E-learning na Ostravské univerzitě

E-learning na Ostravské univerzitě Cyril Klimeš Katedra informatiky a počítačů, Ostravská univerzita

Úvod Distanční vzdělávání představuje formu, která rozšiřuje a doplňuje nabídku vzdělávacích možností. Přínos distanční formy vzdělávání spočívá především v tom, že se pokouší řešit problémy spojené s nedostupností tradičních forem vzdělávání, kterou je možno spatřovat ve vzdálenosti studenta od vzdělávací instituce, časové determinovanosti tradičních forem vzdělávání a rovněž v omezené dostupnosti tradičních forem vzdělávání pro hendikepované občany. Distanční vyučování nabývá na aktuálnosti a významu s rozvojem informačních a komunikačních technologií a to především využitím rozmanitých forem komunikace (elektronická pošta, elektronické konference, videokonference, atd.), forem a prostředků tvorby a publikace studijních materiálů (multimediální data uložená na CD ROM, web serverech), ale rovněž i možnosti organizace vzdáleného vyučování využitím specializovaných softwarových produktů (LMS – Learning Management System).

Charakteristika studijdího oboru nabízeného distanční formou Snaha umožnit studium hendikepovaným občanům vedla Přírodovědeckou fakultu Ostravské univerzity k zavedení kombinované formy studia bakalářského oboru Aplikovaná informatika. Kombinované studium bylo zahájeno v akademickém roce 1998/99, bylo nabídnuto výhradně sluchově postiženým studentům a bylo přijato 12 studentů. V roce 1999/2000 již bylo studium nabídnuto všem zájemcům a na základě přijímací zkoušky bylo vybráno 18 studentů, z nichž dva jsou sluchově postižení. Do akademického roku 2001/2002 bylo přijato ke studiu na kombinovanou formu Aplikované informatiky 35 studentů, v roce 2002/2003 55 studentů a v roce 2003/2004 78 studentů. S přibývajícími zkušenostmi s distančními formami a hlavně v souvislosti se systematickou tvorbou a rozšiřováním studijních opor pro distanční formy se podíl distanční části v nyní vyučované kombinované formě výrazně zvětšuje. V současné době jsou již pokryty všechny předměty odpovídajícími distančními výukovými oporami a je rovněž do většiny předmětů zavedeno vzdálené řízení výuky sjednocené na platformě LMS WorkPlace. Distanční výukové opory byly vytvořeny a financovány v rámci Rozvojových a transformačních programů v letech 2002, 2003, 2004 a v rámci projektu Phare Systém celoživotního vzdělávání Moravskoslezska. Obor Aplikovaná informatika je bakalářský obor se základní délkou studia 3 roky a maximální 5 let. Studium je ukončeno státní zkouškou. Absolventům je přiznán titul bakalář. Studium je zaměřeno na praktické využití informatiky a výpočetní techniky ve

specializovaných aplikacích, ale rovněž obsahuje nezbytný přehled teoretické informatiky. Absolventi se uplatní při údržbě výpočetních systémů a počítačových sítí, při vývoji aplikačního programového vybavení, v organizacích zabývajících se prodejem, instalací a údržbou počítačových a programových systémů. Studium řídí pedagogický poradce který vytvoří pro jednotlivé vyučující - tutory virtuální třídu. Dále vytvoří pro jednotlivé studenty virtuální pedagogický sbor. Pedagogický poradce rovněž zajistí pro studenty materiál pracovně nazvaný průvodce studiem který obsahuje: • Podrobnou charakteristiku studia včetně vzorových studijních plánů. • Charakteristiku a osnovy jednotlivých kurzů (předmětů). • Doporučenou literaturu. • Ostatní informační prameny ke kurzu (např. CD ROM s potřebným software). • Kontakty na vyučujícího a popis způsobu komunikace. • Požadavky vyučujícího na udělení zápočtu nebo zkoušky. Na zahájení semestru se organizuje úvodní tutoriál na kterém se: • Představí všichni vyučující, ti charakterizují vyučovaný předmět a vysvětlí požadavky na studenty a sdělí na sebe kontakty. • Přidělí studentům konta do univerzitní sítě a do LearningSpace. • Objasní způsob připojení k univerzitní síti ze vzdáleného počítače. • Vytvoří přístup do elektronických konferencí. • Určí využívání specializované učebny centra distančního vzdělávání. Všechny studijní materiály jsou převedeny do elektronické formy a přizpůsobeny distančnímu pojetí studia. Text je rozčleněn na relativně samostatné moduly, obsahující teoretickou část, praktickou část ve formě řešených příkladů a vzorových aplikací a příkladů k procvičování. Každý modul obsahuje zadání samostatných prací, příkladů k procvičování, atd. Nezbytnou součástí každého modulu je autotest a test. Moduly jsou vypracovány tak, aby student přesně věděl, které pasáže zvládl a které ne a co navíc ještě musí zopakovat a procvičit než „postoupí“ dále. Pro každý kurz (předmět) je vypracován časový harmonogram všech úkolů, které musí student v rámci jednotlivých modulů splnit.

Příprava distanční výuky V distanční formě studia se předpokládá, že vzdělávací instituce, která nabízí daný studijní program distanční formou, má kvalitně zpracované studijní materiály s velkým důrazem na pedagogické a didaktické hledisko a to tak, aby studium nevyžadovalo osobní přítomnost vyučujícího při studiu studentů. Kromě základního materiálu, vlastního učebního textu (hypertext) je třeba distanční výukovou oporu doplnit o značné množství řešených příkladů, příkladů k procvičování, vzorových aplikací, demonstračních úloh, autotestů, atd. V podmínkách Ostravské univerzity, konkrétně na Přírodovědecké fakultě OU, katedře Informatiky a počítačů, bylo v rámci přípravy distančního studia studijního programu Aplikovaná informatika vytvořeno více jak 70 distančních výukových opor, založených na metodice tvorby distančních studijních opor (dle Centra Otevřeného a Distančního Vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci). Veškeré materiály jsou v

elektronické a tištěné podobě. Jsou distribuovány na CD ROM a umísťovány na www stránkách Ostravské univerzity. Autoři textů absolvovali školení "Příprava realizátorů distančního vzdělávání". Student při organizaci samostudia a při samotném samostudiu jakož i ve fázi testování a zkoušení znalostí komunikuje s následujícími objekty vzdáleného vyučování: studijní oddělení, tutoři jednotlivých kurzů, pedagogický poradce a spolužáci, tedy ostatní studenti distančního studia Aplikované informatiky. Komunikace mezi studijním oddělením a studentem je minimalizována na operace zápisu a kontroly studia, ostatní kontakt je realizován přes pedagogického poradce. Pedagogický poradce má v konkrétních podmínkách OU vykonává dva typy činností: organizačně technickou a pedagogickou. Informuje studenty o organizačních a technických záležitostech spojených se specifickou formou studia; informovanost se vztahuje rovněž na nezbytné technické předpoklady, které si musí student zajistit tak, aby průběh studia byl co možná nejpřijatelnější. Zajišťuje přístup studentům k informačních zdrojům, počítačovým učebnám, řeší problémy v komunikaci s jednotlivými tutory a studenty. Dále je jeho činnost zaměřena pedagogicky, tj. radí studentům v organizaci samostudia a rovněž v orientaci v studijních plánech, návaznostech, předpokladech a požadavcích. Pedagogický poradce hraje rovněž nezastupitelnou roli v moderování speciální elektronické konference, které se účastní všichni tutoři. Dále pedagogický poradce organizuje tzv. organizačně-technické tutoriály (obvykle 1-2 tutoriály na začátku semestru). Tyto tutoriály jsou zaměřeny především na seznámení studentů s informačním systémem Student, prostřednictvím kterého si student kontroluje a řídí samostudium (tzv. počítačové předzápisy, zápisy, korekce zápisů, přihlašování na zkoušky, atd.), knihovního IS a LMS WorkPlace, který univerzita používá pro řízení výuky v distanční formě studia. Tutor je pomocníkem a rádcem studentovi při studiu daného předmětu, pomáhá studentovi při samostudiu daného předmětu, radí mu (jak elektronickou formou tak i formou osobní konzultace), opravuje pravidelná zadání příkladů, korespondenčních úkolů, projektů a testů. Organizuje tutoriály k danému předmětu. V závěru předmětu studenta zkouší stejným způsobem jako v prezenční formě. Nejvyužívanější formy komunikace jsou formy realizované prostřednictvím Internetu. Jedná se o elektronickou poštu, elektronické konference, videokonference. V rámci daného předmětu je zřízena elektronická konference, jejímž moderátorem je tutor předmětu a účastníky jsou studenti, zapsaní do předmětu. Další velmi užitečnou elektronickou konferencí je konference všech tutorů, jejímž moderátorem je pedagogický poradce. V konferenci se diskutují pedagogické, organizační a technické problémy. Z konference vzešlo nemálo podnětů ke zlepšení organizace distanční formy studia, k sjednocování některých pedagogických postupů, atd. Nezanedbatelná i v distanční formě studia je osobní forma komunikace. I když při optimální organizaci distančního vzdělávání si dovedeme představit, že studenti a tutoři se vůbec nemusejí osobně setkat, ze sociálního hlediska je téměř nezbytné, aby se studenti navzájem, jakož i studenti a tutoři během semestru poznali. Situace, kdy student vidí tutora poprvé na zkoušce se nedá preferovat. Ideální forma takového setkání je tutoriál. Kromě zmíněného sociálního aspektu, tutoriál zabezpečuje pro vzdělávací instituce (prostřednictvím tutora nebo pedagogického poradce) důležitou zpětnou vazbu ve formě informovanosti o průběhu studia, kvalitě jednotlivých výukových materiálů či jejich částí,

kvalitě technického a organizačního zabezpečení studia, atd. Jednotliví tutoři si organizují tutoriály a to tak, aby ke každému předmětu proběhly 2-3 tutoriály za semestr. Velmi často se do jednoho dne spojí tutoriály dvou i více různých předmětů tak, aby se minimalizovaly nároky kladené na studenty co se týká jeho přímé účasti. Kromě tutoriálů jsou studentům rovněž nabízeny klasické konzultace. Konzultační hodiny má každý pedagog individuálně stanoveny a jsou minimálně jednou týdně. Studenti distanční formy studijního programu Aplikovaná informatika obdrží na začátku akademického roku základní výukový a podpůrný balík materiálů na CD ROM. Jedná se o výukové texty, demonstrační úlohy, potřebný výukový software jakož i další potřebný software, který jim může škola zajistit. Kromě tohoto základního balíku jsou rovněž veškeré výukové materiály umístěny v prostředí WorkPlace, které slouží k distribuce výukových materiálů a k řízení výuky. Veškeré důležité informace, týkající se studia daného předmětu, student nalezne v systému WorkPlace. Veškeré obecné informace o studiu, jako je harmonogram školního roku, informace o studijních plánech, předmětech, zkouškách, atd. student nalezne v IS Student. O pravidelnou aktualizaci stránek se stará tutor, pedagogický poradce a referent studijního oddělení ve spolupráci s CIT (Centrum informačních technologií - celouniverzitní pracoviště).

Využití LMS pro distanční výuku Kvalitní organizace distančního vzdělávání vyžaduje zavedení softwarové podpory, pomocí které může dojít k zefektivnění, ale především ke zkvalitnění celého vyučovacího procesu. Z uvedených důvodů bylo nezbytné zavést do distanční formy studia Aplikované informatiky specializovaný, profesionální systém pro řízení výuky. Ostravská univerzita na základě zhodnocení více jak 5 typů LMS systémů a po zhodnocení zkušeností se rozhodla pro systém LearningSpace v5 který je v současnosti nahazen novou verzí WorkPlace. Převedení již vytvořeného distančního kurzu do prostředí LMS vyžaduje několik kroků. Především je třeba vytvořit adekvátní strukturu kurzu, která se skládá z jednotlivých modulů a která se odráží v konkrétním harmonogramu kurzu. Dalším krokem je přizpůsobení výukových materiálů, jejich začlenění do příslušných modulů, event. spojení modulů s již hotovými materiály na web stránkách tutorů. Důležitou součástí každého kurzu jsou prostředky pro hodnocení znalostí a to formou různých testů a korespondenčních úkolů (zde jsou nazývány Assignmenty). Využití nástrojů pro tvorbu testů je dalším krokem k převedení kurzu do prostředí LMS. Po převedení kurzu do prostředí LMS lze přistoupit k dalším činnostem, jako je tvorba virtuální třídy a konkrétní aktualizace harmonogramu kurzu na aktuální podmínky harmonogramu akademického roku. Předmět, který je nabízen v distanční formě studia jako tzv. on-line kurz, je zpracován v prostředí systému LMS a má následující strukturu. Výukové opory V této části jsou vytvořeny jednotlivé moduly předmětu (modul vždy koresponduje s relativně samostatným problémem), přičemž každý modul se skládá z výukových textů, vypracovaných cvičení, cvičení ke zpracování a testů. Výukové moduly jsou vytvářeny pro všechny předměty v distanční formě studia jednotně podle metodiky, kterou zpracovalo Národní centrum distančního vzdělávání v Praze. Každá kapitola výukového modulu vždy obsahuje na začátku cíle výuky a klíčová slova. Dále pak následuje samotný výukový text

doplněný o velké množství demonstračních příkladů a průvodce studiem. Každá kapitola je ukončena shrnutím nejdůležitějších informací, dále pak kontrolními otázkami, na které může student nalézt odpověď v textu a otázkami k zamyšlení, které motivují studenta k vlastním aplikacím poznatků, získaných ze studované kapitoly. Discussion Board Slouží jako tzv. virtuální třída, ve které může tutor komunikovat se studenty a rovněž zde mohou studenti komunikovat navzájem. Tutor je moderátorem diskusní skupiny, zavádí témata, která je třeba diskutovat a patřičně je komentuje. Aktivním ve virtuální třídě může být i student a to zavedením nového diskusního tématu, resp. komentářem k tématům svých virtuálních spolužáků. Discussion Board je rovněž platformou pro umísťování tzv. korespondenčních úkolů, čili úkolů, které vyplývají z jednotlivých modulů předmětů a jejichž zadání je umístěno v příslušném modulu a taktéž v kalendáři. Veškeré aktivity, které jsou vyžadovány po studentovi, jsou časově limitovány a student je povinen dodržovat termíny. Způsob ukládání jednotlivých korespondenčních úkolů řídí tutor, přičemž je možné, aby byly úkoly privátní (mezi daným studentem a tutorem), resp. veřejné, kdy tutor může zpracování úkolů a jejich hodnocení zveřejnit i ostatním studentům. Způsob hodnocení úkolů může být různý. Od slovního hodnocení, přes bodování až k tradičním známkám. Každý modul předmětu by měl být ukončen buď korespondenčním úkolem nebo testem (případně obojím). Jedná se o velmi důležitou zpětnou vazbu, student si ověří úroveň získaných znalostí, resp. dovedností. Testy Testy jsou součástí téměř každého modulu a slouží převážně jako tzv. autotesty, čili sebekontrola studenta, aby si student měl možnost ověřit, jakým způsobem se vypořádal s úskalími studovaného modulu. Testy mohou být řešeny mnoha způsoby, rovněž je velmi variabilní i způsob vyhodnocování testů. Záleží na povaze modulu a rovněž na zkušenostech autora předmětu, jaké typy testů do modulu zařadí. Profiles Po zapsání studenta do příslušného předmětu a jeho zařazení do virtuální třídy (je prováděno automaticky po tom, co si student daný předmět zapíše prostřednictvím IS Student) je první povinností studenta vytvořit si vlastní profil, do kterého student zapisuje informace o svých studijních a pracovních aktivitách, ev. informace o svých zálibách a koníčcích. Dále zde umístí kontakt na sebe (adresa, telefon, e-mail) a fotografii. Profily jsou prostředkem pro lepší poznání studentů navzájem, ale rovněž pro poznání studentů a tutora. Tuto činnost není dobré podcenit a je velmi žádoucí, aby tutor studenty motivoval k tomu, aby profily vytvořili velmi kvalitně. Profily jsou jedním z prostředků, jak virtuální třídu "polidštit". Progress Report O každém studentovi LearningSpace vede řadu záznamů a to o výsledcích jeho aktivit, tj. výsledcích testů a korespondenčních úkolů. Progress Report je velmi dobrým pomocníkem pro tutora, který si může kdykoli zjistit, zda student splnil všechny povinnosti, které z předmětu vyplývaly a tedy může umožnit studentovi vykonat závěrečnou zkoušku. Hlavně je ovšem nepostradatelným pomocníkem pro studenta, který může prakticky v reálném čase sledovat, jak uspěl při plnění úkolů. Samozřejmě tutor může rovněž průběžně sledovat výkony studenta a podle toho přijmout patřičná opatření. Zkouška

Zkoušky na distanční formě studia Aplikované informatiky se konají zásadně v prezenční formě, obvykle jsou organizovány společně jak pro distanční, tak pro prezenční studenty a hlavní zásadou je, aby úroveň výstupních znalostí a dovedností studentů obou forem studia byla naprosto srovnatelná. Tutoriály Tutoriál, jako prezenční setkání distančních studentů, je velmi důležitým momentem organizace celého předmětu. Jeho hlavní náplní je zhodnocení výsledků studentů, které podávali během studia (testy, korespondenční úkoly) a hlavně se zaměřuje na diskusi o nejčastějších chybách, nejasnostech, atd. Nezanedbatelný je rovněž sociální aspekt tutoriálů. Mnoho studentů velmi uvítá možnost se osobně setkat se svými spolužáky a tutorem. Musíme si uvědomit, že většina studentů kromě studia má zaměstnání, rodinu, ev. studuje další vysokou školu. Někteří ze studentů studují touto formou proto, že jim jejich handicap neumožňuje studovat prezenčně. Z těchto důvodů je vhodné sladit konání tutoriálů s možnostmi studentů – mnohdy se využívá sobot.

Portálové technologie Klasické LMS v posledním období již nedostačují a to především z důvodu nutného jednotného systému s jedním přihlášením studenta a tutora pro veškerou činnost spojenou s úspěšným studiem. Tyto vlastnosti splňuje portál. Portál je integrační platformou pro zavedené a nově vznikající informační systémy. Je založen na jednotné autentizaci a autorizaci, kterou je umožněno modulárně měnit na administrátorské úrovni. Systém je založen na třívrstvé architektuře, která využívá plně serverové služby a nezatěžuje klientskou stranu. Portálové technologie přináší možnost podpory více aplikačních serverů, snazší obsluhu, zvýšenou bezpečnost a integrované funkce vývoje, nasazení, správy a monitoringu, což snižuje celkové náklady jejich provozu. Rozsáhlé schopnosti portletů dávají koncovým uživatelům přístup k informacím, které pro svoji práci potřebují, a to bez rozsáhlých zásahů do informačních technologií. Portálové technologie řeší integraci informačních systémů a to s využitím následujících principů: • jedna přístupová adresa pro uživatele – v našem případě je to adresa portal.osu.cz, • využití jednotného přístupu – uživatel používá při vstupu do portálu své přihlašovací jméno i heslo z LDAP serveru, • autorizace přístupu – přihlášený uživatel vidí na portálu pouze to, co vidět má a nic navíc, • standardizovaná funkčnost informačních systémů – všechny informační systémy mají základní ovládací funkce stejné, • sjednocení designu informačních systémů – informační systémy integrované do portálu si udržují jednotný design, • rychlé reakce na uživatelské požadavky – spojením informačních systémů na jednu platformu se zvýšila flexibilita.

Portletem se nazývá část portálu, která v sobě ukrývá balík informací. Tato část portálu může být realizována různými způsoby, nemusí se jednat jen o jednu striktní implementaci. Ostravská univerzita si vybrala řešení od firmy IBM, a to WebSphere Portal, které je komplexní a je postaveno na technologii J2EE, což nabízí nesporné výhody a spolupráce se systémy Novell a Oracle je poměrně dobře ošetřena. Hardwarová infrastruktura pracoviště Ostravské univerzity užívaná pro realizaci portálu je zřejmá z následujícího obrázku.

Řízení distanční formy výuky moderním LMS Základními požadavky, které se kladou na LMS (Learning Management System) z hlediska potřeb učitele je prezentovat učivo, řídit výuku, komunikovat se studenty, motivovat je ke studiu, sledovat pokroky studentů a hodnotit je. LMS nabízí pro splnění těchto požadavků dva nástroje. Off-line a on-line - pro prezentaci učiva, řízení výuky, komunikaci a evaluaci. Off-line prezentace se mohou realizovat na webu, lokální síti, CD ROM a ev jako speciální materiály v LMS, např. testy (Assessments). Proti tomu on-line prezentace předtsavuje využití Whiteboards, Follow Me Sets a různé aplikace. Off-line řízení představuje definice cílů (Objective), tj. co musí student v kurzu splnit, stanovení harmonogramu (Schedule) kurzu a jednotlivých jeho částí, stanovení předpokladů, návazností, povinností, volitelnosti, atd. (Properties) a vlastní komunikaci, jako jsou diskusní skupiny, e-mail, atd. (Discussion Board). On-line řízení Live Session (Materials) podporuje sdílení materiálů a aplikací, chat a on-line moderovanou diskusi (virtuální třídu). Off-line evaluace předtavuje nastavení skóre pro jednotlivé povinné aktivity (Properties), přidělení vah aktivitám (Properties), zvolení způsobu přidělování skóre jako je např. automatické, ruční, atd. (Properties), editace skóre (Progress) a výpisy výsledků práce studentů (Report). On-line evaluace v rámci Live Session umožňuje klást otázky a hodnotit odpovědi, prezentovat připravené práce, hodnotit je, spouštět on-line testy a hodnotit aktivitu studentů. Za kritérium kvality LMS lze považovat pokrytí následujících prvků: 1. Standardní prvky LMS

•

2.

3.

4.

5.

Registrování studentů – obsahuje ukládání osobních údajů a poskytuje uživatelské jméno a heslo. • Registrování kurzů – ukládá údaje o kurzech jako prerekvizity, předpokládaný studijní čas a popř. kvalifikaci získanou absolvováním kurzu. • Vytváření rolí a práce s nimi – student, tutor a další. • Sledování studentova postupu – toto typicky obsahuje ukončené moduly a kurzy, výsledky testů a to, zda v nich student uspěl či ne. • Reporty – dobré výstupy jsou podstatnou součástí a uživatel často obdrží velký prostor k vytváření vlastních sestav. Prvky LMS, které podporují učení ve skupině • Rozvrh pro skupiny a učitele. • Evidenci podpůrného vybavení –videoprojektorů, počítačů apod. • Rozvrhy studentů. • Reporty - většina z nich je potřebná před zahájením kurzu a zobrazují rozvrhy, přeřazení studentů na pozdější kurzy, seznamy skupin ve skupině apod. • Dále může být k dispozici interní email pro komunikaci mezi učitelem a těmi, kdo chtějí kurz navštěvovat, chat. Prvky LMS, které podporují distanční vzdělávání off-line Hlavním znakem, který podporu off-line vzdálené výuky vyžaduje, je respektování toho, že kurzy mohou být často začaty v libovolnou dobu a že studijní čas se bude mezi studenty lišit v závislosti na jejich volném čase. Toto musí být zohledněno ve všech LMS, kde se počítá s pomocí tutora studujícím. V tomto kontextu je požadováno: • distribuce materiálů, • přiřazení tutorů. Prvky, které podporují on-line learning To je součást, která nabývá na důležitosti s rostoucí dostupností výuky přes Internet a intranet. LMS, které mají podporovat on-line výuku bývají vyspělé a značně komplexní. Jmenujme některé funkce, které mohou být nabízeny: • On-line doručení materiálů. • Mechanizmus získávání kreditů a placení. • On-line konference s ostatními skupinami. • Záložky, které studentům umožní pokračovat v kurzu od bodu, kde minule skončili. • Podpora on-line tutoriálů. • Download podpůrných materiálů, které mohou být jednak tištěny a jednak mohou být studovány off-line. Další prvky: • Podpora více jazyků. • Statistiky. • Přehledy termínů (odevzdání úkolů apod.). • Personalizace prostředí. • Doporučování kurzů založené na profilu uživatele a na dosavadních výsledcích.

• • •

Certifikace. Identifikace trendu. Může se hodit pro plánování výuky na další období. Podpora začlenění do portálové technologie.

Potřeba portálového řešení pro LMS Úzkým místem vlastního výběru LMS je zhodnocení jak bude tento systém spolupracovat s informačním systémem, který je již v instituci zaveden. Oba systémy pracují s poměrně velkou množinou sdílených dat a využívají množství aplikačních funkcí, které jsou těmto systémům společné a je možné je sdílet. Používání samostatných datových bází a izolovaných principů je nevhodným způsobem přinášejícím nechtěnou a zbytečnou nekonzistenci a redundantnost dat v rámci organizace. Při řešení implementace e – learningového systému je nutno vycházet také z požadavků na integraci či případně další vlastnosti výsledného řešení. Ve většině případů jsou dnešní e – learningové systémy postaveny na principech webových informačních systémů. Mluví – li se o architektuře takovýchto systémů, potom se jedná především o pohled na jednotlivé implementační vrstvy – vrstvenou architekturu. Typickou pro webové aplikace je pak třívrstvá architektura, která se snaží důsledně oddělovat datovou, aplikační a prezentační vrstvu. Prezentační vrstva je však v tomto prostředí částečně degradována na vlastní prohlížeč (tenký klient) a design aplikace. Uvažuje – li se od počátku implementace e – learningového systému jeho integrace s jiným informačním systémem, je nutno zabezpečit integraci obou systémů na všech úrovních. Tedy na datové, aplikační i prezentační tak, aby zůstaly zachovány současné vlastnosti centrálního systému, způsob jeho používání a současně bylo možné využít různých komponent daného IS. Integrace tedy zřetelně probíhá na všech třech vrstvách (neuvažujeme nyní na možné dělení na podvrstvy). Míra vlastní integrace je dána nejen vlastními funkcemi LMS, ale také charakteristikami a komponentami systému, se kterým je integrován. Tímto systémem se přitom předpokládá určitý centrální systém dané organizace, který je používán různými uživatelskými skupinami, typicky univerzitní systém pro podporu řešení provozních úloh.

Prezentační vrstva Portál dosavadního IS Portál e – learningového systému

Aplikační vrstva

E – learningová aplikace

Stávající aplikace

Sdílené aplikace Datová vrstva

Stávající datové struktury

Datové struktury e – learningového systému Sdílené struktury

Primárním cílem zavedení portálového řešení do LMS je začlenění studijní agendy do portálu a vytvoření tzv. elektronického studia, elektronické komunikace v rámci celé výuky a přímé návaznosti na studijní agendu. Celé řešení se přímo nabízí pro portálové prostředí, protože autentizace a autorizace je zároveň nezbytností pro ochranu osobních údajů studentů, zaměstnanců a také hlavní výhodou portálů. Firma IBM přišla s portálovým řešením e-learningu pod názvem Lotus WorkPlace, který je integrován společně s dalšími aplikacemi používanými ve výuce. Uživatel může využít jednotného přihlašování (SSO) pro všechny aplikace, které aktivně využívá bez nutnosti nového přihlášení. Začleněním do Lotus Workplace, části Collaboration a Elearning umožní realizaci kompletní elektronické výuky, která může být využita nejen k distančnímu vzdělávání, ale také jako podpora prezenčního vzdělávání. Celé řešení je založeno na myšlence týmových prostorů, nejmenší stavební částečkou bude předmět, který bude mít svůj prostor a naopak největším sjednocením bude celek univerzity. Konkrétním zapojením kvalitní podpory dokument managementu se docílí dostupnost studijních materiálů, dále také spolupráci v rámci týmového prostoru pomocí diskusních fór, chatů a zasílání krátkých zpráv. V neposlední řadě je možné realizovat společný kalendář plněný úkoly. Přímá návaznost na studijní agendu spočívá ve zpětné autorizované vazbě studijní agendy ke studentovi. Student při jakékoli činnosti, která se týká jeho studia jednoduše přistoupí k portálu a v jeho příslušné části uvidí personalizovaná data ke své osobě (známky, zápočty atd.), čímž má kontrolu nad činností pedagogů. Stejně tak zde student realizuje zápisy předmětů, které chce studovat a v návaznosti na tento zápis okamžitě získává přístup do týmového prostoru zvoleného předmětu.

Architektura WorkPlace Produkt Lotus WorkPlace 2.0 (dále jen WP) od firmy IBM je nástupcem produktu LearningSpace, který se používal na Ostravské univerzitě do roku 2003. Lotus WorkPlace

je platforma tvořená skupinou integrovaných produktů umožňujících efektivní spolupráci uživatelů nad pracovními procesy. WP nabízí jednotné pracovní prostředí pro aplikace jako jsou kalendáře, plánovače, instant messaging, webové konference, virtuální týmové prostory, managment dokumentů a webového obsahu a elearning. Celá aplikace WP je postavena na portálu WebSphere, který zajišťuje stabilní běh třívrstvých aplikací a jeho struktura je natolik mohutná, že dokáže pokrýt veškeré uživatelské požadavky. WP obsahuje 5 samostatných aplikací, které lze používat nezávisle na sobě, viz. obrázek.

Lotus WorkPlace Messaging 2.0 je komunikační systém založený na obecných standardech, který umožňuje jednoduché zasílaní zpráv mezi uživateli v prostředí webového prohlížeče, stejně jako serverem řízené zasílání z externích klientů. Disponuje celou řadou funkcí z klasických desktopových poštovních aplikací jako jsou off-line režim, prohlížení příloh pomocí asociovaných aplikací, drag and drop funkce, instant messaging klient, kalendář, plánovač a další. Lotus WorkPlace Team Collaboration 2.0 kombinuje možnosti, které nabízí instant messaging a webové konference v konfigurovatelných týmových prostorech prostředí Lotus WorkPlace. Principem je snaha o eliminaci nadbytečných komunikačních procesů pomocí zajištění přístupu ke správným osobám a materiálům s využitím informací o geografických a organizačních atributech členů týmů. Lotus WorkPlace Collaborative Learning (LWCL) pomáhá organizovat a řídit klasické i elearningové kurzy. Jedná se o modulární otevřený řídící systém, který umožňuje prezentovat online kurzy, spravovat využití učeben, organizovat knihovny výukových prvků a řídit výuku. IBM Lotus WorkPlace Web Content Management 2.0 slouží k organizaci webového obsahu. Umožňuje tvorbu kvalitního obsahu v jednoduchém prostředí a efektivní údržbu vytvořených prezentací. IBM Lotus WorkPlace Documents 2.0 zajišťuje managment sdílených dokumentů pomocí webových či externích (rich) klientů a umožňuje kontrolu nad kompletním životním cyklem dokumentů, od konceptu přes týmovou tvorbu až po recenzi, schválení a archivaci. Dokumenty jsou ukládány na jediném místě v centrálním úložišti. Při použití externích klientů je samozřejmostí off-line režim s možností uložení v kryptované podobě na lokálním úložišti a následná synchronizace.

Využití WorkPlace pro Ostravské univerzitě

distanční

formu

výuky

na

Ostravská univerzita má zakoupený modul Lotus Workplace Collaborative Learning - systém pro správu a řízení vzdělávání. Tento modul splňuje dostatečně všechny potřeby, které jsou pro kvalitní distanční výuku nezbytné. WP splňuje čtyři základní požadavky, které byly před samotnou implementaci stanoveny. 1. Schopnost pracovat se stávající LDAP strukturou. Lotus WorkPlace se podařilo úspěšně začlenit mezi ostatní systémy, které na Ostravské univerzitě využívají LDAP služby Novell NDS. 2. Možnost importu existujících kurzů z LearningSpace. Jelikož LWCL obsahuje podporu elearnignových standardů AICC a SCORM, není problém převést existující kurzy z původního LMS LearningSpace (konkrétně v LearningSpace exportem do AICC, konverzí v Authoring Tool do SCORM a importem do LWCL). 3. Integrace do portálových technologií. Celá platforma Lotus WorkPlace je provozována nad IBM WebSphere Portal, ke spolupráci s LWCL slouží sada elearningových portletů, tyto jsou implementovány do stávajících portálových technologí na OSU. 4. Využití dříve zakoupených produktů Lotus pro komunikaci a týmovou spolupráci. Rozhraní pro komunikaci (chat, diskuze, virtuální učebny) bude zajištěno pomocí dříve zakoupených produktů Sametime, Domino a Lotus Virtual Classroom. Uživatelské rozhraní přirozeným způsobem integruje všechny vzdělávací aktivity a online učební materiály na pracovní plochu počítače. Kurz autor vytváří v samostatné aplikaci WorkPlace Authoring Tool. Tato aplikace umožňuje vytvářet text do předem vytvořených šablon, které splňují požadavky na distanční oporu. Jsou zde položky na vložení cílu, klíčových slov, příkladů. Do kurzu můžeme vložit testy, které nám zaručí zpětnou vazbu ze studentem. Možnosti testu jsou mnohem větší než u předcházející verze LearningSpace. Kromě klasické textové otázky lze vložit obrázek, audio i video. Rovněž lze nastavit i několik nebo žádnou správnou odpověď u jedné otázky. Další významnou předností tohoto produktu je podpora off-line výuky. Tuto podporu zajišťuje aplikace Offline Learning Client. Po instalací dochází k synchronizaci se serverem WorkPlace, kde jsou umístěny jednotlivé kurzy. Abychom zmenšili prvotní dobu synchronizace, kdy se ukládají veškeré matriály na lokální disk, dostávají studenti CDROM s distančními oporami v příslušném formátu. Studenti pak provedou import dat z CD-ROM, místo zdlouhavého načítání ze sítě. Další synchronizace se serverem je už kratší, synchronizují se pouze informace o testech a prostudovaných částech. Na základě těchto informací má tutor přehled o průchodu studenta i skupiny distanční výukou. Vytvářejí se zde nejrůznější statistiky - doba strávená studentem u příslušné lekce, počet otevření lekce, výsledky testů, čas vykonání testů, atd. Další vlastnosti, které studenti využívají jsou správa profilů umožňuje definovat různý vzhled a systémové funkce pro různé skupiny uživatelů. Uživatelé mohou dále využívat vlastní nastavení vzhledu a prostředí, od jazyka, přes počet zobrazovaných záznamů až po barvy. Pro snadnou orientaci v uložených kurzech je připraven dvojúrovňový katalog kurzů, v němž je možné podle potřeby vytvářet libovolnou hierarchii složek.

Závěr Přechod od systému LearningSpace na novější systém WorkPlace pro řízení distanční výuky na Ostravské univerzitě byl významnou a velmi dobrou změnou. WorkPlace splňuje a místy i převyšuje všechny požadavky, které byly při výběru LMS systému několika odborníky stanoveny. V současnosti dochází k vytváření nových a k převodu stávajících studijních opor v sytému WorkPlace. Doc. Ing. Cyril Klimeš, CSc. Ostravská univerzita Katedra informatiky a počítačů e-mail: [email protected]