MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULKA Katedra výchovy ke zdraví
Vliv internetu a sociálních sítí na ţáky prvního stupně základní školy
Bakalářská práce
Brno 2013
Vypracovala: Renáta Strohová
Vedoucí práce: Mgr. Radim Slaný
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, pouze s vyuţitím zdrojů uvedených v seznamu literatury.
V Hustopečích dne 2. července 2013
…….………………………………. Renáta Strohová
Bibliografický záznam
STROHOVÁ, Renáta. Vliv internetu a sociálních sítí na žáky prvního stupně základní školy: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví, 2014. 83 l., 4 l. příloh. Vedoucí diplomové práce Mgr. Radim Slaný.
Obsah
ÚVOD ............................................................................................................................... 1 I.
Část teoretická ......................................................................................................... 3
1. INTERNET .................................................................................................................. 3 1.1 Pojem internet.......................................................................................................... 3 1.2 Historie internetu ..................................................................................................... 3 1.3 Internetové sluţby ................................................................................................... 4 2. SOCIÁLNÍ SÍŤ ........................................................................................................... 5 2.1 Pojem sociální síť .................................................................................................... 5 2.2 Historie sociálních sítí ............................................................................................. 5 2.3 Funkce sociálních sítí .............................................................................................. 6 2.4 Nejznámější světové sociální sítě ............................................................................ 7 2.4.1 Facebook ........................................................................................................... 7 2.4.2 Twitter............................................................................................................... 8 2.4.3 MySpace ........................................................................................................... 9 2.4.4 Google+ ............................................................................................................ 9 2.5 Nejznámější české sociální sítě ............................................................................. 10 2.5.1 Spoluţáci.cz .................................................................................................... 10 2.5.2 Lidé.cz ............................................................................................................ 10 2.5.3 Líbímseti.cz .................................................................................................... 11 2.6 Bilance sociálních sítí v ČR .................................................................................. 11 2.6.1 Popularita zahraničních sociálních webů........................................................ 12 2.6.2 Pád českých společenských serverů ............................................................... 12 3. VÝVOJ DĚTÍ NA PRVNÍM STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY ............................... 13 3.1 Období školního věku ........................................................................................... 13 3.2 Vývoj kognitivních funkcí..................................................................................... 13 3.2.1 Myšlení a zpracování informací ..................................................................... 13 3.2.2 Paměť a pozornost .......................................................................................... 14
3.2.3 Jazykové schopnosti ....................................................................................... 15 3.2.4 Emoční rozvoj ................................................................................................. 15 3.3 Vývoj autoregulačních schopností a socializace ................................................... 16 3.3.1 Rodinné vztahy ............................................................................................... 16 3.3.2 Školní prostředí ............................................................................................... 17 3.3.3 Vliv vrstevnické skupiny ................................................................................ 18 3.3.4 Vývoj chování a morálního uvaţování ........................................................... 19 3.4 Rozvoj osobnosti dítěte a sebepojetí ..................................................................... 20 4. NEGATIVNÍ VLIV INTERNETU .......................................................................... 21 4.1 Fyzické potíţe spojené s uţíváním internetu ......................................................... 21 4.2 Psychické a sociální potíţe .................................................................................... 22 4.3 Netholismus ........................................................................................................... 23 4.4 Formy elektronického násilí .................................................................................. 25 4.4.1 Kyberšikana .................................................................................................... 25 4.4.2 Kyberstalking .................................................................................................. 27 4.4.3 Sexting ............................................................................................................ 27 4.4.4 Happy slapping ............................................................................................... 28 4.4.5 Kybergrooming ............................................................................................... 28 5. POZITIVA UŢÍVÁNÍ INTERNETU ...................................................................... 32 6. PREVENCE A PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ ........................................................ 34 6.1 Zásady bezpečného uţívání internetu a sociálních sítí .......................................... 34 6.2 Rady pro rodiče ..................................................................................................... 36 6.3 Preventivní programy v České republice .............................................................. 37 6.3.1 Bezpečný internet.cz ....................................................................................... 37 6.3.2 E-bezpečí ........................................................................................................ 37 6.3.3 Šance dětem .................................................................................................... 38 6.3.4 Safer Internet CZ ............................................................................................ 38 6.3.5 Seznam se bezpečně ....................................................................................... 39 6.3.6 Centrum pro bezpečnost ................................................................................. 39 II. Část empirická ....................................................................................................... 40
7. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ .......................................................................................... 40 7.1 Cíl výzkumné sondy .............................................................................................. 40 7.2 Výzkumné otázky .................................................................................................. 40 7.3 Zkoumaný vzorek .................................................................................................. 41 7.4 Metoda výzkumného šetření.................................................................................. 41 7.5 Výsledky výzkumné sondy ................................................................................... 41 7.6 Interpretace výsledků............................................................................................. 73 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 77 RESUMÉ........................................................................................................................ 78 SUMMARY ................................................................................................................... 78 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................... 79 SEZNAM POUŢITÝCH ELEKTRONICKÝCH ZDROJŦ ..................................... 80 PŘÍLOHA
Úvod Jak můţe internet a sociální sítě s ním spojené ovlivňovat dětskou generaci? Právě touto otázkou se zabývám ve své bakalářské práci s názvem „Vliv internetu a sociálních sítí na ţáky prvního stupně základní školy“. Je naprosto zřejmé, ţe v současné době si online technologie podmaňují většinu společnosti a jejich popularita má i nadále vzrůstající tendenci. V současnosti uţ zřejmě nikoho nepřekvapí, ţe nejčastější uţivatelé internetu a sociálních serverů pochází z řad mladé generace. Uţívání online technologií se pro ně stalo neodmyslitelnou součástí jejich ţivota. Je však třeba zmínit, ţe internet a jeho sluţby nejsou omezeny pouze na skupinu mladistvých. Na první pohled by se mohlo zdát, ţe pouţívání internetu a jeho sluţeb s sebou nese pouze samé výhody. Je to nejspíš z toho důvodu, ţe nám mnohdy dost usnadňuje ţivot a to zejména v oblastech získávání informací a komunikace. Bez povšimnutí by však neměla zůstat rizika a hrozby číhající na internetu a sociálních sítích. Na tyto negativní jevy jsou nejvíce náchylné právě děti a mladiství, jeţ nemají tolik poznatků a zkušeností jako lidé starší. Faktem je, ţe ţijeme v materiálním světě, kdy rodiče dětem ve snaze uspokojit jejich potřeby poskytují nejrůznější technické vymoţenosti. Většinou si ale neuvědomují, jak a do jaké míry to můţe jejich děti ovlivnit. Stejně jako v reálném, tak i ve virtuálním světě se pohybují lidé s různými úmysly, a právě prostřednictvím internetu a sociálních sítí mohou kontaktovat kohokoliv. Děti či mladiství se zde snadno mohou stát obětí elektronického násilí, v jiném případě mohou být samotnými strůjci těchto činností. V posledních letech tráví mladá generace v online světě čím dál více času. Většinou se to děje na úkor koníčků a zájmů. Větší problém však nastává, kdyţ se projeví i zanedbávání školních povinností nebo změny v osobnosti, coţ jsou jedny z příznaků netholismu neboli závislostního chování na internetu a jeho sluţbách. Znalost dětí v oblasti komunikačních technologií je bezesporu uţitečná, ale jejich uţívání by mělo mít své hranice. 1
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a empirickou. První kapitola teoretické části se zabývá internetem, jeho historií a sluţbami. Následující kapitola pojednává o charakteristice, dějinách a funkcích sociálních sítí. Dále seznamuje s nejznámějšími světovými i českými společenskými weby. Součástí jsou také informace o bilanci sociálních sítí v České republice. Kapitola třetí se zaměřuje na vývoj dětí prvního stupně základní školy. Zahrnuje poznatky jak o vývoji kognitivních funkcí, tak o vývoji autoregulačních schopností a socializace. Je zde popsán/zmíněn také rozvoj osobnosti dítěte a jeho sebepojetí. Čtvrtá kapitola řeší negativní vlivy internetu na fyzickou, psychickou i sociální stránku dítěte. Jsou zde uvedeny formy elektronického násilí a jiţ zmíněný netholismus. Mimo negativa je zde popsáno i několik pozitiv, a to v kapitole páté. Následující a zároveň poslední kapitola teoretické části se věnuje prevenci a preventivním programům. Praktická část obsahuje výzkumné šetření zaměřené na vztah dětí k internetu a sociálním sítím.
2
I. Část teoretická 1. Internet
1.1 Pojem internet Výraz Internet vznikl z latinské předpony inter (mezi) a z anglického slova net (síť). Internet představuje celosvětový systém, jehoţ prostřednictvím se navzájem propojují počítačové sítě. Počítače zde mohou mezi sebou komunikovat nebo si předávat a sdílet informace. Počítače připojené k Internetu pracují jednak jako servery, které poskytují internetové sluţby, a jednak jako klienti, kteří tyto sluţby vyuţívají. (http://ihistory.webzdarma.cz), (http://cs.wikipedia.org) Internet se někdy označuje jako Síť. Jedná se tedy o rozsáhlou síť počítačů, které jsou vzájemně propojené datovými spoji. Mnoţství propojených počítačů je opravdu velké a dosahuje hodnoty aţ desítek milionů. Uţivatelé internetové sítě spolu mohou komunikovat ale také nabízet či vyuţívat informace. (Roubal, 1998)
1.2 Historie internetu V roce 1962 byl zahájen projekt agentury DARPA, který měl za úkol zajistit americkým vojenským základnám komunikaci po síti, která neobsahuje ţádný centrální uzel, coţ znamená, ţe i přes poruchu některého z počítačů by byla síť stále v provozu. O sedm let později tedy vznikl ARPANET, který zpočátku slouţil pouze pro armádní účely, později se však rozšířil i na univerzity. První program pro zasílání e-mailů byl vyvinut roku 1972 Rayem Tomlinsonem. Pojem Internet se poprvé objevil v roce 1987. O dva roky později vynalezl Tim Berners-Lee hypertextové dokumenty, coţ jsou texty obsahující hypertextové odkazy na dokumenty, které mohou být umístěné například na jiném místě planety. Tento systém je označován jako World Wide Web, který známe 3
jako WWW. Internet začal být komerčně vyuţíván aţ od roku 1992. K oficiálnímu spuštění Internetu v tehdejším Československu došlo 13. února 1992 na praţském ČVUT.
Postupně
se
pak
Internet
rozšiřoval
do
dalších
vysokých
škol.
(http://www.apu.cz), (http://www.jaknainternet.cz) Postupem času počet uţivatelů Internetu ve světě narůstal. V roce 1996 ho vyuţívalo 55 milionů lidí, v roce 2000 jiţ 250 milionů. Ročník 2003 zaznamenal 600 milionů uţivatelů, 2005 pak 900 milionů v roce 2006 uţ to byla víc jak miliarda uţivatelů. (http://www.apu.cz) Co se týče rozšíření Internetu v České Republice, v listopadu 2008 bylo připojeno 32 % domácností. Na jaře roku 2009 uţ to bylo přes 90 % domácností. (http://cs.wikipedia.org)
1.3 Internetové sluţby Návštěvníci Internetu mohou vyuţívat velké mnoţství sluţeb. Jednou z nejznámějších internetových sluţeb je systém webových stránek (WWW) zobrazovaný pomocí webového prohlíţeče. K dalším hojně vyuţívaným sluţbám patří například e-mail neboli elektronická pošta, dále online (ţivá) komunikace mezi uţivateli, přenos souborů, sdílení souborů, připojení ke vzdálenému počítači nebo také telefonování přes Internet, které zajišťuje Skype. (http://cs.wikipedia.org)
4
2. Sociální síť
2.1 Pojem sociální síť Název sociální síť pochází ze sociologie a vyjadřuje skupinu lidí, která spolu udrţuje komunikaci pomocí různých prostředků. Sociální neboli společenská síť je komunikační sluţba plně závislá na internetovém připojení. Jedná se o webovou stránku, skrze kterou spolu mohou komunikovat propojené skupiny lidí. Záměrem těchto webů je tedy vytváření vazeb mezi jednotlivými uţivateli, můţe se jednat o přátelské
vazby
nebo
třeba
o
pracovní,
školní
nebo
obchodní
kontakty.
(https://www.ibm.com), (http://cs.wikipedia.org)
2.2 Historie sociálních sítí V polovině 90. let se objevily první náznaky vzniku sociálních sítí. Nejprve se jednalo o programy studentů umoţňující komunikaci na univerzitě a s rodinou. Většina z těchto programů zanikla, ale i přes to představovaly pokrokovou myšlenku, která se však objevila v nesprávnou dobu. Na konci 90. let byl totiţ počet uţivatelů Internetu velmi nízký. Mezi prvotní počiny v této oblasti patří například theGlobe.com nebo sixdegrees.com, jejíţ vznik je datován na rok 1997. (https://www.ibm.com) V roce 2002 došlo k zahájení provozu sociální sítě Friendster.com, jejíţ hlavním cílem bylo propojit reálné přátele přes Internet. Počet uţivatelů této společenské sítě stoupl během prvních tří měsíců aţ na 3 miliony. O rok později vznikl MySpace, který se zpočátku snaţil napodobovat právě Friendster.com. MySpace vznikl za pouhých 10 dní a byl prvním sociálním webem, který podporoval internetový marketing. V roce 2003 vznikla také profesní síť LinkedIn, která se zaměřuje na podporu trhu práce. Vznik současné nejpopulárnější sítě se datuje na rok 2004. Nejdříve byl Facebook pouţíván pouze ke komunikaci mezi studenty Harvardu, v současnosti slouţí jako platforma pro vytváření osobních, firemních a skupinových profilů. Rok 2006 přinesl spuštění další velké sociální sítě, kterou je Twitter. Nejmladším společenským webem je pak 5
Google+, který vlastní společnost Google. Tato sociální síť byla spuštěna v létě roku 2011. (https://www.ibm.com)
2.3 Funkce sociálních sítí Sociální sítě se staly fenoménem současné doby, jejich účel se však můţe lišit. Některé jsou určeny ke sdílení informací a k zábavě, jiné se mohou například orientovat na trh práce nebo sdruţovat umělce. Společenské weby byly původně určeny k setkávání lidí, diskusím a chatování. S rozvojem moderních technologií došlo k rozmachu
pouţívání
a
sdílení
multimediálního
obsahu.
(http://www.bezpecnyinternet.cz) Pro spoustu uţivatelů se sociální síť stala jedním z hlavních zdrojů zábavy, nástrojem komunikace i navazování a udrţování vztahů, pomocníkem při studiu nebo při
budování
kariéry
a
pro
mnohé
je
také
prostředkem
seberealizace.
(http://www.jaknainternet.cz) Sociální sítě mohou mít buď osobní, nebo profesní zaměření. Typickou sítí s osobním zaměřením je například Facebook nebo Spoluţáci.cz, profesním webem je pak LinkedIdn. (http://www.jaknainternet.cz) Uţivatel registrovaný na sociální síti si zde můţe vytvořit vlastní veřejný nebo jen částečně veřejný profil, který má funkci určité virtuální vizitky, kde uţivatel prezentuje své osobní údaje a je podle nich dohledatelný. Mezi osobní informace, které zde mohou být zveřejněny, patří nejen jméno, ale i místo bydliště, datum narození, fotografie, informace o vzdělání a rodinném stavu nebo také další kontakty a záliby. Všechny tyto údaje jsou však velmi citlivé a kaţdý jedinec by měl dobře zváţit, které z nich uvidí všichni, které zpřístupní jen vybraným uţivatelům a které raději neuvede vůbec. Právě ochrana soukromí registrovaných uţivatelů je v současné době jedním z nejdiskutovanějších témat. Kvůli snadnému přístupu k osobním informacím vzniká na sociálních sítích ţivná půda pro různé sociálně-patologické jevy, především pro kyberšikanu, kybergrooming, sexting nebo kyberstalking. Na společenských sítích se objevují také falešné účty slouţící k pomluvě či pomstě. (http://www.jaknainternet.cz)
6
Prostřednictvím zaloţeného profilu má uţivatel moţnost například sdílet informace, fotografie a videa nebo komunikovat s ostatními. Sociální weby nabízí uţivatelům připojit se k různým komunitám zaloţeným například na společném zájmu, ať uţ se jedná o kulturní, hudební či politický. Majitel účtu se můţe na síti projevovat prostřednictvím tzv. statusů, coţ mohou být jak textové, tak multimediální příspěvky, které se zobrazují ostatním uţivatelům. Počet komentářů, označení a sdílení určitého příspěvku má vliv na jeho viditelnost a také na viditelnost jeho autora. (http://www.jaknainternet.cz) Mezi další funkce sociálních sítí patří sdílení. Můţe se jednat o sdílení obrázků, videí, článků nebo vlastních i cizích statusů. Uţivatel má moţnost nastavení soukromí sdíleného obsahu, rozhoduje tedy o tom, jestli bude obsah veřejný nebo ho bude moct vidět jen určitý okruh lidí. (http://www.jaknainternet.cz)
2.4 Nejznámější světové sociální sítě K nejpopulárnějším společenským sítím ve světě patří Facebook, Twitter, MySpace a Google+, dále pak Instagram a LinkedIn. Podobně jako Česká Republika i některé další země mají své lokální sociální weby. Pod Google spadající Orkut je nejpopulárnější internetovou stránkou v Brazílii. V Číně je nejvyuţívanější lokální sítí Qzone, v Rusku a na Ukrajině se jedná o sociální síť s názvem Vkontakte, která se velmi podobá Facebooku. Ve Španělsku funguje sociální web s názvem Tuenti, který je opět obdobou Facebooku. V Evropě je oblíbenou platformou pro videa bezesporu server YouTube, který vlastní společnost Google, dalším oblíbeným webem je například Flickr. (https://www.ibm.com)
2.4.1 Facebook Facebook je sociální síť známá téměř po celém světě. Počet jeho uţivatelů se vyšplhal aţ do stovek milionů. Tato webová stránka byla zaloţena 2. února 2004 Markem Zuckerbergem, bývalým studentem Harvardovy univerzity. Původní verze Facebooku s názvem Thefacebook byla určena jen studentům Harvardu a měla slouţit 7
především k seznámení současných i nově příchozích studentů. Během krátké doby se tento server rozšířil na další univerzity a v srpnu roku 2006 byl zpřístupněn široké veřejnosti. (http://www.socialnisite.estranky.cz) Facebook je rozsáhlý společenský web slouţící především ke komunikaci, sdílení informací nebo multimediálních dat, ale také k plánování akcí. K vytvoření profilu na Facebooku stačí zadat jen email a pár základních údajů. Svůj profil pak můţe nový uţivatel doplnit o další informace, fotografie nebo videa. Facebook nabízí mnoho různých aplikací a funkcí od moţnosti chatování aţ po hraní her. Výhodou je také propojení s ostatními webovými stránkami. (http://www.socialnisite.estranky.cz), (http://owebu.bloger.cz), (http://www.socialnisite.123abc.cz) Účet na Facebooku nabízí jeho uţivatelům spoustu moţností, jednou z nich je vkládání osobních informací, prezentování vlastních fotografií či různých příspěvků. Se zveřejňováním informací souvisí také nastavení ochrany osobních údajů, kde má uţivatel moţnost nastavit soukromí jeho účtu a stanovit tak, kdo můţe jeho příspěvky zobrazit nebo je komentovat. V neposlední řadě slouţí Facebook také jako komunikační nástroj. (Kulhánková, Čamek, 2010)
2.4.2 Twitter Pojem tweet bychom z angličtiny mohli přeloţit jako ptačí pípání, cvrlikání nebo štěbetání. S příponou –er se jedná o vykonavatele děje, takţe slovo twitter můţeme přeloţit jako pípal nebo štěbetka. (http://www.zdrojak.cz) Twitter zaloţil Jack Dorsey v roce 2006 a od roku 2012 je dostupný také v českém jazyce. Je to sociální síť nebo také mikroblogovací sluţba, jejímţ prostřednictvím mohou uţivatelé sdílet své příspěvky a zároveň prohlíţet příspěvky od jiných uţivatelů. Těmto příspěvkům se říká tweety. Jedná se o krákté zprávy, které se skládají maximálné ze 140 znaků. Zobrazují se na profilové stránce uţivatele na stránkách odběratelů. Twitter bývá často označován jako tzv. SMS internet. Je to díky tomu, ţe uţivatelé mohou posílat i přijímat krátké zprávy (tweety) prostřednictvím SMS zpráv. (http://cs.wikipedia.org)
8
Nejčastěji se Twitter vyuţívá ke komunikaci s přáteli. Pomocí tweetů se lidé informují o tom, co právě dělají, píší o svých záţitcích a podobně. I zde je samozřejmě moţnost zasílání soukromých zpráv. Twitter však nemusí být pouze o komunikaci. Uţivatelé zde mohou sledovat zpravodajství nebo třeba celebrity. Tato sociální síť bývá často vyuţívána pro publikační a marketingové účely. Firmy i jednotlivci vyuţívají tento
web
ke
své
propagaci,
ale
také
ke
komunikaci
se
zákazníky.
(http://www.zdrojak.cz)
2.4.3 MySpace Společenský server zvaný Myspace byl zaloţen v USA v roce 2003. Aţ do roku 2008 byl největší sociální sítí, pak ho ale předběhl Facebook. Stále však patří mezi největší světové komunitní servery a před nedávnem změnil vzhled svého webu, čímţ se snaţí vyšvihnout opět na špičku. Sloganem této sociální sítě je "A place for friends", coţ v překladu znamená "Místo pro přátele". Myspace je známý především tím, ţe se na něm kromě obyčejných profilů nacházejí také profily mnoha hudebníků, známých herců, ale také filmařů. Základní funkce jsou podobné jako na dalších sociálních sítích. Uţivatelé mají moţnost vytvoření vlastního profilu, zakládání skupin a vyuţívání různých aplikací. Pro ochranu dětí je tato síť přístupná pouze uţivatelům starším 14 let. (http://www.socialnisite.estranky.cz), (http://owebu.bloger.cz)
2.4.4 Google+ Poměrně novým počinem společnosti Google je sociální síť s názvem Google Plus, která byla zprovozněna 28. června 2011. Jiţ po dvou týdnech fungování se k nové síti připojilo 10 miliónů nových uţivatelů a po měsíci tento počet narostl na 25 miliónů zaregistrovaných. V polovině října 2011 tato hodnota vystoupala aţ na 40 miliónů uţivatelů, avšak dle výzkumů klesl v současnosti počet aktivních uţivatelů o 60 %. Zpočátku byl Google+ pouze v testovacím provozu, coţ znamenalo, ţe podmínkou pro zaloţení účtu bylo dosaţení 18 let. Důvodem stanovení této věkové hranice byl fakt, ţe společnost nemohla zaručit úplnou ochranu osobních údajů nezletilých. V lednu roku 2012 se věková hranice pro zaloţení účtu na Google+ sníţila na 13 let. Jedním 9
z charakteristických prvků této sluţby je moţnost třídění kontaktů do takzvaných „kruhů“, coţ některé další sociální sítě nabízejí pouze v omezené podobě. Díky rozdělení přátel do určitých okruhů můţe uţivatel určovat příjemce jeho sdělení na sociální síti. Mezi další aplikace patří například hry nebo takzvané „setkání“, které umoţňuje videochatování se skupinou maximálně deseti přátel. (http://cs.wikipedia.org)
2.5 Nejznámější české sociální sítě K nejpopulárnějším českým sociálním sítím patří Spoluţáci.cz, Lidé.cz a Líbímseti.cz, méně populární jsou Ukaţse.cz nebo Štěstí.cz, které jsou zaměřeny na seznamování. (https://www.ibm.com)
2.5.1 Spoluţáci.cz Česká sociální síť Spoluţáci.cz je provozována serverem Seznam.cz a je v podstatě obdobou americké sítě Classmate. Na této webové stránce se nachází databáze základních, středních a vysokých škol s rozdělením na jednotlivé třídy, které mohou být jak současné, tak bývalé. Tento web je určen pro ţáky a studenty, ale také pro ty, kteří chtějí najít a kontaktovat své bývalé spoluţáky. Stránky nabízí přehledné třídění škol podle okresů a měst. Server umoţňuje jeho uţivatelům nahrávat fotografie, dokumenty nebo psát ostatním spoluţákům vzkazy na nástěnku. Moţnost nastavení hesla u jednotlivých tříd znemoţňuje přístup cizím uţivatelům. V únoru 2009 byli Spoluţáci.cz nejnavštěvovanější
českou
sociální
sítí.
(http://www.socialnisite.estranky.cz),
(http://cs.wikipedia.org)
2.5.2 Lidé.cz Portál Lidé.cz je jednou z nejznámějších českých sociálních sítí, která spadá do vlastnictví firmy Seznam.cz. V roce 2007 dosáhl web milionu uţivatelů. O rok později prošel aktualizací a v roce 2009 se stal nejnavštěvovanější českou sociální sítí. Tato webová stránka umoţňuje vytvoření profilu, kde můţe uţivatel uvést například pohlaví, 10
věk nebo místo bydliště. Mezi další funkce patří nahrávání a posílání fotografií nebo videí a především textová i hlasová komunikace s ostatními uţivateli. Mezi další funkce patří
různá
diskuzní
fóra,
chat
nebo
seznamka.
(http://cs.wikipedia.org),
(http://www.socialnisite.123abc.cz)
2.5.3 Líbímseti.cz V roce 2002 byla poprvé spuštěna česká sociální síť Líbímseti.cz, jejíţ primární funkcí bylo seznamování přes internet. Na těchto stránkách si mohou uţivatelé vytvořit svůj profil a nahrát na něj vlastní fotografie, které pak mohou ostatní hodnotit. Server ovšem nabízí i jiné funkce. Probíhají zde různě zaměřené diskuze, lze vyuţívat funkci chat, hry nebo horoskopy. K dispozici jsou také informace ze světa celebrit. Uţivatelé mohou mimo klasického chatu pouţívat také videochat, kde mohou sledovat ostatní prostřednictvím webové kamery. Pod názvem Líbímseti Life začal portál pořádat vlastní seznamovací párty s místem konání v Praze a větších městech. Právě zde mohou uţivatelé potkat své virtuální přátele osobně. (http://www.socialnisite.123abc.cz), (http://cs.wikipedia.org)
2.6 Bilance sociálních sítí v ČR Podobně jako ve světě, i v České republice se rozvíjí trend společenských webů. Statistiky uvádějí, ţe minimálně jednou měsíčně se na sociální síť přihlásí 63 % uţivatelů. Tuto skutečnost ovlivňuje také snadnější a dostupnější připojení k internetu, které v dnešní době nabízí většina smartphonů neboli chytrých telefonů. Smartphony jsou v současnosti nejen velmi populární, ale také stále dostupnější. Jejich prodej zřejmě podporuje právě snadný přístup k internetu a tím pádem i ke komunikačním webům, coţ jsou jedny ze základních funkcí těchto chytrých telefonů. (https://www.ibm.com), (http://www.m-journal.cz)
11
2.6.1 Popularita zahraničních sociálních webŧ V roce 2013 Facebook opět potvrdil své prvenství na ţebříčku nejoblíbenějších sociálních sítí. Světová bilance uvádí, ţe má přes 1 miliardu uţivatelů. Začátkem roku vzrostl počet českých uţivatelů Facebooku na 3,8 milionu, avšak je třeba brát v úvahu velké mnoţství falešných účtů. Effectix.com uvádí, ţe počet nepravých účtů se můţe vyšplhat aţ na 2 miliony, tedy 1,8 milionů lidí. Prudký nárůst zaregistrovaných zaţila tato sociální síť začátkem roku 2010, pak ale nastalo zpomalení, které stále trvá. Oficiální údaje uvádí, ţe na Facebooku je 72 % lidí ve věku do 36 let a 56 % lidí do 29 let. (http://mediamania.tyden.cz), (http://www.m-journal.cz) Co se týče Twitteru, ten má naopak vzrůstající tendenci. Počet zaloţených účtů stoupl zhruba o 50 000, ovšem u nás a na Slovensku má stále jen kolem 162 000 aktivních účtů. Podle internetového odborníka Daniela Dočekala by mohl počet českých uţivatelů Twitteru dosáhnout jednoho milionu v roce 2036. Twitter je celkově povaţován za jednu z nejrychleji se rozvíjejících sociálních sítí. Jen za rok 2013 stoupl počet jeho uţivatelů o 40 %. V současné době má účet na tomto webu zhruba 288 milionů lidí a vyuţívá ho 21 % internetové populace. (http://mediamania.tyden.cz), (http://www.svetandroida.cz) I přes skutečnost, ţe společenský web Google+ existuje teprve 2 roky, podařilo se mu dostat na druhé místo v ţebříčku počtu uţivatelů. Sociální síti Google+ se v jeho začátcích příliš nedůvěřovalo, avšak v současnosti má uţ 343 milionů aktivních účtů. Tento
společenský
web
navštěvuje
kolem
400
tisíc
Čechů.
(http://www.svetandroida.cz), (http://mediamania.tyden.cz)
2.6.2 Pád českých společenských serverŧ Co se týče českých sociálních sítí, ty zaznamenávají uţ od roku 2009 spíše pokles, a to díky Facebooku a dalším zahraničním sociálním serverům. Počátkem roku 2013 byla nejnavštěvovanější lokální síť Lidé.cz, kterou vyuţívalo asi 880 000 uţivatelů. Server Spoluţáci.cz registroval 620 000 uţivatelů a Líbímseti.cz 300 000 uţivatelů. (http://mediamania.tyden.cz), (http://www.justit.cz)
12
3. Vývoj dětí na prvním stupni základní školy
3.1 Období školního věku Období školního věku lze charakterizovat jako určité potvrzení vlastních kvalit v různých sociálních skupinách. Nejedná se tedy jen o vztah k dospělým, ale také o vztahy k vrstevníkům, kdy můţeme toto věkové období povaţovat za fázi vytváření horizontálního společenství, tj. vrstevnické skupiny s vlastní hierarchií a pravidly. (Vágnerová, 2008) Střední školní věk (8-12 let) můţeme označit za období přípravy na následující období dospívání. Bez sociálních tlaků ze strany rodiny, školy nebo vrstevníků by se dalo nazvat obdobím klidu a pohody. Je zde přítomen pozvolný rozvoj dítěte ve všech oblastech. (Vágnerová, 2008)
3.2 Vývoj kognitivních funkcí Začátkem školní docházky aţ po dospívání prodělává dítě významný rozvoj v oblasti poznávacích procesů, jde například o čití, vnímání, paměť, myšlení a obrazotvornost. (Čačka, 2000)
3.2.1 Myšlení a zpracování informací Vývoj dětského uvaţování je postupný. Také jejich poznávání se stává objektivnější a přesnější na rozdíl od věku předškolního. Způsoby uvaţování většinou závisí na kontextu situace. Logické myšlení je prozatím funkční pouze ve známých situacích. Kdyţ má však dítě čelit problému, který nezná a nemá s ním zkušenosti, uchyluje se k vývojově niţší strategii uvaţování. To platí i pro různé zátěţové situace. Měnící se způsob myšlení se u dětí projevuje v jejich úvahách o okolním světě, ostatních lidech a také o sobě samém. (Vágnerová, 2008) 13
Dítě se v tomto období zabývá poznáváním opravdového světa. Zajímá se o to, jaký svět je a jaká jsou v něm pravidla a moţnosti. Začíná také postupně chápat různé souvislosti, vztahy a proměnlivost reality, coţ je znakem konkrétního logického myšlení. Objevuje se schopnost dívat se na věci a situace ze širší perspektivy a tím opustit vázanost pouze na jeden aspekt reality. Je zde schopnost posuzování a kombinování více hledisek, díky čemuţ můţe dítě pochopit postoje a reakce jiných lidí a vţít se do nich. Dokáţe také odhadnout, jak jeho chování a postoje vnímají ostatní. (Vágnerová, 2008) Důleţitá je v tomto věku také dovednost hromadění a uspořádávání nových poznatků. Postupně narůstá počet i hloubka porozumění pojmům a také logičnost jejich uspořádání. V kognitivní oblasti se dále vyvíjí schopnost potlačit nepodstatné informace. Dítě se postupně učí sebehodnocení, získává schopnost zhodnotit a ocenit své vlastní schopnosti a dovednosti. K rozvoji strategií pro řešení různých úkolů nebo problémů přispívá především školní prostředí. (Vágnerová, 2008), (Čačka, 2000)
3.2.2 Paměť a pozornost U dětí na prvním stupni základní školy nastává značný vývoj paměti a pozornosti. Začíná u nich dozrávat schopnost soustředění se na určitý podnět nebo činnost. Dítě je schopno svou pozornost ovládat, coţ znamená, ţe ji bez rozptylování dokáţe udrţet u určitého podnětu nebo ji dokáţe přesouvat potřebným směrem. U mladších školáků je však pozornost spíše slabší, krátkodobá a více náchylná k rušivým vlivům. Délka soustředění však závisí z velké části na charakteru činnosti a později i na zájmové orientaci dítěte. (Vágnerová, 2008), (Čačka, 2000) Podle Vágnerové (2008) má právě škola velký vliv na rozvoj paměťových funkcí dětí, které se intenzivně vyvíjí ve věku 6 - 12 let. Dobře vyvinutá paměť u dětí neumoţňuje pouze zapamatování informací, ale slouţí také k upevnění způsobů řešení problémů. U ţáků se začíná rozvíjet také metapaměť, coţ jsou obecné poznatky o paměti, které jim usnadňují výběr vhodných paměťových strategií.
14
3.2.3 Jazykové schopnosti Předpokladem pro úspěch ve škole, je dostatečná slovní zásoba a jazykové schopnosti, které uţ má dítě většinou při nástupu do školy. Rozvoj řeči napomáhá také pamatování a celkovému chápání. Na rozvoji dětského slovníku se nejvíce podílí rodina, škola, vrstevníci, ale také média. Děti si často osvojují slova, kterými mohou vyjadřovat své pocity a názory. Mnohá slovíčka se učí, aby byly oblíbené ve vrstevnické skupině. Jedná se hlavně o různá oslovení nebo slovíčka slangového původu. (Vágnerová, 2008), (Langmeier, Krejčířová, 1998)
3.2.4 Emoční rozvoj Co se týče vývoje emočního, je školní období charakteristické zvýšením emoční stability a odolnosti vůči zátěţi. Děti jsou v tomto období charakteristické optimistickým pohledem a celkovou vyrovnaností. Postupně se mění také jejich citové proţívání a samotné vyjadřování emocí. Skrze rozvoj emoční inteligence je dítě schopno lépe porozumět svým vlastním pocitům a lépe pochopit i pocity ostatních lidí. Důleţitou roli hraje také emoční opora. Zatímco pro děti mladšího školního věku jsou emoční oporou především rodiče, u dětí středního školního věku tuto funkci čím dál častěji přebírají vrstevníci. Moţnost sdílení pocitů je pro školáky důleţitá jak pro citový, tak pro sociální rozvoj. Pomáhá jim to lépe porozumět svým emocím a ovládat je. Sdílení emocí s vrstevníky je jednodušší, protoţe na rozdíl od dospělých čelí vrstevníci podobným problémům a jsou na stejné vývojové úrovni. (Vágnerová, 2008) Školáci bývají schopni své emoce více ovládat a mnohdy se u nich objevují tendence určité pocity potlačovat. Nejčastěji bývá potlačována zlost a úzkost, mezi vrstevníky je to nejčastěji strach. K narušení emoční bilance můţe dojít zahájením školní docházky, kdy vzrůstající tlak a poţadavky ze strany rodičů a školy mohou podněcovat negativní pocity dětí. (Vágnerová, 2008) Podle Langmeiera a Krejčířové (1998) malý školák poznává, ţe pocity, přání či motivy je moţné před okolím skrývat, ale nelze je skrýt před sebou samým. V tomto věkovém období probíhá důleţitý vývoj také v oblasti sebepojetí. U školáka se vyvíjejí sebehodnotící emoce, které souvisí s hodnocením dospělých, 15
vrstevníků a také se srovnáváním sebe sama s ostatními dětmi. Tento proces je důleţitý k dosaţení sebepřijetí, někdy však můţe být výsledkem spíše pocit méněcennosti. (Vágnerová, 2008)
3.3 Vývoj autoregulačních schopností a socializace Vývoj autoregulačních schopností chápeme jako nové postoje k překáţkám. Dítě je schopno pochopit, ţe by mělo dělat to, co je nezbytné, a tím se vzdát nebo oddálit činnost, která mu přináší uspokojení. (Vágnerová, 2008) Pro dítě v tomto období je největší sociální událostí vstup do školy, a tím pokles výhradně rodinného vlivu. Tato skutečnost jde ruku v ruce s narůstajícími sociálními poţadavky a celkovou změnou ţivota. I přes to, ţe uţ není rodinný vliv tak silný, pořád hraje velkou roli v rozvoji schopností, dovedností a zkušeností dítěte. Pod vlivem školy se u dětské osobnosti rozvíjejí a upevňují různé vlastnosti, schopnosti a ţádoucí způsoby chování, díky nimţ získává dítě předpoklady k dalšímu uplatnění ve společnosti. (Vágnerová, 2008) Podle Marie Fürst (1997) je období raného mládí rozhodujícím stádiem pro sociální vztahy. Dítě se pomalu dostává z úzkého kruhu rodiny a začíná navazovat kontakty s vrstevníky, ale také s učiteli nebo vychovateli. Pro školáka je velmi důleţitá vrstevnická skupina, jejímţ prostřednictvím se odehrává rozvoj takových vlastností a dovedností, které jsou důleţité pro ţivot v lidském společenství. Začleňováním dítěte do kolektivu se postupně rozlišují jeho role a postavení. (Vágnerová, 2008)
3.3.1 Rodinné vztahy Dítě vnímá svou rodinu jako oporu a emoční zázemí. V této době si rodina vytváří společnou historii díky nejrůznějším záţitkům a rodinným rituálům, které její členy více stmelují. (Vágnerová, 2008)
16
Pro dítě školního věku je důleţité cítit přítomnost, pochopení a zájem ze strany rodičů. Objeví-li se v jeho ţivotě situace, kterou není schopno samo zvládnout, automaticky se obrací na rodiče jako na zdroj emoční opory. V tomto období je přesvědčeno, ţe tu pro něj budou vţdy. Rodiče jsou většinou vnímáni jak vzor nebo jsou dokonce povaţováni za ideál, kterému by se chtělo dítě přiblíţit. (Vágnerová, 2008) Rodiče dítěti pomáhají ke smysluplnému učení a zároveň rozhodují například o tom, do jaké školy bude chodit a jakým směrem se bude ubírat. Chyba ovšem nastává, kdyţ jsou na dítě kladeny přehnaně vysoké nároky nebo kdyţ je nuceno do činností, o které nejeví zájem. Tato situace můţe vyvolat pocit neúspěšnosti a méněcennosti. (Vágnerová, 2008) Funkční rodina je charakteristická společným sdílením pocitů jejích členů. Příslušníci rodiny dovedou o svých pocitech diskutovat, ale také je ovládat, díky čemuţ je dítě schopno chápat jak vlastní, tak cizí emoční proţitky a učí se s nimi pracovat. Jsou-li však vztahy v rodině narušeny, dítě tuto důleţitou zkušenost ztrácí a tento nepříznivý model si přenáší do svého budoucího ţivota. Neporozumění mezi rodiči často zapříčiní nezájem nebo také netrpělivé a afektivní chování vůči jejich dětem. (Vágnerová, 2008)
3.3.2 Školní prostředí Školní instituce se v tomto období stává neoddělitelnou součástí dětského ţivota. Dítě si musí zvyknout na změnu prostředí a celkovou proměnu dosavadního reţimu. Dennodenně přichází do interakce s novými lidmi a čelí novým úkolům a poţadavkům. Podle Čačky (2000) se dítě se s nástupem do školy musí přizpůsobit jak náporu nových povinností, tak nově stanovenému reţimu dne a zcela odlišné společenské situaci. Adaptaci na školní prostředí můţe pozitivně ovlivnit rodina. S nástupem do školy se dítě pomalu začíná odpoutávat ze závislosti na rodině a začínají se u něj rozvíjet nové schopnosti, dovednosti a vlastnosti jeho osobnosti. Jiné prostředí přináší také rozdílné zkušenosti, změny v hodnotové hierarchii a určitou
17
modifikaci sebepojetí, která závisí především na úrovni vlastního výkonu a na jeho hodnocení. (Vágnerová, 2008) Ve středním školním věku se dítě projevuje větší kritičností, přiměřenějším sebehodnocením a do jeho povědomí se dostávají i výsledky ostatních spoluţáků ze třídy. Školák si uvědomuje, ţe všichni nejsou na stejné úrovni. Klade tedy důraz na spravedlnost a nastolení stejných podmínek pro všechny ţáky. (Vágnerová, 2008)
3.3.3 Vliv vrstevnické skupiny Za jednu z nejvýznamnějších potřeb školního věku je povaţován kontakt s vrstevníky. Mezi stejně starými jedinci se rozvíjejí jiné schopnosti, vlastnosti a dovednosti neţ v prostředí rodinném nebo ve škole. Děti se v interakci s ostatními učí různým způsobům komunikace a spolupráce. Dále trénují sebeovládání a zvládání rozmanitých situací. (Vágnerová, 2008) Emoční opora, kterou poskytuje z velké části rodina, začíná narůstat i ze strany vrstevníků. Děje se tak především proto, ţe se dítě setkává s různými problémy, které se podle nich s dospělými řešit nedají. Za to je můţe sdělit kamarádům, kteří se vyrovnávají s podobnými ţivotními situacemi, coţ znamená, ţe ho lépe pochopí. U dítěte tedy nastává pozvolné odpoutávání z vazby na dospělé a uvědomování si významu a moci skupiny, která přináší pocit jistoty a více moţností. Pro dítě je také velmi důleţité se ve vrstevnické skupině realizovat. Největší důraz je většinou kladen na pohybové schopnosti a fyzickou sílu. (Vágnerová, 2008) Dítě ve středním školním věku uţ neklade důraz jen na společně sdílenou aktivitu, jako tomu bylo v mladším školním věku. Kamarády si začíná vybírat podle odlišných kritérií. Posuzuje například schopnost vzájemné solidarity a pomoci. Významným posunem v kamarádských vztazích je také prohloubení vzájemného porozumění a důvěry. Za kamaráda je povaţován ten, kdo vyslechne, pomůţe, nezradí a dá se mu důvěřovat, coţ zajišťuje dostatečnou emoční oporu. Jiţ v tomto období se začínají nápadně oddělovat dívčí a chlapecké skupiny. (Vágnerová, 2008) Kamarádské vztahy můţe dítě navázat ve škole nebo při různých mimoškolních aktivitách. V tomto období si většinou vybírá děti stejného věku a pohlaví. Pro školáka 18
se stává významnou vrstevnickou skupinou školní třída, která je charakteristická věkovou vyrovnaností a rovností mezi jejími členy. Ve školní třídě jsou od všech ţáků očekávány stejné kompetence a podobné chování, coţ zapříčiňuje odmítavý postoj k projevům, které tyto očekávání nesplňují. Proto jedinci s odlišným chováním a postoji bývají zpravidla vyloučeni z kolektivu. Ve třídě se lépe prosazují ţáci, kteří jsou otevření, přátelští a projevují pozitivní emoce. Na druhou stranu děti, které nesplňují určité poţadavky, se stávají neoblíbenými. Jejich chování se většinou projevuje neschopností navázat kontakt s ostatními a spolupracovat. Projevy těchto jedinců bývají nepříjemné a rušivé. Odmítání a nepřijetí ze strany spoluţáků můţe zapříčinit různé způsoby reakce, například vnucování, předvádění se a někdy dokonce agresivitu nebo zlomyslnost. Tyto děti většinou postrádají průbojnost a schopnost se bránit nebo prosadit. Bývají úzkostné a bojácné. (Vágnerová, 2008) Vytváření kamarádských vztahů je důleţitým předpokladem pro vznik hlubších přátelství, intimních vztahů a pro celkovou sociální úspěšnost. Tato role má velký vliv v oblasti budoucích strategií chování v sociálních vztazích. (Vágnerová, 2008)
3.3.4 Vývoj chování a morálního uvaţování Děti v tomto věkovém období kladou velký důraz na získání pozitivního hodnocení. Přijetí, uznání a pochvala jsou velmi důleţité, školák se tedy chová poţadovaným způsobem, aby této odezvy dosáhl a byl oceněn. Stejně tak významné bývá kladné sebehodnocení, proto se jedinec chová způsobem, který v něm nebude vyvolávat pocit viny a sráţet jeho sebeúctu. (Vágnerová, 2008) Střední školní věk je doprovázen rozvojem prosociálního chování. Školák je ochotný se s ostatními podělit nebo někomu poskytnout pomoc. Dalším výrazným rysem tohoto období se stává poţadování spravedlnosti, rovnosti a poctivosti a později přicházejí také změny postojů vůči autoritě. Význam vrstevnické skupiny narůstá, a tím i autorita touto skupinou stanovená. (Vágnerová, 2008)
19
3.4 Rozvoj osobnosti dítěte a sebepojetí Rozvoj dětského sebepojetí ovlivňuje hned několik faktorů. Jsou to především zkušenosti, které jedinec má se sebou samým, dále také postoje, hodnocení a názory ostatních lidí. Součástí sebepojetí je také výkon, který školák srovnává s vrstevníky a hodnotí jej. Obtíţnější je však sebehodnocení v oblasti psychických projevů a citových proţitků. Děti ve středním školním věku mají tendenci ke kritičtějšímu a negativnějšímu hodnocení sebe sama. Tento fakt mohou zapříčinit narůstající nároky ve škole, objektivnější pohled na situaci nebo nedostatečné naplnění ideálu, který stanovili rodiče. Narůstající rozdíl mezi ideálem a skutečností můţe znamenat sníţení sebedůvěry a sebeúcty. (Vágnerová, 2008) Čačka (2000) uvádí, ţe dítě má určitou představu o tom, jaké je, ale i o tom, jaké by si přálo být, kdy se jedná o jakýsi ideál vlastní osoby. Vůči tomuto ideálu se chlapci i děvčata stávají stále kritičtější a postupně i realističtější.
20
4. Negativní vliv internetu
4.1 Fyzické potíţe spojené s uţíváním internetu Práce s počítačem můţe přinést nemálo zdravotních potíţí. Jedním z hlavních problémů je špatná ergonomie těla při sezení u počítače, jejíţ následky jsou křivení páteře, přemáhání krčních svalů, křečové ţíly a problémy s oběhovým systémem. Správné drţení těla negativně ovlivňuje sezení na nevhodných ţidlích či přímo v posteli. (http://it.pedf.cuni.cz) Záření monitoru negativně ovlivňuje nejen imunitní systém, ale především zrak, coţ většinou souvisí i se špatným osvětlením při práci s počítačem. Při pouţívání počítače se oči zaměřují téměř celou dobu na jedno místo, čímţ dochází k ochabování očních svalů ovládajících ostrost vidění. Dochází tak k deformaci oční bulvy a jako následek vzniká slabozrakost, dalekozrakost nebo jiné oční vady. Často také dochází k vysychání oční sliznice či bolestem hlavy. V současné době se můţeme setkat s pojmem počítačový zrakový syndrom, jeţ je charakteristický celkovým napětím očí, slzením, únavou, potíţemi s ostrostí vidění nebo dokonce dvojitým viděním. Alespoň částečným řešením těchto problémů můţe být tzv. oční gymnastika. Jedná se o jednoduchá oční cvičení, jejichţ prostřednictví se prokrvují oční svaly, díky čemuţ si zachovávají pruţnost a nepřispívají k deformaci oční bulvy. (http://it.pedf.cuni.cz) Nadměrné vysedávání u PC způsobuje také špatné návyky v ţivotosprávě. Jedním z největších problémů je bezesporu nedostatek pohybu, protoţe přispívá ke vzniku civilizačních chorob, např. obezity mnohdy doprovázené cukrovkou. Těmto potíţím se dá však snadno vyhnout dostatečným sportováním a pobytem venku. Nedostatek pohybu se snaţila řešit i společnost Microsoft, která se zaměřila na tvorbu her, které jsou ovládány právě pohyby těla. Tento typ her je vhodný pro všechny věkové kategorie, ale po finanční stránce je poměrně náročnější. (http://it.pedf.cuni.cz) Nadměrné uţivatele počítače mohou postihnout také různá srdeční onemocnění, bolesti a ztuhlost zápěstí či kloubů nebo také epilepsie. (http://www.e-bezpeci.cz)
21
4.2 Psychické a sociální potíţe Neblahý vliv mají informačně-komunikační technologie také na psychiku, duševní stavy a emoce. Reálný svět je často nahrazován imaginárním a virtuálním prostředím, a to hlavně prostřednictvím her, kde dochází k uvolnění sebekontroly a zábran. Tyto jevy jsou pak často přenášeny do kaţdodenního ţivota. U her typu RPG se hráč můţe zcela ztotoţnit s hlavní postavou a prostředím hry. Všechny tyto aspekty podporují chybné vnímání reálného světa. Násilí v hrách dále podněcuje sklony k agresivitě, fyzickému násilí, šikanování a celkové nepřátelské naladění vůči reálnému světu. Se vzrůstajícím časem stráveným u her jsou postupně omezovány ostatní činnosti, tedy koníčky, zájmy a sportovní aktivity. V nejkrajnějším případě můţe dojít aţ k jejich úplnému vymizení. (http://it.pedf.cuni.cz), (http://www.e-bezpeci.cz) Postupem času se mohou objevit také psychické a neurologické potíţe, které ve většině případů značně ovlivní osobnost jedince. Člověk se můţe stát neurotikem, trpět fobickými stavy, tiky, poruchami spánku nebo také psychotickými stavy, jeţ zahrnují mánie a deprese. U dětí můţe dojít k narušení spánku vlivem stoupající hladiny adrenalinu, coţ zapříčiňuje hraní akčních her. S psychickým stavem těsně souvisí i vznik somatických potíţí, jako například koţní alergické reakce, úrazy z nepozornosti nebo z napodobování virtuálních scén. (http://it.pedf.cuni.cz) Příliš mnoho času stráveného na internetu můţe přispívat k nepravidelnému stravování, nedostatku spánku a k chybné organizaci času. Výrazným ukazatelem bývá také zhoršení školního prospěchu, celková nesoustředěnost a v neposlední řadě také poruchy paměti. (http://www.e-bezpeci.cz) Ve sféře sociální můţe nadměrné trávení času na internetu a sociálních sítích přispět ke zhoršení mezilidských vztahů, coţ je často doprovázeno vztahovou úzkostí a neschopností řešit vzniklé problémy. Nejvíce zasaţeny bývají vztahy rodinné a partnerské. (http://www.e-bezpeci.cz) Se vztahy úzce souvisí i schopnost komunikace. Ta se na internetu vyskytuje v různých
formách.
Uţivatelé
se
mohou
vzájemně
spojit
buď
telefonicky
prostřednictvím určitých aplikací (např. Skype) nebo písemně, coţ je mnohem častěji vyuţívaná metoda komunikace. Textové spojení s ostatními uţivateli probíhá například přes e-maily, chaty nebo na sociálních sítích. 22
Digitální mládeţ se ve svých internetových písemných projevech uchyluje k pouţívání zkráceného jazyka a k vyjadřování emocí pomocí tzv. emotikon. Časté chatování vede k ochabování slovní zásoby, a tím pádem i k horšímu vyjadřování v komunikaci na ţivo a také k obtíţnějšímu porozumění textu. Zhoršení či ztráta komunikačních schopností se neprojevuje pouze mezi vrstevníky, ale i ve školním prostředí při interakci s učiteli a hlavně také doma s rodinou. (http://it.pedf.cuni.cz)
4.3 Netholismus V současné době patří mezi nejrizikovější závislosti bezesporu psychoaktivní látky, mezi něţ se řadí drogy, alkohol a nikotin. V posledních letech se však stále častěji hovoří také o takzvané nelátkové závislosti, která můţe být rizikovou nejen pro dospělé, ale i pro děti. Spojení nelátková neboli behaviorální závislost označuje činnost, které člověk věnuje nadměrné mnoţství času, čímţ většinou narušuje normální sociální fungování. Ke klasickým příkladům nelátkové závislost patří závislost na počítačích, nakupování, automatech, práci a dalších činnostech, přinášejících člověku uspokojení, avšak behaviorální závislosti nejsou z pohledu medicíny povaţovány za závislost v pravém slova smyslu, jsou tedy spíše označovány jako závislostní chování. (http://www.sancedetem.cz) Příkladem behaviorálního závislostního chování je netholismus. Jak uţ název napovídá, jedná se o závislost na internetu, coţ zahrnuje hraní počítačových her, uţívání sociálních sítí, chatování, sledování e-mailů, běţné surfování a podobně. V širším pojetí se jedná o závislost na tzv. virtuálních drogách, kam lze navíc zařadit i televizi nebo mobilní telefon. Na rozdíl od konzumace drog zde nedochází k závislosti fyzické, nýbrţ psychické. Riziko vzniku netholismu je vyšší u jedinců (http://www.e-bezpeci.cz) Netholismus je definován jako nadměrné pouţívání internetu, které v ţivotě závislého způsobuje psychologické, sociální, pracovní či školní komplikace. Uţivatel se ve většině případů stává závislý na nějaké konkrétní aplikaci nebo činnosti na internetu. Tento typ závislosti je nejvíce rizikový právě u dětí a mládeţe, kdy nejčastěji vzniká závislost na on-line hrách, chatech nebo na sociálních sítích. Netholismem je tedy podle výzkumů nejvíce ohroţená skupina dospívajících ve věku od 12 do 19 let, dále jsou ohroţeni také dospělí od 20 do 26 let. Riziko vzniku je vyšší především u jedinců, kteří 23
mají potíţe v reálném světě. Útočiště a úspěch pak často hledají právě v kyberprostoru. (http://www.sancedetem.cz), (http://www.e-bezpeci.cz) Závislostní chování na internetu má hned několik příznaků. Charakteristická je nutkavá potřeba pouţívat internet a ztráta kontroly nad jeho uţíváním. Jestliţe se člověk ocitne v situaci, kdy se nemůţe věnovat vybrané činnosti, projeví se u něj stejně jako u závislostí látkových, abstinenční příznaky jako například bušení srdce, třes, nesoustředěnost a podráţděnost. Časté jsou také výkyvy nálad, agresivní chování nebo problémy se spánkem. Dalším negativním dopadem je téţ zanedbávání pracovních či školních povinností a ztráta zájmu o původní koníčky, přátele a rodinu. Závislý se většinou marně snaţí omezit čas strávený na internetu a nezřídka se dostaví také fyzické potíţe. Hodiny strávené on-line většinou razantně mění denní reţim jedince, často tedy dochází k vytvoření spánkového dluhu, ke zhoršené orientaci v prostoru a čase a k celkovému vyčerpání. (http://www.sancedetem.cz), (http://it.pedf.cuni.cz) Jak bylo jiţ zmíněno, netholismus velmi často souvisí s prostředím on-line her. Nejnebezpečnější hry jsou takové, které zobrazují neţádoucí nebo agresivní chování. Tyto jevy lze pak snadno napodobit v reálném světě, coţ vede ke vzniku násilných činů, coţ
samozřejmě
negativně
působí
na
psychický
rozvoj
dítěte.
(http://www.sancedetem.cz) Ţebříčku návykovosti on-line her vévodí hry typu RPG (z anglického výrazu „role playing games“). Jejich návykovost spočívá v tom, ţe hráči zde vstupují do světa fantazie, který se neustále mění, vyvíjí a budí v nich zvědavost a nutkání se do hry opakovaně vracet. Charakteristickým rysem tohoto typu her je také tvorba virtuálních přátelství. Za nejvíce návykovou on-line hru je povaţován celosvětově známý World of Warcraft. (http://www.e-bezpeci.cz), (http://www.sancedetem.cz) Jako zajímavost lze uvést, ţe ve dvaceti letech věku mají mladí lidé na kontě jiţ dvacet tisíc hodin strávených on-line, coţ odpovídá mnoţství času tréninku profesionálních pianistů. (http://www.sancedetem.cz) Ověření míry závislosti na internetu nabízí ve své knize David Šmahel (2003). Test závislostního chování obsahuje celkem 13 otázek a jiţ tři kladné odpovědi vybízí k zamyšlení se nad vztahem k internetu. Při více neţ sedmi kladných odpovědích je vhodné uvaţovat o návštěvě psychologa. 24
Test závislosti na internetu: Nejste-li zrovna on-line, přemýšlíte, co budete dělat příště, aţ budete? Je internet ve vašem hodnotovém ţebříčku na jednom z prvních třech míst? Zhorší se vám nálada po tom, co se musíte odpojit od internetu? Zdá se vám, ţe se hůř soustředíte, nejste-li on-line? Nezdá se vám po odpojení od internetu svět značně neskutečný? Trávíte na internetu stále větší mnoţství času? (z jiných neţ pracovních či jiných povinností) Potřebujete na internetu stále více času, abyste dosáhli toho, co chcete? Máte nepříjemné psychické či fyzické pocity po tom, co se odpojíte? Chtěli jste sníţit čas, který trávíte on-line, ale nepodařilo se to? Myslíte, ţe se kvůli internetu vídáte méně s přáteli? Přes nějaké problémy, které jste měli kvůli pouţívání internetu, jste on-line v nezmenšené míře? Omezili jste kvůli internetu nějaké své zájmy – sportovní, kulturní, rekreační? Měli jste kvůli internetu potíţe s vykonáváním svých pracovních, rodinných či školních povinností? (Šmahel, 2003)
4.4 Formy elektronického násilí
4.4.1 Kyberšikana Kyberšikana je označení pro druh šikany, která probíhá ve virtuálním prostředí, prostřednictvím informačních komunikačních technologií. Často se můţe prolínat i s šikanou v reálném světě. Odborník v oblasti šikany, Dr. Michal Kolář, popisuje kyberšikanu jako jev, kdy jednotlivec nebo skupina dětí záměrně a zpravidla opakovaně ohroţuje, pronásleduje a týrá psychicky jiné dítě, k čemuţ vyuţívá mobilní přístroje a Internet. Hlavním cílem útočníků je tedy ublíţit oběti. (Eckertová, Dočekal, 2013) 25
Virtuální svět oproti reálnému nabízí uţivateli spoustu moţností. Lidé zde mohou být zcela anonymní, mohou komunikovat, aniţ by byli zatíţeni svými fyzickými nedostatky nebo společenskými rolemi, coţ často vyuţívají právě pachatelé kyberšikany. (http://cms.e-bezpeci.cz) Při realizaci kyberšikany bývají útočníci většinou anonymní. Ve virtuálním prostředí vystupují pod přezdívkou (nickem) a pouţívají neznámou e-mailovou adresu či telefonní číslo. Útočník si můţe falešných identit vytvořit hned několik a většinou je velmi obtíţné ho vystopovat. (http://cms.e-bezpeci.cz) Původcem kyberšikany můţe být kaţdý, kdo se dostatečně vyzná v informačních a komunikačních technologiích. Není zde rozhodující věk, pohlaví, síla jedince či postavení v sociální skupině. Podle výzkumu bývají útočníky často děti nebo mladiství, kteří tráví hodně času na internetu, a to bez dohledu rodičů. Více případů kyberšikany mají na svědomí chlapci neţli dívky. Zajímavé je, ţe kyberútočníci bývají mnohdy sami oběťmi kyberšikany nebo jejími pozorovateli. (http://cms.e-bezpeci.cz) Obětí kyberútoků se většinou stávají děti závislé na internetu a mobilních telefonech. Ve virtuálním prostředí totiţ nejčastěji navazují sociální kontakty a ve skutečném světě moc kamarádů nemívají. Často to bývají také oběti tradiční šikany. 39 % obětí kyberšikany představují uţivatelé sociálních sítí, například Facebooku, MySpace nebo Líbímseti.cz. K šikanování jedinců ve virtuálním světě dochází kvůli nedostatečnému
seznámení
s riziky
spojenými
se
zneuţitím
informačních
a
komunikačních technologií. Na Internetu riskují zveřejňováním osobních informací nebo sdílením vlastních fotografií. Oběť kyberšikany se můţe také stát útočníkem či pozorovatelem. (http://cms.e-bezpeci.cz) Publikováním nebo rozesíláním citlivých zpráv či nahrávek se kyberšikana rychle šíří, a tím získává početné publikum, které tyto materiály můţe šířit dál. Ostatní šiřitelé tím zvyšují intenzitu útoku a celkově zhoršují dopad na oběť. (http://cms.ebezpeci.cz) Kyberšikana představuje psychické týrání obětí, které není na rozdíl od fyzické šikany aţ tak viditelné. Hlavním problémem je, ţe takto šikanovaní jedinci jsou často uzavření a nekomunikují o problémech s okolím, coţ mohou zapříčinit pocity strachu a studu. Je důleţité zmínit, ţe kyberšikana nemusí být vţdy záměrná. Můţe být zaloţena 26
na špatně odhadnuté reakci daného člověka, kdy třeba jen nevinný ţert můţe způsobit bolest. (http://cms.e-bezpeci.cz)
4.4.2 Kyberstalking Stalking představuje dlouhodobé pronásledování, omezování a obtěţování jedince útočníkem. V případě, ţe pachatel k tomuto jednání vyuţívá především Internet (například e-maily, sociální sítě) nebo mobilní telefon (telefonáty, sms), označuje se tento jev pojmem kyberstalking. (Eckertová, Dočekal, 2013) Kyberstalker můţe z počátku na oběť působit mile a projevovat jí opakovaně přízeň. Toto chování však pomalu ale jistě přejde k vyhroţování. Stalker neboli slídič výrazně narušuje soukromí své oběti a snaţí se v ní vyvolat pocity strachu a úzkosti. Osobu, kterou si stalker vyhlédl, můţe kontaktovat osobně, telefonicky, posílat jí výhruţné dopisy nebo různé poštovní zásilky. Mnohdy se stává, ţe se agresor zaměří nejen na zvolenou oběť, ale také na její rodinu, příbuzné či přátele. (Eckertová, Dočekal, 2013) Pachatelé mohou pocházet z různých společenských vrstev. Obětí stalkerů se můţe stát kdokoliv a jejich aktivity mohou trvat i několik let. (Eckertová, Dočekal 2013) Vhodnou obranou proti takovému jednání je ignorování útočníka. Oběť by neměla přistoupit na jeho hru a měla by se někomu se situací svěřit. Kyberstalkingu můţe člověk předejít dostatečnou ochranou svých soukromých informací. Pokud ke stalkingu dojde, je vhodné zaznamenávat veškerou stalkerovu činnost, coţ dopomůţe k jeho usvědčení. (Bradáčová, 2012)
4.4.3 Sexting Výraz sexting se skládá ze dvou slov, a to „sex“ a „texting“. Jedná se o zasílání nebo sdílení vlastních odhalených fotografií, videozáznamů nebo textů se sexuálním podtextem. K šíření tohoto obsahu slouţí moderní komunikační technologie. Tvůrci materiálů s erotickou tematikou jsou samy děti. Pořízené fotky nebo videa vkládají na 27
jejich profily na sociálních sítích nebo je přímo odešlou třeba přes mobilní telefon jiné osobě. Nejčastěji sexting probíhá mezi vrstevníky. Období dospívání se vyznačuje objevováním sexuálních vztahů a experimentováním. Mladiství si ale neuvědomují, ţe se prostřednictvím sextingu vystavují vysokému riziku zneuţívání, vydírání a veřejného posměchu. Výzkum z října roku 2012 uvádí, ţe aţ 88 % citlivých fotografií a videí je následně zveřejněno na jiném neţ původním zdroji. (Eckertová, Dočekal, 2013)
4.4.4 Happy slapping Pojmem happy slapping se vyjadřuje natáčení reálného fyzického útoku na nic netušící oběť. Natáčení fyzického nebo sexuálního napadení a jeho zveřejnění je častým prostředkem kyberšikany. (Eckertová, Dočekal, 2013) Pachatelé obvykle útočí na náhodně zvolenou osobu, například na chodce v parku. Jeden či více útočníků oběť napadne a další z agresorů celou činnost natáčí na mobilní telefon nebo kameru. Cílem napadení je pořídit co nejvíce šokující dokument, který pak agresoři zveřejní na sociálních sítích nebo na některém ze serverů pro sdílení videa. Za úspěch je povaţován rostoucí počet zhlédnutí videa a míra brutality. (Eckertová, Dočekal, 2013) Tato trestní činnost se rozšířila ve Velké Británii, a to především v útocích na fyzicky slabé a často opilé bezdomovce. Násilné videozáznamy zde často slouţí jako zasvěcovací rituály pro přijetí do různých skupin a gangů. Pachatelé si myslí, ţe oplývají mocí a ţe se řadí ke skupině silných. (Eckertová, Dočekal, 2013) Pro dítě je většinou velmi obtíţné odmítnout výzvu jeho vrstevníků ke spoluúčasti na těchto aktivitách. Pakliţe jednotlivec odmítne, nestane se členem skupiny. Z toho důvodu se k takovým činům uchylují i děti, u kterých je to nepravděpodobné. (Eckertová, Dočekal, 2013)
4.4.5 Kybergrooming Označení kybergrooming je výraz pro chování takzvaných kybergroomerů, coţ jsou uţivatelé internetu vyznačující se manipulací dětmi. Skrze dětskou důvěřivost a 28
nezkušenost se snaţí získat jejich intimní fotografie, videa nebo je přesvědčit přímo k osobní schůzce. Mezi typické praktiky kybergroomerů patří například vydírání nebo vyhroţování, k čemuţ mohou vyuţít právě získaný intimní materiál obětí. (Eckertová, Dočekal, 2013) Kybergrooming je nejčastěji realizován prostřednictvím veřejných chatů, sociálních sítí, různých seznamovacích serverů nebo skrze komunikační aplikace ICQ a Skype. Cílem plánovaných schůzek bývá většinou pohlavní zneuţití oběti. Kybergroomeři jsou tedy často pedofilové. (http://cms.e-bezpeci.cz) Akt manipulace dítětem útočníkem má obvykle několik fází. Nejprve se kybergroomer snaţí vzbudit u dítěte důvěru tím, ţe se staví do role osoby, která nabízí porozumění, pochopení a pomoc. Je zde tedy záměr navázání důvěrného kamarádství. Útočník se obvykle zaměřuje na řešení osobních témat, jako například sexuální ţivot dospělých nebo mladistvým zasílají pornografické materiály, coţ je v mnoha zemích ilegální. Během sbliţování se útočník zároveň snaţí oběť izolovat od okolí například od rodičů nebo kamarádů. Dítě je často nabádáno, aby se nikomu s touto situací nesvěřovalo. V další etapě procesu kybergroomingu se útočník snaţí posílit vztah s obětí podplácením. Bezdůvodně dítě zahrnuje různými dárky, kterými mohou být peníze, oblečení, mobilní telefon nebo třeba návštěva kina. Třetí fáze představuje vyvolání emoční závislosti oběti na útočníkovi, který moc dobře zná její intimní tajemství. Děti se odvrací od rodičů a kamarádů, kterým často lţou o tom, kde a s kým tráví volný čas. Veškerou důvěru vkládají právě v kybergroomera, který je teď jejich dobrým přítelem. Po vyvolání emoční závislosti u dítěte většinou dochází k setkání s útočníkem, které bývá realizováno v parku, v zoologické zahradě, v kině, na diskotékách nebo přímo v bytě kybergroomera. V poslední etapě většinou dochází k sexuálnímu obtěţování a zneuţití oběti kybergroomerem. (http://cms.e-bezpeci.cz) K nejčastějším obětem kybergroomingu patří děti s nízkou sebeúctou či sebedůvěrou, dále děti s různými emocionálními problémy, které hledají pomoc. Obtíţně rozeznají rizikovou komunikaci děti naivní a příliš důvěřivé. Další napadenou skupinou mohou být teenageři a adolescenti, kteří se o lidskou sexualitu zajímají, tudíţ jim nedělá problém o ní mluvit. (Eckertová, Dočekal, 2013)
29
Děti a teenageři se nechávají často obelstít a později i vydírat, protoţe nepoznají, jaké nebezpečí jim hrozí, například si myslí, ţe na portálech určených dětem jim nic nehrozí. Někteří mohou odmítat fakt, ţe jsou manipulováni a útočníka vidí jako milého člověka. (Eckertová, Dočekal, 2013) Zajímavou skutečností je, ţe mezi útočníky mohou patřit právníci, učitelé nebo policisti a v řadě případů pachatel svou oběť zná. Podle výzkumu převaţují mezi kybergroomery osoby doposud netrestané. Potrestání pachatele za přípravu takovéhoto trestného činu není moţné bez jeho přiznání. V České republice došlo k případům, kdy oběť schůzku ohlásila na policii, policisté byli na setkání přítomni, ale k násilnému činu nedošlo. Útočník se tedy obhájil tím, ţe chtěl dítě varovat a poukázat na to, jak se nemá chovat. Trest ho tedy minul. (Eckertová, Dočekal, 2013) Výzkumy v USA z roku 2006 ukazují, ţe kaţdé páté dítě od 10 do 17 let navštěvující online chat bylo kontaktováno kybergroomerem. Záměr útočníka však nahlásilo dospělým jen 25 % dětí. V roce 2011 byl zaznamenán celkový nárůst této kriminální činnosti. (http://cms.e-bezpeci.cz) Prevencí proti kybergroomingu můţe být dobrý vztah a komunikace mezi rodiči a dítětem. Děti musí mít jistotu, ţe se rodičům mohou s jakýmkoliv problémem svěřit. Důleţité je bezesporu informovat děti o nebezpečí, které jim hrozí a jak se těmto situacím vyhnout. (http://cms.e-bezpeci.cz) Je velmi důleţité, aby dítě nesdělovalo cizím lidem své osobní informace, aby nikomu neposílalo své fotografie (uţ vůbec ne odhalené!), a aby se nenechalo přesvědčit k osobní schůzce bez doprovodu. Jako názorná ukázka mohou slouţit internetové stránky www.seznamsebezpecne.cz. Rodiče by se měli více soustředit na vysvětlování neţli zakazování. (Eckertová, Dočekal, 2013) V případě, ţe mladistvý přistoupí na schůzku naslepo, měl by někomu známému sdělit, kde se setkání koná a s kým. Měl by přijít na schůzku s doprovodem, který můţe situaci z povzdálí sledovat. Pro setkání by měl zvolit místo veřejné, nikoliv soukromý byt či odlehlé lokality. (Eckertová, Dočekal, 2013) Je důleţité si uvědomit, ţe na Internetu je člověk vţdy vystaven moţnosti kontaktu se „skrytou identitou“. Potvrzuje to existence spousty falešných profilů na 30
sociálních sítích nebo nepravé přezdívky na různých komunikačních serverech. Dítě tedy můţe oslovit jakýkoliv cizí jedinec se záměrem navázání intimního vztahu. (Eckertová, Dočekal, 2013)
31
5. Pozitiva uţívání internetu V současné době je internet rozšířený téměř po celém světě a jeho moţnosti se stále rozrůstají. Jedním z pozitiv internetu je zvětšující se dostupnost a v důsledku toho i růst počtu jeho uţivatelů. Internet slouţí především jako zdroj informací, jejichţ mnoţství zde nepřetrţitě narůstá. Informace se na síti mohou publikovat a šířit bez jakýchkoliv bariér, například zde není omezení publikačními pravidly, jak je tomu u zdrojů tištěných. (http://kcjl.modry.cz) Nespornou výhodu internet přináší v oblasti komunikace. Umoţňuje textový či audiovizuální kontakt s lidmi z blízkého okolí, ale i z druhého konce planety. Nabízí zkrátka propojení s celým světem. Internetovou interakci zprostředkovávají především sociální sítě, které umoţňují rychlé spojení s ostatními uţivateli, sdílení informací nebo také snadné seznámení s novými lidmi. (http://kcjl.modry.cz) Většině lidí slouţí internet k rychlému a pohodlnému vyhledávání informací, a poněvadţ jde o celosvětově propojenou síť, jeho uţivatelé zde nachází informace nejen tuzemské, ale i zahraniční. Je ovšem třeba zdůraznit, ţe mnohé ze zveřejněných informací nemusí být pravdivé, zvlášť kdyţ pochází z nedůvěryhodných zdrojů. (http://kcjl.modry.cz) V dnešní době vyuţívají hojně internetové připojení i děti a mladiství. Pozitiva zde přináší hlavně v oblasti studia, a to díky snadnému přístupu k potřebným informacím. Také u dětí oblíbené počítačové hry mohou mít svá pozitiva. Výběrem vhodných her lze rozvíjet logické schopnosti dětí, strategické plánování, rychlé rozhodování či řešení problémů. Trénovat se zde můţe také postřeh nebo orientace ve sloţitých situacích. Existují i hry cizojazyčné, jeţ pomáhají rozvíjet slovní zásobu dítěte. (http://kcjl.modry.cz), (http://www.sancedetem.cz) Pro některé uţivatele můţe pobyt na internetu či sociálních sítích představovat určitou formu relaxace a trávení volného času. Internet i společenské servery nabízí nepřeberné mnoţství různých aplikací a on-line her. Na sociálních webech jsou pak často přítomny skupiny sdruţující uţivatele se stejnými zájmy a koníčky. Existují však také sociální sítě zaměřující se na konkrétní skupiny uţivatelů, jako jsou hudebníci, výtvarníci nebo hráči počítačových her. Tyto sítě či skupiny mohou organizovat i reálná 32
setkání jejich uţivatelů. Svou popularitu mají také stránky zaměřené na sdílení fotografií nebo textových a audiovizuálních dat. V neposlední řadě je třeba upozornit před naduţíváním těchto informačně komunikačních technologií. (Cekotová, 2011) Internet lidem pomáhá být stále „v obraze“, a to prostřednictvím různých specializovaných serverů. Díky nim se uţivatel můţe snadno informovat jak o dění doma, tak o událostech světových. Na své si přijdou také zájemci o sportovní zpravodajství či předpověď počasí. Pouţívání internetu je velmi často spojeno také se zábavou a to díky velkému výběru filmů, seriálů, hudby a her. Dokonalou komunikaci na internetu pak zajišťují chatovací servery, sociální sítě, e-maily nebo SMS-brány. Stále populárnější jsou nákupy přes internet.
33
6. Prevence a preventivní opatření Je třeba si uvědomit, ţe v současnosti probíhá bouřlivý vývoj nejrůznějších sluţeb telekomunikačních sítí. Právě ty jsou nejhojněji vyuţívány dětmi a mladistvými. Se vznikem nových internetových sluţeb dochází i k nárůstu rizik. Výzkumy ukazují, ţe učitelé ani rodiče nejsou o těchto nových formách komunikace a jejich rizicích dostatečně informováni. Naopak znalost ţáků o uţívání těchto sluţeb je vysoká. (Řehulka, 2008)
6.1 Zásady bezpečného uţívání internetu a sociálních sítí Pro bezpečnou manipulaci s internetem stačí, aby děti a mladiství dodrţovali pár jednoduchých, ale přitom velmi důleţitých zásad. V první řadě by mladí uţivatelé internetu neměli nikomu sdělovat jejich adresu bydliště, školy či telefonní číslo. Vyhnout by se měli také zasílání jakýchkoliv osobních fotografií cizím lidem, v případě intimních fotografií by je neměli zasílat nikomu, ani kamarádovi. Příjemce by je pak mohl snadno zneuţít. Důleţitým bodem je dbát na ochranu přístupových hesel a v ţádném případě se s nimi nikomu nesvěřovat. Dítě uţívající internet a sociální sítě můţe kontaktovat kdokoliv. Kontakt s neznámým člověkem ve virtuálním prostředí se můţe snadno vyvinout ve schůzku reálnou. Dítě či mladiství by měl vţdy o takovémto záměru říct někomu z dospělých. Při běţném surfování na internetu můţe dojít k setkání s nevhodným obsahem. Jestliţe dítě narazí na nevhodné obrázky či videa, mělo by webovou stránku ihned opustit. Některé internetové stránky mohou děti šokovat, uvést do rozpaků či dokonce vyděsit. V tomto případě je nutné, aby se se svou zkušeností svěřili někomu z dospělých. Ten samý postup je platný, setká-li se dítě či mladiství s neslušnými, hrubými a vulgárními maily či zprávami. Rozhodně by na ně nemělo odpovídat. Důleţité je, aby si dítě uvědomilo, ţe nemá povinnost se bavit s kaţdým, kdo ho kontaktuje. Při uţívání internetu a sociálních sítí je snadné narazit na různé typy virů a spamů. Nejvhodnější prevencí proti zmíněné virtuální havěti je neotvírat přílohy zpráv či samotné zprávy z neznámých adres. Mladí uţivatelé internetu by si měli také uvědomit, ţe všechny zveřejněné informace nemusí být pravdivé. (http://www.cnews.cz/) 34
Při pouţívání sociálních sítí je velmi důleţité dbát na zachování soukromí, proto národní parlament dětí a mládeţe vytvořil Desatero bezpečnosti na sociálních sítích. 1) První bod varuje před zveřejňováním osobních údajů. Pokud je chce uţivatel přece jenom uvést, měl by změnit nastavení svého profilu tak, aby byly podrobné informace dostupné jen přátelům. 2) Druhý bod varuje před sdílením fotografií ať uţ vlastních či někoho jiného. Zvlášť riskantní jsou příliš odhalené fotky, které můţe leckdo zneuţít. 3) Zásada třetí se týká zvýšené pozornosti při odhlašování z účtů a to zejména na veřejných místech jako jsou knihovny nebo škola. 4) Pro bezpečné uţívání sociálních sítí je potřeba mít bezpečné a silné heslo. Nejlépe by mělo představovat kombinaci písmen a čísel. Zcela nevhodné je heslo v podobě vlastního jména, data narození, či jiných lehce uhodnutelných údajů. 5) Co se týče přátelství na sociálních sítích, je zcela nevhodné přidávat si neznámé uţivatele jen kvůli zvýšení počtu přátel. 6) Vhodné je přidávat si do seznamu přátel pouze dobře známé lidi. Hodně uţivatelů má tendenci se v počtu přátel předhánět s ostatními. Dítě by si však mělo uvědomit, ţe v reálném světě se taky nebaví s kaţdým. 7) Před zahájením uţívání sociálních sítí je vhodné se seznámit s jejich pravidly. 8) Osmý bod apeluje na rozlišování virtuálního a reálného ţivota. V současnosti je pouţívání sociálních sítí velmi populární, ale mnohem důleţitější stále zůstává činnost ve světě reálném. 9) Důleţitou zásadou je nastavení soukromí sdílených informací, čímţ uţivatel určuje, pro koho budou data na jeho profilu viditelné. V tomto ohledu je lepší omezit veřejné sdílení. 10) Posledním ale nemálo důleţitým bodem je zachovat si nezávislost na sociálních sítích a vyhnout se šíření spamů. Příliš časté zveřejňování nových statusů a příspěvků můţe hodně uţivatelů obtěţovat. (http://www.kybersikana.eu)
35
6.2 Rady pro rodiče Na bezpečné uţívání on-line sluţeb mohou dohlédnout také rodiče, k čemuţ jim můţe pomoci Rodičovské desatero ochrany dětí na internetu. 1) První zásadou je umístění počítače na viditelné místo tak, aby rodiče mohli snáz kontrolovat aktivitu dětí na síti a přitom s nimi o internetu mluvit. 2) Důleţité je získat přehled o tom, jaké stránky děti navštěvují a jak často internet pouţívají. Zároveň by je měli rodiče učit bezpečnému vyhledávání informací. Navštívené stránky jdou snadno dohledat v historii prohlíţeče. Děti je třeba upozornit na nevhodné stránky nebo zvolit filtrovací nástroje, které blokují například stránky se sexuálním obsahem. 3) Třetí bod radí učit děti zodpovědné komunikaci, coţ znamená vysvětlit dětem, ţe jestli by něco někomu neřekli do očí, nemají mu to psát ani prostřednictvím internetu. 4) Čtvrtý bod se zaměřuje na odlišování spolehlivých internetových zdrojů od těch nespolehlivých. Je třeba dětem vysvětlit, ţe ne vše, co najdou na internetu je pravdivé. 5) Velmi důleţité je seznámit děti se zásadami internetové bezpečnosti. 6) Mnoho webových stránek umoţňuje nahlásit nevhodný obsah. Dobré je s touto funkcí seznámit i děti. 7) Sedmý bod radí poučit děti o správném nastavení zabezpečení soukromí. Důleţité je také upozornit před zveřejňováním osobních údajů. 8) Je třeba neustále zdůrazňovat ochranu hesla. Rodiče by měli dětem opakovat, ţe by svá hesla neměly nikomu sdělovat. Na veřejně dostupných počítačích (např. ve škole či v knihovně) by si měly dát děti pozor na volbu „Pamatovat heslo na tomto počítači“. 9) V neposlední řadě by měli rodiče klást svým dětem na srdce, aby si nesjednávaly schůzky s cizími lidmi, a aby jim nezasílaly osobní informace. Děti by měly 36
svým rodičům zcela důvěřovat a vědět, ţe se jim mohou v jakékoliv situaci svěřit. 10) Na místě také je poučit děti, ţe nemají stahovat soubory ze stránek, kde si je uţivatelé vyměňují. Je třeba dětem zdůraznit, aby neotevíraly ţádné soubory a přílohy od cizích lidí. Vhodné je mít nainstalovaný antivirový software a dbát na jeho pravidelnou aktualizaci. (http://www.cnews.cz)
6.3 Preventivní programy v České republice
6.3.1 Bezpečný internet.cz Cílem tohoto projektu je ukázat rizika spojená s pouţíváním internetu a také způsoby, jak se jim účinně bránit. Projekt je zaměřen na různé skupiny uţivatelů, kterým zcela zdarma poskytuje rady, návody a zkušenosti přímo od provozovatelů nejznámějších internetových sluţeb. Zakládajícími partnery tohoto portálu jsou společnosti Česká spořitelna, Microsoft a Seznam.cz. Hlavním cílem jejich spojení je rozšířit povědomí o internetových rizicích a předat českým uţivatelům internetu dostatek informací z této oblasti. (http://www.bezpecnyinternet.cz)
6.3.2 E-bezpečí E-Bezpečí je název celorepublikového projektu zabývajícího se prevencí, vzděláváním a výzkumem spojeným s rizikovým chováním na internetu. Tento projekt realizuje od roku 2009 Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého ve spolupráci s dalšími organizacemi. E-Bezpečí se zaměřuje na všechny formy elektronického násilí ohroţující jak děti, tak i dospělé uţivatele internetu. Činnost projektu spočívá hlavně v terénní práci s různými cílovými skupinami, v přednáškové činnosti a v preventivně vzdělávacích akcích. Přednášky jsou zaměřeny na nebezpečné jevy, moţnosti prevence a celkovou obranu. Součástí projektu jsou také pravidelná celorepubliková výzkumná šetření týkající se rizikové internetové 37
komunikace. Portál provozuje svoji online poradnu a vydává různé tiskoviny pro ţáky a učitele. Významná je spolupráce s Policií ČR. Preventivní projekt E-Bezpečí poskytuje pomoc mnoha uţivatelům, kteří se prostřednictvím kyberprostoru ocitli v obtíţné situaci. Představuje jednu z hlavních součástí v oblasti prevence online kriminality. (http://www.e-bezpeci.cz)
6.3.3 Šance dětem Portál Šance dětem je projektem Nadace Sirius, který nabízí informace z oblasti týkající se ohroţených dětí v České republice. Publikované články jsou určeny především rodinám s dětmi, které potřebují odborné poradenství v problémové situaci. Dále jsou dostupné všem, kteří se o problematiku ohroţených dětí zajímají. Uţitečné informace zde mohou najít také sociální pracovníci nebo studenti souvisejících oborů. Informační portál Šance dětem byl spuštěn v roce 2011 a jeho hlavním záměrem je předat
dostatek
kvalitních
informací
k prevenci
ohroţení
dítěte.
(http://www.sancedetem.cz)
6.3.4 Safer Internet CZ Projekt Safer Internet CZ je zaměřen na propagaci bezpečnějšího uţívání internetu a dalších komunikačních technologií.
Snaţí se v této oblasti vzdělávat
především děti, rodiče, učitele a sociální pracovníky. Dále je významnou činností portálu boj proti šíření ilegálního obsahu, zejména dětské pornografie a nevhodného chování na internetu.
Hlavním koordinátorem projektu je Národní centrum
bezpečnějšího internetu (NCBI) a hlavními komunikačními nástroji jsou webové portály Saferinternet.cz a Bezpecne-online.cz. NCBI spadá do mezinárodní sítě center bezpečnějšího internetu INSAFE. (http://www.ncbi.cz) V rámci projektu Safer Internet CZ je zřízena také internetová linka pomoci s názvem Pomoconline.cz, kterou ovládá Sdruţení Linka bezpečí. Server slouţí jako poradna lidem, kteří se setkali s kybergroomingem, kyberšikanou a dalšími rizikovými jevy komunikačních technologií. (http://www.ncbi.cz)
38
Další součást projektu představuje Horkalinka.cz, která je řízená společností CZI a zároveň je členem mezinárodní sítě INHOPE. Spolupracuje také s Policií ČR. Webová stránka slouţí k veřejnému nahlašování nevhodného a nezákonného obsahu, který se následně snaţí ze sítě odstranit. (http://www.ncbi.cz)
6.3.5 Seznam se bezpečně Projekt s názvem Seznam se bezpečně má podobu dvoudílného dokumentárně vzdělávacího filmu, jehoţ cílem je upozornit na nebezpečí skrytá za různými identitami na internetu. Dále také učí děti jak si v těchto situacích poradit. Film je určen dětem ve věku 10 aţ 16 let, jejich rodičům a pedagogům. Oběma dílům filmu se podařilo získat záštitu MŠMT ČR a byly distribuovány do všech českých základních škol. První díl filmu Seznam se bezpečně je sloţen z několika příběhů znázorňujících rizika anonymního seznamování. Díl druhý upozorňuje na stále větší problém tzv. sociálního inţenýrství a na dětskou prostituci. Filmové zpracování této problematiky doplňuje ucelená příručka o nástrahách internetu, v níţ nechybí mnoţství příkladů a rad pro rodiče i pedagogy. (http://www.seznamsebezpecne.cz)
6.3.6 Centrum pro bezpečnost Stránka s názvem Centrum pro bezpečnost je jedním z počinů společnosti Google a svým návštěvníkům má slouţit jako průvodce bezpečným chováním na internetu. Projekt je součástí celoročního programu s názvem Google pro vzdělávání v Česku. Klíčovou součástí stránky je Centrum bezpečnosti pro rodiče a děti, které nabízí návody pro ochranu dětí před nevhodným obsahem na síti. Mimo různé rady a tipy zde lze najít informace o tom, jak funguje web a IP adresy. Tento virtuální kurz je tedy určen jak dětem, tak i rodičům a pedagogům. Jeho návštěvníci zde mimo jiné najdou i rady jak se bránit krádeţi identity nebo jiným internetovým podvodům a útokům. Dále se zde mohou uţivatelé dozvědět, jak lépe zabezpečit svůj počítač či mobilní telefon a také jak vyhledávat informace na internetu bezpečně a efektivně. (http://www.cnews.cz)
39
II. Část empirická 7. Výzkumné šetření
7.1 Cíl výzkumné sondy Jedním z hlavních cílů výzkumné sondy je zjistit, do jaké míry mohou internet a sociální sítě ovlivňovat ţáky prvního stupně základní školy. Šetření má za úkol zmapovat mnoţství času, které ţáci tráví na internetu a sociálních sítích, dále také účel jejich návštěvy a v neposlední řadě informovanost o moţných rizicích, které s sebou můţe vyuţívání internetu a sociálních sítí přinášet. Výzkum je zaměřen na porovnání ţáků ze škol maloměsta a velkoměsta.
7.2 Výzkumné otázky Pro své výzkumné šetření jsem si stanovila následující výzkumné otázky:
VO 1: Děti ze školy ve velkoměstě vyuţívají častěji internet neţ děti z maloměstské školy. VO 2: Většina respondentů se na internetu věnuje hraní her či návštěvě sociálních sítí. VO 3: Nejpouţívanější sociální sítí je Facebook. VO 4: Většina dotazovaných ţáků je informována o rizicích internetu a sociálních sítí, a to hlavně od rodičů. VO 5: Negativní zkušenost se sociální sítí má spíše menšina z dotazovaných ţáků.
40
7.3 Zkoumaný vzorek Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou základních školách, a to na Základní škole Brno, Horní 16 a na Základní škole Hustopeče, Komenského 2. Respondenty dotazníkového šetření byli ţáci prvního stupně, konkrétně čtvrtého ročníku. Výzkumu, probíhajícího v únoru 2014, se zúčastnilo celkem 104 respondentů, jejichţ věk byl 9 aţ 10 let.
7.4 Metoda výzkumného šetření Pro sběr dat jsem zvolila šetření pomocí kvantitativní dotazníkové metody. Dotazník je sloţen celkem z osmnácti otázek a je zcela anonymní. Obsahuje 12 otázek uzavřených, 5 polouzavřených a jednu otázku otevřenou. U osmi otázek mohli respondenti zvolit více neţ jednu odpověď. Všechny otázky jsou koncipovány tak, aby jim ţáci porozuměli. Plné znění dotazníku je uvedeno v příloze. První dvě otázky jsou zaměřeny na osobní informace ţáků, tedy na pohlaví a věk. Následujících pět otázek zkoumá, jestli ţáci vyuţívají internet, kde mají moţnost připojení, jak často ho vyuţívají a jakým činnostem se zde věnují. Počínaje osmou otázkou se dotazník zabývá vztahem ţáků k sociálním sítím. Tomuto tématu je věnováno rovněţ pět otázek, zjišťujících například jaké sociální sítě ţáci navštěvují, co je vedlo k zaloţení účtu na těchto stránkách a jakým aktivitám se zde věnují. Následující otázky jsou zaměřeny na rizika, která jsou s uţíváním internetu a sociálních sítí spojena.
7.5 Výsledky výzkumné sondy Výsledky dotazníkového šetření jsou znázorněny pomocí grafů a tabulek. Kaţdá otázka je vyjádřena dvěma grafy, z nichţ první zobrazuje odpovědi ţáků z brněnské základní školy a druhý je zaměřen na odpovědi ţáků ze základní školy v Hustopečích. Všechny grafy obsahují procentuální hodnoty. Tabulka u kaţdé otázky nabízí souhrn
41
odpovědí vyjádřených jak v počtech jedinců, tak v procentech. U některých otázek ţáci zakrouţkovali více odpovědí.
Otázka č. 1: Jsi chlapec nebo dívka?
Brno 37,5% chlapci dívky
62,5%
Graf 1: Pohlaví respondentŧ (Brno)
Hustopeče
46,9%
chlapci dívky
53,1%
Graf 2: Pohlaví respondentŧ (Hustopeče)
Moţnosti
Brno
Hustopeče
a) dívka
15 (37,5 %)
30 (46,9 %)
b) chlapec
25 (62,5 %)
34 (53,1 %)
40 (100,0 %)
64 (100,0 %)
Celkem Tab. 1: Pohlaví respondentŧ
42
Z celkových 104 dotazovaných ţáků pocházelo 38,5 % z Brna a 61,5 % z Hustopečí. Na brněnské škole bylo 62,5 % chlapců a 37,5 % dívek. Na základní škole v Hustopečích bylo 53,1 % chlapců a 46,9 % dívek. Celkem bylo tedy chlapců 56,7 % a dívek 43,3 %.
Otázka č. 2: Kolik je ti let?
Brno 27,5% 9 let 10 let 72,5%
Graf 3: Věk respondentŧ (Brno)
Hustopeče 32,8% 9 let 10 let 67,2%
Graf 4: Věk respondentŧ (Hustopeče)
43
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
a) 9
7 (17,5)
4 (10,0)
11 (17,2)
10 (15,6)
b) 10
21 (52,5)
8 (20,0)
22 (34,4)
21 (32,8)
Celkem
40 (100,0)
64 (100,0)
Tab. 2: Věk respondentŧ
Výzkum je zaměřen na ţáky čtvrtých ročníků základní školy, jejich odpovědi tedy byly 9 a 10 let. Jak ukazuje graf, devítiletých ţáků je na brněnské základní škole 27,5 %, desetiletých pak 72,5 %. Na základní škole v Hustopečích je věkový poměr podobný, a to 32,8 % devítiletých a 67,2 % desetiletých.
44
Otázka č. 3: Pouţíváš internet?
Brno
ano
100,0%
Graf 5: Pouţívání internetu respondenty (Brno)
3,1%
Hustopeče
ano ne 96,9%
Graf 6: Pouţívání internetu respondenty (Hustopeče)
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
a) ano
25 (62,5)
15 (37,5)
33 (51,5)
29 (45,3)
b) ne
0
0
1 (1,6)
1 (1,6)
Celkem
40 (100,0)
64 (100,0)
Tab. 3: Pouţívání internetu respondenty
45
Třetí otázka měla za úkol zjistit, zda ţáci pouţívají internet. Graf znázorňuje, ţe internet vyuţívají všichni ţáci z Brna. Podobné výsledky jsou také u ţáků z Hustopečí, kde internet pouţívají všichni kromě dvou ţáků (3,2 %).
Otázka č. 4: Kde se na internet nejčastěji připojuješ?
Brno doma 27,7%
ve škole
3,1% 9,2%
60,0%
na veřejném místě (např. knihovna) přes mobilní telefon
Graf 7: Místo přístupu k internetu (Brno)
Hustopeče 2,7%
doma
13,5%
4,1%
ve škole na veřejném místě (např. knihovna) 79,7%
přes mobilní telefon
Graf 8: Místo přístupu k internetu (Hustopeče)
46
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
25 (38,5)
14 (21,5)
31 (41,9)
28 (37,8)
5 (7,7)
1 (1,5)
0
3 (4,1)
1 (1,5)
1 (1,5)
1 (1,4)
1 (1,4)
14 (21,5)
4 (6,2)
5 (6,8)
5 (6,8)
a) doma b) ve škole c) na veřejném místě (např. knihovna) d) přes mobilní telefon Celkem
65 (100,0)
75 (100,0)
Tab. 4: Místo přístupu k internetu
Z výsledků vyplývá, ţe na internet se ţáci nejvíce připojují doma. Tuto odpověď zaškrtlo 60,0 % ţáků z Brna a 79,7 % ţáků z Hustopečí. Druhým nejčastějším způsobem připojení k internetu je mobilní telefon, přes který na internet chodí 27,7 % ţáků z Brna a 13,5 % ţáků z Hustopečí. Méně často se ţáci k internetu připojují ve škole nebo na veřejném místě. Ve škole se připojuje 9,2 % dětí z Brna, na veřejném místě pak jen 3,1 %. V Hustopečích připojení ve škole a na veřejném místě nepřesahuje 5 %.
47
Otázka č. 5: Jak často pouţíváš internet?
Brno maximálně 3x za měsíc
14,0% 7,0%
37,2%
1x za týden více dní v týdnu
41,9%
každý den
Graf 8: Četnost pouţívání internetu (Brno)
Hustopeče 7,8% 34,4%
maximálně 3x za měsíc 1x za týden
20,3%
více dní v týdnu každý den
37,5%
Graf 10: Četnost pouţívání internetu (Hustopeče)
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
2 (4,7)
4 (9,3)
1 (1,6)
4 (6,3)
1 (2,3)
2 (4,7)
7 (10,9)
6 (9,4)
c) více dní v týdnu
12 (27,9)
6 (14,0)
11 (17,2)
13 (20,3)
d) kaţdý den
12 (27,9)
4 (9,3)
16 (25,0)
6 (9,4)
a) maximálně 3x za měsíc b) 1x za týden
Celkem
43 (100,0)
64 (100,0)
Tab. 5: Četnost pouţívání internetu
48
Pátá otázka je orientována na četnost pouţívání internetu. Nejčastější odpověď u ţáků z Brna byla, ţe internet vyuţívají více dní v týdnu (41,9 %) nebo kaţdý den (37,2 %). 14,0 % ţáků ho pouţívá maximálně 3x za měsíc a pouhých 7,0 % jsou na internetu 1x týdně. Na hustopečské základní škole bývají ţáci na internetu nejčastěji více dní v týdnu (37,5 %), kaţdý den se pak připojuje 34,4 % ţáků. Jednou týdně vyuţívá internet 20,3 % ţáků, maximálně 3x za měsíc pak 7,8 % ţáků.
Otázka č. 6: Kolik času denně strávíš na internetu?
Brno 18,4% 36,7%
maximálně 1 hodinu 2 hodiny
16,3%
3 hodiny 4 a více hodin 28,6%
Graf 9: Doba strávená na internetu (Brno)
Hustopeče 27,0%
maximálně 1 hodinu 47,6%
2 hodiny 3 hodiny
9,5%
4 a více hodin 15,9%
Graf 12: Doba strávená na internetu (Hustopeče)
49
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
10 (20,4)
8 (16,3)
15 (23,8)
15 (23,8)
b) 2 hodiny
8 (16,3)
6 (12,2)
6 (9,5)
4 (6,3)
c) 3 hodiny
4 (8,2)
4 (8,2)
1 (1,6)
5 (7,9)
d) 4 a více hodin
7 (14,3)
2 (4,1)
12 (19,0)
5 (7,9)
a) maximálně 1 hodinu
Celkem
49 (100,0)
63 (100,0)
Tab. 6: Doba strávená na internetu
Největší počet ţáků z obou škol je na internetu maximálně 1 hodinu denně. 28,6 % ţáků z Brna tráví na internetu 2 hodiny denně a 18,4 % procent pak 4 a více hodin za den. Z hustopečské základní školy je poměrně velké procento dětí (27,0 %), které jsou na internetu 4 a více hodin. Nejméně frekventovanou odpovědí pak byly 3 hodiny za den.
50
Otázka č. 7: Jakým činnostem se na internetu věnuješ?
Brno
hraju hry
10,9%
poslouchám hudbu nebo se dívám na filmy a seriály
9,1%
33,6%
vyhledávám informace
22,7%
chodím na sociální sítě 23,6%
používám ke studiu
Graf 10: Internetové činnosti respondentŧ (Brno)
Hustopeče
hraju hry
4,8% poslouchám hudbu nebo se dívám na filmy a seriály
12,9% 41,1%
vyhledávám informace
12,9% chodím na sociální sítě
28,2%
používám ke studiu
Graf 14: Internetové činnosti respondentŧ (Hustopeče)
Moţnosti a) hraju hry
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
25 (22,7)
12 (10,9)
28 (22,6)
23 (18,5)
17 (15,5)
9 (8,2)
19 (15,3)
16 (12,9)
14 (12,7)
11 (10,0)
9 (7,3)
7 (5,6)
b) poslouchám hudbu nebo se dívám na filmy a seriály c) vyhledávám
51
informace d) chodím na sociální sítě e) pouţívám ke studiu
4 (3,6)
6 (5,5)
9 (7,3)
7 (5,6)
7 (6,4)
5 (4,5)
2 (1,6)
4 (3,2)
Celkem
110 (100,0)
124 (100,0)
Tab. 7: Internetové činnosti respondentŧ
Sedmá otázka měla za úkol zjistit, k čemu ţáci internet vyuţívají. Většina ţáků z Brna (33,6 %) odpověděla, ţe prostřednictvím internetu hrají hry. U ţáků z Hustopečí bylo procento hráčů ještě vyšší, a to 41,1 %. Druhou nejpočetnější odpovědí byl u obou škol poslech hudby, sledování filmů a seriálů. Ţáci z Brna (22,7 %) více vyuţívají internet k vyhledávání informací neţ ţáci z Hustopečí (12,9 %). Co se týče návštěv sociálních sítí, v Brně k tomuto účelu internet vyuţívá jen 9,1 % a v Hustopečích 12,9 %. 10,9 % dětí z Brna vyuţívá internet také ke studiu, zatímco v Hustopečích ho ke studiu pouţívá pouze 4,8 %.
52
Otázka č. 8: Navštěvuješ některou z těchto sociálních sítí?
1,5% 4,5%
Brno Facebook Twitter 25,4%
Google+ My Space
35,8% 3,0%
Skype, ICQ Youtube
26,9%
Nepoužívám žádnou
3,0% Graf 11: Pouţívané sociální sítě (Brno)
Hustopeče Facebook Twitter 14,8%
0,9%
Google+
26,9%
My Space 10,2%
Líbím se ti.cz Skype, ICQ
2,8% 18,5%
Youtube 22,2%
Instagram Nepoužívám žádnou
2,8% 0,9% Graf 16: Pouţívané sociální sítě (Hustopeče)
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
11 (16,4)
6 (9,0)
13 (12,0)
16 (14,8)
b) Twitter
2 (3,0)
0
1 (0,9)
2 (1,9)
c) Google+
12 (17,9)
6 (9,0)
11 (10,2)
13 (12,0)
a) Facebook
53
d) My Space
2 (3,0)
0
1 (0,9)
0
0
0
3 (2,8)
0
16 (23,9)
8 (11,9)
12 (11,1)
8 (7,4)
Youtube
1 (1,5)
0
5 (4,6)
6 (5,6)
Instagram
0
0
1 (0,9)
0
2 (3,0)
1 (1,5)
11 (10,2)
5 (4,6)
e) Líbím se ti.cz f) Skype, ICQ g) jiné (vypiš):
h) nepouţívám ţádnou Celkem
67 (100,0)
108 (100,0)
Tab. 8: Pouţívané sociální sítě
Co se týče sociálních sítí, děti z brněnské základní školy nejvíce vyuţívají Skype a ICQ (35,8%), zatímco u dětí z Hustopečí je vyuţívá jen 18,5 %. Druhou nejčastěji vyuţívanou sociální sítí je u ţáků z Brna Google+ (26,9 %) a Facebook (25,4 %). U ţáků z Hustopečí je nejpopulárnější sociální sítí Facebook, vyuţívá ji 26,9 %. Druhou nejvyšší hodnotu měl u dětí z Hustopečí Google+, a to 22,2 %. My Space a Twitter vyuţívají pouhá 3,0 % dětí z Brna, zřejmě kvůli faktu, ţe jsou dostupné jen v anglickém jazyce. Podobně nízké hodnoty jsou u těchto dvou sociálních sítí také na škole v Hustopečích. V otevřené otázce někteří ţáci uváděli, ţe navštěvují server Youtube, v Brně to uvedlo 1,5 % ţáků a v Hustopečích dokonce 10,2 % ţáků. U hustopečských ţáků se také v malém zastoupení objevily sociální sítě, jako Líbím se ti.cz a Instagram. 14,8 % ţáků z hustopečské základní školy odpovědělo, ţe nepouţívá ţádnou sociální síť, u dětí z Brna nevyuţívá ţádný sociální server pouhých 4,5 % ţáků.
54
Otázka č. 9: Co tě vedlo k zaloţení účtu na sociální síti? chtěl/a jsem najít nové přátele
Brno 3,5% 1,2%
1,2%
12,8%
8,1%
15,1%
18,6%
má ho většina kamarádů, tak jsem si ho založil/a také chci mít přehled o aktivitách mých přátel chtěl/a jsem být víc v kontaktu s kamarády abych měl/a jak trávit svůj volný čas rád/a píšu různé příspěvky a vkládám fotografie hry
12,8% kontakt s rodinou 26,7%
přivedl mě k tomu bratr
Graf 12: Dŧvody respondentŧ k zaloţení účtu na sociální síti (Brno)
chtěl/a jsem najít nové přátele
Hustopeče 1,1% 2,2% 8,8%
1,1% 12,1%
18,7%
22,0%
má ho většina kamarádů, tak jsem si ho založil/a také chci mít přehled o aktivitách mých přátel chtěl/a jsem být víc v kontaktu s kamarády abych měl/a jak trávit svůj volný čas rád/a píšu různé příspěvky a vkládám fotografie hry
9,9% kontakt s rodinou 24,2% informace o domácích úkolech
Graf 18: Dŧvody respondentŧ k zaloţení účtu na sociální síti (Hustopeče)
55
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
8 (9,3)
3 (3,5)
6 (6,6)
5 (5,5)
8 (9,3)
5 (5,8)
7 (7,7)
10 (11,0)
8 (9,3)
3 (3,5)
4 (4,4)
5 (5,5)
14 (16,3)
9 (10,5)
7 (7,7)
15 (16,5)
11 (12,8)
5 (5,8)
12 (13,2)
8 (8,8)
3 (3,5)
4 (4,7)
6 (6,6)
2 (2,2)
hry
1 (1,2)
2 (2,3)
2 (2,2)
0
kontakt s rodinou
1 (1,2)
0
1 (1,1)
0
0
0
1 (1,1)
0
1 (1,2)
0
0
0
a) chtěl/a jsem najít nové přátele b) má ho většina kamarádů, tak jsem si ho zaloţil/a také c) chci mít přehled o aktivitách mých přátel d) chtěl/a jsem být víc v kontaktu s kamarády e) abych měl/a jak trávit svůj volný čas f) rád/a píšu různé příspěvky a vkládám fotografie g) jiné (vypiš):
informace o domácích úkolech přivedl mě k tomu bratr Celkem
77 (100,0)
91 (100,0)
Tab. 9: Dŧvody respondentŧ k zaloţení účtu na sociální síti
56
Nejvíce dětí z Brna (26,7 %) si zaloţilo profil na sociální síti kvůli většímu kontaktu s kamarády, dalším důvodem bylo vyplnění volného času (18,6 %) a u 15,1 % rozhodl fakt, ţe sociální síť pouţívá většina kamarádů. 12,8 % dětí chce prostřednictvím sociálních sítí nalézt nové přátele a mít přehled o aktivitách přátel. 8,1 % ţáků si profil zřídilo kvůli vkládání příspěvků a fotografií. Ţáci měli opět moţnost vypsat i jiné důvody, které je vedli k zaloţení profilu na sociální síti. Děti z Brna uváděly, ţe začaly tyto weby navštěvovat kvůli hraní her (3,5 %) a jednoho ţáka k zaloţení účtu přivedl jeho sourozenec. Děti z Hustopečí si profil na sociální síti zaloţily nejčastěji kvůli většímu kontaktu s kamarády (24,2 %). Dalším častým důvodem bylo vyplnění volného času (22,0 %), u 18,7 % rozhodl fakt, ţe má profil většina kamarádů a 12,1 % chtělo touto cestou najít nové přátele. Pro přehled o aktivitách přátel si účet zaloţilo 9,9 % dětí a 8,8 % kvůli vkládání příspěvků a fotografií. U 2,2 % bylo jedním z hlavních důvodů hraní her, 1,1 % uvedlo jako důvod kontakt s rodinou nebo získávání informací o domácích úkolech.
57
Otázka č. 10: Kolik času trávíš na sociálních sítích?
Brno 8,3%
13,9% žádný čas
16,7%
méně než hodinu 1 hodinu
16,7%
2-3 hodiny 44,4%
4 a více hodin
Graf 13: Čas strávený na sociálních sítích. (Brno)
Hustopeče 16,1%
žádný čas 33,9%
méně než hodinu
8,9%
1 hodinu 2-3 hodiny 23,2%
4 a více hodin
17,9%
Graf 20: Čas strávený na sociálních sítích. (Hustopeče)
Ţáci uváděli
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
ţádný čas
3 (8,3)
2 (5,6)
11 (19,6)
8 (14,3)
méně neţ hodinu
9 (25,0)
7 (19,4)
5 (8,9)
5 (8,9)
1 hodinu
3 (8,3)
3 (8,3)
4 (7,1)
9 (16,1)
2-3 hodiny
5 (13,9)
1 (2,8)
2 (3,6)
3 (5,4)
4 a více hodin
3 (8,3)
0
6 (10,7)
3 (5,4)
Celkem
36 (100,0)
56 (100,0)
Tab. 10: Čas strávený na sociálních sítích
58
Otázka číslo deset je na vypsání a zaměřuje se na mnoţství času stráveného na sociálních sítích. Děti z Brna (44,4 %) uváděly nejčastěji časy v řádech minut, které nepřevyšovaly 1 hodinu. Děti z Hustopečí (33,9 %) měly nejčastěji uvedené, ţe na sociální síti netráví ţádný čas. 16,7 % ţáků z Brna je na sociální síti 2-3 hodiny nebo 1 hodinu, 13,9 % netráví na sociálních sítích ţádný čas a 8,3 % je zde 4 a více hodin. Druhou nejčastější odpovědí u hustopečských ţáků bylo, ţe bývají na sociálních sítích 1 hodinu nebo méně neţ hodinu. 16,1 % uvádělo 4 a více hodin a 8,9 % uvádělo 2-3 hodiny.
59
Otázka č. 11: Jakým aktivitám se na sociálních sítích věnuješ?
Brno 1,1%
píšu si s přáteli hraju hry
1,1%
prohlížím si fotografie nebo se sám/a vkládám
8,0% 9,2%
píšu statusy na zeď
34,5%
prohlížím si příspěvky na zdi
16,1%
dívám se na filmy a videa 29,9%
nahrávám videa
Graf 14: Aktivity respondentŧ na sociálních sítích (Brno)
Hustopeče
píšu si s přáteli
1,0%
hraju hry
10,6%
prohlížím si fotografie nebo je sám/a vkládám
28,8%
8,7%
píšu statusy na zeď 13,5% prohlížím si příspěvky na zdi dívám se na filmy a videa
37,5%
Graf 22: Aktivity respondentŧ na sociálních sítích (Hustopeče)
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
a) píšu si s přáteli
19 (21,8)
11 (12,6)
13 (12,5)
17 (16,3)
b) hraju hry
15 (17,2)
11 (12,6)
22 (21,2)
17 (16,3)
7 (8,0)
7 (8,0)
7 (6,7)
7 (6,7)
c) prohlíţím si
60
fotografie nebo je sám/a vkládám d) píšu statusy na zeď e) prohlíţím si příspěvky na zdi
6 (6,9)
2 (2,3)
5 (4,8)
4 (3,8)
4 (4,6)
3 (3,4)
5 (4,8)
6 (5,8)
0
1 (1,1)
0
1 (1,0)
1 (1,1)
0
0
0
f) jiná činnost (vypiš): dívám se na filmy a videa nahrávám videa Celkem
87 (100,0)
104 (100,0)
Tab. 11: Aktivity respondentŧ na sociálních sítích
Ţáci z brněnské základní školy nejčastěji vyuţívají sociální sítě ke kontaktu s přáteli (34,5 %), vysoké procento (29,9 %) zde hraje hry a 16,1 % ţáků si prohlíţí nebo vkládá fotografie. 9,2 % ţáků se věnuje psaní statusů a 8,0 % si prohlíţí různé příspěvky. Někteří ţáci ještě připsali, ţe se na sociální síti dívají na filmy a videa nebo videa sami nahrávají (1,1 %). Naopak z Hustopečí vyuţívá nejvíce dětí sociální sítě na hraní her (37,5 %), aţ na druhém místě je pak kontakt s přáteli (28,8 %). 13,5 % si rádo prohlíţí nebo vkládá fotografie. Příspěvky přátel si prohlíţí 10,6 % ţáků a 8,7 % příspěvky vkládá. 1,0 % vyuţívá sociální síť ke sledování filmů a videa.
61
Otázka č. 12: Jaké osobní informace uvádíš na sociální síti?
Brno jméno a příjmení bydliště
24,6%
školu, kterou navštěvuješ datum narození
39,3% 3,3%
telefonní číslo
16,4%
e-mailovou adresu
11,5% 4,9%
Graf 15: Osobní informace uváděné na sociální síti (Brno)
Hustopeče jméno a příjmení bydliště 27,6%
31,6%
školu, kterou navštěvuješ datum narození
8,2%
telefonní číslo 15,3%
12,2%
5,1%
e-mailovou adresu
Graf 24: Osobní informace uváděné na sociální síti (Hustopeče)
Moţnosti a) jméno a příjmení b) bydliště c) školu, kterou navštěvuješ
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
17 (27,9)
7 (11,5)
16 (16,3)
15 (15,3)
5 (8,2)
2 (3,3)
5 (5,1)
0
3 (4,9)
0
7 (7,1)
5 (5,1) 62
d) datum narození
7 (11,5)
3 (4,9)
7 (7,1)
8 (8,2)
e) telefonní číslo
1 (1,6)
1 (1,6)
7 (7,1)
1 (1,0)
10 (16,4)
5 (8,2)
14 (14,3)
13 (13,3)
f) e-mailovou adresu Celkem
61 (100,0)
98 (100,0)
Tab. 12: Osobní informace uváděné na sociální síti
Dvanáctá otázka zkoumá, jaké osobní informace ţáci na svých profilech zveřejňují. Z brněnské základní školy uvádějí ţáci nejčastěji jméno a příjmení (39,3 %), 24,6 % uvádí e-mailovou adresu a 16,4 % má na profilu datum narození. Bydliště na sociální síti uvádí 11,5 % ţáků, školu zveřejňuje 4,9 % a nejméně ţáků (3,3 %) má zveřejněno telefonní číslo. Ţáci z hustopečské základní školy, stejně jako ţáci z brněnské, uvádějí na svých profilech nejčastěji jméno a příjmení (31,6 %). Druhým nejčastěji zveřejňovaným údajem je e-mailová adresa (27,6 %). Datum narození má na profilu vyplněno 15,3 % dětí a školu tam má 12,2 %. Telefonní číslo uvádí jen 8,2 % ţáků a nejméně ţáků uvádí jejich bydliště (5,1 %).
63
Otázka č. 13: Říkal ti uţ někdo o rizicích, které tě mohou potkat na internetu a sociálních sítích?
Brno 10,0%
ano ne 90,0%
Graf 16: Poučení respondentŧ o rizicích internetu a sociálních sítí (Brno)
Hustopeče 6,5%
ano ne
93,5%
Graf 26: Poučení respondentŧ o rizicích internetu a sociálních sítí (Hustopeče)
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
a) ano
22 (55,0)
14 (35,0)
29 (46,8)
29 (46,8)
b) ne
3 (7,5)
1 (2,5)
4 (6,5)
0
Celkem
40 (100,0)
62 (100,0)
Tab. 13: Poučení respondentŧ o rizicích internetu a sociálních sítí
64
Většina brněnských ţáků (90,0 %) uvedla, ţe byla seznámena s riziky internetu a sociálních sítí, pouhých 10,0 % napsalo, ţe jim nikdo o těchto rizicích neříkal. V Hustopečích jsou poměry odpovědí dost podobné, 93,5 % ţáků uvedlo, ţe byli seznámeni s riziky internetu a sociálních sítí a 6,5 % uvedlo, ţe nikoliv.
Otázka č. 14: Kde ses dozvěděl/a nejvíc informací o rizicích internetu?
Brno
1,6% 3,2%
1,6%
ve škole doma od rodičů nebo sourozence od kamarádů
22,2%
41,3% na internetu od babičky 30,2% v mateřské škole
Graf 17: Zdroj informací o rizicích internetu (Brno)
Hustopeče 1,3%
1,3% 2,6%
ve škole doma od rodičů nebo sourozence
5,2% 19,5%
od kamarádů na Youtube
14,3%
na táboře v televizi 55,8%
na internetu
Graf 28: Zdroj informací o rizicích internetu (Hustopeče)
65
Brno Moţnosti
chlapci
Hustopeče
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
17 (27,0)
9 (14,3)
7 (9,1)
8 (10,4)
12 (19,0)
7 (11,1)
22 (28,6)
21 (27,3)
9 (14,3)
5 (7,9)
7 (9,1)
4 (5,2)
na Youtube
0
0
2 (2,6)
2 (2,6)
na táboře
0
0
0
1 (1,3)
v televizi
0
0
1 (1,3)
0
na internetu
2 (3,2)
0
2 (2,6)
0
od babičky
0
1 (1,6)
0
0
v mateřské škole
0
1 (1,6)
0
0
(%) a) ve škole b) doma od rodičů nebo sourozence c) od kamarádů d) jinde (vypiš):
Celkem
63 (100,0)
77 (100,0)
Tab. 14: Zdroj informací o rizicích internetu
Ţáci z Brna se o rizicích internetu dozvěděli nejvíce ve škole (41,3 %), ţáci z Hustopečí zase doma od rodičů nebo sourozence (55,8 %). Dále se brněnští ţáci o rizicích internetu dozvěděli od rodičů nebo sourozence (30,2 %) a v mnoha případech také od kamarádů (22,2 %). Ţáci měli u této otázky moţnost vypsat, kde všude se informace o rizicích internetu a sociálních sítí dozvěděli. 3,2 % uvedlo, ţe na internetu. 1,6 % dětí získalo informace v mateřské škole nebo od babičky. V hustopečské základní škole bylo 19,5 % ţáků informovaných o rizicích ve škole a 14,3 % od kamarádů. Ţáci také uváděli, ţe se o rizicích dozvěděli na serveru Youtube (5,2 %), 2,6 % získalo informace na internetu a 1,3 % bylo informování prostřednictvím z televize nebo na táboře.
66
Otázka č. 15: Máš se sociální sítí nějakou negativní zkušenost?
Brno ano (příklad, který žáci uvedli: nadávání, pomlouvání, obtěžování)
32,5%
ne 67,5%
Graf 18: Negativní zkušenosti se sociální sítí (Brno)
Hustopeče 24,5% ano (příklad, který žáci uvedli: vyhrožování) ne 73,6%
Graf 30: Negativní zkušenosti se sociální sítí (Hustopeče)
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
a) ano
7 (17,50)
3 (7,50)
8 (15,1)
5 (9,4)
b) ne
17 (42,50)
10 (25,00)
17 (32,1)
22 (41,5)
Jestli ano, můţeš napsat jakou: vyhroţování
0
0
1 (1,9)
0
nadávání
0
1 (2,50)
0
0 67
pomlouvání
0
1 (2,50)
0
0
obtěţování
1 (2,50)
0
0
0
Celkem
40 (100,0)
53 (100,0)
Tab. 15: Negativní zkušenosti se sociální sítí
32,5 % ţáků z brněnské školy uvedlo, ţe mají se sociální sítí nějakou negativní zkušenost. Ţáci měli moţnost se k této otázce vyjádřit konkrétněji a neţádoucí situaci popsat. Uvedli zde, ţe jim někdo prostřednictvím sociální sítě nadával, pomlouval je nebo je obtěţoval. Negativní zkušenost měli i ţáci z hustopečské základní školy, a to 24,5 %. Odpověď konkretizoval pouze jeden ţák, který se setkal dokonce s vyhroţováním.
68
Otázka č. 16: Kontaktoval tě někdy na sociální síti neznámý člověk?
Brno 17,5%
ano ne 82,5%
Graf 19: Kontakt neznámým člověkem přes sociální síť (Brno)
Hustopeče 30,4% ano ne 69,6%
Graf 32: Kontakt neznámým člověkem přes sociální síť (Hustopeče)
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
a) ano
4 (10,00)
3 (7,50)
10 (17,9)
7 (12,5)
b) ne
21 (52,50)
12 (30,00)
19 (33,9)
20 (35,7)
Celkem
40 (100,0)
56 (100,0)
Tab. 16: Kontakt neznámým člověkem přes sociální síť
69
Pouze 17,5 % ţáků z Brna uvedlo, ţe je prostřednictvím sociální sítě kontaktoval někdo neznámý. U ţáků z Hustopečí bylo procento kontaktovaných někým cizím vyšší, a to 30,4 %.
Otázka č. 17: Sešel/sešla ses někdy s někým, koho si poznal/a na sociální síti? Byl to vrstevník nebo někdo starší?
Brno 27,3%
ano, sešel/sešla jsem se s člověkem mladším nebo v mém věku ano, sešel/sešla jsem se se starším člověkem, než jsem já
56,8% 15,9%
s nikým jsem se nesešel/nesešla
Graf 20: Setkání s člověkem poznaným přes sociální síť (Brno)
Hustopeče ano, sešel/a jsem se s člověkem mladším nebo v mém věku
14,1%
15,6%
ano, sešel/a jsem se se starším člověkem než jsem já
70,3% s nikým jsem se nesešel/nesešla
Graf 34: Setkání s člověkem poznaným přes sociální síť (Hustopeče)
70
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
9 (20,5)
3 (6,8)
4 (6,3)
5 (7,8)
5 (11,4)
2 (4,5)
6 (9,4)
4 (6,3)
13 (29,5)
12 (27,3)
24 (37,5)
21 (32,8)
a) ano, sešel/sešla jsem se s člověkem mladším nebo v mém věku b) ano, sešel/sešla jsem se se starším člověkem, neţ jsem já c) s nikým jsem se nesešel/nesešla Celkem
44 (100,0)
64 (100,0)
Tab. 17: Setkání s člověkem poznaným přes sociální síť
Více neţ polovina dotazovaných ţáků zaškrtla třetí moţnost, a to ţe se nesešli s nikým, koho poznali na sociální síti. 27,3 % dětí z brněnské základní školy se sešlo s vrstevníkem nebo s někým mladším, v Hustopečích tak odpovědělo zhruba o polovinu méně ţáků, a to 14,1 %. S člověkem starším se sešlo 15,9 % dětí z Brna a 15,6 % dětí z Hustopečí.
71
Otázka č. 18: Dovedl/a by sis profil na sociální síti zrušit?
Brno 31,4% ano
45,7%
ne nevím 22,9%
Graf 21: Schopnost zrušit si profil na sociální sítí (Brno)
Hustopeče 25,9% ano
46,6%
ne nevím 27,6%
Graf 36: Schopnost zrušit si profil na sociální sítí (Hustopeče)
Moţnosti
Brno
Hustopeče
chlapci (%)
dívky (%)
chlapci (%)
dívky (%)
a) ano
7 (20,0)
4 (11,4)
8 (13,8)
7 (12,1)
b) ne
5 (14,3)
3 (8,6)
10 (17,2)
6 (10,3)
c) nevím
12 (34,3)
4 (11,4)
12 (20,7)
15 (25,9)
Celkem
35 (100,0)
58 (100,0)
Tab. 18: Schopnost zrušit si profil na sociální sítí
72
Profil na sociální síti by si dokázalo zrušit pouhých 31,4 % ţáků z brněnské školy a 25,9 % ţáků ze školy v Hustopečích. 22,9 % dětí z Brna by si profil nedovedlo zrušit, z Hustopečí pak 27,6 % dětí. Odpověď „nevím“ zvolilo nejvíce ţáků, v Brně 45,7 % a v Hustopečích 46,6 %.
7.6 Interpretace výsledkŧ
Výsledky výzkumné sondy ukazují, ţe vyuţívání internetu není příliš ovlivněno velikostí města. Právě tento fakt zcela vyvrací moji první výzkumnou otázku, ve které jsem se domnívala, ţe děti z velkoměsta internet pouţívají častěji neţ děti z maloměsta. Procenta však ukazují, ţe online technologie vyuţívají téměř všichni, aţ na 3,1 % ţáků z maloměsta. Z výzkumu dále vyplývá, ţe více neţ polovina ţáků z Brna má přístup k internetu přímo doma. Více neţ čtvrtina z nich se připojuje také prostřednictvím mobilního telefonu, coţ není v současné době plné chytrých telefonů aţ takovým překvapením. V maloměstě se doma k internetu nepřipojuje pouhých 20,3 % ţáků, je tedy zřejmé, ţe ve většině případů uţ není připojení k síti vymoţeností pouze větších měst, jako tomu bylo dříve. Co se týče četnosti navštěvování online světa, většina dětí z obou měst vyuţívá internet více dní v týdnu a nemalé procento dokonce kaţdý den. Hodnota kaţdodenní návštěvnosti internetu je u ţáků z obou měst podobná, a to přes 30 %. Většina dotazovaných ţáků přiznala, ţe internet navštěvuje často, avšak jako pozitivum vnímám fakt, ţe jejich doba strávená ve virtuálním světě není aţ tak dlouhá. U 36,7 % dětí z Brna a 47,6 % dětí z Hustopečí není pobyt na internetu delší neţ jedna hodina. U maloměstských ţáků, především chlapců, se bohuţel ukázalo, ţe poměrně vysoké procento (27 %) brouzdá na internetu čtyři i více hodin, u ţáků z Brna je tato hodnota také poměrně vysoká, a to 18,4 %. V tomto případě uţ by podle mého názoru bylo vhodné sníţit dobu strávenou u počítače a zvolit jiné volnočasové aktivity.
73
Předloţený dotazník měl mimo jiné zjistit, kterým aktivitám se ţáci na internetu nejvíce věnují. Právě s tímto tématem souvisí i má druhá výzkumná otázka, v níţ se domnívám, ţe většina respondentů se na internetu věnuje hraní her či návštěvě sociálních sítí. Co se týče hraní her, zde se má výzkumná otázka potvrzuje, jelikoţ v Brně se této aktivitě věnuje 33,6 % a v Hustopečích dokonce 41,1 % ţáků. Pozitivem je však vyvrácení druhé části výzkumné otázky. Internet k návštěvě sociálních sítí totiţ vyuţívá jen asi 10 % ţáků z obou měst. Zde jsem čekala o dost vyšší hodnoty. Poměrně vysoké procento školáků se na internetu věnuje poslechu hudby nebo sledování filmů a seriálů. Jednou z hlavních funkcí internetu je také vyhledávání informací a právě v této oblasti byly poměrně velké výkyvy mezi dětmi z maloměsta a velkoměsta. 22,7 % brněnských dětí vyuţívá online technologie k vyhledávání informací, u dětí z Hustopečí je to pouhých 12,9 %. Další otázky výzkumného šetření jsou zaměřeny na v současnosti tolik populární sociální sítě, s čímţ souvisí třetí výzkumná otázka, kde se domnívám, ţe nejpouţívanější sociální sítí je Facebook. Výzkumnou otázku však potvrzují jen výsledky ze základní školy v Hustopečích. Zde vyuţívá Facebook nejvíce dětí, a to 26,9 %, v těsném závěsu je pak Google+ s 22,2 % uţivatelů. Populární jsou u maloměstských dětí také komunikační aplikace Skype a ICQ, které vyuţívá 18,5 %. U výsledků z brněnské školy se výzkumná otázka vyvrací, protoţe Facebook je zde aţ třetí nejpouţívanější sociální sítí s 25,4 % uţivatelů. Ţáci z Brna více vyuţívají Google+ a nejvíce z nich (35,8 %) pouţívá Skype a ICQ. Zajímavé jsou hodnoty neuţivatelů sociálních serverů. Zde se procenta z obou měst poměrně liší. Zatímco v Hustopečích je aţ 14,8 % ţáků, kteří nepouţívají ţádnou sociální síť, v Brně jsou to pouhá 4,5 %. Důvodů k zaloţení profilu na sociální síti měli respondenti hned několik, většinou však převaţovala touha po kontaktu s kamarády a bohuţel také fakt, ţe nemají jak trávit svůj volný čas. Podle mého názoru by měli ţáci trávit více času venku s reálnými kamarády nebo se věnovat jiným zálibám. Zdraví ţáků by pak podpořilo například sportování. Co se týče aktivit na společenských webech, u velkoměstských dětí převaţuje především komunikace s přáteli (34,5 %), druhou nejčastější aktivitou je hraní her (29,9 %). U dětí z maloměsta je toto pořadí obrácené, převaţuje tedy hraní her (37,5 %) a komunikaci s přáteli se věnuje 28,8 %. 74
Jak uţ bylo zmíněno, v prostředí společenských webů je velmi důleţité dbát na ochranu osobních dat a předem si důkladně promyslet, jaké informace zveřejnit. Výzkum ukazuje, ţe vysoký počet ţáků ve svých profilech uvádí jméno, příjmení a e-mailovou adresu. Pozitivem však je, ţe adresu bydliště a školy zveřejňuje nízké procento ţáků. Velmi důleţitým a potěšujícím poznatkem je, ţe o rizicích internetu a sociálních sítí bylo v obou městech poučeno vţdy nejméně 90 % dětí, coţ potvrzuje první část čtvrté stanovené výzkumné otázky, kde jsem uvedla, ţe s riziky internetu a sociálních sítí je obeznámena většina dotazovaných ţáků. Druhá část výzkumné otázky byla zaměřena na zdroj těchto důleţitých informací. Mým předpokladem bylo, ţe většina ţáků byla poučena o rizicích online světa přímo od rodičů. U ţáků z Hustopečí se tento předpoklad potvrdil, protoţe přes 50 % ţáků získalo informace o rizicích právě od rodičů. Druhou nejčastější odpovědí byla škola. U ţáků z Brna se předpoklad nepotvrdil, jelikoţ 41,3 % ţáků získalo nejvíce informací ve škole a 30,2 % od rodičů. Někteří také uvedli, ţe byli informováni prostřednictvím internetu, na táboře či dokonce v mateřské škole. V páté výzkumné otázce předpokládám, ţe negativní zkušenost se sociální sítí má spíše menšina z dotazovaných ţáků. Výsledky pak předpoklad potvrzují, jelikoţ většina ţáků z obou měst uvedla, ţe špatnou zkušenost se sociálními weby nemá. Na druhou stranu poměrně vysoké procento (32,5 %) brněnských dětí negativní zkušenost přiznalo. Někteří ţáci sami uvedli, ţe se setkali s nadáváním, pomlouváním či obtěţováním. Špatná zkušenost se nevyhnula ani 24,5 % dětí z maloměsta, které zmínily vyhroţování. Téměř 20 % dětí z velkoměsta bylo kontaktováno prostřednictvím sociálních sítí neznámým člověkem, u ţáků z maloměsta bylo procento kontaktovaných vyšší, a to 30,4 %. 15,9 % ţáků z brněnské školy přiznalo, ţe se sešlo se starším člověkem, kterého poznali na sociální síti. Vyšší počet ţáků (27,3 %) přistoupil na schůzku s jedincem mladším či stejně starým. Děti z maloměsta se jeví být v tomto ohledu o něco opatrnější, jelikoţ 70,3 % z nich se nesešlo s nikým, na druhou stranu 15,6 % se sešlo s člověkem starším, coţ je podobná hodnota jako u ţáků z brněnské školy. Jak uţ bylo 75
zmíněno, schůzky s neznámými lidmi jsou velmi nebezpečné. Dítě by na ně nemělo nikdy přistupovat, popřípadě jít na schůzku s někým dospělým.
76
Závěr Bakalářská práce se zabývá moţnými vlivy internetu a sociálních sítí na děti prvního stupně základní školy. Tyto vlivy nemusí být vţdy negativní, je zde tedy zmíněno i několik kladů uţívání internetu. Jedním z hlavních cílů práce však bylo nastínění problematiky negativních vlivů na děti při pouţívání internetu a jeho sluţeb. Práce dále obsahuje obecné informace o internetu a sociálních sítích, kde jsou zmíněny nejpopulárnější společenské servery. Dalším cílem práce je shrnutí neţádoucích dopadů na fyzickou, psychickou a sociální stránku dítěte. Tato část obsahuje mimo jiné také informace o netholismu a o různých formách elektronického násilí. Jedním z hlavních úkolů práce bylo zmapovat vztah ţáků k internetu a sociálním sítím a následně srovnat výsledky ţáků z maloměsta (Hustopeče) a velkoměsta (Brno). Vzhledem k získaným poznatkům je vhodné se více zaměřit na prevenci negativních vlivů internetu, čemuţ je věnována poslední kapitola teoretické části. Důraz je kladen především na zásady bezpečného uţívání internetu a sociálních sítí. Dále je zde uvedeno několik uţitečných rad pro rodiče a nechybí ani seznámení s několika preventivními programy. U dětí je bezesporu velmi důleţité předcházet vzniku závislostního chování na internetu a v neposlední řadě také dostatečné poučení o bezpečném pohybu v online světě. Rodiče by se měli více zajímat o činnosti dětí v kyberprostoru a především by měli mít pod kontrolou čas, který děti u počítače tráví.
77
Resumé Bakalářské práce přibliţuje jedno z aktuálních témat současnosti, a to vliv internetu a sociálních sítí na dětskou populaci. Jedním z hlavních cílů práce bylo zmapovat vztah ţáků z maloměsta a velkoměsta k internetu a sociálním sítím. Práce obsahuje dva celky, teoretický a empirický. V části teoretické se nachází obecná charakteristika internetu a jeho sluţeb. Kapitola zabývající se sociálními sítěmi obsahuje kromě charakteristiky také výčet nejpopulárnějších společenských serverů a jejich bilanci v České republice. Následující kapitola se věnuje vývoji dětí na prvním stupni základní školy. Poslední tři kapitoly se zabývají jak pozitivy, tak negativy internetu a sociálních sítí. V neposlední řadě je zde prostor také pro prevenci a preventivní programy. Část empirická obsahuje popis výzkumného šetření, jeho cíle, popis zkoumaného vzorku a metod výzkumné sondy. Následující kapitoly obsahují výsledky výzkumu a jejich zhodnocení.
Summary In this thesis I try to approximate one of the current topics and it is the influence of the internet and social sites on population of children. One of the main objectives was to explore the relationship of pupils from town and city to the Internet and social network. The work contains two units, the theoretical and empirical. In the theoretical part is the general characteristics of the Internet and its services. The chapter dealing with social sites contains their characteristic and a list of the most popular social sites and their balance in the Czech Republic. The following chapter is devoted to the development of children at primary school. The last three chapters deal with both the positives and negatives of the Internet and social networks. Finally, there is also a place for the prevention and preventive programs. The empirical part includes a description of the research, its objectives, a description of the sample and methods of research probe. The following sections contain the results of research and evaluation.
78
Seznam pouţité literatury BRADÁČOVÁ, Petra. Děti a ne/bezpečí sociálních sítí. Brno , 2012. 99 l., 21 l. příl. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. CEKOTOVÁ, Alena. Využívání internetových sociálních sítí žáky 3. – 5. ročníku 1. stupně vybraných základních škol. Brno , 2011. 97 l., 27 l. příl. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. ČAČKA, Otto. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Vyd. 1. Brno: Doplněk, 2000, 377 s. ISBN 80-7239-060-0. ECKERTOVÁ, Lenka a Daniel DOČEKAL. Bezpečnost dětí na internetu: rádce zodpovědného rodiče. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013, 224 s. ISBN 978-80-2513804-5. FÜRST, Maria. Psychologie: včetně vývojové psychologie a teorie výchovy. Olomouc: Votobia, 1997, 263 s. ISBN 80-7198-199-0. KULHÁNKOVÁ, Hana a Jakub ČAMEK. Fenomén facebook. 1. vyd. Kladno: BigOak, 2010, 128 s. . ISBN 978-80-904764-0-0. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 3. vyd., přepracované a doplněné, v Grada Publishing 1. vyd. Praha: Grada, 1998, 343 s. ISBN 80-7169-195-x. ROUBAL, Pavel. Počítače pro úplné začátečníky. 2. dopl. vyd. Praha: Computer Press, 1998, xii, 228 s. ISBN 80-7226-086-3. ŘEHULKA, Evţen. Prevence závislostí ve škole. Brno: MSD, 2008, 105 s. ISBN 97880-7392-077-7. ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, 2003, 158 s. ISBN 80-7254-360-1. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005, 467 s. ISBN 80-246-0956-8. 79
Seznam pouţitých elektronických zdrojŧ Historie sítě Internet [on-line]. [cit. 23. listopad 2013]. Dostupné z www: Internet [on-line]. 2013, [cit. 23. listopad 2013]. Dostupné z www: Historie internetu [on-line]. 2007, [cit. 23. listopad 2013]. Dostupné z www: Historie Internetu [on-line]. 2013, [cit. 23. listopad 2013]. Dostupné z www: Úvod do sociálních sítí [on-line]. 2011, poslední revize 7. 12. 2011 [cit. 1. prosinec 2013]. Dostupné z www: Sociální síť [on-line]. 2013, [cit. 1. prosinec 2013]. Dostupné z www: Co jsou sociální sítě [on-line]. [cit. 1. prosinec 2013]. Dostupné z www: Sociální sítě [on-line]. 2013, [cit. 1. prosinec 2013]. Dostupné z www: Facebook [on-line]. 2011, [cit. 1. prosinec 2013]. Dostupné z www: PLATKO, Ondřej. Sociální sítě 3. Díl, Facebook. [on-line]. 2009, [cit. 18. prosinec 2013]. Dostupné z www: 80
Facebook [on-line]. 2011, [cit. 18. prosinec 2013]. Dostupné z www: PROKOP, Marek, JAVŮREK, Adam. Jak začít používat Twitter. [on-line]. [cit. 18. prosinec 2013]. Dostupné z www: Twitter [on-line]. 2013, [cit. 18. prosinec 2013]. Dostupné z www: MySpace [on-line]. 2013, [cit. 18. prosinec 2013]. Dostupné z www: PLATKO, Ondřej. Sociální sítě 11. Díl, MySpace. [on-line]. [cit. 18. prosinec 2013]. Dostupné z www: Google+ [on-line]. 2013, poslední revize 9. 11. 2013 [cit. 5. leden 2014]. Dostupné z www: Spoluţáci [on-line]. 2011, [cit. 5. leden 2014]. Dostupné z www: Spoluţáci.cz [on-line]. 2013, [cit. 5. leden 2014]. Dostupné z www: Lidé.cz [on-line]. 2013, poslední revize 9. 11. 2013 [cit. 5. leden 2014]. Dostupné z www: Lidé [on-line]. 2010, [cit. 18. leden 2014]. Dostupné z www: Líbímseti [on-line]. 2010, [cit. 18. leden 2014]. Dostupné z www: Líbímseti.cz [on-line]. 2014, [cit. 18. leden 2014]. Dostupné z www:
81
MICHL, Petr. Infografika: Sociální sítě v Česku. [on-line]. 2013, [cit. 9. únor 2014]. Dostupné z www: Sociálním sítím se v Česku daří. Mají stále více uţivatelů [on-line]. 2013, [cit. 9. únor 2014]. Dostupné z www: OLEJNÍK, Jan. Sociální síť Google+ je druhá hned za Facebookem. [on-line]. 2013, [cit. 9. únor 2014]. Dostupné z www: DOČEKAL, Daniel. Vzestup a pád českých sociálních sítí. [on-line]. 2011, [cit. 9. únor 2014]. Dostupné z www: KOUCUN, Jan. Negativa vstupu ICT do vzdělávání. [on-line]. [cit. 2. březen 2014]. Dostupné z www: KOPECKÝ, Kamil. Úvod do netolismu. [on-line]. 2011, [cit. 2. březen 2014]. Dostupné z www: JEŢKOVÁ, Zuzana, ŠIKL, Jan. Rizika závislostního chování u dětí a dospívajících a jejich prevence. [on-line]. 2012, poslední revize 25. 12. 2013 [cit. 2. březen 2014]. Dostupné z www: Co je kyberšikana? [on-line]. 2009, [cit. 20. březen 2014]. Dostupné z www: Pozitiva a negativa Internetu [on-line]. [cit. 20. březen 2014]. Dostupné z www: Google: Zásady bezpečného pouţívání internetu [on-line]. 2013, [cit. 20. březen 2014]. Dostupné z www: 82
Prevence kyberšikany [on-line]. 2011, [cit. 20. březen 2014]. Dostupné z www: O projektu [on-line]. [cit. 26. březen 2014]. Dotupný z www: Informace o projektu [on-line]. [cit. 26. březen 2014]. Dostupné z www: O portálu [on-line]. 2012, poslední revize 10. 3. 2014 [cit. 26. březen 2014]. Dostupné z www: Safer Internet CZ [on-line]. 2012, [cit. 26. březen 2014]. Dostupné z www: O projektu [on-line]. [cit. 26. březen 2014]. Dostupné z www:
83
Příloha Dotazník – Vliv internetu a sociálních sítí na ţáky prvního stupně základní školy
Milí ţáci, dotazník, který dostáváte do rukou, slouţí jako výzkumná sonda. Získané údaje budou vyuţity výhradně ke zpracování bakalářské práce na téma Vliv internetu a sociálních sítí na žáky prvního stupně základní školy. Dotazník je plně anonymní. Na otázky prosím odpovídejte pravdivě. Za vyplnění dotazníku předem děkuji. Renáta Strohová; Katedra výchovy ke zdraví, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 1) Jsi dívka nebo chlapec? a) dívka b) chlapec 2) Kolik je ti let? a) 7 b) 8 c) 9 d) 10 3) Pouţíváš internet? a) ano b) ne 4) Kde se na internet nejčastěji připojuješ? a) doma b) ve škole
c) na veřejném místě (např. knihovna) d) přes mobilní telefon 5) Jak často pouţíváš internet? a) maximálně 3x za měsíc b) 1x za týden c) více dní v týdnu d) kaţdý den 6) Kolik času denně strávíš na internetu? a) maximálně 1 hodinu b) 2 hodiny c) 3 hodiny d) 4 a více hodin 7) Jakým činnostem se na internetu věnuješ? a) hraju hry b) poslouchám hudbu nebo se dívám na filmy a seriály c) vyhledávám informace d) chodím na sociální sítě e) pouţívám ke studiu 8) Navštěvuješ některou z těchto sociálních sítí? a) Facebook b) Twitter c) Google+ d) My Space e) Líbím se ti.cz f) Skype, ICQ g) jiné (vypiš) …………………………………………………………………………………………… h) nepouţívám ţádnou
9) Co tě vedlo k zaloţení účtu na sociální síti? a) chtěl/a jsem najít nové přátele b) má ho většina kamarádů, tak jsem si ho zaloţil/a také c) chci mít přehled o aktivitách mých přátel d) chtěl/a jsem být víc v kontaktu s kamarády e) abych měl/a jak trávit svůj volný čas f) rád/a píšu různé příspěvky a vkládám fotografie g) jiné (vypiš) …………………………………………………………………………………………… 10) Kolik času trávíš na sociálních sítích? Vypiš …………………………………………………… 11) Jakým aktivitám se na sociálních sítích věnuješ? a) píšu si s přáteli b) hraju hry c) prohlíţím si fotografie nebo je sám/a vkládám d) píšu statusy na zeď e) prohlíţím si příspěvky na zdi f) jiná činnost (vypiš) …………………………………………………………………………………… 12) Jaké osobní informace uvádíš na sociální síti? a) jméno a příjmení b) bydliště c) školu, kterou navštěvuješ d) datum narození e) telefonní číslo f) e-mailovou adresu 13) Říkal ti uţ někdo o rizicích, které tě mohou potkat na internetu nebo na sociálních sítích? a) ano
b) ne 14) Kde ses dozvěděl/a nejvíc informací o rizicích internetu? a) ve škole b) doma od rodičů nebo sourozence c) od kamarádů d) jinde (vypiš) ………………………………………………………………………………………… 15) Máš se sociální sítí nějakou negativní zkušenost? a) ano b) ne Jestli ano, můţeš napsat jakou …………………………………………………………………………. 16) Kontaktoval tě někdy na sociální síti neznámý člověk? a) ano b) ne
17) Sešel/sešla ses někdy s někým, koho si poznal/a na sociální síti? Byl to vrstevník nebo někdo starší? a) ano, sešel/sešla jsem se s člověkem mladším nebo v mém věku b) ano, sešel/sešla jsem se se starším člověkem, neţ jsem já c) s nikým jsem se nesešel/nesešla 18) Dovedl/a by sis profil na sociální síti zrušit? a) ano b) ne c) nevím
