BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES

NÁVRHY NA SNÍŽENÍ NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE NOVÝ JIČÍN SUGGESTION FOR REDUCTION OF UNEMPLOYEMENT IN THE DISTRICT OF NOVÝ JIČÍN

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR´S THESIS

AUTOR PRÁCE

KATEŘINA HORNUNGOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2009

doc. Ing. LUDĚK MIKULEC, CSc.

Vysoké učení technické v Brně

Akademický rok: 2008/2009

Fakulta podnikatelská

Ústav financí

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Hornungová Kateřina Daňové poradenství (6202R006)

Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává bakalářskou práci s názvem: Návrhy na snížení nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín v anglickém jazyce: Suggestion for Reduction of Unemployement in the District of Nový Jičín

Pokyny pro vypracování:

Úvod Teoretická východiska práce Analýza současného stavu Návrhy na řešení Závěr Seznam literatury Seznam příloh

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. Podmínkou externího využití této práce je uzavření "Licenční smlouvy" dle autorského zákona. 2

Seznam odborné literatury: BRADLEY R., Schiller. Makroekonomie dnes. Brno, Computer Press, 2004. 412s. ISBN 80-251-0169-X. BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 2002. 240s. ISBN 80-247-9006-8. HALÁSKOVÁ, R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. 2001. 93s. ISBN 80-7042-595-4. JÍROVÁ, H. Deformace na českém trhu práce. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2002. 85s. ISBN 80-7079-635-9. NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Prah VŠE, 2002. 151s. ISBN 80-245-0350-6.

Vedoucí bakalářské práce:

doc. Ing. Luděk Mikulec, CSc.

Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2008/2009.

L.S.

_______________________________

Ing. Pavel Svirák, Dr.

_______________________________

doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA

Ředitel ústavu

Děkan fakulty

V Brně, dne 25.03.2009

3

ANOTACE FINÁLNÍHO DÍLA Tato bakalářská práce se zabývá problematikou nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín v období let 2005 – 2008. Uvádí člověka do konkrétní situace a analyzuje trh práce v okrese. Navrhuje pro jednotlivé problematické skupiny řešení, která by vedla ke zlepšení zaměstnanosti v okrese Nový Jičín.

ANNOTATION OF FINAL WORK This bachelor´s thesis deals with problem of unemployment in the district of Nový Jičín in the years 2005 – 2008. It presents a concrete situation and analyses employment market in the district. It suggests solutions for particular problematic groups, which would cause to improve employment in the district of Nový Jičín.

KLÍČOVÁ SLOVA Nezaměstnanost, obecná míra nezaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti, pasivní politika zaměstnanosti, zaměstnanci, trh práce

KEY WORDS Unemployment, common rate of unemployment, active labour-market policy, passive labour policy, staff, employment market

4

Bibliografická citace

HORNUNGOVÁ, K. Návrhy na snížení nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2009. 71 s. Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Luděk Mikulec, CSc.

5

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Brně dne 22. května 2009

............................

Podpis

6

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat Doc. Ing. Luďku Mikulcovi, CSc., vedoucímu bakalářské práce za cenné připomínky, odborné rady a čas, který mi při zpracování práce věnoval a také Bc. Jiřímu Opálkovi, zaměstnanci Úřadu práce v Novém Jičíně, jenž mi poskytl informace, materiály a cenné rady.

7

Obsah

1

Definování problému a cíl práce.......................................................................... 12

2

Teoretická východiska.......................................................................................... 13

3

4

2.1

Trh práce.................................................................................................................... 13

2.2

Nezaměstnanost ......................................................................................................... 16

2.2.1

Míra nezaměstnanosti ....................................................................................... 17

2.2.2

Druhy nezaměstnanosti ..................................................................................... 19

2.2.3

Inflace ............................................................................................................... 24

2.2.4

Inflace a nezaměstnanost .................................................................................. 25

2.2.5

Baťovo řešení problému nezaměstnanosti ........................................................ 27

2.3

Náklady nezaměstnanosti .......................................................................................... 28

2.4

Postupy při řešení nezaměstnanosti ........................................................................... 29

2.5

Rizikové skupiny nezaměstnaných............................................................................ 30

2.6

Pohledy na nezaměstnanost ....................................................................................... 31

Analýza současného stavu .................................................................................... 34 3.1

Nezaměstnanost v Evropské Unii.............................................................................. 34

3.2

Nezaměstnanost v České republice ........................................................................... 36

3.3

Nezaměstnanost v okrese Nový Jičín ........................................................................ 39

3.3.1

Charakteristika okresu....................................................................................... 39

3.3.2

Nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín .............................................................. 42

3.3.3

Aktivní politika zaměstnanosti.......................................................................... 49

3.3.4

Swot analýza (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) ....................... 52

Návrhy na snížení nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín .................................. 54 4.1

V kompetenci úřadu práce ......................................................................................... 54

4.1.1

Realizace projektů u programů ......................................................................... 55

4.1.2

Návrhy na uplatnění uchazečů z rizikových skupin.......................................... 57

4.2

V kompetenci městského úřadu................................................................................. 60

Závěr .............................................................................................................................. 64 Přehled zkratek ............................................................................................................. 67 Seznam literatury.......................................................................................................... 68 Elektronické zdroje....................................................................................................... 69 Seznam příloh................................................................................................................ 71

ÚVOD

Svou práci zpracovávám pro Úřad práce v Novém Jičíně, který byl zřízen 9. října 1990 na základě zákonného opatření č. 306/1990 jako okresní orgán výkonu státní správy na úseku realizace státní politiky zaměstnanosti.

Vývoj činností úřadu práce velice úzce souvisel s restrukturalizací velkých zaměstnavatelů na území okresu a tím i s měnícími se podmínkami na trhu práce.

Proces uplynulých deseti let prošel řadou vývojových fází, a to od pouhého evidování nezaměstnaných, evidencí volných pracovních míst a zabezpečení výplaty podpor v nezaměstnanosti, až ke komplexnímu ovlivňování zaměstnanosti v celém okrese. S vyloučením opakovaných evidencí požádalo za dobu existence ÚP k 31. srpnu 2000 o zprostředkování zaměstnání 50 osob, což činí 60,77% ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu (60,49% aktuální pracovní síly okresu).

Tak, jak se měnil poměr počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst (např. v roce 1995 připadali na 1 volné místo 4 uchazeči, v roce 1999 již 30 uchazečů), měnil se způsob práce při zprostředkování zaměstnání.

Úřad práce začal preferovat přiřazování vhodných uchazečů k nabízenému volnému pracovnímu místu. Ze strany zaměstnavatele to vyžaduje zadání podrobnějších informací k volnému místu a ze strany zprostředkovatele hlubší poznání každého uchazeče. Technicky k tomu pomohl přechod na nový počítačový program OK Práce a organizačně rozdělení zprostředkovatelů do pracovních skupin podle profesní skladby uchazečů.

Úřad práce v Novém Jičíně a jeho pobočky organizují výběrová řízení pro různé zaměstnavatele. Například v roce 2000 již proběhlo 20 výběrových řízení. Nejvyšší počty volných pracovních míst nabízely firmy, jako např.: Auto Škoda Mladá Boleslav a. s., AVX s. r. o. Lanškroun, CycleTech Co. a. s. Frenštát pod Radhoštěm, Visteon Autopal s. r. o. Nový Jičín.

9

Celkové náklady, použité od počátku roku 1991 do prosince 1999 na politiku zaměstnanosti, činí 1 108 215 997 Kč. Z toho na pasivní politiku zaměstnanosti připadá částka 738 673 180 Kč, na aktivní politiku 369 542 817 Kč.

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, jakožto regulující články trhu práce, jsou nedílnou součástí státní politiky zaměstnanosti. Výrazné místo mezi nimi zaujímají veřejně prospěšné práce, jež jsou zároveň významnými styčnými prostředky spolupráce mezi obcemi a úřadem práce. Počty umístěných uchazečů a náklady s tím spojené, se pohybovaly v rozpětí, daném především možnostmi výše přidělených finančních prostředků.

Nabídka pracovních příležitostí je nízká, a to zejména pro uchazeče se změněnou pracovní schopností a absolventy škol. Těmto klientům se dostává zvláštní péče působením Job clubů a Informačního poradenského střediska.

Největším problémem pro návštěvníky ÚP je nejednotné umístění úřadů v Novém Jičíně. Sem spadá OSSZ, FÚ, městský úřad, ÚP, atd. Vše by se usnadnilo, pokud by byl vybudován jeden komplex, v němž by se nacházely tyto úřady pohromadě a tím by se velmi ušetřil čas jak pracovníkům úřadů, tak návštěvníkům.

Dalším problémem je nechuť občanů, evidovaných na ÚP, pracovat. Pokud je nezaměstnaný poslán na pohovor do firmy, který je zprostředkován ÚP, často se stává, že tato osoba se snaží minimálně spolupracovat s pracovníkem, který pořádá výběrové řízení a je snahou občana přesvědčit pracovníka ve firmě, že on není tím správným adeptem na volné pracovní místo. Pracovník firmy ve většině případů nemá možnost zjišťovat podrobnosti, eventuelně si ověřovat skutečnosti, kterými uchazeč o zaměstnání zdůvodňuje, proč uvedenou práci nemůže vykonávat, a proto ve většině případů toto končí tím, že se do příslušného formuláře uvede, že tato osoba nevyhovuje požadavkům, které jsou na pracovní místo kladeny. Následně, pokud není toto místo obsazeno, je opětovně nabízeno prostřednictvím ÚP.

10

Jako současný vnitřní problém ÚP bych označila větší počet zaměstnanců, který bude řešen v průběhu tohoto roku a to tak, že se plánuje propustit 10% stávajícího počtu pracovníků.

Úřad práce je oprávněn provádět kontrolu ve věcech, týkajících se vzniku, změn a skončení zaměstnání a pracovních podmínek zaměstnanců, kontrolu plnění uzavřených smluv v rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a v oblasti zahraniční agendy. Provádí mimo jiné správní řízení ve věci přestupků na úseku zaměstnanosti.

Nejvyšší četnost závad a nedostatků se projevuje zejména v nevyplácení mezd, uzavírání a ukončování pracovního poměru, nevystavení nebo nepředání příslušných dokladů při ukončení pracovního poměru (např. vystavení zápočtového listu), ukončení pracovního poměru ve zkušební době, která nebyla písemně sjednána, neuvedený nebo špatně vypočítaný průměrný výdělek (případně pravděpodobný výdělek), nedodržování stanovených limitů pro přesčasovou práci a nevyplácení přesčasových příplatků, nedodržování podmínek, daných při uzavírání dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Tyto nedostatky se ve většině případů týkají menších firem, kdy podnikatel při finančních problémech způsobí krach firmy a nehledí na to, jaké důsledky toto jeho počínání bude mít pro zaměstnance.

V současné době dochází stále častěji k situacím, kdy zaměstnavatelé z nejrůznějších důvodů svým zaměstnancům buď nevyplácejí mzdu vůbec nebo jen částečně. Zaměstnavatelé rovněž poměrně často přistupují ke krácení nebo nevyplácení mezd v případech své dočasné nesolventnosti. Tímto svým jednáním porušují řadu právních předpisů a zároveň přivádějí do velmi tíživého sociálního postavení své zaměstnance. Při kontrolních akcích, týkajících se zaměstnávaní cizích státních příslušníků, je velmi pozitivně hodnocena spolupráce s cizineckou policií ČR, včetně psovodů, s jejíž pomocí jsou kontroly organizovány. [1]

11

1

DEFINOVÁNÍ PROBLÉMU A CÍL PRÁCE

V rámci současné finanční krize ve světě došlo k velkému nárůstu nezaměstnanosti, proto je tento problém velmi aktuální a je mu věnována velká pozornost. Rovněž stát podniká v současné době kroky ke zmírnění dopadů. Tato krize se dotkla ve velké míře Moravskoslezského kraje a samotného okresu Nový Jičín s ohledem na tu skutečnost, že jde o průmyslovou oblast. I tak velké společnosti jako Visteon-Autopal, Tatra Kopřivnice anebo VOP 025, musely propustit řadu svých zaměstnanců.

Cílem mé práce je analyzovat současný stav v okrese Nový Jičín a dle zjištěných skutečností navrhnout taková řešení, která by vedla ke snížení nezaměstnanosti.

Dílčími cíly jsou získání teoretických poznatků bakalářské práce, analýza okresu Nový Jičín v oblasti nezaměstnanosti, zjištění nedostatků jak ze strany zaměstnavatelů, tak i lidí, kteří se zajímají o

práci. Dalším krokem bude popis jednotlivých skupin

nezaměstnaných a určení, které jsou nejproblémovější a jak ÚP postupuje u problémových skupin (absolventi škol, mladiství, osoby se zdravotním postižením, romské

etnikum,

starší

lidé).

Základem

pro

vytvoření

návrhů

na

snížení

nezaměstnanosti bude SWOT analýza. Jde o metodu, která identifikuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, které souvisejí s daným předmětem.

12

2

2.1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

TRH PRÁCE

Trh práce je definován jako místo, kde dochází ke střetu nabídky práce (tzn. kde lidé nabízejí svou práci, ucházejí se o práci) a poptávky po ní (tzn. kde firmy, vláda i domácnosti nabízejí zaměstnání). Cena práce je mzda. Tento nástroj slouží ke sladění nabídky práce a poptávky po pracovní síle. Jedna z forem hledání práce jsou úřady práce, další možností je inzerce.

a)

Nabídka práce

Nabídka práce představuje určitý počet pracovníků, kteří se zajímají o zaměstnání nebo počet hodin, odpracovaných při výdělečné činnosti v továrnách, na farmách a v jiných podnicích, ve vládě nebo neziskových institucích. Množství volných pracovních míst je odvislé od poptávky domácností a celé společnosti.

Spotřebitel zvažuje, zda užitek z volného času není pro něj výhodnější než užitek, který mu plyne z výrobků a služeb, které nakoupí za mzdu, získanou za odvedenou práci. Nabídka pracovních sil na trhu práce je tedy závislá na výši reálné mzdové sazby a na mezní újmě z práce, spojené s obětováním volného času.

S výší mzdové sazby se mění volba mezi užitkem, který plyne spotřebiteli z výrobků a služeb a užitkem z volného času. Čím vyšší bude tato mzdová sazba, tím bude užitek z volného času nižší. [7]

Při nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt, který má za následek, že při zvýšení mzdové úrovně se zájem o práci zvyšuje, tedy nabídka práce roste. Při vyšší mzdové sazbě převládá tzv. důchodový efekt, který má za následek, že při vyšších mzdách si člověk může dovolit více volného času, svoje dosavadní nároky může uspokojit při omezení pracovní nabídky, nabídka práce tedy klesá.

13

Graf č. 1: Křivka nabídky práce jednotlivce

W = mzdová sazba Q = množství nabídky pracovních sil S = křivka nabídky práce

Zdroj: ŠIMEK, M. Trh práce

b)

Poptávka po práci

Poptávka po práci je odvozenou poptávkou, která závisí na poptávce spotřebitelů po finálních statcích, které se pomocí práce vyrábějí a která závisí na omezeních, s nimiž firma pracuje. Jde o to, jaké je postavení firmy na trhu, jakých technologických postupů využívá při výrobě a také o cíle firmy. [7]

Graf č. 2: Křivka poptávky po práci

P MRP=D

P = příjem z mezního produktu práce, mzdová sazba L = množství pracovních sil MRP=D

L Zdroj: ŠIMEK, M. Trh práce

14

c)

Rovnováha na trhu práce

Vzniká při určité výši mzdové sazby, tzv. rovnovážné mzdě(WE) a při určitém množství práce (QLE). Je dána průsečíkem křivky poptávky po práci a křivky nabídky práce (E). [7]

Graf č. 3: Rovnováha na trhu práce

We = rovnovážná mzdová sazba QL = množství nabídky práce SL = křivka nabídky práce DL = poptávka po práci E = bod rovnováhy na trhu práce W1 < WE = nedostatek pracovních. sil W2 > WE = vyvolá přebytek pracovních sil

Zdroj: ŠIMEK, M. Trh práce

Se snižující se mzdovou sazbou může podnikatel zaměstnat více pracovníků, proto je poptávková křivka DL klesající. Nabídku práce zobrazuje křivka SL - se zvyšující se mzdou nabídka pracovních sil stoupá. Průsečíkem křivek DL a SL je bod E, který představuje rovnováhu na trhu práce při mzdové sazbě WE a množství pracovních sil QLE. Rovnovážná mzda WE je hranicí, pod níž nebudou mzdy klesat. Jestliže podnikatel zvýší nad tuto úroveň mzdy – W2, vytvoří se v prostoru grafu 3 segmenty. První segment W2 DL znázorňuje množství zaměstnaných pracovních sil. Při takto vysoké mzdě podnikatel jejich počet snižuje. Pracovní síly, ochotné nastoupit do práce při stávající mzdě, tvoří segment DL až SL, čili nedobrovolnou nezaměstnanost. Jsou to takoví nezaměstnaní, kteří nemohou najít zaměstnání. Zbytek W2CL představuje dobrovolnou nezaměstnanost, tj. lidé, kteří při dané mzdě dávají přednost volnému času před prací.

15

Při příliš vysoké mzdové sazbě je totiž více kvalifikovaných pracovníků, kteří si přejí pracovat, než je pracovních příležitostí, které na ně čekají. V případě, že je přebytek pracovníků, stanoví firmy přísnější požadavky na kvalifikaci, zvýší pracovní zatížení a najmou pracovníky s nejvyšší kvalifikací a s největšími zkušenostmi. [7]

2.2

NEZAMĚSTNANOST

Jde o stav ekonomiky, v němž osoby v produkčním věku, schopné práce a přející si pracovat, nemohou najít práci. Členění obyvatelstva do tří skupin: 1. Zaměstnaní – to jsou lidé, kteří vykonávají jakoukoliv placenou práci a rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, stávek nebo dovolených. 2. Nezaměstnaní – sem se zahrnují lidé, kteří nejsou zaměstnáni, ale a. aktivně hledají vhodné zaměstnání, b. byli z práce propuštěni a čekají na výzvu k návratu do práce nebo c. čekají, že se budou příští měsíc hlásit do práce a jsou zaregistrováni na úřadech práce. 3. Ostatní občané, kteří nejsou zahrnováni mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Tvoří asi 36% dospělého obyvatelstva. Patří sem lidé v důchodu, ženy na mateřské dovolené a ženy, pečující o děti, studenti, osoby dlouhodobě nebo trvale práceneschopné a lidé, kteří prostě práci nehledají. [7]

Populace

Ekonomicky aktivní

Ekonomicky neaktivní

obyvatelstvo

obyvatelstvo

Zaměstnaní

Nezaměstnaní

Obrázek č. 1: Populace podle ekonomické aktivity

16

Jako nezaměstnaného obecně označujeme toho, kdo je schopen pracovat, chce pracovat, aktivně hledá práci a je bez práce. Tato charakteristika je však příliš obecná, proto se i z důvodů možnosti mezinárodního srovnávání vychází při měření nezaměstnanosti z definic Mezinárodní organizace práce (ILO). Za nezaměstnané jsou v České republice (podle metodiky ILO) považovány všechny osoby, které dosáhly 15 a více let a v daném období souběžně splňovaly 3 podmínky: 1. nebyly zaměstnané, 2. aktivně hledaly práci, 3. byly připraveny k nástupu do práce (nejpozději do 14 dnů). [8]

2.2.1

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI

Rozsah nezaměstnanosti se měří pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti, který získáme jako podíl počtu nezaměstnaných k celkovému počtu pracovních sil (tj. celkově ekonomicky

aktivní

obyvatelstvo,

neboli

součet

všech

zaměstnaných

a nezaměstnaných):

u=

U × 100 L

(%)

kde

u................ míra nezaměstnanosti U ............... počet nezaměstnaných L ............... celkový počet pracovních sil

L = E + U, kde E……… zaměstnaní

Toto měření není až tak přesné, jelikož nezahrnuje osoby, které musejí nedobrovolně pracovat ve zkrácené týdenní či měsíční pracovní době. [7]

Míra nezaměstnanosti se vypočte jako:

dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP x 100 pracovní síla

17

Čitatel se vypočte jako: přesná evidence registrovaných - dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU (EHP), vedená úřady práce podle bydliště uchazeče ke konci sledovaného měsíce. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále ženy, které pobírají rodičovský příspěvek po 3 letech věku dítěte. [25]

Obdobným způsobem definuje počty nezaměstnaných metodika ILO, používaná v EU (EUROSTAT, statistický úřad Evropského společenství).

Jmenovatel se vypočte jako: pracovní síla, tj. počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků výběrových šetření pracovních sil - VŠPS (klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnávání, zaměstnaných občanů EU, registrovaných ÚP (klouzavý průměr posledních 12-ti měsíců) a cizinců s platným živnostenským oprávněním (klouzavý průměr za poslední 2 pololetí) + přesná evidence registrovaných - dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU (EHP), vedená úřady práce podle bydliště uchazeče (klouzavý průměr posledních 12-ti měsíců). [12]

Nezaměstnanost je možné posuzovat i jinými měřítky než jen běžně užívanou mírou nezaměstnanosti. Sledujeme tzv. specifické míry nezaměstnanosti. Existuje sedm různých ukazatelů nezaměstnanosti: 1. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti – vyjadřuje podíl nezaměstnaných déle než 13 týdnů k celkovému počtu pracovních sil. Znamená to, že zcela vylučuje krátce nezaměstnané, ty, kteří pouze mění zaměstnání. Tento ukazatel zdůrazňuje dlouhodobou nezaměstnanost jako daleko hrozivější ve srovnání s krátkodobou nezaměstnaností, kterou je možné snadno překlenout díky úsporám či podporám v nezaměstnanosti. 2. Míra propuštěných z práce – udává podíl lidí, kteří právě ztratili své zaměstnání, k celkové pracovní síle. Zaměřuje se na pracovníky, pro které je ztráta zaměstnání ztrátou jediných příjmů.

18

3. Míra nezaměstnaných dospělých – udává podíl nezaměstnaných, starších 25 let na počtu pracovních sil, starších 25 let. 4. Míra nezaměstnaných, hledajících úplné zaměstnání – zahrnuje ty, kteří hledají zaměstnání na plný pracovní úvazek. Je dána jejich podílem k celkové pracovní síle lidí, pracujících na celý úvazek. 5. Běžná míra nezaměstnanosti – oficiální, obvykle citovaná míra nezaměstnanosti, udávaná jako podíl všech nezaměstnaných, kteří se v posledních čtyřech týdnech snažili hledat práci, k celkové pracovní síle. Pouze osoby, nacházející se jen přechodně v kategorii nezaměstnaných a lidé těsně před vstupem do zaměstnání, jsou klasifikováni jako nezaměstnaní, aniž by museli práci hledat. 6. Míra nezaměstnanosti, zahrnující lidi, pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou pracovní dobu – zahrnuje ty, kteří hledají úplné zaměstnání, plus polovinu těch, kteří hledají práci na zkrácenou pracovní dobu, plus polovinu těch, kteří ji takto z ekonomických důvodů hledají. Ve jmenovateli výrazu pro výpočet je celková pracovní síla, snížená o polovinu pracujících na zkrácený pracovní úvazek.Tento ukazatel zdůrazňuje, že i lidé, kterým je nedobrovolně zkrácena pracovní doba, jsou částečně nezaměstnaní a že ti, kteří hledají zaměstnání pouze na částečný pracovní úvazek, mají z hlediska nezaměstnanosti menší váhu než ti, kteří jej hledají na plný úvazek. 7. Míra, zohledňující rezignované pracovníky – základ této míry je stejný jako u předcházející míry, ale jsou ještě přičteni (do čitatele i jmenovatele) ti, kteří by sice chtěli pracovat, ale nevěří, že mohou práci najít. [7]

2.2.2

DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI

Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra, která odpovídá stavu rovnováhy na trhu práce. [3]

Při přirozené míře nezaměstnanosti je inflace stálá – nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. V současné době se snaží ekonomika zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je udržitelná. Vyjadřuje tedy nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země.

19

Za přirozenou míru nezaměstnanosti lze také považovat takovou míru nezaměstnanosti, při níž počet nezaměstnaných je nižší nebo rovný počtu volných pracovních míst. Nezaměstnanost na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti je označována jako nezaměstnanost dobrovolná, vyplývající z toho, že nezaměstnaní nemají z různých důvodů zájem o nabízená pracovní místa, kterých je sice dost, avšak nevyhovují nárokům uchazečů. [7]

Plná zaměstnanost vyjadřuje úroveň zaměstnanosti, při níž je zanedbatelná nedobrovolná zaměstnanost. [3]

Ekonomická teorie rozděluje nezaměstnanost na:
Frikční nezaměstnanost
Strukturální nezaměstnanost
Cyklická nezaměstnanost
Sezónní nezaměstnanost a)

Frikční nezaměstnanost

Mezi pracovními místy dochází k přesunům osob, ať již jsou tyto přesuny motivovány vlastními potřebami těchto osob, nebo potřebami ekonomického vývoje. Jedná se o běžné změny zaměstnání a doba nezaměstnanosti je ve většině těchto případů pro nezaměstnané osoby jen krátkou epizodou, během níž si hledají nové uplatnění. Pokud jde o osobu, nově vstupující na trh práce, jde o dobu, v níž nacházejí své první zaměstnání. Změny ve frikční nezaměstnanosti mohou být způsobeny dobrovolnými změnami doby strávené hledáním zaměstnání, které jsou nezaměstnaní ochotni akceptovat. Mohou být ovlivněny i strukturou pracovního trhu či podmínkami nezaměstnanosti. Čím přijatelnější systém podpor sociálního státu v nezaměstnanosti, tím více se prodlužuje čas hledání práce.

20

b)

Strukturální nezaměstnanost

Je dána pohybem pracovních míst mezi odvětvími, kterým se musí struktura pracovní síly přizpůsobovat. Jsou-li rušena pracovní místa v některém odvětví, přechází část pracovní síly do nových a dynamičtěji se rozvíjejících odvětví. Přesun práce z odvětví do odvětví je dán v prvé řadě poklesem poptávky po určité struktuře zboží a tím i po množství osob toto zboží vyrábějících. Jinou část tohoto druhu nezaměstnanosti tvoří osoby, které ztrácejí zaměstnání v důsledku rušení pracovních míst a nahrazení živé práce technikou (někdy se tato nezaměstnanost označuje jako technologická). Je tedy dána poklesem poptávky po pracovnících v důsledku technologického a technického vývoje. Zvláštností je, že do tohoto typu nezaměstnanosti mohou spadat i vysoce kvalifikovaní pracovníci, jejichž kvalifikace v důsledku změn výroby ztrácí na trhu práce smysl a není nadále potřebná. [9]

c)

Cyklická nezaměstnanost

Jde o charakteristický model nezaměstnanosti, typický pro devatenácté století a počátek století dvacátého. Je hlavní příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti, jelikož je poptávka po práci velmi nízká. Hospodářský cyklus se nachází v recesi a tato nezaměstnanost trvá zpravidla několik měsíců, dokud nezačne růst národní produkce a dokud se nezvýší poptávka po práci. Považuje se za vážný ekonomický, sociální a politický problém. [7]

21

Graf č. 4: Hospodářský cyklus

ce ak ntr ko

ex pa nze

vrchol

trend

dno (recese)

d)

Sezónní nezaměstnanost

Je spojena s přírodním cyklem, což znamená že v určitých ročních období dochází k poklesu rozvoje služeb, průmyslu, zemědělství. Jako příklad bych uvedla stavebnictví, které je v útlumu v zimním období a zaznamenává vyšší nezaměstnanost. Podobně je to i u zemědělství. [7]

Další typy nezaměstnanosti e)

Skrytá zaměstnanost

Hovoří se o nezaměstnaných, kteří nejsou registrováni jako nezaměstnaní, i když zaměstnání nemají a při dostatečné nabídce by je přijali. Velkou část této nezaměstnanosti tvoří vdané ženy a mladiství. Tyto osoby rezignovaly na hledání práce nebo si práci hledají pomocí jiných zdrojů bez registrace na ÚP. Tato nezaměstnanost je dána i tím, že z údajů o nezaměstnaných jsou často vyřazovány osoby, které jsou sice neumístěny, ale zařazeny do různých programů pro nezaměstnané (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce). Jde o velký počet osob. O skryté nezaměstnanosti se hovoří také v případě osob s nízkou kvalifikací či vysokým věkem, které zůstávají pro tyto své

22

charakteristiky neumístěny a jsou odsouvány mimo trh práce (předčasné odchody do důchodu). [9]

f)

Technologická nezaměstnanost

Je způsobena tím, že lidé ztrácejí zaměstnání v důsledku řešení pracovních míst a nahrazení živé práce technikou. [5]

g)

Preference volného času

Dochází u nezaměstnaných v důsledku nízké úrovně reálných mezd, případně nevyhovujících podmínek u nabízených pracovních míst. Nezaměstnaný dává přednost volnému času před zaměstnáním. Jelikož současná minimální mzda činí 8 000 Kč a zaměstnanec musí dojíždět, vzniknou mu náklady spojené s dojížděním, čímž dochází ke snížení čistého příjmu, a proto se mu nevyplatí toto zaměstnání přijmout. [7]

Podle jiného členění se vymezuje nezaměstnanost


Dobrovolná, o níž se hovoří tehdy, kdy část pracovních sil nechce za určitých mzdových

podmínek

pracovat

a

nebo

nechce

pracovat

vůbec.

Jde

o nezaměstnanost při modelu pružných mezd.
Nedobrovolná, která vzniká v důsledku toho, že při vyšších mzdových sazbách existuje více pracovníků, kteří chtějí pracovat, než počet pracovních míst. Tedy poptávka po práci je nižší než celková nabídka. Vzniká důsledkem nepružných mezd. [5]

23

Graf č. 5: Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Pružné mzdy

Nepružné mzdy zaměstnaní

mzdová

nedobrovolná

dobrovolně D

sazba

S práce (osoby)

L*

L* - hranice ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Podle délky trvání může být nezaměstnanost krátkodobá nebo dlouhodobá


Krátkodobá nezaměstnanost, za kterou je považována doba do šesti měsíců nezaměstnanosti (v zemích EU do 1 roku).
Dlouhodobá nezaměstnanost – za tuto je považována nezaměstnanost, trvající déle než šest měsíců (v zemích EU déle než l rok) a je závažnějším problémem než nezaměstnanost krátkodobá. [5]

2.2.3

INFLACE

Jde o projev makroekonomické rovnováhy, který nemusí vždy znamenat snižování reálných mezd nebo celkově snižování životní úrovně. Jedním ze znaků inflace je růst cenové hladiny a všeobecný pokles kupní síly peněz. K měření inflace se používají cenové indexy.

Míra inflace spotřebního koše se vypočte:

Míra inflace =

CPI (t ) − CPI (t − 1) × 100% , CPI (t − 1)

kde t je čas a CPI je index spotřebitelských cen, tzv. spotřební koš.

24

Další indexy:
index cen výrobců PPI - soubor tvoří koš daný strukturou tržeb odvětví,
deflátor HDP

IPD - soubor statků vychází ze struktury produkce v běžném

období.

2.2.4

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

Spolu velmi souvisejí a zaujímají v naší ekonomice silné postavení. Někteří tvrdí, že jde o nepřímou závislost, kdy ekonomická situace je kompromisem mezi nižší mírou inflace a vyšší mírou nezaměstnanosti. Tento vztah popisuje Philipsova křivka1. Philipsova křivka zkoumá statistické změny mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti.

Graf č. 6: Krátkodobá Philipsova křivka

Obrázek znázorňuje, jak období nízké nezaměstnanosti posunuje krátkodobou Philipsovu křivku. V současnosti se vše přiklání ke krátkodobé Philipsově křivce, neboť dlouhodobě je Philipsova křivka velmi nestabilní.

1

Autorem je A. W. Philips 1958

25

Graf č. 7: Posun křivky

míra infl.

un C D B A míra nezaměstnanosti

1. V bodě A je míra nezaměstnanosti na přirozené úrovni. Skutečná i setrvačná míra inflace jsou stabilní. 2. Expanzivní politikou snížíme míru nezaměstnanosti pod její přirozenou míru za cenu zvýšení míry skutečné inflace (posun z A do B). 3. Zvýšení skutečné míry inflace vyvolá růst setrvačné inflace. Dojde k posunu křivky vzhůru. 4. Pokud by stát udržoval nezaměstnanost pod přirozenou mírou, křivka by se neustále posunovala vzhůru a inflace by se zrychlovala. 5. Po určité době musí vláda přejít k restriktivní politice. Nezaměstnanost se vrátí ke své přirozené míře, avšak při vyšší inflaci z bodu C do D.

Nejlepší stabilizační politikou vlády je udržování míry nezaměstnanosti na její přirozené míře při nízké úrovni setrvačné inflace.

Protiinflační zásahy:
řízení mezd a cen – důchodová politika státu,
indexace – přizpůsobení růstu životních nákladů,
zvyšování konkurenceschopnosti trhu – protimonopolní opatření,
opatření fiskální a monetární politiky – změna daňových a úrokových sazeb. Substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností zůstává stabilní tak dlouho, dokud se nemění setrvačná nebo očekávaná míra inflace. Mění-li se míra setrvačné inflace, pak se krátkodobá Phillipsova křivka posune. Skutečná inflace bude pokračovat při setrvačné

26

míře, pokud neexistuje žádná nadměrná poptávka a pokud nedochází k žádným nabídkovým šokům. Ceny a mzdy mají tendenci akcelerovat, pokud je míra nezaměstnanosti pod úrovní přirozené míry. [4]

2.2.5

BAŤOVO ŘEŠENÍ PROBLÉMU NEZAMĚSTNANOSTI

V roce 1922 propukla velká hospodářská krize v Československu. Vláda se rozhodla zabránit nebezpečí inflace, a proto znehodnotila korunu. Revalvace měny snížila export asi o polovinu. Rostla nezaměstnanost, podniky se ocitly v obtížné situaci. Tomáš Baťa analyzoval situaci firmy tím, že mají přeplněné sklady zbožím, prodej stagnuje, export se hroutí, výroba je na nízkém stupni, lidé potřebují obuv, ale nemají peníze. Nešlo ani propouštět pracovníky, ani požadovat st. úlevy na daních. Po dohodě se zaměstnanci snížil Baťa od 1. 9. 1922 ceny obuvi o 50% a mzdy o 40%. Současně jim zaručil také prodej potravin, oděvů a ostatních potřeb za polovinu běžných cen.

Baťova

strategie byla velmi účinná. Obyvatelstvo využilo velkých slev, vzrostla

poptávka po obuvi, vyprázdnily se sklady a firma mohla začít vyrábět.

V roce 1929 vypukla Velká hospodářská krize, vyvolaná krachem na burze v New Yorku. Tehdy většina zemí zavedla zvýšená cla na dovoz obuvi. Baťa na tuto krizi reagoval zakládáním sesterských společností v zahraničí, včetně maloobchodních prodejen. Na konci roku 1932 bylo otevřeno 666 prodejen ve 37 zemích. [3]

Tabulka č. 1:Srovnání některých týdenních mezd u Bati, jinde v ČSR a ve Francii:

Kvalifikovaní dělníci Nekvalifikovaní dělníci Učňové

U Bati

Jinde v ČSR

Ve Francii

400

270

373

250

150

140

155

100

108

Zdroj dat: http://zlin.cz/index.php?ID=2061 [cit. 14.02.2009]

27

2.3

NÁKLADY NEZAMĚSTNANOSTI

Nezaměstnanost vyžaduje značné výdaje na nezaměstnané, ať už jde o podporu, poskytovanou ÚP, nebo hrazení pojištění.

Do nákladů patří zejména:

a)

Ztráta agregátního výstupu a důchodu

Do této skupiny patří hodnoty, které by nezaměstnaní dosáhli, pokud by pracovali. Tyto náklady promítá vztah, který je znám jako Okunův zákon. Znamená to, že pokud dojde ke zvýšení nezaměstnanosti o 1% nad přirozenou míru nezaměstnanosti, pak se výstup sníží o 2 – 3% pod svou potencionální úroveň výstupu, kterého by bylo dosaženo při plné zaměstnanosti.

b)

Znehodnocení lidského kapitálu

Jde o hodnotu vzdělání a nabytých schopností a dovedností člověka. Dlouhotrvající nezaměstnanost má negativní dopad na tyto schopnosti a snižuje se tím hodnota lidského kapitálu.

c)

Zvýšení kriminality

Někteří lidé bez zaměstnání se dopouštějí různých trestných činů z důvodu nedostatku finančních prostředků (pokus o nelegální získání peněz) a tím dochází ke zvyšování kriminality. Ta také může ovlivnit z části míru nezaměstnanosti.

d)

Ztráta lidské důstojnosti

Dlouhodobá

nezaměstnanost

může

vyústit

v psychický

problém

a

to

tak,

že nezaměstnaní ztrácejí často pocit potřebnosti pro společnost, přestávají věřit ve své

28

schopnosti a dovednosti a tím dochází ke ztrátě jejich sebeúcty. Tyto ztráty jsou někdy významnější než ztráty finanční.

2.4

POSTUPY PŘI ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI

Pasivní politika zaměstnanosti V průmyslově rozvinutých zemích se dnes vyskytují dvě formy podpory příjmu v nezaměstnanosti: 1. systémy pojištění v nezaměstnanosti – „unemployment insurance“ (UI), u nás vyjádřen systémem podpor v nezaměstnanosti 2. systémy státní pomoci v nezaměstnanosti – „unemployment assistance“ (UA), u nás zahrnuté do systému dávek sociální pomoci. Podpory jsou založeny na příspěvcích zaměstnavatelů a zaměstnanců a na finanční podpoře státu. [7]

Jde přímo o zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a také hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

Aktivní politika zaměstnanosti Patří sem opatření, která zajišťují maximální možnou úroveň zaměstnanosti. Je zabezpečována z prostředků, účelově určených na politiku zaměstnanosti. Rozlišujeme programy a opatření regionálního a celostátního charakteru a dále pak mezinárodní programy zaměstnanosti. Do této skupiny patří rekvalifikační kurzy, podpora vytváření nových pracovních míst firmami, daňová zvýhodnění zaměstnávání zdravotně postižených občanů.

Aktivní politiku zaměstnanosti primárně zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce.

29

2.5

RIZIKOVÉ SKUPINY NEZAMĚSTNANÝCH

Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněno řadou charakteristik (věk, vzdělání, zdravotní stav, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Je zřejmé, že na tyto skupiny musí být zaměřena politika zaměstnanosti. U nás k nim patří mladí lidé, ženy s malými dětmi, zdravotně postižení občané, starší lidé, lidé s nízkým vzděláním, romské etnikum a přicházející imigranti.

Mladší věkové skupiny do 30 let Patří sem absolventi středních a vysokých škol, kteří se ucházejí o místo. Jejich znevýhodnění spočívá v tom, že mají malou praxi nebo žádnou a postrádají orientaci na trhu práce.

Starší lidé Lidé ve věku 41 – 50 let. Tyto skupiny trpí pocitem bezradnosti, spojené se strachem, psychickou tenzí, nejistotou a postupnou ztrátou sebedůvěry. Spolu s pracovní rezignací se projevila i rezignace na společenskou aktivitu. Pro zaměstnavatele se starší lidé jeví jako horší „investice“ ve srovnání s mladými. Jednou z možností pro nezaměstnaného v pozdním stadiu kariéry je samostatné podnikání.

Ženy Tato skupina je znevýhodněna především tím, že mužská pracovní síla je nezatížena starostmi o domácnost a děti. Matky s malými dětmi mají časté pracovní absence, narušující plynulost pracovního procesu, což způsobuje jejich negativní hodnocení a snižuje ochotu je zaměstnávat. Zaměstnanost žen je celosvětovým problémem. Je obtížné skloubit pracovní a mateřské povinnosti, dosáhnout přiměřené společenské angažovanosti žen. V řadě vyspělých zemí se zavádí pružná pracovní doba, která umožňuje i péči o děti a rodinu.

30

Zdravotně postižení lidé I když všude je kladen velký důraz na produktivitu práce, pracovní výkon těchto osob v naší společnosti je poněkud menší, než u osob bez zdravotního handicapu, a proto mají tyto osoby menší šance uplatnit se na trhu práce. Doba jejich evidence na ÚP převyšuje několikanásobně dobu evidence zdravých jedinců. I když dosavadní systém sociálního zabezpečení se podílí na zajišťování jejich základních materiálních potřeb, společenská integrace skupiny zdravotně postižených lidí závisí z velké části na širších sociálních, ekonomických a legislativních podmínkách.

Lidé bez kvalifikace V současné době jsou největší skupinou nekvalifikovaní pracovníci (asi 1/3 nezaměstnaných), jejich část tvoří i absolventi základních škol. Jde o mladé lidi, obtížně vzdělávatelné, s malým zájmem o zaměstnání (patří sem alkoholici, recidivisté, lidé propuštění z nápravných zařízení a další lidé sociálně nepřizpůsobiví).

Romské etnikum Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům uplatnění pracovní síly na trhu práce, kde výraznou roli sehrává výše kvalifikace a rozsah a kvalita sociálních dovedností, je romské etnikum velmi rozsáhlou skupinou. Většina Romů absolvuje totiž pouze základní vzdělání a nezískává další kvalifikaci. Při pohovorech s uchazeči o zaměstnání z řad Romského etnika lze v řadě případů mluvit o rasové diskriminaci, jelikož je ještě mnoho zaměstnavatelů, kteří mají obavy ze zaměstnávání těchto občanů. [3]

2.6

POHLEDY NA NEZAMĚSTNANOST

Nezaměstnanost spadá do různých vědních disciplín. Proto se jí zabývaly již v minulosti různé politické systémy. Pohledy na nezaměstnanost lze rozdělit do tří skupin:

Liberálové Zaměřovali se na trh práce a rovnováhu na trhu, kterou zajišťuje svobodná soutěž, kde cena fungovala jako mechanismus vytváření rovnováhy mezi cenou a množstvím.

31

Jelikož pracovní síla je z tohoto hlediska zbožím, nezaměstnanost je pak výsledkem tržního mechanismu.

Nezaměstnanost tedy odráží dočasnou nerovnováhu na trhu práce mezi poptávkou a nabídkou. Do určité míry je nezaměstnanost považována za přirozenou a je tvořena především nezaměstnaností dobrovolnou a frikční. Nezaměstnanost ovlivňuje také výše sociálních dávek a pokud jsou sociální dávky vypláceny v dostatečné míře, snižují motivaci k hledání zaměstnání.

Tento přístup se zaměřuje tedy na nabídku práce a bojuje proti inflaci, mzdové regulaci a výpomoci ze strany státu. [9]

Keynes Ekonomové rozlišují čtyři druhy nezaměstnanosti:
dočasná – frikční nezaměstnanost (přechod z jednoho zaměstnání do druhého),
sezónní – je ovlivněna z důvodů měnících se ročních období, jelikož některé činnost lze vykonávat pouze za příznivého počasí,
cyklická – ovlivněna na základě hospodářského cyklu,
strukturální – zánik určitých výrobních odvětví. Na rozdíl od předchozího přístupu, podle Keynese není příčinou nezaměstnanosti neochota pracovat. Příčinou masové a přetrvávající nezaměstnanosti jsou technologický pokrok, který nahrazuje lidskou práci a tím dochází k zániku pracovních míst a také nedostatek poptávky (slabá kupní síla obyvatelstva a omezování sklonu k investicím). Keynesovi ekonomové kladli důraz na úlohu státu při regulaci nezaměstnanosti. [9]

Marxistické paradigma Tato koncepce pojednává o nezaměstnanosti tak, že je spojována s kapitalismem, který není odolný vůči opakovaným krizím. Marxisté považují nezaměstnanost, na rozdíl od liberalistické klasické a neoklasické ekonomie, za velmi nestabilní mechanismus.

32

Tato nezaměstnanost je vyvolávána poklesy poptávky po práci, která je dána tím, že centralizace kapitálu urychluje převraty v technickém složení kapitálu. [6]

33

3

3.1

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

NEZAMĚSTNANOST V EVROPSKÉ UNII

S problémem nezaměstnanosti se EU potýká již od prvopočátku, a to proto, že míra nezaměstnanosti tohoto společenství je vyšší než v jiných vyspělých státech a narušovala tak základní principy, na kterých byla EU založena.

Světová válka dokázala odstranit nezaměstnanost, avšak v letech 1920 – 1921 došlo k depresi ekonomiky a ta vyústila v 30. letech. [10]

Do 60. let min. století se míra nezaměstnanosti pohybovala v průmyslově rozvinutých zemích 3 – 4 % a tato nezaměstnanost byla chápána jako frikční. Byla tedy způsobena přesuny pracovních sil (rozvoj sektoru služeb), technologickým rozvojem, poválečnou rekonstrukcí ekonomik. V 70. letech však tento ideální stav skončil a míra nezaměstnanosti se začala zvyšovat. V zemích ES se nezaměstnanost zvýšila na dvojnásobek. Tato krize však měla daleko menší dopad na populaci, než ta ve 30. letech, a to díky úsporám a majetku, který si nastřádalo obyvatelstvo pro přežití případné další krize. [2]

Období let 1985 – 1990 bylo úspěšné, došlo k velké expanzi v oblasti zaměstnanosti a vytvořeno bylo až 10 mil. pracovních míst. Naopak v období let 1991 – 1996 zaznamenala ekonomika EU nejhorší

poválečné období

co

se

týče růstu

nezaměstnanosti. [11]

Jediné země, které se dokázaly ubránit růstu nezaměstnanosti, byla Velká Británie a Irsko. Také Nizozemsko dokázalo snížit míru nezaměstnanosti. Zde byla zavedena nižší podpora v nezaměstnanosti, striktnější požadavky pro klasifikaci nezaměstnanosti a od roku 1995 nedostávali podpory ti, kteří se rozhodli pro dobrovolnou nezaměstnanost.

34

Když skončilo období let 1992 – 1994, zaměstnanost se v EU zlepšila (z 60,1% v roce 1994 na 60,4% v roce 1996). I když se v posledních letech míra zaměstnanosti v EU zvyšuje, v porovnání s rozvinutými zeměmi je tato míra nízká. V členských státech se ale velmi liší a pohybuje se v mezích od 53,4 % do 76,4 %.

V roce 2000 bylo 84,2 % zaměstnaných, ale zároveň byly velké rozdíly mezi členskými zeměmi. Například v Řecku to bylo 58,4 % a v Dánsku 90,9 %. V posledních letech došlo ke snížení těchto rozdílů. V roce 2000 se nezaměstnanost celkově pohybovala kolem 8,4%, o rok později se snížila na 7,6% (nejnižší míru zaznamenávají Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Irsko).[13]

Poslední data (únor 2009) ukazují, že došlo k poklesu pracovních sil na trhu v EU, nezaměstnanost stoupá ve všech státech až na 4. Vše má za následek pokles poptávky zaměstnavatelů po pracovní síle.[14]

Důvodem nezaměstnanosti je především nedostatečná kvalifikace lidí. I když lidí s vyšším vzděláním stále přibývá ve všech členských státech, tito lidé musí soutěžit na trhu práce. Programy na řešení nezaměstnanosti se tedy soustředí na málo kvalifikované osoby, jejichž zkušenosti budou posíleny díky kurzům EU. Dalším problémem jsou překážky mobility lidí. Některé členské státy nedovolují zaměstnávat osoby z jiných členských států (Německo a Rakousko).

Dle údajů Eurostatu bylo na konci prosince 2008 v celé Evropské unii téměř 18 miliónů nezaměstnaných. Oproti listopadu 2008 se počet nezaměstnaných zvýšil o 300 tisíc lidí (v listopadu byla míra nezaměstnanosti 7,3 %). Oproti prosinci 2007 se počet nezaměstnaných zvýšil dokonce o 1,66 miliónů lidí. S rostoucí mírou nezaměstnanosti se však potýkají i mimoevropské země. V USA dosahuje míra nezaměstnanosti za posledních 16 let maxima a na konci loňského roku byla míra nezaměstnanosti 7,2 % (což je o 2,6 % více než na konci roku 2007). V USA však bude míra nezaměstnanosti klesat dříve než v Evropě a nezaměstnanost by již neměla příliš růst. Z členských zemí Evropské unie byla nejnižší nezaměstnanost v Nizozemí (2,7 %) a v Rakousku (3,9 %). V Česku činila míra nezaměstnanosti 4,7 % a nižší byla pouze

35

ve Slovinsku, Kypru, Dánsku, Rakousku a Nizozemí. Nejvyšší nezaměstnanost byla ve Španělsku (14,4 %) a v Lotyšsku (10,4 %). V těchto dvou zemích došlo k nejvyššímu růstu nezaměstnanosti, protože v obou zemích finanční krize nejrychleji přerostla v hospodářskou recesi. Ve Španělsku se zvýšila během roku míra nezaměstnanosti z 8,7 % na 14,4 % a v Lotyšsku z 5,7 % na 10,4%. Ne ve všech evropských zemích však nezaměstnanost rostla! V devíti zemích došlo během roku dokonce ke snížení míry nezaměstnanosti. Nejvíce míra nezaměstnanosti klesla v Polsku (z 8,2 % na 6,5 %) a na Slovensku (z 10,3 % na 9,4 %).

Česko v současné době patří mezi 11 členských zemí Evropské unie, kde není zavedeno euro. Nezaměstnanost v zemích eurozóny je vyšší než v zemích, kde mají vlastní měnu. Rozdíl činí dokonce 0,6 %. Pouze však 6 členských zemí (Česko, Velká Británie, Švédsko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko) má vlastní národní měnu, která není ve vleku eurozóny. Zbylé země (Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Bulharsko) používá vlastní měnu navázanou na euro. Počet zemí, kde bude euro národní měnou, se bude zvyšovat. Oficiálně stanovené datum pro zavedení eura má již Polsko (v roce 2012) a Rumunsko (v roce 2014). O zavedení eura se uvažuje i na Islandu či Velké Británii, jejichž měny díky finanční krizi a následné hospodářské recesi oslabily výrazně více než euro.“[15]

3.2

NEZAMĚSTNANOST V ČESKÉ REPUBLICE

Ve 30. letech minulého století vypukla nezaměstnanost plnou měrou také u nás. Dotkla se průmyslu, který byl závislý na exportu, tudíž veškeré podniky, které se zabývaly exportem byly silně postiženy. Krize nejméně zasáhla zemědělství.

Specifickým rysem tohoto období byl nárůst nezaměstnanosti a také pokles mezd. V roce 1931 klesly mzdy ve sklárnách o 15%, v kovoprůmyslu o 25%, v chemickém průmyslu dokonce o 40%. Životní úroveň v mnoha rodinách klesla až na hranici strádání. Dávky ze státního rozpočtu byly malé a vzhledem ke stavu ekonomiky mohla být podporována jen necelá čtvrtina nezaměstnaných.

36

V důsledku 2. světové války se v padesátých a šedesátých letech drží v Evropě nezaměstnanost na nízké úrovni, a to díky rozvoji služeb. Ke konci šedesátých let a v sedmdesátých letech však dochází v Evropě i v USA k nárůstu nezaměstnanosti vlivem nástupu nových technologií, které nahrazují lidskou činnost. Nicméně dopad pro nezaměstnané obyvatelstvo není zdaleka tolik výrazný jako ve třicátých letech 20. století. Důvodem byl totiž systém ze strany státu, který se staral o nezaměstnané. Rozdíl mezi těmito obdobími byl ještě takový, že ve 30. letech byl mezi nezaměstnanými malý počet lidí, kteří byli dlouhodobě bez práce, avšak na konci 20. století tento počet lidí razantně vzrostl (50% z počtu všech nezaměstnaných, 5% z celkového počtu pracovní síly). Nevýhodou těchto lidí je to, že čím déle jsou bez práce, tím hůře si ji nacházejí.

Když došlo ke změně režimu, očekávalo se, že nárůst nezaměstnanosti postihne především postkomunistické země. V naší zemi se však ještě v 1. polovině devadesátých let nezaměstnanost držela pod úrovní západoevropských států, míra nezaměstnanosti nepřesahovala hranici 5% (zatímco na Západě se pohybovala okolo 10%). Tento jev byl spojený s vyšším odchodem lidí do důchodu.

Ve 2. polovině 90. let však nezaměstnanost prudce stoupá. Souvisí to s rozsáhlou restrukturalizací zastaralého průmyslu. Zatímco se v letech 1993 – 1996 pohybovala nezaměstnanost pod 3,5% , v roce 1998 již činí průměrná míra nezaměstnanosti dle statistické ročenky 6% , o rok později dokonce 8,5% . Pokračuje i nárůst počtu lidí dlouhodobě nezaměstnaných (v roce 1999 byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných k celkovému počtu lidí bez práce na 29,7%).[16]

37

Tabulka č. 2: Nezaměstnanost v ČR dle krajů v období 2005 – 2008. Rok

Kraj 2005

2006

2007

2008

Praha

3.4

3.0

2.5

2.1

Středočeský

6.3

5.7

4.6

4.0

Jihočeský

6.3

6.0

4.8

4.0

Plzeňský

6.4

5.9

4.9

4.2

Královéhradecký

7.3

6.6

5.2

4.2

Pardubický

8.3

7.3

5.8

5.0

Vysočina

8.2

7.4

6.1

5.2

Zlínsky

9.2

8.4

6.6

5.5

Liberecký

7.8

7.4

6.5

6.0

Olomoucký

11.0

9.6

7.4

6.2

Jihomoravský

10.1

9.2

7.6

6.2

Karlovarský

10.2

9.5

8.0

6.9

Moravskoslezský

14.7

13.4

11.0

8.4

Ústecký

15.4

14.5

12.2

9.9

Celkem ČR 9.0 8.1 Zdroj: zpracováno autorkou na základě údajů ÚP

6.6

5.4

Graf č. 8: Nezaměstnanost v ČR v procentech. Nezaměstnanost v ČR dle krajů v období 2005 - 2008 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2005

2006

2007

2008

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínsky Moravskoslezský

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údajů ÚP

S nejvyšší nezaměstnaností se potýká kraj Ústecký. V roce 2005 se míra vyhoupla skoro až k hranici 16 %. Naopak nejnižší míra je v Praze. Je to zapříčiněno vysokým rozvojem služeb, průmyslu a alokací velkého počtu firem. Moravskoslezský kraj je

38

druhým krajem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Tato míra se však snížila skoro o jednu polovinu od roku 2005. Leden tohoto roku zanechá stopu v historii nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti sice nedosahuje hodnot z let 2004 až 2005, ale přírůstek počtu lidí bez práce za leden je o polovinu vyšší než v nejhorším roce 1999.

Hlavním důvodem nynějšího propouštění zaměstnanců je ztráta zakázek. Propouštějí i ty firmy, které byly prosperující. Některé firmy řeší tuto krizi propouštěním, snižováním mzdy a zkracováním týdenní pracovní doby. S tím souvisí i pokles nabídek práce. Počet volných pracovních míst klesl za jeden měsíc o 32 tisíc a meziročně až o 77 tisíc. Na jedno volné místo připadá 5,8 uchazeče.

Meziměsíční nárůst nezaměstnaných zaznamenalo všech 77 úřadů práce. Nejvyšší nárůst byl v okresech Jindřichův Hradec (29,8 %), Náchod (29,3 %), Česká Lípa (28,4 %), Nový Jičín (24,2 %), Pelhřimov (23,4 %) a Český Krumlov (21,2 %).

Vyšší míru nezaměstnanosti než republikový průměr, vykázalo 45 okresů, nejvyšší byla tradičně v okresech Most (14,1 %), Jeseník (13,6 %), Karviná a Znojmo (shodně 12,6 %, Bruntál a Děčín (shodně 12,4 %) a Hodonín (12,3 %). Naopak nejnižší podíl lidí bez práce byl v okresech Praha-východ (2 %), Praha-západ (2,2 %), Praha (2,3 %) a Mladá Boleslav (3,1 %). [17]

3.3

3.3.1

NEZAMĚSTNANOST V OKRESE NOVÝ JIČÍN

CHARAKTERISTIKA OKRESU

Nový Jičín leží v jižní části ostravské průmyslové aglomerace. Svou rozlohou 918 km2 se řadí spíše mezi menší okresy České republiky. Patří k povodí řeky Odry, menší část na jihozápadě k řece Bečva. Nacházejí se zde bohaté zásoby surovin jako je např. vápenec, štěrkopísek, cihlářská hlína, stavební kámen, horniny pro výrobu cementu. Nejvýznamnější ložiska vápence se nacházejí ve Štramberku v lokalitě hory Kotouč.

39

Zásoby černého uhlí se nacházejí ve Frenštátu pod Radhoštěm a Příboře. Od 1.1.2000 je okres součástí Moravskoslezského kraje.

Graf č. 9: Skladba obyvatelstva

Zdroj: www.novy-jicin.cz

Okres Nový Jičín se skládá z 52 obcí. V Novém Jičíně se nachází 5 základních škol, 1 odborné učiliště, 6 středních škol a 1 vysoká škola. [18]

Graf č. 10: Stupeň vzdělání obyvatelstva

Zdroj: www.novy-jicin.cz

Postupně se zvyšuje vlastnický podíl zahraničních firem v mnoha podnicích regionu. Těžištěm průmyslové výroby a největším zaměstnavatelem je Autopal s.r.o. Nový Jičín. Firma je jedním z mála stabilních velkých zaměstnavatelů okresu se stále narůstajícím počtem zaměstnanců. Další významnou strojírenskou firmou, i přes značný útlum výroby po roce 1990, je Tatra, a.s. Kopřivnice, VOP 025 v Šenově u N. Jičína a Průmyslový park v Kopřivnici a v Mošnově - jde o dosti známé a velké firmy. Zemědělství má k dispozici 60 130 ha zemědělské půdy, tj. 65,5% z celkové rozlohy

40

okresu. Nejúrodnější půdy v okrese – hnědozemě jsou v oblasti Bílovce, Pustějova, Petřvaldu, Hladkých Životic a Jeseníku n. O.

Novojičínsko je region, který se řadí k historickým městům, tudíž je zde rozvinutý cestovní ruch. Nabízí turistům pestrou paletu dalších turistických zajímavostí (technické muzeum automobilové výroby v Kopřivnici, vagonářské muzeum v zámku ve Studénce či Novojičinské muzeum se stálou expozicí kloboučnické výroby). Navštívit lze také dvě chráněné krajinné oblasti – Beskydy a Poodří, dva velkoplošné přírodní parky i velký počet rezervací. Ještě nedávno patřilo město Klimkovice do našeho regionu a zajišťovalo svým lázeňským komplexem péči o zdraví obyvatel našeho regionu, ale také pro obyvatele z jiných částí republiky. V současné době se buduje dálnice z Brna do Ostravy, velmi dobré spojení zajišťují také železniční vysokorychlostní tratě. Letecký provoz je dislokován na letišti v Mošnově. Průmyslová zóna v Mošnově je částí obchodně podnikatelského areálu, ve kterém již působí řada velkých zahraničních firem.[19]

Graf č. 11: Vývoj průměrných hrubých mezd

Zdroj: http://www.novy-jicin.cz/informace-o-meste/profil-mesta.html

41

3.3.2

NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE NOVÝ JIČÍN

Vývoj nezaměstnanosti v okrese v letech 2005 – 2008

Tabulka č. 3: Míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Nový Jičín. Rok

Oblast 2005

2006

2007

2008

Novojičínsko

11,24

9,11

6,20

6,94

Kopřivnicko

11,32

8,46

5,06

5,73

Bílovecko

11,94

9,93

7,25

7,19

Frenštátsko

8,03

6,73

4,66

5,30

Odersko

13,38

10,93

9,00

9,58

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

Graf č. 12: Míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu NJ. Míra nezaměstnanosti 14% 12% 10%

Novojičínsko Kopřivnicko Bílovecko Frenštátsko Odersko

8% 6% 4% 2% 0% 2005

2006

2007

2008

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

Z grafu lze vyčíst, že s nejvyšší mírou nezaměstnanosti se potýká oblast Oderska, jejíž míra se pohybuje někde kolem úrovně 10%. Potěšující je fakt, že tento počet klesá. V této oblasti je velmi nízká vzdělanost. Na rozdíl od Oderska, Frenštátsko dosahovalo nejnižší míry v tomto období. Nachází se zde totiž rozsáhlý technologický park, v němž sídlí například firma Siemens.

42

Tabulka č. 4: Vývoj počtu nezaměstnaných dle věkové struktury. Rok

Dle věkové struktury 2005

2006

2007

2008

do 19 let

472

334

189

272

- 20-24let

1275

966

499

641

- 25-29 let

1064

829

495

595

- 30-34 let

1060

856

532

566

- 35-39 let

1008

812

498

515

- 40-44 let

1073

863

545

560

- 45-49 let

1184

948

605

568

- 50-54 let

1482

1177

890

847

- 55-59 let

980

947

822

788

- 60 -64 let

153

149

167

166

9

10

2

4

9760

7891

5244

5522

65 a více let Celkem

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

Graf č. 13: Počet nezaměstnaných v okrese dle věkové struktury. Počet nezaměstnaných dle věku 1600 1400

do 19 let

1200

- 20-24let

1000

- 25-29 let

800

- 30-34 let

600

- 35-39 let

400

- 40-44 let

200

- 45-49 let

0 2005

2006

2007

2008

- 50-54 let - 55-59 let

Rok

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

43

Nejmenší počet nezaměstnaných zaznamenává skupina lidí, jejíž věk se pohybuje nad hranicí 65 let, což je způsobeno tím, že obvykle tato skupina lidí již pobírá důchod. Proto je tato skupina dá se říct zanedbatelná. Neméně překvapující je početná skupina lidí ve věku 50 – 54 let a 55 – 59 let. Tyto občany je problém zaměstnat, jelikož nemají v mnoha případech dobré znalosti práce na PC, neovládají cizí jazyk a jejich věk se blíží věku důchodovému. Tato skupina je po celé 4 roky skupinou s nejvyšším počtem nezaměstnaných. Zde bych zvolila určitý typ rekvalifikace. Problematickou skupinou je i skupina mladých absolventů škol (20 – 24 let). Tito lidé nemají po škole žádnou praxi nebo jen minimální, a proto jsou pro zaměstnavatele neefektivní, z důvodu nutnosti vkládat do těchto pracovníků více finančních prostředků pro jejich zapracování a odborný růst.

Tabulka č. 5: Vývoj počtu nezaměstnaných dle pohlaví. Rok 2006 Ženy 4978 4071 Muži 4782 3820 Celkem 9760 7891 Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP Pohlaví

2005

2007 2695 2549 5244

2008 2837 2685 5522

Graf č. 14: Počet nezaměstnaných v okrese dle pohlaví. Počet nezaměstnaných dle pohlaví 5000 4500 4000 3500 3000 2500

Ženy

2000

Muži

1500 1000 500 0 2005

2006

2007

2008

Rok

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

44

Co se týká skupin v Novém Jičíně, dobrým znakem je to, že počet lidí, evidovaných na ÚP, se rok od roku snižoval, až na předcházející rok, který otřásl celý světem. Dle mého názoru není nárůst nezaměstnanosti v roce 2008 až tak markantní. Z grafu je zřejmé, že ženy jsou hůře umístitelné než muži. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že jsme průmyslový okres a nacházejí se zde spíše strojírenské firmy. Další hůře umístitelnou skupinou jsou OZP, které mají sníženou pracovní schopnost ze zdravotních důvodů. Stát řeší tento problém příspěvkem pro zaměstnavatele a také ukládá povinnost firmám zaměstnávat 10% těchto osob z celkového počtu zaměstnanců v organizaci.

Tabulka č. 6: Vývoj počtu nezaměstnaných dle vzdělání. Rok

Vzdělanostní struktura 2005

2006

2007

2008

-bez vzdělání

14

12

8

8

-neúplné zákl.vzděl.

8

4

2

7

-zákl.vzděl.+pr.škola

2788

2260

1589

1664

-nižší střední

12

13

7

6

-nižší stř.odborné

270

205

140

188

-střed. odbor.(vyuč.)

4260

3356

2147

2203

-stř.bez mat.a vyuč.

81

57

49

40

-ÚSV

287

230

138

137

-ÚSO vyuč. s mat.

407

326

238

213

-ÚSO s mat.bez vyuč

1314

1105

705

757

-vyšší odborné

45

45

25

28

-bakalářské

40

45

27

35

-vysokoškolské

224

232

163

216

-doktorské

10

1

6

2

9760

7891

5244

5504

Celkem

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

45

Graf č. 15: Počet nezaměstnaných v okrese podle vzdělání. Počet nezaměstnaných dle vzdělání bez vzdělání

5000 4000

neúplné zákládní zákl.vzděl.+pr.škola nižší střední

3000 2000 1000 0

nižší stř.odborné střed. odbor.(vyuč.) stř.bez m at.a vyuč. ÚSV ÚSO vyuč. s mat. ÚSO s mat.bez vyuč vyšší odborné bakalářské

05 20 006 7 2 00 8 2 00 2

vysokoškolské doktorské

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

Nejmenší počet nezaměstnaných je z řad vysokoškolsky vzdělaných absolventů. Naopak ti, kteří vystudovali střední odborné učiliště, mají jednoznačně problém se zaměstnáním. K tomuto problému přispívá zřejmě to, že kvalita vzdělání na odborných učilištích je nedostačující a neodpovídá požadavkům dané práce. Tyto informace jsou konstatovány přímo zaměstnavateli, kterým sice pracovníci chybějí, ale na druhou stranu je pro ně ekonomicky nevýhodné zaměstnat absolventy SOU, kteří však nejsou na dostatečné odborné úrovni. Tady je potřeba zapojit více prostředků na APZ. Následující po absolventech SOU jsou osoby, které mají absolvovanou střední odbornou školu s maturitou. Je velký rozdíl mezi lidmi, kteří vystudovali SOU a nemají maturitu a ti co mají SOU s maturitou.

46

Tabulka č. 7: Nezaměstnanost podle délky evidence na ÚP. Délka nezaměstnanosti

Rok 2005

2006

2007

2008

- do 3 měsíců

2289

1997

1686

2467

- 3-6 měsíců

1561

1211

783

1027

- 6-9 měsíců

878

637

451

414

- 9-12 měsíců

604

554

374

268

- 12-24 měsíců

1631

1155

588

484

- více než 24 měsíců

2797

2337

1362

862

Celkem

9760

7891

5244

5522

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

Graf č. 16: Nezaměstnanost podle délky evidence na ÚP v Novém Jičíně. Nezaměstnanost podle délky nezaměstnanost 3000 2500 2000

- do 3 měsíců

1500

- 3-6 měsíců

1000

- 6-9 měsíců

500

- 9-12 měsíců - 12-24 měsíců

0 2005

2006

2007

2008

Rok

- více než 24 měsíců

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

Nejpočetnější skupinou dle délky evidence byla v roce 2005 skupina nezaměstnaných, kteří byli evidování po dobu delší než 24 měsíců. Oproti tomu doba 9 – 12 měsíců zaznamenává nejmenší počet nezaměstnaných. V roce 2008 se počet nezaměstnaných, kteří jsou evidování v průměru 9 – 12 měsíců snížil, a to na hodnotu 268 a tato doba

47

opět zaznamenává nejmenší počet.

Oproti tomu délka evidence do 3 měsíců má

největší počet nezaměstnaných.

Tabulka č. 8: Počet nezaměstnaných podle jednotlivých skupin. Rok

Jednotlivé skupiny

2005

2006

2007

2008

Absolventi

588

483

244

324

Mladiství

64

61

64

64

Důchodci (65 let a více)

9

10

2

4

OZP

1490

1330

1071

1099

Celkem

2151

1884

1381

1491

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

Graf č. 17: Počet nezaměstnaných dle jednotlivých skupin. Počet nezaměstnaných dle skupin 1600 1400 1200 Absolventi

1000 800

Mladiství

600

Důchodci (65 let a více) OZP

400 200 0 2005

2006

2007

2008

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

Skupinou, evidující nejmenší počet nezaměstnaných, jsou lidé ve věku nad 65 let. Jejich počet se nepohybuje nad hranicí 10 lidí. Největší podíl na celkovém počtu nezaměstnaných mají OZP. To je spojeno s jejich zdravotním stavem, který jim často brání ve výkonu práce. Počet mladistvých se relativně nemění.

48

3.3.3

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti:
rekvalifikace
investiční pobídky
veřejně prospěšné práce
společensky účelná pracovní místa
příspěvek na zapracování
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je určena především pro problémové skupiny nezaměstnaných. Mezi nejdůležitější nástroje patří především rekvalifikace, která slouží ke zlepšení dovedností člověka. K 27.3.2009 je evidováno 43 uzavřených dohod o poskytování prostředků na APZ.[20]

Tabulka č. 9: Aktivní politika zaměstnanosti – počet umístěných uchazečů. Rok APZ Veřejně prospěšné práce ESF – OP LZZ VPP Spol.účelná prac.místa ESF – OP LZZ SÚPM OZP (chráněné dílny,místa)

2009 2. pol. 1. pol.

Celkem 2009

2005

2006

2007

2008

390

318

235

140

50

80

130

-

-

-

163

150

80

230

424

359

266

166

40

30

70

-

-

-

3

25

42

67

16

50

33

13

5

6

11

19

18

19

37

0

5

3

8

433

255

232

487

480

212

221

433

Sam.výdělečná 38 37 44 činnost SVČ občanů OZP 5 3 2 Rekvalifikace - nově 555 720 810 zařazeno Rekvalifikace 685 685 859 ukončeno Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

49

Tabulka č. 10: Struktura výdajů na APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč.) Nástroje APZ

rozdíl 2008-2007

2007

2008

SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli

13 090

7 490

absolutně - 5 600

v% - 42,8

SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ

2 309

970

- 1 339

- 58,0

0

0

0

0

8 478

14 592

+ 6 114

+ 72,1

8 004

4 076

- 3 928

- 49,1

4 359

3 837

- 522

- 12,0

205

75

- 130

- 63,4

Příspěvek na dopravu zaměstnanců

-

-

-

-

Příspěvek na zapracování

-

-

-

-

-

-

-

-

Ostatní programy podpory zaměstnanosti

5 376

1 623

- 3 753

- 69,8

Ostatní (semináře, expertízy apod.)

5 811

677

- 5 134

- 88,3

Celkem

47 632

33 340

- 14 292

- 30,0

Zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) Veřejně prospěšné práce Chráněné dílny a chráněná pracovní místa pro občany se ZP Rekvalifikace Překlenovací příspěvek

Příspěvky

při

přechodu

na

nový

podnikatelský program

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

Graf č. 18: Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti 900 800

Veřejně prospěšné práce

700

ESF – OP LZZ VPP

600

Spol.účelná prac.místa

500

ESF – OP LZZ SÚPM

400

OZP (chráněné dílny,místa)

300

Sam.výdělečná činnost

200

SVČ občanů OZP

100

Rekvalifikace - nově zařazeno Rekvalifikace - ukončeno

0 2005

2006

2007

2008

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

50

Nejvyšší počet nezaměstnaných, kteří prošli rekvalifikací, byl v roce 2007. V roce 2008 již tento počet klesl o polovinu. Příspěvek na provoz chráněné dílny byl v roce 2006 poskytnut až 50 zaměstnavatelům, zatímco v roce 2008 pouze 13 lidem. Další větší složkou APZ jsou společensky účelná pracovní místa (SÚPM). Jde o příspěvek, který poskytuje ÚP zaměstnavatelům na zřízení místa pro

osoby

se zdravotním postižením, fyzickým osobám do 25 let bez kvalifikace, ženám po mateřské či rodičovské dovolené, osobám starším 50 let věku či osobám, vedeným v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců. Tento příspěvek byl poskytnut v roce 2008 pouze 3 zaměstnavatelům. Místa na veřejně prospěšné práce vznikají na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání. Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci ÚP, na takto vytvořeném místě může být zaměstnavateli poskytován až do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění. Na VPP nastupuje rok od roku méně lidí. Počet lidí, kteří se zúčastnili VPP, klesl od roku 2005 o 250, což je více jak 50%.[21]

Tabulka č. 11: Nejčetnější profese v evidenci ÚP ke konci roku 2008. Povolání

Počet

Prodavači

275

Nástrojaři, zámečníci, obráběči kovů, kovodělníci

253

Sekretáři/ky

175

Kuchaři

139

Odborní administrativní pracovníci

127

Montážní dělníci mechanických zařízení

120

Zedníci, kameníci, omítkáři

106

Úředníci ve skladech

88

Číšníci, servírky

77

Řidiči

73

Svářeči

62

Obchodní cestující

62

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

51

Graf č. 19: Nejčetnější počet volných míst u profesí. Počet volných míst u jednotlivých profesí ke konci roku 2008

77

73

62

62

275

88

253

106 120 127

Prodavači Sekretáři/ky Odborní administrativní pracovníci Zedníci, kameníci, omítkáři Číšníci, servírky Svářeči

175

139

Nástrojaři, zámečníci, obráběči kovů, kovodělníci Kuchaři Montážní dělníci mechanických zařízení Úředníci ve skladech Řidiči Obchodní cestující

Zdroj: zpracováno autorkou na základě údaje ÚP

Nejčastější profese v evidenci jsou prodavači, kterou následuje profese zámečníků, kovodělníků a obráběčů kovů a v neposlední řadě se zde najde i 175 volných míst sekretářek/ů. Naopak nejmenší počet zaujímá práce obchodních cestujících a svářečů.

3.3.4

SWOT ANALÝZA (STRENGTHS, WEAKNESSES, OPPORTUNITIES, THREATS)

Základem této analýzy je identifikace vnitřních a vnějších problémů, hodnocení silných a slabých stránek interního prostředí, příležitostí a hrozeb, které především pramení z externího prostředí. Používá se pro stanovení strategie firem, zlepšování stávajícího stavu anebo nabízí možnost rozhodnout se mezi více možnostmi strategií firmy.

52

SWOT analýza

Analýza vnitřního prostředí Silné stránky

Slabé stránky

Rekvalifikace

Nedostatečná kvalifikace uchazečů o

SÚPM

zaměstnání

VPP

Špatná komunikace s firmami

Speciální poradenství

Vysoká podpora v nezaměstnanosti

Kvalifikovaný personál

Špatná dostupnost k dalším úřadům

Finanční stabilita

Špatná organizace práce

Dotace ze státního rozpočtu

Neochota zaměstnanců ÚP

Analýza vnějšího prostředí Hrozby

Příležitosti

Spolupráce s firmami

Zlepšení situace na trhu práce

Nechuť pracovat

Daňové zvýhodnění pro firmy

Hospodářská krize

Projekty z EU

Nedostatečná motivace lidí

Změna zákonu Poradna pro nezaměstnané

Z této analýzy vyplývá, že je hrozeb nejméně, avšak největší riziko nám přináší hospodářská krize, která se v současnosti nejvíce promítla na nezaměstnanosti. Jde o krizi, kterou zatím svět nepamatuje od 30. let dvacátého století. K napravení této situace by pomohla spolupráce s EU tím, že by byly vytvořeny projekty, které by se zaměřovaly především na zlepšení situace na trhu práce. K silným stránkám ÚP patří finanční zajištění ze strany státu. Z toho vyplývá, že ačkoliv dojde k jakékoliv situaci, tento úřad bude mít stále podporu od státu. Díky špatné organizaci práce a někdy i neochotě personálu může dojít k řadě pochybení a k nedorozumění a jindy se jednoduchá komunikace změní v problém a uchazeč o zaměstnání odejde s nepořízenou z ÚP.

53

4

4.1

NÁVRHY NA SNÍŽENÍ NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE NOVÝ JIČÍN

V KOMPETENCI ÚŘADU PRÁCE

Dle mého uvážení doporučuji, aby došlo k pokračování v zorganizování 3 hlavních projektů, které povedou ke zlepšení zaměstnanosti a těmi jsou: poradenství a rekvalifikace, VPP a SÚPM. Poradenství je nyní poskytováno ve 3 stupních:
obecné,
specializované (konkrétní výběr pracovního místa),
psychologické (ÚP má svého vlastního psychologa). Novinku, kterou pokládám za velmi vhodnou pro návrh řešení problémů nezaměstnanosti v současné době je, že Městský úřad Nový Jičín zřídil poradnu pro nezaměstnané. Oficiální název je „Občanská poradna“, kterou zastřešuje Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje o. s. Tato poradna vznikla z důvodu současné hospodářské krize a nabízí řešení současné životní situace prostřednictvím bezplatných informací. Poskytuje poradenství v těchto oblastech:
sociální dávky a sociální pomoc,
pracovněprávní vztahy a zaměstnanost,
bydlení,
rodina a mezilidské vztahy,
majetkoprávní vztahy,
náhrada škody a ochrana spotřebitele,
dluhová problematika. Dalším návrhem je poradenství, které poskytuje Státní úřad inspekce práce. Ten vysílá jednou za 14 dní svého pracovníka z Ostravy. Rekvalifikace je organizována prostřednictvím výběrového řízení, kterého se účastní dodavatelé na základně veřejné zakázky, vydané ÚP. Finance na rekvalifikaci jsou získávány ze státního rozpočtu.

Osvědčují se i motivační kurzy pro obtížně umístitelné uchazeče a z tohoto důvodu bych také pokračovala v organizování těchto kurzů.[22]

54

4.1.1

REALIZACE PROJEKTŮ U PROGRAMŮ

a)

Podpora

zaměstnávání

uchazečů

o

zaměstnání,

kteří

chtějí

zahájit

podnikatelskou činnost

Tento program by se zaměřoval na uchazeče o zaměstnání, kteří mají zájem o zlepšení svých schopností a dovedností nebo potřebují vypomoci v začátcích své samostatné výdělečné činnosti. Cílem ÚP by tedy bylo motivovat tyto uchazeče a podporovat rozvoj samostatné výdělečné činnosti. Způsob podpory vzniku tohoto pracovního místa je, že se poskytuje příspěvek na uznatelné náklady, spojené se zřízením pracovního místa maximálně ve výši, která je uvedena v § 113 zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Cílem tohoto programu by mohlo být vytvoření alespoň 45 pracovních míst pro osoby samostatně výdělečně činné.

Celkovou výši nákladů vyčleněných na tento program, odhaduji do 2,5 mil. Kč.

b)

Podpora zřizování nových pracovních míst zaměstnavateli

Tento dotační program jsem vyčlenila především pro tyto skupiny nezaměstnaných:
Uchazeči o zaměstnání ve věku do 20 let bez kvalifikace.
Uchazeči o zaměstnání ve věku nad 50 let.
Osoby s délkou evidence nad 5 měsíců.
Osoby zdravotně postižené.
Uchazeči se základním vzděláním.
Ženy, pečující o dítě do 15 let věku. Cílem je zřídit nejméně 40 nových pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání u zaměstnavatelů. Příspěvek na uznatelné náklady spojené se zřízením pracovního místa by dle mého názoru činily max. 90 000,- Kč.

Celková výše nákladů by se pravděpodobně nepřehoupla přes částku 2,4 mil. Kč.

55

c)

Podpora zřizování nových pracovních míst a chráněných pracovních dílen zaměstnavateli

Navrhuji zřízení nejméně 30 nových pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením. Příspěvek na uznatelné náklady, spojené se zřízením pracovního místa, ve výši max. 100 000,- Kč pro zaměstnavatelé.

Celková výše nákladů na program je do 2,0 mil. Kč.

d)

Podpora zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a chtějí zahájit podnikatelskou činnost

Cíl programu je vytvořit alespoň 7 pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením – OSVČ. Uchazeč by musel absolvovat kurz pro začínající podnikatele, aby obdržel tento příspěvek.

Celková výše nákladů na tento program činí do 0,4 mil. Kč.

e)

Zaměstnávání uchazečů v rámci Národních individuálních projektů SÚPM - Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Tento program by mohl poskytovat příspěvek ve výši max. 11 000,- Kč měsíčně při plném pracovním úvazku. Poskytování příspěvku by nepřekročilo délku 6 měsíců.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost by byl určen pro osoby:
fyzické osoby do 20 let věku bez kvalifikace,
fyzické osoby nad 50 let věku,
fyzické osoby s délkou evidence delší než 5 měsíců,
fyzické osoby se zdravotním postižením,
fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku.

56

f)

Zaměstnávání uchazečů v rámci Národních individuálních projektů VPP spolufinancované z ESF

Příspěvek by byl poskytován na úhradu mzdových nákladů včetně pojistného ve výši max. 10.800,-Kč měsíčně při plném pracovním úvazku. Cílem by bylo nalezení krátkodobého zaměstnání nezaměstnaným občanům měst a obcí okresu s využitím nástroje veřejně prospěšných prací.

Dále se tento program by se zaměřoval na tyto skupiny osob:
fyzické osoby do 20 let věku bez kvalifikace,
fyzické osoby starší 50 let věku,
fyzické osoby s délkou evidence delší než 5 měsíců,
fyzické osoby se zdravotním postižením,
fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku.[23] V současné době by byl vhodný program, který by se zaměřil na zaměstnavatele, kteří byli postiženi světovou hospodářskou krizí a museli omezit výrobu ve svých provozech. Zaměstnavatelé by mohli z tohoto programu čerpat finanční prostředky na realizaci vzdělávacích kurzů pro zaměstnance. Prvním krokem by bylo podání přihlášky o zapojení do projektu. Následně by jejich žádost byla projednána a popřípadě schválena. V případě schválení by obdrželi příspěvek na úhradu nákladů na vzdělávání zaměstnanců a na náhradu mzdy, včetně sociálního a zdravotního pojištění a cestovních náhrad, a to po dobu, kdy jsou zaměstnanci vzděláváni.[24]

4.1.2

NÁVRHY NA UPLATNĚNÍ UCHAZEČŮ Z RIZIKOVÝCH SKUPIN

V této kapitole jsem se zaměřila na návrhy u jednotlivých rizikových skupin, jelikož pro každou skupinu je nutné zavést zvláštní opatření tak, aby bylo zaměstnávání těchto osob zajímavé pro zaměstnavatele.

57

a)

Absolventi

Největším problémem je minimální praxe absolventů škol. Většina zaměstnavatelů dává přednost těm absolventům škol, kteří v průběhu svého studia již získali nějaké zkušenosti v praxi, a to na různých brigádách. Jedním z opatření by mělo být i zaměření škol na praktickou část výuky, aby absolventi byli lépe připraveni na vstup do zaměstnání. Dále by měly úřady práce vyčlenit specializovaného pracovníka, který by se věnoval této skupině nezaměstnaných, poskytoval by jim rady, zajišťoval kurzy k rozšíření jejich kvalifikace a úzce spolupracoval se zaměstnavateli, kterým by doporučoval jednotlivé uchazeče k přijetí do zaměstnání.

b)

Mladiství

S ohledem na flexibilitu a schopnost rychle se přizpůsobovat novým věcem, doporučila bych i pro tuto skupinu nezaměstnaných vyčlenit pracovníka úřadu práce, který by se úzce zaměřil na problematiku zaměstnanosti. Ve větší míře jde o mladistvé bez vzdělání nebo jen vyučené v oboru bez maturity. Pro tyto osoby by přicházela v úvahu možnost spolupráce se zahraničím. Zodpovědný pracovník ÚP by komunikoval se zahraničími firmami, které poptávají pracovní sílu pro různé pomocné práce. Jednalo by se o delší časové období, kdy by tito mladiství nejen získali praxi, ale také určité jazykové znalosti, jelikož ty jsou v dnešní době velkým nedostatkem při přijímacím řízení. Tyto práce v zahraničí by mohly být samozřejmě nabízeny i absolventům škol (viz výše), kteří by mohli také mohli své schopnosti rozvíjet, a to jak po stránce odborné, tak i jazykové.

c)

Osoby starší – předdůchodový věk

Problematika osob, starších 45 let, se převážně týká jejich horších dovedností, co se týče práce s výpočetní technikou. Zde bych doporučovala zaměřit se na pořádání kurzů, které by mohli vést učitelé na středních školách, kteří se specializují přímo na tuto oblast a stále se v tomto oboru zdokonalují. Tyto kurzy by byly vhodné i z toho důvodu,

58

že by se těchto kurzů zúčastňovaly osoby ve stejném věku a neměly by zábrany ptát se i na ty věci, které jsou pro jiného běžné. Doporučovala bych, aby ÚP navázaly úzkou spolupráci se středními školami, kde by mohly být tyto kurzy pořádány, jelikož je zde dostatečná počítačová vybavenost. Na závěr kurzu by každý účastník obdržel certifikát, který by sloužil pro budoucího zaměstnavatele jako jedno z doporučení.

d)

OZP

Tato skupina osob je jednou z nejhůře umístitelných v pracovním poměru. Je to dáno jejich postižením, které je omezuje v pracovním procesu převážně po stránce pohybové. Zaměstnavatelé musí přizpůsobovat pro tyto osoby pracovní prostory, proto je to pro ně nevýhodné a snaží se vyhnout zaměstnávání těchto osob. Jako nejvhodnější prostředek se mi jeví finanční zvýhodnění pro zaměstnavatele, které je v současné době již poskytováno, ale není stále dostatečnou motivací pro firmy. Proto navrhuji zvýšení tohoto příspěvku a zároveň bych doporučila úhradu nákladů (50 – 70%) na úpravy pracovního prostředí pro pracovníky se zdravotním postižením.

e)

Matky s dětmi

I tato skupina nezaměstnaných má problém najít zaměstnání s ohledem na péči o děti převážně předškolního věku. Zaměstnavatelé mají obavy, že přijetím těchto zaměstnanců vzniknou problémy s jejich častou absencí z důvodu nemocnosti dětí. U matek po mateřské dovolené vzniká problém i v tom, že jejich odborný růst nebyl takový jako u žen, které neměly přerušené zaměstnání. Aby tyto ženy byly přitažlivější pro trh práce, navrhuji kurzy, které by absolvovaly v průběhu mateřské dovolené. Tyto kurzy by se specializovaly na výpočetní techniku, jazyky, případně některé specializované obory. Zatímco by se tyto ženy vzdělávaly, o děti by se staraly pracovnice – brigádnice z řad studentů či studentek, pro které by to bylo jednak zpestření jejich studia, zároveň praxe pro budoucí život a finanční motivace.

59

4.2

a)

V KOMPETENCI MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Kanalizační sítě

Jednou z možných investičních akcí by bylo vybudování kanalizační sítě ve městě. Investice by se mohly pohybovat kolem 200 mil. Kč. Toto návrhové opatření vyplývá ze závazku ČR, který byl dán čelnými představiteli státu při vstupu do EU. Tato povinnost se týká všech měst nad 2000 obyvatel, která dle nové legislativy musí mít napojení na čistírny odpadních vod, a to do roku 2010. Na tuto akci by mělo navazovat i rozšíření těchto kanalizačních sítí v přilehlých obcích. Tyto akce by mohly představovat náklady ve výši cca 300 mil. Kč a realizace by trvala dle směrnic EU do roku 2011. Tato investiční akce by mohla zaměstnávat každý den asi 50 lidí. Tento počet by se mohl zdát nízký v porovnání s celkovým počtem nezaměstnaných v Novém Jičíně, ale i těchto 50 míst pomůže na delší dobu snížit počty nezaměstnaných.

b)

Inženýrské sítě

Další akce by byla podpora města při budování inženýrských sítí a individuální výstavba rodinných domů. Jelikož město se neustále snaží pro občany zajišťovat bydlení, a to jak výstavbou bytových jednotek, tak i individuálních rodinných domů, nejdříve musí zajistit vybudování inženýrských sítí. Tato akce by mohla zaměstnat alespoň 3 stavební firmy (35 lidí). Město výrazným způsobem podporuje realizaci inženýrských sítí pro průmyslový park. Mělo by vzniknout 80 pracovních míst v oblasti logistiky, a to v návaznosti na budování inženýrských sítí pro průmyslový park, jehož termín smluvního dokončení se plánuje na tento rok.

c)

Bezpečnost ve městě

Jednou z problematických oblastí ve městě je bezpečnost. Akce, která by se na tuto oblast zaměřila, by byla podpora zvýšené bezpečnosti v dopravě, a to především chodců, výstavbou nových chodníkových těles a cyklostezek. Rozpočtové náklady by se mohly pohybovat ve výši cca 3 mil. Kč a denní zaměstnanost by byla 30 lidí.

60

d)

Rekonstrukce náměstí

Dalším návrhem je pokračování v dobudování rekonstrukce Masarykova náměstí, která probíhá od roku 2008. Jedná se o rekonstrukci podloubí a schodišť. Oprava se týká dlažby, vybudování osvětlení, odpadkových košů, nájezdových ramp pro kočárky a tělesně postižené a celkové modernizace stávající situace ve městě, tak aby byla zajištěna i bezpečnost obyvatel města. Odhaduji náklady kolem 65 mil. Kč. Průměrná denní zaměstnanost pracovníků by se pohybovala okolo 30 až 45 osob.

e)

Sídlištní panelové zástavby

Některá sídliště v Novém Jičíně jsou již velmi zastaralá, proto je nutná jejich obnova, a to po stránce stavební, tak i péče o okolní zeleň. Jelikož se jedná i o vnitřní úpravy bytů, tato akce by byla vykonávaná ve spolupráci s vlastníky domů a bytovými družstvy. S ohledem na rozsáhlost akce, je předpoklad, že se celkové náklady vyšplhají až k 200 mil. Kč a tato akce zaměstná cca 60 lidí.

f)

Řešení energetické náročnosti v budovách

S ohledem na stav objektů, které jsou v majetku města a slouží občanům pro volnočasové aktivity (zimní stadión, městský bazén, školy, apod.), je nutno zajistit opravy uvedených objektů - zateplení a výměna oken. Tato akce vyžaduje investici ve výši 80 mil. Kč. Zateplování se provádí z toho důvodu, že většina těchto budov má průchodnost tepla kolem 40%.

g)

Volnočasové aktivity

Jde o rekonstrukci a výstavbu nových hřišť, tak aby byla dodržena nová pravidla bezpečnosti. Vhodná by byla revitalizace sportovního areálu TJ Nový Jičín. Pod jednu střechu tohoto zařízení by mělo přibýt více sportu, mělo by dojít k opravě komunikací u tohoto areálu tak, aby byla možnost rozvoje in-line bruslení. Náklady by mohly činit asi 20 mil. Kč a tato akce by zaměstnala zcela jistě jednu menší stavební firmu.

61

i)

Revitalizace parků

Chloubou Nového Jičína jsou 2 přírodní objekty, a to Janáčkovy a Smetanovy sady. I přes pravidelnou údržbu, která je městem prováděna, je zapotřebí v současné době zajistit jejich revitalizaci. Tato akce, s ohledem na svou rozsáhlost, si vyžádá z rozpočtu částku cca 26 mil. Kč a zajistí práci minimálně na 2 roky pro 10 lidí denně.

j)

Výstavba parkovišť a rozvod kabelů

Dalšími navrhovanými akcemi je potřeba rozšíření stávajících parkovacích míst (nyní jsou značně poddimenzované) a také vybudování kabelových rozvodů s možností napojení pevné telefonní linky a přijímání signálu přes televizi.

Díky těmto akcím dává město Nový Jičín možnost zaměstnávat lidi z okresu Nový Jičín, ať už jde o firmy, OSVČ anebo osoby, které jsou evidované na ÚP v NJ.

Město se snaží získat dotace z kraje, ČR a EU se střídavými úspěchy. Mezi ty úspěšné projekty patří rozvoj dopravní obslužnosti. Zdrojem financování jsou strukturální fondy EU a město z nich může získat až 16 mil. Kč.

62

Tabulka č. 12: Souhrn opatření ke snížení nezaměstnanosti

Pořadové číslo

Náklady v

Počet potřebných

milionech Kč

pracovníků

v letech 2009-2012

(denně)

Investiční akce

1.

Kanalizační sítě

300

50

2.

Inženýrské sítě

150

80

3.

Bezpečnost ve městě

3

30

4.

Rekonstrukce náměstí

65

50

5.

Sídlištní panelové

200

60

80

25

zástavby 6.

Řešení energetické náročnosti v budovách

7.

Volnočasové aktivity

20

15

8.

Revitalizace parků

26

10

9.

Výstavba parkovišť a

16

12

410

332

rozvod kabelů Celkem

-

63

ZÁVĚR Má bakalářská práce pojednává o tématu nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín. V úvodu jsem se zabývala úřadem práce, jeho vznikem, v první kapitole již však pojednávám o konkrétním problému a stanovila jsem si jednotlivé cíle. Následující kapitola se soustředí na teoretickou část, v níž jsem popsala základní teorii, vztahující se k danému tématu. Další kapitolou je analýza současného stavu, věnující se Evropské unii, dále České republice a na závěr rozebírá konkrétněji data okresu Nový Jičín za období 2005 – 2008. Cílem mé práce bylo formulovat návrhy a opatření na základě zjištěných informací, které by vedly ke snížení nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín.

Hlavním problém v současnosti je finanční, ekonomická a hospodářská krize. Tato krize je svým rozsahem a dopadem tak velká, že se vyrovnává Velké hospodářské krizi, která propukla ve 30. letech 20. století. V současné době se toto téma promítá do života každého jedince, firem i zemí. Rok 2008 bude díky této události velmi významný a každý si promítá, jaký bude její vývoj v roce 2009. Dopady pro ČR jsou velmi četné, byly ovlivněny ukazatele, a to: HDP, zaměstnanost, inflace. Došlo ke znatelnému poklesu v řadě odvětví. Automobilky omezily výrobu a také velké průmyslové podniky, které se orientovaly na vývoz. Výrazným způsobem klesla poptávka po luxusních produktech, které si může dovolit pouze málokdo. Počet nezaměstnaných rekordně vzrostl, nejvíce od roku 1993. Nezaměstnanost se v roce 2009 zvýšila na 5,8 %. V roce 2007 se Hrubý domácí produkt zvýšil o 6%, zatímco v roce 2008 se růst zpomalil na 4%. Prognóza na tento rok je, že by se HDP měl snížit o 0,5 – 1,0 %. Díky této situaci se schodek veřejných financí prohloubí ke 100 miliardám korun. Návrhy ke zlepšení této situace jsou např. snižování sazby DPH, možnost odpočtu DPH, příspěvky na koupi nových

aut

při

ekologické likvidaci

starého

auta (šrotovné)

a

posledním

nejzajímavějším návrhem by bylo další snížení sazby sociálního pojištění.

ÚP evidoval k 31. prosinci 2008 celkem 5 522 uchazečů o zaměstnání, z toho 2 685 žen, což je o 278 více než v předchozím roce. Volná místa s nejvyšším zastoupením tvoří profese nástrojařů, kovomodelářů, kovodělníků a zámečníků, a to v roce 2007, v roce 2008 je nejvyšší zastoupení volných míst profesemi: zedníci, kameníci, omítkáři.

64

Míra nezaměstnanosti dosáhla 6,56% v roce 2008. Tato míra vzrostla v porovnání s předchozím rokem o 0,34 %. V roce 2008 ÚP disponoval 744 volnými místy, takže na jedno volné místo připadalo 7 uchazečů z evidence ÚP. Od počátku roku bylo nově zaevidováno 9 075 uchazečů, z toho 1 134 během prosince. Naopak k ukončení evidence došlo u 8 797 osob, z toho 393 v prosinci. K 31. prosinci 2008 bylo evidováno 388 uchazečů z řad absolventů škol a mladistvých. Osob se zdravotním postižením bylo 1 099 v evidenci. V roce 2007 ÚP disponoval až 1 674 volnými místy, z čehož vyplývá, že na jedno místo připadali 3 uchazeči o zaměstnání, což je podstatný rozdíl oproti roku 2008. Počet uchazečů z řad absolventů škol a mladistvých byl 308 v roce 2007, osob se zdravotním postižením bylo evidováno 1 071, opět jde o menší počet než v roce následujícím. Největší zastoupení nezaměstnaných dle věkové struktury věk 50 – 54 let v letech 2007 a 2008. Nejpočetnější skupinou dle doby evidence na ÚP je skupina s délkou evidence do 3 měsíců. V roce 2008 bylo evidováno 2 467 osob v této skupině, což je o 781 více než v roce 2007. Na nezaměstnanost má ve velké míře vliv i dosažené vzdělání. Nejvíce uchazečů o zaměstnání v posledních letech je skupina, která dosáhla středního odborného vzdělaní. Druhou nejpočetnější skupinou jsou uchazeči se základním vzděláním.

Nejproblémovější oblastí, jejíž míra v posledních 4 letech dosahuje nejvyšších hodnot, je Odersko. Je to dáno tím, že je zde velký výskyt romského etnika, které se považuje za jednu z problémových skupin a také nižší koncentrace průmyslu a obchodu. K datu 31. prosince 2007 bylo zapojeno 95 osob do programu rekvalifikace, z toho 75 žen, což je značný nepoměr mezi populací žen a mužů. O rok později bylo evidováno v programu rekvalifikace pouze 16 osob, z toho 9 žen. V roce 2007 v rámci APZ bylo nejvíce nezaměstnaných zapojeno do rekvalifikačních kurzů (810 osob). V roce 2008 je tento kurz opět nejvíce využívaný, i když počet umístěných osob kles skoro o polovinu (433 osob). Z dalších nejvíce využívaných programu APZ jsou společensky účelná pracovní místa, díky kterým je zaměstnavatelům poskytován příspěvek na zřízení pracovního místa.

Jednu z možností ke zvýšení zaměstnanosti spatřuji v programech APZ, a proto jsem se snažila udělat odhad v počtu umístěných uchazečů o zaměstnání pro rok 2009.

65

Vycházela jsem z údajů z předchozích let. Co se týče výše příspěvků, ty jsem se snažila rovněž odhadnout. O tyto příspěvky žádají zaměstnavatelé, a to jak právnické, tak i fyzické osoby. O poskytnutí příspěvku uzavírá úřad práce písemnou dohodu. Žadatel musí splnit podmínky pro poskytnutí příspěvku, dané v jednotlivých ustanoveních zákona o zaměstnanosti. Podmínkami jsou, že žadatel nesmí mít žádné daňové nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pro rok 2009 jsem navrhla, aby se veřejně prospěšných prací zúčastnilo 130 osob, dále aby bylo do programu ESF – OP LZZ VPP umístěno přibližně 230 osob. Rovněž aby bylo poskytnuto cca 70 příspěvků na SÚPM a umístěno do programu rozvoje lidských zdrojů společensky účelovými pracovními místy přibližně 67 osob. Pro osoby zdravotně znevýhodněné doporučuji v roce 2009 vytvořit 11 pracovních míst v tzv. chráněných dílnách. Pro rozvoj podnikání v okrese Nový Jičín navrhuji poskytnout alespoň 37 příspěvků a pro osoby zdravotně znevýhodněné, které chtějí začít podnikat, poskytnout alespoň 11 finančních podpor. Co se týká rekvalifikace, domnívám se, že tohoto program by se mohlo zúčastnit v roce 2009 až 487 osob.

Závěrem je třeba dodat, že důležitá by byla změna zákona o zaměstnanosti, který by nařizoval

zaměstnavatelům

zaměstnávat

určitá

procenta

rizikových

skupin

nezaměstnaných. S ohledem na nízkou finanční podporu ze strany státu, která není dostatečně motivující pro zaměstnavatele, dochází právě k vyšší nezaměstnanosti. Proto by bylo toto nařízení velmi vhodné pro zvýšení zaměstnanosti a úspoře finančních prostředků, které jsou vydávány ze SR na státní politiku zaměstnanosti. Samozřejmě i toto by bylo daňově podpořeno, jelikož při splnění zákonem stanovených podmínek o procentuálním zaměstnávání těchto skupin by firma měla možnost na odečet větších daňových úlev. V opačném případě by firmě hrozil finanční postih, který by byl pro firmy citelný a tím pádem by si zaměstnavatelé rozmysleli, jestli zákon poruší nebo ne.

66

PŘEHLED ZKRATEK a.s.

akciová společnost

APZ

Aktivní politika zaměstnanosti

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EAO

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

EU

Evropská unie

ESF

Evropský sociální fond

ESF OP LZZ Evropský sociální fond, oblast podpory rozvoje lidských zdrojů veřejně prospěšnými pracemi FÚ

Finanční úřad

HDP

Hrubý domácí produkt

ILO

Mezinárodní organizace práce

MPSV ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

NJ

Nový Jičín

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

OZP

Osoby zdravotně postižené (osoby zdravotně znevýhodněné)

PPZ

Pasivní politika zaměstnanosti

Sb.

Sbírky

SOU

Střední odborné učiliště

SR

Státní rozpočet

s. r. o.

Společnost s ručením omezeným

SSZ

Správa služeb zaměstnanosti

SÚPM

Společensky účelná pracovní místa

TJ

Tělovýchovná jednota

ÚP

Úřad práce

ÚSO

Úplné střední odborné (vzdělání)

ÚSV

Úplně střední všeobecné vzdělání

VOP 025

Vojenský opravárenský podnik 025

VPP

Veřejně prospěšné práce

67

SEZNAM LITERATURY [1]

[almanach ÚP v Novém Jičíně 1990 - 2000]

[2]

[BRDEK, M. a JÍROVÁ, H. Sociální politika v zemích EU a ČR. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1998. ISBN 80-85963-71-x.]

[3]

[BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8.]

[4]

[GROLIGOVÁ, I. a MENDELÍK, P. Makroekonomie: Učební text určen pro prezenční i kombinovanou formu studia i pro CŽV. 2. vyd. Brno: Akademické nakladatelství, 2006. 130 s. ISBN 80-214-3210-1.]

[5]

[HALÁSKOVÁ, R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2001. 93 s. ISBN 80-7042-595-4.]

[6]

[JANDOUREK, J. Úvod do sociologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 232 s. ISBN 80-7178-749-3.]

[7]

[JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9.]

[8]

[LIŠKA, V. a kol. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Proffesional Publishing, 2002. 554 s. ISBN 80-86419-27-4.]

[9]

[MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 172 s. ISBN 80-901424-9-4.]

[10]

[WINKLER, J. a WILDMANOVÁ, M. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9.].

68

[11]

[ZUKAL, J., Nezaměstnanost – noční můra EU, Ekonom, roč. 40, č. 14, 1996, str. 53 – 54. ISSN 1210-0714].

ELEKTRONICKÉ ZDROJE [12]

[online]

Svaz

průmyslu

a

ČR.

dopravy

Dostupné

z:

http://www.spcr.cz/statistika/nezamestnanost.htm, poslední úprava 7.3.2009.

[13]

[online] Europa. Dostupné z: http://europa.eu.int, poslední úprava 4.3.2009.

[14]

[online]

Europa.

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=120&langId=en, poslední úprava 15.3.2009.

[15]

[online] Fineexpert. Dostupné z: http://www.finexpert.cz/Prace-studium/V-

Evropske-unii-18-milionu-nezamestnanych/sc-36-sr-1-a-24501/default.aspx,

poslední

úprava 15.3.2009.

[16]

[online] BENEŠ, R. Vývoj nezaměstnanosti. Dostupné z: http://www.e-

polis.cz/sociologie/28-vyvoj-nezamestnanosti.html, ISSN 1801-1438, poslední úprava 8.3.2009.

[17]

[online] Ekonomika idnes. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/cesko-zaziva-

nejprudsi-rust-nezamestnanosti-v-historii-pk9/ekonomika.asp?c=A090209_090350_domaci_klu, poslední úprava 8.3.2009.

[18]

[online] Nový Jičín. Dostupné z: http://www.novy-jicin.cz/informace-o-

meste/profil-mesta.html, poslední úprava 15.3.2009.

[19]

[online]

Český

statistický

úřad.

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_novy_jicin, poslední úprava 8.3.2009.

69

[20]

[online]

MPSV.

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz,

poslední úprava 1.4.2009.

[21]

[online]

MPSV.

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/sz/local/do_info/ostatniinformace/apz, poslední úprava 1.4.2009.

[22]

[online]

MPSV.

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/sz/local/nj_info/pro_obcany/oznameni, poslední úprava 18.4.2009.

[23]

[online]

MPSV.

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/sz/local/nj_info/pro_zamestnavatele/prispevek_na_pm/supm, poslední úprava 23.4.2009.

[24]

[online]

MPSV.

Dostupné

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/vzdelavejte_se, 23.4.2009,

[25]

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

70

z: poslední

úprava

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dlouhodobá míra nezaměstnanosti celkem v EU.

Příloha č. 2: Aktivní politika zaměstnanosti v roce 2008

Příloha č. 3: Pasivní politika zaměstnanosti v roce 2008

Příloha č. 4: Míra nezaměstnanosti ve městech a obcích okresu Nový Jičín v období září - prosinec

Příloha č. 5: Míra nezaměstnanosti – prosinec 2008

Příloha č. 6: Struktura uchazečů a zájemců zařazených do rekvalifikací podle vzdělávacího programu

Příloha č. 7: Organizační diagram Úřadu práce v Novém Jičíně

71

Příloha č. 1: Dlouhodobá míra nezaměstnanosti celkem v EU. Země

2005

2006

2007

Norsko

4,6

3,5

2,6

4,7 4,8 5,3 5,2 4,4 4,6 7,9 6,5 7,9 10,1

3,9 3,9 4,6 4,8 4,1 4,6 7,2 6 5,9 9

2,2 3,8 4 4,4 3,9 4,1 5,3 4,9 4,7 6,9

Spojené království

5,1

4,6

5,3

Litva

8,3

5,6

4,3

USA

5,1

4,6

4,6

Malta

7,2

7,1

6,4

Švédsko

7,4

7

6,1

Irsko

4,4

4,5

4,6

Finsko

8,4

7,7

6,9

EU 27

8,9

8,2

7,1

EU 25

8,9

8,2

7,2

EU 15

8,1

7,7

7,

Belgie

8,5

8,3

7,5

Polsko

17,8

13,9

9,6

Německo

10,7

9,8

8,4

Lotyšsko

8,9

6,8

6

Eurozóna 12

8,9

8,3

7,4

Eurozóna 13

8,9

8,3

7,4

Eurozóna 15

8,9

8,3

7,4

Eurozóna

8,9

8,3

7,4

Francie

9,2

9,2

8,3

Portugalsko

7,7

7,8

8,1

Maďarsko

7,2

7,5

7,4

Chorvatsko

12,7

11,2

9,6

Nizozemsko Dánsko Kypr Rakousko Japonsko Lucembursko Česká republika Slovinsko Estonsko Bulharsko

-

8,4

8,5

Slovensko

16,3

13,4

11,1

Španělsko

9,2

8,5

8,3

Itálie

7,7

6,8

6,1

Rumunsko

7,2

7,3

6,4

Řecko

9,9

8,9

8,3

Island

-

8,4

-

Makedonie

-

-

-

Švýcarsko

-

-

-

Turecko

Zdroj: http://dw.czso.cz/ode/tab/tsiem110.htm

2008 2,6 2,8 3,3 3,8 3,8 4,0 4,4 4,4 4,5 5,5 5,6 5,6 5,7 5,8 5,8 6,2 6,3 6,4 7,0 7,1 7,1 7,1 7,1 7,3 7,3 7,5 7,5 7,5 7,5 7,7 7,7 7,9 8,4 9,4 9,6 11,3 -

Příloha č. 2: Aktivní politika zaměstnanosti v roce 2008 Počet umístěných uchazečů o zaměstnání od počátku roku

VPP ESF – OP LZZ VPP Spol.účelná prac.místa ESF – OP LZZ SÚPM2 OZP Samos.výděl. činnost SVČ občanů OZP Rekvalifikace

1

2

3

4

14

27

31

63

104 130 132 135 139 140 140

140

0

0

10

70

76

91

121 129 135 139 154

163

38

45

52

61

90

102 112 125 137 149 163

166

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3

1

1

1

6

7

7

7

7

7

7

11

13

0

0

4

8

12

16

17

18

18

18

19

19

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

68

5

6

7

8

9

10

11

130 225 275 301 320 324 326 380 406 421

12

433

Zdroj: údaje z ÚP v Novém Jičíně

2

SÚPM - Společenský účelná pracovní místa; jsou to taková pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje

na základě dohody s ÚP a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Na SÚPM může ÚP poskytnout příspěvek na dotaci mezd (celkové mzdové náklady na umístěného uchazeče o zaměstnání).

Příloha č. 3: Pasivní politika zaměstnanosti v roce 2008 Uchazeči o zaměstnání v jednotlivých měsících roku 2008 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

5267

5044

4704

4313

4063

3999

4213

4269

4440

4391

4781

5522

: 2641

2558

5457

2333

2201

2207

2314

2362

2417

2349

2455

2685

2626

2486

2247

1980

1862

1792

1899

1907

2023

2042

2326

2837

4726

4506

4166

3811

3611

3599

3859

3949

4081

4044

4435

5190

: 2311

2235

2122

2024

1932

1963

2118

2177

2205

2141

2247

2497

2415

2271

2044

1787

1679

1636

1741

1772

1876

1903

2188

2693

6,14

5,85

5,41

4,93

4,67

4,65

4,96

5,07

5,24

5,11

5,61

6,56

OZP

1089

1089

1067

1025

995

990

1001

1011

993

995

1036

1099

Absolventi

309

294

277

261

202

199

218

281

464

398

377

388

1757

1675

1530

1362

1276

1296

1434

1465

1441

1499

1840

2398

966

607

534

574

508

566

807

630

1050

744

955

1134

1573

2107

2681

3189

3755

4562

5192

6242

6986

7941

9075

830

874

965

758

630

593

574

879

793

565

393

1773

2647

3612

4370

5000

5593

6167

7046

7839

8404

8797

598

482

511

609

428

332

280

337

544

491

357

219

119

104

82

178

124

116

42

65

85

88

52

32

19

25

55

84

62

0

24

21

18

21

22

Uchazeči z

toho

ženy

muži Dosažitelní uchazeči z

toho

ženy

muži Míra nezaměst.

a mladiství Podpora v nezam. Nově hlášení -

od poč. 966

roku Vyřazení -

v tomto 943

měsíci -

od 943

počátku roku Umístění celkem Umístěni ÚP - z toho na 37 APZ

378

429

431

304

216

238

272

459

403

305

187

-§ 30,odst.2 165

165

178

171

150

127

113

98

111

121

96

98

- ostatní

180

183

185

185

180

171

200

139

224

181

112

76

Rekvalif.

119

110

139

123

98

50

18

9

53

46

32

16

: 93

88

111

99

76

43

12

7

35

28

17

9

26

22

28

24

22

7

6

2

18

18

15

7

212

209

250

304

318

331

341

324

338

357

364

313

1823

1786

1862

1954

1799

1871

1986

2128

1512

1403

1061

744

230

231

221

200

200

192

179

127

108

72

39

17

17

17

17

19

22

11

23

19

12

11

458

512

516

376

417

393

444

351

259

238

109

3

3

2

2

2

2

2

3

3

5

7

-

umístěni 479

jinak

z

toho

ženy

muži Prac. povolení cizinců Volná místa celkem toho 208

z absolv.

a

mlad. 27

OZP

nově 560

-

hlášená VM

Počet

3

uchaz. na 1 VM Zdroj: údaje z ÚP v Novém Jičíně

Příloha č. 4: Míra nezaměstnanosti ve městech a obcích okresu Nový Jičín Období Město, obec Albrechtičky Bartošovice Bernartice nad Odrou Bílov Bílovec Bítov Bordovice Bravantice Frenštát pod Radhoštěm Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jakubčovice nad Odrou Jeseník nad Odrou Jistebník Kateřinice Kopřivnice Kujavy Kunín Lichnov Luboměř Mankovice Mořkov Mošnov Nový Jičín Odry Petřvald Příbor Pustějov Rybí Sedlnice Skotnice Slatina Spálov Starý Jičín Studénka Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Štramberk Tichá Tísek Trnávka Trojanovice Velké Albrechtice Veřovice Vražné Vrchy Závišice Ženklava Životice u Nového Jičína Ostatní Okres celkem

30.9.2008 Počet Míra uchazečů nezaměst. 21 59 23 20 272 12 13 37 273 226 9 5 31 30 17 26 56 63 9 663 23 46 24 16 19 73 14 791 296 26 237 24 21 45 13 15 26 63 339 59 37 65 48 18 14 53 33 40 36 10 11 20 11 9 4440

5,52 6,35 5,91 6,72 6,68 4,93 4,08 7,73 4,47 7,22 3,95 6,58 6,04 3,52 4,78 6,17 5,92 8,03 2,94 5 7,87 4,31 3,23 7,46 6,18 5,41 3,81 5,16 7,43 2,68 5,11 5,3 4,07 6,88 3,42 3,93 5,83 4,88 5,81 4,24 3,51 3,58 6,17 3,88 4,05 5,17 5,89 3,88 7,61 8,26 3,24 4,81 3,32 5,24

31.10.2008 Počet Míra uchazečů nezaměst. 19 64 19 23 252 12 15 38 267 226 9 5 34 32 19 19 51 62 9 624 20 40 22 15 22 69 13 838 294 26 232 26 25 51 12 16 26 67 321 56 38 60 47 20 17 51 32 38 35 11 13 17 10 12 4391

5,21 7,1 5,11 7,51 6,15 5,42 5,1 8,45 4,43 7,19 3,95 6,58 7,08 3,64 5,37 4,63 5,36 8,18 2,94 4,66 6,74 3,98 3,23 5,47 7,64 5,07 3,52 5,52 7,35 2,68 4,93 5,76 3,88 7,34 3,11 4,53 5,83 5,47 5,65 4 3,71 3,45 5,76 3,65 4,62 4,87 5,5 3,66 7,16 9,09 3,53 4,05 2,66 5,11

30.11.2008 31.12.2008 Počet Míra Počet Míra uchazečů nezaměst. uchazečů nezaměst. 18 74 21 23 253 11 13 42 291 252 7 6 41 37 18 25 66 64 8 676 25 51 20 15 22 78 14 922 336 34 252 25 26 51 14 17 26 64 336 75 45 62 47 25 19 51 37 38 38 12 13 24 10 11 4781

4,91 8,84 5,65 8,3 6,28 4,93 4,42 9,42 4,8 8,06 3,39 6,58 8,33 4,37 5,07 6,17 7,03 8,61 2,61 5,09 9,36 4,84 3,07 6,97 7,64 5,32 3,81 6,08 8,53 3,73 5,18 5,76 4,26 7,03 3,73 4,53 5,59 5,05 6 5,52 4,31 3,71 6,17 5,02 4,91 4,87 6,68 4 7,83 9,92 3,82 5,82 2,99 5,61

21 88 22 24 301 13 21 42 320 296 13 10 45 42 23 36 91 64 18 761 29 82 27 18 26 94 14 1008 400 42 284 29 30 64 21 18 25 70 378 101 57 86 51 23 22 53 43 44 48 13 16 28 11 16 5522

5,83 10,46 5,91 8,7 7,52 5,42 7,14 9,18 5,28 9,51 7,34 11,84 8,75 4,85 6,57 9 9,71 8,61 5,88 5,79 10,49 8,4 4,15 8,46 9,09 6,66 3,52 6,76 10,33 4,78 6,09 6,68 5,43 9,22 5,9 5,14 5,13 5,55 6,79 7,77 5,51 5,24 6,58 5,02 5,78 5,27 7,86 4,66 9,62 10,74 4,12 6,84 2,99 6,56

Příloha č. 5: Míra nezaměstnanosti – prosinec 2008

Slatina

Tísek Bítov

Bílovec Bravantice

Vrchy Odry

Spálov

Heřmanice u Oder

Fulnek

Heřmánky Luboměř

Jistebník

Velké Albrechtice

Bílov

Studénka

Kujavy

Petřvald

Jakubčovice nad Odrou Pustějov

Odry

Albrechtičky

Hladké Životice Suchdol nad Odrou

Mošnov Bartošovice

Mankovice

Sedlnice

Trnávka

Kateřinice Skotnice

Kunín Vražné

Příbor

Bernartice nad Odrou Šenov u Nového Jičína Závišice Jeseník nad Odrou Rybí

Nový Jičín

Kategorie MN v% 0-3 (1) 3-5 (6) 5-7 (24) 7-10 (17) 10-15 (5)

Starý Jičín

Kopřivnice

Štramberk

Ženklava Životice u Nového Jičína

Tichá Lichnov

Bordovice Mořkov Veřovice Hodslavice Hostašovice

Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice

Příloha č. 6: Struktura uchazečů a zájemců zařazených do rekvalifikací podle vzdělávacího programu Název kurzu Svářeč - základní kurzy ZK-111, ZK-311, ZK-135, ZK 141

Počet 45

- řezání a drážkování kyslíkem

6

- přezkoušení svářečů

3

- stehování tavící se el. v ochranném plynu

1

Řidič motorových vozíků

18

Rozšíření řidičského oprávnění o sk. C, D, E

37

Způsobilost v elektrotechnice dle vyhl. 50/1978 Sb.

1

Dřevorubec

1

Obsluha křovinořezu, řetězové pily a benzínové sekačky

6

Strojník stavebních strojů

1

Práce ve strojírenské výrobě

4

Plastikář

12

Klempířské práce

2

Šička konfekce

1

Čalounické práce

1

Vazba a aranžování květin – floristika

1

Kuchařské a číšnické práce

1

Pracovník v sociálních službách Osobní asistent handicapovaných osob Ošetřovatelka – NZP

12 4 10

Řidič dopravy nemocných a raněných

2

Pedikúra, manikúra a nehtová modeláž

2

Kosmetické práce

2

Zdravotní masér

3

Provoz solárií

1

Práce v oblasti portrétní, technické a reklamní fotografie

1

Obsluha osobního počítače

51

Účetnictví, daňová evidence, mzdové účetnictví

12

Práce s PC – speciální programy AutoCAD, Corel Draw

6

Tvorba www stránek

3

Správa počítačových sítí a programování

1

Technickoadministrativní pracovník

3

Nespecifický rekvalifikační kurz

1

Administrativní pracovník pro obchodní styk v angličtině

1

Podnikatelské minimum, živnostenské podnikání

19

Základy podnikání

19

Rekvalifikace v rámci projektů ESF: Svářeč – základní kurz

8

Programování CNC strojů

4

Práce ve strojírenské výrobě

7

Řidič motorových vozíků

2

Řidičské oprávnění sk. B

2

Vazba a aranžování květin

1

Pracovník v sociálních službách

4

Vedení domácnosti, hospodyně

1

Obsluha osobního počítače Práce s PC – grafika

49 4

Technicko administrativní pracovník

13

Účetnictví, účetní asistentka

21

Začínáme nově

32

Podnikatelské minimum

14

Rekvalifikace v rámci ESF celkem Celkem

456

z toho žen

301

162

zaměstnanosti

Oddělení

poradenství

Oddělení

poradenství pro

zprostředkování

Oddělení

hospodářské a

vnitřní správy

informatiky

Oddělení

trhu práce

politiky

oddělení

Ekonomické

speciálního

práce

Odbor trhu

Oddělení aktivní

zprostředkování

poradenství a nezaměstnanosti

a podpor v

Oddělení

úřadu

Oddělení evidence

Odbor

Bílovec

pobočky

Vedoucí

Pobočky

pobočky

Vedoucí

Kopřivnice

pobočky

Vedoucí

Radhoštěm

Frenštát pod

Vedoucí pobočky

právní

Odbor kontrolně

BOZP a PO

Odbor SSP

lékařské

služby

posudkové

Odd.

práce

institutu trhu

Oddělení

Úřadu práce v Novém Jičíně

Kancelář

personální

Sekretariát,

Interní auditor

Ředitel ÚP

Příloha č. 7: Organizační diagram