ENERGETIKA VE SVĚTĚ, VE KTERÉM ŽIJETE A BUDETE ŽÍT

ENERGETIKA VE SVĚTĚ, VE KTERÉM ŽIJETE A BUDETE ŽÍT

Ing. Ivan Beneš Místopředseda Výboru pro udržitelnou energetiku Rady vlády pro udržitelný rozvoj Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Gymnázium J. V. Jirsíka České Budějovice, 2.3.2015

Sociálně složité systémy (naše západní civilizace) závisí na přebytku energie

Při klesajícím poměru EROEI dochází rostoucí ekonomice „palivo“

Neoliberální ekonomie ignoruje fyziku. Když chybí peníze, tak je natiskne. U půdy a surovin to tak nejde!

The Olduvai Theory of Industrial Civilization

Proč adaptace? Úsilí vrátit se na průmyslovou trajektorii minulého století je marné

Albert Einstein: „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“

1. Pre Industrial Phase [c. 3 000 000 BC to 1765] A - Tool making (c. 3 000 000 BC); B - Fire used (c. 1 000 000 BC); C - Neolithic agricultural revolution (c. 8 000 BC); D - Watts steam engine of 1765 starting the Industrial Phase (1930-2025) 2. Industrial Phase [1930 to 2025, estimated] E - Per capita energy-use 37% of peak value; F - Peak energy-use; G - Present energy-use; H - Per capita energy-use 37% of peak value 3. Post Industrial Phase [c. 2100 and beyond] J, K, and L = Recurring future attempts at industrialization fail.

Kolik času zbývá na řešení budoucího nedostatku? (z toho pro sílu armád a ekonomiky je rozhodující ropa)

Zemní plyn (konvenční)

Ropa (konvenční) politici

politici

geologové

!

geologové

Investiční cyklus plynové elektrárny

5 + 15 let

Těžba uhlí v ČR 100 90

ČR

80 70 mil.t/rok

Uhlí

60

Uran

50 40

ČR

politici

30 20 10 0 1870

1890

1910

1930

1950 černé uhlí

1970

1990

2010

2030

2050

hnědé uhlí

geologové

15 + 60 let

10 + 30 let Investiční cyklus uhelné elektrárny

Investiční cyklus jaderné elektrárny

Země s největšími zásobami ropy

Rusko Kanada

Libye

Venezuela

Nigerie

Saudská Arábie Kuvajt Irák Írán

Severní Amerika

Evropa

1970 1970

2035

2002

Eurasie

Jižní Amerika

2016

2035

Ostatní Asie a Oceánie bez Středního východu

Afrika

2020 7

2025

Nejcennější energetické teritorium je Střední východ

Svět

Střední východ

2007

2017

2040

8 Pramenj: Commonwealth of Australia, 2009, ISSN 1440-9569

Relevantní otázka: Začaly další války o zdroje? Příklad nedávných válek o „pre-peak-oil“ ropu Operation Desert Storm

1991

Operation Iraqi Freedom

2003

F: Opération Harmattan GB: Operation Ellamy CA: Operation Mobile USA: Operation Odyssey Dawn

?

2011

2012

Naše Achilova pata Změna klimatu

Koincidence poruch

Selhání globálního vládnutí

Růst světové populace

Zločinnost, deprivace

Konečnost zdrojů

Konflikty o zdroje

Migrace Extrémní jevy

 příčiny dopady 

Teroristické akce

Energie, voda, potraviny

Guerillové akce

Vojenské akce

Narušení dodávek způsobí sociální nepokoje, které neviditelná ruka trhu neřeší

Fyziologické potřeby: dýchání, teplo, voda, potraviny, přístřeší, spánek, ... Potřeba bezpečí, jistoty, stálosti, pořádku, pravidel a mezí, …

V dnešním světě můžeme skoro všechno, ale bez elektřiny nemůžeme skoro nic

Potřeba sounáležitosti

Tradiční rizika

Potřeba uznání

Vývojové stresory

Seberealizace

Nová rizika

Z čeho ale budeme vyrábět elektřinu? Z jádra? Zemní plyn (konvenční)


politici

geologové geologové


5 + 15 let


ČR

80 70 mil.t/rok

Uhlí

60

Uran

50 40

ČR

politici

30 20 10 0 1870

1890

1910

1930

1950 černé uhlí

1970

1990

2010

2030

2050

hnědé uhlí

geologové

15 + 60 let



Fukušima Dai-ichi před zemětřesením

Fukušima Dai-ichi po katastrofě

Fukushima Dai-ichi after the accidents

Tsunami → staniční blackout

 Elektrárna byla chráněna ochranou hrází navrženou tak, aby vydržely 5,7 m tsunami. Ale tsunami vlna, která přišla 15 minut po zemětřesení, měla 8-14 m

 Celá elektrárna byla zaplavena, včetně nízko položených dieselgenerátorů a elektrických zařízení v reaktorových suterénech  Připojení k elektrické síti bylo přerušeno

14

Projekt

 Příčinou katastrofy nebylo zemětřesení a tsunami, nýbrž nedostatky v posuzování a řízení rizik  Nedostatečnost bariér proti tsunami byla známa již v roce 2008

15

Hlavní příčiny poškození – staniční blackout

Připojení k elektrické síti bylo přerušeno

Elektrárna byla chráněna ochranou hrází navrženou tak, aby vydržely 5,7 m tsunami. Ale tsunami vlna, která přišla 15 minut po zemětřesení, měla 8-14 m

16

Celá elektrárna byla zaplavena, včetně nízko položených dieselgenerátorů a elektrických zařízení v reaktorových suterénech

Fukushima Daiichi Incident Výbuchy na blocíchThe 1 a3 2. Accident progression Reaktory 1 a 3  K výbuchu vodíku došlo v servisním podlaží budovy reaktoru  Rozmetal její stěny a střechu

 Železobetonová část reaktoru se zdá nepoškozená  Působivé, ale méně závažné z hlediska bezpečnosti

The Fukushima Daiichi Incident – Dr. Matthias Braun - 03 March 2015 - p.17

Thena Fukushima Daiichi Incident Nejhorší věc se stala bloku2. 2Accident progression Reaktor 2 Nepodařilo se snížit tlak v reaktoru  Došlo k poškození kondenzační komory (vysoce kontaminovaná voda)  Výbuch vodíku uvnitř budovy reaktoru  Nekontrolovaný únik plynu z kontejnmentu  Únik štěpných produktů  Dočasná evakuace elektrárny  Vysoká lokální dávka a trosky brání likvidační práce

The Fukushima Daiichi Incident – Dr. Matthias Braun - 03 March 2015 - p.18

Co se stalo na bloku 4?

Řízení jaderné havárie – vnější okolí elektrárny  Bezprostředně po nehodě bylo evakuováno obyvatelstvo v okruhu 20 km  Hlavním problémem bylo umožnit chlazení všech poškozených reaktorů a bazénů vyhořelého paliva  Veškeré práce na poškozených reaktorech byly vážně narušeny v důsledku vysoké úrovni radiace uvnitř budovy reaktorů a kolem nich  Bylo zjištěno, že v některých místech elektrárny dosahovala dávka až 400 mSv/h, podle některých informací až 1Sv/h

 (průměrná letální dávka se pohybuje mezi 4 a 8 Sv) 20

Evakuační zóny

On day one of the disaster nearly 134,000 people who lived between 3–20 km from the plant were evacuated. 4 days later an additional 354,000 who lived between 20–30 km from the plant were evacuated 21

Chyby při evakuaci – lidé byli evakuováni do míst s vysokou radiací

% obyvatel, kteří museli být re-evakuováni

22

Kontaminace půdy 137Cs 2.7.2011

“According to a soil contamination map submitted at a study meeting of the Education, Culture, Sports, Science and Technology Ministry, six municipalities recorded more than 1.48 million becquerels of cesium 137 per square meter-the standard used for forced resettlement after the 1986 Chernobyl accident.”

Sources: “34 spots top Chernobyl evacuation standard”, Daily Yomiuri Online, 31 August 2011; original data: MEXT: http://radioactivity.mext.go.jp/

23

Kontaminace ovzduší

24

Kontaminace oceánu

25

Zpráva nezávislé komise NAIIC (2012) The Fukushima Nuclear Accident Independent Investigation Commission

 Co musíme přiznat - velmi bolestně - je to, že to byla katastrofa "Made in Japan„  Její základní příčiny lze nalézt v zažitých konvencí japonské kultury: poslušnost , neochota zpochybňovat autoritu, oddanost k "programu“, izolovanost  Politický vládní cíl po ropné krizi 70.let: dosažení energetické bezpečnosti Japonska rozvojem JE  S tak silným mandátem se z jaderného programu stala nezastavitelná síla, imunní vůči kontrole ze strany občanské společnosti

26

 Jeho regulace byla svěřena stejné vládní byrokracii, která byla odpovědná za jeho propagaci

22.5.2014: žádný reaktor v provozu

27

Japonští občané zpochybňují kompetence vlády v oblasti JE  Nedbalost a zaujatost příslušných autorit vedly ke špatnému a zlehčovanému zpravodajství o jaderné katastrofě, což zůstalo navždy v myslích postižených

 122 z celkových 135 obcí, měst a 22 prefektur v dosahu do 30 kilometrů od jaderné elektrárny uvedly, že nemají v plánu schválit provoz místních reaktorů, i když prošly bezpečnostními normami NRA pro potenciální restart

28http://energytopicstrends.blogspot.cz/2014/09/review-of-japan-4th-energy-plan.html

Co znamená lidská bezpečnost? (Human Security)  Svoboda od strachu  Svoboda od nedostatku  Takto chápaná lidská bezpečnost posiluje legitimitu a stabilitu státu

In: Freedom from fear (S. l.). Canada’s foreign policy for human security. Department of Foreign Affairs and International Trade, www.humansecurity.gc.ca (1. 4. 2003)

29

Co vznikne, pokud zkombinujeme lidskou bezpečnost a energetickou bezpečnost? Půda voda vzduch

Environmentální dopady

Vliv na sociální kapitál

Polarizace společnosti

Cenová dostupnost

Svoboda od nedostatku Kontinuita zásobování, riziko přerušení

Svoboda od strachu 30

Možnost ohrožení osob a majetku

Jak si stojí jaderná energetika?

Stupnice indikátoru příznivý spíše příznivý spíše nepříznivý nepříznivý

Vážnou hrozbou jsou kybernetické, fyzické, vojenské útoky. Ženevský protokol z roku 1977 sice zahrnuje jaderné elektrárny mezi zakázané cíle ozbrojených útoků, ale současně uvádí 3 výjimky, kdy to připouští.

Klima Znečištění vzduchu


Spotřeba vody Sociální kapitál


Cenová dostupnost

Svoboda od nedostatku

Skladovatelnost Domácí dostupnost


Možnost ohrožení majetku nezúčastněných Možnost ohrožení zdraví a životů nezúčastněných

Jestliže akcentujeme lidskou bezpečnost, škrtáme jádro Zemní plyn (konvenční)


politici



5 + 15 let


ČR

80 70 mil.t/rok

Uhlí

60

Uran

50 40

ČR

politici

30 20 10 0 1870

1890

1910

1930

1950 černé uhlí

1970

1990

2010

2030

2050

hnědé uhlí

geologové

15 + 60 let



Jak si stojí české uhlí?






Cenová dostupnost





Jestliže akcentujeme emise CO2, škrtáme uhlí Zemní plyn (konvenční)


politici



5 + 15 let


ČR

80 70 mil.t/rok

Uhlí

60

Uran

50 40

ČR

politici

30 20 10 0 1870

1890

1910

1930

1950 černé uhlí

1970

1990

2010

2030

2050

hnědé uhlí

geologové

15 + 60 let



Jak si stojí zemní plyn?






Cenová dostupnost





křesťané

Země s největšími zásobami zemního plynu

36

muslimové

Energo-geopolitický zájem Ruska: ekonomický příjem a respekt Politika EU je rozpolcená vůči USA a RF

peníze energie (síla)

37

Rusku dávají sílu peníze Evropě dává sílu energie

Jonathan Stern (Chairman and Sr Research Fellow, Natural Gas Research Programme, OIES)

 Pokud chce Evropa nadále používat plyn musí ve velké míře využívat ruský plyn, neexistuje jiná konvenční alternativa

 Takže:  Jestli chce Evropa dramaticky snížit závislost na ruském plynu, musí mít novou energetickou strategii nikoliv novou plynovou strategii

38

Jestliže se neusmíříme s Ruskem, škrtáme plyn Zemní plyn (konvenční)


politici



5 + 15 let


ČR

80 70 mil.t/rok

Uhlí

60

Uran

50 40

ČR

politici

30 20 10 0 1870

1890

1910

1930

1950 černé uhlí

1970

1990

2010

2030

2050

hnědé uhlí

geologové

15 + 60 let



Zbývají nám OZE

40

Jaké jsou naše vyhlídky?

We are here (Energiewende)

Žádná kombinace starých a nových zdrojů energie není schopna v delším výhledu zajistit návrat do průmyslové společnosti minulého století Tato zpráva se neposlouchá dobře, ale ještě horší by bylo ji ignorovat

41

S OZE pouze na českém území budeme schopni přežít, ale ne vyrábět.

Německá energetická politika má geopolitickou a mírovou logiku  Nejde do konfliktu ani s USA, ani s Čínou, ani s lídry EU ani s Ruskem  Je přitažlivá pro města a rozvojový svět

GB+F+I

USA

Čína

USA – Carterova doktrína

Energiewende

(závěry studie zpracované pro MZV ČR)  Cílem Německa je zásadně snížit:  emise skleníkových plynů

 i svou závislost na dovozu fosilních paliv.

 Prostředkem má být přechod na obnovitelné zdroje energie s malou zálohou v podobě uhlí a plynu

 Součástí EW je také opuštění jaderných zdrojů  Energiewende znamená nikoliv úpravu dílčích parametrů energetického mixu Německa, ale paradigmatickou změnu organizace celé energetiky  Dostupná data ukazují na v zásadě úspěšnou realizaci této politiky 43

Obchodní svazky ČR a Německa  Česká republika je dnes součástí propojeného denního trhu (market coupling) s elektřinou

 Součástí této pokračující integrace je úzké provázání německého a českého elektroenergetického trhu  Jejich vztah můžeme popsat jako absolutní cenovou konvergenci mezi velkým trhem s rozvinutou (mature) velkou burzou a malým trhem s rozvíjející se malou burzou  Velkoobchodní ceny v ČR plně kopírují ty německé  To znamená, že český stát nad velkoobchodní (wholesale) cenou silové elektřiny již ztratil vliv a je tvořena na burze v Lipsku 44

Cenový dopad EW

 Vlivem EW (a dalších faktorů typu klesajících cen uhlí) došlo v Německu k výraznému poklesu velkoobchodních cen elektřiny, ty patří k nejnižším v Evropě  Prakticky nulové variabilní (palivové) náklady obnovitelných zdrojů snižují cenu silové elektřiny

45

Dopad na trh v ČR  Nízké ceny na německé burze budou s menšími variacemi replikovány na českém trhu  České elektrárny budou méně a méně konkurenceschopné vůči přebytkové elektřině exportované z Německa  Export jiné než vyrovnávací elektřiny do Německa nebude možný  Jaderné elektrárny nebude možné provozovat ani v jednom z uvedených scénářů.

46

 Pro dodávky silové elektřiny jsou jejich celkové produkční náklady příliš vysoké a pro vyrovnávání nerovnováhy nedisponují dostatečnou variabilitou výkonu

Dopad na trh v ČR (pokr.)  Rostoucí podíl OZE v německé energetice vyvolá poptávku po menších pružných zdrojích, sloužících jako záloha pro pokrytí výkyvů německé energetiky, případně pro obchod s vyrovnávací energií  Paralelně s tím bude probíhat celoevropská redukce konvenčních zdrojů, těch je nyní v Evropě nadbytek  Velké a málo flexibilní zdroje typu nových reaktorů v Temelíně či Dukovanech na trhu nenaleznou využití

 Jejich případná veřejná podpora by znamenala využití prostředků českých daňových poplatníků na subvencování (středo)evropského trhu

47

 Dopad jejich výroby na celkovou bilanci a cenu v regionu by byl minimální, na rozdíl od negativního dopadů na českou ekonomiku

Kontakt

Ing. Ivan Beneš Místopředseda Výboru pro udržitelnou energetiku RVUR Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD telefon:

603 261 470

e-mail:

[email protected]

ENERGETIKA VE SVĚTĚ, VE KTERÉM ŽIJETE A BUDETE ŽÍT

Recommend Documents