ARCHITEKTURA V PERSPEKTIVĚ

2011

ARCHITEK TURA V PERSPEK TIVĚ

ARCHITEK TURA

V PERSPEKTIVĚ Minulost Místo Každodennost Martina Peřinková, Eva Špačková (eds.)

ISBN: 978–80–87079–17-8

Vydala Stavební fakulta, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava v nakladatelství Gasset 2011

ARCHITEK TURA V PERSPEKTIVĚ Minulost Místo Každodennost

Vědecká ediční rada: doc. Ing.arch. Petr Hrůša doc. Ing. Josef Chybík, CSc. prof. Ing.arch. Mojmír Kyselka, CSc. prof. Ing.arch. Ladislav Lábus prof. Ing. Petr Martinec, CSc. doc. Ing. Martina Peřinková, Ph.D. doc. Ing.arch. Iva Poslušná, Ph.D. prof. Ing.arch. Ivan Ruller doc. Ing. Jiří Ščučka, Ph.D. doc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc. prof. Ing.arch. Hana Urbášková, Ph.D. Editoři: doc. Ing. Martina Peřinková, Ph.D. Ing.arch. Eva Špačková Recenzenti:  prof. Ing.arch. Ivan Ruller PhDr. Martin Jemelka, PhD. Jazyková úprava: Mgr. Lucie Jemelková, Bc. Vilma Manová Texty v jazyce slovenském, polském a anglickém neprošly jazykovou úpravou. Grafická úprava a návrh obálky: Jana Bednářová Tisk: X-MEDIA servis s.r.o. Vydavatel: Stavební fakulta, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Nakladatel: Gasset, Mlýnská 60/2, 160 00 Praha 6 Ostrava 2011 Vydání první, 236 stran   ISBN: 978–80–87079–17-8

5

OBSAH

ÚVOD......................................................................................................................................... 6

TENDENCE V SOUČASNÉ ARCHITEKTUŘE: DEVADESÁTÁ LÉTA A PRVNÍ DESÍTILETÍ XXI. STOLETÍ Oldřich Ševčík, Ondřej Beneš...............................................................................................................................................................8 PROPAGANDA V ARCHITEKTUŘE – TOTALITNÍ REŽIMY 20. STOLETÍ Petr Hušek, Marie Wolfová....................................................................................................................................................................... 19

THE MOTIF AND THE CONTENT. THE MODERN POLYCENTRISM OF IMPRESSION Grzegorz Nawrot...................................................................................................................................................................................... 25

ŘEČ ARCHITEKTURY (VZORCE A DOJMY VNÍMÁNÍ) Josef Šamánek . ...................................................................................................................................................................................... 30

RÓŻNICE KULTUROWE EUROPY I AMERYKI. PROBLEM ZERA W ARCHITEKTURZE I URBANISTYCE Rafał Blazy............................................................................................................................................................................................... 40



KAPITOLA 1.

DĚDICTVÍ Z MINULOSTI PRO BUDOUCNOST.............................................. 45

ASANACE BÝVALÉHO ŽIDOVSKÉHO GHETTA V PROSTĚJOVĚ A PROBLÉM NOVÉ ZÁSTAVBY TÉTO LOKALITY Daniel Zádrapa, Vlastimil Rudolf ............................................................................................................................................................. 46

OPAVA ??? Tomáš Bindr, Jan Zelinka....................................................................................................................................................................... 133

NÁPRAVNÉ ZÁSAHY PROGRAMU OBNOVY VENKOVA Jan Kovář............................................................................................................................................................................................... 137

WORKSHOP BROUMOVSKO 2010 Martin Nedvěd, Martin Náhlovský, Jan Hrnčárek................................................................................................................................... 140

ÚZEMNÝ SYSTÉM EKOLOGICKEJ STABILITY A JEHO REGULÁCIA V ÚZEMNOM PLÁNE BRATISLAVY Katarína Kristiánová............................................................................................................................................................................... 145 THE NEW SPATIAL TYPOLOGY OF CONTEMPORARY EUROPEAN TRADE FAIR CENTRES Piotr Średniawa...................................................................................................................................................................................... 151 AIRPORT CITY – A NEW URBAN DEVELOPMENT PHENOMENON AND POTENTIAL PERSPECTIVES FOR SILESIA Michał Stangel........................................................................................................................................................................................ 157



KAPITOLA 3.

ARCHITEKTURA JAKO MÍSTO PRO ČLOVĚKA ......................................... 161

PROSTOROVÉ UTVÁŘENÍ SOUDOBÉHO ŘÍMSKO-KATOLICKÉHO KOSTELA Jiří Pometlo............................................................................................................................................................................................ 162

CHANDIGARH TODAY – CONTEXT OF PLACE Aleksandra Witeczek ............................................................................................................................................................................... 53

OBIEKTY SAKRALNE NOWEJ HUTY – ZAPLANOWANA, A FAKTYCZNA ICH ROLA W PRZESTRZENI MIEJSKIEJ Urszula Nowacka-Rejzner...................................................................................................................................................................... 169

HISTORICKÁ ZELEŇ V BRATISLAVE, JEJ VÝVOJ A POSTAVENIE V URBANISTICKEJ ŠTRUKTÚRE MESTA Tamara Reháčková ................................................................................................................................................................................. 64

QUALITY OF ARCHITECTURE IN THE AFFORDABLE HOUSING Jan Pallado . .......................................................................................................................................................................................... 177

(BÝVALÉ) TEXTILNÉ TOVÁRNE SLOVENSKA A PERSPEKTÍVA VYUŽITIA UVOLNENÝCH FABRÍK Petra Ambrušová...................................................................................................................................................................................... 75

STRUCTURAL HOUSING SETTLEMENTS IN STUDIES OF ARCHITECTURE SILESIAN TECHNICAL UNIVERSITY STUDENTS Jakub Czarnecki .................................................................................................................................................................................... 185

PRVOPLÁN & UTOPIE Vendula Šafářová..................................................................................................................................................................................... 58

PREZENTÁCIA HODNÔT PRIEMYSELNÉHO DEDIČSTVA – INŠPIRAČNÉ ZDROJE ZO ZAHRANIČIA Beáta Molnárová...................................................................................................................................................................................... 69

STOPY PRIEMYSELNEJ ARCHITEKTÚRY V BRATISLAVE A ICH PERSPEKTÍVNA BUDÚCNOSŤ Veronika Kvardová................................................................................................................................................................................... 81

ZEMĚDĚLSKÉ BROWNFIELDS Mojmír Kyselka ........................................................................................................................................................................................ 88

SANACE ZÁMKU V HRÁDKU U SUŠICE Martina Peřinková ................................................................................................................................................................................... 92 PRAMENY K ZANIKLÉMU ZÁMKU V ODRÁCH Lucie Augustinková.................................................................................................................................................................................. 97



KAPITOLA 2.

ARCHITEKTURA PRO VEŘEJNÝ PROSTOR...................................................103

CONTEXT, PRE-TEXT, TRADITION IN PERSPECTIVE OF CRITICAL REGIONALISM – DILEMMAS OF POSTINDUSTRIAL CITY Tomasz Wagner...................................................................................................................................................................................... 104

THE ROLE OF PUBLIC SPACE IN CITY’S ENVIRONMENT Marcin Spyra...........................................................................................................................................................................................110

SQUARES OF KATOWICE ACCORDING TO THE PPS METHODS OF PUBLIC SPACE EVALUATION Joanna Serdyńska, Anna Kossak-Jagodzińska......................................................................................................................................114

ZNACZENIE JAKOŚCI PRZESTRZENI RYNKU DLA ATRAKCYJNOŚCI MAŁEGO MIASTA Anna Pawlak ..........................................................................................................................................................................................118

ECONOMICS STANDATISATION AND SOCIAL DIVERSITY Grzegorz Nawrot, Magdalena Preisner ................................................................................................................................................ 121 ARCHITECTURAL PROBLEMS INVOLVED IN URBAN SPACE RENEVAL – CASE STUDY OF “ZANDEK” WORKERS’ HOUSING COMPLEX IN ZABRZE Paweł Maryńczuk................................................................................................................................................................................... 125

JUMP ACROSS THE ELBE – EUROPEAN 8. Damian Radwański................................................................................................................................................................................ 130

4

HLÍNA V ARCHITEKTUŘE Hana Urbášková . .................................................................................................................................................................................. 174

A CREATIVE TRANSFORMATION OF BLOCK OF FLATS – CHANGEABILITY BASED ON CONSISTANCY Jerzy Wojewódka................................................................................................................................................................................... 181

REDEFINITION OF A RESIDENTIAL BLOCK  Adam Myczkowski, Jerzy Wojewódka.................................................................................................................................................... 191 NON-STANDARD ARCHITECTURE – TECHNICAL AND MATERIAL POSSIBILITIES AND LIMITATIONS IN IMPLEMENTATION OF ARCHITECTURAL OBJECTS Krzysztof Zalewski, Adam Gil................................................................................................................................................................. 194

LOW – COST KONCEPTY V BÝVANÍ Dagmar Mikušková . .............................................................................................................................................................................. 200 KONVERZIA ADMINISTRATÍVNYCH BUDOV NA ŠPECIFICKÉ FORMY BÝVANIA Peter Lovich .......................................................................................................................................................................................... 203

KONVERZIA PANELOVÉHO BYTU NA INTELIGENTNÝ Branislav Puškár ................................................................................................................................................................................... 207

VPLYV NEMOCNIČNEJ IZBY NA LIEČBU Stanislav Majcher .................................................................................................................................................................................. 212 PREFERENCIE VNÍMANIA FARBY NA OBJEKTOCH PRECHODNÉHO UBYTOVANIA Edita Vráblová ....................................................................................................................................................................................... 215

GLASS PARTITIONS IN ARCHITECTURE – SELECTED ISSUES. Beata Majerska-Pałubicka . ................................................................................................................................................................... 219 THE COLOUR OF POOL WATER, Zbyszko Bujniewicz................................................................................................................................................................................ 223



ZÁVĚR.................................................................................................................................... 228



REJSTŘÍK JMENNÝ A VĚCNÝ................................................................................................... 230



JMENNÝ SEZNAM AUTORŮ................................................................................................... 232

5

PROLOGUE

ÚVOD

doc. Ing. Martina Peřinková, Ph.D.

doc. Ing. Martina Peřinková, Ph.D.

Northern Moravia has been characterized for a  long

that defined thematic expansion and linking of activities

thought that it was not possible to have cultural development

scientific products, properly utilized, can contribute to

místo, kde zřejmě není možný kulturní rozvoj tak, jak je

In April 2011, the third annual international conference,

že kultura a  kulturnost je přítomna v  každé společnosti,

time by its heavy industry and therefore the general public

between close disciplines is highly beneficial. Quality

in the same way as in regions with more historical value.

growth, regeneration, and prosperity in a particular area.

The fact is, of course, that culture and sophistication are present in every society. It may be that in other places

Architecture in Perspective, was held in Ostrava and

reach a  different level. Certainly refined presentations of

of Civil Engineering. This event was so successful from the

there are other themes and understandably they also

organized by the Department of Architecture at the Faculty

artistic achievements and activities related to them are very

perspective of the level of scientific research that it appears

important for understanding less common ways of thinking.

beneficial to issue the most valuable material in the form of

In order for artists and other people to have a  desire to

Sever Moravy byl po  celá léta charakterizován těžkým

V dubnu 2011 proběhl v Ostravě již 3. ročník mezinárodní

průmyslem, a  tím byl v  široké veřejnosti vnímán jako

konference Architektura v perspektivě pořádaný Katedrou

chápán v historicky cenných regionech. Faktem ovšem je,

úspěšná z  pohledu vědecko-výzkumné úrovně, že se

architektury na  Fakultě stavební. Tato akce byla natolik jeví jako přínosné nejhodnotnější materiál vydat formou

jen se týká jiných oblastí, má jiná témata a  pochopitelně

vědecké monografie.

také různou úroveň. Právě kultivovanost prezentací

Obsah publikace byl členěn od tří oddílů, a to z důvodu

uměleckých počinů a tomu blízkých aktivit je velmi důležitá

logické struktury. V rámci úvodu jsou ještě před jednotlivými

a lidé chuť pracovat v dané oblasti, musí ji mít rádi a být

obsahem natolik všeobjímající v  rámci oboru, že jsou

pro porozumění méně obvyklým směrům. Aby měli umělci

kapitolami zařazeny články, které jsou svým teoretickým

a scientific monograph.

s  ní identifikováni. Současně však potřebují mít možnost

the same time, they need to have the opportunity to study

based on a  logical structure. Articles that through their

kde je nutně zajištěn jeho nadregionální přesah. To jsou

velmi specifický a  úzký, ale opak je pravdou. Téma

where extension beyond the region is ensured. These are

inserted before each chapter as introductions, making

univerzitní zázemí.

inspirativní pro její účastníky, že jeho přesah našli v mnoha

work in such a field, they must enjoy it and identify with it. At

The publication content was divided into three sections

the necessary disciplines, preferably at the university level,

theoretical content encompass the whole discipline are

some of the reasons why quality university facilities are

them appropriate entry points into the chapters

essential for the development of the region.

architektura. Nutnou součástí výsledků úkolů univerzitního

proved to be so inspiring for its participants that overlaps

were found with many areas. A summary of the materials

of the work that happens at the university goes beyond the

proved that the most logical chapter divisions are as follows:

education of future science and research professionals.

From the Past to the Future, Architecture for Public Space,

The department creates opportunities to process local

and Architecture as a Place for People. Fundamentally the

cultural outputs at a  high level, and at the same time,

publication deals with historical, urban, and building design

makes possible the presentation of the work of specialists

questions.

from different regions in order to compare and facilitate

cooperation leading to an improvement in the quality of

konference Architektura v  perspektivě se ukázalo natolik

Po  založení Katedry architektury na  Fakultě stavební

theme of the conference, Architecture in Perspective,

University of Ostrava it is possible to offer and guarantee

Architektura se může pro nezasvěcené jevit jako obor

jedny z důvodů, proč je pro rozvoj kraje nezbytné kvalitní

Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava je

specific and narrow field, but the opposite is true. The

a quality education in architecture. A necessary component

studia potřebných oborů nejlépe na vysokoškolské úrovni,

Architecture may seem to the uninitiated to be a  very

With the establishment of the Department of Architecture

at the Faculty of Civil Engineering at the VŠB – Technical

vhodné právě jako vstup ke kapitolám.

oblastech. Sumarizace materiálu ukázala jako nejlogičtější

členění do kapitol s těmito názvy: Z minulosti do budoucnosti,

možné uskutečňovat a  garantovat kvalitní výuku v  oboru

Architektura pro veřejný prostor a Architektura jako místo pro člověka. V podstatě se zde tedy řeší otázky historické,

pracoviště je kromě výchovy budoucích odborníků věda

urbanistické a navrhování budov.

a  výzkum. Právě tady se vytváří podmínky pro vysokou úroveň zpracování lokálních kulturních výstupů současně s  možností prezentací práce odborníků z  jiných regionů za  účelem vzájemného srovnání a  spolupráce vedoucí k  rostoucí kvalitě výzkumné činnosti. Rovněž je zde prostor pro mezioborovou spolupráci přinášející přínos ke komplexnosti zpracování řešených otázek.

Pro rozvoj vědy a  výzkumu obecně jsou důležitá

research work. There is also space for interdisciplinary

setkávání kolegů a  zdá se, že jisté tématické rozšíření

solving questions.

značně přínosné. Kvalitní vědecké produkty mohou při

cooperation enhancing the complexity of the process of

a  provázání takových aktivit mezi blízkými obory je

For the development of science and research, there are

správném využití přispět k  růstu, obnově a  rozkvětu

usually important encounters with colleagues and it seems

v dané oblasti.

6

7

jící modernu jako „útěk do budoucnosti“, přítomnost má jen

Stručné evoluční schéma, které je v základu naší úvahy,

tu hodnotu, v níž se stává funkcí budoucnosti. Jak dlouho

můžeme shrnout do následujících tezí:

publikacích je to zpravidla posledních 5–6 let. To, co musí-

století. Moderní architektura – s aspirací distance vůči his-

architektury, je především nesmírné zrychlení vývoje techni-

geometrických forem, posléze dospěla do  „internacionál-

1. Architektura moderny se postupně stala klasikou XX.

dnes trvá „přítomnost“? Ve  vydávaných  architektonických

TENDENCE V SOUČASNÉ ARCHITEKTUŘE: DEVADESÁTÁ LÉTA A PRVNÍ DESÍTILETÍ XXI. STOLETÍ

me „vytknout před závorku“ při deskripci současného stavu

torii, petrifikovaná do estetiky univerzálně platných čistých

ky a promítnutí důsledků tohoto jevu do kultury a architektu-

Oldřich Ševčík Ondřej Beneš

ního stylu“, což byla svým způsobem, hovořeno dnešním

ry. Architektura si v průběhu dějin osvojovala a asimilovala

jazykem, „globalizující idea“ (srv. Mies van der Rohe, „in-

výsledky a představy z filosofie, umění, vědy, politiky a pod

ternacionální styl“ atd.). Nelze přehlédnout, že architekto-

tlakem těchto oborů se proměňovala – reagovala zvýšeným

nický modernismus sice oponoval architektonické klasice

sklonem k experimentům, přikláněla se k novým metodám,

ABSTRAKT

Filozofové a  sociologové skloňují termíny konec mo-

Stav světa a architektury v době „velmi pozdní moderny“;

drama současné architektury mezi architekturou, která by již

derny, postmoderna, pozdní moderna, doba velmi pozdní,

jektování se počítače samozřejmě používají, ale sám vznik

minologie naznačuje pozoruhodný sociologický jev, který

matických a hybridních staveb na přelomu XX. a XXI. století;

lávání zásadní změny, obratu. Něco končí a  něco začí-

doba pozdější atd. Doslova inflace takovéto příruční ter-

vůbec nevznikla bez počítačů, a architekturou, při jejímž pro-

těchto staveb je možný i bez jejich použití; fenomén emble-

bychom neměli přehlížet: narůstající očekávání, až přivo-

krása v době „velmi, velmi pozdní moderny“ –„ultradesign“;

ná. Odkážeme-li na  tezi „každá doba má takovou archi-

architektura se vyrovnává se dvěma výzvami: 1. výzvou

tekturu, jakou si zaslouží, nebo – což je hlubší vyjádření

digitalizace a  globalizace a  2. výzvou zachování vlastního

téhož: každá epocha má takovou architekturu, jaká sama

podstatného fundamentu architektury, který je spojen s on-

jest“ (Karel Kosík v tzv. pařížských přednáškách), pak se

tologií, s tématem bytí člověka, kulturně-civilizační identity.

můžeme zeptat: Je architektura nadále „tvorbou řádu“?

Má nadále, hovořeno s  klasikem moderny Miesem van

1. Místo úvodu: poznámka ke „stavu světa“ a archi-

der Rohe, ona dlouhá cesta od  materiálu přes účely je-

tektury v době velmi pozdní moderny

diný cíl – „zavést řád do  zoufalého chaosu našich dní“?

Motta:

Co se děje s  architekturou ve  třech desítiletích na  pře-

„Architektura dneška je poháněna počítači nebo touhou

lomu XX. a  XXI. století? Jaká je současná architektura?

zdokonalit představy, které mají původ v moderní době.“

​V posledních letech závratně narůstá počet příruček i re-

2002, historik současné architektury Philip Jodidio

prezentativně vypravených publikací o  architektuře, v  je-

„Zdrženlivá uvolněnost k  věcem a  otevřenost pro ta-

jichž titulech upoutá klíčové slovo NOW nebo TODAY.

jemství patří k  sobě. Poskytují nám možnost postavit se

1)

Dějiny architektury jsou neustále „horlivě a horečnatě“ do-

do světa docela jiným způsobem. Slibují nám nový základ

plňovány, aktualizovány. Takzvaný poslední vývoj architek-

a půdu, na které můžeme stát a být uvnitř technického svě-

tury doslova propadá do historie, nic není bezpečně a již

ta, a jeho nebezpečí na nás nebude působit.“

vůbec poklidně „Today“. Jako by před námi vrcholila a byla v publikacích ilustrována teze Maxe Webera charakterizu-

1955, „filosof pro XXI. století“ Martin Heidegger

1) Koncentrovanou informaci přináší The World of architecture (autor F. A. Cerver, editor P. Asensio; Könemann 2000); J. Steele: Architecture Today. London, New York, Phaidon Press Limited 1997, 2001; P. Jodidio: Současní architekti. Taschen/Slovart 2003; A. Sánchez Vidiella: Současná architektura. Praha, Slovart 2007; Macarena San Martin (ed.): Contemporary Architecture. Barcelona, Kolon 2008; M. Galindová: Collection. Evropská architektura. Moskva, Praha; Braun Publishing, Magma, Slovart 2009; průběžnou vysoce kvalitní, tematicky strukturovanou a  informacemi nasycenou klasikou jsou monografie – svazky řady „Architecture now!“ pravidelně vydávané nakladatelstvím Taschen, jejichž editorem je Philip Jodidio

8

předindustriálního období a tradici, nicméně v době nástu-

vytvářela nové formy, typologie budov atd., ale zároveň vždy

pu moderního umění, v době kubismu, futurismu, surrealis-

chránila jádro své discipliny (generování prostoru).

mu, dadaismu s jejich relativizací karteziánské racionality,

Dnes je situace v interakci architektury s kontextem kul-

zůstával nadále srostlý s  karteziánskou racionalitou – ar-

tury nepoměrně složitější. V soudobé kultuře pozdně mo-

chitektura nezměnila vektor svého vývoje, zůstala „posled-

derní doby můžeme identifikovat dva protichůdné vektory

ní pevností metafyziky“ (P. Eisenman).

2. Raný architektonický postmodernismus 70. let XX.

vývoje – stále jednoznačnější až dominantní směřování

k technologickým inovacím a současně protikladnou po-

století – s  oporou v  postklasických filozofiích (zejména

nativ – směřování k ochraně člověka a života.

první programatickou alternativou vůči architektonické

zici směřující k jeho zpomalení, hledání klidnějších alter-

J. Derridy, M. Foucaulta, R. Bartha a  dalších) se stal

Architekt pozdní moderny by měl vyhledávat pozici,

moderně. Byl to pokus o naprostý, totální obrat od este-

ve  které nepropadne do  fatalismu vykonavatelů, funkcio-

tiky geometrie k „přirozenému světu“, k obnově komuni-

nářů techniky, nebo, což vede podle M. Heideggera 2) k té-

kace s historií, k obnovení architektovy práce s fantazií,

muž, do   pozice bezmocných vzbouřenců proti technice.

fikcí, hravostí, barevností – tedy k  tomu, co bylo radi-

léhavosti. Kam směřuje současná architektura? Jaké jsou

„vědecké architektury“ (srv. ideová ortodoxie moderny

Otázka, co se děje v současné architektuře, nabývá na na-

kálně odvrženo ve 20. a 30. letech XX. století ve jménu

její současné aspirace? Jakými prostředky a s jakým úspě-

zakotvená v  Bauhausu). Současně dochází k  rozdě-

chem je naplňuje? Stejně nabývá na  naléhavosti i  druhý

lení funkce a  formy. Postmodernismus a  dekonstrukti-

si tyto otázky? A kdo má možnost ve světě, kde se archi-

moderny. Nad touto etapou raného postmodernismu se

Odpověď na  výše položené otázky a  témata vyžaduje

gonisté architektonické postmoderny (Robert Venturi,

rozměr téhož. Kdo si klade, respektive kdo „má čas“ položit

vismus představují dvě strategie odvratu od  stereotypů

tektura stává zbožím, vývoj reálně ovlivňovat?

již před koncem  osmdesátých let zavírala voda. Prota-

mít pevný referativní bod, který nám umožní vidět archi-

Mother´s House, Filadelfie, 1964; Philip Johnson, budo-

tekturu jako živý organizmus, jak v kontextu její vlastní dy-

va AT&T,New York, 1983; Charles Moore, Piazza d´ Ita-

namiky, v její svébytnosti vůči ostatním oborům, tak v kon-

lia, New Orleans, 1975) nedokázali naplnit deklarované

textu vývoje filosofie, vědy – v kontextu kultury a civilizace.

cíle – nedokázali obnovit komunikaci s historií, nezdařil

Architektura šla zpravidla „ruku v ruce“ s poznáním světa,

se návrat k  „přirozenému světu“, postmoderní estetika

v architektuře si člověk osvojoval a přivlastňoval svět, pet-

propadala na  úroveň kulis, ne-li přímo kýče. („Dvě de-

rifikoval do ní hodnoty a aspirace.

sítiletí leporelových vystřihovánek,“ uvede na  adresu

2) M. Heidegger: Věda, technika a zamyšlení. Praha, Oikoymeneh 2004, k otázce věku „planetární techniky“, srv. též M. Heidegger: Galassenheit – Zdrženlivá uvolněnost. Filosofický časopis, r. 49, 2001, č. 1, str. 71–79.

9

Obr. 1. D. Libeskind, Židovské muzeum v  Berlíně, symbolická architektura – z  půdorysu vyčteme záměrné porušení harmonie s jasným poselstvím

Obr. 2. Ilustrativní fotografie inzerce propagující počítače ze 60.  let XX. století (repro z: Business Weekly 29.11.1969)

postmoderny J. Glancey.)

počítačové modelování (srv. obr. 2. ilustrativní fotografie

3)

Čím víc rostlo zklamání nad

výsledky postmodernismu (příliš jsme spěchali při vyhla-

šování konce moderny, uvede ex post Ch. Jencks), o  to více v  80. letech narůstal mezi architekty zájem o  teorii chaosu, o nelineární fraktální geometrii – a odtud byl již jen

krok k novým, dynamickým způsobům uchopování formy.

Na  místo autority Foucaulta a  Derridy nastupuje autorita Gillese Deleuze.

4)

3. Digitální, „technogenní“ architektura nastupuje na scé-

nu v 90. letech a s počátkem XXI. století; představuje pokus jít za  hranice eukleidovské geometrie; poklesá role sémantiky. Architekt tentokrát neusiluje ani o návrat, o di-

alog s historií, jak po tom volali postmodernisté (jakkoli to

učinili pouze deklarativně a v praxi fatálně na tomto úkolu selhávali), neusiluje ani o  „přepsání“ modernismu, tato

nelineární, digitální architektura gravituje (přes jistou spřízněnost s dekonstruktivismem) v důsledku zakotvení v počítačových technologiích (až „spoluautorství“) spíše (ale nikoli výlučně) k organické architektuře a je doma rovněž

v  high-tech realizacích. První vlnu představují realizace

v  90. letech XX. století; respektovanými autory na  mezi-

národní scéně se stávají Peter Eisenman (Aronof Center, Cincinnati, USA), Frank Gehry (Guggenheimovo muze-

reklamního letáku ze 60. let XX. století propagujícího ná-

Obr. 4. Peter Zumthor, Thermy ve Vals, foto J. Sládeček

nou doktrínu, žádnou filosofii, nespojuje je žádný styl atd.

studio Herzog&deMeuron spíše implicitně. Zumthora, ate-

stup počítačů). Co je nespojuje? Nemají společnou žád-

liér Herzog&deMeuron, Eisenmana, tedy architekty růz-

Co je rozděluje? Rozsah použití počítačových technologií

ných pozic, spojuje odpor proti stírání hranic mezi realitou

na sám proces projektování a buď spojení, anebo vylouče-

Obr. 3. Peter Zumthor, Thermy ve Vals, foto J. Sládeček

– Libeskind vše beze zbytku svěřil počítači a odevzdal vý-

carském pavilonu EXPO 2000 v  Hannoveru, v  kapli sv.

a  (vědomě přehnaně řečeno) na  „terapeutický impuls

nic na papíře. Gehry, jak je jeho zvykem a zavedeným pra-

(obr. 3–4), našla pregnantní vyjádření tendence, která na-

prostřednictvím“. 5) Toto zdůraznění předmětnosti a mate-

ní práce s „rukodělnými“ maketami projektovaného objektu

sledek své práce na „elektronických nosičích“; žádné rysy,

Benedikta, a  především v  Thermách, lázních ve  Valsu

covním postupem, využil při projektování pro vzájemnou

stupovala na konci 90. let XX. století: odklon od přetížení

tu s  jeho rukodělnou maketou. Co je pro ně příznačné?

vení ve společenských tendencích. Na pořad dne se teh-

korekci konfrontaci počítačem vygenerovaného projek-

stavby významy, odklon od na odiv orientovaného zakot-

riálnosti ale „reaguje nejen na  dnešní inflaci mediálního zdání a  všeobecné dějinně-filosofické oněmění, nýbrž

odvrací se zřetelným způsobem od vládnoucího paradig-

dy dostávala strategie označovaná jako „odsémantizová-

matu klasické architektonické moderny, totiž od  hledání

k organičnosti. Co bychom z hlediska často vyslovovaných

srv. Jencks, Venturi ad.), ale o její viditelnost („Sichtbar-

k prezenci“. 6) V tvorbě Petera Zumthora je obsažena „zdr-

ní nebránilo těmto architektům ve vytvoření „individuálního

ňuje z požadavku něco vyjadřovat – do popředí vystupují

tohoto směřování v  architektuře? V  ohrožení „architekto-

v „bezprostředním vnímání“. Zumthor vyvíjí architekturu,

jak sklonem k  fraktálním krystalům, drúzám, tak sklonem

ní“: U stavby nemá jít prioritně o „čitelnost“(„Lesbarkeit“;

podstaty za jevy, mohlo by se hovořit o vývoji od esence ženlivá uvolněnost“.

obav neměli přehlédnout? Digitální počítačové modelová-

keit“). Architektura se v realizacích Petera Zumtora vyma-

autorského jazyka“ své tvorby. V čem vidíme největší riziko

jevové, smyslové vlastnosti „mlčícího“ materiálu a forma

Moderní architektura, dále postmoderní a  dekonstruk-

jak sám uvádí, která vychází z věcí a k věcem se navrací,

– digitální architektura představují tři strategie. Tři stra-

rodou“ a „dialogu s kontextem“. Tento obrat k materiálnos-

la proměny vědy, techniky (srv. jak rozdílně se s tímto

ničnosti“, což je téma, ke kterému se opakovaně vracíme v tomto příspěvku.

Výše zmíněný odklon od sémantiky probíhající rovněž

Zumthor v architektuře realizuje zásady „partnerství s pří-

v  90. letech XX. století zosobňuje Peter Zumthor, který

ti a formě v „bezprostředním vnímání“ naplňuje Zumthor

tyto – tak rozdílné – architekty a realizace spojuje? Přede-

součástí rozptylující kultury společnosti masové spotřeby

telně realizuje ve  svých stavbách, všeobecný obdiv zís-

vším technika modelování architektonické formy – digitální

záchrany >bytí< a  >skutečnosti< v  architektuře a  jejím

Odklon od  eukleidovské geometrie, který se manifestuje

um v  Bilbau, 1997), Daniel Libeskind (Židovské muzeum v Berlíně, 1989–1999 – srv. obr 1, půdorys objektu) atd. Co

a simulací, je jim vlastní důraz na předmětnou skutečnost

je současně antipod architektů, jejichž tvorba se stala

explicitně (výslovně tento obrat formuluje a neméně zře-

(tedy tzv. Unterhaltungsarchitekten). V  Zumthorově švý-

kaly Zumthorovy Thermy ve Vals, 1996) a architektonické

Resumé k  výše uvedenému evolučnímu schématu:

tivistická architektura a  dravě nastupující technogenní

tegie, v  nichž si architektura jako disciplina asimilovatématem vyrovnávali již dva klasici Wright a  Mies van

der Rohe uvnitř moderny) a kultury. A zde se dostáváme k tématu  předeslanému na začátku našeho vystoupení:

nouzový stav, „stav ohrožení“ architektury. Proč? Proto-

3) J. Glancey: Moderní architektura. Nejvýznamnější stavby 20. století. Praha, Albatros plus 2004, str. 280

5) U. Schwarz: Jenseits der Zeichen?. In: Werk, Bauen+Wohnen, 1999.Mai, č. 5, str. 22–23

4) Srv. české vydání G. Deleuze a F. Guattari: Tisíc plošin., Herrmann&synové 2010, fr. vydání v roce 1980

6) U. Schwarz: Jenseits der Zeichen?. In: Werk, Bauen+Wohnen, 1999.Mai, č. 5, str. 23

10

11

že z naznačené deskripce vývoje architektury plyne nej-

ní moderně dosahuje zenitu výchozí aspirace moderny, tj.

příznaků toho, že je ve  hře sám fundament architektu-

tuálně transparentní, vědecky podloženou činnost“. A to je

důležitější otázka: Nepřibývá na počátku třetího tisíciletí ry, architektoničnost, pevnost, stabilita architektury, její

schopnost reprodukovat se jako systém, schopnost zachovat si stabilitu – rovnováhu? Není snad mnohonásob-

ně ohroženo její propojení s  kulturně-civilizačním kon-

textem? „Prozatím ovšem – nevíme na jak dlouho – se

člověk nachází na této Zemi v nebezpečném postavení.“

„Proč?“ táže se M. Heidegger a odpovídá, že toto nebezpečí „platí do  té míry, do  jaké může revoluce techniky

úsilí „převést neprůhledné architektovo tvoření na intelektendence, která se prosazuje. V jejím základu byla „ očista ve jménu redukce reality na měřitelné a vypočitatelné aspekty reality a zaznamenala ohromující úspěch“. 9) Na pra-

hu XXI. století jsme již ve  velmi, velmi pozdní moderně,

Obr. 5. Instruktivní řez objektem obchodního domu Selfridges v Birminghamu (včetně zachycení přiléhajícího novogotického kostela)

intelektualizace tvůrčího procesu přes možnosti otevírané

bami minimalismu, se zavřela voda. Ale kredit architektury,

mezi formou a funkcí – v jejich nejasném, složitém a mě-

kými korporacemi v 90. letech a prvním desítiletí XXI. sto-

kdy se před námi ona v moderně nastoupená systematická

počítači radikalizuje a univerzalizuje. V dialektickém napětí

rozvíjející se v atomovém věku člověka spoutávat, oča-

nícím se vztahu – spočívá většina z potenciální bohatosti

stane kalkulující myšlení jedině platným a jediným, které

architektonické tvorby v pozdní moderně: právě do tohoto

rovávat, oslňovat a  zaslepovat tak, že jednoho dne zů-

architektury. A tím se dostáváme k „jádru pudla“, k situaci

bude užíváno.“ Architektura se jako obor vyrovnávala

jádra – to jest do této relace formy a funkce – vstupují, za-

však stále více v pozdně moderní době rovněž prosyce-

jování a přivlastňování skutečnosti, tedy typ myšlení a tím

7)

a vyrovnává jak s výsledky techniky, tak i kultury – ta je

na kalkulujícím myšlením. A  právě to je ten „parametr“, o který to má „dnes“ architekt těžší.

sahují počítače a prosazují určitý, specifický způsob osvoi vidění světa. Jedním z markantních výsledků tohoto smě-

řování, nikoli jediným, je výše uváděný narůstající nástup biomorfních, organických tvarů, forem. Tato biotechnická

2. Drama současné architektury

Drama současné architektury se popisuje jako dění mezi

dvěma póly 8): Za prvé mezi architekturou (zpravidla s vel-

tendence je provázena voláním po tzv. „objektivním navr-

hování“ generovaném počítačem. Za druhé se na protileh-

měřeno stavbami financovanými veřejným sektorem i velletí, vzrostl. Vzrostl tedy odpovídajícím způsobem i kredit architektů? Anebo vzrostl především význam obchodních, bankovních a dalších institucí, které kontaktují nebo využí-

vají, „architektonické hvězdy“ k svému zviditelnění a petrifikaci do mimořádných staveb?

3. Fenomén nových vizitek měst – emblematických

Příkladem takových staveb je Guggenheimovo muzeum

a hybridních staveb na přelomu XX. a XXI. století

v  Bilbau, které svým způsobem stojí na  počátku tohoto

trendu, nebo neméně reprezentativní objekt švýcarské

a. Nové vizitky měst – emblematické stavby

Institut galérií, muzeí a  knihoven, parlamentů, stejně

lém pomyslném pólu setkáváme s architekturou, při jejímž

tak sídel mocných podnikatelských společností prožíval

vznik těchto staveb je možný i bez jejich použití.

na  počátku XXI. století. Velkorysost a  finanční nároč-

Hovoří se o  nové avantgardě, o  „genetické architektuře“,

popsat slovy plnými sarkasmu, která mluvčí postmoderny

tektonických řešení jako by byla v souladu s prognózami

ním organismu. Pod těmito šiframi se skrývá téma vzrůstu

vývoj architektury mezi dvěma světovými válkami: Jde

zace“ tradičního procesu projektování – to je ostatně to nej-

kou dynamickou potencí), která by již vůbec nevznikla bez

počítačů – s tím je spojen i zvláštní pohled na přírodu pro-

mítnutý do architektury – „Digital tools and organic forms“. o metaracionalismu, o technogenní architektuře, o digitálefektivity a rychlosti navrhování díky počítačům – „optimali-

lepší z dědictví moderny. A dále téma, zda nedochází spo-

lu s proměnou struktury projektování k tomu, že je ve hře

oslabení vedoucí role architekta, aspoň v té míře, v níž roste role programátora, který se ve své autorské práci snáze

identifikuje – lehce srůstá s novým projekčním instrumentáriem a s „poetikou čísel“? Není software povýšen na sta-

vební materiál architektury? Teprve v postmoderně, v pozd-

projektování se počítače samozřejmě používají, ale sám To, co se odehrává mezi těmito dvěma póly, můžeme

a  architekt Charles Jencks použil již na  neméně bouřlivý

Obr. 6. detail „segmentace“ exteriéru obchodního domu Selfridges v Birminghamu, architekt Kaplický a Future systems

na  konci XX.  století znovuzrození a  „boom“ pokračuje

nost, uplatnění technických inovací a  originalita archio  narůstající váze umění v  nastupující informační spo-

pojišťovny tyčící se nad londýnskou City architekta Fostera. Pro další příklad se podívejme k  našemu severnímu sousedu – polská architektonická produkce je vůči

nám v pozici velmoci jak rozsahem investic, tak i ochotou a  schopností velkoryse experimentovat. Nová Varšavská

univerzitní knihovna (architekti: M. Budzyński a  Z. Ba-

dowski) doslova ohromí a  my na  základě osobní zkušenosti tvrdíme, že na  Varšavskou univerzitní knihovnu

lečnosti.

žádný student a žádný návštěvník nezapomene. V něčem

se dalo převést beze zbytku na  trendy, účinkuje pluralita

řádným – artefaktem, navíc spolu s  dalšími typologicky

připomene kýč, ale kolik architektonických motivů – tech-

tak, že myšlenky a  podoby/obrazy se mohou nekonečně

ny, muzea, ale i nové parlamenty, nová divadla, ale konec

o příliš široké bohatství architektonických aspirací, než aby tradic, které se ovlivňují, popírají, prolínají. „Je to prostě a rozmarně oplodňovat, zatímco například želvy se nemohou úspěšně družit se žirafami.“ (Ch. Jencks.)

Co je jisté? Co vůbec může být jisté v  povodni změn

a technologických inovací? Nad extrémy a podivnostmi raného postmodernismu, stejně tak jako nad nudnými stav-

7) M. Heidegger: Galassenheit – Zdrženlivá uvolněnost. Filosofický časopis, r. 49, 2001, č.1, str. 78–79 8) Srv. A. T. Estévez: Předmluva, str. 9–13; in: A. Sánchez Vidiella: Současná architektura. Praha, Slovart 2007 9) Georg Franck, Dorothea Franck: Architektonische Qualität. München, Editition Akzente Hanser Verlag 2008, str. 242

12

Tyto objekty jsou samy kulturním – a často zcela mimo-

vhodnými objekty, mezi které patří nejen národní knihovkonců i velkoobchodní centra, banky, letištní a vlakové ter-

nám „usedlým“ Čechům vyhýbajícím se extrémům možná

no-futurismus, demonstrace enormní konstrukce, ekologický motiv – bylo vtěleno a  přitom dokonale skloubeno do jednoho celku v této realizaci! Stavba se stala ikonou

minály. V pozdně moderní společnosti XXI. století tyto ob-

varšavského univerzitního komplexu a  současně další

matických staveb metropolí. Představují nepřehlédnutelný,

tropoli. Nákupní centrum Selfridges (2003; srv. obr. 5–6,

jekty sehrávají požadovanou roli nových „vizitek“ – emblepozdněmoderní architektonický „upgrade“ identity přísluš-

ných metropolí. Je to jeden ze signálů, že „ve vnímání ar-

chitektury veřejností došlo v  posledních dvou desítiletích k obrovským změnám“. (J. Glancey.)

novou vizitkou, emblematická stavbou, pro polskou mepůdorys stavby a  detail z  organického exteriéru) z  dílny

českého architekta Kaplického se stalo emblémem Bir-

minghamu. Tento inovativní obchodní dům s restauracemi a bary přerůstá v institut spotřeby volného času. Podívej-

13

Nové technologie a  doslova estetická kouzlení – právě

přes svoji flexibilitu a intenzifikaci psychologického účinku

– neunikají pozdněmodernímu stigmatu „provizorní materializace“, a tím svědčí o narušené temporalitě doby, v níž

žijeme. Na  příkladu u  obchodního domu Future Systems

v Birminghamu od Jana Kaplického můžeme identifikovat

Obr. 7. Kaple sv. Jindřicha ve finském Turku, Sanaksenaho architects, půdorys objektu odkrývá prostorovou kontinuitu integrované „věže“ (prosklená vertikální část), rozsáhlé galerie a vlastní sakrální části.

me se aspoň, jak byl ve  Selfridges naplněn nejvlastnější

úkol architektury – generování prostoru. Velkoprostorový

objekt vyniká spektakulárním interiérem – centrální, architektem organicky uchopené atrium je obklopené terasami,

další klíčový problém tohoto typu staveb, tohoto užití nových technologií a výsledné estetiky: „I u tohoto zdařilého

provedení problému segmentace se vtírá otázka po smys-

Meuron, 2004, Barcelona). Tento objekt z  tradičně uplat-

od svého okolí. Můžeme argumentovat, že funkce takovou

(3  200 míst k  sezení), prostory pro periodické výstavy

ma v  sobě něco autistického. Není problematická pouze

vykle nevyužívané rezervní ploše – je lokalizován plavecký

lu formy. Zde je forma velmi nápadná a  silně se odlišuje

nápadnost a takové distancování vyžaduje. Přesto má forz urbanistického hlediska, vypovídá také o tom, jak je ob-

přesahujícími do  prostoru vrstvenými podlažími, malými

tížné zvládnout utopický impuls nového futurismu. Až příliš

tickém bílém organickém „ultradesignu“. Spektakulární

dou k nadbytku, který vyznívá do prázdna.“

atrii, restauracemi atd. – vše v  tvarovém a monochroma-

organičnost obrovitého exteriéru je umožněná využitím

anionizovaného hliníku a  skelné tkaniny, které vytvářejí

celistvou plochu. Princip biomorfní struktury je na  objektu Selfridges důsledně realizován: Organičnost interiéru

i  organičnost exteriéru si zde padají do  náruče, je dosažena cílová „komplexní plastičnost“. Výsledek, tážeme-li

se po  tektonice, odpovídá pojmu, který zavedl Spuybro-

snadno se vtírá dojem, že technické možnosti návrhů ve11)

b. Hybridní stavby

Velmi pozdní modernu provází stírání typologických

hranic staveb. Hybridní stavby jako nový architektonický fenomén z  podstaty přesahují známý typ multifunkčních

objektů. (Nejznámější a nejefektnější realizací multifunkč-

ní stavby je u  nás „Ještěd“, kde funkce hotelu a  televiz-

ního vysílače byly spojeny, dokonale integrovány do jed-

ek – „textilní tektonika“ – segmentace upomínající „kůži

noho objektu.) Tento trend se dotýká proměny širokého

zde účinkuje ve  své působivé plastičnosti. Je zdařilá?

funkce a účely, přes stavby obchodních center a dopravní

rejnoka“ na  způsob „hodíme na  konstrukci deku“. Forma Forma je „zdařilá pouze tehdy, jestliže imponuje“.

10)

A ona

spektra staveb, od staveb naplňujících původně sportovní

terminály, a  dokonce se dotkne – a  to nepochybně pře-

ňovaného hlediska účelů a  funkcí zahrnuje: auditorium

(8 000 m2), několik foyer, v horním podlaží na střeše – v obbazén, přes podzemí je realizováno spojení s dalšími odlehlými objekty – kombinace s dopravou.

Charakterizovat tento jednopodlažní objekt s dominující-

mi horizontálami znamená k výše uvedenému dále přičíst:

Viděno přes půdorys je to mimořádně rozlehlá trojúhelníková budova (180 x 188 x 177 m), která pokrývá a zastřešuje náměstí, tj. „zahušťuje město“; navíc výrazně strukturuje

veřejný prostor, nabízí „přirozená shromaždiště“ a  vůči

přiléhajícímu okolí – kašně, kapli, barům atd. – se mnohonásobně interaktivně otevírá. Ale ani tím nevyčerpáme

deskripci, k  hledisku kritérií účelu a  funkčnosti přistupuje

Obr. 8. - 10. Santiago Calatrava, objekty Města umění a věd, Valencie, Španělsko, foto D. Prášilová

sféry: Uvnitř se sofistikovaně otevírají přes jedinečnou hru

ke  kterým mohou být přidávány další (bar, taverna, rela-

trolytickým zpracováním dosahované indigo na ocelových

by objekt se zachovanou funkcí musel přestat existovat.

nepochybně investičně náročný fenomén – evokace atmo-

světla a barev proměnlivé prostorové perspektivy (mj. elek-

skutečně imponuje, i když zvláštním způsobem, který by-

kvapí – staveb sakrálních. Přes hybridní stavby se rovněž

i  jistá „zranitelnost“ vtělená do  exteriéru i  interiéru – tato

a soukromého prostoru, respektive privatizace veřejného

snad vším, jen ne další samostatnou budovou mezi další-

obsažených. Co se děje s veřejným prostorem, když do-

pouze nesčítají, ale spíše prolínají, kombinují – mixují, kří-

chom neměli přehlédnout. „Mohutnost a křehkost“ a s tím

tři substantiva vystihují to, co je vlastní realizacím Future

Systems – charakterizují architektův rukopis. Stavba Selfridges byla přijímána na architektonické scéně jako udá-

lost: „Pro tišší tóny zde není místo. Buď je nástup silný, nebo se nepodaří. Každá technická nemotornost tu je jako

pod lupou. Úspěchu uměleckého díla předchází úspěch mistrovského technického kousku. Takový technicky doko-

nalý kousek se čas od času podaří.“ (D. Franck, G. Franck.)

v  pozdně moderní době otevírá téma relace veřejného

prostoru a  téma ekonomických zájmů v  tomto procesu minantním způsobem jeho využití je jeho privatizace – je

privatizací kořistnicky obsazen – je kolonizován soukromými zájmy, „vytěžován“, nebo je veřejný prostor současně obnovován a kultivován?

Jako nesporně úspěšný příklad takovéto hybridní stav-

by nám může posloužit Forum Building (Herzog&de

10) Georg Franck, Dorothea Franck: Architektonische Qualität. München, Editition Akzente Hanser Verlag 2008, str. 242 11) tamtéž, str. 118

14

panelech napodobuje tekoucí vodu a mořskou hladinu).

Jedná se o multifunkční budovu? Nikoli, tato realizace je

mi budovami. V realizaci Forum Building se funkce a účely ží – uplatňují se inovativně, tj. funkce a účely se v koneč-

xační zařízení – bazén atd.), anebo následně ubírány, aniž

Nahodilý, aditivní nárůst dalších účelových zařízení je ty-

pický u velkých obchodních středisek, která se stávají centry užívání volného času. Typologii multifunkčního objektu

rovněž naplňují stavby, kde centrální prostor může sloužit několika funkcím: být hřištěm pro fotbal, házenou, lední ho-

kej, ale i hudební scénou atd. Hybridní stavba je z podstaty

né instanci integrují v  jeden celek a  výsledkem je stavba

něčím víc než pouhým seskupením dílčích prostorových

ná doslova kříženec. Vývoj, ve kterém se křížením propojí

různé obchody) a  kde se tyto účely a  funkce mohou po-

označovaná ve svém účinku jako hybridní. Hybrid zname-

funkce minimálně dvou staveb z hlediska tradiční typologie odlišné. Zrušit, vyjmout jednu z funkcí znamená u hybridní stavby její likvidaci. Do multifunkčního objektu jsou spoje-

ny minimálně dvě funkce (například pohostinství a hotel),

celků, které slouží určitým účelům a  funkcím (například měrně libovolně proměňovat, rozšiřovat nebo redukovat,

ale vytváří, artikuluje veřejný a  soukromý prostor v  rámci

jedné architektonické realizace. K typologii „hybridní stav-

by“ náleží způsob péče o veřejný prostor. A v tomto smyslu

15

můžeme o Forum Building říci: V této stavbě se znovu vy-

definovává, artikuluje veřejný a soukromý prostor – „v  té stavbě je náměstí“. A kdybychom měli „funkci náměstí“ vyjmout, tak by objekt vlastně přestal existovat – právě proto,

že je výsledkem křížení veřejného a  soukromého zájmu.

Rozumějme tomu dobře: Té svobody, která se manifesto-

kuželovitou prosklenou kupolí“. Velkolepý design celku nám

s problémy, které jen sotva tuší, a přitom se očekává, že

nu v pražské metropoli; i tato výstava jako by nám říkala, že

jak je navrhoval Ken Adam, legendární výtvarník produkce

mozky mnohem brilatnější, než jsou jejich vlastní.“(Rem

vala i na výstavě výsledků soutěže na novou národní knihov-

připomene „sídla některých padouchů z Jamese Bonda tak,

„vše je možné“, vše je povoleno. Svoboda je významná neje-

filmů Dr. No a Goldfinger“.

14)

J. Glancey tímto poněkud sar-

nom tím a nejenom tehdy, když se něčeho zbavujeme, když

kastickým popisem působivě vystihuje frekventovanou in-

ji naplňujeme obsahem. Problémem aktuálního vývoje archi-

Pro tento typus exkluzivní estetiky se vžil a používá se

budou řešit úkoly, které se ukázaly jako neřešitelné pro Koolhaas.)

Může být v  tomto smyslu architektura ve  své podsta-

tenci estetiky velmi pozdní doby moderní.

tě něčím jiným než „chaotickým dobrodružstvím“ tak, jak

nový výraz „ultradesign“. Setkáme se s ním i v Kaplického

architekti čelili destrukci svých snů – jak jinak? I  oni měli

Herzog a  dodejme i  řada projektů na  pražské výstavě byla

um s vrstvenými či prostor přemosťujícími podlažími, vše je

staven euroatlantické civilizaci.

ce“ národní knihovny. Zde bychom rádi znovu citovali J. Her-

organickém „ultradesignu“, navíc každé podlaží je doslova

lečnosti, jsou architekti vystaveni nové zkoušce. Jsou

(obr. 8), která je z našeho hlediska typologicky multifunkč-

re of Pictures: „Již nejsou žádná pravidla a pokyny, jak stavět

žádné pravé úhly.

ve svém oboru problémy světa a nahlédnout na horizont,

rid. Integruje věž s chrámovým prostorem, integruje prostor

se nám města a stavby z minulosti všech světových civilizací

4. Místo závěru

A to je conditio sine qua non hybridní stavby a césura vůči

multifunkčnímu objektu.

Uvedeme zde dva příklady sakrálních staveb, tedy sta-

veb rigorózně svázaných předpisy, a  přesto se blížících nebo vstupujících do  typologie „hybridní stavby“ a  multifunkčního objektu.

Především uvedeme obdivuhodnou kapli sv. Jindřicha

ve  finském Turku architektů Matti a  Pirjo Sanaksenaho ním objektem v doteku s tím, co se již označí jako tzv. hybgalerie se sakrálním prostorem. Galerie je rozsáhlý hlavní

se od něčeho osvobozujeme, ale je důležitá i v rozměru, kdy

tektury „není nedostatek svobody, nýbrž svoboda sama. Tradice a  architektonické typologie se staly nemoderní,“ uvádí

realizace obchodního domu v Birminghamu: centrální atri-

vzdálená naplnění „tradiční typologické představy reprezenta-

provedeno ve velmi intenzivním monochromatickém, bílém

zoga z diskuze v publikaci Pictures of Architecture, Architectu-

inscenováno jiným designérem, doslova vše je zaobleno,

kostel nebo muzeum nebo město. Ale díky takovým pravidlům

zdají krásné. Krása paradoxně nepředstavovala architekto-

o tom hovoří architekt Rem Koolhaas? Na konci moderny

nemalý podíl na kulturně-civilizačním deficitu, který byl vyVe  velmi pozdní moderně, na  prahu informační spo-

architekti nadále těmi, kdo chtějí a  dokážou artikulovat

který je učiní uchopitelnými? Na  to odpovídají historici

Na  konci našeho příspěvku se omezíme na  deskripci,

a  teoretici svými studiemi a  publikacemi

15)

a  architek-

ti svými realizacemi. To podstatné, nad čím bychom se

měli zamýšlet, lze formulovat takto: Dokáže se architek-

nický problém, až dokud svoboda industriálních a moderních

na  „příruční fakticitu“ a  na  závěry, které jsou takříkajíc

ný tradicí.“ „Vzestup tohoto druhu svobody,“ uvádí J. Herzog,

ním způsobem právě z hlediska tématu obsaženého mezi

Přes veškerou architektonickou výjimečnost (efektní prů-

architektury se schopností uměleckého a  konceptuálního

ideggera, uvedenými v  úvodu našeho příspěvku. O  tuto

technologií, dokáže se architektura v této situaci repro-

prolínání tří geometricky vydefinovaných obrazců) a tech-

a více podobají těm z oblasti umění.“

zmanipulovanému ne-myšlení, nadvládě a  upřednostňo-

se musí vyrovnávat s  výzvami digitalizace, globalizace

sál, kterým je třeba projít, přes který se vstupuje do  nejvlastnějšího religiózního prostoru kaple s oltářem. Neméně

pozoruhodný je kostel ve  Wünsdorfu, propojující prostor pro náboženské obřady s víceúčelovou proměnlivou halou.

hledné prosklené opláštění odkrývá vzájemné zaklínění,

nologicky podmíněnou převratnost v  možnostech různo-

architektů a urbanistů nezastínila nedostatek svobody urče-

„po ruce“, ale které lze posoudit podstatnějším, nepříruč-

a tím se dostáváme k jeho klíčové tezi, „volá po novém typu

motty historika architektury P.  Jodidia a  filosofa M. He-

myšlení, neboť problémy, kterým architektura čelí, se více

druhou radostnou možnost, to jest radikálně se vzdálit

13)

d. Krása v době velmi pozdní moderny –„ultradesign“

rodého, víceúčelového využívání klíčového – centrálního

vání ekonomie, politiky a techniky, nechceme čtenáře při-

pravit – cesta k takovémuto uchopení stavu architektury

tura vyrovnat s přívalem technologických inovací, které

zasahují do  jádra architektonické tvorby, v  situaci, kdy i  sama kultura je stále více prolnuta nástupem nových

dukovat jako svébytný a  stabilní systém? Architektura

a  zachování vlastního podstatného fundamentu architektury, který je spojen s ontologií, s tématem bytí člově-

Následuje ještě jeden dodatek k  trendům architektury

na  přelomu XX. a  XXI. století je přítomna jako „spodní

ka a kulturně-civilizační identity.

logickém vymezení mixed-use, „víceúčelovou stavbou“;

cenila, ale krása stavby ve velmi pozdní moderně zaujímá

dem k  technologiemi otevřeným možnostem mnohem

tonika, to „tektonické“ je často „převáděno“ na organickou

programaticky stává inovací. 12)

ním způsobem. Samozřejmě víme, že nic není přímočaré,

tence“. „Ačkoliv jsou architekti silně zainteresováni na  >

tivizuje, proměňuje se i estetika, která se spektakularizuje,

moderny. „Krásná“, do noci modře zářící administrativní bu-

na požadavcích jiných – na klientech, individuálních či in-

prostoru (nejen tradiční náboženské obřady, ale úpravy

pro koncerty, divadelní představení ad.) zůstává v  typonicméně z hlediska tradiční typologie „církevní stavby“ se c. Fenomén svobodné tvorby v  architektuře velmi

pozdní moderny

Trend, který jsme zmínili, není jednoznačnou triviálně

doby „velmi pozdní moderny“: Krása v architektuře se vždy

proud“ v celém příspěvku. Architektura byla a je, a vzhle-

svůj další zenit a čas od času jej naplňuje poněkud zvlášt-

více než kdy dříve, „hazardní směsí omnipotence a impo-

ani v  případě fenoménu krásy v  architektuře velmi pozdní

formování světa <, závisí při mobilizování svých myšlenek

dova St. Mary Axe, tento technologický zázrak a nový ne-

stitucionálních, …jsou konfrontováni s arbitrární sekvencí

Ve velmi pozdní moderně se výrazně mění tradiční tek-

„textilní tektoniku“, mění se tradiční typologie, která se rela-

intenzifikuje. Do pozdně moderních staveb vstupuje stigma dočasnosti – jakkoli esteticky působivého exkluzivního pro-

vizoria. Objevuje se jak „tendence k vyhýbání se prostoru, k jeho redukci na obraz“ (J. Herzog), tak i opačná tendence

zaměnitelný emblém Londýna, zasahující se svými 180 m

požadavků a  s  parametry, které oni sami neustanovili…

teatrální, přes dvě podlaží vysokou restauraci zastřešenou

15) Srv. A. Krista Sykes, ed.: Constructing a new agenda for architecture: Architectural theory 1993 – 2009, afterword by K. Michael Hays. Princenton

12) Srv. M. Galindová: Collection. Evropská architektura. Moskva, Praha; Braun Publishing, Magma, Slovart 2009, srv. str. 34–41 a str. 286–287; autorka

nius loci. K fenomenologii architektury. Odeon 1994; K. Frampton: Moderní architektura. Kritické dějiny. Academia 2004; L. Krier: „Architektura. Volba nebo

s pojmem „hybridní stavby“ nepracuje.

osud“, Praha, Academia 2001; D. Veselý: Architektura ve věku rozdělené reprezentace. Problém tvořivosti ve stínu produkce. Academia 2008 a H. Bangse:

13) Pictures of Architecture, Architecture of Pictures – A Conversation between J. Herzog and J. Wall, moderated by Philip Ursprung. Wien, Springer 2003, str. 57

Návrat posvátné architektury. Zlatý řez a konec modernismu. KMa 2008. To je pět velice rozličných,velice různorodých tematizací příčin „krize architektury“

14) J. Glancey s použitím příspěvků T. Cussanse: Architektura. Praha, Slovart 2007, str. 495

i odpovědí na cesty jejího překonání.

uchopitelnou událostí na architektonické scéně. Je v něm obsažen klíčový problém současné architektury: problém svobody.

výšky do panoramatu nad City, má na svém vrcholu „vysoce

16

Architectural Press-New York 2010; česká laická i odborná veřejnost má k dispozici v kvalitních překladech několik monografií - Ch. Norberg-Schulz: Ge-

17

k neuvěřitelnému experimentování s prostorem. Vznikl prv-

jen na stavby v Dubaji, Šanghaji, Sankt Petěrburgu apod.

na počítači projít a přibližovat si a studovat umělecká díla,

sociální, politickou a  ekonomickou oblastí; architektura je

ní virtuální Guggenheim, čili muzeum, kterým se můžeme vznikla první architektonická interaktivní díla navržená počítačem.

Aktuální výsledek obsažený ve  vývoji architektury po-

sledních více než dvou desítiletí je ve  vztahu k  70. a  80. letům významný, ale zůstává více než ambivalentní. Na ar-

Architektura v  dnešní době je čím dál více absorbována stále více pojednávána jako spotřební zboží, architekt se stává postavou, která surfuje v  oceáně byrokracie a  ob-

chodu, banalit a excesů, zdroje inspirace se rozptylují v in-

stitualizovaných způsobech myšlení a  jednání. Současné napětí mezi projektem a realizací je situováno v odlišném

chitektonické scéně se stáváme svědky mimořádných

„herním prostoru“, než v kterém se pohybovala architekto-

chitektonických selhání. Jsme svědky propuknutí a  rozvi-

letí konfrontováni s klientelou, která vyrůstala již s novými

a  zdařilých realizací, současně jsme svědky fatálních ar-

nická moderna. Architekti jsou na přelomu XX. a XXI. sto-

PROPAGANDA V ARCHITEKTUŘE - TOTALITNÍ REŽIMY 20. STOLETÍ Petr Hušek Marie Wolfová

Samozřejmá a  předpokládaná transparentnost a  čitel-

digitálními technologiemi. Musí se vyrovnat s jejími aspira-

nost prostoru, v němž se pohybujeme, není zcela moder-

v nich mísí to, co nás uhrane, s tím, co nás odpuzuje. Ne-

ce (například sociologové v několika zemích dokládají, že

ho spolužití a se snahou o jeho „efektivní zorganizování“

ale – a to je ještě významnější – tážeme se po disponibil-

a  ideologických konotací), mění se i  architekt a  mění se

nutí doslova celosvětové intenzivní architektonické soutě-

že; jsme svědky i realizací, které nás „zaskočí“, neboť se jen že si začínáme klást otázky po smyslu stavby a formy, ním pojmovém instrumentáriu, kterým bychom mohli ucho-

pit příslušnou stavbu. A nemusíme v tomto případě myslet

cemi. Mění se klientela, její struktura a hodnotové orienta-

nová generace klientů chce architekturu bez historických jeho způsob práce. V tomto hřišti se hledají alternativy.

ním vynálezem. Souvisí s nezbytnými podmínkami lidsképrojevující se ve všech dobách a místech, kde docházelo

ke  vzniku strukturovaných společenství. Za  novum spojené s  nástupem racionálního řádu moderní společnosti

označuje sociolog Zygmunt Bauman postavení této transparentnosti a  čitelnosti na  úroveň cíle – úkolu (Bauman,

2000). Nedílnou součástí modernizace se tak stala tendoc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.;

Ing. arch. Ondřej Beneš;

Ústav 513 -

na fakultě architektury ČVUT v Praze;

přednáší na dalších vysokých školách

vyd. s O. Ševčíkem „Architektura

praktikující architekt, externí učitel

státem ovládanou administrativu. Prostředí, v  němž se

[email protected];

pro aplikaci administrativní moci.

60. let. „Zlatá šedesátá léta“

delů moderních strukturovaných kolektivit, souvisí s pod-

Praha, Grada 2009; publikuje

v  rámci hierarchie moci. Michel Crozier při studiu feno-

Arch a d.

pozici zaujímají ty jednotky, které dokážou svou vlastní

(nečitelnosti), vhodně je rámovat a  uzavřít v  pravidelné

od antiky do počátku 19. století.

světu. Zároveň dbají na to, aby pro ně samotné byly tyto

Vědomá manipulace s transparentností prostoru za úče-

Architekti. Programy. Realizace.

nepředvídatelností vycházejících z  okolního prostředí

vztahů, byla nejdůsledněji praktikována v totalitních reži-

lečnostech je zásadní učinit z  vlastního chování nezná-

stupující (totální) ideologií se staly impulsem k  realizaci

komukoliv jinému. Jinými slovy – největší moc získávají

vovala v utváření prostoru architekturou již v „předmoder-

telné) postavení, struktury a vazby, ale na druhou stranu

s  mocí od  rozličných druhů posvátna odvozenou. Obrat,

fakulta architektury ČVUT v Praze, Historie a teorie architektury, email: [email protected]

dence učinit z  obydleného světa prostředí příznivé pro

vydal mj.:

Programy a prohlášení architektů



Architektura. Historie.Umění.





XX. století. Praha, ČVUT 1999;

Kulturně civilizační vývoj v Evropě

v české architektuře 20. století“. v periodicích ERA21, Stavba,

transparentnost a čitelnost staly nezbytnými podmínkami

Nástup byrokratických společností, převládajících mo-

maněním si místa na  škále mezi jistotou a  nejistotou

ménu byrokratických společností odhalil, že dominantní pozici znejasňovat, mlžit a kódovat ve vztahu k okolnímu

pozice jasné a jednoznačné a vyvarovali se tak možných



Praha, Grada 2002, 2. rozš. vyd. 2007;



Praha ČVUT 2011 (O. Ševčík a kol.);

(Crozier, 1967). Pro získání vlivu v  byrokratických spo-

Stavba, Arch, Projekt a d.

mou proměnnou, avšak vnutit přísná a svazující pravidla





publikuje v periodicích ERA21,

jednotky, které si dokážou zachovat své „nejisté“ (neči-

dokážou ostatní jednotky vymanit z  kategorie nejistoty

18

Obr. 1. Návrh Panoptika – Jeremy Bentham 1791 a předvídatelné rovině.

lem přímého ovlivnění sociálních, potažmo mocenských

mech 20. století. Výkonnější technologie spolu s všeproutopistických vizí. Dokonalost svázaná s řádem se proje-

ních“ dobách, kdy byla svázána s  posvátnem, případně při němž posvátno jako modelující prvek prostoru (jemu

19

nadřazený) ztratilo svoje výsadní postavení, nastal v prů-

absurditami. Konečným cílem totalitních režimů není re-

nismů a  disciplinárních praktik se přestaly legitimizovat

podle principů druhotné reality (Voegelin, 2000a, Zelní-

v totalitních režimech 20. století (např. ve starověkých des-

však bylo kromě ideologické mobilizace potřeba udržovat

jakobínské Francii). Priomordialita totalitarismu související

běhu 17. a  18. století. Nové formy mocenských mecha-

formace současného stavu, ale jeho naprostá proměna

Totalitní prvky, stejně jako propagandistické elementy

projevující se v architektuře, lze nalézt mnohem dříve než

transcendentními entitami a  odvolávat se na  řád z  nich

ček, 2005). K  přetváření struktur navzdory skutečnosti

my vědění racionalizující ustálené procedury a současně

vědomí domnělé nutnosti a víru ve vlastní neomylnost.

s  „horší stránkou lidské existence“ (Říchová, 2000) však

ještě další funkci, a  to pravděpodobně důležitější a  čás-

vé společnosti, v němž jsou staré vnitřní vazby a struktury

a mocenskou změnu je obraz Panoptika. Jedná se o typ

Totalitní režimy neměly k  dispozici „umělý prostor“ Ben-

na nestabilních a částečně nesourodých základech. Mimo

1785. Dohlížitelé jsou skrytí (nelze je vidět) v  centrál-

třeba dosáhnout poněkud odlišnými prostředky. Nástro-

středí pro nástup totalitních režimů podílel i technologický

neustále stvrzující víru v neomylnost – propaganda jako

mu ovládnutí společnosti umožňující „proniknout do osob-

odvozený (Foucault, 2000). Navázaly na  sebe nové forvytvářející nové.

Je pozoruhodné, že jedním z  nejpřesvědčivějších ale-

gorických obrazů ilustrujících zmíněnou společenskou

vězeňské budovy navržené Jeremy Benthamem roku ní věži Panoptika a  kontrolují své podřízené i  vězněné

ve  zbytku hvězdicovitého půdorysu budovy. Ti si nemo-

Proměňování prostoru mimo samotné přestavby plnilo

tečně nezávislou na  „reálném“ vzdoru vůči skutečnosti. themova Panoptika, a  tudíž asymetrie viditelnosti bylo jem pro její ustanovení byla propaganda. Propaganda

pociích, během středověké inkvizice, v Kalvínově Ženevě,

nachází plného rozvinutí právě v  moderním světě masonarušeny (nebo eliminovány) a ty nové se teprve utvářejí

nestability sociálních vazeb se na vzniku příhodného pro-

rozvoj. Přinesl potřebné technologické nástroje k naprosté-

hou být jisti, zda jsou právě sledováni, dohledu nemohou

živoucí důkaz „objektivní“ pravdy, posouvající mysl ovlá-

byli pod dohledem (Foucault, 2000). Všichni se nacházejí

novým světům (zítřkům).1 Jakékoliv urbanistické a archi-

a  do  historie lidských životů i  prostorové mapy nejvýraz-

diametrálně odlišné – hra jistoty a  nejistoty, transparent-

a propagandistické konotace. Samotná fyzická existence

a komunismus.3

nic „děsivé“ dokonalosti) díky úplnému ovládnutí prostoru.

ale často i pouhý plán měly být důkazem hlásané pravdy,

sově omezena na Německem ovládaném území od nástu-

a vymanění se druhých z ní připravuje cestu k prohlubo-

nou realitu.

války (1933–1945). Ve  státním zřízení realizovaná komu-

pole k uskutečnění jejich moci, od rozvinutí dalších disci-

trativní budovy, ale i  stavby dopravní, sportovní, tovární

hem rozšířenější. Od  Sovětského svazu a  jeho satelity

uniknout, a  tak jsou stále nuceni se chovat tak, jako by uvnitř „stejného“ prostoru, ale jejich pozice v  něm jsou

nosti a  netransparentnosti dosahuje krajních mezí (hra-

Uzavření jedněch do  bezchybně kontrolovatelné zóny vání mocenských asymetrií. Dohlížitelům se otvírá volné

plinárních praktik až po  kontrolu a  manipulaci se sociál-

daných (a většinou i vládnoucích) blíže k „přicházejícím“ tektonické zásahy do prostředí s sebou nesly ideologické

uskutečněných proměn, včetně procesů uskutečňování, jejímž cílem bylo vzepřít se skutečnosti a nastolit druhotNejenom pomníky, náměstí, ulice, obytné a  adminis-

a průmyslové komplexy měly promlouvat jazykem nového

ního, intimního života člověka a  dělat si nárok na  jeho

Obr. 2. Model Große Halle od Alberta Speera

V architektuře nacistického Německa i Sovětského sva-

zu lze nalézt hlavní elementy, z nichž tyto totalitní režimy

plnou loajalitu...“ (Balík-Kubát, 2004). Signifikantními

čerpaly svá ospravedlnění a vize (ideologický prvek). Je-

něji zasahujícími totalitními režimy 20. století byl nacismus

sobě se stávaly impulsem k  vlastnímu sebeobnovování

Praxe nacistické totalitní ideologie byla teritoriálně i  ča-

jich struktura byla rámcem pro přetváření prostoru, samy

(propagandistický prvek) a  jejich existence volala po  na-

pu nacionálních socialistů k moci až po konec 2. světové

nistická totalitní ideologie byla teritoriálně i  časově mnopřes Čínu, Mongolsko, Laos, Vietnam, Kubu až po Severní

prostém naplnění v dokonalosti.

V architektuře nacistického Německa hrály hlavní roli

tři elementy:

1. Teatrologický, 2. symbolický a 3. didaktický.

1. Teatrologický element souvisel s nacistickou inspirací

ve starořeckém divadle, skrze jeho dramatičnost, tragičnost

světa a utvrzovat „ty, kteří je vidí (vnímají)“, že nová prav-

Koreu a Kambodžu. Uváděný příspěvek je zaměřen na to-

a spektakulárnost měl být k životu přiveden (znovuobnoven)

Osvícenství a  jeho ideály spolu s  instrumentálním ra-

objekty a jejich uskupení se staly symboly „dohlížitelské“

(1922–1953), a to z následujících důvodů:

historie měla ožít v  současnosti. Jedním z  cílů bylo vybu-

rálního světa, feudalismu a  „nepředvídatelnosti“ přírody.

narovnávaly a  ustanovovaly čitelný prostor pro adminis-

kem (areálová, chronologická i kulturní blízkost), je inspirací

ními vztahy, případně i ovlivňování percepce reality těch,

na něž je dohlíženo.

cionalismem „osvobodily“ společnost od  nadvlády sakNa  prvním místě v  rámci pohledu na  prostor již nestála touha zobrazit „skutečný“ svět, ale ten současný změnit

a  vyprojektovat svět naprosto nový. Zvláště totalitní re-

žimy stavící ideologii nad skutečnost se aktivně chopily

da je skutečností a nový svět se stává reálným. Stavební

talitní období Svazu sovětských socialistických republik

kult slavné germánské minulosti. „Pokřivená“ (zapomenutá)

Jeví se jako vhodný pro komparaci s nacistickým Němec-

dovat nevzniklé „historické“ stavby germánské minulosti,

trativu, ale současně se snažily eliminovat všechny naho-

pro architektury ostatních komunistických totalitních režimů,

civilizaci na úroveň civilizace řecké a římské společně s je-

ní měla být z prostoru bez výjimky vykázána, přetvořený

ky. Nakonec dlouhodobá a  kontinuální existence totalitní-

nárok na  evropskou kolébku vzdělanosti, legitimitu opano-

moci. Nástroji moci, kdy pohledu na ně se nešlo vyhnout,

dilosti a nepředvídatelné proměnné. Náhoda a překvapeprostor měl vyloučit jejich návrat. Důležitými prvky byla

které často přebírají či modifikují jeho propagandistické prv-

ho režimu na  území Sovětského svazu (srov. Balík-Kubát,

přenést je do  současnosti, a  tím vyzdvihnout germánskou

jich atributy (výsostné postavení mezi evropskými národy,

vání „pohanského“ světa). Novodobé starogermánské stav-

nabízených možností vytvořit snové světy, neváhajíce

absence davů a zalidněnosti,2 prázdná nároží, anonymita

2005) činí tento režim v tomto příspěvku neopomenutelným.

ních zdrojů. V  porovnání s  vizí „dokonalosti“ jsou totiž

nost prostředí zbaveného všeho, co by mohlo mást, uvá-

2) Náhodná setkání byla vyloučena ze všech míst s výjimkou nemnoha, jež byla speciálně určena k záměrnému shromažďování. Budována byla velká,

mobilizovat nesmírné množství materiálních i  personál-

materiální statky a utrpení lidského života nepodstatnými

míst, beztvářnost lidských postav a  otupující monotón-

dět do rozpaků a vzrušovat (srov. Bauman, 2000).

by (vítězné oblouky, sousoší, amfiteátry) měly být zasazeny

pravidelná a přehledná náměstí, kde si dát schůzku bylo jako se sejít na poušti, s tím rozdílem, že všem na očích. Potkávat se zde bylo možné jen ve větším počtu lidí a nejlépe organizovaně, protože spontánní potkávání bylo perzekuováno.

1) Zásadní rozlišení mezi propagandou a přesvědčováním (persuasion) je v tom, že propaganda neotvírá diskuzi, nepřipouští odmítnutí. Reakcí propagandy

3) Fašismus je řazen v politické vědě do kategorie autoritativních režimů. Na rozdíl od totalitních režimů připouští limitovaný pluralismus a nezasahuje

na negativní ohlas je její hyperbolizace (blíže Shabo, 2008).

komplexně do všech oblastí lidského života (blíže Linz, 2000).

20

21

do prostoru tak, aby se stalo pouhým detailem, zda vznikly

umění Karel Teige viděl v konstruktivismu architektonic-

2. Symbolický element, jehož výstižnými adjektivy jsou

ku utilitární a industriální“. Geometrické tvary a masové

ve 20. století, nebo před 6. stoletím našeho letopočtu.

ký styl, v němž se „mystická estetika zaměnila za esteti-

anti-modernita a romantičnost, patří mezi další z charakte-

používání oceli jako stavebního materiálu stvrzovalo

ristických elementů nacistické propagandistické architek-

víry v  komunistickou ideologii postupně podkopávající

systém souvisela právě s úpadkem tohoto třetího elementu architektury Sovětského svazu. Díky gnostické „zaslepenosti“ (nebo „prozřetelnosti“) se podařilo zaktivizovat

předurčenost historické dialektiky (od níž se odvozovala

dosud přehlížené materiální i  lidské zdroje, které se za-

anti-modernistických cílů. Částečně navazuje na  teatrolo-

skryta uvnitř materiálu, materiál se měl stát svědkem ví-

prostoru a  následně se použily k  propagandě opěvující

všechny možné historie (avšak i mýty) měly být zobrazeny

giky“. Budované stavební objekty se stávají pokusnými

realitě nezávisle na  tom, zda s  realitou korespondovala,

stavitelného pochodu k tisícileté říši. Imanentní (současné)

společenského řádu, jehož principy a  funkce se měly

stála nad přírodními zákony, což vedlo k mnoha nesmys-

jsou plány a vznik kolektivních domů se společnými prá-

hodným úspěchům).

tury. Dochází k  použití moderních významů pro naplnění

historická úloha komunismu) opanovat svět. Pravda byla

gický element. Nejenom germánská slavná historie,4 ale

tězství komunistické ideologie a  její „nevyvratitelné lo-

jako nedílné součásti nacismu a  jeho neomylného, neza-

mikro-sociálními laboratořemi, propagandou nového

nacistické bytí mělo být propojeno se všemi těmito historie-

stát organizačními principy celé společnosti. Příkladem

mi. Cílem tohoto elementu v nacistické architektuře se sta-

pojily do  gigantických civilizačních projektů na  ovládnutí

toto ovládnutí. Nově objevená „pravda“ byla nadřazena

nebo nikoliv. Marxistická ideologie se stala vědou, víra

luplným plánům (nutno však dodat i k občasným pozoru-

la eliminace jednotlivých historických epoch a jejich vtělení

delnami, mateřskými školami, obchody, společenskými

bylo předpokladem pro prezentaci nacismu jako jediného

2. Symbolický element byl, na  rozdíl od  nacistické

ale modely totalitní spoutané pravidly transparence (jis-

k výšce (inspirace americkými mrakodrapy), snaha o kolo-

(nové pravdy o  světě) měly prostor modelovat, měly jej

ho nacházelo svůj účel ve vyzdvižení a vyjádření exkluzivi-

dem, jenž se dosud nalézal pouze na rýsovacích prknech.

do  nacistické současnosti. Takovéto ovládnutí minulosti

místnosti apod.

mostu do  budoucnosti. Minulost a  budoucnost měla být

architektury, poznamenán „hypermodernismem“. Obdiv

překonána v přítomné existenci. Přesvědčení, že nacistic-

ká říše bude tisíciletá („věčná“), se projevovalo v odpovída-

sálnost, monstróznost a překonání všeho dosud existující-

neobsazených měst, rozsáhlé infrastruktury) a  budování

Obr. 3. Model nevybudovaného pomníku – monstróznost a postoj sochy (nakročení, zdvižená paže) nabádá ke smělému uchopení a podmanění si budoucnosti.

ství nacistické ideologie (stavby vítězných oblouků a sou-

na tzv. „Teorii hodnotných ruin“ (Die Ruinenwerttheorie)

ovladatelné masy, a tím zvýraznit kontrast mezi jedincem

jícím megalomanském plánování (plány na přestavbu ještě

prostoru, do něhož bylo již zaneseno předpokládané vítěz-

soší ještě před koncem války apod.).

ní tak, jako se neustále znovuobjevují touhy po  nových

pokládal, že po případném pádu nacistické říše zůstane

ní roli, pronikaly do  sovětské architektury i  romantizující

poselství národního socialismu (Scoble, 1990). Symboly

realismus). Oproti nacistickému Německu, které nemě-

doucnosti. Opět se částečně překrývá s elementem teatrolo-

i  znaky zůstanou tak zachovány, aby ohromovaly i  ná-

v kameni. Atributy materiálu (kamene) – trvání, tvrdost, neměnnost se tak stávají i atributy hlásané pravdy (např. citáty Mein Kampf na fasádách domů, svastiky). Prostor získává

sledující generace, kterým budou předávat „zprávu ze

záhrobí“. Nacistická ideologie se tak stane věčnou.

Obdobně jako v  architektuře nacistického Německa

hrály hlavní roli tři elementy také v  architektuře Sovět-

Přestože konstruktivistické pojetí prostoru hrálo hlav-

lučních zákonů a absolutních, nezpochybnitelných pravd.

Slovy Hannah Arendtové totiž „děsivá proměna“, která se

pagandistických projektů. Původní velkolepé plány rea-

ní vidět nebo přijímat cokoli jak to je a zároveň v důsledné

lita transformovala v  jejich pouhou karikaturu. Společně

ticismus.

svět a přizpůsobit jej socialistickému člověku a řádu.

architekturu, zvláště v první polovině 20. století. Teoretik

vé poznání světa a zcela vylučuje jakoukoliv nejistotu. Je

Edukační funkce „světa vytesaného v  kameni“ měla

1. Konstruktivismus měl zásadní vliv na  sovětskou

4/ Viz výše. 5) Upřednostnění kamene před ocelí deklaroval Speer ve svém „Čtyřletém plánu“ z roku 1937. Mimo uchvácení kamennými ruinami středověkých civilizací byla dalším důvodem přírodní „neměnná“ povaha kamene.

22

posuzovat nikoliv ze své konkrétnosti, ale optikou evo-

Sovětský svaz především dostatek finančních a  materi-

álních zdrojů na  realizaci svých megalomanských pro-

dů (a destrukčních sil).

v  určitém smyslu i  funkci post-mortalis. Zakládala se

v  architektuře totalitních režimů by měl být poučením

lo dostatek času na  uskutečnění svých plánů, postrádal

s  přeměnou povahy režimu z  totalitního na  posttotalitní

5

lepších světech, ideálech a utopiích. Případ propagandy

a  varováním před stavem, kdy se jakékoliv jevy začnou

ského svazu:

1. Konstruktivismus, 2. symbolický element a  3. gnos-

ny materiálního světa nadále přetrvávají v lidském koná-

prvky s  konotacemi na  Řím a  Řecko (např. socialistický

edukační funkci, pravidla a zákony svou neměnnost. Jejich

změna by byla možná pouze s vynaložením vysokých nákla-

Hry s  prostorem, transparentností a  dohledem, snahy

a celkem vedeným vstříc komunistické utopii.

uložena v pozůstatcích (ruinách) její sláva a „nadčasové“

gickým. Svět a pravda o něm má být scholasticky vytesána

samy stvořit. Šlo o to pokrýt celý prostor dokonalostí a řá-

vypracovanou dvorním Hitlerovým architektem Albertem

síciletou budoucnost“, plní výchovnou a  vzdělávací funkci

směřující do  současnosti, ale také do  velmi vzdálené bu-

toty a  nejistoty), ideologizované poznáním „skutečnosti“

o ovlivňování sociálních vazeb za pomoci fyzické přemě-

Speerem. Speer inspirující se Římem a  Egyptem před-

vstřebává „tisíciletou minulost“ a  „ti-

prostoru odvozeny urbanistické a architektonické modely,

méněcennost, nicotnost diváka, vtěsnat jej do  beztvaré

3. Didaktický element, na rozdíl od elementu symbolic-

kého, který do  sebe

ty komunistické ideologie. Průvodním jevem bylo povzbudit

V  netotalitních režimech jsou od  atributů („reálného“)

se vytratil „revoluční“ náboj i vůle za každou cenu pokořit

3. Gnosticismus si činí nárok na  vyšší, nadrozumo-

spojen s myšlenkou imanentního naplnění, které přinese

duchovní plnost dějinám pohybujícím se ke stavu reálné dokonalosti (Voegelin, 2000, Zelníček, 2005). Nejistota

odehrála v polovině minulého století, „spočívala v odmítáinterpretaci všeho jako (neodvratitelného) stupně nějakého dalšího vývoje“.

Použitá literatura:

Arendt, H. (1996):

Původ totalitarismu, Praha, Oikoymeneh. Balík, S.-Kubát, M. (2004):

Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů, Praha, Dokořán.

23

Bauman, Z. (2000):

Techniques of propaganda and persuasion,

Crozier, M. (1967):

Voegelin, E. (2000a):

University of Chicago Press.

Praha, Mladá fronta.

Globalizace – Důsledky pro člověka, Praha, Mladá fronta. The bureaucratic phenomenon, Chicago, Foucault, M. (2000):

Dohlížet a trestat, Praha, Dauphin. Linz, J. J. (2000):

Clayton, Prestwick house.

Voegelin, E. (2000b):

THE MOTIF AND THE CONTENT. THE MODERN POLYCENTRISM OF IMPRESSION.

Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury.

Grzegorz Nawrot

Kouzlo extrému – Revolta proti rozumu a skutečnosti,

Nová věda o politice,

Totalitarian and Authoritarian Regimes,

Zelníček, J. (2005):

Říchová, B. (2000):

Moc obrazů, obrazy moci,

Boulder – London, Lynne Rienner Publishers.

Přehled moderních politologických teorií.

Empiricko-analytický přístup v soudobé politické vědě,

Ideologické kouzelnictví in.: kol. (2005): Praha, Galerie U Křížovníků.

(…) He’s dreaming now and what do you think he’s dre-

aming about?’

‘Nobody can guess that.’

‘Why, about you!’ And if he left off dreaming about you,

Praha, Portál.

where do you suppose you’d be?’

Scoble, A. (1990): Hitler‘s State Architecture:

‘Where I am now, of course,’ said Alice.

The Impact of Classical Antiquity, University Park,

‘Not you! You’d be nowhere. Why, you’re only a  sort of

Pennsylvania State University Press.

thing in his dream!’

Shabo, M. E. (2008):

‘If that there King was to wake you’d go out— bang!— just

like a candle!’

Lewis Carroll, “Through the Looking-Glass,

and What Alice Found There“,  1871.

The warm light of candles burning in eateries of Kazi-

Mgr. Petr Hušek

mierz – a  district of Kraków. Tea and raspberry juice or

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií

just good cognac. The exuding music which is a part of

katedra politologie

the interior and an element of its whole. The small, dark

Joštova 10, 602 00 Brno

street behind the window lightened up by the cobbles po-

tel. +420 776 188 088

lished over the years which now reflect the yellow gle-

e-mail: [email protected]

am of streetlights. The Christmas tree on the table and

sions, emotions and feelings for our consciousness in our

bulbs turning on the other side of the window and rare,

feelings for our consciousness in our minds. One can try

the arms of the Moulin Rouge glowing with small, red

Ing. Marie Wolfová, Ph.D.

Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava

first snowflakes falling down slowly. It is warm and safe in

Fakulta stavební, katedra pozemního stavitelství

Ludvíka Podéště 1875/17, 708 33 Ostrava-Poruba e-mail: [email protected]

to define and describe the mood of a place. Through ge-

neralizations it is possible to try to search for and find

the awaited one, the one we look forward to, the one we

possible, yet in fact it is as strange as closing a  soul in

dream of. The world which is to stay in our memories.

the principles and rules of shaping. It certainly is not im-

a definition, a rule or a categories. The Mood is the soul of

It is in our nature to name. Are we, however, able to

Architecture. When we debate the objectives of the Archi-

to name mean to create? Is that the Architecture in its

the Mood. Maybe we do so, because it is so much difficult

name all we want? Is it necessary to name that all? Does

higher, extra-cultural dimension? The creation of impres-

24

minds is the Architecture of impressions, emotions and

here. That is the Place one would not leave. That is the

Place one would stay in forever. The truly natural world;

tel. +420 597 321 335

Pict. 1. The warm light of candles burning in eateries of the Kazimierz district of Kraków. The tea and raspberry juice or just good cognac. The exuding music which is a part of the interior and an element of its whole. The small, dark street behind the window lightened up by the cobbles polished over the years which now reflect the yellow gleam of streetlights… Kazimierz, Kraków, Poland. Pub “Singer” at night. Photo by Grzegorz Nawrot

tecture, we tend to forget about the most important one to be designed or perhaps we think we are not allowed to

25

movie frames. Their sequence in a plot is not accidental, just like in a movie.

When we travel, we choose directions to follow and

we move along established tracks, along designed roads

and well-trodden paths, walking, by car or on a rail track. We choose the direction alone and we choose our world

on our own, the one we want to see and experience; the

one we want to be in and the one we construct in our minds. We choose from among the ways which are open to us and from among those that have been delineated

and constructed. They are full of numerous intersections,

junctions and points. On junctions we set the railway po-

ints ourselves to choose the direction we want to follow.

We travel along the tracks of our lives. Those tracks are made of beams and rails set on them or they are ribbons

of asphalt or concrete roadways. They are also made of

the urban planned structure of a town and a village. They

are the directions delineated by the sequence and type of

rooms designed in a building. They are made of the way

of our thinking defined by the abilities of our imagination

and mind.

Music which is made from music cannot be good1. Ar-

chitecture which is made from architecture cannot be

good either. Pict. 2. - 3. One can try to define and describe the mood of a place. It certainly is not impossible, yet in fact it is as strange as closing a  soul in a  definition, a  rule or a  category… Photo by Grzegorz Nawrot

design it or we just cannot do that. It is also possible that we do not see its existence.

One can try to predict the potential intelligence of a fu-

Mahler’s Symphony No. 6 is a Journey. It is a dark story

about sailing and coming back, about finding and about

travelling up to the end. Samuel Barber’s Adagio is anxi-

ety, it is an arousing waiting and arousing desire, an ex-

Pict. 4. - 5.The Mood is the soul of Architecture. ... Amman, Jordan

filled with moments. They are different in every moment of

pectation of fulfillment and longing. That music is a space

existence, they are changeable; they even depend on the

sive frames prepared for pictures to be set within them.

terpiece and a permanent laboratory of virtual reality with

where one is; it is a Journey, it is passing through succes-

trill of birds. That is a potential erudite space, a total mas-

colors, of a various format, written in a various style and

different topics and pieces of content that complement

the various pages which belong to different places, somegoing through successive frames for impressions, throu-

ture child or to inspire his or her future sensitivity but can

The frames are ready to be passed through, to change

red and called.

The frames are ready to be filled with the content articu-

integrity of arts. A fairy tale for senses .

vity, the natural, wide Mazurian scenery closed between

the content which can be fixed in them and be named

which come into being in various fields such as fashion,

his or her soul be designed? The soul can only be inspiThe designed and painted poetry, the directed sensiti-

the lakeshore and the sunset above, repeated on a tapestry, are nothing but a byword for kitschy painting.

Our life is a journey and the dynamic world around us

is permanent travelling. Individual places are similar to

us and to change those who would pass through them. lated by the conductor. They are ready to be filled with

inside them.

one another – polycentrism of impressions in a  modern 2

We go through successive frames, frames for events

cinema, literature, theater, music, social life - like succes-

Streets and squares with adjacent buildings and cour-

sive pages of different books we read and successive

can be filled with a momentary content and all of them get

us. Different postcards from various places, in different

tyards; music and scent and texture and color. All of them

1) Kenny Garett, an American jazz musician about music in one of his interviews.

26

Pict. 6. - 7. Designing means building mechanisms, the technical ones but first of all the social ones. Designing means constructing frames for events which can come into being ... Santa Sagrada Familia, Barcelona, Spain.

impressions which are made on to us and acquired by

in different time. All that makes the whole of one Book,

times very distant from one another. Such a travel means

gh the modern integrity of arts.

According to Vitruvius it is just the architect who is

to design clocks and mechanisms. Designing means building mechanisms, the technical ones but first of all

the social ones. Designing means constructing frames for

events which can come into being. A  building or a  town

2) Antoni Kępiński, Rytm życia. Wydawnictwo Literackie, 2007.

27

of St John the Baptist. They make pictures painted one

title that names them. The title which comes on our mind

a full synthesis.

chitectural object is as individual and unique as a piece of

jects in Architecture. Birds in the streets sing a different

it is as distinctive as the title of a book we are reading.

on another, pictures which interpenetrate and approach

There are no two the same days or two the same ob-

song every day. Their singing is different in spring and

different in autumn; different at dawn and different at

is less and less of reality, it only exists between people

who are close to one another and who believe in their

own world, the one they created on their own4. People no

music, a work of literature, a play or a dish in a restaurant; The common polycentrism of the Total Masterpiece

which unites everything: music, literature, film, theater.

noon. There are no two the same cities or two identical

The modern Architecture could also be such a concept. It

have been constructed on the basis of the same blueprint.

to happen) and it could enclose all of those things (as the

streets; there are no two identical buildings even if they Pict. 8. - 10. The common polycentrism of the Total Masterpiece... The Old Damascus, Syria. The scent of spices and coffee. Different places, different frames and different, framed pictures.

when we look at them or when we are inside them. An ar-

Music must have a face. And Architecture? Architecture

must have its own face as well. A clear face which makes

could be all of those things in one (as a frame for things content to fill).

Architecture recognizable and definable and which gives

titles to it. A single architectural object – a city or even an

articulated space – must have their own topic, their own

longer look at one another because there are institutions

who do  that for them or they do  not touch one another because there is a touch therapy. People no longer move

- they jog5.

The old Damascus. The scent of spices and coffee. The

dr inż. arch. Grzegorz Nawrot Chair of Architectural Design

taste of a  falling evening that turns imperceptibly into

and Fine Arts

streets. Small squares. The riveting and impulsive boule-

Silesian University of Technology

Conversation of the passers-by who are no passers-by

Poland

is such a mechanism. Perception has polycentric nature

a deep night. Shops. Coffee houses. Bigger and smaller

Faculty of Architecture,

every space.

vard music and a sudden, acute silence of a backstreet.

Akademicka 7, 44-100 Gliwice,

as well as polycentric are cities and buildings or, in fact, Flexibility is a  type of mechanism understood as the

flexibility of a designed space and the flexibility of events

at all – they are residents in the same way as birds or

tent that can be named.

since always. The theater of impressions, the theater of

or a museum of fakes. A real life or Disneyland? A face

ther. Different places, different frames and different, fra-

and the content that fills the events in that space; the conA city is a landscape, a flâneur’s living room. A real city

cats. Paris flâneurs of Damascus who have been here

the truth. A variety of topics which complement one ano-

or a mask?

med pictures.

paigns, the ‘I  work tomorrow’ slogan accompanied by

reality. One place: The Roman temple, the early Chris-

ss of others trampled by a crowd.

Mosque composed together for the recent one thousand

Folk dances on metro stations, countless safety cam-

a smile once reserved for free time only3. Virtual closeneSuperficiality, exchangeability and compatibility of eve-

rything with everything are the enemy of reality. There

A  multidimensional history and continual, multilevel

tian basilica and the Muslim holy place - the Umayyad

years. A muezzin leading a call. Among praying Muslims

there are Roman capitals and the chapel with the head

3) Jean Baudrillard, Symulakry i Symulacja. Rzeczywistość nie istnieje. Sic!, Warszawa, 2005, 4) Ibid 5) Ibid

28

29

jehož významnou složkou jsou jak technické a  fyzikální

nu), tedy pouze signály a znaky (symboly, ikony, atributy),

vidla se sledují pouze účinky estetické, ve  skutečnosti je

vrozených schopností, zvyklostí a  zkušeností přetlumočí

vlastnosti, tak umělecké účinky s  intelektuálními. Zpra-

ŘEČ ARCHITEKTURY (VZORCE A DOJMY VNÍMÁNÍ)

jich však mnohem více (morální, didaktické, etické, emo-

1. Základní funkce, účel a případně další poslání archi-

tektonického objektu pozná pozorovatel zpravidla podle

funkčních částí, základních tvarů a  případného dekorativního nebo jinak estetizujícího, anebo až uměleckého

zpracování. Tyto součásti kromě orientace o prostorovém

a funkčním rozvrhu objektu podávají určitá sdělení, kterými chce investor nebo uživatel předvést veřejnosti sebe,

svůj podnik, bohatství, ušlechtilost apod. Tato vyjádření

tlumočí architekt, který se tak stává interpretem investo-

Tvarosloví architektury je její řečí a  mluvou a  obdobně

jako mluvená řeč má dvě úrovně: nadřazenou obecnou,

nezávislou na slohu a stylu, a konkrétní „jazyk“ podle slohu, stylu osobnosti. Obecná vizuální řeč je archetypální, uložená

v „nevědomí“ (C. G. Jung) a existující nevědomky, zakotvená

nejen v lidské bytosti, ale zčásti také již v obecném živočiš-

ném  světě  a  doplněna živočišným druhem „člověk“. Slohy

(styly) jsou specifické pro určitá společenství oddělená územ-

ně, kulturou a dobou, stejně jako pro individuální autory. Část první: Vnímání archetypů a stylů.

rova úmyslu, svým způsobem a svými vlastními tvůrčími

1. Několik příkladů:

prostředky. Právě souvislostem obsahu, tvoření a  archi-

1.1 Příklad první:

tektonickým výrazovým prostředkům, tedy problematice „řeči“ architektury se dále budeme věnovat.

Architekturu si můžeme představit jako jeden z  mnoha

příběhů velkého orchestru, kterým není jen kompozice

fyzických prostorů a  objemů, ale vnímáme ji s  ohledem

na  prostředí, město, krajinu. Jednotlivé příběhy netvoří přímou a souvislou linii vývoje, ale jsou jeho nepravidelně

vzedmutými vlnami a současně vlnami dění, na kterých se každý další příběh nese svrchními příběhy, jako v  hudbě

barvami tónů různých tvůrčích nástrojů, kde každý základní tón má své další vlastní svrchní tóny. V architektuře jsou

jimi konkrétní tvary a další estetické a výrazové vlastnosti.

Našim tématem je příběh zrodu archetypů a proměnlivos-

ti stylů. Tvarosloví historických etap je jednou z  nosných

vln, zatímco dobové skupinové i osobní styly jsou jen těmi svrchními tóny jako přebíhavé čeření na  zvlněné hladině slohu. Např. 19. století a  moderní dobu nejsme schopni

zatím definovat jako celek, žijeme v ní ponořeni, neumíme na ni nahlížet s distancí nadhledu. Rozeznáváme jen dílčí

styly.

travu, ale také v další souvislosti: nutnost běžet, skočit atd.

s velkým podílem rozumové činnosti.

chitektura“ a přetlumočí si je do mnoha souvisejících poj-

1.2. Příklad druhý:

Úvodem

Sedneme-li si do jeskyně a díváme se ven, máme dojem

bezpečí, protože máme chráněná záda, i  když přesile by-

chom se ani takto neubránili. Ve  svém zavřeném, ale třeba nezamčeném bytě máme dojem bezpečí. Chováme se

a vnímáme skutečnost téměř vždy podle svých dojmů, nikoli pouze podle logiky. V běžném životě je váha dojmů vždy účinnější než váha logiky, třeba i vlastního pozorování. Komentář:

Jednocestná a jednosměrná logika rozumu jde vždy užší

cestou vnímání než širokocestné a různosměrné vytváření

pocitových dojmů. V technice je cesta přímější, bez omylů,

protože vede osvědčenými cestami k  předem známému

cíli. V základní vědě vede pouze k tušenému cíli, spíše jen k záměru, a neznámými cestami – proto je intuitivnější, ne-

určitější a dochází přitom k více omylům. Umělecká tvorba je převážně intuitivní. Její účinky jsou však jednak technické, fyzické (technicky a provozně užitné i fyzikální), jednak intelektuální, umělecké (pocitové a emocionální).

30

Architektura je dílo vysoce technické, účelové, užitné,

a  interpretuje. Dravec spatří oběť a  přetlumočí si ji v  po-

cionální atd.). Z tohoto hlediska je pak architektura dílem

uměleckého řemesla, případně až užitného umění, tvorbou

Josef Šamánek

jejichž smysl si každý živočich, tedy i člověk, podle svých

Před časem svět obešla umělecká výstava, kde byla

Člověk spatří architektonické dílo anebo přečte slovo „armů, myšlenek, podnětů, zážitků atd.

c) Žádný znak není jednoznačný. Každý umožňuje mno-

ve  formaldehydu vystavena mrtvá rozpitvaná těla. Moder-

ho interpretací, inspirací, variací, dává mnoho podnětů. Zna-

umění, protože to bylo předloženo jako „umělecká výstava“.

apod.) nebo také určitý dílčí soubor, popřípadě celé dílo.

nistický umělecký svět to přijímal a  vnímal jako moderní Pro uměleckou teorií neobeznámený svět to byla odpornost. Komentář:

Umělci věc vnímali vzorci (schématy) svých do dnešního

aktuálního stavu vypracovaných teorií umění (odpoutání estetiky od  morálky apod.), neodborný svět vzorci tradičních představ o nutnosti krásy v umění… 1.3. Příklad třetí:

Emoce smutku jsou u  nás spojeny s  barvou černou.

V buddhistické tradici s barvou bílou. Komentář:

Všechno živočišstvo má v podstatě stejné reflexe a stej-

né biologické reakce na vnější podněty. Emoce jako reakce na tytéž kombinace hormonů a enzymů jsou různé podle

vývojového stupně živočicha. Lidské emoce jsou vysoce

regulovány funkcemi mozkové kůry spolu s kulturními návyky různými podle kulturních tradic každého jednotlivého společenství.

1.4 Z příkladů vyplývají závěry:

a) Každé lidské dílo je jednak fyzicky nebo fyzikálně re-

álné, hmotné nebo nehmotné, ale má také určitý smysl (význam a účinek). Účinek je praktický, tedy „technicky“. Jeho realita umožňuje vnímání základními smysly (vizuálně, sluchově, hmatově, čichově atd.), technickou stránkou je jeho

mediální podoba umožňující sdělitelnost (slovy, grafikou, zvuky, doteky, vůněmi a pachy atd. – výrazovými prostředky tvorby).

b) Všechny prostředky, nosiče sdělení, jsou zástupci věci

nebo jevů, ale také jejich významu (gesta) a účinku (výko-

kem může být prvek (slovo, tvar, určitý zvuk, tón, pach, chuť

d) V  architektuře jsou znakem jednotlivé konstrukční

i jiné prvky, jejich soubory, plochy, prostory, jejich struktury,

tvary, figury, barvy, souvislosti apod. (viz o  jazyku: http:// kcjl.upol.cz/mlcoch_udsj.doc:).

e) Dílo i  svět kolem sebe vnímáme i  v  běžném životě

„věcně“, racionálně, rozumem – jako fyzické skutečnosti je

konstatujeme pouze výjimečně nebo zčásti, ale převážně a především je vnímáme iracionálně – prostřednictvím do-

jmů, emocí, pocitů, naladění mysli i cítění, případně z ně-

jakého vyššího „zření“ 1), poselství nebo poslání – jako tzv.

zázraky v  Lourdech, v  Santiagu di Compostela, u  Panny

Orleánské apod., kde pozorovatelé zázraku jsou přesvědčeni, že šlo o skutečné, reálné dění. Rozumem vnímáme

a hodnotíme zpravidla technickou stránku věcí a jevů, intuitivně jejich účinek na nás.

e) I racionální vnímání je tendenční, zpravidla ve prospěch

vlastní osobní nebo obecné lidské prospěšnosti. Po  špatných zkušenostech se nyní kromě iracionálních dojmů líbí/ nelíbí, anebo neurčitého dobré/nedobré začínají uplatňovat

také racionální hlediska všeobecné ekologie a  nejnověji

soužití člověka s volnými zvířaty (zatím zejména v jižní Africe). Nejúčinnějším jsou však hlediska ovlivněná tolerantními

i netolerantními náboženskými světovými názory a v osobních záležitostech kromě základních také tzv. vyššími emocemi (intelektuálními, estetickými, sociálními aj.).

f) Převážně subjektivně vnímáme svět kolem sebe pro-

střednictvím určitých navyklých schémat, vzorců, šablon

vnímání i  konání. Jen výjimeční a  silní jedinci (umělci

1) Chvatík Květoslav: Strukturální estetika, Host Brno 2001, str. 210

31

a tvůrci vědeckých koncepcí) se umějí vymanit z jejich při-

tom dá říci, že jde o krásu forem, spíše souvislostí… Každý

f) Iracionální myšlení je však zřídlem tvůrčích schop-

obraz, ale sotva zapůsobí stejně jako jeho předloha. Pře-

tažlivých mocí a sil.

může zcela přesně okopírovat ten nejjednodušší umělecký

Komentář:

Petr Veliký nasadil lidem (tj. těm, které uznával za  lidi)

brýle půjčené od Ludvíka XIV. Oba viděli a „popsali“ svět

bez jistých klecí, souboru vzorců a určitých schémat myšlení. Člověk používá vzorce různými způsoby:

a) Z příkladu, který jsme uvedli hned na začátku, o pocitu

sto to někteří falsifikátoři dokázali. Na druhé straně svůj

tak, jak si jej oni sami představovali. Haussmann v Paří-

bezpečnosti, máme-li krytá záda, a mnoha dalších tomuto

jeme z duchovní hodnoty na „materiál“ finančního kapitálu.

velkorysosti a takovými brýlemi je všichni dosud vnímáme.

všemi, anebo mnoha živými tvory, po kterých jsme je zdě-

2.1. Příklady působení schématu (vzorce) nad logikou

lelo, konalo, stavělo, konstruovalo, soudilo, popravovalo.

podsunuli svůj falešný portrét pod zavádějícím názvem so-

Nereálné, tedy nepravdivé vnímání se však přesto ne-

přítomnost Boha. Prostředky však byly zcela odlišné, ne-li

velikost a slavnostnost, ale chtěl týmiž „slovy“ předložit ve-

na racionalitu, logiku příčin i důsledků i ve vědě a technice.

a extazí tvarů, leskem příslušejícím Bohu, zejména zlatem,

a předložit zdání jeho velkoleposti.

ností a je naprosto svobodné, není vázáno žádnými po-

žadavky…

Část druhá: Vzorce vnímání i tvoření ve vědě:

zbytně uplatňuje také   vedle   jinak přísných požadavků

Logika vede k  očekávaným objevům, intuice k  překvapivým a neočekávaným. Část geometrie je založena na axi-

omech. Kosmická geometrie ukazuje, že nejsou pravdivé.

2)

význam mají i reprodukce, hodnotou originálů se degradu-

ži dal Rambuteauvu policejnímu nápadu vzezření a punc

Podle týchž modifikovaných vzorců se žilo, oblékalo, mys-

Stalinští komunisté pak týmž principům klasicistních forem

2.2.3 Barokní chrámy se snažily o totéž: zajistit v sobě

cialistického realismu. Také Hitler v nich „četl“ a „psal“ jimi

a neurčitě, jako prožívané bytostné pocity – a jsou svou po-

téměř protichůdné. Nepůsobily střídmostí, ale bohatstvím

řejnosti jiný význam: zakrýt zlotřilost svou a svého režimu

nasbírány během vývoje a  zkušeností dávných i  nedáv-

základní životní potřeby a  zkušenosti. (Jeho názor se pak

jej tehdejšími brýlemi, vzorci odkazujícími k  Bohu, pocity

tvary. Myšlenku dovršil Le Corbusier a formy k jejímu vy-

né zkušenosti sídlí v naší různě hluboké paměti. Archetypy,

své symboly v chrámech, ve své hudbě, ve svém oblečení

socialismu, technologicky jako průmyslovou výrobu, es-

běh o  Bohu, avšak nejen zcela jinak, ale zcela opačným

a pak Pieta Mondriana. Komunistické režimy druhé polo-

zmíníme na konci článku.)

opačnou náplň. Zbavily je i forem, všeho, co zbylo kultur-

vytvářejí jeho dojmy, kterým pak věří jako pravdě. Stan-

O  ničem více než pouze o  jeho chudobě na  kulturnější

čase, konkrétní formy a tvary slouží všem.

a bohatě rozvinutými smyslovými emocemi. Pro ně „psal“

jádření dali architekti Bauhausu. Společensky ve smyslu

a tvořil své zvyky. Barokní člověk „psal“ téměř tentýž pří-

teticky podle abstrakcionistů, zejména V. Kandinského

„písmem“. (O  prostředcích, architektonickém „písmu“ se

viny 20. století pak nechtě daly těmto gestům jinou, zcela

technické praxe.

2.2. Pochopení nevyplývá jen z konkrétní formy.

2.2.1 V architektuře se zpravidla tvarosloví spojuje s ur-

čitou kulturní epochou. V  19. století se formy minulých

epoch využívaly jako prvky architektonického stylu, aniž by vyplývaly z odpovídajícího smýšlení investora nebo archi-

tekta a  aniž by byly užity v  souladu s  účely a  funkcemi.

ných lidských generací, jsou uloženy v  podvědomí, odkud

tí. Očistil architekturu od „mluvy“ mimoarchitektonického

drahami podle Nielse Bohra, ačkoli na tomto nepravdivém

v jejich fyzice a úspěšně na jejím základě fungují mnohé

vahou dosti racionální, důvodné. Jiné, které jsou geneticky

Gotický člověk žil v  témž reálném, zejména fyzickém

se, který ukončil planost formové bezradnosti 19. stolezdobnictví a  nechal ji „mluvit“ pouze architektonickými

tabulka prvků, která dala základ mnoha dalším objevům

nazýváme archetypy. Vynořují se ve  zvláštních případech

ovlivňují naše cítění, vnímání, chování a jednání. „Objevil“

Komentář:

světě, jako byl barokní svět a je i nyní ten náš. Ale vnímal

modelu byla vytvořena Mendělejevova (Dmitrij Ivanovič)

dili. Jsou závislé na  různých okolnostech, které souhrnně

2.2.6 Obdobně můžeme prozkoumat dědictví A. Loo-

světskou krásou.

Již téměř století se hledá pravda o podstatě hmoty a energií, rozdílné od  představy atomů s  kruhovými oběžnými

podobných je zřejmé, že mnohé pocity máme společné se

Komentář:

Renesanční formy a tvary i pro nás znamenají humanis-

mus. I když s ním tehdy neměly vše společné ve smyslu, jakým jej dnes vnímáme my.

2.2.5 Petr Veliký, mocný, modernistický a  krutý rus-

ního, takže formy pak promlouvaly již jen o komunismu. a vznešenější myšlenky. Komentář:

Adolf Loos svými názory odebral stavbám formální po-

je S. Freud3) a jejich původ shrnul do sexuální oblasti jako

ukázal jako jednostranný.) Vlastní prožité a učením sdělepodvědomé i vědomé zkušenosti ovlivňují naše pocity, potřeby i chování. Podvědomé iracionálně, vědomé racionál-

ně i iracionálně, přičemž v běžném životě (mimo oblast vědy a techniky) dáváme přednost spíše dojmům, iracionalitě.

b) Vnímatel má vlastní vzorce, schémata vnímání, které

dardní vnímání je závislé na vzorcích aktuálních v daném Archetypy i  ostatní vzorce se za  určitých příležitostí

vynořují samy jako matrice mentálních „výrobků“ pro další zpracování. I  člověk je jako každý živočich organickou

součástí především svého vlastního společenství, ale také

Byly pouze dekorací, popřípadě jen velmi úzce vymezenou

ký car, v roce 1703 založil Petrohrad ve stylu  i smýšle-

zlátko a poukázal na výrazy vlastní samé podstatě staveb

pravdivou.

i  ve  tvarosloví architektury budov jako forem vyjadřují-

architekti v čele s Le Corbusierem nasadili nové brýle vní-

nismus. Bylo to opět gesto jen intelektuální vrstvy oby-

na  pole absolutní abstrakce a  racionalizace průmyslové

patrno dodnes, o tři století později. Právě tyto formy pak

univerzálního socialismu. Stalinští komunisté z tohoto vní-

výraz, který se přiživil na obecné oblibě Petra Velikého

dotáhli na nejprostší otupělé formy panelové technologie…

na konečném počtu logických vztahů, jsou slabší, ale pa-

ho nehumánního režimu a masová nudná stejnost jako

na rozdíl od živočišné svobody nemůže lidský rozum žít

Globalizující euroamerický novověk ve veškeré své čin-

proklamací bez výpovědi o obsahu, anebo i výpovědí ne2.2.2 Středověk byl prostoupen teologicky vykonstruo-

vanou scholastikou: architektura i  umělecké obrazy, hudba atd. byly vtiskovány do vzorců nesčíslných mystických symbolů. Měly zajistit „téměř fyzickou přítomnost“ Boha

(nebo Syna Ježíše) v chrámovém prostoru a obrátit mysl vzhůru, k sídlu Boha. Dnes jim nerozumíme, neumíme číst jejich symboliku v  souvislostech grafických vzorců jejich

kompozice. Přesto nás však architektura i středověká umělecká díla okouzlují, uchvacují, až fascinují. Sotva se při-

ní klasicismu francouzského Ludvíka XIV., v urbanismu

a  na  řeč vlastní podstatě architektury. Moderní pováleční

cích jeho velikost, moc, tehdejší pokrokovost a  huma-

mání a spolu s abstraktními malíři své doby převedli tvorbu

vatelstva, ruský lid s  tím neměl nic společného, jak je

technologie, mnozí s podtextem vnímání filtrem (rastrem)

převzali komunisté za Stalina jako svou proklamaci: lživý

mání pak vymazali všechny kulturní hodnoty a svůj rukopis

a na obecně vnímané estetičnosti stylu, lživé gesto své-

nástroj ubíjející ducha.

2.2.7. Ze všech případů je zřejmé:

společenství „života“ vůbec a  předmětem planety Země. Ve  svém lidském vědomí vnímá také svou sounáležitost

s  celým vesmírem (a  až kosmem, všehomírem), avšak subjektivně, způsobem, jakým si jej právě představuje.

Také my jsme nyní přesvědčeni, že si nikoli pouze představujeme, ale že „víme“…

c) Souhrnně: Racionální vzorce jsou úžeji založeny

nují ve vědě. Lze je odvodit.

3) ŠAMÁNEK, Josef: Odrazy sexuality v architektuře a umění. In: Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské, TU Ostrava, řada stavební, č. 1, roč. VII, 2007, Ediční středisko VŠB-TU Ostrava 2007, str. 249–283

2) ECO, Umberto: Meze interpretace. Karolinum, Praha 2009. str. 332

32

33

nosti od 16. století směřuje k upevnění racionálního přístu-

pu k realitě, ale přitom se současně od 20. století ve svě-

tě iracionální umělecké tvorby realitě vzdaluje a  noří se do abstraktna.

b) komfortního chování a potřeb, např.: vnímání intelek-

tuálních podnětů, sociálních vazeb a  uplatnění, výchovy,

učení, emocí (vnímání nebezpečí, žádostivosti, radosti), her, práce, relaxace, abstrakce.

3.5 Jednotlivé potřeby, chování a  konání jsou u  všech

Část třetí: Podstata, schopnosti a povaha člověka

vyšších živočichů vrozené, naučené, invenční – účelové

chové na Zemi, ale je nadán zvláštními schopnostmi a po-

pin potřebnosti, jsou u všech vyšších živočichů analogické,

3.1 Člověk je sice živočichem jako všichni ostatní živoči-

vahou, které jej z jeho původního přírodního společenství

zcela vyčlenily – schopností a  dovedností tvořit. Vnímat a vydestilovat z reality její abstraktní základ. 3.2

a  komfortní – kulturní. I  když třeba náleží do  jiných skuovlivněné pouze druhovými specifiky.

3.6 Člověk tak vnímá dva světy, oba obsahují jevy, ale

také vztahy: svět fyzický a fyzikální a svět iracionální, kte-

Myslet s  distancí, umět se svou myslí odpoutat

rý nebyl součástí jeho každodenní praxe, takže si jej sám

anebo vžít se do  cizího myšlení a  cizích emocí, jak pra-

Svět iracionální je dílem člověka samotného, dílem jeho

od svých vlastních emocí a myšlenek, umět si je představit videlně činí herci, dokážou architekti představující si jak

uživatel, jejich klient, bude vnímat jejich dílo, malíři a  in-

terpretující zpěváci a hudebníci, kteří vědomě „konstruují“

své dílo , i když do něj vkládají své emoce. Všichni tvůrci, 4)

zejména umělečtí, a zvláště pak moderní, se odpoutávají

od  přírodních předloh a  své dílo stylizují tak, aby pouze

„nesdělovali“ vnímané, ale také určitými znaky naznačovali své myšlenky a pocity.

5)6)

.

Schopnost myslet v  abstraktních pojmech, figurách

apod. umožňuje, že člověk vidí a  pozná konkrétní katedrálu v  Chartres, ale pochopí i  to, že náleží do  kategorie jiných gotických katedrál, do  kategorie i  všech katedrál,

do  kategorie křesťanských chrámových staveb, do  kate-

gorie chrámů různých náboženství, do  kategorie všech

staveb kultovních, do kategorie staveb vůbec, do kategorie

vytvořil intuitivně.

intelektu (pocitů a mysli, svět člověkem smyšlený). Je pře-

devším v lidských individuálních i kolektivních představách. Svou tvůrčí schopností jej však člověk dovede realizovat,

zhmotnit. Jednak jako výrobky, jednak jako technická, umělecká a vědecká díla. Kromě staveb jako technických

děl jsou některá architektonická díla i  některá technická díla v různém podílu jak technická, tak umělecká.

3.7. Lidský intelekt, vědomí pocitů, citů, schopnost abs-

trakce a myšlenek nutně potřebuje odpovědi, na které ješ-

tě nemá nashromážděno dostatek poznání, vysvětluje si je v analogiích způsobem, který zná sám ze svého konání, jako

zásahy nepoznaných bytostí. Musí si je však nějak představit, musí jim dát jméno, konkrétní hmatatelnou podobu: zlým dává ještě i  nyní podobu démonů, dobrým podobu „duší“, „anim“ 7) i božství, které přisuzuje některým skutečným zvířa-

architektonických výtvorů a nakonec do kategorie lidských

tům (slonům, hadům atd.), anebo jejich křížencům, „bestiím“

a totožnost i v nestejnosti a oceňuje různost ve stejnosti.

komunikovat: magií, projevy z jiného světa – stylizací, proje-

výtvorů vůbec. Člověk chápe hierarchické posloupnosti

3.4. Podmínky a  způsoby života člověka lze roztřídit

do dvou skupin:

a) základních podmínek a způsobů života: dýchání, pří-

(egyptská sfinga aj.). Se zlými je nutno zvláštními způsoby

vy a jevy zvláštních forem. I při naší civilizovanosti jsou pro nás stále lákavé a vzrušující.

3.8 Tyto formy se stávají vznešenými a pak uměleckými,

jem a  zpracování potravy a  vyměšování, pohyb, rozmno-

schopnost je realizovat je uměním. Vše zvláštní, mimořád-

zacílení pohybu aj.;

posvátnosti magického obsahu a magické moci.

žování a  s  nimi spojené schopnosti: orientace prostoru,

né, nezvyklé, vše, co ovládají jen někteří lidé, nabývá určité

3.9 Tyto magické začátky civilizačního a kulturního pro-

cesu se postupně vyvíjely různými směry. Do iracionálního náboženství a umění a do racionálních věd.

3.10 Jevy denního praktického života zůstávají samo-

zřejmostí bez povšimnutí a záznamu v mysli. Svět praktic-

sky zmaterializovaném smýšlení je ve světě určitou zvláštností. Vědeckému poznávání prospívá, nikoli však přírodě a naší přirozenosti.

Moderní architektura je „sexy“, je tvořená a vnímaná pří-

kého života se zpravidla považuje za jeho danou součást,

jemně, téměř „eroticky“, ale někdy málo výřečná svými „slo-

u všech živočichů. Určitý jev se stává pozoruhodným tím,

tura je bohatá na smysly i magické významy. Antičtí Řekové

o které není nutno přemýšlet, běží „automaticky“, tak jako že je něčím zvláštní, pověstný, doporučený apod. Tím do-

stává výjimečný společenský statut, i když se na něm proti předchozímu stavu třeba vůbec nic nezmění. Např. statut

vy“, jejichž příklady uvádíme dále. Dálnovýchodní architekpři svém citu pro harmonickou vyrovnanost dosáhli rovnováhy mezi racionalitou konstrukce a iracionalitou zdobnosti

a při své bystrosti pozorování a vnímání citlivě korigovali ne-

umění a umělecké architektury.

žádoucí dojmy vyvolané optickými klamy. K antické harmonii

chutí, vlastních tělesných pocitů) vyvolávají základní emo-

ce, ale jemnosti citu pro korekce optických klamů již nikdy

Počitky tělesných smyslů (zraku, sluchu, hmatu, čichu,

ce. Intelektuální pocity, dojmy a pocity „zřením“ (magickými procesy, náboženskou vírou apod.) vyvolávají tzv. vyšší

emoce: lásku, příbuzenské, přátelské a  podobné vazby

reality se po dramatické a mystické gotice navrátila renesanpozději nebylo dosaženo. Barok si na  převaze iracionality a smyslového klamu dokonce zakládal.

3.12 Jak je patrné, touto oblastí svého duševního světa

(rodinné, v  tlupě, v  kmenu, klanu, národu, člověčenství

se člověk zabýval od nepaměti. V nejnovější době pak zá-

hu, obětavost apod.

něných biologicky hormony, a do podvědomí. C. G. Jung je

atd.), profesní, vzdělanostní vazby, soucit, nenávist, odva3.11 Je tisíce let známo, že každý jev má – alespoň

ve  vnímání lidmi – dvě strany, které od  sebe člověk nemůže oddělit, aniž by popřel své lidství. Svět – pokud jej

nevnímáme nábožensky, ale jen jeho realitu – je opravdu „physis“ (příroda). Ale člověk není jen hmota, „materiál“,

jem obnovil S. Freud, který vložil tyto jevy do emocí, podmí-

položil však zcela do hloubky jím nazvaného „nevědomí“. [2] Reálná forma každého díla je znakem, symbolem zhmot-

ňujícím tvůrcovy fyzické i myšlenkové a pocitové představy, ale také smýšlení o objektu inspirujícím jeho dílo.

Část čtvrtá: Vnímání architektonického tvarosloví

síla, je také živou bytostí, která vnímá i určité myšlenkové

reálné i fiktivní světy (http://materialydoskoly.wbs.cz/zsv/1/ psychologie/predvedecka_faze_psychologie.doc).

4.1 Architektonické (i jiné) tvarosloví, styly, vznikají jako

Neod-

vyjadřovací specifika filozofií a názorů určitých období, pří-

Dálnovýchodní národy s  větším sklonem k  iracionál-

ní, … funkcionalistické aj.). Ve skutečnosti je však takové

dělitelnost obou složek je vyjádřena také pojmy jin a jang.

nímu myšlení, než je tomu v  euroamerické kultuře, používají v  tvorbě určitá vlastní pravidla, která vedou tvůrce

k  myšlenkám souvisejícím s  pocitovými a  jinými emocionálními účinky. V našem případě tvůrce architektonického

nebo jiného uměleckého díla. Obdobně jako u  nás svým

padně i skupin tvůrců (antické, gotické, renesanční, barokspojení velmi volné. Jiné myšlenkové proudy přejímají mi-

nulá tvarosloví (renesance a klasicismus antické tvarosloví apod.) anebo se tvarosloví (znakům, symbolům) podsunou jiné významy, jak jsme již ukázali.

4.2. Kromě stylových tvarosloví existují však určité

způsobem činí již po tisíciletí tradiční církevní pravidla pro

„obecné“ základy forem, tvarů (též „formátů“), vnímané

shuej“, opírající se o určitou nedefinovanou „energii“, kte-

v různých stylech.

výstavbu chrámů. Příkladem je hinduistická metoda „fengrou vnímáme u  významných uměleckých děl (viz: http://

4) ECO, Umberto: Meze interpretace. Karolinum, Praha 2009. str. 332

dil-druhy/). Naše euroamerická kultura ve svém aristidov-

(„čtené“) vždy stejně, i když mají různé konkrétní podoby

4.3. Vysoké, svislé, štíhlé věže gotiky i fiktivní štíhlost go-

5) Primus, Zdenek: Umění je abstrakce, cesta virtuální kultury 60. let, Kant + Arbor vitae. str. 328

www.rahunta.cz/news/co-je-feng-suej-harmonie-prostoru-

6) Poensgen, Georg., Zahn, Leopold,: Abstrakte Kunst eine weltsprache. Woldemar Klein Verlag, Baden-Baden 1958, s. 224 a 8 barevných tabulek

7) Jung Carl, Gustav: Archetypy i symbole, pisma wybrane. Vybral Jerzy Prokopnik. Czytelnik, Warszawa 1976. str. 499

34

tických sloupů a v poměru k ní téměř „nekonečnost“ výšky

35

jejich jednotlivých pramenů ve svazcích směřujících přímo

ci díla. Význam, smysl, vnímání díla, dojem pak vyplývá

pozemského prostoru s  nebesy, sídlem Boha. Zalomené

a v souvislostech s jeho prostředím. Vedlejším, ale pro vní-

vzhůru vkládají do vnímání myšlenky nebo pocity spojení klenby gotického chrámu jsou „nedokončeny“ před hori-

zontálou střední části klenby, ponechávají virtuální „otevřenost“ k dalšímu stoupání a ke vstupu Boha do chrámu

z  kompozice díla (architektonického objektu) jako celku matele významným činitelem je také jeho okamžitá subjektivní nálada (naladěnost mysli) k vnímání díla.

mezi sloupy a nechává je prostupovat také dalšími perforovanými konstrukcemi: tvoří poutavou drúzu těles. Dlouhý dozvuk je rovněž hlasem Božím. Hřímavý zvuk a pomalý

Neutralita. Klid. Spravedlnost.

Dvojice délek v poměru

Pohoda. Krása. Přiměřenost. Přimě-

zlatého řezu (magická)

řené vzrušení, napětí.

Plocha horizontální

Lidská pedosféra.

Plocha vertikální

Hráz v lidské pedosféře. Prostor

Znak, symbol

Význam, dojmy, pocity

Bod

Stanoviště. Významný bod.

Plocha horizontální

Do středu: směr k vrcholu, na vr-

zakřivená konvexně

cholu.

Magický bod

há daleko do kraje.

brání jeho „úniku“ a pokrývá jej ochranným příklopem ko-

Šestiúhelník (magický)

Údiv. Skladebnost. (Další viz v psychologii.)

Sedmiúhelník (magický)

Údiv. Kouzelnost. Magie. (Další viz v psychologii.)

Osmiúhelník (magický)

Údiv. Nadpřirozenost. Posvátnost. (Další viz v psychologii.)

Těžištní bod. Soustředění. Střed.

Plocha horizontální

Do středu: směr dospodu, do doliny.

Těleso válcové, kulové

Nepřístupnost. Uvnitř děj.

Křižování. Body složité, ale srozumi-

zakřivená konkávně

Pozvání. Zdola: v dolině. Dolina.

Těleso hranaté

Abstrahující, tvrdost. (Princip mužský.)

Lůžko. Stabilita

Těleso vnímané zvenčí

Abstrahující, uzavřenost do sebe

telné sítě, zvl. magické sítě. Plocha vertikální zakřiBod v místě poměrů

Těžištní bod. Příjemnost polohy

vená konvexně

zlatého řezu

v úsečce nebo v ploše. Dobrá orien-

Plocha nakloněná šikmo

tace. Napětí.

nahoře od vnímatele

klenebního prostoru „objímá“ v chrámu přítomného Boha,

Údiv. Magie. Kouzelnost.(Další viz v psychologii.)

Nestabilita.

4.4. Barokní chrám velikostí o  masivností svých zdí

nosti hodné Boha. Úplná široká a vysoko položená dutina

Abstrakce. Pravidelnost. Stejnost. (Další viz v psychologii.)

Pětiúhelník (magický)

Od středu: otevírající do prostoru.

(nebo význam bodu)

rytmus zvonů se z výšky věží božsky monumentálně rozlé-

a sloupů vyvolává u  věřících monumentální pocity vzneše-

Čtverec (magický)

vnímatele a prostor děje.

a  jeho zbožnému vzývání věřícími. Bůh je „světlo“, které

gotika nechává do  chrámu vstupovat otevřenými otvory

Kolmice (magická)

Nevzbuzující emoce.

Významná plocha. Odmítání. Otevření k nebesům, vesmíru.

Těleso zakřivené, zaob-

Měkké, ženské, příznivé, ale otupe-

lené v nárožích

né. Neurčitost.

Těleso zakřivené,

Velmi měkké. Neurčitost. Člověku

s nárožími

příznivé. (Princip ženský.)

Těleso geometrické

Absolutnost. Abstraktnost. Určitost.

Bod uprostřed délky

Absolutnost. Symetrie. Vztah.

Plocha různě (živě)

pule.

úsečky

Nerozhodnost. Klid. Vyváženost.

perforovaná

Nezajímavost bez vzruchu.

Plocha průchozího

Významný těžištní bod. Abstrakce.

Odtažitost od člověka. Schopnost

měli bychom je vnímat pouze jako bohaté a nádherné tvary.

Linie otevřená

Vymezení. Až sem. Vedení směru

otvoru, brána, vstup

Přiblížení k člověku (dle míry a dru-

orientace. Tvrdost.

útvar, svou abstrakcí od  všeho lidského a  monumentální

Linie, přímka otevřená

4.5. Obdobně lze pochopit také muslimské mešity, ne-

4.6. Egyptská pyramida je přírodě zcela cizí, nepřirozený

obrovitostí je cizí také člověku. Jedinečně ohromuje nad-

lidskými rozměry. Je nelidská, „nepochopitelná“. Její nadpozemská posvátnost vyzařuje zvláštní sílu a moc, věčnou

nesmrtelnost – božství faraona. (Avšak lidé, kteří pyramidy budovali, vnímali vše zcela prozaicky, věcně: dary faraónům na cestu do věčnosti již tehdy bezbožně vykrádali.)

Část pátá: Příklady slovníku čtení vizuálních znaků

v architektuře

hu perforace). Pozvání. Rozhraní

Těleso vysoce nepra-

Neurčitost. Neschopnost orientace.

Vymezení prostoru děje.

mezi náplněmi, účelem, smyslem

videlné

Nepřízeň k vnímateli.

ploch (prostorů). Tvrdost. (Princip mužství.)

otevřená Linie měkce křivá

8)

naznačuje spíše

smysl než konkrétnost a významně pak integrální význam

dílčích celků (skupin, „sousloví“, vícečlenných figur, frází, výroků, sentencí apod.) a jejich kontextů především v rám-

Děj v uzavřeném prostoru za ok-

Těleso zřetelného

Určitost. Schopnost orientace.

otvoru, okno

nem, propojení vnitřního uzavřeného

tvaru, ale zmírněná

Náklonnost k vnímateli.

prostoru do vnějšku.

geometričnost

Propojení interiéru a exteriéru v růz-

Těleso prostupné

Měkkost. (Princip ženství.) Vymezení výšky.

Linie svislá otevřená

Za linií prostor s dějem, před linií

Atd. …

prostor vykázaný z děje.

Magická plocha

Údiv. (Další viz v psychologii.)

Kruh (magický)

Ucelenost, uzavřenost. Jednota.

Těleso průhledné ale

Nepřístupnost. Pro účastníky děje

Kruh. Vlnovka (lomenice, trapez

Bezpečí. Ochrana. (Další viz v psy-

průhledné

uvnitř omezený styk s vnějškem.

apod.).

chologii.)

Magické těleso geome-

Odcizení, absolutno (krychle, koule,

Údiv. (Další viz v psychologii.)

trické

válec, jehlan, kužel). Svobodnost.

Magická linie

né míře a v různém rozmístění.

uvnitř. Náklonnost k člověku. Těleso perforované

Nepřístupnost, ale omezená náklonnost k člověku.

Úsečka (magická)

Délka. Vzdálenost. Vazba. Vztah.

Trojúhelník rovnostran-

Kružnice (magická)

Vedení. Obcházení.

ný (magický)

Vlnovka, lomenice,

Pravidelnost. Nekonečnost. Život.

Trojúhelník pravoúhlý

Abstrakce. Božství. Stejnost. Údiv.

Magické těleso v pomě-

Příjemnost. Klidnost. Stísněnost

(magický)

(Další viz v psychologii.)

rech zlatého řezu

shora.

„Božské oko“

Údiv. Božská přítomnost. (Další viz

Magie speciálního nebo

Záhadnost. Vzrušení. Nejistota.

v psychologii.)

neurčitelného tvaru

Kouzelnost.

trapez (magická)

8) ŠAMÁNEK, Josef: Souběžnost a rozdílnost tvorby konstrukce a architektury. In Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské, TU Ostrava, řada staveb-

Stísněnost. Napětí.

ní, č. 1, roč. IX, 2009, Ediční středisko VŠB-TU Ostrava 2009, str. 247–256,

36

Omezená přístupnost. Přístup k ději

Linie vodorovná otevřená

Atd. …

Architektonické (i jiné umělecké) znaky, „slova v přísluš-

Plocha nepřístupného

otevřená

né řeči“, jsou stejně jako slovní znaky mnohovýznamné, neurčité. Dále uvedený soupis významů

oka. Tvrdá linie. uzavírající útvar Zalamovaná přímka

Totéž.

37

Skupina, drúza těles

Poznámka

Prostorová pestrost, zajímavost (dle

Tento článek je dílčím výtahem předchozích prací uve-

druhu těles a způsobu souvislostí– prolínání, poměry, polohy atd.). Údiv nad krystalem. Mnohost.

dených v seznamu použité literatury v pořadí pod indexy, 9, 10, 11, kde jsou odkazy na další literaturu. O celý článek

v digitálním provedení je možno požádat autora. Prostor venkovní

Poslední část je výběrem z  připravovaného „slovníku“

Prostornost/stísněnost. Volnost/ svázanost.

Prostor venkovní, hutně

měrnost/neúměrnost. Pohoda/vzru-

vymezený a uzavřený

šení. Bezpečí. Útulnost, intimita.

objekty, dosažitelný

Prožitek. Pocit interiéru, ale až

chůzí

uzavřenosti.

Týž prostor, ale nedo-

Pocit nadměrnosti. Ztráta cítění

sažitelný chůzí

městského prostoru, interiéru.

Týž prostor, nezřetelně

Nedostatek orientace. Pocit dezor-

vymezený, dosažitelný

ganizace. Nejistota o prostoru.

chůzí

příkladů interpretace a vnímání konkrétních tvarů architektonických objektů a archetypálních forem v architektuře [7].

Žádný pocit organizovaného prosto-

vymezený, nedosaži-

ru. Žádný pocit interiéru.

Prostor vnější přiměře-

Propojení. Svoboda. Příjemnost.

ně vymezený a uza-

Bezpečí i volnost. Pohoda interiéru.

vřený objekty, dostatek

va, řada stavební, č. 1. 2003, Ediční středisko VŠB-TU Os-

TU Ostrava, řada stavební, č. 1, roč. IX, 2009, Ediční stře-

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské, TU Ostratrava, str.177–246, ISBN 80-248-0572-3, ISSN 1213-1962

11) Šamánek, Josef: Člověk, architektura a  biologické prameny vnímání a estetiky – úvod do estetiky a sociologie

tektury. In Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské,

disko VŠB-TU Ostrava 2009, str. 235–246, ISBN 978-80248-2105-4, ISSN 1213-1962.

architektury. In: Sborník vědeckých prací FAST-TU Ostrava, VŠB-TU Ostrava, č. 1 roč. 2004, Fast, Ediční středisko

VŠB-TU Ostrava 2004, str. 171–320, ISBN 80-248-1143-X,

Použitá literatura

1) Chvatík, Květoslav: Strukturální estetika, Host Brno

2001, ISBN 80-7294-027-9.

2) Jung Carl, Gustav: Archetypy i symbole, pisma wybra3) Šamánek, Josef: Odrazy sexuality v  architektuře

a umění., In: Sborník vědeckých prací Vysoké školy báň-

ské, TU Ostrava, řada stavební, č. 1, roč. VII, 2007, Ediční

telný

12) Šamánek, Josef: Prostor, Čas a čtyři dimenze archi-

ISSN 1213-1962

ne. Vybral Jerzy Prokopnik. Czytelnik, Warszawa 1976. Týž prostor, nezřetelně

10) Šamánek, Josef: Etika a  estetika architektury. In:

doc. Ing. arch. Josef Šamánek, CSc.

Stadická 9, 70030 Ostrava Tel: 561156678,

e-mail: [email protected]

středisko VŠB-TU Ostrava 2007, ISBN 978-80-248-16616, ISSN 1213-1962

4) Eco, Umberto: Meze interpretace. Karolinum, Praha

2009, ISBN 978-80-246-071-5 (Viz též:

výstupů, dosažitelný

5) Primus, Zdenek: Umění je abstrakce, cesta virtuální

chůzí

kultury 60. let, Kant + Arbor vitae., ISBN 80-86300-14-5 Prostor vnější nedo-

Nejistota existence kulturního

statečně vymezený,

prostoru. Ještě úměrná nebo přílišná

neorganičnost

otevřenost.

výstupů, nedosažitelný

eine weltsprache. Woldemar Klein Verlag, Baden-Baden 1958, s. 224 a 8 barevných tabulek

7) Šamánek, Josef: Souběžnost a  rozdílnost tvorby kon-

strukce a  architektury., In Sborník vědeckých prací Vyso-

chůzí Prostor vnitřní nepřimě-

6) Poensgen Georg., Zahn, Leopold: Abstrakte Kunst

Stísněnost. Klaustrofobie.

ké školy báňské, TU Ostrava, řada stavební, č. 1, roč. IX, 2009, Ediční středisko VŠB-TU Ostrava 2009, str. 247–

řeně malý

256, ISBN 978-80-248-2105-4, ISSN 1213-1962 Magický prostor

Obecného tvaru. Koule. Válec. Jehlan. Kužel. …

8) Libeskind, Daniel: Základní kameny života a architek-

tury. Přel. Kateřina Tlachová, VUTIUM Brno, 2006. s, 254. ISBN 80-8215-128-2.

Skupina prostorů

Kouzlo krystalu. … Napětí.

9) Šamánek, Josef: FENOMÉN ARCHITEKTURY., In: Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské, TU Ostra-

Atd. …

va, řada stavební, č. 1, roč. II, 2002,, Ediční středisko VŠBTU Ostrava 2002, str. 109–140, ISSN 1213-1962

38

39

Ground Zero, który chyba dla Ameryki jako wydarzenie

i katastrofa był takim szokiem, cierpieniem i zaskoczeni-

em, że postanowiono zacząć w tym jedynym chyba wy-

RÓŻNICE KULTUROWE EUROPY I AMERYKI. PROBLEM ZERA W ARCHITEKTURZE I URBANISTYCE

padku od zera.

Kolejnym ze skutków tych dwóch odmiennych podejść

jest wycena wartości projektu budowlanego. W kulturze

polskiej projekt, w myśleniu potocznym, nie posiada wartości. Rezygnacja klienta w trakcie wykonywania projektu

często wiąże się z konfliktem powstałym w momencie, kie-

Rafał Blazy

dy architekt prosi o zwrot poniesionych kosztów. Argumentem zwykle używanym przez klientów jest ich przekonanie, iż architekt, mimo że narysował tych „kilka kresek”, to tak

„W naszym dzisiejszym świecie nic już nie jest jednozna-

naprawdę nic nie zrobił, dlatego niesłuszne są wszelkie

czne, wszystko zbytnio się skomplikowało. Jeszcze do niedawna byliśmy przekonani, że świadomość, samoświado-

Ryc. 1. Salt Lake City Utah archiwalny plan z 1870 roku. (zdjęcie z portalu www.flickr.com.)

duchowej esencji naszego gatunku, świata, bytu, … ta

pewien fundament (ground floor), podczas gdy u Amery-

zarazem jej klęską. Choć może nie pojmujemy całkowicie

dla samego siebie. Mimo że taki kontekst myślenia i tak

mość, czy też świadomość naszej świadomości to istota

szczytna i  uduchowiona samoświadomość ludzkości jest przyczyny tej sytuacji.”

1)

Dla kultury amerykańskiej samoświadomość i  samo-

stanowienie jest o  wiele ważniejsze niż to ma miejsce w kulturze europejskiej. Generalnie dla Amerykanów nie ma

tak dużego znaczenia kontekst, w jakim powstaje obiekt,

kanów sam obiekt w sobie jest podstawą i wyznacznikiem 2)

otoczenie, tradycja miejsca, „genius locji” w jakim pows-

taje nowe założenie. Oczywiście w erze globalizacji stop-

niowo te różnice się zacierają niemniej jednak w wielu mi-

astach europejskich ich tożsamość i niepowtarzalność jest niezwykle ważna.

Zauważyć należy, że parter w Europie oznacza się cyfrą

0, natomiast w Ameryce parter oznacza się cyfrą 1 (first

floor). Slavoj Žižek wyprowadza z  tego faktu twierdzenie, że w myśleniu Europejczyków ważna jest podstawa,

Tego typu problemy i  zachowania uwidaczniają przede

decyzji, zaświadczeń. Proces dalszy czyli przechodze-

wartości intelektualnej. Być może jest to także „dzied-

procesem prawie wyłącznie wykonawczym. Budowa

wszystkim fakt nikłej społecznej świadomości dotyczącej

nie od  1 do  kolejnych etapów i  poziomów budowy jest

i w pewien sposób kontynuować.

cenianie wynalazczości, innowacyjności i  szeroko pojętej

wykonawcy, inżyniera budowlanego, kierownika budowy

noszenia budowli jest odniesienie do wartości samego „po-

w tego typu społeczeństwach.

Konsekwencją takiego, a  nie innego podejścia do  wz-

symbolizuje z  jednej strony nicość i  bezwartościowość,

ele większy wypływ na  formę i  funkcję budynku ma też

nia te skupiają się głównie na uzyskaniu pozwoleń, zgód,

na  poziomie 0 jest światem architekta, ideologa, planis-

zynek do powstawania skrajnie różnych obiektów. Z kolei

w Europie, w zasadzie we wszystkich jej miejscach i  mi-

wręcz nieuczciwe.

zictwo” socjalizmu, w którym praca intelektualna była de-

jednak wydaje się, że warto ten tok rozważań prześledzić

ziomu 0”. W nurcie europejskiej kultury trudniej jest chyba

astach, znaczenie ma kontekst i lokalizacja obiektu. O wi-

Ryc. 2. Ground Zero. Nowy York. (zdjęcie z  portalu www.flickr. com.)

kowe domaganie się za  to honorarium jest w ich oczach

postawioną tezę cechuje dość duża doza uproszczenia to

a  układ ortogonalnego (szachownicowego) miasta pows-

zechnie występujący w miastach amerykańskich, to przyc-

jego żądania co do zwrotu poniesionych kosztów, a dodat-

precjonowana. Skutkiem tej ignorancji jest obecnie nie do-

nauki. Wiedza oraz „know – how” są niedowartościowane

i brygady.

Czy jest możliwa integracja tych dwóch podejść? Czy

Należy zauważyć, że 0 w swojej istocie jest niczyje, z kolei

możliwe jest docenienie poziomu 0 w kulturze europejskiej

ześniej opisaną zerową wartością zera. Jednak, jako wartość

nywane jest do 0? Pytaniem równie trudnym jest, jaką w ta-

Rozpoczęcie wszelkich procesów inwestycji budowla-

W tym momencie jednym możliwym rozwiązaniem jest

nadać wartość czemuś, co przyrównywane jest do 0. Zero

1 musi należeć do kogoś. Być może jest to związane z wc-

z  drugiej, szczególnie w odniesieniu do  szeregu liczb –

uznana w naszym przeświadczeniu powinna mieć wartość.

jest przede wszystkim ich początkiem. Z kolei Amerykanie

ty, konstruktora. Z  kolei budowa na  poziomie 1 to świat

i  czy w ogóle możliwe jest docenienie tego, co przyrówkim razie przyjąć wartość dla 0. Przecież 0≠1.

mają tą przewagę, że nigdy nie zaczynają od „0”, a zawsze

nych w podejściu amerykańskim jest mentalnie łatwiejsze,

założenie, że 0 jako podstawa i początek jest bezcenne

mysł, idea, biznes plan.

to tylko dodawanie kolejnych elementów (n+1). Z  kolei

wartościowanie dotyczące 0 jako początku wszystkiego:

od „1” czyli od pewnej wartości jaką jest z pewnością zaPodejście amerykańskie ma również tę przewagę, że

przejście od 1 do 2, 3, 4, … i kolejnych poziomów (etapów) w podejściu przejścia od 0 do 1 jest widoczna jakościowa

nawet największa katastrofa budowlana ma wartość „1”,

zmiana, a „wyrwanie” się z nicości wydaje się być nominal-

tastrofy jest wynik 0, a  więc wynik, który jest wyrazem

Świadczy to o  odmienności koniecznych do  podjęcia

a  poziom 1 jest nienaruszalny. W Europie skutkiem ka-

nie trudniejsze.

i  najważniejsze (0= +∞). Skutkiem powinno być prze-

„Bóg powołał z nicości do istnienia wszystko, co zaistniało poza Nim”.3)

To podejście z  jednej strony uwidacznia, że najważniej-

szy był zamysł, a więc dokładnie to co w kulturze amerykańskiej jest również bardzo wartościowe.

przegranej i jednocześnie sygnałem konieczności rozpo-

działań dotyczących „wyjścia” z poziomu 0, gdzie działa-

zakresie (tj. katastrof) może być Nowy York ze swoim

3) „Bóg powołał z nicości do istnienia wszystko, co zaistniało poza Nim. Na tym jednakże akt stwórczy Boga się nie kończy. To, co powstało z nicości,

częcia od początku - z niczego. Pewnym wyjątkiem w tym

pozostawione sobie samemu wróciłoby do nicości, gdyby nie było podtrzymywane w istnieniu przez Stwórcę. W istocie Bóg, który stworzył wszechświat,

1) Lipka Krzysztof: Miasta i klucze. Nowy Świat. Warszawa 2005, s.109.

stwarza go w dalszym ciągu podtrzymując jego istnienie. To podtrzymywanie jest ciągłym stwarzaniem (conservatio est continua creatio).” Fragment kate-

2) Za Tomaszem Halikiem [z: ] Drzewo ma jeszcze nadzieję. Znak. Kraków 2010. s.24-25.

chezy wygłoszonej przez Jana Pawła II z 7.05.1986r. [z:] www.apostol.pl.

40

41

z  czymś co nie istnieje. Tym czasem w rzeczywistości

w procesie budowlanym na  tym etapie uwidaczniają się

zarysy obiektu i tworzy się jego baza oraz fundament. Jeśli chodzi o przyszłą istotowość obiektu wydaje się, że ten

poziom jest najważniejszy. To poziom zero najbardziej de-

cyduje o przyszłym kształcie budynku. Być może zero jako

coś co w teorii nie istnieje poprzez swoją nieobecność, po-

zwala nam docenić i odkryć sens swojego istnienia wtedy, gdy najbardziej odczuwamy jego brak.5)

Ryc. 3. Akropol. Ateny. (zdjęcie z portalu www.flickr.com).

Problem poziomu 0 w budownictwie w specyficzny spos-

terdyscyplinarnych z zakresu filozofii, teologii, matematyki,

ekonomii, a także teorii urbanistyki i architektury. Ważnym

jest jednak, aby być świadomym i podtrzymywać pamięć

o swojej tożsamości. Ona, bowiem decyduje czy jakiś ele-

ment, mimo swojego nieistnienia, jest żywy w naszej pamięci, czy też pogrąża się w nicości zapomnienia. Trzeba

również być przygotowanym na  nowe zderzenie cywiliza-

cyjne, które powstaje pomiędzy kulturą euro-amerykańską,

a azjatycką.

ób może dotyczyć obiektów jednokondygnacyjnych. W ich

wypadku, bowiem to, co istnieje to - to, czym w zasadzie

Bibliografia:

zerowego. Trudniej jest, zatem zredukować ich znaczenie

chodu. Wydawnictwo Murator. Warszawa 1999.

tach jednokondygnacyjnych szczególnie o funkcji mieszkal-

2005.

są te obiekty, a wszystko, co je tworzy należy do poziomu i wartość do 0. W większym stopniu przy niewielkich obiek-

nej wyczuwalne jest przenikanie przestrzeni zewnętrznej

do  wnętrza obiektu. W ten sposób, mimo że budynki te

stanowią element wydzielony ze świata zewnętrznego, to

jednak w pewnym sensie należą do  niego. Ich konkret-

ność, a  zatem wartość budowana jest zarazem przez to,

co zewnętrzne i znajdujące się poza obiektem, jak i przez jego wnętrze.

Jeszcze bardziej złożonym staje się problem wartości,

Ryc. 4. Zapomniana cywilizacja - Machu Picchu w Peru (zdjęcie z portalu www.flickr.com).

a  może świadomości tego co zostało utracone z  danego

Innym argumentem za dowartościowaniem poziomu 0 jest

dem miejsca, w którym to co nie istniejące jest niezwykle

jego kontekst kulturowy w wymiarze europejskim. Odwołanie

się do  wspólnych tradycji europejskich i  dbałość o  ich kultywowanie może stanowić odniesienie do wspólnych korzeni

grecko - rzymskich i judeo - chrześcijańskich Europy.

Amerykański typ podejścia jest bliższy ekonomii i  war-

obiektu. Grecki Akropol wydaje się być idealnym przykła-

w rzeczywistości powstaje. „0” bowiem kojarzy się nam

2010.

Jan Paweł II katecheza wygłoszona 7.05.1986r. [z:] www. apostol.pl.

Dr inż. arch. Rafał Blazy

Instytut Projektowania Miast i Regionów,

Wydział Architektury i Urbanistyki Politechniki Krakowskiej

wypadkach chyba niemożliwe jest zastąpienie obiektu lub

jego fragmentów replikami lub całkowicie nowym budynki-

onej wcześniejszej zabudowy.

Budowa obiektu i  poziomu 0, jest sprzeczna z  tym co

Halík Tomáš: Drzewo ma jeszcze nadzieję. Znak. Kraków

rekonstrukcja stanowi atrapę.6) W pewnych, szczególnych

i  teologicznym. Niewątpliwie podejście ekonomiczne jest i sposób myślenia o przestrzeni i obiektach.

Halík Tomáš: Dotknij Ran. Znak, Kraków 2010.

ważne, a  może nawet najważniejsze. Czy w takim razie

em. Pamięć podtrzymująca wartość tego co utracone prze-

tym, które zdominowało współczesny świat, ale także

Lipka Krzysztof: Miasta i  klucze. Nowy Świat. Warszawa

proces odbudowy Akropolu ma sens? Dla niektórych jego

tościom ekonomicznym, z  kolei podejście do  poziomu „0” jako do  pewnej bazy jest bliższe wartościom kulturowym

Norberg – Schulz Christian: Znaczenie w architekturze za-

nika nawet tę pustkę, która „zionie” z przestrzeni pozbawiNiewątpliwie problem określenia tego, czym jest zero

w odniesieniu do  zagadnień przestrzennych i  architekto-

nicznych oraz jaka jest jego wartość w danej kulturze jest

trudny i złożony. Jego pogłębienie wymagałoby studiów in-

5) Halík Tomáš: Dotknij Ran. Znak, Kraków 2010 s.125. 6) Lipka Krzysztof: Miasta i klucze. Nowy Świat. Warszawa 2005, s.111.

42

43

DĚDICT VÍ Z MINULOSTI PRO BUDOUCNOST

44

částech městského centra, zejména v oblasti bývalé jižní

části židovského ghetta. V roce 1973 se pak asanace rozšířila i do severní části ghetta ve Školní ulici v souvislosti

ASANACE BÝVALÉHO ŽIDOVSKÉHO GHETTA V PROSTĚJOVĚ A PROBLÉM NOVÉ ZÁSTAVBY TÉTO LOKALITY

s výstavbou sekretariátu OV KSČ. V roce 1975 probíhala

plošná asanace domů v jižní části ghetta, aby mohla být

zahájena stavba nového kulturního domu, tzv. KaSCentra

(jeho výstavba však proběhla až na sklonku osmdesátých

let a otevřen byl až počátkem let devadesátých). Demolice

Daniel Zádrapa

tzv. židovských uliček byla ukončena v roce 1976 po zbou-

rání velké části tamější původní zástavby.2) V  listopadu

Vlastimil Rudolf

1989 pak byla na tomto území, hned za kostelem Povýšení

Historie a vývoj zástavby prostějovského

na  území židovských uliček přicházeli často chudší křes-

městského centra

ťané. Po  roce 1850 byla většina domů na  území ghetta

sv. Kříže, dokončena výstavba nové městské tržnice.3)

Od  počátku devadesátých let začala probíhat postup-

ná obnova prostějovského městského centra. V listopadu

První zprávy o  obci na  těchto místech se objevují již

(dosud přízemních či jednopatrových) z nedostatku místa

1994 schválilo městské zastupitelstvo obecně závaznou

ného městskými hradbami lze následně datovat do  sto-

si však střed města nadále uchovával původní středově-

centra města Prostějova, která reguluje do určité míry no-

zanechala gotika, a zejména následující sloh renesanční.

které již dávno ztratily svou původní obrannou funkci. Po-

matovávají jen velmi pomalu a  až do  nedávné doby zde

ve dvanáctém století. Základ středověkého města obehnaletí patnáctého. Své stopy na  řadě prostějovských domů

Za třicetileté války bylo město vypleněno císařskou i švéd-

navýšena o  jedno patro. I  přes všechny stavební úpravy

ký ráz. Město bylo stále ohraničeno hradbami a příkopem,

docházelo v  podstatě pouze k  solitérní zástavbě na  jed-

kdy začalo bourání hradeb, se městská zástavba začala

na značném území této oblasti zastupitelstvo města schvá-

a dostavování dosud slepých druhých pater. Po roce 1865,

loviny 18. století.

výrazněji prostorově rozšiřovat i mimo dosavadní městské

1697. K většímu rozvoji města docházelo až od druhé poVýznamnou součástí městského centra bylo dosavadní

židovské ghetto, které v  15. století vzniklo na  severním

a  jižním okraji městského centra podél městských hra-

vou výstavbu v  asanovaných územích. Ta se však vzpa-

stupně dochází také k  navyšování domů v  centru města

skou armádou, zkázu dokonal velký požár města v  roce

centrum.

Velký rozvoj výstavby nastal v poslední čtvrtině 19. stole-

tí a v prvních desetiletích století dvacátého. Prostějov v té

Obr. 1. Kolstelní ulice počátkem 20. století

vyhlášku o závazných částech územního plánu zóny části

notlivých asanovaných parcelách. Na  sklonku roku 2009

lilo projekt zástavby od  olomoucké developerské společ-

nosti Manthellan4).

Stručná charakteristika a památkové hodnoty prostějovského městského centra

Na  celém území města Prostějova se nalézá přibližně

deb a  mělo dvě oddělené části (nacházelo se na  území

době patřil k  nejprůmyslovějším městům Moravy (hned

Uprkovy, Kostelní, Koželuhovy a Hradební). Počtem svých

po Zlíně) a silnou stopu zde zanechal zejména funkciona-

ním seznamu kulturních památek, z  toho jedna národní

Obr. 2. Kolstelní ulice dnes

Poválečná výstavba města se plně soustředila na budo-

městského centra, tedy v dnešní městské památkové zóně,

několik tvoří ucelenou, na sebe přímo navazující soustavu

dnešních ulic Školní, Demlovy, Křížkovského, Lutinovovy,

obyvatel byla prostějovská židovská obec druhou největ-

ší na  celé Moravě po Mikulově (v roce 1880 zde žilo dle

po Brně a Ostravě, ve třicátých letech 20. století pak ještě lismus.

dostupných údajů 1804 obyvatel, a  to na  stísněném pro-

vání okrajových částí města, jeho plošný rozvoj a výstavbu

– z původních domů se do dnešní doby dochovalo jen 19)

městského centra a  postupné chátrání domů v  této loka-

storu 92 drobných domů na území ghetta v centru města

a Židé hráli významnou úlohu v hospodářském životě Pro-

a do značné míry určuje charakter celého území. Historické

mi prohlášena. Z  urbanistického hlediska je prostějovské

komplexem staveb od  gotiky až po  moderní architekturu,

litě. V  roce 1968 byl představen nový urbanistický plán

centrum ojedinělým komplexem historických náměstí (na-

v roce 1848 se zámožnější Židé ze stísněného ghetta za-

na  východním okraji hlavního náměstí1), na  místě původ-

v  křesťanské části Prostějova, naopak do  malých domků

vyhlášené v  roce 1990 , leží 44, tedy více než polovina. 5)

Řada dalších hodnotných staveb není kulturními památka-

města, na jehož základě započala asanace části zástavby

čali stěhovat do výstavnějších domů a prostornějších ulic

kulturní památka (Kotěrův Národní dům). Z nich na území

nových sídlišť, což mělo za  následek oslabení významu

stějova (zdejší textilní továrny založily slavnou prostějovskou oděvnickou tradici). Po rozšíření občanských svobod

80 nemovitých kulturních památek, zapsaných v  Ústřed-

městského centra a  vybudování obchodního domu Prior ního bloku drobných židovských domů. Od  roku 1969 pak pokračovala asanace historické zástavby i  v  dalších

1) Srov. Chytil, Miroslav, Obchodní dům Prior, in.: Štafeta 2, ročník XXXVI, Prostějov, 2005, s. 37–46.

46

cházejících se na jejím území zcela nebo zčásti), z nichž

centrum (památková zóna) je dochovaným urbanistickým

a  přestože zde došlo od  počátku sedmdesátých let minulého století k řadě necitlivých stavebních zásahů a asanací,

2) Srov. např. Klenovský Jaroslav, Židovské město v Prostějově, Brno-Prostějov, 1997, ISBN 80-900106-8-7. Obsahuje soupis domů židovského města v Prostějově (včetně synagog), s. 27– 47. 3) Srov. např. Trapl Miloš a kol.: Prostějov, dějiny města 1, 2, Město Prostějov, 2000, 1999, ISBN 80-238-6241-3 a ISBN 80-238-4511. 4) viz www.proprostejov.eu 5) Vyhláška Jihomoravského krajského národního výboru v Brně ze dne 20. listopadu 1990, o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny.

47

svá zvláštní specifika. Na  prvním místě je samozřejmě

nutné respektovat památkový zákon a  s  ním související předpisy6), chránící veřejný zájem, v  tomto případě

tedy zájmy státní památkové péče. Památkový zákon

zásady ochrany hodnot v  památkové zóně nijak blíže nespecifikuje, všímá si pouze případů, kdy by mohly mít

vliv na kulturní památky, které se tam nacházejí (§9 odst.

3: „Organizace a  občané … jsou povinni si počínat tak,

aby nezpůsobili nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí…), resp. postupu v případě, že vlastník, správce nebo uživatel nemovitosti v památkové

zóně zamýšlí na této nemovitosti provést nějaké stavební úpravy, včetně stavby samotné. V takovém případě zákon

však pouze upřesňuje, že orgán státní památkové péče

k této činnosti stanoví podmínky „vycházející ze součas-

Obr. 3. Uprkova ulice směrem západním v 70. létech

ného stavu poznání kulturně historických hodnot…“,

Obr. 5. Židovské uličky se špalíčkem a  Kostelní ulicí (vpravo) v roce 1969

zásady z něj nevyplývají.

památkovou zónu, tzn. plochu se zvýšenými nároky na pří-

tento termín však umožňuje řadu výkladů a jednoznačné

Příliš konkrétní není v našem případě ani vyhláška, kte-

rou byla památková zóna v  Prostějově prohlášena5).

Ta uvádí pouze obecné zásady, např. že: „Účelem prohlášení památkových zón je… zachovat kulturně-historické

a  urbanisticko-architektonické hodnoty jejich historických jader… Předmětem státní památkové péče v zónách jsou

historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmo-

tová skladba, městské interiéry včetně povrchu komunika-

cí, historické podzemí, panorama zóny a hlavní dominanty

Obr. 4. Uprkova ulice směrem západním

zachovalo si i  nadále svůj historický ráz. Pro své památkové a architektonické hodnoty proto bylo spolu s dalšími

městy v  roce 1990 prohlášeno městskou památkovou zónou (z celkové plochy města zabírá jen necelé 1 % (asi 29,4 ha) a nachází se zde 20 ulic a celkem 12 náměstí!).

v  blízkých a  dálkových pohledech, nemovité kulturní památky, objekty dotvářející charakter zóny, veřejná a vyhra-

zená zeleň a  ostatní objekty v  zóně… Při nové výstavbě a při vnějších a vnitřních úpravách nechráněných objektů

se musí dbát architektonických i  funkčních vztahů ke  kulturním památkám a navazovat na jejich objemovou a pro-

Základní zásady památkové ochrany a principy

storovou skladbu…“

Nová výstavba v  památkově chráněných územích,

města bude…respektovat dominantní postavení historické-

památkového urbanismu

v  porovnání s  výstavbou v  typově  jiných lokalitách, má

Platný územní plán pro toto území7) stanoví, že: „Rozvoj

ho jádra… Polyfunkční centrum města zahrnuje městskou

Obr. 6. Uprkova ulice směrem východním. V pozadí Finanční úřad a KaS Centrum, vlevo tržnice

Nakonec nesmíme zapomenout ani na  uvedenou tzv.

pravu výstavby, urbanistického a  architektonického řeše-

Zajícovu vyhlášku8), tedy regulační plán zčásti asanova-

musí respektovat historické prostředí a  požadavky dané

Pokud jde o základní zásady, uplatňované památkovou

ní staveb a jejich souborů, nová výstavba a rekonstrukce

ných židovských uliček (blíže v dalším textu).

vyhlášením městské památkové zóny… Závazné jsou ulič-

péčí při nové výstavbě v památkově chráněných územích,

respektující historické dominanty města (radnice, věže

20009), příp. novější metodika NPÚ z  roku 200810). Ty mj.

stávající urbanistickou strukturu, posílit bydlení (nesnižo-

zóny je zajistit, aby bylo v rámci jejích hranic chráněno pro-

a zapojit je do života města (zámek)… Rozvojové plochy

respektovaly historický charakter sídla… Uchování histo-

ní čáry, výšková hladina a  tvar střech stávající zástavby kostelů)… Koncepce rozvoje – zachovat a  rekonstruovat

vat počet bytů), revitalizovat památkově chráněné objekty

s možností dostavby a rekonstrukcí jsou: prostor bývalého

židovského města v  ul. Hradební, Koželuhova, Uprkova

přehledně je shrnuje metodická publikace SÚPPOP z roku

uvádí: „Smyslem vyhlášení památkové rezervace nebo

středí sídla jako celku, aby ostatní stavby na tomto území rické urbanistické struktury je jedním z hlavních cílů péče

o památkově chráněná území… V památkově chráněných

a  prostory ul. Wolkerova a  ul. Školní… Zásady ochrany

sídlech by neměla být parcelace měněna oproti výsledné-

a urbanistické hodnoty městské památkové zóny jako cel-

tová struktura zástavby je v  úzkém vztahu nejen s  pod-

s kvalitní architekturou…“

a sklon střechy a orientace střešního hřebene… V památ-

kulturních hodnot: Chránit a  respektovat architektonické

ku a  dalších kvalitních zachovalých městských prostorů

mu historickému stavu (před 2. světovou válkou)… Hmolažností, ale i s  jejich výškou... Zásadně důležitý je i  tvar

8) Obecně závazná vyhláška Městského zastupitelstva v Prostějově č. 23/1994 ze dne 10. listopadu 1994, o závazných částech územního plánu zóny části centra města Prostějova, ve znění obecně závazné vyhlášky Zastupitelstva města Prostějova č. 2/2005, ze dne 26. dubna 2005.

6) Zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

9) Srov. Kuča, Karel, Kučová, Věra: Principy památkového urbanismu. Příloha časopisu Zprávy památkové péče, roč. 60, Státní ústav památkové péče

5) Vyhláška Jihomoravského krajského národního výboru v Brně ze dne 20. listopadu 1990, o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny.

a ochrany přírody, Praha 2000, ISBN 80-85983-15-0.

7) Obecně závazná vyhláška zastupitelstva města Prostějova č. 66/2002, ze dne 19. prosince 2002, o vyhlášení závazné části územního plánu sídelního

10) Kuča, Karel, Kučová, Věra, Kibic, Karel, Novostavby v památkově chráněných sídlech, Národní památkový ustav, ústřední pracoviště, řada Odborné

útvaru Prostějov, ve znění obecně závazných vyhlášek Zastupitelstva města Prostějova č. 18/2004, 5/2005 a 17/2006.

a metodické publikace, svazek 28, 1. vydání, Praha 2004. ISBN 80-86234-54-1.

48

49

kulturní památkou jako celek. K  prohlášení však nedo-

žích, s osmi okenními osami, balkóny do ulice a vnitřním

Blok domů v ulici Uprkově uzavírají kulturní památky – tzv.

Z  hlediska splnění závazných předpisů je vše v  pořádku,

ný z havarijního stavu (ponechme stranou kvalitu obnovy

ztvárnění. Navrhovaná novostavba prostředí centra města

uliční čáry bylo v minulosti jedním z prvků, který byl velmi

západním nároží, nacházející se ve stabilizovaném stavu.

bou, patřící spíše někam na městskou periferii.

Jednoznačně rušivým prvkem je ve sledovaném prosto-

Prostějovska.13) Další dva domy byly asanovány a  na-

v Kostelní a Uprkově ulici, případně jsou již ve stavu počí-

uzavřen zdí a  původní objekt do  ulice Hradební schází.

Nová zástavba tzv. židovských uliček je v převážné míře

napojit římsy objektu na sousední dům, který byl v té době kulturní památkou. Stavba však ve vztahu ke svému okolí

šlo, přestože návrh ležel na  Ministerstvu kultury řadu let.

je“ do výšky. Nepříliš šťastným krokem je také „vykročení“

Ehrenstammův dům na severovýchodním nároží, obnove-

měla být zjevně nižší, neboť plášť celou stavbu „vytahuobjektu do ulice, tedy skutečnost, že dům porušuje uliční

čáru, což je značně nehistorický krok i proto, že dodržování přísně sledován.

ru městská tržnice, která byla otevřena v listopadu 1989 již jako provizorní zařízení. Tato přízemní stavba, zabírající

a  vztahy k  památkové péči) a  empírový dům na  severoSousední dům (s atikou) byl obnoven pro potřeby Muzea

hrazeny novostavbami, přičemž u  jednoho z  nich je dvůr

dvorem, která zastaví velkou část stávajícího parkoviště.

ale dané místo by si zasloužilo hodnotnější architektonické

nijak neobohatí a  zůstane pravděpodobně tuctovou stavV  blízké budoucnosti jsou připravovány i  další stavby

nající stavební činnosti.

velkou část jedné strany Uprkovy a Kostelní ulice, hyzdí ur-

Sousední objekt „zadní“ dům sice dostavěl, ale zastavěl

realizována místními architekty a  inženýry. Je to výhoda,

kově chráněných sídlech není obecně žádoucí vznik no-

zřejmé, a  proto se s  ní výhledově nepočítá (byla určena

ly. Nově byl vystavěn také dům na  jihozápadním nároží.

zástavbou vcelku zásadní problém (odmyslíme-li si es-

lokálních… Novostavby by měly pokud možno respektovat

však zůstává otázka umístění tržnice nové.

uzavřena, a to víceméně v souladu se zněním tzv. Zajícovy

nejsou v  rozporu se stávajícími předpisy). To ale nemusí

ale i hmotový objem zaniklé zástavby – pokud je znám ze

plán židovských uliček, v  němž byly stanoveny závazné

rizujícího řešení. Podobně se stavělo i na jiných parcelách

projektu zastavění prakticky veškeré zbývající volné plo-

Obr. 7. Finanční úřad

vých dominant, a to jak v celkovém obrazu, tak dominant

nejen přesný průběh původních stavebních čar a parcelaci,

banisticky cenný prostor. Její architektonické „kvality“ jsou

k demolici již v regulačním plánu z roku 1994). Nevyřešena

Tato část bývalého židovského ghetta byla tedy stavebně

V roce 1994 zpracoval Ing. arch. Roman Zajíc regulační

vyhlášky. Zástavba vycházela většinou z  tradičního histo-

starých vyobrazení… Dostavby musí směřovat k potlačení

stavební čáry, podlažnost a tvary střech objektů na asano-

jící zástavby vůči dochované části sídla…“ Podobně viz .

zástavbu existujících proluk, včetně  poměrně značného

Na počátku devadesátých let 20. století byl na asanova-

regulativy v této obecně závazné vyhlášce mj. stanovily, že

případného nepříznivého kontrastu měřítek a výrazu stáva11)

Nová výstavba v asanovaném území

né ploše ghetta otevřen kulturní dům, který obsahuje jediný

celou parcelu (včetně původního dvora) pro obchodní úče-

tetické a architektonické kvality některých děl, která však

platit v  případě nejnovějšího a  nejrozsáhlejšího záměru –

Uprkovy a Kostelní ulice. Postupně však začalo být zřejmé,

chy uliček v podobě bloku s komerčním využitím. Myšlenka

některé dřívější domy byly příliš drobné. Bylo tedy zapo-

Již v  květnu 1994 se uvažuje o  dostavbě kavárenského

né situaci sloučit. Popsaný stav přispěl k tomu, že platný

domu a  v  červnu téhož roku se v  zápisu z  jednání komi-

vaném území. Plán představoval ucelenou koncepci pro

že nelze vždy přesně dodržet historickou parcelaci, neboť

množství zeleně a úprav veřejných prostranství12). Závazné

třebí rozhodnout, zda je možné drobné parcely v oprávně-

„Zóna části centra bude rozvíjena jako součást historického

nebo nevýhoda? Státní památková péče nemá s  novou

regulační plán byl změněn obecně závaznou vyhláškou č.

výstavby v  tomto místě není sama o  sobě nikterak nová.

a restauračního zařízení s propojením do Společenského

se výstavby mj. uvádí: „(Zajistit) podmínky pro silného in-

jádra centra města Prostějova s respektováním výlučnosti

2/2005 z  26.  dubna 2005. Plošně došlo k  úpravě, která

vestora (obchodní dům…), který je schopen zainvestovat

Tento nedostatek byl od  počátku znám a  uvažovalo se

zachována struktura urbanistického členění, jakákoliv sta-

Architektonicky kvalitně je řešeno zastavění nároží ulic

se nic nedělo, až v  roce 2007 se na  veřejnosti začaly

polemizovat se ztvárněním hmoty objektu a s kvalitou od-

stavění (tj. typů objektů, stávající hladině zastavění, tvaru

nelze upřít snahu začlenit se do židovských uliček a nena-

hladinu zástavby, v historicky nejstarší části je výška objek-

Zamýšlená zástavba prezentuje zastavění přední části

a objektů za předem stanovených podmínek předkladateli

dvorní přístavby jsou 1–2 podlažní, většinou se sklonitými

správné. Protější strana ulice je pak vzhledem k objektům,

ského návrhu rozvoje tohoto území (od  ulice Wolkerovy

ního kostela Povýšení sv. Kříže…“

obvodové zdi bývalého augustiniánského kláštera s  vjez-

velkokapacitní sál v Prostějově. Nevýhodou tohoto objektu

je skutečnost, že neobsahuje žádné restaurační zázemí.

o jeho odstranění, přesto k tomu dosud nedošlo. Můžeme vedených stavebních prací, ale přes všechny výhrady mu rušovat výrazně jejich strukturu.

Další dostavbou z  počátku devadesátých let byl objekt

Finančního úřadu a bývalé IPB banky v pohledově expono-

vané poloze na nároží ulic Lutinovy a Křížkovského. Hmota domu vyjadřuje požadavek na  reprezentativní sídlo fi-

nančních institucí. Zhotovitel projektu se evidentně pokusil

tohoto historicky urbanizovaného území… Na území bude

vební činnost bude podřízena stávajícímu charakteru za-

střech, podílu zeleně atd.)… Pokud se jedná o výškovou

tů 2–3 podlažní, u objektů z počátku století 3–4 podlažní,

střechami a klasickými krovy. Dominantou centra je věž farV  centrální části sledované lokality se nachází tzv.

„Špalíček“ – blok domů, který byl navrhován k  prohlášení

11) Program regenerace městské památkové zóny Prostějov (1996) – IN AD, spol. s r.o., Brno; Program regenerace městské památkové zóny Prostějov (2010) – CAD projekt plus, s.r.o., Prostějov.

více vyhovuje současným potřebám.

Uprkova a  Kostelní, severně od  Špalíčku. V  Kostelní ulici ve  směru k  náměstí T. G. Masaryka zůstal stát objekt

ve  dvorním traktu, který slouží k  podnikatelským účelům. parcely a  dotvoření celé uliční čáry, což je nepochybně

které se nacházejí v její blízkosti (kostel Povýšení sv. Kříže,

dem do areálu a zadní trakt Muzea Prostějovska), zjevně

v  rámci své stavby i  tech. infrastrukturu.“ Po  jistou dobu

objevovat informace o  zájmu společnosti Plaza o  výstavbu obchodního centra a v roce 2008 byl vyhlášen záměr

pronájmu a  následného prodeje předmětných pozemků

nejvhodnějšího architektonicko-urbanistického investorpo  ohradní zeď bývalého augustiniánského kláštera při

kostele Povýšení sv. Kříže, a to včetně kulturního domu).

Prezentace předložených návrhů se uskutečnila v červnu

nezastavitelná.

2009. Tři předložené návrhy se od sebe koncepčně znač-

vána stavba čtyřbokého domu o třech nadzemních podla-

památkové péče se pro historické centrum zdál být návrh

Na  druhém konci ulic Kostelní a  Hradební je připravo-

ně odlišovaly. Nejlepším navrhovaným řešením z hlediska

12) Obecně závazná vyhláška Městského zastupitelstva v Prostějově č. 23/1994 ze dne 10. listopadu 1994, o závazných částech územního plánu zóny části

13) Srov. např. Rudolf Vlastimil, Židovské domy, in. Slavné stavby Prostějova, FOIBOS, Praha 2009, ISBN 978-80-87073-21-6, s. 46–47, Belsík Ondřej,

centra města Prostějova, ve znění obecně závazné vyhlášky Zastupitelstva města Prostějova č. 2/2005, ze dne 26. dubna 2005.

ibidem, s. 48–50.

50

51

obsahující společenský sál, dostavbu knihovny a blokovou

mi křehká. Je více než zřejmé, že je jednoduché ji rych-

lan, nabídl nejen nejvyšší investici, ale také demolici stá-

zpět. Příliš mnoho prostoru pro reverzibilitu totiž neexistuje.

zástavbu, ten však nezvítězil. Vítěz, společnost Manthel-

lým a  unáhleným řešením narušit, ale je obtížné ji vrátit

ké město líbí pro svůj zvláštní charakter, bývá to obvykle

CHANDIGARH TODAY – CONTEXT OF PLACE

k nebi i zemi, jako by vyjadřovaly společnou formu života,

Aleksandra Witeczek

vajícího kulturního zařízení a jak se zdá z posledního vý-

V knize „Genius loci“ autor uvádí: „…Jestliže se nám něja-

zástavbu, ale prakticky jednolitou stavbu14). Za předpokla-

proto, že většina jeho budov se týmž způsobem vztahuje

město o  sál pro pořádání plesů, koncertů a  jiných kultur-

společný způsob bytí na  zemi. Podmiňují tak zrod genia

voje, tak asi bez náhrady, a navíc zřejmě nikoliv blokovou

du, že by tomu tak skutečně bylo, přišlo by bývalé okresní

ních akcí. Tento záměr vyvolal odpor mezi částí prostějov-

ských občanů. Případně realizovaná zástavba s pouhým

členěním fasád, které by masivní celistvou hmotu mělo

jen opticky rozdělit, by navíc mohla mít na strukturu cent-

ra města negativní dopad a působila by v něm ahistoricky

a  pravděpodobně předimenzovaně. Objevují se také návrhy na zvýšení hladiny zastavěnosti v tomto prostoru až na pět pater (21 metrů). Stavby o takové podlažnosti se

dosud přímo v historickém centru města (s výjimkou radnice a kostela) nikde nenacházejí. Pokud by k takové vý-

loci, umožňující lidskou identifikaci…“

15)

Tím, že pouze

navršíme hmoty, identity nedosáhneme. Celá zamýšlená

zástavba může mít také socioekonomický dopad, a to ten, že vestavba rozsáhlého obchodního centra může vést

INTRODUCTION

When India freed oneself from colonial rule in 1947, the

division of Punjab left its historic capital, Lahore, in Paki-

India. In the project of Chandigarh, the „plastic integrity“ of Le Corbusier’s works, seems to achieve the culminating phase. Charles Jencks has described this as „creation of

k masivnímu uzavírání drobných obchodů na hlavním ná-

stan. Prime Minister of India, J.Nehru insisted that Punjab’s

new forms and their interrelationships in such a way that

centra města. To by v konečném důsledku mohlo vést až

on’s faith in the future and free from the traditions of the

And the straight line, according to Le Corbusier, was the

byli již v minulosti, a proto bychom se měli z historie poučit

national attention.

městí a v jeho okolí a k „oslepování“ dosavadního živého

k vytvoření „mrtvé zóny“. Svědky podobného vývoje jsme

a znovu nevstupovat do stejné řeky.

new capital, Chandigarh, should be a  symbol of the natipast. So its design and construction became a  matter of The Punjab government invited an American town

they are beginning to be both necessary and unavoidabl“1). only correct means of expression.

Chandigarh was located on the immense plateau at the

foot of the Himalaya, between two rivers which are reviving

planner Albert Mayer who recommended Polish architect

only in the rainy season.

bined regional and contextual influences, far from “machi-

Green areas, connected with the commercial and cultural

rá požaduje přešetření průběhu výběrového řízení, však

ganic structure, Leaf Plan shape with all the arteries and

the city, were the government buildings of Capitol Complex

výstavba nadosah.

re- creating the essential of Indian life – the village – spre-

stavbě v oblasti židovského ghetta skutečně v budoucnu

došlo, mohlo by dojít k narušení celkové hladiny zástavby

a k těžko odstranitelnému poškození panoramatu města.

Vzhledem k žalobě skupiny prostějovských občanů, kte-

Použité fotografie: Státní okresní archiv a Muzeum Pro-

stějovska v Prostějově, archiv autorů

Matthew Nowicki to design the new capital. His plan comnism” of the early functionalism. Nowicki conceived an ornodes of the leaf. The nodes were the neighbourhood units,

celá záležitost nemusí být ani zdaleka uzavřená a nová

ad along curving arterial roads.

Z  celé věci vyplývá jedna podstatná věc: historická

When Nowicki died in a plane crash in 1950, the Chan-

struktura centra města byla budována po staletí, ale je vel-

digarh project was transferred to the team lead by Le Corbusier, the icon of utopian modernism, ready to remake

Mgr. Daniel Zádrapa

Mgr. et Mgr. Vlastimil Rudolf

nám. T.G. Masaryka 130/14

Městský úřad Prostějov

e-mail: [email protected]

erected. On the opposite side of the city, far from the housing districts, were industrial areas located.

The roads and street networks was playing the very im-

portant role in the whole city concept. Guided by the very

clear scheme of communication system network, Le Corbusier classified all roads into seven categories: highways

for transit, main city roads, fast streets only for car traffic

(inaccessible for oxcarts, rickshaw, bicycles and pedestri-

nám. T.G. Masaryka 130/14

couple, Jane Drew and Maxwell Fry, and Pierre Jeanneret,

roads to the particular sectors, private roads to the particu-

tel.: +420 582 329 161

vided design continuity for the place, remaining in Chandi-

796 01 Prostějov

tel.: +420 582 329 149

services were located in the centre. On the northern part of

paln of the city, and the Capitol Complex.

Městský úřad Prostějov

796 01 Prostějov

India’s national ideal. Le Corbusier designed the master

The area was divided with rectangular grid of streets.

e-mail: [email protected]

Team consisted of specialists of tropical housing, British

the Le Corbusier’s cousin and long time partner, who pro-

garh for years.

INTENTIONS versus IMPLEMENTATION

After 30 years of developing ideas of urban design of

the new city, Le Corbusier got a chance to realize them in

an), street for oxcarts (inaccessible for car traffic), access

lar houses, and bicycle paths. At the edge of the roadway,

a strip of car parks was additionally localised. These roads

were constructed parallel by one, divided with Green Belts. The efficiency of such solution depended on the change

of eternal habits of users. In practice, by the breadth of

several tens of metres streets, vehicles of all kinds are mo-

14) viz www.proprostejov.eu 15) Christian Norberg-Schulz, Genius loci, krajina, místo, architektura, Dokořán, Praha, 2010, ISBN 978-80- 7363- 303-5, s. 63–65.

52

1) Jencks Ch., p. 169

53

tered into zones A  to D. Despite this logical breakdown,

Pict. 4. Parliament

taxi drivers don’t know their destinations in the next sector

enery, and distances between individual buildings have

orientation is hard even for inhabitants. Even rickshaw and

The sector is a  basic structural unit of the city. Its rec-

tangular shape quarter has 800x1200 m size. Each quarter is fulfilled with housing function, which is both with the

critics of architecture

de of sector. Sectors constitute the basic structural unit of

each individual facility offers beautiful form.

reserve of space for the possible, future expansion inside

would dominate in the landscape. However his urban

the city. They are a  completed functional unites, without

exist. There is the equal chaos on them as on every other India city road.

All the inside sector’s roads are cruising. Because of

the huge distances between main city roads, the majority of drivers reduce the distance by cutting the interior of

sectors using them as abbreviations. This causes considerable nuisance to residents and increasing traffic inside the sectors.

Broad avenues, the only one roads to have names, di-

vide the city nowadays into 61 sectors. Sectors are quar-

Le Corbusier wanted to create the Acropolis which

planning arrangement is readable only from the air and

the whole composition is much stretched. Each of the

Pict. 5. the Highest Court Pict. 6. The Highest Court entrance

the city. Entire quarters can consist of one model of the

marvellous monuments of raw concrete, but separa-

ment, Ministry, Governor’s Palace, the Highest Court and

wadays, because of changing needs of using buildings,

buildings do  not operate like a  common organism. Offi-

Architects designed three kind of housing building for

ving in all possible directions, passing pedestrians trying to

Critics have also not spared the Capitol project, although

by adding next sectors.

sector. Therefore the enlarging of the city is possible only

cross the avenue. Nowadays, the road hierarchy doesn’t

Despite of this, the city has been criticized, particularly

in terms of urban planning, through the huge majority of

office buildings, located all over the outside belt of sector.

Recreational and service functions are located at the insi-

Pict. 1. - 3. Military presence at the Capitol Complex

pleasant, human proportion.

building, 3 storeys with freed ground floor on poles. No-

building is a  masterpiece of the modernism. They are

te from each other. Therefore, not connected, Capitol

„Open Hand“ monument.

The architect used pastel colours, to contrast the concre-

cials must move from building to building, covering con-

te. Each building has sublime appearance.

services.

as parking for officials. Each of the buildings is carefully

ce, which looks like a  crescent moon, providing the fairy-

type of function inside. These buildings, in a  less repre-

ard boxes, built of clay, and spread tents of the army, with

The Ministry building is the longest one, with its 270 m

Flaking concrete and brick facade competes for the atten-

the beauty of monumental buildings.

de is cracked with the volume of staircases.

devices, and a  laundry drying on loggias. However, the

crete and steal, the materials rare in India. All buildings

concrete structure of shell roof. The entrance portal is

in identical volumes, various functions are located. From

residential, through hotels, offices, for restaurants and Only advertising covering the facades indicates the

sentative sectors, are becoming old in a  particular way. tion of an observer from the faded advertising, air cooling

spaces between the buildings are fulfilled with a lot of gre-

54

siderable distances. Representative courtyards are used

guarded as a military facility. Everywhere one can see gudrying army clothes spread among the fences, disfiguring The Capitol buildings were constructed with raw con-

erected according to the Le Corbusier’s drawings: Parlia-

The Governor’s Palace has the double layout roof terra-

tale appearance of the Palace.

length. The form reminds the Block Marseille. Its long facaThe Highest Court building is covered by the enormous

cutting the height of all floors of the building, containing

55

perfectly fulfilling its role. The interior impresses with its

play of light, penetrating the diversity of shapes, piercing

smells, colours, people of different religious and social sta-

Jencks Ch,: Le Corbusier - tragizm współczesnej archi-

tus. They fulfil the space. However, the architecture crea-

tektury, Wyd. Artystyczne i Filmowe, Warszawa 1982

building dazzle by its form, reflecting in a water pool adja-

a different cultural range than the people inhabiting it. This

Warszawa 1974

hard core contrasted with free - forms with the pyramid

dable for inhabitants 2).

sza Księgarnia, Warszawa 1974

even with the best intentions, shouldn’t one pay attention

09/2000

above the roofline. The open space inside the Parliament, called forum, is a meeting place of officials. Also outside of cent to it as in a mirror. Building is composed of a concrete and the hyperbolic parabola. On the facade there is hidden

a  small trace of Le Corbusier, his signature and drawing on a tin plate.

Pict. 7. Barbed wire fence and the Parliament

Bibliography:

other Indian cities. Prevasive chaos, noise, variation of

An avenue was supposed to join the Parliament with the

building of the Highest Court, surrounded with lane of tre-

es. It was supposed to be a promenade used by officials

during break time at work. However ideas of the architect

were never realized. In return, a wide concrete road arose,

today cracked and grown with grass, and perpendicular to it, between the two edifices, erected two tall fences with

tes framework for this space, and its lofty goals come from

creates a dissonance. Space is strange and not understanA  question is arising, whether by designing a  new city,

to the cultural and social context, the spirit of the place?

Is the straight transplantation of the urban ideas between

regions of different traditions right?

Koziński S.: Koncepcja zabudowy miasta, Wyd. Arkady,

Trzeciak P.: Przygody architektury XX wieku, Wyd. NaUrbańska M.A.: Chandigarh humanisty i wizjonera, A&B

A.Witeczek.

Przemysław Trzeciak wrote about Chandigarh project:

“Between intentions of the author and the implementation, the fundamental divergences took place. However, who in

a few years will remember about intentions?”3)

barbed wire.

At a  distance of some hundreds meters from the Par-

liament, somewhere between the Governor‘s Palace and

the building of the Highest Court is the „Open Hand“ mo-

nument located. According to the project, the monument

dr inż. arch. Aleksandra Witeczek

between parliament sessions. The dominant feature in the

Wydział Architektury, Politechnika Śląska

rectangular pit, with the rostrum in the middle. A ramp and

[email protected]

area was to serve as a forum, a place of informal meetings

Katedra Projektowania Architektonicznego

shape resembling a  hand, standing by a  huge concrete

ul. Akademicka 7, 44-100 Gliwice

stairs are leading to the interior.

This space was never used for the purpose of which was

to serve, but today it seems to be a favourite place for the local children, to play cricket. So, on the end, it plays its

role of public space. Pict. 8. Children playing cricket at the „Open Hand“ monument area

a  massive ramp instead of stairs, balconies, arches, columns. This building has suffered most as a result of chan-

ges which were necessary to improve its functioning. Many

CONCLUSION

Le Corbusier‘s master plan and buildings for Chandigarh is

a landmark of 20th century architecture and urban planning.

But despite being only 60 years old, Chandigarh is slip-

ping into a vista of grimy buildings, broken pavements and

of the interior rebuildings distorted its primary composition.

accumulating rubbish. However the city is built with wide-

best on Capitol, was the only one whose construction was

plenty of greenery.

The Parliament building, regarded by most critics as the

supervised by the Le Corbusier. Diverse interior spaces,

open spaces, thus avoiding over-crowding, and there’s

56

In terms of functioning, Chandigar is not different than

Author’s in-situ research, 2005, photography: B.Haduch,

2) Trzeciak P., p. 254 3) Trzeciak P., p. 254

57

PRVOPLÁN & UTOPIE Vendula Šafářová

ABSTRAKT

Proces architektonické práce spočívá ve  skicování

je nejvyšším paradigmatem. Otvírá se zde dialog mezi

(kresba prvoplánů), vytvoření architektonické studie, zpra-

uměním a architekturou. [8] Konfrontace principů tvarové

Zdá se, že v  dnešní době skicování ztrácí na  atraktivitě.

prací.

Obr. 1. Prvoplán J. Krohy (Protoplan), architektonická skica pastelem [3]

vaznosti na  historicko-architektonická a  teoretická fakta,

architekt vytváří koncept. Existuje několik způsobů, je tře-

tektury a dějin umění, kteří se Prvoplány hlouběji zabýva-

dílo vytváří. Roli hrají další elementy, např. filosofie dané-

chopit, bylo nutné vyhledat současného architekta a  pro-

Je zřejmé, že Prvoplány vznikly v zajímavé době. Umělci,

ovlivňuje navrhované dílo svou filosofií a fundamentální je

nily (a mají tak své následovníky) a jakým způsobem tuto

sféra nesla nádech válečného běsnění. Rozvíjelo se ně-

společnost přijímá. Důležitým momentem je i následná in-

doložit konkrétním projektem, popsat metodu zpracování

expresionismus, kubismus, futurismus, konstruktivismus,

kulturních a duchovních.

jakými jsou manifest, pamflet, esej, koncept apod. Tento

dovníky nejen ve  výtvarném umění, ale i  v  architektuře.

autorky. Cílem autorky bylo analyzovat metodu zpracování

ných světových i  českých architektů, z  nichž do  užšího

cování stavební dokumentace a samotné realizaci stavby.

Tento článek přináší pohled na důležitost tvorby prvoplánu

a jeho postavení v celkovém procesu architektonické prá-

řady, tak typické v jeho rané tvorbě, jej provází celou další Autorka zdokumentovala a zanalyzovala prvoplány v ná-

ce. Zmiňuje vznik samotného slova „prvoplán“ a  hodnotí

včetně esejí Jiřího Krohy a  současných teoretiků archi-

Aby bylo možné koncepci Prvoplánu v dnešní době po-

li. Patří mezi ně např. Monika Platzer a Rostislav Švácha.

jeho použití v architektonické praxi.

věřit na něm, zda ho podněty z dvacátých let nějak ovlivinspiraci využil. Nezbytné bylo takto odhalenou inspiraci

architektonického návrhu, včetně teoretických záznamů, článek vychází ze závěrů zpracovávané disertační práce

básníci a  divadelníci volali po  nových myšlenkách, atmo-

kolik nových uměleckých směrů. Mezi ty nejznámější patří

neoplasticismus a  purismus. Každý směr měl své násle-

Podle zadaných kritérií bylo zkoumáno celkem 20 význam-

ba zohlednit hlediska (instinkt, program), kterými architekt

ho období, jež se účastní vzniku konceptu. Každé období

pozorovat, jaké to má dopady – jak dílo vypadá a  jak jej terpretace díla, jež nám podává informaci o souvislostech

TVAR

Známý brněnský architekt Jiří Kroha (1893–1974),

který studoval u  Pavla Janáka (1882–1956), nastoupil

architektonického návrhu a  teoretický záznam, který pro-

výběru postoupily tyto osobnosti: Peter Eisenman, Steven

na ČVUT roku 1911. Během studií se intenzivně zabýval

limity disertace zaměřené na zkoumaný projekt konkrétní

Rossi, Bernard Tschumi a Zaha Hadid. Předem definovaná

což ho propojuje s  uměleckou pražskou enklávou. Jiří

Z výsledků celého zkoumání vychází, že tvorba prvoplá-

mový projekt byl inspirován Kazimirem Malevičem a jeho

se zabývá významem tvarů a  jejich rolí v  rámci prvního

tekta z dlouhodobého hlediska. V současnosti je často na-

práce a přínosu v architektuře je obdržení světového oce-

jekt doprovází. Z  toho cíle vyplývaly i  výchozí a  hraniční

architektonické osobnosti.

nu má nezanedbatelný význam a ovlivňuje celé dílo archihrazován počítačovou simulací, což může vést k ochuzení

citlivosti a kreativity architekta.

Holl, Louis I. Kahn, Rem Koolhaas, Peter Zumthor, Aldo kritéria splnila nejlépe architektka Zaha Hadid. Její diplo-

manifestem Suprematismus (1915). Důkazem kvality její nění Pritzkerovy ceny za  architekturu (2004). Přestože

V roce 1917–1921 nakreslil architekt Jiří Kroha v Mladé

Boleslavi sérii kreseb, které nazval Prvoplány. Prvoplány

jsou přechodem z konkrétna do abstraktna, kde čistý tvar

kubistickou malbou, scénografií, navrhováním kostýmů,

Kroha napsal esej O tvaru a jeho projevu (1922) [8], která

skicování – prvoplánu. Jeho stať o  tvaru vychází právě

z  myšlenek Pavla Janáka, který spatřoval problém sou-

časné architektury v  její materiálnosti, popisuje ji jako

Obr. 3. Prvoplán J. Krohy (Protoplan), architektonická skica pastelem [3]

do pohybu výtvarnou myšlenkou, důraz je kladen na dy-

česká architektonická veřejnost její práci stále považuje

„hmotařsky plochou, málo poetickou.“ [7] Pavel Janák

architektury a jejich protagonistů, je třeba přijímat světové

v architektuře, odtud čerpala také stať Hranol a Pyramida

a  duše. [8] Později jsou  jeho teoretické koncepce k  do-

Kroha chápe architekturu jako fyzikální realizaci „du-

stavba ve střední Evropě, rok 1922) a ve stavbě Kroho-

za módní, krátkodobý počin bez větší návaznosti na vývoj

ÚVOD

Obr. 2. Prvoplán J. Krohy (Protoplan), architektonická skica pastelem [3]

a  jeho žáci studovali Teorii umění Wilhelma Worringera

názory.

(Pavel Janák, 1911–12).

v  architektonickém díle. Konkrétní projekty ukazují, jak

cha“. Fyzikální vlastnost tektonických členů se dává

58

Důležitým elementem zkoumání je způsob myšlení

namizaci tvaru. [8] Moderní tvar je smyslovým výrazem

nového tvůrčího rozrušení, nejen ukojením smyslů hledání ve  výstavbě domů v  Mladé Boleslavi (největší

va vlastního domu. Krohův dům uplatňuje ve  své době

59

Obr. 7. Zaha Hadid, Malevich‘s Tektonics (Malevičovy architektony), r. 1976, její diplomový projekt na AA v Londýně, výstava MAK Vídeň 2003, [9]

Obr. 8. Zaha Hadid, Malevich‘s Tektonics (Malevičovy architektony), r. 1976, její diplomový projekt na AA v Londýně, výstava MAK Vídeň 2003, [9]

či neorganického podřízení jedné „stability“ druhou.

Architektonická myšlenka určité epochy je tvořena z  takových prvoplánů, avšak architektonická realita

je obrazem častého jejich sváru, uplatněním jedno-

stranností, takže mnohé prvoplány zůstávají „utopií“, neuskutečněnými architekturami, k nimiž se pozdější

vývoj často obrací. [1]

PRVOPLÁN

Sám Jiří Kroha prvoplán definuje takto:

Prvoplán = definice Jiřího Krohy (1917)

Pojmu „prvoplán“ zde užívám nikoli ve  smyslu zá-

prezentovány v současném tisku. Vidíme jednoduché ku-

minologii. Avšak rozlišuji obsahově oba termíny. Ar-

Neověnčují se nijakým dekorem, nepřipomínají nic jiné-

podřazen obecnému pojmu) specifiku architektonické

žádnou krajinu kolem, nejsou zasazeny do žádného kon-

a  nových časoprostorových podmínkách. Jaké pojetí

Svou  výraznou barevností připomínají kubistické malby.

tě v  něm, takovou vyvine architektonickou myšlenku.

u  Ozenfanta a  Corbusiera (purismus). Základ percep-

Skutečnost architektonické reality nelze beze zbytku

ztotožnit s  představou architektonické myšlenky. Pr-

voplány jsou pak různými možnostmi této architekto-

ho než jen obytnou budovu, kancelář nebo hotel. Nemají

textu. Jsou to jen čisté, minimalistické euklidovské formy.

Bloky jsou postaveny jeden na  druhém, podobně jako

ce tvoří čtverec, trojúhelník a  kruh uzavřené hmoty, což

navozuje pocit rovnováhy, stability a  harmonie. Podobný koncept nalezneme v  neoplasticismu, který usiloval

nické myšlenky ve  smyslu různého pojetí „estetické

o jasný, na přírodě nezávislý ráz, o elementární výtvarné

Obr. 9. - 10. Zaha Hadid, výstava MAK Vídeň 2003, [9]

minant tvoří strukturu architektonické myšlenky, ale

přírody, o čistotu, geometrickou jednoduchost, zákonitost,

horizontálními a vertikálními liniemi a několika základními

duální reflexe”. „Neoplasticismus užívá k vyjádření ideje

Kroha nesouhlasil s  geometrickým systémem konstruk-

a transparentnost byly hlavními zásadami. Dále je v ná-

stability“. Struktura objektivních historických deter-

tektuře, ale i v divadelních projektech. S barvou pracuje

způsob pojetí hierarchie determinant určí povahu

kubismu.

ků. Nejsou to půdorysy, axonometrie ani jiné perspektivní

bické tvary, které tvoří kompozice plné stability, strnulosti.

má určitá doba a společnost o prostoru a o své integri-

jako se symbolem. Kroha se v Čechách aktivně účastnil

nou průčelní pohledy bez zadních perspektivních názna-

„architektonické myšlenky“ užívanému v  západní ter-

tvorby, je představou o nové skladbě života v různých

vrzích rozvíjena otázka barevnosti, a  to nejen v  archi-

zpracované tužkou a doplněné pastelem. Zobrazují větši-

pohledy nebo expresivní, intuitivní nákresy, které jsou

chitektonická myšlenka, subsumujíc (zvláštní pojem je

nové koncepce prostorovosti. Otevřenost, propojenost

víru v město a technologii. Mají formu abstraktní kresby,

rodečné formy konkrétního projekčního nápadu, vymezeného danými úkoly, nýbrž blíže ke vžitému pojmu

Obr. 4. - 6. fotografie Krohova domu v Brně, původní stav [3]

Prvoplány zachycují budovy jako hlavní téma. Vyjadřují

poměru „estetické stability“ a  „stability konstruktiv-

ní“ buď ve smyslu symbiózy, nebo jejich extrapolace

60

proporce proti náhodným, neurčitým a libovolným jevům

konstruktivnost a  funkčnost „zbavenou jakékoliv indivikosmické harmonie pravoúhlého členění obrazové plochy

barvami“ – žlutá, modrá a červená. [6]

tivistů ruské avantgardy. Raději používal lyričnosti přírody,

61

různorodosti tvarů a  vlastních kinetických tvarových sek-

První z jejích realizací byl projekt bytu pro bratra v Londý-

Přestože prvoplány jsou jiného měřítka, nejsou tak hlu-

a artikulace nových tvarů, stále v postmoderním stylu, je již

formální podobnost Architektonům Kazimíra Maleviče

vencí, což bylo proti absolutnímu řádu.

boce propracovány (teoreticky, malířsky a sochařsky), mají

a Prounům L. Lisického.

Malevičovými „architektony“ se inspirovala architektka

Zaha Hadid (1950), jejíž prvoplány známe jako „malovanou architekturu“. Zaha Hadid se svým pracovním part-

ně. Jedná se jen o  interiérové zpracování, ale dynamika

me opustit. Jedině vhodným politickým nebo marketingo-

vým tahem je možno ovlivnit společnost, aby byla ochotna

za pomoc při fotografování.

Sama Zaha Hadid se zmiňuje o svém dalším utopickém

Architektura nás vyživuje jako nevědomý zdroj energie

ha 1996, ISBN 80-85639-88-2

Krátký výňatek z konceptu Konající Bůh, 1997

k další realizaci našeho záměru.

2003, ISSN 0862-7010

méně utlačován do  pozadí. Z  výsledků celého zkoumání

klub Eminent Praha 1997, ISBN 80-85879-37-X

definována – svoboda prostoru se otevírá. projektu takto:

„Toto je město extrému, kde hlavní obsesí je spiritu-

alita, nakupování a  televize. Město paradoxů, z  voo-

doufáme, že si jimi zajistíme vyšší status ve  společnosti.

a  současně zrcadlí našeho ducha, naše touhy, směrem Význam tvorby prvoplánu je v  průběhu historie více či

doo a mrakodrapů, magie a technologie, čarodějnictví

úvahami. Reakce na  Maleviče, který publikoval stať Sup-

Mexico City, Bombay a  Tokyo. Metaspolečnost za-

V  současnosti je však často nahrazován počítačovou si-

tiků chaosu, aby vymezili kapitál obchodní strategie

architekta, na kterých architekt staví svou práci.

rematismus v  roce 1915, je v  jejím díle představena ná-

vazností, která autorce posloužila jako neviditelné spojení mezi starým a novým.

a vědy. Toto je totální město kypící fúze Los Angeles,

městnává tým jasnovidců a  fyziků, astrologů a  teorea prokletí soupeřů. Celá tradiční představa občanské

Jedním z  proudů  postmoderny, ve  kterém Zaha Hadid

struktury zkolabovala. Totalitní město je ovládáno trž-

tých letech a stal se hlavním programem architektury nejen

jsou pirátní utopie. To je naše budoucnost a je to nád-

studovala, byl dekonstruktivismus. Probíhal v  osmdesá-

ními silami. Stav úplné anarchie a  rozervanosti – to

na prestižní škole Architectural Association (AA) v Londý-

herné.” [2]

ke  zpracování do  svých architektonických vizí (např. rus-

ZÁVĚR

ně. Postmoderní architekti hledali různá témata z historie

ké konstruktivisty). Zaha Hadid se ocitla pod vedením R.

Koolhaase a E. Zenghelise, kteří ji později pozvali do své

kanceláře, kde Hadid krátce pracovala. Její diplomový projekt (Malevich‘s Tektonics (Malevičovy architektony), 1977)

se vyznačuje fragmentární geometrií a utváří estetický rozměr s cílem návrhu hotelu. Filozofické zaměření architektů

Ze závěrů zkoumání práce architektů je zřejmé, že přes-

tože Prvoplány jsou kresleny před 90 lety, měly později

stavby Jiřího Krohy význam pro další architekty a  jeho studenty. Ukázaly nutnost zjednodušování forem a  jejich

devším v omítce anebo v kovových prvcích. Utopická ma-

Tvorbu Zahy Hadid je možno popsat následujícími řádky.

představovala chaos, podvědomí vystupující na  povrch

Prchavá měnivost tvoří více než abstraktní a dynamickou

krásu, představuje celek díla, které odhaluje a  vyjadřuje svět, v němž žijeme. Fragmenty tvarů komponují nový

obraz světa, vytváří nové situace, otevírají prostor papíru. Perspektivní pohledy vrství půdorysy s řezy přes sebe.

Naše smysly zakouší dynamickou morfologii architektonic-

kého konceptu. „Stavby Zahy Hadid jsou jako expresionis-

tické skulptury plné neklidu a dynamiky.“ [5]

Zaha Hadid, architektka iráckého původu z  rodiny mi-

nistra průmyslu a financí, měla velkou podporu rodiny jak

ve  vzdělání, tak ve  vývoji svého architektonického díla.

vyplývá, že tvorba prvoplánu má nezanedbatelný význam

[4] Padrta, J., Kazimír Malevič a SUPREMATISMUS, Pra[5] Vaško, I., Architekt 7/2003: Profil Zaha Hadid, Praha [6] Ochoa, G.; Corey, M., Dějiny v  datech Umění, Knižní

a  ovlivňuje celé dílo architekta z  dlouhodobého hlediska. mulací, což může vést k ochuzení senzitivnosti a kreativity

Literatura a další zdroje

[1] Císařovský, J. a  spol., Výstava celoživotního díla ná-

rodního umělce Jiřího Krohy, katalog, Svaz Architektů ČSR,

Brno, 1964

[2] Coates, S.; Stetter, A. (editors), Impossible World – The

Architecture of Perfection: Zaha Hadid – Executing God, Birkhäuser - Publisher for Architecture, Basel, 2000

posunutí v  nových významových a barevných variantách.

Barvy se používaly v  kombinaci s  různými materiály, pře-

doby odráží krátký úryvek K. Maleviče: „…není ani krásy,

ani Boha, ani vědy jako světla, ani umění…“ [4]

berk v  Brně, vlastní fotografie. Děkuji Mgr.  J. Chatrnému

podlehnout změnám. Tehdy když jim nerozumíme anebo

nerem Patrikem Schumacherem splňuje kritérium výrazo-

vého prostředku malby a  doprovází svá díla teoretickými

[3] Kroha, J., Série Prvoplánů (1917–1921), archív Špil-

lovaná architektura Zahy Hadid, která všechny šokovala,

(představují naši dobu), rychlost a touhu člověka po doko-

Mg.A.Vendula Šafářová

Doktorand Fakulty architektury ČVUT v Praze, Ústav teorie a dějin architektury

[email protected], www.infantka.org

nalosti pomocí techniky stejně jako díla italských futuristů,

což je stále diskutováno v  teorii architektury. Otázkou zů-

stává, kdy je návrh jen utopií a  kdy má potenciál být re-

alizován? Jak vytvořit ideální architekturu, která uspokojí

lidské fyzické potřeby, lidského ducha a jeho smysly? Kdy

je návrh jen povrchní módní kreací a kdy vypovídá o lidské

pravdě? Jaké jsou v současné době kladeny nároky na ar-

chitekturu?

Ze zdrojů vyplývá, že jsme zahlceni architektonickým

konzumem, hledáme nové formy, přitom ty staré nechce-

62

63

la Otakara II, kostol už stál (Janota, Bagin 1977). Súčasťou

komplexu františkánskeho kláštora bola aj rozľahlá záhra-

da obohnaná kamenným múrom. V záhrade pestovali nie-

HISTORICKÁ ZELEŇ V BRATISLAVE,  JEJ VÝVOJ A POSTAVENIE V URBANISTICKEJ ŠTRUKTÚRE MESTA

stredoveká záhrada sa zmenila na  záhradu barokového

Tamara Reháčková

me záhradu rozdelenú na pravidelné časti, z ktorých každá

len zeleninu a ovocie, ale aj liečivé byliny, ktoré sa využívali pri liečení chorých v kláštornej nemocnici. V neskoršom

období boli tvar a  výmera záhrady upravené a  pôvodná

typu. Na Marquartovom pláne z roku 1765 (Kol. 1989) vidíje ozdobená ornamentom zbiehajúcim sa do stredu plochy.

Úvod

Bratislava vznikla na jednom z najdôležitejších geografic-

plochy zelene, ktoré boli pri vývoji urbanistickej štruktúry

rešpektované a  ostali zachované ako historické parky

Je tu tiež znázornený rajský dvor, rozdelený do kríža vedenými cestičkami na štyri časti. Rozsiahle boli aj komplexy kostolov, kláštorných budov a  záhrad, ktoré patria reholi

kých a  strategických miest na  strednom toku Dunaja (To-

a  záhrady vo svojej pôvodnej výmere až do  súčasnos-

alžbetínok a reholi milosrdných bratov (obr. 1).

hrad s trhovou osadou v podhradí, v roku 1291 pridelil Brati-

forme fragmentov a  sú len anonymnou súčasťou iných

doveku, patria okrem kláštorných záhrad aj záhrady na brati-

maško, 1967). Už v 9. storočí sa tu začal rozvíjať opevnený

ti. Na druhej strane sú plochy, ktoré dnes existujú len vo

K záhradným úpravám, ktorých počiatky siahajú až do stre-

slave kráľ Ondrej III. mestské privilégium, ktoré sa stalo zá-

objektov. Pri sledovaní vývoja historickej zelene na území

slavskom hrade. O ich vzhľade sa zachovalo len veľmi málo

a súdnej právomoci, ale aj hospodárskeho blahobytu a ar-

písomných a mapových podkladov to boli najmä obrazové

napr. z  drevorezu H. Mayera z  roku 1563 alebo z  pohľadu

kladom všetkého mestského zriadenia, jeho administratívy

chitektonickej výstavby (Mencl, Menclová, 1936). V druhej

Bratislavy bolo využitých niekoľko typov podkladov. Okrem

na Bratislavu s hradom na litografii z roku 1574 od G. Hoef-

nu či mesto v širšom zornom uhle a ich výtvarné vyjadrenie

na  východnej strane hradného paláca a  od  prístupovej ko-

ných informácií, keďže sprostredkovávajú pohľad na kraji-

V roku 1536 sa Bratislava stala hlavným mestom Uhorska

je topograficky presné. Použité veduty sú uvedené pria-

tore dnešného Hlavného námestia vzniklo centrum mesta.

a o sedem rokov neskôr aj sídlom arcibiskupa. Usadilo sa

tu mnoho šľachticov a  významných činiteľov, ktorí v  Brati-

slave našli útočisko pred hrozbou tureckých nájazdov a stavali si tu honosné sídla. Podľa vzoru viedenských palácov

a palácových záhrad začali aj v Bratislave postupne vznikať výstavné záhrady. Stredoveké jadro mesta však ostáva vo

svojich historických hraniciach zachované a centrum mesta

informácií, určitú predstavu si vieme spraviť na základe vedút,

pramene, napr. veduty. Veduty poskytujú množstvo cen-

polovici 13. storočia sa mesto významne rozrástlo a v pries-

mo v texte príspevku. Z mapových podkladov boli použité:

nagela. Na týchto vedutách je hradná záhrada lokalizovaná

munikácie je oddelená vysokým zalomeným múrom, je roz-

delená na niekoľko častí a terasovite upravená. V jej severnej

Marquartov plán z roku 1765 (Kol., 1988), Neyderov plán

časti je vidieť aj vyššiu zeleň, s vysokou pravdepodobnosťou

1895 a zo súčasnosti.

múrom záhrady sú porastené vinohradmi.

z roku 1820 (Kol., 1989) a katastrálne mapy z rokov 1894Vývoj a postavenie zelene v urbanistickej štruktúre

Stredoveké mesto bolo na  zeleň a  záhrady chudobné.

Uplatňovali sa hlavne úžitkové záhrady v  hospodárskych

ide o ovocné stromy. Časti hradného vrchu pod ochranným Podľa Vodrážku (2001) bola renesancia obdobím, počas

ktorého nastal významný rozvoj záhradnej tvorby. V urba-

nistickej polohe znamenala cieľavedomú tvorbu objektov

sa len postupne rozvíja najmä východným a severovýchod-

častiach domov a  v  kláštorných záhradách. K  najstarším

a  priestorov, využívanie princípov urbanistickej kompozí-

čí, kedy boli na popud cisárovnej Márie Terézie v roku 1775

záhrady. Kláštorné záhrady sa rozvíjali od  stredoveku

aj v siluete mesta. Estetizácia prostredia postupne viedla

výstavbu. V tomto období vznikli na vtedajšom okraji mesta

plexov. V  období stredoveku sa v  Bratislave usadilo nie-

a vily. Príkladom veľkolepých renesančných záhrad v Bra-

cisterciánky a  založili si tu kláštor. Približne v  rovnakom

sa rozkladala na  severovýchodnom svahu Hradného vr-

komplex s kláštorom a ranogotickým kostolom. Údaj o tom,

ou, Palisády a  Kozou a  bola súčasťou rozsiahleho sídla

ným smerom. Veľký stavebný rozmach nastal až v 18. storo-

zbúrané mestské hradby, čo vytvorilo priestor pre ďalšiu

mnohé paláce s rozsiahlymi okrasnými záhradami (Horváth, Lehotská, Pleva 1982).

záhradným úpravám na území Bratislavy patria kláštorné

a  tvorili významnú súčasť rozsiahlych kláštorných komkoľko mníšskych rádov. Už v roku 1235 prišli do Bratislavy

V príspevku je prezentovaný vývoj zelene v rámci urba-

čase sa objavili aj františkáni, ktorý si vybudovali rozsiahly

zeleň sa v  súčasnej urbanistickej štruktúre Bratislavy za-

kedy kláštor s kostolom dokončili sa nezachoval, ale keď

nistickej štruktúry mesta od konca 13. storočia. Historická

chovala v dvoch základných polohách. Prvú reprezentujú

do mesta v roku 1271 vpadli vojská českého kráľa Přemys-

64

Obr. 1. Kláštorné komplexy rehole Alžbetínok a  rehole Milosrdných bratov na Marquartovom pláne z roku 1765 (Kol. 1989) Vysvetlivky: Písmeno „F“ označuje kláštor milosrdných bratov; písmeno „H“ kláštor alžbetínok. Dnešná Špitálska ulica je označená „i6“; dnešné Námestie SNP je na ľavej strane

cie vo vzťahu k ľudskej mierke v mestskom pôdoryse, ale

Obr. 2. Medirytina bratislavského hradu z roku 1735, v popredí je Pállfyho záhrada, na ľavej strane mohutná lipa. Autor: M. Engelbrecht podľa F. B. Wernera (zdroj: Fotoarchív AMB)

né členenie na pravidelné záhony zodpovedalo princípom

ku vzniku záhrad, ktoré sa zo začiatku viazali na  paláce

renesančnej záhrady. Dominantou záhrady bola mohutná

tislave je Pállfyho a Lippayova záhrada. Pálffyho záhrada

vé lešenie pospájané rebríkmi, ktoré vrcholilo cibuľovitou

chu približne v priestore medzi dnešnými ulicami Zámockuhorského palatína P.  Pálffyho. Záhrada bola upravená

terasovite, od  okolia ju oddeľoval vysoký múr. Jej vnútor-

lipa, okolo ktorej dali majitelia postaviť sedemposchodo-

strieškou nad najvyšším konárom lipy. Záhrada aj s touto

prírodnou dominantou je zachytená na viacerých vedutách,

napr. na Medirytine M. Engelbrechta (podľa F. B. Wernera)

z roku 1735 (obr. 2) alebo na medirytine A. Kaltschmieda (podľa S. Mikovíniho), tiež z roku 1735.

65

os s  miernou asymetriou bočných častí a  mala pôdorys

ako voľne komponovanej skladby prírodných prvkov voči

hrada. V rokoch 1761-1765 pri úprave paláca v  baroko-

1820, bola záhrada upravená v klasicistickej podobe a his-

ka 2001). V tomto období bol park Janka Kráľa postupne

úpravu záhrada prekonala na začiatku 19. storočia a to

nepravidelného obdĺžnika. V  neskoršom období, od  roku

toricky najmladšia, neoslohová záhradná úprava, pochád-

za z rokov 1897-1918 (Tomaško 1967). Súčasné riešenie

upravený v prírodno-krajinárskom slohu, boli v ňom vytvo-

rené nové priehľady a komunikácie. Stred pôvodnej hviez-

vom slohu upravili v  rovnakom duchu aj záhradu. Ďalšiu

na prírodno-krajinársky park. Úpravy postihli najmä cent-

rálnu časť záhrady, čo je vidieť aj na Neyderovom pláne

vychádza z  barokovej úpravy, zo stavu z  roku 1780. Zá-

dicovej dispozície mal funkciu centrálneho priestoru parku.

z roku 1820 (Kol. 1989). V  tomto období mal celý areál

záhrada bola založená v roku 1770 v duchu francúzskeho

umenia prenikať realizmus, vznikol Horský park. Realiz-

medzi dnešnými ulicami Štefánikova, Šancová, Námestie

hrada pri Aspremontovom paláci, dnes nazývaná Medická

barokového klasicizmu, s  výraznou osovou dispozíciou

V druhej polovici 19. storočia, keď začal do záhradného

Slobody a  Spojná. Ku koncu 19. storočia nastali zmeny

jeho prirodzenú podobu (Hošťálková, 1973). Horský park

(dnešná Štefánikova ul.) bola zabraná pre novú výstavbu.

tom teréne, ktorý podmienil aj voľnú kompozíciu parku. Jej

20. st. z dôvodu vybudovania Spojnej ulice, ktorá vznikla

a zároveň sprístupnila celý priestor. Park vznikol úpravou

väčšia úprava záhrady pochádza z rokov 1940-1942 (To-

plnením novými výsadbami, vytvorením priehľadov, skvalit-

pred nádvorím paláca. Po 2. svetovej vojne sa budova sta-

vzdal romantických a sentimentálnych prejavov a vrátil mu

značného slohového výrazu. V  80-tych rokoch minulého

je lokalizovaný  severozápadne od  centra mesta, v  členi-

storočia bola záhrada zrekonštruovaná, pričom bolo obnovené jej barokové dispozičné riešenie (Reháčková 2009).

základom bola pomerne hustá sieť chodníkov, ktorá členila

úprava bratislavských hradných záhrad. Na  severnej

už existujúceho lesného prostredia, jeho stvárnením a do-

Z  barokového obdobia pochádza aj najvýznamnejšia

strane paláca sa rozkladala „Grand jardin“, na východnej

strane „Petit jardin“ a na južnej strane „Záhrada na terase“

(Tomaško, 1967). Hradné záhrady sú v  tejto podobe zachytené na podrobnom pláne z roku 1770 (obr. 2). Tento

lichobežníkového tvaru výmeru cca 12 ha a  rozkladal sa

mus sa v prírodno-krajinárskom slohu prejavil tým, že sa

previazanou s  budovou paláca. Od  koncom 18. storočia

prichádza k  postupnému úpadku záhrady a  strate jedno-

Obr. 3. Záhrady bratislavského hradu na pláne z roku 1770 (zdroj: Fotoarchív AMB)

geometrickým závislostiam francúzskej záhrady (Vodráž-

nením okrajových častí a vybudovaním prístupových ciest,

ako aj chodníkov na vlastnom území parku. Záver

v pôvodnej výmere záhrady, ktorej časť zo západnej strany K ďalšiemu zmenšeniu rozlohy záhrady prišlo na začiatku

na jej južnom okraji (Rešovská, Klučárová 1988). Posledná

maško 1967). Vtedy bola sadovnícky upravená aj plocha

la sídlom Slovenskej národnej rady. V roku 1979 bola vo

východnej časti záhrady postavená nová budova, čo opäť

zmenšilo jej výmeru. Dnes je záhrada súčasťou areálu,

Iná slávna záhrada tej doby bola Lippayova záhrada.

situačný plán pochádza pravdepodobne z viedenskej kan-

ho arcibiskupa, na severnom predmestí Bratislavy za dru-

Jadota, autora návrhu prestavby hradu (Rešovská, Klučá-

v  takmer nezmennej výmere, niektoré pretrvávajú len vo

záhrada prešli tiež zmenami, ktoré súviseli s  prebudová-

ryso prebudovaná v  neskoro renesančnom slohu a  v  17.

zanikli pri poslednom požiari Bratislavského hradu v roku

trebné prihliadať aj fakt, že mnohé plochy boli postupne

po 2. svetovej vojne prišlo ich úpadku a v podstate slúžili

Rozkladala sa okolo paláca, ktorý bol sídlom ostrihomskéhým prstencom opevnenia. Pôvodná záhrada bola veľko-

storočí  bola považovaná za  jednu z  najvýstavnejších záhrad vtedajšej Bratislavy a celého Uhorska.

V ďalšom stavebnom vývoji mesta, ako uvádza Vodráž-

ka (2001), sa presadil barok, ktorý všeobecne priniesol

veľké zásahy do  organizmu miest a  prezentoval sa vý-

stavbou veľkolepých architektonických objektov a súborov.

Avšak najvýznamnejšou zmenou oproti stvárneniu stredovekého mesta bol zvýšený záujem o prírodu. Do miest

vstúpil v  podobe vnútromestských sadov, mimo pôvodného pôdorysu miest sa stavali rezidencie a  letné sídla

panovníkov a  šľachty, na  ktoré nadväzovali kompozične

premyslené parky. V Bratislave v tomto období vznikli napr.

celárie, kde pôsobil M. Pacassi, nástupca architekta J. N. rová, 1988). Hradné záhrady vo svojej historickej podobe

1811. Ich súčasná úprava je koncipovaná vo voľnom krajinárskom slohu, strmé svahovité časti na južnej strane sú

tiež čiastočne upravené a sprístupnené.

V  rovnakom období prišlo aj k  prebudovaniu lužného

lesa na petržalskej strane Dunaja na verejný park, dnešný

Sad Janka Kráľa. V roku 1776 boli v lesnom poraste uro-

Z plôch historickej zelene, ktoré boli v príspevku spomí-

nané, sa niektoré zachovali v urbanistickej štruktúre mesta

forme malých fragmentov. Z hľadiska ich hodnotenia je poprebudovávané v duchu novších záhradných slohov. Napr. pôvodne renesančná Pálffyho záhrada bola na  zač. 19.

storočia prebudovaná v prírodno-krajinárskom slohu a neskôr bola rozparcelovaná na výstavbu nových domov, až

z nej ostali len malé zvyšky vnútroblokovej zelene. Z kláš-

torných záhrad sa zachovali neporušené tzv. rajské dvory.

vaním záhrad v aktuálnych záhradných slohoch, v období

ako detské ihriská. Dnes sú obe tieto záhrady zrekonštruované do svojej barokovej podoby. Grasalkowichova záhra-

da je zaujímavá tým, že si ako jediná bratislavská palácová

záhrada zachovala svoju pôvodnú rozlohu od doby svojho založenia.

Horský park a  Sad Janka Kráľa sú v  urbanistickej

štruktúre mesta plne rešpektované, aj keď tlak okolitej vý-

vá aleja. Táto pôdorysná hviezdicová dispozícia, vsadená

ru zachovali až do  60-tych rokov 20-teho storočia, kedy

atakované, čo spôsobuje určitú degradáciu ich vnútorného

klasicizmu.

prístupovej komunikácie, prišlo k likvidácii celej ich západ-

boli vysadené aleje a tak vznikla „Sternallee“ – hviezdico-

do  pôvodného lesa, zodpovedala princípom barokového Podobne ako klasicizmus, aj romantický historizmus

né. Napr. záhrady kapucínskeho kláštora si svoju výmepri výstavbe mosta SNP a Staromestskej ul., ako hlavnej

nej a južnej časti. Plošná výmera hradných záhrad ostala

upieral pozornosť na minulosť. Napriek tomu však v 2. po-

v podstate zachovaná, stratila sa však ich historická podo-

v roku 1760 ako súčasť palácového areálu v barokovo-ro-

raz miest. Priniesol zvýšený záujem o  záchranu architek-

sa aj s  obnovou záhrady do  jej barokovej podoby. Veľké

kokovom slohu. Záhrada bola komponovaná na stredovú

slohovú úpravu. Medická záhrada a  Grassalkovichova

Ostané záhradné plochy boli často zastavané a rozdrobe-

bené prieseky, ktoré sa v strede zbiehali. Po ich okrajoch

Grassalkovichov či Aspremontov palác, oba s rozsiahlymi

záhradami. Grassalkovichova záhrada bola založená

ktorý využíva Úrad vlády SR a nemá žiadnu jednoznačnú

lovici 19. storočia dosť významne ovplyvnil stavebný ob-

tonických pamiatok, prispel vytvorením anglického parku

66

stavby je veľmi silný. Hlavne okrajové časti týchto plôch sú priestoru.

Postavenie

niektorých

spomínaných

záhradných

úprav v  urbanistickej štruktúre mesta posilňuje aj fakt,

že boli v zmysle príslušnej legislatívy (zákon č. 49/2002

ba. V súčasnosti sa budova hradu rekonštruuje a uvažuje

Z. z. o ochrane pamiatkového fondu) vyhlásené za ná-

zásahy prekonala aj pôvodne renesančná Lippayova zá-

kovichovu záhradu, Záhradu pri budove Úradu vlády SR

rodne kultúrne pamiatky. Ide o: Medickú záhradu, Grassal-

67

a Sad Janka Kráľa. Ako národná kultúrna pamiatka je chrá-

Kolektív autorov, 1989: Neyderov plán Bratislavy z  roku

hradné krídlo, z polovice 17. storočia. Horský park je chrá-

Mencl, V., Menclová, D., 1936: Bratislava. Stavební obraz

(kategória chránený areál), pričom predmetom ochrany je

Reháčková, T., 2009: Cudzokrajné druhy drevín v historic-

bový porast. Z  historického hľadiska patrí medzi najhod-

Rešovská, Z., Klučárová, Z., 1988: Revízia a  evidencia

nená aj jediná zachovaná časť Pálffyho paláca, tzv. zá- 1820. Bratislava: Slovenská kartografia. nený v zmysle zákona č. 543/2002 z. z. o ochrane prírody

starší typ lesného parku, ktorého základom je dubovo-hranotnejšie úpravy Bratislavského okrášľovacieho spolku.

Cenné sú zachované architektonické doplnky i kompozícia, ktorá je živým dokladom parkovej tvorby u nás v minulosti

(http://uzemia.enviroportal.sk/main/detail/cislo/48).

města a hradu. Praha, Štenc, J. 272 s.

kých parkoch Bratislavy. Cicero s. r. o., Bratislava. 138 s.

historických parkov a záhrad na území Bratislavy. ZARES

Bratislava. Manuscript, depon. in: Mestský úrad pamiatko-

vej starostlivosti Bratislava.

Tomaško, I., 1967: Vedecké základy systému mestskej

zelene rozpracované na  príklade Bratislavy. In: Kolektív,

Poďakovanie: Príspevok vznikol s podporou projektu IN- 1967: Problémy dendrobiológie a sadovníctva. Slávnostný

TERREG IVC EUROSCAPES

Horváth, V., Lehotská, D., Pleva, J.: Dejiny Bratislavy, Bra-

Beáta Molnárová

Prezentácia priemyselného dedičstva je závislá najmä

na type objektu a priemyselného odvetvia. Najlepší spôsob

zborník prác Arboréta Mlyňany (VII) k 75. výročiu jeho zalo-

ako ho predstaviť aj laickej verejnosti je spôsobom „hands-

Vodrážka, P., 2001: Genéza vzťahu sídla a prírodného pro-

dia môžu produkty priemyselnej výroby, výrobné postupy,

ženia. Vydavateľstvo SAV, Bratislava, pp. 323-454

Zoznam použitej literatúry

PREZENTÁCIA HODNÔT PRIEMYSELNÉHO DEDIČSTVA – INŠPIRAČNÉ ZDROJE ZO ZAHRANIČIA

stredia. Život. Prostr., Vol. 35, No. 4, 9-12 s.

on-science“ (angl. výraz pre vedu rukolapne), kde si ľu-

alebo technológiu „ohmatať,“ „ochutnať,“ alebo „ovoňať,“ atď. Nielen u  nás, ale aj v  zahraničí sme mohli sledovať

tislava, Obzor, 1982. 548 s.

znehodnocovanie ba až zanikanie opustených priemysel-

a dendrologické bohatstvo. Obzor Bratislava, 100 pp.

za následok nielen zanikanie ich hodnôt, ale aj celkovú de-

Hošťálková, B., 1973: Bratislavské parky, ich vznik, vývoj http://uzemia.enviroportal.sk/main/detail/cislo/48

Janota, D., Bagin, A., 1977: Historická zeleň Bratislavy. Ob-

ných areálov. Nepravidelná údržba a chátranie areálov má

gradáciu prostredia v ktorom sa nachádzajú.

Pod pojem priemyselné dedičstvo spadá množstvo

zor Bratislava, 155 pp.

objektov. Svoju rozmanitosť prejavujú ako vo výrobných

1765. Bratislava: Slovenská kartografia.

ním objektov, v materiáloch, ale aj obdobiach v ktorom

Kolektív autorov, 1988: Marquartov plán Bratislavy z roku

odvetviach, objektových skladbách, funkčným rozdeleboli postavané. Preto aj prezentácia takýchto hodnôt

Fakulta architektúry STU Slovenská Republika

Najväčší rozmach voňavky zaznamenali s príchodom Ka-

túrou, alebo aj špecifickou priemyselnou minulosťou. Pri

módnu záležitosť. Významnými centrami sa tak stali Paríž

email: [email protected]

trieb pre celosvetový trh, vznikli mnohé moderné továrne. taríny Medicejskej na francúzsky trón, ktorá z vôní spravila

a Grasse. Starobylé mesto Grasse na Azúrovom pobreží

lov berieme do úvahy najmä produkty, pre ktoré sa nám

združovalo tie najvyberanejšie nosy z  celej Európy. Do-

krajinu vôní a voňavkárstva, Anglicko zase ako historic-

a potravinárskych príchutí, ktoré sa dopestujú na úrodnom

vody - whisky a tmavého piva. Prezentácia priemyselnej

rodín, dnes však môžeme v  meste navštíviť tri historické

vrývajú do  pamäte. Francúzsko poznáme najmä ako

tel.: 00421905264210

Francúzsko – Grasse

Francúzsko si dodnes zachováva svoje popredné posta-

ločnosť.

prezentácii jednotlivých zaujímavých historických areá-

Námestie Slobody 19, 812 45 Bratislava

túry či jednotlivých konštrukčných detailov.

venie v kozmetickom priemysle. Pri pokrývaní všetkých po-

Každá krajina je niečím typická, svojou históriou, kul-

Ústav záhradnej a krajinnej architektúry,

tovaní jednotlivých výrobkov, ale aj špecifickej architek-

zahŕňa nielen špecifikáciu jednotlivých nositeľov hodnôt,

ale aj ich hierarchizáciu a určenie ich významu pre spo-

Ing. Tamara Reháčková, PhD.

Obr. 1. Historická továreň na výrobu parfumov Fragonard z pohľadu francúzskych záhrad majiteľovej vily.

kú mekku výroby textilu a Írsko ako krajinu voňavej živej

minulosti a jej hodnôt sa preto zakladá nielen na prezen-

dnes mesto produkuje skoro dve tretiny základných aróm

okolí.1) V meste kedysi pôsobilo množstvo voňavkárskych

továrne – Galimard, Molinard a Fragonard. Každá z týchto

1) http://en.wikipedia.org/wiki/Grasse

68

69

Anglicko – Manchester

Manchester je dnes pojem pre najznámejšie priemysel-

né textilné mesto na svete. Má svoju unikátnu históriu, kto-

rá ho formovala a prispela k jeho celosvetovému rozmachu.

Jeho vývoj plynul najprv pomaly, až zhoda náhod a priazni-

vých faktorov, vytvorila z tohto malého mesta v srdci Lan-

cashiru niekoľkotisícové pokrokové priemyselné mesto.

Štúdium historických prameňov dokazuje veľmi silnú

tradíciu v práci so spracovaním ovčej vlny, neskôr aj ľanu.

Protoindustriálna doba v  okolí Manchesteru, zhruba v  rokoch 1100 až 1600, zahŕňa množstvo väčších, či menších

statkov s  chovom oviec, ktoré sa tiahli po  celom Lanca-

Obr. 5. Múzeum vedy a priemyslu, ktoré zahrňuje vlastnú železničnú stanicu a množstvo skladov.

shire. V tomto období obyvatelia roztrúsení po okolí mali Obr. 2. Ovoniavanie produktov patrí pre nežné pohlavie najzaujímavejšiu časť návštevy továrne.

3 x viac obyvateľov ako samotný Manchester. Začiatok manchesterskej industrializácie môžeme datovať zhruba

okolo roku 1600. Do  mesta sa prisťahovalo niekoľko bo-

Obr. 4. Všetky zachované objekty zrubovej konštrukcie boli premiestnené do najstaršej časti mesta pri Manchesterskú katedrálu – jedným z nich je aj sídlo Byromovcov

Zlomovým bodom bol presun priemyselníka Georga Ar-

vôní je posledná z nich, ktorá umožňuje nielen prehliadku

robu „menčestroviny“ v Manchestri. Mesto sa priam vrhlo

nosť si zakúpiť výrobky podľa tradičných receptúr (niektoré

a ľanu. Behom jedného storočia sa produkcia menčestro-

zakladá na určitej komplexnosti, takže ponúka nielen mož-

v Manchesteri2).

múzea v starej továrenskej budove z roku 1782, ale aj mož-

recepty na parfumy majú viac ako 200 rokov). Fragonard si

nosť zoznámenia sa s výrobnými postupmi, ale aj životom, ktorý súvisel s touto tradíciou, počnúc oblečením končiac

hatších priemyselníkov z Londýna, ktorí tu začali podnikať.

noulda z Boltonu (16 km od Manchestru), ktorý spustil výna masívnu výrobu tohto typu látky zmiešanej z ovčej vlny

viny vyšplhala z  nuly na  30% celkovej produkcie textilu

Rozloženie jednotlivých produkčných fáz v  textilnej vý-

robe si zachovalo svoj protoindustriálny model. Naďalej

návštevou rodinnej vily, v  ktorej francúzskych strihaných

väčšina dodávateľov ovčej vlny a pradiarov sa nachádzala

Obr. 6. Železničné mosty svojou konštrukciou ponúkajú kryté parkovanie.

vytvoriť si vlastný parfum či už priamo alebo na dodávku,

spracovanie a predaj. Tento systém sa zachoval prakticky

priemyselnej tváre Manchestru, rozvíjalo sa nielen mesto

Obr. 3. Opustené sklady našli svoje využitie v organizme mesta – tento bol prestavený na  obchodné centrum s  kinami a  parkovaním.

sto druhov. Parfumérstvo sa nespájalo len s výrobou parfu-

v meste, celkový rozvoj priemyslu mal za následok výstav-

fabrík ponúka svoju zbierku voňaviek a vonných extraktov

vával. Parfuméri predávali svoje produkty v obyčajných fla-

záhradách si možno oddýchnuť. Továreň ponúka možnosť nakoľko v múzeum sú všetky základné arómy – niekoľko

ako aj návštevu historických tovární (nové sú postavené

za  mestom). Každá z  týchto tovární mala svoj špecifický charakter. Galimard bol založený v  roku 1747, takže je jednou z najstarších tovární, ktoré dodnes ponúkajú vonné

produkty. Molinard, prvý krát predstavil svoju kolekciu vôní

v roku 1860, avšak dodnes je výlučne rodinným podnikom. Najväčšou a  v  meste najznámejšou továrňou na  výrobu

mu ako takého, ale múzeum ponúka pozoruhodnú zbierku

flakónov a fľaštičiek, v ktorých sa tento drahý tovar uscho-

na vidieku. Tí svoje produkty predávali do mesta na ďalšie

dodnes. Napriek zvýšenej segregácií populácie pracujúcej

samotné, ale nové regionálne obchodno-priemyselné cen-

by nových priemyselných štvrtí s novými obytnými blokmi.

Tvár mesta v  20. storočí je preto iná. Ako aj história

Nové priemyselné ulice ako Deansgate, Market street či

Cannon street sa stali centrami nových priemyselných

trá, ktoré vytvorili tzv. Veľký Manchester.

ukázala transformáciu z farmárov a chovateľov oviec, cez priemyselníkov, až po obchodníkov, vystala otázka ako sa

kónoch, potom už bolo na dámach aby si ho preliali do ma-

areálov a  skladov. Koniec 18. storočia v  Manchesteri sa

sklári alebo keramikári. Grasse ponúka na prvý pohľad za-

chestru“ zahŕňala 154 nových fabrík. Tieto nové fabriky si

voľné plochy v  meste dotvárajú novou architektúrou, kto-

trhov, avšak aj priaznivci priemyselného dedičstva nájdu

kanálov a železničných tratí dokončilo celkové formovanie

také môžeme zaradiť napríklad budovu Manchester TV aj

lých umeleckých diel, ktoré začali vyrábať francúzsky umní

ujímavé miesto na dovolenku v centre viníc a zeleninových

v  centre Provensálska množstvo zaujímavostí a  inšpiračných zdrojov.

70

niesol v  znamení bavlny. Suburbanizácia „Veľkého Man-

vyžiadali zlepšenie dopravného spojenia. Vznik nových

bude mesto ďalej vyvíjať. Všetky objekty, ktoré boli mig-

ráciou opustené dnes hľadajú nové využitie. Celkovo sa rá prináša stopu 21. storočia v  urbanizme mesta. Medzi

2) Stobart, J.: Textile industries in NW England in the early eighteenth century: a geographical approach‘, Textile History, 29/ 1, 1998

71

so svojím upraveným okolím nachádzajúcej sa v  kontak-

žiadne ložiská čierneho uhlia alebo železa, preto si obyva-

v dotyku prenesenej historickej budovy trámovej konštruk-

pod protektorát Anglicka, preto nie je ani prekvapujúce, že

te s najstaršou železničnou stanicou v meste a je priamo

cie, ktorá pred tým bola sídlom textilných priemyselníkov

zakladateľom najznámejšej whisky je Angličan John Ja-

medzi svoje objekty, kde prebieha výučba, niekoľko his-

– symbolizovala jeho príchod a nový začiatok, zároveň aj

a  priemyslu má vyhradený svoj vlastný urbanistický blok,

pirátom ešte v stredoveku). Továreň bola založená v roku

Byromovcov. Taktiež Manchesterská Univerzita zapojila

torických veľkoskladov. Neodmysliteľné Múzeum vedy

Obr. 7. Vstupný interiér v  starej Jamesonovej továrni, ku ktorej patrí neodmysliteľný bar a štýlové dekorácie.

ohodnotenie vernosti rodiny korune, ktorá bojovala proti

17803) a  jej zakladateľ trval skôr na  kvalite ako na  kvanti-

s unikátnymi detailmi. Okrem iného sa v múzeu nachádza

predávaná whisky. Jameson bol pôvodom škót, ktorý sa

nej architektúry alebo aj nových liatinových sklenených hál

aj historická železničná stanica s nádražím pre malých aj

te, zrejme aj preto je dnes Jameson najlepšie celosvetovo

priženil do  rodiny, ktorá dodnes je známa výrobou škót-

veľkých. Areál sa snaží priblížiť nielen významnú históriu

skej whisky. Bol však presvedčený, že najlepšie obilie (jač-

pocit cestovania v  rušňoch – pre malé deti aj s  originál-

V začiatkoch, ho mnohí nabádali, aby ako iní začínal pou-

ale aj prehliadku „moderným“ kanalizačným systémom

však trval na tom, aby whisky pekne zrela v sudoch najme-

nymi lístkami a  vlastnou zmenšenou nástupnou stanicou,

starého Manchestru (koniec 19. storočia) v  ktorom stále

Obr. 10. Farebné objekty znázorňujú veľkosť celkového závodu v urbanizme mesta.

meň) sa dopestuje v Írsku, ktoré má aj bohaté zásoby vody.

žívať urýchľovače zrenia (tie boli známe už v tej dobe). On

nej 10 rokov. Najmä kvôli mnohým prekážkam ako Írska

registrujeme typickú arómu. Nuž skutočne tak možno zažiť

vojna za nezávislosť a následná blokáda predaja írskych

me mesta je priam neodmysliteľná, výškovo segregovaná

čas na zdokonalenie výrobných postupov a receptov. Voj-

našli svoje využitie. Medzi jednotlivými oblúkmi konštruk-

sporu o tom čo skutočná whisky je. Zaujímavosťou je, že

či dokonca krčmy. Bývalá železničná hala dnes slúži ako

hlavo trvali na svojich klasických výrobných postupoch, sú

Obr. 11. Každý návštevník sa naučí načapovať tú svoju „pintu“ piva a nemusí pritom čakať na časníka.

destilačné prístroje, ktoré im pomohli zrýchliť proces desti-

rejnosť odchádza poučená o tajoch výroby whisky a záro-

priemyselnú éru, vnímať ju všetkými zmyslami. V organiz-

železničná doprava so svojimi mnohými mostmi. I tie si už

cie sa nachádzajú platené parkoviská, autosalóny, dielne, hlavné kongresové stredisko mesta. Mnohé sklady, ktoré

ostali opustené a  bez využitia sa stávajú veľkokapacitnými garážami. Sklady, ktoré sa nachádzajú na  hlavných

produktov v  Commonwealthe, poskytla írskym výrobcom

na whisky, škótska proti írskej, vyústila až do  právneho

tento spor vyhrali Škóti, no zrejme kvôli tomu, že Íri tvrdo-

celosvetovo najpredávanejší. Škótski výrobcovia zlepšili

lácie – silno strážené výrobné tajomstvo, a tak prudko zvý-

triedach sa transformovali na  nákupné centrá, plne vyba-

šiť produkciu. Íri napriek tomu, že dodnes používajú jed-

priemysel sa silne podpísal na tvári tohto mesta, dnešné

tri krát ponúkajú oveľa čistejšiu chuť. Všetky tieto postupy,

vené obchodmi, parkovaním či kinom. Napriek tomu, že

noduché destilačné nádoby, tým že svoju whisky destilujú

veň v dobre nálade. To sú hlavné ťaháky a záruky vysokej navštevovanosti takýchto priemyselných areálov.

Nemenej zaujímavým lákadlom v  Dubline je návšteva

pivovaru Guinness, ktorý bol založený v roku 1759 Arthu-

počnúc zberom základných produktov (zrelé obilie, zelené

rom Guinnessom. Je jedným z najstarších v Írsku a svojou

množstvo moderných architektov, ktorý vo svojej tvorbe

štruovaných objektoch), následným kvasením (možnosť

na  svete4). Napriek tomu, že dneska už nie je najväčším

Dosahujú tým určitú kontinuálnosť vo výzore mesta.

ciou a uskladnením v špeciálnych sudoch je možné vidieť

to a  je známy po  celom svete. História tohto pivovaru je

snahy smerujú k istému skultúrneniu a vytvorenie nového

štandardu v priemyselnom meste. Na premene sa podieľa

využívajú typické materiály ako drevo, oceľ a režné murivo.

Írsko – Dublin

Dublin, napriek tomu, že nikdy nezastával významné

postavenie v  priemyselnej revolúcii, stal sa významným Obr. 9. Svetoznáma značka Guinness.

meson (aj preto sa na etikete nachádza trojsťažňová loď

v ktorom sa nachádza niekoľko skladov z klasickej murova-

textilu, ktorá sa nachádza v  samostatnej budove, ale aj

Obr. 8. „Koštovka“ a  porovnanie domácich a  zahraničných produktov (hlavne írskej a škótskej whisky).

telia museli nájsť nejaký spôsob obživy. Írsko patrilo dlho

producentom piva a whisky. V jeho okolí sa nenachádzajú

72

nedozreté), jeho postupným pražením (v  špeciálne skon-

omočiť si ruky a cítiť pach fermentujúceho obilia), destiláv starej Jamesonovej továrni v Dubline. Toto a mnohé iné,

ako napríklad „koštovka“ nielen klasickej whisky, ale pre

dámy aj jemnejšia forma koktailov zaručuje, že laická ve-

produkciou sa v roku 1838 najväčším v Írsku a v roku 1914 pivovarom na  svete, stále si zachováva popredné miestiež nemenej zaujímavá. V 18. storočí, Dublin zaznamenal

značný populačný rast, ktorého väčšina bola zamestnaná

v  pivovare. Komplex pivovaru sa tiahne mnohými blokmi,

3) http://www.jamesonwhiskey.com/John-Jameson/Loyalty-means-quality.aspx 4) http://en.wikipedia.org/wiki/St._James%27s_Gate_Brewery

73

priamo v  centre Dublinu. Nakoľko ide o  takú veľkú firmu,

vyhradili jeden zo starších skladov pre múzeum. Taktiež

poskytuje systém vzdelávania výroby piva formou „hands-

Tieto zahraničné príklady sú však jedny z mnohých. Svo-

jím spôsobom prezentujú nielen priemyselného ducha

doby, ale aj určitú hrdosť jednotlivých miest na  produkty

on-science“. Celkovo múzeum ponúka päť poschodí vzde-

svojej minulosti. Aj keď o  niektorých produktoch sme ne-

svojej spletitosti je bezbariérový. Veľkorysé riešenie mú-

niečo dozvedieť. Aj pre zahraničných návštevníkov by bolo

(BÝVALÉ) TEXTILNÉ TOVÁRNE SLOVENSKA A PERSPEKTÍVA VYUŽITIA UVOLNENÝCH FABRÍK

expozície. Začína sa ako inak zberom základných suro-

pravá slivovica, razia mince, atď. Preto pri riešení otázky,

Petra Ambrušová

lávacieho cyklu s  výhliadkovým barom. Komplex napriek

zea ponúka možnosť samostatne si prezrieť jednotlivé

vín, cez predstavenie výrobných postupov až po samotné uskladnenie produktov. Okrem iného sa tu nachádza aj

veľkolepý model celého závodu a  tak umožňuje pochopiť celkovú mierku závodu v  zastavanej časti mesta. Pre

počuli v našich končinách, je pre nás zaujímavé sa o nich

určite zaujímavé dozvedieť sa, ako sa vyrába napríklad

čo s naším industriálnym dedičstvom je jasný najmä jeden

fakt a to jeho potenciál využitia, ktorý má. U nás, pre mnohých developerov to však znamená jediné: vhodne veľké

stavebné pozemky už v  zabehnutej infraštruktúre mesta

mnohých je zaujímavým marketingové oddelenie, dneska

– jediná akceptovateľná hodnota. Ako sme však na  pred-

lepší odbyt produktov, ktoré vystavuje všetky možné dru-

nájsť útulnú krčmičku pod železničným mostom, či zhliad-

jedno z  hlavných v  moderných továrňach, aby sa zaručil

hy etikiet a darčekových produktov – ako domáce, tak aj

zahraničné. Návštevník naozaj až tají dych, na čo všetko

Guinness orazil svoju známku. Napriek tomu, že návštevník si múzeum prezerá sám, nachádzajú sa tu určité stanovištia s prezentáciami. Tak sa v skutočnosti dozviete, že

stavených príkladoch videli, pri troške kreativity je možné nuť kvetinový motív na stĺpe výrobnej haly. V budúcnosti

môžeme dúfať, že sa aj naše priemyselné dedičstvo vyu-

žije podobným kreatívnym spôsobom. Jedno je isté, nie je to nemožné.

Guinness nie je tmavohnedé pivo, ako si každý myslí, ale

tmavočervené a samozrejme každý si môže načapovať tú

svoju „pintu“ piva (pinta je angl. miera, ktorá zodpovedá

zhruba 0,56824 litra).

„Priemysel je dnes tak mocnou silou, že jeho architektúra

sa musela z nutnosti stať veľkou.“ James Munce 1)

Spracovanie a  výroba textilu patrí k  najstarším priemy-

selným odvetviam. Vývoj techniky spracovania a spôsobu výroby sa odzrkadľoval aj v stavbách, ktoré pre tento účel

vznikali. Po nasledujúcich obdobiach rozvoja a úpadku sa

dneška textilné továrne dočkali v rôznom stave – niektoré

naďalej plnia pôvodnú či získali novú funkciu, iné opustené chátrajú. Udržať či vrátiť život priemyselným budovám

je hlavnou podmienkou ich zachovania – ako špecifického

stavebného fondu a  jeho vývoja, tak aj svedectva o  niekdajšom rozvoji spoločnosti. V príspevku budú predstavené

budovy niekoľkých významnejších textilných tovární Slo-

venska a ich súčasný stav. Druhá časť predstaví dva príklady úspešne obnovených areálov, kde pôvodná výroba

zanikla a objekty dostali nové využitie. Ing. arch. Beáta Molnárová

Produkcia textilu na  území Slovenska má dlhú tradíciu

Fakulta architektúry STU v Bratislave

siahajúcu až do praveku. V stredoveku vznikali už špeciali-

Námestie Slobody 19

zované remeslá, neskoršie manufaktúry priniesli technický

812 45 Bratislava, Slovenská Republika

a ekonomický rozvoj tohto odvetvia. Prvé spriadacie stroje

Požiarnická 33

sa v nich začali používať koncom 18. storočia. Výroba, kto-

93101 Šamorín, Slovenská Republika

rú možno označiť za  priemyselnú, sa uplatňuje na  tomto

tel.: +421/948890500

Prvá zmienka o  slovenskej textilnej manufaktúre po-

Obr. 1., 2., 3. – bývalá manufaktúra v  Haliči; Weinova továreň v Kežmarku (foto Z. Zombeková); výrobná budova niekdajšej Slovenky, Banská Bystrica

na továrenskú výrobu prešla len jedna – v Haliči. Počiatky

kom ľanárskeho podniku Karola Weina v Kežmarku v roku

území od šesťdesiatych rokov 19. storočia.

email: [email protected]

[email protected]

chádza z  konca 17. storočia. Z  množstva existujúcich

továrenskej výroby textilu na Slovensku sa spájajú so vzni-

1860. V  pomerne rozľahej dvoj- až trojpodlažnej budove

1) Munce, J.: Industrial Architecture. Ileffe Books, Londýn, 1961, strana 9.

74

75

s hladkými fasádami a omietkou decentne dekorovanými

nárožiami sa v súčasnosti vyrába elektronika. Objekt je ná-

rodnou kultúrnou pamiatkou. O 8 rokov neskôr založil ten

istý podnikateľ v Kežmarku ďalší podnik. Jeho budovy nie

sú kompaktné tak ako v prvom prípade, navzájom sa líšia

aj mierou výzdoby fasád. Priemyselný nádych im dávajú

najmä charakteristické, subtílnou kovovou konštrukciou

členené, okná (sčasti nahradené). Výrazovo je týmto továrňam blízka výrobná budova areálu niekdajšej Slovenky

v Banskej Bystrici, ktorá po prestávke opäť produkuje textilný tovar.

Rozvoj textilného priemyslu Slovenska zastavila hospo-

dárska kríza v roku 1873. Opätovne pokračoval koncom 19.

Obr. 7., 8., 9. – Bývalý závod firmy Baťa vo Svite; Makyta Púchov; Danubius Bratislava

jú aj tie najväčšie a najvýznamnejšie podniky. Slovena v Ži-

sústavy piatich objektov (zvyšné patria spolu s  ďalšími

bez využitia. V roku 1894 vznikla továreň na spracovanie

výroby funkcia pretrváva. Výrazovo ide o  typický príklad

a začiatkom 20. storočia. Práve z tohto obdobia pochádzaline bola založená Karolom Löwom v roku 1890 a dnes je

v  rozľahlom areáli k  chemickému závodu). Od  spustenia

bavlny v  Rybárpoli, dnes časť Ružomberka – Mautnerov-

tzv. zlínskej architektúry.

ské textilné závody (od roku 1949 známe ako Bavlnárske

la v  Makyte Púchov, ktorá vznikla v  roku 1939 a  dnes je

závody V. I. Lenina), ktorá sa postupne stala najväčším

najväčším výrobným podnikom v  rámci odvetvia textilnej

textilným podnikom Uhorska. Administratívne budovy

v  historizujúcom štýle dopĺňali racionálne stvárnené vý-

a odevnej konfekcie na Slovensku.

Po  roku 1989 došlo zmenou situácie na  trhu k  úpadku

robné haly s  takmer plochými strechami, niektoré aj so

skelet jedinej zachovanej budovy pôvodného priemysel-

slovenského textilného priemyslu. Množstvo tovární bolo

liatinové stĺpy. V  roku 1910 bola k  nim pristavaná ďalšia,

chitektúra zároveň pripomína hrad vďaka dvom vežovým

ciu novú, niektoré vo výrobe pokračujú (hoci s nižšou pro-

nu. Podnik sa rozvíjal aj v ďalších rokoch, dnes je väčšina

atike, ktorá imituje cimburie. V súčasnosti je objekt zrekon-

zachovania a ďalšej existencie priemyselných objektov.

konajú napríklad módne prehliadky či koncerty.

uvoľnené industriálne stavby je ich opätovné zarade-

zvýraznenou hmotou schodiska. Vnútorné priestory členia

výrazovo podobná, budova s  konštrukcia zo železobetóobjektov prázdna a chátra. Podobne sú na tom aj budovy trenčianskej Meriny, ktorú v roku 1906 založila francúzska

firma Tiberghien. Po ukončení výroby v roku 2009 sú priestory ponúkané na prenájom.

ného areálu ukrýva secesná fasáda. Monumentálna arhmotám akcentujúcim čelnú fasádu a oblúkovo ukončenej

štruovaný, no prevažne nevyužitý. Príležitostne sa v ňom

Ďalší vývoj textilného priemyslu Slovenska zastavila ne-

Popri racionálnom štýle vznikali aj textilné továrne s ná-

výrobe pokračovali. Rozvoj odvetvia nastal opäť v rokoch

chováva charakter stavby, jeho pôvodná, hoci mnohokrát

modifikovaná, funkcia. Pre širší okruh ľudí je ale nesporne

zaujímavejšou premena industriálneho objektu na obytné

Asi najznámejšou modernou stavbou priemyselnej ar-

ti sa s  danými objektami bližšie zoznámiť aj spoznať ich

štruovania starých tovární sa zakladali nové.

chitektúry v  textilnom priemysle je výrobná bydova niek-

vila známa firma Pittel a  Brausewetter. Železobetónový

storočia. Pletiarenská prevádzka je situovaná v dvoch zo

76

v  rôznej miere úpravu objektov a  ich priestorov v  súlade

1939 – 43 a  po  normalizácii v  roku 1945. Okrem zrekon-

budova továrne Danubius v Bratislave z roku 1909. Podľa

projektu viedenských architektov Mayerderovcov ju posta-

nia do  priemyselného či spoločenského života – konver-

s  požiadavkami nového užívateľa. Tak sa v  podstate za-

niektoré zostali nevyužité alebo zanikli. Iné, naopak, vo

dychom historizmu. Najvýznamnejším predstaviteľom je

Jednou z  možností, ako nájsť vhodné využitie pre

toré továrne výrobu zastavili a strojné zariadenie vyviezli,

vďaka súčasnej polohe v širšom centre mesta ju využíva liéry, dielne...

dukciou). V súčasnosti sa tak do popredia dostala otázka

zia. Nová funkcia výrobného charakteru často znamená

a ekonomické krízy v rokoch 1921 – 23 a 1930 – 33. Niek-

viacero rôznych firiem – sú tu obchody, sklady, galéria, ate-

po strate pôvodnej funkcie opustených alebo získali funk-

priaznivá situácia po vzniku Československa v roku 1918

Tiež bratislavská „Cvernovka“ pôvodnú funkciu už nepl-

ní. Ani výrobná štvorpodlažná budova z roku 1904. Zrejme

Obr. 4., 5., 6. – výrobná budova v Ružomberku; Merina Trenčín – budova v  pravo je pôvodná výrobná budova firmy Tiberghien; Cvernovka, Bratislava

Prevádzka rovnako pretrva-

dajšieho Baťovho podniku vo Svite z tridsiatych rokov 20.

účely či občianske využitie. Práve to totiž umožní verejnospriestory, charakter, históriu miesta.

Hoci v našej krajine sme v danej problematike ešte len

na začiatku dlhej, a verme že úspešnej, cesty, v iných nie

77

je realizácia konverzii industriálnych budov práve na funk-

ciu občiansku raritou. Predstavené preto budú dva príklady

takejto zmeny funkcie niekdajších továrenských areálov, ktoré v budúcnosti môžu poslúžiť ako riešenie vzorové aj

pre fabriky na našom území. Finlayson

Škótsky inžinier James Finlayson v  roku 1820 začal

s  malou priemyselnou výrobou v  meste Tampere, ktoré bolo koncom 19. storočia najpriemyselnejšou oblaťou

Fínska. Prvá stavba neskoršieho veľkého závodu vznikla pri vodnom toku v roku 1837. V roku 1920 bol najväčším

priemyselným areálom, ktorý mal v  rámci svojho územia

(vrátane robotníckej kolónie) vlastné školy, nemocnicu, políciu aj peniaze. Dnes sú výrobné aktivity spoločnosti

Obr. 14., 15., 16. – továreň Finlayson, Tampere, Fínsko

a hospodárskych pomerov po roku 1990 bola pôvodná výroba výrazne obmedzená a so zmenou vlastníka nastala

aj reštrukturalizácia prevádzky. Fungujúce výrobné aktivity

boli premiestnené do zadných častí areálu, zatiaľ čo ostat-

né objekty sa uvoľnili pre nové funkcie. Niketoré sa prenajímajú rôznym spoločnostiam. V roku 1998 vznikla idea

vytvorenia kultúrneho centra, „Kulturfabrik“.

Cieľom projektu zmeny využitia a rozvoja niekdajšej to-

várne bolo vytvoriť atraktívne miesto pre poskytovanie slu-

žieb malým a stredne veľkým podnikom a tým stimulovať Obr. 10., 11., 12., 13. – továreň Finlayson, Tampere, Fínsko

Finlayson sústredené mimo mesto, no niekdajšia veľká

továreň je stále živá. Miesto tu od roku 2001 našli rôzne

prevádzky – múzeá, galérie, obchody, reštaurácie, IT sektor... Kým textilná prevádzka mala v čase najväčšieho roz-

machu približne 2000 zamestnancov, dnes tu prácu našlo podobné množstvo ľudí.

Premena továrne Finlayson z  výroby na  nové využitie

bola zaujímavým projektom a  prvým v  Tampere, kde sa

autori – architektonická kancelária Lasse Kosunen – sna-

žili dosiahnuť rovnováhu medzi zachovaním pôvodných objektov a novým využitím. Ku každej budove pristupovali

78

osobitne, v súlade s jej špecifikami. Stará továreň je výnimočným príkladom dobre zachovaného komplexu budov,

významným pre celú Škandináviu 2). Schönherr.fabrik

Jednou z  najvýznamnejších priemyselných pamiatok

19. storočia v  Nemecku je zlieváreň pôvodne produkujú-

ca i  tkáčske stroje známa ako Schönherr fabrik v  Chem-

rozvoj novej štvrte. Štúdie vypracované na začiatku projektu ukázali cestu nového využitia v oblastiach ako obchod

a  služby, šport, zdravie, kultúra, gastronómia. S  realizáci-

ou sa začalo v roku 1999 a doteraz ide o jeden z najúspešnejších projektov obnovy priemyselného areálu v meste.

Industriálna architektúra je našim dedičstvom. Ako takú

ju treba aj rešpektovať. Napriek tomu, že väčšina objek-

tov z  obdobia najväčšieho rozmachu priemyslu, teda asi

nitz. Prevádzka bola na  tomto mieste založená v  roku

od  polovice 19. do  polovice 20. storočia, dnes nespĺňa

s počtom zamestnancov 1700. Po zmene spoločenských

a kultúrneho odkazu ich ďalšia existencia, ďalšie využíva-

1852 a postupne sa stala prevádzkou svetového významu

technické požiadavky, je v záujme zachovania historického

2) informácie získané na základe písomného kontaktu s architektom

79

STOPY PRIEMYSELNEJ ARCHITEKTÚRY V BRATISLAVE A ICH PERSPEKTÍVNA BUDÚCNOSŤ Veronika Kvardová

ABSTRAKT

Obr. 17., 18. – Schönherr.fabrik, Chemnitz, Nemecko

nie. Ako potvrdzujú viaceré úspešné adaptácie niekdajších

Rantanen, K. (ed.): Living Industrial Past. Perspectives to

a prispôsobiť ich dnešným štandardom bez straty značnej

um Centre Vapriikki, 2010. 160 s.

tovární, je možné k objektom industriálu pristupovať citlivo

dávky autenticity.

industrial history in the Tampere region. Tampere : Muse-

obrazová príloha

foto č. 2 - Weinova továreň v Kežmarku – autor Z. Zombe-

zdroj informácií

ková, ostatné fotografie archív autora.

Encyklopédia Slovenska, I. - VI. zväzok

V  hlavnom meste Slovenskej republiky,  Bratislave, sa

nachádzajú významné stopy po  industriálnom dedičstve

vyrovnaní (1867) sa začal v Bratislave rozvíjať priemysel,

myselnej éry, namiesto toho aby dostali štatút pamiatkovej

vznikali najmä na jeho okraji, v blízkosti dobrého dopravné-

z prelomu 19. a 20. storočia. Mnohé vzácne objekty prieochrany, sa stávajú ohrozeným druhom stavieb. Zaniká tak jedna celá historická vrstva, ktorá má kvality na to, aby sa

opisuje v citáte historik Ortvay. Tam kde niekedy boli sady,

v posledných rokoch smeruje a či dôjde k úplnému zániku

zor mesta. Druhou významnou lokalitou situovania nových

industriálneho dedičstva na území najväčšieho mesta Slo-

nické v Brne, Brno, 2003. 160 s.

venskej republiky.

Stopy priemyselnej architektúry v  Bratislave a  ich

perspektívna budúcnosť.

V  roku 1905 zaznamenal vtedajší historik a  vysoko-

školský učiteľ Tivadar Ortvay premenu starej Bratislavy

Fakulta architektúry STU,

email: [email protected]

fabrík sa stalo okolie železnice, ktoré využili továrne ako

Stollwerck, Siemens Schuckert či Dynamit – Nobel pri trati

smerujúcej do Trnavy a pri tratiach pokračujúcich na západ Kühmayerova továreň a Patrónka pri Červenom moste, či

fabriky ako Matador a Westen v Petržalke. Tieto nové to-

várenské štvrte vytvorili okolo starej Bratislavy prstenec

priemyslu, ktorý zanechal v  pôdoryse mesta stopu pripo-

sirény rafinérie, káblovky, kožiarskej továrne, výrobe ko-

a  začiatkom 20. storočia nezastavil. Niekdajšie okrajové

tový tovar, mestská elektráreň, hlavná remíza mestskej

Mnohé podniky poznačilo vojnové bombardovanie (rafinéria

dráhy oznamujú, že Prešporok už nie je len rekreačné

mesto, ktoré čaká sľubná budúcnosť. .... Čo naše mesto

stratilo na  niekdajšom politickom význame, to mu hojne

Rast Bratislavy sa po rýchlej výstavbe fabrík koncom 19.

továrenské štvrte sa  dostali do  tzv. širšieho centra mesta.

Apollo, či továreň na patróny), ktoré sa už nikdy nedostali

do takého výrobného programu aký mali pred vojnou. Avšak väčšina fabrík si skoro celé 20. storočie zachovala výrobnú

vynahrádzajú priemyselné podniky, lebo je nesporné, že

činnosť. Zmeny nastali postupne až v posledných desaťroči-

továrňami po  hlavnom meste prvým priemyselným mes-

svoj výrobný charakter a stali sa nevyužívanými oblasťami,

toho času je Prešporok so svojimi takmer osemdesiatimi

tom krajiny.....“

80

háje, lesy sa budovali nové továrne výrazne meniace vý-

mínajúcu niekdajšiu továrenskú éru a prudký rozvoj mesta.

čov, súkenky, továrne na spódium, celtovinu, ľanový a ju-

Námestie slobody 19, 812 45 Bratislava, Slovensko

Klingerova továreň či rafinéria Apollo. Práve toto územie

na mesto plné pokroku takto:

„....V tichých končinách dnes hučia továrne. Prenikavé

Ing. arch. Petra Ambrušová

územie medzi Starým mostom (vtedy most Františka Jo-

tuácii na  poli možností konverzie priemyselných stavieb

ťou mesta. Tento príspevok ponúkne nielen prehľad o  si-

Munce, J.: Industrial Architecture : an analysis of internati-

onal building practice. Ileffe Books, Londýn, 1961. 232 s.

ho napojenia. Najrýchlejšie sa rozvíjajúcou oblasťou bolo

zefa) a Zimným prístavom, kde vyrástli fabriky ako Kablo,

v  Bratislave, ale aj zamyslenie nad tým, kam tento trend

Zemánková, H.: Tvořit ve vytvořeném. Vysoké učení tech-

ktorý výrazne zasiahol do urbanizmu mesta. Nové továrne

stala perspektívne veľmi inšpiratívnou a hodnotnou súčas-

www.finlaysoninalue.fi

www.schoenherrfabrik.de

Po  zrušení nevoľníctva (1848) a  Rakúsko – uhorskom

ach a začiatkom nového tisícročia. Mnohé z podnikov stratili tzv. brownfields, v rámci rýchlo sa rozvíjajúceho mesta.

81

že niektoré z nich boli začiatkom nového tisícročia asanované, keďže investori videli ich stavebný fond ako príťaž na lukratívnom pozemku blízko mestského centra. Opačný

Pojem industriálne dedičstvo zahŕňa všetky pozostatky

industriálnej kultúry, ktoré majú historickú, technologickú,

sociálnu, architektonickú alebo vedeckú hodnotu. Po-

trend tvorilo zapisovanie vytipovaných lokalít v  rámci že-

zostatky z architektonického dedičstva tejto éry, ktoré tvo-

vy vodárenského a plynárenského odvetvia v meste.

pozorovať v štyroch podobách:

lezničnej dopravy a stavieb, ktoré predstavovali prvé budoZoznam lokalít vytipovaných na  zápis do  ÚZPF

v r. 1985 - vyhlásených

1. IX. mlyn z  roku 1904 prestavaný na  letný penzión

ria viditeľnú historickú vrstvu v  Bratislave, môžeme dnes 1. Priemyselné areály podnikov - sú tvorené viac či

menej uceleným súborom pôvodných výrobných i nevýrobných objektov, ktoré sa zachovali ako kompaktné mestské

- Mlynská dolina, Cesta mládeže - 2. Štyri vodné nádrže

štvrte v  blízkosti centra, či ako oblasti väčších rozmerov

rova továreň) – cesta na Červený most - 4. Areál bývalej

areál Dynamit – Nobel založený samotným Alfredom No-

Budova bývalej továrne Danubius – Trnavská cesta – 6.

1870, areál Matadoru v Petržalke z roku 1905 či Cvernová

Studňa bývalých tovární na  ostrove Sihoť – 8. Čerpacia

2. Solitéry - tvoria ich na jednej strane len jednotlivé do-

- Mlynská dolina, Cesta Mládeže - 3. VII. mlyn (KühmayeUhorskej cvernovej továrne- Páričkova 18, závod 01 - 5. Hala bývalých plynární z r. 1912 – Mlynské nivy č. 46 – 7.

Obr. 4 – posledná budova z areálu Kablo

v jednotlivých štvrtiach mesta. Dnes ich predstavujú najmä

belom v  roku 1873, Rothova továreň na  patróny z  roku

továreň na Páričkovej ulici založená v roku 1900.

stanica z roku 1885 – Devínska cesta. č. 1 – 9. Prečerpá-

chované časti veľkých priemyselných areálov, ako naprí-

budova bývalej konskej železnice, Legionárska – 11. Koľa-

či hlavná výrobná hala továrne Danubius, na druhej strane

č.1 – 12. železničný tunel z r. 1848 – Pražská ulica – 13.

využitia, ktoré sa odohrávalo len v jednej ucelenej staveb-

Obr. 5 – Mlyn Klepáč

Obr. 3 – sklad tabakovej továrne

Obr. 6 – sídlo Pamiatkového úradu SR

vacia stanica z roku 1912 – ostrov Sihoť č.1 – 10. Staničná jisko za  budovou 1. stanice parnej železnice – Šancová

Červený most, fragment piliera z roku 1848

klad lanáreň v asanovanom areáli bývalého podniku Kablo,

sú to objekty, ktoré boli určené na taký druh priemyselného

Zoznam lokalít vytipovaných na  zápis do  ÚZPF

v r. 1985 - nevyhlásených

1. VIII mlyn Klepáč – Mlynská dolina, Cesta Mládeže – 2.

Bývalý muničný sklad – Kramerov lom – 3. Bývalá továreň

Stollwerck, výrobná hala s prístavbami z roku 1895 – Ra-

čianska ul.

Zoznam lokalít vytipovaných na  zápis do  ÚZPF

Obr. 1., 2. – výrobné haly zo začiatku 20. storočia - areál továrne Matador

Stopa priemyselnej architektúry v dnešnom urbaniz-

me mesta Bratislavy

Už v roku 1983 na Sympóziu o technických pamiatkach

Bratislavy bol zostavený zborník, v  ktorom sa spísalo 18

v r. 1985 - asanovaných

1. Bývalá továreň na káble, hala a kotolňa – Továrenská

9. – 2. Areál bývalej továrne Siemens – Račianska ul., závod 01

Ostatné industriálne stavby v ÚZPF

1. Časti Starého mosta – 2.Tepláreň na  Čulenovej ulici

lokalít odporúčaných na  zápis do  Ústredného zoznamu

– 3. Vodáreň so záhradou na Mudroňovej ulici – 4. Sklad

nickej a priemyselnej etapy vývoja Bratislavy (v tabuľke –

východ, Dopravná ulica – 6. Železničná stanica Železná

pamiatkového fondu (ÚZPF) ako významné doklady tech-

prístavný č.7 – 5. Rušňové depo s  areálom – Bratislava

nej jednotke – medzi ne patria najmä prečerpávacie sta-

čiatkom druhej svetovej vojny sa z  niektorých priemy-

priemyselnej činnosti, ktoré vznikli často zanedbaním alebo

nula výroba a  tak sa ich objekty postupne adaptovali

3. Torzá – predstavujú pozostatky architektúry po bývalej

stav k 12/2010). Keďže v tom období mnohé z nich tvorili

Studienka – 7. Administratívna budova tabakovej továrne,

úmyselným ničením stavby. Smutným príkladom je sklad ta-

za  národné kultúrne pamiatky nemožné. Dnes už vieme,

6.- 9. Staničná budova uhorskej železnice + sklady

v roku 2007 vyňatý z ÚZPF a dnes je z neho len ruina.

stále funkčné časti priemyslu v meste, bolo ich vyhlásenie

Radlinského č.51. – 8. Vila riaditeľa továrne, Kopčianska

82

4. Objekty adaptované na  nové využitie – už za-

nice vodovodnej siete, elektrárne alebo objekty železníc.

baku z cisárskej tabakovej továrne na Mýtnej ulici, ktorý bol

selných podnikov z  bezpečnostných dôvodov presuna  nové využitie. S  časti tento proces pokračuje do-

dnes a  tvorí nezanedbateľnú súčasť v  záchrane indu-

striálneho dedičstva.

83

Obr. 10., 11. – Konverzia veže vodojemu na architektonický ateliér, obe železobetónové vnútorné steny nádrže museli byť nanovo perforované

žívaným pojmom v oblasti ochrany pamiatok. Oba výrazy

predstavujú proces zmeny funkcie objektu, pri ktorom do-

úradu Slovenskej republiky. V jej areáli sa nachádzajú aj

jeho nového využitia a záchrany.

ké mlyny sa úspešne začlenili do iných tovární a tie ktoré

chádza k nutným úpravám a prestavbám stavby, s cieľom

Adaptáciu priemyselného stavebného fondu v Bratislave

môžeme rozdeliť podľa funkčnej náplne do  týchto kate-

górií:

1. adaptácia na občiansku vybavenosť mestského a na-

dmestského významu

2. adaptácia na múzeá

3. adaptácia nevyužívaných stavieb pre individuálne po-

Konverzia je jeden z  najvyužívanejších pojmov na  poli

revitalizácie starých zaniknutých priemyselných areálov.

Tento výraz k  nám pravdepodobne prišiel z  anglicky hovoriacich krajín. U nás nemá jednotný význam a dokonca

sa ani neuvádza v knihách o obnove pamiatok. Dôvod je

leznej studničky.

2. Adaptácia na múzeá

Medzi najčastejšie konverzie industriálnej architektúry

na  nové využitie patrí vytvorenie múzeí, či galérii, ktoré

ré sídli v železničných budovách skladov pri stanici prvej

vých v Bratislave bolo vytvorené Dopravné múzeum, kto-

parostrojnej železnice v  Bratislave, čím sa podporuje je-

3. Adaptácia nevyužívaných stavieb pre individuálne

potreby

V tejto kategórii sa nachádzajú objekty, ktoré si súkromní

investori upravili na nové využitie, často bez zásahu odbor-

níkov špecializujúcich sa na pamiatky industriálnej éry. Ich

adaptáciu teda ovplyvnil len samotný vkus architekta, či

jeho vzťah k priemyselnému dedičstvu. Príkladom je hlav-

ná budova Cvernovej továrne na Páričkovej ulici, ktorá sa

tislavy začala v  pomerne skoro a  to jednoduchou adap-

dinečná atmosféra prezentácie historických dopravných

stala národnou kultúrnou pamiatkou v roku 2008. Nevzni-

Po skončení výroby v roku 1937 si tento areál odkúpil pre

zeum Bratislava východ, zriadené v  starom rušňovom

využitia objektu a  ani neboli vydané metodické pokyny

čnej miere prebudovaný, slúži pre telesne postihnutých

s  chránenou pamiatkovou zónou, do  ktorej patrí aj koľa-

ré stavby boli počas vojny zničené a rozobraté, iné výrobné

nov a lokomotív.

táciou nevyužitých hál už spomínanej továrne na Patróny.

svoje potreby Ústav pre telesne chybných a aj keď v znaľudí dodnes. Adaptácia neprebehla celým areálom. Niekto-

objekty sa dodnes prenajímajú rôznym firmám.

ktorým je možné prinavrátiť budove život. Často sa prá-

v  rámci mesta, je vďaka jej poslaniu, Kühmayerova to-

vom zamieňa za  výraz adaptácia, ktorá je dlhodobo vyu-

mlyn Klepáč, slúžia dnes širokej verejnosti v  oblasti Že-

významu

asi pochopiteľný, keďže konverzia je jednou z najmladších

metód obnovy a  zároveň preukazuje netypický spôsob,

miatkovo chránený IX. mlyn a  takmer nanovo postavený

dokumentujú dané priemyselné odvetvie. Ako jedno z pr-

Konverzia priemyselnej architektúry sa na  území Bra-

Konverzia - nový život pre industriálnu architektúru

nezanikli, boli adaptované na účely turistického ruchu. Pa-

treby

1. Adaptácia na  občiansku vybavenosť mestského

Obr. 7. - 9. – hlavná budova Cvernovej továrne, ateliér umelcov, hala pre spoločenské podujatia

pozostatky siedmeho Vydrického mlyna. Niektoré Vydric-

prostriedkov. Vhodnou adaptáciou je aj Železničné mú-

depe. V roku 2008 bolo vyhlásené za kultúrnu pamiatku

kol však zámer na  obnovu stavby či návrh komplexného

ku  jej konverzii. A  tak si jednotlivé priestory začali prenajímať umelci, ktorí si svojským prístupom obnovili a adap-

jisko, ktoré tvorí miesto pre exponáty železničných vagó-

tovali objekt výrobnej haly na jednotlivé ateliéry. Aj keď sú

Na  muzeálny účel boli adaptované aj objekty plynár-

že vďaka tejto iniciatíve sa vytvorí aj v  Bratislave jedna

priestory pre nájomcov prenajaté len dočasne, je možné,

Azda najznámejšou konverziou priemyselného objektu

ne na ulici Mlynské nivy, kde sídli Slovesnké plynárenské

z mnohých vo svete známych tzv. Kulturfabrik.

váreň (vznik 1868), z  ktorej sa stalo sídlo Pamiatkového

žeme nájsť od roku 2007 priestory Vodárenského múzea.

v  novom tisícročí, sa stalo vytvorenie showroomu a  ar-

84

múzeum a čerpacia stanica na Devínskej ceste, kde mô-

85

Jednou z  prvých (a  prekvapivo nečakaných konverzií)

chitektonického štúdia z bývalého skladu na Bottovej ulici.

Dokazuje to aj hlavná budova Cvernovky, v  ktorej si vy-

M. Paško, Z. Zacharová) a predstavuje jedinečný priestor

ruje na vytváranie si vlastného kreatívneho prostredia. Aj

zajnu, na ktoré sa projekt najviac zameriava. Autori tohto

tvorenie si akéhosi kreatívneho miesta na svoju prácu. Jej

Objetkt dostal meno design factory (návrh Z. Michalčák, na konanie prezentácii a výstav z oblasti architektúry a dipriestoru sa postarali aj o konverziu neďaleko stojacej bý-

valej elektrickej rozvodne na  známe alternatívne divadlo

LUKÁČOVÁ, E., POHANIČOVÁ, J.: Rozmanité 19.storo-

Stopy priemyselného dedičstva na Slovensku. Bratislava :

Bratislava : Perfekt, 2008, 243 s. ISBN 978-80-8046-426-4

227-3308-3

tvorili priestory a  je vidieť, ako ich samotná stavba inšpi-

čie: Architektúra na  Slovensku od  Hefeleho po  Jurkoviča.

priestory design factory vznikli zo snahy architektov o vy-

OBUCHOVÁ, V.: Priemyselná Bratislava. Bratislava : Al-

tvorcovia sa nezastavili pri tomto projekte, ale rozmýšľajú

nad konverziou ďalších priestorov v  Bratislavskom kraji.

bert Marenčin - vydavateľstvo PT, 2009. 311 s. ISBN 978-

80-89218-99-8

ORTVAY, T.: Ulice a námestia Bratislavy: Mesto Františka

Slovenská technická univerzita, 2010, s. 98. ISBN 978-80-

Technické pamiatky Bratislavy: zborník MSPSOP v  Bratislave č. 8, zost. A. Schwarczova, Bratislava: Príroda, 1985 informácie čerpané z databáz o Ústrednom pamiatkovom

fonde uverejnených na  stránke Pamiatkového úradu SR

Meteorit a meetingové priestory.

A  v  neposlednom rade, aj architekti Paňák a  Kusý, ktorí

Jozefa. Bratislava. Bratislva : Albert Marenčin – vydava-

www.pamiatky.sk

vytvorené ako technické diela slúžiace na skladovanie su-

jem stavby pre svoje potreby. Ateliér si vytvorili len v „hlave“

78-4

mesta Bratislavy www.bratislava.sk

priestory obrovských rozmerov, ktoré len čakajú na svoje

emyslu a dopravy – moderná architektúra svojej doby. In:

Medzi industriálne dedičstvo spadajú aj stavby, ktoré boli

prestavali vodojem, nepotrebovali v  skutočnosti celý ob-

rovín. Vodojem z roku 1906 areálu Istrochemu patrí do tej-

zásobníka a celá „noha,“ na ktorej stavba stojí, predstavuje

stavba, vie ponúknuť zaujímavé priestory. Konverziu veže

využitie.

to kategórie a dokazuje to, že aj na prvý pohľad utilitárna

vodojemu pre svoje architektonické štúdio navrhli architekti M. Kusý, P. Paňák (2009). Okolo veže ovinuli ľahké

mon sa ešte výraznejšie začala aktivizovať aj verejnosť,

odborníci a pamiatkari, ktorým prestal byť ľahostajný osud

v hlave vodojemu, ktorá pozostáva z dvojplášťového betó-

do ÚZPF aj Jurkovičovu tepláreň, ktorá nesie často prívlas-

samotného ateliéru, pre ktorého potreby bolo nutné perfo-

na  „cintoríne industiálu“, ktorý vznikol asanáciou okolitej

nového valca. Vo vnútri tejto časti sú vložené tri podlažia

rovať oba plášte a tak sa na fasáde, ale aj v interiéri, vytvorila zaujímavá hra nových okenných otvorov.

POHANIČOVÁ, J.: Tvorba Feiglerovcov v ére rozvoja pri-

informácie z  územného plánu čerpané z oficiálnej stránky

Po smutnej asanácii veľkých podnikov ako Kablo a Gu-

kovové schodisko, ktoré sprístupňuje najvyššie podlažia

spolu s vnútorným výťahom. Samotný ateliér sa nachádza

teľstvo PT, 2005. 158 s. orig. vyd. 1905. ISBN 80-88912-

priemyselnej architektúry. V roku 2008 sa podarilo zapísať

tok slávneho architekta. Dnes sa však táto stavba ocitla

zástavby. V roku 2010 vyhral architektonickú súťaž na túto

lokalitu ateliér Zaha Hadid Architects. Z víťazného návrhu

Ing. arch. Veronika Kvardová Fakulta architektúry, Nám.Slobody č. 19

812 45 Bratislava, Slovensko tel.: +421 949 122 894

email: [email protected]

bolo cítiť, že nové stavby navždy prekryjú pamäť na mies-

Ponaučenie z prítomnosti, výzva do budúcnosti

Najúspešnejšou formou ako zachrániť kultúrne dedič-

stvo je isto vyhlásenie danej stavby za  národnú kultúrnu pamiatku. Tento proces sa zdá byť v  dnešnej dobe ako

málo úspešný, možno aj preto, že zo strany majiteľov

to, ktoré ostalo dnes už len na historických pohľadniciach.

Na tomto mieste sa oplatí zamyslieť nad tým, či je správ-

ne zachraňovať samotnú budovu, keď genius loci lokality

už neexistuje? Patria „industriálne solitéry“ do  priestorov, ktoré sa snažia vytvoriť si vlastnú identitu miesta? Vedia sa

pozemkov je vyvíjaní značný tlak. Zatiaľ prebieha proces

s  tým investori zmieriť a  architekti vysporiadať? Odpove-

stva kultúry, v rámci ktorého už boli pokusy o zápis celých

ako sa zachová prítomnosť k záchrane industriálnej vrstvy

mapovania industriálneho dedičstva z  podnetu ministerpriemyselných areálov v rámci Bratislavy, akými sú Mata-

dor, Patrónka, či Cvernovka ( zapísaná len hlavná budova),

de na tieto otázky prinesie až budúcnosť, ktorá čaká na to,

a jej genia loci v najväčšom meste Slovenska.

avšak neúspešne. Samotné historické priemyselné areály tak nemajú zákonnú ochranu a nie sú, oficiálne, zaradené

medzi hodnotné kultúrne vrstvy mesta.

Zodpovednosť za  zachovanie tejto perspektívne veľmi

inšpirujúcej historickej stopy priemyslu v  urbanizme mes-

Použitá literatúra

HUSÁK, V. : Technické pamiatky priemyselnej architektúry.

ta padá najmä na plecia samotných majiteľov, investorov

In: Prezentácia architektonického dedičstva II. zost. J. Gre-

šiu snahu v  tomto procese prejavujú umelci a  architekti.

978-80-8046-394-6

a v neposlednom rade aj verejnosti. V súčasnosti najväč-

gorová a P. Gregor, Bratislava: Perfekt, 2008, 191 s. ISBN

86

87

travin a ztrátou neplatícího sovětského i kubánského trhu. Tyto procesy dále pokračují a pustnoucí objekty a plochy

zemědělských závodů tak znamenají stále aktuální výzvu

ZEMĚDĚLSKÉ BROWNFIELDS

urbanistům, architektům, ale přiznejme si to upřímně – zejména developerům. Tito manažeři stavebního podnikání

Mojmír Kyselka

jsou zejména některými architekty odsuzováni pro výhrad-

ně komerční zájmy, což může být do  jisté míry pravdivé mi a  výškovými objekty brownfields průmyslovými, železničními nebo vojenskými. To je velmi důležitý, byť přesně nespecifikovaný údaj. S výjimkou obilních a silážních věží a většinou dosud využívaných administrativních budov, ve-

dení zaniklých JZD a státních statků, jsou kravíny, vepříny,

ovčíny, drůbežárny, sklady, silážní žlaby, seníky, opravárenské haly a jiné budovy farem převážně jednopodlažní.

Kolem těchto nízkých objektů jsou další zanedbané rozlehlé plochy komunikací, stání strojů, výběhů dobytka i odpadu a nepořádku – vše oplocené děravým nebo symbolickým plotem. Tyto plochy rychle zarůstají náletovou zelení. O  rozsahu těchto ploch neexistují dostatečné informace.

v současných podmínkách obytné výstavby. Jsme však my

architekti (kteří se do manažerských pozic nedostaneme) ti jediní a poslední spravedliví, kteří dovedou kvalifikovaně

a reálně řešit a realizovat přirozené požadavky výstavby? I  při kvalitních projektech nebude možno řešit ani otázky budoucího využití zemědělských brownfields bez kvali-

fikovaných developerů. Avšak vzhledem k  jejich jednostrannému zaměření převážně na aktuální požadavky trhu

ve výstavbě je úloha a poslání architektů a urbanistů velmi důležitá. Architekti přinášejí ideje, koncepce budoucnosti, někdy povahy nereálné, ale i takové návrhy dynamizují vývoj a sondují variantní možnosti.

Zemědělské stavby komunistického období jsou ve srov-

nání se staršími velkostatky 18., 19. a  první poloviny 20.

století stavebně podstatně horší. Snad jen základové konstrukce soudobých zemědělských staveb mohou vykázat delší než šedesátiletou životnost. Nadzemní cihelné zdivo,

stropní a střešní konstrukce trpí vlhkostí a výpary ustájeného dobytka, případně agrochemikálií stejně jako podlahy.

Okenní otvory jsou ničeny vlhkostí parapetů. Zajímavější

jsou stavby ocelové nosné konstrukce se sendvičovými stěnovými panely z vlnitého plechu, opatřenými protikorozními nátěry, které mají životnost běžných průmyslových hal.

Atraktivnější z hlediska jiného než zemědělského využití

Obr. 1. - 3. Nebušice – Ateliér Knesl a Kynčl přestavba bývalého premonstrátského dvora v centru obce

Zemědělské brownfields představují jeden ze složitých

urbanistických, architektonických, ale také hygienických

a sociálních problémů nejen českého venkova. Podle údajů Kadeřábkové a  Piecha (2009) je počet zkrachovalých

opuštěných farem, tzv. středisek zemědělské a  rostlinné výroby, téměř 35 %, tj. nejvíce procent z počtu všech druhů deprivovaných objektů v  ČR. Plochy těchto středisek

jsou však daleko rozsáhlejší ve srovnání se soustředěný-

S vysokou pravděpodobností čeká osud těchto brownfields

může být inženýrská infrastruktura opuštěných farem. Ta

musela být navržena a realizována podle tehdejších hygie-

Obr. 4. - 5. Telč – Ateliér Knesl a Kynčl rozvoj a revitalizace panského dvora - soutěž

Při uvedených, třebaže většinou problematických kvali-

tách zemědělských brownfields je možno uvažovat o řadě

i některá zastaralá střediska, neboť nevyhovují novým po-

nických norem pro náročné kapacity chovu dobytka. Vodo-

četných menších a méně významných středisek, zejména

ně tak jako elektroinstalace a u některých středisek i plyn.

ských brownfields se nalézá u okrajových nevelkých obcí,

uvést, že jejich většina byla realizována podle tehdejších

a umožňovala zaměstnanost obyvatel. To je nutno při vyu-

žadavkům technologií, hygieny a provozu. Zánik a opuštění u vzdálených vesnic na okrajích regionů, způsobil kolaps kolektivizovaného zemědělství, ale i  novou privatizační

zemědělskou a  potravinářskou politiku, včetně nových

stravovacích návyků, doprovázenou poklesem spotřeby

zejména hovězího masa, ale také dovozem levnějších po-

88

vody a kanalizace jsou většinou dobře dimenzovány, stejK  výčtu pozitivních faktorů opuštěných farem je nutno hygienických norem v určité, zejména pachové vzdálenosti

od  příslušné obce. Farmy tak představují jistý satelit, byť často malé obce.

řešení jejich další budoucnosti.

Předně je důležité uvědomit si, že převaha zeměděl-

kde znamenala poměrně významnou výrobní základnu žití těchto objektů a ploch zdůraznit.

Jako nejvhodnější se tedy jeví využití objektu živočiš-

né výroby jako výrobní haly s produkcí zejména biomasy

89

Na ploše s vyhovujícími inženýrskými sítěmi je možno

po  demolici stavebně nevyhovujících objektů budovat

lektivizace zasáhla jen nově získané oblasti Východního

Seznam odborné literatury:

Pro takové levné řešení ovšem autor nezná žádné novo-

statky, které také většinou zkolabovaly, ale Polsko dovo-

ručka zejména pro pracovníky a  zastupitele obcí, Praha,

zejména řadové rodinné domy na stávajících základech. dobé příklady, s výjimkou starých stájí v obcích Velehrad a Šaratice.

Při výjimečně zachovalé konstrukci opuštěných objek-

tů by bylo možno kvalitně asanovat celek farmy a vytvořit atraktivní obytný soubor zejména startovacích řadových

domků a  bytů, z  nichž by se obyvatelé stěhovali jen při velmi zvýšené životní úrovni.

Závěrečné řešení přichází v úvahu u nejhorších objektů.

Jako nejradikálnější se jeví demolice všech stavebních ob-

Pruska. Tam vznikly – bez silného vztahu k půdě – státní lilo nákup půdy cizincům. Toho využili zejména Holanďané, kteří obnovili nejen stávající velkovýrobní objekty, ale

postavili řadu dalších pro intenzifikaci produkce. Došlo dokonce k rozbíjení skleníků s vysokou produktivitou, a to polskými malovýrobci.

O zemědělských brownfields v ostatních východních ze-

mích nejsou informace, neboť se jedná o marginální problém na periférii zájmu.

V západních zemích nejsou příliš četné velkovýrobní ze-

jektů včetně likvidace základů a  podzemní infrastruktury,

mědělské stavby a jejich areály. Většina se realizuje na far-

nebo les. S takovým tvrdým řešením bude vlastník objektu

spíše ojedinělých bankrotů.

po  níž by následovala rekultivace na  zemědělskou půdu

váhat. Vytvoří tak nezemědělskou stavební plochu, kterou

Obr. 6. - 7. Rekonstrukce prostorů bývalého zámeckého hospodářského dvora v Oslavanech – návrh a původní stav

Téměř opakem jsou poměry v agrárním Polsku, kde ko-

mách rodinného charakteru a jejich pustnutí je problémem

JACKSON BERGATT J.: Brownfields snadno a lehce. PříÚstav pro udržitelný rozvoj sídel, 2005

KADEŘÁBKOVÁ B., PIECHA M.: Brownfields. Jak vznikají a co s nimi. C.H. BECK, Praha, 2009

MAUER, O.: Deteriorizace a  rekultivace I. a II., Brno, ES VŠZ, 1985

NOVÝ, A.: Brownfields, šance pro budoucnost, VUT Brno, 2004

ZEMÁNKOVÁ, H.: Tvořit ve vytvořeném. Nové funkční využívání uvolněných objektů, VUT Brno, 2003

Případové studie regenerace brownfields, Jihomoravský kraj, Brno, 2006

bude rezervovat pro vhodné využití.

Reálnější a  perspektivnější je využití výše uvedených

možností než tato nákladná demolice a rekultivace.

prof. Ing. arch. Mojmír Kyselka, CSc. FAST VŠB - TU Ostrava, katedra architektury,

L. Podéště 1875, 708 33 Ostrava-Poruba tel.: 597 321 395

e-mail: [email protected]

Obr. 8. - 9. Zemědělská brownfields - Vyškovsko

Pustnutí nejen velkovýrobních zemědělských staveb

v  různých formách jejího využití. Jsou to zejména různá

a  celých areálů není specifikem konce kolektivizovaného

Při vyhovující stavební a  hygienické kvalitě objektu

má Slovensko, podobně jako Maďarsko. V těchto zemích

paliva, ale také stavební materiály či konzervovaná krmiva. v takovém areálu je možno uplatnit jejich využití pro haly

zemědělství v  ČR. Zcela stejné, ale masivnější problémy

byla zemědělská komunistická politika téměř totožná a její

s průmyslovou výrobou, včetně autoservisu, zámečnických

konec přinesl podobné důsledky. Zvláště farmy v podhor-

v několika vesnicích, které zpracoval urbanisticky, a tento

je zde naděje, že budou moci být využity pro rekreační

dílen apod. Autor tohoto příspěvku navrhnul takový areál druh výroby v nich funguje bez problémů.

ských a horských oblastech byly hromadně opouštěny, ale účely.

90

91

SANACE ZÁMKU V HRÁDKU U SUŠICE Martina Peřinková

ABSTRAKT

Česko je významné množstvím dochovaných památek,

které jsou nedílnou součástí měst a obcí. Pro jejich obyva-

tele mají tyto objekty nezaměnitelnou hodnotu a jsou důle-

žité pro jejich identifikaci. Je tedy žádoucí, aby historické

objekty sloužily a  zůstávaly tak běžnou součástí života

ními stavebními materiály. Protože původní historické kon-

strukce dnes již neodpovídají svými současnými technickými vlastnostmi originálu, je nemožné použít přesně stejné

technologie jako před mnoha lety. Ani původní stavitelé by nepoužili na svou stavbu nevhodný stavební materiál.

Neexistuje tedy jednotný recept jak postupovat při sana-

Obr. 1. kaple sv. Valburgy

Obr. 3. fotografie zámku ze 70. let 20. století

obyvatel.

cích a rekonstrukcích objektů, a právě proto musíme poro-

je ve štítu velký erb Desfoursů. Levé křídlo bylo v přízemí

Úvod

ve pak dokážeme mít správný přístup k této problematice.

a třípatrovou věží. Pravé křídlo je stavěno na renesančních

zakončeno salla terrenou se vstupem do zámecké zahrady

zumět historickému vývoji architektury a stavitelství. Tepr-

V  posledních dvou stoletích se s  rozvojem stavebních

Regionální umístění Hrádku a jeho historie

technologií výrazně urychlila možnost výstavby a přestavby objektů a bohužel také možnost odstraňování staveb je

základech a  v  zadní části má lomené schody do  prvního patra. V  prvním patře v  pravé části byla jídelna a  pokoje

Jižní Čechy jsou půvabným krajem plným klenotů české

pro hosty. Ve střední části velký salon s výstupem na bal-

Tvář naší krajiny, měst a obcí se rychle mění a společen-

Sama obec je významná svou dávnou historií. První zmín-

zadním křídlem byla přistavena později kaple sv. Valburgy

le silnější. V  Česku se po  změnách vlastnických poměrů

křížení starodávných obchodních cest byla založena pů-

Nová část zámku sloužila jako venkovské sídlo. Stará

mnohem efektivnější, než tomu bylo v  dobách minulých.

ské požadavky na uchování historického dědictví jsou stáv posledních dvaceti letech zintenzívnila péče o historické

kon a  v  levé části byly prostory pro panstvo. Za  pravým

architektury a jedním z nich je zámek v Hrádku u Sušice.

se vstupem ze zámku i zvnějšku.

ky o Hrádku pocházejí z roku 1298. Není divu, že v místě

vodně kamenná tvrz či už hrádek. Ve své době místo zajiš-

pak pro výkon správní a hospodářské funkce.

objekty, a  proto můžeme nalézt mnoho příkladů úspěš-

ťovalo výběr mýtného a výhodnou polohu má stále i dnes.

Obr. 2. fotografie vstupní fasády z roku 2000

Je žádoucí, abychom k historické architektuře přistupovali

významným krajinotvorným prvkem. Park není rozlehlý,

hrádeckého zámku, a to tak, že před starým renesančním

vě chráněné či bez její péče. Není možné chránit všechny

vém   rozmezí 1 m. Tato nerovnost byla vytvořena patrně

Zámek měl svou známou věž, která bývala chloubou

ných, a také méně úspěšných realizací.

citlivě a bez ohledu na to, zda se jedná o objekty památko-

historické objekty a až na výjimky stavitelé v průběhu staletí stavěli velmi kultivovaně s přirozeným vkusem a umem.

Ideální by pochopitelně bylo, kdybychom byli schopni

používat vždy původní materiály a  konstrukce, ale často to není z mnoha důvodů možné. Především musíme často hledat nové využití objektů, což samo o sobě vyžaduje

Nedílnou součástí zámku je jeho malebný park, který je

ale má zajímavě zvlněnou konfiguraci terénu ve  výško-

objektu, jsou historické konstrukce často natolik narušeny a přeměněny vnějšími vlivy, že je již nelze sanovat původ-

certy duchovní hudby.1)

Technický stav objektu před sanací

zámkem nechal vystavět nový barokní zámek.

Do druhé světové války byl zámek v rukou soukromých

v  důsledku zasypání založení původní kamenné stavby.

Hrádku a jeho dominantou na pohled zdálky. Věž se zřítila

majitelů, v poslední řadě se o správu zámku starali Alžběta

a  barokní kompozice parku je vyhledávaná turisty a  také

ku. Věž byla třípatrová s mansardovou střechou a byla vy-

objekt včetně zahrady je užíván k  hospodářským a  obyt-

V  parku se dnes nachází obnovovaná zámecká kašna

lidmi z  obce pro běžná společenská setkávání. Probíhají zde koncerty, divadelní představení a podobně. Historie zámku

navrhování moderních technických zařízení budov a konstrukcí. Avšak i v případech, kdy neměníme původní funkci

Jan Ferdinand Desfours v  roce 1731 zahájil přestavbu

Kaple sv. Valburgy nabízí pravidelné měsíční mše i kon-

Po roce 1590 byl pravděpodobně vybudován renesanční

zámek na  místě středověkého hrádku. Staviteli byli páni Račíni z Račína.

92

26. července 1976, tedy 245 let po výstavbě nového zámstavěna na starších základech věže. Asi ve dvou třetinách

věže začínalo už jen dřevěné schodiště. V tomto vrchním prostoru bývaly na všech stranách hodiny a později už jen zvon. Nákres věže se zachoval v okresním archivu.

V průčelí je vstup do zámku, nad ním se nachází v prv-

ním patře balkon s  mřížovým zábradlím. Nad balkonem

a Ondřej z Hertlingu. Na fotografiích z té doby vidíme, že ným účelům. Fasády zámku byly v  dobrém technickém stavu, ale rozhodně nebyly dokonalé, jak to dnes běžně

u omítek vyžadujeme. Dokumenty jsou důkazem toho, že ani za dob soukromých majitelů nebyla údržba jednoduchá

a my dnes často podléháme iluzi o starých zlatých časech.

Nelze si nepovšimnout bohaté porůstavé zeleně na vstup-

1) www.zamekhradek.cz

93

Obr. 4. kanál v chodbě pro ležaté rozvody

Obr. 5. odvětrávací vysoušecí systém

Technologický postup prací

ním portálu, zřejmě břečťanu, a  také dalších v  podstatě volně vegetujících rostlin kolem plotu a jinde na pozemku.

Vzhledem k  havarijnímu stavu objektu muselo být pře-

Obr. 6. zaústění odvětrávacího vysoušecího systému do komínových průduchů

chu vyvedeného nejlépe nad střechu objektu. V tomto pří-

Tento stav hovoří o  jistém volném přístupu ke  stavbám

devším přistoupeno ke statickému zajištění nosných kon-

padě jsou to právě komínové průduchy, do kterých zaús-

bozovat od  přísného dogmatického přístupu při sanacích

k  další degradaci konstrukcí a  nových stavebních úprav.

efekt větracímu systému.

a  jejich užívání, což by nás mělo v  jistém smyslu osvoa rekonstrukcích historických staveb.

V  roce 1945 převzala správu objektu obec baráčníků,

kteří rozebrali depozitář zámku a  odvezli jej neznámo

kam. Až již nebylo nic, co by se dalo výhodně zpeněžit,

přenechala zámek místní správě obce. V roce 1964 pře-

strukcí a k opravě střechy, aby vlivem počasí nedocházelo

Na střechu byla použita pálená krytina přesně podle poža-

ťují nasávací trubice a které dodávají příznačný komínový Původní historický dojem architektury již samy o  sobě

davků památkové péče a bylo dbáno na kvalitní provede-

poněkud narušují otopná tělesa v místnostech, i když dneš-

podobu.

systém rozvodných trubek centrálního otopného systému

ní klempířských detailů s ohledem na původní historickou Protože bylo záměrem zámek sanovat za  účelem jeho

ní návštěvník to snad tak ani nevnímá, ale přiznaný složitý by nepochybně rušivý byl. Proto byly v podlaze vytvořeny kanály, ve kterých jsou všechny ležaté rozvody umístěny.

vzala zámek Domovní správa v  Sušici. Po  celou dobu

pozdějšího využití jako hotelového komplexu, bylo nezbyt-

a  zájmu a  byl využíván pro drobné hospodářské potře-

časně aby splňoval všechny požadavky náročných klientů.

Způsob provádění oprav omítek a štukatérských prací

rací systém podlah a  zdiva, ústřední topení, novou elek-

ho objektu s ohledem na zachování autenticity díla je kvalitní

a mnoho dalších specifických otázek.

renesanční a  později jsou zde prováděny barokní úpravy,

od druhé světové války byl objekt ponechán bez údržby

by místních občanů. Technický stav objektu tomuto faktu

odpovídal. Je až k neuvěření, jakou životnost dokáží stavební materiály mít.

Po Sametové revoluci v roce 1989 koupilo areál Staveb-

ní bytové družstvo Tvorba Praha. Noví soukromí majitelé

začali využívat zámek k podnikatelským účelům a započali

s jeho rekonstrukcí. Jejich snahy však bohužel z různých

důvodů nepokračovaly a zámek dále chátral.

né, aby objekt měl původní historickou podobu, ale souV projektu tedy museli konstruktéři navrhnout účinný věttrifikaci, umístění a  vybavení koupelen pro každý pokoj

Každý takto velký historický objekt má mnoho komíno-

vých těles, která s ohledem na změnu systému vytápění zůstávají často nevyužita, a  proto jsou nově využívána

k  rozvodu stoupaček technických zařízení a  na  Hrádku

Jednou z velmi důležitých otázek rekonstrukce historické-

natřeny produktem Silikat Aussenastrich 790, tedy silikáto-

Na  vnější omítky byla převážně použita strojní jádrová

cistního štítu do dvora byla provedena z materiálu strojní Omítka na plochy zatěžované vlhkostí Zementputz 620

Lejsek a s nejistou vizí o možnostech financování odváž-

kou zdiva není možné přistoupit k účinnému podřezávání

Postupně, se vstupem České republiky do  Evropské

lého odvlhčování prováděny odvětrávací systémy, které

tu, kde se pro svou neprodyšnost neosvědčila.

pod podlahou podél zdiva a  vyúsťují do  svislého průdu-

Hasolan, který je mimo jiné díky absenci cementu velmi

dů a jeho představy se začaly skutečně naplňovat.

94

Pro úspěšnou sanaci omítek je nutné vybrat správnou

konečnou úpravu omítek, tady jejich nátěrů. Hasit dodal

lehčené jádrové omítky Leicht Kalkzementputz 655.

nasávají vzduch vně objektu nad terénem, dále vedou

vek používaný pod jádrovou omítku), Porenausgleichsputz

Pro sanaci omítek byly použity produkty firmy HASIT.

místnostech. U  tak rozsáhlých staveb s  takovou tloušť-

unie, se majiteli podařilo získat investice z Evropských fon-

Vzhledem ke stavu zdiva bylo nutné použít speciální sa-

208 (vyrovnávací sanační omítka) a již zmiňovaný Hasolan.

kých omítkových technologií, jako je sgrafito a malby.

o jeho demolici. V roce 2000 koupil zámek Ing. arch. Pavel

svislých nosných konstrukcí, a proto jsou za účelem trva-

nausgleichsputz 208.

jedná se zde o omítané plochy s velkou přehlídkou historic-

omítka Kalkzementputz 650. Jádrová omítka jižního klasi-

ného projektu se odhodlal k záchraně zámku.

to jádrování vápennou omítkou 666 nebo výrobkem Pore-

nační výrobky, jako jsou Kieselfest (prokřemeňovací přípra-

také k  vyústění větracího systému podlah. Jako každý

historický objekt i tento se potýká s vlhkostí v přízemních

vhodný k použití v historických objektech. Dále bylo použi-

sanace povrchů zdiva a stropů. Protože zámek je původně

Situace došla tak daleko, že devastace objektu byla

v  pro okolí ohrožujícím stadiu a  bylo vhodné uvažovat

Obr. 7. - 8. povrchové úpravy v průjezdu před a po sanaci omítek

byla aplikována na povrchy říms a dále pak na sokl objek-

Na  všechny vnitřní omítky a  štuky byl použit produkt

komplexní systém materiálů, a proto byly omítky převážně vou venkovní barvou v růžové barvě.

Dále byl použit výrobek Kalsit jako minerální nátěr

na  klasicistních fasádách do  dvora a  kolem sgrafita. Kal-

sit byl použit také na některých plochách v interiéru. Firma Hasit vyrábí některé další materiály určené především pro

sanace historických konstrukcí, které se při rekonstrukci

zámku velmi osvědčily. Jsou to zejména zpevňovač původ-

95

a je hodnocen jako malá učebnice všech architektonických slohů na sebe logicky navazujících a ve výsledku vytvářejících jednotný, harmonický areál.

PRAMENY K ZANIKLÉMU ZÁMKU V ODRÁCH

Závěr

Hrádek u Sušice je svou rozlohou skutečně malá obec.

Bez své historie, kterou nejlépe dokladuje právě její zámek, by byla jednou z mnoha českých vesnic. Je to však

právě zámek, který tvoří skutečné centrum a jehož výstavnost hovoří o  významu a  dlouhé tradici místa a  kraje. Je

více než zřejmé, že se tady vždy dobře žilo a právě sou-

časná překrásná podoba celého komplexu napovídá, že tomu tak jistě stále je.

Není běžné, aby noví majitelé zámků a historických ob-

jektů pečovali o své majetky s takovou láskou, a především

Obr. 9. obnovená renesanční štuková výzdoba sálu

ních omítek Verfestiger, který však není vhodný pod plochy

opatřené později malbou, a materiál Nano Plus Hydrofobizant jako fixátor sgrafit a  namáhaných části stavby (štíty a podobně).

Dne 24. června 2010 se po dlouholeté rekonstrukci zno-

vu otevřel veřejnosti zámek v Hrádku u Sušice jako „Spole-

čenské, kulturní a ubytovací centrum“.

ABSTRAKT

K zaniklému zámku v Odrách byly shromážděny a  utří-

ního modelu zámku v podobě, k jaké dospěl ve 20. století.

stavby k vytvoření jejího virtuálního modelu.

z  hlediska věrohodnosti a  využitelnosti pro tvorbu virtuálK  vytvoření počítačového modelu byly použity programy

týmu pod vedením pana architekta Pavla Lejska.

reálné morfologii.

Právě rekonstruovaný zámek v Hrádku u Sušice je pří-

kladem vynikající spolupráce představitelů památkové péče a investora a dále pak ukázkou skloubení nezbytných zace může být příkladem pro další majitele významných historických objektů, a  rovněž pro odborné pracovníky v oblasti památkové ochrany.

Zámecký komplex v Hrádku u Sušice je zcela mimořád-

nou nemovitou kulturní památkou a významnou dominan-

tou obce i  krajiny. Má jedinečnou vypovídací schopnost o  jednotlivých stavebně-historických vývojových etapách

Autoři fotografií:

doc. Ing. Martina Peřinková, Ph.D. Ing. arch. Pavel Lejsek

obr. č. 1, 9

obr. č. 3–8

někud odlišná od  obvyklého pojetí bádání. Cesta při po-

znávání stavby vede obvykle od  počátku stavby po  její

ArchiCAD 13 a Artlantis 2. Model byl vypracován v podobě

má významný podíl odborná kvalita celého pracovního

Základní metoda přístupu k  tomuto problému byla po-

děny dostupné historické prameny. Byly vyhodnoceny

porozuměním, jako je tomu v tomto případě. Jistě na tom

soudobých technologií s materiály historickými. Tato reali-

Současný stav zámku

Lucie Augustinková

vizualizace budovy zasazené do okolního prostředí v jeho

případný zánik, v tomto případě směřovala od neexistence

Druhy pramenů a vývoj zámku

Nejstarším druhem pramenů, které informují o panském

sídle v Odrách, jsou prameny psané. Z písemností se lze

dozvědět o  existenci sídla a  rámcově datovat jeho vznik.

Úvod

Studenti a  pracovníci katedry architektury FAST VŠB-

TUO realizovali v  roce 2010 projekt Digitalizace architektonických památek Slezska1). Mezi zaniklými památkami

První zmínka o Odrách pochází z roku 13464), hrad byl za-

ložen zřejmě před rokem 13975). Jeho výstavba se připisu-

je Štěpánu ze Šternberka. První zmínka o hradě pochází

právě z roku 1397, kdy Petr ze Šternberka odkazuje Odry

na historickém území českého Slezska bylo zapotřebí najít

Petru z Kravař.

né budovu vizualizovat. Jako nejvhodnější objekt se pro

mují historické mapy, dochované a známé až od 18. sto-

stavbu doloženou větším počtem pramenů, aby bylo možtento účel jevil zámek v Odrách. Zámek byl zbořen v roce

1966. Jeho minulost dokládá poměrně hodně pramenů . 2)

O  poloze hradu později přestavěného na  zámek infor-

letí.6) Hrad byl situován uvnitř městských hradeb7) a proti

městu opevněn suchým příkopem. Jeho východní bok na-

Zámek je dosud silně zakotven v povědomí veřejnosti, en-

vazoval na linii městských hradeb. Ovšem jeho samotná

Cílem příspěvku je roztřídění relevantních nalezených pra-

jasná. Rolleder píše o křídle s velkou věží, jímž byl hrad

cyklopedie3) a vlastivědná literatura se o něm stále zmiňují.

menů k zámku v Odrách a posouzení jejich výpovědní hodnoty pro dějiny architektury a také tvorbu digitálního modelu.

konkrétní podoba je pro období středověku poměrně ne-

uzavřen vůči městu. Vícekřídlý palác měl tvořit obvodo-

vou zástavbu.

1) Projekt č. SP/2010210 byl realizován za přispění MŠMT.

doc. Ing. Martina Peřinková, Ph.D.

2) Historické prameny jsou uloženy v několika institucích a sbírkách. Fotodokumentaci a plány uchovává Národní památkový ústav; další plány, historické

VŠB-TU Ostrava, Stavební fakulta, katedra architektury,

fotografie a historické pohlednice tvoří součást soukromých sbírek Zdenka Mateiciuca z Oder. Pohlednice jsou roztroušeny po kolekcích soukromých sbě-

[email protected]

ratelů v České republice i mimo ni. 3) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Svoboda, 1983. pp 171. 4) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Svoboda, 1983. pp 171. 5) Kouřil, P. - Prix, D. - Wihoda, M.: Městské hrady v Českém Slezsku, Archaeologia historica, Nr. 22, pp. 249–272. 6) Mapa 1. vojenského mapování, Slezsko, list 25, 1764–68. www.oldmaps.geolab.cz 7) Rolleder, A.: Dějiny města a soudního okresu Odry. Odry: Město Odry 2002, p. 459.

96

97

Přesnější rozvrstvení dochovaných středověkých konstrukcí

v organismu zámku v Odrách není zcela zřejmé. Můžeme jen

usuzovat na základě dalších typů recentních pramenů – histo-

rického zaměření a fotografií, které mohou ovšem s jistou licen-

půdorys, přitom západní křídlo bylo později zbořeno. Plaček

spekuluje o arkádách obrácených do vnitřního nádvoří.11)

Jistou výpovědní cenu, která by se dala popsat jako

hodnota zprostředkovaného pramene, má vyhodnocení

cí pouze zprostředkovat části dochované ve 20. století.

stavebního vývoje12) z poloviny 60. let 20. století. Dovíme

větší výpovědní hodnotu prameny archeologické, známa

zámku, obsahující ovšem některé na první pohled nevěro-

Odry od  roku 1535 do  roku 1612. Kamnová kachle při-

příčky ve styku západního a jižního křídla).

Pro období renesance mají v  případě sídla v  Odrách

je například kachle8) se znakem pánů ze Zvole, kteří drželi 9)

náší alespoň omezené svědectví o  podobě a  barevnosti

zařízení interiéru.

se z  něj základní třídobou periodizaci stavebního vývoje

hodně vyhodnocené partie (střední trakt západního křídla, Největší význam pro poznání zámku má jeho zaměření

Samostatné epigrafické prameny nejsou známy, reliéf

se znaky Hynka staršího ze Zvole a Žofky z Potštejna z 30. let 16. století, instalovaný na  severním křídle zámku, byl

pouhou kopií.10) Obr. 1. kachle se znakem pánů ze Zvole, Muzeum Novojičínska

Obr. 2. veduta Oder na tovaryšském listu 1826

Literatura uvádí, že zřejmě za pánů ze Zvole byl zámek pře-

stavěn do renesanční podoby. Zámek měl mít tehdy čtyřkřídlý

Obr. 4. detail katastrální mapy Oder, 1900 - 1920, soukromá sbírka Z. Mateiciuca, Odry

Obr. 6. - 7. půdorys patra zámku, řezy krovem, 1965, soukromá sbírka Z. Mateiciuca, Odry

Obr. 5. zámek po  požáru, foto 1964, soukromá sbírka Z. Mateiciuca, Odry

Obr. 8. Odry 1920, soukromá sbírka Z. Mateiciuca, Odry

O. Weinera z roku 1966.13) Dokumentace obsahuje půdo-

zvyklostí historické architektury, ale posoudit hodnověrnost

dy a jeden řez. Ze zaměření lze usuzovat na elementární

K  nejzásadnějším stavebním změnám na  zámku do-

Obr. 3. Odry, 1. vojenské mapování 1764 - 1768

8) Kamnová kachle se znakem pánů ze Zvole. Muzeum Novojičínska, inv. č. A 5247. 9) Spurný, F. a kol. Hrady, zámky a tvrze, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Svoboda, 1983. pp 171. 10) Originál reliéfní desky pánů ze Zvole byl původně umístěn na radnici v Odrách, po zboření radnice v roce 1863 byl přenesen na zeď obecního domu, pak rozbit a předán roku 1945 do městského muzea. Dnes je ve sbírkách Muzea Novojičínska. Na zámek se dostala v roce 1960 kopie této desky od Aleše Rozehnala, instalovaná po zboření zámku v nové radnici v Odrách. Více o tom Müller, K. – Polách, R. – Zezulčík, J.: Kamenné svědectví minulosti. Heraldické památky Novojičínska. Praha: Libri, 2008, p. 100. 11) Musil, F. - Plaček, M.: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska. Praha Libri 2003. ISBN 80-7277-154-X. 12) Vyhodnocení stavebního vývoje má charakter pracovního materiálu kresleného na pauze. Časové rozvrstvení je velmi hrubé, podle legendy obsahuje jen rozlišení na konstrukce renesanční, barokní a 19. století a pozdější. Vyhodnocení uložené na NPÚ, ú.o.p v Ostravě není podepsané, jen vsunuté ve složce popsané „Odry – zámek. Podklady pro stavební historický průzkum z roku 1965“. 13) Soukromá sbírka Zdenka Mateiciuca, Odry.

98

rysy ve  všech podlažích včetně záznamu kleneb, pohle-

věrohodnost vyhodnocení v  souvislostech konstrukčních

samotného zaměření bez stavby dnes už nelze.

šlo v 18. století. Roku 1716 přešlo panství sňatkem Bar-

99

Obr. 9. interiér kaple s iluzivní malbou, foto 1964, NPÚ, ú.o.p. v Ostravě

Obr. 11. neurčená místnost suterénu, 0dry 1964

Lucase von Hildebrandta, který byl činný i  na  severní Moravě a ve Slezsku.15)

Podoba zámku v  Odrách byla tehdy významně pozmě-

Obr. 12. vyhodnocení stavebního vývoje přízemí, 1965, NPÚ, ú.o.p. v Ostravě

něna, mělo být totiž zbořeno západní k  městu obrácené

křídlo a obě přilehlá křídla – severní i jižní byla zřejmě zkrá-

cena. Zbytky základů obou křídel byly později odkryty při parkových úpravách bezprostředního zámeckého okolí.16)

Barokní podobu zámku zachycuje ještě veduta J. Rey-

chonna z  roku 1826 a  Kledenského veduta z  roku 1817,

zatímco na starší Wernerově vedutě Oder je zámek v zákrytu. Přestavbou vznikla ze zámku dvoupatrová stavba

půdorysu U s mansardovou střechou, nicméně dokumentace krovu zachycuje patrně krovovou soustavu klasicist-

Obr. 10. dveře do kaple, Odry 1964

ní části. V  roce 1734 byla dokončena kaple Zvěstování

bory Kajetány z  Werdenbergu na  Františka Leopolda

P. Marie v patře jižního křídla. Pro účely kaple byl upraven

přestavět zámek do  barokní podoby. Podle hmotové-

riér byl pojednán výmalbou iluzivní architektury.17)

Lichnovského z  Voštic.14) Ten nechal v  letech 1730–36

ho rozložení a architektonických detailů uvažují někteří

autoři o  vlivu proslulého barokního architekta Johanna

Obr. 14. návrh adaptace zámku, půdorys patra, 1952, NPÚ, ú.o.p v Ostravě

prostor nepravidelného půdorysu a výsledný sakrální inteZměny provedené na zámecké architektuře v 19. století

byly asi zásadnější, než literatura obvykle připouští. Zá-

14) Musil, F. – Plaček, M.: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska. Praha: Libri 2003. ISBN 80-7277-154-X. 15) Hildebrandt působil při přestavbě zámku Kunín ve 20. a 30. letech 18. století, navrhoval faru v Suchdole stavěnou v letech 1730–32 a jeho vliv se patrně projevil i při projektu barokní výstavby zámku v Kravařích. Existuje i návrh lichtensteinské letní rezidence v Opavě z roku 1712. Jako řada dalších významných barokních architektů působil konzultačně, ovšem na Moravě i pobýval, cesta do Brna je například doložena například 1704. Více o tom Krsek,

příkop na  západní straně zámku a  byla odstraněna zeď

Obr. 13. návrh adaptace zámku, detail zábradlí s pohádkovým motivem perníkové chaloupky, NPÚ, ú.o.p. v Ostravě

obklopující dosud zámeckou zahradu. Okolí zámku bylo

mek nechal přestavět Joseph lantkrabě z Fürstenbergu

ky antických soch.18)

v letech 1833–34. Tyto klasicistní úpravy pozměnily především vzhled průčelí a podobu interiérů. Při úpravách zrušili

tedy proměněno v anglický park, kde byly postaveny odlitVe druhé světové válce byl zámek poškozen. Opravy re-

alizované v letech 1952–53 směřovaly k využití budovy pro

I. - Kudělka, Z. - Stehlík, M. - Válka, J.: Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha: 1996, s. 68. 16) Spurný, F. a kol. Hrady, zámky a tvrze, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Svoboda, 1983. pp 171.

100

17) 18) Musil, F. - Plaček, M.: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska. Praha Libri 2003. ISBN 80-7277-154-X.

101

Závěr

Podle představených typologicky různých pramenů byla

pro vizualizaci zámku vybrána podoba, k níž dospěl na po-

čátku 20. století se vzhledem fasád v úpravě ze století devatenáctého. Tuto stavební fázi objektu dokládají prameny

s  takovou výpovědní hodnotou, že bylo možné na  jejich

základě vypracovat digitální model, který může zprostředkovat lepší a  komplexnější poznání již zaniklého objektu

pro studijní i popularizační účely. Literatura a prameny

Augustinková, L. - Slováková, E. - Šešulková, L.: zámek Obr. 15. vizualizace zámku, 2010

v Odrách – vizualizace zaniklé památky. Sborník vědec-

správní a kulturní potřeby města. Řadu adaptací dokládá

Ostrava. č. 1, rok 2011, roč. XI, řada stavební.

ních úprav i  návrhy mnohých detailů, například zábradlí

svazek. Praha: Okresní úřad Nový Jičín – referát regionál-

podrobná plánová dokumentace19) se záznamem konkrét-

s pohádkovými motivy.

kých prací Vysoké školy báňské-Technické univerzity

Chobot, K. (ed.): Okres Nový Jičín. Místopis obcí. 2.

ního rozvoje a státní okresní archiv Nový Jičín, 1998, pp.

17. 1. 1964 zámek vyhořel. Po ne příliš dlouhém rozho- 104–111.

dování byl v  roce 1966 odstřelen. Některé suterénní pro-

Kouřil, P. & Prix, D. & Wihoda, M.: Městské hrady v Čes-

zea Novojičínska prováděn sběr archeologických nálezů.

Krsek, I. - Kudělka, Z. - Stehlík, M. - Válka, J.: Umění

story přetrvaly zničení zámku a byl v nich pracovníky MuSestavení digitálního modelu

Hlavním úkolem, vyplývajícím z  projektu, bylo na  zá-

kladě nalezené a  utříděné dokumentace vyrobit virtuální

model zaniklé památky. K  tvorbě virtuálního modelu byly použity programy ArchiCAD 13 a Artlantis 2.20)

Sestavený 3D model bude využit k výuce předmětů Ději-

ny architektury a stavitelství a Památková obnova. Rovněž

kém Slezsku, Archaeologia historica, Nr. 22, pp. 249–272. baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha: 1996, s. 68.

Musil, F. - Plaček, M.: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Mora-

vy a Slezska. Praha Libri 2003. ISBN 80-7277-154-X.

Rolleder, A.: Dějiny města a soudního okresu Odry. Odry: Město Odry 2002, p. 459.

Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze, v Čechách,

na Moravě a ve Slezsku. Praha: Svoboda, 1983. pp 171.

je plánováno jeho poskytnutí městu Odry či kulturním orga-

Mateiciucova sbírka

tivnění lokality v turistickém ruchu.

NPÚ, ú.o.p v Ostravě

nizacím, které mohou vizualizaci zámku využít pro zatrak-

Medkova sbírka

Mgr. Lucie Augustinková FAST VŠB-TU Ostrava, katedra architektury,

L. Podéště 1875, 708 33 Ostrava-Poruba e-mail: [email protected] 19) Npú, ú.o.p. V Ostravě 20) Model vytvářeli studenti a doktorandi katedry architektury pod vedením Ing. arch. Studenta, vizualizace svislých konstrukcí je dílem Ing. Šešulkové, modelaci terénu v okolí zámku vytvořila Ing. Slováková.

102

ARCHITEK TURA PRO VEŘEJNÝ PROSTOR

CONTEXT, PRE-TEXT, TRADITION IN PERSPECTIVE OF CRITICAL REGIONALISM – DILEMMAS OF POSTINDUSTRIAL CITY Tomasz Wagner Pict. 1. Castle Bobolice –royal castle destroyed in 17th century before restoration 1998-2011 photo: http://gdziebylec.pl/artykul/Per%C5%82a_ po%C5%82nocnej_Jury/88

Pict. 2. Castle Bobolice –ruins of royal castle after restoration 1998-2011 –example of conservatory creation. photo: http://gdziebylec.pl/artykul/Per%C5%82a_ po%C5%82nocnej_Jury/88

to a  given meanings that the space just did not posses

Pict. 3. Ruins of burnt Old Flour Mill in Zabrze, march 2005, phot. T.Wagner

Pict. 4. New shopping center on the place of mill designed 2010. Picture by Synergia Development

ciation, link, dependence. In architecture we can interpret

tablished).

ty as a value added to cultural landscape refers mainly to

and contents of a  certain fragments of area. It depends

dern myth, creation of symbols, and its promotion, or

that precede it an follows after.

current of elites. This phenomenon would require some

tural landscape is the same contribution for context inter-

of context is not negative. However, what is negative

This paper contains several problems we can meet in

modern postindustrial city area. Firstly it attempts to determine the meaning of context and relationship between

cultural landscape and modernity in architecture, as a value added to cultural landscape. That is very important

problem in practice of design, especially from the conser-

vatory perspective. The problem of conservatory influence

‘Record of space’ is a  value of continuous and multi-to-

pic manner, that covers step by step the area using some

material record. It allows to re-read the record in the space

(or area). It should be marked here that there are factors affecting the re-reading area: • KNOWLEDGE

• CULTURE understood as established ways of thinking

on project process and conservatory creation, as separate

and behavior or more as ability of inheritance

The second part of paper marks separate phenomena that

ology: believes attitudes and habits of certain person or

phenomena effecting the city landscape is pointed here.

act in postindustrial cities. Influence of tradition, understood as range of phenomena goes far beyond the architecture, known as science domain, neo-sentimental trends and

meaning of language of discourse in forming of present

cultural landscape.

CONTEXT (latin: Contextus) means relationship, asso-

context as dependences, bound between forms, meanings

from form, contents and meanings those elements of area

• MENTALITY (latin: mens, mentis), in psychology, soci-

social groups.

Meanings, we transmit to single forms, objects and spa-

tial groups, are mostly conditioned by the things we have

mentioned above. Reading of space meanings, it often

could be made some methodological errors, which lead in creators ideas (meaning constituted and meaning esConstituted meaning is often form of creation of mo-

popularization etc. Those acts are mostly supported by

Edmund Małachowicz describing his attitude to moderni-

modernism. He writes that:

values intensively they introduced mostly disturbances

continuityof the area evolution in its maherial and cultural

ned landscape’, in landscape filled by historic and cultural

is establishing of misleading meanings , which come

appears here same as definition of degree of possible in-

widely, as establishes a  system of historic, social, cultu-

necessary a deep historical and cultural analysis of cul-

New building design in groups and in historical area is

card) has been introduced here for widening of protection

tion. Meanings come out of context, both; spatial and

as copying of forms met in the narrowest area ,but more ral coherences. ‘Protection of cultural heritage’ (venetian range of landscape group.

from ignorance or false premises. To avoid that it is

tural landscape at every point of architectonic evalua-

cultural.

104

of cultural values’ taken only by its form without histori-

cal and cultural context and objectivism guides mainly to

and cause bilateral degradation of this value. Those va-

pretation, that goes much wider than just understanding it,

values. On the contrary false understanding ‘protection

Unless such objects can build (create) values in ’ope-

wider discussion, but its role in process of definition

Miscellaneous manner of captivating problems of cul-

structive element in these landscape if we ignorethe area

lues the problem of definition of cultural landscape types

terference.

not bound directly with conservatory activity, but it is only

a process that reintegrates historic and historical landscape. That activity thought could bea dangerous and de-

negation of modernity, which is irrevocable in keeping of meaning.

/E.Małachowicz /

In a structured system each element is important if it not

some other element or the others which exclude by evoking. /U.Eco/

In architectonic landscape each element is important if

it does not evoke some direct associations with other or

the other elements of the area. However diversity is not

105

Pict. 5. Traditional brick house on workers housing estate (Colony B) in Zabrze before renovation. Phot. T.Wagner 2007

Pict. 6. Decline of traditional feature of historical building in result of thermo-renovation. Phot. T.Wagner 2008

Pict. 9. Students from Faculty of Architecture (Gliwice) visiting “Bolko Loft’ designed by Medusa Group in Bytom. Phot. T.Wagner 2007

Pict. 10. Student’s works (Faculty of Architecture -Gliwice) inspirited by postindustrial cultural lanscape. Phot. T.Wagner 2010

understand the protection of cultural heritage in conser-

define historic, social and cultural realities. Some geo-poli-

John Ruskin in some of his statements was opposed to

from the past and national monuments as propaganda. In

vatory actions, today?

purism already. However, this idea refers to an object or

group of objects, that according to the 19 century doctrine th

make complete or in complete condition, which probably

object that has extra values for history of arts and teaching.

of some conservatory records in frames of opened archi-

value per se (inherent) because it must be supported by

a  system, which is covered in order to reduce possibilities that everything could happen. That kind of system

covers the area by its rules and principles, in architecture

and urban design –o  prevent chaos in space. So called

‘marks’ crucial for system building, are defined differently

for different types of spaces /M.Foucault/. In space plan-

ning these marks are: buildings regulation lines and height and cubature.

CONSERVATORY CREATION, as a built work because

of recuperating the original or ideal form, became a phenomenon of aware fake creation in the name of ideology,

from the cultural landscape protection, globalization pro-

cess, decrease of meaning of nationality aspects. Still at

has never existed in particular time’. So does the creation

Pict. 8. Students from Faculty of Architecture (Gliwice) and from High School of Art during presentation of projects ‘Family Houses’ vs. ‘Blocks’ Phot. T.Wagner 2006

the meantime presence requires more new perspectives

of Violet le Duc meant; ‘restoration of a building does not

mean to keep it, to repair it or to remake it; it means to

Pict. 7. Students from Faculty of Architecture (Gliwice) in Coal Mine Katowice during the presentation of competition projects of the new ‘Silesian Museum’. Phot. T.Wagner 2007

tical factors cannot be omitted here – facts and reminders

tectonic landscape, which force creators to use historical

the beginning of 19th century relic was understood as every

The phrase: relic or sets of relics, cultural monuments gained a specific meaning associated to inviolable values.

It causes that: the amount of objects under protection has

forms in order to complete an urban record, is not inde-

shrinked and local object with local values have been igno-

implementation by objects that imitate forms that already

and a creator of renovation, who is some kind of his ‘attor-

is a common act based on very narrow understanding of

is very often filled with the ideas of modernity and stands

ed a way of purism? Fulfilling objects creation of building

red. The important problem is that the owner of a building

ney’ took opposite place to the restaurateur. The ‘attorney’

politics and art. This phenomenon refers mostly to parti-

exist, using traditional or historical architectonic language

we speak about group of building and urban concepts.

context. Marked by Malachowicz the difference between

as a keeper of progressive thinking. The last one is a con-

St. Anne Church in Cracow (18th century). He writes about

sion; is it right to make an attempt for equal treating, e.g.

protection over present values. Conservatory point became

cular objects, but it is often a common phenomenon when Czeslaw Krassowski writes about some discussion about postulate to ‘makes the buildings great and precious (...)

opened and closed landscapes is a contribution for discuscomplexes with its medieval origins and those with its 19

th

but also modern –to let them indicate who was the cre-

and 20th century origins (e.g. postindustrial cities)

person (or unit), nowadays we refer to society as a sub-

formed in 19th and 20th century. The appearance of aware

architecture in accordance to its epoch existed long be-

lism and purism and conservation theories rose up at the

ator-founder’. As the discussion referred to a  particular ject. Awareness of needs for modernity and defying the

fore the ideas of 20 century modernity. So how can we

106

th

Theory of conservation of monuments of architecture was

servative and during negotiations is trying to gain some

a contribution to some positive changes, such as keeping

historical changes or its restitution. On the other hand it led

to adverse or methodologically inconsistent phenomena.

Conservatory creation is one of the ambivalent points ment

protection of cultural heritage on the wave of sentimenta-

as a work made under excuse of restoring original or ideal

beginning of two post war periods. They do  appeared in

of an aware creation of untrustworthy forms in the name of

condition of an object The creation became a phenomenon

107

required analysis. The creations are based on subjectivism

and space order taken not impartial. It is a  specific method of architectonic landscape consistency creation in the

name of purity or esthetic quality, that stands as a barrier for

space development continuity.

TRADITIONALISM REGIONALISM SENTIMENTALISM

Problem which is marked in the topic of this paper, is not

Pict. 11. ‘Family Houses’ –picture painted in High School of Arts in Zabrze. Picture painted during the design workshops ‘Family Houses’ vs. ‘Blocks’.

only a  problem of postindustrial heritage, but also a  fragment of a wider social phenomenon. Debate on space order,

commonly called ‘pretty architecture’ has many plots and

threads. A rapid process of globalization, that appeared due

to new forms of communication, information and technology

development that claimed: regionalism, tradition and indivi-

buildings or regional common culture. At the time of mass

REFERENCES:

se for acts in social and cultural sphere as well as in the

Warszawa 1999

culture tradition and regional motives are excuses and cau-

field of planning and creation.

All things marked in the paper: doubts about the way of

ty does not stand oppose to the values that already have

Kurcz I.: Język i  komunikacja. W: Strelau, J. (red.), Psy-

existed. This definition is a  necessary factor for develop-

caused aware restrictions in detailed planning records. The

chologia. Podręcznik akademicki (t.2, r.23). GWP Gdańsk

2003

que careful in negation modern forms in open landscape.

w zespołach i krajobrazie. Wrocław 1994

the cultural recording and because of that should be uni-

Stanislaw Tomkiewicz said: ‘The word were

always and still are magical for most of people, but words

presence and past’. Different forms of cultural recording

efforts of that time are degradated downtowns and filled with

wa 2003

ment, continuation and covering as well as for building up

skills that allow foreseeing spatial processes caused that loareas. Common tendency to search an investor at all costs

i nadinterpretacja, Wydawnictwo Znak, Kraków 1996.

Eco U.: Nieobecna Struktura,, Wydawnictwo KR, Warsza-

that the aware and responsible very of defying moderni-

<we keep and protect> can only be understood there, whe-

cal authorities made some bad decision about investment

Eco U., Rorty R., Culler J., Brooke-Rose Ch.: Interpretacja

defying contest and values protection lead to conclusion

dualism as endangered values. Additioned factor causing

some social fears about space quality is economy. Lack of

Norberg-Schulz Ch.: Znaczenie w architekturze zachodu,

Małachowicz E.: Konserwacja i rewaloryzacja architektury

Nęcka E.: Psychologia Twórczosci, GWP Gdańsk 2000

re stand deep education and where people wisely consider

and local values recording fill-up landscapes and make the space a specific book wisely written. This book can be read by every aware person.

cheap commerce city centers. There have appeared impor-

Pict. 12. Living in Kończyce –Silesian Landscape –collage made in High School of Arts in Zabrze. Picture made during project workshops ‘Family Houses’ vs. ‘Blocks’ 2006.

tant transformations of city landscapes, especially referring

to: cities with industrial roots and cheap architecture that

with its global character (typical forms of shopping centers,

unified fast food restaurants) have promoted sentimentalism

and regrets for the past.

At the turn of 19 and 20 century the breaking-throuth

th

Ph.D. Tomasz Wagner Faculty of Architecture

Silesian University of Technology

gh phenomenon is neo-sentimentalism. It has many forms

Gliwice

try manors (called teasingly ‘private-homelike-Ionian style’),

e-mail: [email protected]

from reference in individual residential architecture to coun-

Phone.: +48 32 2372441

through historical references which were characteristic for

specific region (e.g. neo-modernity in Upper Silesia) to

some historical or industrial inspirations and protection of Pict. 13. ‘Blocks’–picture painted in High School of Arts in Zabrze. Picture painted during the design workshops ‘Family Houses’ vs. ‘Blocks’.

politic, ideology and arts. Nowadays it appears a  specific

this specific heritage in areas, that have been developed

in industrial boom. This affection to those transient, evane-

scent space forms is not isolated phenomenon in history

(e.g. sentimental-romantic strand at the turn of 18th and

phenomenon that would be called ‘doctrinism’ (from: doctri-

19th century). Unless at the time objects of sentimentalism

such as urban and/or planning records made without any

the objects are: industrial forms, demaged postindustrial

ne) of conservation. It comes out very often from creations

were: gothic forms, ancient ruins or medieval culture. Now

108

109

authorities are searching for good arguments to attract representatives of the creative class. Every competitive city

is building its brand, and that tendency applies to both for

THE ROLE OF PUBLIC SPACE IN CITY’S ENVIRONMENT

big, global cities and small, regional ones. City branding is

a  complex process, where different players are involved.

A  combination of different elements creates the modern

Marcin Spyra

and attractive image. While observing transforming cities

in Central Europe it becomes obvious that the quality of

There is no such amount of concrete, number of police

gned urban space. Later, during the industrial revolution

officers, and sum of money, which can create the city whe-

a lot of cities were losing their centralized character, thus

an active role in the decision making process.

spaces also changed. That process intensified during the

re everything functions well, if the citizens are not playing Stephen Goldsmith, Mayor of Indianapolis

becoming polycentric. The character and role of public

environment

Cedric Price, a  famous British architect and planner,

describes the process of transformation of cities in a simple diagram:

certain areas. How this problem is solved in different cities

Benjamin Barber describes commercial shopping cen-

ters located in city centers as a substitute of open public

markets (Barber, 2007). In those private spaces people are no more citizens, but they become customers. Of course

become an obstacle in the process of transformation of

is explained in the case studies presented below.

2. Designing of public space as a process in time

2.1 New York

New York, one of the most important global cities, is also

well known for redevelopment of industrial spaces into open

public ones. In the past years one of the best known exam-

usually pay for good quality services inside their “ghettos”,

High Line Park. The park is famous for the brave idea of

ves with the rest of the city. They might therefore object

streets into a linear city garden. The last train ran on the rail

Pict. 2. View of Brooklyn Bridge Park

security, education, when they have these privatized inside

commenced. A  group of local property owners insisted on

chitects and planners. The Brooklyn Bridge Park designed

sustainable growth of the whole urban area. That process

cial purposes. Nevertheless, thanks to efforts of local enthu-

a former industrial waterfront for the first time in around 60

use cars to commute to work and do not identify themselto having to pay for public services like transport, health, their district. Such cities inside the city are dangerous for

ples of redevelopment of an industrial plot in New York was

transforming a  former industrial railroad dangled over the

road in 1980, and then a dispute over the future of the place

demolishing the structure and using the ground for commer-

is not conducive to creating open public spaces in our ci-

siasts, the structure was not demolished. In the year 1999

In the past, urban space was much easier to describe.

space, we easily come to the conclusion that it has to be

to transform the place into an open public garden. The as-

stituted a  spatial core of the city’s composition and in

vic society and not by customers influenced and infantili-

and clear way what changes have taken place in cities. Main public space used to be centrally located. It con-

Pict. 1. View of High Line Park

the city. Barber also presents an example of people living

in secured and gated communities inside the city. They

it is a very exact one. The diagram shows in a very simple

ned places. The debate about changes which those places

complicated and multidimensional.

shopping malls are not the only example of such spaces in

While this is certainly a kind of intellectual simplification,

mation about planned redevelopment of the aforementio-

are experiencing could be very inspiring, but could also

1.2 Privatized public space

1:1 The city as an egg

city’s image. Local press frequently provides us with infor-

time of the second industrial revolution and accelerated in

global cities of today. Hence the situation became more

1. Public space as an important element of city

public spaces like squares, streets or city gardens beco-

mes one of the most important elements contributing to the

ties. When we try to define the principles of open public

they founded Friends of the High Line association, striving

In last month another project attracted attention of ar-

just opposite Manhattan island gives people access to

years. The park, which covers an area of 34 hectares, was

designed by Michael Van Valkenburgh. Currently piers 1

and 6 are open to the public. The park area is 34 hectares.

controlled by the citizens, members of well-functioning ci-

sociation is working actively also by putting a pressure over

Thanks to the use of old materials from the former industri-

most cases was the main market square. In the course of

zed by consumption culture.

most unique public gardens drifting over urban space. The

also elegantly draws on industrial past of this place.

complicated and public spaces became more scattered

veness

a landscape architecture firm, and Diller Scofidio + Renfro,

public squares were located evenly throughout the desi-

text of city competitiveness and city image. Cities and their

around 720 competition teams from different countries.

time, however, that simple situation went more and more

all over city space. Already in Renaissance ideal cities

1.3 Quality of public space as a  factor in city competiti-

110

The quality of public space is also important in the con-

city authorities. Currently The High Line Park is one of the

park itself was designed by James Corner Field Operations,

an architectural firm. The designers were selected from

al site, the designed space is not only sustainable, but it Redevelopment of the industrial waterfront in Brooklyn

was possible thanks to efforts of New York citizens. Bro-

oklyn Bridge Park Conservancy, the association helping in

the aforesaid transformation process, comprises over 60

111

waterfront in Brooklyn have been redeveloped into public

open spaces.

2.2 Świdnica

An interesting case study from Central Europe is the

transformation project of Central Park in Świdnica, a mid-

dle-sized Polish town located in Lower Silesia region. The

Pict. 3. “Gate of Light” designed entrance to Central Park in Świdnica

different private and public organizations. According to its

official web page, it has been working for the park for ne-

conceptual design was drawn up in 2009 by architects

• In Świdnica we tried to encourage politicians that it can

only to solve urgent problems, but also to search for long-

as a pilot project for the rest of the investment.

also be a  pilot project for transformation of other public parks in this city.

In our times, described by Zygmunt Bauman as liquid

the existing character of the public garden. To achieve that

thods, which are often in use in Central Europe, seem to

Yorkers very well. Local press was also rather positive

of light” into the existing park space. Those carefully desi-

add a  few new design elements and a  new spatial “axis

gned forms, inextricably linked with light and sound, were

spatial planning (Bauman, 2000). Traditional planning mebe not efficient enough and not satisfactory for young ci-

vic society in this part of the continent. Modern planning methodology is often described as interdisciplinary, open

encroachment of private interests on the public realm” The

The proposed design methodology was named “Architec-

commercial development on the ground which should be

and designing in difficult multicultural environments. We

www.brooklynbridgepark.org

spaces are organizing different events for the inhabitants.

ges which are important for sustainable city development:

hearing and other attractions help to keep those places at-

local politicians. That is important while discussing the de-

proper promotion. In fact, those events are a part of a caBoth in High Line Park and Brooklyn Bridge Park very

important was the process of inventing the space and

bringing it back to the city and its citizens. Immediately

• It is easy to describe and present to inhabitants and

pe as Urbanism. New approach is also needed for planning

are witnessing an increasing role of society, culture, poli-

www.thehighline.org

tics and economy in creating people-friendly environment

design. The methodology is also easy to present in local

media. Our experience from this case indicates that “Ar-

chitectural Acupuncture” also helps citizens to approve of design solutions.

• “Architectural Acupuncture” is easy to use as an ele-

ment of city promotion strategy. It helps to create a modern

and citizen-friendly image of the city.

cial way, as this is what developers pressed for. Howe-

investment in several stages. That is important to reduce

ver, thanks to citizen involvement, both the High Line and

New York Times”, 2nd of April 2010

petent and convincing explanations of contemporary urban “The Enterpreneurial City” Center For Civic Innovation at

sign issues and helps to encourage people to support the

after the industry withdrew from those places it was not

sure whether they would not be used in a purely commer-

Ouroussoff N. “The Greening of the Watherfront”, “The

public money? The “Architectural Acupuncture” methodology provides us with answers as it offers several advanta-

refully planned branding process.

zerunku miast”, Gliwice 2009

The Manhattan Institute, 2000

In both parks, associations being in charge of those

gardens allows to organize such events and guarantees

Landscape Urbanism offers an implicit critique of archi-

New York 2006

conditions, writes Charles Waldheim in his essay Landsca-

and how to persuade politicians to finance the project from

tractive. On the other hand, very specific location of those

“Landscape Urbanism”.

New York Tradition” “Topos” no. 72/2010

tions such as: how to encourage citizens to accept the idea

saying that it was necessary to finance the project. Mayor’s

Open air movie watching, yoga training, classical music

fantilize Adults and Swallow Citizens Whole”, 2007

Bauman Z. “Liquid Modernity” Polity Press, 2000

tecture and urban design’s inability to offer coherent, com-

ca municipality. During that time we asked ourselves ques-

opinion was that it was a question of financial responsibility.

Barber B. “Consumed. How Marked Corrupt Children, In-

The design idea was consulted many times in the Świdni-

public space? The city’s authorities defended the decisi-

on of selling part of the ground to a private developer by

References:

Czora G., Spyra M., Park Światła – kreowanie nowego wi-

product is the intellectual process itself. This approach and

tural Acupuncture” (Czora, Spyra, 2009).

and cities located in multicultural environments.

different processes associated with it are often labelled as

and waterworks. The intent of this design was to refresh

question asked in this article is: was it possible to avoid

and in defining complex working methodology with regions

Corner J. “Terra Fluxus” Princeton Architectural Press,

cern for the environment and an appreciation for the beauty

the existing park space and to define a new meaning of it.

sented herein can also be helpful in solving that problem

landscape. In this approach more important than the final

fields and provides an even more complex vision of the

of urban life and infrastructure; on the other, the relentless

important to understand and define a certain location, its

Cooper J.E. “Brooklyn Bridge Park. The Evolution of a New,

arranged on the site. Each of these elements has a certain

function, e.g. a  bench, picnic platform, pedestrian bridge

term development ideas and strategies. First of all, it is

or as a dialogue since it involves specialists from different

lai Ourossoff described it as “an attempt to come to terms

with the best and worst of our era: on the one hand, con-

Central Europe, the implication is that it is necessary not

elements, problems and opportunities. The approach pre-

3. Conclusions

modernity, there is a  big demand for a  new approach to

team. One of the aims during the design was to maintain

and to reduce costs of the project the authors proposed to

about this project. For instance, the New York Times’ Nico-

(Corner, 2006). In the context of the city’s environment in

Grażyna Czora and Marcin Spyra, supported by the design

arly 20 years.

The new open public garden was welcomed by the New

for the municipality. Each finalized stage could also serve

• The methodology offers the possibility to implement the

Marcin Spyra, PhD, Eng. Arch., Opole University of Technology

ul. Katowicka 48, 45-061 Opole

phone: +48 77 456 50 85, int. 319 e-mail: [email protected]

costs of the investments, which is an important argument

112

113

plac Żołnierza Polskiego (intriguing because of sponatanous use of the square not in line with the creators‘ intention).

For aims of this inquiry, Form of the Evaluation has been

SQUARES OF KATOWICE ACCORDING TO THE PPS METHODS OF PUBLIC SPACE EVALUATION

prepared on the basis of [1] with four main principles of the

Joanna Serdyńska

possible to get for each feature ranged between - 2 and

evaluation, which are decisive for the quality of the pla-

ce. In addition, a number of individual comprising features were specified within each principle. The number of points

Anna Kossak-Jagodzińska

+2. The evaluation of the public spaces was carried out

in a 5-grades scale, from the lack of appearance to a gre-

Background

The article is the fourth one devoted to results of ana-

lyses of the public spaces of Katowice. Examinations of

urban squares are being led by authors since 2005. Materials, drawn up so far concerned analyses of the urban plan-

Accessibility of the given place is defined by: good visibility of the place from the outside, easy access by the means

of public transport, efficient arrangement of the car park, and the lack of impediments in circulation within the place.

The functionality has been defined as the deciding featu-

ning and architectural structure, functional features and the

re of diverse forms of the users‘ activity.

Findings of current examinations gave the authors grounds

fety, tidiness, human scale of the surrounding buildings,

structure are undoubtedly essential for correctly functio-

trashcans etc.).

social influence of the space of urban squares [3], [4], [5]. for claiming that correct urban planning and architectural ning public spaces. However, „urban life”, understood as

To achieve the sense of comfort, crucial factors are: sa-

comfortable elements of architectural details (benches, For the social value, essential factors are: users‘ tenden-

the active presence of the users‘ diversified and numerous

cy to meet in the given place, spontaneous interpersonal

qua non - condition. Users‘ feelings towards the given spa-

given space.

groups in the given place, is the most important - the sine ce should be - and so are - a subject of examinations.

One should search sources of such an approach in the-

oretical works and revitalization projects of the New York

organization Project for Public Spaces* The PPS mission is to „raise the value of the public spaces to the rank of

contacts and emotional connection of the users with the

been observed in purpose to assess their number and to determine the predominating age groups. Number of



18-34 (+)



7-18 (+)

35-50 (+) 51-65 (+)

over 65 (-)

2. Plac Wolności - total score (0)

Inquiry

For the need of the inquiry, Forms of Evaluation cards

have been prepared – the three of them are shown below. 1. Plac Sejmu Śląskiego – total score (+1)

Pict. 2. Plac Wolności – general view [6].

Functionality (-4)

Social value (-3)

-age diversity (0)

-interactions (0)

-users‘ presence (-1) -public utility (-2)

-place usability (-1)

Successful Public Spaces” translated into Polish not

Image and comfort (+4)

long ago. [1]

-benches comfort (+1)

-tidiness and security (0)

The Method

-female/male factor (+1)

up is being put to systematic observation of the place, and

lesława Chrobrego (0), Plac Wolności (3), Plac Miarki (5).

-users‘ presence (+1)

functionality, social value, comfort and image, accessibility.

0-6 (+)

of users has been stated.

of previous research, were chosen to this evaluation. They

of public space, four key factors have been determined:



sive appearance. Also, appearing of individual age groups

needs” [1]

gathering the users‘ feedback. For the correct functioning

Users‘ age:

-visual attractiveness (+2)

are: Plac Rostka (-6), Plac Sejmu Śląskiego (-3), Plac Bo-

Functionality (0)

Social value (+2)

Users‘ presence average

Two interesting squares have to be excluded from the eva-

-age diversity (+1)

-interactions (+1)



0-6 (-)



18-34 (+)

luation due to construction works carried out there: plac

Szewczyka (the main transport junction of Katowice) and

*) Project for Public Spaces (PPS) is a nonprofit planning, design and educational organization dedicated to helping people create and sustain public spaces that build stronger communities. PPS was founded in 1975 to expand on the work of William (Holly) Whyte, the author of The Social Life of Small Urban Spaces. Since then, the organization has completed projects in over 2500 communities in 40 countries and all 50 US states.

114

-public transport (+1)

through below average, average, above average to inten-

Pict. 1. Plac Sejmu Śląskiego – general view [6]

The large significance in working the renovation strategy

Users‘ presence average

verbally in a  5-grade scale: from occasional appearance,

The direct inspiration for this research was the book

Most characteristic public squares, selected on the basis

-visual attractiveness (+1)

-neighbourhood (+1)

users, observed during the inquiry, has been characterized

„How to Turn a Place Around. A Handbook for Creating

places activating the local community, with program and functions, friendly for people (...) and satisfying community

at intensity appearance. Additionally, squares‘ users have

-female/male factor (0)

-public utility (0)

-place usability (-2)

Image and comfort (-1) -benches comfort (-2)

-tidiness and security (0)

-users‘ groups (+1)

Users‘ age:

-users‘ diversity (+2)



Accessibility (0)



-management (care) (-2) -outside visibility (0)

-access impediments (-2)



115

7-18 (+)

35-50 (+) 51-65 (+)

over 65 (-)

-users‘ groups (0) -users‘ diversity (-1)

-management (care) (-2) Accessibility (+3)

-outside visibility (+2)

-access impediments (+1) -neighbourhood (0)

-public transport (0)

3. Plac Andrzeja - total score +4

refore the maximum score was +1. „Visual Attractiveness”

nr in [5]

nr in PPS

Square‘s name

the subjective authors‘ assessment.) The PPS method of

6.

1.

14.

a given place rather than it may be used to asses its current

11.

is quite a subjective feature – the evaluation depended on assessment enables to evaluate a  potential attraction of

Social value (0)

-age diversity (+1)

-interactions (0)

-users‘ presence (+1) -public utility (-1)

-place usability (-1)

Image and comfort (+3) -benches comfort (+1)

-tidiness and security (+1) -female/male factor (0)

-visual attractiveness (+1)

So when the evaluation score of the square development

-outside visibility (+1)

is negative, and the evaluation of its potential – positive, it

-neighbourhood (0)

dantly) with the potential: such a situation may be observed

means that the given square is invested in discord (discor-

e.g. in Plac Sejmu Śląskiego. This square could potentially

be the living centre for the local community, while at pre-

Users‘ presence average Users‘ age:

ve or equal 0, and the evaluation of the square‘s potential -



18-34 (+)

square, or appearance of a certain dysfunction (e.g. squa-



3.

Pl. Andrzeja

+4

+4

nych przestrzeni publicznych; Fundacja Partnerstwo dla

Środowiska; oryginal title: “How to Turn a  Place Around.

thod didn‘t bring about the change in the ranking of chosen concerns not only of analysis of the state of squares‘ deve-

lopment, but also of their actual potential and the influence

on the public receipt and interpersonal interactions. Thanks to the method, an honest diagnosis of the actual state of public spaces can be made. This is the basis for the next

stage of broad social consultations, which might be the source of information about social needs and desired dire-

ctions of transformations of the space. On the other hand, it can deliver the knowledge about the ways of satisfying

social needs, and give the ground for developing a concept of an effective revitalization project.

A Handbook for Creating Successful Public Spaces”

[2] JAŁOWIECKI B., Socjologia. Problemy podstawowe, Warszawa, 1991

[3] BUJNIEWICZ Z., KOSSAK-JAGODZIŃSKA A., SER-

DYŃSKA J., Place Katowic wobec redefinicji funkcji prze-

strzeni publicznej współczesnego miasta, [w:] Przestrzeń publiczna współczesnego miasta, Kraków, 2005.

[4] KOSSAK-JAGODZIŃSKA A., SERDYŃSKA J., Place Katowic – próba usystematyzowania ich funkcji w mieście,

Konferencja Nowoczesność w Architekturze, Gliwice, 2008

[5] KOSSAK-JAGODZIŃSKA A., SERDYŃSKA J.; Place Katowic – przestrzeń publiczna, czy odspołeczna; Zielona Góra, 2009.

[6] HALL E.T., Ukryty wymiar, PIW, Warszawa, 1978

[7] WHYTE W. H.; Social Life of Small Public Spaces; New York; 1980r.

[8] Photograps, drawings and tables in the text are made by the authors.

[9] http://www.pps.org/

When the evaluation score of the development is positi-

0-6 (-)



0

sent it is only a parking lot.



+3

squares. However, the PPS method is richer, because it

while the second (PPS) estimates their potential.

-public transport (+1)

Pl. Wolności

evaluating the public value of a given place, the evaluation

that the first method identifies the squares‘ development,

-access impediments (-1)

2.

[1] Jak przetworzyć Miejsce. Przewodnik kreowania uda-

son, the assessment made on the base of the PPS me-

ces in the assessments in both methods. It might be stated

Accessibility (+1)

+1

is crucial in drawing up the strategy of its revitalization. In

evaluation of their current functioning. Hence the differen-

-management (care) (-2)

-3

As it can be clearly seen in the above tabular compari-

their physical development – which gave the base for the

users‘ diversity (+1)

Pl. Sejmu Śląskiego

References

tandable. Discovering the real potential of the given place

of the squares of Katowice has been conducted in terms of

-users‘ groups (+1)

PPS

state of development. Considering the purpose of the me-

the method applied in [5], though serving the purpose of

Functionality (0)

in [5]

Tab.1. Comparison of assessments of squares‘ development [5] and their potential according to the PPS method.

thod, which is revitalization of public spaces, it is unders-

Pict. 3. Plac Andrzeja – general view [6].

scoring

7-18 (+)

negative, it may be an indicator of „overinvestment ” in the

35-50 (+) 51-65 (+)

over 65 (-) Conclusions

Analysing the PPS method, it is possible to state that

three main features distinguished and judged in it: „functio-

nality”, „social value” and „accessibility” refer to the potential of the given places, describing their users and the ease

re‘s accessibility impediments caused by intensive traffic

Joanna Serdyńska, PhD.

Anna Kossak-Jagodzińska, PhD.

infrastructure of the architectural details, benches, waste-

Silesian University of Technology

Silesian University of Technology

this case, a  change of the accessibility and traffic arran-

[email protected]

in Plac Wolności). In the given example it means the rich

Faculty of Architecture

bins, lamps and greenery and a small number of users. In

+48 32 2372441

[email protected]

Subsequently one should consider making it more attractive to different social groups.

In such case when both evaluation scores are positive –

e.g. Plac Andrzeja – it means the square development is

this feature precisely: benches simply do  not work when

plan its revitalization by e.g. adding activating functions or

the temperature is below zero and during snowfalls – the-

+48 32 2372441

gement within the given square could be a good solution.

of access. Only „ image and comfort” describe the way in

which given place is arranged. (It was difficult to estimate

Faculty of Architecture

in accordance with its potential. If so, it is also possible to partially reducing its “sensitiveness” to the weather changes.

116

117

Obszary te w wielu przypadkach wymagają przywrócenia prawidłowego zagospodarowania i  wyglądu pierzei

oraz naprawy jakości estetycznej ich nawierzchni. Jak

ZNACZENIE JAKOŚCI PRZESTRZENI RYNKU DLA ATRAKCYJNOŚCI MAŁEGO MIASTA

wspomniano wcześniej ostatnie lata aktywności społecz-

ały się bloki zabudowy wraz z  ulicami je rozdzielającymi.

następowały w różnych okresach i zazwyczaj były podyk-

gospodarczej i przestrzennej kraju rozpoczętej w XIII wie-

nikacyjnej oraz dążeniom do  podniesienia wyglądu este-

nowo rozmierzano miasta oraz wytyczano działki i tereny

charakteru użytkowego doprowadziły do  niekorzystnych

zeniu zasadniczym dla miasta przeznaczony na  funkcje

i znaczenia w mieście.

nowania miasta średniowiecznego, wokół którego skupi-

W Polsce pojawił się w wyniku akcji przebudowy struktury

konane przemiany zagospodarowania i użytkowania rynku

na do dziś zabytkowa część miasteczka pochodzi z XIX

zeni. Dzięki zindywidualizowaniu tego obszaru jest szansa

zeje wraz z rynkiem wpisany został do rejestru zabytków

miasteczek. Samorządność lokalna daje możliwość sku-

(2-3 metry) tworzące rodzaj ciągłego podcienia otaczają-

i podnoszenia prestiżu oraz promocji regionu. A co za tym

formy budynków do  specyfiki klimatu Polski południowej

teczniejszego rozwiązywania problemów przestrzennych

idzie istnieje większa świadomość i  odpowiedzialność

towane potrzebą przystosowania rynku dla funkcji komu-

za  wygląd miasta, podnoszenia atrakcyjności placów ryn-

tycznego tej przestrzeni. Jednakże często te przemiany

ze strony osób odwiedzających.

przekształceń, a co z tym się wiąże do obniżenia ich rangi

stwierdzić, że rodzaje i ilość skupionych usług w pierzejach

Decydująca rola rynku i  znaczenie tej części miasta

czenia funkcjonalnego płyty rynku decydują zasadniczo

których symbolem był ratusz oraz centrum życia religijne-

zywrócenia jego dawnej rangi w mieście. Dlatego jednym

gowych oraz lepsze przystosowanie powierzchni rynku

Współczesne znaczenie rynku wiąże się z jego ponadc-

małych miast jest problem roli rynku jako głównej przestr-

odgrywa większą rolę w codziennym życiu miasta. Umoż-

i  społeczne. W obecnej sytuacji społeczno-gospodarczej

atrakcyjnych imprez promujących miasto nawet w szers-

ku i  nazywanej „melioratio terrae nostrae”, kiedy to pla-

dla użytkowania przez mieszkańców. Był to plac o  znachandlowe, a jego znaczenie i funkcja przesądzały o usytu-

owaniu go w środku miasta. Był siedzibą władz miejskich, go ze względu na lokalizację kościoła.

zasową atrakcyjnością polegającą na prawidłowym funkcjonowaniu tej przestrzeni jako punktu orientacyjnego oraz

jako obszaru największej aktywności wynikającej z  pod-

wymaga celowego i  przemyślanego działania dla pr-

z  istotnych współczesnych zagadnień przestrzennych

zeni publicznej i placu koncentrującego funkcje handlowe małe miasta przeżywają stan kryzysowy. Związany jest

Drewniane domy tworzące pierzeje rynku w Lanckoronie

i funkcjonowaniu. Dotyczy to przestrzeni rynków. Powstaje

na  odbudowanie lokalnej tożsamości, klimatu i  nastroju

na  swój prestiż oraz centralne położenie w mieście. Do-

lub charakterystycznej zabudowy małomiasteczkowej.

stanowią specyficzny, malowniczy zespół urbanistyczny,

szansa na wykreowanie właściwego znaczenia tej przestr-

Rynek był jednym z  podstawowych elementów rozpla-

dużej mierze z  występowaniem obiektów historycznych

no-gospodarczej spowodowały szereg działań na  obsza-

rach polskich miast mających swe skutki w ich wyglądzie

Anna Pawlak

Wartości widokowe i  estetyczne rynków wiążą się w

jeden z  najatrakcyjniejszych na  terenie Polski. Zachowa-

wieku i  zespół dawnego budownictwa, jaki tworzą pierjuż w 1937 roku. Domy posiadają silnie wysunięte okapy

cego rynek. Wysunięte okapy świadczą o  dostosowaniu i  stwarzają osłonięcie od  deszczu i  śniegu. Zabudowa ta

wpłynęła zasadniczo na niepowtarzalny wyraz plastyczny

kowych i działań mających na celu wzrost zainteresowania

zespołu rynkowego będąc swoistym rezerwatem małomi-

Analizując użytkowanie placów rynkowych można

cechy składające się na  tożsamość tego miejsca. Innym

asteczkowym dobrze zachowanym i posiadającym wybitne

miasteczkiem posiadającym równie interesujące cechy tra-

przyrynkowych oraz sposób zagospodarowania i przezna-

dycyjnego budownictwa drewnianego jest Lipnica Murowa-

o  jego atrakcyjności użytkowej. Im więcej obiektów usłu-

ustawione szczytami do  rynku z  wysokimi poddaszami

na. Domy podcieniowe wsparte na  drewnianych słupach

i  nakryte naczółkowymi dwuspadowymi dachami tworzą

na  handel okresowy, targi i  imprezy lokalne, tym rynek

enklawę harmonijnej XIX wiecznej zabudowy małomi-

liwia również organizowanie dla mieszkańców i  turystów

eniły swój wyraz architektoniczny tracąc wiele cech trady-

zej skali ponadregionalnej. Potwierdzeniem tego może być

zewnętrznych prefabrykowanymi materiałami budowlany-

wielkanocnych powierzchnię rynku zajmują kramy i  stoły

i unifikację zewnętrznego wyrazu i niezgodny z tradycjami

asteczkowej. Niestety po modernizacji niektóre domy zmicyjnego budownictwa drewnianego przez wyłożenie ścian

stawowych funkcji i  roli miasta. Obecnie nadal są to ob-

on z utratą miejsc pracy w większych sąsiednich miastach,

miastach place rynkowe wraz z otaczającą je zabudową są

mechanizmów tworzenia nowych miejsc pracy w różnych

z wyrobami rękodzieła ludowego, a cała przestrzeń rynku

ich „wizytówkę”. Niestety w wielu przypadkach historycz-

asto musi poszukiwać własnych indywidualnych podstaw

niczym i niepowtarzalnym widowiskiem. Innym przykładem

cydujące o tożsamości przestrzeni rynku można uznać:

w mieście. Często znaczną powierzchnię rynków zajmują

cyfikę gospodarczą i potencjalną atrakcyjność turystyczną.

kowego na  roztaczające się wokół pasmo Beskidu Ma-

ce w pierzejach, jak np.: budynki podcieniowe, pojedyncze

miasteczek, istotne miejsce zajmuje właśnie przestrzeń

stoku o dużym nachyleniu (ponad 9%). Generalnie można

nych form zarządzania przekształceniami obszarów cen-

miasta pozostaje w ścisłym związku z  ilością i  rodzajem

szary o  największej potencjalnej aktywności, a  w małych

najbardziej atrakcyjną przestrzenią, która może stanowić ne rynki zmieniły swa podstawową rolę i  przeznaczenie

trawniki, kwietniki i zieleń wysoka lub zostały zamienione

na  parkingi, dworce autobusowe i  ronda komunikacyjne.

natomiast samo miasteczko nie posiada wypracowanych

dziedzinach wytwórczości i usług. Z tego względu małe mi-

aktywizacji opartych o posiadane walory, czyli lokalną speCoraz częściej w ramach planów rewitalizacji obszarów

Zauważyć daje się, że w ostatnim czasie w wyniku więks-

rynku. W programach tych jako jedną z  najbardziej uda-

jbliższe otoczenie stanowiły przestrzeń, która najczęściej

tralnych miast są działania w zakresie podniesienia walo-

zej aktywności gospodarczej i  społecznej, rynki i  ich napoddawana była zmianom w użytkowaniu za  względu

rów rynków, a co za tym idzie podkreślenie ich tożsamości.

118

rynek w Lipnicy Murowanej, gdzie w dniu konkursu palm

wypełniona mieszkańcami i przyjezdnymi staje się malowjest Lanckorona, gdzie rynek spełnia funkcję punktu wido-

kowskiego dzięki atrakcyjnemu położeniu na południowym

mi typu „siding”. Te przedsięwzięcia wprowadziły obcość budowlanymi element detalu architektonicznego.

Jak wynika z  rozważań, za najważniejsze elementy de-

- charakterystyczne zespoły architektoniczne występują-

obiekty zabytkowe

- budynki ratuszy, kościołów i innych ważnych obiektów

stwierdzić, że aktywna rola rynku i jego znaczenie w życiu

architektonicznych występujące na  płytach rynków lub

usług oraz sposobem urządzenia i  przeznaczenia samej

- zamknięcia perspektywiczne i dominanty kompozycyjne

powierzchni placu rynkowego.

w zabudowie przyrynkowej

występujące w układzie urbanistycznym rynku

119

- elementy organizujące przestrzeń placu rynkowego, ta-

kie jak: kapliczki, figury, pomniki, studnie, fontanny - otwarcia widokowe z rynku na otoczenie -

zróżnicowanie topograficzne terenu i jego wyposaże-

nie w małą architekturę, jak np.: nachylenie płyty rynku,

schody terenowe, murki oporowe -

historyczna nawierzchnia powierzchni płyty rynku

chitektury w trakcie modernizacji w celu zachowania tożsamości i specyfiki przestrzeni rynku

- odpowiedni sposób urządzenia nawierzchni płyty rynku

umożliwiający organizowanie na  jej powierzchni uroczystości, zgromadzeń integrujących mieszkańców i osoby odwiedzające oraz promujących miasto w regionie

- zagospodarowanie przestrzeni rynków w elementy de-

Znaczenie rynku i jego jakość związana jest z prawidłowym

funkcjonowaniem tej przestrzeni oraz wyglądem jego pier-

zei i  zagospodarowaniem nawierzchni płyty rynku. Jest to

talu urbanistycznego i wyposażenia technicznego wyróżni-

ające rangę tej przestrzeni w strukturze miejskiej i kształtujące „atmosferę” miejsca

- wstrzymanie procesów degradacji i  ochronę indywidu-

ECONOMICS STANDATISATION AND SOCIAL DIVERSITY Grzegorz Nawrot

Magdalena Preisner

On the basis of empirical sociological research, there

from nature. It might mean  the  alternative, in  which  the

obszar, który ma zasadnicze znaczenie dla tożsamości mi-

alnego charakteru rynków przy ich modernizacji przez za-

are several fundamental criteria for the division of society

Miasteczka posiadające wysokiej wartości rynki mogą twor-

dowie nawierzchni płyty rynku oraz remontach budynków

issues related to the indicators of the place of residence,

es and  small architecture   the possibility  of isolation   is

These criteria are mainly determined by education, income,

lement can be reached by different routes, and the shrubs,

asteczka i może nawet stać się podstawą dla jego rozwoju.

zyć coś w rodzaju „szlaku” wpisane w konkretny system terenów odwiedzających je przez turystów.

Jaką rolę powinna odgrywać współcześnie przestrzeń

rynku i jakie powinny być kierunki działań przy jej przebu-

stosowanie rodzimych tradycyjnych materiałów w przebu- małe miasta powinny stworzyć wspólny system atrakcji

turystycznej regionu wraz z ich rynkami jako przestrzenią podnoszącą prestiż miasta

dowie w celu podniesienia jakości estetycznej i tożsamoś-

ci? Podsumowując te rozważania można wyodrębnić szereg najistotniejszych czynników decydujących o wyglądzie i możliwościach przekształceń tych przestrzeni, jak:

- nadanie prawidłowego programu funkcjonalnego dla

obszarów rynków w celu ich aktywizacji z uwzględnieniem indywidualnego charakteru miasta

- nawiązanie do  historycznej tradycji i  form rodzimej ar-

into groups. And so, social diversity can be associated with

class-layered, socio-occupational groups, gender and age. political

awareness, lifestyle, cultural  and  occupational

such territory gets greatly increased while maintaining the

be noted that the social structure is subject to constant

changes, for example as a result of the subsequent stages

of the development of the family or economic change. That

is why  so  important  appears to be the aspect of  easily 

made adjustments without radical changes in the construction or in the system  partitions between rooms. 

ly isolated from each other spaces, the social capacity of

residents sense of isolation and freedom.1

This „Renaissance“ of a collective living is an important

point in the

of cities and the formation of extensive suburban bedrooms. It creates new challenges for  designers  who  must

face up the  expectations of potential users. Contempora-

ry apartments are expected to have greater than before

dicators,  character features play an important role. Some

it allows flexible usage and possible changes in the func-

usable space by the appropriate “programming”, so that

people prefer individual ways of living in the form of single

tion. Significant is also a growing need to emphasize the-

which are larger units of detached, terraced and multi-fami-

on but spatial chaos and cacophony. Sometimes just one 

ose this rather than another way of life, and thus a form of

this  reason, the  architect  must  promote  in their  propo-

ir  individuality,  which so far has caused no  aesthetisati-

repainted wall or marquee can  ruin the whole effect. For

sals,  whether  newly  designed or  only adapted,  appropri-

Today, when the cost of having their own homes are si-

ate solution and standards, in addition to finding possibili-

in a multifamily building has a new meaning. Keeping an

of view they  are  too  strongly  defined, which  may  stand

ge groups  of people, doesn’t have to mean a life away

Observing the recent realisations of multifamily housing in

milar  to the cost of  building  a  small  family house,  living

active lifestyle,  which  essentially  forced  us  to  stay in  lar-

ties of the individual. Sometimes from the developer‘s  point

in  opposition  to the  economical housing standardisation.

1) Aleksander Wallis: Miasto i przestrzeń, PWN, Warszawa 1977

120

contemplations of the uncontrolled sprawl

Our housing needs are affected by many factors. In addi-

residence.

Email: [email protected]

trees,  street furniture,  pools,  playgrounds  for children,

in the scale of the urban and single housing unit. It should

structure directly affects the form of space housing, both

ly buildings. It is worth considering what makes people cho-

Wydział Architektury Politechniki Krakowskiej

automatically limited. If, however, different points of a sett-

and  other  elements   divide the whole  area  into relative-

family houses, other prefer to live in a more urban form,

Instytut Projektowania Miast i Regionów

of being in open spaces. In areas  devoid of greenery, tre-

activity. From an architects’ perspective the demographic

tion to financial capacity and the  previously mentioned in-

dr inż. arch. Anna Pawlak

right  to  solitude - freedom -is reduced  to the possibility

121

the Polish market  design (apart from a few positive exceptions) we see a worrying tendency to permanent reprodu-

ce well-established patterns of  housing, in which there is unfortunately no place for a little bit of madness.

One of the indicators of living standards may be the

quality of the environment in which we live. In fact, the housing unit is not fully independent because it is part

of a  larger urban assumption. Mutual  separation  of pu-

blic  and  private (internal) spaces, and the preservati-

on  of functional  clarity  of the proposed  subdivision  of land  and  building  layout,  allow for easy orientation  and

ensure public safety and order in a residential area, while maintaining the intimacy of a  households interior .1)

In recent  years,  we often see  the cooperation  of ci-

ties with world-renowned architects for both the promotion

of  cities,  as well as „good“  architecture. Ruda Śląska is

Pict.1. a Vision of the housing estate in Ruda Śląska, realized in a student’s group, under the care of dr inż. arch. Grzegorz Nawrot, b- The vision of fragment of the housing estate consisted of a few „blocks” in so called band model. Authors: Zuzanna Horak, Magdalena Preisner, Sabina Rehlich, students of Faculty of Architecture, Silesian University of Technology

an example of a dynamically developing Centre of Upper

Pict. 3. Perspective view of housing project „The secret garden”,author: Magdalena Preisner, students of Faculty of Architecture, Silesian University of Technology, under the care of dr inż. arch. Grzegorz Nawrot

„Building blocks „  in the  so-called  band  model  has

been complemented by  bands  of recreational areas  with

varying degrees of  interference with residents  and  people  staying  there for a  short  time. Forcing one-way traffic

Silesia, which in the framework of cooperation with the

and a reduction in the level of the proposed roads directly

progress. Thus Andrew Stania, former President of Ruda

ness of the surrounding space.

Faculty of Architecture seems to be the driving force for

affects safety of inhabitants and creates a feeling of open-

Śląska in 2000-2010 writes in his paper: „Do not forget the-

The highest  availability  is characterised by  buildings  lo-

ir roots and traditions, we are pursuing plans for the develo-

cated  directly on  the Porębska Street  due to the pre-

pment of the XXI century. By creating the new face of Ruda

sence  of the service area on the ground floor   and  re-

can be a place where we live and work ... and next Ruda

above the  walkway is   the public recreation area,  cove-

Śląska, we have proved  that the  former industrial  town

Śląska is very open to creative ideas of young architects .

In the academic year 2008/2009 our city started its cooperation with the Department of Architectural Design Faculty

of Architecture,  Silesian University of Technology. Its  purpose  is to seek  innovative  solutions to  problems 

lated to it   places of temporary  staging  ground.  Directly

Pict. 2. Section of housing project „The secret garden”, author: Magdalena Preisner, student of Faculty of Architecture, Silesian University of Technology , under the care of dr inż. arch. Grzegorz Nawrot

rele- „Design multifamily units and housing estates“ in the aca-

red with low and high green, which is an acoustic shadow for the belt housing.Entertainment and services conducive

to  spontaneous  contacts  that  strengthen  social relation-

ships.

The next proposed terraces is a semi-public space . It is

vant  to  the development of Ruda Śląska,  the  residential

demic year 2009/2010.

dedicated exclusively for the users of the individual „blocks“.

it  is an opportunity to present their work to a wider audi-

supposed to enhance the nature of Silesian, specific solu-

an unavailable area. However, it represents a visual part of

residents.” 2)

It is clear that it was not about direct imitation or simple

level in a  group of student: Zuzanna Horak, Magdalena

was to draw and search for such solutions, which will ena-

architecture, service  and  industrial. For  young  architects ence, but also professionals in related industries and local

The project presented below was executed at urban

Preisner, Sabina Rehlich, under the care of dr inż. arch.

Grzegorz Nawrot, within the framework of the subject

Pict. 4. Selected stories of housing project „The secret garden”, author: Magdalena Preisner, students of Faculty of Architecture, Silesian University of Technology, under the care of dr inż. arch. Grzegorz Nawrot

Proposed solutions, even in the analysis phrase, were

tions in the urban layout as well as in individual buildings.

From the viewpoint of the pedestrian, it is private and thus

Pict. 5. An example of arrangement of housing project „The secret garden”, author: Magdalena Preisner, students of Faculty of Architecture, Silesian University of Technology, under the care of dr inż. arch. Grzegorz Nawrot

achieved by variations in the structure of the flats. In a project, we can find an apartment for singles, as well as for

families with many children or multigenerational. In additi-

the space, affecting the quality of urban environment.

on, at any time, the structure of housing can be changed.

copying of old drafts only in „a new outfit”. The purpose

transparent. In the course of their everyday use they may

night, and supportive - sanitary.

ble to obtain flexible ways of shaping public , semi-public

thus be an element outside inside interaction.

and private space.

2) Praca zbiorowa pod redakcją Jana Pallado: Optymalizacja wykorzystania terenu pod nową zabudowę mieszkaniową na przykładzie miasta Ruda Śląska, Monografia, Gliwice 2010

122

The balconies  of the proposed  residential building  are

become  visible signs of communities individualism , and

The proposed living zone has a vertical character. It con-

sist of 6 buildings supported by independent molars stairways. The diverse cross-section of social population was

Constant is only zoning functions on the part of the day and

Summary:

Colonisation  of newly  built  housing  units  creates,  from

few or  several thousand  units and families  of  diverse  ori-

gins,  cultures  and membership, one  special community.

123

Heterogeneity of this type of residential has a positively im-

students projects was designed to create a space extrac-

so-called  synergies. According to the claim made by Flo-

space between the block, allow a free designing and sha-

determines the manner in which they have been using it.

ther with passages strolling zones, bicycle path-factors for

pact on their functioning and is therefore a reflection of the

rian Znaniecki, people value the space, and this process

In order  to ensure  the proper functioning of the  unit, the

affiliation of the out of the cubature area of living  should

be  clear  and  precision. Housing estates  should  ens-

ure not  only  the necessary  degree  of isolation, pea-

ce  and  rest  conditions,  but  also the possibility  of active

and  passive  participation in society, local  and  city-wide

ting the semi-public and public areas. The solutions of the

and principles of conduct ,that will reconcile the desire to

ARCHITECTURAL PROBLEMS INVOLVED IN URBAN SPACE RENEVAL – CASE STUDY OF “ZANDEK” WORKERS’ HOUSING COMPLEX IN ZABRZE

nature and even have their own garden substitute.

Paweł Maryńczuk

ping approach through the use of small architecture togethe identification of out of the cubature space. Thus,  we

-  architects,  more or less  beginners, create  some  rules

lead an active, urban lifestyle with the need to relate to

while  maintaining some  anonymity, characterized by  ur-

1. Origin/ Genesis

ban lifestyle.3) The proposed linear layout of buildings  in

In a complex process of restoring lost or degraded valu-

es, multilateral views expressed by representatives of different disciplines are reflected, in consequence, in a variety of approaches. Successful implementation of this creative

dr Inż. arch. Grzegorz Nawrot

Magdalena Preisner

Faculty of Architecture,

Silesian University of Technology,

Chair of Architectural Design,

Student of Faculty of Architecture,

Silesian University of Technology,

44-100 Gliwice, ul. Akademicka 7,

44-100 Gliwice, ul. Akademicka 7,

Poland

e-mail: [email protected]

Poland

e-mail: [email protected]

process depends on basing the performed activities on

specific skills and mutual consent reached in the process

of undertaking the decisions on the final effects of resto-

distinctively beautiful architecture, offering high-standard

flats and to serve as a prestigious visiting card of the Ste-

el company. The houses were accompanied by nowadays

non-existing supporting household structures. The whole

complex included about forty houses erected on similar

symmetrical projections. Even today the outlay reflects the

division of the plots and shows a tendency of “falling apart” in the east-west direction. The houses mostly contained

ration. Hence, from the very beginning of the restoration

twelve flats – four on each three floors and consisted of

cerned: art historians, architects, branch engineers and,

were located on half-floors. Today, the complex functions

process, a compromise is required from all the parties con-

first and foremost, a certain understanding on the conservator’s part that not every architectural object should be

preserved, as sometimes a plain shed or barrack presump-

the kitchen and two bedrooms, whereas shared bathrooms

as headquarters of The Municipal Fire Brigade, a language school and private flats which divided into smaller units.

With the passage of time the unused spaces that had

tuously takes up precious urban space. In the multilateral

emerged after the demolition of household annexes were

by applicably flexible and comprehensive principles that

existing settlements, organized spontaneously in respon-

to the range of activities to be performed, depending on the

ded the aesthetic appeal of the estate and are still posing

dialogue, the limits of concessions should be demarcated

should refer to the history of the structure concerned, and

degree of damage. These principles should also explicitly

consider the hierarchy of the values that are to be restored. 2. Introduction

The analyzed complex marks an important chapter in

the architectural history of Zabrze. The patronage housing

estate erected in 1900-1922 for workers of Donnersmarck

Iron and Steel Mill was designed by a  group of BerlinCharlottenburg architects. It was planned as an example of

taken over by parking lots and garages inserted into the

se to the growing needs. Unfortunately, they have degra-

a  real challenge to new more applicable and valuable investments. Another problem that had to be faced in the

restoration scheme was unsuitable tree-coverage of the

analyzed area. The trees planted at a very small distance

from the houses contributed to uneven subsidence of the foundations, damages to access roads and pavements, as

well as to progressing inefficiency and failure of sanitary

systems. Hence, in consideration of the current geo-technical and ecological conditions of the estate, it is impossible

3) Władysław Korzeniewski: Budownictwo mieszkaniowe - Poradnik projektanta, Arkady, Warszawa 1989

124

125

Conservatory criteria

Technical criteria (determined, among other aspects, by

technical and building standards and regulations)

Fig.1. Spatial management plan for Zandek workers’ estate in Zabrze- the designed layout

ket economy, are set forth by investors.

construction of the surroundings as well as the renovation

tection the conservatory criteria have the highest priority.

volve the facades, hiding modern functions endowed with

Functional and economic criteria which, in the free mar-

In the concepts and in the legal system of heritage pro-

Therefore, more precise measures should be determined

on the part of conservators, as the absence of explicit gui-

Photographs: 1., 2., 3. Current condition of Zandek housing estate in Zabrze-the main access alley.

to “leave things to run their own course” in the restoration

process,. Mutual contact and compromise between con-

servatory measures and creative architectural solutions

are necessary to reach one consistent attitude.

delines leads to the situation that the conservatory criteria

of the buildings. Thus, the restoration process would in-

grounds for establishing the conservatory criteria of sele-

legal restrictions.

ted: authenticity- the notion, the problem and the criteria

stated in all doctrines, the “structural axis” of Venice Char-

explicit and effective selection of the best option requires

cular role of this notion and the problems involved have

sequently, the valuation of the options in view of the prio-

in Nara (1994) , San Antonio declaration (1996) and Sofia

design problem can be solved in many different ways. An

a strict definition of the criteria, their prioritization, and, conrities. Thus, a  given architectural solution is subjected to

certain analysis in accordance with three groups of criteria:

ter1) and the documents devised as its follow-up. A  partibeen highlighted in ICOMOS: the symposium documents 2)

Declaration (1996) 3). However, the restoration of Zandek

housing complex in Zabrze must include a fundamental re-

1) Vademecum konserwatora zabytków. Międzynarodowe normy ochrony dziedzictwa kultury (Guide for conservators. International standards of cultural heritage protection). Biuletyn Polskiego komitetu Narodowego ICOMOS, Warsaw, 1996

there a  better argument that could convince skeptics? Be the idea of compiling the old with the new has been widely

municate with their users in a language of modernity. The

the needs and possibilities of their accomplishment in view

renewed historic walls of the buildings, currently concealed

technical condition of their structure in view of the binding

filled with brick, timber and glass will create authentic, new

by disorderly vegetation, but now exposed , restored and

public spaces in Zabrze. 5. Strategy

4. The program assumptions

heritage, two major conservation problems may be indica-

3. Conservatory criteria of design options

intensity of traffic and avoid collisions with pedestrians 6). Is

propagated all over the world7). Urban interiors should com-

of the geometry of the buildings, and their type and, the

It is indisputable that in the restoration process every

of one way roads it will be virtually impossible to reduce the

mitant adjustment to new functions investors must take into

mic and functional criteria formulated by the “purchasing ”

cting the best engineering solutions for buildings listed as

of local links between some streets, and the organization

as it may, the architectural context has not changed, and

plans of the modernization of the buildings and their conco-

account the difficulties arising in the contradiction between

party which has the upper hand. In the search of common

ctions in the transportation routes, without the introduction

modern decorations, furnishings and equipment. In future

lose with the technical ones, because the latter are strictly

defined by mathematical formula, numbers, or even econo-

decorations has also been rejected. Without making corre-

A new functional and spatial structure of the analyzed hou-

sing complex should address current needs, while maintaining the existing functions in the majority of the buildings,

also, it should provide flexibility and modernity of expression.

The postulated intention of complete spatial reconstruction has been rejected, not only because of an attempt to express

modern architectural convictions. Yet, a unique chance of ta-

Each object constitutes a part of an urban complex and,

in consequence, is subject of activities that must be under-

taken on a bigger scale. The analysis of Zendek housing

estate indicates that the buildings, situated along the street at different distances from one another, make up a  form

that enforces certain logics that should be followed in the

course of further arrangements. The layout of the eastern

king advantage of the whole spatial potential of this housing

and central part compels the addition of new forms that

a “historic” urban layout with the original Classicist or similar

line. However, the other parts of the estate do  not follow

complex has appeared. Likewise, the concept of erecting

should obey the discipline of the forcefulness of the straight

2) The Nara Document on Authenticity, 1994- the text made available by ICOMOS in Paris.

6)

3) Sofia Declaration, ICOMOS Nouvelles/News 1997

7) Muller A.; Wege Und Umwege in der Verkehrsplanung. Hochschulverlag AG an der ETH Zurich 2002.

126

/ECMT: Urban Ravel and sustainable development Paris 2002

127

sting features that determine the values of buildings and

References

composition and the resulting harmony between the new

normy ochrony dziedzictwa kultury (Guide for conserva-

se problems, special emphasis was put on the inclusion

on). Biuletyn Polskiego komitetu Narodowego ICOMOS,

complexes subjected to the restoration process: spatial

elements and the existing historic tissue. Apart from the-

[1] Vademecum konserwatora zabytków. Międzynarodowe

tors. International standards of cultural heritage protecti-

of transportation problems that the housing estate is no-

Warsaw, 1996

be modified in the course of the restoration process. The

made available by ICOMOS in Paris.

blems occurring at the analyzed historic housing estate

[4] Prof.  O. Czerner. Wartość autentyzmu w zabytkach.

wadays facing. The suggestions of viable solutions could

assumed method involves the investigation of major pro-

[2] The Nara Document on Authenticity, 1994- the text [3] Sofia Declaration, ICOMOS Nouvelles/News 1997

Fig. 2., 3. Land management and development plan for Zandek housing estate in Zabrze , spatial visualizations.

based on the straight angle and connected with the natural

this pattern, as the buildings “set themselves free from” the

the land surface. Why should a rectangle and a square be

complete input data and erroneous or unclear conservato-

Zabytków (Monuments Protection), 1971.

without restraint, among irregular polygons and shapeless

to the damage and degradation of heritage space of histo-

rewaloryzacyjne śródmiejskich obszarów Krakowa. (Urban

but also perceived as a loss of authenticity. On the other

[6] OECD/ECMT: Urban Ravel and sustainable develop-

layout of the existing buildings, the green and the shape of

previous formal dictate, meaning that there is another way

considered? If some forms are projected on the flat surface

of the entire housing complex. However, as they have pre-

spots triangles will emerge as clear and more noticeable;

formal priority and to conclude that the whole compositi-

and circles among squares. In order to make use of the

From the point of view of architecture, more unrestrained

angle, which is really difficult. Accordingly, it is possible to

of their formation due to their different look in the context

served a similar character, it is possible to establish their

on moves from cohesive forms to more unrestrained ones.

rectangles among triangles, squares among rectangles

circle, one would have to fight the explicitness of a straight

forms are also welcome if they are consistent , and many

establish the hierarchy of forms on the grounds of geome-

it is more logical and effective to rely on free architectu-

geometry, placed unparallel and non- perpendicular in re-

architecture is its complexity arising from the process of

tity, has lost its individuality in favour of the whole complex,

exemplary solutions may be given to prove the point that ral forms [8]. It may be stated that the essence of such replication, multiplication of elements in a different scale, in

accordance with the mathematical principles of geometry

that must be addressed urgently. It is supposed that “in-

ry assumptions may lead to bad solutions and, accordingly, ric importance, understood not only in the technical aspect

with the conservatory guidelines.

Hochschulverlag AG an der ETH Zurich 2002.

lation to the access road, has become a part of a bigger en-

were taken and made by the authors.

[9] The Photographs and drawings contained in the paper

in accordance with the principles that the values of the final

forms depend on the complex in which they are situated.

Ing.arch. Paweł Maryńczuk

sult is a clear and compact composition tissue, formed on

Silesian University of Technology

similarity to the whole), mutual similarity (not identity, but definite convergence of shapes and forms), symmetry (not

classic, along the axis, but by means of scale) and complexity, are treated in a specific manner and, undoubtedly,

[8] Mandelbrot B.B. The Fractal Geometry o Nature. New

York 1983

lots, from urban management to architectural details, has

ting an insight into smaller elements, yet always preserving

[7] Muller A.; Wege Und Umwege in der Verkehrsplanung.

try. The system of scores of detached objects with similar

tural layout. Accordingly, architecture based on geometry

scale (for example: enlargement poses possibilities of get-

problems- restoration of the inner-city areas in Krakow).

ment Paris 2002

In consequence, the main principle that should rule the

speaks its specific language, in which such elements as

[5] Prof. W. Cęckiewicz. Problemy urbanistyczne- problemy

hand, comprehensive and precise input data enable an ef-

fective selection of architectural solutions, in accordance

so that, for example, architectural details or ornaments are

integrated with bigger parts and with the entire architec-

(The authenticity value in historic monuments). Ochrona

outlay of buildings, green quarters, playgrounds, parking

been reduced to unrestrained Euclidian geometry. The re-

Faculty of Architecture,

the bases of similar and repeatable segments, facilitating

Gliwice

the development of the transportation network among the

squares, buildings, public places, pedestrian routes and parking vehicles.

7. Conclusions

characterize a new understanding of architecture.

While considering the obstacles to the investment pro-

6. Assumed design solutions

An appropriate solution of the commissioned design pro-

ject is a set/complex of unordered yet repeatable objects,

cess under the current social and economic conditions, the restoration proposals put forward in the paper are still

focused on the final reception and on the rank and everla-

128

129

JUMP ACROSS THE ELBE – EUROPEAN 8. Damian Radwański

In 2000 the Hamburg City Authorities launched the „Hafen

City” project. Today it is the biggest construction site in Europe. Once the project construction works have been completed, the whole metropolis will radically change its status

and image. Most of the planned investments have already

in the eighth edition of the EUROPEAN – International Ar-

chitectural Competition. POINS

along the Fahrsteig Avenue. The engineering preparatory

of a new core of the city, whose centre should be closely

significant in terms of a pilot project, which, according to the

was prepared by the Hamburg City Authorities, looking for

main spur for the whole process of transformations, enabling

linked with the island. This long-term development strategy

programme organizers‘ expectations, is to be the first and

frameworks and guidelines determined (as described abo-

this city part, cut off from the centre by the Elbe River.

the task, whose purpose was to find a solution for changing

to activate the undeveloped areas of the island as well as

the form of an experiment and within the framework of the

Dominated by a  typical port structure, crisscrossed by

a network of river canals as well as an extraordinarily colourful kaleidoscope of landscapes marked with derricks,

As far as the building development is concerned, the

above-mentioned silos are definitely at the forefront.

The silos filled with animal feed, building materials, paint

or fuel constitute an important element of the port infra-

was the International Building Exhibition held in Hamburg,

organized by the IBA in cooperation with the IGS. One of

the first stages of the planned transformations was ente-

ring the Hamburg City to the register of cities participating

coincidentally developed green area, has already been

tidied up and reshaped based on applicable project strategy, creating new spatial interrelations expressed in the

form of loose compositions of circles of various geomet-

ric parameters, which are defined by various species of You couldn’t be further from the truth, thinking that such

an explicit, strict and tough rule would be overly artificial

and on the other hand not enough flexible. Detailed ana-

the plants.

Location of the hotel was suggested on the plot no.2, ad-

jacent to the Reiherstige Canal. This function, apart from

the unusual and attractive location, became yet another

lysis, connected with opportunities to develop the inter-

excuse for variations in housing and service development

Far different from a „classic”, orthogonal, urban and archi-

systematized typology of space record and organization,

mathematically repeatable formula.

flection and peculiar analysis of circle geometry.

lity inside the cylinders.

ones, was assigned to the office function located on the

operation may be implemented simultaneously in terms of

a direct proximity of a communication point significant for

censor is the shape of the circle.

the decision to construct a  single element that would be

of the island is an area awaiting future transformations.

ses in the above-mentioned region on such a large scale

In accordance with the above-mentioned regulations

the plot no.1, which at present constitutes a fragment of

„lighthouse” exhibition planned for 2013.

structure. Circular in plan and cylinder-shaped, the silos

A convenient occasion to start the transformation proces-

new architectural quality.

gramme conditions was implementation of the project in

docks, halls, loading platforms, sidings, warehouses and

countless round containers (silos), the north-western part

conditions for various interesting relations marked with

the water”, so that it could be opened to new advantages

potential of the 1.7 million metropolis arising from a direct

proximity to the city centre makes it possible to concentrate

ve) for urban and architectural analysis, create favourable

the direction of the city „turned back” to the river „towards

arising from the proximity of the Elbe River. One of the pro-

such a complex proces on the described area.

is the clearly defined external cover of the building. Project

The project works and analysis were mainly focused on

to gradually change exploitation of the zones of the highly industrialized structure of this huge inland port. The vast

cylinders interior is implemented based on similar rules.

Other solutions are also acceptable, and the only limitation

an immediate implementation of the project in this territory.

The purpose of the „Jump across the Elbe” programme is

programme of functional and formal record of individual

works completed in this area made this region particularly

new standards and areas where they could improve the

quality of life, and trying to develop an attractive image of

constructed on the basis of maps in the macro scale. The

The research project indicated four locations within the se-

lected area of 44 hectares. The main location was situated

been completed. The remaining ones are to be started soon. One of the key elements of this project is the creation

The circle form is a model for all systems and relations

stamp their influence in the island landscape like reliefs.

tectural development plan, they provoke contemplation, reQuoting literally the pure and unpretentious form - „emp-

tied and cleared of powdered or liquid chemical content”

and „filling it with a new, functional and spatial content” - is the main idea of the project.

130

nal, functional and formal structure of cylinders, based on

shows a great potential which often condenses a new quaIn accordance with the suggested solution, any project

scale, time and space in the selected areas and the only

structures based on consistent, regular, and at this time, Another code, different from the previously suggested

plot no.3. The uniqueness of this place connected with the island in terms of road and water transport, influenced

131

This contributed to shaping an ideal natural plane, which

was risen in the form of a phasic pedestal, functioning as

a  local forum, according to the project assumptions. The

forum became subsequently a  solid base on which four,

OPAVA ???

each, were placed in axial plane.

Tomáš Bindr

cylinder-shaped silos of 48 m in diameter and 27 m high External homogeneity and repetitiveness of the form

conceals a  band code heterogeneous in functional and

spatial terms, parallel to its own position and perpendicular

to the longer side of the plot. Universally applied by the ar-

ních center v  historickém jádru města Opavy. Tři sanační

the external cover of the silos. Looming and showing throu-

A v neposlední řadě tři studentské návrhy řešení jižní strany

gh the transparent walls with diverse spatial parameters, it

sends a  massage about the container stocks throughout the day and night.

Commercial, office, hotel, leisure, recreational, cultural

rozhodování odkázáni na líbivé obrázky slibující šťastnější

of absorbing a strongly diversified functional program, ap-

Během prvního desetiletí 21. století se představují v his-

stát ani korunu.

torickém jádru Opavy tři developerské projekty obchodních

ters of the code.

center. Společným jmenovatelem je maximální komerční

burg hosted an exhibition, within the framework of which

mentací směřující k obhajobě projektu. Jako příklad může

the „POINS” project was presented to a  wide architectu-

ral community of the Hamburg city. The huge interest and

favourable opinions expressed during the discussions are

a positive signal for the next stage of the negotiations on the project implementation.

island and city communication structures.

7 metres above the river level.

nepolíbení problematikou urbanismu a architektury jsou při

zítřky občanům, jejichž realizace „nebude“ rozpočet města

On April 2010 the AIT Architektur Salon Gallery in Ham-

rectangle, the plot of an area of 1.7 ha, is of special value.

dokáže posoudit, zda bude záměr městu přínosem, nebo

and explicitly articulated logic, reveals in a special way its

plied based on selection of the appropriate spatial parame-

The area is fully protected against flooding, by being „lifted“

vány a stanoveny limity jednotlivých území a jejich potenci-

danajským darem dalším generacím. Volení zástupci lidu

most significant feature, which is an exceptional capability

The plot no.4 with the status of “competition site” is the

Kapitola první - developerské projekty.

Pokud nemá město vizi rozvoje, pokud nejsou analyzo-

one of many possible proposals for preliminary and broadly

as above, apart from its internal cohesion, transparency

main area of the project operations. Similar to a  regular

Horního náměstí okupovaného developerským projektem.

ály, pak je zcela nepřipraveno na nájezdy developerů. Ne-

outlined competition programme. Spatial record described

centre” and facilitates navigation and direction within the

návrhy přestavby Horního náměstí v dějinných souvislostech.

and educational function, proposed within the project and

assigned to various band sequences – is only an excuse,

strongly defined by the height parameter. Situated in this

Tři otazníky. Tři paralelní developerské projekty obchod-

chitects, the band and linear record of the space arrangement structure was this time cut by the circular contour of

area a  forty-storey building functions as the “information

Jan Zelinka

výtěžnost, v  lepším případě podložená tendenční arguposloužit developerem nabízená paralela mezi nerudov-

sky romantickou uličkou a obchodní pasáží. Otazník první – OPAVA PLAZA.

Obchodní centrum provinční bezcharakterní architektury

plánované na severní straně historického jádra. Po zbou-

rání hradeb průmyslový prstenec, později městská tržnice.

Po plošné sanaci veškerých stávajících budov pod tlakem dr. Inż. arch. Damian Radwański

Faculty of Architecture

Silesian university of technology, Gliwice [email protected]

132

nastupující ekonomické krize developer od projektu upouští. Uvolněná plocha zůstává otazníkem.

Otazník druhý – SC BREDA&WEINSTEIN.

Částečná přestavba městského pivovaru s  návazností

na  obchodní dům Breda&Weinstein, později Průkopník

Obr. 1. Situace – ATELIER 38 s.r.o.

a  Prior. Architektonický skvost ve  své době největšího

a  nejmodernějšího obchodního domu ve  střední Evropě od  arch. Leopolda Bauera. S  výstavbou supermarketů

a  způsobem privatizace ztrácí původní lesk a  stává se corpusem delicti kulturního úpadku společnosti. Projekt

výstavby SC se jako jediný pomalým tempem realizuje.

Otazníkem zůstává plánovaný termín otevření 10/2011.

133

ve vnitrobloku. Ještě v osmdesátých letech díky restaura-

cím s venkovními zahrádkami ve společenském atriu, živé

hudbě, službám a parkové zeleni celý blok tepal životem.

Přestože plnil normalizační představy o  odpočinku a  lidové zábavě pracujících, byl objekt Slezanky jednoznačným

přínosem pro centrum Opavy. Se změnou společenského

zřízení přišla změna životního stylu a potřeb obyvatel. Slezanka ztrácí na  svém původním významu a  mění funkční náplň. Z  náměstí je vytěsněna automobilová doprava,

atrium je degradováno na průchozí vnitroblok. Budoucnost Obr. 2. Foto – SZMO, fotoarchív, A5721

Obr. 4. Foto – Opava Development Company a.s.

postaveni do role scénografů a rozpačitost návrhů je přímo

úměrná nesmyslnosti zadání. Byla porušena trojjedinost

architektury - obsah, funkce a forma. Vlk (veřejnost) se na-

ukazují, že se hodnoty života a jeho způsob v čase mění.

Kapitola druhá - sanační návrhy a přestavby Horního

náměstí v dějinných souvislostech.

Horní náměstí je centrání městský prostor se špalíčky

Zástavba celého bloku jižní strany Horního náměstí.

Veřejností nejpalčivěji vnímaný projekt, zásadně měnící

budov uprostřed. Vznikalo, vyvíjelo se a měnilo až do kon-

ce druhé světové války, kdy bylo značně poškozeno.

identitu středu města. Z prvotního kontroverzního návrhu

architekta Vlada Miluniče příliš nezůstalo. Přestože jednotlivé kroky svého návrhu developer logicky argumentuje,

připouští pouze maximální zástavbu celého bloku se sa-

nací stávajících objektů Slezanky a  výškového administrativního objektu Ministerstva zemědělství České repub-

Otazník první – rok 1940.

Němci počítali s  nekompromisním rozšířením náměstí

jižním směrem. Tradicionalismus, racionalismus, krása sy-

metrie – možnost ovládání co největšího davu bílých pono-

žek a hnědých obleků. K realizaci nedošlo.

liky. Ačkoliv návrh mění velkou část urbanistické struktury

a  organizaci centra města, je veškerá diskuze směrována pouze k fasádám do náměstí. Ve snaze zaštítit návrh

Synonymem šťastnějšího života  dnešní doby je užívá-

ní rozhodnutí a probíhá záchranný archeologický průzkum. projekt nakonec dopadne.

Otazník druhý – rok 1960 až 2000.

Slezanka, celý jižní blok Horního náměstí byl v  závěru

války natolik poškozen, že došlo ke stržení budov celé jižní

i  obchodní centra – shopping parky. Dějinné souvislosti

Dá se předpokládat i  časová omezenost těchto obchodně zábavních center. Je riskantní a  krátkozraké nechat

na developerech, aby měnili urbanistické struktury a vazby v centrech měst, neboť tyto změny sledují pouze sou-

časné konzumní cíle.

Kapitola třetí - studentské návrhy.

V rámci diferencovaného ateliéru řešili studenti 3. roční-

ku Stavební fakulty TU VŠB v Ostravě výše zmíněný blok

v  centru Opavy. Ten má být dle představ developera za-

stavěn obchodním centrem. Zadání ateliéru bylo zcela volné a studenti se sami na základě vlastních kontextuálních

analýz a rozborů pokusili nalézt odpovědi. Otazník první – MĚSTO.

Řešení skupiny v  čele s  Davidem Wojaczkem. Návrh

ním dvorem a v nejvyšších patrech s bydlením.

fasády do  náměstí. Architekti musí respektovat požadav-

cionálním stylu je kompozičně doplněný vertikálou výškové

skou zvedá o patro, umožňuje tak v parteru umístění větší

val, odděloval automobilovou dopravu na náměstí a pěší

Popské je navržena vertikála doplňující rovnoramenný

a urbanistické struktury obchodního centra. Architekti jsou

budovy v druhém plánu. Urbanisticky objekt funkčně zóno-

134

nezávislé moci soudní. U ulice Popské, za farní zahradou,

vzniká intimnější drobné náměstí, tolik typické pro předvá-

dvě historicky opodstatněné ulice – Radniční a Pivovarská.

ky developera bez možnosti zásahu do dispozic, objemu

Symboly církevní a světské moci jsou doplněny symbolem

pracuje s  tradičními městotvornými prvky – ulicemi, ná-

městími, kompozičními vertikálami. Blokovou strukturu dělí

strany náměstí. Podle návrhu architekta J. Krischkeho s výstavbou „Slezanky“. Polyfunkční dům v elegantním interna-

Obr. 6. Vizualizace – VŠB-TU Ostrava, katedra architektury, ATT3: Petr Doležal, Tomáš Caha, Radka Hyklová, Kamila Krocová

trojúhelník stávajících věží radnice a  kostela na  náměstí.

obchodního centra zvučnými jmény zadává developer renomovaným ateliérům formou placené soutěže návrh

Obr. 5. Vizualizace – VŠB-TU Ostrava, katedra architektury, ATT3: David Wojaczek, Martin Drahňák, Jakub Bulant, Tomáš Břoušek

Otazník třetí – 2015.

ní si. Na  tomto konzumním způsobu bytí jsou založena

Třetí otazník zůstává nezodpovězený … nikdo neví, jak

Otazník třetí – CENTRAL OPAVA.

nejasná. Město nemá žádnou vizi.

žral a koza (obchodní centrum) zůstala celá. V současné

době má Crestyl na část obchodního centra vydané územ-

Obr. 3. Kresba – arch. Rudolf Veit (Berlín) 1940

souboru budov Slezanky společně s výškovou budovou je

Pivovarská ulice se mezi Horním náměstím a  ulici Pop-

obchodní plochy přes dva bloky. V zadním plánu u ulice

lečnou Opavu. Návrh počítá s obchodním parterem, soud-

Otazník druhý – STUŽKA.

Řešení skupiny v  čele s  Petrem Doležalem. Studenti

počítají se zachováním všech stávajících budov a  jejich

135

až po  park před ulicí Popskou. Řešení doplňuje stávající

strukturu a zároveň nepopírá historický vývoj daného území, který připomíná v řešení zpevněných a zelených ploch.

V návrhu je počítáno s obchody, bydlením, multifunkčním sálem a  s  knihovnou umístěnou ve  stávajícím výškovém objektu.

Otazník třetí – TRŽNICE.

Řešení skupiny v  čele s  Lumírem Flagarem. Návrh po-

nechává stávající Slezanku na jižní straně Horního náměstí a za ní staví tržnici se zelenou pochozí střechou-parkem.

Střecha je prolamovaná a dochází tak k prolínání horizontálních rovin parku a tržnice. V návrhu je zakomponovaný

venkovní amfiteátr, multifunkční sál a restaurace.

Obr. 7. Vizualizace – VŠB-TU Ostrava, katedra architektury, ATT3: Lumír Flagar, Barbora Černíčková, Libor Verner

Zdroje:

doplněním o  nové objekty. Nový celek je výrazově po-

B1 PLAZA s.r.o.

staven na  jednotné formě fasády, vytvářející elegantní

stužku vinoucí se městem. Toto řešení umožňuje diferen-

cování městských prostorů od  kamenného rušného Horního náměstí, přes zklidněné atrium intimního charakteru

NÁPRAVNÉ ZÁSAHY PROGRAMU OBNOVY VENKOVA Jan Kovář

Nabízí se otázka, proč jsou vesnice a její obyvatelé bez-

mocní proti běhu dějin. Generace lidí žijících na  vesnici

prokazuje v nejtěžších podmínkách každodenní boj za ži-

votní jistoty, které se často mění v bezmocnost a zklamání

z  přetváření společnosti surovými zásahy do  vesnického života a jeho prostoru.

Po druhé světové válce se společnost stala společností

výrobní, ve snaze vyrovnat venkov městu zprůmyslněním

www.zaopavu.cz

DEVELON CZ s.r.o.

OPAVA DEVELOPMENT COMPANY a.s. doc.PhDr. Pavel Šopák, Ph.D.

zemědělství a  konzumem. Cílem vyvlastnění pozemků bylo zničit hospodáře, a  tímto odstranit protiklad mezi

městem a  venkovem s  přechodem na  městský způsob

života. Venkovský prostor se pak stal pokusem uskutečnit tento záměr. Došlo k  výrazné změně krajiny, vesnických sídel a  krajinotvorných prvků. Množství selských

staveb bylo zcela zničeno, odstraněno z  povrchu země,

ale i z paměti lidí. Zprůmyslnění stavebnictví zničilo zbývající stavební fond sídelních útvarů a  zasáhlo praktic-

Evropy, státu i dané oblasti.

střediskových obcí se situováním zemědělské velkovýro-

ství v roce 1985, je založena právě na rehabilitaci venkov-

rozvoji, počítalo se s přiznáním funkce obytné a rekreační

zeným vztahem k půdě, jejímu vlastnictví a s péčí o ni.

by. Ostatní nestředisková sídla nebyla určena k dalšímu

Ing. arch. Jan Zelinka

Husova 9, 702 00 Ostrava

Husova 9, 702 00 Ostrava

Atelier 38 s.r.o.

Atelier 38 s.r.o.

Tel.: 596 116 323

Tel.: 596 116 323

E-mail: [email protected]

E-mail: [email protected]

v postupné stagnaci vedoucí k úplnému zániku. Přes tuto

skutečnost řada lidí neopustila své obce a spolu s chalu-

Obnova venkova, vyhlášená státy Evropského společen-

ského života ve smyslu duchovních tradic spojených s přiroPolitici, vědci a odborníci zabývající se obnovou venkova

z příhraničních oblastí západních sousedů založili 25. října

páři se podařilo udržet z větší části fyzický stavební fond

1988 v Grazu Evropskou pracovní společnost. Toto volné

Hlavním úkolem dneška je proto vrátit venkovu místní

lasti obnovy venkova. Členy mohou být vlády států, zá-

a sezónní obydlenost.

a místu vlastní kulturní a náboženské tradice. Středisko-

sdružení je zastoupeno vládami, vědci a  odborníky z  objmové svazy, fyzické a právnické osoby. Po společenských

vou zkušenost bylo potřeba nahradit myšlenkou samo-

změnách se od listopadu 1991 stala členem Evropské pra-

vou, která také stojí v pozadí evropského i našeho hnutí

Program obnovy vesnice byl vyhlášen v  roce 1991 vlá-

statnosti jednotlivých obcí reprezentovaných samospráza samosprávu obcí a měst. Vrátit našemu venkovu har-

136

monii a krásu je úkol, který vyžaduje spolupráci v rozměru 

ky všechna venkovská sídla. Nejvíce byly dotčeny obce

do 500 obyvatel. Dílo bylo dokonáno v roce 1971 vznikem

Ing. arch. Tomáš Bindr

Obr. 1. Obec Jelenice revitalizace ozelenění objektu živočišné výroby

covní společnosti i Česká republika.

dou ČR na podporu obnovy a udržení života ve vesnicích.

137

Obce Větřkovice (736 obyvatel) a  Malé Hoštice (1752

a projekty rozdělovat podle finanční síly jednotlivých obcí.

vaného místního programu obnovy přijatého občany se

se opravdu podaří ve větší míře konečně realizovat archi-

pro obce splňující výše uvedené kritérium je velmi složitý

movem.

dotační systém je často tak úzký, že prakticky není scho-

Zdroje:

obyvatel) daná kritéria sice splňují, ale z   rámce zpraconepodařilo realizovat prakticky nic. Otázkou dnešních dnů

a  neprůhledný systém dotací. Efekt projektů skrze tento

Pak zklamání vystřídá potřebná naděje s perspektivou, že

tekturu spojující vzpomínky, pocity a sny s vesnickým do-

pen splnit schválené cíle a končí pouze u představ nereali- „OBNOVA VESNICE“, Ministerstvo životního prostředí Čes-

zovaných projektů místních programů obnovy vesnice.

Obnova venkova vtělena do marných projektů vede pak

ke  zklamání nejen samotných občanů, ale i  projektan-

tů. Aby architektura dostala dostatečný prostor, je nutné

Obr. 2. Obec Radkov – obnova a využití sportovního areálu

Obr. 4. Obec Větřkovice (Nové Vrbno), rekonstrukce a přestavba autobusové zastávky

ké republiky

ATELIER OBNOVY VESNICE,

Ing.arch. Jan Kruml, Praha, Brno, květen 1992.

dotace v  této oblasti zrušit a  finanční příspěvky na  plány

Územním plánováním a  projektováním využít mnoho-

stranné vědomosti obyvatel tak, že obyvatelé přijmou vytyčené cíle za své.

Evidencí dokumentace a  obnovením kulturních statků

v  obci shromáždit souhrnné grafické zpracování i  popis

staveb a  kulturních statků obce. Zemědělstvím, krajinou

a životním prostředím obnovit tradiční rolnický způsob ob-

Ing. arch. Jan Kovář

17. listopadu 21, 747 06 Opava 6 telefon: +420 553 711 334 mobil: +420 604 554 436

e-mail: [email protected]

dělávání půdy se snahou o obnovu kulturní krajiny a nale-

zení nového hospodáře s podnikatelskými aktivitami a ob-

čanským výrokem: „Nikam nejezdi, nakupuj doma!“

Jádro obce udržovat jako historické centrum obce s  re-

novací domů a jejich znovuoživením.

Investorem jednotlivých akcí místního programu jsou

Obr. 3. Obec Velké Hoštice – úprava zmrzačené fasády selského statku

obce, které svými rozpočty na  místní programy ve  velké

V květnu roku 1991 vypracovalo společně Ministerstvo ži-

ku krajů, v našem případě podmínek pro poskytování do-

většině nestačí. Proto jsou nuceny využívat dotační politi-

votního prostředí, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo

tací z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Žadatelem a pří-

směry programu.

Moravskoslezského kraje může být pouze obec s počtem

pro hospodářskou politiku a  rozvoj ČR zásady a  hlavní V roce 1998 byl program obnovy venkova přijat vládou

jemcem této dotace z podpory obnovy a rozvoje venkova

500–2500 obyvatel a  se sídlem na  území Moravskoslez-

České republiky a  patří do  rezortu Ministerstva pro míst-

ského kraje.

du zpět v rovině historie obce nalézt novou odvahu a její

jsou tedy beznadějnými případy, a proto nemohou místní

ní rozvoj. Cílem programu obnovy venkova je při pohleidentitu se stanovením následujících zásad:

Novou politickou kulturou nalézt společnou cestu všech

politických směrů v obci.

Obce Radkov (495 obyvatel) a  Jelenice (166 obyvatel)

programy obnovy vůbec realizovat a  tak přispět svou při-

rozenou historickou tradicí v plném lesku samotné venkov-

ské architektuře v její perspektivě.

138

139

WORKSHOP BROUMOVSKO 2010 Martin Nedvěd

Martin Náhlovský

Jan Hrnčárek

Obr. 6. Skupina architekta Sedláka (Petr Žák, Martin Nedvěd, Pavla Franková, Iva Marcoňová, Radka Pšenčíková, Petr Harazim, Veronika Šulková, Vít Hrtus).

Obr. 1. Účastníci workshopu

Obr. 4., 5. Skupina architekta Kiszky (Valerie Zámečníková, Andrea Pitroňová, Kateřina Doudová, Petra Adámková, Markéta Appeltová, Tomáš Krejčí, Evžen Entner, Martin Křivánek).

Ateliérová tvorba v  zimním semestru 3. ročníku oboru

architektura a  stavitelství na  FAST, VŠB-TU v  Ostravě je

zaměřena na  práci v  týmech. Vesměs tříčlenné skupiny

Prokop.

nou postindustriálního charakteru, a jejich revitalizaci, pří-

celého Broumovského regionu – zanedbané příhranič-

Tématem workshopu bylo nalezení strategie rozvoje

studentů společně řeší zanedbané areálové celky, větši-

ní oblasti, dodnes poznamenané odsunem německého

padně konverzi. Ze společně zpracovaného úkolu se potom vyčlení několik dílčích zadání pro samostatnou práci

studentů v letním semestru.

Jelikož tito studenti nemají předchozí zkušenost s týmo-

vou prací ani urbanistickým řešením větších celků, pořádá

se na začátku semestru workshop, kterého se účastní ale-

Obr. 2, 3, Skupina architekta Zelinky (Jana Stehlíková, Ondřej Turoň, Jana Kochová, Jan Hrnčárek, Monika Henželová, Patrik Bílý, Jana Cigošová, Martina Mlčochová).

u Broumova. Zúčastnilo se jej 24 studentů 3. ročníku a 9

spoň jeden zástupce z  každého týmu a  několik studentů

studentů 5. a 6. ročníku a doktorského studia.

které předávají dále.

sef Kiszka a  Jan Zelinka za  ostravskou katedru ar-

z vyšších ročníků se zkušenostmi z dřívějších workshopů, Na podzim 2010 se konal takový workshop v Křinicích

Vedoucími workshopu byli architekti Jan Sedlák, Jo-

chitektury a  místní, broumovský architekt Bohumír

140

obyvatelstva po II. světové válce.

cí charakter celé akce. Významná část třídenního pobytu

Obr. 7., 8. Skupina architekta Prokopa (Martin Náhlovský, Martina Bedrunková, Petr Pospíšek, Markéta Knobová, Daša Dupkalová, Milan Čáp, Martin Herzán, Helena Hordějčuková, Lenka Jurníčková).

ních kostelů postavených Kryštofem a  Kiliánem Ignácem

ním se také staly jedním z hlavních motivů většiny výstupů

Výjimečným rysem, oproti předchozím workshopům, ne-

byl jenom rozsah řešeného území, ale i výrazně poznávabyla totiž věnována prohlídce unikátního souboru barok-

Dietzenhoferovými a Broumovského kláštera, kterému Di-

etzenhoferové vtiskli jeho dnešní barokní podobu.

Tyto kostely a jejich záchrana před postupujícím chátrá-

z workshopu.

Obsáhlý záběr broumovského workshopu se odrazil

rovněž v  charakteru jednotlivých výstupů. Práce jednotli-

141

Obr. 9. Areál Broumovského kláštera: Lenka Jurníčková, Veronika Rýpalová, Ondřej Turoň (3. roč.) Obr. 10. Zemědělské centrum v Meziměstí: Martin Křivánek, Markéta Knobová, Veronika Šulková (3. roč.) Obr. 11. Územní a regulační plán Křinic: Valerie Zámečníková (6. roč.)

vých skupin pozbyly jinak běžného detailu a  zacílily čistě na koncepci strategie rozvoje daného území. Je nutno

podotknout, že poněkud rozdílný průběh měl i  samotný

scénář výjezdu. Poznávací charakter potlačil – alespoň co

Obr. 12. Křinický statek: Jan Hrnčárek (5. roč.) Obr. 13. Územní a regulační plán Vižňova: Martin Nedvěd (6. roč.)

Obr. 14. Malé objekty v krajině Broumovska: Jana Stehlíková (6. roč.)

Skupina architekta Jana Zelinky vyobrazila řešenou ob-

last jakožto kruh s vnitřním a vnějším pohybem života, kte-

rý je možno posílit dalšími souměrně rozmístěnými okruhy

po obvodu a zajistit tak celkové zahuštění zdejší infrastruk-

tury, občanské vybavenosti a  turistické nabídky. Na  stej-

se týče náplně jednotlivých dní – charakter pracovní. Para-

ném základě provedl tentýž tým deklaraci čtyř funkčních

Přestože se v  podstatě všechny tvůrčí skupiny shodly

mu) a vyobrazil zcela charakteristickou strukturu místního

doxně se to neprojevilo na množství cílových výstupů.

množin (kruh duchovna, odpočinku, zemědělství a  turis-

na  tom, že je třeba resuscitovat nejen život v  broumov-

osídlení formou ortogonální grafické zkratky.

v  samotných obcích pomocí úprav vesnických center, re-

sivnímu konzumnímu rozvoji a neriskovat tak ztrátu typic-

každý tým upřednostnil zcela svébytné vyjádření.

sehrála hlavní roli v  rozhodnutí provést znovuvzkříšení

ském klášteře a v okolních barokních kostelech, ale také

vitalizace statků a komplexní nápravy zemědělské výroby,

142

Skupina Josefa Kiszky iniciovala snahu vyhnout se ma-

ké vesnické identity. Půda coby „to nejcennější bohatství“

143

prostřednictvím obnovy zemědělské sféry (malovýroba,

to oblast určitým způsobem funkční (lineární osa Hronov,

velkovýroba, ekologické zemědělství, agroturistika, celko-

Adršpach…) a  oblast problémově disfunkční (radiální

zemědělskou). Při této snaze vypracoval druhý tým zjed-

založila svůj přístup na  „potenciálu přítomnosti mladých

vá revitalizace statků a přeměna kláštera na vysokou školu

nodušený operační program rozvoje venkova a jeho důle-

žité body podpořil i nezbytnými ekonomickými argumenty.

Skupina Josefa Kiszky dále vyslovila možnost obnovy vesnických center – a to formou lineární kumulace základních funkcí podél ústředních dopravních tepen.

systém kolem Broumova). Posledně jmenovaná skupina

ně-vzdělávací funkci. To vše při využití stávajících struktur

ÚZEMNÝ SYSTÉM EKOLOGICKEJ STABILITY A JEHO REGULÁCIA V ÚZEMNOM PLÁNE BRATISLAVY

statky = studentské bydlení, stávající železnice a  silniční

Katarína Kristiánová

lidí“ a přiřkla tak fyzicky i duchovně uvadající krajině kultur-

(klášter = vysoká škola, kultura a ubytování; zemědělské

síť = mimoměstská doprava). Prokopův tým se současně

Tým vedený architektem Janem Sedlákem zmínil v řadě

zabýval i  možností rozšíření skupiny broumovských kos-

o hledání náplně „vyhaslých“ sakrálních objektů či zacho-

na území Česka a Polska, vyztužením pomyslného okruhu

případů tytéž záměry jako jiné skupiny. Ať už se jednalo

vání krajinného genia loci. Jako nejpodstatnější se tak jevi-

lo poměrně optimistické (leč příhodné) srovnání se soubo-

rem zámeckých staveb v Litomyšli. Družina Jana Sedláka

telů o další sakrální památky (dobově i autorsky příbuzné)

a rovněž jeho interním zahuštěním.

Na výsledky workshopu navázalo několik semestrálních

ABSTRAKT

v ich prirodzenom prostredí. Je chápaný ako celopriestoro-

ní. V súčasnosti zelené priestory slovenských miest často

bezpečujú rozmanitosť podmienok a foriem života v krajine.

sídelnej zelene a  ekologických sietí v  územnom plánova-

Je tvorený biocentrami, biokoridormi a interakčnými prvkami

Na  príklade Bratislavy sú predstavené nedostatky sú-

regionálnej a miestnej úrovni. Metodiky a metodické návody

ateliérových projektů. Dva týmy z třetího ročníku revitalizo-

soby ich účinnej stabilizácie v urbanistickej štruktúre.

skupina broumovských kostelů zařazena na „Seznam svě-

rekonstrukci zdevastovaného statku, studentka 6. ročníku

časných spôsobov funkčno-priestorovej regulácie pries-

denti 6. ročníku zpracovali územní a  regulační plány pro

v územnom pláne, i príklady možných riešení.

tového kulturního a přírodního dědictví UNESCO“. Právě pro svou mimořádnost, celistvost, autenticitu a jedinečnou hodnotu.

Tým místního architekta Bohumíra Prokopa uchopil úze-

valy zanedbané areály, jeden student 5. ročníku navrhnul

vymyslela soustavu drobných objektů v  krajině a  tři stuněkteré vesnice na Broumovsku.

Bc. Martin Nedvěd

student katedry architektury

v hierarchických úrovniach: provincionálnej, nadregionálnej, pre vypracovanie dokumentácie územných systémov ekologickej stability (ÚSES) na  regionálnej a  miestnej úrovni

sú na  Slovensku vypracovávané už od  roku 1992, napríklad Húsenicová, Ružičková et al. (1992), MŽP SR (1993),

Úvod

todiky krajinného plánovania boli uvádzané do českosloven-

Jančura et al. (1994), Izakovičová et al. (2000), Pauditšová, Reháčková, Ružičková (2007). Metodíky a  metodické návody sú spracovávané rezortne pre potreby ÚSES ako

Bc. Jan Hrnčárek

skej územnoplánovacej praxe už od osemdesiatych a hlavne

dokumentov ochrany prírody a krajiny v zmysle platnej legis-

VŠB-TU Ostrava

ných systémov ekologickej stability stala jednou základných

a krajiny, vyhlášky č. 24/2003 Z. z. a vyhlášky č. 492/2006 Z.

student katedry architektury

VŠB-TU Ostrava

torov zelene a  územných systémov ekologickej stability

Koncepty územných systémov ekologickej stability a me-

mí jako srdce přeťaté napůl broumovskými stěnami, jakož-

vá štruktúra navzájom prepojených ekosystémov, ktoré za-

podliehajú tlaku zástavby a  je potrebné hľadať nové spô-

sestavila tabulku významných historických dat a  událostí, na jejímž základě vyslovila přání, aby byla taktéž unikátní

ných území a ochranu reprezentatívnych druhov aj biotopov

Príspevok sa venuje problematike regulácie systému

v  deväťdesiatych rokoch 20. storočia, keď sa idea územ-

latívy, v súčasnosti zákona 543/2002 Z. z. o ochrane prírody

myšlienok zákona o ochrane prírody a krajiny. Územný sys-

z. k zákonu o ochrane prírody a krajiny. Projekty územných

staviteľom ekologických sietí, ktoré sa formovali v  Európe

ty ochrany prírody a krajiny, sú však aj územnoplánovacími

tém ekologickej stability (ÚSES) je československým predi vo svete pod rôznymi názvami, napr. v Nemecku „Biotop-

systémov ekologickej stability, spracovávané ako dokumenpodkladmi (podľa § 7a zákona 50/1976 Zb. o územnom plá-

verbundsystem“ v Amerike a v Austrálii „Greenways“ a pod.

novaní a stavebnom poriadku) a po zappracovaní a schvá-

Ing. arch. Martin Náhlovský

zmiernenie negatívnych dôsledkov fragmentácie biotopov

všeobecne záväzným plánom. V záväznej časti územnoplá-

VŠB-TU Ostrava

v terminológii sú do určitej miery odlišné. Požiadavky, ktoré

a regulatívy územného systému ekologickej stability (podľa

Hoci spoločným cieľom všetkých typov ekologických sietí je ich vzájomným prepojením, v  metodických postupoch aj

student katedry architektury

by mali ekologické sietíe plniť a metodické postupy ich zabezpečenia sa i v súčasnosti v jednotlivých štátoch dopĺňajú

a formujú (Pauditšová, Reháčková, Ružičková 2007).

Územný systém ekologickej stability (ÚSES) rieši územné

zabezpečenie ekologickej stability krajiny, prepojenie prírod-

144

lení územno-plánovacej dokumentácie by sa mal stať

novacej dokumentácie regiónov a obcí sa schvaľujú zásady

§ 13 zákona 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku). ÚSES sa spracovávajú aj v rámci projektov komplexných pozemkových úprav. Každý odbor má svoje

špecifiká, pričom je potrebná a  nevyhnutná previazanosť

jednotlivých rezortných metodických postupov a  medziod-

145

V tejto súvislosti sa javí dôležitým sledovať, ako sa premi-

eta problematika tvorby ekologických sietí - územných sys-

a kompetencie v oblasti územného plánovania prislúchajú

krétnych regulačných opatrení pre funkčno-priestorové

mie Bratislavy môžeme charakterizovať ako kultúrnu, urba-

témov ekologickej stability do  územných plánov a  do  kon-

vymedzenie prvkov ÚSES. Hlavné ciele výskumu

Správa o  stave životného prostredia SR za  rok 2008

(Klinda, Lieskovská et al. 2008) konštatuje, že implementácia územných systémov ekologickej stability na miestnej

špecifickým podmienkam miestnej úrovne a  súvisí s  potrebou prehĺbenia a detailizovania konkrétnej priestorovej

lokalizácie i  špecifikácie regulatívov jednotlivých prvkov

ÚSES. Tvorba územného systému ekologickej stability

v  urbanizovanom území má svoje špecifiká, vyplývajú-

ce z  kumulácie rôznych limitujúcich faktorov. Ekologická

hodnota a  funkčnosť ekostabilizačných prvkov v  urbani-

zovanom území býva variabilná, čo vyvoláva potrebu modifikácie kritérii a požiadaviek na prvky ÚSES Pauditšová

plochy zelene. Reháčková a Pauditšová (2006) uvádzajú

plochu verejnej zelene v Bratislave 9 504 ha, z toho parky

Lesy teda predstavujú až 90 % verejne prístupných plôch

chy a verejná zeleň bytovej zástavby predstavujú len 9%.

Spôsoby funkčno-priestorovej regulácie územných sys-

témov ekologickej stability a systému sídelnej zelene boli

sledované v  rôznych stupňoch územnoplánovacej dokumentácie, obstarávaných hlavným mestom, jednotlivými mestskými časťami, i  samosprávnym krajom. Taktiež boli

sledované dokumentácie, riešiace problematiku sídelnej

zelene, napríklad dokumenty ÚSES a generely zelene slúžiace ako územnoplánovacie podklady. Výsledky

Územný systém ekologickej stability pre územie Brati-

a Reháčková (2002)

slavy bol spracovaný už v roku 1991 (Kozová et al. 1991),

Bratislavy sledovať súčasné spôsoby funkčno-priestorovej

covaný v  roku 1994 (Králik et al., 1994) a  prehodnotený

dôležitých zelených priestorov sídla, v  rôznych stupňoch

ho kraja z roku 1998 a následne v Územnom pláne VÚC

Hlavným cieľom výskumu je na  modelovom príklade

regulácie územných systémov ekologickej stability, ako územnoplánovacej dokumentácie a identifikovať nedostat-

Regionálny územný systém ekologickej stability bol vyprav Územnom pláne Veľkého územného celku BratislavskéBratislavského kraja z  roku 2008 (Hrdina et al. 2008).

ky regulácie ekologických sietí a systému sídelnej zelene

V súčasnosti je spracovávaný nový Územný plán regiónu

mentácie ÚSES a stabilizácie plôch zelene v urbanistickej

ných prieskumov a rozborov (Hrdina et al. 2010) je systém

v  územnom plánovaní, ako prekážky efektívnej impleštruktúre.

Materiál a metódy

na využitie územia je vymedzenie prvkov ÚSES premietané

do záväznej časti územnoplánovacej dokumentácie, čím by

né fenomény. Sídelnú zeleň v Bratislave predstavujú rôzne

zelene v meste a parky, menšie sadovnícky upravené plo-

na sídelnej a zonálnej úrovni si vyžaduje prispôsobenie sa

kľúčový význam, keďže až po konfrontácii rôznych záujmov

hoch Malých Karpát a brehoch rieky Dunaj, hlavné zelené

štruktúry systému sídelnej zelene sprevádzajú tieto prírod-

plánov je nedostatočná a neefektívna. Spracovanie územ-

aplikácia a  priemet do  územnoplánovacej dokumentácie

prístup k  harmonizácii požiadaviek na  využitie územia má

nizovanú krajinu, po stáročia pretváranú človekom, na sva-

a  iné zelené priestranstvá tvoria 864 ha a  lesy 8  640 ha.

ných systémov ekologickej stability na miestnej úrovni, ich

vetvová spolupráca. Územné plánovanie a jeho komplexný

hierarchicky všetkým týmto samosprávnym orgánom. Úze-

úrovni na  Slovensku nebola úspešná, integrácia konceptu územných systémov ekologickej stability do územných

Obr. 1. Biokoridor Chorvátskeho ramena, v  mestskej časti Petržalka, v Prieskumoch a rozboroch Územného plánu regiónu Bratislavského samosprávneho kraja (Hrdina et al. 2010)

mestom Slovenskej republiky. Má 17 mestských častí

Modelové územie, mesto Bratislava, s  rozlohou 367,

Bratislavského samosprávneho kraja, v  etape spracova-

ekologickej stability riešený v častiach „Krajinnoekologický

krajiny a  územný systém ekologickej stability“. Problema-

liky Bratislavy (kolektív 2007) bol schválený 31. 5. 2007

matikou generelov zelene. V roku 1999 obstaral Magistrát

Bratislavy č. 123/2007 a  účinnosť nadobudol 1. 9. 2007.

Bratislavy (Čechová et al. 1999), ktorý bol jedným z  úze-

ÚSES“. Územný plán hlavného mesta Slovenskej repubuznesením Mestského zastupiteľstva hlavného mesta SR

územných rezerv pre jeho chýbajúce časti.

Bratislavského samosprávneho kraja a  súčasne hlavným

Jeho záväzná časť bola vyhlásená Všeobecne záväz-

146

vej i v grafickej časti, vo výkrese „Ochrana prírody, tvorba

tika ekologických sietí v urbanizovanom prostredí je úzko

7km² a s počtom obyvateľov 428 791 (k 31.12.2008, podľa Mestskej a obecnej štatistiky ŠÚ SR) je krajským mestom

ným nariadením hlavného mesta SR Bratislavy č. 4/2007.

Územný systém ekologickej stability je vyjadrený v  texto-

plán“ a  „Ochrana prírody a  tvorba krajiny vrátane prvkov

mala byť spĺnená požiadavka účinnej funkčno-priestorovej

ochrany existujúcich funkčných prvkov ÚSES i vymedzenia

Obr. 2. Biokoridor Chorvátskeho ramena v Regulačnom výkrese Územného plánu Bratislavy z roku 2007 (kolektív, 2007)

previazaná so systémom zelene sídla a  teda aj s  problehlavného mesta Bratislavy Územný generel zelene mesta

mnoplánovácích podklasov pre tvorbu územného plánu.

147

zadefinuje zásady nielen funkčného, ale aj priestorového

ekostabilizačným účinkom, ktoré je ohrozované rozvíjajú-

boli vhodné pre účely vytvárania systémov zelene a  eko-

stability sú nesporné.

výstavbu málopodlažnej bytovej výstavby na  nových par-

územnoplánovacej dokumentácie je potrebné formulovať

využitia a priestorové nároky prvkov systému ekologickej

logických sietí. Z pohľadu samospráv ako obstarávateľov

Ako charakteristický príklad nedostatočného spôsobu

celách. O zachovanie ekologických kvalít sa snaží okrem

a  zdôrazňovať požiadavky na  priestorovú reguláciu zele-

logickej stability v  rôznych stupňoch UPD možno uviesť

zelene, podlažnosti a  pod., aj pomocou interakčných prv-

spracovaní územných plánov, pričom regulatívy by mali

meno (Obr. 1).

medzi jednotlivými súkromnými parcelami, čo sa však javí

byť komunikované a sprostredkované širokej verejnosti pri

funkčno-priestorovej regulácie územného systému ekopríklad biokoridoru regionálneho významu Chorvátske raPriestor Chorvátskeho ramena je vymedzený ako bioko-

ridor regionálneho významu, ale súčasne je aj plánovaným

koridorom nosného systému MHD. Uź zosúladenie týchto

dvoch požiadaviek v  tomto vymedzenom priestore je náročné, ale Územný plán hlavného mesta vkladá na  „voľ-

klasických spôsobov použitia koeficientov zastavanosti, kov, napríklad živých plotov zelene súkromných záhrad

ako diskutabilné z  hľadiska obmedzených možností inšti-

tucionálneho a  legislatívneho dosahu na  dodržiavanie ta-

ne a  prvkov územného systému ekologickej stability pri

byť definované zrozumiteľne a  jasne, pretože potrebujú

riadení a usmerňovaní územného rozvoja.

kejto regulácie.

Kvalita územného plánu závisí vo veľkej miere aj od kva-

lity územnoplánovacích podkladov. Výskum v  prípade

Literatúra

né“ plochy“ v tomto priestore ešte aj nové funkcie bývania

Bratislavy ukazuje že aj územnoplánovacie podklady, kra-

Alexy, A., Alexy, T., 2009: Urbanistická štúdia Petržalka

Takáto koncepcia je následne spracovávaná v  podrob-

lujú účinné výstupy pre potreby spracovania jednotlivých

2010]. Dostupné na:
možností regulácie v  jednotlivých hierarchických úrovni-

Čechová, H. et al.,1999: Územný generel zelene mesta

mesta, po územné plány zón.

vá časť 173 pp.

a občianskej vybavenosti (Obr. 2). Obr. 3. Urbanisticko-architektonické poňatie priestoru biokoridoru Chorvátskeho ramena v Urbanistickej štúdii Petržalka City (Alexy, Alexy 2009, www.petrzalkacity.sk/files/PetrzalkaCity)

cou sa výstavbou. Územný plán zóny Machnáč umožňuje

nejších územnoplánovacích a  projektových dokumentáci-

ách, ktorých víziou je vznik urbanizovaného priestoru, kde

zeleň tvorí doplnkovú funkciu, hlavne formou sadovnícky upravených plôch (Obr. 3).

Podobne je možné uviesť aj ďalšie príklady, kedy na zo-

jinnoekologické plány, generely zelene a  pod., neformu-

územných plánov, neuvedomujúc si obmedzené spektrum

ach, od regionálnych územných plánov, cez územné plány

City, Investor: Petržalka City s.r.o. [on-line]. [cit. 26. 12. trzalkaCity_2.pdf>

Bratislavy, Magistrát hlavného mesta SR Bratislavy, texto-

Hrdina V. et al., 2010: Územný plán regiónu – BSK.

Diskusia a záver

Prieskumy a  rozbory. Krajinnoekologický plán, Ochrana

Aj niektoré mestské časti majú vypracovaný generel zele-

nálnej úrovni sú ekologické funkcie priestorov deklarova-

však spracovaná na rozličnej úrovni, niektoré mestské cas-

a  neadekvátne dimenzované. Úroveň podrobnosti pries-

súčasť GIS, ale jednotný systém evidencie zelene v Brati-

ný plán regiónu stanovuje koncepčné súvislosti, územné

Najzávažnejším nedostatkom súčasných spôsobov

rozvinúť, kreatívne obohatiť o  lokálne prvky a  spodrobniť

logickej stability, ako dôležitých zelených priestorov sídla,

problematiku priestorovej regulácie prvkov územnej stabili-

a súčasne vymedzenie režimu ochrany. Prvky ÚSES bez

Izakovičová Z. et al., 2000: Metodické pokyny na  vypra-

že ich priestorové a  kvalitatívne parametre sú nnedosta-

notnou metodikou, ktorá by mohla aj oklieštovať kreativitu

sická ochrana prírody však pracuje s  konceptmi ochrany

MŽP SR, 120 pp.

cie ÚSES a  stabilizácie týchto plôch zelene v  urbanistic-

zón prichádzajú s rôznymi riešeniami regulácie zelene, jej

interakčné prvky sú priestorovými štruktúrami - lineárnymi

stability (Kristiánová 2011). Príkladom snahy o  priestoro-

žať v  území aj tie prvky ekologickej stability, ktoré nie je

v súčasnosti prerokovávaný Územný plán zóny Machnáč,

ny prírody. Súčasne by svojim priestorovým prístupom

ne, evidencia zelene v jednotlivých mestských častiach je ti majú spracovanú evidenciu zelene v digitálnej forme ako

slave nie je zabezpečený.

funkčno-priestorovej regulácie územných systémov ekov  rôznych stupňoch územnoplánovacej dokumentácie je,

točne definované, čo je prekážkou efektívnej implementákej štruktúre. Prvky ÚSES - biokoridory, biocentrá, alebo

a plošnými. Z hľadiska plnenia svojich ekologických funkcií musia spĺňať isté priestorové a kvalitatívne parametre,

ných ako biokoridory alebo biocentrá výrazne redukované

funkčno-priestorovej regulácie prvkov územného systému

prírody. Obstarávateľ BSK.

Hrdina, V. et al., 2008: Územný plán VÚC Bratislavského kraja v súhrnnom znení zmien a doplnkov 2000, 2002,

torovej regulácie by sa pritom mala zvyšovať, kým územ-

ekologickej stability sú prekážkou jeho efektívnej imple-

plány miest a  zón by systém ekologickej stability mali

často aj súčasťou niektorej z kategórií chránených území,

Húsenicová J., Ružičková J. et al., 1992: Metodika projek-

priestorovú reguláciu a  režim takýchto území. Špecifickú

túre a  znamená jednak priestorové vymedzenie ochrany

slava, 54 pp.

ty v územnom plánovaní je však veľmi ťažko postihnúť jedjednotlivých lokálnych riešení. Jednotlivé územné plány

ekologických funkcií a  k  vytváraniu systémov ekologickej

vú reguláciu zelene a  jej ekologických funkcií môže byť

inak sa stávajú nefunkčnými. Územné plány v prípade Bra-

zmeny a  doplnky 3 (Mudrochová, Drobniak, Bojko 2009).

torov. Od  územného plánovania sa pritom očakáva, že

a sekundárnych spoločenstiev, sadov a záhrad s vysokým

tislavy málo hovoria o  priestorovej regulácii týchto pries-

Modelový príklad Bratislavy ukazuje, že nedostatky

Regionálne biocentrum Machnáč, je mozaikou lesných

148

mentácie v  urbanistickej štruktúre. Prvky ÚSES sú veľmi

čo zakladá rámec ich právnej ochrany v urbanistickej štruk-

takejto legislatívnej ochrany sa stávajú ohrozenými. Kla-

existujúcich hodnôt, ktoré sa v danom priestore vyskytujú.

Územné plánovanie by malo máť schopnosť v  urbanistickej štruktúre formou účinnej regulácie stabilizovať a  udr-

možné alebo účelné legislatívne chrániť v systéme ochramalo mať schopnosť rozpoznať priestorový potenciál tých

plôch, ktorých momentálna ekologická významnosť je nízka, ale ktoré by z urbanisticko-architektonického hľadiska

01/2003, 01/2005, BSK.

tovania regionálneho a  miestneho ÚSES. URBION Brati-

covanie projektov regionálnych ÚSES a miestnych ÚSES,

Jančura P. et al., 1994: Manuál k metodike ÚSES, I.-IV. diel, MŽP SR, Bratislava, 214 pp.

Klinda, J., Lieskovská, Z. et al., 2008: Správa o  stave ži-

votného prostredia v SR v roku 2008. MŽP SR, Bratislava,

308 pp.

kolektív, 2007: Územný plán hl. mesta SR Bratisla-

vy. Schválený uznesením MZ hl. mesta SR Bratislavy č.

123/2007 s účinnosťou od 1. 9. 2007, Magistrát hl. mesta SR Bratislavy.

149

Kozová, M. et al., 1991: Ekologické hodnotenie hl. mesta

Pauditšová, E., Reháčková, T., 2002: Možnosti a  limi-

gická štúdia. UKE SAV, Bratislava, 175 pp.

P., (ed.) Ekologické sítě. Geobiocenologické spisy, sv. 6,

gickej stability mesta Bratislavy. SAŽP, pobočka Bratislava,

Pauditšová E, Reháčková T, Ružičková, J, 2007: Metodic-

Kristiánová, K., 2011: Manažment sídelnej zelene. Dizer-

ekologickej stability. Acta Environmentalica Universitatis

Mudrochová, A., Drobniak, G., Bojko, V., 2009: Územný

Reháčková, T.,Pauditšová, E., 2006: Vegetácia v  urbán-

SR Bratislavy a návrh systému ekologickej stability. EkoloKrálik, J. et al., 1994: Regionálny územný system ekolo-

310 pp.

tačná práca. SvF STU, 94 pp.

plán zóny Machnáč, zmeny a doplnky 3, rok prerokováva-

ný v období 1.12.2010-15.11. 2011. Obstarávateľ:Hl. mesto Bratislava

ty tvorby ÚSES v  urbanizovanom prostredí. In: Maděra,

ký návod na vypracovanie miestneho územného systému

THE NEW SPATIAL TYPOLOGY OF CONTEMPORARY EUROPEAN TRADE FAIR CENTRES

Comenianae Bratislava, Vol. 15, 2, p. 61–82

Piotr Średniawa

MZLU Brno a Mze Praha 2002, p 35-39

nom prostredí, Cicero s. r. o., Bratislava; 1. vydanie, ISBN: 80-969614-1-1, 132 pp.

ABSTRACT

Political and economical changes taking place for last

MŽP SR, 1993: Metodické pokyny na vypracovanie doku-

twenty years, with the processes of globalization, have led

63 pp.

of them is a huge segment of investments including great

mentov územného systému ekologickej stability, Bratislava,

to major changes in many fields of land use planning. One

trade fair centres, which developed dynamically during this

sion of competition. Currently there are approximately 450

active trade fairs centres in Europe. They vary significantly both in size and age. They have also different functional

and spatial layout (1).

2. The development of European trade fair centres in

period. This development was not only quantitative, but

the 20th century.

Ing. arch. Katarína Kristiánová

of the exhibition centre. The article attempts to indicate, on

tres reach the second half of the 19th century, when the na-

Fakulta architektúry STU

typology of contemporary fair centres.

fairs. In 1895, in Lepzig, first in Europe Design Fair (Muster-

Pict. 1. Poznań, MTP, venue plan

Pict. 2. Veletrhy Brno, venue plan

also qualitative, leading to the emergence of a new model

the selected examples, the emergence of a  new spatial

Ústav záhradnej a krajinnej architektúry

The origins of contemporary trade fair and exhibition cen-

tional and European exhibitions began to turn into design

Námestie Slobody 19 812 45 Bratislava

Slovenská Republika

[email protected]

1. Introduction

Trade fair centres currently occupy an important place

in the strategies of cities and metropolitan areas, allowing

their international impact and inclusion in the global dimen-

150

messe) was held, being prototype of all current trade fairs

in the world. The real development of trade fairs, however,

started after the First World War, when many centres were opened: Poznan (1921), Milan and Paris (1923), Berlin

151

Pict. 3. Leipziger Messe, venue plan

Pict. 5. München Messe, venue plan

Pict. 7. Fiera Milano, venue plan

Pict. 8. Fiera Milano, venue view

3. New European trade fair centres

During last twenty years, since the beginning of politi-

cal and economical changes in Europe, there has been

a very clear trend towards building great trade fairs cen-

the other hand, to arriving by car. Exhibition pavilions are

After Germany reunification, the trade fairs near Leipzig

city centre were decided to be closed. Building of the new venue began in 1993. It was opened in 1996. The authors

were Von Gerkan, Marg und Partner architects and Ian Rit-

chie Architects London (2). New trade fair was located in

the northern part of the city, about 7 kilometres from the

Pict. 4. Leipziger Messe, venue view

Pict. 6. München Messe, venue view

and Cologne (1924), Brno (1928), Bari (1930), Barcelona

(1984), Parma (1985) with various spatial and functional

or radial layouts, borrowed from the urban or park plans.

ded.

meters of indoor space and 69 900 square meters outside

tres to areas in excess of 100 000 square meters of indoor

1000 for exhibitors. The number of visitors reached 1.6 mil-

ly re-established.

Multiple reconstruction and expansion of existing cen-

In the period since the end of war to the year 1990

exhibition space caused the layouts have become unclear,

(1948), Bologna (1965), Nuremberg (1974), Paris Ville-

te the increasing area, no clear, adaptable to potential per-

new centres were founded in Hanover (1947), Frankfurt pinte (1982), Essen (1983), Düsseldorf (1971), Lyons

giving impression of randomly stacked objects. Also, despimanent changes, model was developed during 40 years.

152

sides of which car parking areas are located. The visitors’

in Poland. New centres have been founded in Kielce and 3.1 LEIPZIGER MESSE, Germany

After the Second World War trade fair activity was quick-

pavilion has a fore square with a long stripe of park, on the

access to the exhibition is very clear. The west entrance is

Sosnowiec.

layouts. Existing centres were modernized and expan-

long west entrance hall made of glass. The east entrance

tres in a single stage and in a very short time. Recently, there has been a significant development in this field also

(1932). Space solutions of these were often set on stellar

a long pond as a foreground for almost a quarter kilometre

centre of Leipzig, by the A14 motorway. The area of the

venue is 95 hectares with future development reserve to

provided to those arriving in public transport, the east, on

arranged on both sides of the main axis and connected to each other and to entrance pavilions with over ground

galleries. In the east part, next to the entrance square, the fair tower, conference centre and administration offices are

located. Outdoor exhibition areas are located, as a separa-

te space, on the north side of the layout. 3.2 MÜNCHEN MESSE, Germany

Until the 90s of the 20th century trade fairs in Munich were

held in the area of Theresienhohe, west of downtown. The

new location was in the area of airfield built in the 30’s in

the east. Their exhibition area reaches 102  500 square

Reim. The authors were Kaup, Scholz, Jesse und Partner

buildings. There are 7000 parking places for visitors and

BBP Architekter Kopenhagen (3). The opened in 1998 ve-

München, Obermayer Planen und Beraten München, and

nue is bordered to the north with A94 motorway exit, in the

lion in 2009.

east part of the city, 9 kilometres to the city centre.

west axial plan. The composition axis starts in the west

reserve to the east. Their exhibition area reaches 180 000

General layout of the establishment is orthogonal, east-

with entrance square and tram station. Next, there is

It covers the area of 101 hectares with future extension

square meters of indoor space and 253 000 square meters

153

Pict. 9. Bilbao, BEC, venue plan

Pict. 10. Bilbao, BEC, venue view

outside buildings. There are 13 000 parking places in mul-

valley of river Nervion mouth, about 6 kilometres from cen-

side begins with an entrance square and a subway station.

south, the resort is adjacent to the A8 motorway. Area of

a small trade fair of regional importance, based on former

gastronomic facilities and recreation areas. Eight exhibiti-

ters of indoor, 20 000 square metres of outdoor exhibition

dually extended by adaptation of subsequently acquired

slightly twisted in relation to east – west direction. The east

General layout of the establishment is orthogonal, east-

The main axis consists of a two level pedestrian corso with

west axial plan. The composition axis starts in the west with

an entrance square and a large pond. There is a conference

Pict. 12. Targi Kielce, venue view

The general layout of the venue is orthogonal, axial,

ti-level garages. München Messe was visited by 2 million people in 2009.

Pict. 11. Targi Kielce, venue plan

on pavilions, accessible from both levels of the corso, are

tre of Bilbao and 7 kilometres from the harbour. From the

the venue area is 28 hectares. It has 150 000 square me-

space and 4,000 car parking spaces. Number of visitors

3.5 TARGI KIELCE, Poland

Targi Kielce exhibition centre was founded in 1992 as

warehouse facilities from the 70s. The centre was grawarehouses. For last 5 years, design work on the spatial

centre to the north and offices to the south of the entrance

arranged symmetrically – four on each side of the main

every year (2009) is amounted to 1.23 million.

development plan and gradual building work has been

promenades and covered galleries on both sides – main

is a conference building with service facilities and a hotel

slightly twisted in relation to the north – south direction.

currently the second largest trade fair centre in Poland.

square. The main axis consists of a  park with long green

pedestrian routes on the venue. On east and west ends the

axis. In the middle of the axis, on the south side there in front of it. The axis ends in the west side with west en-

The general layout of the venue is orthogonal, axial,

The north – eastern side begins with entrance square

The authors of the project are the architects Barbara and

axis is closed with entrance pavilions. There is a tower loca-

trance hall. Inner ring road of the venue provides access

by transversal axis with north entrance. Almost identical ex-

south, east and west side. The north – east part of the

The entrance to the complex is located in its arcade. This

axis of the park and connected to each other with galleries

at the moment, is planned to be used as part of Expo 2015

pendently. Longitudinal axis of the complex is a pavilion

Area of the venue is currently 15 hectares (planned tar-

nated through roof lights. Entrances to the venue are on

of indoor exhibition space (planned target – 47000 square

ted in front of the east pavilion. The main axis is supported hibition halls are regularly arranged on both sides of green

and flyovers.

3.3 FIERA MILANO RHO, Italy

The new exhibition centre in Milan was opened in 2005.

The lead designer was Massimiliano Fuksas (4). The new venue is located in the district of Rho in the north-western

both to exhibition pavilions and multi-level garages in the

complex, where railway and motorway connector intersect

and for building of multifunction mall with railway station, integrating the venue with future Expo areas.

3.4 BEC- BILBAO EXHIBITION CENTRE, Spain

Bilbao Exhibition Centre is one of the essential elements

location enables the conference centre to function inde-

– gallery, over 500 meters long and 42 meters wide, illumithe north and south ends of gallery and one independent,

from east, to no. 4 exhibition pavilion – Bizkaia Arena. Six

north – western part of city, on a flat terrain, in a distance

of 5 kilometres from the city centre, near the junction of

expressway S7 Krakow – Warsaw, which bypasses Kielce. get – 40 hectares). The centre has 35 000 square metres

metres), 19 000 square metres of outdoor exhibition spa-

ce and 2000 parking spaces. Annual number of visitors is

exhibition pavilions are located symmetrically on sides of

amounted to 170 thousand (2009).

tion – 15 kilometres along the river Nervion from the city

the access to the underground parking is provided with

inclusion of existing exhibition pavilions into the target ve-

scape and functional elements of main city axis revitaliza-

or, about 60 000 square metres of outdoor exhibition space

centre to the harbour. The authors of the project were ar-

(together with Fiera Milano City).

opened in 2004 venue is located on the flat terrain in the

and 14 200 parking places. There were 5.67 million visitors

by the block of an office tower and a conference centre.

Piotr Średniawa (5). The exhibition centre is located in the

of long-term city restructuring. It is also one of urban land-

part of the city, 10 kilometres to the city centre. It covers the

area of 90 hectares and has 345 000 square metres of indo-

with subway station pavilion. The square is dominated

undertaken with the support of EU funds. Targi Kielce is

chitects Cesar Azcarate and Esteban Rodriguez. The new

154

the gallery. Supply, delivery to the exhibition pavilions and

The general plan had to take into account the need for

the inner ring road of the complex. Outdoor exhibition are-

nue layout and staged, spread in time process of extending

side of the centre.

layout of the venue, in which existing and planned exhibi-

as are located as a separate space on the east and south

the centre. The first stage of the project was an orthogonal

155

tion pavilions are adjacent to the central ‘spine’ of the fair

– the long entrance and exhibition pavilion ‘E’ with its individual elliptical architectural form. This pavilion also serves

Literature:

Średniawa Piotr „Współczesne tendencje kształtowania

ośrodków targowych w strukturach miejskich” Archivolta nr

Habermann Karl J „Zentrale Glasshalle Messe Leipzig“ ”

AIRPORT CITY – A NEW URBAN DEVELOPMENT PHENOMENON AND POTENTIAL PERSPECTIVES FOR SILESIA

kumentation GmbH Műnchen

Michał Stangel

as the main pedestrian route of the venue. The axial layout

2 2009 r.

the project. Around the pavilions outdoor exhibition areas

4 1996 r. Georg D. W. Callwey Műnchen

access to pavilion is provided. Conference centre and multi

Detail 5, 1996 r. Institut fűr internationale Architektur - Do-

sible from outer roads. Future extension and development

Parker Dorothea „Neuplanung Flughafengelände Mün-

principle is consequently continued in the next stages of

are located. From there also delivery of exhibits and road – level garages are located at the edge of the venue, accesis expected to the west.

Bachmann Wolfgang „Neue Messe Leipzig“ Baumeister

chen – Riem” Baumeister 7  1997 r. Callwey Verlag München

4. Summary

Discussed, using selected examples, characteristics

Klüver Henning „Neues Mailänder Messezentrum” Bau-

se proximity to the airport. Examples of additional functions

se contacts and interchange, and thus centers of economic

I etap rozbudowy Targów Kielce” Świat Architektury 1 (8)

ved in the case of airports worldwide, and with the growth

Airport, a  casino and Rijksmuseum art gallery at Amster-

cy to attract additional aeronautical and non-aeronautical

Airport, or Frankfurts airport clinic. Güller and Güller pro-

Średniawa Piotr, Barbara „Hala wystawowo- recepcyjna,

short term investments are undertaken, covering up areas

2011 r.

comparable with large fragments of the central areas of ci-

Transportation nodes have always been places of inten-

or parking lots which have appeared on private plots in clo-

meister 6 2005 r Georg D. W. Callwey Műnchen

and properties of exhibition centres established in the last

two decades show development of new trends. One stage,

ABSTRACT

growth and development. A similar process may be obserof passenger and cargo traffic, there is a growing tenden-

in the worlds largest airports include cinemas, fitness cen-

ters, and a tropical butterfly park at the Singapore Changi

dam Airport Schiphol, a spa at the Hong Kong International

ties. The role of trade fairs has changed in the city structure.

activities. As a  consequence airport zones attract urban

cated in distant suburbs, and their relationship with the tra-

researchers as the emergence of “airport cities”. While this

aeronautical activities are part of the technical operation of

tendency is also beginning in Central Europe, such as e.g.

port-related activities have a direct relation to air-freight or

As completely independent complexes, they have been loditional area of urban investment is maintained only thanks

to efficient means of mass transport. The size of centres,

central functions, and the process is described by several

is primarily happening around Worlds largest airports, this

pose classifying these activities into three categories, ac-

cording to their relation to the airports core business: Core

the airport, directly supporting the air traffic function, Air-

a  very diverse range of goods displayed, problems with

airports in Warsaw, Katowice or Ostrava. These spatial

air-passenger movements (e.g., logistics and distribution

led to the emergence of a very clear functional and spatial

The paper presents the theoretical context, and discusses

Their competitiveness and/or business revenues are clo-

logistics and support for both exhibitors and visitors has

pattern by which these centres are designed and built. This

very clear and a disciplined schedule, modified if needed, in an optimal way ensures the existence of modern trade

fair centres.

phenomena can be described at various levels and scales. the cases of airport areas in Warsaw and Katowice.

Urban areas located in proximity to transportation no-

have become subject to intensified spatial development.

A similar process may be observed in the case of airports, and with the growth of passenger and cargo traffic, there is

a growing tendency to attract additional aeronautical and

ul. Nasyp 6 p. 10

sely tied to the scale of air traffic, and airport-oriented activities choose the airport area because of the image of the

1. INTRODUCTION

des, as privileged locations, have attracted investment and

mgr inż. arch. Piotr Średniawa

activities, terminal retail and hotels, or conference centers).

airport and its typically excellent ground accessibility. In the

last group the price of land and surface connectivity, rather

than relation to air traffic, are the key factors in determining those activities locating in the airport area.

Civilian aviation is the fastest growing branch of trans-

portation in several Central European countries. This trend

started with the political transformation in the late 1980s,

non-aeronautical activities. The passenger terminal beco-

and was further catalyzed after the enlargement of the Eu-

phone (48) 32 335 11 09

commerce, dining, specialized services, conference cen-

of international contacts. Another catalyzing effect comes

e-mail:[email protected]

scale examples of new functions may include a  hairdres-

air flights available to the general public, and increased

Gliwice 44-100

mes surrounded by a range of additional functions, such as

mobile (48) 602 342 201

ters, hotels, as well as zones of commercial activity. Small

www.bsp-architekt.com

sing salon or the chapel in the Katowice airport terminal B,

156

ropean Union in 2004, which resulted in the intensification

from the rapid growth of the low cost airlines, which made

competitiveness between both the air operators and the

157

airports. In Poland, with the growth in air transportation, the airports are being developed. Current investment in

the infrastructure of the eight existing airports in the Trans-

European Transport Networks (TEN-T) is valued at over

litan functions are benefitting from good airport connecti-

ons. This leads to new spatial development models in the

zones between main cities and the airports. Researchers

proposed several models to explain this trend. While the

A  refined vision of the possible development based on

the masterplan was prepared in 2010 by the Chair of Ur-

ning in three areas:

lesian University of Technology. The concept included

terminal, as envisioned in the Airport Development Master-

portation facilities included refining main road access and

such as offices, hotel, multi level parking, cargo, logistics,

and a  skywalk connecting the station with the terminals.

se the amount of retail and further passenger-oriented ser-

proposed a dynamic form with waving roof, which could be

will catalyze this growth, and enable the airport to become

ban and Spatial Planning of the Architecture Faculty, Si-

4,7m złoty (with 1.27m EU funding). Building a few new air- ‚Airport Corridor‘ model (Maurits Schaafsma, 2003) ex-

a proposal of detailing elements of the masterplan. Trans-

a major Central Polish Airport between Warsaw and Łódź.

internal circulation, multi level car parks, a railway station

ports in the near future is planned or discussed, including

Along with the growth of airports importance, surrounding

areas, airport – related commercial and spatial development takes place both in the immediate surroundings of the airport, as well as sites located further away linked to

plains the gravity of development along main roads con-

necting the city and the airport, John Kasarda envisions

a  comprehensive model of a  whole new city emerging

developed in three stages. An alternative design proposal

ves, while the airport attracts the airport-related functions

The new terminal functions are split into two levels, with

ther functions too, which may not be directly linked to the

Additional functions include a hotel with a conference cen-

related businesses, office complexes, cargo, and even

catering, industrial/cargo zone, and a new general aviation

rridors.

conditions of the space in front of the terminal, and a range

ation related enterprises, as well as those seeking sim-

niture, paving and lighting [10].

business environment. The growth of businesses shall

first, in the next phases those functions attract other fur-

These developments have spatial implications at various

airport itself. An “Aerotropolis” includes services, aviation

of the potential, image and competitive position of cities.

residential zones, organized along the transportation co-

2. AIRPORT CITY AND AEROTROPOLIS

3. KATOWICE AIRPORT RELATED

While the spatial configuration of the commercial functi-

DEVELOPMENT ZONE

ons surrounding the airport terminal first resembled those of a large shopping mall, with several freestanding objects

Katowice Airport, located in the northern part of the Up-

included details resembling the Katowice railway station.

the departures hall on upper floor and arrivals hall below.

of landscaping improvements, such as planting, urban furKatowice Airport has a growing impact on the region, and

several existing or planned developments may be seen

it served 2.5m passengers (a third place after Warsaw and

of small private developments around the airport, such as

lopment, resembling in many ways the central business

rations in the last few years and further growth is estimated,

vision of industrial and commercial areas in the local stra-

‘Airport City’ is an integrated real estate development plan-

loped according to a masterplan developed first by a team

as well as in the updated Spatial Development Plan of the

m and a capacity of 4 million passengers per year. In 2009

art. The “airport city” model emphasizes the dense deve-

Kraków). As the airport has grown in the amount of air ope-

urban squares and avenues, iconic architecture and public

district, or even a modern urban centre. In most cases the

the airport infrastructure has been modernized and deve-

ned by an airport authority or another planning institution

from Silesian Technical University (2001), and later by an

for marketing and branding; e.g. Air City, Aeropolis, Aero-

envisions a  general development scheme of the airport,

related to the airport, and variations of the term are used

park, Aviopolis, Avioport, Flight Forum, Sky City or Airpark.

European examples of Airport Cities include Frankfurt Airport City, Amsterdam - Schiphol, Dublin, Dusseldorf, Riga

international consortium (2008). The airport masterplan both airside infrastructure and landside facilities, such as

improvement of vehicular access and circulation, improve-

railway link with Katowice and Bytom), a significant amount

parking lots, restaurants and accommodation, and the protegic and planning documents of the neighboring villages,

Silesian Voivodship [11]

158

ply good connectivity (air/road/rail) and a general good

result in a  synergic “snowball effect” and benefit local

inhabitants (employment) and businesses (more clients

for restaurants, hotels, etc.). On the other hand intensi-

fied development is likely to result in several nuisances

(environmental impacts, traffic, noise, etc.) and potential conflicts.

3. Increasing importance of the airport for the main

cities – Katowice and Gliwice. Katowice as the administrative and commercial centre of the region will continue

to benefit from the airport connections, and new airport-

related activities may result from new meeting and cultural venues featuring events of national and international center, new Silesian Museum. Furthermore, air-traffic

the prepared planning provisions and remembering the

European Capital of Culture in 2016. Gliwice on the other

developments, one may discuss the hypothesis of future

regional logistics centre, as well the Technical University

the developments and strengthening of synergic relations

ral and Eastern Europe. In the near future the completion

Looking at the early existing developments, as well as

growth in the areas related to the airport. It seems that

cial buildings.

provement of infrastructure and the emergence of the

4. ENVISIONING THE SILESIAN AEROTROPOLIS?

minal building, hotel and conference center and commer-

importance for urbanized regions, and several metropo-

onal and municipal spatial development plans, as well

importance: modernized Silesian Stadium, new congress

overall aviation growth prognosis and global trend-setting

connection and station, linked with the terminals, new ter-

In the metropolitan region scale, airports have a growing

ment in the zone surrounding the airport. These elements

ment of car parking; a new multi level parking, new railway

or Warsaw (Chopin Airport City).

2. An “airport-related economic zone”, comprising of

the several large commercial sites provided in the regi-

first big investors can result in clustering of further avi-

of development include traffic improvements (A1 highway,

landscaping, carefully designed open spaces resembling

neighborhoods, with the placemaking qualities such as

related to aviation.

terminal. The design also included an evaluation of current

passenger terminal buildings of a total surface of 22 000 sq

The facilities include one runway, a  cargo terminal, two

an easily accessible destination, with amenities not directly

as individual businesses around the airport. The im-

as hints of the future direction of the intensified develop-

signed are envisioned as dense, multifunctional urban

vices. The construction of the new rail and highway links

tre, office complex, new administration buildings, as well as

per Silesian Agglomeration covers an area of over 570 ha.

separated by parking lots, the airport cities currently de-

light industry. The construction of Terminal C would increa-

up to 30 km around the airport terminal and incorporating

and aviation – related businesses (offices, catering, servi-

levels and scales, and the airport is an important element

plan, with new aviation-related commercial developments,

An architectural massing proposal of the new Terminal C

bed the new phenomenon of an “Aerotropolis” extending

a broad range of municipal functions. As Kasarda obser-

ce, etc.), as well as industrial zones and logistic centers.

1. An “airport city” - the immediate surroundings of the

around the terminal. In his recent book (2011) he descri-

the airport by high roads and railway. These include facilities both for the passengers (hotels, parking, dining, etc.)

between the airport and its surroundings may be happe-

may increase if Katowice is successful in becoming the

hand has the growing Special Economic Zone, a  major

with the aspiring Civil Aviation Education Centre for Cent-

159

of the A1 highway will link the city directly to the airport

REFERENCES

within a  20 minutes drive. Furthermore, both Katowice

1) Conceptual design of the spatial development of land-

improved for general aviation and air taxis, and in the fu-

Śląska, Wydział Architektury (2010)

fic. This synergic relation of the airport and the cities may

city, Editorial Gustavo Gili SA, Barcelona 2003

and Gliwice have small airports which are planned to be

ture may take over some of smaller and regional air traf-

further result in “airport-corridors” along the express road

S1/86 and the new A1 highway.

Similarly, the areas near Ostrava Airport constitute at-

side area at Katowice International Airport, Politechnika

2) Güller, Mathis, Güller, Michael: From airport to airport 3) International Airport Katowice In Pyrzowice Development Masterplan, Egis Avia & Egis Poland & Polconsult,

2008

tractive land for investment, and are planned to be deve-

4) Kasadra, John: Airport Cities and the Aerotropolis: The

Mošnov is located next to Leoš Janáček Ostrava Interna-

sarda, London 2010

loped in the municipal strategy. The investment area in

tional Airport include a Strategic Industrial Zone of 200ha,

Way Forward in Global Airport Cities edited by John D. Ka5) Knippenberger, Ute, Wall, Alex [ed.]: Airports in cities

Multi-modal Logistics Centre, as well as an Administrati-

and regions: research and practice, Karlsruhe 2010

provements include a railroad link and further roads. The

7) Polish National Airport Network and Aviation Ground Fa-

which the completion of the A1 Highway on Poland will be

8) Change of spatial development plan of the Silesian

ve and Shopping Centre [12]. Planned transportation imHighway south links the airport with the Polish Border, and

about an hour drive to Katowice. The presence of an airport is an important element of cities potential, image and

6) Mošnov Development Area folder, www.ostrava.cz

cilities Development Programme (2007)

Voivodship, www.slaskie.pl (2010)

competitive position. Recent airport-related development in several places, including Poland and Czech Republic

include new functions, which can be seen as traces of the

emergent airport cities. Given the proximity of Katowice

and Ostrava, and the soon to be completed direct highway

link, perhaps there might be some possibilities of coope-

ration and development connectivity, which this may give

ground for the emergence of a  “Silesian aerotropolis” in the future.

Michał Stangel, dr inz architect

Faculty of Architecture, Silesian University of Technology, ul. Akademicka 7, 44-Gliwice, Poland tel.: +322371318,

email: [email protected]

160

ARCHITEK TURA JAKO MÍSTO PRO ČLOVĚKA

PROSTOROVÉ UTVÁŘENÍ SOUDOBÉHO ŘÍMSKOKATOLICKÉHO KOSTELA Jiří Pometlo

Prostor křesťanského chrámu prošel v  průběhu věků

presbytář od lodi vestavba nazývaná Lectorium, nicméně

mnoha proměnami. My se nyní zaměříme na situaci, která

stále přechod mezi chrámovým prostorem a  kněžištěm

tedy na úpravy spojené s Tridentským koncilem.

kají při svatém přijímaní.

předcházela liturgickým úpravám II. vatikánského koncilu, Prostor římskokatolického kostela

přehrazuje nižší chórová přepážka, ke  které věřící přikleZávěry Tridentského koncilu předpokládají posílení kultu

po Tridentském koncilu

Předposlední úpravy římskokatolické liturgie iniciovali

Těla Páně, což se v  architektonickém prostoru projevuje

tak, že se hostie ukládají do pozlaceného tabernáklu (z lat.

koncilní otcové na  Tridentském koncilu (1545–63), svola-

tabernaculum) v zorné ose věřících.

chu katolické reformace, tedy mimo jiné snahou o vymeze-

hající k východní stěně kostela, a nad ní se nachází obraz

ném „dominikánským“ papežem Piem V. a vedeném v du-

Tabernakulum se tedy umísťuje nad oltářní menzu, přilé-

ní se vůči teologii a liturgii reformačních církví.

nebo socha patronky či patrona daného chrámu. Tyto tři

a Římský misál, autorizovaný papežem Piem V.

artefakt – typický oltář baroka a následujících uměleckých

Novou liturgickou koncepci kodifikoval Římský breviář

Velmi zjednodušeně můžeme říci, že při této liturgii – ne

zcela přesně označované jako Tridentská mše – vede ce-

liturgické objekty tak v podstatě splývají v jeden umělecký

epoch.

Architektonickou manifestaci liturgických principů „tri-

lebrant bohoslužbu obrácen zády ke shromáždění věřících.

dentské mše“ vyprojektoval Giacomo Barozzi da Vignola

šeptem, a to výhradně v latinském jazyce.

vala Societás Jesú, a právě společně s jezuity se tento typ

longitudinálního typu s  dominující střední osou, na  kterou

ha zemí Evropy, ale také Asie a Jižní Ameriky.

Klíčové části liturgie musí kněz pronášet polohlasem až

Ideální prostor pro mši tohoto typu představuje prostor

se kolmo orientují kostelní lavice. Na západní straně této po-

v návrhu římského kostela Il Gesú1), jehož výstavbu iniciokostela, nejčastěji nazývaný jako typ Il Gesú, šířil do mno-

Liturgické hnutí

myslné osy bývá situován kůr s varhanami, zatímco na vý-

chodní straně se nachází poměrně plytký a  široký presby-

První snahy o reformy nyní již tradiční „tridentské“ litur-

tář. Tento typ sakrálního prostoru vychází v zásadě z raně

gie se objevují již na konci 18. století, mimo jiné v souvis-

statných kaplí s  obrazy světic a  světců, neboť závěry Tri-

zálibou v  historických formách a  s  nekritickou idealizací

křesťanské baziliky s tím, že boční lodě se člení do samo-

dentského koncilu předpokládají zesílení kultu jednotlivých

světců, ke kterým mají věřící nalézat niternější vztah.

Na rozdíl od středověku, kdy se chápala eucharistie pře-

devším jako posvátné tajemství, neodděluje již vizuálně

losti s myšlenkami osvícenství. Následný romantismus se

středověké zbožnosti však podobným úvahám příliš nepřál,

což se přirozeně projevilo také v architektuře, kdy se preferovaly především „středověké“ neogotické a neorománské typy sakrálních staveb.

1) Výstavba započala v roce 1568 a po Vignolově smrti (1573) stavbu dokončil Giacomo della Porta.

162

Obr. 1. Rudolf Schwarz (konz. R. Guardini): Hrad Rothenfels am Main (možnosti uspořádání Rytířského sálu pro bohoslužby 20 léta 20. stol)

visí problematika „rozumění“, tedy možnost případného užití národních jazyků při sloužení mše.4)

Na počátku 20. let dostaly tyto snahy také architektonic-

kou formu vyjádřenou, ideálními projekty kostelů, s jejichž

O  liturgickém hnutí v  užším slova smyslu tak může-

realizací se ani příliš nepočítalo a patrně bychom tak na ně

představuje tzv. událost v  Mecheln, tedy projev bene-

hnutí v  architektuře. V  roce 1922 navrhli architekti Domi-

me hovořit až na počátku 20. století. Zlomový okamžik diktýna Lamberta Beauduina na  tamějším katolickém dni v  roce 1909. 2) Významný posun (v  přeneseném i doslovném významu slova) provedl opat v Maria Lach

měli nahlížet jako na  jisté „programové teze“ liturgického

nikus Böhm a  Martin Weber ideální návrh kostela, který nazvali Circumstantes. Tento kostel na oválném půdorysu

předpokládal, že se zde věřící shromáždí kolem kruho-

Hidelfons Herweger o  Velikonocích v  roce 1913, když

vého presbytáře, vysunutého do prostoru, jehož umístění

lodě a  mši tak mohl sloužit obrácen versus populum,

spirály. S  centrálním půdorysem a  lomenými, expresivní-

Případné reformy také podporoval později kanonizova-

kostela-hvězdy (Sternkirche), který vznikl ve stejném roce.

nechal vysunout oltářní mensu do  prostoru chrámové tedy „čelem k lidu“. 3)

ný papež Pius X., po jehož úmrtí v předvečer 1. světové

války hnutí poněkud ztratilo na intenzitě.

měl na exteriéru stavby zdůrazňovat sanktusník s motivem

mi tvary pracoval architekt Otto Bartning ve svém projektu

Opravdovou „laboratoř“ pro zkoumání jednotlivých uspo-

řádání sakrálního prostoru představoval hrad Rothfels, kde

Mezi klíčové, diskutované problémy především patřil

se sešly významné osobnosti dobové teologie a architek-

řících na bohoslužebném ději. S touto otázkou úzce sou-

Guardinim a architektem Rudolfem Schwartzem. Na tomto

princip participatio actuosa, tedy činné (aktivní) účasti vě-

tury. Vzniklo zde trvalé přátelství mezi liturgem Romanem

2) Pokorný, Ladislav, Obnovená liturgie. Praha 1976, s. 21. 3) Pavel Kopeček, Teologie a současná architektura. Studia Theologica, r. V, č. 3., 2003, s. 16–23 (zde cit. s. 17). 4) Otto Hermann Pesch, Druhý Vatikánský koncil 1962-1965, příprava, průběh, odkaz. Praha 1996, s. 114–115.

163

minimalistického sakrálního prostoru. Díky tomuto flexibilnímu prostoru tak mohli „testovat“ nejrůznější varianty

uspořádání. Později Rudolf Schwarz zaznamenal své po-

city z tohoto počínání: „Je krásné, když posvátný prostor

má základ ve společenství věřících a v jeho chování, je

s tím, že by se umělci měli vystříhat přílišné okázalosti.

vesmírný prostor: Pán tudy prošel.“ 

5)

1962–65 a  vytkl si za  cíl provést tzv. aggiornamento (což

bychom mohli křečovitě doslovně přeložit jako „zdnešně-

ní“), tedy přiblížit římskokatolickou církev požadavkům doby.

Z mnoha úprav v nejrůznějších oblastech teologie a církevního života nás nyní zajímá především reforma liturgická.

Jako první dokument koncilu schválili koncilní otcové dr-

tivou většinou hlasů Sacrosantum Concilium (Konstituci

storu může vzniknout v  prvé řadě především díky úzké

spolupráci mezi kvalifikovanými odborníky, kteří beze zbytku respektují své kompetence.

Ze Všeobecných pokynů k  Římskému misálu nás nyní

zajímá především pátá kapitola: „Uspořádání a  vybavení

není nic než vesmírný prostor a poté nezůstane nic než

Koncil, ohlášený roku 1959, zasedal ve Vatikánu v letech

případě můžeme vidět, že kvalitní řešení sakrálního pro-

verzi z roku 1983.

kostelů ke  slavení eucharistie“, která hovoří o  vznešené

Liturgické reformy II. vatikánského koncilu

Obr. 3. Příklad výsečového prostoru: Lubomír Šlapeta: kostel sv. Mikuláše, Tichá u Frenštátu p. R., 1967-76

ci (Kodex kanonického práva, zkr. CIC) v právně závazné

budován z  liturgie a  spolu s  ní opět zaniká, a  když se

vzdáváme vší architektonické úpravy, když na začátku tu Obr. 2. Příklad uspořádání Longitudinálního typu: Markus Allmann, Amandus Sattler, Ludwig Wappner: kostel Srdce Ježíšova, München-Neuhausen, 1998-2000

v příslušných paragrafech vyjadřuje Codex Iuris Canoni-

o posvátné liturgii), která obsahuje mnoho změn ve všech

prostotě, důstojnosti a  pravdivosti sakrálního prostoru Bohoslužebný prostor mají architekti vyprojektovat tak,

aby zde mohli věřící dobře vidět a slyšet, pokyny zakazují

vytvářet nějaká specifická místa pro soukromé osoby. Jiný-

mi slovy bychom tedy mohli říci, že prostor by měli projektanti uspořádat funkčně a „demokraticky“.

Pokud jde o členění prostoru, pak presbytář již nemá čle-

nit prostor, ale měl by být pouze odlišen, a to „buď částeč-

ným vyvýšením, anebo úpravou a výzdobou“.

Oltář „má být postaven odděleně od  stěny, aby se ko-

lem něho mohlo snadno obcházet a mohla se na něm sla-

vit mše tváří k lidu“ a „má být na takovém místě, aby byl

skutečně středem, takže se k  němu přirozeně obrací po-

oblastech katolické mše.6)

zornost celého shromáždění“. Z toho vyplývá, že sakrální

na bohoslužbu slova a samotné slavení eucharistie. Mši může

zde tento požadavek jako závaznou normu Všeobecné po-

K  samotnému uměleckému výrazu konstituce říká, že

V  této studii se zabýváme především celkovou prosto-

V prvé řadě zde musíme zmínit rozdělení mše na dvě části,

celebrant sloužit v národním, obci srozumitelném jazyce.

církev si nikdy nepřisvojovala žádný umělecký sloh či směr.

Obr. 4. Příklad prostoru ve tvaru písmene U: Emil Steffann: kostel sv. Vavřince, München-Gern, 1955

stavby mají umožňovat mši tváří k lidu, nicméně explicitně kyny neuvádějí.

rovou koncepcí moderních římskokatolických kostelů, po-

Na hradě Rothfels na Mohanu sídlilo mládežnické hnutí

Architektura sakrální stavby má logicky dobře odpovídat

žadavky na  vybavení sakrálního prostoru zmíníme tedy

Guardini velice angažoval, a  v  roce 1924 tento profesor

cipatio actuosa. Dále se sakrální stavby mají vyznačovat

Slavení eucharistie vyžaduje oltářní menzu nejlépe z je-

Obr. 5. Příklad bifokálního uspořádání: Dieter G. Baumewerd: kostel sv. Kryštofa, Westerland am Sylt, 1999

dobé avantgardní architektuře, přizval Rudolfa Schwarze,

nými efekty. Nad zaváděním uvádění principů liturgických

umístěnou v  prostoru. Nahrazuje tak mnoho oltářů „potri-

jeho uměleckém koncipování se musí projektanti „vystříhat

Quickborn (Živý pramen), v  jehož aktivitách se Romano

novému pojetí mše a  má tedy odpovídat principům patri-

katolické teologie, který také pozorně sledoval dění v sou- „uměřeností“, a  nikoli tedy přílišným přepychem nebo laci-

aby provedl úpravy zdejšího rytířského sálu pro bohoslu-

žebné potřeby. Rudolf Schwarz po  četných konzultacích přistoupil ke  svému úkolu velice neortodoxně, nechal sál

radikálně „očistit“ od  pozdějších barokních doplňků, na-

reforem bdí podle konstituce příslušné liturgické komise,

zřizované pod jednotlivými diecézemi.

Reformu formulují další dokumenty, které se na  kon-

stituci odvolávají. Jde především o  Institutio Generalis

vrhnul sedadla ve  formě černých kostek, se kterými se

Missalis Romani (Všeobecné pokyny k Římskému misá-

nichž mohl světelně akcentovat jednotlivá místa tohoto

stavby – problematika svěcení, odsvěcení a podobně – se

dalo manipulovat, a  použil osvětlovací tělesa, pomoci

lu, zkr. IGMR) z roku 1970. K právním aspektům církevní

5) Walter Zahner, Umění v životě a díle Romana Guardiniho, In: Romano Guardini, O podstatě uměleckého díla. Praha 2009. s. 7–27 (zde cit. s. 15) 6) Konstituce byla schválena 4. 10. 1963 s tím, že pro se vyslovilo 2147, zatímco proti stály 4 hlasy. Konstituci, jakož i ostatní klíčové dokumenty liturgické reformy publikoval: František Kunetka (eds.), Dokumenty liturgické obnovy. Olomouc 1994.

164

pouze stručně.

diného kusu kamene, do které se vkládají ostatky svatých, dentské“ liturgie.

jakéhokoli náznaku trůnu“ (IGMR,310).

čtecí pult nahrazující dřívější vyvýšenou kazatelnu, v praxi

pak Všeobecné pokyny nemají žádné specifické požadav-

ku, aby kázání dobře slyšeli všichni účastníci mše.

hodné místo.

Bohoslužbu slova umožňuje ambon – pevně umístěný

musí architekti často využívat moderní ozvučovací techniSolitérní svatostánek se nyní odděluje od  oltáře

Pokud jde o  místa pro zpěváky či sbor (IGMR,312),

ky s tím, že logicky předpokládají, že půjde o akusticky vý-

Možnosti uspořádání liturgického prostoru

(IGMR,315) a  doporučuje se jeho situování buď do  presbytáře, nebo do samostatné adorační kaple.

Na dobře viditelném místě prostoru se má nacházet se-

des, tedy sedadlo pro kněze a  přisluhující, s  tím, že při

Výše zmíněné požadavky vytyčují základní parametry,

ze kterých vychází jednotlivé typy prostorového uspořádání. Nejde o nějaké striktní členění, jako spíše o určitou

165

2. Prostor na kruhové výseči

pomocnou škálu, podle které můžeme jednotlivé prosto-

rové typy rozlišovat. S mnohými z nich se můžeme setkat

již v dobách před II. Vatikánským koncilem. A prakticky se

všemi se můžeme setkat při pohledu na varianty upořádá-

Samotný kruhový prostor se zajímavým symbolickým

obsahem, o kterém ve své době uvažoval Rudolf Schwarz, vykazuje z  praktického hlediska značné nevýhody. Jde

ní prostoru na hradě Rothfels.

o to, že v tomto případě by se presbytář ocitl v centru, což

lického kostela rozdělit na  následující typy: jde o  prostor

vali knězi na záda, což by kolidovalo s požadavkem na rov-

Pracovně bychom mohli typy uspořádání římskokato-

longitudinálního typu, prostor, jehož koncepce vychází

z kruhu, prostor ve tvaru písmene U a konečně kostel se dvěma ohnisky.7)

by přirozeně nevadilo, nicméně někteří z věřících by se dí-

né postavení věřících při mši.

V praxi se tak používají půdorysy o polovině nebo více

Tento kostel podélného typu se nejvíce blíží koncepci

barokního, potridentského kostela. V německy hovořících

zemích se používá termín „Wegekirche“, což bychom mohli přeložit jako kostel-cesta, anglicky psaná odborná litera-

při úpravách historických kostelů pro potřeby nové liturgie.

Zde se naskýtá otázka, zda ono uzavření prostoru nepřetíná již zmiňovanou „tridentskou“ osu tabernákl–kůr,

11)

a ne-

pozměňuje tak architektonickou logiku především barok-

ních chrámů.

Ovšem v  praktické rovině by toto řešení způsobovalo

značné komplikace.

V  českých zemích vznikly dva zajímavé kostely, při je-

jichž koncipování architekti pracovali s  půdorysem elipsy.

Jde o  komunitní centrum sv. Prokopa v  Praze-Nových Butovicích z  roku 2001 navržený Michalem Kohoutem

a  Zdeňkem Jiranem nebo o  kostel Sv. Ducha v  Ostravě-

4. Prostor se dvěma ohnisky

Za  „model budoucnosti“ označil Klemens Richter, vý-

Zábřehu, který v  roce 2007 vyprojektoval Marek Štěpán.

Bohužel ani v jednom případě, ačkoli se to vzhledem k tva-

uzavřeném kruhu. Tento typ půdorysné osnovy kostela

znamný znalec moderních sakrálních staveb a liturgie, typ

ru kostela nabízelo, nevyužili projektanti bifokální liturgic-

rozvinout bohoslužebné dění a na straně druhé zde odpa-

tvaru.12) Pokud bychom lavice na  sebe napojili, vznikl by

longitudinální prostor.

vykazuje značné výhody, jednak širší presbytář umožňuje

1. Longitudinální prostor

také v „hranaté“ variantě. S tímto typem se můžeme setkat

dá nevýhoda předchozího typu, tedy neexistují zde velké rozdíly mezi tím, jaká vzdálenost odděluje věřící od oltáře.

Kritické námitky k  tomuto typu vyjádřil kardinál Josef

Ratzinger v  roce 2000 ve  své knize Duch liturgie (Der

kostela, kde sedí věřící naproti sobě v lavicích konvexního

nám tvar elipsy a  právě v  pomyslných vrcholech tohoto

kou koncepci a v obou případech tak věřící užívají tradiční

Závěrem

oválu se nachází na jedné straně ambon, zatímco menza

elipsu uzavírá na straně druhé.

Tento typ se v  němčině nazývá Communion Räume,

Závěry II. vatikánského koncilu přirozeně nevzbudily

v celé církvi nadšení, požadavky ekumenismu a právě litur-

tura používá termín „axial plan“, tedy „osový plán“.

Geist der Liturgie), když zde kritizuje skutečnost, že pohled

z čehož vychází český pojem komuniální prostor, my zde

gickou reformu odmítají jisté ultrakonzervativní skupiny, je-

rou kolmo kladou projektanti jednotlivé kostelní lavice. Ten-

říká: „Není důležitý pohled na kněze, ale společný pohled

Výhody tohoto prostoru spočívají v  tom, že umožňuje

sami se nazývají „tradicionalisty“, zatímco hanlivě bývají

a uprostřed elipsy vzniká prostor, který umožňuje prostor

spojuje odpor k liturgické reformě coby viditelnému symbo-

váních, svatbách apod., kdy mohou hlavní protagonisté

ve. Pontifikát Benedikta XVI. provází snaha dojít přijatelné-

Výhrady ovšem opět zformuloval Josef Ratzinger v  již

V roce 2007 Benedikt XVI. vydal motu proprio (tj. o vlast-

Sakrální prostor se zde orientuje podle jedné osy, na kte-

to typ kostela nejvíce připomíná symboliku „vedení“, kdy

jako by kostelem procházela osa, vedoucí k Bohu. Celeb-

rující kněz se ovšem přirozeně také obrací „čelem k lidu“, nikoli zády.

Limity toho typu prostoru jsou zřejmé, řečeno slovy Ru-

perta Bergera: „Protáhlé úzké lodě, které formují obec má-

lem do  pochodových kolon, zatemňují skutečnost, že se

obec na  své pouti ke  svaté hostině shromažďuje kolem

svého Pána“  , tedy dodejme jednu z klíčových myšlenek 8)

na kněze zde nahrazuje dřívější pohled na tabernákl, když

na Pána,“ a dále dodává, „podstatě děje neodpovídá uza-

zřetelně oddělit bohoslužbu slova od  eucharistické mše

směrem.“ 9)

ve středu využít při nejrůznějších obřadech, křtech, biřmo-

vřený kruh, ale společná cesta, jež je vyjádřena společným

V českých zemích se sakrální architektura před rokem

1989 vinou pronásledovaní církví ze strany vládnoucího

oněch svátostí vstoupit do středu společenství.

časnosti preferují zadavatelé a  architekti spíše konzer-

zmiňované knize, kde upozorňuje na to, že tento typ pro-

jimku představuje kostel sv. Mikuláše v Tiché u Frenštátu

směrem, tedy k východu. A sugestivní otázky spojené s vý-

komunistického režimu rozhodně nerozvíjela. Také v sou-

vativní chrámový prostor podélného typu. Zajímavou vý-

liturgických reforem.

pod Radhoštěm, při jehož projektování Lubomír Šlapeta

užívá a  v  českých zemích můžeme říci, že longitudinální

výseči.10)

Mnoho současných špičkových architektů tento typ po-

pojetí jednoznačně převažuje. Nevýhodu představuje sku-

již v roce 1967 pracoval s konceptem kostela na kruhové

3. Prostor ve tvaru písmene U

tečnost, že zde existují značné rozdíly v tom, jakou vzdálenost mají jednotliví věřící k ohnisku dění, a otevírá se tak

otázka o výše zmíněné rovnosti.

používáme prostor bifokální – tedy se dvěma ohnisky.

Pokud bychom u  prostoru na  výseči pomyslně protáhli

boční ramena lavic, dospíváme k tvaru písmene U, někdy

7) V českém jazyce doposud neexistuje jednotná terminologie moderní sakrální architektury, většinou se používají výrazy z jazyka německého, popř. obraty spíše slangového ražení, rozhodně tedy nemůžeme brát zde uváděné výrazy jako konečné nebo obecně platné. 8) Rupert Berger, Liturgický slovník. Praha 2008. s. 214.

storu neumožňuje společnou modlitbu společenství jedním tkou tedy zní: „Obrácení k východu, vstříc vycházejícímu

slunci, už není možné do liturgie zařadit. Skutečně to nelze? Kosmos se nás už dnes netýká? Jsme dnes opravdu

pouze beznadějnými vězni svého ohraničeného životního prostoru?“

jichž mluvčím se stal arcibiskup Marcel-François Lefebvre,

označováni jako „lefebvristé“. Množství různých sdružení

lu II. vatikánského koncilu a proměny římskokatolické círk-

ho modu vivendi mezi těmito skupinami a majoritní církví.

ní vůli) encykliku Summorum pontificum, která usnadňuje návrat k tradiční, tridentské mši.

Mši svatou podle starého „tridentského“ misálu církev

nikdy přímo nezakazovala de iure, tento typ mše se mohl

celebrovat po schválení příslušnými církevními autoritami,

a tak se ve skutečnosti slavení předreformní mše stavěly do cesty četné překážky.

Co znamená rozhodnutí papeže pro budoucnost, kolik

13)

Mohli bychom spekulovat o  tom, že bychom mohli

věřících si bude přát návrat k  latině a  nyní již „historické-

hoslužbou, tedy že při bohoslužbě slova by věřící se-

k  „barokním“ formám mše požadavky na  formování chrá-

využít prvek spojený patrně již s  raně křesťanskou boděli směrem dovnitř, zatímco při eucharistické modlitbě

by se společně s  knězem obrátili směrem k  východu.

mu“ charakteru mše? Poznamená tento případný návrat

mového prostoru? Půjde pouze o výjimky, potvrzující pra-

vidlo, nebo o hlavní proud v rámci římskokatolické církve

9) Kardinál Josef Ratzineger v době sepsání knihy zastával (od. r. 1981) funkci prefekta Kongregace pro nauku víry. Joseph Ratzinger, Duch Liturgie. Brno 2006. s. 71.

11) S touto připomínkou vstoupil do diskuse na konferenci Liturgický prostor v současné architektuře v roce 2009 Ing. arch. Norbert Schmidt.

10) Soutěž na kostel v Tiché proběhla v roce 1967 a stavbu farníci s mnoha obtížemi realizovali mezi lety 1968–76. Jiří Pometlo, Novostavba římskokato-

12) Klemens Richter, Od „kostela-cesty“ k prostoru křesťanského společenství. Getsemany, duben 2010. http://www.getsemany.cz/node/2679 (ke dni 10. 5. 2011)

lického kostela sv. Mikuláše v Tiché u Frenštátu p. R. Vlastivědný sborník Novojičínska, sv. 59., 2009, s.123–129.

13) Joseph Ratzinger, Duch Liturgie. Brno 2006. s. 72.

166

167

a architekti se tedy navrátí k „tridentské koncepci“ kostela?

František Kunetka (eds.), Dokumenty liturgické obnovy.

Navodí tento případný návrat potřebu upravovat kostely,

Olomouc 1994.

formy? Na tyto a mnohé další otázky spojené s encyklikou

1965. Praha 1996.

projektované již se zřetelem k  požadavkům liturgické re-

Svatého otce odpoví pouze čas.

Otto Hermann Pesch, Druhý Vatikánský koncil 1962–

Joseph Ratzinger, Duch Liturgie. Brno 2006.

Klemens Richter, Liturgie a život. Praha 2003.

Klemens Richter, Od „kostela-cesty“ k prostoru křesťan-

Použitá literatura:

ského společenství. Getsemany, duben 2010. http://www.

Rupert Berger, Liturgický slovník. Praha 2008.

getsemany.cz/node/2679 (ke dni 10. 5. 2011).

Tomáš Černoušek, Liturgický prostor, Olomouc 1995.

Norbert Schmidt, Fénix sakrální architektury. Era, 2004,

Romano Guardini, O duchu liturgie. Praha 1993.

Romano Guardini, O  podstatě uměleckého díla. Praha

2009.

Jan Klípa (eds.), Liturgický prostor v současné architek-

č. 4, s. 50–59.

Rudolf Stegers, Sacred Buildings – Design Manuals.

Basel, Boston, Berlin, 2008.

tuře. Praha 2009.

OBIEKTY SAKRALNE NOWEJ HUTY – ZAPLANOWANA, A FAKTYCZNA ICH ROLA W PRZESTRZENI MIEJSKIEJ Urszula Nowacka-Rejzner

Na terenie Nowej Huty zrealizowano w latach 1967-2009

dziesięć nowych kościołów, oraz klasztor oo. Cystersów i Dom Zakonny ss. Służebniczek. Nawet wśród mieszkańców

na terenie Nowej Huty tak wielu obiektów sakralnych. Publi-

Pavel Kopeček, Teologie a současná sakrální architektu-

te obiekty w przestrzeni Krakowa są cząstkowe.

ra, Studia theologica, 2003, s. 3, s. 16–23.

Lukáš Kratochvil, Liturgický prostor ve 20. století. Getse-

many, 2006, č. 3, s. 54–62.

kowane dane na temat historii powstania i roli jaką odegrały

zególnie w odniesieniu do  obiektów sakralnych. Na  prze-

rodnych obiektów użyteczności publicznej i wyraźny brak

wyznaczano zawsze znaczące lokalizacje. Były to wynie-

zas „nowe miasta” dla „nowych ludzi”, z  założenia miały

zamknięcia perspektywiczne ulic. Po dziś dzień bryły oraz

skupiających życie religijne.

zespołami miejskimi, na  przykład klasztor na  Jasnej Gór-

cym nową socjalistyczną treść starym murom Krakowa.

Paryża. Obiekty te stanowią czytelny i znaczący element

duchowe i  materialne wartości minionych epok. Decyzja

cydują o  roli danego obiektu w przestrzeni miejskiej, szc-

wieże kościołów i klasztorów górują ponad historycznymi

a estetiku na katedře výtvarné

ze, czy biała bryła kościoła Sacre-Coeur ponad dachami

výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity,

externě vyučuje dějiny umění Stavební fakulty VŠB - TUO

współczesnych obiektów sakralnych.

Budowane wówc-

być bowiem przestrzeniami bez Boga, a więc bez obiektów

Nowa Huta miała być takim właśnie miastem, nadają-

Miała przekreślić jak zakładano utożsamiane z Krakowem

o  powstaniu miasta, zapadła 24 lutego 1949r. Ostatecz-

się osady, a następnie miasta, stanowiąc dla bryły klaszto-

14.12.1950r. „W sprawie zmiany granic miasta Krakowa”,

aływania tych obiektów był różny. Lokalny ograniczony

Docelowo Nowa Huta miała liczyć 100 tys. mieszkańców.

lub daleko przekraczający jego granice w przypadku sank-

kowa, na  terenach pomiędzy zachowanymi średniowi-

ru swoistą podbudowę i spójną z nim całość. Zasięg oddzi-

[email protected]

powstawanie nowych zespołów mieszkaniowych, różno-

w kompozycji ulic i placów miast, a nawet są elementem

miastotwórczym. To często u podnóża klasztoru rozwijały

na katedře architektury

po  1945r., powstawały w bardzo specyficznych uwa-

runkowaniach społeczno-gospodarczych i  politycznych.

Przestrzennym wyrazem tych uwarunkowań, było m.in.

sienia terenu, miejsca przy tworzonych placach i rynkach,

přednáší dějiny výtvarných umění

Historyczne obiekty sakralne Nowej Huty

Obiekty sakralne, które były budowane w Polsce

Czas i  miejsce powstania-to one w dużym stopniu de-

strzeni wieków w Europie dla obiektów o funkcji sakralnej

Mgr. Jiří Pometlo

o znaczeniu kulturalnym, społecznym i gospodarczym.

Krakowa w niewielkim stopniu uświadamiane jest istnienie

Richard Kieckhefer, Theology in stone. Oxford university

press. 2004.

głych miejsc. Były to także niejednokrotnie ważne miejsca

do  zaspakajania potrzeb religijnych mieszkańców miasta,

tuariów, do  których przybywali pielgrzymi z  bardzo odle-

nie na  podstawie rozporządzenia Rady Ministrów z  dnia

włączono Nową Hutę do Krakowa jako kolejną dzielnicę1).

Budowę rozpoczęto w odległości 10 km na wschód od Kra-

ecznymi układami urbanistycznymi wsi Mogiła, Pleszów,

1) 1 Projekt układu przestrzennego miasta został opracowany w zespole pod kierunkiem arch. Tadeusza Ptaszyckiego. Schemat planu miasta został zatwierdzony 10.02.1950r. i stał się podstawą do rozpoczęcia budowy pierwszych obiektów. Po raz pierwszy całość założenia została zaprezentowana na wystawie w Miastoprojekcie w Krakowie w marcu 1951r. W 2005 układ urbanistyczny dzielnicy Nowa Huta w Krakowie został wpisany do rejestru zabytków pod numerem A-1132..

168

169

Bieńczyce, Krzesławice, Mistrzejowice i Czyżyny2). W Mo-

stulecia ważnym miejscem dla Krakowa i  polskiej kultury.

z kościołem klasztornym p.w. Wniebowzięcia Najświętszej

li królowie, książęta i  mieszkańcy Krakowa. Cystersi mo-

gile istniało wówczas XIII wieczne opactwo oo Cystersów

Maryi Panny i św. Wacława oraz pochodzący z XV w drew-

niany kościół p.w. św. Bartłomieja Apostoła, będący kości-

Do Sanktuarium Krzyża Świętego w Mogile pielgrzymowa-

gilscy brali czynny udział w życiu duchowym, kulturalnym,

społecznym i  gospodarczym Krakowa.3) W sytuacji jaka

łącząca wieś Bieńczyce z mogilskim klasztorem, a później

najkrótsza droga, która do niego prowadziła z nowo pows-

tających osiedli na północnych obrzeżach układu. Szczegól-

Decyzja o  budowie pierwszego na  terenie Nowej Huty

kościoła, została wydana 14.02.1957r. przez Prezydium

Rady Narodowej Miasta Krakowa8). W wyniku ogłoszone-

nie ten zapisany w przestrzeni kierunek drogi był w pewnym

go konkursu SARP nr. 242, (na który wpłynęło 140 prac),

sensie symboliczny, „wyprowadził” funkcję sakralną z mogil-

wybrano do  realizacji projekt autorstwa arch. Zbigniewa

ołem parafialnym dla mieszkańców wsi Mogiła. W Czyży-

zaistniała po  1951r. oprócz działalności religijnej, podjęli

skiego klasztoru w nowo tworzoną strukturę miasta. Właś-

Solawy. Lokalizacja obiektu, w sąsiedztwie zrealizowa-

św. Judy Tadeusza, w Pleszowie kościół p.w. św. Wincente-

zekazując ponadczasowe idee i wartości zarówno religijne

zespołów osiedli mieszkaniowych powstały dwa pierwsze

rakterystyczna była też sama bryła kościoła z  wysoką tr-

sięgały XIV w, natomiast na terenie wsi Bieńczyce istniała

i  pracy, a  także kształtowania przestrzeni dla człowieka

nach istniał wybudowany w latach 1936-1939 kościół p.w.

go i Narodzenia Najświętszej Marii Panny, którego początki

kaplica w budynku dworu pochodzącego z początków XIX

szeroko rozumianą działalność kulturalną i oświatową, Prjak i te dotyczące prawdy o człowieku, sensie jego życia

pełnej piękna, harmonii, doskonałości proporcji i  prostoty.

nie na terenie wsi Bieńczyce i Mistrzejowice wśród nowych nowe kościoły Nowej Huty.

Nowe budowle sakralne w przestrzeni Nowej Huty

Również współcześnie założenie klasztorne jest miejscem

kiego ufundowany około 1420 r. i  drewniany kościół p.w.

co roku odbywają się tu „Koncerty Mogilskie”, zajmujące

którego już w 1440r., wspomina Jan Długosz, a także go-

Ten piękny architektonicznie zespół, celowo nie został

dowę dwóch kościołów5). Każdorazowo uzyskanie zezwo-

zystkie te budowle znalazły się na  obrzeżach nowo twor-

go, ale tylko pozornie pozostał na jego uboczu. Układ dwóch

mieszkańców Nowej Huty jak i  władze kościelne6). Szcze-

metalurgicznego i zgodnie z obowiązującymi dyrektywami,

na kanwie zastanego układu drożnego , zachowując m.in.

Wszystkich Świętych w Górce Kościelnickiej, o  istnieniu

tycki kościół p.w. św. Grzegorza Wielkiego w Ruszczy. Ws-

zonego układu urbanistycznego i powstającego kombinatu taką marginalną rolę miały spełniać w tej przestrzeni.

ważnym nie tylko religijnie dla mieszkańców Krakowa, np. istotne miejsce wśród wydarzeń kulturalnych miasta.

włączony w kompozycję nowo tworzonego układu miejskie-

próbowano go usunąć 27.04.1960r. doszło do  krwawych

walk pomiędzy mieszkańcami Nowej Huty i siłami milicyjny-

mi. Krzyż pozostał obok ukończonego w 1962r. budynku

nia, terenem kombinatu. Zgodę uzyskano dopiero w 1982 r.

dowanej kaplicy, do  której nadal prowadziła tylko polna

wany główny plac nowego założenia urbanistycznego tzw.

tacja na funkcję sakralną niewielkiego obiektu. Na terenie

i  składów przemysłowych, nie należała do  atrakcyjnych.

Plac Centralny. Wykorzystano również przebieg drogi wiej-

skiej biegnącej wzdłuż młynówki rzeki Dłubni, zamykającej

ze stworzoną dla nich wizją miasta.

ul. Bulwarowa) i także prowadzącej do Mogiły, a dalej obok

nowe założenie od  strony północno-wschodniej (obecnie

klasztornych zabudowań (obecnie ul. Klasztorna), do prze-

klasztorny o prostej surowej w swoim wyrazie architektur-

prawy na Wiśle. Istniała jeszcze jedna droga, której przebieg

harmonijnie wpisujący się w otaczający krajobraz był przez

w jej przestrzeni i  istotny dla mieszkańców. Była to droga

ze, charakterystycznej dla estetyki cysterskich założeń,

lenia poprzedzały lata starań, prowadzone zarówno przez

szkoły „Tysiąclatki”. W jej sąsiedztwie nadal stał krzyż, gdy

ku kościoła i klasztoru mogilskiego, a dalej na Sandomierz.

liczącej w tym czasie już kilka tysięcy mieszkańców Nowej

Zagubiony pozornie wśród zabudowań wsi Mogiła zespół

Do  1981 r. w Nowej Hucie wydano zezwolenia na  bu-

budowy stanął krzyż. Wkrótce zgodę na budowę kościoła

cofnięto, a  w jego miejscu rozpoczęto w 1958r. budowę

o budowie kościoła p.w. Matki Bożej Królowej Polski („Arki

Właśnie przy dawnym „trakcie mogilskim” został zaprojekto-

Huty, mieszkańców, których potrzeby stały się rozbieżne

jego znaczenie w przestrzeni miejskiej.

Krzesławickich, formalnie należących do parafii w Pleszowie,

przebieg: drogi w kierunku Kocmyrzowa i  tzw. „traktu mo-

klasztorny opactwa oo. Cystersów w Mogile. W 1951r. ta

rodzicy i św. Wacława, stała się kościołem parafialnym dla

tyczne władz. Lokalizacja obiektu miała bowiem obniżać

wieży stwarza dobry akcent w sylwecie miasta i jednozna-

cznie określa przeznaczenie budynku”. Na placu przyszłej

szkoły. W 1965r. zostaje wydana decyzja o  rozbudowie

4)

gilskiego”, prowadzącego od  wieków z  Krakowa w kierun-

peryferyjnie położona świątynia p.w. Najświętszej Bogu-

Jeśli nowy kościół to na obrzeżach miasta, takie były wy-

gólnie długo bo, od połowy lat sześćdziesiątych, starano się

głównych ulic nowego założenia projektanci oparli bowiem

Rzeczywistość okazała się jednak inna, wkrótce szc-

zególną rolę w przestrzeni Nowej Huty odegrał kościół

zyczęściową wieżą zwieńczoną krzyżami (Golgota), jak podkreślono w uzasadnieniu przyznania nagrody, „Forma

w, która była filią kościoła w Raciborowicach. Nieco dalej

w Ruszczy funkcjonował kościół p.w. św. Grzegorz Wiel-

nego już budynku Teatru Ludowago, była znacząca. Cha-

przez pierwsze lata budowy osiedli Nowej Huty był czytelny

2) Rozplanowanie dawnych wsi podkrakowskich. Zob. Rozwój urbanistyczny Krakowa, Rodzaje rozplanowania dawnych wsi, oprac. J. Bogdanowski, J.

o  wydanie zezwolenia na  budowę kościoła na  Wzgórzach

przestrzennie oddzielonych od niej barierą trudną do pokonaBudowę obu kościołów poprzedziła budowa lub adap-

kaplicy w Nowej Hucie-Bieńczycach, a  w 1967r. decyzja

Pana”). Zaproponowana lokalizacja w sąsiedztwie rozbu-

droga, pomiędzy zabudową wsi Bieńczyce, a terenami baz

Bieńczyc taką funkcję pełniła niewielka kaplica w budynku

Podobnie nieatrakcyjna ze względów kompozycyjnych

a w zespole osiedli Mistrzejowice „Zielona budka”, altana

punktu katechetycznego, a  następnie wybudowanego

Podobnie, jak w przypadku założenia klasztornego

niżenie terenu, w sąsiedztwie dziesięciokondygnacyjnych

świątyń dla pełnionych przez nie, nie tylko religijnych funk-

Dążenie do  marginalizacji obiektów o  funkcji sakralnej

dworu7), która mogła jednorazowo pomieścić ok. 150 osób, w której w 1968 r. zaczął działać punkt katechetyczny.

w Mogile, nie miała znaczenia peryferyjna lokalizacja obu

cji. Już samo ich powstanie było wbrew zakładanym planom kształtowania przestrzeni dzielnicy.

i  funkcjonalnych była lokalizacja kaplicy i  tymczasowego

w jej sąsiedztwie kościoła w Mistrzejowicach. Było to obwieżowców na os. Tysiąclecia.

w przestrzeni Nowej Huty wyrażało się w tym czasie także w ograniczeniach dotyczących gabarytów i skali obiektów.

W. Rączka [w:] Atlas miasta Krakowa, red. K. Trafas, Instytut Geografii UJ, Wydział Geodezji i Gospodarki Gruntami, Urząd m. Krakowa, PPWK, KrakówWrocław1988, rys.25.

5) Kościóła Matki Bożej Królowej Polski tzw. „Arka Pana” (1967-1977), wg. proj. arch. Wojciecha Pietrzyka i kościół św. Maksymiliana Marii Kolbego w Mistrzejowi-

3) Cystersi osiedlili się w Mogile w 1222r. Pełny rozkwit klasztoru nastąpił w czasach Kazimierza Wielkiego i Jagiellonów. Cystersi oprócz działalności religijnej

cach (1976-1983), wg. proj. arch. Józefa Dutkiewicza,

prowadzili różnorodną działalność gospodarczą: zakładając młyny i folusze, uprawiali rolę, w 1389r,. prowadzili własną hutę ołowiu i odlewnie dachówek ołowi-

6) Działania te dokumentuje m.in. zachowana korespondencja pomiędzy kurią Metropolitalną w Krakowie, a Prezydium Rady Narodowej m. Krakowa-Wydziału

anych, od 1469r. hutę miedzi i srebra istniejąca do 1496r. Do klasztoru należało 30 młynów, liczne browary i piekarnie, ponadto kuźnia w Czyżynach, papiernia

Spraw Wewnętrznych. Niektóre z tych pism dotyczące problemów związanych z budową kościoła na Mistrzejowicach zamieściła A. Magdziak-Miszewska „Kamień

w Mogile, oraz winnice w Prandocinie i Zabawie. W XVI w przy klasztorze została założona szkoła malarsko-iluminatorska. W XVIII w Mogile istnieje Akademia

węgielny”, Wyd. Św. Stanisława BM Archidiecezji Krakowskiej, Kraków 1989

Filozoficzno-Teologiczna dla cystersów polskiej prowincji, która uzyskała prawa Kolegium św. Bernarda w Paryżu przynależnego do Sorbony.

7) W budynku dworu od zakończenia II wojny światowej mieszkały siostry ze Zgromadzenia Sióstr Służebniczek Dębnickich.

4) Układ ten jest czytelny na planie katastralnym z 1848r. Archiwum Państwowe, Kraków, sygn. K. krak.322., a także na mapie okolic Krakowa z 1934r.

8) Dzielnica Nowa Huta liczy wówczas ok. 90 tys. mieszkańców, z czego do erygowanej w 1952r. parafii w Bieńczycach należy ok. 40 tys.

170

171

sakralnych, częściowo lub całkowicie jak w przypadku

cu 1983r. kościoła w Mstrzejowicach przez papieża Jana

sytuacja nie wpłynęła jednak na  zmianę niekorzystnych

miała miejsce w latach 1991-200911).

kościoła „Arka Pana”, straciły swój pierwotny charakter. Ta

relacji przestrzennych obiektów sakralnych w stosunku

a  więc i  w tym przypadku o  wyborze lokalizacji nie decy-

grup i stowarzyszeń katolickich, działają na ich terenie m.in.

-kościół p.w. św. Józefa Oblubieńca NMP na  os. Kali-

ciowej dla niepełnosprawnych, są miejscami organizowania

zyckich. „Puste miejsce” było w pasie zieleni nad Dłubnią,

ceum Ogólnokształcące i Kolegium św. Bernarda. W latach

co miesiąc 13 grudnia po nabożeństwach za ojczyznę wy-

pętli tramwajowej na  os. Bohaterów Września, gdzie wz-

i nadal działa Centrum Kultury Katolickiej w Mistrzejowicach.

nia. Szczególną lokalizację dla okresu powstania uzyskał

ana Marii Kolbego w Mistrzejowicach. W każdy czwartek

kościół p.w. Matki Bożej Częstochowskiej wraz z  ze-

społem budynków klasztornych opactwa oo Cystersów

Chrześcijański Uniwersytet Robotniczy. W dniach 27wr-

części dzielnicy wśród zabudowy z lat 50-tych, w miejscu

po  długiej przerwie Festiwal Piosenki Religijnej „Sacro-

piętrowy budynek Nowej Huty i trzecie kino13). Wyjątkowa

Niezależna Telewizja Mistrzejowice, rozpoczął działalność

song”. Międzynarodowe znaczenie miała zorganizowana

jalnie ukształtowany dach. Ówczesne władze nie wyraziły

zejowickim, Międzynarodowa Konferencja Praw Człowieka.

latach 1936-1939 kościoła w Czyżynach, stało się to moż-

zami, poetami i politykami, a także różnorodną pomoc dla

W kolejnych latach, w związku z postępującą rozbudową

Lata osiemdziesiąte szczególnie burzliwe i  trudne dla

nistycznego dzielnicy9), peryferyjne lokalizacje obiektów

nach, gdzie zbudowano kościół p.w. Matki Bożej Pociesze-

odprawiano tu msze św. za Ojczyznę, powstała i działała

belce przed jednym z siedmiu wejść do kościoła. W przy-

po  północno-zachodniej stronie pierwotnego układu urba-

niesiono kościół p.w. Matki Bożej Nieustającej Pomocy,

okresie stanu wojennego odegrał kościół św. Maksymili-

ześnia do  1 października odbył się tu po  raz pierwszy

dzielnicy i powstawaniem nowych osiedli mieszkaniowych,

gdzie stanął kościół p.w. Matki Bożej Pocieszenia, i  przy

a także przy pasie startowym dawnego lotniska w Czyży-

wieży, ma natomiast niezwykle symboliczny maszt-krzyż

liwe dopiero na początku lat dziewięćdziesiątych XXw.

tych, zrealizowany częściowo w przestrzeni Plant Bieńc-

ny Fundusz Pomocy Pracowniczej, zorganizowano pomoc

dla internowanych i represjonowanych. Szczególną rolę w

także zgody na dobudowanie wieży do zrealizowanego w

biblioteki, parafialne kluby sportowe, warsztaty terapii zaję-

Krakowa i  Polski. Stały się symbolami patriotyczno- reli-

ruszały antykomunistyczne manifestacje, działał Społecz-

padku kościoła na Mistrzejowicach dzwonnicę kryje spec-

dowały względy kompozycyjne. Taką lokalizację ma m.in.:

i kulturalnym mieszkańców. Obok funkcjonujących szeregu

nowym, który otaczają 10 i 5 kondygnacyjne bloki z lat 70-

gijnymi, jak je nazywano „oazami wolności”. Z „Arki Pana”

ze złotą koroną (rys.1), a dzwony zawieszono na poziomej

miejscami” w zrealizowanym wcześniej zespole zabudowy,

jest miejsce na  funkcje związane z  życiem społecznym

w przestrzeni najmłodszej dzielnicy Krakowa, znalazły

trwałe miejsce, podobnie jak klasztor mogilski w historii

rakteryzuje np. brak wież. Kościół „Arka Pana” nie ma

nadal obiektami, gdzie obok dominującej funkcji sakralnej

Zarówno kościół p.w. Matki Bożej Królowej Polski tzw.

bego w Mistrzejowicach ze względu na rolę jaką odegrały

Sugerowano również, by bryły kościołów nie miały sak-

We współczesnej przestrzeni Nowej Huty kościoły są

miejsca, które z  różnych względów pozostały „pustymi

„Arka Pana” jak i  kościół p.w. św. Maksymiliana Marii Kol-

ralnego wyrazu. Pierwsze dwa kościoły Nowej Huty cha-

Budowle sakralne, które powstały po  1981r. wypełniły

w Nowej Hucie, „Arki Pana”.

do otaczającej je zabudowy, nadal są one relacjami przypadkowymi.

Ryc.1. Kościół „Arka Pana” w Bieńczycach (fot. autor, 2011)

Pawła II. Realizacja kolejnych czterech obiektów sakralne

go i, jak twierdziła ówczesna władza, ostatniego kościoła

we wrześniu 1982r., przez ks. K.Jancarza w kościele mistr-

Organizowano spotkania z aktorami, artystami, dziennikarinternowanych, pozbawionych pracy i represjonowanych.

Polski ze względów politycznych i  społecznych zapisały

się w przestrzeni Nowej Huty, rozpoczęciem budowy czterech kościołów10) i  dwóch kaplic i  konsekracją w czerw-

12)

koncertów i  spektakli teatralnych. Od  1995r. działa przy

klasztorze oo. Cystersów na os. Szklane Domy Męskie Li-

dziewięćdziesiątych powstało z  inicjatywy ludzi świeckich

Obiekty sakralne , które powstały na terenie Nowej Huty,

reprezentujące różne nurty i  tendencje w architekturze,

od późnego modernizmu, poprzez postmodernizm do regi-

onalizmu, były czymś więcej niż tylko obiektami o określonej formie i funkcji, były urzeczywistnieniem w materialnym

wymiarze szeroko pojętych potrzeb mieszkańców „nowe-

na os. Szklane Domy, został on wzniesiony w najstarszej

go miasta”, o  których chciano zapomnieć, w tym potrze-

w którym pierwotnie miał stanąć najwyższy osiemnasto-

strukturze przestrzennej.

i symboliczna była lokalizacja kościoła p.w. Najświętszego

do  jego dziejów nowy rozdział”, powiedział Jan Paweł II

sąsiedztwie „Krzyża Nowohuckiego”, stanął on na  części

konując konsekracji kościoła p.w. św. Maksymiliana Marii

Serca Pana Jezusa na os. Teatralnym, zrealizowanego w działki przeznaczonej w 1957r. na  lokalizację pierwsze-

by uwzględnienia ciągłości kulturowej w nowo tworzonej

„Nowa Huta patrzy na  królewski Kraków - i  dopisuje

w Nowej Hucie – Mistrzejowicach, 22 czerwca 1983r., do-

Kolbego.

Dr inż. arch. Urszula Nowacka-Rejzner Politechnika Krakowska,

Instytut Projektowania Miast i Regionów,

Wydział Architektury, ul. Warszawska 24, 31-155 Kraków, [email protected]

9) Problemy dotyczące przeobrażeń struktury przestrzennej Nowe Huty szeroko omawia w rozprawie doktorskiej: M. Marx-Kozakiewicz, „Przeobrażenia struktury przestrzennej dzielnicy Nowa Huta jako przykład przemiany poglądów na temat kształtowania środowiska miejskiego”, Kraków 2001, Biblioteka Politechniki Kra-

11) Są to: kościół Matki Bożej Nieustającej Pomocy na os. Bohaterów Września(1991-1993), wg. proj. arch. Marcina Stępniewskiego-Janowskiego, kościół św.

kowskiej

Józefa na os. Kalinowym (1991-2002), wg. proj. arch. Jana Kurka i Zofii Łuczyńskiej, kościół Najświętszego Serca Pana Jezusa na os. Teatralnym (1998-2001),wg.

10) Powstaje wówczas: kościół Miłosierdzia Bożego na Wzgórzach Krzesławickich (1982-1987), wg. proj. arch. Witolda Cęckiewicza, przy współpracy arch. Andr-

proj. Krzysztofa Ingardena i Przemysława Gawora przy współpracy Jacka Ewy, kościół Matki Bożej Pocieszenia przy ul. Bulwarowej (2001-2010), wg. proj. arch.

zeja Lorka, kościół św. Stanisława BM w Kantorowicach (1985-1986), wg. proj. arch. Romana Łomnickiego, kościół Matki Bożej Częstochowskiej na oś. Szklane

Witolda Cęckiewicza.

Domy (1984-1994), wg. proj. arch Krzysztofa Dygi i Andrzeja Nasfetera, Kościół św. Brata Alberta na os. Dywizjonu 303 (1985-1994) wg. proj. arch. Witolda

12) Zbudowany w latach 1988-1994, wg. projektu architektów Krzysztofa Dygi i Andrzeja Nasfetera, jest drugim klasztorem oo. Cystersów na terenie Nowej Huty.

Cęckiewicza,

13) Plan osiedla Szklane Domy z widocznym zarysem tych obiektów znajduje się w „Przewodniku po Nowej Hucie z 1959r.”

172

173

HLÍNA V ARCHITEKTUŘE Hana Urbášková

V  minulosti byla nepálená hlína velmi oblíbeným ma-

teriálem pro svoji tvárnost, relativní pevnost a  pro dobré

tepelně izolační a bioklimatické vlastnosti. Na venkově se

interiéru s exteriérem, ale využívá i pasivní solární zisky.

Objekt je využíván jako veřejná stavba s možností uby-

tování, která bude plnit funkci turisticko-informačního cent-

dochovalo mnoho hliněných staveb, které dodnes dobře

ra, centra ekologických aktivit a může sloužit jako vzor pro

by nacházejí v dezolátním stavu a často dochází i k jejich

venkovských staveb.

Obr. 5. Mateřská škola v obci Deutsch Wagram u Vídně, arch. G. Reinber

vu obnovena, pokud se rozšíří znalost hliněných technolo-

dokonalém vyschnutí byla provedena finální vrstva jemnou

o tradiční, ekologické materiály, ke kterým nepálená hlína

všechny vnitřní omítky natřeny bílou kaseinovou barvou.

dobře aplikovat principy „ekologické“, tj. šetrné a zároveň

ba tepla na vytápění je 14,7 kWh/m2.a. Vnější stěny izoluje

plní svoji funkci. Na druhé straně se mnohé hliněné stav-

demolici, protože informovanost stavebníků o možnosti rekonstrukce a  použitelnosti hliněných technologií je velmi

rekonstrukce tradičních staveb i k inspiraci tvorby nových

malá.

gií u stavebních firem, protože ve stavebnictví roste zájem

kovskou památkovou zónou, byla provedena rekonstrukce

bezesporu patří. Řešení hliněných staveb může také velmi

V obci Rostěnice na Vyškovsku, která je vyhlášená ven-

nevyužívaného devastovaného objektu z  nepálené hlíny k šetrným turistickým aktivitám.

tom nastříkány dvě vrstvy hrubé hliněné omítky a po jejich

Lze předpokládat, že obliba hliněných staveb bude zno-

hliněnou omítkou. Kvůli zvýšení prosvětlení interiérů byly Školka má standard pasivního domu. Roční měrná potře-

minerální vlna tloušťky 30 cm a kryje provětrávaná fasáda

pro uživatele zdravé výstavby. Nepálená hlína snadno při-

z modřínových prken. Podlaha je izolovaná extrudovaným

polystyrénem tloušťky 14 cm pod základovou deskou a pě-

novým polystyrénem tloušťky 10 cm nad deskou. Objekt Obr. 3., 4. Hliněné omítky a  hadice stěnového vytápění. Stav po dokončení.

V  zahraničí je hliněná technologie více rozšířena a  je

předmětem rozsáhlého výzkumu. Firmy zabývající se hlí-

Na  projektu rekonstrukce spolupracovala Fakulta ar-

chitektury VUT v Brně. Dům byl rekonstruován v souladu

s  podmínkami památkové zóny, se snahou o  zachování

původního architektonického členění a vzhledu uliční fasá-

jímá vlhkost a pomalu ji vydává. Tím udržuje příznivé mi-

kroklima interiéru a  pozitivně se projevuje na  zdravotním

i  psychickém stavu uživatelů stavby. Hliněná „ekologická“

dy a se zachováním výšky střešního hřebene. Dvorní fasá-

stavba využívá místní síly a zdroje, má malé investiční ná-

Prosklení fasády vysokými okny umožňuje nejen propojení

využívat pasivní solární energii.

da má již novou tvář, reflektující vnitřní uspořádání domu.

klady, malou energetickou náročnost výroby a může dobře

174

na solární systém a tepelné čerpadlo, které lze v letním ob-

dobí přepínat do režimu chlazení. Dodávku energie zajiš-

ťují fotovoltaické články napojené na veřejnou elektrickou

nové výstavbě.

prosklené jižní fasády.

V Rakousku patří mezi známé stavby využívající nepále-

Obr. 2. Devastovaný objekt v obci Rostěnice na Vyškovsku – původní stav.

s rekuperací tepla. Integrovaný zásobník tepla je napojen

nou jako stavebním materiálem mají velké uplatnění nejen při rekonstrukcích tradičních hliněných staveb, ale i při

Obr. 1. Rekonstrukce objektu v obci Rostěnice na Vyškovsku

je vytápěn systémem teplovzdušného vytápění a  větrání

síť. Jsou umístěny na pergole a slouží k letnímu zastínění Kaple Smíření v  Berlíně od  architektů P.  Reiterman-

nou hlínu domy od architekta George Reinberga.

na a  P.  Sassenrotha je příkladem využití nepálené hlíny

alizována jako pasivní dřevostavba s  vnitřními hliněnými

někdejšího kostela Smíření vybudovaného v  pásu smrti

Mateřská škola v  obci Deutsch Wagram u  Vídně je re-

omítkami. Stavba je provedena z  velkoformátových nosných panelů KLH z vrstveného masivního dřeva, přikotve-

pro reprezentační budovu. Kaple je postavena na  místě při Berlínské zdi, který byl roku 1985 zbourán odstřelem.

Po  pádu Berlínské zdi získala Evangelická obec tento

ných k  betonové základové desce. Z  těchto panelů jsou

stavební pozemek zpět a postavila na základech starého

Z interiérové strany na ně bylo připevněno rákosové ple-

ho Památníku Berlínské zdi kapli jako místo vědomí a víry.

i nosné vnitřní příčky.

tivo a hadice stěnového vytápění a chlazení. Na ně byly po-

kostela pro Evangelickou obec i  pro návštěvníky blízké-

Hmota stavby zachovává prostorové souvislosti bývalého

175

QUALITY OF ARCHITECTURE IN THE AFFORDABLE HOUSING Jan Pallado

1. Introduction Obr. 6. Kaple v Berlíně z dusané hlíny, arch. Reitermann & Sassenroth.

Obr. 7. Kaple Smíření v Berlíně - druhý „plášť“ z dřevěných lamel.

kostela. Místo bohoslužby spočívá v  kruhu jako symbolu

orientaci oválného prostoru. Dlouhá štěrbina v hliněné zdi

a předsíň – do moderního architektonického výrazu.

ký výklenek se zachráněným oltářním obrazem z  někdej-

smíření a převádí tradiční prvky kostela – sbor, hlavní loď

A year ago, in a monograph Lidé a prostor v perspektivě,

I had the pleasure to present a project of housing estate on Dębowa Street

in Katowice, as an example of color use in architecture in

na konci osy někdejšího kostela poskytuje pohled na vyso-

multi-family affordable housing [7]. Since then, the project has

Stěny vnitřního bohoslužebného prostoru vysokého 7 m

šího kostela Smíření. Tak je při bohoslužbě v  nové kapli

complishment has been repeatedly published [1, 2, 3, 4, 8, 9].

Toto pevné jádro má vyjadřovat sílu a pevnost evangelické

Pod výklenkem se v hliněné podlaze nachází okno, kte-

Street was on the list of 25 accomplishments nominated

jsou vybudovány z 60 cm tlusté samonosné dusané hlíny.

obce. Pro hliněné stěny a podlahy bylo použito směsi 390 t

hliněného materiálu z okolí Berlína a cihelné drtě ze zbytků

zdiva původního kostela. U tak velké a vysoké hliněné zdi

upomínka na minulost stále aktuální.

rým lze vidět základy původní stavby a schody do sklepa, který byl po vybudování nového objektu uzavřen.

Vstup z ulice vede kolem čisté formy dřevěné zvonice se

hraje kvalita materiálů a její provedení velmi důležitou roli.

zachráněnými historickými zvony.

vána velká napětí. Díky vhodné receptuře hliněné směsi,

ních historických technologií i soudobý technický vývoj zde

Během vysychání ztrácí hlína svůj objem a  jsou vyvozo-

zkušenostem zúčastněných a stálému dohledu mohly být stěny provedeny bez trhlin.

Okolo tohoto pevného jádra je z  průhledné konstrukce

dřevěných lamel vytvořen druhý „plášť“, který slouží jako krytá galerie a  přechod mezi vnějším světem a  místem

bohoslužby. Kontrastující lehkost tohoto vnějšího pláště

umožňuje viditelnost pevného jádra zvenčí a  naznačuje křehkost a zranitelnost míru a smíření.

Novodobá hliněná stavba uplatňující zkušenosti tradič-

dosahuje vysoké estetické i etické hodnoty. Zdroj:

Urbášková, H., Novák, P.: Hlína v  architektuře, projekt FRVŠ 1635/2010/F2/d

Příspěvek je podpořen projektem OP VK -

CZ.1.07/2.2.00/15.0485

Nový prostý oltář z dusané hlíny určuje hlavní východní

been slightly modified, its construction completed and the acIn February this year, a residential complex on Dębowa

for WAN Residential Award 2010 [10]. Jury AWARD singled out this project, providing it „ Highly Commended „[5]. It

made me to submit this project in the idea‘s of availability

context, presented for the first time in my book in 2007 [6]. 2. Dębowa housing estate in Katowice

Dębowa social housing estate is located in the west part

of Katowice, in the district Dąb, near the Voivodship Park of Culture and Recreation in Chorzów. The development

consists of two buildings; one residential – commercial, complementary to the west frontage of the Dębowa Street

(Fig.1) and the other for residential use only, located further back within the plot (Fig.2).

The residential & commercial building is attached to

an early 20th century corner town house and honours its

building line, but also accommodates itself to the curve

of Dębowa Street by creating shape reversals accordin-

doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.

gly. The building is raised on the southern side, providing

FA VUT v Brně,

a visual counterbalance to the high attic of the old corner

email: [email protected]

within the plot offers similar reversals as the front one, that

Poříčí 5, 639 00 Brno,

176

Fig. 1. Front building (view from Dębowa Street)

Fig. 2. Rear building (view from Sportowa Street)

tyard from the south. The housing estate mainly consists

of 1-bed flats ranging from 42 to 46 sq m as well as some

town house. The residential building situated further back

studio and 2-bed flats. Large 3-bed flats have been located

helps to exhibit a  historical villa enclosing an urban cour-

with numerous children.

in the raised part of building and it is designed for family

177

A limited budget determined use of simple means in sha-

ping the urban courtyard, dominated by green car parks

and formation of new buildings with colourful parts of walls

and uninhibited windows - counterbalanced to the monotony of repeatable flats. This composition is supplemented

by floral and paper bird motifs on the front facade. Plot

area: 0.78 ha, number of flats: 85.

3. WAN Residential Award 2010

World Architecture News Award in the field of residential

architecture for the year 2010 was granted in February 2011

Fig. 3. Idea of affordability according to [6].

the architectural offices C. F. Møller Architects and Chris-

conditioned by civilization and culture, while the maximum

hus, whose name Siloetten / The Sil (o) houette is a combi-

to obtain keeping the intended level of affordability. This

tian Carlsen Arkitektfirma for multi-family building in Aarnation of words silhouette (from expressive body building)

and Silo (because the building was made by an adaptation

and extension of inactive silo).In addition, the judges Highly Commended Dębowa Housing Estate in Katowice, erec-

ted according to the project designed by Biuro Projektów

Architektonicznych (BPA)1 from Katowice. Judges wrote:

The jury panel felt it was important to recognise this particular design as a step in the right direction for architecture in Poland [5].

range of this features is possible

idea is shown as diagram (Fig. 3 )

Let’s try to analyze, how the idea of affordability, that is

understood in this way, has been conducted in the project

of Dębowa Housing Estate. In particular it relates to the

4. Idea of affordability

Complex of residential buildings on Dębowa Street in

Katowice was established as an investment of the Mun-

cipal Office Katowice, conducted by the TBS (Social Hou-

sing Association), designed for people with low incomes. It is contained into formula of affordable housing.

In my book [6] in 2007 I formulated the idea of housing

affordability, including aspirations to minimize the construction, operating and maintenance costs of multifamily houses.

This idea consists in the conscious selection of a  mini-

mum range of desired residential environment features,

In spite of modest standard of development, basic le-

4.1. Comfort

vel of safety within housing estate has been achieved,

playground. There is no basement in designed building

of all that includes: a limited volume and the symbolic in-

as stockroom for prams and bicycles, laundry and drying

of development. Car park located inside development,

(Fig. 5), therefore there is shortage of common use spaces

ation and formulate conclusions resulted from this project.

4.3. Safety

The land use plan (Fig.4) pays an attention to the large

sired direction of polish architecture’s development, it may

-to indicate the circumstances of the Dębowa estate’s cre-

des required airchange.

diagram of the quality criteria: comfort, health, safety and

adjustment.

share car park area, open rubbish sheds and the modest

be worthwhile – takingthe opinion of this body at face value

Simple system of aided gravity-assisted ventilation provi-

manner and extent of accomplishment presented in the

Apart from the surprising competences of the internatio-

nal jury WAN Residential Awards for determination the de-

Fig. 4: Land use plan, a) residential-commercial building, b) residential building, c) playground, d) rubbish sheds, e) historical corner town house, f) historical villa

Fig. 5 Floor plans, a) ground floor, b) third floor, c) fourth floor

facilities. Thanks that usable area is 90% of the net floor

using almost only psychological safety measures. First

dication boundaries of housing estate and uniform type between buildings, favours cars safety. All site has been

area within the building.

Fig. 6. Dwelling plans, a) studio ,b) 1-bed apartment,c) 3-bed apartment

evenly illuminated and is clearly visible from the windows,

dard and lack of balconies. They are also very modestly

served the minimum required distance between buildings,

ments strictly nearby the site boundaries.

Above-mentioned restrictions resulted in a significant re-

ze their mutual onerousness. In particular, it refers to the

are no apartments on the ground floor, but commercial

lighting in rooms and kitchens and the proper insolation of

The second building is safer located further back of the

The dwelling plans (Fig.6) show a  modest space stan-

furnished and equipped.

duction in investment, operating and maintenance costs,

satisfying all legal, technical and usable standards and re-

quirements determining the basic level comfort of residential environment. 4.2. Health

As in the case technical and usable standards descri-

bed above all hygiene and health standards, required by

law, have been complied. The land use plan has been pre-

178

streets, rubbish sheds and playgrounds, in order to minimidistance between the buildings, that guarantees natural

each dwelling.

Compact and simplicity of building’s form, small win-

dows that complied with basic conditions for thermal insulation, in connection with simple but effective thermal wall

insulation, are conducive to achieve required room tempe-

rature with small heating costs.

thanks to location of greenery and small architecture eleThe front building is located on the main street. There

premises. Shop windows are protected by roller shutters.

development. It contains ground floor apartments, but

they are protected by buffer zone consisted of home gar-

dens.

4.4 Adjustment

The main elements of the spatial context of development

are: building line of the Dębowa Street and - to a lesser ex-

179

tent – Sportowa Street building line and historic buildings:

corner town house located near intersection of Dębowa

and Sportowa Streets and detached house, situated in the depth of its plot.

Detached building has been honored by keeping distan-

ce from new buildings. New development arrangement em-

in London and numerous publications in national and in-

ternational, traditional and electronic media. This example

seems to indicate that limited budget resources of the affordable housing, may not always result in the reduction of its architectural quality.

A CREATIVE TRANSFORMATION OF BLOCK OF FLATS – CHANGEABILITY BASED ON CONSISTANCY

phasizes and exposes historic building. Relations between

References

These relations are established - on the one hand- aiming

Top Box Design, Dec. 25, 2010

historic building. It concerns particularly the front building,

Archibase. Planet, 27/12/2010

the building line and the curved route of the Dębowa Street

06.01.2010

ge of colors and functional structure of historic building.

in Katowice. World Architecture News, 21 Dec. 2011

ground floor and dwellings located on upper floors. Respe-

2011

a ground is too expensive, as to be accepted by future in-

building as a  corner of the quarter, counterbalance has

stępnych, Wydawnictwo Naukowe Śląsk, Katowice 2007

a residential character usually is not an investment aimed

building.Two blocks were contrasted by: roof shape (steep

affordable houses, Lidé a  prostor v  perspekitvě, Ostrava

loper usually has a return in personal outlays and a small

de (cohesive in the historic, free in the new building) and

[8] Pallado J., Osiedle komunalne przy ulicach Dębowej

of sale of a flat. This is the reason why investors, who are

w Katowicach, Archivolta nr 4/2010, s. 57 – 59.

grounds on the suburbs of urban complexes. A bigger ac-

technical means. Decorative motifs designed by the artist,

patrzeć. Gazeta Wyborcza Katowice, 2009-12-07.

restrictions. A  significant drawback of such investments

project and reproducible stencils, might be an example.

tecture News, 25 Jan. 2011.

new development and corner town house are more direct.

at conformity, on the other hand aiming at contrast of the which is directly adjacent to the corner house. It honours

as well as the flat facades of the corner house , their ranWe can distinguish there mainly commercial premises at cting the dominant compositional relevance of the historic

been created by increasing the height opposite part of new on historic, flat on new building), a composition of the facamodern decorative motifs used on new buildings.

It should be emphasized that all of above-mentioned,

compositional endeavours were realized with a very modest made by construction workers on the basis of architectural

[1] Debowa Housing Estate in Katowice, Poland. [2] Debowa Housing Estate in Katowice, Poland. [3] Kolorowy i  oszczędny blok z  Katowic. Gazeta.pl,

Jerzy Wojewódka

A feeling of limited possibility of dynamic development

is more and more noticable in industrial and post-industrial

[4] Living colour. BPA complets new social housing project

cities’ centres. There is no more possibility for a spectacu-

[5] Masters of their craft. World Architecture News, 11 Feb.

urbanised areas for living, because a cost of acquisition

[6] Pallado J., Architektura wielorodzinnych domów do[7] Pallado J.,Colour in the architecture of multi-family,

2010, s. 61 -65. i Sportowej

[9] Sobczyk I., Nowy blok TBS-u. Tani, ale da się na niego [10] WAN Residentail Award 2010 – long list. World Archi-

5. Summary

The idea of housing affordability consists on conscious

selection of minimum, but civilizational and culturally ac-

Dr hab. Ing. Arch. Jan Pallado Associate Professor,

ceptable degree of compliance with quality criteria of re-

Faculty of Architecture,

adjustment. Housing estate on Dębowa Street in Katowice

of Technology,

means, satisfactory level of compliance of above-mentio-

Poland

this development gained international recognition as the

e-mail: [email protected]

sidential environment such as: comfort, health, safety and

The Silesian University

is an example of this idea. In spite of very modest technical

Akademicka 7, 44 – 100 Gliwice,

ned quality criteria has been achieved. The architecture of

Phone number: +48 32 237 24 41

High Recommendation of the WAN Residential Award jury

180

lar dynamic growth. In these spaces there won’t arise large

vestors. Though it is worth remembering that a building with

at magnification of profit. Sale of apartments to the deveprofit. Profitability of such investments ends in the moment

occupied with housing are forced to seek and acquire

Pict.1. suburb areas maintain a  bigger accesibility in respect of the size of the gained ground, often providing a possibility of connecting to yet existing housing estates (a view on a localization of a terrain for presented projects, Gliwice, Bojkowska Street neighborhood) phot. Ewa Zielonka /with author’s consent

cesibility derives from lower ground costs and lesser area

a  usable discomfort. One of the most important element

is the necessity of participation in costs of building an in-

tial expectations of a unknown user, unless a future user

many factors have an influence on the final trace balance.

individual usage-esthetic expectations becames a  goal

frastructure /network, media, communication/, however, One of these is a  way of solving housing objects with

in the act of designing is adjusting resolutions to potenis known for the architect. Creating a space according to in the act of planning. Some people care about resolution

regard to the functional, constructional, technological way

of functions (e.g. in family detached houses: or a  house

problem, or using a  right technology of mounting a  dwel-

organised forms like living in, so called, collective inhabi-

costs. Contemporary directions of housing development

in a  block of flats. In the current economic condition, in

or used materials. A proper way of solving a construction ling building, allows us to get big savings in realization

aim, in many respects, to unification of solutions. A  conscious architect, working on a humanised field of designing,

does not omit a  human being. Each recipient is an individuality, having different needs and usage expectations.

An insertion of unification in dwelling decisions may cause

in a  compact nature), while others prefer to live in more

tation. Money isn’t always the reason of choosing a living

countries with a market economy system, there isn’t a significant distinction in costs of realisation between a singlefamily house and a flat. Both of them have similar value of

a surface standard and equipment. In these days, one can

observe an increasing willingness of living in multifamily

181

Pict. 2. schemes of an ideological creating space terrains designated for future investment as an element of continuity with reference to surrounding buildings (a vision of a housing estate in Gliwice, realised in a group of students supervisor: arch Jerzy Wojewodka, PhD.)

Pict. 4. schemes of an ideological creating a  building space showing a freedom and coherence of assumptions between each district, as an element of continuity of a dwelling complex in Gliwice /designed by a group of students under the supervision of arch. Jerzy Wojewodka, PhD

Pict. 5. seemingly schematic assumptions of the configuration has a  range of possibilities in creating housing building, service building as well as on flats itselves. Author: Małgorzata Czora, a student of Faculty of Architecture, Silesian University of Technology in Gliwice, supervisor: arch. Jerzy Wojewodka, PhD.

emphasize one’s individuality expressed in a way of living

is getting stronger and stronger. Not only the size of ro-

oms, but also a way of using them, arrangement and modi-

fication significantly influences living value of the flat. Past

needs of emphasizing one’s individuality occured in a lack

of aestethic resolution in details, such as individual types

of railing, marquees, roofing, badly chosen colour scheme of aforementioned elements or window frames or loggia

standardization of each dwelling structure, which make

interiors. In most cases it was an architectural lawlessness.

a whole, yet each significantly distincted in its resolution of

proper resolutions and utilitarian standards, yet trying to

sophisticated expectations of potential users. Simultane-

may sometimes occur very narrow expectations of a futu-

dios, for the purpose of showing practically endless possi-

An architect must bring in in his new or revitalising projects

find additional possibilities for individual changes, which Pict. 3. an unimpeded layout of flats with various utilitarian space localised on platforms. Author: Ewa Zielonka, Faculty of Architecture, Silesian University of Technology, supervisor: arch. Jerzy Wojewodka, PhD.

Pict. 6. a repetitive arrangement allows for a diversity and dynamic in reaching not only a form of each of the buildings but also entire complexes. Author: Małgorzata Czora, a student of Faculty of Architecture, Silesian University of Technology in Gliwice, supervisor: arch. Jerzy Wojewodka, PhD.

re dweller. These acts may occur way too expansing an

Pict. 7. a transverse cross-section of one of the housing buildings in Gliwice with a loose arrangement of flats with a diverse usage surface. In the building there are applied technologies which help its usage, such as elements of passive energy collectors, like solar collectors, photovoltaic cells, or air recuperation and recovery of rainwater and usable. Author: Małgorzata Czora, a student of Faculty of Architecture, Silesian University of Technology in Gliwice, supervisor: arch. Jerzy Wojewodka, PhD.

functions. The aim of individualisation is to satisfy the most

ously multidiversity of flats, from small bachelor flats to stubilities in creating a  space in these flats, still maintaining

Pict. 8. space between the buildings significantly lessen the feeling of the technological character of the buildings. Author: Małgorzata Czora, a student of Faculty of Architecture, Silesian University of Technology in Gliwice, supervisor: arch. Jerzy Wojewodka, PhD.

individual sphere in seemingly typical and repetitive reso-

a high standard and unification of other integral elements

building. This is due to the fact that the character of spacial

given products of daily life, as well a flat, the best and the

(lifts, staircases, platforms) or horizontal communications

level granted by a  detached house, however, it does not

be expected. In multifamily building you can hope for a gre-

terraces).

gurations and types of flats. Subject only to the principle

and town-planners. Great examples of innovative appro-

a basic designing and conceptual rule: as little modificati-

combined with solid core of communication.

may be projects of residential areas done on exercises of

and as many variants in functional-spacial configuration as

gned dwelling objects, should take into consideration not

An example for thic is a way of creating a dwelling district

ces decide about the value of designed flats. Presented

resolutions and a comfort of usage becomes close to the

lutions. Bearing in mind higher social requirement towards

latest technical and spacial-functional resolutions should

require a daily care, which in this case is in developer’s or

ater inventiveness and freedom of creation of architects

organised structure happens to be the only one reasonable

ach to new challenges of a  dwelling, multifamily building,

administrator’s interest. At present active life, living in an choice. It is much more often that a contemporary flat does

not offer expanding an existing utilitarian living space, but

design subject on the 5th semester of studies.1) In the last

need of construction changes or walls setting. The need to

based on connecting unification and spacial-constructional

managing it, allowing us to create a  function without the

years, designing-research seeking was oriented to ideas

1) presented and discussed projects have been done by students of Department of Architectural Design of Faculty of Architecture, Silesian University of Technology in Gliwice, Małgorzata Czora and Ewa Zielonka, on “designing a multifamily complex” subject in, Department of Architecture, in the academic year 2010/2011. Under direction of arch. Jerzy Wojewódka PhD. conducting object: arch. Grzegorz Nawrot. PhD.

182

of a dwelling, such as spaces for vertical communication

(interior corridors, galleries, communication-recreational

Presented project in their ideological variety maintains

ons in technology, construction and structure as possible, possible.

in Gliwice in the neighborhood of Bojkowska Street, where

maintaining a uniform construction-solid scheme does not limit alternative spacial resolutions. Each of the authors in

a given district had a complete freedom of creating confi-

of limiting their locations on platforms cantilevered design

Factors, having an influence on the character of desi-

only economic values, where a  developer and his finanprojects show innovative and interesting ways of seeking

for a  resolution, which will cope not only with challenges

of today’s technic or dwellers’ expectations, but also will

not be a financial boundary for investors, cities, commune

183

service, were programmed in a  way that does not cause

a  discomfort for dwellers. In this building, collecting solar

energy and electric energy was forsaken by using passive

technologies: solar collectors, photovoltaic cells, rainwater

recovery and recuperation technology as a system of ventilation and air exchange in the building. These technologies

do not hampfer a daily use, because their structure were

introduced into seemingly “dead” areas, which come out of

the adopted trumpet solid configuration. Pict. 9. examples of possible locations of fractal dwelling buildings in a any space, which do not cause utilitarian restrictions. Author: Małgorzata Czora, a  student of Faculty of Architecture, Silesian University of Technology in Gliwice, supervisor: arch. Jerzy Wojewodka, PhD.

and developers. An example for this would be a project of

Moulding of the object allows for a flexibility of its locati-

harmonises with a natural scenery.

Moulding of the object allows for a flexibility of its locati-

on, regardless of place and time. An austere industrial form harmonises with a natural scenery.

The aim of these project consideration, was a  trial of

showing needs and possibilities of redefining a definition of

a multifamily dwelling complex.

systems.

terms of dwelling building resolutions. As a teaching stuff

3)

The innovation of proposed resolutions consists of cre-

ating an interior of individual rooms and auxiliary facilities.

Equipment and furniture were placed in walls and ceilings,

relieving interior room space. It is helpful in changing func-

Jakub Czarnecki

on, regardless of place and time. An austere industrial form

a dwelling building, called by an author “building fractal”.2)

A basic idea for creating flats was a rule of arising fractal

STRUCTURAL HOUSING SETTLEMENTS IN STUDIES OF ARCHITECTURE SILESIAN TECHNICAL UNIVERSITY STUDENTS

Presented projects are not the only forms of seeking in

they are going to be updated in order to keep up with re-

solutions of modern housing architecture and future users’

expectations.

tions of the rest of rooms and arranging them with mobile

equipment. Advanced technology, helping with technical

Pict. 1. Konin - housing estate

Most basic and most difficult problem when we try to

arch. Jerzy Wojewódka, PhD.

teach new adepts of architecture is method or strategy

Poland

We well remember out first steps in our department

e-mail:

red to give 3 reasonable solutions to some complicated

how to find solutions to complex architectural problems.

44-100 Gliwice,18 Mazowiecka str.

when sitting over empty piece of tracing paper we orde-

phone: +48 501 866 578

architectural problem. At that time we were just solving

[email protected]

peculiar entity generating one best possible solution. Tat

Pict. 2. Set of residential and business buildings at Mikołowska street in Gliwice

lead to false conviction that we actually received best

environment become dull predictable, repeatable, and

type of thinking and persistent search of perfection could 1) presented and discussed project was done by Małogorzata Czora, a student of Faculty of Architecture, Silesian University of Technology in Gliwice, on “designing a multifamily complex”, subject in, Department of Architecture, in the academic year 2010/2011. Under direction of arch. Jerzy Wojewódka PhD. conducting object: arch. Grzegorz Nawrot. PhD. 2) Fractals, a kind of geometrical figure, or a flat space, characterized by the property of self similarity, where small fragments of larger fractal seen look like the original object.

184

possible solution to a  given problem and cause us to

multiple that solution into excessive amount duplicates .

That was among many many others cause of well known problem of housing estates from years 1960-1980. Build

human unfriendly.(pict.1)

At the ending of our students career short period of “Post

Modern Architecture” came to live. In many cases it was

pinnacle of that type of attitude towards receiving architec-

185

Pict. 3. Initial model (Karolina Szalbót)

Pict. 4. final design and model (Anna Ziemińska)

tural solution. Unfortunately with a  junction to search for

One of possible strategies to receive such a method is

extraordinary solution and lack of deeper reflection about

acknowledging that build environment can be recognized

ties become populated with odd, strange looking buildings

al dependencies. Housing settlements are especially well

build their homes. Above all they should recognize home

as “structure” that is is build of multilayer space of mutu-

as a system of mutual relationships, such as, that every ac-

predestined to be treated this way. Here are why:

area and support area.

tities (families) that have similar requirements varying on

ment that have some resemblance to evaluational me-

• Housing settlements have well limited number of layers of

other 3D representations of those cells and make multiple

much important as process which leads to a given soluti- • Dependencies in that type of structure are quite easy to be

permutations of same problem at single time let students

where are origins of where historic styles come from our ci-

(pict. 2) that we can only hope to collapse soon as they were build in pauper period of time.

For a years of experience and many discussions over

our designs we are coming to some conclusions about our role in teaching process and attitude toward our projects.

Most important conclusion is; that final result is not as

on. This is consequence of accepting fact, that we are not

• Housing settlement is made of many groups of similar ennumber of family members.

different relations that could be discussed in reasonable time pronounced and explained

tivity needs to have basic operation area, communication

Next step for them is to make simple spacial experi-

thod of development: they cut from PCV sponge or make

permutations of home space area. (Pict. 3) Making many

make comparative analysis how the system could work

teaching students to deal with architectural problems at

• That type of environment is constructed from many

and what could be relations between many houses. First

Pict. 5. patterns (Dudek Pawel Gojny)

they should learn how to create independent solutions of

(more interesting) when cells to organism ratio is rela-

arrangement. Then they should make analysis of mutual

year is much more complicated due to bigger complexity

tion should be just illustration of how their method works

As we in our department have two types of housing di-

better and why and which are worse and those have to

current time (bitter lesson from Post Modern Period), but

their own in their future professional live. Received solu-

relatively small cells and we might have better results tively small.

in action.

vided in one-family housing at first year and multifamily

ble. We can only approach to some, but never can get it

both designs. Of course students on first year are much less

Another conclusion is that perfect solution is not possi-

and as so if we valuate received design we should appreciate more consistency in conducting with our method

and clarity of principals even if it leads to some insignifi-

be replaced with new that are crated similar to those that

about basic parameters of size of location, density of de-

corrections in blocks itself finding those which are cau-

factor proportion of cars per family that should be parked

experienced but somehow sometimes its much easier to

sing more problems than others Process of eliminating

explain them how strategy works and encourage them to do  some virtual design experiment and that final result is

tant thread in our a activity. Sometimes its hard to keep stu-

ce requirement based on processes that are happening at

walls, rooms, buildings etc. and not answering simple

dining table. Then they have to try to quantify that require-

question: Why?

of of mutual relations that are to be solved inside it. Pro-

emerged from first step. We can start now to make some

sometimes hard to be predicted at the beginning of the way.

dents pace down as they have natural tendency of drawing

relations inside every home to be and decide which is

housing on third year we try to start using this strategy in

cant faults.

As so quest for a  concept/method become most impor-

step is to make really quick and as accidental as possible

worse solutions should be circular and after some rounds

we can be getting closer to understand what are real rela-

tionships and how system should work properly to receive

First step for them is to take cold analysis of family spa-

final solution. Final design is just simple presentation of

home eg, what are dimensions needed in space to set up

Making structural design of multifamily complex on third

ments trying to find best sizes of cells from which they will

186

how system works in action: (Pict. 4)

cess of forming such a structure begins with incoming data

velopment, demographic structure and what is important in the site.

Commonly we doing some presumptions that we should

have:

• density of development at 450 inhabitants per Ha

• demographic spread is 40% family with 1 child, 30% family

with 2 children, 20%family with 3 children, and 10 % other

types of families1)

1) Actual demographic spread in 2004 was 46,9% 1 child, 36,2% 2 children, 16.9% more than 3 children. After report from conference” Polska Rodzina - wyzwania, działania, perspektywy” (Polish Family- challenges,performance,perspectives”) UNIC Warsaw 2004

187

Pict. 9. thread apartments (Anna Ślimak)

Pict. 6. impact of parking space at housing pattern (Krystian Szczepek)

Pict. 11. visualization of multifamily complex (Anna Ślimak)

chosen. Further analysis of properties, geometry, logic relationships of that pattern ill have influence of impact of that

pattern at current design. Pict. 7. volumetric cut (Natalia Gembalczyk)

Pict. 8. thread structure (Anna Ślimak)

• we assuming that 1,52) car place should be designed in the site(that is critical as space-consumption of transportation is well known problem)

• w assume that we will need about 20 m² of living space per inhabitant.

• We assume that we should create multifamily complex that should create good neighbor relations at really small level by creating small “contact zones”

3)

• We should create multifamily complex that should be similar as much as possible to individual housing

Again process starts with visualization of presumptions

as students should have realize what are they really are in

compare to a given working field. Students have to calculate number of families that should populate their site from given

size of it density of development and demographic structure.

They should draw whole parking in scale relative to given

2) CHMIELEWSKI Jan Maciej,MIRECKA Małgorzata „Modernizacja osiedli mieszkaniowych” (Modernization of housing estates”) Oficyna wydawnicza Politechniki Warszawskiej 2001 page 31 „Opracowana w 1998r prognoza motoryzacyjna dla Warszawy na rok 2015 zakładała 500 samochodów /1000 mieszkańców” --->po przeliczeniu na mieszkania M3 1.5/M3 (it states that worked out prognosis in 1998 year for transportation for city of Warsaw assumes 500 cars per 1000 inhabitants) 3)PETERS Paulhans ROSNER Rolf Wohn-Häuser Einfamilienhäuser und Wohnungen in kleinen Siedlungen 1977 Verlag Georg D.W. Callwey, München

188

First and maybe major problem while dealing with such

Pict.10. settlement structure (Krystian Szczepek)

patters is that amount of vehicles which are suppose to

map. They should estimate what is living space require-

space. And if we want to have some biological environment

they build 1:1000 model of their site location and fill it with

way than to make underground parking or multilevel par-

ment in compare to the site. To ease that as a first attempt

a straps that represent: 1 level of building, have around 10-

12 wide and length that covers presumed density.

Building simple patterns is first step in applying some

order to future structure to be. Patterns should be simple

as they should be easy to understand for future inhabitants.

have their parking place inside site require vast amount of

that is available to inhabitants there is perhaps no other king. Structure of such parking space, as if is to be rational

and economical, rules itself with really stiff parameters. We

can acknowledge structure of parking as a pattern as well, tracing all possible support points. Finding common points

of intersection of both patterns is first step in creating hou-

They should be flexible as at the beginning we really can‘t

sing structure:(Pic.7)

beginning it really doesn’t matter what patter currently is

its natural geometrical diversity to create wide spectrum of

foreseen their final impact at design. Somehow from the

189

Next step of analyzing presumed pattern is how to use

living spaces that is one of our presumed goals. We can

Summary:

If we tessellate it perpendicularly we receive volumetric

strong sides.

achieve this using 2 types of tessellation of given pattern.

diversity (Pic.7) that generate enough space to create whole different apartments.

Presented strategy of design has of course weak and

Strong sides are:

• We can create really dense multifamily settlements

Inside such a  structure all flats are ruled by same prin- • We can create variable system of different apartments.

cipals and have similar space dispositions based on re- • System gives us open flexible space that can be adapted lations between common and private living area. Further

easily to different needs.

tem of coherent apartment solutions that could fill variety

relations with surrounding space and could create better

presume that we should have one dimension common to

• As we transfer ideas of system into third dimension we

search inside that structure is concentrated on solving sys- • We can keep buildings at low heights so we can get better of received in previous step sizes. To that solution we can

all apartments best if that dimension have some resemblance to parking support span.

Second type of tessellation is collinear tessellation. Using

this we are receiving thread structure(Pic.8). To do so we

relations with neighbors

will receive rich variable environment that could give inte-

resting build space: (pic.11) Weak sides:

• High density can cause problems with daylight illumination

need to estimate basic widths that are needed to create va- • Sometimes we might get problems with foot communicati-

rious activities such as sleeping, movement, eating, storing,

on inside the system

REDEFINITION OF A RESIDENTIAL BLOCK  Adam Myczkowski

Tutor Jerzy Wojewódka 

From the beginnings of human history one of the most

important elements of his life is to meet the needs of resi-

dence.  Initially it was crudely secured natural cave, with

the development of settlements appeared dugout made of tamped clay, hut or leather tent. Mental and physical need

for temporary isolation is the basis for the proper functio-

ning of the human being.  Despite that fact, we were not

equipped with a portable shield, armor or capsule. Human beings are sensitive for variable environmental conditions

work, play etc. Such system creates open, easy to modify

• Sometimes we might have to go trough a lot of compromi-

Another type of using given pattern we could call as

Presented strategy is one among many other we are

adjust them to their needs.  In this way the first cottages

opportunity to find their own path in their future professio-

Today the basic needs of the place of residence remai-

environment of living space:(Pic.9)

a settlement structure. Basic vertical communication is created an we infuse inhabitants into the structure:

Here all basic apartment elements are crated in key lo-

cations leaving rest available space to fulfill variable family

ses while creating apartments.

using to create multifamily environment and gives students

nal way.

so they began to transform their closest surroundings and

and settlements were built.

ned unchanged, and the manner in which they are imple-

Pict.1. Percentage of population living in different types of residential buildings in countries of the European Union. Source: EUROSTAT.

requirements.

Jakub Czarnecki PhD arch.

Silesian Technical University Gliwice, Architecture Department

mented is affected by many factors.  People who prefer individual way of indwelling live in houses, while others

that opt for more organized forms of buildings such as se-

mi-detached/terraced house and the most organized form

- blocks of flats. According to EUROSTAT data in 2009 in

190

Pict.  2. Unité d‘Habitation in Marseille, France; a-view of Le Corbusier housing unit, b-public space on the roof (pool, clubhouse, playground for children.) Illustration a  source: http:// www.forresters.pl/wp-content/uploads/2010/04/Unite-d-habitation.jpg; Illustration b source: http://bryla.gazetadom.pl/bryla/51, 8 5298.6596754. html? i = 10

191

signers and users has redefined the process of housing development in terms of comfort and surface standards.

How should modern multi-family buildings look like, and

what are the expectations of its members?

Optimal accommodation for people has to respond to

their expectations in a  simple, easy, and very individual

way (in terms of space, functional solutions and surface

Pict.  3. Estates, built in large-panel technology in Bratislava.  Illustration source: http://farm1.static.flickr.co m/138/373752308_ fb455d6b81_b.jpg

the European Union 41.7% of the population lived in flats,

34,3% in private houses, and 23.0% in terraced and semi-detached houses. In Poland, the percentage of people

standards). Modern apartment should be flexible and allow Pict. 4. Visualization of a housing estate in Ruda Ślaska, walking space between the residential blocks. Author: Adam Myczkowski, Student of the Faculty of Architecture, Silesian University of Technology , Tutor: dr inż. Arch. Jerzy Wojewódka.

living in flats is higher and is about 48%. 

lax, variable and even unpredictable. Each cell of „modified

honeycomb” is an independent apartment, in which  not

only the surface is changing, but also a way of organizing

the interior space (solutions on platforms and mezzani-

nes).  Arrangement of functional zones in the building is

similar to the external system, which is “linear-band”.

Diversity of outer space from the „yard“ was underli-

ned by a method of forming an elevation texture. In living

for varied usage.  Changes in function take place without

zone maximum transparency with access to the light and

between the rooms. The task of the architect is to design

which is an acoustic shield. Horizontal communication,

intervention in the construction of the building or partitions

a universal solution, corresponding to a very precise and

narrow expectations of future users.  Strong need to emphasize individuality in modern society poses new and dif-

Block of flats is a  multi-family residential building, desi-

ficult task for designers. Modern apartment is a product of

tion of large multi-family units was initiated by the French

It is important to find flexible ways of making the living

gned to meet the basic needs of a residence. The construc-

In this project the structure of dwellings in the building is

the newest technical, spatial and functional solutions. 

air were applied, in contrast to the opposition curtain wall, service spaces and „sleeping-boxes“ for parents are in the

zone of silence, behind the curtain wall. MODERN RESIDENTAL BLOCK 

Modern apartment block is not multi-family residential

building, designed to meet the basic need of a  residen-

architect Le Corbusier in modernism. He wanted to provide

space inside the object, but also the surrounding environ-

ce. Modern apartment block is a „living machine“, designed

has created a  „machine for living“.  Self-contained object

and green zones of varying degrees of privacy, significant-

to create appropriate standards, searching for additional

the poor segments of society a  decent place to live and

with a two-storey shopping avenue, a roof garden with public spaces (swimming pool, playground for children), and

functional flats.

The ideas of Le Corbusier‘s unfortunately did not find

reflected in the subsequent embodiments of the residential blocks in which the economic aspect was the most im-

ment.  The creation of recreational areas, public spaces

Pict. 5. Vision / longitudinal section / through the one of the residential buildings in Ruda Ślaska with lax dwelling structure and different floor areas located on the single and multi-level platforms. Author: Adam Myczkowski, Student of the Faculty of Architecture, Silesian University of Technology , Tutor: dr inż. arch. Jerzy Wojewódka.

portant. As a  result arise multi-storey and multi-staircase

ly affects the life quality of residents. Appropriate zoning

of space and designating public spaces, semiprivate spaces and those available only for block residents, gives an opportunity to create a properly functioned neighborhood

unit.  Examples of innovative solutions for a  multi-family

to satisfy all housing needs of its users. The architect has

possibilities of the individual, sometimes very specific expectations of future residents. So that modern block of flats

and dwellings were the products of the best technical, spatial and functional solutions.

housing are projects of residential complexes made in the

course on the fifth semester by a group of students under

buildings, built in large-panel technology, forming huge

the supervision of dr inż. arch. Jerzy Wojewódka.

residential estates. Dwellings quality were low and did not

fulfill requirements of the functional and free life. Lack of

common public spaces and high density resulted in anonymity and the inability to produce a neighborhood unit, and

contributed to the creation of new, negative, cultural and

Adam Myczkowski

social phenomena.

For a  long time house was seen as a  luxury and the

apartment block as the residence for the poorer parts of

society. In the current economic conditions, costs of a detached house and apartment of a  similar standards and

surfaces are similar. Currently, we observe that many pe-

ople again want to live in multifamily housing, since de-

student of the Faculty of Architecture,  Pict.  6. A  - a  vision of a  housing estate in Ruda Śląska executed in a  group of students under the supervision of dr  inż. arch. Jerzy Wojewódka, B - a  vision of housing estate consisting of several „building blocks“ in the linear-band model. Author: Adam Myczkowski, Student of the Faculty of Architecture, Silesian University of Technology , Tutor: dr inż. arch. Jerzy Wojewódka.

192

Silesian University of Technology, ul. Armii Krajowej 283/7 40-750 Katowice

tel: +48608632675

e-mail: [email protected]

193

NON-STANDARD ARCHITECTURE – TECHNICAL AND MATERIAL POSSIBILITIES AND LIMITATIONS IN IMPLEMENTATION OF ARCHITECTURAL OBJECTS   Krzysztof Zalewski

Adam Gil 

Introduction - non-standard architecture as a  new

type of architecture

„Space, (...) is an expression of society. It is not its photoco-

py, but an expression of society. Spatial forms are modeled

The above features are related to the discussed briefly be-

low changes apparent in different phases of life of the object: Designing

The impact of IT on the formal and artistic expression of

by social structures. Hence, new structures and new tech-

architecture cannot be denied. “Computers created a  di-

logies relating to architecture are mainly computer and IT

expanding the both (areas).”2) Architectural tools (CAAD)

architectural object (in the phases of designing, manufactu-

flected in the form of architectural space of a building. The

nologies form new spatial forms”1). Nowadays new technotechnologies. They are involved in various phases of „life“ of

ring and use of space). They result in creation of architecture that defies already known formal and technical categories

rect link between imagination and what we can build by

have a  direct impact on designing methods which is re-

materials. The essential characteristic of modern manu-

architecture takes more and more organic forms. The re-

mization, or systematic customization that can be defined

sult is the phenomenon of liquidity and „deformation“ of

- it is not the continuation of any previous styles, trends, pat-

architecture3).

The most significant changes in architecture are:

a  three-dimensional parametric model which means that

the classical concept of the structure of building and pro-

larity does not apply to it any longer. The object is created

terns and rules. It is described as non-standard architecture.

• anti-anthropocentricism – expressed by departure from portions of architectural components referring to human

Modern design tools let you design an object based on

traditional hierarchy of building elements, typology, modu-

fort and communication and interaction with the man. The

object acts as a partner of a man.

Use

The space is now overloaded with the use of electronic

media that are both spectacular (e.g. multimedia projecti-

ons in architectural environment or interactive installations)

feel the real immaterial character of the media:

“In traditional understanding of architectural design and

architecture a material is considered as the base of a form

and a leading parameter of its creation. Information Technology (IT) in conjunction with a physical material may be

considered as a new material (...). Designing does not lead

are result of design procedures - and therefore very likely

re is also „digitalization“ of buildings themselves so-called

takes place by the use.(...)”5).

are different. In a new building there are no two identical

building (through various building systems) to ensure com-

components.

any longer to creation of physically finite static art, but to

amorphous and / or dynamic structure and a form genera• humanocentricism – expressed in the activity of the

as the mass production of individually designed unique

can create a new quality of space by allowing the user to

and invisible (e.g. due to the propagation of mobile phones

elements (structural elements, building and finishing parts)

ted by computer programs;

facturing CAM4) is a phenomenon known as mass custo-

Pict 2. Bernard Franken – Solar Cloud The object and its components are designed entirely by using CAD technology. CAM technology allowed manufacturing of various elements of the object, structure and coverage directly from a digital version of the project using CNC devices. In rows from the top there are illustrations of CAD design, CNC manufacturing of components, construction assembly, final views of a ready building. Source: Luca, F. De; Nardini, M. (2004)

simultaneously as a whole - as a single block, and any sub-

scale and proportions (Renaissance, modernism) and therefore also to the human world, and replacing them with

Pict 1. Bernard Cache –Objectiles. Objects and elements modeled with CNC method. “Serial original”s - spatial sculpture, lining panels, acoustic panels for doors or articles of everyday use can be unique and tailored to the specific requirements in spite of their industrial (mass) process of production. Source: Archilab, http://www.archilab.org

building elements. Manufacturing

Design methods are supported with computerized ma-

nufacturing methods (CAM) that allow any formation of

construction and enable production of some finishing

or wireless Internet) and change the use of the space. The-

„information architecture“ deriving from the idea of intelli-

dynamic artifacts and spatial structures and their formation Like most new techniques also CAD-CAM methods

gent buildings. Social space is determined by architectu-

struggle with a  number of startup problems. New design

technologies.

construction and materials pose new tasks for manufactu-

terest of a growing number of architects. Integrated design

so easy to solve and execute.

re and so it is transformed mainly by application of digital

The issue of influence of space and the media is in the in-

methods and associated with them new requirements for

ring systems and material technologies that are not always

1) Goban-Klas T. (a) 2) Novak, M. (a)

4) Computer Aided Manufacturing

3) Compuret Aided Architectural Design

5) Grønbæk, K. (2001)

194

195

Pict 3. NOX (Lars Spuybroek). Fresh Water Pavilion. Interactive interior of the pavilion includes projections, visual and sound effects that and intensity is dependent on users behavior. Different media – electronic and natural (water) – are applied in the object it is totally electronically controlled. It interacts with a  user by means of various media effects: sound, projections. Unfortunately, interactive installations are visible, wiring loom and variety of devices are visible under the ceiling. This spoils the impression and makes interactive effects less reliable. Proper implementation of instalations and elements of projection in walls would be desirable. Source: Author‘s photo

Pict. 5. International Triennale of Architecture – MTA 2009: „50 high-rise buildings for Cracow” Krzysztof Zalewski, Adam Gil, Grzegorz Ziębik, Paweł Zalewski, Alicja Choła The interior of the interactive space - interactive walls display multimedia information, and simultaneously create a  temporary variable architectural space. Source: Auhtor

ally from the traditional ones. There are elements such as:

• Construction,

• External and internal lining,

• Thermal and anti-water insulations,

• Mechanical, sanitary and electrical installations,

• Media installation - if the object is equipped with them. The main difference is the method of manufacturing par-

ticular and individual elements of construction, lining, etc.

That are CAM methods.

At the same time it is difficult not to get the impression of

a  growing dissonance between concepts of objects produced by a computer and current methods of execution. After

Pict 4. ONL Web of North Holland. Experimental multimedia pavilion - designed and implemented by means of a computer as a steel frame covered with aluminum hulls. Unfortunately, the details show typical faults of non-standard architecture: steel sheets do  not form a  tight shell, they are attached to the frame with aluminum liners and rivet . Thermal insulation made by filling parts of frame with linen and material bag. Thermal insulation comprises of foam filling the bag. Source: Author‘s photo

Possibilities and limitations – requirements for the

structure and materials

As it was already mentioned new techniques pose new

design requirements for construction components, their preparation and properties.

The structure and components of a building

In terms of basic components occurring now in the

building process of the object they do not differ substanti-

196

reviewing the details closer, it occurs that insulating and finishing materials in particular presents rather low technical

level in terms of aesthetics, durability and technical parame-

ters. A decent technical level present only simple construction components and lining (glass, brass elements). It is an

acceptable standard to a  certain extent in terms of experimental and temporary facilities. However, it is not sufficient

in terms of application of these techniques on a larger scale.

Examples are presented on the pictures below.

Pict. 6. NOX /ONL. Fresh/Salt Water Pavilion. Due to the unusual shape of the object some non-standard material were used: foil based on neoprene, rubber, concrete. Unfortunately, after several years there are visible signs of aging and damage of the materials. Source: Author‘s photo

197

electronic control (e.g. using a  digitally controlled actuators) . If electronic interference does not mean a  funda-

Literature:

Goban-Klas, T. (1999): Media i komunikowanie masowe.

7)

mental change in approach to designing, then geometry

Teorie i  analizy prasy, radia, telewizji i  Internetu. Wydaw-

ming that interaction between a user and an object will be

Kipniss [w:] Pongratz, Ch.; Perbellini, M.R. Pongratz,

variability is a  radical vision of forming the space. Assureflected in building’s behavior it seems obvious to redefi-

At the same time, in the current state of development

of vanguard computer technology in construction engineering there can be observed progressive convergen-

ces of designing, manufacturing and utilization process.

Theoretically, the ideal state would be to reach continuity, in other words develop technique and technology

that would allow implementation of buildings thanks to

materials fulfilling few functions (e.g, design, finishing, multimedia) of the building simultaneously. For obvious

reasons, it is extremely difficult, but at least to some extent still possible.

Building materials

New form, building techniques and new functions

(building as a  display of information) pose new requirements also for the building materials. In addition to factors

discussed above they should comply with requirements

Young American Architects,

consequence the need to design new building elements

gent Buildings - buildings and objects become computer

media displays, etc., which will be integral parts of the

2001, Aarhus

a new approach to technical and material issues - produc-

Pervasive Computing IEEE, April–June 2002 s.80-86

and new building materials will appear – flexible coatings, spatial structure. Non-standard architecture requires also tion and application of non-standard materials.

Pict. 7. International Triennale of Architecture – MTA 2009: „50 high-rise buildings for Cracow” Krzysztof Zalewski, Adam Gil, Grzegorz Ziębik, Paweł Zalewski, Alicja Choła Symbolic towers consisting of interactive „pillows „ floating in the space. Pillows measuring 5x5m act as symbolic prestigious „apartments“ or „offices“ for rent. “Tenants” can use them for advertising purposes (information display) or may look at the city of Krakow (thanks to cameras installed on them, by the Internet.) Application of pillows require advanced technical systems and materials: filling them with gas lighter than air, coordination of position using GPS and duct engines. Pillow coating can display information and has a photovoltaic layer acting as power system. Source: Author

Grønbæk, K., Krogh, P.  (2001): Roomware and Intelli-

interfaces. [w:] Konference om Arkitekturforskning og IT Intille, S.S. (2002): Designing a Home of the Future [w:]

Krzysztof Zalewski

Adam Gil

[email protected]

[email protected]

Silesian University of Technology

GROUP

• Adaptation to changes of shape,

ZALEWSKI ARCHITECTURE ul. Kościuszki 30/9

44-100 Gliwice

etc.

Silesian University of Technology

GROUP

ul. Kościuszki 30/9

• Transmission of information by means of sound, image,

Oosterhuis, K. (1999) (a): Vectorial Bodies, [w:] Archis,

06/1999

ZALEWSKI ARCHITECTURE

44-100 Gliwice

• Monitoring the state of the object and people in it.

Some of the requirements are currently possible to fulfill,

related to new: form, possibilities, functions of the building:

for example, prefabrication of ready elements containing

wall

structure vulnerable to physical transformation through

• Diverse applications e.g. as a component of both roof and

Ch.; Perbellini, M.R. (1999): Natural born CAAD designers:

ne the views about building structure that should be vulne-

rable to dynamic changes resulting of this interaction8). In

Pict. 8. International Triennale of Architecture – MTA 2009: „50 high-rise buildings for Cracow” Krzysztof Zalewski, Adam Gil, Grzegorz Ziębik, Paweł Zalewski, Alicja Choła Symbolic towers consisting of interactive „pillows „ floating in the space. Pillows measuring 5x5m act as symbolic prestigious „apartments“ or „offices“ for rent. “Tenants” can use them for advertising purposes (information display) or may look at the city of Krakow (thanks to cameras installed on them, by the Internet.) Application of pillows require advanced technical systems and materials: filling them with gas lighter than air, coordination of position using GPS and duct engines. Pillow coating can display information and has a photovoltaic layer acting as power system. Source: Author

nictwo Naukowe PWN. Warszawa.

pre-installed computer device6) and execution of building

7) ie. TransPORTS2001 pavilion by Kas Oosterhuis 8) Oosterhuis, K. (1999) : “ Using new techniques like streaming calculus, we can now build constructions that change shape themselves in real-time. The direct link to real-time calculus makes it possible to take readings from the construction a number of times per second and to adapt its computer-driven parts. The construction constantly changes shape, the engineer’s job is not finished once the calculations for the building have been completed. The engineer becomes a process manager.”

6) Intille, S.S. (2002)

198

199

LOW – COST KONCEPTY V BÝVANÍ Dagmar Mikušková

Problematika low – cost bývania patrí medzi výrazné

Obr. 3 - 4 Quinta Monroy, Iquique, Chile, Architects: Alejandro Aravena, Alfonso Montero, Tomás Cortese, Emilio de la Cerda Lacné riešenie bolo dosiahnuté vyššou hustotou zástavby. Priestory sú členené na  súkromné, verejné a  kolektívne /spoločné vlastníctvo 20 rodín s obmedzeným prístupom- je to stredná úroveň združenia, ktorá umožňuje prežitie v krehkých sociálnych podmienkach/. Konštrukčne aj staticky sú domy navrhnuté na možnú dostavbu s vedomím, že zvyčajne ľudia, ktorí žijú v osadách majú tendenciu budovať svoje domovy oportunistickou modernizáciou - projekt predpokladal budúce úpravy navrhnutím flexibilných priestorových a  štrukturálnych rámcov, ktoré sú schopné pojať expanziu.

spoločenské problémy. Ide o  aktuálnu problematiku, socio-ekonomickú a  socio-kultúrnu, ktorá má aj významnú priestorovú dimenziu v sídelnom kontexte (osciluje medzi

sociológiou a architektúrou). Problematika chudoby a soci-

álnej exklúzie je zložitým javom na ktorý vplýva množstvo

faktorov, napríklad aj vplyv priestoru na správanie a kvalitu

života ľudí, či sociálnych skupín. Možno povedať, že celkovo je nedostatok primeraných a cenovo dostupných bytov

/domov/ a celkove vysoká úroveň bývania je sprevádzaná

zhoršovaním bytovej a  tým aj sociálnej situácie najchudobnejších domácností, medzi ktoré patria nezamestnaní, neúplné rodiny, príslušníci rôznych minorít, prisťahovalci

rovaním chudoby dochádza k čoraz výraznejším prejavom

• Stavebno-konštrukčné a materiálové riešenie

býva často sprevádzaná diferenciáciou bytového fondu,

• Urbanistický koncept

• Možnosť postupného dokončovania stavebných prác

spoločnosti. ktorá má spätnú väzbu aj na životný štýl a bý-

Pri skúmaní problematiky low-cost konceptov v bývaní si

vanie. Otázka tvorby minimálnych životných štandardov

možno položiť aj otázku, či „kontajnery“ môžu byť low-cost

je v  centre pozornosti výskumov chudoby a  evaluačných

v  progresívnych, cenovo dostupných riešeniach bývania

Obr. 1. - 2. Sand-bag houses, MMA Architects 3 Design Indaba 10 x 10 , Cape Town, Cape Town’s Freedom Park in Mitchell’s Plain, South Africa /1/ lacné, nekonvenčné riešenie a zároveň dosiahnutá aj architektonická kvalita a komfort pre ľudí víťaz, ocenený na Bienále Architektúry v Benátkach 2008 za priekopnícky dizajn, cenovo prístupný systém bývania

jmov, malo by teda odrážať určitý spoločenský konsenzus.

pinu ľudí bolo nízkorozpočtové? Predovšetkým treba brať

úrovní minimálnych životných štandardov diferencovaných

pre rôzne typy domácností i  rôzne životné úrovne – „mi-

nimum living standard“, „low-cost but acceptable“, „social

vitality minimum“).

Cieľom low-cost konceptov by malo byť uľahčenie prístu-

pu k  bývaniu pre rodiny s  nižšími až strednými príjmami

.Životné minimum je spoločensky uznanou hranicou príAko dosiahnuť, aby bývanie pre túto úzko špecifickú sku-

ných materiálov v inovatívnej podobe; dobrou logistikou /

kov ovplyvniť kvalitu návrhu?/

Bývanie je výrazne zviazané s  vývojovými zmenami

analýz sociálnej politiky (snaha o  identifikáciu rôznych

kým a  konštrukčným riešením; využitím miestne dostup-

• Architektonické riešenie / Môže limit finančných prostried-

ktorého „sociálna“ časť chátra a mení sa v geto.

do úvahy determinanty klimatické, teritoriálne a aj sociálne.

200

Zníženie stavebných nákladov sa dá nielen jednoduchou

počtu, racionálnym /úsporným/ dispozičným, architektonic-

• Úspornosť riešenia, racionalizácia

sociálneho vylúčenia. Sociálna diferenciácia spoločnosti

sa vedeli so svojim domovom stotožniť a vytvoriť komunitu. aplikáciou „kontajnerov“, ale aj efektívnym zostavením roz-

Z architektonicko-urbanistického hľadiska je dôležité:

a pod. S prehlbujúcou sa sociálnou nerovnosťou a s rozši-

to predsa prostredie pre ľudí, ktorí by sa v ňom mali cítiť

dobre a hlavne by malo vystihnúť ich sociálne cítenie, aby

budovy 3. tisícročia??? Súčasné zmeny v životnom štýle,

v novom poňatí miesta vedú aj k tendenciám chápania ar-

chitektúry ako stavbu kontajnerov. Budova – kontajner má

časový plán/, šetrením mzdových nákladov; možnosťou

postupného dokončovania stavebných prác /aby ekonó-

mia nešla na úkor kvality/. Vyššie uvedené návrhy na zní-

ženie stavebných nákladov sú všeobecnej povahy, vždy treba brať do úvahy charakter stavby, rozpočet, zemepisnú polohu miesta stavby.

Záverom možno povedať, že pre podpriemerne situova-

ných ľudí dnes bývanie predstavuje stále väčší problém.

špecifickú, vlastnú formu so schopnosťou prijať ľubovoľný

Zložitosť riešenia životných situácií komplikuje aj absencia

sa jednoduchou montážou, transportabilitou, nízkymi roz-

sociálnych bytov v  majetku obcí či štátu, ako aj nejasné

kontajner, alebo spojenie viacerých). Treba sa však za-

blematiky je aj v  tom, že na  svete je čoraz viac chudob-

obsah a  prispôsobiť sa rôznym podmienkam. Vyznačuje

počtovými nákladmi, variabilitou (apartmán môže tvoriť1

myslieť, či bývanie v „kontajneroch“ bude vyhovať spôsobu

života rôznych komunít a v neposlednom rade ako zapadne do  prostredia, či dokáže vystihnúť „ducha miesta“. Je

účinných nástrojov sociálnej politiky štátu, nedostatok tzv.

definovanie pojmu „sociálneho bývania“. Aktuálnosť proných ľudí /bohatstvo, síce väčšie, sa koncentruje v rukách

čoraz menšieho počtu ľudí/. A  práve príprava low-costových projektov má zabezpečiť základné právo na adekvát-

201

ne bývanie. Trh low-costu má budúcnosť, rozdielom oproti

ZOZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZOV

ku priznať, že predáva najnižší segment. Je to zároveň aj

/2/ http://www.dictuc.cl/geotecnia/images/DSC01496.JPG,

minulosti je prezentácia – developer sa nehanbí od začiaturbánna výzva - aby sa predišlo vzniku „gét“ a okrajových

/1/ http://www.archiafrika.org/en/node/238, 30.03.2011

/4/ Day, Christopher: Duch a místo, ERA group, spol. s r.o.,

KONVERZIA ADMINISTRATÍVNYCH BUDOV NA ŠPECIFICKÉ FORMY BÝVANIA

/5/ Sociopolis, Project for a  City of the Future, MVRDV,

Peter Lovich

30.03.2011

štvrtí s vysokou kriminalitou. Jednou z ciest je aj zapájanie

/3/ http://2.bp.blogspot.com, 30.03.2011

stredia, aby sa vytvárala spoluzodpovednosť.

2004, ISBN 80-86517-95-0

sociálne slabších obyvateľov do tvorby ich životného proHlavný dôvod, prečo sa zaoberať problematikou low-

cost konceptov v  bývaní je veľmi pragmatický, a  tým je ľudská dôstojnosť.

Toyo Ito, Actar Arquitectura, FOA, Actar 2004, ISBN/ ISSN: 8495951835

/6/ Keller, Jan: Úvod do sociologie, Slon – sociologické nakladatelství 2005, ISBN: 8086429393

Typickou pre obdobie posledných rokov na Slovensku

až do  príchodu tzv. „globálnej finančnej krízy“ ,bola masívna výstavba administratívnych objektov a centier. Ich

výstavba bola založená na  ekonomických prognózach

sústavného a  dlhodobého rastu, ktoré sa žial nevyplnili

v plnej miere. Dôsledkom stagnácie v ekomickej sfére je

zvyšovanie počtu neobsadených prípadne v  nízkej mie-

re obsadených administratívnych budov, či celých admi-

Ing. arch. Dagmar Mikušková, PhD.

nistratívnych komplexov. Je možné predpokladať, či už na  základe dlhodobých ekonomických prognóz a  alebo

Fakulta architektúry STU

aj ďalších ukazovateľov, že sa tieto objekty v budúcnosti

812 45 Bratislava 1

Tieto budú v budúcnosti potrebovať premyslené a účinné

Tel.: +421903206949

sektorom.

Nám. Slobody 19

môžu stať problémovými bodmi v rámci štruktúry mesta.

Slovenská republika

formy riešení, podporované štátnym ako aj súkromným

e-mail: [email protected]

Jednou z  metód ako vyriešiť tento problém a  umožniť

opätovné zatraktívnenie opustených administratívnych budov je zmena ich funkcie, nazývaná aj ako konverzia

na novú funkciu. V zahraničí ide o bežnú, rokmi overenú

novy pamiatok. Jej hlavným cieľom je obnova samotnej

šiť problematické zóny miest, ktoré stratili atraktivitu pre

Konverzie administratívnych budov na obytné formy nie

metódu, ktorou sa podarilo v  niektorých krajinách vyrie-

funkcie nefunkčného objektu.

investorov aj potenciálnych obyvateľov. V anglicky hovo-

sú nerealizovateľným teoretickým konceptom, v zahraničí

me s pojmom „adaptive reuse“, ktorý je tu definovaný ako

lizácií. Najväčšiu koncentráciu úspešných konverzií tohto

riacich krajinách sa v súvislosti s touto metódou stretáva-

ide o  rokmi overenú metódu so stovkami úspešných rea-

„adaptácia budovy na nový účel“. V súvislosti s konverziou

typu nájdeme v USA a Austrálií (Obr. 1). V týchto krajinách

tive reuse for housing“, ktorý je v zahraničných zdrojoch

nomiky, nasledovaných stagnáciami až krízami. Dôsled-

ných na iné účely na obytnú funkciu. Je potrebné zdôraz-

administratívnych budov, neschopných sa prispôsobiť

a preto je dôležité nenahliadať na ňu ako na metódu ob-

došli odborníci k poznatku, že jednou z vhodných funkcií,

objektov na obytnú funkciu sa stretneme s pojmom „adapvysvetľovaný ako konverzia starších štruktúr postaveniť, že konverzia nemusí zachovávať historické hodnoty

202

Obr. 1. Interiér obytnej jednotky v „konvertovanom“ objekte Pine Street 20, NY, USA, Zdroj: http://www.spnewyork.com/New-YorkCity-Furnished-Suites-Photo-Gallery/New-York-City-FurnishedSuites-Photos-20-Pine-Street/New-York-City-Furnished-Suites20-Pine-St-Library-Lounge.jpg

prebehlo niekoľko období rýchleho rastu a  expanzie ekokom týchto období bolo veľké množstvo nefunkčných

spoločensko-ekonomickým zmenám. Analýzou ich stavu

203

trálii naopak nie je tento princíp chápaný ako zníženie kvality bývania a objekt Air Apartments predstavuje jeden

z najluxusnejších obytných objektov v rámci celého mesta

Adelaide (Obr. 4).

Na  výsledky konverzie je preto potrebné nazerať ako

na špecifické formy bývania, ktoré nie sú určené pre kaž-

dého. V  USA sú „konvertované“ obytné jednotky ponúkané obvykle ako nájomné byty, s  dôrazom na  pritiahnutie

nájomníkov z iných metských zón, prevažne mladých ľudí

a  prvonájomníkov. Títo dokážu akceptovať isté „zníženie“ komfortu výmenou za  bývanie v  centrálnych mestských

Obr. 2. Objekt The Air Apartments – stav pred a po konverzii Zdroj: 3d model autora Petra Lovicha, fotografia pôvodného stavu: Tectvs Design, vedúci projektu Tony Giannone

objektov sú taktiež moderné fasádne systémy, ktoré sledujú aktuálne trendy v  tejto oblasti. Mnohé z  fasádnych

systémov v aktuálnej ponuke na trhu umožňujú výmenou

do satelitných mestečiek, podobných aké sú budované vo

tok energie a chuti starať sa o rozsiahly dom a pozemok

výsledkov konverzie, teda samotných obytných jednotiek

je potrebné si uvedomiť, že ide o zmenu objektu navrhnu-

tého primárne pre potreby administratívy na obytný objekt.

Obr. 3. The Air Apartments – obytná jednotka – dispozičná schéma, Zdroj: 3D Model autora

Preto je evidentné, že pri tvorbe obytných jednotiek v „kon-

na ktorú by bolo možné tento typ objektov konvertovať, je

ným kompromisom a obmedzeniam. Typickým problémom

k nemu priľahlý. Preto začala v USA táto skupina ľudí hľa-

dať možnosť návratu do centrálnych mestkých zón. Jednu

z vhodných možností našli práve v „konvertovaných“ administratívnych objektoch.

Okrem legislatívy sú významnou prekážkou realizácie

konverzií na Slovensku aj vyššie finančné náklady na ich

realizáciu, ktoré sa častokrát blížia celkovým nákladom

môže byť nie úplne ideálna orientácia objektu na svetové

otázka, prečo míňať peniaze a čas na konverziu nefungu-

letového konštrukčného systému, ktorá sa môže odraziť

a  na  ich mieste postavené nové bytové domy? Tento po-

príkladov, kedy projektanti konverzií umiestnili napr. spál-

žateľný. Pri demolácií vzniká veľké množstvo stavebného

priameho prevetrania a  presvetlenia. Príkladom takéhoto

teľná. Monolitické železobetónové konštrukcie, ktoré sú

strany a  taktiež veľká hĺbka konštrukčných traktov ske-

zóny. Ich univerzálny, obvykle skeletový konštrukčný sys-

na  dispozičnom riešení. V  zahraničí nájdeme množstvo

ný pre proces zmeny funkcie na  obytnú. Administratívne

ňu do hĺbky dispozície, čím táto miestnosť stratila možnosť

tuovaných v základni objektu. Devíziou administratívnych

ností. Ďalším dôvodom je v  prípade seniorov aj nedosta-

vertovanom“ objekte budeme musieť pristúpiť ku čiastoč-

polohu v centrálnych mestských zónach s dobrou doprav-

stání v podzemných, či nazdemných garážach, obvykle si-

mostatnení detí a  ich odchode od  rodičov, títo už nemali

konštrukčného a na Slovensku hlavne legislatívneho chabráni realizovaniu projektov tohto typu. Pri posudzovaní

a inštalačné jadrá, ako aj dostatočné kapacity parkovacích

veľkej miere aj na Slovensku v poslednom období. Po osa-

záujem bývať na periférií, ďaleko od služieb a iných mož-

rakteru. Naša momentálne platná legislatíva brzdí, ba až

Obr. 4. The Air Apartments – obytná jednotka – fotografia interiéru, Zdroj: Tectvs Design, vedúci projektu Tony Giannone

autora). Táto skupina obyvateľstva odišla z  centier miest

aj negatíva, medzi ktoré môžeme zaradiť vyššie náklady

na samotnú konverziu a špecifické problémy technického,

budovy majú taktiež veľkoryso dimenzované komunikačné

li a opustili rodinné hniezdo (preto sú v USA nazývaní aj

(parapetné panely) a  dostatočný tepelný odpor. Spomífunkcie z  administratívnej na  obytnú. Treba vnímať však

tém s  dostatočnou konštrukčnou výškou je veľmi výhod-

bila túto formu bývania sú seniori, ktorých deti už dospe-

ako empty-nesters. Empty-prázdny, Nest- hniezdo pozn

nané aspekty predstavujú vstupné pozitíva pre zmenu

nou dostupnosťou a nadväznosťou na existujúce mestské

a kultúrnych aktivít. Ďalšou skupinou, ktorá si v USA obľú-

častí fasádnych panelov zabezpečiť aspekty potrebné pre

obytné budovy a to otváravosť, čiastočnú nepriehľadnosť

práve bývanie. Administratívne budovy majú často ideálnu

zónach s dobrou dostupnosťou služieb, práce, športových

na  asanáciu objektu a  výstavbu nového. Preto vyvstáva

júcich administratívnych budov, keď môžu byť asanované

Obr. 5. Systém „otvoreného“ a „uzavretého“ materiálového cyklu, Zdroj: autor

Stavebný priemysel, ktorý je zodpovedný za  veľké množ-

stvá odpadu, musí začať hľadať spôsoby opätovného vyu-

stup má však množstvo nedostatkov a je dlhodobo neudr-

žívania nefunkčných budov, nie len ich asanácie. Dôsled-

odpadu. Väčšina z  tohto „odpadu“ nie je opätovne využi-

surovinami sa zaoberá myšlienka tzv. „otvoreného“ a „uza-

riešenia je projekt Air Apartments z  Adelaide v  Austrálii

v  dnešnej dobe najčastejšie využívané pre administratív-

zahŕňa vyťaženie surovín na stavebné materiály, ich spra-

možné, ani v projektoch tzv. „sociálneho“ bývania. V Aus-

stavbe. Stane sa z nich suť, ktorá je prevezená na skládku.

na stavenisko, ich samotnú aplikáciu na stavbe a nakoniec

(Obr. 2, Obr. 3). Na  Slovensku by takéto riešenie nebolo

204

ne objekty, nie je možné rozobrať, odviezť a využiť na inej

kami tvorby stavebného odpadu a  zbytočného plytvania

vretého“ materiálového cyklu. Systém otvoreného cyklu

covanie na výsledný produkt s využitím energie, transport

205

po  skončení životného cyklu objektu zlikvidované na  od-

značením oblastí, kde je vyžadovaná konverzia, aby sa

investovaná do  stavebných materiálov nestratí na  konci

konverzií v tejto oblasti je také výrazné, že sa začína meniť

pad. Naproti tomu v systéme otvoreného cyklu sa energia

zabránilo nežiaducim asanáciám. Množstvo realizovaných

otvoreného cyklu, s ktorým sa stretávame najčastejšie aj

s prevládajúcou funkciu bývania. Táto zmen sa dotkla do-

KONVERZIA PANELOVÉHO BYTU NA INTELIGENTNÝ

a  prostriedkov, keďže pri novom dopyte po  stavebných

tva ulice Wall Street, ktorá získava v 21.storočí stále viac

Branislav Puškár

života budovy, tým že sa z nich stane odpad. V systéme na  Slovensku, je potrebné nekonečné množstvo energie

charakter celej zóny z administratívno-obchodnej na zónu

konca aj svetoznámeho centra bankovníctva a  finančníc-

prvkoch, je nutné spustiť celý výrobný proces od  začiat-

charakter obytnej zóny (Obr. 5).

využívajú pri výrobe recyklované materiály a tým sa šetria

ločnosti sú príčinami vzniku potrieb konverzií budov, prí-

ku. Na rozdiel od neho v systéme uzatvoreného cyklu sa

Rýchlosť a frekvencia zmien v oblasti ekonomiky a spo-

Spájanie problematiky inteligentných budov s problema-

padne celých zón na  novú funkciu. Zmeny v  oblasti eko-

tikou obnovy panelových bytových domov, sa zrejme čita-

neexistuje, pretože sa všetko opätovne využije. Tak tomu

a  dovolím si tvrdiť, že je momentálne veľmi ťažké dosia-

vy si väčšina verejnosti spája s nadštandardným riešením

rovina pre nový výrobný cyklus. Keďže nerastné suroviny

cyklus iba svojej primárnej funkcii. Tento trend je možné

nológií do paneláku sa preto asi javí ako úplne nereálna.

prírodné zdroje surovín. Tento systém môžeme prirovnať k ekologickému systému v prírode, kde „skutočný“ odpad

je aj v uzatvorenom cykle, kde je odpad využívaný ako su-

našej planéty nie sú neobmedzené, systém otvoreného

cyklu nie je dlhodobo udržateľný.

Na  Slovensku je zaužívaným postupom práve spomí-

naná asanácia nefunkčného objektu, aj v  prípade že má

vhodný „zdravý“ konštrukčný systém a ostatné predpokla-

nomiky sa premietajú aj do oblasti administraívnych budov hnuť, aby administratívna budova slúžila po  celý životný

pozorovať aj na významných obchodných centrách vo sve-

teľovi javí ako nemožná vízia. Koncept inteligentnej budo-

šením štandardu bývania pri nižších nákladoch na energie.

Je ale možné, že vzhľadom k znižujúcim sa cenám tech-

gencia budovy. Takáto výhoda je pri konvenčnom riešení

ne realitou. Kto by napríklad v  časoch masovej výstavby

Podstatu tvorby inteligentných obytných budov tvorí

nológií a stále rastúcim cenám energií sa aj táto vízia sta-

Bolo by preto vhodné aj na  Slovensku zaujať k  fondu

panelových domov predpokladal, že aj po vyše polstoročí

nefunkčných administratívnych budov aj iný postoj, ako

nákladoch. V bytovom dome sa tento paradox prejaví zvý-

rodinného domu alebo vily. Integrácia inteligentných tech-

te, akým je napr. spomínaná Wall Street v New Yorku, USA

a iné.

Obr. 1. Návrh riešenia komplexnej obnovy pre panelový bytový dom P1.14 v Petržalke (výsledok projektu INTERREG 3A, Bacová,A.-Puškár,B.)

Práve v  tomto na  prvý pohľad paradoxe, sa skrýva intelinedosiahnuteľná.

koncept integrovaného plánovania. Koncept umožňuje vy-

budú stále funkčné, a mnohé znich podstúpia komplexnú

tvorenie inteligentnej obytnej budovy, ktorá rešpektuje op-

spektíve nenaplnenie očakávaní obyvateľov sa stali moti-

dúci diskomfort a reaguje na vonkajšie prostredie. Tvorba

obnovu. Práve nedostatočnosť „komplexnej obnovy“, re-

dy pre úspešnú konverziu. Jednou z odpovedí na otázku,

snahu o  ich asanáciu. Mohli by konverziou získať nový

verzie namiesto asanácie a  výstavby nového objektu sú

aké predstavujú napr. mladí ľudia, bezdetné páry, kariérne

s využitím koverzie pre vybrané mestské zóny. Tak je tomu

isté „zníženie“ komfortu bývania spôsobené využitím špe-

chy, nenaplnili svoje očakávania, v  podobe slubovaných

vateľa a na vytvorenie atmosféry bez stresových stimulov

ných administratívnych objektov, za  cenu možnosti obý-

a komfort, respektíve diskomfort bývania v paneláku sa ani

musí na  jednej strane pokrývať požiadavky na  komfort

k tomu patria.

ho domu požadujú od bývania vlastnosti, ktoré im už bežný

ako by bolo možné motivovať investorov k  realizácií konštátne podporné programy a plány rozvoja miest rátajúce

potenciál, využiteľný pre špecifické skupiny obyvateľstva,

orientovaní jedinci a pod... Títo by boli schopní akceptovať

v  USA, kde sa štát snaží motivovať investorov poskyto-

cifických konštrukčných a  modulových systémov pôvod-

týchto projektov. Okrem štátnych programov podpory sú

vať centrálne mestské zóny s  mnohými výhodami, ktoré

vaním výrazných daňových úľav a  podpory financovania

v  USA vypracované aj smernice pre obnovu miest, ktoré má vypracované každé väčšie mesto v  USA. Tam sa

nachádzajú regulatívy pre jednotlivé mestské zóny s  vy-

váciou pre víziu „inteligentného paneláku“. Mnohí majitelia

bytov ani po zateplení, výmene okien a rekonštrukcii strebenefitov. Úspora energie bola nižsia ako očakávaná

po rekonštrukcii nezmenil. Obyvatelia panelového bytovébytový dom nie je schopný efektívne poskytnúť. Jedná sa

najmä o vyššiu efektívitu narábania s energiami, možnosť

Námestie Slobody 19 Slovenská republika

email: [email protected]

viduálnu mieru, aby nespôsobovala nežiadúci diskomfort.

Ak chceme do  panelového domu integrovať iba inte-

ligentné technológie, ktoré budú skutočne využiteľné

riadenia dostupnejšími širšiemu okruhu užívateľov. Spolu

veka je možnosť uspokojovať svoje životné potreby.“

teligentných zariadení do bytov bude bežná.

ry napomôcť hongkongská definícia inteligentnej budovy,

nečný. Dobre navrhnutá inteligentná budova je schopná

medzené množstvo potrieb užívateľa do ôsmych modulov

zvýšiť komfort jej obyvateľov, pri nižších prevádzkových

206

a  bezpečnosť, na  strane druhej nesmie prekračovať indi-

slovenského odborníka na  inteligentné budovy P.  Ehren-

Koncept inteligentnej budovy je v  tomto momente jedi-

tel.: 00 421 903 197 156

pre obyvateľov. Inteligencia implementovaná do  budovy,

bytov. Súčasný trend znižovania cien hardwerových kom-

s rastúcimi cenami energií je reálne, že implementácia in-

812 45 Bratislava 1

budovách má byť orientovaná na uspokojenie potrieb uží-

a budú mať rýchlu návratnosť, musíme dokonale analyzo-

ponentov integrovaných riadiacich systémov, robí tieto za-

Fakulta architektúry STU

kvalitného obytného prostredia v  inteligentných obytných

obsluhovať a  riadiť jednotlivé elektronické zariadenia, riadiť osvetlenie a  tienenie a  systémy umožňujúce ochranu

Ing. arch. Peter Lovich PhD.

timálnu mieru inteligencie, nespôsobuje užívateľovi nežia-

vať potreby a  požiadavky užívateľov. Podľa popredného

walda: „Elementárnou psychologickou črtou existencie člo-

Pri pochopení potrieb užívateľa môže do  značnej mie-

ktorá ako jediná dvojúrovňová definícia abstrahuje neobkvality vnútorného prostredia v inteligentnej budove. Takže

207

formou je možné aplikovať pri komplexnej obnove panelo-

vého bytového domu.

Využívajú nízkopotencionálne zemské teplo. Je možné ich

V rámci modulu Environmentálne priaznivé zachovanie

velského z STU KTT Bratislava: „Tepelné čerpadlá môžu

zdravia a energie sa pri rekonštrukcii uplatňujú nasledovné riešenia a technológie:

• Reakcia inteligentnej budovy na okolie

Podľa C.I. Colemana: „Vhodná integrácia budovy do pro-

primárnej energie - teda tepelnej energie získanej spaľo-

vaním fosilných palív a môžu byť v mnohých praktických

mysle aj v komunálnej sfére.“

pečovania ohrievacích, ale aj chladiacich procesov v prieFrekventovnou oblasťou automatizácie pri inteligentných

budovách je práve vykurovanie. Podľa P. Ehrenwalda: „Ide

tektúry tak, aby umožnilo architektúre byť čo najefektívnej-

o  automatizáciu vykurovania (v  celom reťazci výroba-roz-

prostredníctvom zariadení inteligentnej budovy. Potenciál

a chladu pre klimatizáciu.“ Atraktívnou možnosťou regulá-

využitý až vo fáze, keď na zabezpečenie vnútornej pohody

trol (IRC). Tento systém umožňuje aj individuálne korektúry

šia. Kvalitu vnútorného prostredia je možné zabezpečiť aj

technologických zariadení inteligentnej budovy by mal byť

nedostačujú dispozície samotného konceptu. Návrh inteli-

sledne zoradiť do  ôsmych modulov (1. Environmentálne

gentnej obytnej budovy by mal byť orientovaný na komplex-

nosť priestorov, 3. Náklady na prevádzku a údržbu po dobu

dova stala vhodnou na dlhodobý pobyt a prácu obyvateľov.

6. Odolnosť voči požiaru., 7. Kultúra., 8. Imidž špičkovej

denie

technológie).

konvenčnou výrobou tepelnej energie výrazné úspory

Architektonický koncept inteligentnej obytnej budovy by

Vonkajšie prostredie racionálne formovalo výraz archi-

životnosti budovy, 4. Komfort pre ľudí, 5. Výkonnosť práce,

za určitých podmienok dosiahnuť v porovnaní s klasickou

aplikáciách súčasne tiež  najefektívnejšou formou zabez-

mal rešpektovať charakter okolitého prostredia.

priaznivé zachovanie zdravia a energie, 2. Využitie a pruž-

kombinovať s vyššie uvedenými systémami. Podľa V. Ha-

stredia ju nerobí len viac efektívnou, ale znižuje aj náklady

na  prevádzku, ak budova a  prostredie spolu kooperujú.“

potrieby užívateľa je možné rozviesť a konkretizovať, a ná-

kurovanie inteligentných budov patria tepelné čerpadlá.

Modul 1 - Environmentálne priaznivé zachovanie

zdravia a energie

Obr. 2. Výber vhodných modulov kvality prostredia pre konkrétne riešenie

Medzi ďalšie systémy šetriace energiu používané na vy-

ný návrh vnútorného prostredia v  budove tak, aby sa bu• Nízkoenergeticke zariadenia pre vykurovanie a chlaSystém vykurovania v  inteligentných budovách je za-

vod-využitie), vetrania a klimatizácie, prípravy teplej vody

cie pre inteligentné obytné budovy je Individual room conteploty prostredia jednotlivých miestností. Systém vykuro-

vania zohľadňuje aj vonkajšiu teplotu, dennú alebo nočnú

dobu, prítomnosť užívateľov.

• Nízkoenergeticke zariadenia pre vetranie a klima-

tizáciu

Pri realizácii inteligentných obytných budov je potrebné

nezanedbávať možnosť prirodzeného vetrania. Súčasný

Toto riešenie umožní užívateľovi aj projektantovi s  mo-

meraný na  efektívne dosiahnutie tepelnej pohody pri eli-

ní ich hierarchizovať a  vylučovať a  podľa toho formovať

na vykurovanie G.J. Moreno zo Stavebnej fakulty, Univer-

s určitosťou rešpektovaný aj v budovách na bývanie.

problémov inteligentných budov je poskytnutie komfortu

dov odhalilo viaceré ekologické nedostatky – ťažko čisti-

nákladoch na energie.“

a  neschopnosť prepojenia architektonického životného

dulmi ďalej pracovať pri návrhu inteligentnej budovy, umož-

minovaní nákladov na  teplo. Ako zdôrazňuje odborník

reálne riešenie konkrétnej inteligentnej obytnej budovy pri

zity Autónoma de Querétaro v Mexiku: „Jeden z hlavných

Inteligentný panelový dom by mal byť navrhnutý a reali-

obyvateľov, spolu so zvýšením ich výkonnosti pri nízkych

vania užívateľa. Tvorba obytného prostredia by mala byť

Jednou z  ciest je dosiahnutie energetickej úspory pro-

dodržaní optimálnej miery inteligencie.

zovaný tak, aby v maximálnej možnej miere naplnil očakáindividuálne koncipovaná podľa konkrétnych požiadaviek

stredníctvom pasívnych a  nízkoenergetických systémov,

domu je potrebné definovať najvhodnejšie moduly kvality

aktívne solárne systémy v  inteligentných obytných budo-

teligentnej budovy. Z ôsmych modulov kvality prostredia sú

energiu a  premieňajú ju na  teplo. Architektonický návrh

plexnej obnovy. Článok popisuje, ktoré z modulov a akou

kolektorov.

každého obyvateľa.

Pri komplexnej obnove bytového

prostredia, ktoré sú vyjadrené v hongkongskej definícii iniba niektoré aplikovateľné pre bytový dom v procese kom-

udržujúcich tepelnú pohodu v budove.

Najpoužívanejšie

trend jasne určuje obrat od  plne klimatizovaných priesto-

rov k prirodzenému vetraniu, preto by tento trend mal byť

Podľa M. Bieleka: „Využívanie plne klimatizovaných bu-

teľné aj kontrolovateľné klimatizačné a  vetracie potrubia prostredia s  vonkajšou klímou, ktorá nepriaznivo vplýva

na psychický stav veľkého množstva ľudí.“

Pri realizácii inteligentných obytných budov je vhod-

né využiť systémy  vetrania s rekuperáciou. Ako spomína

vách sú solárne kolektory, ktoré aktívne využívajú slnečnú

P.  Morávek: „V  Západnej Európe sa na  vetranie budov

budovy je ovplyvnený najmä tvarom, veľkosťou a polohou

rekuperáciou tepla, ako celkom štandardné a energeticky

208

Obr. 3. Výber vhodných riešení a zariadení pre modul - Environmentálne priaznivé zachovanie zdravia a energie, pri rekonštrukcii bytového domu

používajú systémy núteného vetrania s  vysoko účinnou

najúčinnejšie riešenie. Pochopenie psychického hľadiska

Obr. 4. Výber zariadení pre modul - Environmentálne priaznivé zachovanie zdravia a energie, pri rekonštrukcii bytového domu

nutnosti prirodzene vetrať súvisí s  potrebou človeka cítiť

sa prirodzene a voľne v obytnom prostredí tým, že môže

voľne manipulovať s okenným otvorom, voľne vníma hluk

z exteriéru, zvuk ulice.

Modul 2 - Využitie a pružnosť priestorov

Využitie a pružnosť priestorov, ako modul kvality vnútor-

ného prostredia je možné realizovať pri komplexnej obno-

209

ve bytového domu zmenami v dispozičnom riešení budovy

integruje veľa súčastí z prvého modulu. Jedná sa o kvalitu

veľkej miere v  závislosti od  kvality dispozičného riešenia,

Literatúra:

návrhu šetriaceho energiu podľa LEED (Leadership in

nia a  presvetlenia obytných miestností a  iných komplex-

budov. In: Konferencia: Inteligentné budovy, 1998, str.11

ligentného domu je schopný racionálne využívať zdroje

kvality architektonického riešenia nepodarí naplniť, návrh

tak, aby sa stali adaptabilnými.

architektonického konceptu, ktorý by mal spĺňať kritériá

všetky možnosti prispôsobivosti priestorov, konštrukčných

Energy and Environmental Design). Takýto koncept inte-

ný predvídavo pokryť naplnenie funkcií, ktoré ešte len

energie. Okrem systémov vykurovania, chladenia, klima-

nie je schopný saturovať požiadavky užívateľa, a  tzv. „in-

ISBN 1335 - 5406

túrnymi zmenami je determinovaná aj funkčná náplň budov.

sívne a aktívne solárne systémy, tepelné čerpadlá, systé-

vať. Pre komfort užívateľa je potrebné odhadnúť optimálnu

the Surrounding Environment. North Carolina: North Caro-

byť navrhnuté tak, aby bola možnosť ich architektonickej,

vetrania, a.i.) je riešenie znižujúce náklady na  prevádzu

štandardu obytnej budovy, požiadaviek užívateľov. Ako

[4]DANIELS, K: Technika budov. Bratislava: Jaga, 2003,

témov energeticky nenáročného umelého osvetlenia, sys-

v obytných budovách sa uplatňujú zariadenia inteligentné-

Pod pojmom adaptabilita rozumieme vo všeobecnosti

a  technických prvkov budovy. Dom by mal byť schopv  budúcnosti prídu a  budú realizované. Sociálnymi a  kulBudovy by mali byť schopné týmto zmenám čeliť, mali by

tizovania a  vetrania spomínaných pri prvom module (pa-

my vetrania s rekuperáciou, systém hygroregulovateľného

dispozičnej alebo konštrukčnej zmeny.

charakteristické implementáciou inteligentných fasád, sys-

bilite, variabilite a elasticite. Tieto vlastnosti architektonic-

témom automatickej údržby, a.i.

Podľa stupňa adaptability budov je možné hovoriť o flexi-

kého konceptu je možné pokladať za inteligentné, predsta-

vujú prejav reakcie budovy na zmeny.

Adaptabilitu (schopnosť prispôsobiť sa alebo prispôsobiť

• Inteligentná fasáda - Fasáda zabezpečuje a  udržuje

v budove optimálne vnútornú pohodu, ovplyvňuje parame-

plochy miestností, zvládnutia mierky a proporcie, preslne-

ných kvalít architektonického konceptu. Ak sa tieto bazálne

teligentné riešenie“ tento nedostatok nedokáže kompenzo-

mieru inteligencie, ktorá je závislá od konkrétneho riešenia,

inteligentnej budovy? In: AT&P Journal, 2000, č.3, str.15

Moduly číslo: 5-Výkonnosť práce, 6 -Odolnosť voči po-

mienok. Severná fasáda je v zimnom období tepelne expo-

nedosahujú dostačnú prioritu.

• Flexibilita inteligentnej obytnej budovy umožňuje

rov a vyššie nároky na vykurovanie. V letných mesiacoch

cia môže byť riešená ako voľný, otvorený, flexibilný pries-

energetických nárokov na  produkciu chladu potrebného

pružné funkčné prispôsobenie celého priestoru. Dispozí-

novaná, čo spôsobuje ochladzovanie vnútorných priesto-

lina A&T State University, 2004

ho domu, ako audio-vizuálne centrum, elektronické naku-

povanie (E-shopping), inteligentná elektroinštalácia.

losť pomocou prispôsobenia modifikácií) by inteligentná

obytná budova mala zvládnuť pokryť na úrovniach:

[3]COLEMAN, C.I.: Integrating Tall Building Systems and

ISBN 80-88905-60-5

žiaru, 7- Kultúra, Modul 8 – Imidž špičkovej technológie,

fasád je neschopnosť reagovať na zmeny vonkajších pod-

[2]BUDKEOVÁ, B .- PUŠKÁR, B.: Prvky tieniacej techniky

v architektúre obytných budov. In: Stavba, 2005, č.9, str.20,

sekundárny, podporný element, vytvárajúci pocit komfortu

tre mikroklímy vnútorného prostredia. Problémom bežných

niečo niečomu inému implikujúc vhodnosť alebo spôsobi-

[1]BIELEK, M.: Prirodzené vetranie inteligentných vysokých

sú pri obnove bytových domov menej frekventované, lebo

Socioekonomický vývoj krajín, ktoré riešia revitalizá-

ciu panelových sídlisk určí, akou formou a  na  akej úrov-

[5]EHRENWALD, P.: Je automatické riadenie zárukou vzniku [6]EHRENWALD, P.: Inteligentné budovy. Konferencia.

Bratislava, 1995

[7]HAHN, A.: Flexibilita v bývaní. Bratislava 2004, str.8

[8]HAVELSKÝ, V.: O  tepelných čerpadlách, Bratislava,

2008, Dostupné na: http://www.euroweb.sk/szchkt/tepelne_cerpadla/tepelne_cerpadla.htm, 16.5.2007

[9] MASLOW, A.H.: Toward a psychology, Chicago: John

ni sa bude obnova panelových bytových domov realizo-

Wiley & Sons, 1998, ISBN 0471293091

na klimatizovanie severných miestností. Ak by fasáda do-

aplikovaných metód komplexnej obnovy „panelákov“, je

2005, č.9, str. 56

modifikácie alebo zmeny pomocou plasticity (zmeny tva-

časia, znížila by nároky na vykurovanie a chladenie budov.

bude aplikácia konceptu inteligentnej budovy. Aj napriek

passive human comfort solutions.In: Renewable and Sus-

schopnosťou prispôsobiť sa na nové situácie.

reagovať na zmenu vonkajších podmienok:

vých bytov sú perspektívy jej využitia nádejné. Inteligentné

na http://www.sciencedirect.com/science, 2.10. 2006

je taký adaptabilný systém, ktorý na  danej nemeniteľnej

ických článkov do sklenenej fasády. Z fasády sa týmto rie-

gií v bytovom dome a zároveň zvýšiť komfort obyvateľov,

telligent buildings by means of autoregressive models. In:

tor alebo pozostáva zo sústavy priestorovo ohraničených

jednotiek. Je charakteristická pohotovou schopnosťou

ru), ohýbateľnosťou (poddajnosťou), variabilitou a  často

• Variabilita inteligentnej obytnej budovy – predstavu-

naopak profituje z tejto nevýhody, prostredníctvom nižších

kázala aktívne reagovať na zmeny ročného obdobia a po-

Niekoľko systémov inteligentných fasád umožňuje fasáde

• Fotovoltaická fasáda - Umožňuje integráciu fotovolta-

vať. Vzhľadom k nedostatočným výsledkom v súčasnosti

možné že jedna z  ciest vývoja rekonštručných postupov

súčasnej nedostupnosti, pre väčšinu užívateľov panelotechnológie dokážu maximalizovať efektivitu využitia ener-

[10]MORÁVEK, P.: Vetranie obytných budov. In: Stavba [11]OMER, A.M.: Renewable building energy systems and

tainable Energy Reviews. ISBN 0-13-095246-X, Dostupné

[12]RÍOS-MORENO, G.J. : Modelling temperature in in-

ploche umožňuje v priebehu užívania ľahko meniť dispozič-

šením stáva producent elektrickej energie. Podľa M. Sala,

čo je bez ich implementácie takmer nemožné. Realizácia

Automation in Construction, 2007, č.5, str. 118

ných prvkov, podľa meniacich sa potrieb rodinného cyklu.

rencii: „Solárne prvky integrované do  plášťa inteligentnej

spokojného užívateľa.

ligent window. In: Renewable Energy, 1997, č.10, str.186,

né riešenie bytu pomocou prestaviteľných alebo nemeniteľ• Elasticita inteligentnej obytnej budovy – predstavuje

odborníka na nové fasádne technológie z univerzity vo Flobudovy môžu zabezpečiť dôležitý podiel z  využitia obno-

taký adaptabilný systém, v ktorom zmeny sa uskutočňujú

viteľných zdrojov pre klimatizovanie vnútorného priestoru

nedochádza len k  objemovým zmenám bytu, ale aj k  no-

kontrolou ich prevádzkových parametrov.“

na  premenlivej ploche. Pridávaním identických jednotiek vým dispozično – prevádzkovým väzbám.

Modul 3 - Náklady na  prevádzku a  údržbu po dobu

[13]SALA, M.: New facade technologies: AIW - Active intel-

ISBN 0960-1481

budov, ak sú navrhované dostatočne účinne, s primeranou Modul 4 - Komfort pre ľudí

Štvrtý modul - komfort pre ľudí, v sebe integruje kvality

životnosti budovy

architektonického riešenia spolu s aplikáciou vhodnej mie-

na prevádzku a údržbu po dobu životnosti budovy, v sebe

viek užívateľov. Pocit komfortu pre užívateľov vzniká vo

Tretí modul kvality vnútorného priestoru - Náklady

inteligentnej budovy by sa mala orientovať na hlavný cieľ –

ry inteligencie, podľa štandardu obytnej budovy a požiada-

210

Ing. arch. Branislav Puškár, PhD.

Fakulta architektúry STU Bratislava,

Nám.Slobody 19, 812 45 Bratislava, tel:0905815324 e-mail:[email protected]

211

-Prostredie umožňujúce priamy a vizuálny kontakt

V  závere autor konštatuje, že zmysel vlastnej identity

s vonkajším svetom

VPLYV NEMOCNIČNEJ IZBY NA LIEČBU

[1]

ničných izbách, kde hrozí častokrát veľké riziko vzájomnej

s personálom

nekopatibility pacientov.

- Prostredie nerušivé a nehlučné, poskytujúce dôveru

Fenomén jednolôžkovej izby

a súkromie

Z hľadiska architektonického riešenia nemocníc je otáz-

- Prostredie podporujúce pocit priestorovej orientácie

Stanislav Majcher

Psychika

pacienta je najťažšie udržateľný vo viaclôžkových nemoc-

- Prostredie umožňujúce bezprostredný kontakt

ka ubytovania pacientov jedným z kľúčových faktorov, ktorý

- Prostredie poskytujúce možnosti pozitívneho rozptýlenia

- Prostredie umožňujúce pobyt rodinným príslušníkom a priateľom

zohráva dôležitú úlohu pri začiatku choroby

- Prostredie ohľaduplné a bezbariérové

a  zásadne  ovplyvňuje jej priebeh a  liečenie. Dôvodom je

ním psychologickej obrany človeka a spôsobiť neadekvát-

dispozičné vzťahy v nemocnici. Spomenuté teórie smerujú

k tomu, že najvhodnejším typom ubytovania pacienta v ne-

mocnici je jednolôžková izba. Poskytnutím jednolôžkových

- Prostredie bezpečné

centrálny nervový systém, ktorý môže byť iritovaný zlyha-

zásadne ovplyvňuje hmotovo-kompozične a prevádzkovo

izieb pacientom, by sa do veľkej miery vyriešili požiadavky

ne správanie imúnneho systému.

Vedecké štúdie poukazujú nato, že pocit psychickej po-

hody môže výrazne znižovať množstvo užívaných liekov

proti bolesti, a  rovnako aj skracovať čas celkovej liečby pacienta.

„Architektúra ako taká nemôže pacienta liečiť, ale

môže svojim riešením redukovať jeho stres a depresiu,

a tak priamo vplývať na priebeh liečebného procesu“[2]:

Obr. 1. Prostredie viaclôžkovej izby fakultnej nemocnice v  Bratislave.

Nemocnicu musíme chápať ako komplex systémov

a oddelení, kde nie je možné izolovať vplyv jednotlivých

faktorov od systémového riešenia architektonického kon-

Obr. 3. Osem hlavných potrieb zohrávajúcich kľúčovú úlohu v procese nenarušenia zmyslu vlastnej identity pacienta v  nemocničnom prostredí. zdroj. [5]

ceptu. Existujú však niektoré vedecky podložené teórie,

ktoré poukazujú na smerovanie architektúry v tomto pro-

cese.

Pickerov inštitút

[3]

v  roku 1999 publikoval niekoľko roč-

Výskum E.Hoekstra

[5]

skúmal na  holandských nemocni-

ný výskum, ktorého cieľom bolo identifikovať a  zhodnotiť

ciach vzťah medzi správaním pacientov, vzhľadom na špe-

Pacienti diskutovali o  faktoroch, ktoré pre nich zohrávajú

výskumu bolo, že ak sa pacientovi počas liečby v nemocni-

základné požiadavky pacientov v nemocničnom prostredí.

požiadaviek:

na nemocničné prostredie, spomínané v týchto bodoch: - Zredukovanie rušivých vplyvov prostredia

- Umožnenie kontroly pacienta nad prostredím

cifické vlastnosti nemocničného prostredia. Zistením tohto

najdôležitejšiu úlohu pri zlepšovaní ich psychickej pohody.

Pickerov inštitút ich potom rozdelil do ôsmich základných

Obr. 4. Prelínanie faktorov ovplyvňujúcich pomer zastúpenia jednolôžkových izieb. zdroj [6].

ci nenaruší jeho pocit vlastnej identity a schopnosti ovplyv-

Obr. 2. Prostredie jednolôžkovej izby s  príjemným  výhľadom do prírody. zdroj. [4]

1) Antje Monz pre Zumtobel kol (2004). Svetlo pre zdravotníctvo, publikované Zumtobel Staff GmbH, Dombirn, Rakúsko, s. 4 2) Wagenaar, C., (2003), pre „Evidence Based Design: Architecture as medicine“ Medzinárodné sympózium, Univerzitne liečebné centrum, Groningen, Holandsko, s. 20 3) The Picker Institute (1999) Assessing the built environment from the patient and family perspective. Health Care Design Action Kit. The Center for Health

ňovať dianie týkajúce sa jeho osoby, tak dokáže lepšie odolávať negatívnym faktorom spojeným s nemocničným

pobytom, ako je napríklad stres a  depresia. Požiadavky

- Umožnenie blízkym byť súčasťou liečebného procesu - Poskytnutie súkromia

- Zvýšenie bezpečnosti (redukovanie šírenia nemocnič-

ných infekcií)

Flexibilita a ekonomické aspekty jednolôžkovej izby

Technologický vývoj prináša so sebou výrazné zmeny

na udržanie pocitu vlastnej identity pacienta, autor rozde-

aj v nemocničnej liečbe. Liečebné pomôcky a nástroje už

mnejšiu úlohu.

a je ich možné ľahko presúvať. Trhový mechanizmus, kto-

lil do 8 bodov, ktoré zohrávajú v tomto procese najvýzna-

nepotrebujú také priestorové požiadavky ako v  minulosti

Design, Walnut Creek, CA. 4) Medzinárodne sympózium- Architecture of Hospitals, Univerzitne liečebné centrum Groningen 2005, prednáška Ed Hoekstra : Room for the Patient,

1) Hoekstra, EK and Liempd, HMJA (eds) (2001), Pruimte voor Patienten. Bouwen aan ziekenhuizen vanuit patientenperspectierf. STAGG, The Netherlands

evaluation of the instrument.

2) Sellars, P., (2004), Hospital Ward Configuration, Determinants Influencing Single Room Provision, European Health Property Network, NHS Estates

212

213

rý preniká do zdravotnej starostlivosti má za následok, že

všetky aktivity spojené s liečebným pobytom (diagnostika, liečba, zotavovanie) sa vykonávajú čo najefektívnejšie.

Prihliada sa pritom na skracovanie času pobytu pacienta

v  nemocnici, aby sa náklady na  liečbu pacienta nepre-

dražovali. Na druhej strane sa však počet pacientov v nemocnici každým rokom zvyšuje. V  súčasnej dobe je viac

chorých ľudí, vyžadujúcich stále kvalitnejšiu zdravotnú starostlivosť, ako kedykoľvek predtým .

Vysoké požiadavky flexibility vytvárajú nový model lie-

čebnej starostlivosti, ktorý sústredí svoje aktivity priamo do nemocničnej izby, bez potreby presúvania pacienta.

ločný cieľ a  tým je dosiahnutie psychickej pohody a  udr-

PREFERENCIE VNÍMANIA FARBY NA OBJEKTOCH PRECHODNÉHOUBYTOVANIA

modeli nemocničnej liečby.

Edita Vráblová

Záver

Väčšina humanizačných faktorov sa opiera o jeden spo-

žanie pocitu vlastnej identity pacienta v  inštitucionálnom JEDEN PACIENT JEDNA IZBA

[7]

Odpoveďou na tieto trendy a požiadavky sa zdá byť rie-

Jedným z  najdôležitejších nástrojov na  dosiahnutie tejto

Farebné a  materiálové riešenie objektov určených pre

ných obyvateľov boli analyzované návrhy obytných buniek

šenie jednolôžkových izieb, ktoré poskytujú vyšší štandard,

méty z  pohľadu architekta je poskytnutie jednolôžkových

priamo do  jednotlivých izieb. Vhodné priestorové danosti,

ako hlavný humanizačný činiteľ, ktorý najlepšie zabezpečí

školských či  vysokoškolských domovov / vnímajú nielen

študentov Fakulty architektúry STU v Bratislave na zákla-

ných klinických testov, jednoduchých liečebných zákrokov,

zníženie hladiny hluku v izbe, lepšia možnosť prispôsobenia

priľahlý urbanistický priestor.

dokumentácia súčasného stavu objektu konkrétneho štu-

komunikácia pacienta s lekárom, lepšie podmienky na ubyto-

spokojnosti s  užívaným priestorom vplyv nielen správne

zania a šíreniu nemocničných infekcií, výrazne zníženie po-

menzie miestností, ale nezanedbateľným faktorom je i úči-

omylov a v konečnom dôsledku aj celkové zvýšenie spokoj-

spomínaných priestorov.

flexibilitu a  možnosti decentralizácie liečebných úkonov

ale hlavne výhoda súkromia, umožňujú vykonávanie rutinako aj väčšiny administratívnych úkonov (70% všetkého servisu) lokálne vedľa postele , bez potreby presúvania [8]

izieb v maximálnej možnej miere. Jednolôžková izba sa javí

redukovanie stresu pacienta, a to z nasledujúcich dôvodov:

si izby podľa vlastných potrieb, poskytnutie súkromia, lepšia

prechodné ubytovanie / ako napríklad hotelov, stredoich obyvatelia, ale pôsobí i na širokú verejnosť užívajúcu Taktiež v  interiéroch jednotlivých objektov má na  pocit

realizované samotnými študentmi. Selektovaná skupina

de identických vstupných podmienok / zhodná výkresová

dentského domova v areáli Mlynskej doliny v Bratislave / vypracovala vlastné návrhy nového riešenia / prestavby

vanie členov rodiny s pacientom, lepšia možnosť predchád-

dispozično - prevádzkové riešenie a optimálne zvolené di-

/ ubytovacieho úseku daného internátu. Hľadali riešenie

chápať aj z  hľadiska flexibilného prispôsobovania sa

čtu nutných presunov pacienta a s tým súvisiacich liečebných

nok pôsobenia farieb a materiálového prevedenia interiéru

nych budúcich užívateľov daných objektov.

jej izolačnému potenciálu, kde nie je nutné zohľadňovať

nosti pacienta so zdravotnou starostlivosťou.

pacienta a s tým spojených rizík liečebných omylov.

Multifunkčnosť jednolôžkovej izby môžeme rovnako

rôznorodým požiadavkám pacientov. A  to hlavne vďaka

Problematika navrhovania objektov určených na bývanie

Jednolôžkové riešenie napriek týmto výhodám, vyvolá-

študentov / -vysokoškolských domovov / je téma dotýkaj-

problémom pri umiestňovaní pacienta na nemocničnú izbu

a  ekonomickú náročnosť na  prevádzku. Komparáciou[10]

Architektonické a  urbanistické prostredie má veľký vplyv

tenie percentuálneho obsadenia postelí na oddelení. Kým

nenavyšuje výrazným spôsobom plošné nároky a  vzhľa-

môže podporiť, stimulovať k aktivite, ale i utlmiť schopnos-

charakteristiku z  hľadiska veku, diagnózy a  vážnosti stavu. Táto nekompatibilita sa naopak stáva najčastejším

viaclôžkovú. Z ekonomického hľadiska je zaujímavé aj zis-

va dojem pomerne vyšších plošných nárokov na pôdorys však bolo preukázané, že kompletný jednolôžkový modul

pri viaclôžkovom riešení je možné dosiahnuť zhruba 70%

dom na všetky svoje výhody, ho môžeme považovať za na-

lôžok v priemere až 92% (teoretický je tu však možné dosi-

trovacej lôžkovej jednotke“.

obsadenie lôžok, pri riešení jednolôžkovom je obsadenosť ahnuť obsadenosť až 100%) [9].

jvhodnejší modul ubytovania pacienta v „Univerzálnej oše-

úca sa nielen architektúry, ale aj sociológie a psychológie.

na úspešné zvládnutie náročného vysokoškolského štúdia, ti človeka v ňom žijúceho. Farebné riešenie priestoru má

vysoký psychologický účinok na človeka žijúceho v danom

prostredí, ovplyvňuje jeho psychologickú pohodu a dokon-

ca zdravie.1) Architekt ako tvorca priestoru by mal na jednej

strane zohľadňovať pri interpretácií farebného a materiálo-

Ing.arch Stanislav Majcher, PhD.

vého riešenia priestoru preferencie charakteristickej spo-

Fakulta architektúry STU Bratislava

ločenskej skupiny / užívateľov stavby /: v danom prípade

Ústav architektúry občianskych budov

homogénnej sociálnej skupiny študentov vysokých škôl,

Nám. Slobody 19 , 812 45 Bratislava , Slovensko

na druhej strane by mal poznať účinky farieb a povrchov

Tel.: +421 908 710041

materiálov a ich spolupôsobenia na ľudskú psychiku.

e-mail: [email protected] 7) In-patient admissions and bed management in NHS Acute Hospitals. National Audit Office, The Stationery Office, 2000 8) Jones, JW (1993) Hospitals of the future. In Architecture, 82, March, s. 93.

podliehajúce ich potrebám a predstavám ako potencionál-

S cieľom zistiť preferované farebné a materiálové kombi-

nácie v interiéroch vysokoškolských domovov u ich samot-

Obr. 1. Príklady rozborov farebných kombinácií na vizualizáciach návrhov študentských izieb . (Zdroj: autor, návrhy študentov FA STU)

Následne boli spracované analýzy študentských návr-

hov: vizualizácií a farebných pohľadov interiérov riešených

obytných buniek študentského domova. Prostredníctvom

štvorcovej siete / o 900 jednotkách / aplikovanej na selektované vizualizácie a výkresy pohľadov u respondentov je

8) Martin,M.,(1991)“The need for single rooms in the care of general acute patients”Unpublished MA Dissertation at MARU,South Bank University, UK 10) Majcher,S.,(2006)“Humanizácia nemocničného prostredia”, Dizertačná práca, Fakulta architektúry STU v Bratislave

214

1) PILE, John: Color in interior design. New York: McGraw-Hill, 1997, s. 136.

215

možné na  základe určitej kvantifikovateľnosti zovšeobec-

niť najfrekventovanejšie farebné modifikácie uprednosťno-

vané riešiteľmi zadania.

Kvantifikovateľnosť farebnosti polí štvorcovej siete určila

achromatickej šedej farby, ktorá danú kompozíciu ukludňuje a harmonizuje.

Oproti pôvodnému stavu / kde v  interiéri študentského

domova prevládala achromatická monotónna faerbnosť

výsledné hodnoty pre jednotlivé farebné odtiene a násled-

/ sa v  študentských návrhoch objavujú sýte farby a  nové

s ohľadom na počet analyzovaných výkresov. Celkový sú-

dených odtieňov študenti favorizujú odtiene svetlej zelenej

ne bola u  každého návrhu respondenta spriemerovaná

čet totožných polí siete slúžil na vytvorenie fragmentov farebných schém preferovaných u respondentov / študentov

/ v riešených interiéroch.

odtiene prevládajúcich polychromatických farieb. Zo stufarby, avšak vo väčšine návrhov je vyvážená aktívnymi od-

tieňmi žltej, prípadne umocnená podkladom nerušivej še-

dej farby. Zelená farebnosť pôsobí na psychiku študentov

obývajúcich obytnú miestnosť ukludňujúco a  vyrovnane.

Podľa štúdie A. Urlandovej symbolizuje zelená farba mla-

dosť, bezpečnosť a istotu.

Vzhľadom na  spoločenský účel objektu vysokoškolské-

ho domova a  s  ohľadom na  psychologické potreby jeho

Obr. 2. Komplexná schéma preferovaných farebných modifikácií v  študentmi navrhovaných obytných bunkách vysokoškolského domova. (Zdroj: autor)

„Farbou je možné ovplyvniť a podporiť želané správanie

sa ľudí v  určitom prostredí alebo kompenzovať či oslabiť vplyv zaťažujúcich negatívnych faktorov“, ako uvádza

užívateľov - študentov tvorí nastolená farebnosť priestorov

a  ich vzájomné vzťahy vhodnú kombináciu podporujúcu

vhodné pre odpočinok / odtiene svetlej zelenej /.

vej / 13,35 % návrhov / a  sýtočervenej, ktoré prázdnotu

priestoru a podanie informácie o jeho vnútornom obsahu

energiou, pohybom a povzbudením.3) Symbolizujú energiu

movov tiež zodpovedaný v rôznej miere.

mladú generáciu študentov.

die pre nadväzovanie priateľstiev / oranžová / a zároveň Vzťah vnemového zážitku z farby fasád objektu k funkcií

na  priestorových, organizačných a  spoločenských podmi-

Aké asociácie / podvedomé / vyvolávajú farebné kom-

enkach,“

Študentmi navrhnuté riešenie farebnosti ako súčasti

priestoru obytnej bunky internátu odráža cítenie mledej ge-

nerácie, jasná progresívna farebnosť vytvára inšpiratívne

prostredie pre štúdium. Farebnosť novovkladaných prvkov

výmery fasád návrhov / bez emočného prejavu, pôsobí ne-

škodne a otvorene, v analyzovaných objektoch najčastejšie

môže byť v  konkrétnych príkladoch vysokoškolských do-

2)

Biela - čistá, svetlá farba / priemerne až v 20,2 % plošnej

aktivitu pri štúdiu / odtiene žltej a oranžovej farby /, prostre-

Urlandová a  zároveň „najdôležitejším kritériom na  individuálne uspokojenie užívateľa je osobná kontrola a  účasť

Obr. 3. Príklady analyzovaných vysokoškolských domovov: Študentský domov Bikuben a domov Tietgen, Copenhagen, Dánsko.,(Zdroj: PER, A. F.: Dbook.. Victoria-Gasteiz: a + t ediciones, 2007; Arkitektur dk, 2007, č. 7)

na fasádach kombinovaná s teplými odtieňmi žltej, oranžobielej farby oživujú žiariacou svetlosťou v prejave nabitou

a priateľstvo, dynamiku a revolučnosť - tak príznačné pre Odlišným prístupom v  riešení fasád sa vyznačujú vo

veľkej miere zastúpené realizácie s aplikáciou achromatic-

evokujú farebný vnem vzhľadom podobný modrej farbe.

stavou študentského života, symbolizujú mládež, energiu,

obce značne obľúbenej, ktorá sa však svojou charakteris-

synteticky účinkuje studeno, chladne a  v  priestore pôso-

Analýzou konkrétnych realizácii vysokoškolských štu-

života, pôsobí kľudne, nerušivo a  jednotvárne. Kolorit da-

rópskych krajinách / - realizácií objektov z  posledného

časného spoločenského vývoja odrážajúceho sa v tvorbe

mi ateliérmi / je možné podmieňovať získanie spektra

je farebnú symboliku zosobňujúcu charakter života vysoko-

aj ich symbolickým významom4). Analýza farebného rieše-

Oproti minulosti sa v architektúre študentských domovov

výrazným psychologickým účinkom farieb na človeka žijú-

priateľstvo?

kých odtieňov šedej farby, v súčasnosti u architektonickej

tikou nestotožňuje s  pulzujúcim prejavom študentského

dentských domovov v  zahraničí - lokalizovaných v  eu-

dentských izieb v analyzovaných návrhoch boli okrem bez

desaťročia navrhnutých renomovanými architektonický-

zujúcich a oživujúcich odtieňov žltej, oranžovej a červenej

uprednostňovaných farebných kombinácií exteriérových

školských študentov.

vizujúco, oranžová symbolicky pôsobí ako farba energie

farieb je hodnotiteľné z psychologického a symbolického

realizovaných v  ostatnom období aplikujú vo väčšej mie-

v študentských návrhoch polarizujú s nerušivými odtieňmi

domova.

emócií pôsobiacej bielej najmä chromatické farby aktivifarby. Tieto farebné palety pôsobia povzbudzujúco a  akti-

a  priateľstva. Spomínané teplé farebné odtiene často

analyzovaných fasád internátov /, ktoré u  pozorovateľa

binácie aplikované na fasádach objektov vysokoškolských

domovov realizovaných architektmi? Spájajú sa s  pred-

interiéru bola vo výraznej miere zvolená odlišná od pôvod-

nej strohej schémy. Prevládajúcimi farbami na stenách štu-

Obr. 4. Komplexná schéma preferovaných farebných modifikácií exteriérových povrchov / fasád / analyzovaných študentských domovov. (Zdroj: autor)

fasád daných objektov v súčasnosti. Výsledné spektrum

hľadiska - vo vzťahu k  funkcii objektu vysokoškolského

ných realizácií je ovplyvnený farebnými preferenciami sú-

neutrálnych opakujúcich sa vnemových schém a nekopíru-

re veľké presklené plochy na fasádach / až 15,55 % plôch

Daná farebnosť je charakteristická pasivitou, vážnosťou, bí ustupujúco. Podľa A. Urlandovej modrý farebný odtieň

uprednostňujú zádumčivé, vážne typy jedincov, nie je

v  obľube u  energických ľudí, ku ktorým môžeme zaradiť i drvivú väčšinu študentov univerzít.

Používanie konkrétnych farebných tónov je podmienené

nia priestorov vysokoškolských domovov je opodstatnená

ceho v danom prostredí, ktoré ovplyvňuje jeho psychologickú pohodu i zdravie. V študentských návrhoch sa objavujú

3) Symbolika a psychológia farby na základe: URLANDOVÁ, A.: Farba v urbanistickom priestore. Bratislava: Fakulta architektúry STU, 2003. 2) URLANDOVÁ, Andrea: Farba v urbanistickom priestore. Bratislava: Fakulta architektúry STU, 2003, s. 26.

216

4) PILE, John F.: Color in interior design. New York: Mc Graw - Hill, 1997.

217

sýte farby a  nové odtiene prevládajúcich polychromatických farieb, sfarbenie priestorov pôsobí povzbudzujúco

a aktivizujúco

ného spoločenského vývoja odrážajúceho sa v tvorbe ne-

GLASS PARTITIONS IN ARCHITECTURE – SELECTED ISSUES.

farebnú symboliku zosobňujúcu charakter života vysoko-

Beata Majerska-Pałubicka

Kolorit realizácií vysokoškolských domovov navrhnutých

architektmi je ovplyvnený farebnými preferenciami súčasutrálnych opakujúcich sa vnemových schém a nekopíruje

školských študentov.

ZOZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZOV

/1/ PER, Aurora Fernández - MOZAS, Javier: Dbook: Density, Data, Diagrams, Dwellings. Victoria-Gasteiz: a + t ediciones, 2007.

ISBN 978-84-611-5900-0.

Fig. 1 Glass façade. Tokyo (Author’s phot.)

1. Introduction

The use of glass, both as an elevation and constructional

element, is one of the most interesting trends in modern

ce of external conditions is regulated and adjusted to inter-

The ideas of „glass houses” were born at the beginning

is sometimes compared to human skin. According to the

architecture.

/2/ PILE, John F.: Color in interior design. New York: Mc-

of the 20th century, and one of their forerunners was Le

/3/ URLANDOVÁ, Andrea: Farba v urbanistickom priestore.

me structure enabling external walls to be completely gla-

Graw-Hill, 1997. ISBN 0-07-050165-3.

comfort of use. Owing to adequate construction, the influennal needs. For this reason, the external coating of a building

idea created by Hundertwasser, it is the third skin of the man,

Corbusier, the author of “transparent” pavilions with a fra-

following the biological skin and clothes (fig. 3).

Bratislava: Fakulta architektúry STU, 2003.

zed. The goal was to blur the boundary between the interior

the building external coating affect the built environment

Fakulta architektúry STU, 2003.

open space and architecture integrated into the environ-

/4/ Arkitektur DK, november 2007, č. 7. ISSN 0004-2013.

and external space so as to create an impression of an

ment. As a  result, natural light and sunshine was let into

the interiors of buildings without any limitations. Thanks to

the use of glass elevations, building interiors have very

Ing. arch. Edita Vráblová, PhD.,

Fakulta architektúry STU / ÚAOOB / Námestie Slobody 19

good illumination and the play of light and shadows gives

very interesting effects, emphasizing the architectural and

constructional values.

812 45 Bratislava

Slovenská republika

[email protected]

Proper conditions of internal comfort may be achieved

by using conventional systems: gravity or mechanical ven-

tilation, air-conditioning, heating, cooling, lighting etc. Such

solutions use considerable amounts of energy, which results in high costs and natural environment degradation.

An alternative is provided by solutions in which elevation

is an integrated, active system, adjusting to changeable

conditions. Such systems may shape the internal environ-

dern shape of a building, while not forgetting about new chal-

basing on renewable energy, without interference in the

ment’s parameters as well as the comfort of users, while

lenges with regard to strength, safety and the comfort of use

natural environment. They generate electrical energy, pro-

Freeing the projections and the external coating of buildings

of building interiors and, what is particularly important, re-

as well as reduced energy consumption and CO2 emissions.

from traditional elements of construction and changing them for glass requires knowledge in the areas of constructional

glass application, high technologies and energy solutions.

tect buildings from overheating, ensure good illumination

duce the emission of greenhouse gases produced when

energy from non-renewable sources is used.

3. The effect of glass partitions on the thermal com-

2. The effect of glass partitions on the natural

fort of rooms.

The basic task of the external coating of a building is to

pacity, mean radiant temperature, thermal insulation etc.

environment.

ensure proper protection of the interior and guarantee the

218

similarly to the natural one.

Since that time designers have been experimenting with

material and form so as to achieve a light, dynamic and mo-

tel.: +421905 832320

The construction, technology and thermal properties of

The construction of external partitions, their thermal ca-

(apart from other factors, such as: interior temperature,

219

type of heating, movement and humidity of the air, lighting)

influences the thermal comfort of rooms. This is particularly important when designing big glass surfaces which

- Technical Requirements to be met by buildings and their

ting in a lower thermal comfort of rooms . The structure of

transparent surfaces in residential one-family buildings as

can be maintained over the whole surface – the admissible

a  limiting coefficient of total energy transmission for trans-

ctions should not exceed 4oC [1].

of buildings. The value of optimal total energy transmissi-

ent of glass partitions meets the legal requirements, it does

surfaces in relation to the wall surface. Fulfilling the energy

in occupied zones – the PMV indicator in different places

rooms and buildings from overheating.

of view of heat losses, which grow with the value of heat

unfavourable location of glass partitions is the one from the

1)

partitions should be selected so that a similar temperature

difference of temperatures between particular partition seResearch shows that if the value of heat transfer coeffici-

not have much influence on the feeling of thermal comfort

of the room is similar [2]. On the other hand, from the point transfer coefficient, the size of glass partitions’ surface

location [4]. The attachment to the order specifies maximum

well as in public, production, commercial buildings etc. Also,

parent partitions has been defined, which refers to all types

on coefficient depends on the size of transparent partitions’ transmission requirements is supposed to prevent particular From the point of view of overheating threat, the most

south-west due to intense sun exposure and the change-

is a very important element. For this reason, heat losses

able incidence angle of solar radiation, causing increased

considered more important than the thermal comfort of ro-

rooms (especially in autumn).

through the surfaces of building partitions are frequently

oms. In a  way, this creates a  threat to the quality of the comfort of use.

4. The effect of glass partitions on the energy quality

temperature (in summer) and deeper penetration into the There are continuing searches for more effective solu-

tions which would provide protection from overheating.

Optimal assumptions mean a  possibility of using and ac-

use of a building, there are different solutions and systems, which more and more frequently aim at implementing the idea of sustainable development.

5.The effect of glass partitions on buildings’ techno-

logical solutions.

Glass facades are systems of mutually compiled load-

bearing elements, 2- or 3-pane glazed surfaces chara-

cterized by high thermal insulating power as well as sun

shutters and ventilation solutions. Thermal systems with

ction against overheating in the summer period. Such so-

and ensure a comfortable microclimate of interiors. Such

as well as reduction of solar exposure in rooms and prote-

ir surface area and thermal bridges on the connection of

lutions should be characterized by changeable parameters,

a full building partition with a transparent one influence the

Fig. 4 Odaiba Tokio. Glass Facade (Author‘s phot.)

cumulating thermal energy in the heating period (winter)

of buildings.

Thermal insulating power of transparent partitions, the-

adjusted to a  specific situation. Polish standard PN-EN

optimized middle seal allow considerable energy savings

solutions prevent energy losses and influence the aesthetics of buildings.

amount of thermal energy flowing through the whole par-

13790:2008 enables calculating the effect of different kinds

– The elements and solutions most frequently used in glass

energy quality. The calculations indicate that when trans-

The effectiveness of solutions is determined by very

– windowpanes regulating the transmission of solar radia-

tition, and in consequence, have an effect on the building

of screens on the building energy quality.

systems of external partitions include:

parent partitions meet legal requirements, they transmit

many material, technical, technological and human factors.

through glass partitions (window and door frames) equals

ning elements of the building already at the stage of initial

– external shutters the efficiency of which depends on

should react to external stimuli, aiming to achieve optimal

directions of the world, its surface area and the proper-

the effectiveness of such solutions. They have to be appro-

mission,

ca 10-15% of energy, and the amount of energy escaping Fig. 3. Five skins of the man according to Hundertwasser’s idea [6].

in art. 5.1 of the Building Law, are more general [3]. More de-

tailed requirements have been presented in §57 of the order

do not have thermal capacity. Among others this leads to

a  reduced mean temperature of partition radiation, resul-

Fig. 2 Kyoto Station (Author’s phot.)

Current Polish requirements for building joinery, specified

the amount of energy escaping through full partitions – the walls and roof [5].

1) The sense of thermal comfort is a state of contentment with the room microclimate parameters. A person experiences thermal comfort in a room when the amount of heat produced by the organism equals the amount of heat given back to the environment, i.e. when the energy balance is maintained. The evaluation of thermal comfort is based on PMV (Predicted Mean Vote) and PPD (Predicted Percentage of Dissatisfied) indicators. Polish norms specify the requirements regarding the values of thermal comfort indicators for three categories of rooms characterized by different levels of comfort requirements – A – high, B – average, C – moderate.

220

Building elevations should be integrated with the remai-

concepts. The technologically advanced skin of a building parameters. The role of building users is not irrelevant to priately prepared and aware of their behaviours.

Depending on the advancement of a  building construc-

tion technology, economic possibilities and the intended

tion depending on external temperature, with internal temperature sensor control,

the location of a  transparent partition in relation to the

ties of the windowpane with regard to solar energy trans-

– mobile shading elements (sun shields), which enable the use of solar energy in winter and provide protection

against overheating of rooms in summer. A good solu-

221

tion is to use external or reflexol shutters, whose work is

duced maintenance costs due to the use of energy-efficient

– multi-pane systems. The use of 2-pane systems having

Public benefit facilities serve the society for many years,

regulated by external temperature sensors,

technologies still poses a problem.

the coefficient Uw=1,3 – 1,2 W/m2K gives a  10% lower

so taking decisions on implementing the idea of sustai-

it is a very advantageous solution involving low costs.

Comfort and user-friendly buildings, being a  part of envi-

with 3 glass panes have little effect on primary energy im-

rating an income.

value of primary energy (EP) than that required by law, so Compared with 2-pane ones, window and door frames

provement, and generate increased costs. Moreover, they

create an overheating threat [5].

“Low-energy” frames, characterized by a  lower Uw co-

efficient, e.g. passive frames, due to high costs, require

cost-effectiveness analyses to be carried out, especially in heated buildings. In cooled buildings such solutions are

nable development despite higher initial costs is justified.

ronmentally friendly architecture, have a chance for gene-

Literature

1) Celadyn W.: Przegrody przeszklone w architekturze energooszczędnej, Politechnika Krakowska, Kraków, 2004;

2) Machowska D., Lechowska A.: Wpływ rodzaju prze-

more justified.

szkleń na lokalne warunki wskaźników komfortu cieplnego

of integrated glass coatings with ventilation spaces, sha-

3) Ustawa z dnia 7 lipca 1994 r.- Prawo Budowlane z póź-

- double-skin systems, complex, advanced technologies

ding elements and mobile internal shutters are advantage-

PMV i PPD, w: Świat Szkła 1/11, s.46-48; niejszymi zmianami;

ous solutions to be applied in designed buildings as well as

4) Rozporządzenie Ministra Infrastruktury z  dnia 12 kwi-

In buildings with big surfaces of external glazed parti-

powinny odpowiadać budynki i ich usytuowanie, z później-

THE COLOUR OF POOL WATER Zbyszko Bujniewicz

ABSTRACT

As water plays a significant part in designing interior and

exterior spaces in modern architecture, it is essential to

define the colour of water surfaces. Water exists on our

planet in many different forms and can be perceived in va-

rious colours. It is caused by the absorption and diffusion

of light, its intensity and frequency. Red and orange are the first colours to disappear, blue disappears last, which is why shallow water is greenish, whereas deeper water is

turquoise and blue. The same phenomenon can be obser-

ved in pools, where it occurs proportionally to depth. The

etnia 2002 r. w sprawie warunków technicznych, jakim

change in the light spectrum, which takes place when light

tions, they are used as places for fitting elements which

szymi zmianami;

effect intensifies with depth.

integrate solar elements with the external glass coating of

energetyczną budynku, w: Świat Szkła 1/11, s.49-54;

in buildings subjected to thermal modernisation.

obtain solar energy. These are BiPV technologies, which

a  building. The elements of such coatings may be photo-

voltaic modules, producing pure electrical energy from re-

5) Żurawski J.: Wpływ przegród przezroczystych na jakość

6) www.ideapete.com/Hundertwasser.html.

newable sources.

Fig. 1. Visible light spectrum.[7] Fig. 2. Light transmission trough the water depending of wavelength.

penetrates water distorts the colours of pool finishes. This

1.Introduction

In modern architecture water is a crucial element in de-

signing interior and exterior spaces. Water coexists with

architecture in many different ways. Most frequently there

are pools, which are used for different purposes and have

6. Summary

Investments in energy-efficient technologies are a  bur-

den for the budget in the first stage of project completion. Expenditure pays for itself in a form of lower maintenance

costs. However, balancing the costs of construction and re-

different depths.

However, such water bodies as lakes, ponds or seas

Fig. 3. colour of light range in water [4] Fig. 4. exemplary colour chart [7]

are also an important part of architecture. Big surfaces

of water elements affect the perception of architectural

space. It is crucial to define the colour of such surfaces.

without any admixtures or suspensions we can still see

We can find numerous terms describing the colour of wa-

different colours.

water is blue or green, that its colour depends on the kind

planet, is defined as a colourless liquid. The question ari-

ter in various publications and discussions. It is said that

Water, the most common chemical compound on our

Beata Majerska-Pałubicka, Ph.D. Eng. Arch.,

of algae, that the sky is reflected in it, its colour depends

ses why it is perceived in so many colours. Why is clear

Silesian University of Technology, Gliwice.

ter surfaces depends on a lot of different factors such as

red in bigger containers such as baths or pools? Pools

ons. However, even if we look at so called “clear water”

search purposes.

The Faculty of Architecture,

on the salt content and so on. Indeed, the colour of wa-

e-mail: [email protected]

lighting, organic and chemical compounds or suspensi-

222

water in a glass colourless, and why does it seem colouwith standard, neutral colour finishes are used for re-

223

Fig. 5. Live Oak Community Center Cal. USA phot. Luthringer [6]

Fig. 6. Private house in La Jolla. [1]

Fig. 9. The pool in Cadiz Spain. [3]

Fig. 10. University Taiwan [6]

is the result of molecular scattering (Raleigh). It contributes

finishes have been used, you will easily notice that the

to the dark blue colour of big masses of water. It is worth mentioning that the same happens in the atmosphere,

also a colour shift.

absorption of light by molecules. Light energy induces ato-

is turquoise, blueish and blue. In bright lighting it would be

mic vibration and molecule rotation. The red and especially

infrared light is absorbed in the top, few-centimetre layer

2.Aim of Paper

The aim of this paper is to define the phenomena affe-

cting the perception of water colour in pools.

700 nanometres. Below and above these values there are

ionizing radiation, ultraviolet radiation, X-radiation, infrared

and radio radiation (Fig.1). The electromagnetic radiation is

absorbed and scattered. These processes occur with diff-

3.Water Perception

Water, a colourless liquid, is perceived as a result of the

erent intensity depending on wavelength. The parameter,

which defines water permeability for electromagnetic radi-

reflection and penetration of the rays of light. Part of solar

ation including visible radiation, is so called transmission. It

refracted and penetrates liquid until it meets an obstacle

radiation is reflected from outer surfaces. Another part is

from which it is reflected and goes back towards the surfa-

ce. When the angle of incidence is bigger than the angle of interior reflection, the light comes out of water and lets us

see underwater objects. During this penetration part of the

possible to see violet in very deep pools. Because of the ab-

sorption of part of the spectrum, the colours of the pool walls

and bottom differ from the colours of their finishes. This ef-

on results in a serious temperature rise in the top layer of

colour of pool finishes. Most pools are not more than 5 met-

It is assumed approximately that red disappears at a dep-

ge and yellow colours are distorted most. It must be taken

a  depth of 50 the intensity of blue light decreases too [4].

example popular white walls and a blue bottom. The shift in

intensity, as they are proportional to the depth of water.

colouring of large water surfaces in pools. These elements

water

th of 5 metres, orange at 10, yellow at 20 and green at 40.At

These phenomena also occur in pools, however with less

fect can either boost our perception of colour or distort the

res deep. As the diagram of transmission shows, red, oraninto consideration while choosing the finishing colours, for

the spectrum of colours towards green and blue causes the

constitute an essential part of the colour scheme of such in-

4.Water Colour in Pools

teriors, introducing the dominance of greenish-blue colours.

In shallow water bodies such as pools, the loss of co-

These colours are described as cold, so if you want to create

water transmission depending on wavelength is nonlinear

example the sea. The subtle but noticeable change in wa-

areas. The perception of water colour as cold gives us the

areas (Fig.2). The research carried out by physicists revea-

You can imagine that certain colours are eliminated from

to eliminate such impression, it may be helpful to use warm

practically the same [5].So we can say that the salt content

of red, orange and yellow colours from the light spectrum

The maximum transmission is around 470-550 nanome-

resulting colour perceived by observers is initially green

is specified as a percentage of length unit. The diagram of

and includes significantly lower values in the red and violet

led that the spectra of fresh and sea water transmission are

light spectrum is absorbed.

up to 3 % does not affect the colour of water.

tained between 400 and

tres. The absorption of the light spectrum in the violet area

Light spectrum (visible electromagnetic radiation) is con-

Shallower water takes a  greenish colour, deeper water

of water [5]. The side effect of the absorption of these wa-

velengths is the increase in temperature. Strong absorpti-

Fig. 8. Ritz-Carlton Sharm El Sheikh author Di Leonardo International. phot Shain [6]

does not only refer to the intensity of one colour, there is

where the sunlight is diffused on water molecules in the air.

In the red area the drop in transmission is caused by the

Fig. 7. Dominique Perrrault Olimpic pool in Berlin, phot. Fessy [6]

colour of water changes with depth. The change in colour

224

lour is not as noticeable as in other water bodies like for

ter colour in pools is the result of the same physical laws. the full range of colours (Fig.4). Because of the early loss

penetrating water, the colours of pool water change. The

and then blue. If you look at pools where no coloured

warm interiors, you should use warm colours in surrounding

impression of cold, even if the water itself is warm. In order

colour underwater lighting.

In figures 5, 6, 7, 8 and 9 you can see the change of

water shades depending on the depth of water. Note that

the change concerns the colour, not only its intensity. Figu-

re 10 proves that shallow water is perceived as colourless.

225

5.Conclusions

1.The visible colour of clear pool water is the result of

the absorption and diffusion of part of the light spectrum by water molecules.

2.All the colours of materials used to finish walls and

bottoms of pools are distorted proportionally to depth.

3.Red, orange and yellow are absorbed most. This is

why water takes greenish colour in shallow areas, turquoi-

se and blue in deeper parts of pools.

References

Baldon,C.,Melchior,I. Reflections on the Pool .Rizzoli

New York 1997 p.63

Czerni,S.(ed.) Leksykon Naukowo-Techniczny .WNT

Warszawa 1984 p.1079

Faierabend, P. Pools.Faierabend Ferlag 2003 p.45

Macke,J.,Kuszewski,K.,Zieleniec,G. Nurkowanie. Alma-

press Warszawa 2001p.100

Wroblewski,A.(ed.) Encyklopedia Fizyki Wspolczesnej.

PWN.Warszawa 1983 p.875

Water Spaces of the World vol.3.The Images Publishing

Group Pty Ltd.Melbourne p.57,104,118,132 Internet sources

Ing. arch. Zbyszko Bujniewicz, PhD

Silesian University of Technology, Faculty of Architecture, Department of Architectural Design 44-100 Gliwice, ul. Akademicka 7 e-mail:[email protected] +48 603 93 12 12

226

227

CONCLUSION

ZÁVĚR

doc. Ing. Martina Peřinková, Ph.D.

doc. Ing. Martina Peřinková, Ph.D.

The meeting of specialists in Ostrava brought many

Setkání odborníků v  Ostravě přineslo mnoho jedineč-

unique experiences, which as a  result have become

ných zkušeností, které se v  konečném důsledku stávají

participants. Also important is the fact that the event had

ných. Důležitá je ovšem také skutečnost, že pro tuto akci

the basis of additional scientific research work by the abundant, active and passive, participation of practitioners

and students. The intention of the organizers was to

create linkages and confrontations between the spheres of science and practice, requirements of quality work in both areas. The experience and newly-acquired knowledge benefitted the whole audience whose large participation numbers really show the demand for lifelong education.

podklady pro další vědecko-výzkumnou práci zúčastněje charakteristická hojná aktivní či pasivní účast odborníků z praxe a studentů. Je totiž záměrem pořadatelů, aby do-

cházelo k provázání a konfrontaci sfér vědy a praxe, což je

jednou z podmínek kvality obou. Zkušenosti a nově nabyté poznatky jsou přínosné pro všechny posluchače, kteří prá-

vě svou početnou účastí projevují požadavek na celoživotní vzdělávání.

Monografie má vypovídací schopnost o  úrovni vědy

The monograph illustrates the level of scholarship and

a výzkumu v oblasti architektury na vědeckých pracovištích

participating specialists and has great importance for their

rozvoj. Publikovaný materiál se, jak doufáme, stane sou-

research in the field of architecture at the institutions of the

further development. We hope that the published material

zúčastněných odborníků a má velký význam pro její další částí a podkladem pro další výzkumné projekty. V každém

will become a  part of and the basis for further research

případě se jedná o  publikaci přinášející významné nové

significant new findings, experiences, and conclusions.

z nich mohou významně přispět rozvoji města Ostravy, re-

projects. In any case, the publication does present It is also important that many of the texts can contribute significantly to the development of the city of Ostrava, the

poznatky, zkušenosti a závěry. Důležité také je, že mnohé gionu a kvality vysokoškolského vzdělávání v Česku.

region, and the quality of university education in the Czech Republic.

228

229

Rejstřík jmenný a věcný energy solutions 219 exhibition area 153, 154, 155, 156

A adaptive reuse 203 administratívné objekty 203 administratívné budovy 203, 205, 206 aerotropolis 158, 159, 160 affordable housing 177–180 airport city 158, 159 ambon 165, 167 Analýza farebného riešenia 217 Arendt 23 archetypy 33, 38 Architectural Competition 130 architectural object 194 Ateliérová tvorba 140

B barokních kostelů 141 Bauman 19, 20, 24 Bentham 19 Bilbao Exhibition Centre 154 Breda&Weinstein 133 Broumov 140 Broumovského kláštera 141, 142 Broumovského regionu 140 byrokratický 19

Fakulta architektury VUT v Brně 174 Farebné riešenie 215 feudalismus 20 Fiera Milano 154, 156 flat 181–184 Flexibility 28 Foucault 9, 10, 20, 24, 106 funkčno-priestorové regulácie 145–149

glass 219 glass houses 219 gnosticismus 22

H

Ch I

E economics standatisation 121

N nacismus 21 nacistický 21, 22 nemocničné prostredie 213 nepálená hlína 174 nevědomí 30, 35 new functions 127, 157 nízkorozpočtové 200 non-standard architecture 194 nowe budowle sakralne 171 Nowej Huty 169–173

impression 25 innovative approach 182 inteligentné budovy 207, 208, 209 inteligentné obytné budovy 207, 209 inteligentné technológie 207 intelligent building 195, 199 iracionální 31, 32, 34, 35

J Jasna Góra 169 Jiří Kroha 58, 59, 60

230

pacient 213 Pálffyho záhrada 65 památková péče 49 panelový dom 207 parky 64, 66, 68 parter 40 pauper period 186 Pickerov inštitút 212 polycentrism 29 polycentrism 25 private space 110, 122, 193 propaganda 19, 20, 24 Prostějov 46, 47, 48, 50 Prostějovsko 51, 52 prvoplán 58, 59, 60, 62 public space 110, 123, 127, 192

M menza 165 městotvorné prvky 135 městská zástavba 46 městské centrum 46 městská památková zóna 47 misál 162, 164, 167 Modern apartment 193 modern housing 184 modernism 53, 55 moduly kvality prostredia 208 multifamily building 121, 181, 182, 186, 192 München Messe 153, 154, 156

O obchodní centra 133 obiekty sakralne 169–173

symbol 21 systém sídelnej zelene 146, 147

T

P

Le Corbusier 55, 56, 57 Leipziger Messe 153,156 liečba 213 Lippayova záhrada 66 LOW – COST 200–202

Hamburg 130, 132 high technologies 219 historická zeleň 64, 67, 68 hlína 174–176 home space area 187 hongkongská definícia 207 horský park 67, 68 housing complex 126, 127, 128 housing development 181 housing settlements 186

Chandigarh 53, 56

obytné formy 203 obytné jednotky 205 obytné zóny 206 one-family housing 186

L

G

D design 126, 128 developerské projekty 133 development 181, 187 development strategy 130 dojmy 30, 33, 35, 36

Katowice 157–160 kláštorné záhrady 64 komfortu bývania 206 komunismus 21 koncept 58, 59, 61, 62 kontekst 40 konverze 140 konverzia 203–206 kultura amerykańska 40 kultura europejska 40

F

C CAD-CAM method 195 centrálné mestské zóny 204 colour 223–226 complex architectural problems 185 constructional glass application 219 context 57 criteria 126 Crozier 19, 24

K

Targi Kielce 155, 156 teaching students 186 totalitní 20, 21, 23 totalitní režimy 19–20 trade fair centres 151, 153, 156 types of housing 186

U urbanistická štruktúra 64, 67 utopie 58, 62 územný systém ekologickej stability 145, 146, 147

V vatikánský koncil 162, 164, 167 vědomí 33, 34 vize rozvoje 133 Voegelin 20, 23, 24 vysokoškolské domovy 215

Q quality criteria 178, 180

R racionální 33, 34 reconstruction 126, 127 Residential Award 177, 178, 180 Residential Block 191–193 restoration 125, 126, 127, 128, 129 revitalizace 140

S

W water 223–226 workshop 140, 141, 144

Z Zaha Hadid 58, 62, 63 záhrady 64, 65, 66, 67 Zero 40 zvyklost 31

Sacrosantum Concilium 164 sanační návrhy 133, 134 satelitné mestečka 205 sedes 165 semiprivate spaces 193 sídelná zeleň 145 Silesia 157–160 single-family house 181 Slezanka 134, 135 social diversity 121 social housing 177, 178, 180 Social space 195 Strategy 127 Suprematismus 58, 62, 63

231

Jmenný seznam autorů: Petra Ambrušová

Oldřich Ševčík

Ondřej Beneš

Hana Urbášková

Lucie Augustinková Tomáš Bindr Rafał Blazy

Zbyszko Bujniewicz Jakub Czarnecki Adam Gil

Jan Hrnčárek Petr Hušek

Anna Kossak-Jagodzińska Jan Kovář

Piotr Średniawa Edita Vráblová

Tomasz Wagner

Aleksandra Witeczek Jerzy Wojewódka Marie Wolfová

Daniel Zádrapa

Krzysztof Zalewski Jan Zelinka

Katarína Kristiánová Veronika Kvardová Mojmír Kyselka Peter Lovich

Beata Majerska-Pałubicka Stanislav Majcher Paweł Maryńczuk

Dagmar Mikušková Beáta Molnárová

Adam Myczkowski Martin Náhlovský Grzegorz Nawrot Martin Nedvěd

Urszula Nowacka-Rejzner Jan Pallado

Anna Pawlak

Martina Peřinková Jiří Pometlo

Magdalena Preisner Branislav Puškár

Damian Radwański

Tamara Reháčková Vlastimil Rudolf

Joanna Serdyńska Marcin Spyra

Michał Stangel

Vendula Šafářová Josef Šamánek

232

233

generální partneři:

hlavní partner:

partneři:

sponzor:

234

235

Vydavatel: Stavební fakulta, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Nakladatel: Gasset, Mlýnská 60/2, 160 00 Praha 6 Ostrava 2011 Vydání první, 236 stran   ISBN: 978–80–87079–17-8

236

ISBN: 978–80–87079–17-8