Ženské a mužské role pohledem dnešních žen a muž
Bc. Irena Horková
Diplomová práce 2009
ABSTRAKT
Tato diplomová práce se zabývá gender problematikou, tedy problematikou ženských a mužských rolí v dnešní spole nosti. V teoretické ásti jsou zpracovány poznatky, které jsem erpala z odborné literatury. Popsala jsem zde mnohé faktory, které vysv tlují, pro a jak se od sebe muži a ženy navzájem tolik liší a jaký to má dopad na jejich odlišné vnímání sv ta. Rozvedla jsem zde problematiku rodu, objasnila jsem tento pojem. Zmínila jsem se o sexuální a rodové orientaci, a také o sexuální a rodové identit . Uvedla jsem n kolik nejznám jších teorií vzniku pohlavní a rodové identity. Zabývala jsem se zde také odlišnostmi muž
a žen jak z hlediska biologického,
psychologického, tak i sociáln kulturního. Zmínila jsem zde pojmy archetyp, anima a animus. V novala jsem se zde objasn ní mužského a ženskému principu jin a jang. V této práci jsem také ešila problematiku mužských a ženských rolí, jak se jim lov k u í – generová socializace. Psala jsem o generových stereotypech a také o rolích muž a žen v sou asné dob a spole nosti. V praktické ásti jsem se zabývala výzkumem, jehož cílem bylo zjistit, jak se dnešní generace žen a muž dívá na ženskou a mužskou roli v naší spole nosti.
Klí ová slova: gender, rod, heterosexualita, homosexualita, bisexualita, gej, lesbi ka, queer, heterosexismus, coming out, archetypy, anima, animus, jin-jang, pohlavní identita, rodová identita.
ABSTRACT
This graduation thesis deals with gender problem, so problems of the female and male roles at the current society. In the theoretical part are compiled the knowledge, which I gathered from the specialized publications. I described many factors, which explain why and how men and women are different from each other and which the effect it has on their defferent perception of the world. I expanded the gender problems and make this conception clear. I mentioned about the sexual and sex orientation and also about sexual and sex identity. I introduced a few wellknown theories about the origin of the gender and sex identity. I dealed with the difference in men and women from sight both biological, psychological and social-culturally. I also mentioned the conceptions such as archetype, anima and animus etc. I attended to the illustration of the male and female principle jin and jang. In this thesis I solved the problems of the male and female role and how the human being learn them – the gender socialization. I wrote about the gender stereotypes and about roles of the men and women at the society nowdays. In the practical part I dealed with the reseach which its intend was revealed how the present generation of the women and men regard with the female and male role at our society.
Key words: gender, sex, heterosexuallity, homosexuallity, bisexuallity, gay, lesbian, queer, heterosexismus, coming out, archetypes, anima, animus, jin-jang, sexual identity, sex identity.
Na tomto míst bych ráda pod kovala paní Mgr. Karle Hrbá kové za laskavé vedení mé diplomové práce a rovn ž mé rodin za podporu a trp livost. Irena Horková
OBSAH Ι TEORETICKÁ ÁST ................................................................................................... 10 ÚVOD ................................................................................................................................. 12 1
2
3
GENDER, ROD ....................................................................................................... 13 1.1
DEFINICE POJMU .................................................................................................. 13
1.2
SEXUÁLNÍ A RODOVÁ ORIENTACE ........................................................................ 15
1.3
SEXUÁLNÍ A RODOVÁ IDENTITA ........................................................................... 17
1.4
N
KTERÉ TEORIE VZNIKU POHLAVNÍ A RODOVÉ IDENTITY ................................... 18
V EM SE LIŠÍ MUŽI A ŽENY............................................................................ 25 2.1
BIOLOGICKÉ
FAKTORY ........................................................................................ 25
2.2
PSYCHOLOGICKÉ
2.3
SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ FAKTORY ......................................................................... 38
FAKTORY ................................................................................. 30
ŽENSKÁ A MUŽSKÁ ROLE ............................................................................... 40 3.1
U
3.2
GENDEROVÁ SOCIALIZACE................................................................................... 42
3.3
GENDEROVÉ STEREOTYPY ................................................................................... 43
3.4
ROLE MUŽE A ŽENY V SOU
ENÍ SE DÍV ÍM A CHLAPECKÝM ROLÍM............................................................. 40
ASNÉ DOB
............................................................... 44
ΙΙ PRAKTICKÁ ÁST...................................................................................................... 47 4
PRAKTICKÁ
ÁST .............................................................................................. 48
4.1
CÍL VÝZKUMU ...................................................................................................... 48
4.2
OBJEKT VÝZKUMU ............................................................................................... 49
4.3
METODY VÝZKUMU ............................................................................................. 50
4.4
VÝZKUMNÉ OTÁZKY ............................................................................................ 51
4.5
VÝSLEDKY VÝZKUMU .......................................................................................... 52
4.6
ZÁV
R VÝZKUMU ................................................................................................ 67
ZÁV R ............................................................................................................................... 73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................. 74 SEZNAM GRAF ............................................................................................................. 77
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
I. TEORETICKÁ ÁST
10
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
11
„Muž se bojí, že bude ženou zeslaben a nakažen jejím ženstvím a ztratí tak svou v li a výkonnost.“ S. Freud
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
12
ÚVOD
Tato scéna se odehrává asi p ed ty iceti tisíci lety: p íslušnice jednoho kmene našich p edk , lovc a sb ra , vylézá z jeskyn . Neslyšnými kr ky b ží vysokou trávou africké stepi. Je velká jako dnešní desetileté dít a ve skute nosti je jí t ináct – žena v nejlepších letech. S dnešní ženou má n co spole ného: její i naše geny se liší jen nepodstatn . Lovkyn a sb ra ka je na výprav za potravou. Te
se skr í a chlupatýma rukama
vyhrabává ko ínek. P itom se neustále ohlíží, step je plná nebezpe né zv e. Je t eba mít své okolí neustále pod kontrolou. Všechny smysly jsou bd lé a nastavené na p íjem. Jako kužel baterky, který lze rozší it nebo zúžit, se její pozornost st ídav soust edí na zpola vyhrabaný ko en a na okolí . . . (Harrs, Maier,1993). Dnešní žena to má asi v mnohém jednodušší. P i obstarávání potravy jednoduše navštíví supermarket, kde nalezne vše pot ebné, dokonce i to nepot ebné. Žena je od p írody pe ovatelka a hospody ka, pe uje o domácnost a o d ti. Je vždy milá a usm vavá, výborná kucha ka, která se vždy zajímá o domácí práce. Muž je její ochránce, ochránce ženy, její rádce. Hlava a živitel rodiny. Je tomu dnes skute n tak? Nebo se dnešní role muž a žen sbližují i dokonce vzájemn prolínají? A co ženy vlastn cht jí? Cht jí opravdu, aby se posílila a upevnila mužská a otcovská role, nebo jim jde pouze o rozd lení domácích prací?
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
1
1.1
13
GENDER, ROD
Definice pojmu
Slovo rod znamená sociální a kulturní konstrukt, soubor idejí, p esv d ení, apod. o tom, jak se mají chovat, prezentovat, jaké role mají mít, jakými mají být muži a ženy. (Lukšík, Supeková, 2003) Gender je pojem ozna ující nikoliv biologické, ale sociální aspekty pohlaví. eský p eklad - rod se p íliš neujal, protože asto bývá chápán v jiných významech. Pohlaví lov ka je dáno biologicky, ale pokud jde o sociální chování, lidé se nerodí jako muži a ženy. Musí se nau it jako muži a ženy jednat. Existuje celá ada vzorc chování, které jsou ve spole nosti chápány jako typicky mužské nebo ženské. Jaké chování je biologicky podmín no a co je výsledkem kulturního vývoje spole nosti, je p edm tem stdudií v oblasti gender studies a feminismu. Gender studies jsou v deckou, odbornou disciplínou sledující sociáln
a kulturn
podmín né rozdíly mezi muži a ženami ve spole nosti a to nejen v sou asnosti, ale i v minulosti. Cílem gender studies je sledovat a interpretovat empirická data o rozdílech a zvláštnostech obou pohlaví. Studia gender nejsou orientována jen na problematiku ženy,ale ší eji na problematiku vztahu žen a muž ve spole nosti i v ur itých kulturách (Jandourek, 2001). Termín gender se používá k ozna ení kulturn vytvo ených rozdíl mezi muži a ženami. Se stejným významem bývá n kdy užíván eský výraz rod. Pojem se za al užívat ve spole enských v dách v druhé polovin 20. století v rámci feministického paradigmatu. Gender je sociální konstrukt. Kultura a spole nost p sobí rozdíln na muže a ženy, což vede k sociáln konstruovaným rozdíl m v jejich chování, o ekávání i postojích. Tyto rozdíly nejsou univerzální, v r zných spole nostech a v r zných dobách se významn liší.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
14
Komplementárním pojmem je termín pohlaví (anglicky sex), který se užívá pro rozdíly biologické. Pohlaví je na rozdíl od genderu univerzální kategorií, která je nezávislá na ase a míst . Gender vzniká v pr b hu socializace jedince. N kte í auto i uvád jí, že již v 18 m sících si je dít v domo svého genderu, který mu je p ipsán p i narození. Gender je vyjád ením p edstavy, že existují pouze dv pohlaví ( zpravidla se neberou v potaz hermafrodité a transsexuálové) – ženské a mužské – a jim biologicky dané charakteristiky (www.wikipedia.org).
„K posuzování generových odlišností je možné p istupovat dv ma zásadn odlišnými zp soby. Na jedné stran jsou biologické rozdíly mezi muži a ženami: jejich genitálie vyhlížejí a fungují odlišn , ženy rodí d ti, muži jsou obvykle urostlejší a tak dále. Na této úrovni se zpravidla nepoužívá výraz gender, ale „pohlaví“. Na druhé stran v praxi existují spole ensky a kulturn institucionalizované generové rozdíly, které jsou p edm tem pozornosti antropolog . Na rozdíl od (biologického) pohlaví ozna ujeme tyto odlišnosti výrazem „gender“ (sociální pohlaví). Všechny lidské spole nosti pojmov ozna ují rozdíly mezi muži a ženami a všechny je v jistém ohledu považují za d ležité. Vztahy mezi muži a ženami jsou v r zných spole nostech nazírány odlišn , a proto je obtížné pronášet obecné soudy o genderu. Gender lze nejlépe studovat jako vztah – muži jsou definováni ve vztahu k ženám a naopak a tento vztah je v r zných spole nostech pojímán odlišn “ (Eriksen, 2008, str. 158).
Pojem „rod“ vyjad uje, že je to sociální uspo ádání, nikoliv biologický rozdíl, které je rozhodující pro život muže a ženy. Sociáln je vytvo ený význam, d ležitost, hodnota, které daná spole nost p ipisuje biologickým rozdíl m mezi muži a ženami. Pojem rod se snaží zd raznit, že sociáln vytvo ené rozdíly nejsou p irozeným, nem nným stavem v ci v lidském sv t , ale ur itým stupn m v sociálních vztazích mezi muži a
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
15
ženami. Je to p ístup konstrukcionistický v protikladu k p ístupu esencialistickému, tj. tomu, který považuje ženskost a mužskost za esence, za „pravou“ podstatu bytí. Vyjád ení „rod jako sociální kategorie“ znamená, že ve spole nosti je d lení na ženy a muže všudyp ítomné. Prostupuje veškerým d ním, rozhodováním, vypráv ním, celým životem lidí. Rod je považovaný za nejd ležit jší sociální charakteristiku spolu s profesí, vzd láním a etnicitou. T žko si lze p edstavit, že bychom p i informacích o ur ité osob necht li mít informaci o tom, zda je žena nebo muž. Jen z pouhé informace o rod vyplyne množství záv r , které o sob u iníme. Ženám a muž m jako sociálním (nikoliv biologickým) kategoriím se p ipisují jiná p esv d ení, morální závazky, výkon, fyzický vzhled a od v, chování v ur itých situacích. Ženám a muž m jako sociálním kategoriím se p ipisuje jiná sociální pozice, jiná pravidla chování a jiná sociální hodnota. Sociální kategorie, stejn jako charakteristiky lidí, kte í se do nich za azují, se m ní v ase. Jsou výsledkem zm ny uspo ádání, pom r ve spole nosti, ale také nových diskurz . Nap íklad kategorie „ková koní“ zanikla a kategorie „mluv í“ vznikla. V ková, tedy biologická kategorie „adolescenti“ je jinak definovaná v amerických a evropských u ebnicích psychologie, tj. v jiné kultu e, stejn tak zde najdeme i více rozdílných v kových kategorizací st edního v ku a stá í (Výrost, Slam ník,2008 ).
1.2 Sexuální a rodová orientace
Sexuální a rodová orientace je p itažlivost k osobám stejného nebo jiného pohlaví.
Sexuální a rodová orientace m že být:
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
16
Heterosexualita – orientace, ve které je partnerská citová a sexuální p itažlivost nasm rovaná na osoby opa ného pohlaví. Homosexualita – sexuální orientace, kdy je partnerská citová a sexuální p itažlivost nasm rovaná na osoby stejného pohlaví. Bisexualita -
sexuální orientace, kdy je partnerská a citová sexuální p itažlivost
nasm rovaná na osoby stejného i opa ného pohlaví. Gej – (z angl. gay) muž, kterého p itahují muži. Lesba, lesbi ka – ( z angl. lesbian) žena, kterou p itahují ženy. Queer – lidé, jejichž rodová identita a jejich sexuální tužby se neshodují s v tšinov zastoupenými rodovými identitami a sexuálními tužbami v té dané spole nosti (lesbi ky, gejové, bisexuálové, transsexuálové, transvestiti, apod). Heterosexismus – výlu né preferování heterosexuality a p edsudky, nep átelství v i jiným sexuálním orientacím.
Do konce 19. Století si mnoho lidí myslelo, že lov k má bu
homosexuální nebo
heterosexuální orientaci. V sou asné dob více autor hovo í o sexuální orientaci jako o predispozici nebo jako o kontinuu. V pojmech, kterých se užívá na ozna ení sexuální orientace dochází ke zm nám. Už samotný pojem „sexuální orientace“ nevystihuje to, že v této zmín né orientaci nejde jen o sexuální rozm r, ale i o vztahový a citový rozm r. Pojem homosexualita, který býval spojován s ur itou patologií, je postavený jen na sexualit a nerozlišuje muže a ženy. Nahrazuje se p ijateln jšími pojmy „gej“ a „lesbi ka“.
Pojem coming out ozna uje proces, kdy lov k rozpoznává, p ijímá a dává najevo svoji orientaci a identifikuje se s n kterou z menšinových identit (gej, lesbi ka, transsexuál). Coming out je v naší heterosexuáln orientované spole nosti pro lov ka, ale i pro jeho nejbližší okolí nelehký. Proces st žují p edevším netolerantní a negativní postoje okolí k homosexualit a nedostatek homosexuálních vzor , se kterými by se mladí lidé mohli identifikovat.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
17
Coming out m že znamenat narušení až ztrátu mnohých sociálních vazeb. První stádia vytvá ení homosexuální identity
asto doprovází pocit zmatení, odcizení, deprese a
traumat. Až pozd ji tento problém bývá akceptován a lov k za íná být hrdý na svou sexuální orientaci. V tšina muž i žen si tuto skute nost za íná uv domovat v období mezi 13. až 19. rokem života (Lukšík, Supeková, 2003).
1.3 Sexuální a rodová identita
Sexuální identita je identifikace sebe samotného s vlastním biologickým pohlavím. Rodová identita je identifikování se s individuálním a sociálním bytím ženou, i mužem. Mezi sexuální a rodové identity pat í: muž, žena, transsexuál: male-to-female, female-tomale, intersexuál.
Menšinové sexuální a rodové identity: Transsexuál (transgender) – lov k, který se identifikuje s opa ným pohlavím (muž se cítí být ženou a naopak). Díky hormonální terapii a operativním zákrok m lze dojít ke zm n pohlaví. Transsexuály d líme na: -
Male-to-female – lov k, který se narodil jako biologický muž, ale vnímá se úpln nebo áste n jako žena.
-
Female-to-male – lov k, který se narodil jako biologická žena, ale vnímá se úpln nebo áste n jako muž.
-
Intersexuál (starší pojem hermafrodit) –
lov k, který se narodil s ur itou
kombinací mužské a ženské fyziologie, nap íklad má sou asn penis i vagínu.
Všeobecn jsou ve významu pojmu identita zakódované dva aspekty. Jednak je to identita jako vlastní jedine nost, autenticita a jejich p etrvávání v ase.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
18
Na druhé stran identita rovn ž znamená vlastní identifikaci se s postoji, vzorci chování, rolemi, apod. První zmín ný aspekt se ozna uje jako „osobní identita“ a druhý jako „sociální identita“. Není však možné mezi nimi vést jasnou d licí áru. Správnost vlastní identity je neustále potvrzovaná v porovnání s tím, jak nás vnímá naše sociální okolí (Lukšík, Supeková, 2003).
1.4 N které teorie vzniku pohlavní a rodové identity
1.4.1 Freudova teorie rozvoje sexuální identity
Podle psychoanalýzy S. Freuda se d ti nerodí jako úpln biologi tí tvorové motivovaní silnými erotickými a agresivními pudy. Hlavní úlohou vývinu je modifikovat tyto pudy a využít psychologickou energii /libido) více kulturn akceptovatelným zp sobem. V psychosexuálním vývoji po polyfonním období, kdy je celý povrch k že dít te vnímavý na p íjemné i nep íjemné podn ty, následují podle psychoanalýzy tato stádia: 1. Orální stádium – do prvního roku života dít te jsou d tská erotická energie a jeho pudy zam eny na sátí. Vzniká konflikt mezi pot ebou mat ina prsa, který je považován za sou ást t la dít te a matkou, která kontroluje kojení. 2. Anální stádium – mezi 1. – 3. rokem je dít zam ené na slast z vylu ování, vzniká konflikt spojený s kontrolou vylu ování. 3. Falické stádium – vzniká Oidipovský komplex. Chlapci si vytvá í blízký vztah k matce a otce vnímají jako svého rivala v boji o mat inu lásku. Mezi 3. a 6. rokem si vytvá í kastra ní komplex (podv domý strach z toho, že otec je zbaví penisu). Toto potom vede k odklonu od matky a k identifikaci se s otcem. Dívky podle Freuda získají p esv d ení, že byly zbaveny penisu (komplex Elektry), penis závidí
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
19
chlapc m a cht ly by ho mít taky. Pozd ji se tato jejich touha p em ní v touhu mít dít . 4. Latentní stádium – od 6. roku až do puberty je sexuální pud a libido mén aktivní. 5. Genitální stádium – od puberty do dosp losti dochází k identifikaci se se svým pohlavím (chlapec s otcem, dívka s matkou). Freudovy práce z stávají dodnes kontroverzní. Mnohé myšlenky odvodil od sledování malého po tu neurotických pacient . Pojmy jako nev domí, kastra ní komplex apod. jsou obtížn ov itelné (Lukšík, Supeková, 2003).
1.4.2 Teorie Nancy Chodorowové
Socioložka Nancy Chodorowová má blíže k pozd jším psychoanalytik m než k Freudovi samotnému, nebo vidí po átek identifikace s mužským i ženským pohlavím ve velmi asném období a odvozuje ji z fixace kojence na rodi e. Daleko více než Freud zd raz uje úlohu matky oproti otci. Podle Chodorowové se d ti emocionáln identifikují s matkou, protože ta má samoz ejm dominantní vliv v asné fázi jejich života. Tuto vazbu je t eba v ur itém okamžiku zlomit, aby vzniklo nezávislé v domí vlastního „já“ – po dít ti se vyžaduje, aby se stalo mén závislým na matce. Podle Chodorowové probíhá proces odpoutávání, který Freud popisuje jako „oidipovský“ p echod, jinak u d v at a jinak u chlapc . D v ata z stávají bližší matce, nadále ji objímají, líbají a napodobují, co d lá. Vazba na matku je u dívek trvalejší než u chlapc . Protože nikdy nenastává z etelný rozchod s matkou, vyzna uje se v domí vlastního „já“ u dívky a pak i u dosp lé ženy v tší kontinuitou ve vztahu k t m druhým. Její identita m že spíše splynout s identitou toho druhého (nejprve matky, pak muže) anebo být na ní závislá. Podle Chodorowové to navozuje u žen vlastnosti jako citlivost a schopnost vyjad ovat soucit, které se p enášejí z generace na generaci. Chlapci získávají v domí vlastního „já“ prost ednictvím radikáln jšího odmítnutí p vodní úzké vazby na matku. Své chápání mužství si vytvá ejí na podklad toho, co není ženské. Musejí se nau it, že nemohou být „mamin ini mazánci“, kte í se po ád drží „máminy
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
20
sukn “. Kone ným výsledkem je pak to, že mají menší schopnost vytvá et si vazby k druhým, místo toho si vytvá ejí spíše analytický zp sob posuzování sv ta. P istupují k vlastnímu životu aktivn ji, kladou d raz na úsp ch, ale platí za to potla ením schopnosti chápat pocity vlastní i druhých. Z pohledu Chodorowové “n co“ chybí muž m, ne ženám. Muži ztrácejí blízký vztah k matce. Mužská identita se vytvá í odd lením. Proto mají muži v pozd jším pr b hu života podv domý pocit jejího ohrožení p i vzniku úzkého citového vztahu s jinou osobou. U žen je tomu naopak, jejich sebeúctu ohrožuje nep ítomnost úzkého vztahu k jiné osob . Díky klí ové roli, kterou ženy sehrávají v asné socializaci d tí, se tyto vzorce p enášejí z generace na generaci. Ženy vyjad ují a definují samy sebe p edevším prost ednictvím vztah . Muži, kte í tyto pot eby potla ili, p ijímají manipulativn jší p ístup k sv tu. I tato teorie se setkala s celou adou kritických ohlas . P esto však teorie Chodorowové mají sv j význam. Vypovídají nejen o utvá ení ženské povahy, ale pomáhají také pochopit d vod toho, pro muži jen s obtížemi dávají najevo sví city (Giddens, 2001).
1.4.3
Teorie Carol Gilliganové
Carol Gilliganová ve své analýze rozdíl mezi pohlavími vychází z toho, jak dosp lí muži a ženy vnímají samy sebe a svou úsp šnost v život . Shoduje se s Chodorowovou, že ženy samy sebe hodnotí podle osobních vztah
a posuzují to, eho dosáhly s ohledem na
schopnost pe ovat o druhé. V život muže zaujímají ženy tradi ní místo pe ovatelek a pomocnic. Kvality dosažené v tomto sm ru však asto muži podce ují, protože za jedinou formu úsp chu považují vlastní individuální prosazení. Skute nost, že ženy usilují p edevším o vztahy, muži hodnotí spíše jako slabost, než jako p ednost, jakou to asto bývá. Cilliganová provád la výzkum, který byl zam en na téma morálky a sebeuv dom ní. Vyzpovídala asi dv st amerických žen a muž r zného v ku. Mezi názory žen a muž se objevily zásadní rozdíly. Zatímco muži m li sklon ve svých odpov dích uvád t abstraktní
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
21
ideály (povinnosti, spravedlnost, osobní svoboda), ženy se stále ve svých odpov dích vracely k tématu pomoci druhým. Ženy byly ve svých mravních soudech mén jisté než muži, protože vnímaly možný konflikt mezi p ísnými morálními zásadami a snahou neublížit druhým. Cilliganová se domnívá, že tento postoj vychází z tradi ní situace žen, v níž jsou d ležit jší vztahy spojené s pé í o druhé, než navenek zam ené postoje muž . Ženy v minulosti p ijímaly názory muž , p itom si však uv domovaly, že mají ur ité kvality, které v tšin muž chyb jí. V jejich sebehodnocení podle Cilliganové p evažuje nad individuálním úsp chem to, jak úsp šn napl ují pot eby druhých.
Rovn ž i tato teorie Carol Cilliganové má své kritiky. Nejvíce je jí vytýkáno, že zjištovat n í názor na mravní otázky není totéž, jako sledovat, jaká mravní rozhodnutí v té které situaci lidé skute n u iní (Giddens, 2001).
1.4.4
Teorie sociálního u ení
Podle teorie sociálního u ení si jedinec osvojuje chování posilováním a napodobováním model mužské a ženské role. Nabízíme-li d tem – chlapc m a dívkám nap íklad odlišné hra ky, má tato skute nost vliv na hru d tí a také na zkušenost s ešením problém . Hra ky, které bývají nabízeny chlapc m, povzbuzují schopnost zkoumání, analyzování a chápání fyzikálního sv ta. Oproti tomu hra ky nabízené opa nému pohlaví podn cují dívky k rozvoji opat ovatelských vloh, k chápání interpersonálního a sociálního sv ta (Lukšík, Supeková, 2003). Teorie sociálního u ení vychází z p edpokladu, že pohlavní identita dít te a generová role se vytvá ejí na základ výchovných zásah jeho rodi
a vychovatel . Lidé mají tendenci
reagovat na stejné chování chlapc a dívek r zným zp sobem. D ti jsou svým okolím odm ovány za projevy, které p ináleží jejich rodovému stereotypu, a sankcionovány za chování nevhodné.Odm na nebo trest, a již reálný i jen o ekávaný, slouží jako motivace k výb ru p íslušného chování.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
22
P ijímání pohlavní role probíhá prost ednictvím: 1.
Posilování – d je se formou odm n a trest (pochvala, dar, úsm v, povzbuzení, pozornost a sdílení, anebo domlouvání, roz ilování se, mra ení se, odep ení pozornosti, odmítnutí komunikace, výrazn jší rozpa itost, fyzické tresty)
2. Pozorování – jde o sledování innosti a reakcí druhých lidí. Pozorování je v p ípad projev
zvoleného vzoru nevýb rové, týká se v cí negativních i pozitivních.
Pravdou z stává, že d ti mají tendenci ešit ur ité situace spíše tak, jak je vid ly ešit druhé lidi, než tak, jak jim to bylo teoreticky vysv tlováno. 3. Napodobování – jde o zopakování d íve odpozorovaného chování, které se jeví jako atraktivní nebo je motivováno p áním být odm n n. D ti tedy p ijímají svou pohlavní roli proto, aby byly odm n ny, nebo aby se vyhnuly trestu.
Nejde zde však jen o p sobení ze strany dosp lých autorit, ale také o reakce dosp lých d tí, které za ínají být velmi brzy na neobvyklé projevy druhých citlivé a reagují na n odmítav . Podobný vliv má rovn ž kultura, která zprost edkovává p ijatelný obraz struktur dané spole nosti. Mužské a ženské vzory, které prezentují knihy, film i drama, jsou asto samotným p íb hem také nep ímo hodnoceny (Janošová, 2008).
1.4.5
Kognitivn vývojová teorie
Tato teorie vychází z ov ené zkušenosti, že jedinec je schopen reagovat na ur ité informace nebo situace podle toho, jak jim rozumí. Znamená to, že u daného jedince nemohou být podn ty z okolí zpracovány odpovídajícím zp sobem, nedosáhl-li jisté úrovn rozumových schopností. Utvá ení rodové identity podle tohoto pojetí vychází z vnit ní pot eby dít te stanovit vlastní sebepojetí a najít ur ité nástroje k orientaci ve sv t lidí. Spole n s t mito osobnostními složkami se vyvíjí také jeho dív í i chlapecké chování (Janošová, 2008).
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
23
Podle Lawrwnce Kohlberga prochází jedinec postupn
t emi stadii vývoje pohlavní
identity: 1. stádium: pohlavní identita - ve v ku 2 let je dít schopno kategorizovat muže a ženy na
základ fyzických charakteristik
2. stádium: pohlavní stabilita - ve v ku 3 - 4 let si dít uv domuje, že chlapec a dívka budou pozd ji mužem a ženou 3. stádium: pohlavní konstantnost - v 5. roce života se k asové stabilit dít te p idává stabilita v hodnocení situací (Lukšík, Supeková, 2003).
1.4.6
Teorie generového schématu
Na kognitivn vývojovou koncepci navázala v 70. letech teorie generového schématu. Její pozornost se zam ovala p edevším na tvorbu generových kognitivních kategorií, jejichž prost ednictvím d ti t ídí nové informace, které se týkají mužského a ženského sv ta. Genderová schémata lze definovat jako teorie
i organizované znalostní struktury o
mužích a ženách. V d tské kognitivní struktu e se postupn vytvá ejí dv základní schematické databáze: -
nad azené schéma zahrnuje všechny obecné informace, které d ti pot ebují, aby za adily objekty, chování, vlastnosti a role k mužskému i ženskému sv tu. Tato databáze obsahuje poznatky o rozdílech mezi muži a ženami. Informací o obou rodových skupinách je zde podobné množství.
-
pod azené schéma dopl uje p edchozí obecné p edstavy o detajln jší informace, které se týkají vlastního pohlaví dít te. D ti nap íklad znají lépe hra ky, které jsou typické pro p íslušníky jejich pohlaví a také si s nimi um jí lépe hrát. Tím je možné také vysv tlit, pro jsou siln ji motivovány k innostem, které jsou považovány za typické pro jejich rod.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
24
Prost ednictvím t chto schémat jsou zpracovány nové podn ty, které se n jakým zp sobem týkají genderu. Podn ty, které jsou s obsahy t chto databází v souladu, jsou v tšinou vnímány jako významn jší a také bývají s v tší pravd podobností dlouhodob ji zapamatovány než informace, které jsou s nimi v rozporu. Platí zde, že batolata a p edškoláci jsou vzhledem ke svým omezeným zkušenostem se sociálním sv tem k tomuto zjednodušování mnohem náchyln jší než dosp lí lidé (Janošová, 2008).
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
2
25
V EM SE LIŠÍ MUŽI A ŽENY
Rozdílnost muž a žen m žeme vnímat v n kolika rovinách, p edevším v oblasti fyzické, tedy biologické, psychické a sociální. V následující kapitole jsem cht la nastínit, jak se v mnohém ženy a muži od sebe liší, jak moc jsou rozdílní, z ehož také vyplývá naprosto jiné chování, o ekávání, prožívání, postoje, ideály, hodnoty, zp sob myšlení, vnímání sv ta v bec a jak tyto odlišnosti staví ženy a muže do zcela jiných rolí, nejen u nás, ale ve všech kulturách sv ta.
2.1 Biologické faktory
Lidský vývoj je nesmírn složitý. lov k se rodí se šesta ty iceti chromozomy, které jsou uspo ádány do t iadvaceti pár , p i emž jednu ást p edává matka a druhou otec. Jeden pár chromozom se ozna uje jako „pohlavní chromozomy“. Tyto pohlavní chromozomy se primárn podílí na ur ení toho, zda se oplodn né vají ko vyvine v mužský i ženský plod. Pohlavní chromozomy geneticky normálního muže se skládají z jednoho chromozomu X a jednoho chromozomu Y, zatímco geneticky normální žena má dva chromozomy typu X. V zhledem k tomu, že matka vždy p edává chromozom X, záleží na otcov genetické výbav , aby ur ila pohlaví dít te (Renzetti, Curan, 2003). V prvních m sících embryonálního vývoje se vytvá ejí zárode né žlázy – a je embryo geneticky pohlaví mužského, nebo ženského, vzniká nejd íve pohlavn
neutrální
zárode ná žláza složená z k ry, d en a vcestovalých zárode ných bun k. Od sedmého týdne se u chromozomáln mužského zárodku stává d e základem varlat, zatímco u ženského embrya vznikají z k ry vaje níky. Tímto zp sobem se pohlavn neutrální základ pozd ji vyvíjí v mužskou nebo ženskou formu. Je pravd podobné, že vývoj mužských zárode ných žláz podn cuje chromozom Y prost ednictvím ur itého p enaše e (transmiteru), jímž je antigen HY. Naproti tomu
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
26
chromozom X nemá pravd podobn na vývoj zárode ných žláz žádný vliv. Vaje níky vznikají pravd podobn samy od sebe a nepot ebují k tomu žádný transmiter. Z hlediska druhového vývoje je toto dost dob e možné, nebo p edstupn m pohlavního rozmnožování je nepohlavní rozmnožování, k n muž je zapot ebí jen jediné pohlaví: sami í „prapohlaví“. Jakmile jsou zárode né žlázy vytvo eny, za nou vylu ovat hormony, které rozhodujícím zp sobem ur ují celý další vývoj plodu. Chybí-li androgeny (mužské hormony zárode ných žláz), za nou se utvá et ženské (sami í) pohlavní orgány, v opa ném p ípad vznikají pohlavní orgány mužské (sam í). V pr b hu diferenciace zárode ných žláz se vyvíjí také t lesné i somatické pohlaví, utvá ejí se pohlavní orgány a další t lesné znaky typické pro jedno i druhé pohlaví (Karsten, 2006). Mechanismy dalšího sexuálního vývoje se u obou pohlaví spoušt jí v pozd jší fázi života, p i t lesném zrání. Toto stadium známe pod názvem „puberta“. Pr m rný v k, v n mž nastává puberta, se snižuje. P ed sto lety inil pr m rný v k p i první menstruaci trnáct a p l roku, dnes již pouze dvanáct. U chlapc nastává puberta o n co pozd ji než u dívek. Rozdíly v t lesné síle dosahují v pubert maxima – dosp lí muži mají v pr m ru o deset procent svalstva více než ženy a vyšší procento svaloviny je spojeno s v tší t lesnou výdrží (Giddens, 2001).
2.1.1 Specifika ženského pohlaví
Lidské ženské t lo je vybaveno jednou zcela originální ástí, která chybí u všech ostatních živo ich . Jde o tzv. „panenskou blánu“. Je to slizni ní asa, která se nachází u poševní p edsín . Tato zvláštní sou ást ženských genitálií vznikla pravd podobn jako vícemén p ídatný kožní záhyb u lov ka, a to až teprve na úrovni Homo sapiens. U žádného druhu lidoop
tento kožní útvar neexistuje a musel se tedy vyvinout nejen v procesu
biologického, ale i kulturního vývoje lov ka.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
27
K vývoji panenské blány došlo pouze u ženského pohlaví a neexistuje žádný odpovídající útvar u muž , snad s výjimkou p edkožky pyje. Podle prastaré tradice bývala panenská blána považována za d kaz neposkvrn nosti a istoty. Naopak, ztráta panenství p ed s atkem, a
již v d sledku p edmanželského
pohlavního styku (dobrovolného nebo znásiln ní), byla v ad spole ností považována za t žký p e in. Dodnes je panenství dospívající dívky považováno tradi n za d kaz morální a biologické istoty. Jsou známy i p ípady rituální a um lé deflorace u dospívajících dívek. Z léka ského hlediska chrání panenská blána ženské genitálie p ed poškozením, infekcí a zneužitím a je hlavním d kazem mravní istoty ženy a dívky ve spole nosti. Žena od po átku své dosp losti prožívá každý m síc d ložní cyklus, provázený krvácením z rodidel, zvaný menstruace. Tento menstrua ní cyklus za íná u dívek v pubert jako projev dospívání, pohlavního zrání a je známkou toho, že se stává plodnou, schopnou mít d ti, a tudíž ot hotn t. Menstrua ní cyklus za íná zpravidla ve 13. roce a kon í ve v ku 45 až 55- ti let, v tzv. menopauze, ili klimakteriu. Za átek i konec menstrua ního cyklu je závislý na ad faktor
jako jsou vlivy prost edí, výživa, rasové a klimatické, vlivy,
zdravotní stav, apod. První menstruace se nazývá menarché. M sí ní d ložní cyklus je ízen p sobením hormon . Menstrua nímu cyklu p edchází zrání vají ka, st ídav v levém a pravém vaje níku, což je spojeno s odlu ováním d ložní výstelky (endometria), což je spojeno s krvácením, které trvá n kolik dn
a opakuje se nej ast ji každých 28 dn .
Nedojde-li v období zrání vají ka k oplození, odchází vají ko z d lohy vaginou. Pokud dojde k oplodn ní vají ka, menstrua ní cyklus se p eruší a po celou dobu t hotenství se zastaví (Wolf, 2004).
2.1.2 Specifika mužského pohlaví
Penis je analogií ženského klitorisu a má také podobnou stavbu. Penis, esky pyj je sou ástí urogenitálního systému: jde o sam í pohlavní úd a kopula ní orgán, kterým se p i pohlavním spojení vst ikují pohlavní bu ky (spermie) do pochvy samice. U muž probíhá penisem poslední ást mo ové trubice, jejíž zakon ení se nachází na špi ce žaludu. Skládá
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
28
se ze dvou rovnob žných topo ících t lísek válcového tvaru a houbovité tkán tvo ící žalud. Jeho povrch je výstelka prostoupená mnoha nervovými zakon eními a obsahující malé množství keratinu, jenž zajiš uje ochranu proti vn jším vliv m; proto je tato tká snadno prostupná pro zdroje nákazy v etn nap . viru HIV. Žalud je kryt kožní asou nazývanou p edkožka. Houbovitá tká obklopuje také mo ovou trubici. Penis má charakteristickou schopnost erekce. Falus je jedním z nejrozší en jších symbol na sv t v bec. Objevuje se už na konci prav ku v podob ztepilých strom a d ev ných totem , jinde v podob vzty ených kamen , kromlech , dolmen a menhir . Na n kterých eckých ostrovech jsou uctívány dokonce malé i velké falické symboly boh plodnosti a mužnosti. Každá v ži ka kaple i v že kostela na vsi nebo ve m st je v podstat symbolem falickým a každá lo chrámu je symbolem vulvy církve. Stejn tak i každá sv tni ka s postelí (Wolf, 2004).
2.1.3
Jin-jang, mužská a ženská energie, mužský a ženský princip.
Pnutí mezi jin a jangem je hybným momentem všeho d ní. Pnutí vyplývá z toho, že jin a jang mají úpln opa né vlastnosti, ale p itom je od sebe není možné odd lit, nebo v jednom je obsažený i zárodek druhého. Takový stav vyvolává paradoxní situaci, když ob síly bezd n p sobí proti sob , ale sou asn jsou nuceny usilovat o dosažení rovnováhy. Povaha je žne k likvidaci svého prot jšku, respektive odtržení se od n ho, avšak vzájemná spjatost s ním je nutí ke kompromisu. Výsledkem je jakási labilní rovnováha, v jejímž rámci však jsou ustavi né výkyvy st ídání protiklad . Tato základní charakteristika innosti jin-jangu se promítá do všech forem existence a zp sobuje cykli nost jejich projev : je den a noc, léto a zima, život a smrt, naho e a dole, vlevo a vpravo, atd.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
29
Základní charakteristiky jin a jangu:
Jin
jang
Sami í princip
sam í princip
Pasivita
aktivita
Žena
muž
M síc
Slunce
Smrt
život
Nehybnost
pohyb
Forma
beztvárnost
Hmota
energie
Voda
ohe
Podzim, zima
jaro, léto
Noc
den
Chlad
teplo
Vlhko
sucho
Tma
sv tlo
T žké
lehké
Kalné
isté
M kké
tvrdé
Klesání
vzestup
Dole
naho e
Vpravo
vlevo
Nitro
povrch
Zahuš ování
rozptylování
Dost edivost
odst edivost
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
30
P i tomto d lení ovšem nesmíme zapomínat na jednotnou povahu v cí – že nejsou žádné skute nosti ist jinové ani ryze jangové, nýbrž že jsou jenom více jinového nebo více jangového charakteru. Proto budeme-li o n em mluvit, že je jin nebo jang, musíme vždy pamatovat na relativnost takové klasifikace, aby nám neunikla podstata. Nap íklad ohe je typicky jangový, ale je v n m obsažena i jin (hmota, paliva, jež ho í) – proto nakonec také každý ohe vyhasne. Protikladnost jin-jangu se nejvýrazn ji projevuje dv ma zp soby. Prvním je ten, že jin a jang se mohou navzájem na sebe prom nit. Tím, že v jednom je zárodek druhého, ve zm n ných podmínkách se m že zm nit vzájemný pom r a dojde k p evrácení p vodního stavu do jeho protikladu. Z toho samoz ejm vyplývá nestálost a zvratnost všeho existujícího, jelikož vše se ídí zákonem jin-jangových prom n. Je p í inou toho, že nic nem že p etrvávat v n a že nic není nem nné. Cyklické zm ny stav se p itom mohou projevovat harmonicky i disharmonicky (Ando, 1995).
2.2 Psychologické faktory
Již dlouhá tisíciletí se neurofyziologové a neuropsychologové zabývají rozdílnostmi v diferenciaci mozkových hemisfér u žen a muž . V dci se dnes domnívají, že ženy ast ji než muži využívají obou polovin mozku k úlohám vyžadujícím e ové a jazykové dovednosti (nap . porozum t t žkému textu, vysv tlit n komu situaci, poznat a ur it nesmyslná slova nebo slova, která se rýmují). Podle tvrzení n kterých v dc jsou ženy celkov ve srovnání s muži nadan jší v oblasti e i a jazyka. Levá polovina mozku je p edevším sídlem rozum ní, má funkce duchovní a intelektuální, zatímco pravá hemisféra je vícemén sídlem cit a pocit . Ženy jsou obecn celistv ji založeny. Jsou schopny oproti muž m vykonávat více
inností najednou, protože jsou schopny užívat ob
mozkové hemisféry najednou. Muži jsou více orientováni na cíl, na výkon. Žena je orientovaná více na partnerské vztahy.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
31
Muž p istupuje k vnímání sv ta analyticky, zatímco žena synteticky. Žena je oproti muži více intuitivn
zam ena. Má pot ebu ešit své problémy, kdežto muž
asto ešení
problém odkládá. Seznam vlastností, které se stereotypn
opakují, kdykoliv se charakterizují „typicky
mužské“ a „typicky ženské“ zp soby chování je snad nekone ný (Karsten, 2006).
Ženy jsou zpravidla: bezmocné, citov
založené, emocionální, emfatické, jemné,
milovnice d tí, mírné, náladové, nelogické, nerozhodné, nesamostatné, n žné, ohleduplné, pasivní, pe livé, opatrné, plné porozum ní, poslušné, povolné, p itažlivé, dráždivé, p íjemné, senzibilní, slabé, soucitné, šarmantní, taktní, toužící po jistot , úzkostné, vyžadující ochranu, zam ené na rodinu, závislé, zranitelné, upovídané, atd.
Muži jsou zpravidla: agresivní, aktivní, autoritativní, bojovní, ctižádostiví, dobrodruzi, dominantní, neohrožení, nesnadno zranitelní, nezávislí, objektivní, v cní, odhodlaní, odolní, odvážní, opovážliví, panova ní, podnikaví, p ímí, racionální, realisti tí, rozhodní, rozvážní, sebejistí, sebev domí, schopni sebeovládání, silní, energi tí, sout živí, spolehliví, state ní, sm lí, tvrdí, velcí, silní, v dci, vyrovnaní, zodpov dní, neplá ou, atd. (Karsten, 2006).
V pr b hu vývoje se mužská a ženská t la, mozky a hormony specializovaly na to, aby co nejlépe vyhovovaly jejich rozdílným úlohám a innostem. Muž je nap íklad velmi ú inn za ízen tak, aby se vyrovnával se silnými city tichým ešením problém . P izp sobil se své roli lovce a ochránce v džungli a tichým ešením problém se vyrovnával se silnými pocity strachu, hn vu a ztráty. Nejefektivn jším zp sobem bylo d kladn si promyslet, jak ochránit sebe a svou rodinu. Naproti tomu ženy se p izp sobovaly své roli živitelky a nau ily se vypo ádávat se se svými pocity p edevším hovorem a podílením se o n s ostatními v rodin a komunit . V tom se nejen odráží ženská tendence užívat obou mozkových hemisfér sou asn , ale p i v deckých testech se ukazuje i ženská p evaha, jde-li o e ové dovednosti levé hemisféry,
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
32
zatímco muži jsou ve výhod , vyžadují-li testy prostorové dovednosti pravé hemisféry (Gray, 1995).
Muži velmi rádi zd raz ují rozum, logiku a v cnost na úkor svých ženských prot jšk . Muži snad v sob tyto vlastnosti i p stují, aby se snadn ji ubránili úzkosti ze zženšt ní a zárove aby získali p evahu nad ženami. Tím, že jde muž m více o v c, zásadu, logiku i pravdu, se muži vyhýbají ovlivn ní vcít ním se do druhého i vlastním emocím. Zvlášt
v emo ním vztahu k ženám se muži cítí v nevýhod
a tím více podtrhují
nad azenost rozumu. Ženskou logiku asto zesm š ují, myšlení žen ozna ují za typicky ženské, za subjektivní, úsudek za p edsudek, zvídavost za zv davost. Zd raz ují p evahu svého ducha, v d ní, jasnost úsudku, intelektuální rozhled. Je však pravd podobné, že se jedná o út k z onoho p íliš t sného ženského objetí, také o výhodn jší startovací pozici, jež souvisí s výrazn jší podporou chlapc v jejich individuaci, s možností jasn jší artikulace sexuálních i agresivních impuls , v dobývání a podma ování si okolí. Podrobná zkoumání lidského rozhodování a jednání dokazují, že se tyto duševní procesy d jí v emocionální rovin , a teprve až potom jsou jednak zd vodn ny a pak také korigovány rozumem. I proto na n j klade muž v tší d raz, nebo p edstava, že jej n co ovládá a ídí, ohrožuje jeho mužnost, kontrolu a sebekontrolu. Proto v jedné pohádce muž neprozradí, jak vy ešil hádanku princezny – své budoucí ženy, aby si u ní udržel svoji autoritu. Utrpení muž
asto plyne z pokus dosáhnout nemožného – po n em sáhnout, to
zadržet, vlastnit, m it, ovládnout – místo nechat se vést, nechat volný pr b h vývoji, pono it se a porozum t. Muži cht jí hned n co d lat, ešit, vid t výsledky a ú inek vlastního chování, jen tak se jim to zdá smysluplné. Proto kladou takový d raz na sílu, v li a in, fascinují je hrdinové, ale i postavy princ , král , silák , kouzelník , ale i ábla. Muži jsou emo n fixování na sebe, zvlášt na svoji mužskost, kterou pe liv st eží a reagují na její ohrožení i zran ní agresí, která se m že projevovat i formou odvrácení se i p erušení komunikace. Jejich hlubší emocionální vrstva je jim asto nedostupná, souvisí totiž s jejich p vodním symbiotickým vztahem k matce a nebezpe ím zženšt ní (viz. výše uvedené teorie vzniku a rozvoje pohlavní identity). Teprve po upevn ní jejich mužnosti se jim postupn otvírá cesta k integraci a žití této d íve potla ované i slabé ženské stránky.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
33
Tím, že se muži stále starají o svou mužnost, jsou pak o to více v této oblasti zranitelní, jak ze strany muž , ale ješt více ze strany žen. To, že se muž o sv j partnerský vztah zpravidla p íliš nestará, souvisí s jeho samoz ejmou konzumací. Je-li opravdu ot esen opušt ním i smrtí své partnerky, rozpadem rodiny, ztrátou úcty následkem ztráty zam stnání i sexuálním selháním, pak mohou být následky o to t žší: psychosomatická onemocn ní, srde ní infarkt, i dokonce asná smrt. Citovost tudíž znamená diferencované emo ní vnímání (oproti b žn zd raz ovanému emo nímu reagování) vnit ních i vn jších podn t , zahrnuje i emo ní v elost, opravdovost, emo ní toleranci a vcít ní se, smysl pro spravedlnost, sebekritiku, a podobn . Muž má pot ebu žen imponovat, dobývat, získávat pat i né uspokojení v sexuální oblasti a zárove mít to, co poskytuje matka – jak jistou pé i a pohodlí, tak i dostatek pohody. Typicky mužský je tedy strach ze selhání, ponížení a prohry, na hlubší nev domé úrovni z opušt ní partnerkou. Muži se nem ní – ženy si mají rozmyslet, zda milují muže takového, jakého jej poznaly. Muži chápou p ání žen je zm nit, jako omezování svobody, která pat í k jejich mužskosti. P ejí si, aby se ženy staly sob sta n jšími, eventuáln i aktivn jšími a kreativn jšími, budou se pak k nim rádi navracet. Muži jsou egoisti t jší, více berou, než dávají. Dárek, nap íklad kv tiny, u nich již znamená p ekonání sama sebe, je to vlastn projev lásky. Na druhé stran cht jí být muži dobyvateli a ochránci žen. I zde se zra í nejen jejich v dom jší mužský individualismus, nýbrž i p edchozí zkušenost jednostranného dostávání, hý kání matkou. Zárove znamená pro muže dávání i vydávání se. Obávají se, že to, co si vydobyli (své mužství), by mohli v partnerství op t ztratit, dle motta: podáš žen prst a ona chce posléze celou ruku. Muži berou vše doslova, nap íklad vyjád ení žen v hádce o okamžitém rozvodu, o tom, co by muži žena nejrad ji ušt d ila, apod. Tam, kde ženy popustí uzdu svým emocím, nasadí muž o to více logiku. Souvisí to s mužskou kompenzací citového života rozumem a v cností, s jejich emo ním analfabetismem a tím i bezbranností p i vystavování se emocím partnerky. Muži jednak potla í vše ženské kv li své identifikaci s otcem, za druhé je jim zat žko ženu (matku) odmítnout a za t etí se obávají silné emo ní ženy, která by si je mohla podmanit. Muži tak rad ji z stávají na své silné „parket “, odkud pramení jejich
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
34
p ání, aby žena jasn formulovala, co od nich chce, a oni se podle toho za ídí (Pon šický, 2004).
Ženské nev domí se spíše vyzna uje obrazností, je širší a mén zaost eno. I ženský intelekt – možná z d vodu zapojení obou hemisfér, ale i následkem psychologického trvalého spojení s matkou, s po átkem, s neverbálním komplexním vnímáním a prožíváním, je více „analogový“ nežli „digitální“, více syntetický než analytický, celostní. V jejich úsudku nejde ženám tolik o v c a zásadu, jako o lov ka a vztah. Ženy jsou asto z emocionálních d vod
mén p ístupné disputacím a kritice, již snadno chápou jako
odmítnutí i jako skvrnu na jejich atraktivit . Na druhé stran odmítají logické argumenty a v cnost i proto, že nejsou adekvátní mnohým mezilidským emo n problematickým situacím. Na míst je spíše typicky ženská moudrost, jemná receptivita a intuice – vždy to byly v tšinou jen ženy - v štkyn , které asto p edpovídaly budoucnost. A jak je to s citovostí a citlivostí u žen? Ženy jsou známy svou otev eností a citovou prostoupeností všech svých vztah . Jejich citovost má však n kdy i své slabé stránky. N kdy m že být tak intenzivní, že jde na úkor úsudku, smysluplného ú elného ešení. Dále se jedná i o emoce, jež nejsou adekvátní dané situaci a mohou mít až destruktivní charakter. N kdy také m že být na sebe zam ená citlivost zam ována a vydávána za citovost. Ženská senzibilita, n kdy až p ecitliv lost, m že být n kdy egocentrická, kdy se jedná o stálé zabývání se sama sebou, nap íklad tím, zda je dostate n respektována vlastní osobnost. Zde hraje roli ženský d raz na jistotu ve vztazích a komunikaci, jakož i jejich v tší nejistota, zvlášt v sebeocen ní. Proto se žen více dotýká odmítnutí i problémy ve vztazích, jejich do asné ochladnutí, zv tšení distance i konflikt, jakož i kritika jejich chování, vzhledu, inteligence a podobn . Mnohé ženy mají strach se poddat lásce, oddat se, nebo jsou tím aktivována jejich rann d tská a neutuchající p ání po naprostém spojení, jimž by musely elit, aby se vyvarovaly zklamání. Zárove mají strach, nap íklad b hem ztráty sebekontroly p i milostném aktu – strach z agresivních i jinak nep ijatelných impuls , které by pro n tak d ležitou harmonii narušily. Žena se cítí ohrožena nejen subjektivn prožívanou nedostate nou jistotou ve vztazích a nedostáváním dostate ného množství lásky, ale i nedostatkem uznání.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
35
Ženy hledají v partnerovi p edevším svou nejlepší p ítelkyni mužského pohlaví. Teprve v druhé ad k tomu p istupuje erotika, sexualita se stává jakýmsi ko ením života, svátkem, který vyst ídá všední starosti. Ženy cht jí slyšet, že jsou milovány, teprve pak se také zamilují. Ženy si p ejí v tší emo ní blízkost, než jaká je muž m milá. Jedná se jak o t lesnou blízkost, tak i o intimní rozhovory. Snášejí obtížn ji distanci a považují odstup za známku nedostate né lásky. Ženy jsou altruisti t jší než muži, d lají více pro vztah, je to pro n samoz ejmost, kterou tudíž o ekávají i od muže. Jejich motto zní: láska se nemusí žádat. P edstavují si, že když toho pro vztah tolik d lají, n kdy se i ob tují, tak to musí muž vid t a lásku op tovat. N jakým zp sobem o lásku žádat, to by pro mnoho žen znamenalo bolestné ponížení (Pon šický, 2004).
Vztahy mezi muži a ženami jsou tím více neuspokojivé, ím mén oba vy ešili sv j vývoj k mužství a k ženství. Místo aby potvrzovali jinakost druhého a t šili se z ní, snaží se druhého d lat odpov dným za to, že se jim tento nedá k dispozici ve prosp ch vlastního sebepotvrzování. Podíváme-li se na to, co a pro
si muži a ženy vy ítají, dojdeme
k p ekvapivému záv ru, že se jedná o to, co je zpo átku na druhém fascinovalo: jejich ženství a mužství. Muži b hem zamilování, omámení láskou, po ase svým partnerkám p edhazují, že je cht jí k sob
a rodin
silným vztahem p ikovat, p ejí si neustálou
blízkost, místo aby si oba dop áli dostate nou volnost. Snaží se o muže neustále pe ovat, m nit jej, vychovávat, p sobit na n j, po ád mu n co vytýkají. D íve nebo pozd ji kritizují muži na ženách i jejich emocionalitu, nedostate né sebeovládání a racionálnost. P itom muže p vodn dojímalo ženino budování spole ného hnízda, p ál si zakotvit ve spole ném domov , líbilo se mu, jak o n j žena pe uje, m la na n j zmír ující, usm r ující vliv. Vzrušovala ho partner ina rozdílnost, emo ní otev enost a spontanieta, jež i jemu umožnila se otev ít. Problém je v tom, že tato p ání a touha získat v druhém to, co sami nemají, se mohou stát p í inou odcizení a úzkosti. A tak nejd íve ženu fascinuje to, že kone n nalezla n koho, kdo vyza uje pevnost, umí se prosadit, je na n j spolehnutí, jeho zdrženlivost je poci ována jako další klad. Též vnímání muže jako nerozvážného chlapce a dobrodruha ji fascinuje , n kdy i chu jej zkrotit, a tak si potvrdit moc své lásky a atraktivity. To vše se pak m že zm nit ve zklamání a výtky, že
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
36
muž je p íliš nezávislý, stále pry , nemá
as ani pro ni, ani pro rodinu, stává se
nep ístupným, stahuje se do sebe. Stále mén se dostává žen uznání a pozornosti, muž nebere její starosti i práci opravdu vážn . Jeho sílu a pr raznost, na n ž byla žena hrdá, za ne ozna ovat za agresivitu, ze které má spíše strach. Vy ítá muži jeho egocentrismus, distancovanost, málomluvnost, nedostatek vcít ní, zájem pouze o sex. Jde o to, že si každý vlastn p eje posílení jak své vlastní identity, tak i její dopln ní vztahem k druhému (Pon šický, 2004).
2.2.1
Archetypy, anima, animus
Termín archetyp je odvozen z e tiny; znamená pravzor, praobraz i pratvar, tedy n co prap vodního. Rozumí se jím p edevším psychologický fenomén analogický instinkt m, s tím rozdílem, že zatímco instinkty (pudy) znamenají vrozené, preformované tendence chování, znamenají archetypy vrozené, preformované zp soby nahlížení a cít ní sv ta. V tomto smyslu stejn jako instinkty vyjad ují ur itý druh zkušenosti celého lidstva, který tvo í trvalou, z generace na generaci p enášenou pam . C. G. Jung, který vypracoval psychologickou teorii archetypu, nazývá tento fenomén také jako „praobraz“ a chápe jej jako praobraz v n se opakujících existenciálních mezních situací. Archetyp není jen obraz, ale také síla, i motiv. Tato síla je spojena s pocity a pudí lov ka k ur itému jednání. Navenek se archetypy projevují v symbolech a jejich po et je omezen. Nejznám jší z nich jsou archetyp muže a ženy,hrdiny, matky, osvobozené panny, krásky a zví ete, hledání, bloud ní, poznávání, zrady, návratu a další. Archetypy tvo í tak zvané „kolektivní nev domí“, které je spole né všem lidem bez rozdílu jejich kulturní p íslušnosti. Aktivované archetypy se projevují zejména ve snech, ale jsou obsaženy také v mýtech, pov stech a pohádkách, vystupují v um lecké tvorb , objevují se i v ur itých patologických duševních stavech. Nabízí se ur ité významové srovnání archetypu s Platonovým pojmem „ideje“ (transcendentní platformy bytí), které Jung chápe jako filozofické rozší ení psychologických archetyp . Archetypy jsou nev domé formy pro životn významné lidské zkušenosti.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
37
Aktivované archetypy intervenují významn v lidských vztazích, nap íklad erotických, jako praobrazy ženského a mužského a jako jejich sv tlé a temné, nebeské a pozemské varianty. Nap íklad archetyp ženského ukrytý v psychice muže jako tzv. „anima“, vystupuje ve variantách žena – matka, milenka, sestra, mytologicky pak jako Eva nebo Maria, nebo pak v temném aspektu jako žena – arod jnice Hekaté, Gorgona, apod. Archetypy v tomto smyslu reprezentují v ná témata lidské existence , která se v n vracejí a stále vzrušují lidskou psychiku (Nekone ný, 1993). Pojmy „anima“ a „animus“ jsou obrazy duše (latinsky anima – duše), duševní obsahy opa ného pohlaví, momentáln vylou ené z obrazu úplného bytostného Já. Tento pojem vychází z toho, že každý
lov k vyt s uje p ání a fantazie opa ného pohlaví. Toto
vyt sn ní pomáhá vystav t n jakou p edem danou, všem lidem spole nou vnit ní strukturu, jakýsi archetyp, který ovliv uje fantazijní život, sny a asto i lidské chování (Schmidbauer, 1994). Archetypální figura „obrazu duše“ nahrazuje vždy implementa n – pohlavní ást psyché a ukazuje jednak jakým zp sobem je k n mu formován náš vztah a za druhé p edstavuje sediment všelidské zkušenosti s opa ným pohlavím. Rozli nost obrazu duše je tém nevy erpatelná. Obraz duše je z ídkakdy jednozna ný, tém
vždy je to zjev zobrazující
komplexy, vybavený všemi vlastnostmi opa né povahy, pokud jsou tyto typicky ženské, respektive mužské. První nositelkou obrazu duše je pro muže matka, pozd ji jsou to ženy, které jej citov vzrušují, lhostejno, zda v pozitivním i negativním smyslu. Odlou ení od matky je jedním z nejd ležit jších a nejchoulostiv jších problém zrání osobnosti. U ženy je obdobn prvním nositelem obrazu duše otec. Animus je pak obohacován citovými prožitky dalšími muži. Zatímco anima bývá zobrazována jednou postavou, animus je nej ast ji pluralitní. Setkání s obrazem duše vždy zna í, že je skon ena prvá polovina života s jejím nutným p izp sobením se realit a tím podmín ným vn jším zam ením v domí a musí být nyní dosaženo nejd ležit jšího stupn p izp sobení se vnit ního, konfrontace s vlastní – opa n pohlavní ástí. Aktivace obrazu duše je událostí osudového významu, nebo je neomylným znamením pro to, že druhá polovina života za ala. Když je obraz rozpoznán a pochopen, pak p estane p sobit i z nev domí a dává nám možnost, abychom diferencovali i tuto opa n – pohlavní ást naší psyché a za adili ji do v domého zam ení, ímž je dosaženo
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
38
obzvláštního obohacení obsah , nacházejících se ve v domí a tím rozvinutí osobnosti (Nerad, Neradová, Mikota, 1989). Anima je archetyp, který p sobí hlavn v mužské duši. Ve snech, pohádkách a mýtech se projevuje v postavách princezen, víl, i kouzelnic. P ichází i jako múza, která inspiruje k dobrodružstvím v um ní i v život . Kdo se svou animou nenechá vést, propásne to nejkrásn jší, co m že prožít. Ale pozor – je hrav lstivá a nevadí jí, když „svého lov ka“ p ivede do maléru ( í an, 2007).
2.3 Sociální a kulturní faktory
Pojmy žena a muž jsou v novodobé racionální tradici utvá eny a vykládány jednak jako univerzální pojmy, tedy pojmy, které mají obecn platný význam, a zárove jako pojmy, které jsou protikladné a vzájemn se vylu ují. Navzájem se také dopl ují a spole n vytvá ejí celek – jako den a noc, rozum a cit, vn jší a vnit ní. Žena bývá p irovnávána k p írod , nebo s p írodou ztotož ována, žena rodí d ti, jako dává p íroda plody. K dvojici p íbuzných pojm žena a p íroda bývá protich dnou dvojicí muž a civilizace (V šínová-Kalivodová, 1999). P estože ženy mohou vykonávat stejn nebo i více práce než muži, tém
všude na sv t
jsou odpov dné za domácí práce, výchovu d tí, p ípravu pokrm a úklid. Muži jsou zase naopak odpov dní za styk domácnosti s vn jším sv tem. V loveckých a sb ra ských spole nostech musí muž chránit ženu a kojence p ed nebezpe ím, ve specializovan jších spole nostech zastávají politické a rituální funkce. N kte í antropologové spat ovali hlavní d vod pod ízenosti žen v biologicky podmín né skute nosti, že ženy b hem t hotenství a kojení ztrácejí svoji fyzickou pohyblivost. P ekážky bránící volnému pohybu p ipoutávají ženu k domovu, zatímco muž se m že voln pohybovat. V mnoha spole nostech p evládá názor, že ženy mají k p írod blíže než muži, kte í jsou ast ji považováni za kultivovan jší než ženy.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
39
Žena musí kv li svému t lu a jeho biologickým funkcím (menstruace, porod, kojení) strávit „druhovým chováním“ více asu než muž, který má více volnosti soust edit se na „ ist kulturní projekty“. Ženské t lo a jeho funkce stav jí ženu do spole enských rolí, které jsou obecn považovány za nižší než mužské role (va ení, uklízení, atd.). Díky t mto skute nostem získává žena mentální strukturu, která se liší od mentální struktury muže a má podle všeobecného p esv d ení blíže k p írod . Ženy bývají asto považovány za pasivní a muži za aktivní, což je velmi rozší ený názor, a už se týká sexuálního jednání, ší ení kultury, nebo rolí obou pohlaví p i udržování spole nosti. Skute ností ovšem z stává, že ženy na celém sv t
plní i kulturní role. V mnoha
spole nostech jsou to ve skute nosti ženy, kdo udržuje a p edává tradice.
asto se taky
považuje za p irozené, že ženy jsou více nábožensky založené než muži. Ve St edomo í jsou muži považováni za sexuální „p írodní sílu“ a z tohoto d vodu je vina za znásiln ní p ipisována žen . Žena má být natolik prozíravá, aby se vyhýbala muž m, kte í údajn nemohou ovládnout sv j pohlavní pud. Skute nost, že ženy menstruují, rodí a kojí d ti, jim prop j uje nejednozna né a n kdy i nebezpe né postavení mezi p írodou a kulturou (Eriksen, 2009).
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
3
40
ŽENSKÁ A MUŽSKÁ ROLE
3.1 U ení se dív ím a chlapeckým rolím
Pohlaví dít te je známo nejpozd ji v dob jeho narození. Rodi e na tuto skute nost reagují zm nou svého postoje k dít ti a ur itým chováním, které z n ho vyplývá, nap íklad tím, že dít ti dají mužské nebo ženské jméno. Jejich chování postupn stále více posiluje takové projevy dít te, které podle jejich názoru odpovídají dív í nebo chlapecké roli, a opa né potla uje. Chlapci a dívky jsou již od narození posuzováni jinak a rodi e od nich mají jiná o ekávání. Zd raz ují rozdíl v úprav zevn jšku, nabídce hra ek a her, zp sobu chování, verbálního vyjad ování , emo ních projev , atd. P edškolní d ti si uv domují rozdíl obou pohlaví. Znají i obsah chlapecké a dív í role. V dí, jak vypadá a jak se má chovat chlapec nebo hol i ka, a podle toho se um jí orientovat. Tuto roli akceptují i oni sami. Cht jí vypadat stejn jako ostatní d ti téhož pohlaví, mají tendenci se stejným zp sobem chovat a dávají p ednost h e s d tmi téhož pohlaví, s nimiž se ztotož ují. Rodi e tuto tendenci podporují a takové projevy pozitivn hodnotí. K rozvoji této složky identity p ispívají sociokulturní vlivy, zna ný význam má p sobení médií – d tských knih, po ad v televizi, film , divadelních p edstavení, v nichž jsou ur itým zp sobem prezentovány d ti i dosp lí obou pohlaví. V p edškolním v ku pokra uje dále proces diferenciace chlapecké a dív í role, i když své pohlaví znají už d ti v batolecím v ku, v dí, zda jsou kluk nebo holka. Rozvoj této role je výsledkem sociálního u ení (Vágnerová, 2000). Ve v ku, kdy jdou d ti do školy, si už rozdíly mezi chlapci a dívkami velmi dob e uv domují. Nep edpokládá se, že by b hem školní docházky škola jednala jinak s chlapci a jinak s d v aty, ale v praxi nadále existuje
ada faktor , které ovliv ují pohlavní
diferenciaci d tí. Existují n které školní p edm ty, které jsou pro chlapce a d v ata odlišné. Nap íklad chlapci mívají dílny, d v ata va ení nebo šití.
asto jsou chlapci a
dívky vedeni také k tomu, aby se v novali odlišným sport m (Giddens, 2001).
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
41
Ve t ech letech si d ti myslí, že by se mohly snadno stát dít tem opa ného pohlaví, kdyby se stejn oblékly a m ly stejný ú es jako d v ata. Ve ty ech letech už d ti v dí, že jejich pohlavní identita je trvalým znakem a že se nikdy nezm ní, i kdyby se oblékly jak cht ly. V domí pohlavní identity se na konci tohoto období projeví d razem na ur itou úpravu zevn jšku – d ti odmítají oble ení a v ci typické pro opa né pohlaví. Zejména chlapci se brání tomu, aby vypadali jako hol i ky. Považují dív í oble ení za degradaci své osobnosti, která je podporována sociáln – reakcemi jiných lidí. P ijetí mužské i ženské identity se projevuje i postupnou diferenciací d tské hry. Chlapci se obecn chovají p i h e agresivn ji a projevují více fyzické aktivity. Jejich hra bývá hrubší, ast ji se pokoušejí nad svými vrstevníky dominovat. Mají sklon reagovat fyzickou silou. Bývají zv dav jší a více motivovaní k pr zkumné aktivit . P edškolní dívky se projevují jako submisivn jší, bázliv jší, s v tším respektem k sociálním normám a lepší sebekontrolou, než jakou bylo možné vid t u chlapc . Identifikace s mužskou
i ženskou rolí se projevila i v kresb
80-ti slovenských
p edškolních d tí, které m ly nakreslit libovolnou lidskou postavu: 80 procent chlapc a 87,5 procent dívek nakreslilo lov ka stejného pohlaví. Definitivní uv dom ní a p ijetí pohlavní role jako n eho nem nného nastává v p edškolním v ku. Vysv tlení p í in, pro je to práv v této vývojové fázi, m že být více. Tato zm na m že souviset s rozvojem poznávacích proces
a je výsledkem
sociálního u ení. Další teorií je, že d ti v každém vývojovém stádiu musí ešit ur itý konflikt mezi pudovými tendencemi a požadavky spole nosti, tj. tlakem vn jší reality. Konflikt p edškolního v ku je soust ed n na genitální stadium. V této fázi d ti dospívají natolik, že si uv domují své vlastní pohlaví a toto zjišt ní je vede k p ání zaujmout pozici rodi e stejného pohlaví. Sigmund Freud nazval tento konflikt podle eckých bájí bu Oidipovským komplexem,nebo komplexem Elektory. Problém je za normálních okolností ešen potla ením touhy po rodi i opa ného pohlaví a identifikací s rodi em téhož pohlaví. Dít si své p ání takto splní, ale jen na symbolické úrovni – tím, že získá identitu toho, kým chce být. Uspokojí se ztotožn ním s rodi em stejného pohlaví, tedy p ijetím pohlavní role. Tato skute nost zárove
posiluje motivaci k u ení dalších projev
chování takového
dosp lého. Freud zd raznil souvislost této prom ny s p ijetím a internalizací rodi ovských
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
42
morálních standard . Zralost osobnosti, která se projevila zvládnutím Oidipovského i Elekt ina komplexu, se projeví i schopností regulovat vlastní chování prost ednictvím superega, tj. samostatn ji, na základ osvojených norem (Vágnerová, 2000).
3.2 Genderová socializace
Socializace je proces, v n mž se jedinec u í spole enským normám a hodnotám. V genderové rovin to znamená, že se chlapci u í být chlapci a dívky se u í být dívkami. U ení se genderu probíhá zejména v d tství na základ genderov podmín ných o ekávání rodi
a blízkého okolí. V d sledku strategie „pokus-omyl“ se dít u í, co je pro n j jako
pro chlapce i dívku „vhodné“ – které hra ky, oble ení, aktivity, chování mu jsou na základ jeho pohlaví „p id leny“. Tyto tlaky okolí jsou velice silné, což je patrné zejména u chlapc , kterým jsou nap . zpravidla p id lovány striktn chlapecké hra ky na rozdíl od dívek, jimž je dovoleno hrát si i s autí ky i vojá ky, tedy hra kami p id lenými chlapc m. V tomto procesu není dít pouze pasivním subjektem, ale p ímo se ú astnící a u ící se osobou. Svému genderu se neu íme pouze v d tství, ale v celém pr b hu života (www.wikipedia.org).
Rozvoj vlastní chlapecké i dív í role je výsledkem sociálního u ení: - podmi ování: rodi ovské postoje a o ekávání posilují chování ur itého typu. Dít je za vhodné projevy chování pozitivn hodnoceno, a proto se mu spíše nau í. - u ení se nápodobou, resp. identifikací: d ti napodobují takové projevy chování, které vidí u rodi e, nebo staršího sourozence stejného pohlaví. Rodi je pro n j jako model mužské i ženské role velmi významný (Vágnerová, 2000).
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
43
3.3 Genderové stereotypy
Genderové stereotypy jsou ustálená až rigidní a zjednodušená p esv d ení, normy o vlastnostech, pr m rném chování, dovolených aktivitách muž a žen (Lukšík, Supeková, 2003). Rozdíl obsahu mužské a ženské role není dán jen biologicky, ale má i své sociální vymezení. Každá spole nost si vytvá í ur ité stereotypy, které fungují jako sociální o ekávání: tj. vymezují pro chlapce a dívky p ijatelné chování i úpravu zevn jšku. Tuto spole enskou normu je t eba respektovat, spole nost si vytvá í tlak na její p ijetí a opa né jednání n jakým zp sobem sankcionuje (nap . odmítáním). V západní spole nosti jsou n které mužské a ženské vlastnosti chápány jako protikladné. Tato tendence se prost ednictvím tradice udržela dodnes. Psychické vlastnosti, které jsou považovány za typicky mužské i ženské, existují u obou pohlaví, ale pouze u jednoho z nich jsou pozitivn hodnoceny, a tak sociáln posilovány. Opa né projevy jsou pak zeslabovány prost ednictvím negativní zp tné vazby. Stereotyp chlapecké role je tradi n charakterizován vlastnostmi, jako je nezávislost, sout živost, sebev domí, síla a dominance, tj. takovými, které vedou k aktivnímu, asertivnímu a nezávislému chování. Stereotyp dív í role je typický opa nými vlastnostmi, jako je závislost, empatie, citovost, laskavost, jemnost a bezmocnost ( asto spíše demonstrovaná než reálná). Tyto vlastnosti vedou k chování, v n mž p evažuje empatie k ostatním, jejich podpora a tendence jim pomáhat. Jde o komplementární, submisivní chování ve vztahu k asertivní dominanci mužské role (Vágnerová, 2000). Gender nemusí odpovídat pohlaví jedince. Pokud je gender a pohlaví ve shod , je jedinec heterosexuální. Pokud ve shod nejsou, je jedinec transsexuální, tzn. cítí se být opa ným pohlavím. Genderové stereotypy jsou zjednodušující p edstavy a popisy „femininní ženy“ a „maskulinního muže“, tzn. jak má správná žena i muž vypadat, jak se má chovat, co má cítit, jak má „myslet“ atd. Tyto p edstavy jsou založeny na p edpokladu, že osoba nemá žádné charakteristiky opa ného pohlaví, tzn. je „ryze mužský/ženský. A koli se dnes již
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
44
neprosazuje naprosté dodržování t chto stereotyp , jak tomu bylo v minulosti, stále jsou osoby, které nejsou považovány za konformní s touto p edstavou, stigmatizovány a asto považovány za deviantní (www.wikipedia.org).
3.4 Role muže a ženy v sou asné dob
V pr b hu posledních padesáti let došlo ke zm n v pojetí mužské a ženské role. Tento proces sice probíhal pomalu, ale jeho d sledky jsou z ejmé. Lze je pozorovat i v takových znacích, jako je oble ení, zp sob trávení volného asu, apod. Projevují se i v oblastech, které nejsou z ejmé na první pohled, jako je vymezení vlastní identity a sociální o ekávání, které je zam ené na jedince opa ného pohlaví. Zm na v pojetí t chto rolí má odlišný význam jak pro muže, tak pro ženy. Ženy jej chápou spíše pozitivn , jako dosažení rovnoprávnosti. To znamená zvýšení vlastní prestiže a možnosti získat lepší sociální pozici. Ženská role se oproti tradi nímu pojetí stává více dominantní, samostatn jší a nezávislejší. Z psychosociálního hlediska jde o symetrizaci mužské a ženské role, která ženám subjektivn slouží jako potvrzení jejich hodnoty. Tento proces je asto prezentován jako emancipace. To znamená, že pro ženy p edstavuje zisk, p inejmenším ve smyslu dosažitelnosti specifické spole enské prestiže. Na druhou stranu ovšem p inesl reálnou zát ž dvojí role – mate ské a profesní. Pro muže nebylo spojeno vyrovnání pohlavních rolí s žádným zjevným ziskem. Tato sociální zm na mohla p isp t k jejich dezorientaci. Muž ztratil svou d íve formáln deklarovanou dominanci a spole enskou pozici. Ztratil ji p inejmenším na formální úrovni. Pokud by ji cht l získat fakticky, musel by o ni bojovat a potvrdit ji tak reálnými kompetencemi. Tento fakt jist p isp l ke zvýšení nejistoty muž a stimuloval tak r zné obranné tendence – agresi, rezignaci, racionalizaci, apod. Role muže není v sou asné dob p esn sociáln vymezená, stejn tak ovšem i ženská role. Každý ji tak napl uje podle svých p edstav a kompetencí. Tato volnost p inesla adu možností, ale zárove i ochuzení o ur itou, formáln danou jistotu.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií Sou asné ženy interpretují mužskou roli nejednozna n a mnohdy i protikladn .
45 asto ji
definují pomocí velmi rozmanitých, n kdy i vzájemn se vylu ujících vlastností a znak . Projevuje se zde p etrvávající, zafixovaná pot eba idealizovaného, dominantního mužeopory, ale i pot eba partnera na stejné úrovni, který by se podílel na pln ní všech povinností. V n kterých p ípadech m že jít až o p edstavu žádoucí pod ízenosti muže, který nemá právo v rodin rozhodovat. Tyto dva požadavky nejsou zcela slu itelné, což si v tšina žen ovšem neuv domuje. Rozpor se projevuje i v chování. Sou asná žena mnohdy trestá muže za takový projev, který od n j zárove sama vyžaduje. Zdá se, jakoby jí šlo jen o to získat dominantního muže, kterého postupn dotla í do submisivní a neimponující pozice. Ambivalentní postoj žen p ispívá k obecnému zmatení muž , kte í dob e nev dí, co se od nich vlastn požaduje. Nejednozna nost vymezení je typická i pro mate skou a otcovskou roli. Matky vyžadují, aby otec plnil své povinnosti, tj. aby se svým chováním p ibližoval jasn stanovené náplni mate ské role, ale zárove mu odmítají p iznat i p íslušné pravomoce. Matka nepochybuje o tom, že ve vztahu k d tem má právo rozhodovat p edevším ona. To znamená, že takto vymezená otcovská role je mén významnou a pod ízenou rolí, s nižším sociálním statusem nejen v rodin , ale i v široké spole nosti. Mate ská role v sob zahrnuje více povinností a zodpov dnosti, má však i v tší privilegia a vysoký sociální status. Takové vymezení se projevuje samoz ejmostí požadavku mít d ti ve své pé i i po p ípadném rozpadu manželství. Za t chto okolností žena p ijímá riziko p etížení mnoha povinnostmi, zatímco muž je vystaven riziku osamocení a ztráty mnoha rolí, i veškerých vazeb k bývalé rodin . V takové situaci se projevují d sledky prom ny mužské a ženské role spíše negativn . Mužská role je v sou asné dob ve svém obsahu redukována. Muž je vytla ován na okraj rodiny, kde je považován za postradatelného. Ztráty, k nimž prom na mužské role vedla, se zatím projevují spíše v soukromé oblasti. Role muže ve spole nosti, zejména profesní role, se ve v tší mí e nezm nila. Zde si zatím uchovává v tšinu svých privilegií a zde je jeho role rovn ž p esn ji definována, takže ji m že snadn ji zvládnout. M že mu také p inést i v tší uspokojení, protože má možnost se na ni ve v tší mí e soust edit, v novat jí veškerý as a energii. Z toho ovšem vyplývá i riziko, že p ípadný neúsp ch v této oblasti
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
46
nebude mít ím kompenzovat. Ženská role je diferencovan jší v nárocích i z hlediska možného rozložení uspokojení a ztrát (Vágnerová, 2000).
Muži asto definují to, co je a není žensky atraktivní. Vnášejí do žen jak to temné, nevypo itatelné, emotivní a p írodn nízké tak i to krásné, éterické, žena je pramenem inspirace, modelem malí
a básník , v nou hádankou i sv dnicí (Pon šický, 2004).
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
II. PRAKTICKÁ ÁST
47
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
4
PRAKTICKÁ
48
ÁST
Následující text shrnuje výsledky mého výzkumného šet ení v oblasti zkoumané problematiky. Jeho cíle jsou formulovány do p ti výzkumných otázek Design výzkumu je navržen tak, aby bylo možné získaná data zpracovávat podle zásad kvantitativního výzkumu.
4.1 Cíl výzkumu
Problematika, kterou jsem v této práci zkoumala, z stane pravd podobn ješt n kolik let p edm tem diskuse odborník i laik . Pravdou je, že v posledních letech nastávají v rolích muž a žen v naší spole nosti jisté posuny. Poznenáhlu dochází ke sbližování i dokonce k propojování t chto rolí. Rozsah typicky mužských a typicky ženských vzorc chování nemá své pevné hranice a pro každého z nás je variabilní. Cílem této práce bylo nahlédnout do zkoumané problematiky blíže, provést jistou sondu toho, co muži o ekávají od žen a naopak co ženy o ekávají od muž . Vypracovala jsem 5 výzkumných otázek, které byly tématicky zam eny. Zajímal m postoj dosp lých lidí k tomu, kdo má v partnerském vztahu vyd lávat peníze a kdo má pe ovat o rodinu, zam ila jsem se také na problematiku diskriminace žen v naší spole nosti. Zajímal m názor dnešní ve ejnosti na pobyt muž na mate ské dovolené, ale také na to, zda žena – v dkyn se dnes m že ve spole nosti uplatnit. Byla jsem zv davá na názory respondent ohledn pé e o domácnost a o domácí práce v bec.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
49
4.2 Objekt výzkumu
Mým cílem bylo získat co nejvíce respondent , kte í budou ochotni poskytnout pro moji práci náležitá data. Výzkumný vzorek tvo ili muži a ženy ve v kovém rozp tí od 30-ti do 55-ti let. Jednalo se tedy o lidi spíše st edního v ku. Tato v ková hranice byla mnou zám rn zvolena. K mému výzkumu jsem pot ebovala respondenty, kte í už mají n jakou p edstavu o rolích muže a ženy v b žném život , o jakémsi fungování partnerských vztah . P edpokládala jsem, že lidé ve v ku od 30-ti let už budou mít odžitý alespo jeden dlouhodob jší vztah a budou mít z tohoto vztahu n jaký poznatek i jisté zkušenosti. Také jsem p edpokládala, že horní v ková hranice 55-ti let je pro ú ely tohoto výzkumu adekvátní. Starší lov k, dle mého mín ní, už eší spíše jiné problémy.
asto už se lidé
potýkají se zdravotními neduhy a již tolik ne eší partnerský vztah a jisté jeho fungování. Mnohdy tak
lov k žije v ur itých stereotypech, které jsou sice do ur ité míry
nevyhovující, ale už jsou natolik zab hlé, že lov k nemá ani tendenci s tímto n co d lat – sjednat nápravu, i u init n jakou zm nu. Myslím si zkrátka, že pro lov ka v tomto v ku už problematika, kterou jsem zkoumala, není tak zajímavá a aktuální. Pro ú ely mého výzkumu jsem pot ebovala pružné reagování a zájem o zkoumanou problematiku. Nakonec jsem zjistila, že v ková hranice 30-ti let, kterou jsem stanovila, nebyla zvolena úpln š astn a že jsem ji klidn mohla posunout až na 35 nebo dokonce 40 let. Zjistila jsem, že v tomto v ku ješt pom rn velké množství respondent nem lo odžitý partnerský vztah , který by trval déle než 5 let. íslo na m j vkus bylo dosti vysoké u žen, ale ješt vyšší u muž , což je asi logické – vzhledem k tomu, že muž zpravidla zakládá rodinu pozd ji než žena.
V tší ásti respondent byl dotazník distribuován osobn , i mnou pov enou osobou. Zbylé ásti byl dotazník doru en prost ednictvím emailu.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
50
V kone né fázi mého výzkumu jsem získala 167 respondent (z toho 87 muž a 80 žen), kte í mi poskytli svá data. Tento po et respondent byl dosta ující, což se mi i potvrdilo p i vyhodnocování mého výzkumu. Výzkum probíhal v m sících leden až b ezen letošního roku.
4.3 Metody výzkumu
Jak jsem již d íve zmínila, pro tento výzkum jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu, která se mi jevila pro sledování dané tématiky jako optimální. Respondent m byl k vypln ní p edložen dotazník, který obsahoval celkem 17 tématicky zam ených položek. Jednotlivé položky jsou formulovány jako otázky. Respondent volí jednu z nabízených možností, nebo také vyjad uje samostatn sv j názor na zkoumanou problematiku. Dotazník byl anonymní. Na tomto dotazníku byla rovn ž možnost vyjád it i rozší it jakýkoliv osobní názor. Jakákoliv informace uvedená respondentem navíc, nad rámec otázek, byla z mé strany pozitivn vítána. Této možnosti využily v hojné mí e p edevším ženy. Jak jsem se již d íve zmínila, dotazník byl distribuován dv ma zp soby. Byl-li nabídnut osobn
i pov enou osobou, byla návratnost stoprocentní.
Podstatn horší návratnost byla, byl-li dotazník doru en emailem. Tuto skute nost jsem ovšem p edpokládala.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
51
4.4 Výzkumné otázky
Pro zd razn ní d ležitých bod mého výzkumu jsem stanovila následující výzkumné otázky:
1) Ženy a muži mají rozdílný názor na tvrzení, že: „Muž má vyd lávat peníze a žena se má starat o d ti a domácnost. 2) Ženy a muži mají odlišný názor na diskriminaci žen v naší spole nosti. 3) Ženy a muži mají odlišný názor na to, zda: „Je muž na mate ské dovolené schopen zcela a plnohodnotn nahradit dít ti matku. 4) Ženy a muži mají odlišný názor na to, zda: „Žena – v dkyn m že být ve své práci stejn úsp šná a pro spole nost stejn p ínosná jako muž.“ 5) Ženy a muži mají rozdílný názor na to, zda pé e o domácnost je záležitostí pouze ženy.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
4.5
52
Výsledky výzkumu
1. P ehled respondent V následující tabulce grafu jsou znázorn ny údaje o celkovém po tu zú astn ných respondent , o tom, zda již mají d ti a zda žili n kdy ve vztahu delším než 5 let. Tato tabulka s grafem zachycují tedy odpov di respondent na otázky íslo 1 – 3 z dotazníku. . Ženy Muži Celkem
Tab. . 1
Vztah < 5 let 18 28 46
Bezd tní 16 31 47
Po et celkem 80 87 167
Rozd lení respondent podle pohlaví
100 90 80 70 60 Vztah < 5 let Bezd tní Po et celkem
50 40 30 20 10 0 Ženy
Graf . 1
Muži
Rozd lení respondent podle pohlaví
Procentuální vyjád ení: Ženy
vztah < 5 let bezd tné
23,00% 20,00%
Muži
vztah < 5 let bezd tní
32,00% 36,00%
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
53
2. Jaké vlastnosti i projevy chování by m la mít ideální MATKA.
P edstavy žen o ideální matce, jaká by m la být: laskavá, milá, hodná, milující (miluje své d ti i muže), tolerantní, má smysl pro humor, umí naslouchat, je emfatická, optimistka, starostlivá, umí odpoušt t, má pro vše pochopení, je kamarádská, spravedlivá, zodpov dná, pracovitá, umí pohladit, umí povzbudit, rodinný typ, shovívavá, hravá, ob tavá, vlídná, p im ená autorita, trp livá, pe livá, pe uje o sv j zevn jšek, inteligentní, aktivn se v nuje d tem, pe ovatelka
P edstavy muž o ideální matce, jaká by m la být: laskavá, tolerantní, má smysl pro humor, milující, hodná, milá, je kamarádka, pracovitá, starostlivá, kamarádská, láskyplná, umí pochválit, umí pohladit, je p irozen inteligentní, d v ryhodná, vlídná, pravdomluvná, po ádná, vzd laná, optimistka, pe uje o sv j vzhled, citlivá, mate ská, je ob tavá
Z hodnot, které zde respondenti uvedli, je patrné, že jak ženy, rovn ž i muži mají o ideální MATCE velmi podobné p edstavy. U obou pohlaví na prvních místech stály tyto hodnoty: laskavá, milá, hodná, milující, tolerantní, má smysl pro humor. Jsou-li ženy i muži d tmi, mají od své matky patrn stejná o ekávání.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
54
3. Jaké vlastnosti i projevy chování by m l mít ideální OTEC.
P edstavy žen o ideálním otci, jaký by m l být: milý, hodný, milující (má milovat ženu i d ti), ochránce, tolerantní, kamarádský, smysl pro humor, optimista, zodpov dný, starostlivý, zdrav p ísný, vzor, p irozená autorita, ochránce, má d ti n co nau it, má být pozorný k mamince, má držet slovo, má být d sledný, schopnost naslouchat
P edstavy muž o ideálním otci, jaký by m l být: smysl pro humor, má být ur itým vzorem, zdrav p ísný, zdravá autorita, tolerantní, kamarádský, spravedlivý, starostlivý, laskavý, inteligentní, milující, v rný, ohleduplný k matce, schopnost naslouchat
Z hodnot uvedených respondenty vyplývá jistá rozdílnost v tom, co o ekávají od otce ženy – dívky a co od otce o ekávají muži – chlapci.
Ženy stav ly do pop edí spíše hodnoty, které souvisí s emocionalitou, s city, s pot ebou ochrany.
Muži kladli do pop edí spíše hodnoty, které jsou spojeny s autoritou, vzorem. Z ejm tato skute nost souvisí s osvojováním si ur itých mužských stereotyp , mužské role. Hodnoty spojené s emocionalitou a city kladli muži spíše na další místa žeb í ku.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
55
4. Postoj respondent k tvrzení, že: „Muž má vyd lávat peníze a žena má pe ovat o d ti a domácnost
Ženy Muži Celkem
Tab. . 2
Ano 12 9 21
Spíše ano 40 33 73
Ne 24 27 51
Spíše ne 4 15 19
Nevím 0 3 3
Celkem 80 87 167
Postoj respondent k tvrzení, že: „Muž má vyd lávat peníze a žena má pe ovat o d ti a domácnost“.
100 90 80 70
Ano Spíše ano Ne Spíše ne Nevím Celkem
60 50 40 30 20 10 0 Ženy
Graf . 2
Muži
Postoj respondent k tvrzení, že: „Muž má vyd lávat peníze a žena má pe ovat o d ti a domácnost“.
Procentuální vyjád ení: Ženy
ano spíše ano ne spíše ne nevím
15,00% 50,00% 30,00% 5,00% 0,00%
Muži
ano spíše ano ne spíše ne nevím
10,00% 38,00% 31,00% 17,00% 4,00%
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
56
5. Postoj respondent k tvrzení, že: „Zam stnaná žena m že se svým dít tem p edškolního a mladšího školního v ku navázat stejn hodnotný vztah jako žena nezam stnaná.
Ženy Muži Celkem
Tab. . 3
Ano 44 36 80
Spíše ano 24 27 51
Ne 0 9 9
Spíše ne 12 12 24
Nevím 0 3 3
Celkem 80 87 167
Postoj respondent k tvrzení, že: „Zam stnaná matka m že se svým malým dít tem navázat stejn hodnotný vztah, jako matka nezam stnaná“.
100 90 80 70
Ano Spíše ano Ne Spíše ne Nevím Celkem
60 50 40 30 20 10 0 Ženy
Graf . 3
Muži
Postoj respondent k tvrzení, že: „Zam stnaná matka m že se svým malým dít tem navázat stejn hodnotný vztah, jako matka nezam stnaná“.
Procentuální vyjád ení: Ženy
ano spíše ano ne spíše ne nevím
55,00% 30,00% 0,00% 15,00% 0,00%
Muži
ano spíše ano ne spíše ne nevím
41,00% 31,00% 10,00% 14,00% 4,00%
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
57
6. Postoj respondent k diskriminaci žen v naší spole nosti
Ženy Muži Celkem
Tab. . 4
Ano 40 3 43
Spíše ano 32 21 53
Ne 0 30 30
Spíše ne 4 30 34
Nevím 4 3 7
Celkem 80 87 167
Postoj respondent k diskriminaci žen v naší spole nosti
100 90 80 70
Ano Spíše ano Ne Spíše ne Nevím Celkem
60 50 40 30 20 10 0 Ženy
Graf . 4
Muži
Postoj respondent k diskriminaci žen v naší spole nosti
Procentuální vyjád ení: Ženy
ano spíše ano ne spíše ne nevím
50,00% 40,00% 0,00% 5,00% 5,00%
Muži
ano spíše ano ne spíše ne nevím
3,00% 24,00% 35,00% 35,00% 3,00%
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
58
7. Postoj respondent k tvrzení, že: „Muži neplá ou“.
Ženy Muži Celkem
Tab. . 5
Ano 0 0 0
Spíše ano 8 6 14
Ne 64 81 145
Spíše ne 8 0 8
Nevím 0 0 0
Celkem 80 87 167
Postoj respondent k tvrzení, že:“Muži neplá ou“.
100 90 80 70
Ano Spíše ano Ne Spíše ne Nevím Celkem
60 50 40 30 20 10 0 Ženy
Graf . 5
Muži
Postoj respondent k tvrzení, že:“Muži neplá ou“.
Procentuální vyjád ení: Ženy
ano spíše ano ne spíše ne nevím
0,00% 10,00% 80,00% 10,00% 0,00%
Muži
ano spíše ano ne spíše ne nevím
0,00% 7,00% 93,00% 0,00% 0,00%
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
59
8. Postoj respondent k tomu, zda m že muž na mate ské dovolené dít ti plnohodnotn nahradit matku.
Ženy Muži Celkem
Tab. . 6
Ano 36 57 93
Spíše ano 8 6 14
Ne 28 3 31
Spíše ne 8 21 29
Nevím 0 0 0
Celkem 80 87 167
Postoj respondent k tomu, zda m že muž na mate ské dovolené dít ti plnohodnotn nahradit matku.
100 90 80 70
Ano Spíše ano Ne Spíše ne Nevím Celkem
60 50 40 30 20 10 0 Ženy
Graf . 6
Muži
Postoj respondent k tomu, zda m že muž na mate ské dovolené dít ti plnohodnotn nahradit matku.
Procentuální vyjád ení: Ženy
ano spíše ano ne spíše ne nevím
45,00% 10,00% 35,00% 10,00% 0,00%
Muži
ano spíše ano ne spíše ne nevím
66,00% 7,00% 3,00% 24,00% 0,00%
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
60
9. Postoj respondent k tomu, zda žena – v dkyn m že být ve svém povolání stejn úsp šná jako muž.
Ženy Muži Celkem
Tab. . 7
Ano 60 60 120
Spíše ano 20 27 47
Ne 0 0 0
Spíše ne 0 0 0
Nevím 0 0 0
Celkem 80 87 167
Postoj respondent k tomu, zda žena v dkyn m že ve svém povolání zcela nahradit muže.
180 160 140 120
Ano Spíše ano Ne Spíše ne Nevím Celkem
100 80 60 40 20 0 Ženy
Graf . 7
Muži
Celkem
Postoj respondent k tomu, zda žena v dkyn m že ve svém povolání zcela nahradit muže.
Procentuální vyjád ení: Ženy
ano spíše ano ne spíše ne nevím
75,00% 25,00% 0,00% 0,00% 0,00%
Muži
ano spíše ano ne spíše ne nevím
69,00% 31,00% 0,00% 0,00% 0,00%
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
61
10. Postoj respondent k tvrzení, zda by po rozvodu manžel m ly být sv eny d ti vždy do pé e matky, není-li nijak problémová.
Ženy Muži Celkem
Tab. . 8
Ano 16 15 31
Spíše ano 20 6 26
Ne 36 54 90
Spíše ne 8 9 17
Nevím 0 3 3
Celkem 80 87 167
Postoj respondent k tvrzení, zda po rozvodu manžel by m ly být sv eny d ti do pé e matky, pokud není n jak problémová.
180 160 140 120
Ano Spíše ano Ne Spíše ne Nevím Celkem
100 80 60 40 20 0 Ženy
Graf . 8
Muži
Celkem
Postoj respondent k tvrzení, zda po rozvodu manžel by m ly být sv eny d ti do pé e matky, pokud není n jak problémová.
Procentuální vyjád ení: Ženy
ano spíše ano ne spíše ne nevím
20,00% 25,00% 45,00% 10,00% 0,00%
Muži
ano spíše ano ne spíše ne nevím
17,00% 7,00% 62,00% 10,00% 4,00%
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
62
11. Jak si ženy a muži p edstavují ideální ŽENU.
P edstavy žen o ideální žen , jaká by m la být: pracovitá, tolerantní, má mít smysl pro humor, má v sob mít ženskost, má milovat svou rodinu, rodinný typ, má vytvá et teplo domova, starostlivá, praktická, laskavá, má být zdrav sebev domá, má mít sebed v ru, inteligentní, chytrá, vzd laná, cílev domá, má p stovat své koní ky, nemá na sebe zapomínat, má mít vnit ní sílu, být emfatická, schopnost naslouchání, má být hezká, má pe ovat o sv j vzhled, v rná, p átelská, usm vavá
P edstavy muž o ideální žen , jaká má být: pracovitá, tolerantní, sexuáln p itažlivá, zábavná, rozverná, má v sob mít ženskost, optimistická, p átelská, up ímná, pravdomluvná, emfatická, v rná, má mít smysl pro rodinu, má mít vztah k d tem, usm vavá, spolehlivá, spo ivá
Z odpov dí na tuto otázku vyplývá, že ženy i muži se shodli spole n na dvou hodnotách: pracovitost, tolerance. Ženy dále ve svých odpov dích více kladly do pop edí hodnoty spojené s pot ebou „mít ráda“ (svoji rodinu) a „pe ovat“, vytvá et „teplo domova“. Kdežto muži m li spíše racionáln jší p edstavu o ženách, zd raz ovali sexuální p itažlivost, zábavnost, rozvernost. Ženy oproti muž m byly ve svých odpov dích mnohem obsáhlejší a nápadit jší. Muži byli ve svých odpov dích pom rn stru ní. P ekvapením pro m bylo, že n které ženy m ly problém p edstavit si, jaká by m la být ideální žena. Ješt v tším problémem bylo pro muže p edstavit si ideálního jedince stejného pohlaví. Proto tato i následující otázka z stávala v dotaznících asto nezodpov zena, i s omluvnou poznámkou, že: „ bohužel, neum jí odpov d t, jaký by m l být „ideální p íslušník stejného pohlaví.“
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
63
12. Jak si ženy a muži p edstavují ideálního MUŽE.
P edstavy žen o ideálním muži, jaký by m l být: má mít smysl pro humor, má být tolerantní, pracovitý, v rný, spolehlivý, chytrý,inteligentní, „kli as“, nemá lhát, má žen navozovat pocit bezpe í, taktní, n žný, pozorný, „nebát se a mít respekt“, má mít vlastní názor, má být rozhodný, ohleduplný, „má vyd lávat peníze a zabezpe it materiáln rodinu“, má být slušný, houževnatý, cílev domý, emfatický
P edstavy muž o ideálním muži, jaký by m l být: pracovitý, tolerantní, inteligentní, má mít smysl pro humor, mužný, starostlivý, spolehlivý, v rný, estný, aktivní, „kli as“, „nechodit do hospody“, má mít smysl pro rodinu,má být samostatný, rozhodný, slušný, vytrvalý
V této otázce se ženy i muži shodli na t ech hodnotách, které si u „ideálního muže“ p edstavují: pracovitost, tolerance a smysl pro humor. Toto je, myslím, velmi p kná shoda. P íjemným p ekvapením pro m bylo, že si i muži, podle získaných odpov dí, pom rn hojn p edstavují, že by m li být své partnerce v rní. Ani jednoho p íslušníka mužského pohlaví nenapadlo, že by muž m l být empatický, schopný naslouchat.
Celkov jsem ovšem získala jen velmi málo odpov dí od muž na tuto otázku, jak jsem již uvedla v bod p edchozím. Proto je vý et hodnot, které si muži p edstavují u „ideálního muže“, pom rn krátký.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
64
13. Postoj respondent k tomu, zda pé e o domácnost je pouze záležitostí žen.
Ženy Muži Celkem
Tab. . 9
Ano 0 0 0
Spíše ano 24 15 39
Ne 52 63 115
Spíše ne 4 9 13
Nevím 0 0 0
Celkem 80 87 167
Postoj respondent k tomu, zda pé e o domácnost je pouze záležitostí žen.
180 160 140 120
Ano Spíše ano Ne Spíše ne Nevím Celkem
100 80 60 40 20 0 Ženy
Graf . 9
Muži
Celkem
Postoj respondent k tomu, zda pé e o domácnost je pouze záležitostí žen.
Procentuální vyjád ení: Ženy
ano spíše ano ne spíše ne nevím
0,00% 30,00% 65,00% 5,00% 0,00%
Muži
ano spíše ano ne spíše ne nevím
0,00% 17,00% 73,00% 10,00% 0,00%
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
65
14. Jaké procento domácích prací provádí muž.
Pr m rný muž v naší spole nosti provádí zhruba 35 % domácích prací. Výpov di respondent se hodn lišily, dotazovaní uvád li práce muž v domácnosti v rozmezí od 1% do 90%. Ženy zpravidla uvád ly menší
ísla oproti muž m – dle jejich mín ní muž
v domácnosti provádí v pr m ru 25% domácích prací. Muži o sob m li lepší mín ní – v pr m ru uvád li 45%. Ženy asto také zd raz ovaly, že množství práce, které v jejich domácnosti provádí muž, má výkyvy. N kdy jsou muži dle mín ní žen pracovit jší a více ochotní k práci. Jindy jsou však mén vst ícní a úhrn odvedené práce v domácnosti je menší. Asi 30% žen uvedlo, že jejich muž umí všechny domácí práce a v bec pé i o rodinu provád t se stejnou kvalitou jako samotná žena. V p ípad její neschopnosti by prý muž nem l v bec žádné problémy s vedením domácnosti a pé í o d ti.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
66
15. Jaké práce v domácnosti provádí muž.
V tomto bod se ženy i muži pom rn hodn shodli. Uvád li asto stejné provád né innosti. Nej ast ji respondenti uvád li: -
pé e o technické záležitosti v dom
-
pé e o auto
-
opravy všeho druhu
-
budování
-
va ení
-
nakupování
-
luxování
-
vynášení odpadkového koše
-
stlaní postelí
Mnozí respondenti uvád li, že v domácnosti provádí muž stejné innosti jako žena, jen v menší mí e nebo etnosti. V tší množství respondent odpov d lo, že muži rádi va í. N kte í respondenti uvád li, že muž provádí všechny práce jako žena, jen s výjimkou mytí oken a také žehlení.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
67
4.6 Záv r výzkumu
1) Ženy a muži mají rozdílný názor na tvrzení, že:“ Muž má vyd lávat peníze a žena se má starat o d ti a domácnost V této otázce byly mezi ženami a muži ve výsledcích zkoumané problematiky zjišt ny rozdílné názory. Na tuto otázku odpov d lo kladn (ano, spíše ano) 65% žen a 48 % muž . Záporných odpov dí (ne, spíše ne) ze strany žen bylo získáno 35 % a ze strany muž 48 %. U žen tedy výrazn ji p evažoval souhlas s tímto tvrzením, muži byli nerozhodní, polovina z nich s tímto tvrzením souhlasila, druhá polovina ne. Žijeme v dob , kdy do jisté míry dochází ke sbližování i dokonce prolínání mužských a ženských rolí. Archetyp „otce živitele“ dnes již není tak výrazný jako v dobách minulých. Dvoukariérová manželství jsou dnes b žnou spole enskou praxí.
asto dnes není
otázkou, kdo vyd lává a kdo ne, ale spíše kdo vyd lává více a kdo mén . V dnešní dob
ím dál ast ji oproti dobám minulým najdeme ženy, které se cht jí
profesn realizovat, cht jí d lat kariéru a taková seberealizace jim pln vyhovuje. Jedná se však zpravidla o ženy mladšího v ku, které sice žijí v dlouhodob jších partnerských vztazích, ale nestaly se ješt matkami. Svoji mate skou roli, tedy svoji roli životní, odkládají na pozd jší v k. V ková hranice žen prvorodi ek se dnes hodn zvyšuje a ženy se b žn stávají matkami až po 35. roku života. Jsou p esv d eny, že takový postoj je správný a že svému dít ti pak mohou nabídnout materiální jistotu. Dnes také nacházíme stále více muž , kte í jsou ochotni nastoupit na mate skou dovolenou a umožnit tak žen d lat kariéru. Dokonce se na tento prožitek s pé í o dít t ší a cht jí si ho prožít.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
68
Velmi obecn lze íci, že muži jsou výše cen ni spole ností a ženy zase rodinou. Pravdou ovšem z stává, že pracovní a spole enské úsp chy se vyzna ují pon kud v tší pomíjivostí než úsp chy v oblasti mezilidských vztah .
2) Ženy a muži mají odlišný názor na diskriminaci žen v naší spole nosti.
K této otázce se velmi rozdíln vyjád ili muži i ženy. Ženy se v naší spole nosti cítí pom rn hodn diskriminovány. 90% z nich se k této problematice vyjád ilo pozitivn (ano, spíše ano). Ovšem muži tuto skute nost tak nevnímají. P ekvapilo m , že pom rn velké množství muž si myslí, že ženy u nás diskriminovány nejsou, nebo spíše nejsou – celkem 70%. Je tedy z ejmé, že problematika diskriminace žen v naší spole nosti je naprosto odlišn vnímána ženami a muži. Respondenti, kte í se vyjád ili k formám diskriminace žen (byly to ve velké p evaze ženy), uvedli jako nej ast jší oblast diskriminace žen: -
pracovní (d vody související s mate stvím – žena je mén zajímavá pro obsazování pracovních pozic, nebo není nikdy jisté, kdy odejde na mate skou dovolenou, nebo kdy její dít onemocní a ona o n j bude muset pe ovat. Zde m žeme vnímat velmi výrazný st et s její p irozenou rolí matky a rolí profesní.)
-
finan n – pracovní (ženy jsou asto za stejné množství a kvalitu odvedené práce mén finan n ohodnoceny)
-
osobní (ženy musí vyd lávat peníze, starat se o domácnost a d ti a ješt k tomu o muže)
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
69
3) Ženy a muži mají odlišný názor na to, zda: „Je muž na mate ské dovolené schopen zcela a plnohodnotn nahradit matku
Skute n velké množství muž , 73 % z nich odpov d lo pozitivn (ano, spíše ano), myslí si, že muž na mate ské dovolené m že plnohodnotn dít ti nahradit matku. 27 % zkoumaných muž si myslí, že spíše ne. Každopádn ta pozitivní odpov
73 % muž sv d í o tom, že muži si v í a myslí si,
že by se s tak obtížným úkolem byli schopni bez problém vyrovnat. P ekvapilo m , že i ženy svým partner m hodn d v ují – 55 % z oslovených žen si myslí, že muž tuto roli m že bez obtíží zvládnout. Soudí tak jist podle schopností a p edpoklad svých vlastních partner . 45% žen si naopak myslí, že muž by si s tímto úkolem neporadil, nebo jen s problémy. N kolik žen ovšem p ipsalo poznámku, že pochybují o tom, že by muž byl ochoten absolvovat pobyt na mate ské dovolené.
Na získaná data v oblasti problematiky muž na mate ské dovolené jsem byla velmi zv davá. Nesetkala jsem se ve svém výzkumu s žádným mužem, který by tuto vlastní zkušenost m l, ale 3 muži (samoz ejm mladšího v ku) na dotazník p ipsali, že by cht li být na mate ské dovolené a taková zkušenost by je osobn opravdu zajímala. Tato skute nost souvisí jist i s tím, že v posledních letech dochází k posilování otcovské role. To za íná už tím, že velké množství muž chce být u porodu svého dít te, cht jí podpo it svou partnerku. Muži asto cht jí i sami p est ihnout pupe ní š
ru, která pojí
matku s dít tem. V posledních letech dochází u nás k posilování otcovské role (krize mužské role). Muži se dnes více než d íve cht jí aktivn ji zapojit do pé e a výchovy d tí. Takové zapojení zlepšuje a posiluje jejich otcovský vztah k d tem, partnerský vztah rodi , upev uje postavení muž
v rodin
a pozitivn
ovliv uje celkovou stabilitu rodiny, i její
funk nost. Ve velké mí e p ispívá také ke zmírn ní dvojí zát že žen vznikající ze soub žné pé e o d ti a domácnost a vykonávání placeného zam stnání.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
70
V naší spole nosti je to pro muže stále velmi netypická role – pé e o dít a pobyt na mate ské dovolené. Zatím této možnosti využívá jen malé množství rodi . Pro oba rodi e je to v dnešní spole nosti asi pom rn t žká pozice. Muž asto sklízí výsm ch od svých mužských p átel, že d lá „ženskou práci“, že „není chlap“, což je pro n j spole ensky degradující. Ženy asto musí bojovat s obvin ními, že jsou špatné matky. Taková obvin ní mohou p icházet jak z okolí, tak od nich samotných. Žijeme dlouhé v ky v patriarchální spole nosti a stereotypy v této oblasti fungují naprosto spolehliv . Sou asná patriarchální spole nost je orientována p evážn na výkon, kariéru, peníze a moc, úsp ch ve ve ejné sfé e, nikoliv v té soukromé.
4) Ženy a muži mají odlišný názor na to, zda: „Žena – v dkyn
m že být ve své
práci stejn úsp šná a pro spole nost stejn p ínosná jako muž.“
P i sestavování této výzkumné otázky jsem skute n p edpokládala, že muži si spíše budou myslet, že žena – v dkyn nem že být stejn úsp šná a pro spole nost stejn p ínosná jako muž – v dec. Myslela jsem, že ur ité procento muž se k této otázce bude stavit více i mén záporn . Byla jsem velmi p íjemn p ekvapena, že muži ženám tolik v í. 100 % muž odpov d lo pozitivn : 69 % ano, 31 % spíše ano. 100 % žen odpov d lo pozitivn :
75 % ano, 25 % spíše ano
Je to vzácná shoda, velmi pozitivní. O ekávala jsem, že ženy samy sob budou natolik v it, že ve v tšin p ípad odpoví souhlasn na tuto otázku. Formulací „žena – v dkyn “ jsem m la na mysli ženu – badatelku i v dkyni realizující se nap íklad v technických, p írodních i léka ských v dách.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
71
N kte í respondenti, p edevším ženy, k tomuto bodu p ipojili poznámku, že žena – v dkyn m že být stejn úsp šná a pro spole nost stejn p ínosná jako muž v p ípad , že nemá d ti a nerealizuje se jako matka. N které ženy poci ovaly tyto dv hodnoty: v decká kariéra versus mate ství do jisté míry v rozporu. Myslím, že jsem tuto otázku ne p íliš dob e a výstižn v dotazníku zformulovala. Nejspíš jsem v této otázce mohla zohlednit nejen v deckou kariéru ženy, ale také její harmonizaci s osobním a rodinným životem.
5) Ženy a muži mají rozdílný názor na to, zda pé e o domácnost je záležitostí pouze ženy
30% žen a 17% muž si myslí, že pé e o domácnost je spíše záležitostí ženy. Oproti tomu 70% žen a dokonce 83% muž si myslí, že pé e o domácnost není nebo spíše není pouze záležitostí ženy. Velmi p íjemn m p ekvapilo tak vysoké procento muž , kte í se k této problematice vyjád ili záporn .
V okamžiku, kdy ženy za aly být výrazn ji zapojeny do sv ta placené práce, jistým zp sobem se zm nily jejich finan ní možnosti, sebev domí, postoj k vlastnímu ženství a v bec jejich každodenní život. Zm ny v pracovní angažovanosti žen se ovšem p íliš nedotkly jejich domácností, povinností s nimi spojených a také muž v nich. Zásadn jší zm ny v postavení žen se odehrály na trhu práce a obecn ve ve ejné sfé e, ovšem v soukromí, v jejich rodinách a domácnostech se úloha žen m ní jen velmi pomalu. Práci v domácnosti m žeme vymezit nejen jako úhrn všech
inností nutných
k zajiš ování chodu domácnosti, ale je to také správa domácnosti (zodpov dnost za domácnost a její fungování), rozd lování úkol , které je t eba vykonávat nebo
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
72
vysv tlování, jak co vykonat i obstarat a nakonec také kontrola nad tím, zda byly úkoly spln ny vyhovujícím zp sobem. Záležitosti ohledn organizování nebo plánování v domácnostech obvykle provádí ženy. V dnešní dob muži sice pomáhají s domácími pracemi více než v minulosti, ovšem je to více mén ve v tšin p ípad spíše pasivn jší pomoc. Muž provede práci t eba samostatn , ale na základ instrukcí, které ud lí žena. Zapojení muž do domácích prací se domácnost od domácnosti liší a procento odvedené i odvád né práce se r zní. Proto se mluví o tom, že žena dnes pracuje na dv sm ny. Když skon í tu první, v zam stnání, která je finan n ohodnocená, tak jí doma za íná sm na druhá, která bohužel finan n ohodnocená není.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
73
ZÁV R
Téma této diplomové práce jsem si vybrala zám rn , velmi se mi líbilo, ale také se o této problematice dnes hodn mluví i píše. Je to téma nejen velmi populární, ale jist
se také týká každého z nás, každého
dosp lého, možná nejen dosp lého, ale také formujícího se lov ka, žen i muž . Ve spole nosti stále poci ujeme jisté tlaky i nap tí mezi dv ma skupinami lidí, mezi ženami a muži. asto slyšíme muže, jak se n kdy i nep íliš lichotiv vyjad ují o ženách, mávají nad nimi rukou a nadávají na feministky. Stejn tak slyšíme i ženy, jak zlehýnka pomlouvají muže. Je tomu skute n tak? Nebo jsou to jen e i, aby bylo vždy z ejmé, ke kterému táboru kdo pat í? Jisté je, že ženy a muži, to jsou to dva sv ty, které se zcela nemohou nikdy pochopit. Díky této práci jsem ale pochopila, že ženy a muži tvo í sice dva tábory, ale p esto se pot ebují a mají se rádi. A i p esto, že jsou biologicky i psychicky velmi odlišní, mohou se jejich energie prolínat, i dokonce dopl ovat. V tom ideálním p ípad p ece dv poloviny tvo í jeden celek.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
74
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
[1]
ANDO, V. Klasická ínská medicína. Praha: Translation, 1995. ISBN 80-86198-057.
[2]
BARŠA, P. Panství lov ka a touha ženy. Praha: Slon, 2002. ISBN 80-86429-06-7.
[3]
BARRET, L; DUNBAR R. Evolu ní psychologie lov ka. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7178-969-7.
[4]
ERIKSEN, T. H. Sociální a kulturní antropologie. Praha: Portál, 2008. ISBN 97880-7367-465-6.
[5]
GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-124-4.
[6]
GRAY, J. Co vám matka íci nemohla a otec nev d l. Praha: Práh, 1995. ISBN 80-85809-31-1.
[7]
HARRINGTON, A. Moderní sociální teorie. Praha: PORTÁL, 2006. ISBN 807367-093-3.
[8]
HARSS, C.; MAIER, K. Stres, cena úsp chu? Praha: Vimperk, 1993. ISBN 80-85618-15-X.
[9]
HEWSTONE, M; STROEBE, W. Sociální psychologie. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-092-5.
[10] JANDOUREK, J. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0. [11] JANOŠOVÁ, P. Dív í a chlapecká identita, vývoj a úskalí. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2284-9. [12] KARSTEN, H. Ženy, muži – genderové role, jejich p vod a vývoj. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-145- X. [13] LISÁ, L.; KNOURKOVÁ, M. Vývoj dít te a jeho úskalí. Praha: Avicenum, 1986. ISBN 08-084-86.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
75
[14] LUKŠÍK, I.; SUPEKOVÁ M. Sexualita a rodovos . Bratislava: Humanita, 2003. ISBN 80-89124-0-1-1. NAKONE NÝ, M. Lexikon magie. Praha: Ivo Železný, 1993. ISBN 80-237-0090-1. [15] NAKONE NÝ, M. Lexikon magie. Praha: Ivo Železný, 1993. ISBN 80-237-00901. [16] NERAD, J.; NERADOVÁ, L.; MIKOTA, V. Psychoterapie závislostí na alkoholu a jiných látkách. Praha: IDVSZP, 1989. ISBN 80-7013-001-6. [17] OSVALDOVÁ, B. eská média a feminismus. Praha: Slon, 2004. ISBN 80-7277263-5. [18] PON ŠICKÝ, J. Fenomén ženství a mužství. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-7254374-1. [19] RENZETTI, C.M. Ženy, muži a spole nost. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-2460525-2. [20]
Í AN, P. Psychologie osobnosti. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-2471174-4..
[21] SCHMIDBAUER, W. Psychologie – lexikon základních pojm . Praha: Translation, 1994. ISBN80-206-0459-6. [22] SMETÁ KOVÁ, I; VLKOVÁ, K. Gender ve škole. Praha: Otev ená spole nost, 2005. ISBN 80-903331-2-5. [23] SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-2508. [24] VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie – d tství, dosp lost, stá í. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-308-0. [25]
V ŠÍNOVÁ – KALIVODOVÁ, E. Spole nost žen a muž z aspektu gender. Praha: Open society fundation, 1999. ISBN 80-86429-65-2.
[26]
VIMPERK, T. Stres, cena úsp chu?
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií [26]
76
Wikipedia: Gender. [online]. [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW: .
[27] WILSON, E. O. O lidsk0 p5iroyenosti. Praha: Lidové noviny, 1993. ISBN 807106-076-3. [28] WOLF, J. Antropologie pro každý den. Praha: Arsci, 2004. ISBN 80-86078-42-6. [29] VÝROST, J; SLAM NÍK, I. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 97880-247-1428-8.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
77
SEZNAM GRAF
Graf . 1: Rozd lení respondent podle pohlaví
Graf . 2:
Postoj respondent k tvrzení, že: „Muž má vyd lávat peníze a žena má pe ovat o d ti a domácnost
Graf .3:
Postoj respondent k tomu, že: „Zam stnaná matka m že se svým malým dít tem navázat stejn hodnotný vztah jako matka nezam stnaná
Graf . 4:
Postoj respondent k diskriminaci žen v naší spole nosti
Graf . 5:
Postoj respondent k tvrzení, že: „Muži neplá ou“
Graf . 6:
Postoj respondent k tomu, zda m že muž na mate ské dovolené dít ti pln nahradit matku
Graf . 7:
Postoj respondent k tomu, zda žena – v dkyn m že být stejn úsp šná a pro spole nost stejn p ínosná jako muž
Graf . 8:
Postoj respondent k tomu, zda po rozvodu manžel by m ly být sv eny d ti vždy do pé e matky, pokud není nijak problémová
SEZNAM TABULEK
Tab. . 1: Rozd lení respondent podle pohlaví
Tab. . 2: Postoj respondent k tvrzení, že: „Muž má vyd lávat peníze a žena má pe ovat o d ti a domácnost
Tab. . 3: Postoj respondent k tomu, že:“Zam stnaná matka m že se svým malým dít tem navázat stejn hodnotný vztah jako matka nezam stnaná
Tab. . 4: Postoj respondent k diskriminaci žen v naší spole nosti
Tab. . 5: Postoj respondent k tvrzení, že:“Muži neplá ou“
Tab. . 6: Postoj respondent k tomu, zda m že muž na mate ské dovolené dít ti zcela nahradit matku
Tab. . 7: Postoj respondent k tomu, zda žena – v dkyn m že být ve svém povolání stejn úsp šná a pro spole nost stejn p ínosná jako muž
Tab. . 8
Postoj respondent k tvrzení, zda po rozvodu manžel by m ly být d ti sv eny vždy do pé e matky, pokud není nijak problémová
SEZNAM P ÍLOH
P íloha . 1: Dotazník
P ÍLOHA
1: DOTAZNÍK
Vážení, Touto cestou si dovoluji obrátit se na Vás s prosbou o spolupráci p i provád ní výzkumu k tématu mé diplomové práce, která se zabývá problematikou „ženských a mužských rolí v naší spole nosti“. Dotazník, který dostáváte do rukou je anonymní a bude sloužit pouze pro pot eby mé práce. Prosím Vás, abyste u každé otázky zakroužkovali takovou odpov
, která nejlépe
odpovídá Vašemu postoji, p ípadn p ipojili jakýkoliv dov tek. Vítám jakýkoliv názor navíc. D kuji Vám za Vaši pomoc a p eji Vám všechno dobré.
1. Jste: a) žena b) muž 2. Máte d ti? a) ano b) ne 3. Žijete, nebo žili jste n kdy v dlouhodob jším partnerském vztahu (5 a více let)? a) ano b) ne 4. Kdybyste byl/a dít , jaké vlastnosti i projevy chování by podle Vaší ideální p edstavy m la mít Vaše matka? Uve te alespo 5.
5. Kdybyste byl/a dít , jaké vlastnosti i projevy chování by podle Vaší ideální p edstavy m l mít Váš otec? Uve te alespo 5.
6. Souhlasíte s tvrzením, že: „Muž má vyd lávat peníze a žena má pe ovat o d ti a domácnost“ (myšleno o d ti p edškolního a mladšího školního v ku)? a) ano
c) ne
b) spíše ano
d) spíše ne e) nevím
7. Myslíte si, že pracující matka m že se svým dít tem (p edškolního a mladšího školního v ku) navázat stejn hodnotný vztah, jako matka, která není zam stnaná? a) ano
c) ne
b) spíše ano
d) spíše ne e) nevím
8. Myslíte si, že ženy jsou v naší spole nosti n jakým zp sobem diskriminovány? a) ano (uve te jak)
c) ne
b) spíše ano
d) spíše ne e) nevím
9. Souhlasíte s tvrzením, že muži neplá ou? a) ano
c) ne
b) spíše ano
d) spíše ne e) nevím
10. Muž na mate ské dovolené – dokáže se podle vás plnohodnotn postarat o dít a uspokojit všechny jeho pot eby stejn jako žena? (výjimkou je, samoz ejm , kojení)
11. Myslíte si, že „žena – v dkyn “ m že být ve své práci stejn úsp šná a pro spole nost stejn p ínosná jako muž? a) ano
c) ne
b) spíše ano
d) spíš ne e) nevím
12. Souhlasíte s tvrzením, že po rozvodu manžel by d ti m ly být sv eny vždy do pé e matky, pokud není jakkoliv problémová (alkoholik, narkoman, v zení, atd.)?
13. Jaké vlastnosti i projevy chování by podle Vás m la mít ideální žena? Uve te alespo 5.
14. Jaké vlastnosti i projevy chování by podle Vás m l mít ideální muž? Uve te alespo 5.
15. Myslíte si, že domácí pé e a pé e o domácnost jsou pouze ženskou záležitostí? a) ano
c) ne
b) spíše ano
d) spíše ne e) nevím
16. Jaké procento domácích prací (dle Vašeho odhadu) ve vaší domácnosti provádí muž?
17. Jaké práce ve Vaší domácnosti provádí muž? Uve te je, prosím.