IFRS

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCHBUDĚJOVICÍCH Fakulta ekonomická Katedra účetnictví a financí

Studijní program:

N6208 Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

Účetní závěrka podle české účetní legislativy a mezinárodních standardů finančního výkaznictví IAS/IFRS

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Marie Oubrechtová

Bc. Ivana Laksarová 2011

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s§ 47b zákona č. 111/1998 Sb. v plném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledky obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu své kvalifikační práce s databází

kvalifikačních

prácí

Theses.cz

provozovanou

Národním

registrem

vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Písku dne 15. dubna 2011

………………………………… Ivana Laksarová

Poděkování Děkuji Ing. Marii Oubrechtové, vedoucí diplomové práce, za odborné vedení, cenné rady a připomínky k mé diplomové práci. Zároveň bych chtěla poděkovat Ing. Liboru Kuchařovi a Ing. Lucii Drtinové za spolupráci a poskytnutí informací o firmě.

Abstrakt Tato práce se skládá ze dvou částí. V první části je popsána teorie, která se týká účetní závěrky podle české legislativy a i podle mezinárodních účetních standardů.

V praktické části práce se již zabývám účetní závěrkou ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. Nejprve jsem se zaměřila na účetní závěrku podle českého účetnictví a následně jsem se zabývala účetní závěrkou podle IAS/IFRS.

Klíčová slova Účetní závěrka Česká účetní legislativa Mezinárodní účetní standardy Rozvaha Aktiva Pasiva Výkaz zisku a ztráty Výsledek hospodaření

Abstract This work consist of two parts. The first section describes the theory, which relates to the financial statements in accordance with Czech law, even according to international accounting standards.

In the practical part of work I already deal with the financial statements of the company KOVOSVIT MAS, a. s. First, I focused on the financial statements in accordance with Czech accounting and consequently I have dealt with financial statements in accordance to IAS/IFRS.

Keywords Financial statements Czech accountig legislation International accounting standards Balance Sheet Assets Liabilities Profit and loss Result of management

Obsah 1. Úvod….……………………………………………………………………………….3 2. Účetní závěrka podle české legislativy………………………………………………..4 2.1 Přípravné práce……...…………………………………………………………....4 2.1.1 Inventarizace………………………………………………………………..5 2.2 Účetní uzávěrka….…...…………………………………………………………..8 2.2.1 Otevírání a uzavírání účetních knih………………………………………...9 2.3 Druhy účetních závěrek…...…………………………………………………….10 2.4 Složky účetní závěrky……….…………………………………………………..12 2.4.1 Rozvaha (bilance)…………………………………………………………13 2.4.2 Výkaz zisku a ztráty………………………………………………………13 2.4.3 Příloha……………………………………………………………………..14 2.5 Ověřování účetní závěrky auditorem……......………………………………….14 2.5.1 Výroční zpráva…………………………………………………………….15 2.6 Zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy.…..……….………………….. 17 3. Účetní závěrka podle IAS/IFRS….………………………………………………….18 3.1 Koncepční rámec………….…………………………………………………...18 3.1.1 Cíl účetní závěrky podle Koncepčního rámce IAS/IFRS………...……….19 3.1.2 Uživatelé účetní závěrky a jejich informační potřeby……..……….……..20 3.2 Základní prvky účetní závěrky podle IAS/IFRS……...………………………..21 3.2.1 Oceňování prvků účetní závěrky……………………………………….....21 3.3 Účetní závěrka podle IAS/IFRS…..……………………………………………22 3.3.1 Rozvaha….…….………………………………………………………….22 3.3.2 Výsledovka….………………………………….…………………………25 3.3.3 Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu….…….………………………….26 3.3.4 Výkaz peněžních toků……………………….……………………………27 3.3.5 Příloha (poznámky) k účetní závěrce……….………………………….....29 4. Metodika a cíl práce…….…………………………………………………………...31 5. Účetní závěrka ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s……….…….……………….31 5.1 Charakteristika společnosti…………...…………………………………………31 5.2 Účetní závěrka podle české legislativy………………………………………….33

1

5.2.1 Přípravné práce…………………………………………………………...33 5.2.2 Účetní uzávěrka……..… . ……………………………………………….35 5.2.3 Účetní závěrka……………………………………………………………35 5.2.3.1 Rozvaha……………….………………………………………….36 5.2.3.2 Výkaz zisku a ztráty…………….………………………………..41 5.2.3.3 Přehled o peněžních tocích……………….………………………42 5.2.3.4 Příloha k účetní závěrce…....……………………………………..45 5.2.3.5 Zpráva auditora…………………………………………………...45 5.3 Účetní závěrka podle IAS/IFRS..………………………………………………46 5.3.1 Zvláštní témata v rámci konsolidované účetní závěrky.………………….48 5.3.2 Konsolidační balíček……………………………………………………..50 5.3.2.1 Tabulky konsolidačního balíčku…..…….………………………..52 5.4 Analýza a vyhodnocení...………………………………………………………64 6. Závěr…………………………………………………………………………………67 7. Přehled použité literatury…………………………………………………………….69 8. Seznam tabulek……...……………………………………………………………….70 9. Seznam příloh……...………………………………………………………………...71

2

1. Úvod Závěr účetního období je pro všechny společnosti vrcholným obdobím, kdy dochází ke zjištění, jestli byl daný rok pro firmu úspěšný nebo neúspěšný.

V rámci účetní závěrky nejprve dochází k přípravným pracím, které předcházejí sestavení účetní závěrky. Následně se provede uzavření všech účtů. Účetní závěrka představuje proces, kdy se vyhodnotí dané období a dojde k sestavení potřebných výkazů. Podle české legislativy patří mezi povinné výkazy rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Nedílnou součástí účetní závěrky je také příloha, které vysvětluje některé důležité informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Společnosti v rámci účetní závěrky také sestavují výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Sestavení těchto výkazů není povinné.

Výkazy v účetní závěrce podle české legislativy mají podobu plného anebo zjednodušeného rozsahu. Všechny společnosti, které mají povinnost kontroly účetní závěrky auditorem, sestavují výkazy do účetní závěrky v plném rozsahu. Podle předpisů v českém účetnictví mají všechny druhy výkazů předem stanovenou formu.

V účetní závěrce podle IAS/IFRS nemají výkazy povinný formát. Existují pouze možné vzory, jak tyto výkazy můžou vypadat.

Cílem mé diplomové práce je porovnání účetní závěrky podle českých předpisů a závěrky podle mezinárodních účetních standardů (podle IAS/IFRS). Pro potřeby této práce jsem vycházela z informací a předložených dat od společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. KOVOSVIT MAS, a. s. je součástí celku společností, které spadají pod mateřskou společnost KKCG SE, která má sídlo v Kyperské republice. Na základě těchto skutečností jsem mohla porovnat rozdíly v české účetní závěrce a v závěrce podle IAS/IFRS.

3

2. Účetní závěrka podle české legislativy Účetní závěrka je klíčovým a vrcholových dokumentem, kterým vrcholí účetní práce v účetní jednotce za celé účetní období. Účetní závěrka musí poskytnout uživateli, tj. státu, akcionářům, resp. společníkům bankám, věřitelům a široké veřejnosti informace o majetkové, finanční a důchodové situaci podniku. Účetní závěrka musí vytvořit komplexní a plastický obraz o podniku a jeho hospodaření v právě minulém účetním období.

Ve finančním účetnictví musíme rozlišit pojmy účetní závěrka a účetní uzávěrka. Účetní uzávěrka je proces, kdy se uzavírají účty za dané účetní období. Účetní závěrku tvoří sestavení účetních výkazů.

Účetní práce a postupy, které vždy probíhají na konci účetního období a následně na začátku následujícího období, se tradičně nazývají jako „účetní závěrka“. V této části účetních prací využívá podnik požadavky, které jsou dány zákonem o účetnictví, prováděcími vyhláškami k účetnictví a ze zvolených účetních procedur. (RYNEŠ, P. 2008)

2.1 Přípravné práce Přípravné práce jsou důležité při uzavírání účetních knih a sestavení účetní závěrky, protože předcházejí nepříznivým důsledkům z neznalostí a chyb. Doporučuje se při nich provést: -

prověrku vedení analytické evidence, minimálně v rozsahu předepsaném účetními předpisy,

-

příslušná opatření při inventarizaci,

-

organizační opatření pro vyúčtování všech účetních případů, které se týkají běžného roku před uzavřením účetních knih,

-

prověření vybraných hospodářských operací,

-

prověření uplatněných oceňovacích metod,

4

-

prověření náležitostí účetních dokladů.

(FIŠEROVÁ E. a kol. 1997)

2.1.1 Inventarizace Inventarizací se zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků. Ověřuje se, jestli skutečně zjištěný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a jestli nejsou dány důvody pro účtování o opravných položkách, rezervách či oprávkách. Inventarizací se ověřují zůstatky účtů, které mají hmotnou povahu (zásoby, dlouhodobý hmotný majetek), ale také zůstatky rozvahových účtů, které mají nehmotnou povahu (pohledávky, stavy účtů časového rozlišení, rezerv, dohodných účtů). Podle těchto dvou skupin rozvahových účtů, které jsou ověřovány inventarizací, rozdělujeme inventury na fyzické a dokladové.

Fyzická inventura Pomocí fyzické inventury se zjišťují skutečné stavy přepočítáváním, převážením, přeměřením nebo odborným odhadem (např. u sypkých materiálů). Problémy při inventarizaci mohou vzniknout při inventurách, které se provádějí u nedokončené výroby či polotovarů vlastní výroby, a také u dlouhodobého nehmotného majetku. U inventarizace, která se týká nedokončené výroby, je důležité, aby se sepisovala nedokončená výroba podle jednotlivých stupňů dokončenosti. Pro srovnání je potřeba využít vnitropodnikové účetnictví. U dlouhodobého nehmotného majetku je důležité při inventuře prokázat existenci, právní vlastnictví a správnost ocenění majetku.

Při účetním vypořádání inventarizační rozdílů se musí odlišit manka (zaviněná a nezaviněná) a přirozené úbytky majetku (přirozené sesychání a rozprášení materiálů atd.). Členění inventarizačních rozdílů odpovídá způsob účtování. Manka a ztráty, které jsou zaviněné, se účtují na účet 549 – Manka a škody. Přirozené úbytky se účtují na účet 501 – Spotřeba materiálů. Při určení, kdy jde o úbytek majetku, který se účtuje na účet 549 – Manka a škody a kdy se jedná o jiný provozní náklad, rozhoduje druh majetku a vnitropodniková norma.

5

Škody mimořádného charakteru, které nemají žádný vztah k běžné činnosti (např. škody způsobené požárem, povodní), se účtují na účet 582 – Škody.

Náhrady škod a mank od pojišťoven, které se vztahují ke škodám a mankům účtovaných do provozních nákladů na účtu 549- Manka a škody, se zrcadlově účtují na účet 649 – Ostatní provozní výnosy. Stejné pravidlo platí také pro účtování náhrad od pojišťovny za škody mimořádného charakteru.

Pokud škoda vznikla na konci roku a pojišťovna do data, kdy se sestavila uzávěrka, neposkytla konečné vyúčtování náhrady, zaúčtuje se odhad pojistné náhrady pomocí dohadného účtu aktivního a ve prospěch příslušného výnosu. (RYNEŠ, P. 2008)

Dokladová inventura Dokladová inventura se týká hlavně nehmotných rozvahových položek (pohledávek, závazků, rezerv a časového rozlišení). Podnik se soustředí při inventarizaci na ověření existence příslušného aktiva (pohledávky) nebo oprávnění k existenci rezervy a časového rozlišení. Velmi důležitou součástí inventarizačních prací je správné ocenění rozvahové položky, např. přiměřená a oprávněná výše rezervy a poskytnutí podkladů pro eventuální změnu ocenění rozvahové položky.

Inventarizační rozdíly (manka, škody, ztráty, přebytky) se účtují do účetního období, ve kterém se inventarizace provádí. (RYNEŠ, P. 2008)

U inventarizace majetku a závazků rozlišujeme dále periodickou a průběžnou inventarizaci.

Periodická inventarizace Periodická inventarizace se provádí k okamžiku, kdy se sestavuje účetní závěrka jako řádná nebo mimořádná. Pomocí inventarizace má být inventarizován veškerý majetek

6

v účetnictví, evidovaný mimo účetní knihy a obdobně také závazky. Účetní jednotky provádějí tuto inventarizaci pro účely podání návrhu na vyrovnání. K rozvahovému dni se v zásadě inventarizují aktiva a závazky, které má účetní jednotka za účetní období, ale s výjimkou zásob a dlouhodobého hmotného movitého majetku, který je v neustálém pohybu a nemá vlastní místo.

Jestliže inventarizaci nejde provést ke konci rozvahového dne, může se realizovat v průběhu posledních čtyřech měsíců účetního období nebo v prvním měsíci následujícího období.

Průběžná inventarizace Jde o inventarizaci, která se provádí v průběhu celého účetního období. Nelze ji však provést u zásob, u kterých účetní jednotky účtují podle druhů nebo míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob. A dále ji nemůžeme použít u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jež kvůli funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v neustálém pohybu a nemá stále místo, kam náleží.

Termín průběžné inventarizace si stanoví každá účetní jednotka sama. Při průběžné inventarizaci se nemusí nutně vypracovávat inventurní soupisy, stačí je nahradit záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů. (RYNEŠ, P. 2008)

Inventarizační rozdíly Inventarizační rozdíly jsou rozdíly mezi skutečným stavem, který je zjištěný při inventurách, a stavem v účetnictví.

Účtování inventarizačních rozdílů popisuje Český účetní standard č. 007 – Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků a zásob. Pro rozdíly mezi účetním a skutečným stavem, které jsou způsobeny přirozenými příčinami (sesychání materiálů, vypařování tekutin) nebo vyplývající z charakteru činnosti účetní jednotky a nelze jim zabránit (ztratné v obchodních domech), je důležité mít stanovenou

7

vnitropodnikovou normu, která určuje, jestli zjištěný úbytek můžeme považovat za úbytek do normy nebo nad normu. Směrnice by měla vycházet z minulých zkušeností. Rozdíly, které jsou do normy, se účtují do provozních nákladů (např. na účet 501 – Spotřeba materiálu). Rozdíly, které jsou nad normu, se účtují obvykle na účet 549 – Manka a škody. (RYNEŠ, P. 2008)

2.2 Účetní uzávěrka Roční účetní uzávěrka je sled činností a postupů, které zabezpečují: a) správnost a úplnost údajů účetních knih v příslušném účetním období, např. -

časové rozlišení nákladů a výnosů,

-

vyúčtování dohadných položek,

-

vyúčtování opravných položek,

-

rezervy,

-

splatnou a odloženou daň,

-

opravy zůstatků účtů na základě inventarizace (manka a přebytky),

-

vypořádání peněž na cestě,

-

vnitřní doklady týkající se minulého roku,

b) uzavření účetních knih -

uzávěrka

výsledkových

účtů

–

převodem

zůstatků

jednotlivých

výsledkových účtů na účet 710 – Účet zisků a ztrát, -

uzávěrka rozvahových účtů – převodem zůstatků rozvahových účtů na účet 702 – Konečný účet rozvažný,

c) vyúčtování rozdílové položky hospodářského výsledků příslušného účetního období mezi účty 710 a 702. (RYNEŠ, P. 2008)

8

Harmonogram účetních prací Harmonogram prací, který je spojený s uzavíráním účetních knih, je považovaný za důležitý vnitropodnikový nástroj. Hlavním cílem je zaúčtování všech účetních případů do období, se kterým věcně a časově souvisí. Nedílnou součástí harmonogramu je stanovení daňového základu a splatné daně z příjmů, která se stanoví na základě daňové analýzy, a stanovení odložené daně z příjmů. (RYNEŠ, P. 2008)

2.2.1 Otevírání a uzavírání účetních knih Pomocí účtů v účtových skupinách 70 – Účty rozvažné a 71 – Účty zisků a ztrát se otevírá a uzavírá soustava rozvahových účtů a výsledkových účtů prostřednictvím účtu zisků a ztrát. Při uzavírání účetních knih obsahuje rozvaha a výsledovka stejné číselné údaje a stejný výsledek jako konečný účet rozvažný a účet zisků a ztrát.

Zavedením účtů rozvažných a účtu zisků a ztrát se odděluje proces roční účetní uzávěrky a uzavírání účetních knih od sestavení samotné účetní závěrky. Uzavírání a otevírání účetních knih pomocí účtů v účtových skupinách 70 – Účty rozvažné a 71 – Účet zisků a ztrát má za cíl formální uzavření a otevření účtů v hlavní knize v příslušném účetním období, vyúčtování hospodářského výsledku účetního období a zajištění bilanční kontinuity mezi jednotlivými po sobě jdoucími účetními obdobími

Závěrečná rozvaha a konečné zůstatky rozvahových účtů, kterými se předcházející období uzavřelo, musí vždy navazovat na zahajovací rozvahu a počáteční zůstatky rozvahových účtů. Pokud toto pravidlo z výjimečných důvodů neplatí, musí se uvést příčiny v příloze k výkazům (RYNEŠ, P. 2008)

9

Všechny postupy při uzavírání účetních knih a při provádění inventarizací nejsou upraveny žádným opatřením nebo vyhlášky. Vyplývají z vnitropodnikové organizace účetních a daňových prací a z oběhu účetních dokladů. (RYNEŠ, P. 2008)

2.3 Druhy účetních závěrek Podle zákona o účetnictví existují tři druhy účetních závěrek: a) řádná, b) mimořádná, c) mezitímní.

Účetní jednotky musí sestavit účetní závěrku vždy, když uzavírají účetní knihy.

a) účetní závěrka řádná Když se uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období, jedná vždy o řádnou účetní závěrku.

b) účetní závěrka mimořádná Účetní závěrka, která není řádnou účetní závěrkou a je sestavovaná zejména v případech podle § 17 a § 19 zákona o účetnictví, je mimořádnou účetní závěrkou. Patří sem také konečná účetní závěrka podle zvláštního právního předpisu.

c) mezitímní účetní závěrka Jedná se o zvláštní typ účetní závěrky, která se sestavuje v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne. Při sestavování mezitímní účetní závěrky se neuzavírají účetní knihy. Ale pro správné ocenění majetku a závazků v této uzávěrce se provádí inventarizace. Další postupy týkající se obecně účetní závěrky řádné a mimořádné platí obdobně pro mezitímní účetní závěrku. Povinnost sestavení mezitímní účetní závěrky k 31. 12. mají od roku 2004 účetní jednotky, pokud jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo rozpočtů územních samosprávných celků a jsou povinny tyto prostředky vypořádat podle zákona č.

10

218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o: -

právnické osoby, které mají sídlo na území ČR,

-

zahraniční osoby, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů a

-

fyzické osoby, které jsou účetní jednotkou.

Pokud právní předpisy stanoví účetní jednotce povinnost sestavit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a zároveň také mezitímní účetní závěrku, mezitímní účetní závěrka se už nesestavuje. (FIŠEROVÁ, E. a kol. 2010)

Účetní jednotky sestavují účetní závěrky v plném nebo zjednodušeném rozsahu.

Účetní závěrka v plném rozsahu Účetní závěrku sestavují účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem.

Účetní jednotky, které tuto povinnost nemají, mohou účetní závěrku

v plném rozsahu sestavit dobrovolně. Akciové společnosti musí sestavit účetní závěrku v plném rozsahu vždy, i když nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem.

Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč.

Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu Účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu sestavují pouze účetní jednotky, které nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Tyto účetní jednotky ale mohou sestavit účetní závěrku v plném rozsahu dobrovolně na základě svého rozhodnutí.

Vyhláška upravuje obecná pravidla pro výkazy ve zjednodušeném rozsahu, ale neuvádí vzor.

11

Tato účetní závěrka se také sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč. (FIŠEROVÁ, E. a kol. 2010)

2.4 Složky účetní závěrky Účetní závěrka je celek, který tvoří: a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty (výsledovka), c) příloha.

Součástí účetní závěrky také můžou být: d) přehled o peněžních tocích (cash flow), e) přehled o změnách vlastního kapitálu.

Zákon stanoví povinnost sestavení těchto dvou výkazů jen pro účetní jednotky dotčené účetnictvím státu.

Účetní závěrka musí obsahovat: -

jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky,

-

identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,

-

právní formu účetní jednotky,

-

předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,

-

rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,

-

okamžik sestavení účetní závěrky.

(LOUŠA, F. 2009)

12

2.4.1 Rozvaha (bilance) Rozvaha je bilančně uspořádaný přehled aktiv (majetku) na jedné straně a zdrojů financování (vlastní a cizí zdroje) na straně druhé. Zdroje financování se nazývají pasiva. Označení a uspořádání položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Aktiva, která patří do běžného účetního období, se vykazují v rozvaze v netto hodnotě rozložené na brutto stav majetku (vstupní ceny) a korekce k jednotlivým složkám aktiv (oprávky a opravné položky). V rozvaze i účetních knihách se aktiva (majetek) a závazky člení na krátkodobé a dlouhodobé podle doby použitelnost do jednoho roku nebo více let, popř. u pohledávek a závazků podle sjednané doby splatnosti (jeden rok a více let). Jestliže není možné s ohledem na majetek použít kritérium krátkodobosti a dlouhodobosti, pro zařazení je záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení (např. u pořízení cenných papírů k obchodování či dlouhodobé držbě).

Pohledávky a závazky i s úvěry, které se účtují v účtových třídách 3 a 4, se v rozvaze vykazují podle jejich faktické doby splatnosti ke dni sestavení rozvahy v členění na krátkodobé a dlouhodobé. Pohledávky z upsaného a nesplaceného vlastního kapitálu se uvádí bez ohledu na dobu splatnosti v samostatném řádku rozvahy.

2.4.2 Výkaz zisku a ztráty Jedná se o stupňovitě uspořádaný přehled nákladů a výnosů s příslušnými mezisoučty na úrovni jednotlivých stupňů.

Jednotlivé stupně charakterizují úroveň hospodaření v provozní činnosti (předmět činnosti podniku), v činnosti finanční a mimořádné. Výsledek hospodaření za provozní a finanční činnost včetně daně z příjmů za běžnou činnost tvoří výsledek hospodaření za běžnou činnost.

13

2.4.3 Příloha Příloha účetní závěrky je nedílnou součástí účetní závěrky. Informuje o všech detailech a podrobnostech finanční a majetkové situace vykazujícího podniku v případech, kdy není možné vyčíst informace přímo nebo je nelze odvodit z rozvahy či výkazu zisků a ztrát.

Důležité je, aby údaje obsažené v příloze byly významné a užitečné pro uživatele. Údaje jsou užitečné a významné, jestliže neposuzují jednotlivé události jednostranně a je možné na jejich základě dělat příslušná ekonomická rozhodnutí. Významnost vždy není dána pouze množstvím a výší částky. Někdy je událost z pohledu výše částky zanedbatelná, ale může vypovídat o některých důležitých procesech podniku. (RYNEŠ, P. 2008)

2.5 Ověřování účetní závěrky auditorem V zákoně o účetnictví v § 20 jsou uvedeny podmínky pro povinný audit účetních závěrek. Povinně ověřenou auditorem řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku musí mít tyto účetní jednotky: a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednoho ze tří uvedených kritérií: -

aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se tyto účely rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,

-

roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrn čistého obratu je výše výnosu snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,

-

průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,

b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za které se účetní závěrka ověřuje a účetního období

14

bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří již uvedených kritérií, c) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, d) fyzické osoby, které účtují v soustavě podvojného účetnictví, e) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. (LOUŠA, F. 2009)

Existují výjimky u účetních jednotek, které nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Jedná se o účetní závěrky: -

sestavené v průběhu konkurzu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních

měsíců,

počínaje

prvním

dnem

kalendářního

měsíce

následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkurzu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor, -

sestavené ke dni předcházejícího dni, kterým nastanou účinku schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodně věřitelský výbor,

-

jestliže došlo ke zrušení konkurzu z důvodu, že majetek dlužník je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

-

pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

Obchodní společnosti, které nově vznikly založením, splynutím nebo jiným způsobem také nemají v prvém roce povinný audit. (FIŠEROVÁ, E. a kol. 2010)

2.5.1 Výroční zpráva Účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, jsou povinny vyhotovit také výroční zprávu. Výroční zpráva musí uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky.

15

Výroční zpráva musí kromě informací, které jsou nezbytné pro naplnění účelu výroční zprávy, dále obsahovat minimálně finanční a nefinanční informace: a) o skutečnostech, které nastala až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy, b) o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky, c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, d) o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích, e) o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí, f) požadované podle zvláštních právních předpisů.

Výroční zpráva obsahuje také účetní závěrku a zprávu o auditu, případně další dokumenty a údaje podle obchodního zákoníku.

Součástí výroční zprávy je i zpráva o propojených osobách, má-li účetní jednotka povinnost ji sestavit.

Pokud účetní jednotka používá investiční instrumenty, musí ve výroční zprávě uvést informace o: -

cílech a metodách řízení rizik dané společnosti, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a

-

cenových, úvěrových a likvidních rizicích, které souvisejí s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.

Tyto informace je povinna účetní jednotka uvést, jestliže to má význam pro posouzení jejího majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření.

Účetní jednotky, které mají povinnost auditu podle jiného právního předpisu, než je zákon o účetnictví, vyhotovují výroční zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost tento zvláštní předpis stanoví. Obsah této výroční zprávy nebo obdobného dokumentu se řídí právním předpisem, který tuto povinnost účetní jednotce stanoví. (FIŠEROVÁ, E. a kol. 2010)

16

2.6 Zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy Účetní závěrku, popř. výroční zprávu zveřejňují: -

účetní jednotky, které jsou zapsané do obchodního rejstříku,

-

účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.

Účetní jednotky podléhající auditu, zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu: -

po jejím ověření auditorem,

-

po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů (např. valnou hromadou), a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinou lhůtu.

Nejpozději tyto účetní jednotky mají povinnost zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu, jestliže byly tyto účetní záznamy schváleny uvedeným způsobem.

Účetní jednotky, které jsou zapsané v obchodním rejstříku a nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, povinně zveřejňují jenom účetní závěrku. Výroční zprávu nezveřejňují, protože ji nemusí povinně sestavit.

Možné způsoby zveřejnění jsou: -

uložením do sbírky obchodního rejstříku nebo

-

předáním České národní bance.

(FIŠEROVÁ, E. a kol. 2010)

17

3. Účetní závěrka podle IAS/IFRS Účetní jednotky, které jsou emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech EU, musí sestavovat individuální nebo konsolidovanou účetní závěrku v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards – IFRS).

S ohledem na příslušnost mnoha českých mnoha českých podniků do nadnárodních skupin lze očekávat, že se paralelní sestavování účetní závěrky podle IFRS bude stále stávat častější praxí. (FIŠEROVÁ, E. a kol. 2010)

Požadavky na účetní závěrku podle IAS/IFRS jsou uvedeny hlavně v Koncepčním rámci pro sestavování a předkládání účetní závěrky a v IAS 1 – Prezentace účetní závěrky.

3.1 Koncepční rámec Koncepční rámec vymezuje cíl účetní závěrky, kvalitativní charakteristiky určující přínos informací obsažených v účetní závěrce, definice a pravidla uznávání a oceňování základních prvků účetní závěrky a také se zabývá pojetím kapitálu a uchováním kapitálu.

Koncepční rámec se zabývá účetní závěrkou (resp. konsolidovanou účetní závěrkou), která je určena pro účely obecného využití, tj. je zaměřena na všeobecné informační potřeby širokého okruhu uživatelů. Účetní závěrka sestavená v plném rozsahu zpravidla obsahuje rozvahu, výsledovku, výkaz zisku a změn ve vlastním kapitálu, výkaz peněžních toku, zveřejnění účetních pravidel a další komentáře k účetním výkazům.

Aby účetní závěrka plnila svůj cíl, sestavuje se na akruální bázi (transakce a události se vykazují v období, kdy k nim dochází, a to bez ohledu na skutečné peněžní toky

18

s těmito transakcemi či událostmi souvisejícími). Zároveň se vychází z předpokladu, že podnik neuvažuje o ukončení nebo podstatném zúžení své činnosti.

Informace zveřejňované v rámci účetní závěrky musí být pro uživatele prospěšné, srozumitelné, významné z hlediska rozhodovacích potřeb uživatelů, spolehlivé a srovnatelné. Účetní závěrka musí směřovat k pravdivému a věrnému zobrazení finanční pozice, výkonnosti a změn ve finanční pozici podniku. Koncepční rámec dále vymezuje základní prvky účetní závěrky. Základními prvky, které se přímo vztahují k vyjádření finanční pozice podniku, jsou aktiva, závazky a vlastní kapitál. K vyjádření výkonnosti podniku potom slouží náklady a výnosy. (FIŠEROVÁ, E. a kol. 2010)

3.1.1 Cíl účetní závěrky podle koncepčního rámce IAS/IFRS Cílem účetní závěrky je poskytnout informace o finanční pozici, výkonnosti a o změnách ve finanční pozici společnosti, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů provádějících ekonomická rozhodnutí.

Finanční pozice je vymezena jako míra schopnosti společnosti hradit své závazky v termínech splatnosti. Zejména je ovlivněna finanční strukturou ve společnosti, likviditou a solventností. V pojetí Koncepčního rámce likvidita vyjadřuje schopnost hradit finanční závazky v „blízké budoucnosti“.

Solventnost se naopak vztahuje

k dlouhodobé stabilní schopnosti uspokojovat finanční závazky v termínu splatnosti. Zdroje informací, které se týkají finanční pozice, jsou obsaženy především v rozvaze.

Výkonnost lze měřit pomocí ziskovosti. Tato informace slouží k posuzování efektivnosti vynaložených nebo dodatečně vkládaných zdrojů. informací o výkonnosti je výsledovka. (KRUPOVÁ, L. a kol., 2005)

19

Hlavním zdrojem

3.1.2 Uživatelé účetní závěrky a jejich informační potřeby Koncepční rámec vymezuje hlavní skupiny uživatelů účetních závěrek: -

investoři

-

zaměstnanci

-

poskytovatelé výpůjčního kapitálu

-

dodavatelé a jiní obchodní věřitelé

-

zákazníci

-

vlády a jejich orgány

-

veřejnost

Mezi základní předpoklady pro přípravu účetní závěrky, které jsou uvedené v Koncepčním rámci, patří např.: -

aktuální báze,

-

předpoklad trvání podniku,

-

srozumitelnost,

-

významnost,

-

spolehlivost,

-

úplnost,

-

srovnatelnost,

-

pravdivý a věrný obraz.

Tyto charakteristiky jsou v Koncepčním rámci definovány nebo charakterizovány. Požadavky koncepčního rámce dále přejímá IAS 1 – Prezentace účetní závěrky, který je také podrobně podepisuje. (KRUPOVÁ, L. a kol., 2005)

20

3.2 Základní prvky účetní závěrky podle IAS/IFRS Mezi základní prvky, které vyjadřují finanční pozici v rozvaze, jsou podle Koncepčního rámce aktiva, závazky a vlastní kapitál. Pro měření výkonnosti ve výsledovce jsou považovány náklady a výnosy.

IAS/IFRS definuje základní prvky rozvahy takto: Aktivium (Asset) je zdroj, který je kontrolovaný společností. Je výsledkem minulých událostí a očekává se z něj budoucí ekonomický prospěch pro společnost. Mezi další požadavky pro uznání aktiva uvádí Koncepční rámec, že aktivum musí být spolehlivě ocenitelné a ekonomický prospěch jistý.

Závazek (Liability) je povinnost, která vznikla jako důsledek minulých událostí a od jehož vypořádání se očekává odliv zdrojů, které přinášejí společnosti ekonomický prospěch. Závazek musí být také spolehlivě ocenitelný.

Vlastní kapitál (Equity) tvoří zbytková část aktiv po odečtení všech závazků společnosti.

Základní prvky výsledovky jsou popsány následovně: Výnosy (Income) jsou zvýšením ekonomického prospěchu. Projeví se zvýšením aktiv nebo snížením závazků. Základní podmínkou pro vykázání výnosů je spolehlivost měření a dostatečný stupeň jistoty.

Náklady (Expenses) představují snížení ekonomického prospěchu. Projeví se úbytkem nebo snížením aktiv nebo také zvýšením závazků. Pro vykázání musí být souvislost s konkrétními výnosy.

3.2.1 Oceňování prvků účetní závěrky Aby bylo možné jednotlivé položky, které patří do obsahové náplně základních prvků účetní závěrky, uznat a vykazovat v rámci účetní závěrky, musí být pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch spojený s danou položkou bude plynout do nebo

21

z podniku. Také musí být možné danou položku ocenit na úrovni nákladů nebo s využitím jiné hodnoty, kterou lze spolehlivě stanovit. Při oceňování je možné vycházet v závislosti na povaze dané položky z historické ceny, běžné ceny, realizovatelné ceny a současné hodnoty. Za nejvíce užívanou cenu podle IAS/IFRS se považuje historická cena. (FIŠEROVÁ, E. a kol. 2010)

3.3 Účetní závěrka podle IAS/IFRS Účetní závěrka patří mezi nejdůležitější výstup z účetnictví, protože slouží uživatelům, aby mohli uskutečňovat ekonomická rozhodnutí na základě informací, které jsou v ní obsaženy.

Kompletní sada výkazů účetní závěrky podle IAS/IFRS obsahuje tyto části: -

rozvahu,

-

výsledovku (výkaz zisku a ztráty),

-

výkaz zahrnující buď všechny změny ve vlastním kapitálu nebo změny ve vlastním kapitálu jiné než ty, které vyplývají z kapitálových transakcí s vlastníky a distribuce vlastníkům,

-

výkaz peněžních toků,

-

vysvětlující přílohu.

3.3.1 Rozvaha Podle Koncepčního rámce IAS/IFRS tvoří základní prvky rozvahy aktiva, závazky a vlastní kapitál.

Výkazy sestavené podle IAS/IFRS bývají stručné, protože do výkazů se uvádějí jenom významné částky. Každá položka je označena odkazem na část přílohy, kde je podrobně vysvětlena.

22

Rozvaha musí obsahovat: -

název společnosti,

-

název výkazu,

-

datum výkazu,

-

měnu vykazování,

-

úroveň zaokrouhlování (číselný řád položek),

-

informaci o tom, zda se jedná o konsolidovanou nebo individuální rozvahu.

IAS nesestavují povinný vzor rozvahy. (KRUPOVÁ, L. a kol., 2005)

Podle IAS/IFRS se aktiva a závazky člení na krátkodobé a dlouhodobé. Rozdělení není podle IAS/IFRS povinné, ale v praxi je naprosto běžné. Hlavním kritériem pro členění je 12 měsíců nebo délka výrobního cyklu.

Klasifikace aktiv Krátkodobá aktiva Aktivum je označeno za krátkodobé, jestliže je splněna alespoň jedna z podmínek: a) Očekává se, že bude realizováno nebo drženo pro prodej nebo spotřebu v normálním průběhu provozního cyklu společnosti. b) Je drženo primárně z důvodu obchodování. c) Očekává se, že bude realizováno v rámci dvanácti měsíců od data rozvahy. d) Jedná se o peníze nebo peněžní ekvivalenty, které nejsou omezeny v tom, aby byly směněny nebo použity k vypořádání závazků v rámci dvanácti měsíců od data rozvahy. Mezi krátkodobá aktiva patří peníze a peněžní ekvivalenty, krátkodobé investice, krátkodobé pohledávky, zásoby a krátkodobé náklady příštích období.

Všechna ostatní aktiva by měla být klasifikována jako dlouhodobá aktiva. Mezi dlouhodobá aktiva patří dlouhodobé investice, pozemky, budovy a zařízení, nehmotná aktiva a ostatní dlouhodobá aktiva.

23

Klasifikace závazků Závazky se opět člení na krátkodobé a dlouhodobé (v praxi jsou častější).

Krátkodobé závazky Závazek je klasifikovaný jako krátkodobý, jestliže je splněno alespoň jedno z kritérií: a) Očekává se, že bude uhrazen v normálním průběhu provozního cyklu společnosti. b) Je držen primárně z důvodu obchodování. c) Má být uhrazen v rámci dvanácti měsíců od data rozvahy. d) Společnost nemá právo odložit vypořádání závazku do doby delší než je minimálně dvanáct měsíců od data rozvahy. U krátkodobých závazků se předpokládá, že budou vypořádány použitím krátkodobých aktiv nebo vznikem jiných krátkodobých závazků.

Dlouhodobé závazky Dlouhodobé závazky nebudou vypořádány do dvanácti měsíců nebo v rámci jednoho výrobního cyklu. Jedná se o dluhopisy, dlouhodobé obchodní závazky, odloženou daň, dlouhodobou část závazků leasingu a penzijní závazky.

Obecně se dlouhodobé závazky podle IAS/IFRS člení do tří skupin: a) Závazky, které vyplývají ze specifických situací, např. vydání dluhopisů, dlouhodobé závazky z leasingu a dlouhodobé závazky z obchodních vztahů. b) Závazky vyplývající z běžných činností společnosti, např. penzijní závazky nebo odložené daňové závazky. c) Rezervy – závazky s nejistým časovým určením nebo částkou. (KRUPOVÁ, L. a kol., 2005)

24

3.3.2 Výsledovka Mezi základní prvky výsledovky patří náklady (Expenses) a výnosy (Income). Náklady snižují ekonomický prospěch. Projeví se úbytkem nebo snížením aktiv nebo zvýšením závazků. Základním principem vykazování nákladů je jejich souvislost s konkrétními výnosy. Výnosy jsou zvýšením ekonomického prospěchu, které se projeví zvýšením aktiv nebo snížením závazků. Základní podmínkou vykázání výnosů je spolehlivost měření a dostatečný stupeň jistoty.

IAS/IFRS také uvádějí pojmy „zisky neboli přírůstky“ (Gains) a „ztráty neboli úbytky“ (Losses). Výnosy zahrnují pojem Revenues (výnosy - tržby) a pojem Gains (zisky nebo přírůstky). Náklady zahrnují jednak náklady a Losses (ztráty nebo úbytky).

Výnosy – tržby (Revenues) a náklady (Expenses) jsou: -

výsledkem výdělkového procesu společnosti,

-

vyplývají z hlavní činnosti a

-

vykazují se hrubé (nekompenzují se).

Zisky (Gains) a ztráty (Losses) jsou: -

výsledkem vedlejších činností společnosti,

-

mimo kontrolu společnosti a

-

vykazují se čisté (kompenzují se).

Informace, které jsou vykazovány přímo ve výsledovce: -

výnosy – tržby,

-

finanční náklady,

-

podíl na zisku nebo ztrátě přidružených a společných podniků, které jsou účtovány pomocí ekvivalenční metody,

-

zisk nebo ztráta z vyřazení aktiv nebo z vypořádání závazků, které se vztahují k ukončovaným činnostem, před zdaněním,

-

daňová náklad,

-

zisk nebo ztráta.

25

IAS/IFRS rozděluje výsledovku podle druhů (druhová výsledovka) nebo podle účelu (účelová výsledovka).

Druhová výsledovka Náklady jsou seskupovány v závislosti na jejich povaze (např. odpisy, nákupy materiálu, mzdy a platy). Nejsou přerozdělovány podle různých funkcí ve společnosti. Podle IAS 1 je tato metoda jednoduchá a vhodná pro použití v menších podnicích.

Účelová výsledovka Výsledovka určuje náklady podle jejich funkce ve společnosti jako náklady na prodej (např. výrobků, zboží a služeb), odbytové a administrativní náklady. Toto vykazování poskytuje uživatelům více informací než klasifikace nákladů podle druhů.

Druh výsledovky podle IAS/IFRS si volí každá společnost. Volba závisí na historických a odvětvových faktorech a typu společnosti. Každá metoda vykazování má přednosti pro různé typy společnosti, proto IAS 1 vyžaduje metodu, které co nejvěrněji vykazuje prvky výkonnosti společnosti.

Podle IAS/IFRS nejsou pro výsledovku standardizované vzory. (KRUPOVÁ, L. a kol., 2005)

3.3.3 Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu Tento výkaz je v rámci IAS/IFRS nejnovější. Povinný se stal až v rámci přijetí IAS 1. V tomto standardu se uvádí, že součástí účetní závěrky je výkaz zahrnující buď: -

všechny změny ve vlastním kapitálu nebo

-

změny ve vlastním kapitálu jiné než ty, které vyplývají z kapitálových transakcí s vlastníky.

Je možná volba mezi dvěma variantami výkazu. První varianta se nazývá Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu, druhá se označuje jako Výkaz rozpoznaných

26

zisků/přírůstků a ztrát/úbytků. Druhá varianta výkazu je také známá jako Výkaz o úplném (komplexním) výsledku.

Podle požadavků v IAS 1 musí společnost uvést ve výkazu o změnách ve vlastním kapitálu: -

zisk nebo ztrátu za období,

-

každou položku výnosů nebo nákladů za období, která byla účtována do vlastního kapitálu a součet těchto položek,

-

celkové výnosy a náklady za období a samostatné uvedení celkové částky připadající vlastníkům mateřské společnosti a menšinovému podílu,

-

dopad změn v účetních politikách a oprav chyb pro každou položku vlastního kapitálu.

Společnost musí také zveřejnit přímo ve výkazu nebo v příloze: -

částku transakcí s vlastníky,

-

stav nerozdělených zisků (tj. akumulované zisky nebo ztráty) na začátku období a k datu rozvahy a změny v průběhu období,

-

porovnání účetní hodnoty každé třídy vloženého kapitálu a každého rezervního fondu na počátku a na konci období, každá změna se uvede samostatně.

3.3.4 Výkaz peněžních toků V IAS 1 – Prezentace účetní závěrky nejsou upraveny požadavky na výkaz peněžních toků. Oproti všem ostatním složkám účetní závěrky je řešen v samostatném standardu (IAS 7 – Výkazy peněžních toků), který upravuje požadavky a pravidla na jeho sestavení.

Výkaz peněžních toků umožňuje uživatelům účetní závěrky získat přehled o zdrojích peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů a o jejich využití. Tento výkaz objasňuje, jestli zdrojem peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů pro činnost společnosti byla interní výdělečná činnosti nebo externí zdroje ve formě výpůjčky, úvěru nebo emise cenných papírů. Zároveň také vysvětluje, jestli tyto prostředky byly použity

27

například na pořízení dlouhodobého nebo krátkodobého majetku, ke splácení závazků nebo k výplatě dividend či jiných podílů na zisku podniku.

Metody sestavování výkazu peněžních toků K sestavování výkazu peněžních toků, resp. části, která se týká provozních činností, se mohou použít dvě metody, tzv. přímá a nepřímá metoda.

Přímá metoda zobrazuje ve výkazu peněžních toků hlavní kategorie hrubých peněžních příjmů a výdajů. Zejména se jedná o skutečné peněžní příjmy od odběratelů nebo peněžní výdaje dodavatelům či zaměstnancům. Tyto informace společnost může získat z vlastních účetních záznamů nebo případně úpravou výnosů či nákladů.

Nepřímá metoda zobrazuje ve výkazu peněžních toků čisté peněžní toky z provozních činností, které se získají úpravou zisku nebo ztráty před zdaněním o dopady nepeněžních transakcí (např. odpisy, tvorba a čerpání rezerv), o dopady časového rozlišení minulých nebo budoucích peněžních toků z provozní činnost (např. změna stavu zásob) a o dopady všech ostatních položek, které jsou spojeny s investičními činnostmi nebo s financováním.

IAS/IFRS preferují využití přímé metody. Poskytuje totiž informace, které mohou být využity při odhadování budoucích peněžních toků, a zobrazuje skutečnou výši přijatých a vyplacených peněžních prostředků. V praxi se častěji využívá nepřímá metoda. (KRUPOVÁ, L. a kol., 2005)

28

3.3.5 Příloha (poznámky) k účetní závěrce Podle IAS/IFRS je příloha velmi obsáhlá a podrobná. Požadavky na její strukturu obsah jsou uvedeny v IAS 1.

Příloha k účetním výkazům společnosti musí: -

předkládat informace o tom, podle jakých standardů byly účetní výkazy připraveny, a také informace o specifických účetních politikách zvolených pro podstatné transakce a události,

-

zveřejnit informace požadované IAS/IFRS, které nejsou uvedeny jinde v účetních výkazech,

-

poskytnout dostatečné informace, které nejsou uvedeny přímo ve výkazech, ale které jsou důležité pro věrné zobrazení.

Příloha účetní závěrky musí být prezentována na systematickém základě. Každá položka, která je uvedena v rozvaze, výsledovce, výkazu o změnách vlastního kapitálu a výkazu cash flow, musí mít odkazy na odpovídající informace v příloze.

Příloha podle IAS/IFRS se sestavuje v pořadí: -

prohlášení o shodě s IAS/IFRS,

-

prohlášení o oceňovacích základnách a aplikovaných účetních politikách,

-

poskytnutí informací o položkách předkládaných v každém účetním výkazu a pořadí, v jakém jsou uváděny jednotlivé položky a každý účetní výkaz,

-

jiná zveřejnění (zahrnující např. nejistoty, závazky, ostatní finanční informace a nefinanční informace).

Společnosti musí uveřejnit v příloze také informace o hlavních předpokladech, které se týkají budoucnosti, a ostatní zdroje pro odhady nejistoty k datu rozvahy, u kterých je riziko, že by mohly znamenat významné úpravy účetní hodnoty aktiv nebo závazků v příštím účetním období. U těchto aktiv a závazků musí přílohy obsahovat detaily, které se týkají: -

jejich podstaty a

-

účetní hodnoty k datu rozvahy.

29

IAS/IFRS jsou založeny na principu srovnávacích informací. V každé účetní závěrce se proto povinně uvádějí informace za předcházející účetní období. Většina zahraničních společností, které vykazují podle IAS/IFRS, uvádí ve své výroční zprávě kromě informací za bezprostředně předcházející rok také informace za více předcházejících období. (KRUPOVÁ, L. a kol., 2005)

30

4. Metodika a cíl práce Praktická část je aplikována na společnost KOVOSVIT MAS, a. s. se sídlem v Táboře. První část se týká účetní závěrky podle české legislativy a v druhé části je účetní závěrka podle mezinárodních účetních standardů.

Hlavním cílem je zanalyzovat rozdíly v těchto účetních závěrkách.

Při zpracování této části jsem vycházela z materiálů a informací, které mi poskytla společnost KOVOSVIT MAS, a. s.

5. Účetní závěrka ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. 5.1 Charakteristika společnosti KOVOSVIT MAS, a.s. má 70letou tradici ve výrobě a vývoji obráběcích strojů. Je nositelem mnoha ocenění za technický přínos ve vývoji obráběcích strojů v České republice. Svým výrobním sortimentem se orientuje hlavně na subdodavatele pro automobilový, letecký, strojírenský a energetický průmysl. Společnost svým zákazníkům zaručuje komplexní služby, individuální řešení, flexibilitu, ale především nabízí výrobky té nejvyšší kvality.

Výroba obráběcích strojů ve společnosti začala již roku 1939 a v poměrně krátkém čase byla vytvořena nabídka základního sortimentu obráběcích strojů. Stroje sloužily hlavně k pokrytí požadavků Baťova koncernu na výrobu obuvi. Později se však stroje začaly prodávat i mimo tento koncern a nakonec se exportní prodej stal klíčovou aktivitou společnosti. Na začátcích produkce strojů se jednalo o dva typy výrobků, radikální vrtačky a revolverové soustruhy. V poválečných letech pokračoval vývoj produktů, který zaručil úspěšné působení na trzích s obráběcími stroji.

31

Současná produkce společnosti navazuje na dlouholeté zkušenosti s výrobou a konstrukcí obráběcích strojů. Pro zákazníky je společnost zárukou spolehlivosti

Mezi hlavní aktivity společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. patří: -

výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení,

-

zámečnictví, nástrojařství,

-

kovářství, podkovářství,

-

galvanizérství, smaltérství,

-

truhlářství, podlahářství,

-

slévárenství, modelářství,

-

činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence,

-

provozování drážní dopravy na dráze,

-

provozování dráhy – vlečky,

-

montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení,

-

výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

32

5.2 Účetní závěrka podle české legislativy Účetní závěrka společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. byla vytvořena za účetní období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009. Závěrka se skládá z rozvahy v plném rozsahu, výkazu zisku a ztráty podle druhového členění, přehledu o peněžních tocích a přílohy účetní závěrky a zprávy auditora. Výkaz o změnách vlastního kapitálu společnost nevytváří. Účetní závěrka společnosti byla ověřena auditorem.

Před sestavením účetní závěrky společnost provede přípravné práce a účetní uzávěrku.

5.2.1 Přípravné práce Ve společnosti se provádí inventarizace veškerého majetku a závazků podle zákona o účetnictví. Kontroluje se, jestli skutečný stav veškerého majetku a závazků odpovídá údajům v účetnictví. Zjišťování skutečnosti se provádí pomocí fyzické a dokladové inventury a následně se ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. provede zápis do inventurních soupisů.

V oblasti pokladny dojde ke zpracování posledních pokladních dokladů za prosinec 2009. Dále se musí provést kontrola pokladní hotovosti a cenin k 31. 12. 2009. Skutečný stav musí souhlasit se stavem na účtech 211 a 213. Také se provede vyúčtování pracovních cest a záloh, které se týkají nákladů v roce 2009. Příjmové a výdajové pokladní doklady, které spadají do období 31. 12. 2009 a ve výjimečných případech byly proplaceny až začátkem ledna 2010, je nutné zahrnout do uzávěrky roku 2009 formou náhradního zúčtování. Jedná se o zbývající vyúčtování pracovních cest a drobný nákup. Dále je potřeba vyčíslit hodnotu nevyúčtovaných náhrad za pojistná plnění roku 2009 a zaúčtovat otevřené forwardové obchody

K rozvahovému dni se aktiva a pasiva v zahraniční měně přepočítávají podle kurzu devizového trhu, který je vyhlášený Českou národní bankou (ČNB). Nerealizované zisky a ztráty účetní jednotka zachytí ve výsledku hospodaření. V průběhu roku společnost používá pro přepočet cizích měn denní kurz, který je stanovený na základě denního kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB.

33

Pro sestavení účetní uzávěrky je dále důležité, aby společnost ukončila fakturace. Do 22. 12. 2009 musí provést vystavení odběratelských faktur za realizaci hotových výrobků, obchodního zboží a služeb.

Do konce prosince 2009 se vyúčtují dodavatelské faktury za veškeré dodávky (kromě materiálu) splněné do 31. 12. 2009 bez ohledu na datum vyhotovení a doručení faktur. Jestliže faktury za dodávky splněné během prosince 2009 nebudou ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. ve lhůtě stanovené pro zúčtování (do 14. ledna 20010), vyúčtují se takové dodávky v rozvaze k 31. 12 2009 jako dohadné účty pasivní na účet 389 200. Přijaté faktury materiálu splněné v prosinci 2009, ale materiál byl přijat na sklad až po 31. 12. 2009, se zaúčtují do zásob prosince 2009 pomocí náhradního dokladu jako dohadné účty pasivní na účet 389 100. Příjemky, které byly vystaveny do 31. 12. 2009, ale nebyly s dodavatelskou fakturou spárovány do 31. 12. 2009, se automatickým účtováním zachytí na účtech skladu 112 xxx proti dohadným účtům pasivním 389 100.

Vedoucí hospodářských středisek a dílen provedou uzávěrku docházky za prosinec 2009. Personální útvar musí zpracovat přehled o počtech osob se ZPS ve společnosti za rok 2009.

Ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. se také prověří okolnosti a důvody zůstatku rezerv a časového rozlišení nákladů a výnosů k 31. 12. 2009, které je možné podle směrnice a metodických pokynů převést do příštího roku. Také se provede inventura účtů časového rozlišení. Jedná se o účty nákladů příštích období a rezervy na opravy.

Dále se ve společnosti ke konci roku 2009 provede výpočet opravných položek k pohledávkám a rezervy na daň z příjmu právnických osob.

34

5.2.2 Účetní uzávěrka Vypracování účetní závěrky ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. za období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 a postup prací, který je spojený s účetní uzávěrkou, se řídí účetními předpisy platnými pro rok 2009.

Účetní uzávěrka ve společnosti zahrnuje uzavření rozvahových a výsledkových účtů. Zůstatky rozvahových účtů se převedou na účet 702 – Konečný účet rozvažný. Zůstatky výsledkových účtů se zaznamenají na účet 710 – Účet zisků a ztrát. Při účetní uzávěrce dochází ke zjištění výsledku hospodaření. Účetní jednotka za rok 2009 dosáhla ztráty.

5.2.3 Účetní závěrka Při zpracování účetní závěrky využívá společnost v maximální míře účetní software MAX. Tento program poskytuje informace např. o splatnosti pohledávek, dlouhodobém majetku společnosti a o pohybech jednotlivých složek rozvahy.

Účetní závěrka společnosti obsahuje podle zákona o účetnictví povinné údaje. Mezi hlavní údaje závěrky patří název společnosti, tj. KOVOSVIT MAS, a. s., dále identifikační číslo (IČO), právní forma podnikání a předmět podnikání. Účetní závěrka je sestavena za účetní období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009. Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. splnila alespoň jedno kritérium pro ověření účetní závěrky auditorem, proto musí být všechny výkazy účetní závěrky sestaveny v plném rozsahu. K datu sestavení účetní závěrky nebyly vedení společnosti známy žádné významné události, které by ovlivnily účetní závěrku sestavenou k 31. prosinci 2009.

35

5.2.3.1 Rozvaha Prvním výkazem účetní závěrky je rozvaha. Rozvaha společnosti je sestavena v plném rozsahu. Rozvaha společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. v plném rozsahu je uvedena v příloze.

Aktiva V roce 2009 ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. byla celková částka aktiv po odečtení korekce ve výši 1 147 453 tisíc Kč. V roce 2008 částka aktiv byla ve výši 1 456 583 tisíc Kč. Celková hodnota aktiv ve společnosti poklesla o 309 130 tisíc Kč.

Tabulka č. 1: Část rozvahy – aktiva (v tisících Kč) Označení

Položky

AKTIVA CELKEM B. Dlouhodobý majetek B.I. Dl. nehmotný majetek B.II. Dl. hmotný majetek B.III. Dl. finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.II. Dl. pohledávky C.III. Kr. pohledávky C.IV. Kr. finanční majetek D.I. Časové rozlišení Zdroj: účetní závěrka společnosti

Běžné účetní období Brutto Korekce Netto 2 335 287 -1 187 834 1 147 453 1 661 698 -1 083 531 578 167 105 249 - 97 046 8 203 1 549 093 - 986 485 562 608 7 356 7 356 663 280 - 104 303 558 977 409 703 - 60 075 349 628 667 667 221 838 - 44 228 177 610 31 072 31 072 10 309 10 309

Min. obd. Netto 1 456 583 608 743 7 515 592 234 8 994 845 632 507 669 2 389 333 270 2 304 2 208

Dlouhodobý majetek byl v roce 2009 v brutto hodnotě ve výši 1 661 698 tisíc Kč. Po odečtení oprávek a opravných položek byla netto hodnota dlouhodobého majetku ve výši 578 167 tisíc Kč. V roce 2008 byla netto hodnota dlouhodobého majetku ve výši 608 743 tisíc Kč. V roce 2009 došlo k poklesu o 30 576 tisíc Kč. Brutto hodnota dlouhodobých nehmotných aktiv v roce 2009 byla 105 249 tisíc Kč. Dlouhodobá nehmotná aktiva po odečtení oprávek činí 8 203 tisíc Kč. Ve srovnání s rokem 2008 došlo k růstu nehmotných aktiv o 688 tisíc Kč.

U dlouhodobého hmotného majetku byla v roce 2009 brutto hodnota 1 549 093 tisíc Kč. Po odečtení oprávek byla zůstatková hodnota dlouhodobého hmotného majetku 562 608 36

tisíc Kč. V roce 2009 došlo k poklesu o 29 626 tisíc Kč. Z přílohy účetní závěrky jsem zjistila, že mezi nejvýznamnější přírůstky dlouhodobého hmotného majetku v roce 2009 patřilo technické zhodnocení střechy slévárny v částce 8 965 tisíc Kč a obráběcí centrum v hodnotě 7 481 tisíc Kč. Naopak mezi nejvýznamnější úbytky dlouhodobého hmotného majetku ve stejném roce patřil prodej brusky vodících ploch v pořizovací cena 5 341 tisíc Kč a prodej obráběcích centrem v celkové částce 8 055 tisíc Kč.

Dlouhodobý finanční majetek měl hodnotu 7 356 tisíc Kč. V roce 2008 byla jeho hodnota 8 994 tisíc Kč. Hodnota majetku se snížila o 1 638 tisíc Kč. O tuto hodnotu se konkrétně snížila část finančního majetku, který představuje majetkové účasti v ovládaných a řízených osobách.

K největšímu poklesu došlo v oběžných aktivech, konkrétně v zásobách a krátkodobých pohledávkách. Brutto hodnota všech oběžných aktiv byla ve výši 663 280 tisíc Kč. Oprávky a opravné položky byly ve výši 104 303 tisíc Kč. Netto hodnota oběžných aktiv po odečtení korekce byla ve výši 558 977 tisíc Kč. V roce 2008 byla netto hodnota oběžných aktiv ve výši 845 632 tisíc Kč. V roce 2009 došlo tedy k poklesu o 286 655 tisíc Kč. Brutto hodnota zásob byla v roce 2009 409 703 tisíc Kč. Po odečtení opravných položek byla hodnota zásob 349 628 tisíc Kč. Ve srovnání s rokem 2008 došlo k poklesu o 158 041 tisíc Kč. V této skupině došlo k největšímu poklesu u výrobků a nedokončené výroby a polotovarů. Hodnota výrobků v roce 2009 poklesla o 53 454 tisíc Kč. Celková hodnota nedokončené výroby a polotovarů se snížila o 78 408 tisíc Kč. Ve společnosti došlo také k poklesu materiálu oproti roku 2008, tímto se zároveň snížila hodnota výrobků a nedokončené výroby a polotovarů. Rok 2009 byl obdobím ekonomické krize, která dopadla nejen na tuto společnost.

Výše dlouhodobých pohledávek byla v roce 2009 667 tisíc Kč. V roce 2008 činila hodnota těchto pohledávek 2 389 tisíc Kč. V roce 2009 došlo tedy ke snížení o 1 722 tisíc Kč. V této části došlo k výraznému snížení pohledávek z obchodních vztahů.

37

Celková brutto hodnota krátkodobých pohledávek v roce 2009 byla 221 838 tisíc Kč. Hodnota vytvořených opravných položek byla 44 228 tisíc Kč. Po odečtení těchto opravných položek byla celková hodnota krátkodobých pohledávek 177 610 tisíc Kč. Oproti roku 2008 došlo k poklesu pohledávek o 155 660 tisíc Kč. Mezi krátkodobými pohledávky největší úbytek zaznamenaly pohledávky z obchodních vztahů, zde došlo k poklesu ve srovnání s rokem 2008 o 179 163 tisíc Kč. V roce 2009 se snížil zájem o výrobky, které firma KOVOSVIT MAS, a. s. vyrábí. Odběratelé neměli potřebné finanční prostředky na nákup výrobků, proto došlo ke snížení krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů.

U krátkodobého finančního majetku došlo v roce 2009 k přírůstku o 28 768 tisíc Kč, hodnota tohoto majetku byla 31 072 tisíc Kč. K největšímu nárůstu došlo na bankovních účtech. V roce 2009 byla tato hodnota 30 707 tisíc Kč, ale v roce 2008 to bylo pouze 2 091 tisíc Kč. Zvýšení peněžních prostředků na bankovních účtech mohlo způsobit to, že firma KOVOSVIT MAS, a. s. nemusela kupovat tolik materiálů na výrobu. Ale naopak mohla mít na skladě zásoby výrobků z loňského roku, které rozprodávala.

Celková hodnota účtů časového rozlišení byla v roce 2009 10 309 tisíc Kč. V roce 2008 tato hodnota činila 2 208 tisíc Kč. Došlo tedy k navýšení o 8 101 tisíc Kč. V roce 2009 došlo ke zvýšení nákladů příštích období.

Pasiva Celková částka pasiv, kterou společnost KOVOSVIT MAS, a. s. vykázala v roce 2009 ve výši 1 147 453 tisíc Kč, se rovná celkové hodnotě aktiv. V roce 2008 byla celková částka pasiv 1 456 583 tisíc Kč.

38

Tabulka č. 2: Část rozvahy – pasiva (v tisících Kč) Označení A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C.I.

Položka PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy VH minulých let VH běžného úč. období Cizí zdroje Rezevy Dl. závazky Kr. závazky Bank. úvěry a výpomoci Časové rozlišení

Běžné období 1 147 483 554 334 421 000 53 277 20 315 239 723 - 179 981 592 959 37 966 1 178 985 376 007 160

Minulé období 1 456 583 727 952 421 000 46 914 12 471 90 695 156 872 728 204 68 291 21 177 245 123 393 613 427

Zdroj: účetní závěrka společnosti

Vlastní kapitál společnost v roce 2009 vykázala ve výši 554 334 tisíc Kč. V roce 2008 byla výše vlastního kapitálu ve výši 727 952 tisíc Kč. Hodnota základního kapitálu je 421 000 tisíc Kč. Tato hodnota obsahuje 421 akcií na jméno o nominální hodnotě 1 000 tisíc Kč.

Hodnota kapitálových fondů se zvýšila v roce 2009 o 6 363 tisíc Kč. V roce 2009 byly kapitálové fondy ve výši 53 277 tisíc Kč a v roce 2008 46 914 tisíc Kč. K největšímu nárůstu v roce 2009 došlo v oceňovacích rozdílech z přecenění majetku a závazků, konkrétně se nejvíce zvýšila hodnota reálného ocenění zajišťovacích derivátů.

V roce 2009 byla celková výše rezervních fondů, nedělitelného fondu a ostatních fondů ze zisku 20 315 tisíc Kč, v roce 2008 celková částka byla ve výši 12 471 tisíc Kč. Došlo tedy k nárůstu o 7 844 tisíc Kč. Konkrétně se o tuto částku zvýšil zákonný rezervní fond. Firma KOVOSVIT MAS, a. s. dosáhla v roce 2008 zisku a část peněž ze zisku vložila do tohoto fondu.

Oproti roku 2008 nejvíce poklesl výsledek hospodaření běžného účetního období. V roce 2008 byl výsledek hospodaření 156 872 tisíc Kč a v roce 2009 společnost

39

dosáhla ztráty ve výši 179 981 tisíc Kč. Došlo k poklesu o 336 853 tisíc Kč. Hlavní vliv na tuto ztrátu určitě měla již zmiňovaná ekonomická krize.

Ve skupině cizích zdrojů došlo v roce 2009 ve společnosti k poklesu o 135 245 tisíc Kč. V roce 2009 byla hodnota cizích zdrojů ve výši 592 959 tisíc Kč a v roce 2008 ve výši 728 204 tisíc Kč. Rezervy se v roce 2009 snížily o 30 325 tisíc Kč. Celková částka rezerv byla v hodnotě 37 966 tisíc Kč. Došlo ke snížení rezerv na bonusy zaměstnancům, protože firma neměla volné finanční prostředky, které by mohla využít. Také se snížily rezervy na odstupné pro zaměstnance a na garanční opravy.

Dlouhodobé závazky v roce 2009 byly v hodnotě 1 tisíc Kč, v roce 2008 21 177 tisíc Kč. Dlouhodobé závazky se tedy snížily o 21 176 tisíc Kč. V roce 2009 se výrazně snížila položka jiné závazky.

V roce 2009 došlo k výraznému poklesu krátkodobých závazků, konkrétně se snížily o 66 138 tisíc Kč. Nejvíce poklesly závazky z obchodních vztahů. V roce 2008 byla hodnota těchto závazků 158 739 tisíc Kč a v roce 2009

94 360 tisíc Kč. Došlo

k poklesu o 64 379 tisíc Kč. Firma neměla potřebu a hlavně finanční prostředky na nákup materiálu od dodavatelů, proto došlo ke snížení krátkodobých závazků z obchodních vztahů.

Hodnota bankovních úvěrů a výpomocí byla v roce 2009 376 007 tisíc Kč, v roce 2008 byla tato položka ve výši 393 613 tisíc Kč. V roce 2009 došlo ke snížení o 17 606 tisíc Kč. Konkrétně se o tuto částku snížily krátkodobé bankovní úvěry. Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. si nevzala od banky nový úvěr, pouze splácí staré úvěry.

Účty časového rozlišení byly v roce 2009 ve výši 160 tisíc Kč a v roce 2008 ve výši 427 tisíc Kč. V roce 2009 došlo ke snížení o 267 tisíc Kč, snížily se výdaje příštích období. To znamená, že společnost mohla snížit prémie a odměny, které platí zaměstnancům, protože na to neměla dostatek finančních prostředků.

40

5.2.3.2 Výkaz zisku a ztráty Další výkaz účetní závěrky, který společnost vytvořila, je výkaz zisku a ztráty. Tento výkaz je podle druhového členění. Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu je uvedený v příloze.

V tabulce č. 3 jsem pomocí údajů z výkazu zisku a ztráty uvedla výsledek hospodaření společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. Rok 2009 byl pro KOVOSVIT MAS, a. s. rokem, kdy na společnost dopadla ekonomická krize.

Tabulka č. 3: Výsledek hospodaření společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. Skutečnost v úč. období v tis. Kč běžné (2009) minulé (2008) -160 325 154 470 - 22 191 3 758 - 2 535 1 356 -179 981 156 872 0 0 -179 981 156 872 158 228 -182 516

Text Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hosp. za běžnou činnost Mimořádný výsledk hospodaření Výsledek hosp. za účetní období Výsledek hosp. před zdaněním

Zdroj: účetní závěrka společnosti

V roce 2009 dosáhla společnost za účetní období ztráty ve výši 179 981 tisíc Kč. V roce 2008 společnost vykázala zisk v hodnotě 156 872 tisíc Kč. Velký vliv na tuto ztrátu měla ekonomická krize. Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. byla nucena v souvislosti s ekonomickou krizí přijmout opatření s cílem redukce osobních nákladů. V roce 2009 bylo propuštěno 289 pracovníků.

Společnost v roce 2009 dosáhla tržby z prodaného materiálu ve výši 686 tisíc Kč. Náklady na prodaný materiál ve stejném roce byly 2 155 tisíc Kč. Ztráta z prodeje tohoto materiálu ve výši 1 469 tisíc Kč vznikla, protože ve společnosti došlo k likvidaci nepotřebných zásob materiálu. Tyto zásoby firma prodala za cenu šrotu, tzn. za cenu, která byla výrazně nižší než skladová cena.

V roce 2009 činily tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 660 341 tisíc Kč. V roce 2008 byly tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb 1 475 916 tisíc Kč. Došlo tedy

41

k poklesu o 815 575 tisíc Kč. Společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. se snížily tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, protože došlo ke snížení poptávky po těchto výrobkách a službách. Společnost také snížila množství vyráběných výrobků.

Spotřeba materiálu a energie v roce 2009 byla 351 949 tisíc Kč. V roce 2008 spotřeba materiálu a energie dosáhla výše 863 505 tisíc Kč. Došlo tedy ke snížení o 511 556 tisíc Kč. Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. v roce 2009 méně vyráběla ve srovnání s rokem 2008. Z tohoto důvodů byla menší spotřeba materiálu a také energie.

5.2.3.3 Přehled o peněžních tocích Dalším výkazem, který má společnost KOVOSVIT MAS, a. s. ve své účetní závěrce, je přehled o peněžních tocích. Často se také nazývá výkaz cash flow. Společnost sestavila tento výkaz za účetní období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009. Pro účely sestavení přehledu o peněžních tocích se definují peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jako peníze v pokladně, peníze na cestě, peníze na bankovních účtech a krátkodobý finanční majetek, jehož ocenění může být spolehlivě určeno a který může být snadno přeměněn v peněžní prostředky.

Tabulka č. 4: Přehled o peněžních tocích společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. (v tis. Kč) Částka 2 304 77 370 -30 996 -17 606 28 768 31 072

Položka PS pen. prostředků a pen. ekvivalentů Čistý pen. tok z provozní činnosti Čistý pen. tok z investiční činnosti Čistý pen. tok z finanční činnosti Čisté zvýšení/snížení pen. prostředků KS pen. prostředků a pen. ekvivalentů Zdroj: účetní závěrka společnosti

Počáteční stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku období ve výši 2 304 tisíc Kč odpovídá údaji v rozvaze v části „Krátkodobý finanční majetek“ za minulé účetní období.

42

Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. dosáhla za účetní období 2009 hospodářského výsledku před zdaněním ve výši -182 516 tisíc Kč. Ve výkazu o přehledu peněžních tocích se tato částka upraví o nepeněžní operace: 1) odpisy stálých aktiv ve výši 53 683 tisíc Kč (snižují vykazovaný zisk, ale nejsou peněžním výdajem, proto je musíme k zisku/ztrátě připočítat); 2) změna stavu goodwillu a oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a změna stavu rezerv a opravných položek v celkové části 1 716 tisíc Kč (snižují opět vykazovaný zisk, nejsou peněžním výdaje, musíme je k zisku/ztrátě připočíst); 3) zisk z prodeje stálých aktiv ve výši 1 891 tisíc Kč (zvyšují zisk, ale nejde o peněžní příjem, musí se odečíst od zisku), 4) vyúčtované nákladové a výnosové úroky v částce 15 800 tisíc Kč (k zisku se připočítávají); 5) případné úpravy o nepeněžní operace ve výši 3 141 tisíc Kč.

Nepeněžní operace jsou ve výši 72 449 tisíc Kč (53 683 tisíc + 1 716 tisíc – 1 891 tisíc + 15 800 tisíc + 3 141 tisíc). Tato částka se odečte od ztráty z běžné činnosti před zdaněním a získáme výši čistého peněžního toku z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu, finančními a mimořádnými položkami ve výši -110 067 tisíc Kč (-182 516 tisíc – 72 449 tisíc).

Pro výpočet peněžních toků se také musí upravit velikost ztráty o změny potřeb vlastního kapitálu, konkrétně o: 1) změnu stavu pohledávek z provozní činnosti a aktivních účtů časového rozlišení ve výši 128 959 tisíc Kč (k zisku nebo ztrátě se připočítávají, protože společnost obdržela peněžní prostředky); 2) změnu stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti a pasivních účtů časového rozlišení v částce -67 561 tisíc Kč (společnost tyto závazky zaplatila, proto se musí od zisku nebo ztráty odečíst); 3) změnu stavu zásob ve výši 141 839 tisíc Kč (velikost zásob na skladě se zvýšila, k zisku nebo ztrátě se tato částka připočte).

Změna v potřebách pracovního kapitálu je ve výši 203 237 tisíc Kč (128 959 tisíc

43

- 67 561 tisíc + 141 839 tisíc). Tato částka se připočte k čistému peněžnímu toku z provozní činnosti před zdaněním a změnami pracovního kapitálu a získáme velikost čistého peněžního toku z provozní činnosti před zdaněním, finančními a mimořádnými položkami ve výši 93 170 tisíc Kč (-110 067 tisíc + 203 237 tisíc).

Čistý peněžní tok z provozní činnost před zdaněním se musí dále upravit o: 1) zaplacené úroky ve výši -16 388 tisíc Kč (pro podnik se jedná o úbytek peněžních prostředků, proto se musí od zisku/ztráty odečíst); 2) přijaté úroky v částce 588 tisíc Kč (v této položce se jedná o příjem peněžních prostředků pro společnost, k zisku/ztrátě je přičteme).

Čistý peněžní tok z provozní činnost je ve výši 77 370 tisíc Kč (93 170 tisíc – 16 388 tisíc + 588 tisíc).

Dále se musí vyčíslit peněžní toky z investiční činnosti, do kterých patří: 1) nabytí dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši -33 379 tisíc Kč (pro společnost se jedná o úbytek peněžních prostředku, proto se musí částka odečíst od zisku/ztráty); 2) příjmy z prodeje stálých aktiv v částce 2 451 tisíc Kč (jedná se o příjem peněžních prostředků, k zisku/ztrátě se připočítávají); 3) půjčky a úvěry spřízněným osobám ve výši -50 tisíc Kč (tato položka se týká úbytku peněžních prostředků, proto ji musíme odečíst).

Čistý peněžní tok z investiční činnosti je ve výši -30 996 tisíc Kč (-33 397 tisíc + 2 451 tisíc – 50 tisíc).

U peněžního toku z finančních činností došlo v průběhu roku 2009 ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. jenom ke změně stavu dlouhodobých závazků z finanční oblasti ve výši -17 606 tisíc Kč (jedná se o úbytek peněžních prostředku, proto se tato částka musí odečíst od zisku/ztráty).

Čistý peněžní tok z finanční činnosti je ve výši -17 606 tisíc Kč.

44

Stav peněžních prostředků a ekvivalentů ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. na konci účetního období 2009 je ve výši 31 072 tisíc Kč (2 304 tisíc + 77 370 tisíc – 30 996 tisíc – 17 606 tisíc). Konečný stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů odpovídá údaji v rozvaze v části „Krátkodobý finanční majetek“ ve sloupci netto za běžné účetní období.

5.2.3.4 Příloha k účetní závěrce Další částí účetní závěrky společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. je příloha účetní závěrky, která je sestavena za období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009. V příloze účetní závěrky jsou uvedeny data, která se týkají charakteristiky podniku a jeho hlavních aktivit. Účetní jednotka popsala zásadní účetní postupy účtování a uvedla také změnu účetních metod a postupů, které ve společnosti během období nastaly.

V příloze jsou také uvedeny informace, které blíže popisují některé položky z rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

Posledním bodem v příloze je informace, jestli k datu sestavení účetní závěrky nastaly významné události, které můžou ovlivnit účetní závěrku k 31. prosinci 2009.

5.2.3.5 Zpráva auditora Účetní závěrka společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. obsahuje také zprávu auditora, která slouží akcionářům společnosti. Zpráva se skládá z odpovědnosti statutárního orgánu účetní jednotky za účetní závěrku, odpovědnosti auditora a výroku auditora. Účetní závěrka společnosti byla ověřena auditorem s výrokem: „Účetní závěrka podává ve všech významných ohledech věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. k 31. prosinci 2009 a nákladů, výnosů a výsledku hospodaření a peněžních toků za rok 2009 v souladu s českými účetními předpisy.

45

5.3 Účetní závěrka podle IAS/IFRS Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. je dceřinou společností společnosti KOVOSVIT, a. s. KOVOSVIT, a. s. je dceřinou společností společnosti KKCG SE, která má sídlo v Kyperské republice.

K 31. prosinci 2009 sestavila skupina KKCG SE konsolidovanou účetní závěrku podle Mezinárodních standardů finančního výkaznictví (IFRS). Účetní závěrka skupiny KKCG SE je konsolidovaná, protože KKSG SE sestavuje účetní závěrku za všechny společnosti ve skupině. V těchto společnostech KKCG SE je řídící nebo ovládající osobu nebo v nich má podstatný vliv. Konsolidující účetní jednotka je mateřský podnik

Každá skupina společnosti musí dodat potřebné podklady za rok, který končí 31. prosince 2009, pro sestavení konsolidované účetní závěrky podle IAS/IFRS. Společnosti, které v roce 2009 přestaly být součástí konsolidačního celku, sestavují účetní závěrku pouze za období, které končí datem vystoupení z konsolidačního celku.

V konsolidované účetní závěrce podle IFRS jsou zohledněny všechny vydané standardy, které byly platné k 31. prosinci 2009, a povinné interpretace IAS/IFRS.

Jestliže je daná společnost konsolidovaná poprvé, musí dodat podklady pro stanovení konsolidačního rozdílu k datu pořízení podílu v dané společnosti. Jednotlivé společnosti ve skupině musí aplikovat účetní postupy konzistentně ve všech vykazovaných obdobích.

Každá nová společnost, která vstupuje do konsolidačního celku, musí vyplnit následující tabulku.

46

Tabulka č. 5: Vzor tabulky pro nahlášení nové společnosti v konsolidačním celku Název

společnosti,

která

je

nabyvatelem níže uvedené společnosti Název nové společnosti Právní forma Sídlo společnosti Identifikační číslo Výše základního kapitálu Podíl na základním kapitálu v % Způsob nabytí společnosti (koupě/vklad) Datum nabytí podílu Pořizovací cena podílu Je společnost v likvidaci či konkursu?

Datum:

Zpracoval:

______________________________

______________________________

Zdroj: konsolidační směrnice

Všechny společnosti, které jsou plně nebo proporčně konsolidovány, vypracují ke stanoveným termínům konsolidační balíček. Konsolidační balíček představuje podklady k sestavení účetní závěrky podle IAS/IFRS, kterou za všechny společnosti sestavuje mateřská společnost KKCG SE. Tento balíček vyplňují všechny společnosti ve skupině.

Jestliže datum sestavení tohoto balíčku není shodné s datem účetní závěrky společnosti, využije společnost pro účely sestavení balíčku měsíční účetní závěrku, kde budou provedeny všechny závěrkové operace prováděné na konci účetního období (např. dohadné položky, přepočet závěrkovým kurzem atd.).

V České republice je správné sestavení konsolidačního balíčku ověřováno auditorem společnosti KPMG Česká republika, s. r. o. Požadavky auditora na podklady, které jsou

47

nutné k provedení prověrky účetní závěrky, jsou známy v dostatečném předstihu před provedením ověření.

Pro účely konsolidované účetní závěrky využijí společnosti dva typy balíčků: - typ A = zahajovací balíček k datu akvizice (použijí ho společnosti, které nově přistupují do společnosti), - typ B = konsolidační balíček pro běžné období (pro všechny společnosti, které jsou ve skupině k 31. prosinci 2009).

Typ A je nejužší verze balíčku, hlavním cílem je pouze sestavení zahajovací rozvahy společnosti podle potřeby IFRS. Typ B je plná verze balíčku včetně vzájemných vztahů, výkazů souhrnného výsledku hospodaření za období a údajů pro přílohu účetní závěrky.

Konsolidovaná účetní závěrka skupiny se týká společnosti KKCG SE a společností, které KKCG SE kontroluje. Za kontrolu se považuje, jestliže společnost KKCG SE přímo nebo nepřímo vlastní více než 50 % hlasovacích práv na základním kapitálu jiné společnosti nebo jestliže ovládá provozní a finanční aktivity jiné společnosti způsobem, který jí

umožňuje využít

výnosy z této

činnosti.

Samostatně se vykazují

v konsolidovaném výkazu souhrnného výsledku hospodaření a v konsolidované rozvaze výsledky hospodaření a vlastní kapitál, který odpovídá podílům menšinových akcionářů.

5.3.1 Zvláštní témata v rámci konsolidované účetní závěrky Vzájemné odsouhlasení konečných zůstatků v rámci skupiny Vzájemné vztahy mezi podniky ve skupině musí být vždy odsouhlaseny s protistranou. Při odsouhlasení zůstatků se postupuje následovně: - odsouhlasení zůstatků se uskutečňuje písemně; - každá společnost, která vykazuje obrat s jinou společností ve skupině, odsouhlasí konečné zůstatky k příslušnému rozhodnému dni s druhou společností;

48

- pokud poptávaná společnost nereaguje ani na druhou žádost k odsouhlasení konečných zůstatků, je nutné tento stav ohlásit osobě odpovědné za konsolidaci KKCG SE; - kopie veškerých odsouhlasovacích dopisů s vysvětlením veškerých rozdílů jsou zaslány osobě odpovědné za konsolidaci KKCG SE. Rozdíly v oblastech pohledávek, závazků a časového rozlišení je potřeba zcela odsouhlasit. V konsolidačním balíčků se musí narovnat rozdíly. V oblasti konsolidace nákladů a výnosů a vzájemných transakcí nesmí součet nevysvětlených rozdílů přesáhnout částku 500 tisíc Kč.

Kapitálové transakce Všechny plánované kapitálové transakce (např. sloučení, rozdělení, změna formy) se musí nahlásit odpovědné osobě za konsolidaci KKCG SE.

Dotace a příspěvky Veřejné dotace a příspěvky na nákup předmětů majetku jsou zohledněny v IFRS závěrce následujícím způsobem: - granty, které se vztahují ke specifickým nákladům, se vykazují jako výnos ve stejném období, jako jsou účtovány jemu odpovídající náklady; - granty, které náleží k odpisovaným aktivům, se uznávají jako výnos v období, kdy se účtují odpisy těchto aktiv; - granty vztahující se ke kompenzaci nákladů minulých období a granty přijaté z důvodu okamžité finanční podpory, kdy se neočekávají žádné budoucí související náklady, se vykazují jako v období, kdy byly přijaty.

Prezentační měna a přepočty cizích měn Skupinovou prezentační měnou je EUR. Veškerá konsolidační hlášení (konsolidační balíčky) na úrovni ČR se sdělují v tisících Kč. Transakce, které jsou v cizích měnách, se přepočítávají kurzem k prvnímu dni v měsíci na základě denního kurzu ČNB. Aktiva a pasiva v zahraniční měně jsou k rozvahovému

49

dni přepočítávány podle kurzu platného pro tento den. Kurzové rozdíly se účtují do výsledku hospodaření.

Účetní chyby, změny účetních a oceňovacích metod Jestliže se vyskytla podstatná chyba ve smyslu standardu IAS 8, je potřeba tuto skutečnost nahlásit osobě odpovědné za konsolidaci KKCG SE. Podstatná chyba vzniká, když její účinek na roční účetní závěrku, popř. vlastní kapitál, překročí hodnotu 50 mil. Kč. Účetní a oceňovací metody můžou být změněny pouze, jestliže to vyžaduje IFRS (popř. když tuto změnu odsouhlasí osoba odpovědná za konsolidací KKCG SE).

5.3.2 Konsolidační balíček Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. nesestavuje sama účetní závěrku podle IFRS. Pro potřeby sestavení účetní závěrky podle IFRS společnost KOVOSVIT MAS, a. s. vyplňuje konsolidační balíček, který je sestavený v programu Excel. Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. sestavuje tzv. převodový můstek.

Konsolidační balíček je složený z tabulek, které obsahují např. rozvahu dle IFRS, výkaz souhrnného výsledku hospodaření dle IFRS, přehled dlouhodobého majetku, změny základního kapitálu, informace o dlouhodobých a krátkodobých rezervách. Seznam všech tabulek konsolidačního balíčku je uvedený v příloze.

Konsolidační balíček také obsahuje postup při jeho vyplňování. Pro snadnější vyplnění balíčku jsou v balíčku listy „předvaha aktiv a pasiv“ a „předvaha nákladů a výnosů“, tyto listy slouží pro definování převodového můstku.

50

Tabulka č. 6: Předvaha aktiv a pasiv Pozice

Název pozice

Účet

Popis účtu

Zůstatek

Zdroj: údaje z konsolidačního balíčku společnosti

Stejná je i tabulka, která obsahuje „předvahu nákladů a výnosů“. Přehled všech pozic rozvahy dle IFRS a výkazu souhrnného výsledku hospodaření dle IFRS je uvedený v balíčku. V důsledku novely standardu IAS 1 se výkaz zisku a ztráty nyní nazývá výkaz souhrnného výsledku hospodaření. Prakticky se skládá se dvou částí. V první části je klasická výsledovka, která se používala. Jenom je přidaný nový mezisoučtový řádek, který se jmenuje výsledek hospodaření před zdaněním. Druhá část výkazu je nová a nazývá se výkaz ostatního souhrnného výsledku hospodaření. Vyplňují se do ní pohyby účtu, které jsou součástí vlastního kapitálu. Zůstatky účtu musí být v těchto tabulkách vyplněny v celých číslech v jednotkách českého měny nebo jiné měny.

Ostatní listy se vyplňují v tisících měny, která je definovaná u každé společnosti. Některé listy byly upraveny na základě nových potřeb nebo požadavků na zveřejnění. Případné požadavky na změny jsou vždy uvedeny v horní části na příslušném listu.

Poslední list balíčku se nazývá „checklist“ a slouží jako kontrola, jestli všechny tabulky v balíčku byly vyplněny správně v návaznosti na výkazy.

51

5.3.2.1 Tabulky konsolidačního balíčku Rozvaha dle IFRS Tabulka č. 7: Rozvaha dle IAS/IFRS – aktiva (v tisících Kč)

Statutární Úpravy dle rozvaha 2009 IFRS Dl. hmotný majetek 562 608 -3 512 Dl. nehmotný majetek 8 203 568 Dl. finanční majetek 7 356 0 Dlouhodobé pohledávky 667 0 Pohledávky z titulu odložené daně 0 0 Cenné papíry v ekvivalenci 0 0 Celkem stálá aktiva 578 834 -2 944 Krátkodobý finanční majetek 0 0 Zásoby 349 628 0 Krátkodobé pohledávky 187 919 0 Peníze a peněžní ekvivalenty 31 072 0 Majetek určený k prodej 0 0 Celkem oběžná aktiva 568 619 0 Celkem aktiva 1 147 453 -2 944

Rozvaha IFRS 2009 559 096 8 771 7 356 667 0 0 575 890 0 349 628 187 919 31 072 0 568 619 1 144 509

Zdroj: údaje z konsolidačního balíčku společnosti

Sloupeček „statutární rozvaha 2009“ odpovídá údajům z rozvahy podle české legislativy za běžné účetní období vyjádřených v netto hodnotě. V dalším sloupci tabulky jsou uvedeny údaje, které vysvětlují úpravy v rozvaze podle IFRS. U dlouhodobého hmotného majetku došlo podle úprav IFRS ke snížení o 3 512 tisíc Kč. Ve společnosti KOVOSVIT MAS, a.s. došlo k nákupu strojů na leasing v celkové výši 41 459 tisíc Kč. Firma musela dále vytvořit rozdílnou opravnou položku ke strojům ve vlastnictví pro účely IFRS v částce 752 tisíc Kč. V důsledku přecenění dlouhodobého hmotného majetku na reálnou hodnotu k datu akvizice došlo ke snížení hodnoty majetku o 45 723 tisíc Kč.

Výpočet: 41 459 tisíc +752 tisíc – 45 723 tisíc = - 3 512 tisíc Kč

52

U dlouhodobého nehmotného majetku se zvýšila úpravami podle IFRS jeho hodnota v důsledku přecenění tohoto majetku na reálnou hodnotu k datu akvizice o 568 tisíc Kč. Toto zvýšení se týkalo ocenitelných práv a softwaru.

Aktiva se celkem snížila o 2 944 tisíc Kč. Výpočet: - 3 512 tisíc + 568 tisíc = - 2 944 tisíc Kč

Původní hodnota celkových aktiv byla ve výši 1 147 453 tisíc Kč. Po odečtení úprav byly aktiva v celkové částce 1 144 509 tisíc Kč.

Tabulka č. 8: Rozvaha dle IAS/IFRS – pasiva (v tisících Kč)

Celkem vlastní kapitál Nekontrolní podíly Úvěry a úročené půjčky dlouh. Ostatní dlouhodobé závazky Rezervy dlouhodobé Zaměstnanecké požitky dlouhodobá část Závazek z titulu odložené daně Celkem dlouhodobé závazky Kontokorentní úvěry Úvěry a úročné půjčky krátkodobé Krátkodobé závazky Rezervy krátkodobé Zaměstnanecké požitkykrátkodobá část Celkem krátkodobé závazky Celkem pasiva

Statutární Úpravy dle rozvaha 2009 IFRS 554 334 -7 939 0 0 0 0 1 0 0 0

Rozvaha IFRS 2009 546 395 0 0 1 0

0 0 1 376 007 9 179 136 37 966

4 912 0 4 912 0 33 6 332 -6 282

4 912 0 4 913 376 007 42 185 468 31 684

0 593 118 1 147 453

0 83 -2 944

0 593 201 1 144 509

Zdroj: údaje z konsolidačního balíčku společnosti Údajům ve sloupci „statutární rozvaha 2009“ odpovídá v rozvaze podle českých předpisů sloupec, který se týká běžného období.

53

Celkový vlastní kapitál se snížil v důsledku úprav IFRS o 7 939 tisíc Kč. Z důvodu leasingu na vstupu se zvýšila hodnota celkového vlastního kapitálu o 41 426 tisíc Kč. U výsledku hospodaření z minulých let došlo k vytvoření rozdílné opravné položky k majetku podle IFRS ve výši 752 tisíc Kč. V důsledku přecenění majetku na reálnou hodnotu k datu akvizice došlo ke snížení o 45 155 tisíc Kč. Toto snížení se týkalo ostatních fondů, výsledku hospodaření minulých let a výsledku hospodaření za účetní období. Zaměstnanecké požitky snížily hodnotu celkového vlastního kapitálu o 4 912 tisíc Kč. Ostatní fondy se snížily o 50 tisíc Kč z důvodu příspěvku do sociálního fondu. Hodnota celkového vlastního kapitálu se tedy snížila o 50 tisíc Kč.

Výpočet: 41 426 tisíc + 752 tisíc – 45 155 tisíc – 4 912 tisíc – 50 tisíc = - 7 939 tisíc Kč

Z důvodu úprav IFRS se zvýšily celkové dlouhodobé závazky o 4 912 tisíc Kč. Důvodem tohoto zvýšení jsou zaměstnanecké požitky.

Celkové krátkodobé závazky se zvýšily z důvodu úprav IFRS o 83 tisíc Kč. Leasing na vstupu zvýšil hodnotu těchto závazků o 33 tisíc Kč. Závazky vůči zaměstnancům se zvýšily o 50 tisíc Kč.

Hodnota celkových pasiv se úpravami IFRS snížila o 2 944 tisíc Kč. Výpočet: - 7 939 tisíc + 4 912 tisíc + 83 tisíc = - 2 944 tisíc Kč

Původní hodnota pasiv byla ve výši 1 147 453 tisíc Kč. Po odečtení úprav je nová hodnota pasiv ve výši 1 144 509 tisíc Kč.

54

Výkaz souhrnného výsledku hospodaření dle IFRS Následující tabulka ukazuje výsledek hospodaření dle IFRS ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s.

Tabulka č. 9: Výkaz souhrnného výsledku hospodaření dle IAS/IFRS (v tisících Kč)

Tržby Ostatní provozní výnosy Spotřeba materiálu, zboží a služeb Osobní náklady Odpisy Ostatní provozní náklady Provozní zisk VH z finanční operací VH před zdaněním VH z provozních a finančních operací po zdanění VH za období Ostatní souhrnný VH Celkový souhrnný VH za obd.

Statutární výkaz zisku a 680 533 - 64 147

Úpravy dle IFRS 0 - 20 004

Výkaz souhrnného VH 680 533 - 84 151

-431 134 -251 118 - 52 700 41 759 -160 325 - 22 191 -182 516

13 050 17 829 - 5 746 - 1 210 3 919 535 3 384

-418 084 -233 289 - 58 446 - 42 969 -156 406 - 22 726 -179 132

-179 981 -179 981

1 158 1 158

-178 823 -178 823

6 363 -173 618

0 1 158

6 363 -172 460

Zdroj: údaje z konsolidačního balíčku společnosti

Úpravy dle IFRS se ve výkazu souhrnného výsledku hospodaření dle IFRS týkaly leasingu na vstupu, různého pojetí rezerv, zaměstnaneckých požitků a přecenění majetku na reálnou hodnotu k datu akvizice.

Výsledek hospodaření za období ve sloupci „statutární výkaz zisku a ztráty“ odpovídá výsledku hospodaření za běžné období ve výkazu zisku a ztráty podle české legislativy. Podle IFRS se vykazuje ostatní souhrnný výsledek hospodaření, který zahrnuje např. zajišťovací deriváty, přecenění dlouhodobého finančního majetku, přírůstky z přecenění majetku a reklasifikační úpravy.

Celkový souhrnný výsledek hospodaření za období představuje součet výsledku hospodaření za období a ostatního souhrnného výsledku hospodaření.

55

Přehled dlouhodobého majetku Do této tabulky společnost KOVOSVIT MAS, a. s. zaznamenává hodnotu majetku k 1. 1. 2009. Během roku dochází ke změnám, které se zaznamenávají do tabulky. Na konci účetního období se zaznamenává nová výše dlouhodobého majetku.

Změny základního kapitálu Tabulka č. 10: Přehled změn základního kapitálu (v tisících Kč) Zůstatek k 1. Zvýšení ZK Zvýšení ZK 1. 2009 pen. vklady nepen. vklady ZK 421 000 Zdroj: údaje z konsolidačního balíčku společnosti

Snížení ZK

Zůstatek k 31. 12. 2009 421 000

Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. musí každý rok vyplnit v konsolidačním balíčku pro potřeby sestavení účetní závěrky podle IFRS, jestli došlo ke změnám ve výši základního kapitálu.

Odsouhlasení vlastního kapitálu dle lokálních standardů a dle IFRS Tato část obsahuje 3 tabulky a slouží k odsouhlasení vlastního kapitálu podle lokálních účetních standardů a podle IFRS. Ověří se, zda byla všechna doúčtování IFRS provedena správně.

Tabulka č. 11: Pohyby vlastního kapitálu dle lokálních standardů (v tisících Kč)

Položky rozvahy Základní kapitál Rezervní fond Ostatní fondy Přecenění zajišťovacích derivátů Přecenění DFM VH minulých let VH za účetní období Celkem

Zůstatek k 1. 1. 2009

Zůstatek k 31. 12. 2009

Stav dle výkazu

421 000 12 421 52 036

421 000 20 265 52 036

421 000 20 265 52 036

-

0 1 291 239 723 -179 981 554 334

0 1 291 239 723 -179 981 554 334

7 445 2 373 90 695 156 871 727 951

Zdroj: údaje z konsolidačního balíčku společnosti

56

V první tabulce jsou zůstatky položek vlastního kapitálu k 1. 1. 2009 a zůstatky k 31. 12. 2009. Změny ve vlastním kapitálu jsou způsobeny pohyby podle českých účetních standardů. Ostatní fondy byly na konci roku ve stejné výši jako na počátku účetního období.

Výše základního kapitálu zůstala k 31. 12. 2009 ve stejné výši jako na počátku období. Rezervní fond byl navýšen o 7 844 tisíc Kč ze zisku roku 2008. Složka vlastního kapitálu přecenění zajišťovacích derivátů se během roku zvýšila o 7 445 tisíc Kč. Toto zvýšení způsobila změna reálné hodnoty a přecenění vlastního kapitálu. Během roku se tedy došlo k vyrovnání této položky a na konci účetního období byla v nulové hodnotě.

U přecenění dlouhodobého finančního majetku došlo ke snížení o 1 082 tisíc Kč, které bylo opět způsobeno změnou reálné hodnoty a přecenění vlastního kapitálu. Výsledek hospodaření minulých let se během účetního období zvýšil o 149 028 tisíc Kč z důvodu přídělu ze zisku za rok 2008. Poslední sloupeček je v tabulce uvedený z důvodu kontroly, aby si společnost mohla zkontrolovat, jestli zůstatek k 31. 12. 2009 odpovídá údajům v rozvaze.

V druhé tabulce společnost KOVOSVIT MAS, a.s. vyplňuje pohyby vlastního kapitálu podle IFRS. V poslední tabulce společnost uvede rozdíly ve vlastním kapitálu podle českých účetních standardů a podle IFRS.

Vývoje rezerv V této části společnosti vyplňují dvě tabulky. První tabulka se týká dlouhodobých rezerv a druhá tabulka obsahuje vývoj krátkodobých rezerv. Ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. došlo během roku 2009 pouze ke změnám u krátkodobých rezerv.

57

Tabulka č. 12: Vývoj krátkodobých rezerv (v tisících Kč) Zůstatek k 1. 1. 2009 20 566 25 886 46 452

Převod z dl. rezerv 9 254 14 616 23 870

Rezerva na záruky Ostatní rezervy Celkem Stav dle výkazů Zdroj: údaje z konsolidačního balíčku společnosti

Použití -20 566 -18 072 -38 638

Zůstatek k 31. 12. 2009 9 254 22 430 31 684 31 684

V tabulce jsem uvedla jenom druhy krátkodobých rezerv, u kterých došlo v průběhu roku 2009 ke změnám. U jiných krátkodobých rezerv nedošlo během účetního období ke změnám.

Věkové struktury pohledávek Společnosti v této části musí vyplnit dvě tabulky, které se týkají věkové struktury krátkodobých a dlouhodobých pohledávek.

Tabulka č. 13: Věková struktura krátkodobých pohledávek (v tisících Kč)

Splatnost ve splatnosti po splatnosti Celkem Stav dle výkazů

Krátkodobé pohledávky Pohledávky Opravné Pohledávky brutto položky netto 161 434 161 434 70 713 44 228 26 485 232 147 44 228 187 919 187 919

Zdroj: údaje z konsolidačního balíčku společnosti

V této tabulce je vidět, že společnost KOVOSVIT MAS, a. s. má krátkodobé pohledávky po splatnosti, na které byly už vytvořeny opravné položky. Poslední řádek v tabulce opět slouží pro ověření správnosti.

V tabulce, kde je uvedena věková struktura dlouhodobých pohledávek, jsem zjistila, že společnost KOVOSVIT MAS, a. s. má tyto pohledávky ve výši 617 tisíc Kč. Pohledávky, které mají splatnost jeden až pět let, jsou ve výši 389 tisíc Kč. Pohledávky se splatností delší než pět let mají hodnotu 228 tisíc Kč.

58

Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. poskytla půjčky podnikům ve skupině.

Věkové struktury závazků a rozbor zúročených závazků V této části konsolidačního balíčku jsou čtyři tabulky, které musí společnosti vyplnit.

Tabulka č. 14: Věková struktura krátkodobých obchodních závazků (v tisících Kč) Splatnost ve splatnosti po splatnosti Celkem Stav dle výkazů

Krátkodobé obchodní závazky 124 661 29 461 154 122 154 122

Zdroj: údaje z konsolidačního balíčku společnosti

Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. má krátkodobé závazky ve výši 154 122 tisíc Kč. Závazky, u kterých neuplynula doba splatnosti, jsou ve výši 129 661 tisíc Kč. Poslední řádek tabulky slouží pro kontrolu, jestli vykázané závazky odpovídají údajům ve výkazech.

V druhé tabulce společnosti vyplňují závazky z finančního leasingu. Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. má závazky z finančního leasingu se splatností do jednoho roku ve výši 33 tisíc Kč.

Třetí tabulka se týká věkové struktury finančních závazků. Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. má bankovní úvěry se splatností do jednoho roku ve výši 376 007 tisíc Kč, závazky z titulu půjčky od podniku ve skupině opět se splatností do jednoho roku ve výši 9 tisíc Kč a závazky z finančních nástrojů se splatností do jednoho roku v hodnotě 144 tisíc Kč. Ostatní dlouhodobé závazky, které má splatnost jeden až pět let, jsou ve v částce 1 tisíc Kč. Zaměstnanecké požitky se střednědobou splatností jsou ve výši 4 912 tisíc Kč.

Poslední tabulka této části obsahuje údaje, které se týkají bankovních úvěrů, půjček a kontokorentních úvěrů. Společnosti do tabulky musí vyplnit doplňující informace jako

59

je např. úroková míra, měnu úvěru nebo půjčky a zajištění úvěrů. Společnost KOVOSVIT MAS, a.s. má dva kontokorentní úvěry v celkové hodnotě 376 007 tisíc Kč. Oba úvěry jsou poskytnuty v české měně.

Přijaté dotace Společnost KOVOSVIT MAS, a.s. získala v průběhu roku 2009 tři dotace v celkové hodnotě 15 437 tisíc Kč. Dotace od ministerstva průmyslu a obchodu byla ve výši 14 278 tisíc Kč. Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. získala také dvě dotace z Evropské unie ve výši 1 158 tisíc Kč.

Podrozvahové položky a majetek zatížený zástavním právem První a druhá tabulka se týká podrozvahových aktiv a pasiv. Položky vykázané v těchto tabulkách by měly být v souladu s údaji uvedenými v příloze účetní závěrky. Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. tabulky s podrozvahovými aktivy a pasivy v roce 2009 nevyplňuje.

Další tabulka obsahuje majetek, který je zatížený zástavním právem za přijaté úvěry. Poslední tabulka této části obsahuje nevyřešené soudní spory a rozhodčí řízení. Vyplňují se do ní pouze významné soudní spory, kde je sporná částka vyšší než 500 tisíc Kč.

Náklady na odměnu statutárnímu auditorovi V této tabulce společnosti vyplňují, jaké služby jim auditor poskytl, v jaké částce a na jaký účet nákladů byla částka zaúčtovaná. Společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. byl poskytnut pouze statutární audit v celkové hodnotě 1 132 tisíc Kč. Tato částka byla zaúčtovaná na nákladový účet 518160.

Další tabulky konsolidačního balíčku, které společnost KOVOSVIT MAS, a. s. v roce 2009 nevyplňovala, protože nedošlo u těchto položek k žádným pohybům: - prodej materiálu, zboží a výrobků povahy materiálu ve skupině, - nákup materiálu ve skupině,

60

- prodej vrtů ve skupině, - aktivace vrtů, - prodej investičních celků ve skupině, - vyřazení investičních celků a aktivovaných vrtů pořízených ve skupině, - zařazení investičních celků ve skupině, - nákup investičních celku ve skupině, - vyřazení dlouhodobého majetku pořízeného ve skupině, a prodej cenných papírů ve skupině.

Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. a ostatní společnosti ze skupiny vyplní balíčky a mateřská společnost sestaví účetní závěrku podle IFRS za všechny společnosti ve skupině. Společnosti nemají k dispozici sestavenou účetní závěrku podle IFRS.

Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. nesestavuje účetní závěrku podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Z materiálů, které jsem měla k dispozici, jsem sestavila alespoň rozvahu a výkaz zisku a ztráty podle IFRS, abych následně porovnala tyto výkazy s výkazy v české účetní závěrce. IAS/IFRS nemají povinný formát výkazů. Pro vytvoření těchto výkazů jsem použila vzory, které jsou uvedeny v knize Mezinárodní standardy IAS/IFRS od Krupové Lenky, Vaška Libora a Černého Michala.

61

Tabulka č. 15: Rozvaha dle IAS/IFRS (v tisících Kč) Položka Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobé pohledávky Celkem stálá aktiva

Částka 559 096 8 771 7 356 667 575 895

Krátkodobý finanční majetek Zásoby Krátkodobé pohledávky Peníze a peněžní ekvivalenty Celkem oběžná aktiva

0 349 628 187 919 31 072 568 619

Celkem aktiva

1 144 509

Celkem vlastní kapitál

546 395

Ostatní dlouhodobé závazky Rezervy dlouhodobé Celkem dlouhodobé závazky

1 4 912 4 913

Kontokorentní úvěry Úvěry a úročené půjčky kr. Krátkodobé závazky Rezervy krátkodobé Celkem krátkodobé závazky

376 007 42 185 468 31 684 593 201

Celkem pasiva

1 144 509

Zdroj: údaje z konsolidačního balíčku společnosti

Do tabulky jsem uvedla jenom zkrácenou verzi rozvahy podle IAS/IFRS. Úplná verze rozvahy podle IAS/IFRS je uvedena v příloze. Částky do rozvahy jsem získala z konsolidačního balíčku.

62

Tabulka č. 16: Výkaz souhrnného výsledku hospodaření dle IAS/IFRS (v tisících Kč) Tržby Ostatní provozní výnosy Celkem výnosy

Částka 680 533 - 84 151 596 382

Spotřeba mat., zboží a služeb Osobní náklady Odpisy Ostatní provozní náklady Celkem náklady

-418 084 -233 289 - 58 446 - 42 969 -752 788

Provozní zisk VH z finančních operací VH před zdaněním

-156 046 - 22 726 -179 132

Položka

VH z provozních a finančních operací po zdanění VH za období Ostatní souhrnný VH Souhrnný VH za období

-178 823 -178 823 6 363 -172 460

Zdroj: údaje z konsolidačního balíčku společnosti

V této tabulce je opět zkrácená verze výkazu souhrnného výsledku hospodaření podle IAS/IFRS. Úplnou verzi výkazu souhrnného výsledku hospodaření podle IAS/IFRS jsem uvedla v příloze.

Částky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty dle IAS/IFRS jsou odlišné od částek, které jsou v rozvaze a výkazu zisku a ztráty podle české legislativy. Důvody, které vedou k odlišným částkám, jsem popsala již v části, kde jsem se zabývala konsolidačním balíčkem, který společnost KOVOSVIT MAS, a. s. vyplňuje.

63

5.4 Analýza a vyhodnocení Na konci účetního období společnost KOVOSVIT MAS, a. s. provede veškeré přípravné práce a uzavře všechny účty. Teprve potom mohou sestavit ve společnosti účetní závěrku podle českých účetních předpisů.

Účetní závěrka společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. je sestavena podle předpisů české účetní legislativy. Všechny výkazy účetní uzávěrky sestavuje společnost v plném rozsahu, protože účetní závěrka společnosti podléhá kontrole auditu.

Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. nesestavuje účetní závěrku podle IAS/IFRS. Účetní závěrku podle mezinárodních předpisů tvoří pouze mateřská společnost KKCG SE. KOVOSVIT MAS, a. s. a ostatní společnosti ve skupině vyplňují konsolidační balíčky. KKCG SE sestaví na základě podkladů z konsolidačních balíčků účetní závěrku podle IAS/IFRS za všechny podniky ve skupině.

Česká účetní závěrka a konsolidační balíček Výkazy v účetní závěrce podle české účetní legislativy jsou pevně stanoveny. Závisí pouze na tom, jestli společnosti sestavují výkazy ve zjednodušeném nebo plném rozsahu.

Konsolidační balíček, který KOVOSVIT MAS, a.s. a ostatní společnosti ze skupiny vyplňují, je sestavený pouze pro potřeby, aby mateřská společnost mohla sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Konsolidační balíček obsahuje důležité tabulky. V konsolidačním balíčku je také rozvaha a výkaz souhrnného výsledku hospodaření.

Rozvaha v plném rozsahu, kterou společnost KOVOSVIT MAS, a.s. sestavuje podle českých účetních předpisů, obsahuje údaje, které se týkají běžného a minulého účetního období. V běžném účetním období má rozvaha v části aktiv tři sloupečky – brutto, korekce a netto. Sloupeček z minulého účetního období zobrazuje pouze částky v netto hodnotě. U pasiv je zachycena hodnota v běžném a minulém období.

64

Tabulka rozvahy podle IAS/IFRS v konsolidačním balíčku obsahuje netto hodnoty za běžné účetní období z rozvahy podle českých předpisů. V dalším sloupečku tabulky jsou zobrazeny úpravy způsobené IFRS. Poslední sloupeček tabulky obsahuje částku, která je rozdílem prvního a druhého sloupečku.

Výkaz zisku a ztráty podle druhového členění, který společnost KOVOSVIT MAS, a. s. sestavuje podle českých účetních předpisů, zachycuje částky za běžné a minulé účetní období.

Tabulka souhrnného výsledku hospodaření dle IAS/IFRS je sestavena stejným způsobem jako tabulka rozvahy podle IAS/IFRS.

Výkazy podle české účetní legislativy a výkazy podle IAS/IFRS Legislativa v českém účetnictví přikazuje více požadavků na strukturu účetní závěrky. Výkazy v české účetní závěrce mají pevně stanovený formát.

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví požadují v účetní závěrce jenom minimální rozsah položek a výkazy v účetní závěrce nejsou podle předem stanoveného vzoru. Uvádí se pouze možné vzory výkazů. Pro potřeby této práce jsem sestavila výkaz rozvahy a souhrnného výsledku hospodaření dle IAS/IFRS podle uváděného vzoru, který se používá v zemích Evropské unie. V těchto výkazech je zachycena pouze částka za jedno konkrétní účetní období.

Rozdíly v rozvaze Významný rozdíl v rozvaze podle české účetní legislativy a podle IAS/IFRS představuje u společnosti KOVOSVIT MAS, a.s. pořízení majetku na leasing. Podle české účetní legislativy není majetek, který je pořizovaný pomocí finančního leasingu, zachycený přímo v rozvaze. Nájemné se účtuje přímo do nákladů nebo pomocí účtů časového rozlišení. Majetek je v průběhu leasingu vedený pouze v podrozvahové evidenci. Informace o finančním leasingu uvádí společnost KOVOSVIT MAS, a. s. v příloze účetní závěrky.

65

Naopak v mezinárodních standardech podle IAS 17 se majetek, který je pořizovaný na finanční leasing, vykazuje přímo v rozvaze. V rozvaze podle IAS/IFRS je v části aktiv uveden finanční leasing ve výši 41 459 tisíc Kč a na straně pasiv se uvádí platby leasingové společnosti.

Rozdíly v rozvaze může také způsobit trochu jiné dělení pohledávek a závazků na krátkodobé a dlouhodobé. Každá legislativa má jiný pohled na členění. V rozvaze podle IAS/IFRS se liší částka krátkodobých závazků. Toto zvýšení o 6 332 tisíc Kč způsobilo vytvoření rezervy na závazek. Také je rozdíl v dlouhodobých závazcích. Podle české legislativy je částka 1 tisíc Kč, ale podle IAS/IFRS se zvýšily o 4 912 tisíc Kč. Zvýšení způsobily zaměstnanecké požitky.

Rozdíly ve výkazu zisku a ztráty Podle české legislativy i podle IAS/IFRS je možné vymezit náklady podle účelového členění nebo podle nákladových druhů.

V české účetní legislativě se mimořádné položky uvádějí přímo ve výkazu zisku a ztráty. Ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. nedošlo k mimořádnému výnosu ani nákladu. Podle IAS/IFRS nesmí podnik ve výkazu označovat položky jako mimořádné.

Výsledek hospodaření podle mezinárodních standardů se liší od výsledku v českém účetnictví. Tuto změnu způsobil ostatní souhrnný výsledek hospodaření, do kterého patří např. přecenění dlouhodobého finančního majetku, kurzové rozdíly z přepočtu zahraničních společností a deklasifikační úpravy z odúčtování zajišťovacích derivátů při jejich vypořádání. Podle české legislativy se používá výsledek hospodaření za účetní období. Ale podle IAS/IFRS se k výsledku hospodaření za účetní období přičte ostatní souhrnný výsledek hospodaření. Ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. byla výše ostatního souhrnného výsledek hospodaření za rok 2009 v částce 6 363 tisíc Kč. Protože společnost KOVOSVIT MAS, a. s. za účetní období 2009 dosáhla ztráty, tak se o tuto částku sníží výsledek hospodaření podle mezinárodních účetních standardů.

66

6. Závěr Účetní závěrkou zakončují všechny obchodní společnosti kalendářní nebo hospodářský rok. Je to důležitá chvíle v každé společnosti, neboť při pracích na účetní závěrce společnost zjistí, jestli za dané období dosáhla zisku nebo ztráty. Vyhotovení účetní závěrky však není jednoduchou záležitostí. Sestavení účetní závěrky předcházejí nejprve přípravné práce a účetní uzávěrka.

Společnost KOVOSVIT MAS, a.s. sestavuje účetní závěrku podle české účetní legislativy vždy za účetní období, které je shodné s kalendářním rokem. KOVOSVIT MAS, a. s. nejprve provede na konci období přípravné práce. Následně uzavře všechny účty a poté začíná sestavování účetní závěrky. Účetní závěrka je složena z rozvahy, výkazu zisku a ztráty, výkazu o peněžních tocích a přílohy. Účetní závěrka společnosti podléhá kontrole auditora, proto jsou všechny výkazy sestaveny v plném rozsahu.

Dozorčí rada společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. přezkoumala účetní závěrku za období roku 2009.

Při svém hodnocení dozorčí rada vycházela z předložených

informací a dokumentů, které měla k dispozici. Dozorčí rada zjistila, že účetnictví ve společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. je vedeno průkazným způsobem a že účetní závěrka podle české legislativy byla vyhotovena v souladu s platnými zákony a postupy účtování.

Účetní závěrku podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví společnost nesestavuje. Tato účetní závěrka je sestavována pouze na úrovni mateřské společnosti. Společnost KOVOSVIT MAS, a. s. a ostatní společnosti ze skupiny dodávají pouze podklady ve formě konsolidačního balíčku.

Podle mého názoru sestavení účetní závěrky podle české legislativy je jednodušší než podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Určitě nejen pro mě je účetní závěrka podle českých účetních předpisů více přehledná a srozumitelná. Hlavním

67

důvodem je to, že účetnictví podle české legislativy se vyučuje na každé střední škole s ekonomickým zaměřením.

V českém účetnictví je přesně dáno, jak se co účtuje. Existují předem určené podoby výkazů, ze kterých se skládá účetní závěrka. Naopak v IAS/IFRS nejsou určené postupy, jak se má účtovat. V účetní závěrce podle IAS/IFRS neexistují ani pevně stanovené vzory, jak tyto výkazy mají vypadat. Jsou pouze vydávány možné vzory těchto výkazů.

Sestavení účetní závěrky podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví je z hlediska pracnosti mnohem náročnější než podle české legislativy. V závěru však tato účetní závěrka podává lepší pohled na podnik.

Z vlastní zkušenosti vím, že sehnat firmu, která využívá účetnictví podle IAS/IFRS, je velmi obtížné. V České republice nejsou mezinárodní standardy účetního výkaznictví moc v povědomí. V rámci Evropské unie určitě časem dojde ke sjednocení účetních systémů všech členských zemí. Myslím si, že by bylo dobré, kdyby se účetnictví podle české legislativy začalo pomalu přizpůsobovat mezinárodním standardům.

68

7. Přehled použité literatury DUŠEK, J. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech snadno a rychle. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3202-2.

FIŠEROVÁ, E. a kolektiv. Abeceda účetnictví pro podnikatele. Olomouc: Anag, 2010. ISBN 978-80-7263-598-6.

FIŠEROVÁ, E., FIŠER, J. Podvojné účetnictví a účetní závěrka pro podnikatele. Praha: Refis, 1997. ISBN 80-901649-7-8.

KRUPOVÁ, L. a kolektiv. IAS/IFRS – mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Praha: VOX, 2005. ISBN 80-86234-44-3.

LOUŠA, F. Zákon o účetnictví v praxi. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80247-2942-8.

MLÁDEK, R. Světové účetnictví. Praha: Linde, 1998. ISBN 80-7201-109-X.

RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2008. Olomouc: Anag, 2008. ISBN 978-80-7263-437-8.

8. Seznam tabulek Tabulka č. 1: Část rozvahy – aktiva (v tisících Kč) Tabulka č. 2: Část rozvahy – pasiva (v tisících Kč) Tabulka č. 3: Výsledek hospodaření společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. Tabulka č. 4: Přehled o peněžních tocích společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. (v tisících Kč) Tabulka č. 5: Vzor tabulky pro nahlášení nové společnosti v konsolidačním celku Tabulka č. 6: Předvaha aktiv a pasiv Tabulka č. 7: Rozvaha dle IAS/IFRS – aktiva (v tisících Kč) Tabulka č. 8: Rozvaha dle IAS/IFRS – pasiva (v tisících Kč) Tabulka č. 9: Výkaz souhrnného výsledku hospodaření dle IAS/IFRS (v tisících Kč) Tabulka č. 10: Přehled změn základního kapitálu (v tisících Kč) Tabulka č. 11: Pohyby vlastního kapitálu dle lokálních standardů (v tisících Kč) Tabulka č. 12: Vývoj krátkodobých rezerv (v tisících Kč) Tabulka č. 13: Věková struktura krátkodobých pohledávek (v tisících Kč) Tabulka č. 14: Věková struktura krátkodobých obchodních závazků (v tisících Kč) Tabulka č. 15: Rozvaha dle IAS/IFRS (v tisících Kč) Tabulka č. 16: Výkaz souhrnného výsledku hospodaření dle IAS/IFRS (v tisících Kč)

9. Seznam příloh Příloha č. 1: Rozvaha společnosti k 31. 12. 2009 – aktiva Příloha č. 2: Rozvaha společnosti k 31. 12. 2009 – pasiva Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztráty společnosti k 31. 12. 2009 Příloha č. 4: Výkaz o peněžních tocích společnosti k 31. 12. 2009 Příloha č. 5: Zpráva auditora Příloha č. 6: Tabulky konsolidačního balíčku

Příloha č. 1: Rozvaha společnosti k 31. 12. 2009 – aktiva

Příloha č. 2: Rozvaha společnosti k 31. 12. 2009 – pasiva

Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztráty společnosti k 31. 12. 2009

Příloha č. 4: Přehled o peněžních tocích společnosti k 31. 12. 2009

Příloha č. 5: Zpráva auditora

Příloha č. 6: Tabulky konsolidačního balíčku

Rozvaha dle IFRS Výkaz souhrnného výsledku hospodaření dle IFRS Úpravy rozvahy dle IFRS Úpravy výkazu souhrnného výsledku hospodaření dle IFRS Výpůjční náklady aktivované do pořizovací ceny majetku Aktivace náhradních dílů Majetek určený k prodeji Přecenění aktiv k datu akvizice Diskont dlouhodobých pohledávek Přehled dlouhodobého majetku Vlastní kapitál dle IFRS Změny v základním kapitálu Pohyby vlastního kapitálu dle lokálních standardů Přehled finančních derivátů zajišťovacích Přehled finančních derivátů k obchodování Vývoj rezerv Věkové struktury pohledávek Věková struktura krátkodobých obchodních závazků Přijaté dotace Podrozvahové položky a majetek zatížený zástavním právem Prodej cenných papírů ve skupině Nákup dlouhodobého majetku ve skupině – s výjimkou vrtů a investičních celků Prodej dlouhodobého majetku a výrobků povahy dlouhodobého majetku ve skupině Vyřazení dlouhodobého majetku pořízeného ve skupině Aktivace vrtů Prodej vrtů ve skupině Nákup investičních celků ve skupině Zařazení investičních celků ve skupině Prodej investičních celků ve skupině Nákup materiálu ve skupině

Prodej materiálu, zboží a výrobků povahy materiálu ve skupině Zaměstnanci, výkonný management, orgány společnosti Rozdělení tržeb Náklady na výzkum a vývoj Náklady na odměny statutárnímu auditorovi