Komunální volby v Ostravě

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra politologie Obor politologie

Komunální volby v Ostravě 2006-2014 Bakalářská práce

Petr Klečka (UČO: 385774) Politologie bakalářské studium imatrikulační ročník 2013

V Brně 18. 11. 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Komunální volby v Ostravě 2006-2014“, vypracoval samostatně a využil jsem jen zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně dne 18. 11. 2014

………………………………………… Podpis autora

Na tomto místě bych chtěl vyjádřit své díky panu Mgr. Michalu Pinkovi, Ph.D., za vedení bakalářské práce a za jeho cenné připomínky, rady a náměty, které mi při psaní této práce poskytl. Zároveň děkuji své rodině za neutuchající podporu během celého studia.

Obsah Úvod ................................................................................................................................................. 5 1. Volby do zastupitelstev obcí ........................................................................................................ 7 1.1 Volební zákon a pravidla ........................................................................................................ 7 1.2 Volební systém a přepočet hlasů na mandáty ......................................................................... 8 2. Orgány obce ................................................................................................................................. 9 2.1 Zastupitelstvo obce ................................................................................................................. 9 2.2 Rada obce ............................................................................................................................. 10 2.3 Starosta ................................................................................................................................. 12 3. Výběr vzorku zkoumání – město Ostrava .................................................................................. 12 4. Koalice ....................................................................................................................................... 13 4.1 Typologie koalic ................................................................................................................... 14 5. Individuální charakteristiky kandidátů ....................................................................................... 18 6. Výsledky komunálních voleb 2006-2014 .................................................................................. 20 6.1 Zastupitelstvo města Ostravy................................................................................................ 20 6.2 Zastupitelstvo MO Ostrava-Jih ............................................................................................. 23 6.3 Zastupitelstvo MO Slezská Ostrava ..................................................................................... 25 6.4 Zastupitelstvo MO Mariánské Hory a Hulváky ................................................................... 27 6.5 Zastupitelstvo MO Stará Bělá............................................................................................... 29 6.6 Zastupitelstvo MO Plesná ..................................................................................................... 30 6.7 Zastupitelstvo MO Nová Ves ............................................................................................... 32 7. Exekutivní koalice po volbách 2006-2014 ................................................................................. 33 7.1 Exekutivní koalice po volbách 2006 .................................................................................... 35 7.2 Exekutivní koalice po volbách 2010 .................................................................................... 37 7.3 Exekutivní koalice po volbách 2014 .................................................................................... 39 8. Inkumbenční efekt v české komunální politice .......................................................................... 41 8.1 Inkumbence v rámci zastupitelstva města Ostravy a vybraných obvodů ............................. 43 9. Závěr........................................................................................................................................... 48 10. Seznam použité literatury ......................................................................................................... 50 Seznam tabulek .............................................................................................................................. 53 Seznam zkratek .............................................................................................................................. 55

Počet znaků: 87 680

Úvod Komunální volby jsou zdrojem mnoha odborných prací. Není tomu tak náhodně, poskytují totiž data, která jsou následně různými způsoby analyzována a dále reprodukována. Jakožto deskriptivní analýza komunálních voleb slouží i tato práce. Je třeba říct, že vzhledem k omezené kapacitě prostoru, který bakalářská práce nabízí, se budeme zabývat zvláště městem Ostrava. Konkrétně analýzou voleb do městského zastupitelstva a také analýzou voleb do šesti vybraných obvodů. Práce se zaměřuje na volební období mezi lety 2006 až 2014, proto je výjimečná zvláště tím, že poskytuje nejaktuálnější data z podzimních komunálních voleb roku 2014. Výseč témat, které analýza bude zahrnovat je poměrně úzká. Nacházejí se v ní témata jako aplikace teorie koalic Stanislava Balíka v praxi či zjišťování inkumbence, jakožto klíčového aspektu v rozhodování voličů a následného úspěchu či neúspěchu kandidátů. Základní otázky, které bude tato práce dále rozvíjet a pokusí se na ně odpovědět, znějí následovně: 1. Jaký typ povolebních exekutivních koalic je ve zkoumaných zastupitelstev nejčastěji utvářen? 2. Které politické subjekty se nejčastěji účastní působení v koalicích, a které naopak zaznamenávají nejmenší účast? 3. Jak velký je podíl znovuzvolených zastupitelů v rámci zastupitelských sborů obvodů a magistrátu města a v rámci politických subjektů? Analýza je dělena do několika hlavních kapitol a podkapitol. Po úvodním slovu bude následovat kapitola, zaměřující se na teorii voleb do zastupitelstev obcí, kde bude představen volební zákon a veškeré náležitosti, které je třeba splnit pro účast ve volebním klání, jak pro voliče, tak pro volené. Další kapitola pak přiblíží orgány obce, které jsou volbami přímo ovlivněny, jedná se o zastupitelstvo obce, radu a osobu starosty/starostky či primátora, který pozici starosty zastává ve statutárních městech. Nebudou chybět ani přehledy počtu obyvatel jednotlivých městských obvodů, počty volených zastupitelů nebo velikosti rad v konkrétních případech. Následovat bude kapitola, která ve stručnosti blíže představí zvolený objekt zkoumání, tedy statutární město Ostravu a vybrané obvody. Jednou z nejobsáhlejších kapitol pak je kapitola, věnovaná teorii koalic. Zde je zmíněno jak základní dělení koalic, tak také později mnohem více rozpracovaná typologie exekutivních koalic v české komunální politice podle Stanislava Balíka. 5

Následně se seznámíme s teorií individuálních charakteristik kandidátů, konkrétně s takzvaným inkumbenčním efektem, který je jedním z nejvýznamnějších faktorů, ovlivňujících znovuzvolení kandidáta voličem. Kapitola o výsledcích voleb mezi lety 2006-2014 shrnuje volební výsledky během uvedených let v rámci vybraných zastupitelstev. U každého sledovaného zastupitelstva je přítomno jakési shrnutí, který politický subjekt si polepšil, případě pohoršil, co se počtu zastupitelů týče. Následuje kapitola, která se snaží co nejvíce využít Balíkovu typologii exekutivních koalic. V každém zastupitelstvu, kde je ustavena rada, je snaha o co nejpřesnější určení typu vzniklé koalice. Ačkoliv je třeba říci, že u některých subjektů je ideové vymezení velmi složité určit. Předposlední kapitola rozebírá inkumbenční efekt v českém prostředí a poté se pokouší analyzovat co nepřesněji počet znovuzvolených zastupitelů ve vybraných zastupitelstvech městských obvodů a zastupitelstvu města. Také je zde zjišťována inkumbence v rámci jednotlivých stran, hnutí a sdružení (tedy kolik mají zastupitelů, kteří byli již jednou případně dvakrát zvoleni ve sledovaných obdobích). Na závěr pak proběhne zhodnocení celkového průběhu bakalářské práce, budou zde shrnuty odpovědi na výše vyslovené otázky. Základním zdrojem pro celou práci je volební server Českého statistického úřadu www.volby.cz, odkud je převzata velká většina dat, uvedených v tabulkách v textu. Dále byly velmi cenným informačním zdrojem oficiální webové stránky jednotlivých městských obvodů a také města Ostravy. Teoretická část práce pak vychází z literatury, zabývající se zvláště typologiemi exekutivních koalic a inkumbenčním efektem. V neposlední řadě byly využity také zákony upravující organizaci a způsob voleb, případně literatura, nabízející základní přehled o fungování orgánů obce.

6

1. Volby do zastupitelstev obcí Veškeré náležitosti týkající se voleb do obecních zastupitelstev, upravuje Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. Tato část práce se nebude zabývat volebním zákonem příliš do hloubky, spíše se pokusí nastínit hlavní podmínky, které je třeba dodržet, aby samotný proces voleb úspěšně proběhl.

1.1 Volební zákon a pravidla Volby do obecních zastupitelstev se konají vždy ve dvou dnech, a to v pátek a sobotu, v pátek od 14 hodin do 22 hodin, v sobotu od 8 hodin do 14 hodin. Právo volit má každý občan České republiky, který nejpozději druhý den voleb dosáhne věkové hranice 18 let a má trvalé bydliště v obci, kde provádí svou volbu. Současně však může dle mezinárodních smluv volit v komunálních volbách také občan jiného státu, který má v místě volby trvalý pobyt (Zákon č. 491/2001 Sb., § 3 a § 4). Obec tvoří vždy jeden vícemandátový obvod. Podle zákona je možné v obcích do 10 000 obyvatel vytvářet více obvodů, ale musí se v nich volit nejméně 5 zastupitelů; u obcí s počtem obyvatel od 10 do 50 tisíc, to pak musí být nejméně 7 zastupitelů a u obcí nad 50 000 obyvatel, musí být volební obvody s nejméně 9 zastupiteli. V Praze a územně členěných statutárních městech, musí městský obvod či městská část tvořit pouze jeden volební obvod. Proporcionalita volebních obvodů z hlediska počtu obyvatel není vyžadována (Krejčí 2006: 331). Komunální volby mají několik specifik. První z nich je skutečnost, že volební stranou nemusí být pouze politické strany a politická hnutí, případně jejich koalice, ale také nezávislí kandidáti a sdružení nezávislých kandidátů. Další možností jsou i kombinace sdružení politických stran a hnutí s nezávislými kandidáty (Zákon č. 491/2001 Sb., § 20). Nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů, musí při registraci své kandidatury doložit petiční arch s podpisy občanů, kteří jejich kandidaturu podporují. Přesné procento podpisu voličů, potřebných k registraci těchto kandidátů udává Příloha k zákonu č. 491/2001 Sb. U jednotlivých nezávislých kandidátů se toto procento odvozuje od počtu obyvatel v obci. Například pro kandidáta do zastupitelstva města Ostravy je to číslo 0,5 %, z celkového počtu obyvatel města, avšak například pro středně velký městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz jsou to 2 %. Pro menší obvod, jako jsou třeba Michálkovice, je potřeba 4 % hlasů. Sdružení nezávislých kandidátů pak v jakkoliv velké obci či obvodě, musí splňovat podmínku 7 % podpisů z počtu obyvatel (Zákon č. 491/2001 Sb., § 21). 7

Počet kandidátů strany musí být menší nebo se musí rovnat počtu mandátů, které jsou k dispozici v zastupitelstvu obce. V obcích, kde se volí sedm a méně zastupitelů je možné, aby volební strana uvedla na kandidátní listině nejvýše takový počet kandidátů, který činí počet členů, volených do zastupitelstva obce, zvýšený o jednu třetinu, přičemž je konečné číslo zaokrouhlováno na celé číslo dolů (Zákon č. 491/2001 Sb., § 22).

1.2 Volební systém a přepočet hlasů na mandáty Pro volby do zastupitelstev obcí, byl vybrán proporční volební systém. Komunální volby nabízejí voliči otevřené kandidátní listiny. To znamená, že voliči mohou využít tzv. panašování. Jedná se o možnost hlasovat buď pro jednu kandidátní listinu, nebo pro jednotlivé kandidáty, či kombinovat hlasování pro kandidáty z různých kandidátních listin. Podle novely z roku 1994 se nesčítají preferenční hlasy, ale přidělují se kandidátním listinám – při zachování pořadí na těchto listinách. Jedině kandidát, který získal více, jak 10 % průměru počtu hlasů příslušné kandidátní listiny, má nárok na preferenční mandát (Krejčí 2006: 331). Ve volbách do zastupitelstev obcí bylo, zde již několikrát zmíněným zákonem č. 491/2000 Sb., zavedeno kvorum, omezující vstup stran do skrutinia. Jeho hodnota činí 5 % získaných hlasů z celkového počtu odevzdaných hlasů, vyděleného počtem volených zastupitelů a vynásobeno počtem kandidátů, kandidujících za danou stranu (Krejčí 2006: 332). Novela zákona z roku 2001 přinesla ještě jednu změnu, která poměrně hodně ovlivnila budoucí podobu složení zastupitelstev, zvláště, co se týče podílu účasti členů velkých politických stran a hnutí. V českém komunálním prostředí se od roku 1990 pro převedení hlasů na mandáty používal tzv. volební dělitel Sainte-Laguë, bylo však zjištěno, že tento dělitel znevýhodňuje kandidáty velkých stran, oproti nezávislým kandidátům, kteří komunální volby, co se do počtu přidělených mandátů, ovládali. Proto se v dodatku ke Smlouvě o vytvoření stabilního politického prostředí (tzv. opoziční smlouva), Tolerančním patentu, dohodla ODS a ČSSD na změně způsobu volby do zastupitelstev obcí. V konečném důsledku se jednalo o změnu volebního dělitele ze Sainte-Laguë na d´Hondtův volební dělitel. Tato změna se nejvíce promítla do složení zastupitelstev do cca 15 členů (pro větší zastupitelstva byla nejvýznamnější změnou uzavírací 5 % klauzule) (Balík 2009: 84,102; Krejčí 2006: 332).

8

2. Orgány obce V této kapitole si v krátkosti představíme hlavní orgány řízení obce, které jsou nejvíce ovlivněny komunálními volbami, neboť právě volič, ať už přímo či nepřímo, určuje jejich personální strukturu. Z hlediska zaměření práce se proto budeme zabývat pouze zastupitelstvem obce, radou obce a starostou obce. Ostatní orgány, jako tajemník, obecní úřad, výbory zastupitelstva a komise rady, zde zmíněny nebudou.

2.1 Zastupitelstvo obce Jedná se o nejdůležitější orgán obce. Je voleno v přímých, rovných a tajných volbách. Zastupitelstvo rozhoduje o nejzávažnějších věcech v působnosti obce, zejména pak o územním plánu, rozpočtu či rozsáhlých majetkoprávních transakcích. Usnášeníschopné je zastupitelstvo pouze v případě, že se jeho jednání účastní nadpoloviční většina všech jeho členů. Zastupitel má tři základní práva, a to: právo iniciativy, právo interpelace a právo informace, tedy ty, které souvisejí s výkonem jeho funkce například od zaměstnanců úřadu nebo od zaměstnanců právnických osob, které obec založila či zřídila. Jeho povinností je pak aktivní účast na jednáních zastupitelstva a vyvarování se střetu zájmů v případě, že by hlasování zastupitelstva mohlo přinést nějakou výhodu jemu nebo osobě mu blízké či jiné právnické a fyzické osobě, kterou zastupuje. Důležitou pravomocí zastupitelstva je pak volba a také odvolávání starosty, místostarosty a dalších členů rady obce (Balík 2009: 67-72). Počet jeho členů je velmi závislý na velikosti samotné obce. Pohybuje se od 5 do 9 u nejmenších obcí, a od 35 do 55 u obcí s více jak 150 000 obyvateli (např. Brno, Ostrava, Plzeň). Praha má 65 zastupitelů (Vodička ed. 2011: 388). Pro lepší přehled počtu zastupitelů v jednotlivých městských obvodech statutárního města Ostravy, slouží následující tabulka. Pro úplnost je zde uveden i počet obyvatel města a jednotlivých městských obvodů (data k 1. 1. 2014). Je zde patrné, že ne vždy platí, že obvod s menším počtem obyvatel má také menší počet zastupitelů, který by zhruba odpovídal počtu zastupitelů ostatních podobně lidnatých obvodů. Během sledovaných období se počet zastupitelů měnil jen v jednom městském obvodě, a to v Nové Vsi, která zvýšila počet členů zastupitelstva z 9 na 11.

9

Tab. č. 1: Počty zastupitelů v Ostravě Městský obvod Počet obyvatel 1 Ostrava 304 136 Ostrava-Jih 109 267 Poruba 67 556 Moravská Ostrava a Přívoz 39 641 Slezská Ostrava 21 766 Mariánské Hory a Hulváky 12 477 Vítkovice 8 077 Radvanice a Bartovice 6 644 Polanka nad Odrou 4 938 Svinov 4 490 Stará Bělá 4 058 Hrabová 3 785 Michálkovice 3 282 Petřkovice 3 133 Krásné Pole 2 578 Třebovice 1 880 Nová Bělá 1 870 Hošťálkovice 1 614 Plesná 1 416 Pustkovec 1 292 Lhotka 1 287 Proskovice 1 220 Martinov 1 128 Nová Ves 737 zdroj: volby.cz a ostrava.cz, tabulka autor.

Počet zastupitelů 2006-2014 55 45 45 35 35 15 15 21 15 19 15 15 15 15 15 15 15 9 15 15 15 15 15 9/112

2.2 Rada obce Můžeme ji jinak označit jako jakousi „obecní vládu“. Je výkonným orgánem obce ve věcech, které spadají do samostatné působnosti obce. Do její působnosti patří například příprava návrhů pro jednání zastupitelstva a zabezpečování plnění jeho usnesení, zabezpečuje hospodaření obce dle schváleného rozpočtu, vydává nařízení obce atd. (viz Koudelka 2007: 197-199). Za výkon své práce je odpovědná zastupitelstvu. Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady. Počet členů rady obce je vždy lichý a čítá minimálně 5 a maximálně 11 členů, přičemž nesmí přesahovat třetinu počtu členů zastupitelstva obce.

1

jedná se o zastupitelstvo statutárního města Ostrava, do kterého volí občané zástupce ve všech městských obvodech. 2 obvod Nová Ves zvýšil počet zastupitelů v roce 2014 na 11 (volby.cz 2014).

10

Usnášeníschopná je pouze v případě nadpoloviční účasti všech jejích členů, nejen členů přítomných. Tento orgán se neschází pravidelně, svolává jej starosta dle potřeby. Současně jsou její jednání neveřejná, avšak zastupitelstvo má právo nahlédnout do zápisu z jejího jednání. V rámci zákona o svobodném přístupu k informacím má však toto právo v podstatě kdokoliv. Rada obce není zřizována v obcích, kde má zastupitelstvo méně jak 15 členů (Balík 2009: 72-74; Vodička ed. 2011: 388-389). Tabulka, která bude následovat, pro přehlednost udává počet radních jednotlivých obvodů města Ostravy. Městské obvody Hošťálkovice a Nová Ves nedisponují radními, neboť počet zastupitelů vytvoření tohoto orgánu neumožňuje. Obvody jsou řazeny dle počtu obyvatel od nejvyššího po nejnižší. Tab. č. 2: Počet radních jednotlivých zastupitelstev Městský obvod Počet radních Ostrava 11 Ostrava-Jih 11 Poruba 11 Moravská Ostrava a Přívoz 7 Slezská Ostrava 11 Mariánské Hory a Hulváky 5 Vítkovice 5 Radvanice a Bartovice 7 Polanka nad Odrou 5 Svinov 5 Stará Bělá 5 Hrabová 5 Michálkovice 5 Petřkovice 5 Krásné Pole 5 Třebovice 5 Nová Bělá 5 Hošťálkovice Plesná 5 Pustkovec 5 Lhotka 5 Proskovice 5 Martinov 5 Nová Ves zdroj: web ostravských městských obvodů 2014, tabulka autor

11

2.3 Starosta Starosta obce je nejviditelnějším orgánem obce, který zastupuje obec navenek, což je paradoxní vzhledem k tomu, že nemá v podstatě žádné pravomoci. Nemá povahu statutárního orgánu, je součástí rady obce. Všechny úkony, vyžadující schválení zastupitelstvem nebo radou, může činit až po jejich schválení, jinak se vystavuje trestněprávní nebo občanskoprávní odpovědnosti. Na rozdíl od zastupitelů musí být starosta (i místostarosta) občanem České republiky. Starostovou pravomocí je, se souhlasem ředitele krajského úřadu, jmenování a odvolávání tajemníka obecního úřadu, jestliže zde tajemník působí. Pokud ne, pak zabezpečuje výkon přenesené působnosti starosta. Starosta má však i jiná práva a povinnosti, například plní úkoly zaměstnavatele vůči zaměstnancům obce a stanoví jim plat, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce atd. (viz. Koudelka 2007: 199-205). Potenciálně nejsilnější kompetencí starosty je nejspíše pravomoc řídit jednání zastupitelstva i rady. Možnost určování projednávané agendy, stanovení pořadí jednotlivých bodů atd., často předem rozhoduje o výsledku hlasování (Balík 2009: 74-76). V podstatě totožnou funkci, jako je starosta obce, zastává v případě Ostravy, jakožto statutárního města, primátor. Ten zastupuje město navenek, má právo užívat primátorských insignií a závěsného odznaku. Stojí v čele statutárního města Ostravy, svolává a řídí zasedání zastupitelstva a schůze rady. Ze své činnosti je zodpovědný zastupitelstvu města Ostravy (ostrava.cz 2014).

3. Výběr vzorku zkoumání – město Ostrava Město Ostrava je jedním ze statutárních měst, ve kterých se v komunálních volbách volí jak do „velkého“ zastupitelstva, tedy magistrátu města, tak do zastupitelstev jednotlivých městských obvodů. Rozloha Ostravy zabírá 214 km2, a tím pádem se řadí na třetí místo ve velikosti měst za Prahu a Brno. Stejně tak je na třetím místě i v počtu obyvatel, který k 1. 1. 2014 čítal, dle dat Českého statistického úřadu, 304 136 osob. Administrativně je město děleno na 23 městských obvodů. Největším, co se rozlohy týče, je obvod Slezská Ostrava, avšak nejvíce obyvatel žije v obvodu Ostrava-Jih. Nejmenším obvodem je pak Pustkovec a nejméně obyvatel má městský obvod Nová Ves3.

3

přesné počty obyvatel jednotlivých obvodů obsahuje tabulka č. 1 Počty zastupitelů v Ostravě.

12

Tato práce bude operovat s výsledky komunálních voleb mezi roky 2006 až 2014, a to s výsledky voleb do zastupitelstva města Ostravy (magistrát) a dále s výsledky z šesti, autorem práce vybraných, městských obvodů. Konkrétně jsou to obvody Ostrava-Jih, Slezská Ostrava, Mariánské Hory a Hulváky, Stará Bělá, Plesná a Nová Ves. Zmíněné obvody byly vybrány na základě osobní znalosti prostředí autorem, záměrem bylo vybrat vzorek obvodů, které se liší jak počty obyvatel, tak počty volených zastupitelů, přičemž se autor snažil, aby obvody byly v takovém rozpětí, které by reprezentovalo zhruba všechny městské obvody (opět na základě počtu obyvatel). Nachází se zde obvody malé, od 0-3 000 obyvatel, obvody střední 3 000-50 000 a velké nad 50 000 obyvatel4. Ostatní obvody bylo nutné vynechat z prosté příčiny a tou je rozsah této práce, který neumožní bližší popsání všech 23 obvodů.

4. Koalice V této části práce si uvedeme, co to koalice je, jak se k teorii koalic přistupuje z hlediska americké a evropské tradice, a také se zde ve větším měřítku budeme zabývat typologií koalic, vznikajících v komunálních volbách, kterou pro české prostředí vytvořil Stanislav Balík. Koalicí je v rámci politiky označováno takové spojení minimálně dvou politických subjektů, které se spolu spojí, aby získaly počtem svých členů potřebnou legislativní většinu, nutnou pro prosazení vlastních cílů (Říchová 2006: 119). Teorie koalic předpokládá jednu z dále uvedených podmínek, jako nutnost pro vznik koalic. 1) je zde předpoklad, že se političtí aktéři chovají racionálně a budou maximalizovat svůj prospěch. 2) je zde ten předpoklad, který je závislý na konkrétních situacích, během kterých je koalice tvořena. Teorie koalic je objektem zájmu jak v americké, tak v evropské politologii. Proto existují dvě tradice, vytvořené pro tvorbu severoamerických koalic a také tradice evropská, zkoumající tvorbu koalic zvláště v západní Evropě. Nyní si obě tradice blíže představíme. Americká tradice – navazuje na teorii her (přenesl se z ní koncept hráčů jako unitárních aktérů i koncept racionality). Obecně je spojována se jménem W. H. Rikera. Koalici bere z pohledu hry s nulovým součtem, tedy jestliže se politický aktér nedostane do vládní koalice, pak jednoduše prohrává až do příštích voleb. Výsledek v jednáních je vždy závislý na schopnosti aktérů komunikovat se svými možnými koaličními partnery. Stěžejním typem koalic, na který se 4

Do této skupiny bylo zařazeno i zastupitelstvo města Ostravy.

13

americká tradice zaměřuje, je tzv. minimální vítězná koalice. Velké koalice a menšinové vlády označuje tato tradice za deviantní, popírající koncept racionality (Říchová 2009: 120-121). Evropská tradice – je naopak zaměřena na empirický výzkum vzniku koalic. Rozšíří znalosti o konkrétní koalici a získané poznatky následně zobecňuje. Velký význam v tvorbě koalic je připisován politické kultuře a tradici. Evropská tradice je zaměřena na velké koalice a menšinové vlády, které akceptuje, na rozdíl od americké tradice, neboť se dle ní jedná o strategické jednání politických aktérů (Říchová 2009: 121). Co se týče koaličního vyjednávání na úrovni české komunální politiky, pak Balík uvádí, že ačkoliv není komunální politika s koaličním vyjednáváním spojována (když je, tak jako ukazatel zkaženosti i nejnižší úrovně politiky), dochází k němu, i když ne vždy ve formální podobě. Koalice jsou tvořeny v různě velkých obcích, od nejmenších po největší. Někdy na nich závisí pouze volba členů rady (v menších obcích, kde se rady netvoří, pak volba starosty, místostarosty), avšak jinde mohou mít i trvalejší a formální charakter (Balík 2009: 187).

4.1 Typologie koalic Současná politologie nabízí několik možných typologií koaličních vlád (v našem případě komunální politiky jsou jako vlády označovány rady a naopak). Obecně se při dělení koalic pracuje se dvěma kategoriemi: minimálními vítěznými koalicemi a nadměrnými koalicemi. Blanka Říchová nabízí ve svém představení typologie koalic tyto tři typy: minimální vítěznou koalici, velkou koalici a menšinové vlády. Co se týče minimální vítězné koalice, jedná se o spojení dvou a více politických subjektů, avšak jsou zde zahrnuti pouze ti, kterých je minimálně třeba k zisku většiny. Existují čtyři kritéria, která určují podobu koaliční vlády: a) kritérium velikosti (měřené počtem křesel v legislativě), b) kritérium počtu členů koalice, c) kritérium ideologické vzdálenosti mezi členy, d) kritérium kombinující počet členů a jejich ideologickou orientaci. Velká koalice zase zahrnuje jednoho nebo více nadbytečných členů, což znamená, že jich tolik není třeba k zisku většiny. Na jejich vznik mají podíl následující faktory: důraz na programové zájmy a vazby mezi stranami; obavy o výsledek hlasování při nedostatku stranické disciplíny; specifické legislativní okolnosti. Menšinové vlády vznikají v situaci, kdy žádná ze stran nekontroluje více než 50 % mandátů. Příčinou vzniku takové vlády může být například to, že součet křesel v legislativním tělese je jen o něco málo nižší, než je třeba k vytvoření většiny (Říchová 2006: 130-136).

14

Balík naznačuje, že tato kategorizace by mohla být dostatečná, avšak vypovídá pouze o míře soutěživosti, nikoli o charakteru politické kultury, neboť do jediné kategorie koalic nadměrných zahrnuje jak klasické velké koalice dvou největších ideových protivníků, kdy v opozici zůstává několik menších subjektů, tak všestranické koalice, tedy takové koalice, ve kterých nikdo nekončí v opozici. Dále Balík píše, že zkoumáme-li typy koalic, nikdy nás nezajímají samy o sobě, ale v rámci systému, v němž vznikly a fungují, v rámci politického systému, politické kultury (Balík 2009: 188) Vzhledem k tomu, že kvůli výše uvedenému obecně používaná klasifikace nedostačuje, inspiroval se Balík u Sartoriho typologie stranických systémů, která rozlišuje dvě kategorie. Jednou z nich je kategorie třídy (formátu), která se zakládá na počtu aktérů a druhou kategorií třída založená na počtu aktérů a ideologickém vymezení (Balík 2006: 55). Jeho typologie tudíž nepracuje jen s dvěma prvky, ale s dvouúrovňovým tříděním koalic. První z nich je nazvána třída koalice, založená na počtu aktérů, druhou úrovní je typ koalice, který je předně postavený na ideologické vzdálenosti subjektů, poté také na jejich počtu. Obě třídy koalic se pojí s různými typy. Pouze ke třídě minimální vítězné koalice lze přiřadit typ: 

minimální vítězné ideově propojené (MVIP),



minimální vítězné ideově nepropojené (MVIN).

Pouze ke třídě nadměrné koalice lze přiřadit typy koalic: 

nadměrné ideově propojené (NIP),



nadměrné ideově nepropojené (NIN),



široké,



všestranické.

Pouze jeden typ koalic lze přiřadit k oběma třídám, a to: 

velké.

15

Tab. č. 3: Třídy a typy koalic (Balík 2009) Třída koalic

Typ koalic

minimální vítězná (nejmenší počet

minimální vítězná ideově propojená

mandátů, nejmenší počet členů) minimální vítězná ideově nepropojená nadměrná

velká nadměrná ideově propojená nadměrná ideově nepropojená široká všestranická

zdroj: Balík 2009: 189 Na bázi tohoto rozdělení pak Balík odlišuje následující typy koalic: 1) Jednobarevné a menšinové exekutivy – první typ exekutivy vlastně ani k tématu koalic nepatří, avšak můžou vzniknout v legislativních sborech, kde jeden politický subjekt disponuje nadpoloviční většinou všech mandátů. A žádný jiný subjekt do exekutivy již nepustí. Mohou existovat i exekutivy menšinové, avšak v českém komunálním prostředí není možná varianta, kdy se nezúčastní část jiných politických sil hlasování a sníží tak kvórum pro hlasování o složení exekutivy. Při hlasování totiž musí být přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva (Balík 2009: 189-191). 2) Minimální vítězné ideově propojené koalice – v tomto případě má právě tolik členů, kolik je zapotřebí pro získání většiny, a její členové mají k sobě ideově blízko. Z pohledu racionální volby a pohledu ideové propojenosti se jedná o nejlogičtější řešení povolební situace (Balík 2009: 190). 3) Minimální vítězná ideově nepropojená koalice – tento typ koalice je tvořen nejmenším možným počtem členů, postačujícím k většině, avšak není ideově propojená. Tvoří ji subjekty z opačných pólů politického spektra, vylučuje minimálně jeden subjekt, který se nachází mezi nimi na ideovém spektru (Balík 2009: 191). 4) Velká koalice – je mezi ostatními výjimečným typem, není totiž primárně definována mechanicky (charakterem většiny), ale ideově. Nastává za situace, kdy v exekutivě spolupracují 16

dva dominantní ideově protikladní aktéři. Velká koalice vzniká v případě, kdy lze uzavřít i koalici minimální vítěznou ideově propojenou. Označení „velká“ koalice, však náleží koalici jen v situaci, kdy v opozici zůstaly minimálně dva subjekty ideově nepropojené. V případě tří zvolených subjektů pak však platí, že stačí, aby byl v opozici pouze jeden subjekt. Nejčastěji vznikají z důvodu zvětšení šance na podporu v legislativním tělese, z důvodu zmenšení počtu členů koalice a marginalizace opozice. Výměnu za menší úspěch v oblasti personální, případně programové se minimalizuje velikost opozice a zklidňuje se veřejné mínění. Tento závazek bývá obvykle dlouhodobý, přesahuje jedno volební období (Balík 2009: 191-192). 5) Nadměrná ideově propojená koalice – fungování takovéto koalice podmiňují dvě skutečnosti. Je v ní přítomen alespoň jeden nadbytečný člen (nadměrnost) a zároveň jsou její subjekty ideově příbuzné, mezi jejími členy není výrazná politicko-ideová vzdálenost. Od koalice široké ji diferencuje skutečnost, že subjekty jsou si ideově blízko, proto nemusí docházet během vyjednávání k velkým ideovým kompromisům (Balík 2009: 192-193). 6) Nadměrná ideově nepropojená koalice – je velmi zřídka existujícím uspořádáním. Je téměř shodná s typem předchozím, její členové jsou však ideově odlišní. Nachází se na pomezí velkých a širokých koalic. Pro identifikaci tohoto typu je třeba, aby v opozici působilo více politických subjektů, kdy aspoň jeden z nich se nachází ideově mezi dvěma koaličními subjekty (Balík 2009: 194). 7) Široká koalice – v tomto typu koalic se sdružují téměř všechny relevantní politické síly. Mimo koalici se nachází jeden politicky relevantní partner (obvykle z ideologických důvodů). Koalice je víc jak dvoučlenná, musí obsahovat také nadbytečné členy, také v ní musí být subjekty ideově nesourodé, označují se někdy jako tzv. duhové koalice. Motivem vzniku je snaha o zapojení co největšího množství politických subjektů na společné odpovědnosti. Koalice široké jsou proti jednomu vyloučenému subjektu motivované jinak. Je zde rozdíl, zda je spojenectví uzavřeno proti jedinému subjektu nebo pouze bez něj. Druhý typ se blíží koalici všestranické a po dalších volbách se jí také může stát (Balík 2009: 194-195). 8) Všestranická koalice – označována také jako všeobecní, všekrajská, všestátní (všenárodní). Na formování exekutivy se podílí všechny relevantní subjekty, žádný veřejně nedeklaruje distanci. Vznikají ze strategických důvodů vítězů voleb, kteří umožní nastolení konsenzuální atmosféry, ve které spolupracují všechny subjekty a v případě menšího úspěchu

17

v následujících volbách doufají, že se k nim političtí protivníci zachovají se stejnou korektností a také jim umožní participaci na exekutivě (Balík 2009: 195-196). Vzhledem k faktu, že se tato práce zabývá sestavováním povolebních koalic na místní úrovni, pak se jeví jako nevhodnější, využít pro další práci Balíkovu typologii exekutivních koalic. Ostatní zde zmíněné typologie neumožňují tak komplexní určení koalic, jako právě ta Balíkova.

5. Individuální charakteristiky kandidátů Komunální volby v České republice jsou, krom jiného, zvláštní tím, že je zde omezena role politických stran (Illner 1992; Balík 2009; Čmejrek, Bubeníček, Čopík 2010). Ta vyplývá z následujících skutečností: v komunálních volbách kandiduje výrazný počet kandidátů, buď jako samostatní nezávislí kandidáti nebo jako kandidáti na kandidátních listinách sdružujících nezávislé kandidáty (Balík 2009). Dále většina kandidátů na kandidátních listinách nemá politickou příslušnost, jsou pouze na kandidátkách stran, které je navrhují jakožto své kandidáty, ale členy stran samotní kandidáti nejsou (Balík 2009). Dochází také k výrazné fluktuaci kandidátů mezi různými kandidátními listinami (Čmejrek, Bubeníček, Čopík 2010), v mnoha obcích a ostravské obvody nejsou výjimkou, jsou v radě obce zastoupeny všechny politické subjekty, zvolené do místního zastupitelstva (Balík 2003). Ideologické aspekty, které by do rozhodování zastupitelstev vnesly politické strany, hrají jen pramalou roli (Outlý 2004), avšak bylo dokázáno, že význam politických stran roste s velikostí obce (Bernard 2012). V radě velkého zastupitelstva města Ostravy zasedají členové dvou stran, a to ČSSD a ODS, tato koalice trvá již od roku 2006, avšak poslední volby v roce 2014 již možnost takovéto koalice zamítly. ODS skončila v pozici nepříliš mocného politického subjektu. Z výše uvedeného vyplývá, že jestliže význam politických stran je v komunálních volbách nižší, potom volič musí spoléhat při svém rozhodování, koho bude volit, na alternativní informace. Ty může volič získat například prozkoumáním dat na volebním lístku nebo jiným způsobem, vše závisí na informovanosti voliče. Volič se tedy může rozhodovat na základě individuálních charakteristik jednotlivých kandidátů. Tyto charakteristiky mohou pro voliče znamenat jakési pomyslné „zkratky“, pomocná kritéria, která využívá v tzv. volbách s nízkou informovaností (low information elections), ke kterým komunální volby v ČR jistě patří (např. Cutler 2002). 18

V komunálních volbách, jak již bylo řečeno, nehraje ideologické vymezení politických stran velkou roli. V mnoha případech může stranická příslušnost u kandidátů úplně chybět, nebo ideologické rozpory mezi politickými stranami není možné snadno interpretovat k tématům lokální politiky. Voliči se pak rozhodují na základě informací, které jsou méně hodnotné. Mezi základní informace o kandidátovi, které jsou voliči přístupné, patří pohlaví, věk, zaměstnání či trvalé bydliště. Dále se může volič rozhodovat například na základě umístění kandidáta na volebním lístku, jeho předchozí politické zkušenosti v zastupitelském orgánu nebo dokonce vzhledu (Bernard 2012). Po tuto práci bude jedním z důležitých pojmů, se kterými se bude pracovat, tzv. inkumbenční efekt, tedy jeden z individuálních faktorů kandidáta. Termín inkumbenční efekt (incumbency effect) není doposud příliš zkoumaným ani zdomácnělým termínem v českém prostředí. V podstatě nemá ani žádné české synonymum, proto v této práci budeme pracovat se slovním spojením inkumbenční efekt, jako ho používá Bernard (2012). Slovem inkumbence se označuje zastávání politické funkce v předchozím volebním období. Na volební úspěšnost kandidátů má zásadní vliv. Existuje řada výzkumů, které ukazují, že inkumbenti mají výrazně vyšší šance na obhájení své pozice ve srovnání s nově kandidujícími vyzyvateli. Inkumbenční efekt je potvrzen jak v komunálních volbách (Krebs 1998; Trounstine 2011), ale také v jiných volbách, např. do Sněmovny reprezentantů Kongresu Spojených států nebo při volbě amerického prezidenta (King, Gelman 1991; Mayhew 2008). Voliči využívají inkumbence, jakožto „zkratky“, která jim pomáhá v rozhodování. Inkumbenty upřednostňují před vyzyvateli, neboť vyzyvatelé jsou pro ně zkrátka příliš neznámí. Inkumbenční efekt ale může spočívat i v jiných věcech. Vyšší šance inkumbentů může vyplývat ze skutečnosti, že své osobní kvality potvrdili tím, že byli v minulém volebním období zvoleni do funkce. Jejich zvýhodnění také může pramenit z kvality jejich činnosti ve funkci v posledním volebním období (Bernard 2012). Výhoda inkumbentů však může vyplývat z prostého faktu, že se jim v průběhu předchozího volebního období podařilo získat přístup ke zdrojům, k nimž jejich vyzyvatelé přístup nemají. Nejedná se však o zdroje, které by prokazovaly jejich kvalitu (Trounstine 2009). Mezi typické příklady patří přístup k větším finančním zdrojům na kampaň, větší míra přístupu do médií nebo například možnost provádět úpravy volebních obvodů (Bernard 2012).

19

6. Výsledky komunálních voleb 2006-2014 Tato kapitola bude shrnovat volební výsledky v jednotlivých sledovaných volebních obdobích. Představíme si zde tudíž všechny výsledky od roku 2006 do roku 2014 jak do zastupitelstva města Ostravy (magistrátu), tak do jednotlivých vybraných obvodů. Vždy se podíváme na každé zkoumané zastupitelstvo zvlášť. Začneme zastupitelstvem města Ostravy a budeme pokračovat dále od největších obvodů k nejmenším.

6.1 Zastupitelstvo města Ostravy Volby do zastupitelstev měst a obcí, proběhly ve dnech 20. a 21. října roku 2006. Do zastupitelstva města Ostravy je voleno 55 zastupitelů. V roce 2006 bylo do volebních bojů registrováno 11 politických subjektů. Zisku mandátu, dosáhly pouze 4 z nich. Voleb se zúčastnilo 81 472 registrovaných voličů, volební účast se tak zastavila na čísle 32,16 %. Na prvním místě se umístila ODS, která získala 24 mandátů v zastupitelstvu. Druhé místo obsadila ČSSD a od voličů tak obdržela 18 křesel. KSČM, třetí nejúspěšnější strana, získala 10 křesel. KDU-ČSL se ziskem 5,71 %, tedy těsně nad hranicí úspěchu, obdržela 3 mandáty. Ostatní politické subjekty úspěšné nebyly, nejblíže k zisku mandátu měla Strana zelených, která získala 4,11 % hlasů voličů. Tab. č. 4: Výsledky voleb do zastupitelstva města Ostravy (2006) Volební subjekt

Počet kandidátů

NOVÁ ALIANCE-Z, 55 ODA a US-DEU NEZÁVSLÍ PRO 51 OSTRAVU SZ 55 SNK ED 55 ČSSD 55 Národní strana 55 NEZÁVISLÍ 55 Impuls pro Ostravu28 KONS, KČ, S KDU-ČSL 55 ODS 55 KSČM 55 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v Počet mandátů % 0,45

0

0,52

0

4,11 3,14 27,59 0,39 3,6

0 0 18 0 0

0,37

0

5,71 37,71 16,59

3 24 10

Další sledované volby byly uskutečněny ve dnech 15. a 16. října 2010. Počet volených zastupitelů se nezměnil, bylo opět voleno 55 zastupitelů. Voleb se zúčastnilo 18 politických 20

subjektů, z toho 7 z nich nekandidovalo v roce 2006. Počet úspěšných politických subjektů se zvýšil o jeden, oproti roku 2006. Volební účast byla podobná té minulé. Odvolit přišlo 35,39% občanů, tedy 88 532 voličů. První místo obsadila ČSSD s 21 mandáty, druhá byla ODS se ziskem 12 mandátů. Dalším úspěšným subjektem bylo hnutí Ostravak (10 křesel) a čtvrté místo obsadili komunisté s 8 křesly. Poslední zvolenou stranou byla TOP 09, která obsadila 4 mandáty. V tomto volebním období se do zastupitelstva, krom jiných, nedostali křesťanští demokraté (3,87 % hlasů). Oproti volbám v roce 2006 ztratila 12 mandátů ODS, dále KDU-ČSL přišla o 3 mandáty a nedostala se do zastupitelstva a nakonec KSČM (-2 mandáty). Naproti tomu přibyly 3 mandáty ČSSD. Nově kandidující hnutí Ostravak a TOP 09 získali v součtu 14 mandátů v zastupitelstvu. Tab. č. 5: Výsledky voleb do zastupitelstva města Ostravy (2010) Volební subjekt

Počet kandidátů

Deklarace společných 55 zájmů ODS 55 KDU-ČSL 55 Česká pirátská strana 55 SZ 55 ČSSD 55 SPOZ 55 SSO 3 Ostravak 55 NEZÁVISLÍ 55 Volte Pr. Blok 1 www.cibulka.net TOP 09 55 Suverenita-blok J. 55 Bobošíkové Hn. na podporu 13 dobrovol. hasičů SNK ED 55 VV 55 DSSS 55 KSČM 55 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v Počet mandátů % 0,32

0

18,48 3,87 0,6 1,1 32,12 1,09 0,55 15,97 2,54

12 0 0 0 21 0 0 10 0

0,42

0

6,51

4

1,35

0

0,22

0

0,4 1,96 0,81 12,73

0 0 0 8

Prozatím poslední volby v roce 2014, proběhly ve dnech 10. a 11. října. Stejně jako v minulých volbách, bylo registrováno 18 politických subjektů, avšak úspěšných jich bylo 6. 21

Volební účast byla nejnižší za poslední tři volební období, pouhých 29,75 %, což představuje 71 947 voličů. Prvních komunálních voleb ve své existenci se zúčastnilo hnutí ANO 2011, které zároveň v Ostravě zvítězilo. Získalo 15 mandátů. Druzí byli sociální demokraté s 12 křesly. Po deseti mandátech získalo třetí hnutí Ostravak, těsně následované KSČM. KDU-ČSL se po čtyřleté pauze do zastupitelstva vrátila se 4 mandáty a na posledním úspěšném místě skončila také se 4 mandáty ODS. Těsně pod hranicí úspěšnosti skončilo nové hnutí Ostravské fórum Petra Kajnara, bývalého primátora Ostravy, se ziskem 4,95 % hlasů. Volby roku 2014 odejmuly 9 mandátů ČSSD, 8 mandátů ODS a 4 mandáty TOP 09, která se do zastupitelstva nedostala. O 2 mandáty si ale polepšila KSČM a po pauze se do zastupitelstva vrátila KDU-ČSL. Hnutí Ostravak nezískalo žádné nové mandáty, ale ani žádné neztratilo a nově kandidující ANO 2011 nasbíralo 15 mandátů. Tab. č. 6: Výsledky voleb do zastupitelstva města Ostravy (2014) Volební subjekt

Počet kandidátů

Jsme Ostrava-koal. SZ a 55 Pirátů LEV 21-Národní 55 socialisté ANO 2011 55 ČSSD 55 ZMĚNA PRO 55 OSTRAVU Toryové 55 KSČM 55 Ostravak 55 SSO 55 NEZÁVISLÍ 55 Romská demokratická 37 strana KDÚ-ČSL 55 ODS 55 TOP 09 54 Úsvit přímé demokracie 55 DSSS 55 SPO 55 Ostravské fórum 55 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v Počet mandátů % 3,03

0

0,79

0

21,34 16,21

15 12

1,34

0

1,8 13,42 13,75 1,28 3,77

0 10 10 0 0

1,01

0

6,18 5,78 282 1,61 0,85 0,38 4,95

4 4 0 0 0 0 0

22

6.2 Zastupitelstvo MO Ostrava-Jih V komunálních volbách roku 2006 se proti sobě postavilo 7 politických stran. Úspěšné byly 3 z nich. Volební účast činila 26,54%, tedy 24 437 registrovaných voličů. Vítězem se stala ODS, která obdržela 19 mandátů. Na druhém místě se ztrátou dvou mandátů pak ČSSD. Poslední úspěšnou stranou byla KSČM, ta získala 9 mandátů. Strana zelených a KDU-ČSL nedosáhly na 5 % hlasů, které by je také vynesly do zastupitelstva, avšak obě strany byly velmi blízko. První jmenovaná získala 4,72 % hlasů, druhá pak 4,45 %. Tab. č. 7: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Ostrava-Jih (2006) Volební subjekt

Počet kandidátů

ČSSD 45 KDU-ČSL 45 ODS 45 SNK ED 45 SZ 45 Národní strana 45 KSČM 45 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v % 33,64 4,45 36,8 2,49 4,72 0,46 17,41

Počet mandátů 17 0 19 0 0 0 9

Do komunálních voleb v roce 2010 bylo v městském obvodu Ostrava-jih, registrováno 11 politických subjektů, z toho 4 byly úspěšné. Přibyla tudíž jedna úspěšná strana oproti minulým volbám. Voleb se účastnilo 29 902 voličů, tedy 29,68 % z registrovaných. První místo obsadila ČSSD se ziskem 23 mandátů. Druhé místo s velkým odstupem připadlo ODS (10 křesel). Třetí místo získali komunisté s 8 mandáty a poslední úspěšnou stranou byla TOP 09 (4 mandáty). KDU-ČSL, strana, která měla k zisku mandátu z neúspěšných nejblíže, získala pouze 3,24 % hlasů. Volby 2010 přinesly úbytek mandátů ODS (-9) a KSČM (-1), naproti tomu si polepšila ČSSD o 6 mandátů a nově kandidující TOP 09 získala 4 mandáty. Tab. č. 8: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Ostrava-Jih (2010) Volební subjekt

Počet kandidátů

ČSSD KDU-ČSL KSČM Suverenita-blok J.

45 45 45 45

Počet platných hlasů v % 42,32 3,24 15,13 2,6 23

Počet mandátů 23 0 8 0

Bobošíkové SZ 45 VV 29 ODS 45 TOP 09 45 ALTERNATIVA 44 DSSS 45 SPOZ 45 zdroj: volby.cz, tabulka autor

2,19 4,12 19,22 8,8 0,78 1,3 1,73

0 0 10 4 0 0 0

V prozatím posledních volbách v roce 2014, se spolu utkalo 15 politických subjektů. 6 těchto subjektů bylo úspěšných. Volební účast byla nejnižší za poslední tři volební období, pouhých 23,48 % voličů, což zahrnuje 20 607 občanů. Vítězem voleb bylo hnutí ANO 2011, které získalo 12 zastupitelských křesel. Druhá skončila ČSSD, 11 mandátů. Po 8 mandátech získalo, jak třetí hnutí Ostravak, tak čtvrtí komunisté. Pátá byla ODS a šestá KDU-ČSL, obě strany získaly po 3 mandátech. Úbytek mandátů zaznamenaly oproti minulým volbám rovnou tři strany – ČSSD (-12 mandátů), ODS (-7 mandátů) a TOP 09, která se do zastupitelstva neprobojovala (-4 mandáty). Poprvé po dvou volebních obdobích se však do zastupitelstva dostala KDU-ČSL a také nově kandidující ANO 2011 a hnutí Otravak. Tab. č. 9: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Ostrava-Jih (2014) Volební subjekt

Počet kandidátů

Počet mandátů

45 45 45 45 45 45 45

Počet platných hlasů v % 15,52 5,63 6,16 1,35 1,4 19,14 3,73

Ostravak KDU-ČSL ODS DSSS NEZÁVISLÍ ČSSD Ostravské fórum Jsme Ostrava-Koal. SZ a Pirátů ANO 2011 SSO TOP 09 KSČM Úsvit přímé demokracie Fair play – HNPD LEV 21-Národní socialisté

45

3,11

0

44 42 45 45

21,59 1,37 2,73 14,5

12 0 0 8

45

2,24

0

4

0,3

0

45

2

0

24

8 3 3 0 0 11 0

zdroj: volby.cz, tabulka autor

6.3 Zastupitelstvo MO Slezská Ostrava Největší městský obvod, co se týče rozlohy, Slezská Ostrava, registroval před volbami v roce 2006 osm politických subjektů. Volebního úspěchu dosáhla polovina z nich. Volební účast se vyšplhala na 31,75 %, tudíž se voleb zúčastnilo 5 101 občanů. První místo náleželo ODS, která obdržela 14 mandátů, následovaná druhou ČSSD s 12 mandáty. Třetí nejúspěšnější stranou byla KSČM, která získala 7 křesel. Poslední stranou, která získala zastupitelská křesla, byla KDUČSL (2 mandáty). Nejblíže k zisku mandátů mělo neúspěšné hnutí SNK Evropští demokraté (4,09 % hlasů). Tab. č. 10: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Slezská Ostrava (2006) Volební subjekt

Počet kandidátů

KDU-ČSL 35 Strana práce 10 Národní strana 34 SZ 13 SNK ED 35 KSČM 35 ČSSD 35 ODS 35 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v % 7,05 1,17 1,35 4,32 4,09 18,17 30,95 36,45

Počet mandátů 2 0 0 0 0 7 12 14

V roce 2010 bylo ve Slezské Ostravě registrováno opět 8 politických uskupení, tentokrát však bylo úspěšných dokonce 6 z nich. Volební účast dosáhla 36,68 %, představující 6 030 občanů. První místo náleželo ČSSD se 13 mandáty, druhá pak byla ODS s 8 mandáty. Třetí místo obsadili komunisté, kteří od voličů získali 6 mandátů. Čtvrtou úspěšnou stranou byla TOP 09 (4 křesla). Na pátém místě skončily Věci veřejné a poslední byla KDU-ČSL. Obě strany získaly po 2 mandátech. Velkou ztrátu utrpěla ODS, která oproti minulým volbám ztratila 6 mandátů. Také KSČM přišla o 1 mandát. ČSSD si o jeden mandát polepšila a nově kandidující TOP 09 a Věci veřejné získaly ta křesla, která ODS ztratila. Jediným neměnným subjektem byla KDU-ČSL.

25

Tab. č. 11: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Slezská Ostrava (2010) Volební subjekt

Počet kandidátů

ČSSD 35 VV 35 KDU-ČSL 35 KSČM 35 TOP 09 35 DSSS 35 SZ 7 ODS 35 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v % 35,37 5,94 5,16 17,57 11,81 2,58 2,53 21,03

Počet mandátů 13 2 2 6 4 0 0 8

V roce 2014 stoupl počet registrovaných politických subjektů na číslo 11. Osm z těchto subjektů dosáhlo volebního úspěchu. Volební účast byla téměř třetinová (31,21 %), k volebním urnám se dostavilo 5 184 voličů. Účast tak byla velice podobná roku 2006. Na prvním místě skončila ČSSD, následovaná hnutím ANO 2011. Oba politické subjekty získaly po 7 mandátech. 6 mandátů a třetí místo obsadilo hnutí Ostravak a na čtvrtém místě se umístili komunisté s 5 zastupitelskými mandáty. ODS byla na pátém místě a obdržela 4 mandáty, šesté místo připadlo KDU-ČSL, sedmá byla TOP 09 a osmí NEZÁVISLÍ. Poslední tři subjekty získaly po dvou mandátech. Volby 2014 přinesly oproti minulým volbám horší výsledek ČSSD, která ztratila 6 mandátů a také ODS, tak přišla o další 4 mandáty. TOP 09 ztratila dva mandáty a KSČM opět jeden. Nově kandidující subjekty NEZÁVISLÍ, ANO 2011 a Ostravak získaly dohromady 15 mandátů. Tab. č. 12: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Slezská Ostrava (2014) Volební subjekt

Počet kandidátů

Počet mandátů

35 35 35 35 35 35 35

Počet platných hlasů v % 6,19 5,96 5,29 19,23 12,43 1,73 18,86

KDU-ČSL TOP 09 NEZÁVISLÍ ČSSD KSČM DSSS ANO 2011 Romská demokratická strana ODS Ostravak

35

2,13

0

35 35

10,45 15,23

4 6

26

2 2 2 7 5 0 7

Úsvit přímé 35 demokracie zdroj: volby.cz, tabulka autor

2,46

0

6.4 Zastupitelstvo MO Mariánské Hory a Hulváky Dalším ze zvolených městských obvodů, patřící do skupiny středně velkých, jsou Mariánské Hory a Hulváky. Zde se v roce 2006 k volbám registrovalo 7 politických subjektů, 5 z nich bylo úspěšných. Volební účast v obvodu byla 36,98 %, což čítá 3 885 obyvatel. Na prvním místě skončili NEZÁVISLÍ, kteří získali 5 mandátů. Druhé místo a 4 mandáty obdržela ODS, následovaná ČSSD se 3 mandáty. Čtvrtá byla KSČM, obsazující 2 křesla a poslední mandát zůstal KDU-ČSL, která jako poslední překročila 5 % volební práh. Tab. č. 13: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Mariánské Hory a Hulváky (2006) Volební subjekt

Počet kandidátů

NEZÁVISLÍ 15 KDU-ČSL 15 Národní strana 15 ČSSD 15 ODS 15 KSČM 15 SZ 15 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v % 30,67 5,75 0,68 18,85 27,39 13,07 3,56

Počet mandátů 5 1 0 3 4 2 0

Volby 2010 přinesly do volebního souboje 10 politických celků. Uspělo 6 z nich. Volební účast byla 40,46 %, tedy 4 157 voličů. Vítězem se opět stali NEZÁVISLÍ, se ziskem 5 mandátů. Druhá byla sociální demokracie a třetí ODS, obě strany obdržely po 3 mandátech. Na čtvrtém místě skončila KSČM se dvěma mandáty. Pátá pak byla TOP 09 a šesté Sdružení KDU-ČSL a NK. Oba subjekty obsadily po jednom křesle v zastupitelstvu. V Mariánských Horách a Hulvákách nenastal velký přesun mandátů. Jeden mandát ubyl ODS a ten získala nově kandidující TOP 09. Jinak zůstaly počty mandátů u všech subjektů totožné. Tab. č. 14: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Mariánské Hory a Hulváky (2010) Volební subjekt

Počet kandidátů

ODS

15

Počet platných hlasů v Počet mandátů % 15,88 3 27

NEZÁVISLÍ 15 SPOZ 15 Česká pirátská strana 10 DSSS 15 KSČM 15 Sdružení KDU-ČSL, 15 NK VV 15 ČSSD 15 TOP 09 15 zdroj: volby.cz, tabulka autor

30,24 2,4 1,53 1,57 11,77

5 0 0 0 2

5,6

1

2,42 21,12 6,92

0 3 1

V roce 2014 se voleb zúčastnilo 11 politických subjektů, tedy o jeden více, než v minulém volebním období. Úspěchu dosáhlo 8 z nich. Volební účast čítala 3 422 občanů, což činilo 34,43 % registrovaných voličů. Po čtyřech letech se stalo vítězem voleb politické hnutí NEZÁVISLÍ, které získalo 6 mandátů. Druhé skončilo ANO 2011 a třetí Ostravské fórum. Obě hnutí obdržela po 2 křeslech v zastupitelstvu obvodu. Všechny dále zmíněné subjekty získaly po jednom mandátu v zastupitelstvu. Jsou to čtvrtá ČSSD, pátá KSČM, šestá koalice KDU-ČSL a NK, sedmé bylo hnutí Ostravak a konečně osmá ODS. Volby 2014 poměrně zamíchaly kartami. ODS a ČSSD shodně ztratily po dvou mandátech, KSČM pak jeden mandát. Naopak NEZÁVISLÍ získali o jeden mandát více a nově kandidující ANO 2011 a Ostravské fórum po dvou mandátech. Poslední mandát si připsal nový účastník voleb, hnutí Ostravak. Tab. č. 15: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Mariánské Hory a Hulváky (2014) Volební subjekt

Počet kandidátů

ANO 2011 15 Ostravak 15 KDU-ČSL a NK 15 NEZÁVISLÍ 15 DSSS 15 TOP 09 15 ČSSD 15 KSČM 15 ODS 15 Romská demokratická 15 strana Ostravské fórum 15 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v % 13,29 6,87 7,35 30,06 1,31 1,76 9,83 9,76 5,99

Počet mandátů

2,34

0

11,38

2

28

2 1 1 6 0 0 1 1 1

6.5 Zastupitelstvo MO Stará Bělá Do volebního souboje v roce 2006 registroval městský obvod Stará Bělá 5 politických subjektů. Všechny byly ve volbách úspěšné, ačkoliv s rozdílným rozložením získaných mandátů. Volební účast dosáhla 53,03 %, což čítalo 1481 občanů. Na prvním místě s velkým náskokem skončila ODS, které připadlo 7 zastupitelských mandátů. Tři křesla obdržela druhá KDU-ČSL. Třetí KSČM a čtvrtá ČSSD, získaly shodně po 2 mandátech. Pátí skončili SNK Evropští demokraté se ziskem 1 křesla. Tab. č. 16: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Stará Bělá (2006) Volební subjekt

Počet kandidátů

KDU-ČSL 15 ČSSD 15 SNK ED 15 ODS 15 KSČM 15 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v % 22,45 12,36 10,01 40,69 14,37

Počet mandátů 3 2 1 7 2

Ve volbách v roce 2010 registrovala Stará Bělá 8 politických subjektů. Sedm z těchto subjektů bylo ve volbách úspěšných. Volební účast byla opět nad 50 % (56,35 %), svůj hlas odevzdalo 1 703 občanů. Vítězem voleb se stala opět ODS, následována KDU-ČSL, obě strany si rozdělily po třech mandátech. SNK Stará Bělá 2010, KSČM, ČSSD a nakonec i SNK Všichni dobří sousedé, získali po 2 mandátech v zastupitelstvu. Poslední volné křeslo pak připadlo straně TOP 09. Volby 2010 přinesly spíše špatné zprávy pro zavedené politické strany. Ty buď o mandát přišly (ODS o 4 mandáty) nebo zůstaly na stejném čísle (ČSSD, KDU-ČSL, KSČM). Naopak úspěch slavily nově kandidující subjekty. Obě SNK získal po dvou mandátech, TOP 09 jeden mandát. Tab. č. 17: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Stará Bělá (2010) Volební subjekt

Počet kandidátů

KSČM SPOZ SNK-Všichni dobří sousedé

15 15

Počet platných hlasů v Počet mandátů % 12,69 2 1,69 0

15

10,84 29

2

ČSSD 15 ODS 15 KDU-ČSL 15 TOP 09 15 SNK Stará Bělá 2010 15 zdroj: volby.cz, tabulka autor

11,4 20,71 17,44 8,93 16,26

2 3 3 1 2

Do voleb v roce 2014 bylo registrováno 5 politických uskupení. Všechna uskupení získala alespoň jeden mandát zastupitele. Účast voličů byla nižší, než v předešlých sledovaných volbách, ustálila se na 46,52 %, takže se voleb zúčastnilo 1 489 občanů. První místo obsadila těsně KDUČSL, následována SNK Stará Bělá 2014. Oba subjekty získaly po 5 mandátech. Třetí místo patřilo ODS a čtvrté KSČM, kdy obě tyto strany obdržely 2 zastupitelské mandáty. Zbývající mandát získala pátá ČSSD. Další úbytek mandátů postihl ODS a nově také ČSSD. Obě strany ztratily po 1 mandátu. Naopak si polepšila KDU-ČSL (+ 2 mandáty) a zvláště SNK Stará Bělá 2014, ti získali o tři mandáty více než v minulých volbách. Tab. č. 18: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Stará Bělá (2014) Volební subjekt

Počet kandidátů

ČSSD 15 KDU-ČSL 15 ODS 15 KSČM 15 SNK Stará Bělá 2014 15 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v % 10,71 30,43 15,04 13,68 30,11

Počet mandátů 1 5 2 2 5

6.6 Zastupitelstvo MO Plesná V případě prvního z obvodů, který se nachází v pomyslné kategorii „malé obvody“, bylo registrováno do voleb v roce 2006 pět politických subjektů, všechny tyto subjekty získaly ve volbách mandát v zastupitelstvu. Volební účast byla téměř dvoutřetinová (62,61 %), k volbám tedy přišlo 591 občanů. První místo připadlo ODS, následované s mírnou ztrátou komunisty. Obě strany získaly shodně po 4 mandátech v zastupitelstvu. Třetí byla koalice KDU-ČSL a NK a na čtvrtém pak SNK O-PLESNÁ. Oba subjekty obdržely 3 zastupitelská křesla. Poslední ČSSD získala 1 mandát.

30

Tab. č. 19: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Plesná (2006) Volební subjekt

Počet kandidátů

KSČM 15 ODS 15 SNK O-PLESNÁ 15 KDU-ČSL a NK 15 ČSSD 11 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v % 23,3 25,58 17,72 22,84 14,36

Počet mandátů 4 4 3 3 1

Rok 2010 přinesl mírnou změnu v počtu registrovaných politických subjektů. Jejich počet stoupl na 6, každý opět získal místo v zastupitelském sboru. Vítězem bylo Sdružení KDU-ČSL a NK, kterému připadly 4 mandáty, druhé místo obsadila KSČM a na třetím místě skončila ODS. Obě strany získaly po 3 mandátech v zastupitelstvu. Těsně skončil souboj mezi čtvrtou ČSSD a pátým SNK O-Plesná, obě uskupení získala po 2 mandátech. Poslední stranou, získávající jeden mandát, byla TOP 09. Oproti volbám v roce 2006 si polepšilo Sdružení KDU-ČSL a NK, spolu s ČSSD, oba subjekty si připsaly po jednom mandátu navíc. Naproti tomu si o jeden mandát pohoršili SNK O-PLESNÁ, ODS a KSČM. Voleb se poprvé účastnila TOP 09, která utržila 1 mandát v zastupitelstvu. Tab. č. 20: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Plesná (2010) Volební subjekt

Počet kandidátů

ODS 15 Sdružení KDU-ČSL, 15 NK KSČM 15 SNK O-Plesná 15 ČSSD 15 TOP 09 15 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v Počet mandátů % 17,93 3 23,59

4

23,45 13,24 13,26 8,51

3 2 2 1

Ve volbách v roce 2014 se o hlasy voličů utkalo 8 politických subjektů. Jeden z těchto subjektů nesplnil zákonem požadovaný procentuální podíl hlasů, a tak skončil bez mandátu. Volební účast byla opět téměř dvoutřetinová (63,37 %), svůj názor projevilo 730 voličů. Vítězem voleb, co se počtu hlasů týče, se sice stalo Sdružení KDU-ČSL a NK, ale stejně jako druhá ČSSD a třetí KSČM, získalo v zastupitelstvu 3 mandáty. Čtvrté místo zabralo hnutí ANO 2011 a na pátém místě skončilo hnutí Ostravak. Obě hnutí obdržela 2 místa 31

v zastupitelstvu. Šestí skončili NEZÁVISLÍ a posledním úspěšným bylo SNK „Občané pro Plesnou“ (7,65 % hlasů). Oba poslední jmenované subjekty dostaly 1 mandát. Ve volbách 2014 si oproti minulému volebnímu období, pohoršila nejvíce ODS, která ztratila 3 mandáty a nedostala se do zastupitelstva. Mírné zhoršení pak můžeme pozorovat u Sdružení KDU-ČSL a NK a zdejšího SNK, obě přišly o 1 mandát. Naopak poprvé se voleb zúčastnilo hnutí ANO 2011 a stejně jako nové hnutí Ostravak mu byly přiděleny 2 mandáty. Poslední nově zúčastnění a úspěšní, byli NEZÁVISLÍ. Na stejném počtu mandátů zůstali pouze komunisté. Tab. č. 21: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Plesná (2014) Volební subjekt

Počet kandidátů

Sdružení KDU-ČSL a 15 NK SNK „Občané pro 12 Plesnou“ NEZÁVISLÍ 15 Ostravak 15 ODS 15 KSČM 15 ČSSD 15 ANO 2011 15 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v Počet mandátů % 19,97

3

7,65

1

9,91 12,01 4,74 15,14 17,64 14,43

1 2 0 3 3 2

6.7 Zastupitelstvo MO Nová Ves Nejmenším, co se počtu obyvatel týče, zde sledovaným městským obvodem, je Nová Ves. V rámci volebního boje zde byly registrovány v roce 2006 tři politická uskupení, jedno z nich však nezískalo ani jeden mandát. Volební účast byla 65,08 %, k volbám tedy přišlo 328 voličů. Jednoznačným vítězem se stala ODS, která obsadila 7 zastupitelských mandátů. Druhé pak bylo SNK Evropští demokraté, na které zbyly dva mandáty. Tab. č. 22: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Nová Ves (2006) Volební subjekt

Počet kandidátů

SNK ED 9 ČSSD 8 ODS 9 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v % 20,98 10,19 69,94 32

Počet mandátů 2 0 7

Do voleb v roce 2010 registrovala Nová Ves pouhé 2 politické subjekty, oba byly ve volbách úspěšné. Volební účast byla o více jak 20 % nižší, než ve volbách předchozích. K urnám přišlo 231 občanů (44,59 %). První místo jednoznačně s drtivým předstihem zaujalo Sdružení ODS, NK, které obsadilo 8 mandátů z devíti možných. Jeden mandát tak skončil v rukou ČSSD. Oproti minulým volbám si polepšila o jeden mandát ODS i ČSSD, SNK ED se voleb neúčastnili. Tab. č. 23: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Nová Ves (2010) Volební subjekt

Počet kandidátů

ČSSD 6 Sdružení ODS, NK 9 zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v Počet mandátů % 27,22 1 81,85 8

Až volby roku 2014 přinesly v Nové Vsi změnu, co se počtu stran ve volbách i vítěze voleb týče. Všechny 4 registrované subjekty získaly alespoň jeden mandát v zastupitelstvu. Volební účast se zvedla o 14 %, oproti minulému volebnímu období (58,69 %), voleb se tedy zúčastnilo 341 voličů. První místo obsadilo hnutí SNK Evropští demokraté, které získalo 7 zastupitelských mandátů. Druhá byla ODS s 2 křesly. Po jednom mandátu si pak rozdělila třetí ČSSD a čtvrtý Úsvit přímé demokracie. V roce 2014 se voleb opět zúčastnili i SNK ED, ti po absenci v minulých volbách, získali 7 mandátů, zato ODS si pohoršila o 6 mandátů. Počet zastupitelů se neměnil u ČSSD a poprvé se zúčastnivší Úsvit přímé demokracie, získal jedno křeslo. Tab. č. 24: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Nová Ves (2014) Volební subjekt

Počet kandidátů

ODS 11 SNK ED 11 ČSSD 11 Úsvit přímé 11 demokracie zdroj: volby.cz, tabulka autor

Počet platných hlasů v % 21,44 57,27 13,26

Počet mandátů

8,01

1

2 7 1

7. Exekutivní koalice po volbách 2006-2014 V této kapitole se budeme zabývat konkrétně ustanovenými exekutivními koalicemi a jejich typy v jednotlivých zkoumaných městských obvodech a také v rámci zastupitelstva města 33

Ostravy. Podrobněji se však můžeme seznámit s těmito koalicemi pouze v případech, kde jsou utvořeny, což automaticky vylučuje obvod Nová Ves, který měl pouze 9 zastupitelů (2006-2010), v současnosti (2014) navýšených na 11 zastupitelů, ale ani tato skutečnost nic nemění na tom, že rady se ustavují až od zastupitelstev patnáctičlenných. V případě Nové Vsi se zastupitelstvo rozhoduje pouze o volbě starosty a místostarosty, takže zde můžeme jen těžko jakékoliv koaliční vztahy identifikovat (Balík 2008). Původně bylo záměrem použít data pouze vzápětí po komunálních volbách a dále se vývojem na radnicích nezabývat, přesto byly změny v exekutivní koalici ve volebním období 2006-2010 na radnici městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky tak podstatné, že si tento vývoj vysloužil pozornost i v příslušné podkapitole. Politického aktéra považujeme jako člena koalice v případě, že participuje na účasti v radě. Může však docházet například k tomu, že politický subjekt, za něhož radní kandidoval, se s jeho účastí v radě neztotožňuje. Potom tento subjekt jakožto člena koalice nezařazujeme, počítáme tam pouze onoho jedince (či menšinovou frakci). Do koalice také nejsou zařazeni všichni ti, kteří členům rady při jejich volbě odevzdali svůj hlas. Marginálním, avšak ne neexistujícím případem, je pak situace, kdy radu vytvoří subjekty, které však nemají většinu v zastupitelstvu. Tyto subjekty se pak musí jednoznačně opírat o další subjekt, který v radě zastoupení nemá, každopádně ho do koalice zahrnujeme5 (Balík 2008). Složitá situace nastává v otázce ideové identifikace jednotlivých politických subjektů. Dosud jsme se do velké míry inspirovali článkem Stanislava Balíka a v tom budeme v následujícím odstavci i dále pokračovat, neboť budeme vycházet ze sebeidentifikace politického uskupení a z jeho vnímání voliči, proto pracujeme pouze s pravolevou ideovou škálou - extrémní levice, levice, středolevý, středový, středopravý a pravice, extrémní pravice. Subjekty nezávislé, ideově nevyhraněné budeme identifikovat jako středové. Autor si je plně vědom, že toto zjednodušení může některým připadat problémové a nedostačující, avšak pro potřeby této práce budeme z těchto „hrubých“ identifikací vycházet. V doprovodném podrobnějším vysvětlení pod tabulkami jsou zmíněni i starostové obvodů, případně primátoři. Ve velkých obvodech také poměry radních mezi jednotlivými stranami koalic (dle dat na webech příslušných obvodů a města Ostravy). Na konci bude shrnuto, které typy koalic se v rámci sledovaných zastupitelstev nejvíce vyskytují a naopak.

5

případ Mariánskohorské „výměny“ rady v roce 2007.

34

7.1 Exekutivní koalice po volbách 2006 Tato podkapitola poslouží k ukázce vzniklých koalic v rámci vybraných obvodů a zastupitelstva města. Je zde využita Balíkova typologie komunálních exekutivních koalic. Tab. č. 25: Koalice v zastupitelstvu města Ostravy (2006) Název oblasti

Vítězná strana ODS

Koaliční Opoziční strany strany Ostrava – městské ODS, KSČM, zastupitelstvo ČSSD KDU-ČSL zdroj: volby.cz a web města Ostravy, zpracování autor

Počet zastupitelů koalice 42/55

Typ koalice velká

Z tabulky je možno vypozorovat, že vítězná strana, tedy ODS, se podílela na koalici s ČSSD, což není na celostátní úrovni partner, se kterým by se za běžných okolností dávala dohromady. Příčinou jsou zde zvláště odlišná ideová vyhraněnost, přesto byla exekutivní koalice složena právě z těchto subjektů. Můžeme ji tedy charakterizovat jakožto koalici velkou. Zajímavostí je fakt, že ačkoliv ODS volby vyhrála, nebyla schopna složit většinovou koalici s KDU-ČSL a zároveň nechtěla do koalice komunisty. Post primátora získal sociální demokrat Petr Kajnar, ČSSD dokonce byla silnější i o hlas v radě. Tab. č. 26: Koalice v městských obvodech (2006) Název obvodu

Vítězná strana

Ostrava-Jih ODS Slezská ODS Ostrava Mariánské NEZÁVSLÍ Hory a Hulváky6 Mariánské NEZÁVISLÍ Hory a Hulváky7 Stará Bělá ODS Plesná

ODS

Koaliční strany

Opoziční strany Počet zastupitelů koalice ODS, ČSSD KSČM 36/45 ODS, ČSSD KSČM, KDU- 26/35 ČSL ČSSD, ODS, KDU- NEZÁVISLÍ, 8/15 ČSL KSČM

Typ koalice

NEZÁVISLÍ, KSČM, D. Stachová

MVIN

ČSSD, ODS, 8/15 KDU-ČSL

ODS, ČSSD, SNK KDU-ČSL, ED KSČM ODS, KDU-ČSL a KSČM NK, SNK OPLESNÁ, ČSSD

6

velká velká MVIN

10/15

NIN

11/15

široká

Jedná se o původní koalici, vzniklou po volbách v roce 2006. Jedná se o menšinovou exekutivu s podporou vyloučené členky ODS, po převratu na radnici v roce 2007 (moravskoslezsky.denik.cz 2007). 7

35

Nová Ves ODS zdroj: volby.cz a weby městských obvodů, zpracování autor

-

-

Co se týče dvou největších zde sledovaných obvodů, pak v obou zvítězila ODS, utvořila po vzoru koalice na zastupitelstvu města koalici s ČSSD, vznikly tak další dvě velké koalice. V obvodu Ostrava-Jih šla do opozice KSČM. ODS byla v radě v menšině a post starosty připadl sociálnímu demokratovi Otakaru Veřovskému. Ve Slezské Ostravě pak v opozici skončila jak KSČM, tak také KDU-ČSL. V radě byla situace následující: ČSSD 6 členů, ODS 5 členů, starostou se stal Antonín Maštalíř (ČSSD). Dalším obvodem, který je zde podroben výzkumu, jsou Mariánské Hory a Hulváky. Jak bylo uvedeno výše, autor zde udělal výjimku a neuvedl pouze koalici, která vznikla okamžitě po volbách, ale také tu koalici, která byla sestavena v roce 2007, kdy byla celá rada i se starostou Radomírem Michniakem odvolána. Obě koalice však shodně patří do jednoho typu, a to koalice minimální vítězné ideově nepropojené. Vítězi voleb byli NEZÁVISLÍ, avšak v prvním případě koalici vytvořily strany ČSSD, ODS a KDU-ČSL. Poté, co v roce 2007 jedna zastupitelka za ODS hlasovala s opozicí proti stávající koalici, byla utvořena koalice nová, ve které v radě zasedali NEZÁVISLÍ společně s komunisty a při hlasování byli podporováni vyloučenou členkou z ODS. Starostkou se stala Liana Janáčková z NEZÁVISLÝCH. Ve Staré Bělé byla vytvořena koalice nadměrná ideově nepropojená, kdy se do rady nedostala KSČM ani KDU-ČSL. Tvořili ji vítězové voleb z ODS, spolu s ČSSD a SNK ED. Starostou byl zastupitel ODS Josef Holáň. Posledním zkoumaným obvodem je MO Plesná. Vítězná strana ODS spolu s dalšími třemi subjekty, vytvořila koalici, ve které chyběli pouze komunisté, proto se s největší pravděpodobností jedná o koalici širokou. Starostou byl zvolen Jan Bochňák z KDU-ČSL. Největší koaliční potenciál dle počtu zastoupení strany v radě měly původně shodně strany ODS i ČSSD, neboť byly zastoupeny ve všech exekutivních radách ve vybraných obvodech. Po změnách na Mariánskohorské radnici však oběma poklesl počet zastoupení na 4. Dvakrát byly v radách zastoupeny také KDU-ČSL SNK, SNK ED, KSČM a NEZÁVISLÍ se v koalici objevili vždy jednou. KSČM se stala stranou, která se nejčastěji objevovala v opozici, celkem čtyřikrát (resp. 5x před změnami na mariánskohorské radnici).

36

7.2 Exekutivní koalice po volbách 2010 I v rámci této podkapitoly se budeme pokoušet o zařazení vzniklých exekutivních koalic do typologie Stanislava Balíka. Opět zde budeme sledovat jak koalici na velkém zastupitelstvu města, tak ve vybraných obvodech. Tab. č. 27: Koalice v zastupitelstvu města Ostravy (2010) Název oblasti

Vítězná strana

Koaliční strany

Opoziční strany

Ostrava – městské ČSSD ČSSD, Ostravak, zastupitelstvo ODS KSČM, TOP 09 zdroj: volby.cz a weby města Ostravy, zpracování autor

Počet zastupitelů koalice 33/55

Typ koalice velká

Po vítězných volbách ČSSD zvolila obdobnou taktiku jako ODS ve volbách minulých a obě největší strany se spojily ve velké koalici. Poměr hlasů v radě byl opět v neprospěch ODS, avšak vzhledem k horšímu výsledku než ve volbách minulých, se ustálil na čísle 7:4 ve prospěch ČSSD. Primátorem se stal opět Petr Kajnar (ČSSD). Koalice s hnutím Ostravak a KDU-ČSL k zisku většiny v zastupitelstvu ODS nestačila a s komunisty se spojovat nehodlala, proto bylo jediným řešením, aby nezůstala v opozici, tento „sňatek z rozumu“. Tab. č. 28: Koalice v městských obvodech (2010) Název obvodu

Vítězná strana

Koaliční strany

Ostrava-Jih

ČSSD

ČSSD, ODS

Opoziční strany Počet zastupitelů koalice KSČM, TOP 33/45 09 KSČM, TOP 23/35 09, VV ČSSD, ODS, 8/15 Sdružení KDUČSL, NK KSČM, SNK- 10/15 Všichni dobří sousedé, TOP 09 KSČM, ODS, 8/15 TOP 09

Slezská ČSSD Ostrava Mariánské NEZÁVISLÍ Hory a Hulváky Stará Bělá ODS

ČSSD, ODS, KDUČSL NEZÁVISLÍ, KSČM, TOP 09

Plesná

Sdružení KDUČSL, NK, SNK OPlesná, ČSSD -

Nová Ves

Sdružení KDU-ČSL, NK Sdružení ODS a NK

ODS, KDU-ČSL, SNK Stará Bělá 2010, ČSSD

37

-

Typ koalice velká NIN MVIN NIN

MVIP -

zdroj: volby.cz a weby městských obvodů, zpracování autor Nejlidnatější městský obvod kopíroval znovu dění na magistrátu města a utvořila se zde opět velká koalice, která jednoznačně kontrolovala většinu v zastupitelstvu. ODS v radě získala 3 křesla, zbytek, tedy 8, připadl jejímu koaličnímu partnerovi. Jiná koalice, ve které by ODS mohla být a přitom se nespojit s KSČM, nepřipadala v úvahu. Starostenský post zastával Karel Sibinský z ČSSD. V tomto volebním roce nastala změna ve složení koalice v obvodu Slezská Ostrava. ČSSD přibrala ODS a KDU-ČSL, přičemž pohodlně kontrolovala většinu v radě. Vznikla tak nadměrná ideově nepropojená koalice. Do vedení městského obvodu byl ustaven opět Antonín Maštalíř. Volební klání v Mariánský Horách a Hulvákách po čtyřech letech ovládli opět NEZÁVISLÍ. Koalici společně sjednali s komunisty a TOP 09, přičemž vytvořili minimální vítěznou ideově nepropojenou koalici. V opozici skončily tři subjekty, mimo jiné také ODS s v minulém volebním období sesazeným starostou Michniakem. Starostkou se stala opět Liana Janáčková (NEZ). Ve Staré Bělé vznikla koalice nadměrná ideově nepropojená, kdy se v radě setkaly subjekty jako ODS, ČSSD, KDU-ČSL a jedno ze zde kandidujících sdružení nezávislých kandidátů. Další tři političtí aktéři šli do opozice. Starostou se stal po 4 letech znovu Josef Holáň, tentokrát jako člen SNK, opustil tedy ODS. Zbývajícím porovnávaným obvodem je pak Plesná. Zde, dle autora, vznikla koalice, kterou v typologii řadíme mezi minimální vítězné ideově propojené. Do koalice vstoupilo vítězné Sdružení KDU-ČSL,NK, SNK a ČSSD. Starostou se stal opět Jan Bochňák, člen KDU-ČSL. Nejvyšší koaliční potenciál měla ve vybraných obvodech ČSSD, která byla členem koalice ve čtyřech z pěti z nich. Po třech zastoupeních v koalicích pak mají KDU-ČSL a ODS. Sdružení nezávislých kandidátů se v radě objevilo ve dvou případech, po jednom pak TOP 09, KSČM a NEZÁVISLÍ. Mezi subjekty, které se nejvíce objevovaly v opozici, můžeme zařadit strany KSČM a TOP 09, které se do rady shodně nedostaly ve 4 případech.

38

7.3 Exekutivní koalice po volbách 2014 Nejnovější data pocházejí z povolebních jednání v roce 2014. Tato podkapitola se bude zabývat složením vytvořených exekutivních koalic v jednotlivých sledovaných případech. Také se pokusíme co nejpřesněji zařadit jednotlivé koalice do Balíkovy typologie. Tab. č. 29: Koalice v zastupitelstvu města Ostravy (2014) Název oblasti

Vítězná strana

Ostrava – městské zastupitelstvo

ANO 2011

Koaliční strany

Opoziční strany

ANO 2011, Ostravak, ČSSD, KDUKSČM, ODS ČSL zdroj: volby.cz a web města Ostravy, zpracování autor

Počet zastupitelů koalice 31/55

Typ koalice NIP

Po zdlouhavých povolebních vyjednáváních, kde zprvu nemělo vítězné hnutí ANO 2011 figurovat, nakonec byla sestavena exekutivní koalice tří stran, která v podstatě kopírovala vládní koalici na celostátní úrovni. I když by bylo možné získat většinu i bez KDU-ČSL, vznikla nadměrná ideově propojená koalice. V tomto případě je velice obtížné přesně typ koalice určit, neboť ANO 2011 není příliš ideově vyhraněné, je považováno za jakýsi středopravý subjekt, avšak nedělá mu evidentně potíže spojit se se sociálními demokraty, tedy levicovou stranou. Další obtíže nastávají v zařazení hnutí Ostravak, avšak toto budeme považovat za středovou formaci, podobně jako KDU-ČSL, která se dle potřeby kloní více k levici či pravici. Rada je složena v poměru 5 (ANO 2011) : 4 (ČSSD) : 2 (KDU-ČSL). Primátorský post zastává Tomáš Macura z vítězného hnutí ANO 2011. Tab. č. 30: Koalice v městských obvodech (2014) Název obvodu

Vítězná strana

Ostrava-Jih

ANO 2011

Slezská Ostrava

ČSSD

Mariánské NEZÁVISLÍ Hory a Hulváky Stará Bělá KDU-ČSL

Koaliční strany

Počet zastupitelů koalice ANO 2011, ČSSD, Ostravak, KSČM, 26/45 KDU-ČSL ODS ČSSD, Ostravak, ANO 2011, ODS, 20/35 KSČM, KDU-ČSL, TOP NEZÁVISLÍ 09 NEZÁVISLÍ, ANO 2011, OF, 9/15 KSČM, KDU-ČSL ČSSD, ODS a NK, Ostravak KDU-ČSL, SNK KSČM, ČSSD 12/15 39

Opoziční strany

Typ koalice NIP NIN NIN NIP

Stará Bělá 2014, ODS Plesná Sdružení ČSSD, KSČM, Sdružení KDU- 9/15 KDU-ČSL a ANO 2011, ČSL a NK, NK NEZÁVISLÍ Ostravak, SNK „Občané pro Plesnou“ Nová Ves Sdružení ODS a NK zdroj: volby.cz a weby městských obvodů, zpracování autor

NIN

-

Nejlidnatější obvod Ostrava-Jih vytvořil koalici, která, co se členských subjektů týče, zcela podobala koalici na zastupitelstvu města. Opět ji tvořily dva subjekty, jež byly v obvodu nejúspěšnější a k sobě přibraly křesťanské demokraty. V případě, že by KDU-ČSL v koalici nebyla, stále by koalice měla dostatečný počet mandátů pro zisk většiny. Čtyři křesla v radě obsadilo ANO 2011 a ČSSD, jedno místo pak KDU-ČSL. Starostenský post zastává Martin Bednář z hnutí ANO 2011. Největší městský obvod, Slezská Ostrava, ustanovil svou exekutivní koalici v jiném složení, než dva předchozí jmenované případy. A dokonce se velice odlišil i co se týče minulých dvou volebních období. Vznikla tak koalice pod vedením ČSSD, která se stala nadměrnou ideově nepropojenou. Dalšími členy jsou Ostravak, KSČM a NEZÁVISLÍ. Poměr hlasů v radě je 5 pro Ostravaka, 3 pro ČSSD, 2 pro KSČM a 1 pro NEZÁVISLÉ. Starostkou je Barbora Jelonková z ČSSD. Vytvořená koalice v obvodu Mariánské Hory a Hulváky, sestává z vítězů voleb NEZÁVISLÝCH, dále KSČM, KDU-ČSL a NK a hnutí Ostravak. Tato koalice má většinu 9 z 15 mandátů v zastupitelstvu. Starostkou se již potřetí ve sledovaných obdobích stala Liana Janáčková. V opozici skončily 4 subjekty. V městském obvodě Stará Bělá těsně zvítězila KDU-ČSL, která utvořila koalici s SNK a ODS. Tento typ koalice jsme určili jako nadměrný ideově propojený, chybí zde vyloučení subjektu, který by stál ideově mezi koaličními členy. Koalice by mohla jednoduše vzniknout i bez ODS. Starostou byl v tomto obvodě zvolen Mojmír Krejčíček z SNK Stará Bělá 2014. Posledním sledovaným obvodem, který tvoří exekutivní koalice, je Plesná. Volby zde byly velmi vyrovnané. Vyhrálo Sdružení KDU-ČSL a NK, ale do koalice se nedostalo. Tu utvořila ČSSD spolu s komunisty, ANO 2011 a NEZÁVISLÝMI. Vznikla tak koalice nadměrná ideově nepropojená. Starostou se stal Pavel Hrbáč z ČSSD. 40

Koaliční potenciál stran byl v mnoha případech velice vyrovnaný, po třech zastoupeních v radách měli ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a NEZÁVISLÍ. Dvakrát se v radě objevilo ANO 2011. Po jednom zastoupení měla SNK, ODS a hnutí Ostravak. Nejméně, tedy třikrát, se do rady nedostala ODS. Na závěr této podkapitoly si uvedeme, které typy koalic se v průběhu zde sledovaných volebních období, vyskytovaly nejvíce. Nejčastěji utvořeným typem exekutivní koalice je koalice nadměrná ideově nepropojená, vyskytla se v průběhu let celkem šestkrát. Druhým nejčastějším typem, je pak díky dlouhodobé spolupráci dvou největších ideově nepropojených stran, koalice velká. Vznikla konkrétně v pěti případech. Tuto koalici vždy utvořila ODS a ČSSD. Třetím typem koalic, které ve vybraných zastupitelstvech vznikají, jsou nadměrné ideově propojené (3 případy), následují dva případy koalice minimální vítězné ideově nepropojené a nakonec po jednom výskytu mají koalice minimální vítězné ideově propojené a široké.

8. Inkumbenční efekt v české komunální politice Inkumbenčnímu efektu nebyla prozatím v České republice věnována přílišná pozornost. Vliv inkumbence na pravděpodobnost zvolení kandidátů však byl doložen v práci Ryšavého a Bernarda s názvem Size and Local Democracy: the Case of Czech Municipal Representatives, z roku 2012. Ti uvádějí, že kandidující inkumbenti mají cca 80 % šanci na znovuzvolení, ostatní kandidáti získávají zastupitelské mandáty pouze v cca 20 % případů. Šance inkumbentů je od voleb roku 1998 zhruba stabilní, šance ostatních kandidátů mírně klesají. Zároveň je doloženo, že s rostoucí velikostí obce také roste převis počtu kandidátů nad počtem zastupitelských mandátů. Šance inkumbentů i ostatních kandidátů na zvolení jsou tedy v malých obcích podstatně vyšší než ve velkých městech (Ryšavý, Bernard 2012). Dalším autorem, zabývajícím se okrajově inkumbenčním efektem v českém prostředí, konkrétně v obcích okresu Šumperk, je Stanislav Balík. Ten na vzorku pěti populačně různě velkých obcí v rozmezí do 500 až nad 5000 obyvatel sledoval procentuální úspěšnost inkumbentů. Zkoumal volební období 1998 – 2006 a zjistil, že úspěšnost kandidátů, kteří mandát obhajují je zhruba dvoutřetinová (Balík 2009: 177-179). Svůj výzkum provedl také Jakub Šedo, který na vzorku osmi českých a moravských měst sledoval vliv inkumbence na znovuzvolení a také zjistil, že inkumbenti častěji než jiní kandidáti 41

zabírají nejvyšší pozice na kandidátních listinách. Jejich šance na znovuzvolení tak nejsou pouze produktem jejich volební podpory, ale hlavně využití vlastností volebního systému (Šedo 2009). Co se týče sledování personální stability kandidátů, spojených právě s efektem znovuzvolení, pak je třeba zmínit analýzu Michala Pinka a dalších autorů s názvem Personální (ne)stabilita komunálních zastupitelstev v Plzni a Ostravě. Ti přímo zjišťovali počet inkumbentů v rámci zastupitelstva města i jednotlivých obvodů a jejich vliv na personální stabilitu uvnitř zastupitelstev. Sledovali vývoj od roku 1990 až do voleb roku 2010 (Pink et al. 2011). Na jejich analýzu navazuje i tato práce. Nyní se zaměříme na výsledky analýzy Josefa Bernarda (2012), který se zabýval vlivem individuálních charakteristik kandidátů ve volbách do zastupitelstev obcí. Bernard do své analýzy zahrnul všechny obce v České republice, což je unikátní, neboť Balík i Šedo pracovali pouze s velmi omezeným vzorkem obcí. Pracoval s daty, které mu poskytly komunální volby v roce 2010. Pro tuto práci budou stěžejní výsledky jeho analýzy, zvláště co se inkumbence týče. Zjistil totiž, že inkumbenti mají zdaleka největší šanci na získání mandátu v zastupitelstvu8. Dobré pozice inkumbentů na kandidátních listinách lze vysvětlit jednak vlivem v politických stranách a sdruženích, které sestavují kandidátní listiny, dále tím, že při sestavování listin se bere ohled na volitelnost jednotlivých kandidátů, a také tím, že inkumbenti patří zpravidla mezi ty, kteří mají skutečný zájem být zvoleni. Naproti nim stojí nemálo osob, které jen doplňují kandidátní listinu, ale nemají velký zájem o zvolení ani s ním příliš nepočítají. Vyšší voličská podpora inkumbentů může mít dle Bernarda rovněž různá vysvětlení. Nejvýznamnějším důvodem je pak vyšší známost inkumbentů, která vede k vyššímu počtu preferenčních hlasů. Toto platí zvláště pro velká města, v menších obcích není tato podpora tak velká, příčinu můžeme hledat v tom faktu, že voliči znají dobře jak inkumbenta, tak vyzyvatele. Vysoká podpora inkumbentů je stabilizujícím prvkem personálního složení zastupitelstev obcí, což patří k jednomu z podstatných znaků zastupitelských orgánů obcí (Bernard 2012).

8

Ve všech kategoriích obcí mají inkumbenti na volitelných pozicích, několikanásobně větší šanci na znovuzvolení oproti nováčkům. Ve větších obcích je přitom vliv inkumbence větší než v malých. Vliv inkumbence pro kandidáty na nevolitelných pozicích je poněkud odlišný, sice je silný, ale nejvíce působí ve středně velkých obcích. Jestliže se vícenásobný inkumbent nacházel na nevolitelné pozici, je jeho šance na přeskočení kandidátů před sebou několikanásobně vyšší než šance nováčků (Bernard 2012).

42

8.1 Inkumbence v rámci zastupitelstva města Ostravy a vybraných obvodů V případě této práce budeme sledovat tu vlastnost, která je u inkumbentů zásadní, a to počet znovuzvolení do zastupitelstva obce. Přitom nebudeme brát v potaz, zda inkumbent změnil či nezměnil politickou příslušnost, ale pouze fakt, že byla znovuzvolena stejná osoba. Toto znovuzvolení přitom nemusí následovat přímo po sobě následujících volebních obdobích, ale také s výpadkem kandidáta v některém z nich, který byl později opět do zastupitelského sboru zvolen9. Vzhledem k tomu, že je práce limitována pouze na tři volební období, nebude pro nás relevantní, zda byl kandidát volen i v letech 1994-2002, přesto samozřejmě takoví kandidáti existují, což potvrzuje i výzkum kolektivu autorů pod vedením Michala Pinka (Pink et al. 2011). Data potřebná ke zjišťování inkumbentů, nám poskytnou stránky volebního serveru Českého statistického úřadu (volby.cz). Zde se budeme zaměřovat na data po volbách v letech 2006, 2010 a 2014. Abychom mohli určit, zda je kandidát inkumbentem, je třeba porovnat jednotlivé seznamy zastupitelů po volbách. Určit jednoznačně, že jde o stejného zastupitele, nebylo příliš obtížné, bylo porovnáno jméno kandidáta, věk, bydliště či titul. Problémy však nastaly v případě, že si ženy po sňatku měnily příjmení podle manželů. Přesto byla snahou autora jejich identifikace. Autor se pokusil o nalezení všech těchto „problémových“ zastupitelek. Některé si ponechaly své dívčí i manželovo příjmení. Jestliže však došlo k chybě a zastupitel identifikován nebyl, pak se jedná o zanedbatelný počet těchto chyb. Jestliže byl zastupitel během funkčního období nahrazen, tato změna zde není započítána, nebere se na ni ohled, pracuje se pouze s výsledky v okamžiku po ukončení voleb. Jako inkumbent bude identifikován ten zastupitel, který obhájil mandát jednou či dvakrát v blíže zkoumaných letech, ohled na politickou příslušnost nebude brán, to znamená, že jestliže zastupitel během volebního období změní stranu a bude znovuzvolen, potom se tato skutečnost bude počítat jako další zvolení v řadě. Bude zjišťován poměr mezi inkumbenty a ostatními zvolenými zastupiteli, jejich procentuální podíl v zastupitelstvech. Dále je třeba říci, že krom velkých stran, jako je ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL či sdružení nezávislých kandidátů, také sledujeme ostatní strany a hnutí, kam řadíme TOP 09, SNK ED, OF, NEZ a VV nebo hnutí Ostravak10, avšak již označené pouze jako „ostatní“, počty 9

např. kandidát byl zvolen v roce 2006, avšak v roce 2010 mandát neobhájil, naopak se zpátky do zastupitelstva dostal v roce 2014. 10 hnutí Ostravak však je jmenovitě uveden v rámci analýzy zastupitelstva města Ostravy, kde kandidoval již ve volbách 2010, na rozdíl od městských obvodů, kde se o kandidaturu pokusil až v roce 2014.

43

inkumbentů těchto stran sčítáme. Jestliže označení „ostatní“ v rámci tabulek chybí, pak se jedná o výčet všech stran, které byly ve volbách úspěšné.

Tab. č. 31: Počet znovuzvolených v zastupitelstvu města Ostravy 2010 ZZ11 11 5 4 0

CZ 12 21 8 0

% 91,6 23,8 50 0

ODS ČSSD KSČM KDUČSL Ostravak 0 0 0 zdroj: volby.cz, tabulka a výpočty autor

2014 ZZ 3 5 6 1

CZ 4 12 10 4

4

10

% 75 41,6 60 25

Celkem ZZ 14 10 10 1

CZ 16 33 18 4

% 87,5 30,3 55,5 25

40

4

10

40

Tabulka č. 31, obsahuje data potřebná ke zjištění, která ze stran v zastupitelstvu města Ostravy, má největší počet znovuzvolených členů ve zkoumaném období. Jsou zde porovnány vždy dva číselné údaje v rámci strany, a to kolika inkumbenty (ZZ) strana disponuje a kolik má strana dohromady zastupitelů (CZ). Po výpočtu získáme procentuální vyjádření tohoto poměru. Můžeme tedy říct, že v roce 2010 měla nejvyšší procento inkumbentů ODS (91,6 %), následovaná KSČM (50 %) a ČSSD (23,8%). V roce 2014 ODS disponovala 75 % inkumbentů v zastupitelstvu města, na druhém místě byla opět KSČM (60 %), poté následovala ČSSD se 41,6 %. Dále poprvé, protože v roce 2010 kandidovalo prvně, získalo své inkumbenty hnutí Ostravak. Podíl činil 40 % členů hnutí v zastupitelstvu. Posledním, subjektem, jehož členové byli znovuzvoleni, je KDU-ČSL (25 %). Chceme-li vědět, který z politických aktérů má nejvyšší procento inkumbentů ve sledovaných letech, potom tabulka jasně říká, že vítězem v této kategorii je ODS. Procentuální vyjádření dosahuje čísla 87,5. Na druhém místě je pak KSČM (55,5 %) a třetí ČSSD (30,3 %). Musíme ze sledování vyloučit KDU-ČSL a hnutí Ostravak, neboť KDU-ČSL se v roce 2010 do zastupitelstva nedostala a tak sledujeme inkumbenci mezi lety 2006 a 2014 a hnutí Ostravak kandidovalo poprvé až v roce 2010. Z příčiny nedostatečného počtu dat by tak byli v podstatě zvýhodněni oproti stranám, které získaly zastupitele mezi lety 2006 až 2014.

11

ZZ = znovuzvolených, CZ = celkem zvolených.

44

Tab. č. 32: Počet zvolení inkumbentů 2006-2014, zast. města Ostravy 2010 (2x ZZ)12 ODS 11 ČSSD 5 KSČM 4 KDU-ČSL 0 Ostravak 0 zdroj: volby.cz, tabulka a výpočty autor

2014 (2x ZZ)13 2 1 3 1 4

2014 (3xZZ)14 1 4 3 0 0

Celkem 14 10 10 1 4

Tabulka č. 32 podrobněji analyzuje počet zvolení inkumbentů ve sledovaném období. Je tedy možno lépe identifikovat počet znovuzvolení u inkumbentů jednotlivých politických subjektů. ODS disponuje jedním inkumbentem, který byl zvolen již 3krát, ČSSD má 4 takové zastupitele, KSČM tři. Ostatní inkumbenti byli zvoleni pouze dvakrát. Tab. č. 33: Počet znovuzvolených ve vybraných městských obvodech dle politické příslušnosti 2010 CZ 35 44 21

ZZ % ODS 25 71,4 ČSSD 9 22,7 KSČM 13 61,9 KDU7 10 70 ČSL SNK 2 6 33,3 Ostatní 2 18 11,1 zdroj: volby.cz, tabulka a výpočty autor

ZZ 10 9 15

2014 CZ 12 24 19

Celkem CZ 47 68 40

% 83,3 37,5 73,6

ZZ 35 18 28

7

14

50

14

24

58,3

4 14

6 37

66,6 37,8

6 16

12 55

50 29

% 74,4 26,4 70

V tabulce 33 můžeme porovnat počty inkumbentů jednotlivých stran ve sledovaném období v rámci vybraných městských obvodů. Za rok 2010 měla nejvíce inkumbentů ODS (71,4 %). Druhé místo pak získala KDU-ČSL se 70 %. Třetí byla KSČM (61,9 %) a čtvrté místo získaly SNK, kdy třetina jejich zastupitelů byli inkumbenti. Za nimi se umístila ČSSD (22,7 %) a poslední s 11,1 % byly ostatní strany a polit subjekty. Co se týče roku 2014, v počtu znovuzvolených opět vede ODS (83,5 %) následovaná komunisty, kteří mají 73,6 % inkumbentů. Třetí místo pak obsadila Sdružení nezávislých

12

2x ZZ = takový inkumbent, který byl zvolen dvakrát po sobě, a to v letech 2006 a 2010. řadíme zde inkumbenty nejen z let 2010 a 2014, ale i ty, kteří byli zvolení v roce 2006 a poté až v roce 2014. 14 3x ZZ = takový inkumbent, který byl zvolen třikrát po sobě v letech 2006, 2010 a 2014. 13

45

kandidátů (66,6 %) a čtvrtá byla KDU-ČSL (50 %). Následují ostatní strany a hnutí s 37,8 % a těsně za nimi ČSSD s 37,5 % inkumbentů. V celkovém součtu měla nejvyšší počet znovuzvolených zastupitelů ODS (74,4 %). Za ní následovala KDU-ČSL se 70 %. Třetí místo náleželo KSČM (58,3 %). Na čtvrtém místě skončilo KDU-ČSL (58,3 %) a na pátém SNK, kteří mají 50% inkumbentů. Ostatní strany a hnutí získaly dohromady 29 % znovuzvolených a poslední je ČSSD (26, 4 %). Tab. č. 34: Počet zvolení inkumbentů ve vybraných městských obvodech dle politické příslušnosti 2010 (2x ZZ) ODS 25 ČSSD 9 KSČM 13 KDU-ČSL 7 SNK 2 Ostatní 2 zdroj: volby.cz, tabulka a výpočty autor

2014 (2x ZZ) 1 6 3 2 3 11

2014 (3x ZZ) 9 3 12 5 1 3

Pro co nejlepší přehled kolikrát byli zastupitelé stran znovuzvoleni ve vybraných městských obvodech, slouží tabulka číslo 34. Můžeme zde říci, že v počtu 3krát zvolených inkumbentů, vedou komunisté s 12 takovými zastupiteli, následuje ODS (9 zastupitelů) a KDUČSL s 5 zastupiteli. Po třech zastupitelích pak mají ostatní strany a ČSSD. SNK oplývají jedním třikrát zvoleným. Tab. č. 35: Počet znovuzvolených ve vybraných obvodech dle příslušnosti k obvodu 2010 (2x ZZ) Ostrava-Jih 17 Slezská Ostrava 15 Mar. Hory a Hulváky 6 Stará Bělá 7 Plesná 8 Nová Ves 6 zdroj: volby.cz, tabulka a výpočty autor

2014 (2x ZZ) 6 6 6 4 3 3

2014 (3x ZZ) 8 8 4 5 4 4

Rozložení inkumbentů v rámci vybraných obvodů sleduje tabulka č. 35. Nejvíce dvakrát po sobě zvolených inkumbentů se nacházelo v roce 2010 v nejlidnatějším městském obvodě Ostrava-jih (17) a v obvodě Slezská Ostrava (15). Nejméně pak v Nové Vsi a Mariánských Horách. Rok 2014 byl, co se dvakrát zvolených týče vyrovnanější, po 6 takových zastupitelích 46

měly hned tři obvody. Ve Staré Bělé se nacházeli 4 inkumbenti a v Plesné a Nové Vsi po třech znovuzvolených. Nejvíce 3krát zvolených zastupitelů mají největší sledované obvody – OstravaJih a Slezská Ostrava. Ostatní obvody jsou na tom následovně: Stará Bělá má 5 inkumbentů, Mariánské Hory, Plesná a Nová Ves 4 inkumbenty. Tab. č. 36: Inkumbence v rámci zastupitelstev vybraných obvodů a města Ostravy 2010

2014

ZZ

PZ

Celkem

ZZ

PZ

Celkem

Zastupitelstvo Ostravy 20

55

36,3

19

55

34,5

Ostrava-Jih

17

45

37,7

14

45

31,1

Slezská Ostrava

15

35

42,8

14

35

40

Mar. Hory a Hulváky

6

15

40

10

15

66,6

Stará Bělá

7

15

46,6

9

15

60

Plesná

8

15

53,3

7

15

46,6

Nová Ves

6

9

66,6

7

11

63,6

zdroj: volby.cz, tabulka a výpočty autor Tabulka č. 36 zobrazuje procentuální zastoupení inkumbentů v rámci zastupitelstev jednotlivých vybraných městských obvodů a města Ostravy. Můžeme sledovat, že v rámci větších městských obvodů jako je Ostrava-Jih a Slezská Ostrava, případě zastupitelstvo města, dochází k vyšší obměně zastupitelů, než ve středních a menších obvodech. Znovuzvolení zastupitelé jsou zde zastoupeni v hodnotách okolo 30-40 %. Střední obvody typu Mariánské Hory a Hulváky a Stará Bělá, mají v zastupitelstvech okolo 40 až 60 % inkumbentů, a blíží se více malým obvodům, ve kterých zastupitelstva obsahují mezi 45 a 65 %. Můžeme tedy dle výsledků říci, že se zmenšujícími se počty obyvatel v obcích stoupá hladina inkumbentů.

47

9. Závěr Tato práce byla pokusem o deskriptivní analýzu komunálních voleb v Ostravě a několika jejich městských obvodech. V analýze se pak konkrétně zabývala shrnutím volebních výsledků mezi lety 2006-2014, kde byly zmíněny ztráty nebo zisky jednotlivých politických subjektů. Poté teorií koalic, tedy zařazením jednotlivých vzniklých exekutivních koalic do typologie. A také inkumbenčním efektem, který byl v práci podrobně popsán. V úvodu jsme si kladli otázky, na které se měla tato práce pokusit odpovědět. Začneme tedy od první z nich. Jaký typ povolebních exekutivních koalic je ve zkoumaných zastupitelstvech nejčastější? Tato otázka byla zodpovězena v rámci 7. kapitoly.

Nečastější

koalicí, která se ve zkoumaných obdobích a zastupitelstvech tvořila, byl typ nadměrný ideově nepropojený. Druhý nejčastější byl model velké koalice, kde spolupracovala dlouhodobě ODS a ČSSD. Ostatní koalice už se vyskytovaly v menších počtech. Ani v jednom případě nevznikla koalice všestranická. Další položená otázka, na kterou jsme v této analýze hledali odpověď, zněla: Které politické subjekty se nejčastěji účastní působení v koalicích, a které naopak zaznamenávají nejmenší účast? Otázka byla opět zodpovězena v rámci 7. kapitoly, avšak ne ve shrnutí všech tří období. Zaměřili jsme se na jednotlivá volební období. V roce 2006 tedy měly největší koaliční potenciál (nejčastěji se objevily v koalici) ve vybraných zastupitelstvech strany ODS a ČSSD. Subjekt, který se objevoval v koalicích nejméně, byla KSČM. Rok 2010 přinesl změnu, neboť ODS velmi oslabila a vítězem se stala ČSSD, která měla zároveň nejčastější zastoupení ze všech subjektů, ve sledovaných zastupitelstvech. TOP 09 a KSČM naopak zaznamenaly největší neúspěch, co se koaliční účasti týče, chyběly ve 4 sledovaných případech. Volby roku 2014 „zamíchaly“ kartami, co se týče členství politických subjektů v koalicích. Nově totiž v Ostravě kandidovalo hnutí ANO 2011 a hnutí Ostravak mělo ambice prosadit se i jinde než na úrovni městského zastupitelstva. Z toho nakonec vyplynulo, že žádný subjekt nebyl v koalici více než třikrát. Nejúspěšnějšími politickými subjekty byli ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a NEZÁVISLÍ. Můžeme si zde povšimnout zvláště KSČM, která oproti minulým povolebním vyjednáváním značně posílila. Nejméně zastoupení v exekutivních koalicích měla v roce 2014 ODS. Poslední zde vyslovená otázka - Jak velký je podíl znovuzvolených zastupitelů v rámci zastupitelských sborů obvodů a magistrátu města a v rámci politických subjektů? - byla zodpovězena v rámci 8. kapitoly. Co se týče první části otázky, tedy podílu inkumbentů v rámci 48

zastupitelstev, pak můžeme říct, že nejmenší podíl inkumbentů sledujeme u velkých zastupitelstev, zastupitelstev, do kterých volí více jak 50 000 občanů, tzn. Zastupitelstvo města Ostravy a zastupitelstvo městského obvodu Ostrava-Jih. V kategorii středně velkých obvodů, můžeme sledovat poměr znovuzvolených v rozmezí 40-66 %. Kategorie malých obvodů jsou na tom velmi podobně, jako obvody střední 46-66%. Jestliže se zaměříme na počty inkumbentů v rámci politických subjektů, pak vychází jako pomyslný vítěz na zastupitelstvu města ODS, následována KSČM. Nejhoršího výsledku dosahuje ČSSD, ačkoliv na druhou stranu, má celkově nejvyšší počet zvolených zastupitelů. Stejné pořadí vládne i v porovnání sledovaných městských obvodů, avšak opět ČSSD vládne počtu zvolených zastupitelů. Čím více má zastupitelstvo inkumbentů, tím více je personálně stabilní, potom můžeme tvrdit, že ČSSD sice má nejvíce zvolených zastupitelů, ale vždy obměňuje okolo 70-80% z nich. Omezením této práce byl její omezený rozsah, neboť by stálo za bližší zkoumání například porovnáním všech obvodů v Ostravě či porovnání Ostravy a dalších statutárních měst atd. Vzhledem k rozsahu tak nemůžeme výsledky aplikovat komplexně na všechny tři skupiny obvodů, nemáme dostatek dat. Tato práce však spíše mířila k tomu cíli, aby ověřila různé teorie, které autoři jiných odborných prací a výzkumů navrhli. Je však třeba říci, že výzkumné otázky byly v rámci práce zodpovězeny. Výhodou této analýzy je nesporně její aktuálnost, neboť pracuje s nejnovějšími, dosud nezpracovanými daty, z voleb roku 2014.

49

10. Seznam použité literatury Literární zdroje Balík, S. 2003. „Povolební koalice v obcích III. stupně.“ Pp. 126-140 in Stanislav Balík (ed.). Komunální volby v České republice v roce 2002. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity. Balík, S. 2006. „Typologie exekutivních koalic v českém prostředí.“ Pp. 53-68 in: Cabada, Ladislav a kol.: Koalice a koaliční vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk. Balík, S. 2009. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Grada. Bernard, J. 2012. Individuální charakteristiky kandidátů ve volbách do zastupitelstev obcí a jejich vliv na volební výsledky. Sociologický časopis, 2012, Vol. 48, No. 4: 613-640. Cutler, F. 2002. The Simplest Shortcuts of All: Sociodemographic Characteristics and Electoral Choice. The Journal of Politics, 2002, Vol. 64, No. 2: 466-490. Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. 2010. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha: Grada. Illner, M. 1992. K sociologickým otázkám místní správy. Sociologický časopis, 1992, Vol. 28, No. 4: 480-492. King, G., Gelman, A. 1991. Systemic Consequences of Incumbency Advantage in the U. S. House. American Journal of Political Science. Vol. 35, No. 1: 110–138. Koudelka, Z. 2007. Samospráva. Linde: Praha. Krebs, T. B. 1998. The Determinants of Candidates´ Vote Share and the Advantages of Incumbency in City Council Elections. American Journal of Political Science, Vol. 42, No. 3: 921–935. Krejčí, O. 2006. Nová kniha o volbách. Professional Publishing: Praha. Mayhew, D. R., 2008. Incumbency Advantage in U. S. Presidential Elections: The Historical Record. Political Science Quarterly. Vol. 123, No. 2: 201-228.

50

Outlý, J. 2004. „Volby do zastupitelstev v obcích – vývoj a souvislosti.“ Pp. 11-45 in Pavel Šaradín, Jan Outlý (eds.). Studie o volbách do zastupitelstev v obcích. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého. Ryšavý, D., Bernard, J. 2012. Size and Local Democracy: The Case of Czech Municipal Representatives. Local Government Studies. Vol. 39, No. 6: 833-852. Říchová, B. 2006. Přehled moderních politologických teorií: Empiricko-analytický přístup v soudobé politické vědě. 2006. Praha: Portál. Šedo, J. 2009. Preferenční hlasy v komunálních volbách – zdroj obměny či stability volených reprezentantů? Acta Politologica. Vol. 1, No. 3: 344-366. Trounstine, J. 2009. Information, Turnout, and Incumbency in Local Elections. Princeton, NJ: Manuscript, Princeton University. Trounstine, J. 2011. Evidence of a Local Incumbency Advantage. Legislative Studies Quarterly, Vol. 36, No. 2: 255–280. Vodička, K., Cabada, L. 2011. Politický systém České republiky: historie a současnost. Portál: Praha. 3. vydání. Zákon č 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. Elektronické zdroje Balík, S. 2008. Radniční koalice po komunálních volbách 2006. Středoevropské politické studie. Vol. 10, No. 1. (cit. 2014-11-1) (http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=327). Moravskoslezský deník.cz. 2007. Při převratu na mariánskohorské radnici nechyběly emoce. (cit. 2014-11-1) (http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/zh_marianske_janackova_ostrava.html). Oficiální webové stránky města Ostravy. 2014. (cit. 30-10-2014) (http://www.ostrava.cz). Pink, M. et al. 2011. Personální (ne)stabilita komunálních zastupitelstev v Plzni a Ostravě. Středoevropské

politické

studie,

Vol.

13,

No.

(http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=482). Volební server ČSÚ. 2014. (cit. 2014-10-30) (http://www.volby.cz). 51

4.

(cit.

2014-10-30)

Weby ostravských městských obvodů: Ostrava-Jih – (cit. 2014-11-1) (https://ovajih.ostrava.cz/cs). Slezská Ostrava – (cit. 2014-11-1) (http://www.slezska.cz/cs). Mariánské Hory a Hulváky – (cit. 2014-11-1) (https://marianskehory.ostrava.cz/cs) Stará Bělá – (cit. 2014-11-1) (https://starabela.ostrava.cz/cs). Plesná – (cit. 2014-11-1) (https://plesna.ostrava.cz/cs). Nová Ves – (cit. 2014-11-1) (https://novaves.ostrava.cz/cs).

52

Seznam tabulek Tab. č. 1: Počty zastupitelů v Ostravě Tab. č. 2: Počet radních jednotlivých zastupitelstev Tab. č. 3: Třídy a typy koalic (Balík 2009) Tab. č. 4: Výsledky voleb do zastupitelstva města Ostravy (2006) Tab. č. 5: Výsledky voleb do zastupitelstva města Ostravy (2010) Tab. č. 6: Výsledky voleb do zastupitelstva města Ostravy (2014) Tab. č. 7: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Ostrava-Jih (2006) Tab. č. 8: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Ostrava-Jih (2010) Tab. č. 9: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Ostrava-Jih (2014) Tab. č. 10: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Slezská Ostrava (2006) Tab. č. 11: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Slezská Ostrava (2010) Tab. č. 12: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Slezská Ostrava (2014) Tab. č. 13: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Mariánské Hory a Hulváky (2006) Tab. č. 14: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Mariánské Hory a Hulváky (2010) Tab. č. 15: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Mariánské Hory a Hulváky (2014) Tab. č. 16: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Stará Bělá (2006) Tab. č. 17: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Stará Bělá (2010) Tab. č. 18: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Stará Bělá (2014) Tab. č. 19: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Plesná (2006) Tab. č. 20: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Plesná (2010) Tab. č. 21: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Plesná (2014) Tab. č. 22: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Nová Ves (2006) Tab. č. 23: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Nová Ves (2010) Tab. č. 24: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Nová Ves (2014) Tab. č. 25: Koalice v zastupitelstvu města Ostravy (2006) Tab. č. 26: Koalice v městských obvodech (2006) Tab. č. 27: Koalice v zastupitelstvu města Ostravy (2010) Tab. č. 28: Koalice v městských obvodech (2010) Tab. č. 29: Koalice v zastupitelstvu města Ostravy (2014) Tab. č. 30: Koalice v městských obvodech (2014) 53

Tab. č. 31: Počet znovuzvolených v zastupitelstvu města Ostravy Tab. č. 32: Počet zvolení inkumbentů 2006-2014, zast. města Ostravy Tab. č. 33: Počet znovuzvolených ve vybraných městských obvodech dle politické příslušnosti Tab. č. 34: Počet zvolení inkumbentů ve vybraných městských obvodech dle politické příslušnosti Tab. č. 35: Počet znovuzvolených ve vybraných obvodech dle příslušnosti k obvodu Tab. č. 36: Inkumbence v rámci zastupitelstev vybraných obvodů a města Ostravy

54

Seznam zkratek ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

DSSS

Dělnická strana sociální spravedlnosti

KČ

Koruna Česká

KDU-ČSL

Křesťanskodemokratická unie – Československá strana lidová

KONS

Konzervativní strana

KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy

MO

městský obvod

NEZ

Nezávislí

NK

Nezávislí kandidáti

ODA

Občanská demokratická aliance

ODS

Občanská demokratická strana

OF

Ostravské fórum

SNK

Sdružení nezávislých kandidátů

SNK-ED

Sdružení nezávislých kandidátů – Evropští demokraté

SPOZ

Strana práv občanů – Zemanovci

SPO

Strana práv občanů

SSO

Strana svobodných občanů

SZ

Strana zelených

US-DEU

Unie svobody-Demokratická unie

VV

Věci veřejné

55