âeské vzdûlání a Evropa

âeské vzdûlání a Evropa Strategie rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ v âeské republice pfii vstupu do Evropské unie Program Phare, projekt ã. CZ 9405-01-03-01

SDRUÎENÍ PRO VZDùLÁVACÍ POLITIKU PRAHA 1999

ZÁKLADNÍ T¯M

Ladislav âerych, Ondfiej Hausenblas, Jean-Pierre Jallade, Jifií Kotásek, Jan Kouck˘ (vedoucí t˘mu), Jan Kovafiovic, Jana ·vecová

TÉMATICKÉ STUDIE A ANAL¯ZA DAT

Pavla Burdová, Pavel Cink, Jaromír Coufalík, Marie âerná, Bohumil Jany‰, Michal Karpí‰ek, Jindfiich Krejãí, Petr MatûjÛ, Oldfiich Matou‰ek, Eva Opravilová, Milan Pol, Milan PrÛ‰a, Petra PrÛ‰ová, Karel R˘dl, Vladimíra Spilková, Helena ·ebková, Jifií Veãerník, Eli‰ka Walterová

GRAFICKÁ ÚPRAVA

Cinemax, s. r. o. — Marek NepoÏitek, Matûj Sychra

TISK

ÚIV, vydavatelství TAURIS ISBN 80 – 211 – 0307 – 8

Zpráva âeské vzdûlání a Evropa lidsk ch zdroj

- strategie

rozvoje

v âeské republice pfii vstupu do Evropské unie

byla pfiipravena v rámci programu Phare jako jeden z fiady projektÛ, které analyzují, jaké dÛsledky bude mít pfiístup k Evropské unii pro jednotlivé resorty a sektory. Zpráva navazuje pfiedev‰ím na koncepãní dokument M·MT z roku 1994 Kvalita a odpovûd-

nost a na anal˘zu OECD Zpráva o ãeské vzdûlávací politice z roku 1996. V rámci projektu zpracoval t˘m odborníkÛ – pfieváÏnû ze Stfiediska vzdûlávací politiky a nûkter˘ch kateder Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze – více neÏ dvû desítky podkladov˘ch studií jako základ dal‰í práce. Po jejich diskutování na fiadû dílãích semináfiÛ a pracovních jednání byla pfiipravena pfiedbûÏná verze zprávy, projednaná na závûreãném vefiejném semináfii ve dnech 3. a 4. prosince 1998. Na poÏádání ministerstva byla základním t˘mem (hlavní autofii Jan Kouck˘ a Jan Kovafiovic) vypracována tato zkrácená koneãná verze. Pfiedpokládáme, Ïe se stane pfiedmûtem vefiejné diskuse, která by mûla pfiispût k formulaci vzdûlávací politiky v âeské republice. Pfii pfiípravû koneãné verze bylo nezbytné vypustit závûry celé fiady anal˘z a rozborÛ, srovnání, projekcí a dal‰ích informací, které byly v prÛbûhu projektu zpracovány, a text byl co nejvíce zhu‰tûn. Forma zpracování zprávy bere ohled i na skuteãnost, Ïe souãasnû vychází v˘roãní zpráva ·kolství na kfiiÏovatce pfiedkládaná ministrem ‰kolství Parlamentu. V˘roãní zpráva podrobnû kvantitativnû popisuje ãesk˘ vzdûlávací systém ve srovnání se systémy zemí Evropské unie.

obsah

Úvod | 1 A.

Vzdûlávací politika Evropské unie a její dÛsledky pro ãesk˘ zdûlávací systém | 3

B.

Vzdûlání v mûnící se spoleãnosti | 21

C.

Problémy a priority vzdûlávací soustavy | 47 1.

Cíle a obsah vzdûlávání, rozvoj uãitele a ‰koly | 47

2.

PrÛchod vzdûlávací soustavou a zmûny její institucionální struktury | 59

3. D.

OBSAH

Zmûny v fiízení ‰kol | 73

Vize a strategie navrhovaného v˘voje | 85

Úvod

Zpráva âeské vzdûlání a Evropa – strategie roz-

rozvíjející se industriální spoleãnosti ke vzdûlávacímu

voje lidsk˘ch zdrojÛ sleduje dva hlavní cíle. Za prvé jde

systému moderní spoleãnosti vûdûní a informací,

o to vystihnout a analyzovat pfiímé a nepfiímé dÛsledky

k uãící se spoleãnosti. S touto promûnou se musíme vy-

vstupu âeské republiky do Evropské unie. Ty jsou po-

rovnat i my.

mûrnû omezené, pokud jde o závazné zmûny, které

Zpráva je zaloÏena na srovnání hlavních ten-

bude nutné promûnit v právní normy. PÛjde v‰ak také

dencí v˘voje v zemích Evropské unie a v âeské repub-

o to, aby do ãeského vzdûlávání pronikly urãité principy,

lice. SnaÏí se postihnout základní rysy promûny, zamû-

strategie i konkrétní kroky, charakteristické pro rozvoj

fiuje se proto jen na nejnaléhavûj‰í problémy. Usiluje

vzdûlávacích soustav moderních evropsk˘ch demokra-

podat nov˘ pohled na vzdûlávací systém, na jeho vzá-

cií, které Evropská unie pfiijala ve formû rÛzn˘ch dopo-

jemné propojení se spoleãností a ekonomikou, a pfiinést

ruãení a realizuje sv˘mi programy. Je nutné, aby se

nové argumenty pro základní tvrzení: vzdûlávání je ná-

i âeská republika s nimi více ãi ménû ztotoÏnila anebo

rodní prioritou, jeho dal‰í rozvoj je pfiedpokladem

se jimi pfii nejmen‰ím inspirovala.

toho, zda budeme rovnocenn˘mi ãleny evropské spo-

Za druhé poskytuje ná‰ pfiístup k Evropské unii

leãnosti.

v˘jimeãnou pfiíleÏitost se znovu zamyslet nad souãas-

Promûna vzdûlávacího systému se mÛÏe realizo-

nou situací ãeské vzdûlávací soustavy a roz‰ífiit anal˘zu

vat jen kaÏdodenní prací kaÏdé ‰koly a kaÏdého uãitele.

dÛsledkÛ vstupu o rozsáhlej‰í úvahu t˘kající se bu-

ZáleÏí na jejich iniciativû a tvofiivosti, bude nezbytnû po-

doucnosti ãeského vzdûlávání. Tato ‰ir‰í anal˘za vyu-

stupná a dlouhodobá. Zpráva se proto zamûfiuje pfiede-

Ïívá jako svá kritéria principy evropské vzdûlávací poli-

v‰ím na to, jaké musí dne‰ní spoleãnost vytvofiit pro uãi-

tiky, aby zjistila, do jaké míry ãesk˘ v˘voj odpovídá si-

tele a ‰koly podmínky, aby se taková vnitfiní promûna

tuaci a trendÛm v dal‰ích evropsk˘ch zemích nebo se od

mohla realizovat v celé ‰ífii. Jde o to, aby vyvolala obecn˘

nich naopak odli‰uje. PomÛÏe také vymezit, v ãem spo-

zájem a podnítila ‰irokou diskusi nejen v odborné, ale

ãívají ãeské tradice a jak˘ mÛÏe b˘t ná‰ vklad do spoleã-

i ostatní vefiejnosti a v médiích o tom, jaké urãíme cíle

ného evropského bohatství.

dal‰ího v˘voje a jak˘m smûrem budeme pokraãovat.

V˘voj ãeské vzdûlávací soustavy probíhal v po-

Definování cílÛ a stanovení jejich priorit na základû co

sledních padesáti letech v mnohém odli‰nû od v˘voje

nej‰ir‰í shody spoleãnosti je pfiedpokladem vypracování

v ostatních západoevropsk˘ch zemích. Vzdûlávací sou-

celkové koncepce, strategie i realizace jednotliv˘ch

stavy evropsk˘ch demokratick˘ch státÛ v tomto období

krokÛ.

procházejí nejen znaãn˘m kvantitativních rozmachem,

Zpráva je rozãlenûna do ãtyfi ãástí odli‰ného cha-

ale i odpovídajícími kvalitativními, obsahov˘mi a struk-

rakteru. KaÏdá ãást obsahuje návrhy a doporuãení.

turálními zmûnami. Jednotlivé státy Evropské unie mají

Vzdûlávací politika Evropské unie (ãást A) shrnuje zá-

sice pfiirozenû odli‰nou historii a tradice, li‰í se také ve

sady, doporuãení a jednotlivé programy Evropské unie

svém pfiístupu ke vzdûlávání i v dosaÏené úrovni, a je-

a jejich dÛsledky, které je nutné u nás uplatnit.

jich vzdûlávací systémy doposud mají mnohdy rÛzno-

Vzdûlávání v mûnící se spoleãnosti (ãást B) definuje

rodé rysy. PÛsobí v‰ak na nû obdobné spoleãenské

hlavní tendence a problémy v˘voje spoleãnosti a vzdûlá-

a ekonomické prostfiedí, fie‰í více ãi ménû stejné pro-

vání v zemích Evropské unie a v âeské republice. âást

blémy a jsou zaloÏeny na shodn˘ch politick˘ch i etic-

C – Problémy a priority vzdûlávací soustavy – sleduje

k˘ch principech. Proto i jejich vzdûlávací systémy smû-

systémové zmûny v hlavních oblastech vzdûlávání

fiují k podobn˘m cílÛm. Prodûlávají promûnu od sou-

a podmínky pro promûnu ‰koly. Vize a strategie v ãásti

stavy ‰kol zakládané je‰tû v minulém století pro potfieby

D zv˘razÀují hlavní smûry navrhovaného v˘voje.

ÚVOD

|

1

2

|

A

Vzdûlávací politika Evropské unie a její dÛsledky pro ãeské vzdûlávání

VZDùLÁVACÍ POLITIKA EU

1.

V˘voj vzdûlávací politiky Evropské unie

2.

Legislativní rámec a mechanismy evropské spolupráce

3.

Politické dokumenty

4.

Programy evropské spolupráce a mobility

5.

Evropsk˘ sociální fond

6.

DÛsledky vstupu do EU pro ãesk˘ vzdûlávací systém

7.

Závûry a doporuãená opatfiení

|

3

4

|


Cílem úvodní kapitoly je shrnutí hlavních rysÛ a aspektÛ toho, co je moÏné ve zkratce a ne zcela oprávnûnû nazvat vzdûlávací politikou Evropské unie. Ne zcela oprávnûnû, protoÏe taková politika de facto neexistuje, jelikoÏ vzdûlávání a ‰kolství vlastnû nejsou v kompetenci Evropské unie. V podstatû se jedná o souhrn ãinností a iniciativ Evropské unie v oblasti vzdûlávání a odborné pfiípravy. Mal˘ okruh z nich je pro dne‰ní a budoucí ãleny Unie závazn˘, zatímco velká vût‰ina tûchto iniciativ je v˘razem urãitého konsensu, kter˘ se t˘ká budoucího v˘voje v této oblasti a základních principÛ, o nûÏ se iniciativy opírají nebo mají opírat a které nejsou závazné. V pfieneseném slova smyslu je v‰ak moÏné povaÏovat tento souhrn ãinností a iniciativ pfiinejmen‰ím za náznak moÏné evropské vzdûlávací politiky s pfiím˘mi a zvlá‰tû nepfiím˘mi dopady na vzdûlávání v ãlensk˘ch zemích Unie. Jin˘mi slovy, role a smûrnice Evropské unie, a pfiedev‰ím jejího hlavního v˘konného orgánu, Evropské komise, v oblasti vzdûlávání a odborné pfiípravy (a v‰eobecnûji i v oblasti rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ) je nutno chápat a posuzovat z velmi ‰irokého hlediska. Nejedná se jen o nûkolik málo závazn˘ch direktiv, ale souãasnû o nûkteré dÛleÏité programy na podporu evropské mobility studentÛ a uãitelÛ, nûkolik klíãov˘ch zpráv de£nujících problematiku vzdûlávání v perspektivû jeho budoucího v˘voje a ov‰em také o existující a nová pravidla tzv. strukturálních fondÛ. Mezi nimi zvlá‰tû Evropsk˘ sociální fond nabízí veliké moÏnosti zejména pro rozvoj odborného vzdûlávání a zamûstnanosti. Pro pfiístup âeské republiky k Evropské unii je proto dÛleÏité nejen pfiijmout závazné direktivy v oblasti vzdûlávání a odborné pfiípravy, ale i porozumût formálnû nezávazn˘m smûrnicím, doporuãením, zprávám a programÛm Evropské unie a pokud moÏno jich vyuÏít pro nutné reformy a pro budoucí v˘voj ãeského vzdûlávání.


|

5

1. V˘voj vzdûlávací politiky Evropské unie

postavení. DÛvody této skuteãnosti jsou snadno pochopitelné. Evropské spoleãenství se pÛvodnû utváfielo jako

Pro porozumûní hlavním principÛm a smûrnicím vzdû-

hospodáfiské spoleãenství (a také tak bylo naz˘váno),

lávací politiky Evropské unie (aÏ do Maastrichtské

a proto byl jeho vztah k odborné pfiípravû, která usnad-

smlouvy v roce 1992 a do její rati£kace 1. 1. 1994

Àuje voln˘ pohyb (mobilitu) pracovních sil, takfika sa-

Evropského spoleãenství) je nutn˘ alespoÀ krátk˘ nástin

mozfiejmostí.

v˘voje vzdûlávacích ãinností, iniciativ a programÛ, ke

V prÛbûhu následujících 20 let po podepsání

kterému do‰lo v rámci Spoleãenství a Unie od pode-

¤ímské smlouvy nedocházelo v rámci Evropského spo-

psání ¤ímské smlouvy v bfieznu 1957 aÏ po podepsání

leãenství v oblasti vzdûlávání k niãemu dÛleÏitûj‰ímu.

Amsterodamské smlouvy v fiíjnu 1997. Ve zkratce je

Od roku 1976 v‰ak intenzita zmûn rychle narÛstá.

moÏné tento v˘voj charakterizovat jako postupn˘, nû-

V tomto roce Rada Spoleãenství – sestávající poprvé

kdy pomal˘, jindy v‰ak rychl˘ rÛst zapojení Evropského

z ministrÛ ‰kolství tehdej‰ích devíti ãlensk˘ch zemí –

spoleãenství a pozdûji Evropské unie v oblasti vzdûlá-

pfiijala „akãní program ve vzdûlávání“, kter˘ upozorÀuje

vání a odborné pfiípravy.

na dÛleÏitost evropské mobility studentÛ, uãitelÛ a ba-

DÛleÏité také je, Ïe toto zapojení bylo skoro vÏdy

datelÛ, jakoÏ i na nezbytnost rozvinout dokumentaci

v˘sledkem konsensu mezi orgány Evropského spole-

a statistiku v oblasti vzdûlávání. Na setkáních Rady

ãenství nebo Evropské unie a ãlensk˘mi zemûmi. Z toho

Spoleãenství ve Stuttgartu (1983), ve Fontainebleau

vypl˘vá jejich spolupráce, pfiedev‰ím pfii realizaci navr-

(1984) a v Milánû (1995) pak do‰lo k v˘znamnému roz-

hovan˘ch a pfiijat˘ch opatfiení. Zvlá‰tû od roku 1992,

‰ífiení pfiím˘ch zájmÛ a cílÛ Spoleãenství na cestû

kdy byla podepsána Maastrichtská smlouva, je tato spo-

k Evropû obãanÛ. Krokem na této cestû se stala podpora

lupráce více ãi ménû nesena duchem subsidiarity.

Evropského spoleãenství ve v˘mûnách mlad˘ch lidí na

Vzdûlávací politika Evropského spoleãenství a Evropské

v‰ech úrovních a dÛraz na to, aby kaÏd˘ mûl moÏnost

unie není tedy v˘sledkem jakéhosi centralizaãního pro-

ovládnout prakticky alespoÀ dva cizí jazyky uÏ pfied

cesu fiízeného „shora“, n˘brÏ je odrazem stálé spolu-

koncem povinné ‰kolní docházky. Za podstatné se po-

práce mezi orgány Evropského spoleãenství ãi Evropské

vaÏuje diskutovat o evropsk˘ch otázkách na ‰kolách,

unie a ãlensk˘mi zemûmi.

usnadnit pfiechod mlad˘ch lidí ze ‰koly do zamûstnání

Faktory a síly, které se uplatÀují v zapojování

a umoÏnit, aby odborné kvali£kace získané v jedné ãlen-

Evropského spoleãenství a Evropské unie do oblasti

ské zemi platily i v ostatních zemích. Dal‰í dÛleÏitou

vzdûlávání, jsou celkem zfiejmé. Bezesporu jde pfiede-

událostí byl rozsudek Nejvy‰‰ího evropského soudu

v‰ím o to, Ïe je poznána a uznávána klíãová role vzdû-

(pfiípad Gravier) z února 1985, kter˘ potvrdil, Ïe vysoké

lávání v ekonomickém rozvoji, v boji proti nezamûstna-

‰kolství je povaÏováno za odborné vzdûlávání a pfií-

nosti, proti sociálním nerovnostem a proti exkluzi ne-

pravu. Tím Evropské spoleãenství získalo legislativní zá-

boli vyluãování ãi znev˘hodÀování urãit˘ch skupin ve

klad pro své iniciativy a ãinnosti v oblasti vzdûlávání,

spoleãnosti, jakoÏ i ve zvy‰ování konkurenceschopnosti

coÏ také vedlo bûhem krátké doby ke vzniku nûkolika

evropsk˘ch zemí. Neménû dÛleÏité je ale také rostoucí

dÛleÏit˘ch evropsk˘ch programÛ (Erasmus, Commett,

povûdomí o tom, Ïe vzdûlávání je klíãov˘m faktorem

Lingua, Petra a Force).

v dosaÏení cíle Evropy obãanÛ, a tedy ve v˘voji k plnû demokratické a participativní spoleãnosti.

Skuteãn˘m mezníkem ve v˘voji evropské vzdûlávací politiky pak bezesporu byla Maastrichtská smlouva

A nyní struãnû o hlavních událostech a nûkdy

podepsaná v únoru 1992. Její ãlánek 126 uznává for-

i meznících ve v˘voji evropské vzdûlávací politiky.

málnû vzdûlávání jako jednu ze speci£ck˘ch oblastí

¤ímská smlouva z 25. bfiezna 1957, kterou vlastnû

spadajících do zodpovûdnosti Evropské unie. Souãasnû

Evropské spoleãenství vzniklo, se vzdûláváním prak-

tento ãlánek rozli‰uje mezi zodpovûdností Unie a zod-

ticky nezab˘vá s v˘jimkou ãlánku 128, kter˘ povûfiuje

povûdností ãlensk˘ch zemí a zfiíká se úkolu jakkoliv har-

Evropské spoleãenství de£nováním a realizací politiky

monizovat zákony ãlensk˘ch zemí. ZdÛrazÀuje naopak,

odborné pfiípravy. Odborné vzdûlávání má tak v historii

Ïe posláním Unie je doplÀovat národní vzdûlávací poli-

Evropské unie podstatnû hlub‰í kofieny neÏ vzdûlávání

tiky (princip subsidiarity), podpofiit v˘mûnu informací

v‰eobecné a má i dodnes sv˘m zpÛsobem privilegované

a spolupráci mezi vzdûlávacími institucemi a také roz-

6

|


víjet evropskou dimenzi ve vzdûlávání. Druh˘m

Àující diskriminaci pfii v˘mûnû osob a informací. Je

z ãlánkÛ Maastrichtské smlouvy, jeÏ mají pfiím˘ dopad

pravdûpodobné, Ïe urãité napûtí a spory mezi tûmito

na vzdûlávání, je ãlánek 127, kter˘ se t˘ká podpory po-

dvûma interpretacemi budou pfietrvávat je‰tû dlouho.

litiky v oblasti odborné pfiípravy, v˘mûny studentÛ

AÏ dosud byla poslední klíãovou událostí ve v˘-

a uãÀÛ, v˘mûny informací a zku‰eností (oba ãlánky zde

voji vzdûlávací politiky Evropské unie Amsterodamská

uvádíme ve znûní Amsterodamské smlouvy, která je jen

smlouva podepsaná v fiíjnu 1997, která zatím není

s mal˘mi zmûnami pfiejala).

rati£kována v‰emi ãleny Unie, a nevstoupila tedy je‰tû

Maastrichtská smlouva je dÛleÏitá také sv˘m dÛ-

v platnost. Vzdûlávání není jedním z jejich hlavních

razem na princip subsidiarity, a tedy i na rozdûlení

bodÛ, ale je z tohoto hlediska dÛleÏitá alespoÀ ze dvou

kompetencí mezi Unií a ãlensk˘mi státy. Existují ov‰em

dÛvodÛ. Za prvé zdÛrazÀuje dva koncepty stûÏejní pro

rÛzné, nûkdy aÏ extrémní interpretace tohoto principu

budoucí v˘voj spoleãnosti a vzdûlávání: budování

a pojmu: na jedné stranû stojí interpretace „restrik-

Evropy vûdûní ãi Evropy znalostí (ve znûní smlouvy

tivní“ a na druhé „dynamická“. Zastánci první z nich by

Europe of knowledge) a pfiístup k celoÏivotnímu uãení. Za

chtûli omezit ãinnost a zásahy Unie v podstatû jen na v˘-

druhé klade dÛraz na vysokou úroveÀ zamûstnanosti

mûnu informací a na podporu mobility. Zastánci inter-

(ta ov‰em souvisí s rozvojem vzdûlávání) a je v tomto

pretace druhé, dynamické, hájí ‰ir‰í poslání Unie, pfie-

smûru podstatn˘m roz‰ífiením Maastrichtské smlouvy,

dev‰ím pokud jde o to, jak mají b˘t de£novány smûrnice

která kladla velk˘ dÛraz na otázky mûnové a ãistû eko-

budoucí vzdûlávací politiky a rÛzná opatfiení znemoÏ-

nomické.


|

7

2. Legislativní rámec a mechanizmy evropské spolupráce

v˘sledky hodnoceny ve zprávû Evropské komise pfiedloÏené Evropskému parlamentu a Radû ministrÛ. Z této zprávy vysvítá, Ïe v do roku 1994 asi 11 tisíc osob po-

Legislativní rámec a dispozice Evropské unie (a dfiíve

Ïádalo o evropské uznání sv˘ch diplomÛ, které z velké

Evropského spoleãenství) úzce souvisejí s jedním z je-

vût‰iny také obdrÏelo. Migraãní proudy v oblasti regu-

jích hlavních cílÛ: se svobodou pohybu obãanÛ. Jedná

lovan˘ch povolání jsou prozatím kvantitativnû velmi

se pfiedev‰ím o sedm direktiv, které jsou pro ãlenské

omezené, s v˘jimkou migrací uãitelÛ, které se v‰ak

zemû právnû závazné a tedy vynutitelné, nahrazující

uskuteãnily pfieváÏnû (3800 pfiípadÛ) do Velké Británie.

nebo doplÀující zákony ãlensk˘ch zemí. T˘kají se vzá-

âásteãnou v˘jimkou jsou také povolání v oblasti zdra-

jemného a automatického uznání diplomÛ a certi-

votnictví a povolání inÏen˘rské. To sice v nûkter˘ch ze-

£kátÛ, vãetnû opatfiení, která se vztahují na v˘kon re-

mích není regulováno, ale vznikem titulu „EurIng“,

gulovan˘ch povolání, a t˘kají se i práva drÏitelÛ pfií-

kter˘ udûluje nevládní organizace FEANI (Evropská fe-

slu‰n˘ch diplomÛ ãi certi£kátÛ provozovat tato

derace národních asociací inÏen˘rÛ), byl vytvofien ná-

povolání v kterékoliv z ãlensk˘ch zemí. Uvedené direk-

stroj umoÏÀující hodnotit a uznávat kompetence inÏe-

tivy byly pfiijaty mezi rokem 1975 a 1985, a první z nich

n˘rÛ jak na úrovni národní, tak evropské. Direktiva pfies

se t˘kala povolání a diplomÛ v oblasti zdravotnictví: lé-

to, Ïe aÏ dosud mûla kvantitativnû pomûrnû mal˘ do-

kafiÛ, zdravotních sester, dentistÛ, veterináfiÛ a porod-

pad, je dÛleÏit˘m krokem v oblasti evropské mobility.

ních asistentek. O nûkolik let pozdûji byly schváleny di-

Otevírá nová práva dosavadním a potencionálním imi-

rektivy t˘kající se architektÛ a farmaceutÛ.

grantÛm, vedla k velkému poãtu legislativních zmûn na

DÛleÏit˘m a sv˘m zpÛsobem revoluãním rysem

úrovni jednotliv˘ch ãlensk˘ch zemí a také k uÏ‰í evrop-

v‰ech tûchto direktiv je, Ïe odstupují od tradiãních po-

ské spolupráci mezi rÛzn˘mi profesními organizacemi.

stupÛ mezinárodního uznávání diplomÛ zaloÏen˘ch na

Tento úspûch vedl Evropskou unii v roce 1992 k pfiijetí

podrobném srovnání kritérií a obsahu pfiíslu‰n˘ch di-

dal‰í direktivy t˘kající se regulovan˘ch povolání, která

plomÛ a nahrazují ho systémem, jenÏ spoãívá na v˘-

vyÏadují postsekundární studium del‰í neÏ 1 rok.

sledn˘ch kompetencích, které jsou tûmito diplomy

Pokud jde o neregulovaná povolání, kter˘ch je

pfiedpokládány. Zjednodu‰enû je moÏné fiíci, Ïe nov˘

ov‰em veliká vût‰ina, pfiístup Evropské unie je pfiiro-

systém je zaloÏen na vzájemné dÛvûfie, a nikoli na hle-

zenû zcela jin˘. Vzájemné uznání diplomÛ zde není

dání a uznání shody v obsahu vzdûlávání mezi jednotli-

otázkou právní, ale problémem pracovního trhu, jde

v˘mi zemûmi. Jin˘mi slovy, pokud jedna univerzita

tedy o moÏnost, aby kvali£kace získané v jedné zemi

v Unii povaÏuje drÏitele diplomu za schopného lékafie

byly srovnatelné s kvali£kacemi získan˘mi v jin˘ch ze-

nebo architekta, a tudíÏ za oprávnûného k v˘konu pfií-

mích. Otázky srovnatelnosti byly svûfieny organizaci CE-

slu‰ného povolání, stává se toto uznání a oprávnûní au-

DEFOP, která se v rámci Evropské unie zab˘vá pro-

tomaticky platné ve v‰ech ostatních státech Unie. Tento

blémy odborné pfiípravy. CEDEFOP ve spolupráci s vlád-

princip byl o nûco pozdûji pfiijat v dal‰í dÛleÏité direk-

ními a sociálními partnery pfiipravil popis a anal˘zy

tivû z roku 1988, která se t˘ká v‰ech tzv. regulovan˘ch

obsahÛ odborné pfiípravy ve více neÏ 200 povoláních

povolání (tj. takov˘ch, u nichÏ Unie jednotnû pfiedepi-

spadajících do 20 sektorÛ. Jednalo se o sloÏit˘ a zdlou-

suje obsah i kvalitu pfiípravy, a to nejen u onûch sedmi

hav˘ proces, kter˘ vedl k v˘znamnému posunu od po-

v˘‰e zmínûn˘ch) a která speci£kuje, Ïe vysoko‰kolské

jmu a cíle „srovnatelnosti“ k pojmu a cíli „transpa-

diplomy udûlené na základû nejménû tfiíletého studia

rence“ (prÛhlednosti). Ze srovnatelnosti plyne, Ïe kva-

budou uznány a budou opravÀovat k v˘konu pfiíslu‰-

lita a obsah získané pfiípravy a kvali£kace musí b˘t do

ného regulovaného povolání ve v‰ech zemích Unie.

jisté míry shodné. To v‰ak vût‰ina zemí nebyla ochotna

I zde je zdÛraznûna zásada vzájemné dÛvûry a srovna-

pfiijmout. U transparence se naopak jedná o cíl ménû ná-

telnosti v˘sledkÛ vzdûlávání bez zkoumání shody v ob-

roãn˘, jde o to poskytnout v‰em zájemcÛm – zamûstna-

sahu studia. Direktiva vstoupila v platnost 2 roky po

vatelÛm, uchazeãÛm o zamûstnání, ‰kolám a profesním

svém vyhlá‰ení. Je pfiedmûtem pravideln˘ch setkání ná-

organizacím – lep‰í informace o obsahu a podmínkách

rodních koordinátorÛ (povûfien˘ch mimo jiné realizací

odborné pfiípravy pro rÛzná povolání v jednotliv˘ch ze-

této direktivy na národní úrovni) a v roce 1996 byly její

mích Unie.

8

|


Mechanismy evropské spolupráce ve vzdûlávání

Klíãov˘m v˘konn˘m orgánem je ov‰em Evropská ko-

Na diskusi a rozhodování o vzdûlávací politice EU se po-

mise a její rÛzná generální fieditelství (DG):

dílí celá fiada organizaãních a politick˘ch sloÏek a or-

●

gánÛ Unie. Pfiedev‰ím se jedná o Evropsk˘ parlament

a odborné pfiípravy vãetnû programÛ Socrates

a jeho V˘bor pro kulturu, mládeÏ a vzdûlávání

a Leonardo (z nichÏ kaÏd˘ má svÛj zvlá‰tní v˘bor slo-

(Committee on Culture, Youth and Education). Podle ãlánku

Ïen˘ ze dvou zástupcÛ z kaÏdé z ãlensk˘ch zemí);

126 Maastrichtské smlouvy vzdûlávání podléhá spolu-

●

rozhodovací procedufie, která spoãívá na souhlasném

a pfiípravy badatelÛ;

vyjádfiení Parlamentu a Rady ministrÛ k návrhÛm pfied-

●

kládan˘m Evropskou komisí. Parlament tak hraje ak-

zamûstnanosti a sociálních vûcí, coÏ zahrnuje i otázky

tivní roli v de£nici a rozvoji programÛ, jak˘mi jsou

odborné pfiípravy, rekvali£kace a dal‰ího odborného

Socrates nebo Leonardo, a v otázkách rozpoãtu vzdûlá-

vzdûlávání ve vztahu k problémÛm trhu práce. DG 5 je

vacích ãinností. Dal‰ími orgány jsou Poradní v˘bor od-

také povûfieno spravováním Evropského sociálního

borného vzdûlávání, kter˘ se podílí na pfiípravû politiky

fondu.

pfiedkládané Evropskou komisí; Hospodáfisk˘ a soci-

●

ální v˘bor se skládá ze zástupcÛ sociálních partnerÛ

EU a tím také (alespoÀ do urãité míry) za programy

a vyslovuje se k návrhÛm komise v oblasti vzdûlávání

Tempus a Phare.

DG 22 je zodpovûdné za celou oblast vzdûlávání

DG 12 je zodpovûdné za ãinnosti v oblasti v˘zkumu DG 5 je zodpovûdné za ãinnosti a politiku v oblasti

DG 1 je zodpovûdné za styk s neãlensk˘mi zemûmi

a má zde také právo iniciativy; Regionální v˘bor, jenÏ

V oblasti vzdûlávání je dÛleÏitá rovnûÏ ãinnost

je ustanoven Maastrichtskou smlouvou a je povûfien

decentralizovan˘ch organizací a programÛ CEDEFOP

konzultací s regionálními a místními orgány státní

(pro otázky odborné pfiípravy) a EURYDICE (pro otázky

správy a samosprávy.

informací o vzdûlávání v jednotliv˘ch zemích Unie).


|

9

3. Politické dokumenty

b) partnerství s hospodáfisk˘m sektorem, c) celoÏivotní vzdûlávání,

Pod tímto titulem zde shrneme 9 zpráv, které b˘vají

d) dálkové vzdûlávání,

v posledních letech naz˘vány zelená nebo bílá kniha

e) evropskou dimenzi ve vysokém ‰kolství.

a které, jak uÏ bylo v úvodû fieãeno, jsou v˘sledkem dis-

Memorandum se stalo pfiedmûtem pravdûpo-

kusí uvnitfi Evropské unie a mezi orgány Evropské unie

dobnû nejrozsáhlej‰ích konzultací a diskusí v historii

a ãlensk˘mi zemûmi. Jejich zjevn˘m nebo skryt˘m

Spoleãenství a je v tomto smûru dobr˘m pfiíkladem de-

smyslem je de£nice smûrnic nebo principÛ pfiedpoklá-

centralizovaného pfiístupu v tvorbû mnoha dÛleÏit˘ch

daného v˘voje vzdûlávání a vût‰inou i konkrétních opat-

dokumentÛ Evropské unie. Vcelku bylo pfiijato pfiíznivû,

fiení vedoucích k uskuteãnûní takov˘ch smûrnic. Tyto

ale setkalo se také s urãitou kritikou. Pfiedev‰ím bylo

dokumenty nejsou pro ãlenské zemû závazné, ale jsou,

zdÛraznûno, Ïe klade pfiíli‰ velkou váhu na ekonomick˘

alespoÀ do urãité míry, jakousi evropskou vizí, která pro

aspekt vysokého ‰kolství a na jeho vztahy s trhem práce

nû má bezesporu teoretick˘ i praktick˘ v˘znam.

a Ïe nedoceÀuje jeho funkce kulturní. Reakce na me-

Na prvním místû je nutno se zmínit o memorandu Evropské komise z roku 1991, jehoÏ tématem

morandum také svûdãí o velkém odporu k jakémukoliv fiízení „shora“ (tedy z Bruselu).

bylo Odborné vzdûlávání v Evropském spoleãenství

Memorandum o otevfieném a dálkovém vzdûlá-

v 90. letech (Vocational Training in the European Community

vání v Evropském spoleãenství (The Memorandum on

in the 1990s), a o následném memorandu z roku 1994

Open Distance Learning in the European Community) z roku

s tématem Odborné vzdûlávání v Evropském spoleãen-

1991 odpovídá rostoucímu, ale jiÏ dlouhotrvajícímu zá-

ství: v˘zvy a perspektivy (Vocational Training in the

jmu o tuto formu vzdûlávání jak v jednotliv˘ch zemích

European Community: Challenges and Future Outlook).

Evropské unie, tak na evropské úrovni. ZdÛrazÀuje

Hlavním cílem tûchto memorand je pomoci de£novat

hlavní v˘hody dálkového vzdûlávání: umoÏÀuje roz‰í-

spoleãnou politiku v oblasti odborného vzdûlávání

fiení pfiístupu ke vzdûlávání, zvlá‰tû v odlehl˘ch úze-

a pfiispût k mobilitû pracovních sil, která vyÏaduje vzá-

mích, je v˘jimeãn˘m nástrojem celoÏivotního uãení, pfii-

jemné uznávání diplomÛ a kvali£kací v regulovan˘ch

spívá k ‰ífiení v˘sledkÛ nejnovûj‰ích vûdeck˘ch v˘-

povoláních a srovnatelnost nebo alespoÀ transparenci

zkumÛ atd. Memorandum se také zab˘vá otázkou, zda

v povoláních neregulovan˘ch. Memorandum také

je Ïádoucí vytvofiit na evropské úrovni dálkovou uni-

de£nuje urãité priority: roz‰ífiení odborné pfiípravy Ïen,

verzitu (jak˘si ekvivalent slavné britské Open University),

vzdûlávací opatfiení ve prospûch mal˘ch a stfiedních

a dochází v tomto smûru k negativní odpovûdi, pfiede-

podnikÛ, odborné vzdûlávání dospûl˘ch a posílení role

v‰ím vzhledem k tomu, Ïe v jednotliv˘ch ãlensk˘ch ze-

sociálních partnerÛ. Zajímavé na tûchto memorandech

mích byly jiÏ v tomto smûru vydány znaãné prostfiedky.

je, Ïe na rozdíl od v‰ech ostatních, o kter˘ch bude dále

Namísto toho proto doporuãuje posílit spolupráci a síÈ

zmínka, pouÏívají celkem bez zábrany termínu „spo-

jiÏ existujících dálkov˘ch univerzit, vãetnû eventuální

leãná vzdûlávací politika“. Je tomu tak pfiedev‰ím proto,

spoleãné pfiípravy didaktick˘ch materiálÛ, a usnadnit je-

Ïe odborné vzdûlávání bylo uÏ od poãátku v kompetenci

jich celoevropské ‰ífiení.

Evropského spoleãenství a má tak pomûrnû silné právní

Zelená kniha o evropské dimenzi ve vzdûlávání

zakotvení, a také proto, Ïe pro odbornou pfiípravu jsou

(The Green Paper on the European Dimension of Education)

k dispozici veliké £nanãní zdroje z Evropského sociál-

z roku 1993 byla uvefiejnûna krátce po podpisu

ního fondu.

Maastrichtské smlouvy a navazuje na její ãlánek 126.

Memorandum o vysokém ‰kolství v Evropském

Vyz˘vá v‰echny aktéry vzdûlávacích systémÛ, aby

spoleãenství (The Memorandum on Higher Education in the

identi£kovali oblasti, kde by Unie ve smyslu tohoto

European Community) z roku 1991 je nutné povaÏovat za

ãlánku mûla doplnit a podpofiit rÛzné vzdûlávací ãin-

podklad k diskusi, ne za politickou zprávu. De£nuje pût

nosti ãlensk˘ch zemí. Dokument také zavádí pojem

oblastí pro budoucí v˘voj:

„pfiidané hodnoty“ jako v˘sledku programÛ a podpory

a) zv˘‰enou úãast na diverzi£kovaném vysokém ‰kolství

ze strany Spoleãenství. Zelená kniha klade hlavní dÛraz

(umoÏÀující lep‰í pfiístup dospûl˘m a odstraÀující soci-

na ‰koly, protoÏe se mají stát hlavním ohniskem kon-

ální nerovnosti v pfiístupu),

krétních akcí v sedmi oblastech:

10

|


●

nadnárodní spolupráce v otázkách mobility pracov-

ních sil a v˘mûny studentÛ i uãitelÛ; ●

zavádûní evropské dimenze v pfiípravû a dal‰ím

vzdûlávání uãitelÛ;

bude odstranûní rÛzn˘ch pfiekáÏek vyÏadovat je‰tû dlouhého úsilí v mnoha oblastech vãetnû legislativní, kulturní a sociální. Dokument také de£nuje nûkolik konkrétních opatfiení, mezi kter˘mi je návrh na vy-

●

rozvoj vyuãování cizím jazykÛm;

tvofiení statutu „evropského uãnû“, návrh na uznání

●

dálkové studium pomocí multimédií;

„evropského prostoru kvali£kací“ a poÏadavek, aby

●

podpora inovací ve vzdûlávání pomocí nadnárod-

evropskou mobilitu vÏdy pfiedcházela jazyková pfií-

ních sítí; ●

gramÛ Eurydice a Arion; ●

prava.

v˘mûna informací a zku‰eností prostfiednictvím propodpora evropsk˘ch ‰kol jako v˘vojov˘ch laboratofií

multikulturálního vzdûlávání.

Akãní plán Uãení v informaãní spoleãnosti (Learning in the Information Society) v letech 1996 – 98 se ãásteãnû pfiekr˘vá s dfiívûj‰ím dokumentem o evropské dimenzi ve vzdûlávání. Soustfieìuje se také na ‰koly, na jejich v˘uku a vybavení v oblasti informatiky,

Pod názvem Vyuãování a uãení na cestû k uãící se spo-

na evropskou dimenzi ve vzdûlávání a dále na vytvá-

leãnosti (Teaching and Learning. Towards the Learning

fiení regionálních a národních sítí ‰kol v rámci

Society) navázala Evropská komise v roce 1995 na bílou

Evropské unie. Zatím tento akãní plán nemá vyãle-

knihu RÛst, konkurenceschopnost a zamûstnanost

nûné Ïádné vlastní prostfiedky a navazuje na programy

(Growth, Competitiveness and Employment) z roku 1994, ve

Socrates, Leonardo, Media II a Info 2000.

které jsou jmenovány tfii hlavní v˘zvy, na nûÏ ãlenské zemû musí odpovûdût na konci 20. století:

Na cestû k Evropû vûdûní (Towards a Europe of Knowledge) je jedním z posledních dokumentÛ, kter˘

●

v˘voj informaãní spoleãnosti;

Evropská komise uvefiejnila na konci roku 1997. Jeho

●

internacionalizace ekonomiky;

cílem je vysvûtlit a zdÛvodnit smûrnice pro ãinnosti

●

rÛst vûdeck˘ch a technologick˘ch poznatkÛ.

Evropské unie v oblasti vzdûlávání, odborné pfiípravy a mládeÏe pro období let 2000 aÏ 2006. Jedná se o do-

V oblasti vzdûlávání tyto v˘zvy vedou k pûti cílÛm, které

kument velmi dÛleÏit˘ a odváÏn˘, protoÏe se pokou‰í

se stávají jakousi strategií Evropské unie na cestû

o nové uspofiádání v‰ech ãinností Unie v oblasti vzdû-

k uãící se spoleãnosti:

lávání. A to tím, Ïe omezuje poãet cílÛ, konkrétnûji za-

●

podporovat získávání nov˘ch vûdomostí posílením

mûfiuje ãinnosti a zvy‰uje efektivitu fiízení. Má tak

evropské mobility vzájemn˘m uznáváním studijních

vzniknout otevfien˘ a dynamick˘ evropsk˘ vzdûlávací

kreditÛ a rozvojem multimediálních softwarov˘ch pro-

prostor de£novan˘ tfiemi rozmûry: podporou vûdûní,

duktÛ;

roz‰ifiováním cílÛ evropského obãanství a rozvojem

●

pfiiblíÏit k sobû vzájemnû ‰koly a podnikovou sféru;

zamûstnatelnosti díky získávan˘m dovednostem.

●

bojovat proti sociální exkluzi ãili proti vyluãování

Evropská unie pfiitom bude pÛsobit v ‰esti oblastech:

znev˘hodnûn˘ch skupin ze vzdûlávání; ●

dosáhnout, aby kaÏd˘ obãan bûÏnû ovládal tfii ja-

zyky Evropské unie;

mobilita uãitelÛ a uãících se;

●

virtuální mobilita vytváfiená nov˘mi informaãními

a komunikaãními technologiemi; ●

kooperativní sítû na celoevropské úrovni;

jako kapitálové investice (napfi. z hlediska daÀového

●

v˘uka cizích jazykÛ a rozvoj kulturních znalostí;

systému).

●

rozvoj inovací na základû pilotních projektÛ a nad-

●

postavit investice do vzdûlávání na stejnou úroveÀ

●

národních partnerství; Zelená kniha Vzdûlávání, odborná pfiíprava, v˘zkum: pfiekáÏky nadnárodní mobility (Education,

●

zdokonalování informaãních zdrojÛ o evropsk˘ch

záleÏitostech.

training, research: The Obstacles to Transnational Mobility) z roku 1996 je velmi dobr˘m v˘ãtem faktorÛ a okol-

Bûhem roku 1999 mají b˘t pfiijata legislativní

ností, které brzdí evropskou mobilitu studentÛ, uãi-

opatfiení, které tyto ãinnosti umoÏní. Evropská komise

telÛ, badatelÛ, uãÀÛ a úãastníkÛ prÛmyslov˘ch stáÏí,

oãekává, Ïe pro to budou uvolnûny pomûrnû velké

a konstatuje, Ïe pfies pokroky, kter˘ch bylo dosaÏeno,

ãástky, jejichÏ v˘‰ka v‰ak je‰tû není známa. Komise v‰ak


|

11

naznaãila, Ïe aktivity v oblasti vzdûlávání budou úzce

PfiestoÏe jsou zmínûná memoranda a dokumenty

navazovat na novou politiku strukturálních fondÛ. To

pfiipravovány Evropskou komisí, jejich zpracování je

by mohlo znamenat, Ïe budoucí zdroje pro vzdûlávací

prakticky vÏdy v˘sledkem rozsáhl˘ch konzultací a dia-

politiku Unie budou pfiicházet hlavnû z tûchto fondÛ.

logu mezi ústfiedními orgány Evropské unie, ãlensk˘mi

Obeznámit se s jejich cíli a procedurami proto bude ne-

státy a sociálními partnery. Tyto pak také skoro vÏdy po-

smírnû dÛleÏitou podmínkou pro v‰echny ãlenské zemû

kraãují pfii provádûní pfiíslu‰n˘ch ãinností, coÏ také nû-

a zvlá‰tû pro ty, které se jako âeská republika pfiipravují

kdy vede k urãité nejasnosti pfii rozdûlování kompetencí

ke vstupu do Unie. Dokument Na cestû k Evropû vûdûní

mezi orgány Evropské unie a ãlenské státy. Uvedená

je nepochybnû v˘znamn˘m mezníkem ve v˘voji evrop-

memoranda a dokumenty takfika nikdy nede£nují pfies-

ské vzdûlávací politiky.

nûj‰í kvantitativní cíle ani v oblasti odborné pfiípravy,

Memoranda a dokumenty Evropské unie, které

ani pokud jde o úãast a poãty studentÛ v jednotliv˘ch

jsme uvedli, pojednávají nûkolik hlavních témat a nej-

sektorech vzdûlávací soustavy. Je tomu tak proto, Ïe

více sledovan˘ch ãinností, které tvofií jakousi ústfiední li-

ãlenské zemû odmítají – hlavnû z hlediska principu sub-

nii její vzdûlávací politiky.

sidiarity – podrobit se pfiesnûj‰í kvanti£kaci cílÛ rÛz-

Na v‰eobecné rovinû jsou to témata:

n˘ch aktivit.

●

koncept Evropského kvali£kaãního prostoru

(European area of quali£cations); ●

koncept Evropy obãanÛ (Citizen’s Europe).

Na rovinû konkrétních ãinností a programÛ je to:

Klíãov˘m problémem prakticky v‰ech uveden˘ch memorand a dokumentÛ zÛstává, a jistû je‰tû dlouho zÛstane, koncept subsidiarity, zvlá‰tû pfii uskuteãÀování pfiijat˘ch opatfiení a ãinností. A to pfiedev‰ím proto, Ïe mezi

●

evropská dimenze ve vzdûlávání;

restriktivní a dynamickou interpretací tohoto pojmu pa-

●

roz‰ífiení v˘uky cizích jazykÛ;

nuje jist˘ rozpor. I tak ale nemÛÏe b˘t nejmen‰ího sporu

●

dálkové vzdûlávání;

o tom, Ïe bûhem existence Evropského spoleãenství

●

vzájemné uznávání diplomÛ a kvali£kací;

a Evropské unie, a zvlá‰tû v posledních dvaceti letech,

●

vyuÏití nov˘ch informaãních technologií;

bylo dosaÏeno obrovského pokroku pfii dosahování kon-

●

boj proti exkluzi.

sensu i pfii de£nování spoleãné vzdûlávací politiky.

12

|


Financování programù pro vzdìlávání, odb. pøípravu a mláde

4. Programy evropské spolupráce a mobility První fáze programÛ Programy evropské spolupráce a mobility jsou pravdûpodobnû tou nejznámûj‰í a nejpopulárnûj‰í sloÏkou vzdûlávacích

ãinností

Evropského

miliony ECU 400

spoleãenství

a Evropské unie. AÏ do roku 1994 se jednalo o programy Erasmus, Lingua, Comett, Petra, Force a MládeÏ pro

300

Evropu. V roce 1989 a 1990 na nû navazovaly programy Tempus a Phare urãené postkomunistick˘m zemím.

200

Nûkteré z nich jsou dnes jiÏ ukonãené, jiné se zaãlenily pod navazující novû vytvofiené programy. Programy evropské spolupráce a mobility jsou v âeské republice

100

vcelku dobfie známé a lze se o nich proto zmínit jen ve zkratce. Erasmus se t˘kal mobility studentÛ a uãitelÛ vysok˘ch ‰kol, Lingua se zab˘vala uãením cizích jazykÛ (vãetnû pfiípravy odpovídajících kreditÛ pro evropskou mobilitu), Comett se soustfieìoval na podporu spolupráce mezi vysok˘mi ‰kolami a prÛmyslem, Petra se t˘-

0 1987

1989

1991

1993

1995

1997

Pramen: J-P. Jallade, Present developments in EU co-operation in education and training, 1998

kala pfiípravného odborného vzdûlávání, Force se zamûfiovala na dal‰í odborné vzdûlávání a „MládeÏ pro

tedy o programy mezivládní (aÈ uÏ bilaterální nebo mul-

Evropu“ se zab˘vá v˘mûnn˘mi aktivitami v mimo‰kol-

tilaterální). Je moÏné hovofiit o „procesu probíhajícím

ních ãinnostech mlad˘ch lidí.

zdola“, kter˘ sice podléhá urãit˘m ãasto komplikova-

Celkov˘ rozpoãet programÛ v údobí 1987 (kdy

n˘m, ne-li dokonce byrokratick˘m pravidlÛm dekreto-

první z nich vznikly) aÏ 1994 dosahoval, vãetnû pro-

van˘m z Bruselu, ale hlavní iniciativu a rozhodování

gramÛ Phare a Tempus, v prÛmûru 250 aÏ 270 milionÛ

v nûm mají zúãastnûné instituce (‰koly, podniky apod.).

ECU roãnû a za celé období sedmi let asi 1,9 miliard

TytéÏ principy platí i pro dal‰í fázi programÛ evropské

ECU. Podle odhadÛ Evropské komise se na tûchto pro-

mobility.

gramech podílelo asi 400 000 studentÛ, 80 000 uãitelÛ a 83 000 mlad˘ch lidí a zúãastnilo se jich 1800 vysoko-

Druhá fáze programÛ

‰kolsk˘ch institucí a 400 ‰kol. V âeské republice se pro-

Druhá fáze v˘voje programÛ evropské spolupráce a mo-

gramu Tempus úãastní vysoké ‰koly uÏ od roku 1991,

bility se t˘ká údobí 1995 aÏ 1999. V ní jde hlavnû

a do roku 1997 bylo schváleno 196 Spoleãn˘ch evrop-

o ukonãení v˘‰e uveden˘ch více ãi ménû nezávisl˘ch

sk˘ch projektÛ (Joint European Projects) pfii úspû‰nosti Ïa-

programÛ a o jejich integraci do hlavních programÛ:

datelÛ 11,4 %. Za poslední tfii roky v˘raznû pfiibylo pro-

Socrates, Leonardo a MládeÏ pro Evropu. NejdÛ-

jektÛ z oblastí evropsk˘ch studií (8), sociálních vûd (6),

leÏitûj‰ím cílem této reformy je jak roz‰ífiení, tak racio-

spoleãensk˘ch a ekonomick˘ch vûd (6), pedagogiky (5),

nalizace evropské spolupráce v pfiíslu‰n˘ch oblastech.

strategie a managementu univerzit (4).

Program Socrates zahrnuje nûkdej‰í ãásteãnû revido-

V‰echny uvedené programy mûly dva dÛleÏité

van˘ program Erasmus a ãást programu Lingua s dÛra-

aspekty (kromû toho, Ïe jsou pomûrnû velikého roz-

zem na mobilitu studentÛ a uãitelÛ a na evropskou di-

sahu). Za prvé se jedná souãasnû o podporu evropské

menzi vysok˘ch ‰kol.

mobility (studentÛ, uãitelÛ atd.) i o podporu nadnárodní

Podpora univerzit v programu Eraamus spoãívá

spolupráce mezi vzdûlávacími institucemi (ãasto s dÛra-

na tzv. institucionálních smlouvách mezi Evropskou ko-

zem na inovativní projekty). A to pak souvisí s jejich

misí a danou univerzitou. Program podporuje v˘mûny

druh˘m dÛleÏit˘m aspektem: Jde v nich pfiedev‰ím

studentÛ, mobilitu univerzitních uãitelÛ, krátké lektor-

o podporu spolupráce mezi institucemi a o projekty na-

ské pobyty, spoleãné vytváfiení sylabÛ studia, zejména

vrhované institucemi rÛzn˘ch ãlensk˘ch zemí, nejde

pro zavádûní evropské dimenze, spoleãné jazykové


|

13

kursy a také zavádûní systému vzdûlávacích kreditÛ pro

rok 1998 400 milionÛ ECU, zatímco v první polovinû

evropskou mobilitu. Bûhem prvních dvou let programu

90. let se jednalo v prÛmûru o 250 – 270 milionÛ ECU

získalo institucionální smlouvu 1600 univerzit.

roãnû.

Na rok 1998 má âeská republika v programu Erasmus rozpoãet 2 672 987 ECU.

Finanãní zdroje a náklady programÛ evropské mobility

Socrates byl ale také roz‰ífien na základní

Na první pohled je 400 milionÛ ECU (cca 14 miliard Kã)

a stfiední ‰koly, a to ve své programové sloÏce Come-

velik˘ obnos, ale kritici evropsk˘ch vzdûlávacích pro-

nius, která podporuje:

gramÛ poukazují alespoÀ na tfii okolnosti. Za prvé, Ïe

partnerství mezi vybran˘mi ‰kolami rÛzn˘ch zemí

zdroje, které Unie vûnuje na vzdûlávání, pfiedstavují

Unie. (Rozsah této sloÏky je zatím pomûrnû omezen˘,

pouh˘ch 0,5 % z celkového rozpoãtu Unie, zatímco v˘-

jde hlavnû o spolupráci v tématech kulturního dûdictví,

zkum a technologick˘ rozvoj (program Research and

ochrany Ïivotního prostfiedí, umûní a fiemesel, vûdy

Technological Development) disponují 3,8 % a Evropsk˘

a technologie, literárních tradic, evropského obãanství,

sociální fond dokonce 10,5 %. Za druhé je vzhledem

místní a regionální identity, spojení mezi ‰kolou a za-

k omezen˘m prostfiedkÛm jen pomûrnû malá ãást Ïádo-

mûstnáním, zaji‰Èování rovn˘ch práv muÏÛ i Ïen

stí o podporu Unie vyfiizována kladnû. Napfi. v pfiípadû

a o sdûlovacích prostfiedcích);

Leonardo se jedná o 20 % – coÏ pfiirozenû ãasto vede

●

vzdûlávání dûtí migraãních pracovníkÛ, koãovníkÛ

k frustraci neúspû‰n˘ch ÏadatelÛ. Za tfietí jsou obnosy

a RomÛ, propagaci multikulturního rozmûru ve vzdûlá-

pfiipadající v prÛmûru na jednoho obyvatele nebo stu-

vání;

denta nízké a ãasto nevyvaÏují úsilí potfiebné pro pfií-

●

●

profesní vzdûlávání pedagogÛ.

pravu Ïádostí o podporu ani skuteãné náklady, které v realizaci projektÛ (napfi. v oblasti mobility) následují.

V âeské republice má na rok 1998 Comenius rozpoãet

V prvních dvou letech programu Socrates se tak prÛ-

587 570 ECU.

mûrné stipendium Unie pohybovalo kolem 100 ECU

Dal‰í sloÏkou Socrata jsou tzv. Horizontální pro-

mûsíãnû, zatímco celkové náklady mobility jsou odha-

gramy: Lingua zamûfiená na v‰estrannou podporu jazy-

dovány na pûtinásobek. Nedostateãné jsou také ãástky

kového vzdûlávání, dále ODL neboli Otevfiené a dál-

získané v rámci programu Comenius podporujícího

kové vzdûlávání a koneãnû Arion, jenÏ podporuje stu-

systém nadnárodních partnerství mezi základními nebo

dijní pobyty pro pracovníky utváfiející nebo ovlivÀující

stfiedními ‰kolami (v prÛmûru 2000 ECU na ‰kolu) nebo

vzdûlávací politiku a nûkteré dal‰í odborníky z oblasti

v institucionálních smlouvách mezi Evropskou komisí

vzdûlávání.

a univerzitami (v prÛmûru 16 000 ECU na smlouvu). To

Na údobí 1994 – 99 disponuje program Socrates

ov‰em znamená, Ïe úãast ãlensk˘ch zemí ve vzdûláva-

vcelku 850 miliony ECU, v âeské republice na rok 1998

cích programech Unie (a tedy pfiedev‰ím v programech

má rozpoãet 4 847 000 ECU.

Socrates a Leonardo) vyÏaduje a bude nadále vyÏadovat

Program Leonardo je nástrojem evropské vzdûlá-

také veliké £nanãní úsilí pfiíslu‰n˘ch státÛ.

vací politiky v oblasti odborné pfiípravy na v‰ech úrov-

Na druhé stranû je ale nutné zdÛraznit, Ïe pfie-

ních. Zahrnuje nûkdej‰í programy Comett, Petra, Force,

suny v rozpoãtu Unie jsou nevyhnutelnû pomal˘m pro-

Eurotecnet a ãást programu Lingua. Bûhem let

cesem, kter˘ vyÏaduje politickou podporu v‰ech nebo

1994 – 1999 bylo pro program Leonardo vyãlenûno 620

vût‰iny ãlensk˘ch zemí. A právû tak je nezbytné pfiipo-

milionÛ ECU. Program MládeÏ pro Evropu disponuje

menout, Ïe i kdyÏ jsou zdroje vûnované v rámci Unie na

v témÏ údobí 126 miliony ECU, jichÏ se vyuÏívá k v˘-

vzdûlávání stále je‰tû nedostateãné, jejich tfiebas po-

mûnn˘m pobytÛm mládeÏe do 25 let, pro studijní a prÛ-

mal˘, ale stál˘ rÛst od 80. let, je nesporn˘. A tento rÛst

zkumové cesty pracovníkÛ s mládeÏí.

bude pokraãovat. Pro období let 2000 aÏ 2004 navrhuje

V nov˘ch integrovan˘ch programech do‰lo k celkem v˘znamnému zv˘‰ení zdrojÛ ve srovnání s tím, ãím

Evropská komise jen pro programy Socrates a Leonardo nárÛst o 70 % oproti období 1995 – 1999.

v souhrnu disponovaly jednotlivé programy jako dfií-

NejdÛleÏitûj‰í je ale pfiipomenout, ãeho jiÏ bylo

vûj‰í nezávislé sloÏky vzdûlávacích ãinností Unie. Podle

dosaÏeno v rámci vzdûlávacích programÛ Unie. Bûhem

odhadÛ Evropské komise dosahují zdroje uvolnûné pro

roku 1997 se mobilitních programÛ Unie zúãastnilo asi

14

|


250 000 studentÛ, ÏákÛ, uãitelÛ a mlad˘ch lidí, oproti

zkumn˘m centrÛm, organizace tzv. Eurokonferencí

150 000 v roce 1992. Na 10 000 organizací se podílí na

vãetnû letních ‰kol a soutûÏí mlad˘ch vûdcÛ. Program

programech Socrates a Leonardo (mezi nimi napfiíklad

disponuje 800 miliony ECU na údobí pûti let (tedy ob-

1 500 vysok˘ch ‰kol). A snad je‰tû v˘znamnûj‰í a pro

dobnou ãástkou jako cel˘ program Socrates) a po jeho

budoucnost dÛleÏitûj‰í je pronikání organizaãnû politic-

evaluaci doporuãila Evropská komise mimo jiné jeho

k˘ch opatfiení, zvlá‰tû v oblasti vysokého ‰kolství. Velká

pokraãování, podporu vût‰ího zapojení zemí stfiední

ãást univerzit ãlensk˘ch zemí má dnes zvlá‰tní jednotku

a v˘chodní Evropy, jeho otevfiení v‰em vûdeck˘m dis-

nebo oddûlení pro záleÏitosti evropské spolupráce nebo

ciplinám, tedy i v oblasti sociálních vûd, stipendia v ob-

speciálnû pro ãinnosti související s programy Socrates

lasti prÛmyslového v˘zkumu a podporu vysoce

a Leonardo. Pfiinejmen‰ím do urãité míry se tak pfiipra-

kvali£kovan˘ch v˘zkumn˘ch t˘mÛ v málo vyvinut˘ch

vuje vznik a rozvoj „evropského univerzitního pro-

regionech.

storu“. Jin˘mi slovy, evropské vzdûlávací programy se

Druhou dÛleÏitou sloÏkou Rámcového pro-

pfiiblíÏily zájmÛm bûÏn˘ch obãanÛ (na rozdíl od evrop-

gramu v˘zkumu a technologického rozvoje, která má

sk˘ch programÛ v mnoha jin˘ch sektorech) a jejich „po-

dopad na vzdûlávání badatelÛ, je jeho podprogram

litická“ váha znaãnû pfiesahuje jejich £nanãní a rozpo-

Cílen˘ sociálnû-ekonomick˘ v˘zkum (TSER – Targeted

ãtové aspekty.

Socio-Economic Research). Je urãen na podporu badatelÛ a v˘zkumÛ v oblasti vzdûlávání a odborné pfiípravy,

Rámcov˘ program v˘zkumu a technologického rozvoje

sv˘m zpÛsobem tedy v˘zkumu pedagogického. Je pro

Program je vûnován pfieváÏnû v˘zkumu v exaktních vû-

nûj urãeno (na roky 1994 – 98) asi 1 % z celkového ob-

dách a technologii a ve své 4. etapû pro roky 1994 – 98

nosu rámcového programu (147 milionÛ ECU). Tento

disponuje ãástkou 14 miliard ECU. Zahrnuje za prvé

podprogram vznikl na základû doporuãení bílé knihy

sloÏku, která je zamûfiena na vzdûlávání a evropskou

„RÛst, konkurenceschopnost a zamûstnanost“ z roku

mobilitu mlad˘ch badatelÛ a studentÛ na doktorandské

1994, která mimo jiné zdÛrazÀuje, Ïe „budoucí v˘voj

úrovni. Jedná se o program Vzdûlávání a mobilita ba-

Evropy bude v˘znamnû ovlivnûn interakcí mezi vû-

datelÛ (TMR – Training and Mobility of Researchers), na zá-

deck˘m a technologick˘m pokrokem, lidsk˘mi zna-

kladû kterého jsou udûlována individuální stipendia,

lostmi, dovednostmi a sociálnû-ekonomick˘m rám-

podporován rozvoj vzdûlávacích sítí zaloÏen˘ch na

cem, kter˘ existujících lidsk˘ch a technologick˘ch

principu vzdûlávání v˘zkumem, pfiístup k velk˘m v˘-

zdrojÛ vyuÏívá.“


|

15

5. Evropsk˘ sociální fond

voje pracovních pfiíleÏitostí a odborné pfiípravy Ïen, zvlá‰tû v nov˘ch povoláních a pro manaÏerské funkce;

Evropsk˘ sociální fond (ESF) je jedním ze strukturálních

dále rozvoje pracovních pfiíleÏitostí lidí tûlesnû znev˘-

fondÛ Evropské unie. Jeho hlavním cílem je pfiispût

hodnûn˘ch, zamûstnanosti mlad˘ch bez základních

k vyrovnání mezi bohat˘mi a ménû rozvinut˘mi regiony

kvali£kací a zamûstnanosti znev˘hodnûn˘ch skupin

Unie a je tak integrální souãástí politiky Unie smûrem

obyvatelstva. V období 1994 – 99 bylo pro program

k vût‰í sociální soudrÏnosti uvnitfi Evropské unie.

Zamûstnanost vyãlenûno 1 835 milionÛ ECU. Program

Rozpoãty strukturálních fondÛ jsou obrovské: v letech

Adapt disponoval v témÏe období 1 630 miliony ECU.

1994 – 99 ‰lo celkem o 155 miliard ECU (tedy víc neÏ

Jeho hlavními cíli jsou jednak pfiíprava a adaptace pra-

trojnásobek HDP âeské republiky) a z toho pro

covních sil na industriální zmûny, jednak zv˘‰ení kon-

Evropsk˘ sociální fond 47 miliard ECU. 90 % tohoto ob-

kurence v prÛmyslu a sluÏbách. Dále se zamûfiuje na

nosu je vûnováno na ‰est hlavních cílÛ ESF:

opatfiení proti nezamûstnanosti, která spoãívají ve zvy-

Cíl 1: 48 % zdrojÛ na rozvoj a zdokonalení vzdûlávání

‰ování mobility a flexibility pracovních sil, a pfiedjímání

a odborné pfiípravy v ménû rozvinut˘ch regionech Unie.

a podpofie vzniku nov˘ch zamûstnání, pfiedev‰ím v ma-

Do nich dnes spadá celé ¤ecko a Irsko, ãásti ·panûlska,

l˘ch a stfiedních podnicích.

●

jiÏní Itálie, v˘chodní Nûmecko a severní Skotsko; cíl 2: 8 % zdrojÛ na podporu zamûstnanosti v regio-

●

nech, které se vyznaãují hospodáfisk˘m úpadkem;

Nesmírnû dÛleÏité, pfiedev‰ím pro zemû aspirující na vstup do Unie, jsou ov‰em návrhy a plány, t˘kající se v˘voje ESF bûhem následujícího období let 2000

cíl 3: 27 % zdrojÛ na podporu uplatnûní na pracovním

aÏ 2006. Jsou obsaÏeny ve zprávû Evropského parla-

trhu u mlad˘ch nezamûstnan˘ch a sociálnû znev˘hod-

mentu z fiíjna 1997, která zdÛrazÀuje následující prin-

nûn˘ch. Podpora kryje nejrÛznûj‰í druhy odborné pfií-

cipy budoucí politiky:

●

Evropsk˘ sociální fond bude vycházet z cílÛ

pravy, odborné poradenství, zaãlenûní Ïen do pracov-

●

ního trhu atd.;

Amsterodamské smlouvy v oblasti zamûstnanosti.

cíl 4: 5 % zdrojÛ se t˘ká rekvali£kace zamûstnan˘ch

●

●

Dnes jiÏ tradiãní opatfiení ve vztahu k politice od-

dûlníkÛ ohroÏen˘ch nezamûstnaností, zvlá‰tû v mal˘ch

borného vzdûlávání budou roz‰ífiena tak, aby více zahr-

a stfiedních podnicích;

novala dal‰í odborné vzdûlávání v rámci celoÏivotního

cíl 5: 2 % zdrojÛ na podporu vzdûlávání a pfiípravy

●

technikÛ a manaÏerÛ;

uãení. ●

Prostfiedky urãené pro strukturální fondy budou

cíl 6: 0,4 % zdrojÛ na podporu zamûstnanosti a vzdû-

de£novány jako podíl celkového HDP ãlensk˘ch zemí

lávání v málo zalidnûn˘ch regionech (t˘ká se pouze se-

Unie (v souãasnosti jde o 0,46 %) tak, aby fondy tûÏily

verních ãástí ·védska a Finska).

z ekonomického rÛstu a vyvarovaly se dÛsledkÛ inflace.

●

Pouze 3. a 4. cíl se t˘ká v‰ech zemí Unie, zatímco

●

Zjednodu‰í se administrativní procedura a zvlá‰tû

v‰echny ostatní jen jejích urãit˘ch regionÛ. Zafiazení do

rychlej‰í proplácení podpor, které aÏ dosud ãasto vedly

zemí nebo regionÛ, které spadající pod 1. cíl, je zvlá‰È dÛ-

ke skeptick˘m postojÛm vÛãi práci ESF.

leÏité, protoÏe v tom pfiípadû Unie hradí 75 % nákladÛ pfii-

Pfiedpokládá se, Ïe celkov˘ obnos vûnovan˘ na

jat˘ch projektÛ, kdeÏto u cílÛ jin˘ch je to jen 50 %. Plány

strukturální fondy bûhem let 2000 aÏ 2006 bude nadále

jednotliv˘ch projektÛ vypracovávají ãlenské zemû vãetnû

odpovídat 0,46 % HDP ãlensk˘ch zemí, coÏ znamená

náleÏité anal˘zy situace pfiíslu‰n˘ch regionÛ a s ohledem

275 miliard ECU v cenách roku 1997, vãetnû podpory

na kritéria, kter˘m udûlení podpory podléhá.

nov˘m ãlenÛm. Podle dokumentu Agenda 2000 by po-

Dal‰ích devût procent zdrojÛ ESF je vûnováno ko-

ãínajíc rokem 2002 pro tyto zemû mûlo b˘t rezervováno

munitárním iniciativám, které nejsou pfiedem urãeny

45 miliard ECU. Od roku 2000 má b˘t v‰ak k dispozici

speci£ck˘m zemím ãi regionÛm. V tomto smûru existují

1 miliarda ECU roãnû pro jejich práce spojené s pfiípra-

souãasnû dva programy pod názvem Zamûstnanost

vou ke vstupu do Unie v oblasti projektÛ souvisejících

a Adapt. Program Zamûstnanost se t˘ká podpory roz-

s podporou strukturálních fondÛ.

16

|


6. DÛsledky vstupu do EU pro ãesk˘ vzdûlávací systém

riérou, nebude vystaven takovému tlaku ze zahraniãí. Dosavadní zku‰enosti mimoto ukázaly, Ïe migrace v regulovan˘ch povoláních je velmi malá.

V‰echny uvedené zprávy a memoranda Evropského

Usnesení Rady z roku 1992 o transparentnosti

spoleãenství a pozdûji Evropské unie tvofií souãást toho,

systému kvali£kací v neregulovan˘ch povoláních dnes

co je moÏné povaÏovat za evropskou vzdûlávací poli-

nevyÏaduje okamÏité zmûny na‰ich právních pfiedpisÛ,

tiku. Jen velmi málo z tûchto dokumentÛ lze oznaãit

av‰ak situace se mÛÏe zmûnit. Pfiípravné práce vedoucí

jako formálnû závazné pro ãlenské zemû, tedy za ta-

k transparentnosti ãesk˘ch kvali£kací by zejména na

kové, které bude nutné zaãlenit i do na‰eho právního

úrovni kvali£kovaného dûlníka mûly zaãít je‰tû v období

systému. Av‰ak dokumenty Unie, které nejsou právnû

pfied vstupem do Unie. Toto úsilí je totiÏ krokem k vy-

závazné, jsou v jin˘ch ohledech právû tak dÛleÏité, jako

budování evropského trhu kvali£kací a je v zájmu

závazné direktivy. NejenÏe svûdãí o urãitém zamûfiení

âeské republiky se na nûm podílet. Kromû oãekávaného

evropské vzdûlávací politiky a o jejích hlavních princi-

dlouhodobého v˘sledku pfiinese i mnoÏství stále aktua-

pech, které spoãívají na konsensu ãlensk˘ch zemí, tedy

lizovan˘ch informací o strukturách, kurikulech, evalu-

o jakési jejich spoleãné vizi, ale odráÏí se v nich také nû-

aci a certi£kaci odborného vzdûlávání v ãlensk˘ch stá-

kolik konstant a stûÏejních poÏadavkÛ této politiky pro

tech Unie. âe‰tí pracovníci, ktefií pracují v evropsk˘ch

ãlenské zemû. Na jejich základû jsou také vymezovány

podnicích doma i v zahraniãí, jenom z vût‰í transpa-

cíle pro ãinnost programÛ evropské mobility a pro

rentnosti kvali£kací získají. Budou-li mít evrop‰tí za-

práci strukturálních fondÛ, pfiedev‰ím Evropského so-

mûstnavatelé lep‰í pfiehled o ãesk˘ch diplomech

ciálního fondu, kter˘ je nejdÛleÏitûj‰ím zdrojem zvlá‰tû

a kvali£kacích, budou je spí‰e povaÏovat za rovnocenné

budoucí £nanãní podpory Unie v oblasti vzdûlávání.

s evropsk˘mi.

Úãast na programech Unie a pozdûji získání podpory i ze strukturálních fondÛ pfiedpokládá pfiedev‰ím doko-

Dal‰í dÛsledky

nalé zvládnutí pfiedepsan˘ch postupÛ na v‰ech úrov-

Dal‰í dÛsledky postupující integrace jsou nepomûrnû

ních, odpovídající institucionální strukturu, existenci

rozsáhlej‰í a také mnohem podstatnûji ovlivní dal‰í v˘-

specializovan˘ch pracovi‰È a dostatek kvali£kovan˘ch,

voj vzdûlávacího systému. ¤ada stûÏejních poÏadavkÛ

jazykovû i odbornû pfiipraven˘ch pracovníkÛ.

byla v˘slovnû formulována jako doporuãení, jiné vypl˘vají jiÏ ze samotn˘ch principÛ Evropské unie i z me-

Závazné zmûny právních pfiedpisÛ

chanismÛ jejího fungování.

Právní pfiedpisy âeské republiky budou muset b˘t pfii-

První velkou oblastí jsou poÏadavky na cíle a ob-

zpÛsobeny tak, aby odpovídaly direktivám, které upra-

sah vzdûlávání, kde jde o vytvofiení pfiedpokladÛ pro

vují voln˘ pohyb v sedmi regulovan˘ch povoláních v ze-

souÏití jednotliv˘ch národÛ. Mezi nû patfií pfiedev‰ím

mích Evropské unie (lékafii, zubní lékafii a technici, ve-

v˘uka cizích jazykÛ, v˘chova k demokracii a k evrop-

terináfii, porodní asistentky, zdravotní sestry, lékárníci,

skému obãanství, uplatnûní evropské dimenze a multi-

architekti). Do ãeského právního systému budou muset

kulturních aspektÛ ve vzdûlávání. Mezi nejzávaÏnûj‰í

b˘t rovnûÏ vãlenûny dvû direktivy o v‰eobecn˘ch systé-

negativní rysy minulého období patfiily izolovanost od

mech uznávání diplomÛ v oblasti jin˘ch regulovan˘ch

v˘voje v ostatních zemích a souãasnû i váÏné naru‰ení

povolání (tj. direktivy 89/48/EEC pro diplomy udílené

kontinuity národního v˘voje. Jejich dÛsledkem, kter˘ se

po tfiíletém vysoko‰kolském studiu a 92/51/EEC pro di-

dennû projevuje, je nedostatek úmûrného ocenûní sebe

plomy udílené po postsekundárním studiu del‰ím neÏ

sama i vhledu do situace jinde, stfiídavé pfieceÀování

jeden rok), aby byla zabezpeãena moÏnost v˘konu

a zneuznávání, zahledûnost do sebe, nedostatek otevfie-

tûchto povolání. Obû direktivy poÏadují, aby kaÏd˘ stát

nosti, nejistota aÏ podezíravost. ¤e‰ením je jen lep‰í

zfiídil pro odpovídající povolání orgány, které by posu-

vzájemné poznání. Vûdomí evropské sounáleÏitosti

zovaly Ïádosti o uznání, a zavedl odpovídající proce-

a úcta k ostatním národÛm jsou neoddûlitelné od vû-

dury. âe‰tí odborníci budou mít v˘hodu v tom, Ïe své

domí vlastní národní identity a znalosti vlastních tradic,

povolání budou moci vykonávat na mnohem vût‰ím

poznání jejich pfiínosu spoleãné evropské kultufie.

trhu Unie. A pfiitom ãesk˘ trh, chránûn˘ jazykovou ba-

O stupni ãeské sebestfiednosti svûdãí i to, jak rozdílné je


|

17

Pocit pfiíslu‰nosti k Evropû a k vlastnímu národu jen Evropanem

Evropanem a pfiíslu‰níkem svého národa

pfiíslu‰níkem svého národa a Evropanem

jen pfiíslu‰níkem svého národa

1 5

2 6

8 40

74 45

z obyvatel âR – 1998 (v %) z obyvatel státÛ EU – 1995 (v %)

Pramen: PrÛzkum AMD, Eurobarometer

povûdomí evropské identity v âeské republice a v ze-

pravenosti b˘t ãlenem Unie. Mezi problémy, se kter˘mi

mích Evropské unie. Pro ãeské vzdûlávání z toho doza-

se âeská republika bude muset je‰tû vyrovnat, patfií pro-

jista vypl˘vá nesnadn˘, ale naléhav˘ úkol.

pojení vzdûlávacího systému s ostatními sektory spoleã-

Druhou velkou oblastí úsilí Evropské unie je

nosti, pfiedev‰ím se systémem zamûstnanosti; zaji‰tûní

ovlivÀování dal‰ího v˘voje systémÛ odborného vzdûlá-

participace hlavních aktérÛ, pfiedev‰ím spolupráce mi-

vání jako nástroje pro mobilitu pracovních sil a dnes ze-

nisterstva ‰kolství s ostatními resorty a se sociálními part-

jména pro zv˘‰ení zamûstnatelnosti. StûÏejními poÏa-

nery; zfiízení regionální úrovnû fiízení a správy; jasné vzá-

davky jsou vytvofiení „evropského kvali£kaãního pro-

jemné vymezení kompetencí na jednotliv˘ch úrovních

storu“, transparentnost kvalifikací a vzájemné uznávání

s uplatnûním principu subsidiarity; zavedení otevfien˘ch

diplomÛ, propojování poãáteãního a dal‰ího vzdûlávání,

postupÛ pro stanovení cílÛ, strategie a priorit vzdûlávací

participace sociálních partnerÛ a vztah vzdûlávacích in-

politiky a pro dosahování konsensu; dobudování mecha-

stitucí a podnikÛ.

nismÛ fiízení, pfiedev‰ím monitorování a evaluace efekti-

Zastfie‰ujícím cílem úsilí Evropské unie je co

vity programÛ a dosaÏen˘ch v˘sledkÛ.

nejvût‰í rozvoj a vyuÏití lidského potenciálu. V rovinû spoleãnosti je jím zv˘‰ení investic do lidsk˘ch zdrojÛ

Zaji‰tûní ãeské úãasti

a nov˘ vztah mezi vzdûlávacím systémem a systémem

Námûty a doporuãení obsaÏené v politick˘ch doku-

zamûstnanosti, mezi vzdûláváním a prací. V rovinû je-

mentech Evropské unie nejsou pro nové ãlenské státy

dince je jím respektování jeho individuálních práv, pfie-

závazné. Jejich hlavním cílem je vytvofiit základnu pro

dev‰ím roz‰ífiení pfiístupu ke vzdûlávání a zaji‰tûní rov-

diskusi ve ãlensk˘ch státech a mezi nimi. Jsou v nich

nosti vzdûlávacích pfiíleÏitostí, a to bez ohledu na po-

totiÏ identifikovány v˘znaãné trendy, které pÛsobí po

hlaví, etnickou pfiíslu‰nost ãi sociální postavení a se

celém svûtû a jeÏ lze zobecnit. Mají podstatnou úlohu

zfietelem na znev˘hodnûné jedince a skupiny. Uveden˘

pro vytvofiení vhodného rámce pro reflexi, která zdÛ-

cíl v‰ak jiÏ pfiímo vypl˘vá ze základních principÛ, na ni-

razÀuje spí‰e spoleãná stanoviska neÏ rozdíly mezi

chÏ je Evropská unie vÛbec zaloÏena a jeÏ jsou prvofiadé

ãlensk˘mi státy a na jejímÏ pozadí je dobfie moÏné oce-

i pro utváfiení a fungování ãeské vzdûlávací soustavy: za-

nit i jejich rÛznost. Je nezbytné, aby se âeská repub-

ji‰tûní lidsk˘ch práv a vylouãení jakékoli diskriminace.

lika tûchto diskusí aktivnû úãastnila, a to nejen na

Pro vzdûlávací systém to znamená dÛslednû zaruãit rov-

úrovni zástupcÛ vlád, ale i nevládních organizací, soci-

nost pfiíleÏitostí (spravedlivost) a co nejvíce roz‰ífiit pfií-

álních partnerÛ, vzdûlávacích institucí profesních aso-

stup ke vzdûlávání jak pro jedince, tak pro rÛzné soci-

ciací, spoleãn˘ch programÛ apod. Jen aktivní úãastí se

ální skupiny a men‰iny.

lze z outsidera stát „insiderem“, bude v‰ak pro to nutná

Koneãnû poslední velkou oblastí, v níÏ se projeví

urãitá institucionální podpora. Evropská spolupráce se

dÛsledky vstupu, je uplatÀování demokratick˘ch po-

dnes realizuje ve ãtyfiech hlavních smûrech – v utváfiení

stupÛ a mechanismÛ. V ãlánku 1 Smlouvy o Evropské

vzdûlávací politiky, v odborném vzdûlávání a ve zvy‰o-

unii je Unie pfiímo definována jako „svazek mezi národy

vání zamûstnatelnosti, v programech evropské mobi-

Evropy, v nûmÏ jsou rozhodnutí pfiijímána co nejotevfie-

lity, ve v˘zkumu a vzdûlávání v˘zkumn˘ch pracovníkÛ,

nûji a co nejblíÏe obãanovi“. Jejich uplatÀování i v fiízení

které se staly hlavními nástroji strategie pro realizaci

národního vzdûlávacího systému je mírou skuteãné pfii-

cíle Evropa vûdûní. Zmûny nutné pro zaji‰tûní odpoví-

18

|


dající úãasti âeské republiky jsou mnohem ãetnûj‰í

níkÛ pro jednání i pfiípravu projektÛ se t˘ká i dal‰ích

a závaÏnûj‰í neÏ zmûny právních pfiedpisÛ.

partnerÛ, jako jsou svazy zamûstnavatelÛ a odbory, pro-

Centrální úfiady musí b˘t pfiipraveny na jed-

fesní a hospodáfiské komory, vysoké ‰koly i neziskové

nání o strategick˘ch otázkách. Pfiíprava jednání i rea-

organizace. Podporu budou potfiebovat pfiedev‰ím vzdû-

lizace jejich v˘sledkÛ vyÏaduje dostatek pracovníkÛ

lávací instituce, neboÈ organizování mobility studentÛ

s vysokou kvalifikací, a to na v‰ech úrovních. Dal‰í

i personálu (uãitelÛ, v˘zkumn˘ch pracovníkÛ, adminis-

podpora i budoucí vyuÏívání ESF bude moÏná pfiede-

trativních pracovníkÛ, vedoucích mládeÏe) vyÏaduje

v‰ím v rámci projektÛ regionálního rozvoje, programy

mnoho ãasu a energie.

evropské mobility jsou zaloÏeny na úãasti vzdûláva-

Patrnû aÏ po vstupu do Evropské unie nové ãlen-

cích institucí pfii návrhu i realizaci projektÛ. Je ne-

ské státy získají prostfiedky ze strukturálních fondÛ pro

zbytné nejen zvládnout pfiedepsané postupy pfii jejich

modernizaci sv˘ch vzdûlávacích systémÛ. Oblast vzdûlá-

pfiedkládání, ale i dokonale propracovat a podloÏit pro-

vání má v‰ak „horizontální“, transversální charakter, ve

jekty, které o pfiidûlení prostfiedkÛ navzájem soutûÏí.

v‰ech sektorech existuje nutnost odborné pfiípravy pra-

Projekty musí vycházet z národních priorit, coÏ zvy-

covníkÛ, systematického vzdûlávání, ‰kolení. Proto je

‰uje nároky na jasné vymezení cílÛ a vypracování cel-

tfieba zamûfiit pozornost na vytváfiení odpovídající infra-

kové koncepce na centrální úrovni. Nezbytné je i za-

struktury institucí a podpÛrn˘ch sluÏeb (jako je vypra-

ji‰tûní rozpoãtov˘ch prostfiedkÛ, protoÏe podpora

cování kurikul, hodnocení získané kvalifikace, certifi-

Evropské unie se poskytuje jen jako doplnûk – i kdyÏ

kaãní postupy, podpora práce uãitelÛ apod.). Vzdûlávání

podstatn˘ – projektÛ financovan˘ch rovnûÏ z vlastních

ov‰em není jedin˘m sektorem, kter˘ se o tyto prostfiedky

prostfiedkÛ. V roce 1998 dosáhl finanãní pfiíspûvek

uchází. Je vystaveno konkurenci jin˘ch, velmi silnû or-

âeské republiky na programech Evropské unie v ob-

ganizovan˘ch sektorÛ, jako jsou zemûdûlství, doprava,

lasti vzdûlávání, odborné pfiípravy a mládeÏe 170 mili-

energetika, Ïivotní prostfiedí a dal‰í. PoÏadavky vzdûlá-

onÛ Kã; tato ãástka ov‰em nezahrnuje dal‰í náklady,

vání je nutné podepfiít tím, Ïe se vypracuje a pfiedloÏí

které zaji‰tûní úãasti vyvolá zejména na úrovni vzdûlá-

kvalifikovan˘ a podloÏen˘ seznam priorit. Ve vysokém

vacích institucí.

‰kolství tyto diskuse jiÏ alespoÀ ãásteãnû zaãaly, aktivní

PoÏadavek na zaji‰tûní kvalifikovan˘ch odbor-


je v‰ak nutné b˘t i v dal‰ích oblastech.

|

19

7. Závûry a doporuãená opatfiení

Vstup do Evropské unie, o kter˘ se ucházíme, má tak dvojí tváfi: bude na nás klást znaãné nároky,

Povaha evropské vzdûlávací politiky i její kompliko-

s kter˘mi se musíme vyrovnat, ale souãasnû nám otevfie

vané utváfiení jsou dány úsilím vymezit dostateãn˘

nové pfiíleÏitosti, kter˘ch mÛÏeme vyuÏít. Obojí zna-

prostor pro akceschopnost na evropské úrovni a pfii-

mená vynaloÏit velmi mnoho úsilí, které v‰ak mÛÏe pro

tom nezasahovat do práv jednotliv˘ch ãlensk˘ch zemí,

vzdûlávací systém pfiinést podstatn˘ impuls. Ov‰em jen

která si ostatnû tyto zemû Ïárlivû stfieÏí. Evropská in-

v tom pfiípadû, Ïe si jasnû uvûdomíme cíle na‰eho smû-

tegrace je totiÏ zcela jedineãn˘m procesem v tom, Ïe je

fiování a vyuÏijeme v‰echen ãas s pln˘m nasazením.

zaloÏena na existenci nezávisl˘ch státÛ, které se

Nemáme ostatnû pfiíli‰ mnoho volby. Na nové poÏa-

vzdaly ãásti své suverenity pouze v urãité, pfiesnû vy-

davky a v˘zvy musíme reagovat prostû proto, Ïe jsou

mezené oblasti; vzdûlávání touto oblastí není.

Na

podstatou souãasného svûtového ekonomického, sociál-

druhé stranû se postupnû stále více prokazuje rozho-

ního a politického v˘voje. JestliÏe se v‰ak s tûmito ná-

dující v˘znam vzdûlávacího systému pro rozvoj eko-

roky budeme vyrovnávat v rámci úsilí Evropské unie,

nomiky, politickou stabilitu a sociální soudrÏnost i ne-

budeme moci tûÏit ze zku‰eností jejích ãlensk˘ch zemí,

zbytnost spoleãného dlouhodobého úsilí na evropské

úzké kontakty na v‰ech úrovních urychlí pfiejímání a za-

úrovni. ¤e‰ení fiady problémÛ – spojen˘ch pfiedev‰ím

vádûní nov˘ch postupÛ a bude také mnohem snadnûj‰í

s nezamûstnaností – pfiesahuje mûfiítko i moÏnosti ná-

anticipovat nové poÏadavky.

rodních státÛ. Odtud vypl˘vá vymezení kompetencí

Z hlediska pfiípravy na vstup do Evropské unie

dané principem subsidiarity, ale i urãité napûtí v jeho

v dal‰ím období povaÏujeme za nutné realizovat násle-

interpretaci, postupné, ale stálé roz‰ifiování mandátu

dující opatfiení:

Unie, mechanismus spoleãného rozhodování i sloÏi-

•

tost institucí a postupÛ.

zdrojÛ, vzdûlávací politiku propojit s politikou zamûst-

Proto také podstata úsilí Evropské unie ve vzdû-

Formulovat komplexní strategii rozvoje lidsk˘ch

nanosti a rozvinout systematickou spolupráci mezi re-

lávací politice není v právnû závazné oblasti, ale v sys-

sorty a se sociálními partnery.

tematické a rozsáhlé finanãní podpofie jednotliv˘ch

•

zemí a regionÛ pfiedev‰ím prostfiednictvím strukturál-

gramech Evropské unie zamûfien˘ch na rozvoj lidsk˘ch

ních fondÛ a v zakládání dlouhodob˘ch evropsk˘ch

zdrojÛ zaloÏit na prioritách navrhované strategie.

programÛ nadnárodní spolupráce. Spoleãnû pfiijaté cíle

•

jsou vyhlá‰eny jako doporuãení v fiadû rÛzn˘ch typÛ do-

stitucemi systematicky koordinovat, monitorovat a vy-

kumentÛ (závûry, usnesení, prohlá‰ení, bílé a zelené

hodnocovat, kaÏdoroãnû pfiipravovat souhrnnou zprávu.

knihy). Koordinace politiky a konvergence iniciativ a ak-

•

tivit spojené se systematickou podporou vedou k urãité

porovat co nej‰ir‰í úãast vzdûlávacích institucí na pro-

postupné konvergenci fungování jednotliv˘ch vzdûláva-

gramech evropské mobility.

Vyjednávací strategii a úãast âeské republiky v pro-

Úãast âeské republiky mezi jednotliv˘mi resorty i in-

V‰estrannû (organizaãnû, personálnû, finanãnû) pod-

cích systémÛ. Ty i pfii zachování své odli‰nosti vypl˘va-

•

jící z národní identity a tradice nutnû odráÏejí spoleãn˘

úsilí o zv˘‰ení pfiipravenosti i absorpãní schopnosti

ekonomick˘ v˘voj a stejné politické principy. Ze stej-

vzdûlávacího systému, pfiipravit návrh institucionální

n˘ch dÛvodÛ doporuãení Evropské unie ovlivní i dal‰í

struktury a podpÛrn˘ch opatfiení, nezbytn˘ch pro zaji‰-

utváfiení na‰eho vzdûlávacího systému.

tûní plné úãasti na programech Evropské unie.

20

|

JiÏ v souãasné pfiedvstupní etapû podstatnû zv˘‰it


B

Vzdûlání v mûnící se spoleãnosti

1.

Vzdûlání v Ïivotû spoleãnosti a ãlovûka

2.

Nové v˘zvy konce století

3.

Pracovní trh, zamûstnanost a vzdûlání

4.

Vzdûlání a úroveÀ lidsk˘ch zdrojÛ

5.

Reprodukce vzdûlání ve spoleãnosti

6.

Koncept celoÏivotního uãení a jeho realizace

7.

Závûry a doporuãení

VZDùLÁNÍ V MùNÍCÍ SE SPOLEâNOSTI

|

21

22

|


Není snad ani tfieba opakovat, Ïe „‰kola

je

zrcadlem

spoleãnosti“.

Dopad této pravdivé my‰lenky na skuteãnost je v‰ak moÏná je‰tû hlub‰í, neÏ je leckdo ochoten domyslet. Charakter spoleãnosti a politiky, vlastnosti ekonomiky a sociální struktury, spoleãenské tradice a kultura, hodnoty a aspirace lidí, to v‰e hluboce ovlivÀuje a utváfií podobu ‰kol, ‰kolství a vzdûlávání v kaÏdé zemi. ZároveÀ v‰ak platí, Ïe ‰kola zpûtnû pÛsobí na spoleãnost tím, co a jak ãiní, jaká je její povaha a jaké má v˘sledky, jak˘m zpÛsobem lidi ve ‰kolách spojuje a rozdûluje, co v nich dûti a dospûlí proÏívají a co si ze vzdûlávání skuteãnû odná‰ejí. Vztahy mezi spoleãností, ‰kolstvím a vzdûláváním jsou tak zásadnû v˘znamné pro jakékoli srovnání minulosti ãi souãasnosti, ale snad je‰tû více pro úvahy o budoucnosti, Ïe je alespoÀ ve zkratce prostû nelze pominout. V této ãásti proto pfiedkládáme struãn˘, do jisté míry v vojov a srovnávací rozbor nûkolika témat, která povaÏujeme za klíãová pro posuzování a smûrování na‰eho vzdûlávacího systému pfii zaãleÀování âeské republiky do Evropské unie. Mezi taková témata nepochybnû patfií pováleãn˘ v˘voj evropsk˘ch spoleãností, ekonomik a jejich vztahu ke vzdûlání, úloha vzdûlání v Ïivotû lidí, pojetí uãící se spoleãnosti a spoleãnosti vûdûní, vzdûlávací a kvalifikaãní nároky moderních pracovních trhÛ, srovnání úrovnû vzdûlanosti a rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ a v˘voj demokratizace pfiístupu ke vzdûlávání ve spoleãnosti. Pokusíme se vyloÏit základní charakteristiky celoÏivotního uãení jako rozhodujícího konceptu souãasné vzdûlávací politiky zemí Evropské unie a v závûru doporuãíme nûkteré zmûny a kroky, které je tfieba uskuteãnit v ãeském vzdûlávání.


|

23

1. Vzdûlání v Ïivotû spoleãnosti a ãlovûka

lávání vyplynula z toho, Ïe zaãalo b˘t povaÏováno za prostfiedek k dosaÏení jak hospodáfiské prosperity, tak

Jedním z hlavních dÛsledkÛ druhé svûtové války bylo,

sociální spravedlnosti. Vycházelo se ze dvou podstat-

Ïe se po ní Evropa rozdûlila na dva zcela rozdílnû se vy-

n˘ch my‰lenek. Za prvé, Ïe je dÛleÏité umoÏnit kaÏ-

víjející bloky. A to nejen politicky a vojensky, ale i eko-

dému vzdûlávání, neboÈ ekonomická úspû‰nost závisí na

nomicky a sociálnû. VÛdãím motivem pováleãného roz-

tom, jak se v populaci podafií vyhledat, rozvinout a vyu-

voje západoevropsk˘ch spoleãností se stal sociální

Ïít nadání lidí bez ohledu na jejich pÛvod. Navíc vût‰ina

i ekonomick˘ rozvoj, kter˘ mûl jiÏ od 50. let mimofiád-

budoucích povolání bude vyÏadovat del‰í vzdûlávání

nou dynamiku. Vládní politika, hospodáfiství i rodinn˘

a pfiípravu a nekvalifikovaná lidská práce bude do

Ïivot a vzdûlávání sledovaly tfii základní principy a hod-

znaãné míry odstranûna. A za druhé, Ïe je tfieba ‰iroce

noty: ekonomickou prosperitu, sociální jistoty a Ïi-

nabídnout vzdûlávací pfiíleÏitosti také proto, aby pokud

votní pfiíleÏitosti. RÛst reálného hrubého domácího

moÏno v‰ichni lidé mohli co nejvíce rozvinout a uplatnit

produktu zaãal v západoevropsk˘ch zemích zvlá‰tû

své schopnosti a dovednosti, neboÈ v tom spoãívá pod-

v 60. letech pravidelnû dosahovat 5 % roãnû. A pfiestoÏe

stata demokratické a spravedlivé spoleãnosti. Oãekávání

období následující po „ropn˘ch ‰ocích“ v 70. letech jiÏ

spojená s úlohou vzdûlání ve spoleãnosti se pochopi-

zdaleka nebyla tak pfiíznivá, hrub˘ domácí produkt do

telnû odráÏela rovnûÏ v jeho vefiejné politické i ekono-

dne‰ka dosáhl témûfi ãtyfinásobku úrovnû po druhé svû-

mické podpofie. Pfiidûlování v˘znamné ãásti hrubého

tové válce. Ekonomick˘ rÛst podnítil rychle se zvy‰ující

domácího produktu ve prospûch ‰kolství bylo povaÏo-

poptávku po kvalifikované pracovní síle a vy‰‰ím vzdû-

váno za pfiesvûdãiv˘ projev celonárodního zájmu.

lání lidsk˘ch zdrojÛ, zvlá‰tû v novû se rozvíjejících hos-

JiÏ od 60. let zaãala b˘t propracovávána a ovû-

podáfisk˘ch odvûtvích. Odrazil se ov‰em také v rychle

fiována hypotéza, Ïe „v˘daje na vzdûlávání jsou tou nej-

rostoucí hmotné úrovni lidí, ve zvy‰ující se spotfiebû

lep‰í investicí“, která se stala po dlouhá léta nejen

a mûnícím se Ïivotním stylu.

okfiídlen˘m politick˘m heslem mnoha volebních kam-

âeská spoleãnost se stala souãástí „socialistic-

paní a vládních programÛ takfika ve v‰ech rozvinut˘ch

kého tábora“ se v‰emi znám˘mi dÛsledky, které to pro

zemích (z posledních let lze v této souvislosti pfiipome-

nás mûlo. První váÏné ekonomické problémy se objevily

nout dÛraz pfiikládan˘ vzdûlání ve vítûzné kampani T.

jiÏ na zaãátku 50. let, podruhé pak o deset let pozdûji.

Blaira ve Velké Británii ãi L. Jospina ve Francii), ale také

Po rÛstu v druhé polovinû 50. let byla na‰e ekonomická

skuteãn˘m motorem rozvoje vzdûlávacích soustav.

úroveÀ je‰tû v roce 1960 na 92 % prÛmûru dne‰ních

Systematické sledování spoleãenské i individuální ná-

zemí Evropské unie a drÏeli jsme se stále zhruba na

vratnosti investic do vzdûlání pfiitom pfiineslo fiadu

úrovni Itálie ãi Finska. O tfiicet let pozdûji v roce 1990

velmi dÛleÏit˘ch poznatkÛ. Mezi nejpodstatnûj‰í celo-

v‰ak klesla âeská republika za v‰echny zemû Evropské

svûtovû platné závûry patfií, Ïe návratnost investic do

unie, na pouh˘ch 62 % jejich prÛmûru. V hrubém do-

vzdûlání je sice dlouhodobá (vlastnû celoÏivotní), ale

mácím produktu pfiipadajícím na jednoho obyvatele nás

skuteãnû vysoká, a její v˘nos vût‰inou pfievy‰uje jiné

jiÏ v první polovinû 70. let pfiedbûhlo ·panûlsko a ve

formy investování. Základním v˘chodiskem expanze

druhé polovinû 80. let dokonce i ¤ecko a Portugalsko.

‰kolství v rozvinut˘ch západních demokraciích se tedy

Navíc byl v rozvoji ãeské ekonomiky kladen dÛraz pfie-

stal siln˘ oboustrann˘ vztah mezi vzdûláním a ekono-

dev‰ím na tradiãní ranû industriální odvûtví (jako tûÏk˘

mikou a chápání vzdûlání jako v˘hodné investice, která

prÛmysl), která vyÏadovala spí‰e dal‰í a dal‰í kvanta pra-

vede ke zv˘‰ení v˘konnosti ekonomiky a k rÛstu národ-

covních sil neÏ vysokou kvalifikaci a vzdûlání.

ního produktu.

Zvût‰ování rozdílÛ ve v˘‰i hrubého domácího produktu pokraãuje i v 90. letech. Problémy spojené s ekonomic-

Návratnost investic do vzdûlání (v % roãnû)

kou transformací zpÛsobily, Ïe v roce 1998 dosáhla

úroveÀ vzdûlání

základní

stfiední

vysoké

20,0 30,7

13,5 17,7

10,7 19,0

âeská republika jiÏ jen asi 55 % prÛmûrné ekonomické úrovnû zemí Evropské unie. Vzdûlání se v pováleãném v˘voji dostalo v západní Evropû do centra pozornosti. Klíãová pozice vzdû-

24

|

spoleãenská návrat. idividuální návratnost

Pramen: G. Psacharopoulos, Patters of returns to investment in education, World Bank 1997


U nás se podobné uvaÏování o ekonomické v˘-

Faktory Ïivotního úspûchu

hodnosti vzdûlání nikdy pfiíli‰ neprosadilo. DÛvody pro

Podíl odpovûdí „velmi dÛleÏité“ a „podstatnû“ v %

to nebyly jen politické a ideologické. Pfiedev‰ím reálná faktor úspûchu

vyspûlé zemû

v˘znamnûj‰í poãty pracovníkÛ neÏ jejich vzdûlání.

Vzdûlání rodiãe

30,1

9,6

26,0

Vzhledem k zahraniãní orientaci âeskoslovenska na za-

Dobré vlastní vzdûlání

78,8

30,5

60,9

CtiÏádost, ambice

76,6

58,4

73,6

Nadání, talent

57,2

57,8

70,4

tváfiela ani mezinárodní konkurence potfiebn˘ tlak na

Usilovná práce

71,0

72,4

71,4

na‰i ekonomiku. JestliÏe na konci 30. let pfiedstavoval

Bohatí rodiãe

20,5

14,4

34,5

ãesk˘ v˘voz do vyspûl˘ch zemí svûta více neÏ polovinu

Rasa, národnost

17,6

4,4

13,2

NáboÏenské vyznání

7,2

2,3

2,5

Území, oblast

6,9

7,0

6,4

ekonomika, zamûfiená zcela jednoznaãnû na „extenzivní faktory rÛstu“, nejevila zájem, protoÏe pro ni byly

ostalej‰í trhy socialistick˘ch a rozvojov˘ch zemí nevy-

hrubého domácího produktu, pak v polovinû 80. let to

âeská republika 1992 1997

bylo jiÏ jen kolem 10 %. Produktivita práce byla

Pohlaví

14,2

9,3

16,6

v âeskoslovensku je‰tû v roce 1960 témûfi na úrovni prÛ-

Politické názory

10,4

13,8

14,4

Znát správné lidi

45,8

48,2

65,2

Politické konexe

20,2

12,2

35,2

mûru zemí Evropské unie, dnes nedosahuje ani dvou pûtin. Klesající konkurenceschopnost na‰eho hospodáfiství doprovázely stagnující nároky na skuteãnou od-

Pramen: Zpráva o v˘voji ãeské spoleãnosti 1989 – 1998 (ed. J. Veãerník)

bornost a kvalifikaci lidsk˘ch zdrojÛ. Nepfiekvapuje, Ïe také návratnost investic do vzdûlání byla v socialistic-

stále dÛleÏitûj‰í jak pro jednotlivé podniky, tak pro ce-

k˘ch zemích zhruba jenom tfietinová oproti celosvûto-

lou ekonomiku. A tak se jiÏ v polovinû 90. let ekono-

vému prÛmûru a ani ne poloviãní ve srovnání s nejroz-

mická návratnost investic do vzdûlání u nás pfiinej-

vinutûj‰ími zemûmi svûta.

men‰ím vyrovnala úrovni ve vût‰inû rozvinut˘ch zemí

Ale ani ze strany vefiejnosti nepfiicházela témûfi

a dále roste. V roce 1995 ãinila celková míra návratnosti

Ïádná odezva, neboÈ vzdûlání u nás vlastnû nehrálo v Ïi-

(porovnávající v˘nosy s náklady státu i jednotlivce) stfie-

votû jednotlivce v˘znamnûj‰í ekonomickou roli a pro

do‰kolského vzdûlání u nás 17 % a v prÛmûru zemí

úspûch ve spoleãnosti byly dÛleÏitûj‰í jiné „kvality“. Ve

OECD 14 % roãnû a vysoko‰kolského vzdûlání u nás 8 %

spoleãnosti byla sníÏena hodnota vzdûlání po stránce

a v prÛmûru zemí OECD 11 % roãnû. Souvislost mezi

ekonomické (Ïivotní úroveÀ) i sociální (prestiÏ), hluboce

vzdûláním, povoláním a pfiíjmem se postupnû v˘raznû

poklesl jeho v˘znam ve mzdové a pfiíjmové diferenciaci.

posílila a dnes je jiÏ zhruba na úrovni zemí Evropské

Do‰lo k rozkladu konceptu Ïivotního a pracovního ús-

unie. RÛst pfiíjmov˘ch nerovností, ke kterému u nás

pûchu zaloÏeného na vysokém vzdûlání a kvalifikaci

v 90. letech do‰lo, totiÏ pfiispûl i k obnovení naru‰e-

i hodnotového vzorce propojujícího vzdûlání, schop-

n˘ch vazeb mezi vzdûláním a ekonomick˘m postave-

nosti, pracovní v˘kon a Ïivotní úroveÀ. Tedy k rozkladu

ním ãlovûka. Vztah mezi vzdûláním a pfiíjmem (mûfien˘

principÛ, které stály za úspû‰n˘m pováleãn˘m rozvojem

pofiadov˘m koeficientem korelace) je mnohem „tûs-

západní Evropy. Ve spoleãenském zafiazení bylo u nás

nûj‰í“, neboÈ se zvy‰oval z 0,19 v roce 1984 na 0,28

vzdûlání svázáno spí‰e s kulturními aktivitami ãlovûka,

v roce 1993 a 0,32 v roce 1997. RÛst v˘znamu vzdûlání

ale mnohem ménû s jeho materiálním standardem.

prospûl stfiedo‰kolákÛm s maturitou a zvlá‰tû vysoko-

Nemalá ãást populace proto nepovaÏovala vzdûlání ani

‰kolákÛm, a to v hodnocení jejich spoleãenského zafia-

za dÛleÏit˘ cíl svého usilování, ani za v˘znamnûj‰í pro-

zení i úrovnû pfiíjmÛ. Naopak lidé s niÏ‰ím vzdûláním

stfiedek zlep‰ení svého Ïivota. Jinak fieãeno: vzdûlání

zaznamenali v obou pfiípadech sestup.

nebylo za socialismu ekonomicky pfiíli‰ v˘hodnou in-

RovnûÏ v posuzování pfiíãin a faktorÛ Ïivotního

vesticí. Pokles jeho ekonomické hodnoty – pro stát

úspûchu do‰lo v prÛbûhu 90. let k v˘razn˘m posunÛm.

stejnû jako pro jednotlivce – vedl k jeho znaãnému za-

Je‰tû v roce 1992 vnímala v âeské republice vzdûlání

nedbávání.

jako dÛleÏit˘ faktor Ïivotního úspûchu jen necelá tfie-

Po roce 1990 se v‰ak v âeské republice ode-

tina lidí, zatímco v roce 1997 to byl jiÏ dvojnásobek,

hrála bûhem nûkolika let podstatná spoleãenská

ãímÏ jsme se podstatnû pfiiblíÏili situaci ve vyspûl˘ch ze-

zmûna. Vzdûlaní a kvalifikovaní lidé jsou postupnû

mích. Îivotní úspûch se ov‰em v oãích lidí pfiipoutal


|

25

i k dal‰ím faktorÛm: k lidskému kapitálu (schopnosti,

„principÛ“, které nahrávají spí‰e tûm, kdo v tom „umûjí

ambice a v˘kon), ale i k askriptivním charakteristikám

chodit“ a znají „správné lidi“. V˘razné posílení v˘-

(vzdûlání a majetek rodiãÛ, sociální pÛvod) a k sociál-

znamu vzdûlání – a to jak vlastního, tak i v˘chozí ro-

nímu a politickému „kapitálu“ (známosti, konexe).

diny – v‰ak nepochybnû potvrzuje, Ïe si lidé ve stále

Svûdãí to nejen o nepochybném pfiíklonu ãeské spoleã-

vût‰í mífie uvûdomují, Ïe vzdûlání je kapitál, kter˘ lze

nosti k uplatÀování zásluhov˘ch (meritokratick˘ch)

v Ïivotû i v práci zhodnotit a pfiedávat z generace na

principÛ uspofiádání, ale i o nebezpeãném pronikání

generaci.

26

|


2. Nové v˘zvy konce století

den z podstatn˘ch faktorÛ, které napomáhají uskuteãÀovat hospodáfiské cíle moderních ekonomik, ale i sociální

Av‰ak i v západoevropsk˘ch spoleãnostech dostal v po-

a obecnûji lidské pfiedstavy o demokratické spoleãnosti.

sledním desetiletí zájem o vzdûlávání a kvalitu lidsk˘ch

Vzdûlání ov‰em plní fiadu dal‰ích v˘znamn˘ch

zdrojÛ nové impulsy a mnohem ‰ir‰í v˘znam, zaloÏen˘ na

funkcí, které jsou v rozvinut˘ch zemích, ale dnes jiÏ i u nás

stále rostoucím v‰eobecném vûdomí, Ïe znalosti jsou zá-

jednoznaãnû prokazatelné. SniÏuje nezamûstnanost a po-

kladním faktorem podporujícím ekonomick˘ rÛst. Vznik

máhá jednotlivci uplatnit se na trhu práce. Vzdûlání pfii-

ekonomiky zaloÏené na vûdûní a znalostech (knowledge ba-

spívá ke schopnosti orientovat se v souãasném sloÏitém

sed economy), ekonomiky postavené na informacích a ko-

svûtû, rozumût jeho procesÛm, utváfiet si vlastní názor

munikaci, s dÛrazem na vysoce rozvinuté technologie

a postoje na základû samostatnû získan˘ch informací, vo-

v prÛmyslu, ale i v sektoru sluÏeb, dává vzdûlávání nov˘

lit z více moÏností. Podporuje osobní samostatnost, nezá-

rozmûr a pfiedstavuje pro nûj novou v˘zvu. Znalosti a vû-

vislost a men‰í manipulovatelnost. Vzdûlání posiluje roz-

domosti se ãím dál více stávají nepominutelnou ekono-

voj demokracie a politické kultury, napomáhá porozu-

mickou kategorií a také pfiedmûtem trÏní smûny. Dal‰í ne-

mûní, toleranci a kulturnímu rozvoji. Vede k vy‰‰í kvalitû

ustálé vzdûlávání dnes pfiedstavuje zásadnû nûco jiného

Ïivota a k vût‰í spokojenosti, k plnûj‰ímu a zdravûj‰ímu Ïi-

neÏ jen získání diplomu ve formálním ‰kolském systému.

votnímu stylu, sniÏuje nebezpeãí rÛzn˘ch sociálních ohro-

Vzdûlání, vysoká kvalifikace, nové poznatky a technologie

Ïení a páchání trestn˘ch ãinÛ. Sv˘mi efekty rovnûÏ pod-

pronikají do celého hospodáfiství a stávají se podstatn˘m

statnû sniÏuje náklady státu na rÛzné sociální v˘pomoci,

hybatelem ekonomiky, zdrojem rÛstu produktivity práce

dávky a dal‰í finanãní v˘daje. ÚroveÀ vzdûlání mladé ge-

a konkurenceschopnosti v mezinárodním obchodû.

nerace v˘raznû ovlivÀuje její zpÛsob zaãlenûní do obãan-

Vzdûlání je v rozvinutém svûtû opût ‰iroce chápáno jako je-

ského, pracovního i osobního Ïivota. Vzdûlání pochopitelnû není jen prostfiedkem, pfiedstavuje pro mnoho lidí smysl a hodnotu samo o sobû.

Na podstatné souvislosti mezi rozvojem lidsk˘ch zdrojÛ,

V‰echny dfiíve uvedené dÛvody vedly zemû

vzdûláním a znalostmi na stranû jedné a moÏnostmi dal-

Evropské unie a dal‰í rozvinuté zemû v 90. letech k roz‰í-

‰ího svûtového v˘voje na stranû druhé dÛraznû upozorÀuje

fiení péãe o vzdûlávací systémy, ke stále vût‰í nabídce vzdû-

i zatím poslední 21. v˘roãní zpráva Svûtové banky. Budoucí

lávacích pfiíleÏitostí, k vy‰‰í úãasti nejen mlad˘ch lidí, ale

blahobyt státÛ, rodin i jednotlivcÛ je moÏn˘ pouze tehdy,

i dospûl˘ch a v neposlední fiadû také k dal‰ímu zvy‰ování

kdyÏ najdou dost nov˘ch zdrojÛ, ze kter˘ch je tento blaho-

vefiejn˘ch i soukrom˘ch v˘dajÛ na vzdûlávání. Vzdûlání

byt moÏné ãerpat. A jedin˘m zdrojem, kter˘ má dnes lid-

a rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ je jednou z priorit mnoha vlád-

stvo k dispozici v neomezeném mnoÏství, je právû vzdûlání.

ních programÛ a tû‰í se pozornosti ‰iroké vefiejnosti.

V zemích na ãele svûtové ekonomiky jsou vûdûní a znalosti

Nejv˘znamnûj‰í tendencí pfiemûn vzdûlávacích soustav

mnohem dÛleÏitûj‰í neÏ pÛda, suroviny nebo práce a i me-

rozvinut˘ch zemí svûta se pfiitom stala nezbytnost zajistit

zinárodní obchod ãím dál víc ovládá zboÏí vyrábûné s pou-

kaÏdému moÏnost celoÏivotního uãení, aÈ uÏ v tradiãních

Ïitím vûdeck˘ch poznatkÛ (tfietina pfied 20 lety, více neÏ

‰kolách a univerzitách, anebo v rozmanit˘ch novû se vy-

polovina v souãasnosti). Vysoce vzdûlaní lidé jsou na trhu

tváfiejících vzdûlávacích institucích, strukturách a sítích.

práce stále Ïádanûj‰í a ‰piãkoví odborníci dnes mohou své

Politickou doktrínu celoÏivotního uãení pro v‰echny, kte-

znalosti a schopnosti uplatnit kdykoli a kdekoli na zemi.

rou nejucelenûji zformulovaly mezinárodní organizace

Jejich ménû kvalifikovaní vrstevníci jsou vystavování stále

a postupnû ji jednotlivé rozvinuté zemû naplÀují, provází

tûÏ‰í konkurenci a mají stále ménû moÏností najít „dobré“

snaha o co nejvût‰í propojení vzdûlávacích aktivit s Ïivo-

zamûstnání. Mezi bohat˘mi a chud˘mi zemûmi, ale i mezi

tem celé spoleãnosti a odstraÀování nejrÛznûj‰ích bariér

bohat˘mi a chud˘mi obãany mnoha zemí se tak ‰ífií „pro-

a omezení, které jsou zakofienûny v tradiãní ‰kole.

past ve vzdûlání“, neboÈ právû rÛzná úroveÀ vzdûlání se

DÛleÏité pfiitom je, Ïe péãi o vzdûlávání a ‰kol-

stává jejich podstatnou rozli‰ovací charakteristikou.

ství neprojevují pouze uãitelé a jejich odbory, odborníci

(Volnû pfievzato z Knowledge for Development. World

v dané oblasti a pfiíslu‰n˘ ministr. Vzdûlávání a ‰kolství

Development Report. Oxford University Press, World Bank,

se stalo tématem leckdy velice zasvûcen˘ch vystoupení

Washington 1999).

a úvah pfiedních politikÛ (presidentÛ, premiérÛ), eko-


|

27

nomÛ (nositelÛ Nobelov˘ch cen) a dal‰ích v˘znamn˘ch

stfiedí. Aby jednotlivci, sociální skupiny a celé vrstvy

osobností. Tím je ov‰em podstatnû ovlivÀováno i laické

byli schopni Ïít a pracovat v rychle se mûnícím pro-

vefiejné mínûní a lidé tak mohou srovnávat vlastní zku‰e-

stfiedí, musí se jim nabídnout dostatek pfiíleÏitostí

nost s v˘znamem vzdûlání v jejich Ïivotû s fiadou vefiejnû

a podnûtÛ, které podporují osvojování vûdomostí a zna-

publikovan˘ch názorÛ. Navíc se do tûchto diskusí zapo-

lostí, flexibilní moÏnosti prÛbûÏného zvy‰ování kvalifi-

jují i pfiedstavitelé podnikatelské sféry. Vût‰inou ne jako

kace a rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ. DÛleÏitou novou dimenzí

pfiívrÏenci rychlého pfiísunu úzce pfiipravené pracovní

v tomto konceptu je dÛraz na dal‰í vzdûlávání a celoÏi-

síly do sv˘ch podnikÛ, ale jako zodpovûdní národohos-

votní uãení. Zahrnuje rozrÛznûní (diverzifikaci) moÏ-

podáfii uvaÏující o dlouhodobé perspektivû ekonomiky

ností uãit se také mimo rámec formálních vzdûlávacích

a celé zemû. Poradní v˘bor Evropské komise pro prÛmy-

institucí, a to kdykoli bûhem Ïivota, obsahuje i nové

slov˘ v˘zkum a rozvoj IRDAC ve své zprávû napfiíklad

zpÛsoby hodnocení a mûfiení kompetencí. Jde o ambiciózní koncept, kter˘ není v rámci vefiejné politiky a stoupajících institucionálních a finanãních poÏadavkÛ lehké

„Konkurenãní v˘hody západní Evropy se systematicky sni-

naplnit v Ïádné zemi. Pfiesto se celoÏivotní uãení stalo

Ïují ve dvou rozhodujících oblastech: v technické kom-

v 90. letech hlavním konceptem a motorem vzdûlávací

petenci a ve vysoce kvalifikovan ch lidsk ch zdrojích.

politiky zemí Evropské unie a dal‰ích rozvinut˘ch zemí

Potfiebujeme dlouhodobé koncepce a prÛbûÏné pfiizpÛso-

svûta.

bování mûnícímu se trÏnímu prostfiedí vysokou kvalitou

Obdobné v˘zvy stojí nepochybnû i pfied ãeskou

a trvalou inovací. Nejlep‰í budoucnost se nabízí oblastem

spoleãností. Souãasná nedobrá ekonomická situace pfii-

a spoleãnostem, jeÏ jsou schopny fiídit flexibilní a vyváÏené

tom opûtovnû nastoluje otázku dlouhodobé orientace

spojení kvalifikovan˘ch lidsk˘ch zdrojÛ a vyspûlé techno-

na‰eho hospodáfiství. Mezi ekonomikami âeské repub-

logie rychle reagující na promûnlivé okolností. K tomu je

liky a Evropské unie je totiÏ stále vidût propastn˘ roz-

nezbytné chápat podmínky a faktory ovlivÀující konkuren-

díl. Zmûna orientace ãeské ekonomiky na dlouhodobû

ceschopnost evropského hospodáfiství. Zvlá‰tû musíme po-

udrÏitelnou trajektorii, spojenou s v˘razn˘m rÛstem

soudit a rozvíjet na‰e systémy vzdûlávání a odborné pfií-

produktivity a únosnou mírou a podobou nezamûstna-

pravy s cílem zlep‰it vûdomí jejich odpovûdnosti a vyka-

nosti, restrukturalizace ekonomiky smûrem k produkci

zování v˘sledkÛ jejich práce pfii adaptaci na zmûny prostfiedí. Konzervativní systémy v‰ak sotva mohou produkovat inovativní lidi… Velikost nebezpeãí ztráty evropské

„My‰lenka spoleãnosti vzdûlání vychází z pfiedpokladu, Ïe

konkurenceschopnosti

·kolsk˘

základním produkãním faktorem se v souãasné dobû

systém si to dostateãnû neuvûdomuje, má v‰ak ústfiední

stává kvalifikace obãanÛ. Jen taková spoleãnost bude

odpovûdnost za to, aby mezi mlad˘mi lidmi ‰ífiil potfiebu

dlouhodobû úspû‰ná v mezinárodní soutûÏi, která dokáÏe

získat pfiíslu‰né znalosti, dovednosti a postoje, vybavoval

investovat do celoÏivotního vzdûlání sv˘ch obãanÛ

je jimi a tak jim umoÏÀoval vyrovnat se s touto v˘zvou.“

a v tomto smyslu do rozvíjení jejich schopností.

(Quality and Relevance: The Challenge to European

Odmítáme my‰lenku, Ïe by na‰í základní komparativní v˘-

Education. Unlocking Europe’s Human Potential. IRDAC,

hodou v celosvûtové soutûÏi globalizované spoleãnosti

Brussels 1994.)

mohla b˘t levná pracovní síla. Naopak, domníváme se, Ïe

se

silnû

podceÀuje.

mÛÏeme prorazit efektivním vyuÏíváním kvalifikované dÛraznû poukazuje na to, Ïe úroveÀ vzdûlávání

a dobfie placené pracovní síly s vysokou produktivitou

v Evropské unii je sice z celosvûtového hlediska stále vy-

práce. Sociální investice, investice do lidského kapitálu

soká, av‰ak celková návratnost evropsk˘ch vzdûlávacích

ãi do rozvoje lidského potenciálu povaÏujeme za nejúãin-

systémÛ se stále ménû li‰í od mnoha jin˘ch ãástí svûta.

nûj‰í formu vládních investic. Tuto formu, zejména v po-

Uãící se spoleãnost (learning society) vyÏaduje ‰i-

dobû investic do vzdûlání, chceme vyjádfiit i v na‰ich roz-

rok˘ základ znalostí, které slouÏí k tomu, aby lidé po-

poãtov˘ch prioritách tak, aby se na‰e spoleãnost po-

rozumûli stále komplikovanûj‰ímu a propojenûj‰ímu

stupnû stávala znalostní spoleãností.“

svûtu, ale je rovnûÏ pfiedpokladem ekonomického úspû-

(Programové prohlá‰ení vlády âeské republiky. Praha,

chu v celosvûtovém („globálním“) konkurenãním pro-

srpen 1998.)

28

|


s mnohem vy‰‰ím podílem pfiidané hodnoty a zvy‰ování

lární otázky doprovázející spoleãenskou transformaci

její svûtové konkurenceschopnosti ov‰em zároveÀ zna-

podobného rozsahu, neboÈ se váÏnû dotkne zájmÛ v˘-

mená pochopit, pfiijmout a prosadit fiadu zásad a impe-

znamn˘ch nátlakov˘ch skupin i fiady jen tûÏko mûnitel-

rativÛ ekonomiky zaloÏené na znalostech a uãící se

n˘ch zvyklostí ãeské populace. Na druhé stranû vyply-

spoleãnosti. Znamená to rovnûÏ co nej‰ífieji rozvinout

nou z obrovsk˘ch tlakÛ na omezené rozpoãtové zdroje,

koncept celoÏivotního uãení jak v rámci ‰kolské sou-

které je moÏné oãekávat v pfií‰tích letech ze v‰ech stran.

stavy, tak i mimo ni, pochopit úlohu vzdûlávání jako

Za je‰tû podstatnûj‰í v‰ak povaÏujeme otázku,

produktivního spoleãenského a ekonomického faktoru.

která bude pochopitelnû a zcela oprávnûnû poloÏena. Je

Rehabilitace úlohy vzdûlání v ãeské spoleãnosti ne-

na‰e vzdûlávací (coÏ u nás dosud vlastnû znamená jenom

bude v Ïádném pfiípadû ani jednoduchá, ani krátko-

‰kolská) soustava vÛbec pfiipravena a schopna naplnit

dobá. Za nespornû pozitivní signál lze v‰ak povaÏovat

v˘zvy koncepce celoÏivotního uãení a zhostit se úkolÛ

pasáÏe vládního programového prohlá‰ení z roku 1998,

z toho vypl˘vajících? Splní pfiípadné zvy‰ování rozpo-

ve kter˘ch chce vláda „...pfiispût k tomu, aby se ãeská

ãtové kapitoly i jiné cíle a oãekávání spojené s vytváfiením

spoleãnost stala spoleãností vzdûlání, spoluúãasti a so-

ekonomiky zaloÏené na znalostech v uãící se spoleãnosti?

lidarity a v tomto smyslu se pfiemûnila v moderní spo-

Pokud pfievládne pfiesvûdãení, Ïe odpovûdi jsou nega-

leãnost 21. století.“

tivní, proces rehabilitace úlohy vzdûlání v na‰í spoleã-

Uvedenou ãást vládního prohlá‰ení nelze chá-

nosti nebude ani tentokrát úspû‰n˘. Proto je podstatné

pat jen jako pfiíslib, ale pfiedev‰ím jako v˘zvu. Ani uve-

zaãít urychlenû ãinit podstatné kroky, které takovou al-

dení konkrétního cíle – do roku 2002 dosáhnout 6 % po-

ternativu vylouãí a naopak pfiivedou vzdûlávací soustavu

dílu z HDP pro ‰kolskou kapitolu rozpoãtu – není moÏné

na v˘vojovou dráhu smûfiující k naplnûní cílÛ a konceptu

povaÏovat za koneãné a nemûnné rozhodnutí. Jedná se

spoleãnosti vzdûlání. Souãasné období je ve ‰kolství pro

o projev vÛle ze strany ãásti dne‰ní vládní reprezentace

takové kroky nepochybnû obtíÏné, zároveÀ je v‰ak z v˘‰e

vydat se tímto dlouhodobû perspektivním smûrem. Tato

uveden˘ch dÛvodÛ zfiejmé, Ïe se jedná o pfiíleÏitost, která

politická vÛle v‰ak bude nepochybnû konfrontována

se po fiadu let moÏná nebude opakovat, pokud se pro-

s fiadou protichÛdn˘ch tendencí. Na jedné stranû bu-

marní. A soubûh s pfiípravou vstupu âeské republiky do

dou spojeny s nechutí fie‰it obtíÏné problémy a nepopu-

Evropské unie ji mimofiádnû umocÀuje.


|

29

3. Pracovní trh, zamûstnanost a vzdûlání

‰ímu zvy‰ování rÛstu kvalifikaãní nároãnosti, ale pfiirozená obmûna pracovní síly (podíl novû vstupujících

Druhá polovina 20. století pfiedstavuje pro západní

na trh práce, pfiedev‰ím absolventÛ ‰kol) postupnû klesá

Evropu období velk˘ch zmûn na trhu práce, ve struktu-

stále níÏe pod 3 % roãnû a kvalifikaãní „pruÏnost“ lid-

rách zamûstnanosti a v rÛstu poÏadavkÛ na dobfie pfii-

sk˘ch zdrojÛ se tím dále sniÏuje. Hluboké a rychle pro-

pravené lidské zdroje. PÛsobí na to promûny, které pfii-

bíhající strukturální zmûny jsou doprovázeny neb˘vale

ná‰ejí nové technologie a s nimi spojen˘ rÛst produkti-

se mûnící skladbou pracovních pfiíleÏitostí s opakujícími

vity, nové trendy v organizaci a dûlbû práce. Pokraãoval

se prudk˘mi poklesy poptávky po nûkter˘ch povolá-

pfiechod od zemûdûlsk˘ch spoleãností minulého století

ních. Nezamûstnanost je v mnoha vyspûl˘ch zemích nû-

(je‰tû kolem roku 1870 pracovala témûfi polovina

ãím jiÏ tak typick˘m, Ïe se o ekonomickém v˘voji mluví

ZápadoevropanÛ v zemûdûlství), ve kter˘ch ãlovûka Ïi-

jako o „rÛstu bez práce“. Nejistota na trhu práce se stává

vila pfiedev‰ím pÛda, k prÛmyslov˘m spoleãnostem (nej-

stále ãastûj‰ím jevem i pro lidi, jejichÏ vzdûlání a kvali-

vût‰í ãást celkové práce se odehrává v továrních halách),

fikace byly dfiíve povaÏovány za dostateãné. Ti se dnes

kdy ãlovûk obsluhoval stroje. Bûhem druhé poloviny 20.

jen obtíÏnû dokáÏí pfiizpÛsobit nov˘m kvalifikaãním po-

století pomalu odchází i industriální éra a ãlovûk se ve

ÏadavkÛm a nárokÛm na vzdûlání a odbornou pfiípravu.

spoleãnosti sluÏeb zamûfiuje na obchod, dopravu a ob-

Není proto divu, Ïe mladí lidé mají mnohdy problémy

dobné ãinnosti nároãné na lidskou práci (nejvût‰í podíl

obstát na stále nároãnûj‰ím trhu práce, pfiiãemÏ nûkte-

zamûstnanosti se pfielévá z prÛmyslu do tradiãních slu-

r˘m se to nedafií a ocitají se na okraji spoleãnosti.

Ïeb). Konec století je v‰ak svûdkem dal‰í promûny, kdy

V âeské republice byl v˘voj zamûstnanosti po-

se ve spoleãnostech vûdûní hlavním v˘robním faktorem

nûkud jin˘. Pfiedev‰ím bûhem 50. let probûhly v˘razné

stávají znalosti, informace, uãení a schopnosti lidí je zís-

strukturální zmûny, pfii kter˘ch docházelo k velk˘m pfie-

kávat a vyuÏívat. Zmûny, ke kter˘m na pracovních trzích

sunÛm lidí zvlá‰tû ze zemûdûlství do prÛmyslu. Pohyby

dochází, se pochopitelnû hluboce promítají do nárokÛ

pracovní síly v‰ak nebyly pfiíli‰ kvalifikaãnû nároãné, ãer-

a poÏadavkÛ na pracovní sílu a lidské zdroje.

paly pfiedev‰ím z kvantitativního nárÛstu celkového poãtu

Celkové spoleãenské a ekonomické zmûny se

zamûstnancÛ, a navíc mohly vyuÏít pomûrnû – na tehdej‰í

odráÏejí ve struktufie profesí na trhu práce. Zastoupení

dobu – dobfie pfiipravenou pracovní sílu. Kvalifikaãní po-

jednotliv˘ch profesních skupin se v‰ak nemûní jen

Ïadavky mûly tûÏi‰tû pfiedev‰ím v oblasti zauãení a vyu-

v souvislosti s pfiesuny mezi odvûtvími, ale rovnûÏ uv-

ãení, coÏ vyhovovalo kvalifikaci pracovní síly s relativnû

nitfi jednotliv˘ch odvûtví dochází k rychlému v˘voji.

dobfie vzdûlan˘m „spodkem“, a pfiedev‰ím siln˘m „stfie-

Mimofiádn˘ v˘voj pfiitom pfiiná‰ejí 90. léta, ve kter˘ch je

dem“ a tedy bez vût‰ích nárokÛ na rÛst poãtu vysoko-

rozsah a rychlost probíhajících zmûn ve strukturách za-

‰kolsk˘ch odborníkÛ. Od poãátku 70. let, ale zvlá‰tû pak

mûstnanosti dokonce je‰tû vy‰‰í, neÏ dfiíve. Témûfi cel˘

v prÛbûhu cel˘ch 80. let, se pohyb pracovních sil v rámci

ãist˘ pfiírÛstek pracovních míst v zemích Evropské unie

centrálnû fiízené ekonomiky velmi zpomalil a ãerpal pfie-

lze pfiiãíst na vrub místÛm vyÏadujících pomûrnû vyso-

dev‰ím z pfiirozeného pfiírÛstku absolventÛ ‰kol.

kou kvalifikaci. Av‰ak místo kvalifikaãních poÏadavkÛ

Kvantitativní rozvoj zamûstnanosti s vysokou pfiezamûst-

urãitého celoÏivotního zamûstnání se klíãov˘m pojmem

naností a umûle drÏenou nulovou nezamûstnaností rov-

stala celoÏivotní zamûstnatelnost, tedy schopnost b˘t

nûÏ dlouhodobû pfiedznamenal nízkou kvalifikaãní

zamûstnán v rÛzn˘ch situacích a podmínkách trhu

nároãnost práce. V˘sledkem byla nízká ekonomická efek-

práce a v rÛzn˘ch fázích Ïivotního cyklu. Zamûst-

tivnost takového systému. Vzdûlanost, kvalifikace, schop-

natelnost se vztahuje k pfiimûfienosti vzdûlání a kvalifi-

nost a ochota se dále uãit nebyly vlastnosti, které by „trh

kace lidí a hlavnû schopnosti je pruÏnû mûnit a vyuÏívat

práce“ v˘raznûji oceÀoval.

podnûty a pfiíleÏitosti, které se jim nabízejí.

V˘znamn˘ obrat na ãeském trhu práce pfiine-

PfiestoÏe se v˘konnost ekonomik jednotliv˘ch

sla aÏ 90. léta, kdy do‰lo k dosud neb˘val˘m strukturál-

vyspûl˘ch zemí li‰í, hospodáfisk˘ rÛst a relativní blaho-

ním zmûnám. MnoÏství lidí odcházelo pfiedev‰ím z od-

byt pfiedstavují bezpochyby pfievládající v˘vojov˘ trend.

vûtví zemûdûlství, lesnictví a dob˘vání nerostÛ (primár-

Av‰ak na pozadí spoleãenského rozmachu a prosperity

ního sektoru) do sektoru sluÏeb a v nûm hlavnû do

probíhá fiada zneklidÀujících procesÛ. Dochází k dal-

obchodu, pohostinství, penûÏnictví a vefiejné správy

30

|


Odvûtvová a profesní struktura zamûstnanosti: âeská republika 1998 a Evropská unie 1997 Odvûtví

âR 98 [v %]

Zemûdûlství, lesnictví PrÛmysl, tûÏba, energie Stavebnictví

EU 97 [v %]

5,6

5,0

31,2

21,7

Profese

âR 98 [v %]

EU 97 [v %]

Zákonodárci, vedoucí a fiídící

6,7

8,0

Vûdeãtí a odborní du‰evní pracov.

9,6

12,6

18,0

14,4

9,8

7,8

16,7

19,1

Doprava, skladování a spoje

7,7

5,9

Provozní ve sluÏbách a obchodû

PenûÏnictví a poji‰Èovnictví

2,0

3,5

Kvalifikovaní dûlníci v zem. a les.

2,2

3,9

TrÏní sluÏby, v˘zkum, v˘voj

5,1

7,6

¤emeslníci a kvalifikovaní v˘robci

21,0

15,9

Vefiejná správa, obrana

6,5

7,7

Obsluha strojÛ a zafiízení

12,5

8,7

·kolství

6,1

6,8

Pomocní a nekvalifikovaní dûlníci

8,6

9,0

Zdravotnictví, sociální ãinnosti

5,6

9,3

Pfiíslu‰níci armády

1,0

0,6

Ostatní sluÏby

3,7

5,6

Celkem

100

100

Obchod, opravy, pohostinství

Technici, zdravotníci a pedagogové NiÏ‰í administrativa (úfiedníci)

8,2

13,6

12,3

13,3

Pramen: V˘bûrová ‰etfiení pracovních sil (Eurostat, âesk˘ statistick˘ úfiad)

(tedy zvlá‰tû do terciárního a mnohem ménû do kvartér-

rÛznorodost a redukovaná vzájemná zamûnitelnost.

ního sektoru). Poãet pracovníkÛ primárního sektoru se

Nové a ‰ir‰í kvalifikace nenahrazují, ale doplÀují v‰eo-

sníÏil na polovinu. Vedle ãast˘ch pohybÛ pracovníkÛ

becné vzdûlání, odborné vûdomosti a profesní doved-

mezi b˘val˘mi státními podniky do‰lo rovnûÏ k pfiesu-

nosti, které mladí lidé získávají (nebo by mûli získat) ve

nÛm smûrem k nov˘m firmám, profesím ãi funkcím.

‰kolách pfied tím, neÏ vstupují na pracovní trh.

Povaha historicky skuteãnû mimofiádného pohybu pra-

Pronikavé zmûny na pracovním trhu v‰ak vyÏadují klást

covní síly v první polovinû 90. let v‰ak nekladla vy‰‰í, ale

mnohem vût‰í dÛraz rovnûÏ na:

spí‰e jiné nároky na kvalifikaci lidsk˘ch zdrojÛ. Podoba

• schopnost se neustále uãit, otevfienost k nov˘m po-

trhu práce v âeské republice prokazatelnû pokulhává za

znatkÛm;

v˘vojem v zemích Evropské unie. Nejvût‰í odchylky pfie-

• tvofiivost, pruÏnost a samostatnost;

trvávají ve dvou základních smûrech, které se odráÏejí

• schopnost fie‰it problémy, ãinit závûry a dovednost

v odvûtvové a profesní struktufie zamûstnanosti i v cha-

syntetizovat;

rakteru práce. Za prvé je u nás evidentnû pfiedimenzo-

• sociální dovednosti (zejména schopnost kooperovat

vána zamûstnanost v prÛmyslu a v dal‰ích tradiãních in-

a t˘movû spolupracovat);

dustriálních oborech. Za druhé má âeská republika stále

• komunikaãní kompetence, vãetnû jazykové zpÛsobi-

nedostateãnû rozvinutou sféru sluÏeb. Spí‰e neÏ o tra-

losti a napfiíklad schopnosti pfiedkládat zprávy;

diãní terciární sluÏby jako je doprava, jde o poddimen-

• schopnost v‰estrannû zpracovávat informace;

zovan˘ kvartérní sektor s profesemi s nejvy‰‰í sloÏitostí

• ‰ir‰í obecnou vûdeckou a technickou vzdûlanost;

práce a nejkvalifikovanûj‰í ãástí lidsk˘ch zdrojÛ.

• porozumûní souãasné spoleãnosti a ekonomice, prin-

Cel˘ v˘voj struktur zamûstnanosti je samo-

cipÛm a organizaci podnikání;

zfiejmû doprovázen zmûnami v nárocích na kvalifikace

• ‰iroké pochopení dal‰ích problémÛ (Ïivotní prostfiedí,

a kompetence lidsk˘ch zdrojÛ, na jejich schopnosti

sociální problémy, jiné kultury apod.).

a dovednosti. Rodící se nová struktura práce vyÏaduje lidi s více odbornostmi navzájem propojen˘mi, se

Dal‰í podstatnou charakteristikou dne‰ních

schopností t˘mové práce a fiízení projektÛ. Roz‰ifiuje se

trhÛ práce v zemích Evropské unie je nejistota a nesta-

poptávka po profesionálech se v‰eobecn˘mi kompeten-

bilita zamûstnání. Je‰tû donedávna nebylo v zemích

cemi a systémov˘ch analyticích, schopn˘ch vyrovnat se

Evropské unie ani v âeské republice v˘jimkou pracovat

s velmi rozmanit˘mi pfiedstavami a komunikovat s více

po cel˘ Ïivot pro jednoho zamûstnavatele nebo alespoÀ

lidmi rÛzn˘ch typÛ a zázemí. Uvedené trendy nevedou

zÛstat vûren jednomu celoÏivotnímu povolání (to se do-

k jasn˘m nebo uniformním vzorÛm rozvoje kvalifikací.

konce nezfiídka „dûdilo z otce na syna“). Podmínky se

Naopak se objevují komplexnûj‰í struktury vût‰ího po-

v‰ak v posledních desetiletích v˘raznû mûní, neboÈ tech-

ãtu kombinovan˘ch kvalifikací. Stále bûÏnûj‰í se stává

nologick˘ rozvoj a konkurence urychlují strukturální


|

31

zmûny. V souãasnosti bûhem deseti let zastará pfiibliÏnû

• Modernizaãní a deindustrializaãní promûny odvûtvo-

80 % technologií, které dnes pouÏíváme, ale zároveÀ

v˘ch a profesních struktur zamûstnanosti mají hlubok˘

bude stále je‰tû pracovat 80 % dne‰ních pracovníkÛ s od-

dopad na celkov˘ kvalifikaãní profil pracovního trhu;

bornou pfiípravou získanou pfied 10 – 40 lety. KaÏd˘ rok

struktura pracovních míst (profesí) se promûÀuje pod-

zaniká v Evropské unii kolem 10 miliónÛ pracovních

statnû rychleji neÏ pracovní síla a lidské zdroje.

míst (tedy zhruba 7 %) a vzniká pfiibliÏnû stejn˘ poãet

• Mûní se a roste nároãnost, sloÏitost a obsah práce ve

nov˘ch. V prÛmûru kaÏd˘ ‰est˘ zamûstnanec (pfiibliÏnû

vût‰inû profesí, coÏ klade neustále se obmûÀující poÏa-

17 %) mûní bûhem roku zamûstnání a kaÏd˘ osm˘ (tedy

davky na nové kompetence a kvalifikace, schopnosti

12,5 %) zmûní odvûtví své práce. RovnûÏ v âeské repub-

a dovednosti pracovní síly; obsah práce se mûní bûhem

lice nastoupilo jen v roce 1997 do nového zamûstnání asi

pracovního Ïivota ãlovûka mnohem podstatnûji a ãas-

tfii ãtvrtû miliónu lidí (pfies 15 %) a odvûtví práce zmûnil

tûji.

kaÏd˘ ãtrnáct˘. CeloÏivotní povolání jsou na vymfiení.

• Zvy‰uje se nestálost a nejistota zamûstnání i profese

Pracovní trhy zvy‰ují svou flexibilitu, coÏ se mimo jiné

v rámci pracovní dráhy kaÏdého jednotlivce a to vede

projevuje rÛzn˘mi zpÛsoby a formami zamûstnanosti.

k nutnosti mûnit zamûstnání, ale i povolání nûkolikrát

Zmûny na trhu práce ve druhé polovinû 20. sto-

bûhem Ïivota; prÛmûrnû projde dne‰ní ãlovûk bûhem

letí pfiinesly nûkteré podstatné tendence, které se zcela

svého Ïivota více zamûstnáními a nûkolika profesemi.

konkrétnû promítají do zmûn struktur zamûstnanosti,

• Rozmanitost a flexibilita trhu práce se odráÏí rovnûÏ

sloÏitosti a obsahu práce, kvalifikaãních poÏadavkÛ i do

v podstatnû vût‰í rÛznorodosti a promûnlivosti zpÛsobÛ

pracovní dráhy kaÏdého jedince. Tyto tendence se na-

a forem zamûstnanosti s rÛstem podílu doãasné, ãásteãné,

vzájem v˘raznû posilují a jejich dopad se tak nesmírnû

soubûÏné a pfiíleÏitostné práce; ãlovûk musí b˘t schopen

umocÀuje.

pruÏnû stfiídat období práce, ãásteãné práce i „nepráce“.

32

|


4. Vzdûlání a úroveÀ lidsk˘ch zdrojÛ

ovlivnila – do znaãné míry totiÏ charakterizovalo úsilí o vybudování a vyrovnání slovenského ‰kolství. Citel-

Vzdûlání hrálo ve v˘voji ãeské spoleãnosti vût‰inou v˘-

nou ránou ãeskému ‰kolství samozfiejmû zasadila nû-

znamnou úlohu a mûlo znaãnou prestiÏ. Nepochybnû

mecká okupace. Tu se pak snaÏila zacelit pováleãná ob-

to byl také dÛsledek historického v˘voje a kulturních

nova. Území dne‰ní âeské republiky se v‰ak je‰tû kolem

tradic pro vzdûlanost pomûrnû pfiízniv˘ch. Kofieny rela-

roku 1950 fiadilo mezi zemû s vysoce rozvinut˘m vzdû-

tivnû vysoké vzdûlanosti a rozvinutého ‰kolství v na‰í

lávacím systémem a ãeská populace patfiila k jedné

zemi sahají daleko do období pfied vznikem samostat-

z nejvzdûlanûj‰ích.

ného âeskoslovenska. V˘voj za první republiky tyto

PrÛmûrná délka ukonãeného vzdûlání ãeské

podstatné historické znaky ãeského ‰kolství sice neo-

populace – tedy v˘sledek pfiedcházejícího dlouhodo-

pustil, ale ani je pfiíli‰ neposílil. Dvû desetiletí mezi

bého v˘voje ‰kolství – pfiedstavovala po 2. svûtové válce

první a druhou svûtovou válkou – vedle hospodáfiské

mezi evropsk˘mi zemûmi jednu z nejvy‰‰ích hodnot.

krize, která pochopitelnû v˘voj ‰kolství nepfiíznivû

Podstatnou roli v tom hrálo pfiedev‰ím dosaÏené ‰kolní vzdûlání ménû vzdûlan˘ch osob. VÛbec bez vzdûlání

Stupeò a prùmìrná délka vzdìlání

bylo napfiíklad v roce 1950 v âeské republice jen necelé

Dospìlé obyvatelstvo ve vìku nad 25 let Zemì Evropy kolem roku 1950

Itálie s 16 %, ·panûlska s 38 % a Portugalska dokonce

Zemì

procento dospûl˘ch na rozdíl napfiíklad od Belgie s 5 %, s více neÏ 50 % populace bez vzdûlání. RovnûÏ podíl lidí

Délka vzdìlání v letech

Švýcarsko

8,8

Norsko

8,5

Belgie

8,5

Èeská republika

8,3

Finsko

8,3

Francie

8,3

Anglie

8,3

Rakousko

8,2

s ukonãen˘m úpln˘m stfiedním vzdûláním jsme mûli proti ostatním evropsk˘m zemím pomûrnû znaãn˘. ZároveÀ ov‰em byl jiÏ tehdy zfiejm˘ také nepfiíli‰ vysok˘ podíl vysoko‰kolákÛ. âeská spoleãnost a její vzdûlávací systém se jiÏ pfied rokem 1948 orientovala – v evropsk˘ch pomûrech nezvykle silnû – pfiedev‰ím na vzdûlání pro nej‰ir‰í (niÏ‰í a stfiední) vrstvy obyvatelstva, s dÛrazem na siln˘ stfiedo‰kolsk˘ sektor a men‰í v˘znam pfiikládala kvantitativnímu rozvoji vysokého ‰kolství. Pováleãné spoleãenské a ekonomické zmûny mûly v západoevropsk˘ch zemích pochopitelnû v˘razn˘ vliv na dynamiku v˘voje vzdûlávacích soustav. Hlavním a také nejviditelnûj‰ím dopadem byl nepochybnû nesmírn˘ kvantitativní nárÛst poãtu ÏákÛ a studentÛ

Nizozemí

støedoškolské vysokoškolské

Slovensko

8,2

trné u vysokého a v posledních letech i u stfiedního ‰kol8,0

Maïarsko

v‰ech stupÀÛ a typÛ ‰kol. Nejzfietelnûj‰í roz‰ífiení je pa-

8,0

ství, jeÏ se stále v˘raznûj‰í mûrou podílejí také na dal‰ím vzdûlávání. Nebylo by v‰ak správné interpretovat pováleãn˘ evropsk˘ v˘voj jen jako kvantitativní expanzi.

Itálie

7,6

Španìlsko

6,5

Portugalsko

5,0

Do‰lo rovnûÏ k mnoÏství podstatn˘ch strukturálních reforem, kvalitativních inovací a obsahov˘ch zmûn. T˘kaly se jak funkcí a cílÛ celého vzdûlávacího systému, tak pojetí a podoby jeho jednotliv˘ch sektorÛ. Je totiÏ zfiejmé, Ïe dne‰ní vysoké nebo pfiesnûji terciární vzdûlávání,

0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

podíl osob s dosa+eným vzdìláním

v nûmÏ studuje 40 – 50 % mlad˘ch lidí pfiíslu‰ného vûku, se také kvalitativnû podstatnû li‰í od vysokého ‰kolství z poãátku 70. let s 15 % studentÛ a je‰tû více od vysokého

Pramen: Education attainment 1945 – 1970, UNESCO 1978


‰kolství z poãátku 50. let s 5 % studentÛ.

|

33

Prùmìrná délka vzdìlávání

právû poslední desetiletí pfiedstavuje období skuteãnû

Èeská republika a zemì EU v roce 1996

velmi rychlého rÛstu. Dal‰í zaostávání totiÏ mÛÏe mít za následek nebezpeãn˘ pokles konkurenceschopnosti

Zemì

ãeské populace, a to právû v období postupného otevírání a integrace do evropsk˘ch struktur. PrÛmûrná

Belgie

délka vzdûlávání, jeÏ nejlépe charakterizuje celkov˘ roz-

Švédsko

voj pfiíleÏitostí ke vzdûlávání, které mají lidi v rÛzn˘ch Nizozemí

zemích, se v âeské republice bûhem 90. let zv˘‰ila jen

Španìlsko

o 0,7 roku, zatímco v zemích Evropské unie se ve stej-

EU prùmìr

ném období zv˘‰ila v prÛmûru o 1,7 roku, takÏe dnes jiÏ zaostáváme o 2,2 roku.

Velká Británie

Pfiitom fiada rozborÛ z rÛzn˘ch zemí jedno-

Finsko

znaãnû prokázala, Ïe právû délka vzdûlávání – a zvlá‰tû

Dánsko

v‰eobecného – patfií mezi rozhodující faktory ovlivÀující

Portugalsko

skuteãnû dosaÏenou úroveÀ znalostí a dovedností. Rozdíly ve v˘sledcích v mezinárodních testech TIMSS

Francie

mezi tfiináctilet˘mi Ïáky základních ‰kol a Ïáky, ktefií

Nìmecko

konãili stfiední ‰kolu, jsou v rÛzn˘ch zemích do znaãné

Rakousko

míry dány právû délkou studia. Tam, kde Ïáci studovali

Irsko

nejdéle (·védsko, Dánsko), zaznamenali i nejvût‰í pfiírÛstek znalostí a dovedností. Naopak v zemích s krat‰ím

Èeská republika

studiem, ke kter˘m patfií i âeská republika (a dále na-

Øecko

pfiíklad Maìarsko), kde zvlá‰tû uãni odcházejí ze ‰koly podstatnû dfiíve, byl pfiírÛstek v˘raznû niÏ‰í. Podobná 12

14

16

18

délka vzdìlávání v letech

fakta pfiesvûdãivû dokládají obrovsk˘ v˘znam, kter˘ má prodluÏování délky vzdûlávání pro jednotlivce i pro spoleãnost.

Pramen: Education at a Glance, OECD 1998

Pro pochopení dne‰ní situace âeské republiky je – vedle délky vzdûlávání – dÛleÏité rovnûÏ porovnání

V˘voj v âeské republice byl dosti odli‰n˘, velice

celkové úrovnû vzdûlání, schopností a moÏností lid-

nevyrovnan˘, s fiadou stoupání a poklesÛ. Zvlá‰tû pa-

sk˘ch zdrojÛ, které odráÏí pÛsobení vzdûlávacího

trn˘ vliv mûlo stfiídavé zkracování a opûtné prodluÏo-

systému v pfiedchozích desetiletích. Z hlediska ukonãe-

vání základní ‰koly a striktní omezování poãtu vysoko-

ného formálního vzdûlání sice ãeská dospûlá populace

‰kolsk˘ch studentÛ. Celková délka ‰kolní docházky sle-

ztratila své dfiívûj‰í postavení, pfiesto v‰ak na tom stále

dovala v âeské republice rÛzné politické a ekonomické

není nejhÛfie. Srovnání s nûkter˘mi spí‰e vyspûlej‰ími

otfiesy a problémy, které provázely ná‰ v˘voj v posled-

zemûmi Evropské unie (jakékoli seriózní srovnání v této

ních desetiletích. Odli‰ovala se od v˘voje v zemích

oblasti je dosti obtíÏné, proto jsme zvolili prÛmûr za

Evropské unie, kter˘ sice také nebyl vÏdy a v‰ude zcela

Belgii, Nûmecko, Velkou Británii, Irsko, Nizozemí

pfiímoãar˘, pfiesto v‰ak znamenal stálé a systematické

a ·védsko, o kter˘ch máme podrobnûj‰í informace) uka-

roz‰ifiování vzdûlávacích pfiíleÏitostí a prodluÏování

zuje, Ïe u nás je silnûji zastoupeno neúplné stfiední

délky vzdûlávání (prÛmûrn˘ poãet let, po které se ãlovûk

(pfiedev‰ím uãÀovské) vzdûlání, pfiibliÏnû vyrovnané

vzdûlává). V rozvinutosti vzdûlávacího systému jsme se

jsou podíly lidí s maturitou a naopak podstatnû niÏ‰í

dostali z pfiedního místa v Evropû pfied padesáti lety

máme podíl osob s vy‰‰ím (v âeské republice absolventi

vlastnû aÏ za vût‰inu státÛ Evropské unie v souãasnosti.

vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol, nûkter˘ch druhÛ pomaturit-

Za nebezpeãn˘ je pfiitom moÏné povaÏovat ná‰ propad

ního studia, ale také tfieba podnikov˘ch institutÛ v 60.

v 80. letech a jen pozvolné zlep‰ování situace v 90. le-

letech) a vysoko‰kolsk˘m vzdûláním. Na‰e postavení

tech. A to pfiedev‰ím proto, Ïe v zemích Evropské unie

navíc komplikují dlouhodobé trendy tûchto procesÛ.

34

|


Vzdûlanostní struktura a funkãní gramotnost v âR a EU (Obyvatelstvo ve vûku 16 – 65 let)

Ukonãené vzdûlání

Základní nebo niÏ‰í

Podíl v populaci [v %] âeská republika Evropská unie

Funkãní gramotnost [v %] âeská republika Evropská unie

8,4

8,2

69,0

65,6

Stfiední

44,2

32,8

70,5

88,3

Maturita

32,0

34,4

91,7

105,6

4,1

9,6

103,0

114,3

11,3

15,0

106,6

122,6

100,0

100,0

82,6

100,0

Vy‰‰í Vysoko‰kolské Celkem

Pramen: IALS (databáze OECD), ãeská data SIALS

Star‰í vûkové skupiny ãeské populace, které odcházejí

v˘sledky s lidmi, ktefií ukonãili jen základní ‰kolu,

do dÛchodu, jsou totiÏ proti stejnû star˘m EvropanÛm

a velk˘ odstup za stejnû vzdûlan˘mi Evropany ãi na‰imi

relativnû mnohem vzdûlanûj‰í neÏ mlad‰í skupiny,

maturanty ukazuje, Ïe uãÀovská pfiíprava funkãní gra-

které stojí teprve na zaãátku ekonomické aktivity. V ná-

motnost lidí témûfi vÛbec nezvy‰uje. Velice podobné zá-

sledujícím období se tedy na‰e situace bude dále zhor-

vûry pfiinesly rovnûÏ testy TIMSS u stfiedo‰kolské po-

‰ovat.

pulace. NejenÏe jsou v âeské republice rozdíly ve v˘Za je‰tû váÏnûj‰í problém lze v‰ak povaÏovat

sledcích ÏákÛ jednotliv˘ch typÛ stfiedních ‰kol

úroveÀ schopností a moÏností ãeské populace (mûfie-

podstatnû vy‰‰í, neÏ v zemích Evropské unie, ale navíc

nou tzv. funkãní gramotností dospûlé populace, tedy

absolventi na‰ich uãili‰È dopadli spolu s maìarsk˘mi

schopnosti porozumût rÛznû sloÏit˘m informacím, na

uãni v testech vÛbec nejhÛfie.

jejíÏ zji‰Èování se zamûfiil mezinárodní projekt OECD

Hlub‰í rozbor v˘sledkÛ IALS v‰ak vyvrátil pfii-

IALS). Zatímco v zemích Evropské unie jen zhruba de-

nejmen‰ím je‰tû jeden podstatn˘ omyl. Skuteãnost, Ïe

setina dospûl˘ch dosáhla velmi slabé úrovnû gramot-

v nûkteré zemi dosáhl vût‰í podíl lidí vysoko‰kolského

nosti, která jim v˘raznû komplikuje moÏnosti uplatnûní

vzdûlání, v Ïádném pfiípadû nesniÏuje prÛmûrnou úro-

v informaãní spoleãnosti, u nás je takov˘ch lidí více neÏ

veÀ jejich funkãní gramotnosti. Naopak se zdá, Ïe mÛÏe

ãtvrtina. Na druhé stranû má v Evropské unii témûfi

platit dokonce vztah opaãn˘, neboÈ ãím více lidí získá

ãtvrtina populace velmi dobrou úroveÀ gramotnosti,

vy‰‰í vzdûlání, tím spí‰e lep‰ích v˘sledkÛ dosahují.

v âeské republice je to v‰ak ménû neÏ desetina! Navíc

Mezinárodní v˘zkumy IALS a TIMSS v‰ak nepochybnû

rozdíly v testech mezi lidmi s vysokou a nízkou úrovní

potvrdily, Ïe kaÏdá zemû mÛÏe vzdûlávací politikou v˘-

gramotnosti jsou u nás ze v‰ech zemí vÛbec nejvût‰í, ale

raznû ovlivnit úroveÀ sv˘ch lidsk˘ch zdrojÛ. A to jak

nejsou zdaleka tak úzce spjaty se vzdûláním jako v ze-

smûrem nahoru, tak i smûrem dolÛ. Dlouhodobé ome-

mích Evropské unie. Mezi lidi s velmi nízkou úrovní

zování vzdûlávacích pfiíleÏitostí v âeské republice a je-

gramotnosti sice patfií 58 % (oproti 37 % v EU) tûch s nej-

jich pfievládající zamûfiení na jednoúãelovou pfiípravu

niÏ‰ím vzdûláním, ale také 36 % vyuãen˘ch (13 % v EU)

pro úzce vymezená zamûstnání patfií mezi pfiíãiny nízké

a dokonce i 17 % procent drÏitelÛ maturitního vysvûd-

úrovnû funkãní gramotnosti ãeské dospûlé populace.

ãení (jen 6 % v EU) a 6 % vysoko‰kolákÛ (pouze 1 % v EU).

Situaci, která by dále komplikovala nebo dokonce problematizovala postavení âeské republiky

Na‰e celkovû niÏ‰í funkãní gramotnost se s je-

v Evropû a hrozila jak˘mkoli odsunutím na‰eho státu na

dinou v˘jimkou odráÏí i ve srovnání jednotliv˘ch vzdû-

periférii – nyní jiÏ ne vinou vnûj‰ích okolností, ale

lanostních skupin. Vy‰‰í hodnoty u nejménû vzdûlané

vlastní nedostateãností – je ov‰em nutné zásadnû pfie-

ãásti populace jen potvrzují, Ïe ãeská vzdûlávací sou-

dejít. Proto je nezbytné vypracovat a poté naplÀovat

stava dlouhodobû dbá o dosaÏení alespoÀ jisté úrovnû

dlouhodobou strategii vzdûlávací politiky a rozvoje

pro nejménû vzdûlané. ZaráÏející je v‰ak velmi nízká

vzdûlávacího systému, jeÏ nám a pfiedev‰ím generacím

úroveÀ funkãní gramotnosti pfiedev‰ím u dospûl˘ch

na‰ich dûtí umoÏní co nejplnûji rozvinout jejich kapa-

s niÏ‰ím stfiedním vzdûláním (vyuãení). Témûfi shodné

city, volit si vzdûlávací dráhu, která odpovídá jejich rÛz-


|

35

n˘m pfiedpokladÛm, rozmanit˘m zájmÛm a motivacím

Absolventi vysokých škol

a rozdíln˘m Ïivotním cestám. Rozvoj vzdûlávání je

Podíl v populaci a funkèní gramotnost

tfieba uãinit jednou z priorit státu, dosáhnout o nûm politického konsensu a mobilizovat pro nûj zdroje a zájem

funkèní gramotnost vysokoškolákù

celé spoleãnosti. Îádná demokratická a prosperující

3,5

spoleãnost si totiÏ nemÛÏe dovolit odpírat sv˘m ãlenÛm

Švédsko

právo a moÏnost se vzdûlávat.

Velká Británie

je‰tû jeden okruh závaÏn˘ch dÛvodÛ. Prokazatelné zv˘-

Nizozemí

‰ení v˘znamu vzdûlání pro zafiazení ãlovûka ve spoleãnosti, jeho Ïivotní úroveÀ i uplatnûní na trhu práce v 90. letech pochopitelnû vedlo k v˘raznému zv˘‰ení po-

Belgie

Nìmecko

Pro prosazení takové strategie je v‰ak u nás

Irsko

3,0

USA

Švýcarsko

ptávky po vy‰‰ím vzdûlání v dal‰ích vrstvách obyvatel-

Èeská republika

stva, které k nûmu dfiíve byly spí‰e neteãné. I proto dne‰ní zájem mlad˘ch lidí o získání maturity nebo o pfiijetí na vysokou ‰kolu v˘raznû pfiesahuje zájem pfied-

Polsko

cházejících generací. Tím se v‰ak do pohybu dostává dal‰í tendence, která není vÏdy na první pohled patrná. Je-li totiÏ vzdûlání vnímáno jako dÛleÏit˘ faktor Ïivot-

2,5 10 %

20 %

30 %

podíl vysokoškolákù v populaci

ního úspûchu a zároveÀ je nabídka vzdûlávacích pfiíleÏitostí na nejvy‰‰ích stupních ‰kolského systému ome-

40 %

Pramen: IALS (databáze OECD), èeská data SIALS

zená, lze oãekávat zv˘‰enou snahu zvlá‰tû vzdûlanûj‰ích vrstev získat a tedy „monopolizovat“ vy‰‰í vzdûlání právû pro své dûti.

36

|


5. Reprodukce vzdûlání ve spoleãnosti

stejná lidská práva, a to nezávisle na své inteligenci, coÏ se musí projevit i v jejich právu na vzdûlání.“

Vzdûlávací systémy moderních spoleãností a jejich

Vyspûlé zemû západní Evropy uãinily bûhem

‰koly pfiedpokládají a vyÏadují fiadu schopností a do-

uplynul˘ch desetiletí v˘znamné kroky k prosazení rov-

vedností, postojÛ a hodnot, jeÏ tvofií dÛleÏité kompo-

ného pfiístupu ke vzdûlání. Vzdûlávací systémy pro‰ly

nenty tzv. kulturního kapitálu. Toto v‰e dûti získávají

strukturálními a kurikulárními reformami, které pfii-

pfiedev‰ím v rodinû, a záleÏí tedy na tom, kolik kultur-

spûly k tomu, Ïe témûfi v‰ichni mladí lidé procházejí od-

ního kapitálu je v rodinû nashromáÏdûno a kolik ho dû-

bornou pfiípravou nebo stfiedo‰kolsk˘m studiem a Ïe se

tem pfiedá. V kaÏdém pfiípadû se v‰ak promítá do jejich

v˘raznû roz‰ífiil pfiístup k vysoko‰kolskému vzdûlávání.

‰kolní úspû‰nosti. Dûti, které pfiicházejí do ‰koly lépe

V˘sledky rozborÛ v‰ak zároveÀ ukazují, Ïe pfies uve-

vybaveny kulturním kapitálem, se pak jeví jako nada-

dená zlep‰ení se nerovnosti v získávání vzdûlání sní-

nûj‰í a inteligentnûj‰í, uãitelé s nimi snáze komunikují

Ïily jen do urãité míry. K rovnosti pfiístupu ke vzdûlání

a vûnují jim vût‰í pozornost. Nejen ve ‰kole, ale i pfii v˘-

se rozvinuté zemû pfiiblíÏily spí‰e celkov˘m v˘znam-

bûru (selekci) na vy‰‰í stupnû ‰kol pak pochopitelnû

n˘m roz‰ífiením vzdûlávacích pfiíleÏitostí (‰ance v‰ech se

pfiedãí své ménû „‰Èastné“ spoluÏáky. ·ance na vzestup dûtí z „niÏ‰ích“ (ménû vzdûlan˘ch) vrstev, které mají hor‰í v˘chozí podmínky, ‰kola naopak blokuje. Dûti z tûchto vrstev jsou v nev˘hodû prostû proto, Ïe se ve svém sociálním a kulturním prostfiedí s tûmi „správn˘mi“ ‰kolními postupy a formálními procedurami vÛbec nesetkávají. Vstupní spoleãenské nerovnosti, se kter˘mi dítû pfiichází do ‰koly, se ve vzdûlávacím systému vydávají za politicky pfiijatelnûj‰í nerovnosti v individuálních pfiedpokladech a moÏnostech a nab˘vají zdání pfiirozen˘ch nerovností. Prostfiednictvím kulturního kapitálu tak vzdûlávací systém pÛsobí jako nástroj pfienosu spoleãensk˘ch nerovností mezi generacemi a podílí se na autoreprodukci jednotliv˘ch spoleãensk˘ch vrstev. Snaha o pfiekonávání spoleãensk˘ch nerovností v pfiístupu k vy‰‰ímu vzdûlání je nepochybnû jednou z v˘chozích charakteristik moderní demokratické spoleãnosti. Je totiÏ v˘znamná pfiinejmen‰ím ze tfií dÛvodÛ. Za prvé zpfiístupnûní vzdûlání pfiíslu‰níkÛm v‰ech vrstev spoleãnosti umoÏÀuje rozvinutí moÏností celé nastupující generace a následné vyuÏití jejího talentu a schopností pro ekonomick˘ rozvoj. Za druhé otevfiení vy‰‰ího vzdûlání udrÏuje soudrÏnost spoleãnosti, neboÈ umoÏÀuje zmûnu spoleãensk˘ch pozic („statusovou mobilitu“) mezi generací rodiãÛ a dûtí. Brání tak uzavírání se jednotliv˘ch vrstev a skupin do sebe a jejich následnému vzájemnému vzdalování, rÛstu privilegií jednûch a spoleãenské marginalizaci druh˘ch a z toho nevyhnutelnû vypl˘vajícím spoleãensk˘m konfliktÛm. A koneãnû za tfietí rovnost pfiíleÏitostí a Ïivotních ‰ancí tvofií v demokratick˘ch spoleãnostech jeden ze základÛ chápání

Závûry zasedání ministrÛ ‰kolství zemí OECD v roce 1990 a poté v roce 1996 pfiinesly zfietelné vyjádfiení stanoviska, Ïe otázky spravedlnosti, dostupnosti a úãasti na vzdûlávání nepfiedstavují v Ïádném pfiípadû nûco druhofiadého vÛãi ostatním prioritám a cílÛm vzdûlávací politiky, n˘brÏ naopak jsou jejich nedílnou souãástí, aÈ uÏ se jedná o zvy‰ování kvality a efektivnosti vzdûlávání nebo maximalizaci pfiínosu vzdûlání ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji. Díky rozmachu vzdûlávání a zvy‰ování prÛmûrné vzdûlanosti jsou na tom dnes lidé s niÏ‰ím vzdûláním hÛfie neÏ dfiíve, kdy za sebou vût‰ina populace nemûla více neÏ povinnou ‰kolní docházku. Pfii celkovû rostoucích poÏadavcích na vzdûlání a kvalifikaci a ub˘vajícím poãtu nenároãn˘ch pracovních míst jsou dûti neúspû‰né ve ‰kole a opou‰tûjící pfiedãasnû vzdûlávací systém, tedy dûti individuálnû ãi spoleãensky znev˘hodnûné, je‰tû více postiÏené. Pfii svém startu do Ïivota se ocitají na okraji spoleãnosti a i pozdûji jsou z plné úãasti na spoleãenském a hospodáfiském Ïivotû vyluãovány. Z rozvoje pfiíleÏitostí ke vzdûlávání, kter˘ jim mûl pomoci zapojit se do „uãící se spoleãnosti“, tudíÏ nic nemají, a zeì, která je od spoleãnosti oddûluje, se je‰tû zvy‰uje. „Ze zásady »kvalitní vzdûlání pro v‰echny« vypl˘vá, Ïe základním úkolem je poskytnout vzdûlání tûm lidem, kter˘m se ho dostává nejménû. Roz‰ífiení pfiístupu ke vzdûlávání pfiiná‰í hospodáfisk˘ prospûch a zároveÀ odpovídá i poÏadavku sociální spravedlnosti; státy si jiÏ nemohou dovolit nechat leÏet ladem rozsáhlé rezervy lidského nadání. ·kolství, které ponechává skupiny obyvatelstva bez dostateãného vzdûlání a kvalifikace, lze stûÏí oznaãit za dobré, adekvátní ãi v˘konné.“ (Vzdûlání a sociální spravedlnost v zemích OECD. OECD, 1997. âesk˘ pfieklad: ÚIV, 1998.)

spravedlnosti, protoÏe „...v‰echny lidské bytosti mají


|

37

zv˘‰ily – tedy zv˘hodnûn˘ch i znev˘hodnûn˘ch), ménû

Studenti VŠ podle vzdìlání rodièù

v‰ak sníÏením rozdílÛ v ekonomicky, sociálnû a kul-

Èeská republika a zemì Evropské unie

turnû podmínûn˘ch nerovn˘ch ‰ancích získat vy‰‰í vzdûlání. Ve v‰ech vyspûl˘ch zemích alespoÀ do jisté míry pfietrvávají tradiãní vzorce nerovností vzdûláva-

Zemì 2,3

Belgie

cích ‰ancí pro dûti z rÛzn˘ch spoleãensk˘ch vrstev. V nûkter˘ch zemích – jako napfiíklad ve ·védsku

Dánsko

a v Nizozemí – je v‰ak pfieci jen patrn˘ v˘raznûj‰í posun

Nizozemí

2,5 2,7

smûrem k oslabování vazby mezi spoleãensk˘m pÛvodem a dosaÏen˘m vzdûláním. Je nepochybné, Ïe i v ãeské spoleãnosti nerov-

Španìlsko

2,9

Francie

3,1

nosti v pfiístupu ke vzdûlání existují. A zároveÀ také platí, Ïe vzdûlání se stalo podstatn˘m faktorem Ïivotního úspûchu. V˘razná selekce v pfiístupu do nûkter˘ch

základní vzdìlání støední s maturitou vysokoškolské

Itálie

3,6

Portugalsko

3,7

EU

3,7

Švédsko

3,7

typÛ stfiedních ‰kol a na vysoké ‰koly zpÛsobuje zostfienou soutûÏ, ve které dûti z ménû vzdûlan˘ch rodin prohrávají. To ov‰em omezuje ne nev˘znamné vrstvy spoleãnosti nejenom v pfiístupu ke vzdûlání, ale rovnûÏ v jejich

Ïivotních

‰ancích

a

moÏnostech

vzestupu.

Vzdûlávací systém se tak místo otevírání ãásti spoleãnosti spí‰e uzavírá a zmen‰uje se jeho schopnost tlumit spoleãenské nerovnosti, zprostfiedkovávat lidem svût vûdomostí, schopností a dovedností a reagovat tak na potfieby rodící se spoleãnosti vûdûní. Spoleãnosti samotné hrozí vnitfiní uzavírání se jednotliv˘ch vrstev a skupin a nedostateãné rozvíjení a vyuÏívání moÏností (potencialit) nov˘ch generací. Kofieny tûchto procesÛ pfiitom u nás nejsou nové. Nerovnosti v pfiístupu ke vzdûlání v âeské re-

Irsko

4,5

Finsko

4,6

1,0 násobek šancí dìtí z VŠ rodin ve srovnání s dìtmi ze ZV rodin

5,0

Lucembursko

5,2

Rakousko

5,3

Øecko

6,1

Nìmecko Èeská republika

8,8

publice – po jistém vyrovnávání ‰ancí na vy‰‰í vzdûlání v 60. letech – zaãaly postupnû od 70. let opût narÛstat a v 80., ale i v 90. letech se dále prohloubily. Jako naprosto rozhodující vliv pÛsobící na vzdûlávací dráhu dítûte se v ãeské spoleãnosti prosazuje vzdû-

0%

20 %

40 %

60 %

80 %

pravdìpodobnost studia na vysoké škole Pramen: Key data 1997 (Eurydice 1998), prùzkum AMD

lání rodiãÛ. Potvrzuje se, Ïe vzdûlávací dráha dûtí velmi závisí na typu rodiny, ze které pocházejí a pfiedev‰ím

‰kolu jen 4 % dûtí z rodin, ve kter˘ch Ïivitel rodiny ne-

na její vzdûlanostní úrovni. Ekonomické dÛvody sa-

dosáhl maturity. A protoÏe zároveÀ pravdûpodobnost,

motné pfiitom nepfiedstavují v˘znamnûj‰í bariéru. To, Ïe

Ïe na vysoké ‰kole bude studovat dítû z vysoko‰kolské

napfiíklad na vysoké ‰koly chodí spí‰e dûti z lépe situo-

rodiny, je znaãná, je u nás rozdíl ‰ancí obou tûchto sku-

van˘ch rodin, je dáno vy‰‰í ekonomickou úrovní lidí

pin podstatnû vy‰‰í neÏ v jin˘ch zemích.

s vysoko‰kolsk˘m vzdûláním. V podílu mládeÏe na vy-

Pomûrnû velké nerovnosti v pfiístupu k vysoko-

sok˘ch ‰kolách jsou skuteãnû velké rozdíly mezi skupi-

‰kolskému vzdûlání, zesílené navíc nesouladem mezi po-

nami rodin s rÛznou úrovní vzdûlání, zatímco uvnitfi

ptávkou po vysoko‰kolském studiu a jeho omezenou na-

skupin rodin s urãitou úrovní vzdûlání nehraje v˘‰e eko-

bídkou, v‰ak mají kofieny v nerovnostech, které vytváfiejí

nomického standardu podstatnûj‰í vliv. RovnûÏ srovnání

ãi reprodukují jiÏ niÏ‰í stupnû vzdûlání. Na‰e ‰kolská

se zemûmi Evropské unie dokazuje, Ïe nerovnosti v me-

soustava má totiÏ tendenci nerovnosti pocházející z ro-

zigeneraãní reprodukci vzdûlání jsou u nás zdaleka nej-

din spí‰e udrÏovat ãi dokonce zvût‰ovat, neÏ tlumit

vy‰‰í. V âeské republice mají ‰anci studovat vysokou

a pfiekonávat. âiní tak nejen zpÛsobem v˘bûru ÏákÛ

38

|


a povahou pfiijímacích procedur na vy‰‰í stupnû ‰kol, ale

Výbìrovost støedních škol a pøidaná hodnota

také celkovou podobou ‰kolské soustavy, povahou jejích

Pøírùstek skóre TIMSS mezi 13 lety a koncem støední školy

jednotliv˘ch sektorÛ a institucí. Podílí se na tom rovnûÏ vyhla‰ovan˘ i skryt˘ obsah v˘chovy a vzdûlávání a dále

pøidaná hodnota

pak procesy, které se ve ‰kolách odehrávají, i klima, které

60 %

na nich panuje. PfiestoÏe ãeská základní ‰kola zÛstala do znaãné míry jednotná a vnitfinû nediferencovaná, tlumí

Island

50 %

vliv rodiny na ‰kolní „úspû‰nost“ dûtí ménû neÏ jinde v západní Evropû. Encyklopedické a akademické pojetí

Dánsko

40 %

Švédsko Norsko

v˘uky upfiednostÀuje dûti ze vzdûlanûj‰ího prostfiedí, s vy‰‰ím kulturním kapitálem.

30 %

Ve prospûch uchovávání nerovností pÛsobí ov‰em i stfiední ‰koly. Je pfiirozené, Ïe rodiãe ze vzdûlanûj‰ích vrstev chtûjí sv˘m dûtem poskytnout vy‰‰í vzdûlání, a tím i lep‰í start do Ïivota. Mají-li na to dostateãn˘ vliv a pfiejí-li tomu spoleãenské okolnosti, mohou se formovat podmínky pro sociálnû dosti v˘luãné vzdûlávací dráhy. Takovou úlohu hrají víceletá gymnázia, jejichÏ prostfiednictvím mohou rodiãe zhruba desetiny dûtí jiÏ

Litva

Kypr

20 %

Austrálie Francie

Švýcarsko Nìmecko

Rakousko

10 %

Slovinsko

USA Maïarsko

0% Èeská republika

-10 % 105 %

110 %

v jejich jedenácti letech dosáhnout toho, Ïe chodí do

115 %

120 %

125 %

130 %

míra výbìrovosti støedních škol

‰koly, která odráÏí „kulturu“ podobnou jejich vlastní, navíc tolik potfiebnou pro úspû‰nou vzdûlávací a Ïivotní

Nizozemí

Kanada

Pramen: TIMMS Survey (IEA)

dráhu. Vzdûlanostní zázemí rodin ÏákÛ vícelet˘ch gymnázií je pochopitelnû zcela jiné neÏ jejich vrstevníkÛ – ÏákÛ základních ‰kol, neboÈ v˘sledky v˘bûrového fiízení

vzdûlání rodiãÛ. To v‰ak má dalekosáhlé dÛsledky. âím

v tomto vûku v˘raznû odráÏejí rodinné zázemí dûtí.

vût‰í je totiÏ ve vzdûlávacím systému v˘bûrovost podle

Situaci v‰ak nezlep‰ují ani ostatní stfiední ‰koly, neboÈ ve

typu ‰koly, tím vût‰í jsou i nerovnosti v˘sledkÛ podle

srovnání s jin˘mi zemûmi se pfiedev‰ím u nás v˘razn˘m

vzdûlání rodiãÛ. ZároveÀ se v‰ak na mezinárodní úrovni

zpÛsobem prosazují ty rozdíly v úspû‰nosti ÏákÛ, které

prokázala rovnûÏ souvislost mezi v˘bûrovostí (mûfienou

se dají vysvûtlit rodinn˘m pÛvodem (vzdûláním rodiãÛ).

jako v˘‰e rozdílu mezi v˘sledky ÏákÛ rÛzn˘ch typÛ

Sociálnû podmínûné nerovnosti ve v˘sledcích meziná-

stfiedních ‰kol) a celkov˘m efektem vzdûlávání na

rodních testÛ stfiedo‰kolákÛ z matematiky a pfiírodních

schopnosti ÏákÛ. âím pfiísnûji se Ïáci pfii vstupu na

vûd (TIMSS) jsou v âeské republice vÛbec nejvy‰‰í mezi

stfiední ‰kolu oddûlují, tím men‰í je pfiírÛstek vûdomostí

v‰emi sledovan˘mi státy. AÏ za námi následují USA, tedy

a schopností (pfiidaná hodnota), kter˘ za dobu stfiedo-

zemû s nejvût‰ími sociálními nerovnostmi, dále Nûmec-

‰kolského vzdûlávání získá celá populace ÏákÛ.

ko a teprve s odstupem ostatní zemû.

Vy‰‰í úroveÀ vzdûlání je u nás dosud – na roz-

Jednou z pfiíãin této situace je nepochybnû i to,

díl od vyspûl˘ch zemí – pfiíli‰ vzácn˘m statkem, jehoÏ

Ïe stfiedo‰kolsk˘ systém pfiíli‰ tûsnû spojuje sociální pÛ-

dostupnost si proto nûkteré skupiny populace snaÏí pfii-

vod, typ studované ‰koly a kvalitu pfiípravy pro pfií-

vlastnit. Vysoko‰koláci se v âeské republice rekrutují

padn˘ vstup na vysokou ‰kolu. Ukazuje se totiÏ, Ïe

podstatnû ãastûji neÏ v zemích Evropské unie pfiedev‰ím

velká ãást rozdílÛ ve v˘sledcích ãesk˘ch stfiedo‰kolákÛ

z nejvzdûlanûj‰ích vrstev obyvatelstva. Naopak relativnû

se dá vysvûtlit pomocí rozdílÛ mezi v˘sledky, kter˘ch

jen velmi omezen˘ poãet ãesk˘ch studentÛ pochází

dosahují Ïáci v jednotliv˘ch typech stfiedních ‰kol: v˘-

z ménû vzdûlan˘ch rodin. Dochází tak k rozsáhlé auto-

kony ÏákÛ z rÛzn˘ch typÛ ‰kol se jen málo pfiekr˘vají.

reprodukci zvlá‰tû vysoko‰kolského vzdûlání mezi ro-

Na‰e stfiední ‰kolství je, zvlá‰tû ve srovnání se západní

diãi a dûtmi, k uzavírání vy‰‰ích stupÀÛ vzdûlávacího

Evropou, mimofiádnû selektivní v rozdûlování ÏákÛ do

systému, k rÛstu nerovností a ke spoleãensky i ekono-

tfií proudÛ ‰kol, pfiiãemÏ tento v˘bûr úzce závisí na

micky nebezpeãnému omezování propustnosti sociální


|

39

struktury spoleãnosti. Vzdûlání rodiãÛ a s ním spojen˘

mûla b˘t doprovázena takov˘m rÛstem vzdûlávacích pfií-

kulturní kapitál rodiny jsou jistû legitimními nástroji

leÏitostí, kter˘ dovolí studovat i dûtem ménû vzdûlan˘ch

zvy‰ování vzdûlanostních ‰ancí. Pfiirozená snaha ros-

rodiãÛ. Pfiedev‰ím tímto zpÛsobem se v zemích

toucí skupiny vzdûlan˘ch rodiãÛ poskytnout sv˘m dû-

Evropské unie prosazuje princip rovn˘ch pfiíleÏitostí

tem alespoÀ takové vzdûlání, jaké mûli sami, by v‰ak

a vzestupné vzdûlanostní mobility.

40

|


6. Koncept celoÏivotního uãení a jeho realizace Koncept celoÏivotního uãení vznikal postupnû. JiÏ v 60. leV˘voj západoevropsk˘ch vzdûlávacích systémÛ

tech dospûly tfii mezinárodní organizace ke stejnému cíli:

vedl nejen k jejich kvantitativnímu rÛstu a ke kvalitativ-

roz‰ífiit vzdûlávání na celou dobu Ïivota. Jedním z dÛleÏi-

ním, strukturálním a obsahov˘m zmûnám, ale nakonec

t˘ch podnûtÛ se staly svûtové konference UNESCO o vzdû-

i k jejich zasazení do mnohem ‰ir‰ího rámce celoÏivot-

lávání dospûl˘ch v Elsinoru (1949) a Montrealu (1960).

ního uãení. Koncept celoÏivotního uãení se stal osou

Koncept „permanentního

dne‰ní vzdûlávací politiky zemí Evropské unie i dal‰ích

Evropy v roce 1966 jako „komplexní vzdûlávací model

rozvinut˘ch zemí svûta a bezpochyby tomu tak bude

schopn˘ splnit stále vût‰í a rÛznorodûj‰í vzdûlávací potfieby

i u nás. Je reálnou odpovûdí na rÛst vûdûní a informací,

kaÏdého jedince v nové evropské spoleãnosti“, které poãá-

na moÏnosti integrace lidského jedince do spoleãnosti

teãní vzdûlávání uspokojit nedokázalo. Permanentní vzdû-

a jeho úãasti na demokratickém rozhodování a obãan-

lávání je i vrcholn˘m konceptem globální vzdûlávací poli-

ském Ïivotû, na v˘zvy a problémy stále se zrychlujících

tiky budoucnosti, zaloÏené na „novém humanismu“ a for-

zmûn technologie, ekonomiky i spoleãnosti, které vyÏa-

mulované ve zprávû Uãit se b˘t, kterou vypracovala

dují neustále obnovovat znalosti a dovednosti a získávat

mezinárodní komise UNESCO pod vedením Edgara Faura

nové kvalifikace, ale i schopnost dokázat vÛbec pfii-

v roce 1972. Koncept periodického „rekurentního vzdûlá-

jmout stálou zmûnu. Neznamená jenom roz‰ífiení exis-

vání“, zaloÏen˘ na stfiídání období vzdûlávání a práce, byl

tujícího vzdûlávacího systému o sektor dal‰ího vzdûlá-

alternativou k prodluÏování nepfieru‰ené ‰kolní docházky.

vání, ale pfiedev‰ím zcela jin˘ pohled na cel˘ vzdûlávací

Na poãátku 70. let s ním pfii‰la skupina ministrÛ ‰kolství

systém a jeho tûsné propojení s okolním svûtem, které

zemí OECD, jejímÏ hlavním pfiedstavitelem byl Olof Palme.

se odráÏí ve v‰ech sektorech vzdûlávacího systému i ve

Vytváfiel spoleãn˘ rámec pro poãáteãní vzdûlávání, vzdûlá-

vztazích mezi nimi.

vání dospûl˘ch i vzdûlávání v zamûstnání. Uvedené kon-

vzdûlávání“ byl uveden v Radû

Dne‰ní koncept celoÏivotního uãení formulo-

cepty byly ovlivnûny mnoha pracemi kritizujícími formali-

valy paralelnû ve stejnou dobu tfii mezinárodní organi-

zované vzdûlávání pro nedostateãné roz‰ifiování rovn˘ch

zace:

pfiíleÏitostí, pro neschopnost ‰koly vyrovnat vliv sociálnû

• Mezinárodní komise UNESCO Vzdûlávání pro 21.

ekonomického statutu rodiny a poskytnout odpovídající

století pod vedením Jacquese Delorse zpracovala

kvalifikace pro trh práce. ¤ada zemí v této dobû také za-

a v roce 1996 publikovala zprávu Uãení je skryté bo-

ãala uskuteãÀovat vzdûlávací reformy vycházející z prin-

hatství. Koncept uãení, které se uskuteãÀuje v prÛbûhu

cipu celoÏivotního uãení.

celého Ïivota a pfiesahuje tradiãní rozdûlování na vzdûlávání poãáteãní a dal‰í, povaÏuje zpráva za klíã oteví-

rady v ãervnu 1996 vyjádfiila odhodlání „usilovat o co

rající pfiístup k pfií‰tímu století. Na nûj navazuje koncept

nejvût‰í úroveÀ vûdûní tím, Ïe umoÏní co nej‰ir‰í pfií-

uãící se spoleãnosti, v níÏ je v‰em dána pfiíleÏitost

stup ke vzdûlávání a jeho neustálé obnovování“. Princip

k uãení a rozvinutí potenciálu své osobnosti.

celoÏivotního uãení je v˘sledkem posledního doku-

• Jednání ministrÛ ‰kolství OECD v roce 1996 schválilo

mentu Evropské komise Na cestû k Evropû vûdûní

CeloÏivotní uãení pro v‰echny jako vzdûlávací strategii

(1997).

pro dal‰í období. O rok pozdûji ji podpofiili ministfii

Proti dfiívûj‰ímu pojetí celoÏivotního (perma-

práce a v roce 1998 ministfii sociálních vûcí OECD jako

nentního, rekurentního) vzdûlávání do‰lo k posunu,

klíãovou pro to, aby v‰ichni – mládeÏ i dospûlí – mohli

kter˘ je dÛsledkem spoleãensk˘ch a ekonomick˘ch

získat a udrÏet si kvalifikace a dovednosti potfiebné pro

zmûn i zv˘‰eného dÛrazu na aktivitu a odpovûdnost je-

pfiizpÛsobování se stál˘m zmûnám v práci i v Ïivotû.

dince. Nov˘ koncept celoÏivotního uãení je mnohem

ZdÛraznili v˘znam celoÏivotního uãení pro voln˘ ãas

‰ir‰í i obsaÏnûj‰í:

i pro roz‰ifiování moÏností ãlovûka ve stáfií.

• Zahrnuje v‰echny aktivity uãení a poznávání v prÛ-

• Evropská unie publikovala na konci roku 1995 „bílou

bûhu celého Ïivota. Uznává, Ïe uãení probíhá v mnoha

knihu“ Vyuãování a uãení: Cesta k uãící se spoleãnosti

prostfiedích, nejen ve formalizovaném vzdûlávacím

a rok 1996 vyhlásila Evropsk˘m rokem celoÏivotního

systému, ale i doma, na pracovi‰ti, v obci i celé spoleã-

uãení. V závûrech amsterodamského jednání Evropské

nosti. V˘znam pfiikládá zejména uãení v prÛbûhu práce,


|

41

pfiedchozí pracovní zku‰enost povaÏuje za legitimní zpÛsob vzdûlávání, usiluje o co nejvût‰í prolínání ob-

Principy strategie celoÏivotního uãení jsou odvozeny ze

lastí uãení a práce a zdÛrazÀuje rovnûÏ úlohu a odpo-

základního cíle vzdûlávání slouÏit individuálnímu, kul-

vûdnost sociálních partnerÛ.

turnímu, sociálnímu a ekonomickému blahu a pfiispívat

• Do centra pozornosti klade uãícího se a jeho potfieby.

ke kvalitû Ïivota v‰ech obãanÛ. Pfiíprava strategie celo-

ZdÛrazÀuje osobní volbu kaÏdého jedince, orientuje se

Ïivotního uãení musí b˘t proto zaloÏena na tûchto prin-

na stranu poptávky po vzdûlávání (a ne nabídky studij-

cipech:

ních míst), propojuje spoleãensk˘ a individuální zájem.

• jednotlivé iniciativy musí vhodnû vyvaÏovat osobnostní,

• Klade dÛraz na sebefiízené uãení, na poÏadavek „na-

kulturní, obãanské a sociální dimenze i ohled na ekono-

uãit se uãit“ jako na nezbytn˘ základ pro celoÏivotní

miku a zamûstnanost, nadto musí uznávat principy de-

uãení, na nutnost vybavit kaÏdého nejen odpovídajícími

mokracie a hodnoty lidsk˘ch práv;

rozumov˘mi znalostmi a dovednostmi, ale pomoci mu

• kaÏdé stadium vzdûlávání musí patfiiãnû pfiispívat ke

také stát se autonomní osobností.

kontinuu celoÏivotního uãení;

• ZdÛrazÀuje rovnûÏ, Ïe jedinec musí b˘t motivován

• celoÏivotní uãení musí b˘t zaloÏeno na ‰iroké ‰kále pfií-

k celoÏivotnímu uãení i k tomu, aby sám z vlastní po-

leÏitostí k uãení a musí umoÏnit, aby kaÏd˘ jedinec po-

tfieby usiloval o dosaÏení co nejvût‰í úrovnû znalostí

kraãoval ve vzdûlávání podle sv˘ch sociálních, kultur-

a dovedností a byl schopen pfievzít odpovûdnost za svou

ních a ekonomick˘ch zájmÛ a potfieb;

vzdûlávací dráhu.

• poãáteãní vzdûlávání je základem pro celoÏivotní uãení

• PoÏaduje, aby celoÏivotní uãení bylo podporováno

a mûlo by obsahovat – kromû základních dovedností li-

pÛsobením rÛzn˘ch finanãních a kulturních stimulÛ

terární a numerické gramotnosti – i ‰irokou základnu

a podnûtÛ na úrovni spoleãnosti, organizací i jednot-

znalostí, dovedností, postojÛ a zku‰eností, které budou

livcÛ, a kaÏd˘ mûl kdykoli bûhem Ïivota zaji‰tûn pfiístup

podnûcovat a podporovat uãení po celou dobu Ïivota;

k rozmanit˘m vzdûlávacím pfiíleÏitostem.

• celoÏivotní uãení musí usilovat o podporu schopností,

Do jisté míry se tak uzavírá v˘vojov˘ oblouk,

zvy‰ování zamûstnatelnosti, co nejlep‰í vyuÏívání existu-

kter˘ zapoãal prodluÏováním období vzdûlávání na cel˘

jícího lidského potenciálu, stejnû jako pfiispívat k pod-

Ïivot a zdÛrazÀováním úlohy dal‰ího vzdûlávání.

pofie rovnosti pohlaví, odstranûní sociální exkluze a pod-

Koncept celoÏivotního uãení se zamûfiuje i na období

pofie aktivní úãasti v Ïivotû demokratické spoleãnosti;

poãáteãního vzdûlávání, klade dÛraz na jeho vysokou

• celoÏivotní uãení vyÏaduje rozvoj flexibilních a inova-

kvalitu, podnûtnost a atraktivitu, protoÏe jeho funkcí je

tivních pfiístupÛ ke vzdûlávání vãetnû zapojení rodiny, tak

pfiedev‰ím vytváfiet základ pro celoÏivotní uãení, po-

aby se podporoval smysl pro zkoumání, iniciativu a moti-

skytnout potfiebné nástroje i silnou motivaci. Schopnost

vaci jedincÛ v procesu uãení;

uãit se v dospûlosti totiÏ do znaãné míry závisí na ra-

• celoÏivotní uãení vyÏaduje, aby se v uãících se jedin-

n˘ch ‰kolních létech. Uãení je kumulativní proces a je

cích vypûstovala vzrÛstající odpovûdnost za vlastní vzdû-

velmi obtíÏné a nákladné napravovat ‰patné návyky ze

lávání i osobní rozvoj a aby dospûlí mûli k dispozici od-

‰koly. Nejde ani tolik o „encyklopedické vûdomosti“

povídající systém poradenství;

jako o proÏité zku‰enosti ze ‰koly, které pfiispívají ke

• kontinuum celoÏivotního uãení musí mít ve v‰ech

schopnostem a dovednostem jedince, k jeho aktivitû

sv˘ch etapách jako hlavní cíl podporu rovnosti pfiíleÏi-

a iniciativû, ale i disciplinû a komunikativnosti.

tostí;

Realizace koncepce celoÏivotního uãení tak vede k dal‰í

• instituce, podniky, regionální orgány, ústfiední úfiady,

transformaci poãáteãního vzdûlávání.

sociální partnefii, celá spoleãnost musí v oblasti své od-

Cílem Evropské unie v rámci Evropského roku

povûdnosti vytváfiet podmínky k celoÏivotnímu uãení

celoÏivotního uãení bylo rozvinout dalekosáhlou dis-

a minimalizovat pfiekáÏky v úãasti na vzdûlávání a jin˘ch

kusi o realizaci celoÏivotního uãení a nastolit klíãová té-

aktivitách uãení.

mata a úkoly:

(Závûry Rady Evropské unie z 20. prosince 1996 ke stra-

• vypracovat nov˘ pfiístup ke vzdûlávání: dal‰í vzdûlá-

tegii celoÏivotního uãení. Official Journal of the Euro-

vání je nezbytné v podmínkách vzrÛstající mobility

pean Communities No. C 7/6 10. 1. 1997.)

a velk˘ch zmûn v práci a zamûstnání;

42

|


• zavést principy celoÏivotního uãení do vzdûlávání: cí-

publiky – dosti nov˘. ProtoÏe v‰ak nûkteré zemû jiÏ for-

lem je stimulovat intelektuální zvídavost, uãit se, jak se

mulovaly ucelenou strategii realizace celoÏivotního

uãit, získávat klíãové kompetence;

uãení, lze definovat nûkteré spoleãné trendy. DÛvody,

• stavût mosty mezi ‰kolou, odbornou pfiípravou a svû-

které vedly k celoÏivotnímu uãení, tyto zemû chápou

tem práce: otevfienost a flexibilita vzdûlávání umoÏní

komplexnû – ekonomické zmûny, sociální soudrÏnost,

propojovat rÛzné vzdûlávací cesty, úrovnû a metody;

v˘chova k obãanství, osobní rozvoj – ov‰em s tím, Ïe

• podporovat zamûstnavatelské organizace v procesu

v kaÏdé zemi existují individuální rozdíly. Pfiijímá se ‰i-

uãení: vedle uãícího se jednotlivce je v období neustá-

roké pojetí celoÏivotního vzdûlávání „od kolébky do

l˘ch zmûn nezbytné rozvinout a podpofiit i rovinu uãící

hrobu“, uznává se nezbytnost vybudovat dobré základy

se organizace.

a pozdûji poskytovat co nej‰ir‰í ‰kálu pfiíleÏitostí, formalizovan˘ch i neformálních. T˘ká se to i zemí s ne zcela

V závûru Evropského roku celoÏivotního uãení

rozvinut˘m poãáteãním vzdûlávání, ale potfieba rozvoje

pfiijala Rada Evropské unie Závûry ke strategii celoÏivot-

moderní spoleãnosti a ekonomiky je tak naléhavá, Ïe

ního uãení. Definují cíle a zásady a citlivû vyvaÏují

nelze spoléhat jen na absolventy poãáteãního vzdûlá-

v‰echny dílãí aspekty a hlavní oblasti, na které je nutné

vání, a proto nûkteré zemû uvaÏují o restrukturalizaci

se zamûfiit. Jejich dal‰í rozvíjení ãlensk˘mi státy „ve spe-

‰kolství. Konkretizace konceptu celoÏivotního uãení je

cifick˘ch právních, organizaãních a politick˘ch podmín-

v jednotliv˘ch zemích rÛzná a podle sv˘ch potfieb zdÛ-

kách kaÏdé zemû má klíãov˘ v˘znam a zasluhuje neustá-

razÀuje rÛzné sektory. Av‰ak navzdory této rÛznosti se

lou pozornost“. Navrhované kroky se staly v˘chodiskem

vynofiují spoleãné rysy: rozrÛznûní moÏností uãení spo-

pro formulaci cílÛ Evropského sociálního fondu a druhé

jená se zárukou kvality; roz‰ífiení systému certifikace

generace programÛ evropské spolupráce a mobility.

a uznávání spojená s usnadnûním prÛchodnosti (tran-

Realizace koncepce celoÏivotního uãení sleduje

sferu kreditÛ); dÛraz na zodpovûdnost jednotliv˘ch ak-

nûkolik základních strategií. První z nich je vytvofiit ne-

térÛ, pfiiãemÏ stát se stará o celkov˘ rámec; decentrali-

zbytnou základnu pro celoÏivotní uãení. Ta vyÏaduje

zace poskytování vzdûlávání; partnerství v‰ech aktérÛ,

zv˘‰it dostupnost pfied‰kolní v˘chovy, zkvalitnit a mo-

zaloÏené na jejich zájmech, ale i zdrojích.

dernizovat základní vzdûlávání, v nûmÏ by se mûla co nej-

Realizace celoÏivotního uãení se tak postupnû

více uplatnit individualizovaná a diferencovaná v˘uka,

stává v fiadû zemí Evropské unie skuteãností. Potvrzují

roz‰ífiit programy stfiedního vzdûlávání a úãast na nûm

to i údaje o úãasti na vzdûlávání v rÛzn˘ch obdobích Ïi-

(nikdo, ani znev˘hodnûní a handicapovaní, by nemûli b˘t

vota. V˘razné zv˘‰ení úãasti na poãáteãním vzdûlávání

vyluãováni) a koneãnû vytváfiet efektivní podpÛrné a eva-

v posledních desetiletích je doprovázeno i podstatn˘m

luaãní systémy. Druhou strategií je vybudovat promy‰-

rÛstem vzdûlávání dospûl˘ch. Navíc má tato oblast v 90.

lené vazby mezi uãením a prací, které umoÏní pruÏnûj‰í

letech mimofiádnou dynamiku a údaje o úãasti dospû-

pfiechody mezi vzdûláváním, odbornou pfiípravou a za-

l˘ch na vzdûlávání se zvy‰ují kaÏd˘ rok. âeská republika

mûstnáním a uplatní rÛzné formy jejich kombinace

zaujímala je‰tû pfied 30 lety pfiední postavení v Evropû.

v podnicích a na rÛzn˘ch úrovních ‰kol. Tfietí strategií je

Dnes to jiÏ neplatí. Pro na‰i situaci je charakteristick˘

pfiehodnotit úlohu a odpovûdnost v‰ech partnerÛ na

pfiedev‰ím prudk˘ pokles úãasti na vzdûlávání ve vûku

místní, regionální a celostátní úrovni v rámci vzdûláva-

nad 17 let, ale také podstatnû niÏ‰í úãast na vzdûlávání

cího systému i mimo nûj. Koneãnû ãtvrtou strategií je vy-

v dospûlosti.

tváfiet stimuly pro investování do lidského kapitálu

Jedním z nejvût‰ích problémÛ je odpovûì na

a získat dal‰í finanãní zdroje zejména pro terciární vzdû-

otázku, kdo má prudce se zvy‰ující náklady na celoÏi-

lávání a dal‰í vzdûlávání a rozvinout aktivní programy za-

votní uãení zaplatit. Za klíãové se z hlediska financo-

mûstnanosti, které zabrání marginalizaci rizikov˘ch sku-

vání povaÏují tfii fie‰ení: pfiesunutí finanãních zdrojÛ

pin obyvatel a jejich vyfiazování ze spoleãnosti. Za zvlá‰tû

mezi jednotliv˘mi sektory, zv˘‰ení efektivity jejich vy-

závaÏné jsou povaÏovány zmûny v daÀové oblasti (da-

uÏívání a získání dal‰ích zdrojÛ. I zde lze definovat

Àová zv˘hodnûní investic do vzdûlávání).

spoleãné trendy. Ve vût‰inû zemí v poslední dobû kle-

Pohled na vzdûlávací systém z perspektivy celo-

sají poãty dûtí, coÏ umoÏÀuje pfiesunout prostfiedky na

Ïivotního uãení je pro mnohé zemû – vãetnû âeské re-

terciární a dal‰í vzdûlávání, kde jsou nejvût‰í problémy.


|

43

Úèast na vzdìlávání podle vìku Èeská republika a Evropská unie 1995 100 %

80 % +áci a studenti

60 %

EU

další vzdìlávání

40 %

20 % ÈR 0% 0

5

10

15

20

25

30

40

50

60 vìk

Pramen: Education Policy Analysis 1998, èeská data SIALS

Takové pfiesuny jsou v‰ak politicky, sociálnû i administ-

urãit˘ch stimulÛ. Souãasnû se vzdûlávací politika pro-

rativnû pomûrnû obtíÏné a realizují se jen v omezené

pojuje s politikou zamûstnanosti a hledá zpÛsoby, jak

mífie. Procesy racionalizace a zavádûní nov˘ch zpÛsobÛ

pomoci nezamûstnan˘m nebo pracovníkÛm s nízk˘mi

financování probíhají ve v‰ech zemích a i kdyÏ vût‰inou

pfiíjmy. Aktivní opatfiení proti nezamûstnanosti mají sti-

je‰tû nebyly koncipovány z perspektivy celoÏivotního

mulovat úãast na vzdûlávání místo pouhého spoléhání

uãení, mají nespornû pozitivní vliv, napfiíklad na cho-

na sociální podporu. Navíc se pfiechází k cílené podpofie

vání vzdûlávacích institucí a zvy‰ování jejich kvality

pro ty, ktefií to potfiebují nejvíce, a odstupuje se od ná-

a efektivity. ObtíÏné je ov‰em vyváÏit poÏadavky efekti-

rokÛ na vzdûlávání v‰ech bez rozdílu. RovnûÏ v terciár-

vity a kvality s poÏadavky na sníÏení nákladÛ a sociální

ním vzdûlávání jsou nevratná stipendia postupnû na-

spravedlnost, mezi nimiÏ je potenciální napûtí. ¤ada

hrazována pÛjãkami na studium a jednotlivé kroky jsou

zemí zavádí opatfiení pozitivní diskriminace pro urãité

kombinovány tak, aby se dosáhlo nejen vy‰‰í úãasti na

skupiny dûtí a mládeÏe, aby se pro nû zaruãila skuteãná

vzdûlávání, ale také jejího roz‰ífiení na nové sociální sku-

rovnost pfiíleÏitostí.

piny. Obecnû se souhlasí s tím, Ïe zamûstnavatelé mají

V‰echny zemû uznávají, Ïe má-li se celoÏivotní

platit pfiípravu, která se pfiímo vztahuje k vykonáva-

uãení realizovat, vefiejné prostfiedky musí doplnit pfiís-

nému zamûstnání. Podnûty pro jejich ‰ir‰í zapojení do

pûvky od jednotlivcÛ a zamûstnavatelÛ. Lidé musí vní-

financování celoÏivotního uãení zahrnují danû, dávky,

mat vzdûlávání jako investici do své budoucnosti – ne-

úlevy na daních a rÛzné zpÛsoby oceÀování lidsk˘ch

jen jako v˘daj státu ãi své právo – a je pro to zapotfiebí

zdrojÛ jako aktiv.

44

|


7. Závûry a doporuãení

nistrÛ, ale aby se stal vûcí celé vlády (zejména premiéra)

Na‰e zemû prochází po roce 1989 historicky zcela jedi-

mentu, prezidenta) a dlouhodobû se odráÏel ve vystou-

neãn˘m, a také proto obtíÏn˘m procesem postkomunis-

peních a jednáních ãeln˘ch pfiedstavitelÛ státu (ministr

tického pfierodu, kter˘ je provázen fiadou tûÏkostí a na-

‰kolství napfiíklad bude kaÏd˘ rok pfiedkládat vládû

pûtí. Ale nejen to. Navíc se otevírá a vstupuje do rozvi-

a vláda parlamentu zprávu o plnûní programu).

a pfiípadnû i dal‰ích nejvy‰‰ích orgánÛ státu (parla-

nutého demokratického svûta, jenÏ se sám nalézá v období nelehk˘ch zmûn a obtíÏí. Obû skupiny pro-

Analyzované tendence na trhu práce pÛsobí

blémÛ se nás t˘kají vrchovatou mûrou, navíc se navzá-

univerzálnû a v ãase – zvlá‰tû v 90. letech – svÛj vliv pod-

jem posilují, a proto jsou cesty z nich nároãné. Hledání

statnû zesilují. Není proto moÏné se domnívat, Ïe se

lékÛ a následné léãení novû se rodících problémÛ je ve-

âeské republiky net˘kají nebo Ïe se jim nûjak˘m zpÛ-

lice obtíÏné v celém svûtû, tím spí‰e u nás. Jedním z ta-

sobem vyhne. Rychlost jejich dal‰ího v˘voje u nás

kov˘ch lékÛ je nespornû dobré vzdûlání. Musí se v‰ak

ov‰em nepochybnû závisí na tom, nakolik se podafií ve

stát prioritou rozvoje spoleãnosti, souãástí dlouho-

spoleãnosti prosadit orientaci na ekonomiku zaloÏenou

dobé vládní strategie a pfiedmûtem vefiejného zájmu.

na znalostech, vûdûní a informacích, orientaci na uãící

Pfiedkládáme proto následující doporuãení:

se spoleãnost, na ekonomiku co nejlépe vyuÏívající po-

• Ministerstvo ‰kolství – ve spolupráci s vysok˘mi ‰ko-

tenciál kvalifikovan˘ch lidsk˘ch zdrojÛ. Zabránit dal-

lami, s odbornou ‰kolskou, ale i ne‰kolskou vefiejností –

‰ímu poklesu a naopak udrÏet ãi dokonce posílit kon-

pfiipraví a pfiedloÏí (nejradûji je‰tû bûhem roku 1999)

kurenceschopnost ãeské ekonomiky znamená mimo

strategick˘ dokument pro jednání vlády, kter˘ bude ob-

jiné uskuteãnit v pomûrnû krátkém ãase pfievod zamûst-

sahovat dlouhodob˘ vládní (celonárodní) program

nanosti do oblastí s vysokou pfiidanou hodnotou a pro-

rozvoje vzdûlávací soustavy na cestû k uãící se spoleã-

duktivitou. V následujícím období nás proto ãeká dal‰í

nosti a mezi zemû Evropské unie.

prohloubení deindustrializaãní tendence. Pfiedpokládá

• Pfiedkládan˘ dokument zahrne celkov˘ rámec, smysl

to ov‰em vysokou kvalitu a v‰estrannou (nejen geogra-

a cíl vládního programu a návrh konkrétních, vzá-

fickou, ale i odvûtvovou, profesní a kvalifikaãní) mobi-

jemnû provázan˘ch a srozumiteln˘ch krokÛ, uskuteã-

litu lidsk˘ch zdrojÛ a podstatnû efektivnûj‰í vyuÏívání

Àovan˘ch ve stfiednûdobém horizontu, ale i analytick˘

pracovních sil, jejich znalostí a schopností.

materiál, kter˘ vysvûtlí, zdÛvodní a prohloubí pocho-

Je nepochybné, Ïe vzdûlávací systémy musí vzít

pení procesÛ, odehrávajících se v âeské republice stejnû

uvedené tendence pracovních trhÛ v úvahu v oblasti

jako v jin˘ch moderních rozvinut˘ch spoleãnostech a je-

vzdûlávání poãáteãního (v dûtství a mládí) i dal‰ího

jich vzdûlávacích soustavách.

(v dospûlosti). Není to problém jen âeské republiky, ale

• Souãástí programu bude i stfiednûdob˘ rámec v˘voje

i zemí Evropské unie. Tradiãní vzdûlávací soustavy sou-

základních kvantitativních charakteristik vzdûlávací

stfiedûné na poãáteãní vzdûlávání se totiÏ nedokáÏí do-

soustavy a podrobné a zfietelné rozpoãtové politiky,

stateãnû rychle pfiizpÛsobovat zmûnám v ekonomice

kter˘ zasadí postupné naplÀování rÛstu rozpoãtu na

a na pracovních trzích. Dosáhnout ve vztahu mezi vzdû-

vzdûlávání na 6% hrubého domácího produktu do cel-

lávacím systémem a trhem práce skuteãné zmûny je pfii-

kové fiskální politiky státu a zároveÀ jasnû vymezí ob-

tom velmi obtíÏné a je tfieba uplatnit celou fiadu mecha-

lasti jeho uÏití v rámci promûÀujícího se konceptu vzdû-

nismÛ a nástrojÛ. Navíc se jejich v˘sledky dostavují aÏ

lávací soustavy.

za del‰í dobu. O to dÛleÏitûj‰í je v‰ak zaãít co nejdfiíve.

• Pfiíprava, projednávání a naplÀování programu budou

• Ve vzdûlávacím systému je nutné pfiehodnotit pro-

provázeny mediální kampaní, jejímÏ cílem bude co nej-

porce mezi poãáteãním a dal‰ím vzdûláváním i mezi

ob‰írnûji seznámit ‰irokou vefiejnost s konceptem celo-

jednotliv˘mi ‰kolsk˘mi sektory, podstatnû více rozvi-

Ïivotního uãení a uãící se spoleãnosti, s dopady vstupu

nout rÛzné cesty, druhy a formy dal‰ího vzdûlávání,

do Evropské unie a s návrhy zmûn ve vzdûlávací sou-

kromû rÛzn˘ch vzdûlávacích a dal‰ích specializovan˘ch

stavû, a získat pro program vefiejn˘ zájem a podporu.

institucí stimulovat také uãení v podnicích.

• Po pfiijetí programu vládou bude podstatné, aby ne-

• Poãáteãní vzdûlávání ve ‰kolách musí lépe a vyváÏe-

zÛstal jen seznamem úkolÛ pfiíslu‰n˘ch resortních mi-

nûji rozvíjet celkové kompetence jednotlivcÛ s dÛrazem


|

45

na ‰irok˘ a solidní základ; z hlediska trhu práce pfiipra-

U nás je téma demokratizace a pfiístupu ke vzdûlávání

vovat mnohem více na celoÏivotní zamûstnatelnost

témûfi neznámé a v˘voj v této oblasti, natoÏ pak jeho

(schopnost zmûny) neÏ na konkrétní zamûstnání.

spoleãenské dopady, jsou pfiehlíÏeny. Jsme pfiesvûd-

• Vzdûlávací systém musí jednotlivce i spoleãnost pfii-

ãeni, Ïe je tfieba se jimi zaãít urychlenû zab˘vat a pro-

pravit, motivovat a umoÏnit jim, aby byli schopni,

mítnout do vzdûlávací politiky. Proto doporuãujeme:

chtûli a mohli se celoÏivotnû uãit a dále vzdûlávat.

• Ustanovit nezávislou expertní komisi, jak je to obvy-

Znamená to mimo jiné zamûfiit ‰kolní vzdûlávání více

klé v zemích Evropské unie, která provede seriózní roz-

na jeho pokraãování neÏ na jeho ukonãování, soustfie-

bor dopadÛ dne‰ní struktury vzdûlávací soustavy, pojetí

dit se na vytváfiení návyku a pozitivního vztahu k uãení,

vzdûlávání a podoby ‰koly na pfiístup ke vzdûlání z hle-

poskytovat dostatek rozmanit˘ch pfiíleÏitostí pro celo-

diska jednotliv˘ch vrstev a skupin spoleãnosti.

Ïivotní uãení.

• V‰echna hlavní rozhodnutí v oblasti vzdûlávání

• ·koly a dal‰í vzdûlávací instituce na v‰ech úrovních

a vzdûlávací soustavy podmínit rozborem dÛsledkÛ

je tfieba co nejvíce otevfiít ‰ir‰ímu vlivu spoleãnosti,

pro pfiístup ke vzdûlání z hlediska jednotliv˘ch vrstev

ekonomiky a poÏadavkÛ trhu práce, zapojit pfiirozené

a skupin spoleãnosti.

partnery ‰kol do formování a naplÀování cílÛ a strategií rozvoje jednotliv˘ch ‰kol i do ovlivÀování jejich konkrétních vzdûlávacích obsahÛ a procesÛ.

NaplÀování koncepce celoÏivotního uãení je dlouhodobou záleÏitostí, vyÏaduje ‰iroké spoleãenské zmûny a úãast mnoha rÛzn˘ch aktérÛ. Nelze jí vyho-

Míra demokratiãnosti ãi nedemokratiãnosti

vût jednorázov˘mi opatfieními omezeného rozsahu.

vzdûlávací soustavy není dána jen jedním ãi omezen˘m

Zasahuje v‰echny oblasti vzdûlávacího systému a vede

poãtem znakÛ. Prolíná se do vût‰í ãi men‰í míry v‰emi

k jeho celkové hluboké transformaci. âasto se formu-

jejími charakteristikami. ZáleÏí rovnûÏ na tom, co se ve

luje jako vytvofiení nové „kultury uãení“ ãi „uãící se

‰kolách a ve tfiídách skuteãnû dûje, jak˘ je reáln˘ obsah

spoleãnosti“, která podporuje uãení ve v‰ech formách

a zpÛsob v˘uky. Navíc se jedná o charakteristiky, které

a prostfiedích, v rámci vzdûlávacího systému i mimo

jsou nepochybnû ménû zfiejmé a srozumitelné, neÏ je

nûj. Tuto vizi je nyní nutné zakotvit do reality vzdû-

napfiíklad poãet studentÛ, uãitelÛ, ‰kol ãi velikost v˘-

lávacích systémÛ. Jejich promûna se projeví:

dajÛ. Mnohdy si je úãastníci vzdûlávacích procesÛ

• ve vût‰ím propojení a návaznosti jednotliv˘ch sek-

a zodpovûdní úfiedníci ani neuvûdomují. Proto také

torÛ vzdûlávací soustavy, v omezování jejich izolova-

úãinná opatfiení vedoucí ke zmûnû – zv˘‰ení demokra-

nosti a v oslabování hranic mezi nimi, zejména mezi

tiãnosti vzdûlávací soustavy, sníÏení nerovností v pfií-

poãáteãním a dal‰ím vzdûláváním;

stupu ke vzdûlání – jsou nutnû komplexního charak-

• v koncipování jednotliv˘ch oblastí – fiízení a rozdû-

teru, net˘kají se zdaleka jen vzdûlávací soustavy a ‰kol-

lení kompetencí, financování, evaluace a standardÛ, v˘-

ské politiky a pfiedpokládají dlouhodobé pÛsobení.

ukov˘ch metod a technologií, pfiípravy uãitelÛ i pod-

V Ïádném pfiípadû neexistují Ïádné jednoduché recepty

pÛrn˘ch mechanismÛ – nejen v rámci rÛzn˘ch sektorÛ

na to, jak zajistit, aby vzdûlávání bylo efektivnûj‰í

vzdûlávací soustavy, ale rovnûÏ z perspektivy nového

a spravedlivûj‰í. VyÏaduje to vytrvalé úsilí a pfiekoná-

‰ir‰ího celku;

vání mnoha zakofienûn˘ch bariér a pfiekáÏek. Na této

• v roz‰ífiení nabídky formalizovaného (‰kolského)

cestû v‰ak Ïádné zkratky nenajdeme.

vzdûlávání o jiné moÏnosti uãení, zejména na praco-

Rovnost vzdûlávacích pfiíleÏitostí se v politic-

vi‰ti, v moÏnosti získat stejné kvalifikace a kompetence

k˘ch diskusích o rozvoji ‰kolství objevila jako v˘-

rÛzn˘mi cestami a kdykoli bûhem Ïivota;

znamn˘ problém na pfielomu 60. a 70. let. Realizace

• v novém vztahu mezi vzdûláváním, prací a voln˘m

„spravedlivûj‰ích“ vzdûlávacích ‰ancí zaãala b˘t v zá-

ãasem, kter˘ umoÏní rÛzné vzájemné pfiechody, jak˘mi

padním svûtû povaÏována za cestu k dosaÏení vy‰‰í so-

jsou napfiíklad opakovan˘ návrat do vzdûlávacího

ciální soudrÏnosti v krátkodobém pohledu a k dosa-

systému ãi pracovní dovolená ke vzdûlávání;

Ïení mobilnûj‰í a demokratiãtûj‰í spoleãnosti v dlou-

• pfiedev‰ím v celkové zmûnû orientace vzdûlávacího

hodobé perspektivû. Demokratizace vzdûlání je

systému na potfieby a moÏnosti kaÏdého jedince, která

pokládána za krok k demokratizaci spoleãnosti vÛbec.

mu má umoÏnit rozvinout a vyuÏít cel˘ jeho potenciál.

46

|


C

PROBLÉMY A PRIORITY

Problémy a priority vzdûlávací soustavy

1.

Cíle a obsah vzdûlávání, rozvoj uãitele a ‰koly

2.

PrÛchod vzdûlávací soustavou a zmûny její institucionální struktury

3.

Zmûny v fiízení ‰kol

|

47

48

|


Tato ãást rozvádí závûry a doporuãení pfiedchozích ãástí. Sleduje, jaké zmûny budou potfiebné, aby se realizoval koncept celoÏivotního uãení a aby byly dÛslednû respektovány základní principy roz‰ífiení pfiístupu ke vzdûlání, zachování rovné pfiíleÏitosti a uplatnûní demokratick˘ch postupÛ v Ïivotû ‰koly i celém vzdûlávacím systému. Je zamûfiena na klíãové oblasti – kurikulum, ‰kolu a uãitele, vzdûlávací systém a jeho jednotlivé sektory, mechanismus fiízení – a na hlavní problémy, které se musejí fie‰it, jestliÏe se vzdûlání stane národní prioritou.


|

49

1. Cíle a obsah vzdûlávání, rozvoj uãitele a ‰koly

na dal‰í Ïivot. V souãasné dobû se kurikulum evropsk˘ch zemí promûÀuje, protoÏe se mûní i charakter

·kola pfiestala b˘t hlavním zdrojem informací a je nao-

vzdûlávacího prostfiedí a potfieby inovativního uãení

pak vystavena ostré konkurenci mnohem atraktivnûj-

orientovaného na celoÏivotní vzdûlávání. Koncepãním

‰ích médií a elektronick˘ch zdrojÛ. To má pro její dal‰í

v˘chodiskem je model aktivního ãlovûka, kter˘ je scho-

v˘voj dva závaÏné dÛsledky.

pen nejen vyuÏívat osvojen˘ch vûdomostí a dovedností

Za prvé, je nezbytné zmûnit zamûfiení ‰koly z tra-

a adekvátnû se rozhodovat v osobních, Ïivotních a pra-

diãního pfiedávání znalostí na zvládnutí metod, jak in-

covních situacích, ale také pfiijímat podnûty z okolí

formace zpracovávat a aplikovat. Úlohou ‰koly zÛstává

a pfiedjímat nové komplexní situace, hledat variantní fie-

poskytnout systematickou a vyváÏenou strukturu základ-

‰ení a vyhodnocovat jejich dÛsledky. Je schopen adap-

ních pojmÛ a vztahÛ, které umoÏní zafiazovat nové infor-

tovat se v mûnícím se pracovním i Ïivotním prostfiedí,

mace do smysluplného kontextu vûdûní i Ïivotní praxe.

vyrovnávat se s nov˘mi ãinnostmi komplexního charak-

Musí pfiitom reagovat na dfiíve neznámá rizika – zahlcení

teru, vstupovat do nov˘ch vztahÛ, pfiijímat rÛzné role

informacemi, povrchnost, nevyváÏenost a nesystematiãnost poznání, neschopnost orientovat se a hodnotit, nebezpeãí manipulace aÏ indoktrinace. Tomu také odpovídá

Vzdûlávání v celém prÛbûhu Ïivota je zaloÏeno na ãtyfiech

nové pojetí kurikula, které zdÛrazÀuje samostatné my‰-

pilífiích: uãit se poznávat, uãit se jednat, uãit se Ïít spo-

lení, kritiãnost, v˘bûr a tfiídûní informací, schopnost apli-

leãnû a uãit se b˘t.

kace a vyuÏití informací pro fie‰ení problémÛ. (Kurikulum

Uãit se poznávat spojováním dostateãnû ‰irok˘ch obec-

je komplexní – u nás relativnû nov˘ – pojem, kter˘ zahr-

n˘ch znalostí s pfiíleÏitostí pracovat v malém poãtu pfied-

nuje cíle, obsahy, metody, prostfiedky a organizaci vzdûlá-

mûtÛ do hloubky. ZároveÀ to znamená uãit se uãit, a to

vání, jeho realizaci ve vzdûlávacím procesu a zpÛsoby

tak, aby bylo moÏno tûÏit ze vzdûlávacích pfiíleÏitostí

hodnocení.) V kurikulu se objevují nová témata evropské

v prÛbûhu celého Ïivota.

dimenze a multikulturní v˘chovy a znaãnû se posiluje v˘-

Uãit se jednat, aby bylo moÏné si osvojit nejen profesní

uka cizích jazykÛ jako pfiíprava na Ïivot v demokratické,

dovednosti, ale rovnûÏ v ‰ir‰ím smyslu kompetenci vy-

pluralitní a multikulturní evropské spoleãnosti. V˘chova

rovnávat se s rÛzn˘mi situacemi a pracovat v t˘mech.

k demokracii je v‰ak mnohem více neÏ jen vûcí kurikula,

ZároveÀ to znamená uãit se jednat v podmínkách rÛz-

kaÏdodennû na ni pÛsobí Ïivot a prostfiedí ‰koly i fungo-

n˘ch sociálních a pracovních ãinností, které mladí lidé

vání celého vzdûlávacího systému.

vykonávají. Zku‰enost z nich lze získat neformálním zpÛ-

A za druhé, ‰kola musí získat zájem Ïáka ãi stu-

sobem pfii úãasti na Ïivotû obce ãi státu, ale i formální

denta tím, Ïe sama pro nûj bude smysluplná, Ïe bude

cestou, vãetnû úãasti na v˘uce, pfii stfiídání studia

mít pro nûj osobní v˘znam: bude stimulovat jeho akti-

a práce.

vitu a tvofiivost, poskytne mu místo pro experimento-

Uãit se Ïít spoleãnû rozvíjením pochopení pro ostatní lidi

vání a hledání bez rizika a strachu, vytvofií prostor pro

a pfiijetím my‰lenky vzájemné závislosti, úãastí na spo-

jeho seberealizaci a dá mu pfiíleÏitost, aby mûl úspûch.

leãn˘ch projektech a uãením se zvládat konflikty – v du-

·kola tak pfiejímá dal‰í role a motivuje Ïáka, aby se po

chu úcty k hodnotám pluralismu a vzájemného porozu-

cel˘ Ïivot uãit chtûl. To jsou v‰ak jen podmínky a pfied-

mûní a míru.

poklady pro vnitfiní transformaci ‰koly. Zdali k ní sku-

Uãit se b˘t, a to tak, aby se úspû‰nû rozvíjela samotná

teãnû dojde, záleÏí na promûnû práce kaÏdého uãitele

osobnost ãlovûka, kter˘ by byl schopen jednat s vût‰í au-

a ‰koly, a ti pro to musí získat kaÏdou moÏnou podporu.

tonomií, samostatn˘m úsudkem a osobní odpovûdností. Vzdûlávání nesmí v této souvislosti zanedbat Ïádn˘

Nové pojetí kurikula a kurikulární politiky

z aspektÛ osobnostního potenciálu: pamûÈ, my‰lení, es-

Tradiãní model kurikula evropsk˘ch ‰kol byl zaloÏen na

tetick˘ smysl, fyzické vlastnosti a komunikaãní doved-

pfiedávání kulturní zku‰enosti ze star‰í na mlad‰í gene-

nosti.

raci a na jejím ochraÀování. Îáci byli vybavováni pro-

(Uãení je skryté bohatství – zpráva Mezinárodní komise

vûfien˘mi vûdomostmi a dovednostmi, vzdûlávání bylo

UNESCO Vzdûlávání pro 21. století. UNESCO, 1996.

chápáno jako jednou provÏdy uskuteãÀovaná pfiíprava

âesk˘ pfieklad: ÚIV, 1997.)

50

|


a kulturní identitu. Aktivní ãlovûk je tvofiiv˘ a uãí se cel˘

Roèní rozsah výuky pro áky ve vìku od 12 do 14 let

Ïivot. ·kola mu pro to dává nástroje, nezbytné metody

Èeská republika a zemì EU v roce 1996

v t˘mu a pfiitom si zachovat svou lidskou, obãanskou

a mechanismy uãení. Disponuje souborem univerzálnû pouÏiteln˘ch dovedností, tzv. klíãov˘ch kompetencí,

Pøedmìty

které jsou nejen v˘sledkem uãení, ale také zdrojem dal-

Mateøský jazyk

‰ího rozvoje. Diskuse o klíãov˘ch kompetencích je souãástí v˘voje nové koncepce obsahu vzdûlávání, které je chápáno jako „v‰estranná kvalifikace pro Ïivot“. Vzhledem k rychl˘m promûnám Ïivotního prostfiedí nemÛÏe b˘t vzdûlávání definováno pomocí norem a pomocí pfiedem vymezeného obsahu. Pfiidávání nov˘ch a nov˘ch témat ãi pfiedmûtÛ do v˘uky není jiÏ od 60. let perspektivním fie‰ením. Obsah a struktura vûdeck˘ch poznatkÛ se mûní, zmûny ve struktufie pracovních ãinností vyÏadují nové znalosti

Matematika Pøírodní vìdy Spoleèenské vìdy a nábo'enství Cizí jazyk Technologie a pracovní výchova

a dovednosti. Globalizace vyÏaduje nejen jazykové do-

Tìlocvik

vednosti, ale také znalosti historick˘ch pfiíãin odli‰ností

Ostatní a volitelné hodiny

mezi národy a kulturami. Klade dÛraz na etické rozho-

ÈR

Estetická výchova

EU

dování, na schopnost identifikovat znaky odli‰ného kulturního prostfiedí a získávat nové proÏitky a zku‰enosti,

0

20

40

60

ale bez ztráty identity, na rozli‰ování a kritické hodnocení

80

100

120

140

rozsah výuky v hodinách

informací poskytovan˘ch médii. Kurikulum se chápe více jako program ãinností a otevfien˘ch pfiíleÏitostí, neÏ jako


souhrn stanoven˘ch pfiedmûtÛ a témat. Tak, jak je kurikulum pfieváÏnû konstruováno v âeské republice, vyvo-

závazné rámcové dokumenty, které definují hodnoty

lává opakovanû kritiku pro svou pfietíÏenost, encyklope-

a obecné cíle vzdûlávání, povinné obsahové oblasti (ob-

diãnost a akademiãnost. Vrcholem hierarchie pfii tvorbû

sahové jádro), cílové poÏadavky (standardy) pro uzlové

kurikula mají b˘t cíle vzdûlávání.

body vzdûlávací dráhy a obecné smûrnice pro realizaci

Do tradiãních vyuãovacích pfiedmûtÛ, jejichÏ

standardu ve ‰kolách. Tento národní rámec kurikula je

obsah se v posledních dvou desetiletích znaãnû zmûnil,

doplÀován programy zkou‰ek a hodnocení ÏákÛ a vy-

vstupují mezipfiedmûtová témata, uplatÀují se volnûj‰í

pracováním evaluaãních nástrojÛ, a dále modelov˘mi

zpÛsoby organizace vyuãování, jako jsou projekty, blo-

vzdûlávacími programy, které konkretizují rÛzné moÏ-

ková v˘uka, integrování pfiedmûtÛ, zafiazování samo-

nosti, jak dosahovat závazného v˘stupního standardu.

statn˘ch modulÛ. Proti na‰emu pfiístupu je niÏ‰í poãet

Na druhé úrovni v tzv. ‰kolním kurikulu si zpracovává

povinn˘ch pfiedmûtÛ, které mají ãasto interdisciplinární

kaÏdá ‰kola svÛj vlastní vzdûlávací projekt, v nûmÏ defi-

obsah. Proporce mezi teoreticky a prakticky orientova-

nuje své zamûfiení a cíle a dopracovává si národní kuri-

n˘mi pfiedmûty a také mezi matefisk˘m jazykem a cizími

kulum podle místních podmínek.

jazyky jsou vyváÏenûj‰í. Vytváfiejí se ‰ir‰í obsahové ob-

KaÏdá jednotlivá ‰kola se tedy spoluúãastní na

lasti nadfiazené vyuãovacím pfiedmûtÛm (jako jsou jazyk

fiízení vzdûlávání. K tomu je tfieba, aby za prvé existoval

a jazyková komunikace; matematika a informatika; ãlo-

mechanismus participace, kter˘ zaji‰Èuje úãast dal‰ích

vûk a spoleãnost; pfiíroda a péãe o Ïivotní prostfiedí;

partnerÛ – zástupcÛ rodiãÛ, obcí, zamûstnavatelÛ – na

technika a svût; práce; umûní; zdraví a Ïivotní styl; tû-

rozhodování o kurikulu. Národní kurikulum je v˘sled-

lesná kultura).

kem ‰irokého národního konsensu a v nûkter˘ch zemích

V zemích Evropské unie se uplatÀuje dvouú-

je pfiijímáno jako zákon parlamentem. Mechanismus

rovÀov˘ participativní model kurikulární politiky. Na

participace v‰ak pÛsobí i na regionální a místní úrovni.

první úrovni v tzv. národním kurikulu jsou vypracovány

Za druhé je pfii takovém stupni autonomie ‰kol nutn˘


|

51

Participaãní model kurikulární politiky

zovány ve vzdûlávacích programech se zfietelem k regionálním a lokálním podmínkám a potfiebám. Uvolnûní závazn˘ch osnov podnítilo obsahové

Zákony o vzdûlávání Podzákonné normy

inovace v fiadû ‰kol, nebyly v‰ak systematicky monitorovány, vyhodnocovány ãi podporovány. Hranice auto-

Hodnoty, obecné cíle, klíãové kompetence, obsahové oblasti, ãasové proporce, cílové poÏadavky (standardy) pro klíãová období, smûrnice pro zavádûní do ‰kol

Modely, vzorce, pfiíklady Alternativní vzdûlávací programy Programy zkou‰ek a nástroje hodnocení Uãebnice

PodpÛrné instituce

Národní rámec kurikula

konzultaãní, v˘vojové, v˘zkumné, hodnotící

Aktéfii a sociální partnefii

zástupci ÏákÛ, uãitelÛ, rodiãÛ, zamûstnavatelÛ, profesí, asociace...

Legislativa

nomie ‰kol nejsou jednoznaãnû vymezeny, fiada podzákonn˘ch pfiedpisÛ je opût zuÏuje a omezuje prostor pro pedagogické inovace. Hodnocení nemá stanovena spolehlivá kritéria kvality.

Evropská dimenze a multikulturní v˘chova Zavádûní evropské dimenze do kurikula je úkolem ãlensk˘ch zemí Evropské unie, v˘slovnû uveden˘m jiÏ v Maastrichtské smlouvû. KaÏdá zemû má svou variantu realizace, spoleãn˘m trendem je vytváfiení obrazu Evropy jako sdíleného prostfiedí, v nûmÏ dochází ke

·KOLNÍ VZDùLÁVACÍ PROGRAM Pramen: E. Walterová, Tvorba a realizace kurikula, 1998

kontaktu a setkávání, komunikaci a srovnávání. Jde o odkr˘vání spoleãn˘ch hodnot a kulturních kofienÛ, srovnávání tradic a Ïivotního stylu, zdrojÛ prosperity

systém podpÛrn˘ch institucí. Na centrální úrovni má

i konfliktÛ a problémÛ, ale také o vymezení vlastního

stát svou specializovanou instituci, která se zab˘vá v˘-

vkladu do evropské kultury a vûdy. Vzdûlávací pro-

zkumem, tvorbou a hodnocením kurikulárních doku-

gramy jsou v˘raznû orientovány na spoleãnou budouc-

mentÛ, modelÛ a inovací a systematicky monitoruje prÛ-

nost a na integraãní proces, mají akãní povahu.

bûh kurikulární reformy. Na regionální úrovni existuje

Evropská dimenze se chápe jako integrující princip ne-

síÈ metodick˘ch a konzultaãních center, která podporují

jen ve v˘uce, ale i v ostatních ãinnostech. V kurikulár-

rozvoj ‰kolního kurikula.

ních dokumentech je uvádûna jako jeden z cílÛ, dále

V˘voj v âeské republice do jisté míry formálnû napodobuje evropské trendy zavádûní dvoustupÀového

v rámci mezipfiedmûtov˘ch témat i jako komplexní téma uvnitfi vyuãovacích pfiedmûtÛ.

kurikula, postrádá v‰ak celkovou strategii a prozatím ne-

Pro úspûch evropské integrace a uvûdomování si

vedl k vytvofiení uceleného participativního mechanismu.

evropské identity je nezbytné i zaãleÀovat do kurikula

Byl sice vypracován a ministerskou vyhlá‰kou ustaven

multikulturní aspekty. Îivotu v multikulturní spoleã-

Standard vzdûlávání (tj. dokument na úrovni národního

nosti se lidé musejí uãit. Odli‰né kulturní vzorce (nábo-

kurikula) a s moÏností asi 30 % volnosti ve v˘bûru témat

Ïenství, struktura rodiny, styl Ïivota), jazykové deficity

uãiva se ‰kolám nabízejí nûkolikeré vzdûlávací programy.

i rÛznost pojetí v˘chovy jsou totiÏ zdrojem podstatn˘ch

K tomu se fiadí i úplná svoboda a zodpovûdnost uãitele ve

problémÛ. Uvûdomûlé srovnávání kultur a jejich dialog

v˘bûru metodiky vyuãování. Av‰ak Standard základního

ve ‰kole pomáhá pfiekonávat kulturní bariéry a odstraÀo-

vzdûlávání i vzdûlávání na gymnáziu je pojetím stále pfií-

vat stereotypy a pfiedsudky. OdstraÀování jazykov˘ch de-

li‰ blízko osnovám – nedostateãnû definuje spoleãné cíle,

ficitÛ je podstatn˘m prostfiedkem socializace. Práva men-

funkci a obsah v‰eobecného vzdûlávání, vychází z tradiãní

‰in a znev˘hodnûn˘ch skupin v zemích Evropské unie

koncepce orientované na pfiedávání poznatkÛ, je popisn˘

jsou v˘slovnû uvádûna v kurikulárních dokumentech,

a neobsahuje ani cíle, jichÏ má b˘t dosahováno v klíão-

které stanoví specifické cíle, pfiípadnû i formulují závazná

v˘ch místech vzdûlávací dráhy. Svoboda a zodpovûdnost

kompenzaãní opatfiení. Vzdûlávání men‰in v âeské re-

‰koly pfii úpravû Standardu k místním potfiebám a pod-

publice má v‰ak spí‰e segregaãní charakter. Pfietrvává

mínkám je dosud velmi malá. Vzdûlávací standardy

monokulturní orientace kurikula, dokonce je posilována

stfiedního odborného vzdûlávání platné od roku 1998 na-

vyluãováním ÏákÛ men‰inov˘ch skupin do zvlá‰tních

proti tomu vyjadfiují závazné cíle a jsou zaloÏeny na klí-

‰kol. Îáci ãesk˘ch ‰kol pak mají problémy a bariéry v ko-

ãov˘ch kompetencích. Na úrovni ‰koly jsou pak konkreti-

munikaci a v pochopení jin˘ch kulturních zvykÛ.

52

|


Výuka cizích jazykù na konci povinné školní docházky

Koncept evropské dimenze se u nás rozvíjí aÏ od 2. poloviny 90. let. Dosavadní pojetí v‰ak smûfiuje

Prùmìrný poèet cizích jazykù na jednoho 'áka a rozsah týdenní výuky v ÈR a zemích EU

k pouhému pfiifiazování nov˘ch témat do v˘uky bez vyjasnûní národní a evropské identity a jejich vzájemného vztahu. PodpÛrné aktivity – jako exkurze, spolupráce se zahraniãními ‰kolami – jsou vût‰inou nepravidelné.

Zemì Francie

Zavádûní evropské dimenze je tfieba chápat jako prioritu kurikulární politiky, nikoli jen jako jednorázovou

Dánsko

kampaÀ nebo dal‰í témata v kmenovém uãivu. PomÛÏe

Nizozemí

prosazovat nové pojetí kurikula a orientovat je v˘raznû na budoucnost. Musí b˘t zaloÏeno na cílené podpofie ministerstva i na iniciativách ‰kol, tûÏi‰tû musí spoãívat v projektech ‰kol jako souãásti jejich v˘ukov˘ch, ale i mimotfiídních a zájmov˘ch aktivit.

EU prùmìr Portugalsko Itálie Švédsko

V˘uka cizích jazykÛ

Španìlsko

hodiny

Schopnost komunikovat v oficiálním jazyku ãlenské zemû a v dal‰ích nejménû dvou cizích jazycích je pova-

Rakousko

Ïována za klíãovou pro rozvoj osobní, obãansk˘ i pro-

Èeská republika

fesní u kaÏdého obãana Evropské unie. První cizí jazyk má b˘t zafiazen jako povinn˘ jiÏ na 1. stupni (v primár-

poèet

Anglie

ním vzdûlávání), na 2. stupni (v niÏ‰ím sekundárním vzdûlávání) se má v˘uka roz‰ífiit alespoÀ o jeden dal‰í jazyk. V‰ichni Ïáci se mají uãit obûma jazykÛm nejménû

0

1

2

3

4

5

poèet pøedmìtù, rozsah týdenní výuky v hod.

po dobu dvou po sobû jdoucích let bûhem povinné ‰kolní docházky, pokud moÏno v‰ak déle. V˘uka cizího jazyka se – pod pfiím˘m vlivem prohlubující se evropské

Pramen: Profiles of Language Education in 25 Countries, IEA 1996

integrace – zahajuje uÏ v dfiívûj‰ích roãnících. Podporuje se zavádûní v˘uky jazykÛ ménû poãetn˘ch evropsk˘ch

ãet studujících na pedagogick˘ch a filozofick˘ch fakul-

národÛ. NarÛstá zájem o tzv. bilingvní v˘uku (kdy nû-

tách, navíc bylo v letech 1992-94 zfiízeno jednooborové

které z pfiedmûtÛ mohou b˘t vyuãovány v cizím jazyku),

bakaláfiské studium, ov‰em z více neÏ 5000 absolventÛ

roz‰ifiuje se institut jazykov˘ch asistentÛ a vûnuje se

nastoupila do ‰kol jen mizivá ãást. Je nezbytné vypra-

zv˘‰ená pozornost v˘uce cizích jazykÛ pro potfieby pro-

covat ucelenou koncepci jazykového vzdûlávání, která

fesní spolupráce. V˘uka cizích jazykÛ má zhruba stejné

by umoÏÀovala v˘uku prvního cizího jazyka jiÏ od 3.

ãasové dotace jako v˘uka matefi‰tiny. Cizí jazyk je pfied-

roãníku a zavádûla povinnû voliteln˘ druh˘ cizí jazyk od

mûtem testování v klíãov˘ch obdobích i povinn˘m ma-

6. roãníku, zaji‰Èovala potfiebnou návaznost a prÛchod-

turitním pfiedmûtem.

nost v˘uky na základní a stfiední ‰kole a fie‰ila v˘uku ci-

U nás je od roku 1995 povinn˘ cizí jazyk zafia-

zích jazykÛ pro profesní úãely.

zen od 4. roãníku základní ‰koly, dva cizí jazyky jsou povinné pouze na gymnáziích. Od roku 1990 si Ïák

V˘chova k demokratickému obãanství

mÛÏe cizí jazyk vybrat (z 5, pfiíp. 6 jazykÛ). PfievaÏuje

V˘chova k demokracii není záleÏitostí jen jediného

angliãtina, na stfiedních odborn˘ch uãili‰tích a v regio-

pfiedmûtu, obãanské v˘chovy, ani jen dal‰ích pfiedmûtÛ,

nech sousedících s Rakouskem a Nûmeckem nûmãina.

i kdyÏ k ní znaãnû pfiispívají, stejnû jako demokracie

Problémem ov‰em je, Ïe poptávka po v˘uce cizích ja-

není jen jeden z politick˘ch systémÛ, ale zpÛsob nazí-

zykÛ je vy‰‰í a více diverzifikovaná, neÏ je skuteãná na-

rání na svût a jednání. Demokracie je zaloÏena na rov-

bídka ‰kol, protoÏe jim chybûjí uãitelé. Pro fie‰ení této

noprávnosti a svobodû kaÏdého obãana, na respekto-

situace byl sice poãínaje rokem 1990 znaãnû zv˘‰en po-

vání práv kaÏdého jedince i na jeho vûdomí zodpovûd-


|

53

nosti. V˘chova k ní zaãíná v nejútlej‰ím vûku, v rodinû,

spoleãnost a zároveÀ jak se uvolÀují spoleãenské a ro-

a pÛsobí na ni celá spoleãnost, chování kaÏdé její

dinné vazby. U nás jsou oslabeny nûkteré vazby (rodina,

sloÏky. ·kola má v tomto pÛsobení jedno z nejv˘znam-

církev, obec) a hodnoty, které spoleãnost sdílí. Stále více

nûj‰ích míst, protoÏe pÛsobí na dítû bezprostfiednû,

dûtí a mlad˘ch lidí postrádá fungující rodinu, souroze-

kaÏd˘ den a po mnoho let.

necké vztahy, uznání a zájem druh˘ch, pozitivní lidské

·kola je prvním prostfiedím, do nûhoÏ dítû vstu-

spoleãenství. Tím více má ‰kola b˘t místem fiádu a spra-

puje z rodiny, a pfiedev‰ím ve ‰kole probíhá proces jeho

vedlnosti, má stejnû respektovat práva v‰ech, má b˘t ne-

socializace. Rozhodující je chování a charakter uãitelÛ,

autoritativní, má slouÏit jako model demokratické spo-

jejich osobní pfiíklad, neautoritativní styl v˘uky, koope-

leãnosti, jenÏ vede k toleranci, partnerství, kooperaci

rativní vyuãování stavûné na skupinové a t˘mové práci,

a k vzájemné závislosti. ·kola má pfiispívat k utváfiení

ne na soutûÏi.

rovnocenn˘ch a odpovûdn˘ch vztahÛ – bez manipulace,

·kola pÛsobí i v dal‰í rovinû svého celkového

strachu a agrese – i odpovídajících hodnot, a tak má na-

uspofiádání, étosu a klimatu, sv˘m respektem k potfie-

pomáhat dítûti, aby pfiekonalo nev˘hody pfiinesené ze

bám a osobnosti Ïáka. DodrÏováním spoleãnû stanove-

‰patnû fungující rodiny nebo z negativního prostfiedí

ného a spravedlivého fiádu, závazného pro v‰echny

mimo ‰kolu.

strany. Tím, Ïe nepfiipustí agresivitu a ‰ikanu. Tím, jak

Vedle vzdûlávací role ‰koly se zdÛrazÀuje za-

‰iroké moÏnosti poskytuje pro pozitivní trávení volného

mûfiení na celkov˘ rozvoj osobnosti, v˘chovná a sociali-

ãasu, pro rozvoj odpovûdného a autonomního jedince.

zaãní funkce ‰koly. ·kola vyrovnává rozdíly sociálního

Tím, jak˘ má ‰kola vztah k rodiãÛm a ostatním pfiedsta-

a kulturního prostfiedí i tím, Ïe umoÏÀuje dûtem ‰irok˘

vitelÛm obce, jak je vÛãi nim otevfiená, jak je zapojuje

repertoár zájmové ãinnosti a zpfiístupÀuje jim nákladné

do ãinnosti ‰koly, jaké moÏnosti jim nabízí napfiíklad

vybavení, jako jsou nové informaãní a komunikaãní

pro celoÏivotní uãení. Tím, jak funguje ‰kolní samos-

technologie. Mûla by roz‰ifiovat moÏnosti pozitivního

práva a rada ‰koly jako formalizované orgány demokra-

trávení volného ãasu, poskytovat chybûjící podnûty

cie na této základní úrovni.

a vzorce chování a vyuÏívat pÛsobení vrstevnick˘ch

V˘chova pro demokracii v‰ak mÛÏe vyuÏít i fungování celého vzdûlávacího systému. Ten má pfiedev‰ím

vztahÛ jako nejlep‰ího zpÛsobu prevence negativních sociálních jevÛ.

uplatÀovat rovnost pfiíleÏitostí a spravedlnost jako zá-

Vzdûlávací instituce musí nabízet dostateãnû

kladní princip vzdûlávací politiky. Ale k demokracii má

pfiitaÏlivé, stimulující a motivující prostfiedí, a to pfie-

vést i zpÛsob fiízení, rozdûlení a dodrÏování kompe-

dev‰ím tím, Ïe bude vytváfiet pfiíleÏitosti k vlastní aktivitû

tencí, participace v‰ech úãastníkÛ a respektování jejich

a tvorbû, umoÏÀovat zkou‰ení nov˘ch a samostatn˘ch

legitimních zájmÛ, vytváfiení konsensu, otevfienost

nápadÛ, Ïe bude studentÛm umoÏÀovat i to, aby se za-

a transparentnost jednání, jeho vefiejná kontrola. Tuto

pojovali do tvÛrãí práce a v˘zkumu, testovali nové my‰-

rovinu dítû nebo mlad˘ ãlovûk asi vnímá jen zprostfied-

lenky, získávali pfiíleÏitosti k podnikání. Tyto cíle platí na

kovanû, ale velmi se jiÏ t˘ká jeho rodiãÛ. Ti v‰ak byli vy-

v‰ech úrovních, od dítûte v matefiské ‰kole po postgra-

chováni ve zcela jiné politické kultufie a není pro nû jed-

duálního studenta; i kdyÏ se bude jejich konkrétní for-

noduché plnû pfiijmout v‰echny dÛsledky demokratické

mulace postupnû promûÀovat, zamûfiení zÛstane stejné –

praxe. Ta je zaloÏena na volbû svobodn˘ch obãanÛ, ale

na morální a charakterové hodnoty, na vlastní aktivitu,

souãasnû

na tvofiivost.

pfiiznává

toto

právo

kaÏdému

z nich.

Demokracie respektuje kaÏdého jedince, ale souãasnû

Funkce ‰koly se roz‰ifiuje i tím, Ïe je otevfiena

vyÏaduje, aby i on stejnû respektoval druhé, usiluje

ostatním obyvatelÛm obce pro jejich dal‰í vzdûlávání

o úãast a spolupráci v‰ech partnerÛ, bere v úvahu jejich

i pro realizaci rÛzn˘ch aktivit a programÛ. Poskytuje ta-

legitimní zájmy a citlivû je vyvaÏuje.

kovou nabídku vzdûlávacích sluÏeb (napfiíklad rekvalifikaãních, kompenzaãních) pro potfieby celé obce, pfií-

Promûna funkce a prostfiedí ‰koly

padnû i regionu, jak to dovoluje typ ‰koly (od základ-

Funkce i prostfiedí ‰koly se promûÀuje pfiedev‰ím podle

ních ‰kol po vysoké) a její personální a materiální

toho, jak se mûní místo a role vzdûlávání ve spoleãnosti,

vybavení. ·kola se stává základním elementem infra-

jak bohaté a dostupné jsou informace, jak pluralitní je

struktury pro celoÏivotní uãení, poskytuje alternativy k

54

|


pasivním a konzumním zpÛsobÛm Ïivota a jako nejsnáze dostupn˘ element obãanské spoleãnosti slouÏí pro aktivní úãast rodiãÛ i ostatních obãanÛ. Roz‰ifiování funkce ‰koly klade velké nároky na kvalitu a podnûtnost prostfiedí ‰koly, av‰ak nakonec závisí pfiedev‰ím na postoji uãitelÛ, na zmûnû pojetí jejich role, coÏ opût závisí pfiedev‰ím na jejich osobních, lidsk˘ch kvalitách i na zpÛsobu jejich pfiípravy. Realizace bude nepochybnû trvat desetiletí. Právû proto je nutné co nejdfiíve zaloÏit nezbytné nástroje a mechanismy na podporu práce uãitele a ‰koly.

Rozvoj uãitelÛ Práce uãitele se stala mnohem nároãnûj‰í – ãasovû, sloÏitostí i psychick˘m vypûtím. Vzrostly jeho povinnosti i odpovûdnost. Je to dÛsledek zmûn ve ‰kole, jako je vy‰‰í stupeÀ autonomie ‰koly, kter˘ vyÏaduje od uãitelÛ více iniciativy a tvofiivosti, zmûny v obsahu vzdûlávání i pouÏívan˘ch metodách a technologiích, mûnící se charakter vztahu uãitele a ÏákÛ, stoupající individualizace v˘uky a péãe o Ïáky s rÛzn˘mi odli‰nostmi jako integrace postiÏen˘ch dûtí a dûtí imigrantÛ. Je to také dÛsledek urãitého pfiesouvání odpovûdnosti ze spoleãnosti na ‰kolu, protoÏe narÛstají neúplné a nefunkãní rodiny a péãe rodiny se zmen‰uje, dále proto, Ïe stoupá poãet ohroÏen˘ch dûtí a objevují se zmûny v postojích ÏákÛ – postrádají soustfiedûní a motivaci k uãení, a objevují se dokonce i zmûny chování v takovém stupni, kter˘ se jiÏ vymyká kontrole ‰koly (‰ikana, drogy). Rostoucí pracovní i psychické zatíÏení, zv˘‰ení vyuãovacích povinností i rostoucí nároky na osobní i odborné kvality uãitele vyÏadují, aby byla novû koncipována jejich vysoko‰kolská pfiíprava, aby práce uãitele a ‰koly dostávala systematickou podporu, aby se zlep‰ily podmínky zvlá‰tû platové a aby se zv˘‰ila motivace pro angaÏování v osobním rozvoji, v rozvoji ‰koly i v zavádûní inovací. Je to o to nezbytnûj‰í, protoÏe vûk uãitelÛ se zvy‰uje. V zemích Evropské unie stoupl podíl uãitelÛ star‰ích ãtyfiiceti let za posledních dvacet let na dvojnásobek. V âeské republice je situace obdobná. RovnûÏ stále vzrÛstá poãet tûch absolventÛ uãitelství, ktefií nepÛsobí ve ‰kolství, nejv˘raznûji právû v nejmlad‰ích vûkov˘ch skupinách uãitelÛ. Je nutné uãinit uãitelskou profesi atraktivnûj‰í. To v‰ak nastává za situace, kdy v˘daje na ‰kolství jsou omezeny moÏnostmi státního rozpoãtu a snahou redukovat vefiejné v˘daje a kdy objem potfiebn˘ch nákladÛ je dán jak samou veli-


Metodika ãeského projektu Zdravá ‰kola (realizovaného v rámci programu Svûtové zdravotnické organizace) uvádí, Ïe pro podporu zdraví je pfiíznivé, kdyÏ: • ‰kola má moÏnost chovat se jako autonomní subjekt; • styl fiízení je ve ‰kole na v‰ech úrovních zaloÏen na spoluúãasti v‰ech lidí, ktefií ke ‰kole patfií, na její práci a dûní; • ‰kola poskytuje podmínky pro profesní rozvoj uãitelÛ a osobní pohodu; • uãitelé budují své postavení nikoli na formální autoritû a poslu‰nosti Ïáka, ale vûnují úsilí na vytvofiení podporujícího vztahu s kaÏd˘m Ïákem, na vedení komunikace a stálého dialogu; • sloÏky vzdûlávání (vyuãování a v˘chovy) – postoje, dovednosti a znalosti – jsou v kurikulu ‰koly a tfiídy zastoupeny ve vyrovnaném pomûru; • ‰kola vidí svou funkci nejen ve v˘uce, kterou jistû nezanedbává, ale také v poskytování hodnotného prostfiedí, demokraticky vedeného spoleãenství a aktivit volného ãasu; • vzdûlávací program pro tfiídu za spoluúãasti ÏákÛ plánuje, fiídí a jeho v˘sledky hodnotí uãitel, jemuÏ je dána pedagogická autonomie a odpovûdnost; • cíle a úkoly vzdûlávání ve ‰kole programovû zabezpeãují potfieby osobního rozvoje kaÏdého Ïáka: otevírají jeho vzdûlávací moÏnosti a vytváfiejí podmínky pro jeho seberealizaci, aby se stal tím, ãím potenciálnû je, k ãemu má pfiedpoklady a schopnosti a ãím také mÛÏe neopakovateln˘m zpÛsobem pfiispût spoleãnosti a svûtu; • obsah a metody v˘uky ve ‰kole poskytují ‰irokou nabídku Ïivotnû dÛleÏit˘ch aktivit pfiimûfien˘ch vûku a individuálním pfiedpokladÛm ÏákÛ tak, jak odpovídá poznatkÛm o zákonitostech v˘voje ãlovûka po stránce tûlesné, du‰evní, sociální a mravní; • organizace v˘uky se fiídí ohledem na individuální tempo práce kaÏdého Ïáka, na vûkovû podmínûnou frekvenci stfiídání pracovních ãinností rÛzného druhu a motivací a na stfiídání ãinností pracovních s odpoãinkov˘mi a zájmov˘mi; • motivace Ïáka je zaloÏena na jeho aktivní úãasti ve vzdûlávacích ãinnostech, radosti z poznání a na záÏitku uznání; uãitel se vyh˘bá motivaci strachem z neúspûchu a soutûÏením na Ïebfiíãku lep‰í-hor‰í; • hodnocení Ïáka uãitelem je orientováno na hodnocení jeho osobních pokrokÛ, které jsou souãasnû uãitelem kompetentnû rozpoznávány a s Ïákem a s jeho rodiãi projednávány; • kritéria hodnocení kvality ‰koly a pedagogické ãinnosti uãitele vycházejí z programu, kter˘ si ‰kola stanovila; • ‰kola je otevfiena rodiãÛm, obci a vefiejnosti. (Program podpory zdraví ve ‰kole, rukovûÈ projektu Zdravá ‰kola. Portál, 1998)

|

55

kostí vzdûlávacího systému, kter˘ patfií mezi nejvût‰í za-

petentní rozhodnutí o dráze odborného rÛstu je nutné

mûstnavatele, tak i vysok˘m podílem mzdov˘ch ná-

kombinovat v‰echny moÏnosti, stanoviska fieditele

kladÛ na celkov˘ch v˘dajích na ‰kolství. Jako fie‰ení se

a rady ‰koly, zku‰en˘ch kolegÛ z jin˘ch ‰kol (peer-group

nabízí zvy‰ovat kvalitu a zavádût inovace, zajistit maxi-

review) i zapojení pedagogick˘ch fakult.

mální efektivitu vynakládan˘ch prostfiedkÛ a provázat

Koncipování takového systému má dva dlou-

osobní rozvoj uãitele s rozvojem ‰koly a se zmûnami ve

hodobé cíle. První je pfiipravit rezervoár sil pro roz‰ifio-

vzdûlávacím systému.

vání inovací a pro postup vnitfiní transformace ‰koly.

Na rozdíl od jin˘ch profesí jsou dnes moÏnosti

O úspû‰nosti reformního procesu rozhodují uãitelé,

funkãního i platového postupu uãitele pomûrnû ome-

Ïádné zmûny se nemohou odehrávat navzdory jim.

zeny a spoãívají dosud pfiedev‰ím v pfiechodu na funkce

Rozhodující je pfiitom nejen individuální kvalita uãitele,

pfieváÏnû manaÏerské ãi administrativní. Vytvofiení více

ale také moÏnost vytvofiit na ‰kole funkãní t˘m a zajis-

stupÀované profesionální dráhy s ‰ir‰ími moÏnostmi

tit jeho silné vedení.

prohlubování uãitelské kvalifikace zv˘‰í motivaci a za-

Druh˘m cílem je zpûtnû pÛsobit na koncipování

pojení uãitelÛ a otevfie také cestu k více diferencova-

pfiípravného vzdûlávání a na fakulty pfiipravující uãitele.

nému nárokovému platovému postupu. Základními

Reformy ‰kolství mûní nejen profesionální postup a pra-

problémy jsou koncipování jednotliv˘ch stupÀÛ profe-

covní podmínky, ale mohou i v˘raznû zmûnit obsah

sionální dráhy a v˘bûr kritérií pro jejich pfiiznání, které

a zpÛsoby pfiípravy budoucích uãitelÛ a podmínky je-

rozhodnou o pfiijetí celého systému uãiteli. V fiadû zemí

jich pfiijetí do zamûstnání. Pfiíprava budoucích uãitelÛ

odbory odmítají diferenciaci v odmûÀování na základû

v tzv. klinick˘ch programech ãi fakultních ‰kolách by

osobního ohodnocení pfiedev‰ím pro nedostatek objek-

mûla umoÏnit, aby se tûsnû propojily v˘sledky v˘-

tivních, skuteãnû úãinn˘ch kritérií pro posuzování v˘-

zkumu, inovace kurikula a metod a forem pfiípravy.

konu a také pro moÏné zneuÏití. (To je také dÛvodem,

Dnes je v âeské republice pfiíprava uãitelÛ plnû v pra-

proã se u nás nedostateãnû vyuÏívá existujících moÏ-

vomoci vysok˘ch ‰kol a akreditaãní komise. Vyhlá‰ka

ností osobního ohodnocení, které je plnû v rukou fiedi-

ministerstva pouze formálnû definuje podmínky od-

tele ‰koly.)

borné a pedagogické zpÛsobilosti, nikoli v‰ak obsah,

Je nutné, aby profesionální dráha sledovala

utváfiení ãi v˘slednou kvalitu uãitelského studia (napfií-

a kombinovala obû linie: odborn˘ rÛst i funkãní postup.

klad vyváÏení teorie a praxe ãi pedagogicko-psycholo-

PfiíleÏitosti k funkãnímu postupu jsou omezeny jiÏ sys-

gick˘ch kompetencí a pfiedmûtového studia). Je proto

temizovan˘m poãtem míst a splnûním urãit˘ch kvalifi-

nutné jasnû definovat poÏadavky státu na pfiípravu uãi-

kaãních poÏadavkÛ. Kromû manaÏersko-administrativ-

telÛ a uváÏit vhodnost dal‰ích opatfiení, jako je napfií-

ních funkcí by mûl funkãní postup vyuÏívat co nejvíce

klad zavedení státní zkou‰ky a vydání osvûdãení.

pfievzetí odpovûdností za praxi budoucích uãitelÛ, za

Dal‰í vzdûlávání je ve vût‰inû zemí Evropské

tvorbu kurikula, za zavádûní nov˘ch uãebních metod

unie integrální souãástí profesionální dráhy uãitelÛ jako

a v pfiípravû projektÛ rozvoje ‰koly (jako jsou napfiíklad

jejich právo i povinnost (i kdyÏ jen ve ãtyfiech z nich za-

moÏné funkce uvádûjícího uãitele, pfiedsedy pfiedmû-

kládá nárok na profesní postup). Mûlo by b˘t jednotnû

tové komise, metodika, koordinátora projektÛ).

poskytováno v‰em uãitelÛm a mít jasné v˘hody pro kaÏ-

Naproti tomu moÏnosti odborného rÛstu musí

dého, kdo se ho zúãastní. Takov˘ postup v‰ak pfiedpo-

b˘t otevfieny pro v‰echny uãitele, ktefií jich chtûjí vyuÏít.

kládá znaãné investice, má-li b˘t zmûnûna souãasná si-

Bude nutné vyvaÏovat rÛzná kritéria pro jejich pfiiznání.

tuace, kdy mnoho uãitelÛ investuje do svého dal‰ího

Nûkterá bude moÏné jasnû definovat a doloÏit jako na-

vzdûlávání ãas a peníze bez toho, Ïe by získali jakékoli

pfiíklad roz‰ifiování aprobace o dal‰í pfiedmût ãi pro dal‰í

viditelné ocenûní.

vûkové skupiny, získání specializovan˘ch uãitelsk˘ch

vání, pokud nejsou ãástí celkové strategie rozvoje ‰koly

kompetencí, znalost cizích jazykÛ, doplÀující kvalifi-

a transformace vzdûlávacího systému, samy o sobû ne-

kace (napfi. pro voln˘ ãas, pro handicapované dûti

zaruãují, Ïe se zlep‰í kvalita vzdûlávání. V posledních

apod.). Jádrem by v‰ak mûla b˘t vlastní aktivita uãitele,

dvou desetiletích proto existují v zemích Evropské unie

zamûfiená na zvy‰ování kvality a inovace ve vyuãování,

pokusy tûsnûji propojovat rozvoj uãitelÛ se zavádûním

a mûla by vycházet z realizace projektu ‰koly. Pro kom-

vzdûlávacích reforem a se zmûnami na úrovni ‰koly.

56

|

Av‰ak investice do dal‰ího vzdûlá-


V˘znamnou roli pfii tom hraje vzdûlávání fieditelÛ zamû-

nou iniciativou a tvofiivostí ‰kol a s vytváfiením tûsn˘ch

fiené na posílení jejich schopnosti pfiipravovat a realizo-

kontaktÛ mezi ‰kolami navzájem (networking).

vat rozvoj ‰koly a motivovat k nûmu i uãitele.

Základem systému podpory inovativních ‰kol

Formy dal‰ího vzdûlávání v zemích Evropské

by byla dohoda ‰koly s ministerstvem (ãi povûfienou or-

unie velmi závisejí na celkové struktufie vzdûlávacího

ganizací), Ïe na základû svého projektu rozvoje se bude

systému. Pomûrnû znaãnû se li‰í pfiedev‰ím v tom, do

snaÏit o dosaÏení pfiesnû specifikovan˘ch cílÛ a Ïe pod-

jaké míry jsou organizovány státem (vefiejnou správou),

pofií ‰ífiení v˘sledkÛ i k dal‰ím ‰kolám. Na druhé stranû

nebo samotn˘mi ‰kolami, a v jakém rozsahu na nû mají

by ministerstvo vytvofiilo potfiebné podmínky a poskytlo

uãitelé nárok. V âeské republice byl systém existující do

urãitou metodickou, personální i finanãní pomoc. Cílem

roku 1989 pfieváÏnû zru‰en, protoÏe byl vût‰inou uãi-

je vytvofiit síÈ spolupracujících inovativních ‰kol, které

telÛ vnímán jako forma indoktrinace shora. Zlep‰ování

by postupnû pfiitahovaly dal‰í ‰koly a pomáhaly jim.

práce ‰koly i rozvoj uãitelÛ se zaloÏily pfiedev‰ím na ini-

DosaÏené zku‰enosti by vyuÏívaly v nabídce dal‰ího

ciativû ‰koly. Prvním systémov˘m opatfiením bylo v roce

vzdûlávání i v pfiípravû uãitelÛ, tûsnû by spolupracovaly

1995 zv˘‰ení úãelov˘ch dotací, které byly dány k dispo-

s pedagogick˘mi fakultami a podílely by se na jejich dal-

zici fieditelÛm ‰kol, aby si sami zaji‰Èovali potfiebn˘ roz-

‰ím v˘voji. NavrÏen˘ systém má nûkolik v˘chodisek: dob-

sah dal‰ího vzdûlávání na základû nabídky akreditovan˘ch institucí, vefiejn˘ch i soukrom˘ch.

rovolnost iniciativy ‰kol (je tfieba brát v úvahu odpor

Systém v‰ak není dofie‰en, nejsou stanovena

vÛãi reglementaci shora zaloÏen˘ na minul˘ch zku‰e-

pfiesná pravidla jeho fungování, která by napfiíklad za-

nostech); pfiirozené roz‰ifiování okruhu inovativních

bránila, aby jej neohrozilo omezování v˘dajÛ na ‰kol-

‰kol podle jejich vnitfiní pfiipravenosti na zmûnu; pfiesné

ství. Není rovnûÏ zaji‰tûn maximální úãinek na kvalitu

vymezení práv, úkolÛ a povinností v‰ech partnerÛ na zá-

a rozvoj ‰koly, zejména orientace dal‰ího vzdûlávání na

kladû kontraktu; v˘razná úloha státu v poskytování pod-

cíle rozvoje ‰koly i vzdûlávací soustavy. Toho lze do-

pory (materiální i metodické), v monitorování a evaluaci

sáhnout jen tak, Ïe se zámûrnû propojí individuální

v˘sledkÛ a v koneãné odpovûdnosti za jejich vyuÏití pfii

rozvoj jednotliv˘ch uãitelÛ s projektem rozvoje dané

transformaci celého vzdûlávacího systému. NavrÏen˘

‰koly.

systém znamená ov‰em znaãn˘ zásah do dne‰ního fiíNezbytné je, aby vznikla aspoÀ minimální síÈ

zení ‰kol. Jeho realizace bude nejen dlouhodobá, ale ne-

podpÛrn˘ch zafiízení. Zaji‰Èovala by urãitou ãást dal-

zbytnû i postupná. ¤e‰ení musí b˘t otevfiené, konkrétní

‰ího vzdûlávání, zejména programy pro realizaci vzdû-

podoba systému se bude vyvíjet podle získan˘ch zku‰e-

lávací politiky státu a kvalifikaãní programy, a poskyto-

ností. Je pfiitom nutné co nejvíce vyuÏívat existujících

vala by ‰kolám rÛzné sluÏby, metodické vedení a kon-

struktur (pfiedev‰ím role inspekce).

zultace pro tvorbu kurikula, moÏnost vyuÏívat technické vybavení, potfiebn˘ servis, mediatéky a pÛj-

Doporuãení

ãovny uãebnic. Na nabídce programÛ by se podílely inovativní ‰koly, uplatÀující vlastní zku‰enost, pedago-

K realizaci kurikulární reformy:

gické fakulty i ostatní instituce.

•

Zahájit diskuse a práce vedoucí k vypracování národ-

ního kurikula, vybrat a povûfiit instituci odpovûdnou za

Posílení úlohy inovativních ‰kol

jejich zabezpeãení, vyhodnocování a pfiedkládání v˘-

Uvolnûní osnov a pfiiznání jisté míry autonomie (i kdyÏ

roãních souhrnn˘ch zpráv.

pfiesnû nedefinované) uvolnilo iniciativu, vznikl urãit˘

•

poãet inovativních ‰kol a dokonce i urãit˘ systém sebe-

‰kol a posílit v nich sloÏku v‰eobecného vzdûlání a klí-

vzdûlávání. Ukázaly se v‰ak meze tohoto pfiístupu, spo-

ãové kompetence.

léhání se v˘luãnû na iniciativu zdola bez podpory shora

•

samo o sobû nestaãí pro systematické ‰ífiení inovací

konzultaci, tvorbu a evaluaci kurikula a propojit jej se

a pro zaji‰tûní postupu transformace vzdûlávacího

systémem podpory ‰kol a ‰ífiení inovací.

systému. Je proto nutné propojit cílenou podporu

K realizaci evropské dimenze:

státu a vytvofiení odpovídajících podmínek s dobrovol-

•


Pfiehodnotit souãasné standardy v‰ech úrovní a typÛ

Vytvofiit víceúrovÀov˘ mechanismus pro koordinaci,

Podporovat vytvofiení center evropsk˘ch studií na

|

57

v‰ech pedagogick˘ch fakultách pro systematické zavá-

lávání jako vzdûlávací stfiediska, obce, i ‰ir‰í komunity.

dûní evropské dimenze do vzdûlávání uãitelÛ i praxe

•

‰kol.

metodické a finanãní) pro realizaci uveden˘ch cílÛ.

•

Navrhnout a zavádût konkrétní nástroje (organizaãní,

Vypracovat moduly pro integrující témata, uãební

texty a v˘ukové programy, vytvofiit soustavu modelo-

K podpofie práce uãitele a ‰koly:

v˘ch projektÛ vyuÏívající zku‰enosti a námûty inova-

•

tivních ‰kol, uplatÀovat evropskou dimenzi i v zájmové

kter˘ propojuje gradaci profesionální dráhy,

ãinnosti.

postup, pregraduální pfiípravu a dal‰í vzdûlávání uãi-

Pokraãovat v pfiípravû a realizaci programu Uãitel, platov˘

Zv˘raznit orientaci na multikulturní vzdûlávání ve

telÛ. Spojit osobní rozvoj uãitele s rozvojem ‰koly, v níÏ

v‰ech typech ‰kol a stanovit pravidla pro integraci dûtí

pracuje, a orientovat ho na zvy‰ování kvality a rozvoj in-

rÛzného jazykového a kulturního zázemí.

ovací. Vytvofiit ucelen˘ a koordinovan˘ podpÛrn˘

•

systém vyuÏívající dne‰ní infrastrukturu regionálního K v˘uce cizích jazykÛ: •

Zpracovat a pfiijmout ucelenou koncepci jazykového

‰kolství a kapacitu vysok˘ch ‰kol. •

Provázat systematickou a cílenou podporu státu s dob-

vzdûlávání pro celou vzdûlávací soustavu, která povede

rovolnou aktivitou inovativních ‰kol a jejich vzájemnou

k povinné v˘uce dvou cizích jazykÛ a jejich zvládnutí na

spoluprací, vytvofiit tak systém podporující ‰ífiení inovací

v‰ech typech ‰kol. Jako první kroky ovûfiit posunutí v˘-

v celém vzdûlávacím systému.VyuÏít zku‰eností inovativ-

uky prvního cizího jazyka jiÏ od 3. roãníku a zavedení

ních ‰kol pro pfiípravu uãitelÛ i pro jejich dal‰í vzdûlávání.

povinnû volitelného druhého cizího jazyka od 6. roã-

•

níku, zajistit návaznost na v‰ech typech stfiedních ‰kol

zafiadit pfiípravu fieditelÛ, inspektorÛ a dal‰ích pracov-

a fie‰it v˘uku cizího jazyka pro profesní úãely.

níkÛ státní správy ve ‰kolství.

•

Vypracovat strategii organizaãního, personálního, ma-

•

Do systému dal‰ího vzdûlávání urychlenû a koncepãnû

Vypracovat koncepãní a strategick˘ dokument o pfií-

teriálního a finanãního zabezpeãení postupného napl-

pravném a dal‰ím vzdûlávání uãitelÛ. Formulovat poÏa-

Àování navrhované koncepce.

davky státu na kvalifikaci uãitele. •

K roz‰ífiení funkce ‰koly:

Vypracovat strategii pro zv˘‰ení platÛ uãitelÛ oproti

celostátní úrovni zhruba o ãtvrtinu aÏ tfietinu, a tedy pro

Systematicky podporovat ‰koly v nabídce zájmov˘ch

vyrovnání s uãiteli v zemích Evropské unie. Realizovat

ãinností a aktivních a tvofiiv˘ch moÏností trávení vol-

nárokovou diferenciaci v odmûÀování uãitelÛ v závis-

ného ãasu pro Ïáky.

losti na jejich kvalifikaci, funkci, aktivitû a zvy‰ování

•

•

Systematicky podporovat ‰koly v nabídce dal‰ího vzdû-

58

|

kvality jejich práce.


Pøedškolní vzdìlávání

2. PrÛchod vzdûlávací soustavou a zmûny její institucionální struktury Nezbytnost pfied‰kolního vzdûlávání

Podíl dìtí v mateøské škole k vìkové skupinì 3 – 5 let Èeská republika a zemì EU 1950 – 1996 100 %

Pfied‰kolní vzdûlávání poskytuje dûtem v˘znamné v˘chovné podnûty v oblasti kognitivního, sociálního i emocionálního rozvoje, které mnohdy nemÛÏe zajistit

80 %

ani dobfie fungující v˘chova v rodinû. Její vliv a úãinky jsou nejvíce patrné u dûtí z ménû stimulujícího prostfiedí, pfiínosná v‰ak mÛÏe b˘t pro celou pfied‰kolní po-

60 % ÈR

pulaci. Podle fiady v˘zkumÛ z celé Evropy pfied‰kolní vzdûlávání má v˘razn˘ pozitivní vliv na pozdûj‰í úro-

40 % EU

veÀ studijních v˘konÛ a celkovou úspû‰nost ve vzdûlávání i na sociální integraci a sníÏení delikventního chování. Je jedním z pfiedpokladÛ k vytvofiení odpovídající

20 %

základny pro celoÏivotní uãení. Instituce pfied‰kolní v˘chovy se proto v evropsk˘ch zemích zaãleÀují do vzdûlávací soustavy a jsou obdobnû jako její ostatní ãlánky státem financovány a regulovány.

1950

1960

1970

1980

1990

Pramen: Eurostat, ÈSÚ

V posledních padesáti letech bylo pfied‰kolní vzdûlávání jedním z velmi rychle se rozvíjejících sek-

covat rámcov˘ vzdûlávací program jako základní kon-

torÛ vzdûlávacích soustav zemí Evropské unie. V nûkte-

cepãní materiál a pov˘‰it pfiípravu uãitelek na vysoko-

r˘ch zemích (v Belgii, Francii, Nizozemí, ·panûlsku) jiÏ

‰kolskou úroveÀ.

bylo dosaÏeno témûfi v‰eobecné docházky do pfied‰kolních zafiízení ve vûku ãtyfi let a nav‰tûvují je dokonce i dûti mlad‰í tfií let. (Napfiíklad v Nûmecku je od roku

Svébytnost prvního stupnû ‰koly – primárního vzdûlávání

1995 zaruãeno v‰em dûtem ve vûku od 3 do 6 let právo

Primární vzdûlávání – dne‰ní první stupeÀ základní

na umístûní v matefiské ‰kole, pokud si to rodiãe pfiejí.)

‰koly – je ucelenou a jasnû definovanou fází orientova-

Témûfi ve v‰ech zemích Evropské unie se jiÏ poÏaduje

nou na kultivaci a osobní rozvoj dítûte, která zprostfied-

vysoko‰kolské vzdûlávání uãitelek matefisk˘ch ‰kol (od

kovává základní dovednosti a vytváfií prvotní ucelen˘

roku 1994 i v Maìarsku).

náhled na svût. Je nutné posilovat svébytnost a didak-

V âeské republice byla pfied‰kolní v˘chova v˘-

tickou specifiãnost primární ‰koly a zajistit, aby ji neo-

raznû rozvinuta jiÏ pfied 2. svûtovou válkou, kdy matefi-

hroÏovaly napfi. poÏadavky na pfiijetí do vy‰‰ího stupnû

ské ‰koly nav‰tûvovalo okolo 20 % dûtí. Podstatné bylo,

‰koly, jednostrannû orientované jen na v˘kon nebo jen

Ïe jiÏ po roce 1945 byla vypracována ucelená koncepce

na znalosti poÏadované osnovami vyuãovacích pfied-

pfied‰kolní v˘chovy jako souãásti vzdûlávacího systému.

mûtÛ. Primární vzdûlávání vytváfií základ pro celoÏi-

Po roce 1989 do‰lo k diskusi o funkci a postavení ma-

votní uãení, formuje vztah ke vzdûlávání vÛbec, do

tefiské ‰koly; proti dosavadnímu ‰kolskému, didaktic-

znaãné míry rozhoduje o dal‰í motivaci dítûte a umoÏ-

kému zamûfiení se objevily snahy redukovat ji na zaji‰-

Àuje zmírnit nerovnosti sociálního a kulturního pro-

tûní pouhé péãe bez vymezení v˘chovn˘ch cílÛ.

stfiedí rodiny.

Nakonec se prosadil tzv. osobnostnû orientovan˘ mo-

Pro celkové pojetí primárního vzdûlávání je dÛ-

del, kter˘ respektuje pfiirozené potfieby dítûte a vytváfií

leÏité, zda a jak jsou integrováni ãi segregováni Ïáci

optimální podmínky pro jeho individuální rozvoj.

handicapovaní a Ïáci problémoví. V zemích Evropské

Abychom udrÏeli tradici i úroveÀ pfied‰kolního vzdûlá-

unie lze pozorovat v˘razn˘ trend k integraci handica-

vání, je nutné jasnû vymezit jeho postavení jako sou-

povan˘ch ÏákÛ do ‰kol hlavního proudu – zprvu zfii-

ãásti vzdûlávací soustavy, formulovat úãast dítûte jako

zováním specializovan˘ch tfiíd, pozdûji i inkluzí, spo-

právo (i s pfiíslu‰n˘mi dÛsledky pro financování), vypra-

leãn˘m vzdûláváním v bûÏn˘ch tfiídách. U nás se nao-


|

59

pak posilovala opaãná tendence: vyãleÀovat handica-

padnû ‰koly malotfiídní), které mají velk˘ v˘znam pro Ïi-

pované Ïáky do speciálních ‰kol, a také dal‰í skupiny –

vot obce. V nûkter˘ch zemích Evropské unie stejnû jako

problémoví Ïáci, Ïáci se specifick˘mi poruchami uãení

u nás se také ovûfiují rÛzné moÏnosti propojení primární

i Ïáci sociálnû znev˘hodnûní, ktefií vyboãovali z normy

‰koly a matefiské ‰koly, aby se usnadnil pfiechod dûtí

a nestaãili zvy‰ujícím se nárokÛm – byly vytlaãovány

mezi nimi. Z hlediska institucionální struktury je

do specializovan˘ch tfiíd (vyrovnávacích, dyslektic-

vhodné umoÏnit existenci více variant (zcela samostatná,

k˘ch) a do zvlá‰tních ‰kol (Romové). Teprve v posled-

spojená s 2. stupnûm, spojená s matefiskou ‰kolou) podle

ních letech lze pozorovat zfieteln˘ trend k integraci, zÛ-

místních podmínek.

stává v‰ak otevfiena otázka míry, pfiipravenosti uãitelÛ a dal‰ích podmínek.

Na druhém stupni ‰koly – segregovat, ãi integrovat?

Pro celou vzdûlávací dráhu kaÏdého, nejen

Primární vzdûlávání je od konce 1. svûtové války ve

zdravotnû ãi sociálnû handicapovaného dítûte, je v‰ak

v‰ech evropsk˘ch zemích spoleãné pro celou vûkovou

dÛleÏité, aby v prvních letech jeho setkávání se ‰kolou –

skupinu. Na následujícím stupni vzdûlávání, kter˘ se

v primárním vzdûlávání – nedocházelo k diskriminaci ãi

u nás realizuje v 6.-9. roãníku základní ‰koly a v odpo-

vyãleÀování podle „‰kolní úspû‰nosti“. I u dûtí zdra-

vídajících roãnících vícelet˘ch gymnázií a pro kter˘

v˘ch a se standardním sociálním nebo kulturním záze-

z nedostatku souhrnného názvu uÏíváme mezinárodní

mím mÛÏe jejich zafiazení do skupiny ÏákÛ „hÛfie pro-

termín „niÏ‰í sekundární vzdûlávání“, v‰ak je‰tû existuje

spívajících“, tj. podle známek pfii klasifikaci, zpÛsobovat

v nûkter˘ch zemích Evropské unie (v Nûmecku,

rostoucí aÏ trval˘ odpor ke ‰kole, uãitelÛm i vzdûlávání

Rakousku a Nizozemí) historicky podmínûná vnûj‰í di-

jako takovému. Odmítavá reakce dûtí pfii trvalém klasi-

ferenciace na paralelní typy ‰kol: na v˘bûrovou ‰kolu,

fikaãním neúspûchu je bude ve vy‰‰ích roãnících odra-

která vede aÏ k maturitû a studiu na vysoké ‰kole, a na

zovat od pokraãování ve studiu i od zájmu o ty infor-

„zbytkovou“ ‰kolu pro dokonãení povinné ‰kolní do-

mace a ãinnosti, které ‰kola pokládá za dÛleÏité.

cházky. Tyto rÛzné typy ‰kol do znaãné míry pfiedur-

Mûli bychom usilovat o takové pojetí primárního vzdûlávání, které zvût‰uje rovnost vzdûlávacích

ãují, jestli a jak se Ïák bude dál vzdûlávat a jak se pozdûji uplatní na trhu práce.

‰ancí, umoÏÀuje vyrovnávání sociálních a kulturních

Právû elitáfiství a nedemokratiãnost ve vzdûlá-

rozdílÛ a zamezuje vyluãování dûtí, to jest mûli bychom

vání byly dÛvodem, proã se je‰tû pfied 2. svûtovou vál-

více respektovat a uplatÀovat kompenzaãní programy

kou zaãalo uvaÏovat o vytvofiení jednotné, ãi lépe inte-

pro dûti znev˘hodnûné. Pro primární vzdûlávání by-

grované, komprehensivní ‰koly, která by poskytovala

chom mûli koncipovat samostatn˘ vzdûlávací program,

v‰em mlad˘m lidem – ve vûku zásadnû v˘znamném pro

orientovan˘ pfiímo na kultivaci a osobnostní rozvoj dí-

jejich intelektuální a osobnostní v˘voj – stejnou Ïivotní

tûte, a nikoli hlavnû na pfiípravu ÏákÛ pro druh˘ stupeÀ

pfiíleÏitost k získání základÛ vzdûlání, a to bez ohledu

‰koly. Pfii ukonãení primárního vzdûlávání je tfieba vy-

na jejich studijní pfiedpoklady, individuální znev˘hod-

pracovat a projednat s rodiãi diagnostickou zprávu,

nûní, sociálnû ekonomické postavení jejich rodin ãi et-

která komplexnû posoudí v˘voj Ïáka a dosaÏené v˘-

nick˘ pÛvod. ZároveÀ by taková ‰kola mûla vnitfiní di-

sledky, identifikuje jeho silné a slab‰í stránky a pfiedpo-

ferenciací aÏ individualizací v˘uky respektovat rozdílné

klady pro dal‰í vzdûlávací dráhu a doporuãí nejvhod-

zájmy a schopnosti ÏákÛ. ·kola v období povinné ‰kolní

nûj‰í vzdûlávací program, typ ‰koly ãi kompenzaãní

docházky má také utváfiet pfiedpoklady pro sociální

opatfiení.

vztahy, komunikaci a rozvíjení soudrÏnosti napfiíã od-

Primární ‰kola mÛÏe existovat jako samostatná

li‰n˘mi skupinami populace. Proti jednostrannému

instituce, nebo b˘t institucionálnû a pfiípadnû i kuriku-

zdÛrazÀování v˘konu stojí od let pováleãn˘ch v˘chova

lárnû spojena s navazujícím stupnûm (v mezinárodní ter-

ke spolupráci v demokratické spoleãnosti, zaloÏené na

minologii s niÏ‰í sekundární ‰kolou). První moÏnost

respektování v‰ech spoluobãanÛ.

u nás existovala aÏ do roku 1953, kdy spojením obou

Od 50. do 80. let se tato my‰lenka také postupnû

stupÀÛ byla novû zfiízena základní ‰kola. V podmínkách

realizovala ve vût‰inû zemí Evropské unie, a to buì jako

venkovského osídlení byly zachovány tzv. neúplnû orga-

základní ‰kola ve spojení s primární ‰kolou, nebo jako

nizované základní ‰koly (tj. ‰koly s 1. – 5. roãníkem, pfií-

samostatná niÏ‰í sekundární ‰kola. Tím se také rozhod-

60

|


nutí o volbû dal‰í vzdûlávací dráhy odloÏilo z vûku

lidsk˘ch zdrojÛ, a to by nadmûrnou v˘bûrovostí bylo

10 – 11 let aÏ na 15 – 16 let, kdy lze s mnohem vût‰í jis-

brzdûno. Zpochybnili také u nás roz‰ífien˘ názor, Ïe po-

totou rozpoznat rÛzné druhy schopností a pfiedpokladÛ

ãet gymnázií a jejich ÏákÛ nemá vzrÛstat, protoÏe by to

vhodn˘ch k odborné pfiípravû ãi k vy‰‰ím stupÀÛm vzdû-

automaticky znamenalo sníÏení kvality stfiedo‰kolského

lání. ZároveÀ se tím vytvofiila i mnohem ‰ir‰í základna

vzdûlání. Zku‰enosti z mnoha rozvinut˘ch zemí v‰ak

pro rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ a zv˘‰ení populace s vy‰‰ím

jasnû prokazují, Ïe kvalita klesnout vÛbec nemusí.

v‰eobecn˘m vzdûláním a odbornou kvalifikací, jak to vyÏaduje dne‰ní informaãní a znalostní spoleãnost.

DÛsledky selekce jiÏ v jedenácti letech jsou je‰tû o to závaÏnûj‰í, Ïe pfiijímací fiízení je zaloÏeno na jed-

V tûch zemích Evropské unie, které zachovávají

norázové zkou‰ce, kterou konstruuje ‰kola individuálnû

selektivní niÏ‰í sekundární ‰kolu, se rÛzné proudy ‰kol

a o jejímÏ v˘sledku v podstatû rozhoduje její fieditel.

navzájem pfiibliÏují a vytváfiejí se orientaãní a pozoro-

Rozhodování o dal‰í vzdûlávací dráze dítûte mÛÏe b˘t

vací období, a umoÏÀuje se pfiechod i v dal‰ím prÛbûhu

individuálnû i spoleãensky odpovûdné jen pfii respekto-

vzdûlávací dráhy. Pfiitom hodnocení ÏákÛ v klíãov˘ch

vání v˘stupního hodnocení niÏ‰ího stupnû ‰koly zalo-

momentech, kdy se rozhoduje o pfiechodu na vy‰‰í stu-

Ïeném na dlouhodobém sledování Ïáka. Jen tehdy se

peÀ ‰koly, ve stále vût‰í mífie získává didaktick˘ charak-

Ïákovi i rodiãÛm dostane dostateãn˘ch informací o jeho

ter. Jeho cílem je pomoci ÏákÛm a uãitelÛm identifiko-

pfiedpokladech, moÏnostech i omezeních pro volbu

vat slabé a silné stránky a v‰estrannû posoudit uãební

dal‰í vzdûlávací dráhy. Není u nás doceÀována ani úloha

potenciál. Funkce hodnocení jako nástroje pro selekci

vãasného usmûrÀování vzdûlávací dráhy a pomoci pfii

dûtí se postupnû oslabuje.

pfiekonávání obtíÏí. âesk˘ ‰kolsk˘ systém, kter˘ kon-

V âeské republice se pfiipravovala diferenco-

trolu v˘stupÛ a diagnostiku absolventÛ postrádá, je na-

vaná jednotná ‰kola jiÏ ve 30. letech a znovu po válce.

opak zaloÏen na vyluãování nevhodn˘ch ÏákÛ, tedy ta-

Nov˘ ‰kolsk˘ zákon z roku 1948 v‰ak zavedl jednotnou

kov˘ch, ktefií nevyhovují mûfiítkÛm a poÏadavkÛm

‰kolu nediferencovanou, uniformní aÏ nivelizující,

‰koly, na kterou se hlásí.

stejnû jako se to stalo i v ostatních zemích sovûtského

Usiluje-li ãeská spoleãnost skuteãnû o vyuÏití

bloku. V roce 1990 pfii snaze obnovit tradice ãeského

v‰ech schopností sv˘ch ãlenÛ, nemÛÏe je segregovat

‰kolství do‰lo i ke znovuzfiízení vícelet˘ch gymnázií

v jedenácti letech, kdy o úspû‰nosti rozhoduje pfieváÏnû

pro intelektovû nejschopnûj‰í ãást mládeÏe, aby se co

jejich sociální a kulturní zázemí. ¤e‰ení nebude ani jed-

moÏno nejdfiíve mohla vyuãovat oddûlenû v pomûrnû

noznaãné ani rychlé, proti sobû stojí zdánlivû proti-

homogenních tfiídách akademického typu ‰koly s od-

chÛdné zájmy. Lze v‰ak postupnû realizovat fie‰ení pro

bornû kvalitnûj‰ími uãitelsk˘mi sbory. Do‰lo tak nejen

v‰echny pfiijatelné spoãívající v nûkolika navzájem pro-

k segregaci institucí a zfiizovatelÛ, ale bylo tak oddûleno

vázan˘ch a podmiÀujících se krocích. Z institucionál-

i financování a personální zaji‰tûní a uvaÏuje se

ního hlediska lze umoÏÀovat podle místních podmínek

i o zvlá‰tním kurikulu pro víceletá gymnázia.

jak slouãení niÏ‰ího sekundárního stupnû (6. – 9. roã-

Tento v˘voj je z hlediska tendencí v pokroãil˘ch

ník) se stupnûm pfiedcházejícím (v˘sledkem bude zá-

demokratick˘ch zemí nutno povaÏovat za regresivní.

kladní ‰kola) ãi s následujícím (v˘sledkem bude víceleté

V˘hrady k nûmu potvrdila zpráva examinátorÛ OECD

gymnázium), tak samostatnou existenci ‰kol pro 6. – 9.

z roku 1996. ZdÛraznila, Ïe se jím pravdûpodobnû sníÏí

roãník; jednotlivé moÏnosti je v‰ak nutné zrovnoprávnit

nejen spravedlivost pfiístupu ke vzdûlání, ale celková

z hlediska financování, zfiizování i personálního zaji‰-

kvalita vzdûlávacího systému a jeho efektivnost, protoÏe

tûní. O v˘bûru ‰koly mají rozhodovat pfiedev‰ím rodiãe

tak brzy se dûti dají rozdûlit nikoli podle studijních, ale

se znalostí diagnózy na konci primárního vzdûlávání

daleko spí‰e podle sociálních kritérií. (Tato kritika se jiÏ

a po konzultaci s uãiteli. Bude nutné podstatnû roz‰ifio-

empiricky potvrzuje, jak bylo uvedeno v ãásti B.)

vat vnitfiní diferenciaci v˘uky (individuálnû profilovat ví-

Zavádûní vícelet˘ch gymnázií negativnû ovlivní nejen

ceúrovÀové uãební plány, nabízet volitelné a nepovinné

základní ‰koly, ale i ãtyfiletá gymnázia a stfiední odborné

pfiedmûty) a v˘raznû podpofiit rozvoj vy‰‰ího stupnû zá-

‰koly. Examinátofii OECD souãasnû zdÛraznili, Ïe je

kladní ‰koly (zejména podporou dal‰ího vzdûlávání uãi-

ekonomicky nutné vytvofiit co nej‰ir‰í základnu pro

telÛ, podporou inovativních ‰kol, roz‰ifiováním dia-

prudce narÛstající potfiebu vzdûlan˘ch a kvalifikovan˘ch

gnostick˘ch a poradensk˘ch sluÏeb).


|

61

Støedoškolské vzdìlávání

Stfiední vzdûlání pro v‰echny, vztah vzdûlávání v‰eobecného a odborného

Podíl 'ákù k vìkové skupinì 15 – 19 let Èeská republika a zemì EU 1950 – 1996

Historick˘m v˘vojem se na tomto stupni vzdûlávání (vy‰‰ím sekundárním v mezinárodní terminologii) vy-

90 %

tvofiil systém tfií jasnû vymezen˘ch proudÛ ‰kol v‰eobecnû vzdûlávacích, odborn˘ch a uãÀovsk˘ch. Tyto proudy mûly rÛzné cíle a vedly k rÛzné úrovni.

70 %

Poskytovaly buì vzdûlání v‰eobecné, nebo odborné, ÈR

v odborném vzdûlávání odli‰ovaly úroveÀ technika a úroveÀ vyuãeného dûlníka, umoÏÀovaly dal‰í pokra-

50 %

ãování na vysoké ‰kole, nebo nikoli. I kdyÏ dnes v zemích Evropské unie zÛstávají tyto tfii základní proudy vzdûlávání stále patrné, jejich

EU

30 %

vztahy jsou mnohem pruÏnûj‰í a dochází jak k jejich dal‰ímu vnitfinímu rozrÛznûní, tak k jejich vzájemnému prolínání. Je stále obtíÏnûj‰í rozli‰it mezi vzdûláváním

10 %

v‰eobecn˘m a odborn˘m na jedné stranû, ãi mezi rÛzn˘mi úrovnûmi odborného vzdûlávání na stranû druhé. Vzdûlávací programy jsou koncipovány pro ‰irokou oblast uplatnûní ve vût‰ích skupinách pfiíbuzn˘ch povolání a mnohdy pfiedpokládají dal‰í navazující vzdûlávání.

1950

1960

1970

1980

1990

Pramen: Eurostat, Èeský statistický úøad

borné nebo uãÀovské pfiípravy, nebo vstupuje na trh

Dal‰í zmûnou je podstatné zv˘‰ení úãasti mlá-

práce bez jasného profesního zamûfiení. Vedle tradiã-

deÏe na tomto stupni vzdûlávání, které se dnes stalo uni-

ních gymnaziálních typÛ se nûkde rozvíjí také nov˘ typ

verzálním: roz‰ífiením pfiístupu ke vzdûlávání se zv˘‰ila

v‰eobecnû vzdûlávacích ‰kol s vût‰ím dÛrazem na prak-

rÛznorodost skupiny vzdûlávajících se. PfiizpÛsobit se

tickou orientaci, kter˘ pruÏnû reaguje na potfieby pra-

této obrovské rÛznorodosti nadání, pfiedpokladÛ, zá-

covního trhu a také na zájmy a potfieby tûch ÏákÛ, ktefií

zemí, zájmÛ a aspirací a zároveÀ vyjít vstfiíc velice roz-

v tûchto ‰kolách ukonãí své studium nebo budou po-

manit˘m a promûnliv˘m poÏadavkÛm trhÛ práce bylo

kraãovat v terciárním profesnû zamûfieném vzdûlávání.

moÏné jedinû tak, Ïe se v˘raznû zv˘‰ila rozmanitost

Právû to vedlo v zemích Evropské unie k v˘raznému

a adaptaãní pruÏnost stfiedního ‰kolství. Pouze díky

roz‰ífiení podílu studentÛ v‰eobecnû vzdûlávacích ‰kol,

tomu se za posledních dvacet let a zvlá‰tû po roce 1990

kter˘ se za posledních dvacet let zv˘‰il na dvojnásobek.

podafiilo v zemích Evropské unie tak v˘raznû zv˘‰it po-

Stírání jasnû definovan˘ch hranic se silnû pro-

ãet studentÛ ve vy‰‰ím sekundárním vzdûlávání.

jevuje u odborného vzdûlávání. Nároky na vzdûlávání

ZároveÀ se v˘raznû zv˘‰il poãet maturantÛ (ve Francii aÏ

stfiednû kvalifikovan˘ch pracovníkÛ se stále zvy‰ují

na 70 % populaãního roãníku). Odborné ‰kolství si v prÛ-

a net˘kají se jenom ãistû odborn˘ch (profesních) otázek,

mûru zachovává jen mírnû nadpoloviãní pfievahu, ta se

ale i otázek fiízení, které jsou spoleãné pro více oborÛ.

v‰ak v 90. letech – rovnûÏ pod vlivem rychlého rozvoje

Studium je proto koncipováno mnohem ‰ífieji, stále více

terciárního vzdûlávání – pomalu oslabuje ve prospûch

se zamûfiuje na obecnû pouÏitelné vûdomosti a doved-

v‰eobecnû vzdûlávacích ‰kol. V nûkter˘ch zemích se vy-

nosti, a ponechává specifika jednotliv˘ch profesí na

tvofiily ‰koly integrující v‰echny tfii proudy vzdûlávání.

vzdûlávání po nástupu do zamûstnání. ·koly usilují

V oblasti v‰eobecného vzdûlávání, které v ze-

o koncipování vzdûlávacích programÛ sestavovateln˘ch

mích Evropské unie nav‰tûvuje prÛmûrnû témûfi 42 %

do rÛzn˘ch variant vzdûlávacích cest podle oboru

studentÛ vûkové skupiny, jiÏ ov‰em nejde jen o akade-

i úrovnû vzdûlávání a do pozadí ustupují jiÏ nevyhovu-

mickou pfiípravu na tradiãní univerzitní studium. ·koly

jící navzájem izolované druhy monotypních odborn˘ch

pfiijímají mládeÏ nejrÛznûj‰ích schopností a zájmÛ,

‰kol. Volba v‰eobecnû vzdûlávacího nebo odborného

která po ukonãení smûfiuje na rÛzné nové formy terci-

zamûfiení se pak dûje spí‰e volbou vzdûlávacích pro-

árního vzdûlávání, ale také znovu do sekundární od-

gramÛ neÏ volbou instituce – ‰koly.

62

|


UãÀovské ‰kolství se diferencuje. Na jedné

‰ích odborn˘ch ‰kol a roz‰ífií se zavádûním neuniverzit-

stranû zaãíná plnit i urãitou sociální funkci péãe o ne-

ních vysok˘ch ‰kol. Diverzifikace terciárního vzdûlávání

zamûstnanou mládeÏ. V 80. letech do‰lo ke znaãnému

a roz‰ífiení jeho praktické orientace podstatnû roz‰ifiuje

rozvoji jeho niÏ‰ích úrovní, urãen˘ch pro ty, ktefií pÛ-

jak okruh vhodn˘ch kandidátÛ studia, tak poãet studij-

vodnû po ukonãení povinné ‰kolní docházky nepokra-

ních míst, která jsou k dispozici. Tím se také zmen‰uje

ãovali ve vzdûlávání a vstupovali rovnou do zamûstnání,

nebezpeãí, Ïe pfii dosavadním omezeném pfiístupu do

pokud ho vÛbec na‰li. Dále je vytváfiena fiada speciál-

terciárního sektoru (kdy v roce 1997 nebylo pfiijato více

ních programÛ pro rizikovou a znev˘hodnûnou mládeÏ,

neÏ 50 % uchazeãÛ) by absolvent v‰eobecnû vzdûlávací

které mají usnadnit její sociální zaãlenûní. Tyto pro-

‰koly zÛstal bez profesní kvalifikace. Souãasnû se tím

gramy vznikají podle místních podmínek v rámci ‰kol-

také umoÏní, aby se podstatnû zv˘‰il podíl v‰eobecného

ského systému nebo pfiímo v podnicích jako kombinace

vzdûlávání na stfiedních ‰kolách a roz‰ífiila se i rozma-

zamûstnání (chránûného pracovního místa) a doplÀko-

nitost typÛ stfiedních ‰kol. Pfiíkladem tûchto Ïádoucích

vého vzdûlávání. Na druhé stranû se rozvíjejí i vy‰‰í

tendencí jsou dne‰ní experimentální lycea (program od-

úrovnû uãÀovského vzdûlávání, vytváfií se systém nava-

borného vzdûlávání, kter˘ v‰ak nevede k profesní kvali-

zujících odborn˘ch kvalifikací a umoÏÀuje se dal‰í po-

fikaci), jin˘m je zavedení profilovan˘ch (odborn˘ch,

stup aÏ na terciární úroveÀ.

profesních) gymnázií se silnûj‰í odbornou sloÏkou (exi-

V âeské republice se v‰echny tfii proudy stfied-

stují napfiíklad v Maìarsku jako alternativa k akademic-

ního ‰kolství rozvinuly pomûrnû velmi brzy. Nûkterou

k˘m gymnáziím). Proti dne‰nímu stavu, kdy velké pro-

z forem pfiípravy na stfiedních ‰kolách (gymnáziích,

cento absolventÛ stfiedních odborn˘ch ‰kol pokraãuje

stfiedních odborn˘ch ‰kolách a uãili‰tích) jiÏ od 60. let

ve studiu na terciární úrovni, se zmen‰í zbyteãné pfie-

procházel témûfi kaÏd˘ absolvent základní ‰koly, coÏ

kr˘vání odborného vzdûlávání ve prospûch roz‰ífiení

v fiadû zemí dne‰ní Evropské unie vÛbec nebylo obvy-

v‰eobecného vzdûlávání (nejvíce cizí jazyky, komuni-

klé. Zmûny poãtu ÏákÛ stfiedních ‰kol mezi lety 1965

kace, spoleãenské obory).

a 1997 více ménû kopírovaly demografickou kfiivku mlá-

Vy‰‰í úroveÀ dosaÏeného vzdûlání nejen pod-

deÏe ve vûku 15 – 18 let a odráÏely zmûny v délce zá-

statnû sniÏuje náklady i dobu rekvalifikace pfii zmûnách

kladní ‰koly. V˘voj se ubíral jednostrannû ve prospûch

zamûstnání, ale zejména roz‰ifiuje hranice moÏností,

odborného ‰kolství na úkor ‰kolství v‰eobecnû vzdûlá-

kter˘mi se lze dále ubírat. Vy‰‰í úroveÀ kvalifikace

vacího. Proporce jednotliv˘ch typÛ stfiedních ‰kol byly

a vy‰‰í úroveÀ v‰eobecného vzdûlání – to je i vy‰‰í míra

striktnû regulovány (v pomûru 15 % gymnázia, 25 % od-

samostatnosti a odpovûdnosti – vyvíjejí zpûtnû siln˘ tlak

borné ‰koly, 60 % stfiední odborná uãili‰tû).

na zv˘‰ení úrovnû organizace práce a akcelerují v˘voj.

Gymnázia doplatila na nepfiízeÀ nového reÏimu

Nadto existují i dal‰í, stejnû v˘znamné dÛvody – v˘-

po roce 1948. Je‰tû do roku 1950 bylo zru‰eno 20 %

znam vzdûlání pro osobní rozvoj jedince i obãana.

gymnázií a poãet studentÛ se sníÏil o tfietinu. V roce

Nelze mluvit o nevyuÏité, nadmûrné kvalifikaci.

1989 byl v âeské republice stejn˘ poãet gymnázií jako

Úkolem státu je proto vytvofiit kaÏdému podmínky pro

v roce 1948, v roce 1970 nav‰tûvovalo gymnázia ménû

dosaÏení maximální úrovnû, jíÏ je schopen, aby si mohl

neÏ 10 % vûkové skupiny, ale i dnes zÛstává podíl stu-

najít svou vlastní, sobû odpovídající vzdûlávací cestu

dentÛ extrémnû nízk˘ a ãiní jen 15 %. Gymnázia si za-

s co nejvût‰ím podílem v‰eobecného vzdûlávání a mohl

chovala charakter pfiípravy na vysokou ‰kolu.

v její urãité, zvolené fázi získat profesní kvalifikaci.

V reakci na pfiedchozí omezování poãtu studijních míst pro‰ly pfiedev‰ím stfiední odborné ‰koly znaã-

Problémy odborného vzdûlávání

nou expanzí jak v poãtu, tak v struktufie a rozmanitosti

Systémy odborného vzdûlávání jsou v jednotliv˘ch ze-

vzdûlávacích pfiíleÏitostí. Zmûnil se tak pomûr mezi

mích Evropské unie je‰tû mnohem rozmanitûj‰í, neÏ je

obory uãebními a studijními (s maturitou) z pÛvodních

tomu u vzdûlávání v‰eobecného. Nûkde dlouho pfietr-

65 : 35 v roce 1989 na 45 : 55 v roce 1997.

vával star˘ rozpor mezi kvalitním klasicky zamûfien˘m

Na prÛbûh vzdûlávací dráhy na stfiedních ‰ko-

vzdûláním pro elitu (které se jen postupnû roz‰ifiovalo

lách má dnes ov‰em zásadní vliv dynamick˘ rozvoj ter-

o nové formy více profesnû zamûfieného vzdûlávání jako

ciárního vzdûlávání, kter˘ se jiÏ projevil existencí vy‰-

alternativní cesty pro niÏ‰í stfiední vrstvy) a mezi získá-


|

63

ním jen nejnutnûj‰ích pracovních návykÛ a dovedností

délka sekundárních ‰kol prodluÏuje a vede k získání

pro konkrétní pracovi‰tû. Naopak jiné zemû si jiÏ

kvalifikace vy‰‰í úrovnû, neÏ je sekundární, existují

v druhé polovinû 19. století uvûdomily, Ïe pfiedpokla-

také instituce poskytující vzdûlání obou úrovní.

dem jejich rozvoje je právû vysoká úroveÀ odborné kva-

Zejména se v‰ak na terciární úrovni znaãnû roz‰ifiuje

lifikace a zaãaly budovat a stále roz‰ifiovat systémy pfií-

nabídka odborného vzdûlávání. Kromû tradiãních teo-

pravy pro v˘kon povolání – stfiední odborné ‰koly a uã-

reticky zamûfien˘ch

Àovské ‰koly. Proto také existuje více modelÛ

objevují krat‰í, novû koncipované a prakticky zamû-

odborného vzdûlávání – buì probíhá v rámci ‰kolské

fiené programy, které posunují – v zahraniãí jiÏ pro po-

soustavy, nebo kombinuje teoretické vzdûlávání ve

mûrnû velkou ãást studujících – místo odborné pfií-

‰kole a praktick˘ v˘cvik v podniku (tzv. duální model)

pravy do vy‰‰ího stupnû ‰koly. To ovlivÀuje zpûtnû

a koneãnû se odborná pfiíprava mÛÏe odehrávat v pod-

rozsah i charakter odborného vzdûlávání na sekun-

niku, aÏ po ukonãení ‰kolní docházky.

dární úrovni – je stále více koncipováno jako nadobo-

vysoko‰kolsk˘ch programÛ

se

Tradiãní formy odborného vzdûlávání se dnes

rové se ‰irok˘m obecnû odborn˘m profilem a nemusí

znaãnû vyvíjejí a promûÀují pfiedev‰ím proto, Ïe se zvy-

vÏdy vést k dosaÏení profesní kvalifikace. Není jiÏ chá-

‰uje rychlost zmûn na trhu práce a je nutné zvy‰ovat fle-

páno jako uzavfiené, ale pfiedev‰ím jako pfiíprava na

xibilitu a úroveÀ kvalifikací. V˘sledkem je postupné pro-

vzdûlávání celoÏivotní.

línání forem a stírání dfiíve vyhranûn˘ch funkcí (pojed-

Dal‰í rozhodující zmûnou je rozvoj dal‰ího

nané na pfiedchozích stránkách), odkládání specializace

vzdûlávání, které zahrnuje rÛzné formy odborné pfií-

aÏ na pozdûj‰í dobu, spoleãné prosazování vût‰ího zapo-

pravy pfii zamûstnání, aÈ se jiÏ dûje systematicky v pod-

jení zamûstnavatelÛ, protoÏe to zvy‰uje kvalitu pfiípravy

nicích v rámci péãe o rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ, v rámci

a také usnadÀuje pfiechod ze ‰koly do zamûstnání.

nutné rekvalifikace nebo na základû individuální snahy

Posiluje se regionální úroveÀ fiízení (protoÏe na ní exis-

zlep‰it si vyhlídky na trhu práce. Uplatnûní strategie ce-

tují v˘znamné rozdíly na trhu práce, je mnohem blíÏe

loÏivotního uãení tento proces zavr‰uje tím, Ïe v˘slovnû

k podnikÛm i vzdûlávacím institucím), a pfiená‰í se od-

poÏaduje, aby pro nûj poãáteãní vzdûlávání vytvofiilo

povûdnost za vlastní vzdûlávací dráhu ze státu na jedince.

pfiedpoklady, dalo mu dostateãn˘ základ a potfiebné ná-

Dal‰ím trendem je pfierÛstání a pfiesouvání od-

stroje, posílilo motivaci a umoÏnilo tak kaÏdému po-

borného vzdûlávání do terciární úrovnû. Nûkde se

kraãovat ve vzdûlávací dráze. Tím, Ïe participace na stfiedním vzdûlávání je

Modely odborné pøípravy

dnes v Evropû témûfi univerzální a Ïe participace na ter-

Zemì Evropské unie

ciární úrovni ve v‰ech zemích podstatnû roste stejnû jako poãet tûch, kdo pokraãují v dal‰ím vzdûlávání, se

Pøíprava ve škole

nejen zvy‰uje vûk mladého ãlovûka pfii vstupu na pracovní trh, ale mûní se vÛbec pozice odborného vzdûlávání ve vzdûlávacím systému. Proti tradiãnímu obrazu

Finsko

velmi omezen˘ch a ostfie definovan˘ch moÏností úzké

Švédsko Nizozemí Belgie

specializované pfiípravy pro jedno povolání a pro cel˘ Ïi-

Francie Itálie

vot – pro niÏ také, s v˘jimkou malého poãtu vysoce kvaØecko

ÈR 1989 – 98 Rakousko Dánsko

lifikovan˘ch profesí, zcela postaãovala stfiedo‰kolská

Velká Británie

úroveÀ – existuje mnohem ‰ir‰í fiada vzdûlávacích pfiíle-

Španìlsko

Ïitostí na rÛzn˘ch úrovních, které jsou navzájem co nejvíce propojeny a mohou se kombinovat. UmoÏÀují tak

Irsko Nìmecko

Lucembursko

Portugalsko

velké rozrÛznûní individuálních vzdûlávacích cest a postupnû, bûhem celého Ïivota, zmûny, inovování, prohlubování a zvy‰ování kvalifikace.

Uèòovská pøíprava

Pøíprava v zamìstnání

âesk˘ systém odborného vzdûlávání má dlouhou a silnou tradici odborn˘ch ‰kol a stále si uchovává

Pramen: D. Münch, Berufsbildung 45/1997

64

|

vysokou prestiÏ a zájem ÏákÛ a rodiãÛ. Na druhé stranû


v‰ak právû existence tradiãního a stabilního systému

volbu vzdûlávací cesty, její korigování a dal‰í pokraão-

mÛÏe omezovat pochopení v‰ech dÛsledkÛ nové situace

vání; podpora co nejvût‰ího zapojení zamûstnavatelÛ.

a nového místa odborného vzdûlávání. Nezbytné zmûny

Ale i pak koordinaci mezi vzdûlávací nabídkou

pak mÛÏe spí‰e tlumit. âeské odborné vzdûlávání, které

a poÏadavky trhu práce omezuje fiada faktorÛ: jednot-

odpovídalo poÏadavkÛm zaloÏen˘m na centrálním plá-

livé strany jednají svobodnû a samostatnû, zpûtná vazba

nování, direktivním fiízení a státním vlastnictví podnikÛ

mezi trhem a vzdûláváním vÏdy vykazuje urãit˘ ãasov˘

a bylo zamûfieno pfieváÏnû na potfiebu prÛmyslov˘ch

posun, pfiedev‰ím pak dal‰í v˘voj ekonomiky lze pfied-

podnikÛ, se po roce 1989 muselo vyrovnat s problémy

vídat jen zãásti. Proto patfií co nejvût‰í usnadnûní re-

transformace. Bylo nutné vytvofiit fiadu chybûjících me-

kvalifikace a existence podpÛrn˘ch a nápravn˘ch pro-

chanismÛ pro zaji‰tûní nového vztahu mezi trhy vzdû-

gramÛ mezi hlavní kritéria koncipování a fungování

lávání a práce a pro zaji‰tûní úãinné úãasti sociálních

systému odborného vzdûlávání.

partnerÛ. Tento proces není zdaleka ukonãen.

Kritick˘m okamÏikem je pfiechod ze ‰koly do

Zaãlenûní sociálních partnerÛ do rozvoje od-

zamûstnání. Je-li neúspû‰n˘, mÛÏe znehodnotit dosa-

borného vzdûlávání je zaloÏeno stále jen na dobrovol-

Ïené v˘sledky a negativnû ovlivnit dal‰í pracovní

nosti a vlastní iniciativû. Pfiedstavuje jeden z hlavních

i osobní kariéru. Zaji‰tûní pfiechodu ze ‰koly do za-

nedostatkÛ ãeského odborného vzdûlávání, sniÏuje jeho

mûstnání je klíãov˘m opatfiením v boji s nezamûstna-

relevanci i kvalitu, neumoÏÀuje úãast zamûstnavatelÛ

ností a jedním z tûÏi‰È strategie celoÏivotního uãení.

na definování vzdûlávací politiky a na jejím propojování

ObtíÏe pfiechodu se znásobují jiÏ tím, Ïe proti dfiívûj‰í

s hospodáfiskou politikou a s politikou zamûstnanosti.

praxi trvá déle (uvaÏuje se období od 15 do 29 let vûku),

V zemích Evropské unie existují odpovídající struktury

nezahrnuje jenom jednu cílovou skupinu a je vícená-

a postupy, které zaji‰Èují úãast sociálních partnerÛ na

sobn˘ – pfied nalezením stabilnûj‰ího zamûstnání se stfií-

v‰ech úrovních a ve v‰ech klíãov˘ch aspektech, jako

dají období práce, nezamûstnanosti a rekvalifikace, pfií-

jsou identifikace vzdûlávacích potfieb, v˘voj vzdûláva-

padnû návratu do ‰koly. To opût akcentuje potfiebu roz-

cích a profesních standardÛ, zaji‰Èování kvality, certifi-

manit˘ch vzdûlávacích cest a zavedení podpÛrn˘ch

kace a akreditace, fiízení i alokace finanãních pro-

a nápravn˘ch programÛ.

stfiedkÛ. U nás jsou dnes v‰echny kompetence pro od-

V dal‰ím v˘voji je nezbytné se soustfiedit na pro-

borné vzdûlávání na národní úrovni soustfiedûny na

blémy, které pfiesahují úroveÀ stfiední ‰koly, jako je pfie-

Ministerstvu ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy, av‰ak me-

rÛstání do úrovní terciárního a dal‰ího vzdûlávání

chanismus pro meziresortní spolupráci, komunikace se

a vztah mezi poãáteãním a dal‰ím vzdûláváním.

sférou zamûstnanosti i zapojení sociálních partnerÛ

Pfiedev‰ím bude nutné postupnû vytváfiet spoleãné rám-

jsou prozatím omezené.

cové mechanismy financování a certi£kace pro oblast ce-

Nalézt fie‰ení pro nov˘ vztah vzdûlávání k trhu

lého odborného vzdûlávání. V cílovém stavu by tyto me-

práce je pro transformující se ekonomiky zvlá‰tû ob-

chanismy – byÈ diferencovanû pro jednotlivé sektory –

tíÏné, protoÏe jiÏ nemohou vyuÏívat postupy plánova-

propojovaly cel˘ systém odborného vzdûlávání, poãá-

ného direktivního hospodáfiství. (Ani tyto postupy v‰ak

teãní i dal‰í vzdûlávání i v‰echny partnery a to bez

nezaruãovaly v˘sledek, v oboru vyuãení nepracovalo aÏ

ohledu na druh pfiípravy a vzdûlávání ãi na vzdûlávací

40 % absolventÛ.) Musí se vytvofiit komplexní systém

instituce, formu a místo. Stát by tak mohl ovlivÀovat

propojující v‰echny aktéry. Jednotliv˘mi prvky jsou pfie-

chování podnikÛ i jednotlivcÛ pro dosaÏení dvou cílÛ –

dev‰ím: monitorování a prognózování v˘voje trhu práce

realizaci celoÏivotního uãení (napfi. motivovat podniky

na národní i regionální úrovni; systematické zpfiístup-

k rozsáhlému dal‰ímu vzdûlávání zamûstnancÛ) a co nej-

Àování informací, jejich vyuÏívání pro ovlivnûní vzdûlá-

vût‰í propojení odborného vzdûlávání s praxí pro zv˘-

vací nabídky i poptávky; motivování vzdûlávacích insti-

‰ení jeho kvality. Podnikové vzdûlávání se tak bude moci

tucí i ÏákÛ a jejich rodiãÛ; vzájemná kooperace (aÏ inte-

stát skuteãnû integrální ãástí vzdûlávacího systému.

grace) systémÛ poradenství na ‰kolách i úfiadech práce; roz‰ífiení kurikula základního i stfiedního vzdûlávání

Roz‰ifiování a diverzifikování terciárního vzdûlávání

o prvky usnadÀující volbu povolání (uãivo o svûtû práce,

Terciární vzdûlávání se ze v‰ech souãástí vzdûlávacích

rozvoj manuálních schopností); roz‰ífiení moÏností pro

systémÛ v zemích Evropské unie po druhé svûtové válce


|

65

rozvíjí nejdynamiãtûji. (Pojem terciární vzdûlávání se za-

bízí v‰echny typy programÛ bez ohledu na jejich délku

ãal pouÏívat zhruba pfied deseti lety jako pojem zastfie-

i studijní zamûfiení.

‰ující v‰echny druhy vzdûlávání následující po ukonãe-

Vznik a následující rozmach neuniverzitního

ném stfiedním vzdûlání. Jeho jádrem, nejv˘znamnûj‰í

sektoru vysokého ‰kolství byl podmínûn fiadou faktorÛ,

a také nejstar‰í souãástí je vysoké ‰kolství. Zavedení no-

poãínaje potfiebou odborníkÛ a manaÏerÛ na vy‰‰í neÏ

vého pojmu roz‰ifiuje a pfiekonává omezení dfiíve pou-

stfiedo‰kolské kvalifikaãní úrovni, snahou pfiizpÛsobit

Ïívan˘ch pojmÛ jako univerzitní, vysoko‰kolské ãi po-

vysoké ‰kolství „netradiãním“ studentÛm s jin˘mi pfied-

stsekundární vzdûlávání a odráÏí kvantitativní i struktu-

poklady a aspiracemi, aÏ ke sníÏení jednotkov˘ch ná-

rální zmûny, ke kter˘m do‰lo ve 2. polovinû 20. století.)

kladÛ ve vysokém ‰kolství. Rakousko a Finsko uzáko-

PrÛmûrn˘ podíl kolem 5 % studentÛ vysok˘ch

nily alternativní moÏnost vysoko‰kolského vzdûlávání

‰kol ve vûkové skupinû 20 – 24 let tûsnû po 2. svûtové

zcela jednoznaãnû oddûleného od univerzit teprve ne-

válce se v terciárních vzdûlávacích institucích zemí

dávno. Rakousko tak uãinilo po dlouh˘ch letech diskusí

Evropské unie zv˘‰il desetinásobnû na dne‰ních témûfi

a analytick˘ch rozborÛ, ve Finsku byl neuniverzitní sek-

50% studentÛ. Nejv˘raznûj‰í byl rÛst pochopitelnû v ob-

tor konstituován na základû provûfieného experimentu.

dobí „zlatého vûku ‰kolství“ od druhé poloviny 50. do

Zv˘‰ení rovnosti pfiíleÏitostí ke vzdûlávání nebylo sice

první poloviny 70. let, ale velmi v˘raznû se zrychluje

hlavním faktorem tûchto strukturálních reforem, ale

také v posledním desetiletí, a to navzdory stagnaci de-

bylo jejich pfiirozen˘m dÛsledkem. Zlep‰ila se i vnitfiní

mografické kfiivky a omezenému ekonomickému rÛstu.

efektivnost vysokého ‰kolství, neboÈ se sníÏil poãet stu-

V˘razn˘m pfiíkladem dynamického rÛstu je v souãas-

dentÛ nedokonãujících univerzitní typ studia.

nosti Finsko, kde se pro poãátek pfií‰tího tisíciletí pfied-

Nov˘ model je funkãní a úspû‰n˘, umoÏÀuje

pokládá, Ïe 70 % mlad˘ch lidí z pfiíslu‰né vûkové sku-

dobré uplatnûní absolventÛ na trhu práce, pfiiná‰í v‰ak

piny se bude po ukonãení stfiedo‰kolského studia dále

také fiadu problémÛ, jako jsou men‰í prestiÏ, nemoÏ-

vzdûlávat v terciárním sektoru.

nost pfiechodu z jednoho typu studia na druh˘ a ãasto

Kvantitativní rozmach ov‰em zcela zmûnil slo-

i nemoÏnost pokraãování v dal‰ím studiu, nebezpeãí

Ïení studentÛ, jejich studijních ambicí, schopností a ta-

pfiíli‰ úzce zamûfieného studia, které v pfiípadû zmûny

lentu, zájmÛ a dal‰ích plánÛ. Studenti dnes pocházejí

zamûstnání vyÏaduje úplnou rekvalifikaci. Neuniver-

z podstatnû ‰ir‰ího spektra rodin a rozmanité v˘chozí so-

zitní vysoké ‰koly se proto snaÏí co nejvíce se pfiiblíÏit

ciální, kulturní a ekonomické situace. ¤ada studentÛ je

statutu univerzity, ve Velké Británii jiÏ do‰lo alespoÀ

také mnohem star‰ích, pfiicházejí na ‰koly mnohdy

formálnû k integraci obou typÛ.

s vlastní zku‰eností ze zamûstnání a tedy také se zcela ji-

Vysoké ‰koly dnes v evropsk˘ch zemích v˘-

n˘mi poÏadavky. Odpovûdí na mûnící se a rostoucí ná-

znamnû roz‰ifiují svou funkci. V˘raznû se orientují na

roky na studijní pfiíleÏitosti u promûÀující se vysoko‰kol-

podporu v‰estranného rozvoje svého regionu a spolu-

ské klientely je diverzifikace vysokého ‰kolství. Velkému

práci s místními partnery (podniky a zamûstnavateli,

poãtu zájemcÛ o studium po stfiední ‰kole jsou nabízeny

regionálními správami a mûstsk˘mi zastupitelstvy, od-

ãasto velmi bohatû strukturované a rÛznorodé moÏnosti

bory, obãansk˘mi iniciativami apod.). Mnoho vysoko-

vzdûlávání vãetnû klasického univerzitního studia.

‰kolsk˘ch institucí, aÈ jiÏ univerzitního ãi neuniverzitního typu,

Diverzifikace vysokého ‰kolství zaãala na konci

nyní zakládá v mal˘ch mûstech nové ‰koly ãi fakulty,

60. a na zaãátku 70. let vytvofiením alternativních ne-

které mají uspokojit dal‰í klientelu. JiÏ od 70. let se an-

univerzitních vysoko‰kolsk˘ch institucí (jako Polytechnics,

gaÏují v dal‰ím a celoÏivotním vzdûlávání a v posledním

Fachhochschulen, Instituts Universitaires de Technologie) nabí-

desetiletí se tato tendence v˘znamnû posiluje. Nabízejí

zejících krátké studijní programy se siln˘m dÛrazem

se rÛzné formy mimofiádného studia ãi kurzy pro do-

na odbornou pfiípravu, pfiípadnû i rÛzné formy studia

spûlé rÛzné úrovnû a zamûfiení. Roz‰ifiuje se „otevfiené“

jako je studium kombinované se zamûstnáním, veãerní

a dálkové (distanãní) vzdûlávání, které poskytuje moÏ-

ãi dálkové. Odli‰né programy se v tomto pfiípadû reali-

nost vzdûlávat se ‰irok˘m spoleãensk˘m vrstvám v‰ech

zují v rÛzn˘ch typech institucí, neuniverzitních ãi uni-

vûkov˘ch skupin. V fiadû vysok˘ch ‰kol poãet tûchto stu-

verzitních, v men‰ím rozsahu se rovnûÏ uplatÀuje

dujících mnohonásobnû pfievy‰uje poãet studentÛ den-

druhá moÏnost, kdy jedna vysoko‰kolská instituce na-

ního studia.

66

|


Terciární vzdìlávání

V âeské republice je ve srovnání se zemûmi

Podíl 'ákù k vìkové skupinì 20 – 24 let Èeská republika a zemì EU 1950 – 1996

Evropské unie situace stále podstatnû odli‰ná. PfiestoÏe se poãet vysoko‰kolsk˘ch studentÛ od roku 1989 zv˘‰il, je stále o hodnû niÏ‰í neÏ v zemích Evropské unie, ze-

50 %

jména pak u vy‰‰ích vûkov˘ch skupin. DÛvodem stále trvajícího rozdílu je v první fiadû v˘voj vysokého ‰kolství v prÛbûhu nûkolika desetiletí pfied rokem 1989. NejenÏe

40 %

státem plánované poãty studentÛ, na které nekladl Ïádné v˘razné poÏadavky hospodáfisk˘ v˘voj zemû, ne-

30 %

odpovídaly rÛstu poãtu studentÛ ve vyspûl˘ch zemích, ale bylo navíc nutné vyrovnávat dÛsledky politick˘ch

EU 20 %

ãistek: mezi lety 1948 a 1950 klesl poãet studentÛ více neÏ o tfietinu, a znovu mezi lety 1968 a 1971 o 15 %. Proto nelze 50. a 70. léta povaÏovat za roky rÛstu, ale

ÈR 10 %

spí‰e za roky zahlazování kvantitativních dÛsledkÛ politick˘ch deformací.

0%

V˘voj byl deformován i z kvalitativního hlediska. Nepfiítomnost v˘razn˘ch vnûj‰ích impulsÛ a nao-

1950

1960

1970

1980

1990

pak nûkolikanásobn˘ násiln˘ vstup politické moci do Ïivota vysok˘ch ‰kol vedl k nepfiimûfiené rezistenci a str-

Pramen: Eurostat, Èeský statistický úøad

nulosti struktur a institucí, jejich cílÛ a funkcí, zatímco v zemích Evropské unie rychle pokraãoval rozmach a di-

kání bakaláfiského titulu. Novelizace ‰kolského zákona

verzifikace pfiíleÏitostí ke studiu. Vysoké ‰koly nejsou

v roce 1995 nov˘ typ vy‰‰í odborné ‰koly legalizovala,

dostateãnû propojeny s Ïivotem okolní spoleãnosti

av‰ak nikoli jako vysoko‰kolské studium, a souãasnû

(„vûÏe ze slonoviny“), vycházejí pfiedev‰ím z humbold-

zru‰ila dosavadní formy pomaturitního studia (roz‰ifiu-

tovské tradice spojení v˘uky s v˘zkumem nezávisl˘m na

jícího, inovujícího, prohlubujícího). To mûlo ov‰em za

spoleãnosti. Nedostateãnû reflektují dne‰ní dal‰í funkce

následek prudk˘ nárÛst poãtu vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol,

vysoko‰kolského systému, i kdyÏ právû ty jsou velice v˘-

vût‰inou právû transformací pomaturitního studia na

znamné pro spoleãnost i pro samotné vysoké ‰koly.

stfiedních ‰kolách. V souãasné dobû je u nás témûfi 160

Teprve 90. léta otevírají i u nás prostor pro rozvoj terci-

vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol , v roce 1997 na nich studovalo

árního ‰kolství v celé ‰ífii.

jiÏ více neÏ 20 tisíc studentÛ. Toto ãíslo se bude v pfií‰-

Prvním krokem, kter˘ byl umoÏnûn vysoko-

tích nûkolika letech velmi pravdûpodobnû zvy‰ovat pfie-

‰kolsk˘m zákonem z roku 1990, bylo zavedení krát-

dev‰ím proto, Ïe na nûkter˘ch z tûchto ‰kol jsou zatím

kého, bakaláfiského studia. Dnes bakaláfiské studium

naplnûny pouze první roãníky.

nabízejí prakticky v‰echny ãeské vysoké ‰koly, ov‰em

Nov˘ vysoko‰kolsk˘ zákon z roku 1998 poprvé

v rÛzném pojetí: nûkde jako první ãást studia magister-

definuje i ‰ir‰í poslání vysok˘ch ‰kol, jejich úlohu v dal-

ského, jinde jako ucelené a prakticky zamûfiené studium

‰ím a celoÏivotním vzdûlávání, v utváfiení obãanské spo-

pfiísnû oddûlené od magisterského, nûkde jsou moÏnosti

leãnosti, v rozvoji spolupráce na národní a regionální

pfiestupu nebo pokraãování v dal‰ím studiu velmi ome-

úrovni a v evropské spolupráci. Otevírá dal‰í moÏnosti

zené, jinde jiÏ prostupnost umoÏÀují, i kdyÏ za urãit˘ch

diverzifikace terciárního vzdûlávání zfiizováním soukro-

podmínek.

m˘ch ‰kol a zejména vznikem nového typu neuniver-

Prakticky souãasnû se v rámci projektu podporovaného pfiedev‰ím z Nizozemí zaãal vytváfiet systém

zitních vysok˘ch ‰kol, které budou nabízet bakaláfiské, pfiedev‰ím profesnû zamûfiené programy.

vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol, jichÏ bylo v rámci experimen-

Nûkteré vy‰‰í odborné ‰koly vyuÏijí moÏností

tálního ovûfiování do roku 1996 zaloÏeno asi 30. Ty jiÏ

otevfien˘ch nov˘m zákonem a budou se snaÏit buì

od poãátku signalizovaly svoje ambice pfiejít do vysoko-

transformovat na neuniverzitní vysokou ‰kolu, nebo ve

‰kolské sféry a vytvofiit studijní program vedoucí k zís-

spolupráci s vysokou ‰kolou akreditovat své programy


|

67

jako bakaláfiské. Jistû se o to pokusí ty z vy‰‰ích odbor-

stavy jasnû vymezeno. Pfiitom jde o oblast, která je pro

n˘ch ‰kol, které mají dostateãn˘ poãet studentÛ, jejichÏ

dal‰í rozvoj ekonomiky i spoleãnosti klíãová pfiinejmen-

studijní programy jsou pro studenty i budoucí zamûst-

‰ím ze dvou hledisek. Na úrovni státu je to její úloha

navatele atraktivní a které úspû‰nû absolvovaly meziná-

v aktivní politice zamûstnanosti, kde je prioritním cílem

rodní hodnocení jako srovnatelné se zahraniãními ne-

zv˘‰ení zamûstnatelnosti v‰ech. Na úrovni podnikÛ to

univerzitními vysok˘mi ‰kolami. Dal‰í moÏností je i to,

je prolnutí dal‰ího vzdûlávání s rozvojem lidsk˘ch

Ïe se souãasná vy‰‰í odborná ‰kola stane souãástí exis-

zdrojÛ a jejich fiízením, pfiedev‰ím vyuÏití rozvoje lid-

tující vysoké ‰koly. Ostatní vy‰‰í odborné ‰koly zÛstanou

sk˘ch zdrojÛ jako jednoho z hlavních nástrojÛ strategie

souãástí terciárního sektoru, ale jejich studium, stejnû

rozvoje podniku. Je nutné zdÛraznit dvû skuteãnosti.

jako dosud, nebude studiem vysoko‰kolsk˘m. Jejich stu-

Za prvé, dal‰í vzdûlávání se nemÛÏe omezit jen na vzdû-

dijní programy by mûly b˘t spí‰e krat‰í neÏ bakaláfiské

lávání odborné (které zahrnuje i rÛzné formy podniko-

a mûly by umoÏÀovat zájemcÛm rychlou rekvalifikaci,

vého vzdûlávání a uãení na pracovi‰ti), ale mûlo by mít

prohloubení ãi doplnûní znalostí v urãitém oboru apod.

silnou – a patrnû stále v˘raznûj‰í – sloÏku vzdûlávání ob-

I tyto ‰koly by mûly posílit orientaci na programy dal‰ího

ãanského a sociokulturního, resp. zájmového (mûlo by

vzdûlávání a na nové formy vzdûlávání.

zahrnovat v nej‰ir‰ím pojetí i ãinnosti zájmov˘ch sdru-

Podíl poãtu studentÛ terciárního vzdûlávání

Ïení a individuální rozvoj). Za druhé, neobyãejnû silná

k vûkové skupinû 20 – 24 let se do roku 2010 zv˘‰í na té-

diverzifikace a individualizace vzdûlávacích cest i cho-

mûfi 50 %. Dal‰í rozvoj terciárního vzdûlávání je zapo-

vání jednotliv˘ch aktérÛ s odli‰n˘mi zájmy a cíli dává to-

tfiebí orientovat pfiedev‰ím na diverzifikaci vzdûlávacích

muto sektoru – pfies v‰echno nezbytné propojování

pfiíleÏitostí: na rozvoj bakaláfisk˘ch programÛ neuniver-

a prolínání s ostatními sektory vzdûlávací soustavy – au-

zitních vysok˘ch ‰kol, na rozvoj nevysoko‰kolsk˘ch fo-

tonomní charakter.

rem terciárního vzdûlávání, na roz‰ifiování rÛzn˘ch fo-

Koncept dal‰ího vzdûlávání vychází z tradice

rem studia pfii zamûstnání (aÏ na dvojnásobek dne‰ní

vzdûlávání dospûl˘ch, které se rozvíjelo od konce 19.

kapacity) a na pfiípravu programÛ dal‰ího vzdûlávání.

století jako hnutí lidového vzdûlávání s v˘razn˘m za-

Vût‰inu studijních programÛ je nutno postupnû

mûfiením sociálním, pfiíp. i národním, jeÏ mûlo emanci-

koncipovat tak, aby se umoÏnila co nejvût‰í prostupnost,

paãní a kompenzaãní charakter. Potfieba dal‰ího vzdûlá-

samozfiejmû po vzájemné dohodû vzdûlávacích institucí

vání vypl˘vá pfiedev‰ím z nutnosti se neustále adaptovat

na základû porovnání obsahu pfiíslu‰n˘ch studijních

na stále rychlej‰í civilizaãní promûny a z nezbytnosti re-

programÛ a po splnûní poÏadovan˘ch podmínek (jako

kvalifikace pracovní síly pfii rychl˘ch strukturálních

pfiedepsání dodateãn˘ch zkou‰ek ãi doplÀujícího studia).

a technologick˘ch zmûnách. PruÏné zaji‰Èování rozma-

VyváÏen˘ v˘voj vyÏaduje nejen sladit dynamiku jednotli-

nit˘ch moÏností se vzdûlávat a odbornû zdokonalovat

v˘ch oblastí terciárního sektoru navzájem, ale pfiizpÛso-

pro v‰echny vûkové skupiny je rovnûÏ reakcí na to, Ïe

bit ji rovnûÏ v˘voji ve stfiedním ‰kolství a v dal‰ím vzdû-

vzdûlávání v tradiãních ‰kolách bylo doposud pfiíli‰ str-

lávání, ekonomick˘m moÏnostem a v neposlední fiadû v˘-

nulé a rezistentní vÛãi zmûnû. Dal‰í vzdûlávání, vzdû-

voji na trhu práce. Bude nutné pfiipravit a realizovat

lávání po ukonãení poãáteãního vzdûlávání, se po druhé

spoleãnû se zástupci vysok˘ch a vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol

svûtové válce postupnû stává nezbytnou souãástí vzdû-

nezbytné mechanismy v oblasti akreditace, evaluace,

lávacích systémÛ. Nov˘ koncept, celoÏivotní uãení, dÛ-

podpÛrn˘ch programÛ a financování, které pfiispûjí k per-

slednû propojuje poãáteãní i dal‰í vzdûlávání a zdÛraz-

spektivnímu a dlouhodobû vyváÏenému v˘voji celého

Àuje skuteãnost, Ïe uãení neprobíhá jen ve formalizo-

terciárního vzdûlávání.

vaném vzdûlávacím systému, ale Ïe se pro nû vyuÏívá v‰ech druhÛ prostfiedí, pfiedev‰ím pracovi‰tû a obce.

Rozvoj dal‰ího vzdûlávání

PÛvodnû pfievládalo pojetí, Ïe dal‰í vzdûlávání

V dÛsledném vybudování sektoru dal‰ího vzdûlávání se

je kompenzací za poãáteãní vzdûlávání, k nûmuÏ ne-

patrnû nejvíce projeví vliv spoleãné vzdûlávací politiky

byl z dÛvodÛ sociálních a ekonomick˘ch umoÏnûn pfií-

Evropské unie, zaloÏené na realizaci konceptu celoÏi-

stup. Dnes, s vût‰í rovností pfiíleÏitostí, se v‰ak chápe

votního uãení. Pfies boufiliv˘ v˘voj po roce 1990 není po-

jako poskytnutí druhé ‰ance pro ty, ktefií z nejrÛznûj-

stavení tohoto sektoru jako jedné z ãástí vzdûlávací sou-

‰ích dÛvodÛ dostateãnû nevyuÏili – aÈ uÏ nemohli, ne-

68

|


Podíl organizací, které vìnují na vzdìlávání svých pracovníkù více ne 2 % roèních mezd Èeská republika a zemì EU v roce 1996

moÏné uplatnûní v Ïivotû obce pfii posilování sociální soudrÏnosti a v boji proti vyluãování ze spoleãnosti. Právû v˘znam tohoto aspektu bude pravdûpodobnû znaãnû vzrÛstat ve spojitosti s nov˘m místem práce v Ïivotû jedince a s rÛstem ãinností vykonávan˘ch bez pracovního pomûru.

Zemì

Dal‰í odborné vzdûlávání se dnes chápe jako je-

Francie

den z úsekÛ celoÏivotní vzdûlávací dráhy. V jeho rámci je

Švédsko

moÏné realizovat specifická opatfiení zamûfiená na jed-

Velká Británie

notlivé cílové skupiny: pro usnadnûní pfiechodu ze ‰koly do zamûstnání pro mládeÏ, která je‰tû nena‰la stabilní za-

EU prùmìr

mûstnání; jako nástroj aktivní politiky zamûstnanosti pro

Irsko

ty, kdo jiÏ zamûstnání ztratili nebo jsou tím ohroÏeni

Nizozemí

(pfiedev‰ím pro dlouhodobû nezamûstnané a pro pracovníky s nízkou kvalifikací); jako ãást podnikové strategie

Nìmecko

rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ pro zamûstnance podniku.

Finsko

V zemích Evropské unie v posledních patnácti

Belgie

letech vznikly – pÛvodnû pro usnadnûní pfiechodu v prostfiedí vzrÛstající nezamûstnanosti mládeÏe – nové

Dánsko

instituce stojící mimo ‰kolsk˘ systém i mimo podniky,

Španìlsko

které se staly urãit˘m mostem mezi formalizovan˘m

Èeská republika

vzdûlávacím systémem a systémem zamûstnanosti a nûkde vyplnily mezeru mezi poãáteãním a dal‰ím odborn˘m vzdûláváním. V kontextu celoÏivotního uãení je 0%

20 %

40 %

60 %

80 %

Pramen: Cranfield project on European resource management, 1997

oddûlování obou oblastí stále více irelevantní, rÛzné druhy i místa uãení se propojují. Dal‰í odborné vzdûlávání je ãástí ‰ir‰í sociální, politické a ekonomické strategie zamûfiené na neza-

umûli nebo nechtûli vyuÏít – své první pfiíleÏitosti

mûstnané nebo nezamûstnaností ohroÏené. Tato strate-

v rámci poãáteãního vzdûlávání. Dal‰í vzdûlávání se

gie obsahuje i dal‰í opatfiení (jako jsou sociální podpory,

tak stalo souãástí strategie, jak pfiekonávat spoleãensky

poradenství, uÏití forem zamûstnání na dobu urãitou)

podmínûné nerovnosti pfii poskytování poãáteãního

na vytváfiení pracovních míst, a slouÏí tak k rozvoji re-

vzdûlávání, které vypl˘vají ze selektivní funkce ‰kol-

gionÛ a sektorÛ. Dal‰í vzdûlávání bude proto vyÏadovat

sk˘ch systémÛ.

zv˘‰ené propojování na lokální nebo regionální úrovni

Dnes stojí v popfiedí zájmu pfiedev‰ím dal‰í odborné vzdûlávání právû sv˘m v˘znamem pro zvy‰ování

a vypracování specifick˘ch programÛ, které povedou k uznávan˘m kvalifikacím.

kvalifikace a zamûstnatelnosti. Odborné vzdûlávání

Dal‰í vzdûlávání v âeské republice pro‰lo bû-

dnes ov‰em pfiesahuje ãistû profesní dimenzi, rozvíjí

hem devadesát˘ch let v˘razn˘mi zmûnami. Centrálnû fií-

i fiadu osobních kompetencí, vzdûlávání na pracovi‰ti

zené struktury vzdûlávání dospûl˘ch existující pfied ro-

také patfií mezi nejúãinnûj‰í formy pro poskytování

kem 1990 se rozpadly. Dfiívûj‰í vzdûlávací instituce –

druhé ‰ance a pro péãi o znev˘hodnûné a rizikové sku-

podnikové instituty u vût‰ích podnikÛ nebo sdruÏení

piny i jedince; tím zasahuje i do oblasti osobního roz-

podnikÛ, resortní instituty – byly buì zru‰eny, nebo re-

voje. Pfiesto nelze z úvah o rozvoji dal‰ího vzdûlávání

organizovány a privatizovány. Velmi se také sníÏilo po-

ostatní dvû oblasti vyluãovat. JiÏ dnes je v nûkter˘ch ze-

mûrnû hodnû rozvinuté studium pfii zamûstnání na

mích velmi dÛleÏitá právû sloÏka zájmového vzdûlávání

stfiedních i vysok˘ch ‰kolách.

a v diskusích o vzdûlávání seniorÛ, které jiÏ není orien-

Na druhé stranû v‰ak transformace spoleãnosti

továno na poÏadavky trhu práce, se objevuje jejich

v âeské republice a s ní spojené rozsáhlé pfiesuny pra-


|

69

covních sil v první polovinû 90. let vedly k v˘raznému

a odli‰nosti Ïivotních a pracovních situací je nezbytn˘

roz‰ífiení úãasti dospûl˘ch na vzdûlávání. Zaji‰Èování

efektivní informaãní a poradensk˘ systému, kter˘ kaÏ-

dal‰ího vzdûlávání se stalo – stejnû jako v ostatních ze-

dému umoÏní vybrat si vhodn˘ druh dal‰ího vzdûlávání

mích procházejících transformací – pfiedev‰ím úkolem

na základû vyhodnocení kvality, nákladÛ i efektivity rÛz-

trhu vzdûlávání. Velmi rychle vzniklo mnoho nov˘ch

n˘ch moÏností k uãení. Na oblast dal‰ího vzdûlávání je

soukrom˘ch vzdûlávacích institucí. Do roku 1995 se

nutné roz‰ífiit i ostatní nástroje nepfiímého fiízení, které

celkov˘ poãet vzdûlávacích institucí ustálil na 1500,

alespoÀ ãásteãnû jiÏ existují v oblasti poãáteãního vzdû-

z nichÏ asi 10 % jsou stfiední i vysoké ‰koly, pro nûÏ se

lávání, jako jsou certifikace, zaji‰Èování kvality, evaluace

stává poskytování tûchto sluÏeb v˘znamn˘m roz‰ífie-

a systematické ‰ífiení inovací.

ním finanãních zdrojÛ, dal‰ích 10% jsou neziskové or-

Je dále nutné rozvíjet postupy, které jsou spe-

ganizace, asi 10 % pfiipadá na podnikové vzdûlání, zb˘-

cifické pfiedev‰ím pro dal‰í vzdûlávání. Pfiedev‰ím to je

vající jsou soukromé firmy. Tento rÛst poãtu vzdûlá-

uplatnûní nov˘ch technologií, zejména distanãního

vacích institucí i úãasti byl spontánní, byl motivován

vzdûlávání, a ‰ífieji rÛzn˘ch forem vysoce individuali-

pfieváÏnû individuální poptávkou, jen v omezené mífie

zovaného, otevfieného a sebefiízeného uãení, které ne-

zámûrn˘m úsilím podnikÛ zv˘‰it kvalifikaãní úroveÀ

závisejí na pevnû stanovené dobû ãi místû. Dále to je

sv˘ch pracovníkÛ (pfieváÏnû zahraniãních spoleãností).

‰ir‰í uplatnûní tematicky sestaven˘ch modulÛ ve v˘uce,

Jedinou ãástí, která je systematicky rozvíjena a podpo-

coÏ ov‰em otevírá otázku definování kompetencí, ke

rována jako jedno z opatfiení aktivní politiky zamûst-

kter˘m mají moduly vést, a odpovídajících dílãích cer-

nanosti je rekvalifikaãní vzdûlávání, které asi z jedné

tifikátÛ. To opût je závislé na celkovém pojetí stan-

tfietiny organizují a financují úfiady práce. Úfiady práce

dardÛ v dal‰ím vzdûlávání, jejich vztahu ke standar-

nejsou v‰ak schopny samy plnit v‰echny funkce dal-

dÛm poãáteãního vzdûlávání a vyvinutí celkového

‰ího vzdûlávání.

systému kvalifikací. S tím je také spojena nutnost vy-

Pro celou oblast dal‰ího vzdûlávání neexistuje

pracovat zpÛsoby, jak mûfiit jiÏ získané znalosti a do-

ucelen˘ právní rámec. Podle kompetenãního zákona

vednosti a jak uznávat rÛzné formy pfiedchozího uãení,

není za dal‰í vzdûlávání (ãi za vzdûlávání dospûl˘ch) od-

pfiedev‰ím na pracovi‰ti.

povûdn˘ Ïádn˘ resort. Bude nutné vytvofiit nezbytné

Koneãnû je to vÛbec celkové pojetí uãení do-

nástroje, jejichÏ vypracování a zaji‰tûní je pfiedev‰ím

spûl˘ch, které je zaloÏeno na fie‰ení problémÛ a které

úlohou státu, jako jsou zásady financování, vymezení

má vztah k reáln˘m Ïivotním situacím. Jeho úãastníci

odpovûdnosti jednotliv˘ch subjektÛ, pfiedev‰ím úãasti

mají základ pfiedchozích zku‰eností, jejich uãení je

sociálních partnerÛ, systémy evaluace, zaji‰Èování kva-

nejefektivnûj‰í, kdyÏ se dûje v kontextu, v kterém má

lity a certifikace, existence podpÛrn˘ch programÛ a za-

smysl, a kdyÏ mÛÏe b˘t budováno z rÛzn˘ch zdrojÛ.

vedení informaãního systému.

Tento pfiístup je nezbytn˘ i v podpÛrn˘ch a náprav-

Tyto nástroje vût‰inou existují v oblasti poãá-

n˘ch programech pro ty, ktefií opakovanû selhali v tra-

teãního vzdûlávání. NejobtíÏnûj‰í bude zajistit jejich

diãním ‰kolském systému, aÈ jiÏ pro nedostatek moti-

vzájemnou pfiimûfienou návaznost, která bude respek-

vace ãi odpovídajícího základu dovedností a znalostí.

tovat odli‰n˘ charakter dal‰ího vzdûlávání a souãasnû

Av‰ak stejné principy zaloÏené na individuálním pfií-

bude obû oblasti co nejvíce propojovat. Legislativní rá-

stupu, pfiímé zku‰enosti, zájmu a motivaci ÏákÛ se

mec, kter˘ vytváfií spoleãn˘ základ, pak mÛÏe b˘t dife-

dnes zaãínají uplatÀovat i v bûÏném ‰kolním vyuão-

rencovanû rozvíjen. Spoleãnému právnímu základu od-

vání.

povídá i nejvy‰‰í spoleãná úroveÀ vypracování vzdûlávací politiky, která propojuje rozvoj vzdûlávání s rozvojem lidsk˘ch zdrojÛ, se sociální politikou a s po-

Doporuãení

litikou zamûstnanosti, má nadresortní charakter a umoÏÀuje co nej‰ir‰í úãast ostatních partnerÛ, pfiede-

K pfied‰kolnímu vzdûlávání:

v‰ím integraci podnikového vzdûlávání. Systém finan-

•

cování bude koncipován z hlediska celoÏivotního uãení

souãást ‰kolské soustavy a zajistit právo dítûte na umís-

za úãasti jedincÛ i podnikÛ. KvÛli individuálnosti volby

tûní v matefiské ‰kole. Podporovat v‰eobecnou úãast

70

|

Vymezit pfied‰kolního vzdûlávání jako pfiirozenou


dûtí v posledním roce pfied‰kolního vzdûlávání pfied

experimenty (lycea, integrované stfiední ‰koly, centra

vstupem do ‰koly.

odborné pfiípravy) a zaãlenit je do strategie rozvoje

•

Vypracovat rámcov˘ vzdûlávací program, kter˘ formu-

luje cíle a prostfiedky pfied‰kolního vzdûlávání. •

Zavádût vysoko‰kolskou pfiípravu uãitelek matefisk˘ch

stfiedního ‰kolství. Zv˘raznit úlohu a profilaci ãtyfilet˘ch gymnázií. •

Podpofiit moÏnost absolvování více programÛ stfied-

‰kol a poskytnout moÏnost zv˘‰ení úrovnû vzdûlání uãi-

ního vzdûlávání (napfiíklad po získání profesní kvalifi-

telkám se stfiedo‰kolskou kvalifikací.

kace nástavbové studium, po v‰eobecném vzdûlávání získání profesní kvalifikace).

K primárnímu vzdûlávání (tj. na prvním stupni): •

Pfiesunout tûÏi‰tû primárního vzdûlávání od sluÏby vy‰-

•

Vypracovat a zavést soubor nástrojÛ, kter˘ uvolní

a posílí rozvoj studia pfii zamûstnání a pro dal‰í skupiny

‰ímu stupni vzdûlávání smûrem k osobnostnímu rozvoji

dospûl˘ch.

dítûte. Respektovat v pojetí primárního vzdûlávání rÛz-

•

nost dûtí. Vytváfiet postupnû vhodné podmínky k vyrov-

n˘ch skupin mlad˘ch lidí pomocí speciálních kompen-

návání rozdílÛ a ke kompenzaãním ãinnostem pro soci-

zaãních programÛ a kurzÛ. Iniciovat a podpofiit jejich

álnû i jinak znev˘hodnûné.

vytváfiení.

•

Uzavfiít primární vzdûlávání v‰estrannou diagnózou

•

Usnadnit zaãleÀování ohroÏen˘ch a marginalizova-

Uzavfiít stfiední vzdûlávání maturitní zkou‰kou, která

v˘voje dítûte, posouzením jeho pfiedpokladÛ pro dal‰í

odráÏí jak státem definované poÏadavky, tak rÛznoro-

vzdûlávací dráhu s doporuãením k volbû ‰koly.

dost vzdûlávacích programÛ stfiedních ‰kol. Zv˘‰it poãet voliteln˘ch pfiedmûtÛ a umoÏnit volbu úrovnû zkou‰ky.

K niÏ‰ímu sekundárnímu vzdûlávání (tj. na druhém stupni): •

V˘raznû podpofiit rozvoj druhého stupnû základní

K terciárnímu vzdûlávání: •

Podporovat diverzifikaci terciárního vzdûlávání na

‰koly (zejména podporou inovativních ‰kol, dal‰ím

vzdûlávání vysoko‰kolské (univerzitní a neuniverzitní)

vzdûláváním uãitelÛ, roz‰ifiováním diagnostick˘ch a po-

a nevysoko‰kolské (vy‰‰í odborné ‰koly, pomaturitní

radensk˘ch sluÏeb).

studium). VyváÏit rozvoj jednotliv˘ch sektorÛ z hle-

•

Vypracovat moderní kurikulum pro niÏ‰í sekundární

diska jejich funkcí. Vymezit postavení vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol jako sou-

stupeÀ zaloÏené na vnitfiní diferenciaci, na zv˘‰ené vo-

•

litelnosti pfiedmûtÛ i na rÛzn˘ch úrovních jejich nároã-

ãásti terciárního sektoru a zváÏit vypracování samostat-

nosti. Uplatnit je na základních ‰kolách i v niÏ‰ích roã-

ného zákona o vy‰‰ích odborn˘ch ‰kolách, stejnû jako

nících vícelet˘ch gymnázií.

obnovení rÛzn˘ch forem pomaturitního studia.

•

UmoÏnit, aby se niÏ‰í sekundární stupeÀ mohl podle

•

Zvy‰ovat návaznost studia a prostupnost v celém ter-

místních podmínek realizovat jako samostatná ‰kola

ciárním sektoru, co nejvíce vyuÏívat jiÏ získan˘ch zna-

nebo pfii zachování své specifiãnosti spojit s pfiedchozím

lostí studentÛ v pfiípadû zmûny jejich pÛvodní volby,

(primárním) ãi následn˘m (stfiedo‰kolsk˘m) stupnûm.

otevírat vût‰í moÏnosti pro interdisciplinární studium

Jednotlivé moÏnosti zrovnoprávnit z hlediska zfiizování,

a podporovat domácí i zahraniãní mobilitu studentÛ.

personálního zaji‰tûní i financování a souãasnû pod-

Podporovat rozvíjení Evropského kreditního systému

statnû roz‰ífiit prostor pro jejich vnitfiní diferenciace.

na vysok˘ch ‰kolách.

•

Uzavfiít niÏ‰í sekundární vzdûlávání v‰estrannou diag-

•

Podporovat zamûfiení vysoké ‰koly pfiedev‰ím na

nózou v˘voje Ïáka, posoudit jeho pfiedpoklady pro dal‰í

zvy‰ování kvality, na roz‰ifiování rÛzn˘ch forem

vzdûlávací dráhu, doporuãit volbu studijního ãi uãeb-

kombinovaného studia, na pfiípravu programÛ dal-

ního oboru a souãasnû poskytnout informace o moÏ-

‰ího vzdûlávání a na vyváÏení pomûru mezi bakaláfi-

nostech jeho uplatnûní na trhu práce.

sk˘mi a magistersk˘mi programy. Bakaláfiské programy koncipovat pro pfiímé uplatnûní absolventÛ

K vy‰‰ímu sekundárnímu vzdûlávání (tj. na stfiedních

na trhu práce.

‰kolách): •

V˘raznû podporovat stírání institucionálních hranic

mezi tfiemi proudy stfiedních ‰kol. Vyhodnotit existující


K dal‰ímu vzdûlávání: •

Roz‰ifiovat moÏnosti vzdûlávacích cest pro snaz‰í pfie-

|

71

chod ze ‰koly do pracovního Ïivota, pro realizaci druhé

lity, certifikace, podpÛrn˘ch systémÛ a informaãního

‰ance a pro odstranûní dosud existujících slep˘ch uli-

systému. Pfiipravit spoleãné rámcové mechanismy fi-

ãek. Zajistit moÏnosti dal‰ího zvy‰ování kvalifikace

nancování pro poãáteãní i dal‰í vzdûlávání.

(vzdûlávání specializaãní, inovaãní).

•

Pfiipravit návrhy a podpofiit roz‰ifiování specifick˘ch

VyváÏit odpovûdnosti jednotliv˘ch partnerÛ za dal‰í

forem dal‰ího vzdûlávání (napfiíklad distanãní vzdûlá-

vzdûlávání a postupnû vytvofiit ucelené soubory ná-

vání, vyuÏití nov˘ch informaãních technologií a ‰ir‰í

strojÛ fiízení vãetnû systémÛ evaluace a zaji‰Èování kva-

uplatnûní modulÛ).

•

72

|


3. Zmûny v fiízení ‰kol

moci, tedy zmûny ve vertikálním smûru, a souãasnû jako roz‰ífiení úãasti partnerÛ ze ‰kolské sféry i mimo

ZpÛsob fiízení vzdûlávacího systému je velmi úzce spjat

ni, tedy zmûny v horizontálním smûru. Decentrali-

s tradicemi a dosavadním v˘vojem zemû a tûsnû závisí

zované postupy umoÏÀují co nejvíce propojovat a vyu-

na utváfiení ostatních struktur fiízení ve státû a na pozici

Ïívat iniciativu a zku‰enost rÛzn˘ch partnerÛ na v‰ech

vzdûlávacího systému ve spoleãnosti. V jednotliv˘ch ze-

úrovních, zamûfiit je na splnûní spoleãn˘ch cílÛ a pfiitom

mích Evropské unie se také objevuje fiada velmi rozdíl-

udrÏet soudrÏnost a efektivitu celého systému. Klíãovou

n˘ch fie‰ení, pfiedev‰ím ve stupni centralizace a decent-

kvalitou fiízení je jeho otevfienost a transparentnost.

ralizace, ve vymezení kompetencí a v mífie úãasti jedno-

Úloha státu zÛstává ve vût‰inû zemí Evropské

tliv˘ch partnerÛ. Pfies ve‰keré odli‰nosti v‰ak existují

unie silná, i kdyÏ se do znaãné míry promûÀuje.

spoleãné rysy a pfiedev‰ím tendence, dané jiÏ tím, Ïe

Povinností státu není reagovat na okamÏité podnûty, ale

v‰echny zemû jsou právními demokratick˘mi státy s trÏ-

dbát o koncepci a o vãasné zaloÏení dal‰ího v˘voje, ne-

ním hospodáfistvím a Ïe sdílejí urãité hodnoty a normy

fie‰it jen izolované problémy bez souvislosti, ale hledat

jednání, které se staly principy Unie, jako napfiíklad

komplexní dlouhodobá fie‰ení, b˘t garantem kvality

subsidiarita, otevfienost, participace a konsensuální

a efektivity vzdûlávacího systému a jeho neustálého pfii-

zpÛsob rozhodování. I v oblasti fiízení platí, Ïe se vy-

zpÛsobování mûnícím se potfiebám. Zatímco se opera-

tváfií urãitá oblast vyváÏen˘ch fie‰ení, k níÏ jednotlivé

tivní fiízení pfiesouvá na niÏ‰í úrovnû, na centrální úrovni

vzdûlávací systémy pfies rÛznost v˘chozích pozic da-

se posilují dlouhodobé strategické funkce, jejich prová-

n˘ch rozdíln˘mi podmínkami v˘voje postupnû smûfiují,

zání s politikou zamûstnanosti a propojení se v‰emi hlav-

a Ïe se v‰echny snaÏí o uplatnûní a vyváÏení jist˘ch zá-

ními partnery, vytváfiení odpovídajícího legislativního

kladních tendencí. (Uveìme dva pfiíklady: na jedné

rámce, péãe o odpovídající zamûfiení v˘zkumu vzdûlá-

stranû tradiãnû centralizovanou Francii, kde se pfiesou-

vání, monitorování a evaluaci celého vzdûlávacího

valy pravomoci ministerstva na niÏ‰í úrovnû, zejména

systému vãetnû zaji‰tûní mezinárodních projektÛ, syste-

na regionální Akademie, a na druhé stranû tradiãnû de-

matické ‰ífiení inovací a zakládání cílen˘ch programÛ

centralizovanou Anglii, kde naopak pfii zavádûní

státní intervence.

Národního kurikula byla v˘znamnû posílena úloha centra.)

Zásadnû se mûní zpÛsoby fiízení. Jsou zaloÏeny v prvé fiadû na vyt˘ãení cílÛ a v˘sledkÛ, jeÏ mají b˘t do-

Lze dokonce fiíci, Ïe na úãinnosti a domy‰lenosti

saÏeny, nikoli na pfiedepisování procesÛ; zpÛsoby dosa-

vzájemného vyvaÏování tendencí záleÏí více, neÏ na

Ïení cílÛ jsou v rámci stanoven˘ch pravidel ponechány

konkrétní podobû a formû toho ãi onoho systému. U nás

na niÏ‰ích úrovních (fiízení na dálku, fiízení cíli a sti-

je tedy potfieba definovat ty prvky, které k vyváÏení

muly). VyuÏívá se nepfiím˘ch nástrojÛ pfiedev‰ím eko-

a efektivnímu fungování systému dosud chybûjí. Ve stále

nomick˘ch a finanãních, vytváfiejí se autoregulativní

je‰tû neukonãené transformaci ãeského vzdûlávacího

(zpûtnovazebné) adaptivní mechanismy, fiada kompe-

systému jsme sice jiÏ odstranili velkou ãást mechanismu

tencí (napfi. v monitorování, evaluaci, zaji‰Èování kvality,

centralizovaného a direktivního fiízení, nedovr‰ili jsme

ve standardech, akreditaci) se pfiená‰í na podpÛrné or-

v‰ak je‰tû ani zdaleka v˘stavbu mechanismu nového,

gány a instituce, které nejsou pfiímou souãástí státního

kter˘ by co nejvíce podporoval iniciativu zdola a úãast

aparátu a mohou zahrnovat i ostatní, pfiedev‰ím sociální

dal‰ích partnerÛ na rozhodování, ale souãasnû umoÏÀo-

partnery.

val, aby stát zamûfiil dal‰í v˘voj na dlouhodobé cíle pomocí soustavy nepfiím˘ch nástrojÛ.

Velmi v˘znamnou úlohu má v zemích Evropské unie regionální úroveÀ fiízení. Nûkde mûly regionální orgány samosprávy znaãnou administrativní i finanãní

Decentralizace jako hlavní tendence v fiízení

odpovûdnost jiÏ dfiíve, k v˘raznému posunu pravomocí

Mezi hlavní tendence v fiízení ‰kolství evropsk˘ch zemí

v‰ak do‰lo i v tradiãních centralizovan˘ch zemích

patfií decentralizace, která se projevuje ve dvou základ-

(Francie, ·panûlsko). Regionální úroveÀ fiízení je neza-

ních smûrech: jako nové vymezení kompetencí na jed-

stupitelná zejména v odborném vzdûlávání. Setkávají se

notliv˘ch úrovních fiízení (národní, regionální, lokální),

na ní potfieby trhu práce a v˘stupy vzdûlávacích insti-

spojené v fiadû zemí s postupnou dekoncentrací pravo-

tucí z hlediska poãtÛ osob, oborÛ a úrovní vzdûlávání


|

73

Podíl rozhodování na rùzných úrovních øízení

a sebeevaluaci ‰koly, jejichÏ cílem je ovûfiit, do jaké míry

Èeská republika a zemì EU 1998

a zdokonalování jejich fungování. Spolu s tím se pro-

zavádûné plány a projekty vedou k Ïádoucím zmûnám

centrum regiony, okresy, obce škola

Zemì

hlubuje i vzájemná spolupráce ‰kol. S roz‰ifiující se autonomií ‰koly se zvy‰ují administrativnû správní i pedagogické odpovûdnosti fieditele. Na v˘znamu proto získává pfiíprava a v˘cvik fiedi-

Nizozemí

telÛ ‰kol, zejména pokud jde o rozvíjení jejich mana-

Švédsko

Ïersk˘ch a organizaãních schopností (plánování,

Velká Británie

finanãní fiízení, rozhodování, hodnocení, vedení lidí, t˘-

Irsko

mová práce apod). Pravomoc fieditele je pfiitom vyvaÏo-

Èeská republika

vána uplatÀováním participativního fiízení, delegováním

Španìlsko

odpovûdnosti a ‰ir‰ím zapojením uãitelÛ do fiízení

EU prùmìr

‰koly. Rostoucí úlohu mají také rodiãe a dal‰í pfiedstavitelé obce pfii vymezování cílÛ i pfii kontrole ãinnosti

Nìmecko

a v˘sledkÛ ‰koly. Projevuje se zv˘‰en˘m zastoupením

Finsko

ve ‰kolních radách a pfiedev‰ím posilováním kompe-

Itálie

tencí jiÏ od poloviny 70. let.

Dánsko

V âeské republice se po roce 1990 soustfiedilo

Francie

úsilí zprvu na odstranûní zjevn˘ch deformací a na promûnu uzavfieného a uniformního systému na otevfien˘

Belgie

a pluralitní. To se ov‰em chápalo pfiedev‰ím jako uvol-

Rakousko

nûní star˘ch vázaností a odstranûní bariér, jen v malé

Portugalsko

mífie jako úsilí vyrovnat se s v˘vojem demokratick˘ch

Øecko

zemí. Stalo se tak pfiedev‰ím nûkolika systémov˘mi opatfieními, jeÏ umoÏnila pomûrnû znaãn˘ spontánní 0%

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

rozvoj z iniciativy ‰kol, obcí a jin˘ch partnerÛ. Tento pfiístup – pfieváÏnû zdola nahoru – umoÏnil, aby vzdû-


lávací nabídka vy‰la vstfiíc poptávce a aby do‰lo k expanzi v poãtu, struktufie a rÛznorodosti vzdûlávacích

a získan˘ch kompetencí. Na této úrovni lze nejefektiv-

pfiíleÏitostí, zejména ve stfiedním odborném vzdûlávání.

nûji zaji‰Èovat rozvoj sítû institucí odborného vzdûlá-

¤ada ‰kol se stala v˘znamn˘m centrem tvofiivé ãinnosti

vání a spolu s místní úrovní zaji‰Èovat vazbu podnikÛ

a nositelem pozitivních zmûn. Na druhé stranû se pro-

na odborné ‰koly.

jevily urãité negativní dÛsledky jako stoupající náklady

Na místní úrovni je obecnou tendencí zv˘‰ení

a jistá nerovnomûrnost v˘voje jednotliv˘ch sektorÛ

autonomie ‰kol, a to pfiesunem kompetencí pfiímo z mi-

vzdûlávací soustavy. Centralizovan˘ systém zaloÏen˘ na

nisterstva (v tradiãnû centralizovan˘ch zemích) nebo re-

pfiedepisování vstupÛ byl sice ãásteãnû odstranûn

gionálních ãi místních orgánÛ (v tradiãnû decentralizo-

a transformován, nebylo v‰ak plnû realizováno vybudo-

van˘ch zemích). Dûje se tak posilováním finanãních

vání nového uceleného a konzistentního – více decent-

zdrojÛ, jimiÏ ‰kola disponuje, roz‰ífiením rozhodova-

ralizovaného a participativního – mechanismu, zaloÏe-

cích pravomocí rady ‰koly a pfiiznáním práva formulo-

ného na uÏití pfieváÏnû nepfiím˘ch nástrojÛ fiízení.

vat strategii svého rozvoje a realizovat vlastní pedago-

V dal‰ím období jde proto o roz‰ífiení dosaÏe-

gick˘ projekt. DÛraz v externí evaluaci ‰kol, kterou na-

n˘ch v˘sledkÛ o nové kvality a cíle: o vyváÏení a stabi-

plÀují rozmanité podoby inspekce, se pfiesouvá od

lizování vzdûlávací soustavy, o zdÛraznûní kvality a je-

sledování ãinnosti a chování jednotliv˘ch uãitelÛ k fun-

jího hodnocení a o vytvofiení jasn˘ch pravidel hry, která

gování ‰koly jako celku. ZároveÀ se pfiímo na ‰kolách

pfiitom nebudou svazovat iniciativu a tvofiivost. Právû

rozvíjejí rÛzná hnutí a iniciativy, podporující sebereflexi

naopak je tfieba otevfiít ‰kolu, aby byla sama schopna

74

|


lépe reagovat na objevující se spoleãenské problémy. Je

dající vzdûlávací politiku, stanovit cíle a vypracovat

nutné vyváÏit proporce mezi úlohou státu na jedné

dlouhodobou koncepci, oboustrannû komunikovat ne-

stranû a autonomií ‰kol na stranû druhé. Úloha státu zÛ-

jen s odbornou, ale i ‰ir‰í vefiejností, systematicky bu-

stává v urãit˘ch oblastech – zejména zaruãení spraved-

dovat konsensus, dlouhodobû prezentovat vzdûlávání

livosti a efektivity a dosahování kvality – rozhodující.

jako národní prioritu. VyÏadují zajistit odpovídající pro-

Vût‰í míra autonomie ‰kol totiÏ znamená i vût‰í rozdíl-

stfiedky z vefiejn˘ch rozpoãtÛ i rozdûlovat je tak, aby-

nost v jejich chování, opatfiení podporující ãinnosti po-

motivovaly ke zv˘‰ení kvality. Znamenají také systema-

zitivní a tvofiivé je tfieba doplÀovat urãit˘mi zábranami

ticky podporovat a roz‰ifiovat inovace, zavádût pro-

ãinností negativních. Koneãnû je nutné dokonãit nové

gramy cílené k rozhodujícím oblastem dal‰ího v˘voje

rozdûlení kompetencí mezi jednotlivé subjekty

vzdûlávacího systému, podporovat lokální iniciativy

a úrovnû fiízení a vyváÏit vzájemné vztahy vertikální (tj.

‰kol a obcí a posilovat vzájemné kontakty mezi nimi.

mezi jednotliv˘mi úrovnûmi fiízení – centrální, regio-

V âeské republice prozatím neexistují regio-

nální i místní) i horizontální (tj. mezi státní správou, vo-

nální orgány v tom smyslu, jak jsou chápány v zemích

len˘mi orgány samosprávy a sociálními partnery), a dále

Evropské unie. ·kolské úfiady nûkteré funkce neplní

vytvofiit ucelenou soustavu nepfiím˘ch nástrojÛ

a ani plnit nemohou, neboÈ velikost okresu je pfiíli‰

fiízení – financování, kurikulární politiky, evaluace a za-

malá. Kraje o velikosti mezi pÛl a jedním miliónem oby-

ji‰Èování kvality, podpory práce uãitelÛ a ‰kol.

vatel (odpovídající velikosti regionÛ pro fiízení odbor-

Ve vertikálním smûru jiÏ do‰lo k v˘znamnému

ného ‰kolství v zahraniãí) v‰ak budou zfiízeny po vytvo-

pfiesunutí kompetencí na ‰kolské úfiady a ve znaãné

fiení vy‰‰ích územnû samosprávn˘ch celkÛ, na nûÏ bude

mífie aÏ na fieditele ‰koly. Pfiipravuje se vymezení pra-

pfienesena fiada kompetencí z ministerstva zejména ve

vomocí na regionální úrovni, na niÏ bude pfiesunuta

stfiedním ‰kolství. Pfiípravn˘m krokem je stanovení tzv.

podstatná ãást operativních úkolÛ. Rozsah autonomie

urãen˘ch ‰kolsk˘ch úfiadÛ v pfiedpokládan˘ch sídlech

‰kol, jejich práv i odpovûdnosti, je nutné pfiesnû vyme-

vy‰‰ích územních celkÛ. Vyfie‰ení horizontálních

zit a ze zv˘‰eného rozsahu povinností vyvodit urãité

vztahÛ na úrovni regionÛ souvisí se zfiízením této

dÛsledky zejména pro zaji‰tûní odpovídající podpory

úrovnû a bude pfiedev‰ím záviset na tom, jakou zodpo-

práce. Dofie‰ení horizontálních vztahÛ, tj. vytvofiení

vûdnost a jaké vlastní finanãní zdroje bude regionální

poradních orgánÛ pro zaji‰tûní ‰iroké participace

zastupitelstvo mít a jak se budou koncipovat orgány fií-

a jasné vymezení jejich funkce, bude v na‰ich pod-

zení, zda samostatné pro státní správu a samosprávu, ãi

mínkách, kdy byla pfieru‰ena dfiívûj‰í tradice, pomûrnû

spoleãné.

obtíÏné. Svûdãí o tom první kroky pro zaji‰tûní úãasti

Pomûrnû rozsáhl˘ pfiesun pravomocí na fiedi-

partnerÛ na nejvy‰‰í, centrální úrovni, které byly jiÏ

tele ‰kol byl jedním z nejv˘znaãnûj‰ích rysÛ v˘voje po

podniknuty pfii pfiípravû Národní rady pro vzdûlávání.

roce 1990. Tento v˘voj ov‰em nebyl rovnomûrn˘ ve

Bude je‰tû nutné si hodnû ujasÀovat cíle a funkce a ge-

v‰ech oblastech: fieditelé ‰kol jsou odpovûdni za dodr-

nerovat potfiebnou politickou vÛli pro fie‰ení této pri-

Ïování pfiedpisÛ a za vyuÏívání pfiidûlen˘ch finanãních

márnû politické otázky. V tomto okamÏiku je‰tû nelze

prostfiedkÛ, provádûjí personální politiku a mají také

pfiedepisovat ãi doporuãovat jediné konkrétní fie‰ení,

pravomoci v realizaci pomûrnû znaãné ãásti kurikula,

jenom je nutné zahájit a systematicky vést ‰irokou ve-

ne zcela jasná je v‰ak jejich odpovûdnost za strategii

fiejnou diskusi.

dal‰ího rozvoje ‰koly, za kvalitu vzdûlávání a za rele-

I v nov˘ch ekonomick˘ch a politick˘ch pod-

vanci nabízen˘ch vzdûlávacích programÛ vÛãi vzdûlá-

mínkách zÛstává úloha ministerstva velmi v˘znamná,

vacím potfiebám regionu. Odpovûdnost vÛãi vefiejnosti

ale podstatnû se promûÀuje. Místo pfiímého operativ-

(rodiãÛm a zamûstnavatelÛm) rovnûÏ není jasnû formu-

ního fiízení jde pfiedev‰ím o strategické fiízení, o vytvá-

lována. UÏití externí evaluace i sebeevaluace je ome-

fiení rámcov˘ch podmínek, o podporu inovací a o zaji‰-

zené. Na úrovni ‰koly nejsou pravomoci fieditele jako

tûní kvality. Tyto úkoly je nutné chápat v ‰irok˘ch sou-

pfiedstavitele státní správy vyváÏeny skuteãnou exi-

vislostech. Obsahují fiadu navazujících a vzájemnû se

stencí rady ‰koly jako samosprávného orgánu, kter˘ by

podmiÀujících ãinností, jako je systematicky analyzovat

zaji‰Èoval úãast pedagogÛ, rodiãÛ, zástupcÛ obce a pod-

potfieby dal‰ího v˘voje spoleãnosti, formulovat odpoví-

nikÛ.


|

75

Klíãov˘ v˘znam evaluace a zaji‰Èování kvality

lávací politiky, na vypracování národního kurikula a na

V posledních deseti letech u nás do‰lo k urãitému roz-

definování vzdûlávacích cílÛ, z kter˘ch by byla odvo-

voji evaluace. Vedlo k tomu poznání, Ïe je nutné vyvá-

zena hlediska pro evaluaci a pro vypracování evaluaã-

Ïit získan˘ stupeÀ autonomie systematickou evaluací

ních nástrojÛ. Chybí mechanismy, jak z provedené eva-

vzdûlávacích v˘sledkÛ, kter˘ch ‰koly dosahují, aby byla

luace vyvozovat závûry pro zlep‰ování kvality vzdûlá-

zaji‰tûna kvalita i efektivita jejich práce, a Ïe je rovnûÏ

vání, a to na úrovni vzdûlávacího systému, jednotlivé

nezbytné provádût evaluaci na úrovni vzdûlávacího

‰koly i tfiídy. Pfietrvává nedofie‰enost rolí inspekce – kon-

systému, aby jej bylo moÏné porovnávat s jin˘mi ze-

trolovat, hodnotit a vést ke zvy‰ování kvality. Není do-

mûmi.

stateãnû vyjasnûna a rozvinuta role rÛzn˘ch nástrojÛ âeská republika se ‰iroce zapojila do meziná-

evaluace (jako jsou evaluace interní a externí, testování

rodních aktivit OECD (pfiedev‰ím úãastí na systému

plo‰né a diagnostické, inspekãní ‰etfiení tematická

ukazatelÛ kaÏdoroãnû publikovan˘ch, prÛzkumu

a komplexní), není zdÛraznûna úloha sebeevaluace pro

funkãní gramotnosti dospûl˘ch, novém programu peri-

rozvoj ‰koly, ani propojen systém profesního rÛstu

odického hodnocení patnáctilet˘ch ÏákÛ ve ãtení, ma-

s kvalitou práce uãitele. Cel˘ proces pfiechodu od zji‰-

tematice a pfiírodních vûdách) a IEA (replikace v˘-

Èování kvality vstupu (pfiijímací zkou‰ky) ke zji‰Èování

zkumu ãtenáfisk˘ch dovedností, úãast na právû dokon-

v˘stupÛ (závûreãné zkou‰ky, napfi. státní maturita) byl

ãeném prÛzkumu v˘sledkÛ v matematice a pfiírodních

stûÏí zaãat.

vûdách i na probíhajícím prÛzkumu v˘sledkÛ v obãan-

Je proto nutné, aby vzniklo bohat‰í, více dife-

ské v˘chovû). Role ‰kolní inspekce se postupnû roz‰í-

rencované evaluaãní prostfiedí, v nûmÏ se uplatní i ex-

fiila z kontroly dodrÏování pfiedpisÛ rovnûÏ na monito-

terní evaluace a kromû hodnocení ‰kolní inspekcí shora

rování a hodnocení prÛbûhu a v˘sledkÛ vzdûlávání

bude mít v˘znamné místo sebeevaluace ‰kol. V˘voj eva-

v fiadû sond (napfi. ‰etfiení úrovnû maturit, porovnání

luaãních standardÛ a nástrojÛ i jejich ovûfiení je v‰ak

v˘sledkÛ státních a soukrom˘ch gymnázií, zavedení te-

velmi nároãnou, mnohaletou záleÏitostí nejen z hle-

matick˘ch inspekcí). Volba vzdûlávací cesty a vytvofiení

diska ãasu, ale i prostfiedkÛ a odborníkÛ. Vytvofiení uce-

konkurenãního prostfiedí vyvolaly potfiebu informovat

leného systému evaluace, podpora dosavadního zapo-

rodiãe i studenty o kvalitû nabízeného vzdûlávání a na-

jení âeské republiky do mezinárodního porovnávání

konec i pravidelné publikování údajÛ o nûkter˘ch

a systematické vyuÏívání v˘sledkÛ evaluaãního systému

aspektech ãinnosti stfiedních ‰kol (program SET – seg-

pro pfiípadné korigování vzdûlávací i kurikulární poli-

mentová evaluace a typologie). ·kolám i ministerstvu

tiky jsou proto prioritním doporuãením pro dal‰í rozvoj

byla uloÏena povinnost kaÏdoroãnû vydávat v˘roãní

ãeské vzdûlávací soustavy.

zprávy. Byly vypracovány a komerãnû roz‰ifiovány didaktické testy nadace Scio, které mûly za cíl postupnû

Financování jako nejúãinnûj‰í nepfiím˘ nástroj

nahradit pfiijímací zkou‰ky na vysoké ‰koly a staly se

Návrh systému pfiidûlování finanãních prostfiedkÛ je

v˘chodiskem sond Maturant, a testy Kalibro, které mûfií

nejdÛleÏitûj‰ím nástrojem nepfiímého fiízení, kter˘m

nejen vûdomosti, ale i schopnosti je pouÏít. Novû zfií-

stát mÛÏe ovlivÀovat chování v‰ech partnerÛ Ïádoucím

zené Centrum pro evaluaci pfiipravuje nástroje pro ex-

smûrem, a tím i celkov˘ v˘voj vzdûlávací soustavy.

terní, srovnatelnou ãást maturit. Byl realizován model

NepÛsobí ov‰em izolovanû, musí b˘t dostateãnû prová-

evaluace vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol spojen˘ s jejich certi-

zán s ostatními nástroji a mechanismy, pfiedev‰ím pro

fikací. Akreditaãní komise provádí postupnou evaluaci

zaji‰tûní v˘sledné kvality, relevance a efektivity vzdûlá-

fakult vysok˘ch ‰kol podle jejich oborÛ.

vání. Cel˘ problém financování je mnohem ‰ir‰í, rozdû-

Postupnû se tedy objevila fiada dílãích evaluaã-

lování – alokace – prostfiedkÛ je jen jedním dílãím aspek-

ních aktivit, nûkteré jsou velmi úspû‰né (je to pfiedev‰ím

tem. Dal‰ími jsou zdroje prostfiedkÛ, tj. kdo v‰echno,

plné zapojení âeské republiky do mezinárodních srov-

jak a nakolik se na financování podílí, a celkov˘ objem

návacích prÛzkumÛ a statistick˘ch pfiehledÛ, a také

prostfiedkÛ, tj. jak˘ podíl na HDP stát i spoleãnost jako

efekt, kter˘ jejich v˘sledky jiÏ zaãínají mít). Nedo‰lo

celek na vzdûlávání vûnují. Jednotlivé aspekty jsou na-

v‰ak – a ani dojít nemohlo – k vytvofiení komplexního

vzájem provázány, ve‰keré rozhodování o financování

systému evaluace, zaloÏeného na jasné koncepci vzdû-

je vÏdy v˘sostnû politickou záleÏitostí: nakonec jasnû

76

|


svûdãí o skuteãném – nejen deklarovaném – pofiadí pri-

poãtÛ. To vedlo k peãlivému sledování efektivního vyu-

orit ve spoleãnosti v daném okamÏiku jejího v˘voje.

Ïití vynakládan˘ch prostfiedkÛ a pfiedev‰ím k hledání

Zejména pfii direktivním fiízení se uÏívalo tzv.

dal‰ích finanãních zdrojÛ. Vefiejné finance rozdûlují

pfiírÛstkové (nebo indexové) financování, kdy pro-

také regionální a obecní úrovnû, ‰koly se pak snaÏí více

stfiedky jsou odvozeny od rozpoãtu minulého roku s pfii-

vyhovût i jejich zájmÛm Dále se pomûrnû velká ãást ve-

hlédnutím k nov˘m poÏadavkÛm, pfiípadnû – pfiedev‰ím

fiejn˘ch prostfiedkÛ v podobû rÛzn˘ch stipendií, grantÛ

u terciárních institucí – k v˘sledkÛm vyjednávání mezi

a pÛjãek pfievádí studentÛm, jejichÏ volba je efektiv-

institucí a státní správou. V souãasné dobû se témûfi ve

nûj‰í, neÏ pfiímé financování institucí.

v‰ech zemích Evropské unie pouÏívá pfieváÏnû tzv. nor-

Diverzifikace zdrojÛ se v‰ak pfiedev‰ím zamû-

mativní (formulové, v˘konové) financování. Pfiidûlova-

fiuje na získání dal‰ích, doplÀkov˘ch prostfiedkÛ za po-

né prostfiedky se vypoãítávají na základû vzorce (for-

skytování dal‰ích sluÏeb, které nejsou hrazeny z vefiej-

mule), která je zaloÏena na v˘konu ‰koly, obvykle na

n˘ch rozpoãtÛ, ze soukrom˘ch zdrojÛ od studujících

poãtu studentÛ. V˘hodou tohoto zpÛsobu je jeho otev-

(zejména v terciárních institucích) a od podnikÛ. V po-

fienost a transparentnost, relativní spravedlnost a moÏ-

sledních patnácti letech se v diskusích o vhodnosti ‰kol-

nost vhodnou konstrukcí vzorce ovlivnit v˘kon ‰koly

ného stfiídavû zdÛrazÀuje v˘znam vzdûlání jako indivi-

Ïádoucím smûrem, aniÏ se musí uplatnit direktivní me-

duální i jako spoleãenské investice. Pokud se u nás za-

tody fiízení. Nev˘hodou zÛstává moÏnost jednostran-

ãalo diskutovat o zavedení ‰kolného na vysok˘ch

ného zdÛraznûní jediného faktoru, napfi. poãtu ÏákÛ,

‰kolách, nechápalo se, Ïe by mûlo pfiedev‰ím umoÏÀo-

bez ohledu na kvalitu. Dnes se proto v fiadû zemí po-

vat studentÛm rozhodovat o pfiidûlení ãásti vefiejn˘ch

stupnû doplÀuje v˘konové financování se smluvním.

prostfiedkÛ pro vy‰‰í efektivnost poskytovan˘ch sluÏeb.

Základem rozpoãtu jsou prostfiedky navrÏené podle for-

Cílem diverzifikace zdrojÛ je i zaji‰tûní vût‰í

mule, doplnûné ãástkami pro dal‰í ãinnosti a projekty

efektivity jejich vynakládání a zejména zv˘‰ení kvality

(napfi. vûdecké a v˘zkumné), realizovan˘mi na základû

a relevance poskytovaného vzdûlávání. Proto je velmi

smluvního vztahu se státem (nebo regionem ãi mûstem).

v˘znamné zajistit úãast podnikÛ na odborném vzdûlá-

ZároveÀ se prosazuje pfiechod od mechanismÛ vyuÏíva-

vání. Byly navrhovány rÛzné zpÛsoby, jak je vhodnû

jících pfieváÏnû vstupních parametrÛ (napfi. poãet pfiija-

motivovat pfiedev‰ím tím, Ïe se buì jejich danû, nebo

t˘ch studentÛ) k postupÛm zaloÏen˘m zejména na v˘-

odvody na státní politiku zamûstnanosti budou diferen-

stupech (napfi. poãet absolventÛ, pfiíp. absolventÛ, ktefií

covat podle jejich úãasti na odborném vzdûlávání. Tyto

se uplatnili na trhu práce).

návrhy jsou v plném souladu s praxí zemí Evropské

V âeské republice se zaãalo od roku 1991 pou-

unie, které mají zpravidla více zdrojÛ. Prostfiedky stát-

Ïívat financování podle formule, zaloÏené v podstatû na

ního rozpoãtu jsou ãerpány i z resortu práce a zamûst-

poãtu zapsan˘ch ÏákÛ (studentÛ) a na nákladech studia

nanosti, k tomu pfiistupují vefiejné rozpoãty (regionální

daného oboru pfiipadajících na jednoho Ïáka, pro které

a lokální) a zdroje od zamûstnavatelÛ. V nûkter˘ch ze-

se vÏilo oznaãení normativ. Uplatnûní formule je ov‰em

mích (pfiedev‰ím ve Francii) se uÏívá mechanismu po-

do urãité míry modifikováno (napfi. pfiihlédnutím k míst-

vinného daÀového odvodu z ãástek vyplácen˘ch na

ním podmínkám jako je hustota osídlení u regionálních

mzdy do fondu, z kterého se ov‰em mohou hradit ne-

‰kol nebo k akademické tvÛrãí práci u vysok˘ch ‰kol).

jen náklady na praktick˘ v˘cvik uãÀÛ, ale i na ostatní

Uplatnilo se pfiedev‰ím pro zaji‰tûní dostateãné nabídky

druhy odborného vzdûlávání. Stát tím získává velmi

odborného vzdûlávání, pfiispûlo také ke zv˘‰ení poãtu

úãinn˘ prostfiedek, jak ovlivnit napfiíklad péãi podnikÛ

míst na vysok˘ch ‰kolách. Doposud v‰ak nebyly dosta-

i o dal‰í vzdûlávání zamûstnancÛ. (Opût ve Francii, po-

teãnû rozvíjeny jiné mechanismy pfiedev‰ím pro zaji‰tûní

kud podniky samy nezaji‰Èují odborné vzdûlávání, mo-

relevance nabízen˘ch programÛ, aby více odpovídaly

hou z prostfiedkÛ daÀového odvodu nakupovat pfií-

poÏadavkÛm trhu práce, a pro zaji‰tûní kvality.

slu‰né sluÏby u vzdûlávacích institucí vãetnû odborn˘ch

Velk˘ nárÛst poãtu ÏákÛ a studentÛ ve vy‰‰ím

‰kol a tím pfiímo ovlivÀovat jejich nabídku.)

sekundárním a terciárním sektoru v posledních deseti-

Dosavadní diskuse o úãasti podnikÛ na financo-

letích, kter˘ je v fiadû zemí Evropské unie aÏ nûkolika-

vání odborného vzdûlávání u nás byla zamûfiena na

násobn˘, pfiinesl v˘razné zv˘‰ení zátûÏe vefiejn˘ch roz-

otázky hrazení praktického v˘cviku uãÀÛ, vût‰í rele-


|

77

vance nabídky vzdûlávacích programÛ a celkové efekti-

zontu podstatné a je nutné se spolu s evropsk˘mi ze-

vity sekundárního odborného vzdûlávání. Nevztahovala

mûmi pokou‰et o jejich postupné realizování. V sou-

se prozatím na v‰echny druhy odborného vzdûlávání, ani

ãasné dobû v‰ak na‰e vzdûlávací soustava stojí tváfii

nebrala v úvahu dÛsledky, které pfiinese rozvoj dal‰ího

v tváfi zcela konkrétní a velice obtíÏné a nepfiíjemné eko-

vzdûlávání a jeho nov˘ vztah ke vzdûlávání poãáteãnímu,

nomické situaci. Ani zdaleka není pro ãeské ‰kolství

a tím ménû dÛsledky uplatnûní konceptu celoÏivotního

nová. JiÏ v 50. letech se ukázalo, Ïe ekonomické zaji‰tûní

uãení. Dosud diskutované návrhy na úãast podnikÛ na

i na evropské pomûry v˘raznû rozvinutého ‰kolství je

hrazení praktického v˘cviku uãÀÛ jsou jenom prvními

velmi nákladné a ãiní nepfiíli‰ v˘konnému hospodáfiství

kroky k takovému komplexnímu fie‰ení. Bude-li u nás re-

znaãné problémy. Vysoké v˘daje byly zpochybnûny

alizován systém, kter˘ rozloÏí náklady na financování na

i v souvislosti s celkov˘m odklonem od vzdûlanosti a roz-

v‰echny podniky, stane se pro podnik zaji‰Èování poãá-

sáhl˘mi represemi vÛãi pfiíslu‰níkÛm „pfiedúnorové in-

teãního odborného vzdûlávání vÏdy v˘hodn˘m: jednak

teligence“. Pfiesto v‰ak bylo tfieba zajistit vy‰kolení no-

bude mít v˘hodu pfii v˘bûru tûch nejlep‰ích absolventÛ,

v˘ch „dûlnick˘ch kádrÛ“, coÏ pfiedstavovalo tlak na dal‰í

jednak bude moci plynule vybudovat nad systémem po-

prostfiedky. Hledaly se zdroje moÏn˘ch úspor a ‰kolství

ãáteãního vzdûlávání svÛj podnikov˘ systém dal‰ího

se vyvíjelo v ovzdu‰í nedostatku.

vzdûlávání a oba optimalizovat z hledisek nákladÛ i vyuÏití materiálních a lidsk˘ch zdrojÛ.

Dlouhotrvající restrikce samozfiejmû negativnû ovlivnily jak kvantitativní ukazatele, tak kvalitativní

Koncept celoÏivotního uãení není realizova-

charakteristiky ãeského ‰kolství. Jist˘ pokus o nápravu

teln˘ bez úãasti dal‰ích partnerÛ, podnikÛ i vzdûláva-

ve spoleãenském i v ekonomickém smyslu pfiedstavo-

n˘ch jedincÛ. VyÏaduje zcela nové koncipování více-

vala druhá polovina 60. let, nemûl v‰ak dlouhého trvání.

zdrojového financování, na nûmÏ se kromû vefiejn˘ch

JiÏ rok 1970 pfiinesl znovu prudk˘ propad v˘dajÛ na

rozpoãtÛ budou podílet jedinci i podniky a které bude

‰kolství na zhruba 4 % hrubého domácího produktu,

zahrnovat poãáteãní i dal‰í vzdûlávání. Vypracování ta-

coÏ se více ménû udrÏelo dal‰ích dvacet let. Nejvíce to

kového mechanismu je sice dlouhodob˘m cílem, je v‰ak

pocítily platy ve ‰kolství a o nûco pozdûji byla opûtovnû

jej nutné formulovat jiÏ nyní, protoÏe je tfieba mít jej

zkrácena základní ‰kola. V dÛsledku demografické vlny

v patrnosti pfii postupné realizaci dílãích opatfiení.

se zvy‰oval poãet ÏákÛ a studentÛ ve ‰kolách a to zna-

První pfiedstava o úãasti jedincÛ vychází z urãité

menalo je‰tû mírné, ale jen pfiechodné zv˘‰ení v˘dajÛ

základní, nárokové ãástky (z osobního úãtu), která je

na vzdûlání v polovinû 80. let. NarÛstající ekonomické

stanovena pro získání kvalitního v‰eobecného vzdûlání

problémy v‰ak vedly je‰tû do konce desetiletí znovu

i profesní kvalifikace a jeÏ by mûla pfiesahovat finanãní

k jejich poklesu. V‰echny uvedené tendence se pocho-

objem dan˘ dnes listinou práv, omezen˘ jen na základní

pitelnû odrazily v dlouhodobém v˘voji prÛmûrn˘ch jed-

a stfiední vzdûlávání, i o urãitou ãástku pro zaji‰tûní dal-

notkov˘ch nákladÛ na Ïáka a studenta. V˘daje v âeské

‰ího vzdûlávání. Pro znev˘hodnûné by nadto existovaly

republice a v zemích Evropské unie se v prÛbûhu po-

doplÀující moÏnosti kompenzaãních programÛ. Na ná-

sledních padesáti let od sebe stále více vzdalovaly a dnes

kladech nad tento standard garantovan˘ státem, které

jsou u nás zhruba jen poloviãní.

by byly dÛsledkem osobní volby, by se jedinec podílel.

Poslední desetiletí pfiedstavuje rovnûÏ ve v˘voji

Podniky by se podílely na úhradû odborného

ekonomické podpory ‰kolství ze strany státu novou

vzdûlávání fixním odvodem do speciálního fondu (nebo

etapu. A to jak v âeské republice, tak i v zemích

jinou obdobnou metodou), z nûhoÏ by se zpûtnû hradily

Evropské unie. Vefiejné i soukromé v˘daje na vzdûlání

(nebo odeãítaly) náklady na pfiípravu, kterou samy za-

rychle rostou, dynamick˘ v˘voj mÛÏeme pfiitom pozo-

ji‰Èují (vlastními silami ãi nákupem u vzdûlávací insti-

rovat témûfi v‰ude, zvlá‰tû pak ve Skandinávii, Irsku,

tuce). Nûkteré náklady (za‰kolení, nové technologie)

ale také v Portugalsku ãi v Nûmecku. A to pfiesto, Ïe se

hradí podnik sám jako ãást v˘robních nákladÛ. V˘daje

v západní Evropû nejedná o období v˘raznûj‰ího eko-

na rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ by byly klasifikovány jako in-

nomického rÛstu, neboÈ ten se pohybuje roãnû pouze

vestice, nikoli jako spotfieba.

kolem 2 %. Jsou pro to v‰ak jiné podstatné dÛvody,

V‰echny úvahy o dal‰ích zdrojích financování

které b˘vají spojovány se znovu obnoven˘m celosvûto-

celoÏivotního uãení jsou zvlá‰tû v dlouhodobém hori-

v˘m zájmem o investování do lidského kapitálu, a to

78

|


i ze strany pfiedstavitelÛ vlád ãi nejprestiÏnûj‰ích mezi-

Veøejné výdaje na vzdìlávání k HDP

národních organizací.

Èeská republika a EU 1950 – 1998

V˘voj v první polovinû 90. let znamenal pro ‰kolství v âeské republice v mnoha ohledech nepo-

6%

chybnû posun vpfied. âasto pfiitom ‰lo o ekonomicky

EU

nároãné trendy, jako napfiíklad roz‰ifiování vzdûlávacích pfiíleÏitostí na stfiedních, vy‰‰ích a vysok˘ch ‰kolách, obnovování mal˘ch vesnick˘ch ‰kol, sniÏování po-

5%

ãtu ÏákÛ ve tfiídách a integraci znev˘hodnûn˘ch dûtí do hlavního proudu ‰kol nebo do vzdûlávání vÛbec. Celou fiadu ‰kol se podafiilo rekonstruovat, opravit ãi moder-

ÈR

4%

nizovat (v˘razn˘ pfiíspûvek pfiedstavoval napfiíklad program „3 miliardy do ‰kol“, realizovan˘ v letech 1994 – 96) nebo dokonce postavit nové. Nemalé prostfiedky z vefiejn˘ch rozpoãtÛ jsou vûnovány na stále se

3%

zvy‰ující poãet tzv. „státních uãÀÛ“, ktefií se nepfiipravují pro konkrétního zamûstnavatele, a tudíÏ za jeho peníze. Uvedené tendence, jejichÏ cílem bylo pfiedev‰ím vyrovnat nûkteré váÏné nedostatky na‰eho ‰kolství, vy-

2%

Ïadovaly pochopitelnû mobilizaci dal‰ích finanãních 1950

zdrojÛ. To se mimo jiné projevovalo v pfiíznivém v˘voji

1960

1970

1980

1990

1998

Pramen: Unesco, databáze OECD, Eurostata, ÈSÚ

‰kolského rozpoãtu, kter˘ mezi roky 1989 – 1994 vzrostl ze 4,2 % na 5,4 % hrubého domácího produktu (HDP).

mnohdy nezbytn˘ch oprav a modernizací, investic

Zhruba na této úrovni se podpora ‰kolství udrÏela je‰tû

a nákupÛ, k pfiesunÛm plateb na následující rok apod.

po dva následující roky. Zv˘‰ení podílu v˘dajÛ na ‰kol-

Tím se samozfiejmû vytváfií ãím dál vy‰‰í vnitfiní dluh

ství v‰ak bylo do jisté míry znehodnocováno celkovû

‰kolství, kter˘ podle nûkter˘ch odhadÛ ãiní jiÏ témûfi 10

nízk˘m ekonomick˘m rÛstem v 90. letech. Podstatn˘

% jeho celkového rozpoãtu. Finanãní restrikce v‰ak za-

obrat v tomto pomûrnû pfiíznivém v˘voji v‰ak pfiedsta-

sáhly bolestivû pfiedev‰ím jiÏ tak neuspokojivé platy uãi-

vuje rok 1997, pfiedev‰ím v dÛsledku dvou vládou pfiija-

telÛ. V roce 1996 se prÛmûrné platy ve ‰kolství podafiilo

t˘ch úsporn˘ch ekonomick˘ch „balíãkÛ“. V˘daje vefiej-

zv˘‰it alespoÀ na úroveÀ 93 % prÛmûrn˘ch mezd v celé

n˘ch rozpoãtÛ (státní rozpoãet a obecní rozpoãty) na

ekonomice. V roce 1997 v‰ak klesly na 88 % a v roce

‰kolství jiÏ v tomto roce prudce spadly na 4,7 % HDP.

1998 dokonce na úroveÀ kolem 85 % celostátního prÛ-

Je‰tû sloÏitûj‰í situace v‰ak nastala v roce 1998. Pokles

mûru. To je nejménû nejen po roce 1989, ale vÛbec

vefiejn˘ch v˘dajÛ na ‰kolství pokraãoval aÏ na pouhé

v celé na‰í pováleãné historii.

4,3 % HDP. Finanãní propad, kter˘ po dvou letech

Postupné zv˘‰ení vefiejn˘ch prostfiedkÛ na

v roce 1998 pfiedstavuje reáln˘ (ve stál˘ch cenách) po-

vzdûlávání na 6 % hrubého domácího produktu proto

kles o více neÏ 15 % v˘dajÛ oproti roku 1996, tak dostává

povaÏujeme za sice obtíÏn˘, ale nesmírnû dÛleÏit˘ úkol.

v˘daje na vzdûlávání na úroveÀ z období pfied rokem

StûÏejním smûrem navrhované strategie je: roz‰ífiení

1990, nebo dokonce je‰tû níÏe, a posouvá nás na konec

vzdûlávacích pfiíleÏitostí, které lze v pfií‰tích deseti le-

mezinárodního srovnání.

tech uskuteãÀovat v následujících proporcích. Zatímco

Ekonomická omezení nemohla pochopitelnû

míra úãasti na vzdûlávání v základních ‰kolách vûkové

pfiíli‰ rychle ovlivnit kvantitativní rozsah, ale dopadla

skupiny 6 – 14 let zÛstane spí‰e stabilní, a to na úrovni

pfiedev‰ím do základÛ fungování ‰kolství. Vedle velmi

zhruba 95 % – 96 %, v matefisk˘ch ‰kolách se mírnû zv˘‰í

obtíÏného vypofiádání se s reáln˘m poklesem pro-

smûrem k 90 % vûkové skupiny 3 – 5 let. Ve stfiedním

stfiedkÛ na provoz ‰kol (napfiíklad v souvislosti se zvy-

‰kolství v˘raznû vzroste z dne‰ních dvou tfietin – coÏ je

‰ováním cen elektfiiny a vody) to vedlo k odkládání

ov‰em ãásteãnû zpÛsobeno doãasn˘m v˘padkem „devá-


|

79

tého“ roãníku – asi aÏ na 85 % vûkové skupiny 15 – 19 let,

bude získat pro novou etapu rozvoje vzdûlávací sou-

a ve vysokém (terciárním) ‰kolství dokonce z dne‰ní ãtvr-

stavy co nejvût‰í poãet uãitelÛ a ‰kol, zapojit je do ní,

tiny na zhruba témûfi polovinu vûkové skupiny 20 – 24

otevfiít prostor zmûnám a zlep‰ením. ZároveÀ bude

let.

tfieba rozvinout nové strategické tahy a zámûry (jako je Rozvoj stfiedního a vysokého ‰kolství bude dlou-

napfiíklad rozvoj dal‰ího vzdûlávání) a podnítit inovaãní

hodobû alespoÀ do jisté míry nesen rozmachem poãtu

kroky. Nepochybnû to vyÏaduje nemalé zdroje.

„netradiãních studentÛ „, ktefií se pfiicházejí na ‰koly dále

MoÏnost vyuÏít pro to i programÛ a projektÛ Evropské

vzdûlávat, rekvalifikovat nebo zvy‰ovat ãi prohlubovat

unie pfiedstavuje skuteãnû mimofiádnou pfiíleÏitost.

svou odbornost. Délka vzdûlávání se tak bude zvy‰ovat asi o 10 % rychleji neÏ v zemích Evropské unie. Pfies tyto pomûrnû v˘razné rÛstové tendence se v‰ak âeské repub-

Doporuãení

lika za deset let dostane jen asi na její dne‰ní úroveÀ. PfiestoÏe tomuto v˘voji pomûrnû pfiíznivû na-

K fiízení: Stanovit rozsah pedagogické, organizaãní, personální

hrává demografick˘ pokles, je tfieba mít na zfieteli, Ïe

•

roz‰ifiování vzdûlávacích pfiíleÏitostí a realizace celé

i ekonomické autonomie ‰kol vãetnû vyváÏení pravo-

strategie pochopitelnû pfiinese nové finanãní nároky.

mocí fieditele a ostatních partnerÛ a aktérÛ. Postupnû

NepÛjde v‰ak ani zdaleka jen o pokrytí zvy‰ující se

zfiizovat rady ‰kol ãi obdobné samosprávné orgány na

úãasti lidí na vzdûlávání, neboÈ to bude ãásteãnû kom-

v‰ech ‰kolách.

penzováno demografick˘m poklesem.

•

Stanovit rozsah kompetencí vy‰‰ích územních samos-

Pfiedev‰ím se jedná o naprosto nezbytné zv˘-

právn˘ch celkÛ, zajistit spolupráci se sociálními part-

‰ení jednotkov˘ch nákladÛ (náklady na jednoho Ïáka ãi

nery a postupnû prosazovat kontrolu volen˘mi orgány.

studenta), a to hlavnû v souvislosti s podstatn˘m, i kdyÏ

•

postupn˘m zv˘‰ením platu uãitelÛ a dal‰ích pedago-

ních partnerÛ (napfiíklad ustavením Národní rady pro

gick˘ch pracovníkÛ. Bez v˘razného motivaãního zá-

vzdûlávání jako nadresortního orgánu za úãasti sociál-

sahu do podstaty a sloÏení uãitelské profese není moÏné

ních partnerÛ).

Na národní úrovni vyváÏit vliv státní správy a ostat-

oãekávat pfiíli‰ pozitivních zmûn. Naopak prodluÏování dne‰ního stavu povede k dal‰ímu poklesu úrovnû lid-

K evaluaci a zaji‰Èování kvality:

sk˘ch zdrojÛ ve ‰kolství a tedy i ke sníÏení kvality vzdû-

•

lávání následujících generací. V‰echna provedená srov-

evaluaãních aktivit, vytvofiit ucelenou koncepci a strate-

nání potvrzují, Ïe oproti zvyklostem v zemích Evropské

gii evaluace.

unie mají na‰i uãitelé (ve srovnání s prÛmûrem nebo ji-

•

n˘mi profesemi v kaÏdé zemi) plat pfiibliÏnû o ãtvrtinu

mínky pro vypracování a ovûfiení nástrojÛ externí eva-

aÏ tfietinu niÏ‰í. Jestli je v na‰em ‰kolství proti zemím

luace. Zavést komplexní reÏim externí evaluace vzdûlá-

Evropské unie nûco skuteãnû kritického, patfií k tomu

vacího systému.

právû odmûÀování uãitelÛ. Spolu s pfiimûfien˘m zv˘‰e-

•

ním platu pracovníkÛm ve ‰kolství je nezbytné posílit

mezit její úlohu ve vztahu k evaluacím provádûn˘m in-

i jednotkové provozní v˘daje.

spekcí. Podporovat vznik a uplatnûní metodologie a ná-

Zfiídit centrální orgán pro zabezpeãování a koordinaci

Vytvofiit institucionální, personální i materiální pod-

Podporovat ‰iroké uplatnûní sebeevaluace ‰kol a vy-

Druhou v˘znamnou a ani zdaleka ne triviální

strojÛ spojujících v˘sledky evaluace se zlep‰ováním

poloÏku pfiedstavují v˘daje na „inovativní“ financo-

kvality vzdûlávání pro v‰echny úrovnû vzdûlávacího

vání. Vzhledem k pomûrnû zásadní zmûnû orientace,

systému (systém, ‰kola, tfiída).

kterou ve ‰kolství navrhujeme, bude tfieba rozvinout

•

fiadu rÛzn˘ch podpÛrn˘ch, motivaãních a restrukturali-

ních prÛzkumÛ, projektÛ a srovnání v˘sledkÛ vzdûlá-

zaãních programÛ, podnûcujících kvalitativní zmûny,

vání.

Podporovat zapojení âeské republiky do mezinárod-

pfiipravit mechanismy hodnocení a sebehodnocení, podpofiit vznik a rozvoj informaãních a komunikaãních

K financování:

sítí, povzbudit spolupráci a kooperaci v rámci âeské re-

•

publiky, ale i se zahraniãními partnery. Velmi podstatné

diska (napfiíklad kvalitu, kompenzace znev˘hodnûní).

80

|

Roz‰ífiit normativní metodu financování i o dal‰í hle-


Analyzovat moÏnosti vícezdrojového financování jed-

Uplatnit zásadu, aby se pfii sestavování jednotliv˘ch ka-

•

pitol státního rozpoãtu vycházelo z v˘konov˘ch a ne ná-

notliv˘ch sektorÛ vzdûlávací soustavy (napfiíklad zave-

kladov˘ch ukazatelÛ.

dení daÀov˘ch úlev pro podniky participující na odbor-

Zavést systém financování inovací jako podstatného

ném vzdûlávání, moÏnosti ãásteãného podílu vzdûláva-

nástroje ovlivÀování chování autonomních ‰kol a v˘voje

n˘ch) a pouãit se z v˘voje a diskusí v zemích Evropské

celé vzdûlávací soustavy.

unie.

•


|

81

82

|


D

VIZE A STRATEGIE

Vize a strategie navrhovaného v˘voje

|

83

V pfiedchozích ãástech jsme rozvedli ty souvis-

zv˘‰ení flexibility a adaptability, na tvofiivost a inicia-

losti na‰eho vstupu do Evropské unie, které jsou pod-

tivu, na vlastní aktivitu a odpovûdnost. Je tfieba posílit

statné pro ná‰ vzdûlávací systém, dále vztahy mezi vzdû-

posílit dÛraz na klíãové dovednosti, vytváfiet ‰irok˘ zá-

láváním, spoleãností a ekonomikou, a koneãnû i priority

klad odborného vzdûlávání a posílit podíl v‰eobecného

a problémy ãeské vzdûlávací soustavy. Uvedli jsme fiadu

vzdûlávání. Pfiedev‰ím v‰ak kaÏd˘ musí mít odpovídající

doporuãení a navrhli zmûny, které ãeské vzdûlávání pfii-

pfiíleÏitosti pro celoÏivotní uãení.

blíÏí potfiebám nového století. Byly formulovány na zá-

Zv˘‰ení konkurenceschopnosti a prosperity, protoÏe

kladû poznání skuteãnosti, Ïe vzdûlávací systémy musí

kvalita lidsk˘ch zdrojÛ má klíãov˘ v˘znam pro ekono-

dnes plnit nûkolik základních funkcí:

mick˘ rozvoj moderní spoleãnosti. Vzdûlávací systémy

Podpora rozvoje osobnosti, zamûfiená jak na kulti-

k ní v˘znamnû pfiispívají tím, Ïe znaãnû ovlivÀují úro-

vaci kaÏdého jedince, tak na co nejvût‰í rozvinutí

veÀ kvalifikace, adaptability a flexibility pracovní síly,

a uplatnûní jeho potenciálu. Tato základní funkce je ne-

stejnû jako schopnosti inovovat a reagovat na zmûny,

zbytná nejen z hlediska individua, ale i spoleãnosti.

vyvíjet a uÏívat nové technologie a zvy‰ovat celkovou

Celkov˘ tvÛrãí, vzdûlanostní a kvalifikaãní potenciál

úroveÀ fiízení.

obyvatel je vÏdy hlavním zdrojem jejího rozvoje, v âeské republice je dokonce tím nejdÛleÏitûj‰ím.

V‰echna navrÏená doporuãení v sobû zároveÀ

Posílení soudrÏnosti spoleãnosti, protoÏe vzdûlávací

nesou spoleãnou vizi a zapadají do ucelené strategie dal-

systém je jednou z hlavních integrujících sil, a to neje-

‰ího smûfiování. Proto na závûr uvedeme pût základních

nom pfiedáváním sdílen˘ch hodnot a spoleãn˘ch tradic,

smûrÛ této vize a strategie. Jsou jimi vzdûlání jako pfiíle-

ale pfiedev‰ím vyrovnáváním nerovností sociálního

Ïitost, realizace celoÏivotního uãení, promûna tradiãní

a kulturního prostfiedí. Rozdílná úroveÀ vzdûlání se

‰koly, otevfiení ‰koly spoleãnosti a uvolnûní vnitfiních

dnes stala rozhodující charakteristikou rozdílÛ ve spo-

zdrojÛ promûny. Jejich naplnûní zmûní v dlouhodobé

leãnosti; rovn˘ pfiístup ke vzdûlávání mÛÏe podstatnû

perspektivû fungování celého vzdûlávacího systému.

pfiispívat ke zv˘‰ení prostupnosti a omezovat odstfiedivé síly ve spoleãnosti.

Vzdûlání jako pfiíleÏitost

Podpora demokracie a obãanské spoleãnosti, protoÏe

Základním principem, kter˘ jako ãervená nit probíhá ce-

demokracie nezbytnû potfiebuje soudné, kritické a ne-

lou zprávou, je jak zajistit co nejvût‰í rozvoj jedince

závisle myslící obãany, respektující ostatní a pfiitom si

a jeho potenciálu. PoÏadavky roz‰ífiení pfiístupu ke

vûdomé vlastní dÛstojnosti. ·kola mÛÏe k tomu pod-

vzdûlávání, rovnosti pfiíleÏitostí a spravedlivosti jsou

statnû pfiispût jako první spoleãenské prostfiedí, do nû-

v‰ak nezbytné nejen pro jedince, ale i pro zaji‰tûní dal-

hoÏ dítû z rodiny vstupuje. PÛsobí bezprostfiednû,

‰ího v˘voje spoleãnosti. Demokratická spoleãnost vyÏa-

kaÏd˘ den a po mnoho let, pfiedev‰ím kvalitou vztahÛ

duje od kaÏdého, aby pfievzal odpovûdnost za svÛj

s uãiteli a ostatními dûtmi. Vztahy zaloÏené na vzájem-

vlastní osud i svÛj podíl odpovûdnosti za spoleãné roz-

ném respektu jsou modelem demokratického spoleãen-

hodování. Stále se zvy‰ující intenzita hospodáfiského Ïi-

ství rovnoprávn˘ch partnerÛ, vyluãujícího autoritáfiství

vota vyÏaduje, aby se plnû vyuÏilo v‰ech individuálních

a manipulaci, omezujícího strach a agresi.

pfiínosÛ tvofiivosti a iniciativy. Schopnost spoleãnosti

V˘chova k otevfienosti a spolupráci roz‰ifiuje pfied-

obstát ve svûtové soutûÏi a zajistit si dal‰í rozvoj závisí

chozí funkci o dal‰í úroveÀ nezbytnou pro Ïivot v ev-

pfiedev‰ím na osobní kvalitû a na kompetencích kaÏ-

ropské a globální spoleãnosti. Máme-li Ïít bez konfron-

dého jejího ãlena. Úkolem vzdûlávacího systému je na-

tace a konfliktu nejenom s druh˘mi lidmi, ale i s jin˘mi

bízet co nejvíce pfiíleÏitostí ke vzdûlávání a brát v

národy a jin˘mi kulturami, musíme b˘t schopni pfii-

úvahu nároky celé populace, aby rozmanitost vzdûláva-

jmout a respektovat i znaãné odli‰nosti bez pocitÛ ohro-

cích pfiíleÏitostí co nejvíce odpovídala rozdílÛm v indi-

Ïení nebo vlastní nadfiazenosti, a pfiitom zÛstat dosta-

viduálních

teãnû sebejistí a sebevûdomí.

Rozmanitost nabídky je nutná i z dal‰ího dÛvodu. Je

potfiebách,

moÏnostech

a

aspiracích.

Zv˘‰ení zamûstnatelnosti, to je schopnosti nalézat

podmínkou pro rÛst, kter˘ neznamená více téhoÏ, ale

zamûstnání a trvale se uplatÀovat na trhu práce.

více co nejrÛznûj‰ího. Jen tehdy rÛst kvantity nepovede

V‰eobecné i odborné vzdûlávání je nutné orientovat na

ke sníÏení kvality vzdûlávání. Roz‰ífiení pfiístupu vyÏa-

84

|

VIZE A STRATEGIE

duje úãinné vyrovnávání nerovností. AniÏ by se osla-

a obsahu vzdûlávání. Tedy o tom, jak bude ‰kola vní-

bovala péãe o nejschopnûj‰í ãást dûtí a mládeÏe, je ne-

mavá vÛãi potfiebám spoleãnosti, a tím i o úãinnosti

zbytné rozvíjet na v‰ech úrovních vzdûlávacího systému

vzdûlávacího systému. Jde v‰ak je‰tû o mnohem více.

programy, které budou kompenzovat znev˘hodnûní

Vzdûlávání jiÏ není vûcí v˘luãnû vefiejného ‰kolského

daná niÏ‰í vzdûlanostní, ekonomickou, sociální ãi kul-

systému. Nejedná se pfiitom jen o existenci soukrom˘ch

turní úrovní nûkter˘ch rodin. Vhodná opatfiení by mûla

‰kol a o skuteãnost, Ïe systém vefiejného ‰kolství roz‰i-

i dûtem z tûchto rodin umoÏnit pfiístup k nejvy‰‰í

fiují a doplÀují jiné aktivity zejména v oblasti dal‰ího

moÏné úrovni a kvalitû v‰eobecného vzdûlání a odborné

vzdûlávání, jako je podnikové vzdûlávání. Nov˘m prv-

pfiípravy tak, aby bylo moÏné pozvednout celkovou

kem bude uznávání i jin˘ch forem vzdûlávání mimo for-

úroveÀ vzdûlanosti.

malizovan˘ vzdûlávací systém, jako je uznání zku‰eností získan˘ch na pracovi‰ti. Oblast vzdûlávání se tedy

Realizace celoÏivotního uãení

roz‰ífií a bude prolínat celou spoleãností, nezahrne jen je-

Nov˘ koncept celoÏivotního uãení není omezen jen na

diné období, ale cel˘ Ïivot, neomezí se jen na specializo-

jedno období lidského Ïivota, ale zahrnuje cel˘ Ïivot.

vané prostfiedí ‰koly, ale bude vyuÏívat kaÏdé moÏnosti

VyÏaduje nejen budování nového sektoru dal‰ího

a pfiíleÏitosti k uãení.

vzdûlávání, ale i propojení tradiãního vzdûlávacího systému s jin˘mi formami uãení v rÛzném prostfiedí

Promûna tradiãní ‰koly

(pfiedev‰ím na pracovi‰ti a s podnikov˘m vzdûláváním).

Orientace vzdûlávacího systému na to, aby poskytoval

VyÏaduje v‰ak i podstatnou zmûnu v pojetí poãáteã-

co nejvíce vzdûlávacích pfiíleÏitostí, z toho vypl˘vající

ního vzdûlávání, jehoÏ hlavním úkolem je vytváfiet zá-

pluralita, bohatost a rÛznorodost vzdûlávání, a realizace

klady a motivaci pro celoÏivotní uãení. Zmûny se pro-

celoÏivotního uãení vyÏadují hlubokou promûnu vzdû-

jeví i v pojetí a utváfiení v‰ech jednotliv˘ch sektorÛ vzdû-

lávacího systému. Tato promûna se nemÛÏe omezit jen

lávací soustavy a vztahÛ mezi nimi. Cílem je otevfien˘

na zmûny v obsahu vzdûlávání (dÛraz na klíãové kom-

a flexibilní systém, reagující na rÛzná sociální prostfiedí

petence, aktivní formy a metody v˘uky, volnûj‰í zpÛ-

a osobní zamûfiení, rÛzné typy my‰lení a styly uãení.

soby organizace vyuãování, vnitfiní diferenciaci: Musí

A v podmínkách celoÏivotního uãení navíc i na rÛzná

obsahovat i zmûny klimatu a prostfiedí ‰koly (zmûny

stádia Ïivotního cyklu a na rÛzné osobní situace. Zmûna

v mezilidsk˘ch vztazích zaloÏen˘ch na partnerství

orientace vzdûlávacího systému se projeví i v tom, Ïe

a vzájemném respektu, roz‰ífiení pfiíleÏitostí pro aktivitu

umoÏní napravovat omyly pfii volbû vzdûlávací dráhy

a tvofiivost, podnûtnost prostfiedí, zv˘‰ení motivace)

i pfiípadná selhání, Ïe poskytne dal‰í pfiíleÏitosti. Tato

a roz‰ífiení funkce ‰koly (dÛraz na v˘chovnou funkci

opatfiení je nutné zamûfiit i na tu stále poãetnûj‰í ãást

a rozvíjení sociálních vztahÛ, vyuÏití pro zájmové ãin-

mládeÏe, která po ukonãení povinné ‰kolní docházky

nosti a voln˘ ãas, vzdûlávací sluÏby pro dal‰í uÏivatele).

nepokraãuje v pfiípravû na povolání, pfiípadnû ji z rÛz-

Pfiedev‰ím v‰ak musí ‰kola usilovat o to, aby mûla pro

n˘ch dÛvodÛ pfieru‰í, a je ohroÏena nezamûstnaností

Ïáky a studenty smysl a osobní v˘znam. Taková zásadní

nebo dokonce vylouãením ze spoleãnosti.

promûna ‰koly je dlouhodob˘m procesem, zaloÏen˘m na promûnû práce kaÏdé ‰koly a kaÏdého uãitele. Pro

Otevfiení ‰koly spoleãnosti

její uskuteãnûní je nutné propojit iniciativu a aktivitu

PromûÀuje se rovnûÏ vztah vzdûlávacího systému

tûch, kdo jiÏ o promûnu usilují, mezi sebou navzájem,

k okolnímu prostfiedí, k celé spoleãnosti. V prvé fiadû

zamûfiit na ni dlouhodobou a cílevûdomou podporu

jde o co nejvût‰í zapojení v‰ech úãastníkÛ: rodiãÛ, pfied-

a vyuÏít ji pro roz‰ifiování procesu zmûny, aby postupnû

stavitelÛ obcí a regionÛ, zamûstnavatelÛ. Jsou to pfiiro-

ovlivÀovala i ostatní ‰koly.

zení a také tradiãní partnefii ‰koly, dnes se v‰ak mûní jejich úloha. Nejsou jiÏ jen pasivními odbûrateli ãi kritiky,

Uvolnûní vnitfiních zdrojÛ promûny

ktefií do vlastního chodu systému a do jeho náplnû ne-

Nezbytn˘m pfiedpokladem pro uvolnûní vnitfiních

mají a také nemohou zasahovat. Dnes je právû naopak

zdrojÛ promûny je stanovit spoleãné cíle akceptované

tfieba vyÏadovat jejich aktivní úãast nejen na kaÏdoden-

celou spoleãností, a vytvofiit odpovídající mechanismy -

ním Ïivotû a fiízení ‰koly, ale i na rozhodování o cílech

celkov˘ rámec i konkrétní nástroje. Jsou jimi v první

VIZE A STRATEGIE

|

85

fiadû propojené systémy pro podporu ‰kol v jejich úsilí o zmûnu a zv˘‰ení kvality, pro ‰ífiení dosavadních v˘-

Posláním vzdûlávacího systému je poskytnout kaÏdému

sledkÛ, pro dal‰í vzdûlávání a profesionální rÛst uãitelÛ.

jedinci vzdûlání, které rozvine jeho schopnosti a kultivuje

Bezprostfiedním dÛsledkem bude vytvofiení inovaãního

jeho charakter i postoje. Vybaví jej znalostmi a dovednos-

prostfiedí a bezpochyby oÏivení aktivity ‰kol. Podstatné

tmi tak, aby se v Ïivotû co nejlépe uplatnil a dokázal uÏí-

ov‰em je, Ïe se pozvolna zaãne formovat jádro takov˘ch

vat sv˘ch práv a plnit povinnosti svobodného obãana

‰kol, které cílevûdomû pÛjdou za obdobn˘mi cíli, ov‰em

v demokratické spoleãnosti. Cílem vzdûlávání je pfiispût

kaÏdá dobrovolnû, z vlastní iniciativy a sv˘m vlastním

k utváfiení osobnosti, spojující v sobû svobodu se zod-

zpÛsobem, navzájem se budou podporovat a tím své

povûdností.

úsilí posilovat a znásobovat. To vnese novou dynamiku

Pro spoleãnost je vzdûlání v˘znamnou integrující silou,

do promûny celého vzdûlávacího systému zdola, vytvofií

která pfiedáváním a rozvíjením sdílen˘ch hodnot udrÏuje

se hnací motor promûny na rozhodující úrovni, kter˘

její kontinuitu i vnitfiní soudrÏnost. Je v˘znamn˘m faktorem

bude ostatní ‰koly k sobû postupnû pfiitahovat a pomá-

kvality Ïivota, pfiedpokladem pokraãování demokratického

hat jim v jejich úsilí. Rozvoj inovaãního prostfiedí vyÏa-

v˘voje a podporou politické a sociální stability. Je i rozho-

duje dotvofiení fiady prvkÛ a nakonec zasáhne v‰echny

dující podmínkou ekonomického rÛstu a schopnosti obstát

oblasti vzdûlávacího systému. Zv˘razní se úloha sebee-

ve svûtové soutûÏi.

valuace, stálé reflexe vlastního úsilí. Dal‰í vzdûlávání

(Kvalita a odpovûdnost, program rozvoje vzdûlávací sous-

a sebevzdûlávání uãitelÛ se propojí s metodick˘m vede-

tavy v âeské republice. Ministerstvo ‰kolství, mládeÏe

ním a povede k co nejvût‰ímu zapojení ‰kol v‰ech druhÛ

a tûlov˘chovy, Praha 1994.)

a typÛ. VyÏaduje v‰ak promûnu pfiípravy uãitelÛ a úlohy pedagogick˘ch fakult. Vzrostou poÏadavky na infor-

podstatného nabídnout. Nûco, co bude pro spoleãnost

mace a na jejich ‰ífiení v‰emi smûry: jako v˘mûna zku-

pfiedstavovat opravdu v˘znamn˘ pfiíspûvek k fie‰ení

‰eností mezi inovativními ‰kolami, jako jejich pfiená‰ení

problémÛ a otázek, pfied které bude stále více stavûna.

na ostatní ‰koly, jako dÛleÏité informace pro vefiejnost -

Vzdûlávání totiÏ mÛÏe podstatn˘m a dlouhodob˘m zpÛ-

rodiãe, obce, podniky - a samozfiejmû pro centrum,

sobem pfiispût k na‰emu skuteãnû rovnoprávnému za-

které bude cel˘ proces stále vyhodnocovat, podporovat

pojení do Evropské unie a mezi nejrozvinutûj‰í zemû

a usmûrÀovat. Zmûní se úloha centra, jeho vztah ke ‰ko-

svûta. Zapojení âeské republiky jako zemû otevfiené, de-

lám i zpÛsob fiízení.

mokratické a prosperující, zemû schopné komunikovat, spolupracovat i obstát ve stále se zostfiující ekonomické

Navrhovaná strategie rozvoje vzdûlávací soustavy neklade jen nároky na vy‰‰í rozpoãet a na zlep‰ení

soutûÏi, vyrovnat se s v˘zvami, problémy, ale i pfiíleÏitostmi zaãátku 21. století.

platov˘ch podmínek uãitelÛ. ZároveÀ chce nûco velmi

86

|

VIZE A STRATEGIE

âeské vzdûlání a Evropa

Recommend Documents