Gotika II. Úvod k přednášce – Umění Evropy 13. století
Významná data 13. století • • • • • • • • • • • • •
1183 Filip II. August nastupuje na francouzský trůn (1183-1223) 1198 Lotario de Conti zvolen papeţem – Innocenc III. (1198-1216) Přemysl Otakar I. dědičným českým králem 1204 Dobytí Konstantinopole křiţáky, zaloţení křiţáckého státu 1209 Papeţ Innocenc III. vyhlašuje kříţovou výpravu proti Albigenským 1215 Čtvrtý lateránský koncil 1221 Potvrzení řehole dominikánů 1223 Potvrzení řehole františkánů 1226 Ludvík IX. Svatý nastupuje na francouzský trůn (1226-1270) 1236 Poslední cesta Fridricha II. (králem 1212-1250) do říše 1248 Dokončena stavba Saint Chapelle 1253 Přemysl Otakar II. českým králem (1253-1278) 1277 Pravděpodobně zahájeny práce na výzdobě kostela sv. Františka v Assisi
1183 - Filip II. August (+1223) • Konsolidoval francouzské království a centralizoval jeho správu • Významným způsobem rozšířil francouzské državy severně od Loiry (definitivně po bitvě u Bouvines v roce 1214) • Do doby jeho vlády spadá období stavby nejvýznamnějších katedrál „klasické gotiky“ (Sens, Laon, Chartres, Amiens)
Katedrální sochařství: Laon, Sens, Chartres Nottre Dame v Paříţi
Styl kolem roku 1200
Katedrála v Sens, hlava proroka z ostění středního portálu, kolem r. 1200 katedrála v Chartres – severní transept, Mariánský portál, po roce 1204
Chartres – severní transept, po r. 1204 Ţaltář královny Ingeborg, kolem r. 1200 Styl kolem roku 1200
Nottre Dame Paříţ, západní průčelí 1. čtvrtina 13. století
1198 - Innocenc III. (+1216) • Za jeho pontifikátu dosáhlo papeţství zenitu své moci • Začaly kříţové výpravy útočit i proti „heretickým“ křesťanům v Evropě a Byzanci • Pod jeho vedením čtvrtý lateránský koncil (1215) ustavil nauku o transsubstanciaci
1204 - Dobytí Konstantinopole Čtvrtá kříţová výprava • Z Byzance dovezeno mnoţství ukořistěných relikvií • Vzniká řada křiţáckých států a Evropa je pod vlivem byzantské vzdělanosti a umění • Z celé výpravy nejvíce těţí Benátčané, mimo řady ukořistěných děl (kvadriga, tetrarchové v Benátkách) se z Byzance stěhují zřejmě i někteří zdejší umělci, aby vyzdobili tehdy přestavovaný chrám sv. Marka
1221- Potvrzení řehole řádu dominikánů 1223 – Potvrzení řehole řádu františkánů Sv. Dominik ( + 1223) a Sv. František (+1226) zaloţili dvě zpočátku odlišné řehole Dominikáni • důraz na vzdělanost, převzali v průběhu 13. století školství namísto katedrálních škol • kladli důraz na kázání a vlastní chudobu • kázali především ve městech • Dominikánská teologie pracovala také s Aristotelovými myšlenkami (Sv. Tomáš Akvinský) - realismus Františkáni • jednodušší řehole, osobní příklad • Důraz na lidský ţivot a utrpení Jeţíše Krista a na úctu k Panně Marii • Zpočátku důraz na jednoduché kázání v národních jazycích, později rovněţ teologicky vzdělaní – nominalismus (Vilém Ockham) U obou řádů velký důraz na obrazy – nový narativní a jednoduchý styl, stavby kostelů na protilehlých stranách měst, velké halové stavby
1226 – Ludvík IX. Svatý zvolen králem Francie (+1270) • Velkou část ţivota věnoval myšlenkám a uskutečnění kříţových výprav do Svaté země • Za jeho vlády probíhala stavba katedrály v Amiens a korunovační katedrály v Remeši. • Roku 1239 koupil od byzantského císaře Balduina II. trnovou korunu a část dřeva Svatého kříţe. Pro jejich umístění nechal vystavět Sainte Chapelle v Paříţi (dokončena r. 1248). Styl paříţského umění v této době (Sainte Chapelle, Nottre Dame) je napodobován po následujících více neţ padesát let • Byl prvním králem, který se aktivně přihlásil k myšlence pokory propagované zejména ţebravými řády • Roku 1290 byl prohlášen za svatého
Katedrála v Remeši, severní transept, 1225-1230
Katedrála v Remeši, západní průčelí, po roce 1230
Katedrála v Remeši, západní průčelí – vnější a vnitřní výzdoba portálu, 1255-1270
Katedrála v Amiens, Západní průčelí katedrály 1230-1240/ Mariánský portál jiţního transeptu, Vierge Dorée, po roce 1240
1248 – dokončena Sainte Chapelle, pohled zvnějšku spodní a horní patro
Katedrála Nottre Dame, socha Adama z vnitřního portálu jižního transeptu, kolem r. 1260 / Madona ze St. Chapelle, kolem r. 1260
1236 – Poslední pobyt Fridricha II. na vnitřním území římské říše • Zvolen králem římským 1212, císařem korunován 1220 • Byl především králem sicilským, na dění v Říši měl omezený vliv a po roce 1237 zde nepobýval, za jeho vlády dochází k faktickému rozpadu říšské královské moci • Na Fridrichově dvoře je systematicky rozvíjena vzdělanost a umění navazující na antické vzory – také díky islámským intelektuálům • Nejvýznamnějšími stavbami jsou Castel del Monte a brána v Capui • Osobně napsal knihu o sokolnictví, doprovázenou naturalistickými vyobrazeními
Sochařská výzdoba nedochované brány v Capui, dok. roku 1239 Castel del Monte, po r. 1225
Římská říše za vlády Fridricha II. • Říše je rozdělena mezi zástupce strany Welfů a Hohenštaufů • Prosazují se zde jak čistě francouzské gotické formy (Štrasburg, Bamberg) tak specifický císařský sloh patrný v sochařství, malířství i architektuře • V malířství se hovoří o tzv. Zackenstil ( pův. ţaltáře saskodurynského okruhu) později rozšířeno na značnou část malířské produkce v říši • Nejasná stylová kritéria jak pojímat tuto epochu • H. Belting vytvořil nový pojmový aparát: Goticismus: přímé, ale jen částečné přejímání gotických forem Gotizace: vytváření nepřímé ale úplné analogie gotiky odlišnými výrazovými prostředky • Nastoluje také pojem alternativní gotika
Katedrála ve Štrasburku, jiţní transept a „Andělský sloup“ 1225-1235
Katedrála v Bamberku, „Fürstenportal“ (1225-1235) Postava sv. Anny a Synagogy (1230-1235)
Naumburk, postavy zakladatelů dómu (Ekhard a Uta) kolem r. 1250 / Míšeň, postavy zakladatelů (Ota I a Adelheid (1255-1260)
„Bamberský jezdec“ (1240-1250)
1198 - Přemysl Otakar I. (+ 1230) • První dědičný český král • Významné zakázky v této době jsou spojeny především s královským dvorem, nelze předpokládat „zpoţdění“ v uměleckém vývoji oproti okolním zemím • V kniţním malířství převaţuje orientace na sasko-durynský okruh (Mater verborum) • Na sklonku Přemyslova panování a v době Václava I. se v Čechách objevují nové typy uměleckých úloh, zejména - sochařsky bohatě ztvárněný portál (Porta coeli, Měřín) - samostatné sochy madon (Madona ze Strakonic, Madona z Tuřan)
Portál kláštera „Porta coeli“ v Tišnově u Brna, po r. 1232
Madona ze Strakonic (NG Praha), 2. čtvrtina 13. století
1253 – Přemysl Otakar II. českým králem
• Teritoriální expanze českého státu (Štýrsko, Korutany) • V přemyslovském umění se setkáváme se svébytným vyrovnáváním se se vzory francouzské gotiky i aktuálního umění okolních zemí • Mezi stavebními podniky mají výrazné místo stavby královských hradů, urbanismus nově zakládaných měst. Církevní architektura je ovlivněna zvláště rakouskými vzory. • Prosazuje se typ samostatné stojící sochy madony (Madona z Rudolfova) • V malířství převládá „tzv. lámaný styl“ (malby v Třebíči, v děkanském kostele v Písku)
Madona z Rudolfova (AJG Hluboká), 3. čtvrtina 13. století/ Výjevy ze ţivota sv. Jana evangelisty – nástěnná malba opatský kostel v Třebíči, po r. 1250
1278 – Pravděpodobné zahájení výmalby kostela sv.Františka v Assisi (postaven mezi lety 1226-1253)
Dosud nezmíněné typy uměleckých úloh ve 13. století Náhrobek Typy náhrobků ve 13. století: - Mrtvé tělo vystavené na lůžku - Ležící modlící se postava - Ležící postava ozvláštněná gestem - Aktivní ležící postava - Modlící se postava
Fontevrault, klášterní kostel,Náhrobek Jindřicha II. a Eleonory Akvitánské, 1230-1240 / Braunschweig – klášterní kostel, Jindřich Lev a Matylda Anglická, kolem 1230
Chórová přepážka - lettner • Lettner slouţil: • k oddělení laiků a kanovníků či mnichů • ke čtení z Písma ( lectorium) • Později odstraňován, často dochovány jen kalvárie přesunuté na břevno u triumfálního oblouku
Naumburk, chórová přepáţka 1255-1260
Oltářní retábl • Nejasný způsob vzniku, více rozšířen od 13. století. • Vznikl snad v souvislosti s proměnou liturgie – kněz původně slouţil mši čelem ke shromáţdění otočen k západu, s proměnou liturgie se ozdoba čela oltářní menzy (antependium) postavila na oltář. • Františkáni na oltář stavěli také obraz sv. Františka jako jednoduchou desku (typ dossale) • Na oltář byly umisťovány i relikviáře také jedna z moţných vysvětlujících teorií • 1310 Synoda v Trevíru – kaţdý oltář má být pro snadnější identifikaci ozdoben obrazem (oltáře v kostele mohou být nanejvýš tři) - nedodrţováno
Oltář z Wiesenkirche, Staatliche Museum Berlin, 1260-1270/ Arnolfo di Cambio, Ciborium, kostel San Paolo fuori Le Mura Řím, 1283
Knihy hodinek • Ve 13. století vzrůstá potřeba osobní participace na spáse • V dvorském prostředí vrůstá obliba knih hodinek – osobní modlitební kniha, která dosud byla určena jen mnichům a jeptiškám se zároveň stává velmi luxusním předmětem, většinou bohatě ilustrovaným
Modlitební kniha sv. Alţběty Uherské, (Museo Archeologico Nazionale, Cividale), kolem 1220
Děkuji za pozornost
