

VELKOOBCHODNÍ PODNIKY

TRH

SPOTŘEBITELÉ

OBCHODNÍ PODNIKY

TRH

Obr. č. 4:Trh potravinářských výrobků Zdroj: (7)

Na trhu potravinářských výrobků označujeme jako prodávající potravinářské podniky a jako kupující obchodní podniky, které následně prodávají spotřebitelům. Samotní spotřebitelé mohou provádět své nákupy přímo od potravinářských podniků, tyto prodeje však nejsou pro trh rozhodující. Velkoobchodní prodej se mezi potravinářskými a obchodními podniky uskutečňuje prostřednictvím velkoobchodu nebo přímo. Obchod s potravinami, který je přímý se uskutečňuje mezi potravinářským podnikem a obchodním podnikem. Pokud od potravinářských podniků nakupují velkoobchodní podniky a dále prodávají do maloobchodní sítě, jedná se o prodej prostřednictvím velkoobchodu. Spotřebitelé nejčastěji nakupují na tomto typu trhu v maloobchodních podnicích. (7)

3.4.1

Fungování agrárního trhu

Jak už bylo výše uvedeno zemědělství je specifické svou závislostí na biologickém reprodukčním procesu. S tím souvisí i agrární trh, který je charakterizován různou časovou odezvou výrobců a spotřebitelů potravinářské produkce na signály trhu.

Poptávka po potravinách závisí na cenách v určitém období. Spotřebitel se řídí konkrétní cenou, která je platná v určitém období a většinou na ceny reaguje bezprostředně.

Nabídka zemědělských výrobků je však v krátkém období nepružná. Rozhodování zemědělských výrobců vychází z cen, jež jsou uplatňovány v současném období s předpokladem, že ceny budou stejné i v období dalším. U víceletých výrobních cyklů, jako je například chov skotu, ovocnářství, vinohradnictví atd, je tedy nabídka odezvou ceny, která existovala před dvěma a více lety. Požadavky trhu mohou být v dalším období značně odlišné, než v období na které nabídka reaguje. V průběhu několika let potom 14

dochází k cenovým výkyvům, které se cyklicky opakují. Cykly představují důsledek časové mezery mezi změnou množství produkce a obdobím, kdy se tato změna projeví na trhu. U jednotlivých zemědělských produktů je rozdílná vegetační doba a tím i odlišná pružnost v reakci na stav na trhu. Nabídka zemědělských produktů je tedy formována podle úrovně cen minulého období. Podle cen očekávaných je často voleno množství a struktura pěstovaných a chovaných produktů. Jako příklad lze uvést nízké množství brambor a jejich vysoká cena v jednom období a jako reakce na vysokou cenu velké množství brambor a nižší cena v období dalším. Tento stav je pro zemědělství typický na rozdíl od dalších odvětví. Z výše uvedených charakteristik agrárního trhu lze vyvodit, že jistý díl produkce je spotřebováván v rámci výrobní a osobní spotřeby v podniku. Neprochází tedy trhem, není podřízen jeho zákonitostem a zkresluje parametry nabídky a poptávky. Některé zemědělské produkty nemají jednotný národní trh a konkurují si pouze na místních trzích, což vede k nedokonalé konkurenci při velkém množství výrobců. Vliv tržních signálů může být ovlivněn vývojem počasí, nabídka může být posílena nebo také oslabena. (7)

Poptávka na agrárním trhu Obvykle se poptávka po komoditách zemědělské výroby odvozuje od poptávky po finálních

produktech.

Finální

produkty

tvoří

spotřební

statky,

které

jsou

ze zemědělských surovin vyráběny. Vývoj poptávky v tomto odvětví je lineárně nezávislý na čase, množství a místě. Spotřeba potravin je omezená a má hranice jak v minimu tak v maximu spotřeby, z čehož pramení nízká cenová a důchodová elasticita po potravinách. Objem spotřeby potravin se v závislosti na změně ceny mění pouze minimálně. Růst důchodu zásadně nezvyšuje poptávku po potravinách. Přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodu má klesající charakter.

Nabídka na agrárním trhu Nabídka je charakterizována jako souhrn rozhodnutí samostatných výrobců o výrobě. Velikost nabídky je do značné míry ovlivňována faktory klimatu, kvalitou půdy a počasím, na těchto okolnostech je závislá zejména rostlinná výroba. Situace na trhu se mění rychleji

15

než realizace rozhodnutí o změně nabídky v závislosti na biologickém cyklu. Vstup i výstup do zemědělství je značně ztížen kapitálovou náročností nejen na techniku, ale především na půdu, jejíž množství je omezené.

Vlivem uvedených faktorů dochází ke vzniku tržní nerovnováhy, která je klasifikována jako nesoulad mezi nabídkou a poptávkou a projevuje se:


v čase, kdy je poptávka rozložena rovnoměrně, naopak nabídka vlivem sezónnosti je v čase nerovnoměrná. Z hlediska času se mění i tržní ceny, po sklizni bývají nejnižší, později rostou.




v místě, poptávka je soustředěna ve spotřebitelských centrech, zatímco nabídka je rozložena plošně. Ceny jsou z prostorového hlediska odlišné, což vede k vytvoření tržní rovnováhy.

3.4.2

Změny v komoditní vertikále

Komoditní vertikála představuje tok produktu od výrobce až ke spotřebiteli. V rámci komoditní vertikály probíhají procesy od vstupních surovin přes zemědělskou prvovýrobu skrz zpracovatelské fáze až ke spotřebiteli. Jednotlivé procesy na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují v jednotlivých fázích výroby konečného produktu, který je určen pro konzumenty. Tento tok produktu až ke spotřebiteli se vlivem industrializace výroby, inovace a technologických pokroků spolu s vývojem informačních technologií a distribučních systémů proměňuje v integrovanou součást ekonomiky. Ve všech částech komoditního řetězce dochází ke změnám, hlavním faktorem ovlivňujícím množství, strukturu i ceny se stává poptávka. (5) (13)

Tradiční pohled na zemědělství jako dokonale konkurenční odvětví se mění. Nabídkově orientovaný poptávkový řetězec, který je založený na zemědělské výrobě, jenž vychází z tradičního územního rozmístění a intenzivních či extenzivních systémů hospodaření se ztrácí do pozadí. (13)

16

Vstupy

Zemědělské produkty

1. zprac.

2. zprac.

Potrav. zboží

Obr. č. 5: Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: (13)

Na obrázku je znázorněn tradičně orientovaný komoditní řetězec, který vychází ze zemědělské produkce a prostřednictvím zpracovatelských fází vede až ke spotřebiteli. Určující postavení v tomto modelu má zemědělský výrobce.

Vlivem změn v agrárním sektoru však dochází i ke změnám této komoditní vertikály. Rozhodujícím článkem ve vertikále se stává spotřebitel. Zemědělské podniky jsou nuceny produkovat komodity s ohledem na možnosti odbytu, kvalita půdy a klimatické podmínky ustupují do pozadí. Nejdůležitější změnou na agrárním trhu je přechod k poptávkově orientovanému modelu komoditního řetězce. (5)

Vstupy

Zeměděl. produkty

1. zprac

2. zprac.

Potrav. zboží

Obr. č. 6: Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: (13)

17

Charakteristiky Přístup k zemědělství Charakter výstupu Struktura produkce Determinující faktor výroby Základ konkurenční výhody Volba zaměření výroby

Rozhodující předpoklad úspěchu Vztah k pracovní síle

Tradiční koncepce nabídkově orientovaný model Zemědělství je zemědělská výroba Komodita jako konečný výrobek Hlavní typické plodiny a produkty ŽV Výrobní podmínky, půda, kapitál Kvalita půdy, technologie, stavby Univerzální struktura dle dostupnosti výrobních faktorů a vstupů vlastních aktiv Kapitál v peněžní a naturální formě PS je náklad a součást investic

Nová koncepce poptávkově orientovaný model Zeměděl. je součást výroby potravin Komodita jako surovina Žádané plodiny a produkty ŽV Požadavky zákazníka Lidé, znalosti, strategie, organizace Specializace na konkrétní žádanou surovinu Znalosti a informace

Prodává produkt a předává službu Převážně adversní

PS je investice a součást nákladů Prodává službu a předává produkt Korektní, přátelské

Vlastní výroba vstupů

Velké množství různých dodavatelů Velmi silná tendence

Nákup zpravidla od jednoho zdroje Nákup od dodavatelů

Rozhodující druh rizika

Riziko selhání trhu (ceny)

Riziko selhání vztahů

Vztah k majetku

Vlastnictví aktiv

Kontrola aktiv

Typ obchodu Typ vstahů s dodavateli a odběrateli Nákup vstupů

Obr. č. 7: Změny charakteristické pro přechod z nabídkového modelu komoditního řetězce k poptávkově orientovanému řetězci Zdroj: (5)

Změny vyvolané přechodem od nabídkově orientovaného modelu komoditního řetězce k poptávkově orientovanému modelu vedou k definici zemědělství jako součásti agrobyznysu. Do popředí kritéria úspěšnosti zemědělských podniků se dostává rozhodování zemědělských podniků založené na znalosti trhu. (5)

3.5

Zemědělství jako součást agrobyznysu

Agrární sektor je součástí národního hospodářství, i když má výrazné autonomní postavení, přesto nefunguje samostatně a vzájemně se ovlivňuje s národní a světovou ekonomikou. V současné době není zemědělství zcela autonomním odvětvím. Ve struktuře výroby není ovlivňováno pouze přírodními a klimatickými podmínkami, ale zejména předcházejícím a navazujícím odvětvím a celkovou úrovní ekonomiky. V posledních

18

desetiletích se stalo součástí agrobyznysu. Agrobyznys, který v sobě zahrnuje nejen podniky předvýrobní, ale i distributory a podniky zaměřené na zpracování. (4)

1. zemědělská prvovýroba, lesnictví, vodní hospodářství 2. potravinářský průmysl 3. krmivářský průmysl 4. služby pro zemědělský a potravinářský průmysl (zásobování, opravárenství, šlechtitelství, výzkum)

Agrárně potravinářský komplex 5. dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika)

Agrárně průmyslový komplex 6. potravinářský obchod a veřejné stravování

Agrobyznys Obr. č. 8: Struktura agrárního sektoru Zdroj: (6)

Zemědělství je v rámci agrárního sektoru jako prvovýroba spolu s potravinářským, krmivářským průmyslem a službami součástí agrárně potravinářského komplexu. Agrárně potravinářský komplex tvoří spolu s dodavatelskými odvětvími vstupů do zemědělství agrárně průmyslový komplex. Navázáním potravinářského obchodu na agrárně průmyslový komplex vzniká řetězec subsektorů - agrobyznys. (3) (6) Agrobyznys je výrazně ovlivňován třemi faktory: globalizace trhů, rozvoj technologií a spotřebitelské požadavky na potraviny. Mezi další faktory, které agrobyznys ovlivňují patří agrární politika, intenzita konkurence a působení tržní síly ostatních firem v tomto odvětví. Globlizace trhu se projevuje zejména v souvislosti s liberalizací světového obchodu, pomocí odbourávání tarifních i netarifních bariér. Rozvoj technologií se v dnešní době týká především pokroku v oblasti biotechnologií a komunikací, které mění nejen výrobu, zpracování, distribuci, ale i spotřebu produktů zemědělského původu. Kritéria spotřebitelů jsou dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje subjekty v rámci agrobyznysu. Jsou patrné trendy ve spotřebitelských preferencích, které směřují k vysoké kvalitě výrobků z hlediska výživy, roste také zájem spotřebitelů o to, jak jsou dané

19

výrobky vyráběny a o technologie, které jsou využívány, welfare chovaných zvířa, životní prostředí atd. (1) (3)

TECHNOLOGIE

PRÁVNÍ SYSTÉM

KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ

EKONOMICKÉ SÍLY

TRŽNÍ SÍLA VNITŘNÍ PROSTŘE DÍ

KONKURENTI

ZEMĚDĚLSKÝ PODNIK PŘÍSTUP NA TRH POLITICKÉ

GLOBALIZACE

SÍLY

SPOLEČENSKÉ KULTURNÍ NORMY

LIDÉ

Obr. č. 9: Faktory ovlivňující zemědělský podnik Zdroj: (4)

Vývoj agrobyznysu ovlivňuje zemědělské podniky především v těchto ohledech:
nabídka je formována na základě interakcí nabídky a poptávky, rozhodující vliv na množství a strukturu výroby má poptávka spotřebitelů,


tok potravin a zemědělských produktů z prvovýroby až ke spotřebitelovi je ovlivněn škálou firem a organizací nezemědělského charakteru, často globálních sítí,




trhy se liberalizují, dochází k propojení jednotlivých trhů s potravinami, klesají bariéry jednotlivých států,




spotřebitelé zaměřují svůj zájem na hodnotu potravin,




zpřísňují se kritéria ochrany spotřebitelů v souvislosti s kvalitou potravin,




roste integrace potravinových sítí ve světě a zeslabuje se vliv mezinárodní politiky v zemědělském odvětví, 20




rozšiřuje se nabídka potravin, je výrazně eliminován vliv sezónnosti a země původu potravin,




roste snaha o konsolidaci firem v úsilí využítí výnosů z rozsahu. (1) (3)

Původně dokonale konkurenční tržní struktura v uzavřeném systému s omezenými zásahy z vnějšího prostředí je modifikovaná na systém, který je součástí produkce potravin. Tradiční pohled na zemědělství se mění od nabídkového modelu k poptávkovému. Charakter agrárních a potravinových trhů prochází změnami, rozhodujícím faktorem nejen pro množství, ale i kvalitu zemědělských faktorů je poptávka, což vede k omezení schopnosti zemědělských podniků prosadit se v tomto systému a zvyšování závislosti zeměděských podniků na navazujících odvětvích. (5) Zemědělské podniky ztrácí vliv na vývoj potravinového trhu, naopak roste vliv navazujících článků jako je např. distribuce, zpracování, skladování a prodej. Kontakt mezi výrobcem zemědělských komodit a konečným spotřebitelem je minimalizován, v současné době se ke spotřebitelům dostává pouze minimální množství nezpracovaných zemědělských produktů. Větší množství prvovýrobní produkce je součástí dalších zpracovatelských fází. Se snižováním vlivu zemělských podniků na vývoj potravinového trhu ztrácí kvalita půdy rozhodující vliv na produkci. Konkurenceschopnost podniku byla dříve determinovaná právě tímto faktorem. Rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti podniku se stává kvalita managementu a jeho schopnost reagovat na změny a požadavky potravinového trhu a schopnost uplatnění výrobků. (9)

Jednotlivé subsektory agrobyznysu jsou navzájem ovlivňovány zpětnými i přímými vazbami. Hlavní pozici v modelu zaujímá obchod a zpracovatelský průmysl. Tržní síly subjektů zpracovatelských odvětví rostou. Vazba mezi zemědělským podnikem a konečným spotřebitelem je zprostředkovaná, což znamená, že zemědělství není uzavřený systém. (3)

21

Spotřebitelé - domácnosti Veřejné stravování

Ostatní odbytová místa

Supermarkety

Nákupní oddělení

2. fáze zpracování 1. fáze zpracování Nákup a odbyt

Obr. č. 10: Tržní struktura v agrobyznysu Zdroj: (3)

3.6

Hospodářská politika

Ekonomická rozhodnutí a na ně navazující soubory nástrojů a opatření státu představují hospodářskou politiku. Pomocí těchto nástrojů ovlivňuje vláda makroekonomickou i mikroekonomickou oblast národního hospodářství za účelem dosažení vytyčených cílů. Existují dva základní typy hospodářské politiky tržního hospodářství - klasicky liberální a regulované tržní hospodářství.

Klasicky liberální tržní hospodářství je založeno zejména na principu svobodného rozhodování jednotlivých subjektů. Stát do hospodářského procesu nezasahuje, plní pouze funkci právního rámce řádu hospodářského zřízení. Garantuje hospodářským subjektům svobody pomocí právních norem. Jednotlivé podniky se rozhodují samy v závislosti na reakci trhu, zejména na pohyb tržních cen.

V modelu regulovaného tržního hospodářství se jednotlivé subjekty také rozhodují svobodně na základě tržních signálů. Stát vytváří nejen právní rámec, ale také formuje cíle a zasahuje do hospodářství ve vybraných oblastech. Podle stanovených cílů vlády

22

a nástrojů, které užívají k plnění těchto cílů, je rozlišována politika restriktivní nebo expanzivní.

3.7

Formy dotací a ekonomické náklady různých forem dotací

Jedním ze státních zásahů do ekonomiky jsou dotace, které jsou přidělovány určitým subjektům za daných podmínek za účelem redistribuce finančních prostředků určitým skupinám. Vlastností dotací je zabezpečování přenosu, který realizuje změny v rozdělování důchodu. Za další vlastnost dotace lze uvést vytváření nákladů, které jsou spojeny s realizací dotace. NÁSTROJ

PŘÍMÉ NÁKLADY

NEPŘÍMÉ NÁKLADY

DEFORMACE

TRANSAKCE

0

velmi vysoké

nízké

vysoké

vysoké

vysoké

nízké

vysoké

Podpora tržních cen
vývozce

velmi vysoké

nízké

nízké




velmi vysoké

velmi nízké

záporné

Přímé dotace do důchodu Proporcionální dotace primárních faktorů Dotace výstupu / vstupu

dovozce

velmi vysoké

Obr. č. 11: Nákladové charakteristiky v základních skupinách dotací Zdroj: (7)

Existují různé formy dotací, které se projevují v zásazích do trhu s větším nebo menším deformačním účinkem. Náklady na jednotlivé formy dotací se liší, každá forma dotace je spojena s nákladem, který tvoří rozdíl mezi částkou vyhrazenou pro účel podpory a částkou skutečně přijatou.

23

Tyto náklady se nazývají Náklady transferu a je možné rozdělit na:


náklady přímé deformace (náklady vyvolané vlivem použitého nástroje na zkreslení trhu)




přímé a nepřímé náklady transakce (náklady spojené se zavedením a uplnatněním nástroje). (7)

Přímé dotace do důchodu Z tabulky je patrné, že nejnižší deformační účinky jsou evidovány u přímé dotace do důchodu. Zkreslující účinek u tohoto typu dotace je sice téméř nulový, na druhé straně jsou další dvě skupiny nákladů velmi vysoké, což je u transakčních nákladů přisuzováno vysokým nákladům na získání podrobných informací o subjektech, ke kterým je dotace směřována. Nepřímé náklady jsou vysoké, protože tento typ dotací je často financován specifickými odvody. (7)

Velikost těchto dotací je ovlivněna podílem zemědělské produkce na HDP a na úrovni HDP připadajícího na jednoho obyvatele. Konkrétně se jedná o (v ČR) platby za údržbu krajiny, podpora masného typu skotu v horších podmínkách, podpora chovu ovcí, podpora chovu včel, podpora pěstování lnu, podpora chovu dojnic, podpora udržování krajiny, (v EU) přímé hotovostní platby farmářům v horských oblastech. (10)

Proporcionální dotace primárních faktorů Jedná se o dotace výrobních prostředků. Vzhledem k tomu, že tyto dotace vyžadují informace o úrovni odvětví, jsou zde evidovány vysoké transakční náklady. Pokud je tento typ dotace použit správně, tj. nastven na určitou úroveň pro všechny faktory, má nízký deformační účinek. U tohoto typu podpory je kladen vysoký nárok na financování z rozpočtových prostředků. V porovnání s přímými dotacemi do důchodu k využití proporcionální dotace dochází až při průběhu aktivity, která je podporována. (7)

24

Dotace výstupu Jsou typycké nízkými transakčními náklady, jelikož podpora je směřována do části výrobkové vertikály (většinou ve finálních fázích zpracování - zpracovatelské podniky), kde se nachází menší počet subjektů. Nepřímé náklady jsou u této formy podpory vysoké stejně jako deformační účinky, jelikož dochází k deformaci poptávky a v této návaznosti i nabídky při rozhodování o struktuře. (7)

Dotace vstupu I zde jsou vysoké deformační účinky a s tím spojené náklady na deformace. Patří sem spoluodpovědnostní poplatky a spotřební daně, což znamená kombinaci daní a producentských subvencí (ceny producentů jsou nižší než ceny spotřebitelů). (7)

Tento typ podpory snižuje cenu výrobních vstupů pro zemědělce. Mezi tyto opatření lze uvést: hotovostní finanční prostředky na nákup surovin, snižování nepřímých daní a dovozních cel, legislativní opatření v oblastech vlastnictví půdy, poskytování garantovaných úvěrů. Další přímou podporou může být podpora, pro kterou neexistuje tržní cena. Jedná se zejména o snižování zemědělského rizika, technologický rozvoj, zemědělské vzdělávání, zlepšování infrastruktury a půdní bonity. (10)

Podpora tržních cen U tohoto typu dotací jsou velmi vysoké deformační účinky. Dochází ke zkreslování tržních rozhodování o výrobě a spotřebě. Na druhou stranu transformační náklady jsou nízké. U dovozce jsou nepřímé náklady dokonce záporné, což je způsobené clem, které je příjmem do státního rozpočtu. (7)

Tento typ dotace je pokládán za jeden z nejběžnějších opatření na podporu zemědělského sektoru. Jedná se o opatření určená na stabilizaci a podporu cen zemědělských výrobků, restrikce dovozu zemědělských výrobků, opatření na podporu vývozu zemědělských výrobků. (10)

25

V agrární politice jsou využívány další specifické nástroje: Kvantitativní restrikce a set - aside. Tyto nástroje slouží ke snižování vstupů a tím omezují deformační účinky ostatních nástrojů podpory aniž by docházelo k masivnímu snižování dotací. Transakční náklady však rostou. (7)

3.8

Vývoj agrární politiky v České republice

Podle statistických indikátorů podíl na tvorbě HDP a podíl na zaměstnanosti kopíruje vývoj zemědělství v České republice vývoj zemědělství ostatních vyspělých ekonomik. Podíl zemědělství na HDP dlouhodobě klesá a počet pracovníků v tomto odvětví se také neustále snižuje. Tento stav je ovlivněn zejména rychle se rozvíjejícími ostatními odvětvími, nejvíce rychlým rozvojem průmyslu také s rozvojem technologií a tím spojenou zvyšující se produktivitou práce. (2)

Předválečný vývoj agrární politiky na našem území kopíroval vývoj v ostatních zemích Evropy a to až do roku 1918, kdy došlo ke vzniku Československé republiky. Do vzniku samostatné ČSR je agrární politika spojena zejména se zásahy do pozemkového vlastnictví. Zemědělství v tomto období může být charakterizováno jako vyspělá malovýroba. Po vzniku ČSR došlo k pozemkové reformě, jejímž cílem bylo omezit vlastnictví cizí šlechty a ostatních velkých českých vlastníků především církví a tím posílit postavení malých rolníků a hospodářství. Do světové hospodářské krize je tento vývoj označován jako velmi podobný vývoji zemědělství v západní Evropě. Světová hospodářská krize, která začala v roce 1929, se projevila na poklesu cen zemědělských výrobků i na rapidním růstu zadlužení zemědělských podniků. Byly nutné státní zásahy, mezi nejvýznamnější lze řadit vznik družstev.

V období okupace byla agrární politika podřízena systému direktivně řízeného hospodářství, které vyžadovalo povinné dodávky do centrálních skladů, regulaci výroby, monopolizaci výkupu s pevnými cenami a centrální distribuci výrobních prostředků. V poválečném období byla zahájena pozemková reforma, která konfiskovala dříve zabavený majetek, přerozdělení půdy ve prospěch jednotlivců, navázalo se na reformy z roku 1919. 26

V období totality bylo i zemědělství a potravinářství řízeno prostřednictvím centrálně plánované ekonomiky. A tento vliv ovlivňuje zkoumané odvětví dodnes. V centrálně plánované ekonomice ČSSR byly jednotlivé podniky potravinářského a zemědělského řetězce řízeny vládou. Vládou byla zabavena většina zemědělské půdy, která byla rozdělena státním statkům. Zemědělská družstva byla sjednocována do JZD. Zanikala rolnická a selská hospodářství, jejichž majetek byl znárodněn ve prospěch JZD a státních podniků. Podniky měly předem určené dodavatele i odběratele, nebylo možné vyhledat jinou nabídku, přestože často nebylo dosahováno

požadovaného

množství vstupů

a kvality. Odvětví vstupů a výstupů bylo řízeno prostřednictvím hlavních správ. Řídící pracovníci podniků se soustředili výhradně na určené dodavatele i odběratele, přičemž nebylo možné hledat alternativy. Zemědělsko potravinářský systém v totalitním režimu je mnohem uzavřenější než režim tržní ekonomiky. Centrálně řízeno bylo nejen množství distributorů, ale i vstupů a výstupů, čímž bylo určováno také množství a struktura produkce. Prodejní ceny byly fixovány. Existoval systém dodávek zemědělských výrobků, množství povinných dodávek bylo subjektivně řízeno v jednotlivých okresech. Proces kolektivizace vedl ke vznikům státních statků, jednotných zemědělských družstev (JZD), naopak došlo k minimalizaci počtu soukromých hospodářství. Jak už bylo výše uvedeno centrálně plánované byly veškeré činnosti prvovýrobců, s cílem zajistit potravinovou bezpečnost a udržet nízké ceny potravin. Využívala se celá řada dotací a podpor, neboť konečné ceny potravin byly jednotné a limitované. Jako posledním dotačním prostředkem byla záporná daň z obratu, která sloužila k udržení levných potravin. Pro každou komoditu byla stanovena tato záporná daň z obratu, která vyrovnávala rozdíl mezi cenou velkoobchodní a maloobchodní. (7) (11)

Vývoj českého zemědělství byl silně ovlivněn transormací české ekonomiky po roce 1989. Nejdůležitějším krokem bylo obnovení vlastnických vztahů, což byl základní princip přechodu k tržnímu hospodářství. Obnova vlastnických vztahů byla realizována v rámci tří procesů: restitucí, transformací zemědělských družstev a privatizací majetku ve vlastnictví státu.

27

Restituce Jedná se o převod vlastnického práva státu na fyzické osoby v souvislosti s nápravou křivd způsobených v letech 1948 - 1989. Došlo k navracení vlastnických práv k pozemkům, hospodářským i obytným budovám a dalším stavbám patřícím k zemědělským hospodářstvím. Za osoby oprávněné jsou považování občané ČR případně jejich dědicové. Povinnostními osobami je stát nebo právnické osoby- státní statky, družstva atd.

Transformace zemědělských družstev Transformace byla nejrozsáhlejší formou restaurace vlastnických vztahů v zemědělství ČR. Původní zemědělská družstva měla povinnost přeměnit se na družstva podle obchodního zákoníku. Tento proces zahrnoval více než 1200 družstev a 60% celkové výměry zemědělské půdy. Většina vlastníků ponechala svou půdu v družstvech. Na části půdy začaly hospodařit obchodní společnosti (s ručením omezeným, akciové společnosti). Tento proces pokračoval i po roce 1993, zejména se podepsal na změnách podnikových forem, výrazná část družstev se transformovala na obchodní společnosti. Transformace družstev znamenala změny v rozsahu a struktuře kapitálové základny. Některé oprávněné osoby získaly majetek pro samostatné hospodaření, část tohoto majetku však byla převedena do nezemědělské sféry. Vysoký podíl z disponibilního kapitálu družstev a ostatních společností, které vznikly transformací družstev tvoří závazky za kapitálové podíly. Kapitálové podíly jsou ve vlastnictví osob, které se nestaly členy družstev nebo podílníky v transformovaných podnicích. Výše těchto závazků, tvoří téměř třetinu kapitálové základny transformovaných podniků.

Privatizace zemědělského majetku ve vlastnictví státu Převody vlastnických práv byly realizovány i ve státních statcích. Privatizace probíhala několika formami: • veřejnou dražbou, • veřejnou soutěží, • přímým prodejem, • kupónovou privatizací, • bezúplatným převodem. Situace v ČR je odlišná od situace v EU. Průměrná velikost podniků je v ČR vyšší než v EU, což může znamenat komparativní výhody z koncentrace výroby. V našich 28

podmínkách převažuje nájemní vztah k obhospodařované půdě a pracovníci, kteří nemají k podniku vlastnický vztah. (7)

Zemědělská výroba byla do roku 1989 vlivem politiky levných potravin podporována obrovským systémem dotací, které bylo nutné v souvislosti s liberalizací odstranit. Výchozím opatřením, které vedlo k tvorbě tržní ceny, jež je založena na bázi poptávky a nabídky, bylo odstranění záporné daně z obratu. Záporná daň z obratu byla dříve aplikováná mezi velkoobchodní a maloobchodní ceny. Tento krok vytvořil základní podmínky pro propojení cen ve fázích prvovýroby, zpracování a obchodu. Zrušení záporné daně z obratu se projevilo zvýšením spotřebitelských cen a následným poklesem poptávky. Největší vliv byl zaznamenán u výrobků živočišného původu.

Další kroky vývoje agrárního sektoru po roce 1990 vedou ke snižování státních zásahů do trhu a snižování podpory cen. Roste velikost podpor, které nezasahují do agrárního trhu. Celková úroveň podpor do zemědělství však trvale klesá. (7)

Vývoj zemědělství po roce 1990 lze rozdělit do několika etap: Startovací etapa (1989-1991) je typická užíváním nástrojů z předreformního období. Dochází k naplnění restitucí, hospodářská politika státu přímými finančními dotacemi podporuje zakládání zemědělských subjektů, zejména malých rodinných farem.

Liberální etapa (1991-1994), ve které dochází k realizaci liberalizačních kroků, které byly založeny v předcházející etapě. Politika se soustředila na odstraňování přebytků ze zemědělské produkce. Klesá úroveň podpory, přímé podpory do důchodu zemědělců jsou radikálně zrušeny. Roku 1992 ovlivňuje zemědělství také vznik nového celního sazebníku s výrazně nižšími celními sazbami.

Rozvojová a sociálně stabilizační etapa (1994 - 1997) je charakteristická poklesem státních zásahů do trhu a podpory cen. Roste význam podpory zemědělství nezasahující do trhu, např: podpora modernizace a restrukturalizace prvovýroby realizovaná především prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického lesnického fondu (PGRLF). Tato podpora probíhala ve formě zvýhodněných přístupů k úvěrům a částečné dotace úroků. Celková úroveň podpor však klesá.

29

Předvstupní etapa (zahájena 1997) související se vstupem ČR do EU. Příprava se kromě úřední a legislativní stránky týká rozsahu a struktury výroby a její konkurenceschopnosti. Tento proces přizpůsobování znamená nejen přizpůsobení se podmínkám v EU a převzetí platných norem, ale také vytvoření podmínek pro jejich zavedení. Koncepce resortní politiky ministerstva zemědělství před vstupem do EU byla zpracována k přípravě vstupu ČR do EU a vymezovala dvě etapy přípravy vstupu: Revitalizace a Adaptace.

Cíle etapy Revitalizace - dořešení vnitřních vývojových problémů agrárního sektoru, - podpora dalšího vývoje, - stabilizace sektoru před přizpůsobováním podmínkám EU, - institucionální příprava na vstup.

Cíle etapy Adaptace - dosažení konkurenceschopnosti, vyšší efektivnost ve výrobě, - vyšší výnostnost kapitálu v zemědělství, - zajištění přiměřených cen potravin a vysoké kvality, - environmentální funkce zemědělství, - diverzifikace činnosti zemědělských podniků. (7)

3.9

Vývoj agrární politiky v Evropě

Rozhodujícími prvky, které určují rozdíly provozování zemědělství v různých podmínkách, jsou bonita půdy, klimatické podmínky, vodohospodářské poměry a hustota osídlení. Evropské země mají relativně husté osídlení s nižší výměrou zemědělské půdy ve srovnání s USA, Kanadou a Austrálií. V zemích EU převládá agrární politika se silnou podporou a ochranou.

První hlubší zásahy do zemědělství jsou spojovány s exportní expanzí zámořských států koncem 19. století. S rozvojem lodní dopravy bylo do Evropy dováženo levné obilí z USA, Kanady a Austrálie, cena dováženého obilí působila na cenu obilí na domácích trzích, která

30

začala klesat. Evropské zemědělství se dostalo do krize a většina států zavedla ochranu vnitřního trhu prostřednictvím cla. Celní bariéry zavedla většina států Evropy. (7)

Společná integrace se začínala formovat už prostřednictvím Marshallova plánu o poválečné obnově Evropy. Zemědělská politika, která v poválečném období motivovala k produkci v celém agrárním sektoru z důvodu obovení potravinové bezpečnosti a pokrytí poptávky, užila nástroje podpory cen placené zemědělcům. Tyto nástroje vedly ke zvyšování nabídky komodit, na druhé straně však také k deformaci tržní rovnováhy. Nástroje, které byly využity v původní koncepci společné zemědělské politiky z padesátých let minulého sotletí se ukázaly jako účinné. Růst výroby byl nastartován, zároveň však došlo k rozdílům reálných cen evropských zemědělských komodit od cen na světových trzích a snížení konkurenceschopnosti evropského zemědělství na světovém agrárním trhu. Začalo docházet k problémům s rostoucími přebytky komodit, které byly spojeny zejména s náklady na odstranění nadbytečné produkce, které postupně narůstaly a docházelo k potřebě dalších finančních prostředků nutných na podporu exportu, skladování nebo likvidaci nadprodukce. (2)

V devadesátých letech dvacátého století tento vývoj na evropském trhu spolu s rostoucím tlakem na liberalizaci trhů po Uruguayském kole GATT a připravovaný vstup nových členských států střední a východní Evropy odstartovali proces reformy SZP. Nástroje podpory a regulace SZP byly postupně modifikovány, došlo k omezení nástrojů zasahujících do agrárního trhu - snižování podpory cen a odstraňování bariér zahraničního obchodu. Tyto nástroje byly nahrazovány jiným systémem podpory, který se zaměřuje na rozvoj venkova, ochranu životního prostředí, zdůraznění multifunkční úlohy zemědělství, podporu v méně příznivých oblastech. (2) (7)

31

Reforma roku 1992 CAP I Tato reforma je často označovaná jako MacSharryho reforma a přinesla tyto výsledky:


snížení intervenčních cen,




prodloužení režimu mléčných kvót,




omezení intervenčních nákupů hovězího masa,




zavedení kompenzačních plateb na chov skotu a pěstování obilovin s cílem poskytnout kompenzaci za snižování cen,




zaměření na otázky životního prostředí,




zavedení programu předčasného odchodu zemědělců do důchodu,




zavedení příplatků na zalesňování,




snížení dovozních cel,




snížení objemu produkce,




snížení objemu financí na vývozní dotace. (7)

Reforma roku 1998 CAP II Tato dohoda je často označována jako “Berlínská dohoda” a byla přijata v rámci dokumentu Agenda 2000. Jejím cílem je především příprava na rožšíření EU a navazuje na trendy zavedené v CAP I. Mezi nejdůležitější cíle patří: - podpora komodit (mléko, obiloviny, olejniny, hovězí maso), - strukturální podpory pro rozvoj venkova, - podpora modernizace firem, - podpora mladých začínajících zemědělců, - podpora předčasného odchodu do důchodu, - podpora hospodaření v méně příznivých oblastech, - zlepšení zpracování a uplatnění zemědělských výrobků na trhu.(7)

32

3.10

Konkurenceschopnost zemědělství

Konkurenceschopnost zemědělství vychází ze stavu zemědělství dané země, uplatnění produkce na trzích a nákladových podmínek sloužících k realizaci produkce. Podstatné vlivy na konkurenceschopnost podniku má nejen úroveň finančně ekonomických výsledků podniku, ale také činitelé formulující sektorovou a národní specifičnost - organizační a politický rámec.

Konkurenceschopnost v tomto odvětví je dále ovlivňována přírodními podmínkami, koupěschopnou poptávkou schopnou akceptovat cenu nabídky. Makroekonomické prostředí, které je tvořeno úrovní dané ekonomiky zahrnuje zejména dostupnost kvality a ceny vstupů, úroveň technologií, pracovní síly, příjmy obyvatelstva, daňové podmínky a kurz národní měny. Důležitou roli na konkurenceschopnost zemědělských podniků mají také navazující články a to úroveň zpracovatelského a potravinářského průmyslu.

Dalším činitelem, který ovlivňuje vývoj zemědělství je hospodářská politika, která svými opatřeními působí nejen na zahraniční obchod zemědělských produktů, ale také na domácí poptávku, nabídku a kapitálové investice tohoto odvětví. Mezi opatření zemědělské politiky patří zejména důchodové dotace, dotace na výrobní vstupy, výrobkové dotace, podpora a stabilizace cen zemědělských produktů, podpora vývozu a restrikce dovozu, ochrana podmínek hospodářské soutěže v potravinových vertikálách.

Neopomenutelným faktorem zejména v podmínkách EU jsou mimoprodukční funkce zemědělství, zemědělská výroba je zdrojem pozitivních i negativních externalit. Tyto externality se projevují v oblastech utváření krajiny, ochraně vodních a půdních zdrojů. Externality jsou produkovány při hospodaření v různých přírodních podmínkách. Zejména v oblastech s horšími přírodními podmínkami je nutné pozitivní externality zhodnotit.

Faktory ovlivňující konkurenceschopnost zemědělství jsou klasifikovány do dvou základních skupin: vnitřní faktory a vnější faktory.

33

3.10.1

Vnitřní faktory konkurenceschopnosti zemědělství

Vnitřní faktory jsou faktory, které určují technicko-ekonomickou úroveň zemědělství a schopnost přizpůsobení se tržním podmínkám.

Technicko-ekonomická úroveň zemědělství Hodnotí vlivy rozsahu výrobní základny a efektivnost jejího využití. Jedná se především o produktivitu základních výrobních vstupů - produktivitu práce, kapitálových vstupů a přírodních zdrojů a jejich vhodně zvolená kombinace.

Pro konkurenceschopnost zemědělských produktů je jedním z nejdůležitějších faktorů také kvalita. Je nutné vyrábět produkty, které jsou schopné splňovat veškeré kvalitativní a jakostní standardy, neboť současný trend směřuje poptávku ke kvalitním a zdravotně nezávadným potravinám a blahobytu zvířat. Většina států se snaží o zvýšení regulací se snahou zamezit zdravotně závadným potravinám. Tyto regulace se však v jednotlivých státech liší a sehrávají důležitou roli z hlediska mezinárodního obchodu.

Schopnost přizpůsobení se tržním podmínkám Z hlediska úspěchu na místním i zahraničním trhu není dostačující pouze vhodně zvolená výrobní technologie. Tržní prostředí se neustále mění a vyvíjí, adaptace podniku na změny odehrávající se na trzích se vstupy i produkty ovlivňuje jeho konkurenceschopnost na trhu. Podniky se přizpůsobují tržnímu prostředí optimalizací struktury výrobních vstupů a nákladů, optimální velikostí podniku, optimální skladbou produkce a výší příjmů.

Podniky se zabývají náklady z důvodu efektivní alokace výrobních zdrojů, možnosti posuzování technicko ekonomické přeměny vstupů na výstupy a protože náklady do určité míry ovlivňují ceny, které determinují velikost tržního podílu. Obecně se podniky snaží minimalizovat výdaje na výrobní zdroje, tedy minimalizovat náklady na výrobu. Náklady na kapitálové vstupy jsou v ČR specifické a projevují se nadměrně vysokým nákladovým zatížením pro zemědělce.

Velikost podniku, která je daná řadou charakteristik, je dalším důležitým faktorem ovlivňujícím konkurenceschopnost. Zemědělské podniky jsou velikostně značně rozlišné.

34

Velikost firmy je možné posuzovat podle výrobkové diverzifikace, která je spojena se vznikem fůzí a akvizic podniků. Dalším kritériem pro posuzování velikosti podniku jsou jeho stanovené cíle, které mohou být různé, např. maximalizace zisku, minimalizace nákladů, dlouhodobý růst firmy. Při optimalizaci velikosti firmy je nutné zohlednit možnosti výhod z rozsahu a šíře výroby.

Optimalizace komoditní struktury a výše příjmů je dalším aspektem, který se významně podílí na konkurenceschopnosti zemědělského podniku. Jednotlivé produkty se vzájemně ovlivňují rozsahem pěstování i svými cenami. Z důvodu omezení množství výrobních vstupů vede zvyšování množství jednoho produktu ke snižování množství produktu jiného.

3.10.2

Vnější faktory konkurenceschopnosti v zemědělství

Makroekonomické prostředí podniku je dáno především vlivy vyplívající z úrovně dané ekonomiky, postavení zemědělství v rámci národní ekonomiky, tržní struktury zemědělsko-potravinářského sektoru a vlivy na hospodářské politiky.

Úroveň a rozvinutost dané ekonomiky Úroveň a distribuce příjmů obyvatelstva ovlivňuje dlouhodobý trend vývoje příjmů zemědělského odvětví. Zemědělské a potravinářské produkty jsou charakteristické nízkou cenovou elasticitou poptávky. V případě zvyšování průměrného příjmu společnosti putuje větší část z tohoto zvýšeného příjmu ve prospěch jiných odvětví. Lze tedy usuzovat, že se zvyšováním životní úrovně začne zemědělství zaostávat za ostatními odvětvími, což je dáno rozdílnou příjmovou elasticitou poptávky po zemědělských a potravinářských produktech v porovnání s ostatními odvětvími. Z této nerovnováhy vyplívá z dlouhodobého hlediska relativní snižování výnosnosti výrobních vstupů, které jsou vázané v zemědělství, což způsobuje přesuny kapitálových a pracovních vstupů do jiných odvětví. Z výše uvedeného vyplývá, že s růstem ekonomiky klesá podíl zemědělství na HDP.

Výše směnného kurzu a jeho vývoj ovlivňuje prodejnost a nákup vyprodukovaných statků, proto se reálný směnný kurz v české ekonomice podílí na konkurenceschopnosti místního zemědělství. Ceny obchodovaných produktů, které domácí producenti získávají, jsou

35

ovlivněny světovou cenou, směnným kurzem a celními opatřeními (dovozní kvóty a vývozní dotace).

Postavení zemědělství v rámci národní ekonomiky Z historického pohledu probíhal vývoj ve většině vyspělých evropských zemích od zemědělsky zaměřených ekonomik k ústupu zemědělství ve prospěch průmyslu a služeb. Zemědělství je v zemích střední a východní Evropy relativně důležitější i když v posledních letech dochází k přibližování úrovně těchto odvětvových charakteristik mezi zeměmi EU 15 a novými členskými státy. V České republice došlo k nejrozsáhlejším změnám po transformaci české ekonomiky, snížil se počet pracovních sil, zjednodušila se výrobní struktura podniků, snížil se stav živočišné produkce a klesla spotřeba materiálových vstupů. Obnova majetkoprávních vztahů a transformace družstev do soukromých vlastnictví znamenaly pozitivní změny. Vlivem působení těchto procesů došlo k poklesu podílu zemědělství na HDP. Zemědělství nepatří mezi odvětví, která výrazně ovlivňují růst ekonomiky České republiky.

V posledních letech se ochrana životního prostředí stává trendem a je blízce spjata se zemědělskou prvovýrobou. Zemědělství už není považováno za pouze výrobní odvětví, ale do popředí přichází také mimoprodukční funkce. Zemědělství může pozitivně i negativně ovlivnit životní prostředí a tvorbu krajiny. V oblastech s horšími přírodními podmínkami má zemědělství důležitou roli spojenou s mimoprodukčními funkcemi, např. údržba krajiny v těchto oblastech, rentabilita zemědělství není hlavním přínosem. Zemědělství má také výrazný vliv na rozvoj venkova, v některých regionálních oblastech hraje zemědělství klíčovou roli.

Tržní struktura zemědělsko - potravinářského sektoru Tržní struktura je dalším faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost podniku v tomto odvětví. Tržní koncentrace popisuje koncentraci prodejců a kupujících na určitém trhu. Koncentrace prodejců ovlivňuje chování jednotlivých podniků v daném odvětví. Zjišťování cenových informací je obtížnější pro nakupující i prodávající na trhu s větším počtem firem. Koncentrace firem v odětví také ovlivňuje jejich vzájemnou závislost

36

a cenově nákladové poměry. Koncentrace také ovlivňuje možnost a schopnost poznání daného odvětví. Pro zemědělské odvětví je z hlediska zvyšování podílu na ceně finálního produktu a zvyšování konkurenceschopnosti důležité zvyšování koncentrace prvovýrobců. Pro posílení postavení na komoditních trzích při jedání se zpracovateli se jeví jako vhodné sdružování do odbytových družstev.

Vertikální integrace může mít zásadní vliv na konkurenceschopnost v tomto odvětví. Rozlišujeme dvě možnosti vertikální integrace – dopřednou, která vede k rozšiřování výroby směrem k následujícím fázím prvovýroby, nebo zpětnou, která spočívá v rozšíření působení do oblastí výrobních vstupů. Vertikální integrace by měla vést k posílení postavení firmy na trhu.

Formování ekonomického prostředí zemědělství nástroji hospodářské politiky Hospodářská politika a její opatření formují tržní prostředí jednotlivých sektorů ekonomiky. Tato opatření lze dělit na nepřímá - všeobecná politická opatření a opatření hospodářské politiky a přímá - specifická opatření zemědělské politiky.

Všeobecné nástroje a opatření hospodářské politiky Nepřímá politická opatření jsou zaměřena na vyvolání změn cenových relací v nezemědělských sektorech. Jedná se o opatření, která mají dopad na ceny v zemědělském sektoru. Jednotlivá opatření jsou prosazována prostřednictvím státní hospodářské politiky. V rámci monetární politiky je zemědělství ovlivňováno množstvím peněžních prostředků, které je dostupné prostřednictvím bank a také úroveň úrokových sazeb. Prostřednictvím fiskální politiky je zemědělský sektor ovlivňován v oblastech daňové politiky, v oblastech vládních výdajů a finančního deficitu. Obchodní politika působí na zemědělský sektor s pomocí obchodních bariér, kterými může ovlivňovat ceny zemědělských výrobků.

Monetární a fiskální politika má hlavní vliv v oblasti vývozu zemědělských produktů. Rostoucí nebo klesající hodnota domácí měny ovlivňuje velikost exportu. Klesající hodnota domácí měny podporuje zemědělský export, naopak rostoucí hodnota domácí měny export omezuje. Další oblastí, kterou ovlivňuje monetární a fiskální politika, je domácí poptávka po zemědělských produktech. V období ekonomického růstu dochází ke

37

zvyšování spotřebitelských výdajů, což se projevuje zejména na množství poptávaných komodit. Zvýšená poptávka záleží na elasticitě poptávky a projevuje se zejména u zemědělských produktů, které jsou náročnější na výrobní zdroje. Nabídka zemědělských produktů je také ovlivňována monetární a fiskální politikou a to jak v krátkém, tak v dlouhém období. Růst objemu peněz v ekonomice spolu se zvyšováním vládních výdajů a tvorbou rozpočtového deficitu vede k růstu inflace, která působí na růst výrobních nákladů a dochází ke zhoršování situace v zemědělství. Při nízkých prostředcích státního rozpočtu dochází k redukci výdajů na výzkum, což snižuje domácí nabídku, produktivitu a konkurenceschopnost domácího zemědělství. Kapitálové investice do zemědělství jsou ovlivňovány inflací a daňovou politikou. V období vysokých příjmů jsou často investovány nadměrné prostředky do zařízení, což může vytvářet předpoklad o rozšiřování obhospodařované výměry, tento faktor vede k růstu cen půdy.

Specifická opatření zemědělské politiky Podpora zemědělství pomocí přímé podpory může být rozdělena do tří skupin: dotace na výrobní vstupy, důchodové dotace a výrobkové dotace a opatření. Přímé zemědělské dotace ovlivňují rozsah a strukturu zemědělské produkce. Větší objem výroby a vstupů mají větší zemědělské podniky, proto jsou schopny čerpat z přímé podpory více než menší zemědělské podniky. Opatření zemědělské politiky ve formě dotací byly popsány výše. (10)

38

4 Vlastní práce 4.1

Charakteristika analyzovaného podniku

Společnost Zemo spol. s r.o. sídlí v Bohatých Málkovicích na Vyškovsku. Firma vznikla 29. července 1993 zápisem do obchodního rejstříku vedeného krajským soudem v Brně. Hlavním předmětem činnosti je zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, velkoobchod a přípravné práce pro stavby. V současné době je hlavní činností podniku rostlinná výroba, živočišná výroba byla zrušena úplně v roce 2007.

4.1.1

Vznik společnosti

Pozemky a budovy na kterých společnost Zemo spol. s r.o. provozuje svou činnost, byly před rokem 1989 součástí ZOD Sokolovo Bohdalice. V rámci transformačního zákona vznikly členům i nečlenům ZOD majetkové podíly, část majetkových podílů ve výši 52 mil. Kč byla odkoupena společností Zemo spol. s r.o. Majetkové podíly byly odkoupeny na splátky se splátkovým kalendářem na 25 let. Majetkové podíly v této společnosti obsahovaly: budovy, živý a mrtvý inventář, nevydatelný majetek (hnojnice, cesty). Zemědělské a obchodní družstvo vydávalo postupně majetkové podíly nabyté soukromou společností k užívání společnosti Zemo. Spolu s odkupem majetkových podílů si firma Zemo také pronajala 1600 ha půdy od pronajímatelů.

39

4.1.2

Vývoj obhospodařované orné půdy a počtu zaměstnanců

Tab. č. 1: Vývoj obhospodařované půdy a počtu a zaměstnanců Počet pracovníků (bez THP a pracovníků v ŽV)

Počet ha na zaměstnance (bez THP a pracovníků v ŽV)

Vlastní orná půda (v ha)

Najatá orná půda (v ha)

Počet zaměstnanců

1993

0

1620

27

60

5

234

1994

0

1 638

42

39

20

82

1995

0

1 721

45

38

23

75

1996

0

1 696

46

37

24

71

1997

0

1 646

47

35

25

66

1998

0

1 670

40

42

18

93

1999

0

1 603

42

38

20

80

2000

0

1 608

42

38

20

80

2001

0

1 674

24

70

16

105

2002

5

1 664

23

73

15

111

2003

5

1 704

22

78

14

122

2004

5

1 727

20

87

13

133

2005

6

1 755

19

93

12

147

2006

7

1 795

19

95

12

150

2007

7

1 785

20

90

13

138

2008

11

1 789

20

90

13

138

Rok

Počet ha na zaměstnance

Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Na počátku svého působení hospodařila tato firma na 1600 ha, tato půda byla dříve obdělávaná ZOD Sokolovo Bohdalice, které původně obdělávalo 2740 ha. Firma Zemo spol. s r.o. si pronajala v roce 1993 cca 1600 ha půdy od pronajímatelů. Družstvo postupně, v závislosti na žňových pracích a sklizni vydávalo soukromé společnosti pozemky, které jí náležely na základě nájemních smluv. Obdělávaná výměra orné půdy průběžně rostla na současných 1800 ha. Většina orné půdy je v nájemním vztahu, pouze nepatrná část spadá do vlastnictví podniku. Orná půda ve vlastnictví podniku činí pouze 10,7 ha (2008) z celkově obdělávané půdy 1800 ha. Půda do vlastnictví byla poprvé pořízena v roce 2002 o výměře 4,7 ha. Dále společnosti patří cca 2 ha zastavěné plochy, na které se nachází areál a úřední budovy získané prostřednictvím majetkových podílů.

Relativně nízký počet zaměstnanců v roce 1993 byl způsoben založením soukromého podniku a spojen s vydáváním majetku v rámci nakoupených majetkových podílů. Najatá půda byla ze ZOD vydávána postupně v závislosti na žňových pracích. V roce 1994 byl počet zaměstnanců navýšen na 42 a v dalších letech pokračovala rostoucí tendence, která

40

vyvrcholila v roce 1997 – 47 zaměstnanci. Od tohoto mezníku docházelo k trvalému snižování počtu zaměstnanců. Největší snížení je patrné mezi roky 2000 a 2001, toto propouštění je připisováno zrušení chovu skotu. Chov skotu zabezpečovalo 14 pracovníků, výkrm prasat 1 – 2 pracovníci v závislosti na počtu vykrmovaných prasat. V současné době firma zaměstnává 20 pracovníků, z toho 7 technicko hospodářských pracovníků (THP) a 13 zaměstnanců na pozici traktorista - opravář. Z tabulky je patrné, že v roce 2008 při počtu 13 traktoristů obdělává každý 138 ha.

Počet hektarů připadajících na jednoho

traktoristu se od roku 1993 postupně plynule zvyšoval, k maximu došlo v roce 2006 při 150 ha připadajících na jednoho traktoristu. Tak vysoké množství ha, které obdělává jeden traktorista se však neukázalo jako optimální. Vzhledem k sezónnosti zemědělské výroby a hlavně vzhledem k závislosti na počasí je v některých obdobích nutné co nejrychleji a nejpružněji vykonávat činnosti (zasít, sklidit). Proto byl v dalších letech počet traktoristů navýšen. Růst počtu ha na pracovníka

je dán zejména neustálým obnovováním

a zlepšováním technologií a strojů. V roce 2000 byl zaveden bezorebný systém, který také značně přispěl ke zvýšení počtu ha na zaměstnance a k řadě dalších úspor.

41

4.2

Rostlinná výroba

Tab. č. 2: Vývoj osevních ploch jednotlivých plodin ( v ha) Pšenice Ječmen Hrách Řepka Cukrovka Slunečnice Mák Hořčice Kukuřice na zeleno Vojtěška

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 450 750 576 660 805 551 670 780 671 480 820 778 695 792 790 640 438 532 362 321 379 289 244 380 423 355 408 386 406 417 42 48 55 74 75 96 66 93 56 124 100 106 92 81 63 130 203 207 230 239 312 301 120 306 111 130 120 232 235 71 100 125 134 108 113 92 86 7 4 190 150 168 175 120 38 133 79 267 133 218 315 105 76 60 88 132 41 154 100 48 81 83 90 96

70 62

Kostřava luční Bob

83 75

75 70

56 43

72 50

11

31

Světlice barvířská Zelené hnojení Celkem

67

113 29

28 19

27 10

21

30 22 153 28 1638 1721 1696 1646 1670 1603 1608 1674 1669 1709 1732 1760 1802 1792 1800

Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Firma Zemo spol. s r.o. je od začátku své existence zaměřena na rostlinnou výrobu (dále jen RV), která je hlavní činností tohoto podniku. Provozem živočišné výroby v minulých letech byla struktura RV ovlivněna. Jak už bylo výše uvedeno firma Zemo zahájila svou činnost v měsíci červenec, vzhledem k tomu, že na pozemcích, které byly pronajaty od vlastníků ještě hospodařilo ZOD Bohdalice, nebylo možné zasít v prvním roce podnikání ozimé plodiny. Pro přehlednost je v příloze uveden osevní plán ZOD Sokolovo Bohdalice za rok 1993.

Klíčovou plodinou pro zkoumaný podnik je jednoznačně pšenice, která ve všech letech hrála hlavní roli. Jedná se především o pšenici ozimou, jejíž osevní plocha v posledních letech přesahuje 700 ha. V roce 2008 byla pěstována na 790 ha, což představuje 44 % celkové orné půdy. Pšenice jarní je pěstovaná v zanedbatelné míře. Většina produkce splňuje podmínky potravinářské pšenice. Průměrně dosáhla výnosnost této plodiny v roce 2008 6 t/ha, v tomto ohledu je patrný kladný vývoj, jelikož v letech 1994 – 1996 byla výnosnost 4 t/ha. Tržby z prodeje této komodity mají také jednoznačně rostoucí charakter, v roce 2008 přesáhly 17 milionů Kč, tato částka činila 33 % z celkových tržeb.

42

Další významnou a stálou komoditou osevního plánu je ječmen, převážně setý na jaře. V posledních letech zastupuje cca 400 ha půdy s výnosností kolem 5-6 t/ha. I u této komodity je zaznamenán růst výnosnosti t/ha, v roce 1994 byly z hektaru sklizeny průměrně pouze 3 t ječmene. V roce 2008 bylo dosaženo rekordní výnosnosti 7 t/ha. Tržby za tuto komoditu přesáhly v roce 2008 16 mil. Kč ( 31 % z celkových tržeb 2008 ). Je tedy patrné, že produkce pšenice a ječmene je pro tento podnik klíčová, jelikož tržby z těchto komodit činí více než polovinu z celkových tržeb podniku (2008). Produkce řepky se pohybuje do 350 ha, v roce 2008 byla řepka zaseta na 235 ha. Jedná se o řepku ozimou setou na podzim. V roce 2003 došlo k absolutnímu vymrznutí řepky, tudíž nedošlo k žádné produkci a na jaře byla řepka nahrazena jinou plodinou. Tržby za tuto komoditu mají také významnou roli v roce 2008, dosáhly přes 8 mil. Kč.

Produkce máku je alternativou při rapidním snížení produkce cukrovky. Ostatní plodiny kukuřice, hrách, řepka a hořčice jsou pěstovány pouze okrajově v maximální rozloze cca 100 ha.

Spolu se zrušením živočišné výroby došlo také k ovlivnění struktury výroby rostlinné a zrušila se produkce komodit potřebných pro výkrm zvířat. Kukuřice na zeleno, vojtěška, bob, kostřava, které byly pěstovány na cca 100 ha ustoupily ve prospěch zejména pšenice a ječmene.

820; 2%

3 202; 6%

2 324; 5%

Pšenice Ječmen

82; 0% 17 610; 35% 8 176; 16%

Hrách Řepka Cukrovka

1 495; 3%

Slunečnice 16 465; 33%

Mák Hořčice

Obr. č. 12: Struktura tržeb podle jednotlivých komodit RV 2008 ( v tis. Kč ) Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

43

2 056; 7% 5 328; 17%

Pšenice 10 364; 33%

Hrách Řepka

5 983; 19% 828; 3%

Ječmen

6 676; 21%

Cukrovka Slunečnice

Obr. č. 13: Struktura tržeb podle jednotlivých komodit RV 2000 ( v tis. Kč ) Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Při porovnání vývoje tržeb za jednotlivé komodity v letech 2000 a 2008 je patrné, že tržby za pšenici jsou v jednotlivých letech strukturálně na téměř stejné úrovni. Ječmen dosahuje v současné době z hlediska realizace tržeb vyšší úrovně než před osmi lety. Procento tržeb za hrách zůstalo neměnné, stejně jako u řepky a slunečnice nedošlo k výrazným změnám. V roce 2000 hrála významnou roli cukrovka, která se na podílu tržeb RV podílela 17 %, dnes je podíl na tržbě zanedbatelný, v závislosti na omezení cukrovky dochází k pěstování máku a hořčice, které se v roce 2008 na tržbách RV podílely celkem 8 %.

4.3

Živočišná výroba

Významný vliv v tomto podniku měla také živočišná výroba, která byla nejdříve částečně a později úplně zrušena. Jednalo se o chov skotu, který byl zrušen v roce 2002 a chov prasat zrušen v roce 2007. Z grafu je patrné, že chov skotu vykazuje,po dobu existence firmy Zemo klesající charakter. Pouze u chovu dojnic a výkrmných býků jsou patrné meziroční kladné výkyvy.

44

250

Mladý chovný dobytek Výkrm býci

200 150

Telata do 3 měsíců Dojnice

100 50

07 20

05 20

03 20

01 20

99 19

97 19

95 19

19

93

0

Obr. č. 14: Vývoj produkce skotu ( v ks ) Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Podnik provozoval výkrm skotu ve čtyřech stájích (K 96). Klíčovým záměrem u chovu skotu byl chov dojnic a produkce mléka. Chov skotu stejně jako chov prasat převzal podnik Zemo spol s r.o. v rámci majetkových podílů od ZOD. Do roku 1997 vlastnila společnost přes 150 dojnic a tento stav nabral klesající trend. I přes užitkovost 9000 l mléka na dojnici a rok byl chov dojnic ztrátový, prodělek v letech 1999 a 2000 je vyčíslen na cca 1 Kč na 1l mléka. Trvalé ztráty zatěžovaly podnik a vedly ke zrušení chovu skotu, který proběhl ve dvou etapách v letech 2001 a 2002. Kromě dojnic se chov skotu zaměřoval na výkrm býků, jenž dosáhl maxima právě v době, kdy byl rušen chov dojnic, nicméně chov býků byl zrušen v roce 2002 a tím i celá produkce skotu ve zkoumané společnosti.

Stáje po skotu (K 96) byly přebudovány na vepříny pro výkrm na hluboké podestýlce. Tato technologie se však po dvou letech ukázala ztrátovou oproti technologii založené na ustájení na roštech, které nemohla konkurovat. Výkrm prasat byl postupně omezován a vzhledem k tržním cenám byl v roce 2007 zrušen úplně. Maxima v chovu prasat bylo dosaženo v roce 2003, v době kdy se ŽV po chovu skotu zaměřila na tuto komoditu, počet prodaných prasat za tento rok byl 4100. Chov prasat probíhal v tříměsíčních intervalech večtyřech stájích. Detailnější informace o živočišné výrobě se nachází v příloze.

45

5000 4000 3000 2000

Prasata

1000

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08

0

Obr. č. 15: Vývoj produkce prasat ( v ks ) Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

4.4

Skladování komodit a odběratelská struktura

Společnost Zemo je soběstačná v oblasti posklizňových prací, v podniku fungují posklizňové linky, které slouží k čištění i výrobě osiv ze sklizených plodin. Kapacita skladů je od roku 2003 dostatečná pro uskladnění veškeré úrody. Podnik vlastní celkem tři sklady s celkovou kapacitou 9000 t. Společnost prosazuje politiku maximálních tržních cen, vyprodukované komodity prodává v závislosti na ceně. Z časového hlediska dochází k výkyvům doby prodeje.

Odběratelská struktura podniku je rozdělena do několika skupin podle prodávaných komodit rostlinné produkce. Počet i struktura odběratelů je stabilní a nedochází k výrazným změnám. Potravinářská pšenice, která je základním produktem tohoto podniku je prodávána do společnosti Mlýn Kojetín. Největším odběratelem krmné pšenice je společnost SKS Marefy. Prodej pšenice probíhá po sklizni během celého roku v závislosti na tržní ceně. Produkce není ovlivňovaná předem založenými kontrakty.

Ječmen je pěstován na základě předem uzavřeného kontraktu, kde je dáno produkované množství i cena. Výhradním odběratelem ječmene je společnost Souflet Agro, Prostějov. Pro tuto společnost jsou v podniku vyráběna i certifikovaná osiva, která jsou firmou Zemo spol. s r.o. zpětně nakupována na výrobu certifikovaného ječmene.

46

Řepka je pro podnik zvláštní komoditou, není po sklizni dlouhodobě skladována. K prodeji této komodity dochází zpravidla okamžitě po sklizni. Prostředky získané prodejem řepky zastupují roli jediného finančního zdroje po žních. Prodej této komodity probíhá bez předem dojednaného kontraktu obchodníkům s nejvyšší cenovou nabídkou.

Sklizeň máku probíhá bez makoviny (hrubý mák), prodej probíhá podobně jako u pšenice, tedy po celý rok do vyčerpání zásob. Předem nejsou uzavírány žádné kontrakty a prodej máku obchodníkům je založen pouze na tržní ceně.

Naprostá většina produkce hrachu (80%) je určena pro podnik Elita Modřice v podobě certifikovaného osiva. Tento odběratel odebírá osiva hrachu a pšenice na základě předem uzavřených kontraktů určujících množství i cenu.

4.4.1

Vývoj provozních dotací

Vývoj provozních dotací zkoumaného podniku je detailně zobrazen v příloze (tab. č. 14). Sledované období je stanoveno od roku 1998 do roku 2008, tento desetiletý časový úsek je zvolen s ohledem na skutečnost, že do roku 1998 byly zkoumaným podnikem čerpány pouze náhrady škod vzniklých z provozování zemědělské činnosti. Je patrné, že provozní dotace poskytované firmě Zemo spol. s r.o. mají v jednotlivých letech rostoucí charakter, mění se i struktura přiznaných plateb. Zatímco v roce 1998 získala firma 1 091 295 Kč o,deset let později v roce 2008 činí poskytnutá částka 14 420 389 Kč.

MZe - dotace na údržbu zemědělských pozemků 374961 MZe - podpora chovu skotu 628 834

87 500

MZe - náhrada škody (hraboši)

Obr. č.: Struktura provozních dotací za rok 1998 ( v Kč ) Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

47

Pro přehled vývoje výšky a struktury dotační podpory pro zkoumaný podnik je uveden rok 1998, celková výška poskytnutých dotací činí 1 091 295 Kč. Veškeré dotace jsou čerpány z Ministerstva zemědělství ČR a nejvyšší čerpanou dotací v tomto roce je náhrada škody způsobená hraboši a činí 628 834 Kč.

844 252 SZIF - dotace na půdu uvedenou do klidu 258 992

MZe - osivo (pšenice, hrách, ječmen, řepka) MZe - dotace na zaorávky (sucho)

3 051 382

Obr. č. 16: Struktura provozních dotací za rok 2003 ( v Kč ) Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Důležitým mezníkem ve vývoji provozní dotace pro zkoumaný podnik je rok 2004 a s ním spojený vstup ČR do EU. Pro srovnání přiznaných dotací před a po vstupu ČR do EU jsou uvedeny roky 2003 a 2004. V roce 2003 získal podnik provozní dotace ve výši 4 154 626 Kč. Největší podíl tvořila dotace od Ministerstva zemědělství přidělená k náhradě škod způsobených suchem. Další významnou položkou byla dotace ze SZIF, která sloužila jako kompenzace na uložení půdy do klidu. Z Ministerstva zemědělství byla rovněž obdržena dotace na pořízení osiv, jednalo se o osiva ječmene, řepky hrachu a pšenice.

SZIF dotace SAPS PGRLF - dotace pojištění plodin

2 568 754 3 180 338

MZe - osivo (pšenice, hrách) MZe - dotace na likvidaci kadaveru

18 525 84 248 241 238

MZe - doplň platba, orná půda

Obr. č. 17: Struktura provozních dotací za rok 2004 ( v Kč ) Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

48

Po vstupu ČR do EU byly tomuto podniku přiděleny dotace o cca 2 000 000 Kč vyšší než v období předcházejícím. Celková výše provozní dotace tedy činila 6 093 103 Kč. Z toho asi polovinu tvořila dotace SZIF - jednotná platba na plochu z fondů EU. Další nezanedbatelnou částku tvořila dotace vydaná Podpůrným garančním rolnickým a lesnickým fondem. Tato částka činila 2 568 754 a sloužila jako podpora na pojištění plodin.

SZIF - dotace SAPS 254 741 3 140 787

SZIF - dotace T OP UP 5 537 681

SZIF - odd. platba cukr SZIF - zpětná restrukt. =podpora

1 682 449

SZIF - restruktur. podpora za nepěstování cukrovky

1 387 234 2 417 498

PGRLF - dotace pojištění plodin

Obr. č. 18: Struktura provozních dotací za rok 2008 ( v Kč ) Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Výše provozních dotací má rostoucí charakter i v dalších letech. V roce 2008 dosáhla celková výše této podpory 14 420 389 Kč. Největší částka byla čerpána ze Státního zemědělského intervenčního fondu ve výši 5 537 681 Kč jako jednotná platba na plochu, která je vyplácena z fondů EU. Významné jsou také další finanční podpory SZIF – restrukturalizační podpora za nepěstování cukrovky a dotace TOP UP, která je doplácena jako jednotná platba na plochu ze státního rozpočtu ČR. Vstup České republiky do EU měl na firmu Zemo ve výši přijatých provozních dotací jednoznačně kladný vliv.

Provozní dotace přidělované zemědělským podnikům jsou určeny na krytí provozních nákladů a jako takové vstupují do výnosů podniku. A tím přímo ovlivňují hospodářský výsledek podniku. Současná zemědělská politika EU je nastavena do roku 2013, v dalším období není zatím jasný její vývoj. Všeobecně se však očekává snížení výše dotací proudících do zemědělství. V obrázku č. 19 je znázorněna výše zisku před zdaněním a výše provozních dotací v jednotlivých letech. Výše dotací je poměrně vysoká a její význam ve výnosech se významně podílí na tvorbě zisku. Z obrázku je patrná závislost podniku na provozních dotacích, jelikož ve většině let ( s výjimkou 2000,2007, 2008) předčila výše 49

poskytnuté provozní dotace výši hospodářského výsledku před zdaněním. V posledních dvou letech (2007, 2008) zisk přesahuje výši dotace. 25 000 000 20 000 000 Z před zd. (v Kč)

15 000 000 10 000 000

Poskytnuté dotace na provozní účely (v Kč)

5 000 000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

-5 000 000

Obr. č. 19: Výše dotací a výše zisku před zdaněním (v Kč ) Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

4.4.2

Vývoj tržeb jednotlivých středisek

V tabulce jsou tržby rozděleny dle jednotlivých středisek - rostlinné a živočišné výroby. Ostatní tržby jsou tržby z prodeje služeb (traktory, těžké mechanizmy, kombajny, samochodné stroje). Rostlinná výroba má z hlediska velikosti tržeb jednoznačně dominantní charakter a živočišnou výrobu značně přesahuje. V prvním roce (1993) nebyly v rostlinné výrobě realizovány žádné tržby, tento stav je spojen se založením soukromého podniku v měsíci červenec, kdy ZOD postupně po sklizni vydávalo pronajatá pole soukromé společnosti, která za rok 1993 nevyprodukovala žádnou rostlinnou výrobu. V ŽV bylo největších tržeb dosahováno v letech 2001 – 2003, což je spojeno s maximem vykrmených prasat.

50

Tab. č. 3: Vývoj tržeb jednotlivých středisek ROK

Tržby (v tis. Kč)

Tržby RV (v tis. Kč)

Tržby ŽV (v tis. Kč)

Ostatní tržby (v tis. Kč)

1993

4 159

0

3 941

218

1994

24 710

14 825

8 950

935

1995

32 025

21 432

9 211

1 382

1996

43 606

32 987

9 556

1 063

1997 1998

36 367

26 276

8 740

1 351

32 529

24 062

6 350

2 117

24 073

17 349

5 754

970

38 965

31 988

6 121

856

41 609

26 913

13 549

1 147

44 288

29 801

13 800

687

43 788

28 492

14 413

883

40 479

35 675

1 620

3 184

37 590

34 396

954

2 240

39 929

28 044

8 794

3 091

44 549

41 712

1 090

1 747

52 667

50 181

0

2 486

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autarky

5%

Tržby RV Ostatní tržby

95%

Obr. č. 20: Struktura tržeb za rok 2008 Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Z obrázku je patrná struktura tržeb za rok 2008, převážnou většinu tržeb tvoří tržby z RV 95 %. Při rozčlenění tržeb do klíčových položek je zřejmé, že nejvyšší podíl na tržbách v tomto podniku měly komodity RV – pšenice, ječmen. Ostatní tržby, tedy tržby z prodeje služeb, činily pouze 5 % celkových tržeb podniku v roce 2008. Na tomto výsledku se nejvýrazněji podílely tržby za kombajnové práce, které tvořily téměř polovinu.

51

4.5

Dopady zrušení živočišné výroby

Z pohledu tradičního zemědělství jsou zemědělské podniky založeny na produkci rostlinné a živočišné výroby. RV a ŽV výroba jsou produkovány souběžně a vzájemně se ovlivňují, RV hraje důležitou roli při zabezpečování krmiv pro chov skotu i výkrm prasat, ŽV zase prostřednictvím zkrmování rostlinných produktů zvyšuje přidanou hodnotu RV. ŽV je chápána jako druhý stupeň zemědělské produkce, není závislá na půdě přímo, ale zprostředkovaně prostřednictvím krmiv z RV. Ve firmě Zemo spol. s r.o. došlo ke zrušení ŽV, což s sebou přináší negativní i pozitivní dopady nejen na tento podnik, ale i na jeho okolí. Zrušení chovu skotu v tomto podniku mělo také negativní sociální dopad na zaměstnance a okolí podniku. V důsledku zrušení chovu skotu bylo propuštěno 14 zaměstnanců. Podle výše uvedených tržeb je patrné, že v tomto podniku nikdy nehrála ŽV klíčovou roli, hlavní činností byla vždy výroba rostlinná. Zrušení chovu skotu i výkrm u prasat bylo důležitým krokem ve vývoji tohoto podniku, ne však zásadním vzhledem k velikosti tržeb z RV. Jak už bylo uvedeno výše zrušení ŽV proběhlo ve dvou fázích – rušení chovu skotu (2001, 2002) a ukončení výkrmu prasat (2007). Zrušení ŽV je v obou fázích spojeno s náklady. Tyto náklady jsou spjaty především s budovami, ve kterých byla činnost vykonávána. Další prostory, které bylo potřeba rekonstruovat byly, budovy určené pro skladování objemných krmiv. Tyto budovy byly přebudovány na sklady obilovin s aktivním větráním.

4.5.1

Náklady spojené s rušením ŽV

Podle tradičního chápání zemědělství, kdy rostlinná výroba je úzce spjata s výrobou živočišnou, vznikají náklady spojené se zrušením ŽV. Vzhledem k tomu, že pro komodity RV, které sloužily jako krmiva, bylo nalezeno uplatnění na trhu, nejsou tyto náklady pro daný podnik ústřední. Náklady spojené s rušením ŽV byly jednorázové. V současné době jsou kravíny K1 – K4 využívány jako sklady balených vstupů (osiva, hnojiva, chemie), nečerpají energie a jsou vynakládány pouze minimální náklady na údržbu.

52

Náklady spojené s rušením chovu skotu – přechod na výkrm prasat ( 2001 ) K1 (nová automatická krmná technologie, přebudování stáje)

522 620,-

K2 (nová automatická krmná technologie, přebudování stáje)

482 600,-

K3 (nová automatická krmná technologie, přebudování stáje)

399 700,-

Kravíny K1 - K3 byly přebudovány na výkrm prasat, prostřednictvím nových krmných technologií a úpravami stájí. Do majetku společnosti patřil ještě kravín K4, který byl po zrušení chovu skotu prodán za 1 500 000 Kč. Tyto finanční prostředky byly využity na přebudování kravínů na vepříny. Společnost vlastnila také vepřín, kde došlo také k výměně krmného zařízení a přebudování roštového ustájení na hlubokou podestýlku, což bylo vyčísleno na 770 000 Kč. Opravy ve vepříně však nejsou přímo spjaty se zrušením chovu skotu. Chov skotu je náročný také na krmiva, velká část krmiv patří mezi objemná a pro skladování těchto krmiv jsou nutné sklady. Tyto sklady objemných krmiv byly po zrušení skotu přebudovány na sklady obilnin, což přineslo následující náklady.

Slamník Kojátky Kapacita

4000 t

Podlaha (litý asfalt, rošty s aktivním větráním)

747 000 ,-

Před zrušením ŽV - uskladnění slámy

Seník Bohaté Málkovice Kapacita 2000 t Podlaha (litý asfalt, rošty s aktivním větráním)

589 000 ,-

Před zrušením ŽV - uskladnění sena

Sklady na obilniny jsou pro firmu Zemo obrovským přínosem, podnik je v současné době schopen uskladnit veškerou produkci RV (9000 t), což má výraznou výhodu při prodeji obilnin. Podnik není nucen prodávat ihned po žních, ale vzhledem ke skladům je schopen celou produkci uskladnit a prodávat v průběhu celého roku v závislosti na tržní ceně. Před zrušením ŽV byla firma Zemo schopná uskladnit pouze část produkce – 3000 t.

V roce 2007 došlo ke zrušení výkrmu prasat vzhledem k neustálé ztrátě. Po zrušení výkrmu prasat došlo k jednorázovým nákladům spojeným s vyhrnutím podestýlky (cca

53

12 000 stáj), k těmto nákladům však dochází pravidelně po každém turnusu vykrmovaných prasat. Další jednorázové náklady jsou spojené s údržbou stájí (opravy oken, střechy), které pro kravíny K1 – K3 činí 48 000 Kč. Náklady na údržbu stájí jsou v porovnání se ztrátou vzniklou výkrmem prasat zanedbatelné. (Kalkulace výkrmu prasat je uvedena v následující kapitole).

4.5.2

Kalkulace chovu prasat v jednotlivých letech

Tab. č. 4: Kalkulace chovu prasat v letech 2001 - 2007

Rok

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Tržby (Kč)

Náklady (Kč)

4 495 232 5 462 728 12 282 188 15 027 852 14 413 311 16 312 312 1 619 797 1 962 517 954 184 1 143 556 8 794 117 10 286 272 1 090 023 1 356 542

Prodej (Ks)

Prodej (Kg)

Průměrná váha na 1 Ks

1 211 3 549 4 133 450 297 2 503 290

140 476 391 277 475 758 55 839 31 225 302 801 34 220

116 110 115 124 105 121 118

Tržba za kg (Kč) 32 31 30 29 31 29 32

Náklad Zisk (T-N) Ztráta na na kg (Kč) kg (Kč) (Kč) 39 38 34 35 37 34 40

-967 496 -2 745 664 -1 899 001 -342 720 -189 372 -1 492 155 -266 519

7 7 4 6 6 5 8

Zdroj Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Kalkulace je vzhledem k dosažitelným údajům znázorněna od roku 2001. Etapa, ve které byl výkrm prasat na vrcholu, proběhla v letech 2001 – 2003. Výkrm prasat ve spol. Zemo probíhal prostřednictvím nakoupených selat za tržní cenu. Ve všech jednotlivých letech je tato produkce finančně ztrátová. V roce 2002 dosahuje tato ztráta skoro 3 mil. Kč. Ztráta z jednoho kilogramu živé váhy prasete se v jednotlivých letech pohybuje mezi 4-8 Kč/kg. Výkrm prasat byl v letech 2004 – 2005 utlumen vzhledem k nerentabilnosti tohoto střediska. V roce 2006 byl výkrm prasat opět rozšířen, toto rozšíření však fungovalo ve spolupráci s externí nizozemskou firmou, která selata vlastnila, firma Zemo se starala pouze o výkrm. Také v tomto roce však nebylo dosaženo kladného finančního výsledku a ztráta z jednoho kg vykrmeného prasete dosáhla 5 Kč.

54

Z tabulky je tedy patrné, že výkrm prasat v této společnosti je značně ztrátový a tato ztráta byla dotována zisky z RV. Náklady na 1 kg vykrmeného prasete se pohybují v rozmezí 34 – 40 Kč, v současné době je tržní cena 27,08 Kč/kg (ž.hm.),1 při nynější technologii v tomto podniku není možné se tržní ceně přizpůsobit. Zrušením ŽV se podnik zbavil ztráty, která byla doplácena ze střediska rostlinné výroby. Prostředky, které byly neefektivně vkládány do ŽV, byly využity ke zkvalitnění RV.

4.5.3

Struktura nákladů na výkrm prasat

Náklady na výkrm prasat jsou tvořeny: pořizovacími náklady na nákup selat, náklady na spotřebu krmiv, léků, mzdové náklady, náklady na dopravu. Nejvyšší náklady při výkrmu jsou náklady na krmiva ať už vlastní nebo nakupovaná.

V následujícím obrázku je znázorněna struktura nákladů na výkrm prasat ve zkoumané společnosti v roce 2003, kdy počet vykrmených prasat dosáhl v této firmě maxima (4133 vykrmených prasat). Nejvyšší náklady (68 %) tvořily náklady na krmiva vlastní výroby, v tomto roce byla veškerá krmiva z vlastní produkce, nedošlo k žádnému nákupu. Náklady na vlastní krmiva na 1 krmný den a jedno prase byly vypočteny na 14 Kč. Mezi další významné nákladové položky patří výrobní a správní režie, které se na celkových nákladech na výkrm prasat podílí 11 %. Mzdové a osobní náklady spojené s výkrmem prasat tvoří 1,93 Kč na krmný den a prase, což odpovídá 10 % celkových nákladů na výkrm. V obrázku č. 22 nejsou zohledněny pořizovací náklady na nákup selat, které jsou závislé na tržní ceně a odrážejí se v celkovém výsledku tohoto střediska.

1

SZIF : ZPRÁVA O TRHU HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA [online]. 2009 [cit. 2009-12-13]. Dostupný z WWW: .

55

Krmiva vlastní 11% Ostatní přímý materiál

3% 10%

Ostatní přímé náklady a služby

3%

Mzdové a osobní náklady

5% 68%

Náklady pomocných činností Režie

Obr. č. 21: Struktura nákladů na výkrm prasat, firma Zemo, 2003 ( v % ) Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Při srovnání nákladů vynaložených na výkrm prasat ve zkoumané firmě za rok 2003 se strukturou nákladů určenou podle výzkumu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) jsou patrné rozdíly ve struktuře nákladů. Přestože firma Zemo použila na výkrm prasat pouze vyrobená krmiva z vlastních zdrojů, dosáhla vyšších nákladů v přepočtu na 100 krmných dní. Léčiva a desinfekční prostředky, stejně jako režie, mzdy, náklady pomocných činností2 jsou ve zkoumaném podniku také výrazně vyšší než náklady určené průzkumem ÚZEI. Celkové náklady

jsou ve zkoumaném podniku vyšší o 434 Kč

na 100 KD. Náklady na 1 kg přírůstku činily v roce 2003 ve firmě Zemo 28 Kč, což je o 4 Kč více než náklady na 1 kg přírůstku podle ÚZEI. Produkce chlévské mrvy je ve zkoumaném podniku výrazně vyšší vzhledem k výkrmu na hluboké podestýlce.

2

Náklady na traktorové práce, práce těžkých mechanizmů, nákladní autodoprava.

56

Tab. č. 5: Srovnání nákladů firmy Zemo s náklady zjištěnými výzkumem ÚZEI rok 2003 Měrná jednotka

Struktura nákladů podle ÚZEI

Struktura nákladů firma ZEMO

Krmiva (steliva) - nakupovaná Krmiva (steliva) - vlastní Léčiva a desinfekční prostředky Ostatní přímý materiál Přímé materiálové náklady celkem Ostatní přímé náklady a služby Mzdové a osobní náklady celkem Odpisy HIM celkem Náklady pomocných činností Výrobní režie Správní režie Náklady celkem

Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD

672 327 35 17 1 051 110 171 70 14 53 57 1 526

27 1 099 38 86 1 251 43 134 60 42 10 144 1 684

Chlévská mrva Náklady hlavního výrobku Náklady na přírůstek Náklady na živou hmotnost Tržby za výrobky Prodané množství Průměrná realizační cena

Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/Kg Kč/Kg Kč/100 KD Kg/100 KD Kč/Kg

19 1 507 21 32 2 820 90 31

36 1 647 28 34 3 751 129 32

Ukazatel

Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., Data ÚZEI (8) práce autorky

V dalších letech je situace obdobná, firma Zemo má vyšší náklady na krmiva, i když většina krmiv pochází z vlastní výroby podniku, i další nákladové položky jsou vyšší podobně jako při srovnání z roku 2003. Pouze rok 2004 je specifický abnormálně vysokými náklady v porovnání s náklady zjištěnými výzkumem ÚZEI, tento rozdíl je dán vysokými náklady vynaloženými na opravy a údržbu budov, které v tomto roce činily skoro 400 000 Kč, což je asi dvacetkrát více než v předcházejícím roce. V dalších srovnaných letech (2005, 2006) nejsou patrné žádné markantní rozdíly ve velikosti nákladů ve firmě Zemo při porovnání s náklady ÚZEI, náklady firmy Zemo jsou ve většině položek mírně vyšší. Celkové náklady na výkrm prasat jsou tedy ve firmě Zemo v jednotlivých letech vyšší než náklady na výkrm prasat zjištěné ÚZEI. Srovnání nákladů na výkrm prasat bylo provedeno v letech 2002 – 2006, další roky jsou znázorněny v příloze.

57

4.5.4

Vzájemné propojení rostlinné a živočišné výroby

Jak již bylo uvedeno výše rostlinná a živočišná produkce jsou vzájemně ovlivňovány a propojovány. RV produkuje krmiva potřebná pro výrobu živočišnou, jejímž prostřednictvím je zhodnocována. ŽV produkuje jako vedlejší produkt hnojiva, která jsou uplatňována ve výrobě rostlinné. Zrušení ŽV v tomto podniku je provázeno jednorázovými náklady, které byly vyčísleny výše. V následující tabulce jsou uvedeny vybrané náklady, které spojují střediska RV a ŽV k prozkoumání dalších dopadů způsobených zrušením výkrmu prasat v tomto podniku. Tab. č. 6: Vybrané náklady a výnosy podniku spojené s výkrmem prasat (v tis. Kč) 2002

2003

2007

2008

Spotřeba nakoupených hnojiv

Náklady

4 871

5 403

2 944

5 148

4 757

4 753

6 691

10 537

Spotřeba chemických prostředků

5 102

5 456

5 305

5 038

4 489

6 371

6 052

6 971

238

598

0

222

150

63

61

0

Spotřeba nakoupených krmiv a steliv

2001

2004

2005

2006

68

239

361

241

47

85

15

0

1 987

5 096

5 864

473

1 239

3 419

686

0

43

254

310

21

16

89

13

0

3 289

3 155

3 467

3 391

3 654

3 763

3 700

4 866

128

529

619

85

83

233

84

0

Náklady celkem

41 609

60 702

60 366

61 936

69 230

67 755

67 114

92 509

Výnosy celkem

42 992

60 850

62 189

66 626

71 604

74 048

84 512 108673

Zisk před zdaň.

1 383

148

1 823

4 690

2 374

6 293

Spotřeba hnojiv vlastní výroby - kejda Spotřeba krmiv vlastní výroby Spotřeba léků a ochranných prostředků Mzdové náklady celkem Mzdové náklady na výkon prasata ve výkrmu

17 398

16 164

Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Vedlejším produktem při výkrmu prasat byla kejda, která sloužila jako hnojivo. V tab. č. 6 je uvedena produkce hnojiv vlastní výroby ve vnitropodnikových cenách. je patrné, že produkce vlastní kejdy je zanedbatelného charakteru, nejvyšší produkce je zaznamenána v letech 2002 – 2004, což je spojeno s nejvyšší produkcí vykrmených prasat. Se zrušením ŽV přichází podnik o hnojiva vlastní výroby a je nucen veškerá hnojiva kupovat za tržní ceny.

Spotřeba nakoupených hnojiv se v jednotlivých letech pohybuje na úrovni 5 mil. Kč ročně. V posledních dvou letech 2007, 2008 se tato částka prudce zvyšuje. Růst nákladů na hnojiva však není zapříčiněn pouze zrušením vlastní produkce hnojiv, ale také zintenzivněním RV po ukončení ŽV, největší vliv na růst nákladů nakoupených hnojiv je zapříčiněn růstem cen hnojiv a dalších vstupních materiálů do produkce, které jsou způsobeny růstem tržních cen obilovin v roce 2007.

58

Spotřeba chemických prostředků v rostlinné výrobě není ŽV výrazně ovlivněna, za celé sledované období má mírně rostoucí charakter v závislosti na tržní ceně. Spotřeba krmiv vlastní výroby je také oceněna ve vnitropodnikových cenách, jedná se o komodity vlastní výroby, které jsou následně po přidání dalších látek míchány do určených směsí. Spotřeba je úměrná počtu odchovaných prasat, nejvyšší spotřeba vlastních krmiv byla v roce 2003, což odpovídá maximu odchovaných prasat v jednotlivých letech. Po zrušení ŽV bylo nalezeno uplatnění na trhu pro výrobky rostlinné výroby, které sloužily jako krmiva. Produkty RV jsou na trh prodávány za tržní ceny a kladně ovlivňují hospodářský výsledek.

Mzdové náklady na výkrm prasat se pohybují v rozmezí 80 – 650 tis. ročně, podle počtu odchovaných prasat. O výkrm prasat se v podniku starali 1 – 2 zaměstnanci, kteří byli po zrušení chovu uplatněni v RV. Mzdové náklady v podniku vykazují mírně rostoucí charakter. V posledním roce je patrné prudší navýšení cca o 1 mil. Kč, které je způsobeno zvýšením hodinové mzdy.

Celkové náklady se projevují rostoucím charakterem v jednotlivých letech, snížení celkových nákladů v souvislosti se zrušením ŽV není prokázáno, naopak celkové náklady v posledním roce se prudce zvyšují cca o 20 mil. Kč. Tento nárůst celkových nákladů je způsoben prudkým růstem většiny položek v nákladech, největší růst nákladů byl zaznamenán v položkách: spotřeba materiálu, opravy a údržba budov a zařízení, mzdové náklady, osobní náklady, správní režie.

Celkové výnosy mají jednoznačně kladný charakter a v posledním roce byl také zaznamenán zvýšený nárůst díky němuž se podařilo realizovat zisk. Růst celkových výnosů je stejně jako u růstu celkových nákladů způsoben plošným růstem většiny položek, nejvýznamnější nárůsty jsou zaznamenány v položkách: tržby z RV, dotace na krytí provozních nákladů, vnitropodnikové výnosy (traktorové, kombajnové práce pro vlastní středisko).

59

4.6

Zapojení do komoditní vertikály/sítě prasata vepřové maso

Společnost se dostala do tíživé situace v souvislosti s výkrmem prasat vzhledem ke skutečnosti, že v jednotlivých letech byla v tomto oboru značně ztrátová. V roce 2006 začala hledat další možnosti výkrmu selat, s cílem ušetřit náklady se rozhodla provozovat výkrm selat v jednotných turnusech. Jeden den byla všechna selata naskladněna a v jeden den po výkrmu vyskladněna. Tento postup byl vyhovující pro výhradního odběratele – jatka Bajer a spol., Bučovice. Na druhou stranu vznikl problém s dodavatelem, který by byl schopen v jeden den poskytnout k výkrmu vyšší množství selat. V závislosti na nevhodnost dosavadních dodavatelů začala firma Zemo prostřednictvím firmy Blatiny nakupovat selata od nizozemské firmy, která byla schopna zásobovat selaty v dohodnutých intervalech. Tato spolupráce nejprve probíhala pouze při nákupu selat, dále byl výkrm i prodej výhradně v rukách spol. Zemo. Vzhledem k pokračující ztrátě plynoucí z této činnosti se zkoumaná firma pokusila svou situaci řešit prohloubením spolupráce se zahraničním dodavatelem selat. Spolupráce měla začít fungovat v mnohem užších principech. Firma Zemo se jako regionální zemědělský podnik zapojila do velkovýrobní sítě s vepřovým masem.

Zahraniční partner

Firma Zemo

Zahraniční partner

VSTUPY

PROCES VÝKRMU

VÝSTUPY

Selata určena k výkrmu.

Krmiva, léčiva a ochr. prostředky, materiál, mzdy, výrobní a správní režie.

Vykrmená selata.

Tržní cena selat na výkrm

Tržní cena vykrmených prasat

Obr. č. 22: Vlastní proces výkrmu pro zahraničního partnera Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

60

Vlastní proces spolupráce se zahraničním partnerem probíhal prostřednictvím výkrmu selat. Zahraniční firma zajišťovala selata k výkrmu a následně se starala o odbyt vykrmených prasat. Firma Zemo zastávala pouze výkrm – krmiva, léky, veškerý materiál a služby spjaté s výkrmem ustájení a pracovní síly. Společnost Zemo v rámci této spolupráce nebyla ovlivňována tržními cenami selat, která v tomto případě nekupovala, ani tržní cenou prasat na konci výkrmu. Vstupy, tedy selata určená k výkrm, a výstupy vykrmená prasata, měl zahraniční partner výhradně ve své režii.

Výkrm selat probíhal standartní cestou, firma Zemo měla předem určené podmínky spolupráce.

Byla

stanovena

cena

za

jeden

kg

přírůstku

prasete

a

cílová

váha po výkrmu 105 kg. Na konci výkrmu firma Zemo utržila sjednanou částku za celková kila přírůstku prasat. Ani tato spolupráce se pro podnik Zemo nestala finančně výhodnou a výkrm prasat byl nadále ztrátový. Ke ztrátám docházelo důsledkem vysoké úmrtnosti nizozemských prasat, podle zootechnika firmy Zemo byla tato prasata přešlechtěna a docházelo k 10 % úmrtnosti po 100 dnech výkrmu. Příčinou úmrtí byly především respirační choroby. Na druhé straně je nutné zdůraznit, že tento chov prasat je vyšlechtěn na rychle rostoucí míru přírůstku a co nejlepší zhodnocení krmiv, nevýhodou ovšem je citlivost a náchylnost prasat na choroby. Firma Zemo pravděpodobně nesplňovala technické požadavky na umístění tohoto chovu, higienické podmínky, které jsou pro tento chov nutné nebyly splněny. A technologie ustájení pro tento výkrm také nebyla vhodná Vzhledem k tomu, že podnik dostal zaplaceno pouze za vykrmená selata na 105 kg váhy odebraná zahraničním partnerem stala se tato služba v podobě výkrmu ztrátovou. V tabulce č. 7 je znázorněna kalkulace výkrmu prasat pro nizozemského partnera.

Předpoklady: Náklady na 1 Kg přírůstku - 28 Kč Náklady na 1 KD 17 Kč Tržba na 1 kg přírůstku - 29,7 Kč Tržba na KD - 17,8 Kč Prase se vykrmuje do váhy 105 kg, při přírůstku 0,6 kg denně - 133 dní Při výpočtu je vycházeno z nákladů na výkrm prasat realizovaných v konkrétním roce kooperace (2006), další údaje jsou čerpány z interních zdrojů firmy Zemo. Náklady na krmný den jsou reálné náklady, které firma Zemo na výkrm v daném roce vynaložila. Náklady na výkrm celkem jsou vypočteny pro 100 prasat s cílovou váhou výkrmu 105 kg 61

se zohledněním úhynu po stém dni výkrmu. Při přírůstku 0,6 kg denně jsou prasata vykrmovaná 133 dní. Váha selete určeného pro výkrm se pohybuje okolo 25 kg, celkový přírůstek, který je nabyt výkrmem, činí 80 kg. Tržba celkem je potom tržba na 1 KD přepočtená z tržby na 1 kg vycházející ze záznamů podniku. Z tabulky je patrné, že výkrm prasat je rentabilní do pětiprocentní úmrtnosti prasat uhynulých po stém dni výkrmu. Tab. č. 7: Kalkulace výkrmu prasat v rámci začlenění do sítě POČET NASKLADNĚNÝCH SELAT (v Ks) 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

POČET NÁKLADY ÚHYNŮ PO NÁKLADY TRŽBA NA 100 DNI NA 1 CELKEM VÝSLEDEK VÝKRM (v Kč) VÝKRMU PRASE A (17,80 CELKEM NA 100 1KD (v Kč) Kč/KD) (Kč/133KD) PRASAT 0% 17 226 100 236 740 10 640 1% 17 225 539 234 373 8 834 2% 17 224 978 232 005 7 027 3% 17 224 417 229 638 5 221 4% 17 223 856 227 270 3 414 5% 17 223 295 224 903 1 608 6% 17 222 734 222 536 -198 17 222 173 220 168 7% -2 005 8% 17 221 612 217 801 -3 811 9% 17 221 051 215 433 -5 618 17 220 490 213 066 10% -7 424

Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Při úmrtnosti po stém dni výkrmu menší než 5 % byla tato činnost pro firmu Zemo rentabilní a zapojení do sítě produkující vepřové maso by znamenala zachování výkrmu prasat v tomto podniku.. Ve zkoumané společnosti však byla prokázána úmrtnost na úrovni 10 %, která uváděla výkon této služby do záporného výsledku. Jak již bylo výše uvedeno ztrát bylo dosahováno kvůli vysoké úmrtnosti prasat. Ztráta byla způsobena náklady na krmení selat, která zemřela před dnem expedice vykrmených prasat zpět zahraničnímu partnerovi. Výkrm selat jako služba pro zahraničního partnera v rámci zapojení do výrobní sítě produkující vepřové maso trval déle než jeden rok. Celkem bylo v rámci této spolupráce vykrmeno 2330 selat ve třech turnusech. Vzhledem ke ztrátovosti této činnosti firma Zemo od této služby odstoupila a tím zrušila výkrm prasat definitivně. Tento výpočet je pouze hypotetický, stanovený za výše uvedených předpokladů. Nelze přesně stanovit dobu úmrtnosti uhynulých selat a reálnou cílovou váhu každého jednotlivého vykrmeného selete.

62

4.7

Vybrané ukazatele finanční analýzy

K posouzení finanční a ekonomické situace společnosti je provedena finanční analýza, která uvádí další faktory o zemědělském podniku. Zvolené období pro finanční analýzu je pět let v letech 2004 – 2008. Data čerpaná pro tuto analýzu se nacházejí v rozvaze a výkazu zisku a ztrát firmy Zemo, které jsou uvedeny v příloze. Vzorce pro výpočet poměrových ukazatelů finanční analýzy jsou rovněž vyjádřeny v příloze.

4.7.1 Struktura aktiv,

Majetková a kapitálová struktura podniku která umožňuje podniku vytvářet jeho činnost a struktura kapitálu,

za který byl majetek pořízen jsou znázorněny v následujících obrázcích. Data použitá pro vertikální analýzu byla čerpána z rozvahy podniku. Číselné údaje k této analýze jsou obsaženy v příloze (tab. č. 16).

100% 90% 80%

H odnota

70% 60%

Os tatní Aktiva

50% 40% 30%

Oběžná Aktiva

20%

Stála A ktiva

10% 0% 2004

2006

2008

Rok

Obr. č. 23: Majetková struktura podniku Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Struktura aktiv ve firmě Zemo udává kapitálové investice v jednotlivých letech. Na celkovém majetku firmy se nejvíce podílí stálá aktiva (51 %), oběžná aktiva tvoří 42 % a ostatní aktiva zastupují 5 %. Na stálých aktivech se z největší míry podílí hmotný majetek - konkrétně stroje (traktory, kombajny, mechanizace) a budovy. Podíl oběžných aktiv v časové řadě zvolna roste v neprospěch aktiv stálých jejichž podíl klesá. Růst oběžných aktiv je způsoben růstem zásob, konkrétně zvyšujícím se množstvím výrobků, což jsou od roku 2007 pouze komodity vypěstované v rámci rostlinné výroby. Zvyšující se zásoby v tomto podniku konkrétně signalizují, že se snižuje množství prodané úrody

63

do konce účetního období a zvyšuje se podíl úrody, která je prodaná až po novém roce. Prodej rostlinné výroby je ovlivňován zejména tržní cenou, možnost uskladnění celé úrody existuje v tomto podniku od roku 2003. Ostatní aktiva, která udávají časové rozlišení, tvoří

Hodnota

v jednotlivých letech přibližně stejnou úroveň podílu na celkových aktivech kolem 5%.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

vlastní kapitál cizí zdroje

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Obr. č. 24: Kapitálová struktura podniku Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojů byl od roku 2004 výrazně změněn. Je patrný značný nárůst vlastního kapitálu a tím markantní snížení cizích zdrojů ve zkoumaném období. Vlastní kapitál je z největší míry tvořen nerozděleným ziskem minulých let. Z cizích zdrojů převažují dlouhodobé závazky, v tomto případě závazky z obchodních vztahů, které jsou v této firmě tvořeny závazky spjatými s odkoupením majetkových podílů. Od roku 2004 byly závazky plynoucí z majetkových podílů značně sníženy, z původních 52 milionů Kč nesplacených majetkových podílů v roce 1993 zbývá podniku doplatit cca 13 milionů Kč. Na druhé straně je však patrný nárůst dlouhodobých bankovních úvěrů, které ke konci roku 2008 dosahovaly 18 mil. Kč. Podíl rizikovějších krátkodobých cizích zdrojů se snižuje.

64

4.7.2

Analýza vybraných položek výkazu zisku a ztrát

Pro analýzu zisku a ztrát byla jako vztažná veličina určena celková tržba v jednotlivých letech, která poměřuje velikost ostatních položek k tržbám podniku. Uvedená analýza potvrzuje, že v jednotlivých letech

plyne téměř sto procent tržeb z prodeje vlastních

výrobků a služeb. V tomto případě jsou to zejména výrobky rostlinné a živočišné povahy, rozčlenění tržeb na RV a ŽV v jednotlivých letech bylo provedeno výše. Z uvedeného vyplývá, že hlavní činností podniku je skutečně zemědělská prvovýroba. Prodej nakoupeného zboží tvoří minimální podíl na celkových tržbách, v tomto případě se jedná o prodej nakoupených osiv a hnojiv dalším zemědělským podnikům s minimální obchodní marží. Mezi zboží, které je následně prodáno se také řadí obilniny nakoupené od jiných zemědělských výrobců, které nemají sklady k uskladnění obílí.

Výkonová spotřeba má v poměru s celkovými tržbami kolísavý charakter s maximem v roce 2006, což záporně ovlivňuje přidanou hodnotu, která v roce 2006 dosáhla minima. Vývoj těchto ukazatelů se projevuje i na vývoji hospodářského výsledku, který je v roce 2006 na nejnižší úrovni a v dalších letech je patrný růst. Podrobné výsledky vertikální analýzy VZZ jsou uvedeny v příloze. Přidaná hodnota jako rozdíl výkonů a výkonové spotřeby dosahuje kladných hodnot, což je kladný faktor pro podnik. (tab. č. 17)

70 000 60 000 50 000 Výkony

40 000

Výkonová spotřeba 30 000

Přidaná hodnota

20 000 10 000 000 2004

2005

2006

2007

2008

Obr. č. 25: Vývoj výkonů, spotřeby a přidané hodnoty v letech 2004 – 2008 (v tis. Kč) Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Při bližším prozkoumání VZZ je však patrné, že na tvorbě provozního hospodářského výsledku se ve značné míře podílí provozní dotace. Přidaná hodnota podniku by po odečtení mzdových a osobních nákladů spolu s daněmi, poplatky a odpisy na tvorbu

65

kladného provozního hospodářského výsledku v některých letech fungování podniku nestačila. Což potvrzuje skutečnost, že podnik je značně závislý na výši provozní dotace.

4.7.3

Ukazatele rentability

Vzorce použité pro výpočty poměrových ukazatelů jsou znázorněny v příloze č. 1. Ukazateli rentability byla poměřena výše zisku s výší celkově vloženého kapitálu, vlastního vloženého kapitálu a tržeb. Výše zisku po zdanění v jednotlivých letech vykazuje rostoucí charakter s vrcholem v roce 2007, došlo k nárůstu z 183 tisíc v roce 2004 na 16 164 tisíc v roce 2008. Tento faktor důrazně ovlivňuje vývoj rentability a ukazuje kladný vývoj efektivity hospodaření. Rentabilita vloženého kapitálu byla vypočtena jako poměr zisku provozního hospodářského výsledku (EBIT) k celkovému kapitálu. Použití EBIT je v vhodné v případě zemědělského podniku, který má hlavní výrobní činnost. Vyjadřuje zisk plynoucí z 1 Kč vložené do společnosti bez ohledu na její původ. Tento ukazatel udává, že v roce 2008 dosahovala ziskovost 23 %, z toho plyne, že 1 Kč vloženého kapitálu přinesla 0,23 Kč zisku. V jednotlivých letech je patrný růst rentability vloženého kapitálu, v posledních dvou letech je patrné výrazně vyšší procento rentability, které bylo kladně ovlivněno zvyšující se úrovní zisku.

Rentabilita vlastního kapitálu stanovená na úrovni podílu zisku po zdanění a vlastního kapitálu vykazuje také rostoucí charakter, maxima bylo dosaženo v roce 2007, v roce 2008 následuje pokles o 17%. Tento stav byl způsoben vysokou úrovní zisku po zdanění v roce 2007 a výrazně nižší úrovní vlastního kapitálu než v roce 2008. Tento ukazatel určuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky, růst tohoto ukazatele v posledních dvou letech je způsoben zvyšujícím se nerozděleným ziskem minulých let. Mimořádně kladného hospodářského výsledku v roce 2007 bylo dosaženo vlivem nadprůměrně vysokých tržních cen komodit RV, zejména pšenice a ječmene. Tab. č. 8: Ukazatele rentability UKAZATELE RENTABILITY Rentabilita vloženého kapitálu (ROA) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

2004

2005

8,53%

2007

2008

4,43%

10,98% 25,11%

23,32%

50,10% 21,13%

37,17% 52,39%

35,27%

15,76% 39,05%

30,69%

11,59% Rentabilita tržeb (ROS) Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

6,32%

2006

66

Rentabilita tržeb vykazuje rovněž rostoucí charakter s maximem v roce 2007. Rentabilita zisku vypočtená jako poměr hospodářského výsledku po zdanění a tržeb vyjadřuje kolik haléřů čistého zisku je tvořeno 1 Kč tržeb. V roce 2008 tvořila stokoruna tržeb více než 30 Kč zisku.

4.7.4

Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti jsou použity k vyjádření úrovně financování aktiv z cizích zdrojů. Tato analýza určuje poměr mezi vlastními a cizími zdroji financování a kapitálová struktura je podstatnou informací zejména pro věřitele zkoumaného podniku. Ukazatele zadluženosti jsou také odvozeny z údajů rozvahy a výkazu zisku a ztrát.

Tab. č. 9: Ukazatele zadluženosti 2004

2005

2006

2007

2008

Celková zadluženost

84,37% 81,81%

71,67% 54,27% 47,02%

Koeficient samofinancování

15,10% 17,84%

27,93% 45,73% 52,96%

6,88 Úrokové krytí Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

2,99

8,89

22,18

15,95

Celková zadluženost daná poměrem cizích zdrojů k celkovým aktivům má klesající charakter, což je pro firmu Zemo pozitivní vývoj. Pokles celkové zadluženosti v průběhu jednotlivých let činí 37 %, i přesto je však celková zadluženost poměrně vysoká a v roce 2008 dosáhla téměř 50 %. Tento jev je dán kapitálovou náročností zemědělského odvětví. Pokles celkové zadluženosti je dán zejména snížením výše dlouhodobých závazků, které byly sníženy prostřednictvím splátek majetkových podílů, jak již bylo výše uvedeno. Koeficient samofinancování vyjadřuje poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivům a slouží k doplnění ukazatele celkové zadluženosti společnosti, jelikož součet obou ukazatelů je roven 100 %. Koeficient samofinancování tedy udává jakou mírou jsou aktiva podniku financována kapitálem vlastníků. Tento ukazatel vykazuje rostoucí charakter.

Úrokové krytí je dáno poměrem hospodářského výsledku před zdaněním a nákladových úroků a informuje o tom, kolikrát zisk převyšuje úroky placené podnikem. Hodnoty tohoto ukazatele jsou příznivé a vykazují rostoucí charakter s maximem v roce 2007, kdy zisk

67

převyšoval placené úroky více než 22 krát. Výše tohoto koeficientu se odráží ve schopnosti získat další úvěr.

4.7.5

Ukazatele aktivity

Pro posouzení vázanosti jednotlivých složek kapitálu ve vybraných druzích aktiv a pasiv byly použity ukazatele aktivity. Vyjádření těchto ukazatelů je aplikováno k posouzení hospodaření s aktivy a vliv hospodaření na výnosnost a likviditu. K výpočtu těchto ukazatelů byly opět použity údaje z rozvahy a výkazu zisku a ztrát společnosti Zemo, které jsou uvedeny v příloze. Tab. č. 10 : Ukazatele aktivity 2004

2005

2006

2007

2008

Obrat celkových aktiv

0,65

0,60

0,66

0,61

0,61

Obrat stálých aktiv

1,08

0,99

1,16

1,09

1,15

Obrat zásob

3,42

2,71

2,97

2,28

1,97

Doba obratu zásob

105

133

121

158

183

60 61 Doba obratu pohledávek 70 43 Doba obratu závazků Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

56 46

14 16

25 5

Ukazatel obrat celkových aktiv stanovuje počet obrátek majetku podniku za jeden rok, jeho velikost se pohybuje okolo 0,66 obrátky za jeden rok, znamená to, že majetek podniku se za jeden rok přemění na peněžní prostředky pouze 0,6 krát. Hodnota tohoto ukazatele by měla být vyšší než 1, vzhledem ke skutečnosti, že 1 Kč majetku by za rok měla být dosažena alespoň 1 Kč tržeb. Míra aktiv v tomto podniku je tedy poměrně vysoká, tento vývoj je dán náročností tohoto odvětví na množství aktiv, která v tomto případě reprezentují zejména movitý majetek – stroje, traktory, kombajny, stavby a vysoký podíl celkových aktiv tvoří také zásoby atd. Obrat stálých aktiv, který reprezentuje pouze dlouhodobý majetek, vykazuje mírně vyšší hodnoty. Lze konstatovat, že v roce 2008 byl dlouhodobý majetek prostřednictvím tržeb obrácen více než jedenkrát.

Obrat zásob udává kolikrát je položka zásob podniku v roce prodána a znovu uskladněna. Tento ukazatel má klesající charakter, i přes nárůst tržeb došlo k vysokému nárůstu zásob, což ovlivnilo vývoj tohoto ukazatele. S vývojem obratu zásob koresponduje i doba obratu

68

zásob, která má naopak rostoucí charakter. Jak již bylo uvedeno výše množství zásob, které jsou v tomto případě tvořeny převážně produkty RV a zásobami ve formě osiv, hnojiv atd., vykazuje rostoucí charakter. Zde jsou patrná specifika zemědělského odvětví, které je závislé na produkčním cyklu. Tento ukazatel potvrzuje skutečnost, že podnik neprodává úrodu bezprostředně po žních, ale ve velké míře využívá svých skladovacích prostor. Na jeho vývoji se ve vysoké míře podílí také zásoby nedokončené výroby, které jsou chápány jako osiva, hnojiva atd. Zásobu těchto polotovarů není možné výrazně snížit vzhledem k závislosti na reprodukčním cyklu. Podstatná část osiv a hnojiv je zaseta již na podzim a na hotové výrobky ve formě produkce RV jsou proměňovány téměř v jednoletém cyklu. Aktiva ve formě zásob jsou v tomto podniku sice vázána poměrně dlouhou dobu, na druhé straně vzhledem k reprodukčnímu cyklu není možné zásoby výrazně snížit. Výrobky, ve kterých jsou oběžná aktiva také vázána, jsou prodávány v závislosti na tržní ceně.

Obratovost pohledávek byla vyjádřena jako poměr pohledávek a denních tržeb. Tento ukazatel vypovídá o skutečnosti, že v roce 2008 byla průměrná doba splacení pohledávky 25 dní. Je patrný klesající charakter, což je pozitivní jev pro firmu Zemo. Je patrné, že obchodní partneři zkracují dobu placení svých závazků vůči tomuto podniku.

Doba obratu závazků má výrazně klesající trend, což opět znázorňuje pozitivní vývoj. Zatímco v roce 2004 byla průměrná doba splácení závazků delší než 60 dní, v roce 2008 jsou závazky spláceny přibližně za 5 dní. V rámci tohoto ukazatele je patrné výrazné zdokonalení. Nicméně doba obratu závazků by měla korespondovat s dobou obratu pohledávek a tím přispívat k finanční rovnováze firmy.

69

5 Diskuze a závěr Závěr byl formulován na základě stanovených výzkumných okruhů vlastní práce. Společnost Zemo spol. s r.o. působí v zemědělské činnosti již patnáctým rokem, prošla dlouhým vývojem a pod vlivem změn podnikatelského prostředí za dobu své existence prodělala řadu zásadních proměn. Za nejvýznamnější reakci je považováno zrušení živočišné výroby - chovu skotu v roce 2001 a později i výkrmu prasat. Důvodem těchto změn byla každoroční ztráta, jež musela být dotována z produkce rostlinné.

Firma Zemo v současné době obdělává 1800 ha a naprostá většina orné půdy je v nájemním vztahu. Klíčovou plodinou rostlinné produkce je pšenice a ječmen, které se také nejvýrazněji podílí na tvorbě tržeb. Vývoj rostlinné produkce je kromě počasí ovlivňován tržními cenami a dalšími aspekty, z nichž nejvýznamnější je zavedení cukerní kvóty spojené se vstupem České republiky do Evropské unie. Před zavedením kvót byla tato komodita významnou součástí osevního plánu a také se významně podílela na tržbách.

Vstup ČR do EU měl na firmu Zemo další dopad, který se kladně projevil na výši přijatých provozních dotací, které mají rostoucí charakter a po vstupu do Evropské unie se výrazně zvýšily. Provozní dotace tohoto podniku se ve značné míře podílejí na tvorbě kladného provozního hospodářského výsledku. A tento zemědělský podnik je na nich značně závislý.

Odběratelská struktura je v zásadě stálá, u hlavních komodit pšenice a ječmene má firma stálé odběratele. Ječmen je jediná plodina vyráběná na základě předem dojednaného kontraktu. Ostatní komodity jsou prodávány v závislosti na aktuální tržní ceně. Firma Zemo vyrábí také certifikovaná osiva, která jsou distribuována stálým odběratelům na základě předem dojednaných podmínek stejně jako prodej ječmene.

Jelikož je z tradičního pohledu zemědělství chápáno jako produkce rostlinného i živočišného původu a tyto činnosti jsou navzájem provázány a ovlivňovány, nastává otázka, jakým vlivem zapůsobí zrušení střediska živočišné výroby na výrobu rostlinnou a potažmo na celý zemědělský podnik. Je nutné zdůraznit, že pro zkoumanou společnost nebyla živočišná výroba klíčová a orientace na rostlinnou výrobu jako hlavní činnost je

70

patrná po celou dobu existence podniku. Pomocí interních účetních údajů byla vyčíslena ztráta vzniklá z výkrmu prasat,

která je pro tento podnik typická v každém roce

provozování této činnosti. Při porovnání nákladové struktury s údaji typického podniku publikovanými Ústavem zemědělské ekonomiky a informací bylo zjištěno, že firma Zemo dosahuje ve většině položek vyšších nákladů. Nejvýznamnější odchylky byly zjištěny u krmiv, která jsou ve velké míře vyráběna vlastní výrobou.. Realizovaná cena za vykrmená prasata náklady firmy Zemo nepokryla ani v jednom zkoumaném roce a výkrm prasat byl ztrátový.

Společnost se pokusila situaci vyřešit spoluprací se zahraničním dodavatelem selat a provádět výkrm jako službu. Regionální zemědělský podnik se dokázal zapojit do široké sítě zaměřené na produkci vepřového masa. Prasata vykrmovaná na zakázku nebyla v majetku společnosti, tudíž došlo k oproštění od vlivů tržních cen jak nakupovaných selat, tak prodávaných vykrmených prasat. Tato spolupráce trvala pouze rok, firma Zemo při výkrmu prasat narazila na další úskalí. Výkrm prováděný jako služba pro nizozemského partnera byl pro firmu Zemo opět ztrátový, jelikož bylo dosaženo vysokých úhynů, které byly přičítány přešlechtění prasat. Následovalo klíčové rozhodnutí: definitivní zrušení výkrmu prasat a tím i zrušení živočišné výroby ve zkoumaném podniku.

Dopady zrušení živočišné výroby na tento podnik měly kladný vliv. Po zrušení chovu skotu byly sklady na objemná krmiva přebudovány na sklady obilnin, což je pro podnik výhodné. V současné době je schopen uskladnit celou produkci a tím prodávat komodity v závislosti na tržní ceně v průběhu celého roku. Pro rostlinnou výrobu, která sloužila jako krmivo, byl nalezen odbyt na trhu a prostředky, které dotovaly ztráty vzniklé v živočišné výrobě, byly investovány do výroby rostlinné. Vzniklé náklady spojené s uzavřením chovu skotu a později chovu prasat patří mezi náklady jednorázové a v porovnání s každoroční vzniklou ztrátou jsou nepatrné. Hnojiva jako vedlejší produkt živočišné výroby putující do výroby rostlinné také neměly výrazný dopad. Lze tedy říci, že v tomto podniku vedlo zrušení živočišné výroby ke zlepšení celkové situace posílení konkurenceschopnosti na trhu.

71

Výpočtem vybraných ukazatelů finanční analýzy lze konstatovat, že struktura majetku je z výrazné části tvořena hmotným dlouhodobým majetkem v podobě budov a

strojů

(traktory, kombajny, mechanizace). Prostřednictvím analýzy bylo také prokázáno, že podnik zvyšuje množství výrobků, které jsou v tomto případě tvořeny komoditami rostlinné výroby, které jsou skladovány a prodávány v závislosti na tržní ceně v průběhu celého roku. Vlivem kladných hospodářských výsledků byla snížena výše cizího kapitálu, jehož podstatnou část tvoří splátky odkoupených majetkových podílů spojených se vznikem společnosti. Rentabilita dosahovala kladných hodnot s maximem v roce 2007, kdy byl vytvořen mimořádný hospodářský výsledek vlivem vysokých tržních cen komodit rostlinné výroby. Pomocí vypočtených ukazatelů finanční analýzy lze vyhodnotit finanční situaci podniku jako uspokojivou.

72

6 Použitá literatura (1) BEČVÁŘOVÁ , Věra. Agrární sektor v podmínkách nové ekonomiky. In Firma a konkurenční prostředí: Perspektivy plodinových burz v souvislosti s rozšiřováním EU. [s.l.] :[s.n.], 2004. s. 9-16. ISBN 80-7302-082-3.

(2) BEČVÁŘOVÁ, Věra, et al. Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu. [s.l.] : [s.n.], 2008. 64 s. ISBN 978-80-7375-255-2.

(3) BEČVÁŘOVÁ , Věra. Změny podnikatelského prostředí zemědělských podniků formované vývojem v agrobyznysu. In Acta Universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis: Acta of Mendel University of Agriculture and forestry Brno = Acta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. [s.l.] : [s.n.], 2004. L II. s. 7-16. ISBN 1211-8516.

(4) BEČVÁŘOVÁ , Věra. Zemědělství v agrobyznysu : Základy agrární ekonomiky a politiky. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2005. 62 s. ISBN 80-7157-891-6.

(5) BEČVÁŘOVÁ, Věra. Agrobyznys mění koncepci kritéria úspěchu (online). 2005 (cit. 2009-11-06). Dostupný z WWW: .

(6) BEČVÁŘOVÁ , Věra. Agrární politika [online]. 2009 [cit. 2009-10-25]. Dostupný z WWW: .

(7) BEČVÁŘOVÁ , Věra. Zemědělská politika. [s.l.] : [s.n.], 2001. 116 s. ISBN 80-7157514-3.

(8) Nákladovost zemědělských výrobků [online]. 1998-2009 [cit. 2009-12-23]. Dostupný z WWW:.

73

(9) BEČVÁŘOVÁ , Věra. Předpoklady konkurenceschopnosti zemědělských podniků v současném agrobyznysu [online]. 2006 [cit. 2009-11-06]. Dostupný z WWW: .

(10) GREGA, L. Teoreticko metodologické aspekty posuzování konkurenceschopnosti zemědělství. [s.l] : [s.n.], 2004. 81 s.

(11) HOBBS, J. E., KERR, W. A, GAISFORD, J. D. The transformation of the agrifood system in central and eastern europe and the new incependent states. [s.l.] : [s.n.], 1997. 394 s. ISBN 0 85199 176 9.

(12) MOUDRÝ, Jan. Multifunkční zemědělství [online]. 2006 [cit. 2009-11-19]. Dostupný z WWW: .

(13) BEČVÁŘOVÁ, Věra. Agrární politika : Přednáška 12 [online]. 2008 [cit. 2009-1119]. Dostupný z WWW: .

74

7 Přílohy Tab. č. 11: Osevní plán pro rok 1993 (osevní plán družstva ZOD Sokolovo Bohdalice) Osevní plocha ( v ha )

Plodina 1993

Pšenice 806 Ječmen ozimý 485 Hrách 140 Řepka ozimá 29 Cukrovka 350 Kukuřice na zeleno 270 Vojtěška 220 Celkem 2 300 Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Tab. č. 12: Struktura pěstovaných plodin v jednotlivých letech Pšenice Osevní plocha ( v ha ) Sklizené množství (vt)

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

450

750

576

660

805

551

670

780

671

480

820

778

695

792

790

1800

3000

2304

3370

3395

2387

3192

4419

3307

2630

4952

4793

3832

4500

5122

4

4

4

5

4

4

5

6

5

5

6

6

6

6

6

8943 12904 13464 10538

6419

10364

10925

9457

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

640

438

532

362

321

379

289

244

380

423

355

408

386

406

417

1920

1752

2128

1756

1332

1544

745

1162

1950

2035

1989

2162

1844

1931

2839

3

4

4

5

4

4

3

5

5

5

6

5

5

5

7

5760

5480

7307

4086

7122

1402

6676

3412

6945

6471

9205

6758

1995

1996

1997

1998

1999

42

48

55

74

75

96

66

93

56

124

100

84

96

110

168

269

410

99

291

200

440

2

2

2

2

4

4

2

3

4

756

758

1504

1369

93

1180

828

1427

797

Výnos ( t/ha) Celková tržba ( v tis. Kč )

Ječmen Osevní plocha ( v ha ) Sklizené množství (vt)

5400 1994

Výnos ( t/ha) Celková tržba ( v tis. Kč )

Hrách Osevní plocha ( v ha ) Sklizené množství (vt) Výnos ( t/ha) Celková tržba ( v tis. Kč )

1994

2000

2001

2002

9765 11676 12964 14500 15482 17610 2003

2003

2004

2004

2005

2005

2006

2007

2008

3734 10234 16465 2006

2007

2008

106

92

81

63

386

202

257

238

154

4

4

2

3

3

2

835

1765

1385

577

1305

1495

75

Řepka Osevní plocha ( v ha ) Sklizené množství (vt)

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

130

203

207

230

239

312

301

120

306

111

130

120

232

235

130

406

621

609

625

923

962

130

586

414

324

228

782

812

Výnos ( t/ha)

1

2

3

3

3

3

3

1

2

4

2

2

3

3

Celková tržba ( v tis. Kč )

650

1941

3768

3774

4140

4742

5983

790

3273

2693

1798

1506

5707

8176

1995

1996

1997

1998

1999

2006

2007

2008

190

150

168

175

120

71

100

125

134

108

113

92

86

7

4

Cukrovka Osevní plocha ( v ha ) Sklizené množství (vt)

1994

2000

2001

2002

2003

2004

2005

4370

3450

3696

4195

5800

3598

5296

5856

7801

4596

5711

5124

4722

56

102

Výnos ( t/ha)

23

23

22

24

48

51

53

47

58

43

51

56

55

8

26

Celková tržba ( v tis. Kč )

4370

5073

6498

3223

2168

3205

5328

5709

7219

4508

7865

7308

5001

63

82

1995

1996

1997

1998

1999

Slunečnice Osevní plocha ( v ha )

1994

Sklizené množství (vt)

2000

Mák Osevní plocha ( v ha )

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

38

133

79

267

133

218

315

105

76

218

313

173

691

396

550

666

224

245

6

2

2

3

3

3

2

2

3

2056

2392

1382

4229

2260

3299

1099

4221

2324

Výnos ( t/ha) Celková tržba ( v tis. Kč )

2001

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

60

88

132

Sklizené množství (vt)

41

58

85

Výnos ( t/ha)

1

1

1

Celková tržba ( v tis. Kč )

1599

4070

820

Hořčice Osevní plocha ( v ha )

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

41

154

100

48

81

83

Sklizené množství (vt)

67

280

170

40

63

117

Výnos ( t/ha)

2

2

2

1

1

1

Celková tržba ( v tis. Kč )

150

2432

211

26

629

3202

Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

76

Tab. č. 13: Vývoj živočišné výroby Vývoj živočiěné produkce v ks. (průměr roku)

1993

1994

1995

1996

1997 1998 1999

2000 2001 2002 2003 2004

2005 2006 2007 2008

195

182

169

154

97

81

79

79

50

0

0

0

0

0

0

0

Výkrm býci

65

54

20

42

19

21

34

80

93

41

0

0

0

0

0

0

Telata do 3 měsíců

27

25

23

22

19

15

14

14

20

0

0

0

0

0

0

0

178

173

195

214

166

125

110

105

96

0

0

0

0

0

0

0

Mladý chovný dobytek

Dojnice

Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

Tab. č. 14: Vývoj poskytnutých dotací na investiční a provozní účely v jednotlivých letech 1998 MZe - dotace na údržbu zemědělských pozemků MZe - podpora chovu skotu MZe - náhrada škody (hraboši) Celkem

v Kč

1999 MZe - dotace na údržbu zemědělských pozemků MZe - podpora chovu skotu MZe - dotace na zvýšení daně motorové nafty Celkem

v Kč 1 021 318 149 091 276 735 1 447 144

2000 MZe - dotace na likvidaci kadaveru MZe - dotace na prodané mléko MZe - podpora chovu skotu MZe - dotace na údržbu zemědělských pozemků MZe - dotace na zaorávky (sucho) Celkem

v Kč

2001 SZIF - dotace na půdu uvedenou do klidu MZe - osivo (pšenice, ječmen) MZe - dotace na likvidaci kadaveru MZe - dotace pojištění plodin MZe - podpora chovu skotu Celkem

v Kč 1 379 937 111 007 6 973 17 097 38 570 1 553 584

2002 SZIF - dotace na půdu uvedenou do klidu MZe - osivo (pšenice, ječmen, hrách) MZe - dotace pojištění plodin MZe - dotace na likvidaci kadaveru Celkem

v Kč 1 113 447 277468 38 414 7 440 1 436 769

374961 87 500 628 834 1 091 295

5 975 84 045 58 500 761 148 6 649 221 7 558 889

77

v Kč 2003 SZIF - dotace na půdu uvedenou do klidu MZe - osivo (pšenice, hrách, ječmen, řepka) MZe - dotace na zaorávky (sucho) Celkem

844 252 258 992 3 051 382 4 154 626

2004 SZIF dotace SAPS PGRLF - dotace pojištění plodin MZe - osivo (pšenice, hrách) MZe - dotace na likvidaci kadaveru MZe - doplň platba, orná půda Celkem

v Kč 3 180 338 84 248 241 238 18 525 2 568 754 6 093 103

2005 SZIF dotace SAPS SZIF - dotace TOP UP PGRLF - dotace pojištění plodin MZe - osivo (pšenice, hrách) MZe - dotace na likvidaci kadaveru Celkem

v Kč 3 706 853 3 778 148 92 085 16 250 3 450 7 596 786

2006 ÚP Vyškov dotace na přijaté pracovníky SZIF - dotace SAPS SZIF - dotace TOP UP SZIF - samostatná platba na cukr PGRLF - dotace pojištění plodin MZe osivo (pšenice, hrách) MZe - dotace na likvidaci kadaveru MZe - dotace na sklizeň máku MZe - přiznaná bonifikace půjčky z roku 1994 Celkem

v Kč

2007 ÚP Vyškov dotace na přijaté pracovníky SZIF - dotace SAPS SZIF - dotace TOP UP SZIF - odd. platba cukr SZIF - zpětná restrukt. Podpora PGRLF - dotace pojištění plodin MZe - dotace na sklizeň máku MZe - dotace na likvidaci kadaveru Celkem

v Kč

68 000 4 546 543 3 602 339 876 253 114 705 232 887 22 075 28 868 2 032 132 11 523 802

105 906 5 012 585 3 152 774 1 088 421 1 108 085 199 018 25 883 8 037 10 700 709

78

2008 SZIF - dotace SAPS SZIF - dotace TOP UP SZIF - odd. platba cukr SZIF - zpětná restrukt. =podpora SZIF - restruktur. podpora za nepěstování cukrovky PGRLF - dotace pojištění plodin Celkem Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

v Kč 5 537 681 2 417 498 1 387 234 1 682 449 3 140 787 254 741 14 420 389

Tab. č. 15: Srovnání strukturury nákladů firmy Zemo spol. s r.o. s náklady podle ÚZEI 2002 Ukazatel

Měrná jednotka

Struktura nákladů podle ÚZEI

Struktura nákladů firma ZEMO

Krmiva (steliva) - nakupovaná Krmiva (steliva) - vlastní Léčiva a desinfekční prostředky Ostatní přímý materiál Přímé materiálové náklady celkem Ostatní přímé náklady a služby Mzdové a osobní náklady celkem Odpisy HIM celkem Náklady pomocných činností Výrobní režie Správní režie Náklady celkem

Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD

821 329 27 54 1 231 82 174 52 47 54 95 1 734

0 1 270 72 13 1 354 86 202 38 101 101 162 2 045

Chlévská mrva Náklady hlavního výrobku Náklady na přírůstek Náklady na živou hmotnost Tržby za výrobky Prodané množství Průměrná realizační cena

Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/Kg Kč/Kg Kč/100 KD Kg/100 KD Kč/Kg

19 1 715 25 37 2 933 91 32

66 1 980 30 38 3 476 111 31

79

2003 Ukazatel

Měrná jednotka

Struktura nákladů podle Vúze

Struktura nákladů firma ZEMO

Krmiva (steliva) - nakupovaná Krmiva (steliva) - vlastní Léčiva a desinfekční prostředky Ostatní přímý materiál Přímé materiálové náklady celkem Ostatní přímé náklady a služby Mzdové a osobní náklady celkem Odpisy HIM celkem Náklady pomocných činností Výrobní režie Správní režie Náklady celkem

Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD

769 314 31 33 1 147 72 162 47 37 42 65 1 571

0 1 356 71 21 1 448 53 193 34 54 82 140 2 005

Chlévská mrva Náklady hlavního výrobku Náklady na přírůstek Náklady na živou hmotnost Tržby za výrobky Prodané množství Průměrná realizační cena

Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/Kg Kč/Kg Kč/100 KD Kg/100 KD Kč/Kg

20 1 551 24 31 2 527 86 29

85 1 920 28 34 3 333 110 30

2004 Ukazatel

Měrná jednotka

Struktura nákladů podle Vúze

Struktura nákladů firma ZEMO

Krmiva (steliva) - nakupovaná Krmiva (steliva) - vlastní Léčiva a desinfekční prostředky Ostatní přímý materiál Přímé materiálové náklady celkem Ostatní přímé náklady a služby Mzdové a osobní náklady celkem Odpisy HIM celkem Náklady pomocných činností Výrobní režie Správní režie Náklady celkem

Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD

741 386 32 37 1 196 83 167 49 32 42 50 1 619

558 951 54 32 1 594 964 290 355 194 137 384 3 920

Chlévská mrva Náklady hlavního výrobku Náklady na přírůstek Náklady na živou hmotnost Tržby za výrobky Prodané množství Průměrná realizační cena

Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/Kg Kč/Kg Kč/100 KD Kg/100 KD Kč/Kg

20 1 874 32 38 981 32 31

606 3 314 26 35 4 070 140 29

80

2005 Ukazatel

Měrná jednotka

Struktura nákladů podle Vúze

Struktura nákladů firma ZEMO

Krmiva (steliva) - nakupovaná Krmiva (steliva) - vlastní Léčiva a desinfekční prostředky Ostatní přímý materiál Přímé materiálové náklady celkem Ostatní přímé náklady a služby Mzdové a osobní náklady celkem Odpisy HIM celkem Náklady pomocných činností Výrobní režie Správní režie Náklady celkem

Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD

656 374 28 29 1 087 98 149 92 20 44 52 1 543

100 1 461 6 48 1 616 107 92 115 10 8 103 2 051

Chlévská mrva Náklady hlavního výrobku Náklady na přírůstek Náklady na živou hmotnost Tržby za výrobky Prodané množství Průměrná realizační cena

Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/Kg Kč/Kg Kč/100 KD Kg/100 KD Kč/Kg

21 1 522 22 30 2 873 90 32

10 2 041 26 37 772 25 31

Struktura nákladů podle Vúze 672 327 35 17 1 051 110 171 70 14 53 57 1 526

Struktura nákladů firma ZEMO 27 1 099 38 86 1 251 43 134 60 42 10 144 1 684

19 1 507 21 32 2 820 90 31

36 1 647 28 34 3 751 129 32

2006 Ukazatel Krmiva (steliva) - nakupovaná Krmiva (steliva) - vlastní Léčiva a desinfekční prostředky Ostatní přímý materiál Přímé materiálové náklady celkem Ostatní přímé náklady a služby Mzdové a osobní náklady celkem Odpisy HIM celkem Náklady pomocných činností Výrobní režie Správní režie Náklady celkem

Měrná jednotka Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD

Kč/100 KD Chlévská mrva Kč/100 KD Náklady hlavního výrobku Kč/Kg Náklady na přírůstek Kč/Kg Náklady na živou hmotnost Kč/100 KD Tržby za výrobky Kg/100 KD Prodané množství Kč/Kg Průměrná realizační cena Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., Data ÚZEI (8), práce autorky

81

Tab. č. 16: Vertikální analýza rozvahy 2004 - 2008 AKTIVA

2004 tis. Kč % 62 011 100%

2005 tis. Kč % 62 974 100%

2006 tis. Kč % 60 606 100%

Stála Aktiva

37 500

60%

38 019

60%

34 475

57%

41029

56%

45830

53%

DNM DHM DFM Oběžná Aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek kr. Ostatní Aktiva

0 36 591 909 22 651 11 836 023 10 351 441 1 860

0% 59% 1% 37% 19% 0% 17% 1% 3%

000 37 092 927 23 379 13 869 003 7 354 2 153 1 576

0% 59% 1% 37% 22% 0% 12% 3% 3%

000 34 211 264 23 582 13 461 003 6 884 3 234 2 549

0% 56% 0% 39% 22% 0% 11% 5% 4%

0 40765 264 29913 19515 2516 3868 4014 1686

0% 56% 0% 41% 27% 3% 5% 6% 2%

0 45556 264 36566 26719 2545 4011 3291 4153

0% 53% 0% 42% 31% 3% 5% 4% 5%

AKTIVA CELKEM

PASIVA PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy Výsledek hosp. min. let Výsledek hosp. běž. Ob. Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry, výpom. Ostatní Pasiva

2007 tis. Kč % 72 628 100%

2008 tis. Kč % 86 539 100%

2004 2005 2006 2007 2008 tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % 62 011 100% 62 974 100% 60 606 100% 72 628 100% 86 539 100% 9 362 15% 11 237 18% 16 930 28% 33210 46% 45835 53% 1 350 2% 1 350 2% 1 350 2% 1350 2% 1350 2% -036 0% -036 0% -036 0% -36 0% -36 0% 135 0% 135 0% 135 0% 135 0% 135 0% 3 223 5% 7 414 12% 9 188 15% 14363 20% 28222 33% 4 690 8% 2 374 4% 6 293 10% 17398 24% 16164 19% 52 321 84% 51 516 82% 43 437 72% 39413 54% 40694 47% 2 613 4% 5 227 8% 2 847 5% 0 0% 1725 2% 30 013 48% 28 681 46% 24 763 41% 17929 25% 13738 16% 8 765 14% 5 845 9% 6 168 10% 5227 7% 5599 6% 10 930 18% 11 763 19% 9 659 16% 16257 22% 19632 23% 328 1% 221 0% 239 0% 5 0% 10 0%

Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

82

Tab. č. 17: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát VÝKAZ ZISKU A ZTÁT

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže

2004 tis. % Kč 0 0% 0 0% 0 0% 41 401 102%

Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a 40479 100% služeb 31020 77% Výkonová spotřeba 10381 26% Přidaná hodnota 5322 13% Osobní náklady 2753 7% Tržby z prodeje dl.majetku a mat. Provozní hospodářský výsledek 5287 13% (EBIT) Výnosy z dlouhodobého finančního 0% 17 majetku -353 -1% Finanční výsledek dospodaření Výsledek hospodaření za běžnou 4617 11% činnost 73 0% Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní 4690 12% období po zd. 5007 12% Výsledek hospodaření před zdaněním Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

2005

2006

2007 % tis. Kč 3% 904 3% 861 0% 43

2008

tis. Kč 0 0 0

% 0% 0% 0%

tis. Kč 1288 1285 3

% tis. Kč 2% 274 2% 269 0% 5

37425

100%

35053

88%

49030 110%

60050 114%

37590 30688 6737 5951 3710

100% 82% 18% 16% 10%

38641 34319 737 6123 3061

97% 86% 2% 15% 8%

43645 34471 14602 6001 570

98% 77% 33% 13% 1%

52393 39209 20846 7864 1624

99% 74% 40% 15% 3%

2788

7%

6653

17%

18235

41%

20181

38%

19 -414

0% -1%

0 -360

0% -1%

0 -580

0% -1%

0 -812

0% -2%

2374 0

6% 0%

6293 0

16% 0%

17398 0

39% 0%

16164 0

31% 0%

2374 2374

6% 6%

6293 6293

16% 16%

17398 17655

39% 40%

16164 19369

31% 37%

83

% 1% 1% 0%

Analýza poměrových ukazatelů Analýza aktivity Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv = Tržby / Aktiva Obrat zásob Počet obrátek zásob za rok = Tržby / Průměrný stav zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek = Pohledávky / (Tržby / 360) (dny)

Analýza rentability Ziskovost vloženého kapitálu (ROA) ROA = EBIT / Vložený kapitál Ziskovost vlastního kapitálu (ROE) ROE = Výsledek hospodaření po zdanění / Vlastní kapitál Ziskovost tržeb (ROS) ROS = Výsledek hospodaření po zdanění / Tržby

Analýza zadluženosti Celková zadluženost Celková zadluženost = Dluhy / Aktiva Koeficient zadluženosti Koeficient zadluženosti = Cizí kapitál / Vlastní kapitál

84

Tab. č. 18: Rozvaha za období 2004 – 2008 AKTIVA AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Stálá aktiva (Dlouhodobý majetek) Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a říz. osobách Podíly v účetních jednotkách podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly (vklady) Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů (z obchodního styku) Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů (z obchodního styku) Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv

2004

2005

2006

2007

2008

62011 0 37500 0 0 0 0 0 0 0 0 0 36591 1974 18129 15824 0 0 0 664 0 0 909 0 0 909 0 0 0 0 22651 11836 579 5491 5766 0 0 0 23 0 0 0 0

62974 0 38019 0 0 0 0 0 0 0 0 0 37092 1995 17624 16809 0 0 0 664 0 0 927 0 0 927 0 0 0 0 23379 13869 692 6033 4148 2996 0 0 3 0 0 0 0

60606 0 34475 0 0 0 0 0 0 0 0 0 34211 2057 17150 14340 0 0 0 664 0 0 264 0 0 264 0 0 0 0 23582 13461 1116 6125 6192 28 0 0 3 0 0 0 0

72628 0 41029 0 0 0 0 0 0 0 0 0 40765 2473 16626 20838 0 0 0 828 0 0 264 0 0 264 0 0 0 0 29913 19515 1148 8452 9915 0 0 0 2516 0 0 0 0

86539 0 45830 0 0 0 0 0 0 0 0 0 45556 2972 16137 25783 0 0 0 664 0 0 264 0 0 264 0 0 0 0 36566 26719 725 8800 17187 0 7 0 2545 0 0 0 0

23 0 0 0 10351 6707 0 0

3 0 0 0 7354 6400 0 0

3 0 0 0 6884 6250 0 0

3 0 2513 0 3868 1776 0 0

3 0 2542 0 4011 3607 0 0

85

Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení (a zdravotní pojištění) Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Finanční majetek (krátkodobý) Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly (Krátkodobý finanční majetek) Pořizovaný krátkodobý finanční majetek (Nedokončený krátkodobý finanční majetek) Časové rozlišení Náklady příštích období

0

0

0

0

0

0 3259 142 224 19 441 96 345 0

0 0 156 756 42 2153 137 2016 0

0 0 201 433 0 3234 165 3069 0

0 0 145 272 1675 4014 93 3921 0

0 0 149 255 0 3291 39 3252 0

0

0

0

0

0

1860 1737

1576 1576

2549 1001

1686 598

4153

0 123 2004 62011 9362 1350 1350 0 0

0 0 2005 62974 11237 1350 1350 0 0

0 1548 2006 60606 16930 1350 1350 0 0

0 1088 2007 72628 33210 1350 1350 0 0

129 0 4024 2008 86539 45835 1350 1350 0 0

Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku (a závazků) Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

-36 0 0 -36 0

-36 0 0 -36 0

-36 0 0 -36 0

-36 0 0 -36 0

-36 0 0 -36 0

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ost. fondy ze zisku (Fondy ze zisku) Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy

135

135

135

135

135

135 0

135 0

135 0

135 0

135 0

Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy

3223 3223 0 4690 52321 2613 2613 0 0 0

7414 7414 0 2374 51516 5227 5227 0 0 0

9188 9188 0 6293 43437 2847 2847 0 0 0

14363 14363 0 17398 39413 0 0 0 0 0

28222 28222 0 16164 40694 1725 1725 0 0 0

Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

30013 30013 0 0 0

28681 28681 0 0 0

24763 24763 0 0 0

17929 17929 0 0 0

13738 13738 0 0 0

Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období PASIVA PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny základního kapitálu

86

Dlouhodobé přijaté zálohy Emitované dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné (dlouhodobé) závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního a zdravotního zabezpečení Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry (Běžné bankovní úvěry) Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

0 0 0 0 0 0 8765 7819 0 0 69

0 0 0 0 0 0 5845 4540 0 0 36

0 0 0 0 0 0 6168 5149 0 0 162

0 0 0 0 0 0 5227 1945 0 0 233

0 0 0 0 0 0 5599 799 0 0 613

248 161 0 0 0 445 23

288 212 30 0 0 714 25

255 186 36 0 0 355 25

246 181 2164 0 0 433 25

349 220 3200 0 0 382 36

10930 9849 0 1081 328 328 0

11763 10225 0 1538 221 221 0

9659 7125 1917 617 239 239 0

16257 13767 0 2490 5 5 0

19632 18472 0 1160 10 10 0

87

Tab. č. 19: Výkaz zisku a ztrát za období 2004 - 2008 POLOŽKA Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dl.majetku a mat. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný matetiál Změna stavu rezerv a opr.pol a komplex.nákl.příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní hospodářský výsledek (EBIT) Provozní hospodářský výsledek Prodané CP a podíly (vklady) Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách …pod podst.vl. Výnosy z ost.dlouhod.cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek dospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost

2004 0 0 0 41401 40479 906 16 31020 19769 11251 10381 5322 3764 0 1324 234 1141 2685 2753 1018 1735 1959 34 1925 2613 6737 864 0 0 5287 0 0 17 0 0 17 0 0 0 0 0 25 768 433 60 0 0 -353 317 317 0 4617

2005 0 0 0 37425 37590 -168 3 30688 20928 9760 6737 5951 4184 0 1471 296 1081 3438 3710 2730 980 1870 1009 861 2613 8341 1047 0 0 2788 0 0 19 0 0 19 0 0 0 0 0 26 933 519 45 0 0 -414 0 0 0 2374

2006 1288 1285 3 35053 38641 -3588 0 34319 22499 11820 737 6123 4315 0 1510 298 636 3559 3061 1871 1190 1173 1 1172 -2380 13237 1271 0 0 6653 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 38 748 420 70 0 0 -360 0 0 0 6293

2007 904 861 43 49030 43645 5373 12 34471 22606 11865 14602 6001 4227 0 1480 294 527 3776 570 67 503 284 43 241 -2847 12112 1308 0 0 18235 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 31 822 551 340 0 0 -580 257 257 0 17398

88

2008 274 269 5 60050 52393 7620 37 39209 27686 11523 20846 7864 5551 0 1943 370 524 5313 1624 1522 102 703 650 53 1724 15220 1381 0 0 20181 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 23 1265 628 198 0 0 -812 3205 3205 0 16164

Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmu z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílů na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období po zd. Výsledek hospodaření před zdaněním Zdroj: Data firmy Zemo spol. s r.o., práce autorky

73 0 0 0 0 73 0 4690 5007

0 0 0 0 0 0 0 2374 2374

0 0 0 0 0 0 0 6293 6293

0 0 0 0 0 0 0 17398 17655

89

0 0 0 0 0 0 0 16164 19369