MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV ANTROPOLOGIE

Sexuální dimorfismus kosti pažní člověka Bakalářská práce

Alžběta Šťastná

Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D.

Brno 2015

Bibliografické údaje Autor:

Alžběta Šťastná Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav Antropologie

Název práce:

Sexuální dimorfismus kosti pažní člověka

Studijní program:

Antropologie

Studijní obor:

Antropologie

Vedoucí práce:

Doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D.

Akademický rok:

2014/2015

Počet stran:

48

Klíčová slova Sexuální dimorfismus; kost pažní; určení pohlaví; Dětkovice – Za zahradama

v iii

Bibliographic Entry Author:

Alžběta Šťastná Faculty of Science, Masaryk University Department of Anthropology

Title of Thesis: Degree programme:

Anthropology

Field of Study:

Anthropology

Supervisor:

Doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D.

Academic Year:

2014/2015

Number of Pages:

48

Keywords Sexual dimorphism; humerus; sex assessment; Dětkovice – Za zahradama

i x

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá sexuálním dimorfismem kosti pažní. Teoretická část přináší souhrn dosavadních poznatků o sexuálním dimorfismu, jeho biologické podstatě a vývoji během evoluce i stručný přehled forem sexuálního dimorfismu na kosti pažní. V praktické části byl zpracován pilotní soubor kostí pažních z mladohradištní lokality Dětkovice – Za zahradama (11. století n. l.), který se skládal ze skeletů 50 dospělých jedinců. Standardními metodami bylo změřeno 18 rozměrů a spočítáno 6 indexů. Pro všechny proměnné byl vypočítán index sexuálního dimorfismu. Ve všech rozměrech byly nalezeny očekávané rozdíly mezi muži a ženami (vyšší střední hodnoty u mužů). Ze srovnání sexuálního dimorfismu mezi zpracovanou populací a pěti srovnávacími populacemi ze středověku a novověku vyplývá, že rozdíly v dimorfismu délkových rozměrů kosti pažní mezi sledovanými soubory jsou ovlivněny více rozdíly mezi ženami těchto souborů, zatímco rozdíly v dimorfismu šířkových rozměrů jsou ovlivněny spíše rozdíly mezi muži.

Abstract This bachelor's thesis focuses on sexual dimorphism in the human humerus. An overview of sexual dimorphism, its biology and evolution as well as a brief summary of its specific forms in the humerus was presented in the theoretical part. In the practical part, a collection of humeri of 50 adult individuals from a medieval site Dětkovice – Za Zahradama (11th century A.D.) was empirically studied by means of standard anthropological methods. Eighteen measurements were taken on each bone and 6 indices were calculated from them. For all data, an index of sexual dimorphism was calculated and expected differences between the sexes were found with higher mean values in males. A comparison of sexual dimorphism between the studied sample and five reference samples (mostly from Middle Ages) suggests that differences in size dimorphism in length dimensions of the humerus between samples are more affected by differences among females in these samples, while differences in dimorphism in width dimensions of the humerus are more related to differences among males.

x

This bachelor's thesis focuses on sexual dimorphism in the human humerus. An overview of sexual dimorphism, its biology and evolution as well as a brief summary of its specific forms in the humerus was presented in the theoretical part. In the practical part, a collection of humeri of 50 adult individuals from a medieval site Dětkovice – Za Zahradama (11th century A.D.) was empirically studied by means of standard anthropological methods. Eighteen measurements were taken on each bone and 6 indices were calculated from them. For all data, an index of sexual dimorphism was calculated and expected differences between the sexes were found with higher mean values in males. A comparison of sexual dimorphism between the studied sample and five reference samples (mostly from Middle Ages) suggests that differences in size dimorphism in length dimensions of the humerus between samples are more affected by differences among females in these samples, while differences in dimorphism in width dimensions of the humerus are more related to differences among males.

x i

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala doc. RNDr. Miroslavu Králíkovi, Ph.D za čas a energii, které věnoval vedení mé bakalářské práce. Dále má můj nehynoucí vděk Bc. Lenka Polcerová za veškerou poskytnutou podporu. Nakonec musím poděkovat i svým rodičům za to, že mi studium umožnili.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím literatury uvedené v seznamu literatury. V Brně dne:

.......................................... x ii

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................................... ix 2 Cíle práce ........................................................................................................................................ x 3 Anatomie ......................................................................................................................................... 1 4 Sexuální dimorfismus .................................................................................................................... 2 4.1 Sekundární pohlavní znaky a evoluce ................................................................................................ 2 4.2 Vliv pohlavních hormonů na kosti ..................................................................................................... 3 4.3 Vliv zátěže na sexuální dimorfismus .................................................................................................. 3 4.4 Vliv etnické afinity ............................................................................................................................. 4 5 Přehled sexuálního dimorfismu kosti pažní ................................................................................. 5 5.1 Morfoskopické znaky ......................................................................................................................... 5 5.2 Morfometrické znaky ......................................................................................................................... 5 6 Materiál .......................................................................................................................................... 7 6.1 Dětkovice ........................................................................................................................................... 7 6.2 Srovnávací soubory ........................................................................................................................... 8 7 Metody .......................................................................................................................................... 10 7.1 Popis měření .................................................................................................................................... 10 7.2 Výčet a popis měřených rozměrů a vypočítaných indexů ................................................................ 11 7.3 Popis fotografování ......................................................................................................................... 13 7.4 Popis statistiky ................................................................................................................................. 14 8 Výsledky........................................................................................................................................ 15 8.1 Popisná statistika ............................................................................................................................ 16 8.2 Testy normality ................................................................................................................................ 18 8.3 Grafické znázornění vybraných rozměrů ......................................................................................... 20 8.4 Srovnávání souborů - rozměry ........................................................................................................ 22 8.5 Srovnávání souborů – osteometrické indexy ................................................................................... 31 9 Testování vizuální metody určení pohlaví ................................................................................. 35

vii 7

9.1 Metoda podle Rogersové (1999)...................................................................................................... 35 9.2 Metoda podle Falysové et al. (2005) ............................................................................................... 35 9.3 Test metod na souboru z Dětkovic ................................................................................................... 36 10 Diskuze ........................................................................................................................................ 38 11 Závěr ........................................................................................................................................... 38 12 O autorce .................................................................................................................................... 43 13 Slovník důležitých pojmů .......................................................................................................... 44 14 Rejstřík ....................................................................................................................................... 46 15 Citovaná literatura .................................................................................................................... 47 15.1 Použité programy .......................................................................................................................... 48

viii 8

1 Úvod Lidská kostra je jedním z nejdůležitějších předmětů studia antropologie a je tomu tak již mnoho let. Za tu dobu bylo vyvinuto nepřeberné množství morfoskopických i morfometrických metod, jak ze skeletu získat co nejvíce informací o konkrétním jedinci, o společnosti, ve které žil, a i o člověku jako takovém. To, že se mužské a ženské tělo liší, je jev zcela zřejmý. Ovšem zákonitosti tohoto jevu, jeho vývoj ve fylogenezi i ontogenezi, faktory, které ho ovlivňují, a různé způsoby, kterými se může projevit, už nejsou. A tato problematika v dnešní době benefituje z možností moderní vědy. Sexuální dimorfismus lidského těla je podstatou veškerých metod pro určení pohlaví. Nejvíce se projevuje na lebce a kosti pánevní, které jsou také nejčastěji předmětem těchto metod. V reálném archeologickém vzorku se ovšem málokdy setkáme s ideálně zachovanými skelety, takže je praktické mít spolehlivé metody založené i na hodnocení postkraniálního skeletu. Kost pažní je dobrým kandidátem, metody určování pohlaví založené na ní či její části dosahují dobrých výsledků, a to ať už jde o metody morfometrické, či morfoskopické. V této práci jsou některé prezentovány.

ix 9

2 Cíle práce 1. Vytvořit přehled dosavadních poznatků o dimorfismu kosti pažní z hlediska morfoskopických a epigenetických znaků, velikosti a tvaru. 2. Shrnout biologické souvislosti dimorfismu a vlivy zátěže, hormonů, faktorů prostředí aj. 3. Zpracovat pilotní kosterní soubor kostí pažních, vytvořit přehled zachovalosti kostí. 4. Na pilotním souboru testovat vybrané metody pro odhad pohlaví. 5. Posoudit pohlavní rozdíly v rozměrech a tvaru kosti pažní v reálném archeologickém vzorku.

x 1 0

3 Anatomie Kost pažní je kost dlouhého typu. Má dvě epifýzy a diafýzu. Je součástí kostry volné horní končetiny. Proximálně se kloubně spojuje s lopatkou, distálně s kostí loketní a vřetenní (Horáčková 2007, s. 25−26). Proximální epifýza neboli caput humeri je tvořena kulovitou kloubní plochou. S diafýzou svírá úhel asi 130°, tj. capitodiafyzární úhel (Horáčková 2007, s. 25). U kloubní plochy se nachází dva hrboly, tuberculum major et minor, které pokračují po diafýze jako hrany − crista tuberculi majori et minori. Mezi hrboly se nachází sulcus intertubercularis. Pod hrboly se nachází collum chirurgicum humeri, ztenčené místo, kde často dochází ke zlomeninám (Čihák, Grim 2001, s. 221). Diafýza (corpus humeri) je zhruba trojbokého tvaru. Laterálně se asi v polovině délky diafýzy nachází drsnatina tuberositas deltoidei. Podél ní běží v laterodistálním směru žlábek sulcus nervi radialis (Horáčková 2007, s. 26). Distální epifýza je předozadně oploštělá a rozbíhá se do dvou hrbolků, epicondylus medialis et lateralis. Za mediálním epikondylem probíhá žlábek sulcus nervi ulnaris. Mezi epikondyly se nalézá kloubní plocha rozdělená na kulovitou capitulum humeri pro kloubní spojení s kostí vřetenní a trochlea humeri pro kloubní spojení s kostí loketní (Čihák, Grim 2001, s. 221−222). V pomyslném středu distálního konce kosti pažní se nachází výrazné zeštíhlení kosti − ventrálně jsou fossa radialis (proximálně od capitulum humeri) a fossa coronoidea (proximálně od trochlea humeri), dorsálně se nachází fossa olecrani. U gracilních jedinců může být tenké septum mezi jamkami tvořeno pouze vazivem, v archeologickém nálezu se pak jeví jako otvor (Čihák, Grim 2001, s. 222). Tento otvor má mnoho označení, např. foramen supratrochleare (Horáčková 2007, s. 26), foramen fossea olecrani a perforatio septi humeri (Pospíšil 1954).

1 1

4 Sexuální dimorfismus Sexuální dimorfismus je jev, který vyplývá z odlišitelnosti pohlaví jednoho živočišného druhu (McPherson, Chenoweth 2012). Darwin (1871, s. 253) rozlišuje primární a sekundární pohlavní znaky. Primární jsou ty, které přímo souvisí s orgány reprodukce a jsou přítomné u všech sexuálně dimorfních druhů. Sekundární pohlavní znaky jsou ty, které pouze pomáhají při výběru či získání partnera (resp. partnerky), jinak k přežití jedince nepřispívají, v některých případech přežití přímo znesnadňují (Darwin 1871, s. 279). Jinými slovy, jedná se o geneticky podmíněné fyzické či behaviorální rysy pohlavně dospělých jedinců, které můžou být použity pro zjištění pohlaví (McPherson, Chenoweth 2012). Darwin uvádí, že sekundární pohlavní znaky se vyvinuly pohlavním výběrem, který se liší od přírodního výběru, a může ho svým vlivem až předčít (Darwin 1871, s. 279).

4.1 Sekundární pohlavní znaky a evoluce Sekundární pohlavní znaky u člověka se během evoluce vyvíjely a měnily. Ve svém článku z roku 1980 Armelagos komentuje několik teorií svých kolegů na téma proměny sexuálního dimorfismu v rámci evoluce. Tito vědci bohužel nemohli být citováni, jelikož je necituje ani Armelagos. Armelagos zavrhuje hypotézu, že samci primátů jsou větší než samice kvůli roli ochránce skupiny, a přiklání se k názoru, že sexuální dimorfismus je způsoben konkurencí mezi samci a uplatňuje se zde prostý pohlavní výběr. U předků člověka platí stejný princip. Pohlavní výběr byl podpořen rozdělením rolí mužů a žen, k redukci dimorfismu dochází od H. Erectus s nástupem monogamních vztahů a větší investice otců do výchovy potomků. Další impulz pro snižování mezipohlavních rozdílů je přechod k zemědělství a usedlému způsobu života, kdy se stírají rozdíly mezi tradičně mužskými a ženskými rolemi. Další prezentovaná teorie je, že sexuální dimorfismus je výraznější na postkraniálním skeletu než na lebce, kde je méně výrazný a rychleji během evoluce mizí. Jeden ze zmíněných článků tvrdí, že snižování sexuálního dimorfismu se odehrává hlavně na straně mužů, u kterých určité hodnoty v čase klesají rychleji než u žen.

2 2

Většina autorů zkoumala populace od pozdního paleolitu po recentní. Armelagos ovšem komentuje i jejich nedostatky − malé počty jedinců v populacích, fragmentární data, sporné datování nálezů a určení pohlaví, nejednotné metody a přístupy. Také zdůrazňuje nutnost vzít v potaz fakta, že sexuální dimorfismus se projevuje nejen ve velikosti, ale i ve tvaru, a že na fenotypu se projevuje i mnoho dalších vlivů, např. styl získávání potravy (Armelagos 1980).

4.2 Vliv pohlavních hormonů na kosti Jeden ze sekundárních pohlavních znaků je ten, že muži mají silnější kosti než ženy. Tradičně to bylo vysvětlováno tím, že u mužů na růst a sílu kostí pozitivně působí mužské pohlavní hormony, androgeny, a u žen mají negativní vliv ženské pohlavní hormony, estrogeny (Seeman 2002). Ukázalo se ale, že androgeny a estrogeny nemohou být pokládány za pouze mužské, resp. ženské hormony. Ženské vaječníky a kůra nadledvin produkují menší množství testosteronu. Naopak u mužů může dojít k metabolizování testosteronu na estradiol (Clarke, Khosla 2009). Kvůli tomu není snadné říct, který hormon má který konkrétní vliv a jak velký. Androgeny působí na vývoj spongiózy a udržují homeostázu kostí, sekundárně působí na rozvoj kostní hmoty i přes vliv na vývoj svalů. Estrogeny jsou důležité v pubertě při rapidním růstu kostí do délky, poté při uzavírání růstových štěrbin a celkové údržbě kostní hmoty (Callewaert et al. 2010). To souvisí s velkým výskytem osteoporózy u postmenopauzálních žen, u kterých hladina estrogenů prudce klesá (Clarke, Khosla 2010).

4.3 Vliv zátěže na sexuální dimorfismus Vlivy zátěže a životního stylu na sexuální dimorfismus výšky postavy zkoumaly Holdenová a Maceová (1999). Soustředily se na tyto znaky: rozdělení práce podle pohlaví, styl získávání potravy (lov či zemědělství) a polygynie. Po zhodnocení značného množství populací došly z závěrům, že sexuální dimorfismus postavy negativně koreluje se zapojením žen do práce. Jinými slovy, v populacích, kde se ženy podílejí na obstarávání potravy, mají vyšší postavu a sexuální dimorfismus je tak menší. Nebyla zjištěna závislost na typu obstarávání potravy, lovu či zemědělství, pouze na obecném rozdělní pracovní zátěže. Nebyla zjištěna závislost sexuálního dimorfismu ani 3 3

na polygynii, ale autorky přiznávají, že v tomto případě může jít o chybný závěr (Holden, Mace 1999).

4.4 Vliv etnické afinity Skutečnosti, že kost pažní je sexuálně dimorfní, se dá využít k určení pohlaví jedince, což je zásadní krok při zpracovávání a hodnocení archeologického i forenzního materiálu. Vědci se snaží vyvinout metody určení pohlaví z kosti pažní tak, aby byly co nejpřesnější. Jednou ze strategií je soustředit se na jednu populaci a vyvinout tak metodu aplikovatelnou sice pouze na velmi příbuzné populace (populace stejné etnicity), ale o to přesnější. Jako příklady takových studií lze uvést İşcana (1998), který porovnává rozměry a jejich sexuální dimorfismus na populacích Číňanů, Japonců a Thajců (İşcan et al. 1998). Frutos (2005) nejen že zpracoval soubor kostí pažních z ilegálního pohřebiště v Guatemale, ale i vyvinul metodu na určení pohlaví, jejíž úspěšnost přesahuje 95 % (Frutos 2005). Zcela opačný přístup zvolil Albanese (2005), který vyvinul metodu určování pohlaví tak, aby byla aplikovatelná na jakýkoli soubor kostí pažních. Neklade nároky na specifickou etnicitu, dokonce ani na dobrou zachovalost kostí. I tak má jeho metoda úspěšnost 83 % a více (Albanese et al. 2005).

4 4

5 Přehled sexuálního dimorfismu kosti pažní 5.1 Morfoskopické znaky Perforatio septi humeri Pospíšil (1954) měl k dispozici několik souborů kostí pažních z moravských kostnic, dále soubory pitevního materiálu s neurčeným pohlavím a soubory získané macerací, kde pohlaví určené bylo (Pospíšil 1954, s. 8). Z hlediska výskytu perforatio septi humeri Pospíšil zkoumal celkem 1424 kostí pažních. Zastoupení podle pohlaví a stran je v tabulce 1, stejně jako počty nalezených perforatio septi humeri a jejich procentuální zastoupení. Z výsledků je jasně vidět sexuální dimorfismus tohoto znaku – u žen se perforatio septi humeri vyskytuje v téměř dvojnásobném počtu (Pospíšil 1954, s. 19–20).

muži

N 386 368 754 331 339 670

pravá levá celkem pravá levá celkem

ženy

perf. 20 37 57 41 54 95

% 5,18 10,05 7,55 12,38 15,92 14,17

Tab. 1 Počty a procentuální zastoupení perforatio septi humeri (Pospíšil 1954, s. 20).

5.2 Morfometrické znaky Velikost Jako jeden příklad sexuálního dimorfismu velikosti kosti pažní za všechny se hodí soubor Hrdličky (1932). V tabulce 2 jsou uvedena data pro míru M1, největší délku kosti, pro skupinu nazvanou „All whites“. Hrdlička se soustředil zejména na porovnávání hodnot pro jednotlivá etnika, ale i on hodnotí sexuální dimorfismus jako výrazný (Hrdlička 1932).

muži ženy

pravá levá pravá levá

N 965 965 385 385

průměr 326,6 324 300 295,7

Tab. 2 Průměrné hodnoty M1 v milimetrech (Hrdlička 1932).

5 5

Tvar Jako velikost, i tvar kosti pažní je sexuálně dimorfní. Lze to pozorovat i na následujícím příkladě. Na pohřebišti Okolo kostela z lokality Pohansko (Drozdová 2005) byl na kostech pažních mimo jiné spočítán délkotloušťkový index (či index robusticity, podíl M7/M1), neboli nejmenší obvod diafýzy vydělen největší délkou (Drozdová 2004, s. 93). Výsledky jsou v tabulce 3. Mužské kosti pažní vychází jako středně robustní až robustní, ženské jako středně robustní až gracilní (Drozdová 2005, s. 56).

muži ženy

pravá levá pravá levá

N 65 60 32 21

průměr 21,1 20,8 19,8 19,5

Tab. 3 Průměrné hodnoty indexu robusticity (Drozdová 2005, s. 56). Loketní úhel Při plné extenzi loketního kloubu a supinaci ruky se osa předloktí mírně laterálně odchyluje od osy paže. Tento úhel, tzv. carrying angle, je sexuálně dimorfní. Pro muže se uvádí průměrné hodnoty zhruba 10 až 15 stupňů, pro ženy 20 až 25 (Rogers 1999). Důvodem tohoto dimorfismu je rozdílný poměr šířky ramen a boků u mužů a žen. Volně visící paže se při chůzi musí pohodlně pohupovat kolem boků, které jsou mohutnější u žen než u mužů (Falys et al. 2005). Velikost loketního úhlu závisí i na preferenci ruky – praváci mají větší pravý loketní úhel, leváci levý. U žen se loketní úhel zvětšuje v závislosti na šířce boků, u mužů tato závislost nalezena nebyla. U obou pohlaví se úhel mění s typem postavy; nejmenší je u štíhlých osob, střední u atletických a největší u obézních (Paraskevas et al. 2004).

6 6

6 Materiál 6.1 Dětkovice Dětkovice je obec nacházející se v okrese Prostějov. V letech 2009 až 2010 a 2013 zde pod vedením Mgr. Pavla Fojtíka probíhal záchranný archeologický výzkum, a to ve čtyřech etapách. Celkem bylo odkryto a zdokumentováno 132 kostrových hrobů. Pohřebiště bylo datováno na přelom 10. a 11. století a jedná se tak o největší popsanou nekropoli z tohoto období na střední Moravě. Mimo hrobů bylo odkryto i několik sídlištních objektů a kůlových jam. Kosterní pozůstatky se většinou dobře dochovaly, hroby obsahovaly také množství předmětů hmotné kultury. Mezi nálezy patří železné nože, řezané či vrtané polodrahokamy, tři vědra se zbytky železného okutí, části skleněných náhrdelníků a další šperky. V devíti hrobech byly objeveny mince, které usnadnily datování a dokládají praktikování pohanského zvyku obolu mrtvých (Fojtík 2010a, b, c). V této práci bylo zkoumáno 59 hrobů dospělých osob, z nichž v devíti nebyly zachovány kosti pažní, byly proto ze souboru vyčleněny. V tomto souboru se nachází 50 dospělých jedinců, z toho 25 žen, 24 mužů a jeden jedinec neurčeného pohlaví. Celkem bylo zkoumáno 95 kostí pažních. Ženských kostí pažních je 47, z toho 23 z pravé strany a 24 z levé, stejné počty jsou u mužských kostí. Kostí pažních (nehledě na pohlaví) pravé strany je 47 a levé strany 48. Přehled zachovalosti Pro účel této práce byl vytvořen systém hodnocení zachovalosti kostí pažních. Každá kost byla přiřazena do jedné z kategorií A, B nebo C, přičemž A je kategorie nejlépe zachovalá, C nejhůře. U velkého počtu kostí nastala situace, že kost byla celkově velmi poškozená, ale jedna z epifýz se dochovala lépe. Kost zůstala ve své kategorii, ale byla k ní přidána poznámka. dx A B C – Celkem

9 13 25 12 59

sin A B C – Celkem

7 19 22 11 59

Tab.4 a 5 Přehled zachovalosti kostí, z pravé a levé strany. 7 7

Graf 1 Procentuální zastoupení jednotlivých kategorií. distální epifýza B C celkem

proximální epifýza 8 14 22

1 3 4

Tab. 6 Počty dobře zachovalých epifýz u špatně zachovalých kostí.

6.2 Srovnávací soubory Pohřebiště Dětkovice Za Zahradama posloužilo jako pilotní soubor pro tuto práci. Následující dvě již prozkoumaná pohřebiště, Pohansko u Břeclavi (Drozdová 2005) a hřbitov u kostela sv. Jakuba v Brně (Živný 2011), byla vybrána jako srovnávací soubory, a to z několika důvodů: jejich geografická blízkost, stejná etnicita všech populací, velké počty zkoumaných jedinců, stejná metodika měření, autory poskytnutá základní surová data.

Pohansko Pohansko je staroslovanské hradisko v okrese Břeclav, blízko soutoku řek Moravy a Dyje. Obýváno bylo od šestého století do poloviny desátého, rozmachu dosáhlo na přelomu 8. a 9. století jakožto velkomoravské hradiště o rozloze 28 ha. Archeologické zkoumání probíhá už od dvacátých let 20. století a pro jeho účely bylo hradisko rozděleno do několika lokalit. V této práci jsou zmíněny čtyři - pohřebiště Okolo kostela a sídliště Lesní školka v rámci vlastního hradiska, osady Severovýchodní a Jižní předhradí mimo něj (Drozdová 2005, s. 9). 8 8

Pohřebiště u kostela bylo prozkoumáno celé. Odkryto bylo 407 hrobů, 395 jedinců bylo podrobeno antropologickému zkoumání, z toho bylo 145 mužů, 78 žen a 167 dětí (Drozdová 2005, s. 27). Na lokalitě Lesní školka a přilehlém valu bylo nalezeno 91 kostrových hrobů, dochovalo se 95 poměrně dobře zachovaných koster - 16 mužů, 22 žen a 40 dětí (Drozdová 2005, s. 63). Při výzkumu na Severovýchodním předhradí bylo odkryto 50 hrobů, zkoumáno bylo 46 jedinců, 11 mužů, 6 žen, 26 dětí a 3 jedinci zůstali neurčení (Drozdová 2005, s. 83). Na Jižním předhradí bylo nalezeno 210 kostrových hrobů, vyzvednuto bylo 189 jedinců, a to 27 mužů, 40 žen a 88 dětí. 34 jedinců se nepodařilo určit kvůli celkově velmi špatnému stavu nálezů (Drozdová 2005, s. 97). V této práci jsou použita data pouze dospělých a určených jedinců. Hřbitov u kostela sv. Jakuba Kostel sv. Jakuba se nalézá v centru Brna. Je obklopený ulicemi Rašínovou a Běhounskou a Jakubským náměstím. Byl založen začátkem 13. století a na přilehlém hřbitově se pohřbívalo až do 18. století (Živný 2011, s. 11).

Od roku 1990 zde

probíhalo množství stavebních úprav, se kterými souvisely záchranné archeologické výzkumy. Antropologické analýze byly podrobeny ostatky vyzvednuté v roce 2001 a během let 2003 až 2004. Celkem bylo zkoumáno přes tisíc jedinců, ale kvůli velmi špatnému stavu zachovalosti je osteometrických dat mnohem méně (Živný 2011, s. 95). Prezentována jsou pouze data dospělých s určeným pohlavím.

9 9

7 Metody 7.1 Popis měření Na kostech pažních byly měřeny rozměry definované R. Martinem (1928), čerpáno bylo z překladu v učebnici Základy osteometrie (Drozdová 2004, s. 89–93). Konkrétní míry byly vybrány tak, aby se v co největším počtu shodovaly s rozměry již naměřenými na porovnávacích souborech Pohansko a Kostel sv. Jakuba (Drozdová 2005, Živný 2011). Veškeré míry byly měřeny a jsou uváděny v milimetrech. Z celého souboru byli zkoumáni pouze dospělí jedinci. Jakožto autentický archeologický materiál, kosti byly často ve špatném stavu. Kvůli lehce poškozené kompaktní kosti bylo nutno mnoho měření odhadnout, ale pouze v rámci chyby do jednoho milimetru. Tyto drobné odhady byly v datech poznačeny, do statistických výpočtů byly ale započítány s rozměry neodhadnutými, aby bylo dat co nejvíce a bylo tak možné provést co nejhodnotnější statistické výpočty.

M1 M2 M3 M4 M4a M5 M6 M6a M7 M7a M8 M9 M10 M11 M12 M12a M12b M14

neodhadnutých odhadnutých chybějících 39 10 46 41 8 46 24 5 66 22 2 71 25 2 68 49 44 2 50 43 2 92 0 3 92 2 1 55 38 2 7 9 79 41 0 54 10 6 79 30 19 46 16 16 63 14 16 65 17 14 64 52 17 26

Tab. 7 Počty neodhadnutých, odhadnutých a chybějících údajů pro každý měřený rozměr.

10 1 0

100% 90% 80% 70% 60%

chybějících

50%

odhadnutých

40%

neodhadnutých

30% 20% 10% 0% M1

M2

M3

M4

M4a

M5

M6

M6a

M7

M7a

M8

M9

M10 M11 M12 M12a M12b M14

Graf 2 Procentuální zastoupení neodhadnutých, odhadnutých a chybějících údajů pro každý měřený rozměr.

7.2 Výčet a popis měřených rozměrů a vypočítaných indexů Měřené rozměry byly definované R. Martinem (1928), čerpáno bylo z překladu v učebnici Základy osteometrie (Drozdová 2004, s. 89–93).

M1

Největší délka humeru. Přímočará vzdálenost nejvyššího bodu caput humeri

od nejníže položeného bodu trochlea humeri. Měřeno na osteometrické desce. M2

Celková délka humeru. Vzdálenost nejvyššího bodu caput humeri od

nejvzdálenějšího bodu capitulum humeri. Měřeno na osteometrické desce. M3

Šířka horní epifýzy. Projektivní vzdálenost bodu, který leží na kloubní ploše

caput humeri nejmediálněji od nejlaterálnějšího bodu na tuberculum majus. Měřeno na osteomestrické desce. M4

Šířka dolní epifýzy. Projektivní vzdálenost nejlaterálnějšího bodu

epicondylus lateralis od hrotu epicondylus medialis. Měřeno na osteometrické desce. M4a Největší šířka epikondylů. Přímočará vzdálenost nejlaterálnějšího bodu epicondylus lateralis od nejvzdálenějšího bodu epicondylus medialis. Měřeno posuvným měřidlem. M5

Největší průměr středu. Absolutně největší průměr bez ohledu na sagitální

nebo transverzální rovinu. Měřeno posuvným měřidlem. M6

Nejmenší průměr středu. Absolutně nejmenší průměr bez ohledu na rovinu

nebo polohu největšího průměru. Měřeno posuvným měřidlem. M6a Nejmenší průměr v úrovni tuberositas deltoidea. Měřeno posuvným měřidlem. M7

Nejmenší obvod diafýzy. Měřeno pomocí provázku a osteometrické desky. 11 1 1

M7a Obvod středu. Měřeno pomocí provázku a osteometrické desky. M8

Obvod hlavice. Obvod hlavice podél hranice chrupavky. Měřeno pomocí

provázku a osteometrické desky. M9

Největší transverzální průměr hlavice. Přímá vzdálenost mezi oběma

laterálními body okraje chrupavky. Měřeno posuvným měřidlem. M10 Největší sagitální průměr hlavice. Přímá vzdálenost nejvyššího od nejnižšího bodu okraje chrupavky kolmo k transverzálnímu průměru. Měřeno posuvným měřidlem. M10a Výškohloubkový průměr hlavice. Přímočará vzdálenost mezi průsečíky okraje hlavice s rovinou, kterou určíme pomocí horní části vertikálně orientované osy diafýzy (v těsné blízkosti collum chirurgicum) a nejnižšího bodu okraje hlavice. Měřeno na osteometrické desce. M11 Šířka trochlea humeri. Přímá vzdálenost bočního okraje trochlea humeri od středového bodu bočního okraje capitulum humeri. Míra je měřena ve směru tzv. osy trochlea humeri. Měřeno posuvným měřidlem. M12 Šířka hlavičky. Přímá vzdálenost nejlaterálněji ležícího bodu na capitulum humeri od mělké prohlubně mezi capitulum humeri a trochlea humeri. Měřeno posuvným měřidlem. M12a Šířka trochley a hlavičky. Vzdálenost středu vnějšího okraje trochlea humeri od středu vnějšího okraje hlavičky. Měřeno posuvným měřidlem. M12b Největší šířka hlavičky. Přímočará vzdálenost trochleokapitulárního okraje (na distálně vybíhající laterální oblině trochlea humeri) od středu vnějšího okraje capitulum humeri. Měřeno posuvným měřidlem. M14 Šířka fossa olecrani. Přímá vzdálenost obou nejlaterálněji vybíhajících bodů na horním okraji fossa olecrani. Měřeno posuvným měřidlem. IR

Index robusticity (délkotloušťkový index). Poměr mezi největší délkou kosti

a nejmenším obvodem diafýzy. Byl vypočten pomocí rovnice

H7 100 . H1

IPPD Index příčného průřezu diafýzy. Poměr nejmenšího a největšího průměru středu diafýzy. Rovnice

M6 100 . M5

IPPH Index příčného průřezu hlavice. Poměr největších průměru hlavice, transverzálního a sagitálního. Rovnice

M9 100 . M 10

12 1 2

TEIa Trochleo-epikondylární index A. Poměr šířky kladky a největší šířky epikondylů. Rovnice

M 11 100 . M 4a

TEIb Trochleo-epikondylární index B. Poměr šířky kladky a šířky dolní epifýzy. Rovnice

M 11 100 . M4

TEIc Trochleo-epikondylární index C. Poměr šířky capitulum humeri a šířky dolní epifýzy. Rovnice

M 12b 100 . M4

7.3 Popis fotografování Soubor kostí byl snímán fotograficky tak, aby bylo možné provést morfometrické hodnocení. Fotografovány byly pouze distální epifýzy, protože právě z nich Rogersová (1999) a další určovali pohlaví jedince. Každá kost byla vyfotografována dvakrát, zepředu a zezadu. Nebyly fotografovány kosti, u kterých distální epifýza chyběla nebo byla příliš poškozena. Fotografie byly pořízeny digitálním fotoaparátem Olympus SH-25MR, který byl připevněn na stolním stativu. Na fotografování bylo použito základní nastavení pro makro režim. Osvětlení se u jednotlivých fotografií nepatrně liší, protože kosti byly fotografovány při denním světle v průběhu několika dní. Kosti byly položeny na černém pozadí a plastelínou upevněny tak, aby nejvyšší body capitulum a trochlea humeri byly v jedné rovině, a to jak při fotografování zepředu, tak zezadu. Ke kosti byla přiložena identifikace hrobu a měřítko představované milimetrovým papírem. To bylo nastaveno do jedné roviny s průměrným středem kosti, takže na fotografii je v jedné rovině s obrysem kosti.

Obr. 1–4 Distální epifýza, hrob H36. Zleva doprava: pravá kost zepředu, zezadu, levá kost zepředu, zezadu (doprovodné fotografie autorka). 13 1 3

7.4 Popis statistiky Ke statistickému zpracování veškerých dat byl použit program STATISTIKA Cz 10, k vytvoření některých tabulek MS Office. Nejdříve byl statisticky analyzován pilotní soubor, totiž Dětkovice. V popisných statistikách byl zjištěn průměr, medián, směrodatná odchylka, minimum a maximum, a to pro každé pohlaví a každou stranu zvlášť. Normalita rozložení dat byla testována Lillieforsovým a Shapiro-Wilkovým testem. Pro srovnání pohlaví byly vytvořeny krabicové grafy a histogramy, které znázorňují rozptyl hodnot a sexuální dimorfismus. Porovnávaných souborů je šest: Dětkovice Za Zahradama, Kostel sv. Jakuba a čtyři lokality na Pohansku: Okolo kostela, Lesní školka, Severovýchodní předhradí a Jižní předhradí. Pro všechny rozměry ve všech souborech byl zjišťován index sexuálního dimorfismu (IDS), vypočítaný vzorcem ISD 

(mM  mZ ) 100 , kde mM je průměrná mM

hodnota daného rozměru pro muže a mZ pro ženy. ISD je vyjádřen v procentech. Vzhledem ke způsobu výpočtu by tento index měl pozitivně souviset s průměrnými hodnotami daného rozměru pro muže a negativně s průměrnými hodnotami pro ženy, pokud se na rozdílech v dimorfismu mezi populacemi podílí obě pohlaví stejně. Souvislost mužských a ženských středních hodnot s ISD mezi srovnávanými populacemi byla hodnocena pomocí Spearmanova korelačního koeficientu, který zjišťuje

neparametrickou

SRCC  1 

6 d i2

n(n 2  1)

korelaci

dvou

jevů.

Vypočítán

byl

vzorcem

, kde di je vzdálenost mezi dvěma ohodnoceními, celkem tedy

suma všech druhých mocnin vzdáleností, a n je počet ohodnocení (Rozenberg 2012).

14 1 4

8 Výsledky Výsledky popisné statistiky jsou uvedeny v tabulkách 8 a 9, zvlášť pro muže a ženy a pro pravou a levou stranu. Popisná statistika zahrnuje vypočítaný průměr, medián, směrodatnou odchylku, minimum a maximum. Pro pilotní soubor kostí pažních z Dětkovic byly provedeny testy normálního rozložení dat. Výsledky jsou v tabulkách 10 a 11. Bylo zjištěno, že většina dat vykazuje normální rozložení. Porušení normality je pak zvýrazněno červenou barvou. Jedná se o rozměry M5 a M6 z pravé strany pro muže, které nevyhovují ani Lilieforsovu ani Shapiro-Wilkovu testu, dále pak rozměr M5 pro muže z levé strany. Rozměry M4 a M14 z levé strany pro muže nesplňují pouze Lilieforsův test pro ověření normality dat a obdobně pouze Shapiro-Wilkův test nesplňují rozměry M6 a M12a pro levou stranu u mužů. Oba testy normality porušují také rozměry M11 a M12 pro ženy z pravé strany, a M4 z levé strany. Rozměr M7 z pravé strany pro ženy nesplňuje pouze parametry Lilieforsova testu normality, obdobně pak rozměry M6a, M8 a M11 z levé strany pro ženy. Rozměry M4a a M6 z pravé strany pro ženy pak splňují podmínky Lilieforsova testu normality, ale nesplňují podmínky Shapiro-Wilkova.

15 1 5

8.1 Popisná statistika muži

levá

M1 M2 M3 M4 M4a M5 M6 M6a M7 M7a M8 M9 M10 M10a M11 M12 M12a M12b M14 M1 M2 M3 M4 M4a M5 M6 M6a M7 M7a M8 M9 M10 M10a M11 M12 M12a M12b M14

pravá

rozm. stran a

počet jedinců 13 13 9 8 8 23 23 23 23 23 6 10 6 12 14 8 8 8 19 12 12 5 4 6 24 24 24 24 24 4 9 4 12 12 8 7 8 19

průměr

medián

333.5385 332.6154 51.0000 64.5000 64.2500 23.4348 18.5652 20.0435 65.0870 70.0000 137.8333 42.0000 40.8333 36.5833 23.7857 16.6250 45.2500 22.1250 25.6842 329.5833 329.3333 50.6000 65.5000 65.1667 22.2500 18.3750 19.6250 63.9583 67.8750 135.7500 41.4444 40.7500 35.4167 23.6667 16.6250 44.7143 21.3750 24.7368

330.0000 329.0000 52.0000 65.5000 65.0000 24.0000 18.0000 20.0000 65.0000 71.0000 138.5000 42.0000 40.5000 37.0000 24.0000 16.5000 44.5000 22.0000 26.0000 330.0000 329.5000 51.0000 67.0000 66.0000 22.0000 18.0000 19.5000 64.0000 67.5000 135.0000 42.0000 40.5000 35.5000 23.5000 16.5000 46.0000 22.0000 25.0000

směrodatná odchylka 17.5766 17.5904 3.7749 3.9641 3.8452 1.8787 1.5905 1.5805 3.8720 4.5427 7.7309 2.2111 1.7224 2.9375 1.9287 1.3025 2.8661 2.2321 1.8575 17.0904 17.0791 2.3022 4.4347 3.9707 1.4219 1.9519 1.6892 3.8727 4.7026 8.6168 2.4552 3.3040 2.9683 1.3027 2.2638 2.9841 1.9955 2.0505

minimum 309.0000 308.0000 45.0000 59.0000 59.0000 21.0000 16.0000 17.0000 58.0000 63.0000 126.0000 39.0000 39.0000 31.0000 20.0000 15.0000 42.0000 19.0000 23.0000 308.0000 307.0000 47.0000 59.0000 60.0000 20.0000 16.0000 17.0000 57.0000 61.0000 126.0000 38.0000 37.0000 29.0000 21.0000 14.0000 40.0000 18.0000 22.0000

maximum 358.0000 356.0000 58.0000 69.0000 69.0000 27.0000 21.0000 23.0000 72.0000 78.0000 148.0000 46.0000 44.0000 41.0000 28.0000 18.0000 50.0000 26.0000 30.0000 359.0000 359.0000 53.0000 69.0000 70.0000 26.0000 24.0000 23.0000 71.0000 77.0000 147.0000 46.0000 45.0000 40.0000 26.0000 21.0000 47.0000 24.0000 28.0000

Tab. 8 Popisná statistika Dětkovice Za Zahradama. Muži, pravá a levá strana.

16 1 6

ženy

levá


pravá

strana

počet jedinců 10 10 6 6 6 22 22 21 23 22 3 8 3 13 11 6 6 6 13 14 14 8 6 7 24 24 24 24 24 3 13 3 16 11 8 7 8 17

průměr

medián

307.8000 307.2000 46.0000 56.3333 56.6667 20.5000 15.5455 17.0952 57.3043 61.4545 118.3333 38.0000 36.0000 31.9231 20.5455 14.1667 39.6667 19.1667 23.3077 300.0000 299.0714 44.5000 56.0000 55.4286 20.0417 15.4583 16.5833 55.7917 59.5000 124.0000 37.0769 37.0000 31.7500 20.0909 15.1250 38.8571 18.8750 22.8824

304.0000 304.0000 46.0000 56.0000 56.0000 20.5000 15.5000 17.0000 59.0000 62.5000 117.0000 37.5000 36.0000 31.0000 20.0000 14.0000 39.5000 19.5000 23.0000 301.0000 300.0000 44.5000 55.0000 55.0000 20.0000 15.5000 17.0000 56.0000 60.0000 122.0000 37.0000 37.0000 31.0000 20.0000 15.0000 39.0000 19.5000 23.0000

směrodatná odchylka 15.1423 14.8683 1.5492 2.6583 2.2509 1.3715 1.1843 1.4458 4.0613 4.1487 4.1633 2.3299 1.0000 2.2899 2.6968 0.7528 3.2042 1.4720 1.9315 14.5708 14.7933 1.8516 2.0000 2.4398 1.5737 1.3181 1.3160 3.5750 4.4818 3.4641 2.5968 1.0000 2.4900 1.5783 1.4577 1.9518 1.7269 1.3639

minimum 283.0000 283.0000 44.0000 53.0000 55.0000 18.0000 14.0000 15.0000 49.0000 51.0000 115.0000 35.0000 35.0000 30.0000 17.0000 13.0000 36.0000 17.0000 19.0000 276.0000 275.0000 42.0000 55.0000 51.0000 17.0000 13.0000 14.0000 50.0000 50.0000 122.0000 32.0000 36.0000 28.0000 18.0000 13.0000 35.0000 16.0000 20.0000

maximum 330.0000 329.0000 48.0000 61.0000 61.0000 23.0000 18.0000 20.0000 65.0000 67.0000 123.0000 43.0000 37.0000 37.0000 28.0000 15.0000 45.0000 21.0000 27.0000 327.0000 327.0000 47.0000 60.0000 59.0000 23.0000 18.0000 19.0000 62.0000 68.0000 128.0000 42.0000 38.0000 37.0000 24.0000 18.0000 41.0000 21.0000 25.0000

Tab. 9 Popisná statistika Dětkovice Za Zahradama. Ženy, pravá a levá strana.

17 1 7

8.2 Testy normality muži

levá


pravá

N

p 13 13 9 8 8 23 23 23 23 23 6 10 6 12 14 8 8 8 19 12 12 5 4 6 24 24 24 24 24 4 9 4 12 12 8 7 8 19

0.205264 0.154687 0.786175 0.207385 0.409689 0.035986 0.002688 0.402916 0.572235 0.205407 0.993428 0.538530 0.210242 0.976238 0.765090 0.088086 0.533507 0.970287 0.398085 0.470688 0.525067 0.685296 0.103233 0.594928 0.018274 0.034624 0.283248 0.425352 0.381541 0.624821 0.760011 0.900405 0.380370 0.320714 0.397607 0.026804 0.449626 0.054118

Lillieforsův test p > .20 p > .20 p > .20 p > .20 p > .20 p < ,05 p < ,01 p < ,15 p < ,15 p > .20 p > .20 p > .20 p < ,10 p > .20 p > .20 p > .20 p > .20 p > .20 p > .20 p > .20 p > .20 p > .20 p < ,05 p > .20 p < ,01 p < ,15 p > .20 p < ,20 p > .20 p > .20 p > .20 p > .20 p > .20 p < ,15 p > .20 p < ,20 p < ,15 p < ,05

ShapiroWilkův test 0.913583 0.904607 0.958847 0.884403 0.917472 0.907381 0.849715 0.956856 0.965043 0.942710 0.991970 0.938690 0.865872 0.978353 0.962569 0.846648 0.931898 0.981578 0.950186 0.937847 0.942049 0.942730 0.800563 0.931910 0.896633 0.909630 0.950893 0.959342 0.957021 0.935122 0.956402 0.979725 0.930024 0.923989 0.915916 0.781587 0.922398 0.902550

Tab. 10 Testy normality rozložení dat souboru Dětkovice Za Zahradama. Muži, pravá a levá strana. Červeně jsou označeny hodnoty, kde příslušný test zamítl shodu s normálním rozložením (na hladině významnosti 0,05).

18 1 8

ženy

levá


pravá

N

p 10 10 6 6 6 22 22 21 23 22 3 8 3 13 11 6 6 6 13 14 14 8 6 7 24 24 24 24 24 3 13 3 16 11 8 7 8 17

0.531406 0.579644 0.455790 0.514083 0.031668 0.212033 0.047410 0.203956 0.461232 0.083097 0.463262 0.110542 0.999999 0.001959 0.000285 0.211705 0.772170 0.804296 0.178429 0.943264 0.938284 0.424434 0.000621 0.469149 0.300081 0.106435 0.113706 0.161932 0.968165 0.602550 0.999999 0.421857 0.051586 0.286074 0.228039 0.424996 0.359052

Lillieforsův test p > .20 p > .20 p > .20 p > .20 p < ,15 p > .20 p < ,10 p < ,15 p < ,05 p > .20 p > .20 p < ,15 p > .20 p < ,01 p < ,01 p > .20 p > .20 p > .20 p < ,15 p > .20 p > .20 p > .20 p < ,05 p < ,10 p < ,15 p < ,15 p < ,01 p > .20 p > .20 p < ,05 p < ,15 p > .20 p < ,20 p < ,05 p < ,10 p > .20 p < ,20 p > .20

ShapiroWilkův test 0.938039 0.942367 0.912906 0.921205 0.770913 0.941451 0.910031 0.938550 0.959894 0.921865 0.923077 0.856407 1.000000 0.752440 0.683271 0.866262 0.953957 0.958012 0.909131 0.975817 0.975292 0.919328 0.610950 0.919969 0.952060 0.931706 0.932988 0.939857 0.985070 0.750000 0.950281 1.000000 0.945497 0.856322 0.899516 0.880357 0.919398 0.943271

Tab. 11 Testy normality rozložení dat souboru Dětkovice Za Zahradama. Ženy, pravá a levá strana. Červeně jsou označeny hodnoty, kde příslušný test zamítl shodu s normálním rozložením (na hladině významnosti 0,05).

19 1 9

8.3 Grafické znázornění vybraných rozměrů V grafech 4 až 12 jsou zobrazeny hodnoty vybraných rozměrů, konkrétně M5, M6a a M7, zvlášť pro pravou a levou stranu. Tyto rozměry byly vybrány, jelikož měly dostatečné množství dat a z grafů je jasně patrný jejich sexuální dimorfismus. I když byl na těchto i dalších rozměrech zjištěn sexuální dimorfismus, není dostatečně velký, aby se takto dalo bezpečně určit pohlaví jedince.

7

28

6

26

5

Pocet pozorování

22

20

4

3

2

18

M5/strana: sin M5/strana: dx Odlehlé/strana: sin Odlehlé/strana: dx Extrémy/strana: sin Extrémy/strana: dx

16 m

f

1

0 18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

ID: m ID: f

M5 dx

ID

9 8 7 6

Pocet pozorování

M5 (mm)

24

5 4 3 2 1 0 17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

ID: m ID: f

M5 sin

Graf 4–6 Rozměr M5 krabicový graf, histogramy pro pravou a levou stranu.

20 2 0

24

74 72 70

22

68 66

20

M7 (mm)

M6a (mm)

64

18

62 60 58

16

56 54

14

12 m

52

M6a/strana: sin M6a/strana: dx Odlehlé/strana: sin Odlehlé/strana: dx Extrémy/strana: sin Extrémy/strana: dx

f

48 m

f ID

8

8

7

7

6

6

5

5

Pocet pozorování

Pocet pozorování

ID

4

3

4

3

2

2

1

1

0 15

16

17

18

19

M7/strana: sin M7/strana: dx Odlehlé/strana: sin Odlehlé/strana: dx Extrémy/strana: sin Extrémy/strana: dx

50

20

21

22

23

0

ID: m ID: f

46

48

50

52

54

56

58

M6a dx

60

62

64

66

68

70

72

74

76

ID: m ID: f

72

74

ID: m ID: f

M7 dx

10

6

9 5

8 7 Pocet pozorování

Pocet pozorování

4

6 5 4 3

3

2

2 1

1 0 14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

M6a sin

Graf 7–9 Rozměr M6a krabicový

ID: m ID: f

0 46

48

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

M7 sin

Graf 10–12 Rozměr M7 krabicový

graf, histogramy pro pravou a levou

graf, histogramy pro pravou a levou

stranu.

stranu.

21 2 1

Výskyt perforatio septi humeri Jakožto morfoskopický znak byl sledován výskyt perforatio septi humeri. V celkovém počtu 95 kostí pažních bylo 13 s perforací. Celkem 29 kostí bylo poškozených natolik, že se výskyt perforace nedal s jistotou potvrdit ani vyvrátit. U 53 kostí perforace zjištěna nebyla (graf 3). Výskyt perforatio septi humeri v procentech je v tabulce 12.

Tab. 12 Četnost perforatio septi humeri.

perforatio septi humeri

30%

ne ano 56%

nezjistitelné

14%

Graf 3 Výskyt perforatio septi humeri.

8.4 Srovnávání souborů - rozměry Pro soubor z Dětkovic i pro srovnávací soubory byl vypočítán rozdíl průměrných hodnot každého rozměru mezi muži a ženami, z toho pak index sexuálního dimorfismu (ISD). Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 13 až 15. Až na jedinou výjimku (rozměr M12b, levá strana, na lokalitě Jižní Předhradí) ISD všude vyšel v kladných hodnotách. Tím bylo zjištěno, že ve všech rozměrech (až na výjimku) jsou kosti pažní mužů větší než kosti pažních žen, což značí očekávaný sexuální dimorfismus.

22 2 2

332.9 327

muži mínus ISD ženy 301.8 31.1 9.342145 296.4 30.6 9.357798

ženy

62.6 64.6 23.8 19.4

54.3 56.3 20 15.7

8.3 13.25879 8.3 12.8483 3.8 15.96639 3.7 19.07216

69.5

57.7

11.8 16.97842

152.8 45.7 49.2

130.3 39.4 41.6

22.5 14.72513 6.3 13.78556 7.6 15.44715

28.4

23.7

4.7

17.8

15.4

2.4 13.48315

329.2 324.1

298.4 293.7

30.8 9.356015 30.4 9.379821

62.2 64.4 22.8 19.4

54.2 56.2 19.6 15.7

8 8.2 3.2 3.7

12.86174 12.73292 14.03509 19.07216

67.7

56.3

11.4

16.839

150.7 45.3 48.8

129.7 39.8 40.8

21 13.93497 5.5 12.14128 8 16.39344

28.1

23.2

4.9 17.43772

16.7

15

1.7 10.17964

16.5493

Lesní školka M1 M2 M3 M4 M4a M5 M6 M6a M7 M7a M8 M9 M10 M10a M11 M12 M12a M12b M14 M1 M2 M3 M4 M4a M5 M6 M6a M7 M7a M8 M9 M10 M10a M11 M12 M12a M12b M14

pravá

muži

levá

levá

pravá

Okolo kostela M1 M2 M3 M4 M4a M5 M6 M6a M7 M7a M8 M9 M10 M10a M11 M12 M12a M12b M14 M1 M2 M3 M4 M4a M5 M6 M6a M7 M7a M8 M9 M10 M10a M11 M12 M12a M12b M14

muži mínus ISD ženy 330.7 296.7 34 10.28122 326.1 292.6 33.5 10.27292 muži

ženy

64 65.9 23.2 20.4

53.8 55.4 20.3 16.5

10.2 15.9375 10.5 15.93323 2.9 12.5 3.9 19.11765

69.6

58.7

10.9 15.66092

146.7 45.4 48.6

126 40.9 40.3

20.7 14.11043 4.5 9.911894 8.3 17.07819

30.1

24.4

5.7 18.93688

18.4

16.3

2.1 11.41304

329.2 298.7 322.1 292.3

30.5 9.264885 29.8 9.251785

64.5 66.4 22.9 21.1

54.1 55.9 19.9 15.7

10.4 10.5 3 5.4

16.12403 15.81325 13.10044 25.59242

68.3

58.3

10 14.64129

146.3 44.8 48.7

126 39.3 40.5

20.3 13.8756 5.5 12.27679 8.2 16.83778

30.4

25

5.4 17.76316

16.7

15.9

0.8 4.790419

Tab. 13 Srovnání souborů Okolo kostela a Lesní školka. Uvedené rozměry jsou v milimetrech.

23 2 3

336.5 333.5 58 60 25 19.8 72.7

45

25

16 337 334

23.6 19.3 70.4 146 47 43

muži mínus Jižní ISD ženy Předhradí 282 54.5 16.19614 M1 280 53.5 16.04198 M2 M3 57 1 1.724138 M4 59 1 1.666667 M4a 19.6 5.4 21.6 M5 16.6 3.2 16.16162 M6 M6a 60.2 12.5 17.19395 M7 M7a 117 M8 35 10 22.22222 M9 38 M10 M10a 24 1 4 M11 M12 M12a 16 0 0 M12b M14 298.3 38.7 11.48368 M1 296 38 11.37725 M2 M3 53.5 M4 55.5 M4a 19.3 4.3 18.22034 M5 16.7 2.6 13.4715 M6 M6a 59.5 10.9 15.48295 M7 M7a 125 21 14.38356 M8 43 4 8.510638 M9 39.5 3.5 8.139535 M10 M10a 24 M11 M12 M12a 14.5 M12b M14 ženy

pravá

muži

levá

levá

pravá

SV Předhradí M1 M2 M3 M4 M4a M5 M6 M6a M7 M7a M8 M9 M10 M10a M11 M12 M12a M12b M14 M1 M2 M3 M4 M4a M5 M6 M6a M7 M7a M8 M9 M10 M10a M11 M12 M12a M12b M14

muži mínus ISD ženy 332.9 301.5 31.4 9.432262 328.9 295 33.9 10.30708 muži

ženy

62.5 65.5 23.8 19.6

55.4 57.2 20.4 16.7

7.1 11.36 8.3 12.67176 3.4 14.28571 2.9 14.79592

69.4

59.6

9.8 14.12104

154.5 130.3 47.3 40.8 49.5 40.6

24.2 15.66343 6.5 13.74207 8.9 17.9798

27.7

23.7

16.8

16.3

325.1 298.6 321.9 294.9

4 14.44043

0.5

2.97619

26.5 8.151338 27 8.387698

61.8 64 22.4 19.9

53.9 55.7 20.1 16.5

7.9 8.3 2.3 3.4

12.78317 12.96875 10.26786 17.08543

67.5

59.6

7.9

11.7037

148.7 129.3 46.8 40.4 46.3 39.8

19.4 13.0464 6.4 13.67521 6.5 14.03888

27.7

23.8

3.9 14.07942

16.1

16.8

-0.7 -4.34783

Tab. 14 Srovnání souborů SV Předhradí a Jižní Předhradí. Uvedené rozměry jsou v milimetrech.

24 2 4

muži mínus ISD Dětkovice ženy 330.1 299.8 30.3 9.179037 M1 M2 51.1 44.4 6.7 13.11155 M3 M4 65 55.4 9.6 14.76923 M4a 23.7 20.2 3.5 14.76793 M5 18.4 15.6 2.8 15.21739 M6 M6a 65.7 55.8 9.9 15.06849 M7 70.5 59.7 10.8 15.31915 M7a 143.6 125.1 18.5 12.88301 M8 44 38.4 5.6 12.72727 M9 46.4 39.6 6.8 14.65517 M10 M10a M11 M12 M12a M12b M14 324.8 291.3 33.5 10.31404 M1 M2 49.9 43.6 6.3 12.62525 M3 M4 63.7 54.5 9.2 14.4427 M4a 22.6 19.4 3.2 14.15929 M5 17.9 15.3 2.6 14.52514 M6 M6a 63.9 54.5 9.4 14.71049 M7 67.2 57.7 9.5 14.1369 M7a 143.2 122.7 20.5 14.31564 M8 43.9 37.6 6.3 14.3508 M9 45.8 38.8 7 15.28384 M10 M10a M11 M12 M12a M12b M14 ženy

pravá

muži

levá

levá

pravá

Kotel Sv. Jakuba M1 M2 M3 M4 M4a M5 M6 M6a M7 M7a M8 M9 M10 M10a M11 M12 M12a M12b M14 M1 M2 M3 M4 M4a M5 M6 M6a M7 M7a M8 M9 M10 M10a M11 M12 M12a M12b M14

muži

ženy

333.5 332.6 51 64.5 64.3 23.4 18.6 20 65 70 137.8 41 40.8 37.5 23.8 16.6 45.3 22.1 25.7 329.6 329.3 53 65.5 65.2 22.3 18.4 19.6 64 67.9 135.8 41.4 40.8 35.4 23.7 20 41.3 21.4 24.7

307.8 307.2 46 56.3 56.7 20.5 15.5 17 57.3 61.6 118.3 38 36 31.9 20.3 14.2 39.7 19.2 23.3 300 299.1 44.5 56 55.4 20 15.5 16.6 55.8 59.5 124 37.1 37 31.8 20.1 15.1 38.9 18.9 22.9

muži mínus ženy 25.7 25.4 5 8.2 7.6 2.9 3.1 3 7.7 8.4 19.5 3 4.8 5.6 3.5 2.4 5.6 2.9 2.4 29.6 30.2 8.5 9.5 9.8 2.3 2.9 3 8.2 8.4 11.8 4.3 3.8 3.6 3.6 4.9 2.4 2.5 1.8

ISD 7.706147 7.636801 9.803922 12.71318 11.8196 12.39316 16.66667 15 11.84615 12 14.15094 7.317073 11.76471 14.93333 14.70588 14.45783 12.36203 13.12217 9.338521 8.980583 9.170969 16.03774 14.50382 15.03067 10.3139 15.76087 15.30612 12.8125 12.37113 8.689249 10.38647 9.313725 10.16949 15.18987 24.5 5.811138 11.68224 7.287449

Tab. 15 Srovnání souborů kostel sv. Jakuba a Za Zahradama. Uvedené rozměry jsou v milimetrech.

25 2 5

Závislost změn ISD rozměrů na změnách středních hodnot u obou pohlaví Souvislost mužských a ženských středních hodnot s ISD mezi srovnávanými populacemi byla hodnocena pomocí Spearmanova korelačního koeficientu. Ten byl vynesen do grafů (13 až 36), kde každý bod značí jednu lokalitu. Body byla proložena přímka, podle které se dá hodnotit vliv daného pohlaví na sexuální dimorfismus. Pokud je přímka pro muže vodorovná (či se tomu blíží) a přímka pro ženy je výrazně strmější, lze usuzovat, že ženy mají na sexuální dimorfismus větší vliv. Z grafů lze odvodit, že větší vliv žen na rozdíly v sexuálním dimorfismu je v těchto rozměrech: M1 (největší délka humeru), M2 (celková délka humeru) z pravé strany a M9 (největší transverzální průměr hlavice) jak z pravé, tak z levé strany. Větší vliv mužů na rozdíly v sexuálním dimorfismu je v těchto rozměrech: M2, M4 (šířka dolní epifýzy), M6 (nejmenší průměr středu), M8 (obvod hlavice) a M12b (největší šířka hlavičky) z levé strany. Na pravé straně to je M11 (šířka trochlea humeri). Méně výrazně je rozdíl patrný u rozměru M4a (největší šířka epikondylů) na levé straně a M6, M7 (nejmenší obvod diafýzy) a M12b z pravé strany. 340

340 SP D

OK JP KJ

330

330

OK

JP LŠ

320

310

průměr M2 dx (mm)

320 průměr M1 dx (mm)

SP

D

LŠ

D OK JP KJ

300

LŠ

290

310

D

300 OK

JP LŠ

290 SP

280

270

270 7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

ISD M1 dx (%)

7

m f

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

m f

18

m f

ISD M2 dx (%)

66

68 D

LŠ

64

66 D

KJ

OK

64 průměr M4a dx (mm)

62

LŠ

JP

OK

JP

průměr M4 dx (mm)

SP

280

60

SP

58

SP

62

SP

60

SP

D 56

58

JP

JP D

OK

LŠ

54

OK

56

52

KJ

LŠ

54 0

2

4

6

8

10

ISD M4 dx (%)

12

14

16

18

m f

0

2

4

6

8

10

ISD M4a dx (%)

12

14

16

Graf 13–16 Závislost změn ISD na průměru daného rozměru pro muže a ženy, kde každý bod představuje jednu lokalitu; pravá strana.

26 2 6

26

21 LŠ SP

25

20

SP JP OK

JP KJ

OK 19

D LŠ

průměr M6 dx (mm)

průměr M5 dx (mm)

24

23

22

D KJ 18

17 JP

21 D LŠ

JP

KJ

14

16

18

20

OK

KJ

SP 19 12

LŠ

16

OK

20

SP

22

ISD M5 dx (%)

15 14,5

m f

15,0

D

15,5

16,0

16,5

17,0

17,5

18,0

18,5

19,0

19,5

m f

16,0

m f

19

m f

16

m f

ISD M6 dx (%)

74

160 SP

72

JP

155 OK

70

LŠ

JP

OK

150 LŠ

68 průměr M8 dx (mm)

průměr M7 dx (mm)

145 KJ

66 D 64 62

140 D 135 OK

130

SP

60

KJ

JP LŠ

58

120

KJ

56 54 11

12

13

14

KJ

125

OK

D

15

16

17

18

ISD M7 dx (%)

D

115 12,5

m f

JP

LŠ

13,0

13,5

14,0

14,5

15,0

15,5

ISD M8 dx (%)

52

48 JP

50

46

SP

průměr M10 dx (mm)

průměr M9 dx (mm)

KJ

D

42

LŠ

JP

40

OK

46 44 42

OK D

JP

LŠ

40

KJ

D

38

LŠ

48

KJ

44

JP

OK

OK

LŠ

KJ

38

36

34 8

10

12

14

16

18

20

22

24

ISD M9 dx (%)

34 11

m f

12

13

14

15

16

17

18

ISD M10 dx (%)

32

23 D

LŠ

30

22

21

OK 28

JP

průměr M12b dx (mm)

průměr M11 dx (mm)

D

36

SP

26 SP LŠ SP

24

D JP

OK

20 D 19 LŠ 18

OK

17

JP LŠ

JP

22

SP

16

OK

D 15

20 2

4

6

8

10

12

ISD M11 dx (%)

14

16

18

20

m f

-2

0

2

4

6

8

ISD M12b dx (%)

10

12

14

Graf 17–24 Závislost změn ISD na průměru daného rozměru pro muže a ženy, kde každý bod představuje jednu lokalitu; pravá strana.

27 2 7

340

340

SP

SP

335

D

330

LŠOK

JP

OK

325 průměr M2 sin (mm)

320 průměr M1 sin (mm)

D

330

KJ

310

300

D

JP

LŠOK

SP

LŠ

JP 320 315 310 305

KJ

D

300

290

SP

JP

295

LŠ 280 8,0

8,5

9,0

9,5

10,0

10,5

11,0

11,5

12,0

ISD M1 sin (%)

66

290 8,0

m f

8,5

OK

9,0

9,5

10,0

10,5

11,0

11,5

m f

16,0

m f

28

m f

15

m f

ISD M2 sin (%)

68

D LŠ

LŠ

64

66 D

60

58

D

56

KJ

62

60

58

OK JP

54

JP

64 průměr M4a sin (mm)

průměr M4 sin (mm)

OK

OK JP

62

OK

LŠ

56

LŠ

JP

D KJ

52 12,5

13,0

13,5

14,0

14,5

15,0

15,5

16,0

16,5

ISD M4 sin (%)

54 12,5

m f

13,0

13,5

14,0

14,5

15,0

15,5

ISD M4a sin (%)

24,0

22 SP

23,5

LŠ 21 LŠ

23,0

OK KJ

JP

20

JP D průměr M6 sin (mm)


22,5 22,0 21,5 21,0 20,5

19 D KJ

18

17 JP D

20,0 19,5

JP

16 SP

KJ

19,0 10

SP

LŠ OK KJ

9

OK

SP

11

12

13

14

15

16

17

18

19

ISD M5 sin (%)

15 12

m f

14

LŠ

OK

D

16

18

20

22

24

26

ISD M6 sin (%)

72

155 SP

70

OK 150

LŠ 68

LŠ

KJ D

64



SP

145

66 KJ

62 60

JP

OK

JP

JP

SP

140 D 135

LŠ 58

130

JP

OK

OK

D

56

LŠ KJ

125

D

54 52 11

SP KJ

120 12

13

14

15

ISD M7 sin (%)

16

17

18

m f

8

9

10

11

12

ISD M8 sin (%)

13

14

Graf 25–32 Závislost změn ISD na průměru daného rozměru pro muže a ženy, kde každý bod představuje jednu lokalitu; levá strana.

28 2 8

48

50 SP

OK LŠ

JP 48

46 OK LŠ

JP KJ

46 KJ průměr M10 sin (mm)


44 SP 42 D JP OK LŠ

40

44 SP 42 D 40

OK

LŠ

JP

SP

KJ 38

KJ

38

D

D

36

36 8

9

10

11

12

13

14

15

ISD M9 sin (%)

7

m f

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

m f

14

m f

ISD M10 sin (%)

32

22 D LŠ

21

30

20

OK

JP

průměr M12b sin (mm)


28

26 LŠ 24

JP

D OK

D

19

18

17

JP

22

LŠ

JP

D

20

18 13,5

OK

LŠ

16

OK

15

14 14,0

14,5

15,0

15,5

16,0

ISD M11 sin (%)

16,5

17,0

17,5

18,0

m f

-6

-4

-2

0

2

4

6

ISD M12b sin (%)

8

10

12

Graf 33–36 Závislost změn ISD na průměru daného rozměru pro muže a ženy, kde každý bod představuje jednu lokalitu; levá strana.

29 2 9

pravá levá


muži 0.231908 0.300000 – 0.700000 0.828571 0.840668 0.371429 – 0.885714 – 0.700000 0.485714 0.900000 – 0.700000 – – 0.700000 0.231908 0.231908 0.700000 – 0.800000 0.600000 0.714286 0.771429 – 0.371429 – 0.085714 -0.257143 0.828571 – 0.800000 – – 0.948683 –

ženy -0.825871 -0.900000 – -0.900000 -0.927634 -0.942857 -0.314286 – 0.485714 – 0.666886 -0.257143 0.700000 – 0.205196 – – -0.051299 -0.771429 -0.771429 -0.100000 – 0.400000 -0.300000 -0.100000 -0.057977 – -0.257143 – -0.142857 -0.257143 0.657143 – 0.400000 – – 0.200000 –

Tab. 16 Výsledky Spearmanovy korelace: hodnoty ISD pro jednotlivé lokality proti průměrným hodnotám u mužů a žen. Červeně jsou označeny hodnoty, kde byla nalezena statisticky významná korelaci na 5% hladině významnosti.

30 3 0

8.5 Srovnávání souborů – osteometrické indexy Na všechno lokalitách bylo z rozměrů kostí pažních spočítáno i šest indexů (tabulka 17). I pro ně byl vypočítán index sexuálního dimorfismu a Spearmanův korelační koeficient, který byl vynesen do grafů 37 až 48. Stejně jako u rozměrů, i u indexů lze hodnotit vliv každého pohlaví na změny sexuálního dimorfismu mezi lokalitami. Výrazný vliv mužů na sexuální dimorfismus lze pozorovat pouze u TEIc (trochleoepikondylární index C) z levé strany, méně výrazně u téhož z pravé strany. Z žádného grafu nelze zjistit vliv rozdílů mezi ženami na změny sexuálního

Lesní školka SV Předhradí Jižní Předhradí Kostel Sv. Jakuba Dětkovice Okolo kostela Lesní školka SV Předhradí Jižní Předhradí Kostel Sv. Jakuba Dětkovice

m f m f m f m f m f m f m f m f m f m f m f m f

strana pravá

Okolo kostela

levá

lokalita

pohlaví

dimorfismu.

IR

IPPD

IPPH

0.208771 0.191186 0.210463 0.197843 0.216048 0.213475 0.208471 0.197678 0.199031 0.186124 0.194903 0.18616 0.20565 0.188673 0.207473 0.195179 0.208902 0.199464 0.207628 0.199598 0.196737 0.187092 0.194175 0.186000

0.815126 0.785 0.87931 0.812808 0.792 0.846939 0.823529 0.818628 0.776371 0.772277 0.794872 0.756098 0.850877 0.80102 0.921397 0.788945 0.817797 0.865285 0.888393 0.820896 0.792035 0.78866 0.825112 0.775000

0.928862 0.947115 0.934156 1.014888

TEIa

0.439629 0.420959 0.456753 0.440433 0.416667 0.921053 0.40678 0.955556 0.422901 1.004926 0.414336 0.948276 0.969697 1.029412 0.370140 1.055556 0.361552 0.928279 0.436335 0.97549 0.412811 0.919918 0.457831 0.97037 0.447227 1.093023 1.088608 0.432432 1.010799 0.432813 1.015075 0.427289 0.958515 0.969072 1.014706 0.363497 1.002703 0.362816

TEIb

TEIc

0.453674 0.436464 0.470313 0.453532 0.431035 0.421053 0.4432 0.427798

0.284345 0.28361 0.2875 0.302974 0.275862 0.280702 0.2688 0.294224

0.368992 0.360568 0.451769 0.428044 0.471318 0.462107

0.342636 0.34103 0.268489 0.276753 0.258915 0.2939

0.448598 0.271028 0.44822 0.260518 0.441558 0.311688

0.361832 0.326718 0.358929 0.337500

Tab. 17 Průměrné hodnoty indexů kosti pažní pro dané lokality.

31 3 1

Závislost změn ISD osteometrických indexech na změnách středních hodnot indexů u obou pohlaví

0,220

0,90

SP 0,215

LŠ

0,88

SP LŠ

0,210

OK

JP

0,86

SP

0,200

LŠ

JP

průměr IPPD dx

průměr IR dx

0,205

KJ

D

0,195

0,84

JP JP

0,82

0,80

OK

D

SP OK

OK 0,190

KJ KJ

0,78

KJ

D 0,185

0,76

0,180

0,74 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

ISD IR dx (%)

D

-8

muži ženy

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

muži ženy

ISD IPPD dx (%)

1,08

0,48

1,06

D

LŠ

0,46

1,04

1,02

LŠ

0,44

D

LŠ

průměr TEIa dx

průměr IPPH dx

LŠ

JP 1,00

0,98

OK

JP 0,42

OK

SP

JP

SP 0,40

KJ 0,38 0,96

JP

D

KJ OK 0,94

LŠ

OK

0,92 -9

D

0,36

-8

-7

-6

-5

-4

-3

-2

-1

ISD IPPH dx (%)

0,34 1,8

muži ženy

2,0

2,2

2,4

2,6

2,8

3,0

3,2

3,4

3,6

3,8

4,0

LŠ

muži ženy

2

muži ženy

D D

0,34 0,46

LŠ

OK 0,33

JP 0,44

OK SP

0,32

JP průměr TEIc dx

průměr TEIb dx

4,4

0,35

0,48

SP

0,42

0,40

0,31

LŠ 0,30

JP 0,29

LŠ

0,38

0,36

0,27

1,2

1,4

SP SP

0,28

D D

0,34 1,0

4,2

ISD TEIa dx (%)

1,6

1,8

2,0

2,2

2,4

2,6

2,8

ISD TEIb dx (%)

3,0

3,2

3,4

3,6

3,8

4,0

muži ženy

0,26 -10

OK OK

JP

-8

-6

-4 ISD TEIc dx (%)

-2

0

Graf 37–42 Závislost změn ISD osteometrických indexů na průměrných hodnotách daného indexu pro muže a ženy, kde každý bod představuje jednu lokalitu; pravá strana.

32 3 2

Závislost změn ISD osteometrických indexů na změnách středních hodnot indexů u obou pohlaví

0,212

0,94

0,210 0,208

SP JP

LŠ

0,92

LŠ OK

0,206

0,90

JP

0,204

0,88

0,200

JP

průměr IPPD sin

průměr IR sin

0,202

SP

0,198

KJ

0,196

LŠ D

0,194

SP 0,86

OK

0,84 D

SP

0,82

JP

0,192 0,190

0,80

OK

0,188

KJ

0,184 3,5

KJ KJ

LŠ

0,78

D

0,186

OK

D

0,76 4,0

4,5

5,0

5,5

6,0

6,5

7,0

7,5

8,0

8,5

ISD IR sin (%)

1,10

-8

muži ženy

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

14

16

muži ženy

6

muži ženy

-2

muži ženy

ISD IPPD sin (%)

0,48

SP SP

1,08

LŠ

0,46

1,06

LŠ 0,44

1,02

JP JP

průměr TEIa sin

průměr IPPH sin

1,04 D D 1,00 0,98

LŠ

OK

KJ KJ

0,96

0,42

OK

0,40

0,38

0,94

D

OK

0,36

LŠ

0,92

OK

JP JP

0,34

0,90 -6

-5

-4

-3

-2

-1

0

1

2

ISD IPPH sin (%)

-1

muži ženy

0

1

2

3

4

5

ISD TEIa sin (%)

0,35

0,48

LŠ LŠ

0,34

D

0,33

D

0,46

OK

JP JP

0,44

0,32

JP průměr TEIc sin

průměr TEIb sin

OK 0,42

0,40

0,31 0,30

LŠ 0,29 0,28

0,38 D D

0,36

0,26 0,34 0

OK OK

0,27

1

2

3 ISD TEIb sin (%)

4

5

6

muži ženy

0,25 -22

JP

-20

LŠ

-18

-16

-14

-12

-10

ISD TEIc sin (%)

-8

-6

-4

Graf 43–48 Závislost změn ISD osteometrických indexů na průměrných hodnotách daného indexu pro muže a ženy, kde každý bod představuje jednu lokalitu; levá strana.

33 3 3

pravá strana Délkotloušťkový index Index příčného průřezu diafýzy Index příčného průřezu hlavice Trochleoepikondylární index A Trochleoepikondylární index B Trochleoepikondylární index C

muži

ženy

-0.142857

-0.485714

0.714286

-0.428571

-0.300000

-0.700000

0.500000

0.500000

0.900000

0.900000

0.700000

0.200000

levá strana Délkotloušťkový index Index příčného průřezu diafýzy Index příčného průřezu hlavice Trochleoepikondylární index A Trochleoepikondylární index B Trochleoepikondylární index C

muži

ženy

-0.142857

-0.257143

0.885714

-0.257143

0.942857

0.657143

0.800000

0.400000

0.800000

0.400000

0.600000

-0.400000

Tab. 18–19 Výsledky Spearmanovy korelace: ISD proti průměru indexů můžu a žen v příslušné lokalitě. Červeně jsou označeny hodnoty, kde byla nalezena statisticky významná korelace na 5% hladině významnosti.

34 3 4

9 Testování vizuální metody určení pohlaví 9.1 Metoda podle Rogersové (1999) Rogersová (1999) vyvinula metodu posouzení pohlaví jedince bez nutnosti jakéhokoli měření. Zdůvodňuje to tím, že pro metrickou analýzu je nutné mít kosti velmi dobře zachovalé, kdežto její vizuální metoda je aplikovatelná nejen na kosti fragmentární, ale i na kosti spálené. Hodí se proto jako doplnění metrických analýz. Rogersová se při zkoumání kosti pažní soustředí na distální epifýzu, a to z důvodu sexuálního dimorfismu loketního úhlu (viz kapitola 5.2), který se na ní projeví. Navrhla hodnotit tyto čtyři znaky: tvar kladky, symetrie kladky, tvar fossa olecrani, úhel mediálního epikondylu. Tvar kladky: u mužů je kladka hladká, u žen je výrazný zářez. Symetrie kladky: u mužů je kladka asymetrická, výrazně vystupuje z okolní roviny, u žen je symetrická. Tvar fossa olecrani: u mužů je fossa olecrani mělká a do tvaru trojúhelníka, u žen připomíná hlubší ovál. Úhel mediálního epikondylu: při pohledu zespoda je u mužů mediální epikondyl v jedné rovině se zbytkem kosti, u žen se od roviny odklání. Rogersová hodnotila dva soubory kostí, jeden měl 35 jedinců, z toho 28 mužů a 7 žen, druhý 93 jedinců, z toho 74 mužů a 19 žen. Po kombinaci dat z obou souborů byl nejpřesnějším znakem úhel mediálního epikondylu (86 %), nejméně přesná byla symetrie kladky (70 %). Úspěšnost metody byla 92 % (Rogers 1999).

9.2 Metoda podle Falysové et al. (2005) V roce 2005 metodu Rogersové otestovali Falysová, Schutkowski a Westonová (Falys et al. 2005). Na rozdíl od Rogersové, která zkoumala recentní populace, se tito zabývali historickou populací. Hodnotili 351 kostí pažních, z toho 184 mužských a 167 ženských. Jako nejpřesnější jednotlivý znak se ukázal tvar fossa olecrani (84,6 %), nejméně přesný tvar kladky (71,8 %). Po kombinaci všech znaků měla metoda úspěšnost 79,1 %. Jako vysvětlení horších výsledků oproti Rogersové (2005) autoři 35 3 5

uvedli, že se jedná o důsledek normální variability morfologie mezi jedinci stejného pohlaví (Falys et al. 2005).

9.3 Test metod na souboru z Dětkovic Pro testování metody podle Rogersové (1999) v této práci byli z pilotního souboru vybráni jedinci, u nichž byly kosti pažní zachovány obě a jejich distální epifýzy byly v dobrém stavu. Takových bylo nalezeno 10, a to 5 mužů a 5 žen. Podle předlohy byly na kostech zhodnoceny všechny znaky. Jako nepřesnější jednotlivé znaky se ukázaly dva, tvar kladky a úhel mediálního epikondylu, s úspěšností 80 %. Nejméně přesná byla symetrie kladky (45 %), podle které by 85 % kostí bylo mužských. Napoprvé bylo správně určeno 65 % kostí, z toho 30,8 % (20 % z celku) nepochybně (shoda všech čtyř znaků) a 69,2 % (45 % z celku) méně jistě (jeden znak nesouhlasil). 6 kostí určeno nebylo (dva znaky ženské, dva mužské), 1 byla určena špatně. Po přidání váhy dvěma nejpřesnějším znakům (tvar kladky a úhel mediálního epikondylu) byla jedna další kost určena, a to správně. U zbytku neurčených kostí byly tyto dva znaky v rovnováze. Poté byla přidána váha znaku tvar fossa olecrani (druhý nejpřesnější znak), a tak byl určen i zbytek kostí, 3 správně a 2 špatně (tabulka 20). Nakonec tedy byly určeny všechny kosti, úspěšnost metody byla 85 %.

H016 dx H015 sin H018 dx H018 sin H036 dx H036 sin H076 dx H076 sin H083 dx H083 sin H105 dx H105 sin H120 dx H120 sin H121 dx

pohlaví M M M M F F F F F F M M M M M

1. odhad M ND M M ND ND ND M F F ND M M M M

2. odhad

3. odhad

M

ND ND ND

F F F

ND

F

36 3 6

H121 sin H122 dx H122 sin H131 dx H131 sin

M F F F F

ND F F F F

ND

F

Tab. 20 Odhady pohlaví metodou podle Rodgersové (1999).Červeně jsou označeny nesprávné odhady. Srovnání Úspěšnost metody se pohybuje mezi výsledky Rogersové (1999) a Falysové et al. (2005). Stejně jako u Rogersové (1999) byl znak symetrie kladky nejméně úspěšný. Největší úspěšnost znaků tvar kladky a úhel mediálního epikondylu a nejmenší úspěšnost znaku symetrie kladky jsou opakem výsledků Falysové et al. (2005), viz tabulka 21. Rozdíly ve výsledcích jsou nejspíše způsobeny mnohem menším souborem zkoumaných kostí.

N tvar kladky symetrie kladky tvar fossa olecrani úhel mediálního epikondylu celkem

Rogersová 256 84.00% 70.00% 84.00% 86.00% 92.00%

Falysová 351 71.80% 81.50% 84.60% 78.60% 79.10%

Šťastná 20 80.00% 45.00% 75.00% 80.00% 85.00%

Tab. 21 Porovnání úspěšnosti metod (studií) u jednotlivých znaků.

37 3 7

10 Diskuze Hlavním cílem práce bylo posoudit pohlavní rozdíly v rozměrech a tvaru kosti pažní v reálném archeologickém vzorku. Kosti pažní z lokality Dětkovice Za Zahradama byly změřeny standardními postupy užívanými v osteologickém hodnocení lidského skeletu (Drozdová 2004). Provedené měření bylo ovlivněno špatnou zachovalostí kostí. Ta mohla být způsobena vlivem vnějších podmínek, půdního prostředí a vegetace. Dalším faktorem může být způsob uložení ostatků. Vedle měření kostí pažních byl zároveň hodnocen výskyt perforatio septi humeri jakožto sexuálně dimorfní znak. Perforace byla nalezena u 2,1 % mužských kostí a 23,4 % ženských kostí. U 30 % kostí nebylo možné přítomnost perforace zhodnotit s jistotou. V případě, že by kosti byly lépe zachované, lze usoudit, že by výsledky byly jiné od stávajících. V porovnání s výsledky Pospíšila (1954), který udává četnost perforatio septi humeri 7,55 % pro muže a 14,17 % pro ženy (Pospíšil 1954, 20), lze konstatovat, že sexuální dimorfismus je výraznější v souboru kostí pažních zkoumaných v této práci. Důvodem tohoto rozdílu však může být malý soubor zkoumaných kostí. Většina naměřených rozměrů má normální rozložení, až na pár výjimek, které mají porušenou normalitu dat (tabulky 11 a 12). To je pravděpodobně způsobeno malým souborem dat. Dalšími důvody by mohlo být zahrnutí odhadnutých hodnot (tabulka 7 a graf 2). V podkapitole 8.3 byly vybrány rozměry M5 (největší průměr středu) a M6a (nejmenší průměr v úrovni tuberositas deltoidea) jako ty, které jeví ideální rozložení dat. I další rozměr měřen na středu diafýzy (M6 – nejmenší průměr středu) se jeví dobře. Stejné charakteristika platí i pro obvodové míry, rozměr M7 (nejmenší obvod diafýzy) je rozměr s nejvíce naměřenými daty. Uvedené rozměry jsou měřeny na středu diafýzy či v jeho blízkosti. Tato část kosti byla nejčastěji dochována, a to i v dobrém stavu, takže nebylo potřeba rozměry odhadovat (tabulka 7 a graf 2). Z tohoto důvodu bylo v těchto rozměrech získáno dostatečné množství dat pro zjištění sexuálního dimorfismu. Bohužel ale není dimorfismus dostatečně velký, aby se takto dalo bezpečně určit pohlaví jedince z jediného rozměru. ISD bylo vypočítáno z průměrných hodnot všech rozměrů pro muže a pro ženy. Při

38 3 8

vztažení ISD k původním středním hodnotám pro různé lokality většinou ISD pozitivně koreluje s hodnotami pro muže a negativně s hodnotami pro ženy, tj. svými změnami se na změnách v ISD mezi lokalitami podílí jak muži, tak ženy. V tabulkách 13, 14 a 15 je vidět, že téměř všechny ISD měly kladné hodnoty, což značí, že v daných rozměrech jsou kosti pažní mužů v průměru větší. Jediná záporná hodnota byla nalezena u M12b (největší šířka hlavičky), levá strana, z lokality Jižní Předhradí, jelikož v tomto rozměru mají ženy větší hodnoty než muži. Jelikož se jedná o srovnávací soubor, nemohu se objektivně vyjádřit k původu této anomálie. Sexuální dimorfismus může být způsobem jak mnoha různými faktory (viz kapitola 4), tak se na něm můžou obě pohlaví podílet různou měrou. Většina rozměrů nevykazuje dostatečně významná data pro prokazatelné určení vlivu jednoho nebo druhého pohlaví na změny v sexuálním dimorfismu mezi lokalitami. To může být způsobeno malými soubory dat i faktem, že u rozměrů M2, M4, M8, M10, M11 a M12b mohlo být porovnáno pouze pět lokalit. Ze Spearmanova korelačního koeficientu (tabulka 16) pro jednotlivé rozměry je patrné, že průměrné hodnoty rozměrů z pravé strany M4, M4a, M5 a M10 a rozměr M10 z levé strany pro muže vykazují největší statistickou korelaci s mezipopulačními rozdíly v pohlavním dimorfismu kosti pažní. U žen se pak jedná o rozměry M1, M4, M4a a M5 z pravé strany. Největší statistickou závislost pro muže vykazuje rozměr M10 (0.90), zatímco u žen se jedná o rozměr M5 (-0.94). Zmíněné statisticky závislé rozměry pro muže (z pravé strany M4, M4a, M5 a M10 a rozměr M10 z levé strany) jsou všechny kladné, tedy se zvětšující se hodnotou daného rozměru se zvyšuje pohlavní dimorfismus, zatímco pro zmíněné rozměry u žen (M1, M4, M4a a M5 z pravé strany) platí, že čím je daný rozměr menší, tím je pohlavní dimorfismus větší. Z grafů závislosti ISD na průměrných hodnotách rozměrů pro muže a ženy při srovnání lokalit je jasně patrné, které pohlaví více působí na rozdíly sexuální dimorfismus. Malé soubory dat a nejasné výsledky bohužel zabraňují jasné interpretaci. Lze si však povšimnout tendence k většímu vlivu ženských hodnot u kostí z pravé strany, zatímco na levé straně se větší vliv na změny ISD mají muži. Tyto výsledky by naznačovaly odlišnosti v dimorfismu na každé straně a odlišné změny každé strany mezi lokalitami u mužů a žen. V tabulce 17 je uvedeno srovnání průměrů indexů kosti pažní podle jednotlivých lokalit. Některé indexy nebylo možno spočítat, jelikož ve srovnávacích souborech 39 3 9

nebyla dostupná potřebná data. Je patrné, že i ve tvaru kosti pažní existuje sexuální dimorfismus, ale není pouze ve prospěch mužů, jak je tomu u rozměrů (což vyplývá z různé konstrukce různých indexů). Index robusticity (IR) mají muži vždy větší než ženy. Hodnoty IPPD (index příčného průřezu diafýzy) jsou pro ženy větší jak vpravo, tak i vlevo, ale pouze na lokalitě Severovýchodní Předhradí. Hodnoty IPPH (index příčného průřezu hlavice) jsou pro muže větší pouze na lokalitě Dětkovice Za zahradama a pouze na levých kostech pažních. TEIa (trochleo-epikondylární index A) je větší pro muže na všech lokalitách, stejně jako TEIb (trochleo-epikondylární index B). Hodnoty TEIc (trochleoepikondylární index C) jsou větší pro muže pouze na lokalitách Okolo kostela a Dětkovice Za Zahradama. Z grafů 37–48 lze odvodit, že výraznější vliv rozdílů mezi mužskými středními hodnotami na rozdíly v dimorfismu mezi lokalitami nastává pouze u TEIc (trochleoepikondylární index C). Zbytek indexů nevykazuje dostatečně početná data resp. výrazné rozdíly pro prokazatelné určení vlivu jednoho či druhého pohlaví na sexuální dimorfismus, což může být způsobeno velkým rozptylem hodnot všech indexů (vyplývajícího např. z kombinace chyb více rozměrů) či absencí některých dat z lokalit Severovýchodní Předhradí a Kostel sv. Jakuba. Alternativní hodnocení jsou patrná v tabulce Spearmanovy korelace, kde opět většina korelací nebyla statisticky významná. Trochleo-epikondylární index B z pravé strany jeví největší statistickou závislost jak pro muže, tak pro ženy (0,90), naopak u levé strany se jedná o Index příčného průřezu diafýzy (0.89) a hlavice (0.94), ovšem pouze pro muže. U žen nebyla na základě Spearmanova korelačního koeficientu zjištěna mezi vybranými indexy pro levou stranu významnější statistická závislost. Tento fakt může být způsoben malým počtem dat v souborech, chybou měření pilotního souboru kostí pažních či nespecifickou chybou ve srovnávacích souborech. V grafech korelace ISD s průměrnými hodnotami z různých lokalit stojí za povšimnutí několik anomálií. Lokalita Severovýchodní předhradí se v mnoha rozměrech i indexech podstatně liší od ostatních lokalit, např. M1 dx, M2 dx, M4 dx, M4a dx, M5 dx, M11 dx, IR dx, IPPH sin. Ve většině případů se jedná o hodnoty z pravé strany. Jelikož se jedná o srovnávací soubor, nemohu se objektivně vyjádřit k původu této anomálie. Soubor kostí pažních z lokality Dětkovice se také v několika rozměrech a indexech odlišuje od většiny. Jedná se např. o rozměry M8 sin, v menší míře i M10 dx, a indexy TEIb dx, TEIb sin, v menší míře TEIa sin a TEIc dx. Rozměry 40 4 0

M8 i M10 mají velmi málo naměřených hodnot, což je pravděpodobně důvodem této anomálie (tabulka 7 a graf 2). Vliv na výsledky veškerého porovnávání všech šesti souborů může mít i odlišný sociální status lidí pohřbívaných na jednotlivých lokalitách. Na lokalitě Okolo kostela byla podle hrobové výbavy nejspíš pohřbívána místní nobilita (Dostál 1975). Dle chudé pohřební výbavy na lokalitě Lesní školka (Drozdová 2005, 9) se lze domnívat, že mohlo jít o chudší obyvatele. Na Severovýchodním Předhradí žili a byli pohřbíváni řemeslníci (Drozdová 2005, 11). Lokalitu Jižní předhradí obývali příslušníci vojenské družiny velkomoravského panovníka se svými rodinami (Vignatiová 1992). Na lokalitě Kostel sv. Jakuba jsou pohřbeni příslušníci svatojakubské farnosti (Živný 2011, 12). Dle neobvyklé výbavy hrobů na lokalitě Dětkovice lze polemizovat nad sociálním statusem jejích obyvatel. Mohlo jít o místní nobilitu, či o cizozemce, kteří si polodrahokamy přinesli s sebou ze své domoviny. Ač se od sebe lokality liší složkami obyvatelstva, které jsou na nich pohřbeny, tyto rozdíly nejsou tak výrazné, aby se při porovnávání kostí pažních výrazně projevily. Pro statistické srovnání různých lokalit by bylo třeba získat primární data, případně použít metaanalýzu dat sekundárních, která jsem použila pro vytvoření srovnávacích tabulek. U žádného z jednotlivých rozměrů nebo indexů nebyl dimorfismus na kostech pažních z pilotního souboru tak výrazný, aby sám mohl spolehlivě určit pohlaví daného jedince. Přesto se ISD mnoha rozměrů pohyboval v relativně vysokých hodnotách, takže kombinace rozměrů by mohla být použita k odhadování pohlaví podle kosti pažní morfometrickými metodami. Při testování morfoskopické metody podle Rogersové (1999) bylo spolehlivě určeno 85 % kostí pažních, což je srovnatelné s oběma porovnávanými studiemi (Rodgers 1999; Falys et al. 2005).

41 4 1

11 Závěr V této bakalářské práci jsem se zabývala sexuálním dimorfismem kosti pažní. V teoretické části práce jsem se pokusila vytvořit přehled o dosavadních poznatcích o sexuálním dimorfismu jako takovém a o jeho projevech na kosti pažní. Sexuálně dimorfní jsou morfoskopické znaky, jako je perforatio septi humeri. To bylo potvrzeno pozorováním i v této práci. Sexuální dimorfismus metrických znaků je již dobře prozkoumaným jevem. Dimorfní je jak velikost, kdy mužské kosti pažní jsou tradičně větší a silnější než kosti ženské, tak i tvar. K určování pohlaví dobře slouží distální epifýza kosti pažní, která svým tvarem odráží sexuální dimorfismus loketního úhlu. Na sexuální dimorfismus působí mnoho vlivů. V průběhu evoluce se stupeň dimorfismu měnil v závislosti na stylu života a rozdílností rolí mužů a žen ve společnosti (Armelagos 1980). Podstatný vliv mají pohlavní hormony, které, ač se dělí na mužské a ženské, působí na obě pohlaví, i když v různých způsobech a mírách (Calleveart et al. 2010). V praktické části této práce jsem zpracovala soubor kostí pažních z Dětkovic Za Zahradama. Všechny rozměry vykazují sexuální dimorfismus dle očekávání, ovšem vzhledem k malému souboru dat nelze vyvozovat definitivní závěry. Ve srovnání dimorfismem kosti pažní kosterních souborů pocházejících z pěti dalších lokalit jsem se snažila určit, které pohlaví má větší vliv na sexuální dimorfismus. U několika rozměrů (hlavně délkových) lze pozorovat větší vliv diverzity mezi ženami z různých lokalit, na rozdíly v dimorfismu u jiných rozměrů (hlavně šířkových) má větší vliv na změny dimorfismu diverzita mezi mužskými soubory. U většiny zkoumaných rozměrů však vliv jednotlivých pohlaví nebylo možné posoudit. Na souboru kostí pažních z Dětkovic jsem testovala metodu určení pohlaví podle tvaru distální epifýzy (Rogers 1999). Většina kostí nebyla pro metodu vhodná kvůli vysokému stupni poškození, u dobře zachovalých kostí měla metoda úspěšnost 85 %.

42 4 2

12 O autorce

Alžběta Šťastná Narodila se v Den vítězství 8. 5. 1992 v Praze. V roce 2007 začala studium Gymnázia Oty Pavla v Radotíně, které v roce 2011 ukončila maturitní zkouškou. Poté se přesídlila do Brna, aby zde mohla začít svá vysokoškolská studia v oboru antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V současné době je také studentkou oboru Lektorství angličtiny na fakultě Pedagogické. Mezi své zájmy řadí poslech hudby, četbu knih a chození do přírody.

43 4 3

13 Slovník důležitých pojmů Anatomie – věda zabývající se makroskopickou stavbou organismů. Androgeny – mužské pohlavní hormony, které jsou produkovány varlaty a v malém množství kůrou nadledvin (u žen). Nejvýznamnějším androgenem je testosteron. Behaviorální rysy – vzorce chování. Carrying angle – v této práci přeloženo jako loketní úhel. Jedná se o úhel mezi osou paže a osou předloktí. Diafýza – střední část kosti typu dlouhého. Epifýza – koncová část kosti typu dlouhého. Epigenetický znak – varieta organismu, která bývá hodnocena morfoskopickými metodami. Estradiol – jeden z estrogenů. Estrogeny – ženské pohlavní hormony, které vznikají ve vaječnících. Fylogeneze – historický vývoj organizmů v konkrétním prostoru a čase na základě evolučních procesů. Homeostáza kosti – stabilita vnitřního prostředí kosti. Kompaktní kost – druh kostní tkáně tvořen systémem osteonů, který se nachází při povrchu kosti. Lillieforsův test – test normality rozložení dat. Medián – hodnota, která se nalézá veprostřed řady čísel seřazených podle velikosti. Morfometrické metody – metody zkoumání kosti pomocí měření. Morfoskopické metody – metody zkoumání kosti pomocí pozorování, které jsou používané k hodnocení epigenetických znaků. Ontogeneze – vývoj jedince od oplození po pohlavní dospělost, případně až po smrt. Osteoporóza – zvýšené odbourávání kostní tkáně spojené se zvýšenou lomivostí kostí. Perforatio septi humeri – perforace septa mezi fossa olecrani a fossa coronoidea na distální epifýze kosti pažní. Pohlavní výběr – proces evoluce, který závisí na soutěži o sexuálního partnera či partnerku. Přírodní výběr – proces klíčový pro evoluci. Dědičné znaky se v populaci stávají více či méně četnými v závislosti na přežití a reprodukčním úspěchu jedinců. Shapiro-Wilkův test – test normality rozložení dat.

44 4 4

Směrodatná odchylka – průměr čtverců odchylek hodnot znaku od jejich aritmetického průměru. Spearmanův korelační koeficient – bezrozměrné číslo, které udává neparametrickou korelaci dvou jevů. Spongióza – druh kostní tkáně, který se skládá z trámečků a nachází se uvnitř kostí.

45 4 5

14 Rejstřík Anatomie……………………...………1

Medián………………………………14

Androgeny……………………………3

Morfometrické metody................……ix

Behaviorální rysy……………………..2

Morfoskopické metody………………ix

Carrying angle.………………………..6

Ontogeneze…………………………..ix

Diafýza……………..1, 6, 11, 12, 25, 37

Osteoporóza…………………………..3

Epifýza……....1, 7, 8, 11, 12, 13, 25,

Perforatio septi humeri………..1, 5, 22,

34, 35, 40

38, 41

Epigenetický znak…………………….x

Pohlavní výběr………………………..2

Estradiol………………………………3

Přírodní výběr………………………...2

Estrogeny……………………………..3

Shapiro-Wilkův test…………………14

Fylogeneze…………………………...ix

Směrodatná odchylka………………..14

Homeostáza kosti……………………..3

Spearmanův korelační koeficient……14

Kompaktní kost……………………...10

Spongióza……………………………..3

Lillieforsův test……………...………14

46 4 6

15 Citovaná literatura Albanese, J., Cardoso, H.F.V., Saunders, S.LR. (2005): Universal methodology for developing univariate sample-specific sex determination methods: an example using the epicondylar breadth of the humerus. Journal of Archaeological Science 32: 143–152. Armelagos, G.J., Van Gerven D.P. (1980): Sexual Dimorphism and Human Evolution: An Overview. Journal of Human Evolution 9(5): 437–446. Callewaert, F., Boonen, S., Vanderschueren, D. (2010): Sex steroids and the male skeleton:a tale of two hormones. Trends in Endocrinology & Metabolism 21(2): 89–95. Clarke, B.L., Khosla, S. (2009): Androgens and bone. Steroids 74(3): 296–305. Clarke, B.L., Khosla, S. (2010): Female reproductive system and bone. Archives of Biochemistry and Biophysics 503(1): 118–128. Čihák, R., Grim, M. (2001): Anatomie 1. Druhé, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada. 516 s. Darwin, C. (1871): Descent of man, and the selection in relation to sex. London: John Murray. Drozdová, E. (2004): Základy osteometrie. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM – Nauma. Drozdová, E. (2005): Slovanští obyvatelé velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 146 s. Falys, C.G., Schutkowski, H., Weston, D.A. (2005): The Distal Humerus – A Blind Test of Rogers' Sexing Technique Using a Documented Skeletal Collection. Journal of Forensic Sciences 50(6): 1–5. Fojtík, P. (2010a): NZ Dětkovice 2009, Za zahradama, „terénní úpravy zářezu silnice III. třídy č. 37762, k. ú. Dětkovice, okr. Prostějov“, č. akce 148/09. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno. Fojtík, P. (2010b): NZ Dětkovice 2010, Za zahradama, „přeložka optického kabelu na parc. č. 1106, k. ú. Dětkovice, okr. Prostějov“, č. akce 59/10. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno. Fojtík, P. (2010c): NZ Dětkovice 2010, Za zahradama, „předstihový výzkum na ploše určené k výstavbě RD, parc. č. 1106, k. ú. Dětkovice, okr. Prostějov“, č. akce 212/10. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno. 47 4 7

Frutos, L.R. (2005): Metric determination of sex from the humerus in a Guatemalan forensic sample. Forensic Science International 147(2–3): 153–157. Holden, C., Mace, R. (1999): Sexual Dimorphism in Stature and Women’s Work: A Phylogenetic Cross-Cultural Analysis. American Journal of Physical Anthropology 110: 27–45. Horáčková, L. (2007): Anatomie pro antropology I – Pohybový systém. Akademické nakladatelství CERM, Brno. Hrdlička, A. (1932): The Principal Dimensions, Absolute and Relative, of the Humerus in the White Race. American Journal of Physical Anthropology 16: 431–450. İşcan, M.Y., Loth, S.R., King, C.A., Shihai, D., Yoshino, M. (1998): Sexual dimorphism in the humerus: A comparative analysis of Chinese, Japanese and Thais. Forensic Science International 98(1–2): 17–29. Martin, R. (1928): Lehrbuch der anthropologiein systematischer darstellung mit besonderer berücksichtigung der anthropologischen methoden für studierende ärtze und forschungsreisende. Jena: Gustav Fischer Verlag. McPherson, F.J., Chenoweth, P.J. (2012): Mammalian sexual dimorphism. Animal Reproduction Science 131: 109–122. Paraskevas, G., Papadopoulos, A., Papaziogas, B., Spanidou, S., Argiriadou, H., Gigis, J. (2004): Study of the carrying angle of the human elbow joint in full extension: a morphometric analysis. Surgical and Radiologic Anatomy 26: 19–23. Pospíšil, M.F. (1954): Foramen fossae olecrani. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita. Rogers, T.L. (1999): A Visual Method of Determining the Sex of Skeletal Remains Using the Distal Humerus. Journal of Forensic Sciences 44(1): 57–60. Rozenberg, D. (2012): Úprava nástroje DMvisual. Bakalářská práce. Praha: České vysoké učení technické. Seeman, E. (2002): Pathogenesis of bone fragility in women and men. The Lancet 359: 1841–1850. Živný, M. (2011): Antropologické zpracování lidských kosterních pozůstatků ze hřbitova u kostela sv. Jakuba v Brně. Brno: Akademické nakladatelství CERM. 148 s.

15.1 Použité programy STATISTICA. STATISTICA [program]. Version 12, Tulsa: StatSoft, Inc., 1984–2013. 48 4 8

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents