Hodnocení dopadů regulace (RIA) Výuka RIA v ČR kam dál?

Hodnocení dopadů regulace (RIA) Výuka RIA v ČR – kam dál? 1. 6. 2009 Seminář MV ČR „Hodnocení dopadů právní regulace – zkušenosti a poznatky ve státní správě a příklady dobré praxe za období od počátku roku 2008“ Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc., PhDr. Jana Chvalkovská http://ies.fsv.cuni.cz

Obsah  RIA ve světě  RIA v EU  Revize metodiky hodnocení dopadů v EU  RIA v ČR  Vzdělávání RIA v ČR – obecný úvod, statistiky  Výhledy vzdělávání RIA v ČR

Výuka RIA v ČR – kam dál?

http://ies.fsv.cuni.cz

Slide 2 www.eeip.cz

Přehled aplikace procesu RIA v Evropě – původní členské státy Země

Vývoj procesu RIA

Velká Británie

 1985 – proces deregulace spojený se snahou zavést RIA

Nizozemí

 1998 - RIA oficiálně zavedena v UK jako hlavní aktivita programu „Lepší regulace“  1985 – zavedení RIA, kontrola kvality – ministerstvo spravedlnosti (1989 - vytvoření specializovaného útvaru v rámci ministerstva)  RIA poţadována pro primární i sekundární legislativu (terciární legislativa (ministerské vyhlášky) vyjmuta)  1966 – zavedení RIA k hodnocení ekonomických a administrativních dopadů na veřejný sektor  1993 – pilotní projekt RIA – úprava mezirezortního řízení – poţadavek hodnocení nákladů a environmentálních dopadů navrhované legislativy

Dánsko

 1995 – explicitní politika RIA  1998 – ustavení komise pro regulaci – monitoring implementace RIA  RIA povinná pro primární legislativu a zákony implementující směrnice EU, obecně není vyţadována pro sekundární legislativu  počátky 70. léta, 1990 - rozšíření

Finsko

 1999 – memorandum o vytvoření vládní legislativní politiky – prvky RIA  2003 – nové memorandum – posílení role RIA – vládní programový výbor pro přípravu a řízení tvorby legislativy

 RIA poţadována pro primární i sekundární legislativu, omezený dohled Německo

Švédsko

 RIA poţadována pro primární i sekundární legislativu  kontrola kvality RIA ministerstvem vnitra  1999 – RIA pro nařízení ovlivňující MSP  vícestupňový proces


RIA nemusí být provedena pro kaţdou právní úpravu


Slide 3 www.eeip.cz

Přehled aplikace procesu RIA v Evropě – původní členské státy Země

Vývoj procesu RIA

Rakousko

 1992 – pokyny doporučující provedení fiskální analýzy  RIA povinná pro primární i sekundární legislativu, ministerstvo předkládající právní úpravu zodpovědné za provedení RIA  1999 – specifikace procesu a obsahu RIA

Itálie

 pro primární i sekundární legislativu, dohled na kvalitou – úřad předsedy vlády (DAGL)  2000-2001 – pilotní projekt – aplikace RIA na návrh 6 zákonů  2001 – ustavení mezirezortní komise s úkolem vypracovat nový rámec pro zlepšení regulace

Řecko

 červen 2006 – předseda vlády vydává oběţník o státní regulační politice a kvalitě a efektivnosti legislativních úprav – obsahuje identifikace problému, hodnocení dopadů, určení alternativních způsobů řešení, dosaţení konsenzu zahrnutím veřejnosti do procesu

Zdroj: A Comparative Analysis of Regulatory Impact Assessment in Ten EU Countries, Dublin, May 2004



Slide 4 www.eeip.cz

Přehled aplikace procesu RIA v Evropě – SVE a pobaltské země Země

Vývoj procesu RIA

Maďarsko

 1987 – Legislativní zákon – hodnocení dopadů zaváděné regulace, návrh alternativních způsobů jak dosáhnout zamýšleného cíle, 1995 – vznik instituce hodnotící kvalitu RIA  RIA povinná pro všechny úrovně legislativy (zákony, vládní nařízení, ministerské vyhlášky,...) vyjma parlamentních návrhů

Polsko

 1999 – střednědobý národní program rozvoje – jednou z hlavních priorit RIA

 květen 2000 - pilotní projekt  2001 – RIA povinná pro zákony přijímané radou ministrů včetně veškeré primární a sekundární legislativy

Estonsko

Lotyšsko

Litva

 RIA poţadována pro nově navrţené právní akty  Legislativní návrh musí obsahovat popis současného stavu, popis cíle, zdůvodnění, hodnocení dopadu na ekonomiku, státní rozpočet a ekonomické a sociální skupiny  studie Jacobs (2005) – pouze malá část zveřejněných návrhů obsahovala hodnocení dopadů, téměř ţádný pak komplexní analýzu nákladů a výnosů, ve většině detailní propočty dopadů na státní i místní rozpočty  únor 2003 – usnesení o povinném provádění RIA pro všechny legislativní návrhy překládané vládě  zárodky RIA v zákonu z roku 1973

Bulharsko

2000 – návrh postupu při RIA koalicí NGO a think tanků

 červen 2003 – zákon limitující administrativní regulaci a kontrolu podnikání – nutné oznámit soukromým společnostem navrhovanou změnu a poskytnout jim alespoň 30 dní k reakci

Zdroj: Jacobs, Colin: The role of regulatory impact assessment in democratisation: selected cases from the transition states of central and eastern Europe, Paper No. 101, Centre on Regulation and Competition WP Series, March 2005 A Comparative Analysis of Regulatory Impact Assessment in Ten EU Countries, Dublin, May 2004



Slide 5 www.eeip.cz




Slide 6 www.eeip.cz

Regulace v Evropské unii Nařízení Směrnice Rozhodnutí Ostatní

Vývoj počtu regulatorních aktů v EU 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2000

2001


2002

2003

2004

2005

2006

2007

Slide 7 www.eeip.cz

2008(1-5)

Reakce na vzrůstající regulatorní zátěž– EU Better Regulation Iniciativa Better Regulation  Iniciativa oţivena za britského předsednictví EU v roce 2005 (Edinburgh)  Cíl – zajistit kvalitnější a jednodušší legislativu tak, aby vzniklo v EU prostředí příznivé pro podnikání, inovace a aby byl – v souladu s Lisabonskou strategií – plně vyuţit potenciál jednotného trhu Prvky Better Regulation  Hodnocení dopadů evropské legislativy i nelegislativních dokumentů  Sniţování administrativní zátěţe plynoucí z existujících předpisů  Efektivnější spolupráce mezi Členskými státy EU k zajištění funkčního a jednotného výkladu komunitárního práva Dokumenty

 COM(2008)33; COM(2008)35; SEC(2008)120  Druhé strategické vyhodnocení „Better Regulation“ v Evropské unii (leden 2008; COM(2008)32) Výuka RIA v ČR – kam dál?


Slide 8 www.eeip.cz

Politický kontext – EU Better Regulation – dílčí cíle Snižování administrativní zátěže  V roce 2007 byl vytvořen Akční plán sniţování administrativní zátěţe  Cíl – sníţit administrativní zátěţ o 25% do roku 2012, coţ by mělo vést k nárůstu evropského HDP o 1,5% (€150 mld.)

 Prostředky – identifikace a následné odstranění nadbytečné nebo příliš sloţité regulace Zjednodušení evropské legislativy  Akční plán vytvořen uţ v roce 2003, revidován byl v návaznosti na Lisabonskou strategii v roce 2006  Cíl – zjednodušení a zpřehlednění evropské legislativy a společných politik (rybolov, zemědělství)  Prostředky – plánovaná kodifikace základních předpisů komunitárního práva

Interinstitucionální spolupráce  2003 Interinstitucionální dohoda o zlepšení legislativy  Cíl – zlepšit interinstitucionální spolupráci a transparentnost při vytváření legislativy, vytvoření rámce pro alternativní formy regulace (samoregulace, spoluregulace), zvýšit vyuţití hodnocení dopadů (IA) v rámci legislativního procesu, pracovat na zjednodušení komunitárního práva Konzultace, expertízy, výběr vhodných regulatorních nástrojů a vyhodnocování dopadů  V rámci iniciativy Better Regulation má dojít k posílení vlivu dotčených subjektů na konečnou podobu regulace, a to formou konzultací s odborníky i zainteresovanými laiky; výběr řešení pak má být proveden z širšího počtu variant a na základě vyhodnocení  Prostředky – systém Impact Assessment (IA) zavedený v roce 2002 Výuka RIA v ČR – kam dál?

Slide 9 www.eeip.cz

Impact Assessment (IA) Hodnocení dopadů (Impact Assessment, IA) prováděné Evropskou komisí  Jeden z podpůrných nástrojů EU Better Regulation – vycházející ze zkušeností Velké Británie a USA

Cíle  Posoudit návrhy evropské regulace v ekonomických, společenských a ekologických souvislostech a také s ohledem na vztahy EU k třetím státům  Zjednodušit a zlepšit evropské právní prostředí  Přispívat k plnění dalších cílů iniciativy Better Regulation

Hodnocení dopadů (IA)  Strukturovaný podklad pro tvorbu politik  Identifikuje cíle, problémy spojené s dosaţením těchto cílů a řešení těchto problémů  V rámci hledání řešení vyhodnocuje nejvýznamnější dopady regulace (ekonomické, ekologické, společenské, ve vztahu k třetím státům)  Podklad pro politické rozhodování, ne jeho náhrada  Nástroj efektivní komunikace mezi regulátorem a dotčenými subjekty


Slide 10 www.eeip.cz

Hodnotící zpráva k systému hodnocení dopadů EK (duben 2007)  Zpracovávána britskou společností The Evaluation Partnership Limited od srpna 2006 do dubna 2007  Cílem bylo vyhodnocení systému hodnocení dopadů prováděného Evropskou komisí od roku 2003  V rámci studie bylo kvantitativně vyhodnoceno přes 150 IA (ze 190 IA vytvořených celkem Evropskou komisí do konce roku 2006), kvalitativní hloubková analýza byla provedena pro výběrový vzorek čítající 20 IA  Důraz byl kladen na zjištění, zda IA naplňují 3 hlavní obecné cíle stanovené pro ně Evropskou komisí:  Zlepšení kvality návrhů předpisů předkládaných Evropskou komisí

 Poskytovat účinnou pomoc při politickém rozhodování  Fungovat jako hodnotný komunikační nástroj

 Jedním ze závěrů Hodnotící zprávy bylo i zdůraznění nutnosti zvýšit povědomí dotčených subjektů o existenci a významu hodnocení dopadů a dalšího prohlubování vzdělání zpracovatelů hodnocení dopadů v efektivních analytických metodách hodnocení dopadů Výuka RIA v ČR – kam dál?







Revize Evropské metodiky hodnocení dopadů  Veřejné konzultace zahájeny 2.6.2008 a ukončeny 27.7.2008  Základními otázkami v rámci konzultací k revizi metodiky evropského hodnocení dopadů byly následující:  Vysvětluje stávající metodika dostatečně jednotlivé logické kroky hodnocení dopadů (definice problému, cíle, varianty politik, hodnocení dopadů, porovnání variant, monitoring a přezkum účinnosti)?

 Zachovává metodika rovnováhu v přístupu k hodnocení ekonomických, společenských a environmentálních dopadů (v rámci hodnocení dopadů)?  Pokrývá metodika dostatečně specifické aspekty těchto dopadů?  Je přehled analytických metod v metodice dostatečný? Jsou v metodice jednotlivé analytické metody popsány dostatečně detailně?  Obsahuje metodika dostatečný popis toho, jakým způsobem mají být v rámci konzultačního procesu oslovováni odborníci a dotčené skupiny?  Za Českou republiku se konzultací zúčastnilo Ministerstvo vnitra a EEIP

 http://ec.europa.eu/governance/impact/new_en.htm Výuka RIA v ČR – kam dál?



Další vývoj evropského hodnocení dopadů – výzvy pro ČR  V rámci českého předsednictví byla Radě pro konkurenceschopnost předloţena Zpráva předsednictví o pokroku v lepší regulaci  Zástupce České republiky v EU mající na starost problematiku Lepší regulace Aleš Pecka identifikoval několik otevřených otázek týkajících se hodnocení dopadů, které by bylo vhodné dále řešit ve vztahu k Evropské komisi  Společnost EEIP přispěla k tvorbě příručky pro předsednictví týkající se hodnocení dopadů a poskytovala po dobu předsednictví zástupcům České republiky metodickou podporu ve vztahu k hodnocení dopadů  Česká republika by měla na úrovni EU převzít iniciativu v oblasti hodnocení dopadů a přispět k rozšíření povědomí o funkci a významu hodnocení dopadů na evropské úrovni – např. rovněţ návrhem na rozšíření základního vzdělávacího programu v oblasti RIA na úředníky v jednotlivých orgánech EU  V rámci vzdělávání zpracovatelů RIA v ČR by měly existovat navazující kurzy týkající se vývoje metodiky zpracování evropského hodnocení dopadů – aby Česká republika byla v této oblasti konkurenceschopná ve vztahu k ostatním členským státům








RIA v České republice  Doporučení OECD ke zkvalitnění vládní regulace (Usnesení Vlády ČR ze dne 27. září 2000 č. 950 k naplňování doporučení)  Úkol: zpracovat v rámci reformy ústřední státní správy návrh způsobu zajištění administrativních kapacit pro analýzu dopadu a kontrolu kvality regulace (do 31. prosince 2000, ne zcela splněno)  Usnesení vlády ze dne 25. června 2001 č. 650 – Analýza doporučení OECD pro další postup regulatorní reformy v ČR vzata na vědomí  Jeden krok k naplnění: úprava Legislativních pravidel vlády jejím usnesením ze dne 19. června 2002 č. 640. Vláda pak svým usnesením ze dne 3. listopadu 2004 č. 1072 v uvedených článcích slova „hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele“ změnila na „na podnikatelské prostředí České republiky“.

 Usnesení vlády č. 237 ze dne 17. března 2004: přijat materiál „Postup a hlavní směry reformy a modernizace ústřední státní správy, obsahující vyřešení gesce a organizačního uspořádání“, který obsahuje mimo jiné projekt C.2 „Reforma regulace“.  Usnesení vlády č. 420 ze dne ze dne 13. dubna 2005 k návrhu postupu začlenění metody pro hodnocení dopadu regulace na podnikatelské prostředí do procesu přípravy regulace (RIA) Výuka RIA v ČR – kam dál?



Postup zavádění RIA v České republice  Pilotní fáze

 schválen návrh Směrnice pro hodnocení dopadů regulace  vybrané právní předpisy připravovány v souladu s návrhem Směrnice pro hodnocení dopadů regulace  ukončení: konec roku 2006  2. fáze

 schváleny Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA), usnesení vlády č. 877/2007  zavedení povinnosti provádět hodnocení institucionální opatření) od 1.11.2007

dopadů

metodou

RIA

(legislativní

pravidla,

 vyhodnocování dopadů některých vybraných jiţ platných právních norem  předpokládané trvání: 1 rok  3. fáze  přehodnocení funkčnosti systému k 31.12.2008  úprava systému hodnocení dopadů regulace  4. fáze

 moţné zvaţovat rozšíření aplikace metody RIA i na zákony vzešlé z poslanecké iniciativy, popřípadě na pozměňovací návrhy překládané členy Parlamentu v průběhu projednávání zákona Výuka RIA v ČR – kam dál?



Základní dokumenty 1. Legislativní pravidla vlády /novela schválena usnesením vlády č. 816/2007

Hlavní změny:  Hodnocení dopadů regulace jako součást legislativního procesu

 Závěrečná zpráva z RIA součást obecné části důvodové zprávy / odůvodnění  Odstranění duplicit 2. Statut Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu (schválen usnesením vlády č. 927/2007) Obsah:

 Role Grémia  Role stálého výboru pro kontrolu kvality hodnocení dopadů regulace

 Způsob projednávání legislativních návrhů upřesňuje Jednací řád Grémia 3. Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA) (schváleny usnesením vlády č. 877/2007) Obsah:  Kdy se provádí RIA?  Základní procesní pravidla provádění RIA  Metodický postup při provádění RIA Výuka RIA v ČR – kam dál?







Zkušenosti s výukou RIA  Společnost EEIP, a.s. provádí vzdělávací kurzy ve spolupráci s Institutem státní správy a Ministerstvem vnitra (Ing. Trnka, Mgr. Rusňáková, Mgr. Ţeţula) od konce roku 2005  Na kurzech vystupují rovněţ odborníci z právní praxe JUDr. Tomáš Richter a Mgr. Zdeněk Husták  Školení probíhají formou 3-denních kurzů, během nichţ se účastníci seznámí s:

1.den

 Teoretickým základem a historickým vývojem RIA (včetně bloku MV ČR)  Evropskou úpravou hodnocení dopadů  Srovnáním českého zakotvení RIA a zakotvení RIA v dalších členských státech EU a ve světě

2.den

 Obsahem a významem jednotlivých částí RIA pro celkový výstup  Příklady české praxe v oblasti RIA (i z praxe EEIP –RIA k památkové péči, vodnímu zákonu i AVMS vyhodnoceny MVČR jako velmi kvalitně zpracované)

3.den

 Analytickými metodami z oblasti matematiky, statistiky, ekonomie a ekonometrie vyuţitelnými v rámci RIA  Problematikou zpracování RIA na jednotlivých resortech  Praktickými otázkami, s nimiţ se zpracovatel RIA v praxi setkává




Statistika – počty školení Povinnost provádět RIA od 1.11.2007 Počty školení v jednotlivých letech

12 10 8 6 4 2

0 2005

2006

2007

2008

2009

 Z výše uvedených školení se většina uskutečnila na ISS, 6 školení se uskutečnilo přímo na jednotlivých ministerstvech (konkrétně MF, MPO, MMR, MPSV, MZe) Výuka RIA v ČR – kam dál?



Statistika – počty účastníků

250

25

200

20

150

15

100

10

50

5

0

0 2005


2006

2007


2008

2009


Průměrný počet účastníků na školení

Počty účastníků

Průměrný počet účastníků na školeních se v čase příliš nelišil, obecně však lze říci, že na kurzech pořádaných přímo na jednotlivých ministerstvech byl vyšší než na ISS

Statistika – počty účastníků v členění podle resortů

Počty účastníků školení podle resortů

80 70 60 50 40

30 20 10 0

Resorty, pro které bylo organizováno zvláštní školení




Domácí úkoly  V rámci závěrečného seminárního dne vypracovávali účastníci školení domácí úkol – malou RIA na libovolné téma  Seminární den je zaloţený na interaktivním přístupu – týmy vţdy zároveň prezentují své domácí úkoly a hodnotí domácí úkol jiného týmu  Celkem bylo takto vypracováno více neţ 100 cvičných malých RIA  Mezi nejoblíbenější témata patřila následující:  Zákaz kouření v restauracích  Zavedení mýtného na dálnicích  Úprava podmínek chovu exotických zvířat  Školní mléko  Kvalita zpracování domácích úkolů se v čase výrazně zlepšovala v návaznosti na praktické zkušenosti jednotlivých účastníků se zpracováním RIA v rámci své běţné činnosti  Seminární den byl účastníky kurzů dlouhodobě hodnocen jako jedna z nejpřínosnějších částí celého kurzu Výuka RIA v ČR – kam dál?



Odborné konference a panelové diskuze S absolventy školení RIA se odborníci z EEIP, a.s. i z dalších institucí, jeţ se zabývají RIA, setkávají na odborných konferencích a diskuzích pořádaných ve spolupráci s Institutem ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2008 se ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, iniciativou eStat a EEIP, a.s. uskutečnily následující konference:  "Kvalita výstupů legislativního procesu v ČR a moţnosti jejího zlepšení prostřednictvím analýzy dopadů regulace (RIA)“, 16.1.2008, mezi přednášejícími byli mimo jiné náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček, ředitel Institutu ekonomických studií a ředitel společnosti EEIP, a.s. Michal Mejstřík, viceguvernér ČNB Miroslav Singer, senátorka Soňa Paukrtová, Dalibor Vermiřovský z eStat i odborníci z právní praxe – Zdeněk Husták, Tomáš Richter a Jan Hart.  „EU v objetí regulace: Jak dál?“, mezinárodní konference 14.5.2008, na níţ vystoupili mimo jiné vicepremiér ČR pro evropské záleţitosti Alexander Vondra, britský ministr pro Evropu Jim Murphy, ředitel Institutu ekonomických studií a ředitel společnosti EEIP, a.s. Michal Mejstřík, Dalibor Vermiřovský z eStat, Daniel Trnka a Zuzana Rusňáková z Ministerstva vnitra.








Přehled cílů a metod vzdělávání v jednotlivých fázích implementace RIA Fáze před implementací RIA do legislativního procesu

Fáze po implementaci RIA do legislativního procesu

Fáze rozvoje využití RIA v rámci legislativního procesu

Cíl vzdělávání: Vyškolit školitele Metoda: Účast na mezinárodních konferencích k RIA Workshopy a semináře s odborníky ze zemí, kde jiţ RIA byla implementována Výstup: Projekt základního školení zpracovatelů RIA Dostatek kvalifikovaných školitelů

Cíl vzdělávání: Základní školení zpracovatelů RIA Metoda: Jednorázová školení zpracovatelů RIA poskytující základní přehled o teorii a zahraniční praxi RIA Odborné diskuze k vývoji RIA v ČR a v zahraničí Výstup: Dostatek kvalifikovaných zpracovatelů RIA na příslušných správních úřadech

Cíl vzdělávání: Rozšíření vzdělávání zpracovatelů RIA Základní vzdělávání uživatelů RIA Metoda:  Nadstavbové kurzy pro zpracovatele RIA zaměřené na týmové řešení případů z praxe  Kurzy k nové EU metodice RIA  Kurzy zaměřené na sofistikovanější analytické metody vyuţitelné v praxi RIA  Zavedení základních kurzů pro uživatele RIA nejen ze státní správy Výstup: Efektivní vyuţívání procesu RIA v rámci legislativního procesu

RIA v ČR momentálně vstupuje do této fáze svého vývoje




Fáze rozvoje využití RIA – cíle a metody Rozšíření vzdělání zpracovatelů RIA

Základní vzdělávání uživatelů RIA

Rozšíření vzdělávání zpracovatelů RIA by mělo mít zhruba následující tři pilíře: 1. Vzdělávání zpracovatelů RIA v příkladech dobré praxe v oblasti RIA v ČR formou:  Pravidelných moderovaných diskuzí nad vybranými příklady dobré praxe RIA v ČR – dvakrát aţ čtyřikrát ročně (viz tento seminář)  Formou e-learningových cvičení, při nichţ by si zpracovatelé RIA prakticky vyzkoušeli metodické postupy podle příkladů dobré praxe 2. Vzdělávání zpracovatelů RIA v pokročilých matematických, ekonomických a statistických metodách vyuţitelných k vytváření efektivnějších odhadů dopadů regulace:  Kombinovaná forma e-learning a jedno- aţ dvoudenní kurzy 3. Odborné konference k vývoji RIA v EU a na mezinárodní úrovni:  Příklady dobré praxe v EU i ve světě  Vývoj metodiky hodnocení dopadů v EU

Základní vzdělávání uživatelů RIA by se mělo soustředit na následující okruhy osob: Úředníci vyšších územně správních celků (zejména v oblasti vyhodnocování přesunu administrativní zátěţe – základní kurz) Orgány podřízené ministerstvům, jejichţ zaměstnanci RIA nebo části RIA zpracovávají, ale nemohou se účastnit vzdělávacích kurzů na ISS (v zásadě zprostředkování základního kurzu těmto osobám) Vedoucí pracovníci - vrchní ředitelé, ředitelé odborů (e-learning – FAQ, ukázky dobré praxe)  Poslanci a senátoři (e-learning – stručný úvod do teorie a praxe RIA, příleţitostné diskuze v PSP ČR a v Senátu ČR  Profesní komory a zájmová sdruţení – např. ČAK, Hospodářská komora ČR aj. (e-learning - stručný úvod do teorie a praxe RIA, příleţitostné specializované workshopy) Zainteresovaná veřejnost – manuál se základními informacemi o RIA (v elektronické podobě na internetu)




Fáze rozvoje využití RIA – e-learning  E-learning je vhodný nástroj, kterým lze s minimálními náklady zpřístupnit základní vzdělání v oblasti RIA širokému okruhu osob

 E-learningové kurzy k RIA by bylo moţné lépe upravit pro potřeby jednotlivých resortů – zpracovatelů RIA, uţivatelů RIA i pro potřeby jednotlivých úrovní vzdělávání v oblasti RIA (základní kurz vs navazující a rozšiřující kurzy)  E-learningové kurzy můţe pracovník absolvovat nejen na svém pracovišti, ale i v klidu doma – přispívá k moţnosti efektivněji alokovat svůj čas

 Výuka pomocí e-learningu je bezbariérová, umoţňuje dálkový přístup a jako taková je dlouhodobě podporována ze strany Evropské komise.  Interaktivní e-learningová aplikace by usnadňovala efektivní zpětnou vazbu k probíranému tématu a slouţila by tak jako vhodný benchmark nejen pro školitele RIA, ale i pro Ministerstvo vnitra ČR, případně Evropskou komisi apod. Výuka RIA v ČR – kam dál?



Fáze rozvoje využití RIA – očekávané výstupy  Správně vytvořený a implementovaný systém RIA má napomáhat ke zlepšení efektivnosti a účinnosti vládnutí a rovněţ v širším kontextu přispívá k posílení výkonnosti trţního hospodářství a zlepšení fungování hospodářské soutěţe.  Vzdělávání zpracovatelů i uţivatelů je nezbytnou součástí procesu implementace RIA – bez této sloţky systém RIA nemůţe dosáhnout plné efektivity zkvalitňování regulace  Evropská komise vyhodnotila jako významné cíle vzdělávání v oblasti RIA zejména následující:  Vyuţití zásadně náročnějších metod pro kvantifikaci dopadů, které umoţňují přesnější odhad dopadů  Rozšíření moţnosti konzultovat problémy se zainteresovanými (kvalifikovaní proškolení uţivatelé RIA – např. i úředníci VÚSC)

stranami

 Přilákaní soukromých subjektů, aby se podílely na tvorbě legislativy (kvalifikovaní uţivatelé RIA – např. i z řad členů profesních samospráv)

 Školení státních zaměstnanců - propast mezi právníky a ekonomy (případ disciplíny Law and Economics)  Aplikace nejnovějších teoretických poznatků a postupů do regulatorní praxe s cílem zvýšit efektivitu regulace Výuka RIA v ČR – kam dál?



Děkujeme za pozornost! Otázky? Komentáře?




Kontakt: EEIP,a.s., Národní 17, Praha 1 Email: [email protected], [email protected] Tel: +420 224 232 754

Fax: +420 224 238 738 www.eeip.cz




Hodnocení dopadů regulace (RIA) Výuka RIA v ČR kam dál?

Recommend Documents