MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra mediálních studií a žurnalistiky

Frazém, klišé, aktualizace v tištěných médiích Bakalářská diplomová práce

Petr Hrázský Vedoucí práce: PhDr. Jiřina Salaquardová

Brno 2008

Děkuji paní Jiřině Salaquardové za laskavé vedení mé bakalářské práce.

2

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii.

V Brně 25. května 2008

3

Klíčová slova stylistika – frazeologie – frazém – idiom – metafora – jazyk masmédií – barvy – MF DNES – Český národní korpus

Keywords stylistics – phraseology – phraseme – idiom – metaphor – language of media – colors – MF DNES – Czech National Corpus

4

Anotace Příspěvek se věnuje stylistické funkci frazeologizmů ve zpravodajských a publicistických textech tištěných médií. V teoretické části se pozornost zaměřuje na obecné pojetí a rozdělení frazeologizmů, je pojednána jejich stylistická funkce a mechanismy vzniku. Obecně a na konkrétních příkladech je popsán cyklus automatizace a následné aktualizace frazémů. V analytické části jsou pak zvláště zmíněny takové, které k obraznému pojmenování využívají základní barvy. Metodou kvantitativní obsahové analýzy textů otištěných v deníku MF DNES za srovnatelné období je zhodnocena frekvence a kontext užití šesti desítek takovýchto frazémů nalezených v Českém národním korpusu, kořeny jejich vzniku, význam a nalezené aktualizace.

Summary The diploma thesis deals with stylistical function of phraseological units in printed media news texts. The theoretical part concentrates on the general conception and discerption of phraseological units. It also enters on their stylistical function and their formation mechanism. The automation and updating cycle of phraseme is described from the general point of view as well as with specific examples. In the analytical part there are mentioned especially such phrasemes that use basic colours for graphical description. The content analysis of the texts printed in MF DNES daily paper sums up the usage frequency and usage context, the basis of their formation, significance and updating of 60 of such phrasemes, found in the Czech National Corpus.

5

Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 7 1.1 Úvod ................................................................................................................................. 7 2. Stylistická funkce frazeologismů......................................................................................... 9 2.1 Zpravodajský a publicistický styl ..................................................................................... 9 2.2 Frazém ............................................................................................................................ 10 2.3 Klasifikace frazémů ........................................................................................................ 11 2.4 Jazyková metafora .......................................................................................................... 13 2.5 Užití v frazémů ve funkčních stylech spisovného jazyka .............................................. 14 2.6 Klišé ............................................................................................................................... 15 2.7 Automatizace a aktualizace ............................................................................................ 16 3. Frazeologismy užívající základní barvy ........................................................................... 18 3.1 Sémiotika barevného ...................................................................................................... 18 3.2 Jazyková základovost barev v Českém národním korpusu ............................................ 19 3.3 Český národní korpus ..................................................................................................... 20 4. Zdroje a metody obsahové analýzy................................................................................... 21 4.1 Metody analýzy mediálních obsahů ............................................................................... 21 4.2 Deník Mladá fronta DNES ............................................................................................. 22 4.3 Charakteristika zkoumaného vzorku .............................................................................. 23 4.4 Možnosti formulace klíčových slov v elektronickém archivu ....................................... 24 5. Analytická část.................................................................................................................... 26 5.1 Černá .............................................................................................................................. 27 5.2 Bílá ................................................................................................................................. 41 5.3 Červená........................................................................................................................... 46 5.4 Zelená ............................................................................................................................. 53 5.5 Modrá ............................................................................................................................. 61 5.6 Žlutá ............................................................................................................................... 67 5.7 Šedá ................................................................................................................................ 71 5.8 Hnědá ............................................................................................................................. 75 5.10 Přehled frazeologismů podle frekvence užití ............................................................... 81 6. Závěr .................................................................................................................................... 83 6.1 Závěr............................................................................................................................... 83 7. Odkazy a citace ................................................................................................................... 86 7.1 Seznam použité literatury ............................................................................................... 86 7.2 Seznam online zdrojů ..................................................................................................... 87 7.3 Jmenný rejstřík ............................................................................................................... 90 7.4 Rejstřík tabulek .............................................................................................................. 90

6

1. Úvod 1.1 Úvod Příspěvek se věnuje stylistické funkci frazeologizmů ve zpravodajských a publicistických textech tištěných médií. Frazémy, jako ustálená slovní spojení, tvoří běžnou součást jazyka a usnadňují komunikaci. Pro některé situace jsou natolik běžné, že mluvčí, pisatel či příjemce sdělení ani nevnímá jejich přenesený význam. V jiných situacích či v nezvyklém kontextu naopak mohou vyvolat zájem a upoutat pozornost.1 V úvodu jsou vymezeny dva typy žánrů – zpravodajství a publicistika – z hlediska jejich funkcí v médiích, specifických vlastností a užívaných výrazových a stylistických prostředků. Kapitola zaměřuje pozornost na obecné pojetí a rozdělení frazeologizmů, je pojednána jejich stylistická funkce, specifické vlastnosti a mechanismy vzniku. Podrobněji se zabývá metaforou, jako základem mnoha frazeologismů. Obecně a na konkrétních příkladech je popsán cyklus automatizace a následné aktualizace frazémů.

Pozornost v analytické části práce je soustředěna na skupinu frazémů, které k obraznému pojmenování využívají barvy. Co je barevné, chápeme vždy jako pozitivní, to nebarevné – charakterizované často jako bezbarvé, šedé či šedivé – představuje druhý pól opozice. Barvy tak mnohdy bývají metonymickým, respektive synekdochickým vyjádřením (pars pro toto) celé zobrazované reality.2 Analytická část práce čerpá ze studie Věry a Barbary Schmidtových Určení jazykové základovosti barev v Českém národním korpusu publikované v roce 2006. V ní autorky stanovily jako pojmenování pro základní barvy v češtině tyto barvy v následujícím pořadí: černá, bílá, červená, modrá, zelená, žlutá, šedá/šedivá, hnědá. Měřítkem je stupeň zapojení pojmenování do jazykového systému na základě frekvence výskytu a dále podle bohatosti sémantiky, frazeologie a neologie.3 Pojednání konceptualizace barev a barevnosti, sémantiky pojmenování jednotlivých barev a zhodnocení míra jejich zapojení do jazykového systému zasazuje analýzu užívání frazémů v tištěných médiích do širších teoretických souvislostí.

1

Srov. Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 767–768. Vaňková, Irena – Nebeská, Iva – Saicová Římalová, Lucie – Šlédrová, Jasňa 2005, s. 195. 3 Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 285–313.

2

7

Soubor šedesáti čtyřech frazémů vybraných na základě výše zmíněné studie je uspořádán do podkapitol podle barev, které tvoří součást pojmenování. U jednotlivých frazémů jsou uvedeny možné interpretace a původ, je upozorněno na pravidelnosti či nepravidelnosti ve výskytu a zhodnocena četnost užití, včetně uvedení typických příkladů.

Výsledky analýzy Synchronního národního korpusu 2000, coby reprezentativního vzorku současného českého jazyka, slouží jako referenční rámec pro porovnání frekvence výskytu vybraných frazémů na stránkách deníku Mladá fronta DNES. Ten, jako nejčtenější deník řazený mezi deníky tzv. seriózní, je možné považovat za reprezentativní tištěné médium v České republice. V analytické části práce byla aplikována metoda kvantitativní obsahové analýzy textů otištěných na stránkách deníku MF DNES za období tří měsíců. Zahrnutí celého redakčního obsahu deníku do zkoumaného souboru umožnilo získat přehled nad celou tematickou šíří média.

Analýza výskytu frazémů užívajících barev může přinést cenné poznatky o tom, jaké jazykové a kulturní konotace se k barvám mohou v různých kontextech upínat a jak jejich prostřednictvím dané jazykové společenství utváří svůj systém hodnot. Bude frekvence jednotlivých frazeologismů odpovídat frekvenci výskytu v korpusu? Slouží frazeologická spojení barvitějšímu a zajímavějšímu popisu situace, nebo jsou některá zautomatizována do té míry, že je není možné za vylepšení komunikátu považovat? A přichází potom autoři s aktualizací? Cílem této práce je poskytnout přehled o stylistické funkci frazeologismů v tištěných médiích, blíže charakterizovat skupinu frazémů užívajících základní barvy jako součást pojmenování a zhodnotit frekvenci a způsob jejich užití na stránkách deníku Mladá fronta DNES.

8

2. Stylistická funkce frazeologismů 2.1 Zpravodajský a publicistický styl Kapitola vymezuje dva typy žánrů – zpravodajství a publicistiku – z hlediska jejich funkcí v médiích, specifických vlastností a užívaných výrazových a stylistických prostředků.

Žurnalistka rozlišuje dvě skupiny žánrů – zpravodajství a publicistiku. Hranice mezi nimi není zcela pevně vytýčena, je však možné popsat jejich základní charakteristiky a čím se od sebe liší. Vztah mezi zpravodajstvím a publicistikou se dá zjednodušeně vyjádřit jako vztah mezi faktem a názorem na něj.4 Zpravodajství má především funkci informační, snaží se aktuální události zachytit, popsat a předat publiku. Úlohou publicistiky je vyslovování názorů a hledání souvislostí mezi většinou již známými fakty.

Separace na zpravodajství a publicistiku, jak v oblasti obsahové, tak formální (včetně jasného označení zpravodajských a publicistických stránek novin, časopisů a pořadů elektronických médií), je jedním z předpokladů lepšího pochopení toho, co je náplní žurnalistiky a jak má být tato náplň a sama žurnalistika vnímána. Odlišování obou sfér, které by se zjednodušeně dalo definovat jako jasné oddělení zprávy a názoru na zprávu, může přispět k tomu, co lze nazvat vyvážeností.5

Rozdílné zaměření se odráží i ve výrazu, a tak zatímco u zpravodajství je možné očekávat neutrální jazyk, u publicistiky naopak je žádoucí užití individuálních jazykových a stylistických prostředků. Publicistický styl je jedním z funkčních stylů spisovného jazyka. Jak uvádí Čechová6, publicistické projevy – psané i mluvené – se vyznačují značnou mírou modelovosti v oblasti výstavby textu. Tato ustálenost vyhovuje funkci informační, ovšem nepodněcuje zájem čtenáře. Publicisté se proto snaží automatizaci formy porušit aktivním výběrem jazykových prostředků. Současná publicistika užívá obrazná vyjádření, která poutají čtenářskou pozornost a dodávají projevu na živosti a naléhavosti (srdce města opět pulsuje), dále módní výrazy a výrazy typické pro dobu vzniku (smysluplný, neviditelná ruka trhu, patová situace), frazémy a jejich modifikace (jablko sváru, alfa a omega), výrazy 4

Osvaldová, Barbora a kol. 2005, s. 14. Osvaldová, Barbora a kol. 2005, s. 15. 6 Čechová, Marie a kol. 2003, s. 179–181. 5

9

zobecňující sdělení (odpovědná místa, podnikatelské kruhy), specifický shodný atribut (tenisový bronz, pohárová středa) a specifický typ parenteze (jak je známo, jak se lidově říká, jak říká staré lidové přísloví). Zároveň využívá prostředků a konstrukcí odborného a uměleckého stylu.7

2.2 Frazém Kapitola nabízí shrnutí dostupných poznatků k předmětu práce a teoretická východiska pro následující analytickou část příspěvku. Definuje frazeologismy, zkoumá jejich specifické vlastnosti a mechanismy vzniku. Podrobněji se zabývá metaforou, jako základem mnoha frazeologismů, a konceptualizací barev a barevnosti. Zasazuje tak analýzu užívání frazémů v tištěných médiích do širších teoretických souvislostí.

Frazém Jako frazémy, jsou pojímána zaužívaná slovní spojení, jejichž základními znaky jsou polylexikalita a stabilita.8

Lexémem se rozumí množina všech tvarů určitého slova či slovního spojení. Je to abstraktní jednotka lexikálního sytému, u ohebných slov zahrnující všechny jejich gramatické tvary (například: tatínek, tatínkovi, tatínkem...). Jeden z tvarů je vždy považován za reprezentativní, například nominativní forma u jmen či infinitiv u sloves, a v této podobě uváděn ve slovnících.9

Spojení tedy mohou být dvouslovná (kolo dějin) nebo víceslovná (obr na hliněných nohách). Stabilitou se v tomto případě rozumí ustálené užívání konkrétních lexémů, tedy například ve frazému hodit flintu do žita není možné zaměnit slovo flinta za slovo puška a podobně. Čím frekventovanější frazém je, tím je ustálenější a tím menší je i pravděpodobnost výskytu jeho variant. Přesto je možné doložit několik příkladů variantních frazémů (např. mít skopovou/telecí/gypsovou hlavu).10

7

Čechová, Marie a kol. 2003, s. 182–190. Obecně přijímaná definice mezi frazeology. Srov. Malá, Jiřina 2004, s. 311. 9 Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 67. 10 Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 773.

8

10

K typickým, i když ne zcela nutným znakům frazému patří metaforičnost a expresívnost.11 V mnohých frazémech se uchovávají lexikální archaismy, např. kout pikle, nebo

starší

gramatické

tvary:

nemá

kouska

rozumu.

Objevují

se

také

prvky

monokolokabilní, tzn. takové, které se v jazyce nevyskytují samostatně, pouze ve frazému: nechat někoho na holičkách.12

2.3 Klasifikace frazémů Frazémy je možné kategorizovat z mnoha hledisek. Základními jsou idomaticita a expresivita, mezi další patří rozdělení na větné/nevětné a slovesné/neslovesné. Následující text nabízí charakteristiku těchto základních vlastností.

Idiomaticita Kromě již zmíněné polylexikality a stability, jako společných základních vlastností, vykazují frazémy různý stupen idiomaticity. Idiomaticitou se v tomto případě rozumí vlastnost, kdy význam slovního spojení není možné prostě odvodit z významu jednotlivých slov. Jak dále uvádí Malá13, například mazat někomu med kolem pusy/huby („někomu lichotit“) nemůžeme chápat doslovně, protože takováto činnost se jeví dosti absurdní, nýbrž přeneseně, metaforicky. Slovní spojení, která se vyznačují určitým stupněm idiomaticity, se označují jako idiomy. Plně idiomatická spojení např. nosit sovy do Atén („dělat něco zbytečného“) nemají většinou žádnou na první pohled zřetelnou motivaci, na rozdíl od idiomatických spojení, která jsou motivována obrazně, například být páté kolo u vozu („být přebytečný/zbytečný“). Částečná idiomaticita/motivovanost je patrná u těch frazémů, kde jeden z komponentů zachovává původní význam, například smát/usmívat se do hrsti (tajně/potutelně). Pro neidiomatická nebo velmi slabě idiomatická sousloví se ujal název kolokace. Patří mezi ně například transparentní běžně užívaná přirovnání typu němý jako ryba.

11

Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 70–71. Srov. Šrubařová, Anna 2004, s. 2. 13 Srov. Malá, Jiřina 2004, s. 312. 12

11

Expresivita Jednou z vlastností přístupných zkoumání u jednotlivých frazémů je míra expresivity. Slovník české frazeologie a idiomatiky14 uvádí výrazy s nespecifikovatelnou expresivitou s příznakem „expresívní“ a v ostatních případech rozlišuje protiklady: příznivý – nepříznivý, pochvalný – hanlivý, obdivný – pohrdavý, žertovný – posměšný, mazlivý – zhrubělý. Zvlášť také zmiňuje typické užití v ironickém smyslu, výrazy zdůrazňující a eufemistické.

Frazémy slovesné a neslovesné U frazeologických slovních spojení rozlišujeme dvě části. Řídící část a závislou část. Podle toho, jestli je řídícím členem slovního spojení slovesný tvar, rozlišujeme neslovesná frazeologická spojení a slovesná frazeologická spojení. Příkladem neslovesného frazému jsou například slovní spojení: chyba lávky, konec konců, zuby nehty a další. I u neslovesných frazémů může být řídícím členem sloveso. V takovém případě jde vždy o více méně ustrnulý slovesný tvar (například: stůj co stůj, chtě nechtě). Slovesným frazeologickým spojením rozumíme frazém, jehož řídící částí je sloveso, zpravidla určitý slovesný tvar (například: házet klacky pod nohy, jít příkladem).15 Na spojení slovesná a neslovená je rozčleněn i Slovník české frazeologie a idiomatiky.

Frazémy větné a nevětné Frazémy větné mohou mít podobu hotové věty a stát samostatně. Existují jako věty slovesné (Raní ptáče dál doskáče), neslovesné (Všude dobře, doma nejlíp), nebo souvětí (Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění). Mezi frazémy větné patří pořekadla (I mistr tesař se někdy utne), pranostiky (Vánoce na blátě, Velikonoce na ledu), přísloví (S poctivostí nejdál dojdeš) a okřídlená slova (Nikdo není prorokem ve své vlasti – evangelium sv. Lukáše). Frazémy, vztahující se minimálně ke dvěma komunikantům jsou označovány jako dialogické (Na zdraví! Ať slouží!).16

Frazémy nevětné se zapojují do vět až v konkrétních kontextech a podle potřeby jsou v nich gramaticky formovány (např. lev salónů – Stal se lvem salónů.).17 K frazémům nevětným bývají řazena také ustálená přirovnání, která se skládají z části stabilní a části doplněné až v konkrétním větném kontextu. Například ve větě Petr je zvědavý jako opice: 14

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 13. Mikulová, Marie et al. 2005. 16 Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 73. 17 Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 71. 15

12

Petr je tzv. comparandum (tedy kdo je přirovnáván, zpravidla člověk), daný kontextem a libovolně zaměnitelný, je komponent dávající větě povahu výroku, jako znak pro označení podobnosti, zvědavý vyjadřuje znak, který má comparandum společné s comparatem (viz dále) a opice comparatum, tedy zobecnělý model, k němuž se přirovnává. Hlavním účelem je intenzifikace, zdůraznění a zhodnocení znaku (je zvědavý jako opice – je velmi zvědavý).18

Frazém existuje v každém přirozeném jazyku Jak u uvádí Čermák19, o životaschopnosti frazému a jeho potřebnosti, i o tom, že může dokonce vzniknout i v jazyce umělém, svědčí případ esperanta, kde je nyní už jeho existence prokázána. Co naopak nebylo zatím prokázáno, je neexistence frazému v konkrétním jazyku. Je užitečné si připomenout, že frazém je ve většině případů jen specifickým pokračováním existence metafor v jazyce, které se v něm ujaly a zůstaly v něm, protože i metafora má v jazyce univerzální výskyt.

2.4 Jazyková metafora Idiomy a frazémy vznikají posunem původního významu komponentů a automatizací takových posunů. Nejčastěji jde o posuny metaforické, ale význam se může měnit i posuny založenými na jiných principech. Přes svou ustálenost si uchovávají napětí mezi významem doslovným a přeneseným. Výrazové stereotypy usnadňují předávaní informací.20

Jazykovou metaforou se obvykle rozumí pojmenování věci nebo jevu utvořené na základě podobnosti s věcí nebo jevem jiným. Například koření hřebíček se tvarem a barvou trochu podobá malému hřebíku, cukrářský výrobek větrník tvarem připomíná dětskou hračku stejného jména. Podle míry zakotvenosti v jazyce se pak rozlišují metafory uzuální a aktuální. Uzuální jsou metafory obecně užívané, například ručičky (hodin či hodinek); zmije (zlá, neupřímná žena); špinavé peníze (peníze získané nepoctivě nebo v rozporu s dobrými mravy). Aktuální metafory jsou produktem (záměrné) jazykové tvořivosti autora. Objevují se v literárním umění (město v slzách, prsty deště), publicistice (politický suterén), v reklamě (zlaté chvíle), ale také ve vědě (geometrický svět).21 18

Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 72. Čermák, František – Hronek, Jiří 1993, s. 45–52. 20 Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 772. 21 Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 98–99. 19

13

Metonymie a Synekdocha Pro metonymii je charakteristické, že si uchovává primární význam pojmenování a přenáší ho na základě časových, prostorových, funkčních a dalších souvislostí na pojmenování nové, například dočítá Hrabala (knihu Bohumila Hrabala). Metonymický charakter mají i některá obrazná pojmenování emocí, například sklopil hlavu, rozzářila se, ztuhla. Synekdocha (pokud se odlišuje od metonymie) je zřetelněji založena na vztahu části a celku, například má střechu nad hlavou (střecha zastupuje obydlí celé, hlava zastupuje člověka) podobně nemá kde hlavu složit. Důležité je, kterou část mluvčí zvolí jako zástupce celku, například obličej zastupuje spíše konkrétní osobu (vidím tu nové tváře, nechtěl ztratit tvář), naproti tomu v synekdoše nepřišla tam ani noha individualizace není podstatná a noha zastupuje kteroukoliv osobu.

Každý idiom nebo frazém může vstupovat do konkurence s výrazy neidiomatickými, např: Přijít si na pěkné peníze = zbohatnout Mít peněz jako želez = být bohatý a podobně.

Základní rozdělení frazémů, jak je uvedeno výše, bude důležité pro následnou analýzu užití těchto sousloví v tištěných mediích.

2.5 Užití v frazémů ve funkčních stylech spisovného jazyka Idiomatické prostředky bývají hojně zastoupeny ve funkčních stylech, jejichž komunikační funkce připouští expresivní vyjadřování. V publicistickém stylu především v těch žánrech, které vyjadřují postoje autorů ke sdělovanému obsahu, zvláště pak, jsou–li zaměřeny polemicky. Pro získávací publicistické žánry představují způsob, jak svou expresívností posilovat použitou argumentaci.22 Čechová23 definuje jazykový styl jako způsob cílevědomého výběru a uspořádání jazykových prostředků, který se uplatňuje při genezi textu; v hotovém komunikátu se pak projevuje jako princip organizace jazykových jednotek, který z částí a jednotlivostí tvoří 22 23

Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 773. Čechová, Marie a kol. 2003, s. 9.

14

jednotku vyhovující komunikačnímu záměru autora. Stylovou složku textu je možné pozorovat ve všech komunikátech.

Jak dále uvádí, v současném publicistickém stylu je možné setkat se s frazémy všech běžných typů, s výjimkou frazémů slangových. Taková ustálená spojení, která vznikají v publicistické komunikaci nebo ve sféře politického a kulturního života jsou označována jako publicismy.24 Nejčastějším typem jsou frazémy lidové a kolokviální, tedy typy vlastní běžné mluvné řeči (například: připsat k dobru, být trnem v oku). Častá jsou ustálená, již téměř bezpříznaková spojení jako: husarský kousek, tvrdý oříšek apod. Ve stylu publicistickém se objevují také frazémy sportovní, a to jak ve sportovním zpravodajství (ladit formu, proměnit penaltu) tak i kontextech ekonomického, politického a společenského zpravodajství, s výraznou funkcí aktualizační či intenzifikační (poslanci v diskusi nasadili laťku vysoko).25

Obrazná pojmenování skutečnosti umožňují autorům vyjádřit nové informace a docílit jejich intenzivnějšího zhodnocení.26 Podle Malé mají potenciál vzbudit větší pozornost recipienta a bývají také zdrojem humoru a satiry. Při příliš častém užívání může dojít k jevu opačnému – opotřebováním frazémů se z nich stává klišé. Toto je typické zejména pro slabě idiomatická či neidiomatická slovní spojení (např. mít slovo či hrát určitou roli). I některá obrazná přirovnání mohou sklouzávat ke klišé, zejména v žánru zpravodajském (srov. např. dát něčemu zelenou, dát k ledu a podobně).

2.6 Klišé Klišé [z fr. le cliché, tiskařský štoček] je ustálený slovní obrat, který stereotypním mechanickým užíváním ztratil svou údernost a do jisté míry i původní význam. Nejčastěji se objevuje v publicistickém stylu a v hovorovém jazyku. Srov. například: hodina pravdy, dítě štěstěny, drtivá většina, palčivá otázka, hluboké nedorozumění, dostat se na šikmou plochu a

24

Čechová, Marie a kol. 2003, s. 185. Čechová, Marie a kol. 2003, s. 186. 26 Srov. Malá, Jiřina 2004, s. 312. 25

15

další.27 Hranice mezi tím, co je možné považovat za užitečný automatizovaný obrat a co už je klišé, není pevně stanovena a může být pociťována individuálně různě.28 Významově opotřebované slovní obraty, jejichž účelem je navíc zastřít a opentlit29 pravý význam, označuje Vladimír Just jako floskule: „Zkrátka a dobře, spíše než nějaký pokrok cítím v poslední době v drtivé většině – i u klíčových aktérů mediální (politické, umělecké, novinářské) scény – nové a nové navyšování tzv. trendových slov. Tito aktéři si, zejména v politice, snad už ani nedovedou představit, že by někdy řekli ano, chci, přeji si, jsem pro, miluji, sympatizuji nebo ne, nechci, odmítám, nemiluji, proklínám, odsuzuji, aniž by zapojili svou značně již vypelichanou představivost. Když by byli stejně důslední v životě jako v médiích, zůstali by všichni (a všechny) na ocet, a to opravdu v drtivé většině, poněvadž by na prostou otázku u oltáře: berete si zde přítomnou XY dobrovolně? nesvedli jinou odpověď, než jejich obligátní umím si to představit. A dodali by vyčkejme, nepředjímejme, nevěšťme z křišťálové koule, neboť teprve čas (a volič) ukáže.“30

2.7 Automatizace a aktualizace Za automatizované považujeme takové prostředky, které jsou běžnou součástí spisovné normy a při komunikačním aktu vystupují z jazykového povědomí mluvčích jako i adresátů jako ustálené nástroje komunikace.31 Automatizovaný je způsob vyjádření pro daný komunikační cíl natolik ustálený, že nebudí pozornost. Ustálenost ve vyjadřování je jedním z aspektů přehlednosti textu, usnadňuje příjemci vnímání a interpretaci.32

Značnou úlohu má automatizace při spojování slov. Každá lexikální jednotka disponuje kolokabilitou neboli schopností spojovat se s jistým okruhem slov, a naopak vyhýbat se spojení s jinými okruhy. Míra automatizace slovních spojení je však různá. Vedle lexikalizovaných spojení (obývací pokoj, hovor. obývák) existují slovní spojení s poměrně volnou vzájemnou vazbou slov. Nerozpojitelnost a neměnnost slovních spojení je 27

Mlacek, Jozef – Ďurčo, Peter a kol. 1995. Ritualizované užívání některých klišé bylo příznačné pro období totalitní, zejména při informování o některých opakovaných akcích: Setkání probíhalo v soudružském a přátelském ovzduší. Obě delegace si vyměnily názory na otázky zajímající obě strany. Osvaldová, Barbora a kol. 2005, s. 120. 29 Just, Vladimír 2005, s. 42. 30 Just, Vladimír 2005, s. 11. 31 Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 767. 32 Osvaldová, Barbora a kol. 2005, s. 120. 28

16

předpokladem vzniku idiomů. Původně u nich šlo o aktualizační posuny významu, ale častým opakováním se taková slovní spojení zautomatizovala. Na zjištění, že při užívání jazyka se nabízejí mluvčímu víceméně hotová slovní spojení, jsou založeny stylistické, neboli kolokační slovníky.33

Protikladem jazykové automatizace je výrazová aktualizace. Vzniká záměrnou odchylkou od standardního vyjadřování. Aktualizace obrací pozornost na způsob vyjádření, vede k oživení promluvy a upoutání pozornosti. Pro příjemce může být zdrojem estetického prožitku. Aktualizace se nejčastěji projevuje ve funkčním stylu uměleckém, často se pak s aktualizací setkáváme také v reklamním stylu, zaměřeném na získávání klientů.34

Formy výrazové aktualizace K fonetické aktualizaci dochází libozvučnou (např. rýmování) či naopak nelibozvučnou (např. Strč prst skrz krk) organizací jazykových prostředků. Výjimečná je aktualizace morfologická. Zato poměrně často vznikají neologismy, nejčastěji s funkcí humornou (lahváč – láhev piva, všimné – úplatek). Aktualizace v oblasti syntaxe je dosahováno různými postupy, nejčastěji volbou archaizovaných schémat pro postavení větných členů (nepoznat rodné vsi, bránit svých práv). Nejvydatnějším zdrojem výrazové aktualizace v próze jsou posuny ve významu slov a slovních spojení, a to nejčastěji posuny metaforické. K významovým posunům dochází u všech slovních druhů, nejčastěji substantiv.35

33

Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 768. Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 768. 35 Grepl, Miroslav a kol. 1995, s. 769–771. 34

17

3. Frazeologismy užívající základní barvy Frazémy užívající barvy jako součást pojmenování je možné vyčlenit jako významnou a specifickou skupinu. Kapitola osvětluje roli barev v jazykovém obraze světa a jejich schopnost být metonymickým, respektive synekdochickým vyjádřením (pars pro toto) celé zobrazované reality. Studie Věry a Barbary Schmidtových Určení jazykové základovosti barev v Českém národním korpusu pak navazuje analýzou stupně zapojení pojmenování základních barev do jazykového systému na základě frekvence výskytu, bohatosti sémantiky, frazeologie a neologie.

3.1 Sémiotika barevného Jak uvádí Vaňková36, jazykový obraz světa má stručně řečeno: 1. zkušenostní povahu, 2. tělesně prostorový (a antropocentrický) základ a 3. metaforicko metonymický charakter. Výše zmíněné lze podle autorky dobře ilustrovat právě způsobem konceptualizace barev a barevnosti – ale také tím, jak jsou prostřednictvím barev konceptualizovány jiné jevy, zejména emoce a lidské prožívání světa vůbec. Zřetel k „barevnému“ aspektu skutečnosti je totiž mimo jiné také zřetelem k významnosti vizuality v lidském nastavení ke světu. Vidění (jako zástupný smysl vzhledem ke smyslům ostatním) je základem pro poznání a prožívání světa, odvíjejí se od něho naše podstatné zkušenosti.

To, co je barevné, chápeme vždy jako pozitivní: barevnost je spjata se světlem, krásou, životem a zdravím, s bohatstvím, štěstím, radostí, veselím, rozmanitostí plného života. To nebarevné – charakterizované často jako bezbarvé, šedé či šedivé,černobílé, pokud jde o člověka tedy bledé – představuje druhý pól opozice: šero (spíše než noc a tmu), nehezkost, psychické i fyzické živoření. Ne snad smrt či neštěstí (to je vyhrazeno barvě černé), ale tíži všednodenního života, chudobu, smutek, nudu, letargii, znechucení, jednotvárnost a nedostatek podnětů. Barvy tak mnohdy bývají metonymickým, respektive synekdochickým vyjádřením (pars pro toto) celé zobrazované reality. Sémantická analýza slovní zásoby

36

Jazykový obraz světa může být chápán, jako v jazyce uložená interpretace skutečnosti, kterou je možné chápat jako souhrn soudů o světě. Mohou to být soudy buď ustálené v samém jazyce, v jeho gramatických formách, ve slovníku, ve fixovaných textech (např. v příslovích), nebo jazykovými formami a texty pouze implikované. Srov. Vaňková, Irena – Nebeská, Iva – Saicová Římalová, Lucie – Šlédrová, Jasňa 2005, s. 195.

18

týkající se barev může přinést cenné poznatky o modelech našeho vnímání a myšlení a také o tom, jaké jazykové a kulturní konotace se k barvám mohou v různých kontextech upínat, a jak jejich prostřednictvím dané jazykové společenství utváří svůj systém hodnot, základy své kultury. 37

3.2 Jazyková základovost barev v Českém národním korpusu Analytická část práce odkazuje na studii Věry a Barbary Schmiedtových Určení jazykové základovosti barev v Českém národním korpusu publikovanou v roce 2006. V ní autorky z jazykového hlediska posuzují základovost barev a analyzují užití základních barev v Českém národním korpusu. Měřítkem je stupeň zapojení pojmenování do jazykového systému, a to nejprve na základě frekvence, dále podle bohatosti sémantiky, frazeologie a neologie.38 Jak uvádí Schmiedtová, pro pojmenování mnoha skutečností mluvčí používají již hotová spojení (ve smyslu frazémů různého typu).39 Citovaná studie slouží jako referenční rámec pro deskripci a porovnání frekvence výskytu frazémů užívajících k obraznému pojmenování základní barvy na stránkách deníku Mladá fronta DNES. Porovnáním frekvence výskytu přídavného jména s jeho sémantickou bohatostí40, dochází autorky k formulování následující zásady: čím frekventovanější je dané slovo, tím větší má sémantickou bohatost. Po rozšíření o srovnání frekvence lexikalizovaných barevných odstínů (např. brčálový, hráškový, smaragdový) a bohatosti derivací (např. nazelenalý, zelenavý, zeleňoučký) pak stanovily jako pojmenování pro základní barvy v češtině tyto barvy v následujícím pořadí: černá, bílá, červená, modrá, zelená, žlutá, šedá/šedivá, hnědá. Autorky mezi základní barvy neřadí rudou, protože vytváří pouze jeden barevný odstín (bordó, tmavě červená) a velice často je s barvou červenou synonymní. Dále růžovou (je to jen míra sytosti červené), fialovou a oranžovou (původ jejich názvu je cizí a motivovaný, ve všech zkoumaných kategoriích se vyskytují na konci hodnocení). O argumentech pro a proti jejich řazení mezi základní barvy je pojednáno dále.

37

Vaňková, Irena – Nebeská, Iva – Saicová Římalová, Lucie – Šlédrová, Jasňa 2005, s. 195–196. Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 285–313. 39 Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 286. 40 Sémantická bohatost jako kombinace 1. počtů významů u jednotlivých barev – bohatost v ohledu na asociaci různých významů 2. kolokability a frazeologičnosti a 3. užívání pro zabarvení lidského těla. Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 288. 38

19

3.3 Český národní korpus Korpus41 je rozsáhlý soubor textů, který slouží k jazykovému výzkumu. Korpusová lingvistika chápe korpus jako nejvěrnější vzorek skutečného jazyka a vychází tak z přesvědčení, že lépe než prostřednictvím korpusu nelze dnes jazyk při studiu uchopit. Český národní korpus (ČNK) vznikl jako akademický, nekomerční projekt, zaměřený na budování velmi rozsáhlého počítačového korpusu především současné psané češtiny. Je koncipován jako největší informační základna češtiny, její písemné kultury i veřejného života české společnosti. Pracuje na něm Ústav Českého národního korpusu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Patří k jednomu z největších korpusů v Evropě a je veřejně přístupný na adrese http://ucnk.ff.cuni.cz.

Korpus se zpravidla skládá z jednotlivých textů (v případě mluveného jazyka – přepisů záznamů mluvy) a jako celek si činí nárok na reprezentativnost vzhledem k vytčenému cíli. V případě ČNK je tímto cílem odpovídající zastoupení jednotlivých typů jazyka z hlediska recepce, tj. z hlediska míry, v jaké jsou mluvčími přijímány (vnímány, čteny).

Korpus psaného jazyka SYN2000 obsahuje ve své základní a reprezentativní podobě) 100 milionů textových slov (jde o rozsáhlý soubor celých textů). U každého slova (tj. výskytu slova v textu) je prostřednictvím mezinárodně kompatibilních značek uvedena informace o jeho zdroji, o jeho morfologických vlastnostech a rovněž jeho lemma (tj. základní tvar). Výběr textů a jeho kritéria vycházejí z řady výzkumů, především pak z výzkumu recepce jazyka. Základní, vícekrát ověřované proporce reprezentativní podoby SYN2000 ve smyslu co nejširšího záběru (zvláště z pohledu lexikografa) dávají toto zastoupení: imaginativní texty 15 % (z toho např. próza činí 11 %) a informativní texty 85 % (z toho publicistika 60 % a odborné texty 25 %). Každá z uvedených složek se dále dělí na řadu podtypů a oborů. Nechybějí např. ani texty z regionálního tisku, dobrodružná literatura, administrativní texty, zábavné knihy či jinak těžko zařaditelné drobné texty a letáčky (tzv. efemera). Všechny texty jsou současné, tzn. pocházejí z nedávné doby (např. z novin jsou začleněny pouze texty publikované od roku 1990 do současnosti).

41

Srov. Český národní korpus [on–line].

20

4. Zdroje a metody obsahové analýzy Kapitola uvádí dva základní metodologické přístupy ke zkoumání mediálních obsahů, a to hermeneutickou analýzu a kvantitativní obsahovou analýzu. Dále nabízí charakteristiku listu Mladá fronta DNES, který je nejčtenější mezi tzv. seriózními deníky a je tak možné jej považovat za reprezentativní tištěné médium. Pozornost je také věnována obsahu elektronického archivu Mladé fronty DNES, způsobům vyhledávání v něm a možnostem formulace dotazů a klíčových slov. Kapitola je motivována snahou dosáhnout maximální míry intersubjektivity a přezkoumatelnosti následující analytické části práce a poskytnout čtenáři dostatek informací pro její případné další doplnění a rozvinutí.

4.1 Metody analýzy mediálních obsahů Analýzu mediálních obsahů je možné řešit různými způsoby v závislosti na cílech výzkumníka. Dva typické metodické přístupy reprezentují hermeneutická textová a obrazová analýza a kvantitativní obsahová analýza. Jak uvádí Helmut Scherer42, hermeneutická analýza vychází z literárně vědní textové interpretace. Pomocí subtilních interpretačních postupů se pod povrchem textu odhalují jeho skryté hlubší struktury a autorské intence. Pro tuto metodu je charakteristická vysoká míra otevřenosti a velmi důkladný rozbor jednotlivých mediálních obsahů z mnoha různých aspektů. Tímto postupem je možné analyzovat pouze několik málo textů, navíc výsledek je silně subjektivní, spjatý s osobou, která výzkum prováděla.

Na rozdíl od hermeneutické analýzy je kvantitativní obsahová analýza vysoce strukturovaným selektivním procesem. Tento postup vychází ze sociálněvědních metod měření a kvantifikace a při jeho použití se mediované obsahy zkoumají a ohledem na několik vybraných znaků. Charakteristickým rysem této metody je vysoká míra strukturovanosti a s tím je spojen i vysoký stupeň ověřitelnosti. Mezi další přednosti této metody patří možnost zpracovat velké množství textů (nebo jiných mediovaných obsahů) a výsledky šetření podrobit statistickým analýzám. Výsledky se pak navíc dají precizně a přehledně znázornit v

42

Scherer, Helmut In Reifová, Irena a kol (2004).

21

číselných hodnotách, tabulkách a grafech. Mezi těmito dvěma ideálními typy leží široká škála smíšených forem. Můžeme také použít kombinovaný přístup obou těchto metod. Často je hermeneutická analýza předstupněm kvantitativní analýzy.43 V analytické části práce byla aplikována metoda kvantitativní obsahové analýzy.

4.2 Deník Mladá fronta DNES Mladá fronta DNES je třetím nejprodávanějším deníkem v České republice. Vychází každý den kromě nedělí a státních svátků. S průměrným prodaným nákladem 298 tisíc výtisků denně (ověřený náklad dle ABC ČR za říjen 2007) se řadí za Blesk / Blesk Magazín s průměrem 459 tisíc výtisků a Deník s průměrným prodaným nákladem 322 tisíc výtisků. 44

Čtenáři MF DNES Pro lepší porozumění jazyku užívanému na stránkách MF DNES je vhodné zmínit cílovou skupinu čtenářů, na které se deník zaměřuje. Podle výzkumu Media Projekt45 převažují mezi čtenáři lidé v produktivním věku, kteří jsou ekonomicky aktivní a disponují nadprůměrnými příjmy.

Mezi pravidelnými čtenáři MF DNES jsou ve srovnání s celou populací ČR více zastoupeni lidé ve věkových skupinách od 20 do 59 let, tj. v produktivním věku. Čtenáři mezi 20 a 59 lety představují podstatnou část čtenářské obce. Ekonomicky aktivní čtenáři tvoří celkem 70 %. Mezi pravidelnými čtenáři MF DNES jsou oproti celé populaci ČR více zastoupeni lidé v domácnostech s vyššími příjmy. Podíl vůči populaci roste až na 1,5x vyšší podíl ve skupině čtenářů v domácnostech s čistým příjmem nad 30 tis. Kč.

Obsah v MF DNES MF DNES vychází v tzv. berlínském formátu a má barevný tisk. List je rozdělen do několika samostatných sešitů. Ty jsou označeny velkými písmeny A, B, C… a odděleně číslovány. V prvním sešitu je základní domácí a světové zpravodajství a názorové rubriky. Druhý sešit je vyhrazen ekonomickému zpravodajství z České republiky, Evropy i světových trhů. Třetí sešit obsahuje regionální přílohu (pro každý ze 14 regionů České republiky) a kulturní 43

Scherer, Helmut In Reifová, Irena a kol (2004). OVĚŘOVANÉ NÁKLADY PERIODIK: ABC ČR, Říjen 2007. [online]. 45 Srov. Čtenáři MF DNES a kombinace Top Kombi, MAFRA, a.s. [online]. 44

22

rubriku. Ve čtvrtém sešitu je zpravodajství ze sportu. Pátý sešit je vždy věnován některé z pravidelných příloh. MF DNES má speciální přílohy o financích, automobilech, bydlení, zaměstnání a vzdělávání, zdraví, nákupech, spotřebitelské testy.

Magazín DNES Vlajkovou lodí MF DNES je čtvrteční barevný magazín, který čtenářům přináší zajímavý obsah a rozsáhlý televizní program. Unikátní rozhovory, zajímavé reportáže z České republiky i ze světa, portréty výjimečných lidí a originálně zpracovaná žurnalistická témata jsou doplněny výjimečnými a uměleckými fotografiemi. Magazín MF DNES čte téměř 1,7 milionu čtenářů každý týden. Podoba deníku i jeho příloh navíc prochází neustálou modernizací a umožňuje tak MF DNES, aby byla součástí evropské žurnalistické špičky, což dokládají i četná ocenění z mezinárodních soutěží.46

MF DNES vychází ve 14ti regionálních mutacích – Praha, Střední Čechy, Severní Čechy, Liberecký kraj, Hradecký kraj, Pardubický kraj, Jižní Čechy, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Vysočina, Jižní Morava, Východní Morava, Střední Morava a Moravskoslezský kraj.

4.3 Charakteristika zkoumaného vzorku Pro získání dat byl využit elektronický archiv MF DNES dostupný on–line na internetových stránkách společnosti Newton IT. Tento archiv umožňuje full–textové vyhledávání v článcích otištěných na stránkách MF DNES od 1. ledna 1996, včetně všech regionálních příloh od 1. dubna 1998. Podle zadaného klíčového slova či kombinace slov je vygenerován seznam všech článků klíčové slovo či kombinaci slov obsahující. Výběrem ze seznamu je pak možné zobrazit plné znění článků. Opčními parametry vyhledávání jsou název článku, časové období, jméno a příjmení autora, rubrika a zdroj, odkud článek či zpráva pochází (je–li uveden/a).

Jako základní časový rámec bylo stanoveno období tří po sobě jdoucích měsíců od 1. dubna do 30. června 2007, aby byl omezen vliv krátkodobých výkyvů v užití v souvislosti aktuálními mediálními tématy. Základní analytickou jednotkou byl jeden článek včetně

46

Publikace o MF DNES, MAFRA, a.s. [online].

23

nadpisu, bez ohledu na jeho délku či počet otištění. Celkový počet prohledávaných článků činil 47 590. Za pozitivní výsledek vyhledávání je považováno jedno nebo více užití frazému v článku. Vyhodnocení, zda se jedná o frazém (náš tým je černým koněm šampionátu) či nikoliv (hotel U Černého koně) probíhalo jednotlivě pro každý nalezený záznam, tedy posouzením kontextu užití vyhledaného slovního spojení v rámci konkrétního článku či zprávy. Počet frazeologických užití v poměru k celkovému počtu užití slovního spojení byl důležitým sledovaným parametrem. U každého hesla je tato hodnota uvedena.

Archiv Newton IT eviduje texty uveřejněné v MF DNES včetně obsahu všech regionálních příloh. Pokud byl tedy stejný text otištěn současně či postupně ve více regionálních přílohách, je v databázi nalezen vícekrát. Z metodologického hlediska toto není nutné považovat za zkreslující redundanci, právě naopak. Celkový počet článků nalezených v archivu přesně odráží skutečný počet otištění.

U každého hesla jsou uvedeny typické příklady frazeologického užití, citované jako úryvky z nalezených článků. Pokud je možné vysledovat u jednotlivých hesel pravidelnosti ve způsobu užití, jsou tyto zmíněny. Takovými pravidelnostmi může být například dominantní užití ve sportovní terminologii (často překvapivá, např.: červená čísla), obvyklé kolokace či kontext užití. Sledovaným parametrem byl také výskyt frazémů v titulcích článků. V neposlední řadě jsou u jednotlivých hesel zmíněny prvky aktualizace – jsou-li jaké.

4.4 Možnosti formulace klíčových slov v elektronickém archivu Při vyhledávání pomocí klíčových slov je nezbytné formulovat dotaz tak, aby postihl pokud možno všechny varianty skloňování a tvarování frazémů, jak jsou v tisku užívány. U některých frazémů je také nutné počítat s možností záměny pořadí slov (růžové vidění / vidět růžově). V analytické části této práce je vždy uvedena přesná formulace dotazu, jak byl zadán do vyhledávače.

24

Správce elektronického archivu nabízí na svých internetových stránkách47 návod a doporučení pro správné formulování full–textového dotazu (zkráceno): Základním způsobem jak určit jaké zprávy najít je zadat hledané slovo nebo sousloví. Například pro všechny zprávy obsahující v textu slovo banka, stačí zadat do políčka s názvem Text řetězec banka. Pro zpřesnění vyhledávání je možné ke klíčovému slovu připojit znak * nebo ? (* – nahrazuje libovolný počet znaků, ? – nahrazuje jeden libovolný znak). Pro klíčové slovo bank* budou vyhledány všechny zprávy obsahující bank, bankou, bankami, ale i bankovní a podobně. Obdobně pro zdravot* pojiš*, budou vyhledány zprávy týkající se zdravotních pojišťoven popřípadě zdravotního pojištění.

Pro kombinaci více klíčových slov jednom dotazu existují následující možnosti. •

banka and pojišťovna – Zpráva musí obsahovat zároveň banka i pojišťovna

•

banka or pojišťovna – Zpráva může obsahovat banka nebo pojišťovna

•

banka w/5 pojišťovna – Slovo banka se musí vyskytovat nejdále 5 slov od slova pojišťovna

•

banka not w/5 pojišťovna – Ve vzdálenosti do 5 slov od slova banka se nesmí vyskytovat žádné slovo pojišťovna

•

banka and not pojišťovna – Zpráva musí obsahovat slovo banka a nesmí obsahovat slovo pojišťovna

Možnost zadání více klíčových slov je užitečná právě při vyhledávání frazémů, které jsou obvykle dvou– či víceslovné. Parametr w/... (viz výše) dále umožňuje postihnout i případy, kdy jsou jednotlivé lexémy od sebe relativně vzdáleny (např. není fér vidět působení krajské vlády jen černě).

47

Tipy pro hledání, http://mfdnes.newtonit.cz/tipy.asp (20.10.2007).

25

5. Analytická část Pozornost je v kapitole soustředěna na frazémy, které k obraznému pojmenování využívají barvy. Soubor celkem šedesáti čtyřech frazémů je uspořádán do podkapitol podle barev, se kterými pracují. Je pojednána sémantika pojmenování jednotlivých barev a zhodnocena míra jejich zapojení do jazykového systému na základě frekvence výskytu. U jednotlivých frazémů jsou pak uvedeny možné interpretace a původ, je upozorněno na pravidelnosti či nepravidelnosti ve výskytu a zhodnocena četnost užití, včetně uvedení typických příkladů, jak byly otištěny na stránkách deníku MF DNES.

Soubor šedesáti čtyřech frazémů byl stanoven na základě již dříve zmíněné studie Věry a Barbary Schmiedtových Určení jazykové základovosti barev v Českém národním korpusu. V ní autorky stanovily jako pojmenování pro základní barvy v češtině tyto barvy v následujícím pořadí: černá, bílá, červená, modrá, zelená, žlutá, šedá/šedivá, hnědá. Měřítkem je stupeň zapojení pojmenování do jazykového systému na základě frekvence výskytu a dále podle bohatosti sémantiky, frazeologie a neologie.48 Autorky mezi základní barvy neřadí rudou, protože vytváří pouze jeden barevný odstín (bordó, tmavě červená) a velice často je s barvou červenou synonymní. Dále růžovou (je to jen míra sytosti červené), fialovou a oranžovou. Původ jejich názvu je cizí a motivovaný, ve všech zkoumaných kategoriích se vyskytují na konci hodnocení a zařazení těchto barev mezi základní zpochybňuje také jejich pozdní přijetí do jazyka.49 Růžová, oranžová a fialová tak figurují v přehledu jaksi „navíc“ a jsou uvedeny pro úplnost.

48 49

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 285–313. Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 296.

26

5.1 Černá K černé se mimo jiné váží významy: záporný, provinilý, špinavý, nedostatek světla, tmavý odstín, nelegální. Ve většině případů působí jako opak barvy bílé. Etymologie slova černá je všeslovanská, jedná se tedy o pojmenování, které vzniklo v rámci daného jazykového systému, čímž je splněn jeden z požadavků na stanovení základní barvy.50

Frekvence užití přídavného jména černý podle Frekvenčního slovníku češtiny (2004) je po bílé druhá nejvyšší ze základních barev: 20 527. Počet nalezený frazeologických spojení v SYN2000 je nejvyšší ze všech základních barev, a to 19: černá čísla, strefit se do černého, držet černou hodinku, černé na bílém, vidět černě/v černých barvách, černé zlato – „uhlí“, černý muž – „černoch“, černý humor, černá ovce (rodiny), černá listina, černá kniha, černý pasažér, černý Petr, černá skříňka, černá stavba, černé svědomí, černý šerif, černý trh, černý kůň.51 K černé barvě se v porovnání s ostatními barvami váže nejvyšší počet frazémů, celkem devatenáct. Zatímco slovní spojení černý muž a černá hodinka nebyla užita ani jedenkrát ve sledovaném období tří měsíců, naopak pět frazémů (černý pasažér, černý trh, černý humor, černá stavba, černá listina) patří mezi desítku nejčastěji užívaných vůbec.

Černý pasažér, černý trh, černý humor Při podrobnějším pohledu na tři nejčastěji užívané frazémy je možné konstatovat, že se jedná o slovní spojení kolokviální a příznakově neutrální. Spíše než k oživení a upoutání pozornosti čtenáře slouží autorům ke zjednodušení přenosu informace. Vyhledaná slovní spojení byla vždy užita v přeneseném významu, jako frazém. O relativně běžném užití svědčí časté spojení černý pasažér v titulku článku – celkem jedenáctkrát. U tohoto frazému se také setkáváme s kontextovou aktualizací, kdy jsou jako černí pasažéři označeni nikoliv lidé cestující v hromadném dopravním prostředku bez jízdenky, ale lidé zneužívající systém sociálního zabezpečení. Druhým příkladem jazykové aktualizace je stupňovaní intenzifikace u slovního spojení černočerný humor. Frazém černý humor je užíván téměř exkluzivně (25 z 27 článků) ve zprávách o kulturním dění a ve filmových recenzích, zbylé nejsou jednoznačně tematicky vyhraněné. 50 51

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 288. Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 285.

27

Černá Pořadí Frazém

Počet článků

1

černý pasažér

27

2

černý trh

27

3

černý humor

26

4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

černá stavba černá listina černé na bílém černý Petr černá skříňka trefa do černého černý kůň černá čísla černě/v černých barvách černé zlato černá ovce černé svědomí černá kniha černý šerif černá hodinka černý muž

18 15 9 6 5 4 4 3 3 3 2 2 1 1 0 0

Tabulka 1: Černá - Přehled frazeologismů podle frekvence užití

Černý pasažér Také slepý pasažér, používá se i v přechýlené podobě. Osoba cestující ve veřejném dopravním prostředku hromadné dopravy bez jízdenky (a to zpravidla vědomě, záměrně).52 Slovní spojení bylo zaznamenáno sedmadvacetkrát během třech měsíců, vždy jako frazém. Černý pasažér byl také ze sledovaného souboru nejčastějším frazémem v titulku článku – celkem jedenáctkrát. Mirek Topolánek obohatil český jazyk kontextovou aktualizací v rozhovorech Michaely Jílkové a Viliama Bucherta (viz níže), když označení černý pasažér použil pro lidi zneužívající systém sociálního zabezpečení.

Frazém:

27

Dotaz:

čern* w/1 pasažé*

Celkem:

27

52

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 232.

28

Příklady typického užití frazému: 5.06.2007 – IVANA KARÁSKOVÁ – str. 01 Černí pasažéři zaplakali Revizoři při sobotním nočním zásahu chytili 173 lidí bez platné jízdenky 05.06.2007 – str. 12 Když to neprojde? Co je vám do toho! Dovedu si představit, že občané pochopí, že ty změny se jich nijak sociálně nedotýkají. Někteří černí pasažéři pochopí, že už s nimi ty systémy nepočítají. 10.05.2007 – ANTONÍN PELÍŠEK – str. 01 Černí pasažéři měli černý den V Českých Budějovicích si revizoři počíhali na cestující bez jízdenek, za dvě hodiny jich chytili 52 07.04.2007 – VILIAM BUCHERT – str. 12 Bez reforem vláda padne Řekl jste, že je to nastaveno tak, aby to zaplatili takzvaní černí pasažéři, kteří zneužívají sociální dávky (…) Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Černý trh Také jako černý- či pokoutní obchod. Sféra oběhu zboží, ve které se pokoutně, nezákonně uskutečňuje koupě a prodej za vysoké ceny úředně nekontrolované. 53 Čtvrtý až pátý nejčastěji užívaný frazém z celého sledovaného vzorku. Slovní spojení se objevilo sedmadvacetkrát během třech měsíců, vždy jako frazém.

Frazém:

27

Dotaz:

čern* w/5 trh*

Celkem:

27

Příklady typického užití frazému: 10.06.2007 – MNISLAV ZELENÝ–ATAPANA – str. 07 Já nejsem já, já jsem lid Nezbývá než jít na černý trh, na němž se obchoduje až se šedesáti produkty základního spotřebního koše. 13.06.2007 – str. 12 TIP DNE Kokain George Jung byl jedním ze zakladatelů černého kokainového trhu v USA a v 70. letech patřil k největším zákazníkům kolumbijských drogových kartelů. Příklady jiného užití slovního spojení: 53

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 349.

29

– žádné užití ve sledovaném období

Černý humor Šibeniční/kriminální humor, kanadský žert/žertík. Veselost se smyslem pro humor drastického až cynického rázu (často se inspirující tragickými skutečnostmi).54 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců šestadvacetkrát, vždy jako frazém. Je šesté v pořadí nejfrekventovanějších. Setkáváme se stupňováním intenzifikace „černočerný“.

Frazém:

26

Dotaz:

čern* w/1 humor*

Celkem:

26

Příklady typického užití frazému: 16.06.2007 – str. 30 ZAOSTŘENO NA A tak si tu dala rande brutalita s černočerným humorem a Titus servírující v kuchařské čapce pokrm ze zavražděných se stává rodným bratrem Hannibala Lectera. 22.05.2007 – (ČTK, lib) – str. 02 Urban pokřtil novou knihu hokejových vtipů „Je to ale spíš černý humor. Je tam trochu víc krve, zatímco sexu se tam tentokrát moc nevešlo,“ řekl Urban. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Černá stavba Stavební práce podnikaná bez (zákonného) povolení, případně její výsledek.55 Devátý nejfrekventovanější frazém ze sledovaného vzorku. Slovní spojení se objevilo dvacetkrát během třech měsíců; v osmnácti případech jako frazém, třikrát v titulku.

Frazém:

18

Dotaz:

čern* w/1 stavb*

Celkem:

18

Příklady typického užití frazému: 54 55

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 108. Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 321.

30

22.06.2007 – PAVLA ONDRUŠKOVÁ – str. 02 Prodával černou stavbu Majitel rodinného domu v Tetčicích načerno postavil dům a chtěl na něj získat od stavebního úřadu povolení až zpětně. 23.05.2007 – (fil) – str. 01 Třebová: pokuta za černou stavbu „Je nepříjemné, že jsme museli porušit stavební zákon, ale vzhledem k tomu, aby lanové centrum mohlo sloužit během léta, to byl nezbytný krok,“ říká starosta České Třebové Jaroslav Zedník. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Černá listina Podle slovníku české frazeologie a idiomatiky seznam osob, institucí, proti nimž se z nějakých důvodů uplatňují určité sankce (např. seznam firem, s nimiž je zakázáno obchodovat).56 Desátý nejfrekventovanější frazém ze sledovaného vzorku. Slovní spojení se objevilo patnáctkrát během tří měsíců, pokaždé jako frazém. Jedenkrát v titulku.

Frazém:

15

Dotaz:

čern* w/1 listi*

Celkem:

15

Příklady typického užití frazému: 30.06.2007 – MNISLAV ZELENÝ–ATAPANA – str. 07 Já nejsem já, já jsem lid Venezuelané se mezi sebou začínají bát mluvit nahlas, neboť by se mohli ocitnout na černé listině; ostatně v „terénu“ působí řada provokatérůudavačů. 30.06.2007 – (iDNES) – str. 06 Putinovo letadlo se ocitlo na černé listině EU Brusel – Osobní letoun nejmocnějšího muže Ruska je na černé listině Evropské unie. Speciál Il–96–300 prezidenta Vladimira Putina totiž patří aeroliniím Rossija, jejichž stroje nesmí přistávat v zemích EU. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Černé na bílém

56

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 164.

31

Důkaz pravdy či hmatatelný důkaz, odvozuje se z Goethova Fausta. Dostat něco černé na bílém, něco překvapivého nebo vzbuzujícího pochybnosti, co je však zachyceno v písemné nebo tištěné podobě a proto potvrzené, zaručené, nepochybné nebo závazné.57 Poměrně často užívané slovní spojení, během třech měsíců se objevilo celkem jedenáctkrát, z toho devětkrát jako frazém.

Frazém:

9

Dotaz:

černé w/5 bílém

Celkem:

11

Příklady typického užití frazému: 28.06.2007 – (dp) – str. 01 Kdo otočil dálnici? My ne, tvrdí Mýto Kuloárově jsme vždycky říkali, že nám je v podstatě jedno, kudy silnice povede. Teď jsme jim to dali černé na bílém. Příklady jiného užití slovního spojení: 08.06.2007 – (tum) – str. 04 Výstava rodáka Kyncla končí Vydával časopis Schwarz auf Weis (Černé na Bílém), který reflektoval českou nezávislou a exilovou výtvarnou scénu a zařazoval ji do evropského kontextu.

Černý Petr Druh karetní hry a žaludské eso v této hře, které přináší prohru, zbude–li hráči jako poslední jediná karta; v obrazných kontextech symbol smůly, prohry, nezdary58 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců šestkrát; pokaždé jako frazém, třikrát v titulku.

Frazém:

6

Dotaz:

čern* w/1 Petr*

Celkem:

6

Příklady typického užití frazému: 29.06.2007 – str. 32 Mostecká nemocnice Černého Petra nedrží Takže Vám nyní Černého Petra vracím a jestli chcete, můžete opět rozdávat.

57 58

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 52–53. Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 237.

32

09.06.2007 – MARTIN MUTL – str. 08 Komu zůstane černý Petr? Hartvíkovicím nemusí k záchraně v divizi stačit ani plný bodový zisk ze dvou posledních zápasů Příklady jiného užití slovního spojení: 06.04.2007 – (zk) – str. 03 Klub představí Miloše Formana Začne tuto neděli v 18 hodin v městském muzeu filmem Černý Petr.

Černá skříňka Původně zařízení zaznamenávající informace o průběhu letu, dnes také bezpečnostní zařízení automobilů a dalších dopravních prostředků59 (například tramvají, viz níže). Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem šestkrát, z toho pětkrát jako frazém. Formulace „dispečeři stahují data z černých skříněk“ v ukázce svědčí nejspíše o vysoké míře důvěry autora v technickou erudovanost čtenářů.

Frazém:

5

Dotaz:

čern* w/1 skříň*

Celkem:

5

Příklady typického užití frazému: 29.06.2007 – PETR JEŽEK – str. 01 Tramvaje v Plzni zpomalily Dispečeři náhodně stahují data z černých skříněk 28.06.2007 – PAVLA ONDRUŠKOVÁ – str. 07 Kambodža: Tragédie české rodiny To je ale pouhá spekulace, černá skříňka letounu An–24 byla odeslána k prozkoumání do Ruska. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Trefa/trefit do černého Slovník české frazeologie a idiomatiky nabízí dvě interpretace: 1. přímý zásah do středu terče při střelbě 2. velký (zpravidla osobní) úspěch, zisk, štěstí.60 Též hlavní trefa.

59 60

Schmiedtová, Věra 2002b [online]. Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 348–349.

33

Slovní spojení se objevilo šestkrát během třech měsíců, z toho čtyřikrát jako frazém. V reportáži jako vystřižené z časů filmových týdeníků Jiří Paroubek uvádí trefovat do černého v původním nepřeneseném významu – zasáhnout střed terče. V poněkud odlišném kontextu do Černého trefil i útočník FC Blšany.

Frazém:

4

Dotaz:

čern* w/5 *tref*

Celkem:

6

Příklady typického užití frazému: 23.06.2007 – Jan Šebelka – str. 04 O křížovém výslechu i sinicích Vzal jsme si sebou svou propadlou občanku, neb jsem sdostatek podezíravý a čekal obstrukce. Trefa do černého! 13.06.2007 – (mm) – str. 05 Mistr mezi šipkaři hospodské sázky odmítá Navzdory tomu, že se šipky z hospodské kratochvíle stále víc mění v regulérní sport, vsadit v tuzemsku na profesionální kariéru není trefou do černého. Příklady jiného užití slovního spojení: 31.05.2007 – (ill) – str. 02 Paroubek ve Zlíně kritizoval vládu Kromě Zlína navštívil včera předseda ČSSD také Českou zbrojovku v Uherském Brodě. Kromě jednání s vedením firmy si vyzkoušel i tamní výrobky. A velmi si je pochvaloval. „Trefoval jsem se do černého, což je velmi dobrá vizitka zbrojovky,“ řekl Paroubek. 18.06.2007 – PETR BÍLEK – str. 06 Blšany po kanonádě předhonily Ústí Novák pálil doprostřed branky, ale trefil nohy gólmana Černého.

Černý kůň Patří mezi slovní spojení, která lze označit v současném jazyce za neologismy. Zajímavá je sémantika tohoto spojení, černý kůň (t.j. nadějný případ) v sobě obsahuje kladnou konotaci, na rozdíl od většinového významu slova černý. Naproti tomu bílý kůň (tj. při podvodu zneužitý člověk) obsahuje konotaci zápornou, na rozdíl od většinového významu slova bílý.61 Slovní spojení se objevilo devětkrát během třech měsíců; čtyřikrát jako frazém a jedenkrát také v titulku.

Frazém: 61

4

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 289.

34

Dotaz:

čern* w/1 kůň*, čern* w/2 koně*

Celkem:

9

Příklady typického užití frazému: 19.06.2007 – VLADIMÍRA ŠUMBEROVÁ – str. 07 Londýn draží za miliardy Mezi další černé koně Sotheby’s patří například autoportrét Francise Bacona z roku 1978, (…) 27.06.2007 – LUKÁŠ HRON – str. 02 Já a černý kůň? Jen řeči Že jsem podle někoho černý kůň Wimbledonu? To jsou jen řeči. Sice potěší, ale nic víc. Budu rád, pokud svých výhod letos využiju. Příklady jiného užití slovního spojení: 15.05.2007 – PAVLA ŠVÉDOVÁ – str. 01 Cena léků: rozdíl i 160 korun S tím souhlasí i magistra v soukromé lékárně U Černého koně v Berouně.

Černá čísla Zajímavá je sémantika tohoto spojení. Frazém černá čísla (hospodaření bez ztráty) v sobě obsahuje kladnou konotaci, na rozdíl od většinového významu slova černý.62 Pojí se nejčastěji se slovesy: dostat se do černých čísel, pohybovat se, vrátit se do černých čísel, vykázat černá čísla.63 Slovní spojení se objevilo třikrát během třech měsíců, pokaždé jako frazém.

Frazém:

3

Dotaz:

čern* w/1 čís*

Celkem:

3

Příklady typického užití frazému: 15.05.2007 – (čtk) – str. 04 Firma Petrof loni zvýšila zisk Petrof tak loni potvrdil návrat do černých čísel po ztrátách z let 2003 a 2004 v souhrnné výši 120 milionů korun 03.05.2007 – (jsm) – str. 02 Tatra je v zisku a představila nový model Brno – Kopřivnická Tatra je po několika letech opět v černých číslech. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

62 63

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 289. Schmiedtová, Věra 2006 [online].

35

Vidět černě/v černých barvách Frazém Vidět černě je příkladem jednoho z významů slova černý, a to „neoptimistický“. Antonymní barva v tomto případě není barva bílá, ale růžová (srov. vidět růžově, v růžových barvách).64 Slovní spojení se objevilo třikrát během tří měsíců, pokaždé jako frazém. Článek Krajská rada bojuje s nezdary (viz níže) je příkladem volné vazby mezi lexémy, tvořícími frazém. Narozdíl od frazémů lexikálních, u kterých nelze vložit další slova mezi lexémy, tento frazém je příkladem volné vazby, jehož možnosti zapojení do věty jsou poměrně široké.

Frazém:

3

Dotaz:

čern* w/1 vid*65

Celkem:

3

Příklady typického užití frazému: 20.06.2007 – (ver) – str. 03 Univerzita přijde o peníze, bude muset šetřit na vědě i studentech Tak černě vidí osud zlínské vysoké školy ministryně školství Dana Kuchtová. 28.04.2007 – MARKÉTA BUŠKOVÁ – str. 03 Vodácké centrum půjčuje i kola „Berounka je sjízdná celoročně, letos to ale vidíme černě.“ 10.04.2007 – DAVID PŮLPÁN – str. 03 Krajská vláda bojuje s nezdary Není fér ale vidět působení krajské vlády jen černě. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Černé zlato Slovník české frazeologie a idiomatiky nabízí jedinou interpretaci: uhlí, jako důležitý energetický zdroj i předmět obchodu.66 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců třikrát, vždy jako frazém. Jedenkrát se slovní spojení objevilo v titulku. Význam byl však – nejspíše – pokaždé jiný. Zatímco v prvním případě (viz ukázky níže) rozuměl autor černým zlatem ropu, ve druhém rašelinu a ve třetím 64

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 287–288. Pro formulaci v černých barvách, testovanou dotazem „čern* w/1 barv*“, nebyl nalezen žádný záznam. 66 Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 398. 65

36

to ze samotného textu nelze z určitostí říct67. S černým zlatem coby metaforou pro uhlí se vůbec nesetkáváme.

Frazém:

3

Dotaz:

čern* w/5 zlat*

Celkem:

3

Příklady typického užití frazému: 30.06.2007 – MNISLAV ZELENÝ–ATAPANA – str. 07 Já nejsem já, já jsem lid Politici Latinské Ameriky se k němu do Caracasu slétají jako včely na rozkvetlou louku, neboť cítí ropu a slevy. Černé zlato se v Chávezových rukách stalo bičem a cukrem (…) 26.05.2007 – ANTONÍN PELÍŠEK – str. 03 „Černé zlato“ léčí a vydělává Jihočeský kraj – Jihočeši chtějí zpeněžit své černé zlato. Mají obrovské zásoby rašeliny. 20.04.2007 – str. 06 Exotická Malajsie v centru města Národní parky mají také mnoho co nabídnout, seznámíte se i s čínskou pochoutkou – jedlá ptačí hnízda, vyprávět se bude i o bohatém království Brunej, kde se těží černé zlato, a o dalších místech. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Černá ovce Jedná se o nepříznivé až hanlivé označení, také prašivá ovce. Člověk, zpravidla člen rodiny, jiného kolektivu nebo společenství, který má (právem či neprávem) v rámci tohoto kolektivu či mimo něj pověst nezdárného, špatného člověka a kterým ostatní opovrhují, odsuzují ho, popřípadě ho i izolují a bojkotují. Slovní spojení se objevilo během třech měsíců dvakrát, v obou případech jako frazém.

Frazém:

2

Dotaz:

čern* w/1 ovc*

Celkem:

2

Příklady typického užití frazému: 07.05.2007 – LUDĚK NAVARA – str. 08 67

Autor měl na mysli nejspíše těžbu ropy. Společně s těžbou zemního plynu patří mezi klíčová odvětví Brunejské ekonomiky a tvoří významnou část HDP země. Srov. Encyclopædia Britannica, Inc. [online].

37

Dědeček kolaborant? * Věděla jste už jako dítě, že váš děd je v Československu považován za jakousi černou ovci? 16.04.2007 – MARTIN KOMÁREK – str. 11 Zlatý padák pro Jiřího Čunka Premiér však neví, jak černou ovci vystrnadit. Lidovci totiž až dosud na všech zasedáních svého předsedu podrželi. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Černé svědomí Znepokojující lidský pocit, vědomí viny, chyby (třeba i zjevně nebo veřejně neprokázané), pocit zanedbání odpovědnosti ap. (čímž došlo k něčemu nežádoucímu, k škodě ap.).68 Též špatné, zlé, nečisté svědomí. Slovní spojení se objevilo dvakrát během třech měsíců, v obou případech jako frazém.

Frazém:

2

Dotaz:

čern* w/5 svědom*

Celkem:

2

Příklady typického užití frazému: 0.05.2007 – MAGDALENA SODOMKOVÁ – str. 06 Klan Giertychů už děsí i konzervativní Poláky Otec a syn jsou totiž jejich černým svědomím. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Černá kniha Slovník české frazeologie a idiomatiky uvádí trojí možnou interpretaci: 1. ve středověku kniha se zápisy o výsleších na mučidlech 2. ve staré škole soupis záznamů o žákovských poklescích 3. sborník diplomatických dokumentů o určité otázce obviňující druhou stranu69 Slovní spojení bylo zaznamenáno během třech měsíců celkem dvanáctkrát, z toho pouze jedenkrát jako frazém. V deseti případech nalezený článek zmiňuje film holandského režiséra Paul Verhoevena Černá kniha. Z popisu děje filmu není možné jednoznačně usuzovat, zda se 68 69

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 329. Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 134.

38

jedná o frazematické užití či nikoliv. Thriller zasazený do let 1944–1945 vypráví příběh židovské dívky Rachel, jež se ukrývá v okupovaném Holandsku. Poté, co je svědkem masakru celé své rodiny, se připojí k domácímu hnutí odboje. Dostane za úkol napojit se na velitelství gestapa tím, že svede šarmantního německého kapitána.70

Frazém:

1

Dotaz:

čern* w/1 knih*

Celkem:

2

Příklady typického užití frazému: 13.06.2007 – (ČTK, zah) – str. 08 Rudý teror vzal životy milionům Podle odhadů Černé knihy komunismu zahubily komunistické režimy ve světě okolo sta milionů lidí. 19.04.2007 – LUKÁŠ MACEK – str. 09 Nové pověsti galské Černou knihu komunismu, nejucelenější práci o zločinech komunismu a světový bestseller, sepsali Francouzi. Příklady jiného užití slovního spojení: 11.06.2007 – (tum) – str. 05 Verhoevenův vysněný snímek Černá kniha je válečný thriller, který byl inspirován skutečnými událostmi.

Černý šerif Člen soukromé bezpečnostní agentury, služby (oblečený v černé uniformě). Používá se v běžném vyjadřování. Členové této ochranné služby nosí často jako odznak své příslušnosti různě tvarovanou šerifskou hvězdu nebo odznak jí připomínající (tyto agentury vznikly nápodobou služeb západních, zejména amerických).71 Slovní spojení se jako frazém objevilo během třech měsíců jedenkrát. Je patrné, že se jedná o velmi řídce užívané slovní spojení.

Frazém:

1

Dotaz:

čern* w/1 šerif*

Celkem:

1

Příklady typického užití frazému:

70 71

Oficiální text distributora. Česko–Slovenská filmová databáze [online]. Martincová, Olga a kol. 1998, s. 52.

39

17.04.2007 – LUCIE KOŘISTOVÁ, Robert Oppelt – str. 01 Lidé plní Svatého Víta. Zvládne to? Návštěvníky chrámu pohlídají černí šerifové Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Černá hodinka Výraz s expresivním příznakem neutrálním až příznivým. Večerní kolektivní (přátelská nebo rodinná) beseda potmě před rozsvícením s vyprávěním a přátelskou atmosférou (např. Rád vzpomínám na ty černé hodinky strávené s přáteli na chatě).72 Frazeologické slovní spojení se neobjevilo ani jednou během třech měsíců. Je tedy možné říci, že na stránkách MF DNES je velmi málo frekventované.

Frazém:

0

Dotaz:

čern* w/1 hodin*

Celkem:

0

Černý muž Slovní spojení černý muž, jako opis slova „černoch“, se neobjevilo ani jedenkrát ve sledovaném období.

Frazém:

0

Dotaz:

čern* w/5 muž*

Celkem:

0

72

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 98.

40

5.2 Bílá K bílé se mimo jiné váží významy: kladný, nevinný, čistý, dostatek světla, světlý odstín, legální. Ve většině případů působí jako opak barvy černé. Etymologie slova bílá je všeslovanská, jedná se tedy o pojmenování, které vzniklo v rámci daného jazykového systému, čímž je splněn jeden z požadavků pro zařazení mezi základní barvy.73

Frekvence užití přídavného jména bílý podle Frekvenčního slovníku češtiny (2004) je nejvyšší ze základních barev: 23 013. Počet nalezený frazeologických spojení v SYN2000 je 6: bílé zlato – „cukrová řepa“, bílá paní, bílé maso – „prostitutky“, bílá místa (historie), bílý muž – „běloch“ a bílý kůň.74

K bílé barvě se váže celkem šest frazémů, stejně jako například k červené nebo modré barvě. Slovní spojení bílé zlato a bílý muž75 se ve frazematickém užití neobjevily ani jedenkrát ve sledovaném období tří měsíců, což svědčí o minimálním užívání vůbec. Naopak nejčastěji užívaným frazémem byla bílá paní, ve stejném období zaznamenaná čtyřiadvacetkrát.

Bílá paní, bílá místa, bílé maso Podobně jako u černé barvy je také u bílé patrné, že autoři užívají nejčastěji bezpříznakové frazémy. Při podrobnějším pohledu na nejvíce užívané frazémy je možné konstatovat, že u prvních dvou se jedná o slovní spojení kolokviální a příznakově neutrální, to platí zejména u frazému Bílá paní. V pořadí třetí frazém bílé maso je ve své první významové rovině (svalovina mladých zvířat) rovněž možné považovat za bezpříznakové slovní spojení. Při alternativní interpretaci (nelegální obchod s děvčaty) se pak jedná o expresívní publicismus. Frazém bílá paní je užíván exkluzivně v pozvánkách na kulturní akce nebo zprávách o nich, zbylé nejsou jednoznačně tematicky vyhraněné. Vyhledaná slovní spojení byla v naprosté většině případů (33 z 34) užita v přeneseném významu, jako frazém. O relativně běžném užití svědčí také jedno zaznamenání spojení bílá paní v titulku článku. Za drobnou aktualizaci můžeme považovat spojení "bílá místa na mapě potencionálních firem" a "bílá místa na mapě povolání", kdy se jedná o užití slova mapa v neobvyklém kontextu.

73

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 288. Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 285. 75 Slovní spojení byla testována dotazem: bíl* w/2 zlat*, respektive bíl* w/2 muž. 74

41

Bílá Pořadí Frazém

Počet článků

1

bílá paní

24

2

bílá místa

6

3

bílé maso

4

4 5 6

bílý kůň bílé zlato bílý muž

2 0 0

Tabulka 2: Bílá - Přehled frazeologismů podle frekvence užití

Bílá paní Podle slovníku české frazeologie a idiomatiky (v pověstech) duch hradní, zámecké paní, považované za tradiční ochránkyni rodu, zjevující se v bílých šatech při různých příležitostech.76 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem čtyřiadvacetkrát, ve všech případech jako frazém. Tajemnou dámu máme překvapivě možnost spatřit bloudící po Rožmberku, Kolštejnu, Sovinci i Strakonickém hradě. Jedenkrát byl frazém v titulku (viz příklad). Ve většině případů se jednalo o pozvánky na kulturní akce nebo zprávy o nich. Jedinou výjimkou je informace uvedení filmu Bílá paní. Satirickou veselohru režiséra Zdeňka Podskalského natočenou v roce 1965 je však také možné považovat za frazém: Vesnicí Komonice s přilehlým hradem otřese neobvyklá událost. Perchta z Borštej na, paní tamního hradu, jinak také Bílá paní komonická, sestoupila z obrazu, aby na prosbu staré výminkářky udělala v jejich chaloupce vodovod. Film je svou satirou namířen proti těm nedostatkům v našem životě, které by měly být odstraňovány lidmi a ne "dobrými duchy".77

Frazém:

24

Dotaz:

bíl* w/2 pan*

Celkem:

24

Příklady typického užití frazému: 16.06.2007 – (vkc) – str. 05 Bílá paní se zjeví večer na cimbuří

76 77

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 229. Oficiální text distributora. Česko–Slovenská filmová databáze [online].

42

Tajemný příběh bílé paní ožije dnes večer na hradě Rožmberk. Při strašidelných nočních prohlídkách se tam i 531 let po své smrti stále zjevuje dobrý duch hradu, Perchta z Rožmberka. Příklady jiného užití slovního spojení: – nezanamenán

Bílá místa Bílé místo je něco, o čem nic nevíme, časté spojení je bílé místo historie.78 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem sedmkrát, z toho šestkrát jako frazém. V pěti případech šlo o místa na mapě (historiografické, cyklotras, potencionálních firem, povolání), která se nejčastěji pokrývala a zaplňovala. Za aktualizaci můžeme považovat spojení "bílá místa na mapě potencionálních firem" a "bílá místa na mapě povolání", kdy se jedná o užití v nezvyklém kontextu. Ostatní tvoří běžná nefrazematická užití typu „bílé místo na fotografii“.

Frazém:

6

Dotaz:

bíl* w/2 míst*

Celkem:

7

Příklady typického užití frazému: 23.06.2007 – JAROSLAV ŠEBEK – str. 31 Prominent zavalený kostlivci Na historiografické rakouské mapě však i přes zvýšený zájem o minulost zůstávala řada bílých míst. 11.04.2007 – LENKA PETRÁŠOVÁ – str. 01 30 korun za návštěvu lékaře Mají vzniknout i nová stanoviště záchranné služby tak, aby se pokryla všechna bílá místa v zemi, kam teď mají sanitky daleko. 10.04.2007 – (ČTK) – str. 04 Katedra dějin umění chystá bezplatné kurzy Hlavním cílem projektu je zaplnit bílá místa na mapě povolání, kdy na trhu práce sílí volání po podobně prakticky zaměřených studijních programech v jinak teoreticky zaměřených uměnovědných oborech,“ uvedl Daniel. Příklady jiného užití slovního spojení: 27.04.2007 – MIROSLAV DIRO – Střední Morava – str. 02 6000 hodin vleže u stropu a malba ze 17. století je jako nová Vyretušoval jsem celou fresku, ale zbylo mi prázdné bílé místo právě tam, kde je hlava jednoho z andělů.

78

Schmiedtová, Věra 2002a [online].

43

Bílé maso Slovník české frazeologie uvádí dvě možné interpretace: 1. svalovina některých mladých, nedospělých zvířat (telecí, kůzlečí) nebo drůbeže a ryb jako potrava 2. prodávání a kupování lidí (jako otroků aj.), mezinárodním právem zakázané. Ke druhé variantě uvádí následující příklad: V této části světa obchod s bílým masem, zvláště s děvčaty, kvetl dlouho.79 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem čtyřikrát, pokaždé jako frazém. Třikrát jako druh masa, jedenkrát pro prostituci. Překvapivě řídce užívaný frazém – pro srovnání ke klíčovému slovu „prostituce“ nalezl archiv Newton IT za stejné období 30 záznamů.

Frazém:

4

Dotaz:

bíl* w/2 mas*

Celkem:

4

Příklady typického užití frazému: 18.06.2007 – ROBERT OPPELT – str. 02 Je tu policie, tak pryč! Nejznámější problémy spojené s prostitucí – obchod s bílým masem nebo dětská prostituce – se v Praze podle strážníků nekonají. 02.06.2007 – MICHAEL HAVLEN – str. 03 Jsem zvyklý vyhrávat Nicolas jí hlavně bílé maso, nejlépe čerstvé ryby, o které u moře není nouze. Když však přijede na návštěvu k prarodičům do Česka, klidně si dá i svíčkovou nebo guláš. 20.04.2007 – (mau) – str. 03 Děti potřebují jiný jídelníček Trend jíst výlučně takzvané bílé maso, tedy drůbeží, králičí či ryby, je pro děti nevhodný. Červené maso, zejména hovězí, je důležitým zdrojem železa, vitaminu B i bílkovin. Příklady jiného užití slovního spojení: – nezanamenán

Bílý kůň Najatý (někdy také vydíraný) podnikatel, na jehož jméno a doklady provádí někdo jiný podvodné obchodní transakce.80 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem šestkrát, z toho dvakrát jako frazém. V ostatních případech se jednalo o název hotelu či pískovny.

79 80

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 168, 209. Srov. Martincová, Olga a kol. 1998, s. 43.

44

Frazém:

2

Dotaz:

bíl* w/2 kůň81

Celkem:

6

Příklady typického užití frazému: 26.05.2007 – TOMÁŠ KUČERA – str. 01 Podnikatel obral firmy o miliony Kuchválek v celé kauze sehrál pravděpodobně roli tzv. bílého koně. „Jsem nevinný, stal jsem se obětí. Neskončila u mě ani koruna,“ řekl soudu. Příklady jiného užití slovního spojení: 23.05.2007 – PETR ZELENÝ – str. 05 Volný vstup do podzemí Radnice chce získat peníze na zpřístupnění jeskyní také od Evropské unie – podobně jako se o to snaží Praha 14 při otevření bývalé pískovny Bílý Kůň.

81

Pro alternativní dotaz "bíl* w/2 ko*" (bílí koně, bílým koněm/ům apod.) nebyl nalezen žádný záznam.

45

5.3 Červená Červená se chápe jako barva par excellence. Je–li prototypem nebarevnosti a bezbarvosti šedá, stojí jako prototyp v centru barevnosti právě červená. Je zajímavé, že u Slovanů (i ve staré češtině) znamenal kořen kras– nejen krásu, ale i červeň (srov. dodnes v ruštině krasnyj – „červený“) a také barvu obecně. Červená konotuje a asociuje život, energii, teplo, tělo. Vnímáme ji prostřednictvím dvou prototypů, krve a ohně. Celá řada přirovnání, v nichž figuruje červená, vyjadřuje tělesné příznaky (vzplál hněvem, zahořela ruměncem, byl rudý až po uši).82

Frekvence užití přídavného jména červený podle Frekvenčního slovníku češtiny (2004) je třetí nejvyšší ze základních barev: 12 274, stejně jako počet 7 nalezených frazeologických spojení v SYN2000. Frazémy: červená čísla, červené srdce, červená lucerna – „nevěstinec“, červená niť, červená knihovna, červený koberec, červený kohout, rudý koberec.83

K červené barvě se váže šest84 frazémů, stejně jako například k bílé nebo modré barvě. V porovnání s ostatními patří mezi méně často užívané. Expresívní knižní výraz červený kohout, stejně jako neutrální až hanlivé označení červená knihovna byly užity jen jednou, respektive dvakrát ve sledovaném období tří měsíců, což svědčí o minimálním užívání vůbec. Naopak nejčastěji užíván byl významově bezpříznakový červený koberec, ve stejném období zaznamenaný čtrnáctkrát.

Červený koberec, červená čísla, červená nit Pouze u frazému červená čísla je využíván jeden z významových rysů červené - ohrožení, nebezpečí. Původ spojení červená nit nemá se sémantickým významem barvy jako takové příliš společného, podobně jako červený/rudý koberec. Při podrobnějším pohledu na tři nejčastěji užívané frazémy je možné konstatovat, že se jedná o slovní spojení knižní, příznakově neutrální až expresívní. Spojení červená čísla se v porovnání s opozitními černými čísly objevují dvakrát častěji. Za kontextovou aktualizaci je možné označit nezvyklé formulace „červená čísla zpoždění vlaků“ a „Vyjel si červené číslo lídra“. Autorka filmové 82

Vaňková, Irena – Nebeská, Iva – Saicová Římalová, Lucie – Šlédrová, Jasňa 2005, s. 201. Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 285. 84 Původ frazematičnosti slovního spojení červené srdce se autorovi práce nepodařilo dohledat. V archivu MF DNES se objevuje jedenkrát během tří měsíců v běžném kontextu (O rok později na Pražském hradě instaloval monumentální červené srdce). 83

46

recenze navléká pestrobarevné gagy jako korálky na červenou nit vinoucí se příběhem. Frazém červený koberec je užíván téměř exkluzivně (10 ze 12) ve zprávách z filmových festivalů, užití zbylých frazémů není jednoznačně tematicky vyhraněné.

Červená Pořadí Frazém

Počet článků

1

červený/rudý koberec

14

2

červená čísla

4

3

červená niť

3

4 5 6

červená knihovna červená lucerna červený kohout

2 2 1

Tabulka 3: Červená - Přehled frazeologismů podle frekvence užití

Červený koberec Také rudý koberec. Označení vzniklo začátkem minulého století podle speciálního vlaku v New Yorku. Provozovala ho společnost 20th Century Limited a byla to luxusní souprava, kterou cestovali vysoce postavení lidé. Purpurové koberce tehdy společnost používala pro lepší orientaci na nádraží, aby cestující věděli, kudy mají do vlaku nastupovat.85 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem čtyřiadvacetkrát, z toho sedmnáctkrát jako frazém. Červený koberec je možné v jednom ohledu označit za frazém par excellence: sám o sobě se stal námětem reportáže (Viz Chvíle slávy na červeném koberci). Mezi ostatními tématy dominují postřehy z filmových festivalů v Cannes a Karlových Varech. Ve výsledcích hledání se červený koberec se objevuje přibližně desetkrát častěji než rudý koberec.

Frazém:

12

Dotaz:

červen* w/1 kober*,

Celkem:

17

Frazém:

2

85

MF DNES. 31.05.2007 – Jan Šmíd, Český rozhlas (Cannes) – str. 24, Chvíle slávy na červeném koberci, Kde se vzala tradice červených koberců?

47

Dotaz:

rud* w/1 kober*

Celkem:

2

Příklady typického užití frazému: 30.06.2007 – MIRKA SPÁČILOVÁ – str. 04 Zellwegerové se líbí medvídci Na červený koberec a poté i na pódium vstoupila tak, jak přijela, v džínách a hnědém svetříku, křehká v krátkém plavém sestřihu a kupodivu v dobré náladě. 31.05.2007 – Jan Šmíd, Český rozhlas (Cannes) – str. 24 Chvíle slávy na červeném koberci Co se vám vybaví, když se řekne filmový festival v Cannes? Herecké hvězdy, lesklé večerní šaty, limuzíny, blesky fotoaparátů... A červený koberec. Pro filmové hvězdy patří procházka po červeném koberci k vrcholu jejich profesního života. 26.05.2007 – (duch) – str. 03 Jako na 1. máje: vlaječky, pod pódium a mávat! K rudému koberci nataženému mezi kostelem svatého Jakuba a pódiem na náměstí Svobody totiž přísně vyhlížející muži z ochranky pustili asi dvě stovky dětí z Kanic, Nemojan, Újezdu u Brna i dalších škol kraje. Školáci vybavení papírovými vlaječkami měli jasný úkol – namísto vyučování mávat. 2 Příklady jiného užití slovního spojení: 29.06.2007 – MARKÉTA BUŠKOVÁ – str. 05 Svatby jako na zámku Nyní sháníme červený koberec široký jeden a půl metru, po kterém chodí svatebčané. V Česku se ale koberec širší než jeden metr nesežene, a tak bude z Itálie

Červená čísla Červená čísla – podniky, které jsou ztrátové, vykazují své výsledky v červených číslech. Je využívána sémantika červené barvy, která v sobě obsahuje významový rys ohrožení, nebezpečí.86 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců pětkrát, z toho čtyřikrát jako frazém. Zajímavé je slovní spojení „červená čísla zpoždění vlaků“, které užitím v nezvyklém kontextu můžeme považovat za aktualizaci. Překvapivé bylo užití ve sportovní terminologii – červené startovní číslo.

Frazém:

4

Dotaz:

červen* w/1 čís*

Celkem:

5

Příklady typického užití frazému: 86

Schmiedtová, Věra 2006 [online].

48

30.05.2007 – (ČTK) – str. 04 Sklárny měly loni ztrátu Firmu Sklo Bohemia ve Světlé dostala do „červených čísel“ odstávka linky 12.05.2007 – TIMOTHY GARTON ASH – str. 11 Poučení ze tří velkých Blairových chyb Na straně „má dáti“ se však tyčí jedno ohromné červené číslo: Irák. Blair stále trvá na tom, že verdikt nad Irákem vynese až historie, ale již dnes můžeme směle prohlásit: Irák je katastrofa. 20.01.2007 – MARTIN BIBEN – str. 01, Vlaky: až 750 minut zpoždění Muži s vysílačkami v oranžových kombinézách připojují a odpojují vagóny, šibují s lokomotivami, výhybky přeskakují ze strany na stranu, ale vlaky nikde. Červená čísla zpoždění stále narůstají a lidé bezradně bloudí po nástupištích. Příklady jiného užití slovního spojení: 11.04.2007 – (dk) – str. 06 Motokrosař jásá. Vyjel si červené číslo lídra Litomyšl – Než příště vyrazí na trať, připevní si na svůj motocykl startovní číslo s červeným podkladem. Bude ho mít jen on. Je výsadou lídra motokrosového šampionátu.

Červená nit Červená nit – užíváno ve smyslu spojujícího prvku. Lana anglických lodí byla spletena tak, že po celé jejich délce vedla barevná nit, kterou nelze vyvléci, aniž se rozplete celé lano. Toto opatření Královského námořnictva se tak zalíbilo J. W. Goethovi, že ho jako první použil coby metaforu.87 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem třikrát, pokaždé jako frazém. Používá se obecně v jakémkoliv kontextu. Červaná nit se vine, táhne, protíná to či ono. Mírné aktualizace se dopustila Mirka Spáčilová, která na červenou nit obrazně navléká korálky.

Frazém:

3

Dotaz:

červen* w/1 ni*

Celkem:

3

Příklady typického užití frazému: 27.03.2007 – MIRKA SPÁČILOVÁ – str. 05, Polidštěný Bean ctí grotesku Při vesnické honbě za slepicí se na červenou nit Atkinsonovy komiky navlékají jako korálky pestrobarevné gagy, Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

87

Chytíte příležitost za pačesy? Reflex.cz [online].

49

Červená knihovna Červená knihovna – název je odvozen od barvy knih z prvorepublikové ediční řady knih čtiva pro ženy a dívky. Jejich barva jistě symbolizuje červenou, barvu lásky. Je–li něco jako z červené knihovny, znamená to, že to probíhá ve stejném duchu, v jakém jsou napsány tyto knihy88. Slovník české frazeologie a idiomatiky uvádí heslo s příznakem neutrální až hanlivý: podřadná, neumělecká četba, povrchně líbivá, často sentimentální, patřící k literárnímu braku.89 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců dvakrát, pokaždé jako frazém. V jednom z případů ovšem bylo užito hned třikrát, ve druhém zase společně s frazémem červený koberec (viz příklady níže).

Frazém:

2

Dotaz:

červen* w/1 knihovn*

Celkem:

2

Příklady typického užití frazému: 22.06.2007 – ELIŠKA F. JUŘÍKOVÁ – str. 04 I špatnej chlap je lepší než žádnej V obecném povědomí je představa ženské literatury spjata především s červenou knihovnou a naivními příběhy o milých pracovitých dívkách, které svou krásou a pílí ke štěstí přišly a provdaly se za švarného a bohatého pana doktora či továrníka. 26.05.2007 – TOMÁŠ NÍDR – str. 07 Sarkozy Taková normální rodinka Když ve středu 16. května dvaapadesátiletý Nicolas Sarkozy přebíral od končící hlavy státu Jacquesa Chiraka prezidentské pravomoci (...) po červeném koberci za ním kráčelo všech šest jeho nejbližších. (...) Dobrovolně ze svého života odstranili hranici mezi tím, co je veřejné a co soukromé. Jejich příběh, který místy připomíná červenou knihovnu, je proto médii detailně zmapován. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Červená lucerna Slovní spojení je užíváno ve smyslu „nevěstinec“. Červená barva v tomto případě symbolizuje lásku či erotiku.

88 89

Schmiedtová, Věra 2002c [online]. Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 134.

50

Dvě užití během třech měsíců, v obou případech jako frazém. Pro srovnání, v delším období by bylo možné nalézt především články pojednávající o filmu čínského režiséra Zhang Yimou – Zavěste červené lucerny. Samotný název filmu je ovšem možné také za frazém považovat. Devatenáctiletá dívka Sung–Lien musí opustit životní perspektivu spojenou se vzděláním a stane se čtvrtou konkubínou staršího bohatého muže. Manželky obývají různé části domu. Když se muž rozhodne poctít v noci některou z žen svou přítomností, jsou v podvečer v její části domu rituálně vyvěšeny červené lampióny signalizující dopředu manželův příchod.

Frazém:

2

Dotaz:

červen* w/1 lucer*

Celkem:

2

Příklady typického užití frazému: 09.06.2007 – MIRKA SPÁČILOVÁ – str. 34 Novinka Edith Piaf triumfuje. I nad filmem Cotillardová je na plátně co chvíli. Z drogových vizí se přenese ještě jednou do dob, kdy ji otec vytrhne z útočiště červených luceren a spolu putují s cirkusem a poté sami dva, až se první náhodný divák – mimochodem Vladimír Javorský – zeptá, co umí „ta malá“. 16.05.2007 – JAROSLAV MĚŠŤÁNEK – str. 04 Zakazují vstup, aby turista neviděl dílo zkázy Částečně to musím potvrdit: nenavštěvujeme ani stánky a tržnice a ani domy s červenými lucernami. Jejich množství svědčí o tom, jaké podnikatelské aktivity se zde preferují. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Červený kohout Zhoubný oheň, zlv. zachvacující dům, domy, požár; jeho vypuknutí (často v obraz kontextech).90 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců pětkrát. V jednom případě jako frazém, v ostatních byl zmíněn divadelní spolek toho jména.

Frazém:

1

Dotaz:

červen* w/1 kohou*

Celkem:

5

90

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s.135.

51

Příklady typického užití frazému: 20.04.2007 – (tum) – str. 04 Svojanov láká na historii, šerm i hudební festivaly Na konec května je pak připravena akce s názvem Červený kohout nezvítězí. Víkend na hradě bude totiž věnovaný historické hasičské technice. Příklady jiného užití slovního spojení: 12.05.2007 – str. 06 Ochotníci zahrají kocouří pohádku Zítra bude jeviště od 16 hodin patřit Kocourovi Modroočkovi v podání divadelního souboru Červený kohout.

52

5.4 Zelená Zelená je – oproti „živočišné“ červené – primárně barvou rostlinou. Konotuje svěžest a radost, ale právě jen v souvislosti s rostlinnou říší. Pokud se používá ve spojitosti s člověkem, má naopak zápornou konotaci. Jde o vyšší stupeň bledosti v protikladu ke zdravé červené, „být zelený“ znamená vypadat špatně, nezdravě a často vyjadřuje stav okamžité nevolnosti.91

Frekvence užití přídavného jména zelený podle Frekvenčního slovníku češtiny (2004) je čtvrtá nejvyšší ze základních barev: 11 458. Schmiedtovy uvádí celkem 9 frazeologických slovních spojení v SYN2000: zelená hranice, zelená louka, zelená nafta, zelenáč, zelené mozky, zelenou (mít/dát), zelený čtvrtek, zelený je strom života, zelený stůl.92

V celkovém srovnání třetí nejfrekventovanější skupina frazémů za černou a žlutou. Slovní spojení zelená nafta a zelený strom života se ve sledovaném období tří měsíců neobjevily ani jedenkrát. Naopak frazémy na zelené louce a mít/dát zelenou obsadily pomyslné druhé a třetí místo mezi nejčastěji užívanými.

Na zelené louce, mít/dát zelenou, Zelený čtvrtek Při podrobnějším pohledu na tři nejčastěji užívané frazémy je možné konstatovat, že se jedná o slovní spojení kolokviální a příznakově neutrální. Frazém na zelené louce byl zaznamenán v padesáti dvou případech. Většinou se na zelené louce buď staví anebo něco vzniká, setkáváme se také s aktualizací v souvislosti s organizací prvního ročníku sportovní soutěže. Druhé nejčastější spojení mít zelenou se objevuje i v titulku článku – celkem dvakrát. Oba jmenované frazémy jsou slabě idiomatické a vzhledem k vysoké frekvenci užívání se jeví spíše jako klišé, než expresívní výrazový prostředek užitý s cílem zaujmout. Toto pak bezvýhradně platí u frazému Zelený čtvrtek. Užívání jednotlivých frazémů není jednoznačně tematicky vyhraněné.

Zelená Pořadí 1

91 92

Frazém na zelené louce

Počet článků 52

Vaňková, Irena – Nebeská, Iva – Saicová Římalová, Lucie – Šlédrová, Jasňa 2005, s. 206. Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 285.

53

2

mít/dát zelenou

33

3

Zelený čtvrtek

26

4 5 6 7 8 9

zelenáč zelená hranice zelené mozky zelený stůl zelená nafta zelený je strom života

10 5 2 2 0 0

Tabulka 4: Zelená - Přehled frazeologismů podle frekvence užití

Na zelené louce Slovník neologismů nabízí dvojí vysvětlení: 1) na dosud nezastavěném místě 2) bez návaznosti na předchozí vývoj, na minulost, na tradice; od samého počátku: Nejvyšší soud začíná v Brně na zelené louce. 93 Druhý nejčastěji užívaný frazém ve sledovaném období. Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem devětapadesátkrát, z toho v padesáti dvou případech jako frazém. S výjimkou dvou případů se na zelené louce buď staví anebo něco vzniká. Náznak aktualizace či alespoň užití v nezvyklém kontextu je možné spatřit ve formulaci „(mítink) se zjevil takříkajíc na zelené louce“ (viz níže). Sporné se mohou jevit dva příklady uvedené níže. Ve větě „...rozhodl, že se na zelené louce v Bohnicích postaví ústav“ není úplně jisté, zda se jedná o frazém či pouhý popis místa. Obdobně ve druhém případě – na místě koksovny v centru Ostravy skutečně vzniklo zatravněné prostranství (zelená louka), ovšem opět vzhledem ke kontextu (brzy se začne stavět) je možné přiklonit se k frazematickému užití.

Frazém:

52

Dotaz:

bíl* w/2 míst*

Celkem:

59

Příklady typického užití frazému: 20.06.2007 – (tm) – str. 02 Götzis má konkurenci Dětské nemoci doprovázejí zrod každého mítinku. Ten v Götzisu se v roce 1975 zjevil takříkajíc na zelené louce, při svém debutu přilákal spíš jen průměrné desetibojaře. Vítězem se tehdy stal Čech Krátký. 93

Srov. Martincová, Olga a kol. 1998, s. 345.

54

20.06.2007 – (such) – str. 10 Rozhovor Soukromé vysoké školy začaly vznikat až po roce 1998 „na zelené louce“ a bez státních dotací. 15.06.2007 – martina malá – str. 05 Frenštát pod Radhoštěm slaví Vyrostla Školská čtvrť a Beskydské sídliště (dříve sídliště Klementa Gottwalda) a počet obyvatel města rostl. Ani tato sídliště postavená na zelené louce nestačila a městem se v 70. letech prohnaly buldozery. Sporné příklady: 13.06.2007 – ALICE KOTTOVÁ – str. 03 Jak se velkostatek měnil v léčebnu Historie bohnické léčebny se píše od roku 1903 – tehdy zemský výbor rozhodl, že na zelené louce v Bohnicích u Prahy postaví ústav pro choromyslné. 03.05.2007 – (les) – str. 01 Na Karolině se brzy začne stavět Zelená louka, která vznikla vyčištěním bývalého průmyslového území, je sedmkrát větší než Václavské náměstí v Praze. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Mít/dát zelenou Slovní spojení je odvozeno od významu zelené, jako barvy volnosti. Rozšíření souvisí pravděpodobně s vnímáním městského člověka, který na zelenou na semaforu může přecházet ulici nebo volně jet autem.94 Třetí nejfrekventovanější slovní spojení. Během tří měsíců celkem 169krát, z toho 33krát jako frazém. Dvakrát se objevuje v nadpisu článku. Nejčastější nefrazematické spojení v kontextu zelená plocha (městská zeleň, parky) a zelená karta (povolení k pobytu pro cizince).

Frazém:

33

Dotaz:

zelenou* w/5 *ali*, zelenou* w/5 mají 95

Dotřídění:

169

Příklady typického užití frazému: 30.06.2007 – KAREL TOMAN, ml. – str. 02 Fatra plánuje novou továrnu Chropyňské zastupitelstvo dalo 20. června žádosti Fatry o změnu územního plánu zelenou. 25.06.2007 – ROBIN KRUTIL – str. 06 94

Schmiedtová, Věra 2002e [online]. Kombinace dotazů pro dali/dostalia mají. Lexémy mít/dát a zelenou, tvořící frazém, jsou v tomto případě ve větě vzdáleny.

95

55

Poslední rok si chci užít ...Ale pak do útoku začali cpát hlavně mladého Střeštíka a mládí v tu chvíli asi mělo zelenou. Asi tak to bylo, protože si nemyslím, že bych na tom byl herně nebo výkonnostně nějak špatně. 16.06.2007 – pavla Foglová – str. 48 Barevné ladění se mění Bílá už nemá zelenou Budete–li trvat na klasické malbě, budete si moci vybírat z velmi pestré nabídky barev. Mít bílé zdi už totiž není moderní. 16.05.2007 – Petra Horáková, Karolina Konečná – str. 31 Zelenou dostala zahradní města Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Zelený čtvrtek Čtvrtek ve velikonočním týdnu, nazván podle biblické tradice na připomínku Kristova vjezdu Jeruzaléma, při němž byl obyvateli vítán zelenými olivovými ratolestmi.96 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců šestadvacetkrát, ve všech případech jako frazém.

Frazém:

26

Dotaz:

zelen* w/1 čtvrt*

Celkem:

26

Příklady typického užití frazému: 28.04.2007 – JANA ČERNOCHOVÁ – str. 04 K mrtvému Benešovi mě přivedli četníci * Jak jste svou budoucí ženu poznal? Bylo to v roce 1944 na Zelený čtvrtek. 10.04.2007 – Jiří Prášek – str. 03 Na Strakonicku honí Jidáše Na Zelený čtvrtek by měla hospodyně vymést celý dům, před východem slunce se má sníst pečivo namazané medem, aby vás celý rok nepoštípaly včely, vosy a neuštknul had. 17.04.2007 – PETR MAREČEK – str. 05 Boni pueri zpívají v seriálu Už jsme dělali Velkopáteční, teď se chystáme na 'Zelený čtvrtek', což je také dílo, které u nás dosud nebylo provedeno. 05.04.2007 – (ska) – str. 01 Zeleného piva na Zelený čtvrtek bude víc než loni Příklady jiného užití slovního spojení: 96

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 57.

56

– žádné užití ve sledovaném období

Zelenáč Zelenáč je člověk, který je nezralý a tedy nezkušený.97 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem šestadvacetkrát, z toho desetkrát jako frazém. Výrazné je užití ve sportovních zprávách – v sedmi z deseti případů. Zelenáč nacházíme i v titulku článku. Nefrazematickému užití dominují překvapivě zprávy o kulturním dění, zmiňující vystoupení hudební skupiny Zelenáči či akce odbývající se v kulturním zařízení Zelenáčova šopa ve Zlíně.

Frazém:

10

Dotaz:

zelenáč*

Celkem:

26

Příklady typického užití frazému: 31.05.2007 – (fis) – str. 02 Zelenáč Pecka: Nechci drama Na prvním tréninku běhal Pecka po boku nového vedoucího týmu Karla Poborského. Rekordman v počtu reprezentačních startů a vedle něj úplný zelenáč. 30.04.2007 – LUKÁŠ HRON – str. 03 Olesz, to je hokejový kamikaze i dětská chůva Možná si z něj kvůli tomu sem tam někdo udělá v Americe legraci, ale respekt tím neztratí. V NHL už není za vykuleného zelenáče. Příklady jiného užití slovního spojení: Poznámka 23.06.2007 – (hr) – str. 05 Setkání v trávě navštíví Zelenáči Tradiční městská slavnost Setkání v trávě v Jaroměři hostí zpěváka Boba Frídla i populární country skupinu Zelenáči Mirka Hoffmanna. 28.05.2007 – (alá) – str. 05 Robert Křesťan přiveze do Šopy bluegrass Zlín – Bluegrassová formace Druhá tráva vedená Robertem Křesťanem zahraje dnes v Zelenáčově šopě ve Zlíně. Koncert začíná ve 20 hodin.

Zelená hranice

97

Schmiedtová, Věra 2002e [online].

57

Státní hranice, která vede neobydleným územím, lesními porosty a podobně.98 Je to hranice mezi státy, kde není oficiální přechod. Lidé přes ní přecházejí ilegálně.99 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem pětkrát, pokaždé jako frazém.

Frazém:

5

Dotaz:

zelen* w/1 hranic*

Celkem:

5

Příklady typického užití frazému: 30.06.2007 – VOJTĚCH SMOLA – str. 06 Ze Šatova vyráží cyklisté na Vinařskou padesátku „Přes zelenou hranici pojedeme letos už bez pasu, jen s občanským průkazem a v blízké budoucnosti to bude ještě snazší,“ uvedl předseda organizačního výboru Jan Vala. 23.05.2007 – (ČTK) – str. 01 Policisté zadrželi 21 běženců „Česko–slovenskou státní hranici převaděč přejel mimo hraniční přechod, po takzvané zelené hranici,“ uvedl mluvčí jihomoravské cizinecké a pohraniční policie. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Zelené mozky Zelená v češtině symbolizuje také vojáky – např. zelená vojenská blůza. Slovní spojení zelené mozky konotuje záporné hodnocení vojenského myšlení. Projevuje se v něm český negativní postoj k vojákům.100 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců dvakrát. Oba případy dokazují negativní konotaci frazému. Aktualizaci naznačuje druhý příklad (viz níže), kde autor původní význam (záporné hodnocení vojenského myšlení) posunuje směrem k „myslet zeleně – myslet ekologicky“. Autor tímto apeluje na český negativní postoj k vojákům a snaží se jej otočit proti ekologickým aktivistům. Z článku je zřejmé, že ekologičtí aktivisté se vůbec nechovali jako vojáci, pouze chránili životní prostředí. V aktualizovaném spojení je tak přítomné silné napětí.

Frazém:

2

98

Srov. Martincová, Olga a kol. 1998, s. 344. Schmiedtová, Věra 2002e [online]. 100 Schmiedtová, Věra 2002e [online]. 99

58

Dotaz:

zelen* w/1 moz*

Celkem:

2

Příklady typického užití frazému: 28.11.2006 – MIROSLAV NĚMÝ – str. 07 Šéf Dukly: Bude stačit 10 milionů Třeba už se tak často nesetkávám s tím, že by nám někdo nadával do zelených mozků nebo do lampasáků. 18.07.2006 – MARTIN KOMÁREK – str. 06 Když zeleně nemyslí armáda, ale ekologisté Tentokrát nemají zelené mozky vojáci, ale zelení aktivisté. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Zelený stůl Rozhodovat něco od zeleného stolu znamená, že ten, kdo rozhoduje, nezná konkrétní situaci. Dnes už úřednické stoly nejsou zelené, ale kdysi byly pokryté zeleným filcem.101 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem třikrát, ve dvou případech jako frazém, jedenkrát pak ve sportovní terminologii – zelený tenisový stůl.

Frazém:

2

Dotaz:

zelen* w/1 stol* a zelen* w/1 stůl*

Celkem:

3

Příklady typického užití frazému: 08.06.2007 – (žet) – str. 02 Manažer: Vsetín chtěli dostat ven Je to obrovská fraška. Hrubě mi to připomíná rok 1995, kdy byly Sparta a Pardubice na chvostu, a extraliga se proto rozšířila. Proč bychom hráli na ledě, když to můžeme vyřešit u zeleného stolu. 07.06.2007 – VLADIMÍR PETRUŠ – str. 08 Rokycany získaly druhou ligu Rokycany – Co se nepodařilo na ledě, vyšlo u zeleného stolu. Plzeňský kraj bude přece jen mít dva zástupce ve druhé hokejové lize. Příklady jiného užití slovního spojení: 06.04.2007 – (erb) – str. 04 ZÁBAVA Pokud jste fanoušky hry s malým bílým plastovým míčkem za zeleným stolem a máte chuť poměřit své síly s protihráči, máte příležitost na turnaji ve stolním tenisu, který se v sobotu koná v Děčíně.

101

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 294.

59

Zelená nafta Slovník neologismů u tohoto hesla nabízí dvě vysvětlení. 1) Pohonná hmota vyráběná z rostlinných produktů; ekonafta; bionafta. 2) Levnější nafta pro zemědělce (dotovaná státem). 102 Ve sledovaném období tří měsíců nebyl nalezen jediný záznam užití slovního spojení.

Frazém:

0

Dotaz:

zelen* w/1 naft*

Celkem:

0

Zelený je strom života Existuje také jako samotný frazém šedá/šedivá teorie.103 Jedná se o znevažující označení. Praxí neověřený, jen teoretický předpoklad, vysvětlení, návod (v protikladu k životní praxi, obvykle jiné). Podle citátu z Goethova Fausta Šedivá je všechna teorie, a zelený je strom života.104 Slovní spojení se neobjevilo ani jedenkrát během třech měsíců.

Frazém:

0

Dotaz:

zelen* w/4 strom* w/4 život*

Celkem:

0

102

Srov. Martincová, Olga a kol. 1998, s. 344. Ve sledovaném období tří měsíců se slovní spojení šedá/šedivá teorie neobjevilo ani jedenkrát. Výsledek pro dotaz: šed* w/1 teor*. 104 Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 345. 103

60

5.5 Modrá Modrá je nejtypičtější studenou barvou, v opozici k nejtypičtější teplé barvě – červené. V souvislosti s lidským tělem konotuje ještě silnější fyzické nepříjemnosti než barva zelená. Modrý bývá člověk při nedostatku kyslíku (dusil se, až celý zmodral), zbitý či silně pohmožděný (byl celý modrý), nebo při silném podchlazení (srov. frazém tuhla mu krev žilách).105

Frekvence užití přídavného jména modrý podle Frekvenčního slovníku češtiny (2004) je pátá nejvyšší ze základních barev: 8 585. Schmiedtovy uvádí celkem 8 frazeologických slovních spojení nalezených v SYN2000: modrá knížka, modrá krev, modré barety, modré pondělí, modré přilby, modré z nebe, modrá punčocha – označuje sufražetku, modré džínsy (původně anglicky blue jeans).106

Frazémy spojené s modrou barvou jsou obecně málo užívané, nejfrekventovanější bylo spojení modrá krev, během tří měsíců užité sedmkrát. Slovní spojení modrá punčocha a modré džínsy107 se ve frazeologickém užití neobjevily ani jedenkrát ve sledovaném období tří měsíců, což svědčí o minimálním užívání vůbec.

Modrá krev, modré z nebe, modrá knížka Při podrobnějším pohledu na první tři frazémy je možné konstatovat, že jsou užívány zřídka, spíše tedy k oživení komunikátu a upoutání pozornosti čtenáře. U žádného ze spojení nenese modrá dodatečný přenesený význam. U frazému modrá krev se setkáváme s výraznými kontextovými aktualizacemi. Příkladem aktualizace užité v reklamním stylu za účelem získání klientů je agentura pořádající kulturní akce nazvaná Modrý z nebe. Užití frazémů není jednoznačně tematicky vyhraněné.

Modrá Pořadí 1

Frazém modrá krev

Počet článků 7

105

Vaňková, Irena – Nebeská, Iva – Saicová Římalová, Lucie – Šlédrová, Jasňa 2005, s. 207. Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 285. 107 Pro spojení modrá punčocha testované dotazem „modr* w/2 punčoch*“ a spojení modré džínsy testované dotazem „modr* w/2 džíns*“ nebyl nalezen žádný záznam.

106

61

2

modré z nebe

3

3

modrá knížka

2

4 5 6

modré barety modré pondělí modré přilby

2 1 1

Tabulka 5: Modrá - Přehled frazeologismů podle frekvence užití

Modrá krev Spojení vzniklo patrně ve Španělsku. Slovník české frazeologie definuje mít modrou krev jako příslušnost k šlechtickému rodu, šlechtický původ; popřípadě též lidé šlechtického původu, šlechta.108 Sedm výskytů během třech měsíců celkem, pokaždé jako frazém. Aktualizaci k zamyšlení nabízí občan citovaný ve zprávě ČTK z 18. května 2007 (viz níže). Jak je možné usuzovat z kontextu jeho prohlášení, „rozléváním modré krve“ rozumí posilování vlivu členů Občanské demokratické strany. Robert Rohál v článku z 12. dubna 2007 (viz níže) užil frazém v nezvyklém kontextu, když neurozenou ženu z prostých poměrů, která se provdala za místního šlechtice označil jako „hraběnku bez modré krve“.

Frazém:

7

Dotaz:

modr* w/1 kre*, modr* w/1 krv*109

Celkem:

7

Příklady typického užití frazému: 12.06.2007 – ZUZANA JANEČKOVÁ, LADISLAV VERECKÝ – str. 04 Rod Kolowratů válčí o majetek Ředit modrou krev se občas nevyplácí. I tak by se dal vyložit příběh starodávného rodu Kolowratů. 03.05.2007 – JAN JANDOUREK – str. 08 Kdopak dá asi Harrymu koně, až bude zle... Dříve bývalo běžné, že na bojištích tekla i modrá krev. Jen namátkou, náš Jan Lucemburský padl také v boji. Příklady jiného užití slovního spojení: 18.05.2007 – (ČTK) – str. 02 Zastupitelé chtějí stíhat kolegu z KSČM „Paní primátorko, vůbec jste mě nepřesvědčila o věrohodnosti těchto orgánů, ba naopak jste mi potvrdila to, jak pokračujete po vzoru největšího podvodu minulého století privatizace privatizátorem a podvodníkem občanem Klausem a nastolení mafiánsko–zlodějského systému, který v této republice stále více prosazujete. Dneska nám 108 109

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 149. Dotaz pro tvary modrá krev i modrou krví.

62

obyčejným lidem nezbývá nic jiného, než začít tady budovat rudé gardy a dávat dohromady rudé odbory, aby se zabránilo rozpínavosti tohoto Vašeho mafiánskozlodějského systému a rozlévání modré krve,“ uvedl na zasedání zastupitelstva Šlahař. 12.04.2007 – ROBERT ROHÁL – str. 04 Hraběnka, která nespala na růžích Hraběnka bez modré krve

Modré z nebe Modré z nebe je něco tak výjimečného, že je to takřka nedosažitelné, stejně jako nebe.110 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem devětkrát, z toho třikrát v textu jako frazém. Ve zbylých šesti případech byla zmíněn agentura Modrý z nebe pořádající kulturní akce. Vzhledem ke kontextu je možné považovat i název agentury za frazém.

Frazém:

3

Dotaz:

modré z nebe

Celkem:

9

Příklady typického užití frazému: 28.06.2007 – Objev – str. 06 7 smrtelných hříchů To mu řekne ona? Žena, které snášel modré z nebe! 31.05.2007 – KAREL PACNER – Názory – str. 08 Přepyšný Vacek mlží Estébáci, kteří tam pracovali, se mohli přetrhnout, aby pánovi, kterého jim tam poslal pan ministr, snesli modré z nebe. Příklady jiného užití slovního spojení: 20.06.2007 – (tit) – Kultura – Severní Čechy – str. 06 Soutěž o lístky na hudební festival Litoměřický kořen MF DNES připravila s pořádající agenturou Modrý z nebe pro čtenáře soutěž o lístky.

Modrá knížka Průkazka nevojáka (mívající namodralou barvu) potvrzující, ze byl zbaven vojenské povinnosti (ze zdravotních důvodů aj.)111

110 111

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 294. Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 134.

63

Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem čtyřikrát, z toho dvakrát jako frazém. Rozdíl mezi počtem nalezeným vyhledávačem (8) a ručně dotříděným (4) odpovídá počtu zmínek o literárním počinu prezidenta Václava Klause, knize Modrá, nikoliv zelená planeta.

Frazém:

2

Dotaz:

modr* w/1 kníž*

Celkem:

4

Příklady typického užití frazému: 21.06.2007 – Ladislav Verecký – str. 06 Místo radaru druhou chobotnici? „Tak tys to taky nepochopil?“ zavrtěl hlavou Saša Vondra, „vždyť přece modrou knížku má každý člen naší strany.“ „To je pravda, ty lemro. Jenomže to je jen taková bezcenná legitimace od Klause. Já potřebuju modrou od vojenské obvodní správy. 05.05.2007 – KAREL KNAP – str. 05 Pollert: Nevozte mi sem zdravé lidi! Rebel, který má modrou knížku a který nesnášel uniformy. Při sportovních akcích odmítal nosit jednotné oblečení a pobuřoval rozevlátým účesem. Příklady jiného užití slovního spojení: 25.04.2007 – FILIP GRYGERA – str. 01 Vodoprávní úřad Kam jít pro povolení ke studni, septiku nebo čističce Pokud chcete zobrazit celou vyhlášku najednou, klikněte na ikonu modré knížky vpravo a soubor si uložte do svého počítače. 22.06.2007 – (pog) – str. 06 Motokrosaři se vydají na Rapotínskou stráň „Při loučení mi pan prezident popřál, ať mi to jezdí, a podepsal mi svoji knížku Modrá, nikoliv zelená planeta,“ řekl Žerava.

Modré barety Též v podobě modré přilby (viz dále). Příslušníci mnohonárodnostních vojenských sil vysílaných na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti na určité cizí území Organizací spojených národů (popřípadě z jejího pověření i jinými institucemi) k zajištění, ochraně mírového stavu na tomto území. Nazváno podle součásti výstroje těchto příslušníků, vojenských přileb zabarvených namodro.112 Zřídka užívaný frazém – dvakrát za období tří měsíců, z toho jedenkrát se objevuje přímo v titulku story.

112

Srov. Martincová, Olga a kol. 1998, s. 168.

64

Frazém:

2

Dotaz:

modr* w/1 baret*

Celkem:

2

Příklady typického užití frazému: 11.05.2007 – MILAN VODIČKA, Kinshasa – str. 10 Popelnice Kinshasa Polovinu státního rozpočtu Konga tvoří příspěvky ciziny. OSN tady má svůj největší kontingent modrých baretů, skoro 18 000 mužů. 8.04.2007 – ANTONÍN PELÍŠEK – str. 02 Modré barety vzpomínaly na zámku Na setkání dvou set účastníků mírových misí, takzvaných modrých baretů, se vzpomínalo na počátky operací na Balkáně. Příklady jiného užití slovního spojení: – nebyl zaznamenán příklad jiného užití

Modré pondělí Slovník české frazeologie hodnotí toto slovní spojení jako nepříznakové nebo částečně žertovné. Původně šlo o poslední masopustní pondělí (kdy se kostel zdobil modrým, respektive fialovým suknem), kdy se tradičně nepracovalo. Později se tradice nečinnosti v pondělí, zvláště v některých řemeslech, rozšířila na všechny pondělky v roce. Den po neděli, po dni pracovního klidu strávený v nečinnosti, (kdysi) podle zvyku v některých oborech, (dnes) forma absentérství. Podle německého blauer Montag, kde blau má význam “podnapilý, neschopný práce (po nedění pitce)“.113 O faktu, že frazém není na stránkách MF DNES příliš rozšířený, svědčí jediný výskyt během třech měsíců, a to jako název knihy v úvodu rozhovoru s jejím autorem.

Frazém:

1

Dotaz:

modr* w/1 pond*

Celkem:

1

Příklady typického užití frazému: 16.06.2007 – ALICE HORÁČKOVÁ – str. 29 Arnon Grunberg Román je nebezpečný. Pro autora i čtenáře V češtině mu kromě Modrých pondělků vyšly i romány Statisté a Fantomová bolest.

113

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 252.

65

Příklady jiného užití slovního spojení: – nebyl zaznamenán příklad jiného užití

Modré přilby Též v podobě modré barety (viz výše). Příslušníci mnohonárodnostních vojenských sil vysílaných na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti na určité cizí území Organizací spojených národů (popřípadě z jejího pověření i jinými institucemi) k zajištění, ochraně mírového stavu na tomto území. Nazváno podle součásti výstroje těchto příslušníků, vojenských přileb zabarvených namodro.114 Jediný výskyt během třech měsíců, a to jako frazém.

Frazém:

1

Dotaz:

modr* w/1 přil*

Celkem:

1

Příklady typického užití frazému: 22.05.2007 – MILAN VODIČKA – str. 10 Války z tepla Současně Spojené národy hlasují o vyslání modrých přileb na výbušnou hranici mezi Bangladéšem a Indií, kde stoupá napětí vyvolané přílivem uprchlíků do Indie. Příklady jiného užití slovního spojení: – nebyl zaznamenán příklad jiného užití

114

Srov. Martincová, Olga a kol. 1998, s. 168.

66

5.6 Žlutá Kromě toho, že jde o barvu slunce a světla, o radostnou, veselou barvu jarních květin a kuřátek, vykazuje žlutá ještě jednu polohu – je to tzv. barva proměny k horšímu. Bývá spojována s nemocí a také se stárnutím (nažloutlá, zažloutlá apod.).115 Frekvence užití přídavného jména žlutý podle Frekvenčního slovníku češtiny (2004) je šestá nejvyšší ze základních barev: 5 972. Schmiedtovy uvádí celkem 4 frazeologická slovní spojení nalezená v SYN2000: žlutá karta, žlutý anděl, žlutý trikot a žlutý kov.116

Frazém žlutá karta, exkluzivně užívaný pro informace o fotbale, byl během sledovaného období tří měsíců zaznamenán celkem sto padesátkrát. To je zdaleka nejvyšší frekvence ze všech srovnávaných. Naopak ani jedenkrát nebyla zaznamenána spojení žlutý anděl a žlutý kov.117

Žlutá karta, žlutý trikot Výlučné užití ve sportovní terminologii je typické pro oba nejčastější frazémy odkazující na žlutou barvu. Žlutá karta byla celkem šestkrát zaznamenána v titulku. Vzhledem k relativně vysoké frekvenci výskytu je pozoruhodná chybějící – byť jen kontextová – aktualizace. Vysvětlení je možné hledat v tom, že oba sportovní frazémy jsou pro daný komunikační cíl natolik ustálené, že již nebudí pozornost. U frazému žlutý trikot, a dalších užívaných exkluzivně ve sportu, je možné předpokládat jistou míru sezónnosti, tedy kolísaní frekvence výskytu v průběhu roku v závislosti na tom, který ze sportů zrovna probíhá.

Žlutá Pořadí Frazém

Počet článků

1

žlutá karta

150

2

žlutý trikot

9

3

žlutý anděl

0

4

žlutý kov

0

115

Vaňková, Irena – Nebeská, Iva – Saicová Římalová, Lucie – Šlédrová, Jasňa 2005, s. 207. Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 285. 117 Pro spojení žlutý anděl, testované dotazem „žlut* w/1 anděl*“ a spojení žlutý kov testované dotazem „žlut* w/1 kov*“ nebyl nalezen žádný záznam. 116

67

Tabulka 6: Žlutá - Přehled frazeologismů podle frekvence užití

Žlutá karta Trest pro hráče ve fotbale. Typické je exkluzivní užití v oblasti sportu. Šestkrát v titulku. Je pozoruhodné, že Schmidtové neuvádí ve stejném kontextu jako frazém také červenou kartu. Jen pro srovnání – počet nalezených záznamů u tohoto spojení za tři měsíce je 62. Teoreticky by to tedy byl druhý nejčastější frazém.

Frazém:

150

Dotaz:

žlut* w/2 kart*

Celkem:

150

Příklady typického užití frazému: 19.06.2007 – (jos) – Příbramsko – str. 04 Sedlčanům trefil záchranu v přeboru kapitán Vršecký Radostí svlékl dres a začal jím divoce kroužit, za což uviděl druhou žlutou kartu, radost mu to však nezkalilo. Po závěrečném hvizdu celý tým v euforii naskákal do přilehlého potoku Mastník. 24.05.2007 – (fis) – Sport – str. 01 Dostal žlutou, pak zlato Zezadu srazil Pennanta a rozhodčí měl jasno – Jankulovski viděl žlutou kartu. Potrestaný si s kamennou tváří jako několikrát předtím automaticky upravil vlasy a dál se soustředil na hru.

24.04.2007 – FILIP SAIVER – Sport – str. 01 Dokonalá práce, prohlásil Řepka Dostal jsem žlutou kartu a byla toho typu, jaké většinou dostávám. *Upřímně: nebál jste se červené? Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Žlutý trikot Spojení žlutý trikot se užívá pro nejúspěšnějšího závodníka cyklistických závodů.118 Frazém je užíván exkluzivně ve sportovní terminologii a je u něj patrná výrazná sezónnost. Behěm tří měsíců se objevil devětkrát, pokaždé jako frazém.

118

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 296.

68

Frazém:

9

Dotaz:

šed* w/1 ekonomi*

Celkem:

9

Příklady typického užití frazému: 11.05.2007 – (geb) – Sport – Severní Čechy – str. 06 Závod míru juniorů vede dál Polák Žlutý trikot vedoucího jezdce si udržel Polák Michal Kwiatkowski, který včera skončil čtvrtý.

26.05.2007 – LUKÁŠ HRON, MIROSLAV MALÝ – Sport – str. 12 Vítěz Tour Riis dopoval Jestli mi chcete vzít žlutý trikot za vítězství, tak prosím. Poslužte si. Nic pro mě neznamená. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Žlutý anděl Osobní automobil vybavený a sloužící jako pojízdná autodílna k první pomoci motoristům.119 Nebyl zaznamenán žádný výskyt ve sledovaném období tří měsíců.

Frazém:

0

Dotaz:

žlut* w/1 anděl*

Celkem:

0

Žlutý kov Žlutý kov znamená opisem zlato.120 Frazém patří mezi velmi řídce užívané. Během tří měsíců nebyl zaznamenán ani jedenkrát. Slovní spojení žlutý kov je překvapivě vysoce frekventované v policejních popisech osob.

Frazém:

0

Dotaz:

žlut* w/1 kov*

Celkem:

0

119 120

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 29. Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 296.

69

Příklady typického užití frazému: 03.10.2006 – (ČTK) – Ekonomika – str. 04 Cena zlata se vrátila nad 600 dolarů za unci Londýn – Cena zlata se včera vrátila nad psychologicky důležitou hranici 600 dolarů za troyskou unci. Podle analytiků však žlutý kov nemá v blízké budoucnosti prostor pro silný růst. Příklady jiného užití slovního spojení: 24.03.2007 – (jum) – Střední Čechy – str. 02 Policisté hledají podvodníka Hovořil česky s moravským dialektem, na levé ruce měl prsten ze žlutého kovu a kostěné brýle, které si na čtení sundaval.

70

5.7 Šedá Čeština má pro označení této barvy dvě varianty – šedý a šedivý. V některých kontextech jsou zaměnitelné, v některých kolokacích nebo spojeních ne. Je–li něco šedivé/šedé, má to neurčitou, nevýraznou barvu popela. Doplňuje se celá škála na pozadí černé, ve významu „zakázaný, podvodný“ a bílé, ve významu „dovolený, legální“ – můžeme tedy doložit spojení černý trh, bílý obchod, šedá ekonomika.121

Frekvence užití přídavného jména šedivý/šedý podle Frekvenčního slovníku češtiny (2004) je 5 383 (šedý 3 042, šedivý 2341). Schmiedtovy uvádí 4 frazeologická slovní spojení nalezená v SYN2000: šedá/šedivá teorie, šedá eminence, šedá zóna, šedivý průměr.122

Frazémů spojených s šedou barvou je relativně málo a patří mezi řídce užívané. Nejfrekventovanější bylo spojení šedá eminence zaznamenané sedmkrát. Naopak frazém šedá/šedivá teorie se neobjevil ani jedenkrát ve sledovaném období tří měsíců, což svědčí o minimálním užívání vůbec.

Šedá eminence, šedá eminence, šedá zóna Při podrobnějším pohledu na první tři frazémy je možné konstatovat, že jsou užívány zřídka, spíše tedy k oživení komunikátu a upoutání pozornosti čtenáře. U všech spojení je využíváno sémantiky šedé barvy symbolizující cosi nevýrazného či pololegálního. U frazému šedá eminence se jako u jediného setkáváme s náznakem kontextové aktualizace. Užití frazémů není jednoznačně tematicky vyhraněné.

Šedá Pořadí Frazém

121 122

Počet článků

1

šedá eminence

7

2

šedá ekonomika

3

3

šedá zóna

2

4 5

šedivý průměr šedá /šedivá/ teorie

1 0

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 295. Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 285.

71

Tabulka 7: Šedá - Přehled frazeologismů podle frekvence užití

Šedá eminence Původně o důvěrníkovi kardinála Richélieua, kapucínovi J. Le Clerkovi du Tremblay († 1638). Osoba stojící zdánlivě v pozadí, nevystupující na veřejnosti, ale působící jako iniciátor a inspirátor důležitých rozhodnutí a akcí.123 Sedmkrát za tři měsíce, pokaždé jako frazém. Vždy v kontextu šedá eminence něčeho (britské egyptologie, vlády, Ostravy, alternativní hudby posledních pětadvaceti let...). V této souvislosti je možné za aktualizaci považovat formulaci „klima bylo šedou eminencí měnící nenápadně běh událostí“.

Frazém:

7

Dotaz:

šed* w/1 eminenc*

Celkem:

7

Příklady typického užití frazému: 15.06.2007 – LUCIE TVARŮŽKOVÁ – str. 01 Dalíka platí uhelná lobby Marek Dalík. Podle sebe nevýznamný majitel malé mediální agentury, podle druhých šedá eminence vlády. 05.05.2007 – Zuzana Janečková – str. 02 „Tak co, jak to jde, Míro“ * Zápisník reportérky Zrovna jsem s touto šedou eminencí ČSSD vedla rozhovor na téma Melčák a Pohanka, když si s půllitrem v ruce přisedl i ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Tak co, jak to jde, Míro?“ zatykal mu. Příklady jiného užití slovního spojení: 2.05.2007 – MILAN VODIČKA – str. 10 Pád Bastily, vznik USA: bylo to kvůli Nebylo to poprvé ani naposledy, kdy klima bylo šedou eminencí měnící nenápadně běh událostí. Počasí má velkou sílu: způsobuje války, stěhování milionů a pád říší.

Šedá ekonomika Černá slouží v jednom ze svých významů jako označení něčeho nelegálního, bílá v sobě zase obsahuje význam kladného hodnocení. Šedá je něco mezi, něco nevýrazného. Věra Schmiedtová na základě kontextů z ČNK vymezila šedou ekonomiku jako daňové a celní

123

Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 81.

72

úniky, úplatky a různé druhy korupce, které se tak těžko dokazují a jsou tedy nevýrazné, tedy šedé.124 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců pouze třikrát, pokaždé jako frazém.

Frazém:

3

Dotaz:

šed* w/1 ekonomi*

Celkem:

3

Příklady typického užití frazému: 24.05.2007 – JAROSLAV MAŠEK – str. 01 Dřu se, aby vláda byla slavná Nižší daně by podle nich měl kompenzovat vyšší hospodářský růst a „legalizace“ šedé ekonomiky díky nižší jednotné dani z příjmu. 22.05.2007 – DANIEL HŮLE – str. 01 Práce načerno jako výhodný kontrakt Šedá ekonomika: práce načerno jako výhodný kontrakt Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Šedá zóna V tomto slovním spojení je možné ze možné nalézt tři odlišné významy. V prvním je využitý nezákladní význam slova šedivý – totiž nudný, nevýrazný, neosobitý (srov. Ukrajina, Rumunsko a Bulharsko setrvávají v jakési postkomunistické šedé zóně, ekonomicky a politicky daleko za Západem). Spojení může znamenat také další význam slova šedivý – pololegální (Jak jednat v šedé zóně hospodářství?). Ve třetím významovému odstínu šedá zóna znamená skupinu obyvatel v době normalizace, která nebyla ani ve straně, ani nepatřila k disidentům125 (viz. oba příklady níže). Dvakrát během třech měsíců, v obou případech jako frazém. Oba případy také užívají frazém ve stejném kontextu, když shodně odkazují na prostředí protivládních hnutí v době komunistického režimu v bývalém Československu.

Frazém:

2

Dotaz:

šed* w/1 zón*

124 125

Schmiedtová, Věra 2004a [online]. Schmiedtová, Věra 2004b [online].

73

Celkem:

2

Příklady typického užití frazému: 16.06.2007 – Josef Chuchma – str. 10 Bondy, Bouda, byznys? Klaus a StB Sledován byl tehdy jistě leckdo z takzvané šedé zóny, jenže 99,99 procenta oněch „prokleplých“ lidí není dneska tak zajímavých, jako je Ing. Klaus. 0.04.2007 – KAREL PROKEŠ – str. 03 Dvacet skvělých let s Mňágou S potížema každý hudebník, který se pohyboval v té neoficiální šedé zóně, počítal. Spíš by mi vadilo, kdyby komunisti považovali naši tvorbu za neškodnou… Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Šedivý průměr Intenzifikace ve smyslu nudný, nevýrazný. Slovní spojení se objevilo během třech měsíců jedenkrát, jako frazém užitý ve sportovní terminologii.

Frazém:

1

Dotaz:

šed* w/1 prům*

Celkem:

1

Příklady typického užití frazému: 29.05.2007 – MIROSLAV NĚMÝ – str. 07 Hvězdy, zklamání i marodi. I to jsou noví mistři ligy Daniel Kolář. Na podzim vyčníval ze šedivého průměru týmu, jaro už mu tolik nevyšlo. Má budoucnost. Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Šedá/šedivá teorie Viz zelený strom života. Slovní spojení šedá/šedivá teorie nebylo zaznamenáno ani jedenkrát ve sledovaném období.

74

5.8 Hnědá Etymologie výrazu je praslovanská, původně označoval výraz jen barvu koně nebo krávy. Toto pojmenování se realizuje např. i v odvozených slovech hnědák a hnědel. Je to barva půdy, země, dřeva. Hnědá je barva jakoby stará, patriarchální, barva konotující jistotu. Další význam, kromě označení barvy, je její použití pro označení německého fašismu.126

Frekvence užití přídavného jména hnědý podle Frekvenčního slovníku češtiny (2004) je nejnižší ze základních barev: 3 529. Schmidtovy uvádí jediné frazeologické slovní spojení nalezené v SYN2000: hnědá košile.

Hnědá košile Frazém hnědá košile je již podle Slovníku české frazeologie a idiomatiky z roku 1988 zastaralý publicismus, u nás vnímán jako hanlivý. Spojení nebylo užito ani jedenkrát, což naznačuje jeho minimální užívání vůbec. Absenci dalších frazémů je možné vysvětlit s poukazem na relativně nízkou frekvenci užití přídavného jména hnědý v českém jazyce.

Hnědá Pořadí 1

Frazém hnědá košile

Počet článků 0

Tabulka 8: Hnědá - Přehled frazeologismů podle frekvence užití

Hnědá košile Příslušníci nacistického hnutí, zvláštní příslušníci oddílů SA. Hnědá košile byla součástí stejnokroje SA, úderných oddílů nacistické strany, dnes je vnímáno jako hanlivé označení.127 Na stránkách MF DNES nebylo toto slovní spojení použito ani jedenkrát v průběhu tří měsíců.

Frazém:

0

Dotaz:

hněd* w/1 košil*

Celkem:

0

126

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 296. Srov. černé košile – příslušníci fašistického hnutí v Itálii po roce 1919. Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 142. 127

75

5.9 Růžová, oranžová, fialová Růžová, oranžová a fialová figurují v přehledu jaksi „navíc“. Jejich zařazení mezi základní barvy zpochybňují podle Schmidtových128 minimálně dva argumenty. Zaprvé, jejich název je odvozen od předmětu (růže, orange, fiala/ka), což odporuje požadavku, aby základní barvy neměly mít motivovaný původ. Proti mluví také jejich pozdní přijetí do jazyka, čehož dokladem je i ojedinělý výskyt v české typonomi. 129

Růžová Růžová je buď (1) přídavné jméno vztahující se k růži, stejně jako ve frazému představuje si svět jako procházku růžovým sadem, nebo (2) přídavné jméno označující barvu. Tyto dva významy se podílejí na celkové frekvenci asi v poměru 1:2. Růžová asociuje významy radostný, šťastný, příjemný, optimistický.

Frekvence užití přídavného jména růžový podle Frekvenčního slovníku češtiny (2004) je: 3 187. Schmiedtovy uvádí 4 frazeologická slovní spojení nalezená v SYN2000: malovat (si) svět růžovými barvami; probudit se s růžovou náladou; vidět svět růžovými brýlemi; lakovat něco na růžovo – „přikrašlovat“.130 V pátém frazeologickém slovním spojení procházka růžovým sadem se přídavné jméno vztahuje k růži, nikoliv barvě. Frazémy spojené s růžovou barvou jsou velmi málo užívané. Slovní spojení lakovat na růžovov a probudit se s růžovou náladou131 se ve frazematickém užití neobjevily ani jedenkrát ve sledovaném období tří měsíců. Naopak nejfrekventovanější bylo spojení procházka růžovým sadem, zaznamenané pětkrát.

Oranžová Frekvence užití přídavného jména oranžový podle Frekvenčního slovníku češtiny (2004) je: 952. V korpusu SYN2000 se k oranžové barvě neváže žádné frazeologické spojení, není užita v terminologických spojeních ani neoznačuje lidské tělo. Až později v roce 2004 vzniklo dosud jediné frazeologické spojení oranžová revoluce.132

128

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 296. Typonomie je nauka, která se zabývá geografickými názvy. 130 Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 285. 131 Pro spojení lakovat na růžovo testované dotazem „růžov* w/5 lakova*“ a spojení probudit se s růžovou náladou testované dotazem „růžov* w/5 nálad*“ nebyl nalezen žádný záznam. 132 Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 297. 129

76

Fialová Fialová je exkluzivní barva, v jazyce velmi málo užívaná. Frekvence užití přídavného jména fialový podle Frekvenčního slovníku češtiny (2004) je: 861 (srov. bílý 23 013). V češtině existuje jediné frazelologické spojení hnus fialový (pejorativní označení, intenzifikace).133 Původ spojení se autorovi práce nepodařilo dohledat. Podle slovníku české frazeologie a idiomatiky se jedná o hanlivé označení pro něco velmi odpudivého, ošklivého, co vyvolává přímo bytostný odpor.134 Věra Schmiedtová uvádí překvapivý příklad: „...prvotinu, již...komise odmítla podpořit ze státního fondu kinematografie jakožto fialový hnus.“135

Růžová, oranžová, fialová Pořadí Frazém

Počet článků

1

procházka růžovým sadem

5

2

růžové brýle

3

3

oranžová revoluce

3

4 5 6 7 8

růžově (vidět) malovat (si) svět růžovými barvami probudit se s růžovou náladou lakovat na růžovo hnus fialový

2 2 0 0 0

Tabulka 9: Růžová, oranžová, fialová - Přehled frazeologismů podle frekvence užití

Růžové brýle Nereálně optimistický, neskutečně příznivý, skutečnosti neodpovídající nekritický pohled na svět, představa o něm založená. Za opak je možné považovat černé brýle.136 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem čtyřikrát, z toho třikrát jako frazém. Vždy ilustrující ztrátu iluzí (bylo skličující vidět ho najednou bez růžových brýlí, viz níže). Pro srovnání, významově blízký je frazém vidět růžově. Ten byl během tří měsíců zaznamenán dvakrát. Podobně jako u růžových brýlí šlo o negativní tvar nevidět růžově (Já bych naše jazykové vybavení tak růžově neviděl)

133

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara 2006, s. 285. Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 96. 135 Schmiedtová, Věra 2002d [online]. 136 Čermák, František – Hronek, Jiří 1988, s. 40. 134

77

Frazém:

3

Dotaz:

růžov* w/1 brýl*

Celkem:

4

Příklady typického užití frazému: 228.06.2007 – BOHUMIL ZEMAN – str. 03 Jak se postavit na vlastní nohy I kdyby byla jediná, které Dům pomohl, byl by to úspěch. Ale sundejme růžové brýle, neúspěchů je mnohem více. 16.06.2007 – IVANA KARÁSKOVÁ – str. 01 SEX na pracovišti Když se Evě narodila dcera, neviděla už kolem Petrovy hlavy žádnou svatozář. „Přestal odpovídat na dopisy. Bylo strašně skličující vidět ho najednou bez růžových brýlí.“ Příklady jiného užití slovního spojení: 18.05.2007 – JIŘÍ TŮMA – str. 04 Muzea se otevřou v noci „Bude se spát v dětském ateliéru na koberci, počítáme maximálně s 20 lidmi. S sebou by si měli vzít spacák, zubní kartáček, růžové brýle a možná i opalovací krém.

Procházka růžovým sadem Růžová zde označuje přídavné jméno vztahující se k růži. Představovat si svět jako procházku růžovým sadem, znamená představovat si jej radostný, šťastný, příjemný, optimistický.137 Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem sedmkrát, z toho pětkrát jako frazém. Zbývající dva články informovaly o vysazení růží na pietním místě u památníků v Lidicích. Vždy se jednalo o procházku růžovým sadem a vždy v negativním tvaru – nepůjde o/nebude/nebyla to procházka růžovým sadem.

Frazém:

5

Dotaz:

růžov* w/1 sad*

Celkem:

7

Příklady typického užití frazému: 04.06.2007 – MICHAELA ŠIMOVÁ (myš) – str. 03 Místa na táborech ještě jsou Třebíčský dům dětí Hrádek láká ty nejodvážnější na neotřelý pobyt v přírodě. Už sám název tábora –Přežití – nenechá na pochybách, že nepůjde o procházku růžovým sadem. 16.04.2007 – (mar) – str. 05 Námořnické řemeslo je romantika, ale těžce vydřená, říká mořeplavec 137

Schmiedtová, Věra 2002d [online].

78

„Nebyla to procházka růžovým sadem, moře z nás často vysávalo poslední zbytky sil a určitě se mnohokrát každý z nás ptal sám sebe, co tam dělá. Na druhou stranu jsem nic nechtěl zbytečně dramatizovat.2 Příklady jiného užití slovního spojení: – žádné užití ve sledovaném období

Malovat (si) svět růžovými barvami Je využívána sémantika růžové barvy, která je asociována s významy radostný, šťastný, příjemný, optimistický. Slovní spojení se objevilo během třech měsíců celkem desetkrát, z toho dvakrát jako frazém. Ve zbývajících osmi případech se slovní spojení vztahovalo k designu nových řidičských průkazů (řidičák má růžovou barvu, viz níže).

Frazém:

2

Dotaz:

růžov* w/1 barv*

Celkem:

10

Příklady typického užití frazému: 06.04.2007 – vev – str. 05 Poznávání africké divočiny patří pro většinu lidí k nezapomenutelným zážitkům Massai Mara a okolí – safari v barvě růžové 03.04.2007 – PAVEL PÁRAL – str. 08 Omluvenka, která neplatí Teď růžová barva došla. Přes minulý razantní růst ekonomiky a zvyšování daňových výnosů všemi možnými cestami tak stojí země před zásadním rozhodnutím.

Příklady jiného užití slovního spojení: 05.06.2007 – (ula) – str. 03 Koho se týká výměna průkazu? Nový řidičák je menší. Jeho velikost odpovídá rozměrům platební karty, má růžovou barvu a je vyroben z umělé hmoty.

Oranžová revoluce Pro oranžovou barvu existuje jediné frazeologické spojení, a to „oranžová revoluce“. Spojení, které se začalo užívat jako označení pro politické změny na Ukrajině v roce 2004, proto jej nenalézáme v korpusu SYN2000. V období třech měsíců bylo slovní spojení nalezeno třikrát, vždy jako frazém.

79

Frazém:

3

Dotaz:

oranž* w/1 revoluc*

Celkem:

3

80

5.10 Přehled frazeologismů podle frekvence užití Přehled frazeologismů podle frekvence užití Pořadí Frazém Počet článků 1

žlutá karta

150

2

na zelené louce

52

3

mít/dát zelenou

33

4

černý pasažér

27

5

černý trh

27

6

Zelený čtvrtek

26

7

černý humor

26

8

bílá paní

24

9

černá stavba

18

10

černá listina

15

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

červený/rudý koberec zelenáč žlutý trikot černé na bílém šedá eminence modrá krev bílá místa černý Petr procházka růžovým sadem zelená hranice černá skříňka červená čísla bílé maso trefa do černého černý kůň růžové brýle oranžová revoluce šedá ekonomika modré z nebe červená niť černá čísla černě/v černých barvách černé zlato růžově (vidět) malovat (si) svět růžovými barvami šedá zóna

14 10 9 9 7 7 6 6 5 5 5 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2

81

37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64

modrá knížka modré barety zelené mozky zelený stůl červená knihovna červená lucerna bílý kůň černá ovce černé svědomí šedivý průměr modré pondělí modré přilby červený kohout černá kniha černý šerif probudit se s růžovou náladou lakovat na růžovo hnus fialový hnědá košile šedá /šedivá/ teorie žlutý anděl žlutý kov zelená nafta zelený je strom života bílé zlato bílý muž černá hodinka černý muž

2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Tabulka 10: Celkový souhrn - Přehled frazeologismů podle frekvence užití

82

6. Závěr 6.1 Závěr Příspěvek nabízí přehled o stylistické funkci frazeologismů, aktualizací a klišé v tištěných médiích. Blíže charakterizuje skupinu frazémů užívajících barvy jako součást pojmenování a hodnotí frekvenci a způsob jejich užití na stránkách deníku Mladá fronta DNES. Příspěvek v úvodu definuje zpravodajství a publicistiku z hlediska jejich funkcí v médiích, specifických vlastností a užívaných výrazových a stylistických prostředků. Z několika hledisek rozděluje frazeologizmy, pojednává jejich stylistickou funkci a mechanismy vzniku. Podrobněji se zabývá metaforou, jako základem mnoha frazeologizmů. Obecně a na konkrétních příkladech je popsán cyklus automatizace a následné aktualizace frazémů.

V analytické části je pozornost soustředěna na frazémy, které k obraznému pojmenování využívají základní barvy. Pojednání konceptualizace barev a barevnosti, sémantiky pojmenování jednotlivých barev a zhodnocení míry jejich zapojení do jazykového systému zasazuje analýzu užívání frazémů v tištěných médiích do širších teoretických souvislostí. Podklady pro zhodnocení užití jednotlivých frazémů byly získány obsahovou analýzou celého redakčního obsahu deníku Mladá fronta DNES za vymezené období. Soubor šedesáti čtyřech frazémů, definovaný na základě analýzy Českého národního korpusu, je uspořádán do podkapitol podle barev tvořících součást pojmenování. U jednotlivých frazémů jsou pak uvedeny možné interpretace a původ, zhodnocena frekvence užití, nalezené aktualizace a typické příklady, citované jako úryvky nalezených článků. Pokud je možné vysledovat určité pravidelnosti ve způsobech užití, jsou tyto zmíněny. Při pohledu na výsledky provedené obsahové analýzy je možné konstatovat, že Mladá fronta DNES používá frazeologická slovní spojení, a to poměrně často. Z celkem 47 590 textů v elektronickém archivu jich 755 obsahovalo hledané slovní spojení. Detailním vytříděním se pak podařilo zachytit a zaznamenat 551 textů, v nichž byl užit některý z hledaných frazémů. Ze sledovaného souboru 64 frazémů se v stanoveném období tří měsíců objevilo alespoň jedenkrát na stránkách deníku 51 z nich. Mezi deseti nejfrekventovanějšími frazémy celkem pět odkazuje na černou barvu (černý pasažér, černý trh, černý humor, černá stavba, černá listina), tři na zelenou (na zelené louce, mít/dát zelenou, Zelený čtvrtek) a po jednom na bílou 83

(bílá paní) a žlutou barvu (žlutá karta). Frazém žlutá karta užívaný exkluzivně ve sportovní terminologii byl zaznamenán 150krát a je nejčastěji užívaným. Druhý v počtu výskytů, frazém na zelené louce, autoři užili 52krát a třetí mít/dát zelenou 33krát ve stejném období. Dominantní je užití frazémů zejména ve sportovní terminologii. Tři frazémy užívané až na výjimky pouze ve sportu (žlutá karta, žlutý trikot, zelenáč) tvoří v součtu jednu třetinu ze všech nalezených záznamů. Frazémy černý humor a bílá paní jsou užívány téměř výhradně v pozvánkách na kulturní akce nebo zprávách o nich, červený koberec pak v příspěvcích z filmových festivalů. Výlučné užití ve sportovní terminologii je typické pro oba nejčastější frazémy odkazující na žlutou barvu – žlutá karta a žlutý trikot. Obecně je možné konstatovat, že nejčastěji užívané frazémy jsou pro daný komunikační cíl natolik ustálené, že již nebudí pozornost. Na čtenáře pak mohou působit spíše jako klišé, než expresívní výrazový prostředek užitý s cílem zaujmout. To je zejména patrné u nejfrekventovanějších frazémů v titulcích (černý pasažér, žlutá karta, mít zelenou). Autoři textů užívají tato slovní spojení patrně spíše ke stylistickému vylepšení a zestručnění komunikátu, než se záměrem vyjádřit postoj k tématu či upoutat čtenářovu pozornost. Dokonce i u častých frazémů se překvapivě jen zřídka setkáváme s aktualizací. Příkladem aktualizace užité v reklamním stylu za účelem získání klientů je název agentury pořádající kulturní akce Modrý z nebe. K černé barvě se v porovnání s ostatními barvami váže nejvyšší počet frazémů, celkem devatenáct. Pět z nich (černý pasažér, černý trh, černý humor, černá stavba, černá listina) patří mezi desítku nejčastěji užívaných vůbec. Při podrobnějším pohledu na tři nejčastěji užívané je možné konstatovat, že se jedná o slovní spojení kolokviální a příznakově neutrální. Spíše než k oživení a upoutání pozornosti čtenáře slouží autorům ke zjednodušení přenosu informace. Vyhledaná slovní spojení byla vždy užita v přeneseném významu, jako frazém. O relativně běžném užití svědčí časté spojení černý pasažér v titulku článku – celkem jedenáctkrát. K bílé barvě se váže celkem šest frazémů, stejně jako například k červené nebo modré barvě. Nejčastěji užívaným frazémem byla bílá paní, ve stejném období užitá čtyřiadvacetkrát. Podobně jako u černé barvy je také u bílé patrné, že autoři užívají nejvíce hodnotově neutrální frazémy. V pořadí třetí frazém bílé maso je ve své první významové rovině (svalovina mladých zvířat) rovněž možné považovat za bezpříznakové slovní spojení. Při alternativní interpretaci (nelegální obchod s děvčaty) se pak jedná o expresívní publicismus.

84

Červená a modrá barva jsou ve srovnání s ostatními chudší na počet frazémů, váže se k nim po šesti slovních spojeních. Řídké užívání však vede k oživení komunikátu a upoutání pozornosti čtenáře. Expresívní knižní výraz červený kohout, stejně jako neutrální až hanlivé označení červená knihovna byly užity jen jednou, respektive dvakrát ve sledovaném období tří měsíců, což svědčí o minimálním výskytu vůbec. Naopak nejčastěji užíván byl významově bezpříznakový

červený

koberec,

ve

stejném

období

zaznamenaný

čtrnáctkrát.

Nejfrekventovanější spojení u modré barvy – modrá krev – bylo během tří měsíců užito sedmkrát. Zelená barva je v celkovém srovnání třetí nejfrekventovanější za černou a žlutou. Frazémy na zelené louce a mít/dát zelenou obsadily pomyslné druhé a třetí místo mezi nejčastěji užívanými. Častým užíváním bez náznaku aktualizace však sklouzávají ke klišé. Výlučné užití ve sportovní terminologii je typické pro oba nejčastější frazémy odkazující na žlutou barvu. Frazém žlutá karta, exkluzivně užívaný ve fotbalové terminologii, byl během sledovaného období tří měsíců zaznamenán celkem sto padesátkrát. To je zdaleka nejvyšší frekvence ze všech srovnávaných. Frazémů spojených s šedou barvou je relativně málo (5) a patří mezi řídce užívané (13 článků). Nejčastější spojení šedá eminence bylo zaznamenáno jen sedmkrát. Podobně pro hnědou, růžovou a oranžovou existuje relativně jen velmi nízký počet frazémů (dohromady 8) a stejně tak frekvence jejich užití je nepatrná (celkem 15). Na konci ve všech sledovaných parametrech je fialová, jako exkluzivní barva, v jazyce velmi málo užívaná. Pro srovnání, frekvence užití přídavného jména fialový podle Frekvenčního slovníku češtiny (2004) je 861, zatímco například u bílé 23 013. Ambicí této práce je poskytnout teoretický přehled o stylistické funkci frazeologismů v tištěných médiích a v analytické části toto téma dále rozvinout a zhodnotit na konkrétních příkladech. Zde se nabízí potenciál pro další navazující či rozvíjející práci. Ať již rozšířením souboru o další barevné frazémy, přidáním konkrétního žánru jako nové analytické roviny, či zaměřením pozornosti pouze na jednu konkrétní oblast – například sportovní, společenské či ekonomické zpravodajství.

85

7. Odkazy a citace 7.1 Seznam použité literatury Čechová a kol.(2003): Současná česká stylistika. Praha: ISV.

Čermák, František – Hronek, Jiří (1988): Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy neslovesné. Praha: Academia.

Čermák, František – Hronek, Jiří (1994): Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy slovesné. Praha: Academia.

Čermák, František (1993): Povaha univerzálního ve frazeologii a idiomatice In Frazeológia vo vzdelávaní, vede a kultúre. Phraseology in Education, Science and Culture, ed. E. Krošláková. Nitra: Vysoká škola pedag. v Nitre, Fakulta humanitných vied, s. 45–52. Grepl, Miroslav a kol. (1995): Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Just, Vladimír (2005): Slovník floskulí 2. Praha: Academia.

Malá, Jiřina (2004): Frazeologizmy v masmédiích. In Súčasná jazyková komunikácia v interdisciplinárných súvislostiach. 5. medzinárodná konferencia o komunikácii. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Béla, s. 311–317.

Martincová, Olga a kol. (1998): Nová slova v češtině, Slovník neologismů. Praha: Academia.

Mlacek, Jozef – Ďurčo, Peter a kol. (1995): Frazeologická terminológia. Bratislava: Komisia pre výskum frazeologie pri Slovenskom komitéte.

Osvaldová, Barbora a kol (2005): Zpravodajství v médiích. Karolinum. Praha.

86

Schmiedtová, Věra – Schmiedtová, Barbara (2006): Určení jazykové základovosti barev v Českém národním korpusu. In: Čermák, F. – Blatná, R. (eds.): Korpusová lingvistika: Stav a modelové přístupy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 285–313.

Šrubařová, Anna (2004): Studijní opora k předmětu Frazeologie ve výuce češtiny (KCD/FRACJ). Ostrava: PdF Ostravské Univerzity.

Reifová, Irena a kol (2004): Analýza obsahu mediálních sdělení. Karolinum. Praha.

Vaňková, Irena – Nebeská, Iva – Saicová Římalová, Lucie – Šlédrová, Jasňa (2005): Co na srdci, to na jazyku. Kapitoly z kognitivní lingvistiky. Praha: Univerzita Karlova v Praze.

7.2 Seznam online zdrojů Bílá paní. Česko–Slovenská filmová databáze. [online] http://www.csfd.cz/film/23435–bila– pani/ (15.12.2007)

Černá kniha. Česko–Slovenská filmová databáze. [online] http://www.csfd.cz/film/222597– cerna–kniha–zwartboek/rec/?text=59341 (20.12.2007)

Brunei. Encyclopædia Britannica, Inc. [online] http://www.britannica.com/eb/article– 52438/Brunei

Český národní korpus [on–line]. http://ucnk.ff.cuni.cz/ (15.12.2007)

Čtenáři MF DNES a kombinace Top Kombi. MAFRA, a.s. [online] http://sluzby.mafra.cz/denni_tisk/inzerce_special/prezentace (4.1.2008).

Publikace o MF DNES. MAFRA, a.s. [online] http://sluzby.mafra.cz/denni_tisk/inzerce_special/prezentace (17.3.2007).

87

Mikulová, Marie et al. (2005): Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu. Anotátorská příručka. Praha: Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK Praha. [online] http://ufal.mff.cuni.cz/pdt2.0/doc/manuals/cz/t–layer/html/index.html (10.12.2007).

OVĚŘOVANÉ NÁKLADY PERIODIK: ABC ČR, Říjen 2007. Unie vydavatelů. [online] http://www.uvdt.cz (4.1.2007).

Tipy pro hledání. NEWTON Media, a.s. [online] http://mfdnes.newtonit.cz/tipy.asp (17.3.2007).

Elektronický archiv deníku MF Dnes. NEWTON Media, a.s.., Copyright (c) 2008. Zdrojem zpráv je MAFRA, a.s. Copyright (c) 2008. http://mfdnes.newtonit.cz/ Elektronický archiv MF Dnes je zdrojem všech citovaných úryvků v praktické části práce. Datum otištění, autor a strana jsou uvedeny u jednotlivých úryvků. (pozn. aut.)

Chytíte příležitost za pačesy? Reflex.cz. Praha: Ringier ČR, a.s. [online]. http://www.reflex.cz/Clanek12889.html (10.10.2007)

Schmiedtová, Věra (2002a): Čeština, jak ji neznáte: Bílý. Praha: Český Rozhlas 7, Radio Praha, [email protected]. [online, 20–04–2002]. http://www.radio.cz/cz/clanek/26529 (10.12.2007).

Schmiedtová, Věra (2002b): Čeština, jak ji neznáte: Černý. Praha: Český Rozhlas 7, Radio Praha, [email protected]. [online, 06–04–2002]. http://www.radio.cz/cz/clanek/27228 (10.12.2007).

Schmiedtová, Věra (2002c): Čeština, jak ji neznáte: Červený. Praha: Český Rozhlas 7, Radio Praha, [email protected]. [online, 04–05–2002]. http://www.radio.cz/cz/clanek/27599 (10.12.2007).

Schmiedtová, Věra (2002d): Čeština, jak ji neznáte: Růžový, oranžový, fialový. Praha: Český Rozhlas 7, Radio Praha, [email protected]. [online, 27–07–2002]. http://www.radio.cz/cz/clanek/30621 (10.12.2007). 88

Schmiedtová, Věra (2002e): Čeština, jak ji neznáte: Zelený. Praha: Český Rozhlas 7, Radio Praha, [email protected]. [online, 01–06–2002]. http://www.radio.cz/cz/clanek/28572 (10.12.2007).

Schmiedtová, Věra (2004a): Čeština, jak ji neznáte: Šedá ekonomika. Praha: Český Rozhlas 7, Radio Praha, [email protected]. [online, 12–09–2004]. http://www.radio.cz/cz/clanek/28572 (10.12.2007).

Schmiedtová, Věra (2004b): Čeština, jak ji neznáte: Šedá zóna. Praha: Český Rozhlas 7, Radio Praha, [email protected]. [online, 24–10–2004]. http://www.radio.cz/cz/clanek/59431 (10.12.2007).

Schmiedtová, Věra (2006): Čeština, jak ji neznáte: Červená a černá čísla. Praha: Český Rozhlas 7, Radio Praha, [email protected]. [online, 05–11–2006]. http://www.radio.cz/cz/clanek/84891 (10.12.2007).

89

7.3 Jmenný rejstřík Čechová, Marie, 9, 10, 14, 15 Čermák, František, 12, 13, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 37, 38, 39, 40, 42, 44, 50, 51, 56, 60, 62, 64, 65, 69, 72, 75, 77 Ďurčo, Peter, 15 Grepl, Miroslav, 7, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 17 Hronek, Jiří, 12, 13, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 37, 38, 39, 40, 42, 44, 50, 51, 56, 60, 62, 64, 65, 69, 72, 75, 77 Just, Vladimír, 16 Malá, Jiřina, 10, 11, 15 Martincová, Olga, 39, 44, 54, 58, 60, 64, 66 Mikulová, Marie, 12 Mlacek, Jozef, 15

Nebeská, Iva, 7, 18, 19, 46, 53, 61, 67 Osvaldová, Barbora, 9, 16 Reifová, Irena, 21, 22 Saicová Římalová, Lucie, 7, 18, 19, 46, 53, 61, 67 Scherer, Helmut, 21, 22 Schmiedtová, Barbara, 7, 19, 26, 27, 34, 35, 36, 41, 46, 53, 59, 61, 63, 67, 68, 69, 71, 75, 76, 77 Schmiedtová, Věra, 7, 19, 26, 27, 33, 34, 35, 36, 41, 43, 46, 48, 50, 53, 55, 57, 58, 59, 61, 63, 67, 68, 69, 71, 73, 75, 76, 77, 78 Šlédrová, Jasňa, 7, 18, 19, 46, 53, 61, 67 Šrubařová, Anna, 11 Vaňková, Irena, 7, 18, 19, 46, 53, 61, 67

7.4 Rejstřík tabulek Tabulka 1: Černá - Přehled frazeologismů podle frekvence užití ............................................ 28 Tabulka 2: Bílá - Přehled frazeologismů podle frekvence užití ............................................... 42 Tabulka 3: Červená - Přehled frazeologismů podle frekvence užití ........................................ 47 Tabulka 4: Zelená - Přehled frazeologismů podle frekvence užití........................................... 54 Tabulka 5: Modrá - Přehled frazeologismů podle frekvence užití ........................................... 62 Tabulka 6: Žlutá - Přehled frazeologismů podle frekvence užití ............................................. 68 Tabulka 7: Šedá - Přehled frazeologismů podle frekvence užití .............................................. 72 Tabulka 8: Hnědá - Přehled frazeologismů podle frekvence užití ........................................... 75 Tabulka 9: Růžová, oranžová, fialová - Přehled frazeologismů podle frekvence užití............ 77 Tabulka 10: Celkový souhrn - Přehled frazeologismů podle frekvence užití .......................... 82

90